278001   Rozdudec Svazek: 9 Strana: 0277
Rozdudec, dce, m. = bažanka, rostl. Mus. ol. III. 136.

278002   Rozdudlaný Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdudlaný = rozbručený. Us.

278003   Rozdúchati Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdúchati, na Slov. == rozdmýchati, auf- blasen. Koll. — co: oheň. Na Ostrav. Tč.

278004   Rozduji Svazek: 3 Strana: 0120
Rozduji, vz Rozdouti.

278005   Rozdumati Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdumati. V němžto (čele) zbožná hrůza se nikdy nerozdumá hrdým vzdorem. Kká. K sl. j. 217. Vz Dumati.

278006   Rozdunaný Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdunaný, rozbečený, weinerlich, grei- nend. Us. Chmela.

278007   Rozdunati se Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdunati se = rozplakati se (o dětech), ins Greinen kommen. Us. Chrnela.

278008   Rozdundati se Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdundati se = nepořádně se obléci. Chodí celá rozdundaná (rozhalená). ČT. Tkč. Dunda r-ná. Čce. Tkč.

278009   Rozduněti Svazek: 7 Strana: 0599
Rozduněti, erdröhnen. Osv.

278010   Rozduniti Svazek: 7 Strana: 0599
Rozduniti, erdröhnen machen; se — rozduněti. Hlas jako zvon se r-nil. Kká. K sl. j. 232.

278011   Rozdupati Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdupati, zerstampfen, zertreten; roz- dupnouti, pnul a pl, ut, utí. — co kde čím: rozdupl v lese nohou muchomorku.

278012   Rozdupati Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdupati, rozdupovati.

278013   Rozdurděný Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdurděný; -ěn, a, o, aufgebracht.

278014   Rozdurditi Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdurditi, il, ěn, ění, aufbringen. — koho čím: úštěpky. — se na koho = roz- zlobiti se. M.š., Dch.

278015   Rozdurmiť co Svazek: 8 Strana: 0343
Rozdurmiť co = rozdrtiti? Phľd. 1892. 395.

278016   Rozduřený Svazek: 3 Strana: 0120
Rozduřený; -en, a, o, sehr angeschwellt, Us. Dch.

278017   Rozduřený Svazek: 7 Strana: 0599
Rozduřený; -en, a, o = nahněvaný, po- puzený, namrzelý. Orl. III. 38.

278018   Rozduřiti Svazek: 3 Strana: 0120
Rozduřiti, il, en, ení, aufschwellen machen, aufdunsen, aufwühlen. Dch.

278019   Rozduřiti se na koho Svazek: 7 Strana: 0599
Rozduřiti se na koho = rozdurditi se. Němc.

278020   Rozdutí Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdutí, n. R. sloje, nadutí, die Erwei- terung, Anschwellung des Flötzes. Hr. 71. Vz Rozdouti.

278021   Rozdutka Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdutka, y, f., maripa, rostl, svlačcovitá. Rostl.

278022   Rozdutý Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdutý; -ut, a, o, angeschwellt, aufge- bläht, aufgeblasen. Kůže r. co (jako) buben. Vod. — čím: klevetami. Jel.

278023   Rozdutý Svazek: 9 Strana: 0277
Rozdutý. R. břicho. Chč. (List. fil. 1898. 386. )

278024   Rozdutý. R Svazek: 10 Strana: 0339
Rozdutý. R. kniha= obšírná. Kom. Did. 207.

278025   Rozdužněti Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdužněti, ěl, ění, dužným se státi, stark, voll werden. Ms. bib., Ja.

278026   Rozdužniti Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdužniti, il, ěn, ění, dužné učiniti, stark, voll machen. — se = rozdužněti. Krok.

278027   Rozdvoj Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdvoj, e, m. = rozdvojení, rozdělení, die Trennung (der Götfer). Výb. I. 998. O té každé r-ji výpis z desk tě zpraví. O. z D. — R., die Trennung, die Entzweiung. Opt.

278028   Rozdvoj Svazek: 9 Strana: 0277
Rozdvoj, e, m., synkope, hud. Mus. 1850. II. 20. Př.

278029   Rozdvojeně Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdvojeně, entzweit. Lpř.

278030   Rozdvojenec Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdvojenec, nce, m. = rozdělenec. Pulk. 386.

278031   Rozdvojenec Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdvojenec. R-ci v církvi. Výb. I. 531.

278032   Rozdvojení Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdvojení, n., die Trennung, Entzwei- ung, Spaltung, Veruneinigung, Sekte, der Zwiespalt. V. R. přátel. D. R. mezi nimi se sběhlo. Bart. 3. 4. R. rovnati. Kom. R. řek, die Bifurkation, Gabelung der Flüsse. Nz.

278033   Rozdvojenost Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdvojenost, i, f., Entzweiung, f. Dk.

278034   Rozdvojený Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdvojený; rozdvojen, a, o, entzwei, ge-, zertrennt. — R. kopyto, Us., ocas. Ler. R. strany v jednotu uvésti; r. mysl míti. V. Býti rozdvojeného srdce. Zk. Lev s r-ným ocasem. Vz Lev. V. R. noty, synkopirte Noten. Hd. — čím: Kdož snažen jest toho, což slušie k světu, jest r-jen srdcem. Št. Kn. š. 68. — v čem: v mysli. Kom.

278035   Rozdvojený jak Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdvojený jak. Sepsání na dvé r-né. Mus. — v čem. A protož má srdce r-né v milosti. Št. Kn. š. 68.

278036   Rozdvojený. R Svazek: 10 Strana: 0339
Rozdvojený. R. krajky. Vz Krajka. R. zub.

278037   Rozdvojilý Svazek: 9 Strana: 0277
Rozdvojilý = rozdvojený. R. dům. 1580. Čes. 1. IX. 111.

278038   Rozdvojitel Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdvojitel, e, m., der Trenner, Scheider. Jg.

278039   Rozdvojitelka Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdvojitelka, y, f., die Trennerin, Schei- derin.

278040   Rozdvojitelkyně, ě, f Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdvojitelkyně, ě, f. = rozdvojitelka.

278041   Rozdvojitelnosť Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdvojitelnosť, i, f., rozdélitelnosť, die Zertrennlichkeit. Us.

278042   Rozdvojitelný Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdvojitelný, zertrennbar. Kram.

278043   Rozdvojiti Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdvojiti, il, en, ení; rozdvojovati, ent- zwei theilen, spalten, trennen. Jenž sú srdce rozdvojicieho. BO. — co, koho (čím). Jednou ranou rozdvojil roh (rozpůlil). Sych. Chtěl nás r. Us. R. prut rozříznutím. — se. Rozdvojiti se z příčiny klevet. Strom se r-jil, zergabelte sich. Šp. — se proč: pro ma- ličkosť. Ml.

278044   Rozdvojiti co jak Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdvojiti co jak: lid na dvě strany. 1532. Mus. — se oč O kusého chrta r-li se tvrdošíjným sporem. Kká. Td. 31.

278045   Rozdvojitosť Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdvojitosť, i, f. = rozdvojení. R. mezi stavy činiti. 1620.

278046   Rozdvojitý Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdvojitý, getheilt. R. jeskyně, BO., střela. Aqu.

278047   Rozdvojný Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdvojný, trennbar, scheidbar.

278048   Rozdýchání Svazek: 10 Strana: 0339
Rozdýchání, n. Vz Rozčernati se.

278049   Rozdýchati co več Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdýchati co več. Onen živný dech, jenž r-chá luh v máje lahodu. Vrch.

278050   Rozdýchati se Svazek: 9 Strana: 0277
Rozdýchati se. Y kom pejcha se roz- dejchá. Čes. 1. VII. 420.

278051   Rozdychtění Svazek: 10 Strana: 0339
Rozdychtění, n. Horečné r. Proch. Hrad. 8

278052   Rozdychtiti Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdychtiti, il, ěn, ění, entflammen. — se po kom. R-tí se po Pánovi. Sš. J. 130.

278053   Rozdýmaný Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdýmaný; -án, a, o, angefacht. Lpř.

278054   Rozdýmati Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdýmati, vz Rozdmouti.

278055   Rozdýmati co Svazek: 9 Strana: 0277
Rozdýmati co. Hrdosť rozdýmá srdce. Št. Bes. 93.

278056   Rozebdíti se Svazek: 7 Strana: 0599
Rozebdíti se, aufwachen. Dch.

278057   Rozebíravý Svazek: 9 Strana: 0277
Rozebíravý. R. odpověď. Wtr. Živ. vys. šk. 414.

278058   Rozebrač Svazek: 3 Strana: 0120
Rozebrač, e, m. = rozběrač. Slov. Bern.

278059   Rozebračnosť Svazek: 3 Strana: 0120
Rozebračnosť, i, f. = rozbemosť. Slov. Bern.

278060   Rozebračný Svazek: 3 Strana: 0120
Rozebračný = rozberný. Slov. Bern. — R., rozběračný, anatomisch. R. umění, die Zergliederungskunst, Anatomie. Bern.

278061   Rozebrání Svazek: 3 Strana: 0120
Rozebrání, n., die Zerlegung, Zerglie- derung, der Ausverkauf, die Erörterung atd. Vz Rozebrati.

278062   Rozebranlivý Svazek: 7 Strana: 0599
Rozebranlivý, auseinandernehmbar, zer- legbar. Šf. III. 337.

278063   Rozebraný Svazek: 3 Strana: 0120
Rozebraný; -án, a, o, zerlegt, zergliedert, vertheilt, weggerafft, erweckt, ermuntert, erörtert atd., vz Rozebrati. R. tělo, poklady, předmět. Us.

278064   Rozebraný Svazek: 7 Strana: 0599
Rozebraný. R. kniha, vergriffen. Us. Pdl.

278065   Rozebrat' sa Svazek: 7 Strana: 1376
Rozebrat' sa = z trudných myšlének se probrati, rozveseliti se. Val Slavč. 24.

278066   Rozebratelnosť Svazek: 7 Strana: 0599
Rozebratelnosť, i, f., Zerlegbarkeit, í. NA. III. 166.

278067   Rozebratelný Svazek: 3 Strana: 0120
Rozebratelný, rozběratelný, rozkladný, zerlegbar. Šm.

278068   Rozebrati Svazek: 3 Strana: 0120
Rozebrati, rozeberu, rozberu; rozbírati, rozbírávati, rozebrávati = na kusy rozložiti, aus einander nehmen, zerlegen; krájeti, schnei- den, tranchiren, ausweiden, ausnehmen; pryč pobrati, wegtragen, wegraffen, unter sich theilen; vše pokoupiti, vergreifen; vzbuditi, erwecken, zu sich bringen, rühren, ermuntern, bewegen; rozjímati, durchdenken, überlegen, erörtern; se, vzbuditi se, aufwachen, zur Be- sinnung kommen, erweckt werden. Jg. — co: vůz, hodiny (rozložiti); pečeni, zajíce, rybu, jelena (rozsekati, rozkrájeti), Us.; ká- men (lámati): ležení (pryč vzíti), V.; zboží, knihy (pokoupiti), D.; ponětí, důvody, návrh zákona (proskoumati). R. lešení (= str- hnouti), abrüsten. Nz. Zbývá nám podrobněji slova rozbírati: Sš. II. 24. Pavel rozdíl křestu Páně ode křestu Janova rozbírá. Sš. Sk. 222. R. obšírně věc. Žer. — koho. Rozebíráł ho, aby si z toho nic neděláł (těšil ho). Us. na Mor. Brt., Sš. — co jak (v co, nač): vůz v částky, Us., Hlas., na kusy, V., maso na nože. Dal. R. něco rychle. Vz Ofěra, Dračka. — koho, se z čeho: ze sna, z mdloby (vzbu- diti). Koll. Aby ji z toho r-li (jí toho vy- mlouvali). Kld. — co, koho čím: posluchače slovem (povzbuditi). Koll. Už sa nám dřímalo a vy ste nás tak pěkně r-li (zpěvem, vy- pravováním). Mor. Brt. R. nemocného, smut- ného rozprávkou (baviti). U Opav., Klš., na Ostrav. Tč. Tu ji noži rozebrachu. Dal. 28. — koho k čemu: k podniknutí čeho. Koll. — co komu. Tak sobě má mysl to rozbí- rala. Kom. Srdce se mi rozebralo (nabylo zmužilosti). Na Ostrav. Tč. R, komu srdce = rozveseliti. Sš. P. 277. — co kde jak. Vše v dalších kapitolách šíře jako po část- kách se rozbírá. Br. V mysli, v duši své něco r. (rozjímati). V., Hus II. 126.— koho nač. Na koňská kopyta je rozberú. Let. 34.

278069   Rozebrati Svazek: 3 Strana: 0121
Rozebrati (rozehráni) a rozehráti (roze- hraji), ál, án, ání; rozehrávati, ins Spiel brin- gen, zum Spiel bewegen. — Ta má dnes rozehráno (jest vesela). Us. — co, koho (hraním rozveseliti). Ros. Hodinu s poledne rozehrál vítr vlny, až hrozno bylo. Lobk. cest. — se. Tak sa oni hráli, až sa rozehráli. Sš. P. 541. — co čím: vlny veslem. Č. — se (ve hru přijíti), ins Spiel, ins Schäkern kommen; hrou rozhodnouti, im Spiele ste- chen. Jg. Když se rozehrá, hraje celou noc. Us. Rozehrál se (rozveselil se). Rozhrajeme se (novou hrou o výhře rozhodnouti). Us. Když se obec rozehrá a zvášniví. , Puchm.

278070   Rozebrati koho Svazek: 7 Strana: 0599
Rozebrati koho. Ti ho r-li (dobrali si ho, vyhubovali mu a p.). Us. Tč. — se kam. Sem i tam se r-li (se rozešli). Wtr. exc. — co komu. Kazatel r-bral mu svědomí. Us. Němc. — koho kdy. Kněz při zpovědi ho r-bral. Us. Tč.

278071   Rozecpalý Svazek: 3 Strana: 0121
Rozecpalý, vz Kozecpati. R. břicho ne- působí bystrého vtipu. Plenus venter non studet libenter. Č. M. 140.

278072   Rozecpanec Svazek: 7 Strana: 0600
Rozecpanec, nce, m. = jedlík, Vielfrass, m. Us Kšť.

278073   Rozecpaný Svazek: 7 Strana: 0600
Rozecpaný = rozecpalý. Us.

278074   Rozecpati Svazek: 3 Strana: 0121
Rozecpati, cpám a cpu; rozecpávati, an- stopfen. — co komu čím. Jen břicho si tím rozecpá. Ros.

278075   Rozectiti Svazek: 3 Strana: 0121
Rozectiti, il, ěn, ění, rozectívati, verschen- ken, verehren (an andere). — co mezi koho: knihy. Žalan.

278076   Rozectíti Svazek: 7 Strana: 0600
Rozectíti. Oni zvěř a ryby mezi se r-cti a požerou 16. stol. Wtr. Obr. 767.

278077   Rozečet Svazek: 7 Strana: 0600
Rozečet, čtu, m. = kalkulace. Wld.

278078   Rozečísti Svazek: 3 Strana: 0121
Rozečísti, vz Rozčísti.

278079   Rozečnu Svazek: 3 Strana: 0121
Rozečnu, vz Rozčíti.

278080   Rozečtelý Svazek: 9 Strana: 0277
Rozečtelý = sečtělý. R. jinoch. Pal Pam. 332.

278081   Rozečtený Svazek: 3 Strana: 0121
Rozečtený; -en, a, o, noch nicht zu Ende gelesen. R. kniha, noviny. Us. Všk.

278082   Rozedírání, n. R Svazek: 10 Strana: 0339
Rozedírání, n. R. úst. Zvon IV. 39.

278083   Rozedka Svazek: 3 Strana: 0121
Rozedka, y, f., vz Reseda. Us. Tč.

278084   Rozedma Svazek: 3 Strana: 0121
Rozedma, y, f., emphysema pulmonum.

278085   Rozedma Svazek: 7 Strana: 0600
Rozedma doplňující, e. compiementare, dužninova, e. substantiale, kožní. Haut-, mezerová, c. interstitiale, mezilaloková, e. interlobulare, mezisklípková, e. interversi- culare, počasná plic, e. pulmonum chronica, plic puchyřnatá, e. bullosum, podstatná, e. essentiale, pochvy, e. vaginae, náměstná, vicarirendes E, rozteklá plic, e. diffussum, samostatná, e. substantivum, náhlá plic pu- chýřová, e. pulmonum vesiculare acutum, sklípková, e. alveolare, snětivá, brandiges E., plic stářím, Alters-, starých, e. senile, vlásečnic, Capillarectasie, z plynnatosti. Blahungs-, z úrazu, e. traumaticum. Ktt. exc. Cf. Slov. zdrav. 332.

278086   Rozedma Svazek: 8 Strana: 0343
Rozedma. R, plic, emfysem. Vz Ott. VIII. 572.

278087   Rozedmouti Svazek: 3 Strana: 0121
Rozedmouti, vz Rozdmouti.

278088   Rozedmový Svazek: 7 Strana: 0600
Rozedmový. R. měchýřky, Emphysem- blasen.

278089   Rozednění Svazek: 3 Strana: 0121
Rozednění, n., die Dämmerung, das Ta- gen. V. Na východě soumrak spíše se v r. proměňuje. Sš. Mr. 71.

278090   Rozedníti se Svazek: 3 Strana: 0121
Rozedníti se, il, ění; rozednívati se, tagen, dämmern. — abs. Stávej hore, už sa roze- dnívá. Sš. P. 518. Rozednívá se. V. — kdy. Mezi tím se rozednilo. T. — komu kdy. Dílem se rozednilo Petrovi po seslání a osví- cení ducha svatého. Sš. J. 214. — od čeho. Rozednívá se od slunka. Sš. J. 294. — kde. U Brna se rozednívá, má milá mně vypo- vídá. Sš. P. 365. — se v co. Zámrak hrobu rozednil se v jasný Slavín, des Grabes Finsterniss dämmerte auí zur klaren Ruhmes- halle. Dch.

278091   Rozedranina Svazek: 7 Strana: 1376
Rozedranina, y, f. laniatus, eine zer- rissene, zerkratzte Stelle.

278092   Rozedraný Svazek: 3 Strana: 0121
Rozedraný; -án, a, o, zerrissen. R. jako rychtářova stodola. Us. Dř.

278093   Rozedrati Svazek: 3 Strana: 0121
Rozedrati, deru = roztrhati, zerreisen. — co čím, kde. Rozedral kalhoty lezením na stromy, na skále. Vz Rozdříti.

278094   Rozedrati Svazek: 7 Strana: 0600
Rozedrati. Lidé rozedrouee sobě ústa do uší. Bart. 132.

278095   Rozedření Svazek: 3 Strana: 0121
Rozedření, n., die Aufreissung, Aufsper- rung. Reš.

278096   Rozedřenina Svazek: 3 Strana: 0121
Rozedřenina, y, f., roztrženina, der Schlitz am Leibe. D.

278097   Rozedřený Svazek: 3 Strana: 0121
Rozedřený; -en, a, o, aufgerrissen, auf- gesperrt. — R., plačtivý, weinerlich. R. dítě. Ros.

278098   Rozedřený Svazek: 7 Strana: 0600
Rozedřený. R. dvéře, ganz offen ste- hend. Na Hané. Bkř. Drakové měli jsú ústa r-ná. Alxp. 84.

278099   Rozedřiteluý Svazek: 3 Strana: 0121
Rozedřiteluý = rozdrolitelný, zerreibbar. Šm.

278100   Rozedříti Svazek: 3 Strana: 0121
Rozedříti, vz Rozdříti.

278101   Rozedříti Svazek: 8 Strana: 0343
Rozedříti. Opona w taž doba rozedrzye se. Sv. ruk. 296. V pražské biblí: roztrhla se.

278102   Rozedštíti Svazek: 7 Strana: 0600
Rozedštíti, rozeštíti se = rozpršeti se. Čce. Tkč.

278103   Rozehechlati Svazek: 3 Strana: 0131
Rozehechlati = rozpizlati. Na Ostrav. Tč.

278104   Rozehlípati se Svazek: 3 Strana: 0132
Rozehlípati se, ins Schluchzen kommen.

278105   Rozehlupacený Svazek: 3 Strana: 0132
Rozehlupacený;-en, a, o, struppig, zottig. R. vlasy. V.

278106   Rozehmatati Svazek: 3 Strana: 0132
Rozehmatati = rozchytati. U Olom. Sd.

278107   Rozehnal Svazek: 8 Strana: 0343
Rozehnal, a, m., býv. rybník v Poděbrad. NZ. IV. 100.

278108   Rozehnalý Svazek: 3 Strana: 0121
Rozehnalý = rozehnaný.

278109   Rozehnání Svazek: 3 Strana: 0121
Rozehnání, n., das Auseinanderjagen, die Vertreibung. Jg.

278110   Rozehnaný Svazek: 3 Strana: 0121
Rozehnaný; -án, a, o, aus einander gejagt, vertrieben. Jg. — čím: holí.

278111   Rozehnaný Svazek: 7 Strana: 0600
Rozehnaný. R. zuby pily (na strany ohnuté). Včř. Z. II. 46.

278112   Rozehnati Svazek: 3 Strana: 0121
Rozehnati, rozeženu, hnal, án, ání; roz- honiti, il, ěn, ění; rozháněti, ěl, ěn, ění; roz- hánívati, rozhonívati, aus einander treiben, vertreiben, vertheilen, verscheuchen. Jg. —• co, koho-, Vlk ovce rozhání. Ros. R. vojsko, Har., otok, oblaka. D. Jetel krávu rozehnal (nadul). U Opav. Klš. Hrách zpučnalý bečku rozežine. Na Ostrav. Tč. Když k nám šel šohajek, snad ho rozehnali. Sš. P. 335. Světlo temnosti rozhání. Us. Hrnčíř rozehnává hrudku (totiž do hrudky točící se na kruhu rukama díru činí a v nádobu ji síří). Us. Dch. R. lidi. Půh. II. 10. — (koho) čím. R. psy holí. Us. Běží rukama rozháněje (jimi klátě). Us. Slovy se rozháněti, herum- fuchteln. Dch. — koho kam: rozehnal je do vody, za les. — se. Mračno se rozehnalo. Us. Ten se rozhání (rukama). — se kam. R-hnal se naň holí. Us. Hý. Zábojevi voji rozehnachu se v šíř. Rkk. 14. — se jak. Než skočíš, musíš se z daleka rozehnati. Us. Tč. — co komu. K tomu mi lidi rozehnal. Půh. II. 201. — co kudy. Přiletěl mezi ně černý pták, rozehnal husátka po horách. Sš. P. 546.

278113   Rozehnati Svazek: 7 Strana: 0600
Rozehnati. Sádlo zaječí, slepičí roz- hání. Us. Dch. — co. Statek rozhání (mrhá). Wtr. exc. Kov rozháněti (kladivem do šířky roztloukati). Včř. — co več Běh člunků modravé stíny vln v rudé pruhy rozhání. Mcha. Máj. 5. vd. 26. — se jak kam. Pes s hlučným štěkotem k ní se r-hnal. Osv.

278114   Rozehnati Svazek: 8 Strana: 0343
Rozehnati. Rozežene se to po světě a trochu po hřbetě (těší se, kdo se vydává za deště na cestu). Mor. NZ. V. 545.

278115   Rozehnatý Svazek: 3 Strana: 0121
Rozehnatý, rozehnaný, naduřelý, aufge- dunsen. — čím: kořalkou. U Opav. Tč.

278116   Rozehnouti Svazek: 3 Strana: 0121
Rozehnouti, rozhýbati, aus einander bie- gen ; in Bewegung bringen. D. — se, ins Beu- gen kommen. Nemohu šíti, záda mne bolí, až se rozehnu. Us. Dch.

278117   Rozehra Svazek: 9 Strana: 0277
Rozehra, y, f. Dětská r. Flš. Písm. I. 5. Sr. Rozčitadlo.

278118   Rozehralý Svazek: 3 Strana: 0121
Rozehralý, kdo se rozehrál, der ins Spiel gekommen ist. Jg. — R., fluctuans, vlnící se, fluthend. R. moře. BO.

278119   Rozehrání Svazek: 3 Strana: 0121
Rozehrání, n. R. mocí duchovních. Pal. Radh. I. 318.

278120   Rozehraniti Svazek: 3 Strana: 0132
Rozehraniti = rozhnouti. — co čím: obilí lopatou. Opav. Klš.

278121   Rozehraný Svazek: 7 Strana: 0600
Rozehraný proud. Osv. Vl. 518. Cf. Rozehralý.

278122   Rozehrati se kde Svazek: 7 Strana: 0600
Rozehrati se kde. Když se koli v Praze obec rozehrá a zvášniví. Bart. 90. — se komu kde. Bětušce srdce v těle se roze- hrálo Er. Sl. čít. 30.

278123   Rozehrochtati Svazek: 3 Strana: 0132
Rozehrochtati, aus einander grunzen : ins Grunzen bringen. — koho: prase. Ros.

278124   Rozehruditi Svazek: 3 Strana: 0122
Rozehruditi, il, zen, ení, das Innere auf- wühlen. Šm.

278125   Rozehřáti Svazek: 3 Strana: 0121
Rozehřáti, rozhříti, rozhřeji, rozehřeji, hřál a hříl, hřát a hřit a hřet, hřen a hřán, átí, ití, etí, ení, ání; rozehřívati, rozhřívati = ohříti, prohříti, durch-, an-, aufwärmen; rozpustiti, durch Wärme zerlassen. Jg. = co čím: železo ohněm. — co jak: železo do červena, do bělá, do bělosti. Vys. — co kde: v peci. — se, počíti horkým býti, er- wärmen, erglühen; horkem se rozpustiti, auf- gelöst werden, zergehen, schmelzen. Jg. Sníh se rozehřál (rozpustil). Ros. Rozehřál se (rozčilil), čím: hněvem.

278126   Rozehřáti koho Svazek: 7 Strana: 0600
Rozehřáti koho = roznítiti, entflam- men Osv. — se čím: blahem lásky. Kká. — koho pro něco. Dk. Aesth. 127. — se kdy. Těžko nerozehřáti se při tom v hněvu. Tbz.

278127   Rozehřáti se jak Svazek: 9 Strana: 0277
Rozehřáti se jak. Srdce se mu roze- hřálo na měkko. Šml. II. 20.

278128   Rozehřecha Svazek: 3 Strana: 0122
Rozehřecha, y, f., rozhřešení, die Ent- sündigung, Lossprechung von Sünden. Sš. L. 85.

278129   Rozehřejný Svazek: 3 Strana: 0122
Rozehřejný = rozehřívající, erwärmend, Bern.; erwärmbar.

278130   Rozehřímati se več Svazek: 10 Strana: 0339
Rozehřímati se več. Lid se r-mal v jásot. Tbz. V. 5. 94.

278131   Rozehřmělý Svazek: 7 Strana: 1376
Rozehřmělý. R. mračna zloby. Lerm. I. 166.

278132   Rozechlíplý. R Svazek: 10 Strana: 0660
Rozechlíplý. R. tlama. Zvon VI. 316. Sr. Rozchlíplý v VII 604.

278133   Rozechtělý Svazek: 3 Strana: 0122
Rozechtělý, ein Lüstchen habend. Šm.

278134   Rozechtěný Svazek: 3 Strana: 0122
Rozechtěný; -ěn, a, o. A to už byli tak silně r-ni (tak silně už se chtěli). Us. u Rychn.

278135   Rozechtěti se Svazek: 3 Strana: 0122
Rozechtěti se = přijde chuť, die Lust ankommen. Když se mu rozechce jísti. Us.

278136   Rozechvělosť Svazek: 7 Strana: 0600
Rozechvělosť, i, f., Erregung, Aufre- gung, f.

278137   Rozechvělý Svazek: 3 Strana: 0122
Rozechvělý, ins Schwingen, Beben, Zit- tern gebracht.

278138   Rozechvělý Svazek: 7 Strana: 0600
Rozechvělý. R. prsa, Hrts, duše, Hdk., ruka, Kká., cit, mysl, struna. Us. Pdl.

278139   Rozechvění Svazek: 7 Strana: 0600
Rozechvění, n., die Erregung, Aufre- gung. R. mysli, Mus., nervů. Dk.

278140   Rozechvěnosť Svazek: 7 Strana: 0600
Rozechvěnosť, i, f. = rozechvění. Dk., Osv.

278141   Rozechvěný Svazek: 7 Strana: 0600
Rozechvěný; -ěn, a, o = rozechvělý. Mus., Vlč., Osv. R. fantasie, Šmb , ladička, ZČ., břízy. Kká. Zimničně r. Šbr.

278142   Rozechvěti Svazek: 3 Strana: 0122
Rozechvěti, rozechvíti, chvěji, chvěl a il, ění; rozechvívati = ve chvění přivésti, ins Schwingen, Beben, Zittern bringeN. — co (čím). Vítr rozechvívá břízy [malým váním. Č. Rozechvělo mne kázání. St.

278143   Rozechvětý Svazek: 3 Strana: 0122
Rozechvětý = rozechvělý, toto lepší. Pch. — čím. Tráva žalem r-tá. Hdk.

278144   Rozechvíti se Svazek: 7 Strana: 0600
Rozechvíti se. Duše má se r-la. Mkr. —. co. V ohlas rozechví ji (píseň) dol i sráz. Kká. — se čím. Srdce po kráse touhou se r-chvívá. Vlč. Nerv popudem se r-chvěje. Dk. Celá její bytosť zimničnou radostí se r-la Šml.

278145   Rozechvívavý Svazek: 8 Strana: 0343
Rozechvívavý. Dotklo se ho něco r-vého. Světz. 1895. 531. c

278146   Rozeikati Svazek: 3 Strana: 0113
Rozeikati = nedodělati, rozdělati. Jg.

278147   Rozejci sa Svazek: 7 Strana: 0600
Rozejci sa = rozejíti se. Slov. Už sa my mosíme r. Rr. Sb.

278148   Rozejeti Svazek: 7 Strana: 0600
Rozejeti se s kým kudy. S hochem rozejel se světem. Čch. Petrkl. 24.

278149   Rozejíti Svazek: 3 Strana: 0122
Rozejíti, rozejdu, rozešel, rozejití; roz- choditi, rozcházeti = od sebe jíti, aus einander gehen, zergehen, zerfliessen; chozením roz- šlapati, rozšířiti, zertreten, austreten, durch Treten erweitern; proniknouti, durchdringen, durchgreifen; vrtochy činiti, Bedenken ma- chen; rozmysliti si něco, sich überlegen; se — od sebe jíti, aus einander gehen, sich tren- nen ; rozděliti se, sich theilen; rozšířiti se, sich verbreiten; zmařiti se, pojíti, sich zer- schlagen, sich zerstreuen, sich zertheilen, ver- schwinden, zu nichts werden; do chůze se dáti, ins Gehen, in den Gang kommen. Jg. — abs. Ta bolesť sotva rozejde. Berg. — co, koho: bláto rozchoditi (rozšlapati), Ros., střevíce (rozšířiti). D. R. nemoc, bolesť (chodě přemoci). Dch. Rozchází ho to (činí mu to vrtochy). Us., Kom. Rozešlo ho to (jinak se rozmyslil). Us. — koho čím. Víno člověka svou horkostí rozchází (proniká). V., Br. — se. Lid se rozešel. V. Cesty se rozcházejí. V. Mračna se rozešla. Kom. Až se rozejdu (do chůze se vpravím), nebudu kulhati. Us. Tak se to rozešlo. NB. Tč. Už se lidé rozešli; Jak to nemá líto být? musíme se rozejít; Přátelé se rozejdou, a mé tady zahrabou. Sš. P. 22., 194., 777. (Hý.). — se nač. Ta řeka se na tři díly rozchází. Ros. A tu se na rozličné domněnky rozchazejí vykladatelé. Sš. J. 224. — se kam. V rozličné strany se ro- zešli. Us. Rozešli se on do jedné vlasti, druhý do jiné. Hus I. 463. Láska ta rozešla se ve sny. Šml. Rozešli se do svých bydel. BO. Rozešlo se to v nic. Bart. Páni se roz- cházeli v kolo. Kn. poh. 182. Proto na roz- ličné cesty se rozcházejí vykladači. Sš. II. 108. — Měst. bož.. Jel. — se kudy. Rozchází se víno po mozku (rozšiřuje se). Jel. Že zvuk evangelia po celé zemi se rozcházeti bude; Nejedním rozcestím se tu vykladatelé rozchá- zejí. Sš. Sk. 18.I. 63. Duch boží po všem se rozchází. Kom. — se komu. Žluč se mu rozešla. Zlob. — se s kým. Spíše se rozejdú drobné ryby s vodú, nežli my se rozejdem galanečko spolu. Sš. P. 265., 357. Tak se rozejde mládenec s panenkou. Er. P. 221. - se čím kam odkud. Hřích tělesným plozením od Adama na potomky se roz- cházel. Scip. Rozchádzame sa od sebe da- leko. Ht. Sl 215. — koho kde. To mne při tom rozchází (to mi vadí). Us. Msk. — se mezi kým. Rozešla se pověsť o tobě mezi národy. Br. — se na čem. Nerozchází-li se na něčem jiném než na tom, já sám nejprv pána prositi budu. Žer. f. 16. — se jak. Tato spuchlosť bez léčení se rozejde. Us. R. se s někým ve hněvě. Arch. I. 6. V dobrém sme sa sešli, v dobrém sa rozejdem. Sš. P. 237., 625. Rozešli se navždy. Us. Dch. S tím jsme se rozešli. Bart, 1. 21. Tím se rozešli a šli spat. Bl. Ráda by věděla, s jakou se rozešli. Us. v Dobrušce. Vk. — se oč. Rozchází se tu (jde tu) o ženicha. Us. Rozešli se o dva rýnské (neshodli se při koupi). Us. Brt. Přá- telsky se o to rozešli. Let. O disputace se mu v Praze rozchází. Kos. 01. I. 183. Roz- cházelo se mi o několik slov. 1b. I. 242. Ne- rozchází se tu o tebe. Us. Vk. Vz O s akkus. — se odkud kdy. Rozešli se z hospody až přede dnem. Po hostině se hosté rozešli. Kn. poh. 205.

278150   Rozejíti. — se Svazek: 7 Strana: 0600
Rozejíti. — se. Zánět, průvod se roze- šel. S. N., Dch. Vojna se rozešla (sešlo z ní). Bart. 312. Peníze se rozešly; Chléb se rozešel (rozkynul). Us. Tkč. Mínění o tom se rozcházejí. Mus. Hodinky se už zase rozchodily (počaly jíti); Ty hodiny se rozcházejí (nejdou stejně). Us. — koho. Tuhá žalosť rozchodí mě. Výb. I. 361. — se kudy proč. Rozcházeli se různě po vlasti za vyživou. Osv. I. 166. — se jak s kým. Matka těžce se s ním rozcházela. Sá. — se kde. Pochybnosti se rozcházely jako mlha v povětří. Šml. — v čem. V té věci mínění se rozcházejí. Us. Pdl. — se komu. Myšlénky se mu rozejdou (jsou roz- tržity). Us. Vk. Až se mně hlava rozejde (až závrať přejde). Us. Dbv. — se odkud kam. Vzduch rozejde se z nádoby N do boty M. Mj. 120 — se oč (jak). Přátelsky se o to rozešli. Brt. S. 73. Rozešli se o dva rýnské (neshodli se při koupi). Us. Brt. — se komu oč. Teď se jí rozcházelo o to, mohlali-by ... Us. Vk. — se več. Rovnice rozchází se v jiné dvě. Nz. — se supin. Než sú se po světu rozešli kázat. Št. Kn. š. 12.

278151   Rozejmouti Svazek: 3 Strana: 0122
Rozejmouti, vz Rozjímati.

278152   Rozejst se Svazek: 3 Strana: 0122
Rozejst se == rozejíti se. U Opav. Klš.

278153   Rozejžéci Svazek: 7 Strana: 0600
Rozejžéci, anzünden. Žena rozejžehši světlo. Hus II. 226. Rozejže, rozejženo, vz Rozžéci.

278154   Rozekláni Svazek: 3 Strana: 0122
Rozekláni, n., die Zerspaltung. Jg.

278155   Rozeklání Svazek: 7 Strana: 0600
Rozeklání oka, duhovky, coloboma oculi, iridocoloboma.

278156   Rozekláni Svazek: 7 Strana: 1376
Rozekláni víčka, coloboina palpebrae. Vz Ott V. 521.

278157   Rozeklanosť Svazek: 7 Strana: 0600
Rozeklanosť, i, f. R. šíjová, spina bifida cervicalis.

278158   Rozeklaný Svazek: 7 Strana: 0600
Rozeklaný. R. uzel uzlovitých tykadel, Kk., stráně.— jak. Parohy vidličnatě r-né. Kv. Křídla peřeně r-ná; Pysk na dva laloky r-ný Kk.

278159   Rozeklatelnosť Svazek: 7 Strana: 0600
Rozeklatelnosť, i, f., Spaltbarkeit. Nz. lk.

278160   Rozeklávati Svazek: 3 Strana: 0122
Rozeklávati, vz Rozkláti.

278161   Rozeklenouti Svazek: 3 Strana: 0122
Rozeklenouti, zu wölben anfangen — co : sklep. — se, sich wölben, ausbreiten. — se kudy. Duha po krajině se r-la. Us — Kos. Ol. I. 147.

278162   Rozekříti se Svazek: 3 Strana: 0122
Rozekříti se, il, ení, sich ausbreiten wie ein Busch, buschig werden. Žito se rozekří. Koubl.

278163   Rozekvítek Svazek: 3 Strana: 0122
Rozekvítek, tku, m., vz Rozrazil, Rese- kvítek. Slb.

278164   Rozelhanec Svazek: 7 Strana: 0600
Rozelhanec, nce, m. = veliký lhář. Us. Tkč.

278165   Rozelhaný Svazek: 7 Strana: 0600
Rozelhaný, lügnerisch, ans Lügen ge- wöhnt. I ty hubo r-ná! Us. Tkč.

278166   Rozelhati se Svazek: 7 Strana: 0600
Rozelhati se, ins Lügen kommen. Us. Tkč.

278167   Rozelkati Svazek: 3 Strana: 0122
Rozelkati, rozelkávati. — koho čím: ho- řekováním, ins Seufzen, Schluchzen bringen.

278168   Rozembuch Svazek: 7 Strana: 0600
Rozembuch, a, m. = malý, zavalitý člo- věk Mor. Brt.

278169   Rozemílácí Svazek: 7 Strana: 0600
Rozemílácí a šrotovací stroj Vz KP. V. 627. nn.

278170   Rozemknouti Svazek: 3 Strana: 0122
Rozemknouti, knul a kl, ut, uti, rozmy- kati — rozevříti, auťthun. — co čím: klíčem.

278171   Rozemleč Svazek: 3 Strana: 0122
Rozemleč, e, m., der Zermahler. Šm.

278172   Rozemlení, rozemleli Svazek: 3 Strana: 0122
Rozemlení, rozemleli, n., die Zermah- lung.

278173   Rozemlený Svazek: 3 Strana: 0122
Rozemlený; -en, a, o; rozemletý; -et, a, o, zermahlen. Jg.

278174   Rozemleti Svazek: 3 Strana: 0122
Rozemleti, rozemlíti, rozmeli, -u, roze- mlel, en, ení a et, etí; rozmílati, rozmlívati, zermahlen. — co: obilí, šaty (roztrhati). Us. — co čím: hroudy ostrými branami. Sych. — co kde: na žernách. Na Ostrav. Tč. — co jak. Na cucky tě rozemelu, nebudeš-li poslouchati. Us. Všk.

278175   Rozemletý Svazek: 3 Strana: 0122
Rozemletý, zermahlen. R. obilí. — R., rozedraný, zerrissen, zerfetzt. R. šat. Us. Dch. Vz Rozemlený.

278176   Rozemnouti Svazek: 3 Strana: 0122
Rozemnouti, ul, ut, utí, rozminati, na drobno semnouti, zerreiben. — co čím: ru- kama. Zlob. — koho. Ukoj duši, vřele prosím, než mne žalost rozemne. Sš. Srn. bs. 40.

278177   Rozemnutelný Svazek: 7 Strana: 0600
Rozemnutelný, zerreiblich. Rst. 485.

278178   Rozemstíti se Svazek: 7 Strana: 0600
Rozemstíti se, zur Rache entbrennen. Jest na něho rozemstěn. ČT. Tkč.

278179   Rozemšilka Svazek: 7 Strana: 0600
Rozemšilka, y, f., fimbriaria, Schlitz- kelch, m., rostl. Vz Rstp. 1823.

278180   Rozemšilka Svazek: 8 Strana: 0343
Rozemšilka. Ott. IX. 236. b.

278181   Rozemšiti se Svazek: 3 Strana: 0122
Rozemšiti se, il, ení, rozchlupatiti se, sich auf-, zerdrieseln. Nit se rozemšila. Us.

278182   Rozemytý Svazek: 3 Strana: 0122
Rozemytý; -yt, a, o, nicht zu Ende ge- waschen. Mají tam rozemytou podlahu. Us. Msk. Rozenče, ete, n. = rozeně. Rk. Rozeně, ěte, rozeňátko, a,n., narozené dítě, ein geborenes Kind. Jg., Č.

278183   Rozen Svazek: 8 Strana: 0574
Rozen. Do pout a rožeň přes nohy ho dali. XVI. stol. Tov. kn. 55.

278184   Rozenec Svazek: 3 Strana: 0123
Rozenec, nce, m., rozený, rodem odněkud, rodič, von Geburt, geboren. R. pražský. Ros. — R., syn, der Geborene, Sohn. Krok., Sš. I. 80., Č.

278185   Rození Svazek: 3 Strana: 0123
Rození, n., das Gebären. die Gebärung, die Geburt. V. R. jest bolestné. Štelc. Druhé smilství jest neslušná žádost údov k rození daných, jichžto neprávě chce požívati. Hus. I. 190. V tom věříme, že od Boha jsi vyšel, od otce věčným rozením, tak že od věcnosti Bóh rodí syna boha jinú osobu. Hus. II. 194. — R., rození-se, das Geborenwerden, die Geburt. Koupel nového r. (křesť). V. Du- chovní r. v milosti boží. Hus II. 231. — R. druhé = lůžko, die Nachgeburt. Jád. — R., rod, das Geschlecht. Suchá otka jest zna- menie mého chlapieho rozenie. Dal. k. 8. Kda sě sněchu lesi i vladyky, prokní stúpi narozenia dle svégo. LS. v. 46.

278186   Rození Svazek: 9 Strana: 0277
Rození dítek; úsloví o něm. Vz Zát. Př. 97b., VII. 630. nn.

278187   Rozenie Svazek: 8 Strana: 0343
Rozenie. V Dal. 6. (ne 8.) je urozenie, a nikoli rozenie. — R. v Rkk. je prý partus. Ale: Synové tohoto světa múdrejší synóv svět- losti v rození svém sú (in generatione). Ev. olom. 287. b. (Osv. 1896. 895.).

278188   Rozeniny Svazek: 3 Strana: 0123
Rozeniny, pl., f., slavnosť narození, naro- zeniny, das Geburtsfest. Any to byly r. křesťanského života jeho. Sš. J. 33.

278189   1. Rozenka Svazek: 3 Strana: 0123
1. Rozenka, y, f. = dcera, die Tochter. Mus.

278190   2. Rozenka Svazek: 3 Strana: 0123
2. Rozenka, y, f. = Rozka. Slov.

278191   Rozenka Svazek: 7 Strana: 0600
Rozenka = rozinka. U Místka. Škd.

278192   Rozenkyně Svazek: 10 Strana: 0339
Rozenkyně, ě, f. = dcera. Msn. II. 7. Sr. Rozenec.

278193   Rozenosť Svazek: 3 Strana: 0123
Rozenosť, i, t., rození, die Abkunft. Ros.

278194   Rozenplut Svazek: 9 Strana: 0277
Rozenplut. Jan R. ze Švarzenpachu. Vz Flš. Písm. I. 398.

278195   Rozenplut Svazek: 10 Strana: 0339
Rozenplut Jan ze Svarzenpachu. Sr. Ott. XXI. 1065.

278196   Rozenplut, a Svazek: 7 Strana: 0600
Rozenplut, a, m., os. jm. — R. Jan, probošt, † 1602. Vz Tf. H. 1. 49., Jir. Ruk. II. 199., Jg. H. 1. 621.

278197   Rozenplut Jan Svazek: 7 Strana: 1376
Rozenplut Jan, hud. Vz Srb 32.

278198   Rozeňsť se Svazek: 3 Strana: 0123
Rozeňsť se — rozejíti sc. Na Ostrav. Tč.

278199   Rozenství Svazek: 7 Strana: 0600
Rozenství = rod. Vký. Lépe; rod.

278200   Rozenství, n Svazek: 3 Strana: 0123
Rozenství, n., das Nationale. Rk.

278201   Rozený Svazek: 3 Strana: 0123
Rozený; rozen, a, o, geboren, von Ge- burt. R. Čech (rodilý, rodem), pán, zeman, šlechtic. V. Hraběnka Podhorská, rozená Potocká. Plk. Anna B., rozená C. — po rodu C, rodem C. Er. Po lúce se prochází panna r-ná, pěkná červená, jako malena. Sš. P. 405. — odkud: r. z Krety. Har. — R., přirozený, natürlich. Záře rozenými jast- nostmi vzešla. Troj. Tako sě dci Kublajeva cháma rozenú a strojnú krású sieše. Rkk. 46.

278202   Rozený Svazek: 7 Strana: 0600
Rozený strom = z jádra vyrostlý. Tam je r. písek (čirý). Brt. D. 262

278203   Rozepělý Svazek: 8 Strana: 0343
Rozepělý (od pěti). R. hlasy. Lerm. II. 156.

278204   Rozepěti se Svazek: 7 Strana: 0600
Rozepěti se = rozezpívati se. V mých ňadrech jakby skřivánků se na sta r-lo. Kyt. 1876. 46.

278205   Rozepchati Svazek: 3 Strana: 0123
Rozepchati — rozpíchati, durch-, zer- stechen. Na Ostrav. Tě.

278206   Rozepiatý Svazek: 3 Strana: 0123
Rozepiatý, ausgespannt, gestreckt. Chodí r. Us. S rukama rozepiatýma. Ben. V. S ro- zepiatými plachtami se plaviti. D. — na čem, kde: na kříži. D.

278207   Rozepínání, n Svazek: 7 Strana: 0600
Rozepínání, n., das Aufknöpfen. Kzl.

278208   Rozepisování Svazek: 7 Strana: 0600
Rozepisování, vz Rozepsání.

278209   Rozeplálý čím Svazek: 10 Strana: 0339
Rozeplálý čím: vášní. Tbz. V. 1. 95.

278210   Rozepláti se Svazek: 3 Strana: 0123
Rozepláti se, ent-, aufflammen. — kde. Hvězda se již rozeplála nad hlavami našimi. Nár. pís. Tč.

278211   Rozepláti se Svazek: 7 Strana: 0600
Rozepláti se. Z noci den se rozeplál. Vrch.

278212   Rozeplesati se Svazek: 7 Strana: 0601
Rozeplesati se, vz Rozplesati se.

278213   Rozepnouti Svazek: 3 Strana: 0123
Rozepnouti, ul, ut, utí; rozpíti, pial, piat, pěti, dříve a na Slov. piatí; rozpínati, rozpínávati, rozepávati = roztáhnouti, auf-, ausspannen, ausstrecken; něco spiatého roz- jíti, rozundati, aufknöpfen, aufschnüren, auf- häckeln, aufschnallen, aufheften. Jg. Vz Pnouti, Jmouti. R., strsl. rasp?nati, raspeti, vz Píti, 2. Koř. p?n, jen jednou p?n (evgl. cod. zo- graphensis). Sr. s?-pon-a, pouto (pato, strsl.) z ponto: lit. pinti, flechten, painioti, pantis, die Fessel, got. spinnan, spann. Mkl. aL. 26. Fk. 2. 599. táhne sem i p?n?.= peň. Hý. — co: plachty. V., ruce. Us. Rozepjav náruč u hlavinky drahé pokleká. Tč. exc. V šíř i šíř liutý ostřiež rozepě svoje knedle. Výb. I. 17., Rkk. 14. R. stan. BO. — komu co, koho. Rozpiali sobě člověka a řezali ho. Kom. R. si vestu, kalhoty, Us., pás. V. — koho nač. Sv. Dorotu na piadlo rozpěchu (rozpiali). St. skl. — kde: na kříži. Smil. v. 248. V člověku sú žíly po všem těle se rozpaly jakožto teneto paučie. Hus. III. 199. — se. Rozepni se = kabát, vestu si ro- zepni. Us. Šd.

278214   Rozepnouti co jak Svazek: 7 Strana: 0601
Rozepnouti co jak. S jásotem náruč r. Kká. Oblouk na 67 stop se r-píná. NA. — se komu. Knoflík se mu rozepnul. Dch. — se več. Nebes nach v stín hor se rozepjal. Kká. — co kam. Noc rozpjala svou peruť hvězdnatou na chrámy .... Vrch. Strom rozpíná větve v šířku. Us. — co k čemu. Pták křídla k letu rozpíná. Us. — se kudy. Peruť myšlénky r-ná se světa říší. Čch. — kde. Mohu tě na kříži rozpieti. Hr. ruk. 249. Rozpiali jej na něm (na kříži). Zrcd. 3. a. Nad lodí pak mlhou v divné kráse oblouk sedmibarvý rozpíná se. Čch. Bs. 160.

278215   Rozepnutý Svazek: 7 Strana: 0601
Rozepnutý = rozepiatý. R. motýl. Kk.

278216   Rozepranec Svazek: 3 Strana: 0123
Rozepranec, nce, m., ein Vielesser. Us. Sd., Vch.

278217   Rozepraný Svazek: 3 Strana: 0123
Rozepraný; án, a, o, veliký jedlík, un- ersättlich. Us. Sd., Vch.

278218   Rozeprati Svazek: 3 Strana: 0123
Rozeprati, rozprati, rozperu, pral, án, ání; rozpírati, rozeprávati = roztouci, zer- schlagen, zerhauen ; počíti práti, zu waschen anfangen; praním roztrhati, zerwaschen. Jg. — co, koho. R. prádlo (počíti práti). Us. Bystřina cesty rozeprala (roztrhala). Č. Roz- pírati žaludek (přesycovati se). U Olom. Sd. — co komu čím. Hromem svým mu hlavu rozper. Krok.

278219   Rozeprati se Svazek: 7 Strana: 0601
Rozeprati se = roztírati se. Us. Šd.

278220   Rozepř Svazek: 10 Strana: 0339
Rozepř, les u Dl. Brtnice. Čas. mor. mus. III. 141

278221   Rozepře Svazek: 3 Strana: 0123
Rozepře, e, f., různice, nesnáz, der Hader, Streit, Zwist, die Zwietracht, Streitigkeit. R., strsl. rasprja, lis. Koř. pr, příp. -ja. Mkl. B. 77., 81. Cf. Pře, 2. Z toho jest r. To jest v r-při. D.' R. o to vznikla. Ros. R-při roz- hodnouti, rozsouditi, V., porovnati. D. R-při s někým oč míti. Pref. O r-při se hádati. Kom. R-pře s někým držeti; Vyložím, oč mezi námi r. jest. Štr. — R., právní soud, pře, der Rechtsstreit, Rechts-, Gerichtshan- del, der Process, die Sache. V. R. o meze. Th. O tu věc jest r. (spor). D. Přišlo to k rozepři. Us. Věc na rozepři (na soudě) jsoucí; věc pod r-pří trvající. Vz Pře. J. tr. R. v příčině stěhování. J. tr. R. o zahájení něčeho, die Einfriedigungsstreitigkeit. J. tr. Kdo vzbudil r-při tu ? ; R. nějaká mezi Bar- nabou a Pavlem podešla. Sš. J. 58., Sk. 188. R. komory vyměniti, ausscheiden. Žer. 312. Na rozepřech s soudci seděli starší. Pláč. Kde není r., tu netřeba sporu. Prov. na Slov.

278222   Rozepře Svazek: 7 Strana: 0601
Rozepře. Mkl. Etym. 239., 240.

278223   Rozepře Svazek: 9 Strana: 0277
Rozepře. Ústní líčení r. Vz Ott. Říz. II. 79. n.

278224   Rozepříti Svazek: 3 Strana: 0123
Rozepříti, rozepru, přel, přen, ení, na Slov. přet, přetí; rozpírati — roztáhnouti, rozevříti, ausspreitzen. — co čím: maso rožny p. St. skl. — Rozpírati se, rozepři vésti, hádati se, streiten, processiren. — oč. Darmo již o to se rozpírati. Ms. 16. stol. 0.

278225   Rozepříti Svazek: 9 Strana: 0277
Rozepříti. Na všech cestách mu osidla rozpírá. Rozb III. 722.

278226   Rozepsání Svazek: 3 Strana: 0123
Rozepsání, n., die Ausschreibung, Kund- machung. V. Všem vůbec i jednomu kaž- dému obzvláště, duchovním i světským, jichž by r. toto naše došlo, milosť a všecko dobré vzkazujeme. Nar. o h. a k. Co se sněmů pokládání a rozpisování dotýče. Zř. F. I. A. V. R. ceny za něco, Preisausschrei- bung. J. tr. R. konkursu, Concursausschrei- bung. J. tr.

278227   Rozepsaný Svazek: 3 Strana: 0123
Rozepsaný; -án, a, o, ausgeschrieben. R. sněm.

278228   Rozepsati Svazek: 3 Strana: 0123
Rozepsati, rozpíši, psal, án, ání; rozpi- sovati = na rozličná místa psáti, an viele o. hin u. her schreiben, berichten, ausschrei- ben; prohlásiti, ausschreiben, kund machen; dle jistého pravidla ustanoviti, Abgabe aus- schreiben, etwas auflegen. Jg. — co: sněm. Ros., Kom., sbor obecný, V., daň, Us., úlohy divadelního kusu, konkurs, volby. — co kam. Rozpisoval listy do rozličných měst (Jg.), k rozličným osobám. V. Sněm na hrad pražský r. Gen. sněm 1615. — co o kom: o králi (prohlašovati). Akt. m. Ferd. Věci vymyšlené o něm rozpisoval. Čr. — co pro koho: concilium pro Čechy. V. — co kdy. V důležitých jednáních rozepisuje se snění. Kom. Sjezd náš do Brna k sněmu budou- címu a již nastávajícímu teprv ke 12. dni tohoto měsíce totiž k neděli příští rozepsán jest. Žer. 334 — co zač: cenu za nejlepší spis. J. tr. — kde. Po celé dioecesi. Sš. Sk. 16. Rozpisovali listy po krajích. Bart. — se. Když se. rozpíše (wenn er ins Schreiben kommt), čerstvě píše. Us.

278229   Rozepsati se o čem jak Svazek: 7 Strana: 0601
Rozepsati se o čem jak: kriticky. Osv., Mus. — se kde jak. Ve spise široce se o něčem r. Mus.

278230   Rozepsiti Svazek: 10 Strana: 0339
Rozepsiti. Disperde, zatrať, rozespi. Mam. F. 87b. 2.

278231   Rozepškati se Svazek: 3 Strana: 0124
Rozepškati se, ins Niesen ausbrechen. Na Ostrav. Tč.

278232   Rozeptati se Svazek: 3 Strana: 0124
Rozeptati se, rozeptávati se = tu a tam sc ptáti, sehr nachfragen, nachforschen, sich /erfragen. D. — se po kom. Us.

278233   Rozerdíti Svazek: 3 Strana: 0124
Rozerdíti, il, ěn, ění, zum Erröthen brin- gen; se, erröthen. Šm.

278234   Rozerputiti se Svazek: 3 Strana: 0124
Rozerputiti se, il, ěn, ění n. cen, ení = rozhněvati se, sich erzürnen. Ros.

278235   Rozerva Svazek: 3 Strana: 0124
Rozerva, y, f. = reserva. U Opav. Klš.

278236   Rozervanec Svazek: 3 Strana: 0124
Rozervanec, nce, m., der Blásirte. Šm.

278237   Rozervání, n Svazek: 3 Strana: 0124
Rozervání, n., das Zerreisen, Zerraufen.

278238   Rozervanina Svazek: 7 Strana: 0601
Rozervanina, y, f. = něco rozervaného. Kmp. Gr. 122.

278239   Rozervanosť Svazek: 3 Strana: 0124
Rozervanosť, i, f., die Blasirtheit. Dch.

278240   Rozervanosť Svazek: 7 Strana: 0601
Rozervanosť = nesvornosť. Politická r. národa. J. Lpř Dj. I. 38.

278241   Rozervaný Svazek: 3 Strana: 0124
Rozervaný; rozerván, a, o, zerrissen, zer- rauft. Národ slovanský jest r. Mus. Běhala s r-nými vlasy. R. veleduch. Dch.

278242   Rozervaný Svazek: 7 Strana: 0601
Rozervaný. R. poměry, Us., říše, Šmb., výkřiky. Vrch. — čím. Národ domácími různicemi r-ný. Šmb.

278243   Rozervati Svazek: 3 Strana: 0124
Rozervati, rozrývati — roztrhati, roz- muchlati, zerreissen, zerraufen. — co komu čím: vlasy rukou.

278244   Rozervista Svazek: 3 Strana: 0124
Rozervista, y, f. — reservista. U Opav. Klš.

278245   Rozeřnouti Svazek: 3 Strana: 0124
Rozeřnouti = rozříznouti. Na Opav. a Ostrav. Klš., Tč.

278246   Rozeřvanec Svazek: 7 Strana: 0601
Rozeřvanec, nce, m. = uplakanec, kdo řve. Us. Tkc.

278247   Rozeřvati se Svazek: 3 Strana: 0124
Rozeřvati se, do řváni se dáti, sich ins Brüllen geben. Ros.

278248   Rozeseti Svazek: 3 Strana: 0124
Rozeseti, rozesívati, vz Seti, aus einander säen.

278249   Rozesetí, n Svazek: 3 Strana: 0124
Rozesetí, n., setí na noc, ráno pak se zatlačuje, die Thausaat. D.

278250   Rozeschlina Svazek: 3 Strana: 0124
Rozeschlina, y, f., rozsedlina, der Leck, die Lecke.

278251   Rozeschlý, rozsechlý Svazek: 3 Strana: 0124
Rozeschlý, rozsechlý, leck, zerlechzt. R. nádoba, Ros., sud. Br.

278252   Rozeschnouti Svazek: 3 Strana: 0124
Rozeschnouti, rozsechnouti, chnul a chl, utí; rozsychati se, zer-, verlechzen, leck werden. — abs. Sud se rozsechl. D. — kde: sudy na slunci rozsychají. Us.

278253   Rozesídliti se Svazek: 7 Strana: 0601
Rozesídliti se, sich ansiedeln. R. se po krajinách. Šmb.

278254   Rozesílati Svazek: 7 Strana: 0601
Rozesílati. Čela hrdá, s nichž se vlasů mrak k ramenoum i na široký znak, po bru- nátné nahých ňader pleti rozestýlá v divé, pusté změti. Čch. Bs. 42.

278255   Rozesíti Svazek: 7 Strana: 0601
Rozesíti, vz Rozeseti.

278256   Rozesklení Svazek: 3 Strana: 0124
Rozesklení, n., die Verglasung. Vz KP. IV. 558.

278257   Rozesklíti Svazek: 7 Strana: 0601
Rozesklíti, entglasen. Nz.

278258   Rozeskliti se Svazek: 3 Strana: 0124
Rozeskliti se, il, ení, ve sklo se promě- niti, verglasen. L.

278259   Rozeskřevěti se Svazek: 3 Strana: 0124
Rozeskřevěti se = rozplývati se. Duše má rozskřevěla se (liquefacta est). BO.

278260   Rozeskřvělý Svazek: 7 Strana: 0601
Rozeskřvělý. Rozeskvrlý a rozeskvřělý přesmyknutím rozeskřvělý = rozplynulý, zer- flossen, flüssig, liquefactus. Rozkvrlý vosk; Rozkřvělá země. Ž. wit. 21. 15., 74. 4. Cf. ib. 249.

278261   Rozeskřvěti Svazek: 3 Strana: 0125
Rozeskřvěti = okřáti, zastr. Bibl. Vz Roskřvěti.

278262   Rozeskřvěti se Svazek: 3 Strana: 0124
Rozeskřvěti se — rozeskřevěti se, roz- plývati se, zerfliessen. Plačte moje oči a ro- zeskřvi se má duše. M.

278263   Rozeskvěti se Svazek: 3 Strana: 0124
Rozeskvěti se, rozestkvěti se, ěl, ění, počíti se stkvíti, erglänzen. — se kde: na slunci. Us.

278264   Rozeskvřieti Svazek: 7 Strana: 0601
Rozeskvřieti, -skvru, skvřeš, part. -skvrlý a -skvřelý, přesmyknutím rozeskřvělý, lique- facere. Rozeskřvěla se. Ž. pod. 74. 4. Cf. předcház.

278265   Rozeskvřieti Svazek: 8 Strana: 0343
Rozeskvřieti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 78.

278266   Rozesla Svazek: 3 Strana: 0124
Rozesla - rozeslal, zastr. Kat.

278267   Rozeslabiti Svazek: 3 Strana: 0124
Rozeslabiti, il, en, ení, rozeslabovati, schwächen. Novot. — co čím.

278268   Rozeslanec Svazek: 3 Strana: 0124
Rozeslanec, nce, m. = buřič. Obt. — R., der Ausspäher, Spion. Šm. — R., der Apostel. Šm.

278269   Rozeslání Svazek: 3 Strana: 0124
Rozeslání, n., die Ver-, Aussendung. R. poslů po zemi, Us., sv. apoštolův. Ros.

278270   Rozeslaný Svazek: 3 Strana: 0124
Rozeslaný; -án, a, o, verschickt, ausge- schickt. Vz Rozeslati.

278271   Rozeslati Svazek: 3 Strana: 0124
Rozeslati, rozešlu, slal, án, ání; rozesý- lati (lépe než rozesílati), rozsýlávati, ver- schicken, versenden. Vz Poslati. — co, koho : posly, Ros., mandaty. V. R-slal sem mnoho listóv. Hus. III. 276. — co po kom, po čem. Listy po poslích, Arch. I. 14., po krá- lových běhařích. BO. — kam: po všem křesťanstvu. Lom. Posly po všech krajích, Smil v. 3., po všem světě, Sš. P. 78., ve vše ! kraje, dáli. Kat. 1447., 152. R. něco na vše j strany, do všech zemí. — kdy. R. něco při sv. Havle. Bl. — čím zač: noviny poštou za mírnou cenu. — koho pro koho. I rozeslal poslóv mnoho po svá kniežata i pány. Smil v. 4. — aby. Kazatele lživé rozesýlají, aby lid blažili. Hus. I. 162.

278272   Rozeslati co kam Svazek: 7 Strana: 0601
Rozeslati co kam: oběžník ke všem vyslancům. Osv. — kudy. Světlo rozesýlá tmou své paprsky. Vrch.

278273   Rozesléci Svazek: 3 Strana: 0124
Rozesléci — rozesvléci, entkleiden. — koh, se. Us. na Mor. Šd.

278274   Rozeslečený Svazek: 3 Strana: 0124
Rozeslečený; -en, a, o, entkleidet. Vz Rozsléci. Mor. Šd.

278275   Rozesmálý Svazek: 7 Strana: 0601
Rozesmálý, zum Lachen gebracht. Cos dnes tak r. jako na svatbě? Kmk.

278276   Rozesmáti Svazek: 3 Strana: 0124
Rozesmáti, rozesměji, rozsměji, smál, án, ání, na Slov. smát, átí, u Opav. rozesmiť, Klš., na Ostrav, rozsmjoť, Tč., Jemanden lachen machen; se, ins Lachen kommen. — koho. Sych. Mňa smutnú nikto nerozsmeje. Ht. Sl. 211. — se. Najmladší se rozamjala, tať se mnú musela. Sš. P. 554. Rozesmáli se, až mu oči slzely. Ehr. — se čemu, ins Lachen kommen, ins Lachen ausbrechen, ein Gelächter erheben. Ku podivu se tomu roze- smál. Us. A ternu se matka boží rozsmjala. Sš. P. 748. — se jak. Hned hlasem (hla- sitě) se rozesmál. Ros. Rozesmáli se na celá vrata. Ehr. — koho čím: vypravová- ním. — se z čeho. Zav.

278277   Rozesmáti koho Svazek: 10 Strana: 0339
Rozesmáti koho. Rozosmial by i lastovky v hnizde. Rizn. 176.

278278   Rozesmáti se s kým jak Svazek: 7 Strana: 0601
Rozesmáti se s kým jak. S ním se k slzám r-li. Čch. Mch. 21. — se kudy. Jitro r-lo se po hladině vodní. Sládek. Osv.

278279   Rozesmátý Svazek: 7 Strana: 0601
Rozesmátý = rozesmálý. Mor. a slov. Šd. Byl r. jako v hody.

278280   Rozesmít Svazek: 8 Strana: 0343
Rozesmít koho = rozesmáti. Domžl. Nár. list. 1896. č. 72. feuill.

278281   Rozesmítý Svazek: 9 Strana: 0277
Rozesmítý. Je r. (rozesmaný). Vck. Svat. 44. Sr. Rozesmátý.

278282   Rozesmutnělý Svazek: 9 Strana: 0277
Rozesmutnělý. Šml. IV. 185

278283   Rozesmutnělý. R Svazek: 10 Strana: 0339
Rozesmutnělý. R tvář. Tbz. V. 6. 411.

278284   Rozesmutniti Svazek: 3 Strana: 0124
Rozesmutniti, il, ěn, ění, traurig machen. - koho. Us. Nl.

278285   Rozesnastiti Svazek: 3 Strana: 0124
Rozesnastiti, il, štěn, štění, provazy s lodí sníti, abtakeln. Hanka.

278286   Rozesnělý Svazek: 10 Strana: 0339
Rozesnělý. Zr. Nov2. 234.

278287   Rozesnění Svazek: 10 Strana: 0339
Rozesnění, n. Její oči chytlavé blouzni- vým jakýmsi r-ním. Zvon IV. 106.

278288   Rozesněný Svazek: 7 Strana: 0601
Rozesněný; -ěn, a, o, träumend. Čelo chmurně r. Mkr.

278289   Rozespalec Svazek: 7 Strana: 0601
Rozespalec, lce, m. = rozespalý. Us.

278290   Rozespalost Svazek: 3 Strana: 0124
Rozespalost, i, f., der Schlaftaumel, die Schlaftrunkenheit. Ros., Dch. R. z očí si mnouti. Dch.

278291   Rozespalý Svazek: 3 Strana: 0124
Rozespalý, na Mor. ukysaný (vz Kysati, konec), schlaftrunken. Dítě jest již r. Ros. R-lý již na polo spí. Us.

278292   Rozespati se Svazek: 3 Strana: 0124
Rozespati se, ins Schlafen kommen. Když se člověk rozespí a nevyspí, na nic není. Ros. — BN.

278293   Rozesrati Svazek: 7 Strana: 0601
Rozesrati = roztáhnouti, rozložiti. Ro- zesere to po celém dvoře. ČT. Tkč. Roze- sral se mi s tím zde. Hnůj je rozesraný (roztahaný). Ib. Tkč.

278294   Rozestálý Svazek: 7 Strana: 0601
Rozestálý, abgestanden. Kal.

278295   Rozestanutí Svazek: 7 Strana: 0601
Rozestanutí, n. Táková rada by vedla k r. (k nesnadě). Šml.

278296   Rozestati se Svazek: 3 Strana: 0124
Rozestati se, stanu, sich aufthun. — se s kým, sich von Jemanden trennen, Ab- schied nehmen; rozkmotřiti se, sich verfein- den; se s čím = vzdáti se čeho, aufgeben, fahren lassen. Rk., Kos.

278297   Rozestáti se Svazek: 3 Strana: 0124
Rozestáti se, rozestojím se, rozstáti se, rozstojím se, ál, ání, rozeschnouti se, leck werden; rozmočiti se, durchs Stehen zer- weichen. Jg. — se kde. Konev na slunci se rozstáia (rozeschla). Us. — se jak. To jídlo na kaši se rozstojí (rozžidne). Ros. — Jg.

278298   Rozestati se Svazek: 7 Strana: 0601
Rozestati se. R. se z ženichem. Šml., Lpř. Na vždy se milá s tebou rozestane (rozdělí). Č. Kn. š. 118. — se jak. Starci se povážlivě r-nuli. Šml. — se od koho. Sš.

278299   Rozestati se Svazek: 9 Strana: 0277
Rozestati se. R-la se se ženichem. Šml. IV. 184. V VII. 601. z ženichem oprav v: s ženichem.

278300   Rozestavení Svazek: 7 Strana: 0601
Rozestavení, n., Aufstellung, f. R. vojsk, Mus., stráží, Us., stálic na obloze, Stč., skupin. Dk.

278301   Rozestavený Svazek: 7 Strana: 0601
Rozestavený, aufgestellt.

278302   Rozestavěný Svazek: 7 Strana: 0601
Rozestavěný, im Bau begriffen. R. bu- dova. Pdl.

278303   Rozestavěti Svazek: 3 Strana: 0124
Rozestavěti, ěl, ěn, ění, anfangen zu bauen. — co: dům (ale nedostavěti). Us.

278304   Rozestaviti Svazek: 3 Strana: 0124
Rozestaviti, rozstaviti, il, en, ení, roze- stavovati, rozstavovati, von einander stellen, hie und da stellen. — co, koho: lavice, stráže, Kom., síť. D. — se, koho, co kde, kam: na podsíní, na rovině, Sych., po uli- cích. Pod Slavkovem pod tú horú rozstavil Rus svú armádu. Sš. P. 174. Rozstavil jsem lid v městě za zdi všady okolo pořád. BO. Tři sta stolů r-vili sobě na polích. V. — se s kým proti komu. Us. — Jg.

278305   Rozestaviti Svazek: 7 Strana: 0601
Rozestaviti. Židle kolem stolu r. Us. Pdl. R-vil je daleko od sebe. Us.

278306   Rozestávka Svazek: 7 Strana: 0601
Rozestávka, y, f., Posten, m. Zde člo- věka hlídají jak na turecké r-vce. Č. Kn. š. 321.

278307   Rozestílati Svazek: 7 Strana: 0601
Rozestílati, vz Rozesílati (i dod.).

278308   Rozestkvěti, rozestkvíti se Svazek: 3 Strana: 0125
Rozestkvěti, rozestkvíti se, ěl, ění, erglänzen. Ryt. kř.

278309   Rozestlati Svazek: 3 Strana: 0125
Rozestlati, stelu; rozestílati, rozházeti, zerstreuen, V.; postlati, hie u. da aufbetten. — co komu kde: r. si peřiny po zemi, Ros., slámu po dvoře. Us.

278310   Rozestojím se Svazek: 3 Strana: 0125
Rozestojím se, vz Rozestáti se.

278311   Rozestoupiti se Svazek: 3 Strana: 0125
Rozestoupiti se, vz Rozstoupiti se.

278312   Rozestouplý Svazek: 9 Strana: 0277
Rozestouplý. R. dav. Žeran. 146.

278313   Rozestrčený Svazek: 10 Strana: 0339
Rozestrčený ocas (v erbu). Kol. Her. I. 61.

278314   Rozestřediti Svazek: 7 Strana: 0601
Rozestřediti = rozprostříti. Příroda se tu o závod r-la. Sš. I. 54.

278315   Rozestřelý Svazek: 3 Strana: 0125
Rozestřelý. R. rosička, digitaria humi- fusa. Flor. 16. Vz Rozestříti.

278316   Rozestření Svazek: 7 Strana: 0601
Rozestření, die Ausbreitung.

278317   Rozestřenosť Svazek: 7 Strana: 0601
Rozestřenosť, i, f., die Ausbreitung (als Eigenschaft). Dk.

278318   Rozestřený Svazek: 7 Strana: 0601
Rozestřený, ausgebreitet. Kraje v záři slunce rozestřené. Šml. Dědina r-ná v ma- lebné úžlabině na úpatí mírného návrší. Exc.

278319   Rozestříti Svazek: 3 Strana: 0125
Rozestříti, rozestru, el, en, ení, na Slov. et, etí; rozestírati, rozestírávati, rozstírávati = roztáhnouti, natáhnouti, ausbreiten, aus-, aufspannen. Jg. — co. Páv svůj ocas ro- zestra pyšní se. Kom. R. plachty, Pref., síti, praporec, křídla. D. R. šátek, obilí. Prm. — co kde: sukni pod dubem. Aesop. — co proč. Páv ocas v pýše rozestře. Rad. zv. — co přes co: síti přes řeku. D. — co kudy. Slunce své jasnosti paprslky po zemi roze- stirá. Troj. Židé úklady ty po celé říši zem- ské rozestřeli. Sš. Sk. 236. — co na jak dlouho: na chvíli. Sš. I. 112. (Hý.). — co k čemu: sieti k lovu. Hus. II. 277., ZN. — co nač: sieti na ryby. Hus. II. 256. — se, co čím. Bohatá výmluvnost vrtkou žádostí cti se rozstírá. Vš.

278320   Rozestříti co kde Svazek: 7 Strana: 0601
Rozestříti co kde. Křídla rozestřel nade mnou v přitlumeném skřeku. Hdk. — Osv. — se kudy. Hluk kobkou se rozestírá. Mcha.

278321   Rozestýlati Svazek: 7 Strana: 0601
Rozestýlati, vz Rozesílati.

278322   Rozesvitnouti Svazek: 3 Strana: 0125
Rozesvitnouti, tnul a tl, utí = rozedníti se, licht werden, tagen. Den r-tne. Kam.

278323   Rozesýlací Svazek: 7 Strana: 0601
Rozesýlací, Versendungs-. Dch.

278324   Rozesylatel Svazek: 3 Strana: 0125
Rozesylatel, e, m., Versender, m.

278325   Rozesylatelství.n Svazek: 3 Strana: 0125
Rozesylatelství.n. R. nákladu, die Fracht- anstalt. J. tr.

278326   Rozesýlati Svazek: 3 Strana: 0125
Rozesýlati, vz Rozeslati.

278327   Rozesýlka Svazek: 3 Strana: 0125
Rozesýlka, y, f., die Versendung. J. tr.

278328   Rozesylka Svazek: 7 Strana: 0601
Rozesylka, y, f., Versendung, f. Dch.

278329   Rozeškřvěti se Svazek: 7 Strana: 1376
Rozeškřvěti se, liquescere. Hank. Sb. 262.

278330   Rozeškvařiti Svazek: 3 Strana: 0125
Rozeškvařiti, rozškvařiti, il, en, ení; rozeškvaŕovati, zerschmelzen. — co: máslo, die Butter brennen. Us.

278331   Rozešlý Svazek: 3 Strana: 0125
Rozešlý, zergangen, aus einander gegan- gen. R. lid, bolesť; sněm, zerschlagen. Us. — po čem, ausgebreitet. Jed po těle r. V. - Jg.

278332   Rozešlý Svazek: 7 Strana: 0601
Rozešlý. Kráva na zadek r-šiá = šan- tavá, slabá, nemůže choditi. Brt. D. 262.

278333   Rozešmaťhaný Svazek: 7 Strana: 0601
Rozešmaťhaný, ausgetreten. R. boty. Dch.

278334   Rozešoustati Svazek: 3 Strana: 0125
Rozešoustati, vz Rozšoustati.

278335   Rozeštíti Svazek: 7 Strana: 0601
Rozeštíti, vz Rozedštíti.

278336   Rozeštkati se Svazek: 10 Strana: 0339
Rozeštkati se. Zl. Pr. XXI. 231., Rais. Sir. 151.

278337   Rozeštvanosť Svazek: 8 Strana: 0343
Rozeštvanosť politická, Nár. list. 1896. č. 191.

278338   Rozeštvaný Svazek: 7 Strana: 0601
Rozeštvaný; -án, a, o, aufgehetzt. Dch.

278339   Rozeštvati Svazek: 3 Strana: 0125
Rozeštvati, gegen einander aufhetzen. — koho. Dch.

278340   Rozešvítořiti se Svazek: 10 Strana: 0660
Rozešvítořiti se = rozpovídati se. ZI. Pr. XXIII. 13.

278341   Rozeta Svazek: 3 Strana: 0125
Rozeta, vz Rosette.

278342   Rozetajiti Svazek: 3 Strana: 0125
Rozetajiti = aufthauea machen. Psalt.

278343   Rozeťalka Svazek: 3 Strana: 0125
Rozeťalka, y, f., bdella, pavouk. Krok.

278344   Rozetínati Svazek: 7 Strana: 0601
Rozetínati, vz Roztíti.

278345   Rozetka Svazek: 7 Strana: 0601
Rozetka, y, f., vz Rýt reseda, Reseda, Rstp. 64.

278346   Rozetkati co Svazek: 3 Strana: 0125
Rozetkati co: plátno, anfangen zu we- ben. — R., co tkáno rozundati, aufweben. D.

278347   Rozetknouti Svazek: 3 Strana: 0125
Rozetknouti, knul a kl, utí, roztýkati = rozpírati, aus einander spreitzen. — co čim. L. — R., rozstrkati, verschiedentlich ein- stecken. Ď. — Jg.

278348   Rozetmíti Svazek: 3 Strana: 0125
Rozetmíti, rozetmívati se, ěl, ění, dunkel werden, dämmern. Us. Té.

278349   Rozetnouti Svazek: 3 Strana: 0125
Rozetnouti, vz Roztíti.

278350   Rozetnouti Svazek: 8 Strana: 0343
Rozetnouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 82.

278351   Rozetnutí Svazek: 7 Strana: 0601
Rozetnutí, n., die Spaltung, Trennung. R. žaludku. Cf. Slov. zdrav. 333.

278352   Rozetřásti Svazek: 3 Strana: 0125
Rozetřásti, rozetŕásati, vz Třásti, aus einander schütteln. — co jak. Cokoli mocně rozetřásá bránici lidí. Kos. 01. I. 56. Vz Roztřásti.

278353   Rozetřitelnosť Svazek: 3 Strana: 0125
Rozetřitelnosť, i, f., die Zerreiblichkeit.

278354   Rozetřitelný Svazek: 3 Strana: 0125
Rozetřitelný, zerreiblich. D.

278355   Rozetříti Svazek: 3 Strana: 0125
Rozetříti, roztŕíti, rozetru, třel, třen a třín, ení; roztírati, zerreiben. — co, koho, čím. Kázal ho na dvě r. = přepilovati. Martini. R. barvu štětkou. Us. — co, nač jak: na prach, Us., masť na plátno (rozmazati). Jg. - co s čím : máslo s vejci (rozmíchati). Us. Jg. ! Rozevdati, na různo vdáti, hie und da verheirathen. — koho za koho: dcery ro- zevdal za pány české. V.

278356   Rozettový Svazek: 7 Strana: 0601
Rozettový. R. měď (čištěná), Rosetten- kupfer, m. Nz.

278357   Rozěvaňhati Svazek: 7 Strana: 0598
Rozěvaňhati = rozčaňhati, roznimrati. R. jídlo. Us. Rgl., Tkč.

278358   Rozevátý Svazek: 7 Strana: 0601
Rozevátý, zerweht. — čím. Vlasy vich- rem r-té. Čch.

278359   Rozevdaný Svazek: 10 Strana: 0339
Rozevdaný. Mám dvě dcery poctivě r-ně Zvon IV. 11.

278360   Rozevdati Svazek: 9 Strana: 0277
Rozevdati dcery. Dač. II. 81.

278361   Rozevdávaný Svazek: 7 Strana: 0601
Rozevdávaný. Je r-ná (ráda by se vdala), mannsüchtig, heirathslustig. Us. Šd.

278362   Rozevírací Svazek: 7 Strana: 0601
Rozevírací. Deštník samočinně r. Us.

278363   Rozevíradlo Svazek: 7 Strana: 0601
Rozevíradlo, a, n. R. ústní Lüerovo, Mundwinkelhalter.

278364   Rozevláti se Svazek: 10 Strana: 0339
Rozevláti se. Vlasy na hlavě jeho roze- vlály se v závanu větru. Zvon V. 515., 572.

278365   Rozevlátý Svazek: 10 Strana: 0339
Rozevlátý oblak. Zub Még. 26 R. vloček poletoval. Mršt. Obrz. 168.

278366   Rozevovati Svazek: 7 Strana: 1377
Rozevovati, urgere. Hank Sb. 220.

278367   Rozevrkati Svazek: 3 Strana: 0113
Rozevrkati, rozcvrkovati. ins Zirpen brin- gen. — se, ins Zirpen kommen. Cvrček se r-kal. Us., Ros.

278368   Rozevřelec Svazek: 3 Strana: 0125
Rozevřelec, lce, m. = tlučhuba, der Schwätzer, Plauscher.

278369   Rozevřelý Svazek: 10 Strana: 0339
Rozevřelý stav duše. Nár. list. 1884. č. 345. R. dvéře. Us.

278370   Rozevřenec Svazek: 7 Strana: 0601
Rozevřenec, nce, m. = rožec, cerastium, Hornkraut, n. Mllr. 30.

278371   Rozevřenožilný Svazek: 7 Strana: 0601
Rozevřenožilný list, folium nervis di- vergentibus. Rst. 485.

278372   Rozevřený Svazek: 7 Strana: 0601
Rozevřený; -en, a, o, geöffnet, offen. Slb. XLV. R. kniha, Pdl., zrak. Kká. — kde. Hlubina pod našimi nohami r-ná. Šml.

278373   Rozevříti Svazek: 3 Strana: 0125
Rozevříti, vru, el, en, ení; rozvírati, breit, weit öffnen, aufmachen. — co: pytel, ústa, Ros., knihu. Dch. Hrdlo r-vřel vlk hltavý. Hus. I. 301. — co, se k čemu. R. ruce u plesání k požehnání. Kká. K vnadě se mu srdce otvírá. Kom. — co před kým. Větrové rozvírali propasti mořské před námi. Marek. — čím. Rozevřev (rozpáliv se) hně- vem otec, kázal. Č. — kde. Když topénky v octě dobře rozevrou (se rozvaří, wenn sie kochend zerfallen), proceď. Jg. — se odkud kam. I zazli sě Čstmír na Kruvoj, z širokú prsú zloba sě mu rozevře po všech po údech. Rkk. 17.

278374   Rozevříti. — se kde. Na Svazek: 7 Strana: 0601
Rozevříti. — se kde. Na čele leckde rozevírala se mu vráska. Tbz. Mezi nimi rozvírala se propast. Osv. — se jak. Mysl (při přísloví) hned na dvé se rozvírá i na to, co se literně jmenuje, i na to, co se pod tím míní. Km. II. 326.

278375   Rozezdati koho Svazek: 7 Strana: 0601
Rozezdati koho = rozvésti. Ani kněz je nemůže r. Mor. Šd.

278376   Rozezdati se s kým (čím Svazek: 3 Strana: 0125
Rozezdati se s kým (čím) = rozvésti se, sich trennen, scheiden. A dyž je lepší, jez si sám, a já se s tebú rozezdám. Sš. P. 458. Snad rozezdána byvši (žena samaritánka) s některým z patera oněch mužů listem roz- vodným. Sš. .7. 69.

278377   Rozezleně Svazek: 3 Strana: 0125
Rozezleně, rozlobeně, ergrimmt. Ros.

278378   Rozezlenec Svazek: 9 Strana: 0460
Rozezlenec, nce, m. Tbz IV. 2. 165.

278379   Rozezlenosť, i Svazek: 3 Strana: 0125
Rozezlenosť, i, f., rozzlobenost, das Er- grimmtsein, der Grimm. Ros.

278380   Rozezlený Svazek: 3 Strana: 0125
Rozezlený; rozezlen, a, o, erbost, er- grimmt. — na koho. Jsou hrozně na sebe rozezleni. Ros. R. muž. Rkk.

278381   Rozezlíti Svazek: 3 Strana: 0125
Rozezlíti, il, en, ení, böse machen, er- bosen. — koho. Rkk. — se na koho, proti komu (rozhněvati se). Ros. — se čím, nad čím. Us. Té.

278382   Rozeznačení Svazek: 7 Strana: 0602
Rozeznačení, n., distinctio, V.V. 25. Vz Rozeznání.

278383   Rozeznačený Svazek: 7 Strana: 0602
Rozeznačený, distinctus. V.V. 24.

278384   Rozeznačiti Svazek: 3 Strana: 0125
Rozeznačiti, il, en, ení = rozeznati. Pal.

278385   Rozeznačiti Svazek: 7 Strana: 0602
Rozeznačiti, distinguere. VV. 21.

278386   Rozeznalivosť Svazek: 3 Strana: 0125
Rozeznalivosť, i, f., die Kennbárkeit. R. slohu, das Stilgefühl. Nz.

278387   Rozeznalivý Svazek: 7 Strana: 0602
Rozeznalivý, erkennbar, unterscheidbar. R. útvar. Št. III. 446.

278388   Rozeznalosť Svazek: 3 Strana: 0125
Rozeznalosť, vz Rozeznanosť.

278389   Rozeznalý Svazek: 3 Strana: 0125
Rozeznalý, rozeznaný, entschieden. Kdoby z rozeznalé věci po druhé vinil. Er.

278390   Rozeznámiti něco Svazek: 7 Strana: 1377
Rozeznámiti něco, bekannt machen. Us.

278391   Rozeznané Svazek: 3 Strana: 0125
Rozeznané, rozeznale, světle, jasně, deut- lich. Ros.

278392   Rozeznání Svazek: 3 Strana: 0125
Rozeznání, n., das Erkennen, Unterschei- den. R. dobrého a zlého! D. R. činiti mezi něčím. Br. Ty viny, které se proti Bohu dějí, s velikým r-nim aniž bez pokání, mô- žeme odpustiti; A jest užitečné tuto r. mezi bázněmi. Hus. I. 340., III. 157. Poctivé-li to bylo, to jiným u r. přepoušrím. Bart. -- R. právní, die Entscheidung. Rozepře něčí někomu k r. pokládati. Žer. O tu žalobu není vedlé práva r. NB. Té. Bez všeho právního vyslyšení a r. (ohne gerichtliche Entscheidung). V. K r. pře jakožto soudce na stolici vstoupiti. Jg. K r. pře státi i do- státi. Br. Věc zůstává na r., ist in suspenso. J. tr. Kdož se r. (= rozhodnutí) lidskému brání. Bart. 208. 27. Ortel, nález, rozsudek neb výpověď jest té věci, o kterouž strany odpor měly, spravedlivé vedlé práva r-ní. Kol. 31. A tu vedlé r. těch lidí škodu za- plať. Vl. zř. 477. — Vz S. N.

278393   Rozeznání Svazek: 7 Strana: 0602
Rozeznání. Št. Kn. š. 25., 103. R., di- stinctio, Skočd. 199., vytčení znaků, jimiž se pojmy druh od druhu liší. Hš. R. do- brého od zlého. Kol. 3. Ta věc na r. (první pohled) je nepatrná. ČT. Tkč. Trojice není dělná, avšak jest (v ní) r., man kann an ihr unterscheiden; Rozličnosti, jimiž mají jedny věci od druhých r. Šd. — R. právní. Bez spravedlivého r. nemá král nikomu úřad bráti. Beck. II 1. 21.

278394   Rozeznánlivosť Svazek: 3 Strana: 0125
Rozeznánlivosť, i, f., moc rozeznání, die Unterscheidungskraft. D.

278395   Rozeznanlivý Svazek: 3 Strana: 0125
Rozeznanlivý, rozeznán býti mohoucí, er- kennbar, unterscheidbar. — od čeho. Od němých tváří rozeznanliva učinil jsi mne. St.

278396   Rozeznanlivý Svazek: 3 Strana: 0125
Rozeznanlivý, kdo rozeznává, povážlivý, wer gut unterscheidet. Ros.

278397   Rozeznanosť, rozeznalosť Svazek: 3 Strana: 0126
Rozeznanosť, rozeznalosť, i, f., der Unterschied. Ros.

278398   Rozeznaný Svazek: 7 Strana: 0602
Rozeznaný. Zůstavil to na r-nou jiným. Kom.

278399   Rozeznaný, rozeznalý Svazek: 3 Strana: 0126
Rozeznaný, rozeznalý, unter-, entschie- den. Ta věc jest již rozeznala (rozsouzena). Ros.

278400   Rozeznatek Svazek: 7 Strana: 0602
Rozeznatek, tku, m., Unterscheidungs- merkmal, n. Váňa.

278401   Rozeznatel, rozeznavač, rozeznava- tel Svazek: 3 Strana: 0126
Rozeznatel, rozeznavač, rozeznava- tel, e, m. = kdo rozeznává, poznává, der Unterscheider. D., Aqu. — Ŕ., soudce, roz- sudí, der Richter, Schiedsmann. V. Nepo- rušený věcí r., mužný r. Jel.

278402   Rozeznatelnosť, i Svazek: 3 Strana: 0126
Rozeznatelnosť, i, f., die- Unterscheid- barkeit. Marek.

278403   Rozeznatelný Svazek: 3 Strana: 0126
Rozeznatelný, unterscheidbar. Jg.

278404   Rozeznatelství Svazek: 3 Strana: 0126
Rozeznatelství, n., umění něco rozeznati, die Diagnostik. Balbi. zem.

278405   Rozeznati Svazek: 3 Strana: 0126
Rozeznati, rozeznávati poznati rozdíl mezi věcmi, unterscheiden, erkennen; roz- hodnouti, rozsouditi, entscheiden. V., Jg. — co: zvuky. Kom. Rozeznal (rozsoudil) tu věc pilně. Kom. R. odpor. V. Soudce pře rozeznává. Br. Blázen proto se odhání od svědectví, že smyslu nemá, aniž můž roze- znati pravdy (gt., poněvadž věta smyslem jest záporna). CJB. 411. R. barvy, Dch., hřiechy, skutky. Hus. II. 1(61., III. Gl. To tvrdo jest rozeznati. Hus. I. 131. — co čím. Zvuky sluchem r. Kom. Takové změnění přišlo na Čechy, že nerozezná oděvem, do- mácí-li jest čili cizozemec, leč jest velmi známý. Bls. 124. Kdo zlý n. dobrý jest, ovocem r. 1424. Mus. 1831. 385. R. co zimou, teplem. Har. II. 251. Mečem něco r. V. — co od čeho. Jedno od druhého r. V. Bílé od černého, D., zlé od dobrého. Br. — mezi čím. Mezi nemocemi, vodami, Aqu., mezi stranami r. (rozsouditi). V., J. tr., Vl. zř. 472. Soudce mezi námi rozezná. Ros. Neumějíce r. mezi kúkolem a mezi pšenicí. Hus. II. 59. — co, koho v čem. Byliny v jejich přirozené síle r. Byl. R. při v konciliu. Hil. R. někoho v při. — J. tr. — koho s kým. Rozeznej mne s přátely mými. Br. R. někoho s ně- kým o něco. J. tr. — co kde: před radou. Pref. Ve slovech německých rozeznati jest w od r. Bž. 5. — po čem: po znameních. Št, — koho oč. Strany o to rozeznej, oč před tebou činiti mají. Pr. Soudce je o to rozeznal. Pr. Aby nás soud o to rozeznal. Let. 303. — J. tr. — koho oč čím. Soudce je o to spravedlivým rozsudkem rozeznal. Pr. — co z čeho. Let, 301., Jel. — co, koho jak. Na takovou dálku nikoho nerozeznám. Ml. Tak že je (křesťany) po životu, po mravech, po řeči atd. a hned na pohled od pohanů lze rozeznávati. Sš. II. 169. — se kde. Rozeznává (rozsuzuje) se ta věc při větším soudu. Pr. — adv.. Právně něco r. V.

278406   Rozeznati co od čeho (čím Svazek: 7 Strana: 0602
Rozeznati co od čeho (čím): podstatu od případku. V.V. 6. Zlé od dobrého r. Št. Kn. š. 37. Věci důležitější od věcí méně důležitých Rozeznávány jsou tiskem. Ndr. — mezi čím. Ta pře byla mezi nimi ro- zeznána; Aby to mezi nimi rozeznal. Arch. VII. 468., 549. — co s čím. Aby rozeznal pravdu s křivdú. Št. Kn. š. 36. — co kde. Leč při apoštolech dvojí věc rozeznávati potřeba. Sš. II. 7. — koho o čem jak. Aby je v tom spravedlivě r-li. Výb. II. 966. — se jak. R-znávali se na dvě pod- čeledi. J. Lpř. Podlé pravidla soudcové lidské spravedlnosti r-vají. Kol. 3.

278407   Rozeznavací Svazek: 3 Strana: 0126
Rozeznavací. R. znamení, Us., rok, Un- terscheidungsjahr. J. tr.

278408   Rozeznávač Svazek: 7 Strana: 0602
Rozeznávač, e, m., Unterscheider, Schieds- mann, m. Rk.

278409   Rozeznávání Svazek: 3 Strana: 0126
Rozeznávání, n., das Erkennen, Unter- scheiden. — R., das Entscheiden. R. lidských spravedlností. Pr. měst.

278410   Rozeznavatel Svazek: 3 Strana: 0126
Rozeznavatel, e, m., der Unterscheider. Jel.

278411   Rozeznavatelka, y, rozeznavatelkyně Svazek: 3 Strana: 0126
Rozeznavatelka, y, rozeznavatelkyně, ě, f., die Unterscheiderin.

278412   Rozeznávavosť Svazek: 7 Strana: 0602
Rozeznávavosť, i, f., Unterscheidungs- gabe, f. Dch.

278413   Rozeznávavý Svazek: 7 Strana: 0602
Rozeznávavý, unterscheidend. Vch. Ar. II. 67.

278414   Rozeznávka Svazek: 3 Strana: 0126
Rozeznávka, y, f., das Kriterium, Unter- scheidungszeichen.

278415   Rozezníti se Svazek: 10 Strana: 0339
Rozezníti se. Struny se rozezněly. Tbz. XIII. 211.

278416   Rozezpívaný Svazek: 10 Strana: 0660
Rozezpívaný. Dopis plný r-né lásky. Zvon V. 751.

278417   Rozezpívati co kde. V Svazek: 7 Strana: 0602
Rozezpívati co kde. V nich rozezpívej duši. Kká.

278418   Rozezpívati se Svazek: 3 Strana: 0126
Rozezpívati se, ins Singen kommen, Ros.

278419   Rozezpívati se Svazek: 10 Strana: 0339
Rozezpívati se. Us.

278420   Rozezrnák Svazek: 3 Strana: 0126
Rozezrnák, u, m., rostl., triumfetta. R. věšivý, jinolistý, červenovětvý, okrouhloulistý, žláznatý, vejčitý, chlupovětvý, obdélný, letní, rohatý, polotrojlaločný, okrouhlený, nej- měkčí, aksamítný, chlupatý, proskurnfkový. Rostl. III. b. 234. Jg.

278421   Rozezuavatelnice Svazek: 3 Strana: 0126
Rozezuavatelnice, e, f. = rozeznava- telka. R. úmyslóv srdečných. ZN.

278422   Rozezvučelý Svazek: 10 Strana: 0660
Rozezvučelý pláč. Zl. Pr. XXIII. 31.

278423   Rozezvučeti se Svazek: 7 Strana: 0602
Rozezvučeti se, ertönen, zu tönen be- ginnen. Zvony se R-ly. Dch. — se kudy. Jásot po městě se r-čel. Msn. Or. 25. — se čím. Tím se r-čí skály. Vrch.

278424   Rozezvučeti se Svazek: 10 Strana: 0660
Rozezvučeti se. Us.

278425   Rozežehu Svazek: 3 Strana: 0126
Rozežehu, vz Rozehnati.

278426   Rozežhaviti se Svazek: 10 Strana: 0339
Rozežhaviti se. Srdce rozežhavovalo se pod náletem popela. Zvon V. 536.

278427   Rozežhranec Svazek: 7 Strana: 0602
Rozežhranec, nce, m. = veliký jedlík. Vck. Vz Rozežranec.

278428   Rozežhraný Svazek: 7 Strana: 0602
Rozežhraný = rozežraný.

278429   Rozežhu Svazek: 3 Strana: 0126
Rozežhu, vz Rozžžíci.

278430   Rozežíhati Svazek: 3 Strana: 0126
Rozežíhati, entzünden. Dch. — co čím. Vz Rozžžíci.

278431   Rozežíravosť Svazek: 3 Strana: 0126
Rozežíravosť, i, f., das Umsichfressen.

278432   Rozežíravý Svazek: 3 Strana: 0126
Rozežíravý, ätzend, um sich fressend, krebsartig.

278433   Rozežíti Svazek: 3 Strana: 0126
Rozežíti, rozeznouti, anfangen zu schnei- den, aber die Arbeit nicht vollenden. — co : pole. Us., D.

278434   Rozežranec Svazek: 7 Strana: 0602
Rozežranec, nce, m. = rozežhranec. — R. = rozpustilec, ausgelassener Mensch. Mor. Škd.

278435   Rozežraný Svazek: 3 Strana: 0126
Rozežraný; -án, a, o, zerfressen. Us. — R., rozpustily, ausgelassen. Us. u BruŠberka. Mtl.

278436   Rozežrati Svazek: 3 Strana: 0126
Rozežrati, rozžrati, rozežeru, rozžeru, žral, án, ání; rozzírati, rozežrávati, auf-, zer- fressen, aufbeissen; se, um sich fressen. — co čím: řemen, zuby. Us. — se. Rána, rak, oheň se rozežírá. D., Us.

278437   Rozežrati Svazek: 7 Strana: 0602
Rozežrati. Neštovice po tváři se roz- žírají. Ler.

278438   Rozežvati Svazek: 3 Strana: 0126
Rozežvati, vz Rozžiti.

278439   Rozežvati co Svazek: 8 Strana: 0574
Rozežvati co. 1440. Mus. fil. 1896. 452.

278440   Rozežžatý. R Svazek: 10 Strana: 0339
Rozežžatý. R. svíce. Kos. Živ. 247.

278441   Rozežžení Svazek: 10 Strana: 0339
Rozežžení, n., inflammatio. Mam. F. 90al.

278442   Rozfackovati koho Svazek: 7 Strana: 0602
Rozfackovati koho, abohrfeigen. ČT. Tkč.

278443   Rozfaldovati Svazek: 3 Strana: 0126
Rozfaldovati, entfalten, entrunzeln. L.

278444   Rozfantiti Svazek: 7 Strana: 0602
Rozfantiti = rozlobiti. Hned se r-tí. Ty fantile r-ný. ČT. Tkč.

278445   Rozfikati Svazek: 8 Strana: 0343
Rozfikati někomu nohavice (rozsekati ku př. bitím). Mor. Nár. list. 1896. č. 169. odp. feuill. Cf. násl.

278446   Rozfiknonti si co Svazek: 8 Strana: 0344
Rozfiknonti si co = roztrhnouti. Brt. D. II. 310.

278447   Rozflaka Svazek: 3 Strana: 0126
Rozflaka, y, m. a f., mluvka, vychloubač, tlučhuba, der Prahlhans. Us. u Jilemn. Ktk.

278448   Rozflákati Svazek: 3 Strana: 0126
Rozflákati, rozflekati, rozflekávati; roz- fleknouti, knul n. kl, ut, utí = rozseknouti, zerhauen, zerfetzen. Jg. — koho, co jak. na kusy ho rozflekali. Ros. Celé své jmění lumpáctvím proflekal (rozmrvil, rozházel). Us. na mor. Drahansku. Hý.

278449   Rozflanhářiť Svazek: 7 Strana: 0602
Rozflanhářiť = promarniti. Mor. Brt. D. 262.

278450   Rozflasanej Svazek: 8 Strana: 0344
Rozflasanej = kdo má vlasy rozcuchané. Us. v Krkonš. Gb. H. ml. I. 430.

278451   Rozfňukati Svazek: 7 Strana: 0602
Rozfňukati, rozfňučeti se = rozplakati se. Fňučil rozfňučený.

278452   Rozfochrovati Svazek: 3 Strana: 0126
Rozfochrovati, z něm. fächern, rozfou- kati, rozdýmati, anfachen; foukaje rozházeti, von einander blasen. — co čím: oheň dý- máním r. Jel. — co kde : oheň po ohništi (rozmetati). Ros. — Jg.

278453   Rozforýrovati Svazek: 9 Strana: 0277
Rozforýrovati. Byli tu po domích roz- fofrováni = ubytováni. Dač. II. 216.

278454   Rozfoukaný Svazek: 8 Strana: 0344
Rozfoukaný. R, dědiny (řídké). Vstnk. II. 578.

278455   Rozfoukati Svazek: 3 Strana: 0126
Rozfoukati, rozfouknouti, knul a kl, ut, utí; rozfučeti, rozfukovati—foukaje rozházeti, aus einander blasen, zerblasen, zerstäuben; foukaje roznítiti, das Feuer aufblasen. V. — co. Vítr seno rozfoukal (rozházel). Ros. R. oheň (foukáním roznítiti). V. — co čím: oheň dýmáním, měchem. — co komu. Vétr jí ho rozfukuje, ona za ním poskakuje. Sš. P. 608. — kudy. Vítr rozfoukal seno po louce. Us.

278456   Rozfoukati Svazek: 7 Strana: 0602
Rozfoukati oheň v peci. Kká. Co skrbná matka nashromažďovala, to marnotratný syn chce rozfúkať. Rr. Sb.

278457   Rozfrcati Svazek: 3 Strana: 0126
Rozfrcati = promarniti, verschwenden. U Příbora. Mtl.

278458   Rozfrcavý Svazek: 3 Strana: 0126
Rozfrcavý = mrhavý, verschwenderisch. U Příbora. Mtl.

278459   Rozfrckáriť co Svazek: 8 Strana: 0344
Rozfrckáriť co = promrhati. Phľd. 1894. 758.

278460   Rozfrčeti Svazek: 10 Strana: 0660
Rozfrčeti se. Nos se r-čel. Slád. Jindř. 20.

278461   Rozfrejmarčiti Svazek: 7 Strana: 0602
Rozfrejmarčiti = rozkramařiti, rozpar- tykovati. ČT. Tkč.

278462   Rozfrejmarčiti Svazek: 8 Strana: 0344
Rozfrejmarčiti = propartikovati. ČT. Tkč.

278463   Rozfrfniti Svazek: 7 Strana: 0602
Rozfrfniti = rozpiplati. Mor. Vck.

278464   Rozfrkaný Svazek: 8 Strana: 0344
Rozfrkaný. Cf. Ivera (zde).

278465   Rozfrkati Svazek: 7 Strana: 0602
Rozfrkati, rozfrknouti = rozházeti. Val. Vck.

278466   Rozfrknouti se Svazek: 10 Strana: 0660
Rozfrknouti se. Voda r-kla se na všecky strany = rozstříkla se. Phľd. XX1V. 157.

278467   Rozfrnadiť Svazek: 7 Strana: 0602
Rozfrnadiť = promarniti. Slov. Dbš. Sl. pov. III. 86.

278468   Rozfrňadiť Svazek: 8 Strana: 0574
Rozfrňadiť = promarniti. Slov. Kal. S. 151.

278469   Rozfrnadiť čo Svazek: 10 Strana: 0339
Rozfrnadiť čo = minouti. Slov. Mus. slov. IV. 28. R. majetok = promrhati. Phľd. XXIV. 418. Sr. Frnadiť.

278470   Rozfrndati Svazek: 7 Strana: 0602
Rozfrndati = promarniti. U Kr. Hrad. Kšť. — se = rozběhati se. Frnda rozfrn- děná. Čce. Tkč.

278471   Rozfrnditi Svazek: 8 Strana: 0344
Rozfrnditi = rozfrndati. ČT. Tkč.

278472   Rozfrněnec Svazek: 7 Strana: 0602
Rozfrněnec, nce, m. = uplakanec. Us. Tkč.

278473   Rozfrněný Svazek: 7 Strana: 0602
Rozfrněný = rozplakaný. Us. Tkč.

278474   Rozfrniti se Svazek: 7 Strana: 0602
Rozfrniti se = rozplakati se. Us. Tkč.

278475   Rozfučeti, vz Svazek: 3 Strana: 0126
Rozfučeti, vz Rozfoukati.

278476   Rozfúraný Svazek: 7 Strana: 0602
Rozfúraný = roztrhaný. Slov. Rr. Sb.

278477   Rozga Svazek: 3 Strana: 0126
Rozga = rozha.

278478   Rozgábati Svazek: 7 Strana: 0602
Rozgábati, vz Gábati (2. dod.).

278479   Rozgábený Svazek: 7 Strana: 0602
Rozgábený = rozepjatý, otevřený, auf- geknöpft, offen. R. košile, huba. Mor. Vck.

278480   Rozgábiti Svazek: 7 Strana: 0602
Rozgábiti, rozgabovati = otevříti do kořán, weit öffnen. R. Hubu, košili. Mor. Vck.

278481   Rozgajdanec Svazek: 9 Strana: 0277
Rozgajdanec, nce, m. = otrhanec. Zát. Př. 222b. Také na již Mor. Šeb. 230. Sr. Rozgajdaný v VIL 602.

278482   Rozgajdaný Svazek: 7 Strana: 0602
Rozgajdaný = rozkasaný, rozcuchaný. Val. Vck., Brt. D. 262.

278483   Rozgajdať Svazek: 8 Strana: 0344
Rozgajdať = uvésti v nepořádek. U (Císa- řova. NZ. VI. 74. — R. sa = rozjachtat sa (3. dod.).

278484   Rozgajdati Svazek: 3 Strana: 0126
Rozgajdati = rozkasati. Mor.

278485   Rozgazda Svazek: 9 Strana: 0277
Rozgazda, y, m. = člověk příliš štědrý. Sr. Rozdaj. Zát. Př. 178b.

278486   Rozgazdina Svazek: 9 Strana: 0277
Rozgazdina, y, f. = žena příliš štědrá. Sr. Rozdajka. Zát. Př. 178b.

278487   Rozgazdovati Svazek: 7 Strana: 0602
Rozgazdovati = prohospodařiti. Slov. Hdž. Šlb. 87.

278488   Rozgébiť Svazek: 7 Strana: 0602
Rozgébiť = rozgábiť. Vck., Brt. D. 211.

278489   Rozgermanštělý Svazek: 8 Strana: 0344
Rozgermanštělý. R. Němci. Mus. 1895. 104.

278490   Rozglábený Svazek: 3 Strana: 0126
Rozglábený; -en, a, o = do kořán ote- vřený. Mor. Bkř.

278491   Rozglábený Svazek: 7 Strana: 0602
Rozglábený = do kořán otevřeny. Brt. D. 262.

278492   Rozglábnouti Svazek: 7 Strana: 0602
Rozglábnouti = rozgábiť. R. na někoho hubu. Mor. Prss.

278493   Rozglajdaný Svazek: 3 Strana: 0126
Rozglajdaný, schlampet. Na mor. Zlín- sku. Brt.

278494   Rozglajdati Svazek: 3 Strana: 0126
Rozglajdati, krumm austreten. - co: boty (vyšmatlatí). U Olom. Sd. Cf. Rozglaj- daný.

278495   Rozglejdaný Svazek: 9 Strana: 0277
Rozglejdaný = rozviklaný. Lisic.

278496   Rozglósknót Svazek: 8 Strana: 0344
Rozglósknót = rozlousknouťi, g vsuto.

278497   Rozgňaviti Svazek: 3 Strana: 0126
Rozgňaviti, il, en, ení, rozgňavovati = rozhněsti, zerdrücken, zermalmen. Bern. — co čím : nohou. Koll.

278498   Rozgniaviť co čím Svazek: 10 Strana: 0339
Rozgniaviť co čím (zuby) = rozmiesiti. Phľd. XXIV 418.

278499   Rozgrúněný Svazek: 7 Strana: 0602
Rozgrúněný - na grúně rozdělený. Slov. DŠk. II. 124.

278500   Rozgučiti Svazek: 7 Strana: 0602
Rozgučiti, rozgučovati = rozčechrati. R. vlasy. U Frenšt. Čes. mor. ps. 246.

278501   Rozgúľaný Svazek: 8 Strana: 0344
Rozgúľaný = rozválený. R. cesto (těsto). Phľd. 1895. 75.

278502   Rozgúľať Svazek: 8 Strana: 0344
Rozgúľať, rozguľovať = rozváleti. R. cesto (téito). Phľd.' 1895. 387., NZ. IV. 506.

278503   Rozgurašiť koho Svazek: 10 Strana: 0339
Rozgurašiť koho = rozkurážiti. Mor. Brt. D. I. 345.

278504   Rozha Svazek: 3 Strana: 0126
Rozha (strč. rozga, rozka), růzha (na Slov. také: razga), y, růšť, i, f., rožďka, rozďka, roztka, rostka, růzka, růžďka. růšťka (na Slov. roždina, roždička, roz- drnka), y, f.; kollect. roždí, roští, růždí (na Slov. rožďa), roždíčko. R., letorosť, ratolesť, prut, proutek. Jg. Strsl. rozga, razga, palmes, příp. -ga. Mkl. B. 280., 281., 67., aL. 74. Cf. Arch. für slav. Philologie II. 620. Das Reis, der Zweig, die Ruthe an einem Baume, die Wurzelsprosse. Leg., Br., Lom. Ratolesti či rozhy opatruje. Sš. J. 240. R. palmová. BO. Ratolesti a r-hy ze- lené. BO. — Roždí, rožtí,roští — mnoho rozeh, das Gezweig, Reisig, Reisholz, Abholz. Kom., Leg., D. Náručí roždí. Kom. — Roždí, roští = chrasť, vatrští, das Gestrüppe, Gesträuch. Do roždí se zapletla. Troj., Us.

278505   Rozha Svazek: 7 Strana: 0602
Rozha, koř. rozh. Cf. Bž. 41., 51., Mkl. aL. 290., Lg. kr. v. 123., Sš. P. 49., 760. R., agresta. Sv. ruk. 321. R. olivová. M. R. palmová; Pod stínem rozh. B. olom. Ezech. 17., 23., ZN. Rubáchu roždie ZN. Roždie dřieva listnatého; Překrásný byl (strom) v rozšíření roždie svého. BO.

278506   Rozhačka Svazek: 7 Strana: 0602
Rozhačka, y, f. = rozsývka. V Podluží. Brt.

278507   Rozhad, rozhod Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhad, rozhod, u, m., rozhodnutí, der Ausspruch. Ros. Vz Rozhod.

278508   Rozhádati Svazek: 3 Strana: 0109
Rozhádati, vz Rozbůsti.

278509   Rozhádati Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhádati, rozhadnouti, vz Rozhodnouti.

278510   Rozhádati se Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhádati se, in Streit gerathen. — se oč: o nic. Us. Tč.

278511   Rozhádka Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhádka, y, f., die Debatte, Disputa- tion. Šm.

278512   Rozhadrovaný Svazek: 7 Strana: 0602
Rozhadrovaný, zerrissen. R. děti. Schz.

278513   Rozhádzať Svazek: 7 Strana: 1377
Rozhádzať = rozházeti Slov. Němc. VII. 70.

278514   Rozhajdačilý Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhajdačilý = nepořádný. Chodí celý r-ný. Rais. Lep. 465.

278515   Rozhajdákati Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhajdákati = rozmarniti, verschwen- den. Slov. Bern.

278516   Rozhajdaný Svazek: 7 Strana: 0602
Rozhajdaný = nedbale ustrojený. Kr Hrad. Kšť.

278517   Rozhajdať sa Svazek: 8 Strana: 0344
Rozhajdať sa = rozjachtať sa (3. dod.).

278518   Rozhajdati co Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhajdati co = rozcuchati. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 89. Sr. Rozgajdať v L Přisp. 344.

278519   Rozhajdati se Svazek: 7 Strana: 0602
Rozhajdati se = zvolna se hnouti. Nežli se rozhajdá. Čce. Tkč.

278520   Rozhajhaný Svazek: 7 Strana: 1377
Rozhajhaný R. ženská (nadávka). Lib. NZ. I 445. Cf. Rozhajdaný.

278521   Rozhájí Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhájí, n., die Waldscheide. Dch.

278522   Rozhalekati se Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhalekati se. Hošík r-kal se za za- jícem. Rais. Sir. 206.

278523   Rozhalení, n Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhalení, n., die Entblösung, Aufdec- kung.

278524   Rozhalený Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhalený; -en, a, o, entblösst, unbe- deckt. Chodí všecka r-ná. Hrdlo, ňadra roz- halena jmieše. Rkk. 46.

278525   Rozhaliti Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhaliti, il, en, ení, rozhalovati = ob- nažiti, entblössen, bloss machen, aufdecken. — co: krk, prsy. Us. Jg., Syeh. — čím: rukou.

278526   Rozhaliti co z čeho Svazek: 7 Strana: 0602
Rozhaliti co z čeho. Osv. V. 756.

278527   Rozhaluzený Svazek: 7 Strana: 0602
Rozhaluzený. Slovo po všech nářečích r-né. Šf. Strž. I. 222.

278528   Rozhaluziti Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhaluziti, il, en, ení, in Zweige ver- breiten. — se. Mus.

278529   Rozháněcí Svazek: 3 Strana: 0127
Rozháněcí, Zertheilungs-. R. prostředky. Dch.

278530   Rozháněč Svazek: 3 Strana: 0127
Rozháněč, e, m., der Auseinandertreiber, Vertreiber. Jg.

278531   Rozháněč Svazek: 9 Strana: 0277
Rozháněč, e, m. = kladivo, kterým klempíř plech rozhání. Ott XIV. 345.

278532   Rozháněti Svazek: 3 Strana: 0127
Rozháněti, vz Rozehnati.

278533   Rozhaniti Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhaniti, il, ěn, ění, rozhaňovati, tadeln, herabsetzen. Bern.

278534   Rozhánivý Svazek: 7 Strana: 0602
Rozhánivý, zertheilend. R. léky. Nz. lk.

278535   Rozháňka Svazek: 3 Strana: 0127
Rozháňka, y, f., das Umherjagen, -trei- ben, das Geflunker. Dch.

278536   Rozhára Svazek: 7 Strana: 0602
Rozhára, y, f. = ženská nepořádně ustro- jená. Čce. Tkč.

278537   Rozharaburditi Svazek: 3 Strana: 0127
Rozharaburditi, il, ěn, ení = rozházeti, aus einander werfen. Koll.

278538   Rozháralosť Svazek: 3 Strana: 0127
Rozháralosť, i, f., die Entglühung. Šm.

278539   Rozháralý Svazek: 3 Strana: 0127
Rozháralý, rozhořelý, entglüht. Bóh ny sílil v rozháralé póldne. Rkk. 53. Cf. Deň sě rozhořievá na poledne.

278540   Rozháralý Svazek: 7 Strana: 0602
Rozháralý. R. tvář, Č. Kn. š. 339., srdce. Msn. Or. 82.

278541   Rozháranec Svazek: 10 Strana: 0339
Rozháranec, nce, m. = člověk rozháraný. Tbz. V 5. 262.

278542   Rozháranina Svazek: 3 Strana: 0127
Rozháranina, y, f., der Brand. Šm.

278543   Rozháranost Svazek: 3 Strana: 0127
Rozháranost', i, f., die Gluth.

278544   Rozháraný Svazek: 3 Strana: 0127
Rozháraný; -án, a, o, mächtig entbrannt. Dch. R. krev. Hdk.'

278545   Rozháraný Svazek: 7 Strana: 0602
Rozháraný. R. city, Šml., Hrts., po- chodně, Dch., plamen, Stč., proud vášní, Čch., mysl. Čce. Tkč. — R. = rozvařený, zerkocht. R. brambory. Čce. Tkč. — R. rozházený, roztrhaný, rozcuchaný, neupra- vený. R. kabát; Ta naše děvka chodí r-ná jako nějaká rozhára; R. vlasy. Cce. Tkč. R. poměry (nespořádané, rozervané). Us.

278546   Rozharati Svazek: 3 Strana: 0127
Rozharati, aus einander bellen. — se, ins Bellen kommen. Ros.

278547   Rozhárati Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhárati = rozhořeti, entgliihen, ent- flammen. — se ke komu čím. Nekonečnou úctou ku Pánu se r-ral. Sš. J. 166.

278548   Rozhárati Svazek: 7 Strana: 0602
Rozhárati. — se več. Jiskra rozhárá se v požár. Dk. — R. = rozházeti, roz- trhati, rozcuchati. Čce. Tkč,

278549   Rozharmoniti se Svazek: 7 Strana: 0602
Rozharmoniti se = rozhněvati se. ČT. Tkč.

278550   Rozhasiti Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhasiti, il, šen, ení, hašením rozměl- niti. — co: vápno, löschen. Mráz rozhasil kámen (rozdrobil). Jg.

278551   Rozhavka Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhavka, y, f., crocisa, hmyz. Krok.

278552   Rozhaz Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhaz, u, m. rozházka. Nemá nic na r. Us. u Solnice.

278553   Rozházení Svazek: 3 Strana: 0127
Rozházení, n., die Zerwerfung.

278554   Rozházený Svazek: 3 Strana: 0127
Rozházený; -en, a, o, durch einander geworfen. Sem tam r. Us. Dch.

278555   Rozházený Svazek: 10 Strana: 0339
Rozházený = rozcuchaný, neupravený (o obleku). Rgl.

278556   Rozházeti Svazek: 3 Strana: 0127
Rozházeti, vz Rozhoditi.

278557   Rozházivý Svazek: 3 Strana: 0127
Rozházivý člověk = útrata, verschwen- derisch. V Kunv. Msk.

278558   Rozházka Svazek: 3 Strana: 0127
Rozházka, y, f., rozhazování, das Ver- schleudern. R. pamětních penízů. Us. Dch. Má peníze na r-ku Us.

278559   Rozhazlivý Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhazlivý, zerwerflich. R. hnůj (měkký). Vaň. hosp.

278560   Rozhazov Svazek: 7 Strana: 0602
Rozhazov, u, m. = rozhaz. Nemá nic na r. Us. Rgl.

278561   Rozhazovačnosť Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhazovačnosť, i, f. Ztřeštěná r. Nár. list. 1902. č. 101. 2.

278562   Rozhazovadlo Svazek: 7 Strana: 0602
Rozhazovadlo, a, n. = přístroj sladov- nický, Anschwänzvorrichtung, f. Zpr. arch. VIII. 65., KP. V. 309.

278563   Rozhazování Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhazování, n., vz Rozhoditi.

278564   Rozhazování v Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhazování v pivováře = dělání vý- střelku. Zpr. arch. VIII. 61.

278565   Rozhazovati Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhazovati = zpovídati se. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

278566   Rozhážka, y Svazek: 10 Strana: 0660
Rozhážka, y, f. Nemám peněz na r-ku. Brt. Sl.

278567   Rozheganý Svazek: 7 Strana: 0603
Rozheganý = rosviklaný. Mor. a slov. Šd.

278568   Rozhegať sa Svazek: 9 Strana: 0277
Rozhegať sa. Krosna sa r-la (rozviklala). Sbor. slov. III. 31. Vz Hegati v VI. díle.

278569   Rozhemzati se Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhemzati se, rozlézti se, aus einander kriechen. Ros.

278570   Rozhemžiti Svazek: 9 Strana: 0277
Rozhemžiti -žovati se. Ld.

278571   Rozhérovat Svazek: 10 Strana: 0660
Rozhérovat zvon = rozhoupati, brt. Sl.

278572   Rozhladiti Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhladiti, il, zen, ení; rozhlazovati = přehyby vyhladiti, durchglätten, ausbügeln. — co čím: přehyby žehličkou. Rozhlaholiti, il, en, ení, rozhlaholati, ausposaunen, bekannt machen. Ros. — co. Us.

278573   Rozhlaholiti se Svazek: 3 Strana: 0110
Rozhlaholiti se, il, ení, anfangen irre zu Reden. Krok. III. 100.

278574   Rozhlaholiti se Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhlaholiti se Bor se r-lil, Kká., jazyk zvonů. čch. Pieseň sa r-la. Kyt.

278575   Rozhlaholiti se k Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhlaholiti se k vítěznému zpěvu. Nár. list. 1905. 6. 4.

278576   Rozhlas Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhlas, u, m., rozhlášení, pověst', das Gerücht. Ráj, Puch.

278577   Rozhlásati Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhlásati; rozhlásiti, il, šen, ení, roz- hlašovati = hlasem roznésti, oznámiti, ver- kündigen, Gerücht verbreiten, in Ruf bringen, ruchbar machen; se, erschallen, in Ruf kom- men, ruchbar werden. Jg. - abs. Vešlo-li co v známosť tajně, nerozhlašuj. Kom. Co pověsť nese, nehlásá (nerozhlašuje i. e. moudrý). Kom. — co, koho. Rozhlašovati nevěru. J. tr. R. tajemství, pověsť, D., něčí jméno. Br. Rozhlásil mne, že jsem lakomý. Jel. — co kudy: po všem světě, V., po vší zemi. Br. Já jsem rozhlášená po celé dědině. Sš. P. 343. Víra vaše se rozhlašuje po celém světě. Sš. I. 22. — koho zač: za kacíře. D...... (se) o kom, o čem. O síle něčí r. Vrat. Prohlašovala se řeč o něm. Proch. — se. Rozhlásila se pověsť. D. — komu. Všem se rozhlásilo. Zák. sv. Ben. — kde. Rozhlásilo se slovo u Židů. Proch. Štěkání psů v údolí se rozhlašovalo (se roz- léhalo). Biancof. — Háj. — o čem kam. O čemž se široce do jiných zemí rozhlásilo. — kdy kde o čem. Po několika létech po všem světě se rozhlašovalo o víře jejich. Sš. Sk. 149.

278578   Rozhlásí Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhlásí, n., die Disharmonie. Hank.

278579   Rozhlasí Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhlasí, z rus. V MV. padělaná glossa. Pa.

278580   Rozhlasitel Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhlasitel, e, m., der Bekanntmacher.

278581   Rozhlasitelka, y, rozhlasitelkyně Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhlasitelka, y, rozhlasitelkyně, ě, f., die Bekanntmaeherin. Jg.

278582   Rozhlásiti Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhlásiti, vz Rozhlásati.

278583   Rozhlásiti co jak Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhlásiti co jak. Rozhlásiti něco kři- kem. Lpř.

278584   Rozhlasitý Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhlasitý, weit erschallend. Dch..,

278585   Rozhlasný Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhlasný, kundbar, ruchbar.

278586   Rozhlášení Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhlášení, n., die Ruchbarmachung.

278587   Rozhlášenosť Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhlášenosť, i, f., die Ruchbarkeit, Be- kanntwerdung. D. R. nabyti. Dch.

278588   Rozhlášený Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhlášený; rozhlášen, a, o, ruchbar, berühmt, weltbekannt. Rozhlášeným býti. Široce r. Jel. Mužové rozumu rozhlášeného. Mudr. Škola daleko široko r-ná. Us. Němc. Pověsť vysoce r-ná. Let. 102. R-né město světoznámé (Atheny). Sš. Sk. 203. (Hý.). — kde: světem r. Us. Dch. — R. = zlopo- věstný, berüchtigt. R. zloděj. D.

278589   Rozhlášeuec Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhlášeuec, nce, m., rozhlášený, ein Famoser, Berüchtigter. D.

278590   Rozhláška Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhláška, y, f. = rozhlášení Dch., Mz., Mkl. R-ku někomu dělati, Einem Reclame machen. Dch.

278591   Rozhlašovač, rozhlašovatel Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhlašovač, rozhlašovatel, e, m., der Kundmacher, Ausbreiter, Aussprenger. Jg.

278592   Rozhlašovačka, rozhlašovatelka Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhlašovačka, rozhlašovatelka, y, rozhlasovatelkyně, ě, f., die Kundmacherin.

278593   Rozhlašování Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhlašování, n., die Bekannt-, Ruchbar- machung, Verkündigung, Ausbreitung. Jg.

278594   Rozhlašovaný Svazek: 3 Strana: 0127
Rozhlašovaný; -án, a, o, öfters bekannt gemacht.

278595   Rozhlašovati Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhlašovati, vz Rozhlásiti.

278596   Rozhled Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhled, u, m., rozhledění, bystrý pohled, das genaue Sehen. — R., rozhlídka, die Fern- sicht, der Fernblick. R-dy činiti, sich orien- tiren. Dch. R-dy po světě, die Weltumschau. Dch. Na hoře té se r. milý na všecky strany otvírá. Sš. Mt. 2. Apoštol otvírá tu r. do úrad božích. Sš. I. 115. (Hý.). Čím výše vy- stoupíš, tím širší rozhled. Pk. Má dobrý r. Us. — R. literami, die literarische Revue. Dch.

278597   Rozhled Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhled o literatuře, umělecké činnosti. Mus. 1880. 169.

278598   Rozhlédání, n Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhlédání, n., das Umsehen, die Um- sicht.

278599   Rozhlédati Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhlédati; rozhleděti, ěl, ěn, ění; roz- hlednouti, dnul a hlédl, utí; rozhlížeti, (na Mor. rozhlízeti) = různo hleděti, pozorně pro- hlídati, rozvazovati, genau sehen, sich um- sehen, auf alle Seiten sehen. — se = vůkol hleděti, ohlížeti se, sich umsehen. Jg. — Snad by púščal rozhlédaje (pozor maje). Výb. I. 223. — se po čem: po krajině, Us., po ži- votě. Němc.

278600   Rozhlédati Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhlédati = pozorně prohlížeti. Hr. rk. SS. 63., SL. 53. — se jak. Plaše do kola se r., na vše strany, Vrch., kolem. Pdl., za- níceným zrakem. Kká. — se kudy. Roz- hlížel se širým krajem. Vrch. — se po kom kde Po někom se v polích, v dálce roz- hlížela. Kká. Td. 15.

278601   Rozhledati se Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhledati se = mnoho hledati, sich müde suchen, zersuchen. Kdybych se roz- hledal, nenašel bych to. Us.

278602   Rozhledlosť Svazek: 9 Strana: 0277
Rozhledlosť. Zkušenosť a r. ve světě. Pal. Děj. III. 1. 24.

278603   Rozhledna Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhledna, y, f. = místo, odkud je dobrý rozhled po krajině, Aussichtspavillon, n. Na Petříně byla r. 1891. r. vystavěna. Slovo utvořené r. 1889.

278604   Rozhledna Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhledna v Praze na Petříně. Vz Dolen. Pr. 218

278605   Rozhledna, y Svazek: 10 Strana: 0660
Rozhledna, y, f. Její zařízení. Vz KP. XI. 393.

278606   Rozhlédnouti Svazek: 3 Strana: 0110
Rozhlédnouti, dnul a dl, utí, erblassen. Slov. Bern.

278607   Rozhlednutí Svazek: 3 Strana: 0110
Rozhlednutí, n., die Erblassung. Slov. Bern.

278608   Rozhledný Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhledný, weit aussehend. Dch.

278609   Rozhledný Svazek: 10 Strana: 0660
Rozhledný. Pohoří r-dné do dálky. Škod. II2. II. 6.

278610   Rozhlid Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhlid, gt. rozhledu, m. = rozhled. Laš. Tč.

278611   Rozhlídka Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhlídka, y, f., das Diorama. Šm. Vz Rozhled.

278612   Rozhlobiti Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhlobiti, il, en, ení, rozhlobovati = rozebrati, aus einander nehmen, auflösen. Slov.

278613   Rozhlodaný čím Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhlodaný čím. Líce r-né věkem. Tbz. XIII. 248.

278614   Rozhlodati Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhlodati = rozhrýzti, zernagen. Ros. — co čím: myš zuby šat rozhlodala.

278615   Rozhlomoz Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhlomoz, u, m. = rozkolosení, das Abprotzen. Čsk.

278616   Rozhlomoziti Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhlomoziti = rozkolesiti. Čsk.

278617   Rozhlomozniti Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhlomozniti = rozkolesniti. Ott. XXI. 1065 Sr. Rozhlomoziti v VII. 603.

278618   Rozhlučený Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhlučený; -en, a, o, zum Brausen gebracht, R. moře. Čch.

278619   Rozhlučeti Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhlučeti, el, ení = hlukem pohnouti, beleben, wecken (durch Gesang, Töne atd.). — co: něčí srdce. Č.

278620   Rozhlučiti Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhlučiti, il, en, ení, ertönen lassen. Dch. — co.

278621   Rozhlučiti Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhlučiti. Až hudba vod se r-čí. Čch. Sl. 91.

278622   Rozhmnožditi Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhmnožditi, il, ěn, ění, rozhmoždovati, udusati, zerstampfen. — co čím: kladivem. Us.

278623   Rozhmyziti se Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhmyziti se, il, ení, rozlézti se, aus- einander kriechen. Ros.

278624   Rozhnácaný Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhnácaný; -án, a, o. Hňáco r-ná, jen toho do sebe nahňácej (nacpi; o žrou- tovi). ČT. Tkč. — R. ženská = tělnatá; nedbale ustrojená; líná. Ib. Tkč.

278625   Rozhňácati co Svazek: 8 Strana: 0344
Rozhňácati co. R. žaludek = přeplniti. ČT. Tkč.

278626   Rozhnati Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhnati, vz Rozehnati.

278627   Rozhnětiti Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhnětiti, il, ěn, ění — roznítiti, ent- flammen. — koho k čemu. K závisti aby je rozhnětil. M.

278628   Rozhněv Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhněv, u, m., Zorn, m. Rozhněvu ně- čímu se vyhnouti. Cimrh. 82.

278629   Rozhněvalý Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhněvalý, erzürnt. Pán Bůh r-lý. Bart. 350. 18.

278630   Rozhněvání Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhněvání, n., die Erzürnung. Snadný k r. V.

278631   Rozhněvání Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhněvání. V MV. pravá glossa. Pa. 23. — Ž. wit 101. 11 (indignatio; 77. 58. aemulatio).

278632   Rozhněvaný Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhněvaný; -án, a, o, erzürnt. R-ný, že sa mu oči iskria. Mt. S. Dělal r-ného. Dch.

278633   Rozhněvaný Svazek: 7 Strana: 1377
Rozhněvaný člověk od blázna toliko časem se dělí, neb jeden vždycky blázní, druhý tehdáž, když se hněvá. Cato Lobk. 86.

278634   Rozhněvati Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhněvati, rozhněvávati = k hněvu po- hnouti, popuditi, erzürnen, unwillig machen, aufbringen, entrüsten; se, zornig werden, sich erzürnen. V., Jg. — koho. BO. Nevíš-li urození a zachování svého, rozhněvej sou- seda nejbližšího, povíť povahu života tvého. Prov. Bohu slouží tak, aby čerta nerozhněval. Us. Co sem vás kdy rozhněvala, odpusťte rané to pro Boha. Sš. P. 452. R. pánka. Hus I. 107. — koho, se na koho. Rozhněval ho na sebe. D., Br. Rozhněval se na bratra. Us. Král se na to r val, do vězení Dorku dal; Tak ju dlóho namlóval, až se na ňu rozhněval; Jak se na tě r-vám, utnu tobě hlavu. Sš. P. 8., 172., 690. Kat se na to r-val, od razu jí hlavu sťal (od razu — honem). Na Ostrav. Tč. — koho čím. Ml., Rk. Slo- víčkem mne rozhněvá. Er. P. 114. Rozhněval se rydem Hospodin. Žer. Pověz ty mně můj synečku, čím sem tě r-la. Sš. P. 598. — se o něco. Mudr. — se z čeho. Z toho se Vlasta rozhněvala. Háj. Z toho kníže náru- živě se rozhněval. Háj. Velice se z toho r-val. Us. u Rychn., Let. 21., Pass. 203., 213. Dvořák se rozhněva z toho. Žk. 290. — si koho. R-la sem si šohajíčka svého, nemožu ho udobřit, Sš. P. 277. — se komu. Syn sa jí rozplakal, pán sa jí rozhněval. Sš. P. 140. — si koho proč. R-la sem si ho (mi- lého) pro jedno slovečko, že sem mu ne- řekla: Jdi š Bohem, srdečko. Sš. P. 782. — proti komu. Proti národu nemoudrému r-vám vás. Sš. I. 110. Proti Aronovi lítě se r-vav. BO. — se jak. R-val se vší myslí (iratus est animo). BO. — že. Milenka se r-la, že všech jablek nedostala. Sš. P. 752. — se v čem. Had sě rozhněvav v svej chlipie (bujnosti). Mus. — se čeho. Toho jsem se srdečně rozhněvala. St. skl. IV. 168.

278635   Rozhněvati Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhněvati. Když se z čeho rozhněvám. 1457 List. fil. 1904. 438.

278636   Rozhněvati. — koho čím Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhněvati. — koho čím: svým nedo- myslem, pravdú. Št. Kn. š. 40., 156. — se z čeho. Brt. D. 345., Št. Kn. š. 133., Hr. rk. 369.

278637   Rozhnísti Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhnísti, hnětu, hnětl, ení, roshnětati, zerkneten. Ros. — co čím: hrozny šlapáním, lisem.

278638   Rozhniti Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhniti, hniji, il, ití, rozhnívati = hni- tím se rozděliti, durch Schwüren aus einander gehen Šrám té rány opět se obnoví a roz- hnie. Št. N. 333. Cecek rozhnil. Jád.

278639   Rozhniti se Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhniti se. Šrám se rozhnie (m. roz- hnije) té rány. Št. Kn. š. 234

278640   Rozhníti se Svazek: 9 Strana: 0277
Rozhníti se. Výklad s doklady vz v Mus. 1854. II. 269.

278641   Rozhnítiti Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhnítiti v Mart. m. roznítiti. Šf. Poč. 26

278642   Rozhnízditi se Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhnízditi se, il, ěn, ění, rozmnožiti se, sich vermehren, sich überall festsetzen. — se kde. Rozhnízdili se po Čechách. Puch. Cizí řeč v té zemi se rozhnízdila. Puch.

278643   Rozhnojený Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhnojený. R. noha = podebraná. Lpř.

278644   Rozhnojiti Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhnojiti, il, en, ení; rozhnojovati = v hnůj obrátiti, zerdüngen, faulen machen; učiniti, aby se hnojilo, schwären machen. — co: pole. Ros. — se, podbírati se, schwären. Bern.

278645   Rozhnusiti co Svazek: 8 Strana: 0344
Rozhnusiti co: ovoce = umazati, poká- leti při česání ho, padá-li ku př. do nečistoty. Cf. Pohnojiti (3. vyd.). Kat. z Žer. I. 244., II. 126.

278646   Rozhoblovati Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhoblovati, zerhobeln. — co: prkno. Jg-

278647   Rozhod Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhod, u, m., rozhodnutí, rozhodování, t. j. a) roz-, usouzení, rozeznání, die Ent- scheidung, Erörterung. R. o věcech víry. Sš. Sk. 185.; b) umínění, »myslení, úřada, od- hodlání, die Erschliessung, der Entschluss, der gefasste Vorsatz. Sv. Lukáš totiž nečiní rozdílu mezi větším a menším r-dem Jidáše. Sš. J. 213. (Hý.). Vz Rozhad.

278648   Rozhod Svazek: 9 Strana: 0277
Rozhod, u, m. Brambory mají r. = roz- hodují. Nár. sbor. III. 90.

278649   Rozhod Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhod, u, m. Hodiny mají malý r. (ky- vadlo dělá krátké kyvy). Hoš. Pol. 141.

278650   Rozhoda Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhoda, y, f., rozhod, die Entscheidung, Sv. Petr proto jednal o poslední soudní rdě; Což co nejdříve stalo se ihned po násilné oné r-dě. Sš. Sk. 25., 75. (Hý.). — R., der entscheidende Moment, die Krisis. R. jest posud na váze. Dch.

278651   Rozhoda Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhoda, Krisis. Nz.

278652   Rozhodati se Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhodati se, losen. Šm.

278653   Rozhodce, e, rozhodčí Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhodce, e, rozhodčí, ího, m., der. Schiedsrichter. Tč., Kos. Ol. I. 168. Jakub (mladší) r-čím byl při otázce. Sš. II. 21.

278654   Rozhodčí Svazek: 9 Strana: 0277
Rozhodčí soud, soudce, kollegium. Ott. Říz. I 5., 27., 64.,

278655   Rozhodčí Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhodčí, rozsudí, úmluvce, ubrman, roz- dílce. Vz Ott. XXI. 1065. — R. řízení soudní, vz Otr. Říz. III. 278. —313.

278656   Rozhodek Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhodek, dku, m. = rozhodná doba, Wendepunkt, m., Krisis, f. Nz. Vz Roz- hoda.

278657   Rozhodění Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhodění, n. = rozhození Slov. Bern.

278658   Rozhoditi Svazek: 3 Strana: 0128
Rozhoditi, il, zen, ení (na Slov. děn, dění); ' rozházeti, el, en, ení; rozhozovati, rozhazovati, rozhodívati = na různo hoditi, zerwerfen, aus einander werfen, zerschmeissen; marně vydati, verschleudern ; rozhodnouti, přemys- liti, entscheiden. Jg. — abs. Ta ručnice rozhazuje (broky daleko od sebe hází). Sp. — co: dům, zeď, D.; peníze, zboží (pro- mrhati), Us.; mlýn (rozebrati ku křesání); kolo vodu rozhazuje (rozstřikuje). Vys. Císař pán povídá, že rozhází všecko. Sš. P. 584. — co kde: hnůj na poli, trávu, popel po louce. Us. — co komu: ječmen drůbeži. D. — Vítr ji ho (seno) rozhazuje, ona za ním poskakuje. Sš. P. 608. — co jak. Že celó Landavo na prach rozházíme. Sš. P. 584. By myslivě a rozvážlivě rozhodil (rozhodl). St. skl. — co kam: dobrodiní na nevděčné. Jel. — se. Máme stejně (v kartách atd.), roz- hoďme se, stechen. Us.

278659   Rozhoditi koho Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhoditi koho. Dziv ma len neroz- hodzilo (neroztrhlo), taká som bola nahne- vaná. Slov. Rr. Sb. — co kde kdy. Peníze po hospodách při muzice rozhazovati. Čes. mor. ps. 117. — co komu: karty (vyložiti). Us. Vck. — jak: myslivě. Sv. ruk. 260. — co kam (jak) Kdo ty hvězdy v nesčíslném výboru r-dil tam ve vír kolotavý do beze- dného světa prostoru? Čch. Bs. 61. Zrno obratem volnějším v oblouku na dlažbu r. KP. V. 250. Člověk ještě nerozhodil zrno do ňader orné půdy. Vrch. — (co) čím. Rozhadzuje peniazmi ako prachem (marno- tratný). Phľd. VIII. 159. Prachem zámek r. Wtr. exc. Mláto a kaly vodou r. Zpr. arch. VIII. 61. — se čím kdy. Děti ve (při) hře se rozhazují penízem, kamínkem. Us. Tkč.

278660   Rozhodlaní Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhodlaní, n., der Entschluss. Celá věč- nost závisí od svobodného r. vůle. Sš. II. 139.

278661   Rozhodlanosť Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhodlanosť, i, f., die Entschlossenheit.

278662   Rozhodlati Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhodlati, rozhodlávati = spořádati, roz- děliti, vertheilen. — co. Ros. — se — roz- mysliti se, ustanoviti se, sich entschliessen. Krok. — s inft. Rozhodlal se tedy (Pavel) navštíviti v nově církve. Sš Sk. 187.

278663   Rozhodně Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhodně, entschieden. Často lépe: na- prosto. Brt.

278664   Rozhodní Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhodní cesta = křižovatka. Hoš. Pol. 142.

278665   Rozhodnice Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhodnice, e, f., zastr., die Dialektik. M. Beneš.

278666   Rozhodník Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhodník, a, m., der Spruchmann. Šm. Vz Rozhodce.

278667   Rozhodnosť Svazek: 9 Strana: 0277
Rozhodnosť. Úsloví vz v Zát. Př. IX. odst. 3 (139. )

278668   Rozhodnosť, i Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhodnosť, i, f., Entschiedenheit, f. Dch., Nrd.

278669   Rozhodnouti Svazek: 3 Strana: 0111
Rozhodnouti, ul, ut, utí; rozbůsti, roz- hodu, bodl, den, dení; rozbodati, rozbodá- vati, rozhádati, zerstechen, zerpicken; an- spornen. — co čím: jehlou, rohy, koně ostruhami (k běhu zabodnouti, rozehnati). Us., Ros.

278670   Rozhodnouti Svazek: 7 Strana: 0596
Rozhodnouti koně. Troj.

278671   Rozhodnouti Svazek: 8 Strana: 0343
Rozhodnouti. Prudce proti sobě své koně rozbodesta (pobodli). Štilf. 192.

278672   Rozhodnouti. — abs Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhodnouti. — abs. Většina hlasů rozhoduje. Us. — čím: hlasováním, vět- šinou hlasů; válku velikou bitvou. Us. Pdl. Osudy národů r. bodáky a děly. Osv. — se k čemu kdy. Po dobrém uvážení k něčemu se r. MH. 11. — jak: něco na jisto, v něčí prospěch r. Osv. — o čem. O něčem losem r. Mus. 1880. 509. R. o ně- čím osudu. Posp., Dch. — nač: na odstra- nění něčeho, správně: o odstranění. Vm.

278673   Rozhodnouti (na Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhodnouti (na Slov. rozhodnouti), dnul a dl, ut, utí; rozhádati, rozhodovati — roz- souditi, entscheiden, erörtern; se = rozmy- sliti se, sich entschliessen; rozhněvati se, sich zerkriegen. Jg. — abs. Nebyl, kdoby rozhodl. Kom. Dlouho váhalo vítězství, až dělostřelsťvo rozhodlo. Sych. — co: ro- zepři, odpor, V., koho. Br. R. rovnici — rozřešiti, lösen. Nz. - koho podlé čeho: strany podlé práva. V. — mezi kým: mezi stranami. V. — co z čeho. Smrž. — co kde. Nemohu to na mysli rozhodnouti. V. Společné vážné záležitosti na obecných sně- mech rozhodovali. Sš. II. 3. — co čím: losem, Us., kostkou. Sych. Pokud se nále- zem soudním nerozhodne. Us — nad čím. Beznadějná porážka nad odvisností naší roz- hodla, Sych. — co kdy: po slyšení strany druhé r. J. tr. — R. v. něčem (rozeznati). J. tr. V zásadě něco r. Sš. Sk. 175. — kde. Vz R. o čem. — proč. To r-dlo pro všecky časy života jeho. Sš. I. 2. —jak. Konečně o někom r. Dch. A nade vše jiné důvody rozhoduje okoličnosť. Sš. II. 17. — si co. Když si' to člověk r-dne (uváží to). U Ry- chnova, Msk. — koho oč. J. tr. — se oč = rozhněvati se. Rozhádali se o právo. Ms. pr. pr. — se k čemu. Nemohu se k tomu rozhodnouti, abych to učinil. Us. — o čem. Us. Posud se o tom nerozhodlo. Dch. Aby se ukázalo, kdo v církvi o věcech víry má rozhodovati. Sš. Sk. 176. — se kdy. Po tu chvíli se nerozhodl. Us. Dch.

278674   Rozhodnutelný Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhodnutelný, spruchreif. Šm.

278675   Rozhodnutí Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhodnutí, n., die Entscheidung. R, od- poru. V. R. císařské ode dne 27. října 1873., lépe: dané dne 27. ř. nebo: jehož datum 27. ř. Šb. Mnozí také: ze dne 27. ř. R, ve věcech, ježto se týkají kněh pozemkových, Cognition in Grundbuchssachen. J. tr. , R. učiniti, eine E. treffen. Dch. Důvod r. Šm.

278676   Rozhodnutý Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhodnutý; rozhodnut, a, o, entschie- den. R. vítězství, Sych., pre, Kom., válka, Kram. — Jg.

278677   Rozhodný Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhodný, positiv. R. úsudek (jistící), Marek, závěrek. Presl. — R., ausschlag- gebend, entschieden. R. doba, Šf., krise, obrat, rána, skutek, Nz., řeč. Na r-dném místě. Dch. R. přísaha, der Schiedseid. Borový.

278678   Rozhodný Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhodný, ausschlaggebend atd. Roz- hodná chvíle, Mour., jednání, Vlč, krok, Dk., boj, Lpř , čin, okamžik, menšina, slova, Šml., boj, vítězství, Šmb., nezdar, odpověď, Hrts., převaha, Sbn., vliv, pokrok, Schz., hlas. Hrts.

278679   Rozhodný Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhodný. R-dné okamžiky přicházejí jako mraků rychlý let. Tbz. VIII. 425.

278680   Rozhodovací Svazek: 9 Strana: 0277
Rozhodovací senat, Erkenntnisssenat. Ott. Říz. I. 47. R. činnosť soudu. Ott. Říz. ?. 212.

278681   Rozhodovati Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhodovati, vz Rozhodnouti.

278682   Rozhodující Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhodující, massgebend, ausschlag- gebend. Us. Dch.

278683   Rozhojnčnosť Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhojnčnosť, i, f., die Vermehrung.

278684   Rozhojnění Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhojnění, n., die Vermehrung. R. statku, Ros., náboženství, V., poctivosti, přátel. Kom.

278685   Rozhojněný Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhojněný; -en, a, o, vermehrt,

278686   Rozhojnilosť Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhojnilosť, i, f. — rozhojněnosť.

278687   Rozhojnilý Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhojnilý, vermehrt, Br.

278688   Rozhojnitel Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhojnitel, e, m., der Vermchrer.

278689   Rozhojnitelka Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhojnitelka, y, f., die Vcrmehrerin.

278690   Rozhojniti Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhojniti, il, ěn, ôní; rozhojňovati = rozmnožiti, rozšířiti, mehren, vermehren, ver- vielfältigen. Jg. — co : příjmy, peníze, slova, D., nepravosť. — co kde čím. Knihu na mnoha místech pěknými povídkami r. V. R, zemi zbožím. Háj. R. rozum v sobě. Byl. — se v čem. V moudrosti víc a více se kochati a tím i v blaženosti se r-jňovati. Sš. J. 68. Se v moudrosti r. Pr. živ. A. — se. Rozhojňuje se potěšení, utrpení naše. Kom. — se snad co. Milosť nad hřích se rozhojnila. Žid. — se na koho Mnohem více milosť boží na mohé se r-la, Sš. 1.62. — se čím. Církve rozhojňovaly se počtem každodenně. Sš. Sk. 188. (Hý.). — co v co. Význam rozhojňujeme u veliké bohactví. Bž. 223. — se k čemu. Plod, jenžby se r-nil k účtu vašemu. Sš. II. 185.

278691   Rozhojňovací Svazek: 8 Strana: 0344
Rozhojňovací soud, Erläuterungsurtheil, n. Dk. (Krok. 1895. 370., 1896. 12.).

278692   Rozhojňovatel Svazek: 9 Strana: 0277
Rozhojňovatel něčeho. Flš. Písm. I. 336.

278693   Rozhojňovati co jak: do Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhojňovati co jak: do Nekonečna. Us.

278694   Rozholiti Svazek: 3 Strana: 0129
Rozholiti, il, en, ení, rozholovati, ent- hüllen, entblössen. Ros. — co kde.

278695   Rozhon Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhon, u, m., příp. -n?. Mkl. B. 115. — R., das Auseinandertreiben. Šm. — R,, der Anlauf. Dch. — R. V r. orati = - orati pole z obou delších krajů (stran) tak, že brázdy leží proti hranicím sousedním a že poslední brázda prostředkem pole se vyorá. Mor. Šd., Bkř. — R-ny, meze mezi poli. U mor. Ostravy. Mtl. — R,, odhrnovačka, deska při pluhu,- das Streichbrett, Pta.

278696   Rozhon Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhon = plechové dýnko u duté střely. NA. III. 104.

278697   Rozhon Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhon, vz Popudek.

278698   Rozhoncovanec Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhoncovanec, nce, m. = zvíře rozhon- cované, které se honcuje. U Přerova. Šd.

278699   Rozhonek Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhonek, nku, m., hostina s tancem. Sš. P. 767.

278700   Rozhonek Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhonek. R-ky = hody, které si 3—4 kamerádky spolu v některé chalupě udělají (na nový rok; na Hané; rozlezlá). Zlínsky, zábřežsky. Brt.

278701   Rozhoniti Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhoniti, vz Rozehnati.

278702   Rozhonky Svazek: 9 Strana: 0277
Rozhonky, pl., m = slavnost pořádaná při ukončeni přástvy. Mus. ol. XII. 12.

278703   Rozhor Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhor, u, m., brázda mezi záhony,Furche zwischen zwei Beeten. V. R, z roz-or (za- mezuje hiat). Prk. Př. 25. Rozhorení se voda svozuje. V. R-ry dělati (na příč). Kom., proháněti, Us., vyhnati. Puch. — R,, pole, das Feld, die Flur. Puch. — Jg.

278704   Rozhor Svazek: 7 Strana: 0596
Rozhor prvkový (elementarní), Nz , che- mický, mathematický, spektralní, hudební, vz Ott. II. 240.— 246., mineralogický, Osv., geometrický, Jd., kolikostný (dle váHy), Gewichts-, Šp., ústrojnin, Schd. I. 367., odměrný či volumenmetrický, NA., aesthe- tický, díla uměleckého, psychologický, kri- tický či sudebný, Dk., početní, věcný, Mus., rovnice, Jd., plošný, vědecký, světla, Stč., průpovědí, příbloví, KB., slov. Sš. Nepou- štěti se do dlouhých r-rů. Dch.

278705   Rozhora Svazek: 7 Strana: 0596
Rozhora, y, m., os. jm. Slov. Šd.

278706   Rozhoradlo, a Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhoradlo, a, n., der Krautstrich (ein Rechen, v oekon.). Šm.

278707   Rozhoralý Svazek: 8 Strana: 0344
Rozhoralý v Rkk. m. rozhořelý. Vz Mus. 1896. 280. Tam omyl pisecký. Mus. 1896. 384.

278708   Rozhoraný Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhoraný = smutný, traurig, melan- cholisch.

278709   Rozhorati Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhorati, melancholisch werden. Děti, které byly veselé, najednú rozhorají. Na Ostrav. Tč.

278710   Rozhorčiti se Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhorčiti se. Ž. wit. 72. 21., 88 47., Št. Kn. š. 125.

278711   Rozhorčiti se Svazek: 9 Strana: 0277
Rozhorčiti se. Velmi se r-la a po půl- noci potiti se počala (rozpálila se zimnicí). Har. J. 54. — co. R. měděný vůl = rozpá- liti. Mus. 1900. 511.

278712   Rozhorecký Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhorecký. R. jeskyně. Mus. 1838. 197.

278713   Rozhorlence Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhorlence, nce, m., der Enthusiast, Nej. V.

278714   Rozhorleně Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhorleně, eifrig. V.

278715   Rozhorlení Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhorlení, n., die Erhitzung, Ereiferung. R. k modlitbě, ku pobožnosti, Br., k hněvu. Nelíčené r. Dch. — R., die Entrüstung.

278716   Rozhorlenosť Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhorlenosť, i, f., die Entrüstung. Kos. 0l. 1. 48. Vz Rozhorlení.

278717   Rozhorlený Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhorlený; -en, a, o, entrüstet.

278718   Rozhorliti Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhorliti, il, en, ení; rozhorlovati = rozhořčiti, erhitzen; pohnouti vnitřně, in Eifer bringen, aneifern, ereifern. Jg. — koho. Br. koho k čemu: ku pobožnosti, Kom., k hněvu. Jg. — se v čem: v duchu, v lásce, Br., v bázni boží. Putov. sv. — se čím. Dary božími se v dověrnosti k Bohu r. Br. R. se hněvem. V. — se nač, na koho. Kom., Sych. — se kde: na, mysli. BO.

278719   Rozhorovaný Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhorovaný jun. Kká. Sion. I. 177.

278720   Rozhorovati koho Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhorovati koho. Kká. Sion. II. 66.

278721   Rozhorsený Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhorsený; -en, a, o, aufgebracht, eht- rüstet. Dch.

278722   Rozhoršenosť Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhoršenosť, i, f., die Entrüstung. Us. Tě., SŠ. Sk. 171.

278723   Rozhoršiti Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhoršiti, il, en, ení, aufbringen, ent- rüsten. — se, sich entrüsten. — čím. Us.

278724   Rozhoršiti se nač Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhoršiti se nač. Msn. II. 55.

278725   Rozhorúčený Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhorúčený, erhitzt. R. vodu nepi. Hdž. Šlb. 30.

278726   Rozhořalý Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhořalý, entflammt, entbrannt, erglüht. R. seraf. Dch.

278727   Rozhořčení Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhořčení, n., kyselost, die Erbitterung.

278728   Rozhořčení Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhořčení obecné; r. způsobiti. Mus.

278729   Rozhořčenosť Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhořčenosť, i, f., die Er-, Verbitte- rung. Us. Dch.

278730   Rozhořčený Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhořčený; -en, a, o, ver-, erbittert, Us.

278731   Rozhořčilosť Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhořčilosť, i, f., die Erbitterung. Vše- likou mysli r. mimo sebe pustiti. Sš. Sk. 23(5.

278732   Rozhořčiti Svazek: 3 Strana: 0129
Rozhořčiti (na Slov. rozhorončiti), il, en. ení; rozhořčovati, rozhorčívati = rozpáliti, erhitzen. Pass. — co, se čím. Klisna chti- vostí se rozhorčila. Ja. Mosaz ohněm se r-čil.

278733   Rozhořčiti Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhořčiti, il, čen, ení; rozhořčovati = rozhněvati, erbittern. — se na koho. Sych. — koho činí: nespravedlivým jednáním.

278734   Rozhořeknouti se Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhořeknouti se. R-klo se břicho mé. ZN Vz Rozhořčiti.

278735   Rozhořeknutý Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhořeknutý, erbittert, — čím: žlučí hněvu. Rvač. 162.

278736   Rozhořelý Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhořelý, entbrannt. Us. Dch.

278737   Rozhořelý Svazek: 9 Strana: 0277
Rozhořelý. R. obloha Červencová. Šml. IV. 200.

278738   1. Rozhořeti Svazek: 3 Strana: 0130
1. Rozhořeti, el, en, ení, anzünden, er- hitzen. — co čím. Ciesař vól měděný ve- likým ohněm rozhořeti kázal. Pass. 944.

278739   Rozhořeti Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhořeti. Všecek v tváři rozhořel (se zapálil). Zvon III. 259.

278740   2. Rozhořeti se Svazek: 3 Strana: 0130
2. Rozhořeti se, el, ení; rozhárati se; rozhořovati se, rozhořívati se — vzníti se, rozpáliti se, ent-, aufbrennen, in Brand kom- men. — abs. Než se dříví rozhoří. Ros. R-řel se spor o věc. Kos. 0l. I. 12. — se čím (k čemu). Láska dvojnásobným podpalem se rozhořuje. Kruz. Krví velmi se rozhoří (k smilství). Ms. Secret. Ananiáš k většímu proti němu (Pavlovi) záští r-řel. Sš. Sk. 265. — se nač. Deň sě rozhořieva na poledne. Rkk. 52. — se nad co. Plamen r-řel se nade všecky národy. Kom. Pr. 5.

278741   Rozhořeti se jak Svazek: 8 Strana: 0344
Rozhořeti se jak. Oheň se r-řel plame- nem. NZ. III. 343.

278742   Rozhospodář Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhospodář, e, m. = nehospodář. Brt. N. p. II. 267

278743   Rozhospodařiti Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhospodařiti, il, en, ení, rozmrhati, verwirthschaf'ten, durch bringen. Us. Dch.

278744   Rozhospodyně Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhospodyně, ě, ť. — nehospodyně, ein unwirthschaftliches Weib. Jg.

278745   Rozhostiti Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhostiti, il, stěn a štěn, ění; rozhošťo- vati; rozhostívati = rozděliti, trennen; roz- šířiti, verbreiten; se = rozloučiti se, roz- hněvati se na sebe, sich trennen, aus ein- ander gehen, mit Jemanden brechen; roz- hostiti se jako host, pohodlí užívati, se svléci, posiliti se, sich als Gast wo niederlassen, sichs wo bequem machen: prostříti se, po- ložiti se, sich lagern, legen, ausbreiten. Jg. - se. Rokovníei se rozhostili (na sebe roz- hněvali). Sych. Tu se rozhošfuje bezpečně. Pč. 43. Když k uloženému dni přijel do Veselé a rozhostil se. Let. 199. Přijed v les tu se rozhostil (pohovil si). St, skl. — se z čeho. Rozhostil se (svlékl se) ze svého havu. Háj. — se, koho kde, kam = po- ložiti. R. se v lese, v trávě, po lese, do trávy. Us. S koně ho sbodla, až se rozhostil na zemi. Troj. Rak se rozhostil v těle. Lk. Spravedlnost' se na poli rozhostí. Roz. ur. reg. 134. (Jg.). Mír a klid rozhostil se šírou dálí. Us. Tč. R. se u koho. Rk. — se s kým {rozhněvati se, mit Jem. brechen). Us. Dch.

278746   Rozhostiti Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhostiti. — se kde. Tam se r-li (usa- dili). Šf. Strž. II. 245 Po krajinách se r-li. Ib. I. 39. Po bitvě bělohorské r-lo se po krajích českých hrobové ticho. Mus. 1880. 470. V domu děkanovu se r-stil (ubytoval). Výb. I. 465.

278747   Rozhoudati se Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhoudati se = nedbale ustrojiti. Roz- hudo rozhudaná. ČT. Tkč.

278748   Rozhoudati se Svazek: 8 Strana: 0344
Rozhoudati se = nedbale ustrojiti. ČT. Tkč.

278749   Rozhoupaný Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhoupaný; án, a, o, ins Schaukeln gebracht. R. kolébka. Osv. — čím. Lupen nožkou r-ný. Kká.

278750   Rozhoupati Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhoupati; rozhoupnouti, pnul a pl, ut, uti; rozhupovati, in Schwung bringen. — co: zvon. — se, koho na čem: chlapce na provaze r. Us. — čeho: zvonu, šp. m.: zvon.

278751   Rozhoupávati Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhoupávati. Zvon se r-vá. Proch. Hrad. 81. Vz Rozhoupati.

278752   Rozhoupnutí Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhoupnutí, n., Schwung, m. Čsk., Posp.

278753   Rozhourati Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhourati — rozkolébati. Dítě na lok- tech r. Brzo-li se rozhouráš (hneš, roze- jdeš, roztančíš)? U Kr. Hrad. Kšť., ČT. Tkč.

278754   Rozhourati se Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhourati se = rozklusati se, in Trab kommen. Vranka se opět r-la. Němc.

278755   Rozhousti Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhousti. Až si těmi slovy duši roz- hudeš. Čch

278756   Rozhousti se Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhousti se, hudu, hudl, ins Musiziren kommen. Ros.

278757   Rozhouževný Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhouževný, sehr zäh. D. exc. Vz Roz-.

278758   Rozhovatý Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhovatý = větvitý, astig. 1530.

278759   Rozhovín Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhovín, frondosum. Mam. A. 23a.

278760   Rozhovor Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhovor, u, m., rozmluva, das Gespräch, die Konversation. Tichý r. Hdk. Do r-ru se dáti, Nrd., se pustiti. Vz Dialog.

278761   Rozhovor Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhovor. Způsob r-ru. Nz. R-ry o ně- čem vésti. Us. — Cf. Vor. St. 242.

278762   Rozhovorný Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhovorný — konversační. R. mluva, die Konversationssprache.

278763   Rozhovořený Svazek: 9 Strana: 0277
Rozhovořený. Tům. Ml. 195. Sr. Rozho- vořiti se v VIL

278764   Rozhovořiti, il Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhovořiti, il, en, ení = rozmluviti, aus- reden, abrathen. — komu co. — R., k ho- vorení pohnouti, zum Reden bringen. — koho. — se, ins Reden kommen. Bern.

278765   Rozhovořiti se o čem jak Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhovořiti se o čem jak: do syta. Šml., Sbn.

278766   Rozhový Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhový, Reis-, Ruthen. R. listy. Rostl. — R., větvitý, ästig, frondosus. R. dub. BO.

278767   Rozhození Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhození, n., das Auseinanderwerfen. Us.

278768   Rozhozený Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhozený; -en, a, o, aus einander ge- worfen, zerworfen; entschieden. Jg. Rozhraba, y, rozhrabanec, nce, m., y již. Čech. = nepořádaný člověk, ein unordentli- cher Mensch. Rozhrabanče rozhrabanej. Kts.

278769   Rozhrabáč Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhrabáč, e, m., u pernikářů, Kohlen- krücke, f. Šp.

278770   Rozhrabati Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhrabati, hrabám a hrabu; rozhrabo- vati, rozhrabávati, aus einander rechen, scharren, werfen. Jg., Ros. — co čím: rýčem mravenčí hnízdo. Sych.

278771   Rozhrabovačka Svazek: 7 Strana: 0603
Rozhrabovačka, y, f., das Auseinander- rechen. R. sena. Tč.

278772   Rozhrada, y Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhrada, y, f., v horn. = přehrada. Hř. 71.

278773   Rozhraditi Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhraditi, il, zen, ení, na Slov. děn, ění; rozhrazovati, rozhrazovati = hradbu rozházeti, den Zaun abreissen, von einander werfen. — co: plot, Lom., jámu na zátyni, střídu na 2 větrné proudy, verfachen. Hř. 71.

278774   Rozhrádka Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhrádka, y, f., das Orgelschleifregister. Vaněk o varh.

278775   Rozhraň Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhraň, ě, f. = rozhraní. Vký.

278776   Rozhraň Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhraň. Slez. Šd.

278777   Rozhrana Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhrana, Demarkation, f. Čsk. Vz Rozhraů, Rozhraní

278778   Rozhranění Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhranění, n., die Demarkation.

278779   Rozhraněný Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhraněný; -ěn, a, o, getrennt. — čím. Oči r-né nosem. Kos. 01. I. 28.

278780   Rozhraní Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhraní. Cf List. fil. IX. 322., Alx. V. v. 660. (HP. 16.) V MV. padělaná glossa. Pa. 46. R Čudův a Slovanů; Odry a Visly. Šf Strž. I 342., 522. R vodní, vod, Srč., Posp., života, dvojí doby, Osv, dvou věků. Us. R v Kat. 3209. dle Er. = rozcestí, dle Gb. v List. fil. 1882. 322. = popraviště. — R. = popraviště. Když je na r-nie přivedli. Pass. mus. 322. Někde na r. pohřébsti jej kázal. Št. Kn. š. 137.

278781   Rozhraní, rozehraní Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhraní, rozehraní, rozhrání, roze- hrání = rozhranné místo, kde se hranice n. cesty dělí n. stýkají rozcestí, křížová cesta, der Scheideweg, die Mark-, Wegscheide, BO., Kat. 3209., meze hranice vůbec Výb. 1109. R. zemí, krajin, polí, lesů. Us. Na r. ho vojáci dostali. Us. R, cest. Ctib. — R. v horn. meze dolového pole horním zákonem propůjčeného, die Markscheide. Vz S. N. R., místo, kde popravují (poněvadž se to na rozcestí dělo), der Richtplatz, die Richt- stätte, Richtbühne. Zakopali je za branou na rozhraní. St. let. — V., Leg., Trip.

278782   Rozhraničení Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhraničení, n., Demarkation. Vyjedná- vání o r. Nár. list. 1885. č. 107.

278783   Rozhraničiti Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhraničiti, die Gränze festsetzen Šd.

278784   Rozhraničiti co Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhraničiti co: krajiny. Us.

278785   Rozhraniční Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhraniční blána v oku, membrana limitans. Osv. I. 146.

278786   Rozhraničovací Svazek: 9 Strana: 0277
Rozhraničovací řízení. Pal Pam. 527.

278787   Rozhraniště Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhraniště, ě, n., Scheidepunkt, m. Sl. les.

278788   Rozhranný Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhranný, Gränz-. — R., popravní, Rieht-. R. místo. 1474. Vz Rozhraní.

278789   Rozhráti Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhráti, vz Rozehráti.

278790   Rozhrauiti,il Svazek: 3 Strana: 0130
Rozhrauiti,il,ěn, ění, abgränzen, scheiden, trennen. — co čím.

278791   Rozhrčeti se Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhrčeti se. Vlak se r-čel (hrče odjel). Zl. Pr. XXI. 365.

278792   Rozhrdělý Svazek: 9 Strana: 0277
Rozhrdělý. Vz Popanštilec.

278793   Rozhrděti Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhrděti, ěl, ění, stolz werden. Mus. — proti komu. Pal.

278794   Rozhrditi se proti komu Svazek: 9 Strana: 0277
Rozhrditi se proti komu. Pal. Děj. III. 1. 185.

278795   Rozhrkati Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhrkati = rozviklati R. hodiny, ná- bytek, vůz; Celý jsem se r-kal (polámal). ČT. Tkč.

278796   Rozhrkati Svazek: 8 Strana: 0344
Rozhrkati = rozviklati. OT. Tkč.

278797   Rozhrna Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhrna, y, m., marnotratník:, der Ver- schwender. Na Mor. Bkř. To je člověk v. Us. Hý.

278798   Rozhrňati Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhrňati — rozhrnouti. Mor. Sd.

278799   Rozhrňka Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhrňka, y, f. = posad (obilí). U Chrud. Ndrf.

278800   Rozhrnout Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhrnouti ňadra = obnažiti. Us.

278801   Rozhrnouti Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhrnouti, ul, ut, utí ; rozhrnovati. — co čím: chmel lopatou, von einander thun, entrollen. R. prapor rukou. — co komu. Seděl sokol na topole, rozhrňal si peří svoje. Sš. P. 696.

278802   Rozhrnovák Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhrnovák, u, m. R. sněhu, der Schnee- pflug. Us. Dch.

278803   Rozhrochati Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhrochati, hrochaje rozehnati, aus ein- ander knallen; ins Knallen bringen. Ros. — koho.

278804   Rozhrom Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhrom, u, m., rozbití nepřátel, die Zerstreuung des Feindes. L.

278805   Rozhromady Svazek: 10 Strana: 0660
Rozhromady = od sebe. Brt. Sl.

278806   Rozhromenec, nce Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhromenec, nce, m., rozprášený, der Flüchtling. L.

278807   Rozhromiti Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhromiti, il, en, ení, rozehnati, roz- ptýliti, rozplašiti, zerstreuen. -- co, koho: nepřítele, den Feind zerstreuen, schlagen. L.

278808   Rozhroutiti Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhroutiti, il, cen, ení rozdrtiti, zer- malmen C. — co čím.

278809   Rozhroutiti Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhroutiti = rozbořiti. Hoš. Pol. 142.

278810   Rozhroziti Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhroziti, il, žen, ení, rozhrozovati, er- schrecken. — koho. Leg. — se, sich ent- setzen; sich zerdrohen. Rozhroziv se, vrátil se. Leg. — se komu. Kdyby se mu r-zil, nic nedbá. Us.

278811   Rozhruběti Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhruběti, ěl, ění, dick, grob werden. Jg.

278812   Rozhruj Svazek: 9 Strana: 0277
Rozhruj, e, f. = rozbroj, m. U Císařova. Mtc. 1899. 161.

278813   Rozhrušiti Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhrušiti (zastr.), rozkrušiti, il, en, ení = roztlouci, zerschmettern. — co. I roz- hrušichu vsie bohy. Rkk. 8. Vz vysvětlení v Gb. Hl. 108.

278814   Rozhrušiti Svazek: 8 Strana: 0344
Rozhrušiti v Rkk. písařská chyba m. roz- krušiti. Mus. 1896. 384.

278815   Rozhryzlý jak Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhryzlý jak. Rty do krvava r-lé. Zl. Pr. XXII. 50

278816   Rozhryznouti Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhryznouti, znul, ut, utí; rozhrýzti, hryzu, hryzl, zen, ení; rozhryzo- vati, zerbeissen, zernagen. — co. Kdo chce jádro, musí skořápku rozhryznouti. Koll.

278817   Rozhřána Svazek: 9 Strana: 0277
Rozhřána, pole na rozhraní. Pck. Hol. 192.

278818   Rozhřáti Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhřáti, vz Rozehřáti.

278819   Rozhřátý Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhřátý, erwärmt. Mus.

278820   Rozhřbetiti Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhřbetiti = roz-, potlouci. Já ho r-tim, půjdu-li naň. Čce. Tkč.

278821   Rozhřebati Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhřebati, rozhrabati, aus einander scharren. — co. Na Ostrav. Tč.

278822   Rozhřecha Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhřecha, y, f. = rozhřešení. R-chy u církve boží hledati. Sš. L. 85.

278823   Rozhřeš Svazek: 8 Strana: 0344
Rozhřeš, e, m. = rozhřešování. O tomto slově praví Bl. Gr. 171., že jest to vox anti- qua (zastaralé).

278824   Rozhřešení Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhřešení, n., rozhříšení, odpuštění hří- chů, die Entsiindigung, Lossprechung, Abso- lution. R. přijati, Háj., V., nedati. Ctib. Vz S. N., Hus., vz násl.

278825   Rozhřešení Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhřešení, absoluce. Vz Ott. I. 93. R. hřiechóv. Ž. wit. Zachar. 77. R. přímé, ne- přímé, podmíněné. Smolík. R. dáti. Pravn. 584. Dal mu r. (výprask). Us. Tkč.

278826   Rozhřešený Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhřešený; -en, a, o, von Sünden los- gesprochen. Aqu.

278827   Rozhřešina Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhřešina, y, f. Hnoj.

278828   Rozhřešitel Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhřešitel, e, m., dispensator. Ev. olom. 3. 5.

278829   Rozhřešitelný Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhřešitelný = rozhřešný. Jg.

278830   Rozhřešiti Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhřešiti, rozhříšiti, il, en, ení; rozhře- šovati = hříchův osvoboditi. R. z rozřešiti. Vz Ht. Brs. 49. Entsündigen, von Sünden lossprechen. — abs. Ó by páni a kniežata chtěla mše slúžiti, křtíti, kázati slavně v ko- stele, zpoviedati a rozhřešovati, řekli by kněžie, že to jest kacieřstvie. Hus. I. 180. -- jak. Jedni jsú, jenž velebiece kněžstvo pravie, by bez jich rozhřešenie nižádný ne- mohl rozhřešen býti. Hus. II. 343. — koho. Kněz rozhřešuje kající. Kom. Kněz nemóž hřiešného r., jedné ač jest právě kající a pán Bóh ho rozhřešie. Hus. II. 163. —' Hus. II. 44., 161., 162., 273., 268. Papež musi Čechy r. Dal. 107. — koho od čeho: od hříchů. Karyon., Hus. I. 340. — čeho: hříchů. Št. Papež každého móž r. všech hřiechov. Št. 239. Daj mi a já tě r-ším toho, cos učinil proti bratru svému. Hus. II. 287. — Výb. I. 434., St. skl. IV. 226. Papež Čechy kletby rozhřešil. T.

278831   Rozhřešiti Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhřešiti. Vz List. fil. 1878. 207. — koho čeho čím. Aby mne r-šil boží mocí mých hřiechóv. V. Ps. fol. 135. b — koho z čeho: z hříchů. Brt S 3. vd. 193.

278832   Rozhřešiti koho čím čeho Svazek: 8 Strana: 0344
Rozhřešiti koho čím čeho. Aby mocí papežovú r-šil je toho všeho. Chč. m. s. III. 50.

278833   Rozhřešný Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhřešný, mohoucí býti rozhřešen, ver- zeihlich, erlässlich, absolvirbar. Jg.

278834   Rozhřešovací Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhřešovací, Entsündigungs-. R. forma. Skočd. 642.

278835   Rozhřešování Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhřešování, n., die Entsiindigung. Štelc., Hus. I. 120.

278836   Rozhřešovati Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhřešovati, vz Rozhřešiti.

278837   Rozhřetí Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhřetí, n., vz Rozhřiti.

278838   Rozhřeva Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhřeva, y, f., rozhřiti, das Erwärmen. L.

278839   Rozhřiněti, rozehřměti se Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhřiněti, rozehřměti se, ins Donnern kommen. L.

278840   Rozhřípaný Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhřípaný = rozkořípaný, rozcuchaný. Mor Kmk.

278841   Rozhříšení, n Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhříšení, n. = rozhřešení. R. žádal. V.

278842   Rozhříšiti Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhříšiti = rozhřešiti. V.

278843   Rozhřiti Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhřiti, vz Rozehřáti.

278844   Rozhřiti Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhřiti, n., das Erwärmen. Jg.

278845   Rozhřitý Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhřitý ; -it, a, o, erwärmt, zerlassen.

278846   Rozhřívadlo Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhřívadlo, a, n., Schmelztiegel, -ofen, m. Lpř.

278847   Rozhřívání, n Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhřívání, n., die Erwärmung, Schmel- zung, Aufthauung. Us.

278848   Rozhřívati Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhřívati, vz Rozehřáti.

278849   Rozhubovati se Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhubovati se. Rais. Lep. 119.

278850   Rozhučelý Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhučelý, erbraust; mürrisch. Us. Dch.

278851   Rozhučený Svazek: 8 Strana: 0344
Rozhučený. R. moře. Słow. Lil. Ven. 48.

278852   Rozhučeti se Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhučeti se, erbrausen. — čím. Děl ranami se břehy r-čely. Kká.

278853   Rozhuda Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhuda, y, f., tvaroh se smetanou n. s čerstvým máslem rozmíchaný, v obec. řeči: toleranc (z lat,), die Toleranz. — R., tlustá ženská, dickes Weib. Us.

278854   Rozhuda Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhuda = tlustá ženská. Sedla si jako r (široce). U Rokyc. Fč. — R., y, m = mluvka, žvanil; člověk, kterému nic není vhod. Jdi s tím r-dou! U Kr. Hrad. Kšť.

278855   Rozhudaný Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhudaný. Pípot jich jest radosť r-ná. Sš. Srn. bs. 29.

278856   Rozhudlařiti Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhudlařiti, il, en, ení. — co, etwas zu hudeln anfangen. Ros.

278857   Rozhudlati Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhudlati, verpatzen. R. dříví (poka- ziti), práci (rozdělati a nedokončiti). ČT. Tkč

278858   Rozhudnouti se Svazek: 9 Strana: 0277
Rozhudnouti se = posa diti se z široka Beroun. Kub. 156.

278859   Rozhuhlati se Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhuhlati se = rozbručeti se. Huhla rozhuhlaná (rozhuhlená). ČT. Tkč.

278860   Rozhuhňati Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhuhňati, zum Schnuffeln bringen. — se na koho,

278861   Rozhujati Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhujati, verjucken, verschwenden. Na Ostrav. Tč.

278862   Rozhuk Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhuk, u, m., das Getöse, Toben. L.

278863   Rozhukati Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhukati = rozzlobiti, wild machen. — se, wild verden, toben.

278864   Rozhulac Svazek: 9 Strana: 0277
Rozhulac pynize = rozmrhati. Slez. Lor. 78.

278865   Rozhulákati se na někoho Svazek: 10 Strana: 0660
Rozhulákati se na někoho = rozkři- četi se. Zl. Pr. XXIII. 195.

278866   Rozhunkati Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhunkati = rozhoupati. Mor.Šd.

278867   Rozhupkati Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhupkati, ins Hüpfen bringen. Ros.

278868   Rozhupovati Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhupovati, vz Rozhoupati.

278869   Rozhůrka, rozhorka Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhůrka, rozhorka, y, f. — brázda, die Furche. Hšv.

278870   Rozhurtiti se Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhurtiti se = rozhorliti se. ČT. Tkč.

278871   Rozhustiti Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhustiti, il, stěn, ění, rozhouštěti. ěl. ěn, ění, dicht, zahlreich machen. — se. Pří- klad v Jg. Slov. uvedený nenáleží sem, po- něvadž v něm m. rozhustí má státi rozhostí.

278872   Rozhútať Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhútať. Škoda ťa, že ani len to vy- konať nevieš, co ti člověk rozhútá. Němc. I. 10.

278873   Rozhutať si co Svazek: 8 Strana: 0344
Rozhutať si co = vymysliti. Cez zimu vždy si r-tal nečo. Phľd. 1892. 203. — 1894. 730.

278874   Rozhútati si Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhútati si, sieh in etwas finden, etwas verstehen. Nie si r. neví. Bern.

278875   Rozhuzdať Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhuzdať — rozhoupati. U Opav. Klš.

278876   Rozhvězděný. R Svazek: 10 Strana: 0660
Rozhvězděný. R. nebe. Zvon V. 300.

278877   Rozhvězdí Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhvězdí, n., hvězdy, das Gestirn, die Sterne. Puch.

278878   Rozhvízdati Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhvízdati, ins Pfeifen bringen. — koho. — se, ins Pfeifen kommen. Ros.

278879   Rozhýbati Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhýbati; rozehnouti, ul, ut, utí = roz- houpati, in Bewegung, in Schwung bringen o. setzen, in Gang bringen. Us. — co: zvon. — co čím: rukou. — se, in Bewegung o. Schwung kommen. Dch.

278880   Rozhýčkati Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhýčkati = rozmazliti, verzärteln. Us. Tkč.

278881   Rozhyhňati se Svazek: 10 Strana: 0660
Rozhyhňati se = rozesmáti se. Máj. IV. 57.

278882   Rozhyklaný Svazek: 9 Strana: 0277
Rozhyklaný = rozviklaný. R. zvonice. Nár. list. 1899. č. 290.

278883   Rozhyklati Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhyklati = rozviklati. ČT. Tkč.

278884   Rozhynouti Svazek: 10 Strana: 0339
Rozhynouti, disperire. R-li v Endoře. Ž. kap. č. 82. 11.

278885   Rozhýralosť Svazek: 7 Strana: 0604
Rozhýralosť, i, f. Bor. Dj. dioec. pr. 109.

278886   Rozhýrati, rozhýřiti Svazek: 3 Strana: 0131
Rozhýrati, rozhýřiti, il, en, ení, verthun. — co čím s kým: pitím s karamády. Us.

278887   Rozcházení-se Svazek: 7 Strana: 0604
Rozcházení-se, das Auseinandergehen. R. se lidu z náměstí. Lpř.

278888   Rozcházet Svazek: 10 Strana: 0339
Rozcházet = rozházet. Kbrl. Džl. 6. 22*

278889   Rozcházeti Svazek: 3 Strana: 0131
Rozcházeti, vz Rozejíti.

278890   Rozcházka Svazek: 3 Strana: 0131
Rozcházka, y, f., rozchod, das Ausein- andergehen. Bern.

278891   Rozchechtati Svazek: 3 Strana: 0131
Rozchechtati, na Slov. rozchechochati, ins Kichern bringen. — koho čím: šprýmy. — se, ins Kichern kommen. Ros.
Rozchladitel, e, m., der Erkälter. Jg.

278892   Rozchladiti Svazek: 3 Strana: 0131
Rozchladiti, il, en, ení, rozchlazorati, kühl machen, erkälten, abkühlen. Tabl. diet. 15. — co čím.

278893   Rozchlácholiti Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchlácholiti, il, en, ení, besänftigen, beschwichtigen. — koho čím: dobrými slovy.

278894   Rozchlachuniti se nad čím Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchlachuniti se nad čím, hell, laut auflachen. Na Ostrav. Tč.

278895   Rozchlampati Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchlampati = pobrati. Čce. Tkč.

278896   Rozchlamtati Svazek: 8 Strana: 0344
Rozchlamtati = rozchlampati. ČT. Tkč.

278897   Rozchlapený Svazek: 10 Strana: 0340
Rozchlapený kožuch = rozevřený, neza- pnutý. Val. Čes. l. XIII. 372.

278898   Rozchlapiti Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchlapiti, il, en, ení, otevříti. — co: dvéře, aufreissen. D.

278899   Rozchlast Svazek: 9 Strana: 0277
Rozchlast, u, m. R-stem hýřiti. Ld.

278900   Rozchlastati Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchlastati, versaufen. — co na čem: peníze na kořalce. Na Ostrav. Té. — se, zu saufen anfangen. Us. Hý.

278901   Rozchlaštiti Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchlaštiti, il, ěn, ění, zerschlagen. - co komu: hlavu. Us. na Ostrav. Tč.

278902   Rozchlazení Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchlazení, n., refrigerium. BO.

278903   Rozchlemtaný Svazek: 10 Strana: 0340
Rozchlemtaný. Chrlil oheň z r-ných úst. Zvon IV. 249.

278904   Rozchlemtati Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchlemtati, zerschlabbern. Ros. — co kde.

278905   Rozchleptati Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchleptati = rozchlemtati.

278906   Rozchlípený Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchlípený, klaffend. R. rána. Us. Šd.

278907   Rozchlípiti Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchlípiti, il, en, ení = rozevříti, klaf- fend machen. — co. Krok. — se, sich öffnen.

278908   Rozchlipka Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchlipka, y, f. Jž-ky, nryina, mlži, mají misky na jednom n. na obou koncích vždy otevřené, nohy malé, dychací rourky srostlé. Vz Střenka, Sašeň, Kropenka. Frč. 223.

278909   Rozchlipka Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchlipka. Cf. Brm. IV. 2 373.

278910   Rozchlíplý Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchlíplý = rozchlípený. R. kniha. Jrsk.

278911   Rozchlípnělosť, i Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchlípnělosť, i, f., Aphrodisie, f. Exc. Cf. Chlípný.

278912   Rozchľleti Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchľleti, el, ení, rozházeti, aus einander werfen. — co kam: peníze mezi lidi. Us.

278913   Rozchlostati Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchlostati, rosmrskati, mit Ruthen zer- hauen. L.

278914   Rozchloumati Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchloumati, rozcuchati, zerwirren. Us. — co čím.

278915   Rozchloupauý Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchloupauý; -án, a, o - nečesaný, ungekämmt. Mor. Bkř. Chodí celý r. Us. Hý.

278916   Rozchlup Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchlup, u, m., draparnaldia, rostl. Vz Rstp. 1873.

278917   Rozchlupacenosť Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchlupacenosť, i, f., chlupatost, die Struppigkeit. Jg.

278918   Rozchlupačený Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchlupačený = neučesaný. R. děvče. Wtr. Obr. 514. (16. stol.)

278919   Rozchlupaný Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchlupaný = rozchloupaný. Mor. Šd.

278920   Rozchlupatěný Svazek: 8 Strana: 0344
Rozchlupatěný, vz Rozchlupacený. Světz. 1893. 2.

278921   Rozchlupatěti Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchlupatěti, öl, čni, zottig werden. Ros.

278922   Rozchlupatiti Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchlupatiti, il, cen, ení, struppig ma- chen. — co, koho. Ros.

278923   Rozchlupený Svazek: 8 Strana: 0344
Rozchlupený, vz Rozchloupaný. Brt. D. II. 380.

278924   Rozchluštiti Svazek: 10 Strana: 0340
Rozchluštiti. Voda se r-la = rozevřela, rozstoupila. Slez. Vyhl. II. 282., Vyhl. Slz. 97.

278925   Rozchmuřiti se Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchmuřiti se. Snadno se jim zachmuří, snadno rozchmuří. Němc. Vz Chmouřiti.

278926   Rozchňápati Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchňápati = roztlouct, zerschlagen. — co: nádobu. U Opavy. Klš. — co kdy: za rok troje boty r. Us.

278927   Rozchňápati Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchňápati = pobrati. Us. Tkč.

278928   Rozchňouraný Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchňouraný = rozespalý. Chňoura r-ná pořád spí. Čce Tkč

278929   Rozchobotovaný Svazek: 7 Strana: 1377
Rozchobotovaný, in Fjorde getheilt. R. vodní drahá. Nár. list.

278930   Rozchod Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchod, u, m., rozjití, das Auseinander- gehen. Po rozchodu té rady. Troj. R. v tělo cviku. Km. Roz-chod! Ausein-ander! Csk. R. stroje, der Anlauf. Šp. — R., loučení se, Abschied, m. Při r-du přišli jsme na roz- cestí. Sych. — R., chod, prospěch, der Fort- gang, das Gedeihen. V. — R. ostrý, sedum acre, rostl. Schd. II. 306. R. modrý. Na Ostrav. Tč.

278931   Rozchod Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchod, die Geleisweite. Hrbk.

278932   Rozchod, rozchodník Svazek: 8 Strana: 0344
Rozchod, rozchodník, u, m., rostl., vz Tučný muž (3. dod.). R. modrý, vz Březiní (3. dod.).

278933   Rozchodění, n. R Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchodění, n. R., na Slov.=: rozšlapání, die Zertretung. R. střevíce. Bern:. — R., roz- chod. Bern.

278934   Rozchoděný Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchoděný, na Slov. — rozšlapaný, zer- treten. R. střevíc. Bern. — R., rozjetý, zer- fahren. Bern.

278935   Rozchoděný. R Svazek: 10 Strana: 0340
Rozchoděný. R. boty, střevíce. Rais. Koř. 14«., Lop. 360

278936   Rozchodili Svazek: 8 Strana: 0344
Rozchodili, vz Rozchodný. Am. Orb. 89.

278937   Rozchodilikový Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchodilikový. R. voda. Čern. Vz Roz- chodník.

278938   Rozchodiště Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchodiště, ě, n., Scheidepunkt, m. Čsk.

278939   Rozchoditi Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchoditi, vz Rozejíti.

278940   Rozchoditka Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchoditka, y, f. meridion, Strahl- frustel, rostl. Vz Rstp. 1881.

278941   Rozchoditosť Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchoditosť, i, f., prostrannost', die Aus- gebreitetheit. Jg.

278942   Rozchoditý Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchoditý — prostranný, ausgebreitet, breit. V.

278943   Rozchodka Svazek: 7 Strana: 1377
Rozchodka, y, f., Spurlehre Tch. 1889. 62.

278944   Rozchodná Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchodná, vz Rozehodný.

278945   Rozchodná Svazek: 8 Strana: 0344
Rozchodná. Cf. Dlijana (3. dod.).

278946   Rozchodnice Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchodnice, e, f., v Krkonš. = veselka ku konci přástev. Kb.

278947   Rozchodnice Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchodnice, na Opav. snoška = slav- nosť skončení přístky pořadové. Brt.

278948   Rozchodnice Svazek: 7 Strana: 1377
Rozchodnice. e, f, Spurplatte. Tch. 1889. 62.

278949   Rozchodník Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchodník, u, m., rostl, sedum, das Knabenkraut, die Fetthenne, die Hauswurz. R. obecný, s. telephium, die knollige Fett-
henne, šestiřadý, s. sexangulare, S. N., ostrý
n. tučný mužík, sedum acre, der Mauer-
pfeffer, das schwarze Fettkraut, bílý, s.
album, das weisse Fettkraut, Čl. 46., rů-
žový, s. rhodiola, nachový, s. purpureum,
skalní, s. rupestre, roční, s. annuum, horní,
s. alpestre, úzkolistý, s. boloniense, huňatý,
s. villosurn, Čl. Kv. 354 , vz FB. 97., Slb. 565.,
strminný, červenavý, ostrý, šírolistý. Jg. — R., pupeník, scrophularia nodosa, die Braun-, Sauwurz. Aqu. — R., vranní mýdlo, cras- sula minor, rostl.

278950   Rozchodník Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchodník. 14. stol. Cf. Rosc. 160., Mllr. 60., 96., Rstp. 660.

278951   Rozchodník Svazek: 10 Strana: 0340
Rozchodník, u, rn., sedum, Fetthenne, Mauerpfeffer, rostl. Sr. Ott. XXII. 779.

278952   Rozchodný Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchodný, co se rozchází, was von ein- ander geht. R. řeka. Ros. — R., k rozchodu náležející, Abschieds-. R. kázání n. na roz- chodnou n. na rozchodné; na rozchodnou píti. Us. Kópím já ti pentlu modró, to máš milá na rozchodiló. Sš. P. 348. Když mne na r-dnou políbil. Er. P. 104. a. Představení na r-dnou. Dch.

278953   Rozchodný Svazek: 8 Strana: 0344
Rozchodný. Místo na patero (stran) r-né. 1580. Wtr. St. Pr. 165.

278954   Rozchocholatiti Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchocholatiti, il, cen, ení, den Schopf aus einander thun. Ros.

278955   Rozchochtati Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchochtati se = rozchechtati sc. Aesop.

278956   Rozchomtaný Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchomtaný = rozcuchaný. R. vlasy. Mor. Knrz.

278957   Rozchopiti Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchopiti, il, en, ení, rozchápati, roz- chopovati, weggreifen, wegraffen. — co.

278958   Rozchorovati se Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchorovati se, erkranken. Šm. Vz Rozchořeti se.

278959   Rozchořeti se Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchořeti se, il, eni, rozchorovati se = rozstonati se, erkranken. L. Vz Ochořeti.

278960   Rozchotniti Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchotniti = roschatiti, pohodnout i, an- feuern, aneifern. — s inft. I byl (Petr) roze- chvěn a rozchotněn příkazu anjelova po- slechnouti. Sš. Sk. 143. Vz Rozchntniti.

278961   Rozchovati Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchovati, rozchovávati, hie und da verstecken, verwahren. — co kam kde : šaty do skrýší v domu svém. Eus. — se, sich hie und da verstecken. R-li se. Pre f. — R., anfangen zu tragen. R. dítě. Us.

278962   Rozchovati Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchovati = rozmnožiti. R. dobytek, včely. Val. Vck.

278963   Rozchramostiti Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchramostiti, il, štěn, ění, zerfahren, zerwühlen. — co: cestu. Us. u Olom. Sd.

278964   Rozchránit Svazek: 9 Strana: 0277
Rozchránit dříví v peci. Čes. 1. VIII. 56.

278965   Rozchrániti co Svazek: 10 Strana: 0340
Rozchrániti co: dříví = rozhrabati. Slez. Vyhl. II. 199.

278966   Rozchrastek Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchrastek, stku, m., hamparátí, hara- burdí, staré věci, Rumpelzcug, n. Us. Dch.

278967   Rozchrastěný Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchrastěný; -ěn, a, o, zerwackelt. R. stůl, bečka. Us. Dch.

278968   Rozchrastiti Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchrastiti, il, štěn, ění, zerwackeln, zerschütteln. — co. Us. Dch.

278969   Rozchrněti se Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchrněti se = rozespati se. Nelehej, r-níš se. Us. Rjšk.

278970   Rozchrouniti Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchrouniti, il, ěn, ění, rozdrchaii, roz- váleti. — co: postel. Us. Všk.

278971   Rozchroupati Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchroupati, rozchřoupati, rozkřou- pati = rozkousati něco tvrdého, až to chrupá. Us. Tkč.

278972   Rozchroustati Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchroustati; rozchroustnouti, strnul a stí, ut, utí, zerknorpeln. — co čím: ořechy zuby. Us.

278973   Rozchřápati Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchřápati a rozkřápati; rozchřápnouti, rozkřápnouti, pnul a pl, ur, utí; rozchřapá- vati, rozkřapávati = rozbiti, zerschlagen, zerbrechen. Jg. — co: hrnec, Ros., čím: udeřením.

278974   Rozchřapělý Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchřapělý, rozchřapalý hrnec, zer-, angeschlagen. Ros.

278975   Rozchřestiti se Svazek: 10 Strana: 0340
Rozchřestiti se. Tbz. V. 5. 262.

278976   Rozchřibiti se Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchřibiti se, sträuchig Herauswachsen, Blätter bekommen. Na Ostrav. Tč.

278977   Rozchůd Svazek: 3 Strana: 0133
Rozchůd, chodu, m. R. ostrý. Vz Rozchod. Mor. Tč.

278978   Rozchuchliti Svazek: 3 Strana: 0133
Rozchuchliti, il, en, ení, den Klumpen entwickeln. Ros.

278979   Rozchumeliti Svazek: 3 Strana: 0133
Rozchumeliti, il, en, ení, rozchumelovati, rozehumelovávati, aus einander walken. Ros.

278980   Rozchumeliti Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchumeliti peří = učiniti, aby se rozlítalo, oddělilo od sebe. Čce. Tkč. To se r-lo (počalo hodně sněžiti). Us. Tkč.

278981   Rozchumlati Svazek: 3 Strana: 0133
Rozchumlati, rozchumlávati. — co, koho čím: někomu rukou vlasy, zerzausen.

278982   Rozchuravěti se Svazek: 3 Strana: 0133
Rozchuravěti se, ěl, ční, erkranken. Ros. — čím: nastuzením.

278983   Rozchutiti Svazek: 3 Strana: 0133
Rozchutiti, il, cen, ení = rozchutniti. L.

278984   Rozchutnání Svazek: 3 Strana: 0133
Rozchutnání, n., das Entzücken. R. v ná- boženství. Št.

278985   Rozchutnání Svazek: 10 Strana: 0340
Rozchutnání. V tomto r. (oblíbení si cestování) umluvili jsme se jíti do Slaného. Tk. Pam. I. 73.

278986   Rozchutnati Svazek: 3 Strana: 0133
Rozchutnati, rozchutnávati se, chuti na- byti, Wohlgefallen haben, Lust bekommen. Výb. I. 641., Št. — se v čem: v milosti. Št. - s iuft. Tak se rozchutnali mluviti, že . . . St. let. 294.

278987   Rozchutnati Svazek: 8 Strana: 0344
Rozchutnati meč. XV. stol. Mus. 1896. 118.

278988   Rozchutnati Svazek: 9 Strana: 0278
Rozchutnati. Za Št. polož: Bes. 68.

278989   Rozchutnati se v čem Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchutnati se v čem. Št. Kn. š. 72, Št. N. 320. — se k čemu. Št. Kn. š. 46

278990   Rozchvácení Svazek: 3 Strana: 0133
Rozchvácení, n., die Wegraffung, Plün- derung. Jg.

278991   Rozchvácený Svazek: 3 Strana: 0133
Rozchvácený; -cen, a, o, aus einander genommen, geplündert.

278992   Rozchvala Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchvala, y, f., Reclame. Neč.

278993   Rozchvapalý Svazek: 3 Strana: 0132
Rozchvapalý — rozchřapělý.

278994   Rozchvat Svazek: 3 Strana: 0133
Rozchvat, u, m. — rozchvácení.

278995   Rozchvátání Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchvátání. Vydals nás vrahům k r. Osv. 1872. 21. V r. okolním národům je poddal. Výb II. 1562.

278996   Rozchvátati Svazek: 3 Strana: 0133
Rozchvátati; rozchvátiti, il, cen, ení; roz- chvacovati, rozchvátávati = rozchytati, ro- zebrati, rozsapati, roztahati, rozundati, weg- nehmen, wegraffen, plündern. Jg. — Kořisti po nich pozůstalé jsou rozchvátány a roze- brány od lidu královského. Skl. 1030. — co: kořisť, Pulk, pozůstalosť, Sych., město. Kom. - co mezi kým. Rozchvátili mezi sebou jmění naše. Br.

278997   Rozchvátiti Svazek: 3 Strana: 0133
Rozchvátiti, il, en, ení, zu loben anfangen. — koho. Mus.

278998   Rozchvěj Svazek: 3 Strana: 0133
Rozchvěj, e, f. = rozkyv. Nz.

278999   Rozchvěj Svazek: 9 Strana: 0278
Rozchvěj, e, m. = rozkmit, rozky v nej- větší elongace či amplitudo i. e. vzdálenosť chvějícího se bodu od polohy rovnovážné; vý- chylka = elongace vůbec. Vz Ott. XII. 450.

279000   Rozchvělý Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchvělý, schwankend gemacht. Kká.