51001   Drychna Svazek: 9 Strana: 0046
Drychna, y, f. Jednu drychnu zabít (po- spati si). Srov. Zát. 74. a.

51002   Drychnání, n Svazek: 6 Strana: 0158
Drychnání, n. Duch d., spiritus soporis. BO. Vz Drychnati.

51003   Drychnati Svazek: 1 Strana: 0316
Drychnati = spáti, schlafen (pohrdlivě). Na Slov.

51004   Drychnati Svazek: 6 Strana: 0158
Drychnati = tuho nebo nad potřebu spáti. Ssk., Brt. D. 208.

51005   Drychta Svazek: 6 Strana: 0158
Drychta = drchta. Zkl.

51006   Dryja Svazek: 8 Strana: 0067
Dryja, dreja = švanda. Han. Brt. D. II. 309.

51007   Dryjadka Svazek: 6 Strana: 0158
Dryjadka, y, f., dryas, die Dryade, rostl. D. horní, d. octopetala. Vz Slb. 498.

51008   Dryják Svazek: 10 Strana: 0060
Dryják, u, m., theriacum. Zelí kyselý jako d. Dšk. Km. 29.

51009   Dryksa Svazek: 1 Strana: 0316
Dryksa, y, f., notné uhození, buchta. Der Schlag, Treff. D.

51010   Drylink Svazek: 10 Strana: 0060
Drylink, u, m., vz Drejlink.

51011   Drýňati Svazek: 8 Strana: 0067
Drýňati (ze sklenice) = popíjeti. Ve švi- háčině. Brt. 1). II. 520.

51012   Drynčitel Svazek: 6 Strana: 0158
Drynčitel = drenčitel. Slez. Tč.

51013   Drynčiti Svazek: 6 Strana: 0158
Drynčiti = drenčiti. Ostrav. Tč.

51014   Drynda Svazek: 6 Strana: 0158
Drynda, y, m., der Klachel. Ty stará dryndo! U Místka. Škd.

51015   Dryndačka Svazek: 6 Strana: 0158
Dryndačka, y, f. = vesnická hudba s tan- cem, taneční zábava. U Místka. Škd.

51016   Dryndula Svazek: 10 Strana: 0060
Dryndula, y, f. = klevetnice. Hauer 10.

51017   Drýpati Svazek: 6 Strana: 0158
Drýpati = drápati. Laš. Tč.

51018   Dryps Svazek: 6 Strana: 0158
Dryps. Pod rozbrojemi v Čechách bylo všechno jen d. draps. Dač. I. 261.

51019   Drysice Svazek: 6 Strana: 0158
Drysice, ves u Víškova na Mor. D. ol. I. 349.

51020   Drystal Svazek: 10 Strana: 0575
Drystal, u, m., rostl. Vz Dřišťál zde.

51021   Drýša Svazek: 10 Strana: 0575
Drýša, e, f., rostl. Vz Dřišťál zde.

51022   Dryšlák Svazek: 1 Strana: 0316
Dryšlák, u, m., z něm. Dreischlag, mimo- chod, der Trab, Dreischlag eines Pferdes. D-kem jeti, im vollen Trab. — D., a, m., mimochodník, stupák, klusák. Der Pass- ganger. V.

51023   Dryta Svazek: 6 Strana: 0158
Dryta. Hojaj, dryta tytom. Čes. mor. ps. 83.

51024   Drz Svazek: 10 Strana: 0060
Drz, a, o, vz Drzý. Pel. IV.

51025   Drzáctví Svazek: 6 Strana: 0158
Drzáctví, n. = drzosť. Olom. Sd. Drzák, a, m. = drzý člověk, dotěra. Us. Šd.

51026   Drzáček Svazek: 10 Strana: 0575
Drzáček, čka, m. = drzý člověk. Zvon IV. 133.

51027   Drzačiti se Svazek: 7 Strana: 1238
Drzačiti se = stávati se drzým, frech werden. Mor. Rgl.

51028   Drzant Svazek: 10 Strana: 0060
Drzant, a, m. — drzoun. Kbrl. Džl. 15.

51029   Drzati Svazek: 6 Strana: 0159
Drzati. — kde. Mezi velikými lidmi ne- drzaj mluviti. BO. Vz Drznouti.

51030   Drzdéř Svazek: 8 Strana: 0067
Drzdéř, e, m., Desiderius. Us. u Plzně. Ott, VIII. 59.

51031   Drze Svazek: 1 Strana: 0316
Drze, vz Drzý.

51032   Drze Svazek: 6 Strana: 0159
Drze, keck, übermuthig. D. jiné souditi. Št. Kn. š. 124.

51033   Drzec Svazek: 6 Strana: 0159
Drzec, zce, m. = drzák. Šd.

51034   Drzec Svazek: 9 Strana: 0434
Drzec. Tbz. V. 391.

51035   Drzecz Svazek: 7 Strana: 1238
Drzecz, e, m., labicum, zastr. Pršp. 47 89. Rj.: drzek.

51036   Drzek Svazek: 6 Strana: 0159
Drzek, zka, m. = drzák. Kod

51037   Drzek Svazek: 7 Strana: 1238
Drzek, m., lamidus, zastr. Pršp. 63. 47

51038   Drzesť Svazek: 1 Strana: 0316
Drzesť, i, f., zastr. = drzosť.

51039   Drzesť Svazek: 6 Strana: 0159
Drzesť. Snad se drzesti bojéc. Št. Kn. š. 291.

51040   Drzí Svazek: 10 Strana: 0060
Drzí, vz Drzý.

51041   Drzicze Svazek: 7 Strana: 1238
Drzicze, e, n., vas, zastr. Pršp. 49. 33.

51042   Drzie Svazek: 7 Strana: 1238
Drzie, n., pinux, rostl?, zastr. Pršp. 25. 3.

51043   Drzkosť Svazek: 6 Strana: 0159
Drzkosť, vz Drzosť.

51044   Drzkosť Svazek: 8 Strana: 0067
Drzkosť, drzlirosť. 1438. List. fil. 1895. 142.

51045   Drzkota Svazek: 1 Strana: 0316
Drzkota, y, f. = drzosť, rozpustilost', Frechheit, Ausgelassenheit. Ti hoši jsou samá d. Us.

51046   Drzký Svazek: 6 Strana: 0159
Drzký == drzý. Ta holká je d. U Rychn. Vz Drzý.

51047   Drzlav Svazek: 6 Strana: 0159
Drzlav, ě, f., Dirschel, ves v Kačersku v prus. Slez. Šd.

51048   Drzlavice Svazek: 6 Strana: 0159
Drzlavice, dle Budějovice, ves u Uher. Brodu. Šd.

51049   Drzlivosť Svazek: 6 Strana: 0159
Drzlivosť, vz Drzosť.

51050   Drzlivý Svazek: 6 Strana: 0159
Drzlivý, vz Drzý.

51051   Drznosť Svazek: 1 Strana: 0316
Drznosť, i, f., zastr. D. hriechu. Ms. Frechheit. Vz Drzosť.

51052   Drznosť, i, ť Svazek: 9 Strana: 0046
Drznosť, i, ť. Hus III. 158.

51053   Drznouti Svazek: 1 Strana: 0316
Drznouti, znul a zl, utí = smíti. Cizího žádati nedrzněme. Ms. — Pass., Krok.

51054   Drznouti Svazek: 6 Strana: 0159
Drznouti = odvážiti se, audere, wagen. Vz List. filol. 1882. 314., 1884. 264. — s in- finit. Cizieho žádati nedrzněme. M. Drznul jest vjíti do chrámu. BO Toho nikakž uči- niti nedrzněmy. Pass. Viece jeho nedrzniechu o ničemž otázati. ZN. Cf. Drzý, Drzati.

51055   Drzný Svazek: 6 Strana: 0159
Drzný, vz Drzý.

51056   Drzobujec Svazek: 6 Strana: 0159
Drzobujec, jce, m., der Geck. Šm.

51057   Drzohlasý Svazek: 6 Strana: 0159
Drzohlasý, rauhstimmig, äyqaxfbivog. Lpř. Sl.

51058   Drzomluvka Svazek: 6 Strana: 0159
Drzomluvka, y, f. = drzomluvný člověk, ein frecher Schwätzer. Lpř. SI. I. 86.

51059   Drzomluvný Svazek: 1 Strana: 0316
Drzomluvný, -mluvý, keck im Reden. Hus.

51060   Drzomluvný Svazek: 6 Strana: 0159
Drzomluvný, ««^0«^?. Lpř. Sl. I. 86., Msn. Or. 57.

51061   Drzomluvný Svazek: 10 Strana: 0060
Drzomluvný. Msn. II. 425.

51062   Drzopášný Svazek: 10 Strana: 0060
Drzopášný lid Msn. Od. 101

51063   Drzopyšný Svazek: 6 Strana: 0159
Drzopyšný, dreiststolz. Dch.

51064   Drzosmělý Svazek: 6 Strana: 0159
Drzosmělý, dreistkeck. D. prznitel práv. Msn. Or. 140.

51065   Drzosť Svazek: 1 Strana: 0316
Drzosť (zastar. drzkosf, drzlivosť, drznosť), i, f. = smělosť, všetečnost', opovážlivosť, Keckheit, Muthwille, Vorwitz, Tollkühnheit. Jg. D. v řeči. V. D, lidská. Jel. D. v hřešení. D. D. mysli všeho ohledující. Kom. — Jg.

51066   Drzosť Svazek: 6 Strana: 0159
Drzosť duchová, praesumtio spiritus. BO.

51067   Drzostně Svazek: 6 Strana: 0159
Drzostně, keck, kühn. Ovid. Truhlář.

51068   Drzostník Svazek: 6 Strana: 0159
Drzostník, a, m. = drzák. Proch. Ž. M. 201.

51069   Drzostnoduehý Svazek: 10 Strana: 0060
Drzostnoduehý. Msn. Od. 148.

51070   Drzostný Svazek: 1 Strana: 0316
Drzostný = drzý, smělý, keck, kühn. D. vzpieranie. Rkk.

51071   Drzota Svazek: 6 Strana: 0159
Drzota, y, f. = drzost. Ssk.

51072   Drzoun Svazek: 8 Strana: 0067
Drzoun, a, m. = drzý člověk. Lerm. II. 13.

51073   Drzoun Svazek: 10 Strana: 0060
Drzoun, a, m. — drzý člověk. Nár. list. 1902. č. 13. 1.

51074   Drzvi Svazek: 7 Strana: 1238
Drzvi, vz Dřvi (2. dod.). Rozk.

51075   Drzý Svazek: 1 Strana: 0316
Drzý, drzí; drzí: V., Kom., Jel., drzý: V., Kom., Jel. (dle Ht. Sr. ml. str. 229. lépe drzý); kompar. drzejší; drzký, drzlivý, drzný; drz, a, o; adv. drze, drzce; komp. drzeji. D. = nestoudný, všetečný, neskromný, dreist, keck, frech, muthwillig, kühn, frevelhaft, ver- wegen. Jg. D. všetečnost'. V., všezvěd, Kom., řečník, V., ženy. Jel. — v čem: v řeči (bujný), V., v hrdosti. Leg. — k čemu: k mluvení. August.

51076   Drzý Svazek: 6 Strana: 0159
Drzý, rauh. Vz Mkl. Etym. 43. V MV nepravá glossa. Pa. D. počínání, chování. Us. Pdl. S drzým čelem něco činiti. Šmb. S. I. 538. A však také lidi jmieše, pro něž drz býti musieše. Alx. V. v. 368. (HP. 9.) Drzé čelo lepší nežli poplužní dvůr. Prov.

51077   Drzý Svazek: 8 Strana: 0067
Drzý. O píiv. cť. Gb. H. ml. I. 64.

51078   Drzý Svazek: 9 Strana: 0046
Drzý. Sr. Gb. II. ml. III. 1. 556., 563.

51079   Drž Svazek: 7 Strana: 1238
Drž, e, m. Ten má špatný d (špatně moč drží, pořád musí běhati). Us. Rgl.

51080   Drž Svazek: 8 Strana: 0067
Drž, e, m., os. jm. Vz Drslav (3. dod.).

51081   Držací Svazek: 1 Strana: 0316
Držací, Halt-. Rk.

51082   Držáček Svazek: 1 Strana: 0316
Držáček, čku, m., Halter. D. ubrouskový. Rk. Vz Držák.

51083   Držačisko Svazek: 6 Strana: 0159
Držačisko, a, n. = lakomec, držák. Slov. Bern.

51084   Držadlí Svazek: 1 Strana: 0316
Držadlí, n., držadlín, u, m., držadlo u cepu, držák, cepovka. Us., Třeboň. Ruthe, Handhabe am Dreschflegel.

51085   Držadlín Svazek: 6 Strana: 0159
Držadlín, vz Držadlí.

51086   Držadliště Svazek: 1 Strana: 0316
Držadliště, ě, n. = držadlo. Lom. Hand- habe, Henkel.

51087   Držadlitý Svazek: 6 Strana: 0159
Držadlitý, mit einem Halter versehen; bryla pelová opatřená držadlem. Rat. 409.

51088   Držadlko Svazek: 10 Strana: 0060
Držadlko, a, n., zdrobn. držadlo. Gb. Slov.

51089   Držadlo Svazek: 1 Strana: 0316
Držadlo, a, držátko, a, n., die Handhabe, der Griff, Anhalter, Arm, Lehne, Heft, Stiel. V., Jg. — D., držiště, rukoviště, rukovítko, držák, rukojeť, násada. D. u kordu, u nože, u pánve, D., postřihačské, tiskařské, Jg., na pera, na štětec, k dlátu. Kh. D. u vany: patka, Šp.; u cepu: držák, cepovka, cepák, cepisko, cepiště, držadlo, hůl; u nože: střenka, črenka, střénko; u lžíce: držadlo, nákončí; u sekery: topůrko, topořiště, topořisko, po- ríště, násada, násadiště, topor; u biče: bičiště, žiliště (je-li bič ze řemene); u kosy: kosiště, berle, berlička; u hrábí: hrabiště; u šípu: střeliště; u listu: stopka, řapek, řapík; u ovoce: stopka; u hub: třen, hloubek; u pluhu: tihel, kleč, socha; u pily: klanice, ručka; u kleští: ručka; u zámku: rukojeť, klika. Šp. Držadlo na pysky, na jehly, klešto- vité, jehelné Simonovo, jehelné k pracím mikroskopickým, na lapis rohové, na lapis s klíštkami stříbrnými, na lapis z tvrdého kaučuku, na lapis Charri?re-ovo, na žíraviny (Seyffertovo, Kiwischovo, Loosovo, Blasiusovo, Mercierovo, Lallemandovo). D. jehelné, též s třemi jehlami na steh patrový. Vz Jehla patrová a Nástroje k operaci na pyji, k ope- racím očním, k operaci pištěli pochvo-měchý- řové, k operacím v ústech, nástroje porod- nické a ranlékařské. Cn. — D., držák u vozu, vz Držení.

51090   Držadlo Svazek: 6 Strana: 0159
Držadlo, oko, ansula. BO. D. vesla, der Rudergriff, u štítu, der Armriemen am Schilde, Lpř., u smetáku, na noviny. Us. D. pochvy. Wld., Pdl., u kalichu, Pass. mus. 434., u schodů, Us., dveřní (ku snadnějšímu přitažení dveří při zavírání hl. u velikých vrat), der Thür- zuzieher, vz Včř. Z. I.50., u plachty za- chraňovací, Khl. 72., d. (hamulec, závěrka), die Hemmkette, Sl. les., d. lžíce: řap; číška lžíce: řapek. Exc. D. na rovný růst dívkám. Dch. D. na štětec, der Pinselstiel. Sl. les. Však videľs, že jsem ji nesl za d. NB. Tě. 198. D. v bot. vz Rst. 409., Kk. 133.

51091   Držadlo Svazek: 10 Strana: 0060
Držadlo brady, der Kinnhälter, hlavy Kopf, kostí, Bein-, víček, Augenlieder- Blepharostat. Ktt.

51092   Držák Svazek: 1 Strana: 0317
Držák, u, m. Vz Držadlo, Držení. — Má dobrý držák (= netřeba mu často močiti). — Na Slov. d., a, m. = skoupý člověk, ein Knau- ser. Bern.

51093   Držák Svazek: 6 Strana: 0159
Držák = držadlo. NA. IV. 15. D. zvonce, Wld., ohlavní, das Halfterhaltseil, na psa, das Hundeseil, Lpř., na knihy (v němž se knihy do školy nosí), Pdl., na hadice, Us., d. u cepu: cepovka, Mý., u kabátu k vol- nějšímu zapínání ho, die Schlappe; d. = řetěz na voji: nášík, die Deichselkette, Uh. Hrad. Tč.; d. záalony (kterým se záslona z okna vystrkuje), na soustruhu, der Meissel- halter, das Stichelhaus, d. rydla u hoblovadla, der Meissel-, Stichelhalter, das Suppost. Vz Včř. Z. I. 45., IL 60., 74. — D., a, m. = lakomec. Slov. Bern

51094   Držák Svazek: 8 Strana: 0067
Držák, u, m. D. kartáčový na stroji elektr. KP. VIII. 98.

51095   Držák Svazek: 10 Strana: 0060
Držák, u, m. = koňská pochva k zadr- žování vozu, silný řemen nebo řetěz, jenž předním koncem jest připevněn ku před- nímu konci oje a zadním koncem k cho- moutu. Ott. XX. 14. — Každý u d—ku jste, vejš hlavu nezvednete než od koryta k že- bříku. Zvou IV. 23.

51096   Držáky Svazek: 9 Strana: 0434
Držáky, pl., m. = šle, kšandy. Čes. 1. X. 146.

51097   Držal Svazek: 6 Strana: 0159
Držal, a, m. = rybník u Ostřetic; nízké pole u Janovic. Na D-le = louky u Slavo- šovic. B. Pk. — Držaly = louky a pastviště u Šepadel. BPk.

51098   Držala Svazek: 6 Strana: 0159
Držala, é, f. = lesík u Měčína. BPk.

51099   Držálečko Svazek: 9 Strana: 0434
Držálečko, a, n. = držadlo. Mus. ol. 1897. 86.

51100   Držalin Svazek: 7 Strana: 1238
Držalin, u, m. = biják ze žitné slámy. NZ II. 522.

51101   Držalka Svazek: 10 Strana: 0060
Držalka, y, f = ? Dšk. Km. 31.

51102   Držalky Svazek: 6 Strana: 0159
Držalky. Na D-lkách = pole a louky u Lhovic na Klat. BPk.

51103   Držalý Svazek: 1 Strana: 0317
Držalý = držený, gehalten. Na sněmu na hradě Pražském d-lém. Kron. Trub.

51104   Držaly Svazek: 6 Strana: 0159
Držaly, pl., m., pole u Petroviček na Klat.; louky u Vrčené u Nepomuk. BPk.

51105   Držan Svazek: 6 Strana: 0159
Držan, u, m. = držadlo, der Halter. Nz.

51106   Držání Svazek: 6 Strana: 0159
Držání, n. = držení. Slov. Je-li dobré tvé d., nedbaj na omlúvání. Glč. I. 168.

51107   Držanlivec Svazek: 6 Strana: 0159
Držanlivec, vce, m. = lakomec. Slov. Bern.

51108   Držanlivosť Svazek: 6 Strana: 0159
Držanlivosť, i, f. = lakomství. Slov. Bern.

51109   Držanlivý Svazek: 6 Strana: 0159
Držanlivý, auf sich haltend, zdrženlivý. Slov. Ssk. — D. = lakomý, geizig. Slov. Bern.

51110   Držanosť Svazek: 6 Strana: 0159
Držanosť, i, f. = držání. Slov. Nemilujem ťa já, diovča, pre majetnost, než pre tvoje mravy a peknú d. Koll. Zp. I. 81.

51111   Držaný Svazek: 10 Strana: 0060
Držaný m. držený. Nár. list. 1885. č. 120. a často u B. Čermáka.

51112   Držata Svazek: 6 Strana: 0159
Držata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

51113   Držata Svazek: 7 Strana: 1238
Držata, y, m., vz násl. Držislav.

51114   Držata Svazek: 8 Strana: 0067
Držata, y, m., os. jm. Vz Drslav (3. dod.).

51115   Držati Svazek: 1 Strana: 0317
Držati, zastr. = držeti.

51116   Držatka Svazek: 7 Strana: 1238
Držatka, y, f. = držací svícen biskup- ský. Hnoj.

51117   Držátko Svazek: 1 Strana: 0317
Držátko, vz Držadlo.

51118   Držátko Svazek: 6 Strana: 0159
Držátko cévky, čípku, houby, jehly, la- pisové, leptadla, vaty, víčka. Wld.

51119   Država Svazek: 1 Strana: 0317
Država, y, f., stat, der Staat, Staatskörper. Rk. Državy jsou dle zařízení trojí: a) republiky, b) monarchie obmezené, c) monarchie neob- mezené. Državy mají jména dle titulů panov- níkův (vz Titul) a jsou dle moci trojí: velmoci, prostřední, malé. Mimo to jsou državy s osa- dami (koloniemi) a d. bez osad. Tl.

51120   Država Svazek: 6 Strana: 0159
Država. Stat oprav v: Stát. — D. obecná, der Kummunalbesitz. Sl. les. — D., der Pacht. To pole má už dlouho ve své d-vě. Slez. Tč. Cf. Mkl. Etym. 42. — D., y, m., os. jm. Šd.

51121   Država Svazek: 10 Strana: 0060
Država. Jir. Prove 56.

51122   Državný Svazek: 6 Strana: 0159
Državný, Reichs-. Ochotne obeslali d- snem. Tóth. Trenč. M. 58. Již blaze žijte, ty (Atheno) a lid tvůj d-ný. Msn. Or. 150. Lid města d-ný. Ib.

51123   Državý Svazek: 6 Strana: 0159
Državý. D. stolice (u elektr.) = isolující válec, isolilter Cylinder, Ck., sval, der Susten- tator. Nz. lk.

51124   Državy Svazek: 10 Strana: 0060
Državy. Loď d—vým lanem o skálu uvá- zati (které ji drží). Msn. Od. 146.

51125   Držba Svazek: 6 Strana: 0159
Držba, y, f. = držení, država, držebnosí, vlastnictví, der Besitz. Us. Rjšk., Mus. 1880. 504., Kvč. Her. V. 51. Veškerá d., der Ge- sammtbesitz. Sl. les. D. obecní, rodinná. Mus. 1880. 513. D. pozemků. Pal. Rdh. III. 93.

51126   Držba Svazek: 10 Strana: 0060
Držba, y, f. Tam není třeba držby (uva- zování lodí). Msn. Od. 130.

51127   Držba. Cf Svazek: 8 Strana: 0067
Držba. Cf. Ott. VIII. 59.

51128   Držběta Svazek: 9 Strana: 0046
Držběta, y, f. = nevěstka. Mus. ol. 1898. 104.

51129   Drždeř Svazek: 6 Strana: 0159
Drždeř, e, m., os. jm. Arch. III. 490.

51130   Drždobře Svazek: 7 Strana: 1238
Drždobře, e, m., os. jm. Wtr. Obr. I. 88

51131   Drže Svazek: 10 Strana: 0060
Drže, e, f. rr strana, hrana, vrstva. Vz Gb. Slov.

51132   Držební Svazek: 6 Strana: 0159
Držební, Besitz-. D. zápis (z. držebnosti), die Besitzanschreibung, právo, J. tr., stav. Pr. Vz Držebný.

51133   Držebník Svazek: 9 Strana: 0046
Držebník, a, m. = držitel, vlastník. Mus fil. IV. 333.

51134   Držebnosť Svazek: 1 Strana: 0317
Držebnosť, i, f., držemnosť, Haltbarkeit, Festigkeit. D. smlouvy. Kom. — D. = skouposť. Die Knauserei. V. — D. = něm. Liegenschaft, lépe: statek nemovitý. Má d-sti v horách, lépe: má statky v horách. Ka- pital na d-sti dlužníkově pojištěný, lépe: na domě, na statku, pozemku dlužníkově pojištěný. Držebnosť jest slovo abstraktní asi jako: vlastnictví. Šb. Nápad d-sti na někoho. Zápis, rušení d-sti; spor, pře o d., změna v d-sti; poměr d-sti n. v d-sti. J. tr.

51135   Držebnosť Svazek: 6 Strana: 0159
Držebnosť, die Haltbarkeit. Pro větší d. dělají se trámce vyšší. Mj. 18. — D., der Besitz. D. veliká, der Grossbesitz, velko- statku, der Grossgrundbesitz, svěřenská, der Fideikommissbesitz, rustikalní, der Rustikal- besitz, lesní, der Forstbesitz. Sl. les.

51136   Držebný Svazek: 6 Strana: 0159
Držebný. Nabraľs v jednotu příliš ne- držebných (unverlässlich) lidí. Hol. r. Št.

51137   Držebný Svazek: 7 Strana: 1238
Držebný D. paměť (věrná). Bart. 1.

51138   Držebný Svazek: 9 Strana: 0046
Držebný = držící se· něčeho. Pěna (na pivě) d-bna; Dílo (včel) d-né v úle; D. země (pohromadě se držící, dobrá na hráze ryb- níku) Fisch. Hos?. 73., 102., 41.

51139   Držebný, držemný Svazek: 1 Strana: 0317
Držebný, držemný = tuhý, pohromadě se držící, haltbar, fest, zähe. D. klí, vosk, V., paměť. Jel. Trh se k držemné pevnosti ne hned sejde. Vš. A to každému jest pevno a držemno kupujíciemu nebo přijímajíciemu. Vš. — čeho. Paměť věcí zemských držebná. Jel. — D. = skoupý. V. — D. nápad, právo (k držebnosti. Vz Držebnosť). J. tr.

51140   Držec Svazek: 1 Strana: 0317
Držec, žce, m. —; držák, der Halter; ruko- věť, Stiel. (Zlob. ).

51141   Držec Svazek: 6 Strana: 0159
Držec, žce, držeč, e, m., der Hälter. Rk.

51142   Držecí Svazek: 10 Strana: 0060
Držecí. Mísy mají d. hrbolky (za které se drží). Hol. Met. II. 376.

51143   Držejovice Svazek: 6 Strana: 0159
Držejovice = Držovice. D. ol. I. 1099.

51144   Držek Svazek: 6 Strana: 0159
Držek, žka, m., der Besitzer. Šm. — D., os. jm. Pal. Rdh. I. 119., D. ol. III. 38., Tk. I. 605., V. 111.

51145   Držek Svazek: 7 Strana: 1238
Držek, žka, m., vz násl. Držislav.

51146   Držek Svazek: 8 Strana: 0067
Držek, žka. m., os. jm. Cf. Drslav (3. dod.).

51147   Držel Svazek: 1 Strana: 0317
Držel, e, m., nášlík, nákrčník. Us. Hals- kette.

51148   Držel Svazek: 6 Strana: 0159
Držel, zašlá ves v Král. Hradecku. Blk. Kfsk. 44.

51149   Drželivě Svazek: 8 Strana: 0067
Drželivě. Jest bytně a d. v svátosti. Chč. Mik. 488.

51150   Drželivosť Svazek: 1 Strana: 0317
Drželivosť, i, f., držebnosť. D. slibů. Zlob. — D., skoupost', skrbosť, neužilosť. Jg. Kargheit.

51151   Drželivosť Svazek: 9 Strana: 0046
Drželivosť. Hus. Post. 36b.

51152   Drželivý Svazek: 1 Strana: 0317
Drželivý = držebný, fest haltend. — čeho: slibů. Zlob, — D. = skoupý, karg. Jg.

51153   Drželivý Svazek: 9 Strana: 0046
Drželivý. Hus. Post. 36b.

51154   Držemnosť Svazek: 6 Strana: 0159
Držemnosť. Sš. Sk. 168., Vš., Ktk.

51155   Držemnosť Svazek: 9 Strana: 0046
Držemnosť = tenacitas. Rozb. III. 695.

51156   Držemnosť, držemný Svazek: 1 Strana: 0317
Držemnosť, držemný, vz Držeb...

51157   Držemný Svazek: 6 Strana: 0159
Držemný. V držebný za druhé Vš. přidej: 167. a za první: 163. D. věření = stálé, vy- trvalé. Sš. Která žena z mušenie co zavadila, takový závazek neměl by vedlé práva pevný a d-mný býti. Vš. 229.

51158   Držemný Svazek: 7 Strana: 1238
Držemný. Arch. X. 313., XI. To má tak mocné a d. býti, jakoby se to na sněmu zjednalo. Arch. XI. 181. Páni za stálé a d-né vyříkají. Půh. V. 483.

51159   Držemný Svazek: 9 Strana: 0046
Držemný. Nedržemný pokladů (neumějící jich držeti). Pal. Děj. III. 2. 402. Vz násl. Držím. Aby statek Čistili, aby jim (sirotkům) čisto bylo á držemno. 1496 Ärch. XVII. 479.

51160   Držemota Svazek: 1 Strana: 0317
Držemota, y, m., neužilý, skoupý. D. Filz.

51161   Držen Svazek: 8 Strana: 0067
Držen, žně, ť. = rukojeť. Oštěp s držní zlacenou; Meč tasí, má d. z křišťálu. Kub. Rol. 30., 114., 152.

51162   Držená Svazek: 1 Strana: 0317
Držená., Drženou' staří říkávali = nekvap. Mus. Dělati d-nou = v práci se nepřemáhati. Jg. Cf. Sluší drženým dělati. Prov., Jg.

51163   Držena Svazek: 6 Strana: 0160
Držena, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

51164   Držení Svazek: 1 Strana: 0317
Držení, í, n., das Halten. Bady d. (razení). V. Po bedlivém rady držání na tom se snesli. V. — D. = držadlo, držák, nášlík (který vůz s vrchu běžící drží). Die Halt-, Deichselkette. Jg. D. přivázati; d. se utrhlo. D. u chomoutů. Jg. — D. = jmění, Besitz. Jest do času v d. statků. Sych. D. vydržené (verjährter Besitz). D. To se zachovává obyčejem a držením starodávním. Vš. D. rybníků (hledění), Teich- fischerei. D. D. věci právní, neprávní, be- zelstné, obmyslné, pravé, nepravé. S. N. Kdo je v d. toho statku? Ros. D. vlastního jmění. Vjíti v d. nějaké věci. V. Oni jí v d. byli. Háj. Panství k jmění a d. daroval. Koc. Někoho v d. uvésti. Troj., Rd. Z d. gruntů pořadem práva vyveden býti. Pr. m. D. dů- věrné (statku, o nějž odpor až do konce pře). V. Pořádné d. statku. Vz Statek, Držitel. Er. D. nepořádné jest ničímž. Pr. Nepořádně drží, kdož se v d. věci nějaké nezjevně, tajně, ukrytě a nesvobodně vkládá a druhý, že věci té líbezně a pořádně nabyl, prokázal. Obran- ním listem jsa v d. statku, jeho neplundruj. Pr. Každý v d. a užívání svého statku za- chován buď. Pr. Zápis, způsobnosť k d.; ujetí, vzetí něčeho v d.; právo k d., výtržnosť v d.; spor o d.; změna v d.; o d. nějaké věci se ucházeti. J. tr. D. a vládnutí, vz Rb. str. 26(5.

51165   Držení Svazek: 6 Strana: 0160
Držení, das Halten. D. roucha, Tš., vody, Šim. 91., NA. IV. 156., končíře, meče, KP. I. 555., 534., nálady, die Stimmhaltung, Dch., těla, vz Slov. zdrav. Od něhož (dřeva pro- středního) provazové pochodí k d. i k mě- ření bárky. 1512. Mus. 1883. 364. - D. = držadlo, držák u oje, je-li kožené; železnému říkají návojník. U Domažl. BPk. U Klat. jest d. též řetízek u chomoutu, na nějž se zapíná řetěz nebo řemen k oji jdoucí. BPk. — D. = chov. D. koní. Lpř. — D. = jmění, possessio, der Besitz. D. domu, zástavní (v zástavě), der Pfandbesitz, J. tr., pozem- nosti, Sl. les., gruntů, 1579., tabularní. Us. Pdl. V d. něco míti. Dch., J. Lpř., Šmb. S. II. 30. Aby v drženi a užívání toho lesu byl. 1613. V d. pustiti, Vš. 289., uvésti. VI. zř. 21. Kdož by nepokázal, by kdy toho platu v držení byl, zmatek jest. Nál. 215. Pokojné d. Zř. F. I. V d. jeho byl můj otec s mým strýcem; A skRze to její d. škoden jest a toho pokládá za tisíc hř. gr.; A toho práva mi slíbil mocna učiniti a v d. uvésti; Byl v d. toho zboží. Půh. I. 226., 231., 251., 261. (381., II. 182.). Leč by sám v d. doko- nalém toho byl. Žěr. Záp. 1. 8. O d. dědictví, statků, smlouvy, vz Cor. jur. IV. 3. F. XXVI., Jir. Zř. zem. 449., 450., 690. D. v půhonech neb v deskách, vz Ku. rož. Bdl. 114.—115. — D. = država. V celém držéňú císařském. Zlineky. Brt. D. 208.

51166   Držení Svazek: 8 Strana: 0067
Držení, possessio. Vz Držba v Ott. VIII. 59.

51167   Drženosť Svazek: 6 Strana: 0160
Drženosť, i, f., die Haltung. Rk.

51168   Držený Svazek: 1 Strana: 0317
Držený. Drženým dělati = an sich halten, sich zurückhalten. Melant. Vz Držeti, Držená,

51169   Držený Svazek: 6 Strana: 0160
Držený. Místnost nečistě d-ná. Us. Pdl.

51170   Držeti Svazek: 1 Strana: 0316
Držeti (zastar. ) — chvěti, třásti se, beben, zittern. St. skl.

51171   Držeti Svazek: 1 Strana: 0317
Držeti (zastr. držati), 3. pl. -ží (ne: -eji), drž, drže (íc), el, (zastr. držal), žen (zastr. držán a držín), ení (zastr. držání); držívati. , Držán' se posud někdy slýchá. V něm se (a v, Slyšán') á nepřehlásilo (vz A, jeho pře- hlasování v e). Na Slov. užívají nepřehlasova- ného inftvu: držať. Gb. D. = halten; auf- halten; chovati, krmiti, pěstovati, unterhalten, warten, pflegen; činiti, dělati, strojiti, slaviti, zaraziti, v skutek uvésti, veranstalten, feiern, halten; zachovávati, beobachten; nutiti, wozu anhalten; chovati, anschaffen, halten; trpěti, dulden; vládnouti čím, míti něco ve správě, vlastnictví, besitzen, inne haben, handhaben, verwalten; ceniti, vážiti, smýšleti, schätzen, worauf halten; souditi, mníti, dafür halten; trvati, halten, dauern; obsahovati, fassen; trpěti, leiden; směřovati, čeliti, darauf spielen; vz d. se. Jg. — abs. Drží to pevně, nedrží to. Hřebík, klih, barva drží. Jg. Drží to jako čtyři u cesty. Us. Drží to jako lutrianská víra. — co, koho: svíci, někoho krátce. Us. Držte zloděje! Us. D. sněm, sjezd, radu, soud, řeč. Vz Dále. V. To drží barvu. Us. Kde zima, tam drž plášť. Drž to, co máš, cos uchvátil. Prov., Jg. Svět mysl jeho d. bude (nepustí). Toť drží (myslí, soudí) i sv. Tomáš z Aquině. Št. Lepší: drž to, nežli: chyť to. Něčí místo v úřadě d. Bart. I. 7. Máme-li vieru držeti o zlých bohatcích. Chč. 635. Kdo věno ženě náležité drží. Žer. Záp. I. 51. Meč koncem zhuoru d. Tov. 42. Drž pane Bože káry, ať se vůz nezvrátí. Prov. Nedal se d. (=nechtěl déle zůstati). Já žádného (nikoho) nedržím (nenutím, aby zůstal). Jg. To dříví dlouho oheň drží. Br. Drž užitečné, zavrhni škodlivé. Jel. Drž hubu, tlamu! D. D. dlouho vodu (dlouho nemočiti). Jg. D. čelo (= předek míti). L. D. přednosť. Kom.
To mne ještě drží (na žive). Jg. Odpor d.
(vésti, hádati se). V. D. posvícení, svátek.
D. slovo, slib, přípověď, přísahu. Jg. Ty svá
slova držíš, co pes půst. Jg. (, Držeti slovo',
lépe: v slovu státi, slovu dostáti. Cf.: Adámku
můj, v slovu mi stůj. Brt. ). Pilnosť drží ho-
spodáře. L. D. půst, pořádek, Hodinu (při-
cházeti v čas). Míru, mírnost' d. V. Víru d.
1. ji se držeti, 2. u kupcu, správně platiti.
Har. D. zemi = obývati v ní, vládnouti jí.
Mand. Dobrá naděje mne drží, že... Soíf.
Ten sud drží sedm veder (obsahuje). Jg. D.
řeč, průvod, poradu, požehnání, slavnost',
pobožnosť atd. Vz jednotlivá tato slova. 8.
a Z. D. schůzky lépe: schůzky míti, scházeti
se. Kmp. Držeti školu: dnes držím školu,
lépe: dnes učím. D. hostinu, Vrat. (h. míti,
dáti); pole, vjezd (vjížděti do čeho). Šm. — Pozn. Držeti pojí se s rozličnými předměty: (1. příměří, sněm, soud, míru, řeč atd.. Ale možná m. něho často i j iná slovesa klásti: řeč činiti, V., Kom., míti, Us., k někomu udělati, V.; průvod míti, Ros.; poradu míti, slavnosť světiti, Har.; pobožnosť míti, Us., konati, Kram.; požehnání míti, slaviti, Us.; posvícení, svátek světiti, Us.; hostinu míti, Us., dávati, Kram., strojiti, D., hody slaviti. V. — co komu: svíci, knihu. Us. Drží nám naši ves nemaje k tomu práva. Půh. 1447. Řeč někomu d. Přátelům pak svým že drží přátelství. Br. D. někomu palec (při hře, aby vyhrál). — co kde (před čím, před kým). D. Dlúho (koflík) d. před páně milostí. Chč. 633. Zrcadlo před ní držela. — (se), co, koho kde, jak (v čem): v ruce, V., Alx., v kleštích, Us., ve vězení, Har., ve vazbě, Zříz. zem., hněv v sobě d., L., se v úřadě. Us. Přísaha konšelská drží v sobě tu pod- statu. Bart, I. 20. V sobě něco d. Chč. 300. Za dva měsíce v žaláři držáni. Prot. 38. D. se v bitvě, Ml., něco v paměti, Jel., město v obležení, Šm., koho ve sklepe u vězení, To se v celosti, Lk., se ve zlých věcech, Š. a Z., stroje v mazadle (by byly vždy dobře na- mazány), doly v ustavičném díle (pořád těžiti), doly v úpravách (v dobrém stavu). Vys. Věřím, co v rukou držím. Č. Kdo sě v korábu tomto nedrží. Št. Věc od nich v péči byla držána, Š. a Ž. V mezech svých se d. V. D. něco v tajnosti (zamlčeti), Jg., v teple. Us. Někoho v strachu d. Har. Dům, zahradu v dobrém stavu d. Jg. Dobře v úřadě se držeti. V. To ovoce ve sklepě se nedrží. Jg. Ktož lidi v póhoních drží dlúho na zmatek. Ond. z D. (Vz víc o tom v Gl. 42). — se, koho kde (v čem) proč. D. někoho ve vazbě pro vraždu. Er. Židé pro obchod se tam drží. Har. — se, co, čeho, koho čím. Lodi kotvami. Har. Něco kleštěmi d., úřadem. Tím se drží (na živě). Něco zuby i nehty d. Jg. Drž se ho zuby nehty. Jel. D. se země rukama. Št. Údové spolu se drží svazky ustavičnými. Kom. — se kudy. Umíněnou cestou se d. Bib. — se, koho, co kde, jak (na čem, při čem). V komoře ložnice postel na sobě drží. Kom. D. koho na uzdě, V., na klíně. Us., Ml. Sotva se na nohou držel. Us. Někoho na bylinách d. (léčením na živě d. ). Lk. Své žádosti, náruživosti na uzdě d.; ústa, jazyk na uzdě d. V. Pythagorovi učedlníci mlčení pět let na sobě d-li. L. Úřad na sobě d. (jej spravovati). Pr. měst. Držela ho chytře na jalových řečech (odkládáním). Troj. Drž se na paměti (pamatuj se). Tkad. Košilička roz- trhaná sotva drží na těle. Er. P. 464. D. někoho na rukou u křtu, Ml., dítě na rukou (na loktích) při křtu. Jg. Rozkoš při dostatku se drží. L. Pokudž mne Bůh ráčí při rozumu d. Arch. I. 94. D. koho při mále. Šm. — koho, se, co, za co, za koho. Drží co úhoře za ocas (slabě). Vlka za uši d., a hady v klíně nositi. Jg. Vůl za rohy, člověk za slovo se drží. Jg. Držel mne za bratra. Kuoň za uzdu d. Tov. 11. Blud za víru d. Chč. 300. Já ho za toho nedržím. Arch. I. 80. Za moudré se držeti. Br. — D. koho za co, za koho, také: míti, pokládati koho za co, za někoho. Vz: D. se čeho, pozn. — co kde (mezi čím): mezi zuby. Us. — co kam (k čemu, proti čemu): proti světlu, k světlu. Us. Vesla k přístavu držte. L. — se, koho k čemu. Někoho k práci. Us. Jak uctivě k soudcům se míti a d. mají. Pr. měst. před. Aby vás k tomu drželi a připravili (verhalten). Arch. I. 39. — co proti komu. Proti němu držel odpor. V. — co kde, nad čím. D. ruku nad někým (chrániti ho), Kom., Bl.; ruku nad řádem, Br., nad ohněm. Us. Velmi držel nad zákonem židovským. Plác. Proč těchto žen panování nad sebou držíme? (= trpíme). Pulk. Správu nad královstvím d. V. Nad jinými vrchnosť d. V. Ochrannou ruku nad námi držel. Pr. — co kde (za čím): jazyk za zuby. D. Něco za zády d., za sebou. — (co, se) s kým. D. s někým počet (vz Počet). V. Drž s námi. Br. Železo nedrží se s hlinou. Br. Radu s někým d. (míti). Rk. Sbní radu držíval (= míval). V. Kdokoliv drží s Davidem. Br. — co o kom, o čem. Mnoho d. o sobě, o církvi. Co mám o tom d. (souditi) ? Ne že by držel o mnohých bozích atd. (v ně věřil). Nz. Ani o Bohu co rozumného drží. Chč. 300. Chtějí, aby lidé drželi o jejich moci; Kterak vy držíte o těle Kristovu? Chč. 376., 607. — co, koho kde, jak (pod čím). Nedrží pod pokličkou. Š. a Ž. D. koho pod sebou. Háj. 84. Věrně beze lsti pod věrú naší dobrú to d. slibujem. Arch. I. 52. — čím na koho (= jemu co přisuzovati). Po smrti Mečislava mnozí vládou na Leška drželi. L. — nač: na svá práva, lépe: zakládati si na svých právech. Kmp. Drží na maso, lépe: rád maso jí, v mase si libuje, má maso za užitečné. D. na česť, Ml., lépe: dbáti cti, na česť. — co kde (u čeho): u ohně. Us. — jak dlouho. Aby do času jemu od nás uloženého v tom vězení byl držán. Solf. D. něco až do smrti. Arch. I. 162. — se = sich halten, 1. nechtíti se pustiti, sich an etwas halten; auf Jemanden bauen, rechnen; 2. Stand halten, brániti se, nevzdati se; 3. v dobrém stavu trvati, im guten Zustande verharren; 4. jíti, gehen (rechts, links etc. ); 5. býti, bydleti, sein, sich aufhalten. Jg. Sotva se držím. Jel. Tvrz, město, pevnosť se drží (nevzdává se). Jg. Drž se! Držeti se dobře, jest prý german. m. statečně si vésti; ale máme: Dobře se v úřadě drží. V. — se čeho. D. se víry, Kom., bludu a pověr, Br., pravidla. Us. Věřitelé nezápisní ostatního jmění a osoby se d. mají. Er. D. se věci
(v mluvení = mluviti k věci). Kom. D. se
pravdy. Us. Čí kráva, drž se jí rohů i ocasu.
Prov. Drží se toho zuby nehty. Jel. Drží se
jak opilý plotu. Držel se jeho šlepějí. Jel.
On se drží pluhu (je sedlákem). Zlob. Já se
držím jeho osoby. D. Drž se rozumu a projdeš
celý svět. Drž se starých rady, nedojdeš brzy
vady. Prov., Jg. D. se náboženství. Kom.
D. se luka. Alx. 1124. Drží se mléka. Br. D.
se svého předsevzetí. V. — Pozn. D. se
čeho: slibu, něčího slova atd. mají někteří
za špatné, poněvadž prý se můžeme držeti
ruky, ucha, vůbec hmoty, ale nikdy vlastnosti. Ale toto mínění jest chybné, mámeť ve smyslu přeneseném: D. se náboženství, Kom., něčí rady, Jg., svého přesvědčení. V. — Tedy také dobře: D. se věci (v mluvení = mluviti k věci). — se od čeho (za co). Od smíchu za boky se d. Jg. D. se od hněvu. Kom. — se čeho jak. Toho se vždy pomněte d. s pilností. Štelc. — co kdy (na čem, při čem, před čím, po čem, za koho atd). Někoho na křtu. D., u křtu, Ml., při křtu d. Jg. Před svou smrtí ho držel. Arch. I. 162. Sněm florentský držán byl za papeže Eugenia. Hos. 68. Ob den radu d. Us. Po něm správu bratr jeho držel. Har. Po jeho smrti držel to jiný. Arch. I. 162. — se čeho kdy. Držím se ho v činech svých. Kom. — se po čem. D. se koho po stopě. Alx. 1139. co z čeho: Sjezd z povolení krále d. (1526). Er. — co komu kam: na oči. Šm. — se na koho (lépe: se koho). Koll. — co jak, dle čeho: ruku dle předpisu. Něco podle čtení d. Chč. 607. — se po čem. Us. — koho jak: na krátko. Us. — co bez čeho. Že mi drží bez Boha a bez práva dvór. Půh. 1406. — co přes co. Přes zákaz úřadu něco d. Us. — s adv. Někoho krátce (přísně) d.; ruce zhůru d.; hlavu, tělo zrovna, přímo, prosto; něco pevně; spolu, pospolu, pohro- madě se d.; dobře se d. Jg. — že. Neb oni cele tak drží, že... Br. Drže (mysle), že jest od jiného než od Boha moucha stvořena. Jel. Neb zajisto drží, že. V. — aby. Já nedržím, aby on přišel. Ros. Držím ho, aby nepadl. — Drže někdy = s, nedrže — bez. Vz Přechodník.

51172   1. Držeti Svazek: 6 Strana: 0160
1. Držeti. Vz Mkl. Etym. 42. Držán, -ženi, držal, -želi, držav, -ževši. Gb. Hl. 60., Bž. 20. Držející. BO. Ó starších tvarech vz také v List. filol. 1884. 451. (Gb.). — abs. Nález ten nedrží (nemá moci). Vz Nesvůj. CJB. 285. A Maria že nenie pravá panna, jakož židé držie (praví). Hus I. 346. — co, koho: řeč, shRomáždění, J. tr., své místo, behaupten, Faukn., přední místo, Ib., Zř. F. I. A. XIV., Žer., smutek, Sá., hospodářství, koně, hro- madu, Us. Pdl., čas, hodinu, Posp., nejvyšší moc, pozemky, Lpř. D I. 53., 19., vojnu, Sš. P. 173., soud, Tov. 46., Žer., Václ. VII, čistotu, Smil v. 1881., smlouvu, Vš. 335., Zř. F. 1. B. XVI1I., úmluvu, Hol. ze Št, slib, Zř. F. I. U. XIII., manželstvo, poslu- šenství, Hrad. 1. b., 4. a., panský nález, O. z D. 64., CJB. 385., úřad, Zř. F. I. A. XXXI., H. XXXIII., sněm, Václ. I., Zř. F. I. A. III., něčí dědinu. O. z D., CJB. 387., zámky, Zř. F. I. B. XIV., staré právo, otcovo ustano- vení, Pass. 14. stol. (Mus. 1883.113.), pravdu, hřích, Balámovo učení, Hus I. 7., 391., 401., čistotu d. a zachovávati, křesťanskú vieRU, poslušenstvie, pravú milosť, panenstvie, stav manželský, vdoystvie, ustavenie, čistotu těla, pRvní místo. Št. N. 21. 3. a Kn. š. 2., 7., 28., 41., 61., 68., 91., 133., 162. Svět mysl jeho d. bude; Ktož by hněv držal proti komu; Toť drží i sv. Tomáš z Aguině. Št. N. 334. 15., 323. 10., 81. 23. Kdo věno ženě náležité drží. Žer. Záp. 1. 51. Nohy drží najnižší místo; Učinil jest vše a spořídil a drží; Kdo nedrží řádu svého; Ale to držte (věřte), ač
nemóžte i rozuměti; A malé nedržal (halten,
erfüllen) člověk zápovědi a moha d. Št. Kn.
š. Duše drží tělo a tělo ji, svět nedrží Boha,
ale Bůh svět. Ib. Stříbro, kteréž zlato drží,
má po 10 zl. placeno býti. Nar. o h. a k.
Má jej staviti a jej d. a věziti. O. z D.
D. svatý duch, vz Duch. Zemina ta drží
mokro. KP. Provaz konopný velikou tíži
drží. Bb. Libuše d-la vrchní vládu nad zemí
českou. Jir. Ta ho drží (vz Opilý)! Us. Držal
pól vsi a tvrzi. Půh. 1. 269. Národ držal
horu. M. Jahnové držiece hudbu Davidovu
(tenentes organa David). BO. Aby stolec
slávy držal. Ž. wit. Ann. 18. Zemdlenie
držalo mě. Ž. wit. 198. 53. Aby každý česť
držel. Sv. ruk. 193. Ktožby těchto artikulů
d. nechtěl. Žžk. 6. Ó by pokrytci tuto řeč
svatů d-li (zachovávali, jí se řídili); I jiní
velicí světí právě sú vieru d-li; Má d. pří-
sahu; Ale lakomstvie, pýcha a pomsta hniezdo
drží. Hus I. 35., 49., 107., 338. Paklij' dřéve
jej držal ďábel. Št. Kn. š. 184. Kdo zbytečnú
smelosť drží naprotiva mdlosti, ten je blázen
aneb istě stojí v ukrutnosti. Glč. II. 229.
Noviny d. m.: odebírati. — co komu. Síla
koně určuje se tíží, jež jí rovnováhu drží.
Šim. Chrám a věž musí sobě d. rovnováhu.
Dk. Aesth. 73. Tlaku na stěnu drží rovno-
váhu protitlak pevné stěny. ZČ. I. 291. Těch
mi úmluv nedrží. Půh. II. 413. Slíbiľs co
Bohu, drž jemu; Aby slib svój Bohu d-la.
Hus I. 268., III. 107. Manželé, ješto nedržie
manželské viery sobě. Št. Kn. š. 91. — kde. Na klínu svém držel dívku; v dlani své kdo drží moc, má právo. Vrch. D. něco ve vodě, Us., ruce v klínu, Osv. I. 84., úřad na sobě, Mus. 1880. 85., někoho v náručí, Šml. I. 95., v objetí, Hrts.. v ruce péro, ve zdi, někoho v zajetí. Us. Pdl. Magnety drží u sebe železo. Kk. Sborník 3 knihy v sobě držel; Legenda o sv. Kateřině drží totéž místo v poesii duchovní jako Alexandreida v básnictví světském. Tf. Klih drží pevně na skle. ZČ. I. 248. Držel se pod střechou. Ten kříž mě v těch hříších držel nad vodou. Us. Dbv. Aby ruka ochranná nad nimi držána byla. Nar. o hor. a kov. D-li pořádek v říši. J. Lpř. V rukou svých si drží na kolenou písmo sv. Kká. K sl. j. 231. D-li je pod jarmem. Tk. Nepřítel se držel mezi vesnicemi. Posp. Vzduch drží v sobě něco uhelky. Kod. D. se ve svých přednáškách spisů proslu- lých mistrů. Mour. Ta jedno diťatko měla, chůvénku při něm d-ia; Milá za nim po- hrabuje drža hrable v Ruce. Sš. P. 179., 267. Jestli ten obyčej u vás prve držán, toho sě móžete také d. NB. Tč. 257. Drží mi mé vlastní dědictví ve Vlkoši; A to ubrmanstvie držel na sobě a konce mi o to neučinil. Půh. I. 169., II. 262. Všecko drží (Bůh) na sobě (innerlich zusammenhalten); V paměti něco d.; Věc je drží při pravdě. Št. Kn. š. Knížka v sobě má a drží počet nemalý nálezů. Nál, Ten list drží v sobě právo zvláštní. CJB. 417. Jakž řád v sobě šíře drží a zavírá. Zř. F. I. A. XIII. Ktožby dobytek za sebou držel. Zř. F. I. Q. XXIII. Znamenáno, kak je koho v póhoniech dlúho d. ve dskách. Kn. rož. 86. Též má držáno býti po krajích. O. z D. Ktož by stráž držal v pokojné zemi. Vš. 66. Kteříž v tom těle najvyššie miesto držie; Jemuž sú zde na světě věRnosť d-li. Hus III. 43., 202.— co, se čeho jak. Drží se ho všemi desíti (pevně); Překladatel držel se věrně oRiginalu; Držte se v pravo a ne- zabloudíte. Us. Pdl. Tělo zpříma d. Zv. D. hmoty na ploše nakloněné v Rovnováze. Mj. 85., 156. Chodíce držte se rovně. Bb. U ve- liké slávě vjezd svůj do města d. Tkř. Drží se ho jak piják (hmyz, klíště); Drží jak hluchý dveři. Zlínsky. Brt. Podlé toho dietěte dRží se máti statku toho s otcem svým; Můž právem zasě k němu d. se; Někteří lidé drží pole po zástavách. NB. Tč. 12., 63., 165. Držel mi mé lidi bez Boha a bez práva, mocí, proti mé vóli. Půh. I. 150.. II. 130., 289. Aby se vedlé toho tak a ne jinak d-li. Zř. F. I. A. III. Pod stráží s velikou pil- ností byl držán; Netrpěli kněze, kterýby jinak držal. Let. 6., 133. Sám drží 100 kop mocí beze všeho pRáva; Držme se v tom jeho rady pokoRnú myslí; Drží je (zboží) s péčí. Smil v. 1284., 1248., 1789. Abychom u pokoře se d-li. Pass. 345. Vždy se ho drží po stopě (pes jelena). Alx. V. v. 2317. To pevněji drží než Kristovo přikázanie; Drží jej (obyčej) jako zákon. Hus I. 415., 438. Božie prikázánie skutkem (skutečně) drží. Vz Skutek. Hus. D. nanenstvie z dobré vóle. Št. N. 162. A drží-li to tvrdě, jsú ka- deři ; Věřím, jak obecně kostel (církev) drží; Neprávě něco d.; Mateřino naučenie často děti držie tvrdo a druhdy tvrze než otcovo; Ktož svój stav právě drží podlé Boha. Št. Kn. š. 8., 13, 20., 105., 176. Když po jednom druhý (den) přijde Neb třetí, prvních po- slední nevylúči, ale s sebů je drže zlešchtí oba. Št. Kn. š. — proč. Ďábel neprávě držal v své »loci lidský národ, kakžkoli Jsme my pro našeho otce vinu držáni byli. Št. Kn. š. 20. Z víry držíme a z písma sv. věříme. Bart. 350. 13. — čím. Plyn a pára jen stě- nami nádob pohromadě drží. Mj. 3. Každou kapalinou lze rovnováhu d. tlaku vzduchu. ZČ., Mj. 116. Kdožkoli které zámky zápisy předků našich drží. Zř. F. I. B. XVI. D. si tvář šátkem. Us. Pdl. Skutkem a řečí blud proti písmu sv. d. Hus I. 390. Jakož se ves svět divně drží nebem. Št. Kn. š. Vydržovali veliká vojska, jimiž podmaněné národy pod jarmem d-li. Tk. Č. 2. — zač. Někoho ji- nému za rovného d. J. tr. Za ruce se d-li. Us. Pdl. Obětuje výdělek nebi, aby za to zas při něm ruku d-lo. Osv. I. 179. Kousek štěstí za vrch sytosti držel'(měl, pokládal). Kom. L. 89. 147. Ja som sa za múdru držala. Ht. Sl. ml. 244. Že za to nedrží, aby se jaký bez jich přítomnosti nález státi měl. 1535. Mus. 1883. 143. Za právo se drží. Vš. 205., 206. a j. Mohl-bych za šťastného držán a jmín býti? V. — kam. Drží lúky do jiných vsí. NB. Tč. 164. — k čemu. Tak jako on nebude k vám nikdo d. Sá. Každý držel k Antošovi (byl při něm). Sá. Pevné k víře d. Mus. 1880. 85. Drže ten hrad k ruce Pra- žanuom. Dač. I. 13. Aby podlé práva k tomu držán byl, aby... NB. Tč. 35. I toho zboží, což jsem k tomu držal. Půh. I. 155. Že bu- dete sě k Němcóm d. Dal. 121., 122. - s kým. On s ní drží, er unterhält mit ihr ein Verhiiltniss. Us. Dch. Mám dva drajlinky vína, chceš-li je se mnú d.? NB. Tč. 43. Kupitele svého k tomu mám d. a přivésti, aby... Tov. 4. Drží mi mój dvór v Duba- nech s lidmi, s rolemi, s háji atd. Půh. I. 159., II. 98. D. s Vršovci. Dal. 59 Roz- mlouvám s někým d. V. — o čem. Řekové naprosto nic o očistci nedrželi; Těm opět jsú příbuzní ti, ježto o tomto utěšení drží. Jel. Enc. m. XII., 42. Že o pánu Kristu ani o panně Marii nic nedrželi. Bart. 281. 26. Cf. Že o panně Marii nic nedrží. Bart. 281. 36. Co ty o knězích držíš (myslíš)? Bl. Živ. Aug. 41. — nač. Nejvíc na mne držel. Vlč. D. na sebe (m.: dbáti na sebe), na koho (m.: dáti na koho, vážiti si ho. Brt.). Mají jej jieti a věziti a d. na královu milosť a na panský nález. O. z D. Odleť vráno, odleť prudce, držím na tě kámen v ruce. Sš. P. 508. — kdy. V zapověděný čas svatebního veselí nedržeti. Mž. 17. V ty časy držel Žleby M. z V. Let. 4. Lépe jest neslibovati, než po slibu slíbenie nedržeti; To čtenie drží dnes na mši církev, aby . .. Hus I. 266., II. 208. — jak dlouho. Oheň celý den v kamnech držel. Bb. V tom vězení na tři léta držán byl. Mus. 1883. 141. Bodaj ťa popadla hoďonka, co by fa držala do půl sedma roka. Sš. P. 343. Bodaj ťa držala tri roky zimnica. Koll. Zp. I. 96. Rok ho u vě- zení d-li. Let. 20. Krčma, která není držána pokojně 32 let, nemá býti držána. Nál. 215. Držel mi mé zboží od 16 let za sebú. Půh. I. 224., II. 35., 112., 158. Od smrti muže svého nábožně vdovstvie d-la. Hus II. 26 Nebť téžměř všecko od počátka světa držal jest na těch dvornostech. Št. Kn. š. 11. — se čeho. D. se pelesti, Osv. I. 82., podlahy (tančiti), mor. Knrz., purkrechta, NB. Tc. 33., rádla, svých zeman, něčí rady, obyčeje, Dal. 16., 120., 158. A držím se toho jako svého vlastnieho; Ale židé sě jeho před se drží, poněvadž jich jistec jest; Ptali se jich, drží-li se súkupa. NB. Tč. 12., 35., 136. Na čemž má své jméno, toho se drž. Půh I. 203. Kdo se dvou břehův drží, oba se s ním snadno utrhnou. Č. M. 45. — odkud. O něčem soud z kazatelny d. Hdk. Za vol. 16. Ten dvuor jiní jsú d-li od markrabí. Půh. II. 346. Na to (k tomu účelu) od země zbožie k úřadu svému znamenitá drží. Vš. 68. Tělo své od hříchu drží. Hus III. 118. — se na čem. Sotva se na nohou drží. Us. Pdl. — v čem. D. něco v nájmu, město v poddanství, J. Lpř., v hotovosti. Dch. Chtěli viděti, jak se dievka u velikých mukách silně držie ve své vieře. Pass. mus. 321. — s infinit. Je- ronyme, o tobě pověsť příliš veliká jest, že by ty také držel (= myslil, věřil) býti chléb na oltáři. M. J. z Pr. 12. Vz D., že ... že. Ale já držím, že naprosto hlucha byla. Kom. L. 89. Někteří byli sú, jenž sú drželi, že svět nenie stvořen. Hus I. 47. Držím (my- slím), že chléb toliko u pekaře. M. J. z Pr. 12. 2. Držeti = dřežeti, třásti se, tremere, zastr. Vz Listy filol. 1884. 451. (Gb.). Držala země. Mm. Jg. Všecko pohanstvo dřežalo. Kat. 158. Ctě (tstě) Šimonova držieše veli- kými zimnicemi. CE. Vz Dřežeti. 377

51173   Držeti Svazek: 7 Strana: 1238
Držeti. V dialektech. Vz List. fil. 1892. 200 Drž, dokad máš, neskoro darmo d. Brt. v Obz. 1889. 29. — co: examen, Kom. Lab. 116., víru. Chč. m. s. III. 111. — zač (se). Neb ještě jest, za to držím (mám), mnoho dobrých. Arch. VII. 112. Za učeného se držel. Kom. Lab. 39. — jak. Drží se toho, jako hovno košile. Us. Tkč. Drží, jako hluchý dveře. Slov. Šd. Aby tvrdě d-li křesťanskú vieru. Št. Kn. š. 110.

51174   Držeti Svazek: 8 Strana: 0067
Držeti. O pův. a přehlas. slova tohoto vz Gb. H. ml. I. 64., 101. — co: stav, úřad, zákon. Chč. S. 109. — o čem. Kterak vy držíte o tielu Krystovu. Chč. Mik. 412. Lidé o nich drží (myslí). Lobk. 84. — Špatné trase vz v Phľd. XII. 253.

51175   Držeti Svazek: 9 Strana: 0046
Držeti. Stran tvaru \z Gb. II. mi. III. 2. 280. — co. Hromadu (tábor) d. Pal. Děj. III. 1. 275. — co s kým. Musíš s námi naši víru d. XV. stol. Mus. til. 1897. 168. — co, se jak. Drží to jak pes ježa. Phľd. 1897. 316. D. se jak, vz Zát. Př. 233., 309. ?. — se s kým. Drží se s ním (žije s ním na divoko). Hoř. 89.

51176   Držeti Svazek: 10 Strana: 0060
Držeti v I. 316. oprav v: držeti, třásti se. Vz Gb. Slov. I. 347.

51177   Držeti co Svazek: 10 Strana: 0575
Držeti co: tejnosť rady. 1552. Schulz Kom. 130. Na str. 136.: zachovati. — jak. Drží ako hluchý dvere, ako pes ježa (špatně). Phľd. XXIV. 342. — D. = my- sliti. Držím, že najdete psaní u Mazáčka. 1595. Mus. 1905. 283.

51178   Držeti se čeho jak Svazek: 10 Strana: 0060
Držeti se čeho jak. Mohol sa držať, ako voš (veš) kožucha. Sbor. slov. VII. 130. Drží sa ho to, ako starej baby kašel. Us. Drží sa toho, jako záplata starých nohavic. Rizn. 176. Drží se toho, jako veš vlasov. Ib.

51179   Drževo Svazek: 10 Strana: 0060
Drževo, a, n. = dřevo. Orava. Sb. sl. 1901. 180.

51180   Držgrešle Svazek: 1 Strana: 0319
Držgrešle, e, držgrešlička, y, m., (dle „Despota") = člověk skoupý. To je d. ! Us. Pfennigfuchser, Knicker.

51181   Držgrešle Svazek: 6 Strana: 0162
Držgrešle, vz Držkůžka, DRŽmjšek.

51182   Držhuba Svazek: 1 Strana: 0319
Držhuba, y, f., kdo mlčí, wer schweigt.

51183   Držiak Svazek: 8 Strana: 0067
Držiak, u, m. = držák. Má slabé d-ky (útory, málo drží). Phľd. 1894. 315. Slov.

51184   Držiak Svazek: 8 Strana: 0541
Držiak, a, m. = skrblík. Slov. Kal. S. 36.

51185   Držibabka Svazek: 6 Strana: 0162
Držibabka, y, m. = držgrešle. Slov. Bern.

51186   Držíce Svazek: 10 Strana: 0060
Držíce, e, f., vas. Prešp. 1233. (de mem- bris).

51187   Držič Svazek: 6 Strana: 0162
Držič, e, m., der Hälter. Ssk., Šm.

51188   Držigroš Svazek: 9 Strana: 0046
Držigroš, e, m. = držgrešle. Mus. ol 1898. 104

51189   Držikraj Svazek: 8 Strana: 0067
Držikraj, e, m., os. jm. u Kosmy. Cf. Ott. VIII. 45.

51190   Držim Svazek: 6 Strana: 0162
Držim, partc. = pevný, haltbar. Vieceť ještě o pravém obrácenie chci pojměti řeči, aby y paměti bylo držimějie (kompar. neutr.). Št. Ř. 54. b. Býváť příkladích cos buď u paměti držimějše. Št. Uč. 149. b. Paměť držimějšé. Št. Kn. š. 271. Aby to v paměti bylo držimějie. Št. Ř. 182. a. Cf. Listy filol. IX. 118.

51191   Držím Svazek: 9 Strana: 0046
Držím, neutr, držimo, praes. pass. Odtud držemný. Vz Gb. H. ml. III. 2. 92. By nám to bylo v paměti držemnější. Kruml 338. a.

51192   Držimír Svazek: 8 Strana: 0067
Držimír, a, m., os. jm. u Kosmy. Cf. Ott. VIII. 45.

51193   Držimír, a Svazek: 6 Strana: 0162
Držimír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

51194   Držimný Svazek: 10 Strana: 0060
Držimný = držemný. D. v příkladích. St.

51195   Držimý Svazek: 1 Strana: 0319
Držimý = držemný, pevný, fest. Pamět jest nedržimá a neústavná. O 7 vstup.

51196   Držimý Svazek: 6 Strana: 0162
Držimý, vz Držim.

51197   Držislav Svazek: 6 Strana: 0162
Držislav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119., S. N., Tk. I. 373., 525., 149., Sf. Strž. II. 306., Mus. 1880. 465., D. ol. I. 71. a j. Vz Vy8azovatel.

51198   Držislav Svazek: 7 Strana: 1239
Držislav, a, m., skráceně : Drch, Drchek, Držata, Držek, Drslav. Mus. 1889. 162.

51199   Držislava Svazek: 6 Strana: 0162
Držislava, y, f., os. jm. D. ol. I. 755.

51200   Držiště Svazek: 1 Strana: 0319
Držiště, ě, n., držadlo. Ros. Handhabe.

51201   Držitel Svazek: 1 Strana: 0319
Držitel, e, m., der Besitzer, Inhaber, Eigenthümer. Jg. D. statku, domu, hostince, Us., země, dědin, Jg., gruntův, V.; d. pořádný, nepořádný. Pr. měst. Nepořádný d. pořádnému dědici práv býti má. Er. D. nepořádný statku nezdědí. D. násilný statku zděditi nemůže. D. násilný, by mnoho let držel, skrz pravého dědice odehnán bývá, poněvadž násilí protiví se právům. D. zlé důvěry žádného času ne- vládne. Nespravedlivý d. zapisovati nemůže. D. pořádný, vz Rb. str. 266.

51202   Držitel Svazek: 6 Strana: 0162
Držitel dvoru (dvořák), čeledi, der Ge- sindehalter, zástavní, der PfaNdbesitzer, J. tr., uhelen, Šp., lesa, pozemnosti, Sl. les., statku, vz Jir. Zř. zem. 449., 690., Cor. jur. IV. 3. 410.-411., koňů, Lpř. dědičného hříchu, Lenz. Anthr. 517., hutí, der Hütten- werksbesitzer. Nar. o hor. a k. Žaloval d-luom těch lidí. NB. Tč. 68.

51203   Držitelka Svazek: 1 Strana: 0319
Držitelka, y, f: Die Besitzerin, Inhaberin, Hälterin.

51204   Držitelkyně, ě Svazek: 6 Strana: 0162
Držitelkyně, ě, f. = držitelka. Stat. 1871. 108.

51205   Držítko Svazek: 6 Strana: 0162
Držítko, a, n. = držáťko. Šm.

51206   Držívati Svazek: 1 Strana: 0319
Držívati, vz Držeti.

51207   Drživec Svazek: 6 Strana: 0162
Drživec, vce, m. D. tepla (špatný vodič tepla). Kv. 1870. 308.

51208   Drživoj Svazek: 10 Strana: 0060
Drživoj, e, m., ????????????, statný vůdce. Msn. II. 40., 101.

51209   Drživý Svazek: 10 Strana: 0060
Drživý, festhaltend. Gb. Slov.

51210   Držka Svazek: 6 Strana: 0162
Držka, vz Dršťka. — D., y, m., os. jm. Arch. I. 430.

51211   Držka Svazek: 10 Strana: 0060
Držka, y, f. = stružka, pramenec, tena. Prešp. 320. Gb. Slov.

51212   Držkolma Svazek: 7 Strana: 1239
Držkolma, y, f., lesa, zastr. Veleš., Pršp. 23 57.

51213   Držkov Svazek: 6 Strana: 0162
Držkov, a, m.. Drschkow, ves u Želez- ného Brodu. Tk. III. 123., V. 214., Blk. Kfsk. 801. — D., nyní Drštková. D. ol. X. 415. a j.

51214   Držkovce, pl Svazek: 6 Strana: 0162
Držkovce, pl., místní jm. v Uhrách. Let. Mt. S. IX. 1. 42.

51215   Držkovica Svazek: 9 Strana: 0434
Držkovica, e, f. = držková polévka. Slov. Čes. 1. X. 359.

51216   Držkovice Svazek: 6 Strana: 0162
Držkovice, dle Budějovice, Trauschko- witz, ves u Chomútova. Vz Droužkovice Blk. Kfsk. 208. — D., Diirstenhof, zaniklá ves ve Slez. Pk.

51217   Držkový Svazek: 6 Strana: 0162
Držkový = dršťkový. D. polévka. Us. Ktk.

51218   Držkraj Svazek: 6 Strana: 0162
Držkraj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119., D. ol. I. 214.

51219   Držkrajov Svazek: 6 Strana: 0162
Držkrajov, a, m , ves u Milevska.

51220   Držkůža Svazek: 9 Strana: 0046
Držkůža, e, f. = držkůže, držgrešle. Ona je hrozná d. U Císařova. Mtc. 1899. 36. Vz Držkužka.

51221   Držkůžka Svazek: 6 Strana: 0162
Držkůžka, y, f. = držgrešle, der Knicker. U Olom. Sd.

51222   Držky Svazek: 6 Strana: 0162
Držky, vz Dršťka.

51223   Držma Svazek: 10 Strana: 0060
Držma, y, f., sindila (de radicibus). Prešp. 818.

51224   Držmberk Svazek: 6 Strana: 0162
Držmberk, Držmburk, hrad někde u Žatče. Vz S. N.

51225   Držmíšek Svazek: 1 Strana: 0319
Držmíšek, ška, m., (míšek = měšec držeti), skoupý. Us. Der Knicker.

51226   Držmíšek Svazek: 6 Strana: 0162
Držmíšek, ška, m. = držgrešle, držkůžka, der Beuteldrücker. Dch., Ehr., Kšá. Také na Mor. Knrz.

51227   Držnosť Svazek: 10 Strana: 0060
Držnosť, i, f. D. této umělecké produkce. Nár. list. 1903. č. 243. 13., 1904. 196. 13.

51228   Držnožatý Svazek: 6 Strana: 0162
Držnožatý stůl = trnožem opatřený. Ehr.

51229   Držnoží, n Svazek: 6 Strana: 0162
Držnoží, n. = trnož. Us. Ehr. 15. Na Mor. Knrz.

51230   Držný Svazek: 1 Strana: 0319
Držný = držebný, anhaltend, fest. Jg.

51231   Držov, a Svazek: 6 Strana: 0162
Držov, a, m., Držow, ves u Písku. Tf. Odp. 288., Blk. Kfsk. 1178., 1184.

51232   Držovice Svazek: 6 Strana: 0162
Držovice, dle Budějovice, Držowitz, ves u PRostějova. D. ol. IV. 156. a j. Jest z Ď-vic (= držgrešle). Bdl. — D., ves u Litomř. Blk. Kfsk. 913.

51233   Držovice Svazek: 8 Strana: 0067
Držovice. Je v D-cích (lapen v pasti). Mor. Ces. 1. V. 418.

51234   Držpytel Svazek: 7 Strana: 1239
Držpytel, tle, m., os. jm. Arch. VIII. 559.

51235   Držtník Svazek: 7 Strana: 1239
Držtník, a, m., hora. Arch. VII. 612.

51236   Dřachati Svazek: 1 Strana: 0301
Dřachati, pleskati, hubou tlouci. Us. Plz. Prk. —

51237   Dřachna Svazek: 1 Strana: 0301
Dřachna, y, f., pleskavá ženská, Plauder- tasche. Dch.

51238   Dřachta Svazek: 1 Strana: 0301
Dřachta, y, f. = dřachna. Us. Plz. Prk.

51239   Dřachtati Svazek: 1 Strana: 0301
Dřachtati = křičeti jako kačer, schnat- tern wie der Enterich. D.

51240   Dřák Svazek: 6 Strana: 0131
Dřák, u, m. = nástroj podobný dlátu, jímž se kůra se stromů olupuje. Mor. a slez. Šd., T. č., Brt. D. 207. Cf. Dříti.

51241   Dřančaný Svazek: 9 Strana: 0043
Dřančaný, vz Dřínkový.

51242   Dřápačka Svazek: 9 Strana: 0043
Dřápačka, y, f. D-čky = třepanice, otře- pané věci, či místo křápanice? Dšk. Vok. 27.

51243   Dřapal Svazek: 10 Strana: 0057
Dřapal, a, m. = mluvka, tlachal. Dšk. Km. 12.

51244   Dřápanice Svazek: 9 Strana: 0043
Dřápanice = dřápačky. Dšk. Vok. 27.

51245   Dřástati Svazek: 6 Strana: 0134
Dřástati = Žvástati. Ten toho nadřástá. U N. Kdyně. Rgl.

51246   Dřaždžeć Svazek: 9 Strana: 0044
Dřaždžeć = řinčeti. Lor. 71.

51247   Dře Svazek: 1 Strana: 0305
Dře — dřel, zastr. D. — D., e, f. D. ledu, Eisstoss.

51248   Dřeaiovice Svazek: 6 Strana: 0138
Dřeaiovice, dle Budějovice, Dremsdorf, Drömsdorf, ves u Libavy na Mor. PL.

51249   Dřebění Svazek: 1 Strana: 0305
Dřebění, n., das Steilsein. Prk.

51250   Dřebení Svazek: 6 Strana: 0138
Dřebení, n., katalepsie, Nervová Nemoc, nemocný sebou nevládne. Vz Slov. zdrav.

51251   Dřebenule Svazek: 9 Strana: 0073
Dřebenule, e, f., vosa. Vz Ott. XVI. 340.

51252   Dřebnouti Svazek: 1 Strana: 0305
Dřebnouti, dřebsti, zastr., steif sein. Mat. verb.

51253   Dřebnouti Svazek: 6 Strana: 0138
Dřebnouti. V MV. nepravá glossa. Pa. Vz Dřébsti.

51254   Dřeboliti Svazek: 6 Strana: 0138
Dřeboliti = rychle mluviti, breptati, schnell Reden. U Jilemn.

51255   Dřébsti Svazek: 6 Strana: 0138
Dřébsti, vz Dřebnouti.

51256   Dřébsti Svazek: 7 Strana: 1236
Dřébsti, dřebnouti, rigere, zastr. MV.

51257   Dřebtač Svazek: 6 Strana: 0138
Dřebtač, e, m., mussicator (Is. 29. 24.). BO. Vz Drepta.

51258   Dřec Svazek: 10 Strana: 0058
Dřec, e, m, labicum (de membris) Rozk. P. 1189 Sr. Dřek.

51259   Dřeh Svazek: 1 Strana: 0305
Dřeh, u, m. = drn, Rasen. Tráva hustá jako d.; pšenice stoji jako dřeh (místy říkají: jako břeh). Us.

51260   Dřeh Svazek: 6 Strana: 0138
Dřeh = něco hustě rostlého. Vz Mz. v List. filolog. 48.

51261   Dřehati Svazek: 10 Strana: 0058
Dřehati = tremere? Mš.

51262   Dřehnu Svazek: 7 Strana: 1236
Dřehnu, dřežiu, dřezati, tremere. Všecko pohanstvo dřezalo Kat. 2804. Bolesť jí k srdéčku vzdřehši. Ib. 2348.

51263   Dřehnu Svazek: 8 Strana: 0064
Dřehnu, dřezati. V druhých dodatcích chybně, oprav v: dřežeti. Vz Dřežeti a Dře- zati v prvních dod.

51264   Dřechtati nač čím Svazek: 10 Strana: 0058
Dřechtati nač čím. Hubami na něj dřechcí (dýchají). Poč. XVIII. stol. Čes 1. XII. 20.

51265   Dřek Svazek: 10 Strana: 0058
Dřek, u, m., lamidus (de membris). Rozk. Vz Gb. Slov., Mš. Slov.

51266   Dřel Svazek: 6 Strana: 0138
Dřel. Sdl. Hr. 253., 11., 34.

51267   Dřelej Svazek: 6 Strana: 0138
Dřelej = dříve, prve. Slov. Ukážem d., které národy tu bydlely. Let. Mtc. SI. VII. 2. 6. Odvrátil se preč a zasa sa trápil ako d. Sb. sl. ps. II. 1. 140., Dbš. Sl. pov. II. l5.

51268   Dřemčice Svazek: 6 Strana: 0138
Dřemčice, dle Budějovice, Třemschitz, ves u Třebenic. Blk. Kfsk. 726.

51269   Dřemelák Svazek: 1 Strana: 0305
Dřemelák, u, m., Fraueneiche. Mk.

51270   Dřemeno Svazek: 6 Strana: 0138
Dřemeno, a, n. = noša trávy. Las. a val. Brt.

51271   Dřemeno Svazek: 8 Strana: 0064
Dřemeno m. břemeno, b v d. Zábř. Brt. II. 129.

51272   Dřemlík Svazek: 1 Strana: 0305
Dřemlík, a, m., rod sokolí. Presl. Zwerg-, Blaufalk.

51273   Dřemlík Svazek: 6 Strana: 0138
Dřemlík, falco aesalon. Vz Frč. 363., Schd. II. 458., Brm. II. 602.

51274   Dřemlík Svazek: 8 Strana: 0064
Dřemlík, a, m., falco aesalon, malý sokol. Vz Ott. VIL 953.

51275   Dřemlík Svazek: 9 Strana: 0044
Dřemlík, pták. Vz Šír. I 54.

51276   Dřemlina Svazek: 7 Strana: 1236
Dřemlina, y, f., rybník v Písecku.

51277   Dřemlina Svazek: 9 Strana: 0044
Dřemlina, y, f., rybník. Pís. 21.

51278   Dřemota Svazek: 1 Strana: 0305
Dřemota, zastr. = dřímota. Aqu. Schläf- rigkeit.

51279   Dřemotný Svazek: 1 Strana: 0305
Dřemotný = ospalý, schläfrig. Aqu.

51280   Dřemyno Svazek: 10 Strana: 0574
Dřemyno, a, n. = břemeno. Horno- ostravsky. Lor. Sr. Huj. Progr. 14.

51281   1. Dřen Svazek: 1 Strana: 0305
1. Dřen, dřen, ě, střen, ě, stržeň, žně, stržen, u, zřeň, ě, m. = duše dřeva, das Mark, der Kern der Bäume, medulla. Jg. Sloupkové rostlin nejvíc jsou dutí, jako při obilí, někdy dřeněm naplněni, jako při třtině. Jg. — D. = mozk, čís v kosti, das Beinmark. Jg. — D. — prostředek nějaké věci, das Mittlere eines Dinges. D. řetkve, jádra, v nežitu (tvrdší částka). D. — D. = der Kern, das Beste einer Sache, výbor, tresť, jádro, květ, nejlepší část' něčeho. D. vojska. L. — Jg.

51282   2. Dřen Svazek: 1 Strana: 0305
2. Dřen, ě, f., louč, dračka, Leuchtspan. Us.

51283   Dřen Svazek: 6 Strana: 0138
Dřen. Vz Mkl. aL. 218., Et. 293. - D. = duše dřeva. Vz KP III. 326., Rosc. 30., Schd. II. 177., Kk. 17. Bozový na jednom konci nevidomě vpraveným olovem obtížený, a pRoto jakkoli vyhozený, přece veždy na týž konec padající d. Slováci též pikulíkem na- zývají. Koll. Zp. I. 415. — D. mozku, die Marksubstanz. Šv. 39. — D. v nežitu, der Eiterstock. S. N. I. 19. — D. kostní. Vz Slov. zdrav. — D. = výbor, jádro. To je d. zjevení božího. Sš. 1. 15. Nehleď na kůru, ale na dřeň. Lpř. — D. kamenná, nerost, vyplňuje v celistvých hmotách roz- pukliny rozmanitých hornin, odtud i jméno. Schd. II. 43., NA. V. 514. Otvor (ve střeše) dřenem kamenným se zakrýval. Proch. Děj. bibl. II. 43. Kamna z dřenův a kachlíků. Us. Rgl.

51284   Dřeň Svazek: 10 Strana: 0574
Dřeň, ě, f. Zánět dřeně kostní, Knochen- marksentzündung, osteomyelitis (ohraničený, circumscripta, prudký, acuta, úrazový, trau- matica, vleklý, chronica). Ktt.

51285   Dřeňák Svazek: 10 Strana: 0574
Dřeňák, u, m., něj. hrnec. Litom. 62.

51286   Dřeňan Svazek: 6 Strana: 0138
Dřeňan, u, m., pektischsaures Salz. Šm.

51287   Dřeňatý Svazek: 6 Strana: 0138
Dřeňatý = jadrný, řízný, dřeném napl - něný, markig. Rst. 408., Sl. les.

51288   Dřenek Svazek: 1 Strana: 0305
Dřenek, nku, m., nerost, Steinmark.

51289   Dření Svazek: 7 Strana: 1236
Dření kůže s těla. Vz Wtr. Obr. II. 868.

51290   Dření Svazek: 9 Strana: 0044
Dření, n. = louč. U Ještěda. Nár. list. 1847. č. 131. odp. feuill

51291   Dření Svazek: 10 Strana: 0058
Dření = hostec Slez. Vyhl. II. 216.

51292   Dření Svazek: 10 Strana: 0574
Dření, n. Suché d. = loupání, rheuma. Rgl.

51293   Dření, n Svazek: 6 Strana: 0138
Dření, n., die Schinderei, Plage, viel Arbeit. To bude s tím kus d. Us. Dch. V tom domě je nějakého d.! Us. Dch. — D., das Reissen. On má d. v nohách, ve hřbetě, v kosťách. Mor. Tč. — D., die Bauchschmerzen. Slov. Ssk. Cf. Zření.

51294   Dřenice Svazek: 1 Strana: 0305
Dřenice, e, f. To byla d. ! (veliká práce), Schinderei, Rackerei. — D. = válení-se ker ledových, Eisstoss, Eisgang. Nebezpečenství od d. Tab. lid. Ta letošní d. stojí za podí- vání. Sych. — Jg. D. = lopotné učení se, das Büffeln. Prk.

51295   Dřenice Svazek: 6 Strana: 0138
Dřenice = chumelenice, slota, škaredé počasí, pluta, Schneegestöber, schlechtes Wetter. Val. Vck. — D. = stropnice, odřené (oloupané), obyč. jen oblé nebo maličko přitesané kladky. Mor. KnRz. — D., Dre- nitz, ves u Chrudimě PL., Sdl. Hr. I. 253., II. 276., V. 115.

51296   Dřeník Svazek: 6 Strana: 0138
Dřeník, u, m., deR DoRn bei FeueRwerken (die Walzen, über welche die Raketen ge- schlagen werden). Šm.

51297   Dřenitosť Svazek: 1 Strana: 0305
Dřenitosť, i, f. Markigkeit.

51298   Dřenitý Svazek: 1 Strana: 0305
Dřenitý, markig. Vz Dřeň.

51299   Dřenka Svazek: 6 Strana: 0138
Dřenka, y, f., pastinaca, der Pastinak. D. obecná, p. sativa, a) luční, b) zahradní (pastynák, pastynák, paštmák); rozsekaná, p. sekakul. Vz Rstp. 745., Kk. 19S , Slb. 596., Ves. IV. 202., Mllr. 77. — Dřenky = šípková jablka, bagedar, bedagar. 15. stl.

51300   Dřenkový. D Svazek: 6 Strana: 0138
Dřenkový. D. víno (z obec. dřenky). Vz Kram. Slov. 95.

51301   Dřenky Svazek: 1 Strana: 0305
Dřenky, pl., f. = pastrnák, rostl. Aqu.

51302   Dřenovatý Svazek: 6 Strana: 0138
Dřenovatý, markreich. Sl. les.

51303   Dřeňovice Svazek: 6 Strana: 0138
Dřeňovice, e, f. — střeňovice, trubka střeňová, stržnice, tubus medullosus, die Markröhre. Si. les.

51304   Dřeňovka Svazek: 9 Strana: 0044
Dřeňovka, y, f., motýl. Vz Stein. 105., Exl. 139.

51305   Dřeňový Svazek: 1 Strana: 0305
Dřeňový, co má dřeň, duši, stržeň. D. — Z dřeně, Mark-. D. kyselina, Gallardsäure. Chym.

51306   Dřeňový Svazek: 6 Strana: 0139
Dřeňový = ze dřeně, Mark-. Rst. 408. D. tkanina, das Markgewebe, hmota, die Marksubstanz, Sl. les., NA. V. od. II. 6., Sl. lk., brdečka, Markpapillen, Sl. lk., pa- prsek, KP. III. 326., Rosc. 30., pochva. Rosc. 32. — D. = ve dření, Mark-. D. du- tina, Markhöhle, mezery či skuly či sklípky, -räume, rakovina, -schwamm, der Medullar- krebs. Sl. lk. — D. = jádrový, Kern-. D. poleno, das Kernscheit. Sl. les.

51307   Dřeňový Svazek: 10 Strana: 0058
Dřeňový. D. rakovina, Medullarkrebs; přední přepážka d—vá, velům medullare anterius. Ktt.

51308   Dřenožrout Svazek: 6 Strana: 0139
Dřenožrout, a, m., hylesinus piniperda, der Kiefermarkkäfer. Sl. les., Škd., KP. III. 313.

51309   Dřený Svazek: 1 Strana: 0305
Dřený, geschunden. D. hrách, gerieben. Jg.

51310   Dřep Svazek: 1 Strana: 0305
Dřep, u, m., das Hocken. V dřep! hockt! Čsk.

51311   Dřep Svazek: 6 Strana: 0139
Dřep. Vz KP. I. 417.

51312   Dřep Svazek: 10 Strana: 0574
Dřep, u, m. Sednouti do dřepu. Ces 1. XIV. 420. Seděti v dřepu. Zl. Pr. XXII. 390

51313   Dřepana Svazek: 1 Strana: 0305
Dřepana, gt. Drepan, pl., n. (dle „Slovo"), mě. Sicilie, nyní Trapani. — Drepanský.

51314   Dřepčík Svazek: 8 Strana: 0064
Dřepčík brouk. Cf. Ott. VIL 954.

51315   Dřepčík Svazek: 9 Strana: 0044
Dřepčík, a, m., haltica, brouk. I). malý, modravý, modrý, rýhokrový, šírošrítv, tama- ryškový. Vz Klim. 703., Ott. XVI. 749a.

51316   Dřepčík, a, m Svazek: 6 Strana: 0139
Dřepčík, a, m., haltica, der Erdfloh, brouk řepku atd. hubící. D. zelný či obecný, h. oleracea, der Erdfloh, Erdkäfer. Kohlfloh, zelí velmi škodlivý; rezavý, h. ferruginea; chlupatý, h. pubescens; Modeerův, h. Mo- deerii; vrbový, h. helxines, hnědorohý, h. fuscicornis, řeřichový, h. lepidii; ztlustlorohý. h. antennata; hájní, h. nemorum, gelbstrei- figer Erdfloh; kapustový, h. brassicae; pro- hnutočárný, h. sinuata; obloukočárný, oblou kovitý, h. flexuosa, bogiger Erdfloh; pryš- cový, h. euphorbiae; chvojkový, h. cypa- rissiae; dvojblamý, h. (galeruca) bipunctata, der Forchtkäťer: zlatohlavý, psylliodes chry- socephala, der Rapserdfloh; dubový, h. eru- cae, Eichenerdflob. Frč. 183., Schd. II. 510., Kk. Br. 390.—393., Brm. IV. 170., 212. -215., Šír II. 60., Sl. les.

51317   Dřepčiti Svazek: 1 Strana: 0305
Dřepčiti, dřebčiti, il, ení = křepčiti, tanzen. MM.

51318   Dřepění Svazek: 6 Strana: 0139
Dřepění, n., das Hocken. To dlouhé d. při hostině, die lange Sitzerei. Dch.

51319   Dřepěti Svazek: 1 Strana: 0305
Dřepěti, 3. pl. -pí, ěl, ění; dřepívati, hocken. Pořád doma dřepí. D. Dřepí jako dudek. Puch. — kde. Dřep na zemi (seď). Us. D. u knihy. Nt. — si kam. Dřepni si na lavici (sedni si).

51320   Dřepěti Svazek: 6 Strana: 0139
Dřepěti, dřepnouti. — abs. A ty nedbáš, dřepíš a čumíš? Sš. II. 197. — jak. Dře- pěti na bobku, na bobečku, hocken, kauern. Čsk., Sl. les.

51321   Dřepetil Svazek: 10 Strana: 0058
Dřepetil, a, m. = mluvka.

51322   Dřepidlo Svazek: 10 Strana: 0058
Dřepidlo, a, n., vz Čučálek.

51323   Dřepka Svazek: 6 Strana: 0139
Dřepka, y, f. = dřepěni. Za dřepky odřepky. Č. M. 124.

51324   Dřepmo Svazek: 10 Strana: 0058
Dřepmo něco dělati. Msn. II. 26., Od. 58.

51325   Dřepmo Svazek: 10 Strana: 0574
Dřepmo, mit gebogenen Knien. Rgl.

51326   Dřepnouti si Svazek: 6 Strana: 0139
Dřepnouti si = sednouti si. Vz Dřepěti.

51327   Dřepsiti Svazek: 10 Strana: 0058
Dřepsiti také = přešlapovati s nohy na nohu. Val. Čes. 1. XII. 273.

51328   Dřesva Svazek: 1 Strana: 0306
Dřesva, y, f., Hornstein. Krok.

51329   Dřešim Svazek: 7 Strana: 1236
Dřešim, ě (i), f., míst. jm. Km. 1886. 28.

51330   Dřešín Svazek: 6 Strana: 0139
Dřešín, a, m., Gross-Dŕeschin, ves u Vo- lyně.

51331   Dřešinko Svazek: 6 Strana: 0139
Dřešinko, a, n., Dřeschinko, Klein-Dře- schin, Dolejschitz, ves u Volyně.

51332   Dřeštěl Svazek: 1 Strana: 0306
Dřeštěl, e, m. = dřišťál. Rk.

51333   Dřeštěl Svazek: 6 Strana: 0139
Dřeštěl, u, m. = dřistal, dřištal, dráč, vančar, pivník, berberis vulgaris, der Sauer- dorn. Rstp. 50.

51334   Dřeštěl Svazek: 8 Strana: 0064
Dřeštěl, vz násl. Dřišťál.

51335   Dřeštělice, e Svazek: 1 Strana: 0306
Dřeštělice, e, f. Berberisbeere. Rk.

51336   Dřetel Svazek: 7 Strana: 1236
Dřetel, e, m„ rogal, zastr. Veleš.

51337   Dřeti Svazek: 8 Strana: 0064
Dřeti = držeti, rž v ř. Řeholi d. Mart. 48. b. a j. — Gb. H. ml. L 349.

51338   Dřetín Svazek: 6 Strana: 0139
Dřetín, a, m., sam. u Strakonic.

51339   Dřetiti Svazek: 1 Strana: 0306
Dřetiti (vábiti ?) — koho ke komu čím. Tiem lid k sobě dřetíš. Alx. 1130.

51340   Dřetiti Svazek: 7 Strana: 1236
Dřetiti, allicere?, zastr. Hank. Sb. 375.

51341   Dřév Svazek: 6 Strana: 0139
Dřév = dříve. Výb. II. 28. — D. = až, než. Počkaj, drév to udělám. Na Strání na Mor. Brt. v Osv. 1884. 60., D. 171.

51342   Dřevacina Svazek: 10 Strana: 0058
Dřevacina, y, f, = dřevěné nádobí (lo- paty, vařečky atd. ). Val. Čes. 1. XIII. 416.

51343   Dřeváčník Svazek: 6 Strana: 0139
Dřeváčník, a, m. = dřevěnkář. Sl. les., Ssk.

51344   Dřevák Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevák, u, m., čtyřhranný košík na dříví do pokojův, Holzkorb. č. — D. = dřevárna, Holzlege. Us. — Vz ostatně Dřevěnek.

51345   Dřevák Svazek: 6 Strana: 0139
Dřevák = nadávka děvečkám (že nosí dřeváky). Ty d-ku! U Malče. Olv.

51346   Dřevák Svazek: 10 Strana: 0058
Dřevák, u, m. = vůz. Čes. 1. XIII. 166.

51347   Dřevák Svazek: 10 Strana: 0574
Dřevák, u, m. = červotoč. Brt. Sl. 66.

51348   Dřeváky Svazek: 9 Strana: 0044
Dřeváky. Sr.: báci, celák, dlabák, holou- bata, kleňák, klenuťák, kukany, mejšlata, podělávek, rodiče (zde).

51349   Dřeváky Svazek: 10 Strana: 0058
Dřeváky, pi., m = švarcvaldky, hodiny. U Kr. Městce. Čeč. 183. Sr. Dřevěnky.

51350   Dřevané Svazek: 7 Strana: 1236
Dřevané, oddíl Bodricův. Šf. Strž. II. 613.

51351   Dřevané Svazek: 8 Strana: 0064
Dřevané. Vz Ott. VIL 956. nn.

51352   Dřevanec Svazek: 7 Strana: 1236
Dřevanec, nce, m. = člověk jako ze dřeva, prkenný, neohrabaný.

51353   Dřevánek Svazek: 6 Strana: 0139
Dřevánek, nku, m., der Holzschuh. Rk. Vz Dřevák.

51354   Dřevantice Svazek: 6 Strana: 0139
Dřevantice, dle Budějovice, Sebitsch, ves u Dubé.

51355   Dřevaný Svazek: 6 Strana: 0139
Dřevaný = dřevěný. Místy na Mor. Vz Brt. D. 154.

51356   Dřeváreň Svazek: 6 Strana: 0139
Dřeváreň, rně, f. = dřevárna. Slov. Hdž. Šib. 85., N. Hlsk. III. 55.

51357   Dřevárna Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevárna, drevárna (na Slov. drvárna), y, dřevnice, e, f.. V., dřevník, dřevák, u, m. Holzlege.

51358   Dřevárna Svazek: 6 Strana: 0139
Dřevárna, die Holzkammer. — D. = nátoň, dřevní sklad, der Holzplatz, die Holz- ablage. Dch., Sl. les.

51359   Dřevárník Svazek: 6 Strana: 0139
Dřevárník, a, m. = dřevař, der Holz- händler. Sl. les.

51360   Dřevař Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevař, e, m., drvař, kdo dříví dělá, pro- dává. Jg. Holzhauer; Holzhändler.

51361   Dřevař Svazek: 8 Strana: 0541
Dřevař, e, m., xylodromus, brouk. D. hla- vatý, x. cephalotes, pravidelný, concinnus, skoŕepnatý, tastaceus, stlačený, depressus. Vz Klim. 253.

51362   Dřevařiti Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevařiti. Us. Holzhandel treiben.

51363   Dřevařiti Svazek: 10 Strana: 0058
Dřevařiti = stromy káceti; vésti obchod se dřívím. Dost. Pov. 252.

51364   Dřevařka Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevařka, y, f. Holzhändlerin.

51365   Dřevařský Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevařský, Holzhändler-. D. obchod. —

51366   Dřevařský. D Svazek: 6 Strana: 0139
Dřevařský. D. chatrč, náčiní, sekyra, průmysl, Sl. les., zboží. Pr. 1884. 45

51367   Dřevařství Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevařství, n. Holzhandel.

51368   Dřevařství Svazek: 6 Strana: 0139
Dřevařství, vz KP. III. 336.

51369   Dřevce Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevce, e, n. (zastar. dřevec, vce) — násada (u kopí, praporce atd. ). Schaft. V. — D. = samo kopí, Spiess, Lanze. Dlouhé jezdecké d. V. Dřevci házeti, bodati, prorá- žeti. Jg. — Boží dřevce, dřevinka, brotan, Stabwurz. Stojí (n. Rostlý) jako boží dřevce (= štíhlý a rovný jako brotan. Vz Tělo. ). Č.

51370   Dřevce Svazek: 6 Strana: 0139
Dřevce, vz Mkl. Etym. 42. Gt. pl. dřevec. BO. D. = dříví. Sbieráše dřevce na oheň. Št. Kn. š. 52. — D. = kopí. I postavichu sebe — dle drevce. Rkk. 19. — D. = brotan. Rozmarynek, boží dřevce, co je po něm, dyž mě nechce. Sš. P. 287. — D., Dřewetz, ves u Kralovic; Třefce, ves u Bíliny. PL.

51371   Dřevce Svazek: 10 Strana: 0058
Dřevce. Sr. Gb. Slov.

51372   Dřevcemetný Svazek: 9 Strana: 0044
Dřevcemetný zbrojenec, speerwerfend. Louk. 25.

51373   Dřevceslavný Svazek: 10 Strana: 0574
Dřevceslavný Idomeneus, Menelaos. Škod. IP. II. 15., 41., 219.

51374   Dřevco Svazek: 6 Strana: 0139
Dřevco, a, n. = kláda malá, oblá, ne- tesaná. Val. Vck.

51375   Dřevčice Svazek: 6 Strana: 0139
Dřevčice, dle Budějovice, Dřewtschitz, ves u Brandýsa nad Lab.. S. N. X. 171., Blk. Kfsk. 845.; Sebitsch = Dřevantice. — Cf. Tk. III. 58, 59.

51376   Dřevčík Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevčík, a, m., dřevěnka, y, f., druh chocholouše, Haubenlerche.

51377   Dřevda Svazek: 6 Strana: 0139
Dřevda, y, f, der Deptam, rostl. Slov. Ssk.

51378   Dřéve Svazek: 1 Strana: 0306
Dřéve = dříve.

51379   Dřevec Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevec, vce, m., ein Fauler; 2. die Ranke, das Sophienkraut. Rk. — Vz Dřevce.

51380   Dřevec Svazek: 6 Strana: 0139
Dřevec boží = brotan. Mllr. 17.

51381   Dřevec Svazek: 8 Strana: 0065
Dřevec, vce, m. Boží d., artomisia abro- tanum, rostl. IM, D. II. 499.

51382   Dřevec Svazek: 8 Strana: 0541
Dřevec, vce, m., teretrius, brouk. Vz Klim. 377.

51383   Dřevečko Svazek: 6 Strana: 0139
Dřevečko, a, n., vz Dřevo.

51384   Dřevědnej Svazek: 8 Strana: 0065
Dřevědnej — dřevěný. Gb. H. ml. 1. 375.

51385   Dřevek Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevek, vku, m., Holzstein.

51386   Dřevek Svazek: 6 Strana: 0139
Dřevek, vku. m., der Holzstein. Sl. les.

51387   Dřeven Svazek: 8 Strana: 0065
Dřeven, vně, ť. = dědina. Ve šviháčině. Bit. D. II. 520.

51388   Dřevěná Svazek: 6 Strana: 0139
Dřevěná, y, f., eherleria, Rostl. D. horní, ch. sedoides. Slb. 609.

51389   Dřevenák Svazek: 6 Strana: 0139
Dřevenák, a, m. = dřevenář, kdo dělá n. prodává dřevěné věci, der iiolzwaarener- zeuger, Holzwaarenverkäufer. Dbš. Obyč. 102. — D., u, m. = kozlík, valeRiana minor, kleine Baldrianvvurzel, rostl. Mllr. 110.

51390   Dřevenák Svazek: 6 Strana: 0139
Dřevenák, u, m = kozlík, kozolec, odolen, valeriána, der Baldrian, rostl. Slb. 479.

51391   Dřevěnák Svazek: 7 Strana: 1236
Dřevěnák, u, m. = dřevěný pluh. N. Hlsk. XI 65. Cf. Železnák.

51392   Dřevenák Svazek: 10 Strana: 0574
Dřevenák, u, m. = vůz s dřevěnou osou. Mus. «lov. IV. 12

51393   Dřevenář Svazek: 6 Strana: 0139
Dřevenář, e, m. = dřevenák.

51394   Dřevěnec Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevěnec, nce, m. = člověk dřevený, ne- hybný, neobratný. Mor. Šd.

51395   Dřevenec Svazek: 9 Strana: 0044
Dřevenec, nce, m. = dřevěný zámek XIV. stol Prešp. SI. 72. (Čes. 1. VIII. 206. ).

51396   Dřevěnek Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevěnek, nku, m., dřevěný střevíc, dře- vánek, trepka, dřevěnka, dřevák, na Slov. krbec, Holzschuh. D. V Příbrami d. = celý dřevěný střevíc; je-li však nárt kožený, sluje: bác, u, m. Prk.

51397   Dřevěnek Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevěnek. U Zbirova dle Lg. = solidní střevíc s dřevěným spodkem, k němuž ko- žený svršek přišit jest. Dřevák pak, jmeno- vitě Hutnický, jest nejhrubší pantofel s ve- likým vysokým spodkem, k němuž nahoře přes nohu kus hRubé kůže přibit jest. Lg

51398   Dřevěněti Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevěněti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění; zdře- věněti, dřevěnívati = zu Holze werden; trnouti, tuhnouti, starren. — komu. Nohy mi zdřevěněly. Us. — čím: strachem dře- věněti. V. Údy mi leknutím dřevěněji. Sych.

51399   Dřevení Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevení, n. = důlní výdřeva, dřevěné pažení, die Zimmerung. Bc., Rjšk., S. N. D. střídové či štolní, Strecken-, Stollen- zimmerung, dveřejové, Thürstock-, polodve- řejové, halbe Thürstock-, stropové, Firsten-, krokevní, Sparren-, stoubové (varhany), Or- gel-, hranicové (dřevěné hranice), Holzstösse, skříňové, Kasten-, dvorové, jámové, Schacht-, srubové, Schrot-, polosrubové, halbe Schrot-, věncové (svorové), Bolzenschrot-, přítěsové, Wandruthen-, kruhlé (jámové), runde Schacht- zimmerung. Hř. 16.— 17.

51400   Dřevenice Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevenice, dle Budějovice, Dřewenitz, ves u Jičína. Arch. I. 527., Tk. IV. 725., Blk. Kfsk. 1301., Sdl. Hr. I. 253., V. 360.

51401   Dřevěnice Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevěnice, e, f. = dřevěná chalupa. Mor. Brt, L. N. II. 106., Brt. D. — D., hölzerner Löffel. Slov. Ssk.

51402   Dřevěník Svazek: 8 Strana: 0065
Dřevěník, u, in. = psí jahoda, paris quadriíblia, rostl. Brt. I). II. 5Ü5.

51403   Dřeveniti Svazek: 6 Strana: 0140
Dřeveniti, il, ěn, ění, holzig machen. Ssk.

51404   Dřevěnka Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevěnka, vz Dřevěnek; 2. dřevčík; 3. nemehlo. Us.

51405   Dřevěnka Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevěnka. — D. = dřevěná dýmka, eine Hol/pfeife. Šd., Kšť., L. Šbk., KP. III. 331.

51406   Dřevěnkář Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevěnkář, e, m., kdo dřevěnky dělá. D. Holzschuhmacher. D.

51407   Dřevěnkář Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevěnkář, der Holzschuhmacher; sam. u Budějovic.

51408   Dřevěnky Svazek: 10 Strana: 0058
Dřevěnky, pl., f. Staré d. (dřevěné ho- diny). Tbz. V. 9. 12. Sr. Dřeváky.

51409   Dřevěnosť Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevěnosť, i, f., die Hölzeinheit. D-nosť v držení těla, die H. der Körperhaltung. Dch. D. svalů, šlach. D. mluvení takového. Hš. Sl. 97.

51410   Dřevěný Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevěný, dřevený, (zastr. drvený) = ze dřeva, hölzern, von Holz. D. korbel, most, stavení, noha, nádobí, palice, truhlice, střevíce (dřeváky), klín, hřeb, V., uhlí, šroub. Nz. Panská milosť a víno v konvi dřevěné přes noc zvětrají. Záv. Stojí zde jako dřevěný panák (hloupě, neohebně, plump, unbiegsam). Měl se k tomu jako dřevěný panák. Us., Jg. — D. = v dřevě jsoucí: d. červ, Holzwurm. Jg. — D. = ze stromu, od stromu, Baum-. D. olej, houba, kůra, dehet, líh, ocet, ether. Jg., Nz., Rk., S. N. (vz S. N. ).

51411   Dřevěný Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevěný = ze dřeva. D. látka, Holz- material, koryto, kotouček, -scheibe, lopata, kbel, lišta, hřebík, zátka, kolo, popel, vzorek, rám, krabice, sazeč, das Setzholz, Šp., vý- robek, dyha (furnýř), vložka, -einlage, křiž, stěna, srub, zboží, SI. les., moučka, -mehl. Dch. Jaké lžičky dám? Střepatérau dřevenó, Jozefovi cinovó. Sš. P. 709. D. muziga (dvoje housle a basa). Jihových. Mor. Brt. Musím co. d. pes dělati. Dh. 123. — D. = ze stromu. D. vlákno, Holzfaser, olej (zadní, nečistý olej olivový), Km., ocet. KP. III. 334. — D. = ze stromů se skládající. D. les, silva lignorum. Ž. wit. 73 5. — D. = na dříví. D. smyk, plaz, die Holzschleife. Sl. les. — D. = dříví hlídající. D. dráb. U Zá- břehu. BRt. D. — D. = ze dřeva něco dělající. D. řemeslník, artifex lignarius. BO — D = ze dříví vycházející, se vyvíjející. D. oheň. Brt. L. N. I. 214. D. kouř, der Holzrauch. Šp. — D. = mlýny, die Holzmühle, ves u Jihlavy. PL. — D. Frant., kněz, nar. 1787. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 549.

51412   Dřevěný Svazek: 7 Strana: 1236
Dřevěný olej. Cf. Dřevo — strom. Vm. Dřevený. Mik. 37. D. oheň. Mor. Mtc. 1891. 264. D. chléb (získaný z výdělku v lese, lesní prací), den (kdy se smí do lesa na dříví). Na Žďársku. Ptn. 35. Výroba d-ho zboží v Čech. Vz Ott. VI. 163.

51413   Dřevěný Svazek: 8 Strana: 0065
Dřevěný. D, olej = olivový. Kabt. 15. — D, lívance === bez kvasnic. Chod. NZ. II. 574. — D. kupec = který s dřívím kupčí. Phľd. 1893. 129. — D. oheň = živý. Vz Živý. Zbrt. Pov. 93.

51414   Dřevený Svazek: 9 Strana: 0434
Dřevený. D. deň = kterého se smí choditi do lesa na dřiví. Mtc. 1. XXXI. č. 5. 6.

51415   Dřevěný Svazek: 10 Strana: 0058
Dřevěný. D. muzika = šmytcová (vychá- zející ze dřeva). Brt. D. I. 208.

51416   Dřevěný Svazek: 10 Strana: 0574
Dřevěný. Keď zdrevení psi začnú brechať (keď konope trepú), začnú murári kredit tratiť Mus. slov. VIII. 15.

51417   Dřévepsaný Svazek: 6 Strana: 0140
Dřévepsaný, vz Dříve.

51418   Dřevěrný Svazek: 8 Strana: 0065
Dřevěrný = dřevěný. Podkrkonš. Sb. D. 31.

51419   Dřéveřeěený Svazek: 6 Strana: 0140
Dřéveřeěený, vz Dříve.

51420   Dřevěřiák Svazek: 8 Strana: 0065
Dřevěřiák, u, m., mercurialis perounis. rostl. hrt. D. II. 505. — D. = odolen, ko- zelec, valeriána, rostl. Brt. 1). II. 508.

51421   Dřevesa Svazek: 8 Strana: 0541
Dřevesa v Rkk. Vz Mus. fil. 1896. 445.

51422   Dřeveš Svazek: 6 Strana: 0140
Dřeveš, e, Dřewesch, ves u Chrastě. Sdl. Hr. 1. 221., 222.

51423   Dřevěti Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevěti, ěl, ění, holzig werden. Ssk.

51424   Dřěvi Svazek: 7 Strana: 1236
Dřěvi, dřvi, vz Dveři (2. dod.).

51425   Dřeviaiieť Svazek: 8 Strana: 0065
Dřeviaiieť, nce, m. = člověk neohrabaný, necepocaný. To je d. Slez. Nov. Př. 571.

51426   Dřevíce Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevíce, míst. jm. Tk. III. 35.

51427   Dřevice Svazek: 7 Strana: 1236
Dřevice, e, f., arbustum. Pršp. 23. 61.

51428   Dřevický Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevický Jan. Tk. VII. 384.

51429   Dřevič Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevič, e, m. D. důlní, der Grubenzim- merling. Bc, Hř. 17.

51430   Dřevíč Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevíč, e, m, Dřewitsch, sam. a hrad n Loun, u Vinaříc, vz S. N., Tk. I. 418., III. 90., Blk. Kfsk. 516., 530.; myslivna u Nové Huti u Berouna; D. Starý, Ober-Dřewitsch, hájovna u Rožova; Gross-Dřewitz, ves u Police; D. Nízký, Nieder Dřewitz, ves u Po- lice; Ď. Hořejší, Ober-Dřewitz, ves u Police. Cf. Sdl. Hr. V. 10., 15., 65.

51431   Dřevič Svazek: 7 Strana: 1236
Dřevič, e, m., byl hrad na hranicích rakovn. a žatec, kraje. Pal. Rdh. II. 171., Mus. 1892. 270., 275.

51432   Dřevičí Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevičí, n., das Gebüsch, Gehölz. Ek.

51433   Dřevičice Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevičice — Dřevčice.

51434   Dřevíčko Svazek: 9 Strana: 0044
Dřevíčko, a, n. = Slansko. Pal. Děj. I. 2. 243.

51435   Dřevičský. D Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevičský. D. práce, die Zimmerarbeit. Vz Dřevič. Bc.

51436   Dřevík Svazek: 9 Strana: 0044
Dřevík, a, m., xylobius, brouk. Vz Klim. 424.

51437   Dřevíkov Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevíkov, a, ra., Dřewikau, ves u Hlinska ; ves v Chrud. Blk. Kfsk. 522.

51438   Dřevikovský Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevikovský Fr., bás. samouk, nar. 1788. Vz S. N.

51439   Dřevíkovský Svazek: 8 Strana: 0065
Dřevíkovský Frant,, nar. 1788., čes. bás- ník, samouk. Vz Ott. VII. 10.

51440   Dřevíkovský Svazek: 9 Strana: 0044
Dřevíkovský v Příspěvcích 64. za Dřevka polož za Dřevík.

51441   Dřevina Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevina, y, f., Holzbestand; 2. = dřevisko. Rk. —

51442   Dřevina Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevina = porost, der Bestand. Rovno- věké d-ny, gleichalterige Bestände; d. řídce zapojená, lichtgeschlossener Bestand; pod- řízená či podružná d., Nebenb.; řídká, räum- diger B.; setá, Saat-; listnatá (listnatina), Laubholz-; střední, Mittel-; vzorná, Muster-; mezerovitá, lückenhafter B.; nízká, Nieder-; očištěná, gereinigter B.; semenoplodná, sa- mentähiger B.; ochranná, Schutz-; mateřní, Mutter-; převládající, praedominirende Holz- masse; hlavní, Haupt-; smrková, Fichten-; poškozená, beschädigter B.; mýtná, haubarer B.; prolomená, durchbrochener B.; pravi- delná, Normal-; probraná, Plänter-; stará, Alt-; smíšená, Mischbestand; předstojící či představek, der Vorstand; vyměření, smíšení, řád, ošetřování, hmotnosť (-masse) d-ny. Sl. les. — D. = dřevovina, der Holzstoff, cellu- losa. Mj. 50., 45., SI. les.

51443   Dřevina Svazek: 8 Strana: 0065
Dřevina = stromovími, lesní porost stro- moví stejného stáří a vzrostu a druhu; rost- lina drevnatá. Vz Ott. VIL 10.

51444   Dřevínek Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevínek, nku, m., rostl. Ruk. kd. — D., nka, m., os. jm. Jeden ze skladatelů bratrských písní českých uveřejněných v Ci- thara sanctorum. Sláma Put. 267., Jg. H. 1. 2. vd. 549., Jir. Ruk. 1. 171.

51445   Dřevinka Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevinka, y, f., Stabwurz, Aberraute. Dřevinková voda. Č. Vz Dřevce.

51446   Dřevinko, a Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevinko, a, n., vz Dřevo.

51447   Dřevisko Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevisko, a, m., špatné dřevo n. strom. Us. —

51448   Dřeviště Svazek: 1 Strana: 0306
Dřeviště, ě, n. Holzplatz. Rk.

51449   Dřeviti, il Svazek: 6 Strana: 0140
Dřeviti, il, en, ení, zimmern. — co: šachty. Us. Bc.

51450   Dřevitý Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevitý, holzähnlich. Rk.

51451   Dřevitý Svazek: 7 Strana: 1236
Dřevitý měkkýš, Holzmatratze, v tělocv. Rgl. D vlákno. Ott. V. 767. a.

51452   Dřevitý Svazek: 8 Strana: 0065
Dřevitý = lignitový. Lignitové či d-té uhlí. Mtc. 1896. 237.

51453   Dřevitý Svazek: 10 Strana: 0058
Dřevitý. D. zelina. Kká. Sion. II. 211.

51454   Dřevivka Svazek: 7 Strana: 1236
Dřevivka, y, f. Holzkrankheit, f.

51455   Dřevják Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevják, a, m. = červotoč brouk. Mor. Brt.

51456   Dřevjanec Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevjanec, nce, m. == dřevěnec, nadávka. Slez. Šd.

51457   Dřevjedný Svazek: 10 Strana: 0058
Dřevjedný = dřevěný. U Vys. Mýta. Jir.

51458   Dřevka Svazek: 9 Strana: 0044
Dřevka, y, f. = dřevená dýmka Tům. Ml. 322.

51459   Dřevkosť Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevkosť, i, f., das Holzbein. Šm.

51460   Dřevkovitý Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevkovitý, holzähnlich. Šm.

51461   Dřevle Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevle = střevle. Šm.

51462   Dřevnák Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevnák, a, m., der Holzwurm. Šm.

51463   Dřevnastý Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevnastý = dřevnatý, holzig. D. řepa. Slez. Tč.

51464   Dřevnatěti Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevnatěti. Jetel d-tí. Puch. Holzig werden.

51465   Dřevnatice Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevnatice, e, f. = dřevná rostlina, die Holzpflanze. Sl. les, Ssk.

51466   Dřevnatina Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevnatina, y, f, země ze shnilého dříví. Jg —

51467   Dřevnatina Svazek: 6 Strana: 0140
Dřevnatina = dřevní látka, der Holzstoff. Kod. v Mtc 1. 1863. 13.

51468   Dřevnatka Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevnatka, y, f., hruška. Us. Eine Art Birnen.

51469   Dřevnatosť Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevnatosť, i, f., dřevnosť, dřevnatosť, Zlob., Holzigkeit, holzigesWesen; Holzgattung.

51470   Dřevnatosť Svazek: 6 Strana: 0141
Dřevnatosť. Rst. 408. — D. == hojnosť dříví, der Holzreichthum. SI. les.

51471   Dřevnatý Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevnatý. D. = co dá mnoho dříví, holzreich. D. pramen. Ros. — D. = ke dřevu podobný. D. kolník, rostlina. Us. Holzicht.

51472   Dřevné Svazek: 6 Strana: 0141
Dřevné, ého, n., Holzgelder. J. tr. Že za 1 zl. d-ho sedlák dostává sotva palivo. Pk. Npj. 159. Mají platiti d-ho 4 gr. bílé. Ib. 47.

51473   Dřevně Svazek: 7 Strana: 1236
Dřevně, ě, f., galazo, zastr., ryba? Rozk., Pršp. 16. 73.

51474   Dřevní Svazek: 6 Strana: 0141
Dřevní, vz Dřevný.

51475   Dřevní Svazek: 6 Strana: 0141
Dřevní, ího, n. = dřevné. D-ho do roka pět peněz. Zř. sel. v Loučanech 1525.

51476   Dřevní Svazek: 7 Strana: 1236
Dřevní = dřívější. V d. (díle knihy) slyšeli jsme. Zrcd. I. a. (Mus. 1890. 456.).

51477   Dřevní Svazek: 8 Strana: 0065
Dřevní, vz Dřevný.

51478   1. Dřevní Svazek: 8 Strana: 0541
1. Dřevní. D. houba. Vz Ott, XI. 655. b.

51479   Dřevnica Svazek: 9 Strana: 0044
Dřevnica, e, f., řeka na Mor. Jinak: Hutský potok, Dršťkovský potok, Kašavský potok. Kašavka, Janůvka. Vz Pck. Hol. VIII, IX.

51480   Dřevnice Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevnice, e, f. V. Vz Dřevárna, Dřevník.

51481   Dřevnice Svazek: 8 Strana: 0065
Dřevnice ze staršího Řevnice. Čerň. Př. 32.

51482   Dřevnice Svazek: 9 Strana: 0044
Dřevnice, pl. V VI. 141., městečko, chybně m.: Řevnice.

51483   Dřevnice Svazek: 10 Strana: 0058
Dřevnice, potok vsacký. Vck. Vset. 10.

51484   Dřevnice. -- D Svazek: 6 Strana: 0141
Dřevnice. -- D. — řeka u Malenovic na Mor. Km. — D., dle Budějovice, Řevnitz, městečko u Zbraslavě. PL.

51485   Dřevnický Svazek: 8 Strana: 0065
Dřevnický, ého, m. = dozorce při dřev- nici.1748. NŽ. III. 143.

51486   Dřevnictví Svazek: 6 Strana: 0141
Dřevnictví, n., die Holzzucht. Sl. les. D. pařezné, die Wurzelholzzucht, vrškové, die Kopfholzzucht. Škd., Sl. les. — D. = nauka o vyměřování dřev, die Holzmesskunde. SI. les.

51487   Dřevník Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevník, u, m. Do d-ku dříví složiti; v d-ku dříví řezati, sekati, štípati; do d-ku pro dříví jíti; z d-ku dříví do kuchyně nositi. D., také: dřevnice, V, dřevárna. Holzkammer, -lege, -hof.

51488   Dřevník Svazek: 6 Strana: 0141
Dřevník. Letos se nám zima podívala do d-ka (spálili jsme mnoho dříví)! Us. — D., a, m., obchodník s dřívím, mercator lignorum. Tk. II. 405.

51489   Dřevníky Svazek: 6 Strana: 0141
Dřevníky, dle Dolany, Drewník, ves u Dobříše. PL. Tk. III. 645.

51490   Dřevniště Svazek: 6 Strana: 0141
Dřevniště, ě, n., Dřewnischt, ves u Sedl- čan.

51491   Dřevno Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevno, drevno, dřevenko, drvenko, a, n. = kus dřeva, ein Stück, Scheit Holz. Snadno najíti d., když chce psa udeřiti. L. — Dřevno, tři dřevna = šibenice. Oběsiti na dřevně. Pasovati koho na třech (tří) dřeven uzel (oběsiti). L.

51492   Dřevno Svazek: 6 Strana: 0141
Dřevno, a, n. = kus dřeva (břevno). Slo- vácky. Brt. D. 208.

51493   Dřevnosť Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevnosť, i, f. Šedá d. Vorzeit. Jg. — D., dřevnatosť.

51494   Dřevňov Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevňov, a, m., mě., něm. Tachau.

51495   Dřevnovice Svazek: 6 Strana: 0141
Dřevnovice, dle Budějovice, Dřewnowitz, ves u Víškova; Řebnowitz, ves u Budějovic. PL.

51496   1. Dřevný Svazek: 1 Strana: 0306
1. Dřevný (drevný), dřevní (drevní). D. červ, trh, kořen (= od dřeva, Holz-. ). Jg. — D. = lesnatý, waldig. D. hora. Rkk. 35. — D. = stromový, Baum-. D. peň, semeno, ovoce. L.

51497   2. Dřevný Svazek: 1 Strana: 0306
2. Dřevný, dřevní, dřívní; komp. dřev- nější; adv. dřevně. — D. = který dříve býval, předešlý, der vorige, ehemalige. D. obyčej, D., štěstí, přívetivosť, ochotnost', čas, Br., život, Lact., veselí, Tkad., nepravosť, Žalm., list, Us.; dřevnější muž. Ms. pr. cís. Bolest' d. pocítila v srdci. Plk. D-ní Slované. Pal. —

51498   1. Dřevný Svazek: 6 Strana: 0141
1. Dřevný = ve dřevě jsoucí, v něm ulo- žený D. červ, Jg., kapitál. Sl. les. — D. — na dříví, se dřívím. D. sklad, Holzniederlage, Dch., úřad, Holzamt, Šp., rozpočet, Holz- überschlag, obchod (dřevařství), závod, Holz- verkehr, trh, Holzmarkt (Tk. II. 534.), ob- chodník, Holzhändler, sekera, die Holzaxt, Sl. les., smyky, Holzriesen, -rutschen. Vz S. N. — D. = od dřeva, ze dřeva. D. dráha, Holzbahn, vz KP. III. 321., aether, líh (čistý čmich), der Holzgeist, ocet, Holzessig, vz S. N., tkanina, Lignin, die Holzfaser, cement, Holzcement, Us. Pdl, výrobek, Holzprodukt, n., stavba, Holzbau, trouch, der Holzmoder, Sl. les., hrábě (vodní stavba k zadržováni plaveného dříví, der Holzrechen, Holzfang), vz S. N., KP. III. 322. D. buňky, Rosc. 28., 31., cévy, 30., 31., paprsky, 33., pletivo. 28. Na dřevné hranici. BO. — D. = lesnatý. D. porost, der Holzbestand, plocha, Holz- bodenfl.iche. Sl. les. — D. = stromový. D. semena, der Holzsame, houba, der Baura- schwamm. Sl. les. — D. = dřev, dřeva. D. rostlinářství, die Holzpflanzenlehre, správce, der Holzverwalter, vazba, die Holzverbin- dung, služebnosť, die Holzservitut, cena, der Holzpreis, hmota (tvrdá, měkká), potřeby, Holzbedürfnisse, Sl. les., sekáč, Ol. Jos. 9. 23., rubáni, succisio lignorum. 01. Deut. 19. 5. (Listy filol. 1886. 376.). — Cf. Mkl. Etym. 50.

51499   2. Dřevný Svazek: 6 Strana: 0141
2. Dřevný = předešlý, dřívější. Hr. ruk. SŠ. 64., 80. D. právo. Faukn. 33. Až dřevnie tři vše navrací; Nebo dřevních osm vy vrhu. Hr. ruk. 273., 275. Nebo jest dřevní mne byl. ZN. Dobře tuto pověsť po d-ní pokládá. M. Za dních dní. BO. Co se jim přihodilo v jich d-niem bytí. BO. Vpadl mi v mé věno, ješto mi se od d-ho mého muže dostalo. Půh. I. 232., II. 47., 103. D-ní duostojenství. Krist. 6, a. Děti měl s d-ni ženú. Pass. mus. 282. Řekl v d-nie kapitole. Zjev. sv. BRig. D-ní právo. Alx. V. v. 242. (HP. 65.). Všickni hřieši d-ní; Navrátě se k d-ní řeči. Št. Kn. š. 27., 86. (13., 241.). Jal se ptáti na d-ního císaře poklady. Pass. mus. 427.

51500   Dřevný Svazek: 8 Strana: 0065
Dřevný = dřívější. Syn dřevnie. GR, Nov. 2.

51501   Dřevný Svazek: 9 Strana: 0044
Dřevný. Vezma d. masť, vařiž spolu. Maš. ruk. 45b., 46a.

51502   Dřevný Svazek: 10 Strana: 0058
Dřevný. D. kyselina octová. Nár. list. 1903. č. 284. 21.

51503   Dřevo Svazek: 1 Strana: 0306
Dřevo, drvo, a, n., pl. dřeva (drva), dřívko, a, dřevce, e, dřevečko, dřevíčko, dřívičko, dřívečko, dřevínko; Koll.; dříví, dřívičko. Dřevo, dn>vo = strom, dn. va = druva, dříví, skr. druma, sr. řec. ůcvc, tedy vzniklo t z u. Dřevo dříve = strom lesní, jako posud v již. Čech. Šb., Kts. — V obec. ml. sp. genitiv: dřívího m. dříví (dle „Znamení"). Holz. D. pevné, trvdé, měkké, těžké, lehké. Tvrdé dříví: dub, buk, břest, brslen, olše, jilm, ořech, jeřáb, bobovník, habřina (habr), pláňka, bříza. Měkké dříví: jeseň, kaštan, jedle, sosna, smrk, modřín, lípa, vrba, topol, borovice. D. listnaté: duby, buky, javory, jeseny, lípy, břízy; jehličí: sosny, jedle, smrky, borovice, jalovec. D. Dřevo zelené (čerstvé), vrchové (s koruny), vorové, k stavení (na stavení), k potřebě, k pálení, k palivu, Jg., klestové, D., hořné (dobře hořící, V. ), praskavé, V., olšové, dubové, bukové, smrkové, jedlové, habrové, borové, sosnové, lipové, modřínové, ořechové atd., Us., vorové, pramenové, plavené n. výtonní, proutové, pařezové, smolnaté, ležaté, suché, zkamenělé, Jg., laťové, tesané, shnilé (hniláč), zpráchnivina, pokažené, suché (souš, suš, souší, zvonoviny, krkošky), zdravé (čilé), posluné, slabší v lese: poloulesí, use- knuté: přerubek, od tesařův kradené: van- drovka, mladé v lese: mlází, bez kůry: lu- penec; stojaté n. na stojatě, nahnilé: palubeň; zavilé (sukovité), k topení, na žlaby: žlabo- vina; dříví z větví: ramlí, ramloví, haluzové, ramlové d., oklestkové, větvové d.; syrové, vyschlé, zetlelé, stýřilé, vetché, ležaté, štěpné, posušité (které snadno schne), porazené, zdělané, červotočivé, zčervočené, přestálé, jadrné; v otýpkách: vázanec, povíječka; kterým se prámy svazují: stonek, povíječka; na dno sudu, na porážení, vykázané, přijaté, pokra- dené, odevzdané, štípané, srovnané (do sáhů), rozřezané, prodajné, Šp., na porážení, J. tr., Šp., amarantové, anghikové, atlasové, balša- nové, borovičkové, břestevcové, cedrové, citronové, červené barvířské, česnekovníkové, ebenové, fenyklové, francouzské, hadí, hebe- nové, horkeňové, chyníkové (blamaté, žílo- vané), jalovcové, kaliaturové, kaštanové, kašťové, královské, kvajakové, kvasiové, ma- hagonové n. mahonové, mancinellové, mramo- rové, muší, myší, olivové, ořechové, orličí, palisandrové, pantoflové, rajské, růžové, santalové n. sandalové, sapanové, sasafrasové, simarubové, skořicové, sladké, svaté, svaté pravé, tamaryškové, tisové, visetové, zera- vové, zimostrázové n. zimozelové, žluté barvířské, zmijovicové, železné, žluté uherské n. albánské. Kh. Zavilosť, vývoz, výkaz, sáh, kus, poleno, cena, prodej, sazba, seznam, přijetí, účetník, náruč, otýpka, kradení, škůdce, hranice, halda, ráz, dostatek, nedo- statek, druh dříví (dřeva); d. k sušení, k pálení, k stavění; popel z dříví, klín ze dřeva (dřevěný), míra na dříví, loď se dřívím; vůz, ukázka, lístek, účet, nosidla na dříví; obchod se d.; právo k d., J. tr.; účet, užitek, výnos z d. Šp. Dříví k horám (dolům), do dolův, k šachtám, na uhlí, na trouby. Vys. Obchodník se dřívím. Rk., Šp., J. tr. Dům ze dřeva (dřevěný). Jg. Dříví štípati, roubati, kálati, sekati rozštípati, tesati, páliti, voziti, sbírati, káceti, řezati, v lese porážeti, na hřbetě nésti, na trakaři vézti, krásti, koupiti, prodati, na oheň klásti, přikládati, lámati, skládati, s vozu shazovati, do dřevníku rovnati, klestiti. Us. Z každého dřeva oheň pálí (ze všeho užitek béře). Prov. na Slov. Vedlé suchého dřeva i zelené (mokré) shoří. Vz Společnost'. Lb., Č. Ne každému dřevu do- stane se býti fládrem. Č. Ne z každého dřeva n. kamene obraz sv. Václava móž vyřezán býti. Vš. VII 15. Ne z každého dřeva (ka- mene) sv. Václav (socha). Č. Jaké dřevo, taký cvik. Do hrubého dřeva hrubý cvik (klín) dáti třeba. Č. Klíčem dříví štípati, a sekerou dvéře otvírati. V. Pečlivý hospodář má v dome svém staré seno, máslo i sýr, žito i drva. Rozm. otce. Do lesa dříví nikdá nevoz a do moře vody nenos. Prov., Jg. Hezký jako pos.. né dřevíčko po dešti. Prov. Buď ty, táto, jdi pro dříví a já budu doma; anebo já zůstanu doma a ty jdi pro dříví. Na Mor. Na suchém dřevu těžko trhati listí. Šp. Vz Rostlina. — D. = d. k jisté potřebě určené; dřevěný nástroj. D. k stavění, laťové, stavěcí, tesané. Jg. Loďka z jednoho dřeva vysekaná. V. D. stavební n. stavěcí, na stavbu. Nz. Dříví na prkna řezati. V. — D. = v bibli dřevo kladeno za kříž n. šibe- nici, též za modlu. Na dřevě visí. Br. — D. = násada u kopí, kopí samo. Schaft der Lanze, die Lanze selbst. Arch. III. 385. Na dřeva vyzvati. D. Vzíti, dáti na dřevo — na službu vojenskou s dřevem. L. — D. strom, Baum. Když list s dříví padá. Krab. Údolí dřívím porostlé. Jel. Dříví k stavení mýtiti. V. Dřevo kam se šine, tam padne. Vz Hloupý. Lb., Jg. Dřevo křivé a zavilé nebývá rovné. V. Posiekachu vsie drva. Rkk. Stoji lipka, stoji, dřeva vysokého, lista širo- kého. Sš. P. 151. Vz Strom, Kláda. — D. = stůl. Peníze na dřevo (při lirách o peníze). Us. Mrk.

51504   Dřevo Svazek: 6 Strana: 0141
Dřevo, lignum; dříví, ligna. Ž. wit. 1. 3., 148. 9. Dr-bvo z drůvo, dru. Mkl. aL. 5., Etym. 42. Strsl. kmen dreves. Vz Bž. 110. D. v širším smyslu = celý vnitřní díl kmenu mezi korou a dřeněm stromův a křů dvoj- děložných; v užším smyslu vrstva těla dřev- ního ztvrdlejší za bělí položená, dřevní srdce, duramen, das Herzholz. Rst. 408. Cf. S. N , Kram. Slov., Rosc. 22. D. kmenové, Stamm- holz, klackové či ramlové, Prügel-, okle- skové, oklestkové, Reissigholz, plavebné, Schwemm-, Flosa-, listové, Laub-, plťové, Floss-, polenové, Scheit-, prutové, Ruthen-, sbírané, Klaub-. Škd., Šp. D. listnaté, BO., fladrové (jasanové, javorové, brestové), Němc. III. 250., IV. 412., listnaté, vz KP. III. 327., jehličnaté, ib. 326., měkké a tvrdé, ib. 206., k rytí, ib. 371., cizozemské, ib. 336., klané = štípané, polenové, oblé (obláky, Prügel-), bílé a černé, Sdl Hr. V. 46., vnitřní, Kern-, Mour., dlouhé, Dch., štípatelné, spaltig, ne- štípatelné či nekolné, unspaltig, zpuchřelé, k topení (palivové, zátop), babkovité či za- babčilé, von alten Stöcken, nahnilé, anbrü- chig, natesané, angezimmert, na břeh vy- hozené, ausgeländet, živičnaté, bituminös, křehké, brüchig, spröd, třeštivo či třeštívko či štěpina či štípánek, ein Stück gespaltenes Holz, úzkoleté, einjährig, shnilé (hniláč), faul, nepotřebné, unverwendbaR, hebké, ge- schmeidig, hledané, gesucht, zborcené, ge- worfen, vyvrácené, hladké, glatt, spaltig, hladkokmenné, glattschäftig, hruboleté, grob- fährig, trvanlivé, haltbar, odhadnuté, abge- schätzt, duté (vyhnilé, palubeň), hohl, aus- gefault, mladé, staré, praskavé, knisternd, krátké, dlouhé, Šp.; slabé, silné, zakrsalé (zababčilé),churavé, kurrend, křížové, Kreuz-, drobné, die Knippe, lodní, Schiff-, sbírané (sběr, sběrky, pádež), Klaub-, košatnické, Korbmacher-, sáhové (sáhovina), Klafter-, zátyčkové, Riegel-, kládové (kladí), Klotz-, pryskyřičné, Harz-, obchodní Handels-, ročni, Jahres-, dlouhé kmenné, Langholzstamm, m., sněhem zlomené, Schneebruch-, potopené, Senk-, oddenkové, Schenkel-, nízkokmenné, niederstämmig, ořechové (ořešina), Nuss- baum-, dolejší, Nieder-, klokočové (kloko- čími), Pimpernuss-, lískové, Hasel-, plané (poláni, polení, polenové, štépinové, štípané), Scheit-, rázové (dlouhé), lang, z ovocných stromů, Fruchtbaum-, korné (komice), nicht abgerindet, formované, geformt, doplňovací či k vyplňování, Füll-, prknové, Brett-, opálené, Brand-, otýpkové, Bund-, laťové, Dachlatten-, palivné, Brenn-, prutové, pod- rostní (křoví, chrastí), Busch-, ohradní (hra- dební), Einzäumungs-, z hor, Berg-, vybra- kované (vývržek), Ausschussholz, práhové (prahy), Eisenbahnschwell-, lesní, Forst-, průběrový, Durchforstungs-, plodivé ovocné, Frucht-, zvláštní, Extra-, milířské, Meiler-, vodoklenové, Platanen-, na prach, Pulver-, kulaté, Renal-, Špalkové, Rund-, topolové, Pappel-, mýcené, Abtriebs-, sta"é (stařina), Altgehölz, vzchopNé, vzrůstající, wachsbar, pilařské (řezané), Säge-, lubové (lubovina), Schachtel-, náplavné, Treib-, nábojové (ná- bojovina,pístovina), Naben-, poloshnilé, halb- verfault, polovičné, Halb-, vysoké, Hoch-, habrové, Hagebuchen-, vazební (stonek, pro- bíječka, k vázání vorů), Bind-, vývratné (vývrať), Lager-, chycené, nakažené, namě- nilé, nahnilé, anbrüchig, svalovité (mosorové, svalové, fládrové), Flader-, míchané, Misch-, hladicí, Falz-, stín milující, Schatten-, oschlé, lufttrocken, sladké (lekořice), Süss- holz, trhlé, rissig, révové, Reben-, pilařské, Schneid-, pramenové, Flossbaum-, ojní, Deich- sel-, opalové (k palivu), Feuerungs-, hlavní, Hauptstamm, přirozené, Natur-, příčné (solák, příčka), Quer-, lípové (lípovina, lípina), Lin- den-, ochranné, Schirm-, Sl. les., užitečné, užitkové, nutzbar, dospělé, reif, chatrné, po- škozené, schadhaft, houbovité, schwammig, bezcenné, werthlos, uschlé od červotočiny, wurmtrocken. Šp. Dřevo: aloesové nepravé, vz Rstp. 318, 1336., aloové, ib. 465., černé, 417., ebenové (Dk. 192.), 1010., fenyklové (Kk. 155.), 1308., francouzské (Kk. 239., Mllr. 52.), 267., fustikové (Kk. 143., 238.), 1367., gvajakové (Kk. 239., Schd. II. 295., Nz. lk.), 267., kvassiové (jamaické, tlusté, surinam- ské, pRavé; cf. Kk. 239., Schd. II. 295., Nz. lk.), 290., 289., lalárové, 591., mahagonové (Kk. 231., KP. III. 338.), 232., mahonové, 232., orličí, 318., pantoflové, 1399., 1400., papuanské, pížmové, 241., princovo, 818., prizyly žluté, 328., rájské, 318., sapanové, 445., sasafrasové (Kk. 155., Nz. lk.), 1308, sladké (Kk. 256., Schd. II. 312., Mllr. 51.), 370., svaté (Kk. 239., Schd. II. 239.), 267., sviňské, 342., železové, 587., železné, 1386., žluté (Kk. 143., 238.), 1367., myší (lilek sladkohořký, psinky vodní, sladká vrbka, potměchuť sladkohořká, lilek červený, čer- vené psí víno, Solanum dulcamare, das Bitter- süss, die Alpranke, Sl. les.), 824., 1122., bRasilské, Kk. 257., fernambukové, Kk. 257., kampežské, Kk. 257., palisandrové. Kk. 189., sandalové, Kk. 256., tekkové, Kk. 179., vi- setové, Kk. 238.; dříví: buksové, Rstp. 1358., Kk. 236., busové, Rstp. 1358., Kk. 236., cedrové, Rstp. 1427., růžové, Rstp. 352., Kk. 250., santalové, Rstp. 1311., Kk. 155., Nz. lk., Šfk. 588., hadí, kašťové, praskavé, železné, Rstp. 1168., 1308., 1438., 450., jme- lové, lignum visci quercini, die Eichenmistel. Nz. lk. Boží dřívko, druh pelyňku, artemisia abrotanum. Slez. Tč. Kupec, nadbytek, ode- vzdání, doprava, prodavač, zahození, Ver- schleuderung, plození (výroba), Holzproduk- tion, užití, Holzverwendung, zužitkování, zpe- něžení, Holzverwerthung, vychování, Holz- erziehung, rozvrh, Holzetat, m., zpracování, Holzbereitung, množství, -menge, měřič, -messer, měření, -messung. smíšení, -mischung, plavení, -schwemme, tvoření, -biidung, zlep- šení, -Verbesserung, spotřeba, -verbrauch, zá- sek, -verhauung, sbírání, -lese, sběrač, Holz- sammler, krádež, -diebstahl, odbírání, -ab- nahme, zběř, -abraum, odbyt, -absatz, odhad, abschätzung, Sl. les., pěstování, -erziehung, zavilosť, die Knorrigkeit, Šp.. barva, dopra- vování, plavení, váha, kruhy či léta, sklá- dání, trvanlivosť, zachovávání, zpracování dříví, vz KP. III. 327., 318.—319., 321., 326., 325., 327., 328., d. jako palivo, ib. 331., ploužení d. po šubce, 319., spouštění d. po lané, 320., voda ve d., 327., vytahovací pří- stroj na d. 326. D. = soujem všeho révoví. KP. V. 153. Knížka, kára, výsada, Holz- privilegium, kapital ve dříví, das Holzkapital. Šp., Sl. les. Odloučení dřeva, das Auslösen des Holzkörpers, choRoba rostlin povstáva- jící z různých příčin, válec vnitřního tvrdého dřeva bývá odloučen od ostatní části kmene. Pta. D. přebírati (druhovati), sortiren, pilou řezati, sägen, pařiti, dusiti (dřevo = houžev), dämpfen, odtáhnouti, s vrchu smýkati, váleti, herunterrutschen lassen, z lesa vykliditi, schaffen, odvážeti, mýtiti (porážeti), holzen; d. zčervotočí, wird wurmstichig. Šp., Sl. les. D. prostřední bárky. 1512. Mus. 1883. 364. D. dělati (= stromy káceti, chvoj osekati a rozsekati, kmen rozřezati, kusy rozštípati a složiti). Us. Kál. Věci ode dřeva (dřevěné). Us. Mour. D. sáhovati (do sáhů rovnati, přerovnávati, měřiti). Šp. Je tam dům pod dřevo. U Rychn. A spustil se po dřevě ja- voru; V Brodě koze nemajú, šidlem mléko idajú, pantokem chleb krajajú, měchem drva ščípajú. Sš. P. 186., 694. Každé poddýmí má dáti 1 gr. za drva k božímu narození. Půh. II. 241. Spravedlivá mejta ze dřev. Zř. mor. 1604. Kladl dřeva podlé súmezí mého. NB. Tč. 245. Nechati na sobě dříví štípati (trpělivě vše snášeti); Usnul jak dřevo. Dch. Křivé dřiví, ale rovně hoří; Když není dřev, hasne oheň; když nebude klevetníka, utichne svár. Prov. Bž. Nejtvrdší dřevo jest cizí lavice. Us. Všecko jednaké: kyjem nebo dřevem. Slez. Dříví do lesa voziti (marnou práci konati). Prov. — D. = k jisté potřebě určené. D. k stavění (dlouhé, prostřední, krátké, otesané, neotesané, vyřezané), Bau-, rámové, Rahmen-, průmyslové, pro průmysl, Industrie-, tvořítkové, Form-, trubní, na trouby, Rohr-, lopatářské, Schaufel-, dělo- střelecké, Artillerie-, stožárové, Mast-, ko- lárské (vaziště), Wagen-, Wagner-, Sl. les., důlní, Hř. 17., bečvářské, Binder-, strojné, Werk-. Škd. D. na stroje, Maschinen-, na vesla, Ruder-, na lešení, Gerüst-, na bed- nářské duhy, Stab-, na špalíčky, Absatz-, na parkety, Parketen-, na loukotě, Felgen-, na stolici, Dachstuhl-, na studně, Brunnen-, na várky (váreční, pivovarské), Brau-, na koly, Pfahl-, na nápravy, Achsen-, na lžíce, Löffel-, na nádobí, na nářadí, nářadové, Ge- werks-, na bedny, Kisten-, k šachtě, Schacht-, k sušení, Darr-, k pozemní stavbě, Ĺandbau-, pro živnostníky, pro řemeslníky, řemesl- nické, Gewerbe-, pro hospodářství, hospo- dářské, Oekonomie-. Sl. les. — D. = strom. M. Dříví = stromoví. Dal., Jir. Anth. I. 3. v. XXXV. Dreva == lesní stromy. Us. v záp. Čech., ve vých. Mor. a na Slov. Km. 1883. 667. Dřevo raší, pučí, vyráží; Dříví pod- tínati, podsekávati, porážeti. Sl. les. Naši pojedú do dřev (do lesa na drva). Val. Nl. V lesích, v sadech, kdež dřevo jest. Výb. I. 936. 5. Hora, na niž mnoho dříví bylo. Výb. II. 10. Skryli sú sě v prostředku dřeva (stromů) ráje; I skryli sě ot obličeje božieho v prostřed drievie; Z ovoce dřievie krmíme sě. Rkp. Mus. 1884. 239., 240. Vypaduchu na niu mezi dřevy. Rkk. 46. D. ovocné, ligna fructifera. Ž. wit. 148. 9. Mnoho-li ovoce vezmeš z toho dřeva, kteréžť má suchý kořen? Št. Kn. š. 33. Drevo v hore, když vyroste, ťažko ohybovat, tak též ťažko jest staré děti vyučovať. Glč. I. 57. Čím dále v les, tím více dřev. Prov. Bž. Zlé d. do brého ovoce nésti nemuož. Brig. k. III.9 a. — D. = rodový kmen, der Stammbaum. Št. Kn. š. 65. — Dřívko, dřívečko = podlouhlá bečička, ein Fässchen, Fassel. D. vína, ko- řalky. U Místka. Škd. Na Laš. Tč. D. za dva litry. Tč.

51505   Dřevo Svazek: 7 Strana: 1236
Dřevo. Budou hrát na všecka dřeva (bude hlučná muzika). U Nedliště. Kšť. Podle cesty stojíše drevo anebo strom. Ev. ol. 17. Dřěva dymného (ligaum fumigans) neuhasí. Ib. 292.

51506   Dřevo Svazek: 8 Strana: 0065
Dřevo. O původu slova ď. Gb. H. ml. I. 26., 27., Krok 1894. 98. 0 gt. pl. dřeves vz Mus. 1896. 248. Druhy, chemické složení dřeva; tvrdost, pevnost, štěpnosť, sloh, výhřev- nost, konservování, leštění, zlacení, vady, spra- covaní dřeva; d. umělé (patentní). Vz Ott. VIII. 11., 22. Dřevo a drvo. V strěes. sg. dřevo, pl. drva, dřev. Nyní vládne ve íiexi a deri- vátech spisovně jen forma dřev- a vytlačuje formu drv také z komposit: dřevoštěp m. drvo- štěp; často drva = polena, dřeva = trámy. Vz více v List. lil. 1894. 469. im. (Fl.) Chce každý dřevo mít se stromu, jak zří, že je vichr sráží. Vrch. Rol. XXXVII. 40. — D. = strom. Jedno drevo není hora, Slov. Nov. Př. 294. Dvacet dřeves. V Rkk. Vz o tom v List. íil. 1896. 324. — Šťastné d. = větev, na které roj včel seděl. Mtc. 1895. 157. Vojenské d. = kopí, oštěp a p. Wtr. Krj. I. 276. Na krivé drevo kozy skáču (po bídném mnozí šlapou). Slov. Phľd. 1893. 700.

51507   Dřevo Svazek: 9 Strana: 0044
Dřevo, pl. drva. O původu a skloňování vz Gb. H. ml. III. 1. 150. Choditi na drva = porážeti dříví. Gt. pl. dřev, dřev; dat. drvóm, dřevům; lok. drviech, dřevech; instr. drvy, dřevy (toto nč. ). Ib. Dřevo = strom; drvo = poleno. Ib. Dřeva od soustružníků upotřebo- vaná. Vz KP. VIL 208. nn. Stran pořekadel vz Zát. Př. 309. a.

51508   Dřevo Svazek: 10 Strana: 0058
Dřevo, sr. Mš. Slov., Jind. 46. nn.

51509   Dřevo Svazek: 10 Strana: 0574
Dřevo. Vady truhlářského dřeva; Druhy dřev. Vz KP. XL 39., 40. D. tesařské a jeho úprava. Ib. 275. nn.

51510   Dřevo-rub Svazek: 1 Strana: 0307
Dřevo-rub, a, m. = dřevosek; -ryjec, jce, m. Holzstecher. Rk.

51511   Dřevo-ryjecký Svazek: 1 Strana: 0307
Dřevo-ryjecký ústav, ein xylographisches Institut; -ryt, u, m., rytina, y, f. Holzschnitt, Xylographie. Rk.

51512   Dřevo-sek, -štěp, drvoštěp Svazek: 1 Strana: 0307
Dřevo-sek, -štěp, drvoštěp, a, dříví- štípač (V. ), e, dřevoštěpec, pce, (na Slov. ), m., der Holzhauer. — Dřevosek = tesař, Zimmermann. Háj.

51513   Dřevobarvec Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevobarvec, vce, m., xylina, motýl. D. dubový, x. rhizolitha, kozincový, x. conspi- cillaris, brusnicový, x. solidaginis, lípový, petrificata, trávový, hepatica, květelový, li- nariae, kustovnicový, vetusta, bodlákový, ozoleta, šťovíkový, pinastri, olšový, confor- mis, lískový,perspicillaris. Kk. Mot. 227.—230.

51514   Dřevobarvec Svazek: 9 Strana: 0044
Dřevobarvec, vce, m., motýl. Vz Stein. 113. —114., Exl. 135, 136., 151.

51515   Dřevobarvý Svazek: 9 Strana: 0044
Dřevobarvý. D. máslovka (hruška). Hoř. 20. ).

51516   Dřevobrání Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevobrání, n., das Holzsammeln. Šm.

51517   Dřevodělník Svazek: 1 Strana: 0307
Dřevodělník, a, m., Holzarbeiter. Um. les.

51518   Dřevohlod Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevohlod, a, m. D-di, lathridiides, čeleď bRouků. D., lathridius. D. tukový, 1. larda- ríus, úzkokrký, 1, angusticollis, malý, 1. mi- nutus, obecný, hylotrupes bajulus. Kk. Br. 155., 156., Brm. IV. 193., Šír II. 61.

51519   Dřevohlod Svazek: 8 Strana: 0541
Dřevohlod, a, m., lathridius, brouk. D. borový, 1. lardarius, měnivý, alternans, úzko- štítý, angusticollis, vráskoštítý, rugicollis, vta- žený, constrictus. Vz Klim. 323.

51520   Dřevohojný Svazek: 10 Strana: 0574
Dřevohojný hvozd. Škod. II2. 211.

51521   Dřevohostice Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevohostice, dle Budějovice, Dřewo- hostitz, městečko u Bystřice nad Hostýnem. D. ol. VI. 459., VIII. 46., S. N. Má dřevo- hostickou = má na spěch, má běhavku. Vck Vz Sbtk. Krat h. 153.

51522   Dřevohryz Svazek: 8 Strana: 0065
Dřevohryz, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

51523   Dřevohryzy Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevohryzy, dle Dolany, Zeberhiesch, ves u Teplé.

51524   Dřevojanci Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevojanci = několik domků u Vsetína; paseky v Jablunce u Vsetína. U D-ků. Vck.

51525   Dřevojánek Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevojánek, nka, m., os. jm. na Vsacku. Vck.

51526   Dřevojed Svazek: 1 Strana: 0307
Dřevojed, u, m., vz Oměj.

51527   Dřevojedec Svazek: 1 Strana: 0307
Dřevojedec, dce, m., der Holzesser. Aqu.

51528   Dřevokam Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevokam, u, m., versteineRtes Holz. Ssk.

51529   Dřevokaz Svazek: 1 Strana: 0307
Dřevokaz, u, m., domácí houba. Haus- schwamm. — D., a, m. Holzwurm.

51530   Dřevokaz Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevokaz — houba domácí, merulius lacrimans, deR Hauspilz. Sl. les. Vz Kk. 78., Scnd. II. 258. Vz Dřevomorka, S. N., Rosc. 71. — D. = brouk. D. čárkovaný. hylotores lineatus, der Nutzholzborkenkäfer. Sl. les., Schd. II. 510., Šír II. 61., Kk. Br. 333.

51531   Dřevokaz Svazek: 9 Strana: 0044
Dřevokaz, a, m., xyloterus, brouk. D. šíro- štítý, z. znamenaný, žlutokrový. Vz Klim. 634.

51532   Dřevokazný. D Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevokazný. D. houba. Vz Dřevokaz. Zpr. arch. VII. 9.

51533   Dřevokmenný. D Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevokmenný. D. lipka. Koll. I. 25.

51534   Dřevokosť Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevokosť, i, f., das Holzbein. Rk.

51535   Dřevokreslič Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevokreslič, e, m, der Holzzeichner. Dch.

51536   Dřevokupectví Svazek: 9 Strana: 0044
Dřevokupectví, n. Slov. Zát. Př. 190. a.

51537   Dřevolazník Svazek: 8 Strana: 0065
Dřevolazník, a, m., vz Datel (pták; 3. dod.).

51538   Dřevolez Svazek: 1 Strana: 0307
Dřevolez, a, m., menší datel bílý, Specht. Č.

51539   Dřevolezka Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevolezka, y, f. = veverka. U Slováků na Mor. Brt.

51540   Dřevolezka Svazek: 7 Strana: 1236
Dřevolezka, y, f. = sýkora. Šír. Pt.

51541   Dřevolezka Svazek: 9 Strana: 0044
Dřevolezka, y, f. = sýkora obecná.

51542   Dřevolivno Svazek: 10 Strana: 0574
Dřevolivno, a, n. = dřevo (strom) oli- vové? Brt. Sl. 66.

51543   Dřevolízek Svazek: 7 Strana: 1236
Dřevolízek, zka, m. = Šoupálek obec. U Táb. Šír. Pt.

51544   Dřevolízek Svazek: 9 Strana: 0044
Dřevolízek, zka, m. = šoupálek obecný, pták.

51545   Dřevolomný Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevolomný, baum-, holzbrechend. Šm.

51546   Dřevoloznica Svazek: 7 Strana: 1237
Dřevoloznica, e, f. = veverka. Val. Vck.

51547   Dřevoluč Svazek: 7 Strana: 1237
Dřevoluč, dřevolučka, dřevolusčka, f., herbatica, zastr. Rozk., Nomencl., Pršp. 11. 55

51548   Dřevolušťka Svazek: 9 Strana: 0044
Dřevolušťka, y, f, rbatica (arbatica, her- batica), pták. Židek. Dle Hanky v Mus. 1839. 130. (240. ) = dřevolez, dřevolízek (datlík). Vz tam.

51549   Dřevoměr Svazek: 7 Strana: 1237
Dřevoměr, u, m., dendrometer. Vz Ott. VII. 295.

51550   Dřevoměr Svazek: 8 Strana: 0065
Dřevoměr, u, m., Dendrometer. Vz Ott. Vlil. 16.

51551   Dřevoměřictví Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevoměřictví, n, die Baummessung. Sl. les.

51552   Dřevomil, a, m Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevomil, a, m., xylophilus, brouk. D. topolový, x. populi, černý, x. nigrinus. Kk. Br. 264.

51553   Dřevomorka Svazek: 1 Strana: 0307
Dřevomorka, y, f. Baumschwamm.

51554   Dřevomorka Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevomorka = dřevokaz houba. Sl. les., Rstp. 1905.

51555   Dřevomorka Svazek: 8 Strana: 0065
Dřevomorka, y, f., merulius. Vz Ott. VIII. 16.

51556   Dřevoně Svazek: 7 Strana: 1237
Dřevoně, ě, f, arbuta, zastr. Rozk. Pršp. 26. 18. dřevonice.

51557   Dřevonohý Svazek: 1 Strana: 0307
Dřevonohý, stelzfüssig.

51558   Dřevonoš Svazek: 1 Strana: 0307
Dřevonoš, e, m., Holzträger. Aqu.

51559   Dřevoobráběcí Svazek: 10 Strana: 0058
Dřevoobráběcí stroj. Nár. list, 1904 135. 21.

51560   Dřevopis Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevopis, u, m., die Hylographie. Ml.

51561   Dřevoplav Svazek: 1 Strana: 0307
Dřevoplav, drvoplav, u, m., Holz- schwemme. Boč.

51562   Dřevoplavba, y, f Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevoplavba, y, f., die Holzschwemme. Sm.

51563   Dřevoplavec Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevoplavec, vce, m., der Holzschwem- raer. Sl. les.

51564   Dřevoplavectví, n Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevoplavectví, n.,die Holzschwemmerei. Sl. les.

51565   Dřevorodec, d Svazek: 10 Strana: 0058
Dřevorodec, dce, m., nějaký pták. Vz Gb. Slov.

51566   Dřevorub Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevorub, u, m. == dřevosek, der Holz- schlag. Hdk.

51567   Dřevorubač Svazek: 10 Strana: 0574
Dřevorubač, e, m. = drevorubač, dřevo- rubec. Mus. slov. VIII. 24.

51568   Dřevorubanisko Svazek: 7 Strana: 1237
Dřevorubanisko, a, n. = místo, kde se dříví, les poráží. Slov. Němc. (Mus. 1889. 361.).

51569   Dřevorubař Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevorubař, e, m. = dřevař, drvoštěp. Němc. IV. 401.

51570   Dřevorubce Svazek: 10 Strana: 0058
Dřevorubce, ete, n., zdrobn. dřevorubec. Čes. 1. XI. 59.

51571   Dřevorubčiti Svazek: 10 Strana: 0574
Dřevorubčiti = dřeva káceti. Hruš. 130.

51572   Dřevorubec Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevorubec, bce, m. = dřevorubař. Dch., Hdk., Sl. les.

51573   Dřevorubecký Svazek: 8 Strana: 0065
Dřevorubecký. D. rodina, NZ. III. 13., 393., sekera. Wtr. Krj. I. 577.

51574   Dřevorubný Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevorubný, Holz fällend. D. sekyra. Vm.

51575   Dřevoryjectví Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevoryjectví, n. = umění dělati vy- pouklé rytiny na dřevěných deskách k oti- skováni, die Xylographie. Vz Kram. Slov., NA. I. 155., S. N.

51576   Dřevoryjectví Svazek: 8 Strana: 0065
Dřevoryjectví, n. Vz Ott. VIII. 16.

51577   Dřevoryt Svazek: 8 Strana: 0065
Dřevoryt, u, m. Vz Ott, VIII. 16.

51578   Dřevorytec Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevorytec, tce, m. = dřevoryjec, Xylo- graph. Nz. Vz KP. I. 374.

51579   Dřevorytecký Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevorytecký = dřevoryjecký. Dch.

51580   Dřevorytectví Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevorytectví, n., die Holzschneidekunst, Formschneidekunst, Schnitzkunst, Xylogra- phie. Nz. Vz KP. I. 366., 370.

51581   Dřevorytectví Svazek: 8 Strana: 0065
Dřevorytectví, n. Vz Ott. VI11. 16.

51582   Dřevorytina Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevorytina = dřevěná deska, na které se výkres vyřezáním nepokreslených částí na ploše vypuklé představuje. Vz S. N.

51583   Dřevořez Svazek: 1 Strana: 0307
Dřevořez, u, m. Holzschnitt. Techn.

51584   Dřevořez Svazek: 7 Strana: 1237
Dřevořez, u, n. = místo v lese, kde dříví se řeže. Mor. Rgl.

51585   Dřevořezadlo Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevořezadlo, a, n., die Holzschneide- maschine. Sl. les.

51586   Dřevořezba Svazek: 1 Strana: 0307
Dřevořezba, y, f., Holzschnitt; -řezbář, -řezec, zce, m. Holzschnitzer; -řezbářství, n. Holzschnitzerei. Rk.

51587   Dřevořezba Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevořezba = řezbářské dílo, das Schnitz- werk, die Holzschnitzerei. Dch., Nz., KP. I. 318.

51588   Dřevořezba Svazek: 8 Strana: 0065
Dřevořezba, y, f. Vz Ott. VIII. 16.

51589   Dřevořezbář Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevořezbář, e, m. = dřevorytec, der Holzschneider, Bildschnitzer, Schnitzkünstler. Nz., Sl. les., Koll. III. 272.

51590   Dřevořezbářství Svazek: 8 Strana: 0065
Dřevořezbářství, n. Vz Ott. Vlil. 16.

51591   Dřevořezný Svazek: 1 Strana: 0307
Dřevořezný obrázek. Holzschnitt. Hanka.

51592   Dřevořezství Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevořezství, n. = dřevořezbářství. Sl. les.

51593   Dřevosečný Svazek: 10 Strana: 0058
Dřevosečný. D sekera. Msn. II. 416.

51594   Dřevoslavný Svazek: 10 Strana: 0574
Dřevoslavný Menelaos. Škod. II2. 195.

51595   Dřevostický Svazek: 9 Strana: 0434
Dřevostický. Má d-ckou (běhavku). Mus. ol. 1897. 135.

51596   Dřevoštěp Svazek: 1 Strana: 0307
Dřevoštěp vz Dřevosek.

51597   Dřevošťěpský Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevošťěpský, Holzhauer-. D. pila, klín, sekera. Us. Pdl.

51598   Dřevoštěpství Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevoštěpství, n, die Holzhauerei. Šbr.

51599   Dřevotisk Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevotisk, u, m., der Abdruck des Holz- schnittes, der Holzdruck. Nz., J. tr.

51600   Dřevotisk Svazek: 9 Strana: 0044
Dřevotisk, u, m. Vlč. Lit. I. 403.

51601   Dřevotoč Svazek: 1 Strana: 0307
Dřevotoč, na Slov. drevotoč, e, dřevo- vrtek, tka, m., der Holzwurm. Veleš.

51602   Dřevotočina Svazek: 1 Strana: 0307
Dřevotočina, y, f., drvotočina, Holz- mehl. Us.

51603   Dřevoval Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevoval, a, m. = lesní čert, chlupáč, kudan, der Waldteufel. Sl. les.

51604   Dřevovina Svazek: 1 Strana: 0307
Dřevovina, drvovina, y, f., základní hmota dříví surového. Holzstoff. Techn.

51605   Dřevovina Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevovina, die Holzsubstanz, das Lignin. Dch , Kk., Rst. 45. Vz Schd. II. 163., Prm. IV. 127. Mlýn na d-nu, die Holzschleiferei. Sl. les.

51606   Dřevovina Svazek: 8 Strana: 0065
Dřevovina, y, f. = dřevina, dřevová drť, dřevo na nejjemnější vlákna rozmělněné jako vegetativní náhrada za suroviny papírní. Vz Ott. VIII. 23. a,

51607   Dřevovina Svazek: 10 Strana: 0058
Dřevovina, y, f. D. v papírnictví. Vz Ott. XVI1I. 179.

51608   Dřevovitý Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevovitý, holzig. Rst. 408.

51609   Dřevovrt Svazek: 1 Strana: 0307
Dřevovrt, a, m., Holzwurm. Na Slov.

51610   Dřevovrtka Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevovrtka, y, f. — dřevovrt, trypoxylon. D. plachá, t. fugax, flüchtige Töpferwespe; bělonohá, t. albitarse, weissfüssige Töpter- wespe; zlatočelá. t. aurifrons, goldstirnige T.; obecná, t. figulus, gemeine T. Brm. IV. 320.—321.

51611   Dřevový Svazek: 1 Strana: 0307
Dřevový, dřevný, Baum-, Holz-. D. kůra, Us., ocet. Techn.

51612   Dřevový Svazek: 8 Strana: 0541
Dřevový. D. barva. Sbor. slov. I. 56.

51613   Dřevový. D Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevový. D. kyselina, Holzsäure, tresť, Holzäther, jádro, das Kernholz, Sl. les., ovoce (se stromu), BO., léta. Rst 408.

51614   Dřevožrout Svazek: 6 Strana: 0143
Dřevožrout, a, m , colydium, der Walzen- holzkäfer. D. dlouhý, c. elongatum, niťovitý, c. filiforme. Kk. Br. 146., Sl. les.

51615   Dřevožrout Svazek: 8 Strana: 0541
Dřevožrout. Cf. Klim. 350.

51616   Dřévřečený Svazek: 6 Strana: 0143
Dřévřečený = dříve řečený. Vz Dříve. Půh. II. 33.

51617   Dřez Svazek: 1 Strana: 0307
Dřez, u, m., dřízek, lépe: střez. Schaff. Na Mor. zřez. Brt.

51618   Dřezati Svazek: 1 Strana: 0307
Dřezati, drzati, chvěti se, třásti se, zittern. Kat. 2803.

51619   Dřezati Svazek: 6 Strana: 0143
Dřezati. Dle Gb. špatné čtení m.: dřežeti. Vz toto.

51620   Dřezati Svazek: 7 Strana: 1237
Dřezati, vz Dřehnu (nahoře).

51621   Dřězha Svazek: 1 Strana: 0307
Dřězha, y, f., zastr., tříska, Span.

51622   Dřezha Svazek: 6 Strana: 0143
Dřezha, vz Dřízha.

51623   Dřezka Svazek: 6 Strana: 0143
Dřezka, y, f. = dračka, lúč. Ssk.

51624   Dřezovec Svazek: 6 Strana: 0144
Dřezovec, vce, m., gleditschia, die Gle- ditschie, rostl. D. dlouhý, g. triacanthos. Vz Rstp. 440.

51625   Dřezovec Svazek: 8 Strana: 0065
Dřezovec, rostl, luštinatá. Cf. Ott, X. 184.

51626   Dřežděná Svazek: 6 Strana: 0144
Dřežděná, é, f., das Angaffen. Šm.

51627   Dřežděti Svazek: 1 Strana: 0307
Dřežděti, 3. pl., -dí, ěl, ění. — na koho = vytřeštiti oči na koho, Jemanden angaffen. Lom.

51628   Dřežeti Svazek: 6 Strana: 0144
Dřežeti, držěeti, el, ení, tremere, strb. drižati, rus. drožat, pol. držeć. Vz Dřezati. Všecko pohanstvo dřežalo. Kat. 2803. Cf. Gb. v List. filol. 1884. 451., 1882. 319.

51629   Dříč Svazek: 1 Strana: 0308
Dříč, e, m., ras, paděra, pohodný, oděrák, Schinder, Abdecker, na Mor. výtažný (Mřk. ); 2. dráč, lakomec, lichevník, Schinder, Aus- sauger, Ros.; 3. Büffler.

51630   Dříč Svazek: 6 Strana: 0145
Dříč = kdo šat mnoho dře, trhá. Us. Rgl. — D. = ras, také u Přerova. — D. = Dříteč, Dřitsch, ves u Pardubic.

51631   Dříč Svazek: 9 Strana: 0044
Dříč, e, m. To je d. člověk (pracovitý). Us Hoř. 89.

51632   Dříček Svazek: 6 Strana: 0145
Dříček, vz Dřík.

51633   Dříčka Svazek: 1 Strana: 0308
Dříčka, y, f., rasovka, raska, pohodná. D. Schinderin.

51634   Dřička Svazek: 6 Strana: 0145
Dřička, y, f. = drání peří, das Feder- sehleissen. Mor. Brt. D. Chodily sme na dřičku. Slez. Šd.

51635   Dříčka Svazek: 9 Strana: 0044
Dříčka, y, f. Dři večer dříčky (louč k sv í- cení). Čes. 1. VII. 376. Sr. Dříťka. 2)

51636   Dřička Svazek: 10 Strana: 0574
Dřička, y, f. = žena, která se dře, mnoho pracuje. Zvon V. 334.

51637   Dříčnosť Svazek: 1 Strana: 0308
Dříčnosť, i, f., silnosf, zavalitosť těla. Na Slov., Bern. Stärke, Stämmigkeit. — D., spanilosť, Wohlgestaltheit. Bern.

51638   Dříčný Svazek: 1 Strana: 0308
Dříčný = zavalitý, silný, dick, stämmig; spanilý, švarný, hezký, hübsch, schön; bystrý, řízký, resch, wacker, brav. Bern., Šf.

51639   Dříčný Svazek: 6 Strana: 0145
Dříčný (driečný, drječný) — silný atd., robust. Sl. les. — D. = hezký atd. Slov. Hdk. C. 377., Plk., Němc. IV. 316. Máte dobrú, dříčnú ďatelinu. Koll. Zp. I. 293. Za- páčila sa tato driečna princézna dvom sú sedským kniežaťom. Mt. S. I. 55. A jej po- stavu driečnu šat biely v šumiacich shyboch pokrýva. Sldk. 339. — D. = řízný, bystrý, obratný, švihlý a p. Slov. Rb. D. reka. Bača driečnu ženu má. Sl. ps. Všetko, všetko sa naučím, čo má veďjeť panenka, lebo za mňa musí vyrásť hodná, drječna Slovenka. Phld. II. 1. 19. — Vz Dryčný.

51640   Dříčský Svazek: 1 Strana: 0308
Dříčský, dřícký, Schinder-, vz Dříč. —

51641   Dříčství, n Svazek: 1 Strana: 0308
Dříčství, n., dříctví, Schinderei.

51642   Dřidlo Svazek: 8 Strana: 0065
Dřidlo, třidlo, a, n., Quadriersäge, f. Sterz. II. 610.

51643   Dřie Svazek: 10 Strana: 0058
Dřie, pinux. Rozk. P. 603. (de plantis). Mš.

51644   Dřiečník Svazek: 8 Strana: 0065
Dřiečník, u, m. = šat. Orava, NZ. III. 403.

51645   Dřiek Svazek: 7 Strana: 1237
Dřiek, dřík, dle NZ. I. 23. = pás u ru- báše.

51646   Dřienice Svazek: 10 Strana: 0058
Dřienice, e, f., framicinus, Prešp. 598., framogus. Rozk. 127., Rostl. Vz Ob. Slov.

51647   Dříěný Svazek: 8 Strana: 0065
Dříěný. Cf. Gb. H. ml. 1. 40.

51648   Dřiešče Svazek: 10 Strana: 0058
Dřiešče = dřieždie, ratolest Gb. Slov.

51649   Dřietiti Svazek: 7 Strana: 1237
Dřietiti. Vz Dřítiti.

51650   Dřietiti se Svazek: 10 Strana: 0058
Dřietiti se = hrnouti se. Vz Dřítiti. Zastr. Pel. IV.

51651   Dřieve Svazek: 6 Strana: 0145
Dřieve, vz Dříve.

51652   Dřievie Svazek: 7 Strana: 1237
Dřievie, stromoví, arbores. Nasycena budú dřievie na poli B. mik Žalm. 102. 16. (V Ž kl.: drva polská).

51653   Dřiezati Svazek: 10 Strana: 0058
Dřiezati = dřizhati, trhati. Dřiezaľs měch mój. Ž. kap. 29. 12. a j.

51654   Dřiezha Svazek: 1 Strana: 0308
Dřiezha, y, f., zastr. = tříska. Rkk. 58.

51655   Dřiezha Svazek: 8 Strana: 0065
Dřiezha a trieska (několik souhlásek v témž slově změněno). Gb. H. ml. I. 327.

51656   Dřiežděc Svazek: 10 Strana: 0058
Dřiežděc, ďce, m. = drvoštěp. Vz Gb. Slov.

51657   Dřieždí Svazek: 10 Strana: 0058
Dřieždí, n. = roští. Vz Gb. Slov.

51658   Dřiežžec Svazek: 10 Strana: 0058
Dřiežžec, žce, m. = drvoštěp. Vz Gb. Slov.

51659   Dřichmati Svazek: 1 Strana: 0308
Dřichmati, dřichnati = chrněti. Na Slov. Baiz. Stark schlafen.

51660   Dříchmavosť Svazek: 6 Strana: 0145
Dříchmavosť = dřímavosť. Slov. Bern.

51661   Dříchmavý Svazek: 6 Strana: 0145
Dříchmavý = dřímavý. Slov. Bern.

51662   Dříchnati Svazek: 6 Strana: 0145
Dříchnati, vz Dříchmati.

51663   Dřija Svazek: 7 Strana: 1237
Dřija, e, f. = běhavka (nemoc). Mor. Brt.

51664   Dřík Svazek: 1 Strana: 0308
Dřík (dříve dřek), u, dríček, Čku, m. = kmen, peň; trup. Na Slov. — D. = šněro- vačka. D. Schnürbrust. — D. = síla. Bern.

51665   Dřík Svazek: 6 Strana: 0145
Dřík, strsl. drék?. Vz Mkl. Etym. 50. D. sloupu = hlaveň, der Schaft. NA. I. 50. D. dorský, ionský, římský, romanský, renais- sanční. — D. == život, tělo až k pasu, trup, der Rumpf. Nz., Němc. IV. 97., Čch. Mch. 110., Šv. 18., Hdk. C. 377. Povez že mi, moja milá, čo ťa bolí? Či hlavička, či ru- čička, či bielý driek?; Svědcné zuby, d. ne- hrubý. Koll. Zp. I. 88., II. 348. Milena rada počívá jeho hlas, milostne otáčá ramena okolo jeho drieku. Lipa 321. — D. Na d. mať (míti) = menstruaci. Slov. Dbš. Obyč. 106. — D., a, m. = ras, pohodný, dříč, der Schinder, mor.; dříč, vydírač, der Schinder, Wucherer. Mor. Mtl., Škd., Tč., Wrch.

51666   Dřík Svazek: 8 Strana: 0065
Dřík = hlavní nejvíce válcovitá část ně- kterých technických předmětů, jako d. nýtu, šroubu, nebozezu a j., zvi. pak d. (trup) sloupu na rozdíl od jeho patkv a hlavice. Vz. Ott. VIII. 25.

51667   Dříka Svazek: 7 Strana: 1237
Dříka, y, f, scora, zastr., ryba? Rozk., Pršp. 16.

51668   Dříkový Svazek: 6 Strana: 0145
Dříkový, Rumpf-. Kosti okončin d-vých, Rampfgliederknochen. Nz.

51669   Dříle Svazek: 6 Strana: 0145
Dříle, e, f. D. rybářská, Drull (bei den Fischern).

51670   Dřilka Svazek: 10 Strana: 0574
Dřilka, y, f. = která dře, mnoho se učí. Zvon IV. 317.

51671   Dřímací Svazek: 6 Strana: 0145
Dřímací, schlummernd. D. člověk. Us. Vck.

51672   Dřímač Svazek: 1 Strana: 0308
Dřímač, e, m., der Schlummerer. Us.

51673   Dřímačka Svazek: 6 Strana: 0145
Dřímačka, dřímalka, y, f., die Schlumme- rerin; das Schlummerfieber. Šm.

51674   Dřímadlo Svazek: 6 Strana: 0145
Dřímadlo, a, n. = dřímátko. Šp.

51675   Dřímala Svazek: 6 Strana: 0145
Dřímala, y, m. = kdo rád dříme. Mor. Brt. D., Tč., Sš. P. 703.

51676   Dřímalka Svazek: 6 Strana: 0145
Dřímalka, vz Dřímačka.

51677   Dřímání Svazek: 6 Strana: 0145
Dřímání, n., dormitatio. Ž. wit. 131. 4.

51678   Dřímánková Svazek: 6 Strana: 0145
Dřímánková, é, f., vz Krušpánkový.

51679   Dřímati Svazek: 1 Strana: 0308
Dřímati, dřímám n. dřími; dřímnouti, mnul a ml, utí; dřímávati = spáti začínati, schlummern. Jg. — abs. Dřímá (počíná spáti). Us. Dřímající hlavou kývá. Kom. — co. Dřímal spánek, šp. prý m. spánkem; ale vazba ta správna jest. Cí. Bojovati boj, spáti spánek. Vz Akkusativ. — v čem: v hříších. V. — pro co. Dřímala duše má pro tesknosť. Ps. Br. — nad něčím. V. — kdy. Časem božský Homer dříme. Jg. V tom hluku člověk ani dří- mnouti nemůže. Jg. — kde. Dřímal na sedadle (V. ) u kamen, pod dubem. Pořád při něm (víně) dřímá. Er. P. 125. Stran přísloví vz: Blaník, Oko, Slepý, Žid. —

51680   Dřímati Svazek: 6 Strana: 0145
Dřímati, strsl. drémati. Mkl. Etym. 50. Cf. dormire, Bž. 44., äaQ&ávm. Mkl. aL. 53. — Ž. wit. 75. 7., 120. 4. Dříme (tluče špačky. Us. Váží koření. Val. Vck). — abs. Tvých polnic vřava dřímá. Kká. K sl. j. 10. — co: sen. Vrch., Čch. Bs. 150. — kde (kdy). Řeka v slunci dřímá o poledni v zlaté páře. Vrch. Tichoučká víska dřímá pod střechami. Mkr. Jasné jezero dřímá u středu kvetou- cího dolu. Mcha. Tobě se v ní sladce dřímá; D. v loži. Kká. K sl. j. 42., 147. Matička má dávno v zemi dřímá; Háj dřímá v hlu- boké tišině. Čch. Bs. 91., 96. V zelenej do- lině tam nevěsta dříme. Sš. P. 542. — se komu. Val. Vck. By se umyla, že se jí ne- bude d. Kld. 309. Drieme se mi, dřieme na vysokom triemě. Koll. Zp. I. 175. Dřime se mi, dřime, bai se mi spać chce, neřekla ma jeho matka, nevěsto uklaď (ulož) se. Sš P. 497.

51681   Dřímati Svazek: 7 Strana: 1237
Dřímati = při hře čekati, až se počne. Cf., Mžukati, ňukati. U Úboče. Rgl. D. v dialektech, vz List. fil. 1892. 360.

51682   Dřímaťi Svazek: 9 Strana: 0044
Dřímaťi. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 1. 353.

51683   Dřímati jak Svazek: 10 Strana: 0574
Dřímati jak. Drieme ani (jako) kôň ve vrbine. Phľd. XXIV. 343. Dřímal klidně, jako bohatý uzenář po dobrém obědě. Jark. 52.

51684   Dřímati v Svazek: 9 Strana: 0434
Dřímati v lenosti. Chč. S. I. 356.

51685   Dřímátko Svazek: 6 Strana: 0145
Dřímátko, a, n., die Schlummerrolle. Sp.

51686   Dřímavěti Svazek: 1 Strana: 0308
Dřímavěti, schläfrig werden. Bern.

51687   Dřímaviti Svazek: 1 Strana: 0308
Dřímaviti, einschläfern. Bern.

51688   Dřímavka Svazek: 6 Strana: 0145
Dřímavka, y, f., die Schlafsucht. Ssk., Rk.

51689   Dřímavosť Svazek: 1 Strana: 0308
Dřímavosť, i, f., ospalosť. Br., Sych. Schläfrigkeit.

51690   Dřímavý Svazek: 1 Strana: 0308
Dřímavý, ospalý, schläfrig, schlummerig. V. D. zívá. Kom. — nad čím. Nad tím ne- jedni z správcův dřímavější jsou. Br.

51691   Dřímavý Svazek: 6 Strana: 0145
Dřímavý. Bdící probuzujte d-vé. Koll. I. 137. D. převozník (sopitus) ztrativ sochor. BO D. svědomí. Janiš. 55.

51692   Dřímka Svazek: 1 Strana: 0308
Dřímka, y, f., dřímot, dřímání. Jde na mě dřímka. Na Plaště a Plz. Prk.

51693   Dřímkati Svazek: 6 Strana: 0145
Dřímkati = dřímati. Slov. Driemká sa mi, driemká, treba mi postielky. Koll. Zp. I. 175.

51694   Dřímky Svazek: 1 Strana: 0308
Dřímky, ův, pl., m. Je v dřímkách. Us. Schlummer.

51695   Dřímnouti Svazek: 6 Strana: 0145
Dřímnouti, vz Dřímati.

51696   Dřímný Svazek: 6 Strana: 0145
Dřímný, schlummernd. Slov. By d-né útlých rozvilo poučky citů. Koll. I. 374. 376

51697   Dřímot Svazek: 1 Strana: 0308
Dřímot, u, m. Vz Dřímka.

51698   Dřímota Svazek: 1 Strana: 0308
Dřímota, dřímotka, dřímotička, dřímo- tinka = dřímání, leichter Schlaf, Schlummer. Přišla naň d.; popadla ho d. Us. Snem a d-tou obtížený. Lom. Pustil naň d-tu. Štelc. Způsobil mu d-tu. Solf. V d-té se mi to uká- zalo (ve snách). D. D-ta v pobožnosti (vlaž- nosť). Br. D. s zimnicí (ospalosť). Aqu. Vz Muška. Berou mne d-ty (= chce se mi spáti). Us. na Mor. Brt.

51699   Dřímota Svazek: 6 Strana: 0146
Dřímota. Spasitelná obešla mě d. Kos. Přiberou se mi d-ty = přijde na mne d. Brt. S. 166., Mt. 2. Takto už aj zívlo sa mu niekoľkoraz, aj ponaprával zhasínajúci oheň na kozube, aj všelijak inak preberal si drie- moty. Dbš. SI. pov. 8. 3.

51700   Dřímotati Svazek: 1 Strana: 0309
Dřímotati = dřímati. Na Slov.

51701   Dřímotinka Svazek: 6 Strana: 0146
Dřímotinka, y, f., kurzer Schlummer. Rk.

51702   Dřímotka Svazek: 9 Strana: 0044
Dřímotka, y, f. = malé zdřímnutí. Mtc. 1900. 346.

51703   Dřímotnosť Svazek: 1 Strana: 0309
Dřímotnosť, i, f. = dřímavosť.

51704   Dřímotný Svazek: 1 Strana: 0309
Dřímotný = dřímavý. Aqu.

51705   Dřímotný Svazek: 9 Strana: 0044
Dřímotný. D. řeč (při které člověk usne). Slád. Bouře. 45.

51706   Dřín Svazek: 1 Strana: 0309
Dřín, u, dřínek, nku, dříneček, čku, m., rostlina bezovitá, Hartriegel, Kornellkirsch- baum, Hornstrauch. D. zelinný, přeslínatý, obecný, velobalný, rezavý, bílý, plsťnatý, tuhý, drsný, latnatý, střídavolistý. Rostl. — D. někdy šp. m. modřín. Jg. — D., posvět, ein grosser Span. Jg.

51707   Dřín Svazek: 6 Strana: 0146
Dřín,dřínka. Mkl.Etym.42. Dřien, cornea. 14. stol. D., cornus, der Hornstrauch. D. ze- linný, c. suecia, obecný, c. mascula, der Fürwitz, Dorlenbaum, Kornelbaum, lékařský, c. officinalis, velpokryvkový, c. florida, hed- vábný, c. serícea, d. svída, c sangninea, bílý, c. alba, vz Rstp. 776.-778., šírolistý, c. lati- folia, citroníkolistý, c. citRifolia. Ves. XII. 232., 233., Sl. les. Cf. Čl. 55., Čl. Kv. 349., Slb. 284., 562., FB. 96., Kk. 200., Schd. II. 313., S. N., Rosc. 159., Mllr. 36., 79., Sbtk. Rostl. 65. — D. = jedle modřín, abies larix, chybně. Rstp. 1440. — D., a, m., ves u Stře- dokluk.

51708   Dřín Svazek: 8 Strana: 0065
Dřín. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 27. D., břím, břem (laš.), pinus larix. Brt. D. II. 506.

51709   Dřina Svazek: 6 Strana: 0146
Dřina, y, f. = těžká, lopotná práce, schwere Arbeit. Prk. Př. 27. To je s tím d.; To mám s tím dřívím dřinu. Us. KšE.

51710   Dřináček Svazek: 1 Strana: 0309
Dřináček, čka, m. Fugenkäfer. Rk.

51711   Dřinčák Svazek: 1 Strana: 0309
Dřinčák, u, m., nůž k řezání třísek, loučník, Schleissenschnitzer. Na Mor.

51712   Dřínčený Svazek: 10 Strana: 0058
Dřínčený plot = z dřínek. Sr. Dřínka = podlouhlá deštice atd. (VI. 308. ) Kld. II. 162.

51713   Dřinčeti Svazek: 6 Strana: 0146
Dřinčeti, el, ení = řinčeti. Rk.

51714   Dřinčiti Svazek: 1 Strana: 0309
Dřinčiti, il, en, ení; dřinknouti, knul a kl, ut, utí = udeřiti, schlagen. Na Mor. břinknouti. Vz Břinkati. Mřk. — po čem: někoho po hubě, od čeho: od ruky = ude- řiti. Na Mor., Jg.

51715   Dříneček Svazek: 6 Strana: 0146
Dříneček, vz Dřín.

51716   Dřínek Svazek: 6 Strana: 0146
Dřínek, vz Dřín. — D. (Drienok) = hora i bývalý hrad u Mošovce. Koll. II. 230. Z Tlusté cit a z Dřínku krásu ssával. Koll. I. 160. — D., Třinka, vsi u Třebenic a u Bíliny. PL., Blk. Kfsk. 196., 234.

51717   Dřínek Svazek: 8 Strana: 0065
Dřínek, nku, m. = ilmek, cornus campe- stris, rostl. Brt. D. II. 501.

51718   Dříní Svazek: 9 Strana: 0044
Dříní, n. = dřínová chrast Mus. ol. 1898. 104.

51719   1. Dřínka Svazek: 1 Strana: 0309
1. Dřínka, y, f. = dřín; hůl dřínová; ovoce dřínové, Kornellkirsche.

51720   2. Dřínka Svazek: 1 Strana: 0309
2. Dřínka, y, f., dračka ku svícení. D. Span.

51721   Dřínka Svazek: 6 Strana: 0146
Dřínka = dřín. Rstp. 776., Kk. 200., Sl. les., Mllr. 36. — D. = dřínová hůl. U Va- lachů chasník v ženské kasance sazemi obličej sobě očerniv, místo šavly má v rukou dřínku (hublované dřívko) 2 sáhy dlouhou. Sš. P. 733. — D. = dřínové ovoce. Brt., Mllr. 36. — D. = podlouhlá deštice, tenké štípané dřevo bez žlábku šindelového. Mor. Kld. 122., Tč. Z dřínek dělají šindele, stavějí košáry. Ostrav, a val. Tč. Košár jest ohrada ze dřínek spletená. Brt. L. N. I. 183. — D. = dříněný plot, plot z deštiček. Kld. 162.

51722   2. Dřínka Svazek: 7 Strana: 1237
2. Dřínka Je chudý (= hubený) jako d. Mor. Brt.

51723   Dřínka Svazek: 8 Strana: 0065
Dřínka, vz Dřínkový (3. dod.).

51724   Dřínkař Svazek: 9 Strana: 0044
Dřínkař, e, m. D-ři, převzdívka Šumickým na Mor ?us. ol. XIII 26.

51725   Dřinknouti Svazek: 1 Strana: 0309
Dřinknouti, vz Dřinčiti.

51726   Dřinknouti koho Svazek: 6 Strana: 0146
Dřinknouti koho = udeřiti. Na Hané. Bkř.

51727   Dřínkorodný Svazek: 6 Strana: 0146
Dřínkorodný, kornelltragend. Šm.

51728   Dřínkovka Svazek: 1 Strana: 0309
Dřínkovka, y, f. Kornellstock; Brant- wein aus Kornellkirschen. Rk. Vz Dřínovka.

51729   Dřínkový Svazek: 1 Strana: 0309
Dřínkový, vz Dřínka, 1. D. jahody, V., kopí. Cyr. Speer aus Hartriegelholz.

51730   Dřínkový Svazek: 8 Strana: 0065
Dřínkový plot = z jedlových dřínek (plo- chých polenec) mezi kůly zpošika položených. Val. Brt. D. II. 439.

51731   Dřínkový Svazek: 9 Strana: 0044
Dřínkový (dřinčaný, dřančaný). D. p'ot. Mus. ol. XI 79.

51732   Dřínkový. D Svazek: 6 Strana: 0146
Dřínkový. D. strom. Mllr. 36.

51733   Dřínov Svazek: 6 Strana: 0146
Dřínov, a, m., Bartelsdorf, ves u Jirkova; Dřinow, vsi u Slaného, u Veltrus a u Ko- jetína. D. ol. I. 312. Vz Dřínové, Tk. II. 534., III. 86., 121., IV. 171., V. 238., Tf. Odp. 267., 288., Blk. Kfsk. 1301.

51734   Dřínovák Svazek: 10 Strana: 0058
Dřínovák, a, m., vrch nad vsí Dříno- vem. Tbz. III. 1. 292.

51735   Dřínové Svazek: 6 Strana: 0146
Dřínové, ého, n., ves u Kroměříže, u Ko- jetína. D. ol. III. 84., 328. a j., Tov. 129. — D , ves na Bystřicku v Trenčansku. Phld. V. 335.

51736   Dřínovec Svazek: 10 Strana: 0058
Dřínovec, vce, m., les u Bzence. Čes. 1. XIII. 476.

51737   Dřínoví Svazek: 1 Strana: 0309
Dřínoví, n. = dříny, Kornellbäume. Rohn.

51738   Dřínoví Svazek: 9 Strana: 0044
Dřínoví, ?., jm. pole. Pck. Hol. 150.

51739   Dřínovice Svazek: 1 Strana: 0309
Dřínovice, e, f. = dřínovka. Na Slov.

51740   Dřínovice Svazek: 6 Strana: 0146
Dřínovice, zaniklá ves. D. ol. X. 339.

51741   Dřínovitý Svazek: 1 Strana: 0309
Dřínovitý, k dřínu podobný. D. rostliny. Rostl.

51742   Dřínovitý. D Svazek: 6 Strana: 0146
Dřínovitý. D. rostliny, corneae: dřín. Rstp. 775., Kk. 199., S. N., Rosc. 159.

51743   Dřínovka Svazek: 1 Strana: 0309
Dřínovka, y, f., dřínová hůl, Stock vom Kornellbaum, dřínka, dřínovice; 2. vodka z dřínek. Jg. Brantwein aus Kornellkir- schen. Jg.

51744   Dřínovská Svazek: 7 Strana: 1237
Dřínovská Hora v Slánsku.

51745   Dřínovský Svazek: 7 Strana: 1237
Dřínovský Háj v Slánsku.

51746   Dřínový Svazek: 1 Strana: 0309
Dřínový, dřínkový, Kornell-. D. jahody (dřínky), hůl (dřínovka). D. (lépe: modří- nová) pryskyřice, Kom., terpentýna. V.

51747   Dřínový. D Svazek: 6 Strana: 0146
Dřínový. D. houba. Mllr. 24.

51748   Dříp Svazek: 6 Strana: 0146
Dříp, u, m. = dřípa. Slb. XLI.

51749   Dříp Svazek: 8 Strana: 0541
Dříp, u, m., cirhus, Federwolke, f. Am. Orb. 81.

51750   Dřípa Svazek: 1 Strana: 0309
Dřípa, y, f. Dřípy = cáry. Puch. Fetzen, Hader.

51751   Dřípa Svazek: 6 Strana: 0146
Dřípa = každý cíp hlubšími stříhnutími povstalý, ne velmi široký ani tupý a za- okrouhlený, der Zipfel. Rst. 409. — Cf. Mkl. Etym. 50.

51752   Dřípa Svazek: 7 Strana: 1237
Dřípa, y, f., kiloka, zastr., ryba? Pršp. 16. 73.

51753   Dřípati Svazek: 1 Strana: 0309
Dřípati = trhati šaty, reissen. D.

51754   Dřípati Svazek: 9 Strana: 0044
Dřípati. Ten člověk dřípá kočky a všecko zdrtí na capart. Slád. Sen. 21.

51755   Dřípati Svazek: 10 Strana: 0574
Dřípati = Žvaniti. Rgl

51756   Dřípatka Svazek: 6 Strana: 0146
Dřípatka, y, f., soldanella, das Alpen- glockchen, rostl. D. horní, s. alpina, chlumní, s. montana. Vz Rstp. 1231., Slb. 301., Schd. II. 286., Kk. 191., Čl. Kv. 268., FB. 66.

51757   Dřípatka Svazek: 8 Strana: 0065
Dřípatka, soldanella. Vz Ott. VIII. 28.

51758   Dřípatka Svazek: 10 Strana: 0574
Dřípatka, y, f., soldanella, rostl. Sr. Ott. XXIII. 634.

51759   Dřípatolistý Svazek: 9 Strana: 0044
Dřípatolistý. D. bříza, betula laciniata. Wlt. 33.

51760   Dřípatý Svazek: 6 Strana: 0146
Dřípatý, laciniatus, geschlitzt. Nz. D. list = hluboce rozeklaný v úkrojky neb dřípy. Vz Laločnatý. Čl. Kv. XIX.

51761   Dřípený Svazek: 8 Strana: 0541
Dřípený. D. květ. Am. Orb. 98.

51762   Dřípkatý Svazek: 6 Strana: 0146
Dřípkatý = dřípečnatý. Rst. 409.

51763   Dřípnatý Svazek: 1 Strana: 0309
Dřípnatý, podobný dřípám. Vz Dřípa. D. kraj. Rostl.

51764   Dřípnatý Svazek: 6 Strana: 0146
Dřípnatý list = který má mnohé úzké, nepořádné cípy n. dřípy. Slb. XLI., Rst. 409.

51765   Dřípnovičník Svazek: 1 Strana: 0309
Dřípnovičník, u, m., rostlina mechovitá. Rostl.

51766   Dřípnovičník Svazek: 6 Strana: 0146
Dřípnovičník oprav v: dřípovičník.

51767   Dřípotuman Svazek: 6 Strana: 0146
Dřípotuman, u, m., federige Schichtwolke. Šm.

51768   Dřípovičník Svazek: 6 Strana: 0146
Dřípovičník, u, m., schistostega, der Faltendeckel. D. peřeny, s. osmundacea. Vz Rostl. 1807.

51769   Dřípovičník Svazek: 8 Strana: 0065
Dřípovičník, vz Ott. VIII. 28.

51770   Dřípovičník Svazek: 10 Strana: 0058
Dřípovičník, u, m., schistostega, druh mechu Vz Ott. XXII 989.

51771   Dřípucha Svazek: 6 Strana: 0146
Dřípucha, y, f., buena, die Buene. D. za- končitá, b. acuminata, tupolistá, b. obtusi- folia, šestimužná, b. hexandra. Vz Rstp. 798.

51772   Dřípula Svazek: 6 Strana: 0146
Dřípula, dřípulka, y, f., spabaxis. D. jedlá, p. bulbifera. Vz Rstp. 1541.

51773   Dřískať Svazek: 9 Strana: 0434
Dřískať. Dříšče ako kaňa. Mus, slov. II. 99.

51774   Dřískoň Svazek: 1 Strana: 0309
Dřískoň, ě, m., mluvka, Schwätzer. Us.

51775   Dříslina Svazek: 10 Strana: 0574
Dříslina, y, f., rostl. Vz Dřišťál zde.

51776   Dřist Svazek: 1 Strana: 0309
Dřist, u, m., dřistek = řídké lejno, chvist, dřistlina, die Exkremente. Na Slov., Bern. — D., chvistačka, Bauchfluss. Bern.

51777   Dříst Svazek: 6 Strana: 0146
Dříst. Kozí d., anemona nemorosa, das Windröschen, rostl. Slez. Šd. Kuří d. = petrklíč, der Peterschlüssel. U Frenšt. Dšk.

51778   Dříst Svazek: 10 Strana: 0574
Dříst, u, m. Kozí d. Vz Sasanka.

51779   Dřistač Svazek: 1 Strana: 0309
Dřistač, e, m. = dřistal.

51780   Dřistačka Svazek: 1 Strana: 0309
Dřistačka, y, f. = chvistačka. Vz Dřist.

51781   Dřistačka. — D Svazek: 6 Strana: 0146
Dřistačka. — D. = breptanice, das Ge- plausch. Laš. Tč.

51782   Dřisták Svazek: 6 Strana: 0146
Dřisták, a, m. = der Farzer; Plauscher. Ostrav. Tč.

51783   Dřistal Svazek: 1 Strana: 0309
Dřistal, a, m., chvistač, kdo má chvi- stačku, der den Bauchfluss hat. — D., dři- šťál, u, m., na Slov. drýša, rostlina, berberis, Berberstaude, -baum. D. obecný (dráč), vy- krojený, nachýlený, celolistý, osinatý, malo- květý, hlohový, jinotrný, sivý, jednojadrý, širokolistý, prohýbaný, latnatý, zakulatélý. Rostl., Jg.

51784   Dřistal Svazek: 6 Strana: 0146
Dřistal, vz Dřeštěl, Rstp. 50., Slb. 645.

51785   Dřistala Svazek: 6 Strana: 0146
Dřistala, y, m. = dřisták. Laš. Tč.

51786   Dřistalovitý. D Svazek: 6 Strana: 0146
Dřistalovitý. D. rostliny, berberideae: dřistal, lvístopa, sladkoměška. Vz Rstp. 49., Slb. 645.

51787   Dřistálový Svazek: 1 Strana: 0309
Dřistálový. D. jahůdky. Zlob. Berberis-.

51788   Dřístati Svazek: 1 Strana: 0309
Dřístati = chvístati. Na Slov. Bauch- fluss haben.

51789   Dřistati Svazek: 6 Strana: 0146
Dřistati. Také na Laš. Tč. Cf. Mz. v List. filol. VII. 161., Mkl. Et. 50. — D. = žvá- stati, plauschen. Nedřistej hlúpé. Laš. Té. — D. = kouřiti a při tom plivati. Ten dřišče. Mor. Vck. — D. = plátno trhati, onomatop. Udřistni kus plátna. U Klatov. Kd.

51790   Dřístati Svazek: 9 Strana: 0044
Dřístati. čert vždy na velkou hromadu dřísta (sere). Č. 166.

51791   Dřístel Svazek: 10 Strana: 0058
Dřístel, dříščel = dřištál, Sauerdorn, rostl. Gb. Slov.

51792   Dřistelice Svazek: 7 Strana: 1237
Dřistelice, postrula, zastr. Pršp. 26. 25.

51793   Dřístka Svazek: 6 Strana: 0146
Dřístka, y, m. = plácal, dřistala, der Schwätzer. To je husí d. Mor. Vck., Brt. D. 208. — D. = druh gulovatých sliv na Slov. Let. Mt. S. VIII. 1. 9.

51794   Dřistlina Svazek: 1 Strana: 0309
Dřistlina, y, f. = dřist, dünne Exkre- mente, dünner Kotli.

51795   Dřistnouti Svazek: 6 Strana: 0146
Dřistnouti, vz Dřistati. Ssk.

51796   Dřistoň Svazek: 6 Strana: 0146
Dřistoň, ě, m. = nadávka měšťákům. U Hostýna. Zkl.

51797   Dřistula Svazek: 6 Strana: 0146
Dřistula, y, f. = placna, die Schwätzerin. Laš. Tč.

51798   Dřísy Svazek: 6 Strana: 0146
Dřísy, dle Dolany, něm. Dřis, ves u Ko- stelce nad Lab. Vz Tk. III. 58., Blk. Kfsk. 428. 559.

51799   Dřišče Svazek: 7 Strana: 1237
Dřišče, dřiště, n., spatula, zastr. Rozk.

51800   Dříšť Svazek: 10 Strana: 0574
Dříšť, ě, f., rostl. Vz Dřišťál zde.

51801   Dřišťál Svazek: 1 Strana: 0309
Dřišťál, u, m. Berberisbaum. Vz Dřistal. — Dřišťálka, y, f., Berberisbeere. — Dři- šťálkový, Berberisbeer-. — Dřišťálový, Berberis-.

51802   Dřištál Svazek: 6 Strana: 0146
Dřištál, vz Dřeštěl, FB. 71., Čl. 12., Čl. Kv. 282., Kk. 209., Schd. II. 312., S. N., Rose. 69., 142., Mllr. 23.

51803   Dříšťál Svazek: 8 Strana: 0066
Dříšťál, dřistal, dřestěl, berberis. Ott VIII. 28.

51804   Dřišťál Svazek: 10 Strana: 0574
Dřišťál, u, m., rostl. D. obecný, berberis vulgaris: divoké víno, dráč, dřeštěl, dřís- lina, dřistál, dřístal, dříšť, dryštal, drýša, chvistač, kaliník, Krista pána pláč, pjvnik, vančar, vanžar, vlašská kalina. Vz Čes. 1. XIV. 221.

51805   Dřišťálka Svazek: 6 Strana: 0146
Dřišťálka = dřeštělice, dříštělka. Šp., Kk. 209. — D. = naháč, holopanna, jasienka, Colchicum autumnale. Slov. Rr. Sb.

51806   Dříšťálka Svazek: 8 Strana: 0066
Dříšťálka, plod dříšťálu. Ott. VIII. 28.

51807   Dřišťálkový. D Svazek: 6 Strana: 0146
Dřišťálkový. D. huspenina, das Berbe- ritzengelée, puding, šťáva, syrup, limonada, list, konservy, mrazené, ocet. Šp.

51808   Dřišťálovitý Svazek: 6 Strana: 0146
Dřišťálovitý. D. rostl., berbeRideae. Vz Dřistalovitý. Kk. 208., Odb. path. III. 701., Rosc. 142. Dřištěl = dřišťálka, naháč. Vz Bujačník. Slov. Zátur., Němc. IV. 414.

51809   Dříštel Svazek: 9 Strana: 0044
Dříštel, vz předcház. Drist.

51810   Dřištělka Svazek: 6 Strana: 0146
Dřištělka, y, ť. = dřišťálka. Sp.

51811   Dřištělkový Svazek: 6 Strana: 0146
Dřištělkový, Berberitzen-. D. hrozníček. Šp.

51812   Dříštění Svazek: 9 Strana: 0044
Dříštění, n. D. padajících stromu. Ld. 54.

51813   Dříštěti Svazek: 6 Strana: 0146
Dříštěti, ěl, ění= praštěti. Padající strom dříští; Hrom dříštěl. Záře Lind.

51814   Dříštěti Svazek: 9 Strana: 0044
Dříštěti. Když dříštěl hrom. Ld. 63.

51815   Dříštiti Svazek: 1 Strana: 0309
Dříštiti, il, ěn, ění = praštiti, schmettern, werfen. — kým o co: sebou o zem. Us. (Marek), Rk.

51816   Dříteč Svazek: 6 Strana: 0146
Dříteč, tče, m. = Dříč, něm. Dřitsch, ves u Pardubic. Arch. IV. 175., Sdl. Hr. I. 253., II. 174.

51817   Dříteč Svazek: 8 Strana: 0066
Dříteč, těe, n. Dříče, dat. Dříči, odtud i chybný nom. Dříč. Gb. II. ml. I. 394., 163

51818   Dříteň Svazek: 6 Strana: 0147
Dříteň, tně, f., Zirnau, ves u Vodňan. Blk. Kfsk. 351.

51819   Dříti Svazek: 1 Strana: 0309
Dříti, dru, dřeš, dře, dřeme, dřete, dřou, (na Mor. deru, dereš, dere, dereme atd. Brt. ); dři, dera n. dra (ouc), dřel, en, ení; dřívati. Pozn. Před sponou e a před i mění se r v ř. D.: = z kůže n. z kory stahovati, lou- pati, schinden, schälen, abziehen; nouzi trpěti, hungern; loupiti, schinden, berauben, plün- dern; bíti, týrati, misshandeln, plagen. Jg. — abs. Ten hospodský dře, jest pan odři- hosti. D. — co, koho. Dobytek zdechlý ras dře, zabitý stahuje řezník. Us. D. lýka zelená. Prov., Jg. D. řemeny, D., nouzi, psotu (nouzi trpěti), Jg., úlohu (büffeln), Us., lidi (loupiti), Jg., Br., V., sedláky. D. — co čím. Lstí a mocí někomu něco d. Kom. Lab. 60. D. co nožem. Rk. — kdy. Za mízy lýčí dříti (dokud čas, užiti ho). Č. (Mdr. 260). — co s koho: řemeny se zad někomu. — se. Led se dře. Us. Dokud se lýka drou, tehdy na ně s dětmi jíti. Jg. Někam se d. = dráti se, sich drängen. Rkk. — se kudy kam: lesem k chlumu. Rkk. — se na koho =1. mnoho pracovati; 2. osupovati se. Pořád abych se na vás dřel. Us. Což se tu na nás dřeš a domlouváš? Kram. — koho jak: s ukrutenstvím. Chč. 444. D. bez nože (loupiti, utiskovati). Us. — aby. Dře lidi, aby zbohatl.

51820   Dříti Svazek: 6 Strana: 0147
Dříti. Mkl. Etym. 40. O časování vz Listy filol. 1883. 137. — abs. Ten dře (běží)! U Brušp. Mtl. — koho: Své poddané. Št. Uš. 84. b. — odkud. Dře z kozla dvojí kůži (o lakomém). U Žamb. Dbv. — co čím. Dřel sedlo ostruhů. 1611. — jak. Některé opak dřiechu. Výb. II. 11. Jsme dřeni bez nože jak úhoř. Kká. Td. 118.

51821   Dříti Svazek: 7 Strana: 1237
Dříti v dialektech. Vz Listy fil. 1892. 121.

51822   Dříti Svazek: 8 Strana: 0066
Dříti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 28., 77.

51823   Dříti Svazek: 9 Strana: 0044
Dříti, dru. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 196. D. kobzole = loupati. Slez. Čes. 1. VIII. 57.

51824   Dřítiti Svazek: 6 Strana: 0147
Dřítiti = hrnouti ? Tiem lid k sobě dřietíš. Alx. V. v. 1954. (HP. 47.).

51825   Dřív Svazek: 6 Strana: 0147
Dřív, vz Dříve.

51826   Dřív Svazek: 8 Strana: 0066
Dřív m. dříve. Gb. H. ml. I. 152., 143.

51827   Dřiválovice Svazek: 8 Strana: 0066
Dřiválovice, pustá ves v Blansku na Mor Mtc. 1896. 46.

51828   Dřívčice Svazek: 6 Strana: 0147
Dřívčice, dle Budějovice, Řiwčitz, ves u Panenské Týnice.

51829   Dřívčičko Svazek: 10 Strana: 0058
Dřívčičko, a, n., dřívečko. Dšk. Km. 36.

51830   Dříve Svazek: 1 Strana: 0309
Dříve, dříveji, dřív (zastar. dřéve) = prve, časněji, vorher, früher, vor, bevor, erstlich, vorerst, ehe. Jg. D. než se naděje. V. Čím dříve, tím lépe. Čím dřív, tím líp. Lb. Dříve sám se uč, než jiné učíš. Dědic dřív ustanovený. D. D. sta let. Plk. D. tří let všecky vyplení. Br. Dřív čtyř let koně k jízdě nebéře. Vrat. D. hodiny, pomyšlení. V. Dříve času se narodil. V. Zemříti d. jiného. Děti d. let rozumných zemřely (než dospěly). V. D. roku toho pykati bude. Us. Vz Genitiv. — Superlativ: nejdříveji, nej- dříve, nejdřív = nejprve, am ersten, baldigst, nächstens. On tam n. přišel, se dostal. Har. Co nejdříve přijíti. Jg. Půjdu k němu, ale nejdřív (nejspíše) nebude doma. Šb. Vz Než.

51831   Dříve Svazek: 6 Strana: 0147
Dříve. Mkl. Etym. 50., Bž. 23 D. nebo později, über kurz o. lang. Dch. Již dřív roku drahé víře učíte. MP. Nevrátí se dřieve večera. BO. Sešla k tvému hrobu dolóv dřiev všech jiných apoštolóv. Hr. ruk. 93. Což sú dřéve zemené súdili a nalezli; Manželku Krejerovu dřéve Pillingovu; Žena jeho to věno ve dskách dřéve měla, dřéve než Janovi dáno bylo; Dřéve než biskupem byl. Půh. I. 200., 231., II. 3.. 408. Dřéve řečený. NB. Tč. 91., List hrad. 1423., Pč. 25., Půh. I. 158., 375., 378. Ktož chce spasen býti, dřéve všeho potřebie jest, aby . . .; Kristus jest z podstaty otcovy dřéve všech věkóv urozen ; Dřéve's na mě byl laskav; Ale dřéve všeho majíc mezi sebú ústavnú milosť. Št. Ku. š. 7., 15., 38., 89. Neroďte súditi dřéve času. Št. Dřieve než otejdu a viec nebudu; Jež (seno) dřiev než sě vytrhne, zsechlo jest. Ž. wit. 38. 14., 128. 6. Dříve času se světa sejíti. Sdl. Hr. I. 20. — Dříve než..., až. Dřieve než by (zavazený úřad) byl vyvazen, až by sě veliká závada stala zemi. O. z D. 93. (Čechové pozdější) dřéve než na ne- přátely vyndiechu, až svú zemju zbubiechu. Dal. C. 79. (Listy filol. 1883. 274.). D. s genit. přirovn. vz Brt. S. 3. v. 49. 2. b. Za gt. nastupuje též pád předložkový od, nad anebo nominativ s částicí než. Vz ib. 50. Pozn.

51832   Dříve Svazek: 10 Strana: 0574
Dříve než kočka vejce snese. Rgl.

51833   Dřívečko Svazek: 1 Strana: 0309
Dřívečko vz Dřevo.

51834   Dříveji Svazek: 1 Strana: 0309
Dříveji vz Dříve.

51835   Dřívěji Svazek: 9 Strana: 0434
Dřívěji m. dříve jest novotvar. Mtc. 1901. 154.

51836   Dřívejmenovaný Svazek: 10 Strana: 0058
Dřívejmenovaný. D. král. Mill. 9., 5a.

51837   Dřívějšek Svazek: 1 Strana: 0309
Dřívějšek, šku, m. Proti d-ku je lepší. Us.

51838   Dřívější Svazek: 1 Strana: 0309
Dřívější = bývalý, der frühere, vorhe- rige. D. domácí pán byl lepší. Us. Bude po dřívějším vyšetření trestán, nach vorherge- hender Untersuchung. Řád stavění.

51839   Dřívek Svazek: 1 Strana: 0309
Dřívek, vku, m. Proti dřívku, im Ver- gleiche zu dem Früheren.

51840   Dříveřečený Svazek: 10 Strana: 0058
Dříveřečený. D. král, pán. Mill. 5a.

51841   Dříví Svazek: 1 Strana: 0309
Dříví vz Dřevo. — Dřívko vz Dřevo.

51842   Dříví Svazek: 8 Strana: 0066
Dříví. Dokavadž cesta dobrá, jetiť jest pro d. Bl. Gr. 312.

51843   Dříví Svazek: 9 Strana: 0045
Dříví. Ty děti rostou jako d. v lese (bez dohledu). Hoř. 117. Jakosť d. Vz KP. VII. 208. nn.

51844   Dříví Svazek: 10 Strana: 0058
Dříví. D hraněné (trámy, stěny, povaly, krokve, polštáře), řezané (prkna, topinky, krajiny), štípané (šindel, povalové štípané). VzKP. IX. 264. nn.

51845   Dřívíčko Svazek: 6 Strana: 0147
Dřívíčko, vz Dřevo.

51846   Dřivínov Svazek: 6 Strana: 0147
Dřivínov, a, m. (Hřivínov), ves v Chebsku. Blk. Kfsk. 287.

51847   Dřívko Svazek: 6 Strana: 0147
Dřívko, a, n., vz Dřevo. D-ka na sirky, vz KP. IV. 659.

51848   Dřívko Svazek: 8 Strana: 0066
Dřívko = sirka. Jeinn., mor. Buděj. Brt D. II. 308. — D. == bečička, Fässchen. Mělo se jim dávati (za služby) jedno d. piva. 1678. Vést. op. 1893. 36.

51849   Dřívko Svazek: 9 Strana: 0045
Dřívko, a, n. Boží d. = brotan. Slez. Čes. 1. VII 128.

51850   Dřívní Svazek: 1 Strana: 0309
Dřívní = dřevní. D. obyvatelé, Sych., zvolení. Troj.

51851   Dřívnosť Svazek: 6 Strana: 0147
Dřívnosť = dřevnosi. Ssk.

51852   Dřivosť Svazek: 6 Strana: 0147
Dřivosť, i, f., abreibende Beschaffenheit. Šm.

51853   Dřivý Svazek: 1 Strana: 0309
Dřivý, abreibend. Nej.

51854   Dřizati Svazek: 6 Strana: 0147
Dřizati, vz Dřízdati. Rk.

51855   Dřízda Svazek: 6 Strana: 0147
Dřízda, y, f., die Plauscherin. Rk. — D. = dřízdal. B. Pk.

51856   Dřízdačka Svazek: 1 Strana: 0309
Dřízdačka, dříztačka, y, f. = sračka. Na Mor. a v Klatv. Die Scheisse.

51857   Dřízdal, a Svazek: 6 Strana: 0147
Dřízdal, a, m., wer den Bauchfluss hat; der Plauderer. Šm.

51858   Dřízdati Svazek: 1 Strana: 0309
Dřízdati, dříztati = chvístati, sračku míti. Die Scheisse haben. Na Mor. a v Klatov.

51859   Dřízdati Svazek: 6 Strana: 0147
Dřízdati také = žvaniti. B. Pk.

51860   Dřizdna Svazek: 6 Strana: 0147
Dřizdna, y, f. =pleskna, die Schwätzerin. Mor. Bkř.

51861   Dřizdoň Svazek: 7 Strana: 1237
Dřizdoň, ě, dřizdil, a, m. = mluvka. Mor. Vhl.

51862   Dřizdula Svazek: 6 Strana: 0147
Dřizdula, y, f. = dřizdna. Slez. šd.

51863   Dřízek Svazek: 1 Strana: 0309
Dřízek = střez. Us. na Mor. Mřk.

51864   Dřízek Svazek: 6 Strana: 0147
Dřízek. Také v Cech., vz Dřez.

51865   Dřízek Svazek: 10 Strana: 0574
Dřízek, zku, m. = hořejší čásť másnice, abv mléko nevystřikovalo. Litom. 63.

51866   Dřízga Svazek: 6 Strana: 0147
Dřízga, y, f. = dřízha, der Splitter. Ostrav. Tč. - Cf. Mkl. Etym. 50.

51867   Dřízha Svazek: 1 Strana: 0309
Dřízha, y, f., zastr. = tříska. Rkk., Ras. Ein Span. Vz Dřiezha.

51868   Dřízha Svazek: 6 Strana: 0147
Dřízha, der Splitter. Bž. 51. Vlezla mi dřízga do nohy; Dřízgu z nohy vypchnúť. Ostrav. Tč. Bodeta na sě kopíma, vznidú drízhy mezi nima. Aix. V. v. 1578. (HP. 38.) — Vsie dřiezhy (der Span), lúčky sežžech Rkk. 58.

51869   Dřízha Svazek: 7 Strana: 1237
Dřízha, y, m., Span, m. Cf. Mkl. Etym. 361.

51870   Dřízhal Svazek: 6 Strana: 0147
Dřízhal, a, m., der Spanmacher. — D. Jan, řed. čes. realky v Brně, nar. 1831. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 190.

51871   Dřízhati Svazek: 1 Strana: 0309
Dřízhati = třísky štípati, schleissen, St. skl. — 2. D., s třeskem lámati, co čím: ruce kolem d.. V., zerschmettern.

51872   Dřízhati Svazek: 7 Strana: 1237
Dřízhati, schleissen. Cf. Mkl. Etym. 361.

51873   Dřízka Svazek: 1 Strana: 0310
Dřízka, y, f., tříšťka (zastr. ). Kat. 2885.

51874   Dřízka Svazek: 6 Strana: 0147
Dřízka. Dřízky ot těch kol s nebesa třeštiechu. Kat. 2885.

51875   Dřízno Svazek: 6 Strana: 0147
Dřízno, a, n. Sdl. Hr. II. 71.

51876   Dříztka Svazek: 10 Strana: 0574
Dříztka, y, f. Husí d. = žvanil. Brt. Sl. 67.

51877   Dřizžeč Svazek: 1 Strana: 0310
Dřizžeč, žče, m., drvoštěp, zastr. Gl.

51878   Dřižďálka Svazek: 6 Strana: 0147
Dřižďálka, y, f., die Berberisbeere. Dch. Lépe: dřišťálka,

51879   Dřižeti Svazek: 6 Strana: 0147
Dřižeti, vz Držeti.

51880   Dřižeti Svazek: 8 Strana: 0066
Dřižeti = držeti. Z. wit. 106. 9. — Gb. H. ml. I. 391.

51881   Dřižna Svazek: 6 Strana: 0147
Dřižna, y, f, mlýn u Třebechovic.

51882   Dřkolna Svazek: 10 Strana: 0058
Dřkolna (drzkolna), lesa (de arboribus). Rozk. P. 557.

51883   Dřum Svazek: 1 Strana: 0315
Dřum = dřív. Kb. Us. v Krkonoš.

51884   Dřvi Svazek: 1 Strana: 0316
Dřvi, gt. dřví, pl., f. = dvéře, die Thür. Výb. I. Nesluší mezi dřvi prsta vložiti. Dal. Rozrazí dřvi mlatem. Rkk.

51885   Dřvi Svazek: 6 Strana: 0158
Dřvi. Za Výb. I. přidej: 595. Za Rkk. přidej: 28. Za Dal. přidej: 90. Dveři strč. dřvi. Bž 43. — Dřvi z dvři. Mkl. Etym. 53. Cf. Dvř. - Hr. ruk. P. 999., 1035. a M. 780. D., ostium. Ž. wit. 95. 8., 140. 3. Lidié se ve dřvi řítili; Ze dřví domu svého; Dvoje dřvi biechu svatyně. BO. Jest blízko a ve dřvech. ZN. U dřví stojíš. Pravn. 1373. Skrze ty dřvi prošel; Druhé dřvi otvie- rám tobě; Třetích dřvi tobě naháji. Pravn. 1414., 1421., 1427.

51886   Dřvi Svazek: 7 Strana: 1238
Dřvi, dřěvi, dveři, ostium. Komnatnie dveři. Kat. str. 28. Porfyrus dřvi otrazi. Kat. str. 142. Hrobové dřvi. Zrcd. 8. a. Vz víc v Jir. Mor. 39.

51887   Dřvi Svazek: 8 Strana: 0067
Dřvi, nom., akkus. O pův. a tvarech vz Gb. H. ml. I. 77., 548., Gb. Km. -i. 18., 20.

51888   Dřvi Svazek: 9 Strana: 0046
Dřvi. Novotvary: dveře, dvéře. Gb. H. ml. III. 1. 364.

51889   Dřvi Svazek: 10 Strana: 0060
Dřvi. Sr. Gb. Slov. Jáť jsem d. Kar. 93.

51890   Ds Svazek: 1 Strana: 0319
Ds. Z této skupeniny vysouvá se d: dasi m. dadsi (dáš), věsi m. vědsi (víš), jéd-si = jíš. Vz Vysouvání souhlásek. Kt., Bž. - Ds smě- žďuje se v c: jedenáct m. jedenádst (jeden na desěť). Vz Rozlišování; C (ve vých. Čech. ).

51891   Ds Svazek: 7 Strana: 1239
Ds spodobuje se v ts a mísí se v c ve slovech: ocavad, ocud, pocedník, dvacet etc. Dol. a j. List. fil. 1891. 431

51892   ds Svazek: 8 Strana: 0067
ds mění se v c: čadský — čacký, podsíň — pocíň. Uš. Vz Gb. H. ml. L 407. V Sacké m. v Sadské. V. Kal. 199. Vocaď, pocedlo (pod- sedlo), cka z dska. Dšk. Jihč. I. 14.; v dc: přědcě m. před sě, dvadceti m. dvadseti. Gb H. ml. I. 491.

51893   Ds = c Svazek: 6 Strana: 0162
Ds = c: předse — přece.

51894   Dsera Svazek: 10 Strana: 0060
Dsera = dcera. Milí. 117.

51895   dsk Svazek: 8 Strana: 0068
dsk mění se v dck: deky m. dsky. Gb. H. ml. I. 480., V. Kal. 45.

51896   Dska Svazek: 1 Strana: 0319
Dska, y, dat.: dště, f. Už táhne ode dsky (= dodělal co vrhcábník, co karbaník atd. ). Vz Prodělání (stran přísloví). Č. Dskám starosť neškodí. Vš. VI. 10. Ostatně vz Deska, a mimo to vz více o dskách zemských v S. N. II., Rb. str. 266.

51897   Dska Svazek: 7 Strana: 1239
Dska = prkno. Ev. ol. 53., Mill. 99., Ev. víd. 53. Cf. Deska. D. zemské. Cf Tk. VIII. 512 , D Lhrg. 184.

51898   Dska Svazek: 8 Strana: 0068
Dska. Strč. skloň. Vz Gb. Km. -a. 12. D. = prkno. Ev. vid. 91. Luc. 5. 19. (Mně.). — D. zemské shořely 5./12. 1541. 0 jejich obno- vení cf. Snm. 1. 523. im.

51899   Dsky Svazek: 8 Strana: 0541
Dsky jsú jako řkúc všeho práva konec a všech jistot jistota. Tov. 64.

51900   Dsky Svazek: 10 Strana: 0060
Dsky. Sr. Jir. Prove 56

51901   Dsto Svazek: 6 Strana: 0162
Dsto = sto, zastr. Dvě dsté. Hus I. 63. — NB. Tč. 237.

51902   Dš Svazek: 7 Strana: 1239
Dš spodobuje se v tš a mísí se v č: radši — rači, slačí — pručí. Dol. List. fil. 1891. 431.

51903   dš Svazek: 8 Strana: 0068
dš smíšeno v č: počev z podsev, pocit z pod- šiti; raci z radši, felčar z Feldscherer. Gb. H. ml. I. 407. Počev, svěčí mu, mlačí chlapec. Dšk. Jihč. I. 14. Chučí z chudší. V Ohromecku. List. fil. 1894. 278.

51904   Dščavý Svazek: 10 Strana: 0060
Dščavý = deštivý. Vz Gb. Slov.

51905   Dšče Svazek: 10 Strana: 0060
Dšče = prútice, cares (de arboribus). Prešp. 565. — Gb. Slov.

51906   Dščepek Svazek: 7 Strana: 1239
Dščepek, dštěpek, pku, m., clepsydra, zastr. Rozk.

51907   Dščevý Svazek: 1 Strana: 0319
Dščevý, zastr. = dešťový. D. bystřina. Rkk. 54.

51908   Dščevý Svazek: 7 Strana: 1239
Dščevý. D. vody, pluvia. B. olom. Matt. 8. 25.

51909   Dščice Svazek: 10 Strana: 0060
Dščice, deščice, e, f., zdrob. deska. Gb. Slov.

51910   Dščička Svazek: 10 Strana: 0060
Dščička, deščička, y, f. = psací tabulka. Gb. Slov.

51911   Dščieti Svazek: 6 Strana: 0162
Dščieti, dščal, dščěli, pluere; dščíti, dšču, dščil (podlé IV.). Dščalo jest na ně maso. Ž. kl. 77. 27. Dščil osidla, pluit laqueos. Ž. wit. 107. Střely dščichu jako příval s mrakov. Rkk. 48. Cf. Dčíti, Dštíti, Listy filol. 1884. 452.

51912   Dščievý Svazek: 6 Strana: 0162
Dščievý = dešťový. D. vody. ZN.

51913   Dščirad Svazek: 7 Strana: 1239
Dščirad, dštirad, u, m., surix, zastr. Rozk. Pršp. 30. 13.: dširada, surtix.

51914   Dščíti Svazek: 1 Strana: 0319
Dščíti = pršeti.

51915   Dščíti, dščeti Svazek: 7 Strana: 1239
Dščíti, dščeti, dšťovati = pršeti. Dščila jim manna. Ž. kl. 77. 24. (67. 27 , 10. 7.). Cf. Dzčíti.

51916   Dščivý Svazek: 8 Strana: 0068
Dščivý, nově. deštivý. Krami. 37G. — Gb. H. ml. I. 169.

51917   Dščka Svazek: 10 Strana: 0060
Dščka, y, f. = deska. Mill. 215.

51918   Dščovánie Svazek: 7 Strana: 1239
Dščovánie, n., pluvia. Ž. kl. CMD. 2

51919   Dščový Svazek: 6 Strana: 0162
Dščový = dešťový, zastr. Kropie d. BO.

51920   Dščový Svazek: 7 Strana: 1239
Dščový. D. krópě. B. ol. Jerem.

51921   Dščový Svazek: 8 Strana: 0068
Dščový, novč. deštivý. Pror. Jer. 3. 3. — Gb. H. ml. I. 169.

51922   Dšenie Svazek: 10 Strana: 0060
Dšenie, dešenie = dechnutí, Hauch. Vz Gb. Slov.

51923   dšinouti co Svazek: 10 Strana: 0225
dšinouti co stranou = odložiti. Stan. II. 2.

51924   Dšťavý Svazek: 1 Strana: 0319
Dšťavý, dštivý = deštivý, deštný (zastr. dštěvý, dšďový), regnerisch. Dšťavý den. V.

51925   Dšťavý Svazek: 6 Strana: 0162
Dšťavý = deštivý.

51926   Dštěpek Svazek: 7 Strana: 1239
Dštěpek, vz Dščepek (2. dod.).

51927   Dštěvý Svazek: 6 Strana: 0162
Dštěvý = dešťový. D den, oblak, kropie. BO.

51928   Dštěvý Svazek: 8 Strana: 0541
Dštěvý = dešťový. D. červ, voda. 1440. Mns. fil. 1896. 428.

51929   Dštiavý Svazek: 8 Strana: 0068
Dštiavý = deštivý. Den. d. Háj. Herb. XL b.

51930   Dštirad Svazek: 7 Strana: 1239
Dštirad, vz Dščirad (2. dod.).

51931   Dštíti Svazek: 1 Strana: 0319
Dštíti, dštím, 3. os. pl.: dští, dšti, dště (íc), dštil, dštění, (zastar. dšťovati), dštívati = deštěm spouštěti, regnen lassen, regnen. — abs. Dští (prší slabě). Us. — co: D. budou déšť. Štelc. D. výmluvnosť. Kom. Oblakové dštěte spravedlnost'. Br. Dštíti divy a zázraky. — (co) kam, na co, na koho. Nedštil Hospodin na zemi. Br. I dštilo jest na ně jako prachem maso. Pís. br. Na nás hojnou dštíš své lásky rosu. Puch. — čím. Bůh vodou dštil. L. D. krupobitím, Hlas., rosou, Štelc., sirou, Rk., moudrostí, Kom., ohněm. D. Hory d. budou mstem. Br. — čím kam, na koho. Dštil na ně manou ku pokrmu. Br. Dštil ohněm na Sodomu. Štelc. Dštil jest velikým krupobitím na zemi aegyptskou. Štelc. Milosť nebes na národní roli blahou bude dštíti vlahou. Koubek. — komu. I dštila jim mana. Ps. ms. — s čeho (pro koho) čím. Hospodin dštil s nebe ohněm a sirou. Jel. Onť pro nás chlebem s nebe dštil. Kom.

51932   Dštíti Svazek: 6 Strana: 0162
Dštíti, vz Dščieti. — abs. Mušky šlí (= dští, prší-li za palčivého počasí drobně. U Uh. Hrad.). Tč. Dštil jsem, plui. BO. — kam. Modlil se, aby nedštilo na zemi. ŽN. Čiesť (čásť), na nižto jsem nedšt.il, uschla jest. BO. — čím. Kštice jeho dštily krví. Hdk. On dštil výmluvností a vyučoval je. Kom L. 118. Mestem vinným dštěte horv. Jir. Anth. III. 76. (A. Marek). Cf. Pršeti.

51933   Dštivokropce Svazek: 6 Strana: 0162
Dštivokropce, e, m. - duch kRopící deštěm. Kal. Bás. 201.

51934   Dštivý Svazek: 6 Strana: 0162
Dštivý = deštivý. D. příval, Msn. Or. 27., čas, tempus pluviae. BO.

51935   Dšťóv Svazek: 1 Strana: 0319
Dšťóv = dešťův. Výb. I.

51936   Dšťóv Svazek: 6 Strana: 0162
Dšťóv. Za Výb. I. přidej: 667.

51937   Dšťovati Svazek: 7 Strana: 1239
Dšťovati, vz předcház: Dščíti.

51938   Dšťové Svazek: 1 Strana: 0319
Dšťové = dešťové (zastr. ).

51939   Dšťovka Svazek: 1 Strana: 0319
Dšťovka = dešťovka.

51940   Dšťový Svazek: 1 Strana: 0319
Dšťový — dešťový. Den d. Troj., Háj. Regen-, regnerisch.

51941   Dt Svazek: 1 Strana: 0319
Dt. V skupenině dt rozlišuje se'd v s (tedy se mění dt v st): vlasť m. vladť, krásti m. krád-ti. Vz Rozlišování. D.

51942   Dt Svazek: 6 Strana: 0162
Dt: ved + ti = vésti, pad + ť = pasť, klad + ti = klásti, pod. přísti. housti, slasť, strasť, přástva. Vz Gb. Hl. 107. V infinit, mění se na Frenštatsku, Štrambersku a Pří- borsku dť v cť (v Čech. v ct): vecť, kracf. Brt. D. — Ďť zní na Mor. místy jako ť (č): poďtě = potě, buďtě = butě. Brt. D.

51943   ďt Svazek: 8 Strana: 0068
ďt, ď odsuto: veto z veďte, biete z hleďte, pote z poďte. Dšk. Jihč. I. 17. — ďt mění se na Zábř., Litov., Kon., Jevíc., Dač., Teleč., Jemnic, v jt: poďte — pojte, hleďte — hlejte Ert. D. II. 128., 112., 278., 269. U Drahaii se nemění: poďte. Ib. 101.

51944   Du Svazek: 1 Strana: 0319
Du, zastr. = dul (z douti).

51945   Dual Svazek: 1 Strana: 0319
Dual, u, m. = dvojný počet. V strčeš.: 1.. 4., 5.: pávy, hráča, ženě, róži, kosti, slově, poli, znamení; 2., 6. pávů, hráčů, ženú, róžú, kostiu (-fú) slovu, polú, znamenjú; 3., 7. pávoma, hrá- čema, ženama, róžema, kosťma, slovoma, po- lenia, znameníma. Kz. Staroslovanština má dual ve všech sklonných slovech ve všech pádech a osobách a užívá ho, kdykoliv o dvou věcech řeč jest. U nás trval asi do druhé polovice 16. stol. U některých spisovatelův jeví se i později ještě zde onde dual substantiv. Šb. Omámila syny, vy sta mé starosti podpora. Pass. Z těch čtyř kol dvě spolu běžele. Kat. 2784. Jemu sta biele koleně jako dřevo ztvrdle. Pass. Na svú kolenú poklekši. Kat. 3323. Vidita moji oči. Kat. 3293. Spě svoji ruce krásně, vznesši svoji oči jasně; Vě sirobu nesle mnoho let; Netbajta, vstaňta a sě ne- lekajta. Kat. 3324., 332., 2544. Nyní se užívá dualu jen při některých jménech, znamenají-li dvojité částky těla: oči, uši, ruce, rty, prsa, nohy, kolena, ramena; potom u: dvě, dva, obě, oba, dva česká, stě, rodiče, koně (ve všech n. jen v některých pádech; vz tato slova). Jinak dual zanikl kromě instr. (u bás- níkův a v obec. mluvě): holuboma, duboma, hráčema, mečema, rybama, růžema, kosťma, daněma, slovoma, polenia, znameníma, náma, váma, mýma, tvýma, našima, vašima, dobrýma atd. Mk. Co sa stalo za horama? Suš. 96. Dláždiť dlažičkama. Er. Před těma našima vratama. Er. Za těma černýma očima. Er. Dokud jsi nechodil ještě za jinejma. Er. Na Slov.: S dvoma bratma; s troma hlavama. Pov. 294., 295. (Mkl. S. 42., 38. ). Instrumental pl. v -ma (hadama, mužma či mužema, slo- vama, mořema, ženama, růžema, kosťma či kostěma, dětma, telatama atd. ) povstal v obec. mluvě vlivem dualu, poněvadž dual ještě dlouho žil z části vědomě, z části nevědomě v lidu, když už dávno byl vytlačen ze spi- sovné mluvy, při čemž koncovka rodu žen- ského (-ama) převahu dostala. Jiní vykládají původ tohoto vulgárního instr. pl. tím dů- vodem, že prý obecná mluva ve tvarech spisovných, hady, muži, slovy, moři atd. ' významu instrumentalu dosti zřetelně necítí, any prý více než jednoho výkladu dopou- štějí. Tomuto učení však nemůžeme zcela přisvědčiti, všimneme-li si pl. instr., slovy, ' jenž více než jednoho výkladu nedopouští, podobně ve tvarech pl. instr., ženami, rů- žemi, kosťmi, dětmi, zvířaty' nikdo nebude hledati více než jediný smysl. Prk. — Dualu užívá se i tenkráte, když řeč jest o více ře- čech, znamenají-li dvojité částky lidského těla: Národové pozdvihli svých očí a rukou k Bohu. — Přívlastkové adj. klade se také do dualu; spí otevřenýma (= otevřenými) očima, pozornýma (=pozornými) ušima. Knst. Viděl jsem ho svýma očima. Us., Mřk. Vz Číslo dvojné. Oko.

51946   Dual Svazek: 6 Strana: 0162
Dual. Na Zlínsku zachovaly se skrov- nější zbytky jeho nežli v češtině: oči, uši, ruce, na rukú, do nohú. Brt. Na jihových. Mor. zbyly tyto tvary: ruce, do rukú, do očú, do ušú, očima, do očí, ušiáma, očiáma. Brt. v Osv. 1854. 57. U Přerova jest řídký; tam vůbec: ruky, ruk; jen: rukama se drží. Kd. O d. vz také: S. Ň., Bž. 64., 130., Jir. Nkr. 67., Šf. Poč. ve Výb. I. při jednotlivých deklinacích a konjugacích. Z hojných dokladů, svědčících o zkáze dualu v Ž. kl. uvádí Šafařík tyto: vizte rucě moji a nohy mé; zde po duale ruce moji hned následuje plur. nohy mé, ač patrně je řeč o 2 nohách, a slovo toto dle Šafaříka často správně v duale se vyškytá. — Spasitelovy nohy běchu trudny. — A když ta dva bratřencě Ka- rinus a Leuchius všecknu svú řeč odmluvišta, inhed před jich očima zmisašta. Zde je plur. jich spojen s dualem očima. — Když uzřel dva bratry ... ana zavlačita .. nebo běšta rybáře, i řekl k nima: poďta po mně, a učiním z vás rybáře lidské: tehda oni... šli za ním. Zde je hojně dualů, ale i plur.: vás, oni, šli. — V textě, jejž Šafařík otiskuje na str. 69—70. vyskytuje se též plur. mezi dualy: jdeta . . . mluvěšta, . . . řechu, . . . od- mluvichu, .... počešta ... neznata . . inhed jsta prozřela. . v nás . . s náma . . šla . . . nalezli . . počešta. — Též v Počátcích stč. ml. zaznamenal Šafařík více dokladů o zkáze dualu: na str. 54. oči plamenej, z nichžto ...; vedlé správného „svoji světěj ruce k nebe- sóm vzved" vyskytá se v téže vazbě: svoji světí rucě (Pass.); na str. 75.: rucě, ježto běsta svázaně (Pass.). I v tomto příkladě je plur. ježto uprostřed dualů. (Vz i str. 60. a 72.) Ve Hradeckém ruk. čte se: (Des. 1077. a sl.): ať postavím láhvici dvě oleje a na- plně je. Po duale láhvici dvě hned násle- duje plur. je místo du. ji. V Alex. BM., která pochází ze druhé polovice XIII. stol., vyskytá se ve v. 87. a sl.: Bessuš čužto s Nabarzanem, jižto . . ., ač tedy je o 2 osobách řeč, objevuje se tu plur. jižto místo du. ježto. Brandl uvádí ve své Obraně LS. mezi jinými i tyto doklady (str. 118.): to jeje dvě děvcě uzřevše m. uzřevši; — oně (děvcě) v tvář jemu uzřevše užasše sě ve- cesta, plur. uprostřed dvojného č. (Pass.). — Tehdy Božej a Mutyně Vršovici; svých kniežat praví vražedlníci, jesta sě o tom mysliti, kako bysta mohla kniežecí plod za- tratiti. (Dal. LIV. v. 1.—4.) — Kn. Rožm- berská klade téměř všudy důsledně dual, ač i v ní se čtou věty: ale o dědinu sě právo mají súditi, že sta sě směla držeti, že sta sě mohla vdávati a toho se právem držela. — Podobně v Řádu práva zemského : máta ohledati ta komorníky. . má zpadnúti na komorníky ty; — tato dva dolepsaná přišli (Půh. kn.) a j. Nár. listy 1886. č. 310. příloha.

51947   Dual Svazek: 7 Strana: 1239
Dual. Cf. Kvř. Ml. 65.—66., Gb. Ml. II. 62., D. Lhrg. 255. nn. O d. v češtině. Na- psal J. Pelikán v progr. gymn. králové- hrad. za r. 1887., 1888. Nesprávnosti d-lu Vz Jir. Mor. 80.

51948   Dual Svazek: 8 Strana: 0068
Dual. O d. v Háj. Herb, a V. Kal. vz List. fil. 1894. 385. O d. ve spisech Husových vz ib. 1893. 161, nn.

51949   Dual Svazek: 9 Strana: 0046
Dual. Sr. Gb. II. ml. III. I., 45., Rozb. III 736, 743. (příklady).

51950   Dualin Svazek: 6 Strana: 0163
Dualin, u, m. = druh trhací látky. S. N. XI. 381., KP. IV. 480.

51951   Dualin Svazek: 8 Strana: 0068
Dualin = třaskavina podobná dynamitu. Vz Ott. VIII. 65.

51952   Dualism-us Svazek: 1 Strana: 0320
Dualism-us, u, m., lat., učení o dvojici; dvojicnosť; dualista, y, m. (dle „Despota"), přívrženec dualismu. Anhänger des Dualismus.

51953   Dualismus Svazek: 6 Strana: 0163
Dualismus = zřízení státní, dle něhož v některém soustátí jenom 2 státy n. 2 ná- rodnosti vládnou. V Rakousku je od r. 1867. Vz S. N. II.

51954   Dualismus Svazek: 8 Strana: 0068
Dualismus uznává duši a hmotu za dva různé podklady. Vz Mus. 1894. 324. D. ve filosofii, vz Ott. VIII. 65., v theologii, ib. 66.; d. jako soustava vládní, ib. 67.; d. v hospo- dářských účtech. Vz ib. 67.

51955   Dualista Svazek: 7 Strana: 1239
Dualista, y, m., přívrženec dualismu. Us.

51956   Dualista Svazek: 8 Strana: 0068
Dualista, Svt, 21.

51957   Dualistický Svazek: 6 Strana: 0163
Dualistický, dualistisch. D. náboženství, J. Lpř., ministerstvo. Nl.

51958   Ďub Svazek: 1 Strana: 0320
Ďub = Ďob.

51959   Dub Svazek: 6 Strana: 0163
Dub z dabri., sr. doubrava. Bž. 45. D., quercus, die Eiche, strom. D. cer, q. cerris, d. houbovatý, q. pseudosuber, hvězdnatý, q. stellata, pyraenejský, q. pyraenaica, kře- melák, q. peduneulata, die Stieleiche, Früh- eiche, šipák, q. pubescens, die reichhaarige E., bílý, q. alba, kaštanový, q. castanea, chrast, q. aegilops, stachelige Eiche, bar- vířský, q. tinctoria, hálkovec, q. infectoria, kermesový, q. coccifera, die Kenneseiche, česvina, q. ilex, immer grüne Eiche, lahodný, q. ballota, okrouhlolistý, q. rotundifolia, d. plut, q. suber, zelenavý, q. virens. Vz Rstp. 1394. — 1400. D. mořský, q. marina. Rstp. 1850. D. mezní (mezák), die Gränzeiche, obrovský, die Rieseneiche, krvavý, q. rubra, vlaský, q. escula Sl. les. Cf. Kk. 139., 140., 141., Čl. 117., 118., Čl. Kv. 138., Schd. II. 275., Kram. Slov., Rosc. 118, FB. 27., Slb. 283., KP. III. 308., 335., Sbtk. Rstl. 6., 13., 14., 32., 69.-86., Mllr. 85. D. jest strom francouzský, lípa německý; Slovanům byly i dub i lípa stromy posvátnými. Vz Mtc. 1879. 20. a násl. Falešné synečku, falešné jsi hrubě, že mně ukazuješ svó lásku na dubě; Posadil ju pod dubem, živ se tady bukvú, žaludem. Sš. P. 236., 367. Ej duby, duby, zelené duby, zelená dubina; píše mi milý lístoček malý hore od Budína. Sl. sp. 15. Roste, roste dub, na tom dubě 12 haluzí, na každé haluzi 4 hnízda a v každém hnízdě 7 mladých (rok, měsíce, neděle, dni). Mor. Brt. Jsou-li květy dubu pěkné, bude úrodný rok. Tč. Červík malý velký dub ztráví ne proto, že tuze kouše, ale že často točí; Ne- třeba se třtině báti, větrové když dub vy- vrátí. Bž. exc. Když dub padne, snadno se přeskočí. Prov. Tč., Lpř. — D. Karlův (Karla II.), die Karlseiche, souhvězdí. Nz., Stč, Zem. 25. — D. = muž silný. Dub protiv dubu zřieti ze vsieho lesa. Rkk. — D. = tvrdo- hlavec. Kšá. Stál jako d. (neříkal nic). Us. Hnšk., Dch. Dub dobová. Vz Rod. Prk. — D., vsi u Olomouce, u Vlašimě, u Tábora, u Nechanic a u Volyně, Blk. Kfsk. 1301., Sdl. Hr. I. 180., II. 227., 242., III. 302., IV. 369.; sam. u Něm. Brodu, u Sušice, u Dne- spek; D. Malý, Klein-Aicha, ves u Čes. Dubu; D. Starý, Alt-Aicha, ves tamtéž, Blk. Kfsk. 1301.; Ľ. Český u Turnova, mě. Tf. Odp. 295., 323., Blk. Kfsk. 1301. D., dle PL. Duby, Daub, ves u Hranice na Mor. D. ol. VIII. 59. Lid v okolí Dubu vyslovuje o m.: u, proto převzdívají Dubským: Aha, vy ste z Dobo, co tam roztahojó hobo! Brt. v Osv. 1884. 32. Vz Duby. — D., pole pole u Otaslavic. Pk. — Cf. S. N. — D., os. jm Blk. Kfsk. 1301.

51960   Dub Svazek: 6 Strana: 0163
Dub, u, m. = zobák. Mkl. Etym. 404.

51961   Dub Svazek: 7 Strana: 1239
Dub. Cf. Mách. 3., 10., 12., 23—24., 63.

51962   Dub Svazek: 8 Strana: 0068
Dub. Cf. Ott. VIII. 68. nn. 0 pův. cf. Gb. H. ml. I. 46. Suk, dub, buk (říkej rychle po sobě). ČT. Tkč. Od dubu nelze chtíti leč po- leno, (od lidí hrubých nic lepšího). Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill. S duba padlá žaloba = neočekávaná, Phľd. 1894. 662. — Postavit duba (postaviť se na hlavu). Phľd. 1894. 550., 315.

51963   DuB Svazek: 9 Strana: 0046
DuB. O příslovích atd. vz Zát. Př. 309. ?. O sklánění vz Gb. H. ml. III. 1. 23. (vzor).

51964   Dub Svazek: 10 Strana: 0477
Dub (vlastní jm. ) z Velimě. Arch. XXI. 106.

51965   Dub, u Svazek: 1 Strana: 0320
Dub, u, doubek, bku, dubec, bce, dou- beček, čku, dubeček, čku, m., Jg., dubíček; dubčina, doubrava, doubravina, doubí, dubí, dubina = les dubový; dubové křoví, dubo- viště. D. letní (drnák), zimní (křemelák), korkový, Čl.; skalní, tvrdý, mezní, křemelák, zimnák; šipák, červcový (červec), borkový, vlaský (sladký, dub širokého listu, V. ), kašta- nolistý, červený. Jg. Vz víc v S. N. II. — D. černý, Ebenbaum. D. — Když dub padne, ledakdos třísky sbírá. Vz Neštěstí. Lb., Č. Na dubě nerostou než žaludy. Jg., Šp., Lb. Z žaludu nebude než dub. Chlap jako d. (veliký, silný). Lakomec i dubu lýka by dřel. Jg. Jednou ranou dub nepadne. Dub nepo- razíš jedním dechem (vz Strom). Č. I d. se pohne. Bern. D. na ráz nesetneš (neutneš). Bern. Mnohý d. k své záhubě topůrko dává; Velicí dubové dlouho rostou a chvilkou padnou. Pk., Lb. Z prázdného duba vyletí sova = Niektorá krava celé hovädo (když někdo něco sprostého poví). Mt. S. — D., Gerberlohe. Ms. — Dub, a, m. 1. muž silný. Mieři dub protiv dubu. Rkk.; 2. člověk tupý, hloupý, ťulpa, troup, lenoch, nemehlo. Tupý jako d. Jg. Hni se dube na pařezu (o lenochu). Č. Ty dube! Můj milý dube, co z tebe bude! Za úškem má dubovou tříštku (= hňup). Vz stran přísloví: Hloupý. Č. — Bouchá od dubu k dubu (= 1. tlučhuba, 2. marné domlouvání- se). Č. — Dub, u, m., Eiche. Jg. Dub Český, gt. Dubu Č-ého, m., město, Böhmisch-Aicha.

51966   Dubá Svazek: 1 Strana: 0320
Dubá, é, f., jm. města v Bolesl., Dauba (něm. ). Ondřej z Dubé.

51967   Duba Svazek: 6 Strana: 0163
Duba, y, f. = tečka. Val. Brt. D. 208.

51968   Dubá Svazek: 6 Strana: 0163
Dubá, vz S. N., Tk. I. 436., III. 420., IV. 725., V. 206., VI. 347., VIL 411., Tk. Ž. 220., Blk. Kfsk. 17., 781., Sdl. Hr. IV. 232.

51969   Ďubáček Svazek: 6 Strana: 0163
Ďubáček, čku, m. — zobáček. Vody se napijú (káčata), nažerú se pisku, otřepů ď-ky o zelenú lísku. Sš. P. 531.

51970   Dubáček Svazek: 7 Strana: 1239
Dubáček, čka, m = šoupálek. U Bohu- slavic. Šír. Pt.

51971   Dubáček Svazek: 9 Strana: 0046
Dubáček, čka, m., pták. Vz Šoupálek obecný.

51972   Ďubák Svazek: 1 Strana: 0320
Ďubák, a, m., staré, bezzubé dobytče, které místo zubů ďuby má, zahnloses Thier. Us. -

51973   Dubák Svazek: 1 Strana: 0320
Dubák, u, m. = duhovka. Eichenschwamm. Plk. —

51974   Dubák Svazek: 6 Strana: 0163
Dubák, u, m. = houba hříbek, der Eichen- schwamm. Mor. a slov. Šd., Hdž. Šlb. 86. — D. = čtyrkrejcarák, čtverák, ein Vierkreuzer- stück. U Jindř. Hrad., u Klat., na Slov. Hů., Mtš., Rr. Sb.

51975   Ďubák Svazek: 6 Strana: 0163
Ďubák, u, m. = zobák. Vz Ďubáček. Mor. Tč.

51976   Dubák Svazek: 7 Strana: 1239
Dubák, u, m. = čtyřkrejcar, Cf. Buko- vák (2. dod.). Us. Rgl

51977   Dubák Svazek: 8 Strana: 0068
Dubák, u, m. = hřib rostoucí pod duby. Brt. D. II. 514. z Dubé Ondř. Vz Vlč. Lit. 45.

51978   Dubánek Svazek: 6 Strana: 0163
Dubánek, nka, m., os. jm. Arch. II. 470., Pal. Děj. IV. 2. 477., Jir. Ruk. I. 172.

51979   Ďubanka Svazek: 6 Strana: 0163
Ďubanka, y, f., swertia, die Swertie, rostl. D. latnatá, s. perennis. Vz Rstp. 1077., Slb. 382. Laš. dub'anka (dubinka). Brt. D. — D. = pole u Velenov. BPk.

51980   Dubanský Svazek: 6 Strana: 0163
Dubanský. Blk. Kfsk. 1301.

51981   Dubany Svazek: 6 Strana: 0163
Dubany, dle Dolany, Duban vsi u Chru- dimě, u Libochovic a u Olomouce. PL., D. ol. IV. 102., 154. a j., Tk. IV. 598., Sdl. Hr. I. 253. O zdvořilém dubanském pastýři (v Libochovsku) vz Sbtk. Krat. h. 30.

51982   Dubárna Svazek: 1 Strana: 0320
Dubárna, y, f., Knoppermühle. Na Mor. Boč.

51983   Dubař Svazek: 6 Strana: 0163
Dubař, e, m., der Eichenpflanzer, -händler. Sl. les.

51984   Dubařství, n Svazek: 6 Strana: 0163
Dubařství, n., die Eichenkultur. Sl. les.

51985   Dubas Svazek: 6 Strana: 0163
Dubas, u, m., pol., nějaká loď. Jir. Obraz. 133.

51986   Ďubati Svazek: 1 Strana: 0320
Ďubati, vz Dobati.

51987   Dubati Svazek: 6 Strana: 0163
Dubati, ďubnouti. Ďatel na dube žalostne ďube, čo ma po milom, keď k nám nepríde. Sl. spv. 128. — Ď. = hroudy na poli roz- tloukati. Val. Vck.

51988   Ďubati Svazek: 7 Strana: 1239
Ďubati, vz Ďobati (dod.).

51989   Ďubatosť Svazek: 1 Strana: 0320
Ďubatosť, i, f., důlkovatosť. Grübigkeit.

51990   Ďubatý Svazek: 1 Strana: 0320
Ďubatý, ďubkovatý, ďubkovitý — zďobaný, dolíčkovatý, pockengübig. Us.

51991   Ďubatý Svazek: 6 Strana: 0163
Ďubatý v bot., vz Rst. 409.

51992   Dubčák u Svazek: 6 Strana: 0163
Dubčák u, m. = doubec. U Srbce na Hané. Bkř., Šm.

51993   Dubčanský Svazek: 6 Strana: 0163
Dubčanský, ého, m., os. jm Žer. Záp. II. 182., Jg. H. 1. 2. vd. 549., Sb. D. ř. 2. vd. 237., Jir. Ruk. I. 172., Sbn. 945., Sdl. Hr. I. 24.

51994   Dubčany Svazek: 6 Strana: 0163
Dubčany, dle Dolany, Dubschan, ves u Žatce, Tk. III. 59 ; Dubtschan, ves u Li- tovle. D. ol. L 279.

51995   Dubček Svazek: 6 Strana: 0163
Dubček, bečku, m., ves u Běchovic. Tk. II. 534.

51996   Dubček Svazek: 10 Strana: 0060
Dubček = dubeček.

51997   Dubčí Svazek: 10 Strana: 0060
Dubčí, n. = dubina. Brt. P. n. 719.

51998   Dubčice Svazek: 6 Strana: 0163
Dubčice. Sdl. Hr. IV. 307. 377*

51999   Dubčice Svazek: 9 Strana: 0434
Dubčice, hora u Podhradí. Sbor. slov. III. 7.

52000   Dubčina Svazek: 1 Strana: 0320
Dubčina = dubina.