284001   Rućić Svazek: 7 Strana: 1378
Rućić, rućać = hoditi, házeti. Slov. Šb. D. 79.

284002   Rucic Svazek: 9 Strana: 0281
Rucic koho kam = vrhnouti. Ve Spišsku. Sbor. slov. IV. 89. Sr. Rútiť.

284003   Rückkehrpunkt Svazek: 3 Strana: 0203
Rückkehrpunkt, vz Úvratník, Návratník.

284004   Rücksicht Svazek: 3 Strana: 0203
Rücksicht. In Rücksicht, rücksichtlich, in Beziehung, in Ansehung, bezüglich, was an- belangt. Překládej 1. čistým instrumentalem : Jezdectvem dosti silni jsou. — 2. Předlož- kami : k, od, na, o, ve, za. Jsem k nohám dobrý a k hlavě zdravý. Jest mdlý od při- rození. Byl čerstvý na nohy. On jim o tobě přikázal. Vyslyšel žádosť tvou i v této věci. Bojí se za jejich život — 3. Vzhlédaje, patře, zření maje nač, hledě, prohlédaje k čemu, šetře čeho, ohled míti k čemu, nač (Brs. 157.). K čemuž prohlédaje volil otec (raději) do Prahy se přestěhovati. Nemaje (žádného) zření na osobu člověka, nepatře na osobu. — 4. Jest-li souditi po čem. Byla mu čeleď, jest-li souditi po užitku, výborná: pakli po
zevnější podobě, sotva prostřední. — 5. Jakož,
že, kdež. Jakož píšeš, že se hodláš odebrati
ke mně, vyznámť se upřímně, že si žádám,
abys tam ještě zůstal. Zk. Ml. II. 87. — 6.
V příčině, strany. V příčině vlasti bojím se
velmi. Mk. Neměli nedostatku strany vody.
Br. Hledali příčiny, aby něco našli proti
| Danielovi se strany království. Br.

284005   Ruč Svazek: 7 Strana: 0629
Ruč, vz Ruče.

284006   Ruč Svazek: 10 Strana: 0346
Ruč, sg. nom. masc. Bývaj ruč. Olom. Sir. 31. 27. Nohy jich jsú ruče (pl. fem. nom. ). Koř. Řím 3. 15. (List. fil. XIII. 400. ).

284007   Ruč, ruč že Svazek: 3 Strana: 0203
Ruč, ruč že, sobald als. Ruč to uděláš, hned přinď ku mně. Na Ostrav. Tč.

284008   Ručaj Svazek: 7 Strana: 0629
Ručaj, e, m. = ručej. Slov. Koll., Hdž., Phľd., Ssk.

284009   Ručajný Svazek: 7 Strana: 0629
Ručajný, reissend, schnell. Slov. Ssk.

284010   Ručák Svazek: 7 Strana: 0629
Ručák, u, m. = polévkový hrnec s oblou- kovitým uchem. U Boskovic. Jsk.

284011   Ručák Svazek: 10 Strana: 0346
Ručák, u, m. = košík. U Plzně. List. fil. 1902. 251., Dšk. Km. 29.

284012   Ručalka Svazek: 10 Strana: 0346
Ručalka, y, f., zdrobn. ruka. Dšk. Km. 31.

284013   Ručati Svazek: 7 Strana: 0629
Ručati = hučeti, val. Brt. D. 302., kři- četi. Němc. VII. 106.

284014   Ručátko Svazek: 7 Strana: 0629
Ručátko, a, n. = ručička. VSlz. I. 2.

284015   Ruče Svazek: 3 Strana: 0203
Ruče, rychle, schnell, hurtig, flink, rasch. Výb. I. 676. Vz Rouče. Kat. 420., 1126. Má to tam býti co nejručeji. Slez. Šd. Otevři mně r. Sš. Bs. 75. Stíhajte je r. a zlapajte je; Dnové moji r. jsú přeběhli. BO, Jdi ruce. Gh. - R., zručně, geschickt. Na Ostrav. Tč.

284016   Ruče Svazek: 7 Strana: 0629
Ruče, rúče, laš. ruč a) honem. Poď rúče; b) jakmile, sotva. Rúče som tam přišol, hnědz som uvidzel. Mor. Brt. D. 175. R. = rychle: Rúče (velociter) běhá řeč. Ž. kl. 147. 15. Chudoba rúče v nebesa vletí. Alb. 86. b. Vstaň rúče. Šť. Ř. 92. a. (List. fil. 1886. 392.). Rúče vezměte to dietě. GR. Velmi ruče tam běželi. Sv. ruk. 127. Byl jsem nohama ruč ke všemu zlému. V. Ps. fol. 135. a. Rúčes vstala. Hr. rk. 91. O kak ruče mine ta smilná lahódka; Ruče by ně- koho oklamali. Št. Kn. š. 184., 175. Cf. Ž. kl. (333). Jak r. = jak mile. Val. Brt. — R.. pulchre. Cf. List. fil. 1890. 183. (Mz.)

284017   Ručebrodný Svazek: 10 Strana: 0346
Ručebrodný koráb. Msn. II. 13., 181.

284018   Ručej Svazek: 3 Strana: 0203
Ručej, e, m., roučí (rychlý) potok, bystrice, der Wildbach, Giessbach, Sturzbach. Ps. Ms. Dravými r-ji se broditi. Dch. Ha kde jen se ručej po skalisku pění. Kká. Š. 6. Ježíš vyšel s nimi přes r. Cedron. Sš. J. 271

284019   Ručej Svazek: 7 Strana: 0629
Ručej. Koll. III. 236., Mkl. Etym. 282., Ž. kl. (333.), List. fil. 1890. 182. (Mz.). — R., ručej, kompar. k ruče. Jak to rúčej zesece (= jak mile). V Podluží. Brt. L. N. II. 64.

284020   Ručejízdný Svazek: 10 Strana: 0346
Ručejízdný lid. Msn. II. 65., Od. 70.

284021   Ručejník Svazek: 7 Strana: 0629
Ručejník, a, m., telestes, ryba. Brm. III. 3. 313.

284022   Ručejovitý Svazek: 3 Strana: 0203
Ručejovitý; sturzbachartig. Dch.

284023   Ručemroucí Svazek: 10 Strana: 0346
Ručemroucí = rychle mroucí. Msn. Od. 255.

284024   Ručen Svazek: 3 Strana: 0203
Ručen, čně, f., rukověť u cepu, der Fle- gelstiel. Koll.

284025   Ručence Svazek: 7 Strana: 0629
Ručence = ručičky. Chytňa děvče za ručence povedu k oltáři. Brt. P. 39.

284026   Ručení Svazek: 3 Strana: 0203
Ručení, n., ubezpečení rukojměmi, das Bürgen. Kom. Něči r. přijati, k r. povoliti, na jeho r. přestati. Bern. O r. lidí poddaných vz Tov. 109., 110. O r. statku vz Žer. Z. II. 189.

284027   Ručení Svazek: 7 Strana: 0629
Ručení. Zapsané společenstvo s r-ním neobmezeným, obmezeným, registrirte Ge- nossenschaft mit unbeschränkter (beschränk- ter) Haftung. Us. Pdl.

284028   Ručení Svazek: 10 Strana: 0346
Ručení, n. Vz Ott. XXII. 52

284029   Ručenka Svazek: 3 Strana: 0203
Ručenka, y, f. = ručička. Us. Chytňa děvče za r-ky povedu k oltáři. Mor. Brt. Podaj mně r-ku; Až nám ten pan farář štóló r-ky sváže; Co ste maměnko se mnó vystály, z r-ky na r-ku napřekládaly. Sš. P. 98., 221., 578.

284030   Ručesť Svazek: 3 Strana: 0203
Ručesť, i, f., zastr. = rychlosť. Výb. I. 802. Příp. -síl. Mkl. B. 170. Die Behendig- keit, Schnelligkeit. Na r. = rychle, rouče. G. Vyjdi z této země na r. Troj. Na r. do Prahy přijel. Pulk. Na r. zavolaný. Šml. Na r., fe- stinanter. Bj., BO. Na r. se k boji strojie. Troj. Výb. II. 79. Skrze ručesť dobrých skutkóv nás předejde. M. Kóň r-stí jda do boje (impetu vadit); R-stí ducha sv. odnesl jeho. BO.

284031   Ručesť Svazek: 7 Strana: 0629
Ručesť. Výb. I. 804., List. fil. 1878. 208. Čeleď vpadla na r. v nemoc. Kar. 14. Tenť (kůň) má také r. mnohú, neomočíť nikdež nohu. Sv. ruk. 16.

284032   Ručeť Svazek: 3 Strana: 0203
Ručeť = ruče.

284033   Ručeti Svazek: 3 Strana: 0203
Ručeti = ryčeti. Ale u vás krávy rucá. Sš. P. 700.

284034   Ručeti Svazek: 7 Strana: 1378
Ručeti (ryčeti) v dialekt. Vz List. fil. 1892. 205.

284035   Rúčí Svazek: 3 Strana: 0203
Rúčí = pěkný. Na Slov., Koll. — R., ručí = rychlý. Kat. 2872. Luděk rúčiem hlasem svola své voje. Rkk. 11. Tuto opět v ručím pospěchu bouří z prudka. Sš. Bs. 181. Ručejší než orlice. Bj. Ručejší než oheň. M. Ručejší byli stihatelé naši orlóv; Dnové moji ručejší jsú nežli běhař; Ručejší než srny po horách; Kto jest dal rúčiemu přie- valu jeho běhy ?; Ručejší orlóv koně; Ručí jest běh slunečný. BO. — k čemu. Nebuď rúčí k rozhněvání; Rúčí jest k mluvení. BO. — v čem. Viděl-li jsi muže rúčieho v svých činech? BO.

284036   Rúčí Svazek: 7 Strana: 0629
Rúčí = rychlý. R. let, Hdk„ posel (an- gelus), BO., nohy, Koř. Řím. 3., 15., kůň, Ol. Hab., 1. 8., komoň, Arn. 1411, spo- mocnice. Výb. I. 330. Rúčím během na pušč se navrátí. Výb. I. 1177. Lidi na ko- ních rúčejší. Alx. V. v. 1123. (HP. 28.). Loď učini k němu rúčí běh. Hr. rk. 29 Toť vše rúčí koně biechu. Sv. ruk. 17. — R. = pěkný. Cf. List. fil. 1890., 183. (Mz.).

284037   Ručí Svazek: 9 Strana: 0281
Ručí; nom. sg. m. rúč, n. rúče. Byl ruč ke zlému. Vz Gb. H. ml. III. 1. 315.

284038   Rúčí, mas Svazek: 8 Strana: 0348
Rúčí, mas. rúč. O jmenném skloň. vz v List. fil. 1895. 324.

284039   Ručí pes Svazek: 7 Strana: 1378
Ručí pes, dromedus, zastr. Bhm., Rozk., Pršp. 20. 65.

284040   Ručice Svazek: 3 Strana: 0203
Ručice, e, f. = ruka. — R., rafije na ho- dinách větších. Dch.

284041   Ručice Svazek: 8 Strana: 0348
Ručice = ručka. List. fil. 1895. 77.

284042   Ručicí Svazek: 3 Strana: 0203
Ručicí list, die Bürgschaftsurkunde. Žer., J. tr.

284043   Ručička Svazek: 3 Strana: 0203
Ručička, y, f. = malá ruka, das Händ- chen. Obtulám r-ku; chytil ju za r-ku, hodil ju do rybníčku; A druhó r-kó slze utírala. Sš. P. 451., 172., 315. — R., ručičky, vý- rostky u některých rostlin, jako u révy, jimiž se ke stromu atd. připíná, úponky, rozviliny, poponky, provázky. V. Vinný kmen vypouští ratolesti a tyto zas r-ky. Kom. Die Gabel, Ranke. Vz Víno. — R. svatojanská (kapradí kořen). Dch. — R-ky, prstíčky, der Händleinschwamm, Rehling, agaricus pipe- ratus. — R., pětiprstec, palma Christi., rostl. Aqu. — R., na hodinách, ukazovač, der Zeiger, Stundenzeiger, Weiser, Uhrzeiger. D. Velká r. stojí na jedné, malá na dva- nácti. Us. — R-y = příčky, rohy, kliky v hřídeli na místě kola, die Kurbeln an der Welle. Sedl. — R., zdvihací čep n. patka u stupníku. — R. do pytlování (ve mlýně, pohybuje pytlíkem). — R-ky, na konci lo- patky v kruhu zadělané kousky dřeva, které lopatky drží. Us. — Jg. — Strany technic- kých významů vz ještě Vys. str. 260.

284044   Ručička Svazek: 7 Strana: 0629
Ručička či kloub (u osy kola železnič- ného). NA. IV 212.

284045   Ručička Svazek: 9 Strana: 0281
Ručička. Na r-kách = na rozcestí. Beroun. Kub. 156.

284046   Ručičkovatý Svazek: 3 Strana: 0204
Ručičkovatý, rankenartig. R. révoví. Byl.

284047   Ručičkový Svazek: 3 Strana: 0204
Ručičkový, k ručičce náležející. R. kolo, jež kolo hodinové otáčí, das Zeigerrad. Jg.

284048   Ručičky Svazek: 8 Strana: 0348
Ručičky = prodloužené protější stěny truhlíčku u sukadla, NZ. VI. 79.

284049   Ručidlo Svazek: 3 Strana: 0204
Ručidlo, a, n., die Handhabe, der Griff. R. u kosy. Na Ostrav. Tč..

284050   Ručina Svazek: 7 Strana: 0629
Ručina, y, f. Ruka sostáva z ramena vyšnieho, z lakťa, z ramena nižnieho a z r-ny; r. má dlaň, paku, palec a prsty. R-nou môžem urobiť hrsť. Hdž. Čít. 215., Šlb. 80.

284051   Ručinka Svazek: 3 Strana: 0204
Ručinka, y, f. = ručička, das Händchen. Us. Němc.

284052   Ručisko Svazek: 3 Strana: 0204
Ručisko, a, n. = ruka (mluvíme-li o ruce s nelibostí). Nemožeš si ty r-ka umýt? Na Mor. Brt. Téma r-kama bys mohl přece kus práce pomlátit (velikýma rukama). U Rychn. Msk.

284053   Ručiště Svazek: 7 Strana: 0629
Ručiště, ě, n. = rukojeť. Hdk. Kr. v. 528.

284054   Ručitel Svazek: 3 Strana: 0204
Ručitel, e, m.; pl. -lé, der Bürge. R. skrze pole, louky, potravné věci; r-lem za dlužníka býti, za r-le staviti. Bern. — Jg. V MV. nepravá glossa. Pa.

284055   Ručitelka Svazek: 3 Strana: 0204
Ručitelka, y, ručitelkyně, ě, f., die Bür- gin. Us.

284056   Ručitelně Svazek: 7 Strana: 0629
Ručitelně, bürgschaftlich. Bern.

284057   Ručitelný Svazek: 3 Strana: 0204
Ručitelný, auf den Bürgen sich bezie- heNd. Bern.

284058   Ručiti Svazek: 3 Strana: 0204
Ručiti, ruč, Če (íc), il, en, ení; ručívati = dáti rukojmě, rukojměmi jistiti, Bürgen stellen., verbürgen; r. nebo r. se = slibovati za někoho, za rukojmě se staviti n. zapsati, bürgen. Jg. — koho, co (rukojměmi jistiti), sicher stellen. Statek sirotčí r. Gl. 301. R. sirotky. Žer. — nač: na něčí podíl r. Půh. 1523. — za co, za koho komu. Ručím mu za jeho věrnost Us. Vítr za vodu ručí (oba nejistí), Č. R-čilo pak za dítěte toho budoucí povolání to, že . . . Sš. L. 27. — D.. Sych., Ros. — se za koho. Rk. — se koho (gt.). Bořivoj se jeho ručí. Dal. 106. Potom aby postavil, jehož sě ručil. Kn. rož. XI. Vz Milkovati. — čím. R. někomu ži- votem. Chmel. I. 57. A já i ručil sem dru- hými dviema člověky, aby se tomu člověku křivda neděla, NB. Tč. - se k čemu kdy. Strany obě po panském nálezu k smlouvě se ručily. Boč. Já jsem k jinému lánu nebyl ručen než k tomu, na kterýž jsem frajmarčil. NB. Tč. — Ms. pr. cís. — komu s kým. Se sousedem někomu za něco r. Us. — se. Kdo se ručí, ten se mučí. Na Slov., Rb., Lb. — za koho k někomu (pro něco). J. tr. K měščenínu za něho ručil. Kn. rož. 118.

284059   Rúčiti Svazek: 3 Strana: 0204
Rúčiti, il, en, ení, na Slov. = krásiti; síliti. Bern.

284060   Rúčiti Svazek: 7 Strana: 0629
Rúčiti. Cf. List. fil. 1890. 183. (Mz.).

284061   Ručiti Svazek: 9 Strana: 0281
Ručiti. Aby postavil, jehož se ručil = za kterého ručil, že ten v jistý čas a na jisté místo se postaví. Kn. rožm. čl. 29.

284062   Ručiti Svazek: 10 Strana: 0346
Ručiti. Ručiť a pozbyt' je na jedněch vážkach. Zl. Pr. XXI. 127. — se koho - zastati se, zarunti se. Smrť. 43. Ten se mne ručí. Otc.

284063   Ručiti se Svazek: 7 Strana: 0629
Ručiti se Kdo se ručí, ten se mučí. Kmp. Čech. 156., Rr. MBš. - se za koho = zastávati se ho. GP. — se čeho. Kdož se ručí svého přítele (= ručí za přítele). Gb. Ml. II. 109. 7. — zač jak: R-li zaň pod 10 hřivnami. Půh. ol. 1472.

284064   Ručiti se za koho Svazek: 9 Strana: 0460
Ručiti se za koho. 1418. Mšín. 12.

284065   Ručka Svazek: 3 Strana: 0204
Ručka, y, f., malá ruka, das Händchen. Má bílou ručku. Us. Z ručky do ručky (říká, kdo druhému nedůvěřuje a bezpeč-
ného hraje. Vz Nejistota). Č. M.257. Povedz
mi, kdy mi r-u dáš. Ps. sl. 50. Když na
koňa sedala, všeckym ruček dávala; Stojí,
stojí, lamentuje, bílé ručky zalamuje; Ně
to jsi mi pískal, dys mi ručku stískal. Sš.
P. 107., 379., 667. Z ručky do ručky dělá
nejlepší pořádnost' (dobré přátelství). Prov.
Z ručky do ručky dělá dobré přátelství.
Lb. — R. stinná, der Schattenzeiger. NZ. — R., rukověť, der Griff. R. na kopí, Bern., u pily, D., u váhy (o které se hýbá prut s jazýčkem). Sedl. R. u biče = násada, ru- kověť, bičiště, držadlo. Mor Klš , Pk., Kda. lt. kleští, der Zangengriff. Šp.. R. v stup- níku, patka, die Hebelatte. Nz. — Ručky, ručičkovité parohy, das Handgeweih, Hand- gehörn = parohy, jichžto hořejší výsady jsou dlaňovité. Sp. — Bučky, úponky. Vz Ručka.

284066   Ručka Svazek: 7 Strana: 0629
Ručka = zdrobn. ruka. Dítě nosí se ještě na ručce (chovají je); Košík na ručku (s uchem): Mlátí na jednu ručku (jednou rukou); Dělá to pod ručkou; Veďte se (děti) za ručku. Čce. Tkč. Ne každy to vezně (vezme), co za ručku sciska (stiská). Sl. ps. 79. Z ručky do ručky nedělá mr- zučky. Brt.

284067   Rúčka Svazek: 7 Strana: 0629
Rúčka, y, f. = rukověť. Slov. Bern.

284068   Ručka Svazek: 8 Strana: 0348
Ručka, y, f. = držadlo, rukojeť u pluhu (vz Kleč, 3. dod.), u kosy, u pilky. Brt. D. II. 448., 449., 452., 453. R. = ocásek, úponka révy. Brt. D. II. 440.

284069   Ručka Svazek: 10 Strana: 0347
Ručka Al., hud. sklad., nar. 1867. Vz Ott. XXII. 53.

284070   Rúčka Svazek: 10 Strana: 0347
Rúčka, y, f. = rukověť. Piestik s rúčkou. Phľd. XXIV. 429.

284071   Ručkování Svazek: 3 Strana: 0204
Ručkování, n., das Handeln. R. na hrazdě, na řebříku, na bradlech. Vz Hrazda, Ěebřík, Bradla, KP. I. 573.

284072   Ručkovati Svazek: 3 Strana: 0204
Ručkovati, handeln. R. vismo, skrčmo, v podporu, kmihem. V tělocviku. Tš. Vz Ručkování.

284073   Ručkový. R Svazek: 10 Strana: 0347
Ručkový. R. (indexová) vada při měření sextantem. Stan. II. 73.

284074   Ručmo Svazek: 10 Strana: 0347
Ručmo. K pokrmům r. přisáhli (ruce po nich vztáhli). R. se opírati. Msn. Od. 122., 176.

284075   Ručnák Svazek: 7 Strana: 0629
Ručnák, u, m. = ruční koš. Hrvát. Šd.

284076   Ručně Svazek: 3 Strana: 0204
Ručně, obratně, behend, flink. Bern. — R. = rukama. R vše dělati. Us.

284077   Rúčně Svazek: 3 Strana: 0204
Rúčně = ročně.

284078   Ruční Svazek: 3 Strana: 0204
Ruční, ručný, Hand-. R. sekera, Ros., válec, mlýn, Techm., kytka, das Handbou- quet (op. stolní kytka), vozík, cvičení, das Handmanöver, učitelka ručních prací žen- ských, Dch., svícen, Nf., práce, pouta, ro- bota, zbraň, J. tr., dílo, pilník, páka, brou- sek, vůz, Šp., kompas, Vys., knížka, kůň, pakostnice, Us., list, das Handschreiben. Patent r. ze dne 26. února 1861. R. mlátek, das Handfäustel, der Schlägel, nebozez, vě- trník, der Handfocher, Handventilator, v horn. Hř. R. vozík. Dch.

284079   Ruční Svazek: 7 Strana: 0629
Ruční klika, postrkovač, -poussoir, pumpa, struhadlo, řemen, serba, Šp., bubínek, J. Lpř., granát, Mour., bitva, Kká., závírka, NA., zástava, Kzl., pivovár, KP., kancional, Koll., prst, Št., záklopka, Zpr. arch., pro- dej, vak, měch, stříkačka, výrobek, dláto, mlátící stroj, řezačka, Us. Pdl., vydání knihy, Handausgabe. Šf. III. 194.

284080   Ruční Svazek: 10 Strana: 0347
Ruční práce. Vz Ott. XXII. 59.

284081   Ručnice Svazek: 3 Strana: 0204
Ručnice, e, ručnička, y, í. (zbraň střelná), puška, brokovnice, dělce, bucharka, flinta. Sp. R., zbraň střelná, která při střílení v ruce držeti se mohla; byl to půlhák, který po- zději r-cí byl zván, das Handgewehr, die Flinte, das Handrohr, das Gewehr, die Büchse. Délka r. byla na 4 veliké pídi. Boč. Dipl. 1544. (Hrš. v Km. II. n. b. 120.). částky r-ce: pažba (der Schaft, pažení, příklad, hlaviště, úhlaví, úhlava, Šp., Pt..), krk hlaviště, lučík (der Griffbügel), klenba lučíku, hledítko (das Absehen, kukátko, hledí, cílovník, Šp.), hlaveň (der Lauf), ústí, zámek, mlatek (der Hammer), ocásek mlatku, kohoutek, stánka, páka po- klopu (das Verschlussstück), přívora (der Verschluss), jazýček, zapěrák (der Sperrstift), zdvihátko, zápalník, podstávka (die Stange), komora (der Laderaum), vytahováček (der Patronenzieher), spušťadlo, prořízek, muška (hrana mušky; m. plná, úplná; neplná, ne- úplná, Šp.), Rf., nabiják (der Ladestock), pánvička, Pt., bota. Šp. Stranv popisu ruč- nice vz Puška, KP. IV. 487. R. jednohlav- ňová (jednuška), dvouhlavňová (dvojka), na kachny, nabitá, vystřelená, upažená, dlouhá, krátká, hladká n. netažená, tažená (tažnice, kulovnice, der Stutz), špatná (bouchačka, stříkačka, žertovně), prázdná, natažená, po- větrná, lehká, lebedovka, lindnerovka, le- foška, miniovka, jehlovka, pytlačka, šroubo- vaná (šroubovka), brokovka (brokovnice), předovka, zadovka, jehlovka pruská (drey- sovka), dvojka s hladkou a taženou hlavní, r. s hlavní damascenskou (damascenka). krn- kovka, werndlovka, vystřílená, vyklochtaná, jistá, Šp., náražná (das Percussionsgewehr). Rk. R. se stonkem, das Stiftgewehr. Čsk. Vz Zámek. Udělal mu (šiftář Jan Fryk) r-ci o osmerém vystřelení a jiné instrumenty. Žer. Záp. II. 95. Kulka do r.; z r. vystře- liti, prostřeliti; r-ci do ruky vzíti. V. S r-cí po myslivosti choditi. Boč. Z r-ce proti ně- komu stříleti. Štelc. R-ci natáhnouti, spu- stiti. D. Zátočky, prachový maz v r-ci; pouzdro na r-ci, koule do r-ce; hadr neb onuce na r-ci; rána z r-ce; líc, příklad r-ce; spuštění, výstřel, vystřelení, výpal, vypálení r-ce; spoušť, spust, spušťadlo, jazýček r-ce ; střílení z r-ce; pouzdro na kohoutek u r-ce. Šp. li. selhala, nese na 100 kroků, se zapo- tila, dobře padá, dobře nezapadá, nemá dobrý líc, má řádnou ráž, dobře váže, ne- rozhazuje, r. Rozhazuje, trhá, strká, dobře leží, nedonáší, dobře k líci přiléhá, dobře střílí, ostře střílí, nechce vypáliti, selhala, nestřílí, nemá palu, přenáší, nedonáší; ruč- nici vymyti, vytříti, opatřiti, opraviti, na- saditi, do líce vzíti, k líci přiložiti, líciti, přilíciti, spustiti, osaditi, strhnouti s líce, položiti, složiti, sundati, rozebrati, občer- stviti, přistříleti, vystříleti, ostříleti, stří- dati; ručnicí stříleti, zaměřiti; z ručnice stříleti, bouchati, vystřeliti, vypáliti, ránu n. náboj vytáhnouti; kohoutek ručnice na celé kolo (na půl kola) spustiti. Šp. V ledví z r-ce udeřen a předivnou ochranou božskou zachován byl. Žer. 17. Když ze dvorka vy- jíždžali, ze sta ručnic vystřílali. Sš. P. 83. R-ci v ponosu nésti. Rf. Umí dobře s ruč- nicí pod vodou (1. zle střílí. Har., 2. vz Chytrý. Č.). Prov. To ti sluší jako židovi ručnice. Šp. — R., ruční pouto, die Hand- fessel. Proch . Ms. Ps. Púto na nohách a r. na pravé nozě. BO. Svázáni v r-ciech želez- ných. BO. — R., nástroj hudební, na způsob kythary. BO. Na ručniciech tiše hudiechu. (Zastr.). Spósobili zpěváky na varhaněch rozličného stroje, na r-ciech i na rotách. Br.

284082   Ručnice Svazek: 7 Strana: 0629
Ručnice. Šrc. 136. Nošení ručnic. Sdl. Hr. II. 177., 234.—235. R. starší doby, vz Střelba (dod.). R. banditka, pistole, píšťala, hákovnice, půlhák, karabinka, mušketa, tě- šinka. Wtr. Obr. Kdy r. očarovaná zase dobře střílí? Vz Mus. 1854. 539., 1853.481. Jak lze soku r-ci pokaziti. Vz Mus. 1854. 539. Dokud r. nebouchne, slyšeti se nemůže. Bř. exc. — R. = sochy pluhu. Us. Rjšk. — R., cithara, nablum, hudební nástroj. Srb. 183., Ž. kl. (333.).

284083   Ručnice Svazek: 8 Strana: 0348
Ručnice: hákovnice, s húbičkou, s kohout- kem, s kolem, s ložem, píšťala, půlhák, ruční, samozapalovací, se strojem, těšinka, terciola. XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 622. nn.

284084   Ručnice Svazek: 9 Strana: 0281
Ručnice. R. připravovaná je taková, že, kdo jí namíří a při tom si pomyslí jméno toho, jehož chce se světa sprovoditi a vy- střelí, také ho zabije, a kdyby byl vzdálen kraj světa. Její příprava: když vezme ně- kdo o veliký pátek hostii, na třikrát ji roz- dělí a třikrát po sobě jí střelí do kříže. Kříž vypustí po každé tři kapky krve, jimiž r. se natře, do bílého šátku zaobali a dobře uloží až do času potřeby. Sá. Kant. 102. Kdo neumí s ručnicí, má choditi s kyjem nebo s palicí. Dač. II. 183.

284085   Ručnice Svazek: 10 Strana: 0347
Ručnice. Vz Ot. XXII. 53.

284086   Ručničář Svazek: 7 Strana: 0629
Ručničář, e, m. = Büchsenmacher, puškař. Pam. Val. Meziř. 110.

284087   Ručničářský Svazek: 7 Strana: 0629
Ručničářský = puškařský, Büchsen- macher-, Vz předcház.

284088   Ručníček Svazek: 3 Strana: 0205
Ručníček, čku, m., vz Ručník. R. cifro- vaný, šáteček vyšívaný. Slov. Hdk. R. mešní, das Handtüchlein. Dch. Co kropíš slzami ten svój r-ček? Ps. slov. 150. Zavázal jí ju r-čkem; Přikryju ťa r-čkem, r-ček je malá věc, přijde větu, vezne preč. Sš. P. 136., 338.

284089   Ručnička Svazek: 3 Strana: 0205
Ručnička, y, f., krátká ručnice, das Faust- rohr, die Pistole. D.

284090   1. Ručnička Svazek: 8 Strana: 0348
1. Ručnička = malá ručnice: banditka, pistole, těšinka. Wtr. Krj. I. 624.

284091   2. Ručnička Svazek: 8 Strana: 0348
2. Ručnička, v, f. = šátek. Phľd. XII. 40. Cf. Ručník.

284092   Ručničkář Svazek: 3 Strana: 0205
Ručničkář, e, m. = ručnikáŕ.

284093   Ručničník Svazek: 3 Strana: 0205
Ručničník, a, ručničkář, ručnikáŕ, e, m. — puškař, der Büchsenmacher. Šp.

284094   Ručničný Svazek: 3 Strana: 0205
Ručničný, Büchsen-, Flinten-, Schiess-, Zünd-. R. kulka, prach, V., zámek, Šp., zvuk. BO. R. chmaty, potřeby. Čsk. Vz Ručnice.

284095   Ručník Svazek: 3 Strana: 0205
Ručník, u, m., od ruk-a R., šat, jímž se ruka utírá, v řeči obec. utěrák, das Hand- tuch. V. R. s umyvadlem. Us. — R., ubrou- sek k utírání rukou při stole. V. R-ky a ubrusy nad sníh bělejší. Ler. Die Serviette. — R. = potník, das Schweisstuch. Bern. — R., do kapsy, kapesní šátek, das Schnupftuch. Koll., na Slov. — R., nástroj hudební, vz Ručnice.

284096   Ručník Svazek: 7 Strana: 0630
Ručník. Ručníkóm sa utierám. Sb. sl. ps. II. 1. 34. — R. = šátek na hlavu, Kopf- tuch, n. Sdl. Hr. II. 166 , Němc. III. 294., VII. 81., Osv. 1884. 52 Brt. — R. O za- snoubených na Slov. říkají, že ,šli spolu na ručník', že se srukovali (se zasnoubili). Pokr. Pot. I. 97.

284097   Ručník Svazek: 7 Strana: 1378
Ručník, u, m. = šatka na hlavu. NZ. I. 180.

284098   Ručník Svazek: 8 Strana: 0348
Ručník, u, m. = šátek. Vačkový n. no- sový r. = šatka do vrecka, ručník do vrecka. Phľd. XII. 116. (XIII. 200.). Nosí r. za řeme- nem, který drží v pasu kalhoty. NZ. III. 403 — R., Handtuch. IL bílý s střepením, dama-
škový, dvojitý, ječnozrnný, lněný atd. Lizn. — R. = jednání starosvatů před první ohláškou, neboť ženich dostává od nevěsty při tom ručník (šátek) a péro (kytici). Phľd. 1895. 95.

284099   Ručník Svazek: 9 Strana: 0281
Ručník = šátek na hlavu (vz Šátek), má bezmála čtvercovou formu a bývá rozličné barvy a látky. Vz Sbor. slov. II. 47. Ruď květů. Nár. list. 1897. č. 255. odp. feuill. Ruda = plíseň na spodině listů révových,
perenospora. Us. Nár. sbor. II. 71.

284100   Ručnikář Svazek: 3 Strana: 0205
Ručnikář, e, m., ručníř, ručničník, puškař, der Büchsenmacher. Ros. — R, kdo ručníky dělá n. prodává, der Handtuchmacher, Hand- tuchhändler. Plk.

284101   Ručnikářský Svazek: 3 Strana: 0205
Ručnikářský, Büchsenmacher-. R. dílna, kladivo, pilník, Ros., prach (ručničný), Büch- senpulver. Reš.

284102   Ručnikářství, n Svazek: 3 Strana: 0205
Ručnikářství, n., das Büchsenmacher- handwerk. Ros.

284103   Ručníkový Svazek: 7 Strana: 0630
Ručníkový. R. plátno (na ručníky). Šd.

284104   Ručníkový Svazek: 8 Strana: 0348
Ručníkový tanec. Vz Tanec slov.

284105   Ručnina Svazek: 7 Strana: 0630
Ručnina, y, f. = věc rukama vyrobená, ruční výrobek, Manufaktur. Šd.

284106   Ručníř Svazek: 3 Strana: 0205
Ručníř, vz Ručnikář.

284107   Ručnosť Svazek: 3 Strana: 0205
Ručnosť, i, f., rychlosť, die Behendigkeit. Na Mor. a Slov.

284108   Ručňový. Vz Svazek: 7 Strana: 0630
Ručňový. Vz Ručeň. R. ohlavok spája s ohlavkom cepíkovým remenná húžvica DŠk. II. 272.

284109   Ručný Svazek: 3 Strana: 0205
Ručný, hbitý, obratný, flink, schnell, be- hend, hurtig. BO., Zlob. — R. = ruční. Slov.

284110   Rúčo Svazek: 3 Strana: 0205
Rúčo, na Slov. = pěkně, krásně. Bern.

284111   Rúčo, rúčosť Svazek: 7 Strana: 0630
Rúčo, rúčosť. Cf. List. fil. 1890. 183 (Mz).

284112   Rúčosť Svazek: 3 Strana: 0205
Rúčosť, i, f., pěknost, krása, die Schön- heit. Slov. Bern.

284113   Ručovati Svazek: 3 Strana: 0205
Ručovati = pohybovati se, jeti, rutschen. — s kým, s čím. S koňmi někam r. Us. (v Bolesl.). — Jg.

284114   Ručvanda Svazek: 3 Strana: 0205
Ručvanda, y, f., jm. holi ruče, hbitě do zad tlukoucí toho, na koho byla poslána heslem: Hýbej hůlko ručvando! Totéž co bušmanda, der Polterstock.

284115   Rud Svazek: 3 Strana: 0205
Rud, minium, zastr. Rozk.

284116   Rúd Svazek: 3 Strana: 0205
Rúd, u, m., na Slov. = hůl, kůl, der Stock, der Pfahl; 2. troup, hlupec, der Tölpel. Reš.

284117   Rud Svazek: 7 Strana: 0630
Rud. Rudem hořeti (červenati se). Koll.

284118   Rúd Svazek: 7 Strana: 0630
Rúd = kyj. Cf. List. fil 1890 183. (Mz.).

284119   Rud Svazek: 7 Strana: 1378
Rud oprav v : ruď, i, minium. Rozk.

284120   Ruda Svazek: 7 Strana: 0630
Ruda. Cf. Sfk. Pod. 223., 354., 357 Z rudy nebude kov bez ohně. Hkš. exc. — R. = rez na stromech. Táhne-li slunce vodu, vytahuje zároveň ze shnilých jezer mnoho jedovatiny, která při svitu slunce ve způ- sobě deště jako r. zase padá a stromy a pšenici spaluje Mus. — R. stříbrná = du- mlíky, bílá řepa. Od Jilemnice jezdívali k Bydžovu pro stříbrnou rudu na zimu. Us. Kšť. — R., y, m, os. jm. R. Jos 1808 —1875., dr. lékař. a druhý bibliothekář musejní Vz Tf. H 1. 195., Tf. Mtc. 185.. 232., Šb Dj. ř. 285., Rk. Sl., S. N

284121   Ruda Svazek: 8 Strana: 0348
Ruda. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 37.

284122   Ruda Svazek: 10 Strana: 0347
Ruda. Vz Ott. XXII. 76. R. antimonová, cínová, kobaltová, měděná, niklová, olověná, stříbrná, vizmutová, zinková, zlatá. Vz KP. X. 255. nn. — R. = mšice. Č. Třebov. Čes. 1. XI. 36. — R. = všelijaká pohroma ovocných stromů (housenky, mšice, plíseň, rez). Litom. 52. — R. J., spis. Tob. 215.

284123   Ruda, rudka, rudička Svazek: 3 Strana: 0205
Ruda, rudka, rudička, y, f. BO. R. = země od červenosti neb zerzavosti tak na- zvaná, v níž se kov rozpouští. Jg. R. z koř. růd (rtdíti se). Gb. Hl. 145. R., koř. rbd (růd), přípona -a. Mkl. B. 22., 23. Sr. lit. rouda, rothe Farbe, rudas, roth, lett. ruds, goth. rauds-, roth, stind. löha z rödha, röth- lich. Koř. rbd, stind. rudh-ire. Mkl. aL. 173. Vz Ruměný. (Hý.). Das Erz. Rudy a kovy jsou nerosty pevné (pouze rtuť jest tekutá) a obyčejně vidu kovového; obsahují nějaký těžký kov, což se poznává po větší hut- nosti, mnohdy již potěžkáním v ruce. Bř. Rudy jsou nerosty vidu a) kovového n. b) nekovového, obsahují některý z těžkých kovů ve sloučení s kyslíkem a vynikají velikou hutností. Ad a) barva: černá, železná, oce- lová; ad b) barvy všecky mimo zelenou a . modrou. Horníci jmenují rudami všecky ne- rosty, z kterých se kov dobývá a na které se doluje. Bř. Ruda a) cínová n. cínovec, der Zinnstein, hnědá, černohnědá, hnědožlutá, bílá, průsvitavá, neprůhledná. Obsahuje ky- sličník cíničitý (79% cínu a 21% kyslíku). — b) Wolframova, das Scheelerz; desko- vitá, roubíkovitá, vláknitá, černá, zahnědlá; obsahuje kyslík, kysličník železnatý a man- ganatý a kov Wolfram. — c) Chromová (chromit), das Chromerz, zrnitá, černá; ob- sahuje mimo jiné chrom. — d) Uranová n. smolinec (nasturan), das Uranpecherz, smolně černá; obsahuje mimo jiné urán. — e) Ma- gnetová n. magnetovec (magnelit), černá; ob- sahuje kysličníky železnatý a železitý. — f) Lesklá železná, das Eisenglanz, černá. Z tenkých lupínků jejích skládá se silným leskem vynikající: slída železná (der Eisen- glimmer). Tvar napodobivý je krevel (der Rotheisenstein): vláknitý, zrnitý, čočkovitý, seménkovitý, celistvý (tento otírá-li se snadno a barvili, slove: rudka, der Röthel). Lesklá
železná r. jest čistý kysličník železitý (70°/0
železa a 30% kyslíku). R. železná žlutá
(xanthosiderit). — g) Hnědá železná n. hně-
del (der Brauneisenstein), r. bahnatá. Hnědel
obsahuje kysličník železitý a vodu. Odrůdy:
krevel vláknitý, hnědel hlinitý, celistvý a
zemitý, ruda bobová, bahnatá. — h) Burel,
der Braunstein; obsahuje 63% manganu a
37% kyslíku. Burelu podobá se: manganit
a psilomelan. — i) Měděná, das Rothkupfer-
erz; obsahuje kysličník mědičnatý, 89% mědi
a 11% kyslíku. — k) Bobová, antimonová,
bahenní, červená, jaterná, manganová, ni-
klová, zelená, zinková. — Vz Bř. N. 279.,
Schd. II. 50.—59., KP. III. 63., 86., IV. 722.
R. zlatá, stříbrná, ocelová, olověná. Us. R.
kobaltová, rtuťová, zinková atd. Krč. Geol.
201., 203., 266., 324., 333., 343., 449., 457.,
494., 607., 623., 646., 842,. a j. Umění o ru-
dách, D., žíla rudy. Us. Supina od rudy =
okuje; krušec, balvan rudy. R. suchá (stří-
brná málo n. žádného olova v sobě nema-
jící), divoká (arsenik n. síru držící n. která
ohněm snadno se nerozpouští), chudá (málo
kovu v sobě mající), jadrná (cizích částí
více méně prostá i bohatá), bohatá (mnoho
kovu držící, r. kovem bohatá), syrová (ještě
nepražená), Vys., nadřazená (natrefená, Erz-
anbruch), obroční (v záloze). Am. R. kame-
nečná. S. N. R. mědi, stříbra, železa, olova,
zinku, cínu, niklu atd. Vys. Rud dobývati,
, rudy hledati. Us. R. trvá, dodržuje. D. Rudu
sekati, stloukati, vysekávati, buchati, pu-
chřiti, Šp., zaslepiti (zamazati, z podvodu,
aby jí nebylo viděti). Am. Ruda při kahánci
(svítilnici) nosákem atd. (vz Havíř) se kopá,
seká, na hunty (vozíky) nakládá a na nich
ze štol na den vyváží n. do kyvlí se dává
a provazem (lanem) pomocí vratidla na den
se vytahuje. Vz Puchárna. Pt. Ruda se roz-
tratila, r. přichází, rudy ubývá. Vys. Rudu
vydržeti (přebíráním od jalového kamení
odděliti), nadraziti, rudy dosáhnouti, rudy
dosednouti (na ni přijíti), na rudě dělati, po
rudě dělati, těžiti rudu (jí dobývati), rudu
(z dolů) hnáti, vyháněti, vytahovati. Vz S.
N. Rudu roztlouci, rozděliti, přebrati, čistiti,
pražiti, vážiti, vyvážeti, na den vyhnati (vy-
táhnouti), rozrážeti, práti, najíti, na rudu
přijíti, na rudu kopati. R. drží zlato. Vys. — R., rez (déšť červený, rezavosť na rostlinách působící), der Mehlthau, Rost. Déšť příliš-li se zahřeje, dělá se ruda aneb rez. Kom. Když slunce svítí a déšť prší, tehdy r. padá. Us. Tč. Ruda a medovka nepocházejí z povětří, nýbrž z listů samých. Um. les. Po rudě (manně, rzi) sláma zčerná, klasy zůstanou hluché. Vaň. — R., bolus armenus, lék. Sal. 226. — R., tuhý urvalec. To je ruda! Ros. — R., ves u Richenburka; b) ves u Nového Strašecí; c) ves u Velik. Meziříčí, Eisen- berg; R. německá, Deutsch-Eisenberg, ves u Nového města na Mor. PL.

284124   Rudačka Svazek: 7 Strana: 1378
Rudačka, y, f. = potok u Tuchonic. Ott. VI. 60. a.

284125   Rudák Svazek: 9 Strana: 0281
Rudák, a, m., pyrrhidium, brouk. Rudák krvavý, p. sanguineum. Klim. 650.

284126   Rudárna Svazek: 7 Strana: 0630
Rudárna, y, f., Erzplatz, m. Hrbk.

284127   Rudař Svazek: 3 Strana: 0206
Rudař, e, m., vz Horník, Kovkop. Příp. -arj-b. Mkl. B. 89.

284128   Rudařstvo Svazek: 7 Strana: 0630
Rudařstvo, a, n., das Bergwesen. Ssk

284129   Rudava Svazek: 7 Strana: 0630
Rudava, y, f, potok padající do Moravy. Hý. Ss

284130   Rudavec Svazek: 3 Strana: 0206
Rudavec, vce, m., malý had jedovatý rudé barvy, coluber chersea. L.

284131   Rudavka Svazek: 7 Strana: 0630
Rudavka, y, f. = krvavý hlen. Zvracala sem takú r-ku. Slez. Šd.

284132   Rudavý Svazek: 3 Strana: 0206
Rudavý, erzhaltig, erzfarbig. L.

284133   Rudbekie Svazek: 3 Strana: 0206
Rudbekie, e, f., rudbeckia, rostl. FB. 42.

284134   Rudě Svazek: 3 Strana: 0206
Rudě, röthlich. Křivule r. rozpálená, roth- glühende Retorte. Dch.

284135   Rudě Svazek: 3 Strana: 0206
Rudě, ěte, n., starý, malý, suchý, hubený dobytek, drůbež, pták. V Krkonš.

284136   Ruděbílý. R Svazek: 10 Strana: 0347
Ruděbílý. R. kvítí. Mršť. Obrz. 155.

284137   Rudec Svazek: 3 Strana: 0206
Rudec, dce, m. Držejí tam r., das Recht Ruder zu halten als Privilegium. Dipl. 1324.

284138   Rudeč Svazek: 3 Strana: 0206
Rudeč, dče, m., Rudetsch, ves u Kostelce nad Labem. Tk. II. 547., IV. 172.

284139   Rudek Svazek: 3 Strana: 0206
Rudek, dku, m., Quecksilberlebererz. R. klencový, Rothgiltigerz, n., hranolový = rumělka. Nz. Vz KP. III. 65.

284140   Ruden Svazek: 3 Strana: 0206
Ruden, vz Hruden.

284141   Rudeň Svazek: 7 Strana: 0630
Rudeň, dně, f.. hora. VSlz. III 27.

284142   Ruděrudý karbunkul Svazek: 10 Strana: 0347
Ruděrudý karbunkul. Zr. Poes. 213.

284143   Rudězlatý. R Svazek: 10 Strana: 0347
Rudězlatý. R. hlava. Zvon V. 425.

284144   Rudí Svazek: 3 Strana: 0206
Rudí, n. = ruda, das Erz.

284145   Rudí Svazek: 7 Strana: 0630
Rudí = hrudí. Maso z r.; Koupila telecí r. Us. Rgl.

284146   Rudi-e Svazek: 3 Strana: 0206
Rudi-e, í, f., pl. (dle Růže), byly mě. v Calabrii. — Rudijský.

284147   Rudice Svazek: 3 Strana: 0206
Rudice, Ruditz, ves a) u Blanska, b) u Lu- hačovic na Mor. PL.

284148   Rudihoj Svazek: 7 Strana: 0630
Rudihoj, e, m., os. jm. D. ol. II. 247.

284149   Rudikov Svazek: 3 Strana: 0206
Rudikov, a, m., Rudikau, ves u Vel. Mezi- říčí na Mor. PL.

284150   Rudiment-um Svazek: 3 Strana: 0206
Rudiment-um, a, n., lat., počátek, první základ.

284151   Rudimov Svazek: 3 Strana: 0206
Rudimov, a, m., ves u Bojkovic na Mor. PL.

284152   Rudina Svazek: 7 Strana: 0630
Rudina, y, f., ves na Slov. Phľd. IV 500.

284153   Rudinský Svazek: 7 Strana: 0630
Rudinský, ého, m., Rudini, os. jm. Jir. Ruk. II. 205.

284154   Rudist Svazek: 7 Strana: 0630
Rudist, a, m , mlž. Za účelem studia českých r-stň. Mus. 1887. 164. Vymřela čeleď rudistů, caprotinorum. Ott. V. 129.

284155   Rudist Svazek: 8 Strana: 0348
Rudist. O r-stu bělohorských vrstev. Seps. dr. Fil. Počta. Vz Vstnk. 1893. 263.

284156   Rudiš Svazek: 3 Strana: 0206
Rudiš, e, m., rusticus (homo rudis), zastr. Rozk.

284157   Rudiš Svazek: 7 Strana: 0630
Rudiš, e, m., os. jm. Arch. VIII. 423.

284158   Rudiště Svazek: 3 Strana: 0206
Rudiště, ě, n., v horn., das Steinbett. Sm.

284159   Ruditi Svazek: 3 Strana: 0206
Ruditi, il, ěn, ění, na červeno barviti, roth färben. Výb. I. 1075. (Alx). — co čím. — V Jg. z Dal. r. chybne m.: truditi.

284160   Ruditi Svazek: 7 Strana: 0630
Ruditi, contristare. Šf. III. 461., List. fil. 1890. 185 (Mz). Kako to mne velmi rudí (var.: trudí) Dal. 3. 21. Cf. Vzruditi.

284161   Rúditi Svazek: 8 Strana: 0348
Rúditi = pobuřovati, rozvztekliti. Prk. v Kroku III. 243., VI. 437. ad AlxV. 1428.

284162   Rudivec Svazek: 3 Strana: 0206
Rudivec, vce, m., schwarzer Braunstein. Miner.

284163   Rudivoj Svazek: 3 Strana: 0206
Rudivoj, e, m., vlast. jméno. Šd.

284164   Rudka Svazek: 3 Strana: 0206
Rudka (lépe než hrudka), y, f. Vz Ruda. R., červená hlinka ku psaní, der Rothel, Rötheistein. Kom. J. 104. R. červená, V., nebo tesařská, modrá, vlaská. Kh. Rudkou napsati, D., naznačiti, znamenati. Bern. Vz Bř. N. 199. — R., něm. Rutka, ves u Kun- štatu na Mor. PL.

284165   Rudka Svazek: 7 Strana: 0630
Rudka japanská = extrakt z listí řem- diháku trpkého. Vz Rstp. 792. — R., y, m. = Rudolf ČT. Tkč. Cf. Rudo.

284166   Rudko Svazek: 7 Strana: 0630
Rudko, a, m., vz Rudo (dod.).

284167   Rudkobočný Svazek: 7 Strana: 0630
Rudkobočný. R. náva, ^tAro-r«^^o?(černo- lící). Lšk.

284168   Rudkov Svazek: 3 Strana: 0206
Rudkov, a, m., Erzberg, ves u Hanušo- vic na Mor. PL.

284169   Rudkový Svazek: 10 Strana: 0347
Rudkový. R. barva. Zub. Még. 42.

284170   Rudkupec Svazek: 3 Strana: 0206
Rudkupec, pce, m. = rudokupec. Dač. 54.

284171   Rudl Svazek: 10 Strana: 0347
Rudl Sigm., mal., nar. 1861. Vz Ott. XXII. 66.

284172   Rudlák Svazek: 10 Strana: 0347
Rudlák, a, m. = Rudolf. Dšk. Km. 28.

284173   Rudlavice, Rudoltovice Svazek: 3 Strana: 0206
Rudlavice, Rudoltovice, Rudelzau, ves u Podštaty na Mor.

284174   Rudle Svazek: 3 Strana: 0206
Rudle, e, n., z něm. Ruder, veslo.

284175   Rudlíček Svazek: 8 Strana: 0348
Rudlíček, čka, m. = Rudolf. Us., Kat, z Zer. II. 36.

284176   Rudlička Svazek: 9 Strana: 0281
Rudlička, y, f., zdrobn. ruda. Dač. I. 96.

284177   Rudlof Svazek: 10 Strana: 0347
Rudlof Jarosl., básn.

284178   Rudlov Svazek: 7 Strana: 0630
Rudlov, a, m. = pole v Leskovci na Vsacku. Vck.

284179   Rudlovati Svazek: 7 Strana: 0630
Rudlovati, z něm. rudern = kormidlem na předním konci vor říditi v pravo nebo v levo. U vorařů na Labi Kšť., Sbtk.

284180   Rudlový Svazek: 9 Strana: 0281
Rudlový, les u Leskovce na Mor. Vck.

284181   Rudna Svazek: 3 Strana: 0206
Rudna, y, f., das Schmelzhaus. L.

284182   Rudná Svazek: 3 Strana: 0206
Rudná, é, f. R. dolní, horní, vsi u Bře- zové na Mor. PL.

284183   Rudnačka Svazek: 7 Strana: 0630
Rudnačka, y, f. = rudnatina. Slov. Hdž. Čít. 160.

284184   Rudnatina Svazek: 7 Strana: 0630
Rudnatina, y, f. = rudnačka, rudnatá půda. Hdž. Čít. 160.

284185   Rudnatosť Svazek: 3 Strana: 0206
Rudnatosť, y, f., der Erzgehalt, Erzhalt, die Erzhaltigkeit. Hř., Ros.

284186   Rudnatý Svazek: 3 Strana: 0206
Rudnatý, rudu mající, erzhaltig. R. hory. D., Ros.

284187   Rudnay Svazek: 7 Strana: 0630
Rudnay z Rudna Alex., 1760.—1831., arcibisk. ostřihomský a kardinal. Vz Šb. Dj. ř. 285.

284188   Rudnay Svazek: 9 Strana: 0281
Rudnay Alex. Vlč. Lit. slov. I. 26., 266.

284189   Rudné Svazek: 3 Strana: 0206
Rudné, ého, n., Raudney, vsi a) u Cha- bařovic, b) u Rychnova, c) něm. Rudna, ves u Soběslavi, pošta v Rudném. PL.

284190   Rudní Svazek: 7 Strana: 0630
Rudní ložiště, vz Krč. G. 192.—193., 961., olovo, kal, kychta, smíšenina, NA. IV. 167., 171., 173. — R. Hora, sev. od Olomouce. Km.

284191   Rudní Svazek: 10 Strana: 0347
Rudní tělo = kov. Zach. Test 19.

284192   Rudní, rudný, rudnatý Svazek: 3 Strana: 0206
Rudní, rudný, rudnatý, Erz-. R. hora, zem, D., drůza (vz KP. III. 66.), pásmo (vz KP. III. 65.), der Bergbau, das Bergwesen, vz KP. III. 62., celík, das Erzmittel, odval či halda, die Erzhalde, die Erzteufe, hnízdo, das Erznest, ložisko, das Erzlager, nález, der Erzanbruch, důl, die Erzgrube, slůj, das Erzlager, Erzflötz, štětka, die Erzdruse, žíla, der Erzgang, žilka, die Erzschnur, úprava, Hř., lože, Krč. 645., 607., 492., hlubina, Koll., písek, plasť, prach, pramen, skála, štufa, trůska, znamení. Vys. Šel rudnými cestami (špatnými). U Mor. Budějovic. Dst. — R., k rudám se vztahující, Erz-. R. kolečko, Ros., mlýn, Sedl., obchod, vůz, soudek, štětka. Vys.

284193   Rúdnica Svazek: 3 Strana: 0207
Rúdnica, vz Roudnice.

284194   Rudnica Svazek: 10 Strana: 0347
Rudnica, y, f. = baňa. Phľd. XXIV. 586.

284195   Rudnice Svazek: 3 Strana: 0207
Rudnice, e, f., rudní důl, báně, die Erz- grube. Jg.

284196   Rudnice Svazek: 7 Strana: 0630
Rudnice = rudní skladiště, Erzmagazin. Hř.

284197   Rudnický Svazek: 3 Strana: 0207
Rudnický, na rudníka se vztahující, Erz- gräber-. Jg.

284198   Rudnictví Svazek: 3 Strana: 0207
Rudnictví, n., der Erzbergbau, Erzbau. Hř.

284199   Rudnictví Svazek: 9 Strana: 0281
Rudnictví, n. Město r ctvím kvetoucí (Kutná Hora). Pal. Děj. III. 1. 288.

284200   Rudníček, čka Svazek: 3 Strana: 0207
Rudníček, čka, m., ficedula rufa, der graue Laubvogel, Weidenzeisig. Pdy.

284201   Rudnička Svazek: 7 Strana: 1378
Rudnička, y, f, pixis, zastr. Pršp. 94. 85.

284202   1. Rudník Svazek: 3 Strana: 0207
1. Rudník, u, m , místnosť blízko kychty vysoké peci, kde už zdrobnělá a ku přidávání připravená ruda jest, Molíerboden, m. Us. na Zbir. — R., ves v Těšínsku. PL. — R, das Röthelfass. Šp. — Budníky, báné, krušné doly, das Bergwerk. Nz.

284203   2. Rudník Svazek: 3 Strana: 0207
2. Rudník, a, m., der Erzarbeiter. Erb. Reg. I. 78. Vz Horník.

284204   2. Rudník Svazek: 7 Strana: 0630
2. Rudník. 11. stol. Pl. I. 23., D. Gscht. 84.

284205   Rudník Svazek: 9 Strana: 0281
Rudník, les u Rudníku. Věst. op. 1895. 16.

284206   Růdník Svazek: 10 Strana: 0347
Růdník, les u Bzence. Čes. 1. XIII. 476.

284207   Rudnina Svazek: 7 Strana: 0630
Rudnina, y, f., erziges Zeug. Hrbk.

284208   Rudniště Svazek: 7 Strana: 0630
Rudniště, ě, n , Adelsvorschub, m. Hrbk

284209   Rúdno Svazek: 8 Strana: 0348
Rúdno, a, n. = statek v Turci. Phľd. XII. 338.

284210   Rudno Svazek: 10 Strana: 0347
Rudno, a, n., dědina v nitranské stolici na Slov. Sbor. slov. VIII. 146.

284211   Rudnosť Svazek: 3 Strana: 0207
Rudnosť, i, f., die Röthe. Dch.

284212   Rudnosť Svazek: 10 Strana: 0347
Rudnosť, i, f. Kteráž jest moc obecní každého těla v rudnosti. Zach. Test. 68.

284213   Rudnouti Svazek: 3 Strana: 0207
Rudnouti, dnul a dl, utí, rudým se stá- vati, roth werden. Říká se o všech barvách kromě bílé. Každá barva rudne. Us.

284214   Rudnouti čím Svazek: 7 Strana: 0630
Rudnouti čím. Nebe rudne září. Hdk. Krví rudne tráva. Osv., Hdk. — kdy od čeho Od samé bolesti ve dne v noci rudne. Hdk.

284215   Rudný Svazek: 3 Strana: 0207
Rudný, rudý, červenatý, roth. R. moře, kože. BO. Vz Rudní.

284216   Rudný Svazek: 8 Strana: 0348
Rudný. R. moře, lépe: rudé. Bl. Gr. 266.

284217   Rúdny Svazek: 10 Strana: 0347
Rúdny. Rúdna voda = na kterej je usad- lina duhová. Slov. Phľd. XXIV. 483.

284218   Rudný čím Svazek: 7 Strana: 0630
Rudný čím: krví. Brig. F. 61

284219   Rudo Svazek: 7 Strana: 0630
Rudo, Rudko, Rudolko, a, m. = Rudolf. Slov. Hdž. Šlb. 27. Cf. Rudka.

284220   Rudoba Svazek: 3 Strana: 0207
Rudoba, y, f., chroman olovnatý. Schd. II. 56.

284221   Rudobarevný Svazek: 7 Strana: 0630
Rudobarevný, rothfärbig. Us. Tč., Kk. Br. 59. Vz násl.

284222   Rudobarvý Svazek: 7 Strana: 0630
Rudobarvý = rudobarevný (dod.). Kk Br. 31 , 35 , 59.

284223   Rudobílý Svazek: 7 Strana: 1378
Rudobílý kvítek. Slád. Brn. 38.

284224   Rudobílý Svazek: 8 Strana: 0348
Rudobílý. R. štít. Vrch. Rol. XVII. až XXII. 100.

284225   Rudoboký Svazek: 7 Strana: 1378
Rudoboký. R. liška. Lerm. I. 152.

284226   Rudobradec Svazek: 3 Strana: 0207
Rudobradec, dce, m. = rudobrádek. Šm

284227   Rudobradec Svazek: 10 Strana: 0347
Rudobradec, dce, m. Jrsk. III. 252. Sr. Rudobrádek.

284228   Rudobrádek Svazek: 3 Strana: 0207
Rudobrádek, dka, m., der Rothbart.

284229   Rudobradý Svazek: 3 Strana: 0207
Rudobradý, rothbärtig. L.

284230   Rudobřich Svazek: 7 Strana: 0630
Rudobřich, a, m. = ploskolebec moka- sínový. Brm. III. 525

284231   Rudobřichý Svazek: 9 Strana: 0281
Rudobřichý. Vz Majka.

284232   Rudocouk Svazek: 3 Strana: 0207
Rudocouk, u, m., die Erzschichte. Šm.

284233   Rudočelý Svazek: 8 Strana: 0348
Rudočelý. Vz Vodošlap (3. dod.).

284234   Rudočernosť Svazek: 7 Strana: 0630
Rudočernosť, i, f., Erythromelalgie, f. Exc.

284235   Rudočerný Svazek: 7 Strana: 0630
Rudočerný, rothschwarz. Stč. Zem. 844.

284236   Rudodělec Svazek: 3 Strana: 0207
Rudodělec, lce, m., der Erzaustheiler. Šp. R-ci byli horní úředníci, kteří vytěženou rudu mezi těžaře a jiným oprávněným oso- bám rozdělovali. Vys.

284237   Rudoděloha Svazek: 3 Strana: 0207
Rudoděloha, y, f., vlž, die Erzmutter (eine Steinart, in welcher sich Erz zeigt). Šm.

284238   Rudodrev Svazek: 7 Strana: 0630
Rudodrev, u, m., erythroxylon, Roth- holz. n., rostl. Vz Rstp. 209 , Odb. path. III. 658.

284239   Rudodrevovitý. R Svazek: 7 Strana: 0630
Rudodrevovitý. R. rostliny, erythro- xyleae: Rudodrev. Rstp. 209.

284240   Rudodruza Svazek: 3 Strana: 0207
Rudodruza, y, f., die Erzdruse, Šm.

284241   Rudofous Svazek: 3 Strana: 0207
Rudofous, a, m. = rudobrádek. Šm.

284242   Rudofúsý Svazek: 8 Strana: 0348
Rudofúsý. Slov. Čes. 1. V. 425.

284243   Rudohejič Svazek: 3 Strana: 0207
Rudohejič, e, m., kdo rudy hejí = roz- děluje, der Erzseheider. Šm.

284244   Rudohlavec Svazek: 7 Strana: 0630
Rudohlavec, vce, m. = člověk rezavý, Rothkopf, m. — R. = rudobřich. Brm. III. 525.

284245   Rudohlávek Svazek: 3 Strana: 0207
Rudohlávek, vku, m., anacamptis, rostl. FB. 22.

284246   Rudohlavý Svazek: 7 Strana: 0630
Rudohlavý tuhýk. Brm II. 526.

284247   Rudohlubeň Svazek: 3 Strana: 0207
Rudohlubeň, bně, f., die Erzkluft. Šm.

284248   Rudohnědý Svazek: 7 Strana: 0630
Rudohnědý, röthlichbraun. Dch., Kk , Stč.

284249   Rudoholenní Svazek: 8 Strana: 0348
Rudoholenní mastnolesklec (brouk). Klim. 44.

284250   Rudohora Svazek: 3 Strana: 0207
Rudohora, y, f., der Erzberg. Šm.

284251   Rudohorský Svazek: 3 Strana: 0207
Rudohorský, erzgebirgisch. Šm.

284252   Rudohořan Svazek: 3 Strana: 0207
Rudohořan, a, m., der Erzgebirgler. Šm.

284253   Rudohoří Svazek: 3 Strana: 0207
Rudohoří, n., das Erzgebirge. Šf. R. české (Krušné hory), uherské, sedmihradské. Krč. 347., 254. Vz S. N.

284254   Rudohoří Svazek: 7 Strana: 0630
Rudohoří vlastní, vz Krč. G. 310, uherské. 347.

284255   Rudohoří Svazek: 7 Strana: 1378
Rudohoří. Cf. Ott. VI. 19. a. Dle Věst 1. 37. lépe : Rudné Hory.

284256   Rudohrdlý Svazek: 7 Strana: 0630
Rudohrdlý, rothkehlig. R. drozd. Brm. II 159.

284257   Rudohřbetý Svazek: 8 Strana: 0348
Rudohřbetý potočník (brouk). Vz Klim. 99.

284258   Rudoch Svazek: 7 Strana: 0630
Rudoch, a, m., Rothhäutler, m. Rk.

284259   Rudoch Svazek: 8 Strana: 0348
Rudoch. R. americký. Čch. Drob. povíd. 70.

284260   Rudochocholatý Svazek: 7 Strana: 0630
Rudochocholatý, rothschopfig. R. žluna. Zl. kl. 1856 č. 16.

284261   Rudochovitý Svazek: 7 Strana: 0630
Rudochovitý. R. rostliny (řasy), flori- deae. Rosc 59., Ott. III. 480.

284262   Rudochvost Svazek: 10 Strana: 0347
Rudochvost, a, m., Rothschwänzchen, ruticilla titys, zpěvavý pták. Sb. sl. 1901. 155.

284263   Rudojasný Svazek: 7 Strana: 0630
Rudojasný. R. žhounek, Hdk., pravdy pochodeň. Mkr.

284264   Rudoklok Svazek: 7 Strana: 0630
Rudoklok, u, m., rhodolaena, rostl. Vz Rstp. 177.

284265   Rudoklokovitý Svazek: 7 Strana: 0630
Rudoklokovitý. R. rostliny, chlenaceae . klanoklok, rudoklok. Vz Rstp. 176.

284266   Rudokmenný Svazek: 9 Strana: 0281
Rudokmenný. R. borovice. Jrsk. XXIII. 360.

284267   Rudokop Svazek: 3 Strana: 0207
Rudokop, a, m. = horník. — R., u, m., kopanina. Hř.

284268   Rudokopec Svazek: 9 Strana: 0281
Rudokopec, pce, m. = rudokop. Br. St. 134.

284269   Rudokopna Svazek: 3 Strana: 0207
Rudokopna, y, f., der Erzschlägel (Ort, wo Erz gewonnen wird). Šm.

284270   Rudokopník Svazek: 10 Strana: 0347
Rudokopník, a, m. Čes. 1. XII. 407. Sr. Rudokopec v II. Přisp. 281.

284271   Rudokopství Svazek: 3 Strana: 0207
Rudokopství, n. = rudnictví.

284272   Rudokorý. R Svazek: 10 Strana: 0347
Rudokorý. R. borovice. Jrsk. XIV. 171.

284273   Rudokožec Svazek: 3 Strana: 0207
Rudokožec, žce, m., der Rothhäutler. Dch.

284274   Rudokretka Svazek: 7 Strana: 0630
Rudokretka, y, f., haematococcus, Blut korn, n., rostl. Vz Rstp. 1878.

284275   Rudokrký Svazek: 7 Strana: 0630
Rudokrký, Rothhalsig. R. linduška. Brm. II 265. Šír. Pt.

284276   Rudokrovec Svazek: 9 Strana: 0281
Rudokrovec, vce, m., pyropterus, brouk. R. jamkoštítý, p affinis. Klim.

284277   Rudokrovečný Svazek: 8 Strana: 0348
Rudokrovečný. Vz Okresulka (3. dod.).

284278   Rudokrový Svazek: 8 Strana: 0348
Rudokrový lejnomil (brouk). Klim. 208. Cť. Výslunník (3. dod.).

284279   Rudokřemec Svazek: 3 Strana: 0207
Rudokřemec, mce, m., křemen, der Roth- stein. Miner.

284280   Rudokřídlec Svazek: 7 Strana: 0630
Rudokřídlec, dlce, m., cerastis, motýl, Kk. Mot. 226., scapelosoma. Brm. IV. 438.

284281   Rudokřídlec Svazek: 9 Strana: 0281
Rudokřídlec, dlee, m., motýl. Vz Stein 106., Exl. 149.

284282   Rudokřídlý Svazek: 7 Strana: 0630
Rudokřídlý holub. Brm. II. 699.

284283   Rudokřídlý Svazek: 9 Strana: 0281
Rudokřídlý. M. mandelinka. Klim. 683.

284284   Rudokupec Svazek: 3 Strana: 0207
Rudokupec, pce, m., kupec rudy, der Erzkäufer. CJB. 317.

284285   Rudokupec Svazek: 8 Strana: 0348
Rudokupec, vz Erzkaféř (3. dod.).

284286   Rudokvětý Svazek: 7 Strana: 0630
Rudokvětý, rothblüthig. R. zeleň. Čch. Petrkl. 32.

284287   Rudolec Svazek: 3 Strana: 0207
Rudolec, lce, m., Rudelšdorf, ves na Mor.; b) ves ve Znojemsku. — R. český, Böhmisch- Rudoletz, ves u Dačic; R. německý, Deutsch- Rudoletz, ves v Jihlavsku. PL.

284288   Rudolesk Svazek: 10 Strana: 0347
Rudolesk pochodní. Kká. Sion II. 104.

284289   Rudolf Svazek: 7 Strana: 0630
Rudolf, vz Rudo (dod.).

284290   Rudolf Svazek: 8 Strana: 0348
Rudolf. Odvozeniny vz v Kotk. 30.

284291   Rudolf Svazek: 10 Strana: 0347
Rudolf Alfr., spis., nar. 1858. Vz Ott. XXII. 71

284292   Rudolfin-um Svazek: 7 Strana: 0630
Rudolfin-um, a, n. = dům umělců v Praze. Vz Rk. Sl.

284293   Rudolfin-um Svazek: 10 Strana: 0347
Rudolfin-um, a, n. R. v Praze. Vz Dolen. Pr. 629. -630.

284294   Rudolfka Svazek: 3 Strana: 0207
Rudolfka, y, f., rudolphina, rostl, vikvo- vitá. Rostl.

284295   Rudolfov Svazek: 3 Strana: 0207
Rudolfov, a, m., Rudolphstadt, mě. v Bu- dějovsku. PL.

284296   Rudolfovice Svazek: 3 Strana: 0207
Rudolfovice (Želechy), ves u Lomnice v Jič.

284297   1. Rudolice Svazek: 3 Strana: 0207
1. Rudolice, Rudelsdorf, ves u Mostu. PL.

284298   2. Rudolice Svazek: 3 Strana: 0207
2. Rudolice, e, f., der Eisentitan, nerost. Miner.

284299   Rudolko Svazek: 7 Strana: 0630
Rudolko, a, m , vz Rudo.

284300   Rudoltice Svazek: 3 Strana: 0207
Rudoltice, dle Budějovice, Rudelsdorf, ves u Lanškrouna; b) Hrdoltitz, ves u Kdyně; c) Rudoltitz, ves u Votic. PL. Vz S. N.

284301   Rudoltovice Svazek: 3 Strana: 0207
Rudoltovice, Rudelzau, ves u Podstaty na Mor.

284302   Rudoměďka Svazek: 3 Strana: 0207
Rudoměďka, y, f. = rudomědek. Vz Šfk. 322.

284303   Rudomel Svazek: 3 Strana: 0207
Rudomel, u, m., síto na rudu, das Hand- rad. Šm.

284304   Rudomistr Svazek: 3 Strana: 0207
Rudomistr, a, m., der Erzlieferer i. e. der Schichtmeister, welcher das Erz den Gewerken in die Schmelzhütte liefert,. Šm.

284305   Rudomodrý Svazek: 10 Strana: 0347
Rudomodrý. R. chrpa. Vlasť. I. 168.

284306   Rudomodře Svazek: 10 Strana: 0347
Rudomodře. Kká. Sion. II. 32.

284307   Rudonecky Svazek: 3 Strana: 0207
Rudonecky, pl., f., der Erztrog. Šm.

284308   Rudonohý Svazek: 7 Strana: 0630
Rudonohý. R. husa, Rothfussgans, f. Šír. Pt.

284309   Rudonohý Svazek: 9 Strana: 0281
Rudonohý. Vz Srdconoš. R. husa. Za Šír polož: IV. 102.

284310   Rudonosník Svazek: 8 Strana: 0348
Rudonosník, u, m. = rudonosný odžilek, Krzbringer. Sterz. I. 855.

284311   Rudonosnosť Svazek: 7 Strana: 0630
Rudonosnosť, i, f., Erzführurg, f. Hř.

284312   Rudonosný Svazek: 3 Strana: 0207
Rudonosný, erzhaltig. R. couk, der Erz- maeher d. i. ein Hauptgang, welcher Erz gibt. Šm.

284313   Rudonosý Svazek: 3 Strana: 0207
Rudonosý, erznasig. Šm.

284314   Rudonosý Svazek: 9 Strana: 0281
Rudonosý, vz Hnědec, Topolníček.

284315   Rudopáska Svazek: 9 Strana: 0281
Rudopáska, y, f., protbymia, motýl. R. trávová. Vz Stein. 121., Exl. 157.

284316   Rudopásník Svazek: 7 Strana: 0630
Rudopásník, a, m., idaea, motýl. Kk. Mot. 281.

284317   Rudopásnk Svazek: 9 Strana: 0281
Rudopásnk, a, m., pellonia, Purpurstrich, motýl. R. janovcový. Vz Stein. 143. Exl. 172.

284318   Rudopasý Svazek: 9 Strana: 0281
Rudopasý okáč, motýl. Exl. 56.

284319   Rudopina Svazek: 3 Strana: 0207
Rudopina, y, f., prvek v opiu jsoucí, der Meconin. Chym.

284320   Rudoplatce Svazek: 3 Strana: 0207
Rudoplatce, e, m. = rudokupec. Ms. pr. hor. 31. , ,,.

284321   Rudoplavý Svazek: 3 Strana: 0207
Rudoplavý, speisegelfc. D.

284322   Rudoplodný Svazek: 3 Strana: 0207
Rudoplodný, erzreich. Šm.

284323   Rudopolec Svazek: 3 Strana: 0207
Rudopolec, lce, m., hemiprismatische Rubinblende, f., nerost. Miner.

284324   Rudoprach Svazek: 3 Strana: 0207
Rudoprach, u, m., der Erzstaub. Šm.

284325   Rudoprsý Svazek: 8 Strana: 0348
Rudoprsý potočník (brouk). Klim. 100.

284326   Rudoretý. R Svazek: 10 Strana: 0347
Rudoretý. R.. děva. Zub. Még. 31.

284327   Rudořitný Svazek: 8 Strana: 0348
Rudořitný protáhlík (brouk). Klim. 170. Cť. Rudořitý.

284328   Rudořitý Svazek: 3 Strana: 0207
Rudořitý, rothsteissig. R. pták. Dch.

284329   Rudoskvělý Svazek: 8 Strana: 0348
Rudoskvělý. R. svit, Vrch. F. II. 251.

284330   Rudoskvrnný Svazek: 7 Strana: 0631
Rudoskvrnný, rothgefleckt. R. pruh. Hdk.

284331   Rudoskvrnný Svazek: 8 Strana: 0574
Rudoskvrnný hnojnik, brouk. Klim. 387.

284332   Rudoskvrnný Svazek: 9 Strana: 0281
Rudoskvrnný modráček, r. vztyčnořitka, motýl. Vz Stein 79., Exl. 42.

284333   Rudosluchý Svazek: 10 Strana: 0347
Rudosluchý zajíc (mající rudé sluchy). Holl. I. 178.

284334   Rudosť, i Svazek: 3 Strana: 0207
Rudosť, i, f., Röthlichkeit, f. SS. Hc. 72.

284335   Rudostřechý Svazek: 8 Strana: 0348
Rudostřechý. R. zámek. Osv. 1896. 422.

284336   Rudošedý Svazek: 7 Strana: 0631
Rudošedý, rothgrau. Dk. P. 5.

284337   Rudošedý Svazek: 8 Strana: 0348
Rudošedý jazýčkovec (brouk). Klim. 142.

284338   Rudošpičký Svazek: 9 Strana: 0281
Rudošpičký. Vz Jamník, Huňáček.

284339   Rudoštítník Svazek: 3 Strana: 0207
Rudoštítník, a, m. R. pobřežní, poede- rus riparius. Frč. 189.

284340   Rudoštítník Svazek: 7 Strana: 0631
Rudoštítník pobřežní, Ufer-, Moderkäfer, brouk. Cf. Brm. IV. 1. 62., Kk. Br. 102., 103.

284341   Rudoštítník Svazek: 8 Strana: 0348
Rudoštítník, brouk. Vz Ott. VII. 901.

284342   Rudoštítník Svazek: 10 Strana: 0347
Rudoštítník, a, m., paedarus, rod drab- číků. Vz Ott. XIX. 20.

284343   Rudoštítý Svazek: 8 Strana: 0348
Rudoštítý. Vz Plavčí c (3. dod.).

284344   Rudoštítý Svazek: 9 Strana: 0281
Rudoštítý. Vz Pružník.

284345   Rudotemenný Svazek: 8 Strana: 0348
Rudotemenný vírník (brouk). Klim. 103. Cf. Vodošlap (3. dod.).

284346   Rudotlapý Svazek: 9 Strana: 0281
Rudotlapý. Vz Krytorypec.

284347   Rudotluk Svazek: 3 Strana: 0207
Rudotluk, a, m., der Pocharbeiter. Šm., J. tr.

284348   Rudoušek Svazek: 3 Strana: 0207
Rudoušek, šku, m., der Roselit, die Ko- baltblüte. Šm.

284349   Rudoušek Svazek: 10 Strana: 0347
Rudoušek, ška, m. = Rudolf. Dšk. Km. 39.

284350   Rudov Svazek: 3 Strana: 0207
Rudov, a, m., Rudow, ves u Čáslavi. PL.

284351   Rudovati Svazek: 7 Strana: 0631
Rudovati = rudu kopati, Erz ausgraben. Koll. St. 165.

284352   Rudovatý Svazek: 3 Strana: 0207
Rudovatý, metallisch. D.

284353   Rudovina Svazek: 3 Strana: 0207
Rudovina, y, f., rothe, erzhaltige Erde. Kouble.

284354   Rudovka Svazek: 10 Strana: 0347
Rudovka, y, f. = rudá voda na pařeni- štích. Slez. Vyhl. II. 110.

284355   Rudovláska Svazek: 3 Strana: 0207
Rudovláska, y, f., die Rothblondine. Dch.

284356   Rudovna Svazek: 3 Strana: 0207
Rudovna, y, f., das Erzwerk. Šm.

284357   Rudovník Svazek: 7 Strana: 0631
Rudovník, u, m. = rudonosný odžilek, Erzträger, m. Hř.

284358   Rudovod Svazek: 7 Strana: 0633
Rudovod = rukověť, ruční kniha, spis Pal. Rdh. I. 286.

284359   Rudovous Svazek: 3 Strana: 0207
Rudovous, a, m., der Rothbart.

284360   Rudovous Svazek: 9 Strana: 0281
Rudovous, a, m., Barbarossa. Har. I. 236.

284361   Rudovousý Svazek: 3 Strana: 0207
Rudovousý, rothbärtig.

284362   Rudovousý Svazek: 8 Strana: 0348
Rudovousý, cf. Rudofúsý (3. dod.).

284363   Rudovozič Svazek: 3 Strana: 0207
Rudovozič, e, m., Erzfuhrmann, m.

284364   Rudovský Svazek: 9 Strana: 0281
Rudovský z Hustiřan, 1526—1592. Vz Flš Písm. 317.

284365   Rudovůz Svazek: 3 Strana: 0207
Rudovůz, vozu, m., der Erzwagen. Sm.

284366   Rudovyběrač Svazek: 3 Strana: 0207
Rudovyběrač, e, m., Erzklauber, m. Šm.

284367   Rudozlatý Svazek: 7 Strana: 0631
Rudozlatý, rothgolden. R. vlas, Vrch., lem oblak. Knrz.

284368   Rudoznalec Svazek: 3 Strana: 0207
Rudoznalec, lce, m., der Erzkundige. Rk.

284369   Rudoznalství Svazek: 3 Strana: 0207
Rudoznalství, n., die Erzkunde. Rk.

284370   Rudozrnko Svazek: 7 Strana: 0631
Rudozrnko, a, n, R. fialové, rhodococcus caldariorum Hg. 180.

284371   Rudožhavý Svazek: 3 Strana: 0207
Rudožhavý, rothglühend. R. oko. Tč.

284372   Rudožhavý Svazek: 7 Strana: 0631
Rudožhavý, rothglühend. R. skála. Kká.

284373   Rudožlutý Svazek: 7 Strana: 0631
Rudožlutý, rothgelb. R. plamen. Hř.

284374   Rudslavice Svazek: 3 Strana: 0207
Rudslavice, Rutzlawitz, ves u Holešova na Mor. PL.

284375   Ruducha Svazek: 7 Strana: 0631
Ruducha, y, f., delesseria, Delesserie, rostl. Vz Rstp. 1855., SP. II. 104.

284376   Ruducha Svazek: 8 Strana: 0348
Ruducha či řasa květná, gelidium. Vz Ott. IX. 1C02.

284377   Ruduchovitý Svazek: 7 Strana: 0631
Ruduchovitý R. rostliny, florideae. Vz Rstp. 1855 , 1846.

284378   Ruduchovitý Svazek: 10 Strana: 0347
Ruduchovitý, vz Ruduchy.

284379   Ruduchy Svazek: 10 Strana: 0347
Ruduchy, f. = rudochovité řasy, červené či květné řasy, floridae, rhodophyceae, rhodospermeae. Vz Ott. XXII. 74.

284380   Rudý Svazek: 3 Strana: 0207
Rudý, červený, rzivý, rothbraun, braun- roth, dunkelroth. R. barva moře, V., Br.,- lev. Kom. R. hlaveň, wetterfarbiger Lauf, má-li hnědou barvu. Šp. R. moře, vz S. N. R. tužka, der Rothstift. Dch. — čím. Na tomto krví rudém poli. Biancof.

284381   Rudý Svazek: 7 Strana: 0631
Rudý. V MV. nepravá glossa. Pa. 46. Cf. Mkl. Etym. 284., List. fil. 1890. 183. R. blesk, Čch., plémě, Stč., plamen, zář, zlato. Us. Pdl. — R. = krvavý. R. zápas. Osv. VI. 298

284382   Rudý Svazek: 10 Strana: 0347
Rudý. O původu sr. Huj. Progr. 17.

284383   Ruelka Svazek: 3 Strana: 0207
Ruelka, y, f., ruellia, rostl. Rostl.

284384   Ruf-us Svazek: 7 Strana: 0631
Ruf-us, a, m. Vz Zbrt. 290.

284385   Rufan Svazek: 3 Strana: 0207
Rufan, a, m., jméno modly pohanské. Kat. 1135.

284386   Rufec Svazek: 7 Strana: 1378
Rufec, fce, m., ruffita, zastr. Pršp. 12. 76., Rozk.

284387   Rufer Svazek: 10 Strana: 0347
Rufer Engelbert, spis. Tob. 215.

284388   Ruff Svazek: 10 Strana: 0347
Ruff Jos. dr., spis. Tob. 215.

284389   Ruffer Svazek: 7 Strana: 0631
Ruffer, ffra, m., os. jm. R. Vojt., nar. 1790., děkan vyšehr., spisov. Vz Šb. Dj. ř. 285., Jg. H. 1. 622.

284390   Rüffer Svazek: 7 Strana: 0631
Rüffer, ffra, m, os. jm. R. Eduard (Züngel Em.), 1835.—1878., spisov. Vz Šb. Dj. ř. 285., Tf. H. 1. 143., 197.

284391   Ruffer Svazek: 10 Strana: 0347
Ruffer Vojt, spis., 1790. -1870. Vz Ott XXII. 82.

284392   Rufiácký Svazek: 3 Strana: 0207
Rufiácký člověk = práč, rufiák. Ostrav.

284393   Rufiactví Svazek: 7 Strana: 0631
Rufiactví, n., Rauferei, Schlägerei, f. Té. Cf. Rufiantství.

284394   Rufiák Svazek: 3 Strana: 0207
Rufiák, a, m., der Raufbold. Ostrav. Tč.

284395   Rufian Svazek: 3 Strana: 0207
Rufian, rufián, a, m., z ital. ruffiano, zastr., svodník, cizoložník, der Hurenwirth, Kuppler. V., Kom. Ti jsú horší než r-ni, protože druhý
slib rušie. Hus II. 261. — Hus III. 271. — R. = rufiák. U Opavy. Klš.

284396   Rufian Svazek: 7 Strana: 0631
Rufian. Lotři a r-ni. Výb. II. 737., Krnd 44, Mkl. Etym 282., Mz. v List. fil. XVI. 164., XVII. 165.

284397   Rufian Svazek: 8 Strana: 0348
Rufian. Jako kdyby r-ni čelednosť s pan- nami poctivými přijali. Chč. S. 55.

284398   Rufianěti Svazek: 3 Strana: 0208
Rufianěti, ěl, ění, chytati se svodnictví, anfangen mit der Kuppelei sich abzugeben. Ros.

284399   Rufianiti Svazek: 3 Strana: 0208
Rufianiti, il, ěn, ění, svazovati, Huren- wirthschaft treiben. Ros.

284400   Rufianka, rufiánka Svazek: 3 Strana: 0208
Rufianka, rufiánka, y, f., svodnice, Kup- plerin, Hurenwirthin, f. V. R-ky nepoctivý obchod provozují. Kom. J. 827.

284401   Rufianský Svazek: 3 Strana: 0208
Rufianský, svodnický, kupplerisch. Rufi- anským způsobem s ní se chtěl spojiti. Lom.

284402   Rufianský Svazek: 7 Strana: 0631
Rufianský. R rozpuštění, nestydaté a oplzlé. Chč. Post. I. 29.

284403   Rufianství, rufianstvo Svazek: 3 Strana: 0208
Rufianství, rufianstvo, a, n., svodnictví, die Kuppelei, Hurerei, Hurenwirthschaft. Chč. 380. R. provozovati, Záv., se dopustiti. Pešín.

284404   Rufigalový Svazek: 7 Strana: 0631
Rufigalový. R. kyselina. Vz Rm. II. 271.

284405   Rufiopin Svazek: 7 Strana: 0631
Rufiopin, u, m., v lučbě. Rm. II. 271.

284406   Rufka Svazek: 3 Strana: 0208
Rufka, y, f., kurva, die Hure. Žena opilá, rufka hotová. Č. M. 140.

284407   Rúfka Svazek: 7 Strana: 0631
Rúfka polní, fumaria officinalis. Na Slov. Göm. Bartol.

284408   Rug Svazek: 10 Strana: 0347
Rug, u, m. = roh. R. stolu. Prus. Slez. Čes. 1. X. 423.

284409   Ruga Svazek: 9 Strana: 0281
Ruga, y, f. Aby spravedlnosti nápadní statků městských, pokuty a rugy králi ná- ležitě dobývány byly. Dač. I. 139.

284410   Ruga Svazek: 10 Strana: 0347
Ruga, y, f. Což se té rugy aneb pokuty dotýče. Arch. XXI. 177.

284411   Rugiové Svazek: 3 Strana: 0208
Rugiové, ův, m., národ v někdejší Ger- manii. Vz S. N. — Rugijský.

284412   Ruh Svazek: 3 Strana: 0208
Ruh, u, m., strsl. ragi., koř. reg, ludi- brium. Mkl. aL. 92. Vz Ruha. R. = rouhání. Sš. Snt. 145.

284413   Růh Svazek: 3 Strana: 0208
Růh, rohu, m. = roh, das Horn, die Ecke. Na Mor. a Slez. Klš., Tě. U Loun. Kš.

284414   Ruh Svazek: 7 Strana: 0631
Ruh, u, m., seandalum. Ž. wit. 140. 9., Mkl. Etym. 276.

284415   Ruh Svazek: 9 Strana: 0281
Ruh, u, m. = rouhání, Jrsk. XIX. 29.

284416   Ruha Svazek: 3 Strana: 0208
Ruha, y, f. = ruh. Strsl. raga. Mkl. B. 38., aL. 98.

284417   Ruhač Svazek: 3 Strana: 0208
Ruhač, lépe než rouhač. Vz -ač. R. od rouhati, strsl. ragačb, příp..-ačjt. Mkl. B. 329., 331.

284418   Ruhač Svazek: 7 Strana: 0631
Ruhač. Výb. II. 1681 , BR II. 124. b R. aneb utrhuje, čo Bohu prislúchá aneb, co Bohu nesluší, to o Bobu búchá. Glč. II. 220.

284419   Ruhač Svazek: 9 Strana: 0282
Ruhač. Hus II. 105.

284420   Ruhák Svazek: 3 Strana: 0208
Ruhák, a, m. = ruhač, der Lästerer. Ostrav. Tč.

284421   Rúhání Svazek: 3 Strana: 0208
Rúhání, n. = rouhání. R. proti Bohu učinil. Hus I. 103.

284422   Rúhání Svazek: 7 Strana: 0631
Rúhání, opprobrium, Ž wit. 56. 4., sub- sannatio, 43., improperium. 73. 22. R. česť božskú raní. Glč. II. 220.

284423   Rúhanina Svazek: 7 Strana: 0631
Rúhanina, y, f., Blasphemie, f. Slov. Zátur.

284424   Rúhaný Svazek: 3 Strana: 0208
Rúhaný šat = na pýchu dělaný, nepří- stojný. Výb. I. 687.

284425   Ruhatel Svazek: 3 Strana: 0208
Ruhatel, e, m., der Lästerer. Zákon o ru- hatelích na Pána "obraceli; Tito lepší lidé druzí dvou důvodův užívají proti oněm ru- hatelům. Sš. J. 86., 177. (Hý.).

284426   Rúhati se Svazek: 3 Strana: 0208
Rúhati se, vz Rouhati. Na Mor. Tč.

284427   Rúhati sě Svazek: 7 Strana: 0631
Rúhati sě, exprobrare, Ž. wit. 78. 12., subsannare. 34. 16. R-li dušju mu (podlé lat). 34. 7.

284428   Rúhavec Svazek: 3 Strana: 0208
Rúhavec, vce, m., der Lästerer. Hus II. 83.

284429   Rúhavosť Svazek: 7 Strana: 0631
Rúhavosť = rouhavosť. Slov Bern.

284430   Rúhavý Svazek: 3 Strana: 0208
Rúhavý = rouhavý. Mor. Tč.

284431   Ruhlík Svazek: 3 Strana: 0208
Ruhlík,. u, m., carbunculus, drahokam.

284432   Ruhlík Svazek: 8 Strana: 0348
Ruhlík, u, m. = rulík. R. vlasů. Na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 219. odp. feuill.

284433   Rúhot Svazek: 3 Strana: 0208
Rúhot, u, m. = rouhání. R-tem slova jeho býti se domnívali. Sš. Snt. 81. R-ty se na cesty Páně prosunujíce. Sš. Sk. 164.

284434   Rúhota Svazek: 3 Strana: 0208
Rúhota, y, f., potupa, pohanění, posměch (zastr.), der Spott, die Schmach, Schande. Výb. I. 60. Postihne ho r. BO.

284435   Rúhota Svazek: 7 Strana: 0631
Rúhota, opprobrium, Ž wit. 30. 12. a j., improperium. 78. 12., Ž. kl. 42. a.

284436   Rúhota Svazek: 9 Strana: 0282
Rúhota a protivenství. Št. Bes. 87.

284437   Rúhotivý Svazek: 3 Strana: 0208
Rúhotivý = rouhavý, lästernd, lästerisch, zastr. Br.

284438   Rúhotný Svazek: 3 Strana: 0208
Rúhotný = rouhavý (hlas). Výb. I. 60., Žalt. wit. 43. 17., BO.

284439   Ruhovánie Svazek: 7 Strana: 0631
Ruhovánie, n., subsannatio. Ž. wit. 34 16.

284440   Rühr Svazek: 7 Strana: 0631
Rühr, a, m. R. Frant., ev. farář, 1717. Vz Jg. H. 1. 622.

284441   Rühr Fr Svazek: 10 Strana: 0347
Rühr Fr., spis., 1659. — 1732. Vz Ott. XXÍI. 89.

284442   Ruht Svazek: 3 Strana: 0208
Ruht! (něm.) pohov! Čsk.

284443   Ruch Svazek: 3 Strana: 0208
Ruch, u, m., hnutí, pohyb, pobídka, die Bewegung, Regung, das Treiben, Getriebe, der Impuls. Strsl. ruht. Sr. rychlý, schnell, lit. rušus, geschäftig (Gt. Lit. Stud. 69). Mkl. aL. 173. Hebr. ruäch = spiritus, vánek, po- hyb. Šd. Volební r., die Wahlbewegung; Je zde nyní živý, čilý r., es herrscht hier nun- mehr ein Leben u. Treiben. Dch. Dějinný r., geschichtliche Fortbewegung. Dch. R. něčemu dáti, einen Impuls geben; r. (podnět, po- bídka) k něčemu. Nz. Dokud bude bíti ňádro, dokud bude v těle ruch. Sš. Sm. bs. 79. — R. při bubnování (skládá se z udeření vle- čeného a ze dvou udeření jednoduchých, jež rychle po sobě následují). Čsk. — R., rumor, fama, der Ruf. Zemřel v ruchu sva-
tosti. Sml. — R., tempo, časomíra (v hudbě).
Hd. — R., měsíčník pro zábavu se zvlášt-
ním zřetelem ku produkci mladších spiso-
vatelův. Vydává se v Praze od r. 1879. — R., quada, v Jg. Slov. chybně m.: rúp. — Cf. Ruchati.

284444   Ruch Svazek: 7 Strana: 0631
Ruch. Pal. Rdh. I. 390. R. stavební, ná- rodní, světa, Dch., politický, vědecký, ob- chodní, Šmb., boje, světa, vozů, vody. kol, slavnostní, kopyt, mořských vln, křídel, kroků, Vrch., půtky, jemný ňader, tichý háje, bouře, Čch., srdce, Osv., duchový doby, myšlénkový, Schlz., představ, klasů na poli, Dk, živý, Č., všední, pozemský. Šml. Srdce mi bouřným tlouklo ruchem. Mkr. Hned jistby ruchem byly naplněny. Kká. Td. 63. R. odněkud vychází, se šíří. Mus. — R. při bubnování, Rucker, m. Čsk.

284445   Ruch Svazek: 8 Strana: 0349
Ruch. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 74. Rúch babí, rostl, vz Babí rúch (3. dod.). Ruchadlo, na vých. Mor. rocháč, na Brň. ruchan. Brt. D. II. 449.

284446   Rúcha Svazek: 3 Strana: 0208
Rúcha, y, f. = roucha. Tak mi jest to ohavno jako rúcha od nemocné ženy. Št. N. 231.

284447   Rúcha Svazek: 7 Strana: 0631
Rúcha. Sv. ruk. 392. Hedvábnú rúchú přikrytý. Kar. 84. — Št. Ku. š. 302. 36. a 38.

284448   Ruchadlo Svazek: 3 Strana: 0208
Ruchadlo, a, n, druh českého pluhu, böhmischer Sturzpflug, das Ruchadlo. Mus., Pta. Vz Houžev, Hřídel, Kleč, Kněžna, Plaz, Radlice, Zatykač a popis v S. N. VI. 460., KP. III. 225., 226., 230. — R., tanec. Němc.

284449   Ruchadlo Svazek: 7 Strana: 0631
Ruchadlo Horského, obratné, s podrý- vákem. NA. IV. 70., 72., 73. Cf. List. fil. 1890. 194. (Mz.).

284450   Ruchadlo Svazek: 9 Strana: 0282
Ruchadlo od ruchati = pluh upravený od Fr. Veverky. Vz Čes. 1. X. 268.

284451   Ruchadlo Svazek: 10 Strana: 0347
Ruchadlo = pluh s krátkou, strmou deskou (odhrnovačkou). Vz Ott. XXII. 89.

284452   Ruchadlovitý Svazek: 7 Strana: 0631
Ruchadlovitý = ruchadlu podobný, sturzpflugartig. R. radlice NA. IV. 74.

284453   Ruchadlovitý Svazek: 8 Strana: 0349
Ruchadlovitý pluh. Vz Ott. XI. 661. a. Ruchán, u, m., vz předcház. Ruchadlo.

284454   Ruchadlový Svazek: 7 Strana: 0631
Ruchadlový, Sturzpflug-. R. plech. Us. Pdl.

284455   Ruchadlový Svazek: 9 Strana: 0282
Ruchadlový. R. tvar pluhu. Čes. 1. X. 268.

284456   Ruchák Svazek: 10 Strana: 0347
Ruchák, u, m. = ruchadlo (plu ). Dšk. Km. 28.

284457   Ruchál Svazek: 7 Strana: 0631
Ruchál, u, m. = pluvial. Hnoj. Vz Ruchel (dod.).

284458   Ruchání Svazek: 7 Strana: 0631
Ruchání = pronásledování, persecutio Blaženi, ješto r. tupie. Ev. víd. 91.

284459   Ruchání, n. R Svazek: 10 Strana: 0347
Ruchání, n. R. a hřmot řítících se sta- vení. Zvon IV. 297. Vz Ruchati v VII. 631.

284460   Rúchat Svazek: 9 Strana: 0282
Rúchat, mit dem Pflug umwenden. Sbor. slov. II. 58 — se za kým = belhati se. Slov. Čes. 1. VIL 40.

284461   3. Ruchať Svazek: 10 Strana: 0347
3. Ruchať = ruchadlem orati. Rais. Lep. 225.

284462   1. Ruchati Svazek: 3 Strana: 0208
1. Ruchati = rochati, hrochati. Svině ruchá. Us. — Ruchati = hýbati, odtud ruch = pohyb. Na Slov.

284463   2. Ruchati Svazek: 3 Strana: 0208
2. Ruchati, zničiti, zerstören. Na Ostrav. Tč.

284464   3. Ruchati Svazek: 3 Strana: 0208
3. Ruchati, práskati, knallen. Ruchni ještě raz (noch einmal). Tč. - čím : bičem. Na Ostrav. Tč. Ö zem něčím ruchnúti. Na Ostrav. Tč. Vz Rochati, Rochati. — R., orati, ackern. Us. u Dobrušky. Vk.

284465   Ruchati Svazek: 7 Strana: 0631
Ruchati = mačkati, zerdrücken, zer- knittern. R. papír. U Domažl. Šb.

284466   Ruchavý Svazek: 3 Strana: 0208
Ruchavý, regsam. Rk. Ruchlý = rychlý. Klna.

284467   Ruchel Svazek: 7 Strana: 0631
Ruchel, chle, m. = ruchál (dod.). Hnoj., Děd. svatoj. 1871. 448.

284468   Ruchetka Svazek: 7 Strana: 0631
Ruchetka, y, f. = rochetka. Hnoj.

284469   Ruchla Svazek: 8 Strana: 0349
Ruchla, y, f. = rokle. Tišn. Brt. D. II. 382.

284470   Ruchlivý Svazek: 7 Strana: 0631
Ruchlivý. Jenž životopiscem zevnějšiho, nikoli r-ho (= vnitřního? Cf Ruch) života pěvcova býti se snažil. Nár. listy 1886. 2/7.

284471   Ruchnouti Svazek: 10 Strana: 0347
Ruchnouti = prasknouti. Lomenice ruchnúc se sřítila. Jrsk. XIII. 3. 220. Sr. Ruchati, 3.

284472   Ruchnutí, n. R Svazek: 10 Strana: 0347
Ruchnutí, n. R. rány (buch). Hall. 218.

284473   Rúcho Svazek: 3 Strana: 0208
Rúcho, vz Roucho. R. chodicí, lehací (Betrgewand). Sob. 157.

284474   Rúcho Svazek: 8 Strana: 0349
Rúcho babské, rostl., vz Babí rúch (3. dod.). Růj = roj. Enns. 170. B. Ruka. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 45., 47., 82. O skloň. na Litovelsku, Tišn., Kunšt. a Zdar. na Mor. cf. Brt. D. II. 117., 191., 237., 254. V jednej ruke chlieb, v druhej ka- meň drží (jednou hladí, druhou bije); Keby mu ruku nedržali, všetko by premárnil; Co ti do ruky podává, ešte to rozbiješ (proč se toho chytáš, čeho tobě netřeba). Phľd. 1894. 257., 313., 550. Čisté ruky, šlebodné (svobodné) slovo. Ib. 1895. 187. Při ruce, vzdavku polo- žil jen několik zlatých (při odevzdání kou- pené věci). 1535. Věst. op. 1892. 44. Poně- vadž potřeby znamenité ještě před rukama jsú. Snm. I. 446. Hádání z ruky. Vz Zbrt. Pov. 69., 78., 85., 89. — R. v ruku = prsten milostný z lásky daný. Na něm byly ručičky držící se. Vz Wtr. Krj. I. 527. — R. Panenky Marie r. = kořen kukačky (rostliny). Brt. D. II. 505.

284475   Ruchoměr Svazek: 3 Strana: 0208
Ruchoměr, u, m., der Rhythmonom,Takt- messer. Šm.

284476   Ruchomý. R Svazek: 3 Strana: 0208
Ruchomý. R. jmění = movité. Us. na Třeboňsku.

284477   Ruchot Svazek: 7 Strana: 0631
Ruchot, u, m. = ruch. Slov. Phľd. Vil. 84., VIII. 62., VI. 278.

284478   Rúchovaný Svazek: 7 Strana: 0631
Rúchovaný, verschleiert? Ej čo ma do ptudničky, hoc je murovaná. Ej čo ma do milej, hoc je r-vaná. Slov. Sb. sl. ps. II. I. 53.

284479   Ruina Svazek: 3 Strana: 0208
Ruina, y, f., lat., zkáza, záhuba.

284480   Ruinovati Svazek: 3 Strana: 0208
Ruinovati, zničiti, na mizinu přivésti někoho, ruiniren. Rk.

284481   Ruj Svazek: 3 Strana: 0208
Ruj, e, í., rhus cotinus, das Gelbholz, rostl. FB. 87., Čl. Kv. 327., Slb. 645.

284482   Růj Svazek: 3 Strana: 0208
Růj, roje, m. = roj. U Opav. Klš.

284483   Ruj Svazek: 7 Strana: 0631
Ruj. Cf. Rosc. 154., Rstp. 328., Mllr. 88.

284484   Rujana Svazek: 3 Strana: 0208
Rujana, Rana, ostrov Rügen v baltic. moři.

284485   Rujať Svazek: 7 Strana: 0631
Rujať = zápasiti. Ssk.

284486   Růjce Svazek: 3 Strana: 0208
Růjce, e, n., mladý roj, der Schwann. Us.

284487   Rúje Svazek: 3 Strana: 0208
Rúje, e, f., říje, řváni. Kat. 1161.

284488   Ruje Svazek: 7 Strana: 0631
Ruje, e, f. = rugitus. Uslyše řuji rozlič- ného hlasa. Kat. str. 66. Cf. Rúje.

284489   Rujevit Svazek: 7 Strana: 0631
Rujevit, a, m. = soukromý bůh války některých kmenův. Vrch. Pr. 42.

284490   Ruji Svazek: 3 Strana: 0208
Ruji, vz Routi. Žk, 478.

284491   Rujniště Svazek: 7 Strana: 0631
Rujniště, ě, n., üppiges Feld. Ssk.

284492   Rujnosť Svazek: 3 Strana: 0208
Rujnosť, i, í., vz Říjeni.

284493   Rujnosť Svazek: 7 Strana: 0631
Rujnosť = bujnosť, nezbednosť. Brt. D. 263.

284494   Růjný Svazek: 3 Strana: 0208
Růjný, bujný, vilný, brünstig. Na Mor. R. koně. U Opav. Klš. Vz Říjný. — R., roz- jařující, entflammend. R. víno. Hlč.

284495   Rujný Svazek: 7 Strana: 0631
Rujný = bujný. Brt. D. 154., 263. R. krev. Čch. Mch. 24. — R. = rozjařující R víno. Čch. Dg. 708.

284496   Rujový Svazek: 3 Strana: 0208
Rujový. R. dřevo fisetové, visetové, das Visetholz. Šp.

284497   Ruka Svazek: 3 Strana: 0208
Ruka, y, f., strsl. rqka (manus), koř. rek, sr. prus. sen-rinka (colligit), lit. renku, rinku (lego). Mkl. B. 38., 39. Pol. reka, prus. ranko, lett. roka. Sem patří i roučka, rqčhha, ur- ceus, vl. Gefäss mit, Handhabe. Koř. rek po- stihujeme v lit. renku, rinkti, autlesen, ranke, die Sammlung, aprenke, der Armring. Mkl. aL. 98., 93. — R, dual: nom., akkus. a vok. ruce, gt. a lok. rukou (v obec. mluvě: ru- kouch), dat. původně rukama (v obec. mluvě rukoum, nyní z pravidla klademe pl. rukám), instr. rukama; plurál: nom., akkus., vok. ruky, gt. ruk, dat. rukám, lok. rukách, instr. rukami. — Pozn. 1. Dualu užíváme i tam, kde by plural státi měl: Lidé spínali ruce (ne: ruky); pluralu se užívá jen tehdy, zna- mená-li ruka: ručičku na hodinách, na ce- stách ukazující směr míst a jejich vzdále- nost; výjimku činí dativ plur., vz nahoře. Plur. ruky klade se také zhusta místo dualu na Mor: Vzala ho za roke. Na Hané. (Šb.) — Pozn. 2. V Doudlebsku nemá ruka žádného dualu, tam užívají jen pl. ruky, ruk, rukám atd. Tak i u slova noha. (Kts.). — R. člo- věčí = celý úd od dříku až do prstův, die Hand. R-ky pro to nevztáhnouti; r. pravá (pravice), levá (krchá, krška, levice); chromý na ruku. V. Ruce založiti; rukama potřásati. D. Svou rukou zabiti, odkliditi. V. R-ku po něčem natáhnouti; ruce křížem složiti. Sych. Jako že r-u mám, so wahr ich eine Hand habe; r. brněná; r-ce v kříž míti; ruku o bok opříti; už jsou rukama v sobě; ruku vy- strčiti. Dch. Pojati za ruku někoho. NB. Té. Ty mně, milý, v rukách umřeš; Nosí dítě na ruce; Klečí synek sepňa ruky (skládá ruky); Ale sem se neučila rukama dělat. Sš. P. 182., 348., 365., 539. R-ce roztáhnouti; s rozpia- týma rukama; ruce n. rukou k nebi pozdvi- hnouti; rukama házeti; to ani nohou ani rukou nemá (to nemá smyslu, jest bez roz- umu děláno); dítě na rukou nositi. Us. Na rukou někoho nositi (také = sobě velmi vá- žiti). Us. Ujav mne za ruku. Br. Násilné vtažení ruky na někoho. J. tr. R. v sobě obsahuje svalovité rameno, loket, hrst. Vz následující odstavec. Lk. Ruka (v šermířství) vzklopená, sklopená; pohyb ruky: ruku klo- piti do vnitř, dolů. Tš. Vz Povel. Tedy král lev rukú kynu. Smil v. 33. Kdo boží meč chce v rukou míti, má jak svatý tak přísný býti. Ze Shakp. Tč. Ruce spínati; Hynutně klamají se, kteříž mnie, že jedné ti jsú vražedlníci, kteříž rukama zabíjejí; Viece škodí jazyk pochlebníka než nepřietele ruka ; Od Simeona na ruce vzetí, kterémuž dni Čechové říkají Hromnice; Kněz Jan, arcibiskup pražský, svú rukú založil jest tu kaplu Betlém a stvrdil; Kdyžby člověk rukú rád dal dar někomu, aby jemu z núze po- mohl a nemá, tehdy ruka jeho již nenie prázdna, to věz, nenie bez odplaty. Hus I., 73., 157., 260., 474., II. 113., 268. Po ruky podání pan posel se posadil. Vrat. 13. Ru- kama nad sebou lomiti; hořem rukama lo- miti. V. Žalostivo rukama lomichu. Rkk. Rukama lámala, smutně naříkala. Sš. P. 721. Zalomuje ruky za svoju hlavičku. Sš. P. 582. Stojí, stojí, lamentuje, bílé ručky zalamuje; ruce zalomuje. Sš. P. 379., 126. Která před pohřebeni ruky spíná, po pohřebě po druhým už hledí. Us. Tč. Tak žalovala (bědovala), že rukami přejímala (über einander schlagen). Na Ostrav. Tč. Ženské ruky spínajú, když muža nemajú a když ho majú, to naň sja- hajú. Ib. Tč. Sviežíce ruce jeho i nohy, rucě, jenž nechtěle sta chudým dávati, nohy, jenž sú nechtěly k nemocným choditi; Chtiechu kniežata kněžská a mistři na něho ztáhnouti rucě v tu hodinu, ale báli sú sě lidu; Protož poď, vlož ruku na ni a budeť živa; Při- jeli-li sme dobré věci z rukú boží, proč bychom i zlých nestrpěly? Hus II. 382, 397., 402., 421. Byly naň hotovy ruce; Ruce co srdce u zvonu. Dh. 77., 125. Ruky silné nohy tylné. Mt. S. Rukou člověk vtlouká do dětí devět nepravostí. U Rychn. Msk. Umí ruce natáhnouti (krásti). U Řenčova. Osukoval naň ruce. Č. Nepřišla s prázdnýma rukama do stavení (nevěsta); Dal mu na to ruku; Živí se r-kama; Nezakládej ruce do klínu, v klín. Kšá. Kam noha, tam ruka; kam ocas, tam hlava. Prov. Až mu ruce opadly (tak velmi se lekl. Vz Leknutí). Č. Pozdrav tě ruka Páně — co na basu hraje. Č. — R., v užším smyslu, část ruky od kotníků až po konce prstů. Okončina na- zývá se rukou, možno-li postaviti palec proti ostatním prstům; pakli toho učiniti nelze, zove se nohou. Schd. II. 384. Die Hand. R. má v zápěstí (Handwurzel) 8 hranatých kůstek, v záprstí (Handteller) 5 oblých, v prstech po 3 a v palcích po 2 kostech. Jhl. 256. R. zavřená: pist, otevřená: dlaň; u pro- střed je: hrsť, na kraji jest palec se čtyrmi prsty: ukazovatelem, prostředním, prstenním, (srdečním) a malíkem (lichníkem, ušníkem, vz Prst). Pt. Ruce převzdívkou paprče, vz toto slovo. Na Mor. Brt. R.: hřbet, dlaň, kostra (složená z 27 kostí); kostra se skládá ze 3 dílů: ze zápěstí, záprstí a prstů. Vz více v S. N., Končina. Pleteň v ruce, čára n. brázdečka na ruce. Hora n. prsy n. tuč- nost n. břich ruky, Ms. bibl., vršek ruky. Vus. Rukou hladiti někoho; r-kama pleskati; ruce za ňadry chovati; ruku pod pláštěm chovati, za ňadry ohřívati; v ruce, v rukou držeti; ruce na někoho vložiti, vztáhnouti; dna v rukou. V. Rukama makati, Us., ohle- dávati. Kom. Ruka pryč; vzíti za ruku; na- staviti ruku. D. Do ruky někomu něco dáti. Us. Kněz vze prapor v mocnú ruku; Hotovi všici nohu v krok i ruku v braň. Rkk. Sotva míti co z ruky (do huby). Bern. Dáti si z ruky do hlavy (opiti se). U Poličky. Sn. Ruce sepiati. Us. Vrat. Dání z rukou do rukou. T. Kresliti od ruky; výkres od ruky, kreslení od ruky (zde jsou slova od» ruky zbytečna, poněvadž stačí kresliti = freihandzeichnen, výkres = Freihandzeich- nung, neboť kresliti pomocí nástrojů slove: rýsovati). Nz. Někomu rukama tleskati na znamení pochvaly. J. tr. Hra na 4 ruce. Hd. Ruku z kloubů si vyvinouti, vyvrátiti, Lk., vymknouti, na Moravě vytknouti. Hý. Do- stati, dodati, něco do vlastních rukou; ku- povati z ruky; obchod z ruky do ruky, prodej z ruky. J. tr. Šp. Spial ruce v nebe. Bj. Netoliko se to mohlo spatřiti, ale téměř v ruce bráti. Zř. F. I. A. I. Ruce si mnouti (radostí); Živ býti z ruky do úst (výdělek hned snísti); z ruky vyklouznouti; vzali se za ruce; ruce si podati. Dch. Slib rukou dáním, Handgelöbniss, n.; znamení ruky. J. tr. Kaj svoju ruku strčí, všecko pokazí: Ona do všeckého (do všeho) svoju ruku strká; On všaj své ruky vtíró; Teplá r. (za živa): Nejlepší přátelé, když to ide z ruky do ruky. Us. na Mor. Tč. Dubového listu voda činí bílé ruce, aby se jí umýval a od sebe uschnouti dal (neutíraje). Čern. Nadělať ti na ruku a nepustiť tě k vodě (vyvede-li kdo co hloupě, říkají). V Kunv. Msk. Rukou vašich jí podejte. Dh. 13. Na kohož vložím ruce, vezme ducha svatého; Klásti ruce na lidi, aby pán Bóh jim dal ducha svatého; Nenie prázdna r. od daru, když skříně srdcě naplněna jest dobré vóle. Hus I. 342., II. 157., 268. Žere z ruky (je krotký); Dýchá si do rukou. Kšá. Vystírání rukou jest sym- bolem přivolování, pozývání, vítání, a za- mlouvání se všemi dary a milostmi. Sš. Má ruce dlouhé, lepké, lepkavé, smolné (zloděj); má ruce s přítruhlím (zloděj); netřeba mu na nohy hleděti, spíše na ruce; Ruce za pasem (stále založené nositi: O lenochu). Č. Čeho se dotkne, všecko mu z rukou letí (Vz Hloupý); Jednou rukou dává a druhou béře (sobec). C. Kněz nemá nikdy dosti, jednou rukou žehná a druhou bére. Lm. Podáš-li mu prstu, ujme tě za celou ruku.; Dáš-li se za prst ujíti, ujmeť za celou ruku; Ukážeš-li mu prst, sáhne po ruce; Dej la- komci prst, uchytí tě za ruku; Ukaž mu prst a on celú ruku chytí. Mt. S. Vyňma z cizie ruky trn, vsadiž v svú. Prov., Smil. Každému k sobě ruky (ruce) stojí = kaž- dému košile nejbližší. Na Slov. Bodejť to má na krku, co má v ruce. D. Kde milosť, tu oči; kde bolesť, tu ruce,. D. Vz Stroj na rámě. R. nedělá kluka (podání ruky). Lb. — R., vzhledem ku práci, die Hand, der Ann. Dílo rukou (řemeslo); rukama se s ně- čím obírati; v ruce něco vzíti (začíti); po- žehnejž Bůh toho, což máš mezi rukama; dosti ruky ( = práce) komu (nepřátelům) dáti. V. Ruku přiložiti (aby se pracovalo), Bern., ruce k práci přičiniti. Kram. Ostatní (po- slední) r-ku přiložiti. Bern. Přiložme ruce k votce tohoto pluhu. Sych. Boha vzývej a ruku přikládej. Č Prov. Ruku k ně- čemu přičiniti. J. tr. Před ruce, do ru- kou vzíti (pokusiti se). Bern., Sych. Mezi rukama (v rukou) něco míti = v práci. Us. Mám plné ruce práce. Us. Jednou rukou staví, druhou sráží (dobře začíná, zle končí). Bern. Ruce založiti, Us.; založe ruce seděti (zaháleti). V. S založenýma rukama choditi. Us. To mu jde od ruky. Us. Oběma rukama něco dělati (bedlivě); rukama i nohama. V. Měli plné ruce práce; díla plné ruce; ani rukou nehne. Dch. On jest na své ruky živ. Us. na Třeboňsku. To z jeho ruky nepošlo ( to neudělal). Na Ostrav. Tč. Ty nemáš ruk, ty máš vidly ( = tys nešikovný); Tvoje ruky sú jako tluky ( = tys nešikovný); Kdo má své ruky, polárná buky (kdo pracuje, pře- může vše); Kde tvá ruka sahá, tam i Bůh pomáhá; Má ruce založené (nic nedělá); Pra- cuje, jak by neměl ruk (neobratné). Na Ostrav. Tč. Ruce u práce a srdce u Boha. Us. Dch. Čisté ruky na poli nenaplní stodoly. Tč. Robte, aby to šlo od ruky. Ostrav. Tč. To je na jedny ruce mnoho. Us. Ruky složiti. Kld. Cožkoli móž r. tvá, bez přtrži dělaj; Skrze rucě v písmě znamená se skutek. Hus I. 127., II. 147. Vzadu zůstává a všecko mu z ruky leze. Dl. Dones ruku, kde se máslo tluče a naviaž si ji (vzdělej se). Shakesp. Tč. Ruky když nepřičiníš, samo se neudělá. Vz Pracovitosť. Lb. Oči se dívají a ruce dělají; Boha vzývej a ruk přikládej. Pk. Roste mu práce pod rukama, v rukou (nemůže s ní býti hotov); Vše se mu daří, nač ruku po- loží ; Štěstí mu kvete pod rukou; Všecko aby mu do ruky strčil; Práce mi padá z rukou. Kšá. Na svou ruku se živiti. Bern. Jest na ruce živ. Us. Živ býti nebo žíti od ruky k ústům. Dch. Líná ruka, holé neštěstí. Č. Nechtěl bych pro to ruky vztáhnouti. Vz Nepotřebný. Č. Ponoukej ruce k dílu a ne hubu k jídlu. Pk. Aby ti ruku (prsty) po- zlatil (po práci špatně vykonané), Č. — R., vzhledem k moci, síle, vládě, der Arm, die Hand, Macht, Gewalt, Kraft. Světská ruka. Us. Vzíti město brannou rukou; na vás mocnou ruku vztáhne; na ruce přijíti (bo- jovati); byl silný a své ruky muž a snažný; do rukou vydati, dodati (komu koho); z ru- kou někomu vyniknouti, uběhnouti ; v ruce něčí uvésti. V. Veta po vás, vztáhnete-li ruku na mne. Sych. Na pomazané ruky nevztahuj. Sych. Ruku na sebe vložiti, klásti. Ü. Společně n. nerozdílnou rukou. Ms. pr. kut. Práv býti z něčeho rukou společnou a nerozdílnou. NB. Tč., J. tr., Půh. II. 51., 118., Sš. Spraviti n. odpřísahati sám svú rukú, sich von der Schuld durch seinen eingenen Eid, ohne dass Eideshelfer nöthig wären, reinigen. Z rady právo se otepříti samému svú rukú. Kn. rož. čl. 72. Vésti, odpírati, dovésti atd. svú rukú, seine Unschuld durch den Zweikampf beweisen. Ješto původ i pohnaný to, co jim na svědcích scházelo, rukou svou dovésti chtěli, vynesli páni nález tento: ... že to chce na Roz- hona rukú vésti, že jest toho nemluvil a že též chce p. Stosovi rukú otpírati . . . páni toho při tom nechávají a p. hejtman aby jim cedule k bitvě vydal; když se cti do- týče neb hanění velikých, muož rukú odvésti aneb přísahú odbyti. Kn. tov. k. 118. Pro takovú urážku i hned na ruku ho vybídl (na souboj, zum Duell). Ms. (Č. exc). Dal mi ho Bůh v ruce (v moc . L. Nepřátelům v ruce lézti Plk. Z rukou nepřítele pustiti. Bern. V něčem ruku míti, Einfluss haben. Dch. Někoho v rukou (v ruce) míti. Ruce někomu svázati. Mám ruce zavázané (ne- smím toho činiti). Bern., Tě. Správu ve svých rukou držeti. Plác. Dotkla se ho ruka Páně. Sych. Čiň, jazyku, co chceš, jen rukám vůle nedávej. Pk. Země byla ve třech dnech v rukou nepřátelských. Ml. Začal to na svou ruku (samostatně). Us. Kšá. Padnouti do zlých rukou. Us. Máslo mi zrovna bran- nou rukou brali z koše. U Bych. Nabyti volné ruky. Dch. Kaj (kde) se r. nevloží, slovo nepomóže; Vždyťs ho měl v rukách, proč si ho pustil?; Dybych jen z jeho ruk vyšel; On je pod jeho rukú. Ostrav. Tč. Václavovi jistce jeho dlužníka z rukú vybil. NB. Tč. Od nižádného jiného rukú nescházím než od Matěje Dvorského. Ib. Zachovati si ruce volné. Dch. Lehčejeť tepe dievčie ruka. Dal. 10. Sám o své ruce něco dělati. Tejř. Smrť a život v rukú jazyka t. j. v moci ja- zyka; Ten, kterýž pod rukú pastýře jest, svázán býti boj se. Hus I. 232., II. 206. Skrze tvé ruce to šlo (tvou mocí). Bl. Aug. ž. 24. Velká ruka daleko dosáhne. Vz Moc. Lb. Ten má dlouhé ruce (velikou moc) Us. Msk. Má v tom ruku, prst; Má jeho štěstí v rukou Kšá. Všichni jej v rukou svých mají. Štr. — R , vzhledem k jmění, k držení. D<> rukou (někomu něco) dáti, uvésti, odvésti, podati, dostaviti; v rukou býti, knihy z ru- kou nepouštěti (ustavičně čísti); do cizího statku ruce vpeřiti; pod ruku někomu jíti (krotkým býti; 2. říditi se někým). V. V ruce
něco míti, z ruky pustiti. D. To mi do rukou
náhodou přišlo. Byl. Kniha, příležitosť v ru-
kou jest; časem rozum do rukou přijde (zku-
šením zmoudří); z ruk (z rukou) vypadnouti,
ztratiti se, mezi rukama se ztratiti; má lep-
kavé ruce (vz Ruka v užším smyslu, od
kotníků až do konce prstů). Bern. Kdyžby
vinnú dědinu v jinú ruku otlúčil (etwas
weiter begeben) a ten v druhé ruce léta
zemská podržel. O. z D. Jestliže by děti
let neměly a kdo jim statek odkázal, dal
aneb nápadem na ně přišel, kterého v držení
nebyly, aby otec od dětí z toho statku mohl
jim k ruce poháněti. Zř. F. I. D. 11. K si-
rotčí ruce. Vl. Zř. 463. Což mu koliv otec
za teplé ruky (za živa, bei Lebzeiten) byl
odevzdal, nemá v to pojato býti. Us. Pří-
ležitost' z ruky pustiti. Us. To se k ruce
kněžím prodávalo. Br. Ty krajiny k ruce
králi českému podmanil. Háj. Co oko vidí.
ruka vezme. Us. K ruce dědiců prodán byí
statek veřejnou dražbou. Ml. K ruce někoho
n. někomu. J. tr. Dáti něco (listinu) z rukou.
J. tr. Někomu v ruce dobývati čeho. Er.
List k věrné ruce schovati. Er. Desátky
k ruce gruntovního pána vybrati. Řd. Od
nich přijal k ruce královské. Bart. 263.
V město k ruce královské se uvázali. Bart.
264. 2. Aby táž práva a zřízení zemská sobě
k ruce tisknouti i prodávati mohl. Zř. F. I. A.
II. K vlastním jeho rukoum to odevzdal. J.
tr. Mrtvá r., todte Hand, die Kirchengüter.
Tč. Aby žádný řemesla sobě k ruce (na
svůj vrub) nedělal, leč by se prve oženil.
Sedl. Rychn. 40. To jest tím základem k mým
rukám sliboval. Půh. II. 282. Do vlastních
rukou dodati. Řd. Lepší vrabec v rukou,
nežli orel v povětří (nežli holub na střeše).
Lepší holub v ruce, nežli jeřábek na střeše.
Prov. S ptákem dítě, kmet s mladicí, Němec
s malvazím v láhvici, cožť nekřesťansky za-
chází, když jim do rukou přichází. Prov. — R., vzhledem k pomoci, ochraně. Ruky po- dati (někomu); na ruku mu jest a jemu po- máhá; ruku držeti (chrániti, brániti), nad pravdou ruku držeti; samému Bohu se na ruce klásti (naň spoléhati); dvě ruce více udělají než jedna. V. Ruku nad nimi držel. Čr. Král nad nimi chce milostivou ruku držeti. Čr. Všecky měl na ruku; nad tím (nad spravedlností) vrchnosť ruku držeti má. Br. Ruku druhému držeti, ruky nadržovati; z dobrých to rukou (z dobré, jisté ruky) to mám (od jistého člověka). Ros. On mi nic není k ruce; někomu při ruce býti. Dch. Jíti komu na ruku. Dch. Učí tedy svým příkladem tomu, abychom i my rozum svůj Bohu podávajíce ve všem jemu povolni byli a na ruce se jemu pokládali. Zk. exc. Pomocné ruky někomu podati. J. tr. Aniž odtáhl milostivé ruky své od nich. Sš. Viděť, že tam jeho r. byla (že tam pomáhal); Ne- hledej peněz, hledej rači ruky; Myslíš, že sem vždy přicházím s plnýma rukama, že mám vždy plné ruky, bych dycky platil; On mi idé pod ruku (pomáhá mi); Jest mi po ruce, k ruce; On je moje pravá ruka, bez něho se nemohu obejít. Us. Tč. Ten by mi byl k ruce. Us. Otče, v ruce tvoje po- rúčím duch muoj. Hus III. 167. Práva velejí poslední vůle kšaftujicích šetřiti a nad ní, pokudž nejvyšší možnosť jest, ochrannou ruku držeti. Bdž. 79. Je jeho pravá ruka; Pracuje mu do rukou. Kšá. Někomu ruce přejati (v práci mu pomáhati). Na Mor. Šd. Lakomství měšci ruku nadržuje. Lom. Držte nad námi ochrannou ruku. Sych. Ruku nad» řády držeti. Har. Společnou rukou; ruku od někoho odtáhnouti, odtahovati (opustiti ho); někomu do rukou (na ruce) hleděti; štědrou ruku svou otevříti. Bern. S holýma rukama do ciziny se vypraviti (bez peněz). Žer. Žena byla muži v řemesle na ruku. Ml. Pomocné ruky někomu podati; ruku nad zákony držeti. J. tr. Na ruku někomu býti, nebyti. J. tr. Vzal to do ruky (zastal se toho). Kšá. Společné ruky někomu ode- příti Us., Pk. Křivé straně na ruku byl; proti nám stál na ruku nepříteli. Er. K ruce své sobě někoho slibem zavázati. Z mnoha ruk větší pomoc. Rb., Č. Nastlati, namazati někomu ruce (vz Porušený i. e. soudce); Každému ruce k, sobě stojí (pracujeme sobě každý); Ruka ruku mývá; Když ruka ruku myje, obě bývají bílé; Jedna ruka druhou myje a obě spolu tvář (i e. myjí). Č. Ruka ruku umývá a obě sú biele. Mt. S. Ruka ruku myje, obě budou bílé. Lb. Ruka ruku utírá, noha nohu podpírá. Lb. Utrhla se mu ruka (dal mnoho). Vz Skoupý. Lb., Š. a Ž. K sobě ruce skloně, sobě ruce krče. Vz Osud. Flaška. — R., vzhle- dem ku přátelství, smlouvě, manželství, víře. Ruky podati, ruku dáti (pravici dáti); dali si na to ruce; dáním ruky někomu něco slíbiti, připověděti. V. Podati věrnú ruku. Rkk. Rukou dáním i přísahou se zavázati. Sych. Do dobré ruky se dostati. Dch. Na rukou by ho nosil (má ho rád). Us. Ti mají spolu šmejdy, teď jsou jedna ruka. Us. Podali si ruky, aby byl pokoj; Dal mi na to ruku, že jistě přijde; Dal mi ruku (smířil se); on si ji vzal na levú ruku (žije s ní nemanželsky). Us. Tč. Je s nim jedna ruka. Čr. R-kou společnou a nerozdílnou ten dluh zaplatiti slibujeme. Faukn. Podejme si ruky (oba dva jsme hříšní). Bern. Vz Stej- nosť. Č. Tamo si podámy ruce. Rkk. Ruku dáti = ženiti se, vdávati se. Ruku zadati. D. Již jest ruka v ruce. Vz Ruku dáti 2. = na vojnu se dáti. Bern. Smířili se a podali si ruku (ruce). Us. Závaznosť (závazek) rukou společnou a nerozdílnou (in solidům, ungetheilte Hand in Bürgschaftsbriefen). J. tr. Beze lsti slibujeme všichni jednostejně rukou společnou a nerozdílnou, tak aby žádný z nás rukojmí v tom slibu a dluhu jeden od druhého se nedělil. Zř. F. I., Arch. I. 145. Kdo prodávajícímu ruku dal, zavázal se; Ruky dáním kdo co připovíš, tomu za dosť čiň; Věrná ruka nic netratí (ztráta věci svěřené schovávače nevymlouvá). Rb. Slib rukou dáním. J. tr. Ruka v ruku a psu kosť (žertovně o přípovědi manželské. Vz Ruku dáti); Už je ruka v rukávě Vz Manželství. Č. Slovo s to a r. v rukávě. Pk. Jednou rukou slibovati, druhou sázeti. Prov. Ne- dávej hned každému ruky (nedávej se v oby- čej). Č. Bída bídě ruku dává. Prov. Studené ruce teplé (= věrné) srdce. Studené ruce upřímné srdce. Č. — Pod ruku, k rukám, od ruky jíti = štastně se dařiti, gedeihen, glüc- ken. Ty, jestližeť statek hojně k rukám jde (máš-li mnoho zboží), potřebným poskytuj. Kom. Když všecko šťastně pod ruku jde. V. Jde mu pod ruku, pod vítr. Prov. Ně- komu něco pod ruku dáti (nahelegen). Dch. Králi Václavovi, oč se kolivěk pokusil u vál- kách, vše mu pod ruku šlo. Let. 24. Šlo mu všecko od ruky, jak by hrál. Sá. To dílo jde mu dobře od ruky. Br., D., Ros., Tč. To zboží jde mu dobře od ruky (má odbyt). Ros. — R. věrná slove ten, komu co svěřeno jest, getreue Hand. K věrné ruce něco dáti, poručiti. V. K věrné ruce něco schovati dáti. Trip., J. tr., NB. Tč. K věrné ruce něco svěřiti. Br. Má s tím činiti jako věrná ruka. Půh. I. 309. Že jej otec náš věrnú rukú v listě učinil, aby nám věrně učinil. Půh. I.253. Vz dřívější. — S předložkami: do ruky, do rukou, v ruce, v ruku dáti, od- vésti; do rukou, k rukám podati, einhändi gen. V. — K ruce, na ruku, po ruce, při ruce = pohodlno, bequem, bei der Hand, zur Hand, gelegen. Otčím prodal dům k cizí ruce (nikomu z rodiny). Ms. pr. kut. Něco k své ruce obrátiti. — Na ruku dáti = napřed dáti, zavdati, 2. hotovými platiti, ne na účet atd., in die Hand geben, bekommen; na ruku do- stati = napřed dostati, 2. hotové peníze, ne na účet pracovati. — Od ruky něco dělati = 1. lehce, nedbale, čerstvě, obenhin, schnell. — Od ruky prodávati (bez váhy), von der Hand). Ros. Jen od ruky a ne právně sou- diti. 1684. — 2. Bez přístrojů, pouhou rukou, von der Hand. Od ruky kresliti, vz Ruka, 2. — Po ruce = k ruce, zur Hand. Jest mi to po ruce (pohodmo). Us. Utěradlo po ruce buď. Kom. Nejsou o tom zprávy po ruce. Dch. - Pod rukou = tajně, unter der Hand, geheim. Pod r. něco prodávati. Udělal to pod rukou. Kšá. Přeptal se pod rukou. Kšá. — Před rukama = zde po ruce, blízko, po hotově, vor der Hand, vorhanden. Přestávati na tom, což jest před rukama. Nemá před rukama jiných potahův; Příkladové jsou před rukama; Nebyti před rukama, čehož potřebí (nedostávati se). V. Jsou nyní před rukama mnohem pilnější věci jednati. Čr. Plnomocenství před rukama jest. Žer. Sn. 5. Otázka učiněna, má-li ta psaní před rukama. Žer. Záp. II. 25. Poněvadž týž soud již týměř před rukama jest, za dobré by bylo,, aby se časně s tou věcí něco předsevzalo. Žer. 341. Vz Před (II. 918. b.). Něco mi chodí před rukama (mám na pilno, mám práci). V By- stersku..Sn. Důvody jsou před rukama; před rukama ležeti. J. tr. Co před rukama jest (co tu právě jest). Nz. Už jest před rukama (o přítomné věci. Vz Čas). Č. — Přes ruku dáti někomu — uhoditi na ruku, aby nedělal, čehož nemá. Br. Byl by konečně měl přes ruce a nebyl by se s celou hlavou do Nie- derlantu vrátil, za to mu slibuji, leč by by! utíkal. Žer. 17. — Při ruce, u ruky býti — zde, pohotově, bei der Hand. Us. — Z ruky do ruky, z rukou do rukou, z ručky do ručky = samému, od jednoho k druhému, hotové za hotové, aus einer Hand in die andere, gegen bare Bezahlung. Z r-ky do r-ky dáti, ode- vzdati, podávati, prodávati; z r-ky, z volné ruky na prodej, aus freier Hand. D., Har., Bern. Dostal jsem to z první ruky (přímo), aus erster Quelle. Us. Tč., Kšá. — R. = psání, způsob psání, též samo písmo, die Hand, Handschrift. Něčí ruku vytvořiti, D., napo- dobovati. Někoho ruky následovati. Bern. Vlastní r. = písmo, zápis, podpis vlastní ruky. Jistota vlastní rukou psaná. V. Má pěknou ruku. Us., Nz. Znám jeho r-ku. Us. Až mu to pod rukama (pod pérem, v psáni) v 8 knih zrostlo. Kom. List rozličnou, touž rukou psaný; písmo něčí r-ky; list něčí rukou psaný; vlastní rukou v něčem se (něco) podepsati; podpis vlastní ruky. J. tr., Řd. - R., strana, die Hand, Seite. Pravou ruku někomu dáti. D. V té ulici je to příliš z ruky, já musím míti krám na ráně. Us. Na pravou ruku zátoky sme se odebrali. Ler. Kůň od ruky (na pravé straně). Na Ostrav. Tč. — R. ve hře, Vorhand, Vorsitz im Spiele. Kdo má před rukou ? Snad german. m.: kdo vyhazuje, vydává, vynáší, kdo je na povinnosti (mor. Mřk.), kdo má přídu? Vz Přída. — R., co ruce se podobá: lopatka u řezačky (která slámu postrkuje), Us ; zdvi- hací čep, patka, hejble, die Hebelatte. Techn. R. u hodin (rafika, der Zeiger). Ruka na kolu ukazující směr míst a jejich vzdálenosť, der Zeiger. — R. boží = mrtvice, die Hand, der Schlag Gottes. V. R. boží ho zasáhla. Us. Hý. — R., při kruhu hrnčířském hůlka železná na jednom konci k lavici přibitá, na druhém opatřená petlicí pod nadkružím zavřenou, která slouží k tomu, aby kruh rovnopádně stál, aniž se z pánvičky vymy- kal. U Petrovic. Dch.

284498   Ruka Svazek: 7 Strana: 0631
Ruka. Cf. Šrc. 420.—421., Mkl. Etym. 276. R. počíná se od lokte. Na ohybu lo- ketním vyčnívá vzadu okovec (olecranon) a napřed jest příhbí (plica cubiti). Na ruce jest první čásť (hned u kloubu) zápěstí (carpus) a mezi ním a prsty záprstí (meta- carpus). Na obou jest dlaň (palma) a hřbet (dorsum manus). Stff. v Enc. p. I. 271. — R. = celý úd atd. Už, když byl děckem, musili ho z ruky na ruku předkládati (byl neposeda). Tbz. Má ruky jako hůlky (tenké). Slez. Šd. Spíše chci přijíti o ruku, než abych . . . Sá. Na velké ruky skládati (se diviti). Val. Vck. Nosil by ji láskou na rukou. Us. Fč. Aby ti r. upadla! Us. Tkč. Klesá mu ruka (nemůže nic trefiti: nerad dává). Čce. Tkč. Na rukú nositi b udú tě Ž. kl. — R. v užším smyslu. Ve žních je
ruka boží otevřená; Pustil si stěstí z ruky ;
Má ruce jako hraběnka (bílé, měkké a p.),
jako kladiva (veliké); Umí něco vzíti do
ruky (je obratný); Má ruce zmrzlé jako
hrábě. Us. Tkč. Ruku, ručičku, ručinku
líbám. Us. Bez toho je člověk jako bez
ruky. Us. Dch. Ruce na ramena, Hände
auf die Achseln, v bok, Hüften fest (v tělo-
cv.)! Rgl. Všecko ji z rukou padá (neši-
kovné). Us. Kšť. Bůh dal ruce, bys jimi
bral. Kká Td 253 Dostal do ruky pěknou
kartu. Us. Fč Kdyby mne i vás mohl
v ruce zavříti přede vším zlým. Čm. Zuz.
100. Ruce jich jsou plné krve. Bart. 283.
R. ruku soudí; R. ruce známa (od kohos
vzal, tomu odveď; Komus dal, na tom po-
hledávej). Mudr. 347. Prostřel si ruku tvú.
Anth. I. 3. vd. 7. K sobě ruce skloně,
k sobě ruce krče (lakomý). Smil. R. boží
koho vede, toho nikdo nezavede. Kde r.,
tam i hlava; Prázdná ruka ubíjí přítele;
Bílé ruce milují cizí práce; Každá r. pěkná,
která dává. Us. Bž. — Hádanka o ruce,
prstech a tělu. Vz Prst (dod.). — R. vzhle-
dem k práci. Hrabe rukama i nohama (la-
kotí). Us. Tkč. Dělati rukama svýma. Št.
Kn. š. 32. Větší dílo mnohé ruce spraví.
Dik. R. líná uvrhuje v nouzi, pracovitá
obohacuje. Us. Hkš. Z holých ruk ještě
nikto nezboharol. Slov. Orl. IX. 248. Ruky
tu třeba, ne huby. Sb. uč. Blaze tomu ko-
váři, jenž na obě ruce kuje. Č. M. 215. — R. vzhledem k moci atd. Kohož se mocná r. a pravice božská dotkne, proti němu se všichni pozdvihnou. Us. Hkš. R Páně příkře dotkla se jeho života. Světz. 1874. 554. Ne- vložil naň ruky (nebil ho). Us. Tkč. — R. vzhledem k jmění atd. Holýma rukama nic nespravíš; Nepustí statek z ruky; Lepší vrabec y ruce, než holub na střeše; Od této chvíle vezmu bič a opratě do rukou (budu sám hospodařiť). Us. — R. vzhledem ku přátelství atd. Je s hanbou jedna r. (nic si z hanby nedělá). Us. Knrz. Aby nad tím svú milostivú ruku držel. Výb. II. 1368. a j. A protož toběť se cele na ruce pokládám (do tvé vůle se odevzdávám). BR. II. 35. a Bože, v tvoje rucě všichni porúčieme duše. Výb. II. 18. Kdo tak mluví, ruku mu drží (nadržuje mu). 1606. Wtr. — R. přenes. Všemocná r. osudu. Vrch. — R. s předlož- kami. Dostala se do dobrých rukou (dobře se vdala). Němc. Přišel do pěkných (čistých) rukou (iron.)! Us. Tkč. — Nemám nikoho k ruce. Dch. Co nám historie o tom k ruce podává. Šf. Strž. II. 631. Od lidí k mé ruce slib přijal; Hradištko jest k ruce JMti kú- peno. Arch. VII. 74, 414. — Býti někomu na ruku (pomáhati mu). Bkř. Měl pány sobě na ruku. Let. 328. Ten každý na svú ruku člověkóv blíž do sta zabi. Alx. V. v. 1639. (HP. 40). — Všecky věci podle vinše pod ruku mu šly (dobře). Výb. II. 1622. Kaž svolati pány atd., což jich pod tvú ruku sluší. Ib. 41. Žej' jim vše pod ruku šlo. Št. Kn. š. 161. — Peníze jsou v dobrých rukou. Us. Fč. Má to z ruky (jest od toho příliš vzdálen, je mu to ne- pohodlno a p.). Us. Pdl. Prosím o smrť z tvé ruky. Vrch. — R. = rychtářova hůl Wtr. exc.

284499   Ruka Svazek: 7 Strana: 1378
Ruka. Studené ruce, upřímné srdce. Us. Nad něčím tvrdě ruku držeti (přísně něco prováděti). Arch. XII. 259. — Buka v ruku, jm. prstenu milostného dvojitého. 16. stol. Vz Mus 1893. 58.

284500   Ruka Svazek: 8 Strana: 0574
Ruka. Rukou odvésti = soubojem svou nevinu prokázati. Kn. drn. 51.

284501   Ruka Svazek: 9 Strana: 0282
Ruka. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 194. Ztratilo se mi to pod rukama. Mus. slov. I. 11. Jiné ruce jiné štěstí (hraje li někdo za hráče prohrávajícího a vyhrává li). Hoř. 123. Otrčiť ruku = vystrčiti, nastaviti; Oči sa boja a ruky urobia; Nedá, čo by mu z ruky létalo (skoupý). Mus. slov. III. 10, 26., 35. R. otvorená, smolná, založená; R. bez ro boty do psoty; O dvou rukách sa živiť; Roz- dáva oboma rukama; Jedna r. prázdna, druhá holá; V jedné ruce chlieb, v druhé kameň; V jedné ruce nič, v druhé čič; Ruky ako lopaty, ako války; Z ruky dobrej ne- zaškodí; Z ruky mu všetko letí; Ruky obrastlé = boháč; Ruky sa k sebe krčia; Čtyry ruky viac urobia ako dve; Ruky vy- robia, nohy vychodia; Z rúk holých nezbo- hatneš; Z ruk holých žiť ťažko; Rúk mnoho mnoho spraví; Plnou rukou dávať; Má ruku prajnú; Rúk viac do misy ako do práce atd. Slov. Zát. Př. 356a. —357a.

284502   Ruka Svazek: 9 Strana: 0460
Ruka. Ruce někomu mazati = podplá- ceti ho. Mtc. 1901. 247.

284503   Ruka Svazek: 10 Strana: 0347
Ruka. Má mu jíti k ruce t. j. jest po- vinen ruku mu políbiti. Sá. XXIII. 25. A já vám tuto (rukavičku) přines' pod ruku (tajně). Slád. Šl. 23. Vezme se plná r. toho prášku m.: s hrsť Věst. XII. 96. Brt. Sr. Ott. XXII. 91.

284504   Rukáč Svazek: 3 Strana: 0212
Rukáč, e, m. = rukatý, der Langhand. Ros.

284505   Rúkať Svazek: 10 Strana: 0347
Rúkať = řváti? Sb. sl. 1902. 7.

284506   Rukatěti Svazek: 3 Strana: 0212
Rukatěti, ěl, ění, langhändig werden. Ros.

284507   Rukatosť Svazek: 3 Strana: 0212
Rukatosť, i, f., Gros-, Langhändigkeit, f. Ros.

284508   Rukatý Svazek: 3 Strana: 0212
Rukatý, gros- o. langhändig. Ssavci ru- katí (mající ruce). Krok.

284509   Rukáv Svazek: 7 Strana: 0632
Rukáv. R. vykasati, vy-, přehrnouti ; Nosí kabát s obrácenými r-vy; Je to život bez r-vu (neblahý) Us. Tkč. Proč by nešla ruka do r-vu (proč by se to nemohlo státi) ? Šml. — R. u vrat = příčné dřevo, jež po- hromadě drží prkna, z nichž vrata se sklá- dají. Světz. 1883, 314., Wtr v Obraz. z Ra- kov. I. 198 — R., Arm. Mezi r-vy Rénu přebývali. Šf. Strž. II. 591.

284510   Rukáv Svazek: 8 Strana: 0349
Rukáv. R-vy u ženských šatů v XV. a XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 122. nn. — R. = brnění kryjící ruku skládající se z nábedrníku (náramku), podpažníku, myšky a rukávnice. Vz Wtr. Krj. I. 251. — R. = krátké dřevo ku podpoře hlavního krovového trámu (vosla), nyní pant; jinde obyčejné upevnění dvou dřev. Vz NZ. IV. 207.

284511   Rukáv Svazek: 9 Strana: 0282
Rukáv. Kto nechce zapchať rukávom, zapchať musí halenou. Mus. slov. II. 26. — R. = žlab na koleso vedúci. V Hamrech. Sbor. slov. IV. 36. — R. = pětko. Us. fiakristů. Kukla 134.

284512   Rukáv Svazek: 10 Strana: 0347
Rukáv, u, m. Řečem takovým do r-vu se usmíval. Tk. XI. 64.

284513   Rukáv, u, rukávec Svazek: 3 Strana: 0212
Rukáv, u, rukávec, vce, rukávek, vku, rukáveček, čku, m., strsl. rakavb (manica), příp. -avb, lit. rankove. Mkl. B. 220., aL. 108. R., ona čásť košile, kabátu atd., která ruku pokrývá, der Aermel. Sukně s rukávy. Výložek na r-vu. Us. R. úzký, široký, krátký, dlouhý, polský, řecký, jednoševní, otevřený, polouotevřený, s rozparkem, polouširoký, našitý, přišitý; r-vy širší udělati. Šp. R. šermířský, vz KP. I. 534. R. nabíraný (bau- schig), Dch., loketný, klínový, Šp., k nabí- jení, der Ladärmel. Čsk. Má r-vy vyškrobený tak jak pergamín. Sš. P. 660. R. odhrnouti, založiti, shrnouti. Sych. Vesta s rukávy, das Aermelgilet, Dch. Sype slova jako z rukávu. Již jest ruka v rukávě (už se smluvili). Sych. Slovo s to a ruka v rukávě. Č. Oper mu kožich a rukávů nechej. Mus. V rukávě míti (jist něčím býti. ve své moci míti). Ženil by se, kdyby měl kněze v rukávě (kdyby možno bylo). Sych. On jest v ru- kávě (má lásku). Ros. Jest u něho v rukávě (v milosti). Č. Vypadl mu z rukávu (= po- zbyl jeho milosti). Vz Dobrodějce, Pyšný. Lb., Č. Lépe r. ztratiti nežli sukni. Nedá se to vytřásti z r-vu. Ros. Píše nosem po rukávě n. má výložky na rukávě (o usmr- kaných). Us. Vyhlídá pán úředníku z r-vu (nejedná úředník bez vůle pánovy). Vz Stej- nosť. Č. Hodná by byla, kdyby po tom co bylo. co jí z rukávů kouká (kdyby ruce pra- covaly; o líných se říká). Vz Líný. Lb., Č. Rukávečky tenké a robota ( = práce) v pekle. Sš. P. 533. — Vz Ruka, Roztok

284514   Rukávce Svazek: 3 Strana: 0213
Rukávce, pl., svrchní díl košile, pěknější, jemnější s obojkem mřežkovaným a širokým, krátká, jen po život, opličko, prsník, naplečí, tílko, das Brust-, Halb-, Halshemd, das Leib- chen. V., Brt., Šd., Kch., Zkl., Bdl. Ty r-ce kmentové, co mám ke svatbě hotové. Sš. P. 792. R. ženské. V. A já mám laskavec u kaž- dých rukávec, u každé kordulky. Sš. P. 397.

284515   Rukávce Svazek: 7 Strana: 0632
Rukávce. R., oplečí = konopný n. plá- těný oděv, který se skládá z tílka a ze řasnatých rukávů. Mor. NZ. I. 25., Zbrt. Krj. I. 92. Cf. Oplečí, Rubáč (podolek).

284516   Rukávce Svazek: 8 Strana: 0349
Rukávce u žen. šatů v XV. stol. Wtr. Krj. I. 123. nn. R. oblékalo se na oplečí. Wtr. Krj. I. 498. R. = svrchní čásť ženské košile od půl prsů na horu, ve Slez. košuľa. Brt. D. II. 463. Mezi rubáčem a rukávcem je oplečí. Vck. Val. I. 30.

284517   Rukavec Svazek: 3 Strana: 0213
Rukavec, vce, m., Rukawetz, ves u Mi- levska. PL.

284518   Rukávec Svazek: 3 Strana: 0213
Rukávec, vce, m. = rukáv, der Aermel. Založiti rukávce. D. Vz Rukáv. — R., ru- kávník, das Treibgarn, Treibzeug, síť nálev- kovitá na koroptve. Šp.

284519   Rukávec Svazek: 7 Strana: 0632
Rukávec, Stutzel, Muff. Dch. Vz Zá- pěstek.

284520   Rukávek Svazek: 8 Strana: 0349
Rukávek, vku, m. = rukávník, Stutzel. R. vydři. 1684. Věst, op. 1892. 17.

284521   Rukáví Svazek: 3 Strana: 0213
Rukáví, n., die Rüstung. Gl. 302.

284522   Rukavice Svazek: 7 Strana: 0632
Rukavice pontifikalní, biskupské. Hnoj. Továrník, výroba r-ček, kůže na r-čky. Šp. Hodí mu r-ci pod nohy, lépe: vyzve ho k boji, k souboji, za pásy, postaví se mu a p. Pk O záplatě jako v r-čkách se do- týkají. 1609. Wtr. Sám se toho, jak v pří- sloví, co v r-čkách dotýká (vyhybá se tomu). Wtr. Projeviti náhled svůj bez r-ček. Šml. O r. v 13. a 14. stol. cf. Zbrt. Krj. I. 80., 250. R. brněná, Dal., železná, V , ry- tířská. Vz Zbrt. Krj. I. 158. — R. = od- polu dorostlý zajíc. Brm. I. 2. 482.

284523   Rukavice Svazek: 7 Strana: 1378
Rukavice. O původu a užívání jich vz v Nár. listech 1892. č. 240. Feuillet. — R. = pětka bankovka. Us.

284524   Rukavice Svazek: 8 Strana: 0349
Rukavice v starší době. Vz Wtr. Krj. I. 185., 521. Rytířské r. či plechovice, brněné, kožené. Wtr. Krj. I. 251. nn.

284525   Rukavice Svazek: 10 Strana: 0347
Rukavice. Vz Ott. XXII. 91.

284526   Rukavice, e, rukavička Svazek: 3 Strana: 0213
Rukavice, e, rukavička, y, f.. der Hand- schuh. V. R-ce, pl. D. R. = čásť obleku ku krytí rukou. R-ce vázané, pletené, hedvábné, síťkované, ze zvířetiny, z kozloviny, z jehně- tiny, stávkové, Šp., prací, hlazené n. hladké (glacé), kosinkové n. patentové. Vz více v S. N. R. bez prstů a s prsty celými n. kusými, lněné, bavlněné, vlněné, kožené, kožichové, šermířské. 5. a Ž. (Walter). Ru- kavičky s palcem, Fäustlinge. Dch. O ruka- vicích šermířských vz KP. I. 573. O hoto- vitelích železných rukavic vz Tk. II. 547. Klíštky k roztahování r-vic. Dch. A týž Larva udatně metal Uhřaty jako rukavicí v kolbě. Let. 97. Šel je mjilej po rybníce, ztratil zlaté rukavjice. Sš. P. 753. R-ce šíti, práti, roztáhnouti, obléci, nadíti, zapiati. Us. Tyto r. nejsou v páru. Sp. Povinnosť svou z daleka jako v rukavicích konati. Br. Dělá rád v rukavičkách. Prov. Jg. Neumieš ru- kavicí zatkati, ale budeš tkáti pláštěm. Smil.

284527   Rukavičářství Svazek: 10 Strana: 0347
Rukavičářství, n. Vz Ott. XXII. 92.

284528   Rukavičkárna Svazek: 7 Strana: 0632
Rukavičkárna, y, f. = továrna na ru- kavičky, Handschuhfabrik, f. Šp.

284529   Rukavičkář, e, rukavičník Svazek: 3 Strana: 0213
Rukavičkář, e, rukavičník, a, m., der Handschuhmacher. Vz Tk. II. 547.

284530   Rukavičkářka Svazek: 3 Strana: 0213
Rukavičkářka, y, f., die Handschuhma- cherin. D.

284531   Rukavičkářský Svazek: 3 Strana: 0213
Rukavičkářský, Handschuhmacher-, R. řemeslo. Jg.

284532   Rukavičkářství Svazek: 3 Strana: 0213
Rukavičkářství, die Handschuhmacherei.

284533   Rukavičnice Svazek: 3 Strana: 0213
Rukavičnice, e, m. = rukavičkářka.

284534   Rukavičnický Svazek: 3 Strana: 0213
Rukavičnický = rukavičkářský.

284535   Rukavičnictví Svazek: 3 Strana: 0213
Rukavičnictví, n. = rukavičkářství.

284536   Rukavičník Svazek: 3 Strana: 0213
Rukavičník, a, m. = rukavičkář. Veleš.

284537   Rukavičník Svazek: 7 Strana: 0632
Rukavičník. Výb. II. 259., Tk. VIII. 361., 366., 389.

284538   Rukavičník Svazek: 9 Strana: 0460
Rukavičník, a, m. = rukavičkář·. 1449. Mšín. 12.

284539   Rukavičný Svazek: 3 Strana: 0213
Rukavičný, Handschuh-.

284540   Rukávka Svazek: 7 Strana: 0632
Rukávka, y, f., Manschette, f. Dch.

284541   Rukávkokvět Svazek: 3 Strana: 0213
Rukávkokvět, u, m., manulea, die Aer- melblume. Šm.

284542   Rukávkový Svazek: 3 Strana: 0213
Rukávkový, vz Rukávový.

284543   Rukavní Svazek: 3 Strana: 0213
Rukavní, Aermel-. R psíček, der Schoss- hund.

284544   Rukávnice Svazek: 7 Strana: 0632
Rukávnice, e, f. = rukávník ručnice. Wtr. Obr. 295.

284545   Rukávnice Svazek: 8 Strana: 0349
Rukávnice, e, ť. = brnění kryjící ruku od lokte dolů. Wtr. Krj. I. 251.

284546   Rukávníček Svazek: 3 Strana: 0213
Rukávníček, vz Rukávník.

284547   Rukávník Svazek: 7 Strana: 0632
Rukávník = síť na koroptve. Vhonie kuroptvy v r. B. mik. Sir. 11. 32. R. = keser na ryby. Světz. 1881. 336.

284548   Rukávník Svazek: 8 Strana: 0349
Rukávník, vz Grytka (3. dod.).

284549   Rukávník Svazek: 10 Strana: 0347
Rukávník, myslivecká síť, Vz Ott. XXII. 93.

284550   Rukávník, a, rukávníček Svazek: 3 Strana: 0213
Rukávník, a, rukávníček, čka, m., malý pes, jejž v rukávu nosívají, der Schosshund. V. — R., rukavičkář, der Handschuhmacher. S nimi (kožišníky) mají jíti jircháři, rukáv- níci. Ž. Karla IV. — R., u, m., rukávníček, čku, m., rukáv na ruce, štucl, der Stutz, Muff. Ros. — Rukávníček, das Handstütze!, der Pulswärmer. — R., ručnice, die Hand- büchse. S r-kem myslivost provozovati. Faukn. — R., ruční sít na koroptve, das Treibgarn Do r-ku chytati koroptve, vhá- něti. D., Reš. — Do svého r-ku někoho ve- hnati, Jemanden überlisten. Plk.

284551   Rukávníkový Svazek: 3 Strana: 0213
Rukávníkový, od rukávníku, Muff-, Hand- gewehr-, Garn-. Vz Rukávník.

284552   Rukávový, rukávkový Svazek: 3 Strana: 0213
Rukávový, rukávkový, Aermel-. — R., od rukávníku, Muff-, Stutz-.

284553   Rukev Svazek: 3 Strana: 0213
Rukev, kve, f., roripa. R. bahenná, r. pa- lustris, lesní, r. silvestris, obojživelná, r. am- phibia, rakouská, r. austriaca. FB. 75., Čl. Kv. 293, Slb. 706.

284554   Rukev Svazek: 7 Strana: 0632
Rukev. Cf. Rstp. 72., Mllr. 98.

284555   Rukev Svazek: 10 Strana: 0347
Rukev, kve, f., roripa, rostl. Vz Ott. XXI. 964. Vz Potočnice, rostl.

284556   Rukevník Svazek: 7 Strana: 0632
Rukevník, u, m., bunias, Zackenschotte, rostl. Vz Rstp. 91.

284557   Rukobitný Svazek: 7 Strana: 0632
Rukobitný, xeQÓ7i\r\xzo<;. Lpř.

284558   Rukobol Svazek: 3 Strana: 0213
Rukobol, u, m., chiragra, die Handgicht. Slov. Bern.

284559   Rukocvičník Svazek: 3 Strana: 0213
Rukocvičník, u, m., der Chirogymnast (Apparat). Šm.

284560   Rukočin Svazek: 3 Strana: 0213
Rukočin, u, m., chirurgische Operation. L.

284561   Rukočinník Svazek: 3 Strana: 0213
Rukočinník, a, m., der Chirurg. L.

284562   Rukočinství Svazek: 3 Strana: 0213
Rukočinství, n., die Chirurgie. Ms. lex. Cath.

284563   Rukodajný Svazek: 3 Strana: 0213
Rukodajný, kdo ruku (k slibu, k víře) dává. L.

284564   Rukodání Svazek: 3 Strana: 0213
Rukodání, n., der Handschlag, Víd. list.

284565   Rukodání Svazek: 7 Strana: 0632
Rukodání. Pl. I. 253.

284566   Rukoděj Svazek: 3 Strana: 0213
Rukoděj, e, m. = rukočin. Šm.

284567   Rukodějstvo Svazek: 7 Strana: 0632
Rukodějstvo, a, n. = manipulace. Rr. Sb.

284568   Rukodělnický Svazek: 3 Strana: 0213
Rukodělnický, Fabrikanten-. Slov. Bern.

284569   Rukodělnictví Svazek: 3 Strana: 0213
Rukodělnictví, n. (nové), die Manufaktu- rei. Koll.

284570   Rukodělničí Svazek: 7 Strana: 0632
Rukodělničí = rukodělný, rukodělnický, Manufactur-. R. zboží. Nz.

284571   Rukodělník Svazek: 3 Strana: 0213
Rukodělník, a, m., der Manufakturist, Fabrikant. L.

284572   Rukodělník Svazek: 9 Strana: 0282
Rukodělník, naproti stroji. Us.

284573   Rukodělný Svazek: 3 Strana: 0213
Rukodělný, rukou dělaný, mit der Hand gemacht, Manufaktur-, Fabrik-. R. zboží, Manufakturwaaren. Dch. Já zbořím chrám tento r-ný a ve třech dnech jiný nerukodělný vystavím. Sš. Mr. 6tí. Bůh nebydlí v r-ných chrámech. Sš. Sk. 203. R. obřízka. Sš. II. 212. Vz Rukotvorný (Hý.).

284574   Rukodělný. R Svazek: 7 Strana: 0632
Rukodělný. R. plátno, Němc. Ch. 1., vyrabitel, Kzl., boj (jednotlivých malých tlup, Handgemenge, n.). Hlč.

284575   Rukodělství Svazek: 3 Strana: 0213
Rukodělství, n., die Manufaktur. R. lnářské, Linnen-, hedvábnické, Seiden-, ba vlnařské, Baumwollen-. Nz.

284576   Rukodílna Svazek: 3 Strana: 0213
Rukodílna, y, f., die Manufaktur. R. hed- vábnická. Nz.

284577   Rukodílně Svazek: 8 Strana: 0349
Rukodílně. Mappy r. kolorovati. Mtc. 1895. 73.

284578   Rukodílnosť Svazek: 9 Strana: 0282
Rukodílnosť. Ott. XIV. 460.

284579   Rukodílný Svazek: 10 Strana: 0347
Rukodílný = rukou dělaný, ne strojem. R. umění. Krok. II b. 171. Sr. Rukodělný. Ott. XXII. 94.

284580   Rukodílo Svazek: 3 Strana: 0213
Rukodílo, a, n., dílo rukama vykonané, die Manufaktur. Ale nepřebývá (Bůh) v ru- kodílech. Sš. Sk. 87. Cf. Rukodělný.

284581   Rukohled Svazek: 3 Strana: 0214
Rukohled, rukovid, a, m., kdo z rukou hádá, chiromanta, der Weissager aus den Händen. Zlob. — Rukohled, u, m., rukohled- ství, rukovidění, n. = hadačství z rukou, chiromantia, die Weissagung aus den Hän- den. Zlob.

284582   Rukohleděctví Svazek: 7 Strana: 0632
Rukohleděctví, n., Chiromantie, f. Hkl. Vz Rukověštectví.

284583   Rukohřejka Svazek: 7 Strana: 0632
Rukohřejka, y, f., Pulswärmer, m. Rk.

284584   Rukojadlí Svazek: 7 Strana: 0632
Rukojadlí, n. = rukojadlo. Ú Frenšt. Dšk.

284585   Rukojať Svazek: 3 Strana: 0213
Rukojať, ě, f., das Handgeländer. Vz Ru- kojadlo. Slov. Šd. ,

284586   Rukojatka Svazek: 10 Strana: 0347
Rukojatka, y, f. = rukojeť. Msn. II. 7.. Od. 141. Sr. Rukojať.

284587   Rukojatný. R Svazek: 10 Strana: 0347
Rukojatný. R. ucho, konvice. Msn. II. 202.

284588   Rukojatý Svazek: 7 Strana: 0632
Rukojatý, mancipium. Koll.

284589   Rukojem Svazek: 3 Strana: 0213
Rukojem, jma, m. = rukojmě, 2. kmotr. Slov. Bern.

284590   Rukojemnice, e, rukojemnička Svazek: 3 Strana: 0213
Rukojemnice, e, rukojemnička, y, f., die Bürgin. Slov.

284591   Rukojemník Svazek: 3 Strana: 0213
Rukojemník, a, m. = rukojmě.

284592   Rukojemný Svazek: 3 Strana: 0213
Rukojemný = ručitelný, Bürge-. Slov.

284593   Rukojemský Svazek: 3 Strana: 0213
Rukojemský, k rukojmi n. k rukojemství se vztahující, Bürgschafts-. R. půhon, Mus., týden, zápis. R. list. Zlob. R. právo, smlouva. J. tr.

284594   Rukojemství Svazek: 3 Strana: 0213
Rukojemství, rukojemstvo, a, n., jako rukou zavázání k dosti něčeho učinění; upsání, slib, jistota, pojištění, die Bürgschaft, Garantie, Sicherheit, Angelobung, Caution. Jg. R. udělati, r-stvím zjistiti, v r. se po- staviti. V. R-stvím slíbiti. Pr. kut. R. za někoho dáti. Sych. častým r-stvím se za- dlužiti. Sych. R. přijíti. Pr. pr., Sš. Sk. 60 Mě zastavila v r. a z toho mne vyvaditi
nechce. Půh. II. 423., 533., 585. Jest mi za
r. dlužen 30 kop gr. Půh I. 175. V této
při toho r. prázni býti nemohú; Ona ho
z toho r. nevinila; Aby ji z toho r. vy-
pravil. NB. Tč. Z r. se vyvésti. Pr. M. V r.
práv býti. R. někomu dáti za cizí dluh; r.
za směnku. J. tr. Z r. někoho pustiti, pro-
pustiti; vyvazení z r.; r. prázden býti. Er. — R., na Slov. = kmotrovství, die Gevatter- schaft. Bern.

284595   Rukojemství Svazek: 10 Strana: 0347
Rukojemství. Vz Ott. XXII. 94.

284596   Rukojeť Svazek: 3 Strana: 0214
Rukojeť, i, f., vz Rukověť.

284597   Rukojetní Svazek: 8 Strana: 0349
Rukojetní. R. kolečko stroje. KP. VIII. 76.

284598   Rukojma Svazek: 3 Strana: 0214
Rukojma, y, f. = rukojmě, die Bürgin. Slov. Bern.

284599   Rukojmě Svazek: 7 Strana: 0632
Rukojmě. Cf. Vš. Jir. 326, 466.. Zř. zem. Jir. 120., 474., 698., Cor jur. IV. 3. I. 428., IV. 3. 2. 438., 439., Mkl. Etym. 276., stran skloňovaní Gb. Ml. I. 94., D. Lhrg. 175., 168. R., slibec, zastavenec, sy- nonyma. Vz Mus. 1845. 545. Nechtěl jich na žádné r-mě propustiti. Bart. 120. Jest zaň r. za 5 hřivny. NB. Tč. 220. — Let. 402.

284600   Rukojmě Svazek: 8 Strana: 0349
Rukojmě. Starč. skloň. vz Gb. Km. -a. 28. nn.

284601   Rukojmě Svazek: 9 Strana: 0282
Rukojmě. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 236.

284602   Rukojmě, m Svazek: 3 Strana: 0214
Rukojmě, m., podlé Hráč: gt. -mě, dat. -mi, akkus. -mě, vok. -mi, lok. -jmi, instr. jměm (-jmem, jmím); pl. nom., vok. -mové, gt. -jmův, dat. -jmům, akkus. -jmě, lok. -jmích, instr. -jměmi (podlé Růže). — R., f., podlé Růže, gt. -jmě, dat. -jmi, akkus. -jmi, vok. -jmě, lok. -jmi, instr. -jmí; pl. nom., akkus., vok. -jmě, gt. -jmí, dat. -jmím, lok. -jmích, instr. -jměmi. — Pozn. 1. Někdy se i v muž. rodě dle Růže vůbec skloňuje a ne jenom v instr. pl. — Pozn. 2. Užíváme také tvaru: rukojmí, f., podlé Paní. Oboj- rodé rukojmě skloňujeme v muž. rodě dle Hráč, tedy instr. sg. rukojměm; v rodě žen. dle Růže, tedy instr. sg. rukojmí; v obou rodech též dle Znamení vyjímajíce instr. sg. Bž. 86. Na str. 92 píše však Bž.: Sg. n., v., -mě, g. -mě, d. -mi, ak. -mě, -mi, lk. -mi, instr. -měm, -mím a rukojmí ve všech pá- dech dle Znamení kromě instr.; pl. n., v. -vně, -mí, g. -mi, d. -ím, ak. -mě, -mí, 1. -ích, instrum. -měmi, -mími. V Brs. 5. zase čteme: R. má v muž. rodě celé jednotné číslo dle Muž (Hráč): on jest mým r-měm; v žen. rodě dle Růže (ona jest mou r-mí); plur skloňuje se podlé Muž kromě instr., který jest r-měmi pro všecky rody. R., kdo za jiného se zavazuje, vztahuje na sebe to, čímž jiný někomu povinen jest, ze se tomu za- dosti stane, der Bürge. Jg. R. při pohonu, na uvázanie, na bránie, sirotkóm. Vz Vš. 569. R. neb slibitel. ZN. R-jmím býti, za r. se, postaviti; r-jmě dostatečné postaviti, za- staviti, dáti; r-ěmi ujistiti, ubezpečiti, utvrditi. V. Základu neb r-jmě žádati. Kom. R-jmě spo- lečnou a nerozdílnou rukou (spolurukojmě, mit gesammter Hand); r. v útrpné n. hlavní při; r. za peníze neb pod jistou summu; r-jrním za někoho býti. V. A prostě jsou zjímáni a na r-mě dáni. Let. 293. Měli by lidé kázati sobě r-mě postaviti, aby byli jisti a z peněz darmo nebrali; R-mí nebývej, ani řečníkem sváróv světských chce tě Kristus učiniti. Hus I. 227., III. 251. Konšel proti radě, právu a obci r-jmí nebývej. Ms. pr. pr. Listové, kteřiž by s pokutami byly i s ležením a rukojměmi. Václ. II. R. býti za někoho. Nál. 156. R-mě zastaviti. Sob. 102. Peníze penězům rukojmě (to stávalo na konci smluv a znamenalo: splacené lhůty propadnou, nezaplatí-li se některá pozdější lhůta). Pešek. Jest jí za věno rukojmí. Zříz Ferd. R-jmí jsem se učinil. Jel. R-jmím něco uničiti. D. Za jednu byl jsem r-jmě a tuť jsem zaplatil; Že on muži jejímu za 11 zl. r-mě jest; Mohú-li za tiem na r-mě dáni býti z vězenie; Ty penieze potom jiným r-miem jemu ručeny jsú. NB. Tč. Jest mi r-mí za Šebora; Jsou mi r-měmi; By s ním r-mí za ty peníze byl; Jsem s ním r-mí v židech na jednom listě spolu; Ty r-mě své i jiné zastúpil; Na jiných r mích nic nemóž jmíti; Že jsa r-mí se umů za Bruna Šüce na jednom listě nerozdílnú rukú i s ji- nými r-měmi; Jsem r-mí zaň svými vlast- ními penězi panským nálezem; To svědomo slovutným panoším, ješto za mě r-mě byli ku panu Petrovi; Nebude-li sě moci na jiných r-mích doupomínati ostatku, tehdáž móž se zase na Mikšíka navrátiti ; Podlé jiných r-mí; Upomíná Diviše, r-mi našeho; Dává svým r-mím. Půh. I. 152., 155., 172., 184., 199., 210., 228., 251, 300., 312., 330., 339., 402. S jiným r-mí; Jiní r-mí také měli plniti; R-mí svého ; Vzal 40 kop na jiných r-mích; Otec její byl jí r-mí o tu věc svrchu- psanú a zapsal své erby; Nám r-mím; S ji- nými r-mími; R-mi svého (akk.); Bedřicha r-mi svého; Má na r-mi sáhnouti dále; Já jsem za pana Hynka Vilémovi byl r-mí podlé jiných; Jiní r-mě plnili své díly; Na jednom r-mi; Tu mi jest jeden r-mě svuoj díl splnil; List r-mím má vrácen býti; Když by který z r-mí umřel, aby místo toho ji- ného postavil; On mi to má zpraviti s jinými r-mími; Ti r-mě mají v té chvíli svého jistce hleděti; R-mí mají mi list obnoviti. Půh. II. 52., 72., 78., 79., 91., 94., 98., 99., 104., 114., 141., 178., 216., 222, 342., 447., 561., 568., 573., 610. R-měmi se činie za dluhy. BO. R-mí býti jest škodu míti. Reš. Za r-jmě někoho přijíti (přijati). Druhý r. Za r. ně- koho vzíti. Bl., Štelc. Vězně na r-jmě pu- stili. Ottersd. R. býti za někoho k někomu J. tr. Věřitel maje r-jmě jich se drž; Máš-li r., k němu drž, a ne k jistci; R. jako jistec oba jsta pevna; R-jmě, hrdlo jmě; R-jmě vytrhl z cizí nohy trn a vstrčil do své ; Rukojemství s r-jmím umírá; R-jmové ze- mřou-li, věřitel jistce Hleď. Rb. R-jmě, ukoj mě (i. e. zaplať). Č. Tožť kommissaři po takových zprávách sobě učiněných a daných ponětli ouřadu, aby rozkázal Jakuba rych- tářem vzíti na rukojmě pod půl třetího sta kop českých. Rychtář šel se dvěma konšely do domu bratrského urokovat ho; ale on vysvobozen jest z toho ručení, ušed z domu ven prve, nežli oni tam vešli. Aug. 7. Vz Rb. 271., S. N., Smlouva, Gl. 302., Tov. 98., 106.

284603   Rukojmě. O r Svazek: 10 Strana: 0347
Rukojmě. O r. starší doby vz Arch. XIX. 558., 629. Vyvolávání r-mí. Vz Čes. 1. XIII. 241.

284604   Rukojmí Svazek: 3 Strana: 0214
Rukojmí, vz Rukojmě.

284605   Rukojmička Svazek: 3 Strana: 0214
Rukojmička, y, f., ručitelka, die Bürgin. Slov.

284606   Rukokadlo Svazek: 3 Strana: 0213
Rukokadlo, a, n., das Handgeländer am Steg. Příbor. Mtl.

284607   Rukoklad Svazek: 3 Strana: 0214
Rukoklad, u, m., kladení, vzklad, vzklá- dání či vložení rukou kam, die Händeauf- legung. R. nebyl symbolickým toliko vý- konem, nébrž skutečným převoditelem a udělitelem té milosti; R. s modlitbou dál se od apoštolů; Za kterou příčinou Pán sám a apoštolé nejednou r-du užívali; Vzklá- dání rukou Ananiašových na Pavla je jino- rudý r. než ten, který se při posvěcení kněžstva a při biřmování děje; Konečné ustanovení církevníků dálo se r-dem a r. jenom od apoštolů se stával. Sš. Sk. 98., 70., 112., 172. Svátosť r-du = biřmování. Náuka o r-du. Sš. I. 180., Ž. 50. (Hý.).

284608   Rukoladný Svazek: 3 Strana: 0215
Rukoladný, schönhändig. Ŕ, Androma- cha. Krok.

284609   Rukolepství Svazek: 3 Strana: 0215
Rukolepství, n., rukotvárnictví, n., chiroplastika, die Chiroplastik. Nz.

284610   Rukolom Svazek: 8 Strana: 0574
Rukolom, u, m. = lom rukama, Hände- ringen, n. Phľd. 1896. 705.

284611   Rukolomný Svazek: 7 Strana: 0632
Rukolomný, händeringend. Dch.

284612   Rukomluva Svazek: 3 Strana: 0215
Rukomluva, y, f., die Cheirologie. Rk.

284613   Rukomník Svazek: 7 Strana: 0632
Rukomník, a, m. = rukojmě. Slov. Orl. II. 77.

284614   Rukopášný Svazek: 3 Strana: 0215
Rukopášný, handthätig. R. boj. Mus.

284615   Rukopeň Svazek: 7 Strana: 0633
Rukopeň či smrsk. Šf. Strž. I. 561.

284616   Rukopis Svazek: 3 Strana: 0215
Rukopis, u, m., die Handschrift, das Manu- skript. Slova ta nečtou se v znamenitých r-sech řeckých; Slova toho nejlepší r-sové řečtí nemají; Někteří vzácní r-sové řečtí čtou; R-sové lepšího zrna; Čtení to v ru- kopisech základu nemá; Větší a početnější díl r-sů jí (částeci tu) čtou: R. vrtluje; Vydání dle nejstarších r-sů strojená. Sš. L. 119., J. 64. Sk. 114., 188., 247, I. 64., Zj. 477., Mr. 42. Slova ta v některých r sech se vynechá- vají a v některých, kde se nalézají, znám- kami nepřesnosti naznačeny jsou; Většina r-ův, a mezi nimi i ti nejvážnější, odstav ten mají. Sš. J. 18., 82. ( Hý). R. svůj opá- lati. Sych. Vz více v S. N.

284617   Rukopis Svazek: 7 Strana: 0633
Rukopis. R sy cf. Ukaz. 36., Sbn. 22., 36., 96., 518, Jg. H. 1. 741., 743. R. kralo- dvorský a zelenohorský. Vz Kralodvor- ský, Zl. Jg. 232., 234., 235., 236., 253., D. Gesch. 385. nn. Rukop. kralod. a zele- noh. Napsal dr. Fr. Bačkovský. 1888.; Bačk. Př. 184.; Bačk. Písm. I. 307., 931.; Büdin- ger v Ottově Nauč. slovníku.

284618   Rukopis Svazek: 7 Strana: 1378
Rukopis královédvorský a zelenohorský. Vz Ott. VI. 285. a., Krok 1893., Čech 1892. a 1893. (Seykora), Mus. 1893. a Athen. 1893

284619   Rukopis Svazek: 8 Strana: 0349
Rukopis zelenohorský a kralovédvorský. Od dra J. Gebaura v Jag. Arch. X. 496. nn., XI. 1. nn., Mus. 1896. 195. nn. a 3. sv. (Flajš- hans), List. fil. 1896. 275. (Gebauer), Osv. 1896. 459., 545., 648., 709., 717., 728. nn. Králové- dvorský (3. dod.).

284620   Rukopis Svazek: 8 Strana: 0574
Rukopis královédvorský. Cf. Hanš. Neb. 173.

284621   Rukopis Svazek: 9 Strana: 0282
Rukopis královédvorský a zelenohorský. Sr. Na obranu těchto ruk. Naps. dr. Jan Korec 1886. — Ruk. kr. a zel. ve světle pravdě- podobném od dra Fr. Bačkovského. 1888. Recense této práce v Obz. 1889. 62. — Ruk. Vz Pyp. II. 290. — Bačkovského Dějiny čes. písemnictví. I. 309. — Sr. Deutsche Ein- flüsse auf die Anfänge der böhm. Romantik Von dr. M. Murko. Graz. 1897. a List. fil. 1897. 222. — Památník na oslavu 501etého panovnického jubilea Jeho Veličenstva cí- saře a krále Františka Josefa 1. V Praze 1898. III. 19. -38., Ott. XV. 44. - 56.

284622   Rukopis Svazek: 9 Strana: 0460
Rukopis královédvorský. Vz List. fil. 1901. 235. nn.

284623   Rukopis Svazek: 10 Strana: 0347
Rukopis. Toto slovo objevuje prý se po prvé v Kroku I. a. 16. (r. 1821. ) Vz o r-sech v Ott. XXII. 95. — R. královédvorský a zeleno- horský, vz: List. fil. 1896 (?) 275., 1903. 251., 319., 509., 1904. 253., Osv. 1896. 193., 196., 360., 545., 648., 709., 728., Čas. 1896. 354., 372., Lit. I. 648. —905. Studie o r. kr. v Národní bibliotéce. Díl 50. Jirečkových spisů sebraných sv. II. Báseň Jaroslav. Studie historickoliterarní. Naps. H. Jireček. Praha a Brno 1905.

284624   Rukopisně Svazek: 7 Strana: 1378
Rukopisně něco rozšířiti. Mus 1891 447.

284625   Rukopisný Svazek: 3 Strana: 0215
Rukopisný, handschriftlich. Nz.

284626   Rukopisný Svazek: 7 Strana: 0633
Rukopisný statut. Šf. III. 139., stará přeložení česká. Sš. II. 31.

284627   Rukopisný Svazek: 7 Strana: 1378
Rukopisný. R. kniha. Brt.

284628   Rukopisný Svazek: 8 Strana: 0349
Rukopisný. R, bible. Us.

284629   Rukopisový Svazek: 10 Strana: 0347
Rukopisový boj. Lit. I. 866.

284630   Rukoprava Svazek: 3 Strana: 0215
Rukoprava, y, f., rukopravectví, n., die Cheiromantie, die Handvvahrsagerei. Šm.

284631   Rukopravce Svazek: 3 Strana: 0215
Rukopravce, e, m. der Cheiromant, Hand- weissager. Rk.

284632   Rukosled Svazek: 8 Strana: 0349
Rukosled, u, m. = sled ruky n. ruční, vestigium manus, lépe než stopa ruky. Vz Dob. Dur. 286.

284633   Rukoslib Svazek: 3 Strana: 0215
Rukoslib, u, m. = rukou dání, zaručení, das Handgelöbniss. Šm.

284634   Rukotanec Svazek: 3 Strana: 0215
Rukotanec, nce, m., die Händetanzlust. Kylistik. Šm.

284635   Rukotisk Svazek: 3 Strana: 0215
Rukotisk, u, m., der Händedruck. Koll. Znělk. 91.

284636   Rukotlesk Svazek: 7 Strana: 0633
Rukotlesk, u, m., Händeklatschen, n. Koll. IV. 249.

284637   Rukotleskání Svazek: 3 Strana: 0215
Rukotleskání, n., das Klatschen. Kam.

284638   Rukotrženství Svazek: 3 Strana: 0215
Rukotrženství, n., rukotržnosť, i, f., zastr. = všetečnosť, Frevel, m. Ms. Zabil ho pro r. Bj. — R., štědrosť, die Freigebigkeit. Jel. Vz násl.

284639   Rukotržně Svazek: 3 Strana: 0215
Rukotržně, rukou pozdviženou, vzdorně, odbojně, úkorně. Hříchy, jichž se člověk nedočiněl r.; R. se míti k duchu svatému. Sš. Ž. 44., 49. Kristus bránil Petrovi, jenž z jiných byl se r. k brani mečem železným postavil. Hus I. 175.

284640   Rukotržnie Svazek: 8 Strana: 0349
Rukotržnie. Člověk jest r. (mancipium) smrti, nebo smrti ruky ujíti nemůž. GR. Nov. 130. 3.

284641   Rukotržnosť Svazek: 3 Strana: 0215
Rukotržnosť, i, f., marnotratnost. Ne- múdrú r. (nazývají) štědrotu. Št. N. 228. Vz Rukotrženství, Rukotržný.

284642   Rukotržnosť Svazek: 7 Strana: 0633
Rukotržnosť. Toť sú ti, ješto svého nechávají kladouc bláznovú r. za štědrosť a opatrnosť. Kšch. 42.

284643   Rukotržnosť Svazek: 10 Strana: 0347
Rukotržnosť, i, f. Sr. Rukotržnosť, Ruko- tržnosť.

284644   Rukotržný Svazek: 3 Strana: 0215
Rukotržný, zástr.., všetečný, odvážný, frevelhaft, verwegen. Ms. lek. Petru r-nému, že mečem tělestným bojoval, hrozně řekl: Obrať meč svój v nožnice. Hus I.191. — R., marnotratný, plýtvající, verschwenderisch, üppig. — na čem: na stravě. Troj. — R., štědrý, freigebig, spendabel. V. R. dárce. Pal. III. 2. 402.

284645   Rukotržný Svazek: 7 Strana: 0633
Rukotržný. Jest se pilně střieci lotrové mysli roztržené a r-žné. Kšch. 42.

284646   Rukotvarce Svazek: 3 Strana: 0215
Rukotvarce, e, m., rukolep, a, ruko- lepce, e, m., der Cheiroplast. Nz.

284647   Rukotvárce Svazek: 8 Strana: 0349
Rukotvárce, e, m. = prstolepec. Sterz. I. 601. b.

284648   Rukotvárnictví Svazek: 8 Strana: 0349
Rukotvárnictví, n.= prstolepectví. Sterz. I. 601. b.

284649   Rukotvarnictvo Svazek: 7 Strana: 0633
Rukotvarnictvo, a, n., Handplastik, f. Ssk.

284650   Rukotvarný Svazek: 3 Strana: 0215
Rukotvarný. R. umění, chiroplastika, rukotvaření, rukotvarnictví, rukolepství, die Cheiroplastik. Nz

284651   Rukotvor Svazek: 3 Strana: 0215
Rukotvor, u, m. = rukočin. L.

284652   Rukotvorný Svazek: 3 Strana: 0215
Rukotvorný, rukou učiněný, mit der Hand gemacht, manu factus. R. stánek, sva- tyně. Sš. Z. 79., 86. Obřízkou r-nou či od ruky učiněnou slují židé, že obřezáni byli
rukou jenom lidskou. Ss. II. 97. Cí. Ruko-
dělný. (Hý.).

284653   Rukou dáním Svazek: 3 Strana: 0215
Rukou dáním něco slíbiti. Us. Cf. Ruka.

284654   Rukov Svazek: 7 Strana: 0633
Rukov, u, m. = rukáv. Slez. Tč.

284655   Rukovač Svazek: 7 Strana: 0633
Rukovač, e, m. R. dříví v lese. Mor. Rgl.

284656   Rukovák Svazek: 7 Strana: 0633
Rukovák, u, m. = ruční košík z vrbo- vého proutí. U Poliny. Rgl.

284657   Rukovanec Svazek: 3 Strana: 0215
Rukovanec, nce, m., fidejussor. Žid,

284658   Rukování Svazek: 7 Strana: 0633
Rukování, n. = ručení. Šd.

284659   Rukovanka Svazek: 7 Strana: 0633
Rukovanka, y, f. = sdávanka. Mladá nevěsta podá budúcemu mladému mužovi ruku, ktorý jej do nej dar položí a ona slibuje, že, jako mu ju teraz dobrovolne dává, tak mu ju i zachová. Potom radom stola každému dá túže ruku a od každého malý dar v peniazoch dostává. Slov. Sokl. II. 398.

284660   Rukovať sa s kým Svazek: 8 Strana: 0349
Rukovať sa s kým = ruce si podávati. Phľd. 1893. 588.

284661   Rukovati se Svazek: 3 Strana: 0215
Rukovati se, na Slov. = 1. ruce sobě po- dávati, die Hände einander geben ; 2. smlouvy svatební držeti. Plk. — R. se = ručiti, bür- gen. — se za co: za vraždu. Ms. pr. pr. — se koho (gt.) = za někoho ručiti. Št. Zle bude smuceti, kdož se rukuje cizieho (fidem facit pro extraneo). BO.

284662   Rukovati se koho Svazek: 7 Strana: 0633
Rukovati se koho. Za Št. polož: Kn. s. 217. 16.

284663   Rukověda Svazek: 3 Strana: 0215
Rukověda, y, f., rukovědí, n., ruko- věštba, y, f. = rukoprava. Rk.

284664   Rukovědec Svazek: 3 Strana: 0215
Rukovědec, dce, rukovědník, a, m., rukověštec, štce, m. = rukopravce. Rk.

284665   Rukovědění Svazek: 3 Strana: 0215
Rukovědění, n. = rukohled. Ms. bib.

284666   Rukovědění Svazek: 7 Strana: 0633
Rukovědění, n., Cheiromantie, f. 15. stol. Vz Sbn. 381., D. Gesch. 284.

284667   Rukovědník Svazek: 3 Strana: 0215
Rukovědník, a, m. = rukohled, a, m. Ms. bib.

284668   Rukověštba Svazek: 8 Strana: 0349
Rukověštba, y, f., Chiromantie. Sterz. I. 601. b.

284669   Rukověštec Svazek: 7 Strana: 0633
Rukověštec, štce, m. = rukopravec. Rk.

284670   Rukověť Svazek: 3 Strana: 0215
Rukověť, i, f. (zastr. rukojeť), ruko- větka (rukojetka), rukovítka = držadlo, za něž se béře nějaká věc, die Handhabe, der Griff, Stiel, das Heft. V MV nepravá glossa. Pa. R. m.: ruko-jet, je v e, jako medjed = medvěd. Ht. Vz Medvěd a Gei- tlerovy u-ové kmeny 101 a. Strsl. rakovetb (manipulis), příp. -tb. Mkl. B. 166., 168. R. k řezáku, das Schnitzerheft, nebozezní, das Bohrerheft, k macku, der Rauhbankgriff. Skv. R. u konve, dveří, kordu, Ros., u vesla. V. R. nože. Palcát s r-tí. V. R. u sekery. Us. R. k nebozezu, k srpu, k dvířkám, k trubám, na šídlo. Kh. Nádobu za r. ují- mej. Kom. Neštěstí meč tvůj za r. drží. Jel. R. k něčemu dělati. Kr. mosk. R. u pluhu. Psčk. R. (meče) vzdélí na pieď ručnú. BO. Vz Držadlo, KP. I. 533.. 555. — R., ruční kniha, der Leitfaden. J. tr., V. — R., pří- čina, die.Ursache. V. — R., hrsť. Handvoll, f. R. šalvěje. Jád., Sal.

284671   Rukověť Svazek: 7 Strana: 0633
Rukověť. Cf. Jg. H. 1. 743. — R. = čásť kosti hrudní, Handgriff, m. Šv. 20.

284672   Rukověť Svazek: 8 Strana: 0349
Rukověť. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 40.

284673   Rukovětní Svazek: 3 Strana: 0215
Rukovětní, Hand-, Griff-. Fil. zám.

284674   Rukoviatka Svazek: 7 Strana: 0633
Rukoviatka, y, f. = rukověť. Slov. Sb sl. ps. II 1. 143., 144., Dbš. Úv. 147., Dbš. Sl. pov. II. 21., Frsc. Zor. 1. 52.

284675   Rukovid Svazek: 3 Strana: 0215
Rukovid, a, m. = rukohled. Zlob.

284676   Rukovidění Svazek: 3 Strana: 0215
Rukovidění, n. = rukohledství. Zlob.

284677   Rukovina Svazek: 8 Strana: 0349
Rukovina, y, f. = rukovanka. Phľd. 1895. 577.

284678   Rukoviny Svazek: 3 Strana: 0215
Rukoviny, pl., f., zasnoubení, das Ehe- verlobniss. L.

284679   Rukoviště Svazek: 3 Strana: 0215
Rukoviště, e, n. rukověť, die Hand- habe. Scip. Rukovítko, a, n. R. u ručnice, der Griff Čsk. Vz Rukověť.

284680   Rukovítka Svazek: 7 Strana: 0633
Rukovítka, vz Rukověť. U Chrud. Hk.

284681   Rukovní Svazek: 3 Strana: 0215
Rukovní = ruční, Hand-. R. kladivo. Us.

284682   Rukovní Svazek: 9 Strana: 0460
Rukovní. R. kmotra (která někoho při křtu na rukou držela). Semer. 11.

284683   Rukovnictví Svazek: 3 Strana: 0215
Rukovnictví, n. = ručení, das Bürgen. Slov. Bern.

284684   Rukovnička Svazek: 3 Strana: 0215
Rukovnička, y, f. = ručitelka, die Bür- gin. Slov. Bern.

284685   Rukovník Svazek: 3 Strana: 0215
Rukovník, a, m., na Slov. = rukojmě. Bern.

284686   Rukovod Svazek: 3 Strana: 0215
Rukovod, a, m., vůdce, voditel (za ruku), der Führer, Leiter. Hledal r-da (osleplý Elimas). Sš. Sk. 154. — R., u, m., die Hand- leiter, v hudbě. Hd.

284687   Rukovodič Svazek: 7 Strana: 0633
Rukovodič, e, m. R. literarní, Hand- buch, n. Ntr. VI. 393.

284688   Rukovoditelstvo Svazek: 7 Strana: 0633
Rukovoditelstvo, a, n. = rukověť. Phľd. 1881. 281.

284689   Rukovoditi Svazek: 3 Strana: 0215
Rukovoditi, il, ěn, ění = za ruku vo- diti, bei der Hand leiten. - koho kudy. Hank. Modl.

284690   Rukovodství Svazek: 3 Strana: 0215
Rukovodství, n., vedení za ruku, die Führung bei der Hand, Anleitung. Než světla užiti k r. na cestu ku Kristu. Sš. J. 93.

284691   Rukovství Svazek: 10 Strana: 0347
Rukovství, n., palma. Rozk. P. 2336.

284692   Rukový Svazek: 3 Strana: 0215
Rukový, Hand-. R. robota. Vz Robota.

284693   Rukoznalství Svazek: 3 Strana: 0215
Rukoznalství, n., die Chirognomik. Šm.

284694   Rukozpyt Svazek: 3 Strana: 0215
Rukozpyt, u, m., die Chiromantie. Šm.

284695   Rukozpyt Svazek: 9 Strana: 0282
Rukozpyt, u, m. Mus. 1898. 72.

284696   Rukuvanie Svazek: 9 Strana: 0282
Rukuvanie, n. = zasnoubení. Sbor. slov. IV. 51. Sr. Rukovanie.

284697   Růl Svazek: 3 Strana: 0216
Růl, u, m., široký hřeben v brdě souken- nickém, který se při tkání do bidla vkládá a jímž se outek přiráží. Člunek běhá, niti mrská, růl bubnuje, skřipec píská. Us. Hol., Nvk. R., paprsek v bidle, jímž jde osnova a je k tomu, aby se natkaný outek přirážel. Msk. Die Werkruthe. — R., sráz. strmina, der Sturz des Berges. D.

284698   Rula Svazek: 3 Strana: 0216
Rula, y, f., hornina, jedna z prvotních. Krok. R., der Gneis, skládá se ze živce, křemene a slídy. Vz Hornina. Bř. N. 244., 255., Schd. II. 68., 102., KP. III. 18., 42., Krč. 79., 224., 226.

284699   Růla Svazek: 3 Strana: 0216
Růla, y, f. = roura, die Röhre. Na Ostrav. Tě.

284700   Rula Svazek: 7 Strana: 0633
Rula. Cf. Krč. G. 79., 226., Stč. Zem. 680., 684., Chdt. 97. — R., y, m. = trouba, hlupák, Dummkopf, m. Val. Škd., Brt. D. 63.

284701   Rula Svazek: 9 Strana: 0282
Rula: drobnozrnná, hrubozrnná, porfyro- vitá, tenkolupenná, tuhá, zrnatolupenná, žulo- vitá. Pis. 23.

284702   Rula Svazek: 10 Strana: 0347
Rula, hornina krystalická slohu rovno- běžného. Vz Ott. XXII. 95.

284703   Rule Svazek: 7 Strana: 0633
Rule = skřipec, v horn. U Řemíčova. Zhlk.

284704   Rule, e, rula Svazek: 3 Strana: 0216
Rule, e, rula, y, f., z něm. Rolle a to z lat. rotulus. Tabák v rulích, der Rollen- tabak. D. Vz Mz. 298.

284705   Rulec Svazek: 3 Strana: 0216
Rulec, lce, m., jídlo moučné, eine Mehl- speise. Plk.

284706   Ruličkový, R Svazek: 10 Strana: 0347
Ruličkový, R. krajky. Vz Krajka.

284707   Rulich Svazek: 3 Strana: 0216
Rulich, a, m., rorejs, die Mauerschwalbe. Ja.

284708   Rulík Svazek: 7 Strana: 0633
Rulík, rostl. Cf. Sbtk. Rostl. 331.—332., Slov. zdrav. 452., Rosc. 133., Rstp. 1127., Mllr. 20., Ott. II. 991. — R., a, m., os. jm. R. Mart. Let. 515. — R. Jan Jos., 1744.— 1812., novellista. Cf. Tf. H. 1. 97., 98., Tf. Mtc. 2., 6., Pyp. K. II. 379., 380., Jg. H. 1. 622., Šb. Dj. ř. 285., Bačk. Písm. 157., 174., 202., 207., 208., 220., 228., 931., Rk. Sl., S. N. — R. = rorýs. U Svojanova u Po- lič. Šír. Pt.

284709   Rulík Svazek: 7 Strana: 1378
Rulík. Sekáč seká obilí do r-ku či na řádky (z obilí ven). Cf. Přisekati (2. dod.). Lib. NZ I. 545.

284710   Rulík Svazek: 8 Strana: 0349
Rulík, a, m., vz Rorýs (3. dod.). — R., u. m. — lelík. Vz Cop (3. dod.).

284711   Rulík Svazek: 9 Strana: 0282
Rulík Jan. Vz FIS. Písm. 509.

284712   Rulík Svazek: 9 Strana: 0460
Rulík Jan, spis. Vz Vlč. Lit. II. 274. nn.

284713   Rulík Svazek: 10 Strana: 0347
Rulík Jan. Vz Jrsk. XXVI. 9., 25., Lit. I. 932., Ott. XXII. 96. — R. Sekat do r-ků = travní kosou na řad, obyč. ječmen, oves. Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 29.

284714   Rulík, u, rulíček Svazek: 3 Strana: 0216
Rulík, u, rulíček, čku, m., vlasy pentlí ovité, lelík, cop, culík, vrkoč, Zopf, m. D. Rozpletla si dva rulíčky. Er. P. 478. R. oma- šlený. Us. R. z cupaniny. S. N. R., ro- stlina, atropa, die Tollkirsche. R. zlomocný (lilík, lilek větší n. pošetilý, nemnice), a. belladonna, okoličnatý, a. umbellata, přímý, a. erecta, runatý, villosa, korkový, trutes- cens, osinatý, aristata, železokvětý, viridi- flora, sedavý. Rostl. — Jg., Schd. II. 288., Čl. 74., FB. 26., Čl. Kv. 231., Slb. 355.

284715   Rulíkovina Svazek: 3 Strana: 0216
Rulíkovina, y, f., prvek v rulíku obsa- žený, atropium, das Atropin. Rostl.

284716   Ruliť Svazek: 7 Strana: 0633
Ruliť = téci v žilách, v rúrach, vôbec v zavretej nútore. Slov. Vz Žrílo. Hdž. Čít. XIII., Hdž. Šlb. 15.

284717   Rulka Svazek: 3 Strana: 0216
Rulka, y, f. = zlábek, na Mor. rylka (Hý.), die Rinne. Mor.

284718   Rulka Svazek: 7 Strana: 0633
Rulka = pípa k stáčení piva atd. U Se- branie. Kout.

284719   Ruľka Svazek: 10 Strana: 0347
Ruľka, y, f. = troubel dýmky. Hauer 14

284720   Rull Svazek: 10 Strana: 0348
Rull Hub., prof. a spis., 1849. —1901 Vz XX. progr. čes. vyš. realky v Brně za rok 1901. Naps. Hub. Fiala. — R. Frant., spis., 1817. —1883. Vz Ott. XXII. 97.

284721   Rulomědek Svazek: 3 Strana: 0207
Rulomědek, dku, m., das Rothkupfer- erz. Šm., Miner.

284722   Rulovati Svazek: 3 Strana: 0216
Rulovati, z něm. rollen. — co: plátno. V Nivnici. Kch. — R., z franc, o penězích = v oběhu býti; o ceně = pohybovati se, měniti se. Kh.

284723   Rulový Svazek: 3 Strana: 0216
Rulový bělokamen. Vz Rula. Krč. 79.

284724   Rulový Svazek: 7 Strana: 0633
Rulový. R. útvar, Krč. G. 213., hory, kamení, vrstva. Stč. Zem. 684., 685., 687.

284725   1. Rum Svazek: 3 Strana: 0216
1. Rum, u, m. = sbořené stavení, sboře- nina, ssutina, sřícenina; též všeliké smetí s vápnem a pískem a drobným kamením smí- šené, der Schutt, Abraum, Steinhaufen, ver- fallenes Haus. Jg. Z srněm. Rúm. Vz Mz. 298. Hromada rumu; rumem zanesený. Dch. Vítr mocný v strašných skučí rumech. Tč. Rumem zasypati, D., se zasypati. Záv. V rum položiti chrám. Kom. Město rumem položiti, město rumem leží. Schön. — R. v horn., jalové kamení, jalovina, taubes Zeug, taube Bergart. Hř.

284726   2. Rum Svazek: 3 Strana: 0216
2. Rum, u, m., sr. lat. rumor, na Slov. rumia, e, f., křik, třesk, der Lärm, das Ge- töse. — Rumia, náramný pláč, povyk. Slov. Bern. Vz Mz. 298.

284727   3. Rum Svazek: 3 Strana: 0216
3. Rum, u, m. = rám, der Rahmen. Na Ostrav. Té.

284728   4. Rum Svazek: 3 Strana: 0216
4. Rum, u, m., angl., kořalka z odpadků cukrových n. z cukrové třtiny připravovaná, der Rum. Rk. R. obsahuje 50% líhu a něco etherů máselného a pelargonového; páleným cukrem se barví. S. N. R. ananasový, ja- maický. Kh. Vz Schd. II. 76.

284729   1. Rum Svazek: 7 Strana: 0633
1. Rum. Dávno r. a kopřivy ji kryjí. Vc. Lab. 104.

284730   4. Rum Svazek: 7 Strana: 0633
4. Rum z kvašené mízy třtiny cukrové n. z melassy třtinového cukru, obsahuje až 80% líhu. Vz KP. V. 596., Slov. zdrav. 334., Schd, I. 416.

284731   Rum Svazek: 9 Strana: 0282
Rum, u, m. = hlína. Us. ve vých. Čech. Hoš. 119.

284732   Rum Svazek: 10 Strana: 0348
Rum. Sr. Ott. XXII. 97. — R. = lesní stlaní. Litom. 52.

284733   Rumácať Svazek: 10 Strana: 0348
Rumácať, rumadzgať = naříkati. Slov. Phľd. XXIV. 483.

284734   Rumáceti Svazek: 3 Strana: 0216
Rumáceti, rumácívati = rum, pokřik dě- lati, unmässig schreien, weinen. Slov. Bern.

284735   Rumádzgať Svazek: 7 Strana: 0633
Rumádzgať = plakati. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 85. Cf. List. fil. 1890. 188. (Mz.).

284736   Rumák Svazek: 7 Strana: 0633
Rumák, a, m. = nějaký kůň. Nečas přel. z pol.

284737   Rumákať Svazek: 7 Strana: 0633
Rumákať = hučeti. Brt. D. 302.

284738   Rumančok Svazek: 3 Strana: 0216
Rumančok, u, m. = heřmánek. Slov. Kd.

284739   Rumančok Svazek: 7 Strana: 0633
Rumančok = rmen. Slov. Rr. Sb. Vz Rumánek (dod.).

284740   Rumánek Svazek: 7 Strana: 0633
Rumánek, nku, m. = rumancok, heř- mánek, rmen. Mllr. 66.

284741   Rumanov Svazek: 10 Strana: 0348
Rumanov, a, m., hora v Gemersku. Sb. sl. 1901. 166.

284742   Rumař Svazek: 3 Strana: 0216
Rumař, e, m., der Schuttführer.

284743   Rumařiti Svazek: 3 Strana: 0216
Rumařiti, il, ení, als Schuttführer sich ernähren. Jg.

284744   Rumařka Svazek: 3 Strana: 0216
Rumařka, y, f., die Schuttführerin.

284745   Rumařství Svazek: 3 Strana: 0216
Rumařství, n., das Verführen des Schuttes.

284746   Rumařův Svazek: 9 Strana: 0282
Rumařův. R-řova kobyla. Tům. Ml. 207.

284747   Rumázgati Svazek: 3 Strana: 0216
Rumázgati = bučeti. Krávy r-gajů, vo- děnky nemajú. Sš. P. 102.

284748   Rumbać Svazek: 8 Strana: 0349
Rumbać = rúbať. R. drevo. Horn. Spiš- sko. Phľd. 1894. 306.

284749   Rumburk Svazek: 3 Strana: 0216
Rumburk, a, m., mě. v Litoměřicku, Rum- burg. Vz S. N.

284750   Rumburský. R Svazek: 10 Strana: 0348
Rumburský. R. plátno. Us. Rgl.

284751   Rumčitý Svazek: 3 Strana: 0216
Rumčitý = rumovitý.

284752   Rumec Svazek: 3 Strana: 0216
Rumec, mce, m., rumčitá země, rumovité pole, das Schuttfeld. Us. Jg.

284753   Ruměje Svazek: 3 Strana: 0216
Ruměje, e, f., zadní tlupa n. voj, der Nachtrab, Tross. Za spížní rumějí. Cyr. R. uherská udeřila naň. Let. 199. Tím odsou- zeni jsou ti, kdož ceremonie církve r-emi nazývati se neštítili. Sš. J 216. — Plk., Star. let. — Vz Mz. 299.

284754   Ruměje Svazek: 7 Strana: 0633
Ruměje. Slova toho užívá se obyč jen o takových houfcích a jednotlivých ozbro- jencích, kteří z nekalých příčin nemoci předstírajíce schválně v pozadí voje zůstá- vají, aby drancovali a na bezbranném ob- čanstvu všelicos vydírali, tedy marodéři, drancovníci. S. N. XI. 126.

284755   Rumejch Svazek: 3 Strana: 0216
Rumejch, u, m., der Sprühregen. Rk.

284756   Rumejch Svazek: 10 Strana: 0348
Rumejch, rumlejch = poplach, shon lidí. Volyně. Čes. 1. XIII. 125. Sr. Rumrejch. Místo rumrejch. Dšk. Huj. Progr 17.

284757   Rumejchati Svazek: 3 Strana: 0216
Rumejchati = rumejšiti. Rumejchá. Us.

284758   Rumejšiti Svazek: 3 Strana: 0216
Rumejšiti, il, ení = v drobných kapkách pršeti, poprchávati, siefern. U Bechyně. Mý.

284759   Rumel Svazek: 3 Strana: 0216
Rumel, mlu, m., hra v karty, das Rummel- picket. Trefil v r. = do noty. L.

284760   Rumel Svazek: 8 Strana: 0349
Rumel. Ze takovou kvintu (pernou od- pověď) najíti ráčí, že jim v rumel potrefí. 1633. Věst. op. 1892. li.

284761   Rumelie Svazek: 3 Strana: 0216
Rumelie, e, f., země již. od Balkána. Vz S. N.

284762   Rumělka Svazek: 3 Strana: 0216
Rumělka, y, f., cinobr, sirník rtuťnatý, der Zinnober. Pr. Chym. Vz Štk. 344., Schd. II. 50. R. smolná, antimonová, zelená. Bř. N. 228., KP. III. 65., IV. 722., Krč. 648.

284763   Rumělka Svazek: 7 Strana: 0633
Rumělka. Čf. Šfk. Poč. 291., Schd. I. 348., 355.

284764   Rumělka Svazek: 10 Strana: 0348
Rumělka (cinnabarit). Vz Ott. XXII. 99, KP. X 236.

284765   Rumělkovina Svazek: 7 Strana: 0633
Rumělkovina, y, f., Haematoxylin, n. Rst. 43., 487.

284766   Rumělkový Svazek: 3 Strana: 0216
Rumělkový, Zinnober-. R. barva, zin- noberroth. Svět.

284767   Rumělý čím Svazek: 10 Strana: 0348
Rumělý čím: sluncem. Svět. knih. 420. 37.

284768   Ruměn Svazek: 7 Strana: 0633
Ruměn, u, ruměň, ě, m. = ruměnec. Hdk., Phľd. III. 1. 16., Chlpk. Sp. 78., Pfleger.

284769   Ruměňavý Svazek: 3 Strana: 0216
Ruměňavý, červenavý, röthlich. L.

284770   Ruměnec Svazek: 7 Strana: 0633
Ruměnec. Cf. List. fil. 1890. 189. (Mz.).

284771   Rumenec Svazek: 10 Strana: 0348
Rumenec, andorium, Rozk. P. 780., an- dorum, Rostl. drk. 178a., ruměnec, andorum. Rozk. R. 75. (Mš. ).

284772   Ruměnec, rumenec Svazek: 3 Strana: 0216
Ruměnec, rumenec, nce, m. R. m. rud- měnec od rudý (červený). Mk., Bž. 46. R., ruměnosť (červenosť) tváři, die Röthe des Gesichtes. Strsl. ruméntcb. Mkl. B. 307. Nikoli: růměnec. Na lícech ruměnci ktviechu. Rkk. 39.

284773   Ruměnek Svazek: 3 Strana: 0216
Ruměnek, nku, m., rostl. Slb. 212.

284774   Ruměnek Svazek: 7 Strana: 0633
Ruměnek = rumánek (dod.). Slez. Šd., Mkl. Etym. 281.

284775   Ruměněti Svazek: 3 Strana: 0216
Ruměněti, ěl, ěni = červeněti, roth wer- den. L.

284776   Ruměněti Svazek: 10 Strana: 0348
Ruměněti, ěl, ění. — čím: spěchem (spěšnou prací). Zvon V. 43.

284777   Ruměnice Svazek: 3 Strana: 0216
Ruměnice, e, f., rostl., onosma. Slb. 369.

284778   Ruměnice Svazek: 7 Strana: 0633
Ruměnice, Lotwurz, f. Rstp. 1111. Cf. List. fil. 1890. 188. (Mz.). — R. = členovec. Vz Brm. IV. 1. 618.

284779   Ruměnice Svazek: 10 Strana: 0348
Ruměnice, e, f., pyrrhocoris, rod ploštic Vz Ott. XX. 1056.

284780   Ruměničitka Svazek: 8 Strana: 0349
Ruměničitka, y, f., v lučbě. Vz Am. Orb. 63.

284781   Ruměničitý Svazek: 3 Strana: 0216
Ruměničitý, ruměník obsahující, Rho- dium-. R. zlatičník, Rhodiumgold. Pr. Min. 233.

284782   Ruměničnatka Svazek: 8 Strana: 0349
Ruměničnatka, y, f., v lučbě. Vz Am. Orb. 63.

284783   Ruměnidlo Svazek: 3 Strana: 0216
Ruměnidlo, a, n. = líčidlo,rothe Schminke. L.

284784   Ruměnidlo Svazek: 7 Strana: 0633
Ruměnidlo. Cf. List. fil. 1890.189. (Mz.)

284785   Ruměník Svazek: 3 Strana: 0216
Ruměník, u, m., Rhodium, n. Nz.

284786   Ruměník Svazek: 7 Strana: 0633
Ruměník. Cf. List. fil. 1890. 188. (Mz.).

284787   Ruměnilka Svazek: 3 Strana: 0216
Ruměnilka, y, f., galax, rostl. vřesovitá.

284788   Ruměniti Svazek: 3 Strana: 0216
Ruměniti, il, ěn, ění = červeniti, röthen. L. — co. Nach červánků r-ní vrcholy hor. Dch.

284789   Ruměniti se čím Svazek: 9 Strana: 0460
Ruměniti se čím. R-la se červánky. Tbz. V. 39.

284790   Ruměnkovina Svazek: 3 Strana: 0216
Ruměnkovina, y, f., haematina, červené barvivo. Rostl.

284791   Ruměnolící Svazek: 7 Strana: 0633
Ruměnolící, rothwangig. Vký.

284792   Ruměnolícný. R Svazek: 10 Strana: 0348
Ruměnolícný. R. děva. Msn. II. 5. Sr. Ruměnolící v VII 633.

284793   Ruměnosť Svazek: 3 Strana: 0216
Ruměnosť, i, f. = ruměnec. — R., čer- venosť vůbec, die Röthe.

284794   Ruměnosť Svazek: 7 Strana: 0633
Ruměnosť. Cf. List. fil. 1890.189. (Mz.).

284795   Ruměný Svazek: 3 Strana: 0216
Ruměný (zastr. rumený) m. rudměný, Mkl. B. 128., Gb. Hl. 115. = červený (zvl. o lícech), roth. Jg., Brt. — R., červený jako cinobr. Rostl.

284796   Ruměný Svazek: 7 Strana: 0633
Ruměný. Mkl. Etym. 284., List. fil. 1890. 188. (Mz.). Ach Marca, Marča r-ná, aká si krásná červená! Prijde na tebe zima, mráz, odpadne z tebe krása ráz. Koll. Zp. I. 70. — čím. Čelo vínem r. Mkr.

284797   Rumermistr Svazek: 3 Strana: 0216
Rumermistr, a, m., z něm. Rumormeister, der Generalgewaltige des Heeres o. einzelner Abtheilungen desselben. Slavat. (Gl. 303.).

284798   Rumfordka Svazek: 3 Strana: 0216
Rumfordka, y, f., rumfordská polévka, po nálezci Rumfordu, z kostí, krve, krup, hrachu, chleba, soli atd. Rk. Vz KP. II. 124., S. N.

284799   Rumhyboly Svazek: 10 Strana: 0348
Rumhyboly. Škaredil se, stáhl obočí i r. vyrazil. Zvon III. 402.

284800   Rumia Svazek: 7 Strana: 0633
Rumia, e, f. = hluk, pokřik, nářek. Slov. List. fil. 1890. 188. (liz.).

284801   Rumigati Svazek: 7 Strana: 0633
Rumigati = přežívati (o krávě), při jídle velmi žvýkati, žráti. Mašík r-gá. Val. Vck., Brt. D. 263., List. fil. 1890. 188. (Mz. Z ru- mun. rumega).

284802   Rumiště Svazek: 3 Strana: 0216
Rumiště, ě, n., der Schuttplatz.

284803   Rumít Svazek: 10 Strana: 0348
Rumít, les u Domažlic. Čes. 1. XII. 384.

284804   Rumka Svazek: 7 Strana: 0633
Rumka, y, f. = sklenička na rum. Šd.

284805   Rumkati Svazek: 7 Strana: 0633
Rumkati = křupěli, praskati. Ořechy pod zuby rumkají. Mor. Brt. D. 163.

284806   Ruml Svazek: 7 Strana: 0633
Ruml, u, tu., z něm. Rummel = shon, hluk. V tom rumlu není ani svého slova slyšeti. Us. Tkč.

284807   Rumlík Svazek: 3 Strana: 0216
Rumlík, u, m., rolnička, die Schelle. Div. z ochot.

284808   Rumnice, e Svazek: 10 Strana: 0348
Rumnice, e, f., vz Vesnovka, rostl.

284809   1. Rumný Svazek: 3 Strana: 0217
1. Rumný = ruměný, roth. Rumnú učiní líčidlem. Sap. - Byl. R, líce. Chč. 375. - R., dobře vyhlížející, tučný, fett. V. R. stádo. V.

284810   2. Rumný Svazek: 3 Strana: 0217
2. Rumný, rumový, Schutt-. R. byliny (na rumu rostoucí), ruderales. Rostl.

284811   1. Rumný Svazek: 7 Strana: 0633
1. Rumný = ruměný. Mkl. Etym. 284., List. fil. 1890. 188. (Mz.). David bieše r. (rufus) a krásný na vzezřeni a nádobné tváři. BO. R., rubicundus. B. mik. Sap. 13. 14. — R. = tlustý. Krnd. 48.

284812   1. Rumný Svazek: 8 Strana: 0349
1. Rumný = tučný. Z těch řečí znáti jest kněze tučného. .., majíc (církev) muže rumné čepic vysokých, plášťuov dlúhých. Chč. S. 72.

284813   Rumokutný Svazek: 3 Strana: 0217
Rumokutný, v rumu se kutící, schutt- wühlend. Krok.

284814   Rumor Svazek: 3 Strana: 0217
Rumor, u, m., lat., rumrejch; hluk, hřmot, povyk. Rk.

284815   Rumošení Svazek: 7 Strana: 0633
Rumošení, n. = harašení, Gerassel, n. R. hyntovov. Slov. Orl. II. 12.

284816   Rumování Svazek: 3 Strana: 0217
Rumování, n., der Schutt.

284817   Rumovati Svazek: 3 Strana: 0217
Rumovati = rum vyvážeti n. vynášeti, den Schutt beseitigen; mýtiti, ausroden. Ros., Ms. 1550. Rumovatý, rumovitý = rumčitý, plný rumu, Schutt-. R. cesta, pole. Kom.

284818   Rumovina Svazek: 3 Strana: 0217
Rumovina, y, f., die Schutterde. Pr. Min.

284819   Rumovisko Svazek: 3 Strana: 0217
Rumovisko, a, n., die Schutthalde. Nz.

284820   Rumoviště Svazek: 3 Strana: 0217
Rumoviště, ě, n. = rumiště.

284821   Rumovka Svazek: 7 Strana: 0634
Rumovka, y, f., Füllung eines Schachtes o. Hochofens. Hř.

284822   Rumovlačný Svazek: 3 Strana: 0217
Rumovlačný. R. střída, die Bergekarren- strecke. Hř.

284823   Rumovní Svazek: 3 Strana: 0217
Rumovní práce, Erdarbeit, f. Šm.

284824   Rumový Svazek: 3 Strana: 0217
Rumový, Berge-, Schutt-. R. jáma, jíž se spouští na důl rum či jalovina k zaklá- dání. Hř. R. střída, rumovozná střída, v níž se výhradně vozí rum čili jalovina k zá- kladce, zvl. při dobývání velmi mohutných slojů, die Bergebefördersstrecke. Hř. R. náspy, kužel, Schutt-. Nz.

284825   Rumpál Svazek: 3 Strana: 0217
Rumpál, u, rumpálek, lku, m., hřídel, hašple, točidlo, vrtidlo, z něm. Rollbaum, vz Mz. 299.; z něm. der Rumpel, Rumpel- baum (das Rumpelholz), Gl. 303.; der Haspel, der Scheibenzug. Nz. Ŕ. skládá se z ležatého hřídele, kterým se buď kolem pevně k němu přičiněným aneb postrčenými rameny aneb klikou otáčí; na hřídel se natáčí provaz a ten zdvihá břímě na něm pověšené. Vz. S. N., KP. II. 23., 24. R-lem něco na horu táhnouti. Har. Při rumpálu pracovati. Vys. Katové vedli jej k r-lu, který byl k tomu připraven a svlekše ho z rubáše opásali jej jakýmsi hadrem a tak ho na ten r. položili, přivázavše ho několika řetězi v půli, za hrdlo, za ruce i za nohy a tak jej pekli. Mus 1832. 326. (Gl. 303.) — R. či kůl bijáku podobný avšak tlustší a delší, jejž uvazují kravám ku střečkování náchylným okolo krku, aby si střečkování odvykly; když totiž dobytče střečkem bodnuté střečkuje, ubíjí si r-lem přední nohy, jmenovitě kolena a přestává střečkovati. Us. Hý.

284826   Rumpál Svazek: 7 Strana: 0634
Rumpál. Cf. Schd. I. 60. R. křížový, čínský či differencialní, NA. IV. 252., V. 145 , S. N VII. 810., jednoduchý se závěr- kou samočinnou a s dvojím převodem, se samočinnou brzdou. Wld. — R. či kůl atd. Vz Trdlo. — R. = pucher. U Koryčan. Vck. — R. = lesní hřeben u Holoubkova. Krč.

284827   Rumpál Svazek: 7 Strana: 1378
Rumpál. Dal jej na r-le upéci. Arch. XI. 128.

284828   Rumpál Svazek: 8 Strana: 0349
Rumpál střešeň = mnoho střešeň na ha- louzce. Kunšt. Brt. D. II. 382.

284829   Rumpál Svazek: 10 Strana: 0348
Rumpál = studna na Slansku. Čes. 1. XII. 368.

284830   Rumpanec Svazek: 8 Strana: 0349
Rumpanec, nce, m. = udeření. Jevíčko. Brt. D. II. 382.

284831   Rumpatý Svazek: 7 Strana: 0634
Rumpatý = křupavý. Ocedila kobzole, aie sú ešče r-té. Slez. Šd.

284832   Rumplík Svazek: 7 Strana: 0634
Rumplík, u, m., z něm. Rümpel = půl- žejdlík, slez. půlka. Syt. Táb. 263.

284833   Rumplíř Svazek: 3 Strana: 0217
Rumplíř, e, m., z něm. Rumpler = hřmotil, buřič. U Písku. Kál.

284834   Rumplisko Svazek: 9 Strana: 0282
Rumplisko, ?, ?., pole. Pck. Hol. 197.

284835   Rumplov, a, m Svazek: 7 Strana: 0634
Rumplov, a, m. = louka u Kojetína. Pk.

284836   Rumplovati Svazek: 3 Strana: 0217
Rumplovati, z něm. rumpeln, hřmot dě- lati, bouřiti. V. Bláznům jak se mele, tak se mele, leda se rumplovalo. Č. M. 212. — R. = bubnovati, trommeln. U Olom. Sd. — R. = bublati, bručeti, brummen. U Rychn.

284837   Rumplovati Svazek: 7 Strana: 0634
Rumplovati. Když se domýlá, nejvíc rumpluje. Us. — čím: botami. Fč. — R.= trhati. Vz Rozrumplovati. Brt. D. 263.

284838   Rumplovati Svazek: 9 Strana: 0282
Rumplovati seno = chrupati (žráti). Val. Čes. 1. X. 39.

284839   Rumpnouti Svazek: 7 Strana: 0634
Rumpnouti, pl, ut, utí = udeřiti. R-pl ho do hlavy. Us. Ktz.

284840   Rumpotati Svazek: 7 Strana: 0634
Rumpotati. Tak mu slzy z očí rumpocú. Mor. Brt. D.

284841   Rumpy Svazek: 3 Strana: 0217
Rumpy, pl., f., vz Trudovačky (švestky ztrudovatělé). Na mor. Zlínsku. Brt.

284842   Rumraj Svazek: 7 Strana: 0634
Rumraj, e, m. = rumrejch. U Místka. Škd., Brt.

284843   Rumrejch Svazek: 3 Strana: 0217
Rumrejch, u, m., rumrejška, y, f., na Mor. a ve Slez. rumraj, Brt., Klš., u Žam- berka rumrej, Kf., z lat. rumor, pol. rum- rycht. Vz Mz. 299. R. = hřmot, hluk, cavyk, der Tumult, Lärm, das Gepolter. Pref., Čr. To tam byl dnes r. (frmol). Us. — R., bouře, bouření, der Aufstand, Tumult, die Unruhe. R. u vojska. V. V té rumrejšce i hejtman zabit byl. V. R. činiti, spokojiti. Us.

284844   Rumrejška Svazek: 8 Strana: 0349
Rumrejška, vz Rumrejch. R. a burda. Kat. z Žer. I. 132.

284845   Rumtati Svazek: 3 Strana: 0217
Rumtati = remtati, nagen. - jak dlouho. Pes celou noc ruintal. U Poličan.

284846   Rumunové Svazek: 3 Strana: 0217
Rumunové, Rumuni neb Valaši, mluví směsici hlavně slovanského a latinsko-řec- kého jazyka. Rk. Vz o nich v S. N. — Rumunský.

284847   Rumýchati Svazek: 7 Strana: 0634
Rumýchati = deštiti. Koll. St. 537.

284848   Rumže Svazek: 7 Strana: 0634
Rumže, e, f. = potok. Vz Romže. Šd

284849   Run Svazek: 3 Strana: 0217
Run, u, m., viniční řádek, die Reihe (im Weingarten). Bern.

284850   Run Svazek: 10 Strana: 0348
Run, u, m. = poplach, poprask hl. na burse, nehoda, angl. Vz Ott. XXII. 122. R. na spřitelnu, záložnu = nával vkladatelů chtějících, aby jim vklady byly vyplaceny. Takový s? stal r. 1903. na Českou spořitelnu v Praze.

284851   Runa Svazek: 3 Strana: 0217
Runa, y, f., jméno písma starodávního, u severozápadních národův (zvl. německého kmene) užívaného, dříve než tam latinské písmo uvedeno bylo. D. Vz KP. I. 305., S. N. Die Rune. R., brázda, rýha ve vinicích mezi jednotlivými vinohrady. Us. u uher. Skalice. R-u cíditi. vyházeti. Mor., Šd. Sr. Run. — R., žena Kovlada, panovníka nad poklady a kovy zemskými. R. zlatí prý vrchy za rána a za večera. KB. 314.

284852   Runa Svazek: 7 Strana: 0634
Runa = písmo. Čf. Sbn. 93. R. slovan- ské. Cf. List. fil. VIII. 157. — R. = nať bramborová. Slov. Vck. — R mezi soused- ními vinicemi. Vz Greft. Brt. — R , jm. feny. Škd. — R. = paní nad poklady, míst) zemná paní. Mus. 1889. 366. Cf. Kovlad (dod.). — R., y, m. = krajní žnec. Na Hané. Bkř.

284853   Runa Svazek: 7 Strana: 1378
Runa, Zemní paní, bohyně nad zemskými poklady. Vz Mách. 133.

284854   Runa Svazek: 8 Strana: 0349
Runa. O pův. cf. Dob. Dur. 316., 325.

284855   Runa Svazek: 9 Strana: 0282
Runa. Runy = řezané litery (ne psané). Pal. Děj. I. 1. 213. — R. = příkop ve vino- hradě. jímž voda stéká. Sr. Járek. Nár. sbor. II. 70.

284856   Runa Svazek: 10 Strana: 0348
Runa, y, f. = příkop dělící vinohrad od vinohradu. Mtc. 1903. 322. — R., Budna (Živa čili Mater Mamosa staroslovanských rudokopníků). Vz Čes. 1. XII- 407. - R. = starodávní písmo. Vz Ott XXII. 123.

284857   Runalka Svazek: 3 Strana: 0217
Runalka, y, f., centris, hmyz včelovitý. Krok.

284858   Runařov Svazek: 3 Strana: 0217
Runařov, a, rn., něm. Runař, ves u Konic na Mor. PL.

284859   Runatěti Svazek: 3 Strana: 0217
Runatěti, ěl, ění, runatým se stávati, zottig, wollicht werden.

284860   Runatice Svazek: 8 Strana: 0349
Runatice, e, f. = ovčí kožešina? Kožiš- níci překupovali před branami šerlinky a r. 1486. Wtr. Krj. I. 156.

284861   Runatiti se Svazek: 3 Strana: 0217
Runatiti se = runatěti, runatým se státi, cuchati se. se komu. Runatily by se mi vlasy, kdybych neměla šátek na hlavě. Us.

284862   Runatosť, ruňatosť, runitosť Svazek: 3 Strana: 0217
Runatosť, ruňatosť, runitosť, i, f., die Zottigkeit. R. rostlin. Rostl.

284863   Runatošedivělý Svazek: 3 Strana: 0217
Runatošedivělý. R. listy. Rostl.

284864   Runatý, runatý, runitý Svazek: 3 Strana: 0217
Runatý, runatý, runitý, rouno mající, vlnatý, chlupatý, huňatý, wollicht, zottig. R. listy (kosmaté, huňaté). Rostl. R. pes. Us.

284865   Runca Svazek: 7 Strana: 0634
Runca, dle Káča = bručna; hubatá, mr- zutá ženská Čce. Tkč. Vz Rozruncaný (dod.)

284866   Runcati Svazek: 7 Strana: 0634
Runcati = bručeti: po straně hubovati. Ta děvka, kudy chodí, tady runcá. Čce. Tkč.

284867   Runcavý Svazek: 7 Strana: 0634
Runcavý. Runca runcavá. Vz Runca, Runcati (dod.).

284868   Rúnce Svazek: 7 Strana: 0634
Rúnce, e, m. = rouno. Své r. prodati (vlnu) Ezp. 1511. Svého rúuce jsúci (ovce). Ib. 392.

284869   Runčačka Svazek: 3 Strana: 0217
Runčačka, y, f., kyjanka k házení míče, palestra, der Ballschlägel, das Paläster. Us. 'u Plaňan.

284870   Runčiť Svazek: 10 Strana: 0348
Runčiť, vz Sviňka (hra).

284871   Runda Svazek: 3 Strana: 0217
Runda, y, m. a f. = rundavý, rundavá.

284872   Runda Svazek: 7 Strana: 0634
Runda = toulavá, namlouvačná ženská. Vz Rozrundati (dod.).

284873   Runda Svazek: 9 Strana: 0282
Runda. Vivat r., hromy bijú (o spustlosti) Slov. Zát. Př. 40b.

284874   Rundač Svazek: 8 Strana: 0349
Rundač = paveza. Cel. Pr. m. I. 787.

284875   Runďák Svazek: 3 Strana: 0217
Runďák, a, m., ein roher Mensch. U Li- tovle, Kčr., u Žamb. Kf.

284876   Rundalec Svazek: 7 Strana: 1378
Rundalec, lce, m. = celý hrozen ovoce. Lib. NZ. I. 547.

284877   Rundati Svazek: 3 Strana: 0217
Rundati = nevrle si počínati. Ve vých. Čech. Jir., Brv. Vz Runditi.

284878   Rundel Svazek: 3 Strana: 0217
Rundel, něm., kolobraz, skruš.

284879   Rundel Svazek: 7 Strana: 0634
Rundel, e, rundelec, lce, m. = hromada Na zdi visely rundele stinek. R. ovoce. Ve vých. Čech. Rgl. — Wtr. Obr. 224, 386.

284880   Rundem Svazek: 3 Strana: 0217
Rundem. Má-li někdo hlad, říkají o něm: Drštka mu jde rundem. U Bechyně. Mý. Cf. Huba mu jde haldem. Pch.

284881   Runděnina Svazek: 3 Strana: 0217
Runděnina, y, f., podmáslí, die Butter- milch. Us. u Bolesl.

284882   Rundička Svazek: 10 Strana: 0348
Rundička, y, f. = hůl, kterou se odpa- luje sviňka. List. fil. 1902. 251. Sr. Svinka.

284883   Rundidlo Svazek: 3 Strana: 0217
Rundidlo, a, n., ženská, která se rundí, běhá, vrtí se semo tamo, ein unruhiges, bes. heirathslustiges Frauenzimmer. Us. Dch.

284884   Rundílek Svazek: 7 Strana: 0634
Rundílek, lka, m. = rundivý člověk Us. u Kr. Hrad. Kšť.

284885   Rundista Svazek: 9 Strana: 0282
Rundista, y, f. = okraj drahokamu Ott. XIV. 358a. Řundžić = mluviti. Slez. Lor. 78.

284886   Runditi Svazek: 3 Strana: 0217
Runditi, il, ěn, ění; rundívati, rundati = muchlati, vrtěti, hýbati sem tam. — co: po- stel ; máslo (vrtěti), buttern. Us. — se kde = v posteli (povalovati se, rejditi sebou), ran- zen. — se s kým = namáhati se, práti se, zápasiti, raufen. Nerundej se s ním. Us. — se také = durditi se, schmollen. D. — kdy. Děvče ve 20ti letech nejvíc rundí, ist un- ruhig, heiratslustig. Puch.

284887   Runditi Svazek: 3 Strana: 0217
Runditi, il, ění. — o čem = rozprávěti. Na Ostrav. Tč.

284888   Runditi Svazek: 7 Strana: 0634
Runditi. List. fil. 1890. 190.

284889   Rundivý Svazek: 3 Strana: 0217
Rundivý, hdo se rád rundí, unruhig, ranzend. Us. u Žamberka, Kf., u Petrovic. Dch.

284890   Rundus Svazek: 3 Strana: 0217
Rundus,u, m., pokrm z bramborů a mouky upravený. Vz Drn, Píč. Us. Hrš.

284891   Runěk Svazek: 3 Strana: 0218
Runěk, ňku, m., kosma. die Zotte. Us.

284892   Runina Svazek: 3 Strana: 0218
Runina, y, f., kosmina, hunina, feine Haare. Rostl.

284893   Runiti Svazek: 3 Strana: 0218
Runiti, runovati = runu dělali, aby voda odtékala. Vz Runa (brázda). Runitý, zottig. Rk.

284894   Runitý Svazek: 7 Strana: 0634
Runitý. R stádo. Koll. St. 405.

284895   Runka Svazek: 7 Strana: 1378
Runka, y, f. = kopí s ušima. Mus. 1893. 74.

284896   Runkati Svazek: 7 Strana: 0634
Runkati = míč runkem odrážeti. V Pod- řipsku. Cerman. Vz násl.

284897   Runko Svazek: 7 Strana: 0634
Runko, a, n. = palaestra na míč. V Pod- řipsku. Cerman.

284898   Runný Svazek: 3 Strana: 0218
Runný, wollig, zottig. Vký.

284899   Runný Svazek: 7 Strana: 0634
Runný. R. stádo. Koll. St. 420.

284900   Rúno Svazek: 3 Strana: 0218
Rúno, zastr. = rouno. Runoš, e, m., lagothrix. ssavec.

284901   Rúno Svazek: 7 Strana: 0634
Rúno Ezp. 1342. Cf. Rúnce (dod.).

284902   Runo Svazek: 9 Strana: 0282
Runo, a, n. = rúno, rouno, vlna. Z runa žiť (z úroka), nic z berana (z kapitálu). Slov. Zát. Př. 172a.

284903   Runologie Svazek: 7 Strana: 0634
Runologie, e, f. = nauka o runách. S. N. VII. 823.

284904   Runouti Svazek: 3 Strana: 0218
Runouti, nu, ul, utí, .ssouti se se hřmotem, rasselnd Hinfallen. — jak. Skála runě s hřmo- tem dolů. L. — abs. Slzy runou = hojně tekou, strömen. — odkud. Jaké písně z lyry této runou ? Sš. Bs. 192. — kam. Leč ty stesky k nebi nerunou. Sš. Snt. 65. — se na koho = útok učiniti, überfallen. L. — Jg. Cf. Runiti, lionouti.

284905   Runovati Svazek: 7 Strana: 0634
Runovati = krajním žencem býti. Vz Runa (dod ). Na Hané. Bkř.

284906   Runovatý Svazek: 3 Strana: 0218
Runovatý = rounovatý.

284907   Runský Svazek: 3 Strana: 0218
Runský, Runen-. R. písmo, kámen. Nz.

284908   Runský Svazek: 7 Strana: 0634
Runský. R. desky. Šf. Strž. I. 579.

284909   Runt Svazek: 3 Strana: 0218
Runt, u, m., doléhání, křik, der Andrang, die Heftigkeit. Dělá všecko s runtem. U Olom. Sd. U nás jde, dělá se všecko runtem. Ne- smí naň runtem. Mor. Hý.

284910   Runt Svazek: 7 Strana: 1378
Runt. Budeš runtem (= pořád) běhati ? Val. Vck.

284911   Runtiti Svazek: 3 Strana: 0218
Runtiti, il, ční, runtovati. — na koho, in Jemanden dringen. U Olom. Sd. Cf. Runt.

284912   Runtovať Svazek: 10 Strana: 0348
Runtovať = búrať, rúcať, rýpať. Ošíoanô rozruntovalo mostovinu. Slov. Phld. XXII. 483.

284913   Runtovati Svazek: 3 Strana: 0218
Runtovati, z něm. Rondo, die Ronde halten = ponocovati. U Nové Paky. Hlr.

284914   Runtovati Svazek: 7 Strana: 0634
Runtovati = kolem obcházeti, val.; di- vočiti se. Kráva runtuje. U Jičína na Mor. Brt. D. 263.

284915   Runy Svazek: 3 Strana: 0218
Runy, vz Runa.

284916   Ruoj Svazek: 7 Strana: 0634
Ruoj. To je muoj, čo pasie biely ruoj (ovce) u čo pasie volke, to je našej diovke. Koll. Zp. I. 327.

284917   Ruosko Svazek: 9 Strana: 0282
Ruosko, a, n. Dáti mlynáři (z lesa) kolí a ruoska. 1507. Arch. XVII. 90. Sr. Bránění.

284918   Ruozha Svazek: 3 Strana: 0218
Ruozha = rozha. GR.

284919   Ruoznik Svazek: 7 Strana: 1378
Ruoznik, zastr., vz Růžník.

284920   Ruožený Svazek: 10 Strana: 0348
Ruožený, vz Róžený.

284921   Ruožeuý Svazek: 3 Strana: 0218
Ruožeuý = růžený, růžový. Jir.

284922   Rup Svazek: 3 Strana: 0218
Rup, u, m. = chrup, Gebiss, n. Kůň má dobrý rup. Us. Na mor. Drahausku : řup. Us Hý.

284923   Růp Svazek: 3 Strana: 0218
Růp, vz Roup.

284924   Rup Svazek: 7 Strana: 0634
Rup. Cf. List. fil. 1890. 191. (Mz.).

284925   Rúp Svazek: 10 Strana: 0348
Rúp, u, m., guada (de languoribus). Rozk. P. 1577, R 86.

284926   Rup-rup Svazek: 9 Strana: 0282
Rup-rup. Zatřepal a jabka rup-rup hneď jich béło plná zem. U Císařova. Mtc. 1899. 35.

284927   Rupa Svazek: 3 Strana: 0218
Rupa, y, f., Felsenhöhle, f. Rk.

284928   Rupák Svazek: 7 Strana: 0634
Rupák, a, m., sculptor. Mkl. Etym. 285.

284929   Rupati Svazek: 3 Strana: 0218
Rupati; rupěti, ěl, ění; rupnouti, pnul a, pl, utí; rupávati = chrupati. na mor. Drahansku řupati (Hý.), knorpeln, knastern. - abs. Až ruplo. Ros. Tak s ní tancoval, ež i kosti rupěly. Sš. P. 775. - kde. Sníh rupá pod nohama. Ros. Rupí mu ve hřbetě. Us. — komu. Rupá mu to, když to jí. Us.

284930   Rupati Svazek: 7 Strana: 0634
Rupati = rupkati, ruptati, křupěti, rum- kati. Cf. List. fil. 1890. 191. (Mz.). Ovce suchou letinu rupú, rupkajú; Letina tu rupí, rupoce. Brt. D. 160., 263.

284931   Rupati Svazek: 10 Strana: 0348
Rupati. Po schodech r-ly jeho kroky. Rais.

284932   Rupavý Svazek: 7 Strana: 1378
Rupavý, prasselnd. R. schody. V Kr konš. Světz. 1893. 38.

284933   Rupec Svazek: 3 Strana: 0218
Rupec, pce, m. R. rolní, raphanus rapha- nistrum, rostl. KB. 77.

284934   Rupec Svazek: 7 Strana: 0634
Rupec. Cf. Rosc. 145.

284935   Rupec Svazek: 10 Strana: 0348
Rupec, pce, m., vz Ohnice, rostl.

284936   Rupěl Svazek: 7 Strana: 1378
Rupěl, nautra, zastr. Veleš.

284937   Rupert, Ruprecht Svazek: 8 Strana: 0349
Rupert, Ruprecht. Odvozeniny vz v Kotk. 30.

284938   Rupěti Svazek: 7 Strana: 0634
Rupěti, vz Rupati, List. fil. 1890. 191. (Mz.). Letina tu rupí. Brt. D. 160.

284939   Rupi-us Svazek: 7 Strana: 0634
Rupi-us, a, m. R. či Skalník Norb. Au- gustin ze Strážnice, 1663.—1702., kaplan v Žatci. Jir. Ruk. II. 206., Jf. H. 1. 622.

284940   Rupice Svazek: 3 Strana: 0218
Rupice, e, f., píha, die Hautpore. Nz.

284941   Rupice Svazek: 7 Strana: 0634
Rupice = dírka mední, Honigloch, n. SI les.

284942   Rupičnatý Svazek: 3 Strana: 0218
Rupičnatý. R-tí. porina, čeleď kamožilcu. Krok.

284943   Rupie Svazek: 3 Strana: 0218
Rupie, e, f., mince ve východní Indii = 1 zl., Skř.; zlatá mince v Persii = 14 zl. 75 kr. Balcar.

284944   Rupie Svazek: 10 Strana: 0348
Rupie = mince zlatá, stříbrná ve výcb. Indii. Vz Ott. XXII. 125.

284945   Rupík Svazek: 3 Strana: 0218
Rupík, u, m. R. obecný, euphorbia esula, rosti. FB. 26.

284946   Rupík Svazek: 7 Strana: 0634
Rupík = pryžec obecný, Wolfsmilch, f. Rstp. 1326., Odb. path. III. 711.

284947   Rupík Svazek: 10 Strana: 0348
Rupík, u, ?.. pryšec obecný, euphorbia esula. Vz Ott. XXII. 126.

284948   Rupík, u Svazek: 7 Strana: 1378
Rupík, u, m., oscula, rostl. Pršp. 32. 74.

284949   Rupíš Svazek: 3 Strana: 0218
Rupíš, e, m. = shon, nepředvídaný lomoz. U Pelhřimova. Ptů.

284950   Rupkati Svazek: 3 Strana: 0218
Rupkati, mit Appetit essen. U Litovle. Kěr.

284951   Rupkati Svazek: 7 Strana: 0634
Rupkati, vz Rupati = praskavě jísti. Brt. D. 160., List. fil. 1890. 191. (Mz.).

284952   Rúpník Svazek: 9 Strana: 0282
Rúpník, u, m = orsej, rostl. Mor. Mus. ol. V. 111.

284953   Rupnik Svazek: 10 Strana: 0348
Rupnik, u, ?., rostl. Vz Pryskyřník zde.

284954   Rupník, u Svazek: 7 Strana: 0634
Rupník, u, m., ranunculus ficarius, feigen- wurzeliger Hahnenfuss. Slez. Šd.

284955   Rupnouii někde Svazek: 10 Strana: 0348
Rupnouii někde. Ruplo v něm (prasklo, chruplo). Čes. 1. XII. 486. — oč. Sáně ru- paly o kámen. Rais. Hoř. 24.

284956   Rupnouti Svazek: 7 Strana: 0634
Rupnouti, vz Rupati.

284957   Rupot Svazek: 3 Strana: 0218
Rupot, u, m., vrzáni ku př. sněhu pod saněmi, das Geprassel. Vik.

284958   Rupotati Svazek: 3 Strana: 0218
Rupotati = rapotali, pochen, klappern, poltem. U Olom. Sd.

284959   Rupovitý Svazek: 3 Strana: 0218
Rupovitý = skalnatý. Kina.

284960   Ruppova Svazek: 3 Strana: 0218
Ruppova, y, f., ruppia, rostl.

284961   Ruprechtice Svazek: 3 Strana: 0218
Ruprechtice, dle Budějovice, něm. Rup- persdorf, ves a) u Broumova, b) u Semil; něm. Oprechtitz, ves u Kdyně. PL.

284962   Ruprechtov Svazek: 3 Strana: 0218
Ruprechtov, a, m.., něm. Ruprecht, ves u Výškova. PL

284963   Ruptati Svazek: 7 Strana: 0634
Ruptati = rupati. Val. Cf. List. fil. 1890. 191

284964   Rúpy Svazek: 3 Strana: 0218
Rúpy, pl., f., chrastavky = puchry. Mor. a Slez. Šd.

284965   Růr Svazek: 3 Strana: 0218
Růr, u, m., paprslek tkadlcovský, das Weberblatt, der Riethkamm. V.

284966   Rúra Svazek: 3 Strana: 0218
Rúra, y, f. = roura. Slov.

284967   Rúra Svazek: 7 Strana: 0634
Rúra. U Místka. Škd.

284968   Rurák Svazek: 3 Strana: 0218
Rurák, a, m., aulostoma, ryba. Krok.

284969   Rurákovitý Svazek: 3 Strana: 0218
Rurákovitý. R. ryby, aulostomi, Röhren- mäuler, m. Nz.

284970   Ruralní Svazek: 7 Strana: 0634
Ruralní dotace. Bor. 417.

284971   Rurant Svazek: 3 Strana: 0218
Rurant, a, m., z lat. rus, hlupák, Dumm- kopf, m. Lom.

284972   Rurář Svazek: 3 Strana: 0218
Rurář, e, m. = vodák, der Röhrenmann. 1622

284973   Rurati Svazek: 7 Strana: 0634
Rurati = orati, rejditi, zerren, reissen. Takové (silné) hovado ruře s člověkem. Slez. Šd.

284974   Rureň Svazek: 3 Strana: 0218
Rureň, rně, m., clotho, pavouk. Krok.

284975   Rurik Svazek: 7 Strana: 0634
Rurik, a, m. = skandinavský Němec, zakladatel jedinovlády ruské. Vz Šf. Strž. II. 84., 76., Rusia (dod.).

284976   Rurka Svazek: 3 Strana: 0218
Rurka, y, f., malá roura. — R., dárek, zastr. GR. (Jir. exc).

284977   Rúrka Svazek: 8 Strana: 0349
Rúrka = dárek. Tyto tři dárky n. rúrky. GR. Nov. 41.

284978   Rurkovatý Svazek: 3 Strana: 0218
Rurkovatý, plný rurek, röhricht, röhrig. L.

284979   Rurkový Svazek: 3 Strana: 0218
Rurkový, mit einem Rohre versehen. L.

284980   Rurmajstr, a Svazek: 9 Strana: 0282
Rurmajstr, a, m., vz Rormajstr. 1511. Arch. XVIII. 523.

284981   Rurmus Svazek: 3 Strana: 0218
Rurmus, u, m., hák k tahání vody, die Grane. Slov.

284982   Rurní Svazek: 3 Strana: 0218
Rurní, rurnice, rurník, vz Rourní atd.

284983   Rurový Svazek: 3 Strana: 0218
Rurový = rourový.

284984   Rurýkati Svazek: 3 Strana: 0218
Rurýkati, rorejkati, rorýkati, vl. jako rorejk křičeti či zpívati, pak vůbec = zpí- vati, singen. Kld.

284985   Rurýn Svazek: 3 Strana: 0218
Rurýn, a, m., pomatias, ryba holobřišná. Krok.

284986   Rurýs Svazek: 7 Strana: 0634
Rurýs, a, m. = rorýs. U Krásné Hory a Sedl. Šír. Pt.

284987   1. Rus Svazek: 3 Strana: 0218
1. Rus, a, m (pl. Rusové), obyvatel Ruska, der Russe. V. V již. Cechách : Rus, a. Kts. Rusi národ cařomilovný. C. Zdráv jako Rus (dle Brt. chybně, m.: jako rys. Vz Rys). Us. Brankovickým obyvatelům na Moravě také říkají Rusi, poněvadž prý za války tří- císařské u Slavkova ruského prince v lese Žaroužkách zabili; ten však zemřel tam smrtí přirozenou. Mřk. — R., členovec. R. obecný, blatta germanica, die IIausscha.be; lesní či tarakan, b. laponica. Vz Frč. 143 — R., silná ženská. To je Rus žena. Olom. Sd.

284988   2. Rus Svazek: 3 Strana: 0218
2. Rus, i, f., Rusko; baltské provincie, Velká Rus, cařství Kazaň, cařství Astrachan, Malá Rus, Jižní Rus, Kavkazko, Západní Rus, Polsko. Tl.

284989   Rús Svazek: 3 Strana: 0218
Rús = rous.

284990   -rus Svazek: 3 Strana: 0218
-rus, -ra, -rum, lat. Vz -turus.

284991   1. Rus Svazek: 7 Strana: 0634
1. Rus = členoves. Cf. Brm. IV. 1. 570. nn.

284992   2. Rus Svazek: 7 Strana: 0634
2. Rus. Dal. 138. Vz Rusia.

284993   Rus Svazek: 8 Strana: 0349
Rus, a, m., ryba, Vz Moskalík (3. d.od.).

284994   Rús Svazek: 10 Strana: 0348
Rús, cornipa. Rozk P. 468. Sr. Rous.

284995   Růsa Svazek: 8 Strana: 0349
Růsa, y, f. = rosa. V sev. vých. Cech. Oestr. Mon. (Böhm.). I. 495.

284996   Rusa Svazek: 10 Strana: 0348
Rusa = rosa. Nejlépe seno sekati, když je hodná růsa. U Turnova. Mš.

284997   Rusadelný Svazek: 3 Strana: 0218
Rusadelný = svatodušní. Slov. Vz Ru- sadla. R. týden, svátky. Šf. Vz S. N.

284998   Rusadelný Svazek: 7 Strana: 0634
Rusadelný. Vz Šf. III. 83., Zbrt. 290, Ukaz. 66.

284999   Rusadla Svazek: 3 Strana: 0218
Rusadla, n, pl., gt. rusadel; rusadlí, n. na Slov. = letnice, svatodušní svátky, Pfingsten. Šf. Vz S. N.

285000   Rusadla Svazek: 7 Strana: 0634
Rusadla. Cf.Mkl. Etym. 283. Také žer- tovné hry provozované o letnicích. Vz Rk. Sl.