142001   Lyndišový Svazek: 7 Strana: 1318
Lyndišový plášť. 16 stol. Wtr.

142002   Lyndišový Svazek: 10 Strana: 0618
Lyndišový v III. Přisp. za Linda oprav v: Lindyšový.

142003   Lyndyšový Svazek: 10 Strana: 0163
Lyndyšový. L. sukně. 1511. Arch. XIX. 9. Vz Lindišový.

142004   Lynchovati Svazek: 9 Strana: 0152
Lynchovati provinilce = potrestati bez řádného soudu. Vz Ott. XVI. 514., Lynčovati.

142005   Lynchův Svazek: 1 Strana: 0958
Lynchův (linčův) zákon, rozhodnutí lidu nad zločincem s opomenutím řádného soudu.

142006   Lynie Svazek: 1 Strana: 0958
Lynie, e, f., V., vz Linie.

142007   Lynk Svazek: 6 Strana: 0907
Lynk Mat., farář. 1834. Jg H. 1. 2. vd. 595., Jir. Ruk. I. 481.

142008   Lynk Svazek: 7 Strana: 1318
Lynk (Linek) Mat., kanovn. † 1747 Cf. Mus., 1891. 310.

142009   Lýno Svazek: 8 Strana: 0195
Lýno m. lajno, lejno. Slov. Gb. II. ml. I. 139.

142010   Lynzoun Svazek: 7 Strana: 1318
Lynzoun, u, m. = nějaké ovoce. Wtr. Obr. I. 662.

142011   Lyon Svazek: 1 Strana: 0958
Lyon, a, m., lat. Lugdunum, město ve Francii. Vz S. N. — Lyoňan, a, m. — Ly- onský. L. zboží, záliv.

142012   Lypač Svazek: 7 Strana: 1318
Lypač, e, m. = jazyk střevíce. Val. NZ. II. 229.

142013   Lýpati Svazek: 6 Strana: 0907
Lýpati = málo jísti, v jídle se babrati. Jen sa v tom lýpe! Val. Vck., Brt. D. 229.

142014   Lypothinia Svazek: 1 Strana: 0958
Lypothinia, e, f., řec., zádumčivosť. S. N.

142015   Lypska Svazek: 6 Strana: 0907
Lypska = vrch u Kouřimě. Blk. Kfsk. 1111.

142016   Lyra Svazek: 1 Strana: 0958
Lyra, y, f., z řec., strunový nástroj hu- dební, die Leier. Vz Lyrika a S. N.

142017   Lyra Svazek: 6 Strana: 0907
Lyra = hudební nástroj. Vz Rk. Sl. — L. = souhvězdí. Stč. Zem. 24., Schd. I. 217.

142018   Lyra Svazek: 8 Strana: 0561
Lyra. Popis její vz v Ott. XL 701. a.

142019   Lyra Svazek: 9 Strana: 0152
Lyra. Vz Ott. XVI. 518.

142020   Lyra Svazek: 10 Strana: 0168
Lyra. Vz Strh. Akust. 248.

142021   Lyrickodidaktický Svazek: 6 Strana: 0907
Lyrickodidaktický, lyrischdidaktisch. Nz., Jg. Slnosť. 144.

142022   Lyrickodramatický Svazek: 6 Strana: 0907
Lyrickodramatický, lyrischdramatisch.

142023   Lyrickoepický Svazek: 6 Strana: 0907
Lyrickoepický, lyrischepisch. Nz., Jg. Slnosť. 142.

142024   Lyrický Svazek: 1 Strana: 0958
Lyrický, lyrisch. Vy Lyrika.

142025   Lyrický Svazek: 6 Strana: 0907
Lyrický. L vřelosť, Sml. I. 14., písně. Vz Sš. P. 51., 776., 788. L. písně v Rkk. Vz Vlčk. 12. L. poesie. Vz Vor. P. 51., 84., 86., Jg. Slnosť. 86., 106.

142026   Lyrický Svazek: 9 Strana: 0152
Lyrický. L. básnictví. Vz Ott. XVI. 519.

142027   Lyrický Svazek: 10 Strana: 0168
Lyrický. L. zpěvy starší doby. Vz Nejed. 352.

142028   Lyričnosť Svazek: 6 Strana: 0907
Lyričnosť, i, f., die Lyricität. Pyp. K.

142029   Lyrika Svazek: 1 Strana: 0958
Lyrika, y, f., lyrické básnictví, nazvané ód lyry, jíž prozpěvování lyrických básní provázeli. Hlavní druhy lyriky jsou: píseň, oda, elegie. K písni lze přidružiti: sonet n. znělku, madrigal, rondeau, triolet, španěl- skou glossu i kantatu; k odě pak: hymnus, dithyrambu a rapsodii; k elegii: heroidu a snad i kanzonu. — L. světská a duchovní: umělá, prostonárodní. Vz více v S. N. IV., Bž. Způs. bás. 1. atd. a článek: Poesie.

142030   Lyrika Svazek: 6 Strana: 0907
Lyrika. Vz Lyrický, Bačk. Písm. I. 32., 339. L. doby nové předbřeznové od roku 1820.-1848. Vz ib. 339. L. novější doby. Ib. I. 32. O zástupcích 1-ky vz ib. 771. a násl. L. staré doby. Vz Vlčk. 50.

142031   Lyrika Svazek: 8 Strana: 0195
Lyrika, y, f. Staročes. 1. Vz Vlč. Lit. 287.

142032   Lyrism-us Svazek: 10 Strana: 0168
Lyrism-us, n, m. Nár. list. 1903. č. 80. 13.

142033   Lyrness-os, a Svazek: 1 Strana: 0958
Lyrness-os, a, m., mě. v Trojsku. — Lyr- nessan, a, m. — Lyrneský.

142034   Lyrník Svazek: 6 Strana: 0907
Lyrník, a, m. = pěvec. Tš.

142035   Lýrochvost Svazek: 6 Strana: 0907
Lýrochvost, a, m., menura superba, pták. Vz Schd. II. 451.

142036   Lyrochvost Svazek: 9 Strana: 0152
Lyrochvost, menura, pták. Vz Ott. XVII. 113.

142037   Lyrotvárný Svazek: 7 Strana: 1318
Lyrotvárný zouvák. Stč. Luň. 23.

142038   Lyrovitý Svazek: 1 Strana: 0958
Lyrovitý, leierförmig. Rostl.

142039   Lýrovitý Svazek: 6 Strana: 0907
Lýrovitý list = peřenodílný n. pereno- klaný, jehož konečný lichý ušet jest mno- hem větší ostatních. Čl. Kv. XXII., Slb. XLIII.

142040   Lyrovník Svazek: 6 Strana: 0908
Lyrovník, u, m., lyriodendron, das Gei- genholz. Rk.

142041   1. Lys Svazek: 1 Strana: 0958
1. Lys, vz Lysý.

142042   2. Lys Svazek: 1 Strana: 0958
2. Lys, a, lysek, ska, lysec, sce, m., jm. vola n. býka, lysinku na čele majícího. Us. Dch. — L., lysý, Kahlkopf. L.

142043   Lys Svazek: 6 Strana: 0908
Lys koř. luk = luks. Bž. 234.

142044   Lys Svazek: 6 Strana: 0908
Lysoun, a, m. = lysohlavec. Us. Tč.

142045   Lys Svazek: 9 Strana: 0152
Lys, a, m. = holohlávek. Hus (Šb. Hus. Orth. 35. ).

142046   Lysa Svazek: 1 Strana: 0958
Lysa, y, f., kráva lysá, jež má na čele lysku n. lysinu. Us., Ber., Dch.

142047   Lysá Svazek: 6 Strana: 0908
Lysá, é, f., Leissen, ves u Neštědic ; Lissa, ves u Votic, u Něm. Brodu (Liskní Dvůr), Lissa, Neu-Lissa, mě. u Benátek (Pal. Rdh. II. 125.); L. Stará, Alt-Lissa, ves u Bená- tek; L. Hora, Kahlberg, myslivna u Břez- nice. PL L., Leis, místo v Rakousích. L., Kahlenberg, u Vídně. Šf. Strž. I. 421. L., vrch na Vsacku. Vck L., hora u Frydlandu ve Frýdecku. Šd. — L. Už je u Lysé (Hory) na vrchu, už lysá). Laš. Tč. — Tk. V. 249., VII. 415., Tk. Žk. 191., Tf. Odp. 325., Blk. Kfsk. 1359., S. N., Sdl. Hr. L 255., III 46., V. 363., Rk. Sl., Arch. VIII. 595.

142048   Lysá Svazek: 8 Strana: 0195
Lysá (Lysá Hora), é, f., hora nad Ostra- vicí. Věst. op. 1893. 10., Mtc. 1895. 128.

142049   Lysa Svazek: 10 Strana: 0621
Lysa, y, f. = lysina. Vz Brt. Slov.

142050   Lysá nová Svazek: 1 Strana: 0958
Lysá nová, mě. v Boleslavsku. Vz S. N., Tk. I. 616.

142051   Lysáček Svazek: 6 Strana: 0908
Lysáček, čka, m., kleiner Kahlkopf. Bern

142052   Lysák Svazek: 1 Strana: 0958
Lysák, a, lysáček, čka, m., lysý, ple- šák, plešivec, Kahl-, Glatzkopf. V.

142053   Lysák Svazek: 6 Strana: 0908
Lysák, u, m. = cveryl, fazole červená n. černá s bílými lyskami. Brt. — L. = holub. Us. Brt.

142054   Lysana Svazek: 6 Strana: 0908
Lysana, y, f. = lysa. Mor. a slov. Brt., Sl. let.

142055   Lysandr-os Svazek: 1 Strana: 0958
Lysandr-os, a, m., vojevůdce lakedai- monský. Vz S. N.

142056   Lysanka Svazek: 1 Strana: 0958
Lysanka, y, f., phalacrus, hmyz. Krok.

142057   Lysata Svazek: 6 Strana: 0908
Lysata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

142058   Lysati Svazek: 1 Strana: 0958
Lysati, lyseti, 3. pl. -sejí, el, ení = lysým se stávati, kahl werden. V. Kadeřaví nesnadno lysají. Kom.

142059   Lysati Svazek: 6 Strana: 0908
Lysati. Vz Mz. v List. fil. 1882. 224.

142060   Lysatý Svazek: 1 Strana: 0958
Lysatý = lysý. Plk.

142061   Lysce Svazek: 6 Strana: 0908
Lysce. Vz Sdl. Hr. I. 65.

142062   Lysčí Svazek: 1 Strana: 0958
Lysčí, od lysky, Blassenten-. L. hnízdo, vejce. Zlob.

142063   Lysec Svazek: 1 Strana: 0958
Lysec, vz Lys, 2.

142064   Lysec Svazek: 6 Strana: 0908
Lysec. Vzejdi sem! lysče! Št. Kn. š. 117. Poď vzhóru, lysče! Bj. Som hlavou lysec, bradou až po pás šedivec. Orl. III. 15. L ruku v hlavu vpeři. Ezp. v. 1539. — L., Liesnitz, ves u Teplice. Rk. Sl.

142065   Lysec Svazek: 7 Strana: 1319
Lysec, sce, m. = lysý. Pršp. 44. 11.

142066   Lysec Svazek: 8 Strana: 0561
Lysec, sce, m., tyrus, brouk. L. končitý, t, mucronatus, žebrovaný, costatus. Vz Klim. 272.

142067   Lysec Svazek: 10 Strana: 0621
Lysec, sce, m. = kapr, který má málo šupin. Čes. 1. XIV. 94.

142068   Lysečiny Svazek: 6 Strana: 0908
Lysečiny, Kolbendorf, ves u Trutnova. Vz Rk. Sl., Sdl. Hr. V. 363.

142069   Lysek Svazek: 6 Strana: 0908
Lysek, vz Lys, 2. — L., os. jm. Pal. Rdh. I. 122., Tk. V. 249., Arch. VII. 229. -- L. Jarol. 1841. Jg. H. 1. 2. vd. 595.

142070   Lysek Svazek: 9 Strana: 0152
Lysek, ska, m., vz Dlask.

142071   Lysena Svazek: 6 Strana: 0908
Lysena, y, f. = lysa. Mor. Kld. I. 16., Brt. D. 148., Slov. Vchř.

142072   Lysení Svazek: 6 Strana: 0908
Lysení, n., das Kahlwerden. Bern.

142073   Lysenice Svazek: 6 Strana: 0908
Lysenice, dle Budějovice, Lissnitz, ves u Krumlova. Cf. Lesonice.

142074   Lysenka Svazek: 6 Strana: 0908
Lysenka, y, f. = kraví jm. Brt.

142075   Lyseti Svazek: 1 Strana: 0958
Lyseti, vz Lysati.

142076   Lysi-as Svazek: 1 Strana: 0958
Lysi-as, a nebo e, m., řečník athenský, nar. r. 458. př. Kr. — Lysia-s, dy, f., mě. ve Frygii.

142077   Lysica Svazek: 9 Strana: 0448
Lysica, e, f., vrch na Slov. Sbor. slov. III. 155.

142078   Lysice Svazek: 1 Strana: 0958
Lysice, místo v Brněnsku. S. N.

142079   Lysice Svazek: 6 Strana: 0908
Lysice, Lisssitz, městečko u Zlaté Studně v Brn.

142080   Lysikrat-es Svazek: 1 Strana: 0958
Lysikrat-es, a (ea), m., jm. řecké.

142081   Lysimach-os Svazek: 1 Strana: 0958
Lysimach-os, a, m., vojevůdce Alexandra Velikého. Vz S. N.

142082   Lysina Svazek: 6 Strana: 0908
Lysina, vl. plešina. Jir. L. mezi obočím. Vz Obočí, Mz. v List. fil. 1882. 224. — Zře- zává-li se každoročně réví u samé hlavy, povstane 1. KP. V. 153. — L. = návrší u Lhovic na Klat. BPr. — L-ny — lesík u Krče.

142083   Lysina Svazek: 10 Strana: 0168
Lysina. Horská 1. (hole). Kal. Slov. 83.

142084   Lysina, y, lysinka Svazek: 1 Strana: 0958
Lysina, y, lysinka, y, f., nahota lbi, oplchalosť, plzkosť, Kahlheit, Glatze, Platte. V. Lysinu dělati (vlasy vytrhovati). V. Ly- sinu svou krýti. Jel. — L. = znamení, hvězda, střela bílá na čele koňském, die Blässe, Platte, der Stern. Ten kůň má lysinu. Ros. Liší se od plosiny (podlouhlé hvězdy). Ly- sina hory, vz Hora,

142085   Lysinák Svazek: 1 Strana: 0958
Lysinák, a, m., cassius, pták. Jg.

142086   Lysinovatý Svazek: 1 Strana: 0958
Lysinovatý, glatzig. Vz Lysina. Jg.

142087   Lysistrat-os Svazek: 1 Strana: 0958
Lysistrat-os, a, m., řec. sochař okolo r. 330. př. Kr.

142088   Lysistý Svazek: 6 Strana: 0908
Lysistý = lysý. Mor. Brt. D.

142089   Lysiti Svazek: 1 Strana: 0958
Lysiti, il, en, ení, lysé činiti, kahl machen. Veleš.

142090   Lysivosť Svazek: 7 Strana: 1319
Lysivosť dvorcová, area celsi, choroba vlasová. Vz Ott. II. 620.

142091   Lysivý Svazek: 6 Strana: 0908
Lysivý, tonsurans. Nz. ik.

142092   Lysk Svazek: 6 Strana: 0908
Lysk, u, m. = lesk. Slov. a pol. Šm.

142093   Lyska Svazek: 1 Strana: 0958
Lyska, y, f., lysina, ein kahler Fleck. L. od úrazu = skvrna, jizva, znamení. Čern. — L. = lysý n. lysá; výhor (na Mor. ); zednická čára, vedlé které se barví, Us. u Vorlíka; jméno ovcí, koní, krav (majících lysinku); ptáka: 1. černá (fulica atra, z čeledi chřá- stalů, Wasser-, Blasshuhn. Frč. 346., S. N. Chtě kače lapiti, uhonil lysku = nezbeda trest na se uvalil. Vz Neposeda). Lb. — L., liz, znamení na stromě vyseknuté. Us. Pe- trov. Dch. Vz Liz.

142094   Lyska Svazek: 6 Strana: 0908
Lyska = lysina. Dh. 96. Cf. Mz. v List. fil. 1882. 224. — L od úrazu. Bit jsem od žebračí roty a teď mám několik lysek. Dh. 96. — L. = vodní pták. L. černá, der Schwarztaucher, das Flussteufelchen; pí- skavá, f. fistulans, das Glutthuhn. Sl. les., Schd. II. 472., Kram. Slov., Rk. Sl., Hlb. rejstřík. XXXI. -- L. = lysa. Brt.

142095   Lyska Svazek: 7 Strana: 1319
Lyska, vz Ploska (2. dod.), Brm. II. 3. 450 nn.

142096   Lyska Svazek: 8 Strana: 0195
Lyska, y, f. = jm. kraví. NZ. III. 8.

142097   Lyska Svazek: 9 Strana: 0152
Lyska, y, f. = podlyska, Blassente. Šír IV. 56, Ott. XVI. 525.

142098   Lyska Svazek: 10 Strana: 0168
Lyska, y, f., merges. Rozk. P. 191. L modrá, porphyris. Vz Ott. XX. 256.

142099   Lyskana Svazek: 6 Strana: 0908
Lyskana, ě, f. = ovce s lyskou. Mor. Brt.

142100   Lyské Svazek: 6 Strana: 0908
Lyské, ého, n., ves u Nového Strašecí. Rk. SI.

142101   Lysknúť Svazek: 7 Strana: 1319
Lysknúť, lyščiť, vz Liskati. Slavč. 100

142102   Lysko Svazek: 6 Strana: 0908
Lysko, vz Lysoň.

142103   Lyskonoh Svazek: 6 Strana: 0908
Lyskonoh, a, m. L. šedý, der plattschnä- belige Wassertreter, falaropus fulicarius. Rk.

142104   Lyskonoh Svazek: 7 Strana: 1319
Lyskonoh, a, m , phaloropus, pták. Vz Brm. II 3 317.

142105   Lyskonoh Svazek: 9 Strana: 0152
Lyskonoh = pták bahňák. Vz Šír IV. 89., Ott. XVI. 525. Falaropus v VI. 908. oprav v: phalaropus.

142106   Lyskovatět Svazek: 10 Strana: 0621
Lyskovatět = dostávati iysky. Nať í-tí. Vz Brt. Slov.

142107   Lyskovati Svazek: 1 Strana: 0958
Lyskovati, lysku dělati, den Baum ab- plätzen.

142108   Lyskovec Svazek: 6 Strana: 0908
Lyskovec, vce, m., Liskowetz, ves u Ned- védic.

142109   Lyskovice Svazek: 6 Strana: 0908
Lyskovice, dle Budějovice, Liskowitz, ves u Teplice a u Křelovic. Rk. Sl.

142110   Lysky Svazek: 6 Strana: 0908
Lysky, Leysek, ves u Přerova a u Zdou- nek.

142111   Lyslaři Svazek: 9 Strana: 0152
Lyslaři, nadávka také Domananům na Mor. Mus. ol. XIII. 25.

142112   Lysoform Svazek: 10 Strana: 0621
Lysoform, u, m. = desinfekční prostředek. Us.

142113   Lysohlavec Svazek: 6 Strana: 0908
Lysohlavec, vce, m., der Kahlkopf. 16. stol.

142114   Lysohlavosť Svazek: 10 Strana: 0168
Lysohlavosť, i, f. = plešatosť, Calvities, alopecia, oligotrichia, madarosis; 1. čivová, alopecia neurotica, vrozená, a. adnata, con- genita. Ktt.

142115   Lysohlavý Svazek: 6 Strana: 0908
Lysohlavý, kahlköpfig. L. stařec. Np.

142116   Lysohubý Svazek: 6 Strana: 0908
Lysohubý, kahlen Mundes. Dch.

142117   Lysokeř, e Svazek: 6 Strana: 0908
Lysokeř, e, m., lissanthe, rostl. L. la- hodný, 1. sapida. Rstp. 1004.

142118   Lysol Svazek: 7 Strana: 1319
Lysol, u, m., desinfekční prostředek. Nár. listy.

142119   Lysol Svazek: 9 Strana: 0152
Lysol, u, m., vodný roztok alkalických fenolátň n. kresolátů. Ott. XVI. 525.

142120   Lysolaje Svazek: 1 Strana: 0958
Lysolaje, ves u Prahy. Tk. I. 35., 374., III. 56., 67.

142121   Lysolaje Svazek: 6 Strana: 0908
Lysolaje, pl., Lisolej, ves u Smíchova. Tk. IV. 172., Rk. Sl.

142122   Lysoň Svazek: 6 Strana: 0908
Lysoň, é, m. = lysko, lyša, lysoš, jm. volské. Mor. Brt. — L., der Kahlkopf. Slov. Loos.

142123   Lysosť Svazek: 1 Strana: 0958
Lysosť, i, f., lysina, Kahlheit. Us.

142124   Lysoš Svazek: 6 Strana: 0908
Lysoš, e, m., vz Lysoň.

142125   Lysounký Svazek: 1 Strana: 0958
Lysounký = lysý.

142126   Lysovatý Svazek: 1 Strana: 0958
Lysovatý, nálysý, etwas kahl. L.

142127   Lysovice Svazek: 6 Strana: 0908
Lysovice, vz Lisovice.

142128   Lyst Svazek: 6 Strana: 0908
Lyst, u, m. = lýtko. Slov. Hdž. Čít. 216. Vz Lýstko, Noha (dod.).

142129   Lýstko Svazek: 6 Strana: 0908
Lýstko, a, n. — lyst. Val. Brt.

142130   Lysula Svazek: 6 Strana: 0908
Lysula, y, f. = lysena. Laš. Brt.

142131   Lysý Svazek: 1 Strana: 0958
Lysý; lys, a, o; lysounký; komp. lyšší, lysejší. — L. = bezvlasý, oplchalý, oblezlý, holohlavý, kahl. V. S předu nad čelem l. V. Lysému hřeben a slepému zrcadlo podá- vati. Vz stran přísloví: Chybování. Č. — L., lysinu na čele mající. Lysé hříbě i lysým koněm bude. Č. Mudr. 223.

142132   Lysý Svazek: 6 Strana: 0908
Lysý. Sv. ruk. 313. Cf. Mkl. aL. 306., Mz. v List. fil. 1882. 224., Mkl. Etym. 177. Závidí 1. holému. Bž. exc. — L. v bot. = na povrchu bez chlupů, luptů, plev a po- dobných výrostků. Čl. Kv. XXII. L. Hora, vz Lysá. - L., os. jm. Tk. V. 249., Tk. Žk. 6.

142133   Lysý Svazek: 8 Strana: 0195
Lysý. Protož lysým duchem upadl jest v to, aby (oběma stranám vyhověl). Chč. P. 180. Hlava jeho byla lysá jako koleno. Světz. 1895. 111.

142134   Lysý Svazek: 9 Strana: 0152
Lysý. Byl lysý jako turecký svatý. Šml. III. 106.

142135   Lysý Svazek: 10 Strana: 0168
Lysý. Lysé Hory, hora v Těšínsku. Vyhl. I. 17.

142136   Lyša Svazek: 6 Strana: 0908
Lyša, dle Bača. Vz Lysoň.

142137   Lyšaj Svazek: 1 Strana: 0958
Lyšaj, e, m. Lyšajové jsou motýlové ve- černí těla zavalitého, ku konci zašpičatělého. L. borový, sphinx pinastri; l. smrtihlav, acherontia atropos; l. topolový, smerinthus populi; l. páví, smerinthus ocellatus. Frč. 179.

142138   Lyšaj Svazek: 6 Strana: 0908
Lyšaj bobkovnícový, sphinx nerii, der Oleanderschwärmer; borový, sphinx pinastri, Fichtenschwärmer, Kiefern-; kolibříkový, macroglossa Titan (Hg. 44.); oleandrový = bobkovnícový; pryšcový, s. euphorbiae, Wolfsmilchschwärmer; révový, s. elpenor, Weinschwärmer; svízelový, s. galii, Leber- krautschwärmer ; svlačcový, s. convolvuli, Wiedenschwärmer; šeříkový, s. ligustri, Li- gusterschwärmer, Rainweiden-; vrbkový, s. porcellus, kleiner Weinschwärmer. Km. 1878. 246., Šír, Brm. IV. 398.-400., Ves. IV. 12., S. N. V. 509., Rk. Sl.

142139   Lyšaj Svazek: 9 Strana: 0153
Lyšaj, motýl. Vz Ott. XVI. 525.

142140   Lyščit koho Svazek: 10 Strana: 0621
Lyščit koho = pleskati, bíti. Val. Čes. 1. XIV. 150.

142141   Lyšek Svazek: 6 Strana: 0908
Lyšek, ška, m., os. jm. Výb. I. 1183.

142142   Lýškov Svazek: 6 Strana: 0908
Lýškov, a, m., Leyschkow, sam. u Zdic.

142143   Lýšovice Svazek: 6 Strana: 0908
Lýšovice = Lýšovka. Sdl.

142144   Lýšovka Svazek: 6 Strana: 0908
Lýšovka, y, f., Leyschowka, ves u Čer- nilovic. Sdl. Hr. II. 278.

142145   Lyšťať sa Svazek: 6 Strana: 0908
Lyšťať sa = blyštěti se. Slov. Loos.

142146   Lyšťavý Svazek: 6 Strana: 0908
Lyšťavý = blýskavý. Pušky 1-vé. Slov. Ntr. V. 314.

142147   Lyštěti Svazek: 1 Strana: 0958
Lyštěti, ěl, ění = blýskati, glänzen. Hol. 600.

142148   Lýta Svazek: 6 Strana: 0908
Lýta, y, f. = vodní sud. Mor. Sk. Črty 131.

142149   Lytář Svazek: 9 Strana: 0153
Lytář, e, m. = rychtář. Uč. spol. 1897. XXII. 7.

142150   Lytický Svazek: 6 Strana: 0908
Lytický = rozkladný, lytisch, řec. L. úkony. Stč. Alg. 12.

142151   Lytisch Svazek: 1 Strana: 0958
Lytisch, něm., z řec, rozkladný. Stč.

142152   Lytka Svazek: 1 Strana: 0958
Lytka, y, f., poklopec, hříva, chochol na lebce n. helmě.

142153   Lýtka Svazek: 6 Strana: 0908
Lýtka, y, f. = lýtko. Vz Otrápiti.

142154   Lýtkatý Svazek: 1 Strana: 0958
Lýtkatý, velikých lýtek, stark-, gross- wadig. Jg.

142155   Lýtko Svazek: 1 Strana: 0958
Lýtko, a, n., někdy také: lýtka, y, f., tedy pl. lýtky i lýtka, Mk., lok. lýtkách. Lýtka dle, Slovo' v 1., 4. a 5. pádě, v ostat- ních dle, Žena'. Bn. Sura, die Wade, zadní strana berce naproti přední (holeni). Vz S. N. Lýtka se mu na to třesou. Vz stran pří- sloví: Mlsný. Č. — L. u punčochy, Wade. Us.

142156   Lýtko Svazek: 6 Strana: 0908
Lýtko. Ž. wit. 146. 10., BO., MV. Cf. Mz. v List. fil. 1883. 50., Mkl. Etym. 177. Křeč v lýtkách, erampus.

142157   Lýtko Svazek: 7 Strana: 1319
Lýtko, strč. lýtka, y, f., odtud pl. dat. lýtkám, lok. lýtkách, instr. lýtkami. Gb. Ml. I. 86 , D. Lhrg. 183.

142158   Lýtko Svazek: 8 Strana: 0195
Lýtko. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 12.

142159   Lýtkohleznový Svazek: 10 Strana: 0168
Lýtkohleznový. Přední a zadní vaz 1-vý, ligamentum fibulare tali anticum et posticum. Ktt.

142160   Lýtkomilec Svazek: 6 Strana: 0908
Lýtkomilec, lce, m., der Mädchenjäger. U Kojetína. Bkř.

142161   Lýtkovice Svazek: 6 Strana: 0908
Lýtkovice, pl., f. = vysoké boty až po kolena. U Hostýna. Zkl.

142162   Lýtkovice Svazek: 8 Strana: 0195
Lýtkovice = boty s tvrdými vyleštěnými holinkami. Brt. I). II. 469.

142163   Lýtkový Svazek: 1 Strana: 0958
Lýtkový. L. kosť, das Wadenbein. Vz S. N.

142164   Lýtkový Svazek: 8 Strana: 0195
Lýtkový. L. kosť, fibula, Vz Ott. IX. 163.

142165   Lýtkový Svazek: 10 Strana: 0168
Lýtkový. L. žíly, venae peroneae; dvoj- čatý sval 1-vý, musculus gemellus surae seu gastrocnemius, Zwillingsmuskel. Ktt.

142166   Lýtnice Svazek: 6 Strana: 0908
Lýtnice, e, f. = punčocha na lýtko, vy- soké kamaše, tibiale. Slov. Ssk., Rr. Sb.

142167   Lýzbice Svazek: 6 Strana: 0908
Lýzbice, Lischbitz, ves u Jablunkova ve Slez.

142168   Lyzeň Svazek: 6 Strana: 0908
Lyzeň, zně, f. = známka od udeření? Slov. Poznám to na lyzni, ktorú za ľavým uchom má. Orl. II. 201.

142169   Lyzen Svazek: 7 Strana: 1319
Lyzen = modřina. Vz násl. Lyzna.

142170   Lyzeň Svazek: 10 Strana: 0168
Lyzeň v VII. 908., vz násl. Lyzna.

142171   Lyzit sa Svazek: 10 Strana: 0621
Lyzit sa = lísati se? Machala začáł sa ł Val. Čes. 1. XIV. 95.

142172   Lyziti se Svazek: 7 Strana: 1319
Lyziti se = smáti se. Val. Vck.

142173   Lyzka, lýžka Svazek: 10 Strana: 0621
Lyzka, lýžka, y, m = kdo se usmívá? Vz Gb. Slov.

142174   Lyzna Svazek: 7 Strana: 1319
Lyzna, y, f. = lyzeň. Val. Slavč. 92.

142175   Lyzna Svazek: 10 Strana: 0168
Lyzna, y, f. = modřina. Val. Čes. XII. 85.

142176   Lyžák Svazek: 8 Strana: 0561
Lyžák, a, m., Skieläufer, m. Cf. násl.

142177   Lyžař Svazek: 10 Strana: 0168
Lyžař, e, m. = kdo běhá po lyžích. Us.

142178   Lyžař Svazek: 10 Strana: 0621
Lyžař, e, m. Zl. Pr. XXII. 180.

142179   Lyžařský Svazek: 10 Strana: 0168
Lyžařský sport = bruslařský. Nár. list 1903. č. 175. 13. L. spolek. 1b. 1904. 17. 13

142180   Lyžařský Svazek: 10 Strana: 0621
Lyžařský klub. Zl. Pr. XXII. 180.

142181   Lyžařství Svazek: 10 Strana: 0621
Lyžařství, n. Zl. Pr. XXII. 180.

142182   Lyže Svazek: 8 Strana: 0561
Lyže, í, pl., f. = ski. Nár. list. 1897. často v insertech.

142183   Lyže Svazek: 10 Strana: 0168
Lyže, í, f. Běh na lyžích. Nár. list. 1904 17. 13.

142184   Lyžešník Svazek: 9 Strana: 0153
Lyžešník, u, m. Vz Ležník, Lyžník.

142185   Lyžešník Svazek: 10 Strana: 0168
Lyžešník, u, m. = ležník, lyžník, koš na ležky (lžíce). Slez. Vyhl. II. 199.

142186   Lýžeti se Svazek: 10 Strana: 0621
Lýžeti se = lichotiti se, iter. k lyziti. Vz Gb. Slov.

142187   Lyžice Svazek: 1 Strana: 0958
Lyžice, e, f., zastr. = lžíce. MV.

142188   Lyžice Svazek: 6 Strana: 0909
Lyžice. Slov. V MV. nepravá glossa. Pa. V 1-ci vody by je utopili. Koll. Zp. II. 490. — Glč. II. 211.

142189   Lyžice Svazek: 9 Strana: 0153
Lyžice, e, f. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 328b.

142190   Lyžičiar Svazek: 6 Strana: 0909
Lyžičiar, a, m. = lžičař. Slov. Šd.

142191   Lyžičník Svazek: 7 Strana: 1319
Lyžičník, u, m. = lyžník. Phľd. XII. 733. Lyžka, y, f. = lžíce. Lag. Šb. D. 60. Žabí l. = mušle. Ib.

142192   Lyžičník Svazek: 9 Strana: 0153
Lyžičník, u, m. = žabník, alisma plan- tago. Sbor. slov. L 201.

142193   Lyžičník Svazek: 10 Strana: 0168
Lyžičník, u. m. = nádoba na lžíce. Val. Čes. I. XIII. 416.

142194   Lyžka Svazek: 6 Strana: 0909
Lyžka, y, f. = lžíce. Mor. a slov. Na Hané. Brt. Laš. Škd., Tč., Mtl. Vecera (ve- čeře) na stole, lyžky ve stodole. Mor. Brt. — L. žabí, vz Ližka. Brt. D. 229. — L. = ležka. Hř.

142195   Lyžka Svazek: 10 Strana: 0168
Lyžka, y, f. = lžíce. Po lyžce num dali a po lopatě vzali. Slez. Vyhl. II. 65.

142196   Lyžka Svazek: 10 Strana: 0621
Lyžka, y, f. Čo chyžka, to 1. (koľko domov, toľko obyčajov). Mus. slov. VI. 85.

142197   Lyžkový Svazek: 6 Strana: 0909
Lyžkový (vz Ležka), Löffel-. L. lano, kladka. Hř.

142198   Lyžky Svazek: 1 Strana: 0958
Lyžky, brusle. Mark.

142199   Lýžné Svazek: 8 Strana: 0195
Lýžné. Povolil kníže, aby fojt své fojtství, dům, lýžné prodal městu Hlubéicím. V Slz. II. 201.

142200   Lyžník Svazek: 6 Strana: 0909
Lyžník, u, m. = koš na lžíce, lžičník, der Löffelkorb. Laš. Brt., Tč., Sš. P. 535., Mtl., Škd., Brt. N. p. 381.

142201   Lyžník Svazek: 8 Strana: 0195
Lyžník na lžíce je u kamen. Slez. NZ. IV. 10.

142202   Lza Svazek: 1 Strana: 0958
Lza, y f., zastar. = slza. Bel.

142203   Lza Svazek: 6 Strana: 0909
Lza, y, f. Laš. Tč.

142204   Lza Svazek: 10 Strana: 0168
Lza, y, f. = slza. W. ctně musí činiti, í nechtě se lez dopustiti. Baw. Arn. 5698.

142205   Lzáti Svazek: 1 Strana: 0958
Lzáti = lízati. — co čím. Sprahlým hrdlem lzali rosnú trávu. Rkk. 52. — co kde. V kterém místě lzali psi krev. Tkadl. Cf. Gb. Hl. 132.

142206   Lzáti Svazek: 9 Strana: 0153
Lzáti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 359. O pův. sr. Zub. v List. Fil. 1901. 28.

142207   Lzáti co Svazek: 6 Strana: 0909
Lzáti co. Prach noh tvých 1. budú. BO. Lzali sú psi krev jeho. Bj. — Ezp. v. 1578.

142208   Lzavý Svazek: 6 Strana: 0909
Lzavý — slzavý, bethränt, thränend. L. oči. Laš. Tč.

142209   Lzázi Svazek: 7 Strana: 1319
Lzázi = lízati. Ž. kl. 71. 9.

142210   Lze Svazek: 1 Strana: 0959
Lze. Lze má Mkl. S. 162., 652. za lok. sg. neutr. z lř. g-6 v lbgtk-B. Také dle Ht. Sr. ml. 322. jest lze příslovkou a vzniklo za starších dob bezprostředně z kmene lho, jako draze od draho. Ku pni lho známe se posud ve lhůta m. lhota, slov. lehota, ve složeném lho-stejný. Ve slovenčině zcela zaniklo. Lze znamená vlastně to, co lehko, lehce, snadno; nevlastně to, co možno, možná. Ht. tamtéž. Poněvadž jest tedy lze příslovcem, jsou tvary lzelo a nelzelo špatny, ač i starší spisovatelé slova lze nejednou i jakožto slovesa užívají, m. lze bylo a nelze bylo. Ht. tamtéž, Šf., Zk., Os., Š. a Ž. Máme tedy: lze, nelze, nelzeli jest, nelze bylo, nebylo lze, není lze, bylo lze, nelze bude. Špatně tedy také: Nelzeli nás poznati m. nemohli nás poznati. — Pokud pro svědomí lze. Kom. Lze na uhlí vodu v led obrátiti. Toms. Nelze jinak. Ros. Komu nelze raditi, nelze pomoci. Nelze do domu. Har. Nebude lze projíti. Br. Před Bohem scho- vati se nelze. Br. Jichžto nelze sčísti. V. Nelze žádného naučení dáti. V. Nelze jest nám toho učiniti. Troj. Že se z toho zdá, že jest nelze zahynouti té duši. Chč. 376. Aniž bylo lze utéci. Br. Jakož nelze bylo, aby byl držán od ní. Ben. V. Nebylo lze tudy jíti. Lom. V žaláři, v němž nelze jest nic viděti. Jel. Že nelze bylo tam utéci. V. Nelze jest než vždycky bojovati. Jel. Dnes to půjde přes Labe nelze (říká lid, stoupá-li voda). Na to jiný: Což pak teď, teď máme již vyhráno, ale ráno bylo nelze. Us. okolo Roudnice. Špd. Dnes je tam nelze = dnes je tam psota, zlá pohoda, plískanice; Bude ti nelze = bude ti zle, běda. Us. na Plaště. Prk. — Lze = snadno, možno, a proto by se ne- mělo říkati: Zde lze knihy atd. dostati — nýbrž: Zde knihy se prodávají, a podobně. Š. a Ž. —, Nelze nám šťastnu býti'jest prý vazba latinská:, non licet nobis esse beatis'; ale v latině jest tato vazba velmi řídká, kdežto ve staré češtině velmi zhusta se ob- jevuje, ku př. u Štítného, tedy to není lati- nismus. Singular výrokového adjektiva spo- jený s pl. dativu podmětu logického jest ovšem zvláštností našeho jazyka, ale musíme jí šetřiti. Dle Nováka (v Km. I. ). Cf. Tobě věk a léta veselu býti překážejí. Mudr. Její prosby dej nám účastnu býti. Br. Aniž jim dej ve mně tak silnu. býti. Št. Náležíť kaž- dému světla vděčnu býti. Nesluší nám tak nedbanlivým býti. Ctib. Vz Dativ přísud- kový. Ht. v Sr. ml. 93. píše o této věci takto:, Je-li ve hlavní větě dativ osoby, ku které se co podmětu pobočné věty přídavné jméno aneb i příčestí vztahuje, na př. Do- pustil mi, abych byl vesel atd., spojka aby se vynechá a pomocné sloveso přestupuje do infinitivu. Co se pozůstalého přísudku týče, ten by měl do instrumentalu přestou- piti: dopustil mi veselým býti. Ale na místě přirozené vazby této nacházíme jak u sta- rých tak i u nových spisovatelů českých velmi často (u Slováků česky píšících na- proti velmi zřídka) tu, ve které dativ osoby přitahuje k sobě přísudek pobočné věty tak, že tento co přívlastek onoho též v dativě a to nejčastěji neurčitého řidčeji určitého tvaru stává: Dopustil mi veselu býti. Není možná člověku se vším spokojenu býti. Pod- danému sluší poslušnu býti. Není dobré člo- věku býti samotnému n. samotnu a toto m. samotným. Nesluší pohanu rovnu býti kře- sťanu. Dal. Nesluší mu živu býti. Vulg. Lidu poslušnu býti rozkázal. Háj. Proti vazbě v těchto a podobných příkladech, kde se přívlastek z přísudku povstalý i rodem i číslem úplně srovnává s dativem osoby, nelze vlastně nic namítati, leda to, že není původní než z latiny pošlá (? myslím, že je původní, ale i v latině běžná. Spiso- vatel), kdež ona u licet všady, s necesse est, prodest, contingit, vacat, datur a podobnými jen kde tu vystupuje na jevo na př.: In publica re mihi negligenti esse non licet. Cic. Vobis necesse est fortibus viris esse. Liv. Da mihi fallere, da justo sanctoque vi- deri. Hor. Vobis immunibus hujus mali esse dabitur. Ovid. Jovis esse nepoti contigit haud uni. Ovid. Infirmo non vacat esse mihi. Ovid. Užívání neurčitého dativu: rovnu, po- dobnu, zahanbenu atd. s osobami ženského rodu anebo množ. čísla naproti mám za po- blouzení, kterého se jazyk český jen tím do- pustil, že naskrze nerozuměl vazbě latinské (a není-li to vazba latinská? Spisovatel), kde, jakož z příkladů nahoře vytčených patrno, mezi přívlastkem z přísudku povstalým a dativem osoby úplná shoda panuje. Příklady: Potřeba vrchnostem vycvičenu býti. Kom. Které straně se dostane přemoženu býti. Nedej nám zahanbenu býti. Já jim kážu živu býti. (D. Lehrgebäude der böhm. Sprache 1819. S. 297. ). Nesprávnosť těchto a podob- ných, Dobrovským samým za divné (son- derbar) vyhlášených vět lepší spisovatelé tuším cítili užívajíce, ač zřídka, i dativu množného. Tak na př. D. u V. četl: Dopu- stíte-li ženám rovným býti mužům m. ne- smyslného rovnu a jazyku našemu přiroze- ného rovnými. Já jsem posud jen u Koc. (Hist. círk. str. 4. ) našel jeden příklad sem spadající:, Nesluší nám podobným býti Bohu'. — Nahoře mám jeden příklad ze Ctib.:, Ne- sluší nám tak nedbanlivým býti. Vz násled. Jinak věc vykládá Zk. v Skl. str. 644. až 646.:, 4. Když se infinitiv vynáší jménem a časoslovem býti a j. p., tehdy se jméno to a) klade do dativu aneb instrument. a srovná se se svým podmětem podlé pravidel shod- nosti, jež mezi přísudkem a podmětem jest. Žádné věci nedopouští život lidský býti ze všech stran blahoslavené. Jel. Nebraňte mu milosrdnému býti. Zyg. Bůh pak dej nám jednomyslným býti vespolek. Br. Apoštol jim udatnými býti rozkázal. Zyg. Ty věci nedopouštějí muži křivým ostati. Zyg. Ne- braňte jim býti dobročinnými. — b) Aneb převede se jméno přídavné v příslovečný dativ rodu středního a při časoslovech pak do dativu příčestí trpného rodu středního aneb abychom tak řekli, do da- tivu gerundia, kterýmižto formami se právě stav vytýká, v který se podmět infinitivu uvésti má. Vazba tato jest při jménech pří- davných v této příčině nejoblíbenější, jako: Kázal všem k boji býti hotovu (= po hotovu). Troj. Její prosby dej nám účastnu býti. Br. Aniž jim dej ve mně tak silnu býti. Št. Nemá jim dáti obmeškánu býti (= v obme- škání býti). Št. Zabránil jim nahu bojovati (= po nahu). — Pozn. Dativy hotovu, účastnu atd., jichž se při vazbě dativu s infinitivem nejraději užívá, nejsou nic jiného, než da- tivy cíle aneb vztahu od rodu středního hotovo, účastno atd. odvozené. Dativy ty nevztahují se ku podmětu infinitivu, nýbrž k samému infinitivu, jejž způsobem příslo- večným místněji omezují a výrazy býti mi- lovánu, oklamánu lze přirovnati k latin- skému esse amando, decipiendo atd. Podobně praví se: dal mu za vyučenou, na rozmy- šlenou, na srozuměnou. A tak lze i vylo- žiti větu: Králové posýlali večeři majícím utracenu býti = majícím býti na utracenou, k utracení. V. — Jakož tudy podstatná forma ticho od přídavné tich, ticha, ticho samo- statností svou se dělí, rovněž tak odděliti jest podstatné milováno, zahanbeno atd., což jest toliko jako milování a zahanbení atd. od případných milován, -a, -o. Tyto formy mají se k sobě podobně jako latinské ge- rundium ku gerundivu'. Jinak vykládá věc a přesnosti vazby naznačené hájí Brt. Vz Infinitiv na str. 577. b. ř. shora 28. a násl. Cf. také: Böhmische Schulgrammatik. Prag. 1878. §. 96. Mřk. V, K. Reisig's Vorlesungen über lat. Sprachwissenschaft, Leipzig, 1839. §. 451'. čteme: Die Attraction des Dativ c. Infinit, findet sich so, dass ein Prädicat durch ein Nomen bezeichnet mit dem Infinit. des Verbi sich anschliesst an den Casus, welchen als grammatisches Object das Hauptverbum regiert. Diese Construction ist eine grosse Freiheit der Rede und lässt sich nicht so logisch zergliedern wie die des Nomin. c. Inf.; sie entstand unbewusst, vorzüglich bei dem Verbum licet, jedoch auch bei anderen Verbis. Ze všeho, tuším, jde: Vazba, o niž běží, objevuje se v latině zřídka, nebyla ne- známá Řekům (vz Niederlovu Řeckou mluv- nici, §. 774. ), Češi již v staré době velmi zhusta jí užívali, není tedy latinismem, nýbrž spíše slovanským a jiným jazykům společna a dobra; latinismem není také proto, poně- vadž v češtině přísudkové jméno přídavné se jménem, ku kterému se táhne, z pravidla jinak se pojí než v latině: v latině shoduje se s ním i v rodě a čísle, v češtině pak často jen v pádě.

142211   Lze Svazek: 6 Strana: 0909
Lze z 1ho. Bž. 216. U Frýdka: jza (lza). Brt. D. 361. Cf. Mkl. Etym. 163., Nejza (dod.). Nelzelo. Us., Brunc, a Štylfr. ant. lib. impress. Zjednať klamem, čeho silou nelzelo. Ráj. 1. 34. Poněvadž lze jest lok. adj., proto jsou tvary lzelo a nelzelo chybné m.: bylo lze, nebylo lze. Pk. Cf. Sf. III. 547. Jest nelze, strč. Vz Zápor, Listy fil. X. 249., 250. Dokavad bude tudy, nelzě jest pokoji býti. BO. Nenie lzě dani dáti. M U lidí to jest nelze, ale n Boha všecko jest lzě. ZN. A nelzěť bude jmieti. Dal. 55. Tam nelze bylo vyhýbati se; Mezi něž nelze bylo utíkati se. Šf. Strž. II. 2., 14. Čehož do- sáhnouti lze nebylo. Ib. 153. By bylo kam lze utéci. Alx. M. v. 21. (HP. 90.). Nelze jest, by který . . .; Jimž nelzě jest slúžiti; V té otázce nelzě sě bylo komu oběma stranama líbiti. Hus II. 166., 348., 398. Cf. iVelze, List. fil. 226., 230. — Pozn. K infi- nitivu možnosti zbytečně lze se přičiňuje. Z toho lze poznati m.: Z toho poznati. Brt. S. 3. vd. 104 1. a. Pozn. 1.

142212   Lze Svazek: 8 Strana: 0195
Lze, nelze jsou tvary adverb. Chybně se tedy odvozovaly od ,lzeti'. K tomu přidávali chybně ,lzelo. Vz List. fil. 1895. 297.

142213   Lze Svazek: 10 Strana: 0621
Lze. O staročeských výrazech "jest nelzě, nenie lzě", vz List. fil. 1894. 434.

142214   Lzelista Svazek: 7 Strana: 1319
Lzelista, y, f., vz Nelzelista (2. dod.).

142215   Lzičník Svazek: 7 Strana: 1319
Lzičník, u, m., Sandbohrer, -löffel, m. Hř.

142216   lzvovitý Svazek: 6 Strana: 0471
lzvovitý = jízvovitý. Slov. Bern.

142217   Lžebůh Svazek: 6 Strana: 0909
Lžebůh, gt. lžeboha, m., Pseudogott. Sš. I. 31.

142218   Lžecukr Svazek: 1 Strana: 0960
Lžecukr, u, m., sorbit, inosit, quercit, pinit, dulcit, manit atd. Vz Šfk. 560.

142219   Lžecukr Svazek: 6 Strana: 0909
Lžecukr, u, m. = nepravý cukr. Schd. I. 402.

142220   Lžek Svazek: 1 Strana: 0960
Lžek, a, m. = lhář, Lügner. Jan. 8. 55.

142221   Lžek Svazek: 10 Strana: 0168
Lžek, ležka, m. A řku-li, že nevědě jeho, budu zevný lžek. ČE. Han. 38. Dle toho oprav lžek, a, m. v I. 960.

142222   Lžek Svazek: 10 Strana: 0621
Lžek = lhář. Pat. Zim. 40b. 8.

142223   Lženauka Svazek: 6 Strana: 0909
Lženauka, y, f, die falsche Lehre. Sš. I. 63.

142224   Lžeprorok Svazek: 1 Strana: 0960
Lžeprorok, a, m. = lichoprorok. Sš. J. 19. Ein falscher Prophet.

142225   Lžespis Svazek: 6 Strana: 0909
Lžespis, u, m. = podvržený spis, un- echte, apokryphische, unterschobene Schrift. Nz.

142226   Lžeučitel Svazek: 6 Strana: 0909
Lžeučitel, e, m., der falsche Lehrer. Šf. III. 186.

142227   Lžibůh Svazek: 10 Strana: 0168
Lžibůh, lžiboha, m. = nepravý bůh. Zr. Zahr. 64.

142228   Lžicar Svazek: 10 Strana: 0168
Lžicar, a, m., Pseudocar. Nár. list. 1885. ? č. 120.

142229   Lžícař Svazek: 6 Strana: 0909
Lžícař, e, m , der Löffelmacher. Sl. les.

142230   Lžíce Svazek: 1 Strana: 0960
Lžíce, e, lžička, lžičička, lžičinka, y, f. Lžíce m. lyžice, MV., ležice; na Slov. a na Mor. říkají podnes: ližica (Brt. ); i se vysulo, tedy lžíce a ne: lžice. Cf. Jméno. Pk. do- poručuje lžice píše: Přípona -ice jest krátka a ač vysutím hlásky e přízvuk na příponu padá, není prý přece příčiny i dloužiti. L. dle , Růže', ale gt. pl. lžic, a instr. lžicí, Jel., lžicemi. Kom. V obec. mluvě: žíce. Vz L. L., náčiní k jídlu tekutých věcí, der Löffel. Lžicí jísti. Us. — L. k míchání (měchačka), k nalévání (nalévačka), slévací, naběrací (na- běračka n. sběračka), Šp., polívková (na po- lívku), Rk., na kyseliny (Säurelöffel), Prm., dřevěná, plechová, cínová, stříbrná, kávová. Š. a Ž. (Walter). L. má rukovět (řap) a čepel. Š. a Ž. L. vody, polívky, deště, bláta. (Na jaře: Džber deště, lžíce bláta. Na podzim: Lžíce deště a džber bláta). Š. a Ž. Polívky, kaše lžicemi, jiná jídla vidličkami berou se. Kom. Někoho prázdnou lžicí krmiti. Vz Slib. Č. Chceš mne prázdnou l-cí krmiti? Pk. Utopil by ho na lžíci vody. Er ist ihm spinnefeind. Dch. Rád by ho na lžíci vody utopil. Vz stran přísloví: Nenávisť, Závistný. Lb., Č., V. Veliká mu 1. od huby odpadla (= ztratil dobrý úřad, dobroděje). Vz stran přísloví: Úřad, Dobrodějce. Č. Jest mezi lžicí a ústy. Vz Nebezpečenství. Lb. To jest ještě mezi ústy a lžicí. Vz stran přísloví: Nejistota. Č. Až se najím, půjčím ti lžíci. D., Č., Lb. Vz Pozdě. Po obědě lžíci (hledá. Vz Pozdě. ) Lb. Má daleko od lžíce do huby (vz Hlad); Na lžíci mnoho nabral (= byl nestřídmý); Měří vodu lžicí (nepravý pro- středek). Š. a Ž. (Walter). Ďábel po lžíci, když není co jísti. Jg. Mezi ústy a lžicí mnoho se může přihoditi. Jel. Často od samé huby lžíce odpadne. Jg. Arci je to ještě daleká lžíce. Div. z ochot. Suchá lžice ústa škrábe. Pk. — L. kuchařská (opěno- vačka, vařička, Koch-, Rühr-, Schaumlöffel, V. ), na kaši, Breilöffel, veliká n. předkla- dací, Vorlegelöffel. D. — L., míra, Löffel (als Mass). Plná, dobrá 1. V. Dvě lžíce (půl koflíčku). V. — L. zednická (obmetačka, obmítačka, ometačka, Kelle), Nz., Šp.; na cín, Zinnlöffel; na kule (vz Nástroje k vy- tahování kulí); na kámen Leroyova (vz Nástroje k operacím kamene). Cn. — Vz Lžička.

142231   Lžíce Svazek: 6 Strana: 0909
Lžíce. Cf. Mkl. Etym. 177. Laš. užica, lužica, hanácky: lyžka, ližica, žečka. Brt. L. jídelní, kávová. Nf. L. římská. Vz Vlšk. 145. Lžička Gráfova, k operaci zákalu, na kámen, ostrá, vyjímací na úlomky kamene. Wld. L. v starší době čes. Vz Sdl. Hr. I. 165., 186., II. 166., 221. L. v hrnku nebo na talíři nedá dítěti po celou noc spáti (tedy se tam nemá nechati. Pověra). Mus. 1853. 472. Jedli velikou lžicí (byli na hostině). Us. Nemám smetany ani lžičku (nic). Us. Hnšk. Kdyby nebylo tebe a lžic, musila by se polívka šoupati (o nešikovném), který se má za důležitou osobu. U Král. Hrad. Kšť. — L. na roztavený kov, Guss-. Us. Pdl. Lžička ušní, auriscalpium, kadidlná, Hnoj. 4L, zkušebná, Probe-, KP. V. 67., secího stroje. Us. Pdl. Díl kleští hořejší k držení hlavy novorozeněte slove lžicí. Křž. Por. 563. — L. panská = babka vodní. Mllr. 20.

142232   Lžíce Svazek: 7 Strana: 1319
Lžíce Gt. pl lžíc a lžic. D. Lhrg. 186. Nyní. lžic. Nechá-li kdo v hrnku lžíci přes noc, nebude míti dobrého spánku. Mtc. 1892. 194. L. v 16. stol. Vz Mus. 1893. 55.

142233   Lžice Svazek: 8 Strana: 0195
Lžice. O pův. slova cf. List. fil. 1894. 150. pozn.

142234   Lžíce Svazek: 9 Strana: 0153
Lžíce. Prázdnými lžícemi úst naplniti nelze. Kom. Ohláš. 160. — L. u sedla Vz Ott XVI. 258.

142235   Lžíce Svazek: 10 Strana: 0168
Lžíce, Dokud 1. jest nová, dotud jí kuchař, užívá. Faust. 184. Zedník praštil lžící (umřel). Čes. 1. XIII. 178.

142236   Lžicírkev Svazek: 8 Strana: 0195
Lžicírkev, kve, f. Vlč. Lit. 188.

142237   Lžicíř Svazek: 10 Strana: 0168
Lžicíř, e, m., cocleator. Bhm. hex. 822. Srv. násl. Lžicnéř.

142238   Lžícmo, šp Svazek: 1 Strana: 0960
Lžícmo, šp. m. po lžíci, löffelweis. Jg.

142239   Lžicnéř Svazek: 10 Strana: 0168
Lžicnéř, e, m., cocleator. Rozk. P. 2451. Sr předcház. Lžicíř.

142240   Lžicovitý Svazek: 1 Strana: 0960
Lžicovitý, lžíci podobný, löffelförmig.

142241   Lžicový Svazek: 1 Strana: 0960
Lžicový, Löffel-. L. lupeny. Rostl. L. že- lezo. Vys.

142242   Lžícový Svazek: 8 Strana: 0195
Lžícový. L. telefon. KP. VIII. 329.

142243   Lžícový Svazek: 9 Strana: 0153
Lžícový. L. veselosť při obědě (druh bral druhu lžíci a uchvátil-li ji, strčil mu ji do kaše). Hoř. 185.

142244   Lžicukr Svazek: 6 Strana: 0909
Lžicukr, vz Lžecukr. S. N.

142245   Lžičák Svazek: 1 Strana: 0960
Lžičák, a, m., rhynchaspis clypeata, pták plovací. Frč. 343.

142246   Lžičák Svazek: 6 Strana: 0909
Lžičák, die Löffelente, čírka.

142247   Lžičák Svazek: 7 Strana: 1319
Lžičák. Cf. Brm. II. 3. 519.

142248   Lžičák Svazek: 9 Strana: 0153
Lžičák, a, m., Löffelente. Vz Šír IV. 116., Ott. XVI. 258.

142249   Lžičař Svazek: 1 Strana: 0960
Lžičař, e, m. Löffelmacher. Ros.

142250   1. Lžička Svazek: 1 Strana: 0960
1. Lžička, y, f., malá lžíce, Löffelchen. L. ušní (paradlo ušní), V.; hrnčířská. Jg. L. medu, smetany, kvasnic atd. Us. L. dvojitá ušní ocelová a z nového stříbra (vz Nástroj ranlékařský), Cn., s lopatkou Danielova (vz Nástroje k operacím očním), Cn., na mozek (vz Nástroje porodnické), Cn., článkovaná Leroyova, děravá Coxeterova, ušní (vz Ná- stroj na uši). Cn. — L. Lžičky, slívy. Us. u Turnova.

142251   2. Lžička Svazek: 1 Strana: 0960
2. Lžička, y, f., malá lež, eine kleine Lüge. L-u vymysliti. V.

142252   Lžička Svazek: 6 Strana: 0909
Lžička, y, m., os. jm. Arch. VII 595., 596.

142253   Lžička Svazek: 8 Strana: 0195
Lžička. Na lžičku někomu něco odměřo- vati (po málu dávati). 1520. Kutn. šk. 2.

142254   Lžičkář Svazek: 1 Strana: 0960
Lžičkář = lžičař. Us.

142255   Lžičkolistý Svazek: 9 Strana: 0153
Lžičkolistý. L. jilm. Wlt. 31.

142256   Lžičkovitý Svazek: 1 Strana: 0960
Lžičkovitý = lžicovitý. Krok.

142257   Lžičkový Svazek: 6 Strana: 0909
Lžičkový. L. soustava secích strojů. Vz Lžíce. NA. IV. 79.

142258   Lžičnář Svazek: 1 Strana: 0960
Lžičnář, e, m. = lžičař.

142259   Lžiční Svazek: 1 Strana: 0960
Lžiční, Löffel-. L. držadlo, jídlo. — L. bylina = lžičník, rostl. V.

142260   Lžičník Svazek: 1 Strana: 0960
Lžičník, a, m., Löffelmacher. Tk. II. 374. — L., u, m. L. lékařský, cochlearia offici- nalis, Löffelkraut. Kk. 215.

142261   Lžičník Svazek: 6 Strana: 0909
Lžičník rostl. Cf. Schd. II. 292., Rstp. 75., Slb. 695., Mllr. 35., Rosc. 145., Slov. zdrav., Kram. Slov., S. N. — L., der Löffel- korb. Cf. Lyžník. Sd , Kčr.

142262   Lžičník Svazek: 10 Strana: 0168
Lžičník, a, m., coclearius. Bhm. hex. 822.

142263   Lžičníkový Svazek: 1 Strana: 0960
Lžičníkový, Löffelkraut-. L. kořen, list. Rostl.

142264   Lžidemetri-us Svazek: 1 Strana: 0960
Lžidemetri-us, a, m. Pseudodemetrius. Koll.

142265   Lžidemokrat, a, m Svazek: 6 Strana: 0909
Lžidemokrat, a, m, Pseudodemokrat, m. Kutn.

142266   Lžievangeli-um Svazek: 6 Strana: 0909
Lžievangeli-um, a, n , das falsche Evan- gelium. Desolda.

142267   Lžikajícnice Svazek: 10 Strana: 0168
Lžikajícnice, e, f. Zr. Nov2. 432.

142268   Lžiklassický Svazek: 10 Strana: 0168
Lžiklassický směr. Lit. II. 607.

142269   Lžikněz Svazek: 10 Strana: 0168
Lžikněz, e, m. Kká. Sion I. 276.

142270   Lžikoncili-um, a Svazek: 6 Strana: 0909
Lžikoncili-um, a, n., das Pseudokonci- lium. Šmb.

142271   Lžikrál Svazek: 10 Strana: 0168
Lžikrál, e, m. Kká. Sion I. 276.

142272   Lžikrist-us, a Svazek: 6 Strana: 0909
Lžikrist-us, a, m., der falsche Christus. Desolda.

142273   Lžikruhý Svazek: 6 Strana: 0909
Lžikruhý = lichokruhý, falschberingt, bot. Sl. les.

142274   Lžikřesťan Svazek: 7 Strana: 1319
Lžikřesťan, a, m., Pseudochrist. Bílý. Mtc. 1892. 275.

142275   Lžiliberální Svazek: 10 Strana: 0168
Lžiliberální, pseudoliberal. Pokr. 1885. č. 95.

142276   Lžimilec Svazek: 6 Strana: 0909
Lžimilec, lce, m., der Lügenfreund. De- solda.

142277   Lžimnich Svazek: 10 Strana: 0168
Lžimnich, a, m. Vlasť. IV. 131.

142278   Lžimoudrosť Svazek: 10 Strana: 0168
Lžimoudrosť, i, f. Uč. spol. 1902. IX. 7.

142279   Lžimoudrota Svazek: 6 Strana: 0909
Lžimoudrota, y, f., die falsche Klug- heit. Štulc I. 88.

142280   Lžimudrcký Svazek: 10 Strana: 0168
Lžimudrcký. L. nauka. Kká. Sion. II. 117.

142281   Lžimuž Svazek: 10 Strana: 0168
Lžimuž e, m. (chabý muž). Kká. Sion. II. 102.

142282   Lžín Svazek: 6 Strana: 0909
Lžín, a, m., Lischin, ves u Soběslavě. Blk. Kfsk. 906., Sdl. Hr. IV. 372., Rk. Sl.

142283   Lžín Svazek: 9 Strana: 0153
Lžín. Je ze Lžína (lhář). Us. Kub. 154.

142284   Lžina Svazek: 1 Strana: 0960
Lžina, y, f. = lež, Lüge. MM.

142285   Lžinajímač Svazek: 9 Strana: 0153
Lžinajímač, e, m. = kdo najímá brance ze záměrů nekalých. Ott. XVI. 528. Vz násl. Lživerbiř.

142286   Lžinauka Svazek: 6 Strana: 0909
Lžinauka, y, f. = lživá nauka. Vz Lže- nauka. Desold. sv. tr. 1. 9.

142287   Lžinůška Svazek: 1 Strana: 0961
Lžinůška, y, m. a f., lživý, Lügenkrä- mer. Reš.

142288   Lžiobraz Svazek: 6 Strana: 0909
Lžiobraz, u, m., das falsche Bild. Hrts. Ar. 64.

142289   Lžiosvěta Svazek: 6 Strana: 0909
Lžiosvěta, y, f., Pseudoaufklärung. Dch.

142290   Lžipapež, e Svazek: 10 Strana: 0168
Lžipapež, e, m. Hrlš. Hus. 133.

142291   Lžiplatonický Svazek: 9 Strana: 0153
Lžiplatonický. L. idea. Ton. 6.

142292   Lžipolitik Svazek: 9 Strana: 0153
Lžipolitik, a, m. Ton. 113.

142293   Lžiprapor Svazek: 7 Strana: 1319
Lžiprapor, u, m. Vrch F. II. 244.

142294   Lžiprorok Svazek: 1 Strana: 0961
Lžiprorok, vz Lžeprorok.

142295   Lžisláva Svazek: 8 Strana: 0561
Lžisláva, y, f., Afterruhm, m. Phľd. 1896. 712.

142296   Lžislib, u Svazek: 10 Strana: 0168
Lžislib, u, m. Nechtěje se poskvrniti lži- slibem. Sá. XVIII 107. Lžitragika, y, f. Mus. 1901. 318.

142297   Lžisvoboda, y, f Svazek: 6 Strana: 0909
Lžisvoboda, y, f., Pseudofreiheit. Pokr. Pot. I. 16.

142298   Lžiumění Svazek: 8 Strana: 0561
Lžiumění, n., Afterkunst, f. Osv. 1896. 184. procenila, polesklý, nitidula, příbuzný, affinis, prodloužený, prolixa, rezavý, hiemalis, sklád- kový, plícata, skvrnitý, contaminata, stlačený, impressa, šírokrový, viennensis, štíhlorohý, apicalis, tečkoštítý, puncticollis, tenký, diluta, tmavopásý, unifasciata, tmavý, umbrina, žln- točervený, žlutokrový, dichroa, Vz Klim. 318. nn.

142299   Lžiumění, n Svazek: 10 Strana: 0621
Lžiumění, n. Nár. list. 1905. 171. 2. odp.

142300   Lživě Svazek: 1 Strana: 0961
Lživě, lügenhaft, lügnerisch, falsch. V.

142301   Lživec Svazek: 6 Strana: 0909
Lživec, vce, m. = lhář. V Kunv. Msk.

142302   Lživěda Svazek: 10 Strana: 0168
Lživěda, y, f. Uč. spol. 1902. IX. 41.

142303   Lživerbíř Svazek: 9 Strana: 0153
Lživerbíř, e, m. = lžinajímač (předcház. ).

142304   Lživěštba, y Svazek: 6 Strana: 0909
Lživěštba, y, f., die falsche Wahrsagung.

142305   Lživěštka, y Svazek: 6 Strana: 0909
Lživěštka, y, f., die falsche Wahrsage- rin. Msn. Or. 47.

142306   Lživodlužný Svazek: 7 Strana: 1319
Lživodlužný = lživý, vylhaný, lží způ- sobený. V. Šolc.

142307   Lživosť Svazek: 1 Strana: 0961
Lživosť, i, f., die Lügenhaftigkeit. Us.

142308   Lživý Svazek: 1 Strana: 0961
Lživý, kdo lže, od lh (lhu), vz -avý, lügnerisch, lügenhaft. L. člověk, ústa. V. — L. = nepravý, smyšlený, erdichtet, erlogen,
falsch. L. věc, V., bůh, D., noviny, Dal.,
kosť (n. spánková n. skranní, z každé strany
jedna). Krok.

142309   Lživý Svazek: 6 Strana: 0909
Lživý. V MV. nepravá glossa. Pa. L. ústa zabíjejí duši. Mž. 13.

142310   Lživykupitel Svazek: 10 Strana: 0168
Lživykupitel, e, m. Zr. Leg. 64.

142311   Lžka Svazek: 6 Strana: 0909
Lžka, y, f. = lužka, malá lež. Slov. Bern

142312   Lžovice Svazek: 6 Strana: 0909
Lžovice, dle Budějovice, Lžowitz, ves u Labské Týnice. Vz Rk. Sl. L. jsou známy pověstnou hastrmanovou holí. Vz Sbtk. Krat. h. 70.

142313   Lžovice Svazek: 8 Strana: 0195
Lžovice. O lidové etymologii toho slova cf. Čerň. Př. 31.

142314   Lžový Svazek: 10 Strana: 0621
Lžový, Lügen-. — Pass.

142315   Lžu Svazek: 1 Strana: 0961
Lžu, vz Lháti.

142316   ł Svazek: 10 Strana: 0154
ł = li. Budeteľ mi toho přieti. Hrad. 52b a j. Vz Mš. Slov.

142317   ła Svazek: 6 Strana: 0803
ła zní jako jednoslabičné ua.- uáska (láska), uavka (łávka), uazif (łaziti), uámať (łámati). V Podluží na Mor. Brt. Vz L.

142318   Łałoknaňa Svazek: 6 Strana: 0810
Łałoknaňa, ě, f. = ovce s lalokem. Mor. Brt.

142319   Łatka Svazek: 9 Strana: 0141
Łatka, y, f. = malý mráček. Zdálo se enem tatka, a z tě łatké jak leje. Císařov. Mtc. 1899. 38.

142320   Łepá Svazek: 8 Strana: 0186
Łepá, łepka, łépečka, y, f.— čepička. Val. Brt. D. II. 469.

142321   Łepač Svazek: 8 Strana: 0186
Łepač, e, m. = plátno natažené na oblouku hrabice. Brt. D. II. 452.

142322   Łépečka Svazek: 8 Strana: 0186
Łépečka, vz Lépa (3. dod.).

142323   Łépka Svazek: 8 Strana: 0186
Łépka, vz Łépa (3. dod.).

142324   Łepocha Svazek: 8 Strana: 0186
Łepocha, łepucha, y, f. — chamula ze suší (sušeného ovoce). Laš. Brt. D. II. 477.

142325   Łepucha Svazek: 8 Strana: 0186
Łepucha, vz Łepocha (3. dod.).

142326   Łepúška Svazek: 8 Strana: 0186
Łepúška, y, m. — četník. Ve šviháčině. Brt. D. II. 521.

142327   Łibnětov Svazek: 6 Strana: 0853
Łibnětov, a, m., Liebenthal, ves u Ná- choda. Blk. Kfsk. 530., Sdl. Hr. V. 362.

142328   -łňať Svazek: 6 Strana: 0879
-łňať přípona sloves intensivních: pabíz- ňat sa (courati se). Brt. D. 158.

142329   Łopatkoskvrnný Svazek: 9 Strana: 0150
Łopatkoskvrnný. Vz Čilec.

142330   Łovka Svazek: 7 Strana: 1317
Łovka, y, f. = záminka. Val Slavč. 86.

142331   Łožnica Svazek: 8 Strana: 0193
Łožnica, e, f., vz Lože (3. dod.).

142332   łu a łú Svazek: 6 Strana: 0895
łu a łú zní jako u a ú: uh (łuh), tuču (tłuču), úka (łúka), úskat (łúskat), súnečko (słunečko). V Vodluží. Brt.

142333   Łupať Svazek: 8 Strana: 0194
Łupať sa v jídle = rýpati, s nechutí, se přehrabovati, a jen nejlepší kousky vybírati. Brt. D. II. 339. Dvacet měřic žita lup na vůz odjeď dál. Brt. D. II. 290.

142334   Łúšňat Svazek: 8 Strana: 0194
Łúšňat = hledati, slíditi. Brt, I). II. 339.

142335   ły Svazek: 6 Strana: 0907
ły zní v Podluží jako jednoslabičné uo: muýn (mlýn). Brt.

142336   Łybotať sa Svazek: 9 Strana: 0447
Łybotať sa = mihotavě se třpýtiti. Val. Čes. 1. X. 372. Vz Ligotati se v díle VI.

142337   Łypac Svazek: 8 Strana: 0195
Łypac, e, m. = jazýček u střevíce, jímž se rozporek zakrývá. Brt. D. II. 469.

142338   M Svazek: 1 Strana: 0961
M jest podlé mluvidla či podlé učlán- kování jedna z retných souhlásek. Při m jest průlina na témž místě a týmž způsobem zavřena jako u: b, p, ale zatarasení toto neprotrhuje se, nýbrž proud vychází duti- nami nosovými. Gb. Filolog. listy II. 159., Úvod do ml. 18. Vz Hláska. Dle zvučnosti jest m hláska nosová; podlé stupně zvuku čili dle toho, jakým proudem dechu sou- hlásky se článkují, jest m hláska plynná a podlé jakosti zvuku obojetná. Bž. Ml. 13. Ve slovanských jazycích je m dvojího pů- vodu, jednak m prvotní na př. v prajazyku indoevropském v koř. ma = mysliti; skr. man-as, řec. /«vo?, lat. mens, mysl; celt. menme duše, lit. isz-man-yti, rozuměti; got. munan, něm. meinen, strbulh. nitněti, mníti; jednak z bh povstává, na př. vh-k"b-mi> n. vltko-mi», dat. pl. od vtakt, čes. vlkům, instrum. sg. vh>k~b-m5, čes. vlkem, tu povstalo z pův. varka-bhjams a varka-bhi. — Souhláska m, zbytek ukazovací náměstky ama (skr. nom. sg. amas ten), tvoří akkusativy, na př. pův. vâk-am, skr. vâč-am, lat. voc-em, řec. tnno-v, pl. pův. vâk-ams, skr. vâč-as m. vâč-ams, řec. ön -ai-m. ön-avc, lat. voc-esm. voc-ens, litev. sunus m. sununs atd., kde m před známkou pluralu v n přechází, pak vypadá a slabika za to se dlouží. V strb. vypouští se při kmenech samohláskou zakončených v sg. ak- kusativním (aneb z tohoto pocházejícín) a dalšími zvukoslovnými změnami, totiž stí- ráním koncové samohlásky, stal se akkusativ rovným nominativu, na př. synb, akkusativ opět synt m. synu-n n. synu-m, kostb m. kosti-m; u kmenů na -â splývá m s touto samohláskou v ą, na př. žena; v akkusativu množném z pův. sununs povstalo sun?s a slovanské syny, opět odvržením obou zná- mek, akkusativní n i pluralní s. V číslov- kách sedm, osm zastupuje m úkol samo- hlásky, jestliže je vyslovujeme dvojslabičně; ale vlastně mají se obě tato slova vyslovo- vati slabikou jednou (na př. v 8slabičném verši: s možem sedm let byla bieše. St. skl. 3. 30. ) a když se vyslovují dialekticky dvěma slabikama, bývá před m jiná samohláska vlo- žena: sedem, sedum, sedym (Šb. ) a sedom (Sš. ). — Kromě toho jest m tvořicím slo- hem v 1. os. slovesa a příčestí. Gb. v S. N. V. 1. Vz Gb. Hl. 20. —22. V 1. os. sg. ind. udržuje se u sloves 3., 4. a 5. třídy. V trp- ném příčestí praesentu: lakom, pitom, znám, vědom, Šf., vidom; v adj. přímý, střídmý. Mkl. B. 232., 233. — Kterak vůbec ve slo- vanštině m se kazí, kdyžby s předcházející samohláskou slabiku tvořiti mělo, o tom vz článek: Nosovky. V článku L zase již po- věděno, proč po retných souhláskách a tu- díž i po m, které k nim náleží, se klade v již. a východ. jazycích slovanských epen- thetické 1, když následuje praejerovaná samo- hláska. Gb. v S. N. V. 1. — M se v dia- lektech střídá a přestrojuje (vz Střídání a Přestrojování): 1. s b, v obecné mluvě: darebný, brabenec, písební m. daremný, mra- venec, písemní, Ht. Zv. 83., pod Krkonoši, Kb., v již. Čech., Kts., upříbně, v Krkonoš., bramor — mramor. Sš. Vz Gb. Hl. 94. Vz B. — 2. S n: kam — kan, tam — tan, vezmu — veznu (u Domažlic, na Hané, ve Valašsku), písmička m. písnička, nyň m. míň (u Boleslavi, pod Krkonoši, u Vys. Mýta); ve vých. Čech. parjam m. parkán, Jir., Šb., mjimrat m. nimrat, Kts.; u Litomyšle: nesto m. město; v obec. mluvě: pámbu, hamba, homba, pámpater m. Pán Bůh, hanba, honba, pan pater atd. Jak vidíme, bývá někdy spo- dobování příčinou tohoto střídání. Medvěd — nedvěd, mravenec — strč. nravisko, strč. mešpor (z vesper) — nešpor. Gb. Hl. 94. Cf. Bž. Ml. §. 104. Vz N. — 3. S p. Vz P. — 4. S v: v obec. mluvě: vochomůrka m. muchomůrka; ve vých. Čech. a pod Krko- noši: mňuk, smětev, upřivný m. vnuk, vě- tev, upřímný, Jir., Kb.; v již. Čech. mzdo- rovat m. vzdorovati (na mzdory co dělati). Kts. Na vnaditi — namnaditi = namladiti, teprv — teprem (Sš. ), škvor — škmor. Gb. Hl. 93. Prvý — lat. primus. Bž. Ml. 51. Vz V. — 5. S f, vz F. — S h: V již. Čechách kotrhelec m. kotrmelec. Kts. Vz H. — 7. S 1: ve vých., již. Čech. a jinde: vembloud, Špimberg (Spielberg). Jir., Šb., Kts. Vz L. — Mezi měkkým a tvrdým m Čechové ve psaní nešetří rozdílu, ačkoliv u vyslovení dobrý sluch obojí rozeznává, lom, u a lom m. lomi, lomiž. Jg. V Budějovsku a Opavsku je po m slyšeti j; ve východ. Čechách a na Slov. naopak vlastní ě vyslovuje se jako e: mesto. — Jak se vyjadřovalo písmem m: m´a = ma; mě = me, mie, mye, mije, m'e, mě; mie — mě, mie, mye. Vz Gb. Příspěv- ky k historii českého pravopisu, str. 70., 160., 211. a hl. 247. — M se vysouvá v slovo- středí v již. Čechách: bubat vedlé bumbat. Kts. Ve vých. a již. Čech. v: sednáct, osnáct. Jir. Kafr z camphora. Ht. Zv. 84., Gb. Hl. 112. Ochrnout m. ochrmnouti. Bž. Ml. 47. Vz Nosovky, Ht. Zv. 83. — M se vsouvá: čuchati — čmuchati, douti — dmouti, drmo- liti z dr (dr-áti), Šf., duch — dmuchati, čoud — čmoud, smoud. Jir. — M přípona jmen podstatných: Radim, Kúřim, Vidim. Jir. Vz Tvoření slov. — Jména rodu žen. v m ukončená skloňují se dle, Kosť´, jména pak rodu muž. dle 1. sklon. Jména měst rodu žen. mají tedy v gt. i: Chrudim, i, Kouřim, i; vz Chrudim; špatné je skloňo- vání jich dle prvého mužského skl.: do Kou- řima. — Po m piš y ve slovech: my, mysl (mysliti, Litomyšl, myšlénka, smysl, úmysl, myslivec), myš, odmykati, zamykati, mýliti (mýlka, mylný, omyl), mýti (pomyje), mýdlo (mydlář, mydliti), hmyz, hlemýžď, mys, mýto, smýkati (smyčec), průsmyk. Jak ze slov v závorce viděti, píše se y také ve všech od nich odvozených slovích. Kz., Bž. Ml. 14. — M (vlastně CIO) co lat. číslo zna- mená 1000, MM = 2000, m = 1000000. Gb. v S. N. Ma = mne. Na Slov. -ma, přípona subst.: Kosma, D., sláma, ujma, krčma. Mkl. B. 234. Vz Tvoření slov. — V obecné mluvě koncovka instrumentalu plur. místo 1. -mi: kosťma, s nima, tlustýma, ten- kýma m. kosťmi, s nimi, tlustými, tenkými; 2. -y: tělama, chlapama, dubama, slovama, holubama, prstama m. těly, chlapy atd. Ve vých. Čech., Jir., na Mor., Šb., a jinde. Ale místy na Mor. ku př. na Rožnovsku správně: tlustými těly. Šb. Na Slov. místy: tlustýma těly, jinde: tlustýma tělama. Šb. Vz -ama, -ema, Dual.

142339   M Svazek: 6 Strana: 0910
Str. 961. a. 25. ř. zd. pocházejícín oprav v: pocházející n. — Ib. 2. ř. zd. za vidoin polož: Šf. III. 524., Bž. 232. — M se střídá 1. s b na Zlínsku, vz B. — 2. 8 n: nrav — mrav, ny — my, mešpor — nešpor, počen — pečeni, vz Bdl. Obr. 102.-103., miť — niť, mízký - - nízky, v Podluží, Brt., norák — morák. Brt. D. 109. — 3. S p: paškrtný — maškrtný. Brt. D. — 4. S no: komis — konvis, konvisař — komisař. Mor. Brt. D. — M obojetné. Vz Obmékčování. — M se sesouvá. Vz Mkl. aL. 297. — M se vsouvá. Za Šf. přidej: III. 475., 490. Čepel — cem- pel (nožový), kolembať sa. Brt. D. 110., 88. — Před m a n mění se na Lašsku e v y neb i: jméno — míno, stavení — sta- vy ní, pochválin buď, dubym, gymba, bi- čim. Tč. — Cf. Mkl. aL. 301., Vm. ad Mkl. aL. 27. — m. = metr. — 1/m = mille, 1000. 4/m =, 4000. Kupecky. Kli. M/. = měsíc. Ve slohu kupeckém. Kh. — m/c = mé conto. Ib. Kh.

142340   M Svazek: 7 Strana: 1319
Cf. Gb. Ml. I. 62 M slabikotvorné (samo- hláskové). Vz Gb. Ml. I. 22. Takové na Cbodsku. Vz List. filol. 1891. 43., 47 Na Dolnobečovsku na Mor. bývá často místo něho b: blabľenec, bramor, darebné; m se tam proměnilo v n v čísl. sedn, osn a jinde: pasno vedle pasmo, veznu, snědé (smědý) atd. Vz List. fil. 1891. 434.

142341   M Svazek: 8 Strana: 0195
Praslovanské m. Vz Gb. H. ml. I. 310. — Původní m. Vz ib. 303. — M se psávalo: I. m: welmi; 2. mm: mmnohem. Ib. 442. Měkké m označováno někdy m: me= mě. Ib. 442. — M mení se a) v n, ň: nedvěd m. medvěd (Panfyllie, Háj. Herb. 17. b.); b) ve v: skrovný v. skromný; c) v b a to mn v bn: písebný. Ib. 442. Na Mor. mění se v: n, v, b: sedn, osnáct, Brt. D. II. 5., veznu u Kojet., ib. 47., snějo se, u Olom., Prostěj., ib. 70., u Tišn. před k a t: v zánko, putkál sen ti, ib. 186., brablenec = mravenec, u Tišn. a Bystř., ib. 186., 73., veno, venes (vemu), senke (sem), u Kruml., ib. 209., v Kunšt. před ne- retnými souhl.: kan deš? Ib. 234. O změně na Zlín. a Kroměř. cf. Brt. D. I. 13., 16., II. 17. M v chromečském podřečí na Mor. vz v List. fil. 1894. 93. V již. Čech. mění se v: n, b, v, f, h. Vz Dšk. Jihč. 1. 23. nn. V Gemersku na Slov. mění se místy v n: ba- ranon, maslon. Phľd. 1893. 561. M místo n bývá na konci slov: tejžděm. V Dolním Daco Lôme. Phľd. 1893. 241. Dle Pastr. L. 142. mění se na Slov. m na konci slabik a slov místy v n (nosové): kýn (kým), dán (dám). Vz tam více. — Slabikotvorné m: sedm, osm (v strč. jednoslabičné), Liemburk, Rožmberk. Gb. H. ml. I. 301. Hazmburk, Wartmberk. V. Kal. 373., 177. Toto m mění se v il (yl), ir (yr). Cf. Gb. H. ml. I. 292. — M se pn- souvá v dial. -um m. -ú a to v 3. pl.: radu- jum se, vz Brt. D. I. 83. a j.; čmert, čmárati m. čert, čárati. Gb. li. ml. I. 445. V již. Čech. Cf. Dšk. Jihč. I. 23.-24. — M se odsouvá: sednáct, osnáct m. sedmnáct, o'smnáct; kafr lat. camphora atd. Gb. H. ml. I. 445. Norberk m. Normberk. V. Kal. 106. V již. Cech. Vz Dšk. Jihč. I. 23.-24. — O m cf. Dšk. Jihč. I. 21.

142342   M Svazek: 9 Strana: 0153
Sr. Gb. H. ml. III. 2. 456., Ott. XVI. 529. — Změny hlásky m na Hořicku. Vz Hoř. 76. Na Hornoostravsku vz v Lor. 22. — -m pří- pona a) 1. os. sg. praes. u pěti sloves: jsem, dám, vím, jím, mám původně -mi, ve slovanšt. z toho -m?: damb. List. fil. 1898. 74., Gb. H. ml. III. 2. 6.; novotvar m. -u, -i: prošu, dě- lajv, uměju, přehl. dělaji, uměji, proši, nč. dělam, umím, prosím (podle tvarů, které měly -m vždycky a právem), asi o 2. čtvrti XIV. stol., List. fil. 1898. 75., Gb. H. ml. III. 2. 8.; b) 1. os. pl. praes. (m. m?): chcem, nesem, ale jen tehdy, když není -m také v 1. os. sg., jinak by se obě tyto osoby ne- lišily, 1. os. sg. umím, ale umíme 1. os. pl. Vz List. fil. 1898. 88., Gb. H. ml. III. 2. ?0., -m?, -m?, -m?, -m?. — -m ?. -n přípona parte, perft. pass.. · poznám jsem atd. Gb. H. ml. III. 2. 102. — -m?, fem. -ma, neutr, -?? přípona partc, prats. pass.: pitoms, -m?, -m?, 1???m? (pitomý, lakomý), vědom, vidom, znám, držim. Gb. H. ml. III. 2. 91. — -m slabikotvorné; sedm, osm, Dšk. Vok. 65., rožmberský.

142343   M Svazek: 9 Strana: 0159
Max Jos. Sr. Jub. XX.

142344   M Svazek: 10 Strana: 0621
Změny hlásky m v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 36.

142345   M jau Svazek: 10 Strana: 0181
M jau= kočka (v dětské řeči). Us.

142346   M linská Svazek: 6 Strana: 0921
M linská, é, f., sam. u Nebušic u Prahy.

142347   M změněno v n Svazek: 8 Strana: 0561
M změněno v n: nedvězí m. medvědí atd.; odsuto: sedmezcetma a j. 1440. Vz Mus. fil. 1896. 435.

142348   M-le Svazek: 1 Strana: 1092
M-le, í, pl., f., ovoce, z něhož balsám dělají. Bern.

142349   M-ny Svazek: 1 Strana: 1038
M-ny = krvavý kal ze ženy před slehnu- tím vycházející. Jg.

142350   Má Svazek: 1 Strana: 0962
Má. 1. = moje. To je má (žena). Us. Vz Můj. — 2. Třetí os. sg. praes. slovesa míti. On má hůl.

142351   -ma Svazek: 6 Strana: 0910
-ma. Cf. Bž. 232. — První os. pl. im- perativu na Štramberce, v již. Opav. má příponu -ma (jinde -my): pleťma, poďma, dajrna. Brt. D.

142352   Ma Svazek: 6 Strana: 0913
Madro, a, n., der Mader (staubige Erd- art). Sm.

142353   Ma Svazek: 6 Strana: 0917
Makabovec, vce, m., vz Machabovec.

142354   Ma Svazek: 6 Strana: 0918
Makobice, conus, makovice. MV.

142355   -ma Svazek: 7 Strana: 1319
-ma příp. Cf. Gb. Ml. I. 62.

142356   Má milá Svazek: 7 Strana: 1320
Má milá. Urobim mámilej žiaľ. Sl. sp. II. 83.

142357   Má zlatá maminko Svazek: 8 Strana: 0202
Má zlatá maminko. Vz Tanec čes. (3. dod.).

142358   Máantyky Svazek: 10 Strana: 0169
Máantyky — kabáaty, máantiky — ka- báaty (vyzvánění bohatému). Val. Čes. 1. X. 471.

142359   Mabka Svazek: 6 Strana: 0910
Mabka, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 123., D. ol. III. 449., Pk. MP. 24., Tk. V. 139.

142360   Mac Svazek: 6 Strana: 0910
Mac. Mic-mac = matlanina, hatlanina. U Březnice. Rgl.

142361   Mac Svazek: 8 Strana: 0195
Mac = máti. Ve Spiši. Phľd. 1893. 433.

142362   Máca Svazek: 8 Strana: 0195
Máca, dle Bača, vz násl. Matěj.

142363   Maca Svazek: 8 Strana: 0195
Maca, potok v Turci. Phľd. XII. 74., 426.

142364   Maca, e, macka Svazek: 6 Strana: 0910
Maca, e, macka, y, f. -- židovské ne- kysané pečivo velikonoční. Us. na Mor. Vz Maces.

142365   Macač Svazek: 1 Strana: 0962
Macač, e, m. = macák.

142366   Macač Svazek: 9 Strana: 0153
Macač = makati, ohmatávati. Slez. Lor. 74. — M. še s čim = zdlouhavě pracovati. Slez. Lor. 74.

142367   Macák Svazek: 1 Strana: 0962
Macák, a, m., kdo macá, der Taster. Na Mor. Zlob.

142368   Macák Svazek: 6 Strana: 0910
Macák, a, m. = macek, zajíc. U Zbešic. Matoušek J. — M., os. jm. Tk. V. 68., Sdl. Hr. II. 35.

142369   Macák Svazek: 7 Strana: 1319
Macák, a, m. vz. Matthias (2. dod.).

142370   Macák Svazek: 8 Strana: 0195
Macák, a, m., vz násl. Matěj.

142371   Macák Svazek: 10 Strana: 0169
Macák Jar. (pseud. J. Klen), žurnal. + 12/4. 1903.

142372   Macaklice Svazek: 1 Strana: 0962
Macaklice, e, f., phrynus, pavouk. Krok.

142373   Macáková Svazek: 6 Strana: 0910
Macáková, é, f., os. jm. Blk. Kfsk. 806.

142374   Macal Svazek: 6 Strana: 0910
Macal, a, m. = macák, macač. Rk.

142375   Macal Svazek: 8 Strana: 0195
Macal, a, m., vz násl. Matěj.

142376   Macala Svazek: 1 Strana: 0962
Macala, y, m., dozorce dolů solních, který dělníky z dolů vylezší omakává, nemají-li u sebe kradené soli. Vys.

142377   Macala Svazek: 6 Strana: 0910
Macala, y, m. = nešikovný, lenivý děl- ník, který stokrát véc pomacá, než ji do- koná. Laš. Tč.

142378   Macálek Svazek: 8 Strana: 0195
Macálek, lka, m., vz násl. Matěj.

142379   Macalík Svazek: 8 Strana: 0195
Macalík, a, m., vz násl. Matěj.

142380   Macalík Svazek: 9 Strana: 0153
Macalík Basil, hospod, spis., nar. 1861 Vz Ott. XVI. 533.

142381   Macalka Svazek: 1 Strana: 0962
Macalka, y, f., prašnice, maňka, druh pečiva. Aqu.

142382   Macan Svazek: 6 Strana: 0910
Macan, a, m. = tlustý člověk, zvl. v obli- čeji. Cf. Macna. U Kosic. Brnt. — M., os. jm. Šd. — M. Jak., farář. 1794.-1849. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 595., Šb. D. řeč. 267.

142383   Macan Svazek: 8 Strana: 0195
Macan, a, m., vz násl. Matěj.

142384   Macan Svazek: 9 Strana: 0153
Macan Jak., theol. spis.; M. Karel, hud., nar. 1858. Vz Ott. XVI. 533.

142385   Macání Svazek: 6 Strana: 0910
Macání, n., vz Macaťi. Skrze sv. ducha m. plné (unctio). Ev. olom. 68.

142386   Macarát Svazek: 1 Strana: 0962
Macarát, a, m. M. jeskynní, proteus an- guincus. Frč. 310.

142387   Macarát Svazek: 6 Strana: 0910
Macarát. Cf. Brm. III. 2. 111.

142388   Macarát Svazek: 9 Strana: 0153
Macarát jeskynní. Vz Ott. XVI. 533.

142389   Macaráti Svazek: 1 Strana: 0962
Macaráti, proteidae, mají válcovité tělo, 4 nohy, za hlavou 3 žábry a 2 skuliny ža- berní. Frč. 310.

142390   Macarátovitý Svazek: 6 Strana: 0910
Macarátovitý, macaratartig. Šm.

142391   Macatě Svazek: 1 Strana: 0962
Macatě, tělnatě, masitě, leibig. D.

142392   Macatec Svazek: 1 Strana: 0962
Macatec, tce, m., pimelia, hmyz. Krok.

142393   Macati Svazek: 1 Strana: 0962
Macati = makati. —co: puls. L. — kde: před sebou. L. — koho = omakávati, Jg.; 2. bíti. D.

142394   Macati Svazek: 6 Strana: 0910
Macati, maku, niačeš, mače. Sal. 251. Cf. Listy filol. X. 57., Mkl. Etym. 179. — koho. Kury m. (ohledávat). V Pražmě ve Slez. Sbtk. (Řezník) bravy maczie. Hr. ruk. 135. a. Vždyť škodu učiní tomu, kdyžtoť bravy macie komu. 1b. 405. — co čím: rukama. Alx. p. 109. — kam. Lékař mac- zeje na tiemě. Sal. Lékař maceje na to, ne- domače se lbi. Sal. 5.—7. — se = soukati se, lenivě pracovati. — se s čím. Dlůho se s tym m-li. Mor. Brt. D. 229.

142395   Macati Svazek: 7 Strana: 1319
Macati. Prk. v Kroku. 1889. 243. dopo- ručuje mácati.

142396   Mácati o čem Svazek: 10 Strana: 0169
Mácati o čem = tlachati. Mnoho o bož- ských věcech m. Rokyc. Post. 56a.

142397   Macati se kde Svazek: 10 Strana: 0169
Macati se kde. V kapci se macá (hrabe). Brt. P. n. 244.

142398   Macatinka Svazek: 10 Strana: 0169
Macatinka. U M-ky, louky u Palupína. Čas. mor. mus. III. 144.

142399   Macatosť Svazek: 1 Strana: 0962
Macatosť, i, f., tělnatosť, masitosť, boube- latosť, Leibigkeit, Fleischigkeit. Jg.

142400   Macatý Svazek: 1 Strana: 0962
Macatý, masitý, boubelatý, tělnatý, leibig, fleischig. Jg.

142401   Macavosť Svazek: 6 Strana: 0910
Macavosť, i, f. = hmatavosť; čitelnost Bern.

142402   Macavý Svazek: 6 Strana: 0910
Macavý = lenivý. Mor. Brt. D. 229; hmatavý, handgreiflich; citelný, empfind- lich; makavý, merklich, handgreiflich. Bern.

142403   Macbar Svazek: 7 Strana: 1319
Macbar J. S., básník.

142404   Macedoniané Svazek: 1 Strana: 0962
Macedoniané, přívrženci patriarchy Ma- cedonia, jehož r. 360. Ariané svrhli. Vz S. N.

142405   Macedonie Svazek: 1 Strana: 0962
Macedonie, e, f., z řec. — Macedoňané, Macedonové, Makedonové. — Macedonský, makedonský. Vz více v S. N. V. G.

142406   Macecha Svazek: 1 Strana: 0962
Macecha, y, f., macocha, maceška, mac-oška (zastr. maceší), f. Manželka vdovce je jeho dětem po dřívější manželce macechou a ony jí nevlastnímidětmi, pastorky. Nevlastní matka. Stiefmutter. Otčím a macecha na pastorky ne tak laskavi jsou, proto že žádný z nich rodičem není. Kom. Co matka, to matka, co m., to m. L. M. je zlý prut. Sr. Kolik vran, bílých, tolik macech dobrých. Lb., Jg., Č. Macocha racocha. Lb. Hořko od m-chy pastorkovi a též nesladko od pastorka maceše. Pk. Kde macecha, tam aj otčim; M. čertův bič.; M. psia noha. Mt. S. Není mu macochou (leccos mu dá). Us. — M., osoba nelaskavá, skoupá. Štěstí, příroda macechou mi jest. L. — M., maceška, květina, trojník, trojice (že má trojí barvu), srdečné koření, Jg., viola tricolor, das Stiefmütterchen, Kk. 220., Čl. 59., FB. 78. — M., jméno pro- hlubiny v okresu blánském na Moravě. Jg. Vz S. N.

142407   Macecha Svazek: 6 Strana: 0910
Macecha. Macocha. NB. Tč. 17., Půh. II. 586. Cf. Maeiga, Mkl. Etym. 104. V MV. ne- pravá glossa. Pa. Všecky ty macochy po- vešať na sochy (koly) a tú našu mrchu do samého vrchu. Val. Vck., Brt. Dt. 115. Každá m. sedí na dvou židlích a jídá dvěma lží - cema (přeje sobe samé nejvíce). Val. Vck. Z lesa honí medvěd a z domu macecha. Šp. — M. = trubcoplodná královna. Liška. — M. = pružina, jež zabraňuje nahroma- ďování-se obilí Nebo meliva mezi kypřiči a kuželicí Prm. IV. 249. — M. květina. M. obyčejná, viola tricolor maxima, černá, v. ar. Faust, modrá, v. azurea, bílá, v. alba, žlutá, v. lutea, bílá fialově vroubená, an- glická velkokvětá, hnědočervená, mramoro- vaná, bíle a zlatožlutě vroubená. Dlj. 55., 56. Cf. Rstp. 104., Sbtk. Rostl. 20., 247.-248., Slb. 652., Schd. II. 293., Kram. Slov., Rosc. 149., Mllr. lil., Rk. Sl.

142408   Macecha Svazek: 8 Strana: 0195
Macecha. Kde je macocha, tam je aj otčim (vlastní otec tam bývá otčimem). Slov. Zátur.

142409   Macecha Svazek: 9 Strana: 0153
Macecha, propast na Mor. Vz Ott. XVI. 546.

142410   Macechář Svazek: 6 Strana: 0910
Macechář, e, m. = otčím. U Žamb. Dbv.

142411   Macechový Svazek: 10 Strana: 0621
Macechový, Stiefmutter-. Gb. Slov.

142412   Macek Svazek: 1 Strana: 0962
Macek, cka, macíček, čka, macínek, nka, m. 1. Matěj. — 2. Hlupec, Hňup, Tölpel. Nezbední fučíkové a svárliví mackové, kteří při dobrém kvasu vždy nějakou svádu začnou. Reš. — 3. Kocour, kot. V. O původu vz Mz. 58. Čuc macku! Pšic macku. Jg., Č. Vz Kotě. Čuc macku, nepleť se do toho. D. Čuc macku, jdi pryč. Vz Odehnati. Lb. — 4. Medvěd, na Slov. macko. — 5. M., macatý, buclík, zdeněk, ein Dickbackiger. D. Macení, n., dotýkání, das Betasten. Sal.

142413   Macek Svazek: 6 Strana: 0910
Macek = Matěj. D. ol. II. 477 M. Krátký. Pk. MP. 97. M. placek zahnal kočky na rybníček; kočky se mu zgežily,Macka placka zabily. Brt Dt. 110. — M. = kocour, ma- cúr, macúrek, jura (val.). Brt. — M. = med- věd. Slov. Pokr. Pot. I. 237., Němc. IV. 396. — M. = zajíc. Us. Rgl. — M. = ćmýr, das Füllhorn der Käfer, die Palpe. Laš. Tč. — M. = hoblík, der Rauhbank-, Stosshobel. M. dvoubřitý, Doppel-R., s klopkou. Šp., Skv. — M., os. jm. Mus. 1880. 372., Tk. V. 91. — Půjdeme ve tmě tak po macku (macajíce). Slez. Šd.

142414   Macek Svazek: 7 Strana: 1319
Macek, cka, m , vz Matthias (2. dod.).

142415   Macek Svazek: 9 Strana: 0153
Macek, cku, m. Po macku = po hmatu. Slez. Lor. 74. — M., ck?, m. ?. Václ., spis., nar. 1849. Vz Ott. XVI. 539.

142416   Macek Svazek: 10 Strana: 0169
Macek, cka, m., nějaký druh vepřového dobytka. Sb. sl. 1901. 157. — Macek — pla- cek — zahnal kočky na rybníček, kočky se zegšily, Macka placka zabily. Slez. Vyhl. II. 258.

142417   Macek Svazek: 10 Strana: 0621
Macek, cku, m. = moučné jídlo. Litom. 71. M. = špaček, semel. Brt. Slov. — M. = hoblík. M jednoduchý, s klopkou (klopkář). Vz KP. XI. 2., 16. s vyobraz. — Po macku = omatem, po tmě. Brt. Slov.

142418   Macenauer Svazek: 6 Strana: 0910
Macenauer, vz Matzenauer.

142419   Macer Svazek: 1 Strana: 0962
Macer, gt. Makra, m., jm. římské.

142420   Macer Svazek: 6 Strana: 0910
Macer Bartol. 1598. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 595, Jir. Ruk. II. 1.

142421   Macer Svazek: 8 Strana: 0195
Macer = máti. Ve Spiši. Phľd. 1893. 433.

142422   Macerace Svazek: 1 Strana: 0962
Macerace, e, f., z lat., močení bylin, kostí (aby maso odměklo a se odstranilo). S. N.

142423   Macerace Svazek: 6 Strana: 0910
Macerace = močení bylin. Nár. list. Cf. Slov. zdrav.

142424   Macerační Svazek: 6 Strana: 0910
Macerační nádoba, zařízení. KP. V. 48., 63.

142425   Macerinský Svazek: 8 Strana: 0195
Macerinský. M. mléko. Mtc. 1894. 104.

142426   Macerovati se s čím Svazek: 10 Strana: 0169
Macerovati se s čím = trápiti Kom. Did. 191 Sr. Macerace v VI. 910.

142427   Maceřizna Svazek: 9 Strana: 0153
Maceřizna, y, f. = podíl po matce. Slez. Lor. 74.

142428   Maceřunka Svazek: 9 Strana: 0153
Maceřunka, y, f. = mateří douška. Slez. Lor. 74.

142429   Maces Svazek: 6 Strana: 0910
Maces, u, m., vz Maca. Rjšk., Ndk.

142430   Maces Svazek: 8 Strana: 0195
Maces, e, m., vz násl. Matěj.

142431   Macešeti Svazek: 1 Strana: 0962
Macešeti, el, ení, stiefmütterlich werden. Jg.

142432   Macešeti Svazek: 6 Strana: 0910
Macešeti, el, ení, stiefmütterlich werden.

142433   Maceší Svazek: 1 Strana: 0962
Maceší, í, f., zastr. = macecha. V. — M.., adj. M. láska, neláska, srdce. Stiefmutter-, stiefmütterlich.

142434   Macešin Svazek: 1 Strana: 0962
Macešin, a, o. Stiefmutter-, stiefmütter- lich. Macešino dítě dva obroky béře (dvojí pokrm dostává). Pk., Jg. Příjemno, co mace- šino česání. Č., Pk.

142435   Maceška Svazek: 1 Strana: 0962
Maceška, květina, vz Macecha.

142436   Maceška Svazek: 8 Strana: 0195
Maceška, polní fiala. Č. Brod. Nár. list. 1896. č. 244. odp. feuill.

142437   Macešní Svazek: 1 Strana: 0962
Macešní, maceše náležitý, stiefmütterlich. Reš.

142438   Macešský Svazek: 6 Strana: 0910
Macešský, vz Macošský.

142439   Maceti Svazek: 1 Strana: 0962
Maceti, zastr., makati, tasten. Jg., Sal.

142440   Máceti Svazek: 9 Strana: 0153
Máceti = makati. M. rukama. Zaniklo. Vz Gb. H. ml. III. 2. 338.

142441   Macfeldové Svazek: 10 Strana: 0169
Macfeldové = Mansfeldové, vojáci mark- rabí krnovského (Jana Jiřího, r. 1621. ). To je od M-dů=již staré. Slez. Vlasť. I. 10.

142442   Macchiavelism-us Svazek: 1 Strana: 0962
Macchiavelism-us, u, m., učení Macchi- avellovo (1527. ); chytrá vládní politika. Rk.

142443   Máci Svazek: 6 Strana: 0910
Máci = máti, matka. Slov. Rr. Sb.

142444   Máci Svazek: 8 Strana: 0196
Máci = máti. V Klenovci. Phľd. 1893. 559.

142445   Macíček Svazek: 1 Strana: 0962
Macíček = macek.

142446   Macies Svazek: 1 Strana: 0962
Macies, lat., hubenství těla. Vz S. N.

142447   Maciga Svazek: 6 Strana: 0910
Maciga, y, f. = macecha. U Frýdka. Tč.

142448   Maciga Svazek: 7 Strana: 1319
Maciga, y, f. = mamulka, matka. Val. Sb. D. 60.

142449   Macík Svazek: 6 Strana: 0910
Macík, a, rn., vz Macek, macíček. Koll.

142450   Macík Svazek: 7 Strana: 1319
Macík, a, m., vz Matthias (2. dod.). M. také = Emanuel.

142451   Macík Svazek: 8 Strana: 0195
Macík, a, m., vz násl. Matěj.

142452   Macík Svazek: 10 Strana: 0169
Macík Jos., spisov.

142453   Macina Svazek: 7 Strana: 1319
Macina, y, m. = Matěj. Mor. Rgl.

142454   Macínek Svazek: 6 Strana: 0910
Macínek, nka, m., vz Macek.

142455   Macinka Svazek: 6 Strana: 0910
Macinka, y, í. = kočička. Us.

142456   Macir Svazek: 8 Strana: 0195
Macir = máti. Ve Spiši. Phľd. 1893. 433.

142457   Maciště Svazek: 9 Strana: 0153
Maciště, ě, n. též = krátká stuha u čepce. Hoř. 91. Sr. Matiště.

142458   Maciz Svazek: 6 Strana: 0910
Maciz, u, m. = míšek plodu macizně, jenž pecku obaluje a vůbec květem slove a ku kořenění jídel slouží. Rstp. 1298.

142459   Macizeň Svazek: 6 Strana: 0910
Macizeň, zně, f., myristica, der Muskat- nussbaum, rostl. Macizeň pravá, m. mo- schata, sádlonosná, m. sebifera. Vz Rstp. 1298., S. N. V. 680.

142460   Macizeň Svazek: 9 Strana: 0448
Macizeň. Sr. Ott. XVII. 930.

142461   Macizeňovitý. M Svazek: 6 Strana: 0910
Macizeňovitý. M. rostliny, myristiceae: macuen Rstp. 1297., Schd. II. 277., S. N. V. 584.

142462   Macizník Svazek: 6 Strana: 0910
Macizník, u, m. = macizeň. Šm.

142463   Macka Svazek: 6 Strana: 0910
Macka, y, f., vz Maca. — M. = kočka. Vz Macek. Us.

142464   Macka Svazek: 8 Strana: 0195
Macka, y, m., vz násl. Matěj.

142465   Macka Svazek: 9 Strana: 0153
Macka, y, f., iringus. Sal. Vest. VII 516a.

142466   Macka Svazek: 10 Strana: 0621
Macka, y, f. = svině. Sb. sl. VIII. 138.

142467   Mackati Svazek: 1 Strana: 0962
Mackati = mačkati. Na Slov.

142468   Macko Svazek: 1 Strana: 0962
Macko, vz Maco, Macek.

142469   Macko Svazek: 6 Strana: 0910
Macko = Matěj. Dbš. — M. = medvěd Němc. IV. 446., Pokr. Pot. I. 237., Vchř., Koll. IV. 159., Hdk. C. 380.

142470   Macko Svazek: 8 Strana: 0195
Macko = zajíc. Slov. Phľd. XII. 316.

142471   Mackov Svazek: 1 Strana: 0962
Mackov, a, m., místo. Tk. III. 56.

142472   Mackov Svazek: 6 Strana: 0911
Mackov, Matzkow, ves u Blatné; sam. u Jičína. Blk. Kfsk. 802., Sdl. Hr. V. 363., Rk. Sl.

142473   Mackova Svazek: 6 Strana: 0911
Mackova Lhota. Arch. V. 563.

142474   Mackování Svazek: 1 Strana: 0962
Mackování, n., das Schlagen, Prügeln. M. začnou, jakoby byli nějací draví vlci, sápaví medvědi a zuřiví lvové. Reš. Vz Mackovati.

142475   Mackovati Svazek: 1 Strana: 0962
Mackovati = bíti, schlagen; se, práti se, sich katzbalgen. Děti se pořád mackují. Us.

142476   Macků Svazek: 8 Strana: 0195
Macků, vz násl. Matěj.

142477   Mackůvka Svazek: 6 Strana: 0911
Mackůvka, y, f., druh hrušek. Zlínsky. Brt.

142478   Macky Svazek: 10 Strana: 0169
Macky židovské = macesy. Brt. Čít. 374.

142479   Macna Svazek: 1 Strana: 0962
Macna, y, f., machna, dicke Dirne. Omyl.

142480   Macno Svazek: 6 Strana: 0911
Macno, a, n. Matzen, městečko v Dol. Rakousích. Pal. Děj. II. 1. 37.

142481   Macnoc Svazek: 6 Strana: 0911
Macnoc. Oblíbené bylo též pivo těšín- ské. Valaši nazývali je m. Pam. Val. Mezi- říčí. 87.

142482   Mácnouti Svazek: 6 Strana: 0911
Mácnouti = udeřiti o zem. Vch., Sd., Kčk., Kčř., Tkč., Šd. — koho čím kam: toporem za ucho. Šd.

142483   Mácnouti Svazek: 9 Strana: 0153
Mácnouti = udeřiti. M. koho po gambě. Vých. Čech. Čes. I. X. 60.

142484   Maco Svazek: 1 Strana: 0962
Maco, a. Macko, a, m. = Macek, Matěj. Na Slov.

142485   Maco Svazek: 6 Strana: 0911
Maco, a, no. = macko, medvěd. Slov. Ssk., Sldk.

142486   Macodyna Svazek: 10 Strana: 0169
Macodyna, v, f. = ? Na Oravě. Sb. sl. 1901. 193.

142487   Macocha Svazek: 1 Strana: 0962
Macocha, vz Macecha.

142488   Macocha Svazek: 9 Strana: 0153
Macocha. Kde m. v domě, tam je aji očím. Již. Mor. Šeb. 23. Přísloví aitd. vz v Zát. Př. 102b., 329. — M. Dějiny litera- tury o propasti Macoše. Vz Mtc. 1900. 172.

142489   Macocha Svazek: 10 Strana: 0169
Macocha, y, f., propasť na Mor. Vz Sb čes. 192. nn.

142490   Macocha Svazek: 10 Strana: 0621
Macocha, y, f. = stojací pružinka, která melivo pod kamenem vydržuje, aby pod kámen stejnoměrně vnikalo. Čes. 1. XV. 232., 189.

142491   Macok Svazek: 6 Strana: 0911
Macok, cka, m. = macek, kocour. Slov. Ssk.

142492   Macošiti Svazek: 6 Strana: 0911
Macošiti, il, ení = macechou býti, po macešsku s kým nakládati. Slov. Hdž. Ds. 39.

142493   Macoška Svazek: 10 Strana: 0169
Macoška, sirotky, pětbolesti, fialičky. Vyhl. II. 221.

142494   Macošky Svazek: 6 Strana: 0911
Macošky. Cf. C. Kn. š. 260.

142495   Macošský Svazek: 6 Strana: 0911
Macošský, stiefmütterlich.

142496   Macoun Svazek: 8 Strana: 0195
Macoun, a, m., vz násl. Matěj.

142497   Macoun, a Svazek: 6 Strana: 0911
Macoun, a, m., os. jm.

142498   Macour, a, macourek Svazek: 1 Strana: 0962
Macour, a, macourek, rka, m., macek = kocour, Kater. Us. Plz. Prk.

142499   Macourek Svazek: 7 Strana: 1319
Macourek Jiří, nar. 1815., hud. sklad. Srb 123.

142500   Macourek Svazek: 8 Strana: 0195
Macourek, rka, m., vz násl. Matěj.

142501   Macourov, a Svazek: 6 Strana: 0911
Macourov, a, m., Mazerau, ves u Něm. Brodu. Rk. Sl.

142502   Macropoda Svazek: 1 Strana: 0962
Macropoda, řec., myši skákavé s dlouhými zadními nohami. S. N.

142503   Macroura Svazek: 1 Strana: 0962
Macroura, lat. z řec., podřadí raků dlou- hoocasých. S. N.

142504   Máct Svazek: 9 Strana: 0153
Máct = másti. Us. Také mor. Brt. D. I 77.

142505   Macula Svazek: 1 Strana: 0962
Macula, lat., skvrna; bělavá skvrna oční rohůvky, S. N.

142506   Macúr Svazek: 6 Strana: 0911
Macúr, macúrek, vz Macour

142507   Macura Svazek: 8 Strana: 0195
Macura, y, m., vz násl. Matěj.

142508   Macurka Svazek: 6 Strana: 0911
Macurka, y, f. = kočička. Krolm.

142509   Macuruv Svazek: 9 Strana: 0153
Macuruv, vrch ve Slez. Lor. 82.

142510   Macúš Svazek: 6 Strana: 0911
Macúš, e, m. = kocour, volání naň. U Rokyc. Fryč.

142511   Macvejda Svazek: 10 Strana: 0621
Macvejda, y, m. = neohrabanec Brt. Slov.

142512   Maczirka Svazek: 9 Strana: 0153
Maczirka, y, f. = svině. Sviňa m. 1757. Laš. Mus. fil. 1897. 204., 342. Také matírka, maturka. 1785.

142513   Mač Svazek: 1 Strana: 0963
Mač, e, m., bžunda, Matsch. — Na Slov. = máčení, omáčka. Bern.

142514   Máč Svazek: 1 Strana: 0963
Máč, e, f., stírka, zápara (Meisch, ve vino- palně; v pivováře: rmuť, rmuty, mut). Šp.

142515   Mač Svazek: 6 Strana: 0911
Mač. Je v mači = v nesnázi, je s ním zle. Us. Rgl.

142516   Mač Svazek: 8 Strana: 0195
Mač, e, f. = mať. V Radkové na Slov. Phľd. 1894. 192.

142517   Mača Svazek: 6 Strana: 0911
Mača, ata, n. = kotě. Cf. Macek, Macka, Mače. Dajte mi to m. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 461. Mala som frajera ako jedno ptáča, ale mi ho zedlo (snědlo) susedovo maca. Koll. Zp. H. 113.

142518   Mačací Svazek: 8 Strana: 0195
Mačací = kočičí. M. muzika (vypískaní); Dlažba z m. hláv (okrúhlých pieskovcov). Phľd. 1893. 452., 510.

142519   Mačacina Svazek: 6 Strana: 0911
Mačacina, y, f. = kočičina, die Katzen- musik. Slov. Let. Mt. S.IX. 2. 112.— M.= kočičí maso, Katzenfleisch. Loos.

142520   Mačáček Svazek: 6 Strana: 0911
Mačáček, čku, m., vz Mačák.

142521   Máčaj Svazek: 9 Strana: 0153
Máčaj Alex., kazatel, XVIII. stol. Vz Vlč. Lit. II. 1. 48., Flš. Písm. 510.

142522   Máčajovština Svazek: 10 Strana: 0169
Máčajovština, y, f. = neodůvodněné slovenštění spisovného jazyka od Máčaja. Hrubý 292.

142523   Mačák Svazek: 6 Strana: 0911
Mačák, u, m. = hrnec s vodou k namá- čení hrnčířské hlíny a rukou. Vchř. Mokrý na mačák. U Č. T. Tkč. — M. = mokrá věc ku př. obilí. Navezii si m-ku a teď jim plesniví. U Kr. Hrad. Kšť.

142524   Mačák Svazek: 10 Strana: 0621
Mačák, u, m. = hadr pripevnený na holi k zhašování ohně v peci; mokřina na poli; rozplískané bláto. Litom. 48.

142525   Máčať Svazek: 6 Strana: 0911
Máčať = máčeti. Slov. Ssk.

142526   Mäčat Svazek: 8 Strana: 0195
Mäčat = mečet. Slov. Pastr. L. 10.

142527   Mačata Svazek: 6 Strana: 0911
Mačata, pl., n., vz Mača, Mače. Slov. Pokr. Pot. I. 342.

142528   Mačay Svazek: 6 Strana: 0911
Mačay (Macsay, Mačiai) Alexd., řeholník. 1718. Jir. Huk. II. 1., Jg. H. 1. 595.

142529   Maččí Svazek: 1 Strana: 0963
Maččí, Katzen-. Rk.

142530   1. Mače Svazek: 1 Strana: 0963
1. Mače, ete, mačátko, a, n., kočička, Kätzchen. Na Slov. Plk. — 2. Máče, e, f., omáčka, Tunke. Na Slov.

142531   Mačec Svazek: 6 Strana: 0911
Mačec, éce, m., rostl. Na mor. Slov. Hrb.

142532   Mačec Svazek: 8 Strana: 0196
Mačec, čce, m. = vlčí mák, rostl. Vz Tuli- pány (3. dod.).

142533   Mačec Svazek: 10 Strana: 0621
Mačec, čce, m. = polní mák. Brt. Slov.

142534   Máčecí Svazek: 6 Strana: 0911
Máčecí, Einweich-. M. stok. KP. V. 236., Zpr. arch. VII. 29.

142535   Máčedlo Svazek: 10 Strana: 0621
Máčedlo, a, n. = omastek, do něhož se něco máčí, cáračka. Šum. Rgl.

142536   Máček Svazek: 1 Strana: 0963
Máček, čku, m. Vz Mák.

142537   Máček Svazek: 8 Strana: 0196
Máček = mačina (drn se zemí). V Trenč. Phľd. 1894. 376.

142538   Máček Svazek: 8 Strana: 0561
Máček, čka, m. = kocour; divoká kočka. Slov. Zátur.

142539   Maček Svazek: 9 Strana: 0153
Maček, čka, m. = kocour. Slov. Zát. Př. 64a. Sr. násl. Mačka.

142540   Máček Svazek: 9 Strana: 0153
Máček Jan, spis., 1770. —1826. Vz Ott. XVI. 551.

142541   Máček Svazek: 9 Strana: 0448
Máček, čka, m. = kocour. Hra na slepého máčka v Turčansku. Vz Mus. slov. III. 9.

142542   Mačence Svazek: 6 Strana: 0911
Mačence, pl. = koťata. Slov. M. mrav- čaly. Orl. X. 271.

142543   Máčení Svazek: 1 Strana: 0963
Máčení, n., das Nässen, Eintauchen. M. u vode. V.

142544   Máčení Svazek: 6 Strana: 0911
Máčení ječmene. KP. V. 231.

142545   Máčený Svazek: 1 Strana: 0963
Máčený, genässt, eingetaucht, genetzt. Jg.

142546   Máčený Svazek: 6 Strana: 0911
Máčený. M. ječmen, KP., svíčka. Pdl.

142547   Mačerat Svazek: 6 Strana: 0911
Mačerat, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

142548   Mačeta Svazek: 6 Strana: 0911
Mačeta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

142549   Máčeti Svazek: 1 Strana: 0963
Máčeti, 3. pl. -čejí, el, en, ení, mokré činiti, nass machen, netzen, einweichen; omá- četi, eintauchen, tunken. Jg. — co čím. Hojným celé tělo potem máčí (jda rychle). Plk. — co kam, v čem: chléb do piva, do jíchy, v míse, v jíše; klůcky ve vodě. Us. — co: svíčky. Us. — se kde. Dítě ve vodě se máčí. Us. — aby. M. prádlo, aby špína lépe pouštěla.

142550   Máčeti Svazek: 6 Strana: 0911
Máčeti, vz Močiti. — co kde. Máča dievča konopě v zelenej úboči. Sl. spv. I. 62.

142551   Máčeti Svazek: 9 Strana: 0153
Máčeti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 338.

142552   Mačgati Svazek: 6 Strana: 0911
Mačgati = mačkati. Slov. a mor. Hol. 118. — se = mazati se. Laš. Brt. D. 245.

142553   Mačgavý Svazek: 6 Strana: 0911
Mačgavý, zusamroendrücklicb. Slov.

142554   Mačí Svazek: 1 Strana: 0963
Mačí, maččí, kočičí, Katzen-. Na Slov. M. stříbro. Koll.

142555   Mačiai Svazek: 6 Strana: 0911
Mačiai. Vz Macay.

142556   Mačiatko Svazek: 6 Strana: 0911
Mačiatko, a, n. = mača. Slov. Ssk.

142557   Mačica Svazek: 6 Strana: 0911
Mačica, e, f. = kotě, kočička. Slov. Hdž. Šlb. 7.

142558   Mačice Svazek: 6 Strana: 0911
Mačice, e, f., Matschitz, ves u Sušice. Pal. Děj. V. 2. 378., Rk. Sl.

142559   Máčíček Svazek: 6 Strana: 0911
Máčíček, čka, rn. = máček. Němc. VII. 118.

142560   Mačička Svazek: 1 Strana: 0963
Mačička, vz Mačka.

142561   Mačička Svazek: 6 Strana: 0911
Mačička, y, f.= kočička. Dbš. Sl. pov. I. 461. - M. = matička. Cf. T. (IV. 2. a. 10. ř. sb.: máti — mačinka). Já sem byla u svojej m-ky. Sš. P. 391.

142562   Mačičkin Svazek: 8 Strana: 0196
Mačičkin = koččin (od kočka). Phľd. XII. 646.

142563   Mačie Svazek: 6 Strana: 0911
Mačie hlavy, druh hrušek. Slov. Rr. MBš.

142564   Mäčík Svazek: 6 Strana: 0911
Mäčík, u, m. = mečík. Slov. Ssk.

142565   Máčík, u Svazek: 6 Strana: 0911
Máčík, u, m., vz Mák. Je opilý jako m. Slov. Bern.

142566   Máčika Svazek: 10 Strana: 0169
Máčika, y, f., arnica, wallende Distel. Slov. B. 7. (MS. ).

142567   Máčíma Svazek: 6 Strana: 0911
Máčíma, y, f., die Einweichstätte. KP. V. 238. Ve sladovně = prostora, v níž umí- stěny jsou štoky máčecí, der Weichraum. Zpr. arch. VIL 31.

142568   Mačina Svazek: 6 Strana: 0911
Mačina, y, f., vz Maga.

142569   Máčiné Svazek: 7 Strana: 1319
Máčiné, vz Náčiné (2. dod.).

142570   Mačínečka Svazek: 9 Strana: 0153
Mačínečka, y, f. = větvička. Šeb. 81., 288. Sr. Mačinka.

142571   Mačínek Svazek: 7 Strana: 1319
Mačínek, nku, mačíneček, čku, m. Kluci ani m-čku na stromě nenechají (nic). Mor.

142572   Mačinka Svazek: 1 Strana: 0963
Mačinka, y, f., mačiště, ě, mačišťátko, a, n. = srdéčko u salátu a jiných rostlin, běl, chrastina, das Herz, Herzblatt, der Kern. Jg. M. neb chrastiny. Kouble. Jsou samá mačiště, a žádné hlavy letos u zelí. Kouble., Jg. — M., uražená malá větvička s ovocem aneb i bez něho; také větvička, která po- sledního roku vyhnala. Na Mor. Mřk.

142573   Mačinka Svazek: 6 Strana: 0911
Mačinka, das Herz der Pflanzen. M. plno- lisrá, vollblättriges H. Šp. — M. = chra- stina, listí u zeli n. u kapusty místo hlávky. U Kr. Hrad. Kšť. Nemá zelí ani m-ky (nic). Zlinsky. Brt. — M. = otýpka vikvová, hra- chová. Na Hané. Bkř. — Cf. Mačička.

142574   Mačinkový Svazek: 1 Strana: 0963
Mačinkový, od mačinky, Herz-, Kern-. M. lupeny. Puch., kapusta, vollherziger Kohl, Herzkohl, brassica sabellica. Plk.

142575   Mačiny Svazek: 1 Strana: 0963
Mačiny, f., pl., kusy drnu k obkládání sedadel. Na Slov.

142576   Mačišťátko Svazek: 6 Strana: 0911
Mačišťátko, a, n = mačinka.

142577   Mačiště Svazek: 1 Strana: 0963
Mačiště, vz Mačinka.

142578   Mačiště Svazek: 7 Strana: 1319
Mačiště také zmačkaná hrsť lnu. Lib. NZ I. 547.

142579   Mačiště Svazek: 9 Strana: 0153
Mačiště, ě, n., vz předcház. Křástek.

142580   Mačiuč Svazek: 8 Strana: 0196
Mačiuč, území v Turci. Phľd. XII. 74., 426.

142581   Mačizna Svazek: 6 Strana: 0911
Mačizna, y, f. = mačinka. Ostrav. Wrch.

142582   Mačka Svazek: 1 Strana: 0963
Mačka, y, f., hrstka lnu z hruba ochřa- staného, Riste, Riffe; hlavička zelná netvrdá, nepodařilá, lockeres Häuptel Kraut; kočka, vz Macek; kotva, kotvice, Anker. na Slov. — M. = omáčka. V Opav., Pk., u Přer. Kd. Vz Máčka.

142583   Mačka Svazek: 6 Strana: 0911
Mačka, y, f. = kočka. Slov. Ssk. — M., eiserne mit Nägeln beschlagene Sohle gegen Glatteis. Slov. Ssk. — M., asphodillus, rostl. 1402. Vz Máčka. — M. = mačkadlo na slad, die Queutschmühle. Suk.

142584   Máčka Svazek: 6 Strana: 0911
Máčka, eryngium, Mannstreu, rostl. M. polní, e. campestre, siná, e. amethystinum, rozšířená, e. dilatatum, m. vekež, e. mari- timum, smradlavá, e. aquaticum, vodní, e. aquaticum. Vz Rstp. 708., Slb. 588., Čl. Kv. 336., Schd. II. 304., Rosc. 158., Rk. Sl., Mllr. 44. M., arnica, wallende Distel. Byl.

142585   Máčka Svazek: 7 Strana: 1319
Máčka = bláto. — M. Ten v sobě ne- zdrží m-ky (nic, vše vyšplechtá, poví). Mor. Vhl.

142586   Mačka Svazek: 8 Strana: 0196
Mačka = kočka. Mačky by ho cez noc objedly (o hubeném). Slov. Nov. Př. 604. Co je napísané, to m. nevylíže. Phľd. 9L 441. Pohladz m-ku, hned hore chvost dvihá (po- chvala nadýmá); V tom dome sú dve mačky a jedna myš (kde je pánovitá testina a ne- ústupná nevesta, tam je manžel mezi nimi myš). Ib. 1893. 699., 1894. 318.

142587   Máčka Svazek: 8 Strana: 0196
Máčka = kotvice, iringus, rostl. 1440. Cf. List. fil. 1893. 395.

142588   Mačka Svazek: 9 Strana: 0153
Mačka, y, f. = kočka. Slov. Zát. Př. 329. Sr. předcház. Maček (macek).

142589   Mačka Svazek: 9 Strana: 0448
Mačka = kočka. Hladkaj (hlaď) mačku proti srsti, naježí sa. Mus. slov. III. 26.

142590   Mačka Svazek: 10 Strana: 0169
Mačka = kočka. Nemám z mačky oči (abych v noci viděl). Sbor. slov. VII. 131.

142591   Máčka Svazek: 10 Strana: 0169
Máčka krupičná (omáčka, krupice v mlíce vařená). Strn. Poh. 72. — M. Máčky, scyl- liidae, čeleď žraloků. Vz Ott. XXII. 739.

142592   Mačka Svazek: 10 Strana: 0621
Mačka, y, f. = kočka. Ani m. vajce ne- snesie a už to bude; Tak mačky robia: sviecu zjedia, po tme sedia; M. rada ryby jie, ale nerada lapá; M. rada teplo, ale nepriloží. Mus. slov. IV. 11., 79., V. 6.

142593   Máčka Svazek: 10 Strana: 0621
Máčka, y, f. = modrá sukně. Litom. 68.

142594   Máčka, y, mačka, macka Svazek: 1 Strana: 0963
Máčka, y, mačka, macka, y, f., rostlina, eryngium, Mannstreu. M. polní (mužská víra, kotvice, vysoký bodlák, m. bodlavá, eryn- gium campestre, FB. 90. ), horní, mořská, vodní. — M., omáčka. Jg. — M., malý žralok. M. skvrnitá, scyllium canicula, černo- skvrnná, scyllium catulus. Frč. 302.

142595   Mačkací Svazek: 6 Strana: 0911
Mačkací, Quetsch-. M. mlýnek. KP. V. 176. Vz Mlýnek. M. kohoutek, stroj. Šp.

142596   Mačkadlo Svazek: 1 Strana: 0963
Mačkadlo, a, n., přístroj, kterým se do- lejší částka zátky korkové mačká, aby se zátka snáze do láhve vtlačiti dala, Stöpsel- presse. Dch.

142597   Mačkadlo Svazek: 6 Strana: 0911
Mačkadlo = mačkací stroj, die Quetsch- maschine. M. na mačkání, drcení rudy, Prm. V. 1. 4., zrní (ovsa, bobů, hrachu atd.), NA. IV. 84., sladu, ovoce. NA. IV. 92., Suk, Zpr. arch. VIII. 102. Válcové m., Walzen - quetschwerk. Šp.

142598   Mačkal Svazek: 1 Strana: 0963
Mačkal, a, m., der Drucker, Presser. Jg.

142599   Mačkálek Svazek: 1 Strana: 0963
Mačkálek, lka, m., houžvička, Schnallen- drucker. Dch.

142600   Mačkanec Svazek: 1 Strana: 0963
Mačkanec, nce, m., kulčák, hřebec špatně řezaný. Us. Bělehr.

142601   Mačkanec Svazek: 6 Strana: 0911
Mačkanec, nce, m. Mám tú sukňu samý m. (celou umačkanou). Mor. Šd.

142602   Mačkanice Svazek: 1 Strana: 0963
Mačkanice, e, f., tlačenice, tíseň, Gedränge. Pro množství lidu byla veliká m. Us.

142603   Máčkár Svazek: 9 Strana: 0153
Máčkár. M-ři, nadávka Buchlovjanům na Mor. Mus. ol. XIII. 25.

142604   Mačkárna Svazek: 6 Strana: 0911
Mačkárna, y, f. = krušíma, das Quetsch- haus. Hrbk.

142605   Mačkárna Svazek: 8 Strana: 0196
Mačkárna v hutích. Nár. list, 1890. č. 167. odp.

142606   Máčkař Svazek: 6 Strana: 0911
Máčkař, e, m. = omáčkář, kdo jí rád omáčky. Mor. Šd.

142607   Mačkař Svazek: 9 Strana: 0153
Mačkař, e, m. M. skleněných perel. Nár. list. 1898. č. 247.

142608   Mačkáš Svazek: 6 Strana: 0911
Mačkáš, e, m. = potok na Slov. u Jír- kovce. Let. Mt. S. IX. 2. 24.

142609   Mačkati Svazek: 1 Strana: 0963
Mačkati; mačknouti, knul a čkl, ut, utí; mačkávati, tlačiti, hnísti, drücken, quetschen. Jg. — koho, co: papír, šaty, ptáky. Jg. Byla veliká tíseň, mačkali se lidé. Us. Pes mačká zvěř (pevně ji drží). Šp. — co čím, kudy: rukou, cedidlem, skrze cedidlo. — co odkud kam, kde: šťávu z citronu nad sklenicí, na cukr, do vody v kuchyni mezi dlaněmi s dětmi, aby se vytlačila a s vodou vypila, atd.

142610   Mačkati Svazek: 6 Strana: 0911
Mačkati. Cf. List. fil X. 57., Mkl. Etym. 179. M. litinu, aby trusky z ní se odstra- nily, zängen. Vz Včř. I. 5.

142611   Máčkovitý Svazek: 1 Strana: 0963
Máčkovitý, máčce podobný. Rostl.

142612   Máčkový Svazek: 1 Strana: 0963
Máčkový, Mohn-. — M., od máčky, Mannstreu-. Čern.

142613   Mačný Svazek: 1 Strana: 0963
Mačný, drobný, klein. Jak m. mák. Na Slov.

142614   Máčny Svazek: 6 Strana: 0911
Máčny mak. Sbor. sl. ps. II. 1. 140.

142615   Máčný Svazek: 8 Strana: 0196
Máčný. Nevidzi, chudák, ani za máčny mak. Phľd. XII. 697.

142616   Mačovati Svazek: 1 Strana: 0963
Mačovati, Matsch machen. D.

142617   Mačovice Svazek: 6 Strana: 0911
Mačovice, dle Budějovice, Matschowitz, ves u Benešova. Vz Rk. Sl.

142618   Mačový, od Svazek: 1 Strana: 0963
Mačový, od mače, bžundový, Matsch-. Jg.

142619   Mačura Svazek: 6 Strana: 0911
Mačura, y, f. = nechutná omáčka. U Olom. Sd. Zlinsky. Brt. Dala nám tam jakési m-ry, žádný jsme to nejedli. U Bzence. Šd.

142620   Mačuška Svazek: 6 Strana: 0911
Mačuška = mačka. Slov. Ssk.

142621   Mačva Svazek: 6 Strana: 0911
Mačva, y, f. = severní kraj SRbska. Pyp. K. I. 118.

142622   Mad Svazek: 1 Strana: 0963
Mad, u, m. = med. Na Slov. Plk.

142623   Mäd Svazek: 6 Strana: 0911
Mäd, u, m. = med. Slov. Rr. MBš.

142624   Mäd Svazek: 8 Strana: 0196
Mäd = med. Slov. Vz Med.

142625   Mada Svazek: 6 Strana: 0911
Mada, Madka, y, m., os. jm. D. ol. VII. 117., III. 44.

142626   Madáčka Svazek: 9 Strana: 0448
Madáčka, y, f., vrch u Jelšové. Sbor. slov. IV. 133.

142627   Madagaskar Svazek: 6 Strana: 0912
Madagaskar, u, m., největší africký ostrov. Vz Stč. Zem. 772., Rk. Sl., S. N., Krč. G. 257.

142628   Madagaskarský. M Svazek: 6 Strana: 0912
Madagaskarský. M. jazyky. Vz Šrc 410. Madaj, e, m., os. jm. Šd.

142629   Mädák Svazek: 6 Strana: 0912
Mädák, a, m. = medák. Slov. Rr. Sb., Loos.

142630   Maďal Svazek: 1 Strana: 0963
Maďal, u, m., rostlina. L. obecný (jirovec, divoký kaštan, aesculus hippocastanum, Ross- kastanie, Kk. 232., bodlavý, divoký, hořký, koňský kaštan); červenavý; lisý; menší; bledý. Jg. Vz S. N.

142631   Maďal Svazek: 10 Strana: 0621
Maďal, u, m. = kaštan. Phľd. XXIV. 432.

142632   Maďalka Svazek: 6 Strana: 0912
Maďalka, y, f. = ovoce maďalu. Rstp. 219.

142633   Maďalokvětý Svazek: 6 Strana: 0912
Maďalokvětý. M rostliny. Rosc. 154.

142634   Maďalovina Svazek: 6 Strana: 0912
Maďalovina, y, f., das Aeskulin. Rst. 48., 439.

142635   Maďalovité Svazek: 1 Strana: 0963
Maďalovité rostliny, hippocastaneae, ross- kastanienartige. Vz Kk. 231.

142636   Maďalovitý Svazek: 6 Strana: 0912
Maďalovitý. M. rostliny, aeaculeae: ma- ďal, pavia. Vz Rstp. 219., Slb. 644.

142637   Maďalový Svazek: 1 Strana: 0963
Maďalový drvopleň, cossus aesculi. S. N.

142638   Maďalový Svazek: 6 Strana: 0912
Maďalový. M. drvopleň, der Rosskasta- íiienspinner, chroust, melolontha hippocasta- nei, der Rosskastanienlaubkäfer, kůra, Ross kastanienrinde. Šp.

142639   Madame Svazek: 1 Strana: 0963
Madame (madam), fr., (moje) paní. Titul paní středního stavu, dříve jen provdaným šlechtičnám naleževší. S. N.

142640   Maďan Svazek: 7 Strana: 1319
Maďan, a, m. = hlupec Lib. NZ. I. 452.

142641   Maďar Svazek: 6 Strana: 0912
Maďar. Vlasť Maďarů byla pod horami aralskými asi v okolí měst Ufy a Jekaterin- burku a usadili se v nynějším Uhersku r. 888. Vz Pal. Rdh. II. 65.-67. Nejprve třeba býti M-rem a potom teprv člověkem. Pal. Rdh. III. 15. Cf. Kaše (dod.), Rk. Sl.

142642   Maďar Svazek: 7 Strana: 1319
Maďar, u, m. = vřed, uher. Ten má plný obličej maďarů. U Miletína. Dvd. — M., a, m. = hlupec. Lib. NZ. I. 452.

142643   Maďar Svazek: 8 Strana: 0196
Maďar = tanec. Vz Tanec čes. a mor. (3. dod.).

142644   Maďar Svazek: 9 Strana: 0153
Maďar. Pořekadla atd. vz v Zát. Př. 270a.

142645   Maďar, Maděr Svazek: 1 Strana: 0963
Maďar, Maděr, a, m., magyar, Uher; Maďarka a Maděrka, y, f.; maďarčina, ma- děrčina; maďarský, maděrský: m. národ, jazyk. Mluviti maďarsky, po maďarsku. Viz více v S. N. V. 5.

142646   Maďara Svazek: 6 Strana: 0912
Maďara, y, f. = tanec na mor. Zlinsku Brt. Vz Mtc. 1879. 20.

142647   Maďara Svazek: 7 Strana: 1319
Maďara, y, f. = tanec. Vz Brt. N. p. III. str. XLIII.

142648   Maďarče Svazek: 6 Strana: 0912
Maďarče, ete, n. = maďarské dítě. Us.

142649   Maďarčina Svazek: 6 Strana: 0912
Maďarčina, y, f., die magyarische Sprache. Něch nás učia mnu mondokovať ústy : predsa budě naše srdce len slovensky hústi. Pokr. Pot. I. 229.

142650   Maďarenec Svazek: 6 Strana: 0912
Maďarenec, nce, m. = pomaďařený. Slov. Hrbň. Jsk.

142651   Maďarisace Svazek: 6 Strana: 0912
Maďarisace, e, f, die Magyarisirung. Us. Tč.

142652   Maďarisovati Svazek: 6 Strana: 0912
Maďarisovati, magyarisiren. Us. Tč.

142653   Maďarka Svazek: 6 Strana: 0912
Maďarka, y, f., die Magyarin. Kde M., tam hněv. Koll. Zp. I. 63.

142654   Maďarka Svazek: 10 Strana: 0621
Maďarka, y, f. Zelená m. = druh čepice. Hoš. Pol. II. 55. Sr. Maděrka v I. Přisp. 196.

142655   Maďaromanie Svazek: 6 Strana: 0912
Maďaromanie, e, f. = chuť státi se Ma- ďarem. Kyt. 1876. 27., Pal. Rdh. 1. 41.

142656   Maďaron Svazek: 6 Strana: 0912
Maďaron, a, m. = zarytý Maďar. Po- maďaření lidé bývají největšími m-ny. Us. Tč.

142657   Maďarončiti Svazek: 8 Strana: 0196
Maďarončiti = maďara dělati. Phľd. 1895. 215., 230., 1896. 98.

142658   Maďaronský Svazek: 6 Strana: 0912
Maďaronský. M. přepjatosť. Us. Tč.

142659   Madaros-is Svazek: 1 Strana: 0963
Madaros-is, e, f., řec., pleš, pršení vlasů. S. N.

142660   Maďarošílenec Svazek: 6 Strana: 0912
Maďarošílenec, nce, m., ein Magyaro- man. Šm.

142661   Maďarošílenství Svazek: 6 Strana: 0912
Maďarošílenství, n. Koll. III. 278.

142662   Maďarovati Svazek: 6 Strana: 0912
Maďarovati = tancuje nohami rychle přebírati. Laš. Tč.

142663   Maďarskosť Svazek: 8 Strana: 0196
Maďarskosť. Phľd. XII. 252.

142664   Maďarský Svazek: 6 Strana: 0912
Maďarský, magyarisch. M. jazyk (ma- ďarčina). Us.

142665   Maďarský Svazek: 10 Strana: 0169
Maďarský. M. věra — kočičí věra. Tbz. V. 1. 349.

142666   Maďarština Svazek: 6 Strana: 0912
Maďarština, y, í. = maďarčina. Us.

142667   Maďařík Svazek: 6 Strana: 0912
Maďařík, a, m. = Maďar. Hdk.

142668   Maďařiti Svazek: 6 Strana: 0912
Maďařiti = maďarisovati. — se kde. V B. Bystřici maďaří se mládež ve školách šmahem. Pokr. Pot. II. 205.

142669   Maďavky Svazek: 1 Strana: 0963
Maďavky, pl., f., puchry, Taschen. Us.

142670   Madeira Svazek: 1 Strana: 0963
Madeira, y, f., ostrov severně od kanar- ských ostrovů. Rk. Vz S. N.

142671   Mademoiselle Svazek: 1 Strana: 0963
Mademoiselle (madmoasel), fr., slečna.

142672   Maděr Svazek: 6 Strana: 0912
Maděr, a, m., vz Maďar.

142673   Maděr Svazek: 9 Strana: 0154
Maděr, a, m. To je m. na zpívání = chlapík. Dšk. Vok. 13.

142674   Maděra Svazek: 1 Strana: 0963
Maděra, y, f., uherský kanec. — M., uher. tanec, píseň. Zahrajte mi maděru. Us. — M., čepice uherská (směšný název). Us. u Jilem. — M., člověk breptavý, Schwätzer. Us. Dch.

142675   Maděra Svazek: 6 Strana: 0912
Maděra, y, í. = uherský tanec. Strejček Nimra koupil Šimla za půl páta krejcaru, přišel domů, popad ženu, tancoval s ní m-ru. Us. Rgl. — M. Na m-ru opilý (velmi); Na m-ru se to rozbilo (do čista, na samé kousky). Us. — M. - drobný peníz. Pohoním ze 1400 zl. v tomto knížectví (opavském) obecně berných kromě maděr a drobných haléři. 1541. Sd. kn. op. — M. = směšný, kratochvilný případ. To vám byla tn. Ve vých. Čech. Všk. — M., y, m. = duševní ohmezenec. Zkr. — M., os. jm.

142676   Maděra Svazek: 8 Strana: 0196
Maděra, y, f. = víno madeirské. Us. Čern. Př. 63. — M. = jídlo z křížal, žitné mouky a másla. Duť. 253. — M., y, m. = přihlouplý člověk. Záp. Mor. Brt. D. II. 339. ,Ohmezenec' v VI. 912. b. 2. ř. sh. oprav v: Obmezenec

142677   Maděra Svazek: 8 Strana: 0561
Maděra tanec dle textu písně: Maděr, ma- děr, co tě bolí. Čes. 1. VI. 232.

142678   Maděra Svazek: 9 Strana: 0154
Maděra, y, f. = čepice vysoká z kroucené vlny, ozdobená třemi mastičkami. Ve Václav- kách. Př. star. V. 8.

142679   Maděra Svazek: 10 Strana: 0169
Maděra, y, f., tanec. Vz Brt. P. n. 827., 884.

142680   Maděrán Svazek: 6 Strana: 0912
Maděrán, u, m. = majorán, marjánka. Slov. Sl. ps. 17.

142681   Maděránek Svazek: 6 Strana: 0912
Maděránek, nku, m. = majoránek, mar- jánka. Vz Majorán. Mt. S. I. 28. Byla sem vesela, jak bych nebyla, dy sem sobě Na- sela maděranečke do zahradečke; Vedle našich u sósedó je syneček, on mě bude chtět, on mně bude v zahradečce m. plet. Sš. P. 629., 630.

142682   Maděránka Svazek: 10 Strana: 0621
Maděránka, y, f. = majoránka. Vz Brt. Slov.

142683   Maděrbalaš Svazek: 7 Strana: 1319
Maděrbalaš. Vévoda a m. Půh. V. 5

142684   Maděrčina Svazek: 6 Strana: 0912
Maděrčina, y, f., vz Maďar.

142685   Maderek Svazek: 6 Strana: 0912
Maderek, rku, m., maderka, y, f. — vi- ničný prut, Ableger. Rr. Sb.

142686   Maderka Svazek: 6 Strana: 0912
Maderka, y, f., vz Maderek.

142687   Maděrka Svazek: 6 Strana: 0912
Maděrka, y, f. vz Maďar. - M., Ma- dierka, hosp. u Vodňan.

142688   Maděrka Svazek: 7 Strana: 1319
Maděrka, y, f., druh plstěného klobouku. 16. stol. Ott. VI. 448.

142689   Maděrka Svazek: 8 Strana: 0196
Maděrka = druh čepice ženské. Vz Hu- sárek. Wtr. Krj. I. 387.

142690   Maděrka Svazek: 10 Strana: 0169
Maděrka, y, f., les u Hrotova. Čas. mor. mus. III. 136.

142691   Maděrovati Svazek: 1 Strana: 0963
Maděrovati, po maďarsku mluviti. Kb.

142692   Maděrský Svazek: 6 Strana: 0912
Maděrský, vz Maďar.

142693   Madia Svazek: 1 Strana: 0963
Madia, e, f., madia sativa. Madpflanze. Kk. 164.

142694   Madiera Svazek: 6 Strana: 0912
Madiera, y, f. M. Ant., nar. v Ml. Bo- leslavi 1831., okres. škol. dozorce. Vz Tf. H. 1. 2. vd. 179., 181., Bačk. Př. 173., Rk. SK, S. N.

142695   Madiera Svazek: 9 Strana: 0154
Madiera Ant., f 12. /9. 1899. Sr. Jub. XIX., Nár. list. vyd. 13 /9. 1899., Ott. XVI. 574.

142696   Madiště Svazek: 6 Strana: 0912
Madiště, e, n. = mediště. Slov. Loos.

142697   Mädit Svazek: 6 Strana: 0912
Mädit = mediti. Slov. Bern.

142698   Mädkan Svazek: 6 Strana: 0912
Mädkan, u, m., mellithsaures Salz. Ssk.

142699   Mádl Svazek: 10 Strana: 0169
Mádl Kar. B., spisov. Sr. Zvon IV. 559.

142700   Mádl Kar Svazek: 9 Strana: 0154
Mádl Kar., spis., nar. 1859. Vz Ott. XVI. 575., Jub. XIX.

142701   Madla Svazek: 6 Strana: 0912
Madla, y, í. = Madlena.

142702   Madlafousek Svazek: 8 Strana: 0196
Madlafousek, vz Matlafousek, z matlafa. = člověk, jenž vše zmate. Kotk. 175.

142703   Madlafousek Svazek: 9 Strana: 0154
Madlafousek, jinde: mrňousek.

142704   Mádle Svazek: 10 Strana: 0621
Mádle Vojt, hud. sklad. Sr. Zl. Pr. XXII. 190.

142705   Madlena Svazek: 1 Strana: 0963
Madlena, Madlenka, y, f. = Magdalena. Us.

142706   Madlenka, y Svazek: 9 Strana: 0154
Madlenka, y, f. = broskev. M. bílá, čer- vená, hladká. Wlt.

142707   Madlenky Svazek: 1 Strana: 0963
Madlenky, pl., f., vz Madlena. — M., druh hrušek. Tpl.

142708   Madlina Svazek: 6 Strana: 0912
Madlina. Sv. Madlenka sebere latečky do břemenka (látky na mléko, krajače). Slez. Šd.

142709   Madlířka Svazek: 10 Strana: 0171
Madlířka, y, f. = žena mandlující. Dšk. Km. 27.

142710   Mädliť Svazek: 6 Strana: 0912
Mädliť, einen weichen Gegenstand mit Fingern reiben. Slov. Ssk.

142711   Mädliť Svazek: 7 Strana: 1319
Mädliť = mrviť. Slov. Rl. Pr. II 7.

142712   Madliti se Svazek: 1 Strana: 0963
Madliti se, il, ení, titvořiti se. Na Slov.

142713   Madlo Svazek: 1 Strana: 0963
Madlo, a, n., pokažené z jimadlo (jmadlo), zač se jímá, aby nespadl, držadlo. Jg. M. přední, zadní. Tš.

142714   Madlo Svazek: 6 Strana: 0912
Madlo, die Pausche. KP. I. 449. M. = lať připevněná po jedné n. po obou stra- nách schodů ku přidržování-se. U Hořic. Hk.

142715   Mádlo Svazek: 8 Strana: 0196
Mádlo, a, n. = kamenný nebo dřevěný sloupek na kraji silnice, aby vůz se silnice nesjel; pl. mádla = zábradlí u mostu. Zábř. Brt. I). II. 339.

142716   Mádlo Svazek: 10 Strana: 0621
Mádlo, a, n. = lenoch stolice. Litom. 61.

142717   Madlot, u Svazek: 6 Strana: 0912
Madlot, u, m. = bramborová kaše bez mléka. Us. v Křivoklát. Lg., Jos. Wagner, Čce. Tkč.

142718   Madluška Svazek: 6 Strana: 0912
Madluška, y, f. = Madlenka.

142719   Mädník Svazek: 6 Strana: 0912
Mädník, u, m., das Honiggefäss. Slov. Loos.

142720   Madokýš Svazek: 6 Strana: 0912
Madokýš, e, f., die Honigsäure. Slov. Ev. Šk. III. 163.

142721   Madonka Svazek: 6 Strana: 0912
Madonka, y, f. = památní peníz s obra- zem madony. Vz Amulet.

142722   Madonna Svazek: 1 Strana: 0963
Madonna, y, f., it., má paní; matka boží. Rk. Vz S. N.

142723   Mädovanka Svazek: 6 Strana: 0912
Mädovanka, y, f. Nie pre Janka tá skle- ňanka, dobrá jemu m. Sl. spv. VI. 226.

142724   Mädovarce Svazek: 8 Strana: 0196
Mädovarce, pl., ves v Hontě. Šd.

142725   Mädovčík Svazek: 6 Strana: 0912
Mädovčík, a, m., der Methschenker. Slov. Ssk. — M., os. jm. Sl. let. V. 322.

142726   Mädovec Svazek: 6 Strana: 0912
Mädovec, vce, m., der Meth. Slov. Ssk.

142727   Mädovec Svazek: 10 Strana: 0621
Mädovec, vce, m. = mädový kožich Slov. Nár. sbor. XI 6.

142728   Mädoviti Svazek: 6 Strana: 0912
Mädoviti = medem mazati. Opekance m. Orl. II. 329.

142729   Mädovka Svazek: 6 Strana: 0912
Mädovka,y,f. = medovka. Slov. Rr. MBš.

142730   Madovnica Svazek: 10 Strana: 0169
Madovnica, e, f. = sádlo, semenec (jako lék). Sbor. slov. VII. 120.

142731   Mädovníček Svazek: 6 Strana: 0912
Mädovníček, čku, m. = perník. Vz Mädovník. Slov.

142732   Mädovník Svazek: 6 Strana: 0912
Mädovník, a, m. = medovník, perník. Orl. XI. 209., Bl. Ps. 29., Koll. Zp. I. 135.

142733   Mädovníkar Svazek: 6 Strana: 0912
Mädovníkar, a, m. — pernikář. Slov. Ssk.

142734   Mädovníkový Svazek: 8 Strana: 0196
Mädovníkový = perníkový. M. srdce. Phľd. 1895. 520.

142735   Mádra Svazek: 1 Strana: 0963
Mádra, y, f., hysterie, Mutterkrankheit. Rostl.

142736   Mádra Svazek: 8 Strana: 0196
Mádra, y, f. = žába, ktorá do človeka vojde, keď spí. V Novohradě na Slov. Phľd. 1896. 251.

142737   Madra Svazek: 9 Strana: 0154
Madra, y, f. Mačia m., nepeta cataria, Katzenmünze. Sbor. slov. I. 199.

142738   Madrace Svazek: 1 Strana: 0963
Madrace, e, f., žíněnka, žinník. V. Vz Matrace.

142739   Madragóna Svazek: 9 Strana: 0154
Madragóna, y, f. = mandragora, rostl. Mus. ol. V. 71.

142740   Madragony Svazek: 6 Strana: 0912
Madragony, pl., m. = šišky, knedlíky. Val. Vck.

142741   Madralova Svazek: 10 Strana: 0169
Madralova, y, f, míst. jm. v Gremersku na Slov. Sb. sl. 1901. 166.

142742   Madras Svazek: 1 Strana: 0963
Madras, a, m., mě. ve vých. Indii.

142743   Madrca Svazek: 6 Strana: 0912
Madrca, e, f. = malá ženská. U Kelče. Brt. D. 229.

142744   Madreporový Svazek: 6 Strana: 0912
Madreporový mramor. S. N. V. 21.

142745   Madrid Svazek: 1 Strana: 0963
Madrid, a, m., hlav. mě. Španělska. — Madriďan, a, m. — Madridský.

142746   Madrigal Svazek: 1 Strana: 0963
Madrigal, u, m., selanka, krátká a něžná píseň n. báseň pastýřská (o 4—16 řádcích). Rk. Vz S. N. Příklad v Poslu z Budče. 1850. č. 13. Dch.

142747   Madrigal Svazek: 6 Strana: 0912
Madrigal. Cf. Vor. P. 114., Koleda (olorn. čas.). 1878. č. 8., Jg. Slnosť. 111., Rk. Sl.

142748   Mádrisko Svazek: 6 Strana: 0912
Mádrisko, a, n., Mutterkrampf, m. Slov. Ssk.

142749   Madrmačka Svazek: 6 Strana: 0912
Madrmačka, y, f. = rojovník, rostl. Na jihových. Mor. Brt. L. N. II. 140.

142750   Madrmačka Svazek: 8 Strana: 0196
Madrmačka, y, f., rostl. Vz Dúbravník (3. dod.).

142751   Madrunka Svazek: 7 Strana: 1319
Madrunka, y, f., pecanda, zastr. MV. (Hank. Sb. 388.).

142752   Madrunka Svazek: 10 Strana: 0169
Madrunka. Rozk. R.

142753   Madřan Svazek: 7 Strana: 1319
Madřan, u, m., gutta. Pršp. 33. 17.

142754   Mädunica Svazek: 6 Strana: 0913
Mädunica, e, f. = medunice, symptomům offifinale. Rr. Sb., Let. Mt. S. VIII. 1. 31.

142755   Madunice Svazek: 8 Strana: 0196
Madunice (Moduna), obec v Nitran. Phľd. XII. 155.

142756   Madva Svazek: 6 Strana: 0913
Madva, y, m., farář. 1786.—1852. Č. Čt. I. 107.

142757   Madža Svazek: 6 Strana: 0913
Madža, e, f. = drn, Rasen, m. Slov. Ssk. Vz Maga.

142758   Mädžgať Svazek: 6 Strana: 0913
Mädžgať = mačkati. Druhou rukou mäd- žgá žalúdok. Čkžk. III. 37.

142759   Maeander Svazek: 1 Strana: 0963
Maeander, Maiandrós, dra, m., řeka v Ionii.

142760   Maeandrový Svazek: 10 Strana: 0169
Maeandrový. M. ozdoba. Praž. nov. 7. /6. 1896 Dhnl.

142761   Maeandřina Svazek: 6 Strana: 0913
Maeandřina, y, f. = hadovitá ozdoba kolem lemu. M. keltická, čínská, mexická, nejkrásnější je řecká. V. Lužická.

142762   Maecena-s Svazek: 1 Strana: 0963
Maecena-s, ta, m., Říman, podporovatel věd a umění. Vz S. N.

142763   Maenal-us Svazek: 6 Strana: 0913
Maenal-us, a, m., souhvězdí. Stč. Zem. 25.

142764   Maeoni-a Svazek: 1 Strana: 0963
Maeoni-a, e, f., a) Etrurie, b) krajina v Malé Asi. — Maeoňan, a, m. — Maeonský.

142765   Mag Svazek: 1 Strana: 0963
Mag, vz Magové.

142766   Maga Svazek: 6 Strana: 0913
Maga, y, f. = bláto, der Koth. Val. Vck. — M. = hlína s vápnem smíchaná. Laš. Brt. D. 229. — M., magina, mačina — drn, trávník s hlinou odkopaný, der Rasen zur Bekleidung der Sitze usw. Vz Mačiny. — M. = strašidlo, které chyrá děti, jež jdou, kam nemají. Nechoď tam, chytne té M. Mor. a slov. Mtc. 1880. 9., Rr. Sb., Džl., Vck., Brt. D. 28., List. fil. X. 57.

142767   Magacín Svazek: 1 Strana: 0963
Magacín, u, m., z fr. magasin, sklad, skladiště, zásobárna. Rk.

142768   Magacin Svazek: 7 Strana: 1319
Magacin = břicho. Má těžký m. (o tlu- stém) U Miletína. Dvd.

142769   Magacinář Svazek: 6 Strana: 0913
Magacinář, e, m. = magaciník, der Ma- gancinsunteroffizier. Čsk.

142770   Magacinky Svazek: 6 Strana: 0913
Magacinky, pl., f., nové ručnice v Prusku.

142771   Magacínové Svazek: 6 Strana: 0913
Magacínové, ého, n., das Speichergeld. Šm.

142772   Magacínový Svazek: 6 Strana: 0913
Magacínový, Magazin-. Šm.

142773   Magacínský Svazek: 6 Strana: 0913
Magacínský, Magazin-. Šm.

142774   Magačka Svazek: 6 Strana: 0913
Magačka, y, f. = maga (hlína atd.). Brt. ib.

142775   Magalena Svazek: 8 Strana: 0196
Magalena ho zaťala = húsad, Hexen- schuss. Vz Húsad. Na Zvolen., v Pršanech. Phľd. 1894. 377.

142776   Magarony Svazek: 7 Strana: 1319
Magarony = vlaské nudle. Mám vám s. snad m. s pangentou = nějaké zvláštnosti? Us

142777   Magarony Svazek: 8 Strana: 0196
Magarony = zavíjané šišky, nadívané trnkami; tašky nadívané tvarohem nebo kru- picí. Brt. D. II. 477.

142778   Magaš Svazek: 6 Strana: 0913
Magaš, e, m. = jídlo z mouky a z uva- řených ustrouhaných bramborů. Mor. Džl.

142779   Mágať Svazek: 6 Strana: 0913
Mágať = madžgať, mačkati. Mor. Brt. D. 159. — M. = ponořovati. Vo vode sä má- gali. Hdž. Šlb. 14., 21.

142780   Magda Svazek: 6 Strana: 0913
Magda, y, f. = Majdalena.

142781   Magdala Svazek: 6 Strana: 0913
Magdala červeň. Řm. II. 299.

142782   Magdala Svazek: 9 Strana: 0154
Magdala = naftalinová červeň, červené barvivo, magdalská červeň. Vz Ott. XVI. 592.

142783   Magdalena Svazek: 1 Strana: 0963
Magdalena, y, f., jm. ženské.

142784   Magdalena Svazek: 6 Strana: 0913
Magdalena = ženská mnoho milující. Bdl. Vz Majdalena.

142785   Magdalena Svazek: 7 Strana: 1319
Magdalena, Machna.

142786   Magdalena Svazek: 9 Strana: 0154
Magdalena. To je divná M. (ženská divně ustrojená)! Hoř. 91. — M. = zelená letní hruška. Us.

142787   Magdalenitky Svazek: 1 Strana: 0964
Magdalenitky, Magdalenky, pl., f., jep- tišky. Vz Tk. II. 126.

142788   Magdalenky Svazek: 9 Strana: 0154
Magdalenky = ženský řád (založený asi od šlechtických bekyň). Vz Pal. Děj. III. 1. 9.

142789   Magdalský Svazek: 9 Strana: 0154
Magdalský. Vz Magdala.

142790   Magdeburk Svazek: 1 Strana: 0964
Magdeburk, a, m., mě. v Německu, také Děvín, Magdeburk. Vz S. N. — Magdeburské polokoule, vz KP. II. 83.

142791   Magdeburské Svazek: 9 Strana: 0154
Magdeburské právo. Vz Mtc. 1898. 403. nn., Ott. XVI. 593.

142792   Magdeburský Svazek: 7 Strana: 1319
Magdeburský. M. právo. Cf. Wtr. Obr. II. 478., 634, 747.

142793   Magdeburský Svazek: 8 Strana: 0561
Magdeburský. Literatura m-ského práva na Mor. Vz Tov. kn. XXI.

142794   Magduša Svazek: 6 Strana: 0913
Magduša, e, f. = Magdalena. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 38.

142795   Magelona Svazek: 6 Strana: 0913
Magelona (Majolena). Vz Rk. Sl., S. N.

142796   Maget Svazek: 6 Strana: 0913
Maget, a, m. M. Karel, jezuita. 1683.-1746. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 595., Jir. Ruk. II. 1.

142797   Maget Svazek: 8 Strana: 0196
Maget Karel. Cf. Mus. 1895. 501.

142798   Maget Svazek: 10 Strana: 0169
Maget Kar., slez. spis. poč. XVIII. stol. Vyhl. I. 35.

142799   Magiciník Svazek: 6 Strana: 0913
Magiciník, a, m. = magacinář,

142800   Magicky Svazek: 6 Strana: 0913
Magicky, magisch. M. osvětlený. Us. Pdl.

142801   Magický Svazek: 6 Strana: 0913
Magický. M. světlo, osvětlení, Us. Pdl., slovo. S. N. I. 16.

142802   Magický, magičný Svazek: 1 Strana: 0964
Magický, magičný, kouzelný, čarodějný, tajemný, magisch. M. lucerna, umění. Jg. Vz Magie.

142803   Magie Svazek: 1 Strana: 0964
Magie, e, f., z řec., čarodějství, kouzel- nictví. Rk. Vz S. N.

142804   Magie Svazek: 9 Strana: 0154
Magie, e, f. = vědění, kterým si člověk činí síly přírodní služebnými; v nové době také = umělý, překvapující kousek. Vz Ott. XVI. 596.

142805   Magister Svazek: 1 Strana: 0964
Magister, stra, m., lat., mistr, učitel. Dříve nejvyšší stupeň řádu filosofického, kdež doktoratu nebylo. Jg. Vz S. N., Mistr.

142806   Magisterium bismuthi Svazek: 1 Strana: 0964
Magisterium bismuthi, běloba španělská, Spanischweiss. Šfk. 292.

142807   Magisterštuk Svazek: 8 Strana: 0196
Magisterštuk, u, m., Meisterstück, n. V XV. stol. a později. Vz Mus. 1894. 499.

142808   Magistralka Svazek: 6 Strana: 0913
Magistralka, y, f. = magistralní čára. NA. III. 149.

142809   Magistralní Svazek: 6 Strana: 0913
Magistralní čára předprsně. NA. III. 148.

142810   Magistrat Svazek: 1 Strana: 0964
Magistrat, u, m., z lat., úřad, zvláště správní úřad obcí městských, jemuž přiká- zána také působnosť od státu na ně přene- sená. S. N.

142811   Magistratní Svazek: 6 Strana: 0913
Magistratní, Magistrats-. M. rada, se- kretář, koncipista. Us. Pdl.

142812   Magistratovati Svazek: 6 Strana: 0913
Magistratovati, beim Magistrat proces- siren. Šm.

142813   Magistratový Svazek: 8 Strana: 0196
Magistratový. M. úřad. 1723. Pras. Řem. 48. a j.

142814   Magl Svazek: 6 Strana: 0913
Magl, u, m. = mangl. Mkl. Etym. 142.

142815   Maglovati Svazek: 6 Strana: 0913
Maglovati = manglovati. Slov. Bern.

142816   Magm Svazek: 6 Strana: 0913
Magm-a, ata, n. — hmota na polo nebo úplně sklovitá tvořivá součásť čediče. Krč. v Osv. 1885. 194., S. N. XI. 510.

142817   Magma Svazek: 9 Strana: 0154
Magma = hmota žhavě tekutá, která z vnitra zemského erupcí tlačí se vzhůru a tuhnouc poskytuje hornin vyvřelých. Vz Ott. XVI. 598.

142818   Magmatový Svazek: 6 Strana: 0913
Magmatový čedič. Vz Magma. S. N. XI. 510.

142819   Magnali-um Svazek: 9 Strana: 0154
Magnali-um, a, n. = slitiny maguesia s aluminiem. Vz Ot. XVI. 599.

142820   Magnáš Svazek: 6 Strana: 0913
Magnáš, e, m., der Magnat. Slov. Bern.

142821   Magnat Svazek: 1 Strana: 0964
Magnat, a, m., z lat., velmož, bohatý šlechtic, velkostatkář v Polsku a Uhersku. Rk.

142822   Magnes Svazek: 9 Strana: 0154
Magnes, gt. magneta, m. Maš. ruk. 294a. Vz Mus. fil. 1899. 264.

142823   Magnesi-a Svazek: 1 Strana: 0964
Magnesi-a, e, f., krajina thessalská. — M., mě. v Lydii. — M., vz Magnesie.

142824   Magnesi-um Svazek: 1 Strana: 0964
Magnesi-um, a, n., magnium, hořčík, kov. Vz Šfk. 195.

142825   Magnesi-um Svazek: 6 Strana: 0913
Magnesi-um, a, n. Vz Šfk. Poč. 264., Schd. I. 336., KP. IV. 304., Slov. zdrav., Rk. Sl.

142826   Magnesia Svazek: 6 Strana: 0913
Magnesia. Cf. Šfk. P. 264., Schd. I. 336., KP. IV. 305., Kram. Slov., Rk. Sl.

142827   Magnesie Svazek: 1 Strana: 0964
Magnesie, e, f., hořká hlinka. Rk. M. bílá (magnesia alba či carboniea, uhličitan hořečnatý), pálená (m. usta), Nz., bromovaná. Kh. Hydrat, soli magnesie. Nz. Magnesia- hydrat, -salze. Vz Šfk. 197., 199.

142828   Magnesie Svazek: 9 Strana: 0154
Magnesie Vz Ott. XVI. 600.

142829   Magnesiový Svazek: 6 Strana: 0913
Magnesiový. M. světlo. SP. II. 109.

142830   Magnesit Svazek: 1 Strana: 0964
Magnesit, u, m. = uhličitan hořečnatý, kohlensaure Bittererde, jako mineral. Šfk. 198., S. N.

142831   Magnesit Svazek: 6 Strana: 0913
Magnesit. Cf. Bř. N. 135., 241., Schd. II. 39., Šf. Poč. 266., Rk. Sl.

142832   Magnesit Svazek: 9 Strana: 0154
Magnesit, u, m. Vz Ott. XVI. 600.

142833   Magnesit Svazek: 10 Strana: 0169
Magnesit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 826.

142834   Magnesitový Svazek: 10 Strana: 0169
Magnesitový. M. výrobní spo-lečnosť. Nár. list. 1903. č. 161. 13.

142835   Magnet Svazek: 6 Strana: 0913
Magnet příčný, Transversal-Magnet. Sl. les. Jak se magnety zhotovují, o tom vz v MS. 238., Schd. 1.137., Kram. Slov., Slov. zdrav., Rk. Sl.

142836   Magnet Svazek: 7 Strana: 1319
Magnet. To děvče je jako m. (táhne). Us Dvd.

142837   Magnet Svazek: 8 Strana: 0196
Magnet. Nosivosť magnetu. Cf. KP. VIII. 24.

142838   Magnet Svazek: 9 Strana: 0154
Magnet. Vz Ott. XVI. 600.

142839   Magnet Svazek: 9 Strana: 0448
Magnet, u, m., vrch u Tisovce. Sbor. slov. III. 124.

142840   Magnet Svazek: 10 Strana: 0169
Magnet, u, m. Léčba m-tem, Magneto- therapie. Ktt. Trvalé m-ty. Vz Vstnk. XIII. 467. nn.

142841   Magnet Svazek: 10 Strana: 0621
Magnet, u, m. Trvalé m-ty. Vz Vstnk. XIV. 679.

142842   Magnet, magnes Svazek: 1 Strana: 0964
Magnet, magnes, u, m., z řec. náyvtjc (A/i'/oi, ' /layvi'jtrjc, /uctyvijtic, ficiyvijoioc, jenž dříve M&ot; cHyay. kiía slul). Dralo. Presl. Magnetstein. Magnet železo táhne. Byl. M. samorodný, strojený; magnet ozbrojiti; ozbro- jení magnetu. Nz. M. přirozený n. samorodý, strojený, ocelový, železný. M. Jaminův, přímý, složený ze 2—4 atd. magnetů. Ck. M. podko- vový. KP. II. 188. Pol magnetu (severní, jižní); poly magnetu stejnojmenné (nepřátel- ské), nestejnojmenné (přátelské). Tys jako m. (bravý). Vz S. N., KP. II. 187. a násl.

142843   Magneta Svazek: 9 Strana: 0154
Magneta, y, f., červeň. Vz Ott. XVI. 595.

142844   Magnetek Svazek: 6 Strana: 0913
Magnetek, tku, m. = malý magnet. Mj.

142845   Magnětenec Svazek: 10 Strana: 0169
Magnětenec v VI. 913. oprav v: magne- těnec.

142846   Magnětenec, nce Svazek: 6 Strana: 0913
Magnětenec, nce, m. = magnetovanec. Šrn.

142847   Magnetický Svazek: 1 Strana: 0964
Magnetický, přitahující, magnetismus v sobě držící, k němu se vztahující, magne- tisch. L. kámen, střelka, Jg., jehla (dralka), osa, pol, poledník, rovník, sklon, úchylka, batterie, sklad, váhy (Coulombovy), spaní, léčení, polarnosť. Vz S. N. M. bouřka, dekli- nace, inklinace, stanoviště, theorie, křivky. KP. II. 190. a násl.

142848   Magnetický Svazek: 6 Strana: 0913
Magnetický. M. tyč, Mj., polarnosť, MS. 229., influence, 231., síla země, 232., dekli- nace, 233., inklinace, 233., působení do dálky, 235, velikosť m. síly. 234. M. jehla, poled- ník. Schd. I. 138., 140. Cf. Sté. Zem. 666., 669., 670, 673., 675. M. prvky, vousy, NA. V. 286, 287., dotýkáni, mag. Striche, spá- nek, fluidum. F. Janiš O spirit. 8., 12.

142849   Magnetický Svazek: 8 Strana: 0196
Magnetický. M. pol = místo poblíž konců magnetu, které železo více přitahují: pole = prostor, jímž magnetické silokřivky procházejí; obyčejně = pole, kde se lícinek jejich dosti patrné jeví; síla či intensita; rovník = čára spojující místa, kde jest sklon masneťky 0°. Vz'KP. VIII. 20., 22., 25., 26.

142850   Magnetický Svazek: 9 Strana: 0154
Magnetický. M. hysterese, indukce, inkli- nace, jehla, léčení, siločáry, stroje, poledník, rovník. Vz Ott. XVI. 604.

142851   Magnetický Svazek: 10 Strana: 0169
Magnetický. M indukce v polích stálých i střídavých. Vz Vstnk. XIII. 468. nn. M. rotační polarisace. Vz Vstnk. XII. 442.

142852   Magnetický. M Svazek: 10 Strana: 0621
Magnetický. M. dvojlom, m. a bimagne- tická polarisace rotační. Vstnk. XIII. 762. M. rotační polarisace; Zdroje světelné v m-kém poli; M. měření, indukce, vlast- nosti hmot. Vz Vstnk XIV. 602., 603., 682., 684., 687.

142853   Magnetičnosť Svazek: 1 Strana: 0964
Magnetičnosť, i, f., magnetická vlastnosť. Jg. M. zemská. Vz KP. II. 190.

142854   Magnetičnosť Svazek: 6 Strana: 0913
Magnetičnosť nerostů, magnetischer Zu- stand. Br. N. 59., Schd. I. 137.

142855   Magnetičnosť Svazek: 8 Strana: 0196
Magnetičnosť. Vz o ní v KP. Vílí. 20. mi.

142856   Magnetičný Svazek: 6 Strana: 0913
Magnetičný = magnetický. Šm.

142857   Magnetina Svazek: 1 Strana: 0964
Magnetina, y, f. Magnetismus. Rk.

142858   Magnetina Svazek: 6 Strana: 0913
Magnetina, magnetisches Fluidum oder Materie. Nz.

142859   Magnetisace Svazek: 8 Strana: 0196
Magnetisace, e, ť. Vstnk. III. 18.

142860   Magnetism-us Svazek: 10 Strana: 0169
Magnetism-us, u, m. Jeho pokrok za r. 1902. Vz Vstnk. XII. 264., 282., 376. Vztahy mezi elektřinou, m-nem a světlem. Vz Vstnk. XII. 440. — Vstnk. XIII. 467. nn. M. zemský. Sr. Vstnk. XIII. 624.

142861   Magnetism-us, u Svazek: 1 Strana: 0964
Magnetism-us, u, m., moc magnetická. Zvířecí m. Plk. Magnetina. M. zemský, zvířecí či animalní. S. N. M. rotační. Vz KP. II. 236.

142862   Magnetismus Svazek: 6 Strana: 0913
Magnetismus. MS. 229., Schd. II. 19., Rk. Sl. M. rotační. ZČ. 7., KP. II. 236. — Kram. Slov., Slov. zdrav., Ukaz. 54.

142863   Magnetismus a Svazek: 10 Strana: 0621
Magnetismus a elektromagnetismus. Vz Vstnk. XIV. 679.

142864   Magnetisovati Svazek: 6 Strana: 0913
Magnetisovati, vz Magnetovati.

142865   Magnetit Svazek: 6 Strana: 0913
Magnetit, u, m., vz Magnetovec.

142866   Magnetit Svazek: 9 Strana: 0154
Magnetit, u, m. = ruda magnetová či magnetovec. Vz Ott. XVI. 608.

142867   Magnetiti Svazek: 6 Strana: 0913
Magnetiti = magnetovati. Rk.

142868   Magnetiv Svazek: 6 Strana: 0913
Magnetivo, a, n. Mj. 353., 2.

142869   Magnetka Svazek: 1 Strana: 0964
Magnetka, y, f., Deklinationsnadel. M. sklonná, Inklinationsnadel. Ck.

142870   Magnetka Svazek: 8 Strana: 0196
Magnetka. Vz Střelka, KP. VIII. 25.

142871   Magnetní Svazek: 1 Strana: 0964
Magnetní = Magnetový.

142872   Magnetnosť Svazek: 8 Strana: 0196
Magnetnosť, i, f. Am. Orb. 47.

142873   Magnetod Svazek: 8 Strana: 0561
Magnetod, u, m. = síla, kterou v sobě chová magnet. Am.

142874   Magnetoelektrický Svazek: 1 Strana: 0964
Magnetoelektrický stroj rotační. Vz KP. II. 235.

142875   Magnetoelektričnosť Svazek: 1 Strana: 0964
Magnetoelektričnosť, i, f. Vz KP. II. 235.

142876   Magnetoelektrika Svazek: 6 Strana: 0913
Magnetoelektrika, y, f., magnetoelek- trische Rotationsmaschine, Megneto-Elektri- sirinaseliine. Nz.

142877   Magnetoelektřina Svazek: 6 Strana: 0913
Magnetoelektřina, y, f., die Magneto- elektiicität. Nz.

142878   Magnetoindukce Svazek: 9 Strana: 0154
Magnetoindukce = indukce magnetická. Ott. XVI. 609.

142879   Magnetoindukční Svazek: 8 Strana: 0196
Magnetoindukční proud. Vstnk. II. 596., III. 331.

142880   Magnetoměr Svazek: 1 Strana: 0964
Magnetoměr, u, m., Magnetometer. M. Coulombův, Gausův, Webrův. Ck. Vz S. N., KP. II. 191.

142881   Magnetoměr Svazek: 6 Strana: 0913
Magnetoměr bifilarní, unifilarní. S. N. V. 32. M. = nástroj ku pozorování magne- tismu zemského. Blř., Rk. Sl.

142882   Magnetometr Svazek: 6 Strana: 0913
Magnetometr, u, m. = magnetoměr. Nz., KP. II. 191.

142883   Magnetometr Svazek: 9 Strana: 0154
Magnetometr, u, m. Vz Ott. XVI. 609.

142884   Magnetomotorický Svazek: 8 Strana: 0196
Magnetomotorický. M. síla. Vstnk. IIT. 18.

142885   Magnetopyrit Svazek: 10 Strana: 0169
Magnetopyrit, u, m. (kyz magnetový). Vz Ott. XX. 1057.

142886   Magnetostrikce Svazek: 10 Strana: 0169
Magnetostrikce, e, f. Vz Vstnk. XII. 273., XIII. 475.

142887   Magnetostrikce Svazek: 10 Strana: 0621
Magnetostrikce, e, f. Vz Vstnk. XIV. 690.

142888   Magnetotherapie Svazek: 9 Strana: 0154
Magnetotherapie, e, f. = léčení ma- gnetem. Vz Ott. XVI. 609.

142889   Magnetovač Svazek: 6 Strana: 0913
Magnetovač, e, m., der Magnetisirer. Šm.

142890   Magnetovanec Svazek: 6 Strana: 0913
Magnetovanec, nce, m., der Magnetisirte. Šm.

142891   Magnetování Svazek: 1 Strana: 0964
Magnetování, n. M. tahem. Vz KP. II. 187. M. elektrickým proudem. Vz KP. 234.

142892   Magnetovati Svazek: 6 Strana: 0913
Magnetovati. Nz. Podkovy ocelové ma- gnetují se podkovami magnetickými. Mj.

142893   Magnetovati, co Svazek: 1 Strana: 0964
Magnetovati, co: železo, magnetisiren. L.

142894   Magnetovec Svazek: 1 Strana: 0964
Magnetovec, vce, m., Magneteisenstein, Magnetit, ruda magnetová. Šfk. 238., Bř. 52. 93. M. osmistěnný, sopečný, zemovitý a hořčí- kový. S. N.

142895   Magnetovec Svazek: 6 Strana: 0913
Magnetovec. Cf. Krč. G. 266., Bř. N. 198., 241., Prm. V. č. 1. str. 3., Šfk. Poč. 342., Schd. I. 137., Rk. Sl.

142896   Magnetovec Svazek: 9 Strana: 0154
Magnetovec, vce, m., vz Magnetit.

142897   Magnetovnosť Svazek: 6 Strana: 0913
Magnetovnosť, i, f. M. proudu elektri- ckého. Mj. 432.

142898   Magnetový Svazek: 1 Strana: 0964
Magnetový, Magnet-. M. jehla (v kompase), kámen, L., D., ruda, vz Magnetovec.

142899   Magnifi-cus Svazek: 1 Strana: 0964
Magnifi-cus, ka, m., veleslavný; rector magnificus, titul universitního rektora.

142900   Magnificence Svazek: 1 Strana: 0964
Magnificence, e, f. (-cí), z lat., vznešenosť, velebnosť, velikoleposť, Magnificenz, Hoheit, Herrlichkeit; titul nejvyššího správce škol vysokých (rektorův). Vz Titul. Rk., Šr.

142901   Magnifique Svazek: 1 Strana: 0964
Magnifique (fr., maňifik), z lat., velkolepý, herrlich, prächtig, grossartig. Rk.

142902   Magnilionky Svazek: 8 Strana: 0196
Magnilionky, pl., f., z magnum bonum, druh brambor. Val. Vck. Val. 1. 19.

142903   Magnoliaceae Svazek: 1 Strana: 0964
Magnoliaceae, šacholanovité rostliny. S. N.

142904   Magnolie Svazek: 6 Strana: 0913
Magnolie, e, f., rostl. Rosc. 142. Vz Šácholan.

142905   Magnolie Svazek: 9 Strana: 0154
Magnolie, e, f., rostl. Vz Ott XVI. 610.

142906   Magnoliovitý Svazek: 6 Strana: 0913
Magnoliovitý. M. rostliny. Rosc. 142. Vz Šácholan.

142907   Magnoliový Svazek: 10 Strana: 0169
Magnoliový strom. Zr. II. Nov. 304.

142908   Magnolka Svazek: 6 Strana: 0913
Magnolka, y, f. = magnolie. Šm.

142909   Magnúť Svazek: 6 Strana: 0913
Magnúť = udeřiti o zem. Val. Brt. D. 229.

142910   Magnůvka Svazek: 8 Strana: 0196
Magnůvka, y, f. = druh brambor. Duť. 232.

142911   Magnýt Svazek: 6 Strana: 0913
Magnýt, u, m. = magnet, hromosvod. U Nezamyslic. Bkř.

142912   Magočka Svazek: 9 Strana: 0154
Magočka, y, f. Opasek m kami vyklá- daný. Sbor. slov. II. 124.

142913   Magoldský Svazek: 6 Strana: 0913
Magoldský Šim. 1804. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 595.

142914   Magonka Svazek: 6 Strana: 0913
Magonka, y, f., magonia, die Magonie, rostl. M. pýřitá, m. pubescens. Rstp. 231.

142915   Magonkovitý Svazek: 6 Strana: 0913
Magonkovitý. M, rostliny, magonieae: magonka. Rstp. 231., 222. 425

142916   Magorka Svazek: 10 Strana: 0169
Magorka, y, f., vrch v Gemersku na Slov. Sb. sl. 1901. 166.

142917   Magoše Svazek: 9 Strana: 0154
Magoše = pegáce.

142918   Magot Svazek: 6 Strana: 0914
Magot. Cf. Schd. II. 389.

142919   Magot, a, m Svazek: 1 Strana: 0964
Magot, a, m. M. bezocasý, inuus silvanus. Frč. 399.

142920   Magové Svazek: 1 Strana: 0964
Magové, členové kněžského stavu Peršanův a Medův; později kočující astrologové, hadači, kejklíři. Vz S. N.

142921   Magragora Svazek: 6 Strana: 0914
Magragora, y, m. = mrzout. U Žamb. Kf.

142922   Magrle Svazek: 6 Strana: 0914
Magrle, e, m., os. jm. — M- Václ., pro- kurator 1623. Vz Jir. Ruk. II. 1., Sbn. 946.

142923   Magronky Svazek: 1 Strana: 0964
Magronky, nek, pl., f., z vlas. macca- rone = nudle. Vz Makar. M. dlouhé, hvězdo- vité, písmenkové. Kh.

142924   Magues Svazek: 7 Strana: 1319
Magues, u, m. = magnet. M-sem po- tříti. Kom. Lab. 122.

142925   Maguetosoubudný Svazek: 1 Strana: 0964
Maguetosoubudný stroj, Magneto-Induk- tionsapparat. Ck.

142926   Maguncí Svazek: 6 Strana: 0914
Maguncí = Mohuč. Krnd. 59.

142927   Maguolkovitý Svazek: 6 Strana: 0913
Maguolkovitý = magnoliovitý. Šm.

142928   Magura Svazek: 6 Strana: 0914
Magura, magurka, y, f., z rumun.=pa- horek, hora. Slov. Sl. let. IV. 247. Val. Brt. Slez. Sláma. Putov. 348. — M., jm. hory mezi Slov. a Haliči. Tč. Hora ve spišské a oravské stolici. Vchř. — M. Velká. Krč. G. 346., .Malá, ib. 253., 348., 648., 809.

142929   Magura Svazek: 9 Strana: 0448
Magura. S dobrým mužom i na vrch Magure. Mus. slov. III. 26.

142930   Magurčané Svazek: 6 Strana: 0914
Magurčané. Poláci nazývají se na úpatí Tater za vrcholem lomnickým po spišské Magure M-ny. Pok. Pot. II. 57.

142931   Magyarové Svazek: 1 Strana: 0964
Magyarové = Maďaři.

142932   Magyr, u Svazek: 6 Strana: 0914
Magyr, u, m. = majer, dvůr panský. Slov. Rb.

142933   Mah Svazek: 1 Strana: 0964
Mah, u, m. To mne mahem béře = to mne mocně zachvacuje. Ta nemoc ho mahem sebere. Us. Dch.

142934   Mahagon Svazek: 6 Strana: 0914
Mahagon, u, m. Cf. Rstp. 232., 587., Schd. II. 313., Rk. Sl.

142935   Mahagon Svazek: 10 Strana: 0621
Mahagon, u, m. = dřevo. Vz KP. XI. 43. — M., swietenia, rostl. Vz Ott. XXIV. 466

142936   Mahagoni Svazek: 1 Strana: 0964
Mahagoni, mahagonové dřevo, dřevo tvrdé, hnědočervené z jižní Ameriky. Rk.

142937   Mahagonovitý Svazek: 6 Strana: 0914
Mahagonovitý. M. rostliny, cedreleae: mahagon, česnekovník, pryskoň, Strubel, karapa. Vz Rstp. 231.—236.

142938   Mahagonový Svazek: 1 Strana: 0964
Mahagonový strom, Swietenia Mahagoni, Mahagonibaum. Kk. 231.

142939   Mahaleb, u Svazek: 1 Strana: 0964
Mahaleb, u, m. Mahalebkirsche. Kk. 231.

142940   Máhať Svazek: 10 Strana: 0621
Máhať = máchati, kývati. — čím. Tesar rukama veľa máha. Spiš. Sb. sl. IX. 51.

142941   -máhati Svazek: 1 Strana: 0964
-máhati, ve složených: na-, vymáhati atd.

142942   Mahda Svazek: 6 Strana: 0914
Mahda, Mahdalina, y, f. = Magdalena. NB. Tč. 118. Laš. Brt., Tč.

142943   Mahdák Svazek: 6 Strana: 0914
Mahdák, a, m. = levák, krchňák. Mor. Vck., Brt.

142944   Mahdi Svazek: 6 Strana: 0914
Mahdi, arab. = mocný, příjmí proroků, zvl. nepravých. Rk. Sl.

142945   Mahejník Svazek: 6 Strana: 0914
Mahejník, u, m., agave americana, die Mageywurz. Sm.

142946   Mahla Svazek: 6 Strana: 0914
Mahla, y, f. = mhla. Slov. Němc. IV. 441.

142947   Mahnouti Svazek: 6 Strana: 0914
Mahnouti = mávnouti. Laš. a slov. Tč., Ntr. VI. 309.

142948   Mahola Svazek: 8 Strana: 0196
Mahola, y, f., obec v Tekovsku. Phľd. XII. 74., 426.

142949   Maholnosť Svazek: 1 Strana: 0964
Maholnosť, i, f., nechuť, nechutenství, omrzelosť, Unlust, Unwillen, Missfallen, Miss- behagen, Eckel, fastidium. M. v podnikání svízelů života. Sš. Hc 177. — M., rozmaz- lenosť, změkčilosť. MP. 143.

142950   Maholný Svazek: 1 Strana: 0964
Maholný, -len, -lna, -lno = nechutný, nelibý, nemilý, nepříjemný, odporný, wider- wärtig. M-len jest učitel, jenž s plným žaludkem o postě řečňuje. Sš. Zj. 376. Vz Maholnosť.

142951   Maholný Svazek: 6 Strana: 0914
Maholný = mlsný Má hubu m-nú. Val. Brt. D. 229.

142952   Maholný Svazek: 8 Strana: 0196
Maholný nápoj, dle Brt, D. II. 339. = nápoj libé chuti.

142953   Mahomedán Svazek: 1 Strana: 0964
Mahomedán, a, m., pl. Mahomedáni. Vz S. N. Ein Mahomedaner. Mahomedovec, vce, m. Pch. — Mahomeďan, a, m., pl. -ďané.

142954   Mahomet Svazek: 1 Strana: 0964
Mahomet (-d, ), a, m., původce víry maho- metské. — Mahomedský. M. zákon, víra, pověra.

142955   Mahometanský Svazek: 6 Strana: 0914
Mahometanský = mahomedský. Vrat.

142956   Mahometisté Svazek: 9 Strana: 0154
Mahometisté, nadávka katolíkům r. 1415. Vz Pal. Děj. III. 1. 214., Flš. Písm. L 215.

142957   Mahonie Svazek: 9 Strana: 0154
Mahonie, e, f., rostlina z čeledi dřišťálo- vitých. Vz Ott XVI. 619.

142958   Mahouš Svazek: 6 Strana: 0914
Mahouš, e, f, Mohausch, ves u Netolic. Sdl. Hr. III. 32., 36., Arch. VIII. 67.

142959   Mahranka Svazek: 6 Strana: 0914
Mahranka, y, f., mahernia, die Mahernie, rostl. M. vyštěptaná, m. pinnata, olysalá, m. glabrata. Vz Rstp. 161.

142960   Mahulena Svazek: 6 Strana: 0914
Mahulena, y, f. Sluneční panna, M-na, dcera krále ptáků. Pokr. Pot. I. 225.

142961   Mahulík Svazek: 8 Strana: 0196
Mahulík, a, m., vz násl. Matěj.

142962   Mahum Svazek: 8 Strana: 0196
Mahum, a, m. = Mahomed. Kub. Rol. 67. a j.

142963   Mách Svazek: 1 Strana: 0964
Mách, u, m., máchnutí, šerm, der Schwung, Streich, Hieb. M. v poloze hřbetní, malí- kové. Tš. Jedním máchem někoho rozpo- liti. L.

142964   Mach Svazek: 6 Strana: 0914
Mach = mách, der Hieb. Čsk. M. v po- loze hřbetní, der Risthieb, v poloze dlanní, der Karnmhieb. Čsk. Mach křídel, der Schwung. Kká. K sl. j. 59. Již jen vpad- nout machern (udeřením). Kká. Td. 169. — M. = tlach. Tlachy a machy nečisté. Sš. II. 126. — M. = mech, das Moos. Slov. Hdž. Šlb. 10. Kameň sa machom neobalí, keď sa často z mesta valí. Zátnr. — M., a, m. = mašík, mašúr, prase. Mor. Brt. — M. = Matěj, Gb. Hl. 123., dle jiných = Martin. Mor. Vck., Kld. I. 35. — Mácha mať = opilým býti. Slov. Ssk. — M., os. jm. Tf. Odp. 359. Cf. Mtc. 128. Mácha, Máša, Mašek, Maška, Machek, Machák, Macháček, Machovec. BPr. — M. bratr (Matěj Sion- ský), f 1551. Vz Jir. Ruk. II. 3.

142965   Mach Svazek: 7 Strana: 1319
Mach, a, m., vz Matthias a Martin (2. dod.).

142966   Mach Svazek: 8 Strana: 0196
Mach, a, m., os. jm., vz násl. Matěj.

142967   Mach Svazek: 8 Strana: 0561
Mach = mech. Slov. Jelení mach, lycopo- dium clavatum, rostl.; v Bošáckej doline: ne- táta. Phľd. 1896. 531.

142968   1. Mach Svazek: 9 Strana: 0154
1. Mach. Celý jemachem přepadlý (včasně sestárl). Zát. Př 76a.

142969   2. Mach Svazek: 9 Strana: 0154
2. Mach, a, m. M. Bedř., prof. a spis, nar. 1853.; Adolf, prof. a spis., nar. 1857.; Jos., prof. a spis., nar. 1859. Vz Ott. XVI. 621.

142970   Mach Svazek: 10 Strana: 0169
Mach, u, m. = mech. Trvá, jako m. na streche. Rizn. 176.

142971   Mach, a, Mašek Svazek: 1 Strana: 0964
Mach, a, Mašek, ška, m. = Matěj. Jg. Ale tomu odporuje Brandl v Gl. 139. asi takto píše: nepřihlížejíce k tomu, že Mathias vždy jménem Matěj (a Matiáš, Bž. ) se pře- kládá, jde z knih půhonů, že Mach Martina znamená: Martin jinak Mach, Martina jinak Macha. Půh. 1581. Macha míti (opici, podna- pilým býti), chytiti. Vz Opilství. D., Č. — Tlachy machy = tlampy žvampy, tlachanice. Schwätzerei. Lom., Ros.

142972   Mácha Svazek: 1 Strana: 0964
Mácha, y, m. = Mach, Matěj, Prk., Martin. Vz Mach.

142973   Macha Svazek: 6 Strana: 0914
Macha, y, f, sam. u Čestic.

142974   Mácha Svazek: 6 Strana: 0914
Mácha, y, m. Vz Mach. — M. Kar. Hyn., právník, 1810.-1836. Vz Tf. H. 1. 2. vyd. 116., 124., 127., Bačk. Písm. I. 882., Slavín I. 186., Jg. H. 1. 2. vyd. 595., Šb. D. řeč. 267., Pyp. K. II. 543., Bačk. Pís. 929., Bačk. Př. 183., Rk. Sl., S. N.

142975   Mácha Svazek: 7 Strana: 1319
Mácha, y, m., vz Matthias (2. dod.).

142976   Mácha Svazek: 8 Strana: 0196
Mácha, y, m., os. jm., vz násl. Matěj.

142977   Mácha Svazek: 9 Strana: 0154
Mácha Kar. Hyn, básn. Vz Ott. XVI. €21., Flš. Písm. 549., Jub. XIX

142978   Macha Svazek: 9 Strana: 0448
Macha, y, f. Nedává se klamati prázdnou machou. Mus. 1901. 218.

142979   Macha Svazek: 10 Strana: 0169
Macha, y, f. To se stalo literarní ma- chou. List. fil. 1902. 385.

142980   Mácha Svazek: 10 Strana: 0169
Mácha Kar. Hyn. O něm psal dr. Jos. Cvrček. Sr. Lit. II. 375., 419., hlav. 865.

142981   Mácha Svazek: 10 Strana: 0621
Mácha Bedř., spis.

142982   Machabejský Svazek: 6 Strana: 0914
Machabejský = makabejský. Vz Rk. Sl. Je m. (opilý). U Lukavice. Dhn.

142983   Machabovec Svazek: 6 Strana: 0914
Machabovec, vce, m. = machabejský. Šm.

142984   Machací Svazek: 1 Strana: 0964
Machací, Schwung-. M. páka. Techn.

142985   Máchací Svazek: 8 Strana: 0196
Máchací káď, Flauťass, n. Sterz I.3.

142986   Machač Svazek: 1 Strana: 0964
Machač, e, macháček, čka, m., der Schwen- ker, Beweger. Jg.

142987   Macháč Svazek: 6 Strana: 0914
Macháč, e, m., os. jm. D. ol. VII. 210., Sdl. Hr. VI. 135.

142988   Macháč Svazek: 8 Strana: 0196
Macháč, e, m., vz násl. Matěj.

142989   Machač Svazek: 9 Strana: 0154
Machač Ant., prof. a spis., nar. 1846. Vz Ott. XVI. 625. — M. = rybník u Heřm. Věst. op. 1895;, 14.

142990   Macháček Svazek: 6 Strana: 0914
Macháček, čka, m-, vz Machač, Mach. Můj m-éku. Ph. 53. — M., os. jm. Blk. Kfsk. 1126. — M. Kar. Šim., prof. v Ji- číně. 1799.--1846. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 118., 122., 123.. 180., 181., Bačk. Písm. I. 864., Krok 1887. 135. (Ant. Truhlář), Jg. H. 1. 2. vyd. 595., Šb. D. řeč. 267., Pyp. K. II. 409., Tf. Mtc. 21., 39., 57., Zl. Jg. 197., 224., 301., Bačk. Pís. 929., Bačk. Př. 172., S. N., Rk. Sl.

142991   Macháček Svazek: 7 Strana: 1319
Macháček, čka m., rybník v Písecku.

142992   Macháček Svazek: 8 Strana: 0196
Macháček, čka, m., vz násl. Matěj.

142993   Macháček Svazek: 9 Strana: 0154
Macháček S Kar., prof. a spis., Jub. XIX., Flš. Písm. 564.; Václ, hud. spis., 1839. až 1890.; Jan, spis., nar. 1850.; Lad. Zden., spis. nar. 1858. Vz Ott. XVI. 625.

142994   Macháček Svazek: 10 Strana: 0169
Macháček Kar. Vz Lit. I. 925., II. 382., 398., 404., 412., hlav. 865., Krok. 1887. 235. (od Ant. Truhláře).

142995   Macháček Svazek: 10 Strana: 0621
Macháček Kar. Šim. Tk. Pam. I. 49.

142996   Macháči Svazek: 9 Strana: 0154
Macháči, míst. jm. u Hovězí na Mor. Vck.

142997   Machačka Svazek: 1 Strana: 0965
Machačka, y, f., die Schwenkerin. Jg.

142998   Machačka Svazek: 6 Strana: 0914
Machačka, y, f. = ošklivá, zdlouhavá práce. U N. Kdyně. Rgl.

142999   Macháčka Svazek: 8 Strana: 0196
Macháčka, y, m., vz násl. Matěj.

143000   Machadlo Svazek: 1 Strana: 0965
Machadlo, a, n., kývadlo, Pendel, Techn.; Fächer.