37001   Ďasičina Svazek: 6 Strana: 0010
Ďasičina, dle Km. neslýcháno.

37002   Ďasičitec Svazek: 1 Strana: 0208
Ďasičitec, tce, m. Kobaltocher. Rk.

37003   Ďasičitec Svazek: 6 Strana: 0010
Ďasičitec, dle Km. neslýcháno.

37004   Ďasičnatý Svazek: 1 Strana: 0208
Ďasičnatý, kobalthältig. Rk.

37005   Ďasík Svazek: 1 Strana: 0208
Ďasík, u, m. Kobalt. Presl. Dasi-us, a, m., stopa, pochopitelný.

37006   Ďasíkový Svazek: 6 Strana: 0010
Ďasíkový = kobaltový. Ď. zeleň, Kobalt- grün, modř. Kobaltblau, n. Nz.

37007   Dasisko Svazek: 6 Strana: 0010
Dasisko, a, n. = veliká střecha, ein grosses Dach. Slov. Bern.

37008   Daska Svazek: 6 Strana: 0010
Daska = deska. Slov. Němc. IV. 426.

37009   Daska Svazek: 8 Strana: 0050
Daska, y, f. = deska. Vz Deska. Slov.

37010   Daskabat Svazek: 6 Strana: 0010
Daskabat, a, m., ves u Olom.

37011   Daskár Svazek: 6 Strana: 0010
Daskár, a, m., der Brettschneider. Vz Daska. Slov. Ssk.

37012   Daskel'o Svazek: 9 Strana: 0433
Daskel'o = několik. Ve Spišsku. Sbor. slov. IV. 89.

37013   Daskovati Svazek: 6 Strana: 0010
Daskovati, mit Brettern verschlagen. Slov. Ssk.

37014   Ďáskovati komu Svazek: 6 Strana: 0010
Ďáskovati komu = ďasů, ďásků komu nadávati. Ostrav. Tč.

37015   Daskový Svazek: 6 Strana: 0010
Daskový = deskový, prkenný, Brett-, brettern. Slov. Ssk. Ďáslení, n. = klení. Ehr. — Ď. = potvora. Mor. Knrz.

37016   Ďaský Svazek: 1 Strana: 0208
Ďaský, vz Ďáselný.

37017   Ďáslík Svazek: 6 Strana: 0010
Ďáslík, vz Ďas.

37018   Ďáslovitý Svazek: 1 Strana: 0208
Ďáslovitý, ďáselný, ďaský, ďasovitý. Ďá- slovité dílo (těžké, mrzuté), ď. chlapec. Us. Ď. od ďásla, vz Ďas, Ďáselný.

37019   Dasmati Svazek: 1 Strana: 0208
Dasmati = šlapati, treten. — co čím: nohama.

37020   Dásně Svazek: 1 Strana: 0208
Dásně, vz Dáseň.

37021   Dásně Svazek: 6 Strana: 0010
Dásně, vz Dáseň.

37022   Dásně Svazek: 9 Strana: 0035
Dásně. O sklonění vz Gb. II. ml. III. 1. 222., 367. (Podle, duše' s odchylkami. )

37023   Dásněnka Svazek: 7 Strana: 1225
Dásněnka, y, f., glosupa, zastr. Rozk.

37024   Dásněnka Svazek: 10 Strana: 0044
Dásněnka, y, f. = ústní patro, Gaumen

37025   Dásní Svazek: 1 Strana: 0208
Dásní, dásňový. Dásní maso. V. Zahn- fleisch.

37026   Dasnice Svazek: 6 Strana: 0010
Dasnice = Dešnice, dle Budějovice, Dass- nitz, ves v Chebsku. Blk. Kfsk. 635.

37027   Dásnička Svazek: 6 Strana: 0010
Dásnička, vz Dáseň.

37028   Ďásno Svazek: 6 Strana: 0010
Ďásno, a, n., ďosno = dáseň. Na Ostrav. Tč. Také na Slov. Loos.

37029   Dásno Svazek: 8 Strana: 0050
Dásno, a, n., pl. dásna fauces = jímadlo, ústrojí, jímž se něco zvi. potrava jímá: hrdlo, čelist, dáseň etc. Jazyk mój přidrží se dásnóm mým. Ž. kl. 21., 16. (118., 103., 136. b. Krok 1894. 138.). Dásna, y, f., pl. dásny fauces. Zmlkly sú d-ny mé. Z. kl. 68. i. (Krok 1894. 139.). 'Dásně. íb. 139. Cť. Dísno.

37030   Dásno Svazek: 9 Strana: 0035
Dásno. Vz Gl. H. ml. III. 1. 223.

37031   Dásno Svazek: 10 Strana: 0044
Dásno = dáseň. Kbrl. Džl. 15.

37032   Dásňolícní Svazek: 7 Strana: 1225
Dásňolícní, gingivobuccalis.

37033   Dásňortový Svazek: 7 Strana: 1225
Dásňortový, gingivolabialis.

37034   Dásňový Svazek: 8 Strana: 0050
Dásňový. I), nádor, epulis. Vz Ott. VIII. 687. a

37035   Dasny Svazek: 6 Strana: 0011
Dasny, Kronfellern, ves v Budějovsku. Cf. Blk. Kfsk. 7., 350., 351., Sdl. Hr. III. 302.

37036   Ďasol Svazek: 6 Strana: 0011
Ďasol, sla, m. = ďas. Slov. Ssk.

37037   Dass, něm Svazek: 1 Strana: 0208
Dass, něm. Národ lidský upadl od boží milosti tak velmi, jakž nelze bylo člověku spasenu býti. Pravím, že jste chybili. Ulekl se, až oněměl. Tu jest tak horko, až by mohl omdleti. Mezi lidmi není žádný tak do- konalý, aby se někdy zmýliti neměl. Mk.

37038   Dasta sě Svazek: 1 Strana: 0208
Dasta sě (dual) = daly se. Kat. 3448.

37039   Dastihlav Svazek: 8 Strana: 0050
Dastihlav, u, m. = jelení skok, netáta (uh.), rváč, lycopodium clavatuni, rostl., Brt. D. II. 504.

37040   Dastich Svazek: 6 Strana: 0011
Dastich, a, m. D. Jos , Dr., prof. a spis., 1834.-1870. Vz S. N., Tf. H. 1. 3. v. 176., 187., 194., Šb. D. ř. 235.

37041   Dastich Svazek: 7 Strana: 1225
Dastich Jos. Cf. Ott. VII. 67.

37042   Dastich Svazek: 9 Strana: 0035
Dastich Jos. Dr. Vz Jub. VI.

37043   Dasymetr Svazek: 6 Strana: 0011
Dasymetr, u, m. = monometr, vzducho- měr, hustoměr = dvouramenné vážky s dutou koulí na jednom konci, která udržuje rovno- váhu nepatrnému závaží na druhém konci; řídne-li vzduch, koule klesá, pakli houstne, báně vystupuje. Vz KP. VI. 58., ZČ. I. 400., S. N. V. 92., Mj. 126., S. N.

37044   Dasymetr Svazek: 10 Strana: 0044
Dasymetr, u, m. Sr. Strh. Mech. 572.

37045   Dasypodi-us Svazek: 6 Strana: 0011
Dasypodi-us, a, m., také Dasypus Václ., čes. učenec II. pol. 16. stol. Vz S. N., Jg. H. 1. 2. v. 544., Jir. Ruk. I. 156.

37046   Dáš Svazek: 8 Strana: 0050
Dáš, e, m. = dážď. U Jestrabic. Phľd. 1893. 427.

37047   Daša Svazek: 7 Strana: 1225
Daša, die Bača = ras. Vz toto.

37048   Dášď Svazek: 6 Strana: 0011
Dášď = déšť. Slov. Ssk.

37049   Dášdik Svazek: 6 Strana: 0011
Dášdik, u, m. = deštík. Slov. Ssk.

37050   Dášditi Svazek: 6 Strana: 0011
Dášditi, il, ění, regnen. Slov. Ssk.

37051   Dášdivý Svazek: 6 Strana: 0011
Dášdivý = deštivý. Slov. Ssk.

37052   Dášdní Svazek: 6 Strana: 0011
Dášdní = deštní. Slov. Ssk.

37053   Dášdník Svazek: 6 Strana: 0011
Dášdník, a, m. = deštník. Slov. Ssk.

37054   Dášdnikár Svazek: 6 Strana: 0011
Dášdnikár, a, m. = deštnikář. Slov. Ssk.

37055   Dášďovica Svazek: 6 Strana: 0011
Dášďovica, e, f. = dešťová voda. Slov. Ssk.

37056   Dášďovina Svazek: 6 Strana: 0011
Dášďovina, y, f. = dášďovica. Slov. Ssk.

37057   Dášďový Svazek: 6 Strana: 0011
Dášďový = dešťový. Slov. Ssk.

37058   Dáše Svazek: 10 Strana: 0044
Dáše, správny tvar. Vz Osv. 1896. 892.

37059   Dašek Svazek: 6 Strana: 0011
Dašek, ška, m. = Damian.

37060   Dašek Svazek: 10 Strana: 0044
Dašek, šku, m., vz Dach (střecha). Hauer 10· Dášek, ška, m. = ďásek, ďas, čert. Vo dne túla sa bars po dášku. Slov. Mat. S. 1. 181

37061   Dašice Svazek: 6 Strana: 0011
Dašice, dle Budějovice, Daschitz, město v Pardubsku. Vz S. N., Sdl. Hr. I. 37., 39., 4L, 64.- 65.

37062   Dašický Svazek: 7 Strana: 1225
Dašický, Arch. VII. 536., 538., VIII. 587.

37063   Dašičtí Svazek: 6 Strana: 0011
Dašičtí z Barchova. Sdl. Hr. II. 12., 70., 71., IV. 309., 312.

37064   Dášok Svazek: 6 Strana: 0011
Dášok, šku, m. = došek. Slov. Ssk.

37065   Dašovice Svazek: 10 Strana: 0044
Dašovice, louky u Svatoslavě. Čas. mor. mus. III. 131.

37066   Dášť Svazek: 6 Strana: 0011
Dášť = dášd. Slov. Bern.

37067   Daštěník Svazek: 6 Strana: 0011
Daštěník, u, m. = plť z desek (prken) složená. Slov. Němc. IV. 452.

37068   Daštený Svazek: 8 Strana: 0050
Daštený = deskový, prkenný. D. rakev. Zvolen.

37069   Dašvice Svazek: 6 Strana: 0011
Dašvice = Tašovice, Taschowitz, ves v Chebsku. Blk. Kfsk. 1138.

37070   Dať. i Svazek: 6 Strana: 0011
Dať. i, f. = datina, eine Portion (u voj- ska). Šd.

37071   Dat-um Svazek: 1 Strana: 0214
Dat-um, a, n., z lat. datum, dle „Slovo"; dáno. Vz Dáno. Pod datum (m. datem) ve Vídni dne 7. června 1701. Pr. Datum připsati, vynechati. Nt. Data. Gb. Vz Dato. — D. — věc, podstata věci, Ausschlag, die Sache. Všecka podstata a datum na tom zá- leží. V. — D. = dar. V.

37072   Dat-um Svazek: 6 Strana: 0015
Dat-um. Ohledavše listy a jich daty. Půh. II. 142. To se stalo dne 13. září, lépe: 13. dne září. Vz Km. 1878. 78., Datování. Od datum dotčeného narovnání. Nar. o nor. a k. Datum aneb actum při půhoních, úmlu- vách, zvodích, panování etc. vždycky do- kládáno býti ma. Vz Zř. zem. G. 23. Cf. S. N. D. vypuštěné kšaftu nerušilo. Cor. jur. D. LV.

37073   Data Svazek: 1 Strana: 0208
Data, gt. dat, n., pl., dle „Slovo". Z lat. datum. Ď. = udání, skutky, zprávy histo- rické. Rk.

37074   Data Svazek: 6 Strana: 0011
Data statistická, nová, určitá, pravdivá, Kř. Stat., historická, biografická. Us. Pdl.

37075   Datal Svazek: 9 Strana: 0035
Datal m. datel. V jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 15, 29.

37076   Datář Svazek: 10 Strana: 0044
Datář, e, m. D. otce sv. (nějaký úřed- ník). Arch. XX. 542.

37077   Datboh Svazek: 6 Strana: 0011
Datboh, Bohdat, a, m., Theodor. Kram. Slov., Šm

37078   Datek Svazek: 1 Strana: 0208
Datek, tku, m. = dar, Geschenk. Zříz. Těš. — D. — odplata, vydání. Belohnung. L.

37079   1. Datel Svazek: 1 Strana: 0208
1. Datel, e, m. = davatel, dávce. Der Geber. Mat. verb.

37080   2. Datel Svazek: 1 Strana: 0208
2. Datel, tle, m., datle, e, f., z řeckého óáxrvkoc, palmový ořech. Byl. Jísti daktyle. Byl. Die Dattel; der Dattelbaum. Jg.

37081   3. Datel Svazek: 1 Strana: 0208
3. Datel, e, či tle, datlík, a, datlíček, čka, m., na Mor. dětel, pták z řádu šplhavců. Der Specht. D. veliký, der Schwarzspecht oder Holzkrähe o. Baumhacker o. Baum- picker; malý (datlík), gemeiner Grauspecht; zelený (žluna zelená), der Grünspecht; pstrý (peřestý), der grosse Buntspecht; bílý, Weiss- Specht; šedivý, Mauersp.; popelavý, Grausp.; černý, bělohřbetý, tříprstý, modrý (druh sikorek), die Spechtmeise. Jg., Šp. D., božan. Šp. D. tiká (rus.), kluká (slovin.), tírká (pol.). Jg. Skáče jako datlík (z místa na místo). Us. Datel dřevo kluje a nos sobě psuje ( = ne- vím, koho víc bolí). Jg., Šp. Upstřel se jak datel. Vz Smrdutý. Lb.

37082   2. Datel Svazek: 6 Strana: 0011
2. Datel. Datle marokánské, alexandrij- ské. Vck. Cf. Rstp. 1616., Kk. 120., Sbtk. Rstl. 334.- 335., Kram. Slov. 85., Mllr. 78.

37083   3. Datel Svazek: 6 Strana: 0011
3. Datel, na Zlinsku zákorník. Brt. Vz Šrc. 58., 69. Datlíček (šoupálek obecný), cer- thia familiaris, der Rindenkleber; strakapoun (strakapúd), picus minor, der Grasspecht; d. černý, picus martius, der Schwarzspecht; d. zlatý, picus auratus, der Goldspecht; d. veliký, p. major, der grosse Buntspecht; d. malý, p. medius, der mittlere Buntspecht; datel bělohřbetý, p. leuconotus, der weiss- rückige Buntspecht, Sl. les.; d. stromový, dryocopus; d. knížecí či slonozobce, picus principalis; sojčí, melanerpes; červenohlavý, p. erythrocephalus; d. sběrač, p. formici- vorus; mouřenínský či numidský, p. numi- dicus; d. řecký; d. kukačkový, colaptes; d. zlatý, colaptes auratus; d. měděný či mexický, colaptes mexicanus; d. polní, c. campestris; d. tříprstý, picoides tridactylus; d. nejmenší, picuminus minutus. Brm. II. 493., 499., 503., 505., 507., 522.. 532., 533., 537., 540., 541., 544. (517.). Cf. Frč. 360., Schd. II. 453., S. N., Kram. Slov. 85. Drbe do toho jako d. (dělá pomalu). Brt. D. dřevo razí, sám nos sobě kazí; D. v zobci záhubu nachází. Lpř. Datlovi svůj nos nepřekáží. Bž.

37084   Ďatel Svazek: 6 Strana: 0011
Ďatel, e, m. = jetel. Dolina, dolina, na dolině ď., ked musím zanechať frajerku pre mater. Sl. sp.169. Stratila som ju (barvu) ščera v hájičku, keď som kosila ďatel — trávičku. Sl. ps. 29.

37085   Datel Svazek: 7 Strana: 1225
Datel pták. Cf. Ott. VII. 76. — D. Jos., spis., nar. 1840. Vz Ib. 73.

37086   Datel Svazek: 8 Strana: 0050
Datel. O tvarech slova cť. Gb. H. ml. I. 126. D. strakapoun, picus major, na Mor. místy: datel, datlík, dětel, jetel; d. černý = černá žluna. Mtc. 1893. 3Ö3. D., jatel (zl., val.), žlova černá (Kruml.), dřevolazník (laš.). Brt. D. II. 496.

37087   Datel Svazek: 9 Strana: 0035
Datel veliký, picus major; na Mor. ďatěl (u Rožn. ), u Zubří dětěl. Mus. ol. III. 76. D. černý = žluva černá. Vz Šír II. 98.

37088   Ďatěla Svazek: 6 Strana: 0011
Ďatěla, y, f., scheckige Kuh. Mor. Kld.

37089   Datelec Svazek: 9 Strana: 0035
Datelec, lce, m. = datel (pták). Čes. 1. VI. 381.

37090   Datelen Svazek: 7 Strana: 1225
Datelen, daturus. Ž. kl. CZ. 73. Dáti. Cf. Brt. Ruk. 9. (brousek), List.
fil. 1886. 299.—301., 1892 374., Jir. Mor.
66. (o tvarech). D. v dialektech českoslov.
Vz Listy fil. 1887. 443. Z nichž (pověstí)
o prebývání Čudů v týchž stranách tušiti
se dá. Šf. Štrž. I. 335 Dej mi kousek. Kdo
dá, přijde na zlatého koníčka; kdo nedá,
přijde na prašivou svini (tak říkává žebro-
nící). Us. Rgl. Mnoho to nedá (práce). Us.
Však já mu dám, až mu dám (hrozba)! Na
Zlínsku. Brt. Prsten mi dé (dej). Sš. P.
384. Dý (dej) mi ho do ručičky. Ib. 762.
Moc tvú dám v ruku jeho. Pror. II. b.
Ktož pro Bóh život dadí. Št. Ř. 28. b.
Dadí se užéci. Alb. 19. b. Když dadie písmo
čísti Pror. Isa. 29. 11. Všeci sa dali (= za-
čali) smíť (smáti). Val. Slavč. 45. a j. tam. Dativ. Jím jsou vyjádřeny: 1. předmět, Gb. Ml. II. 115., 116., 2. doplněk, 120., 3. příslovečné určení, 120., 4. přívlastek 121. Cf. D. Lhrg. 295. nn., Ott. VII. 75. D. s inft. Vz Gb. Ml. II. 15., Ott. VII. 75. Dvojí d. Ib. Gb. §. 399. D. abs. Vz Ott. VII. 75. — Pojal sobe ženě (za ženu) hpannu. Leg. o sv. Anně. 16.

37091   Ďatelina Svazek: 6 Strana: 0011
Ďatelina, ďatelinka, y, f. = jetelina. Vz Ďatel. Mor. a slov. Brt P. 89., Hdž. Šlb. 7. Kormidlo tvorí lístok ďatelinky. Vaj. Ttr. M. 103. Ta ja pôjdem do vašho včelína, jest tam pekná drobná ďatelina. Sl. sp. 8. Ach vek mladý skoro minie, jako kvet na ďatelině. Koll. Zp. I. 69. Mám já lúčku v širokej doline, na nej tráva, ďatelina nikdy nezahyne. A ta tráva ďatelinka hustá, keď ju švaRný šuhaj kosí, len sa mu tak šústa; Mám ja kosu vykovanú dobrú, ona kosí, lebo musí, ďatelinku drobnú. Sb. sl. ps. II. 1. 7., Sl. sp. 41. Já ti budem ďatelinku kosiť, ty ji budeš domov kravám nosiť. Sl. sp. 8.

37092   Ďatelina Svazek: 10 Strana: 0044
Ďatelina, y, f. = ječel. Ď. kravě, spustí mlieko hravé Rizn. 168.

37093   Datelinisko Svazek: 6 Strana: 0011
Datelinisko, a, n. = špatná ďatelina. Ssk.

37094   Ďatelinisko Svazek: 8 Strana: 0050
Ďatelinisko. Phľd. 1893. 505.

37095   Ďateliniště Svazek: 6 Strana: 0011
Ďateliniště, ě, n. = jeteliště. Ssk.

37096   Ďatelinka Svazek: 6 Strana: 0011
Ďatelinka, y, f. = ďatelina. Ssk.

37097   Ďateliště Svazek: 6 Strana: 0011
Ďateliště = jeteliště. Slov. Bern.

37098   Datelka Svazek: 6 Strana: 0011
Datelka, y, f., die GebeRin. Bern.

37099   Datelník Svazek: 6 Strana: 0011
Datelník, u, m., der Harzklee. Ssk.

37100   Datelný Svazek: 1 Strana: 0209
Datelný, který dán býti může. Hank.

37101   Datelný Svazek: 6 Strana: 0011
Datelný =jetelný, Klee-. Materina dúška s ď-nou trávou dýchajú naň moc voňavú. Sldk. 13.

37102   Datelov Svazek: 6 Strana: 0011
Datelov, a, m., Todlau, ves u Nýrska.

37103   Ďatelový Svazek: 6 Strana: 0011
Ďatelový = jetelový. Bern.

37104   Datelový Svazek: 10 Strana: 0044
Datelový = datlový Gb. Slov.

37105   Datholit Svazek: 6 Strana: 0011
Datholit, u, m., nerost. Vz Schd. II. 41.

37106   Dáti Svazek: 1 Strana: 0209
Dáti, kořen da, kmen praes. da, dad; skr. dá, řec. dí-dw-ui, lit. dů-ti, lat. da-re; čes. da-r, řec. dwgov, lat. donum. Schl. Vz D (se vysouvá). Toto časoslovo patří k bezespo- ným, ale zachovalo nejméně tvarův bezespo- nového časováni. Vyjma zastaralé dadí (3. os. pl.) a poskrovnu užívaný přechodník praes. dada, dadouc, dadouce (vz Dada) ča- suje se nyní dle vzorce: volati. Praes. ind.: dám (z dadm), dáš, dá, dáme, dáte, dají (dadí); praes. imperat. dej, dejme, dejte; přechod, daje (jíc) n. dada; přech. min. času: dav, davši, davše; příčestí činné: dal, a, o; příčestí trpné: dán, a, o. Časování v staroč. vz Kt. str. 83. — Dáti = podati, reichen, geben; odevzdati, überantworten; prodávati, verkaufen; postaviti, setzen, legen; darovati, geben, schenken; činiti, působiti, příčinou býti, entstehen lassen, bewirken, geben, ver- schaffen ; zum Eigenthum, Nutzen geben; uděliti, ertheilen, geben; zdařiti, verleihen, gewähren, geben; liefern; ustanoviti, fest- setzen; poručiti, lassen, befehlen; dopustiti, lassen, gestatten, erlauben, zulassen, oběto- vati, ztratiti, lassen; vydati, übergeben; od sebe dáti, von sich geben; se = dopustiti, sich lassen; vydati se, sich hingeben, preis- geben ; počíti, pustiti se, sich worein geben, einlassen, begeben, anfangen, unternehmen; vzdáti se, v poddanosť se dáti, sich ergeben; přivoliti, einwilligen, sich worein fügen. Jg. — Rozdíl mezi dáti a nechati. „Dám" ob- sahuje naše působení na něco, naše uspo- řádání, náš rozkaz. Dáme pole orati = po- roučíme, by se oralo. „Nechati", zde naše působení se nejeví, my jen připouštíme, by se něco stalo. Necháme vodu téci. Dali jsme je cvičiti. Dal (ne: nechal) si dělati kabát. T. Vz Nechati. Špatně slova dáti užíváme ve smyslu něm. lassen. Dobrodružství nedalo dlouho na se čekati m. nebylo jim dl. na d. čekati. Km. Návrh nedal se zamítnouti (ne- bylo lze z.). Učinil oheň, při němž by se bylo půl telete uvařiti dalo m. bylo by se uvařilo. Dalo se očekávati (bylo očekávati). Dá se to jísti, když člověk tomu přivykne m. může se to jísti, hodí se jísti. Uvolni si, jak se dá (lépe: jak můžeš, jak možno). Brt. Vz Dáti s inft, — abs. Kdo se ptá, nerad dá. Kdo slíbí, ten dej. Blázen dává, moudrý bere. Jd. Kdo pospíší, dvakrát dává. Dávám, abys dal. Šp. Lépe dáti, nežli bráti. Š. a Z. Dávať a prosiť jest mnoho. Vz Bráti. Ten jinač nedá (der thut es nicht anders). Us. Dvakrát dá, kdo rychle, a třikrát, kdo ochotně. Š. a Ž. Dá-li Bůh. Dej Bůh! Dej Bože! Nedej Bože! Nedej Bůh! Dal by, kdyby měl pod koží (pod srdcem) vzíti. Č. Ne- dejme se! — co: pozor (lépe: míti), oheň (udělati, v horn.), vodu (pustiti ku př. na mlýn), Vys., oheň ( = střeliti), Ht., vinu, počet, víru, ho- diny (dávati, soukromě po hodinách učiti). Jd.— Tento kus (divadelní) dnes po prvé dávali. Nt. Dal by i díži s těstem; Dal by i poslední košili s těla. Č. Chudý dada haléř viece je dal než bohatý dada groš. Št. D. zákon. Us. — (co, se) komu. Kdo mi dává, učí mne dávati. Vz Bráti, Ptáti se, Štedrosť. Lb., Č. Nedalo mi to, musel jsem to učiniti. Šm. Tys mi dal! Šm. Ty si dávali, (nadávali si, lec- cos si vytýkali). Šm. Dejme tomu, že . . . (ač připouštíme). Šm. Dali mu tam, že ne- věděl kudy kam. Lb. D. komu ruku. Dej lidu, ať jedí. Br. D. komu vicestvie. Výb. I. 31. D. místo něčemu. Bart, I. 9. D. ně- komu pannu. Kat. 2(X). Vítězství někomu nad někým dáti. Bart. I. 1. Tomu bych dala prstének zlatý, jehlicu z vlasóv, vienek svój s hlavy. Rkk. G0. Prevěncu dědinu dáti pravda (právo). L. S. v. 98. Kamo otčík dá- váše krmě bohóm. Rkk. 8. Dáti komu pří- měří za tři měsíce. Troj. 33.—Dal svini housle a oslu buben. Nedávej bláznu palice. Jez doma, co máš, a u lidí, co ti dají. Jg. Dáti někomu hrušku, jméno, svobodu, se Bohu, válce příčinu, V., slovo, ránu, daň, hodinu, radu, dobré jitro, poctu, chválu, česť, bál, kvas, naučení, zprávu, lék, moc, lhůtu, víru, sobě práci, Jg., někomu svědectví. Plác. Dáti si berdo. Dej jí pán Bůh nebe! Šm. Své sbožie dadúc chrámu. Št. D. komu roz- kaz, odpověď, výprask, pěkná slova; to mu dává vážnosť; dávati komu s Bohem, potěchu, dětem dobré vychování. Nt. Po dobré chvíli dal mi naučení. Žer. II. 172. — se, koho za koho. Syna svého Uhrům za krále dal. V. Dáti se za Husara. Zpěv. I. 359. D. se ke komu za tovaryše. K. Poh. 169. D. se za fratera. Er. Pís. 145. Christus dal se za ni (za církev). Chč. 614. Vz Učiniti. Král mu dceru za ženu dal. Anth. I. 103. Dada za niu (krávu) kóň i s uzdú. Rkk. 21. Čechové Elšku za Jana dachu. Dal. 106., 3. Jednu dceru dal za Voltmara. Výb. I 463. Za pro- roka národům dal jsem tebe. Br. — co od koho, od čeho: Hotov jsa i tělo od sebe dáti. Jd., Kom. D. od sebe písemnosť. Ml. Výrok od sebe d., výrok učiniti. J. tr. Blesk, zář od sebe d. V. Dej si chvilku od práce. Ros. Dává mu od míle groš. Tov. 30. An- dulka hodná je, dala nám od máje. Er. P. 71. Vz Dáti odkud. — co čím od koho. Něco obchodem od sebe dáti. Er. — co komu v čem: v penězích, J. tr., v košíku, v pa- píru. Us. Spis ve svém jazyku mu dal. Us. Dej v tomto případě své zdání. D. co komu v dobrotě. Er. P. 462. Vz Dáti kde. — co komu na čem. Kteří jemu kostel na dařích dali. Chč. 449. vz Dáti kde. — (co, koho) za co: D. komu za pravdu, Jg., peníze za obilí, něco za vinu, Us., komu za vyučenou, D., za hanbu, za pochvalu, Jd., za věno, Us., dům za 1000 zl. Us. Nedal by to za try světy; Nedal bych za šírý svět, Mt. S. Ne- dávej koně za píšťalu ani vola za ptáka. Pk. Zač to dáváš? Us Neminúcie kralovánie za minúcie panstvie d.; Své země za něco d.; Něco někomu za odplatu d. Kat. 3004. 889., 1383. D. co komu za dědictví; vetu za vetu, hubičku za hubičku dáti; 100 zl. za koně. D., Jel. Co komu za co. Kat. 3000. — Vz Dáti: co kam, kdy. — T., Br., Jel, V., Rkk. — co, koho, se do čeho, do koho: Dává se do deště. Ml.Co neumíš, nech toho, nedávej se clo toho. Č. D. se do pláče, do smíchu. Us. D. se s někým do řeči, se do práce, se do karbanu, se do sebe, D., V., se do dluhů, V., se do pověsti, Šm., dům do nájmu, D., Us., se do rychlého kroku, Šm., Th., do řeči, Us., se do pokání, do křiku. Us. Do života mu dal (pokud by žil). Jg. D. se do stavení. Har. I. 120. Dala se do stonání; Dal se pes do štěkání. Er. P. 131., 13G. Vz Dáti: co kam. — komu čeho jen tenkráte, je-li to partitivní genitiv u jmen hmotných a hromadných. Vz také: Spodobení; jinak: komu co. Ten mu dal peněz! Koňům sena, Jd., chleba komu d., Us.; vody (Sš.), hrachu, ohně komu d. Jg., Vrat., Jel., Er. Dal nám chleba po krajíci; Koledy nám dala po groši širokým. Er. P. 9., 38. Tedy šp. : Dej jí p. Bůh lehkého odpočinutí m. lehké od. Katilina dal mu umluveného znamení m. umluvené z. Abychom příkladův dali m. pří- klady. Vzácných darův mu dal m. vzácné dary. Spasitelných naučení mu dal m. spasi- telná n. Brt. — S gt. i akkus. = nadávati. Rokycana haněje papeže antikristů mu dával i falešné proroky. Bart. kron. 157. Nevím, proč mi blázny dáváš. St. skl. — co, koho, se v co: někoho d. v ošklivosť, v nenávisť, J. tr., v posměch. Č. (Vz Chlap). Neplodnosť ji v nenávisť dá muži. Lk. Něco někomu dáti v dar, v známosť. D. se v smlouvy s lidmi, Jd., v rozepři s kým. D. co v zákup; ve sváry toliko se dávali. Bart. II. 6.; I. 8. Stádo zvěři v roztrhání d.; koho v potupu; jméno v zapomenutí d. Chč. 304., 611., 627. D. něco v pokrm, v almužnu. Št. D. se v bludy, v přátelství, v tovaryšstvo, v pýchu, v marnost', v zahálku, v lenosť, Kom., se v něčí ochranu, Th., se v při, se v službu, Rk., se ve spor. Řd. Vz Dáti. — co kam. čím kam: pěstí v hubu. Jg. Sekerkou v hlavu. Svěd. Mečem v hlavu. Dal. — co (komu) čím (za co = kam, na co): celou dlaní někomu dáti. Č. Dali mu pytlem. Vz Odbytí. Lb. — Nohy křížem d. Jg. D. holí, metlou výprask. Us. Věnem půl krámu, Svěd., darem. V. Někomu holí na chrám Páně (na záda). Us. D. komu kamenem, Jg., někomu košem. Jg. Pokynutím dal mu na srozuměnou. Ml. Dá králevi mečem ránu. Alx. 1131. D. ně- komu někoho knížetem. Anth. II. 60. Vz Napřed. Pěstí za krk. D. Znamení očima komu d. Us. — (čím) o co: čím o zem. V., D., Reš., Kom. Dám mu korbelem o hlavu. Jir. dh. Dal sebou o zeď. Svěd. Dal jím o led. Svěd. Dal si v leb o stěnu. Jg. Cho- vačka někdy se zmaže od dítěte, proto jím nedá o zem. Bl. — se čím: vinným. Us. Vz Dáti se kudy. — (co) komu po čem: po hřbetě, po uchu rány d. Jg. Dám ti po hubě. — po čem, kolik. Dal každému po koláči. Jg., Us. Tam si dáme po hubičce; Dej nám po penízku na zelenou misku. Er. P. 99., 59. Dal jim po groši. Us. Dali nám po svíci. Har. I. 110. Vz: komu čeho. — co, se z čeho: z lásky. On ze svého obyčeje se dává. V. Z milosti věno jí dali. Tov. 83. Vinu někomu z něčeho dávati. Bart. IV. 33. Z bytu ročně 400 zl. dávati. Us. Platy z kopanin dávati. Žer. Záp. II. 152. D. co komu z upřímnosti. Er. P. 210. Vz Dáti odkud. — (komu) co, koho, se na co: Na vůli něco dáti, na Boha, Us., něco na rozum d. komu, Bart. II 12., na útratu, na slovo, na ruku, na školu, na úvěr, na ucho, na jevo, V., na svědomí, dílo na práci, ně- koho na řemeslo, na studia, na smrť, Alx., se na cestu, se na víru, se na útěk, Jg., co na starosť. Us. D. co komu na znamení lásky; d. na modlení; D. se na pokání; Dávalas je (vrata) na řetízek; Že mi ani na dobrou noc pár hubiček nedáš ; Na cestu mi dej hubinku. Er. P. 99., 497., 119., 159., 237., 113., 118. Dá jemu na to vieru. Kat. 579. D. koho na bezživotie. Výb. I. 278. Súdce jim da na vuoli. Pass. 204. Tomu všemu na svědectví tento list dávám. Výb. I. 451. D. se na roz- koš, Dal. 79., na pokání. Anth. II. 322. Dalo se na déšť, na čas. Us. D. komu peníze na výživu, na mše. K. Poh. 207., 73. D. se na milosť. Dal. 39. Mnoho na něho dával (o něm se domníval). V. D. se na lakomství, Výb., se na rozkoš, Dal., Har., se na žebrotu, Kom., se na nohy (utíkati), Vrat., V., Solf., Br., D., se na službu, Us., dítě na hlídání, Lk.; na vyhranou, Mk., stanné právo na pohnaného, Pr., syna na studie. Ml. Ha, prve výskal, už dává na lidi (vz Kvinta). Č. A na to list nám dal pod svou pečetí. Arch. I. 57. Dav nám syna na vykoupení duší. Chč. 615. Lený na prázdnosť sě dada, Št. D. někomu na srozuměnou, na jevo, Us., léky na slovo. Jd. — Chč. 634. Dal jsem se na vojnu pod lejthary. Er. P. 462. Pikharté na úmysl dávají, ne na víru. Bls. 78. D. na uváženou, groš na housku, na vyučenou. Šm. Vz Dáti co kam, — k čemu: k štědrému večeru, Jd., k věrné ruce něco dáti (schovati, depositum), J. tr., dědictví k věčnosti ke kostelu. Pr. D. něco někomu k požitku, k vychování, k vyřízení, svou pomoc k něčemu, V., příležitost k ně- čemu, V., lék k dávení. Berg. Dali k tomu vůli. Jel. D. něco k snědku. Er. P. 39. D. někomu něco k vlastnictví, k schování; ně- koho k (na) vychování. A dal jim k jídlu dosti chleba. Háj. Zvěři polní dám tě k sežrání. Br. Věhlasno dávachu slova k slovom. Rkk. 9. Vz Dáti: co kam.— co pro koho, koho pro co : Nerad pro Bůh dává (o skoupém). Č. Vz Lakomý. Peníze pro chudé. D. co pro smrť, V., někoho pro dluh do vězení d. 1532. Pr. D. život po vlasť. Us. Někdy Bůh nemoci dává pro větší odplaty. Chč. 631. Aby kto pro Buoch dával. Št. N. 67. Pro lítosť bych ti ho nemohla dát. Er. P. 156. Pro jednu panenku na vojnu se nedám. Er. P. 166. — co před čím: Očím víru před ušima dáti (= více jim věřiti). Č. Někomu přednosť před jiným dáti. Us. Vz Dáti kdy. - jak(s čím, vedlé čeho). Trest vedlé zasloužení d. Solf. Dávej s rozumem a beř s pamětí. Č. — se s kým do čeho: S cizincem do řeči se dal. Ml. — co (komu) s kým. Nyní se ptají, co dají rodiče s dcerou (věnem). L. Úřady dává král s radou panskou a vladykou. Pr. (Zříz. Ferd.). — co komu bez čeho, proti čemu: bez dovolení, proti něčí vůli. Us. D. někomu něco bez všie otpornosti. Arch I. 156. - se. Nedá se upříti lépe: nelze upříti. Bs. Dalo by se, není odkud. Vz Chudoba. Č. Namlou- vals mne a dal jsem se namluviti. Dal se přivábiti. Br. — Vz na hoře (u významu). — co za kým: za dcerou (věnem). Jg. — co pod co: D. zboží pod cenu. Ml. Vz Dáti: co kam. Kom., Jg. — co kam (za co, do čeho, v co, na co, k čemu, pod co, mezi co, okolo čeho, kolem čeho, přes co). Dáti obraz za sklo. Us. Dáti zajíci za uši (zabiti ho). Šp. Za moře daň dáváše. Alx. (Anth. I. 23.). Proto si nedám nohu za krk (nezoufám si). D. Mrtvolu do rakve d.; člo- věka do vazby, Jd., syna do kláštera, Ml.; do ruky někomu něco d. Č. Někoho do vě- zení, do Prahy d. Us. D. vojska do domu, do bytův. Us. D. někoho do pout, do želez, Th., do učeni, do služby. Us. Dítě do školy s tím úmyslem dáti. Chč. 375. D. mlýnu do kamene (povoliti obrtlíkem, aby z koše do kamene vice padalo). Vys. Dala ho clo kouta, a z kouta na pec a z pece za vrata; D. koho do hrobu; Nedávej se, Bětuško, do statku cizího; Dám ho do postýlky pod peřinu; Nyčko dali mě do dvora; Popel do povětří dej. Er. P. 9., 178., 302., 303., 419., 447. D. někoho v zástavu, J. tr., katům v ruce. Bl. Něco někomu v ruku dáti; se v nebezpečí. V., Br. Bóh ti bujarosť da u vsie údy, věhlasy (moudrosť) v bojnú hlavu. Rkk. 31. Hřiech (jest) v porobu samochtiec dáti šíju. Rkk. 53. Pěj, tobě ot nich (od bohův) dáno v srdce protiv vrahóm. Rkk. 9. Ptactvo nebeské dal v ruku tvou; nepřátele v něčí ruce dáti. Br. Dajž Bóh v naše srdce .. . Chč. 615. D. něco na stůl, na úřad, na poštu. Us. Řetěz na někoho d. V. Ruku na něco d. Us. D. sejia pravou cestu. Us. D. obilí na sýpku. Sp. Když mě dali na vůz. Er. P. 459. Dej mně, Bože, dej mně, co mně míníš dáti; jenom mě nedávej na ty cizí děti, na ty cizí děti, na ty nekáraný ( = vdovce s dětmi). Sš. Pís. D. se k vojsku. Šm. Ještě ke mně vartu dal; Dejte už mě k doktorovi. Er. P. 451. 498. Dáti něco pod úřední pečeť. J. tr. D. co pod něčí ochranu. Th. Tašku dám pod hlavu; Tělo dejte pod kamení. Er. P. 450., 477. D. rubel (Knebel) mezi zuby, Lk., hrušky mezi jablka, Us. Dal mu krásný pás okolo těla. Us. Dal jí perle kolem krku. Er. P. 485. D. komu přes hubu. Jg., Er. P. 371. — odkud (z čeho do čeho, od čeho, s čeho). D. něco z rukou. D. Vojáky z ka- sáren do domů d. Us. Z ručky do ručky d. J. tr. Dáti komu pokrm ot dvora, Kat. 2678. Hrušku se stromu někomu d. Us. Dal by i polední košili s těla, Č. Co není s hůry dáno, v apatyce nekoupíš. Prov. D. se s cesty. Us. D. příklad s sebe. Us. — co, se kudy (čím, přes co, skrze co). D. se, údolím. Har. I.195. D. se doubravou, lesem, Č., jistým směrem, rovnou cestou. Us. D. se přes mez, přes les (lesem). Jg. Dal mu peníz skrze mříže. Us. — kde (v čem, na čem, u čeho). D. někomu ve svém domu hospodu. V. Bože, dej nám mír v zemi. Us. Bůh ti štěstí nedá v tom jiném manželství. Er. P. 187. Bůh ti štěstí nedá na tom tvém statečku. Er. P. 187. Bys mi dal nocleh u sebe. Er. P. 183. — kdy. Dám ti to za tři neděle; po novém roce; s neděle. Us. Ob den groš mu dával. Us. Nevěstě před svatbou (dary se dávají). V. Napomenutí d. před přísahou. J. tr. — s infinit. Bože, dej v čas mluviti, v čas mlčeti. Dal ho zavolati. Dej si říci. Jd. Ne darmo dává své hubě jísti. Jd. Dal stromům zahynouti, T., vz Nechati. Dávám ti věděti. Dejte mu jísti. Us. Dal most stavěti. Us. Dá-li bolesť spáti. Lk. Nedej se přemoci zlému. D. Dal se židům hojiti. D. Dáti se viděti. Šm. Dal se slyšeti; dal si na tom záležeti. Us. Dal mu znáti. Rk. Ni v súmrky jim dávati jiesti. Rkk. 8. I dastě je lěchóm provolati (glasy). L. S. v. 80. Dejte vy jim jísti; Dal jsi mi okusiti úzkostí velikých; Nedej usnouti očím mým; Nedali jim scházeti se do údolí. Br. Ty oltáře dal na svůj náklad udělati. Háj. Dal se naleznouti. Bart IV. 15. Mstíti budu a nedám sobě žádnému překaziti. Br. Bůhdejž vám jednomyslným býti vespolek. Br. Nedala mi těch šatů nositi. Svěd. Aby se k obědu najíti dal. Žer. Dal se (= jal se) lézti na strom; dal se hovořiti; dalo se pršeti. Us. na Mor. Brt. Nedáme si to vzíti, lépe: vymluviti. Kak by Buoch byl spravedliv, dada bez pokuty minuti zlému. St. Dali otcóm a materám v nedostatciech býti. St. Lykurg občanům přísahati dal šp. prý m. kázal; ale ,dáti' ve smyslu ,kázati' užíváme, ku př. D. koho usmrtiti; dal ho do vězení uvrci; dal ho zavolati, sekerou odpraviti; dal hostinu připraviti. Nt. Dáme si vrták zahrát. Er. P. 269. Kdy dáti s inft. ve smyslu něm. lassen chybně, o tom vz na hoře. — že. Dal mu, že má dost. Us. Dejme tomu, že .... V. — aby. Dal mu, by odešel. Nedejž mi toho, abych to učinil. Br. — ať. Dejž, ať tě miluji. Kom.

37107   1. Dáti Svazek: 6 Strana: 0011
1. Dáti. Mkl. Etym. 39. O časování vz Gb. Hl. 115., 133., Gb. v Listech filolog. 1879. 58. a 69., 220., 230., 1883. 112., 1886. 299.—301., Bž. 204.—205. Na Zlinsku 3. pl. dajú, přech. daja. Brt. O časování na Dolní Bečvě vz Listy filolog. 1885. 251. Cf. Prk. Přisp. 15. — abs. Má dáti — Dal = Soll — Haben, v účetnictví. Skř., Dch. Ber, dokud se dává. Dch. — co. D. zprávu o něčem, své dobré zdání, navedení n. naučení k ně- čemu, kvitanci, výnos, Sl. les., výpověď, směnku v čas veltrhu splatnou. Šp. Kobyla dala letos pěkné hříbě. Us. Msk. Sedm dětí vychovať, to něco dá (starostí), Us. Vk., otázku, odpověď, znamení, karty (míchati a rozdávati), příčinu k něčemu. Us. D. a položiti 2000 kop v Klaďště. Dsky. D. pro- dlení, CJB. 425., povolení k něčemu. Zř. F. I. A. XXXIX. Pasáka d.(koupaje se do vody se pohroužiti). U Kr. Hrad. Kšť. Síly ty dají výslednici. Us. Pdl. Kedz ja ho dala, co komu do toho? Sl. ps. 84. Kdeže som ja bola, keď dary dávali?; Bože muoj z vy- sokého neba, keď si dal zuby, daj že mi i chleba. Zpěv. I. 271., 283. Bůh dal zuby, Bůh dá i chleba. Mudr. 4. Příklad něčeho d. Lpř. D. I. 92. Příležitosť k něčemu d. Lpř. Vůli dáti. Sš. P. 23. Ež bych Němcu věnec dala, radši bych ho porubala; Ja po- jedu na vojnu, to dal (dá-li) Bůh, v sobotu. Sš. P. 305., 368. D. protipáru, Contredampf geben. Šmr. 126. Co rozum nedává, čas přináší. Jehož Buoh nedaj, was Gott ver- hüte. Půh. I. 355. Zbav nás smutku, daj radosti; Dar ducha sv. dáti; Daj sv. po- kánie, hřiechóm odpuštěnie a nebeskú ra- dosť; d. radu. Výb. 11. 24, 25, 28., 41. atd. Někto nic nedada chudému jest milosrd- nější než druhý, mnoho dada. Hus II. 268. By mi bylo život d.; Trúba hlas dá; Dřevo dává ovoce, užitek. St. Kn. š. 16., 23 , 33., 71. — (co, se) komu. To sem si dal, da bin ich aufgesessen; To's tomu dal; Ty tomu dáš (málo uděláš, zmužeš, sníš a p.)!; Já se mu nedal. Us. Dch. Dáti komu co pRoto. Us. Zkr. Dáváš li tomu (přisvědču- ješ-li tomu)?; lam mu to dlouho nedá (ne- vydrží tam dlouho). Kos. Ol. I. 30., 183. Ten si dal (o opilci). Us. Sn. Dáti něčemu (někomu) směr nějaký, dobrou noc, pohor- šení, otázku, jinou podobu nebo tvářnosť, svobodu, právo k něčemu, věřitelům jistotu, Us., Pdl., S. les., slib, si smrť, svým citům ton, Osv. V. 759., 379., VI. 941., výhost záští, Mour., vezdejší chléb, Mž. 4., lhůtu, Šp., erby, Zř. F. 1. A. XXIII., říši novou ústavu, nové zřízení, synovi ženu, Lpř., milost, vysvětlení, Hrts., náraz, ZČ. 1. 269., lidu obživu, Dk., správu, poslu peníze, vinu, NB Tč. 54., 117., 149., mnuho ran, St. skl. 67. (ed. 1823.), pokoj dušem v nebi, krá- lovství (nebeské), věčné spasení, Výb. II. 14., 17., 26. (14., 23., 33., 44), moc všeho tělesenství, vládu, věčný život, EOlom., od- platu, moc, dobrý přiklad, radu, chudým almužnu Št. Ku. š. 12., 17., 32., 87., 106. D. komu své slovo, germ. m.: zaručiti se, zavázati se někomu svým slovem. Brt. S. 3. vyd. 68. Dobře nedal Bůh svini rohy a býkovi rozum (zlému mnoho). Val. Vck. Dříve se mu dal, ale nyní už nic. Us. Vk. Budeš-li to pořád říkať, dá tomu (uvěří tomu). Us. Vk. Ale vraviá, že mu ju ne- dadia. Sl. sp. 80. Pojeď, dcerko, pojeď domů, dala sem tě, nevím komu; Dej mně, Bože, dej raně, co mně míníš dáti, jenom mi nedávej, k čemu nemám chuti; Když na koňa sedala, všeckym ruček davala (loučíc se). Sš. P. 134., 420., 107. Šuhaj černooký, nechoj pod obloky, obločke ťa zradiá, dievča ti nedadiá. Koll. Zp. I. 187. Bůh mu dej lehké odpočinutí a šťastné z mrtvých vstání. Sá. Dával ( = nadával) mu zrádce, NB. Tč. 238., klamy (klamařů), skurvysyny, ib. 243., 254., blázny, St. skl. V. 116., kacéře. Pč. 30. Jídlu moc nedá (málo sní); Nikdy mu zlého slova nedal; Jak dáte tom chlapcovi (jaké jméno). Brt. D. 201., 206. Jak je ti (jak se jmenuješ)? Jak mi dali, tak mi je. Na Zlínsku. Brt. D 206. Dlouho na psaní odpovědi jsem nedal. Žer. L. III. 25. Dáti týl nepříteli (utíkat'). Brt. Dávajíce mu vinu pro nějaké spisy. Brt. 257. 8. Když žalujú, že mu dal kurvy syn. Kn. rož. 134. Dal mu zemský úřad, zprávu, Zř. F. 1. A. VI., S. XIX., sirotkům léta. 1b. K. XXVIII. D. komu lež = praviti, že lže. Kn. rož. čl. 37. N'umě sobě d. rady. Alx. Dal mu na ten dluh 200 hř. gr. Půh. I. 265. Buoh muoj přikázal vše prodadúc chudým dáti; Protož což jmáš, to mně dadúc jdiž pryč. Pass. 14. stol. Nemoc má tomu nedala (nedovolila). Jel. Enc. m. XI. Slámy vám dáno nebude. BO. Žernovy samy nejedí a lidem mouku dávají. Mudr. 55. Aniž by mohl dělati člo- věk, byť to Bohem jemu nebylo dáno. Št. Kn. š. 54. — co, koho zač, za koho. Nože, mamko, nože už, či ma skoro dáš za muž? Sl. spv. V. 185. D. zboží za jistou cenu. Šp. Daľs mi to za dary. Brt. D. Dievča, dievča, biely kvet, nedal bych fa za ten svet. Sl. ps. 49. Dali sće mě za ta- kého, neni hoden psa dobrého. Sš. P. 468. Za toho už nic nedám (umře). Us. Tkč. Za hádanku (hádankou) něco d. Lpř. Levou ruku dal těžké hlavě za polštář. Vrch. Když druhá pře sejde, že je již dáno za právo. Kn. rož. 87. Jedné stRaně za právo d. Zř. F. I. J. VI Což se za půhon do toho kraje dává. Ib. Č. XXX. Mne tobě za syna dal Výb. II. 31. Dávajú ma za masiara. Koll. I. 63. Jestliže za mne dáte groš, dám vám za sě dva. NB. Tč. 28. Mosel zaň ty pe- níze d. Ib. 190. Dal zaň v Kroměříži pět hř. Půh. I. 127. Dal jsem zaň v židech a křesťanech. Púh. I. 286. Dám za svú duši v kněží modlitvu a ve mši svého zbožie třetinu. Výb. I. 250. Dal jemu svú dceř za manželku, za hospodyni (uxorem). BO. Bychť za to měl hrdlo dáti. Výb. II. 39. Ať jí Buoh ráčí milostiv býti a dá se jí za od- platu. Št. Kn. š. 43. Sám se ráčil za ny d. Ib. 185. — od čeho. Synáčku můj milý, než to od (= za) tebja dám, radši ťa tam nechám. Sš. P. 328. Má dáti od zatykače 38 gr. českých. Zř. F. I. C. XXX Dal jí to od chovanie dítěte. NB. Tč. 63. — (se s kým) do čeho, do koho. D. se do zpěvu, do vysvětlování něčeho, do smíchu, do pro- šení, do jídla, do hovoru, do útěku, s ně- kým do tance, do běhu, do lkání, do vál- čení, do vyjednávání, do řeči. Us. Pdl., Dch., Hrts., Lpř., Šml., Osv. I. 380., Sá., Hněvk. Dali se do sebe. Tč., Lpř. Když se nadutý nevědomec do mne dává. Dch. Dal se mi syneček do nemoci. Sš. P. é. 86. D. se do noh (utéci). Us. Sd. Dal se do pláče. Brt. S. 3. vyd. 79. A zlý příklad dá do sebe. Št. Kn. š. 43. — komu čeho. Dáti si v hostinci kávy. Us. Mour. Dajže, kmotre, vína, rosy. Zpěv. I. 265., 296. Dej nám vody; Dej, Bože, deštička, tichého větříčka. Sš. P. 3., 327. — Pozn. 1. Geni- tivem předmětným na slovesech závislým vyjadřuje se 4. předmět dělitelný, z něhož se nějaká neurčitá čásť odnímá. Nebo který se po částech způsobuje nebo přimnožuje — gt. celkový. Brt. S. 3. vyd. 44. — Pozn. 2. D. s gt. i s akk. = nadávati. Teď každý písař dá nám chlapů ha chámů. U Domžl. Jrsk. Kterak jest jí dával kurvy nešlechetné. NB. Tč. 170. Dal mu kurvy syn. Kn. rož. 72. — co, koho, se več. Dáti se v něčí ochranu, v závod, Lpr., něco v sázku, sukně v záhyb, se v pohyb, pochod, Us. Pdl., se v loupežení, Hdk., v křik, Kká., život svůj někomu v oběť, Vrch., život ve hru, Posp. se v něčí ruce, Výb. II. 4., Mž. 15.,' v něčí podruží, Šmb. S. II. 251., se s někým v po- radu, Čch. Bs. 60.; d. v odvet, erwiedern. Kos., se znovu v mluvení. Žer. I. 19., se v smlouvání, Pref. 5., v počítání, Kom. Lab. 43., se komu v podezření, něco někomu v loupež, Har. II. 68., 261., se v bludy, Reš., v hněv, BN., někoho v učení. Kat. 97. Prales dal nám v nocleh stíny své; Tlum ptáků dal se v let. Vrch. Nehleďte vy na mú mladosť, dajte vy mne chlapcům v ra- dost. Sš. P. 706. Bože, ješto's nám dal v člo- věčenstvie syna svého; Krčmář krade ne- dávaje v pravú mieru svého pitie Výb. II. 23., I. 257. Nenalezl se žádný, aby se v to dáti chtěl. Čr. V takové věci se Nedával. BN. Se všemi v jednání sú se nedali. 1532. Dal se v obět na každý den na oltáři. Št. Kn. š. 188. Dán si nám v naši moc. Pass. 14. stol. Kdo se v postranné zápisy a pun- tování dává, ten aby hrdlo ztratil; Pova- leči mají býti dáni v moc toho, kdož . . . Zř. F. I. A. VIII., U. VII. Kverci nechtěli se dáti v panování hor. Nar. o hor. a k. — čím: znamení troubou, houkáním, Us., ně- komu sekerú. NB. Tč. 106. Neprozřetelností svou dali jim príležitosť. Lpř. Tím mu dali k tomu příčinu. Šmb. Dá nám jich Bůh zázrakem? Vlč. Rychlosť v pohybu dána podílem dráhy & času. ZČ. I. 277. D. ně- čemu otočením jinou polohu. Mj. 119. D. k něčemu něčím podnět. Osv. I. 161. Body, jež souřadnicemi svými dány jsou. Jrl. 21. Jak sem se dał krajčim (když sem se začal učiť krejčím). Laš. Brt. D. — (čím, se k čemu) oč. Píšťalou o zem dali. Kom. Lab. 77. Nehned tím o zem dal. Abr. z G. Poněvadž v tejto při o ten dluh daly se strany ku právu v Brodě. NB. Tč. 58. — se po kom = honiti, chytati ho. A on dav se po nich dohonil je. Dač. I. 9. — nač. Dáme to na pána Boha; Dává se zase na čas, na dyšč. Us. Neor. D. se na pochod. Mour. Mnoho na něho dával (šp.: držel). Brt. Dalo se na déšť ( = bude dlouho pr- šeti; dalo se do deště = hodně prší). Brt. Král jim dal na to list (Urkunde). Zř. F. I. A. XXIII., B. VI. Aby na takového dáno bylo pravo stané. Vl. zř. 90. JMK. na žádné manské zámky, města, tvrze a na jiné věci léna dávati nemají. Zř. F. í. B. XIII. Dáti znamení na buben, Hdk., syna do Prahy na vychování, Pdl., na odpočinek, peníze na zaplacení dluhu. Sl. les. Dala mi na mýdlo (abych je koupil). Us. Brnt. Radši smrť, než bych se na tu jeho mámu dala (na krk si ji uvázala). Us. Msk. Dávajíce takto dosti zřetelně na rozum, že . . . Lpř. D. se někomu na milosť. Šm. Mudrci na to se davše. Výb. I. 648. Št. Slíbila ti ho dáť dceři na velikó radosť a druhém děvčatům na velikó žalosť. Sš. P. 294. Oni na něho mnoho dali (vážili si ho). Us. Vch. My to na vás dáme, wir stellen es euch anheim. NB. Tč. 168. D. něco na dluh, na úvěr. Dch. Že by radějše almužny dávali na klá- štery. Št. Kn. š. 99. Dítě se dalo na otce (je po otci). U Opavy. Klš. Také na Mor. Tč. D. se na odvahu. Kld. Dám ti na ko- šulu. A tobě ji nedám na ty dluhy, na ty děti (dceru). Sš. P. 111., 360., 420. Potom na rukojmě dán jest p. Krajířovi pod tisíc kop na postavení. Mus. 1883. 141. Dej mi na to pravici, že.. . Šml. D. se na studium. Osv. I. 60. D. se na svědky (je uvésti). Půh. I. 312. Dal se na to, aby . . . Bl. D. někoho na smrť. Živ. otc. 50. a., Alx. BM. v. 240. (HP. 86.)., GR. Potom dachu sě dievky na rozličné lsti. Dal. 23. Sv. Ana- stazia jinému starostě na vězenie dána. Pass. 14. stol. Kdyby (Bůh) nedal na ně (naše práce) svého požehnánie; Dáti na někoho kletvu; Ktož dědinu dává na plat. Št. Kn. š. 54., 157., 160. — k čemu. Dal jsi mi tělo své k posile duše i těla. Mž. 103. Syny do města k cviku d. Kká. Td. Požehnání k sňatku d. Šmb. Dada mi Postoloprty k dědině. Dal. 37. Dílo k činěnie. Exc. D. někoho k manželství; Pevnější příklad dadie pannám k naučení jich čistoty. St. Kn. š. 61., 85. Syna dal k odchování a k nauce. GR. — proč. Pro víru život dáti. Výb. II. 7. Pro hus křesťana dáš na popravu. Smil v. 1281. I dá nám (Bůh) nemoc pro naše dobré. Št. Kn. š. 9. A původoví bude dáno proti němu pro takové nepostavení (nedo- stavení se k soudu) za právo stané. Zř. F. I. C. XIII., R. XXXIX. — jak. Dám vám to písemné. Us. Sá. Nohy křížem d. Us. D. něco za náhradu (náhradou). Dal se bez vesla na moře. Us. Dává to z troníka (vy- dělá při kuse jen trojník). U Vamb. Kalou- sek. Na novo, z nova do něčeho se dáti. Dch. Milosť darmo daná. Hlv. 324. Kdyby mi to někdo ctí a darem dával, nechci to. Us. Vk. 0d pěti set (pod 500) vám chalupu nedám. U Rychn., Mor. Brt. D. D. 20ku extratem. Ib. Dal jí mnoho na penězích, na zboží. Us. Dědicky někomu něco dáti; Žádný soudce nemá žádné straně rady ke škodě druhé strany d.; Žádný ústního svě- domí bez přísahy dávati nemá. Zř. F. I. B. XVII., C. V. D. něco napřed, vorausgeben. Šp. Některé země u věně dány jsou mně. Výb. I. 439. Daj jim chleba s vínem; Dajž mu ránu až do hrotu. Výb. II. 30., 33. Ob- žalovaný jmá jej (dvůr) k výplatě dáti v tom, v čemž jej sám má. Dali ten duom což mohli nejdráže s vuolí panskú. NB. Té. 165., 202. Pravým darem mu pól vsi dávají; Ten dvór dán mu ku pravému dědictví; List pod svými pečetmi mi dali. Půh. I. 406., II. 102., 293. S radou přátelskou má mu díl dáti. Tov. Každej po mládenci, len mne vdovca dali. Ht. Sl. ml. 237., Zpěv. I. 352. Něco k věrné ruce někomu d., auf Treue u. Glau- ben. Faukn. Pod mieru davachu vodu lidem na každý den. BO. A dal-liby král komu clo proti starým výsadám. Zř. F. II. A. XX. Žádný konvent nemuož bez povolení krá- lovského nic od konventu dáti, prodati. . . Zř. F. I. A. XIX. Dávejte věci časně milo- srdně. Hus II. 272. Beze všeho meškánie dali jsme do sta liber stříbra. BO. Dá-li nám Buoh Kostelním pořadem starosty dobré ; Dávajíc podlé statku almužnu; Na roky svú kúpi dávaje, aby dráže dal pro rok, než by dal za hotové. Št. Kn. š 27., 113., 173. On nám to dal v sedmi stech. Us. Vk. — se za kým. Dal se za ním (do běhu). Us. Brt. — kam. Obilí do pytlů dáti, spis do tisku, obklady na ránu, klobouk na hlavu; něco stranou, Us. Pdl., les pod spravidlo, den Wald in den Bann legen, Sl. les., listy na poštu, Šp., se pod něčí ochranu, mezi klá- šterníky, Šmb., něco na programm, inseRat do novin, někoho do zástavy, do výslužby, Us. Pdl., něco do oběhu, Kaizl 245., si nohu za krk (zoufati si), Sá., Osv., se na západ, přílbici na hlavu, Lpř., někomu rozum do hlavy, sílu do paží. Osv. I. 269. Dal se v levo, na Kudlov. Brt. D. něco ven = vy- zraditi; Já se tam přece dám (vydám, pu- stím). Brt. Mk. Dá-li se tam všecko (vejde-li se)? Us. Brt. 1). 206. Dal do zdrapáků, do noh, do kyt, do Prščic (= utekl). BRt. D. 205.—206. Pan učitel dal mu dvě na ruce. Us. BRnt. D. komu za hlavu (pohlavek), Sd., něco na mráz, dítě do školy, Mour., něco pod zuby, Kyt. 1876. 23., kytku za širák, Hdk., se u vězení, NB Tč. 274., se do lesů, Ler., děti k řemeslu. 1450. Když nedáme do toho, nemůžeme chtít od toho. U Žamb. Dbv. Dal se Rychle na náves. Kld. II. 20. Do písně se to krátce dá. Nrd. Kosm. ps. 53. Dáš zemáků pod polévku. Kn. poh. Jedno (dítě) dej do školy, budeš měť ško- láka, druhé daj do dvora, budeš měť dvo řáka; Dzěći (děti) daj do ludźi, něch jich pan Bůh živi. Sš. P. 140, 141. Do klobúka višeň, do kapsy kadlátek, do pravé ručenky vyšívaný šátek (dej). Ib. 257. Mosím se s niem k věrnému právu d. NB. Tč. 78. Chtějí pod správu mou se d. Žer. L. í. 8. Křik až k nebi dáváše. GR. — odkud. Chléb s nebe dal jsi jim. Mž. 80. Z toho vlasy za prvotiny dal. Lpř. Nedal jí (dívky) z ruky večer ten (pořád s ní tančil). Hdk. Nerada bych dala veslo z ruky. Šml. Ha- ničko, hubičko, dé trošku červenéch jablíček z fěrtošku. Sš. P. 384. Dá almužnu z svého sbožie. Výb. II. 13. Věno sestrám ze statku dáti. 1604. Z toho má od nás pánu těch gruntů polovice desátku dědičně dávána býti; Z dluhu plat d. Nar. o hor. a k., Zř. F. I. H. XXIV. Móžem z sebe knězě dáti. Dal. 58. Dalo se mi to z její věna. Půh. II. 28. Neměl by nade mnú moci i jedné, kdyť by nebylo dáno s huory. St. Kn. š. 20. Dá- vati s něčeho určený plat. Ib. 154. — kde Rád vám v tom dávám (přisvědčuji). Kos. Ol. 10. Dáno na Žebráce, v Bělohradě. Arch. I. 56., 17. Cf. Psáno v Žebráce. Ib. 191. Tu jemu židé dali v jeho právu těch 100 hř. platu na tom zboží. Půh. I. 124. Dána mi jest každá moc i v nebi i v zemi. Hus I. 54. Dej mu obživenstvie v domu jeho; Dej nám (Bůh) v ráji dědinu. Výb. II. 13., 23. A jiným dává odpočinutí na pravici Boha otce; Jenž tu milosť v kostele ráčil dáti; Odplatu v nebesích; Žeť v tom mohu do- brou Radu d. Št. Kn. š. 22., 27., 31., 67. Dán (list) na hRadě našem pražském v so- botu . . . Zř. F. I. A. II. — kdy. Nedá si ani v neděli pokoj. Us. Ty dáváš jim po- krm v čas příhodný. Mž. 10. Dřevo ovoce své dá v čas svuoj. Výb. I. 507. Jest vám dána milosť i dnes i vezdy od Boha. Výb. II. 17. V tej čtvrti léta máme jim 24 zl. dáti. 1482. Dán list v noci v pondělí před sv. Vítem po dobrém Němci. Hus III. 283. V prvém boji dána mu pomoc duchem sv. Pass. 14. stol. V svój čas d. ovoce. St. Kn. š. 182. — jak dlouho. Tu mi jich nedal až do dvú letů. Půh. I. 332. — se. Nedejme se! Rieger. D. se = jati se, počíti. Vz D s inft. — s infinit. Že mu mé přímluvy v tom užiti dáte. Sdl. Hr. III. 18. Dali se (jali se) chodiť přes zahradu. Val. Vck Dal si to zaplatiti; D. se přemluviti, pohnouti. Us. Dch. Dali jí tam jíti (dovolili). Us. My- šlénky nedaly mu spáti. Sá. Dáti se před soudem najiti. J. tr. Abych se, když soud držán bude, najíti dal. Žer. Nedám to na sobě znáti. Ht. Sl. ml. 215., Hrts. Dal na to dojíti; Dal o sobě mluviti. Dch. Dávám hádati, se zapsati, za vládce se prohlásiti; Spiknutí nedalo dlouho na sebe čeka ti. Lpř. Kdyby mu Bůh k zdraví přijíti dal 1606. Dala se (počala) ho boleť hlava. Val. Vck. Dal chlapca slúžiť (inft. účelný). Zlínsku. Brt. Dali se najíti (přišli). Er. 446., Abr. z G. 228. Dál sa (jal se) lézt hore. Mor. Brt. Mtc 1878. 31. Maji dáti věděti pánóm na toho, ktož by práv nechtěl býti. O. z D. Nemají mu d. přísahati; Ktož dal na sobě právo ustáti; Dal-li věřitel Rukojmím na- před půl léta věděti. Vl. zř. 283., 383., 399. Dal zastaviti. Vlč. A když ho (jazyk) ze- dere, dá ho ocelovať a mně nebožátku bude ubližovať; Tam mně dali lámať kamení těž- kého; On sa jí dal plakať (počal před ní p.); Čo mu jeść dávala? Sš. P. 432., 571., 669., 754. Dáváme vám věděti. NB. Tč. 3., 42., 90., Půh. II. 300., Smil v. 70, List. hrad. 1524. Tč., Alx. V. (Anth. I. 3. v. 33.), Dal. 38., 140. Dává nám to znáti, že ... . NB. Tč. 153., Výb. II. 23. Dá znáti moc svých hněvóv. Výb. II. 11. Ať se již zde lidem znáti dám. Mst. v. 115. Dobrý se dá u příhodě znáti. Dal. 62. Dokládati ku právu nedadie; Nedadieť mi oni o to slova řéci. NB. Tč. 89., 173. Někteří dali se viděti se zbrojí po domích chodíce. Bart. Když se j'mu tu dá býti; Mrtví vstachu, mnohým sě viděti dachu; Daj mu z toho bez škody vyjiti. Výb. II. 4., 11., 18. Dav se hněvu přemoci hrdloval druhého. Háj. A dali jsú jemu jeden kuoň prodávati; Dal mu kolo opraviti. Tč., 19., 23. Dal se před jinými slyšeti. Bart. Bůh jí syna spatřiti dal. V. K tomu přijíti nedáme. Dh. 19. Komuž bude ten hrad spatřiti dáno. Kom. Střelci vy- zřetí nedadiechu. Alx. Poklady kostelní sú tobě schovati dány. Pass. 428. Kteří před sebou z pýchy klekati dávají. Hus 1. 74. Chléb ječný nedobře se dá rozžíti. Ib. II. 111. D. se poznati; S večera dachu knězi dosti jiesti i píti; Dajmy sě zbíti; By sě dali v mnohých rúšiech viděti. Dal. 42., 103., 140., 141. Že chce dáti jiesti své tělo; Dá jí (duši) bez posilenie zahynúti; Dali se črtu oklamati, dary svésti; Ktož se dá rozmoci hněvu; Nedajte mezi sebú róznice učiniti; Nedaj nad sebú črtu vlásti. Št. Kn. š. 3., 6., 8., 16., 37., 44., 91. (185., 188.). Vz Infinitiv. — S nomin. výrok. Dávámť se vinen. BN. Chce se mu dáti vinen před právem. NB. Tč. 229. Zvláště se vinen dá- vám, že jsem ... Mž. 94. Jestliže by nestál, již by se vinen dal. Jdn. 101. A protož mi toho hříchu litujíce vinni se dávárne pánu Bohu. Jdn. 189. — aby. My jsme také dali, aby při hrdle zuostal. NB. Té. 98. Daj duši, by tě viděla. Výb. II. 23. A já dám, aby světští také řekli. Hus I. 180 — Vz jiné frase v Brt. S. 3. vyd. 171.—172.

37108   Dáti Svazek: 8 Strana: 0050
Dáti. O původu slova cť. Gb. H. ml. I. 85. 0 časování v Bystřičku, Kruml., Tisu. a j. vz Brt. I). II. 83., 220., 196., 260. — abs. Kto dáva, i máva; kto nedáva, ani nemáva. Phľd. 1894. 256. Kdo často dává, nejčastěj se na něho nedostáva; Dávej, lidem právej, ale na sebe nezapomínej; Napřed dbej, potom dej. Na Zďársku. Nár. list. 1894. č. 247. odp. feuill. Něda ten, kdo ma, ale kdo chce; Moš, němoš, jedyn dovoj. Slez. Nov. Př. 45., 279.— komu čeho. Oslň mu dával (nadával). 1589. Kutn. šk. 44. — se kam. Která, pak nevěsta by se k nám dala (k nám šla). Žďár. Brt. D. II. 304. — se nač. Dal se na matku = vrhl se po ní. Ib.

37109   Dáti Svazek: 9 Strana: 0035
Dáti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 1., 127., 217, 389., 409. Dá-li se mi to dělat, přídu; Jak Pámbu den dá; Ty's tomu dal (chybiľs). Us. Hoř. 89. Návrh nedal se zavrhnouti šp. místo: nebylo lze jej z. Brt. — čím oč. Dal psaním o zem (hodil je na zem). Pal. Děj. IV. 2. 325. — si. Ten si dal = opil se. Zát. Př. 72. b.

37110   Dáti Svazek: 10 Strana: 0044
Dáti. O tvarech, vazbách a významu vz Mš. Slov.

37111   Dáti Svazek: 10 Strana: 0570
Dáti. Vz Brt. Sl. 53. Kto mne dáva, učí ma dávať. Mus. slov. VII. 43.

37112   2. Dáti se Svazek: 1 Strana: 0211
2. Dáti se = vzdáti se, odříci se. — se čeho. Mnohemť jest lepšie, netbajíc věcí svět- ských i dáti se všeho Bohu. Št.

37113   2. Dáti se Svazek: 6 Strana: 0015
2. Dáti se = vzdáti se, odříci se. A toho zhrozivše se jiná města dala sú sě. Dač. 14. Daj sě všeho na boží milosť, überlasse alles der göttlichen Gnade. Št. Kn. š. 276.

37114   3. Dáti se Svazek: 6 Strana: 0015
3. Dáti se = díti se. U Místka. Tč.

37115   Dati-s Svazek: 1 Strana: 0211
Dati-s, da, m., vůdce perský proti Rekům.

37116   Datina Svazek: 6 Strana: 0015
Datina, y, m., os. jm. Tak na Mor. říkají m.: Datinský. Brt. D.

37117   Datio in solutum Svazek: 6 Strana: 0015
Datio in solutum = majetek dlužníkem dobrovolně věřitelům daný, aby je uspokojil a s nimi se vyrovnal. Kb.

37118   Datis Svazek: 8 Strana: 0051
Datis. (Kněžím) musí býti vždycky d. (dáno), ti neučiní nic gratis. Lomn.

37119   Datiscetin Svazek: 8 Strana: 0051
Datiscetin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. IV. 21.

37120   Datiscin Svazek: 8 Strana: 0051
Datiscin, u, m., v lučbč. Vz Vstnk. IV. 21.

37121   Datiska Svazek: 6 Strana: 0015
Datiska, y, f., datisca, das Streichkraut. Šm.

37122   Dativ Svazek: 1 Strana: 0211
Dativ, u, m., třetí pád (v mluvnici).

37123   Dativ Svazek: 6 Strana: 0015
Dativ. Ad dat. ethický. Tak vám má ten hoch novou košilku. Us. Vk. Šel bych vám, nevím kam. Sš. P. 631. — D. bez predložky. Veden byl královu dvoru. GR. Pojal sobě ženě ( = za ženu) pannu. LAn. Chci ji jmieti sobě žené Dr. Cf. Jir. Nkr. 70. — O dativě vz také: Šf. Strč. ml. 115., Brt. S. 3. vyd. 15. 4. b., 51.—56., Brt. D. 181.; o d. v dia- lektu bohuslavském na Mor. vz Programm brněn. realky. 1884. 3. (Neoral).

37124   Dativ Svazek: 8 Strana: 0051
Dativ. Cf. Brt. D. II. 286., Kla, Sklad. 52.

37125   Dativ Svazek: 9 Strana: 0035
Dativ. O dvě vz Mus 1861. 96. nn. D. s inft. u Husa. Vz Progr. akad. gymn. na r. 1894. 21. D. na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 65. Davatel, e, m. D. života. Hus. Zrc. (Mus. fil. 1900. 211). Davčany. Na d-nej skladce povinen bude. Laš. Mus. fil. 1897. 437.

37126   Dativ Svazek: 10 Strana: 0570
Dativ v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 123.

37127   Dativi Svazek: 6 Strana: 0015
Dativi tutores co slovou? Vz Cor. jur. D. VI., XI.

37128   Dativní Svazek: 6 Strana: 0015
Dativní, Dativ-. D. forma. Jir. Anth. I. 3. vyd. XXXII.

37129   Datla Svazek: 6 Strana: 0015
Datla, e, f. = datel, die Dattel. Slov. Ssk.

37130   Datle Svazek: 1 Strana: 0214
Datle, ovoce, z něm. Dattel. Vz Mz. 142. Vz Datel, 2.

37131   Datlík Svazek: 1 Strana: 0214
Datlík, vz Datel.

37132   Datlík Svazek: 8 Strana: 0051
Datlík, a, m., vz předcház. Datel.

37133   Datloslíva Svazek: 6 Strana: 0015
Datloslíva, y, f., die Dattelpflaume. Šm.

37134   Datloví Svazek: 10 Strana: 0044
Datloví, n. Dattelpflanzung Sr. Dakty- lovie.

37135   Datlovitý Svazek: 6 Strana: 0015
Datlovitý, spechtartig. D. ptáci. Us.

37136   Datlovka Svazek: 7 Strana: 1225
Datlovka, y, f., lithodomus, lithophagus, die Steindattel, skeble. Brm. IV. 2. 367.— D., druh jablek. Na Slov. Rr. MBš.

37137   Datlovník Svazek: 6 Strana: 0015
Datlovník = palma datlová, phoenix dactylifera, die Dattelpalme. Sl. les. Vz Čl. 140., Kk. 120.

37138   Datlovník, u Svazek: 1 Strana: 0214
Datlovník, u, m., strom datlový, Dattel- baum. Krok.

37139   Datlový Svazek: 6 Strana: 0015
Datlový, Dattel-. D. strom = datlovník.

37140   Dato Svazek: 1 Strana: 0214
Dato. A dato = ode dneška. Šp. Směnka á dato splatná = v jisté lhůtě ode dne, kte- rého byla vydána. Řk. Vz Datum.

37141   Datok Svazek: 6 Strana: 0015
Datok, tku, m. = dar. Slov. Ssk.

37142   Datolith Svazek: 6 Strana: 0015
Datolith, u, m., nerost. Vz S. N.

37143   Datosměnka Svazek: 7 Strana: 1225
Datosměnka, y, f. = směnka splatná jistý čas po vydání. Ott. VII. 76.

37144   Datování Svazek: 6 Strana: 0015
Datování, n., das Datiren. Dne 19. pro- since 1886. je po německu; lépe: Umřela 19. dne měsíce prosince nebo : Umřela 19. dne prosince, nebo: Umřela 19. prosince 1886. V Praze 19. pros., ne: Praha 19. prosince. Vz Brus 2. vyd. 99.

37145   Datovati Svazek: 1 Strana: 0214
Datovati, datiren. D. = napsati den a rok (a i místo) v listině. Rk. List datovati. D. se od..., z té doby, když... Nz. List datovaný z Vídně dne 1. prosince 1871. Us., L. -

37146   Daturin Svazek: 6 Strana: 0015
Daturin, u, m., alkaloid v durmanu ob- sažený. Vz Šfk. 628., S. N.

37147   Datý Svazek: 1 Strana: 0214
Datý = daný. Výb. I.

37148   Datý Svazek: 6 Strana: 0015
Datý. Za Výb. I. přidej: 1130. 1. Můj potáček je zlatý od mýho tatíčka datý. Sš. P. 762.

37149   Datyl Svazek: 10 Strana: 0044
Datyl, a, m. = datel. Gb. Slov.

37150   Datyně Svazek: 8 Strana: 0051
Datyně, ě, f., trať ve Frýdecku. Vz Vest. opav. 1893. 7.

37151   Datyňka Svazek: 8 Strana: 0051
Datyňka, y, f., přítok Lučiny ve Frýdecku. Vest. op. 1893. 7.

37152   Datýrovaný Svazek: 6 Strana: 0015
Datýrovaný, lépe: datovaný. Mus. 1880. 284.

37153   Dauli-s Svazek: 1 Strana: 0214
Dauli-s, dy, f., mě. ve Phokidě v Řecku.

37154   Daun-us Svazek: 1 Strana: 0214
Daun-us, a, m.. báječný panovník v Daunii. Vz Daunia.

37155   Dauni-a Svazek: 1 Strana: 0214
Dauni-a, e, f., staré jméno Apulie v Italii. — Dauniové.

37156   Daur Svazek: 6 Strana: 0015
Daur, a, m. = pes; turecká převzdívka křesťanům. Brt.

37157   Dav Svazek: 1 Strana: 0214
Dav, u, m., z du (douti), u se stupňovalo v av. Vz U. — D. = tlačení, tisk, der Druck; das Gedränge. V., Kom. D. lidu = tlačenice, množství. D. Lutým davem hnáti. Rkk. V nej- hustším davu nepřátelském. Us. — D. = dávení, rdousení, škrcení, das Würgen, Ge- würge. Troj. D. jehňat (od vlka). Puch. — D. = úzkosť, utiskování, Drangsal. V., Br. V každém stavu najdeš (dosti) davu. Lom. — D. noční = když se zdá člověku, že ho někdo tlačí, dus, můra. Der Alp. Kom., V.

37158   Dav Svazek: 6 Strana: 0015
Dav = tlačení, množství. Davem se tam hnali. Us. Světů davy. Čch. Bs. 61. D. lidu, Dch., bitvy. Lpř. — D. = bolesť a p. Ne- pomní davu pro radosť. Hus 11. 177. — D. = utiskování. Proto jest jeho synóm dav v zemích. Hus II. 10.

37159   Dav Svazek: 7 Strana: 1225
Dav, u, m., pressura. D. lidí pro stok moře. B. mik.Luk. 21., 25. D. v zemích. Hus. II. 10. — Žena, když porodí dietě, ne- pomní na dav pro radosť. Ib. 171. — Ve smyslu houfu nevyskýtá se d. leč teprv na počátku 19. věku; staré biblické texty ve- směs mají jen ,zástup'. Jir. Mor. 80.

37160   Dav Svazek: 10 Strana: 0044
Dav, u, m. Ta válka trvala s velikými strachy a davy (útisky) patnáct let. Chč. Post. (Hrubý 64. )

37161   Davací Svazek: 1 Strana: 0214
Davací smlouva, Schenkungsvertrag.

37162   Davač Svazek: 1 Strana: 0214
Davač, e, dával, a, davatel, e, dávce, e, m. Der Geber. Jg.

37163   Dávač Svazek: 6 Strana: 0015
Dávač práce, der Arbeitsgeber. Šp. D. života. Hus III. 132.

37164   Dávačka Svazek: 6 Strana: 0015
Dávačka, y, f., die Geberin.

37165   Davák Svazek: 7 Strana: 1225
Davák, a, m., bimo, zastr. Pršp. 46. 63.

37166   Dával Svazek: 6 Strana: 0015
Dával, a, m., vz Dávac.

37167   Dávaň Svazek: 6 Strana: 0015
Dávaň, u, m. = košiar ovčí. Slov. Ssk.

37168   Dávané Svazek: 10 Strana: 0044
Dávané, ého, n., substantívné adj., da- tivum. Gb. Slov.

37169   Dávanek Svazek: 10 Strana: 0044
Dávanek, nku, m. = dativ v grammatice. Gb. Slov.

37170   Dávání Svazek: 6 Strana: 0015
Dávání, n. = das Geben. D. almužen, příspěvků, na úvěr, Us., čistidla. KP. V. 183. D. poručníků sirotkům. Nar. o hor. a d.

37171   Dávanisko Svazek: 1 Strana: 0214
Dávanisko, a, n., místo, kde se ovce pře- zimují. Na Slov., Bern.

37172   Dávaniště Svazek: 6 Strana: 0015
Dávaniště, ě, n. = dávanisko. Slov. Ssk. Vz Dávaň.

37173   Dávanlivý Svazek: 1 Strana: 0215
Dávanlivý, dávavý, kdo rád dává, gebe- risch. Ros.

37174   Dávatel Svazek: 6 Strana: 0015
Dávatel, davatel. D. zákona, Ch., mzdy. Lpř. Bůh je starý dávatel. Bž. Mojžíš, d. zákona. Ep. Pog. st. 27.

37175   Dávatelka Svazek: 6 Strana: 0015
Dávatelka, y, f., die Spenderin.

37176   Dávati Svazek: 1 Strana: 0215
Dávati, vz Dáti. — Ve smyslu „nadávati" vz Nadávati.

37177   Dávati Svazek: 6 Strana: 0015
Dávati ve smyslu nadávati také: Dáti (co, čeho).

37178   Dávati Svazek: 7 Strana: 1225
Dávati, indere. Tvrdým srdcóm vdavaše milosť. Ev. ol. 71.

37179   Dávati Svazek: 10 Strana: 0044
Dávati komu zrádce, kacieře, pikharty = nadávati. 1591. List. fil. 1902. 66.

37180   Dávati se Svazek: 8 Strana: 0051
Dávati se m. vdávati se = vydávať sa. Zvolen. Plild. 1894. 615.

37181   Dávatlivý Svazek: 6 Strana: 0015
Dávatlivý (!). D. pád = dativ. Utvořil Ros.

37182   Dávatník Svazek: 10 Strana: 0570
Dávatník (!), u, m. == dativ. 1775. Bílý Obr. 75. Vz Dávatlivý.

37183   Dávavý Svazek: 1 Strana: 0215
Dávavý, kdo rád dává, geberisch. Pr. kut.

37184   Dávavý Svazek: 6 Strana: 0015
Dávavý, dativus. A těch listů práv zvlášt- ních jeden jest dávavý, jiný potvRdivý. CJB. 417.

37185   Davce Svazek: 1 Strana: 0215
Davce, e, m., od „dáviti" = utiskovatel. Výb. I., St. skl. Würger. Vz Dav. I poče svých býti davce (davcem), jenž prve bieše obránce (obrancem). Výb. 1. 1129. — 2. Dávce, vz Davač.

37186   Davce Svazek: 6 Strana: 0015
Davce. Za Výb. I. přidej: 1078. 19. Sud- ský d. Alx. H. v. 223. (HP. 65.). I poče svých býti davce. Alx. V. v. 1930. (HP. 47.).

37187   Dávce Svazek: 10 Strana: 0044
Dávce, e, m. = davatel, der Geber (od dávati); utiskovatel, Bedrücker (od dáviti) Gb. Slov.

37188   Dávě Svazek: 10 Strana: 0045
Dávě = ráno, Früh. Gb Slov.

37189   Davec Svazek: 6 Strana: 0015
Davec, vce, m. = davce. Ssk.

37190   Davek Svazek: 1 Strana: 0215
Davek, vku, m., dosis, Die Gabe. — D., a, m., kdo rád dává. Th.

37191   Dávení Svazek: 6 Strana: 0015
Dávení, vz S. N., Kram. Slov, 85., Slov. zdrav., Čs. lk. I. 229., VIII. 156., X. 255., 274.

37192   Dávení Svazek: 10 Strana: 0045
Dávení, n. D. těhotných, emesis gravi- darum. Ktt. — D. = tlak. Skrze to musí veliké d. a nátisk země trpěti. Che. S I. 6a

37193   Dávení, davidlo Svazek: 7 Strana: 1225
Dávení, davidlo. Vz Ott. VII. 87., 93.

37194   Dávení, n Svazek: 1 Strana: 0215
Dávení, n. = tlačení, tisknutí, das Drücken, Pressen. Napřed d. D.; d. = tlačení můry. — D. = škrcení, das Würgen, Drosseln. D. ovcí, holubů. Jg. — D. = zápas (zastr. ). Veleš. — D. = blití, vrhnutí, blivání, blvání, zvrácení, smítání, plynutí žaludku, traceni žaludku, das Speien, Brechen. Šp. Chtivosť k d. V. D. zbuditi, staviti. Us. D. krve neb krví (čím). Blutbrechen. Jg. Stran přísloví vz Abraham, David, Hospodář, Kantor, Kozel, Panský, Plot.

37195   Dávenina Svazek: 1 Strana: 0215
Dávenina, y, f., blivanina, co kdo vy- dávil. Das Ausgespieene, Erbrochene. Jg.

37196   Dávený Svazek: 6 Strana: 0015
Dávený = tlučený. D. olej. BO. D. pry- skyřice. Db.

37197   Daver Svazek: 8 Strana: 0051
Daver = baver. Phľd. 1893. 371.

37198   Davibýl Svazek: 1 Strana: 0215
Davibýl, e, m., rostl. Phelypaea, Presl.

37199   Davibýl Svazek: 6 Strana: 0015
Davibýl, u, m., phelypaea, rostl. D. žlutý, p. lutea. Vz Rstp. 1159.

37200   Davice Svazek: 1 Strana: 0215
Davice, e, f., záškrt, die Halsbräune. Jg.

37201   Davicí Svazek: 1 Strana: 0215
Davicí lék. Spei-. Ros.

37202   Davič Svazek: 1 Strana: 0215
Davič, davitel. e. m., dusitel, Bedrücker, Würger. D. lidu. Kon. — D., rostlina, vra- tič, die Brechwurz. Jg. — Davička, y, f. Die Würgerin.

37203   Davič Svazek: 6 Strana: 0015
Davič = ťuhík, lanius, der Würger, pták. Sl. les.

37204   Davič Svazek: 9 Strana: 0035
Davič, e, m. = dávivý kořen, ipekakuanha. Vz Ott. XII. 718.

37205   David Svazek: 1 Strana: 0215
David, a, Davídek, dka, m. Davida ho- niti, viděti, Jg., na Davida volati, s Davidem se práti = dáviti se. C. Vz Dáveni.

37206   David Svazek: 6 Strana: 0015
David = milovaný. Desolda. S D-dem hřešíme, ale nekajeme se jako D. Bž. D-da chváliti = honiti. V Bystersku. Šm. — D. Jiří. Mus. 1884. 399., Jg. H. 1. 2. v. 545., Jir. Ruk. I. 159. — D. Alois. Vz Jg. II. 1. 2. v. 545. O jiných D. vz S. N., Sbn. 395., 398., 417., 809.

37207   David Svazek: 8 Strana: 0051
David. D-da chváliti = dáviti. Slov. Phľd. 1894. 377.

37208   David Svazek: 9 Strana: 0035
David. Světil Davida = dávil. Zát. Př. 77. a.

37209   David Svazek: 10 Strana: 0045
David Klement, spis., nar. 1859. Vz Vek. Vset. 306

37210   Davídek Svazek: 6 Strana: 0015
Davídek, dka, m. = malý David. — D., dku, m. = malý zbytek něčeho ku př. tužky. U Jič. Kšť. Davidka, y, f. = Davidova žena. Mor. Šd. — D., die Davidsbirn. Šm.

37211   Davídek Svazek: 9 Strana: 0433
Davídek, dka, myslivna u Bohumína. Věst. op. 1895. 11.

37212   Davidkov Svazek: 6 Strana: 0015
Davidkov, a, m., hájovna u Příbora.

37213   Davidlo Svazek: 1 Strana: 0215
Davidlo, a, n., zvratidlo, lék k dávení. Brechmittel. Tys.

37214   Davidlo Svazek: 6 Strana: 0015
Davidlo projímavé, emeticocatarrhticum (remedium). Nz. lk., Slov. zdrav., S. N.

37215   Davidovec Svazek: 10 Strana: 0570
Davidovec, vce, m. = muž z pokolení Davidova. Zr. Zahr. 38.

37216   Davidovka Svazek: 6 Strana: 0015
Davidovka, y, f. = davidka, die Davids- birn. Šm.

37217   Davie Svazek: 7 Strana: 1225
Davie, mane, zastr. Pršp. 8. 62.

37218   Davíkať Svazek: 9 Strana: 0035
Davíkať = naříkati. Slov. Němc. III. 327., Mus. 1859. 509.

37219   Davíkati Svazek: 8 Strana: 0051
Davíkati nad mrtvým. Vz Zbrt. Pov. 18.

37220   Davilice Svazek: 1 Strana: 0215
Davilice, e, f. Speiwurzel. Rk.

37221   Davinec Svazek: 1 Strana: 0215
Davinec, nce, m. Mehlwurzel. Rk.

37222   Daviren Svazek: 7 Strana: 1225
Daviren, lemphinceatus, monstrum?, zastr. Pršp. 12.

37223   Daviren Svazek: 10 Strana: 0045
Daviren v VIL 1225. oprav, v: davizeň.

37224   Davitel Svazek: 1 Strana: 0215
Davitel, vz Davič.

37225   Dáviti Svazek: 1 Strana: 0215
Dáviti, 3. pl. -ví, dav. dávě (íc), il. en, ení; dávívati. D. = mačkati, tisknouti, pres- sen, drücken; dusiti, rdousiti. würgen; po- tlačovati, drücken, bedrücken: blíti, speien. Jg. — koho, co. Zástupové tebe dáví (tlačí). Br. Kámen ho dáví. Jg. D. někoho násilí mu činiti. Jel. Kočka myši, kuna slepice dáví (rdousí). Har. — koho (gt. ) Vlk ovči- ček dávil, šp. m. ovčičky (akkus. ). Brt. — koho pod čím. Pod příčinou služby tiskne a dáví tě. Jel. — co kde: hrozen v lisu. Rkp. D. masť mezi rukama (mačkati). Kn. lék. — co, se čím: d. hrozen lisem (tla- čiti). Us. Mor škodnou tlamou lid dáví. Puch. D. se knedlíkem (dusiti). Us. Když se někdo krví dáví (ji blije). Čern. D. koho násilím, platy velikými, robotami, bezprávími. Chč. 449., 445. — co kudy: skrze šat, Kn. lék., vodu skrze skálu. Ctib. — se k čemu = tlačiti se. Leg. — se v co. Dávili se (tla- čili se) v hromadu. Výb. — se = kuckati se, kotzen, sich würgen; blíti, sicherbrechen, speien. Jg. Chtíti se d. (blíti). V.

37226   Dáviti Svazek: 6 Strana: 0015
Dáviti. Mkl. Etym. 40. — co: víno (liso- vati), knihy (tisknouti), pečeti (přidávati), zastr. Bdl. — co čím: víno kolovratem (Job. 24. 11.); Otec tvój přetěžkým jhem nás dávil (pressit). BO. — kde. Dávíce víno v lisiciech. BO. — co proč: víno pro mléko. BO. Ďábel dáví na duši smilníky. Hus II. 211. — se. Davte (tlačte) se, aby vešli úzku cestú. Št. -- Pass. 506.

37227   Dáviti Svazek: 7 Strana: 1225
Dáviti, premere, suffocare. Jiezvy tělu vdávené, impressa. Ev. ol. 82. Od vdávení svatých jizev; Bude vdávení veliké. Ib. 87., 289. A drže dávil jej (suffocabat). Ev. víd.
79. Viděli jste, jaké zlaté (peníze) malují
nebo dáví (tisknou). Arch. XI. 135.

37228   Dáviti Svazek: 8 Strana: 0051
Dáviti. Cf. Vrchom vydávať. Davida chváliť. Kocúra drhnúť. Lišku drať. Slov. Phľd. 1894. 37 V.

37229   Dáviti se Svazek: 9 Strana: 0035
Dáviti se = tlačiti se. — kam. ? tělu sv. Alexie se dávila. Pass. (Mus. 1851. 142,. ). Jako těžko d. se proti ostnu, tak... Št. Bes. 7., 110. V VI. 15. za Št. polož: Bes. 91.

37230   Dávivec Svazek: 1 Strana: 0215
Dávivec, vce, m. Brechnuss.

37231   Dávivec Svazek: 6 Strana: 0015
Dávivec, vce, m., jatropha, Brechnuss, f., rostl. D. černý, j. curcas; hnidosolistý, j. gossypifolia; mnohosečný, j. multiíida; žláznatý, j. glandulosa. Vz Rstp. 1338., Odb. path. III. 718., Mllr. 56.

37232   Dávivec Svazek: 9 Strana: 0035
Dávivec, vce, m., Brechnuss, rostl. Vz Ott. XII. 114.

37233   Dávivina Svazek: 6 Strana: 0015
Dávivina, y, f., das Evnetin. Sm.

37234   Dávivo Svazek: 6 Strana: 0015
Dávivo, a, n. = davidlo. Ssk.

37235   Dávivosť Svazek: 1 Strana: 0215
Dávivosť, i, f., Neigung zum Erbrechen. Jg.

37236   Dávivosť Svazek: 6 Strana: 0015
Dávivosť, i, ŕ., die Neigung zum Brechen. Bern.

37237   Dávivý Svazek: 1 Strana: 0215
Dávivý, kdo dáví, würgend; k dávení, Speien erregend. Cesmina d. Rostl.

37238   Dávivý Svazek: 6 Strana: 0016
Dávivý = k dávení. D. vinný kámen, Brechweinstein, m. Mj. 48.

37239   Davizen Svazek: 7 Strana: 1226
Davizen, lemphinceatus, zastr. Pršp. 12.

37240   Davizvěř Svazek: 6 Strana: 0016
Davizvěř, e, m., psí jm., der Wildwürger. Šm.

37241   Dávka Svazek: 1 Strana: 0215
Dávka, y, t. Na Slov. a na Mor. daň. Abgabe. Dávku uložiti, Mus., zapraviti, Sych., vybrati, platiti; d. k alumnatu, k semináři kněžskému. Sp. Sbírky a d-ky proti Turku, Boč.

37242   Dávka Svazek: 6 Strana: 0016
Dávka = daň, Giebigkeit, f. Brt. D. 206., J. tr. D. naturální, peněžitá, Mus. 1880. 526., v hotovosti, vedlejší, Nebenleistung, lesní, Forstgabe, steliva, Streuabgabe, f. Sl. les. D. u Římanů a Řeků. Vz Vlšk. 289., 291. — D., die Portion, Dosis. Lékař dal ne- mocnému dávku léku. Us. On svou dávku už vypil. Us. Cf. Slov. zdrav.

37243   Ďavkáč Svazek: 7 Strana: 1226
Ďavkáč, e, m. = havkáč, štěkač. Slov. Phľd. VII. 65.

37244   Ďavkati Svazek: 6 Strana: 0016
Ďavkati = havkati, bellen. Slov. Hdž. Šlb. 22. Slabě: davkati, tence: stékati, silně: brechati. Zátur. Pes ďavká, havká, brechá. Hdž. Šlb. 34.

37245   Dávkovati Svazek: 6 Strana: 0016
Dávkovati = dávky platiti. Slov. Nic nedávkuje, len sbierá. Phld. III. 353.

37246   Davle Svazek: 6 Strana: 0016
Davle, pl., městečko u Mníška. Vz S. N., Blk. Kfsk. CXL1X.

37247   Davlice Svazek: 6 Strana: 0016
Davlice, míst. jm. Tk. 1. 218.. 435., IV. 172.

37248   Dávlivec Svazek: 6 Strana: 0016
Dávlivec, vce, m. = dávivec. Slov. Bern.

37249   Dávlivosť Svazek: 6 Strana: 0016
Dávlivosť, i, f. = dávivosť. Slov. Bern.

37250   Dávlivý Svazek: 6 Strana: 0016
Dávlivý = dávivý. Slov. Bern., Loos.

37251   Davmo Svazek: 6 Strana: 0016
Davmo, haufenweise. Ssk.

37252   Davní Svazek: 1 Strana: 0215
Davní, davný, Würg-. Davnou otázku (dávivou) komu položiti. Hus. D. kašel, Stick- husten. Jg.

37253   Dávní Svazek: 1 Strana: 0215
Dávní, vz Dávný.

37254   Davní Svazek: 6 Strana: 0016
Davní kosť. Vz Návní.

37255   Davnica Svazek: 6 Strana: 0016
Davnica, e, f. = davice. Ssk.

37256   Davník Svazek: 7 Strana: 1226
Davník, a, m., donatus, zastr. Rozk. Pršp. 85. 48.

37257   Dávník, a Svazek: 10 Strana: 0045
Dávník, a, m., donatus (z dávati), chybně utvořeno. Gb. Slov.

37258   Dávnina Svazek: 1 Strana: 0215
Dávnina, y, f., starožitnosť. Koll. Alter- thum.

37259   Dávniti Svazek: 1 Strana: 0215
Dávniti = dávné činiti, alt machen. Jg.

37260   Dávno Svazek: 1 Strana: 0215
Dávno, komp. dávněji. D., = dlouhý čas tomu, lange, vor langer Zeit, seit langer Zeit. Jg. D. se tuším stalo (= kdo ví, je-li to pravda). Ros. To d. vím. D. D. již se známe. Us. Již jest tomu d. Již d. jsem ho neviděl. D. Jak d. ? Dávno-li jest tomu, co byl u nás? D. Jak tomu dávno ? — Ode dávna, z dávna. D. Ot stara dávna (v obec. ml. dobře: od staro- dávna). Trist. Stran přísloví vz: Bluma, Ho- lec, Houba, Král, Mor, Noha, Pivo, Slíva, Sníh, Voda.

37261   Dávno Svazek: 6 Strana: 0016
Dávno. Není tomu tak příliš dávno, Us. Dch. Jest nám d. (jsme staří). Us. Vk. Ty's d. hloupý, chytrý (velmi). Us. Brnt., Mtc. 1878. 31., Brt. D. 206. Pro domácnosť d. dobrý kabát, gut genug. Kos., Mour. Tento bieše obyčej za starého dávna. BO. D. před tím. Pass. 14. stol. D. řiekají: Mi- lostiť jest prstem neukázati. Št. Kn. š. 42. Nebyl jsem tam dávno, za to si tam dlouho pobudu (v první větě míní se čas od po- bytu uplynulý, ve druhé délka pobytu). Brt. S. 3. v. 21.

37262   Dávno Svazek: 7 Strana: 1226
Dávno, a, n. Za dávných dáven (časů). Rr. Sb.

37263   Dávno Svazek: 9 Strana: 0035
Dávno. Tomu je již d., jak byl čert malé pachole. Hoř. 125. Od dávných dáven. Zát. Př. 242. a.

37264   Dávnobydlec Svazek: 10 Strana: 0045
Dávnobydlec, dlce, m. = dávný oby- vatel. Gb. Slov.

37265   Dávnobylosť Svazek: 8 Strana: 0051
Dávnobylosť. Toto slovo nelíbilo se Blaho- slavovi, vox inusitata. BI. Gr. 170.

37266   Dávnobylý Svazek: 10 Strana: 0045
Dávnobylý rek. Msn. Od. 115

37267   Dávnodávný Svazek: 6 Strana: 0016
Dávnodávný, langvergangen. Dch.

37268   Dávnochvalný Svazek: 6 Strana: 0016
Dávnochvalný, altbeiühmt, Šm.

37269   Dávnoletý Svazek: 6 Strana: 0016
Dávnoletý, langjährig. D. záští, Němc, člen spolku. Mus. 1880. 375.

37270   Dávnominulý Svazek: 1 Strana: 0215
Dávnominulý, lépe: předminulý čas. Vz Čas.

37271   Dávnominulý Svazek: 9 Strana: 0035
Dávnominulý. D. časy. Ld. 99.

37272   Dávnopis Svazek: 6 Strana: 0016
Dávnopis, u, m., die Archäologie. Šm., Loos.

37273   Dávnopisný Svazek: 6 Strana: 0016
Dávnopisný, archäologisch. Šm., Loos.

37274   Dávnosť Svazek: 1 Strana: 0215
Dávnosť, i, f. - dlouhosť uplynulého času, das Alter; starožitnosť, das Alterthum; pozdnosť, die Späte. L. D. svědek nemalý. Pk.

37275   Dávnosť Svazek: 6 Strana: 0016
Dávnosť. Což komu od d-sti příslušelo. 1464. 1). pravdě za svědka. Č. M. 62.

37276   Dávnota Svazek: 1 Strana: 0215
Dávnota, y, f. = dávnosť. Na Slov. Bern.

37277   Dávnověk Svazek: 6 Strana: 0016
Dávnověk, u, m. = dávnověkosť. Šedý d. ZČ. I. 4.

37278   Dávnověk Svazek: 8 Strana: 0051
Dávnověk klassický. Zbrt. Pov. 21.

37279   Dávnověkosť Svazek: 1 Strana: 0215
Dávnověkosť, i, f. Alterthum.

37280   Dávnověký Svazek: 1 Strana: 0215
Dávnověký. Měst. bož. Alt.

37281   Dávnozhaslý Svazek: 6 Strana: 0016
Dávnozhaslý, längsterloschen. Šm., Loos.

37282   Dávnozvěr Svazek: 6 Strana: 0016
Dávnozvěr, a, m., das Palaiotherion. Šm., Loos.

37283   Dávnucno Svazek: 7 Strana: 1226
Dávnucno = dávno. Mor. Vck.

37284   Davný Svazek: 1 Strana: 0215
Davný, -ní, Drang-, unterdrückend, Boč.; statný, tapfer. St. skl.

37285   Dávný Svazek: 1 Strana: 0215
Dávný, dávní, komp. dávnější; dávničký = čemu již dávný čas, dávnobylý, lange vergangen, alt, lang, geraum, D. (jen o čase minulém; o čase přítomném a budoucím: dlouhý. Jg. ). Od dávního času. V. Před dávním časem. V. Vedle obyčeje dávního. Troj. Dávné jest přísloví: Kdo chce škody zbýti, nedej jiskře ohněm býti. Háj. Před d. lety; od dávných let (dob). Us. Dávní králové. Jel. Město d. a mohutné v zemi chaldejské bylo Babylon. Troj. Dávní oby- vatelé země. Br. D, jeho přítel. Us.

37286   Dávný Svazek: 6 Strana: 0016
Dávný. Mkl. Etym. 39. D. podání, die Tradition, věc, Dch., věk, Mour., obyčej. Št. lvu. š. 164. Na dávné časy (seit langer Zeit) jsem tolik nejedla. Us. Vk. Bylo třa povědzěc, dzěvucho davnejši, bych sobě hledal dzévuchy švarnějši. Sš P. 371. Jest Korintus město dávNé. Alx. Již Nejsa jeho podruh dobře dávný čas; On jest můj d. hněvník; Od d. času. NB. Tč. 4., 150., 168. Jsú tomu d. chvíle na 20 let nebo více. NB. Tč. 209. Ač má i mnoho šeředných i dávných hřiechóv. Št. Kn. š. 17.

37287   Dávný Svazek: 9 Strana: 0035
Dávný. O původu vz Zub. 388.

37288   Davor Svazek: 6 Strana: 0016
Davor, a, m. = Mars. Slov. Syt. Tab. 43.

37289   Dávovina Svazek: 1 Strana: 0215
Dávovina, y. t'., lék k dávení. Krok. Brechmittel.

37290   Davue Svazek: 6 Strana: 0016
Davue, nědavne, davnější = dávno. Laš. Brt. D. 171.

37291   Davyn Svazek: 6 Strana: 0016
Davyn, u, m., nerost. Bř. N. 179.

37292   Davyův Svazek: 7 Strana: 1226
Davyův kahanec. Vz Ott. VII. 101.

37293   Dawy Svazek: 8 Strana: 0051
Dawy m. dávaj. Ž. wit. 26. 12. — Gb. H. ml. I. 138.

37294   Daxlík Svazek: 1 Strana: 0215
Daxlík, a, m., z něm. Dachshund, jezevčí pes. Jg.

37295   Daxner Svazek: 9 Strana: 0035
Daxner Štef. Vz Vlč. Lit. slov. I. 275., Phľd. 1899. 129.

37296   Daxner Svazek: 10 Strana: 0045
Daxner Štef. 23. /12. 1822. až 11. /4. 1892. D. a jeho doba. Vz Sbor. čes. 12. —-41.

37297   Dayworecz Svazek: 7 Strana: 1226
Dayworecz, astricium, 15. stol. Jgč. XIV. 31.

37298   Dazajsta Svazek: 6 Strana: 0016
Dazajsta = dozajista, jistě. Slov. Ht. Sl. ml. 164.

37299   Dazdati se Svazek: 6 Strana: 0016
Dazdati se = nadíti se. Slov. Potěší ťa pan Boh, nenazdáš sa odkál. Sl. ps. 9.

37300   Dazule Svazek: 6 Strana: 0016
Dazule = brouk z rodu tesaříkův. D., astynomus, der Zimmermann. D. domácí, a. aedilis, jedlová, a. atomarius, šedá, a. griseus. Kk. Br. 348., Schd. II. 510., Šiř. II. 60., Brm. IV. 196.

37301   Dazule Svazek: 9 Strana: 0035
Dazule, brouk. Vz Klim. 657.

37302   Dazule, e Svazek: 1 Strana: 0215
Dazule, e, f., hmyz. Krok.

37303   Dažbog Svazek: 6 Strana: 0016
Dažbog. syn Svarohův (= slunce jest syn nebe;. Vz Sbtk. Výkl. 46. Prajný v zlato- hojnej Kremnici. D. Hol. 185. Cf. List. filol. VII. 335.

37304   Dažbóh Svazek: 8 Strana: 0051
Dažbóh, vz Dařbůh.

37305   Dažboh. a Svazek: 1 Strana: 0215
Dažboh. a, m. Dařbůh; —- 2. jméno Boha zemskvch pokladův. Am.

37306   Dažď Svazek: 1 Strana: 0215
Dažď = déšť: KB.

37307   Dážď Svazek: 6 Strana: 0016
Dážď, dáždik, dáždíček. Mkl. Etym. 39. Cf. Dášď. Slov. Dážďu nohy visia (hnedlé bude pršeti). Rr. Sb. Netreba kepeň predo- šlému dážďu. Mt. S. I. 101. D. prší, len tak leje se; Umočil ma dáždik na hoře; Dáždik počal mrholiti. Sl. ps. 69., 217., 336. Od Lučenca dážď idě, už moj milý nepríde; Až bych sa ja dažďa bála, do kríčka bych ne- stávala; Prší dážď, prší dážď, bude velká leja, pozri si, šuhajko, do ma milej dvora; Bez daždíčka vädne kvet, bez Janíčka pustý svet; Dosť bolo i dažďa i velikej plušti, ale som nemohla od velkej lúbosti (rásť). Sl. spv. 13., 57., 114., 135 , 205. V dáždi, v plušti na ulici kura piští, kura kričí; Po doline dážď prší, muoj milý má mrcha klobúk ; keď ho stretneš, rozdrap mu ho, nach naňho dážď neprší; Prši dážď, bude v noci klzko, čo já dbám, mám frajerku blízko; Na holi, na holi, daždíček mrholí, kdože naše ovce v košiari podojí? Koll. Zp. I. 9., 64., 161., 329.

37308   Dážď Svazek: 8 Strana: 0051
Dážď. Netreba o dážď prosiť, príde, čím začnú kosiť. Slov. Phľd. XII. 697.

37309   Dážď Svazek: 10 Strana: 0045
Dážď, e, f. - déšt. D. tak prší dlho, do- kial neprestane. Rizn. 170.

37310   Dažď Svazek: 10 Strana: 0570
Dažď, vz Déšť.

37311   Dáždik, u Svazek: 10 Strana: 0045
Dáždik, u, m. Taký ti to d., ako keď dobrá gazdina jedielko omastí. Sbor. slov. 1901. 150.

37312   Dážditi Svazek: 6 Strana: 0016
Dážditi, il, ění = pršeti. Slov. Němc. IV. 328.

37313   Dáždivý Svazek: 6 Strana: 0016
Dáždivý = deštivý. Nastal d. čas. Slov. Phld. III. 1. 12.

37314   Dáždnik Svazek: 6 Strana: 0016
Dáždnik, a, m. Zeus D. = Jupiter Plu- vius. Slov. Dbš. Uv. 13.-14. — D., a, m. = dášdník. Slov. Ssk.

37315   Dáždnik Svazek: 8 Strana: 0051
Dáždnik, u, m. = deštník. Slov. Phľd. i XII. 641.

37316   Dážďomer Svazek: 6 Strana: 0016
Dážďomer = dešťoměr. Slov. Ssk.

37317   Dažďonosný Svazek: 8 Strana: 0051
Dažďonosný vietor. Phľd. 1896. 141.

37318   Dážďovica Svazek: 6 Strana: 0016
Dážďovica, e, f. = dášdovica. Slov. Ssk.

37319   Dážďovka Svazek: 6 Strana: 0016
Dážďovka = dešťovka. Slov. Ssk.

37320   Dážďovnica Svazek: 6 Strana: 0016
Dážďovnica, e, f. = rorýs. Slov. Němc. IV. 421. — D., der Regenschwamm. Slov. Ssk.

37321   Dáždovník Svazek: 6 Strana: 0016
Dáždovník, a, m. = dešťovka, der Regen- wurm. Slov. Hdž. Šlb. 85. — D., pták, der Regenpfeifer. Zátur.

37322   Daždovník Svazek: 10 Strana: 0045
Daždovník, a, m., zpěvný pták nějaký. Sb. sl. 1901. 155.

37323   Dážďový Svazek: 6 Strana: 0016
Dážďový = dešťový. Veľké d. kvapky pa- dají na soschnutú pôdu. Slov. Phld. 111. 1/12.

37324   Daže Svazek: 6 Strana: 0016
Daže = aby, kéž, nechť, bodej. D. teba Parom trestal. Sb. sl. ps. I. 115.

37325   Dba Svazek: 1 Strana: 0215
Dba (zastar. ) = dbal. — 2. Dba, y, f. = péče, starosť, die Sorge. Žádné dby nemíti. V. Na nic dby nemá. V.

37326   Dba Svazek: 6 Strana: 0016
Dba. Z toho jemu děkuji, že má na mě tbu. Živ. otc. 53. a.

37327   Dbal Svazek: 6 Strana: 0016
Dbal, u, m. = zvariak. Slov. Ssk.

37328   Dbale Svazek: 1 Strana: 0215
Dbale, dbánlivě, dbavě = pozorně, bed- livě, achtsam, fleissig. Jg.

37329   Dbalivosť Svazek: 1 Strana: 0215
Dbalivosť, i, f. = dbalosť. Mus.

37330   Dbalivý Svazek: 1 Strana: 0215
Dbalivý = dbalý. Mus.

37331   Dbalivý Svazek: 6 Strana: 0016
Dbalivý. Hluší, jenž sú byli na slovo božie netbalivi, již ho mile poslúchají. Hus II. 16.

37332   Dbalosť Svazek: 1 Strana: 0215
Dbalosť, dbánlivosť, dbavosť, i, f., péče, pilnosť, pozornosť, bedlivosť, die Acht, Acht- samkeit, Sorgfalt. V. Na něco dbalosť míti. Reš.

37333   Dbalý Svazek: 1 Strana: 0215
Dbalý, dbánlivý, dbavý; komp. dbalejší; pozorný, bedlivý, pilný, pečlivý, achtsam, sorgsam, fleissig. V., Jg. — na co. L., St. — čeho: své práce. Rk. — o co. Jg., Rk. Cf. Dbáti.

37334   Dbalý čeho Svazek: 6 Strana: 0016
Dbalý čeho: poměrů spravedlivých. Msn. Or. 156. Buďte dbali svých povinností. Brt. S. 3 vyd. 48. Cf. Dbáti.

37335   Dbánek Svazek: 6 Strana: 0016
Dbánek, nku, m. = džbánek. Slov. Phld. V. 66.

37336   Dbání Svazek: 6 Strana: 0016
Dbání, n., das Achten, Sorgen. Vz Dbáti.

37337   Dbanka Svazek: 6 Strana: 0016
Dbanka, y, f. = dbenka. Slov. Rr. Sb. Krev sa mu búrila, jako keď mlieko v dbanke mútia. Phld. IV. 341.

37338   Dbanka Svazek: 8 Strana: 0051
Dbanka: dbarka, dbonka, hbenka, zbenka, zbonka = mútovník, nádoba na mútenie másla. Slov. Phľd. 1893. 52. D. = baňka (na pouštění krve). Slov. Phľd. 1893. 44.

37339   Dbánlivosť, d Svazek: 1 Strana: 0215
Dbánlivosť, dbánlivý, Vz Dbalosť, Dbalý.

37340   Dbanlivý Svazek: 7 Strana: 1226
Dbanlivý takových věcí. Šf. III. 137., Bart. 47.

37341   Dbarka Svazek: 8 Strana: 0051
Dbarka, y, ť., vz předcház. Dbanka.

37342   Dbáti Svazek: 1 Strana: 0215
Dbáti, dbám (dříve: tbám, tbaju, tbaji), al, án, ání = pozor, péči míti, oč státi, dáti nač, uvážiti, auf etwas achten.. Jg. -- abs. Co já dbám!. Jg. Jiní nedbali nic. Kom. Dbá on, jakoby husa zapískala. Vz Neposlušný. Lb. - čeho: rady, lidské pověsti, Kom., zákonův, slibu, smrti, nebezpečí d. Nt. - Dal., Br., Har., Výb. I., Háj. Kat. 1058., 3617. Horka, nedbali. Bls. Já svého koně hlasu málo dbám. Sš. Pís. — o co, o koho. Nedbej o to. Kom. D, o lidi, o Boha, o děti, o ženil. L. Dbám o to, jako pes o pátou nohu. L. O nic nedbati; jen o své d. Nt. Dobře dbají o ně (koně); Pro statek o tě nedbám. Er. P. 416., 185. — Br. — o čem: o svém jazyku. Dal. O těle. Št. O něm (břiše) viec tbáti, než o duši. Leg., Výb. O kořistech nic netbachu. Dal. Ni o něm juž tbají svoji; Ni o čsti ni o bože tbajúce. Alx. 1125., 1106. — na co. Čerta dbá na to. D. Dbáti na zimu, na bití. Us. Nedbám na měsíc, ani na hvězdy, když mi slunce svítí. D. Prov. Na sny nedbaj. Pass. 99. Nedbej na to nie. Er. P. 465. Ani na tvú hrózu tbáme. Výb. II. 9. (Pass. ) Netbají na Buoh za tiemto světem. Št N. 257. Na žádného ned. Us. D. na Boha. Št. N. 15. Na to nice netbajieše. Kat. 137. D. na krále. Alx. 1114. Nic netbaje na své rány. Alx. 1134. Jáz na ty nechci tbáti. Alx. Svině když kaliště mají, na čistou vodu nedbají. Prov. — L., Br., Troj. — po čem. Nebudouť po nás velmi dbáti. V. — za co. Někteří kněží za papeže nedbali. Háj. Kterýž zaň (za Boha) nic nedbá. V. — Reš., Koc. — s infinit. A což rychle po- minouti má, kdo toho moudrý hledati dbá. V. Ktož netbá držeti přikázanie? Št. — Br., Jg.

37343   Dbáti Svazek: 6 Strana: 0017
Dbáti. Mkl. Etym. 53. — abs. A já přece nedbám, ať si pláče, jak chce. Sš. P. 203. Dy sem ći kupil, to si nědbala, dy sem ći nekupil, to si plakala. Ib. 597. Kdo dbá, nemá; kde nedbá má (Hádanka. Nečistota v domě). Us. Brt. — čeho. O. z D. D. spra- vedlnosti, Šbm. S. II. 285. Zde právě toho nedbají, čeho by měli. Us. Vk. Já svého koně hlasu málo dbám, jen když Marjánku při svém boku mám. Sš. P. 128. Darius netbal i jedněch vojen. Výb. I. 143. Smutku netbám. Exc. 15. stol. Avšak toho málo tbáme. 15. stol. Netbal kratochvíle; Tbal tebe. Hr. ruk. 7., 91. Ta krásy nic netbala. Leg. Mnč. R. 26. Málo tbají ti radosti nebeské; A bo- jovníci cti jeho málo tbají; Těch věcí ne- máme tbáti. Hus I. 131., 163., 333. Toho světa málo tbal. Pass. mus. 329. T. snů. Št. N. 182. Cf. Brt. S. 3. vyd. 43. — oč. Dbáti o čistotu, o pořádek. Mus. 1880. 462. Tělo, tělo, cos dělalo, o duši si nic nedbalo. Sš. P. 16. Co ve své moci máme, o to málo dbáme. Lpř. Nedbám věru o nikoho. Hdk. C 51. Dbáte-li o věc opravdové. Kom. O spa- sení vašich duší dbáte. Živ. otc. 49. a. Cf. Brt. S. 3. v. 43. O města Kristova nedbají, když lotři je zlezú. Hus I. 458. — o čem. Však pil, netbaje o něm. Výb. II. 4. O svém mistře nic netbáš. Mast. v. 81. Netbaje o něm. LAp. O něm (břiše) viec tbají než o duši i o Boze. Des., Hr. ruk. 271. Kromě žeť o svém jazyce velmi tbajú; Mužie o tom málo tbáchu; O zbožiu nic netbajú; O jich radě (čáp) počě netbati; O vězních ni o ko- řistiti tbáchu. Dal. 4., 29., 33., 95., 112. Ne- tbajíce o svej duši kázanie přestupují. Výb. I. 233., Hr. ruk. 269. O nich velmi málo tbají; Netbají o krásném loži, jdú k biedni- ciem na rohoži. Hr. ruk. 281., 353. Když dbajú o múdrosti; Ni o něm juž dbají svoji. Alx. V. v. 241., 1785. (HP. 6., 43.). Ni o čsti ni o bozě tbajúce. Alx. BM. j. a. — nač. Na to nic nedbejme, jen se přece chtějme. Er. P. 282. D. na někoho, Sá., na sluhu. 1410. Kakoť on dbáše na to. Dal. 130. Čo vy, mamko, na to dbáte, keď vy sama muža máte. Ht. Sl. ml. 185. Nic netbal na světskú chválu. Anth. I. 50. 10. Na řeči nic nědbaj, ene mě ty kochaj. Sš. P. 387. Nic na to nedbejte. BR. II. 21. b. Že netbáš na tvorcě svého; Když ty nechceš na své d. Dal. 40., 110. Snad by na mne lépe tbal; Ctné panie, na to vy nic netbajte. Mast. v. 399., 431. Oni na to nic netbají. Exc. 15. stol. (List. filolog. XI. 294.). D. na svú čistotu, na česť. Smil v. 1122., 1845. Na hřiech ani hanbu tbaje. Ib. v. 1129. (v. 74., 940.). Svú zlú myslí tbají viece, než na Buoh, na svú hospodu. Hr. ruk. 269. Němci na tu řeč nic netbali. Hrad. 26. a. A on na to počě tbáti. Hrad. 142. a. Co jest člověk, že tbáš na něho? Ž. wit. 143. 3. Ňetbaj nice na to. Jid. 109. Jáz na ty ne- chci d. Alx. HP. 2. Netbaje na své rány. Alx. V. v. 2129. (HP. 51.). Ktož netbá na malé věci, pomalu spadne; Na křivú přísahu nic netbají; Aj čaká a my na jeho shovievánie netbáme!; Na Ježíše málo tbají; Svatí ne- maií na to t.; Ti na duchovnie (věci) měné tbají. Hus I. 108., 429., II. 124., 323., 384., III. 76. Málo na Buoh tbají. Št. N. 46. A na duši netbá. Št. — zač. On za to málo dbal. Let. 9. Cf. Brt. S. 3. vyd. 43. — čeho jak. Nuznějších nebožátek za nic netbají. Hus I. 450. — s infinit. Slíbili mu za 50 zl. a plniti nedbají. NB. Tč. 212. A on vida že král netbá jeho z toho vězenie vypraviti, přistúpil k bratřím. Let. 53. Ktož zde nechce, čta o Bohu, jej poznati, v den súdný Buoh nebude jeho tbáti poznati. Št. Kn. š. 5. — Vz Nedbati.

37344   Dbáti Svazek: 7 Strana: 1226
Dbáti, vz Tbáti (i dod.). — nač proč. Pro hlad na životy nedbajíc. Arm. 2467. — zač. Jestli on za mne málo d. bude, já za něho dokonce nic; Nehrubě za to dbají Črn. Zuz. 254., 283. Oniť (chudí) za víno nic netbají. Výb. I. 929. — s inft. Kteří ho prve nedbali znáti. Výb. II. 1688.

37345   Dbáti nač Svazek: 8 Strana: 0051
Dbáti nač. Dbajíce na jich slova; Ne- dbaje na to. Chč. Mik. 425v. a Chč. S. 9. Ne- hrubě na to dbá. Kat. z Zer. 35. — čeho. Aniž by jeho kto dbal. Chč. S. 265. — zač. Nedbá na tě a za tě, obé se dobře dí. Bl. Gr. 278.

37346   Dbáti nač. Na Svazek: 10 Strana: 0045
Dbáti nač. Na zbožie věčné málo tbají. Hus. (Uč. spol. 1902. V. 3. ) — oč. Len to máme, o čo dbáme. Rizn. 171.

37347   Dbáti zač Svazek: 9 Strana: 0035
Dbáti zač. Co ty dváš (dbáš) za to. Praž. evang. (List fil. 1897. 274. ).

37348   Dbávati Svazek: 6 Strana: 0017
Dbávati, vz Dbáti.

37349   Dbavosť Svazek: 6 Strana: 0017
Dbavosť, i, f. = dbalosť. Šm.

37350   Dbavý Svazek: 1 Strana: 0216
Dbavý: dbav, a, o — dbalý. — čeho. Ne- jsou toho dbavi. Št.

37351   Dbavý. — čeho Svazek: 6 Strana: 0017
Dbavý. — čeho: užitka. Zjev. sv. Brig. Ktož tbav nebude obecného dobrého svým úřadem. Kšch. 48. Nebyl-li jest tbav svého prospěšenstvie. Št. Kn. š. 182.

37352   Dbdvihnouti Svazek: 6 Strana: 0080
Dbdvihnouti = dozdvihnouti.

37353   Dbeł Svazek: 8 Strana: 0051
Dbeł v. gbel, lag. Brt, D. I. 87.

37354   Dbenka Svazek: 1 Strana: 0216
Dbenka, v, f. = másnice. Milchrührfass. Na Slov. Plk.

37355   Dbenka Svazek: 8 Strana: 0051
Dbenka, vz Dbanka, Mútovník (3. dod.).

37356   Dbeu Svazek: 9 Strana: 0035
Dbeu = džber. U Hodslavic. Mus. ol. XI. 80.

37357   Dbol Svazek: 1 Strana: 0216
Dbol, u, dbolec, lce, m.. = oul. Na Slov. Koll.

37358   Dbol Svazek: 8 Strana: 0051
Dbol, dbolec = úl. Slov. Phľd. 1893. 52.

37359   Dbonka Svazek: 8 Strana: 0051
Dbonka, y, f., vz předcház. Dbanka.

37360   Dc Svazek: 1 Strana: 0216
Dc. Tuto skupeninu souhlásek píšeme v násloví sice posud v dcera a v odvodech tohoto slova, ale zamlčujeme v nich d. Ht. Dcera, ale vyslovujeme: cera.

37361   Dc Svazek: 7 Strana: 1226
Dc splývá v c: cera, sóce, srče. Dol. List. fil. 1891. 431.

37362   dc Svazek: 8 Strana: 0051
dc mění se ve: předce = přece, dva- nádete — dvanácte; v ds: milá dffy (dci). Kat. 20. Cf. Grb. H. ml. I. 411., 503.; u Zábř. y je: v zahrájce (zahrádce). Brt. D. II. 128. — Z dc se d odsouvá: srče, pruce, céra — Vz Dšk. Jihč. I. 17.

37363   dc Svazek: 9 Strana: 0433
dc v ds: dseře. 1433. Vz Mšín. 8.

37364   Dcál Svazek: 8 Strana: 0051
Dcál, u, m. — drcálek, mlýnec. Dšk. Jihč. I. 9.

37365   Dcát Svazek: 1 Strana: 0216
Dcát = deset. Jeden z sedmi dcát uče- níkov. Vz Deset.

37366   Dcáti Svazek: 1 Strana: 0216
Dcáti = dštíti.

37367   Dcátý Svazek: 6 Strana: 0017
Dcátý = desátý. Čtvrtýnadcátý = čtrnáctý. BO.

37368   Dcě = dci Svazek: 9 Strana: 0035
Dcě = dci. Gb. H. ml. III. 1. 429.

37369   Dcera Svazek: 6 Strana: 0017
Dcera. Vz Šrc. 249., 255. Dat. dceři od dci. Bž. 95. Na Zlínsku céra. Brt. Jména dcer na Lašsku, vz Brt. D. 148. Jsem krále insperského vlastní dceruška jeho ; Dala bych všecko zboží, bych věděla o dceři; Chudobna, chudobna chudobnej mateři, nevyrovnam se ja žadnej selskej dceři; Mamičko, mamičko pěknu dceru matě, však my ju vam vezmem, choť vy ju chovatě; Tatíčku, tatíčku, v hrobě jako v kleci, mně ubohé dceři ubližujú všeci; A v cizých horách zabijú ťa, žes tam pod- vedl dvě děvčátka, oj dvě děvčátka tuze hezké a to dcerušky myslivecké. Sš. P. 178., 309., 426 , 491., 523. Dcery kšaftem aneb dskami od otce oddělené; Dcery po otci jak k dědictví přicházely; Dcery společníků jak vybívány býti měly; Dcery pozuostalé v statku nepořízeném bez bratři. Vz Zř. zem. Jir. F. 9., 31., 32., C. 31., I. 50., K. 7. O právech a povinnostech dcer ve starší době vz také Cor. jur. Jir. 406.—407. Zakrojiti (chléb) na dceru = ukrojiti si skyvu; z. na syna = ukrojiti si krajíček chleba. U Kr. Hrad. Ksť. Máma široká, táta vysoký, dcera slepá, syn divoký. (Hádanka. Země, nebe, noc, vítr). Okolo jedinej dcéričky. Slov. Lipa I. 7. Dceři mé. NB. Tč. 84., Půh. II. 195. Matka za dcerou pláče a dcera po prknech skáče. Č. M. 400. — D. Cérkou sluje každá svobodná všem hospodářům a hospodyním. Mor. Brt.

37370   Dcera Svazek: 7 Strana: 1226
Dcera v Ev. ol. obecněji než dci. Jir. Mor. 38.

37371   Dcera Svazek: 8 Strana: 0051
Dcera. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 168. Dospělé dcery v domě a přezralé ovoce na dřevě časem zčervívají. 1504. — Vz Vlč. Lit. 256.

37372   Dcera Svazek: 9 Strana: 0433
Dcera. Jedna matka ľahčie vychová štyri dcéry, ako štyri dcéry jednu matku. Mus. slov. I. 25. Vz násl. Dieťa.

37373   Dcera Svazek: 10 Strana: 0045
Dcera. Dceru doma měj každý den, ne- daj se jí toulati ven; nechť posedá u přes- licky, nechá titěrek a hříčky; zahálka mnohou zavodí, že v to vchází, co jí Škodí. Světz. 1888. 50.

37374   Dcera Svazek: 10 Strana: 0570
Dcera. Prvú dcéru vydava mať, druhú sestra. Mus. slov. IV. 51. Čo vydaš na dcéru, mysli si, ako by si to bol oblokom vy- hodil. Sb. sl. VIII. 168.

37375   Dcera, y Svazek: 1 Strana: 0216
Dcera, y, f. (dříve: dci, gt. dceře, dat. dceři, akk. dceř, vok. dci, lok. dceři, instr. dceří), dceruška, dceřička, dcerunka, na Slov. dcerečka; v obce. mluvě: cera, dat. ceři; v Krkonoš, círa. V dat. a lok. sg. obyčejně: dceři, málo kdy: dceře. Vz Dci. Die Tochter. Poroditi dceru. D. Dceru vdáti, za muže vdáti. D. Synové i dcery = dítky. V. Jakáž matka, takáž dcera její. Br. Dítě po dceři. D. Měl s ní dceru. Us. Na ty tanty vanty já se v nic nedám, já svou dceru nevydám. Vz Pře- mlouvání. Č. Ožeň syna, kdy chceš, a vdej dceru, kdy můžeš. Vz Děvce. Č. Latinská řeč jest d. řecké. Nt. D. po první ženě. Us. — Vz Dci. — Vz Rb. rejstřík, str. 265. — D. =- nevěsta, Schwiegertochter. D. — D. mladá osoba ženská, panna. L. — D, v zemi rodilá, d. městská. — D. = skutek čeho. Nemoc dcera nestřídmosti. Jg. Pověra jest dcera nevědomosti. Nt.

37376   Dcerka Svazek: 6 Strana: 0017
Dcerka, y, f., die Tochter, das Töchter- chen. D. městská, Bürgerstochter. Rk. Dcerný. D. lepota. Kat. 125.

37377   Dcerocírkev Svazek: 6 Strana: 0017
Dcerocírkev, kve, f., die Tochterkirche. Ntr. VI. 136.

37378   Dcerský Svazek: 1 Strana: 0216
Dcerský, Tochter-, töchterlich. Ros. D. právo. D.

37379   Dcerský Svazek: 6 Strana: 0017
Dcerský. List náš určen byl spolu pro dcerské církve. Sš. II. 77. D. povinnosť. Mour.

37380   Dcerství Svazek: 1 Strana: 0216
Dcerství, n., dcérsky stav, Töchterlich keit. Kom.

37381   Dceruščin Svazek: 6 Strana: 0017
Dceruščin, a, o, der Tochter gehörig. Sš. P. 85.

37382   Dcerušenka Svazek: 7 Strana: 1226
Dcerušenka, y, f. = dceruška. Phľd. XIII. 211.

37383   Dceruška Svazek: 1 Strana: 0216
Dceruška, dcerunka, y, f. Vz Dcera.

37384   Dcerynka Svazek: 10 Strana: 0045
Dcerynka, y, f. = dceruška. Dšk. Km. 33.

37385   Dceřin Svazek: 1 Strana: 0216
Dceřin, -a, o. Der Tochter gehörig. D. pole. Us.

37386   Dceřinný Svazek: 7 Strana: 1226
Dceřinný. D. buničky. Hg. 167.

37387   Dceřinský Svazek: 6 Strana: 0017
Dceřinský, töchterlich. Rk.

37388   Dceřinství Svazek: 6 Strana: 0017
Dceřinství, n., die Töchterlichkeit. Rk.

37389   Dceti Svazek: 1 Strana: 0216
Dceti, vz Dcte.

37390   Dci Svazek: 1 Strana: 0216
Dci. Zde stojí i m. er: dcer (z toho: dcera), z d hter (ht v c, vz Ht). Sr. něm. Tochter, řec. Ovyár^jiI, skr. duhitar, lit. dukté (gt. -ers), strprus. dukre; goth. dauhtar; strsl. (dušti, gt. duštere. Fk. 103. Skloňovalo se dříve jako máti (vz Máti), ale zachovaly se jen dat. a lok. sg..: dceři; ostatní pády berou se nyní od slova: dcera. Vz Dcera, Tvoření slov. — Kat, 94., 608.

37391   Dci Svazek: 6 Strana: 0017
Dci, filia. Ž. wit. 44. 11., 136. 8., Sv. ruk. 43., 315. b., Št. Kn. š. 38., Hr. ruk. 303. Dígti, ôvyátrjQ, strb. ďtšti, č. dci. Gb. Hl. 111., Bž. 40. Dle Máti. Cf. Bž. 102. V MV. nepravá glossa. Pa. Kateřina, má dci. NB. Tč. 12. Milá dci a milý synu! Ib. 199 A dci Dorota jeho. lb. 199. Kateřina, dci Ješkova; A ona mu slíbila za sě i za svú dceř; Měl mi dáti svú dceř. Půh. I. 176, 345., 378. (292.), 378., II 55., 130. Jsúc jeho dci. Hr. 368 ruk. 193. Mátě se dceří a dci s mateří. ZN. Vezmi dvě dceři; Syn ženy zlé dceře (me- retrix); Smilník a zlá d. (meretrix, nevěstka). BO. Daj dceř svú synu mému. Bj. Zlá dci. Št. Kn. š. 38. Neb mu bieše dci jediná. Kat. 94. (608.). Měl dceř krásnú z plodu svého. Kat. 157.

37392   Dci Svazek: 7 Strana: 1226
Dci. O skloň. cf. Gb. Ml. I. 107., D. Lhrg. 185. Vz předcház. Dcera.

37393   Dci Svazek: 8 Strana: 0051
Dci. O původu slova cf. Gh. H. ml. I. 18., 30. Dci, dcera, stsl. dbšti, lit. dukte, got. daúhtar, řec. Q-vyáznQ, skr. duhitar z dbgter, dugtě, z dhugh = dojiti. Gb. H. ml. I. 455.

37394   Dci Svazek: 9 Strana: 0035
Dci. O skloňování vz Gb. H. ml. III. 1. 429. (dle, máti).

37395   Dcíra Svazek: 6 Strana: 0018
Dcíra, y, f. = dcera. Us. u Světlé. Sá.

37396   Dcka Svazek: 6 Strana: 0018
Dcka. Davši jemu deku (desku) vece: Piš mi. GR.

37397   Dcpáti Svazek: 1 Strana: 0216
Dcpáti = cpáti.

37398   Dct Svazek: 6 Strana: 0018
Dct. = ducent, ve slohu kupeckém. Kh.

37399   Dcte Svazek: 1 Strana: 0216
Dcte, dste, cte, ct = deset, Dvěma na dcte apoštolóm. Mk. Vz Číslovka.

37400   Dcti Svazek: 6 Strana: 0018
Dcti = tsti.

37401   Dcza Svazek: 6 Strana: 0018
Dcza = dska. Dám ť dvě dcze kamennye, tabulas lapideas. Zlom. strč. exodu 24. 12.

37402   Dč Svazek: 7 Strana: 1226
Dč splývá v č: svěčiť, vysvěčení. Dol. Listy fil. 1891. 431.

37403   Dčbán Svazek: 1 Strana: 0216
Dčbán, u, m. D. břichatý: banda, ban daska. Šp. Vz Čbán.

37404   Dčbanaŕ Svazek: 7 Strana: 1226
Dčbanaŕ, e, m. = kdo dčbány dělá; piják. Krnd. 94.

37405   Dčbanov Svazek: 6 Strana: 0018
Dčbanov, a, m., ves u Vys. Mýta.

37406   Dčber Svazek: 1 Strana: 0216
Dčber, vz Čber.

37407   Dčbernice Svazek: 6 Strana: 0018
Dčbernice, e, f. = čber, der Kübel. Plk.

37408   Dčeber Svazek: 7 Strana: 1226
Dčeber, bru, m. = čber, míra obilí. Arch. VIII. 488.

37409   Dčeled, vz Svazek: 10 Strana: 0045
Dčeled, vz Čeleď. Mš.

37410   Dčéti Svazek: 9 Strana: 0433
Dčéti = vyčnívati. Z toho stromu dčel meč. Ezop. 356.

37411   Dčíti Svazek: 6 Strana: 0018
Dčíti = dščíti. Dčil jim mannu; Dčil na ně maso. Ž. wit. 77. 24., 77. 27.

37412   Dčkáti Svazek: 1 Strana: 0216
Dčkáti = čkáti.

37413   Dčpěti Svazek: 9 Strana: 0035
Dčpěti = čpíti. Fisch. Hosp. 131.

37414   Dčtiový Svazek: 7 Strana: 1226
Dčtiový = deštivý. Krópě d-vé. B. mik. Sir. 1.

37415   Dčvčisko, a Svazek: 6 Strana: 0040
Dčvčisko, a, n. Ehr.

37416   ďd Svazek: 8 Strana: 0051
ďd mění se v jd: Hnej do síně běžel. Zábř. Brt. D. II. 128.

37417   - de Svazek: 1 Strana: 0216
- de, přípona místo, prostoru znamenající, ve které se co děje n. něco leží. K-de, zde, onde, jinde, vezde (nyní: všudy). Mkl. B. 208. — 2. Ve vých. Cechách v sedlském různořečí m. bě: dehem m. během, řídě m. hříbě. Jir.

37418   1. Dě Svazek: 1 Strana: 0216
1. Dě. Dě se = dělo se, dálo se. Výb. I. — 2. V Opavsku a Přerovsku m. de: všadě. Šb.

37419   3. Dě Svazek: 1 Strana: 0216
3. Dě = děje, řka. Ten kus (viery) k ro- zumu přivodie cierkev svatá, dě na mši v té credě, že věří totiž i v ducha svatého. St.

37420   De Svazek: 6 Strana: 0018
De = kde, v Podluží. Brt. Chodievaj, cho- dievaj, de si ťa žiadajú, de tebe koláče a hriato dávajú. Sl. ps. 180. — De = kam. De's te milé koně děl? Sä. P. 610.

37421   Dě Svazek: 6 Strana: 0018
Dě- mění se v Opavsku v ďo: děvče — ďovča, den — ďoň, dělať — ďołat, vedeš — veděš — veďoš — veďo — veďomy. Brt. D. 135. Dě- ve příčestí trpném se nerozlišuje v Podluží, na Zlínsku: naroděný m. narozený, nasaděný, ohraděný, vycuděný. Brt. Také na Slov.

37422   dě Svazek: 8 Strana: 0051
dě smíšeno v č: Hradčany — Hračany; změněno v r/.v: svčdšiti, Kat. 144., nedochodsé. Ev. ol. 161. a. — Gb. H. ml. I. 407., 525.

37423   de Svazek: 8 Strana: 0051
de. Z původního de n. db nemění se d v ď: veden, den, v odpovědech; v nářečích východních mění se v ď: vedeš, idě; de dé z původního db nemění se d v ď ani v ná- řečích: dech z dbch. Gb. H. ml. I. 403.

37424   de Svazek: 8 Strana: 0051
de- m. dě-: čarodeník m. čarodějník. Doudl. a Zlín. Kts. 17., Brt. D. 15. Deti m. děti. Slov.

37425   Dé Svazek: 8 Strana: 0051
Dé = debe (kdyby). Tišn. Brt. D. II. 187.

37426   De Svazek: 9 Strana: 0035
De = když (? v e). Jihozáp. Čechy. Dšk. Vok. 61.

37427   de Hybla Svazek: 6 Strana: 0401
de Hybla Theod. 1774. Jg. H. 1. 2. vd. 569., Jir. Ruk. I. 283.

37428   de Luck Svazek: 6 Strana: 0896
de Luck Štěp., kazat., 1780. Jg. H. 1. 2. vd. 594., Jir. Ruk. I. 467.

37429   Dě se Svazek: 1 Strana: 0229
Dě se, zastr. = dělo se, dalo se. Výb:

37430   De- m Svazek: 6 Strana: 0018
De- m. dě-: čarodeník, čarodenica. Ziinsky. Brt. — Slabika de měkčí se v dě: veděte nebo v dźe: vedźeće a v dže: vedžeče. Mor. Brt. D.

37431   De-ový Svazek: 6 Strana: 0032
De-ový. D. přípony, da, do, ď, ad, ada, edo, ěď, ed, anda. Vz tyto přípony a Bž. 231.

37432   Deák Svazek: 8 Strana: 0051
Deák, u, m. = kabát, župan V Sviatočný d.; Zazrěla ujovu postavu v dlhom deáku. Slov. Phľd. 1892. 595., 670.

37433   Děb Svazek: 1 Strana: 0216
Děb, a, m., druh psů hafanovitých. Presl.

37434   Deba Svazek: 6 Strana: 0018
Deba, ves u Vildšteina.

37435   Deballage Svazek: 6 Strana: 0018
Deballage (deballáž), e, f. — rozbalení, die Auspackung; kupecky. Kh.

37436   Deballovati Svazek: 6 Strana: 0018
Deballovati = rozbaliti, vyndati, aus- packen; kupecky. Kh.

37437   Děbati: koho Svazek: 1 Strana: 0216
Děbati: koho = bíti, mrskati. Ale Bože, dej mi muže, já bych ho děbala. Pís. Já jsem mu vyděbal. Us.

37438   Debatta Svazek: 1 Strana: 0216
Debatta, y, f., rokování o čem. Debatte.

37439   Debattovati o něčem Svazek: 1 Strana: 0216
Debattovati o něčem - rokovati o ně- čem, debattiren. Rk.

37440   Débé Svazek: 8 Strana: 0051
Débé = kdyby. D. má dlóhé vocas. Mor. Čes. 1. V. 418.

37441   Débé Svazek: 9 Strana: 0036
Débé = kdyby. Často m. kéž. Debes mně pomohl. Císařov. Mtc. 1899. 40.

37442   Debelý Svazek: 10 Strana: 0045
Debelý = tlustý. V Příbr. Světz. 1886. 331.

37443   Deben Svazek: 6 Strana: 0018
Deben, u, debének, nku, m. = hřeben (v dětské řeči). U Místka. Škd.

37444   Deber Svazek: 8 Strana: 0051
Deber, bra, m., míst. jm. v Nitře. Phľd. XII. 74., 422.

37445   Deberča Svazek: 8 Strana: 0051
Deberča, e, f., potok v Tekově. Phľd. XII. 422., 74.

37446   Debeř Svazek: 6 Strana: 0018
Debeř, bře, f., samota u Zbraslavic.

37447   Debešov Svazek: 6 Strana: 0018
Debešov, a, m., ves v Čáslavsku. Blk. Kfsk. 1098.

37448   Debet Svazek: 6 Strana: 0018
Debet ve knihách účetních = má dáti, soll (dluh). Kh. Vz S. N.

37449   Debit Svazek: 6 Strana: 0018
Debit, u, m. = odbyt, prodej, rozprodej, der Verschluss, Absatz; kupecky. Kh. Vz Debitovati.

37450   Debita Svazek: 1 Strana: 0216
Debita, pl., n., lat. = dluhy, povinnosti. Rk. Schulden.

37451   Debitant Svazek: 6 Strana: 0018
Debitant, a, m. = odběratel. S. N.

37452   Debitor Svazek: 6 Strana: 0018
Debitor, a, m., lat. = dlužník; kupecky. Kh.

37453   Debitovati Svazek: 6 Strana: 0018
Debitovati = zboží rozprodati, do knih na někoho jako dlužníka zapsati; kupecky. Kh.

37454   Debka Svazek: 1 Strana: 0216
Debka ‚ depka, y, f, klínek (u ševcův). Šp., L.

37455   Debla Svazek: 6 Strana: 0018
Debla, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

37456   Deblati Svazek: 8 Strana: 0051
Deblati. Jak nožkami deblá (mete ?) Wtr. St. nov. 130.

37457   Deblati Svazek: 10 Strana: 0045
Deblati = šlapali, kopati. Ze ji nohami deblal a pral. 1550. Wtr. exc. Sr. Deptati.

37458   Deble Svazek: 6 Strana: 0018
Deble, e, f. = dřevený hřebík, klínek, jímž tesař dřevěné stěny sroubené (srub) probíjí, aby bylo možno mezery mezi trámy dobře ucpati; u tesařů také každý podobný hřebík. Us. Rjšk.

37459   Deblice Svazek: 6 Strana: 0018
Deblice, dle Budějovice, ves u Dymokur.

37460   Deblice, e Svazek: 10 Strana: 0045
Deblice, e, f., louka u Kr. Městce. Čeč 7.

37461   Deblík Svazek: 7 Strana: 1226
Deblík, a, m., vrch. Řvn. 149. — D., vz Moždík (dod.)

37462   Deblín Svazek: 6 Strana: 0018
Deblín, a, m., městečko u Tišňova. D. ol. III. 487. a j.

37463   Deblnika Svazek: 6 Strana: 0018
Deblnika, y, m., os. jm. NB. Tč.

37464   Deblov Svazek: 6 Strana: 0018
Deblov, a, m., Deblau, ves u Chrudimě. Blk. Kfsk. 923., Sdl. Hr. I. 154.—155.

37465   Děblý Svazek: 6 Strana: 0018
Děblý = diblý. Šm.

37466   Debnár Svazek: 6 Strana: 0018
Debnár. A já som z Oravy debnár a já ťa, dievčatko, neznám, vezmem si pobíjač, kliešte, pojdem ja na vandry ještě. Sl. sp. 177.

37467   Debnáriť Svazek: 6 Strana: 0018
Debnáriť, il, ení, Fassbinder sein. Slov. Loos.

37468   Debnárka Svazek: 6 Strana: 0018
Debnárka, y, f., die Fassbinderin. Slov. Loos.

37469   Debnárský Svazek: 6 Strana: 0018
Debnárský, Fassbinder-.

37470   Debnárství Svazek: 6 Strana: 0018
Debnárství, n., das Fassbinderhandwerk. Slov. Loos.

37471   Debnář Svazek: 1 Strana: 0216
Debnář, e, bednář, a, m. = bednář, Fass- binder, Bötcher. Na Slov.

37472   Debo Svazek: 6 Strana: 0018
Debo = nebo. U Stankova.

37473   Děbolín Svazek: 6 Strana: 0018
Děbolín, a, m., Dieblíng, ves u Jindř. Hradce. Sdl. Hr. IV. 32., 55.

37474   Debora Svazek: 6 Strana: 0018
Debora, y, f. = silná ženština. Ta d. by mohla skály lámat a pořád nic nedělá. U Smidar. Kšť.

37475   Debouchirovati Svazek: 6 Strana: 0018
Debouchirovati, fr. (debuširovati) = z prosmyku do širého pole táhnouti. S. N.

37476   Debra Svazek: 6 Strana: 0018
Debra, y, f. = debř, zmola, rokle, příkrý úval v horách. Na Mor. místy také : debřa, e, f. Vck., Brt. Mtc. 1878. 31. (roklina). Ko- lossa ve 12. stol. Chonami (X&vai) pozvána byla od debry, ve které Lykus zanikal. Sš. II. 191.

37477   Debrecín Svazek: 6 Strana: 0018
Debrecín, a, m., maď. Debreczin. mě. v Uhřích. Vz S. N.

37478   Debreta Svazek: 8 Strana: 0051
Debreta, y, f., míst, jm. v Nitře. Phľd. XII. 74.

37479   Debrné Svazek: 6 Strana: 0018
Debrné, ého, n., Döberle, ves u Trutnova ; Döberney, Kaiserlich-D, ves u Králové Dvora; D. Starobucké, Altbuch-Döberney, několik domkův u Králové Dvora ; D. u Oleš- nice, Oels-Döberney, ves u Hostinného. PL. Vz Tk. I. 430., III. 116.

37480   Debrník Svazek: 6 Strana: 0018
Debrník, a, m., ves u Soběslavě; záme- ček u Eisensteina. Vz Čechy I. 16., Blk. Kfsk. 1210., 1222., Sdl. Hr. III. 302., IV. 86.

37481   Debrno Svazek: 6 Strana: 0018
Debrno, a, n., Deberno am Wasser, ves u Velvar. Vz Blk. Kfsk. 124. — D. = Debrné, ves v Jičínsku. Blk. Kfsk. 1239.

37482   Debrnov Svazek: 10 Strana: 0570
Debrnov, vz Srb-Debrnov.

37483   Debrný Svazek: 7 Strana: 1226
Debrný, ého, m., přítok Chrudimky. Ott. VI. 51.

37484   Debrný Svazek: 9 Strana: 0036
Debrný, jm. pozemku. Pck. Hol. 166.

37485   Debrus Svazek: 10 Strana: 0045
Debrus, u, m., název pekla. Luc. 44.

37486   Débř Svazek: 1 Strana: 0216
Débř, i, n. e, f. = dolina, údolí. Thal. L., Us.

37487   Debř Svazek: 6 Strana: 0018
Debř. Bž. 73., Prk. Přisp. 18., Pk. D. = úžlabí, klouza, die Schlucht, Thalscblucht. Sl. les. D. = úzké údolí na stěnovité strži t. j. jedna strana jest obyč. skalnatá stěna na vrchu chrastím lemovaná, dole jest potok, druhá pak strana jest dosti příkrá, chrastím nebo olším n. vrbím atd. porostlá. V jednom údolí může býti několik debří. U Uher. Hrad. Tč. Domnívalť se potkati nepřítele v lesné debři jež před nimi se otvírala. Dk. II. 133. Přes života se mu debře k nebesům most prostírá. Sš. Bs. 21. Vz Debra. — D., jm. pole u Veselíčka. Pk. — D., ves u Kosmo- nos. PL., Tk. V. 145., Blk. Kfsk. 159.

37488   Debř Svazek: 7 Strana: 1226
Debř. Ct. Mz. v List. fil. VII. 167. — Kn. kom. soudu. 1533. Wtr.

37489   Debř Svazek: 8 Strana: 0051
Debř. O strč. sklonění vz Gb. Km. -i. 20. D. non silvam sed vallem denotat. Dob. Dur. 428.

37490   Debř. Sr Svazek: 10 Strana: 0045
Debř. Sr. Gb. Slov.

37491   Debřec Svazek: 6 Strana: 0018
Debřec, e, Debřetz, ves u Solnice. Sdl. Hr. II. 209., 211.

37492   Debřice Svazek: 9 Strana: 0036
Debřice, jm. pozemku. Pck. Hol. 167.

37493   Debřina Svazek: 7 Strana: 1226
Debřina = stromovím porostlá. Sdl. Hr. I. 28.

37494   Debřina Svazek: 9 Strana: 0036
Debřina, y, f., vz Debř. Sdl. Hr. X. 133.

37495   Debs Svazek: 1 Strana: 0216
Debs, vz Deps.

37496   Debs Svazek: 6 Strana: 0018
Debs, vz Deps.

37497   Debs Svazek: 10 Strana: 0045
Debs, u, m. Slyšel d. chodícího; Když ten d. přestal. Kar. 31.

37498   Debsánie Svazek: 6 Strana: 0018
Debsánie, n. = sonitus, strepitus, das Ge- stampíe, Gerassel, zastr. D. noh, Bj., oděn- cóv, jezdcové. BO.

37499   Debsati Svazek: 1 Strana: 0216
Debsati, vz Depsati.

37500   Debsati Svazek: 6 Strana: 0018
Debsati. Otc. 20. a.

37501   Děbucha Svazek: 8 Strana: 0051
Děbucha, y, f. = děvucha. Brt. D. II. 458.

37502   Debut Svazek: 1 Strana: 0216
Debut (debý), fr., začátek; první vystou- pení hercovo n. herecky na divadle, Rk., Nz. Anfang; das erste Auftreten eines Schau - Spielers im Theater. Debytant, a, m., herec poprvé vystupu- jící, hrající. Vz Debut. Nz., Rk.

37503   Debutantka Svazek: 6 Strana: 0018
Debutantka, y, f. = herečka poprvé hra- jící. Us.

37504   Debutovati Svazek: 6 Strana: 0018
Debutovati = poprvé jako herec nebo herečka vystoupiti. Us. S. N.

37505   Debuž Svazek: 6 Strana: 0018
Debuž, e, f., z fr. = hýření. D. dělati = hýřiti. Us. Kšť.

37506   Debužírka Svazek: 10 Strana: 0045
Debužírka, y, f., z fr. = hostina. To je tam dnes d. Rais. Lep. 442.

37507   Debužírovati Svazek: 6 Strana: 0018
Debužírovati = hýřiti, marniti, z franc. debauche. Celé noci d. Us. Kšť., Holk.

37508   Dec Svazek: 6 Strana: 0018
Dec. = decort, odrážka; kupecky. Kh. Vz Decort.

37509   Děcán Svazek: 9 Strana: 0036
Děcán, a, m. = děcko, dítě. Ti d-ni na- dělají prasku (křiku). Mus. ol. 1898. 114.

37510   Děcana Svazek: 6 Strana: 0019
Děcana, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

37511   Děce Svazek: 7 Strana: 1226
Děce, clatra, zastr. Bhm.

37512   Decele-a Svazek: 1 Strana: 0216
Decele-a, e, f., místo v Artice. — De- celejský.

37513   December Svazek: 1 Strana: 0216
December, bru, m., lat, = prosinec.

37514   Decembristé Svazek: 1 Strana: 0216
Decembristé, přívrženci Ludvíka Napo- leona (2/12 1851. ).

37515   Decemvir Svazek: 1 Strana: 0216
Decemvir, a, m., lat., desítipán, jeden z kollegia desíti. Decemviri členové úřadu z desíti údův složeného. Vz víc v S. N., Vojáčkově lat. slovníku. — Decemvirat, u, m., vláda desíti, Zehnherrschaft, Decem- virat.

37516   Decence Svazek: 1 Strana: 0217
Decence, e, f., z lat., způsobnosť, mrav- nosť, Schicklichkeit, Anständigkeit. Rk.

37517   Decennalka Svazek: 6 Strana: 0018
Decennalka, y, f., die Decennalzulage. Us.

37518   Decenni-um Svazek: 1 Strana: 0217
Decenni-um, a, n., dle „Slovo", lat. = desítiletí.

37519   Decentní Svazek: 10 Strana: 0045
Decentní = slušný. D. pozadí. Nár. list. 1904. 140. 3.

37520   Decentralisace Svazek: 1 Strana: 0217
Decentralisace, e, f., z lat., rušení cen- tralisace. Rk. Decentralisation.

37521   Decentralisace Svazek: 7 Strana: 1226
Decentralisace. Cf. Ott. VII. 118.

37522   Decentralisační Svazek: 6 Strana: 0019
Decentralisační, Decentralisirungs-. Us.

37523   Decentralisovati Svazek: 9 Strana: 0036
Decentralisovati stát. Pal. Pam. 641.

37524   Decentralista Svazek: 9 Strana: 0036
Decentralista, y, m., z lat. Pal. Pam. 603.

37525   Decentrovaný Svazek: 7 Strana: 1226
Decentrovaný. D. brejle. Ott. IV. 628.

37526   Deci-us Svazek: 1 Strana: 0217
Deci-us, a, m., jméno rodu římského, z něhož nejvíce prosluli dva Deciové, otec a syn (P. Decii Mures), kteří konsuly jsouce otec r. 413. u. c. ve válce latinské, syn roku 458. u. c. ve válce samnitské smrť za vlasť dobrovolně podstoupili. Vj.

37527   Deciáš Svazek: 1 Strana: 0217
Deciáš, e, m., desetník. Cf. Dvaciáš (dva- cetník). Jg.

37528   Decigram Svazek: 1 Strana: 0217
Decigram, u, m. (čti: decigram, ne: desi- gram). D. činí 0. l gramu či 10 centigramů.

37529   Decilitr Svazek: 1 Strana: 0217
Decilitr, u, m., stran vyslovení vz Deci- gram. D. činí 0. 1 litru či 10 centilitrův.

37530   Decima Svazek: 1 Strana: 0217
Decima, y,, f. D. jest původu španělského. Skládá se z desíti čtyrstopých veršů tro- chejských o dvou nebo třech rýmech nejvíce ženských. Počet sloh jest libovolný. KB. 187.

37531   Decima Svazek: 6 Strana: 0019
Decima = desátý ton. Vz Zv. Př. k. I. 18. — D. = druh básnické formy. Vz Kv. 1867. č. 11., Světz. 1872. č. 3. (Dch.), S. N.

37532   Decimace Svazek: 6 Strana: 0019
Decimace, e, f., z lat. = usmrcení kaž- dého 10. muže. Vz S. N., Kram. Slov. 86.

37533   Decimalka Svazek: 1 Strana: 0217
Decimalka, y, f. Decimalwage.

37534   Decimální Svazek: 1 Strana: 0217
Decimální, z lat. D. soustava, rozdělení na desítiny (v měrách, váhách, v počtech); desetinný. Rk. Decimal-, zehntheilig.

37535   Decimalní Svazek: 6 Strana: 0019
Decimalní míra, Schd. I. 20., system. S. N., Šrc. 446.—451.

37536   Decimetr Svazek: 1 Strana: 0217
Decimetr, u, m., stran vyslovení vz Deci- gram. D. činí 0. 1 metru, či 10 centimetrův, či 0. 9 pěsti (koňské míry); — 1 stopa činí 3. 16 decimetru. Decimetr as šířka mužské ruky. — 1 decimetr činí 100 centimetrův či 0. 01 ? metru. — 1 krychlový d. činí 1000 krychl. centimetrův.

37537   Decinke Svazek: 8 Strana: 0051
Decinke = vždycky. Litov. Brt. D. II. 119.

37538   Decise Svazek: 6 Strana: 0019
Decise, e, f., z lat. = rozhodnutí nějaké právní věci. Vz S. N.

37539   Decistr, u Svazek: 6 Strana: 0019
Decistr, u, m. = 1/10 steru, míra na dříví. Vz Dekastr.

37540   Děcká Svazek: 6 Strana: 0019
Děcká, é, f., die Kindsfrau. Ssk.

37541   Děcka Svazek: 6 Strana: 0019
Děcka, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

37542   Děckář Svazek: 6 Strana: 0019
Děckář, e, m., der Puppenmacher; -spieler. Ssk., Šm.

37543   Děckatý Svazek: 7 Strana: 1226
Děckatý = děcku podobný. ČT. Tkč.

37544   Děckej Svazek: 10 Strana: 0045
Děckej = dětský. Dšk. Km. 38.

37545   Děcko Svazek: 1 Strana: 0217
Děcko, a, n., dětisko, dětsko (vz ts = c) = veliké dítě n. jen dítě vůbec. Přichovala si v službě děcko. Sych. — D. = dětinský člověk, ein kindischer, läppischer Mensch, rechtes Kind. Jg. Jsi hrozné d. Us.

37546   Děcko Svazek: 6 Strana: 0019
Děcko. Hra míčem na děcka. Vz Brt. L. N. I. 65., Mtc. 1879. 170.

37547   Děcko Svazek: 7 Strana: 1226
Děcko. Hra na děcka. Vz Brt. Dt. 196.

37548   Děcko Svazek: 9 Strana: 0433
Děcko = dítě na svá léta veliké nebo nemotorné; rozpustilé. Val. Čes. 1. X. 2., 369.

37549   Děckomilý Svazek: 6 Strana: 0019
Děckomilý. D. prostota, kindliche Einfalt. Sm.

37550   Děckosť Svazek: 6 Strana: 0019
Děckosť, i, f., die Kindheit. Ssk.

37551   Děckovať Svazek: 6 Strana: 0019
Děckovať. Vo Zvolenskej šuhaj asi v 16. roku deckuje, stáva sa deckým t. j. odmení sa a prijatý býva do tak zvanej detvy. Slov. Dbš. Obyč. 9. Vz Detva.

37552   Děckovati Svazek: 1 Strana: 0217
Děckovati, jako děcko si počínati, sich kindisch betragen. D., Sych.

37553   Děckuláček Svazek: 6 Strana: 0019
Děckuláček, čka, m., os. jm. na Vsacku. Vck.

37554   Děcký Svazek: 1 Strana: 0217
Děcký, dětský, vz Ts., kindisch, Kinder-. D. podíl, hříčka, hra, postel, šaty, nešto- vice. Jg.

37555   Decky Svazek: 6 Strana: 0019
Decky = vždycky, vždy. Decky's mně sliboval, že mě vezmeš k sobě. Sš. P. 248.

37556   Děcky Svazek: 6 Strana: 0019
Děcky, kindisch. Dch.

37557   Děcký Svazek: 6 Strana: 0019
Děcký, ého, m., os. jm. St. let. 114., Tk. VI. 346.

37558   Děckyně Svazek: 1 Strana: 0217
Děckyně, ě, f., dětinská žena.

37559   Děckyně Svazek: 6 Strana: 0019
Děckyně, ě, f., ein kindisches, läppisches Frauenzimmer. Rk.

37560   Děcó Svazek: 7 Strana: 1226
Děcó, dićaće (gt.) = dítě. Laš. Brt. D. 357.

37561   Decomposita Svazek: 1 Strana: 0217
Decomposita, lat., druhosložená slova, dvakrát složená slova. Ein zweifach zusam- mengesetztes Wort.

37562   Decort Svazek: 6 Strana: 0019
Decort, decourt, u, m. = srážka z účtu, náhrada, platí-li se hotovými; slevení, co se při výplatě s účtu sleví; kupecky. Kh. Vz Dec.

37563   Decortovati Svazek: 6 Strana: 0019
Decortovati, decourtovati = sleviti, od- počítati; kupecky. Kh. Vz Decort.

37564   Decrescendo Svazek: 1 Strana: 0217
Decrescendo, lat., pořád ubývajíc, má-li síly ubývati; abnehmend.

37565   Decretal-es Svazek: 1 Strana: 0217
Decretal-es, ů, pl. m., papežská nařízení. Rk. Dekretalien, päpstliche Verfügungen, Kirchengesetze.

37566   Děcský Svazek: 6 Strana: 0019
Děcský = čacký, statečný. Dal. Jir. 198.

37567   Děctví Svazek: 1 Strana: 0217
Děctví, n., vz Dětinství. Die Kindheit. Od d., z d. Jg.

37568   Děctvo Svazek: 6 Strana: 0019
Děctvo, děcstvo, a, n., die Kinderschaft, Kinder. Ssk.

37569   Děcúr Svazek: 6 Strana: 0019
Děcúr, a, m., převzdívka dítěti. Mor. Brt. D.

37570   Decuri-a Svazek: 1 Strana: 0217
Decuri-a, e, f., lat., oddělení desíti, Ab- theilung von Zehn.

37571   Decurio Svazek: 1 Strana: 0217
Decurio, gt. decuriona, m., lat., desátník.

37572   Decylaldehyd, u, m Svazek: 10 Strana: 0045
Decylaldehyd, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 123.

37573   Deč Svazek: 6 Strana: 0019
Deč, e, m. Volný d. Ž. wit. 67. 10. Jako d. v přievale. Ib. 71. 6. (134. 7.).

37574   Děč Svazek: 6 Strana: 0019
Děč, e, f., Dietsch, samota u Křivoklátu.

37575   Děč Svazek: 7 Strana: 1226
Děč, e, f., gratia. V deči, gratanter. Vzemše odpuščenie v děči. Kat. 2585. (1423., 2953.). Cf. Vděk, Děka, Bezděk, Bezděky, Bezděčie, Jag Arch. XII. 187.

37576   Deč Svazek: 8 Strana: 0051
Deč m. dešč. Gb. H. ml. I. 512.

37577   Děč, i Svazek: 10 Strana: 0045
Děč, i, f., vz Gb. Slov.

37578   Děčané Svazek: 6 Strana: 0019
Děčané, kmen český. Šmb. S. I. 312, Šf. Strž. II. 464.

37579   Děčané Svazek: 7 Strana: 1226
Děčané v Děčínsku. Šf. Strž. II. 464., Mus. 1892. 267.

37580   Děčané Svazek: 10 Strana: 0045
Děčané bydlili severně od Prahy. Mus. 1863. 326.

37581   Děčany Svazek: 6 Strana: 0019
Děčany, dle Dolany, Jetschan, ves u Lo- bosic. Tk. III. 61., Blk. Kfsk. 263., 614.

37582   Deček Svazek: 6 Strana: 0019
Deček, čku, m. = důlek. Mor. Brt. D. 206.

37583   Děčenice Svazek: 6 Strana: 0019
Děčenice, dle Budějovice. Arch. I. 521.

37584   Děčín Svazek: 1 Strana: 0217
Děčín, a, m., mě. v Cechách, Tetschen- —Děčínský (vz -ský). Tetschner-. —Děčinsko, a, n., Tetschnergebiet. Jg.

37585   Děčín Svazek: 6 Strana: 0019
Děčín, od Děky. Pal. Rdh. I. 136. D., Tetschen, mě. v sev. Čech. Tk. I. 123., 202., IV. 724., V. 238., VI. 346., VII. 410., Tk. Ž. 164., S. N., Tf. Odp. 197., Blk. Kfsk. CXLIX., 53., 814., Sdl. Hr. III. 224., 246., IV. 343., Šf. Strž. IV. 464. — D., zašlá ves v Bolesl. Blk. Kfsk. 532. — D., samota u Turnova.

37586   Děčínský Svazek: 6 Strana: 0019
Děčínský. D. skály. Tk. C. 1. D. župa. Tk. I. 604. D. z Vartenberka Krišt. Blk. Kfsk. 845.

37587   Dečka Svazek: 6 Strana: 0019
Dečka, y, f. = malá deka, pokrývka. Us. Pdl.

37588   Déčka Svazek: 8 Strana: 0540
Déčka, y, f., zdrobn. dýka. Tov. 42.

37589   Dečke Svazek: 8 Strana: 0051
Dečke — dycky. Kruml. a j. Brt. D. II. 210., 198., 187.

37590   Dečo Svazek: 6 Strana: 0019
Dečo, ei was, wie denn,. Slov. Ssk., ja wohl. Bern.

37591   Děčsko Svazek: 6 Strana: 0019
Děčsko místo: Děčansko. Jir. v Osv. 1886. 916.

37592   Děčský Svazek: 10 Strana: 0045
Děčský = děcký.

37593   Dečtě Svazek: 10 Strana: 0045
Dečtě, ěte, n. = dítko. Dšk. Km. 20.

37594   1, Děd Svazek: 1 Strana: 0217
1, Děd, a, dědek, dka, dědeček, čka, m. Der Grossvater. D. otcovský, mateřský. D. a bába. D. Ani u strýce, ani u děda, kdož nic nemá, tomu běda. Jg. Prov. U strýce nic, málo u děda, kdo svého nic nemá, tomu běda. Rým. — Dědové =předkové. — D. = stařec. Spomenula babka dědka plakati. Jg. Prov. — V již. Čechách a na horní Bečvě: děda. Kts. —

37595   Děd Svazek: 6 Strana: 0019
Děd. Mkl. Etym. 45. Cf S. N., Šrc. 241., 252. Na Mor. staříček, Brt. Byl tu dědek ženy jeho. NB. Tč. 12. — Dětská říkadla na baby a dědky (starce). Vz Brt. v Km. 1886. 626. a násl. D. v kšaftu léta vnukům protáhnouti mohl. Cor. jur. D. XXVI. — Děd = domácí bůžek.Vz Mus. 1863.263.—264., Hš. Sl. 83. Dědové (cf. lares, penates) po- kládáni byli za pěstovatele a ochránce do- mácího hospodářství. Šmb. S. I. 302. — Děd, hora u Berouna. Krč. v Kv. 1884. 553. — D., Altvater, hora v severozáp. Mor. — D. = poslední snop na poli, jinde: bába. Mor. Vz Sbtk. Rostl. 63. (25.).

37596   Děd Svazek: 7 Strana: 1226
Děd Cf. Mách. 83., 80., 89.—98.

37597   Děd Svazek: 8 Strana: 0051
Děd. Vz Bába (3. dod.). — D. = domácí bůžek, skřítek. Dal. 6. dle Jir. — Prk. v Kroku 1892. 35. Čte: dietky (tak psáno v rukopisech a v německých překladech stojí Kinder, a i to znamená skřítka, jehož si naši předkové my- slili jako drobnou bytosť, pídimužíka a i v po- době dětské).

37598   Deď Svazek: 8 Strana: 0540
Deď = vždyť. Deďto néni k zahozeňó. Mor. Nár. list. 1896. č. 254.

37599   Děd Svazek: 9 Strana: 0036
Děd. O původu vz Mus. fil. 1898. 174.

37600   Děd Svazek: 10 Strana: 0045
Děd. Alx V. 2352. D. = praotec rodu vůbec Jir. Dle Prk. v Osv. 1886. 799. 1. každý starší příbuzný, 2. každý zemřelý příbuzný, 3. otec otcův n. matčin jest pojem pozdější.

37601   Děda Svazek: 1 Strana: 0217
Děda, y, f. = bába. Grossmutter. Krok. — Vz Děd.

37602   Děda Svazek: 6 Strana: 0019
Děda, y, m. — D. = děd také na Mor. Tam jen v sg. hl. u dětí a skloňují děda dle Ryba. Knrz. — NB. Tč. 160. — D. = otec staříkův, praděd. Na Val. Brt. Cf. Děd.

37603   Deda Svazek: 8 Strana: 0051
Deda = kdeže. Slov. Phľd. 1895. 119.

37604   Dědáček Svazek: 6 Strana: 0019
Dědáček, Čka, m. = dědeček, das Gross- vätercheu. Pochovali sme už našeho dobrého d-čka. Us. Šd.

37605   Dědáček Svazek: 8 Strana: 0051
Dědáček, vz Dědeček.

37606   Dědák Svazek: 7 Strana: 1226
Dědák, a, m. = praděd. Val. Slavč. 93.

37607   Dědák Svazek: 8 Strana: 0051
Dědák, vz Ščiplavec (3. dod.).

37608   Dědák Svazek: 10 Strana: 0045
Dědák, a, m. = praděd. Val. Čes. 1. XI. 133., 484.

37609   Děďátko Svazek: 9 Strana: 0433
Děďátko. 1555. Boč exe.

37610   Dědce Svazek: 7 Strana: 1226
Dědce, e, f., vipera, zastar. Rozk.

37611   Dědčich Svazek: 1 Strana: 0217
Dědčich, a, m, = dědův bratr. Bruder des Grossvaters. Rkp. z 14. stl.

37612   Dědčich Svazek: 6 Strana: 0019
Dědčich, oprav v: dědčík. Také na Slov. Ssk.

37613   Dědčík Svazek: 6 Strana: 0019
Dědčík, vz Dědčich (dod.).

37614   Děde Svazek: 6 Strana: 0019
Děde = dědeček, nesklonné, v dětské řeči. Zkr.

37615   Dedec Svazek: 8 Strana: 0051
Dedec, dce, m., upupa. Bhm. m.

37616   Dědec Svazek: 10 Strana: 0045
Dědec, dce, m. = dědic. Gb. Slov.

37617   Děděček Svazek: 6 Strana: 0019
Děděček, vz Děd. — D., os. jm. D. Jos., prof. v Karlíně, nar. 1843. Vz Tf. H. 1. 3. v. 195.

37618   Dědeček Svazek: 7 Strana: 1226
Dědeček Jos. Cf. Ott. VII. 128.

37619   Dědeček Svazek: 8 Strana: 0051
Dědeček: staříček, stařeček (dol., han., záp. Mor.), stařeček (uh.), starý táta (Lan- žot), dědáček (Klobouky, Brodsko), dědiček (po různu), dědóšek (Brn., Žďár), dědoušek (Jemnicko), dida (Bohdikov), dědek (Litov.). Brt. D. II. 460.

37620   Dědeček Svazek: 9 Strana: 0036
Dědeček, jablko, Wlt. - D. Jos. Vz Jub. VI.

37621   Dědeček Svazek: 9 Strana: 0433
Dědeček = výměnkář. Př. star. IV. 45.

37622   Dědek Svazek: 1 Strana: 0217
Dědek, dka, m. Vz Děd. — Dědek, dku, m., stolice, na které se šindel atd. řezá. D. bednářský. Vz Bednář, Stolice. — Dedek, vz Dudek. — Dědění po kom. Vz Děditi.

37623   Dědek Svazek: 6 Strana: 0019
Dědek. — D. = domácí bůžek. Vz Děd. Dědky své na pleciú nesa (Čech). Dal. 6. — D. = stařec vůbec v Bohuslavsku na Mor. Neor. — D. = dudek, upupa epops, die Baumschnepfe, pták. Sl. les., Sv. ruk. 318. 6., Koll. Zp. I. 399. — D. = hráč, jenž hraje v karty za dva hráče, der Strohmann. Us. BPk. — D. = stolice na šindel, strouzeň, stroužna, die Schindelbank, Schabbank. Us. Sl. les., Šp. — D. = žaludek. Nacpal dědka. V Bohuslavsku na Mor. Neor. — D. = veliké jelito. V Bohuslavsku na Mor. Neor. — D., myslivna u Březnice; ves u Pardubic. — D. Jiřík. Vz Blk. Kfsk. 1074. — D. Frant., nar. 1821., kněz a spisov. Vz S. N.

37624   Dědek Svazek: 7 Strana: 1226
Dědek = dudek pták. Brm. II. 2. 210. — D. Dědci = penates, duchové a obrazy dědův. I bra se lesem do lesa, dědky své na pleciú nesa. Dal. II. 14. Cf. Zbrt. 195., Ukaz. 40.

37625   Dědek Svazek: 8 Strana: 0051
Dědek u pluhu. Brt. I). II. 447.

37626   Dědek Svazek: 9 Strana: 0036
Dědek = nadmutina vzduchová, vznikla při ždímání prádla. U Hošetic. Vchř. — D., dka, ?. = prastařeček, pradědeček. Slez. Čs. 1. IX. 143. — D. (děrek) = snov, který se na vrchu mandele ohýbá. Vodňany. Kub. L. f. 1900. 358.

37627   Dědek Svazek: 10 Strana: 0045
Dědek, dku, m. = bílá immortella, rostl.

37628   Dedělka Svazek: 8 Strana: 0051
Dedělka, y, ť. = druh mouky. ČT. Tkč.

37629   Dědění Svazek: 6 Strana: 0019
Dědění, n., das Erben, die Beerbung. Rk.

37630   Dědění, n Svazek: 10 Strana: 0045
Dědění, n. Spolek pro vzájemné d. Nár. list.

37631   Dědibaby Svazek: 6 Strana: 0019
Dědibaby, pl., f-, Jedibab, ves u Veltrus. Tk. III. 644., IV. 172., V. 148., 151., Tf. Odp. 267., Blk. Kfsk. 951.

37632   Dědic Svazek: 1 Strana: 0217
Dědic, e, m., lépe než dědič, Mkl. B. 336.; pl. dědicové. Od „děd"; vz -ic. Der Erbe, Erbnehmer. D. universalní, spoludědic; zá- větní n. testamentarní; nápadní n. po zákonu; ze smlouvy; přirozený. Vz víc v S. N. D. hlavní. D. trůnu. D. D. pořádný se ohlásil. Er. Otec mne poslední vůlí dědicem zůstavil. Háj. Dědice někoho svého statku udělati. V. Dědicem ustanoviti, býti. D. Bez dědicův; dědicův nemíti. D. Dědic po dědici; statek bez dědicův. Us. Dědice zříditi; zříditi, usta- noviti někoho za dědice. J. tr. Ze zle dobytého zboží neraduje se třetí dědic. Pr. Co nespra- vedlivě získáno, na třetího dědice nepřichází. Slav. Když d. pláče, v srdci se směje. V., Lb. D. věčného života. V. D. dle (strčes. práva): d. v 6 nedělích po vyhlášeném kšaftu ohlas, chceš-li od kšaftu pustiti aneb inventářem se opatřiti. Věřitelové byli první dědicové; vě- řitel byl svrchovaný d. Vz více v Rb. 163. a násl., č. 2570 a str. 265. Vz také. Dědictví a Vš. 44., 175. — 177., 214., 222., 238., 292., 310., 161. — D. vlastník. Druzí jsú dědici statku toho, kteříž kupí neb právem dobudú. Tov. K. 145. — D., svobodný sedlák. Dědici villae Stadicz ab omni solutione liberi essent. Zříz. — D., patron, ochránce. Václav, Vojtěch, Vít, Zikmund, Lidmila dědici čeští. V. Ty jsi dědic české země (Pís. k sv. Václavu). — Vz také Gl. 24.

37633   Dědic Svazek: 6 Strana: 0019
Dědic. Mkl. Etym. 45. Cf. Kram. Slov. 86. Za strč. dědič (= tś) máme nyní dědic (= ts) a dědič. Gb. Hl. 100. Cf. C i v dod. Dědiči! Bž. 86. D. původně ten, kdo od předka (děda) jistého rodu pochází. Tov. Bdl. 132. O právech a povinnostech dědiců ve starší době vz Cor. jur. 407. Tov. 129., 132., Kn. drn. 128., Vš. Jir. 174., Zř. zem. Jir. E. 11., F. 6., S. 28., D. 25. D. po dědici, der Erbeserbe. J. tr. Proto pohoní jej na otcově místě jako d. z těch peněz. Půh. II. 100. A jakžkoli jest veliká zlosť muži cizo- ložiti: však sé nad to ženě obtieží, tiem, že ona učiní dědice ne z dědicóv. Št. Kn. š. 92. — D. = homo hereditarius, svobodný člověk, králi bezprostředně poddaný, ač k šlechtě nenáležel. Kn. rož. čl. 115. — D. = patron. D. slovenský, sv. Prokop. Hr. ruk. 3.

37634   Dědic Svazek: 7 Strana: 1226
Dědic. Cf. Ott. VII. 129.

37635   Dědic Svazek: 8 Strana: 0051
Dědic. Vz násl. Dědictví.

37636   Dědic Svazek: 9 Strana: 0036
Dědic. Dědici byli svobodní vlastníci dědin, lišíce se od vládyk, že nebyli šle- chtici, od kmetů sedláků, že dědiny jejich byly zcela svobodné. Povinni byli nésti břemena zemská podle poměru svého ma- jetku. Br. Pod. 72. Vz násl. Dědinník.

37637   Dědice Svazek: 6 Strana: 0019
Dědice, dle Budějovice, Déditz (od Děda. Pal. Rdh. I. 133.), městečko u Víškova, vz 368* S. N., D. ol. VI. 846., VII. 6.; vsi u Ml. Vožice, u Čáslavě a u Mor. Budějovic. PL. Cf. Tk. III. 644., V. 238., Blk. Kfsk. 691., 1066.. Sdl. Hr. IV. 369.

37638   Dědický Svazek: 1 Strana: 0217
Dědický m. dědičský = dědičný, Erb-, erblich. Jg. Mám to dědickým právem. Ros. D. díl, V., podíl, daň; obdržel dědicky zemi. V., Br. D. odkaz, Pr. měst., dědictví. Vš.

37639   Dědicky Svazek: 6 Strana: 0020
Dědicky, erblich. D. a věčně někomu něco dáti. Zř. F. I., Tov. 159., Dsky ol. 1458. Které vdově má věno jejie d. zóstati. Vš. Jir. 238. (To) d. držel. Pass. mus. 388.

37640   Dědický Svazek: 6 Strana: 0020
Dědický (subjektiv), dědičný (objektiv). J. tr. D. právo, jus haereditatum, das Erb- recht. Cf. Tov. 83., 89., S. N. D-kým právem provedete i k ščědi. BO. D. lid. Půh. I. 230. D. posloupnost. Vz S. N. D. statek jak se od dětí děliti měl. Cor. jur. F. LIV.

37641   Dědický Svazek: 7 Strana: 1226
Dědický plat = dědičný. Arch IX. 346. D. právo, smlouva. Vz Ott. VII. 131., 132.

37642   Dědicky Svazek: 8 Strana: 0540
Dědicky u vinnici se uvázati. Arch. XV. 554.

37643   Dědictví Svazek: 1 Strana: 0217
Dědictví, n., nápad po někom, die Erbschaft; statek zděděný, dědičný, das Erbgut. Jg. D. m. dědičství; m. čs píšeme před příponami -stvo, -ství jen [c. Ht. D. jest vkročení do práva člověka z světa sešlého. Er. D. nic jiného není nežli vkročení ve všecka práva a povinnosti, kteréž tomu náležely, jenž se světa sešel. D. poslední vůlí se stvrzuje. D. svěřené (hereditas fideicommissaria), budoucí, očekávané (h. futura), posud neujmuté (h. jacens), podmíněné, Rk., manské, zástavné, dědičné, dědické, zápisné, královské, kostelní, zádušní, duchovní, věnné. Vš. D. krátké a úzké (= malé). Chč. 448. — Vz Vš. 48., 147. — 149., 170., 173., 203., 226., 268., 379. — 380. D. v rozepři. D. D. po otci (otcovské), po matce (po mateři), na gruntech, na zboží nemovitém. V. D. poručené = od poručníka spravované. Gl. Odcizený, odloučený od d. (d. zbavéný). Reš. Nápadník v d.; pře o d., Vš., právo k děd., Rk.; ujmutí d.; uvázání -se k d.; k d. oprávnění; způsobný k d.; účastník v d.; zůstavitel d.; příjemce d.; daň z d.; rozdělení n. rozvržení, užívání, věřitel d.; žaloba v příčině d.; podstata d.; věc k d. náležitá; dlužník d. J. tr. Všecko d. na podíly kladeno býti má. Er. D. vylou- diti, odevzdati, koupiti. K d. se přihlásiti. .1. tr. D. naň připadá; o d. se děliti; d. v komorném soudu se nesoudí; o d. jest trojí půhon; d. se zastavuje; dáti d. k věčnosti ke kostelu. Vš. D. je nápadné a posloupné. Pr. měst. Dědic- tvím co dostati, nabyti. V d. dosednouti. D. dostati, přijíti, obsáhnouti. Naň po jeho smrti l. připadá. V. Uvázati se v d. Pr. měst. Vládnouti dědictvím. Reš. D. někoho zbaviti, od d. odložiti, o d. připraviti. V. Oddělený od d. ještě za života otce. Jg. D. se ujíti. Jg. Marný utratce 1. otcovského. V. D (dle strčes. práva): Co bylo d.; práva a povin- nosti dědice; o popisování d. či inventáři. Vz Rb. str. 163. — 165., 265.; o zbavení d. str. 174. — 176. — D., nemovité jmění. Gl. — D. = díl, podíl, der Erbtheil. das Los, Erbe. Jg. Ukrutnosť je d. šelem, milostivost' člověka. Jg.

37644   Dědictví Svazek: 6 Strana: 0020
Dědictví. D. zvl. = nemovité, pozemkové zboží naproti movitému. Grunt že jest d., kteréž sobě jeden každý podlé zříz. zem. šacovati může, jak chce. Žer. Záp. I. 73. Lesy, kteréž naše d. jsú. Arch. III. 135. Vz Kn. drn. 128. Koupení, kupec, odevzdání d.; K d. oprávněný, náležitý; zůstavení ně- čeho v d.; zůstaviti někomu něco v d. J. tr. Vpadl mi v mé d. mocí. Půh. I. 192. Vz Vš. Jir. 261., 297., 305., 273., 282., Kn. dr. 128., Zř. zem. Jir. C. 2., 24., 29., F. 5., H. 2., D. 19., I. 46., S. N., Cor. jur. 407., Kram. Slov. 86. D. nebeské. Št. Kn. š. 47. O d. ot předkóv přišlé buďto poslúpenstvím neb kúpením, póhon má troj jíti. O. z D. D. jak se opatřovalo. Vz Žer. Záp. I. 114. — D. sv. Václava, vz Jir. Ruk. I. 159., sv. Jana či svatojanské, sv. Cyrilla a Methoděje, sv. Prokopa, sv. Ludmilly. D. maličkých (spolky k vydávání knih atd.). Vz S. N.

37645   Dědictvi Svazek: 8 Strana: 0051
Dědictvi bylo původně vlastnictví k po- zemkům čili k dědinám a dědic tedy byl vlastník nebo správněji spoluvlastník, poně- vadž dědicové žili společně. Cf. Nedílný, Mus. 1894. 336.

37646   Dědictví Svazek: 9 Strana: 0036
Dědictví. O příslovích atd. vz Zár. Př. 102. nn., 104 ?.

37647   Dědictví, n. D Svazek: 10 Strana: 0045
Dědictví, n. D. svobodné, věnné; o d. v starší době vz Arch. XIX. 497.

37648   Dědictvitel Svazek: 1 Strana: 0218
Dědictvitel, e, m., šp. m. zůstavítel, zůstavce; zůstavitelka, Bs.

37649   Dědictvo Svazek: 6 Strana: 0020
Dědictvo, a, n. = dědictví. Vejdite už do d-va svého. Slov. Tč. Nejmá d-va v krá- lovstvie božiem. ZN. Věčné d. nebeské. Št. Kn. š. 46.

37650   Dědič Svazek: 6 Strana: 0020
Dědič, e, m., vz Dědic.

37651   Dědiček Svazek: 6 Strana: 0020
Dědiček, čka, m. = dědeček. U Nepoměřic. Brnt.

37652   Dědiček Svazek: 8 Strana: 0051
Dědiček, čka, m., vz Dědeček (3. dod.).

37653   Dědiči Svazek: 1 Strana: 0218
Dědiči právo. Dipl. 1491. Erb-.

37654   Dědičík Svazek: 6 Strana: 0020
Dědičík, a, m., os. jm. Šd.

37655   Dědičiti Svazek: 1 Strana: 0218
Dědičiti (= děditi): co: zemi. Žer.

37656   Dědička Svazek: 1 Strana: 0218
Dědička, y, f., dědična (Pulk.), nápadnice. Erbin.

37657   Dědička Svazek: 6 Strana: 0020
Dědička. Že jest toho dluhu d.; A já jsem toho zpupná d. Půh. I. 353., II. 569. (221.).

37658   Dědičko (Dědičky Svazek: 6 Strana: 0020
Dědičko (Dědičky), a, n., Diedičko, ves u Sudoměřic. Cf. Sdl. Hr. IV. 360., 361.

37659   Dědičná Svazek: 9 Strana: 0036
Dědičná, y, f. Káže jie (choť choti) býti d-čnú kralovstvie svého. Hus. Sal. 9b. Sr. Dědička.

37660   Dědičně Svazek: 6 Strana: 0020
Dědičně, erblich. Lidé d. služební. Osv. I. 169. Prodal to na dobro a d. a ne toliko zápisně. Mus. 1880. 237. Ta role k mému purkrechtu d. příslušie; Dům d. držeti; Kúpil jsem to fojtství d. za 18 zl. NB. Tč. 165., 262., 289. Vz Dědičný (konec). Toho zbožie d. se mi dostalo. Dsky, Nar. o hor. a k.

37661   Dědičné Svazek: 6 Strana: 0020
Dědičné, ého, n. = splácení lhůt ročních v jisté určité době několika let, které za- pravuje kupec statku selského dědicům, když nikdo z dědiců za cenu odhadní jej převzíti nechtěl. S. N.

37662   Dědičnik Svazek: 8 Strana: 0051
Dědičnik, a, m., inepta vox. Bl. Gr. 322.

37663   Dědičnonájemuý Svazek: 1 Strana: 0218
Dědičnonájemuý, dědičně najatý, emfy- teutický, Erbpacht-. Us.

37664   Dědičnost Svazek: 1 Strana: 0218
Dědičnost, i, f., dědictví, die Erblichkeit, das Erbeigenthum, Erbrecht, Erbsitz, Erb- schaft, Erbgut, Ros., Plk.

37665   Dedičnosť Svazek: 6 Strana: 0020
Dedičnosť Lidé ti nyní vně d-sti se na- lézají. Sš. II. 51. D. ustálovací či konserva- tivní, pokračovací či progressivní. Stě. Zemp. 807., 808. D. souvěká, soumístná, soudružná či korrelativní, zkrácená či urychlená, mě- nivá či nerovnoměrná. Vz NA. V. od. II. 41. O náladě tělesné i duševní po rodičích zdě- děné vz Slov. zdrav., Čs. lk. III. 364., V. 156. — Lidi z d-sti propustiti. List hrad. 1550. Tč.

37666   Dědičnozemský Svazek: 10 Strana: 0045
Dědičnozemský duchovní. Mus. 1904. 89.

37667   Dědičný Svazek: 1 Strana: 0218
Dědičný, kdo dědí, erbend, Erb-. D. kníže koruny. D. Dedičným pánem tě ustavím. Troj. D. účastník, úročník. J. tr. — D. = co děděno, vlastní nápadem, geerbt, Erb-, erblich. D. 1). a vlastní. D. D, statek, nemoc, zlé, hřích, štola. V., vada (na těle), chyba, právo, dluh, plat, podíl, úřad, země, království, D., neduh, Ja,, nápad, vlastenství, případ, věrnosť, léno, manství, mocnářství, pacht, stat, věc, díl, smlouva, úrok, J. tr., zlo. koupě, zákup, důchody. Šp. Statek právem dědičným přišel, připadl na někoho; o právo dědičné připraviti, práva dědičného zbaviti d. zboží, člověk (poddaný), poddanosť; v d. panství uvésti. Příd. k Cyr. Má. se na jeho dědičné vésti i na statek dědičný). Zříz. Ferd. Vz Rb. rejstřík, str. 205. — Dědičně panovati. Kom., dáti. odkázati, pozůstaviti. 1). —

37668   Dědičný. D Svazek: 6 Strana: 0020
Dědičný. D. pokladník, der Erbschatz- meister. Šp. A máme se k nim míti jako král a pán dědičný a milostivý. List. hrad. 1479. — D. nájem, der Erbpacht, Dch., otrok, stav (kasta), třídy obyvatelstva, Lpř. Děj. I.15., 19., 42., kováři. CJB. 313. Posloupnosť na trůně byla d-čná. J. Lpř. D. odchylky, Osv. I. 47., štola (po které se veškerá nad obzorem jejím přitékající voda na den vyvádí), S. N. XI. 3., zbožie, Tov. 129., List hrad. 1477. Tč., díl, NB. Té. 166., ves. List hrad. 1536. Tč. D. jednoty. Tk. VI. 290. Dáváme jim ty kusy k d-mu drženie a požívánie. List hrad. 1495. Tč. — Však jsem pak vždy váš dědičný (k paní dí milovník). BN. — k čemu. Držíš lán mój, kterýž od stara dávna k mému lánu byl d-čný a slušie. NB. Tč. 165. — Cf. o d. úřadech, nemocech, zemích, princech, právě, smlouvách. S. N.

37669   Dedičsky Svazek: 10 Strana: 0045
Dedičsky — dědicky. D. zemí vlásti. Pror. olom. 18b. 1. D. zemi držeti, heredi- tate. Pat. Jer. 12. 21.

37670   Dedičský Svazek: 10 Strana: 0045
Dedičský = dědický.

37671   Dědičství Svazek: 10 Strana: 0045
Dědičství, n. — dědictví.

37672   Dědičstvie, n Svazek: 6 Strana: 0020
Dědičstvie, n., possessio = dědictví. Ž. wit. 134. 4.

37673   Dedičstvo Svazek: 6 Strana: 0020
Dedičstvo, a, n., hereditas. Ž. wit. 2. 8. marg., Anth. Jir. I. 3. vyd. 7.

37674   Dědík Svazek: 6 Strana: 0020
Dědík, a, m., míst. jm. Arch. II. 315.

37675   Dedikovati Svazek: 1 Strana: 0218
Dedikovati, z lat., co komu: knihu, Stele, - připsati, věnovati, zueignen, dedi- ciren. Rk. Jg.

37676   Dědílek Svazek: 1 Strana: 0218
Dědílek, lká, m. Erbschleicher. Rk.

37677   Dědílok Svazek: 6 Strana: 0020
Dědílok, lka, m. = dědílek. Slov. Ssk.

37678   Dědina Svazek: 6 Strana: 0020
Dědina, dědinečka, dědictví. Vz Mkl. Etym. 45. D., hereditas. Ž. wit. 15. 6. a j. Hospodin sám jest dědina jich, haereditas. BO. — D. původně = statek rodinný, zále- žející z pozemků; později statek pozemkový vůbec bez ohledu na majetek rodiHný pro- tivou statku movitého. Že má ledno dě- dinu a statka nemá. Kn. rož. čl. 128. Cf. S. N., Kn. drn. 128. — D. = statek (ne- rozdílný), posud v Domažl. a na Oravě. Km. 1883. 667. Ale o nemohovitú věc, totižto o erby, nemóž než tu na dědině, kdež erb leží ten, ta věc právem vynešena býti. NB. Tč. 89. Po sobě ostaviti hlavu svej dědině na opravu. Alx. (Anth. I. 3. vyd. 33.). Když umře člověk nemaje syna jeho d. na dceru spadne. Št. Kn. š. 159. Že nám to fojtství není osazeno a tudy d. hyne. Půh. ol. 1449 D. v zástavě zlepšená; D-nu prodá-li kdo ositou, obilí komu náleží. Cor. jur. 408. I drží d-nu jeho poslupnou v Tuřiem, dvór poplužní s tvrzí, dědinú, lukami, lesy atd.; Jsú-li dědiny dědické a desk k nim nemá, tehdá . . . O. z D. Pakliby neměl na d-nách. O. z D. Odtud i odjinud, kdež co má d-ny i nadbytu. Půh. II. 7. Cf. Dědinice. Dědiny — šediny (= činí starosti). Vz Plas. Neměl-liby na d-nách dědičských anebo zápisných, má naň zatýkací list dán býti. Vl. zř. 27. Když kto chce, by jeho nepohonili, vlož ve dsky přie- teli svému d-ny své nebo svým dětem, že jim dáváš i sstupuješ a ostav sobě málo k d-ně, aby tebe tkáčetem nepohonili (zde d. = držení vlastnické naproti držení zástav- nímu); Tak také: Nebo držtě k zástavě nebo k dědině. Kn. rož. čl. 96., 128. Kladení dědin královských a duchovních do desk; D-ny a statek dluhem zapsaný a dskami ujištěný; D-ny zápisné spravoval-liby kdo druhému zápisem památnými dskami; D-ny vysloužené a na králi vyprosené; Na d-ny zápisné kdož by více puojčil než zástava ukazuje. Vz Zř. zem. Jir. H. 2., S. 26., G. 2., O. 14., G. 2. Jak se spravovaly d-ny manské; Vedení práva na d-ny duchovní neb zápisné. Ib. D. 52., 27. D. = statek. Cf. Dal. 11., 33., 39., 95., 127., 141., 152., 158. a j.; Hr. ruk. Prok. 282., 1104., D. 248., 658., 661., 767., Sv. ruk. Pa. 386. V MV. nepravá glossa. Pa. — D. = dědiná pole. Němc. III. 25. D. (ageR) Haše a vinnice. BO. — D. = ves. Otcovská dědina, das Heimats- dorf. Mour. Vyjel na dědinu pro nevěstu. Us. Bol som gajdoš, čo gajdoval za groš a to všetko ciny ciny od dzedziny do dzedziny. Sl. sp. 140. Konšelé těch dvú dědin. NB. Tč. 151. Vz Chybník. — D. = náves. Déti só na d-ně. Mor, Neor., Vck. — D. = potok, přítok Divoké Orlice od Meziříčí, dříve sluje : Zlatý Potok. Krč. — D. vz Dědiny.

37679   Dědina Svazek: 7 Strana: 1226
Dědina = pole společná, majetnosť ne- rozdělená V Domažl.; na Oravé. Na Mor. a v Čech. = ves Cf. Km. 1883. 667. Na Mor. také: náves. Hrb. Obr. 316. D-ny orné a lučné. Melichar. Monogr. Unoště. 167. České ,dědina1, znamenalo nejen souhrn obydlí, tedy ves, nýbrž i všecky pozemky scelené, které v pradávné době jednotlivým rodům slovanských předků našich patřívaly. Tay. Bš. 46. Cf. Občina (dod.), Ott. VII. 146.

37680   Dědina Svazek: 8 Strana: 0051
Dědina. Na dedine jako chceš, v meste jako môžeš; Co dedina to milá, čo hodina to 'iná (hudú veselí žobráci). Phľd. 1894. 197. Co d., inša manira; Sto dědin, sto obyčajov. Mor. Nov. Př. 343. Něni d-ny bez hostiny; Něni d-ny, co by v ni něbyl karmaš. Slez. Ib. 231.

37681   Dědina Svazek: 9 Strana: 0036
Dědina. O původu vz Mus. fil. 1898. 174. D. byla statek rodům zemanským dědičně náležitý; někdy zahrnoval v sobě i několik vesnic, ba i celé panství. Vz Pal. Děj. I. 2. 260. D-ny (patrimonia, jinak statky zpupne, alodia) spadaly na dědice obojího pohlaví rovnými díly a kde nebylo ani synů ani dcer, i na nejbližší strýce. Ib. II. 1. 376. Sr. Výsluha. O příslovích atd. vz Zát. Př. 305. b. — D. = veliké dědičné pole; pole je tam pouhý kousek dědiny. Chod. Němc. III. 25.

37682   Dědina Svazek: 10 Strana: 0045
Dědina. Na Domažl. d. = veliký kus pole; malý kus — pole. Čes. 1. XII. 306. Sr. Mš. Slov.

37683   Dědina, y Svazek: 1 Strana: 0218
Dědina, y, f.. dedinka, D. od ,děda-, zvo- leného vůdce celého rodu nějakého, jenž v nedílnosti spolkem v jedné osadě (dědině) bvdlí a nemovité jmění společně spravuje. Pr. 1809. str. 514. — D. — dědictví, Erbschaft, Erbe. Zena nemůže muži svému dědiny dáti, kteréž jest sama nediedila, Pr. cis. rkp. Dám já ti dědiny! (vz Vyhrůžka). Č. — D. = statek, popluží, statek pozemní, panství, Feldgut, Grundstücke, Besitz, Gut, Eigenthum. Jg. Jemu hlavu stieti a dětem jeho vše dědiny otjieti. Dal. Zbožím i dědinami nadati (klášter). St, skl. D. zápisné, svobodné, Vš., manské, D., duchovní, Jg,, služebné, nesvobodné. Arch. I, 181., II. 366. Vadíta sě rodná bratry o dědiny otnie. L. S. v. 9. — D. pole, rolí, Acker, Feld, bebautes Land. Ves s dě- dinami, s lukami a se vší náležitostí. Háj. Dědiny aby pilně oříce osévali. Háj. Dědinu úrodnou vzdělávati. Jel. Dědiny orati. V. Prodal jsem dvór se vším stavením, s dědinú ornú. Arch. I. 339. — D. = zeme, das Land. Přiide cuzí úsilno v dědinu. Rkk. — Kat. 1966. — D. = ves, ein Dorf, Gau. On chvátá do své dědiny. Us. Kto sežžie dědiny. Rkk. Tluče se po dědinách. Sych. Bydleti po dě- dinách (o vojsku). Bur. Byty, bydlení po dědinách, Kantonirung. Čsk. Na každé dědině způsoby jiné. Č. — Vz Rb. rejstřík, 265.; Gl.

37684   Dědina, y Svazek: 10 Strana: 0570
Dědina, y, f. = dědictví soukromé. Pakli jednoho samého jest obec a nikdo tu dě- diny nejmá. Kn. rožm. (Vlasť. III. 150. ) — D. Václav, spis.

37685   Dědinácký Svazek: 6 Strana: 0021
Dědinácký = vesnický, Doví-. D. obyčej, způsob, kroj. Mor. u Strážn. Šd.

37686   Dědinák Svazek: 6 Strana: 0021
Dědinák, a, m. = vesničan, der Dorfbe- wohner. Mor. na Strážn. Šd. Mijavané dě- dináci byli. Koll. Zp. II. 440.

37687   Dědiňan Svazek: 6 Strana: 0021
Dědiňan, a, m. = dědinák. Ostrav. Tč. Slov. Ssk.

37688   Dědinář Svazek: 6 Strana: 0021
Dědinář, e, m. = dědinák. Val. Vek. Slov. HVaj. BD. I. 15.

37689   Dědinčák Svazek: 6 Strana: 0021
Dědinčák, a, m. = dědinák. Mor. Šd.

37690   Dedinčan Svazek: 1 Strana: 0218
Dedinčan, a, m.= vesník, Dorfbewohner. Na Slov. Vz — čan.

37691   Dědinčan Svazek: 6 Strana: 0021
Dědinčan. Slov. Sl. ps. 384.

37692   Dědinčanka Svazek: 6 Strana: 0021
Dědinčanka, y, f., die Dorfbewohnerin. Slov. Koll. Zp. I. 326., Bern.

37693   Dědinčina Svazek: 6 Strana: 0021
Dědinčina, y, f. = vesnická řeč, Dorf-, Bauenisprache. Slov. Hdž. Vět. 128.

37694   Dědinec Svazek: 1 Strana: 0218
Dědinec, nce, m. = dědina, ves, ein Dorf. Na Slov.

37695   Dedinec Svazek: 8 Strana: 0051
Dedinec, nce, m. = vesničan. Slov. Phľd. 1895. 364.

37696   Dědinečka Svazek: 6 Strana: 0021
Dědinečka, y, f. = dědinka. Kká. K sl. j. 132.

37697   Dědinice Svazek: 1 Strana: 0218
Dědinice, e, i'. — dědina, statek děděný. Erbgut, Besitz. Výb. I.

37698   Dědinice Svazek: 6 Strana: 0021
Dědinice, e, f. = dědina, statek dědičný. S d-ce koho spuditi. Hr. rk. 347. Za Výb. přidej: I. 260.

37699   Dědinisko Svazek: 10 Strana: 0045
Dědinisko, a, n. = malá dědina. Val. Čes. 1. XI. 225., 321., XIIÍ. 208.

37700   Dědinka, y Svazek: 6 Strana: 0021
Dědinka, y, f. = malá dědina. Dědinky přítulně se vinou ku středohorským obrům hledajíce u nich obrany jako ptačí hnízdečka u stoletých kmenů. Tbz. — D., Dörfel, ves v Litovelsku na Mor. D. Nová, Schröffels- dorf, ves u Unčova.

37701   Dědinnický Svazek: 9 Strana: 0036
Dědinnický. D. stav. Pal. Děj. I. 1. 201.

37702   Dědinník Svazek: 1 Strana: 0218
Dědinník, a, m.= . dědic, Erbe, Zříz. Ferd., Vš.; sedlák, Landsass, -mann, Jel., Háj.; kdo na manském dvoře sedí, dvořák, man. Jg. Vz Vš. 171. — 173.. 184., 274., 280., 352., 370.; Gl.

37703   Dědinník Svazek: 6 Strana: 0021
Dědinník, a, m., der Erbgutsmann. J. tr. — D., der Meier. Vz Nápravník. Faukn. D. = sedlák, který držel statek zemský dědičně avšak s povinností odváděti Ročně URČité platy aneb konati i Robotu. Vz S. N. D-ci vklady statků na relací činiti mohou; D-ci, svobodníci a nápravníci. Vz Zř. zem. Jir. A. 31., E. 12., S. N.

37704   Dědinník Svazek: 9 Strana: 0036
Dědinník, Freisass = majitel dědiny Či svobodného pozemku; D. = zeman chudý, který neměl ani úředníkův ani poddaných a sám s\á pole vzďlával; D ci povstali teprve za časů Vladislava, v době před- husitské byli ještě neznámí; od první po- lovice XV. stol. pokládali se za rovně se- dlákův, ačkoli zůstávali svobodni a jen králi samému poddáni; D ci nebo zemané byli nejhojnější třídou obyvatelstva českého a nynější svobodníci jsou posledním jejich zbytkem; D. vládl dědičně statky svými, opak: bezzemek nebo chlap. Pal. Děj. II. 1. 379., IV. 1. 301., II. 2. 413., V. 1. 263., I. 1. 263., 201., I. 2. 262.

37705   Dědinný Svazek: 1 Strana: 0218
Dědinný = dědičný, erblich. A ostaví d. zboží. Pr. pr. D. právo. Vz Gl. — D. = poplužní, vesní, pozemní, Erbsgut-, Dorf-. D. rychtář. Sír. — D., samostatný. Z dědinna býti. Kat. 1348. D. Bůh (sám svůj). Kat. 1353.

37706   Dědinný Svazek: 6 Strana: 0021
Dědinný. D. právo, BO., NB. Tč. 168., Pňh. II. 431., Kn. drn. 129., svědomí. NB. Tč. 234. — D. léta = promlčení, terminus praesriptionis t. j. tři léta a 18 neděl. Kdo 3 léta dědinu držel a ji plodil a užíval, aniž vlastník její proti tomu co namítal, stal se sám vlastníkem; takové užívání slulo vy- držení let. Těch 18 neděl připojeno k těm třem letům snad podlé toho, že při trojím půhonu mezi každým byla lhůta určena šesti neděl. Později slula ta léta v Čechách léta zemská. Vz více Jir. Slov pr. II. 272., Arch. I. 463., 484., Vš. V. 14. a hl. Kn. drn. 129. D. právo. Když kdo odpuštění nějakého poddaného žádal, musil ručiti za něho, že tento za 14 dní všem povinnostem, kterými posavádní dědině zavázán byl, dosti učiní. Tato lhůta 14denní slula d. právo. Vz Tov. 110, Kn. drn. 93. Při stávkách znamenalo dědinné právo, že ten, kdo koho obstaviti chtěl, musel dříve v té vsi, kde jeho dlužník bydlel, žádati, aby úřad mu k právu pomohl, začež dva peníze opovědné dáti musil. Kn. drn. 90., 129.

37707   Dědinský Svazek: 1 Strana: 0218
Dědinský = vesnický. Dorf-. Na Slov.

37708   Dědinský Svazek: 6 Strana: 0021
Dědinský. Šd. Muriena naša, kde's pre- bývala? V d-skom dome. Koll. Zp. I. 4. NB. Tč. 168.

37709   Dědinsky Svazek: 9 Strana: 0036
Dědinsky, hereditate. Vz Ž. pod. Pat. 152.

37710   Dědinský Svazek: 10 Strana: 0570
Dědinský úřad. Také slez. Vyhl. Slz. 16.

37711   Dědinství Svazek: 1 Strana: 0218
Dědinství, -stvo, a, n.. způsob dědinský, Dorfart. Bern.

37712   Dědiny Svazek: 6 Strana: 0021
Dědiny, pl., f. Je na dobrých d-nách (= na hostině, nebo vůbec, kde se má dobře). Mor. Brt, D. 206.

37713   Dědisko Svazek: 1 Strana: 0218
Dědisko, a, n., starý dědek (s přihanou). Na Slov.

37714   Dědisko Svazek: 6 Strana: 0021
Dědisko, a, n., hässlicher Greis. Ssk.

37715   Dědislavov Svazek: 8 Strana: 0052
Dědislavov, a, m., míst. jm. ve Spiši. Phľd. XII. 154.

37716   Děditel, e, m Svazek: 6 Strana: 0021
Děditel, e, m., der Erbsnehmer. Dch.

37717   Děditelný Svazek: 1 Strana: 0218
Děditelný, vererblich. Rk.

37718   Děditi Svazek: 1 Strana: 0218
Děditi, 3. pí. -dí, děd', -dě (ic), il, ěn, ční; dědívati po předcích něco bráti, erben; trvati, dauern, leben, dauerhaft sein; svědčiti, k duhu jíti. sloužiti, pomáhati, gedeihen, gut rhun, fruchten, helfen; získati, gewinnen. .lg. abs. Ježto zde nedědie, non habent hic manentem civitatem (1415.). Krok. 1803. Nedlouho dědil n. Nedédil dlouho ('nebyl dlouho živ). V. Zle dobyté peníze (zboží, statek) nededí (— netrvá). V. Kdo svého nehledí, dlouho nedědí. F řad nededí (nejde k duhu, nepomáhá), jak se v něm kdo chová, hned lidé zvědi. Prov. — co: statek. V. — co po kom: po dědu, po otci, po matce, po rodičích, po bratru, po sestře atd. Jg. — Žer. Záp. II. 102. — co kde: v Čechách. Us. Neb ten, který v nebi dědí (částku má), na pravici boží sedí. Lom. — Br. — čím. Tiší pak d. budou zemí. Ben. — nad kým. Děditi budeš nad nimi. Ben. — co komu -- věnovati za vlastní. (Jir.. zastr.). — komu. Zima mu dědí (svědčí). Us. Pil mnoho vína, ale nedědilo mu, umřel. Us. Městu mému, ře- čenému Náchod, ješto mně dědie i mým budúcim, ješto jim děditi bude, i těm všem, ktož s městem Náchodem šosují, dva dvorce. Nach. I. 30. — koho k čemu -- získati. Leg. — co s kým. Us. — adv. Dcery jako synové rovně dědí. Er.

37719   Děditi Svazek: 6 Strana: 0021
Děditi původně = uvázati se ve statek rodiny. Bdl. v Tov. 132., Kn. drn. 128. — abs. Poněvadž jsú duchovní panny, nemají d. Půh. II. 58. Zvláštnosti se dědívají. Osv. I. 47. — kde. Pakli kto křiv jsa přísahu provedl, žádný dlouho nedědí zde na světě. Vš. 69. — co komu. Ruhotu zlí sobě dědie, improbrium sibi hereditant. BO. Proto že se zvodil i dědil sobě rybník. Půh. II. 206. Pohanské děti kupuje Bohu je dědil. Pass. 854. Ten si pořád pěkné věci dědí (pořizuje, kupuje). Us. na Kr. Hr. Kabát, kalhoty si d. (koupiti). Ib. Já té dědině sobě nedědi (nevlastniti), ale drži ji k zástavě ve stě hřiven. Kn.rož. čl. 282. — komu. Tabák mi nedědí. Us. Jsk. Tehdá má Janově ženě jeho a erbóm jich děděno býti. Půh. II. 158. — nač. Že jest dědil na muoj dvůr v Buku. Půh. II. 612. — koho = milovati. On ji dědí. U Vrchlabí. Kšá.

37720   Děditi Svazek: 9 Strana: 0036
Děditi. Neprávě nabytý statek nededí. Dač. II. 144.

37721   Děditi koho Svazek: 10 Strana: 0045
Děditi koho = podporovati ho, pomáhati mu. D. kacíře. Arch. XX. 551.

37722   Dedizeň Svazek: 6 Strana: 0021
Dedizeň, zně, f. = dědizna, das Gross- vatererbe. Slov. D. tá jeho od Tatry po Sávu. Ppk. II. 23.

37723   Dědizna Svazek: 1 Strana: 0218
Dědizna, y, f. = dědictví. Bern.

37724   Dědko Svazek: 6 Strana: 0021
Dědko, vz Dědo. Dedko náš, dedko, po- žrau si nám všetko, nič si nenechau, tak si sa dobre mau. Koll. Zp. I. 4.

37725   Dedko Svazek: 9 Strana: 0433
Dedko = do mužského kroja oblečený snopek (v družobnou nedeľu). Vz Mus. slov. II. 25.

37726   Dědkov Svazek: 6 Strana: 0021
Dědkov, a, m., Dietkau, ves u Jihlavy. Sdl. Hr. III. 302. Vz Dětkov.

37727   Dědkovatěti Svazek: 10 Strana: 0045
Dědkovatěti, ěl, ění = dědkem se stá- vati. Us.

37728   Dedkovati Svazek: 6 Strana: 0021
Dedkovati = dudkovati. Rk.

37729   Dědkovati Svazek: 6 Strana: 0021
Dědkovati = dědkem býti. Slov. Koll. Zp. I. 399.

37730   Dedkovati Svazek: 8 Strana: 0052
Dedkovati. (Tancující) dedkují, se klanějí atd. Zbrt. Tan. 117.

37731   Dědkovic Mlýn Svazek: 6 Strana: 0021
Dědkovic Mlýn, Kreuzmühle, u Unoště.

37732   Dědkovice Svazek: 6 Strana: 0021
Dědkovice, dle Budějovice, Dietkowitz, vsi u Zdounek, u Konic a u Prostějova na Mor. PL., Tov. 5., Tk. I. 431., D. ol. I. 33. a j.

37733   Dědkovský Svazek: 6 Strana: 0021
Dědkovský, Grossvater-. D. léta. Kos. v Km. 1886. 372.

37734   Dědkovství Svazek: 6 Strana: 0021
Dědkovství, n., das Grossvatersein; hohes Alter. Kos.

37735   Dědkový Svazek: 7 Strana: 1226
Dědkový Luh = stráň u Nové Huti u Berouna ve Výbrnici. Jsfk.

37736   Dědkový Svazek: 9 Strana: 0036
Dědkový = dudkový. (Kámen) nalézají v hnízdě dědkovém. Maš. ruk. 295a.

37737   Dědkův Svazek: 6 Strana: 0021
Dědkův. To jest babí hněv a dědkovo mumlání (rostlina). Olv. Dědkova či obručná stolice. Koll. IV. 114.

37738   Dědkyně Svazek: 1 Strana: 0218
Dědkyně, ě, f., bába, Grossmutter. Z r. 1017.

37739   Dědo Svazek: 1 Strana: 0218
Dědo, a, dědko, a, m. = dědek. Na Slov.

37740   Dědo Svazek: 6 Strana: 0021
Dědo, vz Ďad. Sešlý od let dědo. Holý. Chlapy ženám a dzedo babám. Sl. sp. 71.

37741   Dědoj Svazek: 6 Strana: 0021
Dědoj, e, m. = dědeček. U Čes. Třebové. Přikryl.

37742   Dedok Svazek: 6 Strana: 0021
Dedok, dka, m. = dědek. Slov. Ssk.

37743   Dědóšek Svazek: 8 Strana: 0052
Dědóšek, ška, m., vz Dědeček (3. dod.).

37744   Dědoši Svazek: 6 Strana: 0021
Dědoši ve Slez. Sf. Strž. II. 423.

37745   Dědoši Svazek: 7 Strana: 1226
Dědoši v Polsku. Šf. Strž II. 422.

37746   Dědošín, a, m Svazek: 6 Strana: 0021
Dědošín, a, m., míst. jm. Sdl. Hr. III. 37.

37747   Dědouchov Svazek: 6 Strana: 0021
Dědouchov, a, m. Tk. III. 36.

37748   Dědoun Svazek: 10 Strana: 0045
Dědoun, a, m. = zlý dědek Dšk. Km. 17.

37749   Dědour Svazek: 1 Strana: 0219
Dědour, a, m. = dědek (s příhanou). Der garstige Alte. Us.

37750   Dědous Svazek: 6 Strana: 0021
Dědous, a, m. = dědour. Rk.

37751   Dědouš Svazek: 1 Strana: 0219
Dědouš, e, m., dědoušek, ška, m. = dě- deček. Us. Liebes Grossväterchen.

37752   Dědoušek Svazek: 7 Strana: 1226
Dědoušek, ška, m. = výměnkář v menší živnosti. Na Žďársku. NZ. I. 198.

37753   Dědoušek Svazek: 8 Strana: 0052
Dědoušek, ška, m., vz Dědeček (3. dod.).

37754   Dědov Svazek: 6 Strana: 0021
Dědov, a, m., Nieder-Mohren, ves u Po- lice. Sdl. Hr. I. 162.

37755   Dědova Svazek: 6 Strana: 0021
Dědova (jedova) Hora ve Zbirovsku. Krč. v Kv. 1884. 539.

37756   Dědová, é, f Svazek: 6 Strana: 0021
Dědová, é, f., ves u Hlinska. Tk. III. 90., Sdl. Hr. I. 82.

37757   Dedovati Svazek: 6 Strana: 0022
Dedovati = pod zaplacenou směnku nebo dluh do kněh napsati: d. d, či d. dt. (= dedit) = dal, zaplatil. Kh.

37758   Dedovce Svazek: 10 Strana: 0570
Dedovce, pole u Dovalova. Mus. slov. VIII. 9.

37759   Dědovec Svazek: 6 Strana: 0022
Dědovec, vce, m., jm. doliny. Sl. let. VI. 160. — D., os. jm. Tk. I. 312.

37760   Dědovice Svazek: 6 Strana: 0022
Dědovice, dle Budějovice, ves u Písku. Tk. III. 37., Blk. Kfsk. 650.

37761   Dědovice Svazek: 8 Strana: 0052
Dědovice, zaniklá ves v Blansku na Mor. Mtc. 1896. 46.

37762   Dědovina Svazek: 6 Strana: 0022
Dědovina, y, f., das Vorelternreich. Štulc I. 198. — D. = dědovizna. Slov. Svätopluka i mňa vláde jeho (Mojmírově) poddal s našmi dielmi d-ny. Č. čt. I. 92. — D., hájovna u Milevska.

37763   Dedovisko Svazek: 6 Strana: 0022
Dedovisko, a, n. = místo zděděné, der Erbplatz, Erbort. Slov. Ssk., Bern.

37764   Dědovizeň Svazek: 6 Strana: 0022
Dědovizeň, zně, f. = dědovizna. Slov. a mor. Trokan M. 43., 84., 33., Zátur. Priat. I. 10., Sl. let. I. 238. Na Val. Brt. D.

37765   Dědovizna Svazek: 1 Strana: 0219
Dědovizna, y, f. = dědictví po dědu. Na Slov. Das Grossväterliche.

37766   Dědovský Svazek: 1 Strana: 0219
Dědovský. D. sláva, V., statek. Ros. Grossväterlich.

37767   Dědovství Svazek: 1 Strana: 0219
Dědovství, n. Grossvaterschaft. Jg.

37768   Dědovščina Svazek: 6 Strana: 0022
Dědovščina, y, f. = dědovizeň. Světz. 1880.

37769   Dědskosť Svazek: 9 Strana: 0036
Dědskosť, i, f., vlastnosť dědova. Us.

37770   Dědství Svazek: 10 Strana: 0045
Dědství, n. = dědictví. Půh. ol. I. 359. (1410. )

37771   Dědstvo Svazek: 6 Strana: 0022
Dědstvo, a, n., die Vorväter. Dch.

37772   Deductis Svazek: 6 Strana: 0022
Deductis deducendis, lat. = po srážce všeho, co se sraziti mělo; kupecky. Kh.

37773   Dedúch Svazek: 6 Strana: 0022
Dedúch, a, m. = děd. Slov. Ssk.

37774   Dedukce Svazek: 1 Strana: 0219
Dedukce, e, f., z lat., vývod, vod, Ablei- tung, Erörterung, die Beweisführung.

37775   Dedukce Svazek: 6 Strana: 0022
Dedukce. Vz Jg. Slnosť. 59.

37776   Dedukovati Svazek: 1 Strana: 0219
Dedukovati, z lat., odvozovati, vyvo- zovati. Vz Dedukce. Rk. Herleiten; darthun, beweisen.

37777   Deduktivní Svazek: 10 Strana: 0045
Deduktivní methoda. Nár. list. 1903. č. 243. 13.

37778   Deďula Svazek: 6 Strana: 0022
Deďula, y, f. = prababička. Slov. Zátur.

37779   Dědumil Svazek: 6 Strana: 0022
Dědumil, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119., Tk. I. 61.

37780   Dedúr Svazek: 6 Strana: 0022
Dedúr, a. m. = dědour. Slov. Ssk.

37781   Dědúš Svazek: 6 Strana: 0022
Dědúš, e, m. = děd. Oženil sa nám zas dzeduš, vzal sebe babušu. Sl. spv. 197. — D., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

37782   Dedúšek Svazek: 6 Strana: 0022
Dedúšek, ška, m. = dědoušek. Slov. Ssk.

37783   Děduška Svazek: 6 Strana: 0022
Děduška, y, f. = babička. Slov.

37784   Děduško Svazek: 6 Strana: 0022
Děduško, a, m. = dědo. Slov. Phld. III. 3. 254.

37785   Dědův Svazek: 1 Strana: 0219
Dědův, dědkův, dědečkův, -ova, -ovo. Grossvater-, grossväterlich. D.

37786   Dědva Svazek: 6 Strana: 0022
Dědva, y, f. = dědstvo, die Vorväter. Dch.

37787   Dedxkaee Svazek: 1 Strana: 0218
Dedxkaee, e, f., z lat., připsání někomu něčeho, Dedikation, Zueignungsschrift, Rk.

37788   Dědžbař Svazek: 6 Strana: 0022
Dědžbař, e, m. = kamenník, der Steinmetz. Slez. Tč.

37789   Dědžbati Svazek: 6 Strana: 0022
Dědžbati, dědžbovati = do kamene dlabati, meisseln. Slez. Té.

37790   Deeimovati Svazek: 1 Strana: 0217
Deeimovati, z lat., desátiti, každého de- sátého vybrati a zastřeliti (ve vojsku). Rk.

37791   Deesit Svazek: 7 Strana: 1226
Deesit, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875. 13.

37792   Defasa Svazek: 7 Strana: 1226
Defasa, y, f., kobus defasa, Defasaanti- lope, sajka. Brm. I. 3. 202.

37793   Defekt Svazek: 1 Strana: 0219
Defekt, u, m., z lat., nedostatek; neduh, co kde schází. S. N. Fehler, Mangel, Abgang.

37794   Defektiva Svazek: 1 Strana: 0219
Defektiva (verba), lat, slova nedosta- tečná, schodná, Rk., mangelhaft, unvoll- ständig.

37795   Defektiva Svazek: 8 Strana: 0052
Defektiva. Cf. Ott, VI. 149., Schodný.

37796   Defenestrace Svazek: 6 Strana: 0022
Defenestrace, e, f. = vyhozeni oknem. Kos. Ol. I. 274.

37797   Defense Svazek: 7 Strana: 1226
Defense, e, f = daň na vojenskou ho- tovosť. Vz Wtr. Obr. I. 11., 12.

37798   Defensiva Svazek: 1 Strana: 0219
Defensiva, y, f., obrana, auf Vertheidigung beschränkte Haltung, Defensive.

37799   Defensivní Svazek: 1 Strana: 0219
Defensivní, z lat. D. = obranný. D. kasa- maty, kasárny, postavení, zbraň, S. N., válka (válka k ochraně), alliance (spolek k ochraně i k útoku). Rk. Vertheidigend, schützend.

37800   Defensor Svazek: 6 Strana: 0022
Defensor, a, m., lat. = obhájce. Vz S. N.

37801   Defenylmočovina, y, f. Vstnk Svazek: 10 Strana: 0045
Defenylmočovina, y, f. Vstnk. XII. 57.

37802   Deferendář Svazek: 10 Strana: 0045
Deferendář, e, m. D. otce sv. Arch. XX. 542.

37803   Deferník, a Svazek: 6 Strana: 0022
Deferník, a, m., ves u Sušice. Vz S. N.

37804   Defervescence Svazek: 6 Strana: 0022
Defervescence, e, f., z lat. = klesání horečky. Slov. zdrav.

37805   Defibrace Svazek: 7 Strana: 1226
Defibrace krve.

37806   Defibrer Svazek: 10 Strana: 0045
Defibrer, u, m. V papírnách nástroj k zkrušování dřeva. Ott. XVIII. 178.

37807   Deficient Svazek: 1 Strana: 0219
Deficient, a, m., z lat., = duchovní věkem n. chorobou na čas ku konání povinností neschopný. S. N., J. tr. Entkräfteter.

37808   Deficit Svazek: 1 Strana: 0219
Deficit, u, m., z lat., schodek (v účtech). Rk. Ausfall, Fehlsumme.

37809   Defilovati Svazek: 1 Strana: 0219
Defilovati, fr., před kým = v krátkých řadách mimo někoho (vyššího představeného) jíti (o vojsku), Rk., einzeln oder in schmalen Reihen vorüberziehen.

37810   Defilovati Svazek: 6 Strana: 0022
Defilovati. — D. = výšku předprsně určiti. NA. III. 147.

37811   Defilovní Svazek: 6 Strana: 0022
Defilovní či rovnací rovina. NA. III. 147.

37812   Definice Svazek: 1 Strana: 0219
Definice, e, f., z lat., výměr, určité vy- tčení, stanovení pojmu. Rk. Vz Výměr. Bestimmung, Erklärung. Definition.

37813   Definice Svazek: 6 Strana: 0022
Definice. Vz Jg. Slnosť. 41. D. dogmata — slavné prohlášení. Btk.

37814   Definice Svazek: 8 Strana: 0052
Definice = výměr. Vz Krok 1896. 83.

37815   Definice Svazek: 9 Strana: 0036
Definice = vypsání. XVI. stol. Mus. 1898. 175., 254.

37816   Definitivně Svazek: 1 Strana: 0219
Definitivně, z lat., konečně, závěrečně, rozhodně, určitě, Rk., entscheidend, bestimmt, unwiderruflich.

37817   Definitivní Svazek: 6 Strana: 0022
Definitivní = na jisto určitý n. posta- vený. S. N.

37818   Definitor Svazek: 6 Strana: 0022
Definitor, a, m. = ustanovovatel, lat. Věda se brání proti nepovolaným d-rům. Kutn. exc. — D. = spolupředstavený klášteru. Rk.

37819   Definovaný Svazek: 6 Strana: 0022
Definovaný, definirt. — D. = slavně pro- hlášený. D. dogma. Btk.

37820   Definovati Svazek: 6 Strana: 0022
Definovati, z lat. = vyměřiti, stanoviti (vymeziti). Rk. D. čísla polygonalní. Stč. Alg. 45. — co odkud. Z jedničky hmoty d. lze dále jedničku síly a jedničku závaží. ZČ. I. 276.

37821   Deflagrator Svazek: 6 Strana: 0022
Deflagrator, a, m., z lat. = přečišťovatel. Vz KP. II. 216.

37822   Deflegmator Svazek: 6 Strana: 0022
Deflegmator, u, m. = stroj, kterým se směs páry vodní a lihové vede napřed do nádoby na 80° zahřáté (do hustiče, konden- satoru) a potom do chladiče. Blř.

37823   Deflegmator Svazek: 7 Strana: 1226
Deflegmator, u, m. = nádoba vložená mezi výpalkový přístroj vyvařovací a mezi chladič (při vyrábění líhu). Vz KP. V. 459.

37824   Deflogistovaný Svazek: 8 Strana: 0052
Deflogistovaný vzduch (kyslík). Vstnk. IV. 124.

37825   Deflorace, e, f., z Svazek: 6 Strana: 0022
Deflorace, e, f., z lat. = porušení panen- ství.

37826   Deformace Svazek: 6 Strana: 0022
Deformace, e, f., z lat. = zrůdnosť, die Missbildung. Pek. 27., SP. II. 68.

37827   Deformita Svazek: 1 Strana: 0219
Deformita, y, f., z lat., neforemnosť, ne- sličnosť, škaredosť, šerednosť, zpotvořilosť, ošklivosť, ohyzdnost', zpotvoření, Hässlichkeit, Missgestalt.

37828   Defours Svazek: 6 Strana: 0022
Defours (Defúr), a, m., hrabě. Vz Blk. Kfsk. 1296., S. N.

37829   Defraudace Svazek: 1 Strana: 0219
Defraudace, e, ť., z lat., podvod: pod- loudnictví. Betrug, Unterschleif; Schleich- handel.

37830   Defraudant Svazek: 1 Strana: 0219
Defraudant, a, m., podvodník; podludník. Kassenbetrüger; Schleichhändler.

37831   Defraudovati Svazek: 10 Strana: 0045
Defraudovati, z lat. = zpronevěřiti. D. peníze. Us.

37832   Degenerace Svazek: 1 Strana: 0219
Degenerace, e, f., z lat., zvrhnutí se, odrození se. Ent-, Ausartung.

37833   Degenerativní Svazek: 8 Strana: 0052
Degenerativní process nemoci. Schb. Nád. 13.

37834   Degout Svazek: 1 Strana: 0219
Degout (degú), fr., nechuť, ošklivosť, Rk., Abneigung, Abscheu, Ekel, Widerwille.

37835   Degradace, e, f Svazek: 1 Strana: 0219
Degradace, e, f., z lat., snížení důstoj- nosti na nižší stupeň z trestu za nějaký přestupek n. zločin. S. N. Entsetzung (von einer Würde), Erniedrigung.

37836   Degradovati Svazek: 1 Strana: 0219
Degradovati koho, snížiti v důstojnosti, Jemanden seiner Würde entsetzen, erniedri- gen.

37837   Degras Svazek: 6 Strana: 0022
Degras, u, m. = koželužský sodový olej, Gerberdegras. Šp., Matj. 70.

37838   Degviť Svazek: 10 Strana: 0570
Degviť = nemotorně něco dělati. Liptov. Sb. sl. IX. 45. D. dieťa = tlouci. Ib.

37839   Děhel Svazek: 6 Strana: 0022
Děhel, hlu, m., angelica, die Brustwurz, rostl. D. obecný, angelica menší, ang. sil- vestris. Vz Č. Kv. 344., Slb. 578., FB. 93., Rstp. 735.

37840   Dehet Svazek: 1 Strana: 0219
Dehet, htu, m. Harz. D. skalní, vz Pry- skyřice zemní. — D. = pryskyřice rozpuštěná, kolomaz, D., kolomaz bez sádla. Us. Mažeš mi rty medem a kydáš mi d. v ústa. Pro v., Čas. mus. Dehtem něco napustiti. Šm. D. březový, dřevový n. lodní, kamenouhelný, z dřevěného uhlí. Kh.

37841   Dehet Svazek: 6 Strana: 0022
Dehet neslove nyní Harz, nýbrž jenom Theer. Km. Vz Pryskyřice, Mkl. Etym. 40. V MV. nepravá glossa Pa. D., der Theer; die Wagenschmiere (kolomaz). Sl. les., Schd. I. 424., S. N., Kram. Slov. 86, Slov. zdrav. Prm. r. V. č. 1. str. 15. D. kamenouhelný, Steinkohlentheer, Nz., kamenný (nest, zemské klí), der Bergtheer; sud, pumpa, jáma (de- hetník), nádržka na dehet. Šp. Pec k pálení dehtu. Vz KP. III. 334. (148.)., Kk. 101., 138., Šfk. 511., Bř. N. 111., Rstp. 1433., Sv. ruk. 321., Koll. III. 263.

37842   Dehet Svazek: 9 Strana: 0036
Dehet. D. rostlinný, nerostný ? příprava jeho. Vz KP. 202. -203.

37843   Dehet Svazek: 10 Strana: 0045
Dehet, htu, m., terebintus. Rozk. P. 597., Bhm. min. a j.

37844   Dehet. Cf Svazek: 8 Strana: 0052
Dehet. Cf. Ott. VII. 161.

37845   Dehetné Svazek: 6 Strana: 0022
Dehetné, ého, n., Dehenten, ves u Hajdy.

37846   Dehetnice Svazek: 1 Strana: 0219
Dehetnice, e, f., nádržka na dehet. Techn.

37847   Dehetnice Svazek: 6 Strana: 0022
Dehetnice, die Theercisterne. Sl. les.

37848   Dehetník Svazek: 1 Strana: 0219
Dehetník, u, m., jáma, kde se dehet dělá. Theergrube. D.

37849   Dehetník Svazek: 6 Strana: 0022
Dehetník. — D., dvůr u Veselí; samota u Sobotky. PL. Cf. Sdl. Hr. III. 184.—185.

37850   Dehetník Svazek: 7 Strana: 1226
Dehetník, a, m., přítok Chrudimky. Ott. VI. 51.

37851   Dehetník Svazek: 8 Strana: 0052
Dehetník, na Dehetníku, v urbáři Deh- tinky, na mappě Dehetnice, paseka v Zelecho- vicích. MzO. 1890. č. 25. str. 24.

37852   Dehetový Svazek: 6 Strana: 0022
Dehetový. D. plátno. Pcl. 86.

37853   Dehna Svazek: 6 Strana: 0022
Dehna, y, m., cacodaemon. Rozk., Veleš.

37854   Dehna Svazek: 7 Strana: 1226
Dehna, y, f. = běs, zlý duch. Sš., C. Dod. k Jg. Slovu., Bhm. min.

37855   Dehnica Svazek: 6 Strana: 0022
Dehnica, e, f., die Theergrube. Slov. Ssk.

37856   Dehnice Svazek: 6 Strana: 0022
Dehnice = Dejvice. Tk. I. 35., 77., 347., 373., II. 264., III. 50., IV. 172., Blk. Kfsk. 880.

37857   Dehnický Svazek: 6 Strana: 0022
Dehnický, ého, m. D. Vaněk Tk. V. 102.

37858   Dehnictví Svazek: 1 Strana: 0219
Dehnictví, n., čáry, čarodějnictví, Zau- berei, Hexerei. Rkp. z 14. stl.

37859   Dehnictví Svazek: 6 Strana: 0022
Dehnictví. Vz Mz. v Listech filolog. VII. 41.

37860   Dehník Svazek: 6 Strana: 0022
Dehník, a, m. = magus, daemon. List. filol. VII 41.

37861   Dehnis Svazek: 6 Strana: 0022
Dehnis (Döhnis), ves v Boleslavsku. Vz Bik. Kfsk. 69.

37862   Dehorgyna Svazek: 8 Strana: 0052
Dehorgyna = georgina. Záp. Mor. Brt. D. II. 514.

37863   Dehtárna Svazek: 1 Strana: 0219
Dehtárna, y, f. Theerbrennerei. Techn.

37864   Dehtář Svazek: 1 Strana: 0219
Dehtář, e, m., kolomazník. Theerbrenner. D.

37865   Dehtáře Svazek: 6 Strana: 0022
Dehtáře, pl., ves v Táborsku. Tk. III. 36., 43., Blk. Kfsk. 484., Sdl. Hr. III. 302., IV. 254., 278.

37866   Dehtářiti Svazek: 6 Strana: 0022
Dehtářiti, il, ení, Theer brennen. Ssk.

37867   Dehtářství Svazek: 6 Strana: 0022
Dehtářství, n., die Theerbrennerei. Šp.

37868   Dehtinky Svazek: 8 Strana: 0052
Dehtinky, vz předcház. Dehetník.

37869   Dehtiti Svazek: 1 Strana: 0219
Dehtiti, il, ěn, ěni, theeren. — něco = něco dehtem napouštěti. D.

37870   Dehtiti Svazek: 6 Strana: 0022
Dehtiti, il, ěn, ění, theeren. Ssk., Loos.

37871   Dehtojem Svazek: 6 Strana: 0022
Dehtojem, jmu, m., v plynárně, das Theer- reservoir, Theerbassin. Krost, Dch. Cf. De- hetník.

37872   Dehtov Svazek: 6 Strana: 0022
Dehtov, a, m. D. Dolejní a Hořejní, Unter., Ober-Dechtow, vsi u Miletína. Blk. Kfsk. 50., 801.

37873   Dehtovaný Svazek: 6 Strana: 0022
Dehtovaný; -án, a, o, getheert. D. plátno, látka, Us. Pdl., zástěra. Wld.

37874   Dehtovati co Svazek: 9 Strana: 0036
Dehtovati co: konopné zboží. KP. VIII. 204.

37875   Dehtovice Svazek: 6 Strana: 0022
Dehtovice, e, f., das Theerleder. Šp.

37876   Dehtovna Svazek: 6 Strana: 0022
Dehtovna, y, f., die Theerstube, -schwelle- rei. Krost, Sl. les.

37877   Dehtovné Svazek: 6 Strana: 0022
Dehtovné, ého,n., die Betheerungsgebühr. Šm.

37878   Dehtový Svazek: 1 Strana: 0219
Dehtový. Harz-, Theer-. Presl.

37879   Dehtový Svazek: 6 Strana: 0022
Dehtový, Theer-. Vz Dehet. D. olej bře- zový, Birkentheeröl, smůla, Theerpech, voda, Theerwasser (vz KP. III. 334.). Šp.

37880   Dehydratační Svazek: 10 Strana: 0045
Dehydratační produkt Vot 229.

37881   Dehydroslizký Svazek: 10 Strana: 0045
Dehydroslizký. D. kyselina. Vstnk. XII. 57.

37882   Děhyl Svazek: 7 Strana: 1226
Děhyl, m., irpus, zastr. Rozk.

37883   Děhyl Svazek: 10 Strana: 0045
Děhyl, u, m. = děhel, angelica, Brust- wurz, rostl. Gb. Slov.

37884   Děhylov Svazek: 6 Strana: 0022
Děhylov, a, m., Dielhau, ves v Opavsku u Bavorova. R. 1340. psali Dgehilhau a Dzengilow, r. 1377. Egilaw, nyní po něm. Eyglau, Eiglau. Pk. Češť. 9.

37885   Dech Svazek: 1 Strana: 0219
Dech, u, či (zastr.) dchu n. tchu, instr. dechem (dchem, tchem,) m. DerAthem. D.volný, těžký, studený, smrdutý, Šp., krátký. V je- dnom dechu vysloviti. Jg. Nemohl ani dechu popadati. Zlob. D. tratiti. L. Jedním dechem (douškem) víno vypil. V. Dechem do sebe táhnouti. Pokud tchu stane; do posledního tchu (do smrti). L. Praha dchu volnějšího na- byla, Puch. Ani slechy dechy po něm = zmizel. Us. Ani dechu ani slechu po něm. S. a Z. Jedním dechem dýchají = jsou jedna duše. Š. a Z. Dechu v sobě nečije. Vz Spěch. Č. Dech zadržeti, pustiti. Nt.

37886   Dech Svazek: 6 Strana: 0022
Dech, vz Slov. zdrav. Běžel, co měl dechu Dch. Hyacintů sladký d. (vůně); d. vánku, květů, fialek, větru, růží, moru. Vrch. D. libovonný květů, smrti ledný. Čch. Bs. 83., 115. D. vichru, Osv. I. 378., lesa: chladný jitra dech. Kká. Tu plakal bych a jásal jedním dechem. Kyt. 1876. 48. Dechy v sobě tajiti. Kos. Smrti dech je ovanul (umřeli). Tkč.

37887   Déch Svazek: 8 Strana: 0052
Déch == debech (kdybych). Kruml., Tišn., Brt, D. II. 207., 187.

37888   Decharge, fr Svazek: 1 Strana: 0219
Decharge, fr., (dešarž), složení nákladu, das Ab-, Ausladen; ulehčení, osvobození, Rechnungsabnahme, Lossprechung, Tilgung; vystřelení, das Abfeuern.

37889   Dechenit Svazek: 6 Strana: 0023
Dechenit, u, m., nerost. Šfk. Poč. 319.

37890   Dechiffrovati Svazek: 1 Strana: 0219
Dechiffrovati (dešifrovati), fr.. vysvětliti, odkryti (tajné písmo), Rk. entziffern, enträth- seln, erklären. — Vz S. N.

37891   Déchme Svazek: 8 Strana: 0052
Déchme = dybychom. Kruml., Tišn. Brt. D. II. 207.

37892   Dechnouti Svazek: 1 Strana: 0219
Dechnouti, dychnouti, dchnouti, (dříve: tchnouti), nul n. chl, dechni, dchni, dechnut n. dchnut, dechnutí, dýchnutí, dchnutí; dý- chati, dýchám n. dýši, al, ání; dýchávati = athmen, Athem halten, Luft schöpfen; žiti; athmen, leben; keuchen; dychtiti, trachten, dýchati, dýmati, foukati, blasen, hauchen. Jg. — abs. Ještě dýchá (= jest živ). Us. Zapomněl dýchati. Us. (= umřel. Vz Smrť. Č.). Tělo dýchalo. V. Všecko, co dýchá (dýše). L. — čím. Slova jeho vonnějším duchem dýchala, Kom. Duchem lásky dýše. Hlas. Vůní d. D. Pýcha čertem (peklem) dýchá. Prov. Plk., Č. Aetna ohněm dýchá. L. Dechem vražedlným dýchá, Kom. Plícemi, žabrami (ryby), zvlášt- ními trubicemi (průdušnicemi: brouci) dý- chajíí. Pt. Jedním dechem dýchají. Č. Ta slova dýchala mocným duchem. T. D. ukrut- ností. Br. Saň plamenem dýchala. Pass. Svo- bodou d. Č. Valachova pýcha v zimě hla- dom dýchá. Na Slov., Ht. Vz Instrumental. — po čem=dychtiti. Cant., Šm. — kam: na ruce. Ros. Dchnul na něho. Ros. V jedno dýchají = jednu radu mají. Vz Stejnost'. Ros., Č. D. na koho. Sl. — proti komu. Ohněm veliké prchlivosti proti židům dýchal. Br. — s adv.: Slabě, lehce. Berg. V chorobě těžce d. Us. Tence dýchá (bojí se). Vz Strach. G, Ros. — Vz Duch.

37893   Dechnouti Svazek: 6 Strana: 0023
Dechnouti, ďhhnqti, beruht auf dus aus aind. dhü, lit. dus. Mkl. aL. 258. Květy vstříc mi dechly svoji duši. Vrch. Smrť kdy nám dechne na čelo ... Hdk.

37894   Dechnouti Svazek: 7 Strana: 1226
Dechnouti. Vz Dýchati. Chrám od ka- didla dýše. Slád. Brn. 175.

37895   Dechnouti Svazek: 9 Strana: 0036
Dechnouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 244.

37896   Dechnouti kdy jak Svazek: 10 Strana: 0570
Dechnouti kdy jak. Po denním žáru dýchal tichý večer chladným větérkem. Svěží vzduch dýchal ránem. Zvon V. 728.

37897   Dechnutí Svazek: 1 Strana: 0219
Dechnutí, der Hauch. D. poslední. Až do nejposlednějšího d. Jel. Do posledního d. byl při paměti.

37898   Dechoměr Svazek: 8 Strana: 0052
Dechoměr, u, m., Athemmesser, m. Sterz. I. 258.

37899   Dechoměrství Svazek: 10 Strana: 0570
Dechoměrství, n. = měření dechu, Pneu- matometrie. Ktt.

37900   Dechopis Svazek: 10 Strana: 0570
Dechopis, u, m. Vz Srdopis, Tepopis.

37901   Dechostřel Svazek: 9 Strana: 0036
Dechostřel, u, m. = rourka, kterou se vyfukují kuličky. Kub. 151. Us.

37902   Dechot Svazek: 6 Strana: 0023
Dechot, u, m., das Respirationsgeräusch. Nz. lk. Z hôr tuhý d. zo živice sa vyrútil jak vetra val. Phld. IV. 7.

37903   Dechový Svazek: 1 Strana: 0219
Dechový, Athem-, Blas-. D.nástroj hudební, Blasinstrument, hudba, Harmoniemusik. Rk. Dechové, foukací nástroje: 1. nástroje n. roury labialní: flétna, tercovnice či flétna ter- cová, pikola a čakan; 2. nástroje s násadou rákosovou. Tato se skládá buď jen z jednoho plátku (hubičky) a sem náležejí: klarinet, basetroura, sakovnice; aneb z násadky dvou- plátkové (špičky) a sem náležejí: hoboj, roura
anglická, fagot, kvinffagot atd.; 3. nástroje,
které mají roury plechové a z nichž vyluzu-
jeme ton nátrubcem; sem patří: trompeta,
lesnice či polnice, pozoun, ofikleida, bom-
bardon, bastuba atd. S. N.

37904   Dechový Svazek: 6 Strana: 0023
Dechový. Nemoci ústrojů dechových. Be- Ránek. D. vzduch. NA. V. od. II. 53. — D. hudba, Blasinstrumentenmusik. Sš. P. 602. U Římanů, vz Vlšk. 359.

37905   Dechový Svazek: 7 Strana: 1226
Dechový. D. obrazy. Vz Ott. VII. 164.

37906   Dechtarov Svazek: 6 Strana: 0023
Dechtarov, a, m., vz Dechtary. Blk. Kfsk. 14.

37907   Dechtary Svazek: 6 Strana: 0023
Dechtary, dle Dolany, Dechtar bei Böhm. Aicha, ves u Čes. Dubu; Dechtar bei Hlawitz. také Dechtarov, ves tamtéž; Dektar, ves u Brandýsa nad Labem. PL., Blk. Kfsk. 325., 14., 775., 780.

37908   Dechtáře Svazek: 6 Strana: 0023
Dechtáře, pl. = Dechtar, ves u Pelhřimova.

37909   Dechtín Svazek: 6 Strana: 0023
Dechtín, a, m., ves u Klatov. Blk. Kfsk. 416.

37910   Dechtov Svazek: 6 Strana: 0023
Dechtov, a, m, D. Dolejní a Hořejní, vsi v Jičínsku. Blk. Kfsk. 50., 801.

37911   Děchu Svazek: 1 Strana: 0220
Děchu = říkali. Výb. I. Vz Díti.

37912   De?aneira Svazek: 1 Strana: 0220
De?aneira, y, f., choť Herakleova.

37913   Deifob-os Svazek: 1 Strana: 0220
Deifob-os, a, m., syn Prianiův, po smrti Paridově choť Helenin.

37914   Deista Svazek: 1 Strana: 0220
Deista, y, m., dle ,Despota', z lat.-řec, ein Deist, kdo Boha poznává, ale jemu zevně ])odlé nižádného náboženství neslouží. Jg.

37915   Deista, y, m Svazek: 10 Strana: 0045
Deista, y, m. Deisté = věřící toliko v jediného Boha a zavrhující božskou tro- jici. Jrsk. XXII. 8. Dějepis. D. jest učitelem života. Us. Český d., vz Bibliografie.

37916   Děj Svazek: 1 Strana: 0220
Děj, e, m., pl. děje, ův, dějiny. D. od dě (dě-ji). Begebenheit, Ereigniss. Noc je ději všemu máti (skutku, činu). Ms. Staré děje vzpomínáš. L. Tento děj připadá na onen rok. Šm. Děje života něčího (životopis).

37917   Děj Svazek: 6 Strana: 0023
Děj = co se událo. Vz S. N., Jg. Slnosť. 118. D. molekularní, chemický (Process), Osv. I. 482., 484., vnitřní a duševní, Dk. Aesth. 26., spalovací, Verbrennungsprocess, Sl. les., sousledný (jako rozkaz a vykonání). Anth. I. 3. vyd. XLVIII. D. této básně není hrubě bohatý ani napínavý. Mour. Vz násl.

37918   Dej pokoj Svazek: 9 Strana: 0036
Dej pokoj = ne, nikoli ! Us.

37919   Deja Svazek: 6 Strana: 0023
Deja. Jedno takô, čo sä zdialo, čo ľudia zdejali, menuje sa dej či dejina, viacej dejov spolu menuje sä deja. Zapísané deje a spísaná deja volá sä dejopis (i dejoprava, dejoveda). Slov. Hdž. Čít. 258.

37920   Dejaký Svazek: 6 Strana: 0023
Dejaký = kde jaký. Vz Zradovati. Jiho- vých. Mor. Brt.

37921   Dejanie Svazek: 6 Strana: 0023
Dejanie, n., der Akt. D. se začalo. Slov. Phld. V. 138.

37922   Dejatel Svazek: 6 Strana: 0023
Dejatel, e, m. = účinkovatel, der Aktor. Slov. V čísle d-lov tohoto znovuzrodenia zaujímáte vy predné miesto. Phld. III. 480.

37923   Dejatel Svazek: 7 Strana: 1226
Dejatel, e, m. = činitel. Slov. Czm. 80., 81.

37924   Dejati Svazek: 6 Strana: 0023
Dejati = dejstvovati, dělati. — co. Hi- storia rozpráva, čo ľudia dejali. Slov. Hdž. Čít. 258.

37925   Dejbří Svazek: 6 Strana: 0023
Dejbří, n. = srázné údolíčko. Vz Debř. Šb. D. 24. — D., myslivna u Sedlčan.

37926   Dejčany Svazek: 8 Strana: 0052
Dejčany, dle Dolany, míst. jm. v Nitře. Phľd. XII. 74.

37927   Dejekce Svazek: 6 Strana: 0023
Dejekce, e, f., lat. = kálení.

37928   Dejekt Svazek: 7 Strana: 1226
Dejekt, u, m., z lat. = výkal. Nár. listy.

37929   Dějeličný Svazek: 6 Strana: 0023
Dějeličný obraz, historisches Bild. Šm.

37930   Dějemalba Svazek: 1 Strana: 0220
Dějemalba, y, f., lépe: malba historická. Km.

37931   Dějena Svazek: 6 Strana: 0023
Dějena, y, f., die Göttin der Geschichte, Klio. Dch., Šm. Vz Dejna.

37932   Dejeneur Svazek: 6 Strana: 0023
Dejeneur (dežené), fr. = snídaní (káva, čokoláda). S. N.

37933   Dějepis Svazek: 1 Strana: 0220
Dějepis, u, m. Dějepis (dějiny), die Ge- schichte. D. starověký, středověký, novověký (starého, středního, nového věku). Nz. — D. církevní, všeobecný, speciální; vnitřní (ob- sahuje: věroučení, bohoslužbu, zřízení, kázeň a obyčeje církve), zevnější (o osudech církve). Pomocné vědy: archaeologie, statistika, patri - stika, symbolika, liturgika. S. N.

37934   Dějepis Svazek: 6 Strana: 0023
Dějepis. Vz Vypravování (počátek). K tomu přidej : Lidský d., obsahuje-li děje a činy celého pokolení lidského, slove d. všeobecný; vypisuje-li děje jednotlivých států, obcí nebo rodin, slove d. zvláštní. Bb. Cf. Životopis. D. universalní (všeobecný), po- litický, vzdělanosti, ústavy, náboženství, ob- chodu, průmyslu, orby, písemnictví, umění, básnictví, hudby, malby, řezby, stavby; co do podoby: vědecký, školský, prostonárodní, Lpř. Děj. I. 2., práva, pramenů práva, Us. Pdl., literarní doby nové předbřeznové, Bačk. Pís. I. 206. a násl., lesní, lesnický, Forst-, vynálezů, hospodářství, Sl. les., rostlinstva. Kk. 2. vyd. 3. D. kliniky pražské. Čs. lk. IV. 183., 215., 224. Dr. Eiselt, — Vz KP. I. 80., S. N., Kram. Slov., Jg. Slnosť. 95., 96. Jak d-su učiti. Vz List. filolog. VIII. 125.

37935   Dějepis Svazek: 7 Strana: 1226
Dějepis čes. Vz Ukaz. 4.—8., Mus. 1886. 644.—647., D. Gesch. 265., Ott. VI. 333.

37936   Dějepis Svazek: 9 Strana: 0036
Dějepis. Má-li d. nám býti učitelem, ne- smíme dělati z něho děvku. Pal. Děj. III. 1. 6.

37937   Dějepis Svazek: 9 Strana: 0433
Dějepis ve školách XV. ? XVI. stol. Vz Wtr. Part. 640.

37938   Dějepisba Svazek: 6 Strana: 0023
Dějepisba, y, f., die Historiographie. Ssk., Šm.

37939   Dějepisec Svazek: 1 Strana: 0220
Dějepisec, sce, m.Geschichtsschreiber, Hi- storiograph. Dějepisectví, n. Šf. Oddati se d.; zanášeti se d-tvím. Nt. Historiographie.

37940   Dějepisecký Svazek: 6 Strana: 0023
Dějepisecký. D. methoda. Osv. I. 76.

37941   Dějepisectví Svazek: 6 Strana: 0023
Dějepisectví = umění, jež nepochybné výsledky dějezpytu dle vnitřní souvislosti příčinné v organický celek spojuje, který zároveň ráz umělecký jeví. Blř. D. a védy příbuzné; d. české nové doby předbřez- nové, vz Bačk. Pís. 196. atd., literarní. Ib. 206. a násl.

37942   Dějepisectví Svazek: 9 Strana: 0036
Dějepisectví české. Vz Jub. Ic. 3. —86. D. řecké. Ib. 22. -25.

37943   Dějepisný Svazek: 1 Strana: 0220
Dějepisný, historisch.

37944   Dějepisný Svazek: 6 Strana: 0023
Dějepisný. D. zkoumání, Mour., důleži- tost, Lpř., malby. Koll. I. 234. Vz Dějinový.

37945   Dějepisný. Ma Svazek: 10 Strana: 0045
Dějepisný. Marek kolísal mezi: dějový, dějinový, dějopisný, pověstnický. Jakb. Mar. 189. D. domněnka. Krok I. a. 12. (1821. ).

37946   Dějeplný Svazek: 6 Strana: 0023
Dějeplný, thatenreich. Šm., Loos.

37947   Dějeplodný Svazek: 6 Strana: 0023
Dějeplodný. Láska musí ukazovati se mocí životvornou a d-nou. Sš. J. 231.

37948   Dějeprava Svazek: 1 Strana: 0220
Dějeprava, y, f. = dějepis.

37949   Dějepravec Svazek: 6 Strana: 0023
Dějepravec, vce, m., der Historiograph.

37950   Dějepravný Svazek: 6 Strana: 0023
Dějepravný = dějepisný. D. písně. Sš. P. 79., 789. D. věc. Jg. Slnosť. 86. Vz Dě- jinový.

37951   Dějepravný Svazek: 7 Strana: 1226
Dějepravný. D. zpěvy. Vz Šf. III. 160.

37952   Dějesběr Svazek: 6 Strana: 0023
Dějesběr, a, m., der Geschichtsammler. Dk. Aesth. 549.

37953   Dějeslav Svazek: 6 Strana: 0023
Dějeslav, a, m., der Verherrlicher der Thaten, Ereignisse etc. Koll. I. 249.

37954   Dějesloví Svazek: 6 Strana: 0023
Dějesloví, n., die Historiosophie, Dch., Geschiehtslebre. Ssk.

37955   Dějeslovný Svazek: 6 Strana: 0023
Dějeslovný. Šf.

37956   Dějeslovný Svazek: 7 Strana: 1226
Dějeslovný. Z původních pramenů vá- žená a d-ná zásoba. Šf. Strž. II. 23.

37957   Dějetvorný Svazek: 9 Strana: 0036
Dějetvorný. D. dvojice centralisace a fe- derace. Pal. Pam. 197.

37958   Dějevěda Svazek: 6 Strana: 0023
Dějevěda, y, f., die Geschichtswissen- schaft. Nz., Osv. I. 291. D. = vědecké od- větví dějepisu, jež za účel má historické události z rozličných pramenů sbírati, je kriticky ohledávati, všestranně a nestranně posuzovati a pak v organický pěkný celek rovnati, v němž vnitřní nutnosť historického vyvinování a hlavní idey dějinstva vyloženy jsou. S. N.

37959   Dějevládný Svazek: 9 Strana: 0036
Dějevládný. D. skutek. Pal. Děj. III. 1. 70.

37960   Dějezpyt Svazek: 1 Strana: 0220
Dějezpyt, u, m. Geschichtsforschung. Šf.

37961   Dějezpyt Svazek: 6 Strana: 0023
Dějezpyt = vědecké odvětví dějepisu, jež obírá se kritickým vyšetřováním histori- ckých pramenů, jakož jsou pověsti, historická podání, rozličné archaeologické a listinné pa- mátky a p. S. N.

37962   Dějezpyt Svazek: 7 Strana: 1226
Dějezpyt novější. Vz Ott. VI. 333.

37963   Dějezpytatel Svazek: 6 Strana: 0023
Dějezpytatel, e, m. = dějezpytec. Ssk.

37964   Dějezpytec Svazek: 1 Strana: 0220
Dějezpytec, tec, m. Geschichtsforscher.

37965   Dějezpytný Svazek: 6 Strana: 0023
Dějezpytný, Gesehichtsťorschungs-. Ssk.

37966   Dějezpytství Svazek: 6 Strana: 0023
Dějezpytství, n., die Geschichtsforschung. Ssk.

37967   Dejhlík, a, m Svazek: 6 Strana: 0023
Dejhlík, a, m., os. jm. Arch. IV. 245.

37968   Dejchavec Svazek: 9 Strana: 0036
Dejchavec, vce, m. = poberta. V zlo- dějské hantyrce. Kukla 161.

37969   Dejchnout Svazek: 9 Strana: 0036
Dejchnout = ukrásti. V zlodějské han- týrce. Kukla 162.

37970   Ději Svazek: 1 Strana: 0220
Ději. Děje se mi, dalo se mi = zdá se mi, zdálo se mi, es träumt mir. — kdy. Ve snách dieti se. Lex. vet.

37971   Ději Svazek: 6 Strana: 0023
Ději, vz Díti.

37972   Dějieše Svazek: 1 Strana: 0220
Dějieše sě = dělo se (zastr.)

37973   Dějina Svazek: 1 Strana: 0220
Dějina, y, f., děj. Begebenheit. Kamar.

37974   Dějina Svazek: 6 Strana: 0023
Dějina, y, f. = příběh, die Begebenheit. Ssk. Skončil svou d-nu. Jg. Sbr. sp. 1841. 212. Vz Deja. Dějinnosť, i, f., die Geschichtlichkeit. Šm., Loos.

37975   Dějinně Svazek: 10 Strana: 0045
Dějinně umělecky. Nár. list. 1904. 196. 13.

37976   Dějinný Svazek: 6 Strana: 0023
Dějinný, geschichtlich, historisch. Nz., Mus. 1880. 205. D. přehled, skutky, obrat, Osv. I. 61., 161., 503., ruch, úkol, jeviště, vývoj, Šmb. I. 476., II. 258., zjev, Sbn., podání, Kaizl 34., krásno. Dk. Aesth. 503.

37977   Dějino Svazek: 1 Strana: 0220
Dějino-, vz Děje-.

37978   Dějinomalba Svazek: 6 Strana: 0023
Dějinomalba, y, f., die Historie als Ge- mälde. Šm.

37979   Dějinomalířství Svazek: 6 Strana: 0024
Dějinomalířství, n., die Historienmalerei. Šm.

37980   Dějinopis, u, m Svazek: 6 Strana: 0024
Dějinopis, u, m., die Historiographie. Dch.

37981   Dějinoprava Svazek: 6 Strana: 0024
Dějinoprava, y, f. = dějeprava. Srn.

37982   Dějinopravec Svazek: 6 Strana: 0024
Dějinopravec, vce, m., der Geschichts- schreiber. Šm.

37983   Dějinoslavný Svazek: 6 Strana: 0024
Dějinoslavný, geschichtlich merkwürdig. D. město Trient. Koll. III. 272.

37984   Dějinosloví, n Svazek: 6 Strana: 0024
Dějinosloví, n., die Historiologie. Dch.

37985   Dějinový Svazek: 1 Strana: 0220
Dějinový, dějový, dějepisný, dějepravný, historický.

37986   Dějinový Svazek: 10 Strana: 0045
Dějinový. D. věda. Čad. 95.

37987   Dějinozpytec Svazek: 6 Strana: 0024
Dějinozpytec, tce, m = dějezpytec. Šm.

37988   Dějinství Svazek: 6 Strana: 0024
Dějinství, n. = dějepis. Šv.

37989   Dějinstvo Svazek: 1 Strana: 0220
Dějinstvo, a, n., dějiny vůbec. Krok. Die Geschichte.

37990   Dějinstvo Svazek: 6 Strana: 0024
Dějinstvo = dějiny. Nz., Osv. I. 161., Kos. Ol. I. 287. D. věd je dějinstvem pře- zvědu a dozvědu lidského; Taktéž se to má v d-stvé, v spojeni to zjevů přírodních a duševních. Hš. Sl. 37., 132.

37991   Dějinstvo Svazek: 7 Strana: 1226
Dějinstvo filosofie. Hš. gt. 61., 124., 126.

37992   Dějiny Svazek: 1 Strana: 0220
Dějiny, gt. dějin, pl., f. = historie, Ge- schichte. D. římské, řecké, české, vzdělanosti. Šm. Dějiny českého národa psáti, vypravovati, líčiti. Viz o dějinách českých v S. N. II. str. 315. C. D. člověčenstva; prameny, zřídla dějin (prameny dějepisné). Nz.

37993   Dějiny Svazek: 6 Strana: 0024
Dějiny = soubor dějů jistého předmětu, die Geschichte, Historie. D. některé doby, Dch., světové, všeobecné, Us., literarní, Literaturgeschichte. Dch., KB. VI. D. lékař- ství v Čechách v 16. a 17. stol., Čs. lk. IV. 255. Milovník národních dějin. Šf. Rozpr. 3. Vz Dějepis.

37994   Dějiny Svazek: 7 Strana: 1226
Dějiny české. Cf. Ukaz. 23.—24. a na- hoře: Dějepis, Ott. VI. 208. nn.

37995   Dějiny Svazek: 8 Strana: 0052
Dějiny. Vz Ott. Nauč. slov. D. Europy. Ib. VIII. 496. nn.

37996   Dějiny Svazek: 9 Strana: 0036
Dějiny, vz Historie.

37997   Dejisko Svazek: 6 Strana: 0024
Dejisko, a, n. = dějiště. Slov. Bern.

37998   Dějisko Svazek: 10 Strana: 0045
Dějisko, a, n. = dějiště. Slov. Sbor. čes. 39.

37999   Dějiště Svazek: 1 Strana: 0220
Dějiště, e, n., místo děje. Schauplatz. D. války někam přeložiti; d. příběhu. Us., Nt. Der Schauplatz einer Begebenheit. Rk.

38000   Dejkati co na kom Svazek: 6 Strana: 0024
Dejkati co na kom = louditi, žadoniti. Maminko, on na mně dejká. U Jílového. Mý.