309001   Splésti — co z čeho Svazek: 7 Strana: 0748
Splésti — co z čeho. Věnce z růží s. Osv. — se več. Duše v rej se spletla div- ných představ. Vrch. S. se v uzly. Mour. — co nač. Splítají naň metlu. Šml. — koho v čem: u víře. BR. II. 735. a.

309002   Splešiak Svazek: 7 Strana: 0748
Splešiak, u, m., Spitzhaue zur Durch- bohrung der Kohlenhaufen. Slov. Ssk.

309003   Splešivěti Svazek: 3 Strana: 0561
Splešivěti, ěl, ění, oplešivěti, glatzig wer- den. Bern.

309004   Spleštělý, zpleštělý, spleštilý, zpleš- tilý Svazek: 3 Strana: 0561
Spleštělý, zpleštělý, spleštilý, zpleš- tilý = splesklý, flach. S. tělo, zoban, prsty. Krok.

309005   Spleštěnec Svazek: 3 Strana: 0561
Spleštěnec, nce, m., planaria, červ. Krok. II. 242.

309006   Spleštiti Svazek: 3 Strana: 0561
Spleštiti, vz Spleskati.

309007   Splešťule Svazek: 7 Strana: 0748
Splešťule. Cf. Brm. IV. 623.

309008   Splešťule Svazek: 9 Strana: 0461
Splešťule, e, f., n???, rod ploštic. Vz Ott. XVIII. 192.

309009   Splešťule, e, f. S Svazek: 3 Strana: 0561
Splešťule, e, f. S. blativá, nepa cinerea, hmyz. Frč. 139.

309010   Spleť Svazek: 7 Strana: 0748
Spleť, i, f. = spletení. S. mříže, das Ge- winde. Čch. Dg. 485. Lanová s., Geflecht, n. Cch. Sl. 116. Bloudí spletí města. Lum. 1889. č. 12. — Phľd. IV. 11.

309011   Spleť Svazek: 8 Strana: 0376
Spleť. Listí snoubilo se s větví spletí. Vrch. Rol. I.—VI. 17. — Len. 71., Pokr. Mrt. z. 9.

309012   Splět, Split Svazek: 3 Strana: 0561
Splět, Split, a, m., Spalato, mě. v Dal- matsku. Rk. Vz S. N.

309013   Spletač Svazek: 3 Strana: 0561
Spletač, e, m., der Flechter. Jg.

309014   Spletačka Svazek: 3 Strana: 0561
Spletačka, y, f., die Flechterin. — S., tkanička na vlasy, das Haarband. — S., pletená malá houska. 1693. Cf. Pletenka, Pletýnka.

309015   Spletadlo Svazek: 7 Strana: 0748
Spletadlo, a, n., Flechtmaschine, f. Rk.

309016   Spleták Svazek: 3 Strana: 0561
Spleták, u, m., Zwiebelbund, m. Šm.

309017   Spletánek Svazek: 10 Strana: 0387
Spletánek, nku, m. = cop. Domžl. Čes. 1. XII. 383.

309018   Spletanina Svazek: 9 Strana: 0305
Spletanina, y, f. = spletená věc, pečivo a p. Hoř. 183.

309019   Splétati Svazek: 3 Strana: 0561
Splétati, vz Splésti.

309020   Spletce Svazek: 10 Strana: 0387
Spletce, e, m. S. rohoží. Fel. 152.

309021   Spletečný Svazek: 3 Strana: 0561
Spletečný = spletky v sobě mající, sple- tený, verwirrt, konfus. Děkuji tobě, že k ta- kové s-né věci přistoupiti nechceš. Arch. II. 167. S. komedie, das Intriguen-Lustspiel. Nz. Cf. Spletek.

309022   Spletečný Svazek: 7 Strana: 0748
Spletečný. S. komoedie. Jg. Slnosť. 140., KB. 194.

309023   Spletečný Svazek: 9 Strana: 0305
Spletečný rada (rádce) králův (působící jen spletky). Pal. Děj. V. 2. 250., 337.

309024   Spletek Svazek: 7 Strana: 0748
Spletek. Počátkové s-ků v tomto krá- lovství. Arch. II 136. Aby i jiných s kův a škod ušli. Vš. 158. Divný s. se stal. Bart. 219. — Kdož by jim v tom spletku (v špatném učení) nechtěl povoliti. Krnd. 36.

309025   Spletek, zpletek Svazek: 3 Strana: 0561
Spletek, zpletek, tku, m., spletka, y, f. — něco spleteného, die Flechte. Co jsou kuřatům zmatkové a zpletkové noh jejich se přidržející. Br. Tu pak divný s. se stal pod přikrytím (tajná úmluva). Bart. 219. 22. To by byl s., Unzukömmlichkeit. Žer. f. 16. — S., zmatek, omyl, chyba, der Ver- stoss, Wirrwarr. Omylové a spletkové. V. Kde se dlouho počtu nečiní, rád se nějaký s. přihází. Mus. Pro uvarování spletkův. Apol. Aby s-vé nepovstali. Žer. Divný s. Bart. 219. Aby na Rozličné spletky a zmatky přišli. Br. Pro spletky při víře. Kom. Pro vyvarování všelijakých spletků v knihách (1710.). Er.

309026   Spleteně Svazek: 3 Strana: 0561
Spleteně mluviti, verworren. Str.

309027   Spletenec Svazek: 3 Strana: 0561
Spletenec, nce, m., spletený člověk, der Schwärmer, Wirrkopf, Konťusionsrath Br., Sych., Reš. — S., hyphaene, palma sabalo- vitá. Rostl. I. b. 266.

309028   Spletenec Svazek: 7 Strana: 0748
Spletenec = převzdívka pastoru. Bor. S. u vieře. 16. stol. Mus 1891. 240.

309029   Spletenec Svazek: 8 Strana: 0376
Spletenec, Wirrkopf. 1525. Wtr. Krj. I. 312.

309030   Spletenec Svazek: 10 Strana: 0387
Spletenec, nce, m., Plumsack. Us. Rgl.

309031   Spletení Svazek: 3 Strana: 0561
Spletení, n., die Zusammenflechtung, das Gewebe, bal. Cf. Splésti, Pletež. Často více žilin v hromadu se sbíhá a opět rozbíhá, činíce s. nervové- Krok. — S., zmatek, die Verwirrung.

309032   Spletení Svazek: 7 Strana: 0748
Spletení ve dskách (zmatek). Vš. 315.

309033   Spletenice Svazek: 3 Strana: 0561
Spletenice, e, f., das Gewirre, Wirrwarr. Lom.

309034   Spletenice Svazek: 10 Strana: 0664
Spletenice, e, f. = řeč spletená z mnohých jiných řečí. 1587. Čes. 1. XV. 28.

309035   Spletenina Svazek: 3 Strana: 0561
Spletenina, y, f., das Geflechte. Tys. 33.

309036   Spleteniště Svazek: 10 Strana: 0387
Spleteniště, ě, n. S. štol v dole. Zl. Pr. XXII. 157.

309037   Spletenka Svazek: 3 Strana: 0561
Spletenka, y, f., der Zopf. Vlasy v s-cích visí. Bdl. Cf. Pletenec.

309038   Spletenosť Svazek: 3 Strana: 0561
Spletenosť, i, f., des Geflechte. S. člo- věka, mysli, řeči (zmatenosť, Verwirrung). Us. Ve filos. zapletenosť, složitosť, die Kom- plicirtheit. Nz.

309039   Spletený Svazek: 3 Strana: 0561
Spletený ; spleten, a, o, zusammengefloch- ten. Vlasy spletené nositi. Us. Něni toho člověka na světě, co mi můj vineček roz- pletě; už je s-ny, s milyra stočeny, ach Bože, rozbože jak mi je! Sš. P. 439. — čím. Bič zlatem s-ný. Sš. P. 423. — z čeho. Jižť jest spleten provázek ze tří praménkuov. Hus III. 164. — S., zmotaný, vorworren. V. S. příze. Us. — S. člověk, verwirrt, Kom., pře. V., řeč. Jel. — Jg.

309040   Spletený Svazek: 7 Strana: 0748
Spletený, verrückt. BR. II. 59. b.. 335. S. u vieře. Let. 322.

309041   Spletěti Svazek: 3 Strana: 0561
Spletěti, ěl, ění = pletí se státi, incar- nari. Tak miluj duše pleť, aby sama ne- spletěla. Sš. II. 135. Cf. Pleť.

309042   Spletež Svazek: 3 Strana: 0562
Spletež, vz Pletež.

309043   Spletež Svazek: 7 Strana: 0748
Spletež. Slováci a někteří Moravané škodnou s. v literách z, s činí říkajíce i píšíce: z Pavlem, ze psem. Bl. Gr. 147.

309044   Spleti Svazek: 3 Strana: 0562
Spleti (spleji). — se koho = zbaviti se, loswerden. Není možná toho člověka se s. Hý. Cf. Nestejný, a Splésti se koho. Souvisí s pleji = trávu z obilí trhám, jäten (II. 586.), pak obrazně zbýti se čeho. Hý.

309045   Spleti Svazek: 7 Strana: 0748
Spleti, vz Zpleti. Toho se nespleješ (ne- zbavíš). Brt. D. 267.

309046   Spleticha Svazek: 8 Strana: 0376
Spleticha, y, f. Udělati s-chu. Světz. 1895. 15. Cf. Spletka.

309047   Spleticha Svazek: 10 Strana: 0387
Spleticha, y, f. = pleticha. Udělaľs velkou s-chu, Verwirrung. Svěz. 1895. 15. Wtr.

309048   Spletichalý Svazek: 3 Strana: 0562
Spletichalý, zusammengeflochten, ver- worren. Lom.

309049   Spletichati Svazek: 3 Strana: 0562
Spletichati = splésti, zmodrchati, ver- flechten, verwirren, verwickeln; obmyslem splésti, verwirren, Intriguen machen. Jg. — se kde kdy. Co se za kralování krále Vla- dislava v zemi české i uherské nad to sple- tichalo, toho všeho pomíjím. Bart.

309050   Spletilý Svazek: 7 Strana: 0748
Spletilý, verworren. Rk.

309051   Spletitosť Svazek: 7 Strana: 0748
Spletitosť, i, f., Complicirtheit. Veliká s. zjevů geomagnetické síly. Mus. 1887. 499.

309052   Spletitý Svazek: 3 Strana: 0562
Spletitý, verflochten, verworren, kom- plicirt. Dch.

309053   Spletitý Svazek: 7 Strana: 0748
Spletitý. S. rýmy. Dk. Poet. 418.

309054   Spletka Svazek: 3 Strana: 0562
Spletka, y, f., pletka, pleticha, die In- trigue. Nz., Žer. 1591.

309055   Spletka Svazek: 7 Strana: 0748
Spletka. Jg. Slnosť. 140.

309056   Spletna Svazek: 8 Strana: 0577
Spletna, y, f., v hud. Vz Mtc. 1897. 87.

309057   Spletně Svazek: 3 Strana: 0562
Spletně, é, f., septua, část' domu, zastr. Rozk.

309058   Spletu Svazek: 3 Strana: 0562
Spletu, vz Splésti.

309059   Spletý Svazek: 3 Strana: 0562
Spletý, ausgejätet. Vz Spleti.

309060   Spleváček Svazek: 10 Strana: 0387
Spleváček, čku, m. = ošatka. Šumava. Rgl.

309061   Splhati se Svazek: 3 Strana: 0562
Splhati se = lézti, steigen. — se kam. Myslivec šplhá se na skalí. MM. Vz Šplhati.

309062   Splhoš Svazek: 9 Strana: 0331
Splhoš, e, m. Vz Šoupálek.

309063   Spliha Svazek: 3 Strana: 0562
Spliha, y, f., skvrna, místo něčím poma- zané, der Fleck, Mackel. S-hy po třešních na šatech nerády pouštějí. Us. Č. Cf. Plih, Plíhati.

309064   Splihatý Svazek: 3 Strana: 0562
Splihatý, fleckig. Dch.

309065   Splihnouti Svazek: 3 Strana: 0562
Splihnouti, hl, utí, lappig, weich werden. Plátno splihne. Us.

309066   Splichtiti Svazek: 3 Strana: 0562
Splichtiti, zplichtiti, il, ěn, ění = hru rovnou učiniti, gleiches Spjel machen. — co. On splichtil hru. Ros., Šd. Cf. Plichta.

309067   Splichtiti se s kým Svazek: 7 Strana: 0748
Splichtiti se s kým = spojiti se, spik- nouti se, sich verbandeln. Us. Rgl, Šd.

309068   Splískati Svazek: 3 Strana: 0562
Splískati, vz Spleskati. — co. Nějakou novou roztržku a nesvornosť splískali. Skl. I. 326.

309069   Splískati Svazek: 8 Strana: 0376
Splískati. To učení z mnohých bludů splískáno. Wtr. Živ. c. I. 95.

309070   Splískati co Svazek: 10 Strana: 0387
Splískati co. Velikou knihu s. (zbytečně stlouci). Fel. 5.

309071   Splištiti Svazek: 7 Strana: 0748
Splištiti = zkaziti. Žena sáhne tam pr- stem a spliští to polécení. Kšch. 25.

309072   Split Svazek: 3 Strana: 0562
Split, vz Splět.

309073   Splíti Svazek: 7 Strana: 0748
Splíti se čeho = zbaviti. Mor. Rgl.

309074   Spliža Svazek: 8 Strana: 0376
Spliža, e, f. = černá lesklá břidlice. Us. u Freust. Mtc. 1891. 295.

309075   Spln Svazek: 3 Strana: 0562
Spln, u, m. Měsíc na spině, der Vollmond. Koll., Šm.

309076   Spln Svazek: 8 Strana: 0577
Spln, u, m. = splněni. Že nesie mu jich (tužeb) spln. Phľd. 1896. 698.

309077   Splň Svazek: 10 Strana: 0387
Splň. ě, f. S. slibů = splnění. Slov. Sbor. čes. 55.

309078   Splněk Svazek: 7 Strana: 0748
Splněk, ňku, m. = úplněk. V splnku sa zligotala. Slov. Phľd. V. 51.

309079   Splnění Svazek: 3 Strana: 0562
Splnění, n. S. slibu, die Erfüllung. D., J. tr. Yz Splniti.

309080   Splněný Svazek: 3 Strana: 0562
Splněný; -ěn, a, o, vz Splniti. Kteréžto summy peněz mně od něho na týž list daných a splněných kvituji. Fauk. 63.

309081   Splniště Svazek: 9 Strana: 0305
Splniště, ě, n. = místo, kde se má néco splniti. S smlouvy. Ott. Říz. I. 131., 136.

309082   Splnitelný Svazek: 7 Strana: 0748
Splnitelný, erfüllbar. Us

309083   Splniti Svazek: 3 Strana: 0562
Splniti, splním, splň, ně (íc), il, ěn, ční; splnívati, splňovati = za dosti učiniti, er- füllen, Genüge thun; vyplniti, aus-, erfüllen ; připiti připíjejícímu, Bescheid thun. Jg. — abs. Dobrý dí, dobrý splní. Prov. Připo- věděti a nesplniti. V. Umí hodně splňovati (připíjeti, píti). Us. — co: slovo, přípověď, Ros., přirčení, V., sliby, Jel., žádost'. Troj. Dluh splniti (zaplatiti). NB. Tč. 55., J. tr. — co komu (z čeho). Co bych se já mohl ženit, mojí matce vůlu splnit. Sš. P. 113. Tu jest mi jeden rukojmě svuoj díl s-nil. Půh. II. 342. (Půh. II. 98., 357.). Žádá, aby jemu těch 35 zl. s-nil. NB. Tč. 26. On mu splnil koflík (připíjejícímu připil). V. Jak jí (sklenici) splnil, padl. V. On mu z koflíku splnil (připil). V. — co proč. Pro zdraví kní- žecí velkou sklenici vina splnil. Záv. —jak. Kúpitel duom kúpil za horských peněz a na tom první penieze 8 hř. splnil horskými penězi. NB. Tč. 256. Ze čtyřdesíti hř. mi splnil jistinu a škod mi nesplnil. Půh. I. 331. — se. Co jsem předpovídal, to se splnilo. Br. — se v čem. An se v něm (v Ježíši) to jediné s-lo. Sš. Sk. 28.

309084   Splniti co jak Svazek: 7 Strana: 0748
Splniti co jak: věrně. Št. Kn. š. 29. — kde. V té prosbě splnijem oně dvě přiká- zání najvětší. Št. Kn. š. 48. Nicméně s-lo se při mně to přísloví. Koll. IV. 182.

309085   Splňmesiac Svazek: 8 Strana: 0376
Splňmesiac, e, m. = plný měsíc. Phľd. 1895. 665.

309086   Splnoletiti koho Svazek: 10 Strana: 0387
Splnoletiti koho. Již. Č. Nár. sbor. VIII. 19.

309087   Splnomocnenec Svazek: 3 Strana: 0562
Splnomocnenec, nce, m., der Bevoll- mächtigte. Dch. Vz Zplnomocněnec.

309088   Splnomocniti Svazek: 3 Strana: 0562
Splnomocniti, vz Zplnomocniti.

309089   Splodina Svazek: 3 Strana: 0562
Splodina, vz Zplodina.

309090   Sploditi Svazek: 3 Strana: 0562
Sploditi, vz Zploditi.

309091   Splohati Svazek: 7 Strana: 0748
Splohati, splahati, herumkriechen. U Míst- ka. Škd.

309092   Splohnouti Svazek: 3 Strana: 0562
Splohnouti říká se o zvířatech, která mnoho mladých mívají. Ta žena nerodí, ona plohne. Chrustů se splohlo letos moc. — co. Kočka splohla 7 mladých. Tč. — se kde. Veš se splohne pod strupem, entsteht. V suše se blechy splohly. Na Ostrav. Tč.

309093   Splon Svazek: 7 Strana: 1385
Splon, a, m., rugana, ryba? Pršp. 15 38

309094   Sploščilý Svazek: 10 Strana: 0664
Sploščilý = pleskatý. Brt. Sl.

309095   Sploščka Svazek: 8 Strana: 0376
Sploščka, y, f. = nepálená cihla, repro- vice. Vz Vepřovice.

309096   Splošení Svazek: 3 Strana: 0562
Splošení, n., die Ver-, Abflachung. Šp.

309097   Splošený Svazek: 3 Strana: 0562
Splošený; -šen, a, o, flach gemacht, ver- flacht. Us.

309098   Splošilec Svazek: 8 Strana: 0577
Splošilec, lce, m., paromalus, brouk. Vz Klim. 374.

309099   Splošiti Svazek: 3 Strana: 0562
Splošiti, il, en, ení, abflachen. Šp. — co kde čím.

309100   Sploštělec Svazek: 8 Strana: 0376
Sploštělec, lce, m., pediacus, brouk. S. stlačený, p. depressus. Vz Klim. 353.

309101   Sploštělosť Svazek: 3 Strana: 0562
Sploštělosť, i, f., die Abplattung. S. země. Dch., Nz.

309102   Sploštělý Svazek: 3 Strana: 0562
Sploštělý, abgeplattet. S. kámen. Us.

309103   Sploštění Svazek: 3 Strana: 0562
Sploštění, n., die Abplattung, sploštěnosť. Nz.

309104   Sploštění, n. S Svazek: 10 Strana: 0387
Sploštění, n. S. země. Strh. Mech. 350., 343.

309105   Sploštěnina Svazek: 8 Strana: 0376
Sploštěnina, y, f., Blattung, f. Sterz. I. 509. b.

309106   Sploštěnosť Svazek: 3 Strana: 0562
Sploštěnosť, i, f., die Verflachung, Ab- plattung. S. země. Vz KP. IL 47., Nz.

309107   Sploštěný Svazek: 3 Strana: 0562
Sploštěný; -ěn, a, o, verflacht, abge- plattet. — kde. Země na obou polech s. Us. Hý.

309108   Sploština Svazek: 7 Strana: 0748
Sploština, y, f. = plochá střecha. Exc.

309109   Sploštiti Svazek: 3 Strana: 0562
Sploštiti, il, ěn, ění, flach machen. — co. Us.

309110   Splošťovatel Svazek: 8 Strana: 0376
Splošťovatel, e. m. S. vlny telefonní. KP. VIII. 364.

309111   Splouti Svazek: 3 Strana: 0562
Splouti, zplouti, spluji, oul, ul, utí; sply- nouti, ul, utí; splovati, splovám a splovu; splavati, splavám a splavu; splývati, spla- vávati = vznášeti se na vodě, plovati, schwim- men (v tomto smyslu lépe: zplouti, Jg.); dolů plouti, herabschwimmen o. schiffen; stéci, odtéci, odplynouti, ab-, wegfliessen; do hromady plynouti, zusammenfliessen. Jg., Ž. wit. 1. 3. — abs. Rozpustí se a splyne. Záv. Splynula česť a chvála (odtekla). Troj. Synové cizí zplouli. V. — v čem. V apo- štolech splývala veškera pravomocnosť církve. Sš. II. 115. Vše v krvi splývá. Kom. — odkud kam. Již splouli s jezu. Ros. Sluší, aby sláva také veškera na Boha a Krista z nich (divů) splývala; Rozkoš nad tvé nebe ve hruď splývá s tebe. Sš. Sk. 118., Bs. 11. — kde. Olej na vodě splývá. Kram. Něco tam na rybníce splývá. Ros. Duch sv. na vodách zplýval. Br. Na témž ostrově v studénkách nad vodou prysky- řice splývá. Boč. Zploulo nad vodou to dřevo. Lom. Že ve větě verše 16. dvě věci v jednu splývají. Sš. Sk. 79. Všecky milosti v jeden celek splynuly u něho; Uštědření křepelek hebreům na poušti na zlo a zá- hubu splynulo. Sš. I. 21., Ob. 166. — kam. Splynuly vše vody do hluboké tůně; A od té doby splynuli židokřesťané s pohano- křesťany v jednu církev; Pojem brzkosti a pojem snadnosti tu v jedno splývají; Maria celá vzplývala ve chvalopíseň Boha; Výtka fariseům daná tím důrazněji splývala na učitele fariseův. Sš. Bs. 4., Sk. 246., II. 9., L. 19., 119. (Hý.). — k čemu. Že oboje k oslavě splyne Kristově; Zázrakové ti zajisté splý- vají ke slávě boží. Sš. II. 159., Sk. 25. — kde s kým. Ale i při posluchačech sply- nula příčina náboženská se sobětnou. Sš. Sk. 228. Prameny do potoka splynuly. V čer- ném moři každý tonuv po pupek čerstvě nad vodu splývá. Čas. duch. —jak. Byť to splynulo bez pomsty (odplynulo). Rokyc. To spojení s Kristem nesmí na jalovo sply- nouti ; Posvätnosť ta na zmar nesplyne; Což jim ale na prázdno splynulo; To ale všecko nyní splynulo nadarmo; Nedopustiv, aby na marno ti darové jeho splynuli; Bohem po- hrdati ale žádnému tvoru podlé věčných zákonů nemůže bez trestu splynouti; Slova Petrova na nic splynula; Oběti vaše ne- splynou bez odplaty; Leč vám nekolnosť vaše splyne na pomstu. Sš. I. 76., 117., II. 19., 32., 104., J. 210., Sk. 145., L. 74., 103. (Hý.). Narážky celým lijákem na oba sply- nuly. Brt. Instr. 15. — čím. Splývá dívka růžemi studu. Č. — kudy. Sivá husa sivá dolů vodu splývá. Sš. P. 375. Zpod klo- boučku dral se krásný vrkoč a splýval po štíhlém tílku skorem až po pás. Us. Tč.

309112   Splouti Svazek: 7 Strana: 0748
Splouti. — kam (komu odkud jak). Sekyra nad vodu splula. Pass. 808. Vlasy v kadeřích mu na ramena splývaly; Vous k pasu splývá dvojím pramenem ; Brada po pás splývá; Vlas zplýval v divém zmatku mezi oči; Šat splýval až nad kotníky; Květy jí s vlasů splývají k čelu. Vrch. Voda proudem splývala z trouby do ko- ryta ; Úsměv milenců splýval z duše do duše. Šml. Vlas mu splýval s hlavy. Hdk. Slza ve vous splývá šedý. Čch. — s čím. Jeho hříva s proudem větrů hravě splývá. KB. 2. vd. 2. — kudy komu jak. Šat splýval přes hlavu. Osv. Po skráních jim splýval s čela pot. Vrch. Vlas jí splýval v nepořádku po šíji. Hrts. Vlas splýval jí v mocných vlnách po šíji. Hrts. Kadeře po skráni vlnou jemnou splývaly. Mkr. — več. Římané s Labiňiany splynuli v jednu obec. J. Lpř. S. v jedno, v jediný bod. Mour., Jd.. Mcha. Vše v mlhu splývá. Světz. Den splýval v soumrak večerní. Vrch. — več s čím. Území v celek splynulo s ostatními zeměmi Osv. — odkud (več, jak). Dobre on odeňho splýval (utíkal, uháněl). Uh. Brt. D. 267. To s nás co s husy voda splynulo. 16. stol. Wtr. Obr. 759. Z mokrých stěn kapka za kapkou splyne. Mcha. Z prsou hlubiny v slzu splývá naděj. Kká. Šum borů z dálky v jemný akkord splýval. Osv. — od čeho. Sníh od slunce splyne. Ezp. 2373. Splývati od sluneční spály. Alx. — kdy. Vše splývá ve lomozu. Osv. VII. 30.

309113   Splovář Svazek: 3 Strana: 0563
Splovář, e, m., nautila, zastr. Rozk.

309114   Splovati Svazek: 3 Strana: 0563
Splovati, vz Splouti.

309115   Splozenec Svazek: 3 Strana: 0563
Splozenec, nce, m., der Geborene, das Kind. Kos. Ol. I. 302. Vz Zplozenec.

309116   Splození Svazek: 3 Strana: 0563
Splození, vz Zplození.

309117   Splstěný. S Svazek: 10 Strana: 0387
Splstěný. S. látka. Rgl.

309118   Splstiti Svazek: 3 Strana: 0563
Splstiti, il, stěn a štěn, ění; splšťovati = v plsť obrátiti, filzen. Jg. - se = plstí se státi, zu Filz werden, shoustnouti, sich ver- dichten. Jel.

309119   Splstnatěti Svazek: 7 Strana: 0749
Splstnatěti, ěl, ění = plstnatým se státi, filzig werden.

309120   Spluha Svazek: 3 Strana: 0563
Spluha, y, í.,jm. prosmyku. Pal.II. 2. 51.

309121   Spluhaviti Svazek: 3 Strana: 0563
Spluhaviti, il, en, ení, verunreinigen. Na Ostrav. Tč. — co čím.

309122   Spluchov Svazek: 3 Strana: 0563
Spluchov, a, m., Spluchau, ves u Frýdka, b) u Fryštátu.

309123   Splundrovati Svazek: 3 Strana: 0563
Splundrovati, z něm. plündern, vydran- covati. — co: předměstí. Dač. I. 194.

309124   Spluskati Svazek: 3 Strana: 0563
Spluskati, zusammenplätschern. Na Ostr. Tč.

309125   Splusnělý Svazek: 10 Strana: 0387
Splusnělý. Borák, je tam celý s. (ne- šťastný?) Slez. Vyhl. II. 295.

309126   Splúti Svazek: 10 Strana: 0387
Splúti, vz Splouti.

309127   Splvěti Svazek: 3 Strana: 0563
Splvěti, ěl, ění = plynutím, roztopením sceleti, verschmelzen, zugeschmolzen werden.

309128   Splviti Svazek: 3 Strana: 0563
Splviti, il, en, ení, splvovati = rozto- pením zceliti, verschmelzen, zusammenschmel- zen. — co: trubky tlakoměrů. Č.

309129   Splynatosť Svazek: 10 Strana: 0387
Splynatosť, i, f. Výron krve v hrudník s-stí jeho, haematopneumothorax. Ktt.

309130   Splynouti Svazek: 3 Strana: 0563
Splynouti, vz Splouti.

309131   Splynulina Svazek: 7 Strana: 0749
Splynulina, y, f., etwas Verschmolzenes. Dk. Mus. 1887. 540., Dsch. II. 13. S. před- stav. Dk. P. 29.

309132   Splynulina Svazek: 9 Strana: 0305
Splynulina, y, f. = spojování jednotli- vých počitků v skupiny. Krč. Assoc. 44.

309133   Splynulokapký Svazek: 9 Strana: 0305
Splynulokapký. Vz Řetězník.

309134   Splynulý Svazek: 3 Strana: 0563
Splynulý, zusammengeflossen. A s tím u něho v jedno splynulé vyvolení k apo- štolství. Sš. II. 13.

309135   Splynutí Svazek: 3 Strana: 0563
Splynutí, n., der Zusammen-, der Abfluss.

309136   Splynutí Svazek: 9 Strana: 0305
Splynutí, n. S. ve filos. = spojeniny, kde, původních představ neznamenáme: Herzog. V z Agglutinace, Krč. Assoc. 99.

309137   Splyv Svazek: 3 Strana: 0563
Splyv, u, m. = splynutí, der Zusammen- fliiss, die Vereinigung. Sf.

309138   Splývání Svazek: 7 Strana: 0749
Splývání, n. S-ním mraků povstávají mračna. Mj. 149.

309139   Splývání, n. S Svazek: 10 Strana: 0387
Splývání, n. S. samohlásek. Král. Metr. 52.

309140   Splývati Svazek: 3 Strana: 0563
Splývati, vz Splouti.

309141   Splývavé Svazek: 10 Strana: 0387
Splývavé. Koruny (stromů) s. černaly. Zvon II. 24.

309142   Splývavosť Svazek: 7 Strana: 0749
Splývavosť jevů duševních. Msr. 70.

309143   Splývavý Svazek: 3 Strana: 0563
Splývavý, zusammenfliessend, obenan- fliessend.

309144   Splývavý Svazek: 10 Strana: 0387
Splývavý choroš (houba). Ott. XX. 190.

309145   Splz Svazek: 3 Strana: 0563
Splz, u, m., oteklé osrdí. Kráva má s. U Rychn.

309146   Splz Svazek: 9 Strana: 0305
Splz, i, f. = povodeň? Páni mají v tom stavu práh sobě položiti proti splzi. 1502. Arch. XVII. 14.

309147   Splzeti Svazek: 7 Strana: 0749
Splzeti, vz Zplzeti.

309148   Splznouti Svazek: 3 Strana: 0563
Splznouti, ul, utí = sklouznouti, aus- glitschen. Lex. vet.

309149   Splznouti Svazek: 8 Strana: 0577
Splznouti. Splzne všecka kuože. 1440. Mus. fil. 1896. 450.

309150   Splznúti Svazek: 9 Strana: 0305
Splznúti = slézti. Myje-li se kdo v té vodě, splzne všecka kůže. Maš. ruk. 294a. Vz Mus. fil. 1898. 285.

309151   Splzov Svazek: 3 Strana: 0563
Splzov, a, m., něm. Splsow, ves u Něm. Brodu. PL.

309152   Splž Svazek: 3 Strana: 0563
Splž, něm. Spiels, ves v Klatovsku.

309153   Splž Svazek: 7 Strana: 0749
Splž, e, f. = podzemní chodba, sklep ve vinohradech. Slov. Phľd. VIII. 19.

309154   Splže Svazek: 3 Strana: 0563
Splže, f., pl. = kobyly n. kozy n. srub před mlýnem proti dřenici ledové, die Eis- böcke. 1550. Jg. Slovn.

309155   Spłácený čím Svazek: 8 Strana: 0376
Spłácený čím. Sieti (nora. pl. retia) s-né provázky. Chč. S. 11. Vz Spláceti 2).

309156   Spmiktovati Svazek: 3 Strana: 0597
Spmiktovati, zusammenpunktiren, an- zetteln, anstellen. — co. Tak to s-li, že byl o statek připraven. Us. Poličan. Co pak's zase s-val (spletl)? Us. Všk.

309157   Spnouti Svazek: 3 Strana: 0563
Spnouti, vz Sepnouti.

309158   Spoběhaná Svazek: 3 Strana: 0563
Spoběhaná, é, f., sháňka, běhání, starost. Má s-nou. U Žamb. Dbv.

309159   Spoborník, a Svazek: 3 Strana: 0563
Spoborník, a, m., der Kampf-, Bundes- genosse. Vký.

309160   Sp´oc Svazek: 9 Strana: 0305
Sp´oc, sepnuć = sepnouti. Slez. Lor. 78.

309161   Spocení Svazek: 3 Strana: 0563
Spocení, n. S. syrových kozí, das Ab- schwitzen frischer Häute. Šp.

309162   Spocený Svazek: 3 Strana: 0563
Spocený; -en, a, o, ver-, abgeschwitzt. S. kůže. Us. Šp.

309163   Spočidlo Svazek: 3 Strana: 0563
Spočidlo, a, n., der Ruheplatz. Pl.

309164   Spočin, u Svazek: 7 Strana: 0749
Spočin, u, m. = spočinek, odpočinek. Slov. Služba ducha nezná s-nu Phľd. VII 40. (III. 1. 52.). Nebude mať spočinu ani v hrobe. Orl. III. 138. (135).

309165   Spočinek Svazek: 3 Strana: 0563
Spočinek, nku, m., odpočinutí, die Ruhe, Rastung. Bern.

309166   Spočinouti Svazek: 3 Strana: 0563
Spočinouti, ul, utí; spočívati = odpoči- nouti, ruhen, ausruhen, rasten; nesprávně spočívati ve smyslu něm. worauf beruhen. — kde (v čem). Spočívej tiše ve stu- deném hrobě. Tam. pam. Blažen, kdo v té bezstinné druhdy vlasti spočine; Osud náš veškeren, osud jednotlivých člověků i celých národu v jeho rukou spočívá; V trojici ctností dotčených, víry, naděje a lásky spo- čívá svatosť křesťanská; Že idea všechněch věcí v Kristu spočívá. Sš. Bs. 43., J. 88., II. 194., 199. (Hý.). Srdce moje tebou jaté spočine v tvé lásce. Sš. P. 68. Každý jazyk vlastního idiomu užívá, ve kterém velký díl básnické krásy spočívá (Cf. sp. na čem). — kde, na čem. Rk., Č. Ten trám na zdi spočívá (správně: leží). Us. Naděje naše spočívá na mládeži, správně: zakládá se, záleží, založena Jest na mládeži, naší nadějí jest mládež. Šb., Š. a Ž., Bs. Celá vina spočívá v tom, správně; zakládá se, založena jest. Bs. S uvedenými opravami snáší se Brs. 2. vd. 235. uče, že spočívati neznamená ně- mecké úsloví worauf beruhen: toto vyjadřuje se slovesy zakládati se, záležeti. Cf. tato slo- vesa a: Neb všie země česť leží na tom. Dal. 31. Zatmělosť textu buďto jest ve slo- vích, buďto v mluvení. Nz. — Na hlavě kaž- dého z přítomných takový jakby ohnivý jazyk spočinul; Klatba boží na něm spo- činula. Sš. Sk. 18., II. 10. - kde (u koho). Vím já v horách březinečku, v té březince studenečku, my si u ní spočineme, když od tatička půjdeme; Tak si u ní spočívali, ve- čera se dováhali. Sš. P. 463. — kde kdy. Uzřel učeníka, jenž také spočinul při ve- čeři na hrudi jeho. Sš. J. 306. — s kým. Ať se panna napije a s námi tu spočine. Sš. P. 22. — si. Plyň, hlavičko, plyň dolů k by- strému Dunaju, jak k Dunaju doplyneš, potom sobě spočineš. Sš. P. 128. (531.). Jednou přec si spočineš. Kká — kde jak dlouho. Do hrobu mja dajte, do hrobu tmavého, tam budu spočívat až do dně súdného. Sš. P. 59.

309167   Spočinouti. — kde (si čím jak Svazek: 7 Strana: 0749
Spočinouti. — kde (si čím jak). Zrak na něm spočinul, Hrts , na protější stěně. Šml. S-vá město v tichém zadumání. Kyt. Theorie ta s-vá na pouhém domyslu. Mus. Tělo jeho s-vá v klášteře (odpočívá). Šf. III. 173. To s-vá na pravdě. J. Lpř. S po- těšením, se zalíbením oko na něm s-nulo. Hrts. S-vati něčím na podpoře. Mj. 70 Tam si s-neme (odpočineme). Brt. N. p. 37. Nad krajinou spočívala mlha. Us. — kdy. Po obědě s-li. Kld. II. 292. — od čeho : od mdloby. Vrch.

309168   Spočinulosť Svazek: 3 Strana: 0563
Spočinulosť, i, f., die Ruhe, Rastung. Jejich (prvokřesťanů) v Bohu s. Sš. Sk. 34.

309169   Spočísti Svazek: 3 Strana: 0563
Spočísti, spočtu, čti, četl (a čtl), čten, ení; spočítati, spočítávati, zusammenrechnen, -zählen, berechnen. Jg. — co: útraty. Spo- čítej to. Us. Na trávníčku tráva drobná, spo- čítat ju néni možná. Sš. P. 114. — co kde. Já ti hříchy neodpustím, až spočítáš v moři písek, v moři písek, stromě lístek. Sš. Ps. 774. — co komu. Já ti spočítám žebra (na- tluku ti)! U Litomš. Bda. — se. Počkajte, pacholci, v dědině na konci, tam se spočí- táme, sme-li tady všeci. Sš. P. 721. (Tč.). —- se s kým. J tr. Já bych se s nim spo- čítal (sepral). U Žamb. Dbv. — jak. Umí dobře Číst a léta svá spočítá na minutu. U Domažl. Šd. Spočítati něco na prstech. D. — co v čem: v penězích, zu Gelde be- rechnen. J tr., Nz. — na koho: summa na věřitele spočtená (vyměřená), berechnet. J. tr., Nz.

309170   Spočítání Svazek: 3 Strana: 0564
Spočítání, n., die Zusammenzählung, Be- rechnung.

309171   Spočítaný Svazek: 3 Strana: 0564
Spočítaný; -án, a, o, zusammengezählt, berechnet. Us.

309172   Spočítati Svazek: 7 Strana: 0749
Spočítati, vz Zpočísti.

309173   Spočiti se Svazek: 3 Strana: 0564
Spočiti se = spáčiti se. Na Ostrav. Tč.

309174   Spočívadlo Svazek: 3 Strana: 0564
Spočívadlo, a, n., odpočívadlo, das Ruhe- bett. Johan. 69.

309175   Spočívati Svazek: 3 Strana: 0564
Spočívati, vz Spočinouti.

309176   Spočna Svazek: 3 Strana: 0564
Spočna, y, f., dracotidius, kámen, zastr. Rozk. — S., der Succinit, Topazolith, ge- meiner Granat. Min. 466.

309177   Spočna Svazek: 7 Strana: 1385
Spočna, y, f Pršp 6. 5 : dracontidius.

309178   Spočtat Svazek: 10 Strana: 0387
Spočtat = spočísti. Kbrl. Džl. 16.

309179   Spočtení Svazek: 3 Strana: 0564
Spočtení, n., das Zusammenrechnen.

309180   Spočtený Svazek: 3 Strana: 0564
Spočtený; -en, a, o, zusammengezählt, berechnet. S. útraty. Us.

309181   Spočtovaný Svazek: 3 Strana: 0564
Spočtovaný = spočtený. Slov.

309182   Spočtovati Svazek: 3 Strana: 0564
Spočtovati = spočísti. Slov.

309183   Spočtovní Svazek: 7 Strana: 0749
Spočtovní = spočítatelný. Slov. Bern.

309184   Spočtovnosť Svazek: 3 Strana: 0564
Spočtovnosť, i, f., die Zählbarkeit. Slov.

309185   Spočtový Svazek: 3 Strana: 0564
Spočtový == sčítanlivý, zählbar. Slov.

309186   Spočtu Svazek: 3 Strana: 0564
Spočtu, vz Spočísti.

309187   Spod Svazek: 3 Strana: 0564
Spod, spod, u, m., dolní strana, dno, der Boden, Grund, die Basis. Spod úhlu. Sedl. Spody hor. S. země, der Erdgrund. Dch. V math. s. = čára základná, základnice, die Grundlinie a plocha základná, die Grund- fläche. Nz. — Sukně jest mokrá okolo spodu. Šd. — S., nepravda, das Unrecht. Inu tak ty máš svrch (Recht) a já s. U Chlumce. Jg. — Adv. spodem, od spodu, ve spod, ke spodu, ve spodu, na spod, na spodu, pod spod, po spodu, v spod, ze spod, ze spodu n. zpodem, od zpodu atd.; kompar. spůzeji, spůze, spůz; superl. nejspůze = dole, unten auf dem Bo- den. Od spodu podepříti. V. Dělá vrchem a spodem. Us. Pobral nadbyt i s vrchu i se spod. Půh. II. 42. Svrchem jest půda sucha, spodem mokra. Brt. S. 57. Uchyti spod po- stele haďacú kožú. Na Slov. Pov. I. 58. Vz Mkl. S. 537. Chalupa spodem (spodkem) zděná, vrchem roubená. Zlob. Po spod, pod- spod ležeti. I dostali se spod. Br.

309188   Spod Svazek: 7 Strana: 0749
Spod mostu, NA., železnice, vz KP. I. 237. Dejte ho do spodu. Us. Rgl. Zrnko vpadlo v dobré půdy spod. Osv. V. 766.

309189   Spod Svazek: 10 Strana: 0387
Spod, i, f. S. lodi, Kiel. Nár. list. 1897. č. 320.

309190   Spodagrystský Svazek: 10 Strana: 0387
Spodagrystský. XVIII. stol. Čes. 1. XII. 11.

309191   Spodák, u, m Svazek: 3 Strana: 0564
Spodák, u, m., spodní kámen ve mlýně, der Bodenstein. Prm. IV. 188. — S., kolo na spodní vodu, hřebenáč, unterschlächtiges Rad. Šp. — S., mlýn se spodní vodou, un- terschlächtige Mühle. Šp., Puch.

309192   Spodákový Svazek: 3 Strana: 0564
Spodákový, ku spodáku náležející. S. miska. Vz Prm. III. c. 20.

309193   Spodál, u Svazek: 3 Strana: 0564
Spodál, u, m., spodovodní kolo, unter- schlächtiges Rad. Vz Spodák. — S., lépe: s podál, von unten. Lom.

309194   Spodální Svazek: 3 Strana: 0564
Spodální, unterschlächtig. S. kolo. Techn. I. 20. Vz Spodál.

309195   Spodánka Svazek: 7 Strana: 0749
Spodánka, y, f. = spodní sukně. U Ne- poměřic. Rč.

309196   Spodárna v Svazek: 9 Strana: 0305
Spodárna v cukrovarech. Nár. list. 1897. č. 326. 3.

309197   Spodbíjati Svazek: 3 Strana: 0564
Spodbíjati, ze spodu pobíjeti, unterhalb beschlagen. Na Ostrav. Tč. — co.

309198   Spodček, vz Svazek: 3 Strana: 0564
Spodček, vz Spodek.

309199   Spodeční Svazek: 3 Strana: 0564
Spodeční, der untere, Grund-, Basis-. S. úd. Rostl., Slb.

309200   Spodek Svazek: 7 Strana: 0749
Spodek. Dělnici spodků (spodních částí obuvi) Us. Rgl. S-ky, Flossholz in Tafeln verbunden. Sl. les.

309201   Spodek, zpodek Svazek: 3 Strana: 0564
Spodek, zpodek, dku, spodeček, spodček, ečku, m. = zpod, zpodní částka (n. dolní), podstavek, der untere Theil, der Boden, die Basis. S. domu, listu (rub), hory, stolu, lodi, košile (Untertheil), stromu, sklenice, figury geometrické (basis). Us. (Jg.). Vrchem i spodkem tu ven šlo. Zlob. S. střídy, jámy (dno), die Sohle, Hř., člunu. Dch. Kde "od spodka do vrchu samučičká přadza naklá- daná ležala. Er. Čít. sl. 68. To dej na spodek. Nabral už na spodku, od spodku, ze samého spodku. Us. Šd. Svršek nepřečkáte a spodek nezederete (říkají ševci o botách jimi udě- laných a když se přece brzo roztrhaly, vy- mlouvají se řkouce: Mínili jsme, že nebe nepřečkáte a zemi nezederete). U Litomš. Dč. Vršky vtáci na hnízdečka, spodky chlapci na pérečka (vzali). Sš. P. 322. — S., spodní mlýnský kámen (V.), kámen lehlý, pevně za- dělaný, na kterém běhoun obíhá, der Boden- stein. Vys. S. vykroužiti, vysaditi. Vys. — S. na stavu tkadlcovském = spodní částka přirážky čili bidla. Us. u Petrovic. Dch. — Spodky = prázdné vory bez nákladu. Um. les. — S., dka, m., ve hře v kartách, důlek, spodník, der Untermann. Já biji spodkem. D. Přihoď spodka. — Spodky, uv, pl, m. = kalhoty, poctivice, nohavice, die Hose. S. k jízdě, die Reithose. Čsk. Jirchové s., wild- lederne Hosen. Dch. Dát klukovi, až se spodky leknou; Natáhnouti komu spodky (dáti mu výprask). Dch. Vz Výprask. Vy- dělal si na spodky (byl bit). Us.

309202   Spodenky Svazek: 10 Strana: 0387
Spodenky = druh vodních kol ve mlý- ně; S. = kola bedněná. Táb. Čes. 1. XI. 60.

309203   Spodepříti Svazek: 3 Strana: 0564
Spodepříti, el, en, ení, unterstützen. — co čím. Mněli, že všecku církev svýma ra- menoma spodepřeli. Jel. Enc. m. 59.

309204   Spodepříti Svazek: 7 Strana: 0749
Spodepříti, absteifen, abspreizen. Nz. — BR. II 697. b. — se nač. Cap. Post. I. 40. — se kde: na stěně. Wtr. exc. — se komu. Zpodepři sě Bohu svému (inniti). BO.

309205   Spodi-um Svazek: 3 Strana: 0564
Spodi-um, a, n., z řec, čerň kostní, uhlí kostní, popel, das Spodium. Rk.

309206   Spodi-um Svazek: 10 Strana: 0387
Spodi-um, a, n. = uhlí z kostí. Sr. Ott. XXIII. 830.

309207   Spodina Svazek: 8 Strana: 0376
Spodina. S. jezera, Schweb. Mus. 1893. 453.

309208   Spodina Svazek: 9 Strana: 0305
Spodina, Grund. Na s-nu něco stavěti. Mus. 1898. 341.

309209   Spodina Svazek: 10 Strana: 0387
Spodina, y, f. = dno u truhly. Hauer 14.

309210   Spodina, y, f Svazek: 3 Strana: 0564
Spodina, y, f., spodek, půda pod ornici n. mrtvá, surová země, der Untergrund, die Grundfläche. Pta. — S. = pata, der Fuss. S. hory. Sš. Oa. 247. Domy stojí na s-ně srázu západné hory. Sš. L. 63. — S. lbová, basis cranii, der Schädelgrund. Nz.

309211   Spodinohltanový Svazek: 7 Strana: 0749
Spodinohltanový, basiopharyngeus. Nz. Ik.

309212   Spodinojazykový Svazek: 7 Strana: 0749
Spodinojazykový, basioglossus. Nz lk.

309213   Spodinový Svazek: 7 Strana: 0749
Spodinový, basilaris, grundständig. S. tepna, arteria basilaris, blána, b. membrana, kosť, b. os., vaz, b. ligamentum, zlomenina, Basalfractur. Ktt. exc. S. listy, Niederblätter. Ves. IX. 36.

309214   Spodiový Svazek: 7 Strana: 0749
Spodiový, Spodium-. S. kamna, pec, roura, prach, zrnko. Šp., Pdl.

309215   Spodit Svazek: 8 Strana: 0376
Spodit = všude vlézti, spouzeti; též s. hřích, mrzutosť v domě (Jevíčko). Brt. D. II. 387.

309216   Spodium Svazek: 7 Strana: 0749
Spodium. Šf. Poč. 137. Družidlo na s., Spodiumsortirmaschine, mlýnek na s., -mühle; drobnozrné, jemně umleté s.; roz- bor, oživování, kvašení, vaření s-dia. Šp.

309217   Spodkář Svazek: 8 Strana: 0377
Spodkář, e, m. = švec n. dělník pracující spodky obuvi. Nár. list. 1896. č. 6. str. 3. Cf. Svrškář (3. dod.).

309218   Spodkářský Svazek: 8 Strana: 0577
Spodkářský. S. práce ševcovská. Naše doba IV. 532. Cf. Spodkář.

309219   Spodkování Svazek: 3 Strana: 0564
Spodkování, n. = brání, přebírání spod- kového uhlí, das Nachreissen, Rauben der in der Sohle gelassenen Kohle, Sohlenstrassen- bau. Hř.

309220   Spodkovice Svazek: 3 Strana: 0564
Spodkovice, e, f., das Bodenleder. Šp.

309221   Spodkovice Svazek: 7 Strana: 0749
Spodkovice, e, f. = usně na spodky, Boden-, Unterleder. Šp.

309222   Spodkovitý Svazek: 10 Strana: 0387
Spodkovitý = tuhý, sporý, silný, zavalitý. Kdýně. Rgl.

309223   Spodkový Svazek: 10 Strana: 0664
Spodkový mlýnský kámen = spodní. Čes. 1. XV. 294.

309224   Spodky Svazek: 3 Strana: 0564
Spodky, vz Spodek (na konci).

309225   Spodky Svazek: 8 Strana: 0377
Spodky = spodní nohavice (podvlékačky) byly známy již v XVI. stol., ale jméno vy- skytlo se teprve v XVII. stol. Wtr. Krj. I. 474.

309226   Spodláčka Svazek: 3 Strana: 0564
Spodláčka, y, f., spodnice, spodní sukně, der Unterrock. U Rychn. Msk.

309227   Spodlený Svazek: 7 Strana: 0749
Spodlený; -en, a, o = podlým učiněný. Orl. VIII. 321.

309228   Spodliť se Svazek: 3 Strana: 0564
Spodliť se = podlým se učiniti, sich ge- mein machen, erniedrigen. Us. na Ostrav. Tč.

309229   Spodňa Svazek: 8 Strana: 0377
Spodňa, ě, f. = spodník, rubáš. Phľd. XIV. 253.

309230   Spodnačky Svazek: 10 Strana: 0387
Spodnačky, pl., f. = spodky. Hauer 14. Sr. Spodňáky.

309231   Spodňáky Svazek: 3 Strana: 0564
Spodňáky, pl., m. = spodní nohavice, podolíkačky, die Unterhose. Slez. Šd.

309232   Spodňáky Svazek: 8 Strana: 0377
Spodňáky. Slez. Věst. op. 1894. 8. S., podznoky, laš. Brt. D. II. 457. — S. = pod- vlíčka, burdák = spodní sukně. Laš. Brt. D. II. 464.

309233   Spodňáky Svazek: 10 Strana: 0387
Spodňáky, vz Podzuvky.

309234   Spodně, zpodně Svazek: 3 Strana: 0564
Spodně, zpodně, komp. spodněji; unten. Kn. lék.

309235   Spodní Svazek: 7 Strana: 0749
Spodní kypření půdy, NA. IV. 73., kva- šení piva, Zpr. arch., křídla brouků, Kk., zuby, Hol., hlas, intervall, kvarta, kvinta, sekonda, septima, sexta, tercie, vládnice (subdominanta). Zv. Př. kn. 19., 21.

309236   Spodní Svazek: 9 Strana: 0305
Spodník karetní = spodek. XVI. stol. Vlč. Lit. I. 405.

309237   Spodní a zpodní Svazek: 3 Strana: 0564
Spodní a zpodní, V., komp. spodnější, superlat. nejspodnější; der untere, Unter-, Boden-. S. peřina, kámen (mlýnský, spodek), břicho (podbřišek), V., pokoje (přízemní), šaty, Har., díl, vrstva, kolo, D., ploska nohy, Kom., strana něčeho, Har., břevno u lodí, plocha, Us., střevo (konečník), kosť, čelisť, Krok., kvasnice, Rk., stavba, der Unterbau, voda, das Grundwasser, půda, der Unter- grund. Dch. S. oddělení silurského útvaru; s. devon, flec uhelná, lias, dogger, malm, čedič. Krč. 388., 481., 535., 661., 662., 673., 679., 711. S. vítr = jižní. Jde s. vítr, bude nám pršeti. U Oloin. Sd. Aby milá věděla, keró cestó půdu. Půdu-li to vrchňéší aneb spod- ňéší, bude plakat, naříkat moja némiléší. Sš. P. 406. Bránice odděluje údy svrchní od spodních. V. S. pohled na lešení, die Unter- sieht des Gerüstes. Dch.

309238   Spodnica Svazek: 8 Strana: 0377
Spodnica, e, f. (slez.), opasek (han.), spodník (uh.), sukna (Přer.), košula (Kroměř., Zábř.) = rubíte ženský, košile od pasu do polovic lýtek. Brt. D. II. 463. Také opľéčko přišité k spodní části (k podolku). Ib. 463.

309239   Spodnice Svazek: 10 Strana: 0387
Spodnice půdy. Mns. Od. 130.

309240   Spodnice, e, spodnička Svazek: 3 Strana: 0564
Spodnice, e, spodnička, y, f., spodní a) peřina, das Unterbett: b) sukně, der Unter- rock. Us. S. (spodní sukně) žertovně: dráž- dilka, kopřivka, krandaška. Šp. — S., spodní prkna na vose. Mor. Šd. — S., spodní po- kryvka na oltáři, superstratorium. Šd. — S., spodní šat vůbec, das Unterkleid. Hý. S. ne- vyšívaná. Sš. J. 287., 289.

309241   Spodniček Svazek: 7 Strana: 0749
Spodniček, čku, m. Karetní s. Zbrt. Hry 234.

309242   Spodníček Svazek: 8 Strana: 0377
Spodníček, čku, m. = věnec perlový, na němž ležela korunka. Wtr. Krj. I. 102.

309243   1. Spodník Svazek: 3 Strana: 0565
1. Spodník, a, m., sedlák ve hře šachové, der Untermann. V. — S. v kartách — spodek, důlek, Reš., Mus. 1864. 34.

309244   2. Spodník Svazek: 3 Strana: 0565
2. Spodník, u, m., něco spodního ku př. přísadek u včelních úlův, das Untersätzchen, die untere Schachtel. — S., na Slov. = a) podolek, der Untertheil, b) rubáš. Plk.

309245   2. Spodník Svazek: 7 Strana: 0749
2. Spodník = rubáš (spodní čásť košile). Také mor. Brt. L. N. II. 121. — S. = spodní kotel, Unterkessel. Šmr. 23. S., Fussraum, m. (beim Meiler). Sl. les.

309246   Spodník Svazek: 8 Strana: 0377
Spodník, u, m., vz Spodnica (3. dod.).

309247   Spodník Svazek: 10 Strana: 0387
Spodník, u, m. S. kosy. Vz Rožeň.

309248   Spodňucha Svazek: 8 Strana: 0377
Spodňucha, y, f. = spodnička. Studénka. Hledíková.

309249   Spodoba Svazek: 3 Strana: 0565
Spodoba, y, f., spodobování, n., assimi- latio, die Anähnlichung (der Laute). A) S. samohlásek. Samohlásky v jednom a témž slově zachovávají vespolek jistou vzájemnosť. Zájemnosť tato záleží v tom, že se před- cházející samohláska spravuje povahou sa- mohlásky následující. Je-li v zadní slabice i, í, e (je), ě, tedy se samohláska předchá- zející přehlasuje (vz Přehláska), jinak pře- hláska místa nemá: bádati — pobízeti, čad — čediti, ďas — děsiti, jarý — jařina n. jeřina, Jan — Jene, čapka — čepice, šlapati — šle- pěje, hovado — hovězí, játra — jitrnice, svatý — světější — světice — světiti, úřad — úřední, vázati — věziti — vězeti, knížecí — knížata, štěstí — šťastný, deset — desátý, devět — devátý, paměť — památný, pečeť — pečátko, jehně — jehňata. Kz. 6. vyd. 11. Spodobování jest v češtině hlavní obranou proti záplavě, kterou by přehláska, kdyby sama šířiti se mohla, způsobiti musila. Kdyby jí nebylo, říkali bychom: jevor, jero, čes, děs, žeba atd. m.: javor, jaro, čas, ďas, žába. K tomu se schylovalo skutečně v 13. a 14. století, když přehláska s mladistvou silou rej svůj po jazyku našem provozovati po- čala. Jediné zákon spodoby v řeči naší hluboce zakořeněný mohl ji v tom zastaviti. Boj tento nicméně neudolal přehlásky tou měrou, aby se spodobě na vzdory někde nebyla usadila. Toť jest příčinou nespodo- bených tvarů nynějších: čekati, česati, jeřáb, jestřáb, šeptati, šeplati (ač: šaptlavý, Us.) atd. Největší však převrat ve spodobě učinilo mizení jotace a tuhnutí kmenův. Mi- zením jotace ztvrdly jmenovitě samohlásky v zadních slabikách a souhlásky slabiky zavírající a účinek změny té hned se ukázal ve kmenech. Až do 14. stol. čteme obecně: čiesť, čésť, od té doby: čásť; starší přiéti, smiéti atd. přešlo v přát, smát proto, že odpadnutím i ztvrdlo závěrečné t. Jakmile rozdíl mezi y a i v mluvě slyšitelně zmizel, přestaly též spodoby na tom visící: odolali m. odolieli, měšťanín m. měštienín; slyšáni m. slyšieni atd. Od 14. stol. nastává i tuh- nutí kmenův t. j. samohlásky v nich se na- cházející zbaveny byly prvotné své proměn- livosti. Jest to úkaz v přírodě vůbec se jevící. Ku př. ve slovech: světější, světiti, světice jest ě právě tak ustálené jako a v: svatý, svatě, svatí. (Rozmluvy str. 64.). Při novějších tvořeních se spodoba zcela zanedbává, jelikož slyšeti i: svatější, sva- tina, svatnice. Třesu časuje se nyní skoro veskrze s e; jinak bylo do 14. stol., kdež se a a e střídala zcela dle přípon: třasu, třésieši, třésie, třésiemy, tř?siete, třâsú atd. Obecná mluva obchází tvary spodobené také tím, že slovesa 1. třídy převádí do třídy druhé, což i ve spisovné řeči již od 13. stol. z části se děje: tnu, tna, tnul, tnouti, tnuv, tnut (m. títi, ťal, ťat). Jir. Vz jednotlivé sa- mohlásky. — B) S. souhlásek záleží v tom, ze před souhláskou jasnou opět jasnou a před temnou zase jen temnou vysloviti lze a kdyby byla tedy skupenina složená z temné a jasné souhlásky, musí se jedna z nich spo- dobniti, obyčejně předcházející s tou, která následuje. Ku s. nutí ústrojí fysiologické, jemužto buďto nemožno aneb obtížno jest jisté skupeniny hlásek vysloviti. Když jest vyslovení naprosto nemožno, jest s. nutné, na př. souhláskové skupení sh nelze vyslo- viti, shoda vyslovuje se tedy zhoda nebo schoda. Pakli vyslovení sousedících hlásek obtížné, nikoli nemožné, pak jest každému jazyku zůstavena svoboda, aby spodobňoval n. nespodobňoval. Za takové dobrovolné s. pokládáme také přehlasování slovanské a zvl. české. Gb. a) U vyslovování přechází prvá v jinou a sice proměňují se 1. jasné souhlásky: b, d, ď, g, h, v, z, z, dz, dž, z před temnými: p, t, ť, k, ch, f, s, š, c, c, š v temné, na př. hloubka zní hloupka, hádka jako hátka, knížka jako kníška, z cesty jako s cesty, v potu jako f potu, lehký jako lechký; 2. temné souhlásky před jasnými v jasné, čili: p v b, t v d, í v ď, ch v h atd., ku př. svatba zní jako svadba, prosba jako prozba k zámku jako g zámku, s darem jako z darem, Kz.; 3. nosové n před retným b zní zvukem retněho m; hanba jako hamba, honba jako homba. Zk. — b) V některých slovech připodobuje se druhá souhláska k sou- hlásce prvé: shodím zní jako schodím, shoda jako schoda, shníti jako schníti. shořeti jako schořeti, shon jako schon, tedy vůbec při skupenině sh. Gb. Hl. 92., Zk. — c) Jasné souhlásky na konci slov znějí zvukem sou- hlásek temných: lev jako leť, led jako let, muž jako muš, jez jako jes, zub jako zup, sníh jako sních atd. Zk. Příčinou toho jest, že náš pravopis jest více etymologický než fonetický. Gb. Toto vyslovování je však v češtině zajisté jen dialektické; z pravidla dosti zřetelně se rozeznává i v takovém případě dub a dup', věz a věš, pod a pot atd. Kts. 12. — Vz ještě Gb. Hl. 91. - 93., Bž. 37. a také S. Ň. VIII. 650.. 655. — Pozn. 1. Výjimkou zůstávají v češtině a ve slovanštině beze spodobení skupeniny tem- ných souhlásek s v; rozeznáváme i ve vý- slovnosti dvoje a tvoje, zvoliti a svoliti, zvážiti a svážeti, žvýkati a švihnouti atd. Ale v nářečí doudlebském mění se v za temnými souhláskami v f: k fám = k vám, tfůj = tvůj, králoťství atd. (Kts. 9., 15.). Gb. Hl. 92. Cf. Bž. 37. — Pozn. 2. Některá slova dvojako se píší, jednak etymologicky (sbor, zkaziti, způsob), jednak foneticky (zbor, skaziti, spůsob). Gb. Hl. 92. — Pozn. 3. Nevíme-li, jakou by souhláskou, jasnou-li či temnou mělo některé slovo se psáti, poznáváme to nejsnadněji, změníme-li slovo tak, aby se pochybná souhláska do- stala mezi dvě samohlásky. Jak tuto zní, tak ji třeba i před souhláskami psáti: křeh- ký — křehounký, Bůh — Boha, prosba — prositi, plod — plodu, plot — plotu (tedy ne dle vyslovování: křechký, Bůch, prozba, plot m. plod). Kz. — S. syntaktická. 1. 8. pádů ve starších památkách písemných a v řeči lidu dosti obyčejná. Genitiv totiž na pádě předložkovém nebo na instrumentale visící spodobuje se druhdy těmto pádům. Kázal se k hrobu sv. Mariji Magdaleně vésti Pass. 547. Vstavše k svatému Pankráci hrobu šli. Pass. 85. Povinen jest státi ke dni sviečkám Tov. 52. Tudiež na tej sieni sklepě slunce, měsíc, při tom hvězdy stviechu. Kat. 984. Veliké hromady jsem viděl, že by jich na množství tisíců vozích neodvozil. Kom. L. 72. O sv. kříži nalezení. Pass. 367. Jakožto jest po smrti její otci na ni spravedlivě spadlo. Půh. br. I. 2. f. 107. Po hodu jede- nácte tisíc děviciech. Arch. I. 27. Po matce božie na nebe vzetie. Chron. 458. Na toho jsme zaručili obapolně pod toliko penězi ztracení. Půh. I. 238. Hrom vyskočil vrchem kostelem. Let. 458. Město bylo ozdobeno množstvím ulicemi dlouhými. Anth. L 118. Jsem smlúvu učinil se svými sestrami pod základem stem hř. Půh. II. 500. Ješto jest po mém otci smrti na mé spravedlivě spadlo. Půh. II. 358. Čtvrtý den po pánu Stiboru smrti. NB. Tč. 263. Pokutou hrdla stracením ztrestán býti má. Bdž. 187. — V některých krajinách mor. a čes. mluví lid pravidelně: Před sluncem východem. Po slunci západu; Spokojil jsem se kouskem chlebem. Rukou (m. ruky) dáním. Aby Bůh syna mého osvítil darem Duchem svatým. Šel po jedné straně řece. Seděl v hospodě při sklenici vodě. Leží na hrstce slámě. Před koncem listo- padem. Pod hrdlem ztracením. Po senách dě- lání. Jede ke hroznám sbírání. Náš sládek nerozumí tom' sladom dělání. — 2. Číslovky základní od pěti počínajíce jsou původem svým substantiva; skloňovala se tedy podlé vzoru Kosť a pojila se ve všech pádech s genitivem: Před šesti dní. Anth. I. 80. Nabyly-li tudíž číslovky v pádech nepří- mých z nenáhla platnosti a moci adjektivné, podrževše při tom tvar substantívný, ne- můžeme si to jinak vysvětliti nežli zpětnou assimilací pádův. Říkalo se tedy nejprve před šesti dněmi, z čehož pak vzniklo naše před šesti dněmi. Tvar genitívni zavládl ve všech pádech nepřímých, jako genitivy ko- lika, mnoha. Přijeli jsou do Paříže s tisícem pěších (Anth. II. 161.) jest vazba původní. Spodobu máme ve větách: Za našeho věku jiný kroj jest než byl před sta lety. Anth. II. 202. Táhne na pomoc s několikonácti sty koňmi a některým tisícem pěšími. Anth. II. 80. — Přesné logické vazby jsou: Koráb s mnohem lidí n?, moři tápá. Pass. V málu dní. Št. N. 130. Jel do města s málem lidí. Výb. I. 143. Kdo slýchal o toliku králův. Zk. Skl. 140. — Z původních vazeb těchto vzniká s. činem čtverým, a) Genitiv spodo- buje se pádu číslovky neurčité tvaru původ- ního. Ve mnozě jsem zemiech byl. Výb. I. 118. Po několicě letech. Arch. I. 161. — b Neurčitá číslovka mnoho a koliko zůstává nesklonnou a genitiv se spodobuje žádanému pádu číslovky. Po mnoho dnech. Pass. 573. Po mnoho časích. Půh. I. 285. Po několiko dnech jeho sv. Basilius navštívil. Pass. 170. Vz Mnoho, Koliko, Několiko. — c) Neur- čitá číslovka (mnoho, koliko) objevuje se ve všech pádech s koncovkou genitivu a genitiv závislý spodobuje se žádanému pádu číslovky. Mluvil o tom s mnoha lidmi. Us. S kolika vozy. Žer. L. I. 104. Vz Mnoho, Kolik. — d) Číslovky neurčité berou na se tvar ad- jektivný. Přitáhl s mnohými Němci. Let. 47. Po mnohých časiech. Pass. 375. Po ně- kterých dnech. Pass. 230. V malých dnech umřel. Pass. 244. Cf. V drahně letech se nesběhlo. Žer. Záp. II. 46. — Subst. půl a čtvrť měla by se dle přesných zákonů skladby logické ve všech pádech pojiti s genitivem. Avšak genitiv spodobuje se v pádech nepřímých žádanému pádu těchto substantiv, při čemž půl zůstává nesklon- ným, čtvrť se buď skloňuje buď neskloňuje. Před půl letem. Vrat. 138. Po čtvrť letě. Vrat, 96. V tom čtvrti létě. Arch. I. 199. Ví Čtvrť, Půl. — 3. Komparativní genitiv z vratného zájmena sebe spodobuje se tím způsobem pádu svého komparativu, že se zaměňuje v zájmeno přisvojovací. Protiví se lidem sobě rovným i svým (— sebe) starším. Št. N. 161. — Opačná s. demon- strativa. Rudolf těm zemiem (těch zemí), kterýmž chce, nikdy jich jest neměl. Výb. I. 439. — Za s-bu můžeme pokládati genitiv adjektiva výrokového táhnoucího se k pod- metu zájmena rodu středního. Vz Co, 6 (Slovn. I. 139. b.). Nic — 4. Sloveso řídící a infinitiv splývají v jedno, pročež doplněk závislý na infinitivě nespravuje se tytýž co do pádu infinitivem, nýbrž slovesem řídícím. Dáti jim všeho nechtěl. Tov. 90. Styděl se toho před Bohem i pomysliti. Št. N. 169. Jechu se všichni pravdy tajiti. St. skl. IV. 359. Naučich sě čísti hodinám sv. Mařie. Výb. I. 509. Vz Infinitiv (I. 578. a.). Shoda (III. 329. b.). — 5. Partitivnosť děje attra- huje k sobě partitivnosť předmětu (gt. parti- tivus za přesně logický akkus.). Z té pří- činy vážou se s genitivem některá slovesa složená s předložkami: na, od, po, pod, při. Vlasta na kůň sedla a meče sobě podati kázala. Háj. 8. Potáhneš-li na húslech jed- něch strunu výše, potáhnútiť i bardunóv. Št. N. 282. Jiný řetězu sobě potěžkával. Kom. L. 80. Též toho neštěstí pocítil. Žer. Záp. II. 20. Syn božie pochválil viery jeho. Št. N. 326. Vz Postoupiti, Potrpěti, Polep- šiti, Posilniti, Potvrditi, Povýšiti, Poctiti, Pozdvihnouti, Nakloniti, Nasaditi, Přičiniti, Přizdvihnouti, Odložiti. — 6. Plnosť a sy- tosť děje attrahuje k sobě genitiv předmětu, podlé analogie slov plnosť a sytosť hmotnou označujících (pln, syt čeho, naplniti se čeho). Co jsem se nažala, snopů navázala; Tí sed- láci ubozí, což se oni navozí kamene. Er. P. 329., 426. Dosti som sa natlačil bláta. Zpěv. 1. 120. To sme se toho žita namlátili! Us. — Brt. v List. filolog. II. 120.— 126. (Vz tam více příkladů), v Mtc. 1872., 1873. 66., 1878. 29., 1879. 147. Cf. článek Attrakce v S. N.

309250   Spodoba Svazek: 7 Strana: 0749
Spodoba jasných a temných souhlásek. Vz Kvř. Ml. 22. V Chodsku. Cf. List. fil. 1891. 44, 427. Cf. Mkl. aL. 192., 295., Vm. ad Mkl. aL. 29., 37., List. fil. III. 95 , Ott. IL 908., Gb. Ml. I 26. nn. — S. syntaktická. Cf. Jir. Nkr. 6., List. fil. II. 121., Brt. S. 3. vd. 17. 15. Zjevila se faleš v tolařích dělání. Dač. I. 139. Zas to máte v polovici záplatě. U Dobrušky. Vk. — O spodobě genitivu přívlastkového k pádu jména řídícího. Jako ve starší řeči spisovné, tak v řeči lidové posud všude na Moravě i ve Slezsku velmi často, ba pravidelně spodobuje se genitiv pří- vlastkový k pádu jména řídícího: Tú kapkú vodú všecko žene (mlýn i pilu). V kapce mléce si to uvaří. Nejsmy su všeci stejně obdařeni darem duchem svatým. Jezdí párem koňma. Jel sem tam paru koňmi. Štyrma párama vołma. Toho potřeba k ry- bám chytání. Na sečku řezání. V zemáky ohŕňaní, v trnky trhání, v sena dělání to bylo. Ležéł na kusi hrachovině. Na tom kúsku poli měli zme sto měchů zemáků. Socha stójí na prostřeď kostele. Byli sme v polovici cestě. Po panu nebožčíku děkanu smrti umřel Býł o kůrce suchém chlebě. Byli zme při trnkách vařéní. Před koncem masopustem. Mam dosť práce s tým pepřem tłučéním. Brt. D. 183. Ad str. 566. b. 4. Jsme nestatečni bojiece se chvály světské ztratiti. Hus I. 455.

309251   Spodoba Svazek: 9 Strana: 0305
Spodoba. O s-bě pádu na Hořicku. Vz Hoř. 86. Na Hornoostravsku vz v Lor. 16.

309252   Spodoba Svazek: 10 Strana: 0387
Spodoba. Přijel párem koňna; Umřel sešlostí věkem; Při slunci západu. Kšť. Lid. 7. Sr. Ott. XXIII. 831. S. pádů (ve větě) v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 126.

309253   Spodobati se komu Svazek: 3 Strana: 0566
Spodobati se komu, ähnlich sein; zalí- biti se komu, gefallen. Keď sa tej (rodině) s-báš, s-báš sa i mně; Že sa mi ten šuhaj s. nemôže? Sl. ps. 27., 328.

309254   Spodobení Svazek: 3 Strana: 0567
Spodobení, vz Spodoba.

309255   Spodobitelnosť Svazek: 3 Strana: 0567
Spodobitelnosť, i, f., die Assimilirbar- keit. Nz.

309256   Spodobiti Svazek: 7 Strana: 0749
Spodobiti, abbilden. Dch., Kos. Staří spodobovali si hněv, an kráčí . . . Jrsk.

309257   Spodobnánie Svazek: 7 Strana: 0749
Spodobnánie = spodobnění. Sv. ruk. MM. 294. ř. 10.

309258   Spodobnitelnosť Svazek: 3 Strana: 0567
Spodobnitelnosť, i, f., die Assimilirungs- fähigkeit.

309259   Spodobnitelný Svazek: 3 Strana: 0567
Spodobnitelný, assimilirbar, assimili- rungsfähig.

309260   Spodobniti se jak Svazek: 7 Strana: 0749
Spodobniti se jak. Cizí slovo spodob- ňuje se buď dle hláskosloví českého, buď přeloží se veskrz v řeč národní. Hš. Sl. 145.

309261   Spodobniti, zpodobniti Svazek: 3 Strana: 0567
Spodobniti, zpodobniti, il, ěn, ění, spo- dobňovati = podobným učiniti, assimiliren, ähnlich machen. — co čemu. Těla rostoucí přijímají jisté hmoty, které (sobě) spodob- ňují. Rostl. I. a. 27. — co s čím. Kdo po- vahu svou s-li s povahou Krista. Sš. J. 109.

309262   Spodobňování Svazek: 7 Strana: 0749
Spodobňování u rostlin, v lučbě. Vz Ott. II. 908, II. 98., Schd. II. 220., Hg. 23.

309263   Spodobování Svazek: 3 Strana: 0567
Spodobování, n. S. souhlásek etc. Vz Spodoba.

309264   Spodobovaní Svazek: 8 Strana: 0377
Spodobovaní souhlásek. Vz Gb. II. ml. I. 321.

309265   Spodobování Svazek: 9 Strana: 0461
Spodobování souhlásek v XV. stol. u Vel. Meziříčí. Vz Mšín. 6.

309266   Spodobrvnatý Svazek: 8 Strana: 0377
Spodobrvnatý. S-tí nálevníci, hypotricha, Ott. VIII. 820.

309267   Spodobrvnatý Svazek: 10 Strana: 0387
Spodobrvnatý nálevník, hypotricba. Ott. XVIII. 809.

309268   Spodoměška Svazek: 3 Strana: 0567
Spodoměška, y, f. rhisophysa, živočich puchýřonosný. Krok. III. 517.

309269   Spodovodní Svazek: 3 Strana: 0567
Spodovodní kolo (spodál), unterschläch- tiges Rad. Sedl.

309270   Spodpírati Svazek: 3 Strana: 0567
Spodpírati, spodepříti, el, en, ení, unter- stützen. — co čím: pavlač pilíři.

309271   Spodrývati Svazek: 3 Strana: 0567
Spodrývati, unterwühlen. — co. Prase stromy spodrývá. Lom.

309272   Spodsívati Svazek: 3 Strana: 0567
Spodsívati, zusammensieben. — co kam: v hromadu. Ros. — čeho. Ten (veliký jedlík) toho s-vá (sní. Vz Spodoba, 6.). Dch.

309273   Spodtínati co Svazek: 10 Strana: 0387
Spodtínati co. Kom. Did. 3.

309274   Spodumen Svazek: 3 Strana: 0567
Spodumen, u, m., nerost. Vz Bř. N. 175., Schd. II. 44., S. N.

309275   Spodumen Svazek: 10 Strana: 0387
Spodumen, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 838.

309276   Spodvižník Svazek: 3 Strana: 0567
Spodvižník, a, m. = soupeř, colluctator. Vký.

309277   Spodvraceti Svazek: 3 Strana: 0567
Spodvraceti, el, en, ení; spodvrátiti, il, cen, cení; spodvracovati, umstürzen. — co čím. Něčí domy s. Br. S. zeď pakami. Zemětřesení místy i města zpodvracelo. V.

309278   Spohanělosť Svazek: 3 Strana: 0567
Spohanělosť, i, f., die Verheidung, das Heidnischwerden. Jg.

309279   Spohanělý Svazek: 3 Strana: 0567
Spohanělý, heidnisch geworden. Jg.

309280   Spohaněti Svazek: 3 Strana: 0567
Spohaněti, čl, ění, heidnisch (ein Heide) werden. Bern.

309281   Spohanilosť Svazek: 3 Strana: 0567
Spohanilosť, i, f. = spohanělosť. Troj.

309282   Spohanilý Svazek: 3 Strana: 0567
Spohanilý, heidnich (gesinnt). Lom. Byl drobet s. a heretik. Drsk.

309283   Spohlavkovati Svazek: 3 Strana: 0567
Spohlavkovati, abohrfeigen. — koho jak: až do krve. Ros. — co: práci (leda- bylo odbyti, abfertigen). Sych.

309284   Spohřebovati něco Svazek: 3 Strana: 0567
Spohřebovati něco = zničiti. U Kromřž. Bkř.

309285   Spohřebovati sa s čím Svazek: 7 Strana: 0749
Spohřebovati sa s čím. S-váł sa baj s lávkum (spadl i s lávkou). U Star. Jičína VIII. — něco = shoditi a rozbiti. Ib. VIII.

309286   Spochabiti Svazek: 7 Strana: 0749
Spochabiti = zblázniti. Slov. Phľd. XI. 315. 494

309287   Spochýliti Svazek: 3 Strana: 0567
Spochýliti, il, en, ení, spochylovati, nei- gen. — co kam.

309288   Spochytiti Svazek: 3 Strana: 0567
Spochytiti, il, cen, ení; spochycovati, fangen. — sobě čeho. Jel.

309289   Spoj Svazek: 3 Strana: 0567
Spoj, e, m., spojení, die Verbindung, Kommunikation, das Gefüge, Band, der Zu- sammenschluss. Dch. S. lidské společnosti působí rozum a řeč. Kmp. Zákony s. (světa) spravují. Mus. III. a 91.

309290   Spoj Svazek: 10 Strana: 0387
Spoj, e, m. = vzájemnosť Klc. (List. fil. 1905. 246. ).

309291   Spoj sloví Svazek: 3 Strana: 0570
Spoj sloví, n. = skladba, die Syntax. D.

309292   Spojba Svazek: 3 Strana: 0567
Spojba, y, f. = spojení, die Verbindung; kommunikace, die Kommunikation. Rušení, čára, opatření, poměry, zastavení, zahájení s-by; s. obchodní; s-bu míti, zaraziti, ob- noviti, zaříditi. Dch. S-ba s Kristem; Leč první s. převládá; Poslední s. (slov) zdá se více příležita býti; V nejužší s-bu s ně- kým vejíti; Viděli v něm (v Markovi) s-bu církve židokřesťanské s církví pohanokře- sťanskou; S. Krista s církví v manželském snubě se ozračuje; Pro neodlučnou s-bu nejsvětější trojice úcta ta se na všecky tři osoby odlívala; Smrť tělesná nemůže té s-y rušiti. Sš. I. 98., II. 42., 178., 219., Sk. 148., J. 4L, 89., 111. (Hý.).

309293   Spojčávať Svazek: 7 Strana: 0750
Spojčávať, in der Menge ausleihen. Slov. Bern.

309294   Spojčovať Svazek: 7 Strana: 0750
Spojčovať, vz Spojiti. Slov. Bern.

309295   Spojebně Svazek: 3 Strana: 0567
Spojebně, kommunikativně. A tudy s. a soudružně mluví (s námi). Sš. Sk. 194.

309296   Spojebnictví Svazek: 3 Strana: 0567
Spojebnictví, n., das Kommunikations- wesen. Dch.

309297   Spojebný Svazek: 3 Strana: 0567
Spojebný, Kommunikations-. S-né pro- středky. Dch.

309298   Spoječník Svazek: 3 Strana: 0567
Spoječník, u m , hoblík dlouhý ke spoj- kám, der Fughobel. Jg.

309299   Spoječnosť Svazek: 3 Strana: 0567
Spoječnosť, i, f., syndetische Satzver- bindung. Nz.

309300   Spoječný Svazek: 3 Strana: 0567
Spoječný, syndetisch. S. hrany, Kombi- nationskanten. Nz.

309301   Spojek Svazek: 3 Strana: 0567
Spojek, jku, m., spojeni, das Zusammen- gefügte, der Zusammenhang. Jg.

309302   Spojek Svazek: 7 Strana: 0750
Spojek = spojka, tvar složený v mine- ralogii. Presl.

309303   Spojem Svazek: 3 Strana: 0567
Spojem, jmu, m., die Hecke. Šm.

309304   Spojene Svazek: 3 Strana: 0567
Spojene, legato, v hudbě. Dch.

309305   Spojeně Svazek: 10 Strana: 0387
Spojeně = v jednotě. S. se v duchu ustaviti s vuolí boží. Chč. S. I. 35b.

309306   Spojenec Svazek: 3 Strana: 0567
Spojenec, nce, m., der Verbündete, Bun- desgenosse. Sych.

309307   Spojenec Svazek: 7 Strana: 0750
Spojenec, nce, m., synaptus, brouk. Kk. Br. 205.

309308   Spojenecký Svazek: 7 Strana: 0750
Spojenecký, Verbündeten-. S. knížata. Proch. S. smlouva (alliance). Vz Ott. I. 914.

309309   Spojenectví Svazek: 10 Strana: 0387
Spojenectví, n. Celní s. Nár. list. 1904. č. 38. 17.

309310   Spojení Svazek: 7 Strana: 0750
Spojení. Přímka jest nejkratší spojení dvou bodů. Us. Pdl. S. poštovní, telegra- fické, Kř., duše s tělem. Hlv., grammatické. Mus. S. veršů řádkové, rýmoprosté či prosté, rýmové, stancové, tercinové. Dk. Poet. 299., 417., 426. S. duchem, geistige Vereinigung. Dch. Slovo to přichází jen v tomto spo- jení. Us. Pdl. S. národa v jediný celek po- litický. J. Lpř. S. znaků stenografických bezprostřední, široké (volné), úzké (těsné). Us. S. kostí pohyblivé či kloubní, Gelenk- verbindung, nepohyblivé. Šv. 12. S. na vlak lépe: k vlaku. Vm.

309311   Spojení, n Svazek: 3 Strana: 0567
Spojení, n. = svazek, spoj, die Verbin- dung, Kommunikation, die Fügung, Zusam- menfügung, Vereinigung, Verknüpfung, Fuge, das Band. V hromadu s. = trámu s trámem (ve stavení), prkna s prknem. V. S. kostí, Ja., svazových žil. D. S. písmen hranaté, okrouhlé. Nz. Spojeni (v horn.) na čep, die Zapfenverbindung, kosným řezem, der dia- gonale Schnitt, muffové či objímkové, die Muffverb., na plát, die Uiberplattung, Auf- plattung, na příraz, der stumpfe Anstoss, na výkruž (výkružové), die Einscharung, na zub, die Zahnverbindung. Bc. Pevné s., die Verkettung. Dch. S. not. Hud. Bytelné s. božství s člověčenstvím; Základ a osnova s. Sš. J. 62., 242. S. zjevné, skryté; příčinné, účelné (vět); nauka o spojování vět; s. pro- povědí, slov. Nz. Spojování nebo splývání dvou v jednom slově se stýkajících samo- hlásek v jednu dlouhou k odklizení průzevu středoslovného slove stahováni. Bž. 26. Buď mně přitovaryšen s-ním viery. Hus III. 33. Vz Sbojba, Pospoj. — S., spřátelení, smlouva, die Vereinigung, Verbindung, das Verhält- níss. S-ní tajné, skryté, zjevné. Nz. S ním v bližší s. postaven. Leška. S. manželské (manželství; 2. spáni, der Beischlaf). V. Bytné a podstatné Krista s věřícími s. Sych. S. obchodni, die Geschäftsverbindung. Nz. S. prostředečné, bezprostředečné. Nz. S-ní s někým přetrhnouti. Bs. S někým ve s-ni býti, vejíti; s. s někým udržovati, míti; ve s. s někým trvati. Dch. Abychom nemyslili, že Bůh s tvorem v přírodně s. vejíti může; Ustavičně ve spojení bytném s božstvím ostávati. Sš. J. 242., L. 48. A toho spojení božstvie s člověčenstvím není hoden Jan roz- vázati; Skrze řemen, jímž obuv sě k noze přivazuje, rozumie se s. člověčenstvie Kri- stova s božstvím. Hus II. 22. — S. jedněch planet s druhými. Měsíc jest ve s. se slun- cem. Us.

309312   Spojenina Svazek: 3 Strana: 0567
Spojenina, y, f., něco spojeného, das Stätige. Sedl. Geom. 4. Nepochopitelné s-ny snové mívají ráz fantastický. Kapras: O spaní a snu.

309313   Spojenina Svazek: 7 Strana: 0750
Spojenina tonů, Dk., pocitů (jednota). Mus. 1888. 202.

309314   Spojenkyně Svazek: 7 Strana: 0750
Spojenkyně, ě, f., die Verbündete. Světz. 1. 281.

309315   Spojenolupeny Svazek: 3 Strana: 0567
Spojenolupeny, srostlolupený. S. okvěti, gamophyllum. Rostl. I. a. 66.

309316   Spojenonitní Svazek: 3 Strana: 0567
Spojenonitní rostl., gamostemones. Slb. XLVI., Rostl. I. b. 96.

309317   Spojenoprašný Svazek: 3 Strana: 0568
Spojenoprašný. S. rostl., gamantherae. Slb. XLVI.

309318   Spojenosť Svazek: 3 Strana: 0568
Spojenosť, i, f., spojení, die Verknüpfung, der Zusammenhang. Kom. Železo a po něm měď mají největší s., nejmenší však tuhosť. Rostl. Metonymie jest tropus, jímž měníme slovo za slovo nebo věc za věc pro ze- vnitřní s. Kom. S. míti s něčím. J. tr. S. věcná, die Realunion, osobná, die Personal- union. Nz.

309319   Spojenství, n Svazek: 3 Strana: 0568
Spojenství, n., der Aggregationszustand, Verkehr, die Allianz. Šm., Dch.

309320   Spojenstvo Svazek: 10 Strana: 0387
Spojenstvo, a, h. S. lidí řemeslných. Mus. 1904. 220.

309321   Spojený Svazek: 3 Strana: 0568
Spojený; spojen, a, o — sloučený, svá- zaný, složený, vereinigt, verknüpft, zusam- mengefügt. Jg. Vz Spojiti. Více domů s-ch. V. Doufajíce ve s-nou sílu. Ráj. S-né údy (maličko srostlé). Rostl. S. díly neprostře- dečně n. pomocí jiného dílu sloučené ku př. pouzdra prašníková u lilije, tulipánu. Rst. 494. Spojené obce severoamerické. Vz více o nich v S. N. Kdož by z dvojí n. z trojí pře aneb i více (kteréžby nebyly spolu s-né a sebe se nedotýkaly) pohnal jedním pů- honem, ten půhon bude zdvižen. Zř. F. I. D. II. S-nými silami, mit vereinten Kräften, viribus unitis. J. tr. — čím: jhem, Reš.; přá- telé láskou spojení, Sych., přátelstvím. Já jemu s na budu pravým poslušenstvím. Hus III. 33. Jím jest s-no křesťanstvo. Hus I. 245. — jak. Tělo s. po všech klúbiech. ZN. —- s čím: Dřevo s dřevem s-né. Us. Vojska římská se syrskými spojená. Flav.

309322   Spojený jak Svazek: 7 Strana: 0750
Spojený jak: nerozlučně. Us.— s kým čím. Příbuzenstvím s někým s-ný. Mus. — čím več. Národové láskou křesťanskou měli s-ni býti v jednotu. Šmb. Verše spo- lečným rýmem v jedno s-né. Jir. — s čím. Ta cesta byla by s-na s útratami, zbytečně m.: byla by s ú-mi. Brt. S. 3. vd. 179.

309323   Spojený. S Svazek: 10 Strana: 0387
Spojený. S. státy. Vz Ott. XXIII.

309324   Spojice Svazek: 7 Strana: 0750
Spojice, e, f., Verbindungslinie, f. Ssk Vz Spojnice.

309325   Spojídati co Svazek: 10 Strana: 0387
Spojídati co. Stern. Poh. 63.

309326   Spojidlo Svazek: 3 Strana: 0568
Spojidlo, a, n., čím se něco spojuje, das Band, Bindemittel, Konnektiv, die Nath. Nz., Jg., Sal., Krok., Ja., Kk. 49. S. v bot. (connectivum), čásť prášníku mezi oběma pytlíčky ležící, obyčejně uzounká, ale někdy silně do šířky a napříč vyvinutá, jako u šal- věje. Das Konnektiv. Čl. Kv. XXVII. Cf. Rst. 494.

309327   Spojílkování Svazek: 7 Strana: 0750
Spojílkování, n. Malicherné s., klein- liche Vereinsmeierei. Dch.

309328   Spojily Svazek: 3 Strana: 0568
Spojily, dle Dolany, němec. Spojil, ves u Pardubic. PL.

309329   Spojímati Svazek: 3 Strana: 0568
Spojímati = spojiti, připustiti, zusam- menlassen (zur Begattung). — koho: osly, Aesop, ženy. Br. — koho v co: koně v uzdu, fassen. Tur. kron. — se = v man- želství vstoupiti. Jg.

309330   Spojina Svazek: 3 Strana: 0568
Spojina, y, f., spojitá veličina, eine kon- tinuirliche Grösse. Nz.

309331   Spojisko Svazek: 7 Strana: 0750
Spojisko, a, n., Knoten-, Vereinigungs- punkt, m. Loos.

309332   Spojislovce Svazek: 3 Strana: 0568
Spojislovce, e, n. = spojka, das Binde- wort. Šm.

309333   Spojiště Svazek: 3 Strana: 0568
Spojiště, ě, n., místo, kde se více věcí spojuje, der Vereinigungspunkt, Knoten- punkt, Verbindungspunkt, Nz., Dch, Čsk. S. železné dráhy. Dch. Ten spolek slouží za s. mužům učeným. Pal.

309334   Spojitel Svazek: 3 Strana: 0568
Spojitel, e, m., der Einiger. Dch.

309335   Spojitel Svazek: 7 Strana: 0750
Spojitel sňatku. Pož. 283. S. řemenový (spojka ř-vá), Riemenverbinder, m. Šp.

309336   Spojitelka Svazek: 3 Strana: 0568
Spojitelka, y, f., die Ľinigerin. Us.

309337   Spojitelnosť Svazek: 3 Strana: 0568
Spojitelnosť, i, i., die Vereinbarkeit. Ja

309338   Spojitelnosť Svazek: 9 Strana: 0305
Spojitelnosť. Kor. jes. 171.

309339   Spojitelný Svazek: 3 Strana: 0568
Spojitelný, vereinbar, vereinbarlich. Aqu., Ja., Dch.

309340   Spojiti Svazek: 3 Strana: 0568
Spojiti, spoj, je (íc), il, en, ení; spojovati (spojívati, Jg.) = v hromadu pojiti, sjedno- titi, svázati, sloučiti, spolčiti, vereinigen, zusammenlügen, binden, vereinen, knüpfen, anfügen, falzen. Jg. S. místo spoliti od spol, vz L. Ht. — co: nohy, Ros., barvy. D. S. vojsko. Dch. A co pán Bůh spojí, žádný nerozpojí. Sš. P. 787. Co Bůh spojil, toho člověk nerozlučuj. Us. Hý. Točenice vlasy spojuje. Hus III. 45. S. slova. Nz. Včely s-iti. Všk. — čím: jhem, D., krví a přátelstvím. Hlas. Ozubem trámy s-iti (kampovati). Nz. Tovaryšstvím si koho s. Žer. 30. S-ti něco vápnem. Hus III. 100. — koho komu čím: manželstvím. Troj. — se, koho v čem, jak. Budoucích věci připomínání v dobrém nás s-je. V. Duch sv. se bytelně s lidstvem s. Sš. Sk. 19. V jedno se s. Kom. V jeden duch s. Chč. 300. S. se za jeden člověk. Bž. 80. S Jesu Kristem v najvěčšie lásce spojeni jsúce. Hus III. 202. Skrze šíji neb hrdlo hlava s jinými údy jest s-na. Hus II. 46. Že se ovšem s římským státem s. žádá ve vsí poslušnosti. Sš. I. 128. Věrú a mi- lováním s tobú se spojil. Hus III. 9. — se s kým, s čím. Čechy s Uhry se spojily. D. Pěkná věc jest živobytí s mluvením spo- jovať. Slov. Té. S tebou se mé srdce žádá spojiti, bez tebe nemůže dél živo býti. Sš. P. 57. Vyhostěnci oni docela s pohanokře- sťany v jedno tělo s-li se; Druhá božská osoba se byla s člověčenstvím Kristovým bytelně spojila; Dar ten (jazyků) vždy byl spojen s nějakým horováním, roznícením, nadšením, opojením a vytržením. Sš. I. 14., L. 21., Sk. 19. (Hý.). Když Buoh sě s člo- věkem s-jil. Hus III. 41., 267. — co v co (kdy). Rozličné národy v jednotu spojil; Potom za dob pozdějších po zajetí baby- lonském (starší či náčelníci rodin) v ně- jakou družinu se spojili. Sš. Sk. 19., 139. — co k čemu. Přilněte k němu (dobru) jako kov ke kovu spájen bývá. Sš. Sk. 125. —- se s kým proč. Avšak v této věci rádi pro zvětšení síly a moci svojí s úhlavními nepřátely Kristovými tím spíše se s-li. Sš. Sk. 61. — se proti komu. Mezi tím ony dvě strany ve velradě proti společnému nepříteli společnou rukou se s-ly. Sš. Sk. 265. — se s kým kde. V odpovědi té spo- jeno jest vědomí o vyšší moci Kristově s nějakou vzdorou; Spojuje se člověk s Kri- stem ve svátosti netoliko mravně láskou a vůli, nýbrž bytelně a podstatně; Ješto v Kristu dvě přírody v jedné osobě se spo- jují; Matka a otec spojili v apoštolu svou lásku a svou prítulnosť; V Kristu se božská i lidská bytnost' spojují. Sš. J. 84., 114., Sk. 239., II. 50., 134. (Hý.). — se, také = tělesně obcovati, sich gatten. D.

309341   Spojiti. — abs Svazek: 7 Strana: 0750
Spojiti. — abs. My spájame, čo svet dvojí. Sldk. 335. — co čím : břehy mo- stem, J. Lpř., něco vodičem. Osv. — co s čím (jak k čemu). Co slabé, s moc- nějším se s. spěje. Čch. Bur. Aby s tebou s-la se duše na věky. Mž. 110. Že se jest dřieve spojil s kterú, než jest oddán kně- zem. Št. Kn. š. 91. S. se s někým k odporu. J. Lpř. S jedinou družkou spoj se v žití. Osv. — co več. S. rej tonů v jeden ak- kord, vlny v jeden tok, Vrch., části v ce- lek, Us., pojmy v soudy, Dk., rozptýlené kmeny v jednotu. Šmb. S. se v jednu obec. — kde. Vojska se s-la blíže Saragossy. Šb. F. Země pod jednou vládou s. J. Lpř. — jak. Na měkko spájeti, weichlöthen. Šp. S. pod jediný prapor. J. Lpř. — se z čeho. Dcky barky této, z nichž se spo- juje. 1512. Mus.

309342   Spojiti se čemu Svazek: 10 Strana: 0387
Spojiti se čemu. Neroďte se spojovati činům bezplodným. Ev. olom. XXX.

309343   Spojitlivý Svazek: 10 Strana: 0387
Spojitlivý (!) způsob = spojovací, kon- junktiv. 1775. Sr. Bílý Obr. 77.

309344   Spojitosť Svazek: 3 Strana: 0568
Spojitosť, i, f., der Zusammenhang. S. v henneneutice = svazek n. vazba slov (Sš. J. 219.) či souvis, souvislost, contextus. S-tí (či svazkem částí řeči nějaké předchá- zejících s následujícími) slyší se v herme- neutice zvláštní srovnalosť, v níž části ty vespol se povahují, tak že jediný toliko celek stanoví. Ana pak srovnalosť tato ve- spolná díl na zákonech rozumových po výtce (= logických) díl na zákonech družení se idejí (psychologického) se osnuje, části pak řeči samy majíc zření díl ku času, v němž právě věci v nich dotčené se sběhly, díl k účelu, k němuž zaměřují, díl ku předsta- vování, jež sobě mluvící o jich posloupnosti byl utvořil, aspoň poněkud spojeny jsou, tudíž rozeznávají patero druhů s-ti, totiž: 1. s. myslovědnou či logickou, contextus lo- gicus, jež místo má tehdy, spoléhá-li vazba částí řeči nějaké předcházejících s následu- jícími na povšechných toliko zákonech my- šlení ; 2. s. duševědnou (Sš.) či psychologickou, c. psychologicus, potahují-li se ony části řeči k sobě vedlé zákonů družení-se idejí, v popředí vedlé podobnosti, příčinnosti a soubytnosti (juxta leges similitudinis, cau- salitatis et coëxistentiae). Příklad s-ti této je ku př. v rozmluvě Páně s Nikodemem v evangeliu sv. Jana 3., 1.—21. vypravované, kdežto slova [v. 14. 15.: A jako Mojžíš po- výšil hada na poušti, tak povýšen býti musí Syn člověka, aby každý, kdo věří v něho, nezahynul, nébrž měl život věčný] povýšen musí býti Syn člověka nelze slyšeti o na- nebevstoupení Páně, nébrž o jeho ukřižo- vání; nebo kdykoli mluví Spasitel o spáse nám jím dobyté, nikdy nepřipisuje jí svému nanebevstoupení, nébrž své smrti na kříži; 3. s. dějepravnou či historickou, c. historicus, když části ty řeči nějaké jen historickým během t. j. časně toliko nebo dle posloup- nosti dějů v řeči té příchozích spojeny jsou. S. tato potřebuje se ku př. ve stati evan- gelia sv. Matouše 12, 38.—42., kterážto mezimluva o Jonáši, Ninivanech a královně sabejské s předešlým nesouvisí logicky, nébrž jen časně a historicky. S. tato děje- pravná může býti dále určitá (c. hist, de- terminatus) anebo jen neurčitá (c. hist. in- determinatus), vytýká-li totiž mluvící nebo píšící zevrubně čas a dobu mezi událostmi sběhšími-se ležící čili nic; 4. s. účelnou či dogmatickou, c. dogmaticus, spoléhá-li vazba ona částí řeči nějaké na záměru, jímž někdo veden byl, aby řeč tu měl či na účelu, za nímžto celá řeč jde; konečně 5. s. vidinovou či optickou, c. opticus, odtud tak nazvanou, že v prorockých částech písma sv., v po- předí pak ve viděních či vidmech proroc- kých místo má, ustrojuje-li prorok vazbu vypravování svého dle posloupnosti, již sobě o nich sám byl utvořil vida je okem svým duchovým již dříve již později se přihá- zeti. „S. dějin ta není prostorna, jak sličně dí Sš. Mt. 313., nýbrž věcna. Mysl proro- kova ku věcem nejbližším a nejzazším pro hlídá a od těch k oněm a na obrat sko- kem jako lyrickým přechází. Co tu srodno, schodno a shodno, to v jeden obraz, v jednu skupu splývá, ač snad je tisícletí; což mezi oběma ději jest, ač mezerou jest velikou, mizí a v nic se pokládá, poněvadž mysl pro- rokova k obdobným jen předmětům prohlídá." Hý. — V těchto kronikách nižádná s. dějů shledati se nedá. Pal. Zaokrouhlená s.; s. řeči; do s. něco uvésti. Dch. S., nepřetržitost, ustavičnosť, die Kontinuität. Nz. Přetržení s-sti. Nz. Také tak se může s. se předešlým osnovati; to je ta podivná s. svobodných činů lidských s neproměnnou vůlí boží; Obezříme-li se místněji ve s-sti; Jednota a s. všech ctností; Tudy jediné dobrá s-tosť vzniká, když . . .; O s-ti té není žádného sporu; Ztočilá, nucená s., vhodná; Zdálo se některým, že Lukáš tu duševědné s-sti pílí; S. vět lépe ozračují; V jakou s. věty a slova k sobě postavíme; S. úzká; Oboji ze s-sti určiti se musí; Abychom slova év rovzoj osobně o Kristu' slyšeli, nutí nás s. věty; Poněvadž s. pochybnosti o významu slova nenechává; S. s předešlými věcmi se udržuje slovy: za dnů pak oněch. Sš. I. 44., 120., II. 26., 63., J. 15., 54, Mr. 42., L. 161., 100., Ž. 70., Sk. 47., 61., 67. (Hý.). S. ne- rostů. Vz Schd. II. 15. S. vět, die Satzver- bindung. Nz. Vz Souvis, Souvislosť, Spojba.

309345   Spojitosť Svazek: 7 Strana: 0750
Spojitosť dějin, Šf. Strž. I. 275., rýmů, Anth., trámů. Us. V úzké s-sti se statistikou jsou dějepis a zeměpis. Hř.

309346   Spojitý Svazek: 3 Strana: 0569
Spojitý = sloučený, svázaný, vereinigt, verbunden, kontinuirlich, stätig. S. veličina, poměr (lépe: složený, Jg.), srovnání. Sedl. S. úkon, kontinuirliche Funktion (v math.) Nz.

309347   Spojitý Svazek: 7 Strana: 0750
Spojitý. S. křivka, Jrl., nádoby, ZČ-, Mj., břemeno, trám, Pck., srovnalosť, Šim , řada hodnot, funkce, Stč., obtížení trámu. Šln. Vztah tento vždy jen ze s-té řeči se vyrozumívá. Ndr.

309348   Spojivka Svazek: 7 Strana: 0750
Spojivka, conjunctiva, Augenhäutchen, Augenbindenhaut, n. Šv. 61. S. = sliznice jíž vnitřní plocha víček jest potažena a která po stranách rohovky na oko přechází. Kv. 1871. 252. S. = sliznice, která pokrývá jednak přední čásť oka mimo rohovku, jed- nak zadní plochu obou víček; tato sluje s. víčková (tarsalní, palpebralní), ona bulbarní; ona čásť její, kterou oba jmenované oddíly v sebe přecházejí, sluje přechodnou řasou. Schb. Cf. Slov. zdrav. 353. Boubel, lišej, ostříbření, ranění, spálenina, srostění s-ky, cystis, eczema, argyrosis, vulnera, combu- stio c-vae, Symblepharon; naduření s-ky, Chemosis; cizí tělesa ve vaku s-ky, Cor- pora alinea in sacco c-vae; s. víčková, c. palpebrarum, zenicová, c. bulbi; zánět s-ky, Conjunctivitis, částečný, partialis, druhotný, secundaria, hnisavý, purulenta, hnisotoký, blennorrhoica a to: 1. kapavkový, gonnor- rhoica, 2. novorozeňat, neonatorum, 3. po- časný, chronica; potom: hromadný katar- rhový, catarrhalis epidemica, chrástovatý, impetiginosa, jizvovitý, cicatricosa, katar- rhový, catarrhalis a to: a) náhlý víčkový, acuta palpebralis a b) počasný, chronica, c) náhlý celé spojivky, acuta totalis, kotlí- kový, angularis, krtičnatých, scrophulosa, mázdřitý, membranacea, mázdřivčitý, diph- theritica, míškový, follicularis, neštovičný, pustulosa, oparový, herpetica, osutinový, exanthematica, přímětový, phlyctenulosa a to 1. jahlovitý, miliaris, 2 jednoduchý, sim- plex, 3. rozsáhlý, diffusa, 4. zhoubný, ma- ligna, prudký, acuta, puchýřový, bullosa, pupencovatý, papulosa, samostatný, idio- pathica, úhlový, angularis, vleklý, chronica, záškrtový, crouposa, zrnitý, granulosa a to a) náhlý, acuta, b) počasný, chronica. Ktt. exc. — S. = blána mezi prsty orla skal- ního. Šír. Pt.

309349   Spojivka Svazek: 10 Strana: 0387
Spojivka, y, f. Zánět spojivky, ophthal- mia (dnavý, hostcový, o. arthritica, conjuncti- vitis arthritica, katarrhový, o. catarrhalis, conj. cat., přijičný, syphilitica, osutinový, pustularis s. exanthematica). Ktt.

309350   Spojivkorohovkový Svazek: 10 Strana: 0387
Spojivkorohovkový zánět krtičnatých, keratoconjunctivitis scrophulosa; s. zánět mizni lišejový, k. lymphatica eczematosa. Ktt.

309351   Spojivkový Svazek: 7 Strana: 0750
Spojivkový, conjunctivas. S. jizva, Bindehautnarbe, nastříknutí, Conjunctival- injection, tkaň, -gewebe, výměšek, -secret, vak či míšek, -sack. Ktt. exc.

309352   Spojivkový Svazek: 10 Strana: 0387
Spojivkový. Sdělní zánět spojivkový, ophthalmia, conjunctivitis contagiosa. Ktt. 25*

309353   Spojivo Svazek: 3 Strana: 0569
Spojivo, a, n., vazivo, das Bindemittel. Bc, Dch.

309354   Spojivo Svazek: 9 Strana: 0305
Spojivo, a, n. Klc. v Mus. 1843. 74.

309355   Spojivo Svazek: 10 Strana: 0388
Spojivo, a, n. S-va = látky něco spo- jující: malta, cementy, tmely, klih atd. Vz KP. IX. 273. nn.

309356   Spojivosť Svazek: 3 Strana: 0569
Spojivosť, i, f. — síla, která atomy hmoty v jistý celek spojuje a aby vzájemně od sebe se vzdalovaly, nedopouští, leč byla-li jinou silou překonána, das Verbindungsver- mögen, die Fügungskraft, die Bindekraft, Kohäsion. S. klihu, vápna. Dch. — S., spo- jení, die Kohäsion. Blř. Vz S. N.

309357   Spojivosť Svazek: 7 Strana: 0750
Spojivosť, Cohäsionskraft, f. Vz Mj. 11., Ott. I. 198.

309358   Spojivý Svazek: 3 Strana: 0569
Spojivý, bindend, bindungsfähig. S. čá- stice. Sš. L 149.

309359   Spojizad Svazek: 3 Strana: 0569
Spojizad, u, m., siphocampylus. Rstp. 967.

309360   Spojka Svazek: 3 Strana: 0569
Spojka, y, f, spojení, die Verbindung. Ros. S. neb klika u kladek. Sedl. S. k průto- kům, der Holländer. Šk. S. = oblouk, oblou- ček v hudbě atd., das Bindezeichen. Hud. S., der Riemenverbinder. Čsk. — S. v ne- rostopisu = tvary spojité (nestejnojmennými plochami omezené), die Kombinationsge- stalten. Vz Bř. N. 8., Schd. II. 5. — S. ve mluvnici, konjunkce, conjunctio, das Binde- wort. Spojky jmenují se nesklonné části řeči, jejichž funkce jest, aby jednotlivá slova ve větě a jednotlivé věty a souvětí podlé vzájemného jich poměru pojily a po- měr ten naznačovaly. (S-jky jsou částice, jimiž poměr slov a vět označujeme. Mkl. S. 257.). Jelikož pak i jednotlivé částky věty jednoduché i jednotlivé věty v souvětí buďto sobě rovny nebo souřadny jsou anebo od sebe navzájem závislé čili podřadné, jsou také spojky podlé té potřeby souřadicí n. souřadné a podřadicí n. podřadné. Sou- řadné části věty a souvětí mají spojkami bud býti sloučeny (s. slučovací, conjunctio- nes copulativae: a, i, ani, také, též, tolikéž, totiž, i — i, ani — ani, nejen — než i, jak — tak atd.), rozděleny (s. dělicí: nebo (anebo, aneb, neb), jednak — jednak, bud — buď, brzo — brzo, někdy — někdy, dílem — dílem, nejprv — dále — potom — pak — naposledy atd.), v odpor proti sobě posta- veny (s. odporovací, c adversativae: ne, než, ale, a, an, přece, pak, ne — však, avšak, nýbrž, nicméně), aneb má na nich býti po- znamenáno, že jedna jest příčinou a druhá účinkem (s. příčinné, c. causales, vz dole, a účinkové, výsledné, c. conclusivae: neboť, zajisté, však, proto, tedy atd.); vykládací: jako, totiž, a sice, a to. — Podřízené věty doplňují v souvětí svou větu hlavní určujíce místo, čas, příčinu a způsob a podlé toho jsou také s-ky rozdílné, jimiž tyto věty do celého souvětí takořka zapiaty jsou a jsou tedy s-ky: určující místo (s. místné, c. lo- cales: kde, kdekoli, kam, kudy, odkud, po- kud atd.); čas (s. časové, c. temporales: když, jak, než, až, dokud, pokud atd.), prí- činu, účel (s. účelné, c. finales), účinek a podmínku (podmiňovací, c. conditionales): ješto, jelikož, když, poněvadž, protože; ať, ať ne, aby, by; že, až; -li, jestliže, kdy, když, ač; a způsobu, c. modales (připou- štívé n. připouštěcí, c. concessivae: ač, ačkoli, jakkoli, ješto, budiž, tak že; srovná- vací (c. comparativae): jako, jakož; po- měrné : kolik — tolik, čím — tím, jak — tak; obmezovací: pokud, jelikož, jakož; vylučovací: leč, kromě že, tolikože atd. — Dle Gb. v S. N. Vz tam více o původu spojek a cf. jednotlivé spojky a Brt. S. §. 472.-483., Bž. 218., S. N. VIII. G73. Dle původu svého jsou s-ky buď prvotné neb odvozené. Vz Bž. 219, S. stupňovací (c. gradativa), tázací, roz- lučovaci n. rozlučivá. Nz. S. přechodná a pře- vodná, vývodná. Sš. Sk. 276., 94.

309361   Spojka Svazek: 7 Strana: 0750
Spojka spojující jednotlivé koleje želez- niční s křížovým kloubem, Kreuzgelenk- kuppelung, třecí, vyrovnávací, na hřídele. Zpr. arch. S. k řemenům či řemenová, po- pruhová; mosazné spojky trubní; kohoutek se spojkou; s. k plynovým rourám. Wld.— S. v mluvnici. Cf. Křn. 3. vd. 129., Brt. S. 3. vd. 124., Kvř. Ml. 134.-135., Gb. Ml. I. 183., II. 182., D. Lhrg. 154. nn.

309362   Spojka Svazek: 9 Strana: 0305
Spojka. Spojky na Císařovsku. Vz Mtc. 1900 347

309363   Spojka Svazek: 10 Strana: 0388
Spojka. Železné spojky při stavbách: skoba, zední kleště atd. Vz KP. IX. 286. S., Kuppelung, svora (kotoučová, objímková [či válcová, misková], a) pevná, b) hybná [zubová, kloubová], c) výsuvná či zubová, třecí či konická, vyrovnávací). Ott. XXI. 882. — S. conjunktio. S. v podřečí pol- nickém. Vz Hoš. Pol. I. 113., 133. S. se opakuje: Tu mi v to vpadl a sstavil mi to a toho mi praviti nechce. Půh. ol. III. 623. Pobrali mi koflík a čéši i peníze, rukávy a čepce a hedvábníky a šlojíře a jiné věci. Ib. 662. Vezmi róži a šatlatu a fiolu a balšán. Lék. B. 191.

309364   Spojkování, n Svazek: 3 Strana: 0570
Spojkování, n. = sestupování se dvou n. více jednoduchých tvarů určitých řad krystalových, též soustavy osní ve tvar spojitý, jediný střed mající. Vz Bř. N. 8.

309365   Spojkový Svazek: 3 Strana: 0570
Spojkový. S. věty podstatné, vz Věta podstatná spojková. S. hrany, vz Spoječný. S. dráha, chodba, Verbindungs-. Dch.

309366   Spojkový Svazek: 9 Strana: 0305
Spojkový. S. svorník (kolejnic), Laschen schraube, Ott. XIV. 544a.

309367   Spojma Svazek: 3 Strana: 0570
Spojma, y, f. = zděř, kterou se vodní trouby k sobě připojují, die Büchse. Us. u Radimi. Nz.

309368   Spojma Svazek: 10 Strana: 0388
Spojma, y, f. = zděř. Bydž. Kšť. Lid. 5.

309369   Spojmopruhý Svazek: 9 Strana: 0305
Spojmopruhý krytohlav, brouk. Klim. 679.

309370   Spojmotečký Svazek: 9 Strana: 0305
Spojmotečký. Vz Slunéčko.

309371   Spojna Svazek: 7 Strana: 0750
Spojna, y, f. = spojma. Us. Pdl.

309372   Spojní Svazek: 9 Strana: 0305
Spojní m. spojení. Telegrafické s. Jiho- záp. Čech. Dšk. Vok. 32.

309373   Spojnice Svazek: 3 Strana: 0570
Spojnice, e, f., čára spojovací, v matli., die Verbindungslinie, Apsidenlinie, velosa. Nz. — S., spojovací tyč, die Verbindungs- stange. Šp.

309374   Spojnice Svazek: 7 Strana: 0750
Spojnice. Jd. Geom. IV. 76. — S. v lučbě = zoban, Vorstoss. Nz.

309375   Spojniční Svazek: 10 Strana: 0388
Spojniční hlava, der Kuppelstangenkopf. Jind. 77.

309376   Spojník Svazek: 3 Strana: 0570
Spojník, u, m., na stavu tkadlcovském částka přirážky čili bidla. Us. u Petrovic. Dch.

309377   Spojník Svazek: 7 Strana: 0750
Spojník = závorka, Klammer: ( ). Slov. Hdž. Šlb. 45.

309378   Spojník Svazek: 9 Strana: 0305
Spojník, u, m. = zátka, Stöpsel, u telegr. Sterz. II. 1022.

309379   Spojnový Svazek: 7 Strana: 0750
Spojnový, Büchsen-. Vz Spojna. S. že- lezo. Pdl. Exc.

309380   Spojný Svazek: 3 Strana: 0570
Spojný, Verbindungs-. S. plocha. Bc. S. (spojovací, sběrací) čočka, ve fysice, die Sammellinse. Nz. Spojná samohláska jme- novala se samohláska mezi kmenem a kon- covkou osobní jsoucí: nes-e-me, nes-e-te; nyní přirážejí e ku kmeni a nazývají je sa- mohláskou thematickou: nese-me, nese-te; legi-tnus. Der Bindevokal. V Ndr. 97. (pod čarou) čteme: Toto o n. (ku př. v ßaoilev-o- fier, ßaotkev-t-tt) béře se obyčejně za sponu sloves na -», však náleží ku kmeni (ßaöi- Xtvit-fitv, ßaöXevs-te; ßaöikujoo-f.ctv atd.) po- dobně jako o (e) v i7T7Tu(;, 'lnut! — Kmen (n. thema) přítomného času tvoříme přičiňujice příznak -a (-e) ku kmeni tu prostému tu rozšířenému, jako: vez -/- (vez 4- e-), vi-n }- a- (vi-n |- e-). Příznak ten bývá zván též sponou; slovesa dáti, jísti, věděti a býti berou za thema času přítomného pouhý kmen bez příznaku (čili beze spony), odkudž zoveme je bezpříznakovými (čili bezesponnými). Bž. 170. Cf. nahoře Ndr. 97. a násl.

309381   Spojný Svazek: 7 Strana: 0750
Spojný. S. kanal. KP. V. 268., kruh, Dch., pojmy, výrok. Dsch. I. 29., 55.

309382   Spojosloví Svazek: 7 Strana: 0750
Spojosloví, n., syndesmologie.

309383   Spojovací Svazek: 3 Strana: 0570
Spojovací způsob, vz Konditional. — S. věta., vz Věta spojovací. — S., vz Spojnice, Spojný. — S. samohláska, der Bindevokal. Nz. Vz Spojný. — S. kusy (k rourám), Ver- bindungs-. Us. Dch.

309384   Spojovací Svazek: 7 Strana: 0750
Spojovací šroub, tyč, Šp., dráha, Dch., řetěz, prostředky, NA., rým, Dk. Poet. 415., desky, Pcl., páka, ZČ., čára, přímka, chodba, trubice, Us. Pdl., kohoutek, Wld., slovce. Vz Gb. Ml. II. 47.

309385   Spojovací Svazek: 7 Strana: 1385
Spojovací prostředky v Čech. Vz Ott VI. 181.

309386   Spojovací Svazek: 9 Strana: 0305
Spojovací způsob. Tvoření ho, vz Kon- ditional, Gb. H. ml. III. 2. 428. Užívání ho v bibli kralické. Vz Rozb. Kral. 44.

309387   Spojovací Svazek: 10 Strana: 0664
Spojovací ústrojí mlýnského složení. Vz Čes. 1. XV. 229.

309388   Spojovač Svazek: 7 Strana: 0751
Spojovač, e, m. = spojovadlo. S. řemenů. Wld.

309389   Spojovadlo Svazek: 3 Strana: 0570
Spojovadlo, a, n., vz Spojovatel.

309390   Spojovák Svazek: 7 Strana: 0751
Spojovák, u, m., Sperring (zur Wagen- schale). Pld.

309391   Spojování Svazek: 3 Strana: 0570
Spojování, n., die Verbindung, Fügung. V. Dna s. údů týrá. Kom. S., spájení, co- pulatio, die Koppelung, spojení nití po dvou pomocí příčných trubiček n. kolínek (svůrek) k nasazení výtrusův u rozdílných řasovitých rostlin. Rst. 494,

309392   Spojovatel Svazek: 3 Strana: 0570
Spojovatel, e, m., der Zusammenfüger. — S. = znaménko spojovací, spojovadlo, das Verbindungszeichen. Nz. — S. v mechan., die Zwischen- o. Verbindungsmaschine. Nz., Šp.

309393   Spojovatelka Svazek: 7 Strana: 0751
Spojovatelka, y, f., Verbinderin, f. Bern.

309394   Spojovati Svazek: 3 Strana: 0570
Spojovati, vz Spojiti.

309395   Spojovka Svazek: 3 Strana: 0570
Spojovka, y, f. = spojka, das Bindewort. Ros.

309396   Spojovník Svazek: 3 Strana: 0570
Spojovník, u, m., znaménko spojovací, das Bindungszeichen. Nz. Vz Spojovatel.

309397   Spojujicnosť Svazek: 3 Strana: 0570
Spojujicnosť, i, f., die Wahlverwandt- schaft der Körper, šp. m. příbuznosť. Techn. I. 3.

309398   Spók Svazek: 3 Strana: 0570
Spók, spák, a, m. = spáč, der Schläfer, Siebenschläfer. Na Ostrav. Tč.

309399   Spokojem, adv Svazek: 3 Strana: 0570
Spokojem, adv. = spokojen, a, o, zu- frieden. Byla spokojem, byli spokojem. U Opavy. Klš.

309400   Spokojeně Svazek: 7 Strana: 0751
Spokojeně, zufrieden. S. se usmívati. Hrts.

309401   Spokojenec Svazek: 10 Strana: 0388
Spokojenec, nce, m. Čes. 1. XI. 69.

309402   Spokojení Svazek: 3 Strana: 0570
Spokojení, n. = smíření, srovnání, po- rovnání, smlouva, die Vergleichung, Be- friedigung, Beruhigung, Stillung. V. S-jení mysli; s. na mysli míti. Kram. S. se. Bibl. Snadný ku s. V. Kde peníze ku s-jení jich vzíti? Žer. 332.

309403   Spokojení Svazek: 7 Strana: 0751
Spokojení = zaplacení. Placení a s. té summy. Mus. 1880. 104.

309404   Spokojenlivý s Svazek: 9 Strana: 0305
Spokojenlivý s málem. Ld.

309405   Spokojenosť Svazek: 3 Strana: 0570
Spokojenosť, i, f. S. = stav mysli, jaký jest následkem vyplnění žádostí našich; pře- stávání na tom, co máme, die Zufriedenheit. S. N. Spravovati úřad k obecné s-ti. S-osť s sebou samým; s. svědomí, D., mysli (spo- kojnosť, die Fassung des Gemüthes). Nz. Strany přísloví vz Osud, Spokojený s má- lem, Stav, Zisk.

309406   Spokojenosť Svazek: 7 Strana: 0751
Spokojenosť, i, f. S. jest domácí rost- lina: nedaří-li se v duši tvé, nedostaneš jí za žádnou cenu odjinud; Svatá s-sti, s te- bou všeho dosti. Hkš. exc.

309407   Spokojenost Svazek: 10 Strana: 0664
Spokojenost' nedává roditi myšlénkám. Máj. IV. 282.

309408   Spokojený Svazek: 3 Strana: 0570
Spokojený; spokojen, a, o = k pokoji přivedený, utišený, beruhigt. Bouřka jest s-na. V. — S., pokojný, utěšené mysli, pře- stávající na tom, co má, zufrieden, genüg- sam. S-nu, s-ným býti; s-né mysli býti. V. — s čím. S tím, což kdo má, s-nu býti. V. S málem jsem s-en. D. Já jsem se vším s-jen. Se stavem svým s-jen býti. D. Zle s tím s-na byla. Dač. I. 229. Spokojen byl s tím, co mu dala. Us. Tč. S čímž bych s-jen byl. Žer. 312. Byl tehdáž zle s-kojen s císařem. Sl. Uh. I. 47. Ale stavové nebyli s tím s-ni; Byli s ní na ten čas dobře s-ni. Skl. I. 224., II. 494. S. s málem, vz pří- sloví: Jísti co, Prase, Přestati na čem, Spokojenost', Talíř, Truhlice, Vůle. — čím. Kdo není málem spokojen, ten není mnoha hoden. Prov. Jg., Č. Češi byli kompaktaty s-ni. Pal. I musili tím býti s-ni. Skl. 243. Vz Spokojiti.

309409   Spokojený Svazek: 9 Strana: 0305
Spokojený, sr. Spokojný.

309410   Spokojený Svazek: 9 Strana: 0462
Spokojený. Člověk je s-jen se svým tak dlouho, dokud nevidí něco jiného. Tbz. IV. 2. 398.

309411   Spokojený na čem Svazek: 7 Strana: 0751
Spokojený na čem. U Srbec na Moravě. Bkř. S. nad kým. U Hlinska v Chrud. Ndrf.

309412   Spokojitel Svazek: 7 Strana: 0751
Spokojitel, e, m.. Beruhiger, m. Bern.

309413   Spokojitelka Svazek: 7 Strana: 0751
Spokojitelka, y, f., die Beruhigerin, f. Bern.

309414   Spokojitelně Svazek: 7 Strana: 0751
Spokojitelně, beruhiglich, versöhnlich. Bern.

309415   Spokojitelnosť Svazek: 7 Strana: 0751
Spokojitelnosť, i, f., Beruhiglichkeit. Bern.

309416   Spokojitelný Svazek: 3 Strana: 0570
Spokojitelný — spokojen býti mohoucí, der sich befriedigen lässt.

309417   Spokojitelný Svazek: 7 Strana: 0751
Spokojitelný, beruhiglich, versöhnlich. Bern.

309418   Spokojiti Svazek: 3 Strana: 0570
Spokojiti, il, en, ení; spokojovati = smí- řiti, utišiti, srovnati, uchlácholiti, ukrotiti, smluviti, stillen, ruhig machen, versöhnen, beruhigen, befriedigen, zufrieden stellen. Jg. — abs. Dá se s. V. — co, koho: ně- koho, hlad, věřitele (dluh zaplatiti), V., Nz., J. tr., svou žádost'. D., Kom. Když já budu v černé zemi, rač s. mé svědomí. Sš. P. 58. Chtěl-liby mne kdo poháněti, abyste to ně- jak s. ráčili. Žer. 1591. Zbouření s. Dač. 1. 269. — čím. Hladové břicho nedá se slovy ani pěknou řečí s-iti.V. Věřitele hotovými penězi s. Pr. měst. Žižka spokojiv se tím, pustil se dále. Pal. Cf. Spokojený, Zlý. — se čím, s čím. Jak by se mínili s týmž lidem s.; Nebudou-li chtíti s nimi se s. Skl. I. 288., 290. Jenom s povšechními udáními s. se musíme. Sš. L. 4. S-iti se s čím. Žer. 346. S-jiti se s málem.. Sych. Spokojila se s pannami a usnula. Č. Cf. Spokojený. S. se s něčím, někdy lépe: přestati na čem, Bs. a dle Brs. 2. vyd. 235. lépe: sp. se čím. — koho s kým = smířiti, versöhnen. Že ho s císařem s-jí a smluví. V. — co jak. Válku na čas s. Dač. I. 213. — co kde: roztržky na sněmu. Kom. — koho, se v čem. Již mne v tom dluhu spokojil (zaplatil dluh). Ros. Nemohu se v mysli s-ti. V. — koho oč. Pr. měst. — se ke komu. Spokojil se duch jejich k němu. Jud.

309419   Spokojiti se kde čím Svazek: 7 Strana: 0751
Spokojiti se kde čím. Spokojujeme se ve slohu pouhým vypisováním všech znaků, chceme-li poznati věc nějakou. Hš. Sl. 133.

309420   Spokojivosť Svazek: 7 Strana: 0751
Spokojivosť, i, f., Genügsamkeit, f. Rr. Sb.

309421   Spokojivý Svazek: 7 Strana: 0751
Spokojivý názor světa. Dk. Aesth. 577.

309422   Spokojlivý Svazek: 3 Strana: 0571
Spokojlivý, genügsam. Us. Dch.

309423   Spokojno Svazek: 7 Strana: 0751
Spokojno = spokojeně. Slov. Sl. spv. II. 28

309424   Spokojnosť Svazek: 3 Strana: 0571
Spokojnosť, i, f., die Ruhe. Vz Spoko- jenost

309425   Spokojnôstka Svazek: 7 Strana: 0751
Spokojnôstka, y, f., zdrobn. spokojnosť. Slov. Phľd. IV. 21.

309426   Spokojný Svazek: 3 Strana: 0571
Spokojný = pokojný, ruhig. S. moře. L.

309427   Spokojný Svazek: 9 Strana: 0305
Spokojný. Mohol by byť s., a ešte člo- veka do súdu vodí. Mus. slov. I 25. S. s málom má dosť. Zát Př. X. 86. — 87. Úsloví atd. vz Zát. Př 155a.

309428   Spokojovati Svazek: 3 Strana: 0571
Spokojovati, vz Spokojiti.

309429   Spokojství Svazek: 7 Strana: 0751
Spokojství, n. = spokojnosť. S. s má- lom. Slov. Vz Czm. 103.

309430   Spokořiti Svazek: 3 Strana: 0571
Spokořiti, il, en, ení, demüthigen. — koho. Reš. — čím: ostrou domluvou.

309431   Spokování Svazek: 7 Strana: 0751
Spokování = kopulování (ve štěpařství). Slov. LObz. XVI. 53.

309432   Spokrevněný Svazek: 3 Strana: 0571
Spokrevněný; -ěn, a, o, blutsverwandt. — s kým. S Bohem spřízněni a s-ni jsouce, . Sš. Sk. 210.

309433   Spokrevniti se s kým Svazek: 3 Strana: 0571
Spokrevniti se s kým, blutsverwandt werden. Sš.

309434   Spokutovati koho čím Svazek: 3 Strana: 0571
Spokutovati koho čím, bestrafen. Us.

309435   Spol Svazek: 3 Strana: 0571
Spol, u, m., vz Spolek (na konci). V tě- locviku = dvojřad cvičenců za sebou stojí- cích, die Rotte. Vz KP. I. 425.

309436   Spol utvor Svazek: 3 Strana: 0580
Spol utvor, a, m , das Mitgeschöpf. Šm.

309437   1. Spolačiti Svazek: 3 Strana: 0571
1. Spolačiti, il, en, ení, spolačovati, pol- nisch machen. — koho. Jg.

309438   2. Spolačiti s Svazek: 3 Strana: 0571
2. Spolačiti s ženskou, mit ihr halten. Píšelí.

309439   Spolahlivý Svazek: 7 Strana: 0751
Spolahlivý = spolehlivý. Slov.

309440   Spolák Svazek: 3 Strana: 0571
Spolák, a, m., der Mitmann. Šm.

309441   Spolčák Svazek: 3 Strana: 0571
Spolčák, a, m., der Vereinsmeier. Dch. — S., u, m. = několik úlů v jeden spojených. Lš.

309442   Spolče Svazek: 3 Strana: 0571
Spolče, ete, n. = dvojče der Zwilling. Us. v Domažl. Sb. Dlg. 18. Říkali jim spol- čata. Němc.

309443   Spolčenec Svazek: 3 Strana: 0571
Spolčenec, nce, m. = spolčený, buřič, der Meuterer. D., Šf.

309444   Spolčenec Svazek: 7 Strana: 0751
Spolčenec = spojenec. Stejné snahy činí s-nce. Dk. II. 122. S-ci jeho. Šf. Strž. II. 299.

309445   Spolčení Svazek: 3 Strana: 0571
Spolčení, n. = sjednocení, stovaryšení, die Vereinigung. V. Mezi lidmi, když sobě slibu nedrží, žádné s. býti nemůže. Kom. S. anebo spolek (Gütergemeinschaft) nemá býti jinde jediné před králem. Vz Spolek. Vl. zř. 500. S. k jednotlivým pracem a je- dnáním obchodním na společný účet. Us. S. statků, die Gütergemeinschaft. J. tr. Vz Spolek. — S., zbouření, spiknutí, die Meu- terei. D.

309446   Spolčenství Svazek: 3 Strana: 0571
Spolčenství, n., das Bandenwesen. Šm.

309447   Spolčený Svazek: 3 Strana: 0571
Spolčený; -en, a, o, vereint, verbunden, vergesellschaftet. Práce a rozkoš přirozeně jsou spolčeny. Kmp. — v čem, s kým, čím. Ve při s někým s-nu býti. Zlob. V mě- stech spolčejii jsou lidé z rozličných způ- sobův. V. Zena s dětmi v statku manžela svého spolčená. Pr. měst. S-ný písmem. Zlob. S mužem a přátely svými spolčena jest.

309448   Spolčil Svazek: 3 Strana: 0571
Spolčil, a, m., der Vereinler. Dch.

309449   Spolčina Svazek: 3 Strana: 0571
Spolčina, y, f., das Ensemble. Šm.

309450   Spolčiti Svazek: 3 Strana: 0571
Spolčiti, spolči, -če (íc), il, en, ení; spol- čovati = spojiti, spolkem sjednotiti, stova- ryšiti, verbinden, vereinigen, vergesellschaf- ten; rovný díl bráti, in Gesellschaft sein, gleichen Theil haben; se = spolek udělati, spojiti se, sjednotiti se, sich vereinigen, zu- sammentreten. Jg. — abs. Pán Bóh s-čil a čert dělil. Vš. — co komu. Netělesným věcem tělesné s. Vinoř. — co, se, koho s čím. Vyhledávání cizího dobrého s péčí o vlastní užitek spolčíme. V. Žena ovdovělá pokudž svého vdovství nezmění, ta spolčí s dětmi (béře stejný díl). Boč. Co je spol- čen s tou nezbednou, nic po něm není. Us. Ntk. Nespolkujte se se syny nevěry ve skut- cích tmy. Sš. II. 128. Spolčili se Římané s Syrskými. Flav. On se s ním spolčil. V., Kom., Sych., Koc, Háj., Har. — se jak: po pěti osobách jsme se spolčili. Vrat. S li se v jedno se všemi svobodami. Dač. I. 112. Ve spolek se s. Záv. S-li se za jednoho člověka, aby se žádným nespravovali jiným než králem. Bart. 220. 32. Pramen a dítko se s-ly hříčkou. Kká. Š. 46. — se proti komu. Kdyžby se oboji proti němu spol- čili. Smrž. — se o co. Řečníci nemají se o peníze spolčovati anebo děliti. Zříz. zem. — se čím. Manžel s manželkou spolčíce se statky budou moci téhož užiti. Pr. mést. — se kdy. Hvězdy, které jsou se spolčily při jeho narození. Lom.

309451   Spolčiti koho nač Svazek: 7 Strana: 0751
Spolčiti koho nač. Ženich nevěstu ob- věnil a spolčil ji na stejnou čásť statku svého. Wtr. exc. — se k čemu več: k obraně, J. Lpř., v hejno, v zástup. Lpř. — se na koho. Rgl.

309452   Spolčivosť Svazek: 9 Strana: 0305
Spolčivosť, i, t. (chtivosť plemenní atd. ). Klc. v Mus 1843. 77.

309453   Spolčivý, spolčlivý Svazek: 3 Strana: 0571
Spolčivý, spolčlivý, gesellig. Dch.

309454   Spolčovací Svazek: 3 Strana: 0571
Spolčovací, Assotiations-,Vereins-. Právo s. J. tr.

309455   Spolčování Svazek: 3 Strana: 0571
Spolčování, n., die Vereinigung, Asso- tiation. O s.-se vz KP. I. 93., S. N.

309456   Spolčování Svazek: 10 Strana: 0388
Spolčování, n., associace. Vz Ott. XXI. 886.

309457   Společenskosť, i Svazek: 7 Strana: 0751
Společenskosť, i, f., socialita. Lenz. S. pěstovati. Dk.

309458   Společenský Svazek: 3 Strana: 0571
Společenský, gesellschaftlich. S. život, Us., obcování. Svět. S. ostrovy v již. tichém okeanu. Vz S. N. S. smlouva, der Gesell- schaftsvertrag. Vz S. N. S. řád, věda, Ge- sellschafts-, pokoj, Sitzzimmer, n., duch, der Gemeingeist, vůz (Omnibus), hra. Dch.

309459   Společenský Svazek: 7 Strana: 0751
Společenský. S. otázka, Dch., mrav, Vlč., účely, Pal., zařízení, obyčeje, J. Lpř., obcování, Osv., neduhy, Mus, vkus, pud, city, Dk., poměry, Sbn., postavení, ruch, zábava. Pdl. Člověk jest bytosť s-ská. Hlv. Bobr jest zvíře s-ské. Ves. I. 78.

309460   Společenský Svazek: 9 Strana: 0305
Společenský. S. ctnosti a nectnosti, po- měry. Vz Zát. Př. VIII. A.

309461   Společenstevní Svazek: 10 Strana: 0388
Společenstevní kapitál, organisace, ruch. Nár. list. 1903. č. 131. 9., 1904. 22. 4., 1905. 1. 17.

309462   Společenství Svazek: 7 Strana: 0751
Společenství, n., Gemeinschaft, f. Posp. Od s. církve se odtrhnouti. Mus.

309463   Společenstvo Svazek: 3 Strana: 0571
Společenstvo, a, n. = společnost, spolek, das Gremium, die Gesellschaft. S. lidské roztrhnouti usilují. V. Vetřel se do našeho s-a. Sych. Vz S. N. S. zapsané neobmezeným ručením. Dch. — S., večeře Páně, die heil. Kommunion. V.

309464   Společenstvo Svazek: 10 Strana: 0388
Společenstvo, a, n Jednota českých hospodářských s-stev; s. zemské, řemesl- nické, obilní, mlékařské, úvěrní atd. Nár. list. 1903. Č. 284. 22., ô. 270, 21., 1904. č. 30. 2. atd.

309465   Společně Svazek: 3 Strana: 0571
Společně, gemeinschaftlich, sämmtlich, gesammt. S. jeden druhého milovati; něco s někým s. míti. V. S. proti nepříteli bojo- vati. Flav. S. jíti, Dch., hráti. NB. Tč. 72. A jest ta věc s. nerozdílná. Půh. I. 278. Aby všecky s. v jedné propasti zavřel. Hus III. 302. Máme chleba toho chudým udieleti a ne sami jiesti, poňavadž jest s. nás a ne zvláště mój neb tvój. Hus 1. 331.

309466   Společně Svazek: 7 Strana: 0751
Společně. Z čehož vy je s. nebo rozdílně viniti budete. 1528. Mus.

309467   Společně Svazek: 8 Strana: 0377
Společně, ěte, n. = drojve. Han. Brt. I). II. 387. Bližně (val.), společně. 1b. 457.

309468   Společní Svazek: 3 Strana: 0571
Společní = společný.

309469   Společnice Svazek: 3 Strana: 0571
Společnice, e, f., die Gesellschafterin, Genossin, Theilnehmerin. Ona jest její s-cí. Us. Aby manželka byla rovna v tom statku s-ce s dětmi. Pr. měst.

309470   Společnice Svazek: 7 Strana: 0751
Společnice či hromadnice, simulatrix. 1399. Mý.

309471   Společnický Svazek: 3 Strana: 0571
Společnický, co společníků jest, Genos- sen-, Gemeinschafts-. S. závazky. Ms.

309472   Společnictví Svazek: 3 Strana: 0571
Společnictví, n. = tovaryšství, die Ge- nossenschaft. J. tr.

309473   Společnictvo Svazek: 3 Strana: 0571
Společnictvo, a, n., tovaryšstvo, družina, die Genossenschaft als Körperschaft. J. tr.

309474   Společník Svazek: 3 Strana: 0571
Společník, a, m., jeden ze spolku, účast-" ník, druh, tovaryš, der Genosse, Bundes- genosse, Geselle. V. S. dědictví, statku, otcův (syn neoddělený, Kn. rož. 52.), vraždy (účastník), stolní, D., nedílný, Ms. k. pr., řádu, Us., krádeže. Zlob. Také s-ci neb to- varyši té pře (Streitgenossen, litis consortes) mojú při vésti bez přikázání. CJB. 381. Když s jednoho chleba mnoho póvodov na póhon, komorníci právo jmajú vzieti, jakoby jeden póvod byl, že jsú s-ci, proto jedno mýto. Kn. rož. 10. Rovného tovaryše a s-ka trpěti nemůže. V. S-ci jeden bez druhého nemá nic zapisovati, prodávati atd. Nález, pr. S. tajný, tichý, vyloučený atd. Šp. S-ci všichni spolu poháněni býti mají. Pr. S. v něčem. J. tr. Cf. Spolek. Než ti s-ci jsou, kterýmžby z milosti KJM. nebo pánův a vládyků z plného soudu spolek dán byl. Vz Spolek. Zř. F I. H. IV. Ktožby všech spo- lečníků neobsýlal. Kol. 18. Stáváme se dRu- hové a s-ci strastí a útrap Kristových. Sš. I. 59. Bajk, s. (Mitspieler) jeho, zachytil pe- níze a řekl. NB. Tč. 72. S. zatajený (tajný), der Kommanditär, kdo vložil do obchodu nějakého kapitál, aby měl podíl v zisku a v ztrátě nejsa opověden jakožto člen spolku u obchodního soudu. Skř. S. na zisk a na ztrátu. Půh. I. 149. Má jí dáti pravý díl toho spolku a toho jsú tři s-ci. Pňh. II. 325. Snáze jest o s-ka než o pomocníka. Pk.

309475   Společník Svazek: 7 Strana: 0751
Společník. Cf. Kn. rož. 136., Zř. zem. 476., 699., Cor. jur. IV. 3. 2. 441. O s-ku od krále vydaném. Výb. I. 1005. Dobrého s-ka nečiní darové ducha, ale srdce. Sb. uč.

309476   Společník Svazek: 8 Strana: 0377
Společník, a, m., symbiotes, brouk. S. hrbolkatý, s. gibberosus, proužkovaný, rubi- ginosus. Klim.

309477   Společník Svazek: 9 Strana: 0305
Společník. S-ci = ti, kteří nějaký statek spolkem drželi. Kn. rožm. čl. 10.

309478   Společniti Svazek: 3 Strana: 0572
Společniti, il, ěn, ění = společným uči- niti, wechselseitig verbinden. L. — se ----- spolčiti se, sich gesellen. Div. z och.

309479   Společnost Svazek: 3 Strana: 0572
Společnost, i, f., obecnosť, die Gemein- schaft. Něčí s-sti se odříci. Kom. J. 989. Od- stoupivše od s-ti židů Vespasianovi se pod- dali. Flav. Rovnosť a s. v nákladech sou- sedským způsobem zachovávati. Boč. ex. 1619. — S. — spolek, tovaryšství, die Ge- sellschaft, Genossenschaft. S. s někým uči- niti; To nařídil, aby se lidé spolčovali a v té s-ti jedni s druhými jednati mohli. V. S. ku pojištění důchodů na život; přepravná, dopravná (Transport), pěvecko-herecká, ko- čovní, cestující, vznešená; hoditi se do ně- které s-ti; Nerád bych se v té s-ti blýskal. Dch. S. na vkladní listiny (akcijní), Aktien-G. Nz. S. stolní, D., pro sebe, lépe: soukromá, důvěrná (geschlossene Gesellschaft), Us., lid- ská. Plác, učená, čtenářská. Us. Sprostáci málo s-ti lidské napomáhají. Kom. S. tajná (tichá), Šp., železnicka, železničná. Rk. S. podunajské paroplavby, die Donau Dampf- schiffahrts-Gesellschaft. S. ku provozování parní plavby. J. tr. S. se rozešla, zrušila, Šp., se rozpadla, se rozpustila. Us. S. zlá, vz Mlýn. Strany přísloví vz: Baba, Čert, Drevo, Nadávka, Spolek, Smůla, Zlý. Vz také Rb. str. 272., S. N.

309480   Společnosť Svazek: 7 Strana: 0751
Společnosť akciová, vz Ott. I. 616., král. čes. s. nauk, vz ib. I. 573., státní, Mus., národní, Schz., lidská atd. Ukaz. 72., Tf. Mtc. 297., Dk. Aesth. 468., 470., 478., 492., 494., 497., pro stavbu strojů. Šp. Ten není z jemné s-sti. Dch. Nemá s-sti s duchy ne- čistými. Pož. 34.

309481   Společnosť Svazek: 9 Strana: 0306
Společnosť (společenské poměry). Vz Zát. Př. 106., VIII. S-sti v právním sporu. Vz Ott. Říz. I. 166. nn. Dějiny a publikace učených 8-stí v zemích českých. Vz Zbrt. Bibl. 30. nn.

309482   Společnost Svazek: 10 Strana: 0388
Společnost'. Sr. Ott. XXIII. 890.

309483   Společnostní Svazek: 10 Strana: 0388
Společnostní jmění. Nár. list. 1903. č. 114. 17., Ott. XXIII. 889.

309484   Společnostní filosofie Svazek: 7 Strana: 0751
Společnostní filosofie. Dk. Rozb. fil. 202.

309485   Společný Svazek: 3 Strana: 0572
Společný = spolný, obecný,gemeinschaft- lich. S. sjití; na s. náklad, s. milování, přá- telství, byt; promluvení s. spolu míti. V. S. vlasť, rozkoš, Jel.; s-čné tu vše; s. zpěv jest mnohých spolu zpívání; s. snášelivost'; výpověď s-ným snesením učinená; s. růz- nice, nevera (gegenseitige Untreue). Kom. S. lovení ryb, tovaryš, D., výpad, rado- vánky. Sych. S-nou rukou a nerozdílně sli- bovali. Zlob. S. a nerozdílná ruka, die ge- sammte Hand, namentlich in Bürgschafts- briefen, wo die Bürgen nicht bloss jeder für einen bestimmten Theil, sondern alle für die ganze Schuld bürgen. Gl. 319. Vz S. N. S. rostliny (ve větším počtu pohromadě ro- stoucí). Vz Kk. 263., Rst. 494. S., dílům stejnojmenným mnohým přináležející na př. obal společný, s. stopka, s. řapík atd. Rst. 494. S. pěnkava, počínání, kostel, dědictví. Dch. S. a nerozdílná zástava, die Simultan- Hypothek. J. tr. S. obchod (o. na podíl), Participationsgeschäít, n.; Míti něco s-ného s někým. Nz. S. peníze; Vojáček nechtěl peněz půjčiti, než aby všichni slíbili s-čnú rukú. NB. Tč. Ty dělí toliko ku přebývání s-nému, aby spolu nepřebývali. Hus III. 200. Aby mi Franěk zaplatil mé škody a ná- klady s dobrým svědomím a s-nú rukú. Půh. I. 252. (269., II. 23., 29.). K tomu mi po- bral bratra mého s-ného pás stříbrný. Půh. II. 198. S. vklad, jistina, smlouva, Nz., vla- stenství, věc, jméno, úsudek, závazek, pů- sobení, J. tr., pokladnice, Šp,, jmění, vý- dělek, výhra, výlet, pití, oběd, hra, sázka atd. — V math.: s. udavatel (Exponent, m.), Činitel (Faktor), jmenovatel (Nenner, m.). Nz. — komu, čemu. Právo všem národům společné. Scip. — Kram. — s čím. S-čná s jinými věc. Kom. Nic nemám, co by tobě se mnou s-čné bylo. Kron. tur. S-čno jest synu s otcem dílo, s-čen účel, s-čni pro- středkové. Sš. J. 264.

309486   Společný Svazek: 7 Strana: 0751
Společný. S. hospodářství, Kzl., statek, Posp., jednota, St., hrob, nepřítel, práce, úsilí. Us. Pdl. — V math. S. řešení sou- stavy rovnic. Zh. 31. Úhly vedlejší mají vrchol a jedno rameno s-né ; S. strana dvou trojúhelníků (základna). Us. Pdl.

309487   Společství Svazek: 3 Strana: 0572
Společství, n. = společenství, účastnost. Žalt. wit. 121. 3.

309488   Společství Svazek: 7 Strana: 0751
Společství. Střez se s. mocného. Ezp. 429.

309489   Spoledne Svazek: 7 Strana: 0751
Spoledne, n. Od rána se tam kouřilo do s-dne. Ehr. IV.

309490   Spoledniti se Svazek: 3 Strana: 0572
Spoledniti se, Mittag werden. — abs. Když se s-lo. Č.

309491   Spoleh Svazek: 3 Strana: 0572
Spoleh, u, m., na Mor. = spolehnutí, bez- pečení, das Schützen, Bauen. Na děti jest malý s. Us.

309492   Spoleh Svazek: 7 Strana: 0751
Spoleh. Na něho není s-hu. Us. Knrz., Kos.

309493   Spoleha Svazek: 7 Strana: 0751
Spoleha, y, f. = spoleh. S. v pomoc boží. Vrch. Pr. 50. Měl jsem trostu s-hu jedinkou. Dlouhoveský Zdor. 116.

309494   Spolehací Svazek: 3 Strana: 0572
Spolehací, ku spoléhání, Lehn-. S. la- vice, stolice, lenoška.

309495   Spolehadlo Svazek: 3 Strana: 0572
Spolehadlo, a, n., postranní dřevo na voze, die Armlehne. Vký. S. k soustruhu, eiserne Drehbankauflage. Skv.

309496   Spoléhání Svazek: 3 Strana: 0572
Spoléhání, n., das Anlehnen. Vz Spolé- hati. — S., pouštění se nač, das Bauen worauf. Též i doufánlivým spoléháním na něho. Br.

309497   Spoléhati Svazek: 3 Strana: 0572
Spoléhati, zpoléhati, spolíhati; spoleh- nouti, lehl, utí; spoléhávati = podepříti se, klásti se nač, sich stützen, anlehnen; bezpe- čiti se nač, na koho, sich worauf verlassen, sich stützen, sich steilen, worauf bauen ; se = spoléhati, sich stützen. Jg. — Pozn. Tohoto časoslova užívejme z pravidla a dle Brs. 2. vd. 235. správně bes zvratného se, poněvadž základní slovo jest léhati. — na co, na koho. Bart. I. 28., Chč. 301., J. tr. Spolehši na milého svého. Pís. Šal. 8. 5. Na oba lokty s-hla. Jel. En. mor. 11. K tomu Černý spolehna na stůl řekl (se opřel). NB. Tč. 235. Člověk pyšný na svou moudrosť spoléhá. Reš., Bart. S. na hůl (podpírati se). Háj. S. na něčí věrnosť, na Boha. Ne vždy na dobré zdání jiných spoléhal. V. Nespo- léhej na trošty cizí. Prov. Č. 93. Žádný na tvé lůze s. nebude (léhati). Jel. S. na hůl třtiny, Br., na stěnu. Jel. S. na vojska, Kom., na svůj statek. Ros., Koc, Plác, J. tr., Br. Spoléhá se na to (bezpečuje). D. Není se naň co spolehnouti. D. Ty jsi se s-hla na své růžičky. Er. P. 305. Na bohactví se ne- spoléhej. Kmp. Dřív se na se spoléhej, po- tom Boha přivolej. Prov. Pk. S. se nač. Bibl., Ros. — kde, na čem, na kom. Do- leji nízká stolička, na nížby spolehnouti mohli. V. Na nich spoléhali; na slibech s. Br. Nespoléhat na jednom. Troj. A tak sú lidé na tom spolehli (přestali), že těch oby- čejóv nikoli nechtí ustúpiti; Zpolehši na milém svém. Hus I. 439., III. 95. Na tom osnova pravdy křesťanské víry veškera spo- léhá; Nejnovější o věci té pochybnosti a odpory na matných toliko spoléhají důvo- dech; Na tom výroku spoléhalo umrtvování těla u světců a světic božích; Křesťanství na víře a naději spoléhá; Základ, na němž a v němž požehnání s-há; Všelijaká chlouba a chvála člověka na vlastní ctnosti spolé- hati musí co na něčem kladném, ne pak na cizích nedostatcích; Domněnka ta spo- léhá docela na důvodech pazderných, ko- přivných a pavučinných; Na slově tom dů- raz spoléhá. Sš. J. 13., 279 , I. 87., 92., II. 33., 66., L. 3., 38. (L. 5, 63., Sk. 29., 42., 47., 224. — (Hý.) — J. tr. — v čem: v ko- ních. Br., J. tr. V té potřebě na svého zá- stupce spoléháme. Ml. Zpolehl v lůně (lehl si). Bib. V naději s. V. Nébrž v tom raději účel zákona starého spoléhal; Zdroj všeliké smělosti spoléhá v Bohu; V krvi Kristově doufanlivost ta s-há; V předvětě důraz spo- léhá na slově; Ješto ve zkříšení Páně hlavný důvod a svrchovaný důkaz božského pojití Páně spoléhá. Sš. II. 40., 144., Ž. 95., L. 117., Sk. 39. (Hý.). — kde jak. Podlé toho, na čem po výtce důraz s. má. Sš. II. 80. — kde, pod čím. Pod záslonou písmene vyšší záměr boží s-hal. Sš. I. 100. — čím na co: hřbetem na provaz (podpírati se), Har., ru- kou na stěnu. Koc. — v co. J. tr.

309498   Spoléhati Svazek: 7 Strana: 0751
Spoléhati = spouštěti se, skládati se, bezpečiti se. Brt. S. 3. vd. 181. 3. — nač. Na sebe se s. Kom. Naň s. se nelze. Šf. Strž. I. 196. Může na ně bezpečně s. BR. II. 13. b. S. na svého milého, na lež. Hus III. 95., 303. Nespoléhej ani na strýce, ani na děda, nemáš-li sám, bude běda. Us. Brt. — kdy nač. Za poslední večeře na prsy Pánu zpolehl. BR. II. 374. a. — na čem. Chytil se rukou železa toho, na němž spo- léhají v okně. Let. 234. Spolehl na lóně Ježíšově. ZN. Na tom spolehnouce, že . . . BR. II. 325. b. — čím oč: lokty o sedlo. Nár. list. 1888. č. 342.

309499   Spoléhati nač Svazek: 7 Strana: 1385
Spoléhati nač (vždy bez se). Chč. m. s. III. 109. a j.

309500   Spoléhati se Svazek: 9 Strana: 0306
Spoléhati se. S-bal se na pomoc od krále. Pal. Děj. II. 1. 456.

309501   Spoléhavosť Svazek: 3 Strana: 0573
Spoléhavosť, i, f., der Hang sich auf etwas verlassen. Šm.

309502   Spoléhavý Svazek: 3 Strana: 0573
Spoléhavý, kdo rád (na jiné) spoléhá, wer sich gern (auf andere) verlässt.

309503   Spolehlivě Svazek: 7 Strana: 0751
Spolehlivě, verlässlich. Mus. 1880. 276.

309504   Spolehlivosť Svazek: 7 Strana: 0751
Spolehlivosť, f., Verlässlichkeit, f. Rk.

309505   Spolehlivý Svazek: 3 Strana: 0573
Spolehlivý, slovo novější = jistý, bez- pečný, verlässlich. Cf. Povážlivý v Brs. 2. vyd. 182., kde slovo spolehlivý ex usu se uvádí a nezavrhuje.

309506   Spolehlivý Svazek: 10 Strana: 0664
Spolehlivý. Muž povahou svou ne pří- liš s. Dvoř. Mor. 145.

309507   Spolehlý Svazek: 3 Strana: 0573
Spolehlý, beruhend. Důraz na slovech těch s. Sš. I. 120.

309508   Spolehlý več Svazek: 10 Strana: 0388
Spolehlý več. Vepř v sílu s-lý. Msn. II. 238.

309509   Spolehnutí Svazek: 3 Strana: 0573
Spolehnutí, n. Lůžko s oponami pro po- lední neb popolední s. (= odpočinutí) jest. Kom.

309510   Spolehnutí Svazek: 7 Strana: 0751
Spolehnutí, Verlass, m. Dch. Na něho není s. Šmb. Cf. Spoleh.

309511   Spolek Svazek: 3 Strana: 0573
Spolek, lku, m. S., sstupek, unio, con- gressus, die Gütergemeinschaft, die Erb- einigung, wo der společník o. sstupník als Erbvereinigter dasselbe Recht an dem Be- sitze hatte, wie der, welcher ihn in den Mitbesitz aufnahm; er erbte wie der Bluts- verwandte. Vz více v Gl. 319. S. jest lidí od sebe všemi obyčeji dielných, dědinami, zbožiemi a statky jich též nábytky i svrchky, klenoty i listy, kteréž mají neb mieti budú, na plném súdu sestúpenie a shromážděnie; zpósob spolku; kladenie ve dsky spolku; s. se promlčie a mijie; propuštěnie ze spol- kóv. Vz Vš. 569. S. zmrzlý (když ten umřel, kdo koho na spolky přijal). Tov. Spolek nemůž býti jinde, než králem s jeho povo- lením nebo před pány; Žádný poručník ne- můž sobě spolku s sirotky neb s sirotkem zapisovati. Vl. zř. 287., 483. S., kterým paní Alina z Lomnice přijala pana Václava Berku na statek veselský. Žer. A otec v jiné po- pravě sedí dvorem a syn u něho na s-ce. Kn. rož. 53. — Vz Tov. 19., 20., 57., 58., 60., 62., 84, 87., 126., Žer. Záp. I. 26., 39., 103., 104., 114., 162., 195., II. 61., 66., 107., 174. Pan Dobeš bratra Beneše na spolek přijal. Bdl. Přijati na s. = ve společné dr- žení statku. Puh. I. 279., 281., 345. Slíbil mi s. vyložiti i mé sestře do mé vóle; Taká úmluva byla mezi ní a mezi mnú, že, cožby má žena dobyla právem, že mě měla na spolek přijati; Jemu ten s. byl vymazán z desk; Žena ho na s. přijala; Slíbil svú věrú i mně i mému synu ten s. z desk vy- ložiti ; Tu jeden syn její Artleb přijal jej na s. toho všeho, což on má; Že jest byla přijala svých tré dítek na s. dva pacholíky a děvečku tehdy ještě neoddělenú; Ona má pravý s. na tom svými dětmi; Podlé jeho rady vzala jsem Marše z Vydři na s.; Měl mé na spolku; Sestru vzal na s. na své zboží; Na to matka má mě s mými dítkami na pRavý s. přijala. Půh. I. 281., 341., 345., 391., II. 54., 105., 202., 263., 308., 407. a j. (Tč.). — S. = spojenost, sloučenost, tova- ryšství, obecenství, die Gemeinschaft, Ge- nossenschaft, Gesellschaft, der Bund, das Bündniss. Jg. V MV. nepravá glossa. Pa. Úsudek ze spolku, das Gesammturtheil einer Kommission. J. tr. S. neb tovaryšstvo jest společné osob snesení k nabytí hojnějšího zisku n. výdělku. Pr. měst., Rb. S. ve smyslu širším jest všeliké spojení-se dvou neb více osob k jistému účelu aneb účastenství v ně- čem na př. s. obchodní. V užším smyslu znamená slovo s. tolik co jednota, der Ver- ein. Vz S. N. S. jest sstúpení lidí a shro- máždnosť. Vš. O spolcích: na čem se zaklá- daly; práva a povinnosti společníkův; vz Rb. str. 203.—204. S. (jednota) obranný (k obraně) i vzdorný (n. ke vzdoře, Schutz- und Trutzbündniss), Nz., tajný, tržebni, ob- chodní, kupecký, výdělkový (k vydělávání), J. tr., protokolovaný, Řd., pojišťovací, Šp., pijácký, veselý, řemeslnický (ševcovský, tru- hlářský, mlynářský atd.), Us., jmění, na obranu i útok. Vz S. N. S. zlý, vz Lépe. S. bruslařský, Eislaufverein, číšníků (sklep- níků), obrazniků, dosloužilců, Veteranen-, odborný. Fach-, funeralní n. pohřební, okra- šlovací, Verschönerungs- (který ku př. stromy vysazuje, aleje zakládá), veslařský, krajinský, Gauverband, m., paní a dívek (ku pěstování tělocviku), hedvábnický, podporný, Unter- stützungs-, svobodný, der Freibund, cukro- varnícky, hasický, důvěrný. Dch. S. man- želský, lodnický, Rhederei-Verein, hospo- dářský. J. tr. S. německých států (s. ně- mecký), der deutsche Bund. Nz. S. ještěrčí, der Eidechsenbund, byl založen v Německu v 15. stol. od měšťanů a zemanů proti ne- kázaným křižákům aloupežným rytířům. Pal. IV. 324. České spolky v Čechách r. 1880.: Akademický čtenářský s., Akciový pivovár a sladovna. Akciová společnost velimské továrny na kávové surogáty a čokoládu, Akciová společnost' řetězové lávky v Praze, Akciová společnosť strojírny v Praze, Ak- ciová společnosť k vyrábění vápna a cementu v Praze, Akciová společnosť pro raffinování cukru v Praze, Archaeologický spolek Včela, Beseda (měšťanská, dělnická, občanská, ře- meslnlcká, řemeslnicko-dělnická, čtenářská, sedlská Chelčický ve Vodňanech, typogra- fická, umělecká v Praze, evangelická, mo- ravská v Praze, řemeslnicko-živnostenská, vzdělávací, pomocníků pekařských, rukavič- kářská, strojnická v Praze a okolí, vzájemně se podporujících dělníků puškařských), Blesk (spolek veslařský), Bratr (akciový spolek ku podporování obchodníků se střižným zbožím), Bratrský s., Bratrstvo a) pod ochranou bož- ské prozřetelnosti, b) vzájemně se podpo- rujících řemeslníků a živnostníků, c) sv. Du- cha, jednota z lásky k bližnímu, d) pilni- kářů v Praze a okolí; Bruslařský s., Budi- voj (spolek akademiků česko-budějovských), Cecílie (výpomocný s. hudebníků pražských a okolních), Ctnosť (zábavní klub), český klub, Česká společnost' pro úvěr hypotheční v Praze, Česká společnost pro zvelebování zahradnictví, Česká učená společnost, Český veslařský i bruslařský klub v Praze, Český spolek k ochraně ptactva v Praze, Čte- nářsko-dobročinný spolek sv. Milady, Dě- dictví sv. Jana nepomuckého (s. ku vydá- vání náboženských knih v jazyku českém), Divadelní s. (Vltavan, Šumavan, Záboj, Tyl), Dobroslav (spolek akademiků z Hradce Krá- lové), Důvěra (první podnikatelský s. samo- statných obuvníků pražských), Evangelická společnost' pro dobročinnosť křesťanskou v Praze, Farmaceutická společnost', Hálek (čtenářsko-zábavní s.) Hasičský s. Ochrana, Hospodářský klub v Čechách, Hospodářsko- průmyslový s., Hospodářská úvěrní banka pro Čechy, Hudební s. Dalibor, Chumáč, Jarosť (beseda v Praze), Jednota ženská sv. Elišky na král. Vinohradech, Jednota učitelská ku vzájemnému podporování v ne- moci a smrti, Jednota přátel umění pro cír- kevní hudbu v Čechách, Jednota sv. Lud- mily, Jednota lásky k bližnímu, Jednota koželužských tovaryšů, Jednota katolických tovaryšů. Jednota zpěváckých spolků česko- slovanských. Jednota učitelská, Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách, Jednota krejčovská. Jednota dramatických spisova- telův a skladatelů českých, Jednota českých filologů, Jednota českých mathematiků, Jed- nota právnická, Jednota čtenářsko-ochot- nická Pokrok v Karlině, Jednota komini- ckých tovaryšů ku vzájemné podpoře, Jed- nota vzájemně se podporujících pomocníků kolářských. Jednota vzájemně se podporu- jících a) kamnářů, b) klempířů pražských, Jednota ku vzájemné podpore pro případ nemoci a úmrtí v Praze, Jíl (s. kamnářských dělníků pražských), Jizeran (s. akademiků), Jubilejní fond akademického čtenářského spolku. Jungmann (s. ku podporování chu- dých studujících kraje pražského a šíření osvěty v krajině té), Katolicko-politická jed- nota pro království české, Klub historický, Klub národní strany svobodomyslné. Klub přírodovědecký, Kolár (spolek divadelních ochotníků), Kosové u panského stolu, Kotva (s. vzájemně se podporujících pomahačův obchodnických), Krakonoš (sp. akademiků severo-východních Čech), Krakovec (s. aka- demiků z Rakovníka a okolí). Křesťanská akademie, Kruh (podporovací s. dělnický ve Vršovicích), Kružok ljubitielej russkago jazyka, Lada (čtenářský s. paní v Nimburce), Libuše (s. paní ve Slaném), Libuše (matice zábavy a vědění), Lípa slovanská (cte- nářsko-ochotnický s.), Lípa (katolicko-hospo- dářská včelařská beseda), Marianský s. kře- sťanských dcer, Matice a) divadelní, b) hu- dební, c) Komenského, d) lidu pro vydá- vání laciných českých knih, e) vz Libuše; Merkur (s. obchodnický). Mládenecký klub typografů. Museum království českého, Mu- zikanti (s. ku podporování chudých vdov po typografech), Nadání Jungmannovo (s. ku podporování chudých žáků městské střední školy na Malé straně), Občanský s. pro opravy v Žižkově, Okoř (zábavná be- seda), Olymp (zábavní s. v Žižkově), Omla- dina libeňská, Osvěta (čtenářsko-divadelní s. v Libni), Palacký (čtenářský s.), Paleček (zábavní s. v Praze), Parokruh (s. vzájemně se podporujících obsluhovatelů parních ko- tlů), Paebody (zábavní s. v Žižkově), Pod- nikatelský s. zákopníků pražských, Podpo- rovací s. Dobročin, Potravní s. a) Blaho- byt, b) Chleborád, c) Lodice, d) Lomničan, e) Ratolesť, f) Včela atd., Praha (s. kapi- tály a důchody vzájemně pojišťovací v Praze), Pražský bruslařský s., Pražský s. pro paro- plavbu na řece Vltavě, Přemysl (s. praž- ských posluhů), Přítel mládeže (s. krejca- rový ku podporování chudých žáků). První česká zajišťovací banka v Praze, První český c. k. priv. ústav ku vzájemnému pojištění proti škodám z ohně a krupobití v Praze, Radbuza (s. akademiků kraje plzeňského). Radhošť (s. pro podporování českoslovan- ských studujících z Moravy, Slezska a Slo- venska), Reforma (politický klub v Praze), Říp (s. akademiků z okresu roudnického, lounského, slanského, mělnického, litomě- řického, žateckého a rakovnického). Rozkoš (zábavní s. na Smíchově), Ruch (čtenářsko- zábavní, vzdělávací a podporovací s. v Ko- šířích), Sadařský s., Samaritán (s. výpo- mocný a vzdělávací), Sazavan (s. akademiků kraje čáslavského a jihlavského), Sazavan (divadelní a čtenářský s.), Sbor pro zřízení čes. národního divadla v Praze, Sbor pro zřízení a vydržování česko-slovanské ob- chodní akademie v Praze, Shromáždění praž- ských obuvníků k zaopatření nemocných údů v nemocnici milosrdných bratří, Slavia (vzájemně pojišťovací banka v Praze), Sla- via (s. literarní a řečnický v Praze), Sobol (s. kožešnický), Sokol (tělocvičná jednota: pražský, karlínský atd.), S. architektů a in- ženýrů v Čechách v Praze, S. arimathejský k slušnému pochovávání v rouchu úmrtním a v rakvi chudých v pražských nemocnicích zemřelých křesťanů, S. čes. lékařů, S. čes. právníků, S. čes. mediků, S. čes. knihkupců a nakladatelů, S. čes. akademiků židů, S. čes. žurnalistů, S. dělníků čalounických, S. vý- pomocný členů sboru a orkestru kr. zem. čes. divadla, Spolek dělníků puškařských z c. k. dvorní továrny na zbraně A. V. Lebedy synů, S. dělníků tesařských, S. historický v Praze, S. chemiků českých, S. Komen- ského v Praze, S. mlynářů českomoravských v Praze, S. mlynářských, S. sv. Mikuláše, S. ku podporování chudých žáků čes. re- alních škol v Karlině, S. ku podporování vdov a sirotků a) po učitelích na školách obecných a měšťanských v Čechách, b) po professořích středních škol v císař, rakou- ském, S. ku podporování a) chudých dítek v opatrovně na Hrádku, b) chudých filosofů v Praze, c) chudých žáků gymnas. a real- ních škol pražských, d) řezníkův a uzená- řův; S. pro průmysl pivovarský pro král. české, S. přátel čes. literatury na Smíchově a jinde, S. ku podpoře chudých kandidatek c. k. čes. ústavu ku vzdělání učitelek, S. posluchačů inženýrstva na c. k. vysoké škole technické v Praze, S. pražských stenografii Gabelsberských, S. stálců v Praze a j. (vz Stálci), S. tovaryšů zednických vzájemně se podporujících v úmrti, nemoci, neštěstí a stáří, S. učitelek v Praze, S. ku vydávání bohovědných knih pod jménem Dědictví sv. Prokopa v Praze, S. pro vystavění akade- mického domu v Praze, S. všeobecně děl- nický pro podporu v nemoci, v úrazu, se- šlosti věkem a v úmrtí v Praze, S. zedníků z Prahy a okolí, S. k zakoupení rodného domku Fr. Palackého v Hodslavicích na Mor., S. vzájemně se podporujících a) děl- níků truhlářských, b) dělníků zámečnických, c) kovářských pomocníků pro případ nemoci a úmrtí, d) dělníků obuvnických, e) pekař- ských tovaryšů, f) dělníků pokryvačských, g) dělníků pozlacovačských a zlatotepee- kých, h) řezníků pražských, i) sedlářů, k) dělníků slevačských, 1) dělníků soustružni- ckých, m) pomocníků kloboučnických, n) dělníků knihařských a ozdobnických, o) děl- níků lakýrnických, p) dělníků malířských, q) dělníků hodinářských, r) dělníků bednář- ských, s) pomocníků barvířů koží, t) po- mocniků pracujících v kovech v Praze; S. sv. Václava vzájemně se podporujících ře- meslníků na Vyšehradě, S. pohřební a) c. k. výs. sboru měšťanské pěchoty, b) úředníků obecních král. hlav. města Prahy, c) c k. úředníků poštovních; Spořitelna česká. Spo- řitelna města Prahy, S. jičínská atd., Svato- bor, Svatopluk (sp. ku vzájemné podpoře v Bubnech), Svatopluk (občanská beseda, výpomocný a vzdělávací s. v Střešovicích), Svornosť (s. zábavní), Sv. Václav (s. ku podpoře chudých žáků), Spolek českých šachistů, Šantala (s. zábavní), Štítný (s. ku podporování chudých studujících v buděj., píseckém a táborském kraji), Šašek (spolek zábavní), Šuhaj (obchodnicko-zábavní spo- lek), Šumavan (divadelní spolek), Tělocvičný spolek paní a dívek pražských, Tělocvičná jednota pražského Sokola, Thalia (čtenářsko- ochotnická jednota), Tramway (zábavní s.). Tyl (divadelní s.). Učitelský s. (Komenský, Budeč, Vinařický atd.), Unitas (podporná jednota advokatskych a notářských úřed- níků v král. českém), Ústřední s. přátel zá- ložen českomoravských, Ústřední matice (ku zakládání čes. škol v místech Němci ohro- žených), Ústřední s. jednot učitelských v Če- chách, Ústřední pokladna dělníků stroj- nických, Ústřední zemský včelařský s. pro Čechy, Včela (archaeol. s. v Chrudimi), Vče- lařsky s. pro Čechy, Vlastimil (s. k udržení uměleckých děl), Vltavan (s. vzájemné se podporujících plavců, rybářů a pobřežních), Vltavan (divadelní s.), Výherní s. (Důvěra, Lípa, Nadeje, Btuť, Štěstěna. Úl atd.), Vy- sloužilec český, Vzdělávací s. dělníků krej- čovských, Záboj (spolek divadelní), Záložna všeobecná v Praze, sv. václavská v Praze, hospodářská, živnostenská v Praze atd.), Záložní pokladna, Zastavárna první česká v Praze, Závod tiskařský a vzdělavatelský v Praze, Zlatá kniha k rozšiřování dobrých knih v Písku, Zpěvácký s. (Boleslav v Šárce, Burian, Doubravan, Hlahol v Praze, Kraso- slav, Lukeš na Smíchově, Lumír, Lyra, Mi- rov, Mladota, Oreb, Otavan, pražských ty- pografů, Puchmír, Ratibor, Slavjan, Václav v Bubenči, Venceslav v Libni, Vítkov v Žiž- kově atd.), Zvon (sp. hospodářsko-průmy- slový), Ženský výrobní spolek český, Živno- stenská čtenářská jednota v Karlíně, Živno- stenská banka pro Čechy a Moravu, Žižkovan (s. zábavni) atd. — Vz více v Schematismu na r. 1880. — S. k čemu (u slovesných jmen podstatných): ku podporování chudých, k vy- dělávání (J. tr.).; jinak s. čeho: s. řezníkův, ne: pro koho: pro řezníky. Bs. S-ky s ně- kým učiniti; ve s-ku s někým býti; k s-ku někoho připustiti. V. Dáti něco do spolku, míti na s-ku (ke společnému užívání). Ros. S. s někým míti; do s-ku někoho přijati. Sych. S. s ním má v tom. Jel. V ten s. se dali. B). 6. Mám s ním s. v kupectví. NB. Tč. 185. Petr odrazil se od s-ku toho. Sš. II. 25. Ze s-ku někoho vyvrci. Br. Úd, člen s-ku. Us. S. bez rovnosti býti nemůže. Rb. Se žádným o viny a pokuty s-ku nemíti; S. zaraziti, zříditi, J. tr., zrušiti, rozpustiti; s. se rozpadl, se rozešel, zanikl. Šp. S. utvo- řiti, správně: zaraziti, zříditi. Šb., Š. a Ž. Ku s-ku za člena přistoupiti. Ořech tvrdý, zub červivý; mladá žena, kmet šedivý; toho spolku, radím, se střez, věc nejlepší jest rovná spřež. Jg. Od zlých spolků hlava bolívá. Pk. Lépeť jest v samotě býti, nežli s. se zlými míti. C. Nesluší s ožralci píti, s bezbožnými spolků míti. Lom. Pán Bůh stvořil (spářil) volky, a čert spolky, drž se (hleď) každý (sám) své tobolky. Prov. Jg., Rb., Vš. VI. 14. Čert spolky začal, ale ne- miloval. Us. Hý. Čert miluje spolky a pán Bůh volky. Sml. Cf. Pán Bóh spolčil a čert dělil. Vš. VI. 14. Kdo se po sobě nepo- znává, pozná se po spolku (noscitur ex socio, qui non cognoscitur ex se). Č. S kým s. mí- váš, takový býváš. Dch. Strany spolků vz Rb. str. 272, Tovaryšstvo, Společnost'. — Jako adv. Do s-ku, na s., na s-ky, ve s-ky, ze s-ka, s-kem, ve spolek = společně, gemein- schaftlich. Milovati se vespolek; láskou ve- spolek k sobě hořeti; ze s-ka na kolena padše to učinili. V. On jim to na spolek dal. Kom. Máme to na s. Us. Do spolku pracovati. Dch. Uvedení pozemností vespo- lek v rovnosť, Gleichstellung von Grund und Boden. J. tr. Všichni kněžie spolkem. Hus I. 25. Nižádný nemóž mieti spolkem i slávy nebeské i chvály světské; Aby spol- kem všechny tři věci byly vzaty; Na sboru všech svatých, jenž spolkem jsú jedno tělo; Věřímy, že jest svatá cierkev obec všech svatých spolkem. Hus I. 284., 330., III. 168.,
293.; Všichni (jich užívají) spolkem. Hus III. 295. Těch všech v spolek věřímy obco- vánie. Hus III. 295. (Tč.) Má to spolkem. Tov. 59. Ve s. se napomínají. Jel. Ze s-ka užívali statku. Plác. Spolkem o něco pra- covati. Troj. Lidé v jedné vsi dvou pánův aby pásli ze s-ku, jedni druhým bez škody. Zř. F. I. — S., ve smyslu špatném, rota, die Bande. S. zlodějský. V. — S. ve vojen- ství = 25 mužův. Pětmecítma mužů to slove spolek, 52 spolků to slove hluk. Háj. Nyní = dva za sebou stojící vojínové (die Rotte); muž, za nímž nikdo nestojí, slove planý spolek (blinde Rotte). Rf. V tělocviku říkají spol (u, m.) m.: spolek. Vz Spolník, Spol. — S., v hud., die Gruppe. Hud. — S., spolé- hání nač, das Sichverlassen. Není na něj velký s. Us. u Třebíče. Flk., Sk.

309512   Spolek Svazek: 7 Strana: 0751
Spolek = sstupek, Gütergemeinschaft. S. jest v nedielnosť uvedenie lidí prve od sebe dielných; Ten rozum spolku, to právo jest, že teprv po smrti jednoho společníka má na druhého připadnouti; Bez povolenie královského s. nemóž žádným obyčejem ve dsky vjíti. Vš. Jir. 268., 267., 270., 272. Což sú (první křesťané) měli, to vše v spo- lek. Št. Kn. š. 133. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 441., Zř. zem. Jir. 121., 477., 699. Ryby na spolek prodali. Wtr. Obr. 594. — S., Verein. Českoslov. ženských samostatných spolků a společností bylo r. 1891: 90, od- borův a odborních spolků 56, komitétů s trvalou působností 12. Vz Statist. pře- hled ženských spolkův, odborův a komitétů českoslov. Spořádala redakce Ženských listů. V Praze. 1891. S. odborný, na výboj a od- boj, Us., s ďáblem. Št. Kn. š. 19. Ve s. s někým vejíti. Mus. 1880. 451. Ani vrabec spolkov neľúbi. Slov. Rr. MBš. Čo je z ta- kých spolkov, kde radosť nešumí. Vz Za- oblačiti. Sldk. 457. Obec bez spolkóv je bez mozgóv hlava. Trok. 35. Mládí miluje holky, stáří spolky. Us. Dbv. O prvém spolku básnickém vz Bačk. Písm. I. 36. O s. řím. vz Vlšk. 291. — Jako adv. Všichni ze spolka ho uvítali. Abr. Do spolka pá- sávaly husy. Prss. Máme ze spolka (spo- lečně) rybník opraviti. Arch. IX. 328.

309513   Spolek Svazek: 8 Strana: 0377
Spolek. Ani holub spolky nemiluje. Slov. Zátur. Vz výklad v NZ. III. 390.

309514   Spolek Svazek: 9 Strana: 0306
Spolek. Spolky ani holub nemiluje. S-ky berú volky. S-ky čertové volky. V spolku lepšie chutí. Slov. Zát. Př. 362a., 114. nn. — S., sr. předcház. Hromada.

309515   Spolek Svazek: 10 Strana: 0388
Spolek. Po spolku — spolu. Baw. Ar. v. 3838. Také se ze spolka (společně) zjed- nali v pýše. Chč. S. I. 32b. — S., vz Ott. XXIII. 893. Radšej by som sa s čertom voziu (vozil), ako s tebou mau (měl) spolky. Mus. slov. IV. 79. — S. = sstupek, Güter- gemeinschaft. Vz Arch. XIX. 563. nn.

309516   Spolem Svazek: 3 Strana: 0576
Spolem = spolkem (vz Spolek), spolu, ge- meinschaftlich. Budem pít s. Us. Rychn. Šli s. Ib., u Opav., Klš., NB. Tč. 135. Ach An- dulko, Andulko, běž ty bílé lože stlat, pů- jdem na ně s. spat; Putovali s.; Jak oni se s. líbali a mě přesmutného neznali; Půjděm s. do kostela; Néni lepši jak v nedélu, kdy se s. chlapci zejdú. Sš. P. 143 , 260., 271., 294.

309517   Spolem Svazek: 7 Strana: 0751
Spolem. Byli s. ve zlosti. Brt. D. 188. Když dva jdíchu s. Ev. olom. 145. 494*

309518   Spolenka Svazek: 3 Strana: 0576
Spolenka, y, f., aplidium, mlž. Krok. II. 129.

309519   Spoletný. S Svazek: 10 Strana: 0388
Spoletný. S. orlice. Linda.

309520   Spoleto Svazek: 3 Strana: 0576
Spoleto, a, n., mě. ital. v Perugii. Vz S. N.

309521   Spoležiti Svazek: 9 Strana: 0306
Spoležiti = spolčiti? Také nemá se jeden mistr s druhým s., jakoby dva chtěli na jednom verštatě dělati. 1669. Mtc. 1898. 400.

309522   Spolí, n Svazek: 3 Strana: 0576
Spolí, n., něm. Spolly, ves u Třeboně. PL., Tk. III. 37.

309523   Spolica Svazek: 7 Strana: 0752
Spolica, e, f. = spolina. Cf. Směska (dod.). Mor. Brt.

309524   Spoličkovati koho Svazek: 3 Strana: 0576
Spoličkovati koho, abohrfeigen. Vz Po- liček, Spohlavkovati.

309525   Spolíhati Svazek: 3 Strana: 0576
Spolíhati, vz Spoléhati.

309526   Spolina Svazek: 3 Strana: 0576
Spolina, y, f., ječmen setý s pohankou. Na mor. Valaš. Vck., Nl.

309527   Spolirovať Svazek: 7 Strana: 0752
Spolirovať = olupovati, berauben, z lat. spoliare. Wtr. exc.

309528   Spolitba Svazek: 7 Strana: 0752
Spolitba, y, f. = spolčování, Innung, Gemeinschaftsverbindung. Slov. Hdž. Ds. 54.

309529   Spolitě Svazek: 8 Strana: 0377
Spolitě. Pracují s. (společně, úhrnem). Hanác. Mtc. 1896. 132.

309530   Spolitedlný Svazek: 10 Strana: 0388
Spolitedlný. 1585. Uč. spol. 1902. 23.

309531   Spoliti Svazek: 3 Strana: 0576
Spoliti — spolčiti. Zlob. — co kdy. Ne- múdré jest před poptanú pověstí řeči spo- liti. Br. (Mach. II. 2. 33.).

309532   Spolitosť Svazek: 3 Strana: 0576
Spolitosť, i, ť. = společnost. Trvali ve s-ti lámání chleba. Sš. Sk. 31.

309533   Spolitý Svazek: 3 Strana: 0576
Spolitý = společný, pospolný. S. lámání chleba. Sš. Sk. 31.

309534   Spoľitý Svazek: 8 Strana: 0377
Spoľitý. S. chléb, černý (val.). — S. = chorý (laš.). Brt. D. II. 387.

309535   Spolízaná Svazek: 10 Strana: 0388
Spolízaná. Měl s-nou. Us. Hoch. 130.

309536   Spolka Svazek: 3 Strana: 0576
Spolka, y, f., kaše z hrachu a krup, svatba, Erbsenbrei, m. U Olom. Sd.

309537   Spolka Svazek: 7 Strana: 0752
Spolka. Svatba oprav v: svarba (od sva- řiti) a kaše atd. zaměň za: svařený hrách s kroupami. — S. = vespolek. Vz Spolek (jako adv.).

309538   Spolkař Svazek: 10 Strana: 0388
Spolkař, e, m., Vereinsmeier. Nár. list. 1885. č. 54.

309539   Spolkaření Svazek: 10 Strana: 0388
Spolkaření, n., Vereinsmeierei. Nár. list. 1885. č. 54., Mus. 1904. 360.

309540   Spolkařiti Svazek: 7 Strana: 0752
Spolkařiti. Také v mé otčině se bese- duje, hraje, s-ří. Lier.

309541   Spolkářství Svazek: 7 Strana: 1385
Spolkářství, n., Vereinswesen, n. Nár. list.

309542   Spolkařství Svazek: 10 Strana: 0664
Spolkařství, n. = spolkaření. Máj. IV. 517.

309543   Spolkem Svazek: 3 Strana: 0576
Spolkem. Pod jménem spravedlnosti mají s. býti všecky šlechetnosti. Št. N. 206. A všichni s. dajme chválu Bohu otci. Hus II. 85. Vz Spolek.

309544   Spolkem Svazek: 7 Strana: 0752
Spolkem = dohromady, společně. Co se v kterých knihách s. nalezá. Vš.

309545   Spolkem Svazek: 8 Strana: 0377
Spolkem = společně. S. zahynete. Chč. m. s. 59.

309546   Spolknouti Svazek: 3 Strana: 0576
Spolknouti, knul a kl, ut, utí; spoly- kali, spolykávati, herab-, herunter-, ver- schlucken, -schlingen. — co. Spolkl to = zapomněl, co chtěl říci. Kšá. — co jak: s velikou chutí, s velikým chvatem. Otesá- nek dostal na ně chuť a spolykal je všecky i s pasákem. Erb. Sl. Čít. 23.

309547   Spolknouti co Svazek: 7 Strana: 0752
Spolknouti co. Ten s-kl lineal (stojí zrovna). Us.

309548   Spolkobratrský Svazek: 3 Strana: 0576
Spolkobratrský, bundesbrüderlich. Sm.

309549   Spolkočetba, y Svazek: 7 Strana: 0752
Spolkočetba, y, f., Gesellschaftsrech- nung, f. Ssk.

309550   Spolkomilec Svazek: 7 Strana: 0752
Spolkomilec, lce, m., Freund des Ver- einswesens.

309551   Spolkotvorný Svazek: 7 Strana: 0752
Spolkotvorný pochod. Dk. Aesth. 490.

309552   Spolkování Svazek: 3 Strana: 0576
Spolkování, n. Přehnané s., die Vereins- meierei. Dch.

309553   Spolkovati Svazek: 3 Strana: 0576
Spolkovati — ve spolek působiti, theil- nehmen. NB. Tč. 96. — s kým. Měst. bož., Rk.

309554   Spolkovati Svazek: 7 Strana: 0752
Spolkovati něco s někým. Pal. Rdh. I.

309555   Spolkověda Svazek: 7 Strana: 0752
Spolkověda, y, f. = sociologie. Dk. Aesth. 462.

309556   Spolkovědný Svazek: 10 Strana: 0388
Spolkovědný, sociologický. S. pokus. Dk.

309557   Spolkovní Svazek: 3 Strana: 0576
Spolkovní, associační, Assotiations . S. právo.

309558   Spolkovnictví, n Svazek: 3 Strana: 0576
Spolkovnictví, n., das Vereins-, Asso- tiationswesen. Rk.

309559   Spolkovník Svazek: 9 Strana: 0306
Spolkovník, a, m., agelastica, brouk. S. jilmový, a alni. Klim. 693.

309560   Spolkovnosť Svazek: 3 Strana: 0576
Spolkovnosť, i, f., der Assotiationsgeist. Šm.

309561   Spolkový Svazek: 3 Strana: 0576
Spolkový, Vereins-. S. obchod, počet (vz S. N.), smlouva, Nz., práva, stát (vz S. N.), sněm, sbor, dluhy, vlastenectví, J. tr., střelba, ples, Dch., knížka, náležitosť, pokladnice, papíry, tolar, účet, záležitosť. Šp. S. cukro- var, die Aktien-Zuckerfabrik. Dch. — S. list, der Erbeinigungsbrief. Půh. 1580. Vz Spo- lek (na začátku).

309562   Spolkový Svazek: 7 Strana: 0752
Spolkový. S. průmysl, lučebník, prapor, výbor, Šp., činnosť, kustos, místnosti, sta- novy, továrna, zájmy, život atd. Us. Pdl.

309563   Spolkumilovný Svazek: 3 Strana: 0576
Spolkumilovný, Gesellschaft liebend. Šm.

309564   Spolkyně Svazek: 3 Strana: 0576
Spolkyně, ě, f., die Genossin. Ráj. 1., 101.

309565   Spolkyně Svazek: 7 Strana: 0752
Spolkyně, ě, f., Genossin, f. Že drží manželky a s-ně mé dědictví. Soud. kn. opav.

309566   Spolně Svazek: 3 Strana: 0576
Spolně = společně. Bern.

309567   Spolné Svazek: 3 Strana: 0576
Spolné, ého, n., das gemeinschaftliche Mahl in Klöstern u. Kapiteln. Gl. 320.

309568   Spolně Svazek: 7 Strana: 0752
Spolně se podporovati. Čch. Sl. 66

309569   Spolné Svazek: 7 Strana: 1385
Spolné, ého, u., brax, hody. Pršp. 67. 42.

309570   Spolně Svazek: 10 Strana: 0388
Spolně = společně. S. něco činiti. Kká. Sion. I. 132. S. se chrániti. Ib. U. 41.

309571   Spolnhlasný Svazek: 3 Strana: 0578
Spolnhlasný, mitlautend. Zlob., Hud.

309572   Spolní Svazek: 7 Strana: 0752
Spolní. Obecná a s. svornosť. Výb. II. 545.

309573   Spolní, -ný Svazek: 3 Strana: 0576
Spolní, -ný = společný, gemeinschaftlich. Hlas., Mus., Ráj. Spolnú rukú. Arch. VI. 24. Vz Spolný.

309574   Spolnice Svazek: 3 Strana: 0576
Spolnice, e, f. — společnice, die Genos- sin. Bern., Ziak. — S., průvodník, der Leit- fisch. D.

309575   Spolník Svazek: 3 Strana: 0576
Spolník, a, m. = společník, der Genosse, Gesellschafter. Ráj. S. práce. Krok. S. a druh toho osudu. Ráj. 1. 15. — S-ci = bra- tranci a sestřenci, i další potomci dědovi, kteří pole si rozdělili, ostatně společně žijí. Slov. Dbš. — S., v tělocviku. S-ci jsou cvi- čenci ve dvouřadu za sebou stojící; s. prvý, druhý. Tš. Cf. KP. I. 425. Vz Spolek (na konci).

309576   Spolník Svazek: 7 Strana: 0752
Spolník = soused. V Oravě na Slov. Rr. Sb., Pokr. Pot. II. 259.

309577   Spolník Svazek: 8 Strana: 0377
Spolník — spojenec. Jg. (Zl. Jg. 192.)." — S., thiasophila, brouk. S. červenavý, t. angu- lata, hnědokrový, inquilina. Vz Klim. 137.

309578   Spolnosť Svazek: 3 Strana: 0576
Spolnosť, i, f. = společnost. Šf.

309579   Spolnosť Svazek: 7 Strana: 0752
Spolnosť sídel jejich, Gemeinschaft; S-sti a rozdíly jistých čtení (Leseart). Šf. Strž. II. 420., Šf. III. 366.

309580   Spolnožil Svazek: 8 Strana: 0377
Spolnožil, a, m., astenus, brouk. S. krásný, a. pulchellus, krátkokrový, immaculatus, pře- hlédnutý, neglectus, úzký, angustatus, vlásko- rohý, filiformis. Vz Klim. 225.

309581   Spolný Svazek: 3 Strana: 0576
Spolný = společný. Dch. Cf. Spolnosť. Králové s-nou táhli mocí. Kom. — komu. S-na ta všem žádost. Sš. Hc. 39. Vz Spolní.

309582   Spolný Svazek: 7 Strana: 0752
Spolný. Vždy se k matce spolné znej, Čechy s láskou objímej. Štulc. 198.

309583   Spolný Svazek: 9 Strana: 0306
Spolný. Když laskali v spolném loži (společném). Proch. 151.

309584   Spolný Svazek: 10 Strana: 0388
Spolný. To všem bylo spolno (společné). S. zásoba. Kká. Sion I. 128.

309585   Spoločnica Svazek: 8 Strana: 0377
Spoločnica, e, f. = žltá kaša na husto uvarená. Na Zvolensku. Phľd. 1894. 434.

309586   Spolorukojmě Svazek: 3 Strana: 0576
Spolorukojmě, vz Spolurukojmě. Ros.

309587   Spolou Svazek: 7 Strana: 0752
Spolou = s pola. Dostal to s. darmo. Kos.

309588   Spolozvučka Svazek: 3 Strana: 0576
Spolozvučka, y, f., vz Spoluzvučka. Ros.

309589   Spolozvučný Svazek: 3 Strana: 0576
Spolozvučný, vz Spoluzvučný. Knst.

309590   Spolozvuk Svazek: 3 Strana: 0576
Spolozvuk, vz Spoluzvuk. Berg. exc.

309591   Spolský Svazek: 7 Strana: 0752
Spolský, rybník u Třeboně.

309592   Spolství Svazek: 7 Strana: 0752
Spolství, n., Genossenschaft, Kloster- convent. Já N. převořiše sama od sebe a ode všeho a celého s. slibuji. Z. d. kru.

309593   Spolstvo Svazek: 7 Strana: 0752
Spolstvo, a, n, = sousedství. V Oravě na Slov. Pokr. P. II. 259., ZObz. XXIV. 220. Cf. Spolník (dod.).

309594   Spolu Svazek: 3 Strana: 0576
Spolu, adv. = jeden s druhým, dohro- mady, společně, zároveň, stejně, simul. Z. wit. 13. 3. a j. Mit-, zusammen, gemeinschaft- lich, zugleich. Však si to hned spolu po- víme; Jsou s. jedna ruka; Mají s. škejru (jsou na kordy); Jsou s. na škejře. Dch. Jsou s. na nože. Us. Všk. Zašlé (eingelau- fen) spisy s. s přílohami se vracejí. J. tr. Potom jel z Prahy a Pražané s. hned ku králi Vladislavovi. Let. 295. A ty oba úřady s. spravoval. Dač. I. 46. Jg. Všichni s.; s ně- kým s. smýšleti (stejně); s. mluviti, rozmlou- vati, dýmati, míti. V. Věc spolu s okolič- nostmi v poznamenání uvozuj; manželé s. bydlí. Kom. Bratří dva s. narození. V. Vešli s. v nevoli. Sych. A tys ho propustil bez mé vuole, snad s. jmáte (jste s. spolčeni)? Byli s. rok (žili); A ti s. řadovali (zechten) s Bajkem; Slýchal, že ta dva lány s. byla (k sobě náležely); A na to s. zuostali, jestliže by Kuklík ta sukna mohl prodati, že vuoli svú k tomu dává; Mezi nebožtíkem a jeho manželkou, když jsú se spolu sňali, taková úmluva se stala; Rozmlouvali s. o tom; Když se v Kroměříži s. shledali; Ten zisk s. máte. NB. Tč. 7., 35., 72., 165., 185., 192., 235., 272., 292. Chtěli spolu i nechtěli. Jel. Dva a dva s. Har. S. se držeti, V., se o něco snésti. D. S. řadovati, jísti a píti. V. S. me- zovati. Kom. Půjdeme s. Drží mi muoj od- díl, jakož nám naše máti s. dala; Jsúce s. u jedněch pánóv a z jedné strany. Půh. II. 495., I. 296. Nenašli se s. ti milí na světě; Tak se s. uradili, by to dítě zmordovali; Sedym tam spolem byli, slova s. nemluvili; Tebe vezmu k sobě, budem s. v hrobě; S. pásli, s. hráli; Dyby vrata mluvit mohly, u kterejch sme s. stávali; Stoupilo k nám dolů, bylo s námi s. Sš. P. 88., 158., 161., 564., 582., 736. (Tě.). Boha milovati a jeho prikázánie plniti s. běží, tak že jedno ne- j móž býti bez druhého; A věz, že s. i hněvá se dobrý na zlého i miluje ho; Nehodí sě jednomu dvěma mečoma železnýma spolu bojovati; Přikázánie to přestupuje člověk trojím obyčejem, slovem, skutkem neb obým s.; V kostele s. modlení dobře se hodí; Ni- žádného dobrého všichni kněžie s nemohú poslati do pekla; Manželství dobrého zna- mení jest, když manželé řádně s. bydlé; Kúkol nekterak prospěšen jest pšenici, neb vieže s. stéblé, že móž lépe státi proti větru, aby neklátil; A jiné padlo mezi trnie a s. vzrostlá trnie utlačila sú je; Hospodářní buďte s. bez reptánie; Ciesař a král všeho tvoru, chtě mieti dědice, urodil sobě syna, s. věčného a s. rovného; S. nemúdrý a blá- zen zahyneta; Z té řeči vezmi sobě, že samé tělestné spolu bydlenie, manželské snětie, jest hodné a slušné; V čas zapově- děný nemají s. tělestným skutkem bydleti; Nebude-liť plodu mieti, tožť daremné spolu léhání. Hus I. 141., 154., 175., 222., 299., 352., 371., II. 60., 70., 140., III. 1.. 140., 209., 269. (Tě.). Nebudete dlouho s. vařiti. Prov. Jsou s. na štíru. Pravdu sobě mluvme a dobře s. buďme. Mějme s., co vyděláš, však škoduj sám, co proděláš. Lom. S. dě- lati, hráti, jeti, jíti, působiti, spáti. D. — S., ve složeninách často zbytečné: spoluúčastný, spoluúd, spolubližní, spolubratr, spoluútrp- nosť, spolutovaryš atd. Jg., D., Brs., Ht. — S. = pohromadě, beisammen. Hospodina když chválíš, chvále jeho šest věcí schováš (za- chováš) ; Pošli srdce vzhóru, řiekaj právě a patři k smyslu, buď mysl povýšená, noze spolu a oči nízko. Hus 1. 308.

309595   Spolu Svazek: 7 Strana: 0752
Spolu = společně. S. podepsaní. Šp. Jemuž se s otcem i s synem spolu modlé; Když kvasíte s. Št. Kn. š. 14., 4. (8., 42.).

309596   Spolu Svazek: 7 Strana: 0752
Spolu-, Mit-. Cf. Spolu ve složeninách.

309597   Spolu léhání Svazek: 3 Strana: 0578
Spolu léhání, n., das Mitschlafen. Ne- bude-liť plodu mieti, daremné s. Hus III. 269.

309598   Spoluakademik, a, m Svazek: 7 Strana: 0752
Spoluakademik, a, m., Mitacademiker, m. Koll IV. 280.

309599   Spoluapoštol Svazek: 3 Strana: 0577
Spoluapoštol, a, m., coapostolus, der Micapostel. O zvláštní Petrovo před ostat- ními s-ly vyznamenání. Sš. J. 306.

309600   Spoluběhoun Svazek: 3 Strana: 0577
Spoluběhoun, a, m., der Mitläufer. Aqu.

309601   Spolubiskup Svazek: 3 Strana: 0577
Spolubiskup, a, m., der Mitbischof. Zk. exc.

309602   Spolublaženec Svazek: 3 Strana: 0577
Spolublaženec, nce, m., der Mitselige. Že blaženci z blaženosti s-ců novou napořád čerpati budou blaženosť. Sš. Sk. 240.

309603   Spolubližní Svazek: 3 Strana: 0577
Spolubližní, lépe: bližní, bratr, der Ne- benbruder. D.

309604   Spolubojovnice Svazek: 3 Strana: 0577
Spolubojovnice, e, f.. die Streitgenossin. Jg.

309605   Spolubojovník Svazek: 3 Strana: 0577
Spolubojovník, a, m., der Streitgenosse. Reš.

309606   Spolubolestiti Svazek: 3 Strana: 0577
Spolubolestiti, spola ku porodu praco- vati. — abs. Celá příroda s-tí až dosavad. Sš. I. 90.

309607   Spolubratr Svazek: 3 Strana: 0577
Spolubratr, a, m., der Mitbruder. V. Všichni jsme s-tři. Rad. zv. 41.

309608   Spolubratrstvo Svazek: 10 Strana: 0388
Spolubratrstvo, a, n. Litomyšl, kn. záp. z r. 1454. Wtr.

309609   Spolubřišný Svazek: 3 Strana: 0577
Spolubřišný. S-ní bratři, Stiefbrüder von einer Mutter. Schön. exc.

309610   Spolubuditel Svazek: 9 Strana: 0306
Spolubuditel starořecké literatury. Pal. Děj. IV. 1. 131.

309611   Spolubydlce Svazek: 8 Strana: 0377
Spolubydlce, e, m. Arch. XIV. 18.

309612   Spolubydlení Svazek: 3 Strana: 0577
Spolubydlení, n., lépe: spolu bydlení, contuberniuna, die Mitwohnung. V. Z té řeči vezmi sobě, že samé tělestné spolu bydlenie slušné jest obyčejem. Hus III. 209.

309613   Spolubydlící Svazek: 3 Strana: 0577
Spolubydlící, mitwohnend, der Stuben- genosse. Kom. J. 910.

309614   Spolubydlitel, e, m Svazek: 3 Strana: 0577
Spolubydlitel, e, m., der Mitwohner. Ms. 1444. Boč. exc.

309615   Spolubyt, u Svazek: 3 Strana: 0577
Spolubyt, u, m., die Mitwohnung. V. — S., spolubyť, i, f., spolubytí, die Koexistenz. Nz. Vz Spolubytelnosť, Soubyt.

309616   Spolubytec Svazek: 3 Strana: 0577
Spolubytec, tce, m., der Wesensgleiche, consubstantialis. S. s otcem podlé božství. Sš. J. 175.

309617   Spolubytelnosť Svazek: 3 Strana: 0577
Spolubytelnosť, i, f., die Koexistenz. St. N. 300. Vz Spolubyt.

309618   Spolubytelný Svazek: 3 Strana: 0577
Spolubytelný, consubstantialis, gleich- wesentlich. Zlob.

309619   Spolubýti Svazek: 3 Strana: 0577
Spolubýti, spolubytovati, koexistiren. Nz.

309620   Spolubytí Svazek: 7 Strana: 0752
Spolubytí, n. = soubyt, Coexistenz, f. Dk., Hlv., Kzl. 12., Koll. Zp. 1. 45 S. před- stav. Hš. Št. 99

309621   Spolubytí Svazek: 9 Strana: 0306
Spolubytí Chč. S. I. 351.

309622   Spolubytka Svazek: 3 Strana: 0577
Spolubytka, y, f., eucaelium, mlž. Krok. II. 129.

309623   Spolubytnosť Svazek: 3 Strana: 0577
Spolubytnosť, i, f., contubernium, spo- lečný byt, spolubyt. V. — S., spolupodstatnosť, die Wesensgleichheit, consubstantialitas. Pán svrchovanou pravdu křesťanské víry o s-ti své s otcem pronesl. Sš. J. 182.

309624   Spolubytný Svazek: 3 Strana: 0577
Spolubytný, coessentialis, spolupodstatný, consubstantialis, gleichwesentlich. Proch., Zk. exc. Syn (boží) s. Sš. J. 149.

309625   Spolubytný Svazek: 9 Strana: 0306
Spolubytný. Poměry všeobecné a s-tné. Pal. Děj. I. 2. 219.

309626   Spolubývání Svazek: 7 Strana: 0752
Spolubývání, n., zvyk, consuetudo. Jel.

309627   Spolucech Svazek: 10 Strana: 0664
Spolucech, u, m. S. měl v sobe dvě, tři i více řemesel. Wtr. Řem. 609.

309628   Spolucechovní Svazek: 9 Strana: 0306
Spolucechovní. 1518. Arch. XVII. 259.

309629   Spolucechovník Svazek: 7 Strana: 0752
Spolucechovník, a, m., Zunftgenosse, m. Pk. Ppj. 57.

309630   Spolucestec Svazek: 3 Strana: 0577
Spolucestec, stce, m., der Mitreisende, Reisegefährte. V Assu sešel se s ostatními s-stci. Sš. Sk. 234. Vz násl.

309631   Spolucestovatelka Svazek: 7 Strana: 0752
Spolucestovatelka, y, spolucestovnice, e, f., die Mitreisende. Hrts.

309632   Spolucestovník Svazek: 3 Strana: 0577
Spolucestovník, a, m., der Reisegefährte. Šm. Vz předcházející.

309633   Spolucestující Svazek: 7 Strana: 0752
Spolucestující = spolucestovník. Posp.

309634   Spolucísař Svazek: 7 Strana: 0752
Spolucísař, e, m., Mitkaiser, m. Exc.

309635   Spolucit Svazek: 3 Strana: 0577
Spolucit, u, m., das Mitgefühl. Šm.

309636   Spolucítiti Svazek: 10 Strana: 0388
Spolucítiti, mitfühlen. - co s kým. Pokr. 1885. č. 331.

309637   Spolučelední Svazek: 3 Strana: 0577
Spolučelední, von einer Familie. S. po- kolení rostlin. Rostl. III. a. 43., 108.

309638   Spolučinitel Svazek: 7 Strana: 0752
Spolučinitel, e, m., der Mitwirkende. Osv. I. 79.

309639   Spolučinnosť Svazek: 3 Strana: 0577
Spolučinnosť, i, f., die Mitthätigkeit. S. občanská. Dch.

309640   Spolučinný Svazek: 3 Strana: 0577
Spolučinný, mitthätig. Dch.

309641   Spolučlen Svazek: 7 Strana: 0752
Spolučlen, a, m. = spoluúd.

309642   Spolučlen Svazek: 10 Strana: 0388
Spolučlen, a, m. Tk. XII 398.

309643   Spolučlověk Svazek: 3 Strana: 0577
Spolučlověk, a, m., der Mitmensch. Us.

309644   Spolučlověk Svazek: 10 Strana: 0388
Spolučlověk, a, m. 1518. Arch. XIX. 381.

309645   Spoludědic Svazek: 3 Strana: 0577
Spoludědic, e, m., der Miterbe, Erbge- nosse. V. S. království nebeského. Hus I. 122., 1.

309646   Spoludědictví Svazek: 3 Strana: 0577
Spoludědictví, n., die Miterbschaft, Erb- genossenschaft. Papr., Rd. zv.

309647   Spoludědička Svazek: 3 Strana: 0577
Spoludědička, y, f., die Miterbin. Us.

309648   Spoludědička Svazek: 7 Strana: 0752
Spoludědička. Arch. X. 286.

309649   Spoludědična Svazek: 10 Strana: 0388
Spoludědična, y, f. Hus. Šal. 91b.

309650   Spoludědičný Svazek: 3 Strana: 0577
Spoludědičný, miterbend. Sestrú nazývá ji, neb jest s-na královstvie jeho učiněna. Hus. III. 59.

309651   Spoludějce Svazek: 3 Strana: 0577
Spoludějce, e, m., der Mitthäter, Mit- händler, der Kontrahent. CJB. 369. Vz Sjed- nati se na čem.

309652   Spoludělnice, e Svazek: 3 Strana: 0577
Spoludělnice, e, f., die Mitarbeiterin. Hlas I. 265.

309653   Spoludělník Svazek: 7 Strana: 0752
Spoludělník. Pal. Rdh I. 7., Šf. III. 172., 179.

309654   Spoludělník, a, m Svazek: 3 Strana: 0577
Spoludělník, a, m., der Mitarbeiter. D. Timotheus, s. Pavlův na vinici Páně. Sš. I. 148., II. 152.

309655   Spoludělnosť Svazek: 9 Strana: 0306
Spoludělnosť. Činná s. Knihopis slov. Douchův VI.

309656   Spoludítě Svazek: 10 Strana: 0388
Spoludítě, ěte, n. Hlk. X. 267.

309657   Spoludivák Svazek: 7 Strana: 0752
Spoludivák, a, m., der Mitzuschauer. Lpř.

309658   Spoludlužník, a, m Svazek: 3 Strana: 0577
Spoludlužník, a, m., der Mitschuldner. J. tr.

309659   Spoludobyvatel Svazek: 9 Strana: 0306
Spoludobyvatel. Nár. list. 1898. č. 70.

309660   Spoludomácí Svazek: 3 Strana: 0577
Spoludomácí víry, souvěrec, der Glau- bensgenosse. Skl. V. 254., 257.

309661   Spoludruh Svazek: 3 Strana: 0577
Spoludruh, a, m. (lépe: druh), der Mit- genosse, Gefährte. Č. Nár. ps. I. 218.

309662   Spoludružka, y Svazek: 3 Strana: 0577
Spoludružka, y, f., die Mitgenossin. Jg.

309663   Spoludružstvo, a, n Svazek: 3 Strana: 0577
Spoludružstvo, a, n., die Mitgenossen- s.chaft. Aqu.

309664   Spoludržba Svazek: 7 Strana: 0752
Spoludržba, y, f. = spoludržení. Rk.

309665   Spoludržba Svazek: 8 Strana: 0377
Spoludržba, y, f., compossessio plurium in solidum. Vz Ott. VIII. 61.

309666   Spoludrželivosť, i, f Svazek: 3 Strana: 0577
Spoludrželivosť, i, f., die Kohärenz. Země má s., tak že všechna chce spolu býti. Hus II. 76. Vz Spoludržnosť.

309667   Spoludržení Svazek: 7 Strana: 0752
Spoludržení, n., Mitbesitz, m. Pr. tr., Koll. III. 144.

309668   Spoludržený Svazek: 10 Strana: 0388
Spoludržený = nerozbíhající se. Lék. A. 14b. 1.

309669   Spoludržitel Svazek: 3 Strana: 0578
Spoludržitel, e, m., der Mitbesitzer. J. tr.

309670   Spoludržný Svazek: 3 Strana: 0578
Spoludržný, stätig, zusammenhaltend. Ms.

309671   Spoluďržuosť Svazek: 3 Strana: 0578
Spoluďržuosť, i, f., die Kontinuität, Zu- sammenhaltung, Stätigkeit, Kohärenz. Vz Spoludrželivosť. Jg. Slovn.

309672   Spoludřevař Svazek: 3 Strana: 0577
Spoludřevař, e, m., der Helfer des Holz- hauers. Um. les. II. 188.

309673   Spoludůstojník Svazek: 10 Strana: 0388
Spoludůstojník, a, m. Emin 230.

309674   Spoludušně Svazek: 3 Strana: 0578
Spoludušně, einmüthig. S. jedno smý- šlejíce. Sš. II. 163.

309675   Spoludušnosť Svazek: 3 Strana: 0578
Spoludušnosť, i, f., shoda pocitu, soucit, jednomyslnost, die Einmüthigkeit. Sš. II. 164.

309676   Spoludůvod, u Svazek: 7 Strana: 0752
Spoludůvod, u, m., Mitgrund, m. Vch. Ar. II. 44.

309677   Spoluěin Svazek: 8 Strana: 0377
Spoluěin, u, m. Krejč. Psych. 33.

309678   Spoluevangelíci Svazek: 10 Strana: 0388
Spoluevangelíci. Kom. Ces. 283.

309679   Spoluexulant Svazek: 9 Strana: 0306
Spoluexulant, a, m. Kom. Ohláš. 171.

309680   Spolufrejíř Svazek: 3 Strana: 0578
Spolufrejíř, e, m., der Nebenbuhler. V.

309681   Spoluhejtman Svazek: 3 Strana: 0578
Spoluhejtman, a, m., der Mithauptmann. V.

309682   Spoluherec Svazek: 10 Strana: 0388
Spoluherec, herce, m. Hlk. VI. 298.

309683   Spoluhlas Svazek: 9 Strana: 0306
Spoluhlas, u, m. = souhláska. Hus. (Šb. Hus. Orth. 30)

309684   Spoluhlasitý Svazek: 3 Strana: 0578
Spoluhlasitý, mitlautend. Plk.

309685   Spoluhláska Svazek: 3 Strana: 0578
Spoluhláska, y, f., souhláska, der Mit- laut, Mitlauter. Jg., Nz.

309686   Spoluhlídač, e Svazek: 7 Strana: 0752
Spoluhlídač, e, m., Mitwächter, m. Lpř.

309687   Spoluhodovnice Svazek: 3 Strana: 0578
Spoluhodovnice, e, f., die Mitschmau- serin. Jg.

309688   Spoluhodovník Svazek: 3 Strana: 0578
Spoluhodovník, a, m., der Mitgast. V.

309689   Spoluhorlivec Svazek: 3 Strana: 0578
Spoluhorlivec, vce, m., der Miteiferer. Mus. II. a. 109.

309690   Spoluhornice Svazek: 8 Strana: 0377
Spoluhornice, e, f. Jana Třísky manželka a s. naše. 1611. Kutn. šk. 111.

309691   Spoluhorník Svazek: 8 Strana: 0377
Spoluhorník. 1597. Kutn. šk. 57.

309692   Spoluhospodář Svazek: 7 Strana: 0752
Spoluhospodář, e, m, der Mitwirth- sohafter. Us.

309693   Spoluhra Svazek: 3 Strana: 0578
Spoluhra, y, f., das Zusammenspiel. Šm.

309694   Spoluhráč Svazek: 7 Strana: 0752
Spoluhráč, e, m., Mitspieler, m. Koll. Zp. II. 489.

309695   Spoluhřích Svazek: 10 Strana: 0388
Spoluhřích, u, m. = vzájemný hřích. Pán dal se na kříži zavěsiti pro jich s-chy. Chč. S. II. 261b.

309696   Spoluchodný Svazek: 3 Strana: 0578
Spoluchodný, korrelativ. Poněvadž ku- pování a prodávání jsou věci s-né, aniž jedno bez druhého můž býti, protož o nich spolkem vizme. CJB. 363.

309697   Spoluchovanec Svazek: 3 Strana: 0578
Spoluchovanec, nce, m., soudruh s kým někde vychovaný. Sš. Sk. 150.

309698   Spoluchovanice Svazek: 7 Strana: 0752
Spoluchovanice, e, f. Vký. Lépe: spolu- družka.

309699   Spoluchůdce Svazek: 3 Strana: 0578
Spoluchůdce, e, m., der Mitgeher, Ge- fährte. Jg.

309700   Spoluchvění Svazek: 3 Strana: 0578
Spoluchvění, n., die gleichzeitige Schwin- gung. S. stěn píšťaly. Vz KP. IL 309.

309701   Spolujahen Svazek: 3 Strana: 0578
Spolujahen, hna, m. Vz Jahen. Filipp, s. Štěpánův. Sš. Sk. 95.

309702   Spolujazyčník Svazek: 3 Strana: 0578
Spolujazyčník, a, m., der Sprachgeuosse. Šm.

309703   Spolujeda Svazek: 3 Strana: 0578
Spolujeda, y, f., der Mitesser. Veleš. Vz Spolujedlík, Spolujídce.

309704   Spolujedlík Svazek: 3 Strana: 0578
Spolujedlík, a, m. = spolujeda. Dch.

309705   Spolujednobytný Svazek: 3 Strana: 0578
Spolujednobytný, von demselben Wesen, coëssentialis. Br. Cf. Spolubytný.

309706   Spolujezdec Svazek: 3 Strana: 0578
Spolujezdec, zdce, m., der Mitfahrer, Mitreiter. Aqu.

309707   Spolujídce Svazek: 3 Strana: 0578
Spolujídce, e, m. = spolujeda. Jg.

309708   Spolujití Svazek: 9 Strana: 0306
Spolujití, n. S. na cestě. Chč. S. I. 350.

309709   Spolujízdný Svazek: 3 Strana: 0578
Spolujízdný, mitfahrend, mitreitend. Res.

309710   Spolujmenný Svazek: 7 Strana: 0752
Spolujmenný, gleichnamig. Vch., V.V. 34.

309711   Spolujmenovec Svazek: 3 Strana: 0578
Spolujmenovec, vce, m., der Namens- bruder. Šm.

309712   Spolukanovník Svazek: 7 Strana: 1385
Spolukanovník, a, m. Půh. V. 372.

309713   Spoluklášterník Svazek: 10 Strana: 0388
Spoluklášterník, a, m, Mtc. 1. 1873. 3. 89.

309714   Spolukmenovec Svazek: 3 Strana: 0578
Spolukmenovec, vce, m., der Stamm- genosse. Sf. Víru mezi s-ci hlásati. Sš. I. 13.

309715   Spolukníže Svazek: 3 Strana: 0578
Spolukníže, ete, n., der Mitfürst. V.

309716   Spolukojenec Svazek: 3 Strana: 0578
Spolukojenec, nce, m., bratr od prsu n. prsní, mlíční, mlíčenec, der Milchbruder. Šm. Menahen Heroda tetrarchy s. Sš. Sk. 149., 150.

309717   Spolukojenství Svazek: 3 Strana: 0578
Spolukojenství, n., mlíčenství, die Milch- bruderschaft. O s. by Lukáš byl sotva se zmiňoval. Sš. Sk. 150

309718   Spolukoledník Svazek: 7 Strana: 0752
Spolukoledník, a, m. Rgl.

309719   Spolukonšel Svazek: 3 Strana: 0578
Spolukonšel, a, m., der Mitrathsmann, Mitschöffe. Pr. měst. A. XVII. To Jiřík s. s námi vyznal jest před námi. NB. Tč. 214.

309720   Spolukoupí Svazek: 3 Strana: 0578
Spolukoupí, der Mitkauf. Ptal se, má-li s kým s. NB. Tč. 43.

309721   Spolukoupiti co s kým Svazek: 10 Strana: 0388
Spolukoupiti co s kým. Arch. XXI. 493.

309722   Spolukrajan Svazek: 3 Strana: 0578
Spolukrajan, a, m. (stačí: krajan), der Landsmann. Har.

309723   Spolukrajěnín Svazek: 9 Strana: 0306
Spolukrajěnín. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1 75.

309724   Spolukrajenín Svazek: 10 Strana: 0388
Spolukrajenín, a, m. Pror. ol. 101a. 2.

309725   Spolukrevný Svazek: 3 Strana: 0578
Spolukrevný, blutsverwandt. Ros.

309726   Spolukřesťan Svazek: 3 Strana: 0578
Spolukřesťan, a, m., der Mitchrist. Jg. Slovn. Vlastní s-né. Sš. Sk. 240.

309727   Spolukřesťan Svazek: 7 Strana: 0752
Spolukřesťan. Krnd. 7. a j.

309728   Spolukupec Svazek: 3 Strana: 0578
Spolukupec, pce, m., der Mitkäufer. Jg.

309729   Spolukvasitel Svazek: 10 Strana: 0388
Spolukvasitel, e, m. Faust. 151.

309730   Spolukvašení Svazek: 7 Strana: 0752
Spolukvašení, n., Mitzechen, n. Hus I. 143.

309731   Spolukvašenín Svazek: 9 Strana: 0306
Spolukvašenín. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 75.

309732   Spolulandfrydník Svazek: 10 Strana: 0388
Spolulandfrydník, a, m. Arch. XX. 30.

309733   Spolulantfridník Svazek: 7 Strana: 1385
Spolulantfridník, a, m. Půh. V. 222

309734   Spolulennictví Svazek: 8 Strana: 0377
Spolulennictví, n., Mitlehonschaft, f. Sterz. II. 329.

309735   Spolulenník Svazek: 8 Strana: 0377
Spolulenník, a, m., Mitlehensherr, m. Sterz. II. 329.

309736   Spolulezec Svazek: 10 Strana: 0388
Spolulezec, zce, m. Tk. Pam. I. 172.

309737   Spolulidé Svazek: 3 Strana: 0578
Spolulidé, í, m., die Mitmenschen. Kom.

309738   Spolulíhatel Svazek: 3 Strana: 0578
Spolulíhatel, e, m., der Bettkamerad. Šm.

309739   Spolulítosť Svazek: 3 Strana: 0578
Spolulítosť, i, f., das Mitleid. Plk.

309740   Spolulosní, -ný Svazek: 3 Strana: 0578
Spolulosní, -ný, jednoho losu. Kom. S. tovaryš. Ros.

309741   Spoluloupežník Svazek: 3 Strana: 0578
Spoluloupežník, a, m., der Raubgenosse. J. tr.

309742   Spoluložný Svazek: 3 Strana: 0578
Spoluložný = jedno loze mající, coino- thalamus, compositiflorus. S. plody, květy, Rostl., rostliny, compositae, die Korbblütler. Vz Kk. 160., Slb. XLVI, Rstp. 854.

309743   Spoluložstvo Svazek: 3 Strana: 0578
Spoluložstvo, a, n., syngenesia, třída obsahující rostliny s květy patrnými oboj- nakými, spoluložné. Rostl. I. a. 207. S. má prašníky srostlé. Vz Schd. II. 250., Slb. XLVI.

309744   Spolumajetník Svazek: 7 Strana: 0752
Spolumajetník, a, m., Miteigenthümer, m., Pdl.

309745   Spolumajetnosť Svazek: 3 Strana: 0578
Spolumajetnosť, i, f., Miteigenthum, n. Šm.

309746   Spolumajitel Svazek: 7 Strana: 0752
Spolumajitel, e, m., Miteigenthümer.

309747   Spoluman Svazek: 3 Strana: 0578
Spoluman, a, m., der Mitbelehnte. J. tr.

309748   Spolumaterstvo Svazek: 3 Strana: 0578
Spolumaterstvo, a, n., die Mitmütter- schaft.

309749   Spolumedař Svazek: 8 Strana: 0377
Spolumedař, c, m. Mtc. 1895. 142.

309750   Spoluměšťan, spoluměštěnín Svazek: 3 Strana: 0578
Spoluměšťan, spoluměštěnín, a, m., der Mitbürger. V. Prodal duom svuoj jed- nomu spoluměštěnínu. NB. Tč. 11., 14., 32., 39., 102., 107., 143., 175., 216., 221., 228., 249. Jste s-né svatých. Sš. II. 97.

309751   Spoluměšťanka Svazek: 3 Strana: 0578
Spoluměšťanka, y, f. = spoluměšťka.

309752   Spoluměšťanství Svazek: 3 Strana: 0578
Spoluměšťanství, n., die Mitbürgerschaft, V.

309753   Spoluměštěnín Svazek: 8 Strana: 0377
Spoluměštěnín, a, m. Půh. III. 602.

309754   Spoluměštěnín Svazek: 9 Strana: 0306
Spoluměštěnín, a, m. Hus. Post. 64b.

309755   Spoluměštěnín Svazek: 10 Strana: 0388
Spoluměštěnín, a, m. Hus. Post. 64b.

309756   Spoluměšťka Svazek: 3 Strana: 0578
Spoluměšťka, y, f., die Mitbürgerin. Ža- lovala jedna ctná žena, vdova, s. naše na svého deveře. NB. Tč. 192., 215. - Záp. měst. 1451. Vz Spoluměšťanka.

309757   Spolumezný, spolumezující Svazek: 3 Strana: 0578
Spolumezný, spolumezující, angrän- zend. V. S. soused, der Anrainer. Ms. pr. hor. 39., J. tr.

309758   Spolumezování Svazek: 3 Strana: 0578
Spolumezování, n., das Angränzen. V.

309759   Spolumilovník Svazek: 7 Strana: 0752
Spolumilovník, a, m., Mitliebhaber, m. Lpř.

309760   Spolumistr Svazek: 3 Strana: 0578
Spolumistr, a, m., der Mitmeister. Koll. Čít. 22.

309761   Spolumistr Svazek: 8 Strana: 0377
Spolumistr, a, m. 1515. Arch. XIV. 287.

309762   Spolumlatec Svazek: 8 Strana: 0377
Spolumlatec, tce, m. Nár. list, 1894. č. 262. odp. feuill.

309763   Spolumluva Svazek: 3 Strana: 0578
Spolumluva, y, f., die Unterredung. Zkazí dobré mravy s-vy křivé (corrumpunt bonos mores colloquia mala). ZN.

309764   Spolumluvení Svazek: 8 Strana: 0577
Spolumluvení, n., das Doppelsprecheu (u telefonu). KP. VIII. 269.

309765   Spolumnich, a Svazek: 7 Strana: 0752
Spolumnich, a, m., Mitmönch, m. Osv I. 260.

309766   Spolumoc Svazek: 3 Strana: 0578
Spolumoc, i, f., moc dvěma n. několika lidem společná. S. páně s otcem. Sš. J. 264.

309767   Spolumodlný Svazek: 3 Strana: 0578
Spolumodlný, zugleich anbetungswürdig. Cf. Modlný. — komu. Že syn Bohu otci s-ným jest. Sš. II. 6. — s kým. Jako od- věčný Logos Kristus s-ným byl s otcem. Sš. II. 166.

309768   Spolumučeň Svazek: 9 Strana: 0306
Spolumučeň, čně, m. Vlč. Lit. II. 166.

309769   Spolunáčelník Svazek: 9 Strana: 0306
Spolunáčelník, a, m. Pal. Děj. I. 1. 193.

309770   Spolunájemnictvo Svazek: 10 Strana: 0388
Spolunájemnictvo, a, n. Změny v s-tvu. Tk. Pam. I. 169.

309771   Spolunájemník Svazek: 10 Strana: 0388
Spolunájemník, a, m. Rais. Lid. 90.

309772   Spolunákladník Svazek: 3 Strana: 0578
Spolunákladník, a, m., v horn., der Mitgewerke. — S., der Mitverleger. S. N.

309773   Spolunálezce Svazek: 3 Strana: 0578
Spolunálezce, e, m., der Mitfinder. J. tr.

309774   Spolunárod Svazek: 7 Strana: 0752
Spolunárod, a, m , das zu einem andern mitangehörende Volk. Koll. III. 16.

309775   Spolunárodník, a, spolunárodovec Svazek: 3 Strana: 0578
Spolunárodník, a, spolunárodovec, vce, m., der Nationalgenosse. Šm.

309776   Spolunáš Svazek: 3 Strana: 0578
Spolunáš, zároveň s námi (jako my jsoucí). Též Jan Krajčí zase odpor činí Máškem spolunašiem přísežným. NB. Tč. 4.

309777   Spoluně Svazek: 3 Strana: 0578
Spoluně, ě, f., trigonia, hmyz. Krok. II. 262.

309778   Spolunejvyšší Svazek: 3 Strana: 0578
Spolunejvyšší, ího, m., der Mitfeldherr.

309779   Spolunešťastník Svazek: 3 Strana: 0578
Spolunešťastník, a, m., der Unglücks- gefährte. Šm.

309780   Spolunevěsta Svazek: 3 Strana: 0578
Spolunevěsta, y, f., druhého syna žena, die Mitschwiegertochter V.

309781   Spolunchazeč Svazek: 3 Strana: 0581
Spolunchazeč, e, m., der Mitbewerber, Kompetent, Konkurrent. J. tr., Nz.

309782   Spolunoclehář Svazek: 3 Strana: 0578
Spolunoclehář, e, m., der Schlafgeselle. D. Vz násl.

309783   Spolunocležník Svazek: 3 Strana: 0579
Spolunocležník, a, m. = spolunocléhář. Mor.

309784   Spoluobčan Svazek: 3 Strana: 0579
Spoluobčan, a, m., der Mitbürger. Us.

309785   Spoluobchodník Svazek: 3 Strana: 0579
Spoluobchodník, a, m., der Handelsge- nosse. Šm.

309786   Spoluobránce Svazek: 9 Strana: 0306
Spoluobránce, e, m. Pal. Děj. IV. 2. 594.

309787   Spoluobviněnec Svazek: 3 Strana: 0579
Spoluobviněnec, nce, m., der Mitbeschul- digte. J. tr.

309788   Spoluobyvatel Svazek: 3 Strana: 0579
Spoluobyvatel, e, m., der Mitbewohner. V. Dávaje vinu jednomu s-li našemu Kuklí- kovi, že by jemu schovati dal k věrné ruce šest postavuov sukna. NB. Tč. 185., 218., 217. a j. Přiučili se od s-lů řeckému jazyku. Sš. II. 3.

309789   Spoluobyvatelka, y, spoluobyvatel- kyně Svazek: 3 Strana: 0579
Spoluobyvatelka, y, spoluobyvatel- kyně, ě, f., die Mitbewohnerin. Jg.

309790   Spoluobyvatelnice Svazek: 7 Strana: 0752
Spoluobyvatelnice, e, f. = spoluobyva- telka. 1480. Wtr. exc, NB. Tč. 196.

309791   Spoluobžalovanec Svazek: 3 Strana: 0579
Spoluobžalovanec, nce, m., der Mitan- geklagte. J. tr.

309792   Spoluobživiti Svazek: 3 Strana: 0579
Spoluobživiti = spoluvzkřísiti — co kde. Bůh s-il nás v Kristu (ku podobnému, k ja- kému Kristus ožil, nás životu vzkřísil). Sš. II. 92., 94.

309793   Spoluokrasa Svazek: 9 Strana: 0306
Spoluokrasa, y, f. Arb. Dom. 38.

309794   Spoluopravce Svazek: 9 Strana: 0306
Spoluopravce, e, m. Pal. Děj. IV. 1. 198.

309795   Spoluoprávněnec Svazek: 3 Strana: 0579
Spoluoprávněnec, nce, m., der Mitbe- rechtigte. J. tr.

309796   Spoluoprávněný Svazek: 9 Strana: 0306
Spoluoprávněný. Ott. Říz. I. 35.

309797   Spoluoráč Svazek: 9 Strana: 0306
Spoluoráč, e, m. Vz Ezop. 253.

309798   Spoluotcovstvo Svazek: 3 Strana: 0579
Spoluotcovstvo, a, n., die Mitväterschaft.

309799   Spoluotrok Svazek: 7 Strana: 0752
Spoluotrok, a, m., Mitsklave, m. Lpř.

309800   Spoluotrok Svazek: 8 Strana: 0377
Spoluotrok. Čch. Otr. 30.

309801   Spoluotrokyně Svazek: 7 Strana: 0752
Spoluotrokyně, ě, f., Mitsklavin. Lpř.

309802   Spolupadělatelství Svazek: 10 Strana: 0388
Spolupadělatelství, n. Viniti někoho ze sp. Osv. 1896. 732.

309803   Spolupachatel Svazek: 7 Strana: 0752
Spolupachatel, e, m., Minhäter, m. Pr. tr.

309804   Spolupachatelství Svazek: 7 Strana: 0752
Spolupachatelství, n., Mitthäterschaft, f. Pr. tr.

309805   Spolupamátka Svazek: 8 Strana: 0377
Spolupamátka, y, f. Na něčí s-tku. Břez. Font. V. 391.

309806   Spolupamatování Svazek: 7 Strana: 0752
Spolupamatování, n. To čiňte na mé s. (na mou památku). Arch. VIII. 350.

309807   Spolupán Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupán, a, m., der Mitherr. Šm.

309808   Spolupanovník Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupanovník, a, tu., der Mitherrscher. J. tr.

309809   Spolupastva Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupastva, y, f., die Mitweide. J. tr.

309810   Spolupastvec Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupastvec, stevce, m., der Weide- genosse. D.

309811   Spolupatričnosť Svazek: 8 Strana: 0377
Spolupatričnosť, i, f. Spolupatričnosť ná- rodná, Zusammenhörigkeit. Phľd. XII. 321., XIV. 356.

309812   Spolupěvec Svazek: 7 Strana: 0752
Spolupěvec, vce, m., Sangesbruder, m. Dch.

309813   Spolupiivod Svazek: 8 Strana: 0377
Spolupiivod. Vš., Arch. XI. 537., XIII. 119.

309814   Spolupiják Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupiják, a, m., der Mittrinker. Aqu

309815   Spolupijan Svazek: 9 Strana: 0306
Spolupijan, a, m. Fisch. Hosp. 59.

309816   Spolupiták Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupiták, a, m., der Saufbruder. D.

309817   Spolupitel Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupitel, e, m., der Mittrinker. Jel. Enc. m. 14.

309818   Spolupití Svazek: 7 Strana: 0752
Spolupití, n., Mittrinken, n. Jel. Enc. m. 17.

309819   Spoluplacený Svazek: 3 Strana: 0579
Spoluplacený; -en, a, o, zugleich ge zahlt. Mají-li úroci s penězi hlavními s-ni býti podlé práva. NB. Tč. 217.

309820   Spoluplavec Svazek: 7 Strana: 0752
Spoluplavec, vce, m., Schiffgefährte, m. Lpř.

309821   Spoluplemenec Svazek: 7 Strana: 0752
Spoluplemenec, nce, m. = spoluplemen- ník. Šf. Strž. I. 316.

309822   Spoluplemenník Svazek: 3 Strana: 0579
Spoluplemenník, a, m., z jednoho ple- mene, der Stammgenosse. Šf.

309823   Spoluplnomocník Svazek: 3 Strana: 0579
Spoluplnomocník, a, m., spoluzmocněnec, der Mitbevollmächtigte. J. tr.

309824   Spolupocestník Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupocestník, a, m., der Reisegefährte. Zák. sv. Ben. živ. 162.

309825   Spolupocestný Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupocestný, ého, m., der Mitreisende, Reisegefährte. Kom. J. 476.

309826   Spolupodepsání Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupodepsání, n., die Gegenzeichnung. J. tr.

309827   Spolupodílník, a, m. Am Svazek: 8 Strana: 0377
Spolupodílník, a, m. Am. Orb. 109.

309828   Spolupodmínka Svazek: 7 Strana: 0752
Spolupodmínka, y, f., Mitbedingung, f. Dsch. I. 167.

309829   Spolupodnikatel Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupodnikatel, e, m., der Mitunter- nehmer. Srn.

309830   Spolupodobný Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupodobný, vz Spolutvárný.

309831   Spolupodpis Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupodpis, u, m., die Mitfertigung. Srn.

309832   Spolupodpis Svazek: 9 Strana: 0306
Spolupodpis. Ott. Ěíz. I. 190.

309833   Spolupodstatnosť Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupodstatnosť, i, ť., coëssentialitas, gleiche Wesenheit, die Wesensgleichheit. Tím s. a jednobytnosť svou s Bohem jasně vy- stavuje. Sš. J. 229. V tétéž zůstává s otcem s-ti; Mluví Pán o své s otcem s-ti. Sš. J. 26., 92. (Hý.).

309834   Spolupodstatný Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupodstatný, rovně jako druhý pod- statný, consubstantialis, von gleicher We- senheit. Aqu., Ros., Zk. exc. S. syn boží. Sš. J. 146. — komu. Pána synem božím otci s-ným býti ukazovali; Já jsem synem božím s-ným otci. Sš. J. 264., 143. (Hý.). — s kým. Kristus jest jednobytný a s. s otcem. Reg. urb. rozm. 68.

309835   Spolupohnaný Svazek: 7 Strana: 0752
Spolupohnaný, der Mitangeklagte. Arch. X. 540.

309836   Spolupohřebiti Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupohřebiti, il, en, ení, -hřebovati. — s kým skrze co. S-ni jsme s ním skrze křest. Sš. I. 69.

309837   Spolupomezný Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupomezný, angränzend, nachbarlich. Aqu.

309838   Spolupomoc Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupomoc, i, f., die Bei-, Mithilfe, Mit- wirkung. Kram. exc.

309839   Spolupomocník Svazek: 8 Strana: 0377
Spolupomocník. Mus. 1894. 214., Kutn. šk. 152. (r. 1616.).

309840   Spoluporučenství Svazek: 10 Strana: 0388
Spoluporučenství, n. Arch. XXVII. 196.

309841   Spoluporučnik Svazek: 3 Strana: 0579
Spoluporučnik, a, m., der Mitvormund. J. tr.

309842   Spoluporučník Svazek: 9 Strana: 0306
Spoluporučník, a, m. Ott. Říz. I. 330.

309843   Spoluposel Svazek: 3 Strana: 0579
Spoluposel, sla, m., der Mitbote, Mitab- geordnete. Solf., Mus. Spoluposluchač, e, m., der Mithörer. Šm.

309844   Spoluposlouchání Svazek: 8 Strana: 0577
Spoluposlouchání, n., das Mithören (u te- lefonu). KP. VIII. 269.

309845   Spolupoutnice Svazek: 10 Strana: 0388
Spolupoutnice, e, f. Msn. Od. 73.

309846   Spolupoutník Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupoutník, a, m., der Mitpilgrim. Har.

309847   Spolupovodník Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupovodník = spolupůvodník.

309848   Spolupovstalec Svazek: 7 Strana: 0752
Spolupovstalec, lce, m., der Mitauf- rührer, -insurgent. Lpř.

309849   Spolupozorování Svazek: 7 Strana: 0752
Spolupozorování, n, Mitbeobachtung, f. ZČ. I. 7.

309850   Spolupracovatel Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupracovatel, e, m. = spolupracov- ník. Pavel píše jménem s-lů svých. Sš. II. 7.

309851   Spolupracovnice, e Svazek: 7 Strana: 0752
Spolupracovnice, e, f., Mitarbeiterin, f. Mus.

309852   Spolupracovnictví Svazek: 7 Strana: 0752
Spolupracovnictví, n., das Mitarbeiten. Pdl.

309853   Spolupracovnictví Svazek: 10 Strana: 0388
Spolupracovnictví, n. Osv. 1896. 1029., Nár. list. 1903. č. 347. 13.

309854   Spolupracovnictvo Svazek: 10 Strana: 0388
Spolupracovnictvo, a, n. čch. Kv. 174.

309855   Spolupracovník Svazek: 8 Strana: 0377
Spolupracovník, a, m. 1613. Kutn. šk. 137.

309856   Spolupracovník, a, m Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupracovník, a, m., der Mitarbeiter. J. tr.

309857   Spoluprosba Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluprosba, y, f., die Mitbitte, spo- lečná prosba. Bern.

309858   Spoluprotimluvný Svazek: 8 Strana: 0577
Spoluprotimluvný. S. telegrafie, Doppel- gegensprechen, n. KP. VIII. 270.

309859   Spolupřebývání, n Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupřebývání, n., das Mitwohnen; die Beiwohnung. Ze s. tělestného láska se přie- lišná rozmnožuje a zapaluje. Hus III. 205.

309860   Spolupřebyvatel Svazek: 10 Strana: 0388
Spolupřebyvatel, e, m. Wtr. exc.

309861   Spolupřebývatel, e Svazek: 7 Strana: 0752
Spolupřebývatel, e, m., der Mitwohner. 1430. Wtr.

309862   Spolupřičinění Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupřičinění, n., die Mitwirkung. To od s. jejich závisí. Sš. II. 81.

309863   Spolupřípovědník Svazek: 8 Strana: 0577
Spolupřípovědník, a, m. Tov. kn. 81.

309864   Spolupřísedník Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupřísedník, a, m., přísedník, der Beisitzer. Že příkladové ti největší moc na s-ky míti budou. Sš. Sk. 64.

309865   Spolupřísežník Svazek: 7 Strana: 0752
Spolupřísežník, a, m. = spolupřísežný. Šmb.

309866   Spolupřísežný Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupřísežný, der Beisitzende, Bei- sitzer. Jana Bumbala, s-ného našeho starej rady; Dále svědomí seznává s. náš, v ty časy tovařiš obžalovaného. NB. Tč. 29., 42. (21., 84., 107., 165., 242.).

309867   Spolupuntovník Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupuntovník, a, m., der Bundes- genosse; Mitverschworene. Kom. J. 695.

309868   Spolupůsobce Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupůsobce, e, m., der Mitwirker. J. tr.

309869   Spolupůsobení Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupůsobení, n., die Mitwirkung, das Zuthun. Syr., Dch.

309870   Spolupůsobitel Svazek: 7 Strana: 0753
Spolupůsobitel, e, m.. Mitwirker, m. Us.

309871   Spolupůsobitelka Svazek: 7 Strana: 0753
Spolupůsobitelka, y, spolupůsobitel- kyně, ě, f., Mitwirkerin, f Lenz.

309872   Spolupůsobiti Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupůsobiti, il, en, ení, mitwirken, mit- thun. — v co, auf etwas Einfluss nehmen. Dch. — nač. Vz Působiti. — k čemu. Slepec s-bil k ozdravení svému. Sš. J. 161. — s kým. Lidé, kteří s milostí boží s. usi- lují; Neb ten, jenž pomáhal Petrovi v apo- štolství, s-il se mnou. Sš. I. 104., II. 21.

309873   Spolupůsobiti Svazek: 7 Strana: 0753
Spolupůsobiti platně k něčemu Mus.

309874   Spolupůsobník Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupůsobník, a, a, der Mitwirkende. Šm.

309875   Spolupůsobný Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupůsobný, mitwirkend. Podlé toho má starý zákon i s. postavení k uvedení křesťanství. Sš. II. 42.

309876   Spolupůvod Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupůvod, u, m., der Mitkläger. Nál. 214.

309877   Spolupůvod Svazek: 7 Strana: 0753
Spolupůvod, a (ne: u). Lpř., Pal. Rdh. II. 133.

309878   Spolupůvodce Svazek: 7 Strana: 0753
Spolupůvodce, e, m., Miturheber, m. Dk. P. 153.

309879   Spolupůvodnice Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupůvodnice, e, f., die Miturheberin. Jg. Slovn.

309880   Spolupůvodník Svazek: 3 Strana: 0579
Spolupůvodník, a, m., der Miturheber. Jg., Cyr. 122.

309881   Spolurab, a, m Svazek: 8 Strana: 0377
Spolurab, a, m. Čch. Otr. 40.

309882   Spolurada Svazek: 3 Strana: 0579
Spolurada, y, m., der Beisitzer. V.

309883   Spolurádce Svazek: 10 Strana: 0388
Spolurádce, e, m. Msn. II. 29.

309884   Spoluradní Svazek: 3 Strana: 0579
Spoluradní, ího, m. = spolurada. V.

309885   Spoluradní Svazek: 8 Strana: 0377
Spoluradní, ího, m. 1521. Kutn. šk. 3.

309886   Spoluradný Svazek: 3 Strana: 0579
Spoluradný = spoluradní. Ješto se bál s-ných svojich. Sš. J. 47.

309887   Spoluradný Svazek: 9 Strana: 0306
Spoluradný, ého, m. 1506. Arch. XVIII. 420., 493. Sr. Spoluradní.

309888   Spoluradosť Svazek: 3 Strana: 0579
Spoluradosť, i, f., die Mitfreude. Leška.

309889   Spoluradovati se Svazek: 3 Strana: 0579
Spoluradovati se, sich mitfreuen. — s kým. S-ji se se všemi vámi. Sš. II. 167.

309890   Spoluradovati se něčemu Svazek: 9 Strana: 0306
Spoluradovati se něčemu. Řím. 7. 22.

309891   Spoluredaktor Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluredaktor, a, m., Mitredakteur, m.

309892   Spolurodák Svazek: 3 Strana: 0579
Spolurodák, a, m., der Stammgenosse. Dch.

309893   Spolurodák Svazek: 10 Strana: 0388
Spolurodák, a, m. Sbor. čes. 31.

309894   Spolurodiště Svazek: 8 Strana: 0577
Spolurodiště, ě, n. Hanš. Neb. 92.

309895   Spolurodý Svazek: 7 Strana: 0753
Spolurodý, desselben Geschlechtes, ver- schwistert. Lpř., Pyp. K. 30.

309896   Spolurostlý Svazek: 3 Strana: 0580
Spolurostlý, mitaufgewachsen, gleichen Alters. Aqu.

309897   Spolurotní Svazek: 3 Strana: 0580
Spolurotní = jedné roty, Rottgesellen-. Reš.

309898   Spolurotuík Svazek: 3 Strana: 0580
Spolurotuík, a, m., der Rottgeselle. D., Cyr. 114.

309899   Spolurovně Svazek: 9 Strana: 0306
Spolurovně. Jedl s nimi u stolu společně a s. Věstn. uč. spol. 1899. 25. (1458. ), Wtr. Part. 399.

309900   Spolurovný Svazek: 3 Strana: 0580
Spolurovný, seines Gleichen. V.

309901   Spolurozkošník Svazek: 3 Strana: 0580
Spolurozkošník, a, m., der Vergnügungs- gefährte. Srn.

309902   Spolurožka Svazek: 3 Strana: 0580
Spolurožka, y, f., dioctria, eine Raub- fliege. Krok. II. 265.

309903   Spoluručenství Svazek: 8 Strana: 0377
Spoluručenství, n. Nár. list. 1895. 150. odp.

309904   Spoluručitel Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluručitel, e, m. = spolurukojmě. Us.

309905   Spolurukojemství Svazek: 3 Strana: 0580
Spolurukojemství, n., společné ruko- jemství, die Mitbürgschaft. J. tr.

309906   Spolurukojmě Svazek: 3 Strana: 0580
Spolurukojmě, ě, m., der Mitbürge. V.

309907   Spolurukojmě Svazek: 8 Strana: 0377
Spolurukojmě. Arch. XIII. 45.

309908   Spolurytíř Svazek: 3 Strana: 0580
Spolurytíř, e, m., der Streitgenosse. Har.

309909   Spolurytíř Svazek: 9 Strana: 0306
Spolurytíř, e, m. Br. (Rozb. kral. 86. )

309910   Spoluřadně Svazek: 3 Strana: 0579
Spoluřadně, koordinirt. Slova ta s. se kladou. Sš. Sk. 260.

309911   Spoluřadník Svazek: 3 Strana: 0579
Spoluřadník, u, m., die Koordinate.

309912   Spoluřadný Svazek: 3 Strana: 0579
Spoluřadný, koordinirt. S. pojmové. Mark. Lg. 49. — S., syntaktisch. S. častice. Sš. J. 269.

309913   Spoluřadovník Svazek: 3 Strana: 0579
Spoluřadovník, a, m., der Mitzecher, Zechgeselle. D.

309914   Spoluředitel Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluředitel, e, m., Mitdirektor, m.

309915   Spoluřeholník, a Svazek: 3 Strana: 0579
Spoluřeholník, a, m., der Ordensgenosse Dch.

309916   Spoluřemeslník Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluřemeslník, a, m., Handweiksge- nosse, m. Lpř.

309917   Spolusatrapa, y Svazek: 7 Strana: 0753
Spolusatrapa, y, m., Mitsattape. J. Lpř.

309918   Spolusdružilosť Svazek: 7 Strana: 0753
Spolusdružilosť, i, f., concomitantia. Katech. trid. 220.

309919   Spolusebrati Svazek: 3 Strana: 0580
Spolusebrati, mitsammeln. — co.

309920   Spolusečka Svazek: 7 Strana: 0753
Spolusečka, y, f., cosecans. Šrámek.

309921   Spoluseděti Svazek: 3 Strana: 0580
Spoluseděti, ěl, ění, mitsitzen, Beisitzer sein. To Javorníček svědčil dobrým lidem spolusedícím. NB. Tč. 93.

309922   Spolusestra Svazek: 7 Strana: 0753
Spolusestra, y, f., Mitschwester, f. Mus., Hrts.

309923   Spolusezení Svazek: 3 Strana: 0580
Spolusezení, n. Vz Sezení. Vzkříšení a s. rozumí mravné. Sš. II. 95.

309924   Spolushromáždník Svazek: 7 Strana: 0753
Spolushromáždník, a, m. Dopúštieme, aby byli společníci a s-ci jich všech statku. Arch. VIII. 371

309925   Spolusíojnosť Svazek: 8 Strana: 0377
Spolusíojnosť = súpatričuosť. Zvolen.

309926   1. Spolusiuha Svazek: 3 Strana: 0580
1. Spolusiuha, y, spoluslužebník, a, m., der Mitdiener, Mitknecht. Jg. Musie člo- vek mieti slitovánie nad s-hú, jakož pán nesmierne dóstojenstvie větčieho slitoval se nad ním; Každý k obecnému užitku poží- vati má těch věcí, kteréž má, ne ku škodě s-sluh; Vladař tento obrátil sé jest ku po- moci dobré, že dobře jest učinil s-hám, aby, když by on umřel, oni jsúce na živě, mohli jemu pomoci; A vyšel sluha ten, nalezl jest jednoho z s-sluh těch, jenž dlužen bieše jemu 100 peněz; Všichni jsme s-hy, neb všichni spolu máme slúžiti jednomu pánu; Ten svého s-hu hrdlí, krož ho, an zaplatiti nemóž, vězí n. mučí. Hus I. 141., 177., 301.. 388., 392. (Tč.).

309927   2. Spolusiuha Svazek: 3 Strana: 0580
2. Spolusiuha, y, spoluslužebnice, e, f., die Mitdienerin. Hus.

309928   Spolusjednocení Svazek: 10 Strana: 0388
Spolusjednocení, n. Fel. 49.

309929   Spoluskladatel Svazek: 3 Strana: 0580
Spoluskladatel, e, m., der Mitverfasser. Podřízený s. listu toho. Sš. II. 152.

309930   Spoluslavenec Svazek: 3 Strana: 0580
Spoluslavenec, nce, m., der Mitverherr- lichte. V nebesích dán mu přítelem a s-cem. Sš. Sk. 92.

309931   Spoluslednosť Svazek: 3 Strana: 0580
Spoluslednosť, i, f. Pod podobou chleba krev také a pod podobou vína tělo Páně podlé s-ti se nalézá. Sš. J. 114.

309932   Spoluslibce Svazek: 3 Strana: 0580
Spoluslibce, e, m., der Mitbürge. 1493.

309933   Spoluslibce Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluslibce, e, m. 1442. Arch. X. 262., 355.

309934   Spoluslíbený Svazek: 3 Strana: 0580
Spoluslíbený, mitverlobt. Aqu.

309935   Spoluslitý Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluslitý, zusammengegossen. — z če- ho. Koll. IV. 176.

309936   Spolusluha Svazek: 10 Strana: 0388
Spolusluha, y, m. Hus. Post. 178a.

309937   Spolusnažník Svazek: 3 Strana: 0580
Spolusnažník, a, m., der Strebensge- nosse. Dch.

309938   Spolusokol Svazek: 7 Strana: 0753
Spolusokol, a, m., Mitturner. Lpř.

309939   Spolusoudní Svazek: 10 Strana: 0664
Spolusoudní osoba. 1607. Arch. XXII. 521.

309940   Spolusoused Svazek: 3 Strana: 0580
Spolusoused, a, m., der Mitnachbar. Schön, exc, BN. Kteřížto poručníci jsú dva s-dé naši, muži viery hodni; Potom když jest domuov přijel, nařkl jest jej s. jeho, že by on ji ukradl. NB. Tč. 11., 115. a j.

309941   Spolusouseda Svazek: 3 Strana: 0580
Spolusouseda, y, f., die Nachbarin, Jed- noho času prišla jest Machna spolusúseda našie k Kuně a ji chce štrafovati; Žalobu vedl na jednu ženskú osobu, s-du naši. NB. Tč. 11., 184., 214. Spoluspiknutý, der Mitverschworene. Šm.

309942   Spolusouseda Svazek: 8 Strana: 0377
Spolusouseda, y, f. Truhlíčková, s. vaše. Arch. XII. 244.

309943   Spolusoustrasť Svazek: 7 Strana: 0753
Spolusoustrasť, i, f., Mitleid. Pr. tr. Stačí: soustrasť.

309944   Spoluspáchaný Svazek: 9 Strana: 0306
Spoluspáchaný trestní čin. Ott. Říz. I. 22.

309945   Spoluspiklec Svazek: 10 Strana: 0388
Spoluspiklec, kelce, m., conjuratus. Křížek, Slov. Sr. Spoluspiklenec.

309946   Spoluspiklenec Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluspiklenec, nce, m., der Mitver- schworene. Ddk.

309947   Spoluspiklý Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluspiklý, der mitverschworene. Lpř.

309948   Spoluspilek Svazek: 3 Strana: 0580
Spoluspilek, lka, m., der Mittrinker.

309949   Spoluspisovatel Svazek: 10 Strana: 0388
Spoluspisovatel, e, m. Krok. I. a. 9.

309950   Spoluspisovatelstvo Svazek: 10 Strana: 0388
Spoluspisovatelstvo, a, n. Krok. I. a. 9.

309951   Spolusplnomocněný Svazek: 3 Strana: 0580
Spolusplnomocněný; -en, a. o, der Mit- bevollmächtigte. D.

309952   Spoluspodstatňování Svazek: 10 Strana: 0388
Spoluspodstatňování něčeho. Kom. Ces. 208.

309953   Spolusprávce, e m Svazek: 3 Strana: 0580
Spolusprávce, e m., der Mitgewährsmann. Vš. IV. 11.

309954   Spoluspuntovník Svazek: 3 Strana: 0580
Spoluspuntovník, a, m. = spoluputov- ník. V.

309955   Spolusrovnalosť Svazek: 3 Strana: 0580
Spolusrovnalosť, i, f., die Zusammen- stimmung, Harmonie. Nomencl.

309956   Spolusrovnalý Svazek: 3 Strana: 0580
Spolusrovnalý, zusammenstimmend, har- monisch.

309957   Spolustání, n Svazek: 3 Strana: 0580
Spolustání, n., das Beisammenstehen. Hlas.

309958   Spolustarší Svazek: 3 Strana: 0580
Spolustarší, ího, m., der Mitälteste. Kom.

309959   Spolustatnosť, i Svazek: 3 Strana: 0580
Spolustatnosť, i, f., die Wesensgleich- heit. Čímž se jedinosť a tudy s. Krista s otcem vystihuje. Sš. II. 45.

309960   Spolustatný Svazek: 3 Strana: 0580
Spolustatný, gleichen Wesens, gleich gross. Moc Kristova s mocí otce s-ná. Sš. J. 8G. — s kým. Pán s otcem s-ten a s ním jedno jest. Sš. J. 209., 156.

309961   Spolustatný Svazek: 7 Strana: 0753
Spolustatný. S. jméno. Šf. III. 481.

309962   Spolustojící Svazek: 3 Strana: 0580
Spolustojící, mitstehend. Č.

309963   Spolustolení Svazek: 3 Strana: 0580
Spolustolení, n., das Mitsammenspeisen. V. Utrhačóv spolu stolenie jest horšie než psie, hadové a svinie. Hus l. 383.

309964   Spolustolící Svazek: 3 Strana: 0580
Spolustolící, mitspeisend, der Tischge- nosse. V.

309965   Spolustoličník Svazek: 3 Strana: 0580
Spolustoličník, a, m., der Gerichtsas- sessor. Přitom žalobník opět odvolal sě na jednoho s-ka našeho (který na súdní stolici sedí); A za pátého, kterýžto jest s. a to- variš náš, otčim žalobníků prosil jest nás, abychom jeho odpustili z stolic k jeho po- třebě vstáti. NB. Tč. 1 17., 11.

309966   Spolustolitel Svazek: 3 Strana: 0580
Spolustolitel, e, m., der Tischgenosse. D.

309967   Spolustoliti Svazek: 10 Strana: 0388
Spolustoliti. Chč. S. II. 240a,

309968   Spolustolník Svazek: 3 Strana: 0580
Spolustolník, a, m. = spolustolitel. Ros.

309969   Spolustolný Svazek: 7 Strana: 0753
Spolustolný, ého, m. = spolustolovník. Hmn. 1418.

309970   Spolustolný Svazek: 8 Strana: 0377
Spolustolný dědic, comensalis coheres. 1418. List. fil. 1895. 440.

309971   Spolustolovník Svazek: 7 Strana: 0753
Spolustolovník, a, m. = spolustolník. Hrts., Osv.

309972   Spolustrádání Svazek: 3 Strana: 0580
Spolustrádání, n., vz Strádati. Oslava s Kristem dává se pod výminkou s. s ním. Sš. Sk 172. - Sš. J. 189. (Hý.).

309973   Spolustrana Svazek: 9 Strana: 0306
Spolustrana, y, f. Ott. Říz. I. 188.

309974   Spolustranník Svazek: 10 Strana: 0664
Spolustranník, a, m. Zvon VI. 405.

309975   Spolustrávnice Svazek: 3 Strana: 0580
Spolustrávnice, e, f., die Tischgenossin. Jg.

309976   Spolustrávník Svazek: 3 Strana: 0580
Spolustrávník, a, m., der Tischgenosse.

309977   Spolustrážce Svazek: 7 Strana: 0753
Spolustrážce, e, m., Mitwächter, m. Lpř.

309978   Spolustrůjce Svazek: 7 Strana: 0753
Spolustrůjce, e, m., Miturheber. Vz Strůjce. Tš.

309979   Spolustrýc Svazek: 9 Strana: 0306
Spolustrýc, e, m. Mus. 1899. 322.

309980   Spolustřelec Svazek: 10 Strana: 0388
Spolustřelec, lce, m. Wtr. Min. 124.

309981   Spolusuditel Svazek: 7 Strana: 1385
Spolusuditel. 1490. Wtr. Obr. II. 679

309982   Spolusúseda Svazek: 9 Strana: 0306
Spolusúseda, y, f. 1509. Arch. XVIII. 485.

309983   Spolusvěcenec Svazek: 7 Strana: 0753
Spolusvěcenec, nce, m., der Mitgeweihte J. Just.

309984   Spolusvědek Svazek: 3 Strana: 0580
Spolusvědek, dka, m, der Mitzeuge. J. tr.

309985   Spolusviti-zitel, e, m Svazek: 3 Strana: 0580
Spolusviti-zitel, e, m., der Mitsieger. Aqu.

309986   Spolušeptání Svazek: 10 Strana: 0388
Spolušeptání, n., confabulatio. Rostl. drk. 193a.

309987   Spoluškolák Svazek: 3 Strana: 0580
Spoluškolák, a, m., spolužák, der Mit- schüler, Schulfreund. Jg.

309988   Spoluškolník Svazek: 10 Strana: 0388
Spoluškolník, a, m. = spolužák. Fryčaj. 1813.

309989   Spolutanečník Svazek: 7 Strana: 0753
Spolutanečník, a, m., Mittäuzer, m. Lpř.

309990   Spolutělný Svazek: 3 Strana: 0580
Spolutělný = soutělný. Sš. II. 104.

309991   Spolutchán Svazek: 10 Strana: 0388
Spolutchán, a, m. Kubl. 226.

309992   Spolutovaryš Svazek: 3 Strana: 0580
Spolutovaryš, e, m., der Mitgeselle. V., Sf., Bart. Přistúpil jest před nás konšel s-řiš náš, i žaloval jest. NB. TČ. 193., 251.

309993   Spolutovaryš Svazek: 8 Strana: 0377
Spolutovaryš. 1481. Půh. VI. 123.

309994   Spolutovaryšství Svazek: 3 Strana: 0580
Spolutovaryšství, n., die Genossenschaft. Sm.

309995   Spolutovaryšství Svazek: 7 Strana: 0753
Spolutovaryšství s někým míti. 1468.

309996   Spolutovaryšství Svazek: 10 Strana: 0388
Spolutovaryšství, n. Chč. S. I. 108a.

309997   Spolutrávení Svazek: 3 Strana: 0580
Spolutrávení, n., das Mitzehren, die Tischgenossenschaft. V.

309998   Spolutrcstanec Svazek: 3 Strana: 0580
Spolutrcstanec,uce, m., der Strafgenosse. Šm.

309999   Spolutrpení Svazek: 3 Strana: 0580
Spolutrpení, n., das Mitleiden. V. — S., die Gemeinschaft (Duldung) z. B. bei einer Innung. Pacholek pekařský chtivý mistrem býti, ten má sobě dobyti s. šesti groši atd. Boč. exc.

310000   Spolutrpení Svazek: 7 Strana: 0753
Spolutrpení = shovívavosť. Přimlúvaj sa, ať má se mnú s. 1497. Minst