74001   Holoucha Svazek: 10 Strana: 0087
Holoucha. Některá bude-liť nízká, ale neplatí se h-chami. Ze Št. cituje Jg. v Rozb. I. 199. Holoušek, ška, m. zdrobn. holouš.

74002   Holous Svazek: 6 Strana: 0328
Holous, holous! Volání na holuby. Koll. I. 36.

74003   Holousek Svazek: 6 Strana: 0328
Holousek, sku, m., polyides, der Warzen- tang. Vz Rstp. 1860. — H-sky = boby, fa- sole. U Třeboně.

74004   Holousek Svazek: 6 Strana: 0328
Holousek, šku, m., gymnogramma, das Gitterfarn. H. černý, g. calomelanos. Vz Rstp. 1781.

74005   Holoústý Svazek: 1 Strana: 0456
Holoústý, kahl-, nacktmündig. H. živo- čichové (mlži). Krok.

74006   Holousy Svazek: 6 Strana: 0328
Holousy, dle Dolany, Holaus, ves u Sla- ného.

74007   Holouš Svazek: 7 Strana: 1261
Holouš, e, m. = holub V středn. Čech. Šb. D. 23.

74008   Holouš Svazek: 9 Strana: 0068
Holouš, e, m. = holub. Šb. D. 23.

74009   Holoušek Svazek: 1 Strana: 0456
Holoušek, ška, m., holeček, Herzenskind. Us. -

74010   Holovacký Jak Svazek: 6 Strana: 0328
Holovacký Jak. Vz Ukaž. 99., Pyp. K. II. 523., S. N.

74011   Holovať Svazek: 6 Strana: 0328
Holovať, i, f. — holost, die Nacktheit. Slov. Rr. Sb. H., das Alpenland, od hole. Koll. III. 239.

74012   Holovat koho Svazek: 10 Strana: 0586
Holovat koho = bíti holí. Litom. 45.

74013   Holovata Svazek: 6 Strana: 0328
Holovata == holovať. Koll. III. 239.

74014   Holovatý Svazek: 6 Strana: 0328
Holovatý = holatý. H. jetel. U Král. Městce. Kšť.

74015   Holovec Svazek: 1 Strana: 0456
Holovec, vce, m., živočich, baculites. Krok.

74016   Holovec Svazek: 8 Strana: 0109
Holovec, vce, m. či Holúch, a, m., obec v Tekově. Phľd. XII. 156., 68.

74017   Holověnec Svazek: 10 Strana: 0087
Holověnec, nce, m, druh krátkého meče. Vz Gb. Slov.

74018   Holovenka Svazek: 7 Strana: 1261
Holovenka. Vz Vařiška (dod.).

74019   Holoví Svazek: 1 Strana: 0456
Holoví, n., mnoho holí, viele Stangen, Stäbe. Plk.

74020   Holovice Svazek: 6 Strana: 0329
Holovice. Tk. I. 437.

74021   Holovice Svazek: 7 Strana: 1261
Holovice, e, f. = strojené droždí lího- varnické Vz KP. V. 423., 431.

74022   Holovíčník Svazek: 1 Strana: 0456
Holovíčník, a, m., ryba okounovitá. Krok.

74023   Holovičník Svazek: 6 Strana: 0329
Holovičník, carina, der Rabenfisch. Brm. III. 3. 85.

74024   Holovina Svazek: 1 Strana: 0456
Holovina, y, f., Leiterstange. Na Slov. Us.

74025   Holovina Svazek: 6 Strana: 0329
Holovina, y, f. H. u řebřin, der Leiter- baum, Sl. les.; žerď. Rr. Sb.

74026   Holovina Svazek: 7 Strana: 1261
Holovina, y, f. = dlouhá hůl, žerď. Slov. Rr. Sb.

74027   Holovka Svazek: 1 Strana: 0456
Holovka, y, f., holové železo, Stangen- eisen. D.

74028   Holovka Svazek: 6 Strana: 0329
Holovka, y, f. = holové či kujné železo. Vz Schd, I. 343.

74029   Holovňa Svazek: 6 Strana: 0329
Holovňa, dle Káča = holé místo na poli, kde se obilí mlátí, holohumnica. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 267.

74030   Holovnica Svazek: 8 Strana: 0109
Holovnica neznamená mlat, nýbrž patro, odry. Pbľd. XII. 174.

74031   Holovnice Svazek: 1 Strana: 0456
Holovnice, e, f. = holohumnice, der Tret- platz, Tenne. Plk.

74032   Holovouský Svazek: 6 Strana: 0329
Holovouský, os. jm. Sdl. Hr. V. 301.

74033   Holovousy Svazek: 1 Strana: 0456
Holovousy, pl., m., dle Dolany; jm. místa. Mus. —

74034   Holovousy Svazek: 6 Strana: 0329
Holovousy, dle Dolany, Holowaus, ves u Hořic. Tk. I. 87., 445., III. 130., Blk. Kfsk. 1316., Sdl. Hr. V. 301., S. N. X.

74035   Holovský Svazek: 6 Strana: 0329
Holovský,ého, m., os. jm. Blk. Kfsk. 481.

74036   Holovús Svazek: 6 Strana: 0329
Holovús, a, m., os. jm. Arch. I. 186.

74037   Holový Svazek: 1 Strana: 0456
Holový, Stangen-. H. železo. D.

74038   Holozbrojný Svazek: 6 Strana: 0329
Holozbrojný, ohne Rüstung. Sm.

74039   Holozub Svazek: 1 Strana: 0456
Holozub, a, m., dicholopus, pták kuro- vitý. Krok.

74040   Holozubý Svazek: 1 Strana: 0456
Holozubý = kolozubý, zahnlos, -lückig. Na Mor.

74041   Holozubý Svazek: 6 Strana: 0329
Holozubý. Hš. Hk. 47.

74042   Holožilec Svazek: 1 Strana: 0456
Holožilec, lce, m., gymnozoon, živočich z třídy býložilců. Krok.

74043   Holôžka Svazek: 6 Strana: 0329
Holôžka, y, f. — hložinka. Slov. Zátur.

74044   Holôžka Svazek: 9 Strana: 0068
Holôžka, vz násl. Hôžka.

74045   Holpartna Svazek: 10 Strana: 0088
Holpartna, y, f. = holopartna. 1514. Arch. XXI. 35.

74046   Holský Svazek: 6 Strana: 0329
Holský, Alpen-. Vz Hole. H. rostliny. Slov. Phld. IV. 257.

74047   Hôlský Svazek: 7 Strana: 1261
Hôlský, Alpen-. H. tráva. Slov. Phľd. II. 472.

74048   Holslza Svazek: 7 Strana: 1261
Holslza, y, f., fita, rostl. Pršp. 32. 75.

74049   Holso Svazek: 7 Strana: 1261
Holso, a, n., titus, zastr. Rozk.

74050   Holso Svazek: 10 Strana: 0088
Holso, a, n. = heslo. Mš. Slov.

74051   Holspant Svazek: 9 Strana: 0068
Holspant s drahým kamením (něm. ). Dač. II. 96.

74052   Holstra Svazek: 1 Strana: 0456
Holstra, y, f., pouzdro na pistole, Pistolen- halfter, vagina. H. k ručnicím. Pam. arch. 1869. str. 519., Gl.

74053   Holstra Svazek: 6 Strana: 0329
Holstra. — H. = veliká buchta nadívaná povidly nebo mákem. U Bydž. Mý.

74054   Hoľstra Svazek: 10 Strana: 0586
Hoľstra, y, f. = vysoká, neobratuá ženská. Brt. Sl. 100.

74055   Holstraf Svazek: 7 Strana: 1261
Holstraf, u, m., corintus, zastr. Rozk.

74056   Holstry Svazek: 10 Strana: 0088
Holstry sedla, vz Postranice.

74057   Holšice Svazek: 6 Strana: 0329
Holšice, jm. míst. Vz Blk. Kfsk. 1316.

74058   Holšovice Svazek: 6 Strana: 0329
Holšovice, dle Budějovice, Holschowitz, ves u Bědějovic.

74059   Holštánek Svazek: 6 Strana: 0329
Holštánek, nku, m. = nákrčník z drob- ných koralu navlečených, das Korallenhals- band. Val. Vck.

74060   Holštein Svazek: 1 Strana: 0456
Holštein, Holštýn, a, m., Holštýnsko, a, n., země v Německu, Holstein. — Holštýňan, a, m. — Holštýnský. Vz více v S. N. III. str. 848. — 2. Holštýnsko, ves na Mor.

74061   Holštejnsko Svazek: 6 Strana: 0329
Holštejnsko, a, n., Holstein, ves u Blan- ska.

74062   Holštrik Svazek: 8 Strana: 0109
Holštrik, z Halsstrick. XVI. stol. Wtr. Živ. c. 499.

74063   Holštýn Svazek: 8 Strana: 0109
Holštýn, a, m., hrad, nyní zřícenina na Mor. Vz Mtc. 1896. 116.

74064   Holtar Svazek: 10 Strana: 0088
Holtar, u, m. = stojan na potáčky, z něm. Halter. Val. Čes. 1. XII. 487.

74065   Holtyně Svazek: 1 Strana: 0456
Holtyně, e, f = holkyně.

74066   Holub Svazek: 1 Strana: 0456
Holub, a, holoubek, bka, holoubec, bce, holoubeček, čka; m., holubice, holoubě, ěte, n., die Taube; h. (samec), der Täuber, Tau- berich. Vz Holoubě. Schl. myslí, že toto slovo snad z lat. columba povstalo. H. z hnízda, hnízdný (plodný), okenář (h., který se nikde nedrží), bubňák, bubláč (h. bublavý, bube- nický), chocholouš, rusňák (h. rousný, rous- natý), purclík, voláč (volatý), poslice n. po- slička, divoký či lesní (a) menší doupňák či doupnáč, na Slov. sivák; b) větší hřivnáč), slavný, popsaný, vrabcový, modravý, mořský, Jg., kropenatý (kropenáč), strakatý (strakoň, strakoš). Šp. — Holubové a) kurovití: h. chocholatý, nikobarský; b) praví: divoký, domácí, hřivnáč, doupňák, hrdlička, stěho- vavý, turecký. Vz více v S. N. III. str. 849. atd. Holub lká, upí, houká, brouká, bublá, vrká, bubní, bubnuje. Jg., Šp. Točí se jako holub na báňce (na báni; vz Báň). Vz Nestálý. č. Točí se jako h. na vejcích. Jg. Zapletl se co h. v koudeli. Vz Nesnáze. Č. Lepší h. v ruce, než jeřábek na střeše. Č. Nikomu pe- čený h. (pták, vrabec) do huby (do úst) nevletí. Vz Pracovitosť. Lb. Pečené holuby do úst nikomu nelietajú. Mt. S. Pečené holoubky nedá pán Bůh do houbky. Pk. Krkavci sobě lítají, holubi váznou v léčkách. Na Slov. Na- dýmá se jako h. Jg. Střílí mezi h-by = lže. Ros. Střílí co v h-y; Zastřelil h-a (zalhal si). Vz Lhář. Lb. H. za holubem. Mt. S. Někdo má rád houby, jiný holuby. Lb. Češi, když o někom chtějí říci, že klamá, říkají, že střílí mezi h-by. Jg. H-ba zastřeliti = dobrosrdeč- ného obelstíti. Šm. Umí střílet mezi h-by. Jg. Ve všecky hambalky tepe, v h-by střílí a pod každé sedlo trefí (o chytrém proku- ratorovi). Smrž. Leckams v h-by mysliti (bez smyslu býti). Reš. Vidíš, jakos mezi h-by trefil (věci na kloub přišel, na pravé místo přišel). Na Slov. Milovník h-bův. Klec na h-by. Šp. — H. = pyšný, ein Stolzer. Pýchou nadutí h-bové nad jiné se vypínají. Kor. — — H. = hlupák, ein Pinsel, Tölpel. Nejsi než h.; pravýs h. Us. Teď h-be zrno! (teď ti zrno až do huby dáme!). Č. Neumí ho- lubův lapati. Č. Vz Hloupý. — Ten má h-ba (fiňáry, za ušima). Us. — Holoubek, laskavě = srdce, zlatoušek. Můj holoubku! Jg. — Vz pták. — H. v nose, Butz. Vz Holoubě.

74067   Holub Svazek: 6 Strana: 0329
Holub, golab? columba, pr. gulbis, Jit. gulbe olor, ř. y-olv^ßo?. Mkl. aL. 64., Šrc. 53.-64., 70., 75., Kram. Slov., S. N., Mkl. Etym. 70. Holub skalní (divoký). Vz Frč. 351.-352., Schd. II. 460., Sbtk. Rostl. 78.-79. Jména holubů na Mor.: stříbrňák, sivák, lysák, peršáň, muryš, strakoš, čáp, štros (šupkovitý, vičkovitý), morák, indián, ry- bářka, stavják (letě shýbá křídla k sobě), otročák (letě dělá kotrlce), voláč, okál, nosál, špičák, vrkuč, višnák, múčňák (holub popelavý), kaproš (černý, bíle kropenatý), fábor, dominikán, turčák, kotlák, rósňák, saks, holandr, černopasý, bělopasý, sedlatý, bezfrký. Mtc. 1878. 33., Km. 1885. 104. (Brt.). H. polní vrká: Na panském rolu na- séli bobú a já ho zobú! Zob, zob, zob! Holub domácí: Pavla húlkú, Pavla húlkú! Val. Vck., Brt. Vz Opilý. Cf. Er. P. 24. H. hurgá, hrgotá, hrkutá (Sl. ps. 110.), hrká. Mor. Brt. Cf. Sš. P. 185., 226., 269., 449., 450., 606., 756. Co činiti, aby cizí holubi z holubníku neuletěli? Vz Mus. 1854. 542. Když h-bi v zimě hodně vrkají, bývá od- měk. Té. Kde h-bů mnoho, tam jich ještě více přiletuje. Bž. Toť h. na střeše (jen slib). Kká. Td. 94. Hra na holoubka, vz Sš. P. 728. — H. v nose. Z nosa svého pred inými vybírať holuby statečný a mravný člověk nikdy nelúbí. Glč. II. 342. — H. =. souhvězdí. Stě. Zem. 25. — H., mlýn u Vla- šimě a Kašp. Hor; sam. u Tábora. — H., os. jm. Tk. V. 241. — H. Emil, dr. a ce- stovatel, nar. 1847. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 168., Stě. Zem. 647. — H. Kar vynálezce za- dovek. Vz S. N. X. - H. J. 1841. Jg. H. 1. 2. vd. 563. O jiných H. vz Blk. Kfsk. 1316., Sdl. Hr. IV. 86. — H. , = těžká práce. Ten dostal h-a! Us. vojenský.

74068   Holub Svazek: 7 Strana: 1261
Holub. Cf. Brm. II. 2. 742.-743., 664. až 688. Jména h-bů vz Brt. D. 321. Také: brejláč, gamzlík, chocholáč, křídlák, mouč- ňák, pávice, slepičák. Mor. Rgl. Dělati h-ba = platili za někoho. V Praze. Rgl. H., Holubice v mor. národ. písních. Vz Brt. N. p. III. str. LXXXVI. Kdo chce šest párů h-bů při domě přichovať, ten musí ze chléva jednu krávu odprodat. Us. Brt. Hra na ho luby. Vz Brt. D. 177. — H. E. Cf. Bačk. Př. 181.

74069   Holub Svazek: 8 Strana: 0109
Holub. O pův. slova cť. Gb. H. ml. L 46. Cť. Řivnáč (3. dod.). Jména holubí ještě: červeňák, plavák, žluťák. Rous. II. za holu- bom. Slov. Nov. Př. 643. Je pýchou nadutý jako h. Na Žďársku a j. Nár. list, 1894. č. 149. odp. feuill. Lieta-li h. po izbe a len nemocný ho vidí, nemocný umře. Phľd. 1894. 713. Stří- leti h-by, dětská hra. Jeden lehne si naznak, vyzvedne nohy a jimi ostatní, kteří se na ně kladou, do výšky vyhazuje. Us. Tč. Ručkování či h-by tlouci. Vz NZ. III. 24.

74070   Holub Svazek: 8 Strana: 0546
Holub. Ještě: bagdad, hedvábník, montau- banec, panikář, poštovní, racek, slepičák, spor- tovní, španěl atd. Cť. Ott, XL 511.—512. — H. Emil, nar. 1847., cestovatel; H. ./os.,nar. 1870., čes. malíř. Cf. Ott. XI. 509., 510.

74071   Holub Svazek: 9 Strana: 0068
Holub. Trefil medzi h-by (ne do nich, tedy = chybil). Zát. Př. 23. b. Lezou-ii holubi na vichní šár, bude pršeti. Čes. 1. IX. 254. Co dělati, aby se h-bi v stavení drželi. Vz Ib. 263. Dyž h. vlítne na strom v domě, donese do domu štěstí. Seb. 225. O pořekadlech atd. vz Ib. 314. a. H. poštovský. Vz Har. II. 27.

74072   Holub Svazek: 9 Strana: 0438
Holub. Neumí h-bů lapať (o hloupém). Rybay.

74073   Holub Svazek: 10 Strana: 0088
Holub. Opatrujeme ho jako h-ba. Sbor. slov. VIL 131. Hlas divokého h-ba. Vz Vyhl. II. 265. — H. Bíti h-by = vyskočiti a no- hama ve vzduchu o sebe udeřiti. Lišen. Mtc. 1902. 441. - H. Hra na holuby. Slez. Vz Vyhl. II. 247. — H. Emil Dr., cestov. a spis. 1847. -21. /2. 1902. Vz Nár. list. 1902. č. 52. 2.

74074   Holub Svazek: 10 Strana: 0586
Holub. Mo holuby pod čapku (je rozumný). Slez. Vlasť. L 233.

74075   Holubacený Svazek: 8 Strana: 0109
Holubacený — holubí. H. trus. Mor. Mtc 1894. 336.

74076   Holubací Svazek: 6 Strana: 0329
Holubací, Tauben-. Slov. Ssk. Vz Holu- becí.

74077   Holubacina Svazek: 6 Strana: 0329
Holubacina, y, f., das Taubenfleisch. Slov. Ssk. Cf. Holubecina.

74078   Holubačinec Svazek: 6 Strana: 0329
Holubačinec, nce, m, der Taubenmist. Slov. Ssk.

74079   Holubárna, y, f Svazek: 1 Strana: 0456
Holubárna, y, f., holubáreň, rně, f.. (zastr. ), holubinec, Taubenhaus. Jel.

74080   Holubář Svazek: 1 Strana: 0456
Holubář, e, m., Taubenhändler. Ros.

74081   Holubář Svazek: 6 Strana: 0329
Holubář. Jak lákají holubáři holuby? Vz Mus. 1853. 482. — H. Goth., hněz, nar. 1803. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 563., S. N.

74082   Holubář Svazek: 7 Strana: 1261
Holubář, e, m. = ostříž a jestřáb. Šír. Pt.

74083   Holubář Svazek: 9 Strana: 0068
Holubář. Ptáčník ? h. — darebny hos- podář. Mus. ol. 1898 105. — II., pták. Vz Jestřáb, Krahujec, Ostříž.

74084   Holubařiti Svazek: 1 Strana: 0456
Holubařiti, il, ení, Taubenhandel führen. Ros. —

74085   Holubářka Svazek: 1 Strana: 0456
Holubářka, y, f., Taubenhändlerin. Jg.

74086   Holubářský Svazek: 1 Strana: 0456
Holubářský, Taubenhändler-. H. obchod. Ros. —

74087   Holubářství Svazek: 1 Strana: 0456
Holubářství, n. Taubenhandel; Tauben- liebhaberei. D.

74088   Holubářství Svazek: 6 Strana: 0329
Holubářství, n., vz KP. III. 296., S. N.

74089   Holubastý Svazek: 1 Strana: 0456
Holubastý = barvy holubí. Na Slov.

74090   Holubatý Svazek: 1 Strana: 0456
Holubatý, Tauben-. H.. vejce (holubí). Er. P. 63.

74091   Holubčík Svazek: 6 Strana: 0329
Holubčík, a, m., der Täuber. Dch.

74092   Holubec Svazek: 1 Strana: 0456
Holubec, bce, m., Bergblau. Presl.

74093   Holúbec Svazek: 6 Strana: 0329
Holúbec, vz Holub. — H., der Aufschlag mit den Füssen beim polnischen Mazurtanz. Slez. Tč

74094   Holúbec Svazek: 8 Strana: 0109
Holúbec = základní točení v tanci. Mor. NZ. 1893. 500. Cť. Tanec mor. (3. dod.).

74095   Holubec Svazek: 8 Strana: 0546
Holubec = modridlo, ultramarin, Smalte, f. Sterz. II. 942.

74096   Holubecí Svazek: 1 Strana: 0456
Holubecí = holubný. Na Slov. Jg.

74097   Holubecina Svazek: 1 Strana: 0456
Holubecina, y, f., holubí maso, Tauben- fleisch. Na Slov.

74098   Holubeč Svazek: 6 Strana: 0329
Holubeč, bče, m., Holubschen, ves u Ho- stouně. Blk. Kfsk. 130.

74099   Holubečka Svazek: 7 Strana: 1261
Holubečka, y, f. = polní bylina. Slov. Zátur.

74100   Holúbek Svazek: 6 Strana: 0329
Holúbek, bka, m. Můj h-bku! — H., bku, m. — tanec, der Polstertanz. U Uher. Brodu. Tč. — H., russula vesca, der Tau- benschwamm, Täubling. Mor. Tč. — H., bka, m., os. jm. D. ol. III. 493.

74101   Holuběna Svazek: 6 Strana: 0329
Holuběna, y, f. = kráva zcela sivá jako polské krávy. Kld. I. 16.

74102   Holubenec Svazek: 1 Strana: 0456
Holubenec, nce, m. = holoubě. Ms.

74103   Holuběnek Svazek: 6 Strana: 0329
Holuběnek, nka, m. == holoubek. Pk. Ps. 32.

74104   Holuběnka Svazek: 6 Strana: 0329
Holuběnka, y, f. = holubinka. Sl. ps. č. 66., Brt. Milovali sme sa jak dvě h-ky, vodívali sme sa spolu za ručenky. Sš. P. 238. — Cf. Sš. P. 279., 472., Sl. sp. 113. Hra na h-nku. Mor. Vz Km. 1887. 567.

74105   Holuběnka Svazek: 10 Strana: 0088
Holuběnka, y, f., tanec. Vz Brt. P. n. 837.

74106   Holubí Svazek: 1 Strana: 0456
Holubí, Tauben-. H. peří, vole, vejce, sprostnosť, přirození, trus (holubinec), kotce, komora, poklop, pavalka, hnízdo, budka, barva, sokol, Jg., zob (žrádlo), Šp., veš (šel). Holubí truňky dělá, protož se hned ožere. Mus. — V bot. H. nůžka, Taubenfuss; bylina (verbena), Taubenkraut; kroužek, Eisenkraut.

74107   Holubí Svazek: 6 Strana: 0329
Holubí komora, Ler., lom u Mirošova, Zpr. arch. VIII. 93., pošta. Vz S. N. — H. Zhoř, ves u Vel. Meziříčí.

74108   Holubí Svazek: 8 Strana: 0109
Holubí víčko = vikev (drobnější drvili). Brušp. Hledíková.

74109   Holubí Svazek: 9 Strana: 0068
Holubí hlas, Zát. Př. 283. a., jablko. Wlt.

74110   Holubica Svazek: 10 Strana: 0088
Holubica, e, f. H. sivá, neurobí škody, sadne si na jarčok, napije se vody. Mtc. XXXI. 25.

74111   Holubice Svazek: 1 Strana: 0456
Holubice, e, f., holubička, holubinka, y, f., die Täubin. V. Holub točí se okolo holu- bice. Jel. Jako ovčička a holubička. Lom. — Má h-ci. Vz Opilec. Lb. Má holubičko = můj zlatoušku! Mein Täubchen. — H., houba. Vz Holubinka.

74112   Holubice Svazek: 6 Strana: 0329
Holubice, mlýn u Sedlčan; Holubitz, vsi u Kralup a u Posořic, Blk. Kfsk. 124., Sdl. Hr. II. 213, Tk. I. 74., 154., 375., III. 52., 366., IV. 172., V. 241., Tf. Odp. 267.; Taubenfurth, ves u Plumlova; les u Tron- belic. — H., souhvězdí. Vz S. N.

74113   Holubice Svazek: 7 Strana: 1261
Holubice. Cf. Holub (2. dod), Mách. 18. — H. = čepec chodských žen. Rnd. 166.

74114   Holubice Svazek: 8 Strana: 0110
Holubice = čepec, Vz Holubička. Holu- bička (i dod.). — II. = houba. Vz Holúbek (3. dod.).

74115   Holubice Svazek: 9 Strana: 0068
Holubice. Buďte sprostní jako h. Fisch. Hosp. 212. H-ci připojiti hada (sprostnosti opatrnosť). Fisch. Hosp. 212.

74116   Holubičí Svazek: 1 Strana: 0457
Holubičí, Täubin-, von der Täubin. Jg. H. peří. Duch sv. v tváři (v podobě) h. Ctib. — H. = tichý, jako holubice. H. nevěsta, národ (slovanský). Kom.

74117   Holubičí Svazek: 6 Strana: 0329
Holubičí sten, Kká. K sl. j. 155., povaha. Us. Pdl. Národem nás zovou h-čím. Koll. I. 183.

74118   Holubička Svazek: 1 Strana: 0457
Holubička, y, f., vz Holubice.

74119   Holubička Svazek: 6 Strana: 0329
Holubička, y, í. Cf. Sš. P. 395., 414., Koll. I. 403., Sl. ps. 330. — H. = mašle na čepcích za starodávna čepec s holu- bičkou, Kšá., s holubinkou.

74120   Holubička Svazek: 8 Strana: 0546
Holubička, y, f., čes. tanec. Čes. 1. VI. 235.

74121   HoluBička Svazek: 9 Strana: 0068
HoluBička, y, f. = tanec. Vz Čes. 1. VI. 368.

74122   Holubička Svazek: 10 Strana: 0088
Holubička, y, f. = bílý čepec. Jrsk. ???. 229.

74123   Holubičkovati sa Svazek: 6 Strana: 0329
Holubičkovati sa, sich liebkosen. Koll. III. 342.

74124   Holubičný Svazek: 9 Strana: 0068
Holubičný, columbae. H. peří. Ž. pod. LXVII. 14.

74125   Holubin Svazek: 1 Strana: 0457
Holubin, a, o, holubí. Zasténá pláčem ho- lubiným. Rkk. O tvaru tom vz Fr. Prusíka rozpravu v Sitzungsber. víd. akademie svaz. 83. str. 12., pak Pokrok 1876. č, 200. str. 5.

74126   Holubin Svazek: 6 Strana: 0329
Holubin. Zasténá oprav v: zastena.

74127   Holubín Svazek: 6 Strana: 0329
Holubín, a, m., Hollewing, ves u Plané; háj. Arch. I. 351.

74128   Holubina Svazek: 6 Strana: 0329
Holubina, y, f., das Täubchen. Šm.

74129   Holubincový Svazek: 1 Strana: 0457
Holubincový, Taubenhaus-.

74130   Holubinec Svazek: 1 Strana: 0457
Holubinec, nce, m., holubník, Taubenhaus. V. — H., trus holubí, Taubendreck. Na Slov. a Mor.

74131   Holubinka Svazek: 1 Strana: 0457
Holubinka, y, f. = holubice. Puch. — H., houba, Täubling. H. modrá, červená, zelená (zelinka). Jg.

74132   Holubinka Svazek: 6 Strana: 0329
Holubinka, agaricus russula, der Honig- täubling, houba. Sl. les., Rstp. 1889. — H. obecná, exogyra columba, měkkýš. Vz Frč. 214., Frč. G. 27., 117. — H. = čepec. Vz Holubička, die Flügelhaube.

74133   Holubinka Svazek: 8 Strana: 0110
Holubinka = čepce 11-ky 1. liladké; 2. plnými stehy vyšívané na plátně jedno- duchém; 3. štěpem po obrysech vyšívané a podkládané na plátně dvojitém. NZ. IV. 145. nu.

74134   HoluBinka Svazek: 9 Strana: 0068
HoluBinka = čepec Vz Čes. 1. VIII. 230.

74135   Holubinka Svazek: 9 Strana: 0438
Holubinka = bílý čepec s bílým širokým faborem. Př. star. V. 9.

74136   Holubinky Svazek: 10 Strana: 0088
Holubinky (čepce) v čes. Horácku. Vz Čes. 1. XI. 23., 28. — H., russulae, rod hub. Vz Ott. XXII. 361.

74137   Holubinný Svazek: 6 Strana: 0329
Holubinný, Tauben-.

74138   Holubka Svazek: 1 Strana: 0457
Holubka, y, f., houba = holubinka. Aqu. —

74139   Holubka Svazek: 6 Strana: 0329
Holubka, y, f. = holubice. Slov. Sl. spv. III. 112., Sš. P. 251., Chlpk. Sp. 81.

74140   Holubka Svazek: 10 Strana: 0088
Holubka, y, f., les u Radošova. Čas mor. mus. III. 133.

74141   Holúbkovati Svazek: 6 Strana: 0329
Holúbkovati se = holubičkovati se. Koll. III. 342.

74142   Holúbky Svazek: 10 Strana: 0586
Holúbky, rostl. Vz Oměj zde.

74143   Holubkyně Svazek: 1 Strana: 0457
Holubkyně, e, f. = holubice. Berg.

74144   Holubní Svazek: 1 Strana: 0457
Holubní, Tauben-. H. budník = holubník.

74145   Holubnica Svazek: 10 Strana: 0088
Holubnica, e, f., les u Bzence na Mor. Čes. 1. XIII. 176.

74146   Holubnice Svazek: 1 Strana: 0457
Holubnice, e, f. = holubník.

74147   Holubník Svazek: 1 Strana: 0457
Holubník, u či a, m., holubinec, holubnice, der Taubenschlag, das Taubenhaus, der Tau- benkorb. D. — H., a, n., jestřábek, der Tau- benfalk.

74148   Holubník Svazek: 6 Strana: 0329
Holubník. Vz Kram. Slov. 134. Kráva má h. = má u ohonu vyčnívající kosti. U Chrud. Hk. — H. římský. Vz Vlšk. 107.

74149   Holubník Svazek: 7 Strana: 1261
Holubník, a, m., vrch u Neuwiese. Rvu. 524.

74150   Holubník Svazek: 10 Strana: 0586
Holubník báňový, věžový. Jeho zařízení. Vz KP. IX. 408., XI. 383. — H. = pod- krovní světnička. Zvon IV. 428.

74151   Holubný Svazek: 1 Strana: 0457
Holubný = holubí. Na Slov.

74152   Holubohojný. H Svazek: 10 Strana: 0586
Holubohojný. H. Thisba. Škod. II. 38.

74153   Holub'onka Svazek: 9 Strana: 0068
Holub'onka, y, í, druh hub. Lor. 72

74154   Holuboplodný Svazek: 10 Strana: 0586
Holuboplodný. Škod. II. 2 40.

74155   Holubošílenství Svazek: 6 Strana: 0329
Holubošílenství, n. = přílišná záliba v holubech. Koll. IV. 112.

74156   Holubov Svazek: 8 Strana: 0110
Holubov, n, m. = potok na Slov. ľhľd. 1804. 201.

74157   Holubov, a Svazek: 6 Strana: 0329
Holubov, a, m., mlýn u Zbraslavě; Hol- lubau, ves u Krumlova. Sdl. Hr. III. 303.

74158   Holubovatý Svazek: 1 Strana: 0457
Holubovatý, -ovitý, taubenähnlich; tau- benfärbig. D.

74159   Holubovitý Svazek: 8 Strana: 0546
Holubovitý. H-tí (ptáci), columbinae. Ott. XL 513. b.

74160   Holuby Svazek: 8 Strana: 0110
Holuby J. L., slov. spis. Vz Světz. 1895. 453.. 455.

74161   Holuby Svazek: 8 Strana: 0546
Holuby Jos. Lad., botan. a folklorista slov., farář. Vz Ott. XL 514.

74162   Holuby Svazek: 9 Strana: 0068
Holuby Jos., pěstitel přírodních věd na Slov. Vz Vlč. Lit. slov. 1. 262., 238.

74163   Holučičký Svazek: 6 Strana: 0330
Holučičký = zcela holý. Slov. Čkžk. I. 18.

74164   Holučko Svazek: 6 Strana: 0330
Holučko = holo. Hruška do h-čka obrú- bána. Brt. v Km. 1886. 628.

74165   Holúčký Svazek: 7 Strana: 1261
Holúčký = holý, bezlistý. H. keř. Prss.

74166   Holúeh Svazek: 8 Strana: 0110
Holúeh, n, m., obec v Tekove. Phľd. 1892. 250.

74167   Holuhencí Svazek: 9 Strana: 0068
Holuhencí maso. Jisk. Mar. 49.

74168   Holumek Svazek: 7 Strana: 1261
Holumek, mka, m. = hlídač dříví. Laš. Šb. D. 59.

74169   Holumna Svazek: 10 Strana: 0088
Holumna z holohumna. Vz Gb. Slov.

74170   Holus Svazek: 6 Strana: 0330
Holus, a, m. = holub. Slov. Ssk. — Holus, holus! Tak se volá na holuby. U Kr. Hrad. Kšť. Mor., Slov. Ssk., Šd.

74171   Holuš Svazek: 6 Strana: 0330
Holuš, e, m. = holus. Na Plaště. BPk.

74172   Holušice Svazek: 6 Strana: 0330
Holušice, dle Budějovice, Holuschitz, vsi u Blatné a u Zalužan. Blk. Kfsk. 61., 222., Sdl. Hr. IV. 199.

74173   Holuška Svazek: 6 Strana: 0330
Holuška, y, f., mlýn u Horažďovic.

74174   Holůtka Svazek: 6 Strana: 0330
Holůtka, y, f. = holota. Osv. I. 86.

74175   Holúz Svazek: 6 Strana: 0330
Holúz, holůz! Vz Holus. Mor. Brt.

74176   Holvěť Svazek: 6 Strana: 0330
Holvěť = kolovat. Koll. III. 239.

74177   Holvik Svazek: 6 Strana: 0330
Holvik = halbwegs. Na Policku. Hrš.

74178   Holvorc Svazek: 9 Strana: 0438
Holvorc, e, m., z Hohlwurz, podražec. Mus. fil. 1901. 203.

74179   Holý Svazek: 1 Strana: 0457
Holý, holičký; hol, a, o; adv. holo, hole. Holý, holi., strněm. chalo, nyní kahl, lat. calvus m. galvus. Schl. — H. = bez vlasův, oblezlý, hladký, kahl. H. pes, pták, hlava, místo (holizna), D., brada, díl těla, D., ptáčata (bez peří), V., ryba (bez šupin, ku př. úhoř). L. H. zvěř (bez parohů, das Kahlwild). Šp. S holou hlavou někam jíti. Us. Holému snadno se hlava oholí. (Snadno práci vykonáš, kde žádné není). Lb., Jg. Nesnadno se s holým rváti. Jakoby holého smyl (o spěšné práci; někdy také o špatné, lenivé práci. Č. ). Ros. Na holou se posadil. Us. O milý holý, což velmi bolí, když koho okolo hlavy trdlem holí (= bíti. Vz Trest. Č. Udělá to dříve, než se holá Káča uplete, ana ještě nesedí (slyšel jsem v Renčově u Rakovníka od oráče). Holý jako myš, jako bič, jako prst. Č. Vz Chudoba. — H., co samo je, kde nic přičiněno, čirý, pouhý, kahl, bloss, leer, ohne Zusatz. H. slova, sůl, hřích, namítání, D., jed, plat, nezdraví, papír (nepopsaný). Jg. To maso je holá kosť. Us. Holá kůže a kosti. Jest holá pravda. D. Holými slovy (bez pří- kladův). Karyon. Na holých slovech božích dosti má. Kom. Holýma rukama (samýma). V. Co svede s holýma rukama (s prázdnýma) ? Ros. S holou se rukou neukázal (vždy něco přinesl). L. II. jméno, voda, nesmysl; to jest holá lež; holou pravdu mluviti. Nt. Není to holou věcí paměti, lépe: není to toliko věcí p. Km. Holýma rukama se bránil (bez zbraně). L. Holou hubou o něco přijíti. Us. Přílišná štědrota, holá žebrota. Us. Líná ruka, holé neštěstí. Jg. Byl bit na holou (zachuli). Us. Nebylo možno holým okem viděti (bez skla). Hlas. Vše pouhé, holé, ryzí zlato. D. Kaplice vytesaná z holé skály. Pref. Na holé zemi ležeti (bez stlaní). Us. Ten nedá bez holého. Jg. Holá věta, vz Věta. Na holých vozích jeli do lesa pro dřeva na stavbu (bez košin a bez řebřin). Na Mor. Mřk. —Holé kolo n. holé, ého, n. (subst. ), Schwungrad. Na Mor. Kinský. — Plat holý (ewiger Zins) slove ten, který kdo na lidech a na dědinách má bez držení lidí těch, na kterých ten plat jest a beze všeho panství, tak že pro nedání téhož platu nemóž na lidi sáhati jako pán jich, aby je k tomu mocí připravil, než toliko právem zemským, vezma komorníka má k dobytkom a k dědinám, ne k lidem hleděti. A z té příčiny slove h. plat, že jest bez panství a lidí bez skutečného držení. Vš. 204., 205. (Gl. 65. ). Má na statku N. holého věčného platu 600 kop grošův. Vš. — H. = nezakrytý, bloss. Pod holým nebem. Mus. Holým mečem (dobytým). Mus. H. díra (na patě). Na Mor. — H. = nahý, ubohý, bloss, arm, nackt, kahl. Jg. Holý jsem jako turecký svatý. Č. Jsem zdráv, ale co holý to holý. Jg. Holý nahého neokryje. Č. Mám se jako h. v trní. Jg. Vz Chudoba. Holo ako na dlani. Mt. S.

74180   Holy Svazek: 6 Strana: 0330
Holy, dle Dolany, Holl, ves u Středo- kluk. Tk. I. 156., IV. 171.

74181   Holý Svazek: 6 Strana: 0330
Holý = oblezlý atd. Cf. Mkl. Etym. 75. H. pták (netopýr). Na jihových. Mor. Brt. H. jako krysa. Dch. H. hlava jako koleno, Brt. H. vojín (neozbrojený). Dch. Raději bych v holé kůži zůstal, než . . . Dbv. Měl h. krk, h. hlavu (nepokrytou); h. vrchy, skály (ne: nahé). Brt. D. 205. Až ta holá přijde (smrť). Sd. H. paseka, der Kahlschlag. Sl. les. Přijdu k vám, než se holá splete (hned). Na Hané Vck. Závidí lysý holému. Bž. — H. = pouhý etc. H. mléko (sebrané). Rjšk. H. řízky (bez obalu). Dch. Sotva h. život zachránil. Dch. Jeďa do Ameriky měl peníze, přijďa tam byl h. Brt. D. 215. Živí se na holé ruky. Ib. Byl holá (samá) lata. Ib. H. prosa, Pdl., bláznovství. Sbn. Měla by starečka holým bláznem. Er. P. Bylo s podivením, že jsme tak bez holého (bez půtky) odjeli. Korka. H. lež, ruce. Št. Kn. š. 9., 148. — H. plat. Pun, II. 392. Ktož by kúpil jen tak h. plat. Št. Kn. š. 154. — H. = ubohý, chudý. Holému rozbroj ne-
strašen. Č. M. 172. — H. Vrch u Čen-
kova, u Drozdova v Berounsku, Krč., nad
Brumoyem na Mor. Kon. — H. Chlum, Kahl-
berg. Čechy I. 116. — H., os. jm. 1528. — H. mlýn, Höllenmühle, u Jihlavy; IL Vrch, Sam. u Mělníka; liadostín, samota u Hum- polce. — H., os. jm. Tk. VI. 348., Tk. Žk. 6., Blk. Kfsk. 1316.

74182   Holý Svazek: 7 Strana: 1261
Holý. Dávil se znamenitě holou krví. Wtr. exc. — Hraje, dokud není h. (zcela obehrán). Us. Kšť. Cf. Nahý. H. chalupa (= bez polí). Ptn. 40. H. šátek (jedno- barevný). Mor. NZ. II. 165.

74183   Holý Svazek: 8 Strana: 0110
Holý = poulií/. Poněvadž samými toliko h-mi slovy odpírá, Arch. XIII. 185. — H. Pro- kop (Veliký). Vz Vlč. Lit. 145.

74184   Holý Svazek: 9 Strana: 0068
Holý. Obracaj sa, ako h. v tŕní. Mus slov. I. 10. O pořekadlech atd \z Zát. Př. 156. b. (o nedostatku). — Hulá Bába, hora u Brezna Němc. III. 260.

74185   Holý Svazek: 9 Strana: 0438
Holý. Hol na dlani, kde nic není (nic nemá). Rybay.

74186   Holý Svazek: 10 Strana: 0088
Holý. Hraje, dokud není holý (zcela obe- hrán). Kšť. Lid. 9. Koruny stromů byly holé, jako lebky v kostnici. Tbz. V. 6. 212. H. vrch, v mor. Karpatech Vck. Vset. 13. — H. Jos., spis. Sr. Zvon III 614.

74187   Holý Svazek: 10 Strana: 0586
Holý. Holému snadno hlavu oholíš. Mus. slov. VII. 43.

74188   Holyň Svazek: 6 Strana: 0330
Holyň, ves v Pražsku. Tk. I. 78., Blk. Kfsk. 267.

74189   Holýš Svazek: 10 Strana: 0586
Holýš, e, m. = holátko ptáče. Brt. Sl. 101.

74190   Holzer Svazek: 10 Strana: 0586
Holzer Rob., malíř.

74191   Holzmühl Svazek: 1 Strana: 0457
Holzmühl. Dřevěné mlýny u Jihlavy.

74192   Holzpek Svazek: 6 Strana: 0330
Holzpek Ign., kněz. 1744. Jg. H. 1. 2. vd. 563., Jir. Ruk. I. 251.

74193   Hołobrúšky Svazek: 10 Strana: 0586
Hołobrúšky = s holým břichem. Brt. Sl. 100.

74194   Homaeopatiti Svazek: 7 Strana: 1261
Homaeopatiti = homaeopaticky léčiti. Č. Kn. š. 314. 526

74195   Homalogralický Svazek: 6 Strana: 0330
Homalogralický = rovnopisný. Stč. Zem. 451.

74196   Homar Svazek: 6 Strana: 0330
Homar, a, m. = rak mořský, homarus vulgaris. Frč. 106., Brm. IV. 2. 28.

74197   Hómat Svazek: 10 Strana: 0586
Hómat, houmat = jísti. H. plnó hobó. Brt. Sl. 101.

74198   Homatný Svazek: 1 Strana: 0457
Homatný (zastr. ), hmotný, tělesný, körper- lich, materiell. Jád. Na Mor. hamatný. Mrk.

74199   Homatropin Svazek: 8 Strana: 0110
Homatropin, u, m. H-nem zornici zvětšiti. Schb. Nád. 51.

74200   Homba Svazek: 8 Strana: 0110
Homba m. honba, n v ni. Gb. H. ml. I. 373.

74201   Hombať Svazek: 10 Strana: 0586
Hombať = kolébati. Spiš. Sb. sl. IX. 49.

74202   Hombok Svazek: 1 Strana: 0457
Hombok, Hlubočky, Hluboká u Olomouce.

74203   Homek Svazek: 6 Strana: 0330
Homek, mku., m., der Flugsand.

74204   Homeomorfism Svazek: 6 Strana: 0330
Homeomorfism, u, m. Šfk. 719.

74205   Homer Svazek: 6 Strana: 0330
Homer. Někdy i tatík H. pospává. Tyl. Cf. Mus. 1843. 92., List. filol. V. 312., X. 465. O starších překladech básní Homero- vých, vz Listy filol. 1881. 242.

74206   Homer Svazek: 7 Strana: 1262
Homer, conus, plž Vz Mus 1843. 92., Ott. V. 607.

74207   Homer-os Svazek: 1 Strana: 0457
Homer-os, a, m., slavný básník řecký. Vz více v S. N. III. str. 852. — 856.

74208   Homerský Svazek: 1 Strana: 0457
Homerský smích = veliký, jak jej Homer popisuje.

74209   Homet Svazek: 10 Strana: 0088
Homet sa = umyti se. Lišeň. Mtc. 1902. 440.

74210   Homilář Svazek: 6 Strana: 0330
Homilář kláštera opatovského. Vz Jir. Ruk. I. 251., Mus. 1880. 109. a násl. R. rožmberský. Jir. Ruk. I. 252.

74211   Homilář Svazek: 9 Strana: 0068
Homilář opatovický. Vz Flš. Pís. 15.

74212   Homilář Svazek: 10 Strana: 0088
Homilář v VI. 330. oprav v: homiliář.

74213   Homile Svazek: 8 Strana: 0110
Homile, vz násl. Homole,

74214   Homileta Svazek: 1 Strana: 0457
Homileta, y, m., dle, Despota'. Vykladač textu sv. písma, Homilet, Schriftausleger.

74215   Homiletický Svazek: 1 Strana: 0457
Homiletický, z řec., vykladací, homile- tisch. H. umění. Kram.

74216   Homiletika Svazek: 6 Strana: 0330
Homiletika, y, f. = umění kazatelské, die Homiletik. S. N., Nz.

74217   Homíliář Svazek: 10 Strana: 0088
Homíliář, e, m. = sbírka homilií, kázáni.

74218   Homiliář Svazek: 10 Strana: 0586
Homiliář, e, m. = kniha obsahující homilie. Nejed. 349.

74219   Homilie Svazek: 1 Strana: 0457
Homilie, e, f., vyložení textu písma sv. Eine Homilie. Jg.

74220   Homily Svazek: 6 Strana: 0330
Homily, míst. jm. v Hradecku. Blk. Kfsk. 218., 413.

74221   Homítati Svazek: 1 Strana: 0457
Homítati, hin und her werfen. Us. Srv. Chomítati se, Nachomítnouti se.

74222   Homkati Svazek: 10 Strana: 0586
Homkati = houpati. Brt. Sl. 101.

74223   Homkovice Svazek: 6 Strana: 0330
Homkovice, e, f., elymus, das Flugsand- gras. Šm.

74224   Homla Svazek: 8 Strana: 0110
Homla, y, f., vz násl. Homole.

74225   Homla, y, homle, e Svazek: 6 Strana: 0330
Homla, y, homle, e, f., die Kaue, das Häuschen über dem Schachte, das Gruben- haus. Šm.

74226   Homniletika Svazek: 8 Strana: 0546
Homniletika = věda obsahující pravidla, dle nichž veřejné vyučování dospělých v ná- boženství se díti má. Vz Ott. XI. 525.

74227   Homny Svazek: 9 Strana: 0068
Homny = humny. 1810. Las. Mus. fil. 1897. 207

74228   Homocentrický Svazek: 6 Strana: 0330
Homocentrický = concentrický, sou- střední. S. N. X. 245.

74229   Homocerkalní Svazek: 6 Strana: 0330
Homocerkalní. Ryby s ploutví souměr- nou či h. Stč. Zem. 703.

74230   Homočistý Svazek: 6 Strana: 0330
Homočistý = homokový, prašný, pískový. H. kraj. Slov. N. Hlsk. XIV. 253.

74231   Homočný Svazek: 6 Strana: 0330
Homočný, v homoku rostoucí. Rst. 515.

74232   Homoeomerická Svazek: 6 Strana: 0330
Homoeomerická stélka. Vz Rosc. 67.

74233   Homoeopathie Svazek: 1 Strana: 0457
Homoeopathie, e, f., z řec, ö/iowc podobný a ľiá&oc; trpení, léčení podobných nemocí podobnými prostředky i. e. takovými, které by na zdravém člověku podobnou nemoc způsobiti mohly. Dávky léčiv homoeopatic- kých jsou velmi skrovny. Opak jest allo- pathie. Vz více v S. N. III. str. 859. — Homoeopath, a, m. — Homoeopathické léčení. Rk. —

74234   Homoeopathie Svazek: 6 Strana: 0330
Homoeopathie = léčení podobného po- dobným. Vz Slov. zdrav., Čs. lk. IV. 200., V. 176., 183., VII. 125., IX. 88., S. N.

74235   Homofag Svazek: 1 Strana: 0457
Homofag, a, m., z řec, jedlík syrového masa. Homophag. Rk.

74236   Homofluorescein Svazek: 8 Strana: 0546
Homofluorescein, u, m., v lučbě. Vz Ott. XL 530.

74237   Homofokalní. H Svazek: 6 Strana: 0330
Homofokalní. H. či konfokalní kuželo- sečky, mají-li společná ohniska. Vnč. 31., S. N. X. 245. H. plochy druhého stupně = plochy, které mají společné tak zvané ex- centrické nebo fokolní křivky. S. N. X. 245.

74238   Homofonie Svazek: 1 Strana: 0457
Homofonie, e, f., z řec, souhlas. Rk. Homophonie, Gleichlaut.

74239   Homofonie Svazek: 6 Strana: 0330
Homofonie, e, f. = způsob skládání, když jednomu hlasu hlavní melodie, ostatním pak jednoduchý, podřízený průvod se přidělí. Mlt.

74240   Homogenický Svazek: 1 Strana: 0457
Homogenický, z řec, stejnorodý, rovné přirozenosti, Rk., gleichartig. V mathem. = stejnoměrný. Stejnoměrný výraz. Stč. Ve fy- sice = stejnorodý. S. hmota. Stč.

74241   Homogenní Svazek: 6 Strana: 0330
Homogenní = homogenický. H. funkce, rovnice Stč. Dif. 5., Zh. 29.

74242   Homografie, e, f Svazek: 6 Strana: 0330
Homografie, e, f. = zvláštní způsob sou- vislosti dvou útvarů geometrických. S. N. X. 245.

74243   Homok Svazek: 1 Strana: 0457
Homok, u, m., létavý, drobný písek, Flug- sand. Na Slov. Koubl.

74244   Homok Svazek: 6 Strana: 0330
Homok. Nz., Němc. IV. 347., Hdk. C. 332., 378., Hdž. Čít. XlI, Btt. Sp. 66. Slav- sfcý národ ráje tvoří v h-ku. Koll. I. 155. (St. 224.).

74245   Homokatý Svazek: 6 Strana: 0330
Homokatý = homok mající. Rst. 415.

74246   Homokovina Svazek: 6 Strana: 0330
Homokovina, y, f. = létavá píšcina, die Flugsandseholle. SI. les.

74247   Homokový Svazek: 6 Strana: 0330
Homokový, vz Homočistý.

74248   Homol Svazek: 1 Strana: 0457
Homol, a, m. Ty nemáš žádného homola (jsi nevtipný, hloupý). Us. v Krkonoš., Jg. Hast keinen Fischthran. Rk.

74249   Homola Svazek: 6 Strana: 0330
Homola, y, f. = večeře po dodrhání peří n. po dožínce. Val. Vck.

74250   Homola Svazek: 8 Strana: 0546
Homola. Děti chodí o křtinách na h-lu (na čumendu). Slez. Čes. 1. VI. 40.

74251   Homola Svazek: 9 Strana: 0068
Homola, y, f., místní jm. ?ck. Hol. 113.

74252   Homolan Svazek: 1 Strana: 0457
Homolan, a, m., conus, plž. Krok. Kegel- Schnecke, Tute. Rk.

74253   Homolanka Svazek: 1 Strana: 0457
Homolanka, y, f., conia, vinýš. Krok.

74254   Homolář Svazek: 10 Strana: 0088
Homolář, e, m. = kdo homole dělá nebo prodává. Vz Gb. Slov.

74255   Homolatka Svazek: 1 Strana: 0457
Homolatka, y, f., lesteva, hmyz. Krok.

74256   Homolatosť Svazek: 1 Strana: 0457
Homolatosť, homolovatosť, -vitosť, i, f., Kegelförmigkeit. Ros.

74257   Homolatý Svazek: 1 Strana: 0457
Homolatý, homolitý, homolný, homolo- vatý, homolovitý, kegelförmig. H. vrch, Ros., milíř, věnec. Jg.

74258   Homole Svazek: 1 Strana: 0458
Homole, e, homolka, homolečka, homo- lička, homolinka, y, f., ein Kegel. Homole cukru (Hut; ne: klobouk), másla (hrouda, der Weck); suchých fíků (hruda, Klumpen), Jg., sýra, Plk., vrcha (vz Vrch). Vrch špi- čatý jako homole. Pref. Nic jsem Vám ne- ukrad, jen jedinkou homolinku. Č. Vz Ho- molka. — H., mě. Hummel n. Landfried v Kladsku. Jg. — H. = kužel, Spinnrocken sammt dem Wickelwerk. Plk.

74259   Homole Svazek: 6 Strana: 0330
Homole jehlancovitá, kuželovitá. Jd. Geom. II. 31. H. čedičová. Krč. 966. — H. == hrob pohanský, tvar h. mající, mohyla. Hrš. — H., Hummel, vrch u Kladska; plo- ský kopec u Neumětel, Krč., pastviště u Ro- venska a j. na Mor., Pk., les u Víckovic. Pk. — H., sam. u Nov. Města nad Met.; ves u Dobříše; Homile, ves u Neohanic; Homol, ves u Kostelce nad Orl. Sdl. Hr. II. 276., III. 303., V. 261. Cf. S. N. — H., os. jm. Tk. V. 91, 92.

74260   Homole Svazek: 8 Strana: 0110
Homole, e, homola, homolka, dial. homla a homile = mohyla; samostatný kopec, kope- ček n. nakupená hromada, Vz NZ. III. 161. — H. == svatební bábovka, v níž zapíchnut jest veliký trn, okrášlený jablky, švestkami, cukro- vím atd. U Plzně. Škar. 25.

74261   Homolec Svazek: 1 Strana: 0458
Homolec, lce, m., Giftkraut. Jg.

74262   Homolec Svazek: 7 Strana: 1262
Homolec, lce, m. = druh klobouku. Slov. NZ. I. 479. Cf. Hromovec.

74263   Homolečka Svazek: 1 Strana: 0458
Homolečka, -lička, y, f., vz Homole. — Homolečky, čípky, Zäpflein. H. do zadku. Jád. H. z mýdla, soli a žloutku (do pošvy), Mutterzapfen. Jád. — Jg.

74264   Homolek Svazek: 7 Strana: 1262
Homolek, lka, m. = holomek (eufem.). Us.

74265   Homolice Svazek: 6 Strana: 0330
Homolice,conoidea,měkkýši břichonožci. H. sífkovaná, conus textilis; mramorová, c. marmoratus; středomorská, c. mediterraneus. Vz Frč. 239.—240., Schd. II. 536.

74266   Homolice Svazek: 7 Strana: 1262
Homolice. Cf. Brm. IV. 2. 282.

74267   Homolička Svazek: 6 Strana: 0330
Homolička, y, ř. = jablko. Mor. Brt.

74268   Homolika Svazek: 6 Strana: 0330
Homolika, y, f. H. jedlá (lanýž j.), tuber cibarium, die schwarze Trüffel; bělavá (la- nýž b), tuber albidum, weisse T. Sl. les., Rstp. 1957., Kk. 76., Šv. 148., Schd. II. 257.

74269   Homolina Svazek: 8 Strana: 0546
Homolina, y, f. Am. Orb. 86.

74270   Homolinec Svazek: 1 Strana: 0458
Homolinec, nce, m., capulus, plž. Krok.

74271   Homolinec Svazek: 6 Strana: 0330
Homolinec. Frč. 244., Brm. IV. 2. 263.

74272   Homolinka Svazek: 6 Strana: 0330
Homolinka, y, f. — malá homole.

74273   Homolitka Svazek: 1 Strana: 0458
Homolitka, y, f., Spitzpocke, Ja.; Trüffel (houba). Rk.

74274   Homolitý Svazek: 1 Strana: 0458
Homolitý, vz Homolatý.

74275   Homolitý Svazek: 1 Strana: 0458
Homolitý, vz Homolatý.

74276   Homolitý Svazek: 6 Strana: 0330
Homolitý. H. horstvo, Sté. Zem. 794., mušle. Frč.

74277   Homolka Svazek: 1 Strana: 0458
Homolka, y, f., malá homole. — H. z tva- rohu, Quarkkäse, na Mor. tvarožek. Za ho- molku něco koupiti (za facku). Vz Laciné. Č. Jak by ho h-kou postřelil. Vz Leknutí. Č. Tím ho uctil jako krále h-kou. Vz Ne- milý, Č. H. s kmínem. Er. P. 5.

74278   Homolka Svazek: 6 Strana: 0330
Homolka. Vz Mkl. Etym. 71. Lépe za živa jedna h. než po smrti dvě. Us. Vk. — H., Homoch, sam. u Zbirova. -- H-, os. jm. Blk. Kfsk. 1257.

74279   Homolka Svazek: 7 Strana: 1262
Homolka, y, f. = náhrobek. Šf. Strž. I. 560.

74280   Homolka Svazek: 8 Strana: 0546
Homolka Jos., nar. 1840., kartograf. Vz Ott. XL 531.

74281   Homolka Svazek: 9 Strana: 0068
Homolka, y, f. = vysoký širák (klobouk). Phľd. 1898. 116., Sbor. slov. II. 128.

74282   Homolka Svazek: 10 Strana: 0088
Homolka, y, f., vrch u Náchoda. Jrsk. XXII. 217.

74283   Homolkovský Svazek: 6 Strana: 0331
Homolkovský mlýn u Dobříše.

74284   Homologický Svazek: 1 Strana: 0458
Homologický, z řec., souhlasný, stejno- jmenný, stejně položený. Rk.

74285   Homologický Svazek: 6 Strana: 0331
Homologický = srovnalý, homologisch. H. řada. Nz., Schd. I. 378.

74286   Homologie Svazek: 6 Strana: 0331
Homologie, e, f., z řec. H. zeměpisná = podobnosť v obrysech a poloze částí souše. Stč. Zem. 743. H. v geom. Vz S. N. X. 245. — Cf. Šfk. Poč. 377.

74287   Homolonický Svazek: 6 Strana: 0330
Homolonický, z řec. = souhlasný, homo- phon. Hrad.

74288   Homolov, a, m Svazek: 6 Strana: 0331
Homolov, a, m., Homolau, dvůr u Vlravo- týna. Blk. Kfsk. 1201.

74289   Homolovatý Svazek: 1 Strana: 0458
Homolovatý, -ovitý, kegelförmig. H. kola, konische Räder. Techn.

74290   Homolovičkový Svazek: 9 Strana: 0068
Homolovičkový. H. klobouk. Mus. ol. 1898. 105. Sr. přredcház.

74291   Homolový Svazek: 1 Strana: 0458
Homolový, cukr, Hutzucker. Rk.

74292   Homolový Svazek: 9 Strana: 0068
Homolový. II. klobouk. Jrsk. XIX. 229. Sr. Homolatý.

74293   Homolozub Svazek: 6 Strana: 0331
Homolozub, a, m. = homolozubec. Šm.

74294   Homolozubec Svazek: 6 Strana: 0331
Homolozubec, bce, m. H. olbřimský, mastodon giganteum. Frč. 376.

74295   Homoly Svazek: 1 Strana: 0458
Homoly, pl., m., dle Dolany, Hummeln, ves v Buděj. Mus.

74296   Homolý Svazek: 1 Strana: 0458
Homolý, vz Komolý.

74297   Homon Svazek: 1 Strana: 0458
Homon, u, m., ozdoba ženské hlavy ve způsobě kužele, Kopfputz. Gl. — 2. = Množ- ství, hromada čeho. Menge, Schwall. Ctib. — 3. Váda, Zank, Hader, Streit. Jg.

74298   Homon Svazek: 6 Strana: 0331
Homon, náleží kořenem k strč. homota, nyní hmota. Mz. v List. filol. VII. 215, Mkl. Etym. 71. Zavití hlavy její to bylo velikých fulťasův a homonu obálek. Ctib. Hád. 72. — H. = křik, hlomoz. Slov. Či nečuť v dialke homon kopyt jazdy? Paul. Bes. II. 216.

74299   Homon Svazek: 10 Strana: 0088
Homon. V VI. 331. homonu obálek oprav v: homonů (obálek).

74300   Homoniti Svazek: 6 Strana: 0331
Homoniti = křičeti, zníti. Slov. Nech zahomoní hurt jej zbrane. Paul. Bes. II. 216

74301   Homonník, a Svazek: 10 Strana: 0088
Homonník, a, m. = hamonil, hamonič. Nár. list. 1901. č. 5. /1.

74302   Homonym Svazek: 1 Strana: 0458
Homonym, u, m., ôfio'ivv/'O-- (ô/tái; öroiin), stejnojmenný. Vz Stejnojmenný. KB. 315. V h-mě jedno slovo dvojího jest významu. KB. 224.

74303   Homonyma Svazek: 6 Strana: 0331
Homonyma na Zlínsku. Vz Mtc. 1878. 59. Soujmenný, S. N.

74304   Homonymický Svazek: 1 Strana: 0458
Homonymický, z řec., stejnojmenný, gleichnamig. Rk.

74305   Homonymika Svazek: 7 Strana: 1262
Homonymika, y, f. = nauka o homo- nymech. Jedlička.

74306   Homoplaty Svazek: 10 Strana: 0088
Homoplaty, pl., m. = nadpaží. O ráně učiněné na h-tiech šípem. Rhas. E. III. 1.

74307   Homopleroty Svazek: 6 Strana: 0331
Homopleroty, pl., f. = soudmutiee. Stč. Zem. 765.

74308   Homor, u Svazek: 9 Strana: 0068
Homor, u, m. = humor. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 52.

74309   Homoseisty Svazek: 6 Strana: 0331
Homoseisty = stejnotřesnice. Stč. Zem. 792.

74310   Homost Svazek: 9 Strana: 0438
Homost, trať u Rychvaldu. Věst. op. 1895. 12.

74311   Homota Svazek: 1 Strana: 0458
Homota, zastar. = hmota.

74312   Homota Svazek: 6 Strana: 0331
Homota, vz Mkl. Etym. 72.

74313   Homotný Svazek: 1 Strana: 0458
Homotný, zastar. = hmotný.

74314   Hompálať Svazek: 6 Strana: 0331
Hompálať = houpati. Slov. Ppk. II. 67. H. nohama. Ntr. V. 171., 172., 169.

74315   Hompálati sa Svazek: 10 Strana: 0586
Hompálati sa = klátiti se. Hrubšie konce (plti) voľne sa hompálajú. Phľd. XXIII. 750.

74316   Hompara Svazek: 6 Strana: 0331
Hompara, y, f. = ohnipara. Slov. Rr. Sb.

74317   Hompara Svazek: 9 Strana: 0068
Hompara, vz Dzumpara.

74318   Hompati Svazek: 6 Strana: 0331
Hompati = houpati U Počat. Jdr. Na Mor. Tč.

74319   Hompora Svazek: 8 Strana: 0110
Hompora (seborrhoea) = chrasty na tváři nemlucíiat. Slov. Mtc. 1894. 104. Hojení jí. Ib.

74320   Homrati Svazek: 6 Strana: 0331
Homrati = mumlati, šemrati, Slov. Hdž. Šlb. 34., Erb. Sl. čít. 66. Celou cestou h. Dbš. Sl. pov. I. 103.

74321   Homulice Svazek: 1 Strana: 0458
Homulice, e, f., telephium, rostl.

74322   Homulice Svazek: 6 Strana: 0331
Homulice, die Telephie. H. střídavolisté, t. imperati. Vz Rstp. 651.

74323   Homulinec Svazek: 1 Strana: 0458
Homulinec, nce, m., andrachne, rostl. pryžcovitá. Rostl.

74324   Homulinec Svazek: 6 Strana: 0331
Homulinec, die Andrachne. Vz Rstp. 1355.

74325   Homůlka Svazek: 9 Strana: 0068
Homůlka, y, f., vrch u Kal v Hořicku. Hoř. 109. — H., humolka - homolka. V jiho- záp. Čech. Dšk. Vok. 47.

74326   Homulky Svazek: 6 Strana: 0331
Homulky = homolky, syrečky. Laš. Brt.

74327   Homůlky Svazek: 10 Strana: 0088
Homůlky = sléz. Slez. Vyhl. II. 221.

74328   Homut Svazek: 6 Strana: 0331
Homut, a, m., os. jm. Arch. I. 249.. Pal. Rdh. I. 120., Blk. Kfsk. 1317., Sdl. Hr. IV. 370.

74329   Hon Svazek: 1 Strana: 0458
Hon, u, m., honění, die Jagd. H. vztahuje se na zvěr, lov na ryby. Jg. Činiti hony. Jg. Na h. jíti, na h-ně býti. Nt. Vz Honba. — H. = běh, Lauf, das Rennen. Hnali se naň (po něm) honem prudkým. Troj. On před tím v honech utíká. V. Adv. honem, hony = skokem, spěšně, rychle, schnell, eilends. Honem běžeti, přiběhnouti. V. Hony skoky. Us. Honem přivoditi. D. Honem vstaňte, dě- lejte. Ros. Jdi, pojď lionem. Nic není honem; nedá se tak honem (udělati). Prov. Jg. Ne- mohl jsem to honem najíti. Jg. — H., hony (liona), cesta u polí, Treib-, Feldweg. Ne- žeň na poli, jdi na hony. Us. — H., délka 125 krokův, eine Strecke von 125 Schritten. Od Jeruzaléma vzdálí pět honův. V. Už jsem byl od ní troje hony. Er. P. 446. Asi patery hony. Br. Na Želivsku v Čechách 60 kro- kův délky na poli. Sř. Vz více v Gl. 66. —

74330   Hon Svazek: 6 Strana: 0331
Hon. Mnoho honu. Waidmannheil! Pozdra- vení myslivecké. Šp. — H. = běh, spěch. Měli jsme dnes do honu co dělať. Us. Vk. Světů vířivý h. Nrd. — H. = 125 kroků. Půh. II. 239. Už byl od ní na dva hony, ješče na něj volala. Sš. Jeli desatery hony. Pulk. 83. b. Ot JeRUsalema pět honóv měrných. BO. — Hony = jednotlivé pole od meze k mezi. Na troje hony ho slyšet'. Zlínsky. Brt - lionem = rychle, kompar. honemši: kerý honemši! Mor. Brt. D. Má na honem = na pilno, na spěch. U Jílov. Mý — Hony = pole u Dalečína. Pk. Hony — pole. Aby mu h. sel. NB. Tč. 12. — H. = jitro, tolik pole, kolik se dvouspřežením obdělá. Pk. Val. Brt. — H. = setrvačné n. přemítací kolo, setrvačník, meták, das Schwungrad. Šp., Hrm. 89. Točení hřídele děje se honem opatřeným klikou. KP. V. 180. Cf. Schd. I. 63. - H. zpáteční, ve stavit., zadní lose, das Rück- lager beim Faschinenbau. Nz. — H., os, jm. Blk. Kfsk. 967.

74331   Hon Svazek: 7 Strana: 1262
Hon. Jmění mu rostlo zrovna do honu. Šml.

74332   Hon Svazek: 8 Strana: 0110
Hon. O pův. slova cf. Gb. H. ml. Í. 82. Stadium, quod hony vocatur. Eml. Urb. 93.

74333   Hon Svazek: 10 Strana: 0586
Hon, u, m. Všední den je u nás hon = mnoho práce. Rais. Lop. 381.

74334   Hona Svazek: 1 Strana: 0458
Hona, ův, pl.. n., nebo: hony, pl., m. Vz Hon.

74335   Hona Svazek: 8 Strana: 0110
Hona, v, m., vz násl. Jan.

74336   Honáckati se Svazek: 6 Strana: 0331
Honáckati se = honiti se (o psech, vl- cích). Slov. Bern,

74337   Honácký Svazek: 1 Strana: 0458
Honácký, Viehtreiber-, Viehhändler-. H. hůl, obchod. Ros.

74338   Honáctví Svazek: 1 Strana: 0458
Honáctví, n., Viehhandel. Ros.

74339   Honačiti Svazek: 1 Strana: 0458
Honačiti, il, ení, Viehhandel treiben, Vieh- treiber sein. Jg.

74340   Honady Svazek: 10 Strana: 0088
Honady v. onady.

74341   Honák Svazek: 1 Strana: 0458
Honák, a, m., Viehhändler, Viehtreiber. Honáci n. pastevci dobytka, V. H. oslův (oslař), mezkův, sviní (sviňař). D.

74342   Honák Svazek: 6 Strana: 0331
Honák. H-ky = jenky, osykové kozáky, houby. Zlínsky. Brt.

74343   Hoňák Svazek: 6 Strana: 0331
Hoňák = pasák ovcí bačovi podřízený, který pomáhá valachovi ovce pásti, ovce od škody odvrací a při dojení jednu po druhé z honénice přihání. Val. Brt. Cf. Honělník. — H. = honicí pes. Mor. Knrz.

74344   Honák Svazek: 8 Strana: 0110
Honák = hoinicí pes. Brt. D. II. 248.

74345   Honák Svazek: 9 Strana: 0068
Honák, a, m. = kdo se honí za děvčaty Mus. ol. 1898. 105. Honce, trať. ??k. Hol. 126.

74346   Honal, a Svazek: 10 Strana: 0088
Honal, a, m. = Jan. Dšk. Km. 13.

74347   Hoňálek Svazek: 6 Strana: 0331
Hoňálek, lku, m., der Brandschiefer. Šm.

74348   Honanica Svazek: 10 Strana: 0586
Honanica, e, f. = ohrada, ve které se na salaši ovce dojí. Vz Čes. 1. XV. 172.

74349   Honař Svazek: 1 Strana: 0458
Honař, e, m., honec, volař, Ochsen-, Vieh- treiber. Boč.

74350   Hoňata, y Svazek: 6 Strana: 0331
Hoňata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120

74351   Honavá Svazek: 6 Strana: 0331
Honavá, é, hoňavka, y, f. = honička, hra. U Něm. Brodu. Holk.

74352   Honavec Svazek: 7 Strana: 1262
Honavec, vce, m. = honicí pes. Mor. Rgl.

74353   Honba Svazek: 1 Strana: 0458
Honba, y, f., hon. H. = závod, běh k cíli, das Wettrennen. Honba ke kroužku, das Ringrennen. Har. — H., lov, die Bursche, Jagd. Vz Hon. Velká n. hlavní neb obecná honba, die Hauptjagd, das Treibejagen, - h. v tenata, das Zeugjagen; h. na koni, das Rennjagen; na černou zvěř, die Saujagd, D.; na vysokou n. prostrední n. malou zvěř; h. vysoká, nízká. H. zvířecí, ptačí, klepací (když se zvěř klepáním vyhání), francouzská štva- nice, obstavená, dravcem, sokolem, zábavná, s jestřábem n. se sokolem; anglická h. na lišky. Us. H. vyvázaná (ausgebundene Jagd), přiznaná, vodní, v zátahu či zatažená (když jest zvěř plachtami neb sítěmi zatažena). Šp. Ani chlupu na honbě nestřeliti; čas honby; v honbě sběhlý. S. N. Na honbu jíti. Jg. Na něco honbu činiti. Vz Myslivosť. — H., o práci. To byla honba (naháňka, shon)! Das war ein Tanz! D.

74354   Honba Svazek: 6 Strana: 0331
Honba. Vz Kram. Slov., S. N., Sdl. Hr. IV. 377., V. 367. H. s krahujem. Vz Sdl. Hr. I. 178., III. 303. H. vodní, v zátahu či zatažená. Škd.

74355   Honba Svazek: 8 Strana: 0110
Honba ďábelská, divá (strašidlo). Zbrt. Pov. 105.

74356   Honba Svazek: 8 Strana: 0110
Honba buď honbba n. honjbba, Cf. Gb. H. ml. I. 372.

74357   Honbice Svazek: 6 Strana: 0331
Honbice, Hombitz, ves u Chrastě. Tk. Žk. 221., Sdl. Hr. I. 253. Zaniklá ves na Mor. D. ol. IV. 313 a j.

74358   Honbiště Svazek: 1 Strana: 0458
Honbiště, ě, n. loviště. Revier. Rohn., Šp.

74359   Honbivosť, i Svazek: 6 Strana: 0331
Honbivosť, i, f., die Jagdsucht. Šm.

74360   Honbomil, a Svazek: 6 Strana: 0331
Honbomil, a, m., der Jagdliebhaber. Dch.

74361   Honbovník Svazek: 8 Strana: 0547
Honbovník, a, m., mycetoporus, brouk. H. beztečký, m. semirufus, blýskavý, splen- dens, černoštítý, laevicollis, černý, niger, drob- ný, nanus, dvojbarvý, bicolor, hnědý, brunneus, kyjorohý, clavicornis, lesklý, splendidus, na- rudlý, rufescens, podlouhlý, longulus, tečko- vaný, punctus, tenký, tenuis, tlustorohý, forti- cornis. Vz Klim. 189.

74362   Honce Svazek: 6 Strana: 0331
Honce, e, n. H. rolí = míra pole. U Strážn. na Mor. Šd. — H., pl. = koncování. Náš macek chodí na h. U Přer. Šd., Brt. D. 215.

74363   Honcievý Svazek: 6 Strana: 0331
Honcievý vévoda, dux equitatus. BO.

74364   Honckati se Svazek: 6 Strana: 0331
Honckati se = koncovati se. Slov. Rr. Sb.

74365   Honcovati Svazek: 1 Strana: 0458
Honcovati se = honiti, brünsten, ram- meln. Zajíci se honcují (běhají). D. Když (hovada) obřezí, již více se nehoncuji a sam- cům svým nepropůjčují. Lom. — H. se, rej- diti, sich herumtummeln. D.

74366   Honcový Svazek: 10 Strana: 0088
Honcový, honcěvý, z Honec. H. vévoda. Vz Gb. Slov.

74367   Honcula Svazek: 6 Strana: 0331
Honcula, ovčí jm. Mor. Brt. — H. = smilnice. Koll. St. 583.

74368   Honcule Svazek: 1 Strana: 0458
Honcule, e, f., václavka, Herbstsehwamm. Na Slov. D. — H., rozpustilá, nectná žen- ština, kurva, flatterhaftes Mädchen, Schand- hure. Bern. — Jg.

74369   Honček Svazek: 6 Strana: 0331
Honček, nečku, m = malý honek. Slov. Bern.

74370   Honček Svazek: 10 Strana: 0088
Honček, nečku, m. = prsní bradavička, Brustwarze. Vz Gb. Slov.

74371   Hončí Svazek: 1 Strana: 0458
Hončí, honicí, Jagd-, nachjagend. H. pes, chrt, kůň, lodí. D. — H. = závodní, Renn-, Turnier-. H. hra, zbroj, kůň (kolčí), V., dřevce, Biancof., korouhev (= korouhev honců). Gl.

74372   Hončí Svazek: 7 Strana: 1262
Hončí korouhev Výb. II. 1004.

74373   Hončica, e Svazek: 6 Strana: 0331
Hončica, e, f., die Treiberin; Jägerin. Slov. Bern.

74374   Hončič Svazek: 6 Strana: 0331
Hončič, e, m. == honec. Bern.

74375   Hončík Svazek: 1 Strana: 0458
Hončík, u, m., řeznický provaz na drobný dobytek, ein Metzgerstrick. Us.

74376   Honda Svazek: 6 Strana: 0331
Honda, y, m. = Honza, Jan, U Příbr. Prk. U Domažl. Sbtk.

74377   Honda Svazek: 8 Strana: 0110
Honda, y, m. = Jan. Na Zďársku. Nár. list. l 94. č. 234. odp. feuill.

74378   Honda Svazek: 9 Strana: 0068
Honda, y, m. = Honza. U Polné. Hoš. 96.

74379   Hondák Svazek: 10 Strana: 0088
Hondák, a, m., nadávka Domažličanům, říkajíť Honzovi Honda, Ondá. Čes. 1. XI. 267.

74380   Hondrlati Svazek: 6 Strana: 0331
Hondrlati = kolébkou velice kolébati. Val. Vck.

74381   Hone Svazek: 8 Strana: 0129
Hone, obec v Nitransku. Phľd. XII. 74., 424.

74382   Honebné Svazek: 1 Strana: 0458
Honebné, ého, n., Jagdzins. Rk.

74383   Honební Svazek: 1 Strana: 0458
Honební, Jagd-. H. právo, lépe: právo myslivosti, honby, právo honiti. Šb. H. obvod, půda, pych, robota, host, hospodářství, spo- lečnosť, pozemek, lístek (lístek na honbu), okršlek, pozemek, patent, zákon, nástroj. Sp. Vz Lovčí, Lovecký, Myslivecký.

74384   Honebník Svazek: 6 Strana: 0331
Honebník, a, m. = pasák ovcí. V Bezkyd. Tč.

74385   Honebnosť Svazek: 1 Strana: 0458
Honebnosť, i, f., die Jagdbarkeit, Jagd- gerechtigkeit, H. upraviti, lépe: uspořá- dati myslivectví n. myslivosť. Sb. Slova, ho- nebnosť' v Jg. slov. není; myslivectví, Kom, myslivosť, Kom., Háj., Har., V., Kron. tur., D. Vz tato slova.

74386   Honebný Svazek: 1 Strana: 0459
Honebný, jagdbar. Rk.

74387   Honec Svazek: 1 Strana: 0459
Honec, nce, m., stihatel nepřítele. Háj. Honci= lehcí vojáci stíhající, rychlí, eine leichte Truppe als Vortrab o. gleich hinter den Tirailleuren. Tur. kron. Do toho houfu, který má tisíc koní v honcích, dajte někte- rého hejtmana korúhev, ať jest hned za har- covníky. Mus. (Gl. 66. ). Nachsetzer, leichter Reiter. Jg. — H. = honák. Sych. — H. = rychlý posel, Eilbote, Kourier. L. — H. = naháněč při honbě, Treiber. L. — H. = pes lovčí, Hetzhund. L. — H. řečí (jenž za slova chytá), ein Wortfänger. D. — H., závodník, ein Wett- renner. Aqu. — H. panen, Mädchenjäger. Tkadl.

74388   Honec Svazek: 6 Strana: 0331
Honec = lehký jezdec. Dal., BO., S. N. XI. 447. — H. genialnosti, původnosti. Dk. Aesth. 344.

74389   Honec Svazek: 8 Strana: 0110
Honec. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 82.

74390   Honec Svazek: 9 Strana: 0068
Honec, nce, m. = Jockey. Vlsk. — Mus. I 1871. 387

74391   Honec v Svazek: 7 Strana: 1262
Honec v kolbách. Let. 232.

74392   Honeckem Svazek: 8 Strana: 0110
Honeckem někam pospíchati. Wtr. St, Pr. 34.

74393   Honecký Svazek: 1 Strana: 0459
Honecký, lovecký, Jagd-. Na Slov. Bern.

74394   Honectví Svazek: 1 Strana: 0459
Honectví, n. = lovectví, Jagd, Jägerei. Na Slov. Jg.

74395   Honectvo Svazek: 6 Strana: 0331
Honectvo, a, n. = konci. Lpŕ.

74396   Honeček Svazek: 1 Strana: 0459
Honeček, čku, m., bradavice prsní, Brust- warze. Která dívka (bolehlavem) maže sobě honečky, víc jí nerostou. Jád. Vz Honek.

74397   Honečkem Svazek: 10 Strana: 0088
Honečkem. Vždy na poskok schystaná, poručí li co paní, aby honem, honečkem posloužila. Zvon IV. 6.

74398   Honečky Svazek: 6 Strana: 0331
Honečky = poutka na dlouhém provaze, jež dává řezník praseti na zadní nohy, aby mu lépe šlo. Čce. Tkč.

74399   Honečky Svazek: 9 Strana: 0438
Honečky. Na H-čkách, trať u Loužku. Př. star. V. 121.

74400   Honej Svazek: 6 Strana: 0331
Honej = kodnej (hodný. V dětské řeči).

74401   Honej Svazek: 8 Strana: 0110
Honej == hodnej, d odsuto. Dšk. Jihč, 1.16.

74402   Honejsek Svazek: 8 Strana: 0110
Honejsek, ska, m., vz násl. Jan.

74403   Honejsek Svazek: 8 Strana: 0546
Honejsek Václ., nar. 1835., kněz a spis. Vz Ott, XI. 538.

74404   Honek Svazek: 1 Strana: 0459
Honek, nku, honeček, čku, honček, ečku, m., bidélce, žerď, das Fischerstängchen. Bern.

74405   Honěk Svazek: 6 Strana: 0331
Honěk, ňka, m., os. jm. Arch. I. 256.

74406   Honek Svazek: 8 Strana: 0110
Honek, nka, m., vz násl. Jan.

74407   Honelnica Svazek: 6 Strana: 0331
Honelnica, e, f. Mieri k dojelnici či b-ei t. j. košiaru, v ktorom ovce dojá a nadháňajú sa. Slov. Včka. IV. 127.

74408   Honelník Svazek: 1 Strana: 0459
Honelník, a, m., který ovce k dojení přihání. Na Slov. Koll.

74409   Honělník Svazek: 6 Strana: 0331
Honělník, vz Hoňák (dod.). Ntr. VI. 359.

74410   Honelník Svazek: 8 Strana: 0110
Honelník. II. odešiel na pašu. Phľd. 1894. 370. (1893. 566.).

74411   Honem Svazek: 1 Strana: 0459
Honem, vz Hon, Celkem.

74412   Honem Svazek: 7 Strana: 1262
Honem, komp. honemší. Poď h. Dol. Brtch. Listy fil. 1893. 118

74413   Honem Svazek: 8 Strana: 0110
Honem. S pánem h. a se sedlákem po- malu, Popovice. Hledík.

74414   Honem Svazek: 10 Strana: 0586
Honem = rychle; bezmála, téměř, skoro. Vz Hoš. Pol I. 132.

74415   Honěná, é, honěnka Svazek: 6 Strana: 0331
Honěná, é, honěnka, y, f. = honění se. Hrejme si na h-nou. U N. Bydž. Kšť.

74416   Honěnec Svazek: 6 Strana: 0331
Honěnec, nce, m., der Verfolgte. Šm.

74417   Honění Svazek: 1 Strana: 0459
Honění, í, n. Bycha h. Vz Bych. V. — H. nepřátel a zhoubci zemských, vz Gl. 66. — H. = hon, lov, Jagd. V. — H., závod, das Wettrennen. Jg.

74418   Honění Svazek: 8 Strana: 0110
Honění = druh klání. Šlo o to, aby vítěz vrazil protivníku ve štít, jenž se ranou roz- třískl, aneb aby štít nárazem přeletěl jezdci přes hlavu, nebo aby vítěz jezdce i se štítem vyhodil. Wtr. Krj. I 631., 287.

74419   Honění Svazek: 10 Strana: 0088
Honění, n. = útočeni. Baw. J. v. 601.

74420   Honěnice Svazek: 6 Strana: 0331
Honěnice, e, f., das Jagen, die Lauferei; bitka. Pk. — H. = zadní čásť pajty, kam se ovce před dojením shánějí. Val. Brt. L. N. I. 183.

74421   Honěnice Svazek: 10 Strana: 0586
Honěnice, e, f. Bývaly tam h. = honění-se, dovádění. Rais. Lop. 332.

74422   Honěnka Svazek: 8 Strana: 0110
Honěnka, y, ť. = kaše lámanková, z lome- ného ječmene. N. - Jičín. Brt. D. II. 474.

74423   Honěnosť Svazek: 1 Strana: 0459
Honěnosť, i, f., zběhlosť, Erfahrenheit. Jg.

74424   Honěný Svazek: 8 Strana: 0110
Honěný. II. kaše = honěnka (3. dod.).

74425   Honěný v něčem Svazek: 1 Strana: 0459
Honěný v něčem = zběhlý, erfahren, bewandert. Jel. Ostatně vz Honiti.

74426   Honětice Svazek: 6 Strana: 0331
Honětice, dle Budějovice, ves u Zdounek. D. ol. I. 420, II. 174., 298.

74427   Hongač Svazek: 6 Strana: 0331
Hongač, e, m. = houpačka. U Kroměř. Nl.

74428   Hongačka Svazek: 6 Strana: 0332
Hongačka, y, f. = hojgačka. Ná mor. Slov. Brt. D. 215.

74429   Hongati Svazek: 6 Strana: 0332
Hongati = houpati, kolíbati. Mor. Brt., Vck., Nl. Vz Hojgati. Honice, Honitz, ves u Nov. Strašecí. Arch. II. 467., Tk. I. 78., 89., V. 187.

74430   Honia Svazek: 10 Strana: 0089
Honia, y, f. = hudební nástroj. Vz Strh. Akust. 408.

74431   Honice Svazek: 1 Strana: 0459
Honice, e, f. = honba. Honici míti. Arch. IV. 7.

74432   Honicí Svazek: 1 Strana: 0459
Honicí pes, hončí, který je vycvičen neb způsobilý, chován (Prk. ) k honění (i když nehoní), der Jagd-, Bürschhund; honící pes ten, který právě honí, třebas nebyl honicím, der jagende Hund. Vz -cí.

74433   Honič Svazek: 1 Strana: 0459
Honič, honitel, e, m., honící, der Treiber. H. dobytka (honák), stáda. Berg. — H. = lovec, der Jäger. H. zvěř. Č — Jg.

74434   Honič Svazek: 8 Strana: 0546
Honič, myslivecký pes. Ott. XI. 540.

74435   Honič Svazek: 10 Strana: 0088
Honič. Jezevčík honič. Us.

74436   Honičí Svazek: 6 Strana: 0332
Honičí = hončí. Bern.

74437   Honička Svazek: 1 Strana: 0459
Honička, honitelka, y, f., die Viehtrei- berin. — H., hra, das Haschespiel. Hráti na h-ku. Us. — Jg.

74438   Honička Svazek: 1 Strana: 0468
Honička, y, f., horoučka = hlavnička, horká nemoc, Typhus. Na Slov.

74439   Honička Svazek: 10 Strana: 0088
Honička, y, f. = honění. Chumlavá h. jepic. Zvon II. 725.

74440   Honička, y, f Svazek: 6 Strana: 0332
Honička, y, f. Hra na chytauou či h-ku. Vz Km. 1887. 312.

74441   Honidlo Svazek: 6 Strana: 0332
Honidlo, a, n. = čas prvnibo vyhnání dobytka na pastvu. S. N.

74442   Honilka, y Svazek: 6 Strana: 0332
Honilka, y, f. == kráva, která se často běhá. Us. Jrd., Msk.

74443   Honipeníz Svazek: 6 Strana: 0332
Honipeníz, e, m., der Geldhungrige. Šm.

74444   Honírna Svazek: 1 Strana: 0459
Honírna, y, f., v horn. rumpál, Göpel, Haspel. Techn.

74445   Honiště Svazek: 6 Strana: 0332
Honiště, ě, n., der Jagdbezirk. Mour.

74446   Honitba Svazek: 1 Strana: 0459
Honitba, y, f., právo honby. Vz Hon, Honba.

74447   Honitba Svazek: 8 Strana: 0110
Honitba, honitva = obvod, okres, Újezd, zájezd. Čel. Pr. m. II. 1225. a. Šlechtici, ry- tíři a manové i také všie honitby trutnovské a, Dvoru měst měštěné a přebyvatelé. XV. stol. Ib. 342.

74448   Honitel Svazek: 1 Strana: 0459
Honitel, e, m., vz Honič.

74449   Honitelka Svazek: 6 Strana: 0332
Honitelka, vz Honička.

74450   Honiti Svazek: 1 Strana: 0459
Honiti, 3. pl. -ní, hoň, -ně (íc), il, ěn, ění; honívati = stíhati, nachsetzen, nach- jagen, jagen, V.; naháněti, treiben (bei der Jagd); loviti, jagen, bürschen; pospíchati, wohin eilen, streben, jagen, rennen, darnach rennen, ringen; dotírati, zusetzen. Vz H. se. Jg. — abs. Dnes jsme honili. Čím více honil, tím více chudl. V. — jako kdo. Honí so- kolem (= jako sokol = živí se jak může). C. — co, koho: nepřítele, loupežníka, bycha (pykati, vz Bych), Us., zvěř, jeleny, srny, lišky, Ros., řeči (stíhati v řeči). Hus. Honil Saul Davida, Br. Utíká, an ho nehoní. Jg. Nehoň toho, kdo sám utíká. Ušel z léče, již honí druhého (jiného). Us. Jeden dru- hého honí (chce ho předčiti). L. — se, koho čím. Těžkým právem ho honili (stíhali). Jg. Ptáky sokolem. Sp. Honíš (stíháš) nás tím, že jsme se hloupě podřekli. Sych. Konvi- cemi se h. (připíjeti si). L. Zvěř psy h. — koho kde. V houšti jelena, zvěř v lese ho- nili. Honili ho na ledě. Us. — (koho) nač H. na podsed (Anstand), Er., na zhoubu něčí, na vojnu (sbírati), na něčí pomstu. L. Ně- koho na hrdlo h., L., na kata h. (loupežníky etc. stíhati). Vz Gl. 67. H. na oko = když ohař za zvěří po stopě jde a jakmile ji uzří, hned mocnějším hlasem se ozývá. Šp. — na co (s kým). Na ostré s někým h. (potýkati se kopím). L. Na jelena h. Us. — se, koho s kým. Honil je se vším vojskem svým. Flav. Někteří s psy a zajíci se honí. Kom. Nemaje více s kým v turnaji h. V. — se, koho za kým, za čím (čím, s čím). II. se za motýly. Us. H. se za někým s dobytou zbraní. Er. Honí se za mnou. Us. Psy palicí za zvěří h. (Invitis canibus venari. Špatná honba, když psi h. nechtějí). Na Slov. H. za sebou (hřbet ukázati, patami se vysekati, utéci). V. Kdo se za zlostí honí, běží k smrti své. L. — (se) po čem. Po cizotě se h. Puch. — se, koho kudy. Tryskem někoho po úskalích h. Sš. Chlapci po zahradách se honí. Us. Koho přes hráz, přes les h. Er. P. 426., 395.. H. očima po stěnách. V. Aby nehonil větru po ulicích v noci (neběhal. Tulák). Jg., Č. — koho na čem. V chra- pavý zvon nezvoň, vlka na kulhavém koni nehoň. Rým. — kam. Do svého saku h. (sobec). Č. Až k řece, ze vsi až do lesa jsme ho honili. Us. Někoho k práci h. Us. — komu. Honí si dobře, (shrabuje). Ros. — koho jak: o závod. Šp. — se. Kůň se honí (stíhá, zadní nohou na přední šlape). Ja. Zvířata se honí (honcují, sind läufig). Pes se honí (běhá). Kráva se honí (běhá, hárá). Jg. — s adv. Hluše honí pes, když zvěř tiše (neštěkaje) honí. Šp. — Vz Hnáti.

74451   Honiti Svazek: 7 Strana: 1262
Honiti. Co vy zde honíte (děláte)? Kmk. — co. H. bídný život (žíti bídně). Us. Rgl.

74452   Honiti Svazek: 8 Strana: 0110
Honiti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.82. Co se honí, k sobě se kloní. Mor. Čel. 1. V. 421.

74453   Honiti co, koho Svazek: 6 Strana: 0332
Honiti co, koho. Co tu honíte (děláte) ? Cf. agere. Zlínsky. Brt. D. 215. Na Hané. Bkř. H. svini = hráti dudka. Kluci h-li svini a krávy byly na škodě. U Král. Hrad. Kšť. H., persequi. Ž. wit. 141. 7. — co, se kde (kam). Dcera honí (dělá) v Praze slečinku. Us. Vk. Mračna v dáli se honí. Kká. Kudy v rej se honí nad spoustou hrobů. Kká. K sl. j. 132. — co čím (odkud). Mračna, jež bouř honí bičem blesku ze dna moře kolem světa. Vrch.

74454   Honiti s kým Svazek: 10 Strana: 0088
Honiti s kým = potýkati se. Baw. J. v. 503.

74455   Honitva Svazek: 1 Strana: 0459
Honitva, y, f., zastar., dioecese. Ps. ms.

74456   Honitva Svazek: 6 Strana: 0332
Honitva. Ž. wit. 95. 7. H. == okolí, pokud obyvatelé povinni byli honiti spolu zločince a vůbec za každý zločin společné stáli a ručili. S., N. H. sokolem (živiti se, jak kdo může). C.

74457   Honitva Svazek: 7 Strana: 1262
Honitva = patria. Ž. wit. i poděbr. H , vicinia, u Pol. opolí, u Srbů okolina. Pal Rdh. II. 222. — Šf. III. 194.

74458   Honitva Svazek: 9 Strana: 0068
Honitva, y, f. = újezd, obvod země v ohledu právním, politickém; všichni obyvatelé jeho I byli asi povinni honiti škůdce, jak daleko sahala půda honitvy. Vz Pal. Děj. I. 2. 278., 201.

74459   Honivý Svazek: 1 Strana: 0459
Honivý, Jagd-. Hra na honivou bábu. Dch.

74460   Honivý Svazek: 8 Strana: 0110
Honivý = tanec. Zbrt. Tan. 188.

74461   Honivý Svazek: 10 Strana: 0088
Honivý. Štěkot h-vé láje (psů). Jrsk. VI. 1. 7.

74462   Honka, y, f Svazek: 6 Strana: 0332
Honka, y, f., sam. u Semil. — H., die Jägerin. Šm.

74463   Honkati Svazek: 1 Strana: 0459
Honkati, konejšiti, hejčkati, hätscheln. D.

74464   Honl Svazek: 6 Strana: 0332
Honl A. M. 1846. Jg. H. 1. 2. vd. 563.

74465   Honl Svazek: 9 Strana: 0068
Honl Ivan Dr. Vz Jub. XI.

74466   Honnanej Svazek: 8 Strana: 0110
Honnanej = hodný. H, chlapeček. V dět- ské řeči. Dšk. Jihč. I. 11.

74467   Honne Svazek: 10 Strana: 0088
Honne = hodně. Dal mi h. peňazi. Slov. Čes. 1. XII. 474.

74468   Honnet Svazek: 1 Strana: 0459
Honnet, fr., (oné), počestný, poctivý, Rk., ehrlich, ehrbar; schicklich, anständig; gütig, bieder.

74469   Honneur Svazek: 1 Strana: 0459
Honneur, fr., (onér), česť, Ehre, Ehrer- bietung. Par honneur = pro česť. Point ď honneur, cit pro česť. — Honneurs, pl., vzdávání cti, prokazování cti, Ehrenbezeu- gungen. Honneurs v kartách jisté figury vyšší ceny. S. N., Rk.

74470   Honneury Svazek: 6 Strana: 0332
Honneury ve hře v kuželky. Ve velkém h. od rohu poražené kuželky do pěti po- čítaji se dvojnásob, 6 poražených kuželek platí 18, sedm 21, osm 24, věnec (zůstane-li státi jen král) 30, všech devět 36. V malém h. kuželky od rohu čítají dvojnásob, jinak jednoduše. Da.

74471   Honnosť Svazek: 1 Strana: 0459
Honnosť, i, f., kvapnosť, rychlosť, prud- kosť, die Geschwindigkeit, Behendigkeit. V.

74472   Honný Svazek: 1 Strana: 0459
Honný = kvapný, rychlý, schnell. Honná loďka. V. — H. = lovný, Jagd-, jagdbar. H. jelen, D., zvíře. Ctib. Vz Lovný.

74473   Honný Svazek: 6 Strana: 0332
Honný = honící se po čem Člověk aa peníze h.; Tys h. na groš, já ti ho přeji. Wtr.

74474   Honný Svazek: 7 Strana: 1262
Honný. Kůň h. a stádní. Arch. IX. 531. Lidé na peníze honní. Wtr. Obr. II. 795.

74475   Honný Svazek: 9 Strana: 0069
Honný. Byl na peníze h. (sháněl je). Dač II. 199.

74476   Honný Svazek: 10 Strana: 0088
Honný = hodný. Honnej kluk. Dšk. Km. 14.

74477   Honobiť Svazek: 6 Strana: 0332
Honobiť = pečlivé naschraňovati. Slov. Hdž. Ds. öl.

74478   Honora Svazek: 7 Strana: 1262
Honora, y, m. a f. = kdo se nad jiné vyvyšuje a nosí po pansku. To je čertova h.! Mor. Vhl.

74479   Honóra Svazek: 9 Strana: 0069
Honóra, y, f. = česť (z lat. ). Čo je po h-re, keď nič nieť v komore. Slov. Zát Př. 159. a.

74480   Honora, v Svazek: 6 Strana: 0332
Honora, v, f. = okázalost. Dělati h-ru = paráditi se. Na již. Mor. Hrb. Dělá to z h-ry. Zlínsky. Brt. Drží na h-ru. Slez. Té.

74481   Honorabilis Svazek: 1 Strana: 0459
Honorabilis, lat., ctihodný, ehrenwerth. Vz Titul, Ctihodný.

74482   Honorace Svazek: 1 Strana: 0459
Honorace, e, f., z lat., poctění, Verehrung; přijetí n. koupení směnky na česť; osoby tříd vzdělanějších, Honoratioren, die Vor- nehmen, Angesehenen eines Ortes. Rk., S. N.

74483   Honorace Svazek: 6 Strana: 0332
Honorace také = vznešenější třída oby- vatelstva v obci. Kram. Slov. Vz S. N.

74484   Honorační Svazek: 6 Strana: 0332
Honorační stůl = kde sedí honorace.

74485   Honorar Svazek: 1 Strana: 0459
Honorar, u, m., z lat., čestná odměna, Ehrensold, Ehrenlohn; plat za práci duševní (učitelům, spisovatelům — za učení, za spisy), Vergütung, Honorar. Rk., S. N.

74486   Honorář Svazek: 6 Strana: 0332
Honorář u Římanů, vz Vlšk. 288.

74487   Honorářový Svazek: 8 Strana: 0110
Honorářový. H. minimum (nejmenší ho- norář). Nár. list 1895. č, 5. feuill.

74488   Honorovati Svazek: 1 Strana: 0459
Honorovati, z lat., ctíti, ehren, schätzen; směnku přijati, vyplatiti, einen Wechsel an- nehmen und einlösen; honorar dáti, vergü- ten, honoriren, Honorar zahlen. Rk.

74489   Honos Svazek: 6 Strana: 0332
Honos, u, m. = honosení. Vký. Honosa, y, f. = honosení. Slov. Hdž. Větín. 68., Koll. I. 359., II. 469.

74490   Honosba Svazek: 6 Strana: 0332
Honosba, y, f. = honosení. Sš. II. 174.

74491   Honosíce Svazek: 6 Strana: 0332
Honosíce, míst. jm. v Plzeňsku. Vz Blk. Kfsk. 589.

74492   Honositel Svazek: 1 Strana: 0460
Honositel, e, m., hrdopyška, y, m., Prahler. — Jg.

74493   Honositi Svazek: 1 Strana: 0460
Honositi, il, sen n. šen, sení (šení, V. ); honosívati. — co. Na nejvýš to honosil (vy- chvaloval). Ros. — se: = chlubiti, vyvyšo- vati, velebiti se, sich rühmen, sich erheben, brüsten, gross thun. Jg. Kdo sám se honosí, v hlavě mnoho nenosí. Vz Pýcha. Lb., Pk., č. — se čím. Dosti se tím honosil. V. Svými řečmi se h. Kom. Holka bez hany nemá se zač hanbiti, byť se haléřem honositi nemohla. Sych. H. se hříchem. Č. — se z čeho. Ro- dičové nemají se z dítek svých h. ani vy- chlubovati. Reš. — se s čím, chybně m.: se čím — se čeho: Skutkův svých se ho- nosí. Žalansk. 140.

74494   Honositi se Svazek: 9 Strana: 0069
Honositi se. Nehonos se v svých dobrých činech. Št. Bes. 99.

74495   Honositi se z čeho Svazek: 6 Strana: 0332
Honositi se z čeho. Sami se z svých skutkóv honosie. Hus III. 279. — se nad čím (čím). Budu li žebrákem, budu torbu nosiť, nad svými krajíčky budu se h. Sš. P. 515. Kdo se nad jiné pyšnú mysli honosí. Pass. mus. 451.

74496   Honosivě Svazek: 10 Strana: 0088
Honosivě něco vyzdobiti Dolen. Pr. 50.

74497   Honosivosť Svazek: 1 Strana: 0460
Honosivosť, i, f. = honosnosť. Měst. bož.

74498   Honosivý Svazek: 1 Strana: 0460
Honosivý = honosný. Jg.

74499   Honosnato Svazek: 7 Strana: 1262
Honosnato = honosně. Val. Slavč. 19.

74500   Honosnatý Svazek: 7 Strana: 1262
Honosnatý = honosný. H. ovce (na vy- sokých nohách). Val. Slavč. 19.

74501   Honosně Svazek: 1 Strana: 0460
Honosně, chlubně, prahlerisch. H. mlu- viti, Br., se vynášeti. V.

74502   Honosník Svazek: 1 Strana: 0460
Honosník, a, m., honosný člověk, ein Ruhmsüchtiger. Krok.

74503   Honosnosť Svazek: 1 Strana: 0460
Honosnosť, i, f., chlubnosť, Ruhmredigkeit, Prahlerei, Ruhmsüchtigkeit. V.

74504   Honosný Svazek: 1 Strana: 0460
Honosný, chlubný, ruhmredig, ruhmsüch- tig, prahlerisch. Br. Honosnými slovy se chlubiti. V. Neužitečná a h. pýcha. V. H. pro- volání. Hlas. H. člověk, D., jméno. Scip., Jg.

74505   Honosný Svazek: 6 Strana: 0332
Honosný. H. pohřeb. Wtr. Na ranní po- božný, na velkou honosný, na nešpor opilý (chodí). Č. M. 9.

74506   Honošení Svazek: 1 Strana: 0460
Honošení, V., honosení, chlubení, po- chloubání. H. se čím. Rk. Vz Honositi.

74507   Honošenosť Svazek: 1 Strana: 0460
Honošenosť, i, honůška, y, f., Pracht. Ros.

74508   Honoucí Svazek: 1 Strana: 0460
Honoucí, ženoucí, jagend, schnell. Ho- noucím během = spěšně. V.

74509   Honový Svazek: 9 Strana: 0069
Honový. H. oves odváděli robotýři a při honu honili zadarmo, čes. 1. IX. 3.

74510   Honskop Svazek: 8 Strana: 0110
Honskop pod hemelín na koně. Mus. 1894. 507.

74511   Honsobě Svazek: 1 Strana: 0460
Honsobě, ěte, n., droslar, Trossbube, Pack- knecht. Reš.

74512   Hoňsobě Svazek: 6 Strana: 0332
Hoňsobě, os. jm. Arch. I. 193.

74513   1. Hont Svazek: 1 Strana: 0460
1. Hont, u, hontek, tku, m., fošna, tlusté prkno, die Bohle. Ros.

74514   2. Hont Svazek: 1 Strana: 0460
2. Hont, a, m., stolice a ves v Uhřích. Jg.

74515   Hont Svazek: 6 Strana: 0332
Hont, u, m. = kus dřeva, Val. Brt. D. 215.; větší lať. V Podluží. Brt.

74516   Hont Svazek: 7 Strana: 1262
Hont, a, honta, y, m. = špatný člověk. To je takový hont! U Hran. na Mor. Rgl.

74517   Honťan Svazek: 7 Strana: 1262
Honťan, a, m., rodák z Honta. Phľd. XII. 728.

74518   Honťanský Svazek: 7 Strana: 1262
Honťanský. H. různořečí na Slov. Vz Šb. D. 75.

74519   Hontiansky Svazek: 8 Strana: 0110
Hontiansky = honfanský. H. stolice v Uhřích. Phľd. XII. 75.

74520   Hontina Svazek: 1 Strana: 0460
Hontina, y, f. Hontiny v horn. příčky dřevěné ve štolách mokrých, na které se prkna kladou, by purníci s purami, treky n. kocábkami (malými vozíky) po nich hnáti a běhati mohli. Am. Querbalken.

74521   Hontina Svazek: 6 Strana: 0332
Hontina, vz Mostní (fošna).

74522   Hontor Svazek: 8 Strana: 0110
Hontor, vz násl. Hontorník.

74523   Hontorník Svazek: 8 Strana: 0110
Hontorník, u, m. = strouháček, jímž bed- nář hontor (dráhu) na dno vyřezává. NZ. III. 398. (V NZ. III. 20. chybně: hantor a han- torník.)

74524   Hontovati Svazek: 9 Strana: 0069
Hontovati. Dříví ? struze h. Arch. XVI. 496.

74525   Hontový Svazek: 1 Strana: 0460
Hontový, fošnový, Bohlen-. Ros.

74526   Hontový Svazek: 6 Strana: 0332
Hontový. H. zahrádka (chráněná honty). V Podluží. Brt.

74527   Hontový Svazek: 8 Strana: 0110
Hontový. H. plot. (Z hontů, z větších latí, při vrchu proutím spletených.) Brt. D. II. 438.

74528   Hontrlať Svazek: 6 Strana: 0332
Hontrlať = houpati, kolébati. Slov. Rr. Sb. Aby ich nemusely celú noc h. Let. Mt. S. X. 1. 49.

74529   Honva Svazek: 8 Strana: 0110
Honva, y, f. = honba. Koj et. Brt. D. II. 47.

74530   Honvéd, a Svazek: 1 Strana: 0460
Honvéd, a, m., mad'., zemský obranec. Honvédové, zemská obrana. Rk.

74531   Honvédský Svazek: 6 Strana: 0332
Honvédský, honvedisch. Vz Honvéd. Pdl.

74532   Hony Svazek: 1 Strana: 0458
Hony všecka pole, luka, vinice i lesy k jedné vsi neb městu přináležející, aneb jen díl, strana nějaká, D. Die Flur, Esche. —

74533   Hony Svazek: 1 Strana: 0458
Hony (hona, pl., n. ) = jitro, Joch, Hufe, Gewende. Br. — Hony, závodní místo, die Lauf-, Rennbahn. V. Harcují a kolí na honech. Ráj. Nech ho v honech (lid říká: Nech ho u čerta). Mus. — H. bobrový (hnízdo), der Bieberbau. — H., u pily kolečko na pastorci, das Schwungrad. Us. — H. Po honech, ruck- weise. Čsk.

74534   Hony Svazek: 1 Strana: 0460
Hony, vz Hon.

74535   Hony Svazek: 8 Strana: 0110
Hony m. hodný, d odsuto. Slov. Gb. II. ml. I. 410.

74536   Honymky Svazek: 8 Strana: 0110
Honymky = honem. Žďár. Brt, D. II. 260.

74537   Honys Svazek: 8 Strana: 0110
Honys, a, m., vz násl. Jan.

74538   Honza Svazek: 1 Strana: 0460
Honza, y m., dle „Despota", Janek, nka, Honzík, a, Honzíček, čka, m., Honzátko, a, n., ušlechtileji: Jan, Jeník, Jeníček, Johann, Hans, Hänschen. Čemu se Honzíček nena- učil, s těžkem se Honza naučí. Sych. Neo- hýbáš-li Honzíčka, Honzu neohneš. Lb. — H. na Plzeňště = hanzalík; na Plaště: jelito. Prk. — H. u Příbrami = břímě suchého dříví v otep svázaného. Prk.

74539   Honza Svazek: 8 Strana: 0110
Honza, y, m., vz násl. Jan. Honza — trkla ho koza! Na Zďársku. Nár. list. 1891. č. 234. odp. ťeuill. — H. = zajíc. Rous.

74540   Honza Svazek: 10 Strana: 0586
Honza z boudy = hlupák. Us. Rgl.

74541   Honzák Svazek: 6 Strana: 0332
Honzák, a, m, sam. u Zalužan.

74542   Honzák Svazek: 8 Strana: 0110
Honzák, a, m., vz násl. Jan.

74543   Honzal Svazek: 10 Strana: 0088
Honzal, a, m. = Jan. Dšk. Km. 13.

74544   Honzíček Svazek: 9 Strana: 0069
Honzíček, čka, m. Honzíčku, skoč na mne = strakatá sukně, zástěra. Strakonice. Kub. 152. Sr. násl.

74545   Honzíčka Svazek: 9 Strana: 0069
Honzíčka, y, f. = látka na sukně. Hoř. 212.

74546   Honzíčky Svazek: 6 Strana: 0332
Honzíčky, hra v karty. Obt.

74547   Honzík Svazek: 1 Strana: 0460
Honzík, u, m., vz Hanzalík.

74548   Honzík Svazek: 6 Strana: 0332
Honzík, os. jm.

74549   Honzík Svazek: 8 Strana: 0110
Honzík, a, m., vz násl. Jan.

74550   Honzík Svazek: 9 Strana: 0069
Honzík, u, m. = táhlo ? kolovratu. Hoř. 89.

74551   Honzík Svazek: 10 Strana: 0088
Honzík = náčiní držící sukně. Sr. Jelito, Obálka Us.

74552   Honzíkovky Svazek: 8 Strana: 0546
Honzíkovky, hrušky. Čes. 1. V. 522.

74553   Honzíkovky Svazek: 10 Strana: 0088
Honzíkovky, f. = druh hrušek. Tbz. III. 2. 360.

74554   Honzíkovství Svazek: 9 Strana: 0069
Honzíkovství, n. = hlupství. Nár. list. 1898. č 81. od?.

74555   Honzílek Svazek: 6 Strana: 0332
Honzílek, lka, m., u kartáčn., die Hänsel- bank. Šm.

74556   Honzina, y Svazek: 6 Strana: 0332
Honzina, y, m. —-- Honza. V Kunv. Msk.

74557   Honzit Svazek: 10 Strana: 0586
Honzit = choditi, štekliti. Vlas mi honzí po hrdle. Phľd. XXIV. 419.

74558   Honzov Svazek: 6 Strana: 0332
Honzov, a, m., Honsob, ves u Mnich. Hradiště.

74559   Honzovský Svazek: 6 Strana: 0332
Honzovský, myslivna u Žďár.

74560   Hop Svazek: 1 Strana: 0460
Hop. Neříkej hop, až přeskočíš. Lb., L.

74561   Hop Svazek: 6 Strana: 0332
Hop hop! Tak křičí v lese myslivci na sebe, aby označili místo, kde jsou. Škd. — H., Janičku, Hop, snédls misu króp. Sš. P. 764. — Brt. P. 173.

74562   Hop Svazek: 9 Strana: 0069
Hop, u, m. Vzal to hopem (rázně). Hoř. 89.

74563   Hop Svazek: 10 Strana: 0088
Hop. Jest to hop z lesa, fuk do lesa (ne- stálý člověk). Slez. Vyhl. II. 67.

74564   Hop do vody Svazek: 10 Strana: 0088
Hop do vody = polévka. Do vařící vody vsype se drobet mouky. Žel. Brod. Čes. 1. XI. 88., XIII., 28.

74565   Hopa, y, m Svazek: 6 Strana: 0332
Hopa, y, m., os. jm. Tk. V. 105.

74566   Hópad Svazek: 8 Strana: 0110
Hópad, vz Úpad (3. dod.). — H. = slota (čas). Záp. Mor. Brt. D. II. 317.

74567   Hopadora Svazek: 10 Strana: 0586
Hopadora, y, m. = nešika. Brt. Sl. 101.

74568   Hopaj Svazek: 6 Strana: 0332
Hopaj, vz Župaj, Sš. P. 620.

74569   Hopan, a, m Svazek: 6 Strana: 0332
Hopan, a, m.= skákač, der Springer. To je psisko h. Mor. Šd.

74570   Hopapa Svazek: 10 Strana: 0088
Hopapa = svaliti se, padnouti. V dětské řeči. Slez. Vyhl. II. 232.

74571   Hopasa Svazek: 6 Strana: 0332
Hopasa = skoč (v dětské řeči)! Kšá.

74572   Hopasinek Svazek: 10 Strana: 0088
Hopasinek, nka, m. =mladík, treštidlo Není žádný b. Rais. Lep. 275.

74573   Hopati Svazek: 6 Strana: 0332
Hopati = hop hráti (ve hře v karty). Us.

74574   Hópati Svazek: 6 Strana: 0332
Hópati = skákati. Mor. Brt. D. Cf. Ho- pýňať.

74575   Hopati Svazek: 8 Strana: 0110
Hopati. Čtyři skoky hopnul (kůň). Kub. Hol. 148.

74576   Hopcovati Svazek: 1 Strana: 0460
Hopcovati, hopsovati, hopsovávati = ská- kati, hüpfen. — abs. Zajíc hopsuje po- malu běží. Šp. — kudy. llopsují okolo kola. Puch. — na čem. Druhé na koních zas hopsovaly. Puch. — kam. Žáby do ba- žiny hopcují. Č.

74577   Hopcup Svazek: 6 Strana: 0332
Hopcup, a, m. = kočka. Vz Čuchan.

74578   Hopec Svazek: 6 Strana: 0332
Hopec, pce, m. = hopnutí, skok. Šd.

74579   Hopek Svazek: 1 Strana: 0460
Hopek, pka, hopkač, e, m., der Hüpfer. Rk.

74580   Hopérek Svazek: 6 Strana: 0332
Hopérek, rka, m. = pole a les u Jevíčka. Pk.

74581   Hopitý Svazek: 10 Strana: 0088
Hopitý = upjatý. Vesta u krku h-tá. Lišeń. Mtc. 1902. 107.

74582   Hopkati Svazek: 6 Strana: 0332
Hopkati, hopkovati = hopcovati. Každý lišák nejprv na led klopka, potom teprv přeseň hopká. Němc. IV. 420. Hopkovala po jeho boku přes síň. Hrts. Hopkovati z pokoje do pokoje. Arb. Nejraději po ko- bercích hopkal. Némc. V. 168. — kam kudy: von dvermi. Ntr. V. 235.

74583   Hopkati, hopkovati Svazek: 10 Strana: 0088
Hopkati, hopkovati = skákati. — jak. Hopkať, tajak sýkorka. Val. Čes. 1. XI. 276. - s kým. Tbz. V. 6. 97., Jrsk. XIV. 195.

74584   Hopkavě Svazek: 10 Strana: 0088
Hopkavě choditi. Us.

74585   Hopkavý Svazek: 6 Strana: 0332
Hopkavý, gern hüpfend. Srn.

74586   Hopkem Svazek: 6 Strana: 0332
Hopkem, im Sprung. A já pro ně hopkem běžím. Sš. P. 670.

74587   Hopky Svazek: 7 Strana: 1262
Hopky. Míti pořád h.= do skoku, mnoho práce. Na Hané. Wrch.

74588   Hoplité Svazek: 6 Strana: 0332
Hoplité řečtí. Vz Vlšk. 414., 430.

74589   Hopnouti Svazek: 6 Strana: 0332
Hopnouti, pnul a pl, utí = poskočiti. Sd.

74590   Hopnouti Svazek: 9 Strana: 0069
Hopnouti. V kartách h. (na vše vsaditi). Hoř. 3. Sr. Hopati.

74591   Hoppu Svazek: 8 Strana: 0110
Hoppu! Tak volají v Ilartmanicích na roz- pustilé děti. O původu vz NZ. III. 250.

74592   Hoprdač Svazek: 8 Strana: 0110
Hoprdač. Na h. nýst dítě = na zádech; h přisuto. Dšk. Jihč, I. 34.

74593   Hoprdáč Svazek: 10 Strana: 0586
Hoprdáč. Sr. Huj. Progr. 14.

74594   Hops Svazek: 10 Strana: 0088
Hops, u, m. Keď je pohonič pod hopsom (napilý), tedy koně dobre bežia. Rizn. 167.

74595   Hopsa Svazek: 6 Strana: 0332
Hopsa! Tak se volá při skoku. Udělej h. Upadne-li dítě, říkají mu: Neplač, udělals h. Šd. H., chlapci od země! Sl. ps. 234. H., Matyáš, z turkyniska nohy máš. Sš. P. 684.

74596   Hopsasa Svazek: 6 Strana: 0332
Hopsasa! Vz Hopsa. Rgl., Kmp. Čech. 154., Brt. P. 173.

74597   Hopsasa Svazek: 10 Strana: 0088
Hopsasa. Ten h. = tatrman, nevážný Člověk. Mor. Kmk.

74598   Hopsati Svazek: 6 Strana: 0332
Hopsati = hopkati. Us Rgl.

74599   Hopsavý Svazek: 8 Strana: 0110
Hopsavý. H. pochod, Hospergane, m. Sterz. I. 1313.

74600   Hopskati Svazek: 10 Strana: 0088
Hopskati = skákati Vysoko h. Mršt. Obrz. 165

74601   Hopsolda, y Svazek: 6 Strana: 0332
Hopsolda, y, m. = kdo se všude ku předu tře. U Dolních Kralovic. Olv.

74602   Hopsoň Svazek: 6 Strana: 0332
Hopsoň, ě, m. = hopek, neposeda. Mor. Šd.

74603   Hopstejna Svazek: 1 Strana: 0460
Hopstejna, y, f., veliká ženská, V Krko- noších. Kb.

74604   Hoptáč Svazek: 6 Strana: 0332
Hoptáč, e, m., čes. tanec. Skd. Cf. SŠ. P. 602.

74605   Hopták, u Svazek: 6 Strana: 0332
Hopták, u, m. = hoptáč. Sš. P. 602.

74606   Hopykern Svazek: 6 Strana: 0332
Hopykern utíkati, im Laufschritt rennen. U Olom. Sd.

74607   Hopýn Svazek: 6 Strana: 0332
Hopýn (interjekce)!

74608   Hopynať Svazek: 6 Strana: 0332
Hopynať = nepěkně skákati. Vz Hópati.

74609   1. Hor Svazek: 1 Strana: 0460
1. Hor, u, m. hora, Berg, Höhe, Anhöhe. Odtud horem. Vz Horem., Shora' lepší než pozdější: se zhora. Jg. — Pozn. Hor, a jest mužský vedlejší tvar ženského Hora, Co do masc, srv. shora, poshoru, horem. Ve sloven- štině užívá se akkus. hor na otázku kam? = hore. Tak som hor skočila, ako by ne- spala. Koll. Zpiev. I. 261. A za každým hor se pomikoval. Pov. 146. Prk. v Listech filolog. a paedag. II. 227 a v Studii o dativě §. 6. (Progr. gymn. příbramského, 1876. )

74610   2. Hor Svazek: 1 Strana: 0460
2. Hor, u, hoř, e, m., hoření, das Brennen, die Gluth. Div. z ochot. — Hoř, žáha, pá- lení v hrdle, das Sodbrennen. Ja. — Hoř, e, m., žádost', die Begierde. Jg.

74611   1. Hor Svazek: 6 Strana: 0332
1. Hor. Poďte hor (nahoru). U Domažl. Keď ste ma takto h. vychovali (rodiče), teraz už pôjdem do sveta. Dbš. Sl. pov. I. 447. Breza vela ludí ochladila, kým hor stála, kým ju sekera nezoťala. Koll. Zp. II. 375. 2. Hor, u, m., der obere Theil. Slov. Ssk. — H. = hoře, das Leid. Slov. Bern.

74612   Hor Svazek: 6 Strana: 0333
Hor sa, auf! Slov. Hor sa k tisícemu hodu. Kyt. 1876. 28. Hor sa, chlapci, hor sa! kým neskape rosa, za rána, za rosy najlepšie sa kosí. Slov. Tě. Hor sa vysoko, vojanská zástava. Sldk. 147. Hor sa, brat moja, vrah ti je vo vlasti. Chlpk. Sp. 148.

74613   Hor Svazek: 10 Strana: 0088
Hor, pstrolle. Rozk. P. 88. (Mš. ).

74614   Hora Svazek: 1 Strana: 0460
Hora (zastar. hůra), hůrka, horečka, y, f. Der Berg. Pl. hory, hor, f.; ale v nom. a akkus. pl. také: hora, n.: přes hora. Mkl. Hory Čech, vz v S. N. II. str. 315. — Jednotlivé vyvý- šení povrchu nad rovinu slove, je-li nízké: návrší, pahorek, pahrb; pakli vyšší jest: hora. Nejspodnější část vrchu: pata, úpatí; nej- vyšší: vrchol; prostřední: strana, bok. Vrchol ostrý: zub, špička, jehlice; přiokrouhlý: homole, zvon, hlava; plochý: kupa, lysina. Klonění-se stran k patě vrchu slove: svah; strany příkrého vrchu jsou: stráně; jsou-li téměř kolmé: stěny. Vrch homolovitý, jenž ob čas kouř, horký popel n. kamení vyha- zuje, slove: sopka. Souvislé vrchy činí po- hoří neb hory. Pohoří táhlé, více dlouhé než široké: pásnité hory; pohoří tak široké jak dlouhé: skupené pohoří; krajina vysoká ho- rami prostoupená: hornatina. Průchod mezi horami: průsmyk; je-li těsný: soutěs (těsnina, soutka). Hlubina mezi dvěma vrchy n. ho- rami: údolí; je-li do kruhu rozšířené: kotel, rozsáhlejší: kotlina. Pt. — Části hory dle Tl.: temeno (starší: témě); nejhořejší třetina hory: úbočí. Nejvyšší bod temena: vrchol. Temeno: úzké, široké, ploché. Temeno úzké: štít (ostré), roh (je-li podobno rohu), zub (je-li podobno zubu), jehlice (je-li velmi úzké a, štíhlé). Temeno široké: homole, zvon (dle podoby). Temeno ploché: kupa, lysina (je-li zcela ploché). Úbočí je bud' kolmé neb příkré n. velmi šikmé. Je-li kolmé n. velmi příkré, sluje stěna; je-li prostředně příkré: stráň; je-li velmi šikmé, sluje: láz. Vz Výška. Hora je vrch vyšší než 600'; hora nižší než 2000': nízká hora; hora nižší než 8000': středohora; hora vyšší než 8000': velhora. TI. Hory: prahory, prvohory, dru- hohory, třetihory (a naplaveniny). Vz tato slova. Bř. Hora, vrch, chlum, brdo, mezi- hoří, mezihory. Šp. Hora viničná (vinice), V., lysá, Kosová (Amselberg), letná (v Praze). H. holemá (veliká, zvýší 10000' a nad to), hory rozhranné, skalnaté, skalné, ssedlé, pod- mořské, slehlé (něm. Massengebirge), vnitro- zemní n. vnitrozemské, měsícové (měsíce, luny, na měsíci), Nz., pásmatá (= dlouhá, ale ne široká), Vys., úrupná (příkrá). Rk. Hory různé, osamotělé, osamotnělé, nesou- vislé, isolirte Berge. Š. a Ž. Pásmo n. po- řadí hor; sklznutí, sesutí hory (Bergsturz); haluze (Gebirgsäste), skladba, hřbet, chrber, čeřen, hřeben, mapa, štít, hnízdo, soustava hor. Nz. Posouvání hory (Bergrutschung), rámě, větev, křídlo, odnož hory (Gebirgs- zweig). Š. a Ž. Hora (horstvo) zdvihá se. vyzdvihuje se, zvedá se, vystupuje, vyniká, vypíná se, vyvstává, povstává, vyčnívá, strmí, pne se, ční. čumí; na hřbetě sedí, stojí hora. Š. a Ž. S hory dolóv. Rkk. Zde ny viděti s hory. Rkk. Vedl je na hůru vysokou. Br. Na hůře se položiti. Flav. Město horami otočeno bylo. Br. Přes hory a doly jsme se brali. Har. Má pěknou horu (vinohrad). Ros. Slunce za horu zapadá (zachází, zašlo, jde, zajde). V. Když slunce z hory vycházeti počalo. Háj. Hora rodí a plod myš. (Parturiunt montes et nascitur ridiculus mus). Jg. Všecko jako s hory jde. Vz Snadnosť. Č. Hory v dolv vraziti a pět za sudu počítati. Vz Nesmysl. Č. Hory v doly sráží, pět za sudu počítá. Vz Násilný. Lb. Jakoby se mne hora spadla. (Po starosti. Vz Péče). Č. Jdi na zlou horu. Vz Kletba. Č. Ještě je to za horami. Vz Nejistota. Č. Nej- vyšší hory nejtěžší hromobití snášejí. Č. Píti, až se hory zelenají. Šm. Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Sp. Nescházejí se hory s horami, ale lidé s lidmi. Č. Neštěstí ne po horách než po lidech se tluče. Us., Jg. Tak hle neštěstí nechodí toliko po lidech, ale i po horách, po králích. Pam. Kut. Hora má velké uši. Mt. S. — Hora (pl., n., vz nahoře), hory = tah, pásmo hor, ein Gebirge, eine Berg- kette. Hory Karpacké od hory Karpaku na- zvané, jinak Tatry; hory Krkonošské (Krko- noše); hory ledové, sněžné. Jakoby do hor přišel n. do lesa (kdo bez rozmyslu, bez vý- běru knihy čte). Mus. Jinak v údolí, jinak v horách. Vz Zvyk. Jg., Lb., Pk. — Hora, pl., n., z pravidla hory, pl., f. = důl, doly, kde se kovy atd. dobývají, Bergwerk. Hory zlaté, stříbrné, železné, olověné, vápenné, kamenné, uhelné n. na uhlí kamenné, D., solní, 1575., solné. Hory, na Slov. báně (= doly, huti, tržiště atd. ). Dělání hor v užším smyslu = dolování, dobývání rud ze země. Skládá se z prací havířských a děl hornic- kých. A. Práce havířské: I. klizení či od- klizování (hmot měkkých). Při tom se a) ryje lopatou, rýčem, nebo b) kope: kopáčem, kratcí, nebo c) hrabe: hřeblem, hráběmi. Hmoty dobyté se pak na korýtku (necičkách) n. v koši odnášejí n. na kolečku (táčkách), na káře atd. odvážejí. — II. Práce na nosák. (Nosatec, špičák, čakan, šramovka, zaseká- vačka n. zatínačka, dvojnosák č. dvojšpičák, motyka). Nosákem se kopá (seká), podko- pává n. šramuje, zálom n. šrám činí, na ten se činí kolmo zásek n. zatínka, načež se vše klíny, mlaty č. puckami (velikými perlíky), železnými sochory strhuje, sráží, sbíjí. — III. Práce na perlík a želízko. Želízko = krátký železný klín, na jehož hřbet perlíkem (ručním kladivem) se tluče. Pracuje se jimi, kde se ani nosák ani prach nehodí. — IV. Pracho- střelná práce či práce střelným prachem. Do díry nebozezem dlátovým, do uhlí někdy hladovcem vyvrtané n. vydlabané, kratečkou vyčištěné a výtěrkou vysušené ponořuje se patrona s prachem a nabíjí se nabijákem nábojek (jemná hmota, obyčejně čistá sušená hlína ve formě krátkých válečkův, šulkův), aby díra byla plna. Potom se na zátravce k patroně se táhnoucí upevní zápalka a na jejím konci mužíček (knůtek), který se zapa- luje. Po odpálení (n. když rána hodila) sráží a odklizuje se. — B. Díla hornická. Ložím rud atd. říkáme: prameny n. žíly n. couky, sloje či flece, stoky či kabány, stokoviště, hnízda č. shluky, ledviny, sejpy č. naplave- niny bohaté a konečně ložiště povrchní (i ra- šeliště). Z těch se dobývají uhlí, rudy, síra, sůl atd. dolováním. Sem patří: I. Kutání (das Schürfen). Ložiska nerostová se hledají, což kutání slove. Díla za tou příčinou zavedená slují kutby (díla ohledávací) a prostora, kde se kutá, kutiště č. pole kutné. Kutby jsou nadzemné n. podzemné. Kutby nadzemné jsou rovy n. rýhy kutné, kterými se ložiska nerostová obnažují a stopují. Kutby pod- zemné: šachty, štoly, vrtání nebozezem zemním (jsou-li díry vrtané větší, slují šachtami vrta- nými). Vz Štola, Šachta, Průkop. Štoly, šachty a průkopy slovou též díla čacká č. nadějná, pokud se v nich nerosty hledají, jinak slují díly pomocnými, když slouží jen k větrání, k odvodňování atd. — II. Rozdělání = hornická podzemní díla za příčinou otevření dolův, zakládání stříd výstupmo n. sestupmo (chodeb), tratí, lionův. — III. Dobývání (der Abbau): a) na šíře = pod nebem šírým n. na dni ku př. hnědého uhlí u Mostu, rašeliny, břidlice, mramoru; b) podzemní či pravé do- lování: a) dobývání po ústupech k dolu, ß) dobývání po ústupech nahoru, y) dobývání po stěnách, d') dobývání po pilířích (nejvíce v uhelnách), e) dobývání příčné. Vz více v S. N. III. 892. Hory nad zemí. Pr. Hory vykopávati. Jel. Nadání na hory, léno na hory. Jg. Nadání na hory pohledati (něm. muthen). D. V Šumberku hory stříbrné bohatě šly. V. Hory v díle nejsoucí: pusté, spuštěné, neobložené. Vys. Úřad hor; hory šly dobře (vyplácely se), kvetly, padly a zase povstaly; hory spustiti (zůstaviti), vyzdvihnouti (zvele- biti), odkryti, dělati, spraviti, založiti, otevříti, sušiti, opustiti, těžiti; hor hledati; hor svě- domý. Vys. Hory vydřeviti (dřívím vybudo- vati), hory jalovým kamením zasaditi (vy- plniti, zasypati). S. N. Kommissí o horní věci determinována, poněvadž hory nad městem tehdáž pěkně šly. Břez. Při zlatých a stří- brných horách, které potomně nalezeny (auf- gefunden) a vyzdviženy býti mohou. Pr. Šorfo- vání a pavování (Bergbau). Pr. I. 90. Na- kládá jako na zlou horu (o daremném na někoho nákladu). Ros.. Č. Vz Marné po- čínání. Zlaté hory slibovati. Slibuje zlaté hory. Slibuje hory doly a když k skutku přijde, nepodáť vody. Č., Jg. Žváč slibuje hory doly a nepodá ti ani vody. Hory doly ně- komu připovídati. D. — Vz Horník, Doly, Havíř, Ruda. — H. = hromada, ein grosser Haufen, Berg. Dělá z toho horu (velikou věc). Ros. — H. = místo vyšší, der höhere Ort, Oben. H. n. hůra v stavení, hůrka, patro, loub, půda. Na hůru po řebříce lézti. Puch. — H. = vrchní strana něčeho, vrch: s hory, s hůry (shora; vz Hor), bergab, nach unten, von oben herab; na horu, vzhoru (vzhůru), do hory, v horu, pod horu, k hoře, k hůře, bergan, nach oben, aufwärts, hinauf, empor. Jg. S hůry až dolů. D. Loď s hůry jede = po proudu dolů. Har. Kámen se s hůry utrhl. Br. Na horu jíti, jeti, lézti, hleděti, V., táhnouti, Har., nésti, držeti. D. Na horu dolů běhati. V. Proč ho vedeš na horu ? Us. Na horu vy- stoupiti. Us. Souká se na horu. Us. Všecko jako s hory jde (kvapně dolů). Us. Hospodský s hory nalévá, aby se pěnilo. Us. Co k hůře, vše hůře (řekla babka se schodů letíc). Ros. S hory netřeba poháněti. Jg. Do ctí světských, jako vůz s hory. Jg. Do zlého jako s hory. Jg. — S hory = s nebe, od Boha, von oben, vom Himmel und Gott. Jg. Komu není dáno s hůry, v apatyce nekoupí. Jg. Co od lidí nepřijde, čekati s hůry třeba. L. — Horu míti, bráti, vzíti = převahu míti. Die Oberhand ha- ben. L. — H. = les, Wald. Šel do hory = do lesa. KB. Vjel do té hory se vším vojskem. Tur. kron. Pojedem do hor (i. e. pro dříví); Kovář v horách uhlí pálí; Bloudil horami. Brt. Us. na Mor. Ještě je v hoře (v lese). Us. Hora, v části Slovenska = les, nikdy: vrch. — Horou, horem, oberwärts. Pravda horou létať musí jako orel. Horou vždy chodí (nerád poddán). Jg. — Horu (na Plaště: nahoru, Prk. ) si dáti zahráti (v hospodě, když někdo něco zpívá a potom si to dá zahráti. Zpívává se ku př. Zahrajte mi na horu, ať se s chutí napiju: ne- zaplatí kapsa má, zaplatí to holka má; za- hrajte mi na horu, ať se s chutí napiju: neza- platí Pepíček, zaplatí to tatíček. ). — Na hoře, na vrchu, na výši, oben. V. Nahoře zůstati. D. Jakž nahoře stojí. Klat. — H. = ruda. Hory voziti — těžkou práci konati, něco těžce nésti. Kat. 11. — H. = hlava, mocný pán, panovník. Nech se kdo chce těch hor dotýká, já ne. Kom. — Hory Matky boží, Berg-, Frauen- stadtl; Krásná Hora v Čech. (Schönberg); Rudné Hory, Erzgebirge; Kutná Hora (pl. Hory Kutny; také pouze: Hora), Kuttenberg, mě. v Čech.; Hora Svatá, der hl. Berg, u Pří- brami; Hory Malé, Adamsstadtl u Budějovic Českých; Hory Velké, Rudolfsstadt v Budě- jovicku; Hory Kašperské, Us.; Hory Březové (Březí, lépe než: Hora Březová, neb říká se u Příbrami pouze pl. Hory), mě. u Příbrami. Prk. atd. — Hora (hóra), vz Hory

74615   Hora Svazek: 1 Strana: 0462
Hora, hora! Říká se kravám, aby se pásly. Us. Polička.

74616   Hora Svazek: 6 Strana: 0333
Hora. Vz Mkl. a L. 272., Mkl. Etym. 73. - H. = vysoká vysedlosť země. S. N. III. 866., 892. Hory nejvyšší na světě. Vz Vega I. 111. Černá Hora. Vz Ukaz. 39. Na Libáně hoře. Bj. Aj hora, hora, zelená hora a z tej horečky kdosi mě volá. Sš. P. 203. Myslilo se, že ten bude hory přenášet a on nic. Dch. Kdo ví, po kterých h. běhá. Němc. Z mravence horu děláš. Hkš. — H. = pre- vaha, das Uibergewicht. Tam vlaština nad slavjančinou horu bráti počíná. Koll. Cestp. — H., das Gebirge. H. jizerské, krkonošské, orlické, kladské, krušné, karlovarské, jese- nické, zvoleňské, gemerské. Krč. G. 275., 326., 336., 488., 563., 703. H. vysoké či vel- hory, Hochgebirge, pokrajné, Rand-, slehlé, Massen-, písečné, Sand-, hřebetnaté, Rüsken-, vápenné, Kalk-. Sl. les. Křičí jako na horách (velmi). Us. Vck. Hory, hory, hory jsú, za horama vršky jsú, kdo chce pěknú ženu měť, musí sobě pro ňu jeť. Sš. P. 424. — H. = doly, das Bergwerk. Hory zlaté, stří- brné, železné, měděné, malachitové, olovné, solné. Vz KP. III. 82., 99., 101.—115., Dal. 158. — H. = vyšší místo. Chce k nim s hory dolóv. Anth. 1. 3. vd. 34. A to máte na hóře komoru a lože. NB. Tč. 148. Nemóž město skryto býti na huoře posazené. Hus III. 75. — H. = les na vrších. Us. u Ro- žnova. Kld. I. 124. Jíti do hor. Brt. v Mtc. 1878. 33., Brt. D. 215. Šel do hory. Némc. VII. 19. Jedno drevo není hora. Slov. Když je malé, čtyrma vládne, když je velké, hory láme a po smrti chodí do kostela (tele cicá 4 štrychy, vůl vozí dřevo, boty). Mor. Brt. — H. = místní jm. V Horách, sam. u Se- dlce, u Ledče. PL. — H. Králova. Sdl. Hr. I. 253. — Ostrá Hora, les u Vsetína. Vck. — Lysá Hora. Cechy. I. 250. — Hory Matky Boží, městečko u Sušice. Čechy 1.143. Tém říkají: Zlámané Hory. Vz Sbtk. Krat. h. 38. — O .Hoře Svaté u Příbramě vz Sbtk. Krat. h. 37. — H. Kutné. Dán na Horách Kutnách. List. hrad. 1470. Tč. Hora Kutna (tvar jmenný == Kutná); Hory Kutny, pl.; K Hoře Kuthně. Er. Reg. p. 1327. Z Hor Kuten. Bílej. Kron. (List. filol. 1886. 414.) Cf. Tk. II. 536., Tf. Odp. 387., Blk. Kfsk. 1317., Sdl. Hr. I. 253., II. 261. — H., ves u Kaplice; H. (Hory), ves u Haber; H. Benešova, ves u Čestic; H. Veliká, Gross- Hora, hájovna u Bernardic; H. sv. Václava, Berg am Böhmerwalde, ves u Ronšberka; něm. Horn, ves u Klášterce. PL., Blk. Kfsk. 1317. Od Hory Ježek a j. Vz Tk. V. 241. — H., y, m., os. jm. D. ol. VI. 75. H. Frant. AI, nar. 1838., prof. a spisov. Vz S. N. X. — H. z Ocelovic, strčes. rodina vládycká. Vz S. N. X. — H. Ant. Jg. H. 1. 2. vd. 563. — O H. vz Blk. Kfsk. 1317.

74617   Hora Svazek: 7 Strana: 1262
Hora. Cf. Mách. 4.-7., 9., 40. H. = vino hrad. Mor. Hrb. Obr. 135. — Celá hora (pl. n.) přijdou do práci (horalé; nikdy: hory) Ant. Krmela. — H., vrch u Teplé. Pam. arch. I. 35.

74618   Hora Svazek: 8 Strana: 0110
Hora. Udělala se mu z toho h. (nezasel, aby prý mu kroupy nepobily). Bl. Gr. 297. Když (měsíc) rohem hor (obzoru) dosiahne, AlxV. 2403. Hory s horami, ludé s luďmi (svůj k svému). Vck. Val. I. 103. Hory pevně stojí, však lidé scházejí se v žití boji. Vrch. Rol. XXIII.—XXIX. 5. Čím ďalej do hory, tým viac dreva, Phľd. 1893. 702. Taký je, ako čo by v hore bol vyrástol. Slov. Nov. Př. 564. — H. = les. Hora hučí, baran bľačí a kôň ťahá. Slov. Nov. Př. 652.

74619   Hora Svazek: 8 Strana: 0546
Hora. Trup, úbočí, vrchol, úpatí n. pata hory. Vz Ott, XI. 645. — H. = půda (v do- mě). Slov. Zátur. — H. Ant., nar. 1824., dě- kan metrop. kapitoly u sv. Víta v Praze; II. Jos., nar. 1836., učit, a spis.; II. Frant. (pseud. Horymír Vinařovský n. Sam. Šídlo), nar. 1838., prof. a spis. Vz Ott. XI. 557., 558.

74620   Hora Svazek: 9 Strana: 0069
Hora, pl. hory a hora. Vz Gb. H. ml. III. 1. 178. Nieto hory bez zvera (při nevyčištěném obilí»; Ďaleko do hory na dřevo (k tomu je ještě daleko). Phľd. 1897. 499., 303. Ty's byl eště na horách, dyž já to věděl; Chlap jako h.; Dáti hocha do hor (do Němec). Hoř. 117., 89. O příslovích atd. vz Zát Př. 314. — H. černá—les jehličnatý. Val. Čes. 1. X. 64. — H. Pán z Hory = Rybrcoul. Čes. 1. VI. 568. — H. Kutna, od Hory Kutny, ? Hoře Kutně, z Hor Kuten, na Horách Kutnách atd.; vedle toho: Kutná Hora, z Kutné Hory atd. Sr. Gb. H. ml. III. 1. 286. — H. = vin- nice. Nár. sbor. II. 69. — H. F. A. Vz Jub. XI.

74621   Hora Svazek: 9 Strana: 0438
Hora. Když hory ? porodu pracují, oby- čejně rády myš porodí (když se veliké pří- pravy ? něčemu činí, často jen málo se po- řídí). Ezop. 301.

74622   Hora Svazek: 10 Strana: 0088
Hora = les. Vz Rubisko (zde). S tím je, jak se žebřem (žebříkem) do hor (do lesa) = jsou s_ ním obtíže, nelze se s ním shodnouti. Val. Čes. 1. XI. 485. — Všeho horu čtyřmi působí = všeho všudy. Komenský 1876.

74623   Hora Svazek: 10 Strana: 0586
Hora Ant., probošt, nar. 1824. Sr. Zl. Pr. XXII. 70. a podob. — H. Fr. A., prof. a spis., nar. 1838. Sr. Zl. Pr. XXII. 107., Máj. III. 407.

74624   Horać Svazek: 10 Strana: 0586
Horać = hořeti. Brt. Sl. 102.

74625   Horace Svazek: 6 Strana: 0333
Horace = orace. To je ůákých h-cí! Us. na Plaště. BPk.

74626   Horácko Svazek: 8 Strana: 0110
Horácko, a, n. Naše H. jindy a nyní. P oř. Jos. Duchek. Ve Vel. Meziříčí. 1893.

74627   Horáček Svazek: 1 Strana: 0462
Horáček, čka, m., vz Horák. — H., horní pes, der Berghund. V.

74628   Horáček Svazek: 6 Strana: 0333
Horáček == pila u Bělohradu. PL. — H., os. jm. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1317. — H. Frant., farář 1800. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 564., 564., Šb. D. ř. 2. vd. 248.

74629   Horáček Svazek: 8 Strana: 0546
Horáček Cyrill, nar. 1862., spis. Vz Ott. XI. 560.

74630   Horáček Svazek: 9 Strana: 0069
Horáček Cyr. Dr. Vz Jub. XI.

74631   Horačina Svazek: 1 Strana: 0462
Horačina, y, f., horský lid, das Gebirgs- volk. Puch.

74632   Horačina Svazek: 6 Strana: 0333
Horačina,. die Gebirgsgegend, nerovná, vrchovitá půda. Laš. TČ.

74633   Horačka Svazek: 1 Strana: 0462
Horačka, y, f., žena z hor. Gebirgsbe- wohnerin. Sych.

74634   Horák Svazek: 1 Strana: 0462
Horák, a, horáček, čka, m., horal, kdo v horách bydlí, der Gebirgsbewohner. Aby raději byl horák než z kraje. V. H. prosí o suché počasí, kraják o déšť volá. Kram. H. alpský. Us. — H. — člověk hrubý, ein grober, roher Mensch. Us. — Vz Horáček.

74635   Horák Svazek: 6 Strana: 0333
Horák = obyvatel hor. H-ci = obyvatelé čes. mor. pohoří. S. N. III., V. 460. H-kům posmívají se Hanáci, že kdesi u Konice hovázale Hancikrista ho hocha (u ucha) ho potynke a von se jim hotrhl a hotekl. Sbtk. Krat. h. 173. — H. = chroust. U Bydž. KM. — H., os. jm. Vz S. N. III. a X., Tf. Odp. 341. H. Mart. 1798. Jir. Ruk. I. 252.

74636   Horák Svazek: 7 Strana: 1262
Horák Václ. Em., hud. sklad. 1800.-1871. Vz Srb. 115.

74637   Horák Svazek: 8 Strana: 0110
Horák. H-ci ve vých. Čech. Vz Oester. Mon. (Böhm.) I. 493. Cf. Boráček, Borák (3. dod.).

74638   Horák Svazek: 8 Strana: 0546
Horák Eman., hud. sklad., 1800.--1871.; H. Václ., nar. 1845., generál ryt. řádu kři- žovníků. Vz Ott. XI. 561.

74639   Horák Svazek: 9 Strana: 0069
Horák. Horaci — dobráci. Rezn. Sp. 58. — Horáci = obyvatelé vých. Čech s městy Čes. Třebovou, Ústím n. Orl., Žamberkem, Jablonným a Kašperkem Čes. 1. X. 58.

74640   Horák Svazek: 9 Strana: 0438
Horák Jos. dr., spis.

74641   Horák Svazek: 10 Strana: 0586
Horák. Horáci = obyvatelé jihozápadní části Litomyšlska. Litom. 3. Sr. Čecháci. — H. Bohusl. dr. a Jiří, spis.

74642   Horákati Svazek: 9 Strana: 0069
Horákati = vybízeti mimojdoucí zpěvem, aby dali žencům zpropitné. Čes. 1. VI. 529.

74643   Horákov, a Svazek: 6 Strana: 0333
Horákov, a, m., ves u Brna. H. nepatři p. Bohu. Tam jsou mužští samci a ženy samice. Vz Sbtk. Krat. h. 164.

74644   Horákovský Svazek: 6 Strana: 0333
Horákovský Mlýn u Lobosic.

74645   Horákyně Svazek: 6 Strana: 0333
Horákyně, ě, f. = horačka. Rk.

74646   Horal Svazek: 1 Strana: 0462
Horal, a, horalec, lce, m. Pl. horalé. C. Vz Horák.

74647   Horalčina Svazek: 10 Strana: 0088
Horalčina, y, f. = řeč Horalů. Sb. sl. 1901. 178.

74648   Horalec Svazek: 6 Strana: 0333
Horalec, vz Horal.

74649   Horalis Svazek: 8 Strana: 0110
Horalis, a, m. = choralista as. H-sa cho- vati asi = na svůj náklad živiti zpěváka ko- stelního. Wtr. Živ. c. I. 390.

74650   Horalka Svazek: 1 Strana: 0462
Horalka, y, f. = horačka. Č.

74651   Horalka, y Svazek: 6 Strana: 0333
Horalka, y, f. Vz Šfk. 682. - H., y, m., os. jm. H. Frant, hudební skladatel, 1798.-1860. Vz S. N. X.

74652   Horalský Svazek: 1 Strana: 0462
Horalský = horácký, Gebirgs-. H. jazyk. Č. —

74653   Horalstvo Svazek: 1 Strana: 0462
Horalstvo, a, n., obyvatelstvo hor, Gebirgs- bevölkerung. Č.

74654   Horan Svazek: 1 Strana: 0462
Horan, a, m. = horář. — Horanka, y, f. = horačka. Rk.

74655   Horanda, y Svazek: 6 Strana: 0333
Horanda, y, f. = horačka. Rk.

74656   Horánek Svazek: 6 Strana: 0333
Horánek, nku, m. H-nkem jíti == horem. U Netol. Vik.

74657   Horanka, y Svazek: 6 Strana: 0333
Horanka, y, f. = horačka. Rk.

74658   Horanka, y Svazek: 6 Strana: 0333
Horanka, y, f., phaca, die Berglinse, rostl. Slb. 540.

74659   Horanky Svazek: 8 Strana: 0110
Horanky. Na H-kách u Ředic. NZ. III. 163.

74660   Horantiti Svazek: 10 Strana: 0088
Horantiti = těkati. Po výspě jsme h-li. Msn. Od. 130.

74661   Horaprask Svazek: 7 Strana: 1262
Horaprask, a, m., os. jm. Wtr. Obr. I. 89.

74662   Horár Svazek: 1 Strana: 0462
Horár, a, m. = hajný; 2. horák. Na Slov. Bern. —

74663   Horár Svazek: 6 Strana: 0333
Horár = lesník. Slov. Loos, Bern. Ho- rička horárom, sekera rubárom. Koll. Zp. I. 102.

74664   Horár Svazek: 10 Strana: 0088
Horár, a, m. H. bez pušky je čižmár bez šidla. Rizn. 168.

74665   Horáreň Svazek: 1 Strana: 0462
Horáreň, rně, f. = myslivna, Forsthaus. Na Slov.

74666   Horáreň Svazek: 6 Strana: 0333
Horáreň, das Waldhüter-, Jäger-, Heger- haus. HVaj. BD. II. 128., 137. H. = chalupa hajného. Šd.

74667   Horáriti Svazek: 6 Strana: 0333
Horáriti, Förster sein. Slov. Loos.

74668   Horárka Svazek: 1 Strana: 0462
Horárka, y, f. = horačka, Na Slov.

74669   Horárka Svazek: 6 Strana: 0333
Horárka, y, f., die Försterin. Slov. Loos.

74670   Horárna Svazek: 6 Strana: 0333
Horárna, y, f. = horáreň. Pokr. Pot. H. 33., Němc. IV. 400.

74671   Horárský Svazek: 6 Strana: 0333
Horárský, Förster-. Slov. Loos.

74672   Horárství Svazek: 6 Strana: 0333
Horárství, n., die Försterei. Slov. Loos.

74673   Horárstvo, a Svazek: 6 Strana: 0333
Horárstvo, a, n., das Försteramt. Slov. Loos.

74674   Horář Svazek: 1 Strana: 0462
Horář, e, m. horár. = H., hořanka, Berglinse. Rk.

74675   Horasa Svazek: 6 Strana: 0333
Horasa, horasisa, y, m. = velký člověk. Us. Hk.

74676   Horati Svazek: 6 Strana: 0334
Horati = hořeti. Laš., slez. Tč. Šd. Slov. Ssk.

74677   Horati-us Svazek: 1 Strana: 0462
Horati-us, a, m., Horac, e, m., slavný římský básník za Augusta,

74678   Horatius Svazek: 6 Strana: 0334
Horatius, vz Listy filol. V. 312., X. 465.

74679   Horavý Svazek: 6 Strana: 0334
Horavý, brennbar. Slov. Ssk., Loos.

74680   Horaz Svazek: 6 Strana: 0334
Horaz, a, m., os. jm Tk. V. 79.

74681   Hóraz Svazek: 10 Strana: 0088
Hóraz, u, m. = úraz.

74682   Horazd Svazek: 1 Strana: 0462
Horazd, a, o, gross, zastr. Rk.

74683   Horazditi Svazek: 1 Strana: 0462
Horazditi, 3. pl. -dí, il, ění = na někoho hubovati, toben, schelten, lärmen. — koho = stěžovati si. Us. — oč. Us. v Krkonš.

74684   Horazditi Svazek: 6 Strana: 0334
Horazditi. Vz Mkl. Etym. 73.

74685   Horázuý Svazek: 6 Strana: 0334
Horázuý, gross, ungeheuer. Cf. Neho rázný. Rk., Loos.

74686   Horaždějovice Svazek: 6 Strana: 0334
Horaždějovice. Dal. Vz Horažďovice.

74687   Horažďovice Svazek: 1 Strana: 0462
Horažďovice, vic, pl., m., dříve také: Horažděvice, Horaždějovice, dle Budějovice, mě. v Čech. v píseckém kraji. Horažďowitz. Horaždějovský, horažďovský. Ohláš. Vz více v S. N. III. 870.

74688   Horažďovice Svazek: 6 Strana: 0334
Horažďovice. Cf. Gorazd. Vz Tk. I. 607., III. 646, IV. 726., V. 241., VII. 412., S. N., Tk. Ž. 143.. Blk. Kfsk. 1317., Sdl. H. IV. 41. Jak se chystali r. 1848. H-ští na blížícího se nepřítele? Vz Sbtk. Krat. h. 38.

74689   Horažďovka Svazek: 9 Strana: 0069
Horažďovka, y, f. = Otava u Horažďovic. Kub. 152.

74690   Horb Svazek: 9 Strana: 0069
Horb, u, m. = hrb. Zát. Př. 170. a.

74691   Horba Svazek: 8 Strana: 0110
Horba, y, f. Kdo má v torbe, zji i na borbe (na hoře). Phľd. 1895. 188.

74692   Horbuše, e Svazek: 6 Strana: 0334
Horbuše, e, f., salmo gorbuscha, die Gar- busche. Šm.

74693   Horbýl Svazek: 6 Strana: 0334
Horbýl, u, m., aretia, die Aretie, rostl. Vz Slb. 295.

74694   Horce Svazek: 1 Strana: 0462
Horce, komp. horčeji, palčivé, hitzig. D., Jád.

74695   Horce Svazek: 6 Strana: 0334
Horce. Hubinkami h. stlačím krásná ústa. Pl. I. 140.

74696   Horckop Svazek: 8 Strana: 0110
Horckop, horckof, horzkop, z Harzkapen = nejkratší ze všech chodicích sukní, lehká, letní; někdy byla kožešinou podšitá, nejdražší šuba. Wtr. Krj. I. 441., 461., 574. (158.).

74697   Horcokovat Svazek: 10 Strana: 0586
Horcokovat = důrazně pobádati. Brt. Sl. 102.

74698   Horcovať Svazek: 8 Strana: 0110
Horcovať = Htiti se. Val. Brt, D. II. 318.

74699   Horčák Svazek: 1 Strana: 0462
Horčák, horčák, u, m., horský tvaroh, Gebirgsquark, -toppen; také hořký sýr. Us. v Krkonš. — H., Bitterbier. Ros. — H. = potoční pepř, Wasserpfeffer, rostl. Berg.

74700   Horčák Svazek: 10 Strana: 0088
Horčák, u, m. = druh sýra. Jak se dělá, o tom vz Čes. 1. XIII. 28.

74701   Horčák,a Svazek: 6 Strana: 0334
Horčák,a, m., několik domků u Frenštátu.

74702   Horčice Svazek: 1 Strana: 0462
Horčice, horčice, e, f., horčička, y, f., sinapis, něm. der Senf. H. polní, bílá, černá, sedlská. Jg. H. kremžská, düsseldorfská, francouzská, anglická, Vz více v S. N. H. estragonová, mořská, planá. Kh.

74703   1. Horčice Svazek: 6 Strana: 0334
1. Horčice Jos., nar. 1797., kaHov. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 564., Ukaž. 99. O jiných H. vz Blk. Kfsk. 1317.

74704   2. Horčice Svazek: 6 Strana: 0334
2. Horčice z Prostého, strčes. rytířská rodina. Vz S. N. X.

74705   Horčice Svazek: 8 Strana: 0547
Horčice Jos. Prok., 1797.—1872., kněz a spis. Vz Ott, XL 569.

74706   Horčicka Svazek: 8 Strana: 0547
Horčicka Dan., + 1706., kněz a spis.; H. Frant., 1776.- 1856., čes. malíř. Vz Ott. XI. 570.

74707   Horčička Svazek: 7 Strana: 1262
Horčička, y, m., os. jm. Cf. Bačk. Písm. I. 430.

74708   Horčičná Svazek: 8 Strana: 0111
Horčičná, é, f., vz Rmenec (3. dod.).

74709   Horčicha Svazek: 6 Strana: 0334
Horčicha, picria. H. obecná, p. Fel terrae, rostl. Rstp. 980.

74710   Horčík Svazek: 8 Strana: 0111
Horčík. Výroba horčíku. Cf. KP. VIII. 234.

74711   Horčík Svazek: 10 Strana: 0586
Horčík, u, m., nerost. Dějiny, vlastnosti, výroba a upotřebení ho. Vz KP. X. 250.

74712   Horčiti Svazek: 1 Strana: 0462
Horčiti, 3. pl. -čí, il, en, ení = horké činiti, zapalovati, heiss machen, erhitzen. Ros. Bzová voda horčí a suší. Čern. — Byl.

74713   Horda Svazek: 1 Strana: 0462
Horda, y, f., tlupa kočujících rodin tatar- ských. Rk. Horde.

74714   Hordcový Svazek: 7 Strana: 1262
Hordcový. H. kyselina. Km. I. 428.

74715   Hordeola Svazek: 8 Strana: 0111
Hordeola kožní. Vstnk. II. 569.

74716   Hordinec Svazek: 6 Strana: 0334
Hordinec, nce, m. = hortensie, rostl.

74717   Hore Svazek: 1 Strana: 0463
Hore, na Slov. = na horu. H., stblh., nblh., srb. -chorv. gorě, dlnž. gorej, malorus. hori jest dat. sg. slova hora, gora, značíc protivu dolů, tedy, nahoru, vzhůru? Lokal hore, gorě = na hoře. Prk. v příbr. programu 1876. str. 20. Hore vrchem. D. Hore dolů. D. — H, = na hoře. Hore se drž (mužně, udatně). Plk. Krávy hore hájem a já se šuhajem. Č. Hore znakem. Na Mor. — Už je hore = vstal, probudil se. Brt.

74718   Hore Svazek: 6 Strana: 0334
Hore = na horu, vzhůru. Mor., slez. a slov. Brt. D. 172., 215. Hore se nesla (nad jiné se vynášela). Němc. VII. 272. Ani ti je h. nevzala (za mnoho nepokládala). Ib. VII. 170. Tenkrát byl ještě h.; Drž se h. Slez. Šd. Hore sä, Slováci, hore sä a Boh dá: Bude Slovák eště, čím býval inohdá. Chlpk. Sp. 160. Hore ho! sláva! h. ho (vyzdvihněte ho)! Sldk. Mart. 25. Našli ho ráno h. no- hama (mrtvého). Rr. Sb. Hore na Hovězí zemani bohatí; Vyletěl pták h. pod oblaky. Brt. P. 5., 90. Staň, Aničko h., ženu statky tvoje; Zdvihni očka h.; Letěla holubička h. dolů až k milému za stodolu. Sš. P. 130., 147., 425. (155., 156., 226., 256., 515.). H. hlavu dvíha, do okna sa díva; Božkal som hu, aby hore stala. Sl. ps. 244., 269., (305., 334.). — H. = nahoře. Zlínsky. Brt. Jak jsme již h. ukázali. Sš. Pasu kRávy, pasu, ale nevím, kde jsú; krávy hore hájem a já se šuhajem. Sš. P. 629. H. si zaspievam s tej vysokej skály. Sl. ps. 11. (15., 147., 290.).

74719   Hore Svazek: 9 Strana: 0069
Hore. Som h. = bdím. Slov. Hš.

74720   Hore Svazek: 10 Strana: 0088
Hore. Až sa nos h. kořenem obracá. Mod. kn. č. 40. 6. Hráti h. = tuš. Brt. Čít. 407.

74721   Hore dole Svazek: 6 Strana: 0335
Hore dole, auf und ab. Slov. Ssk.

74722   Hore sa Svazek: 6 Strana: 0334
Hore sa, vz Hor.

74723   Horec Svazek: 6 Strana: 0334
Horec, rce, m. (Zhorec), Hurz, ves u Ma- netína. Blk. Kfsk. 448.

74724   Horec Svazek: 8 Strana: 0111
Horec, rce, m. = horák. Slov. Phl'd. XII. 533.

74725   Horecký Svazek: 6 Strana: 0335
Horecký, dvůr u Přelouče. — H., os. jm. Vz S. N. III., X., Žer. Záp. II. 183., Jg. H. 1. 2. vd. 564.

74726   Horečka Svazek: 1 Strana: 0463
Horečka, horoučka, y, f., zimnice, Fieber. H. k spále, Lk., k mléku (Milchfieber), h. od hlíst (Wurmfieber). — H., hlavnička, Typhus. Us. -

74727   Horečka Svazek: 6 Strana: 0335
Horečka = malá hora. Aj hora, hora, zelená hora, a z tej h-ky kdosi mě volá. Sš. P. 203. — H. = zimnice. Vz Slov. zdrav. ' H. omladnic, febris puerpuralis, Kžk. 419., 92., Slov. zdrav., bahenní, gastrická, hni- lobná, mléčná, se žloutenkou, synochalní. Vz Slov. zdrav. H. žlučná zhoubNá. Čs. lk. 1. 113. H. lehká, krátká, trvalá, úbytná, febris hectica, střídavá (střídavka), f. infer- mittens; léky h-čku pudící, febrifuga; h-čku míti; h. ho obcházela. Nz. lk. Vz S. N. — H., Typhus. H. zvratná, typhus recurrens. SP. II. 270, — H. = horko. To je dnes h. U Opavy. Zkl.

74728   Horečka Svazek: 7 Strana: 1262
Horečka suchá či mořivá, Zehrfieber.

74729   Horečka Svazek: 8 Strana: 0547
Horečka, nemoc. Také: adynamická, asthe- nická, biliosní, datlová či švihácká, efemerní, erratická, kritická, lodní, nemocniční či špi- tální, potná, senná, synochalní, v ležení, vzrů- stu atd. Vz Ott. XI. 572.

74730   Horečka Svazek: 10 Strana: 0088
Horečka. H. čivová, febris neuratica, hostcová, f. rheumatica, z mléka, f. ab abs- cessione lactis, nedokrevných, anaemisches Fieber, ? eštoviční bez osutiny, f. variolosa sine exanthemate, počáteční, Initialfieber, rýmová, Schnupfenfieber; období horečky (horečnaté), Fieberstadium; h. cíbelová, febris urethralis, dráždivá, f. sthenica, dru- hotná (následná) ranná, f. traumaticasecunda, jednodenní (jednodeňka), f. ephemera, lehká neštoviční, febricula variolosa, lehká tyfová, febricula typhosa, zdánlivě ulevující, febris subcontinua, předráždivá, f. hypersthenica, příznaková, f. symptomatica tvaru převráce- ného, f. typo inverso, vysilující, f. asthe- nica, h. o jednom záchvatu, f. monoleptica, o více záchvatech, f. polyleptica, žlučová (močokrevná), f. bilosa haematurica. Ktt.

74731   Horečka Svazek: 10 Strana: 0586
Horečka, y, f. H. hlístová, Wurmfieber, fiěvre vermineuse. Ktt.

74732   Horečkový Svazek: 6 Strana: 0335
Horečkový, febril. Nz. lk. H. blouznění. Ntr. VI. 395.

74733   Horečkový Svazek: 10 Strana: 0089
Horečkový. H. příznaky, Fiebersymptome. Ktt.

74734   Horečky Svazek: 6 Strana: 0335
Horečky, sam. u Ledče.

74735   Horečnatý Svazek: 6 Strana: 0335
Horečnatý. H. chlorid, das Chlormagne- sium, Zpr. arch.; uhličitan, magnesia car- bonica, das Magnesiumkarbonat, kohlen- saure Magnesia; citran, magnesia citrica, Magnesiumcitrat, citronensaure Magnesia; mléčňan, magnesia lactica, Magnesiumlaktat, milchsaure Magnesia; síran (hořká sůl), ma- gnesia sulfurica, Magnesiumsulphat, schwe- felsaure Magnesia. Nz. lk.

74736   Horečnatý Svazek: 8 Strana: 0111
Horečnatý. H. choroba. Vstnk. III. 473.

74737   Horečně Svazek: 6 Strana: 0335
Horečně = horko; horce. Slov. H. pla- kala. Sl. ps. 339.

74738   Horečný Svazek: 1 Strana: 0463
Horečný, fieberhaft. H. záchvat, Fieber- anfall, Paroxismus. Rk.

74739   Horečný Svazek: 6 Strana: 0335
Horečný. H. napnutí sil, Dch., snění. Mkr.

74740   Horedržanlivosť Svazek: 6 Strana: 0335
Horedržanlivosť, i, f. = pýcha, der Stolz. Slov. Loos.

74741   Horedržanlivý Svazek: 6 Strana: 0335
Horedržanlivý = pyšný, stolz. Slov. Loos.

74742   Horedžaný Svazek: 6 Strana: 0335
Horedžaný = nafúknutý, pyšný. Slov. Ssk.

74743   Horegroš Svazek: 9 Strana: 0438
Horegroš, e, m. = pyšný. Mus. slov. III. 12. Sr. Horenos.

74744   Horehroní Svazek: 6 Strana: 0335
Horehroní, n. = krajina pohronská. Hdk. C. 378.

74745   Horek Svazek: 1 Strana: 0463
Horek, vz Horký.

74746   Horek Svazek: 9 Strana: 0069
Horek = svršek karetní. Horen. 299.

74747   Horeká Svazek: 6 Strana: 0335
Horeká = hore, vzhůru. A pri tom po- zeraj horeká do neba. Čjk. 43. So zorou ráno h. vstávať. Ib. 122.

74748   Horem Svazek: 1 Strana: 0463
Horem (vz Hor), horou, oben. Já půjdu horem, ty půjdeš dolem. Us. Horem dolem. Jg. Léky horem i dolem počišťující. Rk. Vz Celkem.

74749   Horem Svazek: 6 Strana: 0335
Horem kopcem pospíchal. Sš. P. 695. Horem, horem, horem, pod tím naším dvo- Rem najdem hospodáře, von sedí za stolem. Kol. ván. 12.

74750   Horemchodný Svazek: 1 Strana: 0463
Horemchodný, hochtrabend. Mus.

74751   Horemchodný Svazek: 7 Strana: 1262
Horemchodný, excentrisch. H. snažení. Pal. Rdh. I. 76.

74752   Horempácem Svazek: 6 Strana: 0335
Horempácem = horeznačky. Ssk.

74753   Horempátem Svazek: 1 Strana: 0463
Horempátem, lépe než: horempádem = horem patou (patami), a hlavou dolů, hurdy burdy, häuptlings, kopfentlang. Jg H. běžeti, někoho shoditi. Us. Všecko zde leží horem- pátem (na různo). Jg. Na Plaště, horum- pátem'. Prk. Na, patu' zde přímo nelze my- sliti, jeť druhá časť slova toho slovesnou, vziklou z pęti, piati, páti:, horem (poshoru) napiať; srv. střemhlav, malorus. stromholov od kořene strt: strtmi., strmý, strměti. Prk. Brt. zase hájí tvaru, horempádem? pravě: Horem pádem jsou protivy jako: hory doly, hlava nehlava, vstávaje léhaje na označenou nového pojmu zvláštního = vzhůru dolů, sem tam t. j. nehledě kudy běží či horem či pádem (= dolem), cestou necestou po- řád dál.

74754   Horemyselnosť Svazek: 6 Strana: 0335
Horemyselnosť, i, f. = zpupnost, der Hochmuth. Slov. Bern.

74755   Horemyselný Svazek: 6 Strana: 0335
Horemyselný = zpupný, hochmüthig. Slov. Bern.

74756   Horenka Svazek: 6 Strana: 0335
Horenka, y, f. = malá hora. Sl. ps. č. 67. Tam z tej h-ky kdosi ma volá. Sl. spv. IV. 148.

74757   Horenos Svazek: 1 Strana: 0463
Horenos, a, m., horenosný, hrdopýšek, ein Stolzer. Na Slov.; Koc.

74758   Horenos Svazek: 6 Strana: 0335
Horenos = pyšný, aufgeblasener Mensch. Slov. Loos. Šuhajko, horenos, neradi ťa máme, neradi za tebou dvere zatvárame. Koll. Zp. I. 189.

74759   Horenos Svazek: 8 Strana: 0111
Horenos, a, m. = kdo má hore nosom dierky, kdo je pyšný. To je h. Phl'd. 1894. 257.

74760   Horenosenosť, horenosnosť, i, f Svazek: 6 Strana: 0335
Horenosenosť, horenosnosť, i, f. = horedržanlivosť. Slov. Bern.

74761   Horenský Svazek: 1 Strana: 0463
Horenský, vz Horný.

74762   Horenský Svazek: 6 Strana: 0335
Horenský = horní. H. právo. 1609. Mtc. 1880. 121. — R. 1562. Vz Sadovec. H. řád = zřízení vinohradské; kniha, do níž se zapisovaly prodeje vinohradův. Pk. Npj. 94. Pomodleme se za všecky h. a dolenské. Č. T. Tkč.

74763   Horenský Svazek: 8 Strana: 0111
Horenský. Práva h-ská při městě Bzenci na Mor. 1558. Vz Mtc. 1893. 335. nn.

74764   Horenství Svazek: 1 Strana: 0463
Horenství, n., okrslek, ku kterému se horní právo vztahuje, der Bezirk, für welchen ein Bergrecht gilt. Vz Gl. 67.

74765   Horepácem Svazek: 6 Strana: 0336
Horepácem = horempácem. Slov. Ssk.

74766   Horepácem Svazek: 8 Strana: 0111
Horepácem. H. utíkala. Brt. D. II. 242.

74767   Horeslavsko, a Svazek: 6 Strana: 0336
Horeslavsko, a, n., Horoslawako, sam. u Ledče.

74768   Horesť Svazek: 6 Strana: 0336
Horesť, i, f. = hořkost Slov. Horesťou ma naplňuje trpkou výjev tento. Zbr. Lžd. 158. (102.).

74769   Horeš Svazek: 6 Strana: 0336
Horeš, rše, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

74770   Horeštorc Svazek: 8 Strana: 0547
Horeštorc. Kotol horeštorcom husto na- bitých dvaciatníkov. Slov. Čes. 1. VI. 44.

74771   Horeviďjek Svazek: 8 Strana: 0111
Horeviďjek, u, m. Phľd. 1895. 443.

74772   Horexcko Svazek: 6 Strana: 0335
Horexcko, a, n., osada u Lipníka.

74773   Horeznačky Svazek: 6 Strana: 0336
Horeznačky = horeznak. H. ležel. Ntr. IV. 151.

74774   Horeznačky Svazek: 8 Strana: 0111
Horeznačky. Prevracal sa h. Phľd. XII. 356., XIV. 375. Vz Horeznak.

74775   Horeznak Svazek: 1 Strana: 0464
Horeznak, na znak, rücklings. H. ležeti. Na Slov. Plk.

74776   Horeznak Svazek: 8 Strana: 0111
Horeznak sa svalil. Phľd. XII. 652.

74777   Hori Svazek: 6 Strana: 0336
Hori! Volání na dobytek, aby se pásl. Č. Třeb. Tkč.

74778   Horian Svazek: 10 Strana: 0089
Horian, a m. = horal. Sb. sl. 1901. 179.

74779   Horič Svazek: 6 Strana: 0336
Horič, e, f. = hořkosť. Slov. Phld. III. 1. 48. VI. 257.

74780   Horička Svazek: 6 Strana: 0336
Horička, y, f. = malá hora. Slniečko za h-čku zašlo. Sl. ps. 307. — H., rnyslivna u Chrasti.

74781   Horiej Svazek: 9 Strana: 0069
Horiej = hůř,. Slov. Zát Př. 289. a.

74782   Horina Svazek: 6 Strana: 0337
Horina, y, f., die Gebirgsgegend. Svt. Táb. 183. — H., m. = velikán. Rk. — H., os. jm. Arch. I. 436.

74783   Horina Svazek: 10 Strana: 0586
Horina, y, f. = hora. Brt. Sl. 102.

74784   Horiť sa Svazek: 6 Strana: 0337
Horiť sa. Hor sa = drž se hore. Slov. Pokr. Z hor. Vz Hor.

74785   Horizont Svazek: 1 Strana: 0464
Horizont, u, m., z řec., obzor, Rk., der Gesichtskreis.

74786   Horizont Svazek: 7 Strana: 1262
Horizont v dole, Bausohle, f. Nár. listy.

74787   Horizont Svazek: 8 Strana: 0111
Horizont, u, m. Nesmíš hned ztratiti h. (hlavu). Ig. Herrmann.

74788   Horizontála Svazek: 10 Strana: 0089
Horizontála, y, f. Velké h-ly převládají. Nár. list. 1903. č. 154. 13.

74789   Horizontalní Svazek: 1 Strana: 0464
Horizontalní, z řec, vodorovný, wage- recht, horizontal. H. projekce. Rk.

74790   Horizontalní Svazek: 6 Strana: 0337
Horizontalní směr, Mj. 65., Schd. I. 25., podnebí, členitosť země, J. Lpř., sluneční hodiny, zobrazení (povrchu zemského) gno- mické a stereografické. Stč. Zem. 118., 389., 406.

74791   Horjej Svazek: 6 Strana: 0337
Horjej = hůře. Kam dial mu je h. Slov. Rr. Sb.

74792   Horka Svazek: 1 Strana: 0464
Horka, Horek, pl., n., také: Horky. Mk., jméno místa. — H., hůrka. Jg.

74793   Horka Svazek: 6 Strana: 0337
Horka, die Gebirglerin. Tč. — H., ves u Zbraslavic, u Olomouce. Ta polívka je z Horky (horká). U Olom. Sd. — H. dvůr u Chlumce v Jič., u Vamberka, u Křelovic, u Čes. Brodu; sam. u Jičína, u Lisolej; H Veliká, Gross-Horka; H. Malá, Klein-H., vsi u Želez. Brodu. PL., Blk. Kfsk. 1317. H. — pastviště a pole u Otaslavic, Pk., vrch nad nádražím ústeckým, Krč., u Nové Huti u Berouna. — Cf. Tk. II. 536., III. 646., V. 241., Tf. Odp. 387., Sdl. Hr. I. 253., III. 303. — Ej horka = těžko. Slov. Němc. III. 43. Vz Horko.

74794   Horká Svazek: 6 Strana: 0337
Horká. Má horkou (nemoc, horečku, Typhus). Us. Šml.

74795   Horkau Svazek: 1 Strana: 0464
Horkau, Horka u Olom.

74796   Horklý Svazek: 6 Strana: 0337
Horklý. To městečko stálo na kopci vyhořelém, horklém, odtud Horklen, Herku- lan. Koll. St. 719.

74797   Horknúť Svazek: 6 Strana: 0337
Horknúť, heiss werden. Na mor. Slov. Brt. D. 215.

74798   Horko Svazek: 1 Strana: 0464
Horko, a, n., horkosť, die Hitze. Vz Teplo. II. přílišné, Har., sluneční, Jg., náramné, palčivé. Plk. Je za horka zakvašený. Syr. V horko nakvašen. Hitzkopf. Mus. Horkem (= ohněm, plamenem) něco tráviti (páliti). V. Jsou tam veliká horka. Har. Z horka piji. D. To máme horka. Jg. Žencům v horko umdlevajícím. Br. Horkem a žízní přemo- žení. Háj. To je h. (parno)! Us. Jest vy- chovaný pod nebem i v horce. V. Horko až pálí. V. H. ulevilo, ochladilo se. Us. Za horka (za vedra, za parna) nevycházeti. Us. Za horka to učinil (rozjařen, rozloben atd. jsa). Kom. Za horka (= ihned) jsou vyvedeni a stínáni. Kom. Za horka železo kouti. Us., Prk. — U rybářů horko = jeden rok, ein Sommer, ein Jahr. Rybník na tři horka (léta) rybami nasaditi. Us. — H., hořko = těžko, bídně, elend. Na Slov. Plk. — Jg. Vz Horký.

74799   Horko Svazek: 6 Strana: 0337
Horko. Tam není možná být horkem. Us. Vk. Je h., až se zuby potí, až je pod jazykem mokro (žertem = je zima). U Kr. Hrad. Kšť. Je mu horko (je opilý). Bylo mu asi h. (byl v nesnázích). Us. Slo to při tom do horka. Dch. H. je nám, horko, můj milé šuhajko, pusť na mne chládeček z va- šich vykýneček. Sš. P. 559. — H. u rybářů. Aby pan Breněk ten rybník nasadil svým plodem a ten rybník aby stál dvě horce s tiem plodem. Arch. IV. 5. — H., hořko = těžko, bolně. Horko plakati. Němc. III. 48. Čierna zem! vydaj mi matku ven, nech sa mojej matke horko vyžalujem. Ntr. VI. 238. Horko plače milenka moja. Sl. ps. 239. Chudobná mä mati mala, horko, ťažko vy- chovala. Koll. Zp. I. 40.

74800   Horko Svazek: 7 Strana: 1262
Horko. Hned za horka to vyplenili. Arch. VIII. 343.

74801   Horko Svazek: 10 Strana: 0089
Horko. Když dne ubývá, horka při- bývá.

74802   Horko-ťažko Svazek: 8 Strana: 0111
Horko-ťažko. H. (nesnadno) ju roztĺkol. Slov. Phľd. 1893. 482. Pristavili h. rebrík. Ib. 1896. 260.

74803   Horkohoroucí Svazek: 6 Strana: 0337
Horkohoroucí. Bdl.

74804   Horkokrevně Svazek: 6 Strana: 0337
Horkokrevně, heissblütig. H. na někoho si vyjeti. Kká. Td. 227.

74805   Horkokrevník Svazek: 6 Strana: 0337
Horkokrevník, a, m., der Heissporn. Dch.

74806   Horkokrevník Svazek: 8 Strana: 0547
Horkokrevník. Osv. 1896. 453.

74807   Horkokrevnosť Svazek: 1 Strana: 0465
Horkokrevnosť, i, f., t Heissblütigkeit, Gallsucht. Jg.

74808   Horkokrevný Svazek: 1 Strana: 0465
Horkokrevný, heissblütig, gallsüchtig V. j

74809   Horkokrevný Svazek: 6 Strana: 0337
Horkokrevný = teplokrvý, prchlivý, cho- lerisch. H. letora. Dk. P. 149. Horkokrevná priroděnosť má sebe (sobě) zlého dosť. Glč. II. 293.

74810   Horkokrvý Svazek: 6 Strana: 0337
Horkokrvý = horkokrevný. Šm.

74811   Horkoměr Svazek: 1 Strana: 0465
Horkoměr (žaroměr), u, m., Hitzmesser. Rk.

74812   Horkonosný Svazek: 6 Strana: 0337
Horkonosný, Hitze bringend. Šm.

74813   Horkop Svazek: 1 Strana: 0465
Horkop, a, m. = horník.

74814   Horkopásemní Svazek: 8 Strana: 0547
Horkopásemní rostliny, zvířata. Am. Orb. 83.

74815   Horkorel Svazek: 6 Strana: 0337
Horkorel jestrabní, picris hieracioides. Let. Mtc. S. VIII. I. 27.

74816   Horkosť Svazek: 1 Strana: 0465
Horkosť, i, f., horko, parnosť, palčivosť, horoucnosť, die Hitze, Gluth, Brunst. Ná- ramnou horkosť míti. V. H. přecházející (flie- gende H. ), D., slunečná, Har. H. zimniční.

74817   Horkosť Svazek: 1 Strana: 0465
Horkosť, i, f., die Bitterkeit. H. mající (hořký). V. — H. = hněv, nevole, žel, ne- chuť, Erbitterung, Unwille. K h-sti popou- zeti. Kram. Tajná h. v srdci. V. K h-sti při- vésti. V. Haněti (sluší) v čas a bez horkosti mysli. Kom. H. ducha, Br. Oznamuji vám svú velikú žalosť a hořkosť srdce mého (m. svého). Břez.

74818   Horkosť Svazek: 6 Strana: 0337
Horkosť = vysoký stupeň tepla: ve smyslu lékařském = zimnice. Vz Slov. zdrav. Mám v sobě h. Dch. H. střídavá (přecházející). Nz. lk. H. mírniti, krotiti. Kuk. Kd.

74819   Horkosť Svazek: 7 Strana: 1262
Horkosť. V té h-sti lidí (za bouře ob- čanské). Bart. 64.

74820   Horkošče Svazek: 10 Strana: 0089
Horkošče = horkosti. Vz Gb. Slov.

74821   Horkovlhkosť Svazek: 6 Strana: 0337
Horkovlhkosť, i, f., die Feuchthitze. Šm.

74822   Horkovlhký Svazek: 1 Strana: 0465
Horkovlhký, hitzig und feucht, Jg.

74823   Horkovoden Svazek: 7 Strana: 1262
Horkovoden, ausona, zastr. Pršp. 14. 25.

74824   Horkovzdušný Svazek: 8 Strana: 0547
Horkovzdušný. H. stroje. Vz Ott. XI. 585. a.

74825   Horkovzdušný Svazek: 10 Strana: 0089
Horkovzdušný. H. lázeň. Pokr. 1885. č. 103.

74826   Horkúcný Svazek: 6 Strana: 0337
Horkúcný = velmi horký. Mor. Brt. D.

74827   Horkucha Svazek: 6 Strana: 0337
Horkucha, picramnia, der Bitterstrauch. H. protičemová, p. antidesma. Vz Rstp. 327.

74828   Horký Svazek: 1 Strana: 0465
Horký; horek, rka, rko; komp. horčejší, hořčí; adv. horce, horko; horčeji. — H. = palčivý, horoucí, vederní, heiss, wann. Jg. H. písek, pec, D., lázeň. Us. Horký co var. V. Dokud železo horké, kuj. Us. Horké že- lezo nejlépe se kuje. Jg. Kovati železo, do- kud korké jest. V. Musí to shrýzti, jako pes horký koblih. Us. V příliš horké vodě bába ho koupala (je chtivý a kvapný). Č. — V horkém skutku někoho postihnouti (an der frischen That ertappen). Rk. — H. ne- moc, zimnice (horečka), horké (palčivé) ne- štovice; h. krev, nežit. Jg. — H =. horkosť dělající, hitzig, erhitzend. Jg. Bobok je mokr a horek. Jád. Kosatec je horek. Byl. — H. = prudký, popudlivý, hitzig, feurig, hastig, jäh. Jg. Horké krve. Jg. Není horký ani studený. Us. Horkého mozku člověk. V., Č. Z horka nakvašený. Č. H. jako blen (blín). Mt. S. — H. horlivý, srdečný, vroucí, heiss, innig, nicht gleichgiltig. Jg. H. bitva (krvavá). — v čem. Bude-li hospodář horek v božiem milovánie. Št. — H. perný. V. H. právo (strenges Recht). Jg.

74829   Horký Svazek: 1 Strana: 0465
Horký, hořčejší n. hořčí; horek, řka, řko; adv. hořce, hořko, hořčeji. H. = horký, heiss, zastr. Jád. — H. = chuti příkré, ští- pající, bitter. Jg. H. sůl, houba, lupen, tráva, jetel, Us., kořen. V. H. jako žluč, V., jako pelunek, Us., pelynek, chmel. Pk. Ani hořký ani sladký. Trnk. Hořká (pálenka): anglická, heřmánková, ruská, španělská. Kh. H. pivo. Us. — H. = protivný, žalostný, widerlich, bitter. Jg. H. pomsta, Troj. Výstupek hoř- kými slzami oplakává, Jg. Den h. a ne- šťastný. H. práce, smrť. L. — H. = rozhoř- čený, hněvivý, trpký, erbittert, unwillig, zor- nig. Jg. Slovy hořkými na někoho se utí- kati. V. Hořkými, tvrdými slovy přimlou- vati (slovy trestati). V. Nechtějte k ženám hořcí býti. Stav. manž. — H. Na Slov. užívá se zhusta v námítce neb odporné odpovědi adj. horký (=hořký) ve smyslu českého: aj co! e co! jak pak! anon. toť se ví (iron. )! kozla! houby! atd. Lomidrevo sa káže Miesi- železovi obzrieť, či dačo za nimi nevidí ? Horkô (= o, -é) nevidím, povie tento. Pov. 93. (Prk. )

74830   1. Horky Svazek: 6 Strana: 0337
1. Horky, pl., f., něm. Horka, vsi u Dubé, u Star. Benátek, u Čes. Dubu, u Chrastě, u Čáslavě, u Ouval, u Libochovic, u Žele- tavy, u Mnich. Hradiště, u Hodkovic, u Olo- mouce, u Kostelce nad Orl.; něm. Horkau, ves u Čáslavě; H., sam. u Něm. Brodu a Letovic; něm. Bergstadtel, ves u Tábora; 389 H. Veliké a Malé, Gross-, Klein-Horka, vsi u Ml. Boleslavě; H. Železné, něm. Horek (Eisenhorek, Eisenberg), ves u Přibislavě; H., něm. Horek, ves u Litomyšle; H., hrad u Dalečína. Pk. — O pivováře v Horkách na Mor. vz Sbtk. Krat. h. 164. Když tam někdo svíčku špatně utírá, posýlají ho do Horek za kostelníka (ale tam není kostela). Ib. — Cf. Tk. I. 607., IV. 143., 475., S. N., Blk. Kfsk. 1317., Sdl. Hr. L 253., II. 276., V. 361.

74831   2. Horky Svazek: 6 Strana: 0338
2. Horky — těžko, bolno. Vz Horko (ko- nec i v dod.).

74832   Horký Svazek: 6 Strana: 0338
Horký == palčivý. H. vítr, Us., pramen, Stč. Zem. 509., půda (písčitá), Dlj., slzy. Vrch., Kyt. 1876. 28. Přilil horkého k te- plému. Km. Krejčí šil h. jehlou (páře se po něm). Us. Tkč. — H. hlíza. S. N. I. 19. — H. = prudký a p. Horké domluvy je do- cházely. Břez. — H. = horlivý. Za Št. při- dej : Kn. š. 97. — H. = hořký. Slov. Družba milý, družba, horká tvoja služba. Sl, ps. 385. — H., os jm. — H. Mart., hvězdář a lékař, nar. ke konci 16. stol. Vz S. N., Jg. H. 1. 2. vyd. 564., Jir. Ruk. I. 254. — H. Jos., historik, okolo r. 1790. Vz S. N. X.

74833   Horky Svazek: 7 Strana: 1262
Horky, les. Pam. arch. I. 35.

74834   Horký Svazek: 7 Strana: 1262
Horký. V h. činu postižený, auf frischer That. Wtr. Obr. II. 39., 791. — Martin H., hvězdář, vydal minucí na r. 1616. a kalen- dář na 1. 1612.—1615. Vz Pal Rdh. I 112., Mus. 1889. 389. nn.

74835   Horký Svazek: 8 Strana: 0111
Horký. Vz Gb. H. ml. I. 342., 80.

74836   Horký Svazek: 8 Strana: 0547
Horký Mart., astron., a lékař čes. v XVI. stol.; H. Vád., učit. a spis., nar. 1832. Vz Ott. XL 586., 587.

74837   Horký Svazek: 9 Strana: 0438
Horký. Horké železo nejlépe se kuje (užij příležitosti). Rybaj.

74838   Horký Svazek: 10 Strana: 0089
Horký. Dopadený při horkém skutku. Zvon III. 249.

74839   Horký čím Svazek: 9 Strana: 0069
Horký čím. Hlava horká samou prací Šml. V. 119. — H. = hořký. H. krmě jakožto pepř, zázvor. Maš. ruk. 182b., 183b.

74840   Horkýš Svazek: 6 Strana: 0338
Horkýš, e, m., eine Art grösserer und schönerer Gerste. Slov. Bern.

74841   Horkýš Svazek: 9 Strana: 0438
Horkýš = plančí druh žita. Trstená. Mus. slov. II. 21.

74842   Horkýže Svazek: 7 Strana: 1262
Horkýže si on to učiní, er wird es wohl bleiben lassen H. horký, warum nicht gar! Či vám ten dľh zaplatil ? Ej h. zaplatil! Slov. Sokl. II. 488.

74843   Horkýže Svazek: 8 Strana: 0111
Horkýže sa ti pristavija (koně) na vyho- renej tráve (bodejť se ti...). Phľd. 1895. 311. Však ste pri tých čbánkach len nesúdili? H. nie. Ib. 309.

74844   Horlání Svazek: 10 Strana: 0089
Horlání, n., dle Jg. lépe: horlení. Achil- lovo h. bohové ctili. Krok I. c. 24.

74845   Horlanka Svazek: 1 Strana: 0465
Horlanka, y, f., myší úško, Mäuseöhr- lein. Berg.

74846   Horľaveť Svazek: 9 Strana: 0438
Horľaveť = churavěti. Sbor. slov. IV. 85.

74847   Horlení Svazek: 1 Strana: 0465
Horlení, n. = nevole, hněv, Ereiferung. K h. někoho přivésti. Ps. — H., toužení, Verlangen, horlivosť, žehravosť, Eifersucht, V., závisť, sočení, nepřízeň, Neid, Eifer, V., hor- livé následování, štek, řevnění, Wetteifer. V. Horlení po někom (štekování). D.

74848   Horlení Svazek: 6 Strana: 0338
Horlení = horlivost. Dlouho-liž tvé h. tak plápolať bude? Nudž.

74849   Horlič Svazek: 1 Strana: 0465
Horlič, horlitel, e, m., der Eiferer. H. pro náboženství. Sych. H. po někom. Nach- eiferer. D.

74850   Horličivosť Svazek: 9 Strana: 0069
Horličivosť, i, f. = žárlivost. Nejedlý. Neujalo se.

74851   Horlička Svazek: 1 Strana: 0465
Horlička, y, f., horlitelka, y, horlitelkyně, ě, f., die Eiferin. D.

74852   Horličnosť Svazek: 1 Strana: 0465
Horličnosť, i, f. = horlivosť, der Eifer, Nacheifer, Eifersucht. Plk.

74853   Horličný Svazek: 1 Strana: 0465
Horličný, horlivý, eifernd, nacheifernd; eifersüchtig. Plk.

74854   Horlík Svazek: 1 Strana: 0465
Horlík, a, m., přílišný horlitel, Eiferer. Plác.

74855   Horlil Svazek: 6 Strana: 0338
Horlil, a, m. = horlitel. Rk.

74856   Horlílek Svazek: 6 Strana: 0338
Horlílek, lka, m. = horlitel. Rk.

74857   Horlitel Svazek: 1 Strana: 0465
Horlitel, e, m. = horlič.

74858   Horlitel Svazek: 6 Strana: 0338
Horlitel náboženský. Šmb. S. II. 172. H. pro svobodu. SP. II. 175.

74859   Horlitelka Svazek: 10 Strana: 0089
Horlitelka, y, f. Lit. I. 129.

74860   Horlitelství Svazek: 1 Strana: 0465
Horlitelství, n., horlení, Eifer, Enthu- siasmus. Marek.

74861   Horlitelství Svazek: 8 Strana: 0111
Horlitelství. Náboženské h. Arch. XIV. 325.

74862   Horliti Svazek: 1 Strana: 0465
Horliti, 3. pl. -li, horli, il, ení, horlívati. H. = velkou nevoli jeviti, eifern; vášnivě mluviti, eifern; hořekovati, eifern; horlivosť, žehravosť jeviti, eifern; závisť jeviti, eifern; horlivě následovati, štekovati koho, nach- eifern, nachthun. Jg. — abs. Nehorli a pusť pryč, což jest preč. Tkad. Horlící (horlivý, žárlivý). V. — (se) na koho. Zlob. Smilná žena horlí na dobrou (ženu). Ben. V. — nad čím. Smrž. Nad matením křesťanův h. Kom. Kdo nad cizím štěstím horlí. V. — čeho. Jaká by byla horlivosť pro Boha, kdyby nebylo čeho h. a mstíti ? Scip. post. — Rk. — proti něčemu. Proti lhostejnosti h., proti rušitelům h. Kom. — pro co (si). H. pro dobré, pro Boha. Br. H. si pro bratra (hořekovati). Ros. — oč. Oč náležitého h., o slávu. Kram. O přednosť h. Ráj. Ale na- horlím se s Jidášem a proti němu? Mar. Khýn. káz. 30. — po čem. H. po bratru, po milém, po pánu Bohu (= dychtiti, 2. šte- kovati). Ros., D. — se s kým. S ženou svou nehorli, neboj se za ni. Syr., St. N. 227. — čím. Horliti velmi úmyslem horlivým (pohnouti se v mysli). Troj. Horlil jsem hor- lením velikým nad Syonem (pro Syon. Br. ). Zach. — z čeho. A tak z toho horlili, že se to bez jich povolení stalo. Plk. — jak: bez rozumu h. Zák. — si (hořekovati). V. — s kým o co v čem. Kdy s Assyrií Aegypt o přednosť horlil v chlípnostech a moci. Ráj.

74863   Horliti Svazek: 8 Strana: 0547
Horliti. Horlili jsú sobě na něho. Arch. XV. 115.

74864   Horliti komu Svazek: 10 Strana: 0089
Horliti komu = domlouvati mu. Proto mu horlil. Chč. S. II. 246a.

74865   Horliti nad čím. Tu Svazek: 6 Strana: 0338
Horliti nad čím. Tu její matka nad ní h-la. Er. P. 472. — z čeho. Protož nehorli z toho (nehněvej se). Št. Kn. š. 311. Cf. Brt. S. 3. vd. 188. — zač. Čch. Jg. v Kv. 1884. 235. Horlivě jsem se horlil za Hospo- dina. Bj. — oč. Nehorli o to. Ctib. Hád. 34.

74866   Horlitioč Svazek: 9 Strana: 0069
Horlitioč. Kom. Ohláš. 153.

74867   Horlivě Svazek: 1 Strana: 0466
Horlivě, eifrig, inbrünstig. IL mluviti, někoho hájiti atd. Us. H. se starati, D., se modliti, Sych., koho následovati. V. — H., vroucně, valně, heftig. H. žádati, V., se obo- řiti na někoho. Troj. — Jg.

74868   Horlivec Svazek: 1 Strana: 0466
Horlivec, vce, m., horlitel, der Eiferer, Enthusiast. Hlas. — H., bojící se oč, der Eifersüchtige. Jg.

74869   Horlivec Svazek: 6 Strana: 0338
Horlivec, vce, m. Přijmi dík z úst tvého h-ce. Koll. I. 105.

74870   Horlivice Svazek: 6 Strana: 0338
Horlivice, e, f., die Eifersüchtige. Bern.

74871   Horlivník Svazek: 7 Strana: 1262
Horlivník, a, m. Chč m. s. II. 90.

74872   Horlivník Svazek: 10 Strana: 0089
Horlivník, a, m. — horlivec. Chč. olom. 162b. (Mš. ).

74873   Horlivosť Svazek: 1 Strana: 0466
Horlivosť, i, f., vroucnosť, horoucnosť mysli, der Eifer, die Hitze, Brunst, Innig- keit. Jg. Z první h-sti vychladl. Br. H-stí ducha hořeti. Kram. Vaše mysl h-stí se roz- nítila. Berg. Bojováno s h-stí obou stran. Troj. H. o co: o věci božské. Jg. — k čemu: k zastávání svobody, V., k náboženství. Kom. — v čem: v náboženství. D. — čeho. Smilný mnoho míval teskností pro h. milo- vání. Troj. — H. = veliká nevole, hněv, Eifer, Unwille, Zorn. Jg. H-stí se zapálil. V. Vylita jest na ně Páně h. Ráj. Dobrého ru- šení h. přináší. Kom. — H. = řevnivost, že- hravosť, die Eifersucht. Plk., Br.

74874   Horlivosť Svazek: 7 Strana: 1262
Horlivosť. Král teskností a h-stí hně- vivú jsa poražen umřel; Kdež jest h a svár, tam jest neustavičnosť. Arch. VIII. 339., 333. H. je chvalná, jen vytrvati je řídký dar. Exc. Vz násl.

74875   Horlivství Svazek: 10 Strana: 0089
Horlivství, n. Nesmyslné h. = horlivost Jrsk. XX. 2. 205.

74876   Horlivý Svazek: 1 Strana: 0466
Horlivý = zápalný. H. oběti. Br. — H. = usilující, vroucný, hořící, begierig, brün- stig, inbrünstig. Jg. H. úmysl, žádosť. Troj., pobožnosť, Kram., následovník, sok. — v čem: v náboženství. Kram. — o co, k čemu, pro co: Rk. — H. = závistivý, nepříznivý, eifernd, eifersüchtig. V. H. milovník. Troj. — H. = hněvivý, heftig, zornig. V. H. zrak, hněv. Troj.

74877   Horlivý Svazek: 6 Strana: 0338
Horlivý = vroucný atd H. slova, Sá., touha, J. Lpř., ctitel něčí. Šmb. — v čem : v povinnostech, Mž. 120., 2., Dch., u víře. Wtr. — H. = nepříznivý, Sárlivý. Súseda, súseda, nebuď mi h-vá, veť ai ty diovku máš, komu že ju vydáš. Koll. Zp. I. 94. Můj Janíčku dobrotivý, budeš-li na mňa h-vý? neb já sa ťa hrozně bojím, kerak já s tebú obstojím. Sš. P. 785.

74878   Horlivý Svazek: 7 Strana: 1262
Horlivý. Strachovati se h-ho proti hříchu obličeje. Pož. 58. Tehdy synové děvek po- vstali sú horliví (= rozhorleni) jakožto lvové. Jos. 1.

74879   Horlivý Svazek: 9 Strana: 0069
Horlivý = řevivý. Jsouce h-vi proti Plzeňským. Pal. Děj. III. 1. 276.

74880   Hormě Svazek: 8 Strana: 0111
Hormě = hormo. Št. Mus. 37. Cf. Gb. H. ml. I. 344.

74881   Hormistr Svazek: 1 Strana: 0466
Hormistr, a, m., Bergmeister. Pr. hor.

74882   Hormo Svazek: 1 Strana: 0466
Hormo, hořmo, brennend. Že oheň hořmo hoře nebude moci žžéci, jako jest keř Moj- žíšův hoře neshořal. Pass. 1495. — H. = vroucně, horlivě. H. v milosti pláti; h. Boha milovati. Št.

74883   Hormo Svazek: 6 Strana: 0338
Hormo. Za St. polož: N. 70. 9., 78. 15.

74884   Hormý Svazek: 6 Strana: 0338
Hormý = horoucí, vroucný. Št.

74885   Hormy Svazek: 8 Strana: 0111
Hormy. H. milosti. Št. Ř. 225.

74886   Hormý Svazek: 10 Strana: 0089
Hormý. Sl. Nauč. Jes. 312b., 319b., za něž jiné rukopisy mají horný. List. fil. XVIII. 206., XV. 272., 435. (Mš. ).

74887   Hormysleti Svazek: 6 Strana: 0335
Hormysleti, hochmüthig sein. Slov. Bern.

74888   Horna Svazek: 7 Strana: 1262
Horna, y, f. = hudební nástroj Us.

74889   Horná Súča Svazek: 8 Strana: 0111
Horná Súča, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 376.

74890   Horňácký Svazek: 6 Strana: 0338
Horňácký, Gebirgsbewohner-. Bern.

74891   Hornácký Svazek: 6 Strana: 0338
Hornácký, Hochlands-. Šm.

74892   Horňač Svazek: 6 Strana: 0338
Horňač, e, f. = horňáky. Vz Horňák. H. trenčianska. Slov. Phld. VI. 260.

74893   Hornačka Svazek: 6 Strana: 0338
Hornačka, y, f., die Gebirgsbewohnerin. Bern.

74894   1. Horňák Svazek: 1 Strana: 0466
1. Horňák, a, m., vz Dolák.

74895   2. Horňák Svazek: 1 Strana: 0466
2. Horňák, a, m., koňadra, Kohlmeise. —

74896   Horňák Svazek: 6 Strana: 0338
Horňák. H-ci na Mor. = Valaši. Brt. Na Slov. = Slováci z horních stran přichá- zející každého léta do dolních stran uherské krajiný na roboty. Koll. II. 257. V jednom snad se neliší dolňák od horňáka — v hu- benosti. Pokr. Pot. 47. Stokrát vítej, oblí- bený venkove můj s tvými horňáky. Koll. I. 185. Cf. Horniak.

74897   Horňák Svazek: 7 Strana: 1262
Horňák, u, m. = horní článek v galv. kruhu. Kod Úv 289. — H., a, m. = sý- kora obec. Šír. Pt.

74898   Horňáky Svazek: 1 Strana: 0466
Horňáky, ů, m., pl., das Hochland, v Uhřích. Jde na Horňáky. Plk.

74899   Horňáky Svazek: 6 Strana: 0338
Horňáky. Sýra máš hojnosť; než keď vy takýchto nemáte jak my na horňákoch Hol. 311.

74900   Horňan Svazek: 6 Strana: 0338
Horňan, a, m. = obyvatel horního konce osady. Vz Dolňan, Hořenský. — H. = oby- vatel hor. Opak: polan. Val. Brt. D. 215.

74901   Hornát Svazek: 6 Strana: 0338
Hornát, a, m. = řeka na Slov. Pokr. Pot. II. 47., Č. Čt. II. 351., Phld. IV. 246.

74902   Hornatěti Svazek: 6 Strana: 0338
Hornatěti, ěl, ění, gebirgig werden. Šm.

74903   Hornatina Svazek: 1 Strana: 0466
Hornatina, hornatá krajina, horstvo, Ge- birgsland. Vz Hora.

74904   Hornatina Svazek: 6 Strana: 0338
Hornatina. H-ny střední, velehornatiny, jednoduché, složené, homolité, celité, hře- benité, kupovité. NA. V. 548. Cf. Krč. G. 97.

74905   Hornátky Svazek: 6 Strana: 0338
Hornátky, dle Dolany, Horniatek, ves u Mělníka. Vz Hornětice (dle Tk. totéž místo).

74906   Hornatosť, i, f Svazek: 6 Strana: 0338
Hornatosť, i, f., die Gebirgigkeit. H. půdy. Lpř. Dj. I. 90.

74907   Hornatý Svazek: 1 Strana: 0466
Hornatý, hornitý, horovatý, horovitý, bergig, gebirgig. II. (vrchovatý, kopcovatý), místo, V., země, Kom., krajina. V. — H. = na horách jsoucí, rostoucí. H. bylina. Berg-. Byl.

74908   Horňaves Svazek: 8 Strana: 0111
Horňaves, vsi, f., místo v Tekovsku. Phľd. XIV. 61.

74909   Horné Svazek: 6 Strana: 0338
Horné, ého, n., vz Horný.

74910   Horné Lovčice Svazek: 8 Strana: 0111
Horné Lovčice, místo na Slov. Phľd. XII. 376.

74911   Horněmčí Svazek: 6 Strana: 0338
Horněmčí, n., Horniemtsch, ves u Ostrova na Mor.

74912   Hornění Svazek: 6 Strana: 0338
Hornění, n., der Fischaufstand. Šm.

74913   Hornětice Svazek: 6 Strana: 0338
Hornětice, dle Budějovice = Horňátky, míst. jm. Tk. I. 381., III. 646., V. 126.

74914   Horní Svazek: 1 Strana: 0466
Horní, horný, horský = s hory, k hoře náležející, Berg-. H. vrch. Troj., bohyně, pes, stehlík, krkavec, V., pole, Ros., jelen, Jg., lid (horáci), Us., bylina, Us., dělo (krátké, lehké), S. N., dříví (dobře hořící). V. Horné právo = právo vinohradské; h. (vinohradské) knihy. Vz Gl. 67. — Horní, na Slov. baňský, vzhledem k dolům, Berg-. H. cinobř, V., mistr (vz Horný), D., právo, město, rada, úřad, úředník, pidimuž, dílo, Jg., starosta, Pam. Kut., váha, akademie, bratrstvo, desá- tek, hejtmanství, kommissař, kniha, majet- nosť, policie, regal, služebnosť, senat, správce, vlastnictví, zákon, žák, S. N. (vz tam více III. str. 878. — 884. ), čeleď, čeládka, dělník, dílo, důl, hospodářství, nádobí, písař, řád, soud, díl (kukus), dluh, chasa, chlapec (uče- dlník), knihovní, kompas, kovář, kovárna, kůň, lán, látro, lid, měřič, měřictví, město (v jehož okolí hory se dělají), místo, mlýn (k mletí rudy), moc soudní, mužíček (duch), náklad, nákladník, narovnání, nařízení, ne- bozez, obyčej, odpor (pře), osoba, pán, pod- niknutí, poplatek, potřeba, práce, pramen, pře, přísežný, propůjčka (Belehnung), provaz, průbíř, revír, senat soudní, slovo (název), smlouva, ředitelství, soud, soudce, stavení, strážný, sudí, svoboda, šachta, šichta, škoda, šťádlo, tesař, těžař (Gewerke), věc, výrobek, zlato, živnosť, Vys., předmět, zboží, substi- tuce, substitut, komora, nájem, potřeba, vel- dílna, podíl, výtěžek, plat, desátek, Jg., Met, daň, Šp., zásoba, továrna, Řd. Vz Hora. — Horní, hůrní, komp. hornější, vrchní, oben, obig. Jg. H. místo, Kom., pokoj, Reš., síně, Br., pevnosť. Kram. Pes bere horním větrem = hledaje nos do výše zvedá. Šp. Do hor- ních krajin táhnouti, Br. Vz Hořejší. — Horní Sasy, vyšní Sasy, Obersachsen, D., Horní Lu- žice, Oberlausitz. Sych. H. Rakousy, Ober- österreich. — H. = hlavní, vyšší, Ober-. H. soud. Jg. — H. = na hůře, Boden-. D.

74915   Horní Svazek: 6 Strana: 0338
Horní = horský. H. hůl, chodec, kraj, Oberland, Dch., louka, klej. Sl. les. Hornie, dolnie kopanice, bozkaj, dievča, moje líce. Sl. ps. 229. H. základy spálí, fundamenta montium. BO. — H. = baňský. H. hlava = vysoká tyč, na jejímž vrcholu upevněna jest kytice a láhev se svěceným svatojan- ským vínem. Staví se při zarážení hory. Vz Zaraziti horu. V Podluží. Brt. A poně- vadž horní věci podlé způsobu svého prů- tahu a odkladu míti nemohou. Nar. o h. a k. — H. == vrchní. H. tok, der Oberlauf; h. trouba na pečeni, Šp., vítr (severní). U Olom. Sd. Hyn Pavel jde z rynku bor- nieho. NB. Tč. 79. A já budu chodit na ten horní konec. Sš. P. 241. — H.. ího, m. = představený úřadu hornímu. KP. V. 146. Že z obú stran sobě h-ho voliti máme. List. hrad. 1514. Tč. — H. Dvůr, Oberhof, dvůr u Nov. Města v Brněn, a u Přibislavě; H. Hospoda, sam. u Pardubic; H. Hutě, Ober- Glashütten, ves u Pelhřimova; H. Město, Bergstadt, městečko v Sternbersku na Mor.; H. Mlýn u Sedlčan, u Vys. Mýta, u Richm- burka, u Luhačovic, u Olomouce, u Hole- šova na Mor.; Obere Mühle, mlýn u Jihlavy, u Pelhřimova, u Ledče, u Kralovic, u Zdib, u Jesenic, u Bubenče; Obermühle, mlýn u Pelhřimova, u Sudoměřic, u Podbořan, u Králové Dvora, u Nov. Města nad Met., u Kostelce n. Orl., u Chotěboře, u Něm. Brodu, u Haber, u Uhlíř. Janovic, u Telče, Jaroměřic; H. Pole, Oberfeld, ves u Telče; H. Valcha, u Bystřice v Brněnsku, něm. Walkmühle, mlýn u Třeště; H. Ves, Ober- dorf, ves u Holešova, něm. Oberdorf, Wig- stadtl, ves u Vítkova ve Slez. PL.

74916   Horní Svazek: 8 Strana: 0547
Horní. II. právo. Vz Ott. XI. 615. nn.

74917   Horní Svazek: 9 Strana: 0069
Horní. H. mužíček. Vz Ces. 1. VIII. 108.

74918   Horniacký Svazek: 6 Strana: 0339
Horniacký, oberländisch, Hochland-. Slov. Loos.

74919   Horniak Svazek: 6 Strana: 0339
Horniak, a, m. = obyvatel sev. Uher. Slov. Vz Horňan, Znivečiti.

74920   Horniaky Svazek: 9 Strana: 0069
Horniaky = horní kraje. Slov. Zát. Př. 289. a.

74921   Hornice Svazek: 6 Strana: 0339
Hornice, e, f. = horní světnice v do- mech židovských, jež pod střechou bývala prostranná a světlá, v níž se společnosť scházívala, das Obergemach, áváyeov. Sš. Mr. 63. — H, tozzia, rostl. Vz Slb. 312. — H. == horníkova žena. — H. = svrchník horních úředníkův. Km. — H, HoRnitz, ves u Mor. Budějovic. Blk. Kfsk. 1372.

74922   Hornice Svazek: 7 Strana: 1262
Hornice, e, f. = hornická kytle, Berg- kittel. Hrbk.

74923   Hornice Svazek: 10 Strana: 0586
Hornice, e, f., der Berg-, Grubenkittel. Jind. 83.

74924   Hornická Svazek: 6 Strana: 0339
Hornická paráda, pRáce. Vz KP. III. 62., 69.

74925   Hornický Svazek: 1 Strana: 0466
Hornický, bergmännisch, (Berg-); -cky, po -cku. H. důl, Jg., právo, cech, Jg., barva, dílo, kniha, měřictví, mluva, oblek, pozdra- vení, průvod, škola, znak. Vz v S. N. III. 885. H. kroj, modlitba. Vz Horničný.

74926   Hornický Svazek: 8 Strana: 0547
Hornický. Cf. Havířský.

74927   Hornictví Svazek: 1 Strana: 0466
Hornictví, í, n. Der Bergbau. H. provo- zovati. Us. Vz více v S. N. Dějepis českého hornictví. S. N. II. 315. a III. 885.

74928   Hornictví Svazek: 6 Strana: 0339
Hornictví. Vz Schd. II. 147., KRam. Slov. Dějiny v h. i v Cech. Vz KP. III. 94., 96., 97.

74929   Hornictví Svazek: 7 Strana: 1262
Hornictví v Čech. Vz Ott. VI. 125. nn.

74930   Hornictví Svazek: 8 Strana: 0547
Hornictví. Vz Ott, XI. 591. nn.

74931   Hornictvo Svazek: 1 Strana: 0466
Hornictvo, a, n., horníci, die Knappschaft, D. —

74932   Horničan Svazek: 1 Strana: 0466
Horničan, a, m., obyvatel hořejší částky vesnice n. města. Koll.

74933   Horníček Svazek: 6 Strana: 0339
Horníček, čka, m., vz Horňák (Sl. ps. 286.), Horník.

74934   Horníček Svazek: 9 Strana: 0069
Horníček, čka, m. = trpasliček, skalní mužík. Čes. 1. IX. 440.

74935   Horničí Svazek: 6 Strana: 0339
Horničí právo královské. Jir. Ruk. I. 254.

74936   Horničí Svazek: 7 Strana: 1262
Horničí právo. Arch. IX. 368.

74937   Hornička Svazek: 6 Strana: 0339
Hornička, y, f., die Bergmeisterin. Slov. Bern.

74938   Horničný, hornicí Svazek: 1 Strana: 0466
Horničný, hornicí, hornický, bergmän- nisch, Bergmanns-. H. práce, věc, Pam. Kut., čeládka, mluva, svoboda, věc, výsada, železa, živnosť, dílo, právo, slovo (název). Vys.

74939   Horník Svazek: 1 Strana: 0466
Horník, a, horníček, čka, m., pl. horníci. Bergmann, Bergknapp, Orthauer. Jg. H-ci kutnohorští, čáslavští. V. H., na Slov. báník, zvl. dělník podzemní. Dle práce: havéř n. havíř pracuje na skále (pravý havíř n. hor- kop); pracující na rudě: kovkop, rudař; pra- cující na uhlí: uhlokop (uhlák, Am. ); na soli: solník; kyzokopové n. kyzáci; nováček (když se ještě nevyučil); starý (vyučený a zkušený); zkusní (který práci zkouší, než se jinému do úkolu dá). Dle platu: šichtovník (placený za práci jistou dobu trvající, 6, 8, 12 hodin), úkolník (který z úkolu pracuje). Dle ložiště: coukovník, slojovník. Dle díla hornického: štolař, střídač, předák, průkopník, šachtář, vrtač, šramař. Dohlížitelé: strážný, podůlný (Steiger), vrchní podůlný. Dolníci jiní: zasa- zovači, tesaři horní, zedníci horní, dopravo- vači, běháč, kolečkář n. táčkář, běháč s hnu- tem (huntovník) č. purník, smykač, vozíkář, hašplíř, narážeč (který naplňuje truhlíky), vyjímač, běhoun, kolovodové, strojvůdce, topič, vodáci, pumpaři, opatrovníci strojův, kováři, zámečníci, hlídači, hutníci, hamrníci, uhlíři. S. N. Vz Hora, Havíř. — H. = držitel vi- nohradu, Weinbergseigenthümer; der Schöffe im Weinbergrechte. Gl. 67., Lumír 1858.

74940   Horník Svazek: 6 Strana: 0339
Horník = vlastník vinohradu. NB. Tč. 25. — O h-cích vz Tk. II. 375., IV. 726. -- H., os. jm. Blk. Kfsk. 1317. - H., u, m. = svršek, der Ober. Slov. Ssk.

74941   Horník Svazek: 7 Strana: 1262
Horník, a. m. = horal. Kar. 37. — H. = přísedící soudu horního (vinearum). Vz Mtc. XVI 36.

74942   Horník Svazek: 8 Strana: 0547
Horník Jos., nar. 1835., spis.; II. Ondr., nar. 1864., hud. sklad. Vz Ott. XL 607., 608.

74943   Horník Svazek: 9 Strana: 0069
Horník. Horníky slouli všichni obyvatelé Hor Kuten. Br. St. 19.

74944   Horník Svazek: 10 Strana: 0586
Horník Jos., odb. lesní spis.

74945   Hornín Svazek: 6 Strana: 0339
Hornín, a, m., míst. jm. Tk. I. 77.

74946   Hornina Svazek: 1 Strana: 0466
Hornina, y, f., die Gebirgsart. Horniny jsou nerosty složené n. smíšené, skládající skály, hory, pohoří a vůbec větší díly okrsku zemského. Horniny jednoduché (obsahují ne- rost stejnorodý), smíšené (skládají se z ne- rostův různorodých): stejnorodé a nestejno- rodé. Dle slohu: krystallické (zrnité), celistvé, břidličnaté, porfyrovité, slepence, kamení úlomkové a sypké. Vzhledem k uložení: vrstev- naté a nevrstevnaté. Nevrstevnaté: a) sopečné, b) proměněné (prahory). Horniny stejnorodé n. jednoduché (nerosty složené): a) led (věčný); b) soli (vz Sůl kamenná); c) hálovce (vz Hálovec): sádrovec, vápenec, hornina dolo- mitová (vz tato slova); d) horniny křeme- nité: hadec, břidlice, křemenec, kámen amfi- bolový, obsidian (vz tato slova); e) rudy železné (vz Ruda): ocelek, magnetova ruda, lesklá ruda, železná a krevel, hnědel (vz tato slova); f) uhlí. Vz Uhlí. — Nerosty míchané: a) horniny zdánlivě stejnorodé: 1. vrstevnaté: břidlice hlinitá; vz tuto. — 2. Horniny nevr- stevnaté: čedič, láva. Vz tato slova, b) Hor- niny zřejmě míchané: 1. žulovité, zrnité: a) nemající slohu vrstevnatého, nýbrž balva- nitý: žula, bělokam, syenit; ß) slohu vrstev- natého: rula, svor (vz tato slova); 2. zeleno- kamy (vz toto); 3. porfyry a trachyty (vz tato slova). — c) Kamení úlomkové: slepence, pískovec, jíl (vz tato slova); d) kamení sypké: oblázky a valouny, štěrk, písek, popel sopečný, prsť n. ornice. Bř. 89. a násl.

74947   Hornina Svazek: 6 Strana: 0339
Hornina, die Felsart, das Gestein, Gebirgs- gestein. H. zaléhající, eingelagerte Gebirgs- art, přiléhající (vedlejší, přítěsné), Neben- gestein (Hangendes und Liegendes). Hř. 22. Vz také Bř. N., 235., 237., 245., 247., 248., 255., KP. III. 9., Schd. II. 65., 67., 82., 91., 93., 98., 138., S. N. H. = hory tvoriaca ska- lina. Slov. Ev. Šk. III. 212.

74948   Horninosloví Svazek: 8 Strana: 0547
Horninosloví, n., Petrographie. Vz Ott. XI. 612.

74949   Horninstvo Svazek: 6 Strana: 0339
Horninstvo, a, n., das Gebirge. Nz.

74950   Horniště Svazek: 1 Strana: 0467
Horniště, ě, n. Gebirge, Formationsterrain. Rk. H. žulové, rulové, kamenného uhlí, ka- menné soli. — H. = rozsáhlá spousta nějaké horniny. Vys.

74951   Horniti Svazek: 1 Strana: 0467
Horniti se = běhati se (o koních), rossen. Oslové, koně se horní. Na Slov.

74952   Hornitý Svazek: 1 Strana: 0467
Hornitý = hornatý. Ros.

74953   Horno Svazek: 1 Strana: 0467
Horno mi je, horno na mojem srdéčku. Mor. P. = z hořno, hoře mám. Prk.

74954   Horno Svazek: 6 Strana: 0339
Horno. H. mi je, horno (hoře, schmerz- lich), už je všecko darmo, už s mojim sy- nečkem posedá ledakdo; Horno mi je, horno na mojem srdečku, jakby mě ho svázal, červenú šňúrečkú. Sš. P. 234., 249.

74955   Horno Svazek: 10 Strana: 0089
Hornof M. B., učit. a spis. f 8. /4. 1902.

74956   Hornoaegypťané Svazek: 6 Strana: 0339
Hornoaegypťané. Lpř. Dj. I. 26.

74957   Hornobečovský Svazek: 7 Strana: 1262
Hornobečovský. H. či valašské různo- řečí na Mor. Vz Šb. D. 52.

74958   Hornobeřkovský Svazek: 1 Strana: 0467
Hornobeřkovský, Oberbeřkowitzer-. — U Mělníka.

74959   Hornobran Svazek: 10 Strana: 0089
Hornobran, a, m. = bydlící u horní brány. Brt. P. n. 749.

74960   Hornobříz Svazek: 6 Strana: 0339
Hornobříz, a, m., Ober-Břis, také Hořejší Bříza, ves u Plas.

74961   Hornohrad Svazek: 6 Strana: 0339
Hornohrad, u, m., byl hrad u Horňovsi. Vz S. N.

74962   Hornojarmý Svazek: 1 Strana: 0467
Hornojarmý, oberjochig. H. listy. Rostl.

74963   Hornojasenčanka Svazek: 10 Strana: 0089
Hornojasenčanka, y, f. Brt. P. n. 777.

74964   Hornokosý Svazek: 10 Strana: 0089
Hornokosý dubec. Msn. Od. 189.

74965   Hornoletný Svazek: 1 Strana: 0467
Hornoletný, horoletný, horletný, hoch- fliegend. H. sokol, orel. L.

74966   Hornoletoun Svazek: 10 Strana: 0089
Hornoletoun, a, m. = orel. Msn. Od. 307.

74967   Hornoletý Svazek: 10 Strana: 0089
Hornoletý orel (vysokoletý). Msn. II. 215.

74968   Hornolist Svazek: 8 Strana: 0547
Hornolist, u, m. Am. Orb. 74.

74969   Hornolistní Svazek: 8 Strana: 0547
Hornolistní lub. Am. Orb. 73.

74970   Hornolný, vz Svazek: 6 Strana: 0331
Hornolný, vz Homolatý. H. hora. Koll. I. 144.

74971   Hornolužický Svazek: 1 Strana: 0467
Hornolužický, oberlausitzisch.

74972   Hornoměstský Svazek: 8 Strana: 0111
Hornoměstský. Vek. Val. I. 78.

74973   Hornorakušan Svazek: 9 Strana: 0069
Hornorakušan, a, m. Us.

74974   Hornoroh Svazek: 1 Strana: 0467
Hornoroh, u, m., cephalophus, ssavec býkovitý. Ssav.

74975   Hornoroh Svazek: 6 Strana: 0339
Hornoroh, die Zwergantilope. Km.

74976   Hornorýnský Svazek: 9 Strana: 0069
Hornorýnský. H. krajina. Mus. 1897. 465.

74977   Hornosilurský Svazek: 6 Strana: 0339
Hornosilurský. H. pánev, Krč., fauna. Stč. Zem. 692.

74978   Hornoslezský Svazek: 6 Strana: 0339
Hornoslezský, oberschlesisch. H. lesy. Koll. I. 291.

74979   Hornosný Svazek: 6 Strana: 0339
Hornosný, bergetragend. Šm.

74980   Hornosť Svazek: 1 Strana: 0467
Hornosť, i, f., horlivosť, Eifer. Puch.

74981   Hornosť Svazek: 6 Strana: 0339
Hornosť. Vznešenější představiti může-li si nebe h.? Pl. I. 106. — H. == horlivosť, der Eifer. Na Mor. na prus. hranicích. Zkl. — H. = hoře, žalost. Val. Brt. D. 215.

74982   Hornostropný Svazek: 10 Strana: 0089
Hornostropný. II. ložnice. Msn. II. 163.

74983   Hornoš Svazek: 6 Strana: 0339
Hornoš, e, m. =. vůl. Hdž. Slb. 28.

74984   Hornotrenčanský Svazek: 7 Strana: 1262
Hornotrenčanský. H. různořečí. Vz Šb. D. 69.

74985   Hornouherský Svazek: 6 Strana: 0339
Hornouherský, oberungarisch. H. města. Pokr.

74986   Hornovážský Svazek: 7 Strana: 1262
Hornovážský. H. různořečí. Vz Šb. D. 72.

74987   Hornovážský. H Svazek: 6 Strana: 0339
Hornovážský. H. různořečí (na horním Váhu). Pokr. Pot. II. 12.

74988   Horňoves Svazek: 6 Strana: 0339
Horňoves, vsi, f., Oberdorf, ves u Po- čátek. Sdl. Hr. IV. 370.

74989   Hornověžnický Svazek: 6 Strana: 0339
Hornověžnický Mlýn, Obermühle, u Polné.

74990   Hornozemec Svazek: 1 Strana: 0467
Hornozemec, mce, m. Oberländer. Plk.

74991   Hornozemec Svazek: 8 Strana: 0111
Hornozemec. Pbľd. XII. 332.

74992   Hornozemský Svazek: 6 Strana: 0339
Hornozemský, oberländisch. Ssk.

74993   Hornuš Svazek: 7 Strana: 1262
Hornuš, e, m., amirar, pták? Pršp 11. 53.

74994   Horný Svazek: 1 Strana: 0467
Horný, od hor, k horám náležející, Berg-. H. strana (hornatá). Th. H. dědina. Kn. tov. Horné (hořenské) právo, das Berg-, namentlich Weinbergsrecht. Vz více v Gl. 67. — H., ého, úředník nad horami ku př. vinnými ustanovený (Bergmeister). Boč. H. ten, který vinohrady hlídá a pře o ně pánu oznamuje. Brandl kn. drn. 131. Vz Gl. 67. — H., vy- soký, hoch. Ráj. — H. = dobře hořící, palný, brennbar. H. dříví, V., uhlí. Us. Zapalují sě jako hornými pochodněmi milostí boží. Št.

74995   Horný Svazek: 6 Strana: 0339
Horný, Berg-. H. základy, fundamenta montium. Ž. wit. Deut. 22. Aby toto poru- cenství v knihy horné dal zapsati. Pk. Npj. 97. H. půda. Pl. I. 40. H. děti, chlapci == živáni, zbojníci. Slov. Dbš. Obyč. 82., 83. H. == lesní. Slov. — H. = hořící. Za Št. polož: 70. 17. — H. = horlivý, eifrig. Vz Hornosť. Zkl. — H == dozorce nad vinicemi. Vz Hotař. V Podluží. Brt. — H. = hořejší, Ober-. V horném konci svítá, v dolném za- žihajú. Sl. ps. 251. — Horné, ého, m. H. z vinic, das Bergrecht, der Berg-, Wein- zehent. Slov. a mor. Rb. Pohoní ho z hor- ného; Drží mi proti mé vóli třetinu na lesích i na horném; Anoť jest mé horné i muoj desátek. Půh. II. 272., 303., 412. — H. Frt. Ondř. 1705. Jg. H. 1. 2. vd. 564., Jir. Ruk. I. 254.

74996   Horný Svazek: 7 Strana: 1262
Horný. H. (horenské) právo smržické, jus vinearum. Vz Mtc. XVI. 35. nn.

74997   Horoba Svazek: 9 Strana: 0069
Horoba, y, f. = choroba. Šár. Zát. Př. 259. a.

74998   Horoběžec Svazek: 7 Strana: 1262
Horoběžec, žce, m. Proud h. (řeka ho- rami běžící). Hdk. Hoř. 56.

74999   Horobramnice Svazek: 6 Strana: 0339
Horobramnice, e, f., das Oberbramsegel. Šm.

75000   Horobujný Svazek: 9 Strana: 0069
Horobujný. H. Rus. Koll. Bás. 70.