165001   Najnavejšok Svazek: 6 Strana: 1087
Najnavejšok, šku, m., die neueste Zeit. Loos.

165002   Najnější Svazek: 10 Strana: 0195
Najnější = nynější N. a budoucí. Arch. XX. 449.

165003   Najneskorší Svazek: 6 Strana: 1087
Najneskorší = nejdéle. Staříček sa n. modla. U Hodslavic. Brt. D. 233.

165004   Nájom Svazek: 6 Strana: 1087
Nájom, jmu, m. = nájem. Slov. Ssk.

165005   Najonakovější Svazek: 6 Strana: 1087
Najonakovější = nejpěknější. Slov. Pre vítaných nachystajú tie n-šie (vajíčka). Phľd. VII. 143.

165006   Najozajšnosť Svazek: 6 Strana: 1087
Najozajšnosť, i, f. = opravdivosť. Slov. Zjavy, hlasy, veštby prírody- šetrili, dávni ľudia s prísnosťou a n-sťou. Dbš. Úv. 118.

165007   Najpos Svazek: 6 Strana: 1087
Najposlé = nejposléze. Který n. počet vyvolených dokoná. Hus II. 63. N. přivede k smrti. Št. — Výb. I. 264., Pass. mus. 420.

165008   Najposled Svazek: 10 Strana: 0195
Najposled. Po vs. Blažeji n. minulém. BN. č. 167.

165009   Najposlední Svazek: 10 Strana: 0195
Najposlední. Hus. Post. 33a.

165010   Najposledy Svazek: 6 Strana: 1087
Najposledy = naposledy. GR., M.

165011   Najposléz Svazek: 10 Strana: 0195
Najposléz, novissime. Pat. Jer. 9. 11.

165012   Najpotom Svazek: 6 Strana: 1087
Najpotom přídú děvicě (novissime). Ev. Víd. Mat. 25. 11.

165013   Najprem Svazek: 6 Strana: 1087
Najprem, laš., náprem (uh.) = nejprv. Mor. Brt. D. 174. Slez. Šd.

165014   Najprú Svazek: 6 Strana: 1087
Najprú = nejprv. Slov. N. fara, potom Mara, erst ein Bleib, dann ein Weib. Zátur.

165015   Najprv Svazek: 6 Strana: 1087
Najprv = nejprve. Št. Kn. š. 6. Najprve. Vš. 463. Najprv práca, potom pláca. Slov. Sbor. sl. ps. I. 120. Trojím činem boj proti němu činili, najprve hádáním, druhé . . . Pass.

165016   Najprvici Svazek: 6 Strana: 1088
Najprvici, primum. Každý člověk n. dobré víno dá. Ev. vid. 4.

165017   Najprvici Svazek: 8 Strana: 0224
Najprvici = nejprve, primum. Ev. víd. 45. J. 2. 40.

165018   Najprvkoli Svazek: 9 Strana: 0178
Najprvkoli. Jak bych n. z vězení puštěn byl. Prok. 24.

165019   Najprvní Svazek: 2 Strana: 0033
Najprvní = nejprvnější. Kat. 1939.

165020   Najprvnie Svazek: 6 Strana: 1088
Najprvnie věc. Št. Kn. š. 12. N-ni po- znání apoštolské. Krist. 34. b. Cf. List. fil. 1886. 424.

165021   Najprvšek Svazek: 6 Strana: 1088
Najprvšek, šku, m. = počátek. Slez. Z n-šku jsem nemohl ani ležku do ruky vzať. Šd.

165022   Najprvý Svazek: 10 Strana: 0195
Najprvý. Hus. Er. I. 1.

165023   Najpředy Svazek: 10 Strana: 0195
Najpředy. Jidáš n. jdieše ML. 109b.

165024   Najpřepovýšenější Svazek: 10 Strana: 0195
Najpřepovýšenější otče! Modl. (Mš. )

165025   Najračik Svazek: 6 Strana: 1088
Najračik, adv. = nejraději. Na již. Mor. Šd.

165026   Najručejší Svazek: 2 Strana: 0033
Najručejší = nejrychlejší. Kat. 2795.

165027   Najsamnajprvší Svazek: 8 Strana: 0224
Najsamnajprvší. N. nástroje, Phľd. 1893. 335. '

165028   Najsamnajskôr Svazek: 9 Strana: 0178
Najsamnajskôr = nejprve. Slov.

165029   Najsamprši Svazek: 10 Strana: 0195
Najsamprši krížom ho poznamenal (přede vším). Spiš. Sbor. slov. 1901. 84.

165030   Najsamprv Svazek: 6 Strana: 1088
Najsamprv = nejprv. N. dal vyhlásiť, že . . . Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 33., Ssk.

165031   Najsamprv Svazek: 8 Strana: 0224
Najsamprv — nejprve. Phľd. XII. 72., 815., 725.'

165032   Najsandrú Svazek: 8 Strana: 0224
Najsandrú = nejdříve. Phľd. 1895. 57.

165033   Najsarka Svazek: 6 Strana: 1088
Najsarka, y, f. = hruška. Mor. Brt.

165034   Najsc Svazek: 9 Strana: 0178
Najsc = najíti. Ve Spiži. Sbor. slov. II. 87.

165035   Najsci Svazek: 9 Strana: 0178
Najsci = najíti. To n. nemohli. Slov. Nár. sbor. II. 62.

165036   Najskôr Svazek: 6 Strana: 1088
Najskôr = nejdříve. Slov. Čoho sa človek najvác odrieka, toho sa n. dopuscí. Rr. Sb. Chudobnému n. z hrnca vykypí. Sbor. sl. ps. 1. 126.

165037   Najskorej Svazek: 6 Strana: 1088
Najskorej = najskôr. Slov. Ht. Sl. ml.

165038   Najslon Svazek: 10 Strana: 0195
Najslon, u, m. = nadir. Rozk. P. 153., R. 58.

165039   Najspeš Svazek: 6 Strana: 1088
Najspeš = nejspíše. Mor. Šd.

165040   Najspieš Svazek: 10 Strana: 0195
Najspieš, najspieše. Jakž n. mohla. Pat. Jer. 114. 26. a j.

165041   Nájsť Svazek: 6 Strana: 1088
Nájsť = najíti. Slov. a slez. Šd., Loos.

165042   Najstrašší Svazek: 6 Strana: 1088
Najstrašší, sperl, ab inusitato strachý = strašlivý. N. zúfánie. Št. Kn. š.

165043   Najsvatosvatý Svazek: 6 Strana: 1088
Najsvatosvatý. N. svätosť. Had. 56. b.

165044   Najthartovati Svazek: 6 Strana: 1088
Najthartovati = surově a selsky si po- čínati. Něm. básník Neidhart líčil prosto- pášnosti lidu venkovského velmi drasticky. Krnd. 198.

165045   Najthartovati Svazek: 10 Strana: 0195
Najthartovati = žertovati? Gb. Slov.

165046   Najtiaž Svazek: 6 Strana: 1088
Najtiaž = nejtíže. Slov. N. začiať, potom to už ide. Ev. Sk. I. 142.

165047   Najtro Svazek: 8 Strana: 0224
Najtro (= zítra) čakaj ma. Phľd. XIV. 676.

165048   Najtvrze Svazek: 2 Strana: 0033
Najtvrze = nejtvrději. Kat, 2618.

165049   Najtvrzší Svazek: 2 Strana: 0033
Najtvrzší = nejtvrdší. Kat. 1079.

165050   Najú Svazek: 2 Strana: 0033
Najú, zastr. gt. a lok. dualu = nás dvou. Dal., Pass.

165051   Najvác Svazek: 6 Strana: 1088
Najvác = nejvíce. Sl. spv. III. 117.

165052   Najväčší Svazek: 6 Strana: 1088
Najväčší = největší. Slov. Dobš. Úv. 56.

165053   Najväčšie Svazek: 6 Strana: 1088
Najväčšie = největší. Alx.

165054   Najväčšmi Svazek: 6 Strana: 1088
Najväčšmi = nejvíce. Slov. Demitr, n. svätený patron v Rumunsku. Phľd. V. 317.

165055   Najvätšmi Svazek: 6 Strana: 1088
Najvätšmi = najväčšmi. Slov. N. vyni- kati. Ht. Sl. ml. 196.

165056   Najviac Svazek: 6 Strana: 1088
Najviac = nejvíce. Slov. Sbor. sl. ps. I. 128. Čoho je n. na jarmoku? (Za čo toto?). Rr. MBš.

165057   Najviece Svazek: 6 Strana: 1088
Najviece = nejvíce. Anth. I. 3. vd. 34.

165058   Najvoňavší Svazek: 6 Strana: 1088
Najvoňavší = nejvonnější. N. pierko. Slov. Bl. Ps. 72.

165059   Najvrchní Svazek: 6 Strana: 1088
Najvrchní Hospodin. Ž. kl. 98. 2. a j.

165060   Najvrúcejší Svazek: 9 Strana: 0178
Najvrúcejší mest. Hus III. 94.

165061   Najvypuzenčekuvatedlnejšia Svazek: 9 Strana: 0178
Najvypuzenčekuvatedlnejšia. Naša okonice n. (rychle vyslov). Slov. Zát. Př. 277a.

165062   Najzady Svazek: 6 Strana: 1088
Najzady = naposledy. Ten jde ještě n. Val. Vck., Brt. D. 174

165063   Najzespuoz Svazek: 8 Strana: 0224
Najzespuoz = nejspodněji, od zespod. Háj. Herb. 179. b. (List. fil. 1894. 384.)

165064   Ňák Svazek: 2 Strana: 0033
Ňák, v obec. mluvě m. nějak.

165065   Nak Svazek: 6 Strana: 1088
Nak = nech. Slov. N. ma čert vezme. Sb. sl. ps. I. 115. N. ma nemiluje nikdy vjáce. Sl.ps. Šf. II. 77. — Koll. Zp. I. 244.

165066   Ňák Svazek: 6 Strana: 1088
Ňák bylo, nák bude. Us.

165067   Ňák Svazek: 9 Strana: 0178
Ňák = nějak. 1640. Holic. 22.

165068   Nákabnosť Svazek: 8 Strana: 0224
Nákabnosť, i, f. N. rostl., epicorallie, epi- petalie. Am. Orb. 96.

165069   Nakaboněný Svazek: 9 Strana: 0178
Nakaboněný = mrzufý. Hořen. 111.

165070   Nakáceti Svazek: 2 Strana: 0033
Nakáceti, el, en, ení, sporážeti, viel stürzen, fallen. — čeho. Ten toho dříví nakácel. Us. — se čeho, lange fallen. Us.

165071   Nakačkovatí Svazek: 2 Strana: 0033
Nakačkovatí, nakaziti, anpfiischen. Us.

165072   Nakačkovati se s něčím Svazek: 6 Strana: 1088
Nakačkovati se s něčím = natahati, nadříti se. Us. Kšť.

165073   Nakadeřavělý Svazek: 9 Strana: 0451
Nakadeřavělý. Ň vlasy. Tbz. IV. 2. 159.

165074   Nakadeřavělý. N Svazek: 10 Strana: 0195
Nakadeřavělý. N. vlasy. Tbz. XVI. 172.

165075   Nákadeřavý Svazek: 2 Strana: 0033
Nákadeřavý, krausig. Leg., D.

165076   Nakadeřený Svazek: 10 Strana: 0195
Nakadeřený. Chyt. 45.

165077   Nakaditi Svazek: 2 Strana: 0033
Nakaditi, il, děn, ění, auf-, anräuchern.— komu, se komu. Us.

165078   Nakaditi se čím jak Svazek: 6 Strana: 1088
Nakaditi se čím jak. Kdyby se kadi- dlem od hlavy do paty n-la, kostelem voněť nebude. Němc.

165079   Nakafrati Svazek: 9 Strana: 0178
Nakafrati = mnoho namluviti. U Křenovic Vchř.

165080   Nakahlovati Svazek: 6 Strana: 1088
Nakahlovati, viel verpfuchen. Šm.

165081   Nakáchati Svazek: 2 Strana: 0033
Nakáchati se, lange und genug schnattern. Jg-

165082   Nakakati Svazek: 2 Strana: 0033
Nakakati, viel kacken. — čeho kam: do hrnce. Us.

165083   Nákal Svazek: 7 Strana: 1332
Nákal, u, m. = nakalení, Vorhärten. Hř.

165084   Nakalafunovati co Svazek: 10 Strana: 0195
Nakalafunovati co: šňůru = kalafunou natříti. Us.

165085   Nakálati Svazek: 2 Strana: 0033
Nakálati, naštípati, viel spalten. — se, naštípati se, lange spalten ; naběhati se, lange rennen. Ros.

165086   Nakalený Svazek: 6 Strana: 1088
Nakalený, vz Nakaliti. Přišel n-ný — opilý. Rgl.

165087   Nákališný Svazek: 2 Strana: 0033
Nákališný, na kalichu jsoucí, Kelch-. N. tyčinky. Rostl.

165088   Nakaliti Svazek: 6 Strana: 1088
Nakaliti, il, en, ení, nakalovati — drobet zkaliti Jíž (církve) žáden blud n. nemohl. Sš. I. 148. — se = opiti se. Us. Rgl.

165089   Nakaliti Svazek: 8 Strana: 0563
Nakaliti srdce v ocel. Hudc. 43.

165090   Nakalupovati se Svazek: 2 Strana: 0033
Nakalupovati se, lange gallopiren. Ros.

165091   Nakamenovati Svazek: 6 Strana: 1088
Nakamenovati, viel steinigen. Us.

165092   Nakančiti Svazek: 2 Strana: 0033
Nakančiti, il, en, ení, anklccksen, an- schmieren. — čeho : papíru. Us. — čím. Us.

165093   Nakančuchovať Svazek: 6 Strana: 1088
Nakančuchovať sa = nakarabáčovati se.

165094   Nakandrasiť Svazek: 10 Strana: 0195
Nakandrasiť sa = napracovati, nadříti se. Val. Čes. 1. XI. 322. — si co čím: prací = získati si. Čes. 1. XI 226. Sr. Kandrasiť.

165095   Nakaňhati Svazek: 2 Strana: 0033
Nakaňhati = nakančiti.

165096   Nakaňkati Svazek: 10 Strana: 0195
Nakaňkati = kanky udělati. — kde. Má v knize nakaňkáno. Us.

165097   Nakanouti Svazek: 2 Strana: 0033
Nakanouti, nul, utí, nakapnouti. — co komu kam. Nakanula mu na lžíci kapku vody. Jg. Eintröpfeln.

165098   Nakantriť Svazek: 6 Strana: 1088
Nakantriť = nakaziti. Slov.

165099   Nakaňúřený Svazek: 7 Strana: 1332
Nakaňúřený = rozzlobený. Val. Slavč. 51. Nakarbolovati něco. Us. Šd.

165100   Nakapati Svazek: 6 Strana: 1088
Nakapati oleje na desku. ZČ. 1. 270.

165101   Nakapati čeho kam Svazek: 2 Strana: 0033
Nakapati čeho kam : léku do vody, ein- tröpfeln.

165102   Nakapkati Svazek: 6 Strana: 1088
Nakapkati = nakapati. Bern.

165103   Nakarabáčovati (se) koho Svazek: 2 Strana: 0033
Nakarabáčovati (se) koho, lange, genug peitschen. Ros.

165104   Nakarabáčovati se koho Svazek: 6 Strana: 1088
Nakarabáčovati se koho, viel geissein, peitschen, karabatschen. Us.

165105   NakaraBatit čelo Svazek: 9 Strana: 0178
NakaraBatit čelo = straštiti. Seb. 42.

165106   Nakárati se koho čím Svazek: 2 Strana: 0033
Nakárati se koho čím. Dosti se ho do- mluvami nakáral, aby se polepšil. Vz Kárati. Genug strafen.

165107   Nákarek Svazek: 8 Strana: 0224
Nákarek, rku, m. — napomenutí. Dostal n. Světz. 1893. 99.

165108   Nakarhaný Svazek: 6 Strana: 1088
Nakarhaný, gebessert.

165109   Nakarhať Svazek: 6 Strana: 1088
Nakarhať, bessern, klugmachen. Slov. Bern.

165110   Nákarka Svazek: 7 Strana: 1332
Nákarka, y, f. = pokara Světz. 1893. 231.

165111   Nakárka, y Svazek: 10 Strana: 0630
Nakárka, y, f. = kárání. Rais- Sir. 258.

165112   Nakartáčovati se koho, čeho čím Svazek: 2 Strana: 0033
Nakartáčovati se koho, čeho čím, lange bürsten. Us.

165113   Nakasaný Svazek: 9 Strana: 0451
Nakasaný = vykasaný. N. rukáv.

165114   Nakasati Svazek: 2 Strana: 0033
Nakasati, vykasati. — co na co: bedra na cestu. Scip.

165115   Nakašírovati Svazek: 6 Strana: 1088
Nakašírovati. Ženíškovy malby na stropě Národního divadla byly na plátně provedeny a potom přímo na omítku n-vány. Pdl. exc.

165116   Nakašlati Svazek: 2 Strana: 0033
Nakašlati, nakašlám, nakašli, al, án, ání, anhusten. — komu kam. Nakašlala bych jim v nos, abych to jim trpěla. Ctib. Já ti na to nakašlu (já toho od tebe nechci). Us. Cf. Nafákati. Hý. — se kdy, kde. Ten se v noci v posteli nakašlal (i. c. mnoho)! Us.

165117   Nakáti se Svazek: 6 Strana: 1088
Nakáti se, lange büssen. Us.

165118   Nakatovaný Svazek: 6 Strana: 1088
Nakatovaný = rozkácený, rozhněvaný. Slov. Rr. Sb.

165119   Nakatovaný Svazek: 8 Strana: 0224
Nakatovaný = nahněvaný. Phľd. XII. 55.

165120   Nakatovati Svazek: 2 Strana: 0033
Nakatovati, genug, viel martern -- se s kým jak : do vůle. Scip.

165121   Nakatovati se Svazek: 6 Strana: 1088
Nakatovati se = rozhněvati se. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 326.

165122   Nakatovati se s kým jak Svazek: 9 Strana: 0178
Nakatovati se s kým jak: do vůle. 1422. Pal. Děj. III. 1. 490.

165123   Nakavčiti Svazek: 2 Strana: 0033
Nakavčiti, il, en, ení, beklecksen.— co: papír (černě pomazati). — čím: inkoustem. Ros.

165124   Nákaz Svazek: 2 Strana: 0033
Nákaz, u, m. = nákaza. Na Slov. Tys.

165125   Nakaz Svazek: 9 Strana: 0178
Nakaz, u, m. = nákaza. U Císařova. Mtc. 1899. 161.

165126   Nákaza Svazek: 2 Strana: 0033
Nákaza, y, f., na Slov. nákaz, u, m., nakažení, nakažlivá nemoc, die Scuche, An- steckung, Sucht. D. N. morní, zlá, dobytka (pád dobytka) prsní, plícní, psí (psí mor), kočičí, kopytní. Ja., Sp. Tělo před n-zou ohraditi. Kram. N-zu bráti. Žalanský. Pro- středky ku zničení n-zy, Desinfektionsmittel. Dch. N-u odstraniti. Dch. — N., porušení, pokažení mravův, das Verderbniss. N. mravů, hříchů, života i zdraví. Příčina k nákazám hříšným. Kom. — N., hniloba, die Fäulniss. Plk.

165127   Nákaza Svazek: 6 Strana: 1088
Nákaza snětivá, SP. IL 276., krve, Blut- infection; léky, prostředky proti n-ze, Des- infectionsmittel. N. hruškových stromů roz- toči, die Milbensucht der Birnbäume, aca- riasis. Pta. N-zu rušiti, desinficiren. Dch. Cf. Kram. Slov., Slov. zdrav., Rk. Sl.

165128   Nákaza Svazek: 8 Strana: 0224
Nákaza. Rušení n-zy. Vz Desinfekce. Ott. VII.353. nn.

165129   Nákaza Svazek: 10 Strana: 0195
Nákaza hnilobná, fäulige Infection, septi- caemia; n. jedem zvířecím, zoonosis. Ktt.

165130   Nakázati Svazek: 2 Strana: 0033
Nakázati, nakáži, al, án, ání; nakazovati = mnoho kázati, poroučeti. — koho (strč.) slovy trestati. — čeho. Ten toho nakázal! Us. — se o čem. Ten se o tom nakáže. Šm. — čím. Proč tě taková smělost! jsem při- vedla, aby (= abys) směl takovými slovy nakázati (mluviti). Troj.

165131   Nakázati Svazek: 6 Strana: 1088
Nakázati, lépe: přikázati. Brt. S. 3. vd. 196. — N. sa = ukázati se. Nenakazuj sa né věckrát na oči. Mor. Brt. D. 233.

165132   Nakazčivost Svazek: 6 Strana: 1088
Nakazčivost, i, f. = nakažlivost. Bern.

165133   Nakazčivý Svazek: 6 Strana: 1088
Nakazčivý, ansteckend. N. příklad. Šf. Strž. I. 194.

165134   Nakazilý Svazek: 2 Strana: 0033
Nakazilý = nakažený, verdorben. Jád.

165135   Nakazily Svazek: 8 Strana: 0224
Nakazily. N. tvárz, noha. 1400. List. fil. 1893. 463.

165136   Nakazitel Svazek: 6 Strana: 1088
Nakazitel, e, m., der Anstecker, Ver- derber. Bern.

165137   Nakazitelný Svazek: 2 Strana: 0033
Nakazitelný, ansteckend. N. nemoc, V., prašivina, puch. Jg. — N., kdo nakažen býti může, ansteckbar. Jg.

165138   Nakaziti Svazek: 2 Strana: 0033
Nakaziti, il, žen, ení; nakažovati, po- zdějši: nakazovati, anstecken. V. — Nemoc nakazující. Jel., nakažující. V. — co: po- větří, člověka, celé město. Us., Ros. — koho čím: nemocí. D. Neduh, jímž se jeden od druhého nakaziti může. V. N. smradem,jedem. V., dotknutím. Kom. — Bart. 347. Har. I. 70. — se od koho. V., Br. -- čeho. Ten toho nakazil! Ros. — co kde. Tělo ve všech údech jedem n. Nz.

165139   Nákazný Svazek: 6 Strana: 1088
Nákazný = nakažlivý, ansteckend. Dch. N. nemoc, Tč., tekutina. SP. II. 276.

165140   Nákazorušný Svazek: 6 Strana: 1088
Nákazorušný. N. prostředky, Desinfec- tionsmittel. Dch.

165141   Nakazovati Svazek: 2 Strana: 0034
Nakazovati, vz Nakázati, Nakaziti.

165142   Nakažčivosť Svazek: 2 Strana: 0034
Nakažčivosť, i, f. = nakažlivosť. Jg;

165143   Nakažčivý Svazek: 2 Strana: 0034
Nakažčivý, nakažlivý. N. nemoc, nešto- vice, pitomnicc. D., Kom., Us. Ansteckend, verderbend, bösartig.

165144   Nakaželina Svazek: 6 Strana: 1088
Nakaželina, y, f., die Ansteckung. Laš. Tč.

165145   Nakažení, í, n Svazek: 2 Strana: 0034
Nakažení, í, n., das Anstecken, die An- steckung, Seuche. N. morní n. obecné, V., n. hříchu, mravu, D. Mor n-ním národy hubí. Kom. Vz Nákaza.

165146   Nakaženina, y, f Svazek: 2 Strana: 0034
Nakaženina, y, f., das Angesteckte. Us.

165147   Nakažený Svazek: 2 Strana: 0034
Nakažený, angesteckt. Krab. N. povětří. V. — čím: malomocenstvím, jedem. V.

165148   Nakažlina Svazek: 6 Strana: 1088
Nakažlina, y, f. = nákažlivina. Zpr. arch. IX. 7. Cf. Slov. zdrav.

165149   Nakažlivina Svazek: 2 Strana: 0034
Nakažlivina, y, f., die ansteckende Materie, das Miasma. Presl.

165150   Nakažlivina Svazek: 10 Strana: 0195
Nakažlivina, y, f. = jed neštovičný, Pockencontagium. Ktt.

165151   Nakažlivosť Svazek: 2 Strana: 0034
Nakažlivosť, i, f., die Ansteckbarkeit, die Bösartigkeit.

165152   Nakažlivý Svazek: 2 Strana: 0034
Nakažlivý, vz Nakažčivý.

165153   Nakdákati Svazek: 2 Strana: 0034
Nakdákati, nakdákám, nakdáči, a,l, án, ání, lange gacksen. — čeho. Ten toho na- kdáká (namluví). Us. — se. Ta slepice se celý den nakdákala! Us.

165154   Nákej Svazek: 2 Strana: 0034
Nákej, v obec. mluvě m. nějaký.

165155   Nakejdať Svazek: 8 Strana: 0224
Nakejdať = nakydati. N. hnůj na vftz. Ces. 1. V. 328.

165156   Nakejklířiti Svazek: 6 Strana: 1088
Nakejklířiti, viel ergaukeln. Us.

165157   Nakejklovati komu čeho Svazek: 2 Strana: 0034
Nakejklovati komu čeho, viel Gauke- leien treiben.

165158   Nákel Svazek: 2 Strana: 0034
Nákel, klu, m., temeniště, bažinaté místo, feuchter Ort, das Gelach. D. Vz Gl. 166. — N., naseté vrbí, když prvním rokem vyrostá. Us. — N., přístav lodí. Stránský. — N., ostrov. Pomním, že jsme na tom nákle (ostrově) dolej- ším proutí žínávali. Pak p. M. Šašek mluvil, že by ten n. byl na škodu jeho mlýnům, že jej chce dáti rozvésti a v nic obrátiti všechen. Sved. 1570.

165159   Nákel Svazek: 6 Strana: 1088
Nákel = přístavec říční, Hafen in Flüssen. Nz. Vz Náklí, Mz. v List. fil. XI. 174. a 175., Mkl. Etym. 211. (solum uliginosum). — N., mě. u Bydhoště v Prusku; sam. u Svinčan.

165160   Nakel Svazek: 7 Strana: 1332
Nakel = nakdy. Laš. Šb D. 61.

165161   Nákel Svazek: 7 Strana: 1332
Nákel = duha. iris, Regenbogen, m. 16. stol. N, arcus. Pršp. 14. 7. — N. = písčina v řece. Ohradiv n. způsobil z něho ostrov. 6. stol Wtr. Obr. II. 532.

165162   Nakel Svazek: 10 Strana: 0630
Nakel, klu, m. = osada, ve které stály chalupy ve vodě na kolích. Mus. slov. VIII. 24

165163   Nakelský Svazek: 10 Strana: 0630
Nakelský Fr., spis.

165164   Nákepnice Svazek: 8 Strana: 0224
Nákepnice, epiginae, rostl. Am. Orb. 9(5.

165165   Nákeř Svazek: 2 Strana: 0034
Nákeřník, a, m., kdo ve kři na lidi číhá, loupežník. V. N-ci loupí. Kom. Der Räuber, Strauchdieb, Buschkläpper, Strassenräuber.

165166   Nákeřní Svazek: 2 Strana: 0034
Nákeřní, Busch-, Strassen-. N. loupežník, zloděj. Jel.

165167   Nákeřnický Svazek: 2 Strana: 0034
Nákeřnický, Strassenriiuber-.

165168   Nákeřnictví Svazek: 2 Strana: 0034
Nákeřnictví, n.,loupežníctvi, der Strassen- raub. Pr. měst.

165169   Nákeřničiti Svazek: 2 Strana: 0034
Nákeřničiti, il, ení, Strassenraub treiben.

165170   Nákeřník Svazek: 6 Strana: 1088
Nákeřník. Vz Cor. jur. IV. 3. 2. 424.

165171   Nakiíourati Svazek: 2 Strana: 0037
Nakiíourati, vz Kňourati.

165172   Nakľabati čeho Svazek: 8 Strana: 0224
Nakľabati čeho .—- na klábositi. IM. I). II. 327. Cf. Kľabati (3. dod.).

165173   Naklábositi Svazek: 2 Strana: 0034
Naklábositi, il, en, ení, vorschwatzen. — komu čeho. Us., Jg.

165174   Nakľačať sa Svazek: 6 Strana: 1088
Nakľačať sa = naklečeti se. Slov. Ssk.

165175   Náklad Svazek: 6 Strana: 1088
Náklad = útraty. N. dopravní, dovozní, obchodní, tržební, Handlungs-, Nz., vý- robní, Kaizl 99.; na chování, Pflegekosten, J. tr., na školy. Schul-, hnací, Schub-, na stavby školní, Schulbau-, Šp., na zalesňo- vání, Aufforstungs-, na vedení účtů, Rech- nungsführungs-, na hospodaření, Bewirth- schaftungs-, na odvodnění, Entwässerungs-, Sl. les., na nejvyšší dvůr, Hofstaatsaufwand. Seznam, obmezení, předchozí rozpočet n-du. Us. S velikými náklady dobyli jsme hradóv. Kar. 28. Na svůj n. stavětí. Arch. VII. 572. Mám dosti jiných n-dů, abych Čeládku zby- tečnou chovati měl. Žer. L. III. 156. N. na něco na se vzíti. Km. N. nésti úřadu svého; Kdyžby pro obecné dobré měl kterú práci s nákladem nésti. Št. Kn. š. 18., 149., 156. Pošli listy na můj n. Arch. VIII. 178. — N. = břímě. Přebraný n., die Ueberfracht. Šp.

165176   Náklad Svazek: 7 Strana: 1332
Náklad zadní = třetina prámu (zadní). Záp. Čech. Šb. D. 14.

165177   Náklad Svazek: 9 Strana: 0451
Náklad, u, m., čásť pluhu. Mus. slov. II. 8.

165178   Náklad, u, nákladek Svazek: 2 Strana: 0034
Náklad, u, nákladek, dku, nákladeček, čku, m., věc naložená, břímě, die Last, La- dung, Fracht, Beladung, Befrachtung. D. N. vložiti; n-dem stížiti, obtížiti, n. vzložiti. V. Lodí má n-du dosť. Hrubý n., Ros., zpáteční n. D. Kolik máte n-du ? Sych. N. dáti na vůz, na loď - vůz s n-dem; smlouva o n. (smlouva nákladní). Nz., J. tr. S těžkým n-dem jeti. Us. — N. u kovářů, privarené železo; n. na radlici. Us. Petrov. Dch. — N., útraty, die Kosten, Unkosten, der Auf- wand, die Anlage, Auslage, Auflage, Ausgabe. N. veliký, daremný, zbytečný, V., smírný n. skrovný, hojný, nuzný, užitečný, Jg., na něco vzešlý, Ér., potoční, stavební, Us.; náklady : povozné, dopravné, pohřebné, objížďkové (Bereisungskosten), horní, popisné (na po- psání lidu), hrdelního soudu, vzdělávací (na vzdělání), léčební, hojebné, běžné, průjezdní, mimořádné, obecní, soudní (vz Škoda soudní) řemeslnické, vyšetřovací, válečné, razební (na razení peněz), odvodní (na odvod), správní (na správu), státní, v příčině kommisse, na pohřeb, na zachování něčeho, na tisk, na mlácení, na hnůj, na hnojiva, na odměny, na žně, na osvědčení směnky, na hnance, na skládání, na opatření něčeho, na koupení koní n. krav, na práci, na léky, na stravné, na vydání knih, na opravy, na rybářství, na osvětlení, na ochranu něčeho, na provozo- vání něčeho, na ústřední správu, na výživu, na obživu, na stavení, upravovací, na úpravu budov, na správu střechy, na zřízení, na za- ložení něčeho, Šp., na služby chrámové, Chč. 380.; výkaz, odvětví n-dňv, daň z n-dňv. Šp. Práci i n. zmrhati; n. vésti, činiti; n-du nelitovati; na svůj n. válku vésti; veliký n. vésti; daremný n. činiti. V-, Nál. 212. O. z I). N. nésti. Us. Veliký n. na ten dům vedl. Ros. Příprava válečná chce míti hojný n. Kom. N-dem svým do boje táhnouti. Zříz. Těšín. N. se činil na stavení kostela. Pref. N. na cestu. Har. Se všemi n-dy a útratami. Us. N. někomu nahraditi. Ctib. Pro velikost' n-dů to učiniti se mu nevidělo. Solí. N. na knihu vésti; n-dem svým knihu vydati. Jg. Knihu v n. vzíti. Sm. N-du v něčem neli- tovati. Us. S pojetím n-dň do něčeho (do počtu) nebo: n-dy do počtu pojímajíce (pojí- maje), mit Einbegriff; upraviti rozvrh n-dňv ; soudní n-dy obou stran (obojí strany) se zdvihají, mají minouti; vzešlé n-dy (útraty). J, tr. K zapravení n-dň přiměřený peníz usta- noviti. Nz. Zaříditi něco z vlastního n-du, vlastním n-dem lépe než: poříditi něco na vlastní n. Bs. N. na hory vésti; vodu rovným n-dem z dolů tahati. Vys. S velikým n-dem železnici přes hory (horami) vésti. Ml. N-dy vykázati, sehnati, vyplatiti, súčtovati. Šp. Slibuji platiti jistinu grošů svrchu psanou s lichvami na to přišlými i s náklady. Faukn. 55. Škody a n-dy straně zaplatiti. Zř. F. I. Summu i s n-dy dáti. VI. Zř. 25. Kdyby ho při jiném právě viniti měl, že by mu na to veliká práce a nemalý n. jíti musel. Za tou příčinou veliký n. podstoupil. Žer. Na něčí n. něco postaviti. Nar. o h. N-dy a škody někomu navrátiti. Nál. 213. N. ztratiti; na svůj n. a škodu beze škody strany něco činiti. O. z D. Kukusy na svůj vlastní n. zakládati. Nar. o h. N-dy o něco vésti. Bart. 4. 37. Toho roku Hradeček doděláván, šlo na něj n-du peněžitého za týž rok kop 50 gr. Břez. 175. N. na to zapraviti se má z prostředků zemských. RGB. 1850. N. 1. §. 18. Nákladů jménem ve dskách jiného se nic nemíní než to, což se k úřadu na uvázání n. na zájem dává. Vš. 566. Nákladek na zaodivání husarů, Auslagen zur Bekleidung der Husaren. Na Slov. Rb. (Mus.).

165179   Náklad u sekyry Svazek: 10 Strana: 0630
Náklad u sekyry = navařovaná část. Rgl.

165180   Nakladací Svazek: 2 Strana: 0034
Nakladací, Auflade-, Pack-.

165181   Nakládací kolej Svazek: 6 Strana: 1088
Nakládací kolej, Ladegeleise,Verladungs-, Šp., lešení, Verladebühne, Zp. arch. XI. 17., rampa, Verladerampe. Zpr. arch.

165182   Nakladač Svazek: 2 Strana: 0034
Nakladač, e, m., der Packer, Auflader. V.

165183   Nakladačka Svazek: 2 Strana: 0034
Nakladačka, y, f., die Aufladerin. D.

165184   Nakládačka Svazek: 6 Strana: 1088
Nakládačka = lopatka, kterou se na- bírá těsto z díže. Na mor. Kopan. Brt. L. N. II. 108. — N. = okurka k nakládání. Dlj. 23.

165185   Nakladačka Svazek: 9 Strana: 0178
Nakladačka, y, f. N. na stroj v knih- tiskárně. Nár. list. 1897. č. 315.

165186   Nakládačky Svazek: 10 Strana: 0195
Nakládačky = malé okurky k nakládáni. Us. Sr. Vocačky.

165187   Nakládačství Svazek: 6 Strana: 1088
Nakládačství, n., die Aufladerei. Hlč. — N. = nákladnictví.

165188   Nakládaná Svazek: 6 Strana: 1088
Nakládaná, é, f. = hra v karty. U N. Bydž. Kšť.

165189   Nakládání, í Svazek: 2 Strana: 0034
Nakládání, í, n. Vz Náklad. Die Ladung und Befrachtung. N. zboží na vůz. — N. na knihu, der Verlag; n. na někoho. — N.— zacházení s kým, die Behandlung. Zlé s někým (s učenníky) n. Dobré n. času, gute Verwen- dung. Dch. — N. do láku, do soli. N. ovoce a plodin, vz Prm. III. č. 13. Das Einlegen. Jg., Sp.

165190   Nakládanina Svazek: 6 Strana: 1089
Nakládanina, y, f. = naložená potra- vina. Mour.

165191   Nakládaný Svazek: 2 Strana: 0035
Nakládaný. N. ryby, ovoce, třešně, ořechy, maso atd. Jg. Eingelegt. Vz Naložiti.

165192   Nakládárna Svazek: 6 Strana: 1089
Nakládárna, y, f. = nakladiště. Hrbk.

165193   Nakladatel Svazek: 2 Strana: 0035
Nakladatel, e, m., v obec. mluvě : naklá- datel. Šb. Vz -tel. Der Auflader. N. knihy, nákladník. Der Verleger.

165194   Nakladatelka Svazek: 2 Strana: 0035
Nakladatelka, y, f., nakladatelkyně, ě, f. — nakladačka. = N., die Verlegerin. D.

165195   Nakladatelský Svazek: 2 Strana: 0035
Nakladatelský, Verleger-, Verlags-. N. knihkupectví, die Verlagsbuchhandlung. Rk.

165196   Nakladatelský. N Svazek: 10 Strana: 0195
Nakladatelský. N. družstvo, firma. Vld. Lit I. 314., Nár. list. 1903. č. 298. 17., 134. 13.

165197   Nakladatelstvo Svazek: 6 Strana: 1089
Nakladatelstvo, a, -ství, n., die Ver- lagwhandlung. Us.

165198   Nakládati Svazek: 2 Strana: 0035
Nakládati; naklásti, kladu, dl, en, ení; naložiti, il, en, ení; nakládávati — něco na něco dávati, auflegen, aufsetzen, anlegen, aufgeben, auferlegen; napomáhati, straniti, státi s kým, es mit Jemanden halten, ihn unterstützen ; uložiti, auferlegen ; mnoho jísti, nacpati se, sich vollstopfen; útraty vésti, aufwenden; zacházeti s kým, verfahren mit Jemanden, umgehen, behandeln ; ku potřebě budoucí v náčiní atd. vložiti, einlegen, ein- machen. Jg. Vz Klásti. Jděte nakládat. Us. Dobře nakládá (do sebe cpe;. D. — co: zboží, pivo, okurky, maso, ovoce, radlici (železem nastaviti). Jg., Vys. Mnoho naložil, neuveze. Prov., Jg. — (co) čeho. Bibl. Ten toho nakládá, naložil! Us. Své lodie všeho nakládali. St. ski. IV. 55. — co s čeho : s vozu. Mus. — co kam (na koho, na co) : zboží, obilí, seno na vůz, na loď. Us., Ml. Hruběs na vůz naložil. Us. Stany na mezky naložiti. Vrat. Peníze, práci, čas, sílu na něco n., Ros., Vrat., na knihu. D. Nalož je (peníze) na obecné dobré. Hl. Na to jen rádi nakládají, odkud se nadějí, že zase desatero- násob vezmou. Reš. N. na nuzné do posled- ního haléře. Žal. 111. A ti na to nakládají všecko své uměnie. Chč. P. 134. a. — co kam, do čeho : úhoře do sudu, Us., okurky, maso do hrnců, Us., něco do soli, do láku. D., Rk. Tučné kýty i plece náloži šesti jezdcem za voji. Rkk. 21. — (komu) co čím : gbelík rudou. D. Jemuž jest křivým soudem naložil. Výb. Břicho své jídlem n. Aesop. Lodí rozličným zbožím. Har. II. 128. — koho čím : slovem n. skutkem (mu po- máhati). 1421. Mus. — komu. (nadržovati, napomáhati, Jemanden bevorzugen, fördern). Žádné straně nenakládati. V. Ačkoli hřešícím nenakládáš a ruky nedržíš. Br. On více na- ložil jedněm než druhým (potrestal). V. Výb. ?. Kteřížby těm bludům nakládali. Ms. 1421. Jednomu nakládaje, druhého potlačuje. Vš. 59. (Gl. 166.). Okolnosť ta nakládá té domněnce . . . , tomu čtení. Sš. L. 49., Sk. 239. Výbor událostí evangelických tomu na- kládá, že . . . Sš. L. 3. — komu v čem: v odpovědi židům n. Sš. J. 69. Naložil nám sv. Mikuláš, lépe : nadělil. N. komu z úmysla. Vš. — komu čím: křivým soudem (pomá- hati mu). Hš. — komu před kým. (Vz Přednost' dáti). J. tr. — co kde : Naději na něčem n. (skládati). D. — jak s kým, s čím, (s adv.): s někým zle, dobře, libovolně, krutě, neprávě, násilně, nenáležitě, těžce, milostivě, pěkně n. Jg., V., Háj., D. Nakládá s ním štěstí divně. Jel. Tvrdé s námi na- kládáš. Kom. Kterak s ním král ráčí n. Zř. F. Nakládají s ním jako se psem. D. Přirození se mnou skoupě nakládalo. Jel. I s jejich jměním i s hrdly nakládali. Br. — s kým, s čím jak: podlé zásluh, hříchů s někým n., Br., vedlé milosrdenství svého. Br. Hrnčíř s hlinou podlé vůle své nakládá. Br. N. někým, bez se. Jg. Sbr. sp. 187.; ale 190. ,s.' Mš. — co kde, kam (v čem, v co): maso v soli v sůl, v láku, v lák n. Us., D. — co čemu. Mnozí velmi široké meze potřebám svým nakládají (vyměňují). Št. — se s čím. To jsem se s tím masem nakládala. Us. — Nemá z žádných jiných škod pro tu při viniti, než toliko, což pro tu při naloží. Vl. 283. Pakli by po tom zvodu jemu vždy summy nedali i s náklady, což k úřadu naložil. Vl. 25. Nakládali okurky mimo čas, ob den, bez octa, aby nebyly příliš kyselé atd.

165199   Nakládati Svazek: 6 Strana: 1089
Nakládati. — abs. Musí n. chovaje lidi. Št. Kn. š 155. — co: ohník (oheň roznítiti). Slov. Vch. Nalož všecku sílu svú. Výb. II. 46. — čeho. Skříně jest vnitř stříbra a zlata nakladena. Homl. fol. 136. b. Cf. Brt. S. 3. vd. 45. P. — co nač, kam (odkud, proč). N. archy na tiskací stroj. Dch. N. na kozub (oheň rozdělali). Němc. III. 255. Teď na něj nebyl kdo nakládat. Us. Vk. Nebylo možno, abych přes tři sta z své ruky na tu Po- stillu n-žil. Dik. Vše na rúcha nakládají Št. Kn. š. 103. Musíš práci na to naložiti. Št. N. 129. Byť bylo pro Buoh tolik sbožie naložiti na některú potrebnú věc; N. práci nač. Št. Kn. š. 18., 165. — komu (proti komu, jak, kde). Ve válce brzy té, brzy oné straně štěstí nakládalo. Šmb. S. II. 278. Lid veškeren zajisté apoštolům n-dal. Sš. Sk. 61. Kteřížby kterým všetečnostem nakládali. 1421. Pal. Rdh. 1. 182. N. jedné straně proti druhé. Pal. D. II. 2. 78. Aniž se bohatému proti chudému v čem nakládá. Vě. Kteří by po něm stáli a jemu nakládali Pol. List. 16. (r. 1584.). Kteřížby těm bludům nakládali (jich se drželi). Výb. II 369. Joab nakládal Adoniášovi (klonil se k němu). Bj. N. komu křivým soudem (o soudci). Št. Kn. š. 146. Nebo přidržel-liby se (král) jedné strany a jí nakládal. Výb. II. 666. Naklá- dajú Albrechtovi. Výb. 1. 469. Sv. Mikuláš nakládá dětem. Us. Rgl. — s kým kde jak. Na sněme pěkně spolu n dali, aby ... Let. 123. — s kým oč. Sliboval se mnú o to naložiti. Půh. II. 204. — co k čemu. K obecnému dobru větší snažnojť n. Žžk. 4. Abychom k boží chvále deň boží (svá- teční) naložii. Hus I. 121. — kam čím Máť V dítko retem ohníka nakladla, by zpěvná jásavosť z dušky mu nepadla. Hdk. C. 49. — co komu na kterou dobu. Do roka nemeckú reč nám naložil. Koll. Zp. I. 41. — več kdy. Neb móž se to naho- dili, že to, coj' dávno bráno mýto v pokoji, bude v nepokoj v jednu chvíli naloženo. Št. Kn. š. 155.

165200   Nakládati Svazek: 8 Strana: 0563
Nakládati. Kdo se dá, tomu se nakládá. Us.

165201   Nakládati komu co Svazek: 8 Strana: 0224
Nakládati komu co = ukládati. ,Kup dobre, n-la mu. Phľd. 1894. 385.

165202   Nakládati se komu Svazek: 7 Strana: 1332
Nakládati se komu = slibovati, zapři- sáhati se. Val. Vck — Naložiti oheň = udě- lati. Mor. Brt. Ruk. XXIV.

165203   Nakládce Svazek: 6 Strana: 1089
Nakládce, e, m., der Befrächter, Frächter.

165204   Nákladčí Svazek: 2 Strana: 0035
Nákladčí, Ladungs-. — N. = nakladač. D.

165205   Nákladek Svazek: 2 Strana: 0035
Nákladek, dku, m., vz Náklad.

165206   Nákladek Svazek: 8 Strana: 0224
Nákladek = obkladek. Světz.

165207   Nákládek Svazek: 10 Strana: 0630
Nákládek, dku, m. = nástavek trámu krátkého. Čes. 1. XV. 34.

165208   Nákladen Svazek: 2 Strana: 0035
Nákladen býti komu = nakládati, pomá- hati komu. Výb. I. Vz Nákladný, 3.

165209   Nakladení Svazek: 2 Strana: 0035
Nakladení, n., die Auf-, Einlegung. Byl.

165210   Nakladený Svazek: 2 Strana: 0035
Nakladený, aufgelegt. V.

165211   Nakladený čeho Svazek: 8 Strana: 0224
Nakladený čeho = naplnení),plný. Voda ledu n-ná. AlxV. 2208.

165212   Nákladí Svazek: 2 Strana: 0035
Nákladí, í, n., nákladné věci. Učinili škodu na rozličném n-dí. Ms. K. pr. z. 8. Die Kostbarkeiten.

165213   Nákladíček Svazek: 10 Strana: 0195
Nákladíček, čku, m., zdrobn. náklad. Kom. Did. 306.

165214   Nakladiště Svazek: 6 Strana: 1089
Nakladiště, ě, n., der Ladeplatz. Hr.

165215   Nákladitosť Svazek: 2 Strana: 0035
Nákladitosť, i, f. = nákladnosť.

165216   Nákladitý Svazek: 2 Strana: 0035
Nákladitý, nákladný, kostbar. Aesop.

165217   Nákladitý Svazek: 6 Strana: 1089
Nákladitý. Stavějí domy n té. Hus 1. 442.

165218   Nákladívko Svazek: 2 Strana: 0035
Nákladívko, a, n., železo, které s násadou činí kladivo. Mus. V. a. 25.

165219   Nákladkový Svazek: 6 Strana: 1089
Nákladkový. Spesen-. Slov. Ssk.

165220   Nákladně Svazek: 2 Strana: 0035
Nákladně pochovánu býti; n. dům sta- věti, krmě strojiti. V. Kostbar, prächtig.

165221   Nákladní Svazek: 2 Strana: 0035
Nákladní, nákladu se týkající. Fracht-, Last-. N. vůz, list (Frachtbrief, Ladeschein), kůň, vozka, Dch., loď, D., povozník, zboží, mzda, náhrada, dochodce (Frachtmäckler. HGB. Art. 389), vlak, pošta. Šp., J.tr. — N., útrat se týkající, Kosten-,Verlags-. Škody, Zř. F. I., útraty n. Jg. Škody n. „navrátiti. V. Ze škod n. viniti. Pr. měst. Škody n., které se na cesty, výpisy, advokaty činí. Pr. — N. dům, ein Haus, an dem das Brau- recht radicirt war. Gl. 167. Vz Nákladnický, Nákladný.

165222   Nákladní Svazek: 6 Strana: 1089
Nákladní = nákladu se týkající. N. ná- draží, Lastenbahnhof, Dch., smlouva, J. tr.. kus das Frachtstück, Colli. Skř., Dch.

165223   Nákladní sud Svazek: 10 Strana: 0630
Nákladní sud (ku kvašení). Us. Rgl.

165224   Nákladnice Svazek: 2 Strana: 0035
Nákladnice, e, f. = nakladatelka.

165225   Nákladnický Svazek: 2 Strana: 0035
Nákladnický, Verleger-. N. dům (kde se slad suší a pivo vaří), Us., kniha, Gewerken- buch, sjezd, Gewerkentag.

165226   Nákladnictví Svazek: 2 Strana: 0035
Nákladnictví, n., das Verlegen. D.

165227   Nákladnictví Svazek: 6 Strana: 1089
Nákladnictví horní (těžařství), die Ge- werkschaft. Hř.

165228   Nákladnictvo Svazek: 2 Strana: 0035
Nákladnictvo, a, n., jest spolek více ná- kladníkův horní majetnost společně držících. Vz S. N.

165229   Nákladník Svazek: 2 Strana: 0035
Nákladník, a, m., kdo náklad činí, der Verleger, speciell der brauberechtigte Bürger, der Bierverleger. Gl. 167. N. piva (vz Ná- kladnický), ryb, dříví, hor viničních, Jg., kněh (nakladatel), Us.; hor stříbrných, že- lezných atd. Gewerke, Bergherr, Bergwerks- besitzer, Grubeneigner, m. Vz S. N.

165230   Nákladník Svazek: 9 Strana: 0178
Nákladník vinničních hor. 1516. Arch. XVIII. 180.

165231   Nákladnosť Svazek: 2 Strana: 0035
Nákladnosť, i, f., Tragfähigkeit. Loď má n. 2000 tůn, lépe: loď nese 2000 tůn. Vz Nosivosť. — N., die Kostspieligkeit, der Auf- wand. Rk. — N., die Bevorzugung. Nečiní toho pro žádnou n. straně druhé. Vz Naklá- dati komu. Pam. kn. ol. 1517. (Gl. 167.).

165232   Nákladný Svazek: 2 Strana: 0035
Nákladný ; nakladen, dna, dno — na co mnoho vynaloženo, kostbar, kostspielig, köst- lich. N. hody, stavení, oděv, zámek, stavba, palac, jídlo, krmě, hostiny, večeře, oběti. Jg. — N., kdo veliký náklad vede, Aufwand machend. V. — N., nakladen, kdo komu na- kládá, pomáhá, přeje, geneigt, zugethan. Jest jí nákladnější nežli nám. Ctib). Žejest té straně nákladen. CJB. 423. — V., Solf., Brikc. — N., nákadní, Aufwand-, Kosten-. N-né škody, útrat se týkající. Pr. měst.

165233   Nákladný Svazek: 6 Strana: 1089
Nákladný Mlýn, mlýnu Jičína. — N. = pomáhající. Jsou jim n-ni. Krnd. 172., Arch. VII. 16.

165234   Nákladný Svazek: 8 Strana: 0224
Nákladný = příznivý, pomocný. Tomu králi n-dni a příchylni byli. Břez. Font. V. 487. (445.).

165235   Nákladonosný Svazek: 6 Strana: 1089
Nákladonosný, lasttragend. Lpř.

165236   Nákladový Svazek: 2 Strana: 0036
Nákladový. N. loď(nákladní),Kom.,pošta, kus, vlak. Šp. Last-. — N., Verleger-.

165237   Naklamati Svazek: 6 Strana: 1089
Naklamati, genugsam täuschen. Naklamav tě jím. ZN.

165238   Nakláněti Svazek: 2 Strana: 0036
Nakláněti, vz Nakloniti.

165239   Náklaničník Svazek: 2 Strana: 0036
Náklaničník, u, m., řetízek na klanici, die Kipfkette.

165240   Náklaničník Svazek: 7 Strana: 1332
Náklaničník. Arch. X. 101.

165241   Naklapati se Svazek: 2 Strana: 0036
Naklapati se, lange, oft klappern. Jg.

165242   Náklapek Svazek: 2 Strana: 0036
Náklapek, pku. m., něco ku přiklápnutí něčeho. Na Slov.

165243   Naklasňovati komu Svazek: 6 Strana: 1089
Naklasňovati komu = natlouci. U Kr. Hrad. Kšť.

165244   Naklasovati Svazek: 2 Strana: 0036
Naklasovati, körnen, dreschen. Jg. Na Mor. — ječmen vousů sprostiti (mlátí se jen zrno nečisté). Mřk.

165245   Naklásti Svazek: 2 Strana: 0036
Naklásti, vz Nakládati.

165246   Naklásti Svazek: 9 Strana: 0178
Naklásti. Když břicho jídlem do sytosti nakladl. Ezop. 263. Nák1?. ? pův. sr. Mus. ol. IV. 125.

165247   Nakláti Svazek: 2 Strana: 0036
Nakláti, nakoli, nakůleš, al, án, ání; na- kálati. Vz Kláti. Počíti kláti, anspalten. — co: poleno. Jg. — čím : sekerou. Us. — čeho. Ten toho dříví nakálal! Us.

165248   Naklátiti Svazek: 2 Strana: 0036
Naklátiti, il, cen, cení, herabschlagen, herabschütteln. — čeho. Ten těch ořechů naklátil! Ten mu těch ořechů tyčkou s ořechu naklátil. Klátil ořechy do čepice. Naklátil ořechů plnou čepici.

165249   Naklávačka Svazek: 6 Strana: 1089
Naklávačka, y, f. = malá kyjanka, kte- rou šindele z klátu štípají, Klöppel. Val. Vck., Brt. D. 233.

165250   Nákľaziť Svazek: 6 Strana: 1089
Nákľaziť = dívati se, hleděti. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 443.

165251   Naklčovati Svazek: 2 Strana: 0036
Naklčovati, klčováním nabyti, aufroden, aufhauen. — komu co: sobě kus pole. Jg. — se čeho, viel roden. Us.

165252   Nakle Svazek: 2 Strana: 0036
Nakle, ves u Pardubic. PL.

165253   Náklé Svazek: 6 Strana: 1089
Náklé, ves u Chrudimě. Rk. Slov.

165254   Naklebetať Svazek: 6 Strana: 1089
Naklebetať, naklebetiť = naklevetati. Kto to n-tal? Slov. Zbr. Lžd. 106.

165255   Naklečeti se Svazek: 2 Strana: 0036
Naklečeti se, el, ení, lange knien. Jg.

165256   Naklečeti se Svazek: 6 Strana: 1089
Naklečeti se, lange knieen. Us.

165257   Nakleeati se Svazek: 2 Strana: 0036
Nakleeati se, lange hinken. Jg.

165258   Naklechtati Svazek: 6 Strana: 1089
Naklechtati, vz Klechtati. N. vajec. Us. Bkř. Náklejek, jku, m., das aufgeklebte Stück. Šd.

165259   Naklejiti Svazek: 6 Strana: 1089
Naklejiti, vz Naklejovati (anleimen).

165260   Náklejka Svazek: 6 Strana: 1089
Náklejka, y, f. — náklejek. Šd.

165261   Naklejovati Svazek: 2 Strana: 0036
Naklejovati, aufkitten. Jg.

165262   Naklekati se Svazek: 2 Strana: 0036
Naklekati se, oft niederknien.

165263   Naklekotati (se Svazek: 2 Strana: 0036
Naklekotati (se), lange klappern. Us.

165264   Naklekovati Svazek: 2 Strana: 0036
Naklekovati. Až nás jedním kolenem naklekoval. Har. II. 152. zaklenouti, ul, ut, utí, ein wenig wölben. Jg-

165265   Naklepati Svazek: 2 Strana: 0036
Naklepati, naklepávati, dengeln, klopfen. — co komu. Naklepal si pět srpův. Jg. Vz Naklátiti. Us. — se. Ty se tam naklepaly, haben lange geplaudert, Us. Hý.; dlouho klepati, lange klopfen, dengeln. Jg.

165266   Naklepati komu Svazek: 6 Strana: 1089
Naklepati komu — nabiti. Pořádně mu n-li. Us. Kšť. Řádně mu kalhoty n-li. Us. Všk.

165267   Naklepávač Svazek: 10 Strana: 0195
Naklepávač, e, m. N. kos (náčiní). Nár. list.

165268   Naklepávati co kde Svazek: 10 Strana: 0195
Naklepávati co kde. Jak tam někdo naklepával na humínku srp neb kosu. Zvon III. 29.

165269   Nakleřov Svazek: 2 Strana: 0036
Nakleřov, a, m., Nollendorf, ves u Ústí n. L. PL.

165270   Nakleřov Svazek: 6 Strana: 1089
Nakleřov, dříve Nekleřov. Vz Pal. Rdh. II. 412., Blk. Kfsk 676., Rk. Sl.

165271   Naklesati se Svazek: 2 Strana: 0036
Naklesati se, oft sinken. Us.

165272   Nakleslý Svazek: 6 Strana: 1089
Nakleslý, ein wenig zum Falle sich nei- gend. N. stavba. Dch.

165273   Naklesniť Svazek: 6 Strana: 1089
Naklesniť, die Bäume viel behauen, be-, verschneiden. Slov. Bern.

165274   Naklestiti Svazek: 2 Strana: 0036
Naklestiti, il, ěn, ění; vz Klestiti.

165275   Naklevetati Svazek: 2 Strana: 0036
Naklevetati, viel plauschen, klatschen.Us.

165276   Naklevetiť Svazek: 6 Strana: 1089
Naklevetiť = naklebetiť.

165277   Náklí Svazek: 2 Strana: 0036
Náklí, n., mladé vrbí ku pleteni od ko- řene vyrostající. Us. Zbrasl. Junge Weiden- triebe. Vz Nákel.

165278   Naklibaný Svazek: 6 Strana: 1089
Naklibaný, naklubaný. N. vejce, auf- gepickt. Us. Vlk.

165279   Naklíčený Svazek: 6 Strana: 1089
Naklíčený = rozvitý. List n-ho lilium. Bj.

165280   Naklíčiti Svazek: 6 Strana: 1089
Naklíčiti = ku klíčeni přivésti. N. zrno. LObz. XVI. 101.

165281   Nakličkovati se Svazek: 6 Strana: 1089
Nakličkovati se, viel Umschweife machen. Us.

165282   Náklid Svazek: 6 Strana: 1089
Náklid, u, m., vz Žeň.

165283   Nakliditi Svazek: 2 Strana: 0036
Nakliditi, il, zen, zení, einernten. Síti a n. Us. — koho kde. Koně v hospodě n. (pokliditi). Rkp. — se s čím. Ros.

165284   Nakliditi Svazek: 6 Strana: 1089
Nakliditi, viel reinigen; einernten. Us.— N. = píci založiti. Hospodář vzem od něho kuoň, postavil i n-dil jemu. GR.

165285   Nakliditi Svazek: 8 Strana: 0224
Nakliditi koně = pokliditi, opatřiti. GR. Nov. 48., 70.

165286   Nakliditi. Do Svazek: 8 Strana: 0563
Nakliditi. Do studnice naklidili (nasrali). Mus. 1896. 389.

165287   Naklíhnuty Svazek: 2 Strana: 0036
Naklíhnuty. N. vejce, kuřátkem již pro- klovnuté. Us. Klat. Kd.

165288   Naklihovati Svazek: 2 Strana: 0036
Naklihovati, vz Naklížiti.

165289   Naklímati se, naklíměti se Svazek: 2 Strana: 0036
Naklímati se, naklíměti se, lange nicken. Ros.

165290   Naklíniti Svazek: 6 Strana: 1089
Naklíniti, il, ěn, ění, naklinovati, fest keilen. Šm.

165291   Naklinkati Svazek: 2 Strana: 0036
Naklinkati, viel klingeln. — čeho. Ten toho naklinká. — se. Ros.

165292   Naklinovati co Svazek: 6 Strana: 1089
Naklinovati co = klínem upevniti. KP. V. 306.

165293   Naklinovati se s čím Svazek: 2 Strana: 0036
Naklinovati se s čím, lange keilen. Ros.

165294   Naklintati něčeho Svazek: 6 Strana: 1089
Naklintati něčeho = naklábositi. Mor. Brt. D. 222.

165295   Nakliti se Svazek: 2 Strana: 0036
Nakliti se, vz Klíti. Oft, viel fluchen. Jg.

165296   Naklivnouti Svazek: 6 Strana: 1089
Naklivnouti, vz Naklouti.

165297   Nákližek Svazek: 6 Strana: 1089
Nákližek, žku, m. = co jest nákliženo, das Angeleimte. Us. Rgl.

165298   Naklížiti Svazek: 2 Strana: 0036
Naklížiti, il, en, ení, anleimen. — co: už jsem to nakližil. — čeho. Ten toho na- klížil! — se s čím. Náklo, a, n., der Abladeplatz, u řeky. Š. a Ž. — Náklo, Nakly, ves u Litovle na Mor. Vz S. N.

165299   Naklo Svazek: 6 Strana: 1089
Naklo, a, n., Nakl, ves u Litovle. Také Nakly. PL., Arch. VIII. 59V., Tov. 130., D. ol II. 239., IV. 676., VI. 262.

165300   Naklobouěkovati se komu, před Svazek: 2 Strana: 0036
Naklobouěkovati se komu, před kým, viel Komplimente machen. Bern.

165301   Naklofati Svazek: 2 Strana: 0036
Naklofati, vz Klofati.

165302   Naklohniti se pro koho s čím Svazek: 2 Strana: 0036
Naklohniti se pro koho s čím: s jídlem (nastrojiti se, nakuchtiti se). Jg. Na Mor. též nakluhniti. Hý.

165303   Naklochtiti Svazek: 6 Strana: 1089
Naklochtiti = naklohniti. Šm.

165304   Nakloktati Svazek: 2 Strana: 0036
Nakloktati, vz Kloktati.

165305   Náklon Svazek: 2 Strana: 0036
Náklon, u, m., naklonění, die Neigung. Úhel n-nu. Sedl. — N., nástroj řemenářský k držení řemenů při prošívání jich. Us. Petrov. Dch.

165306   Náklona Svazek: 2 Strana: 0036
Náklona, y, f. = naklonění, die Neigung. — N., poklona. Na Slov.

165307   Náklone Svazek: 2 Strana: 0036
Náklonek, nku, m., nákloněk, ňku, m., naklonění sudu, když jest piva etc. na mále, počepí, die Neige. N-ky vína. Har, Na n-ku býti. D. Z n-ku nezdrávo. Ros. — N., blíz- kost záhuby, pád, der Verfall, die Neige. K n-ku se schylovati. D. Svět již na n-ku stojí. Sych. Při tomto n-ku světa. V. Již jest (s ním) na n-ku. Vz Prodělání. C., Ros. Nebo: Již jest na n-ku (na počepí, na ka- hanci, z posledního mlátí, ostrouhá brzy ko- lečka). D. Rod ten jest na n-ku. Plk.

165308   Naklonek Svazek: 6 Strana: 1089
Naklonek. Na n-nku tohoto věku. Šf. Strž. I. 573. Naklonění dráhy oběžnicové k ekliptice. Stč. Zem. 163. Nakloněný, geneigt. Choditi s n-nou hlavou. Us. Hlava na zad n. Tbz. — N. = náchylný. — k čemu. Jsou těla k černosti i n-ho. Ler.

165309   Nakloněně Svazek: 2 Strana: 0036
Nakloněně, geneigt, hold. D.

165310   Nakloněnec Svazek: 2 Strana: 0036
Nakloněnec, nce, m., der Jemanden zu- gethan ist. Jg.

165311   Naklonění Svazek: 2 Strana: 0036
Naklonění, í, n., das Neigen, die Neigung. V. N. ku předu, die Vorbeugung. N. nemoci. Us. N. mysli, V., n. někoho k něčemu. Kom. N. materníka (nakřivení). Ja.

165312   Nakloněnosť Svazek: 2 Strana: 0036
Nakloněnosť, i, f., naklonění, dieNeigung. — N., náchylnosť, Zuneigung, ť. D.

165313   Nakloněný Svazek: 2 Strana: 0036
Nakloněný; nakloněn, a, o, geneigt, na- hnutý, nachýlený. N. rovina, schiefe Ebene. Ck. Přímka, plocha n. Sedl. — k čemu: ku pádu n. V. — N. = náchylný, geneigt, hold. — k čemu: k lakomství, k hněvu, k rozkoši, k vilnosti těla, V. Buďte ke mně n-na. Er. P. 311. — čím k čemu, ke komu, srdcem, přízní, milosti a láskou k někomu n. V.

165314   Naklonitelnosť Svazek: 2 Strana: 0036
Naklonitelnosť, i, f., die Neigbarkeit. Jg.

165315   Naklonitelný Svazek: 2 Strana: 0036
Naklonitelný, neigbar. V.

165316   Nakloniti Svazek: 2 Strana: 0036
Nakloniti, il* én, ění; nakloňovati; na- klánět, el, ění = ohnouti, beugen, neigen, zu- neigen ; náchylným učiniti, geneigt machen; mnoho se kloniti, sich oft, lange neigen. Jg. — co, koho. Naklonil mysl jeho k sobě. Jel. Naklonil k nim lítostí všecky. Br. Na- kloň srdce mé. Mand. — čeho : kolen a hlavy n. Rad. zv., Let. 483. Vz Assimilace. Naklo- niv nebes sstoupil. Br. Ucha, uší. Ros., Pešin. Dobrotivých k spravedlivým prosbám nakl. uší. Háj. Katilina uměl sobě lidí nakloňovati, lépe: lidi. Brt. — komu čeho : pravdě ucha n. Jel. Uší mi nakloň ochotně svých. Kom. — co, koho, se, čeho kam, ke komu k čemu. K jejich řečem rád ucha naklo- ňoval. Jel. On jej k tomu naklonil. Dch. Mi- lostí k někomu se n. Bl. 72. Až téměř nedaleko toho chybilo, že soudce k sobě a k své při naklonil. V. Někoho k svému zdání n. V. Někoho k dobrému. Br. Srdce svého k že- nám n. Br. Někoho ke své straně. Srn. Se k zemi. Jel. Ucha k slovům n. Br. — koho čím, skrze co k čemu. Někoho službou k sobě n., prosbami, pěknými slovy, milostí, V., láskou. Har. — Br. Někoho skrze dary k sobě n. V. — koho, se kam, na co. Na stranu se n. Hlas. Aby se každý na svou cestu naklonil. Chč. 452. Naklonil své hlavy na trávu zelenou. Er. P. 503. — se. Den se naklonil. V. Nakláněti se ---..: mnoho se kláněti. Us. — se z čeho v co, kam. Ms. — se kam proč. K způsobu mluvení lid- ského se nakloňuje pro snadnější pochopení. Br. — se komu. Dosti se mu nakláněli (kláněním nasloužili). Ros. — aby. Naklonil se, aby se střele vyhnul. Us.

165317   Nakloniti Svazek: 6 Strana: 1089
Nakloniti, inclinare, Ž. wit 44 11., cur- vare. 37. 7. — co. Nokloň své vědro, ať se napiem. BO. — co kam (jak). Luny tvář se n-la. v zenith oblohy; Hlavu k prsoum n. Vrch. Štěstí n-lo se k nepříteli, na jeho stranu. J Lpř. N. se k někomu v důvěrném šepotu. Hrts. N-nil se nadeň. ZN. Chtiece Boha n. u milosrdenstvie. Št. Kn. š. 188. Když hlavu pod meč n-la. Sv. ruk. 309. — čeho kam jak. Nakloň milostivě ucha svého k prosbám. Mž. 33. Kdy hlavy pod meč n-ní. Dr. (Mus. 1885, 570). Bez všeho strachu pod meč hlavy n-nil. Výb. II. 261. Své hlavy n-niv. Výb. II. 1147. — co proč. Naklonila touhou hlavu. Vrch. 436

165318   Naklonitý Svazek: 6 Strana: 1090
Naklonitý = nakloněný. Db.

165319   Nakloňmo Svazek: 2 Strana: 0037
Nakloňmo, gebeugt, sich neigend. S břeha n. pijiechu. Dal. 137.

165320   Náklonnosť Svazek: 2 Strana: 0037
Náklonnosť, i, f., náchylnosť, příchylnost, oddanosť, přízeň, tiahlou Čnosť. Vz S. N. Der Hang, die Neigung, Geneigtheit, Anhänglich- keit. V. N. míti k někomu, k něčemu, V., k nemoci. D. N. přirozená, nepřirozená, zlá, dobrá. Jg. N. mysli, V., lásky. Kram. Znám jeho ke nmé laskavou n. Ros.

165321   Náklonnosť Svazek: 6 Strana: 1090
Náklonnosť k něčemu míti. Us. Chtěl- libys n. jiného míti, přislib mu svou. Exc. Čertová n. jest k užitku súca. Slov. Tč.

165322   Náklonný Svazek: 2 Strana: 0037
Náklonný, nakloněný, náchylný, pří- chylný, geneigt, anhänglich. Dobrá a ná- klonná vůle. V. — k čemu, ke komu. K po- božnosti, milosti, milosrdenství, lítosti; lidé jsou náklonní k válce. V. — k čemu z čeho. Ke zlému z přirození náklonný. Kram. — Lk., Nar. o. h.

165323   Náklonný komu Svazek: 6 Strana: 1090
Náklonný komu Mus. 1880. 40

165324   Nakloňování Svazek: 2 Strana: 0037
Nakloňování, n., das Neigen, Beugen. Kom.

165325   Nakloňovati Svazek: 2 Strana: 0037
Nakloňovati, vz Nakloniti.

165326   Naklopať Svazek: 6 Strana: 1090
Naklopať = naklepati. Slov. Ssk.

165327   Naklopení Svazek: 2 Strana: 0037
Naklopení, n., das Uiberkippen, Neigen. Jg.

165328   Naklopený Svazek: 2 Strana: 0037
Naklopený, geneigt. Krok.

165329   Naklopiti Svazek: 2 Strana: 0037
Naklopiti, il, en, ení; naklopovati, neigen, kippen, überkippen; se, überkippen. D. — co: stůl. Us. — se. Stul se naklopuje. Jg. Ti se naklopili — naplatili. Us. Hý. — co k čemu. Naklop stůl ke mně, ke zdi. Us.

165330   Naklopkati sa Svazek: 6 Strana: 1090
Naklopkati sa = naklesati se, nakleko- tati se. Slov. Bern.

165331   Náklopník Svazek: 6 Strana: 1090
Náklopník, u, m, das Klappenholz, u krejč. Us.

165332   Naklopotati se Svazek: 2 Strana: 0037
Naklopotati se, vz Klopotati.

165333   Naklopotiti se Svazek: 2 Strana: 0037
Naklopotiti se, il, ční, viel, mühsam arbeiten. — se s čím jak: do sytosti. Us.

165334   Naklopýtati se Svazek: 2 Strana: 0037
Naklopýtati se, oft straucheln. Jg.

165335   Naklouti Svazek: 2 Strana: 0037
Naklouti, nakluji, ul, ut, utí; naklíti, na- kliji, il, it, ití; naklinouti, ul, ut, utí; nakl- onouti, nakluvnouti, naklivnouti, naklibnouti, naklabnouti, naklobnouti, naklubnouti, na- klofnouti, naklvati, naklovati, nakluvati, naklivati, naklabati, naklobati, naklubati, naklibati, naklofati = načíti klouti, klubati, anpicken, aufpicken. — co čím: Slepice zobákem vejce naklubala. Us.

165336   Naklouzati se Svazek: 2 Strana: 0037
Naklouzati se, lange, oft schleifen, gleiten. Letos jsme se dosť naklouzali. Jg. Na hlad- kém ledě v novoměstském divadle dosť se naklouzali, do sytosti, na želízkách.

165337   Naklov Svazek: 2 Strana: 0037
Naklov, a, m., Nagles, ves v Plzeňsku. PL.

165338   Naklov Svazek: 6 Strana: 1090
Naklov Cf. Blk. Kfsk. 358., Rk. Sl.

165339   Naklučiti Svazek: 2 Strana: 0037
Naklučiti, il, ení, aufreuten. Jg.

165340   Nákľud Svazek: 8 Strana: 0224
Nákľud, u, m. = sklizeň žňová. Jicko. Brt. D. II. 345.

165341   Nakluditi se kam Svazek: 6 Strana: 1090
Nakluditi se kam = přestěhovati se, übersiedeln. Val. Vck.. Brt. D. 233.

165342   Nákludy Svazek: 6 Strana: 1090
Nákludy, pl., m. = sklizeň obilí. Val. Brt.

165343   Nakluhati Svazek: 2 Strana: 0037
Nakluhati, vz Naklouti.

165344   Naklukovati se Svazek: 2 Strana: 0037
Naklukovati se, kluků vynadati; nale- nošiti se. Ros.

165345   Naklusati se Svazek: 2 Strana: 0037
Naklusati se, nakluši se, lange, genug traben. Ros.

165346   Naklúť Svazek: 6 Strana: 1090
Naklúť = naklouti. Ssk

165347   Naklutý Svazek: 6 Strana: 1090
Naklutý = naklocaný, angepickt. N. va- jíčko. Cf. Naklibaný Vch., Brt. D. 222. Než kuřata se počínají líhnouti, je vejce dříve n-té. Mor. Šd.

165348   Naklvati Svazek: 2 Strana: 0037
Naklvati, vz Naklouti.

165349   Nakly Svazek: 6 Strana: 1090
Nakly, gt. Nakel, pl., m , vz Naklo.

165350   Nakmásati Svazek: 6 Strana: 1090
Nakmásati, viel zusaminenriipfen. — komu = vybiti. V Podluží Brt D. 222.

165351   Nakmásati se Svazek: 10 Strana: 0195
Nakmásati se = namluviti, natlachati. Co sa jak živ n-sál. Val. Čes. 1. XII. 484.

165352   Nákmenní Svazek: 6 Strana: 1090
Nákmenní = nápařezní, auf den Stäm- men wachsend. Rst. 446.

165353   Nakmíniti Svazek: 6 Strana: 1090
Nakmíniti = nalhati. Ssk.

165354   Naknákati Svazek: 2 Strana: 0037
Naknákati, aufschnattern. — se, lange schnattern. Jg.

165355   Nakníkati se s kým Svazek: 2 Strana: 0037
Nakníkati se s kým = naškádliti se, necken.

165356   Naknísať sa Svazek: 6 Strana: 1090
Naknísať sa, sieh viel, oft bewegen, schaukeln. Slov. Bern.

165357   Nakňoukati Svazek: 2 Strana: 0037
Nakňoukati, kňoukavě namluviti, her- raunzen, winseln. Jg.

165358   Náko Svazek: 8 Strana: 0224
Náko = nějako. Sklenné. Brt. D. II. 251.

165359   Nako Svazek: 10 Strana: 0195
Nako = jako. N. vosk, sicut cera. Z. wit 57. 9, 34 14.

165360   Nakočkovati se s kým Svazek: 2 Strana: 0037
Nakočkovati se s kým, sich katzbalgen. Ros.

165361   Nakodkodákati Svazek: 6 Strana: 1090
Nakodkodákati, viel schreien, gacksen. Ssk., Bern.

165362   Nakohycať Svazek: 6 Strana: 1090
Nakohycať = nakrcať.

165363   Nakochati se Svazek: 2 Strana: 0037
Nakochati se. Nemoci se něčeho nak. Nt. Vz Kochati.

165364   Nakochati se Svazek: 6 Strana: 1090
Nakochati se. Šf. III. 90. — s kým. Hr. ruk. 171.

165365   Nakojiti Svazek: 2 Strana: 0037
Nakojiti, vz Kojiti.

165366   Nakokrhati se Svazek: 2 Strana: 0037
Nakokrhati se, lange krähen. Ros.

165367   Nakoktati Svazek: 2 Strana: 0037
Nakoktati, lange, viel stottern. Dosti tam toho nakoktal. Ros. Dosti se nakoktal. Ros.

165368   Nakolár Svazek: 10 Strana: 0195
Nakolár, u, m. = pancíř. Plátový n. Jrsk. XII. 329. Nakolárek byl z plechu a kryl hrdlo. Jrsk. III. 16.

165369   Nákolárek Svazek: 6 Strana: 1090
Nákolárek, rku, m., vz Kolar. Jrsk.

165370   Nakolébati se koho Svazek: 2 Strana: 0037
Nakolébati se koho, lange wiegen.

165371   Nákolec Svazek: 10 Strana: 0195
Nákolec, lce, m. = čásť přední části vozu. Msn. II. 426.

165372   Nákolečník Svazek: 2 Strana: 0037
Nákolečník, u, m., nákolesník, das Räder- gestell. Zlob.

165373   Nakoledovaný Svazek: 8 Strana: 0224
Nakoledovaný. N. mouka. NZ. III. 580.

165374   Nákolek Svazek: 7 Strana: 1333
Nákolek u železnice. Tch. 1889. 77.

165375   Nákolek Svazek: 9 Strana: 0178
Nákolek, lku, m. = ocelová část' železnič- ného kola mstrčená a připevněná na věnec. Ott XIV. 582b. 545a., 546b.

165376   Nákolenek Svazek: 2 Strana: 0037
Nákolenek, nku, m., das Knieleder. Čsk. 1553.

165377   Nákolenek Svazek: 6 Strana: 1090
Nákolenek, nku, m. = kolenice, das Knieleder. Šp.

165378   Nakolenice Svazek: 6 Strana: 1090
Nakolenice, e, f. = nádor v kolením ohbí koní, der Hahnentritt. Brm. I. 3. 31., Čsk. — N. — oděv na kolena.

165379   Nákolenice Svazek: 8 Strana: 0224
Nákolenice. Kůň n-cemi schromlý. Slád. Zen. 68.

165380   Nákolenička Svazek: 7 Strana: 1333
Nákolenička, y, f. = vlněná punčocha na kolena. Rgl.

165381   Nákolenka Svazek: 7 Strana: 1333
Nákolenka, y. f.. nákolenek = plech na kolena. crurigal. 1510 Wtr. Obr. I 293, Mns. 1893. 71., Bhm. Fl. 918., Pršn. 78. 34

165382   Nákolenky Svazek: 2 Strana: 0037
Nákolenky, üv, pl., m., kalhoty až po kolena. Jg.

165383   Nákolenky Svazek: 8 Strana: 0224
Nákolenky, nákoleny, nákolník = zbroj na kolena. XV., XVI. stol. Wtr. Krj. I. 217 , 605.

165384   Nakoleno Svazek: 7 Strana: 1333
Nakoleno, a, n. = nákolenka 1590. Wtr. Obr. I. 295.

165385   Nakolesiti Svazek: 2 Strana: 0037
Nakolesiti, il, en, ení. — co: dělo (na, kola dáti), aufprotzen. Bur.

165386   Nákolesník Svazek: 2 Strana: 0037
Nákolesník, u, m., pluh na kolách, Haken- pflug, m. I v již. Čech. u Sušice druh pluhu: z předu radlice (hrot) na obě strany stejná; pod ní je dřevo: ploužnice; v zadu k držení dřevo jen jedno (kleč); tím stroj na tu neb onu stranu uhýbati se může. Hk. — N., Rädergestell, n.

165387   Nakolesník Svazek: 9 Strana: 0178
Nakolesník, u, m. = pluh ? vyoráváni brambor. Kut. Hora. Kub. 154.

165388   Nákolí Svazek: 2 Strana: 0037
Nákolí, n., die Rädereinfassung. — N., zaražené koly. Co se dotýče zbraní n-lí, smety neb splavy aby čistěny byly, aby voda průchod měla. Pal.

165389   Nakolíbati se Svazek: 2 Strana: 0037
Nakolíbati se, lange, oft wiegen. — se koho. Jg.

165390   Nakolik Svazek: 2 Strana: 0037
Nakolik, insofern, na Slov. Vz Pokud.

165391   Nakolísati Svazek: 6 Strana: 1090
Nakolísati, genug wiegen, schaukeln.

165392   Nakoliti se Svazek: 6 Strana: 1090
Nakoliti se, oft Junge werten. Us.

165393   Nakoľko Svazek: 6 Strana: 1090
Nakoľko = nakolik, pokud. N. možno. Slov. Ht. Sl. ml. 267. N. -natoľko. K. Ml. 57.

165394   Nákolkový Svazek: 8 Strana: 0224
Nákolkový. N. okolek, Spurkranz. Ptrl. 22.

165395   Nákolnice Svazek: 6 Strana: 1090
Nákolnice, e, f. = čára nákolná, epi- cykloida, die Epicykloide. Nz. — N. = do- bytčí nemoc. Pr. hosp. nov.

165396   Nákolnický Svazek: 6 Strana: 1090
Nákolnický = na kolech zbudovaný. N. osada (na pilotách). Mor. Knrz.

165397   Nákolník Svazek: 2 Strana: 0037
Nákolník, u, m., der Hemmschuh. Jg.

165398   Nakolný Svazek: 6 Strana: 1090
Nakolný. K čára = nákolnice. Nz.

165399   Nakolofolijovať co Svazek: 10 Strana: 0195
Nakolofolijovať co: šňoru = nakalafu- novati. Val. Čes. 1. XII. 190.

165400   Nakolomazati co Svazek: 8 Strana: 0224
Nakolomazati co. Phľd. XII. 204.

165401   Nakolomaziti co komu Svazek: 9 Strana: 0178
Nakolomaziti co komu: zmrhalce hlavu. Šeb. 96.

165402   Nakolotati se Svazek: 2 Strana: 0037
Nakolotati se, vz Kolotati se.

165403   Nákomínek Svazek: 9 Strana: 0178
Nákomínek, nku, m. = koženky. Záblatí. Kub. 154.

165404   Nakomítati Svazek: 6 Strana: 1090
Nakomítati. Cf. Mkl. Etym. 153., 193.

165405   Nakomítnouti, nahomítnouti, nacho- mítnouti Svazek: 2 Strana: 0037
Nakomítnouti, nahomítnouti, nacho- mítnouti se, tnul a tl, utí; nakomítati etc. se — nahoditi se. In den Wurfkomnien, vor- kommen. — se komu. Jí vše, co se mu na- homítne, D., Dch., nachomejtne. Us. Bž.

165406   Nakomoliti Svazek: 6 Strana: 1090
Nakomoliti, il, en, ení, viel abstutzen. Bern.

165407   Nákončí Svazek: 2 Strana: 0037
Nákončí, í, n., nábod, bod, špička. Šípy své n-čím železným nasazovati obyčej mají. Ler. Die Spitze. — N., držadlo u lžíce, u meče, der Stiel, Senkel. Hus., Aqu.

165408   Nákončí Svazek: 8 Strana: 0224
Nákončí. N. stříbrné. Arch. XIII. 354., Půh IV. 133. Cf. Nádkončie (3. dod.).

165409   Nakončí Svazek: 9 Strana: 0178
Nakončí meče. Har. I. 241.

165410   Nakončiti Svazek: 6 Strana: 1090
Nakončiti, il, en, ení, zuspitzen. Bern.

165411   Nákoněa Svazek: 9 Strana: 0178
Nákoněa, vz předcház. Nadkonia.

165412   Nákonec Svazek: 2 Strana: 0037
Nákonec, nce, m., nákončí u meče. D.

165413   Nákonečný Svazek: 6 Strana: 1090
Nákonečný. N. řeč = konečná odpověď, Gegenschlussrede. Pr. tr.

165414   Nakoniti Svazek: 6 Strana: 1090
Nakoniti, nakoňovati se = jako kůň se natahovati.. Slov. N-ňuje se každý deň od svitu do noci. Zátur. Priat. IV. 98.

165415   Nákop Svazek: 2 Strana: 0037
Nákop, u, m., die Verschanzung. Rk.

165416   Nakop Svazek: 6 Strana: 1090
Nakop, u, m. = prvý kop, za nímž je druhý kop nebo odkop. V tělocv. Rgl.

165417   Nakopati Svazek: 2 Strana: 0037
Nakopati, -pám a -pu, al, án, áni, auf- graben. — co: jámu. Us. — čeho: jam, bramborů. Us. Nakopej nám hlíny. Zpěv. I. 312. Ty jsi se mne dnes v noci nakopal! Us. Hý. — se s čím: s kolníkem. Ros. — se čeho, viel, lange graben. Us.

165418   Nakopčiti Svazek: 2 Strana: 0037
Nakopčiti, il, en, ení, kopců nadělati, anhäufen, anhäufeln, vollhäufen. — se s čím: se senem. Ros. —co: všecko seno nakopčili. Us.

165419   Nakopení Svazek: 2 Strana: 0037
Nakopení, n., die Anhäufung. Us.

165420   Nakopiti Svazek: 2 Strana: 0037
Nakopiti, il, en, ení, anhäufen. Us.

165421   Nakopiti Svazek: 6 Strana: 1090
Nakopiti seno (všecko), sena (čásť).

165422   Nakopnouti Svazek: 2 Strana: 0037
Nakopnouti, pl, ut, utí. — co čím: hroudu motykou, ein wenig anhauen.

165423   Nakorendovati Svazek: 10 Strana: 0195
Nakorendovati — namlátiti hubou. U Do- bříše. Mš.

165424   Nakorheliti sa Svazek: 6 Strana: 1090
Nakorheliti sa, sich satt ansaufen. Slov. Ssk.

165425   Nákorný Svazek: 6 Strana: 1090
Nákorný, rindenbewohnend. Škd., Rst. 446.

165426   Nákorunný Svazek: 6 Strana: 1090
Nákorunný, kronenständig. N. tyčinky. Slb. XLIV., Rst. 446.

165427   Nakorunovati se Svazek: 6 Strana: 1090
Nakorunovati se, oft krönen. Us.

165428   Nakořeniti Svazek: 6 Strana: 1090
Nakořeniti, anwürzen. — co čím: zá- zvorem. Us. Tč.

165429   Nákořenní Svazek: 6 Strana: 1090
Nákořenní, wurzelständig, auf der Wurzel wachsend. N. list, Wurzelblatt. Šm.

165430   Nákořenný Svazek: 8 Strana: 0224
Nákořenný. N. slovo, prízvuk. List, fil. 1895. 80.

165431   Nakořistěný Svazek: 6 Strana: 1090
Nakořistěný; -ěn,a,o, erbeutet. N. po- klady. J Lpř.

165432   Nakořistiti Svazek: 2 Strana: 0037
Nakořistiti, il, ěn, éní; nakořisťovati, er- beuten. — Po kterémžto boji Vratislav se svými nakořistiv se vesele se domů vrátil. Pulk. 152. — komu čeho: sobě koní. Us. — kde: v nepřátelské zemi.

165433   Nakořiti se Svazek: 6 Strana: 1090
Nakořiti se, genug sich demüthigeu. Us.

165434   Nákos Svazek: 6 Strana: 1090
Nákos, u, m. = místo, kde se začalo kositi. Laš. Tč.

165435   Nakositi Svazek: 6 Strana: 1090
Nakositi. il, sen, ení, genug mähen. — kde čeho pro koho: na louce trávy pro krávy. Us. Tč. Nasekal sekánky, n-sil mi trávy. Sš. P. 664.

165436   Nakosúrený Svazek: 8 Strana: 0224
Nakosúrený. N. bajúzy. Phľd. 1895. 181.

165437   Nakošování Svazek: 6 Strana: 1090
Nakošování, n., v mlynář,, das Rumpf- zeug. Prm.

165438   Nakotáleti se Svazek: 2 Strana: 0037
Nakotáleti se: el, ení = dlouho kotáleti.

165439   Nákotelní Svazek: 6 Strana: 1090
Nákotelní lub plechový, die Bordschabe.

165440   Nakotěný Svazek: 10 Strana: 0630
Nakotěný = napilý. Brt. Slov.

165441   Nákotní Svazek: 2 Strana: 0037
Nákotní, Knöchel-. N. kroužky ze zlata. Deh.

165442   Nákotníček Svazek: 8 Strana: 0224
Nákotníček, čku, m. N. zlatý = okrasa nohy u kotníku. Krs. Moor. 9.

165443   Nákotník Svazek: 6 Strana: 1090
Nákotník, u, m., die Knöchelspange, Spange oder Schnalle zur Verbindung der beiden Theile des Beinharnisches. Lpř. — N-ky = punčochy. V již. Čech. Vlk.

165444   Nakoukati Svazek: 2 Strana: 0037
Nakoukati; nakouknouti, knul a kl, utí, nahlédnouti, begucken, hineingucken. — k čemu. Lom. — do čeho. Kom. — se, lange, oft sehen. Vz Koukati.

165445   Nakoukati Svazek: 6 Strana: 1090
Nakoukati, nakouknouti, nakukovati = nahlédati, hineinsehen. Us.

165446   Nakouleti Svazek: 2 Strana: 0037
Nakouleti, el, en, ení, viel rollen, zu- sammenwälzen. — co: nakoulel tam veliké množství kulí. Jg. — se čeho, se s čím, viel, genug wälzen, viel Kegel spielen. Mřk.

165447   Nakoupati Svazek: 2 Strana: 0038
Nakoupati, ein wenig baden. — koho: nakoupali ovci, ale nedokoupali jí. Jg. — čeho. Ti dnes těch ovcí nakoupali! Us. — se kde: v řece. Us.

165448   Nakoupení, n Svazek: 2 Strana: 0038
Nakoupení, n., das Ankaufen, der An- kauf. Us.

165449   Nakoupený Svazek: 2 Strana: 0038
Nakoupený, angekauft. Us.

165450   Nakoupit co Svazek: 10 Strana: 0630
Nakoupit co: láhve vína, doutníky chybně místo Čeho. Věst. XIII. 4. Vz Na-.

165451   Nakoupiti Svazek: 2 Strana: 0038
Nakoupiti, il, en, eni, an-, ein-, auf- kaufen. — čeho komu, pro koho: pro vojsko chleba, piva, masa. Jg. Sobě šatů n. Us. Nakup damašku drahého. Sš. P. 104. — čeho za co: za stříbro skopců. Br., Pass. Vz Koupiti.

165452   Nakoupiti Svazek: 6 Strana: 1090
Nakoupiti. = abs. Jak nakúpil, tak pře- dává. Slez. Šd. — čeho, zač Aby měli zač dárkóv n. Št. Kn. š. 136. — odkud. Z prázdneho mešteku (měšce) mnoho ne- nakúpíš. Slov. Orl. IX. 248.

165453   Nakouřený Svazek: 6 Strana: 1090
Nakouřený; -en, a, o. N. kůže, ge- räucherte Haut. Šp.

165454   Nakouřiti Svazek: 2 Strana: 0038
Nakouřiti, kuř, il, en, ení; nakuřovati, be-, anräuchern, anrauchen. — co, koho: bavlnu, nemocného, Ros., Jg., dýmku. — co čím. Nakuř světnici dobromyslí (ve svor- nosti živu býti). Prov., Č. — čeho. Nakouřil tam tabáku (kouře nadělal). Ros. — se. Od- kud se sem tak nakouřilo? Us. Ten se na- kouřil !

165455   Nakousati Svazek: 2 Strana: 0038
Nakousati, -sám a -ši, al, án, ání; na- kusovati; nakousnouti, snul a sl, ut, utí, an- beissen, annagen. — co: jablko. Us. — co komu: dítěti jablko. — se čeho. Us. — se s kým, hašteřiti se, sich mit Jemanden beissen, mit Jemd. hadern. Nakousali se spolu až mnoho. Us. Hý.

165456   Nakousati co Svazek: 6 Strana: 1090
Nakousati co. Nezamluvte, co jste n-sli (napověděli). Obzor 1887. 23.

165457   Nakousnouti co Svazek: 10 Strana: 0195
Nakousnouti co. Rokyc. Post. 181a.

165458   Nakoušeti Svazek: 2 Strana: 0038
Nakoušeti, el, ení, vz Nakusiti.

165459   Nakouti Svazek: 6 Strana: 1090
Nakouti = nakovati. — co komu: kosu, srp = naostřete, naklepejte (kladívkem na babce). Mor. a slez. Šd.

165460   Nakoutkovati se Svazek: 2 Strana: 0038
Nakoutkovati se, lange im Winkel liegen. Ros.

165461   Nákov Svazek: 2 Strana: 0038
Nákov, u, nakovadlník, nakovník (na Slov), nákovadlen, u, m., nákova, nákovadlna, na- kovadlina, nakovadlnice, nákovadleň (dlně), f., nákovadlí, nákovadlo, nakovadlno, kova- dlina, der Amboss. Kovář železo na náko- vadlu kuje. Kom. Na jedno nákovadlí jedno- stejně bíti (s někým, s ním držeti). V. Vz Povyk, Č., Pomoci. Lb. Najedno nákovadlo tlouci. V. Vz Stejnosť. Č. Býti mezi kladivem a nákovadlem (v nesnázích). Us. Špalek k ná- kovadlí. D. Něco znova na nákovadlo vzíti (znova pracovati). V. N. sehnuté (u špendlí- káře), ležící (u kotláře), nastrčené (u téhož), rohaté (rohatina), nosecí, paleční, k sekání. Není-liž srdce tvé tím nakovadlím, na kterémž tak mnoho marných a hříšných myslení, slov a skutků satan kuje. Kom. Stůj pevně jako nákovadlí ubíjené. Sš. Oa 98. — N. v uchu, vz Ucho.

165462   Nakov Svazek: 6 Strana: 1090
Nakov. Vz Mkl. Etym. 153.

165463   Nákov Svazek: 10 Strana: 0195
Nákov, u, m. Položil n. na kovadlinu (a rúbil z něho síť). Škd. Od. 119.

165464   Nákova Svazek: 6 Strana: 1090
Nákova, y, f-, vz Nákov. Koll. St. 865., Koll. Zp. II. 349.

165465   Nákovadelník Svazek: 6 Strana: 1090
Nákovadelník, u, m. = nákov. Šand. II. 86.

165466   Nákovadlen Svazek: 6 Strana: 1090
Nákovadlen, u, m., BO., nákovadleň. Vz Nákov.

165467   Nákovadlí Svazek: 6 Strana: 1090
Nákovadlí, n., vz Nákov.

165468   Nakovadlí Svazek: 7 Strana: 1333
Nakovadlí, jm. mezníku 1591. NZ. II.173

165469   Nákovadlina Svazek: 6 Strana: 1090
Nákovadlina, y, f., vz Nákov.

165470   Nákovadlna Svazek: 6 Strana: 1090
Nákovadlna, y, f., vz Nákov.

165471   Nákovadlnice Svazek: 6 Strana: 1090
Nákovadlnice, e, f., vz Nákov., Pass. mus. 480.

165472   Nákovadlník Svazek: 6 Strana: 1090
Nákovadlník, u, m., vz Nákov.

165473   Nákovadlno Svazek: 6 Strana: 1090
Nákovadlno, a, n., vz Nákov.

165474   Nakovadlno Svazek: 8 Strana: 0224
Nakovadlno. Spíše by o něj kladivo a n. stlúkl. Kosmogr. 83. b.

165475   Nákovadlo, nákovadlí, vz Svazek: 2 Strana: 0038
Nákovadlo, nákovadlí, vz Nákov.

165476   Nákovář Svazek: 2 Strana: 0038
Nákovář, e, m., der Ambossschmied. Plk.

165477   Nakovati Svazek: 2 Strana: 0038
Nakovati, viel o. wenig schmieden. — čeho: nožů. Jg. — se čeho, s čím. Ten se toho železa, s tím železem nakoval. Us. Vz Kovati.

165478   Nakovati Svazek: 6 Strana: 1090
Nakovati kosu. Sš.

165479   Nákovník Svazek: 2 Strana: 0038
Nákovník, u, m., der Ambossstock. Jg.

165480   Nákovník Svazek: 6 Strana: 1090
Nákovník, u, m. = špalek pod kovadlem, der Hammer-, Ambosstock. Sp., Čsk., Hř.

165481   Nákoyka Svazek: 8 Strana: 0224
Nákoyka, y, f., vz Babčice (3. dod.).

165482   Nakožnatělý Svazek: 2 Strana: 0038
Nakožnatělý, ein wenig lederartig. Rostl.

165483   Nakožovati sa Svazek: 6 Strana: 1090
Nakožovati sa, oft tünchen, überziehen. Slov. Bern.

165484   Nakrabený Svazek: 6 Strana: 1090
Nakrabený; -en, a, o, gefaltet. N. obličej. Us.

165485   Nakrabiti Svazek: 6 Strana: 1090
Nakrabiti, il, en, ení, nakrabovati, falten.

165486   Nakračovati Svazek: 2 Strana: 0038
Nakračovati na koho, einem auf den Leib rücken. Dch.

165487   Nakračovati Svazek: 6 Strana: 1090
Nakračovati, vz Nakročiti.

165488   Nakradený Svazek: 6 Strana: 1090
Nakradený, zusammengestohlen. Us.

165489   Nakradu Svazek: 6 Strana: 1090
Nakradu, vz Nakrásti.

165490   Nakrájený Svazek: 2 Strana: 0038
Nakrájený, in Menge geschnitten.

165491   Nakrájeti Svazek: 2 Strana: 0038
Nakrájeti, el, en, ení; nakrajovati, an-, auf-, einschneiden. — co: nakrojil dnes druhý bochník. Us. — čeho. Ten toho chleba na- krájel (mnoho kousků nadělal). — čeho kam: nakrájel pod polívku n. do polívky chleba n. housek. Jg. Cibule do hrníčka. Er. P. 387. — co, čeho na co: zelí (všecko, akkus.; jen část', gt.) na salát. Us. — se čeho, s čím. Dosti se té řepy, s tou řepou nakrájel. Jg. — co, čeho čím: nožem. Us. — Vz Krájeti.

165492   Nakrájeti co jak: na Svazek: 6 Strana: 1090
Nakrájeti co jak: na tenké proužky. Us. Pdl. Vz Nakroť.

165493   Nákrajní Svazek: 2 Strana: 0038
Nákrajní, Rand-. — N. hrnec, na kraji puklý. Us. Dch.

165494   Nákrajnice Svazek: 6 Strana: 1090
Nákrajnice, e, f., die am Rande ist. Šm.

165495   Nákrajník Svazek: 2 Strana: 0038
Nákrajník, a. m., kdo na kraji jest. Us. Ber.

165496   Nákrajník Svazek: 6 Strana: 1090
Nákrajník, u, m. = pokažené hrnčířské nádobí. U Rakov.

165497   Nakrajovanky Svazek: 7 Strana: 1333
Nakrajovanky = větší tenké, povidly nadívané buchtičky podoby ellipsovité s rý- hami. Pekou se k štědrému večeru. U Ne- pom. NZ. I. 295.

165498   Nakrákati Svazek: 2 Strana: 0038
Nakrákati, viel krächzen. — se, viel, oft krächzen; viel, oft Jemanden zausen. Us.

165499   Nakrákorati čeho Svazek: 9 Strana: 0178
Nakrákorati čeho = mnoho namluviti U Křenovic Vchř.

165500   Nakrákořiti se Svazek: 6 Strana: 1090
Nakrákořiti se, viel gackern. Us.

165501   Nakralovati se Svazek: 6 Strana: 1090
Nakralovati se, genug als König re- gieren. Us.

165502   Nakrápěti Svazek: 2 Strana: 0038
Nakrápěti, ěl, ění, eintröpfeln. V.

165503   Nákrapník Svazek: 6 Strana: 1091
Nákrapník, u, m., vz Krapník.

165504   Nakrásiť Svazek: 6 Strana: 1091
Nakrásiť. Ledva som tú starú babu n-sil, aby mi povedala o svojom synkovi. Slov. Phľd. VIII. 123.

165505   Nakrásně Svazek: 6 Strana: 1091
Nakrásně. I kdyby n. hned přišel. Hlk. II. 29.

165506   Nakrásti Svazek: 2 Strana: 0038
Nakrásti, kradu, dl, den, dení, viel stehlen. — čeho. Ten toho už nakradl! Us. — se čeho. Ros. — Vz Krásti.

165507   Nakrásti Svazek: 6 Strana: 1091
Nakrásti. Aby sobě viece nakradl. Št. Kn. š. 135.

165508   Nakrásti Svazek: 9 Strana: 0178
Nakrásti. Kdo nakrad, ten má. Dač. II. 126.

165509   Nakrátce Svazek: 2 Strana: 0038
Nakrátce, vz Krátko.

165510   Nakrátce Svazek: 6 Strana: 1091
Nakrátce o něčem podotknouti. Šf. Strž. II. 143. N. bylo panství polskému. Jir. Anth. I. 3. vd. 9.

165511   Nakrátčení Svazek: 2 Strana: 0038
Nakrátčení, n., die Verkürzung. Boč.

165512   Nakrátiti Svazek: 2 Strana: 0038
Nakrátiti, il, cen, ení, verkürzen. Rk.

165513   Nakratnúť Svazek: 8 Strana: 0224
Nakratnúť — navésti. Tento ho chcel na inakšie myšlienky n. Slov. Dbš. 6. 48.

165514   Nakratochvíliti se Svazek: 2 Strana: 0038
Nakratochvíliti se, il, ení. — se s kým jak: do vole, viel Kurzweile haben. V.

165515   Nakrážaný Svazek: 6 Strana: 1091
Nakrážaný; -án, a, o = načáraný, zna- menaný? Slov. Sedla na podľahli v kruh krikľavými barvami n-ný. Orl. VI. 318.

165516   Nakrbačiti se Svazek: 6 Strana: 1091
Nakrbačiti se = skrbiti, knickern. Co se n-čí a přece nic nemá. U Olom. Sd.

165517   Nakrcať Svazek: 6 Strana: 1091
Nakrcať, viel speien. Slov. Sak., Bern.

165518   Nákrček Svazek: 6 Strana: 1091
Nákrček, rčku, m. = náhrdlek. Rgl.

165519   Nákrčenka Svazek: 8 Strana: 0224
Nákrčenka, y, f., Halsband, n. Nár. list, 1894. č. 295.

165520   Nakrčiti Svazek: 2 Strana: 0038
Nakrčiti, il, en, ení, zusammenziehen. — se čím. Dosti se zimou nakrčil. — N. co: n. plátno, lockern, runzeln. Us. — na co. Na podšívku musíš nakrčiti, aby ti dobře vyšlo. Us. Dch.

165521   Nákrčka Svazek: 2 Strana: 0038
Nákrčka, y, f., die Halsbinde.

165522   Nákrčka Svazek: 6 Strana: 1091
Nákrčka, y, f. = nákrčnice.

165523   Nakrčmářiti se Svazek: 6 Strana: 1091
Nakrčmářiti se, sich lange als Wirth abplagen. — si co: statek, erwirthschaften. Us. Tč.

165524   Nákrční Svazek: 6 Strana: 1091
Nákrční, Hals-. N. řetízek. Us. Pdl.

165525   Nákrčnice Svazek: 6 Strana: 1091
Nákrčnice, e, f., das Collier. Phl'd. IV. 295.

165526   Nákrčnice Svazek: 10 Strana: 0195
Nákrčnice, e, f., vz Nákrčka.

165527   Nákrčník Svazek: 2 Strana: 0038
Nákrčník, u, m., die Cravatte, das Hals-' tuch. Sp.

165528   Nákrčník Svazek: 10 Strana: 0195
Nákrčník, u, m. = část vrat. Vz KP. IX. 319.

165529   Nákrčník Svazek: 10 Strana: 0630
Nákrčník, U, m. = část zbroje rytířské. Dvoř. Mor. 2.

165530   Nakrépiť sa Svazek: 6 Strana: 1091
Nakrépiť sa, viel zweifeln, streiten. Slov. Bern.

165531   Nákres Svazek: 2 Strana: 0038
Nákres, u, m., nákresek, sku, m., der Kreis, Bezirk. Č. Lépe: okres. Rk. — N., nárys, nástin, die Zeichnung; der Entwurf, Plan, die Skizze; Karton. Us, Hý. N. pro něco, čeho (pro divadla, n. divadla) udělati. Ml. N. učiniti, složiti. Nz. Má již n. dramata hotový. Nz.

165532   Nákres Svazek: 6 Strana: 1091
Nákres mluvnice staročeské. Vyd. Jos Jireček. V Praze 1876.

165533   Nakresliti Svazek: 2 Strana: 0038
Nakresliti, il, en, ení. — co kde čím: na papíře tužkou. —co kam: do písku. Nt. Vz Kresliti. Zeichnen.

165534   Nakresliti co jak Svazek: 6 Strana: 1091
Nakresliti co jak: jedním tahem, zběžně, podlé přírody. Us. Pdl. — co komu kde. Palacký nám (ve svých Dějinách) pravý obraz minulosti národa našeho n-lil. Osv.I. 69.

165535   Nákresna Svazek: 6 Strana: 1091
Nákresna, y, f., die Zeichetifläche, -ebene, das Zeichenblatt. Jrl. 421., Šand., ZC. III. 9., Zpr. arch. VIII. 11. Zobrazování průmětů na n-sně. Jrl. 16.

165536   Nákresna Svazek: 8 Strana: 0224
Nákresna, y, f. N. tečkovaná, čtverečko- vaná. Nár.list. 1896. č. 217.

165537   Nákresní (-ný Svazek: 2 Strana: 0038
Nákresní (-ný). Skizzen-. Rk.

165538   Nákresný Svazek: 6 Strana: 1091
Nákresný. N. deska. NA. V. 94.

165539   Nakresovitý Svazek: 6 Strana: 1091
Nakresovitý, s-kizzenhaft. Šm.

165540   Nakrianit sa Svazek: 10 Strana: 0630
Nakrianit sa = nahnouti se ? Phľd. XXII. 322.

165541   Nakriatnúť Svazek: 6 Strana: 1091
Nakriatnúť = napraviti, přemluviti, na vésti. Slov. Daj sa n. na tu rozpoveď; Chcel ho ešte vždy na inakšie myšlienky n. Dbš. Sl. pov. II. 94., VI. 48. Na to ma nena- kriatneš, čoby si čo robil (čoby si mi hory doly sľuboval). Mt. S. I. 107. Ktorýby sa puosobenju tomu n. nedal. Hdž. Vét. 61. Bitkou statok (dobytok) nenakriatneš, ba bude ti eště horší. Phľd. VI. I. Dle Ssk. také herrabbeugen; auf den kürzeren Weg weisen.

165542   Nákristovo Svazek: 6 Strana: 1091
Nákristovo, a, n. N. jest náboženstvo skrze Krista pochopitelným učiněné člově- čenstvu. ZObz. XXIV. 221.

165543   Nakrit Svazek: 6 Strana: 1091
Nakrit, u, m., kaolin. Bř. N. 159.

165544   Nakrit Svazek: 9 Strana: 0451
Nakrit, nerost. Vz Folerit, Ott. XVII. 996.

165545   Nakrkati Svazek: 2 Strana: 0038
Nakrkati, viel grölzen, hüsteln; krächzen.

165546   Nakrkavčiti Svazek: 2 Strana: 0038
Nakrkavčiti, vz Krkavčiti.

165547   Nákrm Svazek: 6 Strana: 1091
Nákrm, u, m. = groš komorníku dávaný, když svědčí póhon aneb co k deskám vy- znává. Výb. I. 968. A každý, když svědčí póhon neb co ke dskám vyznává, tehdy jeden groš, jenž slove n. neb nápoj (má vzieti). Arch. II. 485.

165548   Nakrmení Svazek: 2 Strana: 0038
Nakrmení, n., die Sättigung, Speisung. Jg.

165549   Nakrmení Svazek: 6 Strana: 1091
Nakrmení, n. Kristus vyvedl svaté z pekla do věčného n. Zrcd. 7. a.

165550   Nakrmený Svazek: 2 Strana: 0039
Nakrmený, gefüttert, satt.

165551   Nakrmený. N Svazek: 10 Strana: 0195
Nakrmený. N. šplichovnice = nalitá puska. V zloděj. mluvě.

165552   Nakrmiti Svazek: 2 Strana: 0039
Nakrmiti, il, en, ení; nakrmopati, zu essen geben, füttern. Koně jsou nakrmeny. Us. — koho: dítě, lačného, dobytek, koně. Us., Ros. — koho čím: dítě kaší, někoho chlebem. Us. — koho kde (kdy). Na každý den v jeho domu rozličných chudých tři ve- liké stoly nakrmovachu. Pass. Nakrmil koně na louce, pod kolnou po dlouhé jízdě. — k čemu. Tělo Kristovo jest pokrm k životu věčnému nakrmující. Nož. p. Blud. — koho z čeho. Nakrmil lid z pěti chlebů. Vid. sv. Pavla. Vz Krmiti.

165553   Nakrmiti Svazek: 7 Strana: 1333
Nakrmiti 5000 luda z pěti chlebuov. 14. stol. Mns. 1889 447. — koho čeho: chleba, vína. Gb. Ml. II. 108.

165554   Nakrmiti koho Svazek: 6 Strana: 1091
Nakrmiti koho. Bude tebe nakrmovať, kašu medem oslaďovať. Sš. P. 510. — čím: slovem božím. Hus I. 144. — koho čeho. N-mil mě popela, BO, chleba. BO., Ž. wit. 79. 6. — koho odkud jak. Z malých po- krmóv velmi hojné je n-mil. Hus H. 109.

165555   Nakrmiti koho čeho Svazek: 9 Strana: 0178
Nakrmiti koho čeho. Lačné jest n-mil všeho dobrého. Praž. evang. (List. fil. 1897. 190. ). Abych nakrmen jsa těla a krve ot hříchů byl očištěn. Modl. CXIV. 100.

165556   Nákrmné Svazek: 2 Strana: 0039
Nákrmné, ého, n., das Speisegeld. Boč.

165557   Nakrndoliti Svazek: 6 Strana: 1091
Nakrndoliti = nakundoliti. Slov. Ssk.

165558   Nakrocaniti se Svazek: 6 Strana: 1091
Nakrocaniti se = mnoho se nahněvati, lange sich ärgern. Ten se n-il, než jsme ho udobřil. Us. Hrpt.

165559   Nakročení Svazek: 2 Strana: 0039
Nakročení, n., die Antretung. Pr. měst,

165560   Nakročený Svazek: 2 Strana: 0039
Nakročený, nastoupený, angetreten. Jg.

165561   Nakrochmelený Svazek: 6 Strana: 1091
Nakrochmelený = naškrobený. Vz Kro- chmel. Slov. HVaj. BD. II. 35.

165562   Nákroj Svazek: 6 Strana: 1091
Nákroj, e, m. = nákrojek. Šp.

165563   Nákrojek Svazek: 2 Strana: 0039
Nákrojek, jku, m., der Anschnitt des Brodes, das Ränftchen. Rk.

165564   Nakrojený Svazek: 2 Strana: 0039
Nakrojený, an-, aufgeschnitten. Us.

165565   Nakrojiti Svazek: 2 Strana: 0039
Nakrojiti, vz Nakrájeti.

165566   Nakropiti Svazek: 2 Strana: 0039
Nakropiti, il, en, ení; nakropovati, an-, besprengen. Jg. — co. Kdo to tu nakropil ? Us. — co čím: pšenici vodou. Us. — co kam: na zeď, na stůl. Ros. — se kde, Ros., v zahradě. Vz Kropiti.

165567   Nakroť Svazek: 6 Strana: 1091
Nakroť, nakraju = nakrájeti. Laš. Tč.

165568   Nakrouhati Svazek: 2 Strana: 0039
Nakrouhati, nakrouhám, -ži, einhobeln, einscherpen. — co komu: Nakrouháme si na zimu zelí. — co čím, kde: zelí kru- hadlem, na kruhadle. Us. Na Mor. nastrouhati. Mřk.

165569   Nakroutiti Svazek: 2 Strana: 0039
Nakroutiti, nakruť, -kroutě (íc), il, cen, cení; nakrucovati, auf-, verdrehen. Jg. — co: provaz. — čím: prsty, rukama, kolečkem. Us. — co k čemu. Nakruť ten provaz k dru- hému. Us. —čeho. Ti toho dnes nakroutili! Us. — se čeho, s čím, etwas lange drehen. Jg. N. se krutin (dřevěných provazů bře- zových obyčejně. Užívalo se krutin místo provazů nebo řetězů v bocích u vozu). Mřk. — Vz Kroutiti.

165570   Nakroužiti Svazek: 6 Strana: 1091
Nakroužiti, abzirkeln; viel schaben, schneiden. Us.

165571   Nákrovek Svazek: 6 Strana: 1091
Nákrovek, vku, m. = nákrojek. Laš. Tč.

165572   Nakrstiti Svazek: 6 Strana: 1091
Nakrstiti = nakřtiti. Slov. Bern.

165573   Nakrtiti Svazek: 6 Strana: 1091
Nakrtiti, anscharren, anwühlen. Šm.

165574   Nákrucha Svazek: 2 Strana: 0039
Nákrucha, y, f., lítost' nedokonalá, jež vychází z bázně pekla a věčných pokut, die unvollkommene Reue. Sš. L. 85.

165575   Nakrůpejiti Svazek: 8 Strana: 0224
Nakrůpejiti. Na všech tvářích n-jil se pot. Světz. 1895. 105.

165576   Nakrušiti Svazek: 6 Strana: 1091
Nakrušiti, viel bröckeln. Bern.

165577   Nakružati čeho Svazek: 6 Strana: 1091
Nakružati čeho, zur Genüge schneiden. N. řepy pro prasata. Laš. Tč.

165578   Nákružek Svazek: 2 Strana: 0039
Nákružek, žku, m., der Muff (bei den Röhren). Rk.

165579   Nákružka Svazek: 2 Strana: 0039
Nákružka, y, f., Epicykloide, f. Sedl.

165580   Nákružník Svazek: 6 Strana: 1091
Nákružník, u, m., ve sklárně, který kraj hrdla láhve potáčí skleněným kroužkem, der Glasschrauber. Dch.

165581   Nakrvaviti Svazek: 2 Strana: 0039
Nakrvaviti, il, en, ení, bebluten. — co. Ros.

165582   Nákrvavý Svazek: 2 Strana: 0039
Nákrvavý, blutfärbig. Ja.

165583   Nakryti, na co Svazek: 2 Strana: 0039
Nakryti, na co, aufdecken. Rk.

165584   Nakrytý Svazek: 6 Strana: 1150
Nakrytý; -yt, a, o, ungedeckt. N. schody, die Freitreppe. Dch.

165585   Nákryvka Svazek: 2 Strana: 0039
Nákryvka, y, f. N-ky perka ohnutá u ně- kterých ptáků, která kryjí nosní dírky (noz- dry), überbogene, die Nasenlöcher bedeckende Federn. Berg.

165586   Nákryvka Svazek: 6 Strana: 1091
Nákryvka. Místo N-ky polož: N-ky = — N. = jazýček, příklop, der Kehldeckel. Nz.

165587   Nákrznák Svazek: 7 Strana: 1333
Nákrznák. filaterium. Pršp. 92. 36

165588   Nakřandati čeho Svazek: 6 Strana: 1090
Nakřandati čeho = nažvaniti. Us.

165589   Nakřápaný Svazek: 6 Strana: 1090
Nakřápaný; -án, a, o = puklý. N. hrnec. Us. Dbv.

165590   Nakřápat Svazek: 8 Strana: 0224
Nakřápat roždí = nalámat. Vých. Mor. Brt. D. 11. 345.

165591   Nakřápati Svazek: 6 Strana: 1091
Nakřápati, nakřápnouti=nažvaniti. Ten toho nakřapal. — N. = křápnutím, nárazem naraziti. Hrnec, sklenici nakřápnouti. Us. — se oč = naraziti si. Us.

165592   Nakřápati Svazek: 6 Strana: 1091
Nakřápati. N. hrnec. Us. Kšť., Šd.

165593   Nakřapený Svazek: 10 Strana: 0630
Nakřapený = prasklý a proto křapící. Vz Brt. Slov.

165594   Nakřápnutý Svazek: 6 Strana: 1091
Nakřápnutý = napuklý, narazený. Vz

165595   Nakřáti Svazek: 2 Strana: 0038
Nakřáti, nakřeji, vz Okřáti. Zalejte smrčky, ony nakřejou. Us. u Počat. Zl.

165596   Nakřehnouti Svazek: 2 Strana: 0038
Nakřehnouti, hnul a hl, utí, starr werden vor Kälte. — čím: zimou, kde: v lese na pastvě.

165597   Nakřepčiti se Svazek: 6 Strana: 1091
Nakřepčiti se, satt tanzen. Ssk., Bern.

165598   Nakřesati Svazek: 2 Strana: 0038
Nakřesati, hauen, schlagen. Jg. — co. Mlynář kámen už nakřesal. Us. — čeho. Ten toho dnes už nakřesal! — se čeho, se s čím, viel hauen. Us. Vz Křesati.

165599   Nakřesati komu čeho Svazek: 6 Strana: 1091
Nakřesati komu čeho. Podkovičky moje, nakřeste mi ohňa. Koll. Zp. I. 160. N. ně- komu = vybiti. Us. Brt. D. 233.

165600   Nákří Svazek: 2 Strana: 0038
Nákří, n., ves v Budějovsku. PL.

165601   Nákří Svazek: 6 Strana: 1091
Nákří, ves u Hluboké. Blk. Kfsk. 351.. Rk. Slov., Arch. VII. 391., VIII. 549.

165602   Nakřičeti Svazek: 2 Strana: 0038
Nakřičeti, el, ení, nakřičeti se, viel schreien, vollschreien. — co: plné uši na- křičeli. D. — čeho. Ten kluk toho dnes nakřičel! — se s kým jak: do omrzelosti. Vz Křičeti.

165603   Nakříditi Svazek: 6 Strana: 1091
Nakříditi, nakřidovati, mit Kreide be- streichen, einkreiden. — co. Šp., Dch.

165604   Nakřísiti Svazek: 6 Strana: 1091
Nakřísiti, auf-, erwecken. Us. — se koho. Us.

165605   Nakřísiti se Svazek: 2 Strana: 0038
Nakřísiti se, il, šení, lange wecken. — se koho. Vz Křísiti.

165606   Nakřivení Svazek: 2 Strana: 0038
Nakřivení, n., die Biegung. D.

165607   Nakřivený Svazek: 7 Strana: 1333
Nakřivený úmysl při tom majíce. Chč. m. s. III. 70.

165608   Nakřivený čím Svazek: 2 Strana: 0038
Nakřivený čím, krumm, gekrümmt, ge- bogen.

165609   Nakřivina Svazek: 6 Strana: 1091
Nakřivina, nákřivenina, y, f., die Kur- vatur. Phl'd. II. 4. 117.

165610   Nakřiviti Svazek: 2 Strana: 0038
Nakřiviti, il, en, ení, nakřivovati, krüm- men, krumm biegen. V. —co: prkno, hlavu, ruku. Vítr tu věž nakřivil. Us., Ros. — co kam. Hlavu k zemi. Us. — se od čeho, čím. Ta věž se nakřivila od větru, větrem. Ros. — se čeho, s čím, etwas lange biegen, krümmen. Us. — Vz Křiviti.

165611   Nakřiviti Svazek: 6 Strana: 1091
Nakřiviti chřbet Ž. wit. 68. 24.

165612   Nakřivlý Svazek: 6 Strana: 1091
Nakřivlý, etwas krumm. N. nohy. Jr.sk.

165613   Nakřivování Svazek: 2 Strana: 0038
Nakřivování, n., das Krümmen. V.

165614   Nákřivý Svazek: 2 Strana: 0038
Nákřivý, etwas krumm. Čas. th.

165615   Nákřivý Svazek: 9 Strana: 0178
Nákřivý. N. železo. Har. I. 275.

165616   Nakřižovati se kde: v Svazek: 2 Strana: 0038
Nakřižovati se kde: v kostele.

165617   Nakřtíti komu co Svazek: 10 Strana: 0195
Nakřtíti komu co. Bůh ví, jaká ména (jména, nadávky) mi nakřtili. Již Čech. Nár. sbor. VIII. 20.

165618   Naksera Svazek: 6 Strana: 1091
Naksera, y, m., os. jm. Arch. VIII. 493.

165619   Nakučeraviti Svazek: 6 Strana: 1091
Nakučeraviti = nakučeřiti. Us.

165620   Nakučeřiti Svazek: 6 Strana: 1091
Nakučeřiti, kraus machen, viel kräuseln.

165621   Nakučovati Svazek: 6 Strana: 1091
Nakučovati, viel ausroden. Us.

165622   Nakudliti Svazek: 2 Strana: 0039
Nakudliti, vz Kudliti.

165623   Nakudrliukovati se Svazek: 2 Strana: 0039
Nakudrliukovati se, zoteln. Ros.

165624   Nakudrnacený. N Svazek: 10 Strana: 0195
Nakudrnacený. N. hlava. Rais. Lep. 51.

165625   Nakuekati Svazek: 2 Strana: 0039
Nakuekati, vz Kuckati.

165626   Nakuchati Svazek: 2 Strana: 0039
Nakuchati, anfangen auszuweiden. — co : nakuchal husu (ale nedokuchal jí). Us. — čeho, viel ausweiden. Ten toho nakuchal. — se s čím, viel Arbeit mit dem Ausweiden haben. Ros. Vz Kuchati.

165627   Nakukati komu nač Svazek: 2 Strana: 0039
Nakukati komu nač = nalákati. Us. na Mor. Hý. — se. viel guckgucken. Ros.

165628   Nakukati někomu Svazek: 6 Strana: 1091
Nakukati někomu = namluviti někomu něčeho nepravdivého ku škodě třetího. U Zbir.

165629   Nakuknouti Svazek: 6 Strana: 1091
Nakuknouti, nakukovati, vz Nakoukati.

165630   Nakulacený, nákulatý, nakulovatělý Svazek: 2 Strana: 0039
Nakulacený, nákulatý, nakulovatělý, ein wenig rund. Us.

165631   Nakulatiti Svazek: 2 Strana: 0039
Nakulatiti, il, cen, ení, rundlich machen. Jg.

165632   Nakulatý Svazek: 6 Strana: 1091
Nakulatý, rundlich. Šm.

165633   Nákule Svazek: 6 Strana: 1091
Nákule, e, f., maesa, rostl. N. kopinatá, m. lanceolata. Rstp. 1028.

165634   Nakulhati se Svazek: 6 Strana: 1091
Nakulhati se, lange hinken. Us.

165635   Nákulhavý Svazek: 9 Strana: 0178
Nákulhavý. Byl n. na obé nohy. Dač. II. 140.

165636   Nakuliti Svazek: 6 Strana: 1091
Nakuliti, ii, en, ení, nakulovati, auf- kegoln. — co kam: klády na hromady.

165637   Nakulovatělý Svazek: 6 Strana: 1091
Nakulovatělý = nakulatý. Šm.

165638   Nakundoliti, il Svazek: 2 Strana: 0039
Nakundoliti, il, en, ení, načechrati, auf- lockern. Ryb.

165639   Nákup, u, m Svazek: 2 Strana: 0039
Nákup, u, m., der Aufkauf. Dch.

165640   Nákupčí Svazek: 9 Strana: 0178
Nákupčí, ího, m. = nákupník. Har.

165641   Nakupčiti se Svazek: 6 Strana: 1091
Nakupčiti se, lange handeln. Us.

165642   Nakupení, nakupenina Svazek: 2 Strana: 0039
Nakupení, nakupenina, y, f., das Hauf- werk, Aggregat. Rk.

165643   Nakupení s Svazek: 6 Strana: 1091
Nakupení se krvinek, Anhäufung. Us.

165644   Nakupenství, n Svazek: 2 Strana: 0039
Nakupenství, n., die Anhäufung. Bur.

165645   Nakupený Svazek: 6 Strana: 1091
Nakupený; -en, a, o, aufgehäuft. N. po- klady, oblaka, sníh atd. Us. Pdl. — kde: ve skříních. — jak. Mrak jest do výše vždy n-pen. Mj. 149.

165646   Nakupiti Svazek: 2 Strana: 0039
Nakupiti, il, en, ení, anhäufen. — co. Tu hromadu sena už nakupil. — čeho. Ten toho sena nakupil. — se s čím: se senem.

165647   Nakupiti co kde Svazek: 6 Strana: 1091
Nakupiti co kde: ve skříních, v po- kladnách.

165648   Nákupka Svazek: 6 Strana: 1091
Nákupka, y, f., die Einkaufsprovision. Šm., Loos.

165649   Nákupní Svazek: 6 Strana: 1091
Nákupní pramen, die Ankaufsquelle. Pdl. N. oves poddaným dával. Sd. kn. op.

165650   Nákupní Svazek: 9 Strana: 0178
Nákupní. Účet n. a prodejný. Věst. VII. 250.

165651   Nákupní Svazek: 10 Strana: 0195
Nákupní a výrobní družstvo, n. pramen. Nár. list. 1903. č. 243. 14., 15.

165652   Nákupník Svazek: 9 Strana: 0178
Nákupník, a, m. N. zboží. Har. I. 62.

165653   Nakupník, a Svazek: 2 Strana: 0039
Nakupník, a, m., der Ankäufer. Vrat,

165654   Nakupovati, vz Svazek: 2 Strana: 0039
Nakupovati, vz Nakoupiti.

165655   Nakurážiti Svazek: 6 Strana: 1091
Nakurážiti, muthig machen. Bern.

165656   Nakurviti se Svazek: 2 Strana: 0039
Nakurviti se, il, ení, lange huren. Vš.

165657   Nákuřek Svazek: 6 Strana: 1091
Nákuřek, řku, m., die Pfeifenspitze. Šm.

165658   Nakuřovadlo Svazek: 7 Strana: 1333
Nakuřovadlo. a, n., Räucherungsmittel, n. Mtc. 1893. 142.

165659   Nakuřovati Svazek: 6 Strana: 1091
Nakuřovati, vz Nakouřiti. Bor. 554. 436*

165660   Nakusiti Svazek: 2 Strana: 0039
Nakusiti, il, šen; nakoušeti, el, en, ení; okusiti, versuchen, kosten. — čeho. Rad. zvíř.

165661   Nakuštriť Svazek: 6 Strana: 1092
Nakuštriť = nakundoliti. Slov. Ssk.

165662   Nakúť Svazek: 6 Strana: 1092
Nakúť = nakouti, nakovati. Laš. Tč.

165663   Nakuť Svazek: 8 Strana: 0224
Nakuť = navnaditi, navésti. Val. Brt. D. II. 345.

165664   Nakutáleti Svazek: 2 Strana: 0039
Nakutáleti, nakutaliti. — se čeho, lange, oft wälzen: sudu. — se s čím, sich müde, satt wälzen: se sudem. Jg., Ros.

165665   Nakutaliti Svazek: 6 Strana: 1092
Nakutaliti, anwälzen. Šm.

165666   Nakutati Svazek: 6 Strana: 1092
Nakutati = nakopati. U Brušperka. Mtl.

165667   Nakutiti se Svazek: 2 Strana: 0039
Nakutiti se, il, cení, sich satt rütteln, schieren. Ros. Na Mor. — mnoho se zlobiti, hřešiti. Mřk.

165668   Nakvackaný Svazek: 8 Strana: 0224
Nakvackaný = naplácnutý. Phľd. 1895. 391.

165669   Nakvackať Svazek: 6 Strana: 1092
Nakvackať, beschmutzen. Slov. Ssk.

165670   Nakvačený Svazek: 10 Strana: 0195
Nakvačený = naplněný a p. N. miska. Slov. Kál. Slov. 31.

165671   Nakvákati Svazek: 2 Strana: 0039
Nakvákati, -kám, -ci, al, áni, viel kräch- zen. — čeho. Ta vrána toho nakváče. Us. Dostaneš koláče, až ho vrána nakváče. Jg.

165672   Nakvákati čeho Svazek: 8 Strana: 0224
Nakvákati čeho = namluviti; na koho = ohráti ho. Vých. Mor. Brt. D. II. 345.

165673   Nakvánět se Svazek: 9 Strana: 0178
Nakvánět se = hltavě píti. Hluboká. Kub. 154.

165674   Nakvap, vz Svazek: 2 Strana: 0039
Nakvap, vz Kvap.

165675   Nakvapati Svazek: 2 Strana: 0039
Nakvapati, -pám n. pi = kapati, auf- tröpfeln. — čeho kam: vosku na něco n. Jád.

165676   Nakvapkati Svazek: 6 Strana: 1092
Nakvapkati = nakapati. Ssk.

165677   Nákvas Svazek: 2 Strana: 0039
Nákvas, u, m., kvašení, die Gährung. Rozk.

165678   Nákvasa Svazek: 2 Strana: 0039
Nákvasa, y, f., čím se kvasí, der Gährungs- stoff. N. těsta (rozkvasek, kvas; na Mor. ná- těstka, podmladek; na Slov. nátěsto. D.). V. — N. = nákaza, die Ansteckung. Br., Kom. N. hříchů, Kram., farisejská, D., bludů. Plác. Ten blud se z té nákvasy zrodil. Plk. Některá n. mezi nimi ještě zůstala. Bart.

165679   Nákvasa Svazek: 6 Strana: 1092
Nákvasa, y, m , os. jm. Tk. V. 76., 78.

165680   Nákvasa Svazek: 8 Strana: 0224
Nákvasa. Cijiť já při tom starou n-su = nanečištční. Bl. Gr. 260. Protož svět v své n-se bude kysati. Chč. L. 196.

165681   Nakvasiti Svazek: 2 Strana: 0039
Nakvasiti, il, šen, ení; nakvašovati, ein- säuern, machen dass etwas gähre; nakaziti, anstecken. Jg. — co: těsto, díži, D., Ros., mlat. (politi hlinu vodou a ji přes noc roz- státi), Us., okurky (einlegen). Mřk.—koho, co čím: dobrým uměním, V., jedem mrzké nepravosti. Ros. — koho z koho. Aby sebe z nich nenakvasili (nenakazili). Vyzn. — se (= nahodovati se), viel, genug schmausen. Ros.

165682   Nakvasiti co (čím Svazek: 6 Strana: 1092
Nakvasiti co (čím). Jazyk svůj med- skými slovy n-li Šf. Strž. I.374. Které země oni n-li. Krnd. 206.

165683   Nakvasiti koho čím Svazek: 8 Strana: 0224
Nakvasiti koho čím. N-sí je zlými oby- čeji. Chč. m. s. III. 11.

165684   Nakvasov Svazek: 6 Strana: 1092
Nakvasov, Nekwasow, ves u Nepomuk. Blk. Kfsk. 668., Rk. Slov.

165685   Nakvasov, a, m Svazek: 2 Strana: 0039
Nakvasov, a, m., ves u Přeštic. PL.

165686   Nakvasovice Svazek: 6 Strana: 1092
Nakvasovice, dle Budějovice, Nakwaso- witz, ves u Čechtic. Arch. 1. 530., Blk. Kfsk. 67., 490., Rk. Slov.

165687   Nákvasuý. N Svazek: 2 Strana: 0039
Nákvasuý. N. pivo, das Oberhefenbier. Rk.

165688   Nakvašeně Svazek: 10 Strana: 0630
Nakvašeně něco rozbírati. Zvon VI. 243.

165689   Nakvašenec Svazek: 2 Strana: 0039
Nakvašenec, nce, m., der Heisssporn.Dch.

165690   Nakvašenec Svazek: 10 Strana: 0195
Nakvašenec, nce, m. = člověk nakvašený, rozzlobený. Tbz. V. 5. 55.

165691   Nakvašení Svazek: 2 Strana: 0039
Nakvašení, í, n., die Einsäuerung, Auf- regung. N. mysli. Šm. — N., die Ansteckung. Ros.

165692   Nakvašenina Svazek: 6 Strana: 1092
Nakvašenina, y, f. Od n-ny zákonničie varovati se přikázal. Krnd. 16. (208.).

165693   Nakvašenosť, i Svazek: 2 Strana: 0039
Nakvašenosť, i, f., die Einsäuerung; An- steckung; Gereiztheit, Aufregung.

165694   Nakvašenosť, i Svazek: 10 Strana: 0195
Nakvašenosť, i, f. Gereiztheit. Jrsk. VII. 2. 96..

165695   Nakvašený Svazek: 2 Strana: 0039
Nakvašený; nakvašen, a, o, eingesäuert. Chléb příliš n-ný. Us. — jak: z prudka, z horka n-ný. Us., Ros. (k hněvu prudký). Vz Hněvivý. Lb. Aufbrausend, hitzig. Ale v horko nakvašení po malé práci ihned se rozpáčí. Chč. P. 166. b. Obyčejněji: z horka n. Hlr. — čím: jedem (= nakažený, ange- steckt.); soud vášněmi nakvašený vydávali, Br.; nepravým náboženstvím, Kram., faleš- ným náboženstvím, V., zlostí, Cyr., pověrou, Vus., učením, Let. 439., bludem. Har. II. 173.

165696   Nakvašený čím Svazek: 6 Strana: 1092
Nakvašený čím: lenivostí. Abr. Celé to vydání (knihy) omyly n-no jest. Šf. III. 129. — jak. Nejeden v horko n-šen. Smil.

165697   Nakvašovati Svazek: 2 Strana: 0040
Nakvašovati, vz Nakvasiti.

165698   Nakveštovati Svazek: 6 Strana: 1092
Nakveštovati, viel sammeln. Bern.

165699   Nakvětek Svazek: 2 Strana: 0040
Nakvětek, tku, m., poupě, gemma flori- feri, Blütenknospe. Kk. 13., 33.

165700   Nákvětek Svazek: 6 Strana: 1092
Nákvětek, Nz., nebřest, nebřed, poupě, das Fruchtauge. Sl. les, Rst. 446.

165701   Nakvičeti se, nakvíkati se Svazek: 2 Strana: 0040
Nakvičeti se, nakvíkati se, lange quie- ken. Reš.

165702   Nakvíleti se Svazek: 2 Strana: 0040
Nakvíleti se, lange jammern. Ros.

165703   Nakvitnouti Svazek: 6 Strana: 1092
Nakvitnouti, ein wenig erblühen. Slov.

165704   Nakvokati se Svazek: 6 Strana: 1092
Nakvokati se, viel glucken, gackern. Us.

165705   Ňáký Svazek: 2 Strana: 0040
Ňáký, v obec. mluvě m, nějaký.

165706   Nakýcať Svazek: 9 Strana: 0178
Nakýcať. Nakýcalo (= napadalo) tam sněhu. Mus. ol. 1899. 119.

165707   Nakyckati Svazek: 6 Strana: 1092
Nakyckati, viel verstreuen. Slov. Bern.

165708   Nákyčlík Svazek: 6 Strana: 1092
Nákyčlík, u, m. = kyčelnice t. j. šat, rouška okolo kyčlů, das Hüftkleid. N. zůstal Pánu pro počestnosť. Sš. Mt. 365.

165709   Nakydati Svazek: 2 Strana: 0040
Nakydati, vz Kydati.

165710   Nakydati Svazek: 6 Strana: 1092
Nakydati, nakydnouti. Nakydajte sboru, ať jé, infundite turbae. Bj. — co čím. Kyjem celý ten balík nakydl (napíchl). Němc.

165711   Nakýchati Svazek: 6 Strana: 1092
Nakýchati, nakýchnouti kam. Na ta- kovou vědu n. (která nepomáhá, o ni ne- statí). Vlč. v Osv. 1884. 543.

165712   Nakýchati se Svazek: 2 Strana: 0040
Nakýchati se, lange niesen. Ros.

165713   Nakyjovati se koho Svazek: 2 Strana: 0040
Nakyjovati se koho (bíti). Ros. Oft, lange prügeln.

165714   Nakyliště Svazek: 6 Strana: 1092
Nakyliště, ě, n. = nejspodnější čásť lodi, der Piek. Šm.

165715   Nákylní Svazek: 6 Strana: 1092
Nákylní, Kiel-. N. chodba. Šm.

165716   Ňakynouti Svazek: 2 Strana: 0040
Ňakynouti, nul, utí = pokynouti. — čím, prstem, winken. D. — Nakynulo těsto, Ler., chléb, buchta. Jg. Vz Kynouti. Aufgehen (vom Teig).

165717   Nakynulý Svazek: 2 Strana: 0040
Nakynulý, aufgelaufen, gegohren. N. těsto. Us.

165718   Nakynulý Svazek: 10 Strana: 0195
Nakynulý = tlustý. N. selka. Rais. Lep. 29. — čím kde. V bocích n-lá prvním kvašením panenství. Zvon IV. 273.

165719   Nakynutý. N Svazek: 10 Strana: 0195
Nakynutý. N. smažinky. Pokr. 1885. č. 353. Lépe. nakynulý.

165720   Nákyp Svazek: 2 Strana: 0040
Nákyp, u, m., jídlo moučné, der Auflauf. N. rýžový, houskový, krupicový, cukrový (z praženého cukru), jíškový; n. se zava- řeným ovocem jako: s ry visem, s malinami atd. — N., sseďlina vřídel, der Ansatz vom Sprudel. Krok. N. karlovarský, der Sprudel- stein. Šfk. 187.

165721   Nákyp Svazek: 6 Strana: 1092
Nákyp francouzský, norimberský, vídeň- ský, z turecké pšenice, Šp., arakový, bram- borový, citronový, český, čočkový, čoko- ládový, hořící, hrozníčkový, jablkový, jaho- dový, z kapaného těsta, kaštanový, kávový, koblihový, malinový, mandlový, meruňkový, nudlový, makaronový, piškotový, pomeran- čový, punčový, rakový, rýžový, sagový, škraloupový, španělský, švestkový, třeš- ňový, tukový, tvarohový, vanilový, vinný, žemličkový, žloutkový. Hnsg. — Ň. v par- ních kotlech, usazenina, der Kesselstein. Šik. Poč. 259.

165722   Nakypati Svazek: 6 Strana: 1092
Nakypati, hinwerfen. — čeho kam: bláta do škarpy. Laš. Tč.

165723   Nákypek Svazek: 6 Strana: 1092
Nákypek, pku, m. = nákyp. Šm.

165724   Nakypěti Svazek: 2 Strana: 0040
Nakypěti, ěl, ění, überlaufend einfliessen. — kam: nakypělo do ohně. Ros.

165725   Nákypka Svazek: 6 Strana: 1092
Nákypka, y, f. = vandlička, die Wandel. Polívka s n-kami rýžovými, trupičnými, bramborovými. Dch.

165726   Nákypník Svazek: 6 Strana: 1092
Nákypník, u, m. = nákypová forma, die Auflaufform. Šp.

165727   Nákypový Svazek: 6 Strana: 1092
Nákypový, Auflauf-, N. těsto, forma (ná- kypník), koláč. Šp.

165728   Nakypřiti Svazek: 6 Strana: 1092
Nakypřiti, il, en, ení, nakypřovati, auf- lockern. — co čím: zemi kopáním, mouku podáváním. Us.

165729   Nakýřený Svazek: 8 Strana: 0224
Nakýřený = podnapilý. Brn. Brt. D. II. 345.

165730   Nakysati Svazek: 2 Strana: 0040
Nakysati, -sám, -ši; nakysávati; nakys- nouti, snul a sl, utí. To pivo nakysává, víno nakyslo. Anfangen zu gähren, säuern. Us.

165731   Nakyselili Svazek: 6 Strana: 1092
Nakyselili, il, en, ení, nakyselovati, säu- ern, ansäuern. Šp.

165732   Nákyselka Svazek: 6 Strana: 1092
Nákyselka, y, f. = nakyslá hruška. U Li- tovle. Kčér.

165733   Nákyselosť Svazek: 2 Strana: 0040
Nákyselosť, i, f., nakyslosť. Kom.

165734   Nákyselý Svazek: 2 Strana: 0040
Nákyselý, nakyslý, säuerlich. Reš.

165735   Nakyslatý Svazek: 7 Strana: 1333
Nakyslatý = nákyselný. Slov. Zátur.

165736   Nakyslavý Svazek: 8 Strana: 0224
Nakyslavý, säuerlich. N. jablko. Kld. IV. 52.

165737   Nakysle Svazek: 2 Strana: 0040
Nakysle, säuerlich. Us.

165738   Nakysliti Svazek: 6 Strana: 1092
Nakysliti = nakyseliti. Šp.

165739   Nakyslosť Svazek: 2 Strana: 0040
Nakyslosť, i, f., navinulosť, die Säuer- lichkeit. D.

165740   Nakyslý Svazek: 2 Strana: 0040
Nakyslý (nákyslý, V.), navinulý, säuer- lich. N. hruška (kyselice), V., pivo, einen Stich habend. D.

165741   Nakyslý Svazek: 10 Strana: 0195
Nakyslý. Vece n-lým hlasem. Wtr. Min. 72.

165742   Nakysnouti Svazek: 2 Strana: 0040
Nakysnouti, vz Nakysati.

165743   Nakysnouti Svazek: 9 Strana: 0178
Nakysnouti. Jejich obličeje náhle na- kysly. Jeln. 114.

165744   Nákyška Svazek: 2 Strana: 0040
Nákyška, y, f. = nákvasa. Na Slov.

165745   Nakyškati Svazek: 6 Strana: 1092
Nakyškati. To jsme si to pěkně n-li (vyčíhali, navlekli)! U Solnice. Msk.

165746   Nakytiti Svazek: 6 Strana: 1092
Nakytiti = ozdobiti. Slov. Němc. I. 293.

165747   Nakývati se Svazek: 6 Strana: 1092
Nakývati se, tich viel bin und her be- wegen; oft mit dem Kopfe nicken. Us.

165748   Nakže Svazek: 6 Strana: 1092
Nakže = nechť. Vz Nak. Slov. Já ti ne- vrátím, nie som povinna, n. ti to vrátí v Ko- márně iná. Sl. sp. 184.

165749   Nalabati se Svazek: 10 Strana: 0630
Nalabati se = napiti se do syta. Us. Rgl.

165750   Nalabuditi se v čem Svazek: 8 Strana: 0224
Nalabuditi se v čem = naplahočiti se. Věst, op. 1893. 20.

165751   Nalačbiti Svazek: 6 Strana: 1092
Nalačbiti = naliknouti. Val. Brt. D. 233.

165752   Naláčiť Svazek: 6 Strana: 1092
Naláčiť = naléciti. N. něco do cesty. U Star. Jičína. Vhl.

165753   Nalačněti se Svazek: 6 Strana: 1092
Nalačněti se, viel, oft hungern. Us.

165754   Nálad, u Svazek: 2 Strana: 0040
Nálad, u, m. N. mysli, die Stimmung.

165755   Nálada Svazek: 2 Strana: 0040
Nálada, y, f., die Stimmung. S náladou srovnalý, stimmungsgerecht. Dch.

165756   Nálada Svazek: 6 Strana: 1092
Nálada básně, hudební skladby, krajiny, uměleckého díla, Dk., tepelná, elektrická, Rm. 192., 193., mysli (jasná, chmurná, ne- obyčejná, všední, nestálá, rozmarná), Dk. P. 126., 127., bolná, Mour., sváteční, Šml., du- ševní, Km., slavnostní, večerní; oživení n-dy. Us. Dch. Slovo rozmar se ujalo, ale ustu- puje často slovu nálada, jež Dk. původně pro Stimmung navrhl. Km. 1888. 679.

165757   Naladění Svazek: 6 Strana: 1092
Naladění, n. = nálada. N. mysli. Tš., Šmb. S. I. 478.

165758   Naladěnosť Svazek: 6 Strana: 1092
Naladěnosť, i, f. N. mysli = nálada. Dk. P. 127.

165759   Náladenství, n Svazek: 6 Strana: 1092
Náladenství, n., der Stimmungszustand. Dch.

165760   Naladěný Svazek: 6 Strana: 1092
Naladěný; -ěn, a, o, (gut) gestimmt. Piano dobře n-né. Us. — N., disponirt. Jsem dobře n. Vz Rozmar. —jak: básnicky, Dk., jednotně n. celek. Dk. Poet. 448.

165761   Naladiti Svazek: 2 Strana: 0040
Naladiti, il, ěn, ční. —co čím, stimmen: piano klíčem; n. basu, housle. — zač: za peníze, za mzdu.

165762   Naladiti jak Svazek: 6 Strana: 1092
Naladiti jak. Mysl umělecky n. Tš. N. něco elektricky. Rm. 193. — čím. Tonem a nastrojuje či nalazuje se druhá struna houslí. S. N.

165763   Náladně Svazek: 6 Strana: 1092
Náladně, stimmungsvoll. Dch.

165764   Náladnosť Svazek: 6 Strana: 1092
Náladnosť, i, f, die Stimmungsfülle. Dch.

165765   Náladný Svazek: 2 Strana: 0040
Náladný, stimmungsvoll. Dch. N. obraz, Stimmungsbild, n. Dch.

165766   Náladný Svazek: 6 Strana: 1092
Náladný. N. klid, barvitost, Dch., básně. Dk. Aesth. 292.

165767   Náladotvorný Svazek: 10 Strana: 0630
Náladotvorný. N. krása. Nár list. 1906. 48., 13.

165768   Naládovati Svazek: 6 Strana: 1092
Naládovati z něm. — komu = vytlouci. N-li mu, co se do něho vešlo. Us. Kšť. — se = hodně se najísti. Us. Rgl.

165769   Naladovati Svazek: 7 Strana: 1333
Naladovati ječmen na loď. Arch XII. 244.

165770   Náladově Svazek: 9 Strana: 0178
Náladově. To zní n. Nár. list. 1897. č. 317.

165771   Náladově Svazek: 10 Strana: 0195
Náladově = náladě ?řiměřeně. To znělo n. Nár. list. 1897. č. 317.

165772   Náladovosť Svazek: 10 Strana: 0195
Náladovosť, i, f. Nár. list. 1903. č. 134. 13.

165773   Náladový Svazek: 8 Strana: 0224
Náladový. N. článek o křesťanských svát- cích. Jan Váňa, Pláč. 26.

165774   Nalafati Svazek: 6 Strana: 1092
Nalafati = nabiti, natlouci. Někomu na řibet (hřbet) n. Jrsk. v Kv. 1888. 644.

165775   Naľáhnouť Svazek: 6 Strana: 1092
Naľáhnouť = nalíhnouti. Slov.

165776   Nalahoditi Svazek: 2 Strana: 0040
Nalahoditi, il, děn n. zen, dění n. zení, viel schmeicheln. — komu čeho, se komu. Dosti mu toho nalahodil; dosti se mu nala- hodil. Ros.

165777   Naľakať sa Svazek: 6 Strana: 1092
Naľakať sa = nalekati se. Slov. Orl. III. 9., VIII. 321.

165778   Nalákati se koho Svazek: 6 Strana: 1092
Nalákati se koho, genugsam anlocken. Us.

165779   Nalakomený Svazek: 6 Strana: 1092
Nalakomený; -en, a, o, geizig zusammen- gescharrt. N-né peníze nejsou požehnané. Us. Rgl.

165780   Nalakoměti Svazek: 2 Strana: 0040
Nalakoměti, ěl, ěn, ění, Rváč.; nalako- miti, il, en, ení, ergeizen. Mnoho peněz na- lakomil. Plk.

165781   Nalakotiti Svazek: 6 Strana: 1092
Nalakotiti = lakotně nahromaditi. — čeho: peněz (neurčitou měrou). — co: tisíc zlatých.

165782   Nalámaný Svazek: 6 Strana: 1092
Nalámaný; -án, a, o. — kde. Kámen v lomech n-ný. Us. — kam: chléb do po- lívky. Us. Pdl.

165783   Nalámati Svazek: 2 Strana: 0040
Nalámati, -mám a -mi, viel, in Menge brechen. — čeho: dříví, kamení. Jg. — o, čeho pro koho, komu, kam: žemličky do smetany. Ros. Nalámal si hlavy. Zlob. Na- lámal ratolestí pro dobytek. Jg. Nalámal housku (celou) do mléka. — Vz Lámati.

165784   Nalankáriť sa Svazek: 6 Strana: 1092
Nalankáriť sa = náblouditi se. Slov. Bern.

165785   Nalapaný, odkud: z Svazek: 2 Strana: 0040
Nalapaný, odkud: z povětří. Šm. Vz Nalapati.

165786   Nalápati Svazek: 6 Strana: 1092
Nalápati = nadělati. — co. Kdosi tu takovou hromadu n-pal (nanecídil). Na již. Mor. Šd.

165787   Nalapati čeho Svazek: 2 Strana: 0040
Nalapati čeho; ptákův, Us., ryb. D. Auf- jagen, aufschnappen, jagen. — čím: košem, ptáků lepem. — kde: v háji. — Vz Lapati.

165788   Nalaptati s Svazek: 6 Strana: 1092
Nalaptati se hloupých řečí, sich satt plauschen. Laš. Tč.

165789   Naláskati sa Svazek: 6 Strana: 1092
Naláskati sa, sich satt lieben. Slov. Ssk Mor. Kgl.

165790   Nálať Svazek: 6 Strana: 1092
Nálať, i, f., u tesařů, die Gegenlatte. Šm.

165791   Nalátati Svazek: 2 Strana: 0040
Nalátati, anflicken. — čeho. Ten toho nalátal (naplácal). Ros. Vz Látati. Nalátal mu jich = dal, vsadil, vytáhl, gab ihm viele Hiebe, prügelte ihn tüchtig durch. Mor. Hý.

165792   Nalátati Svazek: 6 Strana: 1092
Nalátati, vz Látati. — komu —

165793   Naláti Svazek: 2 Strana: 0040
Naláti, miluji, ál, ání — komu. Br. Nalál mu od paní matky. Čr. Kdyžby kto komu nalál. Sob. 155. Vz Láti. Ausschelten.

165794   Nalati Svazek: 6 Strana: 1092
Nalati = naliti. U Brušperka. Mtl.

165795   Naláti komu Svazek: 6 Strana: 1093
Naláti komu. Od mateřeť mu nalaji. Žk. 164. — proč. Muž nalaje jie z jejie vše- tečnosti. Kšch. 25.

165796   Nalatovati Svazek: 2 Strana: 0040
Nalatovati, polatovati, latten. Ros.

165797   Nalaziti se Svazek: 6 Strana: 1093
Nalaziti se = nalézti se, genug kriechen. Dosť se po horách n-zil. Laš. Tč. Vz Laziti.

165798   Nalazovati Svazek: 6 Strana: 1093
Nalazovati, vz Naladiti.

165799   Näle Svazek: 9 Strana: 0178
Näle někam vejíti. Horen. 25. a j.

165800   Nálebek Svazek: 2 Strana: 0040
Nálebek, bku, m., das Epicranium.

165801   Nálebník Svazek: 2 Strana: 0040
Nálebník, u, m., pokrov lebky, die Schädel- bekleidung. Us.

165802   Nalécený Svazek: 6 Strana: 1093
Nalécený; -en, a, o, aufgestellt. N. pasť. Kos.

165803   Naléceti Svazek: 6 Strana: 1093
Naléceti, el, en. Cf. Nalíceti, Nalíčiti.

165804   Naléčiti se koho Svazek: 2 Strana: 0040
Naléčiti se koho, lange heilen. Dlouho se ho naléčil a přece ho nevyléčil. Us. — čím: drahými léky po dlouhý čas.

165805   Nálečka Svazek: 9 Strana: 0178
Nálečka, y, í. Hledání zloděje n-kami (řetězem drženým dvěma prsty ve výšce). Počne-li se řetěz třásti a klíč na něm ležící směřovati ? obydlí osoby, která jest v pode- zření, ta jest zlodějem. Ces. 1. VIL 357.

165806   Náledek Svazek: 6 Strana: 1093
Náledek, dku, m. = náledí. Slez. Aby dával pozor přes ty n-dky. Šd., Brt. D. 233.

165807   Náledeň Svazek: 6 Strana: 1093
Náledeň, dně, f. = náledí. Šm.

165808   Náledeň Svazek: 7 Strana: 1333
Náledeň, dně, f., glacium. Rozk., Veleš.

165809   Náledí, í Svazek: 2 Strana: 0040
Náledí, í, n., das Glatteis. Dělá se n., es glatteiset. D. vysekati, popelem posypati (aby se mohlo po něm choditi).

165810   Náledník Svazek: 6 Strana: 1093
Náledník = koza mostní. Mostní pilíř s n-kem. Zpr. arch. IX. 26. — N. = hřebík do boty, aby se po náledí neklouzala. U Ry- chnova. Hsp. Také želízka na boty k témuž účelu. U Uher. Hrad. Sd. Jinde jim říkají náledůoky. Také = želízka, brusle ku klou- zání. Šd.

165811   Náledovica Svazek: 6 Strana: 1093
Náledovica, e, f. — náledí. Na již. Mor. Šd.

165812   Naleduík, u, m Svazek: 2 Strana: 0040
Naleduík, u, m., řetěz k zadrhnutí kola, když vůz po ledě dolů jede, die Kette als Hemmschuh. Jg.

165813   Náledůvka Svazek: 6 Strana: 1093
Náledůvka, y, f., vz Náledník.

165814   Naléeeti, nalíceti Svazek: 2 Strana: 0040
Naléeeti, nalíceti, el, eni; nalehnouti, nalíknouti, naléhati, nalíhati = nastražiti, aufstellen. — čeho: osidel a pastí. V. — čeho kde. Nalécel před nohama našima osidel bez počtu. V. — co na koho: na ptáky lep, sklony, oka z provazů. Ros., Plk. — komu. Tenata ženě nalékla zlosť Vaše. Tabl. Zuz.

165815   Naléhání Svazek: 6 Strana: 1093
Naléhání, n., das Andringen. Bez n. na něho nic od něho nedostaneš. Us. Tč.

165816   Naléhati Svazek: 2 Strana: 0040
Naléhati, nalíhati; nalehnouti, hnul a na- léhl, utí = na něco lehnouti, anliegen, sich auf (an) etwas legen; v cestu se položiti, sich in den Weg legen; nastoupiti, dotírati na koko, einem anliegen, worauf beharren, dringen (V.); spoléhati, zakládati se, sich gründen. Jg. — (komu) na co. Nalehl mu na koně (položil se naň). Ros. Nalehl na meč a probodl se. Br., Kom. — komu někde = v cestu se položiti. Sám mu tam nalehl. Ros. — na koho, ua něco — nastupovati, dotírati, tisknouti. Naléhají naň věřitelé. Ros. — Vrat., Br. — na koho oč, anhalten: o dluh, Jg., o zaplacení. J. tr. — na koho stran čeho: stran dluhu. Jg. — na koho čím (oč): domlouváním o narovnání. J. tr. N. na koho prosbami, otázkami. Nt. — aby. Doléhají naň, aby platil. — k čemu, ge- hören. Obilí k záduší naléhající = náležející. Ms. 1624.

165817   Naléhavě Svazek: 10 Strana: 0195
Naléhavě někomu raditi. Us.

165818   Naléhavosť Svazek: 2 Strana: 0040
Naléhavosť, i, f., die Dringlichkeit. Rk.

165819   Naléhavý Svazek: 2 Strana: 0040
Naléhavý. N. potřeba, lépe: pilná, Km., ne- zbytná. Cf. Potřeba nevyhnutelná. D. Nuzná (nutná) potřeba práva lomí. J. tr.

165820   Nalehčení Svazek: 6 Strana: 1093
Nalehčení, n., die Erleichterung. Lpř. Sl. I. 47.

165821   Nalehčiti Svazek: 6 Strana: 1093
Nalehčiti. il, en, ení, nalehčovati, leicht machen, erleichtern. — co komu. Us. Lpř.

165822   Nalechniti se Svazek: 6 Strana: 1093
Nalechniti se = napracovati se, napiplati se. Tolik sa tych zemňáků n ním. Val. Vck.

165823   Nalechtati Svazek: 6 Strana: 1093
Nalechtati komu = vybiti. Neor.

165824   Nalejvárna Svazek: 2 Strana: 0040
Nalejvárna, y, f., das Fülllokal. Šk.

165825   Nalekati Svazek: 2 Strana: 0040
Nalekati, anschrecken. — se s kým, oft erschrecken. Co já s tím chlapcem se nale- kám. Us.

165826   Nalékati Svazek: 2 Strana: 0040
Nalékati, Naléceti.

165827   Nalekati se čeho Svazek: 6 Strana: 1093
Nalekati se čeho. Velkého dupotu sa aj vlk naľeká. Slov. Rr. Sb.

165828   Naléknouti Svazek: 2 Strana: 0040
Naléknouti, vz Naléceti.

165829   Nalékovati Svazek: 6 Strana: 1093
Nalékovati=nalekati. Vz Naléceti. Aesop.

165830   Nálel Svazek: 6 Strana: 1093
Nálel, u, m., milnea, die Milnea, rost. Vz Rstp. 241.

165831   Nalelkovati se Svazek: 2 Strana: 0040
Nalelkovati se, lange gaffen. Ros.

165832   Nalemovati se čeho, s čím Svazek: 2 Strana: 0040
Nalemovati se čeho, s čím: se sukní, lange säumen. Ros. — co, aufsäumen.

165833   Nalenošiti se Svazek: 6 Strana: 1093
Nalenošiti se, genug faulenzen. Us.

165834   Nálep Svazek: 2 Strana: 0040
Nálep, u, m., peří na šípu, das Gefieder eines Pfeiles. Jg. Střela s nálepem. Dal. 99., Troj. Jedovatým nálepem raněn. St. skl. — N., co nalepeno jest, das Geleimte. Zlob.

165835   Nálep Svazek: 6 Strana: 1093
Nálep = nálepek, das Angeklebte, Ge- klebe, Klebepflaster. Deh. Zdí hrubý n. Kká. K sl. j. 231. — Pozn. V Dal. 99. neznamená dle Jir. n. = peří na šípu, nýbrž jedovatý nátěr na šipu, šíp jedovatý. Vz Dal. Jir. 201. Cf. Athen. IV. ř. 2. str. 76. Střely ná- lepem zmažie (toxicant). Mill. 81. V MV. pravá glossa. Pa.

165836   Nálep Svazek: 8 Strana: 0224
Nálep. A tak těmi n-py (zevnějškem) vna- die lid (roty mnichové); Mají n. z zákona bo- žieho. Chč. S. 249., 254.

165837   Nálep Svazek: 9 Strana: 0178
Nálep. Bez nálepóv, ježto jediné pochop v písmech mají. Chč. (List. fil. 1898. 400. ) Založiti něco na n-pích. Ib.

165838   Nálep Svazek: 10 Strana: 0195
Nálep, u. m. = jed. Chč. S. II. 149b. Výtáh lučiště a s n-pem střelu naložil. Troj. Jednú s n-pem střelú uhodí ho v hrdlo. Troj.

165839   Nálepa Svazek: 6 Strana: 1093
Nálepa, y, f. = nálepek, přízední sedadlo u kachlové peci. Laš. Tč. Vz Nálepek.

165840   Nalépati Svazek: 2 Strana: 0040
Nalépati, vz Nalípati.

165841   Nálepec Svazek: 8 Strana: 0224
Nálepec, pce, m. Ačkoli tento n. napřed vždy běží (výmluva a p.). Chč. S. 188.

165842   Nálepek Svazek: 2 Strana: 0040
Nálepek, pku, m., das Angeklebte. Jg. — N., místo k seděni na peci z hliny nale- pené. Mus. VI. 400.

165843   Nálepek Svazek: 6 Strana: 1093
Nálepek, das Anklebebild. N-ky na obál- kách listů. Kk. Fys. 44. — N. = přízední sedadlo u peci. Vz Nálepa. Skočilo to zpoza pece na n. a z n-pku na lavicu. Dbš. Sl. pov. I. 41. — N. = náspa, zápráší u cha- lupy. Brt. v Oav. 1884. 48. — N. = kousek voští na trámek nalepený, das Richtwachs. Ve vých. Čech. Všk. Dle Kk. = prázdné plásty (voštiny), jež se včelám v úlech vzadu svisle nalepují, aby včely med do nich sná- šely. — N. u ševců, das Gelenk, Ballenleder.

165844   Nálepek Svazek: 8 Strana: 0224
Nálepek, vz Člopek, Násep (3. dod.). Se- dával na n-pku pred domem. Phľd. 1895. 308.

165845   Nálepek Svazek: 9 Strana: 0179
Nálepek, pku, m. = svíčka. Wtr Živ. vys. šk. 208.

165846   Nalepení Svazek: 6 Strana: 1093
Nalepení, n., die Auf-, Anklebung.

165847   Nalepenina Svazek: 7 Strana: 1333
Nalepenina, v, f. = nalepená věc, das Angeklebte. Hvlč. I. 182.

165848   Nalepený Svazek: 6 Strana: 1093
Nalepený; -en, a, o, auf-, angeklebt. — kam: hnízdo na zeď n-né. — kde. Mappa na plátně na-ná. Us., Mus.

165849   Nalepiti Svazek: 2 Strana: 0040
Nalepiti, il, en, ení; nalépati, ankleben, aufpappen, co kam: ceduli na stěnu. Jg. — čeho. Ten toho nalepil! — se čeho n. s čím, lange ankleben. Jg.

165850   Nálepka Svazek: 6 Strana: 1093
Nálepka, y, f. = nálepek před domem, vz Nálepek. Na n-pku před domem roz- mlouvají. Koll. IV. 115. — N. poštovní — papírová známka (vignetka), která se na listy a balíky místo pečetí nalepuje, ob-, sahujíc jméno n. firmu zasylatelovu, die Siegelmarke. Us. Šd., Dch.

165851   Nálepka Svazek: 7 Strana: 1333
Nálepka, v, f = svíčička v kostele na postavník nalepená, na památku dušiček hořící. Wtr. Obr. I 454.

165852   Nálepkový Svazek: 2 Strana: 0041
Nálepkový. N. červeň (líčidlo). Prm. Nálepový, gefiedert. St. skl.

165853   Nálepky Svazek: 9 Strana: 0451
Nálepky, skála u Podhradí. Sbor. slov. III. 6.

165854   Nálepný Svazek: 6 Strana: 1093
Nálepný šíp, mit Gift angelassen. GR. Cf. Nálep.

165855   Nálepný Svazek: 8 Strana: 0224
Nálepný šíp. GR. Nov. 26.

165856   Nalepovač Svazek: 6 Strana: 1093
Nalepovač, e. m., der Ankleber. Dch.

165857   Nálepový Svazek: 6 Strana: 1093
Nálepový. N. kopí. Výb. I. 815. Vz Nálep (dort.).

165858   Nálepový Svazek: 9 Strana: 0179
Nálepový —jedem napuštěný. Kraví maso jedli, ježto nožem n-vým jeden řezník tu krávu dřel, a tu sú čtyři umřeli. Maš. ruk. 186a. Ct. Mus. fil. 1899. 268.

165859   Nálepový Svazek: 10 Strana: 0195
Nálepový = jedem kalený, otrávený. Čes. 1. XIII. 87.

165860   Nalepší Svazek: 10 Strana: 0195
Nalepší = nejlepší. V tom záleží n. rada. Št. Uč. 152a. (List. fil. XI. 456. )

165861   Nalepšiti Svazek: 2 Strana: 0041
Nalepšiti, il, en, ení = přilepšiti, auf- bessern. — komu: si. Jg.

165862   Nalepšiti Svazek: 6 Strana: 1093
Nalepšiti. Bj. — co čím: barvu sířením. KP. V. 226.

165863   Nalermovati se Svazek: 6 Strana: 1093
Nalermovati se, viel lärmen. Bern.

165864   Nálesí Svazek: 2 Strana: 0041
Nálesí, n. Waldgegend, f. Us. Dch.

165865   Nálesí Svazek: 6 Strana: 1093
Nálesí, n., Nalesych, ves u Petrovic. PL., Rk. Slov.

165866   Nálesí Svazek: 8 Strana: 0224
Nálesí, trať ve Frýdecku. Věst. opav. 1893. 11.

165867   Nálesk Svazek: 2 Strana: 0041
Nálesk, u, m., lesk, der Schimmer. Světoz.

165868   Nálesní Svazek: 6 Strana: 1093
Nálesní, Waldflur-. Dch.

165869   Nálesník Svazek: 2 Strana: 0041
Nálesník, u, m., koláč na listu zelném pečený. Na Slov. Plk. Na Mor. podlesník (m. po-lesník) — z řídkého těsta, jaké bývá na lívance, upečené moučné jídlo, nenakynuté, zadělané kyselým mlékem (kyškou). Mřk.

165870   Nálešník Svazek: 6 Strana: 1093
Nálešník, u, m. = nálišník. U Roudnice.

165871   Nálešník Svazek: 9 Strana: 0179
Nálešník, u, m., vz předcház. Houška.

165872   Nálešníky Svazek: 9 Strana: 0451
Nálešníky = bandurky (brambory) su- rové počúchajú na tarle, do toho nasypú múky; to sa spolu smieša, na špahret po- loží a še upeče. U Šebeše. Mus. slov. í. 87.

165873   Nalešovať sa Svazek: 6 Strana: 1093
Nalešovať sa = namaškrtit sa. Slov. Bern.

165874   Nalet Svazek: 2 Strana: 0041
Nalet, nalit, nali, naliť, na lit (zastr.) ----- rychle, tožť, toť, tehdy, anoť, v tom, nena- dále, hle, ihned, honem. Jg. N. = na let, cf. na kvap, na ránu. KB. Flugs, stracks, plötzlich, auf einmal. Tateré sč hnuchu v pravú stranu — nalit' Uhřie v setniny sě shlukú. Rkk. 49. Potom uzřech nalit třetie zvěř. Št. Nalit to byl anděl, ale on jej člověkem mněl. Št. Naliť vyrazi Čstmír se zástupem. Rkk. 22. Sebrachu sě naliť čaroději. Rkk. 46.

165875   Nálet Svazek: 2 Strana: 0041
Nálet, u, m., der Anflug. Jg.

165876   Nálet Svazek: 6 Strana: 1093
Nálet. Bž. 25., 37., 215., Asn. 4., Alx. V. v. 886. (HP. 22.), Št. Kn. š. 10., Sv. ruk. AI. 41., 1048., S. 20., 100., An. 274., Kar. 31. Nalit, posud na Slov. Ssk. Nalit tu ho- dinu. Ib. 18. Nalit viera s svú zástavú ku pravdie pospieši. Ezp. 100. I uzriech naliť koň črný; A když vjide do jich školy, na- liť člověk, jenž jmějéše ruku suchú. Zří. Viděl jsem, nalif chvála božie naplnila dom; Otevře dvéře, nalif (et ecce) jeho ženima leží před dveřmi; Patřil jsem na zemi, nalif (ecce) prázdna byla. BO. I uzřel jest, naliť hora plna koní a vozóv (et ecce mons). Bj. Naliť oblak světlý obklíčil je; Vnide naliť člověk. M. I vezřech nalit i s nebe jeden krásný člověk stúpi. Výb. I. 142. b. Alx. N. se mu smrť nahodí. Sv. ruk. 93., Hr. ruk. 415. Nalif chudí všudy plači. Pravda str. 23. Cf. Nali (dod.).

165877   Nálet Svazek: 6 Strana: 1093
Nálet. Z lehkých semen povstává n., z těžkých semen nárost, výhonky, mláz, mlází. Sl. les. Kobaltový n., Kobaltblüthe. Hř.

165878   Nalet Svazek: 8 Strana: 0224
Nalet. Naliť má již Bl. Gr. 175. za zastar. Nalit jest protivnice. Chč. m. s. 70.

165879   Nalétati Svazek: 6 Strana: 1093
Nalétati, vz Nalétnouti.

165880   Náletek Svazek: 2 Strana: 0041
Náletek, tku, m., na léto, übers Jahr. Lom.

165881   Naleti Svazek: 10 Strana: 0195
Naleti = naliti. Chč. S. II. 145b.

165882   Náletník Svazek: 10 Strana: 0195
Náletník, a, m. = lufťák, Herrmann. Nár. list. 1903. č. 202. 9.

165883   Nalétnouti Svazek: 2 Strana: 0041
Nalétnouti, nalítnouti, tnul a létl, utí; nalétati, nalítati; naletěti, ěl, Ční, auf-, hinauf- fliegen. — komu kam. Naletělo mu plno much do pokoje. Mouchy ti nalétají do piva. Us. N. na ránu. Ros. — se : lange, oft fliegen. Us.

165884   Nalétnouti Svazek: 6 Strana: 1093
Nalétnouti. = se jak. Do vůle se na- lítati. Sš.

165885   Naletnouti Svazek: 9 Strana: 0179
Naletnouti. Ten s tím mlejnem nalít (ošidil se). Hoř. 92.

165886   Náleto Svazek: 7 Strana: 1333
Náleto, a, n., sitemie. zastr. Rozk.

165887   Naletohořská Svazek: 6 Strana: 1093
Naletohořská Anna. Blk. Kfsk. 1110.

165888   Naletovati se s čím Svazek: 2 Strana: 0041
Naletovati se s čím, lange löthen. Ros.

165889   Nálev Svazek: 10 Strana: 0195
Nálev, u, m. N. nitrožilní (vstřiknutí do žil), infusio intravenalis; podkožní, inf. hypo- dermatica; vmezeřený, i. interstitialis. Ktt.

165890   Nálev, u, m Svazek: 2 Strana: 0041
Nálev, u, m. N. piva, vína, Bier-, Wein- schank. Us. na Mor. Hý. — N., nápara, die Bähung. Sš. Oa. 97.

165891   Nalevací Svazek: 2 Strana: 0041
Nalevací konev, stolek. Auf-, Einguss-, Schenk-.

165892   Nalévací Svazek: 9 Strana: 0179
Nalévací konev. 1508. Arch. XVII. 540.

165893   Nalévač Svazek: 2 Strana: 0041
Nalévač, nalívač, c, m., der Aufgiesser, Schenker. N. víno nalévá. Kom. N. králov- ství českého. Berg.

165894   Naléváček Svazek: 9 Strana: 0179
Naléváček, infusorium. XV. stol. List. fil. 1901. 44.

165895   Nalévačka Svazek: 2 Strana: 0041
Nalévačka, y, f., která nalévá, die Auf- giesserin, Schenkin. — N. = lžíce nalévací, der Giesslöffel. D. — N., trychtýřek, das Trichterchen. Ben. V.

165896   Nalévačka Svazek: 9 Strana: 0451
Nalévačka, y, f. Sedm n-ček v sviete- dlniciech, septem infusoria lucernis. XIV stol. List. fil. 1901. 110.

165897   Nalévák Svazek: 6 Strana: 1093
Nalévák, der Schenktisch. Dch.

165898   Nalévák, u, m Svazek: 2 Strana: 0041
Nalévák, u, m. N. nábojní, der Patronen- trichter; ein schlechter Hut. Čsk.

165899   Nalévanec Svazek: 2 Strana: 0041
Nalévanec, nce, m., vaječník, eine Mehl- speise. Na Mor.

165900   Nalévání Svazek: 2 Strana: 0041
Nalévání, n.,die Einschenkung, Füllung. D.

165901   Nálevanka Svazek: 6 Strana: 1093
Nálevanka, y, f., stentor, ein Gymnozoon. Šm.

165902   Nalévárna Svazek: 6 Strana: 1093
Nalévárna, y, f., die Eingusshalle, Ein- schankhalle. Dch. V cukrovarech = síň, ve které se vařeným cukranem kadluby (formy) naplňují, die Füllstube. Pta.

165903   Nalévati Svazek: 2 Strana: 0041
Nalévati, vz Naliti.

165904   Nalevatllo Svazek: 2 Strana: 0041
Nalevatllo (V.), nalévadlo, nalívadlo, a, n., die Giesskanne, das Giessfass. V., Kom.

165905   Nalévavka Svazek: 8 Strana: 0224
Nalévavka, y, f. = nalévanka. Am. Orb. 103.

165906   Nálevčitý Svazek: 6 Strana: 1093
Nálevčitý, trichterförmig. Nz. N. hlavice. NA I. 162.

165907   Nálevek Svazek: 2 Strana: 0041
Nálevek, vku, m., der Einguss. Techn.

165908   Náleveň Svazek: 8 Strana: 0224
Náleveň, vně, f. — nálevna (v hosp.). Phľd. 1893. 82.

165909   Naleviti Svazek: 6 Strana: 1093
Naleviti = na levou stranu nakloniti. N-vil jsí-ra nebozez a on se zlomil. Mor. Rgl. — N. = poleviti, nadlehěiti.

165910   Nálevka Svazek: 2 Strana: 0041
Nálevka (nálévka, nálívka. Ros.), y, f., čím se nalévá, der Trichter, Ck., das Einguss- geíass. Umyvadla s nálevkami. Us. N. k lampě. Jg. — N., konev ? čerpání, die Schöpfkanne. Jg. — N. mlýnská, der Schöpfer. — N., vinná putna. Jg. — N., trychtýř. Koro. Po trychtýřích anebo nálevkách. Bart. Der Trichter. — N. ušní. Vz Nástroje na uši. Cn. — N-ky, pl., oteklina, die Geschwulst. N-ka na zubu, na dásni. Lk. Udělala se mi na zubu n. Us. N. na zadních nohou koň- ských (obroučky. Mrk). D. — N. ovčí, závrať, vrtohlavosť, der Koller.

165911   Nálevka Svazek: 6 Strana: 1093
Nálevka. Ten kůň má n ky (oteklinu u rohu). Us. Dbv. — N. = naduřenina na zelinách, die Galle. Pta.

165912   Nálevka Svazek: 8 Strana: 0224
Nálevka. N. na pivo, Biertrichter, m. Jeř. — Arch. XIII. 175.

165913   Nálevka Svazek: 9 Strana: 0451
Nálevka Jan (pseud. Vřesnický), spis. Vz Ott. XVII. 997.

165914   Nálevka, y Svazek: 10 Strana: 0195
Nálevka, y, f. = nemoc. Vz Loška.

165915   Nálevkovitě Svazek: 6 Strana: 1093
Nálevkovitě, trichterartig. Mj. 149. Pánev n. zúžená. Křž. Por. 258.

165916   Nálevkovitý Svazek: 2 Strana: 0041
Nálevkovitý, trichterförmig. Rostl. Nálevna, y, f., das Schenk-, Kredenz- zimmer. Dch.

165917   Nálevkovitý Svazek: 6 Strana: 1093
Nálevkovitý, N. nádoba, Mj. 149., pro- hlubeň, Stč. Zem. 181., koruna, Čl. Kv. XXIII., otvor. Mj. 111., 142. N. chrustavka.

165918   Nálevkový Svazek: 6 Strana: 1093
Nálevkový, Trichter-. N. řez. Nz. lk. Cf. Rst. 446.

165919   Nálevní Svazek: 2 Strana: 0041
Nálevní, Schenk-, Kredenz-.

165920   Nálevnice Svazek: 6 Strana: 1093
Nálevnice, e, f. = nálevní slévací žlábek, die Gussrinne. Hř. N. na železné housky, die Gansform, v hutn. Hř.

165921   Nálevníče Svazek: 2 Strana: 0041
Nálevníče, ete, n. = nálevník. Mus.

165922   Nálevníčkový Svazek: 6 Strana: 1093
Nálevníčkový. N. dutinka. Šv. 74.

165923   1. Nálevník Svazek: 2 Strana: 0041
1. Nálevník, a, m. Nálevníci, infusoria, die Aufgussthiere, jsou prvoci mající masovinu uzavřenou v tuhé, pohyblivými, avšak ne- pvoměnlivými brvami oděné bláně. — N. bi- číkovití, flagellifera; drobnuška tečková a útrobní, valeč kulivý, krásnoočko, obrněnka; celobrvnatí: opalinka žabí, bahnovka zubatá, hltavka krkatá, trepka obecná, chvělka drobná, senovka obecná; různobrvnatí: va- kovka žabí a lidská, mrskavka měnivá, to- čenka růžová; n. spodobrvnatí, hypotricha: slavínka nálevková, krásenka kulatá; n.knu- hobrvnatí, peritricha: viřenka maloústá, plí- senka brouková, nádobka raková, cizopaska nezinarová. Vz Frč. 13. a násl. S. N. a Prvoci.

165924   2. Nálevník Svazek: 2 Strana: 0041
2. Nálevník, u, m., der Schenktisch.

165925   Nálevník Svazek: 6 Strana: 1093
Nálevník. Cf. Schd. II. 544., Hlb. I. 167. N-ci rourkonosní, suctoria. Vz Ott. I. 127. - N. — houba. Slov. ZObz. XXIII. 113.,

165926   Nálevník Svazek: 9 Strana: 0451
Nálevník, prvok. Vz Ott. XVII. 997.

165927   Nálevník Svazek: 10 Strana: 0195
Nálevník, a, m. = číšník. Msn. II. 23.

165928   Nálevníkovitý Svazek: 6 Strana: 1094
Nálevníkovitý. Vz HIb. rejstřík XXXI. N. klobúček (húby). ZObz. XXIII. 138.

165929   Nálevný Svazek: 8 Strana: 0224
Nálevný stolek. Zvič. Mlt. 45. Cf. Nálevní.

165930   Nálevný Svazek: 10 Strana: 0630
Nálevný. N. (korečkové) mlýnské kolo (na svrchní vodu). Čes. 1. XV. 228.

165931   Nalevo Svazek: 2 Strana: 0041
Nalevo, na levo, na pravo se vyhnouti. Kom. Links.

165932   Nález Svazek: 2 Strana: 0041
Nález, u, m. N., nalezení, das Finden, Aufsuchen. Počíná se registrum pro snad- nější nález každého artikule. Háj. — N., co nalezeno, vynalezeno, nálezek. Der Befund, der Fund, die Erfindung. N. pytevní, der Sektionsbefund. Csk. Sto zlatých mu za ten n. přiřčeno bylo. Aesop. N-zy v nauce udě- lané. Krok. — N., zámysl, obmysl, úmysl, úklad, der Anschlag. N. vymysliti. D. N. zlý n. dobrý. Jg. — N., objevení věci, jejížto vlastník znám není. Der Fund. S. N. — N., výpověď právní; rozsudek, výrok soudu pří- slušného. Der Befund, das Urtheil, Erkennt- niss, die Entscheidung, Anordnung, der Aus- spruch. V. N. obecní, zvláštní, na súdu. N. radní, pokutní, zvláštní (speciální), králov- ský, Jg., panský (der Ausspruch des Herren- gerichtes o. des grossen Landrechtes), stálý a dokonalý nebo na věčnost', ein als allge- mein giltige Norm festgesetztes Urtheil, ze- manský, das Urtheil des kleineren Land- rechtes, in dem nur zemane als Beisitzer fungirten, Gl. 167., spravedlivý, boží (očista, železem, vodou, D.), starý (výpověď před vyslyšením hlavní pře) V., Jg., Vš. N. trestní, Straferkenntniss. Dch. Hledati práva, das Recht suchen; z toho se vysvětluje význam: nalézati, nález; poněvadž právo se hledalo, tudíž se i nalézalo. Brandl v Kn. drn. 135. Ale kdežby práva nebylo a rozsudku k tomu podobného se nenacházelo, tehdy, poněvadž takový rozsudek v nově se děje, nález slovo, jakoby řekl: právo v nově nalezené. Kol. 32. Nechtíc tím haněni býti, že o jednu a túž věc neb velmi podobnú jiné a jiné n-zy či- nili. O. z D. N. jest výrok povolaných, že v případu tom neb onom učiněna jest křivda a že se má státi dle zákona náprava. Koří- nek. N. (rozsudek, výpověď) jest té věci, o kterouž strany odpor měly, spravedlivé vedlé práva rozeznání. Pr. měst. Na koho se n. stane, gegen wen das Erkenntniss ergeht. Vl. zř. 28. N. úřadu, soudu důchod- kového, důchodkový, rady, soudu. Šp. Ná- lezové v krátkých slovích obsaženi býti mají. Er. N. učiniti, udělati; proti někomu n. udělati, n. vypovědíti, vynésti, V.; n-zem strany poděliti. D. Z n-zu se odvo- lati. Rd. N-zů společným snesením učině- ných zpět táhnouti ? rušiti neslušné jest. Kom. Odpor množ býti položen před súdným nálezem. Pr. hor. N. pronésti. Mach. Za n. spravedlivý žádati. Háj. Prosím za n. a opa- tření v té věci. Štěstí. Nálezem a výpovědí svou odjal jim tři hlasy. Dvě kron. N. vy- nésti na někoho pro přestupek důchodkový; na někoho dňchodkový nález vynésti. J. tr. N. podlé něčeho dělati (Tov.), vynésti (Brandl). Pr. N. slepý, iníbrmirtes Erkenntniss (1634). Er. Soud má n. oběma stranám výměrem ozná- miti. Rd. N. panský (od soudu zemského vyšlý) každý člověk má držeti a jemu dosti činiti ve všech kusech. Přidati jest užitečněje k starým nálezóm tisíc nových než jeden změniti nebo ujieti. Vš. VI. 34. Někteří řečí, někteří nohama v nález jdú. Vš. II. 20. Sly- šeli soudili a n. vynesli. Čr. Jak n. císaře Karla dskami zemskými zapsaný ukazuje. Václ. X. Padl-liby ve při měštěnín, povinen bude tu, kde n. se stal, zo škod práv býti. Kol. 14. Odpor před soudním n-zem totižto ortelem neb usúzením položiti; n. konečný. CJB. 391., 401. N. vládický; n. udělati; Pakliby kdo přes tento n. některé hrady atd. prodal, ten aby ztratil svú česť; Jakž o tom obecní n. králem Vladislavem slavné paměti učiněný to v sobě šíře zavírá a ukazuje. Zř. F. I. Křičie, že n. panský před se nejde. O. z D. A o to jesti dosti panských nálezov. O. z D. Ale také panský n. tak mocný byl, že ot něho žádný se otvolati nemohl. O. z D. kap 56. Cf. Vš. p. 63., Tov. kap. 32. Co se po obědích uvažuje, mezi stálé n-zy nemá býti pojato. V. Páni nalezli jsú n. stálý a dokonalý. Půh. a Nál. 1475. Vedlé n-zu se nalézá. Půh. Důkaznosť n-zu. Trest. zák. Vše co dskami n. nálezy panskými, starými i no- vými, obecními n. zvláštními může ukázáno a dovedeno býti, za právo buď. Po n-zu žádné odpory se nepřipouštějí. Pravý n. má pevné držán býti. Ne vždy psanému nálezu může se dosti státi, než úmyslu a vůli více nežli psaní. N. nálezu, právo právu nebývá odporno, neb když by rozdílno bylo, jedno by druhým zdviženo bylo. Pr. Někomu něco n-zem dáti věděti. Šp. Nález ve staro- českém právě: vz o něm více v Pr. 1869. str. 666, 744. a násl., v Gl. 167., S. N., Rb. 268. Vz Výpověď, Rozsudek. — N., uza- vření sněmovní, der Landtagsbeschluss. N. obecní, zvláštní. S. N.

165933   Nález Svazek: 6 Strana: 1094
Nález = přílazek, kudy se přelézá. Cf. Mkl. Etym. 166. — N. = rozsudek. Tedy vypověz nález. Výb. II. 1591. Co pánov jest třeba k nálezu. Vz Bdl. Obr. 85. Na pan- ském n-zu chci dosti míti. NB. Tč. 150., Půh. II. 475. a j. Páni svých n-zóv nepři- pustili ve dsky zemské klásti nechtíc ha- něni býti, že o jednu a túž věc neb velmi podobnú jiné a jiné n-zy činili. O. z D. Cf. Vš. Jir. 78., 82, 100, 249., 463., Tov. 130., Kn. drn. LIII., Bdl. Obr. 120., Výb. I. 997., 998., Zř. zem. 462., 694., Jir. Ruk. II. 48., Hš. Dod. k Jg. I. str. VI. a str. 31., II. str. VIII., Cor. jur. IV. 3. 2. 424. V MV. ne- pravá glossa. Pa.

165934   Nález Svazek: 7 Strana: 1333
Nález, vz Rozsudek (2. dod.). D. Gesch. 261. nn., Wtr. Obr. IT. 677. nn.

165935   Nález Svazek: 8 Strana: 0224
Nález. Předhistorické n-zy na Mor. Vz NZ. III. 449. nn., 472.

165936   Nález Svazek: 9 Strana: 0179
Nález odsuzující n. osvobozující. Ott. Říz. II. 247.

165937   Nález Svazek: 10 Strana: 0195
Nález. O n-zich (v právnictví) vz Arch. XIX. 521.. Jir. Prove 180.

165938   Nalezač Svazek: 6 Strana: 1094
Nalezač, e, m. = vynálezce. N. řemesla železného a hudby. Zrcd. 4. a.

165939   Nalezač Svazek: 8 Strana: 0224
Nalezač hor. 1469. Cel. Pr. m. II. 28., 71.

165940   Nalezač Svazek: 9 Strana: 0179
Nalezač, e, m. N. bludov. Hus Post. 54a.

165941   Nalezač, nalezatel, nálezce Svazek: 2 Strana: 0042
Nalezač, nalezatel, nálezce, e, ?., der Finder, Erfinder. N. zlých věcí, Br., umění, Us., lži, Ctib., práva. Brikc. První nalezač země české byl Čech. Mus. 1851. 3. 33. Zb. Takové nalezače podlé náležitosti darem obdařiti poručiti ráčíme. Nar. o h.

165942   Nalezadlo Svazek: 2 Strana: 0042
Nalezadlo, a, n., das Repertorium. Rk.

165943   Nalézání, n Svazek: 2 Strana: 0042
Nalézání, n., Kriechen, Steigen. Pr. — N., nacházení, das Finden.

165944   Nalézaný Svazek: 2 Strana: 0042
Nalézaný, gefunden, entdeckt.

165945   Nalezatel, e, m. N Svazek: 2 Strana: 0042
Nalezatel, e, m. N. pramene. CJB. 321. Vz Nalezač.

165946   Nalezatelka, y, nalezatelkyně, ě Svazek: 2 Strana: 0042
Nalezatelka, y, nalezatelkyně, ě, f., die Finderin, Erfinderin.

165947   Nalezatelský Svazek: 6 Strana: 1094
Nalezatelský = vyhledávací, nalezací, heuristisch. Nz.

165948   Nalezatelství Svazek: 6 Strana: 1094
Nalezatelství, n., die Heuristik. Nz.

165949   Nalézati Svazek: 2 Strana: 0042
Nalézati, nalézávati; nalézti, lezu, lezl, ení. N. = na něco n. do něčeho vlézti; najíti; nález udělati; smysliti, vymysliti; se n. = býti. — co, koho. Nalezše ucho k hlavě přičinili. Dal. Nalezli (= vymyslili) tu radu, aby činili mezi knížaty svádu. Dal. N. hory, báně. Us. Decius tu křesťany nalezl; Súsedy doma nalezl. Pass. 611., 615. N. list, prsten, božie milosť, poklady, drahé kamenie. Pass. 588., 517., 669., 585., 695. Maria nalezla apo- štoly. Sš. P. 50. — Flav., D., Jel., St. skl. — čeho: milosti boží. Martim. N. tří knih, šp. m. tři knihy. Brt. Vz Na, 3. — (čeho) kde (při čem). Tím méně všetečnosť místa při nich nalezne. Kom. Velmi rozšafný při svém spravování byl nalezen. Háj. — (komu) kam. Nalezli mu na vůz. Jg. Nalezlo plno mravenců na strom. Ros. Nalezlo mu mra- venců do pokoje, Jg., do hrnců s medem. Jg. — se. Nalezl se, než tam dolezl. Us. Ta věc se zase nalezla. — Pozn. 31ísto nalé- zati se ve smyslu něm. sich befinden klademe častěji: býti, státi, zíti atd. Slunce nalézá se — jest; hvězdy nalézají se—jsou, třpytí se, svítí; nalézá se v Berlíně — jest, žije; nenalézá se tu — není ho zde více. Pk. Ani duše se tam nenalézalo — nebylo. Oltář na- lézá se (stojí) v koutě; zvony nalézají se (visi) ve věži; vlk nalézá se (zdržuje se, žije) v lesích. Vz Nacházeti se. Kos. Dle Brs. 106. m. nalézati i jiných obratů uží- váme: radosť v něčem nalézati — těšiti se, radovati se z něčeho, nad něčím, zalíbiti si v něčem; jest mou rozkoší, zálibou, radostí. Zboží to nalezlo odbytu šp. m.: bylo od- byto, bylo jako na dračku, šlo od ruky. Brs. 106. — se kudy, kde. Nalezli se po ho- rách. Jg. — co na kom. Bůh nalézá na nás vinu. Solí". Na kom by se právem a sou- dem nalezlo. Zř. F. I. — se, co kde. Aby se na dvoře Vyšehradském bez meškáni na- lézti dali. Háj. V městě. Flav. Ta idea ve všech se nenalézá. Kom. Pakliby byl nale- zen v tom, jmá hrdlo ztratiti. Sob. 19. (Kn. rož. 132.). Tak v pravdě se nalézá. Háj. My v sobě dostatečnosti k tomu nenalezli. Kom. Pobili židy, což se jich koli v městě nalé- zalo. Flav. Nalézal se ve svatých ctnostech, Br., v šlechetném životu. Plk. N. se v písmiech. Chč. 608. Co se jednomu nalézá, všem se v též při nalézá. Vš. II. 20. Jestliže by v tom nalezen a usvědčen byl, tedy . . Bart. I. 12. Že malý rozkoší čas věčný pohřeb v pekle nalezl. Chč. 626. — za co: za právo na- lézti. Vl. Zř. 3., V., Zříz. Ferd. I., Plk. Za pravé n. Th. Někoho za vinného. Us. Kteříž to za věc svatou nalezli. Br. — o čem. Takto o tom nalezli (nález učinili). Solf. — co komu. Což se komu nalézá, všem se v té při nalézá. Vš. Co mu n soudu nale- zeno bude, tomu dosti učiní. Apol. Stranám, původovi, pohnanému v něčem přísahu n., auf den Eid erkennen. Tov. 38., Nál. 213., Hl., VI. zř. 219., právo, statuiren. O. z D. Často také v rovných přích páni jiné a jiné nalézají. O. z D. — kde, mezi kým. By soudcové mezi nimi nalezli (je rozsoudili). Výb. Mezi milými syny nalezen jsi. Pešin. — jak. Nalézáme z práva = za právo. Marek. — kromě čeho kde. Purkmistr krom rady v příbytku svém nalezen býti má. Pr. měst. — co komu vedlé čeho. Kdyžby k letům přišel a léta jemu byla nalezena vedle práva. Zříz. Ferd. — komu k čemu. Dnes jed- nomu podlé líčení jeho pře k zisku naleznu, zu Jemandes Vortheil erkennen. O. z D. Páni o túž při straně ke ztrátě naleznú. O. z D. — se ke komu. K těm se nalézám (při- dávám, těch následuji). Plk. — s inft. Nalé- zají se býti povinni všelikou náchylnosť jiným prokázati. V. Dosti diviti se v tom hnutí nalezne člověk. Št. (Výb. 1.662.10,). — Ať mi to u plotu nebo pod hruškou se svými soudruhy do večera nalezneš. Us. — s an nebo s přechod. Nalezl ho, an spal (spícího). Dvéře na březe ležící nalezl. Pass. Nalezl ho ležícího. Háj. Vz Viděti, An. — U nalézati opisuje se pod- mět n. předmět větami vztažnými nejvíce s konditionalem. Nalézá se tu, kdo by tam šel. Nalezne se, co jesť měď a co jest čisté zlato. Bart. Vz Věta podstatná vztažná.

165950   Nalézati Svazek: 6 Strana: 1094
Nalézati. Nalézají (ám). ZN. -— co, koho. Nalezli tělo pána Ježíšovo. ZN. Cestu n. Šml. Chcem-li jej nalézti, máme jeho hledali; Aby nalezli boží milosť. Št. Kn. š. 21., 30. — kde. Tu krále naleznete. Pass. Spis nalézá se (je) v tisku. Pdl. Nalezli ho v posteli mrtva. Us. Nalezla v jejím domě útulek. Us. Nalézá se po d skách zemských poručenství troje. Vc. Milosť před kým n. Št. Kn. š. 187. Cožkolivěk v těch knihách naleznete; A sudce přeslyše oboje i nalezl mezi nima. Št. Kn. š. 2., 148. Na tom místě se n-zá (jest). Arch. IV. 261. Snadno u něho nalezneš milosť. Št. Kn. š. 17. — co, kde nač. Při soudech nalézáno nejen na po- kuty, nýbrž i na tělesné tresty a na smrť. Lpř. Děj. I. 20. Trest smrti nalézán na vraždu. Lpř. Dj. I. 85. — se. Za domem nalézá se zahrada (prostírá se); Tam na- lézá se (ční) vysoká hora, na níž nalézá se (strmí) vysoký hrad; Nalézá se v bídě (jest v bídě postaven); Když oko otevřeno jest a v klidu se nachází (= klidno jest). Brt. S. 3. vd. 172. — kam. Nalézati na koho — obtěžovati ho. Us. Brt. D. 233. — jak (nač, kdy). Při prohlídce vše v pořádku nalezli. Us. Pdl. Na to právo s pokutami nalezli. Jel. Enc. mor. 64. Ne co by oni od sebe naleznúc kázali. Hus I. 91. — co do koho. Vina nebyla nalezena do něho. BO. Co's nalezl do mne? Bj. — co, se v čem. N. se v strastech; N. útěchu v modlitbě. Us. Pdl. V poddanství jeho se nalézali (m.: byli). Šf. Strž. II. 272. Nikdež sobě rovni nenalezl v udatenství. Výb. II. 40. — co komu. Abychom některé chvílky sobě na- lezli, v nichž . . . Št. Kn. š. 6. — co odkud. Protož páni to z práva n. ráčí, aby . . . 1529. Mus. 1880. 494. — co čím (kde). Mniec, by jinudy než jím mohli nalézti své spasenie, bt. Kn. š. 23. Z přirozených loga- rithmů naleznou se Briggovy rovnicí. Šim. 159. A nalezne-li v těchto věcech rozumem. Št. Kn. S. 25.

165951   Nalezavosť Svazek: 2 Strana: 0043
Nalezavosť, i, f., die Erfindsamkeit. Mus.

165952   Nalezavý Svazek: 2 Strana: 0043
Nalezavý, výmyslný, erfinderisch. N. duch, Rostl., vtip, umělec. Šych.

165953   Nálezce Svazek: 2 Strana: 0043
Nálezce, e, m. Žádá se šlechetný n. těch peněz, aby je vrátil. Us., Jg. Der Finder, Auffinder.

165954   Nálezčátko Svazek: 6 Strana: 1094
Nálezčátko, a, n. = nálezče. Šm.

165955   Nálezče Svazek: 2 Strana: 0043
Nálezče, ete, n., das Findelkind. Plk.

165956   Nálezček Svazek: 2 Strana: 0043
Nálezček, ečku, m. = z malý nálezek, das Fündchen. D.

165957   Nalezčí Svazek: 2 Strana: 0043
Nalezčí, Finder-. N. mzda. Zlob.

165958   Nálezčivosť Svazek: 6 Strana: 1094
Nálezčivosť, i, f., die Erfindungsgabe. Moja však n. nenechala ma vo blate. Zbr. Hry 121.

165959   Nálezek Svazek: 2 Strana: 0043
Nálezek, zku, m., nálezeček, čku, m., die Erfindung, Erdichtung, Entdeckung, der Fund. V. N. lidský, Štelc, bláznový. Eus. N. vymysliti. Mart., Er. Nálezky a výmyslky. Čr. Co se dotýěe n-ků vládických. Vl. zř. 2. str. 12.

165960   Nálezek Svazek: 6 Strana: 1094
Nálezek. Pal.Rdh.I. 255., II. 43. Bludný n. Dik. II. 2. Dle jeho n-zku vypracována jest krásná socha. Koll. III. 423. N. lidský, Krnd. 18., Bart. 158., papežský. Bart. 38.

165961   Nálezek Svazek: 8 Strana: 0224
Nálezek, Erfindung, f. Chč. m. s. III. 100.

165962   Nálezek Svazek: 9 Strana: 0179
Nálezek. Zvoněním a jinými n-zky. Hus Post. 206b.

165963   Nalezenec Svazek: 2 Strana: 0043
Nalezenec, nce, m., dítě od rodičů po- hozené a od jiných nalezené. Vz S. N. Der Findling, das Findelkind. Pass., D. Dům n-ců. Plk. Fond, správa n-cň. Šp. — N., nale- zená ruda, uhlí atd. Am.

165964   Nalezení Svazek: 2 Strana: 0043
Nalezení, í, n., najití, das Finden. N. sv. kříže. D. Nebyla dlouho k 1. šp. m. nebylo jí nalézti. Pk. Pravý mops jest v Rusku k n. šp. m. pravého mopsa najdeš, najíti lze. Km. — N. = smyšlení, nálezek, die Er- findung. D.

165965   Nalezení Svazek: 6 Strana: 1094
Nalezení, der Rechtsspruch. — Ž. wit. 98. 8., 80. 3.

165966   Nalezeniště Svazek: 2 Strana: 0043
Nalezeniště, ě, n., lépe: naleziště, ě, n., der Fundort. N. bylin, kamenů, minerálu. Krok.

165967   Nalezenka Svazek: 6 Strana: 1094
Nalezenka, y, f., das Findelmädel. Cimrb.

165968   Nalezený Svazek: 2 Strana: 0043
Nalezený, gefunden, befunden. N. věc (nálezek), dítě (nalezenec). V. Nalezenu a usvědčenu býti v čem. Bart. I. 12.

165969   Nalezený Svazek: 6 Strana: 1094
Nalezený; -en, a, o. I n-né přepočísti třeba. Us. Bž. N. věc. Vz Cor. jur. IV. 3. 1. 407., IV. 3. 2. P. XVII. N. dítě. Cf. Najdek, Nuňdek.

165970   Nalezený Svazek: 7 Strana: 1333
Nalezený. Co činiti s věcmi nalezenými. Vz Mtc. 1892. 285.

165971   Nalezinec Svazek: 2 Strana: 0043
Nalezinec, nce, m., das Findelhaus.

165972   Nalezinec Svazek: 9 Strana: 0451
Nalezinec. Vz Ott. XVII. 1000.

165973   Nalezisko Svazek: 6 Strana: 1094
Nalezisko, a. n. = naleziště. Slov. Phľd. III. 2. 186.

165974   Naleziště Svazek: 2 Strana: 0043
Naleziště, vz Nalezeniště.

165975   Nalezitel Svazek: 2 Strana: 0043
Nalezitel, e, m. = nálezce, zastr.

165976   Nalezitel Svazek: 6 Strana: 1094
Nalezitel. Ezp. 241.

165977   Nálezné Svazek: 2 Strana: 0043
Nálezné, ého, n., odměna, kterou držitel ztrativší věc povinen jest dáti nálezci. Vz S. N. Der Finderlohn.

165978   Nalezně Svazek: 2 Strana: 0043
Nalezně, ěte, n., nalezňátko, a, n. = na- lezenec. Th.

165979   Naleznice Svazek: 6 Strana: 1094
Naleznice, e, í., die Erfinderin. Bern.

165980   Náleznický Svazek: 6 Strana: 1094
Náleznický, Erfinder-. N. pýcha. Slov. Phľd. I. 1. 7.

165981   Nálezník Svazek: 2 Strana: 0043
Nálezník, a, m., der Finder. N. ztracené věci. MM.

165982   Nalezniště Svazek: 10 Strana: 0195
Nalezniště, správně: naleziště. Jg.

165983   Náleznosť Svazek: 6 Strana: 1094
Náleznosť, i, f., die Erfindsamkeit. Bern.

165984   Naleznu Svazek: 2 Strana: 0043
Naleznu, vz Nalézati.

165985   Nálezný Svazek: 2 Strana: 0043
Nálezný, od nálezu, Fund-, Finder-. Nál. peníz (plat za nalezení). Plk. N. súd (který nálezem se děje). Výb. I. Najvyšší písař nemá býti v nálezných súdích jako i jiní jeho mlazší a nemají býti v potazu úředničím (O. z D. Arch. II. 486.). Die Urtheilsfiillung, die Berathung der Kmeten vor dem Urtheil. Gl. 168.

165986   Nálezný Svazek: 6 Strana: 1094
Nálezný. N. jáma, důl, der Fundschacht. Hř. 41. N. soud. Výb. I. 970.

165987   Nálezosloví Svazek: 6 Strana: 1094
Nálezosloví, n., die Erfindungskunst. Srn.

165988   Nalezovati Svazek: 2 Strana: 0043
Nalezovati —nalézati. Mand.,Bel., St. skl.

165989   Nálezověda Svazek: 6 Strana: 1094
Nálezověda, y, f., die Erfindungswissen- schaft. Šm.

165990   Nalezoves Svazek: 6 Strana: 1094
Nalezoves, vsi, f., Mühlhausen, ves u Vel- trus. Také: Nelahozeves.

165991   Nalezoves Svazek: 8 Strana: 0224
Nalezoves m. Nelahozeves. Čern. Př. 32.

165992   Nálezový Svazek: 2 Strana: 0043
Nálezový, vz Nález. Rechtsspruch-, Be- fund-. N. registra. Půh. 1492.

165993   Nálezový Svazek: 10 Strana: 0630
Nálezový. N. registra či výpovědi obsa- hují výpovědi soudu komorního nad stra- nami se soudícími. N. registra černá aksa- mitová, tenká aksamitová, fijalová, červená, černá, židovská, popelavá, žlutá, bílá, ne- beské barvy, pomerančová, karafiátová (podle barvy desek nebo ozdoby na nich namalované). Vz Schulz Kom. 160. —174

165994   Nalézti Svazek: 9 Strana: 0179
Nalézti. Aby se dali n. zde v Praze = aby přišli. 1512. Arch, XVII. 542.

165995   Nalézti, v Svazek: 2 Strana: 0043
Nalézti, vz Nalézati.

165996   Náležející komu Svazek: 2 Strana: 0043
Náležející komu. Dům otci n. Vz Ná- ležeti.

165997   Náležejicnosť Svazek: 2 Strana: 0043
Náležejicnosť, i, f., potřeba. Ros. Das Zugehör.

165998   Náležejicný Svazek: 2 Strana: 0043
Náležejicný, gehörig. Ros.

165999   Naleželý Svazek: 2 Strana: 0043
Naleželý, abgelegen. N. ječmen (na poli), ovoce. Us. Dch.

166000   Náležeti Svazek: 2 Strana: 0043
Náležeti, 3. pl. -žejí (D., Br., V.; náleží, D., Kom., Mkl. Vz Zk. M1.110. Dle Brs. 18. má správně ,náleží´ pocházejíc od ležeti, než přijavši dlouhou předložkou jiný smysl, tvoří ode dávna 3. pl. na-ejí: náležejí), žej, žeje (íc), el, ení = něčí býti, přináležeti někomu, an-, zugehören, Eigenthum sein; vztahovati se, patřiti, Beziehung haben, gehören, be- treffen, darunter zu rechnen sein; přináležeti, příslušeti, slušeti, sich gehören, ziemen, ge- ziemen, gebühren; záležeti, daran liegen. Jg. — abs. Sem náleží, přináleží; sem to nenáleží. V. Tam náležejí kotláři atd. Kom. Což náleží a sluší. V. Nezachovati se, jakž náleží. Sych. Neumím jim jak náleží vy- hověti. D. Více než náleží. V. — komu. Kterému právu manžel náleží, k tomu také manželka jeho. Kol. 15. Ač náležela-liby pře tomu soudu. Zř. F. L Co všechněm náleží (obecné jest). V., Kom. Komu na tom zá- leží? Us. Tobě náleží (sluší). V. Nežádej toho, co jinému náleží = což jiného jest. Cf. Nepožádáš ničeho, což jiného jest. Pěkně tedy píše Lev z Rožmitála r. 1527.: Jestliže jste co od kostela vzali, což jest téhož ko- stela (= což témuž kostelu naleží n. patří). Šb. — komu jak. Jakoby jim z práva ná- ležely. V., 8. a Ž. To mu vším právem ná- leží. Us. — k čemu. K sobě n. (patřiti). D. K tvému úřadu náleží (sluší). V. K jistému soudu a právu n. Solf., Er., Zř. F. I. K ně- jaké faře n. J. tr. K jistému kostelu nebo záduší n. V. Skutek, kterýžby k souzení soudem zemským náležel. Vác. XX. Kdožby mana z manské věci před který jiný soud pohonil než před dvorský neb manský, ku kterémuž kdo náleží, že mu ten půhon bude zdvižen; Poněvadž některé městečko k témuž zámku náležející daleko od zámku jest. Zř. F. I. — kam (čím). Náležím do toho stavu osudem. Kom. Někam osadou, D., farou n. J. tr. Ten ostrov náleží pod správu Be- nátčanov. Har. Kolos rhodský náležel mezi sedm divů světa. Ml. — na koho, na co. Náleží to na mne (sluší se). Ros. Jak na jeho důstojnost' náleží. Br. Opatříme ho tak, jak na vězně náleží. Sych. To na ně nenáleží. Vrat. 8. — na čem (komu). Na penězích nám málo náleží (záleží). Us. Prorokům na tělesném jedění a pití málo náleželo. Roz. Urb. Reg. — komu pro co. Pro jeho vě- domosti náleží mu první místo. Ml. — komu po kom. Co jim po předcích náleží. Er. — s inf. Dobrou pověsť náleží zachovati. V. Účinnými býti na možné (bohaté) náleží. Lom. Manželky milovati vám náleží. Flav. N-ží nám tak učiniti. Br. Vz Dostati se. — aby. Správci lidu náleží, aby .... Háj. Ná- leží na obžalovaného, aby .... Rk. Náleží, aby obec věděl jak spravovati. V.