371001   Vetchní Svazek: 9 Strana: 0369
Vetchní = vetchý. Zjevno bylo, že v. mříži vylomil. Braun. 209.

371002   Vetchnót Svazek: 8 Strana: 0463
Vetchnót = netknouti. U Kojet. Brt. D. II. 47. Vetchnúť = vetšeti, puchřeti. Cf. Vetchý. Slov. Kal. S. 199.

371003   Vetchnouti Svazek: 4 Strana: 0658
Vetchnouti, vetchati = vetknouti, hinein- stecken. Vz Vetkati. — co kam: nůž do chleba. Na Ostrav. Tč.

371004   Vetchosť Svazek: 4 Strana: 0658
Vetchosť, i, f. = sešlosť, das Alter. Roucho tvé nezetlelo v-stí. V. Něco dlouhého času v-stí zahladiti. V. V. života. Kram. V sto- pách v-sti nechoďme. Sš. I. 58. Obuv v-stí jest zahynula. BO. Starosť a času v.; Staří Čechové jsú práva svá zemská latině psaná měli, kteráž jsú času v-stí potracena. Vš. Jir. 5. 144. — V. = s vedlejším ponětím špatnosti, zetlelosti, die Schütterheit, Bau- fälligkeit, Hinfälligkeit. V. šatu. Jg., D.

371005   Vetchosť Svazek: 7 Strana: 1021
Vetchosť = špatnosť, zkaženosť. Št. Kn. š. 288. 18. a 22.

371006   Vetchozrakosť Svazek: 4 Strana: 0658
Vetchozrakosť, i, f., presbyopia. Schb.

371007   Vetchozrakosť Svazek: 7 Strana: 1021
Vetchozrakosť. Cf. Ott. I. 633.

371008   Vetchý Svazek: 4 Strana: 0658
Vetchý; vetech, tcha, o; komp. vetčejší, vz Ch. Cf. vatas, n., Jahr, adj. bejahrt, skr. vatsa, Jahr, trog, Jahr, lat. vetus, strslov. veťBch-b. Fk. 179. — V. = starý, dřevní, starobylý, alt. Neb i žádný v nový stav ne- vstúpí, kdyby nepykal u vetchém býti. Št. V. rybník (starý). Br., BO. V cisternu vetchú; Vetchý (vetus) blud otšel jest; Vetchu (vetu- stam) jest učinil koži mú. BO. Jablka nová i vetchá. BO. V-ché slovo jest, že ze zlých obyčejů dobrá se práva líhnú. Vš. Jir. 147. — Rkk. — V. = s vedlejším ponětím sešlosti, špatnosti, schlecht, alt, mürb, baufällig, hin- fällig, abgenutzt, abgetragen. Plášť strhaný a v. V. V-ché plátno, v. šat. Us. Čím který vetšejší a zašlejší (štít) byl, tím víc byl vážen. Kom. To v. sukno se již drtí. Us. Dch. Takový mu život jako měsíci, někdy plný, někdy na vetech. Č. M. 59.

371009   Vetchý Svazek: 7 Strana: 1021
Vetchý, lit. vetušas. Mkl. aL. 12. V. = starý. Nové i vetché Kar. 52. Pronosí po- klad nový i v. Ev. olom. 96. — V. = sešlý. V. blány, cáry, štíty, chalup, chatrč, Čch., kmet. Vrch. Jedno ti nebuď sám své cti vetech. 15. stol. List. filol. 1892. 183. — Pozn. Poslední 2 řádky vynech ; patří do Vetech.

371010   Vetchý čím Svazek: 10 Strana: 0479
Vetchý čím: věkem (sešlý). Zr. Fant. Pov. 96.

371011   Věti Svazek: 4 Strana: 0659
Věti, vz Víti, Váti.

371012   Věti Svazek: 7 Strana: 1021
Věti = váti Mkl. Etym. 387. b.

371013   Větička Svazek: 7 Strana: 1021
Větička, y, f., zdrobn. věta. Kos.

371014   Vetín Svazek: 7 Strana: 1021
Vetín, u, m. = vetnica. Slov. Phľd. II. 2. 74. — V. = obsah vjacej viet, viacej vzájemných rečí o jednej veci; potom pria- telský spolek, Casino. Hdž. v předml. Vě- tínu, Phľd. II. 1. 23.

371015   Vetiška Svazek: 4 Strana: 0659
Vetiška, y, f. = osob. jm. Mor. Šd.

371016   1. Větiť Svazek: 8 Strana: 0463
1. Větiť. Vetí komár. Phľd. XII. 720.

371017   Vetiť Svazek: 10 Strana: 0479
Vetiť. Janek se začne v., mrkať očima atd. Haná. Hoch. 130.

371018   Větiti Svazek: 4 Strana: 0659
Větiti (vet, veta) nahrazovati, vergelten, ersetzen, wett machen. Plk. — se = zmáhati se, gedeihen, wachsen. Ten se zvetil. Na Zlínsku. Brt.

371019   1. Větiti Svazek: 4 Strana: 0659
1. Větiti, zastr. = mluviti, kázati, spre- chen, reden. A svet národóv našinských hlasom hroma vetí: Kdo chce žít, nech vloží ruku v ruku mojich detí. Sl. ps. Tč.

371020   2. Větiti Svazek: 4 Strana: 0659
2. Větiti = pomáhati? — koho čím: nuzného svou štědrotou. Víd. list. — se, kümmerlich leben. Chudák se jen tak větí. Us. Zkr.

371021   Větiti Svazek: 10 Strana: 0479
Větiti = hostiti, živiti, starati se o šatstvo, o jídlo. Vetime se, jak můžeme. Litom. 55. Sr. Vyvětiti se.

371022   Vetiti se Svazek: 7 Strana: 1021
Vetiti se. Ten se zvetil. Mkl. Etym. 386 b. Vod toho vohně nemůže se zvetiť (vybřednouti z dluhů; uzdraviti se). Mor. Neor. Po nemoci se v. (sebrati se). U Pře- rova. Kd., Sd.

371023   2. Větiti se Svazek: 7 Strana: 1021
2. Větiti se = skrovně, bídně se živiti. Celou zimu se větíme jen brambory. Mor. Knrz.

371024   Vetka Svazek: 4 Strana: 0659
Vetka, y, f. = zdvíž obilí, der Getreide aufhub. Mor.

371025   Větka Svazek: 4 Strana: 0659
Větka, y, f., vz Větev. Vký.

371026   Větka Svazek: 7 Strana: 1021
Větka = věchet ze slámy. Váže se na větvičku stromu prodaného. U N. Bydž. Kšť.

371027   Větka Svazek: 8 Strana: 0463
Větka, y, f. = vilka (3. dod.). Heršpice. Rous.

371028   Vetkání Svazek: 4 Strana: 0659
Vetkání, n. = vhodení, das Einschlagen, Einstecken. Us. — V. = útek, der Einschlag, Eintrag der Weber. V.

371029   Vetkaný Svazek: 4 Strana: 0659
Vetkaný; -án, a, o, eingesteckt, einge- schlagen, eingestochen.

371030   Vetkati Svazek: 4 Strana: 0659
Vetkati, vtekati; vetkávati, vtékávati, vet- knouti, vteknouti, vtknouti, ul, ut, utí a vetku, vetčeš atd., vtekl a vetkl, vetčen, ení; vtý- kati = vbodnouti, vpíchnouti, vložiti, vsaditi, vraziti, vštěpiti, ein-, hinein-, aufstecken, einfügen, einschlagen; tkáním vpraviti, ein- weben, einwirken, einschlagen, eintragen. — co: niti (do něčeho). Ros. Vetknu meč. BO. — co (komu) kam? prsten na prst. Ob. pan. V. do země oštěp, Eus, prut. Háj. Klín do díry, prst do huby. Us. V. osten v zemi, Háj., meč v bok odporníka. V. Kopal, až peníze našli a vykopali, z nichžto on okolo 20 zl. do svého vrecka vetkal. Let. Mt. sl. VIII. 1. 79. Dobije ho praslicú, vetká ho pod lavicu, zatká ho okenicú. Slov. ps. Tč. V. mech mezi dýle; Všecko do sebe věťkol (= snědl). Na Ostrav. Tč. Vetknouti růži do vlasů. Kos. Ol. I. 289. — co kam jak. Meč bieše vetčen v nožnice až do jilcóv. Bj. — koho nač: děti na koly. L., Star. let. — co kde. Korouhev na samém vrchu vtykal. L. A leckdes (monstranci) postavil vtekna hůl k tomu připravenou v zemi neb v hnoji. Bls. 56.

371031   Vetkati co kam Svazek: 7 Strana: 1021
Vetkati co kam: huol v zemi. Pass. mus. 470. Huol vtekli v hrob, Otc. 179. b., meč v nožnice Mam. V. Abyste vtekli huol v rov muoj. Žvt. otc. 52. a. Vytrhne rožeň z povaly a gazdina vtekne mu naň kus slaniny. Slov. Němc. — se někam = vměst- nati se. Mor. Vck.

371032   Vetknutí Svazek: 4 Strana: 0659
Vetknutí, n., die Hineinfügung, Einschla- gung, Einstechung. Brikc.

371033   Vetknutý Svazek: 4 Strana: 0659
Vetknutý; -ut, a, o, eingefügt, einge- schlagen, eingestochen, vz Vetkati. V-té le- šení (kde se díry do zdí dělají), das Aus- schussgerüst. Cf. Vytknutý.

371034   Vetkosť Svazek: 4 Strana: 0659
Vetkosť, i, f. = vetchosť. Novotný. Na Zlínsku. Brt.

371035   Vetkvělý Svazek: 9 Strana: 0369
Vetkvělý, immanens. Kadeř. Ps. 373.

371036   Vetký Svazek: 4 Strana: 0659
Vetký = vetchý. Na Zlínsku. Brt.

371037   Vetla Svazek: 4 Strana: 0659
Vetla, y, f. = ves. Arch. I. 503.

371038   Vetláčati Svazek: 7 Strana: 1021
Vetláčati, vz Vtlačiti. Hol. 284.

371039   Větlička Svazek: 4 Strana: 0659
Větlička, y, f. = větvička. Vz Větev. Us. na Táb. Dg.

371040   Větní Svazek: 7 Strana: 1021
Větní, vz Větný.

371041   Větnice Svazek: 7 Strana: 1021
Větnice, e, f. = radnice, das Rathhaus; der Sprechsaal, das Conversationszimmer. Slov. Phľd. II. 244., Hdž. Šlb. 88.

371042   Větníci Svazek: 7 Strana: 1021
Větníci = oddíl Bodriců při vých. břehu Labe. Šf. Strž. II. 611.

371043   Větník Svazek: 4 Strana: 0659
Větník, a, m., pasyphaea, korýš. Krok. II. 248.

371044   Větník Svazek: 7 Strana: 1021
Větník, ramosa, rostl., zastr. Pršp. 32.

371045   Vetnouti Svazek: 4 Strana: 0659
Vetnouti, ul, ut, utí; vtíti, vťal, vťat, vtěti; vtínati, vtínávati = vseknouti, vrub- nouti, einhauen. — co: ránu, Reš., sekeru. V. — (komu) čím kam: sekerou do stromu, v strom. Jg. Vťal mu tím tesákem až do kosti. Ros. — Jg.

371046   Vetnouti co kam Svazek: 7 Strana: 1021
Vetnouti co kam. A sěn mra vťal zuby v trávu. Alx.V. v. 1774. (HP. 42.). — komu kam. Převracoval se, až mu kat do ra- menou vťal. Dač. I. 143. V. komu v štít. Alx. 1123.

371047   Větný Svazek: 4 Strana: 0659
Větný, Satz-. V-ná figura či propovědná, die Satzfigur, figura sententiae, otázka, die Satzfrage.

371048   Větný Svazek: 7 Strana: 1021
Větný. V. člen (věty), Gb. Ml. II., Mus., krácení (v stenograf'.).

371049   Veto Svazek: 4 Strana: 0659
Veto, lat. = zapovídám, nepovoluji. Slovem veto zavrhovali starořímští tribunové lidu usnesení senatu, odtud v. = zavržení něčeho, právo zavrhovací. Rk. V. absolutní, suspen- sivní. Vz S. N.

371050   Větočásť Svazek: 4 Strana: 0659
Větočásť (vetočiasť), i, f., der Satztheil. Na Slov. Ssk.

371051   Větočlen Svazek: 4 Strana: 0659
Větočlen, u, m., dle něm. Satzglied = člen, čásť věty. Km.

371052   Vetor Svazek: 4 Strana: 0659
Vetor, u, m. = vítr. Na Slov. Vz Vítr.

371053   Vetorný Svazek: 7 Strana: 1021
Vetorný = větrný. Slov. Loos.

371054   Větoskladný Svazek: 7 Strana: 1021
Větoskladný. V. správnosť. Vz Vor. St. 44.

371055   Větosled Svazek: 4 Strana: 0659
Větosled, u, m., die Satzfolge. Nz. Vz Zk. Skl. str. 688.; Zk. Ml. II. 145., Brt. S. §. 519. Cf. Slovosled.

371056   Větosled Svazek: 7 Strana: 1021
Větosled, u, m. V-dem spojují se věty v souvětí. Vz Gb. Ml. II. 47.

371057   Větosled Svazek: 9 Strana: 0369
Větosled na Císařovsku. Vz Mtc. 1899. 44.

371058   Větosloví Svazek: 4 Strana: 0659
Větosloví, n. = nauka o větě, die Satz- lehre. Bž. 1., Dch., Nz. Vz Skladba.

371059   Větosloví Svazek: 7 Strana: 1021
Větosloví. Mus. 1880. 272. V. = nauka o větě, jejím složení a jejích druzích. Gb. Ml. II. 1. nn.

371060   Větosloví Svazek: 9 Strana: 0369
Větosloví. Věta jednoduchá na Císařovsku Vz Mtc. 1899. 34.

371061   Větoslovný Svazek: 7 Strana: 1021
Větoslovný, syntaktisch.

371062   Větoslovný Svazek: 8 Strana: 0463
Větoslovný. V. základ. Krok 1892. 310.

371063   Větospjatý Svazek: 7 Strana: 1021
Větospjatý. V. verše. Dk. Poet. 253.

371064   Větospoj Svazek: 4 Strana: 0659
Větospoj, e, m, die Satzverbindung. Ssk.

371065   Větospojsloví Svazek: 4 Strana: 0659
Větospojsloví, n., die Satzverbindungs- lehre. Ssk.

371066   Vetování Svazek: 4 Strana: 0659
Vetování, n. = odplacování, die Vergel- tung, Wettmachung. Cf. Veta.

371067   Vetovaný Svazek: 4 Strana: 0659
Vetovaný; -án, a, o, wettgemacht, ver- golten, etsetzt. V. Vz Veto.

371068   Vetovati Svazek: 4 Strana: 0659
Vetovati, vetovávati, Gleiches mit Glei- chem vergelten; ersetzen, wieder gut machen; wetteifern; wetten. — co = nahraditi, er- setzen. L. — V., wetten. A mají také jiný lstivý klobúček, že vetuje se neb zakládá takto: Oč platí, pane, že nedáš mému synu kostelu ? Hus I. 447. — co čím = platiti. Us. — čeho na kom = stíhati čeho na kom, sich seines Schaden an Jemanden erholen. L. — s kým čím. Aniž vetuj s ženou pitím v víně. Lom. — oč. Pešín.

371069   Vetovati Svazek: 9 Strana: 0369
Vetovati = o sázku závoditi. Maš. ruk. 37b. Mus. fil. 1901. 209.

371070   Větový Svazek: 7 Strana: 1021
Větový, vz Větný. V. otázka. Křn. 298. V. dvojtvar: xgccdla po vokálech, xa^día po konson. Král.

371071   Veťpati Svazek: 4 Strana: 0659
Veťpati = vecpati, hineinstopfen. Na Ostrav. Tč.

371072   Větr Svazek: 4 Strana: 0659
Větr, zastr. = vítr, der Wind.

371073   Větr Svazek: 8 Strana: 0463
Větr posud u Císařova. NZ. VI. 76.

371074   Větrací Svazek: 4 Strana: 0659
Větrací = ventilační, Ventilations-. V. zařízení. Zpr. arch. VIII. 39.

371075   Větrací Svazek: 8 Strana: 0463
Větrací šachta. Mtc. 1895. 321.

371076   Větrač Svazek: 7 Strana: 1021
Větrač, e, m., Wetterjunge. Hrbk.

371077   Větradlo Svazek: 7 Strana: 1021
Větradlo, a, n., Wettermaschine, f. Hrbk.

371078   Větrák Svazek: 4 Strana: 0659
Větrák, u, m. = povětrník, větrní mlýn, die Windmühle. Mor. Ktk. Na Mor. a ve Slez. místy větřák. Semleli jsme na větráku. V již. Mor. Šd. Na větřák íst (jíti). U Opavy. Klš. — V. = vzdušní šachta. Cf. Větrník. Zpr. arch. XII. 10. V. = v pivováře přístroj ku zchlazování mladinky, der Windflügel, Windkessel, Ventilator. Zpr. Arch. VIII. 67., KP. V. 62. — V. = nástroj čisticí obilí, dělí zunu od jádra; zrno, zadinu a plevy. Us. Rgl. — V., a, m. = fučík.

371079   Větrák Svazek: 7 Strana: 1021
Větrák k čištění obilí. Vz Fukar, KP. V. 281., 349. — V., a, m. = řivnáč, columba palumbus, Ringeltaube. Sl. les.

371080   Větrák Svazek: 7 Strana: 1396
Větrák, a, m. = mlynář na povětrňáku. Mor. Mtc. 1893. 89.

371081   Větrák Svazek: 9 Strana: 0369
Větrák, u, m. = tyč šikmo přes několik krokví přibitá (aby větry střechou neviklaly). Slez. Čes. 1. IX. 100. — V. Na větráku — čásť místa na vrchu. Milčín. Kub. 158.

371082   Větrák Svazek: 10 Strana: 0479
Větrák. Vetrák = tyč na upevňování krokví proti větru. Hauer 10. — V. čerpa- jící vodu. Vz KP. IX. 246. — V. táhne v kovárně vzduch do měcha. Vyhl. II. 312.

371083   Větrakyně Svazek: 4 Strana: 0659
Větrakyně, ě, f. = chlubná ženská, die Windmacherin. Jg.

371084   Vetrál Svazek: 4 Strana: 0659
Vetrál, u, m. = vatrál. V-lem sa ozbrojiti. Let. Mt. sl. IX. 1. 38.

371085   Větrání Svazek: 7 Strana: 1021
Větrání, vz Větrati, Slov. zdrav. V. při- rozené, tlakové, umělé. Vz KP. VI. 331.

371086   Větrati Svazek: 4 Strana: 0659
Větrati, větrávati = větrem chladnouti, auslüften. — abs. Sklepy se otvírají, aby v. mohly. Ros. — V. = čerstvým vzduchem naplniti, auslüften. — co čím: pokoj otví- ráním. — V. = čichnouti, auswittern, verrie- chen, an der Luft verderben. To pivo již větrá. Bern. — V. = větřiti, wittern. — koho: pes srnu větrá. Na Ostrav. Tč.

371087   Větravo Svazek: 4 Strana: 0659
Větravo, adv., windig. Na horách je dycky v. Us. Tč.

371088   Větravosť Svazek: 4 Strana: 0659
Větravosť, i, f., die Windigkeit. Šm.

371089   Větravý Svazek: 4 Strana: 0659
Větravý, windig. V. déšť = déšť s větrem. Na Ostrav. Tč.

371090   Větrfoukal Svazek: 9 Strana: 0369
Větrfoukal, a, m. Nár. sbor. 1901. 69.

371091   Vetríček Svazek: 4 Strana: 0660
Vetríček, čku, m., das Windchen, Lüft- chen. V. libý, tichý, podletní; v. dělati. V. V. nás občerstvuje. Kom. Žádný v. nejde. Brn. V. vane. Pofukuj, větříčku, pofukuj, juhový. Vz Vítr, Vichřice.

371092   Vetridlo Svazek: 7 Strana: 1022
Vetridlo. Provazy držia v-dla (plachty). Orl. VI. 6.

371093   Vetrilo Svazek: 10 Strana: 0479
Vetrilo, a, n. Niekde mají osobitné v-lá aj na stene deliacej pitor od izby. Sbor. slov. IX. 11.

371094   Větrli Svazek: 7 Strana: 1022
Větrli (!) = povětří. Pohl.

371095   Větrňák Svazek: 4 Strana: 0660
Větrňák, u, m. = větrní mlýn. Mor. Tč.

371096   Větrnatosť Svazek: 4 Strana: 0660
Větrnatosť, i, f., die Windigkeit. V. krve, pneumathämia, dělohy, physometra, hrudníku, pneumothorax. Nz. lk.

371097   Větrnatý Svazek: 7 Strana: 1022
Větrnatý, windig. V. kýla, pneumatocele.

371098   Větrně Svazek: 4 Strana: 0660
Větrně, windig. V. sebú točíš. Tkadl. I. 6.

371099   Větrně Svazek: 7 Strana: 1022
Větrně. Sládek musí někdy v. t. j ve větším oblouku a mrštněji zrna rozhoditi. KP. V. 251. (274.).

371100   Větrné Svazek: 7 Strana: 1022
Větrné, ého, n. = pole na Vyzovsku. MzO. 1890. 179.

371101   Větrně Svazek: 9 Strana: 0369
Větrně, ě, f. = vítr při dýmavre. Když ji tam nechtěla někdy pro velkou větrní pustit. Sa. Kř. u pot. 52. Tedy ne: větrní v VII. 376.

371102   Větrně Svazek: 10 Strana: 0479
Větrně slov něčích si vážiti (nic ne- vážiti). Chč. S. I. 25b.

371103   Větrní Svazek: 7 Strana: 1396
Větrní = vítr při dýmovce. Sá. Kř. u pot 49. Vetuňk = pokuta, kterou platil rych-
táři, když se k vyššímu soudu odvolal, ne-
provedl-li odvolání. Vz Wtr. Obr. II. 696.

371104   Větrní Svazek: 8 Strana: 0463
Větrní mappa v dolech. Vz Ott, XI. 603.

371105   Větrní Svazek: 9 Strana: 0369
Větrní dýchání. Hus I. 23.

371106   Větrní Svazek: 10 Strana: 0676
Větrní mlýn, povětrní mlýn, větrák, větro- vec Sr. Čes. 1. XV. 187.

371107   Větrní, výtrný Svazek: 4 Strana: 0660
Větrní, výtrný, Wind-. V. kotel (vz KP. II. 109. ), síla, smršť, Windhose, mlýn (větr- ník, větrovec, větrák, větrňák, povětrňák). Šp. V. pec (v dolech, vz KP. III. 85. ), komín, patro, Wetterhorizont, Hrk., kolo, matice (růže), Us., dvéře, jáma, lutna (die Wetter- lutte), lapák (Windfang), peření (Wetter- schlag), přehrada (Wetterscheider), proud, střída. Hř. — V. Jeníkov, vz Jeníkov v S. N. Vz Větrný.

371108   Větrnica Svazek: 10 Strana: 0479
Větrnica, e, f. = vichřice. Hoš Pol. 145.

371109   Větrnice Svazek: 4 Strana: 0661
Větrnice, e, f. = puška, větrovka, die Windbüchse. D. — V. = koniklec luční n. visutý, zvonek kuchyňský, pulsatilla praten- sis, die Küchenschelle. Rstp. 6. — V kuže- lovitá u varhan, die Kegelwindlade. Dch. — Cf. Větrník. — V., die Schiffrose. Cf. Růže (ku konci), Větrný, Větrojev. — V. = vě- trná neštovice, die Windpocke. L. — V. = zadnice, der Hintere. Us.

371110   Větrnice Svazek: 7 Strana: 1022
Větrnice, e, f. = Meluzína. Mách. 74.

371111   Větrnice Svazek: 9 Strana: 0369
Větrnice, e, í. = volná jupka. Netolice. Kub. 158.

371112   Větrnický Svazek: 9 Strana: 0369
Větrnický člověk, Windbeutel. Mus. 1898. 342.

371113   Větrnictví Svazek: 4 Strana: 0661
Větrnictví, n. = marná chlouba, die Windbeutelei. D.

371114   Větrníček Svazek: 9 Strana: 0369
Větrníček n? střeše. Slád. Lear. 84.

371115   Větrnička Svazek: 4 Strana: 0661
Větrnička, y, f. = sasanka hajní, poha- rina, anemone nemorosa. FB. 69.

371116   Větrnička Svazek: 8 Strana: 0463
Větrnička, y, f. Na střeše v. (korouhvička). Vrch. Lingg. 105. Cf. Větrník.

371117   Větrník Svazek: 4 Strana: 0661
Větrník, a, m. = lehký člověk, pudivítr, fučidlo, větroplach, der Sausewind, Windbeu- tel. Puch., Sych. — V. = mlynář na větrném mlýně, der Windmüller. D. — V., osob. jm. — V. u, m. V. korábový, lodní = plachta
lodní, das Segel. Loď větrníky hnáti. Jel.
V. na jinú stranu obrátichu. Pass. 798. Kráľ
káza větrníky vše rozpieti. Alx. V. v. 531.
(HP. 13. ). Bez vesel i bez v-ka do Hispa-
nie připluli. Pass. mus. 533. V. MV. ne-
pravá glossa. Pa. V-ky se spravovati =
štěstí věřiti. Knst. — V. = větrné kolo, das
Windrad, křídlo. V. Vz KP. II. 18., 19. V.
elektrický, elektrisches Flugrädchen. Ck. — V. = větrní kotel, der Windkessel (bei der
Feuerspritze). Nz. — V. = věječka. Jeho v.
jest v jeho ruce a čistí své městiště. M. — V., die Windfege, der Bläser. Prm. r. V.
26. — V., větrnice, die Sturmlatte. Nz. —
V. = čtyři krajní, silné brky ve křídle. Us.
Imt. Káně má v-ky zastřižené, aby nemohlo
uletěti. U Jižné. Vrů. — V. = větrní mlýn,
die Windmühle. V. Vz KP. II. 18. —19.,
S. N. Jest bohatá, vzadu má v-ník, s předu
má vodní mlýn a při tým les kúsek. Ve
Slez. Tč. — V. = díra ku vpouštění větru
někam, der Ventilator. V. ssací, saugender
V., foukací, blasender V., lopatkový, Flügel-,
šroubový, Schrauben-, kolový, Rädervent.
Bc. V. ruční, strojový. Hř. V. ve světnici,
ve spod měchu. Ros. — V. = korouhvička
na střeše směr větru ukazující, die Wetter-
fahne. D., M. Jak v. víří, bude brzo déšť;
Větrníček vírníček, vyviruje větříček a vě-
tříček deštíček. Na Ostrav. Tč. Když v.
vrzí, bude brzo déšť. Na Ostrav. Tč. — V. = provaz, jímž se síť proti větru upev- ňuje, die Windleine. Šp. — V., rostl. = královské zelí, zrádce, kotačka, máčka, eryn- gium, die Mannstreu. Sib. 588., Rstp. 2069. — V., Wietrník, ves u Skalice a samota u Liškova. PL. Pod v-kem = pole v Pozlo- vicích na Mor. Šd.

371118   Větrník Svazek: 7 Strana: 1022
Větrník = hora v Malých Karpatech. Pokr. Pot. 13.

371119   Větrník Svazek: 8 Strana: 0463
Větrník = dmychadlo odstredivé, Centri-

371120   Větrník Svazek: 9 Strana: 0369
Větrník. Pražský dům na v-ku = po- rodnice. Us. — V. = řidič v hodinách. Vz KP. VII. 314.

371121   Větrník Svazek: 10 Strana: 0479
Větrník, u, m. = mlýn = kterým se z některého meliva jemný prach odstraňuje. Vz KP. IX. 116. — V. ssací (výtlačný) v pumpě. Ott. XX. 987. — V. = plášť. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142. — V-ky = větrové koláčky, pokroutky (z máty peprné). Rgl.

371122   Větrníkový Svazek: 4 Strana: 0661
Větrníkový = na větrníky. M.

371123   Větrnina Svazek: 4 Strana: 0661
Větrnina, y, f., die Windigkeit, Luft-, Windregion. PL.

371124   Větrnina Svazek: 7 Strana: 1022
Větrnina. V-nou se roznáší zvuk do dálky. Č. Kn. š. 250.

371125   Větrno Svazek: 4 Strana: 0661
Větrno, windig. Dnes jest v. Ros. Na horách jest dycky v.; Kde je v., tam je zdrávo. Na Ostrav. Tč.

371126   Větrnosť Svazek: 4 Strana: 0661
Větrnosť, i, f. = vítr, der Wind, die Luft. Nej. — V. = větry zavřené, mnoho větrův, die Winde, Windigkeit, pneumatosis. V. žaludka, Byl., prsní, hrudní, pneumotho- rax, břišní, tympanitis. Vz Čsk. lk. IV. 195., II. 106., III. 39., 254., VIII. 237. V. osrdce, pneumopericardium. Nz. lk. Prostředky proti v-stem. Dch. Koprník rozhání v-sti žaludka. Byl. — V. = zvětralosť. V. střeva (na vzduchu (jsoucího). Ras. — V.. = vlastnosť větrného, windige Beschaffenheit. Jg.

371127   Větrný Svazek: 7 Strana: 1022
Větrný. V. kamna, Windofen, počasí, Mj., povětrnosť, Kod., bok vysoké peci, proud, šachta, věž, NA., růže (oblačná, teplo-, tlakoměrná, výparní), Doveovo pra- vidlo, oblak, obrat, zákon Ballotův, Stč. Zem., buben, ZČ., pes, mit guter Spürkraft, Lpř., plachty na lodi. Výb. II. 1115. V. stavby obraznosti. Mus. 1880. 479 — V = rychlý. V. člověk (lehkomyslný) Dk., Výb. II. 729. Uháněti jako na větrném koni. Sá.

371128   Větrný Svazek: 9 Strana: 0369
Větrný. V. žena = nestálá, po větru se točící. Chč. S. I. 66

371129   Větrný (-ní Svazek: 4 Strana: 0661
Větrný (-ní) = větrový, Wind-. Vz Vě- trní. V. vejce (jalové), V., den, Jel., kotel (silná báně Heronova u stříkaček, S. N. ), Sedl., lutna (trouba obyč. z prken sbitá a na šachtě nasazená, jíž se má jako komí- nem zjednati průvan v dolech), S. N., shvěz- dění (vitr přivodící), Troj., kolika (nadutí větrem), nadutina, otok (nezdárný porod), Ja., slad, Techn., šachta (kolmá díra do země k dolům proražená k odvádění škod- livých větrův aneb ku přivádění čerstvého vzduchu, S. N. ), Tkadl., hole, Krč. 253., 346., 648., 703., bouře, BO., hybostroj, der Windmotor, Dch., věž, Cimrhnz., neštovice či jalové, Windpocken, Nz. lk., mlýn (vě- trák, větrník), stroj, přirozenosť ovoce (že nadýmá), Us., dvéře (v dolech, jimiž se spravuje koulení větrů), harfa (aeolova), hvězda (vodorovný kruh rozdělený na 32 rovné díly, k nimž vedeny jsou přímky od středu značící rozdílné úhly obzoru), kolo (větrem hnané), pec (k roztápění rud). Vz S. N. V. díra z peci, das Luftloch, sila (větru), žentour (větrem hnaný). Vys. Tvoja sestra na vetrnom zámku. Dbš. Sl. pov. 1. 430. Zima v. bude. 1790. Málem by mne byl v-ný vůz ctižádosti vlekl. Sš. Sk. 280. V-mi slovy něco odmudrovati. Dch. Ani daróv ani v-né a padlé chvály nežádám. Vš. Jir. 10. Nedomnievej se, by to dechnutie v-né byl duch sv. Hus II. 158. — V. nohy = rychlé, schnell. Jel. V. člověk (lehkomy- slný), D., pověsť, Troj., chlouba (prázdná, marná). Jel.

371130   Vetrober Svazek: 4 Strana: 0661
Vetrober, u, m. = větrojem, okénko, jímž vítr táhne, der Windfang. Nz. Křídlo v-ru. Šp.

371131   Větrobouře Svazek: 4 Strana: 0661
Větrobouře, e, f., der Windsturm. Šm.

371132   Větrobýl Svazek: 4 Strana: 0661
Větrobýl, u, m., angraecum, der Angu- rek, rostl. V. libovonný, a. fragrans, žla- batý, a. carinatum. Vz Rstp. 1518.

371133   Větrobýl Svazek: 7 Strana: 1022
Větrobýl. Vz Ott. II. 282

371134   Větrocar Svazek: 4 Strana: 0661
Větrocar, u, m., aeromantia. Aqu.

371135   Větrod Svazek: 7 Strana: 1022
Větrod, a, m., psí jm. Škd.

371136   Větrohled Svazek: 4 Strana: 0661
Větrohled, u, m., der Windzeiger.

371137   Větrohybák Svazek: 4 Strana: 0661
Větrohybák, u, m., der Windmotor. Dch.

371138   Větrochranný Svazek: 10 Strana: 0479
Větrochranný plášť. Msn. Od. 220.

371139   Větrochyt Svazek: 4 Strana: 0661
Větrochyt, u, m. = větrober (při větro- hybáku). Dch.

371140   Větrojem Svazek: 4 Strana: 0661
Větrojem, u, m. = větrober. Nz.

371141   Větrojemný Svazek: 4 Strana: 0661
Větrojemný, windfangend. V. trouba. Techn.

371142   Větrojev Svazek: 4 Strana: 0661
Větrojev, u, m. = matice větrná, růže větrná, růže kompasu, die Windrose, rose du compas, rose de vents. Nz.

371143   Větrojev Svazek: 7 Strana: 1022
Větrojev, Anemoskop. Cf. Ott. II. 310.

371144   Větrokřídlý Svazek: 4 Strana: 0661
Větrokřídlý, windschnell, windbcfliigelt. Koll.

371145   Větrokůň Svazek: 4 Strana: 0661
Větrokůň, koně, m., das Flügelpferd, geflügeltes Pferd. Koll. 1. 124.

371146   Větrokvapný Svazek: 4 Strana: 0661
Větrokvapný, windschnell. Šm.

371147   Větrokvět, u, větrokvítek Svazek: 4 Strana: 0661
Větrokvět, u, větrokvítek, tku, m., anemone, rostl.

371148   Větrolap Svazek: 7 Strana: 1022
Větrolap, u, m., Wetterfang, m. Hrbk.

371149   Větrolapač Svazek: 4 Strana: 0661
Větrolapač, e, m., der Luftschnapper. Rohn.

371150   Větroletný Svazek: 9 Strana: 0369
Větroletný Kupido. Slád. Rom. 68.

371151   Větroloď Svazek: 4 Strana: 0661
Větroloď, i, f., das Luftschiff. Mus. VI. 418.

371152   Větroměr Svazek: 4 Strana: 0661
Větroměr, u, m. = větroznak, stroj ukazu- jící směr větru, das Anemoskop, der Anemo- meter. Vz S. N., Stč. Zeměp. 601. V. Wol- lanstonův, Schmidtův. Ck.

371153   Větroměr Svazek: 7 Strana: 1022
Větroměr. Cf. Ott. II. 310.

371154   Větrometství Svazek: 7 Strana: 1022
Větrometství. Co etiketou zvem', to v prý a hlouposť fučíků. Jar. Sl. 25.

371155   Větromlýn Svazek: 4 Strana: 0662
Větromlýn, u, m. = větrník. Na Slov. Ssk.

371156   Větroň Svazek: 4 Strana: 0662
Větroň, ě, m., Aeolus, bůh větrů.

371157   Větronohý Svazek: 4 Strana: 0662
Větronohý = rychlý, schnell, windfüssig. V. pes, Plk., jelen. Č.

371158   Větropán Svazek: 4 Strana: 0662
Větropán, a, m., v báji = vládce nad větrem, der Windkönig. Dch. V pohádkách českoslov. tré bratrů: Sluncepán, Měsícpán, Větropán, k nimžto se na dozvědy dochází a z nichž je podlé pověsti moravské V. téměř vševědoucí, neboť slunce jenom ve dne, měsíc jenom v noci vše vidí, vítr však ve dne i v noci věje. Hš.

371159   Větropis Svazek: 7 Strana: 1022
Větropis, u, m., Anemograph, m. Cf. Stč. Zem. 602., Ott. II. 310.

371160   Větropisec Svazek: 7 Strana: 1022
Větropisec, sce, m., Anemograph. Stč. Zem. 602.

371161   Větroplach Svazek: 4 Strana: 0662
Větroplach, a, m. = lehký, větrný člověk, fučík, větrník, der Windbeutel, Springins- feld. Dch., Jg.

371162   Větroplachosť Svazek: 7 Strana: 1022
Větroplachosť, i, f, Windbeutelei, f. Dk. Rozb. f. 168.

371163   Větroplachý Svazek: 4 Strana: 0662
Větroplachý, windig. V. propověď. Dch.

371164   Větroplaška Svazek: 4 Strana: 0662
Větroplaška, y, f., geckenhaftes Frauen- zimmer. Šm.

371165   Větroplašný Svazek: 10 Strana: 0479
Větroplašný. V. smýšlení. Uč. spol. 1902. IX. 47.

371166   Větroplašský Svazek: 4 Strana: 0662
Větroplašský = větroplachý. V. rozum. Kos. Ol. I. 11.

371167   Větroplášť Svazek: 4 Strana: 0662
Větroplášť, ě, m. = větroplach. U Olom. Sd.

371168   Větroplavba Svazek: 4 Strana: 0662
Větroplavba, y, f., die Luftschifffahrt. Vz KP. II. 60., S. N.

371169   Větroplavec Svazek: 4 Strana: 0662
Větroplavec, vce, m., der Luftschiffer, Luftfahrer. Mus. Vz S. N.

371170   Větroplavecký Svazek: 4 Strana: 0662
Větroplavecký, Luftschiffer-.

371171   Větroplavectví Svazek: 4 Strana: 0662
Větroplavectví, n. = větroplavba. Dch.

371172   Větropud Svazek: 4 Strana: 0662
Větropud, a, m. = větroplach.

371173   Větropudný Svazek: 4 Strana: 0662
Větropudný, windtreibend. V. trouba. Techn.

371174   Větrorychlý Svazek: 4 Strana: 0662
Větrorychlý, windsehnell. V. pták, kůň. Prch.

371175   Větroskok Svazek: 4 Strana: 0662
Větroskok, u, m., der Luftsprung. Rk.

371176   Větrosled Svazek: 4 Strana: 0662
Větrosled, a, m., psí jméno. Mus.

371177   Větrosloví Svazek: 4 Strana: 0662
Větrosloví, n. = nauka o vznikání větru, směru, síly a rychlosti jeho a jich měření, die Anemologie. S. N.

371178   Větrosnubný Svazek: 7 Strana: 1022
Větrosnubný. V. rostliny, anemophilae. Hg. 38.

371179   Větrostroj Svazek: 4 Strana: 0662
Větrostroj, e, m., die Aeolipile. Rk.

371180   Větrošatý Svazek: 4 Strana: 0662
Větrošatý, luftiges Kleid habend. Koll.

371181   Větrošice Svazek: 4 Strana: 0662
Větrošice, dle Budějovice, ves. Arch. V. 543.

371182   Větrošumivý Svazek: 10 Strana: 0479
Větrošumivý vrchol. Msn. Od. 137.

371183   Větrošumný Svazek: 4 Strana: 0662
Větrošumný, windrauschend. V. klus. Dch.

371184   Větrotichý Svazek: 4 Strana: 0662
Větrotichý, windstill. V-ché moře. Krok. II. 321.

371185   Větrotvorce Svazek: 9 Strana: 0369
Větrotvorce, e, m. 1641. Vstnk. IX. 299.

371186   Větrouch Svazek: 7 Strana: 1022
Větrouch, u, m. = větrací šachtice. Hrbk.

371187   Větrov Svazek: 4 Strana: 0662
Větrov, a, m. = větrný vrch (v Praze). Tk. III. 36. Na Větrově. Us. — V., vsi u Dnes- pek, u Neveklova, u Tábora, u Votic, u Do- bříše; samoty u Bechyně, u Mladé Vožice, n Soběslavi, u Votic; dvůr u Nadějkova; hospoda u Sudoměřic. PL., Arch. V. 568.

371188   Vetrov Svazek: 10 Strana: 0479
Vetrov, a, m., pole u Petrovic. Čas. mor. mus. III. 146.

371189   Větrovač Svazek: 4 Strana: 0662
Větrovač, e, m., v horn., der Focher- junge. Hř.

371190   Větrování Svazek: 4 Strana: 0662
Větrování, n., die Lüftung, Wetterfüh- rung, -losung, -haltung, der Wetterwechsel. Hř. V. přirozené, umělé. Hř., Pl.

371191   Větrování Svazek: 8 Strana: 0463
Větrování v dolech. Vz Ott. XI. 603.

371192   Větrovati Svazek: 4 Strana: 0662
Větrovati = provětrávati, větrati, lüften. — co: dílnu. Šp. Cf. Váti, Větřiti.

371193   Větrovec Svazek: 4 Strana: 0662
Větrovec, vce, m. = větrný mlýn, die Windmühle. Ros. Vz Větrník.

371194   Větrovel Svazek: 4 Strana: 0662
Větrovel, a, m. = bůh větrů, Aeolus. Víd. list. 1816. 180.

371195   Větrovice Svazek: 10 Strana: 0479
Větrovice, les u Nové Vsi. Čas. mor. mus. III. 146.

371196   Větrovid Svazek: 7 Strana: 1022
Větrovid, u, m., Wetterkarte. Hrbk.

371197   Větrovír Svazek: 4 Strana: 0662
Větrovír, u, m., der Wirbelwind. Tč.

371198   Větrovisko Svazek: 4 Strana: 0662
Větrovisko, a, n. = místo větrné.

371199   Větrovito Svazek: 7 Strana: 1022
Větrovito = větrovitě, větrně. Srb. Šd.

371200   Větrovitý Svazek: 4 Strana: 0662
Větrovitý, windig. V. krajina. Ros.

371201   Větrovka Svazek: 4 Strana: 0662
Větrovka, y, f. = větrná puška, větr- nice, Jg., střelná zbraň vzduchem, S. N., puška, která se nabíjí vzduchem a bez hřmotu střílí, die Windbüchse. Vz S. N.,
KP. II. 89. — V., samota u Vinohrad. — V. = prdel. Us. Vrů.

371202   Větrovka Svazek: 10 Strana: 0479
Větrovka, y, f. = větrová kořalka. Rgl.

371203   Větrovlna Svazek: 7 Strana: 1022
Větrovlna, vom Wind aufgeregte Welle. PI. II. 515.

371204   Větrovnice Svazek: 4 Strana: 0662
Větrovnice, e, f. V. varhan, der Wind- kasten. Vz KP. II. 327.

371205   Větrovnice Svazek: 10 Strana: 0479
Větrovnice, e, f. = dutá skříň v po- hyblivé peci, ve které se železo besseme- ruje, v níž hromadí se vzduch, který se do ní přivádí rourou jsoucí ve spojení s dmy- chadly. Vz KP. X. 155.

371206   Větrovo Svazek: 8 Strana: 0463
Větrovo koření (od větrů). Dač. Brt. D. II. 283.

371207   Větrovod Svazek: 4 Strana: 0662
Větrovod, u, m., v hora., der Wetter- kanal, die Wettersaige. Hř.

371208   Větrovský Svazek: 4 Strana: 0662
Větrovský, ého, m., žertem o větru. Pan Větrovský. Melou se Prášek s Větrovským (o chumelenici sněhu). Us. — V., osob. jm. Arch. I. 516. V. Max, vz S. N., Jir. H. 1. II. 317. — V., Wietrowsky, samota u Stra- konic. PL.

371209   Větrovůz Svazek: 4 Strana: 0662
Větrovůz, vozu, m., windschneller Wa- gen. Pl.

371210   Větrový Svazek: 4 Strana: 0662
Větrový, Wind-. V. počasí, Ros., jezd, rychlosť, Tabl., křídla, L., dutí, ZN., déšť, der Windregen. Tč. Letěl na peřiu vietro- vém. Ž. wit. 17. 11. V. masť (proti nadý- mání, od nadýmání těla). Us. Šd. V-vé po- kroutky, rotulae menthae piperitae, Pfeffer- minzzeltchen. Nz. lk. Budú míti konec vaše slova větrová (jalová, windig, leer, nichts- sagend). BO. (Jako) gdyž se vyvrátí javor ot moci větrové. Alx. B. 92. (HP. 74. ). — V. bylina, die Osterblume. Vz Větrnice.

371211   Větrový Svazek: 7 Strana: 1022
Větrový. V. voda, Luftwasser, Exc., peruť (venti), Ž. kl. 103. 3. a j , hlas, Krum. 76. a., vůle. Vc. V. zelina, mentha piperita, stavuje větry. Us. Brt.

371212   Větrový Svazek: 8 Strana: 0463
Větrový. V. zelina, matková, b?l?na, men- tba piperita, rostl. Brt. D. II. 505.

371213   Větrový Svazek: 9 Strana: 0369
Větrový. V. koření = melissa. Us.

371214   Větrový Svazek: 10 Strana: 0479
Větrový. V. naděje = mamá. Tbz. V. 1. 16

371215   Větroznalství Svazek: 7 Strana: 1022
Větroznalství, n., Anemologie, f. Rk.

371216   Větrožalm Svazek: 4 Strana: 0662
Větrožalm, u, m., der Windpsalm. Ticho všudy, jen sám tvorci zpívá v-my sever sichravý. Koll. I. 27.

371217   Větrožil Svazek: 4 Strana: 0662
Větrožil, a, m., das Chamäleon. L.

371218   Větrožil Svazek: 7 Strana: 1022
Větrožil, a, m., gamalion, pták. Pršp. 11.

371219   Větrožilec Svazek: 4 Strana: 0662
Větrožilec, lce, m., aeriphilon v. aelion, pták. Aqu.

371220   Větroživ Svazek: 9 Strana: 0369
Větroživ (větrožil), a, m., amaleon (ga. maleon), pták. Židek. Dle Hanky v Mus. 1839. 113. (240. ) snad: zlatohlávek, kolibri- Vz tam.

371221   Větrplášť Svazek: 4 Strana: 0662
Větrplášť, ě, m. = větroplach. U Olom. Sd.

371222   Vetru Svazek: 4 Strana: 0662
Vetru, vz Vetříti.

371223   Větrušice Svazek: 4 Strana: 0662
Větrušice, dle Budějovice, Wedruschitz, ves u Žatce; Wietruschitz, ves u Zdib a samota u Mělníka. PL. Vz S. N., Tf. 286., Tk. I. 378., III. 53., 62., V. 163.

371224   Vetrůvka Svazek: 10 Strana: 0676
Vetrůvka, y, f. = ovoce srážené větrem. Brt. SI.

371225   Větruvzdorný Svazek: 7 Strana: 1022
Větruvzdorný, dem Winde trotzend. Ott. II. 629.

371226   Větry Svazek: 4 Strana: 0662
Větry, pl. od vítr. Míti větry, die Blä- hung. Us. Vz Vítr.

371227   Větry Svazek: 7 Strana: 1022
Větry = čichy zvěři. Brt. D. 285. — V. = nadýmání. Vz Slov. zdrav. 395.

371228   Větřák Svazek: 9 Strana: 0369
Větřák, u, m. = větrní kámen. Srub. 42.

371229   Vetřelec Svazek: 4 Strana: 0659
Vetřelec, lce, m., der Eindringling. Dch. Co tu chce ten v. ? Us. Tč. Zakročil brannou mocí proti v-ci. Ddk. IV. 14.

371230   Vetřelkyně Svazek: 10 Strana: 0479
Vetřelkyně, ě, f. Zr. NekI. 17. Sr. Ve- třelec.

371231   Vetřelství Svazek: 4 Strana: 0660
Vetřelství, n., das Eindringen. To je v. ! Us.

371232   Vetřelý Svazek: 4 Strana: 0660
Vetřelý, eingedrungen. V. hosť. Us. Dch.

371233   Vetřenec Svazek: 4 Strana: 0660
Vetřenec, nce, m. = vetřelec. Dch., Tjř., Č.

371234   Větření Svazek: 4 Strana: 0660
Větření, n., die Lüftung. — V., das Wit- tern. V. psů. Č.

371235   Vetření, n Svazek: 4 Strana: 0660
Vetření, n., die Einreibung. — V., v. se, die Eindringung.

371236   Větřenka Svazek: 4 Strana: 0660
Větřenka, y, f., knovltonia (anamenia), rostl. pryskyřníkovitá. V. mnohokvětá, ri- gida; malokvětá, vesicatoria; útlá, gracilis; chlupatá, hirsuta; mrkvolistá, daucifolia. Rostl. III. a. 26.

371237   Vetřený Svazek: 4 Strana: 0660
Vetřený; -třen, a, o, eingedrungen, ein- gerieben. Nejsú vetření ani jakým fortelem v poručenství vešlí ani vprošení. Vš. Jir. 243. — kam jak: mocí. Vš.

371238   Větřený Svazek: 4 Strana: 0660
Větřený; -en, a, o, gelüftet, luftig, der Luft ausgesetzt. Bern.

371239   Větřeti Svazek: 4 Strana: 0660
Větřeti = větrati. Vetřev, třvi, f., das Windreep (v lodnictví). Šm.

371240   Větřica Svazek: 9 Strana: 0369
Větřica, e, f. = zelina. Vz Mus. ol. V. 114.

371241   Větřice Svazek: 4 Strana: 0660
Větřice, e, f. = nemoc v obličeji, v hlavě atd. větrem (průvanem) způsobená, růže, der Rothlauf. Dostal v-ci, je celý spuchlý. Us. u Nach. Hrš. — V. = větší vichr, vichřice, stärkere Windhose. Dch., Kšá., Vk., Rgl., Brt, P.

371242   Větřice Svazek: 7 Strana: 1021
Větřice = větrný vír. Vz o ní v NZ. I. 453. 511

371243   Větřičíček Svazek: 4 Strana: 0660
Větřičíček, čku, m., sehr kleines Lüftchen. Nej.

371244   Větříčkový Svazek: 4 Strana: 0660
Větříčkový, Wind-. Choď k v-vej materi. Dbš. Sl. pov. I. 60.

371245   Vetřídění Svazek: 4 Strana: 0660
Vetřídění, n., die Einklassirung. Dch.

371246   Vetříditi Svazek: 4 Strana: 0660
Vetříditi, il, ěn, ění, einklassiren. — co: pole.

371247   Větřidlo Svazek: 4 Strana: 0660
Větřidlo, a, n. = povětrník. Vký. — V. = větrová plachta, vetrilo. Na Slov. Let. sl IV. 204.

371248   Větřík Svazek: 4 Strana: 0660
Větřík, u, m., sanfter Wind, das Lüftchen. Tichý, libý v. V. Špatný v. mu uškodí. Vz Rozmazaný, Tělo. Mus. — Č. Vz Vítr.

371249   Vetřilo Svazek: 4 Strana: 0660
Vetřilo, a, n., vz Větřidlo.

371250   Větřilo Svazek: 8 Strana: 0463
Větřilo. Námorník pracuje veslami, v-lami alebo strojom; Beznáročná letora už plavala na všetkých v-lách (už mu bylo hej, dobře). Phľd. 1895. 113., 151.

371251   Větřina Svazek: 4 Strana: 0660
Větřina, y, f. = vyvětralosť, chuť větrová, vzdušina, der schale Luftgeschmack. Pivo dlouho stojící páchne v-nou. Us.

371252   Větřínek Svazek: 4 Strana: 0660
Větřínek, nku, m. = větérek. Us.

371253   Větřínkový Svazek: 4 Strana: 0660
Větřínkový = od větrníku, Lüftchen-. Pl.

371254   Větřisko Svazek: 4 Strana: 0660
Větřisko, a, n., das Unwetter. Dnes je tam škaredé v. Us. Šd.

371255   Větřiti Svazek: 4 Strana: 0660
Větřiti, il, en, ení; větřívati = vítr dělati, Wind machen, chlubiti se, Wind machen, D.; větrem slíditi, čenichati, znamenati, wittern, winden, spüren, Witterung haben. Wind Haben o. bekommen; třeštiti, toben; se = provětrovati se, na větru býti, frische Luft schöpfen, sich lüften. — abs. On hned v. počal (třeštiti, čenichati). Háj. Nepoznal svú chybu, tak mladý člověk jen větří. Slez. Šd. Důvod větří (pozbývá platnosti). Plk. — co, koho. Pes zajíce větří. Jg. On větří víno, D., pečeni. — čím: ohánkou (vítr dě- lati). Na Ostrav. Tč. — po kom, po čem: po kuchyních. L. V. po děvčatech. Us. Jelen po vzduchu čerstvém větřil. Č. — za kým: za holkami (za nimi běhati). D. — kam (čím): do Vlach (zamýšleti). Arch. II. 440. Stál na jednom miestě hor, hlavou a očima na všetky strany vetril. Dbš. Sl. pov. I. 566. — se: plašiti se. Kůň se větří. Us. Kšá., Sych.

371256   Vetříti Svazek: 4 Strana: 0660
Vetříti (u Opavy vetřeť, Klš. ), vetru, vetři, tra (ouc), třel, en, ení; vtírati, vtírá- vati = do něčeho tříti, einreiben; cpáti, na- mluviti, eine Lüge aufdringen, in den Hals stecken; se = vtlačiti se kam, vjíti, sich eindringen. Jg. — abs. Bednář vtírá (vtě- rákem oškrabuje t. j. drážku do doužek dělá, ve kteréž dno se upevňuje). D. — komu co, se kam (do čeho, nač, mezi co, v co, k čemu) jak. Masť koni do ucha v. Db. Vdírajíce se do klášterů zpí- vali tam písně husitské. Pal. Dj. V. 2. 395. K službě se nevtírej a požádán jsa neod- pírej. Us. Šd. Vetřel mu to (lež) do huby (nacpal); něco do hlavy, tabáku do nosu. Ros. V. se do nějaké společnosti. Sych. On se do všeho vtírá. V. se do úřadu. Ros., Štelc. Vřelé povětří naň vtírá odevšad. Ráj. Skrze dary na ten úřad se vetřeli. V. V. se na koho. D. Vetřev se na jmenovaný úřad. Skl. II. 195. Mocí do přístavu se ve- třeli. V. — Sych., Ros. V. se v boj. Troj. Ve věci boží se vtírati. Br. Nevetřel se v úřad. Sš. II. 193., Br. II. 645. a., 650. Nešlechetník vetřel se mezi dvořany ku králi. Dač. I. 186. Mocí v držení něčeho se v. J. tr. — V.., Kom. Mezi ně se vtírali. Ros. V-ti se ke komu. D. Řemeslníci neb žáci vetrúce se mezi rytířstvo překážejí jednání, právům zemským a obecnému do- brému. Arch. IV. 450. V. se chytrostí na biskupskou stolici. Har. I. 285. Že se nikdo nemá samoděk a o ujmě své k mučenictví vtírati. Sš. II. 160. Ale o svoji kdo vlastní vině do kněžské se vtírá do svatyně. Sš. Bs. 167. — se kudy kam. Díl zhoubců vetřel se přes most do Starého města praž- ského. Dač. I. 227.

371257   Větřiti Svazek: 7 Strana: 1022
Větřiti. Jak se tak najednou rozehnala, až se za ní sukně v-la. Prs. Obr. 54. Vetřil na všetky strany očima .... Rr. Sb.

371258   Vetříti Svazek: 7 Strana: 1022
Vetříti. — co se kam (jak). V moc světa se vtírají. BR. II. 123. a. Který by se do řeči vtíral. Sl. let. II. 151. Neupřím- ným úmyslem v úřad se vtíral. BR. II. 237. Moudrý nevtírá sebe a věcí svých jiným na oči. Kom. — se komu (čím). Tím pilněji potřeba toho se nám vtírá. Kos Nepotřebnou se mu vetřeli půjčkou. Kos.

371259   Větřiti čím Svazek: 9 Strana: 0369
Větřiti čím. Umíme-li v. pláštěm. XV. století. Vlč. Lit. I. 309.

371260   Větřitý Svazek: 4 Strana: 0660
Větřitý = vzdušný, Luft-, luftig, windig. Ktk. Voda projevuje se nám ve způsobě trojí: v tuhé, tekuté i větřité. Květy 1871. 195.

371261   Větřivě Svazek: 4 Strana: 0660
Větřivě, luftig, windig. Slad v. prodě- lati = do vzduchu rozptylovati. Zpr. arch. VII. 30.

371262   Větřivo Svazek: 10 Strana: 0479
Větřivo = větrno. Rgl.

371263   Větřivý Svazek: 4 Strana: 0660
Větřivý = kdo rád větří, flatterhaft. — V. průkop, die Flattermine. Bur.

371264   Větřní Svazek: 4 Strana: 0660
Větřní, Wettern, ves u Krumlova. PL., S. N.

371265   Větše Svazek: 10 Strana: 0479
Větše = větší (akkus. pl. ). Uzře některé sobě rovny anebo snad větše. Št. Vz Mš. Slov.

371266   Většechný Svazek: 4 Strana: 0662
Většechný = většetný. Us. u Petrovic. Dch. Většejší, vz Vetchý.

371267   Většek Svazek: 4 Strana: 0662
Většek, tška, m. = větší čásť n. počet, major. Vede důvod od větška k menšku. Sš. L. 125., II. 181. (Hý. ).

371268   Většem Svazek: 4 Strana: 0662
Většem. Ktož málem učiní pomoc, jakoby většem pomohl. Št. Cf. mor. z větša = z vět- šího.

371269   Vetšem Svazek: 7 Strana: 1022
Vetšem. Za Št. polož : N. 339. 39. (340. 2.).

371270   Většení Svazek: 4 Strana: 0662
Většení, n., das Altwerden, Veralten.

371271   Většení Svazek: 4 Strana: 0662
Většení, n., das Grösserwerden. — V., das Grössermachen, die Vergrösserung. Jg.

371272   Většený Svazek: 4 Strana: 0662
Většený; -šen, a, o, vergrössert. Jg.

371273   Vetšeti Svazek: 4 Strana: 0662
Vetšeti, el, ení = stárnouti, alt werden, veralten. V. = abs. Šaty vetšejí, D., věci v-jí. Kom. — kde. Roucho tvé nevetšelo na tobě. Br.

371274   Většeti Svazek: 4 Strana: 0662
Většeti, el, ení, většívati, grösser wer- den. Aqu.

371275   Většetný Svazek: 4 Strana: 0662
Většetný, většetnější, noch grösser. Kou- pil jsem voly ještě v-ší. Us. u Petrovic. Dch.

371276   Větší Svazek: 4 Strana: 0662
Větší, kompar. adjekt. veliký. Vz Veliký.

371277   Většidlo, většidelko, vetšítko Svazek: 4 Strana: 0662
Většidlo, většidelko, vetšítko, a, n. = náčiní k zvětšování něčeho, ein Werkzeug, womit man etwas vergrössert. Jg.

371278   Většík Svazek: 4 Strana: 0662
Většík, u, m. = co nad počet jest, der Uiberschuss, das Plus. Snop na v. Us. Hra na v-ka (v kartách). Šm., Dch.

371279   Větším Svazek: 7 Strana: 1022
Větším (vynecháno : dílem). V., že on tam také byl. Slez. a u Bzence. Šd. Cf. Zvetša. Kobzole v. už máme doma. Slez. Šd.

371280   Většimo Svazek: 7 Strana: 1022
Většimo = větším (předchází). Slez. Šd.

371281   Většina Svazek: 4 Strana: 0663
Většina, y, f. = vetší počet, der Zuwachs, die grössere Zahl, Majorität. Cf. Vícnosť. Strsl. vęštBšina, vneeoyŕi, eminentia. Cyrill. Jerus. (velmi staré zlomky). Je sě glasy číslem prěgliedati, i věčinu provolati v ná- rod. LS. v. 83. Cf. Šf. v Mus. 1864. 9., Bdl. Obr. 126. Hanka špatně vyložil slovo věčina od vet = sněm, tedy prý = nález sněmu. Bdl. Jistota všeobecného úsudku na v-ně případků spoléhá. Marek. V. hlasů (větší počet) poměrná (relativná), prostá (absolutná, nadpoloviční). Nadpoloviční v. hlasů; zna- menitá většina hlasů, eminente Majorität der Stimmen. J. tr. Nabyli v-ny; získati, zjed- nati většinu hlasů; po většině, grösseren Theils. Dch. V-nou přemoci. Dch. Velikou hlasů většinou uzavřeno bylo, aby koruna česká přijala se pro Kazimíra. Pal. Dj. III. 3. 284. Dovodí od v-ny k menšině: Právo porady a hlasování po v-ně. Sš. J. 216., Sk. 53. (Hý. ).

371282   Většina Svazek: 7 Strana: 1022
Většina pochybná. Mus. V. v Rkk. Cf. Šf. III. 159.

371283   Většina, y, f. V-ny Svazek: 10 Strana: 0479
Většina, y, f. V-ny dílo jest lepší. Škod. II2. 244.

371284   Většiti Svazek: 4 Strana: 0663
Většiti, il, en, ení; většívati, grösser machen, vergrössern. V. — co (čím). Us. Panovnicí moc a právo v. neb menšiti. Pal. Dj. V. 2. 5. — se = většeti. — se čím. Ras.

371285   Většítko Svazek: 4 Strana: 0663
Většítko, vz Většidlo.

371286   Vétšmi Svazek: 4 Strana: 0663
Vétšmi = více. Na Slov.

371287   Vétšmi Svazek: 7 Strana: 1022
Vétšmi oprav v: vetšmi. Šuhaj mňa mi- luje a já jeho vetšmi. Koll. Zp. I. 97.

371288   Vetter-us Svazek: 4 Strana: 0663
Vetter-us, a, m. Vz Jir. H. 1. II. 317.

371289   Vetterin Svazek: 4 Strana: 0663
Vetterin, a, m. V. Pavel, kněz a spisov. v 17. stol. Vz Jir. H. 1. II. 317.

371290   Vetterské Svazek: 4 Strana: 0663
Vetterské jezero ve Švédsku. Vz S. N.

371291   Vetti Svazek: 10 Strana: 0479
Vetti O. J., spis. Sr. Zvon IV. 14.

371292   Vetula Svazek: 4 Strana: 0663
Vetula, y, f. Koka v. = jalová. U Vse- tína. Vck.

371293   Vetula Svazek: 8 Strana: 0463
Vetula, Zde (IV. 663. a.) oprav koka v: koza,

371294   Vetuľka Svazek: 10 Strana: 0676
Vetuľka, y, f. = kozle; jalovička. Brt. SI.

371295   Vetunk Svazek: 4 Strana: 0663
Vetunk, u, m., z něm. Wette. Reš. V. vyhrati, prohrati (základ, sázku). Reš.

371296   Vetunk Svazek: 8 Strana: 0463
Vetunk. Zná-li se k tomu v-ku. Arch. XIII. 160.

371297   Větva Svazek: 7 Strana: 1022
Větva, y, f., palmes, větve. Mezi větvami. B. olom. Sir.

371298   Větvatý Svazek: 4 Strana: 0663
Větvatý, ästig. Rst.

371299   Větveň Svazek: 4 Strana: 0663
Větveň, ě, m., ernodea, rostl. mořeno- vitá. Rostl. I. 256. b.

371300   Větvěti Svazek: 4 Strana: 0663
Větvěti, ěl, ění = větve dostávati, Aeste bekommen. Past. rkp.

371301   Větví Svazek: 7 Strana: 1022
Větví. Št Kn. š. 33., 65.

371302   Větví Svazek: 8 Strana: 0463
Větví. K GR. přidej: Nov. 15.

371303   Větví Svazek: 9 Strana: 0369
Větví. Suché v. Chč. S. I. 207.

371304   Větví, větvoví Svazek: 4 Strana: 0663
Větví, větvoví, í, větvičko, a, n. = větve, Aeste, Zweige, das Geäste, Gesträuch, Gezweig, Reisig, Laub. Kmen se v haluzi (ratolesti), ve větvičky a větví rozkládá. Kom. J. 107. Pod jeho větvím; Mezi hu- stým větvím ptáci sedí. BO.

371305   Větvice Svazek: 4 Strana: 0663
Větvice, e, f. = větev. Kos. 01. I. 46.

371306   Větvička Svazek: 4 Strana: 0663
Větvička, vz Větev. Rst. 86.

371307   Větvička Svazek: 8 Strana: 0463
Větvička. Vysedla, brzo na v-čku = stala se brzo samostatnou. Šml. VIL 201.

371308   Větvička Svazek: 9 Strana: 0370
Větvička. Vysedla záhy na větvičku (stala se samostatnou), a stávala ráda ve všem na svých vlastních. Šml. VII. 207.

371309   Větvičko Svazek: 10 Strana: 0480
Větvičko, a, n., zdrobn. větví. Rkp. lék. Jhr. 34a.

371310   Větvičkový Svazek: 10 Strana: 0480
Větvičkový. V. krajky. Vz Krajka.

371311   Větvičník Svazek: 4 Strana: 0663
Větvičník, u, m., evernia, die Astflechte. V. žlutý, e. vulpina, trnkový, e. prunastri. Vz Rstp. 1832., Let. Mt. sl. VIII. 1. 11.

371312   Větvina Svazek: 4 Strana: 0663
Větvina, y, f. = větev. — V., rostlina, atragene, die Atragene. V. modrá, žlutá, fialová, přeslínatá. Rostl. V. horní, a. alpina. Vz Rst. 43., Slb. 667.

371313   Větvistý Svazek: 8 Strana: 0463
Větvistý = mající mnoho větví. V. dub. Phľd. 1894. 117.

371314   Větviti se Svazek: 8 Strana: 0463
Větviti se = rozvětvovati se. ČI. L. Jos. 17.

371315   Větvitosť Svazek: 7 Strana: 1022
Větvitosť, i, f., Aestigkeit, f. Osv. VI. 43.

371316   Větvitý, větvivý Svazek: 4 Strana: 0663
Větvitý, větvivý = plný větví, ästig. V. koruna (stromu), Mus., trubky, Krok, čmýři. Rostl. Jg.

371317   Větvokvětý Svazek: 4 Strana: 0663
Větvokvětý = mající květy na způsob větví. V-tý řešetlák, rhamnus ramiflorus. Rostl. III. b. 484.

371318   Vetvoň Svazek: 8 Strana: 0463
Vetvoň, ě, f., obec v Trenč.n. Phľd. XII. 554.

371319   Vetvořiti Svazek: 4 Strana: 0663
Vetvořiti, il, en, ení, vetvořovati, hin- einbilden. Dch. — co kam.

371320   Větvostřevný Svazek: 10 Strana: 0480
Větvostřevný. V. ploštěnka. Ott. XIX. 638., XX. 166.

371321   Větvoštítý Svazek: 9 Strana: 0370
Větvoštítý krytohlav (brouk). Klim. 674.

371322   Větvovatý, větvovitý Svazek: 4 Strana: 0663
Větvovatý, větvovitý = na způsob větví zřízený, zweigartig, astförmig. Vrba hluchá jest keř v. Um. les. — Jg.

371323   Větvoví Svazek: 4 Strana: 0663
Větvoví = větví. Stánek ze zeleného v. BR. II. 598. a.

371324   Větvoví Svazek: 7 Strana: 1022
Větvoví. Kká., Výb. II. 950.

371325   Větvoví Svazek: 8 Strana: 0463
Větvoví. V. palmové. Kbt. 21.

371326   Větvovka Svazek: 4 Strana: 0663
Větvovka, y, f., isidium, lišejník. Rostl. I. 273. b.

371327   Větvový Svazek: 4 Strana: 0663
Větvový = od (z) větví, Zweig, aus Aesten, Reis-. V. dříví, Um. les., stan. Kom., uhlí, Techn., tříslo, die Buschlohe. Šp.

371328   Vety Svazek: 10 Strana: 0480
Vety. Na vetách místo: na vetech. Vz předcház. Vetech.

371329   Věty pleonastické Svazek: 4 Strana: 0650
Věty pleonastické. Já sem sa hnal že na maso a vy íte kýšku. Mám za ním peníze, šel sem k něm', že ho budu upomínat. Chtěli sme že k vám ít. Šél na rolí že prasotom na trávu. Vzál oba k sobě, aby ím bylo jako veselo (jako = prý). Ale ona, že půjde pro tatíčka, že jí mosíja jako šaty dat. Na mor. Zlínsku. Vz Brt. v Mtc. 1878. 29. —Věty záporné. Při těchto větách rozeznáváme a) věci spojené: podmět a výrok, b) sponu, c) částku, jíž se spojení ruší, záporné slovce: ni, ne. Tato částice klade se ve větách: 1. z pravidla před sponu a kde samostatné spony není, před slovo, v němž spona jest. Smrť zlá věc není. Mudr. Nájem není lichva. V. Závisť rychle slávě neškodí. V. Ruka má nebude ti k obtížení. Br. — 2. Když se sloveso opisuje, přikládá se ne v čase budoucím a v celém rodě trpném k slovesu pomocnému. Nebudeš míti dílu se mnou. Br. Nechť nejsem zahanben na věky. Br. Ne- bude vyhlazen rod ten. Br. Nebyla mu zje- vena řeč Hospodinova. Br. Nevyznávali ho, aby ze školy nebyli vyobcováni. Br. — Pozn. Záporné ne přikládá se i k jiným slovesům neúplným. Soudce nemá samého sebe mstíti. V. Nesluší zisku hledati z věci cizí. Kom. Nechce ho znáti. Us. — 3. Při časích minulých rodu činného nepřipojuje se ne z pravidla k slovesu pomocnému, nýbrž k příčestí. Nevolal jsem. Br. A kdož by se neděsil? Br. Pojedl a okřál zase, nebo byl nic nejedl ani nepil tři dni a tři noci. Br. — Pozn. Při plusquamperfektu (Čase před- minulém) připíná se někdy k slovesu pomoc- nému byl, a, o. Ještě pak nebyl vyšel do půl síně, když se k němu stalo slovo toto. Br. Kdyby Jan nebyl kázal, nebyli by po- kání činili. Kom. — Ve větách záporných může i více záporných částek býti tak však, že všecky k zapírání výroku směřují, a) když se přísudek ode všech podmětů téhož rodu odděluje. Žádný člověk nelituje mne. Br. Nikdo se v to nechce oddati. Dal. Nic těžšího nad to není. Kom. — b) Když se činnosť podmětu ode všech předmětů téhož rodu odděluje. I neřekl nikomu. Rkk. Ni- koho nemají. Pass. — c) Když se činnosť od podmětu tak odděluje, aby se to na vše časy, na vše místa, na vše způsoby táhlo. Opatrnosti nikdy nezbývá. Prov. Vítězství se nikam neklonilo. Rkk. Já nikoli neoblí- bím si těch věcí. Br. — d) Někdy se více vztahů těchto všeobecných v jedné a též větě sbíhá. Žádný jemu žádné překážky nečinil. Háj. Žádný toho z nich nikdež nižádnému nepronášel. Pass. — Pozn. 1. V případech naznačených táhlo se záporné ne k výroku, jímž se svazek mezi podmětem a výrokem rušil. — Pozn. 2. Strany genitivu ve větách záporných vz Genitiv. — Když se záporné ne k výroku netáhne (vz předcházející pozn. 1. ), nýbrž k pojmům samým, které se u větě spojují, tehdy věty takové mezi věty záporné počítati nelze. Zde se může ne 1. přikládati k přísudku t. j. k pojmu, jejž za přísudek soudíme, ve kteréžto příčině, ač pojem ten v sobě zápornosť nese, nicméně se činem tvrdícím k podmětu přikládá. Slova úst jeho jsou nepravá. Br. Jest nedbalý svého do- brého. Kom. Svornosť bratří jest nepřemo- žená. V. — 2. Přikládá se k podmětu. Ne- čistota jeho na něm jest. Br. V tom jest veliká nespráva. V. Nevšichni soudcové zlí jsou. V. Nemnozí o tom vědomosť mají. V. Nekaždý vejde do království nebeského. Br. — 3. Ale i jiné části věty mohou představy záporné v sobě míti. a) Nekaždému duchu věřte. Br. Nevždycky dobře kvapiti. V. — ß) Všecky její nedostatky doplním. Br. Oba v nedověru upadli. V. Mysl jejich neoheb- nou oblomil. Br. — y) Učili se nerouhati. Br. Chceš-li se nebáti vrchnosti, čiň dobře. V. — Pozn. Někdy m. ne klade se: bez, u. Byla bezdětkyně. Br. Hledal bezhrdlí tvého. Br. Vz bezpraví, beznohý, bezvodný atd. Vdovec bez hospodyně jest velmi ubohá (ne- bohá) věc. Jg. Cf. Bez-, U-. — Pozn. 2. Slovo nic má zhusta moc tvrdící do sebe zname- najíc vůbec vše to, co není a váže se jako jiné subst. Něčí řeč v nic obrátiti. Br. Ale jinak je, táhne-li se k samému výroku. On mi o tom nic neřekl. Svěd. — Pozn. 3. Když se věty, jichž výrok zápornosť v sobě má, zapírají, tehdy vyrostají z nich věty, jež do sebe formu mají vět záporných, avšak smyslem tvrdicí jsou. Nebylo mi neznámé. V. Není nemožné. V. Tyto jahůdky nejsou nechutné. Byl. — Zk. Skl. 375. —384.; Zk. Ml. II.
73. —74. Vz tam více. — Cf. Ne, Zápor. —

371330   Věty podřadně složité Svazek: 4 Strana: 0651
Věty podřadně složité. A) Věta příslo- večná, adverbialná (en. adverbialis) vzniká tedy, když se příslovečné omezení výroku věty hlavní větou podřadnou vynáší aneb když se větou vedlejší místo, čas, příčina, účel aneb jiné vztahy děje hlavního vytý- kají. Odtud dělí se vety příslovečné na věty místa, času, příčiny, úmyslu atd. Počínají se z pravidla vztažnými spojkami. Vz Pří- slovečný. — I. V. místa n. místná ome- zuje výrok hlavní věty podlé místa a jeho směrův. Tyto věty přivazují se ku hlavním větám vztažnými příslovci. 1. Kde, kdekoli; v hlavní větě: tu, tam, odtud. Kde jsou ovce, tam buď i pastýř. Pass. Kdežť se koli pří- hodné vidí, tu přebývej. Br. — 2. Odkad, odkud, odkudžto; v hlavní větě: tu, tam, odtud, odtad. Odejdu tam, odkudž se zase navrátím. Br. — 3. Kam, kamo, kamž, kamž- koli; v hlavní větě: tamo, tam, tu. Kam strom ohýbáš, tam roste. Prov. — 4. Kady, kudy, kudykoli, kudykolivěk; v hlavní větě: tady, tudy, tu, tam. A vyšli tam, kudyž se vystupuje na horu. Br. — 5. Pokad, pokud; v hlavní větě: potad, potud. Dal mu louky potud, pokud potok teče. Us. — Vz uvedená pří- slovce, tam více příkladů. — Pozn. Při je- dnostejnosti podmětův užíváme i přechod- níků tak, že se spojky ty podrží. Utíkal z Čech kam moha. Pulk. Vz Transgressiv, Zk. S. 441., Zk. Ml. II. §. 102. Cf. Brt. S. 3. v. 144., Bž. N. o v. 50., Vm. N. o v. 46. — II. V. času n. časová, en. temporalis, vytýká dobu, ve které se děj věty hlavní udál. Tyto věty přivazují se k větě hlavní spojkami vztažnými, na které se ve větě hlavní z pra- vidla souvztažnými částicemi ukazuje. Způ- sob jest indikativ, když řeč jest o věcech skutečných; konditional (vz Konditional), když řeč jest o věcech pouze myšlených n. závislých na okolnostech možných. — 1. Když, v hlavní větě: tehda, tehdáž, tehdy, v tom, tož, tu. A vyšel na pole, když se chýlilo k večeru. Br. Vz Když. — 2. A, ano, an. a) O ději současném n. právě před- cházejícím. Jan Čapek přišel do hvozdu a my snídali (právě když jsme snídali). Svěd. Přišli tam, an již slunce vzešlo. Br. — b) Velmi často s praesentem (= lat. dum). A všecky moci své sebrav, an se tomu lid dívá, hnal na něho. Troj. Vz A, An. — Pozn. Místo: a, an, ano klade se někde: kde, kdež, Vz Kde. — 3. Jak, jako, jakž, jakž jen, jakž brzo, jak rychle, jak mile, jak libě; ve větě hlavní: tak, takž, hned, ihned, a, anť. — a) Když řeč jest o ději, za kterým z pří- ma děj hlavní věty nastupuje. Jakž z té koupele vystoupil, hned byl zdráv. Pass. — b) S konditionalem, je-li řeč o ději pouze možném. Jak by od něho odstoupila, již by zbloudila. Br. — c) Vytýká, se doba, od které hlavní děj v skutku trvá. Nebylo toho ani půl hodiny, jak odešli od nás. Svěd. — 4. Co. Vz Co. — 5. Spojky: než, nežli, dříve než n. nežli, prve než n. nežli, před tím než, priusquam, antequam kladou se kdy ? Vz Než. — 6. Až, aže = až když. Vz Až. — 7. Dokad, dokadž, dokud, dokudž, dokavad, do- 252* kavadž, pokud, pokudž, pokavad (i); v hlavní
větě: dotad, dotud, dotavad, potud, potad.
Kdy se kladou? Vz Dokad. — 8. Jeliž(e)
pojí se obyčejně s až, quando, donec, als
bis, ausser bis. Vz Jeliž. — Pozn. 1. Místo vět
časových může se dáti: a) substant. Toho
všeho při lovení třeba bývá (když se loví).
Us. Po svém příjezdu rozkázal. Háj. — ß)
Přechodník při jednostejnosti podmětův. Jiní
naučivše se cizím jazykům vlastní svůj jako
nehodný potupují (když se naučili). V. Vz
Transgressiv. — Pozn. 2. a) Zvláštní způ-
soby mluvení: jedva že, ledva že, sotva že,
jen že.... i, ledva... již (a již), jen... a
již; ještě ne.. když n. již (a již), již — když
(a). Jen se ukázal a již utekli. Jg. Ještě
pak nebyl vyšel do půl síně, když se k němu
stalo slovo toto. — ß) V první větě může
býti přechodník. Jedva svítání dočekav opět
s svými na les jel. Pass. — Pozn. 3. Strany
futura v těchto větách vz Věta podmínečná.
(Když se uzdravíš, snadno dohoníš, cos za-
nedbal). — Vz Zk. S. 444., Zk. Ml. II. §. 103.,
Bž. N. o v. 51., Brt. S. 3. vyd. 139., 140., Vm.
N. o v. 47., Mtc. 1878. 29. — III. V. příčiny
n. příčinná, en. causalis, vytýká příčinu
výroku hlavní věty. Vz Příčinný a přidej:
7. Jako. Vz Jako. — 8. Ne žeby — ale že,
ne že — ale aby (než aby); ne jakoby — ale
že, ne aby — než že n. ale že. Vz jednotlivé
tyto spojky. — Pozn. Věty příčinné, mají-li
s hlavní větou týž podmět, vynašejí se také
přechodníkem. Nemoudřes jistě udělal čině
tak (žes tak činil). Br., V. Vz Transgressiv,
Zk. Skl. 454., Zk. Ml. II. §. 104. Cf. Brt.
S. 3. vyd. 131., 132., Vm. 49., Bž. N. o v.
56. — IV. V. účelná, en. finalis, jest věta
vedlejší, když se jí účel n. úmysl vytýká,
který příčinou jest děje hlavní věty. Vz Účelný. — Pozn. Místo věty účelné užíváme také přechodníku pomocí sloves chtíti, my- sliti, míti, chystati se. Matka tvá a bratři moji stojí vně chtíc tebe viděti. Br. Vz Transgressiv, Zk. S. 460., Zk. Ml. II. §. 105. Cf. Brt. S. 3. vyd. 132., Mtc. 1878. 28., Vm. 50., Bž. N. o v. 57. — V. V. účinková n. sousledná, výsledečná, en. consecutiva, pronáši to, co věta hlavní za sebou nese, co jejím účinkem n. výsledkem jest. (V těchto větách musí se tvarů prostoznamných aneb budoucího času vyvíjejícího se užiti, když účinek vytknouti chceme jako něco tako- vého, co se státi může neb musí neb co se teprv stane, ne však co se již děje n. kde výsledek čili účinek děje nějakého v jeho úplnosti chceme vyjádřiti. Jest tak mdlý, že pořáde jen sedí. Us. Ten vozík jest tak lehký, že se k němu jen jeden kůň zapřáhne. Tn. 207., 208. ). V hlavní větě jsou slovce: tak, tak velice, tak vysoko, tak daleko, tak velmi, taký, takový atd. Věta vedlejší počíná se: 1. s že. Vz Že. — 2. Jakož, jakž. Vz Jakož. — 3. Až, adeo ut, bis, so dass. Vz Až. — 4. A s konditionalem. Vz A (ve větách účin- kových), Zk. S. 462., Zk. Ml.. II. §. 105., Brt. S. 3. vyd. 134., 136. a násl., Vm. N. o v. 52., Bž. N. o v. 54. — VI. V. podmiňo- vací, podmínečná, podmínková, en. con- ditionalis, drží v sobě důvod možný, za kterým hlavní věta platnosti nabývá. Nevstoupí-li ve skutek výrok věty vedlejší, tedy také ne výrok věty hlavní a naopak. (V těchto větách užívá se futura, kde se na budouc- nosť poukázati má vyjímaje případy, v nichž i ve větách samostatných praesens za futu- rem klásti dovoleno. Nepřijdeš-li, nečekáme. Tn. 207., 208. ). Věty tyto počínají se: 1. s -li. Vz -li. — 2. Jestliže. Vz toto. — 3. Kdy, řídčeji když. Vz Kdy. — A s s kon- ditionalem. Vz A. — 5. Ač. Vz Ač. — 6. Leč. Vz Leč. — Pozn. 1. V. podmiňovací vynáší se také indikativem. Zdrž se sváru a umenšíš hříchu (zdržíš-li se). Br. — Pozn. 2. Nebo přechodníkem. Zdali kdo nalezna (kdyby nalezl) nepřítele svého, propustí ho po cestě dobré? Br. — Pozn. 3. Je-li v. podmínečná rozlučovací (disjunktivná), vynášejí se členy rozluky a) imperativem, někdy s: již, jižť. Peklem jim hroz neb pěkně jich pros, nic při nich nespravíš. Br. Ale mluv slova má k nim, jižt oni slyšte nebo nechte. Br. — b) Leč — leč. Vz Leč. — c) Výrazy: buďže — buďže (neb, nebo), buďto — aneb. Buďto že jíte anebo pijete anebo cokoli činíte, všecko k slávě boží čiňte. Br., Kom. Vz Konditio- nal, Zk. S. 467., Zk. Ml. II. §. 107., Brt. S. 3. vyd. 137., Mtc. 1878. 29., Vm. 53., Bž. N. o v. 57. — VII. Větu vymiňovací, vy- mínečnou, výminkovou lze připočísti k větám podmiňovacím. Jest k hlavní větě v tom poměru, že se výrok hlavní věty jinak ve skutek uvésti nedá, než když se obsah věty ve- dlejší ve skutek uvede. V. hlavní jest vždy zá- porná aneb smyslu záporného. Spojky jsou tyto: 1. Leč. Vz Leč. — 2. Leč jediné. Vz toto. — 3. Leč až, leč když, leč-li, vz tato slova. — Vz Zk. Skl. 474. Cf. Vm. N. o. v. 53. — VIII. Věta připouštivá, připou- štěcí, koncessivná, en. concessiva, připouští, co hlavní větě na odporu jest. Vz Připou- štěcí. — Pozn. 1. V. připouštivé lze i sou- řadně vynésti. Jazyk malý úd jest, avšak veliké věci provodí. Br. — Pozn. 2. Vynáší se také přechodníkem. Blahoslavený jsi, že mne nikdy neviděv avšak jsi v mě uvěřil (ač jsi mne neviděl). Pass. Vz Transgressiv, Zk. S. 476., Zk. Ml. II. §. 108. Cf. Brt. S. 3. vyd. 38., 39., Mtc. 1878.. 29., Vm. N. o. v. 54., Bž. N. o. v. 57. — IX. V. srovnávací n. komparativná, en. comparativa, když čin- nosti a vlastnosti dvou věcí srovnáváme a srovnávajíce k jednostejnosti aneb rozdíl- nosti způsobu, stupně a míry ukazujeme. Vz Srovnávací. — Poznam. Strany futura v těchto větách vz Věta podmínečná. Jak si to zařídíš, tak to budeš míti. Us. Tn. — Vz Zk. Skl. 483., Zk. Ml. II. §. 109. Cf. Brt. S. 3. vyd. 144., 145. Vm. N. o. v. 51,, Bž. N. o. v. 54. — X. Věty poměrné n. proportionalné, en. proportionales, když se věci v počtu a kolikosti srovnávají aneb když se poměr jmenuje, podlé kterého se co zvětšuje n. zmenšuje. Jest to zvláštní druh vět srovnávacích. — 1. Jelikož—jelikž. Vz Jelikož. — 2. Kolik, koliko, kolikož, kolikoli, kolikožkoli. Vz Kolik. — 3. Kolikráte — tolikráte, vz Kolikráte. — 4. Kolikátý — tolikátý. Vz Kolikátý. — 5. Kolikerý — tolikerý. Vz Kolikerý. — 6. Co, což, vz Čím. — Pozn. Místo: čím — tím klade se: jakž — tak se superlativem n. kdo — ten s komparativem n. superlativem. Vz Čím— tím. — 8. Jak, jakž, jakož, v hlavní větě: vedlé (podlé) toho, vz Jak. — Vz Zk. Skl. 497., Zk. Ml. II. §. 110. Cf. Brt. S. 3. vyd. 145., Bž. N. o. v. 54. — XI. V. omezovací (en. determinativa, restrictiva), omezuje větu hlavní podlé rozličných vztahův a okolností. Počíná se 1. s pokudž, vz Pokudž. — 2. Je- likož, vz Jelikož. — 3. Jakž, jakož, jako, vz Jakž. — 4. Co, což, vz Co. — Vz Zk. Skl. 501., Zk. Ml. II. §. 111. Cf. Věty obmezovací a vztahové. Brt. S. 3. vyd. 145., Vm. N. o v. 51. — XII. V. výlučná, vylučující, vylučovací, vynímací (en. exclusiva, ex- ceptiva) jest ta, kterou se něco z výroku věty hlavní odděluje. 1. Jen, jenom, jediné, jedno, solum, nur. Vz Jen. — 2. Toliko, vz Toliko. — 3. Než, vz Než. — 4. Kromě, vz toto. — 5. Mimo, vz toto. — Vz Zk. Skl. 508., Bž. N. o v. 49., Zk. Ml. II. §. 112. Cf. Brt. S. 3. vydání 125. — B) V. přívlast- ková, přídavná, přídatková (en. attribu- tiva, adjectiva) jest ta, která přívlastek jména podstatného opisuje. Věty tyto počínají se od zájmen vztažných, která se vždy na sub- stantiva táhnou, s kterými v rodě a čísle se srovnávají, v pádě však výrokem věty vedlejší se řídí. Ve větách podstatných vztažných táhnou se vztažná zájmena na ukazovací zájmena. Způsob jest indikativ, když řeč jest o věci skutečné; konditional, když řeč jest o věci pouze myšlené. Počí- nají se 1. s jenž, jež, jenžto, ježto. Vz Jenž, — 2. Který, kterýž. Vz Který. — 3. Jakýž, když se spolu k jakosti a povaze jména, na kteréž se táhne, hledí. Bude soužení veliké, jakéž nebylo od počátku světa. Br. Vz Jakýž. — 4. Ký, ale jen ve starší če- štině. Ty pěješ, jako Lumír, ký slovy i pě- ním byl pohýbal Vyšehrad i vše vlasti. Rkk. — Pozn. 1. V obyč. mluvě užívá se co a jako místo: který a jenž. Vz Co, Jako. — Pozn. 2. An stává m.: jenž, který. Vz An. — Pozn. 3. Věty vedlejší jsou i tehdáž pří- davné, když místo přídavných zájmen vztaž- ných příslovce vztažná: kdež, kam, odkudž na jména podstatná se táhnou. Již se při- bližoval místu tomu, kudy scházejí s hory olivetské. Br. — Vz Přívlastkový. — Zk. Skl. 511. —518.; Zk. Ml. II. 67. —68. —Cf. Brt. S. 3. vyd. 16., 9., Vm. N. o v. 46., 44., Bž. N. o v. 48. — C) Věty podstatné n. substantivné jsou věty podmětné a před- mětné. Tyto povstaly z podmětů a před- mětů vět a poněvadž se podmět a předmět z pravidla jmény podstatnými vyslovují, tedy se věty podmětné a předmětné nazý- vají větami podstatnými. Tyto dělí se na několik způsobů, které se tvoří aneb pomocí zájmen vztažných aneb tázacích aneb po- mocí spojek. Odtud lze rozděliti podst. věty na vztažné věty podstatné, na tázací věty podstatné a na spojkové věty podstatné. (Cf. Brt, S. 3. vyd. 141.; Vm. N. o v. 39., 41., Bž. N. o v. 42. a násl). — I. Vztažné věty podstatné jsou vedlejší věty, jimiž se pod- mět aneb předmět věty hlavní zájmeny vztaž- nými kdo, co, který, jenž, kdokoliv, cokoliv opisují. — 1. Ve větě hlavní ukazuje se zhusta na hlavní větu zájmenem ukazovacím ten, kterým se i pád věty hlavní vytýká, jmenovitě, nestojí-li vztažné v nominativu. Ten, kohož se mnozí bojí, také mnohých se bojí. Mudr. — Ve vztažné větě podstat. klade se a) indikativ, když se cosi skuteč- ného, jistého vyslovuje. Kdo křivě svědčí, nebude živ do roka. Svěd. Kdo má široká plece, ten mnoho unese. V. — b) Kondi- tional, když řeč jest o věcech pouze myšle- ných aneb na okolnostech závislých. V po- slední příčině v. vedlejší zhusta na se béře povahu vět podmiňovacích. Ve větě hlavní stává indikativ, imperativ, konditional. Vše- cko, což by koli rozkázali vám zachová- vati, zachovávejte a čiňte. Br. To kdožby pravil, v hrdlo by lhal. Br. Kdož by se sám povyšoval, bude ponížen. Br. — 2. U dvou vztažných vět vedlé sobě stojících a) muže místo druhého vztažného zájmena státi: on. Koho smrť dosáhne a on nic paměti hod- ného nečiní, toho památka zahyne; b) mo- hou se sloučiti, mají-li týž výrok. Cožkoli komužkoli sliboval, toho nikdy nezdržel. Háj. — 3. Strany shody zájmen kdo, jenž vz Kdo, Jenž. — 4. Zvláštní způsoby mlu- vení jsou, když se k slovesům býti, nachá- zeti se, míti, nalézati se, přijíti, shledávati se, pozůstaviti atd. podmět n. předmět vě- tami vedlejšími opisuje. V té příčině se zá- jmena ta s konditionalem pojí, čímž se ku způsobnosti, hotovosti aneb ochotnosti pod- mětu myšleného ukazuje. Vz jednotlivá ona slovesa. Řídký tu byl, kdožby s někým tahanice neměl. Kom. Není, kdoby činil dobře. Br. Mají jiní, kdoby je napomínal (mějme i my). Kom. Pozůstavil toho, kdoby jej před nepřátely zastal. Br. — Pozn. 1 Indikativ se klade, když se ke skutečnosti hledí. Spíše najdeš toho, kdo umí zboží dobývati nežli dobytého ostříhati. Mudr. — Pozn. 2. Po slovesech býti a míti skracuje se věta podstatná i tak, že se m. konditio- nalu klade a) infinitiv. Jest v pravdě čeho politovati (čeho bychom litovali). V. Ale nebyl kdo toho napraviti. Kom. Neměl se na čem převézti. — b) Přechodníkem. S druhé strany nebyl kdo dědin osévaje (kdoby osé- val). Háj. Milý Jene, není tebe kdo zde opatře. Svěd. — Vz Substantivní, Zk. Skl. 398., Zk. Ml. II. §. 99. Cf. Brt. S. 3. vyd. 141., 142., Bž. N. o v. 44. — II. Tázací věty podstatné — závislé (otázky ne- přímé). Vz Tázací. — Cf. Zk. Skl. 404. a násl., Zk. Ml. II. §. 115., Brt. 3. vyd. 131. — III. Věta podstatná spojková, ve které se předmět výroku věty hlavní spojkami opi- suje. Takových vět se užívá 1. po slovesech uznamenání, myšlení, projevování, tvrzení a vyhlašování (verba sentiendi et declarandi), když se jich předmět větou podstatnou opi- suje spojkami a to a) spojkou a, která se nejvíce se zájmeny osobnými pojí: a já, a ty, a my, a vy, a on (an), a ona (ana), a ono (ano), a oni (ani), a ony (any), a ona (ana); — a) s indikativem, když řeč jest o sku- tečnosti a to nejraději po slovesech uzříti, viděti, uznati, slyšeti, nalézti, zdáti atd. Viděl je a oni se s těžkostí plavili. Br. Nalezne vás a vy spíte. Br. Lačnému se ve snách zdá, an jí, žíznivému, an pije. Br. — ß) S konditionalem z pravidla po záporných slovesech uznamenání, vědění, tvrzení a když řeč jest o věcech pouze myšlených n. do- mnělých, v kteréžto příčině se sloveso po- mocné bych, bys, by atd. spojce samé při- kládá. Neviděl jsem, aby mu co ukradli. Svěd. Nenaděj se, aby jej strachem naklo- nil. Br. — Pozn. Spojka a se také vypouští. Nevěří, by se měl navrátiti. Br. — b) Spoj- kou že a to: a) s infinitivem, je-li řeč o vě- cech jistých a skutečných. Po slovesech uznamenání, poznání, myšlení, vzpomínání, doufání, seznání, mluvení, prokazování, ozna- mování, připovídání, zapovídání, osvědčo- vání atd. Zvěděl, že usilují ho zabiti. Br. Zdá se mi, že se již utíkati strojí. Háj. Opo- věz mne, že nemohu jíti. Svěd. — ß) S kon- ditionalem po týchž slovesech, když řeč jest o věcech domnělých, pouze myšlených. I po- cítila na těle, že by uzdravena byla. Br. Mnozí se domnívají, že by správcům obcí nebylo potřebí umění a moudrosti. V. — Pozn. Že se někdy vypouští. Mněli, aby od tebe musil umříti. Št. — c) Spojkami jako, jak, kterak. Tyto věty rozeznávati jest od závislých vět tázacích. V němčině se klade dass, v lat. akkus. cum infinit. — a) S in- dikativem. Oznámili, jak množství prchá. Br. Vidíme to na oko, kterak život náš plný jest bíd. Borov. — ß) S konditionalem. A ten obžalován jest před ním, jakoby mrhal statek jeho. Br. Věděl jsem zajisté, kterak by to nesnadné bylo. Svěd. — Poznam. 1. Také může býti akkus. cum infinit. Boha na nebi býti poznává. Kom. Znám se člověkem býti. Mudr. Vz Akkusativ. — Pozn. 2. Je-li hlavní věta záporná, klade se genitiv cum infinit. Já jsem nikdy tebe s nepřítelem sjíti se neviděl. Mudr. — Poznam. 3. Když podmět věty hlavní a vedlejší týž jest, může se jméno výrokové i do nominativu klásti. Pravil se býti nevinen. Háj. Čisti se býti mněli. Br. Ti se praví býti apoštolé. Br. — Pozn. 4. Spona býti se někdy vynechává. Uzřeli jej ztrýzněna. Pass. Ve všem uzřel se přemožen. Pass. Vida se slepa. Pass. — Pozn. 5. Při jednostejnosti podmětů může se věta vedlejší pouhým infinitivem vynésti. A myslíme my bez viny býti? Br. Domní- vali se Čechy křikem zastrašiti. V. Vz Sli- bovati, Doufati atd. — Pozn. 6. Po slove- vesech znamenání, vidění, nalezení skracuje se věta podstat. přechodníkem. Uzřel jej bojujícího (bojovati). Troj. Viděl jej vstav- šího. Pass. — Při jednostejnosti podmětů může se klásti i nom. přechodníku. Uzřel se na soudě stoje. Pass. — (Cf. Věty vy- jadřovací. Brt. S. 3. vyd. 129. ). — 2. Po časoslovech chtění, žádosti, úmyslu, snahy, puzení, rozkazování a přivolování klade se spojka a s konditionalem, poněvadž věta ve- dlejší obsahu jest pouze domnělého, myšle- ného. V lat. ut, a je-li vedlejší věta záporná, ne, ut ne, v něm. dass, auf dass, damit, um zu. — a) Slovesa chtění, žádání a domlou- vání-se. Vz: chtíti, přáti, žádati, prositi, domáhati se, domlouvati se, žádostivu býti atd. Žádám, aby se dobře měl. Bř. Žádostiv byl, aby poddaní jeho jím se spravovali. V. Prosil jsem, aby nedlil mi ukázati toho.
Kom. — Pozn. Je-li chtíti = tvrditi, do-
mnívati se, klade se po něm ze. Chtí tomu
někteří, že jest to v podobenství řečeno.
Troj. — Cf. Věty žádací v Brt. S. 3. vyd.
132. — b) Slovesa usnesení se na čem a
umyšlení; vz usnésti se, uraditi se, ustano-
viti se, zůstati na čem atd. Uradili se na
tom, aby brali se do další krajiny. Br.
Myslil jsem sobě, abych k vám přišel. V. —
c) Slovesa snažení a usilování. Vz: dychtiti,
hleděti, snažiti se, přičiniti se, starati se,
ucházeti se, pokoušeti se, mysliti, pracovati,
pečovati, pilnu býti, snažnu býti, vynaklá-
dati, zasazovati se, státi atd. Dychtí po
tom, aby úřadův obecných dojíti mohl. V.
Nestůj o to, aby byl soudcím. Br. Také
viděti, hleděti, znamenají-li pečovati. — (Cf.
Věty snahové v Brt. S. 3. vyd. 133. ). Vz Snahový. — d) Slovesa namlouvání, na- puzování, puzení. Vz: napomínati, namlou- vati, nutiti, puditi, pobízeti, vésti, přivésti, míti se, nésti se, býti atd. Mají ho k tomu, aby vůli jejich bedlivě konal. V. Nouze je nutila, aby bránili svých životů. Troj. — e) Slovesa rady, rozkazu a ustanovení, vz: raditi, poraditi, poručiti, naříditi, přikázati, rozkázati, ustaviti, ustanoviti. Nařídili, aby jedni druhým škody nečinili. V. Král usta- novil, aby nebojoval. Troj. (Cf. Věty roz- kazovací v Brt. S. 3. vyd. 133. ). — f) Slo- vesa přivolování a dopouštění, vz: dovo- liti, dopustiti, odpustiti, připustiti, přivoliti, dáti atd. Nedopustils mi, abych políbil synů svých. Br. Dovolili mi toho, abych tak činil. Svěd. — Pozn. 1. Spojka a se vyne- chává. Káže poslu, by se páni sjeli. Rkk. — Pozn. 2. Místo a klade se: jak, kterak s kon- ditionalem. Usiluje o to, jak (kterak) by tě zabil. Br. — Pozn. 3. Když slovesa ta v im- perativu jsou, klade se často ať k vytčení důvěry, s jakou mluvící vykonání rozkazu očekává. Rozkažte lidu, ať se usadí. Br. Nechte to, ať zlořečí. Br. — Pozn. 4. Větu vedlejší lze často vytknouti a) substantivem. Všecko umění na zvelebování jeho vyna- kládali. V. — ß) Infinitivem. Hledí se lidu obecnému zalíbiti. V. — Pozn. 5. Po prositi, žádati, napomínati, přikazovati, poroučeti stojí také že s indik., tvrdíme-li něco nebo očekáváme-li něco s jistotou. Vás žádáme a napomínáme, že budete pozor míti. Br. Vz jednotlivá. — 3. Po slovesech činění a působení (verba agendi) vyslovuje se větou vedlejší účinek, který z činnosti sloves těch vyrostá. Sem patří: a) slovesa činiti, půso- biti, spraviti, zjednati, dovésti, přivésti, ob- držeti, vymoci. Po nich se klade: a) spojka že s indik., když se o skutečném účinku mluví. Lež činí, že často lidé nevěří pravdě. Št. K tomu přivedli, že se jich poddaní stra- chují. V. Vz jednotlivá uvedená slovesa. — ß)) a s konditionalem, když řeč jest o věci pouze myšlené aneb když v. hlavní záporna jest. Bůh tak způsobil, abychom po těchto věcech došli oněch věčných. Št. Nedařilo se, aby naň ránu kolmo udělal. Svěd. — Pozn. Po imperativu klade se i ať. Způsob, ať to vře, až by kypělo. Br. — b) Slovesa státi se, díti se, přihoditi se, udati se, býti, přijíti, přistoupiti. Vz jednotlivá. Po nich stojí: a) že s indik., když účinek se za věc skutečnou myslí. I stalo se, že oni šetřili ho. Br. Proto se stává, že nenáhlý náhlého přebíhá. Kom. — ß) a s konditionalem, když ůčinek z úmyslu vyrostá aneb když věta hlavní záporna jest. Velmi řídko to přiho- dilo se, aby po vzácném otci také vzácní synové byli. Mudr. Nebývá to v kraji na- šem, aby vdávána byla mladší dříve než prvorozená. Br. — Pozn. Infinitiv se klade. Ne všechněm se toho najíti dostává. Kom. — (Cf. Věty vyjadřovací, vysvětlovací v Brt. S. 3. vyd. 130. ). — 4. Po slovesech zdržování, zbraňování, odhrožování, zapoví- dání, oddalování klade se z pravidla spojka a s konditionalem k vytčení úmyslu, by se jmenovaná činnosť ve skutek nepřiváděla; v. vedlejší jest tedy záporná (vz Pozn. 2. ). V lat. klade se: ne, ut ne, quin, quominus, v něm. dass nicht, damit nicht, ohne dass, ohne zu. Sem patří: a) Slovesa pobíhati, varovati se, zdržovati se, vystříci se, odraditi atd. Vz jednotlivá. Střeztež se, abyste bludem ne- šlechetných lidí nebyli pojati. Br. Někteří nezdrželi se, aby odevříti neměli. Kom. — b) Slovesa brániti, hájiti, zabraňovati, zbra- ňovati, zahajovati, překaziti, zdržeti, odpo- rovati, staviti, zastaviti, překážeti, v cestě býti, na odpor býti, překážku n. odpor či- niti atd. Vz jednotlivá. Tak umějí lidem překážeti, aby nikteréhož kůru nebyli to- varyši. Št. Chtěl jim, aby toho města ne- stavěli, činiti překážku. Háj. — c) Slovesa odhrožování a zapovídání. Vz odhrožovati, odstrašovati, zapovídati, zakazovati, zapo- roučeti atd. Odhrožovali je, aby neslavili toho dne. Br. — Poznam. 1. Že ne klade se, když řeč jest o pouhém účinku, který z úmyslu podmětu věty hlavní nevychází. Ledva že se zdržel, že nepadl. Pass. Aj zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati. Br. — Poznam. 2. Vynáší-li se přímý směr k cíli, tedy jsou věty vedlejší tvrdící a po- čínají se spojkou a s konditionalem. Zadr- žoval jsem potoky, aby se zastavovaly vody. Bern. — Pozn. 3. Větu vedlejší lze po slo- vesech zabraňování a zapovídání vynésti také a) infinitivem. Právo vám zakazuje jej povolati. V. — ß) Substantivem. Odhro- žoval jej od stavení. V. — (Cf. Věty za- braňovací v Brt. S. 3. vyd. 133. ). — 5. Po slovesech radosti a žalosti, pochvaly a hany. Ta mají za sebou spojku že, kterou se sku- tečná příčina účinku toho duševního vytýká. Sem patří a) slovesa radosti, smutku, ža- losti, podivení, studu. Vz jednotlivá. Těším se, že jsi zdráv. Us. Zastyděli se, že v nich doufali. Br. Vz radovati se, zalíbiti si, ve- seliti se, zarmoutiti se, rmoutiti se, teskliti, litovati, těžce nésti, styděti se, hanbiti se, rozhněvati se atd. — b) Slovesa toužení, posměchu, chlubení, pochvaly, obviňování, kárání, děkování atd., vz jednotlivá. Tu pochvalu měli, že jsou víry své zdrželivi. V. Tobě z toho děkuji, že mých prací želíš. Troj. Chlubil se, že se syn jeho nesměnil. Mudr. — Pozn. 1. Místo že stojí: proč, kte- rak. Žalovala mi, kterak škodu vzala. Svěd. Cyrilla trestali z toho, pročby byl slovensky boží službu zpívati ustanovil. Pass. — Po- znamenání 2. Místo věty vedlejší stává a) přechodník při stejnosti podmětů. Radovali se nalezše ho živého. Flav. — ß) Subst. Těší se svému vysvobození. Troj. — (Cf. Věty vyjadřovací v Brt. S. 3. vyd. 130. ). — 6. Po slovesech bázně a strachu a nebez- pečenství klade se a) spojka a se záporným konditionalem, když bázni snažnosť příleží, aby se do domnělého nebezpečenství nepadlo. (Když si přeji, aby se něco nestalo, a bojím se, že se to stane). Věta hlavní jest z pra- vidla tvrdící. Bojím se, abyste se neod- chýlili od spravedlnosti. Br. Jest se obá- vati, aby ten lid nad nás větší počtem nebyl. Háj. — Pozn. Spojka a se někdy vynechává. Bál se, by ho nezahubili. Troj. — b) Když se bázeň na domnění zakládá aneb když se příčina bázně z prosta vytýká, klade se že. Způsob jest a) indik., když řeč jest o sku- tečné aneb jisté věci. Jest se obávati, že ti, kteří přítomni byli a to všecko slyšeli, mlčeti nebudou. V. Bojím se, že již učedl- níci převýšili v tom umění své mistry. V. — ß) Konditional, když řeč jest o věcech pouze domnělých. Bojíme se, že by se snad nám i vám nedostávalo. Br. Nebezpečenství jest, že by jedno druhým zastíněno býti mohlo. Kom. — c) Je-li v. hlavní zápornou, klade se m. že s konditionalem spojka a. A tak se obávati nebude, aby v té věci nad ním kdo zvítězil. V. — Pozn. I. Spojka a se vypouští. Aniž se budu báti, by mi co mohl učiniti. Br. — Pozn. 2. Místo že klade se i zdali. Bojí se, zdali by chybil z té cesty. Št. — Pozn. 3. Slovesa bázně mají za sebou také infinit. Lidé nemoudří bojí se umříti. Mudr. — Háj., Pass., Koc. — Vz Obavný. Cf. Brt. S. 3. vyd. 134. — 7. Po výrazech výrokových. Zde se opisuje větou podstatní podmět hlavní věty tak, že věta hlavní nic jiného v sobě nedrží než výrok, který se činí o větě ve- dlejší. — a) Slovesa bezosobná: odstupte, vzdal se to ode mne, daleko budiž ode mne, daleko jest od toho, daleko jest toho chyba, kterými se činnosť věty vedlejší mocněji zapírá a od podmětu odděluje. Ve větě vedlejší klade se a s konditionalem. Odstup to od nás, abychom utíkati měli. V. Vz jednotlivá. — Pozn. 1. Jdou-li tyto výrazy za nějakou větou, tedy ji z mocna popírají a m. nikoli stojí. Čo tedy umříti má Jonata ? Odstup to! Br. — Pozn. 2. Když se při těchto výrazech větě vedlejší jiná naproti staví, víží se věty tyto v lat. vazbou: tantum abest, ut..., ut etiam; tantum abest, ut..., ut contra; v něm. weit entfernt dass...., vielmehr; es sei ferne dass..., vielmehr; weit gefehlt dass..., vielmehr; v češtině po- číná se věta druhá spojkami a) nýbrž. Od- stup to ode mne, abych měl zle činiti vám, nýbrž napomáhati budu k blahu vašemu. — ß) a. Odstup ode mne ten hřích, abych přestal modliti se za vás a učiti budu vás cestě dobré. Bibl. — y) Ale. Odstup to ode mne, abych zkaziti chtěl dědictví jeho, ne- níť toho, ale muž s hory Efraim pozdvihl ruky své proti Davidovi. Br. — ó') Neb, nebo. Odstup to, aby v Bohu byla nešlechetnosť, neb on podlé skutků člověku odplácí. Br. — e) Někdy se bez spojky druhá věta přiřaďuje. Odstup to ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokavadž dýchati budu, neod- ložím upřímnosti své od sebe. Br. — f) Po- něvadž, že, jakž, ku kterým se někdy přidává: i, naopak, aby se protivnosť myšlének za- ostřila. (Poněvadž má Vš. ). Tak daleko jest ode mne, abych vás miloval, že vás i v ne- návisti mám. — Pozn. Místo výrazu neosob- ného klademe: Nedejž Bůh toho, aby (měl dáti dědictví otců svých tobě). Br. —b) Vý- razy: nedaleko od toho jest, nedaleko chybí, blízko jest odtud, o málo chybí, o málo jest, na mále jest — vypovídá se o činnosti věty vedlejší, že v skutek uvedena nebyla, ale že k tomu málo scházelo. Po nich se klade: a) že n. že ne — s indik. Již málo chybělo, že jej zabiti chtěl. Har. O málo chybělo, že ho v hlavu neudeřil. Har. — Br., Jg., Koc. — ß) Že s konditionalem, zřídka a. Málo chybilo (chybělo), že by všecko město hrobem bylo svých měšťanův. V. Nic nechybělo, aby ne- byl nejbídnějším. — Pozn. Místo těchto vý- razů klade se také: skoro, téměř. Skoro by uhodl. Jg. Téměř jsou mne již v nic obrátili. Br. — Pozn. 2. Také skráceně: málo ne, o málo ne, bez mála ne. Pročež od kněží bez mála zabit nebyl. V. — c) Po výrazích: sluší, náleží, příleží, přísluší, slušnu býti atd. klade se a s konditionalem. Vz jednotlivé. Nám náleží, abychom se před nimi opatrovali. V. — Pozn. Místo věty vedlejší klade se a) inft. Nenáleží nám tak učiniti. Br. — ß) Subst. Nepřísluší bláznu česť (aby byl ctěn). Br. — d) Po výrazích: potrebnu, uži- tečnu, prospešnu, škodnu, spravedlivu, oby- čejnu býti atd. klade se a s konditionalem. Vz jednotlivé. Jest vám užitečné, abych ode- šel. Br. Obyčejné jest, aby nevídané věci divnými a nemožnými se zdály. Kom. — Št. — Pozn. Spojka že s indik. se klade, když výrok činíme o obsahu věty vedlejší jako o věci skutečné, událé. Co nám prospívá, že nám to slíbil? Us. — Br., Troj. — Pozn. 2. Místo věty vedlejší klade se také infint. Potřebno jest to učiniti. Us. Marnostmi se zanášeti volno není. Kom. — Br., Troj. — e) Sem hledí i výrazy záporné: možné není, lze není, nemůže to býti, nelze mi toho učiniti, chybiti nemůže atd. Po nich klade se a s konditio- nalem. Věta vedlejší jest a) tvrdící, když o nemožnosti výroku jejího mluvíme. Možné není, abyste ohavné smrti ušli. Vrat. Není možné, abychom se všem zachovali. Kom. — ß) Záporná, když celá myšlénka drží v sobě pojem nutnosti. Není možné člověku na světě, aby nehřešil. V. Vz Lze není. — Pozn. Věta vedlejší vynáší se také inft. Není možná toho netajiti. Br. — i) O adjektivech: patrné, podobné k víře, jisté, zjevné, zřejmé, zřetelné, vědomé jest atd. klade se spojka že s indik. Vz jednotlivá. Zřejmé jest, že obecné právo mu odporuje. V. — Pozn. Je-li v. hlavní zá- porna, klade se zhusta a s konditionalem. Není podobné k víře, aby prorok mínil ty lodí. Br. — g) Po jménech podstatných, s kterými se o obsahu jejím výrok činí: vlastnosť, po- vaha, obyčej, mladosť, vina, pochvala, vada, právo, láska, rozkoš atd. Věta vedlejší počíná se a) spojkou že s indik., když výrok činíme o tom, co jest. Předkové naši tu pochvalu vždycky měli, že jsou víry své zdrželivi. V. Toť jest povaha zlého, že se nemůže než zlým za dobré odplatiti. Háj. — ß) Spojkou a s konditionalem, když výrok činíme o tom, kam se věci nesou, co se díti má. Totoť jest přikázání jeho, abychom milovali jedni druhé. Br. To právo přirozené jest, syn aby se svých rodičů bál. Mudr. — Pozn. Místo v. vedlejší stává také infinit. Nesnadné umění jest penězi uměti vládnouti. Mudr. Jest pokrytstvo chtíti slouti tím, jímž kdo není (že chtějí slouti). Št. (Br., Mudr. ) — Zk. Skl. 396. —440., Zk. Ml. II. 54. —58. Vz tam více. — D. Řeč nepřímá. Vz Řeč. — Věty souřadně složité n. coordinované (= souvětí, dle Km. ). To jsou věty samo- statné, hlavní, v jeden větší celek tak spo- jené, že každá z nich o sobě plný smysl má. Věty mohou souřadně složeny býti a) smyslem toliko: Svornosť tuží, sváry nuzí. Dobré mysli buď dcero, víra tvá tebe uzdravila. - - b) Zájmeny a příslovci, kterými se na větu předcházející ukazuje. Poveďme ho ještě na hrad královny naší, tam se snad upamatuje. Právě vcházel jsem do domu, v tom spadla cihla se střechy. — c) Nejhustěji se skládají spojkami. Sem patří věty spojovací n. slučo- vací, odporovací a příčinné. Rovněž tak dělí se spojky, kterými se tyto věty vynášejí. — A) Věty spojovací neb slučovací (enun- tiotiones copulativae) vznikají, když se dvě n. několik vět, které mezi sebou shodné jsou, v jeden celek spojí. Spojení toto se děje spoj- kami: 1. Spojkou a. Vz A. — 2. Spojkou i. Vz I. — 3. Také, také i. Vz Také. -- 4. Též, též i, tolikéž. Vz Též. — 5. I jiné části řeči: nejprve, předně, pak, potom pak, to, tož, nad, to, mimo to, dále, naposledy, posléze, konečně atd. Vz jednotlivé. Sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, po- tom plné obilí v klasu. Br. — 6. Spojkou zápornou: ani, aniž. Vz Ani. — 7. I — i. Vz I — i. — 8. Ni — ni, ani — ani. Vz Ani — ani. — 9. Tak — jak, tak (dobře) — jako i, jak — tak i, jakož — tak jsou vlastně srovnávací, ale kladou se i v jiném smyslu. Vz Jak — tak i. — 10. Ne tak —jako (jako více). Vz toto. — 11. Jakož — tak ani, ja- kožto — tak také ne. Vz Jakož. — 12. Nejen (nejenom, nejedno) — ale i (ale také, než i, né- brž i, nébrž také), netoliko — ale i (ale také). Vz Nejen. — 18. Nejen (n. netoliko) ne — ale ani ne (ale ani ne); netoliko (nejen) — ale ani ne; ne toliko (nejen) ne — ale ani. Vz Nejen ne. — 14. Nerci — ale i (a i, ale také i), nercili — ale (ale také, ale i, ale také i). Vz Nerci — ale i. — 15. Jednak —jednak. Vz Jednak. — 16. Brzo — brzo, ono — ono, již—již. Vz tato. — 17. Dílem — dílem, díl — díl, něco — něco, na díle — na díle, s částky — s částky. Vz Dílem atd. — 18. A to, totiž. Vz Toto. — B) Věty odporo- vací (en. adversativae) vznikají, když se věty a myšlénky, které sobě odporné a příčné jsou, proti sobě staví. Spojky, kterými se věty jedna druhé na odpor staví, jsou: 1. A. Vz A. — 2. Ale. Vz Ale. — 3. Než. Vz Než. — 4. Nébrž, nýbrž. Vz Nébrž. — 5. Pak. Vz Pak. — 6. Však. Vz Však. — 7. Avšak. Vz Avšak. — 8. Ale — však. Vz Ale však. — 9. Jednak. Vz Jednak. — C) Věty roz- lučovací (en. disjunctivae) vznikají, když se věty a slova, která se vespolek vylučují, v jedno pojí. Rozloučenosť vět vynáší se spojkami: 1. Neb, nebo, aneb, anebo, neboli. Vz Aneb atd. — 2. Leč — leč. Vz Leč. — 3. Buď — buď, buď — aneb, buďto — aneb, buď — neb. Vz Buď — buď. — D) Věty příčinné (en. causales). Když se věta k větě tak přiřadí, ze druhá příčinu aneb důvod, na němž se platnosť věty první zakládá, v sobě drží, slove v. taková větou příčinnou. Spojky příčinné: l. Nebo, neboť. Vz Nebo. — 2. Za- jisté. Vz Zajisté. — 3. Sic jinak, sic jinač, sic bez toho, sice jinak. Vz Sice jinak. — E) Věta výsledná {zavírací, závěrná, en. conclusiva) vzniká, když se věta k větě tak přiřadí, ze druhá to přináší, co by mělo vy- jíti z první věty n. co se z ní dá vyvoditi. Spojky jsou: 1. Proto, protož. Vz Proto. — 2. Teda, tedy. Vz Teda. — 3. Tudy, odtuď, odkudž, podlé toho, podlé čehož, z toho, z če- hož. Vz Tudy atd. — Zkl. Skl. 521. —578.; Zk. Ml. II. 48. —53. — Vz Souvětí v S. N. a v tomto slovníku. — Když věty souřadně složité některé části společné mají, tehdy se stahují. Věty, které takovým způsobem vzni- kají, slovou stažené, svinuté, sražené. Každou takovou větu lze tudy rozvésti u věty, z nichž povstala, jako: Předešlé věci a pří- hody se obnovuji. Tuto větu rozvésti lze na věty: Předešlé věci se obnovují a předešlé příhody se obnovují. — Při větách stažených sbíhá se: 1. aneb více podmětův. Pocty a da- rové oslepují oči moudrých. — 2. Aneb více přísudkův: Víra jest základ a kořen všeho dobrého. — 3.. aneb více předmětův. Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Na umění, ctnostech a pobožnosti všecka naše doko- nalosť záleží. — 4. Aneb více přívlastkův: Smrk kůru má počernalou, lepkou, hebkou a jako řemen ohebnou. Zk. Ml. II. 53. Cf. Zk. Skl. 522. a násl., Brt. S. 3. vyd. 126., Vm. N. o v. 35., Bž. N. o v. 36. — Pozn. Věty svinuté nelze někdy rozvésti ve více vět: Slíbiti a dáti jest dvojí. Hlouposť a pýcha na jednom stromě rostou. Bž. — Čin- ná věta jak se převádí do trpné, vz Akku- sativ a Instrumental. — Skladba, vázání a slučování, způsob, tvar, ústrojí, ústrojnosť, hlavní slovo n. čásť, člen, článek, spojení, spojenosť, spojitosť, složitosť, složenosť, dě- lidla, vazba, smysl, tvoření, spojování, sta- žení, sražení, skrácení, rozvinování věty n. vět; nauka o větách; větu tvořiti, skládati, rozvinouti, provésti, vyvésti, rozvésti, roz- ložiti, stáhnouti, sraziti, skrátiti atd. Nz. V. výpustná (elliptischer Satz), žádací (Heisch- satz), ve filos. Hš. Vz Soud. Ty věty paral- lelně se nesou. Sš. I. 47. Tři věty uvádí apoštol z dotčeného žalmu; Ale jak se má věta ta slyšeti; Aby věta ta rovno běžela s větou předešlou; V. dvoučlenná ta jednu myšlénku pronáší z dvojí strany, z theore- tické a praktické; Ještě větu tu o moci a moudrosti boží potvrzuje jinou větou všeo- becnou; V. poslední dvojím způsobem se béře; Dí zajisté Pavel vloženou či vsutou větou: Slova... činí spolu větu zavřenou; Dvě účelné věty sebe vespolek, druhá prvou vysvětlují a stupňují; Na počátku věty něco klásti; A vece dále zápornou větu ku před- kladné připojujíc; Avšak věta sama pro- stranněji zní; Jakoby větu znova přejímal a opakoval; Výrokem tím apoštol větu pře- dešlou shrnuje a dovršuje a potvrzuje; Věty poslední rovnoběžny jsou; Ana věta tím svě- tlejší se stává; Věta přístavečná, samostatná; Passivně větu váže apoštol; Rovnoběžny jsou věty, ne však tožemluvny; Věty ty bezpoječně a bezvazně po sobě následují; Snadněji plynou věty podlé vulgaty; Ne- dobře účelná v. v přeložení některém bývá zaměněna na větu výslednou; Zřídka sv. Jan periodickým způsobem věty váže, na našem místě ale periodicky věty poutá; Dle toho věty řádně plynou; Ještě pak zápornou větu osvětluje kladnou větou; Tu myšlénku pronáší v. přivtělená. Sš. I. 52., 54., 64., 105., 166., 169., II. 12., 21., 26., 36., 54., 55., 67., 86., 114., 115., 117., 133., 159., Sk. 40., 47., 129., 24., 87., J. 102., 206., 240. (Hý. ). Se- psati na drobno, ve kterých větách se sná- šejí a ve kterých nic; Větu jakousi ani tvr- diti ani zapírati nechtěl. Pal. Dj. III. 3. 86., 91. Celé věty, der Kontext. Ten ohnivě za- stával větu, že císař podlé práva nazývá se pánem světa. Ddk. II. 238. — V. = prů- pověď, vyrčení, der Ausspruch, die Sentenz, der Lehrsatz. Věta nebo zásada samozřejmá, axioma, der Lehrsatz, v. poučná, poučka, theorema. Nz. Obsažitá v. tahle chová nau- čení; Věta tedy dotčená nemůže v celé strohosti se bráti; V. či sada ta z přírody vzata jsouc všeobecnou platnosť má; Věta ostroslovná, záhadná (oxymoron). Sš. I. 64.. 83., II. 135., J. 24. (Hý. ). V. základná (fun- damentalis). Šim. 49. V. položená (v log. ) — thesis. Jdč. Log. 88.

371331   Věty výpustkové Svazek: 4 Strana: 0650
Věty výpustkové, elliptické. Svoji k své- mu (i. e. se hlaste, hleďte, se mějte a p. ). Věty výpustkové jsou věty nedokonalé; mají platnosť vět úplných, ale tvaru vět úplných nemají. Sbíhají se zejména: 1. v rozmluvě. Kdes byl včera. V Lužánce. Sám ? S bratrem. Vm. N. o v. 13. Na mor. Zlínsku: Šak já vám povím, dám, až enom (větou takovou vyhrožuje se trestem, pomstou do budoucna)! Pomož nám! Ale pomožu, pomožu. Že by to drahé bylo, néni. Dajte mi kúsek! Na mor. Zlínsku. Vz Brt. v Mtc. 1878. 29. — 2. V příslovích, zvoláních a p. Pěšky jako za vozem. Chvála Bohu! Sláva mu! S pánem Bohem! Ticho! Pozor! Zajíc! Vm. ib. 13. —

371332   Věv Svazek: 4 Strana: 0663
Věv, u, m. =vání větru, der Windhauch, -zug. Teplý věv. Mor. Tč.

371333   Věv Svazek: 7 Strana: 1022
Věv. A jeho svätej vôle vev stvořil svit Tóth. Sl. báj. I. 68.

371334   Vev Svazek: 8 Strana: 0463
Vev = ve, v. V Šarišsku. Zátur.

371335   Vevábiti Svazek: 4 Strana: 0663
Vevábiti, il, en, ení, hineinlocken, ver- führen. — koho kam. Us. Tč.

371336   Věvačka Svazek: 4 Strana: 0663
Věvačka, y, f. = věječka, vějadlo, vějíř, der Fächer. Nejprve oheň rozedmú někakú v-kú. O 7 vstup.

371337   Věvadlo Svazek: 4 Strana: 0663
Věvadlo, a, n., die Luftpumpe. Šm. Vz Vývěva.

371338   Vevaľiť Svazek: 8 Strana: 0463
Vevaľiť. Všecko mu vevaľila = matka nejmladšímu všecko dala na úkor ostatních. Zlín. Brt. D. II. 410.

371339   Vevaliti Svazek: 4 Strana: 0663
Vevaliti, il, en, ení; veváleti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; vevalovati, ein-, hinein- wälzen. — co: sud do sklepa. Jg. Kdo sám seba v nečom chválí, do potupy sa vevalí. Na Slov. Tč.

371340   Vevaliti Svazek: 7 Strana: 1022
Vevaliti. Vlil sem se do ruky (udeřil); Tak tě v-lim (pácnu). Laš. Brt. D. 285.

371341   Vevandrovati Svazek: 4 Strana: 0663
Vevandrovati, einwandern. — kam: do města. Us. Tč.

371342   Vevanouti Svazek: 4 Strana: 0663
Vevanouti, v horn., einwittern. Šm.

371343   Vevařiti Svazek: 4 Strana: 0663
Vevařiti, il, en, ení, vevařovati, einkochen. — co kam: nudle do polívky. Us. Tč.

371344   Vevázati Svazek: 4 Strana: 0663
Vevázati, váži, al, án, ání; vevazovati, einbinden, einstricken. — co kam: (do čeho, v co).

371345   Vevčice Svazek: 4 Strana: 0663
Vevčice, dle Budějovice, Wewtschitz, ves u Znojma. L.

371346   Vevedení Svazek: 4 Strana: 0663
Vevedení, n., die Einführung.

371347   Vevedený Svazek: 4 Strana: 0663
Vevedený; -en, a, o, eingeführt.

371348   Vever Svazek: 4 Strana: 0663
Vever, a, m., veverka, veveřička, ve- veřinka, y, veveřice, e, f., sciurus, das Eichhörnchen. Veveřátko, a, n. Fever, Ros., veveřice, veverka, V., veverek, Smil v. 1440. Dříve také: popelice. Bdl. Obr. 63. V. křepká. Rd. zv. V. obecná, s. vulgaris; čtverožíhá, quadrivittatus; veloocasá, magnicaudatus; uzdatá, capistratus; popelavá, cinereus; horní, alpinus; černožíhaná, nigrovittatus; útlá, tenuis; dlouhořepá, macrurus; největší, maximus; madagaskarská, madagascarensis; dvojbarevná, bicolor; kokosník, s. Plantani; palemník, s. palmarum; dvojžíhaná, bivitta- tus; výtečná, insignis; brasilská, aestuans; malá, pusillus; běložíhaná, albovittatus; ště- tinatá, setosus; rusá, flavus, Ssav., bělouchá, nejmenší. S. N. V. žlutohnědá. Holub I. 175. V. sibiřská. KP. III. 351. Cf. Frč. 338., Schd. II. 411. V. díry sobě dělá. Kom. Jako v. vylezl, vydrápal se na strom (rychle). Us. V. jest černá nebo hnědá atd., pod břichem bílá. Klda. I. 16. Dyž sem já byl malým veveřátkem, přeskočil sem tři jedlice řádkem a včilej, jak sem už staré veveřisko, nemožu doskočit z buku na jedlisko. Čes. mor. ps. 268. Súsedé jim snosie veveřice a jiné věci k snědku. Pč. 35.

371349   Vever Svazek: 7 Strana: 1022
Vever. Cf. Mkl. Etym. 389 a, Kram. Slov., Hlb. II. str. XXXV., Brm. I. 2. 287., 289., 298. Přeběhne-li veverka přes cestu, znamená štěstí. Us.

371350   Vever Svazek: 8 Strana: 0463
Vever. O pův. cf. Jag. Arch. XVI. 3. 4. Heft. 418. To dítě je jako veverka (čiperné). Us. Nár. list. 1894. č. 155. odp. feuill.

371351   Vever Svazek: 10 Strana: 0480
Vever F., spis.

371352   Vevera Svazek: 7 Strana: 1022
Vevera, y, f., kravské jm. Mor. Brt.

371353   Veverák Svazek: 9 Strana: 0370
Veverák, a, m. = veverka samec. Slád. Rom. 32.

371354   Veverčák Svazek: 4 Strana: 0663
Veverčák, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

371355   Veverčák Svazek: 9 Strana: 0370
Veverčák, u, m. = ruchadlo upravené od Fr. Veverky. Vz Čes. 1. X. 266.

371356   Veverčátko Svazek: 4 Strana: 0663
Veverčátko, a, m. = mladá veverka, junges Eichhorn. Vz Vever.

371357   Veverče Svazek: 4 Strana: 0663
Veverče, ete, n. = ruchadlo, poněvadž je Fr. Veverka vynalezl. Us.

371358   Veverčí Svazek: 7 Strana: 1022
Veverčí. V mozek chrání prý před zá- vratí. Kšt.

371359   Veverčí, veveřičí Svazek: 4 Strana: 0663
Veverčí, veveřičí. Eichhorn-. V. hnízdo, ocas. Vz. Veveří. Ros.

371360   Veverek Svazek: 4 Strana: 0663
Veverek, rka, m., vz Vever.

371361   Veverenka Svazek: 9 Strana: 0370
Veverenka, y, f. = veverka. Čes. 1. VII. 52.

371362   Veverica Svazek: 9 Strana: 0370
Veverica. O pův. sr. Zub. 418.

371363   Veverka Svazek: 4 Strana: 0664
Veverka, vz Vever. — V., y, m., osob. jméno. Bratři Veverkové, vz KP. III. 225., S. N. — V. Emilian, spis., nar. 1816. Vz Šb. H. 1. 303. — V., samota u Budějovic; osada u Třebíče.

371364   Veverka Svazek: 7 Strana: 1022
Veverka = šťávnatá hovězina dlouhého líta uvnitř pod kýtou. Us., Herm. Zák. 15. — V. = ovce s dlouhým ocasem. Mor. Brt. — V., dřevolezina. Vz Vreco (dod.). — V. F. B. Cf. Bačk. Písm. I. 772.

371365   Veverka Svazek: 10 Strana: 0480
Veverka Fr., spis. Sr. Zvon. IV. 335. — V. Václ., prof. a spis.

371366   Veverkář Svazek: 7 Strana: 1022
Veverkář, e, m. = kdo chytá veverky. Us.

371367   Veverotskej Svazek: 9 Strana: 0370
Veverotskej, pozemek na Hořicku. Hoř. 137.

371368   Veverovitý Svazek: 4 Strana: 0664
Veverovitý = k veverupodobný. V. ssavci hlodavci mají uši i ocas srstí pokryté, před- ních čtyřprstých končetin užívají jako rukou: veverka, poletucha, svišť horní, sysel. Vz Frč. 388., S. N.

371369   1. Veveří Svazek: 4 Strana: 0663
1. Veveří, n., Eichhorn, zámek u Brna, ves u Lomnice v Olom.; Piberschlag, ves u Nových hradů. PL. Vz S. N.

371370   2. Veveří Svazek: 4 Strana: 0664
2. Veveří, Eichhorn-. V. ocásek, ko- strava, festuca sciuroides, rostl. FB. 12. Čl. Kv. 111.

371371   Veveřice Svazek: 4 Strana: 0664
Veveřice, e, f. = veverka. Vz Vever. — V., e, m., osob. jm. Na Slov. Šd.

371372   Veveřička Svazek: 4 Strana: 0664
Veveřička, y, f., vz Vever.

371373   Veveřičník Svazek: 4 Strana: 0664
Veveřičník, a, m. = pes veverky honící, der Eichhornhund. Šp.

371374   Veveřina Svazek: 4 Strana: 0664
Veveřina, y, f., das Eichhornfell. Rk.

371375   Veveřinka Svazek: 4 Strana: 0664
Veveřinka, y, f., vz Vever.

371376   Veveřisko Svazek: 4 Strana: 0664
Veveřisko, a, m., vz Vever.

371377   Veveřský Svazek: 4 Strana: 0664
Veveřský. V. Bytýška, Eichhorn-Bit- tischka, městečko u Tišňova na Mor. Tč. — V. železné hamry, Eichhorner Eisenhammer, u Tišňova na Mor. Tč.

371378   Veves Svazek: 4 Strana: 0664
Veves, vsa, m., osob. jm. Šd.

371379   Vevésti Svazek: 4 Strana: 0664
Vevésti, vedu, dl, den, ení; vevoditi, il, děn, ění; veváděti, ěl, ěn, ění; vevozovati, ein-, hineinführen. — koho kam (do čeho, v co). Vz Vésti.

371380   Vevezení, n Svazek: 4 Strana: 0664
Vevezení, n., die Einführung.

371381   Vevezený Svazek: 4 Strana: 0664
Vevezený; -en, a, o, eingeführt.

371382   Vevézti Svazek: 4 Strana: 0664
Vevézti, zl, zen, ení; vevositi, il, žen, ení; vevážeti, el, en, ení, ein-, hineinführen (zu Wagen o. Schiffe). Vz Vézti. — co kam kým (do čeho, v co) koňmi.

371383   Vevinouti Svazek: 4 Strana: 0664
Vevinouti, ul, ut, utí, einwickeln, ein- winden. — co do čeho.

371384   Vevinutí Svazek: 4 Strana: 0664
Vevinutí, n., die Einwindung, Einwicke- lung.

371385   Vevinutý Svazek: 4 Strana: 0664
Vevinutý, faltig, eingerollt. Rst.

371386   Veviti Svazek: 4 Strana: 0664
Veviti, il, it, ití, vevíjeti, einflechten, einspulen. — co kam (do čeho). Us. Tč.

371387   Vevjati Svazek: 4 Strana: 0664
Vevjati = veváti, hineinwehen. — co kam. Vítr vevjal sněhu do síně sparami. Na Ostrav. Tč.

371388   Vevléci Svazek: 4 Strana: 0664
Vevléci, vz Vevléknouti.

371389   Vevlečení Svazek: 4 Strana: 0664
Vevlečení, n., die Einschleppung.

371390   Vevlečený Svazek: 4 Strana: 0664
Vevlečený; -en, a, o, eingeschleppt. Us.

371391   Vevlékání, n Svazek: 4 Strana: 0664
Vevlékání, n., das Einschleppen.

371392   Vevléknouti Svazek: 4 Strana: 0664
Vevléknouti, ul, ut, utí; vevléci, vleku, kl, čen, ení; vevláčeti, el, en, ení; vevlekovati, vevlékati, vevlékávati, ein-, hineinschleppen. — co kam (do čeho, v co). Vz Vléci.

371393   Vevnitř Svazek: 4 Strana: 0664
Vevnitř, inwendig. Rk.

371394   Vévoda Svazek: 8 Strana: 0463
Vévoda, vej voda. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 84., o tvarech. Ib. 145., 211.

371395   Vévoda Svazek: 10 Strana: 0480
Vévoda, y, m. Také k vévodě Kura- tánskému. Kar. 13. Padl-li v., padl i jeho plášť (moc). Us.

371396   Vévoda, vévoditi, vévodský Svazek: 4 Strana: 0664
Vévoda, vévoditi, vévodský atd. vz Vojevoda atd. Vévoda, dux. Ž. wit. 67., 28.; 103. 17.

371397   Vévodice Svazek: 10 Strana: 0480
Vévodice, e, f. Vlasta v. a kněžna těch panen. Pulk. Lobk. k. 7.

371398   Vévodili Svazek: 8 Strana: 0463
Vévodili, a, o. Bratr vévodin. Pul. R, 31. a. (List. fil. 1895. 271.).

371399   Vévodin Svazek: 10 Strana: 0480
Vévodin, a, o. V din bratr. Pulk Lobk. k. 23.

371400   Vévodina Svazek: 7 Strana: 1022
Vévodina, y, f. = dcera vévodova. Minstr. — V. polská. Výb. I. 438. Vz Vojvodina, Hank. Sb. 181.

371401   Vévoditi Svazek: 7 Strana: 1022
Vévoditi, vs Vojvoditi

371402   Vévodna Svazek: 7 Strana: 1022
Vévodna, y, f. = vévodkyně, zastr. Vz Vévodina (dod.). Pršp. 37.

371403   Vevolání Svazek: 4 Strana: 0664
Vevolání, n., die Hineinrufung.

371404   Vevolaný Svazek: 4 Strana: 0664
Vevolaný; -án, a, o, hineingerufen.

371405   Vevolati Svazek: 4 Strana: 0664
Vevolati, vevolávati, hineinrufen. — kdo kam (do čeho, v co). Us.

371406   Vevoz Svazek: 4 Strana: 0664
Vevoz, u, m., die Einfuhr. Šm.

371407   Vévoz Svazek: 10 Strana: 0480
Vévoz, u, m. = ouvoz. Haná. Hoch. 89.

371408   Vevozné Svazek: 4 Strana: 0664
Vevozné, ého, n., das Einfuhrsgeld. Šm.

371409   Vevrácení, n Svazek: 4 Strana: 0664
Vevrácení, n. V. řas, das Entropium. Šm. Vz Vchlípení.

371410   Vevranec Svazek: 9 Strana: 0370
Vevranec, nce, m., jm. koně. Čes 1. IX. 171.

371411   Vévrazgať Svazek: 7 Strana: 1022
Vévrazgať, vévraždiť = vyprositi nalé- havě něco, erbetteln. Na Hané Vck. — Veyr.

371412   Vevroubiti Svazek: 4 Strana: 0664
Vevroubiti, il, en, ení, vz Vroubiti. Us. Dch.

371413   Věvrov Svazek: 4 Strana: 0664
Věvrov, a, m., Webrowa, ves u Horšova Týna. PL.

371414   Věvrsknót se Svazek: 9 Strana: 0370
Věvrsknót se = vymknouti se. Císařov. Čes. 1. VI. 587.

371415   Vevrtání Svazek: 4 Strana: 0664
Vevrtání, n., die Hineinbohrung.

371416   Vevrtaný Svazek: 4 Strana: 0664
Vevrtaný; -án, a, o, eingebohrt. Us.

371417   Vevrtati Svazek: 4 Strana: 0664
Vevrtati, vevrtávati, vevrtovati, ein-, hi- neinbohren.

371418   Vexace Svazek: 4 Strana: 0664
Vexace, e, f., z lat. = svévolné obtěžování, die Neckerei, Plage, Vexation. Us. S. N.

371419   Vexirovati Svazek: 4 Strana: 0664
Vexirovati, v obec. mluvě fexirovati, z lat. vexare = týrati, trápiti koho. Bk.

371420   Vexl Svazek: 4 Strana: 0664
Vexl, e, m., z něm. der Wechsel = měna. V., Ros. Na v. peníze dávati (na směnku). Klat.

371421   Vexlíř Svazek: 4 Strana: 0664
Vexlíř, e, m. = penězoměnec, der Wech- sler.

371422   Vexlířský Svazek: 4 Strana: 0664
Vexlířský, Wechsler-. V. list směnný. Ros.

371423   Vexlovati Svazek: 4 Strana: 0664
Vexlovati = měnu držeti, 2. měniti. V., Ros.

371424   Vexovati Svazek: 4 Strana: 0664
Vexovati = vexirovati. V.

371425   Veymě Svazek: 10 Strana: 0480
Veymě, ene, n. (shýbaje se) vyvěsí svý v. (cíbel). Frant. 26. 12.

371426   Veyzové Svazek: 4 Strana: 0664
Veyzové páni, vz Dal. 150.

371427   Věz Svazek: 4 Strana: 0664
Věz, vz Věděti.

371428   Veź Svazek: 9 Strana: 0370
Veź = imper. = vezmi. Slez. Lor. 56, 80.

371429   Vězati Svazek: 4 Strana: 0664
Vězati, ligare, vázati, vězniti. — koho kde. Jako mě zdě věza, tak ju v tvrdě hradě. Rkk. 29. — co kam zač. Skočich s koně, viezech na suk za střiebrnú uzdu. Rkk. 62.

371430   Vězati Svazek: 8 Strana: 0463
Vězati v Rkk. Vz Mus. 1896. 258., 376., List. fil. 1896. 337.

371431   Vězati Svazek: 9 Strana: 0370
Vězati. Někoho v slibě v. = zavázati. Kn. rožm. čl. 229.

371432   Vězati někoho Svazek: 7 Strana: 1022
Vězati někoho = slibem vězeti, zavá- zati. Kn. rožm čl. 229.

371433   Vezba Svazek: 4 Strana: 0664
Vezba, y, f., die Fahrt. Na Slov. Ssk.

371434   Vězba Svazek: 4 Strana: 0664
Vězba, y, f. = vazba, die Gefangenhaltung, die Haft. A pán vzem jej z vězby královy i nesl jej do Čech. Arch. III. 43.

371435   Vezda Svazek: 4 Strana: 0664
Vezda, zastr. = vezdy, vždy, allezeit. St. skl. I. 131.

371436   Vězda Svazek: 4 Strana: 0664
Vězda, y, f., v obec. ml. = hvězda.

371437   Vezda Svazek: 7 Strana: 1022
Vezda. Cf. Mkl. Etym 398. b. — Ž. kl. 15. 8. a j., Sv. ruk. S. 111., ib. PS. 113.

371438   Vězda Svazek: 8 Strana: 0463
Vězda m. hvězda, h odsuto. U Tišn. a Zábř. Vz Brt. D. II. 187., 130. V jihozáp. Čech. Vz Dšk. Jihč. I. 33.

371439   Vezdajší Svazek: 4 Strana: 0664
Vezdajší = vezdejší.

371440   Vézdara Svazek: 4 Strana: 0664
Vézdara, y, f. = píšťala z vrby. U Zá- břehu. Kck.

371441   Vezde Svazek: 7 Strana: 1022
Vezde. Vždycky a v. Kar. 99. Měť v. za pána míti mají. Žk. 378. — Sv. ruk. K. I. 25. a IV. 37

371442   Vezde, vezdě Svazek: 4 Strana: 0664
Vezde, vezdě, zastr. = všude, všudy, überall. Dal. Vezde ke všem dřevom, ke všem stranám brachu sě lesem. Rkk. 9. Tak budeš vezde prospěšen. Smil v. 439. Že nás budou moci v. se statky našimi stavovati. Arch. II. 398. Lidé jsú zastrašeni, že v. dávati budú. 16. III. 301.

371443   Vezdejšek Svazek: 4 Strana: 0664
Vezdejšek, šku, m., die Welt. Pl.

371444   Vezdejší Svazek: 4 Strana: 0664
Vezdejší, kompar. (vz Nynější) = co vezda (vezdy, vždy) jest, každodenní, oby- čejný, täglich, alltäglich. Přestává na chatrné živnůstce a každodenním vezdejším poživení. V. V. tesknosti, angustiae quotidianae. BO. V. potřeby. ZN. Chléb v., Br., zimnice. Jád. Chléb náš v. miení sě každá potřeba tělestná k živení zde na světě. Hus I. 328. Totě příliš v. D. — V = zemský, obyčejný, časný, irdisch, zeitlich, hiesig, gemein. V. věci, Kom., Br., život. V. Již pomýšleti musel na konec v. pouti. Ddk. III. 169. Aby v. tělesné vidění námi hýbalo. Arch. III. 454. V hrobě pře- stává každá v. lopota. Sych.

371445   Vezdejší Svazek: 7 Strana: 1022
Vezdejší. Vezdajší hřiechy. Št. Kn. š. 30., 94.

371446   Vezdejší Svazek: 8 Strana: 0463
Vezdejší, strč. veždajší, z veždy; mylnou etymologií spojuje se s výrazem zde, jakoby — ve zde. Gb. H. ml. I. 517. Dej nám chleb v. tedy = jehož vždy, každodenně třeba. Čern. Př. 88.

371447   Vezdejší Svazek: 9 Strana: 0370
Vezdejší m. vesdejší. Gb. H. ml. ?I. 1. 512.

371448   Vezdejší Svazek: 10 Strana: 0480
Vezdejší. Chléb náš v. (v otčenáši) za strč veždajší. Vz Gb. Hist. ml. I. 517. (Phľd. XXII. 631. ).

371449   Vezdejšnosť Svazek: 4 Strana: 0664
Vezdejšnosť, i, f. = tento svět, das Leben, die Dinge hienieden. Ros.

371450   Vezdění Svazek: 4 Strana: 0664
Vezdění, n., die Einmauerung.

371451   Vezděný Svazek: 4 Strana: 0664
Vezděný; -ěn, a, o, eingemauert. V. po- klady. Us. — Koll.

371452   Vezdíti Svazek: 4 Strana: 0664
Vezdíti, il, ěn, ění; vezdívati, einmauern. — co kam (do čeho, v co).

371453   Vezdů Svazek: 4 Strana: 0664
Vezdů(v) vrch, les v Provodovsku u Lu- hačovic na Mor. Sk.

371454   Vezdy Svazek: 7 Strana: 1022
Vezdy. Sv. ruk. SR. 354., 906. a S. 47., 278 , 280. a j , Ž. kl. 15. 8. a j., Mkl. Etym. 398. b.

371455   Vezdy, vesdy Svazek: 4 Strana: 0665
Vezdy, vesdy, zastr. = nyní vždy, každý čas, stále, allezeit, immer, täglich. Dal., Rkk., Ž. wit. 15., 8. Vezdy sě Boha bojéše. Hr. rk. 7. aj. Abychom tím listem na jeho zboží vezdy mohli sáhnouti. Půh. I. 281.

371456   Vězel Svazek: 8 Strana: 0463
Vězel (wyezel), o, m., aspergula, citrulus. 1440. List. fil. 1893. 393., 394.

371457   Vězeň Svazek: 4 Strana: 0665
Vězeň, zně, m., pl. -zni, zňové; akkus. a instr. pl. vězny šp. místo: vězně (akkus. ) a vězni (instr. ); podlé Muž. Der Gefangene, Verhaftete, Arrestant. Šel v poutech jako vězeň. V. Jak by měl vězně vazbou držeti. 1552. Nách. 124. Spolčence jeho co říšského vězně střeží. Ddk. II. 427. Propustil vězně válkou jaté. Pal. Dj. IV. 1., 13. Opeřený v. na mřížkách klece smutně klobe. Dch. Váš spolupřísežný matku toho vězně podlé práva mohl obstaviti. NB. Tč. 37., 44. Na vězně, jakoby sami vězňové byli, pamatují. BR. II. 19. b. Vězněm byl, protrávil 20 gr. Arch. IV. 93. Vězňové jmají prázdni býti; Jest vězněm; Aby se ti vězni měli postaviti na menovitý den. Půh. I. 200., II. 60., 208. (Tč. ). Já jsem z země a vězeň muže svého (vz Žena) a proto jsem nemohla státi ku právu. Půh. II. 596. Aj vysvobodce vězňóv zrazen jest. Hus. II 80. Vězněmi (vězni) na zámku byli. Kom. Zajatých vězňův. V. Dohlédač k vězňům, hlídač vězňův. J. tr. Vz Vš. 571., Žena. O vězněch starší doby vz Zř. zem. Jir. R. 15., 36., 26., T. 39., U. 16. — V = zajatý, chycený. V. Vězně propustiti. D.

371458   Vězen Svazek: 7 Strana: 1022
Vězen. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 445 , 446.

371459   Vězenec Svazek: 4 Strana: 0665
Vězenec, nce, m. = vězeň. — V. = druh kesírku. U Domažlic. Slm.

371460   Vězenek Svazek: 4 Strana: 0665
Vězenek, nka, m. = vězeň. Na Slov. Kartig.

371461   Vezení Svazek: 4 Strana: 0665
Vezení, n., das Führen, Fahren. V. na voze, na lodí. V.

371462   Vězení Svazek: 4 Strana: 0665
Vězení, n. = držení u vězení, das Fest- halten in Banden, im Kerker. — V. = stav vězeného, die Gefangenschaft, Verwahrung, Verhaftung, Haft, Gewahrsame, der Verhaft. Do v. (do chládku) někoho bráti, vzíti, dáti, zavésti; se dostati, uvrženu býti; do v. při- jíti, V., Kom., vsaditi, vrci. Kram. V tom sklepě u v. držán byl. Har. Odvrátil si v. Jakubovo. Z. wit. 84. 2. V-ní pro dluhy, der Schuldenarrest. J. tr. Připraviti někoho do v., Jemanden ins Gefängniss bringen; žádosť za v. někoho, Arrestgesuch, n.; trest v., die Arreststrafe. J. tr. Královnu paní naši Její Milosť aby prostu a prázdnu z v. učinil beze všelikterých nátiskův. Pal. Dj. III. 3. 277. V Utrechtě vykázáno mu toto v. Ddk. II. 77. V-ním stížiti. Zlob. Seděti u v., Us., živu býti. Flav. V tuhém v. seděti. Kram. V. někomu přitížiti. Sych. U v. někoho držeti, Dal., míti. Mus. Z v. někoho propu- stiti. Vrat. Z v. ujíti, D., v. policejní, vy- šetřovací (n. vazba), trestní; u vojákův: domáci, kasární, na strážnici, praporní, plu- kovní, brigadní, posádkové, pevnostní, tá- borní, vazba u pro fosa, v celách o samotě a v temnici. Vz S. N. Ženění, ženění, horší než v., z vězení pomůže, od ženy nemůže; Potěšení vzali, do v. dali do Brna. do Brnečka, do Brna. Sš. P. 507., 662. (Tč. ). Dlouhé v. trpěti; V. se někomu prodlévá. Brt. II. 11., IV. 6. Proněžto u v. držán býti nemá, než propuštěn vedlé práva; Kázal ji vsaditi do v.; Povolali jsú na fojta: Dáváš-li se u v. ? NB. Tč. 107., 119., 274. A tak byv do v. dán povinnosti svého úřadu konati nemohl; Že by se státi mohlo, aby zarytý a neústupný člověk do v. se dostal; Nejtěžší a nejsmut- nější v. míti; Na památku svého vyvedení z v. aegyptského; Že on to v. pro ně dobro- myslně podniká; Pro jméno Kristovo do v. daný; Do v. proto se dostal, že...; Z v. těžkého propustiti. BR. II. 17. a., 22., 81. a., 126. b., 651., 652. b., 723. a., 73. b. (Šd. ). Kteří by sirotci po cizích gruntech se tloukli, takové mají fojt a starší pomocí a radou naší vyzdvihovati a v-ním dostatečným i za- ručením k službám svým ujišťovati. List 1614. (Tč. ). Tak v ďáblovém v. dotad vězie. Pass. 20. Jeden, jehož král Nabuchodonozor u v. držal z lidu židovského; Že jej chtěl v-ním pokázati. Ksch. 3., 4. Ze sobe nic tak velmi nestýská o to v. Arch. III. 393. Držel mě ve svém v. a připravil mě ku škodám; Mé lidi bil a jímal a ve svém v. držel a hrdloval jako zlé lidi; Do dnešního dne drží jej u v.; Jeho samého vsadili u v.; Ty lidi vsázel v hanebné v.; Jakož jsem u v. byl, tu mi se mocí uvázal mimo panský nález v lúky, v roli atd. Půh. I. 239., 284., 302., II. 187., 300., 586 a j. Tobiáš pochovávaje židy, které sú zabíjeli pohané, když sú byli u v. v Ba- byloně. Hus II. 269. V-ním zjištěný, lépe než: vyšetřovací vazba. V-ním a usmrcením tre- stati, lépe: vazbou a na hrdle. Vz -ání. Pk. V-ním koho trestati. Er. Do v. někoho při- praviti. Er. — V. = místo, kde vězeň se drží, žalář, der Block, Stock, Kerker, das Block- haus, Gefängniss. V., Kom. V., pol. więzienie, u Jihoslovanů tamnice n. tavnice, u Rusů temnice. Západní Slované týž předmět tedy nazvali podlé vazby, v níž tu odsouzenec se nalézá, východní Slované jinou vlastnosť za názvodárnou si vybrali, totiž tmu, která na tom místě panuje. Gb. Z v. se vylámati. J. tr. V. stavěti, vylámati; vypáčiti dvéře u v. Us. Do v. někoho vsaditi. Rk. Že její bratříček ve velkém vězenu hluboko pod zemju; Byl sem ve v. tři leta pod zemí. Sš. P. 393.. 213. (Tč. ) Potom v. lámali sobě volně. NB. Tč. 102. — Vz Rb. 274., Vlšk. 58., 60., Zř. zem. Jir. J. 16., 18., S. N.

371463   Vězení Svazek: 7 Strana: 1022
Vězení. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 445., 447., Cor. jur. IV. 3 2. 449., Sdl. Hr. III. 30, 42., IV. 75., 114, 128.—133., V. 163., 191 , Kram. Slov. 562., Wtr. Obr. 698. nn., Ž. kl. 52. 7., 76. 61 a j.

371464   Vězení Svazek: 7 Strana: 1397
Vězení měštanské, rathousní (nejlehčí druh v.) v 16. stol Cf Přednice, Stuba, Světnice, Šatlava, Šerhovna. Wtr. Obr. II. 835.

371465   Vězení Svazek: 10 Strana: 0480
Vězení. O v. v starší době. Vz Arch. XIX. 639.

371466   Vězěnie Svazek: 7 Strana: 1022
Vězěnie (od vězeti) rozdílno od vězenie od viezti vazu. Vz Vězeti (dod.), List. fil. 1884. 466., 188S. 120. V. trpěl. 1532. Mus. Opět jinému na v. dána. Pass. Lid u v. uveden. Št. Kn. š. 5. Lid z v. babylonského propustil. Pož. 4. V. pro dluhy. Tk. VIII. 315.

371467   Vězeňka Svazek: 4 Strana: 0665
Vězeňka, y, f., die Eingekerkerte, Ge- fangene. Hlas.

371468   Vězenkyně Svazek: 10 Strana: 0480
Vězenkyně, ě, f. Tbz. XVí. 367. Sr. Vězenka.

371469   Vězenský Svazek: 4 Strana: 0665
Vězenský, Kerker-. V. pouto. Nl. V. ulice v Praze, Stockhausgasse. Dch.

371470   Vězeňský Svazek: 7 Strana: 1022
Vězeňský. V. choroby. Vz Slov. zdrav.

371471   Vězenství Svazek: 9 Strana: 0370
Vězenství, n., captivitas. Ž. pod. LXVII. 19.

371472   Vězenství, n Svazek: 4 Strana: 0665
Vězenství, n. = stav vězného, vězení, vazba, die Gefangenschaft. Do v. někoho odvésti. Šf. — V., das Gefängnisswesen. Šf., J. tr. Znalec vězenství, der Gefängniss- kundige, způsob v., das Gefängnissystem. J. tr.

371473   Vězený Svazek: 4 Strana: 0665
Vězený; -en, a, o, gefangen, eingekerkert, in Haft gehalten. Abych zvěstoval tichým, poslal mě, abych léčil skrúšené na srdci a abych pravil v-ným odpuštěnie a zavřeným otevření. Hus II. 16.

371474   Vezený Svazek: 7 Strana: 1022
Vezený, geführt. V. na voze. Us. Pdl.

371475   Vězeti Svazek: 4 Strana: 0665
Vězeti, 3. os. pl. -zí a -zejí, el, en, ení = nemoci z místa, stecken, haften, kleben; býti, zdržovati se, meškati, worin (wo) ste- cken, sein, sich aufhalten; ve vězení (vazbě) býti, in der Gefangenschaft, im Verhaft sein. Jg. V. z venzeti, vezeti, vězeti. Jir. Cf. Venznouti. — abs. Zde, tu to vězí. Us. Tu trn vězí (tu vlk leží). Prov. Doma pořád v. 253 Us. Tuto vězel suk a uzel, jenž rozvázán
či raději rozťat býti musel. Sš. Sk. 179. (Hý ).
Zajisté důvod k tomuto rozhodnutí vězel
hlouběji. Ddk. III. 213. Nechal ho v.; Loď
vězí; Kde tak dlouho vězí ten pomatený?;
Kde pořád vězíš? Us. Dch. — kde (v čem,
na čem, mezi čím, u čeho, při čem,
pod čím, za kým, podlé čeho, komu
jak): v blátě, v nejistotě, v nebezpečenství,
v neštěstí, v nouzi, v dluzích; v té věci
něco vězí. V. V myšlénkách. D. V. v chobotu
(v nesnázích). D. V hříších v. Br. Zlí mra-
vové v dětech vězejí. Reš. Loď vězí v písku;
v. v starosti, bázni, žalosti, zármutku; klíč
vězí v zámku. Bern. Ve zlém. Šm. V tom
vězí statek komorničí (= statek za to ručí).
Tov. Věci, ježto v súdě vězí. O. z D. Co
by se koli ve dskách zanedbalo neb zavedlo,
v tom komorničí statek vězí a trpí. Tov. 66.
Potom jmáš teprv upomínati, ať také naplní,
což slíbil, jenž napřed v slibě vězal (durchs
Versprechen gebunden sein). Kn. rož. 229. Při každém díle vězíš. Reš. V-ti v bludu. Kat. 2612. Já bych nechtěl v jeho kůži v-ti ani za (na) minutu. Us. Mnohý mudrák vězí v chatrném kabátě, a velký darebník ve stříbře a zlatě. Na Mor. Tč. V tom klu- kovi nic dobrého nevězí. Us. Dch. V jednom sudě vína mnoho pravdy vězí. Us. Tč. Zdaliž kdo věděti mohl, že v tejto díře tak dlouho v. mám? Žer. 1591. V-ti v těžkých mukách. Er. P. 506. Sami již v tom vězejí. Čr. Apoštolé v předsudku povšechném o říši pozemské v-li; Církev korintská veškera v hádkách oněch v-la. Sš. J. 100., I. 163. (Hý. ). A tak v ďáblovém vězení dotad vězí. Pass. 20. V. v hrdle smrti. Kom. Kdo ne- mastí, vězí v chrastí. Č. Vím já dobře, co v něm vězí (vře). Vz Znání. Č. V. v trní za rohy, Zlob., za šaty, Us., v dluzích po uši, D., po krk. Ml. V knihách bez přestání v. Bern. Vězí mně to v mysli, v paměti. Pořád mi to na mysli vězí. Us. Loď na skále vězí. Bern. Vězí na malování. Ros. Vždy mu na krku vězí. Bern. Vězí některým na mysli. Kom. Na tom statku vězí (váznou) dluhy, správně: na tom statku leží dluhy, Šb., jsou dluhy, Us., statek je dluhy stížen, Š. a Ž., na statku dluhy zůstávají, statek jest zadlužen, Brs. 3. vyd.; Slov. I. 248., statek jest závadný, zavazený, na tom statku jsou dluhy, závady. J. tr. Vz Statek. Aniž také mizí ta nesnáze, jež na slovech těchto vězí. Sš. L. 50. Má pečeť podlé jeho (pečeti) vězí. Půh. I. 377. Stálým okem v něčem v. Bern. V. mezi nadějí a strachem. D. V-ti mezi životem a smrtí. Us. Dch. Aspoň se ví, co za ním vězí (= jaký jest. ) Us. Dch. Při vazbě té ovšem nesnada vězí v dovětě. Sš. 11. 19. Stále u milenky v. Jg. V. u koho (ve vězení býti). St. skl. Za tím něco vězí. D. Pod tím zakuklením něco vězí; Pod drsnatou škořepinou vězí chutné jádro. Sych. — kde jak dlouho. Kde vězíš celý boží den? Us. On by tam celý den vězel. Us. Dch. Kdybych nebyl v tomto hundslochu pět celých nedělí ležel a vězel. Žer. 10. — zač, za koho. Nevíš, kde za kůži vězíš. Reš. Kdežby má pečeť zaň vězela, tu mi slíbil ji bez mé škody odvaditi. Půh. II. 538. — kde s kým. V-ti s někým pod jedním kloboukem (= býti a ním srozuměn). Šml. — kde kdy. Ještě před týdnem, v so- botu vězel v dluzích, ale nyní jsou již za- placeny. Us. — proč. Pro něhož ta panna vězí (= uvězena jest), kterúž viděste mu- čiece. Kat. 2625. — že. Kde to vězí, že to nejde ku předu? Us. Dch. — Vz Věziti.

371476   Vězeti Svazek: 7 Strana: 1022
Vězeti, v II. tř. váznouti. V. věžu, vě- zíš, part. věžě, vězěl, odch. vězal, vězev, odch. vězav, vězěnie, rozdílno od vězenie. Cf. List. fil. 1884. 465. a Vězění (dod.). — abs. Ta panna vězí (u vězení držána jest). Kat. — kde. Jenž svázán pod prahem vě- zíš. Otc. 427. b. Vězel v okovách. Hrad. 87. b., Pass. 395, 393. Daniel ve lvovej oboře vězal. Kat. 2684.

371477   Vězeti Svazek: 7 Strana: 1397
Vězeti = věziti. Děti mi vězejí; On ho vězel. Arch. XI. 506, XII 29., 523. a j. tam Vězel jej Půh. III. 346., 555., V. 115.

371478   Vězeti Svazek: 8 Strana: 0463
Vězeti. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 82., o tva- rech. Ib. 111.

371479   Vězeti Svazek: 9 Strana: 0370
Vězeti, vězu, Us. vezím. V okovech v. Pass. Vz Gb. H. ml. III. 2. 295.

371480   Vězič Svazek: 4 Strana: 0666
Vězič, e, m. = kdo koho vězí, der Ein- kerkerer. Koll. Zn. 79.

371481   Vezír Svazek: 4 Strana: 0666
Vezír (vesir), a, m., arab. = státní rada n. ministr tureckého sultana. Veliký v. n. velvezír = první ministr turecký. Rk. V. = titul pašů se třemi koňskými ohony, jinak i titul nejvyšších tureckých úředníků; veliký v. = nejvyšší úředník a vlastní náměstek sultanův. Vz více v S. N.

371482   Věziti Svazek: 4 Strana: 0666
Věziti, il, en, ení; vězeti, el, en, ení = činiti, aby vázl, vězel, držeti ve vazbě, ve vězení, v zajetí, festhalten, gefangen halten, im Arrest halten, zurückhalten. Cf. Vězati. — abs. Proti tomu Tuček mluví, že jeho Kuna v některý čas byl za pana N... za- ručil a dlúho vězel ( = ve vazbě byl, war in Haft). NB. Tč. 28. Ale lidé moji i dnes vždy vezie (= jsou ve vazbě) a těžkú vazbú je připravují. Arch. II. 25. V mírné zemi byl jsem jat a k tomu pobrali mi koně i peníze a vězel jsem. Půh. II. 313. — koho (oč). Kdě Kruvoj vězí Vojmír (akkus. )i jeho lepú dceř. Rkk. 18. Také že vězel (= věznil) německé lidi chtěje na nich penieze mieti. Pč. 25. Kteříž je vězili. V., Br. Má jej staviti a jej držeti a věziti, až se tomu dosti stane za jeho škody. O. z D. Jest nám z Uher dáno věděti, že (císařovnu) Její milosť tvrdě vězí. Arch. I. 5., Pal. Dj. III. 3. 279. Král osvědčoval se, že vězil svého úřadníka ne- věrného. Pal. Dj. IV. 2. 225. Vězel mě jest o to, že sem mlýna odevzdati nechtěl. NB. Tč. 66. Vězil jej nemaje k němu žádné viny. Půh. II. 562. — koho jak. Král strýce svého vězal pod glejtem. V. Jakož praví, že se jemu mocí vězí, toho nemá jinak zpra- vovati. Půh. II. 455. — jak dlouho. Již ho 10 neděl vězí. Ros. — koho kde jak: v kládě, v půtech, Brikc, ptáka v kleci, Jg. (Lom., Mus. ), na zámku do své vůle. Apol. Vězil mě na svém hradě. Půh. II. 440. V-ti někoho v žaláři. Št. N. 239. Dal zjímati mnoho měšťanů a věziti je na radnici. Pal. Dj. V. 1. 201. (Šd). Mohl-li Vladislav kní- žete Otíka na Křivoklátě věziti. Ddk. II. 437. — se s kým = věziti koho, gefangen halten. Zapovídáme, aby žádný lidi bráti a s nimi se vězeti nesměl. Arch. IV. 36. Če- chové se s králem Václavem jímali a vězeli. V. A s nimi se vězeli. Skl. II. 392. — Ros.

371483   Věziti Svazek: 9 Strana: 0370
Věziti, novotvar ? vězeti. Gb. H. ml. III. 2. 318.

371484   Věziti koho jak Svazek: 8 Strana: 0463
Věziti koho jak: n vodě. Arch. XIII. 268.

371485   Vezkerka Svazek: 4 Strana: 0666
Vezkerka, y, f. V. malá, Klein-Wezkerka, samota u Smíchova. V. veliká, Gross-Wez- kerka, samota tamtéž. PL.

371486   Vezkrejtka Svazek: 8 Strana: 0463
Vezkrejtka, y, f., vz Bezkrejtka (3. dod.).

371487   Vezky Svazek: 7 Strana: 1023
Vezky, fahrend, gefahren. Príde v. Slov Dbš. Sl. pov. VI. 57.

371488   Vezmouti, šp Svazek: 4 Strana: 0666
Vezmouti, šp. m.: vzíti. Jv.

371489   Vezna Svazek: 4 Strana: 0666
Vezna, zastr. = vesna.

371490   Vězná Svazek: 4 Strana: 0666
Vězná, é, f., die Arrestantin. D. Cf. Věz- nice.

371491   Veznaskrz Svazek: 8 Strana: 0463
Veznaskrz. V. promokl = do niti, až na kůži. Us. Brt. D. II. 410.

371492   Vězné Svazek: 4 Strana: 0666
Vězné, ého, n. = žalářné, das Schliess- geld. D.

371493   Věznění Svazek: 10 Strana: 0676
Věznění, n. Vz Gel. Priv. II. 1288.

371494   Věznice Svazek: 4 Strana: 0666
Věznice, e, f., der Arrest, das Gefängniss. Us. J. tr. Cf. Vlšk. 75. — V. die Arrestantin. Rk. Cf. Vězná.

371495   Věznice Svazek: 7 Strana: 1023
Věznice, Gefängniss. Cf. Slov. zdrav. 396. Poprava ve v-ci, Intramuralhinrichtung — V. = vězná. Wtr. exc.

371496   Věznice Svazek: 9 Strana: 0370
Věznice = vězněná žena. Dač. II. 74.

371497   Věznicový Svazek: 7 Strana: 1023
Věznicový, Gefängniss-. V. nemoci. Nz. lk. Vz Vězniční.

371498   Věznictví Svazek: 10 Strana: 0676
Věznictví, n. System v. Nár. list. 1906. 34., 13.

371499   Vězniční Svazek: 4 Strana: 0667
Vězniční, Arrest-, Gefängniss-. V. po- třeby, místnosť, kázeň, stavba, úředník. J. tr.

371500   Vězničný Svazek: 4 Strana: 0667
Vězničný, ého, m., der Gefängnissmeister. J. tr.

371501   Věznieti Svazek: 10 Strana: 0480
Věznieti, vz Zvnieti.

371502   Vězník Svazek: 4 Strana: 0667
Vězník, a, m., vězeň. Pulk. 115. — V., osob. jm. V. Adam. Žer. Záp. I. 113., 139., 149. — V. Jind. Ib. I. 216.

371503   Věznitel Svazek: 7 Strana: 1023
Věznitel, e, m. = kdo někoho vězní. Čch. Mch. 106.

371504   Vězniti Svazek: 4 Strana: 0667
Vězniti, il, ěn, ění = věziti. — koho. Rk — jak dlouho kde. První od jara 1104. vězněn byl na Přimdě. Ddk. III. 261.

371505   Vězno Svazek: 4 Strana: 0667
Vězno, a, n., místo v Čech., Wiesenau. Mus. IV. 318. Veznohý, extalus, zastr. Ms. Lex. clem.

371506   Věznový Svazek: 4 Strana: 0667
Věznový. V čísle věznovém, in numero captivorum. BO. Vězný, ého, m. = vězeň. D.

371507   Vezoplat Svazek: 4 Strana: 0667
Vezoplat, u, m., das Fahrgeld, der Fahr- lohn. Na Slov. Ssk.

371508   Vězovati Svazek: 4 Strana: 0667
Vězovati, vz Věziti.

371509   Vezpívati co kam Svazek: 7 Strana: 1023
Vezpívati co kam, hineinsingen. Mj. 232. Rechtoři vezpivajó umrlymo o domo a o hrobo. Mor. Neor.

371510   Vezpod Svazek: 4 Strana: 0667
Vezpod = vespod, cf. Spod. To die kaž- dému samci člověku, pacholíkovi neb muži i starému, aby s jiným mužským pohlavím nečinil jako žena, by vezpod byl; První rúcho vezpod skryté, koltr, plátno bílé, jest nevinnosť v duši. Hus 1. 193., III. 165.

371511   Vezpod Svazek: 8 Strana: 0463
Vezpod = dole. Jakož v. psáno stojí. Čel. Pr. m. I. 143.

371512   Vezření Svazek: 7 Strana: 1023
Vezření, n., vz Vezříti. Ti priezň jmajú na v., a srdce vždy zloby miení. Alx.V. (Anth. I. 3. vd. 33.).

371513   Vezříti Svazek: 4 Strana: 0667
Vezříti, el, en, ení; vzírati; vzírávati = v něco zříti, vhlédati, hineinsehen, einblicken. — (komu) kam: v obličej. Leg. V. na co, na koho. St. skl., Leg. Vezřete na mě. Pass. 16. Vezřiž na mě hřiešného. Hr. rk. 365. 1 vezře ten na své tělo. Hr. rk. 61. Tomu dítěti, jakž brzo v oči vezřel. Pass. mus. 328. Nězahlidaj na tu bortu, ani na ten fa- borek, vezřičiž ( = vezřetež) mu do maštalně, jaky tam ina pořundek. Sš. P. 534. K obraně mé vezři. Ž. wit. 21. 20. Vezři na nepřátele mé. 16. 24. 19. By byl Olibrius na tu svatú děvičku nevezřel. Pass. mus. 320. V. do čeho. Us. Tč.

371514   Vezříti kam Svazek: 7 Strana: 1023
Vezříti kam. Vezři na tvář Jesu Krista. Bož. umuč. v. 15. Vezři v nebe. Kat. 1563. Hospodin vezřel na svého lidu strasť. Krist. 6. b. Vezřel Buoh na pokoru služebnice své. Št. Kn. š. 80. Chtě by vezřela v jich bohy. Kat. 2252. Dle List. filol. 1891. 66. lépe: věřila.

371515   Vézti Svazek: 4 Strana: 0667
Vézti, vezu, vez, veza (ouc), zl, en (vežen, vlivem tvaru vožen ze IV. tř. ), ení: voziti, il, žen (neústrojně vozen), ení; vozívati = vozem n. lodí nésti, fahren, führen; se = vozem n. koněm n. lodí se nésti, fahren, schif- fen, reiten; sklouzati s něčeho dolů, rutschen. Jg. Vz Nésti. — co, koho: dříví. V. Voziti dříví, dokud jsou pěkné časy. Us. Dch. Voziti drva. Arch. II. 194. Voziti pocestné. J. tr. Mé nevěrné děvče pryč sebú vezete. Sš. P. 579. Voziti Hrnce = spě chrápati n. čelem po něčem tvrdém jezditi. Sn., Zkr., Dř. Už mi tak ne- bude, jak mi bylo kdysi, dyž mne vozíval můj koníček lysý. Brt. P. 37. Už ho vezou (mají). Bern. — co, koho, se na čem: na voze, na lodi, V., D., na koni. Kom. Náklad na voze v. D. Už toho jalenka na kolese vezú a tého myslivca na krchovo nesú. Sš. P. 523. Na čem by si se radši vez ? Na tej kolese a já na tym koňu. Slez. Šd. Na tra- kaři do lesa v. Er. P. 378. Dyby im na táč- kách vdolky vozil, tož sa nedovozí. Mor. Brt. Jiný se v povětří vezl o jednom kole na voze (= byl kolem lámán). Dh. Pro Buoh, treskcete mne sami a nedajte mne haněti a na mně se voziti. NB. Tč. 244. Voziti se na vozičce. Vz Vozička. Brt. — co komu: víno. Har. Svatej Jiří jede k nám, po vě- nečku veze nám. Er. P. 58. Votvírejte se všecky závory, vezem vám nevěstu samý fábory. Čes. mor. ps. 233. Veze on jí po- stelenku, v postelence kolébenku; Už ti páni. z vojny jedú, svojim paňám dary vezú; Haj, haj husičky přes cestu, vezeme Martin- kóm nevěstu; Votvíréte rodičové vrata, ve- zeme vám plnó fůro zlata. Sš. P. 90., 463., 486. (Tč. ). — komu. Ten kabát ti veze (= sluší). U Jižné. Vrů. — kam (nač do čeho, k čemu, mezi co, za co). Ženi- chova niva nikdá nerodivá, když na ňu šo- hajek hnoja nevozívá. Sš. P. 487. Divoký ten lev vsazen jest nejprv na Vyšehradě, odtud pak vezen na pevný hrádek Křivo- klát. Ddk. II. 424. Kněz Zbiněk pobrav svátosť kostelní vezl ji na Roudnici; Voziti uhlí k horám k šmelcování na prodaj; Mnohé staré, pěkné klenoty houfně vezli k předě- láni na minci novou. Dač. I. 11., 148., 255. Lidé, kteří sem potřeby na trh vozí. Arch. V. 323. A svým bych také vám voziti nedal do vašeho města. Arch. V. 346. Psota po psotě leze a duše se do pekla veze. Hus III. 11. 1. Povezu ji k doktorovi. Er. P. 176. Už můj mily z lesa jedzě, malovane dřevo veze, veze ci ho po rynečku ku svej milej k oke- nečku. Sš. P. 275 Aby hnuoj k stavóm vo- zili a jinú potřebu. List z r. 1423. (Tč. ). Vezu kolomaž nekam za Brno. Sš. P. 79. Vezli je mezi ovce. Us. V. něco ku břehu. Har. Víz ho k té (tobě) ? = mám ho vézti k tobě? Kb. Vezl na trh cibuli, zase při- nesl ošlejch (prodělal). Prov. Led do lednice v. Sych. Obilí do stodoly. Do lesa dříví vo- ziti (zbytečnou práci konati). V. — co za kým: potravu za vojskem. Us. Taky chce, aby za ní na vozíčku vozil (chce nositi vlečku, dělati paní). U Žamb. Dv. — D. — koho zač: za peníze. Us. — kudy, po čem: po vodě, Har. Po dráze se vézti. Us. Dch. Kázal okované vozy přeseň (přes lid) vézti. BO. Aby mohl své kupectví vézti skrze Kunovice NB. Tč. 271. V. se po někom = týrati, haněti. Jazyk se po nebi i po zemi vozí, bylé i nebylé v hromadu plete. Kom. Závisť se po jiných vozí. Mudr. Vz Msta, Kleveta. Č. — v čem. Zedmula se Vltava tak, že v Praze na staroměstském náměstí lidé vozili se ve člunech. Pal. Dj. III. 3. 55. Honza ten mě bude vozit v krytém vozu. Er. P. 146. Jedou myslivci od Vídně, vezou Janóška v košině; Keď ta vezmem, budem ťa bit, nebudem ťa v koči vozit. Sš. P. 569., 258., Sl. ps. 252., Dbš. Obyč. 154. Moja pani mamo, na čim se vezu? Moravec na voze a Němec na koze a můj nejmilejší v zlatým kočáře. Sš. P. 709. Vozili jsme se v člunu po rybníce. Sych. Vz V. se čím. — co, se čím Páni šesti koňmi v komorních vozích se vozí. Kom. Neboj sa, nevěsto, že ťa bude bíjať, kúpí ti kočárek, bude ťa vozívať, bude ťa vozívať bílými kozami. Brt. P. 87. Voziti psem zelí (do nouze přijíti). Lom. — se, co odkud: s vrchu. Us. Z lesa dříví voziti. Er. P. 394. Juž ju vezó od maměnky ze vrat, pěkně vám děkujem maměnko na stokrát. Sš. P. 459. Pravě, že by to víno hajtman na Skalici mocí vzal, když je z Uher do Moravy vezl. NB. Tč. 281. Nerádi knížata němečtí svolovali, aby peníze z jich zemí ven se vozily. Pal. Dj. IV. 2. 505. Obilí ze země aby vezeno nebylo; Aby nedopouštěl 253* obilí ze země voziti. Arch. IV. 497., V. 294. (Šd. ). Ven z ostrova málo se vozí (vyváží). Har. — proč. V. někoho ze záplaty širo- kého tolaru. Jv. — co s kým, kdy. Tam sem vzal pušku a tu s sebú vozím. Pal. Dj. IV. 1. 157. Veliké náklady učinil s ní se po zemi voze. Půh. II. 73. Vozili jsme se s ním v kočáře. Us. Šd. Hřešiece zjevně a vezúce s sebú hřiechóm mnohé věci, jako pyšné rúcho, pasy a j. Hus I. 168. V horku vez plášť s sebou, v dešti sám pojede. Č. — co kde. Nevěřím mu, kdyby se krájel a kdyby pravdu pod pavuzou na voze vezl. Č. — se komu kde. Noha se mi ve stře- víci vozí (je mi veliký). Us. —jak. Skorej kolesa vyvrátí, kdo chytro (spěšně) voz veze. Na Slov. Tč. Někteří po cizí trudné práci zvykli se voziti řečmi úštipnými a ujijedavými. Jel. 1. Kamení na spěch vo- ziti. Let. 345. Ve středu vezli jsme se se špatným větrem. Pref. 502. Voziti se na kom s pohrdáním. Chč. 445. A tu pomním, že jsem s otcem svým k němu do Prahy jezdil vozem veza. Arch. I. 176. —kdy. Vz předcházejícího třech králích do Olomouce vezena byla. Žer. Záp. II. 87. V kázáních po všech se vozíte. MP. — se po kom. Čechy pálili po sedlácích se vozíce. Let. 195. Ten se rád po lidech vozí. Bl., Dch., Vk. Závisť se ráda po cizích vozí. Prov. Pk. — se. Býk se vozí (skáče na krávy, honí se). Us. — co proč. Otviraj macičko nový dvůr, vezeme něvestu na vybůr. Sš. P. 464. — se komu. Maš jarky, čuo sa jim chrbaty vozia (= tlusté ovce). Na Slov. Šd.

371516   Vézti Svazek: 7 Strana: 1023
Vézti. Cf. List. fil. X. 120.. Mkl. Etym. 387. a. V. v dialektech. Vz List. fil. 1892. 111. — co za kým. Vozijó za nama peníze na voze. Sš. P. 575. — kudy. Vozil bys mě po rynečku. Šš. P. 681. — odkud. Aby ven stříbro z země vozeno nebylo. Arch. IV. 270. — jak. V. děvče nevěstou. Brt. Dt. 38. V. se oslíkem, reiten. Št. Kn. š. 290. 4. Proč by nás nevezl z našich pe- něz? Svěd. — komu. To mu to veze (sluší). U Úboče. Rgl. — se po kom kdy: na kázáních. Bart. 169.

371517   Vézti Svazek: 8 Strana: 0463
Vézti. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 81. Voziti se po kom = týrati ho. Us., Chč. S. 126.

371518   Vézti Svazek: 9 Strana: 0370
Vézti. O tvarech sr. Gb, H. ml. III. 2. 148. Nevezlo mu to = nechutnalo. Tům. 111.

371519   Vězto Svazek: 10 Strana: 0480
Vězto = tověz, totiž. Všecko přitáhnu k sobě, svú vězto silú. Mat. 233. 2.

371520   Vezuv Svazek: 7 Strana: 1023
Vezuv, vz Vesuv. Pl. II. 341.

371521   Vezvati Svazek: 4 Strana: 0668
Vezvati, appellare. Homil. opat. z 13. stol. 152. 16. Cf. Vzývati.

371522   Vezvýšiti Svazek: 4 Strana: 0668
Vezvýšiti, il, en, ení, erheben. Mus. VII.

371523   Vež Svazek: 4 Strana: 0668
Vež = vezmi. Na Slov. — V., vz Vázati.

371524   Věž Svazek: 4 Strana: 0668
Věž, e (z: věže, e: jindy a ve Slez., na Mor. a na Slov. posud věža; na Mor. a ve Slez. také: veža), vížka, věžička, věžka, y, f. V. = stavení, jehož výška u srovnání se základní plochou jest znamenitě veliká, der Thurm. S. N. V MV. nepravá glossa. Pa. V. čtverhranná, Har., strážná (hlídka), Kom., branná, Troj., vodní, V., cedníková, filtrační, der Filterthurm, Šp., hradební, hla- domorna, kostelní, školní. Vz S. N. O věžích řím. a řeckých vz Vlšk. 65., 67., 68., 71. V. babylonská, Dal. 5., porcelánová v Nankingu, svatoštěpanská ve Vídni. S. N. Věža hodi- nářská (na které je hlídač). U Opav. Klš. V. okrouhlá, kulatá. Šp. Střecha, okno, ma- kovice, cimbuří věže (na věži, věžní). Nz. Schody na v., hodiny na věži. Šp. Městečko věžemi se okrašluje. Kom. Věži vzíti. Br. V. silnosti. Ž. wit. 60. Věže jako vodárny, světlárny, hvězdárny. S. N. Bratr bratru jako silná věže. Ms. Hejly na v. lákati (= hloupé zaváděti). Dch. V. od makovice stavěti. Kom. V levici držel kostel o dvou věžích. Ddk. IV. 272. Novou věž založiti. Dač. I. 62. V. neotřesná a neobořitelná. Sš. I. 148. V. le- šená (sloužící za lešení). Vz KP. I. 206. V metylovskej věži zlato (zlatá) kula leži, sedzi tam kohutek, mo (má) zelené peři; O pozdřičiž (= pozdřijtež = pozřete) ma macičko s vysokej věže, ežli ten můj mily z vojny nějedzě; Ta komenská veža pěkně malovaná; Ta brněnská veža velice vysoká.
Sš. P. 389., 410., 499., 532. (Tč. ). Z rady a
z naučenie nepřietelkyně jejie nepřietelé a
protivníci její udělali sú věži, s niežto by
sě jie zevně protivili; Jako věže zeď pře-
vyšuje, tak doktorové světí naučením i ži-
votem jiný obecný lid přesahají. Hus III. 3.,
100. Je vysoký jako veža. Na Mor. u Bzence.
Šd. Ten staví věže (v povětří). Č. -U věže,
dům v Praze. Vz Tk. I. 323., II. 552. — V. = vězení, žalář ve věži. Do věže se do- stati, uvrženu býti; do věže shoditi, uvrci. V. Ve věži seděti. Vrat. U věži někoho dr- žeti. Dal. Pokroč z věže ven. Rkk. Musí do věže, v kázeň páně jíti. Št. Pískal v černé věži (v Praze = byl v ní mučen). Bdl. Věží tre- stáni budete. Zř. selské. Dán na bílou věži. Bl. Mnozí sobě věže, spravedlivě v ni vsa- zeni jsúce vedlé práva, ani hanby nic ne- vážie a řiekají. Však pro kozy nenie. Vš. Jir. 289. A druzí jsú nedávno z věže vyšli pro tuto daň; Ihned u věži sazen byl; Ve věži dvě neděle seděl; A kdo by přes to prosil, ten má trestán býti věží. Arch. I. 229., II. 488., V. 445., 474. (Šd. ). — V., figura šachová. S. N. — V., Wiež, ves u Němec. brodu. Pl.

371525   Věž Svazek: 7 Strana: 1023
Věž. Cf. Wtr. Obr. 237., 794., Mkl. Etym. 389. b., Tk. VIII. 544., Kram. Slov. V. vodárenská, Us. Pdl, rourní, Let. 264., ohléhací, strkací, větrná, NA. IV. 148., III. 170., 89., obilní, KP. V. 229., pohyblivá, Sdl. Hr. II. 99., 253., dobývací. J. Lpř. Viděla bába jehlu na věži, ale věže ne- viděla. Kmp. Gr. 127. Věže v období sta- vitelství gotického Vz Ott. VI. 403. — V. = žalář. Pokáží jeho věží; Jestoj' se nikdy věže nedopustil (der nie die Kerker- strafe verwirkt hat). Št. Kn. š. 283. 9. a 10., 302. 24.

371526   Věž Svazek: 8 Strana: 0463
Věž. Tvary i v dialekt. Vz Gb. H. ml. I. 200. nn.

371527   Věž Svazek: 9 Strana: 0370
Věž. Někoho na v. vyvésti = oklamati. Slád. Rom. 65.

371528   Veža, věža Svazek: 4 Strana: 0668
Veža, věža, vz Věž.

371529   Věžatka Svazek: 4 Strana: 0668
Věžatka, y, f. V-ky (pleurotomida), měk- kýši, mají dlouhou špičatou ulitu s hrboly podlé závitků: v-tka babylonská, pleuro- toma babylonica; vrápovka. Vz Frč. 240.

371530   Věžatka Svazek: 7 Strana: 1023
Věžatka. Cf. Brm. IV. 2. 284.

371531   Věžatý Svazek: 4 Strana: 0668
Věžatý = věz mající, gethürmt. Vz S. N., Tk. I. 268., II. 552., V. 263. V. zámky. Ráj. V-tá stavení. S. N. X. 253.

371532   Věžďanka Svazek: 7 Strana: 1023
Věžďanka, y, f., vz Hvěžďán.

371533   Vežde Svazek: 4 Strana: 0668
Vežde = všude, überall. Nosíme na sobě osidlo naše, vežde máme při sobě tajného a domácieho nepřietele. Pass. 7. (Hý. ). Vždycky a vežde. ZN.

371534   Vežde Svazek: 7 Strana: 1023
Vežde, ubique. Kázali sú v. Ev. olom. 275.

371535   Veždě Svazek: 8 Strana: 0463
Veždě m. vežde v Rkk. Vz List. fil. 1896. 339.

371536   Veždy Svazek: 4 Strana: 0668
Veždy = vždy, immer. V. z vš-dy od veś. Ht. Sl. ml. 154. — V. = všude, überall. Cf. Vežde. BO. Ve všem a veždy. ZN.

371537   Věže Svazek: 10 Strana: 0480
Věže, e, f. = věž. Železnú vieží. Mill. lla

371538   Věžecký Svazek: 4 Strana: 0668
Věžecký, ého, m. V. Petr. Tk. IV. 235., V. 69., Pal. Dj. III. 2. 144.

371539   Věžel Svazek: 7 Strana: 1023
Věžel, m., citrullus, zastr. Nomencl.

371540   Věženka, y Svazek: 4 Strana: 0668
Věženka, y, f., rostl., turritis. V. plchá, malokvětá, přirozevřená. Flora.

371541   Věženosný Svazek: 4 Strana: 0668
Věženosný, thurmtragend. V-ný slon. Mus.

371542   Věženský Svazek: 4 Strana: 0668
Věženský, ého, m., osob. jm.

371543   Veženu Svazek: 4 Strana: 0668
Veženu, vz Vehnati.

371544   Vežerce Svazek: 4 Strana: 0668
Vežerce, dle Budějovice, ves u Mnichovic. Tk. IV. 252.

371545   Věžice Svazek: 8 Strana: 0463
Věžice, e, f., zdrobn. věž. Kká. Puš. 20.

371546   Věžička Svazek: 4 Strana: 0668
Věžička, y, f., vz Věž.

371547   Věžiti Svazek: 4 Strana: 0668
Věžiti, il, en, ení; věžívati, thürmen. Vlny se věží. Víd. list. Oblaka se věží. Us. Dch. — se kde. Jaká kletba nad námi se věží! Sš. Bs. 195.

371548   Věžiti Svazek: 7 Strana: 1023
Věžiti. Čch. Petrkl. 21. — co kam. Ruka osudu útrap balvany na srdce lidské věží. Osv. 1871. 94. — Čch. Bs. 59.— se jak. Kol v sypké jehlany se letmo věží sníh. Kk. K sl. j. 221.

371549   Věžitý Svazek: 4 Strana: 0668
Věžitý, thurmartig, thürmig. V. koruna, die Thurmkrone. Dch.

371550   Věžka Svazek: 4 Strana: 0668
Věžka, y, f., vz Věž. Sš. P. 475.

371551   Vežka Svazek: 8 Strana: 0463
Vežka, věžka, y, f. = vížka. V dial. Gb. H. mi. I. 201.

371552   Věžky Svazek: 4 Strana: 0668
Věžky, pl, f., Weschek, ves a) u Pře- rova, b) u Kroměříže. PL.

371553   Věžná Svazek: 4 Strana: 0668
Věžná, é, f., Věžné, ého, n., Wiežna, ves a) u Bystřice, b) u Tábora. Vz S. N.

371554   Věžnatý Svazek: 9 Strana: 0370
Věžnatý. V. hrad Děvín. Pal. Děj. I. 1. 109.

371555   Věžné Svazek: 4 Strana: 0668
Věžné, vz Věžná.

371556   Věžní Svazek: 10 Strana: 0676
Věžní krovy. Vz KP. XI. 358.

371557   Věžní, -ný Svazek: 4 Strana: 0668
Věžní, -ný = od věže, Thurm-. V. pán, D., hodiny, Sedl., oblouk, střecha, římsa, zvon, kříž, báně, makovice, Šp., loď, Dch., Kpk., výsosť. BO.

371558   Věžnice Svazek: 4 Strana: 0669
Věžnice, e, f.. Wieschnitz, ves u Řeho- řova v Jihlavsku. — V. horní, dolní, malá, vsi u Polné. PL.

371559   Věžníčky Svazek: 4 Strana: 0669
Věžníčky, pl.. f., Wieznieky, ves u Be- nešova.

371560   Věžník Svazek: 4 Strana: 0669
Věžník, a, m. = věžní strážce, der Thurm- wächter. Us. — V., osob. jm. Vz S. N. — V. = pes domácí, ovčácký, der Hof-, Ketten-,
Schäferhund. V. Dle Presla je v. z plemene
chrtovitých. Jg. Kdožby v-ka ukradl. Práv.
man. 525. Horšíť jsú nežli v-ci; V. nemóž
tak zlý býti. Hr. rk. 407. Když přijde chrt,
na toho pustíme v-ky neb na chrta nesluší
nežli v-ci. Pal. Dj. V. 2. 503. S v-ky sedláci
aby nechodili na pole, leč by je pojímali na
provazy. Arch. IV. 497.

371561   Věžník Svazek: 7 Strana: 1023
Věžník, pes ovčácký, molossus. Výb. II. 645., Sv. ruk. 319. b., 280.

371562   Věžník Svazek: 7 Strana: 1397
Věžník pes. V-ky loviti. Arch. XI. 311.

371563   Věžník Svazek: 8 Strana: 0463
Věžník, Thurmwächter. Vrch. Rol. I—VI. 136. — V. = domáci pes. Jg. srovnává dolno- luž. věža = dům. Vz Ježník, Čern. Př. 51. — V., turritella, mořský plž. Ott. XI. 502. b. 516., Ves (3. dod.), List. fil. 1896. 306.

371564   Věžníkov Svazek: 4 Strana: 0669
Věžníkov, a, m., Wiežnikow, ves u Zbra- slavic.

371565   Věžníky Svazek: 4 Strana: 0669
Věžníky, dle Dolany, Wiežnik, dvůr u Vlašimi. PL.

371566   Věžníky Svazek: 7 Strana: 1023
Věžníky. Z Věžník hrabě Bernard. Vz Mus. 1891. 108.

371567   Vežnouti Svazek: 4 Strana: 0669
Vežnouti, vežíti, mit der Sichel hinein- fahren. — kam: do druhého záhona, sobě do ruky. Us. Tč.

371568   Věžnov Svazek: 4 Strana: 0669
Věžnov, a, m. Červenka z V-va. Vz S. N., Jir. H. 1. II. 318.

371569   Věžný Svazek: 4 Strana: 0669
Věžný, vz Věžní. — V., ého, m. = hlásný, der Thürmer. Dch.

371570   Věžný Svazek: 10 Strana: 0480
Věžný. V. ohrada města (sr. Věž). Msn. Od. 96.

371571   Věžovatý Svazek: 4 Strana: 0669
Věžovatý = věžatý, gethürmt. Reš.

371572   Věžovitý Svazek: 4 Strana: 0669
Věžovitý, thurmartig. Us. Dch.

371573   Věžovka Svazek: 4 Strana: 0669
Věžovka, y, f., turritis, das Thurmkraut, rostl. Slb. 714., Rostl. I. 217. a.

371574   Věžovlice Svazek: 7 Strana: 1023
Věžovlice (!), e. f. = pyramida. Pohl.

371575   Věžový Svazek: 4 Strana: 0669
Věžový, Thurm-. V. loď, das Thurmschiff. Dch. V. hodiny, D., sklep. Mus.

371576   Vežrati Svazek: 4 Strana: 0669
Vežrati, vz Vžráti.

371577   Věžucha Svazek: 4 Strana: 0669
Věžucha, y, f., pyrgoma, vinýš. Krok II. 130.

371578   Věžule Svazek: 4 Strana: 0669
Věžule, e, f. V. šroubovitá, měkkýš bři- chonožec, turritella terebra. Vz Frč. 243.

371579   Věžule Svazek: 7 Strana: 1023
Věžule. Cf. Brm. IV. 2. 267.

371580   Vežvald Svazek: 4 Strana: 0669
Vežvald, a, m., os. jm. V.

371581   Vgezd Svazek: 4 Strana: 0669
Vgezd = Újezd. Vz V.

371582   Vgichnouti Svazek: 4 Strana: 0669
Vgichnouti, chnul a chl, utí, hineinsprit- zen. — kam jak. Voda vgichla rázem do zahrada. Na Ostrav. Tč.

371583   Vhabať Svazek: 9 Strana: 0370
Vhabať. Vhabali sme do diery (do tu- nellu). Phľd. 1897. 139.

371584   Vhabati Svazek: 4 Strana: 0669
Vhabati = spěchati, eilen. — kam (do čeho). Boč.

371585   Vhabati Svazek: 8 Strana: 0464
Vhabati. Vhabl do služby jen proto. Phľd. 1896. 466.

371586   Vhabati Svazek: 10 Strana: 0480
Vhabati. Na železnici som vhabal do voza (vsedl?). Phľd. XXIV. 439.

371587   Vhabiti Svazek: 10 Strana: 0480
Vhabiti, dilabi. Do bláznovstvie v. Pat. Jer. 40 24.

371588   Vháčkovati Svazek: 4 Strana: 0669
Vháčkovati, einhakeln. — co kam. Us. Tč.

371589   Vhádzati Svazek: 4 Strana: 0669
Vhádzati = vházeti. Na Slov. Bern.

371590   Vhaliti Svazek: 4 Strana: 0669
Vhaliti, il, en, ení, vhalovati, einhüllen. Nrd., Dch.. — co kam (do čeho, v co). Vz Haliti. Smrť nevhalí tě v stín svých pe- rutí. Dch.

371591   Vhánění Svazek: 7 Strana: 1023
Vhánění, n. Vz Vehnati. V. vody do trub. Us. Pdl.

371592   Vháněti Svazek: 4 Strana: 0669
Vháněti, vz Vehnati.

371593   Vharcovati kam Svazek: 4 Strana: 0669
Vharcovati kam = rychle vjeti, schnell hineinfahren. Na Ostrav. Tč.

371594   Vhatlati Svazek: 4 Strana: 0669
Vhatlati, hineinschmieren, schlecht ein- schreiben. Na Ostrav. Tč.

371595   Vházeti Svazek: 4 Strana: 0669
Vházeti, vz Vhoditi.

371596   Vhazovací Svazek: 10 Strana: 0480
Vhazovací či padací apparát acetyle- nový. Vz KP. 122.

371597   Vhečmati Svazek: 4 Strana: 0669
Vhečmati = naházeti, namačkati bez ladu a skladu, vtlačiti, einstopfen, einpferchen. Na Hané. Bkř. — co kam. Vhečmala šaty do truhly. Us. u Kr. Hradce. Kšť. Vhečmáš-li pak to přece do něho (vleješ-!i pak mu to do hlavy)? V Kunv. Msk.

371598   Vhlbiti Svazek: 7 Strana: 1023
Vhlbiti, vz Vhloubiti. Slov. HVaj. BD I. 7.

371599   Vhled Svazek: 4 Strana: 0669
Vhled, u, m., die Einsicht. Šm.

371600   Vhled Svazek: 7 Strana: 1023
Vhled. Psp. V. do tajemství. Hlv. 33.,

371601   Vhlédati Svazek: 4 Strana: 0669
Vhlédati; ohlédnouti, vhlídnouti, dnul a dl, utí; vhlízeti, el, ení, ein-, hineinsehen, Einsicht nehmen. Nz., Bkř. — kam (v co, do čeho). Us.

371602   Vhlídnosť Svazek: 4 Strana: 0669
Vhlídnosť, i, f. = vlídnosť, die Freund- lichkeit. Měl velikou vhlídnosť k chudým. Němc.

371603   Vhlídný Svazek: 4 Strana: 0669
Vhlídný = vlídný, přívětivý, příjemný, freundlich, holdselig. Ros.

371604   Vhlídný Svazek: 10 Strana: 0480
Vhlídný = vlídný. Frant. 49. 10.

371605   Vhlobený Svazek: 7 Strana: 1023
Vhlobený; -en, a, o, vertieft. Vz Vhlo- biti Sldk. 567.

371606   Vhlobiti Svazek: 4 Strana: 0669
Vhlobiti, il, en, ení, vhlubovati = v hloub vraziti, vbíti, vniknouti, eindringen, einsen- ken. Plk., St. skl. — co: kůl. — kam. Za- tiem dále před sě vhlobi do Libye. Alx. V. v. 2150. (HP. 51. ). V. kůl do země. Us. Tč. — se v co = zahloubiti se, sich vertiefen. Č.

371607   Vhloubení Svazek: 4 Strana: 0669
Vhloubení, n., das Einsenken, Eindringen, die Vertiefung. Kos. Ol. I. 279.

371608   Vhloubený Svazek: 4 Strana: 0669
Vhloubený; -en, a, o, eingesenkt, ver- tieft, eingedrungen. List s choboty vhlou- benými. KP. V. 155.

371609   Vhloubiti Svazek: 4 Strana: 0669
Vhloubiti, il, en, ení, vhlubovati = vhlo- biti. — co kam (do čeho, v co). Us., Č. Osleplosť vhloubila jej (Pavla) v život vni- trný. Sš. Sk. 110. V. mlýn, vz Vehnati. — V. se do něčeho. Us. Tč.

371610   Vhltava Svazek: 4 Strana: 0669
Vhltava, y, f. = Vltava, zastr. Kn. Mat. Beneš.

371611   Vhltnouti Svazek: 4 Strana: 0669
Vhltnouti, tnul a tl, utí, vhltati, gierig hineinschlucken, verschlingen. — co kam: do sebe. Us. Tč.

371612   Vhlubinec Svazek: 4 Strana: 0669
Vhlubinec, nce, m., trogolus, pavouk. Krok. II. 249.

371613   Vhlučiti Svazek: 10 Strana: 0480
Vhlučiti, intrare, vstoupiti. V kostel se všichni vhlučichu. Pat. Jer. 134. 17.

371614   Vhmožditi Svazek: 4 Strana: 0669
Vhmožditi, il, ěn, ění, hineinquetschen, einstampfen. — co kam: mokré prádlo do džbera. Us. Tč.

371615   Vhněsti Svazek: 4 Strana: 0669
Vhněsti, einkneten. Vz Hněsti. — co kam: chléb do píšťaly. Us. Tč.

371616   Vhnesti Svazek: 8 Strana: 0464
Vhnesti. Vz Drlavý (3. dod.).

371617   Vhnětený Svazek: 7 Strana: 1023
Vhnětený; -en, a, o, eingeknetet. V. do čeho. Osv. V. 10.

371618   Vhnízditi Svazek: 4 Strana: 0669
Vhnízditi, il, ěn, ění, vhnízdívati, einni- sten. — se kde. Vhnízdil se u nás. Sych. Vrabec se vhnízdí, kde je dobře, žid, kde je co bráti. Mor. Tč. — co komu kam. Nač mi zhoubce prve naše zření do dna srdce mého vhnízdilo? Koll. I. 51.

371619   Vhnojiti Svazek: 4 Strana: 0669
Vhnojiti, il, en, ení, vhnojovati, hinein- roisten. — co kam: slámu pod krávy. Us. Tč.

371620   Vhod Svazek: 4 Strana: 0669
Vhod, vz Hod.

371621   Vhod Svazek: 7 Strana: 1023
Vhod, vz Hod (i dod.),

371622   Vhodboj Svazek: 4 Strana: 0669
Vhodboj, e, m., os. jm. Bern.

371623   Vhodec Svazek: 4 Strana: 0669
Vhodec, dce, m., Eukairit, nerost, Miner. 222.

371624   Vhodení Svazek: 4 Strana: 0669
Vhodení, n. = vhození. Na Slov. Bern.

371625   Vhoděný Svazek: 4 Strana: 0669
Vhoděný = vhozený. Na Slov. Bern.

371626   Vhoditi Svazek: 4 Strana: 0669
Vhoditi, vhoď, dě (íc), il, zen, ení (na Slov. — děn, ění); vházeti, el, en, ení; vha- zovati = někam do vnitř hoditi, ein-, hinein- werfen. Jg. — abs. Vhodilo tam (říká se, když při ohni jiskra někam zaletěla a zápá- lila). U Prostěj. Přikryl. — koho. Mne tu mamička v-la, leda ve vínku chodila. Sš. P. 156. — co, koho kam: něco na oheň, Lom., zločince na kůl v. D. V-it v peklo. Štelc. Šat na stůl v. Us. Vrah tě v oheň hodil. Sš. Bs. 6. Mnohokráte jazyky i mrtvé vzkrisujú a živé zase naprotiva do hrobóv vhadzujú. Na Slov. Tč. Ševcova se rozhně- vala, skury do peca vházala. Kld. ván. 121. Šel a všecko to do sebe vházel: ovce, ov- čáka i se psem Voříškem. Er. Sl. čít. 23. Až půjdeš podle moře, vhoď ten prsten do moře, vylej si svoje hoře; Snad mia milý pán Bůh do tej vody vhodil, do tej vody vhodil, do tej hlubočiny, že sem si nevší- mal chudobnej děvčiny; Tu bysta mia za- bili, do chrastiny vhodili; Do tej jámy vyryté vhážu všecky zabité; Tak oni mě pobili, do luže mě vhodili, já chuďátko, ne- božátko, kolinka mně vrzaly. Sš. P. 93., 99., 105., 570., 688. Kteříž je dali zmrskati, do vězení vházeti. BR. II. 442. — kam jak: Toho aby do peci po hlavě hodil. Záv.

371627   Vhoditi Svazek: 4 Strana: 0670
Vhoditi, vz Vejíti.

371628   Vhodně Svazek: 7 Strana: 1023
Vhodně, passend atd., vz Vhodný. V. něco k něčemu přirovnati. Us. Pdl.

371629   Vhodnosť Svazek: 4 Strana: 0670
Vhodnosť, i, f. = slušnosť, náležitosť, die Schicklichkeit. V. vtipu. Jel.

371630   Vhodnosť Svazek: 7 Strana: 1023
Vhodnosť, i, f., temperantia. Pršp. 52.

371631   Vhodný Svazek: 4 Strana: 0670
Vhodný = v hod jsoucí, včasný, slušný, náležitý, fähig, geeignet, angemessen, ent- sprechend. V., D. Za v-ných podmínek; v. chvíle, prostředek, dar. Dch. Z toho si Pře- mysl Otakar vzal vhodnou záminku, aby přednesl svou žádosť. Ddk. V. 343. Připo- dobňuje lid tehdejší židovský k nevhodným dětem. BR. II. 50. — čemu. Aby všecky strany (díla) sobě vhodny byly. Pont. o stat. — k čemu. J. tr., Nz. V-ná k tomu příle- žitosť; Nastal v. okamžik k jednání; Doba vhodná k takovému podniku. Ddk. III. 117., 134., V. 246. — pro koho. Podmínka pro Přemysla Otakara obtížná, pro papeže však vhodná. Ddk. V. 305. — V. = vlídný, freund- lich. Jest nevhodný (nevrlý). D.

371632   Vhodný Svazek: 7 Strana: 1023
Vhodný. V. jméno, látka, název, Pdl., příklad, Krň., doba, Lpř., čas, místo, oka- mžik, příležitosť. Us. Pdl. — čemu. I byt měl v pusté jistbě v-ný svojí tužbě. Kká. Td. 52.

371633   Vhojení Svazek: 10 Strana: 0480
Vhojení, n, V. vytažených zubů v staré lůžko, reimplantatio dentium. Ktt.

371634   Vhojiti co kam Svazek: 8 Strana: 0464
Vhojiti co kam. Vstnk. II. 423.

371635   Vholubiti se Svazek: 4 Strana: 0670
Vholubiti se, sich in eine Taube ver- wandeln, die Gestalt einer Taube annehmen. Vholubení se ducha sv. Sš. I. 46.

371636   Vhon Svazek: 4 Strana: 0670
Vhon, u, m., der Eintrieb. Rkp. vodň.

371637   Vhon Svazek: 7 Strana: 1023
Vhon, u, m., impulsus. Pršp. 81.

371638   Vhonitel Svazek: 7 Strana: 1023
Vhonitel, e, m., impulsor. Pršp. 80.

371639   Vhonné Svazek: 7 Strana: 1023
Vhonné, impulsivum. Pršp 81.

371640   Vhonné Svazek: 7 Strana: 1397
Vhonné, datio pro pecore in forum de- lato. 1335. Reg IV. 47.

371641   Vhonné Svazek: 8 Strana: 0464
Vhonné = plat rychtáři za honění n. po- hánění stran k soudu, též snad plat za ho- nění zločinců. 1469. Čel. Pr. m. II. 1106.

371642   Vhoru Svazek: 4 Strana: 0670
Vhoru = zhůru, auf, hinauf. D.

371643   Vhostiti Svazek: 4 Strana: 0670
Vhostiti, il, stěn, štěn, ění, se, sich nie- derlassen, sich einnisten, niederlassen. — se kam. V-la se jakási nedůvěra i nevole mezi krále a pana Jindřicha z Lipé; Kdekoliv bída do vojska se vhostí, tam vždy hyne kázeň všeliká; Vhostil se byl v duši jeho červ pochyby. Pal. Dj. II. 1. 429., III. 3. 124.. 154. — se kam (v co) s kým. Koll. I. 224.

371644   Vhostiti se kam kdy. Před Svazek: 7 Strana: 1023
Vhostiti se kam kdy. Před dvěma sty léty tam se vhostili. Šf. Strž. II. 248. (171).

371645   Vhostné Svazek: 4 Strana: 0670
Vhostné, ého, n., das Einlager, Einkehr- recht. Rk.

371646   Vhošťování Svazek: 7 Strana: 1023
Vhošťování se v krajiny bezlidné. Šf. Strž. II. 16. Vz Vhostiti.

371647   Vhotově Svazek: 10 Strana: 0480
Vhotově = pohotově. Každý byl vždy v. Trist. 62b. Kat. 1432.

371648   Vhoupnouti se Svazek: 4 Strana: 0670
Vhoupnouti se, pl, utí, sich hineinschwin- gen. Šm.

371649   Vhousti Svazek: 4 Strana: 0670
Vhousti, einsingen, vz Housti. — koho v co. Vhude mne v sny hluk ponůcek. Č.

371650   Vhoz Svazek: 10 Strana: 0480
Vhoz, u, m. = vhození. Nár. list. 25. /9. 1900.

371651   Vhození, n Svazek: 4 Strana: 0670
Vhození, n., das Hineinwerfen.

371652   Vhozený Svazek: 4 Strana: 0670
Vhozený; -en, a, o, hineingeworfen.

371653   Vhrabati Svazek: 4 Strana: 0670
Vhrabati, hineinrechen. — co odkud kam: bláto s cesty do škarpy. — se komu jak kam: oběma rukama do vlasů. Us. Tč.

371654   Vhráti se do čeho Svazek: 9 Strana: 0370
Vhráti se do čeho. Kuč. 7.

371655   Vhrbolcovať se kam: do Svazek: 7 Strana: 1023
Vhrbolcovať se kam: do města. HVaj. BD. I. 201. Vz Hrbolcovati (dod.).

371656   Vhrbolovať Svazek: 7 Strana: 1023
Vhrbolovať. Slov. Voz v-val razom na neschodnú, kamenitú cestu. HVaj. BD. I. 161. Cf. předcház.

371657   Vhrčati se kam Svazek: 7 Strana: 1023
Vhrčati se kam = vehnati se, vraziti. Val. Slavč. 106.

371658   Vhrdlolež Svazek: 7 Strana: 1023
Vhrdlolež, lži, f. Když mnoho těch v-lží zpívali (= často říkali): V hrdlo lžeš. Wtr. Obr. 703.

371659   Vhrknouti Svazek: 4 Strana: 0670
Vhrknouti, knul a kl, utí. — kam. Slzy mu v oči vhrkly, stiegen ihm in die Augen. Us. Prngr. Všeci vhrkli na ráz do síně. Us. Tč.

371660   Vhrknouti Svazek: 8 Strana: 0464
Vhrknouti. Slzy vhrkly mu v oči. Pokr. Mrt. z. 25.

371661   Vhrmeti Svazek: 7 Strana: 1023
Vhrmeti = s hřmotem vjeti. Slov. Depu- tácia v-la do dediny na niekolko vozoch. HVaj. BD. I. 121.

371662   Vhrnouti Svazek: 4 Strana: 0670
Vhrnouti, nul, ut, utí, ohrnovati, ein- scharren, einstreichen, einrollen. — co kam čím: peníze rukou do sáčku. — se, schaa- renweise eindringen. — sekám. Do jednoho statku se nechtěly v. a do hospody se vkro- čiti ostýchali. Sk.

371663   Vhroužení Svazek: 4 Strana: 0670
Vhroužení, n., die Immersion, der Ein- tritt eines Himmelskörpers in die Verfinste- rung. Šm.

371664   Vhroužiti se do něčeho Svazek: 9 Strana: 0370
Vhroužiti se do něčeho. Vrch. Mus. 1900. 485.

371665   Vhroužiti se več Svazek: 7 Strana: 1023
Vhroužiti se več, sich versenken, ver- tiefen. Dk. Aesth. 43., Kká.

371666   Vhrýzti Svazek: 4 Strana: 0670
Vhrýzti, einnagen. Byl. Vhryzl se mi provaz do kůže, když jsem se houpal. Us. Tč. Vz Hrýzti.

371667   Vhrýzti se komu v Svazek: 7 Strana: 1023
Vhrýzti se komu v srdce. Hdk.

371668   Vhrzeti Svazek: 7 Strana: 1023
Vhrzeti = pohrdati. Nevhrzěl jich prosbú. Ž. kl. 101. 18. Ani vhrzěl modlitby. Ž.kap 21. 25.

371669   Vhřeznouti Svazek: 4 Strana: 0670
Vhřeznouti, zl, utí = pohřížiti se, ein- stülpen, einsinken. — v co. Sal.

371670   Vhřeznouti Svazek: 8 Strana: 0464
Vhřeznouti. Oheň vhřezne v tělo. Sal. 386. V němž vhřezne. Št. Uč. 106. a.

371671   Vhřeznouti Svazek: 9 Strana: 0370
Vhřeznouti. Dobré, v němž (člověk) vešken vhřezne. Št. Uč. 106a. (Gb. H. ml. III. 2. 245. ).

371672   Vhříti Svazek: 7 Strana: 1023
Vhříti, vhřívati, hineinschmelzen. Lpř. Sl. I. 225. b.

371673   Vhřmieti Svazek: 10 Strana: 0480
Vhřmieti, vz Zahřmíti.

371674   Vhučeti Svazek: 7 Strana: 1023
Vhučeti, hineinbrausen. Lpř.

371675   Vhukati Svazek: 10 Strana: 0480
Vhukati. Když vlak vhukal pod střechu (huče vjížděl) Zvon V. 408,

371676   Vhunať Svazek: 4 Strana: 0670
Vhunať = vháněti. Na Ostrav. Tč.

371677   Vhupnouti Svazek: 4 Strana: 0670
Vhupnouti, pnul a pl, utí = vskočiti, hineinhüpfen, hineinspringen. — kam (do čeho), Koll., kudy: dveřmi. Us.

371678   Vhupnouti Svazek: 8 Strana: 0464
Vhupnouti někam = vskočiti. Phľd. 1892. 578.

371679   Vhybati Svazek: 4 Strana: 0670
Vhybati; vhybnouti, bnul a bl, ut, utí, einbiegen. — co kam, (v co, do čeho). Us.

371680   Vhýbati Svazek: 9 Strana: 0370
Vhýbati. Nemocný pospěšně dýše a prsy mu se vhýbají. Maš. ruk. 177a.

371681   Vchádzik Svazek: 8 Strana: 0464
Vchádzik, u, m. = babinec. (u kostela). Slov. Kal. S. 199.

371682   Vcházení Svazek: 4 Strana: 0670
Vcházení, n., das Hineingehen, der Ein- gang. V. a vycházení. V. páry, die Dampf- einströmung; otvor ku v. páry. Šp. Líbí se mi tvé v. se mnou do vojska. 1. Sam. 29. 6. —V. (zauzlení) střeva do sebe, die Ver- schlingung der Eingeweide. Ja. — V. = místo, kudy se vchází, der Eingang, Eintritt. Br. Ze síně do jiných pokojů v. (přístup) jest. Kom.

371683   Vcházeti Svazek: 4 Strana: 0670
Vcházeti, vz Vejíti.

371684   Vchlebiti Svazek: 4 Strana: 0670
Vchlebiti, il, en, ení, zastr. = v chléb obrátiti, in Brod verwandeln o. einschliessen, verbroden. L., Hil.

371685   Vchlemtati Svazek: 4 Strana: 0670
Vchlemtati, -tám a-ci, einschlabbern. — do sebe všecko vchlemtati. Ros.

371686   Vchlípení Svazek: 4 Strana: 0670
Vchlípení, n., das Einwärtsgebogensein, inversio. V. víčka, entropium. Nz. lk.

371687   Vchlípení Svazek: 7 Strana: 1023
Vchlípení dělohy, invaginatio, inversio uteri, měchýře, ecstrophia vesicae urinariae.

371688   Vchlípení Svazek: 8 Strana: 0464
Vchlípení. V. víčka. Vz Ott, V1II. 642.

371689   Vchlípení Svazek: 10 Strana: 0480
Vchlípení víčka starců, entropium senile, v. víčka tučných dětí, e infantile, křečné v. víčka, e spasticum, jízvové v. víčka, e. cicatricosum, náhlé v. víčka, e. acutum, dočasné v. víčka, e. chronicum, chrustav- kové v. víčka, e. organicum. Ktt.

371690   Vchlípený Svazek: 4 Strana: 0670
Vchlípený; -en, a, o, einwärtsgebogen, invertirt. V. víčka.

371691   Vchlípiti Svazek: 4 Strana: 0670
Vchlípiti, il, en, ení, vchlipovati, ein- wärts biegen, invertiren. — co kam. Us.

371692   Vchlipka Svazek: 10 Strana: 0480
Vchlipka, y, f. Slizničná v., utriculus masculinus (na cíbelu). Ott. XXI. 1039.

371693   Vchloustnouti Svazek: 4 Strana: 0670
Vchloustnouti, vchrstnouti, tnul a tl, ut, utí = vstříknouti, hineinspritzen, einschütten. — co komu kam: vodu do očí; vodu na někoho. Us.

371694   Vchlupnouti Svazek: 4 Strana: 0670
Vchlupnouti, pnul a pl, utí = do nějaké tekutiny vpadnouti, in etwas Flüssiges hi- neinfallen. Na Slov. Bern. — kam: do vody.

371695   Vchnuchati Svazek: 7 Strana: 1023
Vchnuchati, odorare, zastr. Hank. Sb. 247., 256.

371696   Vchod Svazek: 4 Strana: 0670
Vchod, u, m. = vcházení, přístup, der Zu- gang, Eingang, Eintritt. V. k něčemu, do do- mu; Jeden jest všechněch k životu v. V. Přístup a v. do něčeho. Br. V. domem, za rohem (um die Ecke). Dch. V-dy a východy, Zu- und Ausgänge. J. tr. Že Kristus jest obětován, hotov jest v. v královstvie. Hus II. 252. V. do hrobu prostopádný, svislý či kolmý aneb vodorovný. Sš. J. 191. Volný v. k někomu míti Sych. Ta věc stojí hned při vchodu. — V. = počátek řeči, písně, der Eingang, Anfang. Kom. Jak zní v. k té písni? Sych. — V. = vjití, das Eingehen, der Eintritt, Eingang. Vchod žil (žilek). V. V. vrátný = vchod žaludku do střeva. Schd. II. 353. V. kýlný. Nz. lk.

371697   Vchod Svazek: 8 Strana: 0464
Vchod. Přišel nám v. naprotivo. Laš. Brt. P. II. 410.

371698   Vchodě Svazek: 8 Strana: 0464
Vchodě = chodě, chodíc. V. četl, čtla. Dšk. Jihč. I. 28.

371699   Vchodiště Svazek: 4 Strana: 0670
Vchodiště, ě, n., der Eingang. V. kýly, die Bruchpforte. Nz. lk.

371700   Vchodiště Svazek: 7 Strana: 1023
Vchodiště, porticus. 15. stol.

371701   Vchodiště Svazek: 9 Strana: 0370
Vchodiště. Hřiechem v. v duši jest. Hus I. 114.

371702   Vchoditý Svazek: 4 Strana: 0670
Vchoditý = vchod mající, einen Eingang habend. Jg.

371703   Vchodné Svazek: 4 Strana: 0670
Vchodné, ého, n. = vstupné, das Ein- trittsgeld. Ht, Sl. ml. 88.

371704   Vchodní Svazek: 4 Strana: 0670
Vchodní, Eingangs-. V. vrátka.

371705   Vchodný Svazek: 4 Strana: 0670
Vchodný, Eingangs-. V. nebes koba. Sš. Bs. 185.

371706   Vchodový Svazek: 4 Strana: 0670
Vchodový, Eingangs-. Šm.

371707   Vchopiti Svazek: 4 Strana: 0670
Vchopiti, il, en, ení; vchápati, vchopovati = v něco chopiti, chytiti, auf-, hineinfangen. Vchopená jiskra do troudu. Orb. pic. — se, sich aufraffen. Troj. 18.

371708   Vchoz Svazek: 4 Strana: 0670
Vchoz, u, m. = vchod, der Eingang. Št. — V., a, m. = vchodící, der Eintretende. Št

371709   Vchoz Svazek: 7 Strana: 1023
Vchoz. Št. N. 61. 34.

371710   Vchoz Svazek: 8 Strana: 0464
Vchoz = rchodící. Ktož vchoz bývá v to drahé světlo. Št. (Rozb. 679.).

371711   Vchoz Svazek: 9 Strana: 0370
Vchoz. Ktož vchoz bývá v to světlo kraje onoho nebeského (vchodící). Št. Bes. 38.

371712   Vchození Svazek: 10 Strana: 0480
Vchození, n. Viděli v. tvé, ingressus tuos. Ž. pod. 67. 25.

371713   Vchrstnouti Svazek: 4 Strana: 0670
Vchrstnouti, vz Vchloustnouti.

371714   Vchůd, gt Svazek: 4 Strana: 0670
Vchůd, gt. vchodu = vchod. U Opav. Klš.

371715   Vchuchliti Svazek: 4 Strana: 0670
Vchuchliti, il, en, ení, vchuchlovati = do vnitř vtlačiti.

371716   Vchuchnouti Svazek: 4 Strana: 0671
Vchuchnouti = vdechnouti, hineinhau- chen (říká se o teplém dechnutí do rukou). Na Ostrav. Tč.

371717   Vchumeliti Svazek: 4 Strana: 0671
Vchumeliti, il, en, ení; vchumelovati, vchumlati, vchumlávati = chumelením zavi- nouti, ukryti, einwickeln, rollend einchliessen. Jg.

371718   Vchvátiti Svazek: 10 Strana: 0480
Vchvátiti = spolknouti. Žábu v sě vchvá- til. Ap. D. c

371719   Vchybati co kam Svazek: 4 Strana: 0671
Vchybati co kam, hineinwerfen: kameně do vody; snopky do stodoly na vidlách či videlkami. Us. na Ostrav.

371720   Vchýliti Svazek: 4 Strana: 0671
Vchýliti, il, en, ení; vchylovati, hinein- neigen. — se kam. Když se vchýlí (do rovu), uzře prostěradla. ZN.

371721   Vchýn Svazek: 4 Strana: 0671
Vchýn, a, m., os. jm. V. Petr. Vz Tk. V. 207., Arch. III. 482.

371722   Vchyna Svazek: 4 Strana: 0671
Vchyna, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. 127.

371723   Vchynice Svazek: 4 Strana: 0671
Vchynice, dle Budějovice, Wchinitz, ves u Lobosic. V. bílé, Chinitz ves u Chlumce v Bydžov. PL., Arch. II. 483. Vz S. N., Tk. V. 187.

371724   Vchynský Svazek: 4 Strana: 0671
Vchynský, ého, m. V-ský Jiří. Tf. 279., 297.

371725   Vchýpati Svazek: 8 Strana: 0579
Vchýpati. Prsy sě vchýpají (as = vhýbají). 1440. Mus. fil. 1896. 436.

371726   Via Svazek: 4 Strana: 0671
Via, lat. = cesta, der Weg. Na listech (na nápisech) naznačuje via místo, kudy pošta má jíti za adressatem. Via Lvov = Lvovem, přes Lvov. Kh.

371727   Viac Svazek: 4 Strana: 0671
Viac = více. Na Slov. Ssk.

371728   Viaca Svazek: 7 Strana: 1023
Viaca lopata = vějačka. Slov. Hdž. Šlb. 85.

371729   Viacej Svazek: 4 Strana: 0671
Viacej =více. V již. Mor. a ve Slez. Šd.

371730   Viacejraký Svazek: 10 Strana: 0480
Viacejraký. Sú tam i v-ké pomníky. Sbor. Čas. mus. IV. 32.

371731   Viacerák Svazek: 7 Strana: 1023
Viacerák, u, m. = plural. Slov. Zátur., Hdž. Šlb. 47.

371732   Viaceraký Svazek: 7 Strana: 1023
Viaceraký = víceraký. Slov. Aby měl užitok v. Šlb. Čít. 168.

371733   Viackrát Svazek: 4 Strana: 0671
Viackrát, na Slov., věckrát, na Mor. = víckrát. Šd.

371734   Viacrazy Svazek: 4 Strana: 0671
Viacrazy = vícekrát. Král sa v. zpytuje: Čo jej chybí? Dbš. Sl. pov. I., 209.

371735   Viacrečový Svazek: 8 Strana: 0464
Viacrečový. V. obyvatelstvo. Phľd. XII. 322.

371736   Viadnút Svazek: 4 Strana: 0671
Viadnút = vadnouti. Slez. Šd.

371737   Viadoznačný Svazek: 8 Strana: 0467
Viadoznačný. V. vínek. Krok. I. 3.

371738   Viadr-us Svazek: 7 Strana: 1023
Viadr-us, a, m. = řeka Odra. Šf. Strž I. 537.

371739   Viadukt Svazek: 4 Strana: 0671
Viadukt, u, m., z lat. = cestovod, uměle zřízená cesta zvl. mosty přes údolí, bahna atd., der Viadukt. Rk. V. karlínský. Vz KP. I. 247.; Vlšk. 70., S. N.

371740   Viachranný Svazek: 4 Strana: 0671
Viachranný. Skupenina střieborných v-ných tanierov. Let. sl. I 327.

371741   Viala, vialka Svazek: 4 Strana: 0671
Viala, vialka, y, f., vz Viola.

371742   Vianek Svazek: 7 Strana: 1023
Vianek, nku, m. = vínek. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 98.

371743   Vianoce Svazek: 4 Strana: 0671
Vianoce = vánoce. Na Slov. Šd.

371744   Vianoce Svazek: 7 Strana: 1023
Vianoce. Na v. plné gace. Rr. MBš.

371745   Viať Svazek: 7 Strana: 1023
Viať = váti. Slov. Hdž. Šlb. 49., Sl. spv, III. 95.

371746   Viatik Svazek: 4 Strana: 0671
Viatik, u, m., z lat. viaticns (liber) = modlicí kniha sestavená pro cestující kněze. Mus. 1849. I. 93., Arch. IV. 222.

371747   Viatik -um Svazek: 4 Strana: 0671
Viatik -um, a, n., lat. = peníze na cestu, potrava, posila na cestu. Rk. Vz S. N.

371748   Viatka Svazek: 7 Strana: 1023
Viatka, y, f. = vítka. Slov. Rr. Sb.

371749   Viazač Svazek: 7 Strana: 1023
Viazač, e, m. = vázač. Slov. Sl. spv. IV. 136.

371750   Viazania Svazek: 9 Strana: 0370
Viazania, vz Viazanina.

371751   Viazanica Svazek: 4 Strana: 0671
Viazanica, e, f. = kytka, der Strauss. Na Slov. Ssk.

371752   Viazanica Svazek: 8 Strana: 0464
Viazanica, e, f. = otýpka sena. Slov. Kal. S. 223.

371753   Viazanička Svazek: 8 Strana: 0464
Viazanička, y, f. = srazeček. Y. prútikov. Phľd. 1895. 371.

371754   Viazanina Svazek: 8 Strana: 0464
Viazanina, y, f., vz Dýnko (čepce; 3. dod.).

371755   Viazati Svazek: 4 Strana: 0671
Viazati = vázati. Na Slov.

371756   Viazka Svazek: 7 Strana: 1023
Viazka, y, f. = vázka. Slov. Rr. Sb. 511*

371757   Viazka Svazek: 9 Strana: 0370
Viazka, y, f. = očko, Masche. Sbor. slov. I. 194.

371758   Viborgova Svazek: 4 Strana: 0671
Viborgova, y, f., viborgia, rostl. vikvo- vitá. Rostl. I. 229. b.

371759   Vibrace Svazek: 4 Strana: 0671
Vibrace, e, f., z lat. vibratio = chvění se pružných těl. S. N.

371760   Vibrace Svazek: 7 Strana: 1024
Vibrace. Vz Chvění.

371761   Vibrační Svazek: 7 Strana: 1024
Vibrační, Vibrations-. V. pohyb, SP. II. 87., theorie (undulační). Mj.

371762   Vibrato Svazek: 4 Strana: 0671
Vibrato, it., v hud. = rozechvěně. Mlt., S. N.

371763   Vibrionové Svazek: 8 Strana: 0464
Vibrionové, druh mikroorganismů. Ystnk. III. 254.

371764   Vibroautograf Svazek: 10 Strana: 0480
Vibroautograf, u, m., akustický přístroj. Vz Strh. Akust. 16. Vz Vibrograf.

371765   Vibrograf Svazek: 10 Strana: 0480
Vibrograf, u, m., akustický přístroj. Vz Strh. Akust. 16. Sr. Vibroautograf.

371766   Víc Svazek: 8 Strana: 0464
Víc, vz Více.

371767   Vic Svazek: 10 Strana: 0480
Vic = výti. Začali vic. Spiš. Sbor. slov. 1901. 85.

371768   Vicaník Svazek: 4 Strana: 0671
Vicaník, a, m. = Viceník, osob. jm. Let. sl. V. 330.

371769   Vicce Svazek: 10 Strana: 0480
Vicce = víc se. Vicce nám nestalo. Hoš. Pol. II. 19.

371770   Vice Svazek: 4 Strana: 0671
Vice, z lat. = na místě, místo někoho. Vice versa = obráceně, naopak. Viceadmiral, místoadmiral; vicedirektor, náměstek ředi- telův atd. Rk.

371771   Vice Svazek: 4 Strana: 0673
Vice versa, vz Vice.

371772   Vice Svazek: 4 Strana: 0673
Vice, Vidče, Witsche, ves u Rožnova.

371773   Více Svazek: 7 Strana: 1024
Více. Cf. Mkl. Etym. 381. a. V. ustrnulý akkus. sg. Vz Gb. Ml. I. 68., 113. V. = vetší množství. Cf. Brt. Ruk. 89. Více svic, v. světla. Us. Aby v. jich oklamal. Št. Má třikrát více lidu než my. Výb. II. 41. Více drahých divóv vidě. Anth. 1. 3. vd. XXXV. Čím více se přikládá, tím více hoří; Čím kdo více má, tím více žádá; Čím kdo více pije, tím v, žízní Bž. exc. — V. znamená trvání atd. a) záporně. Cf. Brt. Ruk. 89. (Tehdáž) již žádných Vandalů více nestá- valo. Šf. Strž. I. 153. Nehněvej více jeho. Výb. II. 23. Vína s vámi píti viec nebudu této úrody. Kar. 117. Tomu zlému víc se nedívej. Kom. Aby jemu při sobě více místa nedávali. BR. II. 38. a. Nebudou tam lačněti ani žízniti více. V. Nás nepozná víc. Ž. kl. 73. 9. (87. 6.). Již neroď viece hřešiti. Hus I. 33., Št. Kn. š. 324. — Pada- jíce v neustavnosť viecež viecež. Pravn. 69.

371774   Více Svazek: 7 Strana: 1397
Více. Dáme-li za loket 2 zl., dáme za 5 loket pětkrát více, šp. m.: pětkrát tolik Sold. 9.

371775   Více Svazek: 8 Strana: 0464
Více. a + b. A více (méně) b. Lépe: a zvětšeno (zmenšeno) o b nebo: a plus (minus) b. Plus a minus jsou zde jen operační zna- ménka. Sold. 10.

371776   1. Více Svazek: 9 Strana: 0370
1. Více (= sněmy) zemské, ku kterýmž národ se všech krajů byl svoláván; více krajské čili župní, kam jen krajané krajů jednotlivých se scházeli. Za stara více = sněm sám o sobě, ale i místo, kde se sně- movalo t. j. náměstí n. trh městský. Pal. Děj. I. 1. 204.

371777   2. Více Svazek: 9 Strana: 0370
2. Více. Což viece desieti hřiven jedniem grošem. Kn. rožm. čl. 191. — V. = již ne. Nespatřili své vlasti více. Pal. Děj. I. 2. 91.

371778   Více ne Svazek: 10 Strana: 0480
Více ne = uš ne. Tam se více nekope. Hlk. XI. 17. Kdydy žádného strýce mého ve světě více nebylo. Kšaft. strak. A bratr mladší nemá víc jí o to přisieci. Půh. ol. III. 491. Potom se více nebudou báti smrti. Luc. 70. Aby nás v tom více nenabíhala (na nás nechodila, nás tím neobtěžovala). Arch. XX. 274. (Tělo Kristovo) se narodilo, potom více nezhynulo. Chč. S. II. 274b.

371779   1. Více, víc Svazek: 4 Strana: 0671
1. Více, víc, ze staršího viace, z toho viece a z toho více. Ht. V obec. mluvě také víceje. Vz Bž. 51., 137. Na mor. Zlínsku: věc, ale v městech tamtéž víc. Brt. Na Slov. posud viac Šf., Tč, Šd. — V. = kompar. ku mnoho n. k zastar. vele; superlat. nejví- ceji, nejvíce, nejvíc. Pojí se s genit. kolikosti, (vz Genitiv kolikosti), Zk.; je-li příslovcem, nepojí se s genitivem. Pije méně léky, více je chválí. T. — V. = větší množství, mehr. Více nad jeden groš nevezme: A což v. jest (k tomu). V. Víc vojáků, peněz, zásluh míti. D. V. podati. Žádati víc než patří; píti v. než se chce; Co chcete v.: nic v. D. Ani slova v. Us. Nemám nic více. Us. Má víc než já. Víc to nestojí; V. než rozumí, chce mudrovati. Pán Bůh má v., než rozdal. Se- stoupilo se více lidí (= mehrere; několik lidí = einige); Kolik máte (příjmů)? (Zvěda- vému odpovídají: Můžete mi pomoci, abych měl víc?). Dch. Jeden prátel sic osoží, ale víc pomožú mnozí. Na Slov. Tč. A tomu jest na let 40 neb viec. Arch. I. 173. To je nad víc ( = zbývá). Na Zlínsku. Brt. Pakli by se o tu otázku v soudu páni vládyky dělili, tehdy na kterú stranu jich více bude, při tom má zůstáno býti. Zř. F. I. C. XVI. Letos sešlo se více daní (ne: na daních). Ht. Brs. 281. Esli nam da o groš vice, to buděm měť na střevice. Sš. P. 740. Vieceť jest Abraha- muov ve světě. NB. Tč. 211. Že se dvénásob více pastev, nežli by jich tím rybníkem zatopeno bylo, v příležitých místech těm lidem dáti mají. List z r. 1577. (Tč. ). Jemu zboží více drží nežli ve dskách mají; Mám k němu více mluviti; A více kop třiceti těch mi jest zapřela. Nic více psáno nebylo než ta slova; Tu neměl více než holý plat; V té vsi jest v. než za dva dvory. Půh. I. 121., 180., II. 125., 251., 392., 612. (Tč. ). Tak béře ne- spravedlivě viece nad to, než ta věc stojí neb v pravdě platí; Čiem viece dobudeš, viece držeti žádáš; Aby, kto má mnoho, dal mnoho chudému a kto má viece, aby dal viece. Hus 1. 218., 284., II. 303. (Tč. ). Zvěři bylo viece než nyní. GR. Umí více než hrách vařiti. Čím v. kmotrů, tím víc šelem. Kde dva, tu rada. kde víc, tu zrada. Trp mile, dáť pán Bůh více. Maje, než dlužen, málo víc, pojede do Drbalovic. Prov. Více dnů než klobás. Bayer. V. ohně v. dýmu, v. lidí v. hříchů. Němc. Dr. pov. 125. Je ho víc nežli je ho viděti. Vz Křikloun. Lb. Čím více dáte, tím hůře. Prov. Tč. Mluv méně s jinými a v. s sebou. Tč. Více lidí v. vidí. Us. Dch. — V. zna- mená větší sílu, činnosť, moc vnitřní, mehr. V. ji teď miluji než kdy jindy. Us. V. mu svět voní než kněžstvo. Kram. Tady čím v. se (člověk) přičiní, tím hůř. Dch. Hluk vždy v. slábl = slábl víc a víc. Km. Chutě, chutě na robotu, nebojte se Hoši potu, ne- bolejí ruce více jako nohy po muzice. (Mlat o osmero). Na Slez. Šd. A dluh, kterýž jsi mi dlužen, Bohemť odpúštiem, jedné aby mi viec hanby neudělal; Mluvě, že jich neu- kradl ani kořisťoval, než že to viece učinil z kunštu (Scherz). NB. Tč. 90., 238. Aby- chom tudy čím dáleji tím víceji nezahynuli. List z r. 1636 Učiniti zlé kterékolivěk z při- kázánie, jest viece neposlušenstvie nežli po- slušenstvie; Člověk co viece žádá, o tom viece pracuje; Častokrát modlenie viece lká- ními než řečmi, viece pláčem než větrem brtě se koná; Ktož mě jedie. ještě budú lačni, to jest viece žádostivější; Z přirozenie i z božieho prikázánie má více člověk mi- lovati otce a máteř a příbuzné nežli jiné; Viece se přiblíží k ohni hořícímu, totižto k mladé ženě. Hus I. 143., 209., 306., 329., 441. III. 189. (Tč. ). On velmi viece voláše.
ZN. Víc může s hrsť moci, nežli s plný pytel
práva. Více bolí od jazyka nežli od meče
(rána). Prov. Šd. V. jazyk nežli meč protíná.
Us. Šd. Čím více chlapce prosíš, tím ho víc
popouzíš. Čím kdo více vodu pije, tím víc
žízně v sebe lije. (Lom. ). Čím se víc lejnem
(hovnem) mažeš (hýbá), tím více smrdí. — V. znamená větší stav, úřad atd., mehr. Jest v. než já. Us. — V. znamená trvání, prodlou- žení stavu n. činnosti nějaké, mehr, länger, ferner a) záporně = již ne, nicht ferner, nicht mehr. Nebáti se v., neplakati v. V. Nelezli tam více. Kom. Již více Nežije. Us. Neprší více (přestalo). Boj se Boha, styď se lidí, nehřeš v., pán Bůh vidí. Prov. Já nežádám víc světské rozkoše. Sš. P. 73. Otejdu a v. nebudu; Neuzřu člověka více. Ž. wit 38., 14., Ezech. 11. Žádnou odpověď víc!; On ne- přijde v. Dch. Len že som tě našla, už tě viac nevratím. Sl. ps. Šf. I. 91. Stromy opr- šalé nedávajú viac žjadnej tône (stíne) v ú- palu slnečnom. Na Slov. Tč. Pánu Bohu pri- sahám, že sa priahat (zapřáhat) viac nedám. Ib. Tč. Tak tě již více oko mé do smrti nespatří. Pís. ve Slez. Šd. A kdo mě vy- choval, leží v černej zemi, ten by rozkazoval, vjec (víc) mu možná není; Až já věneček pozbydu, tenkráte já už víc veselá nebudu. Sš. P. 495., 798. Já do jejich věcí nechci v. nic míti. Žer. 315. Více se ho na nic tá- zati nesměli. BR. II. 100. Nejvyšší purkrabí pražský oznámil, že král J. M. pana Jana Žampacha mincmistrem jmíti nechce, aby jeho víceji neposlouchali. Dač. I. 119. Ne- dotýkej se mne viece. Hr. rk. 133. Hanbú se viece do Děvína nevrátichu. Dal. 27. Viec mi vás sde jest neviděti. Dal. 51. Tu ti zradní Uhři vytáhnouce šably své ty pro- vaze zpřetínali, tak že mosta víceji zdvih- nouť nemohli. Kron. hrad. (Tč. ). Ukáže do- brým svědomím od těch rychtářóv, že jí víc v tom žádný nepřekáží; Aby sobě to pře- pustili a o ty věci se v. nepohonili. Půh. I. 265., II. 577. Protož nedám se viece nésti těm nosičům k hřiechu; Sedíce bez noci v světle, neb víc noc tam nebude. Hus II. 358., III. 168. (Tč. ). Vz ještě v Jg. Slov. — Pozn. Více klade prý se někdy chybně m.: již (již ne). On více nepřijde m.: On již ne- přijde. My se více (m.: již) neuvidíme. Já tam v. (m.: již) nepůjdu, poněvadž prý v. jen tehdáž se užívá, když jest protivou slova méně. Ale že tomu tak není, tomu učí předcházející příklady; tedy příklady po- sléze uvedené nejsou špatny. Ale v již. Čech. se více ve smyslu již neužívá. Nebudeme už dlouho spolu. Kts. — b) Tvrdivě, jam, ultra, amplius. ferner, länger, weiter, mehr, sofort, schon. Tak Bedřich knížectví obdržel a s svým jazykem viec držel. Dal. Žeby po- ručenstvie udělati chtěl žádaje od něho rady. koho by viece k tomu zavolati jměl. NB. Tč. 197. Mimo tu úmluvu držel mě více než rok; Držal to v. než tři leta. Půh. II. 407., 440. Cf. Arch. I. 57. (1395). Já tě za man- želku chci pojíti a s tebú viec ostati v po- svátném manželství. Troj. — V. = raději, spise, lieber, eher, vielmehr. Mohli pro sou- sedství aneb v. pro strach činiti. Har. Tím v. D. — Sebe více = nejvíce, noch so viel, noch so sehr. Kdyby sebe více běžel, ne- dohonil by ho. Us. — Víc a víc, víc a více = vždy více, immer mehr, mehr und mehr. Vždy v. a více tě chváliti budu. Br. Aby viecež viecež právi byli. M. Horkosť přiro- zená viecež viecež roste. EM. I požehná jemu Hospodin, an obohatie viecež viecež. BO. — Št. — V., lépe: několik (kde žád- ného srovnání není, nýbrž toliko neurčitý počet vyjádřiti jest). K této faře náleží více obcí (několik obcí; pět i více obcí atd. ). Byl tam v. (několik) dní. Bylo tam v. členů jednoty (několik členův). Více (několik) osob bylo přítomno. — Š. a Ž., Jv., Šb. Sešlo se více (několik) občanů. Rs. Má v úloze více (několik) hrubých chyb. Brs. 2. vyd. 254.; Brt. S. 3. vyd. 30. 6. Seleucia, jméno více (několika) měst. Rs. Vyniká ve v. (v něko- lika) vědách. Cf. S viece koňmi přijedu. GR. Mysl více věcmi zaměstnaná roztržitá bývá. Kom. Did. 76. S v. vírou poslouchal, šp. m.: s větší věrou. Pk. — Oč více vy- slovovali staří instrumentalem. Což jest víc desíti hřiven jedním grošem (o groš). Ten znal před námi, kdy jest obžalovaný za ten šafrán peníze bral, že mu žalobník řekl, kterakby krejcarem viece byly (= o krejcar). NB. Tč. 15. Což viece desieti hřiven jedniem grošem; Jedním dnem v.; Aby nebylo mezi rokoma viece šesti neděl dále jedniem dnem. Kn. rož. 82., 54., 53. — Nejvíceji, nejvíce, nejvíc. Kdo n řemesel umí, nejspíše ve psí bývá. Prov. Co n. V., Kom. Oplzlosti co n. stříci se má každý. Kom. — Více při po- sitivu místo komparativu, vz Komparativ. 2. Více, e, n. = sněm, concilium, der Rath, die Versammlung. Viece zlobivých oblehlo mě, concilium malignantium obsedit me; Ot viece velikého, a concilio multo. Ž. wit. 21. 17., 39. 11. Starostové na vících čili sně- mech nařizovali. Pal. Dj. I. 81. Vz Věce, Viece.

371780   Viceadministrator Svazek: 8 Strana: 0464
Viceadministrator, a, m. XVI. stol. Wtr. Živ. c. II. 508.

371781   Víceadmiral Svazek: 4 Strana: 0672
Víceadmiral, a, m. = Feldmarschallieu- tenant. Kpk.

371782   Víceadmiral Svazek: 7 Strana: 1024
Víceadmiral oprav v: Viceadmiral

371783   Vícearchový Svazek: 7 Strana: 1024
Vícearchový, mehrbogig. V. sešit. Kutn.

371784   Víceatomický Svazek: 7 Strana: 1024
Víceatomický. Rm. 1. 20.

371785   Vícebarevné Svazek: 10 Strana: 0480
Vícebarevné něco provésti. Nár. sbor. 1904. 16.

371786   Vícebarevnosť Svazek: 4 Strana: 0672
Vícebarevnosť, i, f., die Mehrfarbigkeit. V. nerostů. Vz Schd. II. 17.

371787   Vícebarevný Svazek: 7 Strana: 1024
Vícebarevný, mehrfarbig. Us. Pdl.

371788   Vícebuniční Svazek: 8 Strana: 0464
Vícebuniční. Ztk. 8. (3. vyd.).

371789   Vícecifrový Svazek: 4 Strana: 0672
Vícecifrový, mehrziffrig. V. číslo. Šim. 33.

371790   Viceč Svazek: 8 Strana: 0464
Viceč, potok ve Spišsku. Phľd. XII. 554.

371791   Vícečlenný Svazek: 7 Strana: 1024
Vícečlenný, mehrgliedrig. V. rodina, výraz. Us. Pdl.

371792   Vícečlenný Svazek: 8 Strana: 0464
Vícečlenný. V. přeslen. Čl. Zrůd. 16.

371793   Vícečlenový Svazek: 4 Strana: 0672
Vícečlenový, mehrgliederig. V. činitel, poměr. Šim. 29., 79.

371794   Vícedenní Svazek: 4 Strana: 0672
Vícedenní, mehrtägig. V. vazba, žalář. S. N. Xl. 52.

371795   Vícedílný Svazek: 4 Strana: 0672
Vícedílný, mehrtheilig. Um. les. I. 138.

371796   Vicedirektor Svazek: 7 Strana: 1024
Vicedirektor. Vz Vice.

371797   Vícedobnosť Svazek: 9 Strana: 0370
Vícedobnosť, i, f. Klc. v Mus. 1843. 340.

371798   Vícedobý Svazek: 4 Strana: 0672
Vícedobý, mehrmomentig. V. sloveso, vz Časoslovo.

371799   Vícefasový Svazek: 9 Strana: 0370
Vícefasový proud elektrický. Nár. list. 1898. č. 135.

371800   Vícehlasnosť Svazek: 7 Strana: 1024
Vícehlasnosť, i, f., Polyphonie, je-li hudba n. zpěv provázen více než jedním hlasem. S. N. XI. 59.

371801   Vícehlasý Svazek: 4 Strana: 0672
Vícehlasý, mehrstimmig Šm.

371802   Vícehlasý Svazek: 8 Strana: 0464
Vícehlasý. V. hudba. NZ. 111. 310., Ott. XI. 830. b.

371803   Vícehlavý Svazek: 4 Strana: 0672
Vícehlavý, mehrköpfig. Rst.

371804   Vícehodinný Svazek: 4 Strana: 0672
Vícehodinný, mehrstündig. Šm.

371805   Vícejaderný Svazek: 7 Strana: 1024
Vícejaderný, mehrkernig,

371806   Vícejc Svazek: 4 Strana: 0672
Vícejc m. více v obec. mluvě. Vz Víc.

371807   Vícejc Svazek: 10 Strana: 0480
Vícejc = více, déle. V. jí tu nebude. Dšk. Km. 48. Vz násl.

371808   Víceji Svazek: 9 Strana: 0370
Víceji. Najímáním nového v. lidu váleč- ného se sílí. 1611. Pro sešlost' víceji praco- vati nemohl. Uč. spol. 1890. VIII. 21.

371809   Víceji Svazek: 10 Strana: 0480
Víceji = více, déle. Nebyla sem tam v. než půl léta. Čern. Z. 100. Chybný kompar. Ms.

371810   Vícejmenný Svazek: 7 Strana: 1024
Vícejmenný, mehrnamig. V. číslo.

371811   Vícejmenný Svazek: 7 Strana: 1397
Vícejmenný. V. číslo, lepe: několika-, mnohojmenné. Sold. 9.

371812   Vicekancléř Svazek: 10 Strana: 0480
Vicekancléř, e, m. Arch. XXI. 295.

371813   Vícekloubý Svazek: 7 Strana: 1024
Vícekloubý, mehrgelenkig.

371814   Vícekrát Svazek: 4 Strana: 0672
Vícekrát, D.. víckrát, mehrmals. Br. Víc- krát a víckrát ho neuvidíte (nimmermehr). Us. Brt.

371815   Vícekvětý Svazek: 4 Strana: 0672
Vícekvětý, mehrblüthig. Slb. 531.

371816   Víceletý Svazek: 4 Strana: 0672
Víceletý, mehrjährig. V. žalář. S. N V. nepřátelství. Ddk. II. 222.

371817   Vícelistý Svazek: 4 Strana: 0672
Vícelistý, mehrblättrig.

371818   Vícelistý Svazek: 9 Strana: 0370
Vícelistý. V. lodyha. Čl. Fyll. 4.

371819   Vícelupenný Svazek: 4 Strana: 0672
Vícelupenný, mehrblättrig. Rst.

371820   Víceměsíčný Svazek: 4 Strana: 0672
Víceměsíčný, mehrmonatlich. V. žalář. S. N. XI. 52.

371821   Vícemešní Svazek: 7 Strana: 1024
Vícemešní den. Hnoj. 68., 69.

371822   Vícemilice Svazek: 4 Strana: 0673
Vícemilice, dle Budějovice, Litzomielitz, ves u Heřmanova městce. PL., S. N., Tk. IV. 662., V. 263.

371823   Vícemilov Svazek: 4 Strana: 0673
Vícemilov, a, m., zastr., nyní Nimburk v Čech.

371824   Vícemily Svazek: 4 Strana: 0673
Vícemily, Wetzmühl, ves u Vimberka; Witzomil, ves u Soběslavi.

371825   Vícemístný Svazek: 7 Strana: 1397
Vícemístný. V. číslo, lépe: několika-, mnohomístné. Sold. 9

371826   Vícemocenství Svazek: 7 Strana: 1024
Vícemocenství, n., v lučbě. Rm. I. 29.

371827   Vícemocný Svazek: 7 Strana: 1024
Vícemocný v lučbě. Rm. 51 , 20. V. radikaly. Rm. I. 29.

371828   Vícemolekulový Svazek: 10 Strana: 0480
Vícemolekulový. V. reakce. Vstnk. XI. 707.

371829   Vícemužný Svazek: 4 Strana: 0673
Vícemužný, mehrmännerig. V. moták. Sedl. F. 80.

371830   Vícen Svazek: 4 Strana: 0673
Vícen, cna, m., osob. jm. NB. Tč.

371831   Vicena Svazek: 4 Strana: 0673
Vicena, y, m., osob. jm.

371832   Vicena Svazek: 8 Strana: 0464
Vicena, y, m., vz Vincent (3. dod.).

371833   Vícenásobný Svazek: 4 Strana: 0673
Vícenásobný, mehrfältig. Um. les.

371834   Vícenásobný Svazek: 7 Strana: 1024
Vícenásobný. V. vazba atomů, Rm. 14., ozvěna, Mj., znaky. Šf. III. 367. (536.).

371835   Vicenec Svazek: 8 Strana: 0464
Vicenec, nce, m., vz Vincent (3. dod.).

371836   Vicenice Svazek: 4 Strana: 0673
Vicenice, dle Budějovice, Witzenitz, ves a) u Klatov, b) u Náměště, c) u Jaroměřic.

371837   Vicenitný Svazek: 4 Strana: 0673
Vicenitný, mehrfädig. V. květy. Rost.

371838   Vícený(!). V Svazek: 10 Strana: 0480
Vícený(!). V. číslo. 1778. Sr. Bílý. Obr 75.

371839   Vicenza Svazek: 4 Strana: 0673
Vicenza, y, f., mě. v Benátsku. Vz S. N.

371840   Víceocasý Svazek: 9 Strana: 0370
Víceocasý. V. šarkan. Nár. sbor. II. 60.

371841   Víceovitný Svazek: 4 Strana: 0673
Víceovitný, mehrwendelig. Rst.

371842   Vícepatrový Svazek: 4 Strana: 0673
Vícepatrový, mehrstöckig. V. dům. Dch.

371843   Vícepočetnosť Svazek: 10 Strana: 0676
Vícepočetnosť, i, f. Počet v-sti = plural. Klc 67.

371844   Vícepouzdrý. V Svazek: 10 Strana: 0480
Vícepouzdrý. V. semeno. Ott. XIX. 934.

371845   Víceradličný Svazek: 7 Strana: 1024
Víceradličný pluh. Vz Radlice. Us. Pdl.

371846   Víceraký Svazek: 7 Strana: 1024
Víceraký = rozličný. Vz Viaceraký.

371847   Vicerektor Svazek: 9 Strana: 0370
Vicerektor, a, m. Wtr. Živ. vys. šk. 43.

371848   Vícero Svazek: 10 Strana: 0480
Vícero, slovo špatné, už mizí. Mus. fil. X. 296.

371849   Vícero šp Svazek: 4 Strana: 0673
Vícero šp. m.: několik, mehr. Toto slovo jest nestvůra asi taková, jako kdyby se řeklo: méněro, málero. Staří ho neužívali. Šb., Šr., Os., Brs. 2. vyd. 254. Cf. Vícerý.

371850   Víceroční Svazek: 9 Strana: 0370
Víceroční přestávka. Wtr. Živ. vys. šk. 313.

371851   Vícerodička Svazek: 7 Strana: 1024
Vícerodička, y, f., mnohorodička.

371852   Vícerodný Svazek: 4 Strana: 0673
Vícerodný. V. rostliny, mehrfrüchtig. Kk. 37.

371853   Vícerodý Svazek: 7 Strana: 1024
Vícerodý. V. hmota. Osv. V. 15.

371854   Vícerý Svazek: 4 Strana: 0673
Vícerý, mehrfach, mehrerlei, špatné slovo tvořené dle něm., mehrere. Jg. Cf. Vícero.

371855   Víceřadě Svazek: 8 Strana: 0464
Víceřadě. Hlavní větve jsou na stonku v. spirálně uspořádány. Cl. L. Jos. 14.

371856   Vícesečný Svazek: 8 Strana: 0464
Vícesečný. V. hospodářství lesní. Ott. XI. 666. a.

371857   Víceslabičný Svazek: 7 Strana: 1024
Víceslabičný, mehrsilbig. V. ozvěna. Mj.

371858   Víceslový Svazek: 7 Strana: 1024
Víceslový, mehrere Worte enthaltend. Dk. Poet. 402.

371859   Vícestrannosť Svazek: 7 Strana: 1024
Vícestrannosť, i, f., Mehrseitigkeit. Zv. Př. k. II. 12.

371860   Vícestranný Svazek: 4 Strana: 0673
Vícestranný, mehrseitig. Šm.

371861   Vícestvie Svazek: 4 Strana: 0673
Vícestvie, n. = vítězství. Rkk. 20.

371862   Vícesvazkový Svazek: 8 Strana: 0464
Vícesvazkový. V. řapík listu. Cl. Zrůd. 17.

371863   Vícesytný. V Svazek: 10 Strana: 0480
Vícesytný. V. kyseliny. Vot. 149.

371864   Vicešpán Svazek: 4 Strana: 0673
Vicešpán, a, m. = místožupan, der Vice- span.

371865   Vícetaktový Svazek: 7 Strana: 1024
Vícetaktový, mehrtaktig. Zv. Př. kn. I. 21.

371866   Vícetný Svazek: 4 Strana: 0673
Vícetný = vícný. Rk.

371867   Víceúhelníkový Svazek: 4 Strana: 0673
Víceúhelníkový, mehrwinkelig. V. čísla. Šim. 170.

371868   Vícevaječný Svazek: 4 Strana: 0673
Vícevaječný, mehreiig. Rst.

371869   Víceválcový Svazek: 10 Strana: 0480
Víceválcový stroj. Ott. XIX. 255.

371870   Vícevětý Svazek: 7 Strana: 1024
Vícevětý verš. Dk. Poet. 253.

371871   Vícevláda Svazek: 4 Strana: 0673
Vícevláda, y. f., die Oligarchie. Rk.

371872   Vícevrstvý Svazek: 4 Strana: 0673
Vícevrstvý, mehrschichtig. V. blána. Zl. klasy 1816. č. 15.

371873   Vícevýznamnosť Svazek: 7 Strana: 1024
Vícevýznamnosť, i, f. V. slova (má-li několik významů). Dsch. I. 134.

371874   Vícevýznamný Svazek: 10 Strana: 0480
Vícevýznamný. V. slovo. Mus. 1903. 35.

371875   Vícez Svazek: 4 Strana: 0673
Vícez = vítěz. Bž. 42.

371876   Víceziti Svazek: 4 Strana: 0673
Víceziti = vítěziti. Bž. 42.

371877   Víceziti Svazek: 10 Strana: 0480
Víceziti = vítěziti. Dle Jir. Zvlášť. mor. 572. v Mill. bezmála vždy, v Ev. olom. a v Ev. víd. často.

371878   Víceženství Svazek: 4 Strana: 0673
Víceženství, n., když muž více žen má, die Vielweiberei, polygamia. Scip.

371879   Víceživotí Svazek: 7 Strana: 1024
Víceživotí, n. = tvor mající více dušev- ních schopností život způsobujících. Č. Rž. LXIV.

371880   Vicí Svazek: 4 Strana: 0673
Vicí = k vití náležející, Winde-.

371881   -vici Svazek: 9 Strana: 0370
-vici, vz -ici.

371882   Vicinalní, vicinální Svazek: 4 Strana: 0673
Vicinalní, vicinální, Vicinal-. V. dráha. Zpr. arch. X. 2.

371883   Vicinglétati komu Svazek: 4 Strana: 0900
Vicinglétati komu = umíráčkem vy- zvoniti, das Sterbglöckchen läuten. U Uher. Hrad. Tč.

371884   Vicinov Svazek: 4 Strana: 0673
Vicinov, a, m., jm. polí u Veselíčka. Pk., Tč.

371885   Vicišpán Svazek: 4 Strana: 0673
Vicišpán, a, m., vz Vicešpán, der Vice- gespann. Na Slov.

371886   Vicišpanka Svazek: 7 Strana: 1024
Vicišpanka, y, f. = choť vicišpánova. Koll. Zp. I. 20.

371887   Vicka Svazek: 4 Strana: 0673
Vicka, y, f. = malá věc, eine kleine, un- bedeutende Sache. Us., V. Svatokupec slove ten, jenž svatú vícku prodává, i ten, jenž kupuje. Hus I. 394.

371888   Víckov Svazek: 4 Strana: 0673
Víckov, a, m., Witzkow, ves u Tišnova. PL.

371889   Víckovice Svazek: 4 Strana: 0673
Víckovice, dle Budějovice, Witzkowitz, ves a) u Lubence, b) u Jilemnice, c) u Klatov. PL., Tk. I. 436.

371890   Víckrát Svazek: 4 Strana: 0673
Víckrát, vz Vícekrát.

371891   Víckrát Svazek: 9 Strana: 0370
Víckrát. Pak se v. (podruhé) bál; Já to v. neudělám; V. mi na oči nechoď. Us. Hoř. 96.

371892   Víckrátý Svazek: 4 Strana: 0672
Víckrátý, mehrmalig. D.

371893   Vicmanov Svazek: 4 Strana: 0673
Vicmanov, a, m., Witzmanow, ves u Mnichova Hradiště.

371894   Vícnosť Svazek: 4 Strana: 0673
Vícnosť, i, f. = většina, die Mehrheit. V. hlasů. Šf. Strž. 222.

371895   Vícný Svazek: 4 Strana: 0673
Vícný počet, die Mehrzahl. Šm.

371896   Vicomělice Svazek: 4 Strana: 0673
Vicomělice, Witzomělitz, vec a) u Bu- čovic, b) u Heřmanova městce. PL.

371897   Vicoměřice Svazek: 4 Strana: 0673
Vicoměřice, dle Budějovice, ves u Ko- jetína. Tč.

371898   Vicomte Svazek: 4 Strana: 0673
Vicomte (fr., vikónt) = místohrabí, pod- hrabí (titul šlechtický). Rk.

371899   Vicov Svazek: 4 Strana: 0673
Vicov, a, m., Wetzov, ves u Plumlova.

371900   Vícov Svazek: 4 Strana: 0673
Vícov, a, m., Witzow, samota u Přeštic. Tk. V. 171., 229.

371901   Vícovská Svazek: 4 Strana: 0673
Vícovská myslivárna, Wetzower Jäger- haus, u Plumlova. Tč.

371902   Victoria Svazek: 4 Strana: 0673
Victoria, e, f., lat. = vítězství; v bájesl. řím. bohoně vítězství. Vz S. N. — V. = 12 planetoid. S. N. — V. regia, nádherná vodní květina. Vz S. N.

371903   Vicvalky Svazek: 7 Strana: 1024
Vicvalky = cvalem. V. za ňú utekal. Slov. Dbš. Sl. pov. 8. 79

371904   Vičák Svazek: 4 Strana: 0673
Vičák, u, m. = míchanina ovsa a viky pro dobytek, eine Mischung von Hafer und Wicke. Na mor. Valaš. Vck. Cf. Troják.

371905   Vičák Svazek: 8 Strana: 0464
Vičák = ječmen n. oves setý s vikou. Vck. Val. I. 19.

371906   Vičanka Svazek: 4 Strana: 0673
Vičanka, y, f., vorticella, býložilec. Krok.

371907   Vičanov Svazek: 9 Strana: 0370
Vičanov, a, m., pozemek. Pck. Hol. 224.

371908   Vičar Svazek: 4 Strana: 0673
Vičar, a, m., osob. jm. — V. = prodavač viky. — V., u, m. = vičenec. Mor. Šd.

371909   Víčče Svazek: 7 Strana: 1024
Víčče = víčko, palpebra. Vz Viečce (dod.).

371910   Víček Svazek: 4 Strana: 0673
Víček, čka, m., osob. jm. Arch. I. 97.

371911   Vičen Svazek: 4 Strana: 0673
Vičen, čna, m., osob. jm. Arch. I. 419.

371912   Vičenec Svazek: 4 Strana: 0673
Vičenec, nce, m., bylina pícní, ligrus. Vaň. V., onobrychis, die Esparsette. V-nec obecný, o. sativa. Vz Rstp. 391., FB. 104., Kk. 255., Čl. Kv. 387., Slb. 529., Schd. II. 310., Čl. 30.