15001   Bodejť Svazek: 10 Strana: 0020
Bodejť, borejt, to by's ti chtěl, ei warum nicht gar. Mus. 1863. 343.

15002   Bodejž Svazek: 1 Strana: 0077
Bodejž, vz Bohdej.

15003   Bodek Svazek: 5 Strana: 1021
Bodek, dku, m. = bodec. Šm.

15004   Boden Svazek: 1 Strana: 0077
Boden, něm. B. gewinnen, nabyti půdy, šířiti se, zakotviti se. Mk. Nabyti čeho, zí- skati co.

15005   Boden Svazek: 5 Strana: 1021
Boden, a, m. = bodamské jezero. Koll.

15006   Bodenheimský Svazek: 5 Strana: 1021
Bodenheimský. B. víno, bodenheimer Wein. Šp.

15007   Bodení Svazek: 5 Strana: 1021
Bodení, n., der Stich. Us.

15008   Bodený Svazek: 5 Strana: 1021
Bodený. B. rána. Vš. 446.

15009   Bodený Svazek: 7 Strana: 1199
Bodený. B. a prosté rukavice. Wtr. Obr. I. 561.

15010   Bodený: čím Svazek: 1 Strana: 0077
Bodený: čím: nožem, gestochen.— Ránu mečem bodenou někomu dáti. Háj. Bodenou ranou bíti, zabiti. V.

15011   Bodeť Svazek: 9 Strana: 0427
Bodeť. Koupiľs mi, něco ? B. koupil (ne- koupí. )! Us.

15012   Bodice Svazek: 8 Strana: 0020
Bodice = Chabodice, míst. jm. Phld. XII. 179.

15013   Bodíček Svazek: 5 Strana: 1021
Bodíček, čku, m. = malý bod, das Pünkt chen. Dch.

15014   Bodidlo Svazek: 7 Strana: 1199
Bodidlo, a, n. = bodec, Stachel, m. Šidlo, b-dlo po světě chodilo a domu nosilo (včela). Mor. Brt.

15015   Bodidlo Svazek: 10 Strana: 0559
Bodidlo, a, n. = včela (že bodá). Brt. čít. 97.

15016   Bodík Svazek: 5 Strana: 1021
Bodík, a, m., pamborus, ein Insekt. Šm.

15017   Bodikov Svazek: 5 Strana: 1021
Bodikov, a, m., Böhm. Märzdorf, ves u Rudy na Mor.

15018   Bodiš Svazek: 5 Strana: 1021
Bodiš, e, m., místní jm. v Hradecku. Blk. Kfsk. 1047.

15019   Bodivoj Svazek: 10 Strana: 0027
Bodivoj, e, m. B. Ares (boj způsobující) Msn. II. 322. Vz násl.

15020   Bodka Svazek: 1 Strana: 0077
Bodka, y, f., jamka, GrüBchen; Wus.; 2. = bočiště; — 3. tečka.

15021   Bodka Svazek: 5 Strana: 1021
Bodka = bočiště, otka, botka, der Stock- haken, Schiebhaken, Stosshaken, die Schieb- klaue, Reute. Šp. Na pilách, der Stosshaken. Šp. — B. = tečka. Ajhla v diali se biely bod vynorí! Už bodka zriastla v bielu loď. Vaj. Tat. a m. 43.

15022   Bodkastý Svazek: 5 Strana: 1021
Bodkastý, bodkovaný, punktirt. Šm., Loos.

15023   Bodkavý Svazek: 5 Strana: 1021
Bodkavý = bodkastý. Slov. Loos.

15024   Bodkočiarka Svazek: 8 Strana: 0535
Bodkočiarka, y, f. = středník (nedopo- ručuje se). Slov. Kal. S. 16.

15025   Bodkovati Svazek: 5 Strana: 1021
Bodkovati, punktiren, interpunktiren. Slov.

15026   Bodkovati, co Svazek: 1 Strana: 0077
Bodkovati, co = punktovati, punktiren. Rk.

15027   Bodkyně, ě, f Svazek: 5 Strana: 1021
Bodkyně, ě, f., die Haarnadel, mor. a slov. Rk., Loos.

15028   Bodláč Svazek: 1 Strana: 0077
Bodláč, e, m., Jel. Vz Bodlák.

15029   Bodláč Svazek: 5 Strana: 1021
Bodláč, e, m. = bodlák. Slov. Ssk.

15030   Bodláček Svazek: 5 Strana: 1021
Bodláček, čku, m., vz Bodlák.

15031   Bodláčí Svazek: 1 Strana: 0077
Bodláčí, n. = mnoho bodláků, Die Disteln. Nerostou z B. fíky. V. Přesaď b. do ráje, předce na něm růže nevykvete. Š. a Ž. Jest-li z jara mnoho B., Bude pěkný podzimek. Er. P. 53. -- Polní b. = oset, ostí, Haberdistel. Vaň.

15032   Bodláčí Svazek: 5 Strana: 1021
Bodláčí, das Unkraut. B. nemilé v poli, když se zapálí, hyne. Kom.

15033   Bodlačina Svazek: 5 Strana: 1021
Bodlačina, y, f. = bodláčí. Hej kým som bol šuhaj, bolo ostružiny, hej ale už teraz niet len bodliačiny. Sb. sl. ps. II. 1.106.

15034   Bodlačka Svazek: 5 Strana: 1021
Bodlačka, y, f. = uzlovatý bič, scorpio. Otec mój švihal vás bičíkem, ale já vy budu bíti b-kami. BO.

15035   Bodlačka Svazek: 9 Strana: 0015
Bodlačka, y, f. By tu trní nebylo a bo- dlaček. Št. Bes. 78.

15036   Bodláčník Svazek: 5 Strana: 1021
Bodláčník, a, m., lixus, brouk. B. ochro- mující, l. paraplecticus, lähmender Stengel- bohrer, niťovitý, l. filiformis. Kk. Br. 307., Brm. IV. 152.

15037   Bodláčník Svazek: 9 Strana: 0015
Bodláčník, a, m., lixus, brouk. B. modro- šedý, obecný, podlouhlý, poprášený, pro- táhlý, širší, válcovitý, žlutavý. Vz Klim. 550., Ott. XVI. 207.

15038   Bodlák Svazek: 1 Strana: 0077
Bodlák, u, m., bodláček, na Mor. pcháč, die Distel. Jg. — B. nachýlený, mnohotrný, kadeřavý, lopuchovitý; svinský (hladký mlíč), vlaský n. zahradní (artišok), planý, lesní, požehnaný (vlaský přímětník). Jg., Kh. — B. = u rostlin, trn, hloch, Stachel. B-ků plný prut. Byl. — B., der Stechdorn. Byl. — B., bodlina, Stachel. V.

15039   Bodlák Svazek: 5 Strana: 1021
Bodlák, od koř. bod (v bodati. Cf. Mkl. Etym.), Carduus, die Karde, Distel. B. srp- kovitý, c. serratuloides, nachýlený, c. nu- tans, jedlý (artišok), cynara scolymus. Exc. Vz FB. 46., Rstp. 936., 305., Čl. Kv. 102., Kk. 164., 166., Slb. 398., 242., Rosc. 124., Kram. Slov. 39. 16., Sbtk. Rostl. 13., 32., 316. Roste-li mnoho hlavatého bodláku (c. benedictus), bude teplý podzimek. Mus. 1854. 546. Cf. Bodláčí.

15040   Bodlák Svazek: 7 Strana: 1199
Bodlák. Cf. C. Kn. š. 262., Mách. 166.

15041   Bodlák Svazek: 8 Strana: 0020
Bodlák. Vidí ho v stavení rádi jako bodlák v záhoně. Kár. list. 1894. č. 169. odp. feuill.

15042   Bodlákovitý Svazek: 5 Strana: 1021
Bodlákovitý, distelartig. B. rostliny, cy- nareae: bodlák, pcháč (cirsium), přímětník, pupava, chrpa (polní, luční), lopuch, saflor, krusíček, bělotrn, suchokvět. Schd. II. 281. — B., samota u Bechyně. Bodlákový. B. řád skotský. Vz S. N.

15043   Bodlákový Svazek: 1 Strana: 0078
Bodlákový. B. koření, květ. Reš. Distel-.

15044   Bodlaň Svazek: 5 Strana: 1022
Bodlaň, ě, f., tetrodon, die Meer-, See- flasche. Šm.

15045   Bodlaň Svazek: 9 Strana: 0015
Bodlaň, ě, m., tetrodon, Stachelbauch, ryba. Mus. 1849. IV. 63.

15046   Bodlaňk Svazek: 7 Strana: 1199
Bodlaňk, u, m. = místo bodláčím po- rostlé. U Kut. Hory. Vchř.

15047   Bodlanka Svazek: 5 Strana: 1022
Bodlanka, y, f., der Dorn-, Igelkäfer. Šm.

15048   Bodlas Svazek: 5 Strana: 1022
Bodlas, a, m. B-si, gesterosteidae, die Stichlinge. Brm. III. 3. 91.

15049   Bodlatosť Svazek: 1 Strana: 0078
Bodlatosť, bodlavosť, bodlivost, i, f. D.

15050   Bodlatý Svazek: 1 Strana: 0078
Bodlatý, vz Bodlavý.

15051   Bodlavec Svazek: 1 Strana: 0078
Bodlavec, vce, m., co bode. — 2. Dorn- hundfisch. — 3. Hundsbeere. Rk.

15052   Bodlavka Svazek: 5 Strana: 1022
Bodlavka, y, f., helminthia, der Wurm- salat. Slb. 456.

15053   Bodlavka Svazek: 10 Strana: 0020
Bodlavka, y, f., tribula. Rozk. P. 748., Veleš. 152 (Mš. Slov).

15054   Bodlavosť Svazek: 1 Strana: 0078
Bodlavosť, i, f., Die Stachlichkeit. Jg.

15055   Bodlavý Svazek: 1 Strana: 0078
Bodlavý, bodlivý, bodlatý = ostnovatý, pichlavý, stachlicht. B. kůra, skořepina, Vus, hloch, mořská svině, Kom., ježek, Rad. zv., trní, trn, Br., růže. — B., štípavý. B. řeč. Ros. — B., v botanice. B. palma, D., jablko (panenské), okurka, kravák. L. — B. rejnok (ryba); b., trnový pes (bodlavec, ryba), hle- mýžd, Stachelschnecke. V.

15056   Bodlavý Svazek: 5 Strana: 1022
Bodlavý v botan. Vz Slb. XL. B. pře- stup, smilax aspera, die Schwinde. Sl. les. — B., stössig. B. kráva (trkavá). Slez. Tč. — Vz Bodlivý.

15057   Bodle Svazek: 8 Strana: 0020
Bodle, bodličky = jehličí. Brn. Brt. D. II. 295.

15058   Bodli Svazek: 7 Strana: 1199
Bodli. n. = jehličí. Mravenec snáší b. na hromadu. Mor. Rgl.

15059   Bodličí Svazek: 9 Strana: 0427
Bodličí, n. v Gb. Slov. 74. má Flš. v Mus. fil. VIL 151. za chybné ?.: bodláčí.

15060   Bodličí, n Svazek: 1 Strana: 0078
Bodličí, n. = bodláčí. Tkad.

15061   Bodlička Svazek: 5 Strana: 1022
Bodlička, y, f. = jehličí, špendlík, četina, šetina, die Nadel vorn Nadelholz. Sl. les., Bkř. Mravenci přinášeli b-ky k stavbě. Kmk.

15062   Bodlík Svazek: 7 Strana: 1199
Bodlík, a, m., punctorus, bestia, zastr. Rozk., Pršp. 21. 91.

15063   Bodlina Svazek: 1 Strana: 0078
Bodlina, y, f., bodec, Stachel.

15064   Bodlina Svazek: 5 Strana: 1022
Bodlina, v bot. = osten, der Stachel. Nz. — B. ševcov., die Pfriemenspitze. Sl. les.

15065   Bodlinatosť Svazek: 1 Strana: 0078
Bodlinatosť, i, f., Stachlichkeit. Jg.

15066   Bodlinatý Svazek: 1 Strana: 0078
Bodlinatý, Rostl., stachlicht.

15067   Bodlinatý Svazek: 5 Strana: 1022
Bodlinatý dub, quercus aegilops robur et cercis, die Knoppereiche. Sl. les. — B., pfriemenspitzig. Sl. les.

15068   Bodlinka Svazek: 5 Strana: 1022
Bodlinka, y, f., kleiner Stachel. Rk.

15069   Bodlinkovatosť Svazek: 5 Strana: 1022
Bodlinkovatosť, i, f., die Anwesenheit kleiner Stacheln. Šm.

15070   Bodlinkovatý Svazek: 5 Strana: 1022
Bodlinkovatý, kleine Stacheln habend. Šm.

15071   Bodlinokam Svazek: 5 Strana: 1022
Bodlinokam, u, m, der Stachelstein. Šm.

15072   Bodlinostrom Svazek: 5 Strana: 1022
Bodlinostrom, u, m., der Stachelbaum. Šm.

15073   Bodlivosť Svazek: 9 Strana: 0015
Bodlivosť, i, f. A bodlivosti budou z cest vysekány. Praž. evang. (List. fil. 1897. 190. ).

15074   Bodlivý Svazek: 5 Strana: 1022
Bodlivý, stachlig = bodlavý. B. dřivie, Krist. 42 a., koruna. Ž. wit., Sv. ruk. 373.

15075   Bodlivý Svazek: 9 Strana: 0015
Bodlivý. B. trní. Št. Bes. 73.

15076   Bodlivý Svazek: 10 Strana: 0020
Bodlivý = bodlající. B. pěsnička. Hlavn. 48.

15077   Bodlo Svazek: 7 Strana: 1199
Bodlo, a, n. Že kříž věčným bodlem a odznakem církve ostane. Sš. Sk. 93.

15078   Bodlo Svazek: 8 Strana: 0020
Bodlo, a, n. = oětíp. Buší bodlem; Prsa mu prohnal bodlem. Kub. Rol. 64 a j.

15079   Bodlo Svazek: 10 Strana: 0020
Bodlo, a, n. = bajonet. Val. Nár. sbor. VIII. 61.

15080   Bodlobřich Svazek: 5 Strana: 1022
Bodlobřich, a, m. = koliška obecná, ryba, gasterosteus aculeatus, der Stechbüttel. Brm. III. 3. 91., Kram. Slov. 39.

15081   Bodlohlav Svazek: 5 Strana: 1022
Bodlohlav, u, m., echinorhynchus, der Kratzer, die Darmklette. Šm.

15082   Bodlohub Svazek: 5 Strana: 1022
Bodlohub, u, m., hydnum, der Stachel- schwamm. Šm.

15083   Bodlochlup Svazek: 5 Strana: 1022
Bodlochlup, u, m., centropogon, rostl B. surinamský, c. surinamensis. Rstp. 963.

15084   Bodlochvostka Svazek: 1 Strana: 0078
Bodlochvostka, y, f., tráva. Jg.

15085   Bodlok Svazek: 1 Strana: 0078
Bodlok, a, m., ryba, acanthurus. Jg.

15086   Bodlok Svazek: 5 Strana: 1022
Bodlok antillský či chirurg, acanthurus chirurgus, nosorohý, naseus fronticornis. Frč. 298.

15087   Bodlonos Svazek: 5 Strana: 1022
Bodlonos, u, m., echinophora, die Stachel- dolde. Šm.

15088   Bodlonožka Svazek: 1 Strana: 0078
Bodlonožka, y, f., myodocha, hmyz. Krok.

15089   Bodloplev Svazek: 5 Strana: 1022
Bodloplev, u, m. = bodloplevka, tragus, das Stachelgras. B. obecný, t. racemosus. Rstp. 1716., Slb. 159.

15090   Bodloplevka Svazek: 1 Strana: 0078
Bodloplevka, z, f., Stachelgras. Presl.

15091   Bodloplevka Svazek: 5 Strana: 1022
Bodloplevka, y, f., vz Bodloplev.

15092   Bodlosemenka Svazek: 5 Strana: 1022
Bodlosemenka, y, f., acanthospermum. B. nízká, a. humile. Vz Rstp. 879.

15093   Bodlosemenka Svazek: 7 Strana: 1199
Bodlosemenka, y, f., acanthospermum, rostl. Vz Ott. I. 112.

15094   Bodlotrav Svazek: 5 Strana: 1022
Bodlotrav, u, m.

15095   Bodmo Svazek: 1 Strana: 0078
Bodmo, sečmo ránu udělati. Kom. B. (mit einem Stich) koho zabiti. Jg. Hoďmo, bodmo vše bije (ať uhodíš, nebo bodneš, v obou případech biješ. Vz stran přisloví: Stejnost'). Jg., Č.

15096   Bodna Svazek: 1 Strana: 0078
Bodna, y, f., bedna. Na Slov., Plk.

15097   Bodna, y Svazek: 5 Strana: 1022
Bodna, y, f., die Flasche. Slov. Loos., Kufe. Vz Mkl. Etym. 25.

15098   Bodnačka Svazek: 7 Strana: 1199
Bodnačka, y, f., pingita, zastr. Pršp. 16. 63.

15099   Bodnák Svazek: 7 Strana: 1199
Bodnák, a, na., pugita, zastr. Rozk.

15100   Bodnár Svazek: 5 Strana: 1022
Bodnár, a, m, = bednář. Cf. Bodna.

15101   Bodnouti Svazek: 1 Strana: 0078
Bodnouti, dnu, dni, dna (ouc), dnul n. dl, bod (ši), en, ení, dnutí. Ostatně vz Bůsti.

15102   Bodnutí Svazek: 1 Strana: 0078
Bodnutí, n. B. nožem, Messerstich. D.

15103   Bodnutí Svazek: 5 Strana: 1022
Bodnutí, n., der Stich. B. rýčem, der Spatenstich, ostruhama. Dch.

15104   Bodný Svazek: 1 Strana: 0078
Bodný. Bodná zbraň. Rk. Vz Bodací. Stech-.

15105   Bodný Svazek: 5 Strana: 1022
Bodný. B. páže, v šermíř., der Stossarm. — B., spitzig. B. ocel. Dch.

15106   Bodný Svazek: 7 Strana: 1199
Bodný, Stech-, B. rána. Vz Ott. IV. 229.

15107   Bodo Svazek: 5 Strana: 1022
Bodo, a, m. B. Mat., Slovák, spisov. 1757. Vz S. N., Jg. H. 1. 536., Jir. Ruk. I. 86.

15108   Bodo Svazek: 8 Strana: 0020
Bodo Mat,, spis. okolo r. 1740. Phľd. 1895. 353.

15109   Bodo Svazek: 9 Strana: 0015
Bodo. Mat., slov. skladatel církevních zpěvů v XVIII. stol. Vz Vlč. Lit. II. 1. 108.

15110   Bodok Svazek: 5 Strana: 1022
Bodok, dku, m. = bod, der Punkt. Slov. Ssk.

15111   Bodok Svazek: 8 Strana: 0020
Bodok, dku, m., obec v Nitransku. Phľd. XII. 154.

15112   Bodoň Svazek: 5 Strana: 1022
Bodoň, ě, m. = bodák. Slov. Ssk., Loos.

15113   Bodonoska Svazek: 5 Strana: 1022
Bodonoska, y, m. a f. = kdo má špi- čatý nos, die Spitznase. Dch.

15114   Bodor Svazek: 5 Strana: 1022
Bodor, a, m. = vůl. Slov. Čaruj ora (oře) za bodora (vyměň koně za vola). Sb. sl. ps. I. 88.

15115   Bodorová Svazek: 8 Strana: 0020
Bodorová, é, ť., obec v Turci. Phľd. XII. 154.

15116   Bodosečný Svazek: 5 Strana: 1022
Bodosečný, Stich- und Hau-. B. zbraň (vz Zbraň). Čsk., S. N. XI. 211.

15117   Bodotaj Svazek: 10 Strana: 0559
Bodotaj, e, m. = druh hádanky.

15118   Bodoun Svazek: 1 Strana: 0078
Bodoun, u, m., Rappier. Rk.

15119   Bodoun Svazek: 5 Strana: 1022
Bodoun, vz Bodún.

15120   Bodovice Svazek: 8 Strana: 0020
Bodovice (v listinách: Bodá, Bodo), obec v Turci. Phľd. XII. 154.

15121   Bodový Svazek: 5 Strana: 1022
Bodový. B. řada, Zpr. arch. VIII. 107., souřadnice. Čs. math. X. 177.

15122   Bodr Svazek: 5 Strana: 1022
Bodr, u, m. = vodr, odr, patro ve sto- dole. U Král. Městce Psčk.

15123   Bodrci Svazek: 5 Strana: 1022
Bodrci (Bodrici), Obotrité, Abodrité, vě- tev Slovanu baltických v Meklenbursku a Holštýnsku. Vz S. N.

15124   Bodrici Svazek: 7 Strana: 1199
Bodrici od kmene bodr, vigil, pugnax. Šf. Strž. II. 28.

15125   Bodrík Svazek: 5 Strana: 1022
Bodrík, a, m., os. jm. na Slov. Pokr. Pot. I. 623. — B , psí jméno. Dbš. Obyč. 51.

15126   Bodro Svazek: 8 Strana: 0020
Bodro (čile, rychle). 13. striasol som ostatky driemoty. Phľd. 1894. 231.

15127   Bodročka Svazek: 5 Strana: 1022
Bodročka, y, f., řeka na Slov. Hdk. C. 376.

15128   Bodroduchý Svazek: 10 Strana: 0020
Bodroduchý druh. Msn. Od. 168., 252.

15129   Bodrog Svazek: 5 Strana: 1022
Bodrog, a, m., psí jm. na Slov. Pokr. Pot. II. 68.

15130   Bodroga Svazek: 5 Strana: 1022
Bodroga, y, f., řeka na Slov. Níže Zem- plína Latorica pod menom B. až k Tokaju tiahne, kde sa do Tisy vlieva. Č. Čt. II. 353.

15131   Bodrok Svazek: 5 Strana: 1022
Bodrok, a, m. = bodrý, herzhaft. Slov. Plk., Hol. 149. — B., psí jm. Slov. Pre zlodejov a pre vlkov nechávam ti k ovciam pät psov: Tisu, Belku, Zahraja, Bodroka a Lapaja. Sl. spv. V. 173.

15132   Bodrok Svazek: 8 Strana: 0020
Bodrok, a, m., rieka v Zemplíne. Phlľd. XII. 342.

15133   Bodromyslnosť Svazek: 5 Strana: 1022
Bodromyslnosť, i, f., der Frohsinn. Rk., Loos.

15134   Bodromyslný Svazek: 1 Strana: 0078
Bodromyslný, munter.

15135   Bodromyslný Svazek: 5 Strana: 1022
Bodromyslný, frohsinnig, munter. Rk., Loos.

15136   Bodrosť Svazek: 1 Strana: 0078
Bodrosť, i, f. = čilosť, smělosť, Munterkeit. Rozstúpi se b. v myslech. Rkk. Má b. uprchla. Kamar. — B., dobrota, Güte.

15137   Bodrosť Svazek: 5 Strana: 1022
Bodrosť, i, f., vz Bedrosť. J g. Slvnost. 46. Na Slov. Ssk., Loos. Někteří myslí, že slovo bodrosť jest podezřelé, poněvadž jery v strč. ve slovostředí ožívaly v e a ne v o. Ale v slovenčině ožívaly v o. Vz Slov. I. 621. b. ř. zd. 19. Cf. Bodřeti, Bodrík, Bodrog, Bodrok, Bodroš, Bodrstvovati (v do- datcích), kterážto všecka slova svým vý- znamem dobře se hodí k bodrosť a bodrý. Cf. Bobr, Bodrý (dod.). Cf. také Národní Listy 1886. č. 182. (příloha), Bedruška a Bodruška a J. M. Černého: Legenda o sv. Kateřině a Rukopisové kralodvorský a ze- lenohorský. 1886. str. 6—7. — B. = do- brota. Přidej: Výb. I. 39.

15138   Bodrosť Svazek: 8 Strana: 0020
Bodrosť je z rus., v česť. by musilo zníti bedrosť. Vz Gb. H. ml. I. 505. List. f. 1896. 315. Ale cf. Bodrý (2. dod.), Mus. 1896. 241.

15139   Bodrosť Svazek: 8 Strana: 0535
Bodrosť. Cf. Mus. 1896. 379.

15140   Bodroš Svazek: 5 Strana: 1022
Bodroš, e, m., jm. ovčáckých psů na slov. salaších. B. kořisť nese; Věrný B. po boku. Pokr. Z hor 141., 142.

15141   Bodrota Svazek: 5 Strana: 1022
Bodrota, y, f. = bodrosť. Dch. Slov. Ssk.

15142   Bodrstovati Svazek: 5 Strana: 1022
Bodrstovati = bodrým býti, bděti. Slov. A keď sa zver utiahla do brlohov, ty si b-val. Zbr. Lžd. 140.

15143   Bodruška Svazek: 5 Strana: 1022
Bodruška, y, f. = bedruška (Ssk.), vosa. B. obilná, cephus pygmalus, die gemeine Hahnwespe, hrušková, c. compressus. Brm. IV. 360., 361. Cf. S. N.

15144   Bodruška Svazek: 7 Strana: 1199
Bodruška, cephus. Cf. Ott. V. 304.

15145   Bodrý Svazek: 1 Strana: 0078
Bodrý (bodr, a, o), čilý, ochotný, munter. B. mysl. Rk. B. jinoch. Bodrý n. budrý (lat. alacer, promptus); koř. bud (v buděti, bdíti). Schl. — B., dobrý, rádný, Nt., gut. — Pozn. Špatně užíváno za něm. bieder. Naši bodří venkované (m. hodní, šlechetní, poctiví). Brt.

15146   Bodrý Svazek: 5 Strana: 1022
Bodrý. K Brt. přidej: Sl. 3. vyd. 179. Slov. Ssk., Loos. B., rus. bodrý = bdělý, strsl. bBdrB, wachsam. Vz Mkl. Etym. 25., Bodrosť. V MV. nepravá glossa. Pa.

15147   Bodrý Svazek: 7 Strana: 1199
Bodrý, koř. bedr či bodr (vigil, strenuus, sr. něm. bieder, ze slov. pošlé) s proměnou hlásky e v o jako teplý a toplý, pepel a popel. Šf. Strž II. 608

15148   Bodrý Svazek: 8 Strana: 0020
Bodrý = veselý. Vskočil som s postele úplne zdráv a bodrý. Phľd. 1893. 104.

15149   Bodrý Svazek: 8 Strana: 0535
Bodrý. Cf. Osv. 1896. 894.

15150   Bodrý Svazek: 9 Strana: 0015
Bodrý. Duch jeho zůstával bodrý a čilý. Pal. Děj. III. 1. 19. Mysl jasná a bodrá. Ib. IV. 1. 245.

15151   Bodřec Svazek: 10 Strana: 0020
Bodřec, drce, m. = bodrý člověk. Nár. list. 1902. č. 222. 2.

15152   Bodřeti Svazek: 5 Strana: 1022
Bodřeti, el, ení, muthig werden. Let. Mt. S. VII. 29.

15153   Bodřiti koho Svazek: 8 Strana: 0020
Bodřiti koho. Cf. Vbodriti (3. dod.).

15154   Bodsekaň Svazek: 5 Strana: 1022
Bodsekaň, ě, m. = palcát, busdykan. Slov. Hodie Marko b. do mora. Btt. Sp. 132.

15155   Bodu Svazek: 1 Strana: 0078
Bodu, vz Bůsti.

15156   Bodún Svazek: 5 Strana: 1022
Bodún, a, m., stössiger Ochs; das Rap- pier. Slov. Loos.

15157   Boduňa Svazek: 5 Strana: 1023
Boduňa, ě, f., stössige Kuh. Slov. Loos.

15158   Bodušínský Svazek: 5 Strana: 1023
Bodušínský, ého, m., os. jm. Šd.

15159   Bodůvka Svazek: 5 Strana: 1023
Bodůvka, y, f., ves při Váhu na Slov. Šd.

15160   Body, pl Svazek: 5 Strana: 1023
Body, pl., m., samota u Tišnova.

15161   Bodzigan Svazek: 5 Strana: 1023
Bodzigan, u, m. = busdykan. Slov. Hdž. Čít. XII.

15162   Boeoti-a Svazek: 1 Strana: 0078
Boeoti-a, e, f., byla krajina v středním Řecku. — Boeoťan, a, m. — Boeotský.

15163   Boerové Svazek: 5 Strana: 1023
Boerové, rolníci v osadách na mysu Do- bré Naděje v Africe původu hollandského. Vz S. N.

15164   Boeth-us Svazek: 1 Strana: 0078
Boeth-us, a, m., stoický filosof.

15165   Boëthi-us Svazek: 5 Strana: 1023
Boëthi-us, a, m. Vz S. N., Sbn. 136., 187., 405.

15166   Bogádi Svazek: 5 Strana: 1023
Bogádi Jan z Baraně. 1726.—1806. Vz Jg. H. 1. 536., Jir. Ruk. I. 86.

15167   Bogar Svazek: 5 Strana: 1023
Bogar, a, m. = chroust. Slov. Němc. IV. 314. — B., os. jm. na Vsacku. Vck.

15168   Bogdál Svazek: 5 Strana: 1023
Bogdál, a, m. = čáp, bocan. Mor. a slov. Brt., Šd., Bern.

15169   Bogdalec Svazek: 7 Strana: 1199
Bogdalec, lce, m. = ocún, Herbstzeit- lose, f. Listy a ovoce na jaře a v létě slovou b., květ na podzim naháč n. nahál.

15170   Bogdálí Svazek: 5 Strana: 1023
Bogdálí = čapí, Storch-. Vz Bogdál. B. nos, rostl. Mor. Hrb.

15171   Bogdáł Svazek: 8 Strana: 0020
Bogdáł, vz Čáp (3. dod.).

15172   Bogdan Svazek: 5 Strana: 1023
Bogdan, a, m. = bogdál. Slov. Rr. Sb.

15173   Bogdan Svazek: 7 Strana: 1199
Bogdan. 11. stol. D. Gesch. 82.

15174   Bogdány Svazek: 5 Strana: 1023
Bogdány, dle Dolany, jm. místa v Uhřích. Šd.

15175   Boggin Svazek: 8 Strana: 0020
Boggin, u, m. = čtyrkolové přední ložisko lokomotivy. Nár. list. 1896. č. 46.

15176   Bogi Svazek: 1 Strana: 0078
Bogi (nyní Bůh), od sanskr. bhaga odvo- zené znamená ctihodného a velebného. Gb. — Vz Bůh.

15177   Boginka, y Svazek: 5 Strana: 1023
Boginka, y, f., vz Chamona, Sbtk. Rostl. 295.

15178   Bogram Svazek: 7 Strana: 1199
Bogram, u, m., vz Barragan (2. dod.).

15179   Bogumil Svazek: 7 Strana: 1199
Bogumil. 11. stol. D. Gesch. 82.

15180   Bogumín Svazek: 5 Strana: 1023
Bogumín, vz Bohumín.

15181   Boh Svazek: 1 Strana: 0078
Boh, a, m Řeka v Podolii, Bog.

15182   Boh Svazek: 7 Strana: 1199
Boh, a, m., vz Bohumil (2. dod.).

15183   Bóh Svazek: 7 Strana: 1199
Bóh, vz Bůh.

15184   Boh Svazek: 8 Strana: 0020
Boh, a, m., z Bohuslav, os. jm. Čeru. Př. 26.

15185   Bóh Svazek: 10 Strana: 0020
Bóh = Bůh. Na tom, čo nám p. Bóh dává, duša naše nech prestáva. Rizn. 65. — B. = hojnosť. B. věcí. Chč. Ol. 228a. Sr. Má toho do boha rr hojnosť.

15186   Boh ma Svazek: 5 Strana: 1025
Boh ma = Bůh mě (ať tresce). Slov. Hdk. C. 376.

15187   Boh mě Svazek: 5 Strana: 1025
Boh mě = Boh ma, Gott soll mich. Slov. Koll. II. 49.

15188   Boha Svazek: 7 Strana: 1199
Boha, y, f., vz Bohumila.

15189   Boha prázdně Svazek: 10 Strana: 0020
Boha prázdně mluviti. Hlk. VII. 50.

15190   Bohabázeň Svazek: 5 Strana: 1023
Bohabázeň, zně, f., die Gottesfurcht. Ziak.

15191   Bohabijství, n Svazek: 5 Strana: 1023
Bohabijství, n. Veliký počet z nich se bezmála nepřiúčastnil zbrodně té, b-ství. Sš. Sk. 29.

15192   Bohaboj Svazek: 5 Strana: 1023
Bohaboj, e, m., Timotheus. Šd.

15193   Bohaboj Svazek: 8 Strana: 0020
Bohaboj, e, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22. Boháč. Pro b-ča (euí'em. m.: pro Boha)!
Mor. Hledíková. Daj boháčovi celý poklad,
chce od tebe též i podklad; Svět b-čum bo-
hatý. Mor. a slez. Čes. 1. V. 417.

15194   Bohabojenství Svazek: 5 Strana: 1023
Bohabojenství, n. = bohabojnosť . Ž. wit.

15195   Bohabojící Svazek: 1 Strana: 0078
Bohabojící = bohabojný, gottesfürchtig. V.

15196   Bohabojnosť Svazek: 1 Strana: 0078
Bohabojnosť, i, f., Gottesfurcht. V.

15197   Bohabojný Svazek: 1 Strana: 0078
Bohabojný, Boha se bojící, pobožný. V., Br.

15198   Bohabojný Svazek: 7 Strana: 1199
Bohabojný m. bohobojný. Vz Gb. Ml. I. 65.

15199   Bohacení Svazek: 5 Strana: 1023
Bohacení, n., die Bereicherung. Sm.

15200   Bohacení Svazek: 10 Strana: 0020
Bohacení, n.

15201   Bohactví Svazek: 1 Strana: 0078
Bohactví, m. bohatství, m. ts píšou mnozí u přípon: -stvo, -ství jen c. Vz Bohatství, Ts.

15202   Bohacz Svazek: 7 Strana: 1199
Bohacz, e, m., palas, kámen, zastr. Pršp. 6

15203   Boháč Svazek: 1 Strana: 0078
Boháč, e, m. Der Reiche. Jest veliký b. Us. B. a svině po smrti zvěřina. L. Také b. jen dvě dirky v nose má jako chudobný. Č. Peněžití boháči. Kom. B. dal pro pověst', chudák pro česť; B. želí korábu a žebrák mošny; Těžko b-če a chlubiče rozeznati; Kdyby nebylo bráče, nebylo by boháče; B. zřídka spravedliv. Pk. Čím více b. má, tím více žádá. Vz Lakomý. Lb. Stran pořekadel vz: Hrdlo, Hřib. — Bohačka, y, f. Eine Reiche.

15204   Bohač Svazek: 5 Strana: 1023
Bohač, e, f. = bohatí, die Reichen. Slov. Ssk.

15205   Boháč Svazek: 5 Strana: 1023
Boháč. Dycky sa bohatý duje, že dobré vínečko pije; počkaj, boháču, šak ti vyskáčú ty dukáty z truhle. Sš. P. 525. Lepší chudý v pořádnosti, nežli b. v hanebnosti. Dch. Skoupý b. jako jeho skříně ; ač v ní zlato, přece v koutě stává. Hkš. B. jídá, kdy chce, a chudý, kdy může; Kdyby nebylo oráče, nebylo by boháče. Bž. B. zřídka spravedliv, buď sám, buď předek jeho. Lpř. B. skoupý je velmi hloupý. Slov. Tč. — B., os. jm. B. Tom., ryjec v 18. stol.; B. Jan, lékař a prof., † 1768. Vz S. N.

15206   Boháč Svazek: 9 Strana: 0015
Boháč. O příslovích vz Zát. Pr. 298. b.

15207   Bohačedí Svazek: 5 Strana: 1023
Bohačedí, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

15208   Boháček Svazek: 5 Strana: 1018
Boháček, čka, m., vz Bobák.

15209   Boháček Svazek: 10 Strana: 0559
Boháček F., spis.

15210   Bohačka Svazek: 5 Strana: 1023
Bohačka. Hoc bys' ma vzal, mňa tvoja mať nepríme do domu, tá b. velkú hľadá, hrdú ešte k tomu. Sb. sl. ps. II. 1. 72.

15211   Bohádka Svazek: 8 Strana: 0020
Bohádka = pohádka. Valaš. 63. Bohatý. Keď umre bohatý, zvie to aj čert rohatý a keď umre chudobný, nevie to ani sused uholný (vedlejší). Slov. Phľd. 1894. 720. Umře-li b., zvoní zvony: zlato-dukáty; chu- dému: hadry-lunty. Hledík.

15212   Bohadle Svazek: 5 Strana: 1023
Bohadle. Protož rač b. mysliti na jinou cestu. Pal. Děj. IV. 1. 97.

15213   Bohajtýr Svazek: 8 Strana: 0020
Bohajtýr z tatar., maďarsky bátory — od- vážný. Čerň. Př. 47.

15214   Bohakyně Svazek: 5 Strana: 1023
Bohakyně, ě, f. = bohačka, lépe: bo- hatkyně. U N. Kdyně. Rgl.

15215   Bohakyně Svazek: 10 Strana: 0020
Bohakyně, ě, f. = bohačka. Dšk. Km. 16

15216   Bohál Svazek: 10 Strana: 0559
Bohál, a, m. = boháč (han. ) Brt. Sl. 20.

15217   Bohamilovný Svazek: 5 Strana: 1023
Bohamilovný, gottliebend. Šm.

15218   Bohánka Svazek: 5 Strana: 1023
Bohánka, y, f., ves u Hořic. Vz Blk. Kfsk. 707 , Sdl. Hrd. II. 275.

15219   Bohaprázdně Svazek: 9 Strana: 0015
Bohaprázdně. B. se něčím proti něčemu opatřiti. Uč. spol. 1897. XI. 11.

15220   Bohaprázdnosť Svazek: 1 Strana: 0078
Bohaprázdnosť, i, f., bezbožnosť, nešle- chetnost'. V. Gottlosigkeit, Ruchlosigkeit.

15221   Bohaprázdnosť Svazek: 5 Strana: 1023
Bohaprázdnosť, i, f., die Gottlosigkeit, Verruchtheit, der Frevel. Šm.

15222   Bohaprázdný Svazek: 1 Strana: 0078
Bohaprázdný, bezbožný, V., gottlos, ruchlos.

15223   Bohaprázdný Svazek: 5 Strana: 1023
Bohaprázdný skutek. Dch., Msn. Or. 112.

15224   Bohapustý Svazek: 5 Strana: 1023
Bohapustý = bohaprázdný. B. soldateska. Hdk.

15225   Bohár (bohař Svazek: 5 Strana: 1023
Bohár (bohař), a, m., der Bigotte. Ssk., Loos.

15226   Bohárna Svazek: 5 Strana: 1023
Bohárna, y, f. = božnice. Ks.

15227   Bohárna Svazek: 7 Strana: 1199
Bohárna, y, f. = chrám. Hnoj. 522*

15228   Boharodný Svazek: 5 Strana: 1023
Boharodný, gottgebärend. B. matka. Hrbň. Jsk.

15229   Boharyně Svazek: 5 Strana: 1023
Boharyně, ě, f., ves u Nechanic Sdl. Hrd. I. 66., 71., 127., 147., Tk. III. 190., IV. 163., V. 220., Tf. Odp. 287., Blk. Kfsk. 219., 413., 1071.

15230   Boharynka Svazek: 5 Strana: 1023
Boharynka, y, m., os. jm. Slavoň řečený B. z Choltic. Arch. I. 247., III. 483.

15231   Bohatá Svazek: 5 Strana: 1023
Bohatá, é, f., ves v Plzeňsku. Blk. Kfsk. 330.

15232   Bohatě Svazek: 1 Strana: 0078
Bohatě, reich, komp. bohatěji. Něco b. Činiti. Kom. Má toho bohatě. Krab. B. se oženiti, vdáti. B. něco někomu odplatiti, Br., navrátiti.

15233   Bohatě Svazek: 5 Strana: 1023
Bohatě, komp. bohatěji. B. něco nadati. Mus. 1880. 236. B. illustrované dílo, nadaná akademie, nadaný člověk. Us. Pdl.

15234   Bohatec Svazek: 1 Strana: 0078
Bohatec, tce, m. Št. B. bývá rád skupec. Pk. Vz Boháč.

15235   Bohatec Svazek: 5 Strana: 1023
Bohatec. Sv. ruk. 146. Vizme, zdali ne- pilnějé klanieme se b-cóm nežli pánu Bohu ; Lkajte již, b-ci; B. tento hřešil jest lakotú: Nemilosrdný b. mievá obecně nemilosrdné sluhy. Hus I. 64., II. 18., 240., 242.

15236   Bohatěji Svazek: 1 Strana: 0078
Bohatěji = bohatší. Št. — Kat. 505., 796.

15237   Bohatěti Svazek: 1 Strana: 0078
Bohatěti, tím, těji, ěl, ční; bohatnouti, nul a tl, utí, reich werden. — abs. Bohatnouti, když se bez cizího ochuzení děje, není žádný hřích. Vz Bohatství. Lb., Č. - čím (nad co): Země zlatem nad míru bohatla, Háj. 79.; b. zemí. V. — z čeho: z cizího statku. Br. — čím na co: Tím na peníze a stříbro bohatli, ale chlebové hynuli. Háj. — jak: od tisíce ke stu. Hš. Vz Marnotratný. Lb. B. není největší umění, ale s bázní boží b., to jest něco. Č. B. nemá žádný s cizí škodou aneb s jiného křivdou. Rb.

15238   Bohatěti Svazek: 5 Strana: 1023
Bohatěti. — čím: ctnostmi, penězi. Ler. — jak: od pěti ke čtyřem. Vz Hospodařiti. — odkud. Nežádej si b. z cuzého, ať ne- ztratíš svojího. Tč. exc.

15239   Bohatěti Svazek: 9 Strana: 0015
Bohatěti. Kati na kůže bohatli (dostá- vali jich mnoho se scíplých krav). Dač. II. 115.

15240   Bohatíce Svazek: 5 Strana: 1023
Bohatíce, e, f., die Reiche. Protož ne- mají výmluvy bohatci a b. řkúce . . . Hus II. 239.

15241   Bohatina Svazek: 7 Strana: 1200
Bohatina, y, f. = bohaté rudniště, Adels- vorschub., m. Hrbk.

15242   Bohatitel Svazek: 5 Strana: 1023
Bohatitel, e, m., der Bereicherer. Šm.

15243   Bohatiti Svazek: 1 Strana: 0078
Bohatiti, hati, hať, il, cen, cení; bohatí- váti = bohatým činiti. — koho z čeho: Syny z obecných důchodův bohatil. V. — se, koho, čím: Rk. (reich machen).

15244   Bohatiti. — co komu Svazek: 5 Strana: 1023
Bohatiti. — co komu. Račiž jim ty sejpky sám pán Bůh b. Brt. P. 133. — koho (čím). B-tí své přátely. Hus I. 441. Kněží hřešie, když přátely své nadáním bohatí. Hus I. 441,

15245   Bohatkyně Svazek: 1 Strana: 0078
Bohatkyně, ě, f., bohačka. Zlob.

15246   Bohatkyně Svazek: 5 Strana: 1023
Bohatkyně, ě, f., die Reiche. Šm.

15247   Bohatník Svazek: 7 Strana: 1200
Bohatník, a, m. = bohatý, dives. Pršp. 45. 40.

15248   Bohatnouti Svazek: 1 Strana: 0078
Bohatnouti, vz Bohatěti.

15249   Bohatnutí Svazek: 5 Strana: 1023
Bohatnutí, n., das Reichwerden. Us. Pdl.

15250   Bohatosnubný Svazek: 10 Strana: 0020
Bohatosnubný. B. panna. Msn. II. 349., Hym. 38.

15251   Bohatosť Svazek: 1 Strana: 0078
Bohatosť, i, ť. Ros., Ctib., der Reich- thum.

15252   Bohatosť Svazek: 5 Strana: 1023
Bohatosť B. písemnictví, J. Lpř., látky, myšlének, Us. Pdl., jazyka. Dk.

15253   Bohatosť Svazek: 10 Strana: 0020
Bohatosť, i, f. Kat. v. 476.

15254   Bohatskosť, i Svazek: 5 Strana: 1023
Bohatskosť, i, f., die Chevalerie. Slov. Ssk.

15255   Bohatství Svazek: 1 Strana: 0078
Bohatství, bohatstvo, a, n. Reichthum. bohactví, vz Bohactví. Po b. se hnáti, Dych- titi; b. míti, sháněti, shromažďovati, hrnouti, jeho hledati, vyhledávati, nabývati, dobývati. V. K b. přijíti. D. Bohatstvím velikým vlád- nouti, oplývati, Jg., někoho obdařiti. K b. někomu dopomoci. V. B. zlata a stříbra, L., jazyka. Aqu. B. plodí závisť, chudoba nená- visť. Č. Lepší jest Dobré jméno než bohat- ství. Km. B. nyní panuje, čest mu ustupuje; B., rod a hodnosti jsou pěkné pokryvky zlosti. Pk. Vz Potraceni. Stran přísloví vz ještě: Blahobyt, Bohatěti, Bohatý, Bota, Dukátek, Hostiti, Jméno, Klíč, Kráva, Kůň, Lán, Orel, Sádlo, Peníze, Píšťala, Puška, Rakos, Sytý, Zboží.

15256   Bohatství Svazek: 5 Strana: 1023
Bohatství, Ž. wit. 214., 36. 3, 118. 14., bohatstvo. Alx. V. y. 1241. Národní b., der Nationalreichthum, Šp., přírody, der Natur- reichthum. Sl. les. B. nespočívá na mnohosti majetku, nýbrž ve skrovnosti potřeb. Exc. B. jazyka. Vz Jg. Slnosť. 7., 22. Nad literné umení většího b-stva není. Slov. Tč. Ne každý ten šťastný, čo b-stvom vládá. Koll. Zp. I. 341. Pan Ježíš je na nebe, má b-stvo dla (pro) mne. Sš. P. 388. Kdo b. shromaž- ďuje a nic dobrého jím nepůsobí, ten pro jiné ho spoří a sám hřích tropí. Us. Velké b., těžká nemoc a raněné svědomí utajiti se nedají; Nic sobě nezakládej na velikém b. Bž. B. tu vlastnosť má, že z moudrého hrupce dělá. Tč. exc. Z b. nejde tak velké potěšení jako žalosť pochází z jeho potra- cení; Život b. dává a smrť vše odnímá. Hkš., Lpř. B. nyní panuje, ctnosť mu ustu- puje. Hkš.

15257   Bohatství Svazek: 10 Strana: 0020
Bohatství, vz Sstupa.

15258   Bohatstvo Svazek: 5 Strana: 1023
Bohatstvo, a, n. = bohatství.

15259   Bohatý Svazek: 1 Strana: 0078
Bohatý (bohat, a, o), komp. bohatší n. bohatější. Kat. 382., V. B. = 1. zámožný, pe- níze n. jiné věci mající, hojnost všeho ma- jící, reich. B. nevěsta, Us., město, krajina, Nt., ženich, sedlák. Us. Bohatým býti. Us. Ně- koho bohatým učiniti, udělati. V. Bohatá, rohatá (o bohaté, ale zlé ženě). Jg., Lb. Bohatému netřeba rozumu. L. Kdo jest trošty živ, bude-li bohat, bude div. D. Chudý s bo- hatým nehoduj, moudrý s bláznem nežertuj. Rým. S silným nechoď v zápas a s bohatým před soud; B. nemá Dost, dokud mnoho chu- dých neodere (nesežere); Kdo b. ten i rohat; Bohatého škody, chudého hody; Bohatí ne vždycky vědí, kdo po nich dědí; Bohatý v kuní čubě se protlačí, ale chudý v cvilin- kové kytlici uvázne; Jest bohatý jako str- haná mošna. (Vz Chudoba). Č. Bohatým dary dává (Vz Zbytečný); Hlupec bohatý jako býk rohatý; Kdo rád orá, bude brzo bohat (vz Pracovitosť); Lépe bohatý psa cvičí, než-li chudý syna; Pán bohatý, pes kosmatý, je mu teplo. Lb. Ten bohat, kdo bez viny; Bohatým býti pracno, ale sytým netěžko. Pk. — Bohatý na co: B. jazyk na slova, Vš. XX. B. na zlato, zboží, dědiny. V. — Br., Troj., Ros. Jel., Háj. Sv. Agata bývá na sníh bohata. Č. Na sliby můž každý bohat býti. Pk. B. na my- šlénky. Zeman na dobytek B. Háj. 9. — čím: Ruský jazyk jest bohatý plnými samo- hláskami. Č. B. Duchem. Reš. Ruda kovem Bohatá. Vys. Počínám dílo Bohaté neho- dami. Čím jsem Bohat, tím sloužím rád. Pk. Bůh bohat milostí. Č. Mesto zlatom b. Na Slov., Ht. — na čem: na dědinách. Troj. — v čem: v dědinách. Troj. — v co: v zlato a stříbro, Hist. schol.; Ms. Cerron; v peníze. Svěd. Vz v (s akkusativem). — 2- B. = vzácný, drahocenný, vynikající; hojně se objevující. B. hrách (grosse Erbse, Klotz- erbse), len, D., pšenice, včely (dobré), léto (když mnoho pastvy včelám), Rozm. o vč., couk, žeň, V., ruda, pramen, Us., kořist', šat (drahý). Nt. Pot se jim v Bohatých krůpějích řinul (dle Km. lépe: valnými krůpějemi). Bohatá rukojeť šavle (dle Km. lépe: ozdobná).

15260   Bohatý Svazek: 5 Strana: 1023
Bohatý, od bogB. Vz Mkl. Etym. 16. Bohatější. BO., Hus III. 107., Sv. ruk. 145. Stran odvození a významu vz Gl. 384. ve článku Zboží. Bohatý boháč. Km. B. hoj- nosť. Dk. P. I. Čím kdo víc b-tý, více je zaujatý. Slov. Tč. Žiadal som si bohatým byť, prestal som jiesť, prestal som piť, babku k babce som přitiskal, predsa som len biedu vískal. Sl. spv. II. 73. Jest bohatá: vzadu má větrník, s předu má vodní mlýn a při tým les kúsek. Slez. Tč. Kdyby b-tí okol- nosti chudých, jak se patří, věděli nebo cí- tili, lépe by jim pomáhali. Exc. Děvečka vyšije, šohajek vymlátí, ach Bože — ti budou bohatí. Sš. P. 471. Chudoba cti netratí, po- libte nám kapsu, bohatí. V Kunv. Msk. B-tý je pán Boh (tak se chudí těšívají). Šd. Kdo po ctnosti jde, nehledí bohatým býti. Sb. uč. Bohatý šátek a chudý statek dělají na počtech zmatek; Tlustý kus vždycky hezký a bohatý moudrý. Pk. Chudý s bohatým nehoduj, moudrý s bláznivým nežertuj. Bž. exc. V pranici bohatý chrám úška a chu- dobný rouška. Mudr. 164. B. hnije a chu- doba žije; Na bohaté bobry více lovců. Lpř. Bohatší, vraj mocnější. Mt. S. I. 100. Maje souseda zlého a k tomu bohatého, běž a nechej všeho. Bž. Ten mlád jest, kdo zdráv, ten bohat, kdo bez viny, ten vesel, kdo si hlavy neláme a s Bohem se těší. Hkš. — nač. Sloh na krásné formy a pěkné obrazy b. Tf. Na zvuky rozmanité čeština dosť b-ta. Vinařický. B. na dříví, na prsť, na páru, dunstreich. Sl. les. hrajina b. na lesy. Us. Jazyk na slova b-tý. Vš. Byli bychom bo- hatší na dobré knihy. V. Nebylo na důchod v světě bohatšího království. Har. II. 123. — čím. Město zlatom bohaté. Hol. 218. B. strastmi, utrpením. Šml. I. 48. Statkem b. Kom. Bůh bohat milostí. Bž. — v čem. Nenie u Boze bohat. GR. Bóh nám dává bohatu býti v dobrých skutcích. ZN. V tom jest náš jazyk bohatší. Bl. — več. Byl v pe- níze b. Svěd. Boh jest b. u milosrdenství. ZN. V zbožie dosti b-tý. Ur. rk. 295. — jak. On jest dnes na 2000 zl. b-t. Us. Tři věci dělají člověka nade všecko bohatého: vydělat a nic nevydať, připověděť a ne- držet, vypůjčit si a neopláceť. Exc. Ten jest b-tý jako kozel rohatý. U Litomyšl., na Hané a j. Dř., Bkř. Co si tak b-tá vod samého stříbra. Sš. P. 549. — kdy. Byl v ten čas bohat. Us., Mst. Kdo je do 30. roku nie zdravý, do 40. nie múdrý, do 50. nie b-tý, potom už nech sa neufá. Slov. Zátur. — B = vzácný atd. B. zkušenosti, ložiště zlata, literatura. Us. B. rým. Dk. P. 402. Obsah té knihy jest bohat; B. knihovna. Mus. 1880. 584., 322. B. formy, ozdoby, studium. Osv. I. 367., 371. B. slzy, lépe: veliké, hojné. Km. B. vlas, lépe: hustý, dlouhý a p. — B, os. jm. Tk. III. 642., V. 235. B. Jak. Blk. Kfsk. 1097.

15261   Bohatý Svazek: 7 Strana: 1200
Bohatý v zboží, v česť, v přátely. Šf. — Řezal ho b-tým = tlustým koncem holi a p. Lib. NZ. I. 542.

15262   Bohatý Svazek: 8 Strana: 0535
Bohatý. Bohatému přivře (se navaří), chu- dému vykypí. Mor. Čes. 1. V. 541.

15263   Bohatý Svazek: 9 Strana: 0427
Bohatý. Bohatému z hrsti kape. Mus. slov. III. 26.

15264   Bohatý Svazek: 10 Strana: 0020
Bohatý. B. roucho (drahocenné) = oboha- cování. Chč. S. I. 21b., Kat. v. 246. Tam se proháněla b—tá (četná) stáda. Hlk. X. 194. Která bohatá, ta koza rohatá (pyšná). Čes. 1. XII. 308. Ty si tak bohatý, jako kozel ro- hatý. Vyhl. II. 67. — v čem: u víře. Kar. 93. — na čem. Země b-tá na ovoci, na mléce. Mand. 83a — od čeho. Domek ot drahého kamenie b-tý. Tristr. 6991. (Mš. Slov. ).

15265   Bohatý mlýn Svazek: 5 Strana: 1024
Bohatý mlýn u Vel. Meziříčí.

15266   Bohatý več Svazek: 9 Strana: 0015
Bohatý več: v zboží, v česť, v přátely. Št. Bes. 56. — ?. = pyšný (rohatý). Zát. Pr. 36. b. Stran jiných pořekadel a přísloví vz Zát. Pr. 153. a., 154. a, b.

15267   Bohatyně Svazek: 5 Strana: 1024
Bohatyně, ě, f. = bohatkyně. U Ještěda. Sá.

15268   Bohatýr Svazek: 1 Strana: 0079
Bohatýr, a, m. = hrdina, rek, Held.

15269   Bohatýr Svazek: 5 Strana: 1024
Bohatýr. Vz Mkl. Etym. 16.

15270   Bohatýrka Svazek: 5 Strana: 1024
Bohatýrka, y, f., die Heldin. Šm.

15271   Bohatýrka Svazek: 10 Strana: 0020
Bohatýrka, y, f. Kká. Sion. I. 203.

15272   Bohatýrovati Svazek: 5 Strana: 1024
Bohatýrovati, als Held sich zeigen, prahlen. Sm.

15273   Bohatýrskosť, i Svazek: 5 Strana: 1024
Bohatýrskosť, i, f., chevaleresker Sinn. Šm.

15274   Bohatýrský Svazek: 1 Strana: 0079
Bohatýrský, hrdinský. B. srdce, krev. Č.

15275   Bohatýrský Svazek: 5 Strana: 1024
Bohatýrský, Helden-. B. čin, síň, Tf., Čch. Dg. 702., vnada, Čch. Mch. 110., duch, Šbr., Záboj. Tf. H. 1. 9.

15276   Bohatýrství Svazek: 5 Strana: 1024
Bohatýrství, n., der Heldemuth; die Heldenthat. Šm.

15277   Bohatýrstvo Svazek: 1 Strana: 0079
Bohatýrstvo, a, -ství, n., Heldenmuth.

15278   Bohatýrstvo Svazek: 8 Strana: 0020
Bohatýrstvo, a, n. Vrch. Rol. XVIL—XXII. 205.

15279   Bohatýrstvo Svazek: 10 Strana: 0020
Bohatýrstvo, a, n. Msn. II.

15280   Bohazabylosť Svazek: 5 Strana: 1024
Bohazabylosť, i, f. = svévolné od Boha odestání. Sš. I. 30.

15281   Bohazpustlý Svazek: 5 Strana: 1024
Bohazpustlý = bohaprázdný, gottver- gessen. Dch.

15282   Bohba Svazek: 5 Strana: 1024
Bohba, y, f. = božská bytnost. Slov. O tejto druhej bohbě či božskej bytnosti. Slov. bájesl. P. Tóth I. 96.

15283   Bohblažený Svazek: 5 Strana: 1024
Bohblažený. B. noc, ä^^^ooía. Vký.

15284   Bohdá Svazek: 1 Strana: 0079
Bohdá = Bůh dá. Dnes B. odjedeme. Us. Toho B. nebude. Rk. Vz Bohdej.

15285   Bohda Svazek: 5 Strana: 1024
Bohda. A ješto jsem já b. spravedliv, jsa syn nejstarší po svém otci; A to Olbram nikda na mě dovésti nemohl ani b. dovede. Půh. I. 277., 374.

15286   Bohdákání Svazek: 7 Strana: 1200
Bohdákání, n., vz Bohdákati. Bart. 345.

15287   Bohdákati Svazek: 5 Strana: 1024
Bohdákati, oft bohdá sagen. Šm.

15288   Bohdákati Svazek: 8 Strana: 0020
Bohdákati = drnovati se. 1500. List, til. 1895. 135.

15289   Bohdákati Svazek: 10 Strana: 0020
Bohdákati = Bohem se dokládati. Rokyc. Post. 162b.

15290   Bohdal Svazek: 1 Strana: 0079
Bohdal, a, m. = čáp bílý. Na Mor. Vz Bočan. Storch. Na Mor.: bogdál. Brt.

15291   Bohdal. — B Svazek: 5 Strana: 1024
Bohdal. — B, Deodatus. Bdl. — B., Gottesgab, ves u Slaného. — B. Jan. Blk. Kfsk. CXXXIX.

15292   Bohdalec Svazek: 5 Strana: 1024
Bohdalec, lce, m. = nahal, Colchicum aucttimnale. U Kojetína. Tč. — B. = kopec mezi Michlemi a Vršovicemi. Krč. — B. = ves u Horní Bobrové, cf. Tk. II. 276.

15293   Bohdalečský Svazek: 5 Strana: 1024
Bohdalečský dvůr u Vršovic.

15294   Bohdálek Svazek: 5 Strana: 1024
Bohdálek, lka, m., os. jm. Tč.

15295   Bohdálek Svazek: 7 Strana: 1200
Bohdálek Vinc., 1816 —1883 , prof. ana- tomie v Praze, nar. ve Skřípové ve Slez. Šd.

15296   Bohdalice Svazek: 5 Strana: 1024
Bohdalice, dle Budějovice, ves u Víš- kova. PL.

15297   Bohdalice Svazek: 10 Strana: 0559
Bohdalice, zaniklá tvrz v Bučovsku na Mor. Vz Mtc. 1905. 381.

15298   Bohdalín Svazek: 5 Strana: 1024
Bohdalín, a, m., ves u Kamenice nad Labem. Blk. Kfsk. 850., Sdl.Hrd.IV. 174.-176.

15299   Bohdalov Svazek: 5 Strana: 1024
Bohdalov, a, m, Bochdalau, městečko v Jihlavsku. Jak mlsal v Bohdalové sv. Petr p. faráři smetanu? Vz Sbtk. Krat. h. 144.— B., Bodelsberg, ves u Mor. Třebové. PL.

15300   Bohdalovice Svazek: 5 Strana: 1024
Bohdalovice, dle Budějovice, ves u Želez. Brodu. Blk. Kfsk. 801. — B., Prodesdorf, ves u Krumlova. PL.

15301   Bohdalovský Svazek: 5 Strana: 1024
Bohdalovský Šim. Blk. Kfsk. 1110.

15302   Bohdáł Svazek: 8 Strana: 0020
Bohdáł, vz Čáp (3. dod.). Bohdan. Odvozeniny vz v Kotk. 12.

15303   Bohdan Svazek: 1 Strana: 0079
Bohdan, a, m., Theodor.

15304   Bohdana Svazek: 1 Strana: 0079
Bohdana, y, f., Theodora. Mus.

15305   Bohdanecký Svazek: 5 Strana: 1024
Bohdanecký, ého, m. B. Jan, farář a spisov., 1756.—1828. Vz Jg. H. 1. 536., S N. B-čtí z Hodkova, vz S. N. B. Václ. Žer. záp. 1. 67., Blk. Kfsk. 1285. B. Tom. Blk. Kfsk. 1093. B. Krišt. Mathebaeus. Mus. 1886. 70.

15306   Bohdaneč Svazek: 5 Strana: 1024
Bohdaneč, nče, m. (od Bohdanka. Pal. Rdh. I. 132.), mě. u Pardubic; ves u Zbra- slavic v Ledečsku; Bohdanetz, ves u Kr. Hradce. PL. Vz S. N., Tk. I. 157., III. 554., IV. 413 , Blk. Ktsk. 41., 688., Sdl. Hrd. I. 252. Bohdanečtí z Hodkova. Sdl. Hrd. II. 275., III. 270., IV. 368.

15307   Bohdanka Svazek: 7 Strana: 1200
Bohdanka, y, f. = Dorothea. Kld. Rok II. 58.

15308   Bohdánka Svazek: 8 Strana: 0020
Bohdánka, y, f., jm. pole. Phľd. 1895. 58.

15309   Bohdánkov Svazek: 5 Strana: 1024
Bohdánkov, a, m., Bochdankow, ves u Hodkovic. Blk. Kfsk. 537., 794.

15310   Bohdanovce Svazek: 5 Strana: 1024
Bohdanovce, dle Budějovice, ves v Uhřích. Šd.

15311   Bohdanovice Svazek: 5 Strana: 1024
Bohdanovice, dle Budějovice, v obec. mluvě Bodanovice, něm. Boydensdorf, vz Bodanovice. PK.

15312   Bohdar Svazek: 5 Strana: 1024
Bohdar, a, m. = Bohdan.

15313   Bohdarka Svazek: 7 Strana: 1200
Bohdarka, y, f. = Theodora. Kld. Rok II. 116.

15314   Bohdaš, e Svazek: 5 Strana: 1024
Bohdaš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

15315   Bohdašice Svazek: 5 Strana: 1024
Bohdašice, dle Budějovice, ves u Sušice. Blk. Kfsk. 1217.

15316   Bohdašín Svazek: 5 Strana: 1024
Bohdašín, a, m., vsi u Náchoda a u Nov. Města nad Met.; Bodisch, ves v Broumov- sku. Vz Blk. Kfsk. 530, 682., Sdl. Hrd. II. 55., 65.

15317   Bohdašínský Svazek: 5 Strana: 1024
Bohdašínský potok, přítok Metuje. Krč.

15318   Bohdej Svazek: 1 Strana: 0079
Bohdej (strč. Bohdaj), Bohdejž, Bodej, bo- dejž, bodejt, bodejť (= Bůh dej ať, Bůh dej aby, při čemž se však abych vypouští. A to stojí m. „kéž". Vz toto.) Bodej zdrávi byli = (Bůh dej, aby zdrávi byli.) Bodej tě kat sťal. Jg. Bodejž tě husa kopla. D. Bodejž ho čert vzal. Us. Bodejž tě komár kopl. Bodejž visel jako sysel. Bodajže si umieral a zasa ožíval; Bodajže si vykapal; B. si zkameněl; B. si stiel na prach; B. fa chytil kat; B. ťa porantalo. Mt, S. - Ellipt. Bodejž tě (tebe)! - Byls tam? Bodejť (= ovšem, arci). — Povím vše. Bodejť Bysi lhal, odpověděl otec. Ml. —

15319   Bohdej Svazek: 5 Strana: 1024
Bohdej, bodaj, bohdá atd. Toho bohdá nebude! Davor möge uns Gott bewahren ! Dch. Bodej tě hus kopla zadní nohou. Tč. Sobota, nedela bodaj bola rokom, abych mohla sedět s milým pod oblokom. Sl. sp. 13. 1 bodejť, i bodejť, to bys ti chtěl! Jir. exc. Bodaj tě, šohaju, bodaj tě nebylo, co by mé srdenko na tě nemyslilo. Sš. P. 236. Bodaj neminula slaměného vínka. Sš. P. 287. Ale bodaj všeckých čierni čerti vzali! Bodaj sme ho nepoznali (Bůh dej, abychom ho n.); Bodaj vy (vás) Parom vzal! Koll. Zp. I. 8., 40., 401. Bodaj si sa na Bocu vydala! Němc. IV. 425. Bodaj's zdráva prebývala. Ht. Sl. ml. 183. Bojdaj žádný dobrý za tvé syny Nechodil; Cožkoli tuto mluvím, bohdá věrnú pravdu mluviem, že jinak nenie; Bohdaj zdráv pojčil. NB. Tč. 12., 81., 238. A potom bohdá, což nynie věříme, to uzříme. Št. Kn . š. 26. — Než v těch jízdách kuoň sú mi do- razili, bodaj (= než aby) se mohl již do vozu hoditi. Arch. V. 330. Bodej = sotva, kaum. B. přijde (snad nepřijde); bodejť tam byl = snad nebyl. Na Ostrav. Tč.

15320   Bohemari-us Svazek: 5 Strana: 1025
Bohemari-us = slovník s českými glos- sami. Mnč. Vz Sbn. 341., Jir. Ruk. I. 89.

15321   Bohemarius Svazek: 7 Strana: 1200
Bohemarius a dialogi. Vz Jir. Mor. 18.

15322   Bohemarius Svazek: 8 Strana: 0020
Bohemarius. Cf. Vlč. Lit. 33., 47.

15323   Bohemář Svazek: 7 Strana: 1200
Bohemář. 1309. Vz Jir. Mor. 77. Jeho obsah vz v D. Geach. 126. Znova otištěn v List. fil. 1892. 381. (Od V. Flajšhansa)

15324   Bohéme Svazek: 10 Strana: 0020
Bohéme (boém), fr. = a) Čech, b) cikán, c) lidé, žijící lehkovážně v pařížské čtvrti latinské. Ótť.

15325   Bohemi-a Svazek: 1 Strana: 0079
Bohemi-a, e, f., lat. = Čechy. — Bo- hemism-us, u, m., způsob mluvení českého. Rk. —

15326   Bohemia Svazek: 5 Strana: 1025
Bohemia, e, f.. lat. jm. České země. — B., něm. časopis vydávaný v Praze od r. 1828. S. N.

15327   Bohemism-us Svazek: 5 Strana: 1025
Bohemism-us, u, m. = užívání českého způsobu mluvení v jiných řečech: wir lieben sich (m. uns) a p. Vz S. N.

15328   Bohemista Svazek: 8 Strana: 0020
Bohemista, y, m. Mus. 1895. 488.

15329   Boheš Svazek: 5 Strana: 1025
Boheš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

15330   Bohchvála Svazek: 7 Strana: 1200
Bohchvála, y, f. = chvála boží. Hnoj.

15331   Bohla Svazek: 7 Strana: 1200
Bohla, y, f., ceparea, nemoc, zastr. Rozk., Pršp. 62. 8.

15332   Böhm Svazek: 5 Strana: 1025
Böhm, a, m. Václ. B., katecheta malo- stranského gymnasia od r. 1834., f 11. led- na 11356., učitel spisovatele tohoto slovníku, muž ctihodný a velmi vážený. — B. Jos. Jiří, dr. a prof. hvězdářství v Praze, nar. 1807. Vz S. N. — B. Jindř., spisov. Tf. H. 1. 139.

15333   Böhmen Svazek: 5 Strana: 1025
Böhmen od boj. Vz Archiv für slaw. Philologie VII. 4. 617. (Perwolf).

15334   Bohmyslný Svazek: 10 Strana: 0020
Bohmyslný = bohomyslný. B. život vésti. Pís. adv. 1. 1727. (Mš. ).

15335   Bohnice Svazek: 5 Strana: 1025
Bohnice, Bohnitz, ves u Zdib. Tk. I. 47 , 87., 446., II. 632., III. 129., IV. 172., V. 220, 221., Sdl. Hrd. III. 260.

15336   Bohnický Svazek: 5 Strana: 1025
Bohnický, ého, m. (Bohnička) Jindř. Vz S. N.

15337   Bohňov Svazek: 8 Strana: 0535
Bohňov n. Bouňov říká lid místo Bolm- ňov. Ces. 1. VI. 185.

15338   Bohoblahý, bohoblažený Svazek: 5 Strana: 1025
Bohoblahý, bohoblažený, gottselig. Šm., Loos.

15339   Bohobojenství Svazek: 1 Strana: 0079
Bohobojenství, n. = Bohabojnosť. Št.

15340   Bohobojenství Svazek: 5 Strana: 1025
Bohobojenství. Pass. 984.

15341   Bohobojící Svazek: 9 Strana: 0427
Bohobojící. Alch. 4. (Mus. fil. VIL 150. )

15342   Bohobojně Svazek: 8 Strana: 0020
Bohobojně. Št. N. 226., Št, Kn. š. 161.

15343   Bohobojný Svazek: 1 Strana: 0079
Bohobojný, V. = Bohabojný.

15344   Bohobojný Svazek: 5 Strana: 1025
Bohobojný. ZN., Št. Kn. š. 2., 93., 165., Chč. P. 73. a.. Pass. 14. stol., Dal. 50.

15345   Bohoborce Svazek: 5 Strana: 1025
Bohoborce, e, m., der Gottstürmer. Šm.

15346   Bohobýl Svazek: 5 Strana: 1025
Bohobýl, u, m., diospyrus lotus, der Gabel- baurn. Šm.

15347   Bohobyt Svazek: 7 Strana: 1200
Bohobyt, u, m. = chrám. Hnoj.

15348   Bohobytný Svazek: 5 Strana: 1025
Bohobytný, gottbewohnt. Šm.

15349   Bohobytný Svazek: 10 Strana: 0020
Bohobytný. B. jeskyně, Q-?????????. Msn. Od. 202.

15350   Bohocta Svazek: 5 Strana: 1025
Bohocta, y, f. = úcta boží. B. Kristu vzdávaná. Sš. I. 160.

15351   Bohocta Svazek: 8 Strana: 0020
Bohocta. Mus. 1895. 519.

15352   Bohoctitel Svazek: 5 Strana: 1025
Bohoctitel, e, m., der Gottesverehrer. Sm., Loos.

15353   Bohoctivý Svazek: 5 Strana: 1025
Bohoctivý, gottverehrend. Šm., Loos.

15354   Bohoč Svazek: 5 Strana: 1025
Bohoč, e, m. = boháč. Ostrav. Tě.

15355   Bohočesťan Svazek: 5 Strana: 1025
Bohočesťan, a, m. = ctitel boží. Slov. Hdž. Rkp.

15356   Bohočestie Svazek: 5 Strana: 1025
Bohočestie, n. = bohocta. Slov. Hdž. Rkp.

15357   Bohočka Svazek: 9 Strana: 0015
Bohočka, y, f. = pozemek ve Slez. Lor. 82.

15358   Bohočlověcký. B Svazek: 5 Strana: 1025
Bohočlověcký. B. velebnosť. Sš. I. 10.

15359   Bohočlověčství Svazek: 7 Strana: 1200
Bohočlověčství, u., Gottmenschheit, f. B. Kristovo. Mar. 180.

15360   Bohočlověk Svazek: 5 Strana: 1025
Bohočlověk, a, m., der Gottmensch. Bž. 238., Ssk.

15361   Bohodan Svazek: 7 Strana: 1200
Bohodan, a, m. = Matěj. Kld. Rok II. 223

15362   Bohodaný Svazek: 5 Strana: 1025
Bohodaný, von Gott gegeben. Křesťan- ství je svrchovaný stupeň všelikého b-ného vědění. Sš. II. 78.

15363   Bohodar Svazek: 1 Strana: 0079
Bohodar, u, m., lépe: Boží dar. L., Rk., Jg.

15364   Bohodar Svazek: 5 Strana: 1025
Bohodar, a, m., Theodorus. Loos.

15365   Bohodechý Svazek: 5 Strana: 1025
Bohodechý = od sv. Ducha pochodilý. B. píseň. Sš. II. 131.

15366   Bohodějiny Svazek: 5 Strana: 1025
Bohodějiny, pl., bohodějství, n., die Göttergeschichte. Šm.

15367   Bohodělný Svazek: 5 Strana: 1025
Bohodělný, durch Gott wirksam. Šm.

15368   Bohodobný Svazek: 5 Strana: 1025
Bohodobný, ávrl&eoc, gottgestaltig. Lšk., Dch.

15369   Bohodobrý Svazek: 10 Strana: 0020
Bohodobrý Askanius, vůdce. Msn. II. 43., 36.

15370   Bohodšený Svazek: 5 Strana: 1025
Bohodšený, -en, a, o, fréónic. B. zpěv. Lšk.

15371   Bohoduchosť Svazek: 5 Strana: 1025
Bohoduchosť, i, f. = nadchnutí Bohem. B. apoštolů. Sš. II. 24.

15372   Bohoduchý Svazek: 5 Strana: 1025
Bohoduchý = Bohem nadchnutý, vnuk- nutý. B. výklad. Sš. Proroky těmi rozumí veškeré b-ché spisovatele. Sš. I. 20. Nebylo volno užívati té které knihy jako b-ché. Dr. A. Lenz. O očistci 10.

15373   Bohodušný Svazek: 5 Strana: 1025
Bohodušný; -šen, sna, o = bohoduchý. Zákon starý b-šen jest. Sš. J. 110.

15374   Bohohlasí Svazek: 5 Strana: 1025
Bohohlasí, n., die Stimme Gottes. Šm.

15375   Bohohlasý Svazek: 5 Strana: 1025
Bohohlasý, mit göttlicher Stimme redend. Šm.

15376   Bohohromce Svazek: 5 Strana: 1025
Bohohromce, e, m. = bohoborce. Šm.

15377   Bohochleb Svazek: 5 Strana: 1025
Bohochleb, u, bohochlebník, u, m., theo- broma, der Ananas. Šm., Loos.

15378   Bohochtěný Svazek: 5 Strana: 1025
Bohochtěný = Bohem chtěný, gottge- wollt. Ten rozdíl prostoru a místa není ná- hoden, nýbrž bohochtěn a bohourčen. Sš. Sk. 208.

15379   Bohochvalba Svazek: 5 Strana: 1025
Bohochvalba, y, f., die Gottpreisung. Loos.

15380   Bohochvalce Svazek: 5 Strana: 1025
Bohochvalce, e, m., der Gottpreiser. Šm.

15381   Bohochvalec Svazek: 5 Strana: 1025
Bohochvalec, e, m , der Gottpreiser. Loos.

15382   Bohochvalnosť Svazek: 7 Strana: 1200
Bohochvalnosť, i, f., alleluja, zastr. Rozk., Pršp. 87. 90.

15383   Bohojev Svazek: 5 Strana: 1025
Bohojev, u, m., die Gotteserscheinung, Thophanie. Proch. Děj. bibl. I. 38., Dk.

15384   Bohojevý Svazek: 5 Strana: 1025
Bohojevý = Boha zjevující. Pravda b. Sš.

15385   Bohojídek Svazek: 10 Strana: 0020
Bohojídek, dka, m. = mnich, kněz. Kká. Sion I. 75.

15386   Bohojistý Svazek: 5 Strana: 1025
Bohojistý. Dk. P. 152.

15387   Bohokletý Svazek: 9 Strana: 0015
Bohokletý, gottverflucht. ?. rod, muž. Louk. 5., 52.

15388   Bohokrm Svazek: 5 Strana: 1025
Bohokrm, u, m. = bohochleb. Šm.

15389   Bohokrmě Svazek: 7 Strana: 1200
Bohokrmě, ě, f., vz Bohokrm. Rk.

15390   Bohokryt Svazek: 5 Strana: 1025
Bohokryt, a, m. = člověk, jejž Bůh okrývá a ostříhá. Sš. Sk. 54.

15391   Boholáska Svazek: 5 Strana: 1025
Boholáska, y, f., die Gottesliebe. Šm.

15392   Boholib Svazek: 5 Strana: 1025
Boholib, u, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

15393   Boholibosť Svazek: 5 Strana: 1025
Boholibosť, i, f. Ve všech ctnostech a b-stech za vzor jim slouží. Sš. J. 169.

15394   Boholiby Svazek: 5 Strana: 1025
Boholiby, dle Dolany, Bohulieb, ves u Jí- lového. Arch. I. 541., Tk. II. 532., Blk. Kfsk. 944.

15395   Boholibý Svazek: 5 Strana: 1025
Boholibý, gottgefällig. B. jednaní. Sš. I. 46. B. lidé. Sš. II. 154.

15396   Boholicek Svazek: 5 Strana: 1025
Boholicek, oka, a = bohu podobný, Oeo- eUeloq, gottähnlich. B. Achilleus. Vký.

15397   Boholíčko Svazek: 5 Strana: 1025
Boholíčko, a, n., d-toeiäýc. B. Alexan- dros. Vký.

15398   Boholidský Svazek: 5 Strana: 1025
Boholidský, gottmenschlich. B. skutek Páně. Sš. J. 87.

15399   Bohomateř Svazek: 5 Strana: 1025
Bohomateř, e, f. = boží matka. Slov. Zbr. Lžd. 52.

15400   Bohomaz Svazek: 5 Strana: 1025
Bohomaz, a, m. = špatný malíř posvát- ných obrazů, der Heiligenkleckser. K. Ha- vlíček.

15401   Bohomil Svazek: 5 Strana: 1025
Bohomil, a, m., Gottes Liebling. Sš. J. 218., Ssk.

15402   Bohomila Svazek: 9 Strana: 0427
Bohomila, bohumila, y, f. = theologie, zastr. Vz Gb. Slov. 78.

15403   Bohomilec Svazek: 10 Strana: 0020
Bohomilec, lce, m. B. Apollon. Msn. II. 3.

15404   Bohomilosť Svazek: 5 Strana: 1025
Bohomilosť, i, f., Gottes Gnade. Dar du- cha sv., jenž slove dobrotivosť neb b., neb hasí chlipnosť těch, jichž buoh břicho jest. Hus I. 355.

15405   Bohomilové Svazek: 5 Strana: 1025
Bohomilové, sekta náboženská v 10. stol. Vz S. N.

15406   Bohomilovník Svazek: 9 Strana: 0427
Bohomilovník, a, m. = theolog, zastr. Gb. Slov. 78.

15407   Bohomilstvo Svazek: 5 Strana: 1025
Bohomilstvo, a, n. Pl.

15408   Bohomízský Svazek: 5 Strana: 1025
Bohomízský, ay/i&eoc, Lpř. Slov.

15409   Bohomlha Svazek: 5 Strana: 1025
Bohomlha, y, f., göttlicher Nebel. (Kou- řil) a zahaloval se v pravou nordickou b-hu. Světz. 1871.

15410   Bohomluva, y Svazek: 5 Strana: 1025
Bohomluva, y, f., der Gottesausspruch; 2. = bohověda. Šm.

15411   Bohomluvec Svazek: 1 Strana: 0079
Bohomluvec, vce, m., Bohoslov, a, Boho- slovec, vce, m., V., Kom., Lex. vet. Schrift- gelehrter.

15412   Bohomluven Svazek: 7 Strana: 1200
Bohomluven, theologus, zastr. Rozk., Pršp. 40. 3.

15413   Bohomluvna Svazek: 7 Strana: 1200
Bohomluvna, y, f., theologia, zastr. Rozk., Pršp. 59. 24.

15414   Bohomluvna Svazek: 10 Strana: 0020
Bohomluvna, y, f., theologia. Rozk. R. 85

15415   Bohomluvně Svazek: 5 Strana: 1025
Bohomluvně, anagorice 15. stol.

15416   Bohomluvník Svazek: 9 Strana: 0427
Bohomluvník, a, m. = theolog, zastr. Gb. Slov. 78

15417   Bohomluvník Svazek: 10 Strana: 0020
Bohomluvník, a, m = theolog. Grloss. hym. V. 121a. (Mš. ).

15418   Bohomluvnosť Svazek: 5 Strana: 1025
Bohomluvnosť, i, f., die Gottberedheit. Šm.

15419   Bohomluvný Svazek: 5 Strana: 1025
Bohomluvný, gottverkündend. Rk.

15420   Bohomluvný Svazek: 10 Strana: 0020
Bohomluvný, theologický. Rozk. P. 1003. (Mš. ).

15421   Bohomoc Svazek: 9 Strana: 0427
Bohomoc, i, f., potestas., zastr. Gb. Slov. 78.

15422   Bohomodlec Svazek: 1 Strana: 0079
Bohomodlec, dlce, m. Gottesanbeter. L.

15423   Bohomoudrosť Svazek: 5 Strana: 1025
Bohomoudrosť, i, f., die Gottesweisheit Wissenschaft göttlicher Dinge. Šm., Loos 354

15424   Bohomoudrý Svazek: 5 Strana: 1026
Bohomoudrý, der Gottesgelehrte. Šm., Loos.

15425   Bohomrzký Svazek: 5 Strana: 1026
Bohomrzký = bohoprázdný, gottverges- sen. Dch., Sb. vel. III. 205.

15426   Bohomudrcký. B Svazek: 10 Strana: 0559
Bohomudrcký. B. disputace. Bílý. Obr. 30.

15427   Bohomysl Svazek: 5 Strana: 1026
Bohomysl, i, f., die Gottseligkeit. Šm.

15428   Bohomysliti Svazek: 9 Strana: 0427
Bohomysliti, andächtige Betrachtungen anstellen. Jg. Dodatky.

15429   Bohomyslně Svazek: 1 Strana: 0079
Bohomyslně = pobožně, Št., fromm.

15430   Bohomyslnosť Svazek: 1 Strana: 0079
Bohomyslnosť, i, f., rozjímání o Bohu. Háj. — B., bohabojnosť, nábožnosť. V, Kon.

15431   Bohomyslnosť Svazek: 5 Strana: 1026
Bohomyslnosť vésti. Bl.

15432   Bohomyslný Svazek: 1 Strana: 0079
Bohomyslný život vésti. Gottbetrachtend, beschaulich. Jel. — B. předsevzetí, práce, zaměstnání, úmysl, člověk. Jg. Fromm, got- tesfürchtig.

15433   Bohomyslný Svazek: 5 Strana: 1026
Bohomyslný život. 1595. Blaženosti té svrchované zakusila nejedna duše b-ná. Sš. J. 235. Ktož se v b-ném životě obierá. Hus III. 37. (60).

15434   Bohomyslný Svazek: 7 Strana: 1200
Bohomyslný život. Chč. m. s. II. 89.

15435   Bohomyšlenie Svazek: 9 Strana: 0427
Bohomyšlenie, n. = myšleni o Bohu, zastr. Gb. Slov. 78.

15436   Bohoň Svazek: 5 Strana: 1026
Bohoň, ě, m. = božec, ale jako nadávka. Val. Brt.

15437   Bohoň Svazek: 8 Strana: 0020
Bohoň, ě, m., mase. k ,bohyně' (vykladačka). Vek. Val. 1. 96.

15438   Bohonádech Svazek: 5 Strana: 1026
Bohonádech, u, m., göttliche Eingebung. Ve slovech těch b. písma sv. se vyslovuje. Sš. Sk. 41.

15439   Bohonadšený Svazek: 5 Strana: 1026
Bohonadšený = Bohem nadšený, gott- begeistert. Ehr. B. láska. Psp.

15440   Bohonelibec Svazek: 5 Strana: 1026
Bohonelibec, bce, m. = Boha nenávidící; Bohu nemilý. Sš. I. 30., 32.

15441   Bohonenávidec Svazek: 5 Strana: 1026
Bohonenávidec, dce, m., der Gotthasser. Šm.

15442   Bohonenávisť Svazek: 5 Strana: 1026
Bohonenávisť, i, f., der Hass gegen Gott. Šm.

15443   Bohonice Svazek: 5 Strana: 1026
Bohonice, dle Budějovice, Bohonitz, ves u Brna a u Volyně.

15444   Bohonosný Svazek: 5 Strana: 1026
Bohonosný, Gott tragend. Šm.

15445   Bohonoše Svazek: 5 Strana: 1026
Bohonoše, e, m. = anděl Serafim n. Che- rubin. Jako b. pod křídly buoží viděl tvář, quasi serafin sub alis dei vidit faciem. Hmn. 1418.

15446   Bohonoše Svazek: 8 Strana: 0020
Bohonoše v dod. 1418 oprav v: 1438.

15447   Bohoobrazí Svazek: 5 Strana: 1026
Bohoobrazí, n., Gottes Bild ; Gottähnlich- keit. Šm.

15448   Bohoobřadný. B Svazek: 10 Strana: 0559
Bohoobřadný. B. vůně. Zr. Zahr. 67.

15449   Bohopis Svazek: 5 Strana: 1026
Bohopis, u, m., die Theographie. Rk.

15450   Bohoplodí Svazek: 5 Strana: 1026
Bohoplodí, n., die Göttergeburt, Theo- gonie. Šm.

15451   Bohoplodivý Svazek: 9 Strana: 0015
Bohoplodivý. B. síla. Šml. III. 67.

15452   Bohoplodivý Svazek: 10 Strana: 0020
Bohoplodivý. B. síla. Šmil. III. 67.

15453   Bohoplozí Svazek: 8 Strana: 0535
Bohoplozí. B. theogonie. Am. Orb. 7.

15454   Bohopocta Svazek: 5 Strana: 1026
Bohopocta, y, f., &eoöeßeia. Koll. St. 58.

15455   Bohopocta Svazek: 7 Strana: 1200
Bohopocta, y, f., Gottesehre, f. Vchř.

15456   Bohopodobnosť Svazek: 5 Strana: 1026
Bohopodobnosť, i, f., die Gottähnlich- keit. Šm.

15457   Bohopodobný Svazek: 5 Strana: 1026
Bohopodobný, gottähnlich.

15458   Bohopojný Svazek: 10 Strana: 0020
Bohopojný = s Bohem spojující B. duch. Mark.

15459   Bohoposlanec Svazek: 7 Strana: 1200
Bohoposlanec, nce, m., Gottesbote, m. Vchř.

15460   Bohoposlaný Svazek: 5 Strana: 1026
Bohoposlaný; án, a, o., gottgesandt. Šm.

15461   Bohoposlušnosť Svazek: 5 Strana: 1026
Bohoposlušnosť, i, f., die Gottgehorsam- keit. Šm.

15462   Bohoposlušný Svazek: 1 Strana: 0079
Bohoposlušný,lépe: Boha poslušný. Rk.

15463   Bohoposlušný Svazek: 5 Strana: 1026
Bohoposlušný, gottgehorsam. Šm.

15464   Bohoposvěcený Svazek: 5 Strana: 1026
Bohoposvěcený = Bohem posvěcený. Dk. Aesth. 293.

15465   Bohoprava Svazek: 5 Strana: 1026
Bohoprava, y, f. = bohosloví. Rk.

15466   Bohopravec Svazek: 5 Strana: 1026
Bohopravec, vce, m. = bohovědec. Šm.

15467   Bohoprázdný Svazek: 10 Strana: 0020
Bohoprázdný. B. žárlivost'. Sá. Upom. 218.

15468   Bohoproslavení Svazek: 8 Strana: 0535
Bohoproslavení. Am. Orb. 112.

15469   Bohopůrce Svazek: 5 Strana: 1026
Bohopůrce, e, f. = odpůrce Boha. Abyste snad i b-ci shledáni nebyli. Sš. Sk. 59., 66. (209.).

15470   Bohopusta Svazek: 5 Strana: 1026
Bohopusta, y, f. = velmi prostranná stavba, ein sehr grosses Gebäude. Jest to pravá b. ze čtyr poschodí záležející; Vlast- ník prý celé veliké panství prodal ku sta- vění této b-sty. Koll. III. 141., 156. B. = ohromné dělo z dob Ladislava Pohrobka, eine Riesenkanone Pal. Děj. IV. 345.

15471   Bohopustě Svazek: 10 Strana: 0020
Bohopustě žíti. Msn. Od. 29.

15472   Bohopustný Svazek: 1 Strana: 0079
Bohopustný, -stý, velmi prostranný. Kom.

15473   Bohopustosť Svazek: 5 Strana: 1026
Bohopustosť, i, f, ungeheuerer Raum. Šm.

15474   Bohopustý Svazek: 5 Strana: 1026
Bohopustý, weit öde, sehr gross, sehr geräumig. — B. průsmyk, Us., hrále, ůoli- yôOyiiQv 'éyyoq. Vký. — B., gottlos, heillos. B. hospodářství, Dch., surovosť, Vlč., čin, Čch. Dg., Msn. Or. 61., klení, Mkr., sběř. Ehr. Dívám se na to b. divadlo. Kos. v Km.

15475   Bohopustý Svazek: 9 Strana: 0015
Bohopustý = velmi tlustý. Mor. Šeb. 287.

15476   Bohorodí Svazek: 5 Strana: 1026
Bohorodí, n., r\ &eoyovia. Lpř.

15477   Bohorodice Svazek: 1 Strana: 0079
Bohorodice, e, bohorodička, y, f., Mutter Gottes, bohoroditelka. Hus.

15478   Bohorodice Svazek: 5 Strana: 1026
Bohorodice. Panna Maria, čistá b. Hus III. 213.

15479   Bohorodička Svazek: 5 Strana: 1026
Bohorodička, y, f., vz Bohorodice.

15480   Bohorodička Svazek: 7 Strana: 1200
Bohorodička. Cf. Mách. 56., 69., 191.

15481   Bohoroditelka Svazek: 5 Strana: 1026
Bohoroditelka, y, f., vz Bohorodice.

15482   Bohorodka Svazek: 5 Strana: 1026
Bohorodka, y, f. = bohorodice. Panbožík jim tatuškou byl, mamonkou snad b. Hdk. C. 230.

15483   Bohorodný Svazek: 5 Strana: 1026
Bohorodný, gottgeboren, &eotceę^c. Vký. B. radosť, duše. Sš. J. 243., Bs. 178.

15484   Bohorodstvo Svazek: 5 Strana: 1026
Bohorodstvo, a, n., die Theogonie. Ssk.

15485   Bohorodý Svazek: 5 Strana: 1026
Bohorodý = bohorodný. B. duše, Obzor 1878. č. 1. str. 9., hlava. Hdk. v Lum. V. 257.

15486   Bohorostlý Svazek: 5 Strana: 1026
Bohorostlý, &eoeuíp. Vký.

15487   Bohorouhání Svazek: 5 Strana: 1026
Bohorouhání, n., die Lästerung. Koll. III. 260.

15488   Bohorouhavosť Svazek: 5 Strana: 1026
Bohorouhavosť, i, f., die Gotteslästerung. Styď se za takovou b. Koll. III. 310.

15489   Bohorouhavý Svazek: 5 Strana: 1026
Bohorouhavý, gotteslästerlich. B. řeč. Ntr. VII. 284.

15490   Bohorovně Svazek: 8 Strana: 0020
Bohorovně, gottälnilich. Quis. Iíig. 34.

15491   Bohorovně Svazek: 10 Strana: 0020
Bohorovně — jako Bůh. Tam b. velel. Zr. Nekl. 5.

15492   Bohorovnosť Svazek: 5 Strana: 1026
Bohorovnosť, i, f., die Göttergleichheit. Osv. I. 192., Dk. P. 140., Sš. II. 165.

15493   Bohorovný Svazek: 1 Strana: 0079
Bohorovný, Raj, göttergleich.

15494   Bohorovný Svazek: 5 Strana: 1026
Bohorovný. Lšk., Lpř. Slov. I. 62., Sš. II. 165.

15495   Bohorození Svazek: 5 Strana: 1026
Bohorození, n., die Gottesgeburt. Šm.

15496   Bohorozený Svazek: 5 Strana: 1026
Bohorozený, gottgeboren. Šm.

15497   Bohorozkošný Svazek: 9 Strana: 0015
Bohorozkošný. B. ctnost'. Pal. Záp. I. 18.

15498   Bohoruhatel Svazek: 5 Strana: 1026
Bohoruhatel, e, m., der Gotteslästerer. Sš. J. 252.

15499   Bohoř Svazek: 5 Strana: 1026
Bohoř, e, m., ves u Přerova.

15500   Bohořádný Svazek: 5 Strana: 1026
Bohořádný, theokratisch. Šm.

15501   Bohořádství Svazek: 5 Strana: 1026
Bohořádství, n., die Theokratie. Šm.

15502   Bohořízený Svazek: 5 Strana: 1026
Bohořízený; -en, a, o = Bohem řízený. B. chrám. Sš. Sk. 33.

15503   Bohoslaný Svazek: 9 Strana: 0015
Bohoslaný (od Boba seslaný). B. trudy. Louk. 72.

15504   Bohoslavna Svazek: 7 Strana: 1200
Bohoslavna, y, f., alleluja, zastr. Veleš.

15505   Bohosloužení Svazek: 5 Strana: 1026
Bohosloužení, n. = bohoslužba. Chrám není jediným místem posvátného b. Sš. Sk. 74.

15506   Bohoslovec Svazek: 1 Strana: 0079
Bohoslovec, vce, utvořeno dle řeckého O-???????. Schl. Taktéž : bohosloviti, O-????????. Vz Bohomluvec. Theolog.

15507   Bohoslovec Svazek: 5 Strana: 1026
Bohoslovec, vce, m. Vz S. N.

15508   Bohoslovecký Svazek: 5 Strana: 1026
Bohoslovecký, theologisch. B. studia. Us. Pdl.

15509   Bohoslovecký Svazek: 7 Strana: 1200
Bohoslovecký. B. literatura novější. Vz Ott. IV. 331. nn.

15510   Bohoslovectvo Svazek: 5 Strana: 1026
Bohoslovectvo, a, n. = bohosloví. Ssk.

15511   Bohosloví Svazek: 1 Strana: 0079
Bohosloví, n. Kram. Theologie.

15512   Bohosloví Svazek: 5 Strana: 1026
Bohosloví, n., vz S. N., Enc. paed. I. 663.?675.

15513   Bohoslovný Svazek: 5 Strana: 1026
Bohoslovný, theologisch. B. ctnosti. MP.2. Přírodob. důkaz jsoucnosti boží. MH. 4.

15514   Bohoslužba Svazek: 1 Strana: 0079
Bohoslužba, y, f. B-ě obcovati. Gottes- dienst. — Bohoslužebnosť, i, f., Cultus. Rk.

15515   Bohoslužba Svazek: 5 Strana: 1026
Bohoslužba. Účel b-by. Sš. I. 142. B. slo- vanská, latinská. Anth. Jir. I. 3. vyd. V. Cf. S. N., Enc. paed. I. 675.?678., Kram. Slov. 40.

15516   Bohoslužebna Svazek: 7 Strana: 1200
Bohoslužebna, y, f., Gotteshaus, n. Váňa.

15517   Bohoslužebnosť Svazek: 5 Strana: 1026
Bohoslužebnosť, i, f., die Religionsübung. Nz., J. tr.

15518   Bohoslužebný Svazek: 1 Strana: 0079
Bohoslužebný úřad, gottesdienstlich, Cultus-.

15519   Bohoslužebný Svazek: 5 Strana: 1026
Bohoslužebný. B. modlitba, Anth. Jir. I. 3. vyd. IV., roucha, Pdl., zpěvy, J. Lpř., výkon, Dch., pořádek, Lpř. Děj. I. 78., síň. Šmb.

15520   Bohosnění Svazek: 5 Strana: 1026
Bohosnění, n., der göttliche Traum. Aske- tovo b. Dk.

15521   Bohosnubce Svazek: 5 Strana: 1026
Bohosnubce, e, m., der göttliche Bräuti- gam? Plato, Řecka prorok, pěstoun, b. Sš. Bs. 190.

15522   Bohosocha Svazek: 5 Strana: 1026
Bohosocha, y, f., die Götterstatue. Ne- sčíslné množství bohosoh. Sš. Sk. 206.

15523   Bohostanovený Svazek: 5 Strana: 1026
Bohostanovený; -en, a, o, von Gott be- stimmt. B. rozšíření rodu lidského. Sš. Sk. 208.

15524   Bohostavený Svazek: 10 Strana: 0020
Bohostavený = od Boha stavený. B hradby. Msn. II 144.

15525   Bohostice Svazek: 5 Strana: 1026
Bohostice, dle Budějovice, ves u Milína.

15526   Bohostický Svazek: 7 Strana: 1200
Bohostický potok v Písecku.

15527   Bohosudov Svazek: 1 Strana: 0079
Bohosudov, a, Šejnov, a, m., Maria- Schein v Čechách. S. W.

15528   Bohosudov Svazek: 5 Strana: 1026
Bohosudov, a, m., Šejnov, Maria-Schein, poutnické místo u Chabařovic. Vz. S. N., Blk. Kfsk. 257. Kolina vz Bohuňovice.

15529   Bohosvatý Svazek: 5 Strana: 1026
Bohosvatý = Bohu posvěcený. B. dary. Sš. Sk. 53.

15530   Bohosvět Svazek: 8 Strana: 0535
Bohosvět. Opilý chlap nadá mu od b-ta, Phľd. 1896. 720.

15531   Bohosvět Svazek: 9 Strana: 0015
Bohosvět. To je od b-ta (od nepaměti světa. Zát. Pr. 214. a.

15532   Bohosvítný Svazek: 1 Strana: 0079
Bohosvítný, čemu Bůh svítiti dává; slýchá se toliko o dni, u př. Každý b. den u nás býval. Č.

15533   Bohošpitli Svazek: 10 Strana: 0559
Bohošpitli (!) = bohosloví. Pohl.

15534   Bohotah Svazek: 5 Strana: 1026
Bohotah, u, m., ein Zug Gottes im Cha- rakter. Jest to ten b., o němž mluvil pán. Sš.

15535   Bohoticí Svazek: 5 Strana: 1026
Bohoticí (bohutičtí) = z Bohutic. B. mlá- denci takoví so, chudobnýho děvčete si ne- všimnó. Sš. P. 212.

15536   Bohotoužebný Svazek: 5 Strana: 1026
Bohotoužebný. Co o bohoslužbách všech národů b-no bylo. Sš. Sk. 183.

15537   Bohotvárný Svazek: 5 Strana: 1027
Bohotvárný, <9--oí--f-/.-. Lpř.

15538   Bohotvorný. B Svazek: 5 Strana: 1027
Bohotvorný. B. uměna. Dk. P. 27.

15539   Bohotvořený Svazek: 5 Strana: 1027
Bohotvořený; -en, a, o, gotterschaffen.

15540   Bohoúcta, y, f Svazek: 5 Strana: 1027
Bohoúcta, y, f., die Gottesverehrung. Sš. Sk. 88.

15541   Bohoučenec Svazek: 5 Strana: 1027
Bohoučenec, nce, m. = člověk Bohem učený, bohouk. Sš. J. 110.

15542   Bohouk Svazek: 5 Strana: 1027
Bohouk, a, m. = bohoučenec. Sš. J. 109.

15543   Bohouňovice Svazek: 5 Strana: 1027
Bohouňovice, dle Budějovice, ves u Ko- lína. Bohourčený; -en, a, o = Bohem určený, gottbestimmt. Rozdíl prostoru a místa b. Sš. Sk. 208. Cf. Bohochtěný.

15544   Bohousov Svazek: 5 Strana: 1027
Bohousov, a, m., ves u Žamberka.

15545   Bohouškovice Svazek: 5 Strana: 1027
Bohouškovice, dle Budějov., ves u Krum- lova. Sdl. Hr. 301.

15546   Bohoušovice Svazek: 5 Strana: 1027
Bohoušovice, ves nad Ohří. Tk. III. 85.

15547   Bohov Svazek: 5 Strana: 1027
Bohov, a, m., dvůr u Horažďovic.

15548   Bohování Svazek: 5 Strana: 1027
Bohování, n., vz Bohovati. Kristovo v nebi kralování a b. Sš. L. 126.

15549   Bohovaný Svazek: 5 Strana: 1027
Bohovaný. Celý b. (= boží) den stojí u kolébky. Na Zlínsku. Brt. v Mtc. 1878. 30,

15550   Bohovati Svazek: 1 Strana: 0079
Bohovati — jako Bůh vládnouti. D., Ráj.

15551   Bohovati Svazek: 8 Strana: 0020
Bohovati = předpovídati, hádati a léčiti. Mtc. 1896. 21.

15552   Bohovati. — jak Svazek: 5 Strana: 1027
Bohovati. — jak. Jakoby bez usynění člověčenstva méně bohoval. Sš. II. 81. — kde. Chcel z prestola otca zhodiť, seba zvý- šiť, i zhrda na hvězdném b. len tróne sa- motný. Hol. 81. — B. = Boha jmenovati. Hrnce, stoly drízga rukama. Ach a pri tom kľaje, hreší,strašne bohuje, že si každý za- pchá uši. Ur. Pg. 9. Drotár začne skácať a bohovať. Lipa I. 252.

15553   Bohovec Svazek: 5 Strana: 1027
Bohovec, vce, m., der Gottentsprossene. Že vyšším a b-cům všecko se dovoluje. Sš. I. 27. (J. 284.)

15554   Bohověda Svazek: 5 Strana: 1027
Bohověda, y, f., die Theologie. Hlv.

15555   Bohovědec Svazek: 5 Strana: 1027
Bohovědec, dce, m., der Theolog. Šm.

15556   Bohovědecký Svazek: 5 Strana: 1027
Bohovědecký, theologisch.

15557   Bohovědecký Svazek: 9 Strana: 0015
Bohovědecký. B. soustava. Pal. Děj. I. 1. 191.

15558   Bohovědectvi Svazek: 5 Strana: 1027
Bohovědectvi, n. = bohověda. Šm.

15559   Bohovědomí Svazek: 5 Strana: 1027
Bohovědomí, n., das göttliche Bewusst- sein. Dk. P. 151.

15560   Bohověrec Svazek: 8 Strana: 0020
Bohověrec, rce, m. Jg. v Zápis., Ztk. 115. (3. vyd.).

15561   Bohověrec Svazek: 10 Strana: 0020
Bohověrec, rce, m. theista. Jg.

15562   Bohověrný Svazek: 5 Strana: 1027
Bohověrný, gottergeben. Dch.

15563   Bohověrný Svazek: 10 Strana: 0020
Bohověrný. B. úcta. Tbz. V. 1. 39.

15564   Bohověstec Svazek: 10 Strana: 0020
Bohověstec, stce, m. Kká. Sion. I. 137.

15565   Bohověštěný Svazek: 5 Strana: 1027
Bohověštěný, von den Göttern angesagt. B. zběh. Msn. Or. 111.

15566   Bohověští, n Svazek: 5 Strana: 1027
Bohověští, n., die göttliche Offenbarung. Vký.

15567   Bohovič Svazek: 5 Strana: 1027
Bohovič, e, m. = božič. Hdž. Dš. 22.

15568   Bohovid Svazek: 9 Strana: 0427
Bohovid, ?, ?., zastr Vz Gb. Slov. 78. Dle Flš. v Mus. fil. VII. 150. omyl m.: boholid.

15569   Bohovitý Svazek: 5 Strana: 1027
Bohovitý = boží. Každý b. den sa va- dila. Každý b. den len tú jednu pieseň húdla. Dbš. Sl. pov. I. 230., II. 81. Každý b. den hriech v dome robí. Sb. sl. ps. I. 100., Mt. S. I. 100.

15570   Bohovitý Svazek: 8 Strana: 0020
Bohovitý = boží. Chodzil k nemu každý b-tý den. Slov. Phľd. XII. 56. Cf. ib. 697.

15571   Bohovka Svazek: 10 Strana: 0020
Bohovka, y, f. = bohyně. Msn. II. 3., 48., 94.

15572   Bohovláda Svazek: 5 Strana: 1027
Bohovláda, y, f. die göttliche Regierung. Lpř. Děj. I. 34., I.37. Cf. S. N., Kram. Slov. 40.

15573   Bohovládný Svazek: 5 Strana: 1027
Bohovládný = theokratický. Sš. II. 98.

15574   Bohovně Svazek: 5 Strana: 1027
Bohovně, göttlich. Všichni, kteříž chtie b. živi býti, v Kristovi protivnosti trpí. Hus. I.

15575   Bohovně Svazek: 9 Strana: 0015
Bohovně. Chtie b. živi býti. Hus I. 349.

15576   Bohovný Svazek: 9 Strana: 0015
Bohovný. List. fil. 1899. 454. Sr. Bohovně.

15577   Bohovolný Svazek: 10 Strana: 0020
Bohovolný =. bláznivý, poSetilý. Prk. Krok 1889 155. Dříve jiný výklad.

15578   Bohovon Svazek: 5 Strana: 1027
Bohovon, u, m., die Göttergabe, rostl. Sm.

15579   Bohovosť Svazek: 5 Strana: 1027
Bohovosť, i, f., die Göttlichkeit. Pal. I.1.8.

15580   Bohovsky Svazek: 5 Strana: 1027
Bohovsky, göttlich. A tu ledys Poľak b. si stolil. Hdž. Rkp.

15581   Bohovský Svazek: 5 Strana: 1027
Bohovský, göttlich. Kam., Dch.

15582   Bohovský Svazek: 10 Strana: 0020
Bohovský. B. brána. Msn. II. 394.

15583   Bohovy Svazek: 1 Strana: 0079
Bohovy = božský. B. slib. Troj.

15584   Bohový Svazek: 5 Strana: 1027
Bohový. Bóh bohový, deus deorum. Ž. wit. 83. 8., 49. 1., 135. 2. Ducha b-ho v sobě máš (spiritum deorum). BO. Srdce b-vé (cor dei). BO.

15585   Bohový Svazek: 7 Strana: 1200
Bohový. Bóh b., deus deorum, strč. Vz Mus. 1864. 147.

15586   Bohovzdornosť Svazek: 5 Strana: 1027
Bohovzdornosť, i, f. Vz Úrupnosť. Sš. I. 102.

15587   Bohovzdorný Svazek: 5 Strana: 1027
Bohovzdorný, Gott trotzend. B. král. Kos. Ol. I. 255.

15588   Bohozdělaný Svazek: 5 Strana: 1027
Bohozdělaný; -án, a, o = Bohem zdě- laný, &tódfirjToc. B. Atheny. Ndr., Lpř.

15589   Bohoznalec Svazek: 5 Strana: 1027
Bohoznalec, lce, m., der Gottkenner, Theosoph. Šm., Loos.

15590   Bohoznavce Svazek: 5 Strana: 1027
Bohoznavce, e, m., der Gotterkenner. Šm.

15591   Bohozpyt Svazek: 8 Strana: 0535
Bohozpyt, u, m. Am. Orb. 7.

15592   Bohozrodilý Svazek: 5 Strana: 1027
Bohozrodilý, d-eoyevrjc. Vký.

15593   Bohozvaný Svazek: 5 Strana: 1027
Bohozvaný, von Gott berufen. Šm.

15594   Bohožrout Svazek: 8 Strana: 0020
Bohožrout, a, m., nadávka kališníkům, že často přijímali tělo Páně. XVI. stol. Wtr. Živ. c 918.

15595   Bohožrout, a, m Svazek: 9 Strana: 0015
Bohožrout, a, m. (Boemand). Vz Vlč. Lit. I. 327.

15596   Bohpomozi Svazek: 1 Strana: 0079
Bohpomozi, bopomozi = Bůh pomozi, pomoz. Wohlan! — komu čemu: B. těm doktorům. D., V. — čeho: B. té zprávy. Kom.

15597   Bohslava Svazek: 5 Strana: 1027
Bohslava, y, f., Alleluja. Šm.

15598   Bohstvie Svazek: 5 Strana: 1027
Bohstvie, n. = božství. Št.

15599   Bohtati Svazek: 1 Strana: 0079
Bohtati, houkati jako sova, heulen wie die Nachteule. D.

15600   Bohtati Svazek: 5 Strana: 1027
Bohtati, heulen wie die Nachteule. Šm.

15601   Bohtati Svazek: 8 Strana: 0020
Bohtati oprav v: hohtati. Flš.

15602   Bohubud Svazek: 5 Strana: 1027
Bohubud, a, m., os. jm. Pol. Rdh. I. 118.

15603   Bohučovice Svazek: 5 Strana: 1027
Bohučovice, dle Budějovice, ves u Opavy.

15604   Bohudar Svazek: 5 Strana: 1027
Bohudar, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I.118.

15605   Bohudařie, e Svazek: 5 Strana: 1027
Bohudařie, e, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

15606   Bohudobný Svazek: 5 Strana: 1027
Bohudobný, ávtífreoc, šp. tvořeno. Lšk.

15607   Bohuchval Svazek: 5 Strana: 1027
Bohuchval, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118., Mus. 1880. 108.

15608   Bohuchvalov Svazek: 5 Strana: 1027
Bohuchvalov, a, m., Hohndorf, r. 1246. Buchvalovy, ves na Hlubčicku v prus. Slez. Pk , Šb.

15609   Bohukaja Svazek: 5 Strana: 1027
Bohukaja, dle Bača, os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

15610   Bohulibě Svazek: 7 Strana: 1200
Bohulibě, gottgefällig. Pušk 61.

15611   Bohulibec Svazek: 10 Strana: 0020
Bohulibec, bce, m. Msn. II. 198.

15612   Bohulibý Svazek: 5 Strana: 1027
Bohulibý; gottgefällig. B. čtení. Čch. Mch. 13.

15613   Bohulka Svazek: 5 Strana: 1019
Bohulka, y, f, vz Bobule.

15614   Bohulub Svazek: 5 Strana: 1027
Bohulub, a, m. = Bohumil. Ssk.

15615   Bohumělice Svazek: 5 Strana: 1027
Bohumělice, dle Budějovice, ves u Klo- bouk.

15616   Bohumest Svazek: 5 Strana: 1027
Bohumest, msta, m., os. jm. Pal. Rdh. I.118.

15617   Bohumil Svazek: 1 Strana: 0079
Bohumil n. Bohomil, a, m., Bohuslav, GottlieB. — Bohumila, y, f.

15618   Bohumil Svazek: 5 Strana: 1027
Bohumil, a, m., Amadeus, vz S. N., Tk. I. 61., 62., Sbn. 113.

15619   Bohumil Svazek: 7 Strana: 1200
Bohumil, skráceně: Bob, Bohun, Bo- huněk, Bohuš, Bohuša, Bohuše, Bohuta, Boža, Božata, Božech, Božej, Božek, Božen, Božena, Božík. 1889 160. B. v 11. stol. D. Gesch. 82. Milouš, Miloušek. Rgl.

15620   Bohumila Svazek: 5 Strana: 1027
Bohumila, y, f., Theofila, 28/12.

15621   Bohumila Svazek: 7 Strana: 1200
Bohumila, y, f., skráceně: Boha, Bo- huša, Bohuška. Rgl.

15622   Bohumila Svazek: 9 Strana: 0427
Bohumila, vz Bohomila.

15623   Bohumileč Svazek: 5 Strana: 1027
Bohumileč, lče, m , ves u Pardubic. Arch. IV. 175.

15624   Bohumilice Svazek: 5 Strana: 1027
Bohumilice, dle Budějovice (od Bohu- mila, Pal. Rdh. I. 133.), ves u Čáslavě a u Vimberka; něm. Bohumetsch, ves u Čes. Dubu. Cf. Tk. III. 56., Blk. Kfsk. 1285., Sdl. Hrd. I. 39., 55.

15625   Bohumilý Svazek: 1 Strana: 0079
Bohumilý. B. pravda, D., gottangenehm.

15626   Bohumily Svazek: 5 Strana: 1027
Bohumily, dle Dolany, samota u Čern Kostelce. Blk. Kfsk. 526.

15627   Bohumilý Svazek: 5 Strana: 1027
Bohumilý. B. obět, skutek. Us. Pdl. Ej dyž vypoví, bude jiná, bude děvčinka b-lá. Sš. P. 230.

15628   Bohumín Svazek: 5 Strana: 1027
Bohumín V B-ně titulovali purkmistry: ,Vaše moudrosť' a často moudrosť bohumín- skou dlouho hledati musili. Sbtk. Krat. h. 226. Vz Bohunín.

15629   Bohumín Svazek: 8 Strana: 0020
Bohumín, nesprávně m. Bohunín. Pras. Těš. 12.

15630   Bohumín, a Svazek: 1 Strana: 0079
Bohumín, a, m. Polsky: Bogumin,město v Slezsku, Oderberg. — Bohumíňan, a, m. — Bohumínský.

15631   Bohumír Svazek: 5 Strana: 1027
Bohumír, u, m., Gottfried. Šd., Tk. I.196.

15632   Bohumsta Svazek: 5 Strana: 1027
Bohumsta, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

15633   Bohumyslný Svazek: 1 Strana: 0079
Bohumyslný život. Ctib. Vz Boho ....

15634   Bohuň Svazek: 5 Strana: 1027
Bohuň, ě. m., os. jm. Cf. Bohuněk. Šd. B. Petr, malíř, nar. 1822. Vz S. N.

15635   Bohun Svazek: 7 Strana: 1200
Bohun, a m, vz Bohumil (2. dod.).

15636   Bohuň Svazek: 8 Strana: 0020
Bohuň, ě, Bohunek, ňka, m., z: Bohuslav. Kbrl. Sp. 9.

15637   Bohuna Svazek: 5 Strana: 1027
Bohuna, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

15638   Bohunčí Svazek: 8 Strana: 0020
Bohunčí, n., míst, jm. v Těšínsku. Pras. Těš. 9.

15639   Bohunek Svazek: 5 Strana: 1027
Bohunek, nka, Bohuněk, ňka, m. (= Bohu- slav), os. jm. Pal. Rdh. I. 118., Arch. I.187., Tk. II. 431., III. 340., IV. 240., V. 235. B. v 15. n. 16. stol. Vz Jg. H. l.536., Jir. Ruk. I.87.

15640   Bohuněk Svazek: 7 Strana: 1200
Bohuněk, ňka, m., vz Bohumil (2. dod.).

15641   Bohuněvice Svazek: 5 Strana: 1027
Bohuněvice, Bohouňovice, dle Budějo- vice, ves u Kolína.

15642   Bohunice Svazek: 5 Strana: 1027
Bohunice, dle Budějovice, Bohonitz, ves u Vltavotýna; Bonitz, ves ve Znojemsku. Tk. III. 37., 43., Blk. Kfsk. 1241.

15643   Bohunice Svazek: 8 Strana: 0020
Bohunice, obec v Požúnsku. Phľd. XII. 154.

15644   Bohunice Svazek: 9 Strana: 0015
Bohunice, ves na Slov. Vz Phľd. 1897. 104.

15645   Bohunický Svazek: 9 Strana: 0427
Bohunický. B. louky u Podhradí. Sbor. slov. III. 7.

15646   Bohunín Svazek: 5 Strana: 1027
Bohunín, a, m., nyní Bohumín. Pk.

15647   Bohunka Svazek: 5 Strana: 1027
Bohunka, Bohunka, y, f., os. jm. (= Bohu- slava). Mus. 1880. 93., Pal. Rdh. I.118., Dsky olom.

15648   Bohunošě Svazek: 9 Strana: 0427
Bohunošě, ě, m. = bohonoše, seraf. Vz Gb. Slov. 79.

15649   Bohunov Svazek: 5 Strana: 1027
Bohunov, a, m., ves u Bystřice v Brněnsku.

15650   Bohuňov Svazek: 8 Strana: 0535
Bohuňov, a, m., vz předcház. Bohňov.

15651   Bohuňovice Svazek: 5 Strana: 1027
Bohuňovice, dle Budějovice, ves u Kou- řimě a u Kolína (Bohuněvice). Tk. III. 35., Sdl. Hrd. I. 252., II. 138. 354*

15652   Bohuňovsko Svazek: 5 Strana: 1028
Bohuňovsko, a, n., Bohenowsko, ves u Se- mil. Vz Blk. Kfsk. 802.

15653   Bohunovský Svazek: 5 Strana: 1028
Bohunovský, ého, m., os. jm. Mor. Šd. — B. dvůr ve Vysočanech. Tf. Odp. 267.

15654   Bohupodobnosť Svazek: 8 Strana: 0535
Bohupodobnosť, i, f., Gottähnlichkeit. Am. Orb. 111.

15655   Bohuporučený Svazek: 7 Strana: 1200
Bohuporučený, ého, m., os jm. Wtr. Obr. I. 86.

15656   Bohuprisám Svazek: 5 Strana: 1028
Bohuprisám = hněvivý, mrzout. Taký je ako b. Slov. Zátur.

15657   Bohurad Svazek: 5 Strana: 1028
Bohurad, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

15658   Bohusa Svazek: 5 Strana: 1028
Bohusa, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

15659   Bohuslav Svazek: 5 Strana: 1028
Bohuslav, a, m., Bohuš, Buš, Bušek, Bo- huň, Buno. Tč., S. N., Tk. 1. 149., IV. 723. — B., ě, f., Passlas, ves u Teplé; Wuss- leben, ves u Tachova. Vz Blk. Kfsk. 532., 14.

15660   Bohuslav Svazek: 7 Strana: 1200
Bohuslav, a, m., vz Boslav (doleji).

15661   Bohuslav Svazek: 8 Strana: 0020
Bohuslav, a, m. Odtud: Boh, Bohuše, Bo- huš, Božek, Bušek. Cern. Př. 26. Cf. Kotk. 12.

15662   Bohuslav, a Svazek: 1 Strana: 0079
Bohuslav, a, m., Timotheus, Gottlob. Br. — Bohuslava, y, f.

15663   Bohuslav, a Svazek: 9 Strana: 0015
Bohuslav, a, m., vrch. Pís. 7.

15664   Bohuslava Svazek: 5 Strana: 1028
Bohuslava, y, f., vz Bohunka, Bohuška. — B., samota u Milevska.

15665   Bohuslávek Svazek: 5 Strana: 1028
Bohuslávek, vka, m., os. jm. Tk. IV. 256.

15666   Bohuslavice Svazek: 5 Strana: 1028
Bohuslavice, dle Budějovice (od Bohu- slava, Pal. Rdh. I. 133.), Bohuslawitz, vsi u Nového Města nad Met., u Telče, u Kyjova, u Olomouce, u Klobouk, u Zábřehu a u Na- pajedel. PL. O češtině v jídelním lístku v B-cích (u N. Města) vz Sbtk. Krat. h. 12. Jak slaví B-ští (u Zábřehu) na sv. Petra své hody? Pasou jelito a před schody je dělí. Vz Sbtk. Krat. h. 145. Cf. Tk. V. 235., Žer. Záp. I. 134., Blk. Kfsk. 1285.

15667   Bohuslavna Svazek: 9 Strana: 0428
Bohuslavna, y, f., alleluja, zastr. Gb. Slov. 79.

15668   Bohusoudov Svazek: 5 Strana: 1028
Bohusoudov, a, m., ves v Litoměř. Vz Blk. Kfsk, 863, Sdl. Hrd. II. 275.

15669   Bohusov Svazek: 5 Strana: 1028
Bohusov,a, m., Bohusová, é, f. Sdl. Hrd. II. 275.

15670   Bohusud Svazek: 5 Strana: 1028
Bohusud, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

15671   Bohusudov Svazek: 1 Strana: 0079
Bohusudov, vz Bohosudov.

15672   Bohusudov Svazek: 5 Strana: 1028
Bohusudov = Bohosudov. Bohuš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118. Týž Jéšek pohoní téhož B-ši trhovým pó- honem. Půh. I. 186. Mogodiáš svědčí s Bo- huši. NB. Tč. 185. Vz Bohušin, S. N., Tk. I. 421., II. 32., 89., III. 16., 494. B. z Otěšic Jan. Vz Blk. Kfsk. 29.

15673   Bohuš Svazek: 7 Strana: 1200
Bohuš, e, m., vz Bohumil (2. dod.).

15674   Bohuš Svazek: 8 Strana: 0020
Bohuš, e, m., Bohuše, vz předcház. Bohu- slav. Kbrl. Sp. 8.

15675   Bohuša Svazek: 7 Strana: 1200
Bohuša, vz Bohumil a Bohumila (2. dod ).

15676   Bohuše Svazek: 7 Strana: 1200
Bohuše, vz Bohumil. Mezi panem B-ší s strany druhé. Arch. VII. 516. a j.

15677   Bohušice Svazek: 5 Strana: 1028
Bohušice, dle Budějovice, Bauschitz, ves u Benešova; B. Horní a Dolní, vsi u Světlé v Pardubsku. Tk. III. 20., V. 49., Blk. Kfsk. 1285.

15678   Bohušin Svazek: 5 Strana: 1028
Bohušin, a, o = Bohušův, dem Bohuš gehörig. Cf. Junošin, Pastušin. -in. Anna, Bohušina dcera. Půh. I. 253., II. 376., 565. S Annú, B-nú dcerú. Půh. II. 384., I. 267. S Hynkem, synem B-ným. Půh. I. 383. Na zboží B-ně. Půh. II. 242. Pečeť, čeleď B-na. Půh. 1. 363., 376. Pohoní Jana, B-na syna. Půh. I. 233. Slíbil za základy za páně B-ny, Půh. I. 236.

15679   Bohušín Svazek: 5 Strana: 1028
Bohušín, a, m., Bauschin, ves u Náchoda; Bausin, ves u Plumlova. PL.

15680   Bohušiny Svazek: 9 Strana: 0015
Bohušiny, místní jm. Pck. Hol. 50.

15681   Bohuška Svazek: 7 Strana: 1200
Bohuška, y, f., vz Bohumila (2. dod.).

15682   Bohušovice Svazek: 5 Strana: 1028
Bohušovice, dle Budějovice, Puschwitz. Arch. I. 501.

15683   Bohuta Svazek: 5 Strana: 1028
Bohuta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118., Tk. I. 429., II. 121., V. 235.

15684   Bohuta Svazek: 7 Strana: 1200
Bohuta, y, m., vz Bohumil (2. dod.).

15685   Bohutice Svazek: 5 Strana: 1028
Bohutice, dle Budějovice, ves u Mor. Krumlova.

15686   Bohutín Svazek: 5 Strana: 1028
Bohutín, a, m., vsi u Příbramě (Blk. Kfsk. 1196.) a u Šumberka; samota u Tábora. Tk. III. 37.

15687   Bohutský Svazek: 5 Strana: 1028
Bohutský, ého, m. B. z Hranic Janota, knihtiskař 1606. Vz Jir. Ruk. I. 87.

15688   Bohuvlast Svazek: 5 Strana: 1028
Bohuvlast, a,m., os. jm. Pal. Radh. I. 118.

15689   Bohuvlasť, i Svazek: 5 Strana: 1028
Bohuvlasť, i, f., os. jm. Pal Rdh. I. 118.

15690   Bohuvole Svazek: 5 Strana: 1028
Bohuvole, e, m., os. jm. Pal. Radh. I. 118.

15691   Bohužel Svazek: 1 Strana: 0079
Bohužel, leider. Otec b. zemřel; B. osud můj tomu chce. Nt. Vz Žel, Běda,

15692   Bohužial Svazek: 5 Strana: 1028
Bohužial = bohužel, leider. Slov. Ssk.

15693   Bohy Svazek: 5 Strana: 1028
Bohy (Zbohy), ves u Kralovic. Tk. I. 87., III. 130. — B. Na ty bohy (zbohy), na Val., na zpány bohy = na štěstí. U Uher. Hrad. Zatrúsíł sem v seně, ale na ty bohy sem tu jiskru udusił za včasu. Mor. Brt. D.

15694   Bohyň Svazek: 10 Strana: 0020
Bohyň, ě, f. = bohyně. Škod. F. 34. a j. tam.

15695   Bohyňa Svazek: 5 Strana: 1028
Bohyňa, vz Bohyně.

15696   Bohyňář Svazek: 5 Strana: 1028
Bohyňář, e, m. = věštec, který umí vše- liké nemoci léčiti a hádati, kdo co ukradl, der Wahrsager, Wunderdoktor. Šel do b-řa (= k b-ři). Slez. Šd. vz Bohyně.

15697   Bohyně Svazek: 1 Strana: 0079
Bohyně, ě, f., gt. pl. bohyň: vz ostatně: -yně. Göttin. B. výmluvnosti, V., mladosti, krásy, moudrosti, řek, moře atd. Jg. B. štěstí, vítězství, války, Blaha. Nt.

15698   Bohyně Svazek: 5 Strana: 1028
Bohyně. — B. = dobrá čarodějnice, která jiným léky a věštbami pomáhá. V jihových. Mor. Brt. v Osv. 1884. 236. Ve Slez. Vz Bo- hyňář. Slievanie vosku sa koná práve len od vychýrených vedomkyň, bohyň, lebo bo- soriek, ktoré pri tom čosi pošušky šomrú a ziechajú, tak že sa o ospalom človeku ho- vorí : Ziecha, jako bohyňa. Slov. Pohld. III. 3. 292. — B., Alt-Böhmen, ves u Podmokel. Vz Blk. Kfsk. 53.

15699   Bohyně Svazek: 7 Strana: 1200
Bohyně. Cf. Mách. 35.—36.

15700   Bohyně Svazek: 8 Strana: 0020
Bohyně. Strčes. sklonění. Vz Gb. Km. -i. 5. nu. — B. = dobrá čarodějnice. Vz Mtc. 1894. 14. nn. B. zanáší se z pravidla prosto- národním lékařstvím, hadačstvím pomáhajíc vždy lidu; bosorka jest zpravidla záškodnou čarodějnicí. Vz Vck. Val. I. 96.

15701   Bohynin Svazek: 8 Strana: 0020
Bohynin. Bohynina svatyně. Quis. Mg. 7.

15702   Bohyňka Svazek: 5 Strana: 1028
Bohyňka, y, f., die Nympfe. Slov. Loss.

15703   Bohyňka Svazek: 7 Strana: 1200
Bohyňka, y, f. Šf. III. 94.

15704   Bohyňka Svazek: 10 Strana: 0020
Bohyňka, y, f. = Athene. Msn. Od. 301.

15705   Bohynník Svazek: 9 Strana: 0428
Bohynník, a, m. = kdo bohyňuje, předpo- vídá, wahrsagen, zastr. Vz Gb. Slov. 79

15706   Bohyňovati Svazek: 9 Strana: 0428
Bohyňovati = předpovídati, wahrsagen, zastr. Vz Gb. Slov. 80.

15707   Bohyžka Svazek: 5 Strana: 1028
Bohyžka, y, f, funkia, die Funkie, rostl. B. bílá, f. subcordata, modrá, f. ovata. Vz Rstp. 1602.

15708   Bohzná Svazek: 8 Strana: 0020
Bohzná. Namýšľaš si b. (= Bůh ví) čo! Phľd. 1895. 209.

15709   Boch Svazek: 1 Strana: 0079
Boch, u, m., trup staženého vola atd; vepřové plece (perna petaso), Speckseiten, z něm. Bache. Schinke, Speckseite. Mz. 115.

15710   Boch Svazek: 5 Strana: 1028
Boch. A boch (nebo jsem) ja je svaty patek; Bochtě se obával (nebo jsem). Sš. P. 787., 677. — B., die Speckseite, vepřové plece. MV., Bohm. 260., Rozk. 532., V., Nomcl. Dva bochy. Pč. 38. Prosinec bochy solí, vaří pivo a pole hnojí. 15. stol.

15711   Boch Svazek: 7 Strana: 1200
Boch, perna. Bhm., Rozk., Veleš. — B. Frt., hud., nar. 1808. Srb 126.

15712   Boch Svazek: 8 Strana: 0020
Boch, a, m. = Bůh. V Gemeri. Phľd. 1893. 557.

15713   Boch Svazek: 10 Strana: 0020
Boch = bych. Těch měla b. mieti. 1412. Půh. ol. III. 263., II 263. (Mš. Slov. ).

15714   Boch Svazek: 10 Strana: 0559
Boch, u, m. = bochník. Zvon III. 362. (Wtr. ).

15715   Bochadlo Svazek: 5 Strana: 1028
Bochadlo, a, n., die Wulststange beim Klempner. Šm.

15716   Bochák Svazek: 5 Strana: 1028
Bochák, u, m., u zámečníka, der Kehl- hammer. Šm.

15717   Bochák Svazek: 9 Strana: 0275
Bochák, u, m. = ruchadlo. Dšk. Vok. 43.

15718   Bochánek Svazek: 1 Strana: 0079
Bochánek, nku, m., malý bochník.

15719   Bochánek Svazek: 8 Strana: 0020
Bochánek, nku, m. = žemlička. Rožnov. Brt, D. II. 472.

15720   Bochánkovitý Svazek: 8 Strana: 0020
Bochánkovitý. B. výčnělek. Schb. Nád. 5.

15721   Bochar Svazek: 5 Strana: 1028
Bochar, u, m., v hutích, der Prellham- mer. Šm.

15722   Bochati Svazek: 5 Strana: 1028
Bochati = bouchati. Na Hané. Tč. Ach boche, boche na dveře, matičko otevře. Sš. P. 153.

15723   Bochatý Svazek: 1 Strana: 0079
Bochatý, buclatý. Světoz.

15724   Bochatý Svazek: 8 Strana: 0535
Bochatý. B. zrcadlo = vypuklé, konvexní. Am. Orb. 36.

15725   Bocheň Svazek: 1 Strana: 0079
Bocheň, vz Bochník.

15726   Bocher Svazek: 9 Strana: 0428
Bocher, chra, m. = soukromý učitel ži- dovský. Wtr. Part. 19.

15727   Bochlinovice Svazek: 5 Strana: 1028
Bochlinovice (Bechlejovice), ves v Lito- měř. Blk. Kfsk. 53.

15728   Bochna Svazek: 5 Strana: 1028
Bochna, y, f., die Senke. Šp.

15729   Bochňa Svazek: 5 Strana: 1028
Bochňa, ě, f., Bochnia, město u Krakova. Vz S. N., Tk. III. 184., V. 160. — B. = bochník (chleba). Slov. Loos.

15730   Bochňátko Svazek: 5 Strana: 1028
Bochňátko, a, n. = bochníček. Mus. 1880. 6.

15731   Bochnec Svazek: 5 Strana: 1028
Bochnec, ohence, m. = bochník. BO., ZN., Bj., Pass. 772.

15732   Bochnec Svazek: 9 Strana: 0015
Bochnec, ence, m. Kopice (kopce) roz- vezli, ale bochence tam přece z nich zbyly (vršky). Mus. ol. XI. 31.

15733   Bochnica Svazek: 5 Strana: 1028
Bochnica, dle Káča = bochnice. Já som zeman, chleba nemám, chyba jednu kobylicu, ai tu ta dám za b-cu. Koll. Zp. II. 117.

15734   Bochnice Svazek: 1 Strana: 0079
Bochnice, e, f., pokrutina, Oelkuchen-. 2. Na Slov. = bochník, Laib. Koll.

15735   Bochnice Svazek: 7 Strana: 1200
Bochnice, subcinericium. Pršp. 66. 9.

15736   Bochníček Svazek: 5 Strana: 1028
Bochníček, vz Bochník.

15737   Bochníček Svazek: 7 Strana: 1200
Bochníček, čku, m. Pán Bůh peče boch- níčky, třetí den bude pršet (když k večeru plovou po obloze beránkové, drobná od- dělená mračna). Us. Fč.

15738   Bochníček Svazek: 8 Strana: 0020
Bochníček, čku, m. = buchta na veliko- noční svátky. Dačice. Brt. D. II. 472.

15739   Bochníčka Svazek: 5 Strana: 1028
Bochníčka, y, f. = bochánek. Slov. V tento deň vystriehajú sa už koláče piecť: ktorá by predsa piekla, príde vraj k nej veliký buják a mumle ako hrom a akby mu v stra- chu zabudla upiecť b-ku, rozhlaví ju na pagáč. Sb. Sl. ps. I. 171.

15740   Bochníčkovati Svazek: 5 Strana: 1028
Bochníčkovati (u perníkářů), Laibchen machen. Šp.

15741   Bochníčky Svazek: 9 Strana: 0015
Bochníčky = kopretina. Hoř. 107.

15742   Bochník Svazek: 1 Strana: 0079
Bochník, u, bocheň, chně, bochníček, čku, bochánek, nku, m., Laib = pecen. B. chleba (žitný, ječný), bochníček velikonoční, boch- ník sýra, Jg. Vz Násada.

15743   Bochník Svazek: 5 Strana: 1028
Bochník. Vz Mkl. Etym. 16. Spíše dá slunce bochník než déšť krajíc. Hk. Ačtě hezký b. tvůj, přece pole upravuj. Bž. exc.

15744   Bochník Svazek: 9 Strana: 0015
Bochník. Krájí si již z vlastního b-ka (je již samostatný). Šml. III. 61.

15745   Bochníkovitý Svazek: 5 Strana: 1028
Bochníkovitý, laibartig. Pdl.

15746   Bochníkový Svazek: 1 Strana: 0079
Bochníkový. B. cukr. Laibzucker.

15747   Bochníkový Svazek: 5 Strana: 1028
Bochníkový. B. těsto, Brodlaibteig. Šp.

15748   Bochořák Svazek: 5 Strana: 1028
Bochořák, a, m., os. jm. Mor. Šd.

15749   Bochov Svazek: 5 Strana: 1028
Bochov (Buchov), a, m., Buchau, mě. Tk. VII. 256., Blk. Kfsk. 98., 99., 243., XCVI. Buchované prosluli svým sv. duchem. Vz Sbtk. Krat. h. 19., S. N. — B., Wochau, ves u Plzně.

15750   Bochovice Svazek: 5 Strana: 1028
Bochovice, dle Budějovice, ves u Třebíče.

15751   Bochtmistr Svazek: 7 Strana: 1200
Bochtmistr knechtský. Mus. 1888. 385.

15752   Bochval Svazek: 5 Strana: 1028
Bochval = Bohuchval. Bž. 48.

15753   Bochvalov Svazek: 5 Strana: 1029
Bochvalov, a, m., Hohndorf, ve Slez., z: Bohuchvalov. Jir. v Osv. 1886. 916.

15754   Bochyněc Svazek: 5 Strana: 1029
Bochyněc, ňce, m., Beauxit, Wocheinit, Bohinar, m. = nečistý hydrát hlinitý. KP. IV. 298.

15755   Boiotia Svazek: 1 Strana: 0079
Boiotia, vz Boeotia.

15756   Boj Svazek: 1 Strana: 0079
Boj, e, m., od bi (v bí-ti, i se stupňovalo v oj; vz i v oj). — B. = hádka, půtka, útok, bitva, potkání, potýkání, srážení, vojna, der Streit, die Schlacht, Kampf, der Krieg. B. krutý, krvavý, vražedlný, ostrý, hrdinský, tuhý, litý, ukrutný, smrtelný, plavecký, ná- ramný, těžký, nesnadný, snadný, dobrý, šťastný, nešťastný, dívčí, rozhodný, neroz- hodný, Us., Jg., tvrdý, Alx. B. za národnosť. Bs. K boji se hotoviti, strojiti, přistrojiti. Jg. B. na moři, na vodě. V. B. vésti, svésti; b. s někým bojovati n. proti někomu, V.; B. ztratiti. Rkk. Boj obdržeti. Alx. B. s někým vzíti. Alx., VýB. II, 7. (Pass.). B. byl tvrdý s každé strany. Alx. 1120. V čas pokoje i Boje. V. B. začíti, v boj vjíti. Jg. Začátek boje činiti. Kom. B. z novu začíti. D. V b. vojsko vésti. Rkk. V B. s někým vejíti. Troj., Dal. Dáti se s někým do boje. Troj. Do boje Hnáti. Troj. Boj s někým bráti, vziti (s nepřátely). St., Dal. Nerovným bojem s ně- kým Bojovati. Jel. Tvrdý a vražedlný Boj s někým podstoupiti. Troj. V b. s někým se pustiti. B. byl hrozný a smrtelný. Troj. Těžkým bojem byl přemožen. Troj. Snad- ným bojem koho poraziti. Jel. Boje podni- kati. Zák. sv. Ben. B. vášní. Jel. Boj dobrý jsem bojoval. Br. Ana již k smrti boj vede. Háj. Kůň do boje; v boji zajatý. V. Bojem je pobil. Dal. V bojích zvyklý. Háj. K boji se připraviti. Br. Bojem proti sobě státi. Jg. B. nastal. Troj. B. v hromadu se srazí. Rkk. B. se rozmohl. Troj. B. trvá mezi nimi. Troj. B. se skončil, Us., vzal konec. Rkk. Těžkým, snadným bojem něco přemoci, poraziti. Jel. B. vyhráti, obdržeti na někom. V. Těžkým bojem bojovati. V boji umříti,, zahynouti, V., sejíti. Dal. B. podniknouti. Us. B. Do ji- stého času odložiti. V. Bojem zemdlíti, ně- koho si podmaniti. V. Kdo chce pokoji, ho- tov se k boji. Prov., D. Kdo chce pokoji, ten nečiň zmínky o boji. Solf. B. způsobiti. Solf. Bojem se s někým potkati. Solf. Město bojem vzíti. Rus. Do boje proti někomu tá- hnouti. Nt. — Vz Bitva, Válka, Půtka, Útok.

15757   Boj Svazek: 5 Strana: 1029
Boj jest každá srážka s nepřítelem, der Kampf, Zusammenstoss. Čsk. Cf. Bitka, Seč, Šarvátka. Boj, bellum, proelium. Ž. wit. 17. 40., 143. 1. B. palmo, der Feuerangriff, nahou zbraní, mit blanker Waffe; hotovosť k boji, doba boje; b. protáhnouti, prodloužiti; b. trvalý; pouliční boj. Čsk. B. na smrť; Bude z toho boj; Setkati se s někým v boj, dáti se v boj. Dch. Není mi jaksi do boje (ne- mám k tomu chuti). Kos. Ol. I. 12. Mužný boj, rodáci, bíme. Ht. Sl. ml. 214. S kým v boji, s tím jsme svoji. Kká. Td. 29. Citů divý b. Vrch. B. o život. Stč. Zem. 806., Osv. I. 47. Krutý boj bojoval v nitru. Ko- leda II. 18. B. rostlin o světlo. Sl. les. Zou- falý b. Lpř. Děj. I. 41. Denní b. života; b. náboženský. Mus. 1880. 144., 470. B. s ně- kým bráti, vzíti. Dal. 111., 148., 154., 20. 4., Let. 67., GR., BO., Št. Kn. š. 125., Alx. V. v. 1507. (HP. 37.). I stal se boj a Cechové sú obdrželi b. Let. 56. B. mezi sebú vzali. BO. Bral se v boj. GR. B. bude i s předu i s zadu. BO. B. proti někomu podjíti, uči- niti. Pass. 14. stol. (Mus. 1883. 112., 113.). Když se již přiblíží boj, stane kněz před čelem boje a takto bude mluviti. Hus. I. 170. I dojíti bylo boje. Alx. V. v. 1289. (HP. 32.). Umění v boji více může nežli síla. V. K boji přistoupiti; v boj vstoupiti, se hnáti; bojem koho utkati: počal se boj lítý; b. tvrdý na- stal ; rozmohl se boj noční tmou; b. se ukli- dil. Brt. S. 3. vyd. 165. — B., psí jm. Škd.

15758   Boj Svazek: 8 Strana: 0020
Boj. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 71. A tu sta boj mezi sebú vzala. Machb. 10. 78.

15759   Boj Svazek: 10 Strana: 0020
Boj. Vzali jsme boj. Kat. v. 17. Alx. V boji zhusta ne pravda a právo zvítězí, ale vytrvalosť, houževnatost. Jrsk. V. 41. Cf. Mš. Slov.

15760   Boj Svazek: 10 Strana: 0559
Boj. Kde je boj, tam je joj (křik). Sb. sl. VII 130. Sr. Jojčit v II. Přisp. 98.

15761   Bojací Svazek: 1 Strana: 0080
Bojací, kdo se bojí, Tkadl., furchtsam.

15762   Bojací Svazek: 5 Strana: 1029
Bojací, der sich fürchtende. Slov. Ssk.

15763   Bojácký Svazek: 5 Strana: 1029
Bojácký = bojácný. Šm.

15764   Bojácně Svazek: 1 Strana: 0080
Bojácně. V. B. si počínati, furchtsam sich benehmen.

15765   Bojácnosť Svazek: 1 Strana: 0080
Bojácnosť, i, f., bázlivosť, báznivosť, le- kavosť, nesmělosť, Schüchternheit, Furchtsam- keit. V. Stran přísloví vz: Baba, Hlava, Ko- šile, Kuráž, Leknutí, Máslo, Mísa, Moucha, Musiti, Nesmělý, Pes, Prach, Schovati se, Sketa, Strach, Strašidlo, Tchoř, Ucho, Vojna, Zajíc, Žebrák.

15766   Bojácnosť Svazek: 5 Strana: 1029
Bojácnosťjest pravá nemoudrost Bž. exc.

15767   Bojácný Svazek: 1 Strana: 0080
Bojácný, od bojati (báti) se; vz -ácný. B. = bázlivý, nesmělý, lekavý, furchtsam, feig, blöd. B. srdce, V., mysl, hrdina, zajíc, člověk atd. Příliš bojácným býti. D. Vz Bázlivý, Řiť. — v čem: v boji. — při čem: při dobývání lesa, Vz Abstrakta.

15768   Boják Svazek: 1 Strana: 0080
Boják, a, m. = bázlivec. Hasenfuss, Feiger.

15769   Boják Svazek: 5 Strana: 1029
Boják, a, m. = bojko. Slov. Ssk.

15770   Bojan Svazek: 5 Strana: 1029
Bojan, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118., Sbn. 25. B. z Kamenné Lhoty Frant. Jir. Ruk. I. 87. B. Jan. Blk. Kfsk. 1285.

15771   Bojan Svazek: 8 Strana: 0020
Bojan, a, m., míst, jm. ve Spišskú. Phľd. XII. 75., 247. — B., os. jm. Odvozeniny vz Kotk. 12.

15772   Bojánek Svazek: 5 Strana: 1029
Bojánek, nka, m., os. jm. Šd.

15773   Bojanka Svazek: 5 Strana: 1029
Bojanka, samota u Smíchova.

15774   Bojano Svazek: 8 Strana: 0020
Bojano v, a, m., míst, jm. O lidové etymo- logii vz Čerň. Př. 31. Jdi do B-va (říká se bojácným). Cern. Př. 20.

15775   Bojanov Svazek: 5 Strana: 1029
Bojanov, a, m., ves u Opavy. Pk. Čest. 7. — B., městečko u Chrudimě, vz Blk. Kfsk. 923., Sdl. Hrd. I. 252.; ves v Jihlavsku. PL.

15776   Bojanovice Svazek: 5 Strana: 1029
Bojanovice, dle Budějovice, Bojanowitz, vsi u Horažďovic, u Mníška, u Znojma a u Kroměříže. B. horní, ves u Hustopeče, B. dolní, ves u Kyjova. PL. Vz S. N.

15777   Bojanovičky Svazek: 5 Strana: 1029
Bojanovičky, pl., f. ves na Mor. Sš. P. 500.

15778   Bojanovský Svazek: 5 Strana: 1029
Bojanovský Václ. Vz Blk. Kfsk. 971.

15779   Bojar Svazek: 1 Strana: 0080
Bojar, a, m. = válečník, hrdina; rus. = šlechtic. Jg. — Bojarský, Bojaren-.

15780   Bojar Svazek: 5 Strana: 1029
Bojar, vz S. N.

15781   Bojarin Svazek: 5 Strana: 1029
Bojarin, a, m. = velmož. Slov. Zbr. Lžd. VII. Vz Bojar, S. N., Mkl. Etym. 17.

15782   Bojariňa Svazek: 5 Strana: 1029
Bojariňa, ě, f. = velmožka. Slov. Zbr. Lžd. VII. 15.

15783   Bojarka Svazek: 5 Strana: 1029
Bojarka, y, f. = bojarova žena. Iné od- delenia pre b-ku a dcery. Phld. V. 315.

15784   Bojaryně Svazek: 8 Strana: 0020
Bojaryně, ě, f. = bojarka. Lerm. II.. 136.

15785   Bojař Svazek: 7 Strana: 1200
Bojař, e, m. = bojce, pugnator. Ev. olom. 69., 85.

15786   Bojať Svazek: 5 Strana: 1029
Bojať = bájeti. Na Ostrav. Tč.

15787   Bojata Svazek: 5 Strana: 1029
Bojata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

15788   Bojati se Svazek: 5 Strana: 1029
Bojati se = báti se, zastr. Posud u Uher. Hrad. Tč.

15789   Bojatý Svazek: 1 Strana: 0080
Bojatý = bázlivý, furchtsam. Na Mor.

15790   Bojatý Svazek: 5 Strana: 1029
Bojatý. Brt. D. Vz Nebojatý.

15791   Bojavý Svazek: 5 Strana: 1029
Bojavý = bázlivý. Na Ostr. Tč.

15792   Bojazeň Svazek: 5 Strana: 1029
Bojazeň, zně, f. = bázeň. Slov. Těším sa z tých krás, však jednak stíha ma b. Ppk. II. 210.

15793   Bojazlive Svazek: 10 Strana: 0559
Bojazlive = bázlivě. Slov. Phľd. XXII. 558.

15794   Bojazlivec Svazek: 5 Strana: 1029
Bojazlivec, vce, m. = bázlivec. Mor. Šd.

15795   Bojazlivosť Svazek: 5 Strana: 1029
Bojazlivosť, i, f. = bázlivosť.

15796   Bojazlivý Svazek: 1 Strana: 0080
Bojazlivý = bázlivý. Na Slov.

15797   Bojazlivý Svazek: 5 Strana: 1029
Bojazlivý = bázlivý. Mor. Vck., Šd., Brt. v Mtc. 1878. 30.

15798   Bojazný Svazek: 5 Strana: 1029
Bojazný = bázlivý. Ostrav. Tč.

15799   Bojce Svazek: 1 Strana: 0080
Bojce, e, m., bojovník, Krieger. Kat. 1755., Rkk. (zastr.).

15800   Bojce Svazek: 5 Strana: 1029
Bojce. Osv. V. 639., Ž.wit.Moys. 3. (Bůh) má naděje i mój strojce, mé obdrženie i bojce. Kat. 1755.

15801   Bojčí Svazek: 5 Strana: 1029
Bojčí, Krieger-. Kalina. Bs. 201.

15802   Bojčiti Svazek: 1 Strana: 0080
Bojčiti = pleniti, Šm., plündern.

15803   Bojčiti Svazek: 5 Strana: 1029
Bojčiti, il, en, ení = loupiti, loupežiti. Slov.Hdk. C. 376., Loos.

15804   Bojdečku, bojdo Svazek: 10 Strana: 0559
Bojdečku, bojdo. Slovo úžasu, nechce-li se říci: Bože ! Litom, 43.

15805   Boje Svazek: 5 Strana: 1029
Boje, pl. = mořské znaky (nádoby duté hruškovité, měděným plechem pobité, bečky atd. sloužící ku zakotvování lodí, k ozna- čování splavné vody atd. Vz S. N., Vlšk. 40., 46., 65., 319., 406., 437., Np. I. 139.

15806   Bojec Svazek: 5 Strana: 1029
Bojec, jce, m., der Kämpfer, Fechter, Schläger, Tödter. Slov. Loos.

15807   Bojedychtivý Svazek: 5 Strana: 1029
Bojedychtivý, kampflustig. Pcht.

15808   Bojechtivosť Svazek: 5 Strana: 1029
Bojechtivosť, i, f, die Kampflust. Dch., Šmb. S. I. 94., Lpř. Děj. I.37., Dk.II.143., Jir.

15809   Bojechtivý Svazek: 5 Strana: 1029
Bojechtivý, kampflustig. Us. Pdl., Jir.

15810   Bojek Svazek: 5 Strana: 1029
Bojek, jka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118. — B. = psí jm. Na Mor. Brt. — Vz Hrúd (v dod.).

15811   Bojenice Svazek: 5 Strana: 1029
Bojenice, dle Budějovice, ves u Bernar- dic. Vz Blk. Kfsk. 650.

15812   Bojenický Svazek: 5 Strana: 1029
Bojenický Fr. 1840. Vz Jg. H. 1. 536.

15813   Bojenoš Svazek: 5 Strana: 1029
Bojenoš, e, m. = Martin. 1529. Vodň.

15814   Bojenství Svazek: 9 Strana: 0016
Bojenství, n. Nečiníš toho pro buoh b., ale strachy, boje se pobití. Pass. Klem. 248. a. (Gb. H. ml. III. 2. 11. ).

15815   Bojeplach Svazek: 7 Strana: 1200
Bojeplach, a, m., den Krieg scheuend. Lpř. Sl. II. 389.

15816   Bojeplný Svazek: 5 Strana: 1029
Bojeplný, kampfvoll. B. noc. Hvls.

15817   Bojesily Svazek: 5 Strana: 1029
Bojesily, ves v Plzeňsku. Vz Blk. Kfsk.127.

15818   Boješice Svazek: 5 Strana: 1029
Boješice, ves u Mirovic. Tk. I. 78.

15819   Bojetice Svazek: 5 Strana: 1029
Bojetice, ves u Ml. Boleslavě. Vz Tk. I. 602., Blk. Kfsk. 833.

15820   Bojevati Svazek: 5 Strana: 1029
Bojevati = bojovati. Hus III. 4.

15821   Bojevník Svazek: 5 Strana: 1029
Bojevník, a, m. = bojovník. BO.

15822   Bojevný Svazek: 1 Strana: 0080
Bojevný, bojovný. Kat. (zastr.), krie- gerisch.

15823   Bojevzdorný. B Svazek: 10 Strana: 0559
Bojevzdorný. B. srdce. Škod. II. 2 239.

15824   Bojice Svazek: 5 Strana: 1029
Bojice, staré jméno Vlkonic.

15825   Bojičany Svazek: 5 Strana: 1029
Bojičany, míst. jm. Sdl. Hrd. II. 105.

15826   Bojín Svazek: 5 Strana: 1029
Bojín, u, m. = bojínek. Let. Mt. S. VIII. 1. 17.

15827   Bojínek Svazek: 1 Strana: 0080
Bojínek, nku, m., tráva, Lischgras. Rostl.

15828   Bojínek Svazek: 5 Strana: 1029
Bojínek, nku, m. (vz Bojín) = timothevka, phleum, das Lieschgras, Timotheusgras, Kot- bengras. B. luční, p. pratense. Vz Rstp. 1725., Čl. 155., Čl. Kv. 104., FB. 9., Kk. 110., Schd. II. 262., Slb. 166., S. N., Rosc. 108.

15829   Bojínek Svazek: 10 Strana: 0020
Bojínek, nku, m., phleum, rostl. Vz Ott. XIX. 686.

15830   Bojínky Svazek: 10 Strana: 0020
Bojínky, pl., f. = mořské panny v ta- tranských jezeřícn, půl ryby a půl člověka. Sbor. slov. 1901. 112.

15831   Bojísák Svazek: 5 Strana: 1029
Bojísák, a, m. = bubák. U N. Kdýně. Rgl.

15832   Bojisko Svazek: 5 Strana: 1029
Bojisko, a, n. = bojiště. Ziak, Loos, Bern.

15833   Bojisko Svazek: 10 Strana: 0559
Bojisko a, n. = humno. Orava. Sb. sl. IX. 60.

15834   Bojislav Svazek: 5 Strana: 1029
Bojislav, a, m., os. jm. (9/4). Šd.

15835   Bojislavič Svazek: 8 Strana: 0020
Bojislavič, e, m., os. jm. Phľd. 1895. b(}.

15836   Bojišče Svazek: 10 Strana: 0020
Bojišče, e, n. = bojiště. Rozk. P. 2019.

15837   Bojiště Svazek: 1 Strana: 0080
Bojiště, ě, bojoviště, ě, n. Wahlstatt, Wahlplatz, Kampfplatz, Schlachtfeld. — B. obdržeti. Zlob. Na bojišti padnouti, z bojiště utéci. Us. OD b. odstoupiti; Na bojišti zů- stati. Háj. Třas je hnaše z bojišče. Rkk.

15838   Bojiště Svazek: 5 Strana: 1029
Bojiště. Dal. 183. Koř. bi. Vz Mkl. Etym. 12. — B. = místo, kde bylo bojováno. Na bojišti, v Praze ulice mezi kostelem sv. Štěpána a Žitnou branou, kde roku 1179. svedena byla bitva. Vz S. N., Tk. II. 243., III. 414. — B. vsi u Kolína a u Čáslavě.

15839   Bojištní Svazek: 5 Strana: 1029
Bojištní, Kampfplatz-.

15840   Bojit Svazek: 10 Strana: 0021
Bojit = bojovati. Hospodin bogyczy, pu- gnator. Ž. pod. Moys. 3. (Mš. Slov. ).

15841   Bojivný Svazek: 5 Strana: 1029
Bojivný = bojovný. Bž 123.

15842   Bojka Svazek: 5 Strana: 1029
Bojka, y, f. = bájka. Na Ostrav. Tč.

15843   Bojka Svazek: 7 Strana: 1200
Bojka, y, f., země. Šf. III. 32. nn.

15844   Bojko Svazek: 5 Strana: 1029
Bojko, a, m. = bojácný člověk. Slov. Hdk. C. 376., Rr. Sb., Ssk. Neboj, bojko! sám som v strachu. Zátur. Tam (v zámku) ticho ako v hrobe. Ale Števan nebol b., složil sa ako doma a čakal. Dbš. Sl. pov. VII. 76.

15845   Bojkotovati koho Svazek: 10 Strana: 0021
Bojkotovati koho (od jména správce statku J. Boycotta v Irsku, kterého poprvé r. 1880. tak stíhali). Kád. 8.

15846   Bojkov Svazek: 5 Strana: 1029
Bojkov, a, m., Punkendorf, ves u Malé Chyšky na Mor. Vz Žer. Žáp. II. 181.

15847   Bojkovice Svazek: 5 Strana: 1029
Bojkovice, dle Budějovice, Boikowitz, městečko u Uher. Brodu. B-čtí mají vodu až z Ameriky. Vz Sbtk. Krat. h. 146. Cf. S. N.

15848   Bojkovo jablko Svazek: 8 Strana: 0535
Bojkovo jablko. Nár. list. 1896. č. 299. Příl.

15849   Bojkový Svazek: 5 Strana: 1029
Bojkový mlýn, Čejker Mühle, mlýn u Li- báně.

15850   Bojmany Svazek: 5 Strana: 1030
Bojmany, dle Dolany, Boiman, ves u Čá- slavě. Arch. II. 55., Tk. V. 236.

15851   Bojně Svazek: 5 Strana: 1030
Bojně = bázlivě; bojovně. Bern.

15852   Bojnice Svazek: 5 Strana: 1030
Bojnice, e, f. = bohyně války, Bellona. Šm. — B., městečko v Nitransku. Vz S. N.

15853   Bojnice Svazek: 8 Strana: 0020
Bojnice, zámok v Nitre. Vz Phľd. XII. 154.

15854   Bojník Svazek: 5 Strana: 1030
Bojník, a, m. = zbojník. Šm.

15855   Bojný Svazek: 1 Strana: 0080
Bojný, 1. bojící se. — čeho: pána Boha b., Smrž., fürchtend; 2. čeho se. báti sluší, furchtbar, Jg.; 3. válečný. B. právo, Kriegs- recht.

15856   Bojo Svazek: 5 Strana: 1104
Bojo, a, m. = býk, buják. Slov. Ssk.

15857   Bojok Svazek: 9 Strana: 0275
Bojok, u, m., rostl. Vz Ott. XVII. 737.

15858   Bojošov Svazek: 5 Strana: 1030
Bojošov, a, m., kopec. Sl. let. IV. 248.

15859   Bojov Svazek: 5 Strana: 1030
Bojov, a, m., ves u Mníška.

15860   Bojovací Svazek: 1 Strana: 0080
Bojovací. Kampf-. Rk.

15861   Bojování Svazek: 1 Strana: 0080
Bojování, n. K b. hotov býti. U b. mdleti. Troj.

15862   Bojování Svazek: 5 Strana: 1030
Bojování, n., der Kampf. Ach pomoz nám, Bože, v našem b. Sš. P. 591.

15863   Bojovatel, e Svazek: 5 Strana: 1030
Bojovatel, e, m., der Kämpfer. Šm.

15864   Bojovati Svazek: 1 Strana: 0080
Bojovati, bojuji, jí, juj, juje (íc), val, ání; bojovávati — boj, válku vésti, válčiti, bíti ne, váleti; polem se potýkati, Krieg führen, streiten. — adverb.: udatně, hrdinsky, statečně, šťastně, zmužile, směle, trudně, silně, krvavě, rekovsky. Jg., Troj. — s kým, s čím: s nepřítelem. Har., Troj., s smrti, V., s velikou udatností, snažností. Us. B. s kým. Alx. 1105. — o co: o vlasť. Jg., Br. — pro co: pro vlasť, pro svobodu. Jg., T. Lépe: za co. — co: těžký boj. - čím: mečem, těžkým bojem, Us., řečí (vz následující: proti komu); vši silou s nepřítelem. Troj. proti komu: V., Reš. B. řečí protiv Bohu. Kat. 2934. — do čeho: do krve. Jg. - v kom, v čem, kde: Stud v ní s milostí bojoval, Troj., v lese. Us.- pod čím: pod praporem. T. — za co: V., Žalan. 72. — jak dlouho: Potom za 30 dní ústavně bo- jováno jest. Troj. 325. Od rána do noci. Us. — nač: na svůj náklad b. Hos. 83. — abs. Kdo nebojuje, nevítězí. C.

15865   Bojovati Svazek: 5 Strana: 1030
Bojovati, bojuji (zastar. bojiji, Bž. 18.). — abs. Kdo nebojuje, nevítězí. Bž. — co: boj boží b. Bls. 37. — s kým. Budu věděť po- vídati, jak je s milým b.; Bránila sem se bílým šátečkem, b-la sem se svým synečkem. Sš. P. 81., 596. — oč. Také rostlina bojuje o byt svůj. Osv. I. 48. Slušelo by dobře, aby bojovali též o vieru z božieho přiká- zánie. Hus. I. 166. Bojovati o pravdu. Št. Kn. š. 141. — proč : pro vlasť. Vz Vlasť. V., Bart. 278. Bojujte pro vaši bratří a pro vaše syny. BO. Vz konec. — čím. Levicí jako pravicí bojováchu. BO. Když ji tú múdrostí proti chytrostem kacieřským b. učil. Hus. III. 4. B. budu s nimi mečem úst mých. Hus. I. 402. — proti komu. Prve proti němu židé b-li chtiec jeho přehádáním přemoci. Pass. 14. stol. Mus. 1883. 112. Vz B. čím. — kde. B. na moři a na zemi, BO., po boku, na straně něčí. Lpř. Děj. I. 105. B. okolo ně- čeho. Lpř. Slov. I. 40. Služebník jeho tak dlouho nad ním bojoval, až jiní rejthaři při- jeli a kníže osvobodili. Exc. Neb na vy slušie b. podlé Boha boj spravedlivý. Št. Kn. š. 166. — zač: za statky hmotné, za náboženství, za česť a slávu. Mus. 1880. 483. My Budeme b. za naše životy, za naše zá- kony. BO. Pán Bóh váš mezi vámi jest, za vás proti protivníkóm vašim bude b. Hus I. 180. — jak: pěšky. Šmb. S. II. 266. B-váno velikou silou s obojí strany. V. B. bez úspěchu. Šmb. S. II. 260. B. v úzce, v těsně, z blízka. Lpř. Slov. I. 9. — jak dlouho (proč, jak). B-váno s velikým úsilím za několik hodin. V. Až do smrti bojuj pro pravdu. V.

15866   Bojovati Svazek: 8 Strana: 0020
Bojovati bojem. 1418. List, lil. 1895. 212. B-váše s tovaříšky tak v učení jakožto v řeči i v skutku (zápasil). Alx. Nach. kap. V.

15867   Bojovati Svazek: 10 Strana: 0021
Bojovati. Chceš-li b., nesmíš býti měk- kým. Jrsk. V. 41.

15868   Bojové Svazek: 1 Strana: 0080
Bojové, od nich dostaly Cechy jméno Bojohemum.

15869   Bojové Svazek: 5 Strana: 1030
Bojové. Vz S. N., Tk. I. 3.

15870   Bojoviště Svazek: 1 Strana: 0080
Bojoviště, ě, n., vz Bojiště. Kom.

15871   Bojovitel Svazek: 9 Strana: 0428
Bojovitel, e, m. = bojovník. Vz Gb. Slov. 81.

15872   Bojovkyně Svazek: 9 Strana: 0016
Bojovkyně, ě, f. Ld. 50.

15873   Bojovně Svazek: 1 Strana: 0080
Bojovně se s kým potkati. Háj., krie- gerisch, streitbar.

15874   Bojovnice Svazek: 1 Strana: 0080
Bojovnice, e, f., bojovná žena. Reš. Strei- terin.

15875   Bojovnický Svazek: 1 Strana: 0080
Bojovnický. B. kopí, Krok. Krieger-.

15876   Bojovnictví Svazek: 1 Strana: 0080
Bojovnictví, -tvo, a, m, Kriegerstand. Jg.

15877   Bojovník Svazek: 1 Strana: 0080
Bojovník, a, m. V. Krieger.

15878   Bojovník Svazek: 5 Strana: 1030
Bojovník. Boží b-ci. Dch. B. za víru, za vlasť, za právo a svobodu. Us., Čch. Bs. 36.

15879   Bojovník Svazek: 9 Strana: 0275
Bojovník, u, m., ledum, rostl. Vz Ott. XV. 776b.

15880   Bojovníkový Svazek: 5 Strana: 1030
Bojovníkový. Přispořiti číslo b-vé. BO.

15881   Bojovníkový Svazek: 7 Strana: 1200
Bojovníkový. B. číslo, numerus bellan- tium. Ol. Dent. 20., 19.

15882   Bojovno Svazek: 5 Strana: 1030
Bojovno = bojovně. Lámu sa mlaty oko- vané, revú b. kone vrané, desná ozvena hučí z hôr! Vaj. Tat. a mor. 131.

15883   Bojovnosť Svazek: 1 Strana: 0080
Bojovnosť, i, f., udatnosť. D. Streitbarkeit.

15884   Bojovný Svazek: 1 Strana: 0080
Bojovný, válečný, kriegerisch, streitbar. B. člověk, muž, V., národ, Jel., rytíř, pluk, Troj., znamení, skutek, Háj., nástroj. Zlob.

15885   Bojovný Svazek: 5 Strana: 1030
Bojovný. B. mužstvo, Osv. I. 346., vůz, Čsk., kohout, Dch., kníže, princeps certa- minis. BO.

15886   Bojovný Svazek: 7 Strana: 1200
Bojovný. B. místo (= boje, na bojišti). Purk. R. 124. a.

15887   Bojovný Svazek: 8 Strana: 0020
Bojovný, Kriegs-. B. přístroj. Břez. Font. V. 455.

15888   Bojový Svazek: 5 Strana: 1030
Bojový. Bojovým oděním se podpásati. BO. V den bojový, in die belli. Ž. wit. 77. 9., 139. 8. Ne v množství vojska vítězství bojové, ale s nebe síla jest. BO. B. řeč (o bo- jích). Sv. ruk. 225.

15889   Bojový Svazek: 9 Strana: 0275
Bojový. R. matka = rojovník, rostl. Mor. Mus. ol. V. 111.

15890   Bojový. V Svazek: 1 Strana: 0080
Bojový. V den b. Ž. kap. 77., 9. Schlacht-.

15891   Bojsa Svazek: 5 Strana: 1030
Bojsa = aby ne. Slov. Já tu nepuojdem, bojsa by mě tam zabili; Nechoď ta, bojsa spadneš. Koll. Zp. II. 507.

15892   Bojský Svazek: 5 Strana: 1030
Bojský. B. rula, Krč. G. 227., poušť. Tk.

15893   Bojský Svazek: 8 Strana: 0020
Bojský m. božský. Gb. H. ml. I. 516.

15894   Bojslav Svazek: 5 Strana: 1030
Bojslav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

15895   Bojstvo Svazek: 5 Strana: 1030
Bojstvo, a, n. = zbojníctvo. Kld.

15896   Bojta Svazek: 9 Strana: 0275
Bojta u čižmy = kytajce, chvistle, chvastle, kysce = střapec, Quaste. Sbor. slov. II. 131.

15897   Bojtár Svazek: 5 Strana: 1030
Bojtár, a, m = mladý ovčák, junger Hirt. Slov. Hdk. C. 376. Vz Mkl. Etym. 6. Ku- kala kukačka okolo chotára, daj mi Bože, daj mi frajera b-ra. Sl. ps. 21. A bojtárek před kolibou zvatril (vz vatra) ohníka si. Hdk. C. 265. — B. = honelník, der Vieh- treiber. Slov. Mt. S. I. 194. B. či honelník. Sb. sl. ps. I. 194.

15898   Bojtárka Svazek: 5 Strana: 1030
Bojtárka, y, f., die Schaftreiberin, des Schafknechtes Weib. Slov. Bern.

15899   Bojtárský Svazek: 5 Strana: 1030
Bojtárský, Schafknecht-. Bern.

15900   Bojtárství Svazek: 5 Strana: 1030
Bojtárství, n., die Schafknechtsschaft. Bern.

15901   Bojvod Svazek: 5 Strana: 1030
Bojvod, a, m. = vojvod, der Kriegsführer. Bern.

15902   Bok Svazek: 1 Strana: 0080
Bok, u, bůček, čku, boček, čku, m., Seite. B. levý, pravý. Bokem (= na boku) ležeti. Jg. Převraceti se s boku na bok. L. Boky někomu páliti = mučiti ho. L. Meč k boku připásati, zavěsiti. V. Boleni, pícháni, klání v bocích, v boku. V., D. Po boku někomu jíti, státi, seděti, V., ležeti, jeti. Na trápení boky svými ztvrdil a vyznal. Gl. Poněvadž ten podezřený jest, Daj jej v moc mú, já jemu boky dobře stáhnúti dám (mučením). Mus. Vz (GI. Na boku, při boku někomu jíti. Ros. Boky sobě podpírati. Us. Boky na- dýmati, podjímati. L. Ruce do bokův si dáti. Šm. Ruce o boky si opříti. Rk. Z smíchu za boky se bráti. Jg. Strach za boky ho chytá. Jg. Bokem, s boku na někoho hle- děti (= stranou). Rk., Jg. Jde po boku = je opilý. Us. v Želivsku. Sř. Na b. se po- ložiti; po boku někoho míti. Nt. — Pozn. Nyní mnozí za ,bok' po německu ,strana' kladou; leží na levé straně, šel mu po pravé straně. Brt. — B. = strana, křídlo vojska, Flanke. Nepříteli v bok (pravý, levý) pad- nouti. Us. Po boku na nepřítele připadnouti. Br. Vyraziti v bok. Rk. B. krýti. Nt. — B. = břicho. Vlk nakládá oba boky (žrádlem). Rad. zv. — Syn z boku levého (= neman- želský). D. — B. u vozu. Do bokův mandel žita naložil. Us. — Bok lůže. V. — Z boku = něm. Aus dem Stegreif, z náhla, z patra. Rk. — B. moře, vz Moře. — B. (das Profil). B. tváři, lodí, šachty, zubu, peci, u řebříku. — B., svah, úbočí, stráň, pobočí, úklon, Ab- hang, Abdachung, Böschung. Š. a Ž. — Bok, s něm. Bock. Posaď se na bok (vozu), šp. m. na kozlík. — B. hradby přímý, šiký, zatažený, snížený. Bur.

15903   Bok Svazek: 5 Strana: 1030
Bok, strsl. bokB., latus. Vz Mkl. Etym. 17. B. = čásť žeberní krajiny (po stranách těla) asi jako dlaň široká; plete se často s kyčlí. Stff. Někomu něco směle po bok postaviti. Dch. Smál se, až se za boky chy- tal. Us. V levo (v pravo) v bok! Rechts (links) um ! Čsk. Král dlho krútil z boka na bok hlavou a nemohôl mu dať istoty. Č. Čt. II. 481. Dostaneš, až půjdeš bokem (vy- hrožují tak tomu, kdo čeká mysle, že něco dostane). Mor. Šd. Chytili holku za boky, vhodili v Dunaj hlyboký; Až by ti padali červi z boku; Ohlídá se z boka na bok, co mu milá nese; Střelili mu do boku, štyry kulky, pět broků do boku. Sš. P. 157., 343., 574., 714. Na bok íť; Na bok (= vyhni)! Mor. Brt. D. 200. Chodíce vz bok proti mně protiviti se budete. BO. Nechce věřiti, ač by se dohmatal v boce Kristově. Hus II. 164. Boky naprávať (napravovati): dětská hra. Dva chlapci postaví se k sobě zády a jeden druha známým způsobem vyzdvihuje. Us. Kdo má cvoky (peníze), podpírá si boky. Č. M. 167. — B. = břicho. Naraziti si bok. Us. Dch. — B. zubu, die Zahnseite, -flanke, Šp., hradby, die Streichlinie, Čsk., řebříku horn., der Fahrtschenkel, b. porubný (stěna porubná), der Abbaustoss, Bc, b. krejčovský, die Hüfte, b. vozu, die Leiterwagenseite, Sl. les., b. vysoké peci (zadní, větrný, formový), NA. IV. 165., 164., b. proudu vojenského, NA. III. 79., b. lodi, die Bordwand. Čsk. Přítoky na levém i pravém boku řeky. J. Lpř. Mám šablenku ocelovú, na dva boky vybrú- šenú. Sl. ps. 345. B. voru se nalil. Šp. Boci pólnoční, latera aquilonis. Ž. wit. 47. 3.

15904   Bok Svazek: 7 Strana: 1200
Bok. Hrad bok Kateřinic ležící (= stranou) Val. Slavč. 82. Na bok = na levo. Šb. D. 60.

15905   Bok Svazek: 8 Strana: 0020
Bok. Naspíš sa na tri boky do rána (dost). Slov. Phľd. 1892. 593. — Něco na bok odlo- žiti = uhospodařiti. Phľd. 1896. 233. — B. = buk. V Týnci, Kruml. Brt. D. II. 95., 205.

15906   Bok Svazek: 9 Strana: 0275
Bok. Jeden r. žádnej r. (ztráty jednoho roku nahradí se rokem druhým). Hoř. 124 R. má krok, přijde dříve než se nadáš. Brt. (Čes. 1. VIII. 329. ). Do roka ďaleko; R. blat- nivý zle živí; R. dlhší ako klobása; R. dobrý, všecko zdarné; R. k hrobu krok; R. má dlhý skok; R. rodí, nie zem atd. Vz Zát. Př. 355b., XIV. D. 5. — Hádanka. Stojí vprostřed světě sloup, má 52 větví, na každé větvi je hnízďátko, v tom hnízdě sedm va- jíček, to vajíčko má své jméno. Čes. 1. VII. 347. — R. = termin. Soudní r. Vz Ott. Říz. L 355., II. 56. — R. = námluvy. Jíti na jistý rok. Kadlč. 8. — R. = věk. Jaké roky, taký rozum. Ces. I. X. 31.

15907   Bok Svazek: 9 Strana: 0428
Bok, u, m. = sluneční strana ve vinohradě. XVI. stol. Wtr.

15908   Bok Svazek: 10 Strana: 0021
Bok. Byl poslancem papežovým od boku (s plnou mocí, legatus a latere). Kar. 21.

15909   Bok Svazek: 10 Strana: 0559
Bok, u. m. Sr. Brt. Sl. 21.

15910   Bok s genitivem označuje předmět Svazek: 1 Strana: 0081
Bok s genitivem označuje předmět, po jehož straně, vedlé něhož něco jest. Bok lesa je studánka. Bok Opavy leží Hradec. Us. ve Slezsku a na Mor. Brt., Mkl. S. 513. —

15911   Boka Svazek: 1 Strana: 0081
Boka, y, f., huba, kultuk, Bucht (menší záliv s širokým vchodem). Š. a Ž. Vz Huba.

15912   Boka Svazek: 5 Strana: 1030
Boka kotorská. Vz S. N.

15913   Bokál Svazek: 1 Strana: 0081
Bokál, bukal, u, m., sklenice zespod ši- roká s úzkým hrdlem. Pokal. V..

15914   Bokán Svazek: 1 Strana: 0081
Bokán, a, m. = bočán. Kom.

15915   Bokán Svazek: 5 Strana: 1030
Bokán, a, m. = bocan. Na Slov. Mkl. Etym. 19.

15916   Bokasanka Svazek: 5 Strana: 1030
Bokasanka, y, f. B-ky, tellinina (mlži), mají podélně protáhlé, trochu rozchlípené misky, v zámku jen dva zuby a svaz jenom vnější; trubky plášťové nejsou srostlé. B. žíhaná, tellina virgata, trojhranná, donax trunculus. Vz Frč. 223., Schd. II. 538.

15917   Bokasanka Svazek: 7 Strana: 1200
Bokasanka, y, f. B-ky, tellinacea, eine Muschelart. Brm. IV. 2. 372.

15918   Bokatěti Svazek: 1 Strana: 0081
Bokatěti, ěl, ění. Starke Seiten Bekom- men. — Bokatosť, i, f. — Bokatý, stark- seitig, untersetzt.

15919   Bokatý Svazek: 10 Strana: 0021
Bokatý. B. tělo (nadělané, silných boků) Krolm. Čes. 1. XII. 327.

15920   Bokdubí Svazek: 9 Strana: 0016
Bokdubí, n., j m. pole. Pck. Hol. 166.

15921   Boklovska Svazek: 10 Strana: 0560
Boklovska, pole u Závodu na Slov. Mus slov. VII. 87.

15922   Bokočnělec Svazek: 5 Strana: 1030
Bokočnělec, lce, m., tasmania, rostl. Šm.

15923   Bokokořenný Svazek: 5 Strana: 1030
Bokokořenný. B. rostliny, notorhizeae; večernička, hulevník, česnáček, lnice, ves- novka, boryt. Vz Rstp. 70., 79.

15924   Bokom brada Svazek: 8 Strana: 0535
Bokom brada = licousy. Slov. Kal. S. 16.

15925   Bokoplodý Svazek: 5 Strana: 1030
Bokoplodý. B. mechy. Vz Rosc. 77.

15926   Bokorys Svazek: 5 Strana: 1030
Bokorys, u, m., der Kreuzriss. Jrl. 419., Šanda. Náv. k rýs. 12. B. či pohled se strany. Šanda 11. B. nakresliti; B. může se odděliti od nárysu a půdorysu svislou přímkou. Ib. 11.

15927   Bokorysna Svazek: 5 Strana: 1030
Bokorysna, y, f., v deskript. geometrii = průmětna třetí, Jrl. I. 4., die Kreuzriss- ebene. Šanda. Pomyslíme-li si k půdorysně a nárysně ještě třetí průmětnu, která by byla současně na obou průmětnách kolmo, shledáme, že jest to opět rovina svislá. Prů- mětna tato slove b. Šanda. Náv. k rýs. 11.

15928   Bokoskvrnný Svazek: 9 Strana: 0016
Bokoskvrnný. Vz Úzkořitník.

15929   Bokoúdý Svazek: 5 Strana: 1031
Bokoúdý, seitengliedrig (von Thieren). Sm.

15930   Boková Svazek: 5 Strana: 1031
Boková z Bukovic. Vz Blk. Kfsk. 100.

15931   Bokovák, u Svazek: 5 Strana: 1031
Bokovák, u, m. = bokovník (u vozu). Šm.

15932   Bokovať Svazek: 10 Strana: 0560
Bokovať = snopy po boku, ležmo mlátiti. Liptov. Phľd. XXIV. 814., Sb. sl. IX. 45.

15933   Bokovati Svazek: 5 Strana: 1031
Bokovati, die Garben nach der Seite auf- stellen. Ssk.

15934   Bokovitý Svazek: 1 Strana: 0081
Bokovitý člověk, untersetzt.

15935   Bokovna Svazek: 1 Strana: 0081
Bokovna, y, f., provazy u řebřin bok činící; takový provaz slove bokovník, u, m. Seite am LeiteRwagen.

15936   Bokovna Svazek: 5 Strana: 1031
Bokovna, y, f., die Seite am Leiterwagen. Loos.

15937   Bokovní Svazek: 1 Strana: 0081
Bokovní, Seiten-.

15938   Bokovní Svazek: 8 Strana: 0020
Bokovní řetěz, Ausbindekette, f. Sterz. I. 313.

15939   Bokovník Svazek: 1 Strana: 0081
Bokovník, bokovák, u, m., provaz na řebřinovém voze. Seitenstrick am Leiter- wagen. Vz. Bokovna,

15940   Bokovník Svazek: 5 Strana: 1031
Bokovník, u, m., der Seitenstrick am Leiterwagen. Loos.

15941   Bokový Svazek: 5 Strana: 1031
Bokový, Seiten-, Flanken-. B. pochod, NA. III. 78., útok. Ib. 79.

15942   Bokový Svazek: 9 Strana: 0016
Bokový. B. nemoc (v boku). Maš. ruk. 189a.

15943   Bokva Svazek: 5 Strana: 1031
Bokva (asi bukva) žačie, betonica cary- ophyllata ocymurn. 14. stol.

15944   Bokvič Svazek: 8 Strana: 0020
Bokvič, e, míst. jm. v Nitře, Phľd. XII. 74.

15945   Bokvička Svazek: 8 Strana: 0020
Bokvička, v, f. = tykev. Brn. Brt. 13. 11. 295.

15946   1. Bol Svazek: 1 Strana: 0081
1. Bol, u, m.; bol, i, f. Bolem (= Bolestí) se svíjeti. Někomu B. způsobiti, učiniti; ně- koho Bolem naplniti. Vz Bolesť. Schmerz.

15947   2. Bol Svazek: 1 Strana: 0081
2. Bol, u, m. (Bolus). B. armenský, Ba- vorský n. norimberský, bílý, červený (v ku- ličkách). Kh.

15948   1. Bol Svazek: 5 Strana: 1031
1. Bol. B. světový, der Weltschmerz. Us.

15949   2. Bol Svazek: 5 Strana: 1031
2. Bol = hlína červená, na omak mastná, lpí na jazyku; nyní se z ní dělá červená barva na nádobí. Schd. II. 43., Bř. N. 166. — B., Bowl. B. jablečníkový (šálkový punč jablečníkový), Apfelweinbowl, šampaňský, Champagnerbowl, z čínských pomorančů, Aepfelsinenbowl. Šp. — B. = bolko, míč. V bol hráti. List měst. rady opav. 1603.

15950   Bôl Svazek: 5 Strana: 1031
Bôl, bol = byl. Slov.

15951   1. Bol Svazek: 7 Strana: 1200
1. Bol, i, f. Zbuzen trapnou bolí. Vz Lab. 12.

15952   Bol Svazek: 8 Strana: 0020
Bol, u, m. On změní místo, bol však dál se kvasí. Vrch. Rol. XXIII—XXIX. 221. — Na zemi všecko mine, štěstí jako boly. Vrch. Tryz. 116. Dobre sa oblakov nechytá od bolu; Dobre sa od boli na steny nedrápe. Slov. Nov. Př. 581.

15953   Bol Svazek: 9 Strana: 0016
Bol, u, m. Trpký b. má rád společnost a s jinym žalem družiti se musí. Slád. Rom. 89.

15954   Bol Svazek: 10 Strana: 0021
Bol, u, m., nerost. Vz Mtc. 1903. 47.

15955   Ból Svazek: 10 Strana: 0021
Ból, i, f. = bolest. Dobre sa od boli na steny nedrape. Slov. Mt. S. í. 88

15956   Bola Svazek: 8 Strana: 0021
Bola, y, f. B. uvařená z polovice červeného n. žlutého vína, do něhož se vytlačí pomeranče a citron. NZ. IV. 446.

15957   Bola Svazek: 8 Strana: 0021
Bola, y, f. = boule; bole, pi. (val. bóľa) == porodní bolesti. Brt. D. II. 486.

15958   Bolačka Svazek: 5 Strana: 1031
Bolačka, y, f. = bolák, die Wunde, das Geschwür. Mor. Bkř., Zmš., Vch., Hrb., Škd., Brt. D. Cf. Mkl. Etym. 17.

15959   Bolačka Svazek: 7 Strana: 1200
Bolačka. Hojení b-laček a ran na Mor. Vz Mtc. XV. 292.

15960   Boľačka Svazek: 8 Strana: 0021
Boľačka. Léčení b-ček (ran) na Mor. Vz Mtc. 1894. 340.

15961   Boláchať Svazek: 5 Strana: 1031
Boláchať = žvástati. Val. Brt. D. 200.

15962   Bolák Svazek: 1 Strana: 0081
Bolák, u, m. Geschwür. Mám mnoho bo- lákův. Dostal jsem boláky. Boláky v ústech boranem (blednou) hojiti. Na Mor. bolačka,

15963   Bolák Svazek: 9 Strana: 0016
Bolák. Hojení b-ku na Hořicku. Vz Hoř. 99.

15964   Bolák Svazek: 10 Strana: 0560
Bolák, u. m. rostl. Vz Vlaštovičník zde.

15965   Bolakovat Svazek: 8 Strana: 0021
Bolakovat = 1 a ľ nesprávně vyslovovati. Brt. I). II. 295.

15966   Bolasť Svazek: 5 Strana: 1031
Bolasť, i, f. = bolesť. Slov. Jakú to b. máš, že neodpovedáš. Mt. S. I. 8.

15967   Bolasť Svazek: 8 Strana: 0021
Bolasť = bolesť. Slov.

15968   Bolatice Svazek: 5 Strana: 1031
Bolatice, dle Budějovice, Bolatitz, ves na Hulčínsku v prus. Slez. Šd.

15969   Bolav Svazek: 5 Strana: 1031
Bolav, a, m. = Boleslav. Jir. v Osv. 1886. 916.

15970   Bolavěti Svazek: 7 Strana: 1200
Bolavěti, ěl, ění, schmerzhaft werden. Us. Rgl.

15971   Bolaví Svazek: 1 Strana: 0081
Bolaví, n.= bolák. Má b. na noze. Us.

15972   Bolaví Svazek: 9 Strana: 0016
Bolaví, n. = bolesť, bolavé místo. Plz. 118.

15973   Bolavica Svazek: 5 Strana: 1031
Bolavica, dle Káča, pták. V Podluží na Mor. Brt. L. N. II. 18.

15974   Bolavina Svazek: 1 Strana: 0081
Bolavina, y, f., Wunde.

15975   Bolavka Svazek: 5 Strana: 1031
Bolavka, y, f. = bolák. Us. Hk.

15976   Bolavosť Svazek: 1 Strana: 0081
Bolavosť, i, f. = bolesť. Us. Schmerz.

15977   Bolavý Svazek: 1 Strana: 0081
Bolavý, schmerzhaft. B. vřed, úD, hlava, noha, oči, rána, prs. Jg. Přilož to na bolavé místo. Byl. Ten není bolavý (o tom se říká, kDo je zámožný). Us. na Mor. Brt.

15978   Bolavý Svazek: 5 Strana: 1031
Bolavý. Mé srdečko bolavé je, těžké jako kameň. Sš. P. 275. Počim ťa nevidím, všecka som bolava. Koll. Zp. I. 92. — Není bolavý = je zámožný. Mor. Brt. v Mtc. 1878. 30. Mlynářuv syn nebyl tak b. (nezámožný). Mor. Kmk. Kuk. II. 269.

15979   Bolavý Svazek: 10 Strana: 0021
Bolavý. Podšití b-vých bot (roztrhaných). Světz. 1886. 387.

15980   Bolavý čím Svazek: 9 Strana: 0016
Bolavý čím. Hlava tesknem b-vá. Čes. 1. IX. 215.

15981   Bolážová Svazek: 9 Strana: 0428
Bolážová, vrch u Tisovce. Sbor. slov. III. 125.

15982   Bolčák Svazek: 5 Strana: 1031
Bolčák, a, m., os. jm. Mor. Šd.

15983   Bólče Svazek: 10 Strana: 0021
Bólče, ete, n. = malá, senem vycpaná poduška, kterou si putnařka podkládá pod putnu, aby ji netlačila. Mtc. 1902. 17. Sr. Sorčík.

15984   Bolda Svazek: 9 Strana: 0016
Bolda, y, f. = boule. Lor. 70.

15985   Boldo Svazek: 5 Strana: 1031
Boldo, a, n., peumus. B. vonné, p. fragrans, červené, p. rubra, bílé, p. alba, bradavičnaté, p. mamossa, obecné, p. Boldu. Vz Rstp. 1382.

15986   Boldovitý Svazek: 5 Strana: 1031
Boldovitý. B. rostliny, monimieae : boldo, citrovoň, žíroň, úlok. Vz Rstp. 1381. 1382.

15987   Boľe Svazek: 10 Strana: 0560
Boľe, a, n. = míč. Házať boľem. Brt. Sl. 21. Z něm.

15988   Bolebor Svazek: 5 Strana: 1031
Bolebor, u, m., die Fontanelle. Šm. — B., a, m., os. jm. Pal. Rdh. 1. 118.

15989   Boleboř Svazek: 5 Strana: 1031
Boleboř, e, m., Göttersdorf, ves u Borka (Jirkova). Vz Blk. Kfsk. 617.

15990   Bolebud Svazek: 5 Strana: 1031
Bolebud, a, m., os. jm. 1145. Pal. Děj. I. 2. 35.

15991   Bolec Svazek: 5 Strana: 1031
Bolec, lce, m. = Jan Kluk. Tk. II. 119., III. 642., V. 236. — B. čerpadelní, der Pumpenbolzen (na lodi). Šm.

15992   Bolečej Svazek: 5 Strana: 1031
Bolečej, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

15993   Bolečest Svazek: 5 Strana: 1031
Bolečest, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

15994   Bolečka Svazek: 7 Strana: 1200
Bolečka, y, f., dulta, zastr. Pršp. 61., 97. Rj : Bolestka.

15995   Boledar Svazek: 5 Strana: 1031
Boledar, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I.118.

15996   Bolefooř Svazek: 8 Strana: 0021
Bolefooř, vz Boliboř (3. dod.).

15997   Bolehlav Svazek: 1 Strana: 0081
Bolehlav, u, m. Schierling. B. plamatý n. kropenatý n. větši (všivec, sviňská veš), pravý čili veliký, Kh., Jg., malý (kozí pysk, psí petržel).

15998   Bolehlav Svazek: 5 Strana: 1031
Bolehlav, cicuta. Byl. 15. stol. (1402.). U Opavy štěklec, der Taumellolch. Pk. B. bla- matý, conium maculatum, gefleckter Schier- ling, Gartenschierling. Vz Rstp. 763 , Čl. 54., Čl. Kv. 349., Slb. 586., Kk. 198., Schd. II. 302., S. N., Rosc. 159., Kram. Slov. 40., Slov. zdrav. 33., FB. 95. Také na Slov. Bartol. Göm. B. vodní, cicuta virosa. Bartol. Göm. — B. = první vlas na hlavě vyrostlý, jinak: matka vlasů. Když ten se vytrhne. nebolí prý nikdy hlava. Us. u Jilemn. Kšť.

15999   Bolehlav Svazek: 8 Strana: 0021
Bolehlav v strčes. léčení. Vz Zbrt. Pov. 62.

16000   Bolehlav Svazek: 10 Strana: 0021
Bolehlav, u, m., místy také = první bílý vlas. Kšť. Lid. 8.