259001   Přeplňka Svazek: 7 Strana: 0445
Přeplňka, y, f., die Uiberfüllung. Laš. Tč.

259002   Přeplnosť Svazek: 2 Strana: 0968
Přeplnosť, i, f., přehojnosť, přeplněk, die Uiberfülle. Šm.

259003   Přeplný Svazek: 2 Strana: 0968
Přeplný; -pln, a, o, übervoll. D. — čeho. On jest přepln všech šlechetností. Boč. exc.

259004   Přeplod Svazek: 9 Strana: 0252
Přeplod = přeplozeni. 1700. Vlč. Lit. II. 1. 64.

259005   Přeplodný Svazek: 2 Strana: 0968
Přeplodný, sehr fruchtbar. Jg.

259006   Přeplodný Svazek: 9 Strana: 0459
Přeplodný. Hod. XIV. stol. Mus. fil. VII. 98.

259007   Přeplostění Svazek: 10 Strana: 0299
Přeplostění, n. Rovné p. trámu, šikmé, klínovité. Vz KP. IX. 284.

259008   Přeplotí, n Svazek: 2 Strana: 0968
Přeplotí, n., hořejší kraj plotu, der Rand des Zaunes. Česk. vč.

259009   Přeplouti Svazek: 2 Strana: 0968
Přeplouti, pluji, pluj, je (íc), plul a ploul, utí; přeplynouti, ul, utí; přeplovati, plovu, plov, plova (ouc); přeplavati, přeplývati, pře- plavávati = přes vodu plouti, überschwim- men ; im Schwimmen überwinden; přeply- nouti, přeplývati také = přetékati, über- tliessen. Jg. — abs. Ta nádoba preplývá, přeplyne (přetéká). Ros. — co : vodu, ně- koho p. Ros. Mořské nesnadné cesty pře- plývaje. Pass. P. moře. BO. Moře přeplouti těžko. Prov. — přes co : přes vodu, přes řeku. D., BO. — kam : na druhou stranu rybníka. Br. — čím. Moře tím (přitékáním řek) nepřeplyne. Výb. I. 660.

259010   Přeplovení, n Svazek: 7 Strana: 0445
Přeplovení, n. Pror. Isa. 16. 2.

259011   Přeplovný Svazek: 2 Strana: 0968
Přeplovný, přeplývající, přehojný, reich- lich. Kat. 1735.

259012   Přeplození Svazek: 7 Strana: 0445
Přeplození, n., superfoetatio.

259013   Přeplozování Svazek: 7 Strana: 0445
Přeplozování, n. = plození mezirodné n. meziříšné, generatio aequivoca. Nz.

259014   Přeplvati Svazek: 7 Strana: 0445
Přeplvati, vz Přepliti. Pass. 10.

259015   Přeplynouti čím Svazek: 9 Strana: 0252
Přeplynouti čím. Moře tím nepřeplyne (nepřeteče). Št. Bes. 19.

259016   Přeplyv Svazek: 2 Strana: 0968
Přeplyv, u, m., přeplývání, nadbývání, nadbytek, der Uiberfluss, das Uibermass. P-vem citu a přebytkem lásky takto vyráží se. Sš. I. 98.

259017   Přeplývati Svazek: 2 Strana: 0968
Přeplývati, vz Přeplouti.

259018   Přeplývavý Svazek: 2 Strana: 0968
Přeplývavý, überfliessend, P. hojnosť darů milosti boží. Sš. I. 66.

259019   Přeplzlý Svazek: 2 Strana: 0968
Přeplzlý, sehr schlüpfrig. Jg.

259020   Přepnouti Svazek: 2 Strana: 0968
Přepnouti, pnu, ul, ut, utí, vz Pnouti; přepíti, pial, piat, pětí (dříve a na Slov. posud: patí),přepínati =jinak zapíti, über-, umspannen, umschnallen; příliš napíti, zu sehr spannen, überspannen. Jg. Přepiatý, vz Přepjatý. P-té žádosti, D., očekávání. Plk. — co: přezky, tětivu, D., kohoutek u flinty. Jg. — co, se čím: vrata řetězem. Dal. — co, se v čem, kde: pytlík ve mlýně (jiný přidělati), Us., se v myšlení.D.

259021   Přepnouti co čím Svazek: 7 Strana: 0445
Přepnouti co čím. Most přepíná řeku smělými oblouky. Pdl. exc. P. něco nití. ZČ. — co odkud kam. Oblouk od pilíře k pilíři p. NA. I. 50, — Cf. Přehnati a Brs. 2. vd. 193.

259022   Přepnutí Svazek: 2 Strana: 0968
Přepnutí, n., der Uibergriff, das Zuweit- greifen. Šm.

259023   Přepnutý Svazek: 7 Strana: 0445
Přepnutý, vz Přepjatý. P. niť. ZČ. III. 18. Klenba do oblouku p-tá. NA. I. 62. Balkon klenbou p-tý. Strpž. Mrak z jedné hory k druhé p-tý. Mcha.

259024   Přepobožný Svazek: 9 Strana: 0252
Přepobožný = velmi pobožný. Br. Hod. 284.

259025   Přepoctivý Svazek: 2 Strana: 0968
Přepoctivý, velmi poctivý, sehr redlich. — P., pocty velmi hodný, verehrungswür- dig. P-vá sv. trojice. 12 hod.

259026   Přepočastý Svazek: 2 Strana: 0968
Přepočastý, überaus oft.

259027   Přepočísti Svazek: 2 Strana: 0968
Přepočísti, čtu, četl, čten, ení; přepo- čítati, über-, durch-, nachzählen, über-, durch-, nachrechnen; se, sich verechnen, ver- zählen. Jg. — co : peníze, počet,. Ros., J. tr., náklad, užitek. D. — se v čem: v počtech. — se s kým. Se mnou se jich už mnoho přepočítalo. Us.

259028   Přepočítání, přepočtení Svazek: 2 Strana: 0968
Přepočítání, přepočtení počtu, das Ueber-, Durch-, Nachzählen. V.

259029   Přepočítávací Svazek: 7 Strana: 0445
Přepočítávací = převáděcí. P. tabulka, Reducirungstafel. Pr. tr.

259030   Přepočúti Svazek: 7 Strana: 0445
Přepočúti = vyslechnouti. Val. Vck.

259031   Přepodivný Svazek: 2 Strana: 0968
Přepodivný, wunderlich, sonderbar. P. tvor. Hlas. P. člověk, Wunderling, m. Tč.

259032   Přepodlý Svazek: 10 Strana: 0299
Přepodlý = velmi podlý. Jich (mistrů po- hanských) p. žádání. Kat. 1706.

259033   Přepodoba Svazek: 2 Strana: 0968
Přepodoba, y, f., přepodobení, promě- nění, die Umformung, Aenderung. P. páně, die Verklärung Christi. Sš. L. 95.

259034   Přepodobiti Svazek: 2 Strana: 0968
Přepodobiti, il, en, ení; přepodobovati, umformen, proměniti, oslaviti, verklären.'— co. D. — koho kde. On ho (syna) p-bil na hoře svaté. Sš. J. 203.

259035   PřepodoBiti něco Svazek: 9 Strana: 0252
PřepodoBiti něco. Pal. Děj. I. 2. 145.

259036   Přepodobniti Svazek: 10 Strana: 0299
Přepodobniti. Zvon III. 657. Vz Přepo- dobiti.

259037   Přepodobno Svazek: 2 Strana: 0968
Přepodobno jest, es hat allen Anschein. Dch.

259038   Přepodobný Svazek: 2 Strana: 0968
Přepodobný, sehr ähnlich. Us., V.

259039   Přepodohniti se Svazek: 9 Strana: 0459
Přepodohniti se. Kle. v Mus. 1843. 75. Sr. Přepodobiti.

259040   Přepodsívati Svazek: 2 Strana: 0968
Přepodsívati, durch-, übersieben. — co. Ros.

259041   Přepodstatiti Svazek: 2 Strana: 0968
Přepodstatiti, il, ěn, ění = proměniti, verwandeln. Slov.

259042   Přepodstatnění Svazek: 2 Strana: 0968
Přepodstatnění, n., transsubstantiatio. proměna chleba a vína, v tělo a krev Krista. Pkt.

259043   Přepodstatnění Svazek: 9 Strana: 0252
Přepodstatnění, n. Pal. Děj. IV. 1. 393.

259044   Přepodstatniti Svazek: 2 Strana: 0968
Přepodstatniti, il, ěn, ění, das Wesen verändern. Jg. — co.

259045   Přepocházeti Svazek: 10 Strana: 0299
Přepocházeti = znova obcházeti, ream- bulovati. Ott. XXI. 347.

259046   Přepochlebovati Svazek: 2 Strana: 0968
Přepochlebovati, zu sehr schmeicheln. Reš.

259047   Přepochotně Svazek: 9 Strana: 0252
Přepochotně. K?k vše řídíš p. Št. Bes. 10.

259048   Přepochotný Svazek: 2 Strana: 0968
Přepochotný, sehr lieblich. St. P. vůně projala mne. Kom.

259049   Přepoj Svazek: 2 Strana: 0968
Přepoj, e, m., přílišné pití, das Trinken über das Mass. L.

259050   Přepojetí Svazek: 2 Strana: 0968
Přepojetí, n., die Nachempfängniss. Šm. Přepojiti, il, en, ení, přepojovati = ná- pojem zkaziti, übertränken. — koho čím: krávu vodou. Dch.

259051   Přepokorný Svazek: 2 Strana: 0968
Přepokorný, sehr demüthig. Pulk. Přepolačiti, il, en, ení, in einen Polen verwandeln. L. — koho.

259052   Přepokorný Svazek: 7 Strana: 0445
Přepokorný. P. děvice. Výb. I. 352.

259053   Přepokrovitelný Svazek: 10 Strana: 0299
Přepokrovitelný. Konsistoř ráčila mne poctíti p-ným dopisem (mne vyznamenáva- jícím). Vin. I 69.

259054   Přepoledňovati se Svazek: 2 Strana: 0968
Přepoledňovati se, ein Mittagsschläfchen machen. U Opav. Klš.

259055   Přepolení Svazek: 7 Strana: 0445
Přepolení, n. V p. 11. století (kde se půlilo, r. 1050.). Šf. III. 211.

259056   Přepolení Svazek: 8 Strana: 0572
Přepolení, n., Umpolarisieren, n. KP. VIII. 219.

259057   Přepolený Svazek: 2 Strana: 0968
Přepolený; -en, a, o, halbirt. Přepoliti, il, en, ení, přepolovati = na poly rozděliti, halbiren. — co. Bern. — se. Když se svátek přepoloval (uprostřed svátku). Sš. J. 123.

259058   Přepoliti Svazek: 8 Strana: 0313
Přepoliti. P. magnetku, stroj. KP. VIII. 14., 114.

259059   Přepolštiti Svazek: 7 Strana: 0445
Přepolštiti, ins Polnische übersetzen. Šm.

259060   Přepomněti něco Svazek: 7 Strana: 0445
Přepomněti něco, vergessen. Laš. Tč. P-mnel to na druhý den (odložil). Slavia 109.

259061   Přepon Svazek: 7 Strana: 0445
Přepon, u, m., der Kordon. Pomezní p., Gränz-. Čsk.

259062   Přepona Svazek: 2 Strana: 0968
Přepona, y, f., z řec.,nejdelší strana pravoúhelného trojúhelníku (naproti úhlu pravému postavená), hypotenusa, die Hypo- tenuse. Hra., Prm. Vz Katheta, Podpona. Stsl. prepona. Mkl. B. 29. — P., překážka. L. — P., das Segeltuch. Veleš.

259063   Přepona Svazek: 7 Strana: 1367
Přepona, y, f., lépe než podpona. Sold. 17.

259064   Přeponový Svazek: 7 Strana: 0445
Přeponový. P. kýla. Exc.

259065   Přepora Svazek: 10 Strana: 0299
Přepora, y, f. = barikáda, přehrada. Rgl.

259066   Přeporaditi se Svazek: 2 Strana: 0969
Přeporaditi se, sich übel beráthen. Jak se mohl p. a to udělati? Us. u Rychn.

259067   Přeporod Svazek: 7 Strana: 0445
Přeporod, u, m. = obrození. P. národů. Ntr. VI. 151.

259068   Přeporoditi Svazek: 10 Strana: 0655
Přeporoditi. Ty Slováky kultúra pre- porodila (udělala z nich Němce, Maďary). Čas. mus. IV. 32.

259069   Přeporoditi se Svazek: 7 Strana: 0445
Přeporoditi se = obroditi se. Bolestmi, jež trpíme, se jen p-me. Hurban.

259070   Přepořádati Svazek: 2 Strana: 0969
Přepořádati, anders ordnen. — co. Ros.

259071   Přeposlouchání Svazek: 7 Strana: 0445
Přeposlouchání, n. To už není k p., das ist nicht mehr anzuhören. U Přerova. Šd.

259072   Přepostiti co Svazek: 9 Strana: 0252
Přepostiti co. Svedomite som neprepostil iba jeden dohviezdný den. Slov. Phľd. 1897. 67.

259073   Přepostřižení Svazek: 2 Strana: 0969
Přepostřižení, n.. příliš hluboké postři- žení chlupů sukna, čímž vlas až ke tkanině se sňal. das zu knappe Zuscheren der Tuch- haare. Vz S. N. VI. 720.

259074   Přepostřižený Svazek: 2 Strana: 0969
Přepostřižený; -žen, a, o, übermässig geschoren. P. sukno. Techn.

259075   Přepošiti Svazek: 2 Strana: 0969
Přepošiti, il, en, ení, znova pošití, um- decken. — co: střechu. D. — čím: došky.

259076   Přepotěšený Svazek: 2 Strana: 0969
Přepotěšený; -en, a, o, utěšený, sehr an- genehm. P. učení. Br.

259077   Přepotiti se Svazek: 2 Strana: 0969
Přepotiti se, überschwitzen. Ros.

259078   Přepotnati Svazek: 7 Strana: 0445
Přepotnati = propotiti, durchschwitzen. P. košilu. Laš. Tč.

259079   Přepotřebný Svazek: 7 Strana: 0445
Přepotřebný, sehr nöthig. Št. Kn. š. 51.

259080   Přepotvořiti Svazek: 2 Strana: 0969
Přepotvořiti, il, en, ení; přepotvořovati = přeměniti, verunstalten. — co jak. Aby všecko z pravdy, proti pravdě, pro lidi bez- božné s pomocí ďáblíků přepotvořil. Rvač.

259081   Přepouhý Svazek: 2 Strana: 0969
Přepouhý, lauter. P. zlato. BO.

259082   Přepouštěcí Svazek: 7 Strana: 0445
Přepouštěcí pec, der Puddlingsofen. Čsk.

259083   Přepouštěný Svazek: 2 Strana: 0969
Přepouštěný; -ěn, a, o, zerlassen. P. (pre- varené) máslo, das Schmalz, die Fassbutter. Vz Přepustiti.

259084   Přepověděti Svazek: 10 Strana: 0299
Přepověděti, praedicere. Ev. olom. 26. 59.

259085   Přepovíjeti Svazek: 2 Strana: 0969
Přepovíjeti, el, en, ení, anders windeln. — co: děcko. Jg.

259086   Přepovýšeně Svazek: 7 Strana: 0445
Přepovýšeně, vz Přepovýšený. Ježto ve všem nad tě p. předčí. Výb. I. 289.

259087   Přepovýšený Svazek: 2 Strana: 0969
Přepovýšený; -en, a, o, erhaben. Pass.

259088   Přepovýšený Svazek: 7 Strana: 0445
Přepovýšený. P. svatosť. Výb. I. 351.

259089   Přepovýšený Svazek: 9 Strana: 0252
Přepovýšený. ?. otče (nebeský). Modl. LX.

259090   Přepovýšiti Svazek: 7 Strana: 0445
Přepovýšiti, sehr erheben. Proto Bůh p-šil ho (Krista). Sš. II. 163.

259091   Přepovýšný Svazek: 9 Strana: 0252
Přepovýšný. P. svatosť (jinde: přepo- výšena). Rozb. III. 731.

259092   Přepozorně Svazek: 10 Strana: 0299
Přepozorně slouchati. Kká. Sion II. 80.

259093   Přepozorný Svazek: 2 Strana: 0969
Přepozorný = velmi pozorný. — P., za.- star. = přesvětlý, přejasný, sehr klar. Kat. 588.

259094   Přepožehnaný Svazek: 2 Strana: 0969
Přepožehnaný; -án, a, o, sehr gesegnet. Dch.

259095   Přepožiti Svazek: 2 Strana: 0969
Přepožiti, il, it, ití, přepožívati, über die Zeit nützen. Ros.

259096   Přepracně Svazek: 9 Strana: 0252
Přepracně něčeho dobyti. Kom. Ohláš. 121.

259097   Přepracovati Svazek: 2 Strana: 0969
Přepracovati, předělati, über-, umarbei- ten. Us. — co. Us.

259098   Přepracovati se Svazek: 7 Strana: 0445
Přepracovati se = přílišnou prací se unaviti, sich überarbeiten.

259099   Přeprahlý Svazek: 2 Strana: 0969
Přeprahlý, příliš vysušený, vysmahlý, verdorrt. P. obilí drolí se. Us. — čím: tráva horkem p-lá. Č.

259100   Přeprahnouti Svazek: 2 Strana: 0969
Přeprahnouti, hnul a hl, utí, přepraho- vati, příliš prahnouti, ausdorren. Pramen pře- prahl. Exc.

259101   Přepráchněti Svazek: 2 Strana: 0969
Přepráchněti, ěl, ění, durch und durch morsch werden. L.

259102   Přeprání, přepraný Svazek: 2 Strana: 0969
Přeprání, přepraný, vz Přeprati.

259103   Přepráskati Svazek: 2 Strana: 0969
Přepráskati, práskaje přemoci, über- schnalzen. Ros. — koho. Us.

259104   Přeprášiti Svazek: 2 Strana: 0969
Přeprášiti, il, en, ení. — co čím: rá- koskou, überstäuben. Us.

259105   Přeprati Svazek: 2 Strana: 0969
Přeprati, peru, per, pera (ouc), pral, prán, ání; přepírati, überwaschen. — co: prádlo, pšenici, ovce. Jg. — kde v čem: prádlo v studené vodě. Us. — P., pera přemoci, im Raufen besiegen. Ros. — koho. Us.

259106   Přeprava Svazek: 10 Strana: 0299
Přeprava, vz Převoz (Transport).

259107   Přeprava, y, f Svazek: 2 Strana: 0969
Přeprava, y, f., přejezd, přívoz, přejití, die Uiberfahrt, Passage, der Transport, Ver- kehr. P. vojska. L. P. pres Dunaj. Krok. P. zavazadel, der Gepäckstransport. Dch.

259108   Přepravce Svazek: 2 Strana: 0969
Přepravce, e, m., der Transporteur, Uiber- führer. J. tr.

259109   Přepravčí Svazek: 7 Strana: 0445
Přepravčí, ího, m. = přepravce. Rk.

259110   Přeprávě Svazek: 2 Strana: 0969
Přeprávě = přespravedlivě, überrecht.

259111   Přepravěč Svazek: 2 Strana: 0969
Přepravěč, e, m. = přepravce.

259112   Přepravení Svazek: 2 Strana: 0969
Přepravení, n., die Beförderung. Obsta- rání p. zboží, zboží k p. (k přepravě) ode- vzdati, přijati. Pr. — P., předělání, das Umarbeiten, Uibermachen. Šm. Vz Přepraviti.

259113   Přepravidlenosť Svazek: 7 Strana: 0445
Přepravidlenosť, i, f. = zhotovení dle pravidel. Dk. Poet. 160.

259114   Přepravidlený Svazek: 7 Strana: 0445
Přepravidlený = dle pravidel zhotovený nach den Regeln gearbeitet. P. tvary, zjev. Dk. Aesth. 610. — se kam: do Sicilie. J. Lpř. — se kde kudy. P-vili se u Vormsu přes Rýn. Šmb. Stř. II. 11. - co odkud kam. Přepravujíce přírodniny ze zemí se- verních za výrobky průmyslové do krajin jižních. J. Lpř. Dj. I. 91.

259115   Přepravidlovati co Svazek: 10 Strana: 0299
Přepravidlovati co. Us. Rgl.

259116   Přepravitel Svazek: 2 Strana: 0969
Přepravitel, e, m. = přepravce.

259117   Přepravitelka Svazek: 2 Strana: 0969
Přepravitelka, y, přepravitelkyně, ě, f., die Uiberführerin. Jg.

259118   Přepraviti Svazek: 2 Strana: 0969
Přepraviti, il, en, ení; přepravovati, hin- überschaffen, -bringen, übersetzen, überfah- ren, Jg.; předělati, umarbeiten. Šm. — co: šaty, kabát. Us. Hý. — koho, se přes co: přes Vltavu. V., Háj. Lid přes moře p. V. — kam: na druhou stranu. V. — na čem: na lodích. Plác. — s kým. Se vším dvorem na ostrov se přepravil. V.

259119   Přepravní Svazek: 2 Strana: 0969
Přepravní, Transport-, Verkehrs-. P. loď, zboží, J. tr., banka, die Verkehrsbank, daň, Dch., útraty.

259120   Přepravnictví Svazek: 2 Strana: 0969
Přepravnictví, n., das Transportwesen. Dch.

259121   Přepravovací Svazek: 7 Strana: 0445
Přepravovací loď, Transportschiff. Lpř.

259122   Přepravovač Svazek: 7 Strana: 0445
Přepravovač, e, m., der Uiberführer. Us.

259123   Přepravování, n Svazek: 2 Strana: 0969
Přepravování, n., die Beförderung. P. zboží, pocestných. Us. Ústavy k p. osob do Ameriky atd. Pr.

259124   Přepravovati Svazek: 7 Strana: 0445
Přepravovati, vz Přepraviti.

259125   Přepravý Svazek: 7 Strana: 1367
Přepravý, sehr wahr. Proti slovům pře- pravým. Chč. m. s. II. 7.

259126   Přeprázdniti Svazek: 2 Strana: 0969
Přeprázdniti, aus einem Gefässe ins andere überheben. Šm.

259127   Přepražiti Svazek: 2 Strana: 0969
Přepražiti, il, en, ení, überbrennen. — co: kávu. Us.

259128   Přeprdací Svazek: 7 Strana: 0445
Přeprdací = přesýpací. P. pytel nosí se přes rameno (uprostřed bývá převázaný). P. pytel = člověk ramenač. U Slavkovic. Knrz.

259129   Přeprdant Svazek: 7 Strana: 0445
Přeprdant, u, m. = přeprdací pytel. — P., a, m. = ramenář. U Slavkovic. Knrz.

259130   Přepresovati Svazek: 2 Strana: 0969
Přepresovati, überpressen, Ros., zněm., lépe: přelisovati.

259131   Přeprchati Svazek: 2 Strana: 0969
Přeprchati, přeprchávati, přeprchovati: přeprchnouti, chnul a chl, utí, přepršeti, el, ení, abwechselnd, unterbrochen regnen. Jg. — abs. Přeprchává. Už přepršelo. Us.

259132   Přeprodati Svazek: 2 Strana: 0969
Přeprodati, durch Kauf übertragen. — co. Us. — se, více prodati než potřebí bylo. Us. v Kunv. Msk. — se ke komu, durch Kauf u. Verkauf übersiedeln.

259133   Přepros Svazek: 2 Strana: 0969
Přepros, u, m., přeprošení, das Erbitten. Jg.

259134   Přeprositel Svazek: 2 Strana: 0969
Přeprositel, e, m., der Erbitter. Jg.

259135   Přeprositi Svazek: 2 Strana: 0969
Přeprositi, il. šen, ení, erbitten. — koho čím: prosbou. Pass. — aby. Přeprosila, aby klasy sbierala. BO.

259136   Přeprositi koho Svazek: 7 Strana: 0445
Přeprositi koho. Jemu se toho učiniti nezdálo, než p-li sme jej, aby tu práci na se vzal do vánoc. Arch. VII. 370.

259137   Přeprositi koho Svazek: 8 Strana: 0313
Přeprositi koho = přemluviti. Arch. XI. 254.

259138   Přeprostranně Svazek: 7 Strana: 0445
Přeprostranně. Ohledám se p. (na vše strany). Hr. ruk. 103. (137.).

259139   Přeprostranný Svazek: 2 Strana: 0969
Přeprostranný, sehr geräumig, weit. St. skl.

259140   Přeprovoditi Svazek: 2 Strana: 0969
Přeprovoditi, il, ěn, ění a zen, ení, pře- prováděti, ěl, ění, přeprovázeti, el, en, ení, über etwas begleiten. — koho kam.

259141   Přeprskati Svazek: 2 Strana: 0969
Přeprskati, übersprühen, -schnauben. — co. Ros.

259142   Přeprška Svazek: 2 Strana: 0969
Přeprška, y, f., der unterbrochene Re- gen. Us. Dch.

259143   Přeprtati, přeprtovati Svazek: 2 Strana: 0969
Přeprtati, přeprtovati, überflicken. — co: boty.

259144   Přepruditi Svazek: 2 Strana: 0970
Přepruditi, il, zen, ení; přepruzovati, vz Zpruditi. — co. Ta mrva rostliny přepru- zuje. Kouble.

259145   Přeprudký Svazek: 2 Strana: 0970
Přeprudký, sehr Heftig. Jg.

259146   Přepružiti Svazek: 2 Strana: 0970
Přepružiti, přeproužiti, il, en, ení =pře- píti, überspannen. Mus.

259147   Přeprýskati Svazek: 2 Strana: 0970
Přeprýskati, přepryskovati, přeprysk- nouti, sknul a skl, ut, utí = přestříhnouti, überspritzen.

259148   Přepřádati Svazek: 2 Strana: 0969
Přepřádati, vz Přepřísti.

259149   Přepřahač Svazek: 7 Strana: 0445
Přepřahač, e, m., der Umspanner. Stat. př. kn.

259150   Přepřáhnouti Svazek: 2 Strana: 0969
Přepřáhnouti, ul, ut, utí; přepříci (pře- přahu, zastr.), práhl, přažen, ení; přepřaliati, přepřáhati, über-, umspannen. — koho: koně. Us. — kam: do jiného vozu, k ji- nému vozu. — se = střídati se v práci. Br. -- se s kým kam. S koňmi do jiného vozu se přepřahali. Cyr. Vz Přepříhati.

259151   Přepřažné Svazek: 7 Strana: 0445
Přepřažné, ého, n. = plat za přepřa- hání, Umspannsgeld. Pr. tr.

259152   Přepříhati Svazek: 2 Strana: 0969
Přepříhati = přepřahati. Us. na Mor. Hý.

259153   Přepříliš Svazek: 2 Strana: 0969
Přepříliš, přes příliš, zu sehr Jg..

259154   Přepřílišný Svazek: 2 Strana: 0969
Přepřílišný, übermässig. Ctib.

259155   Přepřísti Svazek: 2 Strana: 0969
Přepřísti, vz Přísti; přepřádati, přepří- dati, überspinnen; zu viel spinnen. — co. Us.

259156   Přepříti Svazek: 2 Strana: 0969
Přepříti, pru, přeš, prou, přel, en, ení; přepírati = odpor přelomiti, den Widerstand brechen ; přesvědčiti, překonati v hádce, über- führen, überzeugen; ausstreiten, abdisputi- ren. Jg. — co, koho. Nelze ho přepříti. Us. Šafránu nepřetřeš a ženy nepřepřeš. č. M. 394. — koho v čem : v půtce. L. — komu co, čeho. Kdož mi toho přepře ? Us. On mi to chtěl p. Toms.

259157   Přepsaný Svazek: 2 Strana: 0970
Přepsaný; -án a, o, abgeschrieben. Na čisto p-ná úloha.

259158   Přepsaný Svazek: 7 Strana: 0445
Přepsaný kolek, überschrieben. Us. Šp.

259159   Přepsati Svazek: 2 Strana: 0970
Přepsati, vz Psáti; přepisovati = jinam n. jinak napsati, über-, um-, abschreiben; nad míru psáti, zu viel schreiben; píše pře- moci, im Schreiben übertreffen; píše chybiti, ein Wort verschreiben. Jg. — co : spis, slovo (chybiti píše). — koho = dříve něco na- psati než jiný. Ros. — co odkud kam: z knihy do knihy. Jg. S papíru na papír. J. tr. P. na měděné desky. BO. — kde: doma, ve škole. — jak: na čisto. J. tr.— co proč. Listy pro některú jeho potřebu přepsali. NB. Tč. — se, einen Schreibfehler machen.

259160   Přepsati Svazek: 8 Strana: 0313
Přepsati. Menoval se Andrys a dal se p. Josefem. Brt. D. II. 287.

259161   Přepsáuí Svazek: 2 Strana: 0970
Přepsáuí, n., die Abschrift. — P., die Verschreibung, der Schreibfehler. Da.

259162   Přepsotný Svazek: 2 Strana: 0970
Přepsotný, sehr elend. V. P. trmácení. Sych.

259163   Přeptač Svazek: 7 Strana: 0445
Přeptač, e, m., scrutans. Žalt. (Šf. IIJ. 346.).

259164   Přeptání Svazek: 10 Strana: 0299
Přeptání, přeptávání. Bylo veliké p. Koř. -27b. 2.

259165   Přeptati se Svazek: 2 Strana: 0970
Přeptati se (vz Ptáti se), přeptávati se, nach-, ausfragen, sich erkundigen. — koho. Přeptávala se ho, co a jak. Němc. — po čem. Plk. — se kde. Aby se přeptal v kni- hách kroničných. BO.

259166   Přeptati se kde nač Svazek: 7 Strana: 0445
Přeptati se kde nač P. se u někoho na nevěstu. Sá. — se jak. Všude pod rukou se přeptávala. Sá.

259167   Přepučeti Svazek: 7 Strana: 1367
Přepučeti. Div srdce ve mně nepřepučí. Arch. XI. 250.

259168   Přepuditi Svazek: 2 Strana: 0970
Přepuditi, il, zen, ení; přepouzeti, el, en, ení; přepuzovati. P. = přehnati, hin- über, durch-, übertreiben. Jg. — koho: koně (přehnati, schvátiti). L. — co: vodku (skrz alembík hnáti). L. Vz KP. IV. 48. — co odkud kam: vodu z misky do křivule.

259169   Přepuklina Svazek: 2 Strana: 0970
Přepuklina, y, f., přepuklosť, i, f., rozpu- klina, das Entzweibersten, der Sprung. Jg.

259170   Přepuklosť Svazek: 2 Strana: 0970
Přepuklosť, i, f., der Sprung, das Ent- zweibersten. Šm.

259171   Přepuklý Svazek: 2 Strana: 0970
Přepuklý, rozpuklý, entzwei geborsten, gesprungen. Jg.

259172   Přepůliti Svazek: 2 Strana: 0970
Přepůliti, il, en, ení, in zwei Hälften theilen. — co čím: jablko nožem. Vz Pře- politi.

259173   Přepunktovati Svazek: 2 Strana: 0970
Přepunktovati, mit Punkten abtheilen. L. — co čím.

259174   Přepurgovati Svazek: 2 Strana: 0970
Přepurgovati, z lat., přečistiti, přetří- biti, läutern, durchpurgiren. Br. — co čím.

259175   Přepusť Svazek: 2 Strana: 0970
Přepusť, u, m., přepuštení, die Uiber- lassung. Jg. — P., první kořalka, der erste Branntwein. Na Slov.

259176   Přepusť Svazek: 9 Strana: 0252
Přepusť, u, m. P. Boha na lid. Rozb. ?. 730. Vz Přepusta (VII 445. ).

259177   Přepusta Svazek: 2 Strana: 0970
Přepusta, y, f., dopuštění božské, die Zu- lassung, Fügung, das Verhängniss, Unglück von Gott gesandt. Potom hlady, mory, roz- ličné p-sty na lidi přicházechu. Hus. Hospo- din přepustil na krále Faraona velké rány a hrozné p-sty. Pass. 869. Těžka bieše na ně p. BO. Toho dne bude p. veliká nad zemí ísrahelskú, BO.

259178   Přepusta Svazek: 7 Strana: 0445
Přepusta. Všicku p-stu až do smrti tr- pěti. bv. ruk. 298. Nebo kdyžtoť Buoh bude chtieti, pošle na svět kterú přepustu. Pass. mus. 398. Ouvech, p-sto neblahá. Alx.V.v. 1889. (HP. 46.). - P., Durchlass, m. P. vody, která se odvádí. Laš. Tč.

259179   Přepustiti Svazek: 2 Strana: 0970
Přepustiti, il, štěn, ění; přepouštěti, ěl, ěn, ění = přes něco pustiti, über etwas lassen, hinüber lassen; rozhřívati, čistiti, schmelzen, läutern, zerlassen, unischmelzen; jinam téci dáti, überfliessen lassen, über- giessen; dovoliti, připustiti, lassen, erlassen, erlauben, einräumen; prodati, přenechati, überlassen, zuschlagen, zukommen lassen; pustiti, vorbeilassen ; na Slov. = propustiti, freilassen, vz Pře-. Jg. — co: máslo; stříbro, rudu (přepalovati), Jg., tekutinu. Ros., Vys. Přepusť to nenie (permitte nunc). M. Když Bóh smrť přepustí. Hus. — koho přes co: přes most, durchlassen. Jg. — kudy: skrze cedidlo. Jg. — co odkud kam: víno z jedné nádoby do druhé p. Ros. — co na koho (proč). Že pro jeho řeč nemúdrú Bóh naň to přepustil. Dal. 7tí. 21. Protoť přepúští ty puotky. Smil v. 2033. Buoh na nás přepustí zámutky. GR. Přepustils na nás bídu. Solf. — Háj. — co komu za co: koně, zahradu za peníze. D. Díl toho přátelům přepustil. V. Aby sobě to přepustili a o ty věci se více nepohonili, Půh. II. 577. Přepusť mi, ať po- hřbím svého otce. ZN. — s inft. Násilí ji- ným pánům činiti přepustí. Dal. Přepustím jim mluviti. Pass. Bůh ďáblu přepouští po- božné lidi sužovati. Štlc.

259180   Přepustiti Svazek: 7 Strana: 0445
Přepustiti. — co: stříbro, Ž. vvit. 11. 7 , lůj, Rkp. 1450., litinu. NA. III. 122. P. zlo- řečenství (na koho). Výb. II. 473. Bóh ně- které věci přepúští (dopouští) Št. Ř 9. b. — co na koho (proč). Přepustí na ně množstvie medvědóv nebo lítých lvóv. BO. Když Bóh chudobu p-stí. Výb. II. 219- (Hus Dc.). Což na ny Buoh chce p.; Buoh vie, proč na koho kdy, aneb kde, aneb co p-stí; Z dobroty na lidi přepúští ztráty; Na člověka protivenstvie p., nemoc dlúhú. Št. Kn. š. 20., 30., 58., 69. — co kde, proč. Krčmář přepúštíí v svém domě smilstvo. Hr. ruk. 317. Až jest pro ten hřiech Buoh p-stil, že . . . Št Kn. š. 181. Z té příčiny p-stil sem sobě v tom předkládánie to. Jel. Enc. m. 2. — s inft. Prosímy tě, Bože, také, by nepřepúščel nikaké jim náhlú smrtí umřieti. Výb. II. 14. Nepřepustím vám zde býti. Hr. ruk. 73. Proče's tehdy zlodějóm pokrásti přepustil? Pass. 41. (Hý.) Kterak tehdy přepústíte kázati kacéřstvie proti tomuto sv. Kristovu písmu? Hus III. 273. Jak On (Buoh) p-stí na nás trpěti. Št Kn. š. 20.

259181   Přepuštění Svazek: 2 Strana: 0970
Přepuštění, n., die Zulassung. Vz Pře- pusť. Hned z p. božieho velikú bázni jsú poraženi Němci. Let. 82.

259182   Přepuštěný Svazek: 2 Strana: 0970
Přepuštěný; -ěn, a, o, vz Přepustiti. —- na koho. Co pak ste na mě tak p-ni (co pak se do mě tak paříte, tak se na mě sá- pete)? Us. u Rychn. Msk.

259183   Přeputovati Svazek: 2 Strana: 0970
Přeputovati, durchreisen. — co. Ros.

259184   Přepuzenina Svazek: 7 Strana: 0446
Přepuzenina, y, f., das Sublimat. Nz. lk., S. N. X. 43.

259185   Přepuzený Svazek: 2 Strana: 0970
Přepuzený, vz Přepuditi.

259186   Přepuzování Svazek: 7 Strana: 0446
Přepuzování, n., die Sublimation.

259187   Přepuzovati Svazek: 7 Strana: 0446
Přepuzovati, sublimiren. Vz Přepuditi.

259188   Přepych Svazek: 2 Strana: 0970
Přepych, u, m., z pol., zpupnosť, přílišná pýcha, der Uibermuth; přílišná nádhera, Lu- xus, m. D., J. tr.

259189   Přepych Svazek: 7 Strana: 0446
Přepych. List. fil. XIV. 416.

259190   Přepychati Svazek: 2 Strana: 0970
Přepychati = pýchou převýšiti, über- stolzen. — koho čím: rúchem. Št.

259191   Přepýchati Svazek: 7 Strana: 0446
Přepýchati. Pakli kto drahostí rúcha svého aneb zdravú neb čeledí velikú chce bohatějšie p. Št. Kn. š. 163. 15.

259192   Přepýchnouti Svazek: 2 Strana: 0970
Přepýchnouti, chnul a chl, utí, zdmouti se varem, überwallen (im Sud). Nechaje pře- pýchnouti (šťávu) zavař na syrup. Rostl.

259193   Přepychově Svazek: 10 Strana: 0299
Přepychově zařízený. Nár. list. 1904. 22. 4.

259194   Přepychový. P Svazek: 10 Strana: 0299
Přepychový. P. daň. Vz Ott XX. 635.

259195   Přepychy Svazek: 2 Strana: 0970
Přepychy, dle Dolany, ves u Chlumce v Jičínsku. PL.

259196   Přepychy Svazek: 7 Strana: 0446
Přepychy, Přepich, ves u Opočna. Proč tam nechtějí o varhanách slyšeti? Vz Sbtk. Krat. h. 91.

259197   Přepykač Svazek: 7 Strana: 0446
Přepykač, e, m. = hřebík v pluhu. Vz Potykač. Světz. 1869. 119.

259198   Přepyšnictví Svazek: 9 Strana: 0252
Přepyšnictví, n. Nár. list. 1898 č. 240. feuill.

259199   Přepyšný Svazek: 2 Strana: 0970
Přepyšný, sehr stolz. Sych.

259200   Přepytati Svazek: 2 Strana: 0970
Přepytati, p. se, přepytovati, přepytá- vati = sem i tam se ptáti, hledati, nach- forschen, nachfragen. Ms. — se oč. L.

259201   Přepytati Svazek: 7 Strana: 0446
Přepytati, scrutari. Ž. wit. 108. 11., N. Hlsk. 111. 179.

259202   Přerábati, v Svazek: 2 Strana: 0970
Přerábati, vz Přerobiti. Na Slov.

259203   Přerabjanek Svazek: 8 Strana: 0313
Přerabjanek, nku, m. = šátek, který se nosí v zimě v létě na obou stranách. Nyní ve Slez. Věst. op. 1894. 11.

259204   Přerabjanka Svazek: 10 Strana: 0299
Přerabjanka, y, f., vz Přerabjanek v I. Přisp. 313.

259205   Přerábka Svazek: 7 Strana: 0446
Přerábka, y, f., die Verarbeitung Phl'd. II. 4. 118.

259206   Přerád Svazek: 7 Strana: 0446
Přerád. P-di dámy (dáme). BO.

259207   Přerád, a, o Svazek: 2 Strana: 0970
Přerád, a, o, velmi rád, sehr gern. P. to udělám. Us.

259208   Přeraditi Svazek: 2 Strana: 0970
Přeraditi, il, zen, ení, přerazovati, übel berathen. Ros.

259209   Přeradosť Svazek: 7 Strana: 0446
Přeradosť, i, f., grosse Freude, Jubel. V p-sti, in jubilio. Ž. wit. 46. 6.

259210   Přeradostně Svazek: 10 Strana: 0299
Přeradostně. Kká. Sion I. 156.

259211   Přeradostný Svazek: 2 Strana: 0970
Přeradostný; -sten, stna, o, überaus freudig, sehr erfreut. St. skl.

259212   Přeradostný Svazek: 9 Strana: 0252
Přeradostný. P. život. Chč. S. I 333.

259213   Přeradovati se Svazek: 2 Strana: 0970
Přeradovati se, velmi se radovati, ju- beln. Žalt. vit.

259214   Přerachotiti Svazek: 7 Strana: 0446
Přerachotiti, přerachocovati se, rasselnd, klirrend umschlagen, umfallen. Lpř.

259215   Přerachovati co Svazek: 7 Strana: 0446
Přerachovati co = přepočítati, über- zählen. U Frýdka a slov. Brt. D. 361.

259216   Přeramovati něco Svazek: 7 Strana: 0446
Přeramovati něco = prohledati. Us. Rgl.

259217   Přeraniti Svazek: 2 Strana: 0970
Přeraniti, il, ěn, ění, raněji co učiniti než jiný, Jemanden im Handeln zuvorkom- men. — koho. Žeť já ty všecky přeraním. St. skl. V. 114.

259218   Přerantiti Svazek: 2 Strana: 0970
Přerantiti, il, ěn, ění, überwerfen. — co komu kde. Všecky věci mi na stole přerantil. Us.

259219   Přerašplovati Svazek: 2 Strana: 0971
Přerašplovati, z něm. überraspeln, lépe: přepilovati.

259220   Přeraz Svazek: 2 Strana: 0971
Přeraz, u, m., přeražení, das Entzwei- schlagen. Jg. — P., u, m., přeražený kus, der Bruch. PI.

259221   Přeraz Svazek: 7 Strana: 0446
Přeraz. Běhají o p. = div se nepřerazí, rychle. U Kr. Městce. Kšť.

259222   Přeraziť Svazek: 10 Strana: 0299
Přeraziť = proraziti. Slov. Šb. D. 63.

259223   Přeraziti Svazek: 2 Strana: 0971
Přeraziti, il, žen, ení; přerážeti, el, en, ení, entzwei schlagen. — co komu: nohy, hnáty. — čím: klackem. — se. Hůl se pře- razila. — kudy kam. Touto ulicí k poštov- ské ulici, k mostu přerazím, die kürzere Richtung einschlagen.

259224   Přeraziti Svazek: 7 Strana: 0446
Přeraziti. P-zil přes Čerchov do Babor. P-zime tu dolinu. Us. — se. Ocet se p-zil (zkazil). U N. Kdýně. Rgl. — co komu: děvčeti punčochu (zmrhati je). Us. Rjšk.

259225   Přeraziti Svazek: 8 Strana: 0313
Přeraziti. Słúnko zimu trochu p-to. Zlín. Brt. D. II. 372.

259226   Přeražený Svazek: 7 Strana: 0446
Přeražený. Jsem jako p-žený. Us. Dch.

259227   Přerážka Svazek: 2 Strana: 0971
Přerážka, y, f., der Durchhieb, Durch- schlag, v horn. P. pilířová, Pfeilerdurch- hieb ; větrní, Wetterdurchhieb; vodní, Was- serdurchhieb. Hř.

259228   Přerděti Svazek: 2 Strana: 0971
Přerděti, ěl, ění, přerdívati, rděním pře- moci, an Röthe übertreffen, überröthen. — co. Nej.

259229   Přeredykať Svazek: 7 Strana: 1367
Přeredykať = přestaviti. Slavč. 60.

259230   Přerejdovati Svazek: 2 Strana: 0971
Přerejdovati, zu viel drehen. — co : vůz. Ros. — P., chybiti, verfehlen. Přerejdovals. Ros.

259231   Přereptati Svazek: 2 Strana: 0971
Přereptati, übermurren. — koho. Us.

259232   Přerezovatěti Svazek: 2 Strana: 0971
Přerezovatěti, vz Přezrzavěti.

259233   Přerhof Svazek: 7 Strana: 0446
Přerhof Heřm., 1831.—1867. Vz Tf. H. 1. 129., Rk. Sl.

259234   Přerhof Svazek: 10 Strana: 0299
Přerhof Heřm., humor., 1831. —1867. Vz Ott. XX. 636.

259235   Přeroba Svazek: 2 Strana: 0971
Přeroba, y, f., přerobek, bku, m., pře- robení, das Umarbeiten. L.

259236   Přeroba Svazek: 7 Strana: 0446
Přeroba, Appretur, f., Veredlung der Rohstoffe. Dch.

259237   Přerobiti Svazek: 2 Strana: 0971
Přerobiti, il, cen, ení; přeráběti, ěl, ěn, ění = předělati, přepracovati, um-, über- arbeiten. — co čím: přepisováním. Krok. — P. = prorobiti, durcharbeiten. Na Slov. Vz Pře-. — co: cestu. Plk.

259238   Přerobní Svazek: 7 Strana: 0446
Přerobní, Appretur-. P. řízení. Dch.

259239   Přeročený Svazek: 7 Strana: 0446
Přeročený. Nevdá se, je již p-ná (pře- stárlá). Val. Vck., Brt. D 256.

259240   Přeročesník Svazek: 7 Strana: 1367
Přeročesník. Vz Přemocestník (2. dod.).

259241   Přeročiti Svazek: 2 Strana: 0971
Přeročiti, il, en, ení = rok přeložiti, den Termin verlegen, ändern. — co: termin. Ros.

259242   Přerod Svazek: 2 Strana: 0971
Přerod, u, m., die Regeneration. Sm.

259243   Přerodění Svazek: 10 Strana: 0299
Přerodění = přerození. Zr. Poes. 21.

259244   Přerodiče Svazek: 9 Strana: 0252
Přerodiče. Ach rodiče, přerodiče. Brt. P. n. 298.

259245   Přeroditi Svazek: 7 Strana: 0446
Přeroditi. Příroda stále rodí a přero- zuje. Dk. — se. Letos se jablka p-la (je jich mnoho, ale jsou malá). U N. Kdýně. Rgl. — se več. Příběhy takové buď znova V písně se přerozovaly. Brt.

259246   Přeroditi Svazek: 8 Strana: 0313
Přeroditi. Aby člověka p-dil v život nový. Chč. (Vlč. Lit. 174.).

259247   Přeroditi se Svazek: 2 Strana: 0971
Přeroditi se, il, zení, přerozovati, durch Geburt sich ändern. — se na co: na krot- kého člověka (změniti se). Plk. — se čím. Milostí boží se duše lidská obrozuje a ja- koby přerozuje. Sš. J. 21.

259248   Přeroklinatý Svazek: 10 Strana: 0299
Přeroklinatý Olymp. Msn. II. 141.

259249   Přeroslý Svazek: 8 Strana: 0313
Přeroslý = přerostlý, adultus. 1418. List. fil. 1896. 117.

259250   Přerost Svazek: 2 Strana: 0971
Přerost, u, m., der Uiberwuchs. Jg.

259251   Přerostek Svazek: 2 Strana: 0971
Přerostek, stku, m., das überwachsene Stück. Jg.

259252   Přerostlina Svazek: 2 Strana: 0971
Přerostlina, y, f., porostlina, das Ge- wächs, Gestrüpp. Pref.

259253   Přerostlý Svazek: 2 Strana: 0971
Přerostlý, überwachsen, zu hoch aufge- schossen, überreif. P. salát, Ros., pšenice. Sych.

259254   Přerov Svazek: 2 Strana: 0971
Přerov, a, m., strsl. ?rerov?, pre-rov-?, koř. ru, u stupňováno v ov. Mkl. B. 5. Dvůr založil a dal mu jméno Přerov t. j. první hrob. Háj. — P., zastr., stagnum. Veleš. — P., a, m., mě. na Moravě, Prerau. Přerovan, a, m., pl. — né. — Přerovský, Prerauer.

259255   Přerov Svazek: 7 Strana: 0446
Přerov mě. Cf. Arch. VII 572.

259256   Přerov Svazek: 8 Strana: 0313
Přerov. Řeč města P-va. Vz Brt. D. II. 36.

259257   Přerov Svazek: 10 Strana: 0299
Přerov, u, m., stagnum. Rozk. P. 300., Veleš. 150.

259258   Přerovec Svazek: 2 Strana: 0971
Přerovec, vce, m., ves u Opavy. PL.

259259   Přerovnati Svazek: 2 Strana: 0971
Přerovnati, přerovnávati, umschlichten. — co: kamení. Ros.

259260   Přerovný Svazek: 2 Strana: 0971
Přerovný, sehr eben o. flach. Rostl.

259261   Přerovský Svazek: 7 Strana: 0446
Přerovský, vz Přerov. Posad si na oči p. brejle = podívej se na věc lépe. Kupte si p. brejle někdy také = netřeba vám skel. neb máte dobré oči. Na Hané. Wrch. — P., vz Jakeš Vít.

259262   Přerovský Svazek: 8 Strana: 0572
Přerovský, Přerovinus = Jan Blahoslav. Hostn.

259263   Přerozdílný Svazek: 2 Strana: 0971
Přerozdílný, sehr verschieden. Jg.

259264   Přerozkošný Svazek: 2 Strana: 0971
Přerozkošný, entzückend, anmuthsvoll. P. místo, Solf., krajina, plavba, zábava, hra. Všk.

259265   Přerozličný Svazek: 2 Strana: 0971
Přerozličný, sehr verschieden. Jg.

259266   Přerozmanitý Svazek: 7 Strana: 0446
Přerozmanitý, sehr verschieden. Šf. III. 473.

259267   Přerozmilý, přeroztomilý Svazek: 2 Strana: 0971
Přerozmilý, přeroztomilý, sehr lie- benswürdig, allerliebst. Ros.

259268   Přerozování Svazek: 2 Strana: 0971
Přerozování, n., Regenerirung, f. Za p. (všehomíra) prohlásil poesii. Kos. Ol. I. 219.

259269   Přerozovati Svazek: 7 Strana: 0446
Přerozovati, vz Přeroditi.

259270   Přerozpustlivý Svazek: 2 Strana: 0971
Přerozpustlivý, sehr schmelzbar. Rostl.

259271   Přerozsáhlý Svazek: 7 Strana: 0446
Přerozsáhlý, ausgedehnt. Osv.

259272   Přerozuměti Svazek: 2 Strana: 0971
Přerozuměti, ěl, ěn, ění, durchaus ver- stehen, begreifen. — čemu: filosofii. L.

259273   Přerozumný Svazek: 7 Strana: 0446
Přerozumný, sehr verständig. Tš.

259274   Přerub Svazek: 2 Strana: 0971
Přerub, u, m., přerubí, n., der Wald- durchhau. Na Beskyd. Tč.

259275   Přerubati Svazek: 2 Strana: 0971
Přerubati, abhauen, vz Rubati. — co čím. Hranice mocí p. Půh. I. 311.

259276   Přerubek Svazek: 2 Strana: 0971
Přerubek, bku, m., ein abgehauenes Stück Holz. Us. — P. u tesařů krátký trámec. Z měkkého dříví dělají podtrámnice, pod- zednice a p-ky. Um. les.

259277   Přerubel Svazek: 7 Strana: 0446
Přerubel, ble, f. = přerubla.

259278   Přerubeň Svazek: 10 Strana: 0655
Přerubeň, bně, f. = díra do ledu. Vz Brt. Sl.

259279   Přerubenice Svazek: 2 Strana: 0971
Přerubenice n. Červeníce, dle Budějovice, ves u Ěenčova v Rakovnicku.

259280   Přerubenický Svazek: 7 Strana: 0446
Přerubenický, ého, m., os. jm. Arch. VII. 174.

259281   Přerubiti Svazek: 7 Strana: 0446
Přerubiti, zerhauen. Rk.

259282   Přerubka Svazek: 2 Strana: 0971
Přerubka, y,f., zapeření, eine schwache Scheidewand. Šm.

259283   Přerubla Svazek: 7 Strana: 0446
Přerubla, y, přerubel, ble, přerubňa, ě, f. = svodnice k odvádění vody s cest. Slez. a ostrav. Šd., Wrch. — P. = otvor. Do ledu p-lu vysekati. Mor. Vz Obz. 1889. 1., Brt. D. 250., 273.

259284   Přeručí Svazek: 10 Strana: 0299
Přeručí = velmi rychlý. Baw. Ar. v. 1411.

259285   Přerůda Svazek: 2 Strana: 0971
Přerůda, y, f. = odrůda, die Abart. Mus.

259286   Přeruch Svazek: 7 Strana: 0446
Přeruch, u, m. = přerušení. Dk.

259287   Přerůsti Svazek: 2 Strana: 0971
Přerůsti, rostu, rostl, stení; přerostati, überwachsen, höher o. zu hoch wachsen. — Ten salát již přerostl, wuchs aus. Us. — koho: On bratra přerostl. Ros. — kam: břečtan přerostl přes zeď. D. — komu přes co. Přerostl mu přes hlavu, z něm.: er ist ihm über den Kopf gewachsen; lépe : již ho neposlouchá, už má svou hlavu, už chodí po své hlavě, už se mu vzpouzí atd.

259288   Přerůsti Svazek: 7 Strana: 0446
Přerůsti. — abs. Dokaľ dzevca nepre- rastlo, chlapci, berme ho. Sl. ps. 318.

259289   Přerušení Svazek: 2 Strana: 0972
Přerušení, n., die Unterbrechung. Bez p. (přestoupení) něco (smlouvu. V.) zacho- vati, Kram., držeti. Faukn. Řádu a práv Lykurgových bez p. (bez přetržení) požívali. V. Při náboženství bez p. zachováni býti mají. Apol. Krátké p. Dch. P. pospoje, die Verkehrsstörung. Dch.

259290   Přerušenina Svazek: 9 Strana: 0252
Přerušenina mluvidel, vědomí. Krč. Assoc. 97.

259291   Přerušenosť Svazek: 7 Strana: 0446
Přerušenosť, i, f. = přerušení. Dk.

259292   Přerušený Svazek: 2 Strana: 0972
Přerušený, — en, a, o, unterbrochen. — čím. Vz Přerušiti.

259293   Přerušený Svazek: 7 Strana: 0446
Přerušený. P. rým, Dk. Poet. 419., držba. Pr.

259294   Přerušidlo Svazek: 2 Strana: 0972
Přerušidlo, a, n., lapsorium. Veleš.

259295   Přerušitel Svazek: 2 Strana: 0972
Přerušitel, e, m., porušitel, der Verletzer, Umstosser. Háj., J. tr., BO.

259296   Přerušitelka, y, přerušitelkyně Svazek: 2 Strana: 0972
Přerušitelka, y, přerušitelkyně, ě, f., die Verletzerin.

259297   Přerušitelný Svazek: 2 Strana: 0972
Přerušitelný, vz Přerušný.

259298   Přerušiti Svazek: 2 Strana: 0972
Přerušiti, il, en, ení, přerušovati = pře- stoupiti, verletzen, übertreten; porušiti, schänden; překaziti, zrušiti, přetrhnouti, ne- platným viniti, umstossen, unterbrechen, un- giltig machen. Jg. — co komu: zápověď, poručení, Ros., přísahu, zákon boží, smlouvu, BO., ustanovení otcův, Háj., svou česť, pannu (porušiti), St. skl., právo. V., slib, Th., pokoj, pospoj. — co čím: pokoj svým chováním-se.

259299   Přerušiti co Svazek: 7 Strana: 0446
Přerušiti co: ticho, Osv., mlčení, Šml., svou dovolenou, Dch., mír, J. Lpř., něčí čistotu. Hus I. 268. — co čím: řeč po- tleskem. Us. — koho v čem: v řeči. Šml.

259300   Přěrušný, přerušitelný Svazek: 2 Strana: 0972
Přěrušný, přerušitelný, verletzlich, umstösslich. J. tr.

259301   Přerušovač Svazek: 2 Strana: 0972
Přerušovač, e, f., der Störer. -- P., rheotom. P. Stempelmannův, Buffův. Ck.

259302   Přerušovač Svazek: 8 Strana: 0313
Přerušovač proudu elektrického. Vz KP. VIII. 270., 353.

259303   Přerušovati Svazek: 7 Strana: 0446
Přerušovati, vz Přerušiti.

259304   Přerůvka Svazek: 7 Strana: 0446
Přerůvka, y, f. = zeď přepažující dvě místnosti. U Hořic. Hk.

259305   Přerva Svazek: 2 Strana: 0972
Přerva, y, f., der Durchbruch, die Kluft. Unterbrechung. U Znojma je mnoho přerev (v zemi). Na Mor. Tč.

259306   Přervaně Svazek: 7 Strana: 0446
Přervaně, abgerissen. P. mluviti. Hrts.

259307   Přervání Svazek: 10 Strana: 0299
Přervání proudu myšlénkového.

259308   Přervanosť Svazek: 7 Strana: 0446
Přervanosť, i, f., die Abgerissenheit, Unterbrechung, Abgebrochenheit. Tš., Nz.

259309   Přervaný Svazek: 7 Strana: 0446
Přervaný; -án, a, o, abgerissen, abge- brochen, unterbrochen. P. sloh. Nz. P. místo železné dráhy. Dch. Zvuk bolestně p-ný. Mus. 1880 264.

259310   Přervati Svazek: 2 Strana: 0972
Přervati, rvu, al, án, ání, přerývati = přetrhnouti, zer-, abreissen, unterbrechen. Jg. — co: mlčení. Jg., Sá. — co komu: řeč. L. — koho: (rvaním přemoci, überrau- fen). Ros.

259311   Přervati Svazek: 2 Strana: 0972
Přervati, řvu, al, án, ání, überbrüllen, — koho.

259312   Přervisko Svazek: 9 Strana: 0252
Přervisko, a, n, trať u Závady. Věst. op. 1895. 16.

259313   Přerybařiti Svazek: 2 Strana: 0972
Přerybařiti, il, en, ení, in der Fischerei es Jemanden zuvorthun. Ros.

259314   Přeryčeti Svazek: 2 Strana: 0972
Přeryčeti, el, ení, přerykovati, überbrüllen. L. — koho.

259315   Přerychle Svazek: 2 Strana: 0972
Přerychle, sehr schnell.

259316   Přerychle Svazek: 10 Strana: 0299
Přerychle něco vyznati. Pat. Jer. 133. 3.

259317   Přerychlení, n Svazek: 2 Strana: 0972
Přerychlení, n., die Uiberstürzung. Dch.

259318   Přerychlený Svazek: 2 Strana: 0972
Přerychlený; -en, a, o, überstürzt, ver- früht. Dch.

259319   Přerychliti, il Svazek: 2 Strana: 0972
Přerychliti, il, en, ení, überstürzen, -eilen. — co čím.

259320   Přerýsovati Svazek: 2 Strana: 0972
Přerýsovati, überzeichnen, Us. - co.

259321   Přeryšavěti Svazek: 2 Strana: 0972
Přeryšavěti, ěl, ění = přeryšlavěti.

259322   Přeryšiti Svazek: 2 Strana: 0972
Přeryšiti, il, en, ení, přehnati, überjagen. Ros.

259323   Přeryšlavěti, přeryšavěti Svazek: 2 Strana: 0972
Přeryšlavěti, přeryšavěti, ěl, ění, zu röthlich werden. Ros.

259324   Přeryti Svazek: 2 Strana: 0972
Přeryti, ryji, ryj, ryl, yt, ytí; přerývati, — co: záhon, umstechen, umgraben, D., za- hradu. — čím: rýčem. Voda povodní zony přerývá. Na Mor. Tč.

259325   Přerytí Svazek: 2 Strana: 0972
Přerytí, n. Děvky její chodily po bře- hovém p. (per crepidinem alvei). BO.

259326   Přerytý Svazek: 2 Strana: 0972
Přerytý; -yt, a, o, vz Přeryti.

259327   Přeryv Svazek: 7 Strana: 0446
Přeryv, u, m. = přerývka. Fr. Chlum. XIV. P. melodie. Zv. Př. k. I. 21.

259328   Přeryvač, přeryvatel, e Svazek: 2 Strana: 0972
Přeryvač, přeryvatel, e, m., der Durch- reisser, Unterbrecher. Jg.

259329   Přeryvačka, přeryvatelka Svazek: 2 Strana: 0972
Přeryvačka, přeryvatelka, y, f., die Durchreisserin, Unterbrecherin.

259330   Přerývaný Svazek: 7 Strana: 0446
Přerývaný rým, unterbrochener Reim. Dch.

259331   Přerývka Svazek: 2 Strana: 0972
Přerývka, y, f., malá přerva, eine Spalte, kleine Kluft, Schlucht, Rinne. Kde voda stojí, p-ky se dělají, aby odtékala. Na Ostrav. TČ. — P., die Unterbrechung. P. v metrice jest = přesahání slova z jedné stopy ver- šové do druhé tak, že jí nevyplňuje a zá- roveň verš v souměrné částky článkuje. Die Caesur, der Einschnitt. P. silná či mužská, spadá-li mezi dvih a klad, slabá či ženská, spadá-li mezi první a druhou část kladu. Chceš-li do-jít v umě-ní věn-ců, plytkosti nenáviď. Obmeše - né stu - dánky a stínů prochlady lesních. Pozn. Ve verších přízvučných (a výminkou i v časoměrných) není třeba, by slovo ze stopy v stopu přesahovalo, by vznikla p-ka, nýbrž stačí k tomu i slovo jednoslabičné, vyplňující dvih: Chladnější jest tam sice kraj, zimy ostrota větši. KB. 4. Vz Rozkol. Kromě toho jest p-ka slovná, když se slova verše tak rozdělí, že z části k předchodné a z části k následné stopě ná- ležejí; p. stopná, když se stopa koncern slova rozpoltí tak, že druhá čásť její od jiného slova počíná. Mimo to jsou p-ky některé hlavní, jiné vedlejší, některé stálé ? jiné změnné. Žíto | bě | lá se, | le | pou | lako | má | rosa růži | na | pájí. V tomto verši jest čtvero přerývek slovných, pět rozkolů stepných, z nichž tři slabé a dva silné jsou, hlavní pak jest v stopě třetí. V pětiměru jest p. po pátém polotaktu a dělí verš na dvě polovice. V šestiměru jest p. obyčejně v třetí stopě po arsi (p. epická) aneb řidčeji po první krátké slabice (-/.arä to/to - ???/aíor). Není-li p. v třetí stopě, tehdy jest ve čtvrté po arsi (?^^?????'^), s kterouž obyč. spojena jest p. v druhé stopě po arsi. Zk. Ml. II. 189. a násl. Vz tam více. Vz Caesura.

259332   Přerývka Svazek: 7 Strana: 0446
Přerývka v metrice. Cf. Dk. Poet. 256., Sš. Pros. 3. vd. 21., 22.

259333   Přerývný Svazek: 7 Strana: 0446
Přerývný. Pal. Rdh. I. 390.

259334   Přeřaditi Svazek: 2 Strana: 0970
Přeřaditi, il, ěn, ění, jinak řaditi, anders ordnen. — co: nábytek. Us.

259335   Přeřádný Svazek: 10 Strana: 0299
Přeřádný otec. K. Otc. U. 1. (Mš. )

259336   Přeřaďovací Svazek: 8 Strana: 0313
Přeřaďovací. P. přístroje u telefonu. KP. VIII. 347.

259337   Přeřaďovač Svazek: 8 Strana: 0313
Přeřaďovač, e, m. P. při telefonu. Vz KP. VIII. 347. U elektr. dráhy. Ib. 424.

259338   Přeřaďovač Svazek: 8 Strana: 0572
Přeřaďovač, e, m. (elektr.), Umschalter, m. KP. VIII. B57.

259339   Přeřásniti Svazek: 2 Strana: 0971
Přeřásniti, il, ěn, ění, zu viele Falten machen. — co: sukni. Jg.

259340   Přeřečniti Svazek: 2 Strana: 0971
Přeřečniti, il, ěn, ění, přeřečňovati, řečné přemluviti, durch eine Rede besiegen. — koho. Ros.

259341   Přeřediti Svazek: 2 Strana: 0971
Přeřediti, přeříditi, il, ěn, ění; přeřeďo- vati, verdünnen, lichten. — co : les, oby- vatele, pivo, povětří, chléb (řídkým učiniti). D., V. — co čím: líh vodou. Tabl. lid.

259342   Přeředlosť Svazek: 2 Strana: 0971
Přeředlosť, i, f., die Verdünnung. Jg.

259343   Přeředlý, přeřídlý Svazek: 2 Strana: 0971
Přeředlý, přeřídlý, zu dünn, zu licht, zu weich. P. těsto, les. Us.

259344   Přeřednouti Svazek: 2 Strana: 0971
Přeřednouti, dnul a dl, utí, zu dünn, licht, weich werden. Ros.

259345   Přeřehtati Svazek: 2 Strana: 0971
Přeřehtati, htám a hci, überwiehern. — koho. Us.

259346   Přeřeka Svazek: 2 Strana: 0971
Přeřeka, y, f., v horn., der Erbfluss.

259347   Přeřekatel Svazek: 2 Strana: 0971
Přeřekatel, e, m., repetitor. Rozk.

259348   Přeřeknouti Svazek: 2 Strana: 0971
Přeřeknouti, vz Přeříci.

259349   Přeřeknutí Svazek: 2 Strana: 0971
Přeřeknutí, n., das Vorreden. Sm.

259350   Přeřekovati Svazek: 2 Strana: 0971
Přeřekovati = přemudrovati, überklü- geln. Ros.

259351   Přeřemeslniti Svazek: 2 Strana: 0971
Přeřemeslniti, il, ěn, ění, überklügeln. Ros.

259352   Přeřešiti Svazek: 10 Strana: 0299
Přeřešiti. Učiněné p, facta revellere. Fagif. 24a.

259353   Přeřezati Svazek: 2 Strana: 0971
Přeřezati, řezám a řeži; přeříznouti, znul a zl, ut, utí; přeřezávati, přeřezovati. — co: něco v půli, Us., kládu. D. — co čím: nožem, pilou. D.

259354   Přeříci Svazek: 2 Strana: 0971
Přeříci, řku, řekl, čen, ení; přeřeknouti, knul, utí; přeříkati, přeříkávati = pro- mluviti, sagen, vorbringen; z paměti poví- dati, aufsagen, Jg., do konce se modliti, zu Ende beten. — co: knihu, modlitbu, růženec přeříkal. — odkud kam: od začátku do konce. Us. — se, sich versprechen, podřek- nouti se (ku př.: Řekl černý místo věrný). Tč. — se v čem: v řeči. — si co jak: na zpaměť. Na Mor. Tč.

259355   Přeříci Svazek: 8 Strana: 0313
Přeříci. Ňeprerékel aňi slova, aňi pôl. Phľd. 1894. 190.

259356   Přeřičeti Svazek: 2 Strana: 0971
Přeřičeti, el, en, ení, überbrüllen. — koho. — se, sich heiser brüllen. Ros.

259357   Přeříditi Svazek: 2 Strana: 0971
Přeříditi, vz Přeřediti.

259358   Přeřídký Svazek: 7 Strana: 0446
Přeřídký, sehr dünn. P. hmota, Osv., vyjímka. Tš.

259359   Přeřídký Svazek: 10 Strana: 0299
Přeřídký, paucissimus. Od p-kých ta cesta jest vědoma. Pat. Jer. 123. 19.; ra- rissimus. P. radosť. Ib. 123. 32.

259360   Přeřídlý Svazek: 2 Strana: 0971
Přeřídlý, vz Přeředlý.

259361   Přeřiekatel Svazek: 10 Strana: 0299
Přeřiekatel, e, m., repetitor. Rozk. P. 986., R. 78.

259362   Přeříkati Svazek: 2 Strana: 0971
Přeříkati, vz Přeříci.

259363   Přeříkávání Svazek: 7 Strana: 0446
Přeříkávání, n , Lecture, f. Drahé jeho knihy, v nichž bylo vznešené p,. Jrsk.

259364   Přeřínati Svazek: 2 Strana: 0971
Přeřínati, přeřnouti = přežínati, pře- žnouti, durchschneiden. Na Mor. Tč.

259365   Přeřínati Svazek: 8 Strana: 0313
Přeřínati dřevo = přeřezovati. Laš. Brt. D. II. 379.

259366   Přeříšiti Svazek: 7 Strana: 1367
Přeříšiti (przyerzissyty), revellere. 14. stol. Jgc. XIV. 1. 13.

259367   Přeřítiti Svazek: 2 Strana: 0971
Přeřítiti, il, cen, ení, přehoditi, über-, umwerfen, auf einen anderen Ort hinwerfen. — co čím: dům kamenem. L.

259368   Přeříznouti Svazek: 2 Strana: 0971
Přeříznouti, vz Přeřezati.

259369   Přeřnút Svazek: 7 Strana: 0446
Přeřnút = přeřezati. Slez. Šd.

259370   Přeřundziti Svazek: 7 Strana: 0446
Přeřundziti = promluviti. Abych jen jedno slovečko s tebum p-dzil. Sš. P. 339.

259371   2. Přes Svazek: 2 Strana: 0973
2. Přes, a, m., ves u Hostouně v Plzeňsku. PL.

259372   1. Přes Svazek: 7 Strana: 0446
1. Přes. Cf. Mkl. Etym. 243. P. = mimo, kromě. Val. Přes velkou potřebu k němu nechodí. Mor. Brt. — P. = bez. Nepuojdem pres teba. Jedna pres druhej něidzě; Poďme, šak ony trefí pres nás. Mor. Cf. Brt. D. 185. Na jihových. Mor. užívají místy cez místo přes. Brt.

259373   2. Přes Svazek: 7 Strana: 0446
2. Přes také myslivna u Chlumce v Ji- čín.

259374   Přes Svazek: 7 Strana: 1367
Přes předl. Cf Gb. Ml. II. 144., D. Lhrg. 301.

259375   Přes Svazek: 8 Strana: 0313
Přes, z přěz. Gb. H. ml. I. 326.

259376   Přes Svazek: 9 Strana: 0252
Přes. Předl, přes na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 145. — Jaký som já přes (= bez) fra- jerky nezdravý. Brt. P. n. 248.

259377   Přes Svazek: 10 Strana: 0299
Přes = bez. P. toho závdavku na věky obstojím. Brt. P. n. 603.

259378   Přes Svazek: 10 Strana: 0655
Přes. Sr. Brt. Sl.

259379   Přesada Svazek: 7 Strana: 0446
Přesada, y, f., der Wechsel der Wege an der Eisenbahn. Las. Tč. — P., Umän- derung. Príklad zdařilé p-dy z g do j není prípadný. Pal. Rdh. I. 201.

259380   Přesada, y Svazek: 2 Strana: 0973
Přesada, y, f., das Uibertreiben, Uiber- spannen. L. — P., sazenice, der Setzling. MV. — P., hlavatice, die Krautpflanze. Na Slov. Bern. — P. = přesadba. Šm. — P., Umstellung der Worte. Šm.

259381   Přesadařiti Svazek: 2 Strana: 0973
Přesadařiti, il, ení, přesadařovati, als Baumgärtner zu Schaden kommen. Ros.

259382   Přesadati Svazek: 10 Strana: 0299
Přesadati, přesednouti, přesedávati - kdy. Kteří nočním časem mimo nařízení přesedají (v hospodě déle sedí, než jest dovoleno). Arch. XX. 508.

259383   Přesadba Svazek: 2 Strana: 0973
Přesadba, y, f., v hudbě, die Trans- skription. Šm.

259384   Přesadek, dku Svazek: 2 Strana: 0973
Přesadek, dku, m. = sazenice. P. vi- ničný, das Weingesenk. Na Slov. Bern.

259385   Přesaděný čím Svazek: 10 Strana: 0655
Přesaděný čím: děcky = kdo má mnoho dětí. Sr. Brt. Sl.

259386   Přesaditel Svazek: 2 Strana: 0973
Přesaditel, e, m., der Uibersetzer, Uiber- trager.

259387   Přesaditelka, y, přesaditelkyně Svazek: 2 Strana: 0973
Přesaditelka, y, přesaditelkyně, ě, f., die Uibersetzerin. L.

259388   Přesaditelnosť Svazek: 7 Strana: 0446
Přesaditelnosť slov. Jg. Slnosť. 21.

259389   Přesaditelný Svazek: 7 Strana: 0446
Přesaditelný, umstellbar. P. zařízení vřetenové (u soustruhu). Pdl.

259390   Přesaditi Svazek: 7 Strana: 0446
Přesaditi = strhati. Přesadíš mi skoro srdce. Hr. rk. 389. Na biehu se kuoň pře- sadí. Ezp. 2134.

259391   Přesaditi, il Svazek: 2 Strana: 0973
Přesaditi, il, zen. ení; přesázeti, el, en, ení; přesazovati. P., jinam n. jinač saditi, anders setzen, über-, versetzen; poznovu sa- diti, přepočítati, überzählen, von neuem auf- zählen; nad náležitost saditi, zu viel setzen, übersetzen, überladen; přeskočiti, übersetzen, überspringen, übergehen. Jg. — co: žáka, Us., úředníka, D. (šp.. m.: přeložiti); strom Us., pec (přeplniti), mezník. Vys. Železnice přesadila řeku, šp. m.: přes řeku, byla sta- věna přes řeku. Vz Přeložiti. P. knihu, o tom vz Přeložiti. — co v čem: v koupi, v ceně (více dáti). Zlob. — co odkud: z Prahy do Plzně někoho přesaditi (šp. m. přeložiti. Nz.). Lesní kosatec na podzim do zahrady p. Byl. — co čím: dům lidmi, zahradu stromy p. (přeplniti). D. — co komu: Pře- sadíš mi skoro srdce. St. skl. (brechen). — přes co. Přesadil přes řeku. přes hory atd. Ros. — se. Zvíře se přesadilo (u my- slivců = místo změnilo). Jg.

259392   Přesaditý Svazek: 7 Strana: 0446
Přesaditý. Vazba ta p-tá a lomitá od- povídá citu a dojmu. Sš. Sk. 129

259393   Přesádka Svazek: 2 Strana: 0973
Přesádka, y, f., přihrádka přes příč na př. v truhle. Die quere Scheidewand. Us. Dch.

259394   Přesadník Svazek: 8 Strana: 0313
Přesadník. Lesní stromek p. Nár. list. 1893. č. 277. 5.

259395   Přesadník,. u, m Svazek: 2 Strana: 0973
Přesadník,. u, m., sazenice, der Setzling, Ableger mit Wurzel.

259396   Přesadný, s Svazek: 2 Strana: 0973
Přesadný, s přesadou, übertreibend, über- trieben. L. — P. Rozsudek výslovný sluje p-dný (míšený), když při něm buď pravi- delného pořádku v návěstech a jejich člán- cích není, aneb když některou změnu na své době trpí. Mark. Log. 93.

259397   Přesah Svazek: 2 Strana: 0973
Přesah, u, m., přehmat, der Uibergriff. Rk.

259398   Přesahání Svazek: 2 Strana: 0973
Přesahání, n. = přesah. Rk.

259399   Přesahati komu Svazek: 10 Strana: 0655
Přesahati komu. Kto by chudému p-hal = přetahoval ho, za zboží na něm více chtěl, než chtíti má. 1749. Mtc. 1905. 387.

259400   Přesáhavý Svazek: 7 Strana: 0447
Přesáhavý, über etwas hinreichend. P. krovky. Kk. Br. 6.

259401   Přesáhnouti Svazek: 2 Strana: 0973
Přesáhnouti, ul, ut, utí; přesíci, přesahu (zastr.), sahl, sažen, ení; přesáhati, přesa- hovati. P. = přes něco sáhnouti etwas über- langen; dále, výše sáhnouti, weiter reichen: převyšovati, předčiti, übertreffen; přetaho- vati, utiskovati, drücken. Jg. — abs. Střecha přesahá (vyčnívá). Jg. — co. koho. Pokoj boží všelikou mysl lidskou přesahuje. Sš. L. 86. Přesahá tvá oblaky všecky snášeli- vosť' a k lidem dobrota. Kom. Již vidím, jak velmi kněh míru tuto předmluva pře- sahuje Jel. To přesahuje všecky meze, cíle, časy, Br., tvůj rozum. D. Který kterého pře- sáhne ? Us. Výslužné (pense) přesahuje plat, šp. prý m.: činí více nežli plat, ale tato frase jest dle Brs. 142. dobra, cf. ostatní příklady. To přesahá mé síly, všecku víru. Šm. — přes kam: přes stůl na okno. L. — co, koho (čím) kde. Čatové v tom boji počtem lidu Hermandury přesahovali. Háj. Někoho moudrostí a vtipem, věštbami p. Háj. Někoho v trhu p. (utiskovati). Rokyc. Na svých obědech krměmi přesahají zemské pány. Hus. I. 428. Což bych pravdy pověděl, prosím, přijmi a přesahl-li bych tebe čím (bin ich dir zu nahe getreten), odpusť. Jdn. br. 1617. Kristus veškery tvory přesahá moudrostí a mocností. Sš. J. 61. Přesahl pe- nězi na tomto póhoně více než dovedl prá- vem. Půh. II. 625. V zaplacení i stravu i pití přesáhnouti (více chtíti než zač strava a pití stojí). Hus. I. 416. — se přesahovati = pře- těžovati se. Smil v. 1764.

259402   Přesáhnouti Svazek: 7 Strana: 1367
Přesáhnouti. Poněvadž M. v póhonu základem přesáhl, Půh. V. 458., summu v póhonu. Ib. 500., 501.

259403   Přesáhnouti Svazek: 9 Strana: 0252
Přesáhnouti. Sv. Pavel nad jiné apo- štoly přesáhal jest moudrostí boží v uměních. Chč. (List. fil. 1898. č. 459).

259404   Přesáhnouti koho Svazek: 7 Strana: 0447
Přesáhnouti koho. Bohatec chodil v tom rúše, aby jiné přesáhl. Hus II. 240. — koho čím: zbožím, dóstojenstvím, zlostí. Hus I. 282.. 352., III. 244. — kde. V trhu někoho p. (přetáhnouti, příliš draze mu prodati). Bart. 346. — co oč. Výdaje p-hují roz- počet o 100 zl. Us. Pdl. — jak. Ale pře- sáhl jest výše řka, že . . . Hus III. 242.

259405   Přesáknouti Svazek: 2 Strana: 0973
Přesáknouti, kl, utí, prosáknouti = pře- seknouti, übertrocknen. Prádlo už přesáklo (proschlo). Us. — P., protáhnouti se skrze něco jako voda, durchsickern. - kudy. Skrze tyto nádoby voda přesákne. Tabl. lid.

259406   Přesakovati Svazek: 7 Strana: 0447
Přesakovati = přeprchávati. Laš. Brt. D. 256.

259407   Přesamotničiti co kde Svazek: 9 Strana: 0252
Přesamotničiti co kde. P. někde tři ho diny (tak dlouho sám tam pobyti) Phľd. 1897. 137.

259408   Přesáp Svazek: 7 Strana: 1367
Přesáp, u, m. Dělati něco o p., o pře- trh. Lib. NZ. I. 456.

259409   Přesápnouti Svazek: 7 Strana: 1367
Přesápnouti = roztrhnouti. Lib. NZ. I. 456.

259410   Přesaturovaný Svazek: 7 Strana: 0447
Přesaturovaný. P. šťáva. KP. V. 78.

259411   Přesazení Svazek: 2 Strana: 0974
Přesazení, n., die Ubersetzung.

259412   Přesazený Svazek: 2 Strana: 0974
Přesazený, -en, a, o, versetzt. Přesazo- vaný štípek neroste sporo. Pk.

259413   Přesazovací Svazek: 7 Strana: 0447
Přesazovací hadice (kterou lze přesa- diti, převézti). Čerm.

259414   Přesazováček Svazek: 7 Strana: 0447
Přesazováček, čku, m., der Vorsatzkopf bei der Drehbank. Šp

259415   Přesazovačka Svazek: 2 Strana: 0974
Přesazovačka, y, f., nástroj k přesazo- vá?í, ku př. lopata pekařská k přesazování j chleba v peci. P. při soustruhu, der Ver- setzkopf. Techn. 1. 368.

259416   Přesazování Svazek: 2 Strana: 0974
Přesazování, n., vz Přesazení.

259417   Přesazovaný Svazek: 7 Strana: 0447
Přesazovaný šípek neroste sporo. Bž. exc.

259418   Přesazovati Svazek: 2 Strana: 0974
Přesazovati, vz Přesaditi.

259419   Přesažení Svazek: 2 Strana: 0974
Přesažení, n., vz Přesáhnouti.

259420   Přesažený Svazek: 2 Strana: 0974
Přesažený; -en, a, o, vz Přesáhnouti.

259421   Přesažitě Svazek: 2 Strana: 0974
Přesažitě, přes něco sáhaje, něco pře- vyšuje; převelmi, převelice, popředně, über- mässig, gar sehr. P. něčím oplývati. Sš. I. 379. Sami sebe p. milují. Mudr. 1529.

259422   Přesažitosť Svazek: 2 Strana: 0974
Přesažitosť, i. f., nad-, bezměrnosť, ne- smírnosť, přílišnosť, was über das bestimmte Mass ist, (las Uibermass, die Unermesslichkeit. Taková p., jakož u všech národu či raději říci ve všech náboženstvích se nalézá, v církvi křesťanské uspořádána a v jisté obmezena byla koleje. Sš. Mt. 265. Velikost a p. darů. Sš. T. 96.

259423   Přesažitý Svazek: 2 Strana: 0974
Přesažitý, přes míru náležitou sáhající, nad-, bezměrný, nesmírný, přílišný, über- mässig. Z p-tého slova všichni jde, že nes- číslní hříšníkové jdouce za Pánem se obrá- tili. Sš. L. 147. P. zjevení, velikosť moci boží, bohatství, blaženosť, sebou pohrdání. Sš. I. 391., II. 89., 92., 150., 218. (Hý.).

259424   Přesažitý Svazek: 7 Strana: 0447
Přesažitý, hyperbolisch. Nz.

259425   Přesažnosť Svazek: 2 Strana: 0974
Přesažnosť. i, f., přesažitosť. P. působi- vosti Kristovy dolíčiti. Sš. I. 05.

259426   Přesažný Svazek: 7 Strana: 0447
Přesažný = přesažitý, transcendens. Ka- deřávek.

259427   Přesbidlo Svazek: 10 Strana: 0299
Přesbidlo, a, n. = jídlo. Do polovařených brambor naškube se těsto, to se dovaří a omastí. Grenadiermarsch. U Čáslavě.

259428   Přesbožný Svazek: 10 Strana: 0299
Přesbožný = velmi zbožný. Št. Jes. 106b. (Mš. )

259429   Přescelení Svazek: 10 Strana: 0299
Přescelení, n. Z. pod. 40. 10., Rozb. 1842 120.

259430   Přescesťa Svazek: 9 Strana: 0252
Přescesťa, pozemek. ??k. Hol. 225.

259431   Přesčárový Svazek: 2 Strana: 0974
Přesčárový, co přes vyměřenou čáru jde, výstřední, přepiatý, überspannt, exaltirt. Tatr. 1. 51.

259432   Přesčípiti Svazek: 7 Strana: 0447
Přesčípiti = přeštípnouti. Mor. Vhl.

259433   Přesdenka Svazek: 2 Strana: 0974
Přesdenka, y, f., das Dreitagsfieber. Na Mor. Tpl. Přeseč = přes co, worüber.

259434   Přesdenní Svazek: 10 Strana: 0299
Přesdenní zimnice. Tk. XII. 145., Zvon III. 535. Vz Přesdenka v II. 974.

259435   Přeseč Svazek: 8 Strana: 0313
Přeseč, e, f. P. dříví v lese. Nár. list. 1896. č. 26. 2.

259436   Přesečnice Svazek: 7 Strana: 0447
Přesečnice, e, f. = míst. jm. Arch. V 543.

259437   Přesed Svazek: 7 Strana: 0447
Přesed, u, m., das Umsitzen, der Sitz- wechsel, v tělocv. Rgl.

259438   Přesedací Svazek: 7 Strana: 0447
Přesedací, Umsteig-. P. lístek tramwayje (který se dává těm, kteří na jistých stani- cích do jiných vozů přesednouti mají). Us. Vz Přestupný (dod.).

259439   Přesedač Svazek: 2 Strana: 0974
Přesedač, e, m., kdo s koně na koně přesedá. L.

259440   Přesedalka Svazek: 2 Strana: 0974
Přesedalka, y, f., p-ky, druh hrušek, eine Art Birnen.

259441   Přesedalka Svazek: 7 Strana: 0447
Přesedalka. Vz Rstp. 516.

259442   Přesedání Svazek: 2 Strana: 0974
Přesedání, n., v tělocv., vz KP. I. 464., -166., 481. Přesedati, vz Přesednouti.

259443   Přesedati Svazek: 9 Strana: 0252
Přesedati. (Vepřové maso) v hrdel mi přesedá. Ezop. 151.

259444   Přesedavka Svazek: 7 Strana: 0447
Přesedavka, y, f. = přesedalka. U Ro- kyc. Fč.

259445   Přesedavosť Svazek: 2 Strana: 0974
Přesedavosť, i, f., přesedavého jakost. Byl. 82.

259446   Přesedavý Svazek: 2 Strana: 0974
Přesedavý, přesedající v hrdle, nejedlý, trpký, herb. V. P. hruška (konikovka), V., pokrm. Ros. P. Dej pozor, ten plot je p. (= ustupuje jsa rozlámán). Us. u Rychn. — Přesedavě (trpce) plakati, bitter. Kom.

259447   Přesedavý Svazek: 8 Strana: 0313
Přesedavý. Já jsem mnoho těšínských jablek snědla, než jsou velmi p-vá (trpká). Cern. Zuz. 1619.

259448   Přeseděti Svazek: 2 Strana: 0974
Přeseděti, ěl, ění, durchsitzen, sitzend zubringen. — co. Celý den přeseděl.

259449   Přeseděti koho Svazek: 7 Strana: 0447
Přeseděti koho. Pož. 303.

259450   Přesedlání Svazek: 2 Strana: 0974
Přesedlání, n., Umsattlung, f.

259451   Přesedlati Svazek: 2 Strana: 0974
Přesedlati, umsatteln.

259452   Přesednouti Svazek: 2 Strana: 0974
Přesednouti, ul, utí; přesísti, přesésti, přesedu (zastr.), sedl, dení, přesedati. — P., jinam n. jinak sednouti, sich anders wohin, sich anders setzen; do úst nechtíti, příčiti se, im Halse stecken bleiben. Jg. — odkud kam. S jednoho místa na jiné p. Ros. S koně na osla. V. P. do jiné lodí. Us. — (čím) kde. P. v hrdle = do úst nechtíti, příčiti se. Zdaliby ti hořem v hrdle ten po- krm nepřesedl. Jel. Na cestě jsme přesedli. Trip. Na poště přesedli. Ml. — komu. Pře- sedlo mi víno (zošklivilo se mi). Vrat. Již mu přesedá. Ros. Přesedá mu práce. Us. na Mor.

259453   Přesednouti kam: na Svazek: 7 Strana: 0447
Přesednouti kam: na jinou loď. Výb. II. 1132. To v jeho hrdlo přesedne (naň se sveze). Wtr. exc. — komu. P-dlo jí (za- skočilo sousto). Němc. III. 248. — se. Bo- daj si sa p-dla (= bodaj si seděti zůstala, se nevdala?). Koll. Zp. II. 508.

259454   Přesek Svazek: 9 Strana: 0252
Přesek, u, m., vrch v Rokycansku. Plz. 14.

259455   Přeseka Svazek: 2 Strana: 0974
Přeseka, y, f., průseč přes les, lesní aleje, der Durchhau. V Beskyd. Tč. — P., se- kání, mýtění lesů, das Ausholzen der Wälder, povinnost obyvatelstva dělati lesem cesty. Aby k mýtění lesu, což se přesekou nazývá, nápomocni byli. Mus. 1837. 107. — P., ves u Lomnice v Budějovsku. PL.

259456   Přeseknouti Svazek: 2 Strana: 0974
Přeseknouti, ul, ut, utí; přesíci (přeséci, zastr.), seku (zastr.), sekl, sečen, ení; pře- síknouti, přesekati, přesekávati, entzweihauen, durch-, zerhauen; nad náležitost sekati, über- hauen; se, sekaje chybiti, sich verhauen. Jg. — co: dřeva, Us., les (přesekli lesem udě- lati, den Wald durchhauen). Ve Slez. Tč. — co čím: sekerou. Us. Tu větev jednou ranou přesekl. Us. — kam. Přesekal do cizího (dále než měl, sekal). Ros. — co kde, meze na lukách. Rad. zvíř. Vz Přesíknouti.

259457   Přeseknouti Svazek: 8 Strana: 0313
Přeseknouti. Les mi svévolně přesekal. Půh. III. 367.

259458   Přesěn Svazek: 2 Strana: 0974
Přesěn — přes něj. Vz On. BO.

259459   Přeseň Svazek: 7 Strana: 0447
Přeseň, sně, f. = přesnosť, upříimnosť, die Aufrichtigkeit, Innigkeit. Č. Ustydlou milosť vzněcij, zašlú p. navrať do srdce mého. Modl. ms.

259460   Přéseněk Svazek: 7 Strana: 1367
Přéseněk, ňku, m = přístěnek, komůrka. Na Hané. Šb. D. 49. Cf. Předsíňka (2. dod.).

259461   Přésenek Svazek: 9 Strana: 0252
Přésenek, nku, m. = násep u chalupy. Zábřeh. Mus. ol. X. 149

259462   Přesep Svazek: 7 Strana: 0447
Přesep, spu, m. Vz Přesypy.

259463   Přeset Svazek: 10 Strana: 0655
Přeset. Zima ho přeseje = přetřese Brt. Sl.

259464   Přesetí Svazek: 2 Strana: 0974
Přesetí, n., die Uibersäung. D.

259465   Přesetý Svazek: 2 Strana: 0974
Přesetý; -et, a, o, übersäet.

259466   Přesevací, přesevačný Svazek: 2 Strana: 0974
Přesevací, přesevačný, ku př., který se jednou na zimu, po druhé na jaro seje, Wechselgetreide, n. P. obilí, pšenice n. pře- sevačka. Ros.

259467   Přesevačka Svazek: 2 Strana: 0974
Přesevačka, y, f., pšenice, která se jednou na podzim, podruhé z jara seje. II Příbora. L. Šbk., D., Puch. Vz Přesevací.

259468   Přeschlý Svazek: 7 Strana: 0447
Přeschlý, etwas o. zu trocken. P. tráva, Brt.

259469   Přeschnouti Svazek: 2 Strana: 0974
Přeschnouti, schnu, sechl, utí ;přesychaťi, na Slov. přeschýnati, příliš uschnouti, sehr trocken o. dürr werden; vyschnouti, ver- trocknen. Jg. — abs. Seno přeschlo. Us. Veliké řeky přeschly. V. — kde. Řeka na mnohých místech přeschla. Pref. — koho: uraziti ho, uškoditi mu. Jich (gt. pl.) zima nepřeschne, neb mají boty i kožichy. Hus. I. 428.

259470   Přeschnouti Svazek: 7 Strana: 0447
Přeschnouti také: povrchu oschnouti.

259471   Přeschnouti Svazek: 8 Strana: 0313
Přeschnouti. Studnice pramenitá p. ne- muož. Chč. L. 292.

259472   Přeschovati (šp Svazek: 2 Strana: 0974
Přeschovati (šp.: přeskovati), přescho- vávati, verstecken. - co komu. Ros.

259473   Přeschýnati Svazek: 2 Strana: 0974
Přeschýnati, vz Přeschnouti.

259474   Přesídati se komu Svazek: 7 Strana: 0447
Přesídati se komu = přejídati, zne- chucovati. Tomu se práce p-dá. U Úboče. Rgl. Vz Přesednouti (konec).

259475   Přesídlelec Svazek: 2 Strana: 0975
Přesídlelec, lce, m., přestěhovalec, der selbst übersiedelte, der Úibersiedler. Šm. Vz Přesídlenec.

259476   Přesídlenec Svazek: 2 Strana: 0975
Přesídlenec, nce, m., vom Jemanden übersiedelt, der Uibersiedler. Měst. bož. 4. 335. Vz Přestěhovanec, Přesídlelec.

259477   Přesídlení Svazek: 2 Strana: 0975
Přesídlení, n., die Uibersiedlung. Baby- lonské p. (zajetí). Sš.

259478   Přesídlilec Svazek: 7 Strana: 0447
Přesídlilec, lce, m., Uiberbiedler, n. Rk.

259479   Přesídliti Svazek: 2 Strana: 0975
Přesídliti, il, en, ení, übersiedeln. — koho. Rk. — koho, se někam. Pompejus Jerusalema dobyv mnohý zástup jich (židů) do Říma přesídlil. Sš. I. 13.

259480   Přesídliti koho kam: za Svazek: 7 Strana: 0447
Přesídliti koho kam: za Babylon. Sš. Sk. 80.

259481   Přesíknouti Svazek: 2 Strana: 0975
Přesíknouti, knul a kl, ut, utí, vz Pře- seknouti. — Jestli jsem přesíkl, uhrábněte (= jestli jsem více řekl, než slušelo, jestli jsem přilhal). Vz Odmlouvání. Č.

259482   Přesila Svazek: 2 Strana: 0975
Přesila, y, f., přemoc, die Uibermacht. Nepřítel měl velikou p-lu. Us.

259483   Přesilati Svazek: 2 Strana: 0975
Přesilati, lépe: přesýlati, vz Poslati.

259484   Přesilenec Svazek: 7 Strana: 0447
Přesilenec, nce, m. = přesilený, zlým duchem posedlý. Sš. Sk. 130.

259485   Přesilení Svazek: 7 Strana: 0447
Přesilení, hypersthenia. Nz. lk. Choroby duševní pošlé p-ním. Dk. P. 165.

259486   Přesilenosť Svazek: 7 Strana: 0447
Přesilenosť, i, f. = přesilení. Dk. Poet. 162.

259487   Přesilený Svazek: 2 Strana: 0975
Přesilený; -en, a, o. —čím. Kraj nebyl ešče p-ný ludstvem == přelidněný. Na Mor. Brt.

259488   Přesilený Svazek: 7 Strana: 0447
Přesilený lidstvem = přelidněný. Brt. D. 256.

259489   Přesilený Svazek: 10 Strana: 0655
Přesilený = namožený. P. noha. Phľd. XXIV. 428

259490   Přesilí Svazek: 2 Strana: 0975
Přesilí, n., zu grosse Kraft, Uiberkraft. Nemoci i z p. vznikají. Čas. theol.

259491   Přesilitel Svazek: 2 Strana: 0975
Přesilitel, e, m., der Anstrenger, Uiber- wältiger. Jg.

259492   Přesiliti Svazek: 2 Strana: 0975
Přesiliti, il, en, ení; přesilovati, příliš namáhati, übermässig anstrengen, überneh- men, überspannen; příliš sesiliti, übermässig stärken; přemoci, überwältigen, übertreffen. Jg. — co komu: si ruku (příliš namáhati). Plk. — koho, se čím (sesiliti). Někoho množstvím lidu p. Troj. 7G. P. se jízdnými. Mus. Ďábel přesilová! člověka. Sš. J. 204.

259493   Přesíliti koho Svazek: 8 Strana: 0313
Přesíliti koho. Bl. Gr. 319. Vidouc, že jsem se p-lil jízdnými (měl 100 jezdců proti 50). Arch. XIV. 41.

259494   Přesilka Svazek: 2 Strana: 0975
Přesilka, y, f., die Uiberanstrengung. Tu nemoc dostal z p-ky. Us. na Ostrav. Tč.

259495   Přesilniti Svazek: 9 Strana: 0252
Přesilniti. Ld. 143.

259496   Přesilný Svazek: 2 Strana: 0975
Přesilný, überaus stark. Rkk. P. množ- ství. Sm.

259497   Přesilný Svazek: 10 Strana: 0299
Přesilný, fortissimus. P. lev. Pat. Jer. 130. 32.

259498   Přesilovati Svazek: 7 Strana: 0447
Přesilovati, vz Přesiliti.

259499   Přesípaný Svazek: 7 Strana: 0447
Přesípaný = chraptivý, heiser. U Kdýně. Rgl.

259500   Přesípati se Svazek: 7 Strana: 0447
Přesípati se = ochraptěti, heiser wer- den. U KdýNě. Rgl.

259501   Přesirkovati Svazek: 2 Strana: 0975
Přesirkovati, überschwefeln. — co: víno. Techn.

259502   Přesíti Svazek: 2 Strana: 0975
Přesíti, seji, sel, set n. sit, setí; přesé- vati, übersäen. — co přes co: mouku přes pytel žínění p. Kom. — co čím: říčicí. — jak. Již jsi na 2 sáhy přesil (více sil, než jsi měl). Ros.

259503   Přesívací Svazek: 2 Strana: 0975
Přesívací mlýnec, die Putzmühle. Šm. Vz Přesevací.

259504   Přesívačka Svazek: 2 Strana: 0975
Přesívačka, vz Přesevačka.

259505   Přesívati Svazek: 2 Strana: 0975
Přesívati, vz Přesíti.

259506   Přesívka Svazek: 2 Strana: 0975
Přesívka, y, f., durchgesiebtes Getreide. Na Ostrav. Tč. — P., setí nad obyčejnou míru. — P., setí do pole majícího úhořiti. Us. Jg.

259507   Přesívka Svazek: 7 Strana: 0447
Přesívka = pšenice, která se střídavě jednou na podzim, podruhé na jaře seje Us. Hk., Rjsk., Dch., LObz.

259508   Přesjépky Svazek: 10 Strana: 0655
Přesjépky, pl., f. = přesýpky, pomluvy. Vz Brt. Sl.

259509   Přeska Svazek: 2 Strana: 0975
Přeska, vz Přezka.

259510   Přeska Svazek: 8 Strana: 0313
Přeska, vz Přaska (3. dod.).

259511   Přeskáče Svazek: 7 Strana: 0447
Přeskáče, vz Přeskaky.

259512   Přeskáčka Svazek: 2 Strana: 0975
Přeskáčka, y, f. = přeskakování, der Uibersprung. Na p-ku, p-kou = přeskokem, skákaje, sprungweise. Háj., Vš. Na p-ku čísti. Ros. A tak na p-ku (abwechselnd) řečníci stran obcí sobě volí. O. z D.

259513   Přeskáčka Svazek: 7 Strana: 0447
Přeskáčka. V poslední řádce článku oprav obcí v: obú. Výb. 1. 1002. Postih přeskočný či p-kou, springender Regress. Pr. tr. Vláčiti p-kou (některá místa nevlá- čiti). — Wtr. Obr. 512. Us. Knrz. V súdu komorním pře vedle vyjití listóv a ne na p-ku se slyšie. Vš. 22. (47.). Ten žernov mele zrna na p-ku nedotýkaje se některých zrn. Hus I. 307.

259514   Přeskáčka Svazek: 8 Strana: 0313
Přeskáčka. Zkoušení p-kou. Mus. 1891. 565.

259515   Přeskáčlivý Svazek: 2 Strana: 0975
Přeskáčlivý, roztržitý, zerrreut. P. mysl. Štít víry pravé. X.

259516   Přeskakování Svazek: 10 Strana: 0299
Přeskakování, n. Hrubý hlas pním z hlasu hlubokého do tenkého, paraphonia. Ktt.

259517   Přeskaky Svazek: 2 Strana: 0975
Přeskaky, dle Dolany, také Přeskače, něm. Přesau, ves u Žatče. PL.

259518   Přeskandovati Svazek: 7 Strana: 0447
Přeskandovati verš, zu Ende scandiren. Us. Pdl.

259519   Přeskaredý Svazek: 7 Strana: 0450
Přeskaredý = velmi škaredý. Výb. I. 350.

259520   Přeskář Svazek: 2 Strana: 0975
Přeskář, e, m., feruncator, der Schnallen- macher. Tk. II. 372., 380.

259521   Přeskeřák Svazek: 10 Strana: 0655
Přeskeřák, a, m. = sedmihlásek. Brt. Sl.

259522   Přeskev Svazek: 2 Strana: 0975
Přeskev, zastr., vz Břeskev.

259523   Přesklepiti Svazek: 2 Strana: 0975
Přesklepiti, il, en, ení = překlenouti, überwölben. — co. Us. u Opav. Klš.

259524   Přesklidný Svazek: 7 Strana: 0447
Přesklidný. Št. Kn. š. 168. 8.

259525   Přesklidný, překlidný Svazek: 2 Strana: 0975
Přesklidný, překlidný, velmi klidný, pokojný, sehr friedlich. Št.

259526   Přeskočitelný Svazek: 2 Strana: 0975
Přeskočitelný, überspringbar. Jg.

259527   Přeskočiti Svazek: 2 Strana: 0975
Přeskočiti, il, en, ení; přeskákati, ská- kám a skáči; přeskakovati = přes něco skočiti, überspringen, -hüpfen, überschnappen, über- setzen ; skokem přemoci, überspringen; pře- dejíti koho, zuvorkommen; zmrhati, schwän- gern. Jg.—abs.,Když (kde) nemůžeš p., podlez. Vz Hrdý. Č. Klíč přeskočil. D. Ne- výskej, až přeskočíš. Us. Již bych rád pře- skočil (cíl; rád bych toho odbyl, čeho na sebe čekám). Prov. Neříkej huj, až přeskočíš. Mus. Péro (v hodinách) přeskočilo. Dch. — co, koho: hradbu, Rkk., příkop, D., řádky, plot, Us., pannu (zmrhati). Us. Smrť mne přeskočila (přejel mne mráz). Us. — co jak: jedním skokem. Sych. Vele s předa (nej- prve) p. hradbu. Rkk. 19. Věru bych já pro tě Dunaj skokem p-la. Er. P. 113. — co s kým. Přeskočil ho i s koněm. Jg. — co koho kde. Někoho v úřadě (předejíti ho). Us. — kdy. Listy v čtení přeskočil (čta). — komu. P-lo mu kolečko (zbláznil se). Šml.

259528   Přeskočiti Svazek: 8 Strana: 0313
Přeskočiti. Až p číš, pak si zahvízdni. Nov. Př. 267.

259529   Přeskočiti co Svazek: 7 Strana: 0447
Přeskočiti co: plot (= dopustiti se, smil- niti). Us. Pdl. Přeskočí-li kdo dítě, zarazí mu zrůst. Mus. 1883. 473. I duba p-čí, keď je na zem povalený. Slov. Rr. MBš. — komu kde. V hlavě mu p-lo (zbláznil se). Us. Kká. — odkud kam. Jiskry s jedné elek- trické hmoty na druhou p-kují. Mj. Vítr p-čil od severu na západ. Us. Pdl. Na něčí stranu p. J. Lpř. Větší časť jmen řeckých v -Ns se končících p-la v latině do třetí deklinace. Křn. — več. Hlas mu p-kuje v nepěkné zvuky. Us. Pdl. — kdy. Byl při povyšování přeskočen. Dch.

259530   Přeskočiti koho Svazek: 9 Strana: 0252
Přeskočiti koho. Naše máma p-čí ještě mnohou mladici (předčí v práci). Hoř. 93.

259531   Přeskočný Svazek: 2 Strana: 0975
Přeskočný, überspringend, flüchtig. Mluva není p-ná a řezská. Sš. Z. 3. — P., über- springbar.

259532   Přeskok Svazek: 2 Strana: 0975
Přeskok, u, m , přeskočení, der Uiber- sprung. Na p. čísti (přeskakuje). Na p. dě- lati (chvátavě), utíkati, se ženiti. Scip. P. v tělocviku: p. letmo, přípatmo, dochmatem, z prosta, dučmo před rukama (za rukama). Tš. Vz KP. 1. 453., 45(5. — P., a, m., od- padlec, odštípenec, der Abtrünnige, Abge- fallene. Jg.

259533   Přeskok Svazek: 7 Strana: 0447
Přeskok, u, m., Ubersprung, m. Rk.

259534   Přeskolenky Svazek: 7 Strana: 0447
Přeskolenky, pl, f., die Kniewärmer. Dch.

259535   Přeskorý Svazek: 7 Strana: 0447
Přeskorý = předčasný. P. smrť. Pal. Rdh. 1. 320.

259536   Přeskotník Svazek: 7 Strana: 0447
Přeskotník, u, m. = štihlák, Stelzfuss, m. (Pferdekrankheit). Rk.

259537   Přeskoumati Svazek: 7 Strana: 0447
Přeskoumati, überprüfen. P. správnosť stroje. Mj. 104.

259538   Přeskový Svazek: 10 Strana: 0299
Přeskový rytíř. Kol. Her. I. 288.

259539   Přeskrajní Svazek: 7 Strana: 0447
Přeskrajní, Uiberland-. P. pošta. Šm.

259540   Přeskriepiti Svazek: 9 Strana: 0252
Přeskriepiti. Ženu, babu nepreskriepiš ne překřičíš). Slov. Zát. Př 95b.

259541   Přeskrovný Svazek: 2 Strana: 0975
Přeskrovný, sehr bescheiden. — v čem. Sv. Prokop byl v rúše, v krmiech i v, pití p-ný. Pass. 479. — P., unbedeutend. Čes- mína v lékařství p-né jest znamenitosti. Rostl.

259542   Přeskřípati Svazek: 2 Strana: 0975
Přeskřípati, -pám a pu, přeskřípnouti, přeskřipovati, skřípaje přemoci, überknarren, überschreien. — koho, co. Ros.

259543   Přeskvělý Svazek: 7 Strana: 0447
Přeskvělý, sehr glänzend.

259544   Přeslabikovati Svazek: 2 Strana: 0975
Přeslabikovati, durchbuchstabiren. — co: mši. Vodň.

259545   Přesladiti Svazek: 2 Strana: 0975
Přesladiti, il, zen, zení; přeslazovati, über-, versüssen. — co čím: cukrem, medem. Us.

259546   Přesladký Svazek: 2 Strana: 0975
Přesladký, sehr süss, übersüss. Us.

259547   Přesladlosť Svazek: 10 Strana: 0299
Přesladlosť, i, f. Neduživá p. Jeř. Rom. básn. 88.

259548   Přesládlý Svazek: 7 Strana: 0448
Přesládlý, zu süss. Dk.

259549   Přesládlý Svazek: 8 Strana: 0313
Přesládlý. P. idyllismus. List. fil. 1895. 248.

259550   Přeslaný Svazek: 2 Strana: 0975
Přeslaný, sehr salzig, gesalzen. Us.

259551   Přeslastně Svazek: 10 Strana: 0299
Přeslastně se tvářiti. Rais. Lep. 266.

259552   Přeslastný. P Svazek: 10 Strana: 0655
Přeslastný. P. vědomí. Zvon V. 407.

259553   Přeslati Svazek: 2 Strana: 0975
Přeslati, přesýlati, ver-, übersenden. —- co kam. Volk.

259554   Přeslava Svazek: 2 Strana: 0975
Přeslava, y, f. = přepodobení. P. Páně. Sš. L. 95.

259555   Přeslaviti, il Svazek: 2 Strana: 0975
Přeslaviti, il, en, ení, přestavovati, über- mässig preisen. — koho čím. Ms.

259556   Přeslavný Svazek: 2 Strana: 0975
Přeslavný, sehr berühmt, ansehnlich, herrlich. Us.

259557   Přeslavný Svazek: 7 Strana: 0448
Přeslavný. Výb. II. 25., Pass.

259558   Přeslazenosť Svazek: 7 Strana: 0448
Přeslazenosť, i, f., die Uibersüssung. Dk. Aesth. 104.

259559   Přeslazený Svazek: 7 Strana: 0448
Přeslazený; -en, a, o, übersüsst. P. káva. Us. Pdl.

259560   Přeslébiť Svazek: 7 Strana: 0448
Přeslébiť = prodrati. Gatě na kolenoch p. Plátno sa člověku v prstoch p-buje (trhá, je špatné). Mor. Brt. D. 256.

259561   Přesľebovat se Svazek: 10 Strana: 0655
Přesľebovat se = trhati se. To plátno se v prstech p-buje. Vz Brt. Sl.

259562   Přeslechnouti Svazek: 2 Strana: 0975
Přeslechnouti, (na Slov. přešly'dmouti), chnul a chl, ut, utí; přeslyšeti, el, en, ení; přeslýchati, přeslýchávati = až do konce slyšeti, völlig anhören, bis zu Ende hören; neslyšeti, verhören, nichts hören. Jg. -— abs. Přeslýchám (nedoslýcháni). Reš. — co, koho. Ted' jste ráčili p. všickni ten majestat. Čr. Rač mě p. Bj. Prosil, aby nás přeslechl a on toho neučinil; Páni přeslyševše je odložili tu věc do Brna Půh. I. 348., II. 517. Rá- čite-li přeslyšeti (anhören) mé svědomí. NB. Tč. Přeslechni mé, jestli už uniím. Na Mor. Tč. P. epištolu. Utrhače mé vždycky jste slyšeli a mne jedné hodiny p. nechcete. Ep. Pog. 23. Přeslyšte sv. evangelium. Ros. P. něčí při. Kom. P. svědky. Jg., CJB. 407. P. pacholata (tázati se jich). Ros. Přeslechl jsem to (neslyšel). Ros. Nebudiž Vám dlúho i to přeslyšeti (do konce slyšeti). Št. N. 245. — co čím. Ušima přešlyš prosbu mou. Ps. Ms. — se, verhören, falsch hören. Přeslech! jsem se. Us.

259563   Přeslechnouti Svazek: 7 Strana: 0448
Přeslechnouti. Když obojí strana pře- slyšena byla. Výb. II. 1591.— co, anhören. Pal. Rdh. III. 26., Št. Kn. š. 148., NB. Tč. 77., Výb. I. 626., 940. — v čem. Abychom je v jich potřebách přeslyšeli (vyslyšeli). 1466.

259564   Přesleknóť se Svazek: 10 Strana: 0299
Přesleknóť se = přesvléci se. Haná. Hoch. 11.

259565   Přeslen Svazek: 2 Strana: 0976
Přeslen, u, m., kroužek obyč. kovový dole na vřeteno nastrčený, aby se lépe otáčelo, když se přede. V. P. zastupuje přemetací kolo. Hk. Der Wirte!, die Rolle, Vc., Šp. Předou bud' na kolovrate aneb na vřeteně s přeslenem. Kom. — P, v bot. = postavení několika listů, květů n. větví v stejné výši kolem osy, verticillus, der Quirl. Wirtel. S. N. Cf. Čl. Kv. XXV. -- P., clinopodium, der Bettfuss, rostl.

259566   Přeslen Svazek: 7 Strana: 0448
Přeslen. Cf. Mkl. Etym. 262., List. fil. XIV. 186., Rosc. 9., Škoprdačka. P. v bot. Cf. Slb. XL V., Rst. 474.

259567   Přeslenatý Svazek: 2 Strana: 0976
Přeslenatý, wirtel-, quirlständig. Hý. P. květy n, Jisty do přeslenu postavené. Vz Přeslen. Čl. Kv. XXV., Přeslínatý.

259568   Přeslének Svazek: 7 Strana: 1367
Přeslének Vz Přeslen, List. fil. 1891. 370.

259569   Přesleněný Svazek: 7 Strana: 0448
Přesleněný, wirtelig. P. květ (v přeslen nahromaděný). Rst. 474.

259570   Přeslenice Svazek: 2 Strana: 0976
Přeslenice, e. f., chloromyron. rostl.

259571   Přeslenka Svazek: 2 Strana: 0976
Přeslenka, v. f. přeslička. Na Mor. Tpl.

259572   Přeslenkovitý Svazek: 7 Strana: 0448
Přeslenkovitý. P. dřevo. Neud.

259573   Přeslenový Svazek: 7 Strana: 0448
Přeslenový, Wirtel-. P. šňůra. Wld. Cf. Rst. 474.

259574   Přeslib Svazek: 10 Strana: 0299
Přeslib, u, m. Hus I. 268.

259575   Přeslice Svazek: 2 Strana: 0976
Přeslice, e, f., přeslička. P., strsl. prę- slica, zdrobnělé utvořeno příponou -ica z pręsla, jehož kořen pręd (sr. Přísti), a příp.-(t)la. Mkl. B. 294., 102. (Hý.). Cf. Gb. Hl. 107. Der Rocken, Spinnrocken. V. —P., kulatá tyčka, na niž se předivo (vlna, len, konopí atd.) přivazuje, má-li se upřádati. Připojuje se ku kolovratu. S. N. Přadlí kužel k přeslici přiložíce předou. Kom. P. bere, táhne niť. Sp. — P., kolovrátek s ku- želem, das Spinnrad. — P., k soukání příze, das Zwirnrad. —P. u provazníků, die Treib- maschine der Seiler. Us. u Berouna. Dch. — P. u korečníku, die Spindel am ober- schlächtigen Wasserrade. - P. Příbuzenství po p-ci n. po vřetenu = po matce, die Ver- wandtschaft nach der Kunkel, von der Mutter- seite, V.; p. po meči = po otci, von der Vaterseite, in männlicher Linie. Bratři po p-ci = po matce, rozličné otce mající. Sš. L. 56. Příbuzný po p-ci, der Muttermage. Léno po p-ci, feudum femineum, das Schleier- lehen. Šlechtictví po p-ci, der Weiberadel. D. Krevní přátelé po meči a po p-slici. Vz Pokolení. — P., přeslička, hrčák, Jiříčka dětská skládající se z provrtaného ořechu, niti, dřívka a jablka. Us. Dch. — P., pře- slička, rostlina, na Slov. škříb, equisetum. P-ky, equisetaceae, die Schachtelhalme. P. polní, equisetum arvense, das Zinnkraut; p. zimní. e. hiemale, der Schachtelhalm. Vz Kk. 93., 94., Čl. 170., FB. 1., Slb. 93., Č1. Kv. 77., Schd. II. 260. P. říčná, kalužní, vodní. Jg. Nádobí p-slicí drhnouti. Kom. Vz Krč. 860.

259576   Přeslice Svazek: 7 Strana: 0448
Přeslice v bot. Cf. Rstp. 1765., Mllr. 43. — Cf. List. fil. XIV. 187., Škoprdačka.

259577   Přeslice Svazek: 8 Strana: 0313
Přeslice, slov. praslica. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 107. Praslica je sostavená zo stolčoka a z ožecha. V Honte. Phľd. 1894. 310.

259578   Přeslice Svazek: 10 Strana: 0299
Přeslice = tyč, na kterou se upevňuje předivo, místy kolovrat. Vz Ott. XX. 596., 597. Sr. Nár. list. 1903. č. 314. 1. (feuill.; její dějiny). Ta řechtá jako stará p. Ib.

259579   Přeslice Svazek: 10 Strana: 0655
Přeslice = příčka u pěšího mlýna Vz Čes. 1. XV. 188.

259580   Přeslicový Svazek: 7 Strana: 1367
Přeslicový král = Sardanapal. Krs. 76.

259581   Přesličář Svazek: 2 Strana: 0976
Přesličář, e, m. = přesličkář. Us. u Be- rouna. Dch.

259582   Přesličí Svazek: 7 Strana: 0448
Přesličí, n. Stč. Zem. 713.

259583   Přeslička Svazek: 8 Strana: 0313
Přeslička. Léčení p-kou na Val. Vz Vck. Val. I. 157.

259584   Přeslička Svazek: 10 Strana: 0299
Přeslička, equisetum, rostl. Vz Ott. XX. 645. — P. = slavnosť prádelnic, konala se obyč. před ostatky. Vz Čes. 1. XI. 79.

259585   Přeslička, y, f Svazek: 2 Strana: 0976
Přeslička, y, f., vz Přeslice.

259586   Přesličkář Svazek: 2 Strana: 0976
Přesličkář, e. m. = přesličník.

259587   Přesličkovitý Svazek: 2 Strana: 0976
Přesličkovitý, schachtelhalmartig. P. rostliny, equisetaceae. Vz Přeslice.

259588   Přesličkovitý Svazek: 7 Strana: 0448
Přesličkovitý. Cf. Rstp. 1765., Rosc. 79.

259589   Přesličkovitý. P Svazek: 10 Strana: 0299
Přesličkovitý. P. rostliny, equisetaceae. Ott. XX. 647.

259590   Přesličkový Svazek: 2 Strana: 0976
Přesličkový, z přesličky, Schachtelhalm-. P. zeliny. Čern.

259591   1. Přesličník Svazek: 2 Strana: 0976
1. Přesličník, a. m., der Rockenmacher. Tk. II. 375., 381.,Troj.

259592   2. Přesličník Svazek: 7 Strana: 0448
2. Přesličník, der Streitkolbenbaum. Vz Rstp. 1418.

259593   Přesličník Svazek: 10 Strana: 0299
Přesličník, u, m., casuarina, rostl. Vz Ott. XX. 647.

259594   2. Přesličník, u Svazek: 2 Strana: 0976
2. Přesličník, u, m., casuarina, rostl,

259595   Přesličníkovitý Svazek: 7 Strana: 0448
Přesličníkovitý. P. rostliny, casuari- neae: přesličník. Vz Rstp. 1418. P. les. Ves, IV. 194.

259596   1. Přesličný Svazek: 2 Strana: 0976
1. Přesličný, k přeslici se vztahující, Spinn- rocken-.

259597   Přeslíditi Svazek: 2 Strana: 0976
Přeslíditi, il, ěn, ění, ausspüren. — co. Psi všecko přeslídí. Puch.

259598   Přeslík, u Svazek: 2 Strana: 0976
Přeslík, u, m., Spriessel, m.

259599   Přeslínatý Svazek: 2 Strana: 0976
Přeslínatý, wirteiförmig, quirlständig, verticillatus, když údy v jedné rovině ko- lem jiného údu jakožto osy společné stojí, celek pak slove přeslínek, verticillus. P-té listy, šupiny. Rostl, Krok. Vz Přeslenatý.

259600   Přeslínek Svazek: 2 Strana: 0976
Přeslínek, nku, m. = při kolovratě zadní kolečko za cívkou navlečené na vřetenci, na kterém jest struna od velkého kola. Us. u Olom. Kd. Vz Přeslínatý, Přeslen. — P., kučera, kadeř kudrna, die Locke. Hlava jeho je sám p. Us. na Mor. Hý. Cf. Preclík a násl.

259601   Přeslínek Svazek: 7 Strana: 0448
Přeslínek, Spindel-. Sardanapal ženám p-kův podával. Polit. histor. 8. (1584.). — P. = přeslen v bot. Květy v p-kách do vlasů sestavené. S. N. XI. 2.

259602   Přeslínkovatý, přeslínkovitý Svazek: 2 Strana: 0976
Přeslínkovatý, přeslínkovitý, ku pře- slínku podobný, wirtelförmig. P. nehetovec, paronychia verticillata. Flor. — P., kade- řavý, kučeravý, kudrnatý, lockig. P. hlava, vlasy. Us. na Mor. Hý. Vz Preclikovatý.

259603   Přeslínohlav Svazek: 2 Strana: 0976
Přeslínohlav, u, m., encrinus, živočich.

259604   Přeslínohlavcový Svazek: 7 Strana: 0448
Přeslínohlavcový. P. články, Entrochi- ten. Šm.

259605   Přeslínohlavý Svazek: 2 Strana: 0976
Přeslínohlavý.P. stopka, trochites. Krok.

259606   Přeslínovitý Svazek: 2 Strana: 0976
Přeslínovitý = přeslínkovatý. Rostl. — co.

259607   Přeslintati Svazek: 2 Strana: 0976
Přeslintati, über-, durchgeifern. Ros.

259608   Přeslo, a Svazek: 2 Strana: 0976
Přeslo, a, n.. stolička s kuželem, der Rockenstock. Us.

259609   Přeslolistka Svazek: 2 Strana: 0976
Přeslolistka, y, f, aldrovanda, rostl.

259610   Přesloniti Svazek: 2 Strana: 0976
Přesloniti, il. ěn, ění, querüber ver- decken. L.

259611   Přesloužiti Svazek: 2 Strana: 0976
Přesloužiti, il, en, ení, přesluhovati, über- dienen. — co. P-žil tam celý rok. Us.

259612   Přesloveniti Svazek: 2 Strana: 0976
Přesloveniti, il, ěn, ění, ins Slovenische übersetzen.

259613   Přeslovutný Svazek: 2 Strana: 0976
Přeslovutný, sehr berühmt. Us.

259614   Přeslozvěr Svazek: 2 Strana: 0976
Přeslozvěr, a, m., slovo nové. P-vy, acti- nozoa. Mus. 11. 178.

259615   Přesluhování Svazek: 9 Strana: 0252
Přesluhování, n. = sloužení déle než je předepsáno. Us.

259616   Přeslušný Svazek: 2 Strana: 0976
Přeslušný, velmi slušný, vz Slušný.

259617   Přeslychač, přeslýchatel Svazek: 2 Strana: 0976
Přeslychač, přeslýchatel, e, m., der Uiber-, Aushörer. Reš.

259618   Přeslychačka, y, přeslychatelkyně Svazek: 2 Strana: 0976
Přeslychačka, y, přeslychatelkyně, ě, f.. die Uiber-. Aushörerin. Us.

259619   Přeslychačný, přeslychavý Svazek: 2 Strana: 0976
Přeslychačný, přeslychavý, der gern überhört.

259620   Přeslýchati Svazek: 2 Strana: 0976
Přeslýchati, přeslyšeti. Vz Přeslechnouti.

259621   Přeslyšení Svazek: 2 Strana: 0976
Přeslyšení, n., die Anhörung, Verneh- mung. K p. appellací kdo po druhé obsýlce nestane, má na žádosť jedné strany roz- sudek otevřín a vyhlášen býti. Kol. 35. - P., die Uiberhörung.

259622   Přeslyšeti Svazek: 7 Strana: 0448
Přeslyšeti, vz Přeslechnouti.

259623   Přeslyšeti Svazek: 7 Strana: 1367
Přeslyšeti = dověděti se. Choďaci svě- tem moc p-ší. Val. Vck.

259624   Přesmahlý Svazek: 2 Strana: 0976
Přesmahlý, überdorrt. P. jídlo.

259625   Přesmahnouti Svazek: 2 Strana: 0976
Přesmahnouti, hnul a hl, utí, prahnouti, überdörren.

259626   Přesmaltovati co Svazek: 10 Strana: 0299
Přesmaltovati co. Us. Rgl.

259627   Přesmáti Svazek: 2 Strana: 0976
Přesmáti, směji, ál, aní, überlachen. — koho. Ros.

259628   Přesmažiti Svazek: 2 Strana: 0977
Přesmažiti, il, en, ení, überrösten. — co kde. Ros.

259629   Přesmek Svazek: 7 Strana: 0448
Přesmek, u, m., Uiberschub, m. Čsk.

259630   Přesmekač Svazek: 7 Strana: 0448
Přesmekač, e, m. P. telefonický.

259631   Přesmeknouti Svazek: 2 Strana: 0977
Přesmeknouti, přesmyknouti, kl, ut, utí; přesmýkati, přesmýčiti, überschleppen; sme- tákem oprášiti, mit dem Bartwisch abstauben. — co kudy: dříví přes strouhu. Ros. — co, koho čím. Ocelí kozla přesmyknul (zabil; na Mor.: přesmyknul. Hý.). Č. — co kam. Podstatu poesie p. na myšlénkový poklad. Kos. Ol. I. 284. — se komu. Jazyk se mu přesmeká (er verspricht sich im Reden). Dch. — se z čeho. P-kl se z úlohy, er fiel aus der Rolle. Dch. — co odkud kam: z místa na místo, hinüber schleppen, -schieben. Us. Tč.

259632   Přesmeknouti co Svazek: 10 Strana: 0300
Přesmeknouti co. Kolem plášť přesmekl (přehodil) velký. Msn. II 20.

259633   Přesmeknouti co kam Svazek: 7 Strana: 0448
Přesmeknouti co kam: več. Dk.

259634   Přesmen Svazek: 2 Strana: 0977
Přesmen, vz Přezmen.

259635   Přesměna Svazek: 2 Strana: 0977
Přesměna, y, f., camponia (ars). Rozk.

259636   Přesmet Svazek: 2 Strana: 0977
Přesmet, u, m., die Uiberkehr, v hospod. Šm.

259637   Přesmilitký Svazek: 2 Strana: 0977
Přesmilitký = přemiloučký. Rkk. 27.

259638   Přesmoliti Svazek: 2 Strana: 0977
Přesmoliti, il, ení; přesmolovati, über- pichen. — co: sud.

259639   Přesmouditi Svazek: 2 Strana: 0977
Přesmouditi, vz Přesmuditi.

259640   Přesmráďati se Svazek: 7 Strana: 1367
Přesmráďati se = přecházeti, sem tam choditi. Cf. Přesmúšati se (2. dod.). Val. Vck. Vz násl.

259641   Přesmrďovati se kde Svazek: 7 Strana: 0448
Přesmrďovati se kde = provětrávati, přecházeti. Mor. Šd.

259642   Přesmrdutý Svazek: 10 Strana: 0300
Přesmrdutý, foetidissimus. P. jiskry z sebe vypouštěti. Pat. Jer. 120. 24.

259643   Přesmrkati Svazek: 2 Strana: 0977
Přesmrkati, überschneuzen. — koho. Ros.

259644   Přesmúcený. P Svazek: 10 Strana: 0300
Přesmúcený. P. matka. Um. rajh. 79.

259645   Přesmuditi Svazek: 2 Strana: 0977
Přesmuditi, il, ěn, ění, versengen, ver- brennen. — komu co. Při peci stál a p-dil si kabát. Na Ostr. Tč.

259646   Přesmúšati se Svazek: 7 Strana: 1367
Přesmúšati se = ustavičně choditi, pře- cházeti. Vz Přesmrádati se (2. dod.).

259647   Přesmutný Svazek: 2 Strana: 0977
Přesmutný, sehr traurig. Ten den byl pro nás p-tný. Sych.

259648   Přesmýčiti Svazek: 2 Strana: 0977
Přesmýčiti, vz Přesmeknouti.

259649   Přesmýčiti Svazek: 10 Strana: 0300
Přesmýčiti. Kaj se mok p-čí. Vyhl. Slz. 41. Sr. Přesmeknouti II. 977.

259650   Přesmyčka Svazek: 7 Strana: 0448
Přesmyčka, y, f. P. míry. Ndr. 10. P. = přesmyknutí písmen ve slově. Mus. 1880. 120. Vz Přesmykování.

259651   Přesmyčka Svazek: 10 Strana: 0300
Přesmyčka, vz násl. Přesmykovačka. — P. = smyčka na niti, která se činí na niti, když se niť kroutí. Ouboč. Rgl.

259652   Přesmyk Svazek: 2 Strana: 0977
Přesmyk, prosmyk, u, m., Pass, m., fr. défilé, uzký průchod pohořím n. rozsáhlými buřinami. Vz S. N., Pohoří. P. mořský. — P., v tělocviku, vz KP. I. 475. — P., v hora., přešinutí, die Uiber-, Verschiebung, der Uibersprung, Uiberwurf, der kleine Sprung. Hř.

259653   Přesmyk Svazek: 7 Strana: 0448
Přesmyk. Šf. Strž. II. 174. P. také = úzký průchod lesem. Škd. exc. — P. ře- menu u hoblovadla a p., die Umkuppelung. Včř. Z. II. 75.

259654   Přesmykač Svazek: 2 Strana: 0977
Přesmykač, e. m., der Verschieber, při železnici. Dch.

259655   Přesmykač Svazek: 7 Strana: 0448
Přesmykač, Commutator, m. Nz. — P. = sedmihlásek. Mor. Brt. Dt. 52.

259656   Přesmýkati Svazek: 2 Strana: 0977
Přesmýkati, vz Přesmeknouti.

259657   Přesmyknutí Svazek: 7 Strana: 0448
Přesmyknutí, n., vz Přesmykování. Mus.

259658   Přesmyknutý Svazek: 7 Strana: 0448
Přesmyknutý; -ut, a, o. V jiný obor p-tý. Vz Přesmeknouti. Dk. Aesth. 645.

259659   Přesmykovač Svazek: 8 Strana: 0313
Přesmykovač, e, m., Commutator. Sterz. I. 614. b.

259660   Přesmykovačka Svazek: 10 Strana: 0300
Přesmykovačka (hádanka) číselní, slovní.

259661   Přesmykovadlo Svazek: 8 Strana: 0313
Přesmykovadlo, a, n. P. u stroje elektri- ckého. KP. VIII. 78.

259662   Přesmykování Svazek: 2 Strana: 0977
Přesmykování, n. P. slove ve zvuko- sloví každé odchýlení od původního nebo obyčejného pořádku hlásek v některém slově. Gb. P. slove vystupování hlásek z prvot- ného, pravidelným odvozováním a ohýbá- ním jim vykázaného pořádku. Kt. Přesta- vování souhlásek k odklizení skupenin méně libých zoveme p-ním (?????-????;). Bž. Tak na př. jest ratolesť to, co za léto vyroste a tudíž letorosť slouti má. Takové jest také v manžel vedlé polského malžonek, kapr vedlé lat. carpio, kopřiva m. kropiva, mlha m. mhla, toral m. tolar. Přesmykováním vy- hýbala se stará slovanština zvláště skupe- ninám, které měly na prvém místě l a r, tu musela l a r s předcházející samohláskou místa svá přeměniti a platí tu pravidlo, že všude tam, kde ostatní jazyky indoeuropské mají skupeninu ze samohlásky l n. r na druhém místě, ve slovanštině pořádek ten se obrací, l n. r na prvním místě se klade a samohláska na druhé ustupuje: vleku vedlé tl/.<o, pluk vedlé vulgus a Volk, vládnu vedlé walten, mramor vedlé raarmor, brada vedlé Bart, krátký vedlé curtus a kurz, vrátiti — vertere, provaz m. povraz. Avšak přece jsou skupeniny s l a r na prvním místě, ale tyto jsou z času pozdějšího; vyvinuly se jednak vysutím samohlásky (horký vedlé strb. gor?k?, velký vedlé veliký), jednak a nejčastěji ze střídání al, ar, el, er atd. nastoupivších na místo strb. 1?, r?, 1?, r?, na př. pol. garb m. strbulh. gr?b?. Potom zprostila se slo- vanština přesmykováním neoblíbených sku- penin souhláskových: km, ks, vs, vt, vr: kámen v lit. akmen, vosk vedlé Wachs, a kvas, kvapiti, chvatiti a čtvero, což po- vstavší stupňováním z kys, kyp, chyt, čtyř měloby zníti: kavs, kavpiti, chavtiti, čtevro. Gb. vS. N. — Pozn. V Krkonoš.: neto- morný m. nemotorný, penvej m. pevný, truť m. rtuť, čever n. čevr m. červ, palvač m. pavlač atd. Šb. Vz L, R, Km, Ks, Vs, Vt, Vp, Souhláska, Hrab, Melec, Skarlúp, Zerz (na Mor.). Vz Gb. Hl. 123.—125., Bž. 15., 43., S. N. VIII. 655., Mtc. 1878. 7. Gb. Úv. 39. — P. jména vztahového do věty vztažné: 'Axhxti žoixyáttjc;, ovc ? Tlôliq voftí^ei fJ-toir^, ov vo/tí'^oľv. Podobně též v latině ba i někdy v češtině. Vz Ndr. §. 918. Kterou komu osud živnosť uložil, na té maje dosti, tou se obchoď netáhna se výše. Ve větách smyslu obecného děje se tak z pravidla: Který žák se pilně učí, bude pochválen (šp.: žák, který ..). Která slípka mnoho kdáče, málo vajec nese. Vlna, kterou barvu nejprve chytí, tu drží. Brt. S. §. 514. Cf. Předjímání.

259663   Přesmykování Svazek: 7 Strana: 0448
Přesmykování molekularné. Km. I. 57., 25. - P. hlásek. Cf. Gb. Ml. I. 43. nn.,Vm. ad Mkl. aL. 38. Na Lašsku. Vz Brt. D. 111. V Chodsku. Vz List. fil. 1891. 53.

259664   Přesmykování Svazek: 7 Strana: 1367
Přesmykování na Dol. Vz List. filol. 1891. 442.

259665   Přesmykování Svazek: 8 Strana: 0313
Přesmykování. Cf. Gb. H. ml. I. 540. P. v chromečském podřečí na Mor. Vz List. fil. 1894. 99. P. v již. Cech. Proseď m. processí. Dšk. Jihč. I. 48.

259666   Přesmykování Svazek: 8 Strana: 0572
Přesmykování v ruk. z r. 1410. Vz Mus. fil. 1896. 489.

259667   Přesmykování Svazek: 9 Strana: 0459
Přesmykování hlásek v XV. stol. u Vel. Meziříčí. Vz Mšín. 8.

259668   Přesmykování Svazek: 10 Strana: 0300
Přesmykování hlásek v podřečí pol- nickém. Vz Hoš. Pol. 47. P. pádů tamtéž. Musím bejt žif (živ) z ruky prací (z prací ruky). Vz Hoš. Pol. 126.

259669   Přesmysliti se Svazek: 7 Strana: 0448
Přesmysliti se = jinak se rozhodnouti, eines anderen Sinnes werden, sich anders entscheiden. Sš. I. 41.

259670   Přesňák Svazek: 7 Strana: 0448
Přesňák, u, m. = přesněc. Mor. Šd., Hrb.

259671   Přesňák Svazek: 8 Strana: 0313
Přesňák, u, m. Brambory rozválejí se s přesničnou moukou, upekou a zamotají jako omeletta. Mor. Slov. Brt. D. II. 370.

259672   Přesnažně Svazek: 10 Strana: 0300
Přesnažně, quam plurimum. Pat. Jer. 37. 17.

259673   Přesně Svazek: 7 Strana: 0448
Přesně, genau. P. něco udati, Us. Pdl., omeziti, Ves. I. 81., vypočítati. Pdl.

259674   Přesně vzato Svazek: 10 Strana: 0300
Přesně vzato lépe: soudíme-li přísně. Mt. 1904. 394.

259675   Přesněc Svazek: 7 Strana: 0448
Přesněc = přesňák, přesný chléb. Šd. Vz Přesný.

259676   Přesnesitelný Svazek: 7 Strana: 0448
Přesnesitelný = velmi shovívavý. P. otec. Výb. II. 1198.

259677   Přesnice Svazek: 2 Strana: 0977
Přesnice, e, f., presný (nekvasený) chléb, das ungesäuerte Brod, ä'^v/??. Jedli p. ZN. Uvařil jim p-ci. BO. Po zabití beránka veli- konočního následovalo (u židů) hodování a sice ne v kvasu, nýbrž ve přesnicích; Od- straňte od sebe kvas zlý, zastaralý a pro- měňte se v p-ci novou (= odstraňte kvas hříchu); Hodujmež tedy ne ve kvasu sta- rém, nýbrž ve p-cích upřímnosti a pravdy (= ve přesných, čistých ctnostech křesťan- ských). Sš. I. 196. — P., pl., f., den či ra- ději slavnosť přesnic t. j. přesných chlebu, či svátek velikonoční židů, pascha (vz Pa- scha), Ostern, das Paschafest. Slavnosť ta trvala 8 dní, od 14.—21. nisana, v nichžto veškeren kvas z domu pilně a bedlivě se vybyti musil a jen přesných chlebů (hebr. mazzoth, řec. ??^???) požíváno, na památku usmíření a vysvobození Israele z Aegypta. Poněvadž pak beránek, jejž židé při hostině paschalné jedli, měl i typický (obrazný) vý- znam, nasloňuje Krista, našeho beránka ve- likonočního, jehož krev vylitá na kříži nám vyproštění od věčné smrti zjednala, jak tam Israelité v Aegyptě od časné smrti krví be- ránka velikonočního na veřejích značenou osvobozeni byli: tudy nazývají i křesťané své svátky velikonoční p-cemi. Dle FS. 46. a hlavitě. Sš. II. 195. Prvního dne p-nic přistoupili ku Pánu učeníci řkouce. Dnem p-nic zvala se velikonoc, ješto dle Ex. 12. 15. po sedm dní přesné chleby se jedly; Josef Flavius osm dní p-ic či paschy čítá; Na potom o začátku p-ic, kdy nastanou, neshody nebylo. Sš. Mt. 337., 338. P-ce zna- menala východ z Aegypta. Sš. Mt. 339. Přišel pak den p-ic, svátek či slavnost p-nic. Sš. L. 196. (Hý.).

259678   Přesnice Svazek: 7 Strana: 0448
Přesnice. Bude jiesti p., azyma. Zlomek strč. exodu 23. 15., List. fil. 1880. 131. Cf. Křesno.

259679   Přesnicový Svazek: 2 Strana: 0977
Přesnicový, Pascha-. P. hody. BO. Vz Přesnice.

259680   Přesniční, -ný, přesnicí Svazek: 2 Strana: 0978
Přesniční, -ný, přesnicí = přesnicový. P. hod. Br. P. den = přesnice. Sš. J. 185. Dne p-ho předstoupili k němu učeníci. Sš. Mt. 338.

259681   Přesničný Svazek: 7 Strana: 0448
Přesničný den. ZN.

259682   Přesnídati Svazek: 7 Strana: 0448
Přesnídati = po druhé snídati, Gabel- frühstück haben. U Rychn. Vk.

259683   Přesnídávka Svazek: 2 Strana: 0978
Přesnídávka, y, f., Gabelfrühstück, n. V Litomyšlsku. Hol. Vz Snídaní.

259684   Přesnídávka Svazek: 7 Strana: 0448
Přesnídávka. U Rychn.. Vk., u Jelení.

259685   Přesnídávka Svazek: 8 Strana: 0313
Přesnídávka, y, f., Gabelfrühstück, n. Světz. 1894. 259. a., Nár. list 1893. č. 356.

259686   Přesník Svazek: 2 Strana: 0978
Přesník, u, m. = přesnice. Rozk.

259687   Přesníti Svazek: 2 Strana: 0978
Přesníti, vz Sníti, überträumen. — co kdy. V dlouhé zimě hlava dlouhé sny pře- snila. Hdk. C. 49.

259688   Přesnobarevný Svazek: 7 Strana: 0448
Přesnobarevný, echtfärbig. Rk.

259689   Přesnocovati Svazek: 7 Strana: 1367
Přesnocovati. Pakli taková věc jest pžesnocována (prospalá, verjährt). 1486. Wtr. Obr. II. 791.

259690   Přesnoční Svazek: 2 Strana: 0978
Přesnoční, übernächtig. P. modlitby. Ob. pan. 79.

259691   Přesnopovati Svazek: 2 Strana: 0978
Přesnopovati, die Garben bindeN. Us. u Berouna. Dch. Přesnosek, sku, m., der Uiberschnabel. Šm.

259692   Přesnosť Svazek: 7 Strana: 0448
Přesnosť slohu, NA. 1. 28., měření, ma- thematická, pokusu, ZČ., historická, Anth., mluvnická, jazyka, Mus., definice. Us. Pdl.

259693   Přesnosť, i, přesnota Svazek: 2 Strana: 0978
Přesnosť, i, přesnota, y, f., nekvašenosť, sladkosť, die Ungesäuertheit, Süssigkeit, vz Přesnice. — P., nenakvašenosť, nepřejina- čenosť, Echtheit, f., Lauterkeit, Reinheit. Písma svatá v p-sti zachovati. Br. Církev v p-sti zachovávati. Kom. P. života. Kram. List ten v čiré p-tě se zachoval. Sš. II. 348. P. ta (čistota ode kvasu hříchu) příleží kře- sťanovi, jenž s Kristem z mrtvých vstal. Sš. I. 196. (Hý.).

259694   Přesnoteký Svazek: 2 Strana: 0978
Přesnoteký železnec, der Dürrstein (das Sauereisen). Šm.

259695   Přesnovati Svazek: 2 Strana: 0978
Přesnovati, opět n. příliš mnoho snovati, überzetteln.

259696   Přesnovodný Svazek: 2 Strana: 0978
Přesnovodný = sladkovodný. P. jezero. Krok.

259697   Přesnůvek Svazek: 2 Strana: 0978
Přesnůvek, vku, m., co tkadlec pře- snoval. Krok.

259698   Přesný Svazek: 2 Strana: 0978
Přesný, zastr. přísný, tvrdý, nekvašený, streng, herb, ungesäuert. P. chléb. V., Br., BO., Kom. Aby (Korinťané) vybudouce kvas přesným těstem se stali. Sš. I. 195. Musily pohotově býti p-né chleby. Sš. Mt. 339. — P., nenaprzněný, nenakažený, čistý, rein, lauter, echt. Čistá a přesná kázeň. Cant. Br. P. život, víra, spis, Hš., sloh, rovnice stupně druhého (čistá). Nz. Abyste byli novým těstem, nebo jste přesní (čistí, ode kvasu hříchu očištění). Sš. I. 193., 196. Vz Mz. 69. v čem. V šestinedělstvie manželé mají býti přesní v zdrželivosti. Stav. manž.

259699   Přesný Svazek: 7 Strana: 0448
Přesný. Mkl. Etym. 263. P. chléb. VýB. II. 1581., Ev. olom. exod., Rr. ruk. 217. P. máslo (nepřevařené). Ve vých. Mor. Brt. P. těsto (nekysané). V Podl. Brt. — P. = čistý atd. P. vyměření, dělení, Mj., definice, ZČ., pojem, Dch., pozorování, odpověď. Stč.

259700   Přesočiti Svazek: 9 Strana: 0252
Přesočiti. Něčí život p. (přetřepati). XVI. stol. Rozb. II. 185.

259701   Přesočivý Svazek: 2 Strana: 0978
Přesočivý, velmi sočivý. Vz Sočivý.

259702   Přesol Svazek: 2 Strana: 0978
Přesol, u, m., salsugo (ferculum gratum), zastr. Rozk.

259703   Přesolec Svazek: 8 Strana: 0313
Přesolec, lce, m., v lučbě. Am. Orb. 63.

259704   Přesoliti Svazek: 2 Strana: 0978
Přesoliti, il, en, ení; přesolovati, um-, über-, versalzen. — co: polívku. Us. Když se dívka zamiluje, vždy polévku přesoluje. Na Ostrav. Tč. Mnozí kuchaři řídko v hod krmi osolí, ale aneb přesolí aneb nedosolí. V.

259705   Přesotiti Svazek: 2 Strana: 0978
Přesotiti, il, ěn, ění — poraziti, překotiti, umstossen. Slov. — co čím: nohou.

259706   Přesoud Svazek: 2 Strana: 0978
Přesoud, vz Přesud.

259707   Přesouditi Svazek: 2 Strana: 0978
Přesouditi, il, zen, ení; přesuzovati = znovu souditi, von neuem richten; rozsouditi, entscheiden; falsch urtheilen. — co, koho (soudem poraziti, durch Process besiegen). Kat. 1970., 2149. P. při, věc (poznovu souditi). Jg., Zř. F. I. — koho čím: řečí. Kat. 2149. —- P. koho = poklepati, pomluviti, durch- hecheln. Ros. Ony někdy přesoudí živé mrtvé. Němc. Před domy sedajíce všecky všudy přesuzují. V. Přesoudlivý, pomluvačný, nachrederisch. Člověk přemětavý (reprehensor) a p. Ler.

259708   Přesouditi Svazek: 7 Strana: 0448
Přesouditi. Byl přesúzen (prohrál). Arch. VII. 608. Bude-li věc přesouzena tak, že jeden při vyhrá. NB. Tč. 42. — co. Kom. LaB. 85. — co jak. Přesuzovati něco po svém. Vj.

259709   Přesoukaný Svazek: 2 Strana: 0978
Přesoukaný, übersponnen. P. struny, Šm.

259710   Přesoukati Svazek: 2 Strana: 0978
Přesoukati, vz Přesukovati.

259711   Přesouměrný Svazek: 2 Strana: 0978
Přesouměrný v mathm., persymmetrisch. Stč.

259712   Přesoušeti Svazek: 2 Strana: 0978
Přesoušeti, vz Přesušiti.

259713   Přesouti Svazek: 2 Strana: 0978
Přesouti, ul, ut, utí, přesypati, přeplniti, überschütten, überfüllen. — co čím: míru obilím.

259714   Přesouvací Svazek: 2 Strana: 0978
Přesouvací vřeteno, die Trottspindel. D. Vz Pres.

259715   Přesouvání daní Svazek: 10 Strana: 0300
Přesouvání daní. Vz Ott. XX. 647.

259716   Přesouvati Svazek: 2 Strana: 0978
Přesouvati, umschieben. — co: čočku u kývadla hodin. Dch.

259717   Přesoužený Svazek: 2 Strana: 0978
Přesoužený; -en, a, o, sehr geplagt. Ros.

259718   Přespa Svazek: 8 Strana: 0313
Přespa. P. moře. Ml. Hüb. 36.

259719   Přespanec Svazek: 2 Strana: 0978
Přespanec, nce, m., který přespí dívku, der Beschlafer. Slov.

259720   Přespanilosť Svazek: 2 Strana: 0978
Přespanilosť, i, f., grosse Schönheit. D.

259721   Přespanilý Svazek: 2 Strana: 0978
Přespanilý, sehr schön. Gníd.

259722   Přespanilý. P Svazek: 10 Strana: 0300
Přespanilý. P. žena. Kká. Sion II. 50

259723   Přespanka Svazek: 2 Strana: 0978
Přespanka, y, f., na Slov. a vých. Mor., dívka porušená, die Beschlafene. Vz Přes- panec.

259724   Přespanka Svazek: 7 Strana: 0448
Přespanka nesmí na Slov. choditi si v partě, ale s hlavou zavitou. Pokr. Pot. I. 211.

259725   Přespanství, n Svazek: 2 Strana: 0978
Přespanství, n., přespání, porušení, das Schwächen, die Beschlafung, Schwängerung. Slov. Vz Přespati.

259726   Přespati Svazek: 2 Strana: 0978
Přespati, spím, spal, ání; přespávati, durch-, überschlafen; na Slov. = zmrhati pannu, beschlafen, schwängern; se, na Slov. o pannách = panenství pozbyti, zu Falle kommen. Jg. — co: celou noc, Ros., sta- rosti, trampoty. — koho: pannu (zmrhati). Jg. — se s kým: s pannou (zmrhati ji). Plk. — co jak. Noc s radostí a se smíchem p-ti. GR.

259727   Přespati Svazek: 8 Strana: 0313
Přespati. Někde p. NZ. III. 38.

259728   Přespati co Svazek: 7 Strana: 0448
Přespati co. Poněvadž život přespějí (m.: přespí). Kom. L. 25. — se. Vz Za- kvésti (dod ).

259729   Přespatřiti Svazek: 8 Strana: 0313
Přespatřiti. Aby to svýma očima p-li a shlédli. 1539. Kabt. 1.

259730   Přespěchati Svazek: 2 Strana: 0978
Přespěchati, in Eile sich überstürzen. Šm.

259731   Přespělosť Svazek: 2 Strana: 0978
Přespělosť, i, f., die Uiberreife. Rostl.

259732   Přespělý Svazek: 2 Strana: 0978
Přespělý, přestaralý, überreif. P. jelen, zu alt, überjagdbar.

259733   Přespělý Svazek: 7 Strana: 0448
Přespělý. P. měď, übergar. Hř.

259734   Přespěšnosť Svazek: 2 Strana: 0978
Přespěšnosť, i, f., přílišná spěšnost, zu grosse Eile, Voreiligkeit. Jg.

259735   Přespěšný Svazek: 2 Strana: 0978
Přespěšný, velmi spěšný, náhlý, sehr ge- schwind, eilig. V. — v čem: v řeči. Sych.

259736   Přespěti Svazek: 2 Strana: 0978
Přespěti, ěl, ění, přespívati, příliš do- spěti, überreifen. Ssav.

259737   Přespěvý Svazek: 7 Strana: 0448
Přespěvý. P. miera. Vz Osepný (dod.).

259738   Přespočet Svazek: 2 Strana: 0978
Přespočet, čtu, m., die Uiberzahl. D.

259739   Přespočetný Svazek: 2 Strana: 0978
Přespočetný, überzählig. D.

259740   Přespodstatnění Svazek: 2 Strana: 0978
Přespodstatnění, n., transsubstantiatio.

259741   Přespodstatniti Svazek: 2 Strana: 0978
Přespodstatniti, ěl, ěn, ění, podstatu změniti, das Wesen ändern. Jg.

259742   Přespolák Svazek: 7 Strana: 0448
Přespolák, a, m. = přespolní člověk. U Kvasin.

259743   Přespoľan Svazek: 10 Strana: 0300
Přespoľan, a, m. = kdo bydlí přes pole. Brt. P. n. 820.

259744   Přespole Svazek: 2 Strana: 0978
Přespole, übers Feld. Hrajte mi p. (= přespolní, přespolnou) = marš. Us.

259745   Přespole Svazek: 7 Strana: 0448
Přespole Petr z Prahy. 1460. Vz Jir. Ruk. II. 138.

259746   Přespolední Svazek: 9 Strana: 0252
Přespolední čas. Horen. 105.

259747   Přespolení Svazek: 7 Strana: 0448
Přespolení, n., Uiberschlichtung des Holzes. Sl. les.

259748   Přespolí Svazek: 2 Strana: 0978
Přespolí, n., co přes pole jest, cizina, übers Land. Přichází z p. Us.

259749   Přespoliť co Svazek: 10 Strana: 0300
Přespoliť co = ukrásti. Rgl.

259750   Přespoliti Svazek: 2 Strana: 0978
Přespoliti, il, en, ení = příkaz přestou- piti, übertreten. — komu v čem. V ničem jsem vám nepřespolila. Us.

259751   Přespoliti komu Svazek: 7 Strana: 0448
Přespoliti komu = ublížiti. Ehr. Mor. Knrz.

259752   Přespolňák Svazek: 8 Strana: 0313
Přespolňák, a, m. = přespolní člověk. Nár. list. 1895. č. 330. odp. feuill.

259753   Přespolní Svazek: 7 Strana: 0448
Přespolní lidé, Bart., obyčej. Vš. 113., Cor. jur. IV. 3. 2. 435.

259754   Přespolní, -ný Svazek: 2 Strana: 0978
Přespolní, -ný, přes pole k nám při- cházející, jako z blízka tak obzvláště z da- leka, zahraničný, übers Feld, auswärtig, fremd, ausländisch. V. Neznámé, p-ní a za- tmělé formy a způsobové mluvení. V. P. lidé, plátno, V., byliny. Kom., chůze. Jel., umělec, Sych., konfessí. Apol. Přespolním hospodu dáti. Kom. Jakož nám ten p-ní člověk (z jiné dědiny) pravil, že by ten list u jejieho přítele viděl. NB. Tě. 85. Jméno p. nositi. Sš. I. 1. Jest-li domácí, bude vzat do vězení, jest-liže jest p. a po druhém obe- slání by se nepostavil, soudcové naň stané právo dají. Pr.

259755   Přespolnice Svazek: 7 Strana: 0448
Přespolnice, e, f. = přespolní osoba. Šf. III. 88.

259756   Přespolník Svazek: 7 Strana: 0448
Přespolník, a, m. = přespolný. Sš. — P. = mužská bytosť patřící k polednici. Jest bílý a obchází o polednách pole. Džl.

259757   Přespolnosť Svazek: 2 Strana: 0979
Přespolnosť, i, f., cizosť, fremde Beschaf- fenheit. Us.

259758   Přespolovičný Svazek: 2 Strana: 0979
Přespolovičný, mehr als die Hälfte be- tragend. P. většina, die relative Stimmen- mehrheit.

259759   Přespolstvo Svazek: 2 Strana: 0979
Přespolstvo, a, n., lidé přespolní, cizina, die Fremde. Táhnouti se k zákonům p-va. Sš. Sk. 228.

259760   Přespončiti Svazek: 7 Strana: 0448
Přespončiti, überranken. Šm.

259761   Přespotočný Svazek: 2 Strana: 0979
Přespotočný, jenseits des Baches liegend. 1404.

259762   Přespravedlivý Svazek: 2 Strana: 0979
Přespravedlivý, überrecht. D.

259763   Přespravedlný Svazek: 10 Strana: 0300
Přespravedlný, verissimus. Pat. Jer. 122. 8.

259764   Přespříč Svazek: 2 Strana: 0979
Přespříč, na příč, überzwerch, -quer. D.

259765   Přespříliš Svazek: 2 Strana: 0979
Přespříliš, übermässig, allzusehr. Ros.

259766   Přespřílišný. P Svazek: 10 Strana: 0300
Přespřílišný. P. úzkoprsosť. Mus. 1905. 453.

259767   Přesrdečný Svazek: 2 Strana: 0979
Přesrdečný, herzinnig. Dch.

259768   Přesrdečný Svazek: 7 Strana: 0448
Přesrdečný synáček. Hr. ruk. 155.

259769   Přesroční Svazek: 2 Strana: 0979
Přesroční, co přes rok bývá, überjährig. Jg.

259770   Přesrok Svazek: 2 Strana: 0979
Přesrok, ve frasi: na p. (dáme se do toho po roce), übers Jahr. Sych.

259771   Přesrok Svazek: 7 Strana: 1367
Přesrok, a, m. = falešný prorok. Chč. m. s. 3. II. 50.

259772   Přesrucný Svazek: 7 Strana: 0448
Přesrucný. P. práce, Arbeit über den Arm (bei der Schlägelarbeit). Hř.

259773   Přessedelní Svazek: 2 Strana: 0979
Přessedelní, Sattel-, über den Sattel ge- legt. P. popruh.

259774   Přessedelní Svazek: 8 Strana: 0313
Přessedelní = přes sedlo jdoucí. P. po- pruh. Arch. XIV. 473.

259775   Přest Svazek: 10 Strana: 0300
Přest, vz Alcepřest.

259776   Přestáčka Svazek: 2 Strana: 0979
Přestáčka, y, f., přestání, das Aufhören. Bez ?-??. Zlob.

259777   Přestálosf Svazek: 10 Strana: 0300
Přestálosf, i, f. P. dřeva. Vz KP. XI. 40.

259778   Přestalý Svazek: 2 Strana: 0979
Přestalý, který přestal, was aufgehört o. nachgelassen hat. V. Na znamení přestalé potopy. Plk. P. zisk a škoda vzniklá (lucrum cessans et damnum emergens). CJB. 387. Vz Lucrum.

259779   Přestálý Svazek: 2 Strana: 0979
Přestálý, který se přestál, überständig, überstanden. P. les, dříví. D. — P., velmi stálý, sehr beständig. Jg.

259780   Přestálý Svazek: 7 Strana: 0448
Přestálý, überstanden. P. zlo, nehoda, Mus., trest, strach, Šmb., nebezpečenství, boj. Us. J. Lpř.

259781   Přestánek Svazek: 7 Strana: 0449
Přestánek, nku, m. = přestání. Bez p-nku. Šd.

259782   Přestání Svazek: 2 Strana: 0979
Přestání, n., das Authören. Bez p. = pořád, ustavičně, stále, ohne Unterlass. ohne Aufhören, unaufhörlich. V. Bez p. ? před- sevzetí svém postupuje. Rad. zvíř. Bez p. se škorpíte. Sych. — Přestávání na svém (tím se spokojiti). D. — P., ves u Žlutíce v Chebsku. PL.

259783   Přestanice Svazek: 2 Strana: 0979
Přestanice, ves u Velhartic.

259784   Přestanlivý Svazek: 2 Strana: 0979
Přestanlivý, vz Nepřestanlivý.

259785   Přestanný Svazek: 2 Strana: 0979
Přestanný, přestávající, aufhörend, inne haltend. Bern.

259786   Přestanov Svazek: 2 Strana: 0979
Přestanov, a, m., něm. Pristen, ves v Li- toměřicku. Vz S. N.

259787   Přestany Svazek: 7 Strana: 0449
Přestany, pl., dle Dolany, míst. jm. Pk. Npj. 14.

259788   Přestaralosť Svazek: 2 Strana: 0979
Přestaralosť, i,f.,Uiberständigkeit, Uiber- jährigkeit. P. lesu.

259789   Přestaralý Svazek: 2 Strana: 0979
Přestaralý, kdo se přestaral, zu alt ge- worden, überjährig. P. les, Um. les., jelen. D. Vz. Přespělý.

259790   Přestaraný Svazek: 2 Strana: 0979
Přestaraný = přestaralý. Na Slov. Bern.

259791   Přestarati se Svazek: 2 Strana: 0979
Přestarati se, zu alt werden. Br.

259792   Přestárlý Svazek: 2 Strana: 0979
Přestárlý, přestařelý, überjährig. Dch., Světoz.

259793   Přestárnouti Svazek: 2 Strana: 0979
Přestárnouti, ul, utí, sehr alt werden. Us.

259794   Přestarý Svazek: 2 Strana: 0979
Přestarý, zu alt, sehr alt, D.

259795   Přestařelý Svazek: 2 Strana: 0979
Přestařelý, überaltet. Mus.

259796   Přestařeti Svazek: 2 Strana: 0979
Přestařeti, el, ení = přestárnouti, über- alten. Jg.

259797   Přestať Svazek: 7 Strana: 0449
Přestať, i, f. = přestání. A ty tlučeš bez přestati. Hr. ruk. 89.

259798   Přestati Svazek: 2 Strana: 0979
Přestati, stanu, stal, ání; přestávati. P., konec své práci učiniti, aufhören, ablassen, inne halten, Einhalt thun; na čas nechati, pausiren, aussetzen, unterbrechen; konec vzíti, pominouti, aufhören, Ende nehmen, erlö- schen, nachlassen; zanechati, aufhören, ab- lassen ; dosti míti, spokojiti se s něčím, zu- frieden sein, sich genügen lassen, bewenden lassen, sich begnügen; skončiti se, aufhören. Jg. — abs. Přestaň! Válka přestala. Flav. To p-vá všechno mezi námi. Dch. Zbožie i rozkoš přestane, jedno jmě dobré ostane. Dal. 128. Ten důvod p-vá. J. tr. Když začne, neví kdy přestati. Prov. Když je dosti, pře- staň. Zb. Začni odtud, kdes přestal. V. Když jest nejmilejší hra, přestaň. Prov. Již jsou ty časy přestaly (konec vzaly). Ros. Pře- stává (není dovoleno) v kostele se smáti. Kts. — kde. V hrobě přestala všecka lo- pota života. Sych. Tam u kříže přestal (posměch). Sš. Sk. 29. — komu. Přestala mu zimnice. Br. — čím (kdy). To smrtí jeho přestalo. V. — čeho (zanechati). Přestaňte neužitečných slzí, hříchů. V. Přestal své řeči. BN. Aniž toho p. chtěl. V. Přesta svého mluvenie. BO. Přestal svého předsevzetí. V., Čr. Přestavši plakánie poče mlčeti. BO. Aby takových kázání nepokojných přestali a ne- chali. Bart. 3. 5. Ten přesta své dřievnie řeči. Alx. 1143. A když jich pět sťato bylo, prosili jeho, aby již přestal toho stínánie. Let. 56. Přestaň té veliké žalosti. St. skl. V. 138. Tak svého diela přestachu a druh ot druha sě brachu; A jakž té řeči brzo přesta. Dal. 6, 20. Ať toho přestanou. Žer. L. I. 169. Sluší p-ti všie žalosti i tesknosti. Troj. 145. On nalévání nepřestal. GR. — Lom., Břez. 180., Br., Kom., Dač., Apol., J. tr. — od čeho (zanechati): od předsevzetí, od učení, od pláče, od zlosti, od zlého, V., od sváru. Br. Přestaň od toho, k čemu ti síla nestačí. Sych. P. od krve prolévání. Bart. 4. 18. (273., 306., 330.). P. od úmyslu. Bart. Od smutku p. Ler. By jediné od své závisti a nevěry přestal. BN. Přestalo moře od kloktánie svého (a fervore). BO. Aby od takové neřádné věci ihned přestal. Zř. F. I. — Koc., Th., J. tr. — oč. O kteréž (artikule) na nás oboje strana mocně sú přestali (sich einigten). Vl. zř. IL pag. 12., Zř. F. I. A. X. Mocně o to p. na králi. Bart. 2. 77. — na čem (dosti míti, spokojiti se; na Mor. říkají také: ubyti na čem. Brt.). Schránlivý na mále přestává. Kom. Na jmění svém p.; na své slávě p. V. Na pravé míře p. Sych. A na tom věc přestala. Dch. Na něčích řečech p. Bart. 2. 17. Přestaň na domácím. Vz Spo- kojený. Lb. P. na odpovědi, Bl. 40., na vodě. Har. I. 166. Přirození na mále přestává. C. P. na dvouměsíčném platu. Skl. V. 61. Král musil na tom přestati, což v zemi za obyčej jest. Žer. Sn. 57. Přestáno jest na tom na ten čas. Žer. L. L 33. Já na tom nepřestávám, leč mi věrné právo rozkáže. Ptali jsme se, přestává-li na tom svědomí. NB. Tč. Dů- vodové ti nemají té váhy, aby se na nich p. mohlo. Sš. Mt. 13. Na tom Páně vysvětlení p. mohl. Sš. J. 51. Staří a dosti bohatí lidé v jídle a pití na skrovnu přestávali. Sš. J. 67. Každý na své možnosti přestaň. Reš. Chtěl, aby na jeho hlavě všichni přestávali. Ler. Jen břicho když pásti mohou, na tom přestávají. Kom. Stavové nechtěli na tom p. Bart. Co svědci jednostejně vyznají, že na tom p. chtí. Tov. 77. Strany na tom pře- stanou. Nar. o h. a k. P. na svých právích, výpovědech, Kom., na svém, D., na výkladu. Kom. Neumí na mírných věcech p. Ml. Ne- máš-li zvůle, přestaň na mále. Č. Dosti má, kdo na, svém přestává. Č. Zpříma povězte, na čem přestáváte (čeho se držíte). Sych. Dej Bože. aby na tom přestalo (aby to konec vzalo). Bern. — Koc, Kon., Troj., J. tr. —- (na čem) jak. S ochotnou myslí přestaň na jeho vůli. Š. a Ž. Přestaň na chvíli. Us. — v něčem (upustiti). J. tr. — po čem. Po čem přestala ta bolesť? Us. — pro koho. Pře- stala pro křesťany služba ta. Sš. I. 76. — s inft. (neskonalých sloves). Přestal volati, mluviti, plakati, V., bouřiti. Br. Jestliže za- jisté zlo pro dobré výsledky zlem býti p-vá. Sš. I. 43. Přestaňte křesťanství svého špiniti neživostí v boží službě. Kom. Přestaň tedy na chudobu láti. Sš. Bs. 185. Učiti lidu ne- přestával. V. — Pozn. S inft. pass. Dům přestal se stavěti, V latině se dává desiisse v perfektu též do passiva. Papirius Crassus primum Papirius est vocari desitus. Kts. — s přechod. Tři sta muží v trúby hlučiec nepřestachu. BO. Nikda nepřestali volajíc. ZN. Cf. řec: navolat, ????.

259799   Přestáti Svazek: 2 Strana: 0980
Přestáti, stojím, stál, án, ání. Vz Státi. P. = stoje přetrvati, eine Zeit lang stellen; přetrpěti, snésti, aus-, überstehen, erleiden, übertragen. — co: celý den (státi), Ros., nemoc, D., psotu, trest. Sych. — čeho. Ve- likých muk přestáli. Plk. — koho = stoje přemoci, im Stehen es Jemanden zuvor thun. — se. Kolem zámku varta stojí a nikdá se nepřestojí. Mor. P. 328. Pivo se p-lo (stáním pokazilo).

259800   Přestati Svazek: 8 Strana: 0313
Přestati. A tak jsme toho všeho mluvení p-li. 1540. Mus. 1894. 402. Psina ho p-la. N. Město. Brt. D. II. 286. Chci toho p. Arch. XIV. 79. Protož má-li člověk p. od hřiechu. Chč. m. s. III. 6.

259801   Přestáti co kde Svazek: 7 Strana: 0449
Přestáti co kde. Bojové přestáli v ní (v zemi) veliké boje. Tk. é. 2.

259802   Přestati čím Svazek: 7 Strana: 0449
Přestati čím. Srdce tluk hrůzou pře- stává. Čch. Bs. 139. — čeho. Přestaňte již hanění toho. Pal. Rdh. I. 70. Aby hříchů přestanouce k pokání přivedeni byli. Pož. II. Aby té války přestal. Arch. VII. 301. Pročež i my přestávající všech hádek o sku- tečnosti tažení Odhinova obrátíme zření. Šf. Strž. I. 161. Žádaje, aby těch záhub nad ním přestali; Zdali by toho p. chtěl, z če- hož by jemu nepoctivosť rozmnožiti se mohla; Takových klevet aby přestal. Arch. III. 60., VII. 48, VIII. 437. Chtěli jsme toho p. na těch, kteří . . . Let. 305. Pře- stanu chvály tvé; Řekl, že chce lichvy p. Výb. II. 800., 970. — čeho kdy. I ve středu v první po masopusřě nepřestanú řemesla svého. Št. Kn. š. 171. — od čeho. Nepřestane-li od svého haněni, já . . . Žer. 316. P. od škodných věcí. Bart. 173. (88.). Nemaje úmyslu od nich (hříchů) p. Krnd. 57. Tak oněměl, že jest od božie chvály přestal. Hus II. 321. Přestaň od žalosti své. Výb. II. 479. Nemají-li práva (k tomu), aby od toho p-li. Wtr. Obr. 143. —na čem oč. Vz Přiřeknouti na koho co. O ty věci přestali na p. Mikulášovi. NB. Tč. 151. O kterúžto příhodu přestali sú mocně na p. Jindř. Berkovi z Dubé. 1532. Mus. 1880. 496. — na čem. Na pouhé zmínce p. Us. Pdl. Nejsem na tom přestávající (s tím spokojen). Mor. Vck. Musím na nejpotřeb- nějším p. Posp. Buď na tom přestáno. Krnd. 20. Dával mu 100 zl. a na 100 zl. přestali. Us. Chtěl bych na nich p. NB. Tč. 151. Že na 20 ranách přestáno býti mohlo, pravil. Vrat. Na němž ten rod po meči přestal (vy- mřel). Dač. II. 202. — na čem kde. Tento- kráte při apoštolech na polovičatém pro- středku přestáváli. Sš. Sk. 48. — na kom čeho jak. Obě straně dobrovolně mocně na nás toho jsú p-li. Arch. VIII. 564. — v čem. V rozsúzenie poslednieho lánie každá přestane výmluva. Hus II. 382. — s inft. Když přestal mluviti všech svých řečí. Výb. II. 496. To už přestává tak mlu- viti. Us. Fč. Hřešiti nepřestává. Št. Kn. š. 4.

259803   Přestatný Svazek: 2 Strana: 0980
Přestatný. sehr tapfer.

259804   Přestatý Svazek: 10 Strana: 0300
Přestatý = přestálý. Nemoc už je p-tá. Litom. 41.

259805   Přestav Svazek: 7 Strana: 0449
Přestav, u, m = přestavení. Šd.

259806   Přestava Svazek: 7 Strana: 0449
Přestava, vz Přeměstek.

259807   Přestava Svazek: 10 Strana: 0300
Přestava, y, f = permutace. Vz Ott. XIX. 501.

259808   Přestavač Svazek: 2 Strana: 0980
Přestavač, e, m., der Pausirer, Aufhörer. Bern.

259809   Přestavačka Svazek: 2 Strana: 0980
Přestavačka, y, f., das Absatzfieber.

259810   Přestávající na čem Svazek: 10 Strana: 0655
Přestávající na čem = spokojený s ně- čím. Brt. Sl.

259811   Přestávajicnosť Svazek: 2 Strana: 0980
Přestávajicnosť, i, f., šp., die Zufrieden- heit. Kartig.

259812   Přestávati Svazek: 2 Strana: 0980
Přestávati, vz Přestati.

259813   Přestavba Svazek: 2 Strana: 0980
Přestavba, v, f., přestavění, der Umbau. Dch.

259814   Přestavčivosť Svazek: 7 Strana: 0449
Přestavčivosť, i, f. P. pramenů (vysý- chání). Kod. Úv. 119.

259815   Přestavek Svazek: 2 Strana: 0980
Přestavek, vku, m.., na jevišti divadel- ním, das Versetzstück. Dch.

259816   Přestavení Svazek: 2 Strana: 0980
Přestavení, n., die Umstellung. Dch. P. nábytku v pokoji. Us. — P., odřadění, das Hyperbaton. Sš. L. 6. Vz Odřadění.

259817   Přestavění Svazek: 2 Strana: 0980
Přestavění, n., der Umbau.

259818   Přestavení Svazek: 7 Strana: 0449
Přestavení, anagramm (tvoření ze slov slov nových přesmykováním jedné nebo ně- kolika písmen). Ott. II. 231.

259819   Přestavěti Svazek: 2 Strana: 0980
Přestavěti, ěl, ěn, ění; přestavovati — jinak n. z nova stavěti, von neuem o. anders stellen, umstellen, umbauen. — co: dům, kamna. D. — co jak: dům od základův. Ml.

259820   Přestavilka Svazek: 2 Strana: 0980
Přestavilka, y, f., Metathesis, f. Gr. Vz Přesmykování.

259821   Přestavitelnosť Svazek: 2 Strana: 0980
Přestavitelnosť, i, f., Verstellbarkeit, f.

259822   Přestavitelný Svazek: 2 Strana: 0980
Přestavitelný, verstellbar.

259823   Přestaviti Svazek: 2 Strana: 0980
Přestaviti, il, en, ení; přestavovati = jinak n. znova staviti, anders o. von neuem stellen, übersetzen ; příliš mnoho staviti, zu viel aufstellen, aufzetteln (u tkadlců). Jg. — co : knihy. D. Apoštol vazbu přestavuje. Sš. I. 66. P. kamna. Us. Dch. — co odkud kam: z místa na místo. V. - co k čemu. Řečník slova k libému znění přestavuje. Kom.

259824   Přestávka Svazek: 2 Strana: 0980
Přestávka, y, f., přestání, die Ruhe-, Zwischenpause, der Absatz, Abschnitt. P. k odpočinku; bez p-ky; spáti s p-kami. Dch. P-ku hlubokou na vřesk ten činí kněz. C. P. ve verších jest skoncování slova na konci metrického pořadí, caesura. Krok. Vz Přerývka. P. v hudbě. V. P. ve větě: mezi- větná, vedlejší; mezi akty, meziaktová, mezi- aktí. Nz. Vz Katalexis, Ndr. 189. — P., das Stosseisen an der Schwanzschraube. Bur.

259825   Přestavlčky Svazek: 2 Strana: 0980
Přestavlčky, pl., f., druh hrušek. Na mor. Zlínsku. Brt.

259826   Přestavlky Svazek: 2 Strana: 0980
Přestavlky, dle Dolany, ves a) v Chrudim- sku, b) ve Stodsku, c) u Benešova, d) u Se dlce, e) u Kostelce n. Orlicí, f) u Hrochova Týnce, g) u Budína, h) u Mníška, i) u Pře- rova na Mor., k) u Olomouce. PL. — Tk. 1. 87., III. 130, Tf. 267.

259827   Přestavlky Svazek: 7 Strana: 0449
Přestavlky. Cf. Arch. VIII. 600. P. také dvůr u Mnichova Hradiště.

259828   Přestavník Svazek: 10 Strana: 0300
Přestavník, a, m., patriarcha. Rozk. P, 904., R. 77. (Tam přetavník, asi omylem. Mš. )

259829   Přestavný Svazek: 10 Strana: 0300
Přestavný = mohoucí býti přestaven. P, rozdružovací válec. Nár. list. 1905. 131. 21.

259830   Přestavování Svazek: 2 Strana: 0980
Přestavování, n.. vz Přestavení.

259831   Přestěhovací Svazek: 2 Strana: 0980
Přestěhovací, Uibersiedelungs-. P. ná- klady. J. tr. Přestěhovalec, lce, m. = přesídlelec. Šm. Přestěhovalý, der (selbst) übersiedelte. Sm.

259832   Přestěhovanec Svazek: 2 Strana: 0980
Přestěhovanec, nce, m., der Uibersiedler. Jg. Vz Přesídlenec.

259833   Přestěhování Svazek: 2 Strana: 0980
Přestěhování, n., das Uibersiedeln, die Uibersiedelung. V. Přestěhováním nouzí ne- ujdeš. Sych. P. babylonské (zajetí). Pomoc, povolení k p.; náklady na p. (přestěhovaci); předpisy v příčině p.-se. J. tr. P. duší = nauka stanovící předušování a převtělování, die Seelenwanderung. Sš. J. 159.

259834   Přestěhovaný Svazek: 2 Strana: 0980
Přestěhovaný, der (von einem Andern) übersiedelte. Jg.

259835   Přestěhovatel Svazek: 7 Strana: 0449
Přestěhovatel, e, m. = přestěhovalec. Koll. St. 874.

259836   Přestěhovati Svazek: 2 Strana: 0980
Přestěhovati; přestěžiti (zastr.), ander- wärts ansiedeln, übersetzen, wegführen. — koho, se odkud kam: na nové město. Ros. Do cizí země daleko se p. Živ. Jež. 14. stol. Díl jich do těch krajin přestěho- val. Cyr. P. někoho z Čech do Polska. Us. Mého člověka z mé dědiny na svú dědinu p-val. Půh. II. 478. Přestěžen jest lid do assyrské země. Bj., BO. — koho zač. Pře- stěhoval jej za 15 zl. — koho s kým: Je s sebú p-žil. BO.

259837   Přestělesnosť Svazek: 2 Strana: 0980
Přestělesnosť, i, f., die Uiber-, Unsinn- lichkeit. Krok.

259838   Přestělesný Svazek: 2 Strana: 0980
Přestělesný, übersinnlich. Krok.

259839   Přestěna Svazek: 2 Strana: 0980
Přestěna, y, f., die Scheidewand. Br. Vz Přepážka.

259840   Přestepovati Svazek: 2 Strana: 0980
Přestepovati, übersteppen.

259841   Přestěr Svazek: 7 Strana: 0449
Přestěr, u, m. Rumpál (čínský) má hří- del do pole většího a do pole menšího p-ru. S. N. VII. 810.

259842   Přestěr Svazek: 10 Strana: 0655
Přestěr, u, m. P. hřídele kola mlýn- ského = tlouštka. Čes. 1. XV. 228., 229.

259843   Přestěra Svazek: 10 Strana: 0655
Přestěra = záštěra. Val. Čes. 1. XV. 259.

259844   Přestěziti Svazek: 2 Strana: 0980
Přestěziti, vz Přestěhovati.

259845   Přestěžení Svazek: 2 Strana: 0980
Přestěžení, n., transmigratio, zastr. == přestěhování. Bj, BO.

259846   Přestěžiti Svazek: 7 Strana: 0449
Přestěžiti, transferre. Gb. Cf. Mkl. Etym. 323. — se kam, transmigrare. Přestěž se v horu. Ž. wit. 10. 2.

259847   Přestí, přísti Svazek: 2 Strana: 0980
Přestí, přísti, n., solemn. phase. BO.

259848   Přestih Svazek: 10 Strana: 0300
Přestih, u, m. P. u hlavní střechy. KP. IX. 349.

259849   Přestihnouti Svazek: 2 Strana: 0980
Přestihnouti, ul, ut, utí; přestihu (zastr.), stihl, žen, ení; přestíhaťi, přestihovati = přeběhnouti, übereilen, überlaufen. Jg. — koho. D., Ros. — koho čím: rychlostí. Aesop.

259850   Přestírati Svazek: 8 Strana: 0313
Přestírati, vz Přestříti.

259851   Přestka Svazek: 2 Strana: 0981
Přestka, vz Přezka. Zlob.

259852   Přestkvoucí Svazek: 2 Strana: 0981
Přestkvoucí, sehr glänzend, herrlich. Pass., Kom., Jel.

259853   Přestkvúcí, candidibsimus Svazek: 10 Strana: 0300
Přestkvúcí, candidibsimus. P. vyšívání, Pat. Jer. 83. 30., rúcho. Ib. 138. 23.

259854   Přestlati Svazek: 2 Strana: 0981
Přestlati, vz Stláti; přestélati, přestílati, přestlávati, überbetten, umbetten. — co komu: nemocnému postel. Dch.

259855   Přestný Svazek: 2 Strana: 0981
Přestný, vz Přísný.

259856   Přěstolice Svazek: 7 Strana: 0449
Přěstolice, e, f, thronus. Ev. olom. 189.

259857   Přestoupací Svazek: 2 Strana: 0981
Přestoupací lístek, Umsteigbillet, n. Dch. Vz Přestupní.

259858   Přestoupací Svazek: 7 Strana: 0449
Přestoupací, transcendentalní. P. duch, Dk. Aesth. 349., aesthetica. Dk.

259859   Přestoupání Svazek: 7 Strana: 0449
Přestoupání, n. = interkalace. Stč. Zem. 128

259860   Přestoupce Svazek: 8 Strana: 0313
Přestoupce. P. zákona božího. 1500. Ro- kyc. Post,

259861   Přestoupení Svazek: 2 Strana: 0981
Přestoupení, n., přestupek, die Üiber- tretung. P. přikázání božího, V., p. (pře- stupek) zákona, J. tr., pád p., úpadkové p.; p. k jiné církvi, der Uibertritt. Šm., D. Ne každé p. je provinění. Pk.

259862   Přestoupín Svazek: 7 Strana: 0449
Přestoupín, a, m. = Přistoupín. S. N. XI. 74.

259863   Přestoupiti Svazek: 2 Strana: 0981
Přestoupiti, il, en, ení; přestoupati, pře- stupovati = přes něco stoupiti, překročiti, übertreten , überschreiten ; jinam stoupiti, auf die andere Seite treten. Jg. — přes co: přes mez, strouhu, čáru, cíl. V. — co: zá- kon, rozkaz, přikázání, smlouvu. V. Dokudž já nebo má žena svého lože nepřestúpímy. GR. — odkud kam: s nohy na nohu pře- stupovati. Č. S prkna na zem p. Přestúpil jsem do jeho humna chtěje ptáka polapiti. NB. Tč. P. k nepříteli, V., k jinému nábo- ženství, D., na jinou víru.— v čem. V ničem jistého cíle nepřestupuj. Kram.

259864   Přestoupiti co Svazek: 7 Strana: 0449
Přestoupiti co: ustavenie. Št. Kn. š. 91. — odkud kam. P. z ústavu na jiný ústav, Us, z viery na jinou vieru. Rr Sb. — na čem. Pakli bychom na čem p pili nebo nedrželi. Výb. II. 401. — proti čemu. Oni mnoho proti kompaktátóm p pují (jed- nají) Arch. VIII. 325. — jak. Právo ať si kdo v malém, ať ve velkém přestupuje. Lpř. — P. = proniknonti. Vz Zalíčiti.

259865   Přestoupiti. Ze mý Svazek: 8 Strana: 0313
Přestoupiti. Ze mý dlužen 100 zl. a tři zl., kteréž sem naň p-pil, ježto mi nebožtik Lacek prve dlužen byl. Půli. VI. 23.

259866   Přestoupný Svazek: 2 Strana: 0981
Přestoupný, lépe: přestupný. Jg.

259867   Přestožářiti Svazek: 7 Strana: 0449
Přestožářiti, übermasten, ummasten. Šm.

259868   Přestrádati bídy Svazek: 10 Strana: 0300
Přestrádati bídy. Msn. Od. 113.

259869   Přéstrach Svazek: 9 Strana: 0252
Přéstrach (přiestrach) = veliký strach, úzkosť. Maš. ruk. 39b. Vz Mus. fil. 1899. 278.

259870   Přestrach Svazek: 10 Strana: 0300
Přestrach, u, m. Měli dosti p-chu = strachu. Baw. Arn. 3677.

259871   Přéstracha Svazek: 9 Strana: 0252
Přéstracha, ?, f. ?? ?. nepřekáží nikomu. 1478. Sdl. Hr. III. 14.

259872   Přestrájať se Svazek: 7 Strana: 0449
Přestrájať se, vz Přestrojiti.

259873   Přestranno Svazek: 7 Strana: 0449
Přestranno = pohodlně. P. žíti. Laš. Brt. D. 256.

259874   Přestranný Svazek: 7 Strana: 0449
Přestranný = prostranný, sehr geräu- mig. Laš. Tč.

259875   Přestranství Svazek: 7 Strana: 0449
Přestranství, n. = prostranství. Laš. Tč.

259876   Přestrastný Svazek: 7 Strana: 0449
Přestrastný = velmi strastný. Lpř.

259877   Přestrašek Svazek: 2 Strana: 0981
Přestrašek, šku, m., ein vorübergehender Schrecken. Šm.

259878   Přestrašek Svazek: 7 Strana: 0449
Přestrašek. Koll. III. 237.

259879   Přestrašení Svazek: 2 Strana: 0981
Přestrašení, n., der Schrecken. Jg.

259880   Přestrašenosť Svazek: 10 Strana: 0300
Přestrašenosť, i, f. Chorobná p., Pan- phobie. Ktt.

259881   Přestrašený Svazek: 2 Strana: 0981
Přestrašený; -en, a, o, geschreckt. V.

259882   Přestrašiti Svazek: 2 Strana: 0981
Přestrašiti, il, en, ení; přestrašovati = poděsiti, erschrecken, in Schrecken setzen. V., Kom. — koho čím: nepřítele mocí, Har., někoho cepy. Dh.

259883   Přestrašlivý Svazek: 2 Strana: 0981
Přestrašlivý, erschrecklich, sehr schreck- lich. D.

259884   Přestrašný Svazek: 2 Strana: 0981
Přestrašný, sehr schrecklich, erschreck- lich. Bern.

259885   Přestrčiti Svazek: 2 Strana: 0981
Přestrčiti, il, en, ení; přestrkovati, ver- schieben. — co: stůl, sloupec (v knihtis- kárně). D. — co kam: přes vodu = pře- plaviti. Ros. — co čím: rukama.

259886   Přestrk Svazek: 2 Strana: 0981
Přestrk, u, m., přestrčení, Schub, m.; 2. přívoz. Háj.

259887   Přestrkačný Svazek: 7 Strana: 0449
Přestrkačný hoblík, Uberschiebhobel. Šand. II. 88.

259888   Přestrkovač Svazek: 2 Strana: 0981
Přestrkovač, e, m., der Uiberschubhobel. P. okovaný. Skv.

259889   Přestrkovačka Svazek: 2 Strana: 0981
Přestrkovačka, y, f., návlečka, ozubec, šněrovací jehla, žinkle, die Schnurnadel, der Schnürsenkel. D. U Místka. Mtl.

259890   Přestrkování Svazek: 7 Strana: 0449
Přestrkování, n., der Schwebekampf, v těloc. Rgl.

259891   Přestrkování Svazek: 10 Strana: 0655
Přestrkování, n. Zmrzačit článek všeli- jakým p-ním. Tk. Pam. II. 3.

259892   Přestrkovati Svazek: 2 Strana: 0981
Přestrkovati, vz Prestrčiti.

259893   Přestroj Svazek: 2 Strana: 0981
Přestroj, e, m., přestrojení, die Verklei- dung, die Maske (Kleid).

259894   Přestroj Svazek: 8 Strana: 0313
Přestroj, e, m. Vrch. F. II. 300.

259895   Přestroj ovací Svazek: 2 Strana: 0981
Přestroj ovací, Verkleidungs-. Šm.

259896   Přestrojenec Svazek: 2 Strana: 0981
Přestrojenec, nce, m., přestrojenka, y, f., die Maske (osoba). Šm.

259897   Přestrojení Svazek: 2 Strana: 0981
Přestrojení, n., die Verkleidung, Maske. Śm. Vz Přestroj.

259898   Přestrojení Svazek: 8 Strana: 0313
Přestrojení. Běhali v p. ve zvířata a p. (hl. v době vánoční a novoroční). Vz Zbrt. Pov. 129.

259899   Přestrojiti, i Svazek: 2 Strana: 0981
Přestrojiti, il, en, ení; přestrojovati. anders bereiten, umfertigen, verarbeiten, um- kleiden. Kom. — koho do čeho: do jiných šatů. Vz následující.

259900   Přestrojiti se Svazek: 7 Strana: 0449
Přestrojiti se. Souhlásky se přestrojují. Šf. III. 541. — se več. Souhláska ta v jinou se p-la. Ndr. — se zač. Když chce djabel svést, za anjela se přestrájá. Slez. Šd.

259901   Přestrojní Svazek: 2 Strana: 0981
Přestrojní kus, ein Verkleidungsstück (Drama). Sm.

259902   Přestrojování Svazek: 2 Strana: 0981
Přestrojování, n. P. souhlásek = ve- spolné zaměňování souhlásek rozličným stro- jům náležitých. Kt. P-ním zoveme zaměňo- vání hlásek různorodých.. Tak přestrojují se: 1. retnice v hrdelnice a naopak: křepe- lice m. přepelice, kaprať (kapraď) m. paprať, kluzký m. plzký; 2. hrdelnice ve předopa- trové a naopak; ocknouti — octnouti, tla- čiti obec. klačiti, kluzký — slizký, kloniti — sloniti a cloniti; 3. hrdelnice v podneb- nice a naopak: krahulec — krahujec, hedváb — jedváb, krtati — črtati, kavka a strč. čavka, kmýří (chmýří) a čmýří, kápě — čepice, kbel — čber; 4. podnebnice v sy- kavky a jazyčnice a naopak : jeřáb řeřáb, pojiti (m. politi) — pažiti, půjčiti m. poži- čiti; 5. retnice v zubné: prysk — trysk, pitvořiti a titvořiti, pipec — tipec; 6. ja- zyčné l v j a zubné n, a naopak: ledva — jedva, zasnoubiti m. zaslúbiti, namladiti m. navnaditi, podlebí — podnebí, zleužívati — zneužívati. Bž. Ml. 52.

259903   Přestrojování Svazek: 7 Strana: 0449
Přestrojování smysloplodné, sílojevné, ústrojné, kterým se význam slova více méné mění: zučeti, hučeti, hlučeti, hrčeti, srčeti. Vz Šf. III. 460. P. zvukoplodné. tvarodatné (fonetické, plastické), jímž se význam slova nemění, nýbrž pouze zvuk jiný výraz do- stává: kavka — čavka, chramost—šramot. Ib. III. 461. Cf. Obměkčování, Rozlišování, Směžďování, Spodoba.

259904   Přestromiti Svazek: 7 Strana: 0449
Přestromiti, in einen Baum verwandeln. Šm.

259905   Přestrouhati Svazek: 2 Strana: 0981
Přestrouhati, přestrouhnouti, hnul a hl, ut, utí, přestruhovati, überschaben. D. — co čím: sklem.

259906   Přestrouhati Svazek: 7 Strana: 0449
Přestrouhati. Strouhal, strouhal, až pře- strouhal. Lpř.

259907   Přestrůj Svazek: 10 Strana: 0300
Přestrůj = přistroj. Mor. Šb. D. 44.

259908   Přestřeba Svazek: 2 Strana: 0981
Přestřeba, y, m., der Nachäffer, Nach- ahmer. Us.

259909   Přestřebovačka Svazek: 2 Strana: 0981
Přestřebovačka, y, f., vz Přestřebovati, Přesuzovač.

259910   Přestřebovati Svazek: 2 Strana: 0981
Přestřebovati, posunky dělati, napodo- biti, nachahmen, nachäffen, höhnen, spotten. — koho. Jistý pták přestřebuje všecky ostatní, říkají mu proto přestřebovačka. Us. u Chrud. Kd. Vz Posměváček.

259911   Přestřel Svazek: 2 Strana: 0981
Přestřel, u, m., der Hochschuss (ein Schuss, welcher zu hoch geht). Šm.

259912   Přestřelisko Svazek: 8 Strana: 0313
Přestřelisko, a, n. = prestrelec (3. dod.). Mtc. 1895. 346.

259913   Přestřeliti Svazek: 2 Strana: 0981
Přestřeliti, il, en, ení; přestříleti, el, en, ení; přestřelovati, überschiessen. — co, koho: řeku, zajíce, D., cíl. Šml. Všecky přestřílel (střílením přemohl). Ros. — přes co : přes řeku. Ros.

259914   Přestřelka Svazek: 7 Strana: 0449
Přestřelka, y, f., Schiessmaneuvre, n. Abychom posádku dráždili p-kou a sílu její zbádali Holeček.

259915   Přestřelka Svazek: 10 Strana: 0300
Přestřelka, y, f. = krátký boj zbraněmi palnými. Vz Ott. XX. 652.

259916   Přestříbřiti Svazek: 2 Strana: 0981
Přestříbřiti, il, en, ení, přestřibřovati, übersilbern. D.

259917   Přestřih Svazek: 2 Strana: 0981
Přestřih, u, m., der Uiberschlag (ein Fehler beim Tuchscheren). Šm.

259918   Přestřihnouti Svazek: 2 Strana: 0981
Přestřihnouti, ul, ut, utí; přestřihu (zastr.), střihl, střižen, ení, prestříhati, pře- střihovati = na dvě rozstříhnouti, entzwei schneiden ; přes míru střihnouti, überschnei- den. Jg. — co : niť, papír, Us., cestu (nade- jíti si), Jg., život (konec mu učiniti). Kram., Kom. — jak: na dvé. V. — čím : nůžkami.

259919   Přestříhnouti Svazek: 2 Strana: 1184
Přestříhnouti, ul, ut, utí; prostříci (zastr.) střihu, žeš, střihl, žen, žení; prostříhati, pře- střihovati, durchschneiden (mit der Schere). — co čím: papír nožíky. — co komu : puchýř.

259920   Přestříhnouti co Svazek: 9 Strana: 0252
Přestříhnouti co. Přestřihovati zlé pe- níze (rušiti). 1423. Pal. Děj. III. 1. 518.

259921   Přestřihnouti co komu Svazek: 8 Strana: 0313
Přestřihnouti co komu. Bůh mu pře- střih věk. N. Město. Brt. D. II. 372.

259922   Přestříknouti Svazek: 2 Strana: 0981
Přestříknouti, knul a kl, ut, utí, über- spritzen. — co : střechu. — čím : stříkačkou.

259923   Přestřikovati co Svazek: 7 Strana: 0449
Přestřikovati co. Čern., Lpř.

259924   Přestříti Svazek: 2 Strana: 0981
Přestříti, stru, střel, en, ení; přestírati, überbreiten, überdecken. — koho, co čím: koně pokrývkou nějakou, Jg., stůl kobercem.

259925   Přestříti Svazek: 8 Strana: 0313
Přestříti. Přestírá to závojem. Bráb. 191.

259926   Přestříti co kam Svazek: 7 Strana: 0449
Přestříti co kam. Milostné tie zlaté vlásky jedna na druhú prestiera. Slov. Sldč. P-la se nad sbor Abironóv. Ž. kl. (327.).

259927   Přestřížka Svazek: 2 Strana: 0981
Přestřížka, y, f. = přerývka. Tpl. —P., přestávka na konci stopy či diaeresa. Šš. 23.

259928   Přestuditi Svazek: 2 Strana: 0981
Přestuditi, il, zen, ení; přestuzovati, über-, verkühlen. — si co: ruce.

259929   Přestudovati Svazek: 2 Strana: 0981
Přestudovati, über-, durchstudiren. — co. D. — se, sich überstudiren. D.

259930   Přestup Svazek: 2 Strana: 0981
Přestup, u, m., přestoupení, přejití, strsl. préstąp? = pré + stąp + ?. Mkl. B. 42. Der Uibergang, Uibertritt.—P. = přestoupení zá- kona n. povinnosti, hřích a sice se strany for- malné či povahy předmětné, transgressio, nuQäßaöic. Sš. I. 62. — P. v hudbě, die Rückung. — P., vojen., příční pochod, das Rokiren. Vz S. N. -- P., smilax, die Stech- winde, polokeř. Kk. 127., Schd. II. 270.

259931   Přestup Svazek: 7 Strana: 0449
Přestup, smilax. Cf. Rstp. 1564., Mllr. 99. — P., praevaricatio. Ž. kl. (327.).

259932   Přestup Svazek: 9 Strana: 0252
Přestup, v hud. Mus. 1850. II 17. Příl.

259933   Přestup Svazek: 10 Strana: 0300
Přestup, u, m., smilax, Stechwinde, rostl. Vz Ott. XXIII. 510.

259934   Přestupáč Svazek: 7 Strana: 0449
Přestupáč, e, m. Jeden obr hodil do řeky kámen p., aby ji mohl přestoupiti. Sdl. Hr. VII. 83.

259935   Přestupce Svazek: 2 Strana: 0982
Přestupce, e, m., der Uibertreter. P. bo- žieho přikázání, Hus. I. 414., zákona. Sš. I. 102. Vysaditi pokutu na p. některého na- řízení. J. tr. — CJB. 383.

259936   Přestupeček Svazek: 7 Strana: 0449
Přestupeček, čku, m. = malý přestupek. Kos.

259937   Přestupek Svazek: 2 Strana: 0982
Přestupek, pku, m., přestoupení, přestup, přečinění, die Uibertretung, das Vergehen. Šm. P. prostý, důchodkový. J. tr. P. spá- chati, tajiti, k němu pomáhati. Ut. trest. zák.

259938   Přestupitel Svazek: 7 Strana: 0449
Přestupitel. 1647. Mus. 1880. 162., Sš. II. 28.

259939   Přestupitel, e Svazek: 2 Strana: 0982
Přestupitel, e, m., der Uibertreter. Us.

259940   Přestupitelka Svazek: 2 Strana: 0982
Přestupitelka, y, přestupitelkyně, ě, f., die Uibertreterin.

259941   Přestupitelnosť Svazek: 2 Strana: 0982
Přestupitelnosť, i, f., die Uiberschreit- barkeit. Jg.

259942   Přestupitelný Svazek: 2 Strana: 0982
Přestupitelný, überschreitbar. Ben. V.

259943   Přestupitelový Svazek: 2 Strana: 0982
Přestupitelový sbor (přestupitelů), coetus praevaricatorum. BO.

259944   Přestúpiti Svazek: 10 Strana: 0300
Přestúpiti = přestoupiti.

259945   Přestupkový Svazek: 2 Strana: 0982
Přestupkový, Uibertretungs-. Tr. zák.

259946   Přestupkový Svazek: 8 Strana: 0313
Přestupkový. P. soud. Nár. list. 1895. ě. 80. odp.

259947   Přestuplivý Svazek: 2 Strana: 0982
Přestuplivý, který přestupuje, übertre- tend. — P., přečinlivý, zločinný, verbreche- risch, zu Uibertretungen geneigt. Šm., D.

259948   Přestupní Svazek: 2 Strana: 0982
Přestupní lístek na dráze, die Umsteig- karte. Dch. Vz Přestoupací.

259949   Přestupnice, e, přestupnička Svazek: 2 Strana: 0982
Přestupnice, e, přestupnička, y, f., die Uibertreterin, Sünderin. Bern.

259950   Přestupnický Svazek: 2 Strana: 0982
Přestupnický, übertreterisch. Šm.

259951   Přestupnička Svazek: 2 Strana: 0982
Přestupnička, y, f., vz Přestupnice. — P., smilacina, rostl. česnekovitá. Rostl. P., maianthemum, die Schattenblume. Slb. 192.

259952   Přestupnička Svazek: 7 Strana: 0450
Přestupnička, rostl. Cf. Rstp. 1557.

259953   Přestupník Svazek: 2 Strana: 0982
Přestupník, a, m., přestupující, odvrá- cenec, odstupník, apostata, přestupce. Št. N. 257., 259. Der Uibertreter. Za p-ky prositi. BO. Vz Přestupce, Odvrácenec. P. zákona. V. Nicméně však pokuty již ustanovené na- šeho práva p-kům nastanú. CJB. 393. — P., u, m., vz Transgressiv.

259954   Přestupník Svazek: 7 Strana: 0450
Přestupník, a, m. Krnd. 16. P. práva, Výb. II. 1321., přikázání. Hus I. 69.

259955   Přestupník Svazek: 7 Strana: 1367
Přestupník, u, m. P. v cukrovaru, v něm. se šťáva z cukrovky vytlačená ohřívá. Ott. V. 763. a.

259956   Přestupník Svazek: 8 Strana: 0313
Přestupník. Chč. Božího ustavení p. Pass.

259957   Přestupnosklonný Svazek: 7 Strana: 0450
Přestupnosklonný. P-ná, heteroclita : dite, dítěte, pl. děti. Nz.

259958   Přestupnosť Svazek: 2 Strana: 0982
Přestupnosť, i, f. P. roku. — P. = pře- stupitelnosť. Veleš.

259959   Přestupný Svazek: 2 Strana: 0982
Přestupný, který přestupuje, übertretend. — P., k přestupu se táhnoucí, Uibertritt-. — P. rok (který má 366 dní), das Schaltjahr. Vz S. N. P. léto, Aqu., den (29. únor). V. P. měsíc (hrudeň, příbytečný či hrudní měsíc), der Schaltmonat. Šm. — P., hřešící, zločinný, verbrecherisch. Hus. — P., mohoucí přestou- pen býti, přestupitelný, überschreitbar. L.

259960   Přestupný Svazek: 7 Strana: 0450
Přestupný lístek na dráze, Umsteigkarte. Us. Pdl. Vz Přesedací (dod.). — P. = trans- cendentní. Dk. Děj. fil. 14. — P. = přestu- pitelný. Prohlubina orlu p-ná. Kká K sl. j. 116.

259961   Přestupný Svazek: 8 Strana: 0314
Přestupný. Letos byl p. rok (mnoho pa- nen bylo zmrháno). Us. Hledík.

259962   Přestupování Svazek: 2 Strana: 0982
Přestupování, n., das Uiberschreiten. Uibertreten. Us.

259963   Přestupovati Svazek: 2 Strana: 0982
Přestupovati, vz Přestoupiti.

259964   Přestupovitý. P Svazek: 10 Strana: 0300
Přestupovitý. P. či chřestovité rostliny, smilaceae. Sr. Ott. XXIII. 509.

259965   Přestvoření Svazek: 2 Strana: 0982
Přestvoření, n., die Umschöpfung. Korn.

259966   Přestvořiti Svazek: 2 Strana: 0982
Přestvořiti, přetvořiti, přestvořovati, pře- tvořovati, umschöpfen, umwandeln. Vz Pře- tvořiti. — co.

259967   Přestvořiti koho Svazek: 10 Strana: 0300
Přestvořiti koho. Kom. Did. 29.

259968   Přestvůrný Svazek: 10 Strana: 0300
Přestvůrný = přeumělý. P. dílo. Msn. II. 346.

259969   Přestydký Svazek: 2 Strana: 0982
Přestydký, sehr schändlich. P. modla.

259970   Přestydlý Svazek: 2 Strana: 0982
Přestydlý, verkühlt. P. ruce. Ros.

259971   Přestydnouti Svazek: 2 Strana: 0982
Přestydnouti, dnul a dl, utí; přestydati, erkalten, erstarren, erfrieren. — abs. Celý jsem p-dl. Us. Hý. — komu. Přestydly mi ruce. Ros.

259972   Přestydnutí Svazek: 2 Strana: 0982
Přestydnutí, n., přemrznutí, die Erstar- rung (vor Kälte).

259973   Přesud Svazek: 2 Strana: 0982
Přesud, u, m. = přesudek, rozsudek, der Richterspruch. Bern. — P., plat za rozsou- zení dávaný soudci, zastr. Půh. 1437. — P., předsudek, Vorurtheil, n. Berg.

259974   Přesudek Svazek: 2 Strana: 0982
Přesudek, dku, m. = rozsudek, das Ur- theil, der Richterspruch, res judicata. — P., praedicatum, eine Sentenz, die in ihre Rechts- kräfte erwachsen ist. Ros.

259975   Přesudlivý Svazek: 2 Strana: 0982
Přesudlivý, náchylný k přesazování, pře- mětačný, nachrederisch. Vdovy aby nebyly životů lidských přesudlivé. Jdn. br. 1617.

259976   Přesúkať co Svazek: 9 Strana: 0252
Přesúkať co = propiti. Slov. Zát. Př. 188a.

259977   Přesukovaný Svazek: 2 Strana: 0982
Přesukovaný, tkaný, gewoben. Opona ze lnu p-ného; p. komže, bílý len (byssus retortus). BO.

259978   Přesukovati Svazek: 2 Strana: 0982
Přesukovati, přesoukati, vz Soukati. — co: hedvábí, drehen, weben. Vz Přesuko- vaný.

259979   Přesun Svazek: 7 Strana: 0450
Přesun, u, m. = přesunutí. Vz List. fil. 1885. 437.

259980   Přesunouti Svazek: 7 Strana: 0450
Přesunouti, vz Přesouvati.

259981   Přesunutí Svazek: 7 Strana: 0450
Přesunutí, n., die Verrückung, Verschie- bung. Dch.

259982   Přesurčenosť Svazek: 7 Strana: 0450
Přesurčenosť, i, f. Dk. Poet. 531.

259983   Přesúšati sa po Svazek: 2 Strana: 0982
Přesúšati sa po poloch (po polích a po zahradách lenošiti). Na mor. Zlínsku. Brt.

259984   Přesušený Svazek: 2 Strana: 0982
Přesušený, ausgetrocknet. P. řeka. BO.

259985   Přesušiti Svazek: 2 Strana: 0982
Přesušiti, il, en, ení; přesoušeti, el, en, ení; přesušovati, trocknen ; zu sehr trocknen. Jg. — co. P-šil Hospodin bystřiny jordanské. BO. P. prádlo, Us., osnovu. Us. Té. — se. Peníze se přesoušejí či hoří, říkají na mor. Drahansku, když jistá místa v noci světel- kují, der Schatz wittert sich. Cf. Simrock's Handbuch der deutschen Mythologie. 5. Aufl. 1878. 356. Hý.

259986   Přesušiti Svazek: 7 Strana: 0450
Přesušiti. U všech Slováků panuje to domnění, že se jednou v roce jmenovitě v tu noc před vstoupením páně peníze pře- soušejí. Koll. Zp. I. 433. Cf. Zodrhati. — Přesúšať sa = přesmraďovať sa (dod.). Mor.

259987   Přesušiti Svazek: 8 Strana: 0314
Přesušiti. Poklady se přesoušejí (hoří pla- menem). Pokr. Mrt. z. 90.

259988   Přesúška Svazek: 7 Strana: 0450
Přesúška, y, f. = přesoušení. Šd.

259989   Přesutě Svazek: 2 Strana: 0982
Přesutě, übervoll. Jakou měrou kdo jest měřil, tak mu bude zase odplaceno, abrž vrchovatě a p. Rd. zv. 104.

259990   Přesutý Svazek: 2 Strana: 0982
Přesutý = přesypaný, zu voll. P. míra (příliš plná). Jg.

259991   Přesuvák Svazek: 7 Strana: 0450
Přesuvák, u, m., Uiberschubrohr, n. J. Krost.

259992   Přesuvka Svazek: 2 Strana: 0982
Přesuvka, y, f., metathesis, vz Přesmy- kování.

259993   Přesuzovací Svazek: 7 Strana: 0450
Přesuzovací kommisse, Superarbitri- rungscommission. Neč.

259994   Přesuzovač Svazek: 7 Strana: 0450
Přesuzovač pták. Vz Brm. II. 2. 210.

259995   Přesuzovač, e, přesuzováček Svazek: 2 Strana: 0982
Přesuzovač, e, přesuzováček, čka, m., der Nachreder, Verleumder. Jg. — Přesu- zováček, sedmi-, devítihlásek, der Sprach- meister, pták. Vz Posměváček.

259996   Přesuzovačka Svazek: 2 Strana: 0982
Přesuzovačka, y, f., die Nachrednerin.

259997   Přesuzovačný Svazek: 2 Strana: 0982
Přesuzovačný = přesudlivý. Č.

259998   Přesuzování Svazek: 7 Strana: 0450
Přesuzování, n., das Beklatschen. Výb. II. 143b., BR. II. 31. a.

259999   Přesuzovatel Svazek: 2 Strana: 0982
Přesuzovatel, e, m. = přesuzovač.

260000   Přesuzovati Svazek: 2 Strana: 0982
Přesuzovati, vz Přesouditi.