432001   Žédlo Svazek: 7 Strana: 1169
Žédlo, a, n. = žihadlo; zřídlo. Dol. Brtch.

432002   Žědlo Svazek: 9 Strana: 0418
Žědlo = zřídlo. U Císařova. Čes. 1. VI. 582.

432003   Žedný Svazek: 5 Strana: 0794
Žedný; -den, dna, o = žíznivý, převelmi žádostivý, dychtivý, žedlivý, durstig, begierig, heftig verlangend. Vký. Cf. Žediti se. — čeho. Duše bývá dobra všeho žedna ; Ovšem věděl, čeho žedni jsou; Pán činil, čeho lidská příroda jeho žedna a potřebna byla; Toho převelmi apoštol žeden jest. Sš. Bs. 168., J. 32., 290., II. 50. — po čem. Hněv po obětech ž. Sš. I. 8. — s infinit. Tudy on žedným býval aspoň těch patěsků dostati. Sš. L. 151.

432004   Žega Svazek: 5 Strana: 0794
Žega, y, m., umělec slovinský † 1787. Vz S. N.

432005   1. Žeh Svazek: 5 Strana: 0794
1. Žeh, u, m. = žár, Die Glut. Koll. Zn. 343. Planoucí ž., lodernde Glut; Duši k žehu roznítiti, zur Glut anfachen. Dch. Ž. větru. Koll. Ježto ste zhostili Boha se svatého, víry žeh zhasili srdce zmámeného. Ntr. VI. 177. Ž. lásky, Ntr., blesku, Mkr., zraku, slunce, Čch. Mch. 9. 69., Bs. 113., pekelný. Čch. Bs. 163.

432006   2. Žeh Svazek: 5 Strana: 0794
2. Žeh, u, m. — žehnání, loučení se, das Scheiden. Přišel na žeh (aby se rozžehnal, rozloučil). Us.

432007   Žeh Svazek: 7 Strana: 1169
Žeh. Hvězda jasším plála žehem. Čch. Sl. 65.

432008   Žehadlo Svazek: 5 Strana: 0794
Žehadlo, vz Žahadlo.

432009   Žehadlo Svazek: 7 Strana: 1169
Žehadlo. Cf. Mkl. Etym. 406.. b., Slov. zdrav. Ž. = nástroj k žehání. Ž. hlavico- vité, hranolové, prismatisch, hruškovité, birnförmig, kroužkovité, cauterium annu- lare, kuželovité, c. conicum, ohnuté, gebo- gen (hranolové, prismatisch, ploské, mün- zenförmig, c. nummulare, podlouhlé, läng- lich), olivovité, oštěpovité, přímé, gerad, staženinové, Stricturenbrenner. Ktt. exc.

432010   Žehadlo Svazek: 10 Strana: 0546
Žehadlo, a, n. Ž. drobné, Mikrobrenner, kulovité, Kugelbrenner, nožovité, Messer- brenner, špičaté, Spitzbrenner. Ktt.

432011   Žehaň Svazek: 5 Strana: 0794
Žehaň, Žegan, vz Záhaň.

432012   Žehání Svazek: 5 Strana: 0794
Žehání, n., das Brennen. Ž. = leptání, die Kauterisation; ž, proudem galvanickým, die Galvanokaustik. Nz. Ik. Vz Žahati.

432013   Žehaný Svazek: 5 Strana: 0794
Žehaný; -án, a, o, gebrannt. Vz Žahati.

432014   Žehart Svazek: 5 Strana: 0794
Žehart, a, m., Sighart. Pal. Děj. I. 1. 364. Ž. z Nasavrk. Vz Sdl. IV. 300.

432015   Žehati Svazek: 5 Strana: 0794
Žehati, vz Žahati.

432016   Žehati Svazek: 7 Strana: 1169
Žehati oprav v : žéhati. Vz Žéci.

432017   Žehavec Svazek: 5 Strana: 0794
Žehavec, vce, m. = kámen, který prý, jsa mačkán, ruku pálí, urices. Aqu.

432018   Žehavka Svazek: 5 Strana: 0794
Žehavka, y, f. = žahavka.

432019   Žehavosť Svazek: 10 Strana: 0546
Žehavosť, i, f. Nár. list. 1905. 1. 13.

432020   Žehavý Svazek: 7 Strana: 1169
Žehavý. Ž léky, cauteria.

432021   Žehel Svazek: 5 Strana: 0794
Žehel, u, m., nerost křeman, der Obsi- dian. Miner. 450.

432022   Žehen Svazek: 5 Strana: 0794
Žehen, hně, f., cheisopsis, rostl. pryskyř- níkovitá. Rostl. III. a. 19.

432023   Žehilko Svazek: 5 Strana: 0794
Žehilko, a, n. = šunčidlo. — Ž. = ve- liký, suchý člověk. U Kr. Hrad. Kšť.

432024   Žehlák Svazek: 5 Strana: 0794
Žehlák, u, m., das Bügelbrett. Dch. Vz Žehlovák.

432025   Žehlan Svazek: 5 Strana: 0794
Žehlan, a, m. = Hefaistos. Lšk.

432026   Žehlava Svazek: 8 Strana: 0525
Žehlava, y, f., vz Žihlana (3. dod.).

432027   Žehle Svazek: 5 Strana: 0794
Žehle, e, f. = tyčka k tenetům, die Netz- stange. Us.

432028   Žehlení Svazek: 5 Strana: 0795
Žehlení, n., das Bügeln. Ž. lesklé, das Glanzplatten, die Glanzbügelei, skvělé, das Brillantplätten, die Brillantbügelei. Dch.

432029   Žehlený Svazek: 5 Strana: 0795
Žehlený; -en, a, o, gebügelt. Ž. prádlo. Us. Dch.

432030   Žehlice Svazek: 5 Strana: 0795
Žehlice, e, f., das Bügeleisen.

432031   Žehlička Svazek: 5 Strana: 0795
Žehlička, y, f. = cihlička, das Bügel- eisen. Hš. Sl. 59. Navrhl Dch. Ž. ku že- hlení prádla. Dch. Ž. krejčovská, na dřevené uhlí, vejčitá, lešticí; držátko u ž-ky. Us. Dch. Dch., Pdl. Ž. = přístroj k uhlazování dlažby asfaltové, das Bügeleisen. Zpr. arch. IX. 38. — Ž. = žehlící žena, die Büglerin. Us. Rjšk. Vz Žehlířka.

432032   Žehlička Svazek: 8 Strana: 0525
Žehlička objevuje se teprve v XVI. stol. Wtr. Krj. I. 172.

432033   Žehlidlo Svazek: 5 Strana: 0795
Žehlidlo, a, n., der Bügeleisenapparat (Gasheiz). Sp. Žehlířka, y, f. = žehlička, die Büglerin. Ž. prádla. Dch.

432034   Žehlírna Svazek: 10 Strana: 0546
Žehlírna, y, f., die Bügelanstalt. Rgl.

432035   Žehlísko Svazek: 10 Strana: 0546
Žehlísko, a, n. = žehlička. Strn. Poh. 93.

432036   Žehliti Svazek: 5 Strana: 0795
Žehliti, il, en, ení, žehlovati (žehličkou přetříti), bügeln. — co: kabát, prádlo (pi- glovati). Navrhl Dch. — kde: na prkně. Us. Cf. Žehlák.

432037   Žehlo Svazek: 5 Strana: 0795
Žehlo, a, n. = tyčka, hřeblo. Vz Žehle. Tyč na vlaku (nasíti). Mý. Přenes. = sahán. To je ž.!

432038   Žehlovačka Svazek: 5 Strana: 0795
Žehlovačka, y, f., das Bügeltuch; die Plätterin, Büglerin. Dch.

432039   Žehlovák Svazek: 5 Strana: 0795
Žehlovák, u, m., das Bügelbrett. Vz Žehlák.

432040   Žehlovati Svazek: 5 Strana: 0795
Žehlovati, vz Žehliti. Šml.

432041   Žehlovna Svazek: 5 Strana: 0795
Žehlovna, y, f. = místnosť, kde se prádlo žehlí, das Plätt-, Bügelzimmer. Dch.

432042   Žehnací Svazek: 5 Strana: 0795
Žehnací, Segen-. Ž. mše. Dch.

432043   Žehnač Svazek: 5 Strana: 0795
Žehnač, e, m. = čarodějník, zaklinač, hadač, věštec, der Segner, Segensprecher, Seher. Koll. St. 262., Kom., Ros.

432044   Žehnáček Svazek: 5 Strana: 0795
Žehnáček, čku, m. = kropenka se svě- cenou vodou, svěceníček, der Weihwasser- kessel. Na Mor. a Slov. D., Dřk., Bkř., Sd.

432045   Žehnačka Svazek: 5 Strana: 0795
Žehnačka, y, f. = zaklinačka, die Seg- nerin, Segensprecherin. D., Reš.

432046   Žehnačka Svazek: 10 Strana: 0546
Žehnačka, vz Pleptačka (zde). — Ž., vz Žehnanka.

432047   Žehnačství Svazek: 10 Strana: 0546
Žehnačství, n. = kouzelnictví. Fel. 72.

432048   Žehnák Svazek: 5 Strana: 0795
Žehnák, u, m. = žehnáček. Slez. Tč.

432049   Žehnák Svazek: 9 Strana: 0418
Žehnák, a, m. = kdo zažehnává nemoci. Čes. 1 IX. 223.

432050   Žehnání Svazek: 5 Strana: 0795
Žehnání, n, vz Žehnati. Št. Kn. š. 9. Ž. = znamení křížem, das Segnen, Kreuz-
machen. — Ž. chleba, zvonu (posvěcení),
das Einsegnen, Segensprechen, Besegnen.
Ž. proti nemoci, proti zimnici. Jád, Z. a
zaklínání čarodějníkův. Br. — Ž. = loučení
se, der Abschied. Z. koho se s kým.— Ž. = děkování, das Danken, Segnen. — Ž. kněze lidu (udělování požehnání), das Segnen. Kleti budu vaše žehnánie a vaše kletby budu žehnati. Hus III. 251. Ž. rukou udíleno bylo v 11. století. Ddk. IV. 173. Napomáhá pravá ručka i žehnanie, pošlíc mi šuhajíčka na bozkánie. Koll. Zp. I. 185. — Ž. dobrého = přání, die Anwünschung des Guten, Segens. Slovo na ž., Wort der Segnung. Zanechávám výbornému ústavu tomuto mé nejkrásnějšie želání a ž. Koll. III. 315. — Ž. boží, požehnání boží, der Segen, die Segnung Gottes, Beglückung. Ž. záleží v modlitbách církve za zvláštní pomoc a milosť boží pro jisté osoby a věci. Pkt.

432051   Žehnanina Svazek: 7 Strana: 1169
Žehnanina, y, f. = svěcenina. Hnoj.

432052   Žehnanka, žehnačka Svazek: 10 Strana: 0546
Žehnanka, žehnačka, y, f. = kropenka. Hauer 16. Sr. Žehnáček.

432053   Žehnaný Svazek: 5 Strana: 0795
Žehnaný; -án, a, o, gesegnet. Vz Že- hnání, Žehnati. Pole ourodou ž-né. Us.

432054   Žehnatba Svazek: 7 Strana: 1169
Žehnatba, y, f. Slov. Phľd. VII. 259.

432055   Žehnatel Svazek: 5 Strana: 0795
Žehnatel, e, m. = žehnač, der Segner, Segensprecher. Vidz, Bože, žehnateľu! Phld. III, 425.

432056   Žehnatelka Svazek: 5 Strana: 0795
Žehnatelka, y, f., die Segnerin, Segen- sprecherin.

432057   Žehnati Svazek: 5 Strana: 0795
Žehnati, žehnávati, prostředkem něme- ckého segnen z lat. signare, vz I, S (v ž) a Mz. 377., Bž. 36., 52. — abs. Rač Bůh ž. (pomáhati), segnen, beglücken. Kom. Tak říká také, přijde-li kdo do domu, kde právě obědvají a p. ,Nedáme se odehnat' odpo- povídá se žertovně. Tč. — co, koho: chléb, zvon, hrob (světiti, segnen), Us.; čáry, ne- moci, oheň (pověrná slova nad někým ří- kati; znamením kříže zaháněti, mit dem Kreuzmachen bannen, besegnen), Us.; Že- hnám vás (loučím se s vámi dělaje kříž, Abschied nehmen). Ráj. Žehnej (opatruj, chraň) tě Bůh a měj se dobře. Kom. Svätý Mikulášu, žehnaj cestu našu, lebo my ideme k svätému sobášu. Sl. spv. VI. 212. Žehnaj ťa Boh i Bohorodica, všetci svätí boží uhod- níci. Zbr. Lžd. 170. Nuž milý bratře, Bóh tě žehnaj. Pal. Děj. III. 2. 146. Kteříž kleti neb zlořečeni jsú, jiné dobrořečiti neb že- hnati mohú?; Žehnajte neb dobrořečte ty, kteříž vás zlořečí, modlte sě za hánče své; Což vy budete kléti, to já budu ž. Hus I. 253., II. 393., III. 251. — (co, koho, se) čím. Ž. koho, se křížem (znamení kříže rukou mu dělati, Kreuz machen über etwas, segnen). Zlob., Dch. Kněz nikdy nemá dosti, jednou rukou žehná (znamením kříže pože- hnání dává, segnen) a druhou béře. Lom. Šla tě tady Maria, našla na cestě kříž Boha. Tém křížem se žehnala, zlýho ďábla se ne- bála. Žehnéma se ním taky, odženem ďábly proklaty. Sš. P. 39. Ž. křížem prsa. Kká. A tímto psaním (listem) vás žehnám. Arch. II. 166. Dobrým vás nebe synem žehnalo. Shakesp. Tč. Čepem so žehnal (o opilci). Ehr. Dříve nežli, páni hosti, lžičku do ruk vezmeme, žehnejme se svatým křížem, po- božně se modleme. Brt. P. 118. Páter kro- páčem žehná. Kká. Td. 73. Slzou žehná oběť smíření. Osv. I. 378. Já ťa žehnám pätmi prstmi, šiestou dlaňou, aby teraz prišla suďba, suďbička na ňu. Phld. V. 139. Ale teraz, chlapci, klobúk s hlavy! I všetka sa krížom žehná i modlí zkrúšene: Prejde Slovák i cez peklo, prejde v božom mene ! Btt. Sp. 99 Dávajú ma za čižmára: Čížmár Boha nezná, kopytom sa žehná, nepuojdem zaň. Koll. Zp. I. 63. Že jest to pravda, svú smrtiú žehnach. Dal. 144. — nač (komu): na zuby ž. (žehnáním nemoc jich zaháněti, die Zahne segnen, durchs Segensprechen heilen). Us. Ž. komu na zuby (trestati jej slovy, láti, Jem. scheuern, aushunzen, aus- filzen). Č., V., Ros. Třetí na škrkavky že- hnala. Er. P. 509. — se před čím. Jaká jest to voda, před kterouž se žehnáš (sv. kříž děláš, ein Kreuz machen). Aesop. — komu (znamením kříže požehnání dávati, zdar dáti, segnen, beglücken). Žehnal otec synům, když se na cestu chystali. Sych. Žehnají mu zuby (lají mu). Us. Šd. Ž. ná- hodě. Šml. I. 57. Polím bylo žehnáno. Ddk. IV. 142. Žehnám té tvé čisté lahodě. Sš. Bs. 192. Ž. někomu paty (přáti si, aby odešel). U Olom. Sd. Jemu nehrubě pán Bůh žehná. Žer. 22. Těm hodům žehná Bůh. Kom. Příteli mnoho dobrého žehnati (přáti). Kram. — se s kým, s čím (loučiti se, Abschied nehmen, Jem. segnen). Har., Sych. S tím Bůh vás žehnej. BN. S matkou se ž-la, žalostně plakala. Sš. P. 785. Žehnaj rodičov s dietkami, neučiň ich sirôtkami. Zátur. Vinš. 9. Ž. se se světem (mříti, die Welt segnen, von ihr scheiden). V. — (se jak) koho kde (dělaje kříž děkovati, seg- nen). Své dobrodince v hrobě ž. Jg. Jun s podivením se křížem žehná v člunu. Kká. K sl. j. 107. Bůh žehná i skrze nešle- chetného sluhu. Wtr. exc. Lid v kostele ž. (znamením Míze požehnání mu dávati, segnen). Us. — komu v čem (pomáhati, rozmnožiti). Bůh rač vám ve všech věcech ž. V. — se čeho (stříci se). Toho (sě) žehnej léhajúc, milá dcerko, i vstávajúc. Hr. rk. 303. — se. Keď si sa chcela ž., malás mi rúčku nedati. Sl. spv III. 84. — kdy. Matka žehnala ji v umírání (umírajíc). Čch. Bs. 30. Stále se žehnají při tom kří- žem. Osv. 1. 86. — jak (dlouho jak). Tvou paměť ž. budem vděčným slovem až do příštích pozdních věků. Vrch. Vesna, panna Vesna, čo sa nevydávaš? Keď ja času nemám, všetko z Boha žehnám. Phld. IV. 461. (Pís.).

432058   Žehnati Svazek: 7 Strana: 1169
Žehnati. Cf. Mkl. Etym. 407. a., Pass. 358.— co odkud. Žehnám nádchu z hlavy, z očí atd Vz Mtc. XV. 191.

432059   Žehnati Svazek: 8 Strana: 0525
Žehnati opírá se o střněm. seganön, seg- nön. List. fil. 1894. 149. — se čím. Žehnal se raději čepem (pil) než křížem. Šml. VII. 200.

432060   Žehnati co Svazek: 10 Strana: 0546
Žehnati co. Žehnej cestu našu (jdeme k sobášu). Sbor. slov. VII. 127.

432061   Žehnavec Svazek: 9 Strana: 0418
Žehnavec, vce, m., praecantator. XV. stol. Vstnk. IX. 296.

432062   Žehně Svazek: 5 Strana: 0796
Žehně, ě, f. = palivo, zastr. Koll. St. 262. Žehnouti, vz Žhnouti.

432063   Žehně Svazek: 7 Strana: 1169
Žehně, cremo, zastr. Pršp. 72.

432064   Žehoň Svazek: 5 Strana: 0796
Žehoň, ě, m. = opálené poleno. Koll. St. 165.

432065   Žehot Svazek: 5 Strana: 0796
Žehot, u, m. = žehyště. Koll. St. 628.

432066   Žehoun Svazek: 5 Strana: 0796
Žehoun, a, m., něm. Žehun, ves u Chlumce n. C.

432067   Žehra Svazek: 5 Strana: 0796
Žehra, y, f., das Epigramm, die Satire. Slov. Loos. ,Žehry' rozmanité básně a dvě řeči Jonáše Záhorského r. 1851. ve Vídni uveřejněné. Zbr. Báj.

432068   Žehráč Svazek: 5 Strana: 0796
Žehráč, žehrač, e, žehrák, žehral, a, že- hrálek, lka, m. = žehrající, kdo na ženu žehrá, der Eifersüchtige. Reš., Krok.

432069   Žehrák Svazek: 5 Strana: 0796
Žehrák, a, m., vz Žehráč.

432070   Žehral Svazek: 5 Strana: 0796
Žehral, a, m., vz Žehráč.

432071   Žehrálek Svazek: 5 Strana: 0796
Žehrálek, lka, m., vz Žehráč.

432072   Žehralka Svazek: 7 Strana: 1169
Žehralka, y, f, die Eifersüchtige. Rk.

432073   Žehrání Svazek: 5 Strana: 0796
Žehrání, n. = domlouvání, stěžování, hor- lení, increpatio, correptio, das Eitern, Schmä- hen, Schelten. BO., V. On stále ž. vedl. Us. u Rychn. Vk. Lepší jest zjevné ž. nežli hněv skrytý. BO. Málo mužů s takovou jest povahou, by bez žehrání přáli štěstí soudruha. Msn. Or. 33. Ž trpěti. Jel. — Ž. na ženu = řevnivost, die Eitersucht. Reš., D. Ž. mezi manžely. Sych.

432074   1. Žehrati Svazek: 5 Strana: 0796
1. Žehrati, žehrám a žehři, eš, žehři, žehře, íc, al, ání; žehrávati = horlivě do- mlouvati, slovy trestati, láti, sobě stězovati, eifern, schmähen, schelten; horlivě napo- mínati, prositi, eifrig bitten ; záviděti, eitern. Jg. — abs. Bude žehrán, corripietur. BO. — komu. Měli příčinu mně ž., exprobrare. BO. Výšeji žehral jim (Galatům). Sš. II. 36. Velice mně žehral. Kos Hříšným ž. Pís. br. — nač = 1. láti. Lutera do klatby dal a podlé obyčeje mezi jinými kacíři Haň že- hral. V. Čeho nelze předělati, darmo na to ž. Č. M. 192. Hus na hřiechy žehral. Žalan. 29. — Ros., Jel., Smrž. — 2. = hor- livě napomínati, trestati. Kos. Sv. Pavel žehral na ně. Št. Uč. 120. b. — 3. = závi- děti, řevniti. Na ženu ž. Reš. Onen Šimon na ni žehral, jenž se božích noh dotýkala. Hus III. 183. — proti komu, proti čemu (jak kdy). Troj., Smrž , Ros. On dycky proti němu žehře, nemůže ho vystáti. Na Ostrav. Tě. Svěcení pečeného beránka v ne- děli velikonoční, proti němuž již v 9. sto- letí žehráno bylo. Ddk. IV. 300. Žehral s hněvem proti němu. Troj. 193. a. — proč: pro náklady (veliké vydaní). Jel. Žehře proto, že . . . Jel. — komu z čeho. Past. rkp. Z čeho by mohl ž.? Št. Ř. 110. a. Ž. z čeho na koho. Št. N. 16., 300. — se s kým : s čeledi, Št.., s ženou. Výb. I. Ne- žehři se se svými dětmi. Št. Uč. 108. b. — s kým jak. Žehrala s mužem s takovou opravdovostí na licho, že se do toho vžila. Sá. Ves. r. 50.

432075   2. Žehrati Svazek: 5 Strana: 0796
2. Žehrati = praskati, prasseln. — kde. To dříví v kamnech žehrá! Dg. exc.

432076   Žehrati Svazek: 7 Strana: 1169
Žehrati. Mkl. Etym. 406. b. Žehral naň v duchu. Jrsk. Aby v studu mysl jeho ž-la na se z obmeškánie ; Když uzří člo- věk, že se hýbají v něm ty žádosti, má z nich inhed ž. na se. Št. Kn. š. 181., 183.

432077   Žehrati Svazek: 8 Strana: 0525
Žehrati někomu vinu = vyčítati. Wtr. Živ. c. II. 788.

432078   Žehrati Svazek: 9 Strana: 0418
Žehrati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 355

432079   Žehravě Svazek: 10 Strana: 0546
Žehravě. Koll. V. 20.

432080   Žehravec Svazek: 5 Strana: 0796
Žehravec, vce, m., der Eifersüchtige. Rk.

432081   Žehravěti Svazek: 5 Strana: 0796
Žehravěti = žehrati = žehravým se stá- vati, eifersüchtig werden. Slov. Hdž.

432082   Žehravosť Svazek: 5 Strana: 0796
Žehravosť, i, f. = náklonnosť k lání, die Scheltsucht. — Ž. = řevnivost (z lásky), die Eifersucht. D., Němc.

432083   Žehravý Svazek: 5 Strana: 0796
Žehravý = k žehrání, k lání sklonný, scheltsüchtig. — Ž. = řevnivý, eifersüchtig. I vře žehravá bolesť. Msn. Or. 19.

432084   Žehroně Svazek: 7 Strana: 1169
Žehroně (!) = kometa. Pohl.

432085   Žehrov Svazek: 5 Strana: 0796
Žehrov, a, m., Žehrow, ves u Mnichova Hradiště. PL.

432086   Žehrovák Svazek: 5 Strana: 0796
Žehrovák, u, m. = pískovec u Žehrovic (u Únoště) lámaný (kamenouhelný). Krč. Geol., Frč. Geol. 41., Zpr. arch. IX. 25. — Ž. = mlýnský kámen, ein Mühlstein. Frč. Vz Žehrovice.

432087   Žehrovati se kam Svazek: 5 Strana: 0793
Žehrovati se kam = štrachati se, hnáti se vážně, vykračovati si samolibě, kam. Ten dědek se zas žebroje za nevěstó. Mor. Neor. Vz Žejbrovati — Ž. = s chutí jísti, mit Appetit essen. Mor. Brt. D. 303. — Ž. = do žeber růsti. Prase žebruje. V Kunvald. Msk.

432088   Žehrovec Svazek: 7 Strana: 1169
Žehrovec Wtr. Obr. II. 467.

432089   Žehrovice Svazek: 5 Strana: 0796
Žehrovice, dle Budějovice, Žehrowitz Kornhaus, ves mezi Únoštem a Rakovní- kem. Odtamtud jest: žehrovák, u, m. = ká- men píseční k stavbám. Vz Tk 1. 85., 156., 415., III. 664.. Blk. Kfsk. 616, S. N. — Ž. Kamenné, Stein-Žehrowitz, ves u Kladna. Jan Kolovrat z Žehrovic; Vdova po Janu Kolovratovi z Žehrovic. Arch. III. 489., 532 Žehry, pl., m. = žehrání. Pl.

432090   Žehryně Svazek: 9 Strana: 0418
Žehryně, ě, f. Mně ? volení vábná ž. místa nedá. Koll. Bás 20.

432091   Žehul Svazek: 7 Strana: 1169
Žehul, u, m., psilla, zastr. Pršp. 33.

432092   Žehúň, ě, f Svazek: 5 Strana: 0796
Žehúň, ě, f., jm. místní. Aleš z Žehúně. Arch. III. 498.

432093   Žehušice Svazek: 5 Strana: 0796
Žehušice, dle Budějovice, Žehušitz, ves u Čáslavi. PL., Tf. Odp. 323., Blk. Kfsk. CXLIX., 835., S. N., Sedl. Hrad. I. 259.

432094   Žehušická Svazek: 5 Strana: 0796
Žehušická, é, f. Ž. z Nestajova. Vz Blk. Kfsk. 530., 666.

432095   Žehušický Svazek: 5 Strana: 0796
Žehušický, vz Žehušice. Ž. panství. Tf. Odp. 298. — Ž., ého, m., osob. jm. Pal. Děj. V. 1. 400., Arch II. 172.. Sdl. Hrad. I. 259., II. 282. Ž. z Nestajova. Vz Blk. Kfsk. 1463., S. N. Ž. Bernh. Tf. Odp. 288., 334., Václ. Ib. 395.

432096   Žehyště Svazek: 5 Strana: 0797
Žehyště, ě, n. = místo vypálené, les ohněm vypálený. Koll. St. 628., Cf. Žehot. Ib. — Ž. = teplice. Ib. 332.

432097   Žech Svazek: 5 Strana: 0797
Žech = že jsem. Na Ostrav. Tč. To je příčina, žech s jiným mluvila; A un sobě myslil, žech mu přislíbila; Žech já je pro něho děvucha chudobna; A ty sobě mysliš, žech ci věnek ukrad; jak si včeraj šla na vodu, do studně ci upad; Matka jeho jemu laje a tacik mu něda, žech já je dla (pro) něho dzěvucha chudobna. Sš. P. 300., 360., 381., 388. A já pokutovať musím, žech vzal vinek na svou duši. U Frýdka. Tč.

432098   Žechme Svazek: 8 Strana: 0525
Žechme = že bychme. Bobrůvka. Brt. D. II. 251.

432099   Žechtár Svazek: 5 Strana: 0797
Žechtár, vz Žochtár.

432100   Žeilie Svazek: 5 Strana: 0812
Žeilie m. šnylj, vz Chenille.

432101   Žej Svazek: 7 Strana: 1169
Žej = že je. 14. stol. D. Gesch. 187.

432102   Žej Svazek: 8 Strana: 0525
Žej' = že jest. Žej' mi dáno 20 zlatých. Arch. XIV. 198. Cf. Sej'.

432103   Žej Svazek: 9 Strana: 0418
Žej = že jest. Žej tak všemohoucí moc jeho; Žej zle. Št. Bes. 36, 40.

432104   Žej ženina Svazek: 8 Strana: 0525
Žej ženina počne celeti. 1440. Mus. fil. 1896. 451. Cf. předcház. Ž (mění se v j).

432105   Žejbrať Sa Svazek: 10 Strana: 0546
Žejbrať Sa = žejbrovati se, zdlouhavé jíti. Haná. Al. Mršť.

432106   Žejbro Svazek: 5 Strana: 0797
Žejbro, žebro, a, n. = náčiní mlýnské, der Siebkasten. D., Šp.

432107   Žejbro Svazek: 7 Strana: 1169
Žejbro = potok u Oldříše. Vz Ott. VI. 52., Pam. arch. I. 164. — Ž. = čásť ústrojí mlýnského, kterým se mouka od otrub od- dělovala. Vz KP. V. 613.

432108   Žejbrovačka Svazek: 5 Strana: 0797
Žejbrovačka, y, f., žejbrovadlo, a, n. = stojací řešeto, D., zubr, zubr; tou se obilí čistí, der Säuberer, Absäuber, die Korn- fege, das Saubersieb. Pt., Šp. Ž. = dlouhé síto na oddělování krupice od otrub. Prm. IV. 237. Vz Žejbrovati.

432109   Žejbrovadlo Svazek: 5 Strana: 0797
Žejbrovadlo, a, n., vz Žejbrovačka,

432110   Žejbrovák Svazek: 5 Strana: 0797
Žejbrovák, u, m = pláténko do žejbro- vačky. Us. Hk.

432111   Žejbrování Svazek: 5 Strana: 0797
Žejbrování, n. = čistidlo, der Säuberer in Mühlen. Vz Žejbrovačka. Nz. Ostatně vz Žejbrovati.

432112   Žejbrovati Svazek: 5 Strana: 0797
Žejbrovati, žebrovati = na žejbrovně (říčici) podsévati (z něm. säubern). Vz Mz. 378. — co: obili (ve mlýně), raitern, fegen. Jir. — co kde. Semeno lněné na žejbru. Us. u Chocně. Ktk. Vz Žejbrovník. — se = lenivě jíti, sich trollen. Us. Jir., Sá., Hrpt. — se s čím kam (zdlouhavě jíti; přenda- vati), langsam gehen. Us. — Ž. = stěho- vati se, ausziehen, übersiedeln. — kdy. Každý rok se několikrát žejbruje. Us. Kšť. — odkud kam: ze vsi do města. Kál.

432113   Žejbrovina Svazek: 5 Strana: 0797
Žejbrovina, y, f., die Reuter, Kornfege, das Säubergeschirr. Rk.

432114   Žejbrovna Svazek: 5 Strana: 0797
Žejbrovna, y, f. = čistidlo, mlýnek, stroj odkličovací, die Malzputze, Malzputmühle.

432115   Žejbrovník Svazek: 5 Strana: 0797
Žejbrovník, u, m. = stroj ku čištění lněného semene, der Leinklapper. Cf. Žej- brovati. Hk.

432116   Žejbřík Svazek: 7 Strana: 1169
Žejbřík, u, m = řebřík, 1508. Wtr.; žejbrovadlo. Rk.

432117   Žejbřík Svazek: 8 Strana: 0525
Žejbřík = žcjbrovnik (dílo sítkařské). 1596. Mus. 1894. 511.

432118   Žejdík Svazek: 10 Strana: 0546
Žejdík, u, m., vz Žejtel.

432119   Žejdl Svazek: 5 Strana: 0797
Žejdl, u, m., vz Žejdlík.

432120   Žejdlíček Svazek: 5 Strana: 0797
Žejdlíček, vz Žejdlík.

432121   Žejdlík Svazek: 5 Strana: 0797
Žejdlík (zastr. žejtlík), a a u, žejdlíček, čku, žejdl. u, m., das Seidel, z střlat. situla. Mz. 379. Ž. = míra sutých i tekutých věcí. Osm ž-ků = 4 masy = 2 pintě. V. 24/5 žej- dlíku = litr. Vz Máz, Litr. Dle míry Pře- mysla Otakara z r. 1268. ž. = dvě půlky, půlka = 2 čtvrtky (hrstky), tedy žejdlík = 4 čtvrtky, odtud slul kvarta, kvaretka, das Quart; ve Slez. posud kvaretka. Šd. — Ž. = tolik nápoje, co se do žejdlíka vejde. Hloupý Klíma dal vejce za ž. vína. Prov. D. — Žejdlíky = druh hrušek. — Ž. = picí nádoba. Umývání koflíků, ž-kův a měděnic. Bn — Ž., jm. místa u Nakla na Mor. Pk.— Ž., a, m., os. jm. Vck. Ž. Jiří. Vz Blk. Kfsk. 1134.

432122   Žejdlík Svazek: 9 Strana: 0418
Žejdlík. Jsme tu jako koťka v ž-ku (stísněni). Hoř. 90. Střhněm. sídelín sídel = seidel a to z lat. situla. Mus. fil. 1901. 209.

432123   Žejdlíkový Svazek: 5 Strana: 0797
Žejdlíkový, Seidel-. Ž. hrnek, láhvička. Sych. Mázová noha (veliká) a ž-vá bota (malá). Us. Kšť.

432124   Žejdlo Svazek: 5 Strana: 0797
Žejdlo, a, n. = míra, das Mass. Orb. pic. 225. Slov.

432125   Žejlerati Svazek: 9 Strana: 0418
Žejlerati = poprchávati. Záblatí. Kub. 159.

432126   Žejšek Svazek: 5 Strana: 0797
Žejšek, ška, m., os. jm. Šd.

432127   Žejtel Svazek: 10 Strana: 0546
Žejtel, tlu, m. = žejtlík, metro. Rozk. P. 1958.

432128   Žejtlík Svazek: 5 Strana: 0797
Žejtlík, vz Žejdlík.

432129   Žejtlík Svazek: 9 Strana: 0418
Žejtlík, žetlík, u, m. = žejdlík. Maš. ruk. 77b., 180a a j. Vz Mus, 1901. 209.

432130   Žejtrok Svazek: 7 Strana: 1169
Žejtrok = šejtrok. To je ž. (ženská v pase široká). ČT. Tkč.

432131   Žejžle Svazek: 5 Strana: 0797
Žejžle, ete, n. = vyžle = slabé děvče. Us. u Městce Král. Kšť.

432132   Žekač Svazek: 5 Strana: 0797
Žekač, e, m., numella, zastr. Ms. lex. clem.

432133   Žel Svazek: 5 Strana: 0797
Žel (zastr. žal), e, (lépe než. žel, u), m.; rus. žal, i, f. Jg. Vz Želeji. — Ž. = bolest' srdce, mysli, těžkosť srdce, trudnosť, das Leid, Herzleid, Weh, die Betrübniss, Weh- muth, der Schmerz. Slavný Vněslav srazem s násep šípem; krutý žel tu teskné srdce rváše. Rkk. Hlava a oči před tím tajným želem bezděčně k zemi se nesouce nyní pomalu braly přirozenou postavu a zpří- mily se. Koll. IV. 182. Dyby mia byl po- zval za najmenší družičku, neměl bych želu ani polovečku. Sš. P. 419. Já jsem jej po- choval v květu mladosti s nemalým želem srdce mého. Koll. IV. 212. — Ž. koupě, das Reugeld. D. — Ž. skutku, účinku (lítost), die Reue, das Bedauern. Ž. a pokání; ž. a lítosť. V. Žel mi, že jsem. . .; na znamení, že jim toho žel. Br. Jest mi toho žel, es gereut mich. J. tr. Vésti velké žely. Sš. Bs. 71. Nenie mi toho žel; Ž. mi jest (poenitet me). ZN. Žel mi jest je stvoriv. BO. Když žel jest komu, žej' zle činil. Št. Kn. š. 17. Žel mi, že sem člověka učinil. Hus I. 201. — Ž. = politování, lítost, útrpnost, das Leid, Mitleid, Erbarmen. Mám žel toho; jest mi toho žel. Ros. Jest mi toho srdcem žel. D. Tvá milosť nám psala, žet jest toho žel, co jest Malovec učinil. Ps. o zšt. Buď toho Bohu žel a dobrým lidem. O. z D. Ž. mi lenosti tvé a nedbanlivosti (gt. příčiny. Cf. Mkl. S. 464.). Nám toho z pravého srdce žel jest. Biancof. Měj žel nebožtíka. St. skl. Žel mi jest, že jste přišli. Dal. 12. Žel mi bylo na vás se dívati. Sych. Buď toho Bohu žel (vz Věta bezpodmětná ku konci)! Výb. I. 974., Št. Vyzn. Ottersd. Bohu žel! Žel! Us. Budiž žel. Zlob. Přebudiž Bohu žel. Šm. Někomu jest něčeho žel. J. tr. Jest mi matky žel. Pk. Také jest mu prý té zprávy žel od králových poslů sobě donesené, že ... Ddk. II. 321. Ale což tebe dotkne, tuť mně je žel s pravú věrú, jakožto pána a přítele, žeby měl v čem pomlouván býti. Arch. II. 14. Až mi je ž. velmi toho. Výb. I. 200. Musí mi Čechov žel býti, že dobré jméno tak ztratichu. Dal. Jir. 135. Nejvíce je mi toho žel, že ... . Pass. mus. 321. Toho jej (jí) ž. velmi bieše. Kat. 2439. Ač chce vám ž. toho býti. Alx. Počne nám žel býti, že .. Št. Kn. š. 26. — Strany přísloví vz: Slza, Srdce, Škoda. — Buď libo nebo ž., es mag lieb o. unlieb sein, gefallen o, missfallen. J. tr., Pal. Děj. IV. 2. 272., Vš. 450. Buď vděk nebo žel, musil to učiniti. V. Tam se plavitii musí, buď jim libo nebo žel. Pref. Co tělu libo, duši žel. Prov. Šd. Buď mi ž. nebo libo snésti, k čemuž mě ráčíte při- vésti, to chci trpěti. Pravn. 868.

432134   Žel Svazek: 7 Strana: 1169
Žel. Mkl. Etym. (rejstř.). Ž. = bolesť. Oheň ani smútil, ani ničehož nic k želi ne- učinil. Ev. olom. 112. — Ž. = lítosť. Ž. mi jest (poenitet me). B. mik. Luk. 17. 4. Ž. mi se všie mé síly, což jsem kdy hřiecha učinil. Pravn. 1418 Budiž nám ž. toho zlého skutka. Arn. 1516. Buď nám ž. hří- chuov. Let. 483. Toho mi jest ž. s pravú vierú. V. Ps. fol. 134. a. Žel mi toho Modl. 6. b., Pass. 321., Hus L. 72. Jehož mu nejednou potom žel bude. Št. Kn. š. 183. (57 , 138.). Cf. D. Lhrg. 318.

432135   Žel Svazek: 8 Strana: 0526
Žel. Praví, že tu chce býti buď komu libo nebo žel. Arch. XV. 43. — Na Želi, míst. jm. u Loun. NZ. IV. 449. V Želech u Nechanic. NZ. III. 162.

432136   Žel Svazek: 9 Strana: 0418
Žel. Želejí (kompar. ) jest mi toho skutku. Pal. Děj. IV. 2. 403. — Sr. Zát. Př. 33b, IV. odst. 17.

432137   Želací Svazek: 5 Strana: 0798
Želací, vz Zelati. Ž. hymna; Pozdravení ta zavírá výrokem želacím. Sš. L. 36., I. 148.

432138   Želanec Svazek: 5 Strana: 0798
Želanec, nce, m., místní jm., Klagenfurt, šp. m.: Celovec. Mus. VIII. 408 Ten Kra- jinec, tam ten Korytan bol z mesta Želanca. Hol. 30.

432139   Želání Svazek: 5 Strana: 0798
Želání, n. = přání, žádosť. Vz Želati. Hvls. Sladké ž. lásky. Hdk. L. k. 63. Jen tu prosbu a to ž. odtud s sebou jsem při- nesl, aby . . . Koll. IV. 243. Významnosť a působnosť ž. takových. Sš. II. 7.

432140   Želanka Svazek: 7 Strana: 1169
Želanka, y, f., Glückwunsch, m. (bá- seň). El. Pr. I. 153., 177.

432141   Želany Svazek: 5 Strana: 0798
Želany, dle Dolany, ves. Arch. II. 453.

432142   Želaný Svazek: 5 Strana: 0798
Želaný; -án, a, o = žádaný, gewünscht. Vz Želati. Vlad. Šťastný připojil ke zku- šenosti želanou věštku. Sb. vel. I. 84. 'L. (žádoucí) tužby. Osv. I. 43.

432143   Želar Svazek: 5 Strana: 0798
Želar, a, m. = truchlič, pozůstalý naří- kající. Slov. Hdk. Ž. = šuhaj nosící smutek po otci n. po matce; děvče zovou želarica. Němc. Jsouť ubozí ž-vé stále na pokoře. Hdk. C. 130. — Ž. = hofer, podruh, ba- ráčník, kto nemajúc vlastnieho domu pre- najme si hospodu v cudzom dome. Dbš. Obyč. 49., Hdž. Šlb. 88. — Ž. = cudzinec v druhej otčině. Sldk. 493.

432144   Želarica, e, želarka Svazek: 5 Strana: 0798
Želarica, e, želarka, y, f., vz Želar. Němc. III. 328.

432145   Želarstvo Svazek: 5 Strana: 0798
Želarstvo, a, n. = podružství. Vz Želar. Je na ž-stvu (je podruhem). Dbš. Obyč. 49.

432146   Želář Svazek: 7 Strana: 1169
Želář = žalář, carcer. Um. Jir. 97., Ap. Š. 332. a., Št. Kn. š. 50., Mkl. Etym. (rejstř.).

432147   Želať si Svazek: 10 Strana: 0546
Želať si = přáti si. Sb. sl. 1902. 84. V V. 798. schází význam ž. = přáti. Želban, a, m, hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1900. 152.

432148   Želateľno Svazek: 5 Strana: 0798
Želateľno, erwünscht. Vyslovil sa vý- bor, že by bolo ž., aby J. H. to vypraco- val. Let Mtc. S. VIII. 2. 68.

432149   Želatelný Svazek: 7 Strana: 1169
Želatelný = žádoucí, erwünscht. N. Hlsk. IV. 189., Phľd. VI. 23., ZObz. XXIV. 205, Czm.

432150   Želati, chybné Svazek: 5 Strana: 0798
Želati, chybné m.: želeti, 2. Jg., Bs. — komu. Ale sa oženil a tu našu vernú lásku do konca už zmenil. Budem ja mu ž., by se mu tak stalo, že by to jeho veselie dlho netrvalo. Sl. spv. I. 40. Več duch věří a co vroucí světům želá naděje. Štulc. I. 99. — komu co. Včul tedy svój si život krehký nežeľace hrdinským srdcom a ostatňou do nepratel' a padnime vládou. Hol. 98. Želal jsem jim šťastnou cestu. Janda v Bočkovi. Mtc. 1. 1871. 43. — čeho komu (kde na kom). Povedz carovi, že ja želám jemu dlhého carstvovania, že mu želám šťastia v jeho synovi. Phld. IV. 526. Želá i v na- šem listu Soluňanům milosti a pokoje. Sš. II. 238. Těch svrchovaných věcí želal Pavel Efesaňům na Bohu. Sš. II. 109. Panovníci želají mu šťastia. Zbr. Lžd. 57. — jak. Srdečně želáme, aby nehody pán Bôh od vás oddialoval. Zátur. Vinš. I. 31. — s in- finit. Sv. Augustin sobě želal slyšeti Pavla kázati. Sš. I. 11. Nynější svět slavjanský se nejen sjednotiti, ale i sjediniti želá. Koll. III. 298. Jako aj želať umreť, keď je toľko práce. Phld. IV. 275. — aby. Želám, aby se ještě i Lužičané a Slezáci k Čechům připojili. Koll. III. 246. Andělé želají, aby pokoje všem lidem se dostalo. Sš. L. 36. Vz Ž. jak.

432151   Želati koho Svazek: 8 Strana: 0526
Želati koho. Roland želá ho a běduje. Kub. Hol. 95. — co komu. Želá mrtvému ľahký odpočinok. Phľd. 1895. 26.

432152   Želatin Svazek: 8 Strana: 0526
Želatin, u, m. = huspenina. Zbrt. Tan. 311.

432153   Želatovice Svazek: 5 Strana: 0798
Želatovice, dle Budějovice, Želatowitz, ves u Přerova. PL., Tč.

432154   Želavý Svazek: 7 Strana: 1169
Želavý, klagend. Ž. člověk. Dk. Aesth. 556.

432155   Želazník Svazek: 5 Strana: 0798
Želazník, a, m. = železník, zastr. Šb. H. l. I. 35.

432156   Želazo Svazek: 5 Strana: 0798
Želazo, a, n. = železo. Brt. P. 143. Želba, y, f. = želení. Želč, ě, m., něm. Želč, ves u Brodka na Mor. PL., Tč., Vck.

432157   Želčany Svazek: 5 Strana: 0798
Želčany, dle Dolany, Seltschan, ves v Pl- zeňsku u Rokycan. Vz Blk. Kfsk. 202.

432158   Želčín Svazek: 5 Strana: 0798
Želčín, a, m., ves. Arch. I. 542., II. 179.

432159   Želčovice Svazek: 5 Strana: 0798
Želčovice, dle Budějovice. Vilém ze Žel- čovic. Arch. III. 189.

432160   Želé Svazek: 5 Strana: 0798
Želé, n. Ž. vrstvené, das Bandgełée. Šp.

432161   Želebuz Svazek: 5 Strana: 0798
Želebuz, i, f., míst, jm. od Želebuda. Pal. Rdh I. 132., Mus. VIII. 408.

432162   Želecký Svazek: 5 Strana: 0798
Želecký, ého, m., os. jm. Mus. 1880.105. Ž. Norbert, f 1709. Vz Jir. Kuk. II. 368., Jg. H. l. 659. Ž. z Počenic, star. mor. pan- ská rodina. Vz S. N., Sdl. Hrad. I. 214.

432163   Želeč Svazek: 5 Strana: 0798
Želeč, lče, m., Želetz, ves u Želez. Brodu, vz Blk. Kfsk. 805., ves v Táborsku, ib. CXL1X.; něm. Seltsch, ves v Žatecku. Vz ib. 181., 1253. — S. N., Sdl. Hrad. III. 308., IV. 376.

432164   Želechov, Želichov Svazek: 7 Strana: 1170
Želechov, Želichov, a, m , údolí u Vy- zovic. MzO. 1890 181.

432165   Želechovice Svazek: 5 Strana: 0798
Želechovice, dle Budějovice, Schelcho- witz, ves u Lobosic, vz Blk. Kfsk. 243., 861., 864.; Želchowitz, ves u Unčova na Mor.; Žellechowitz, ves u Zlina na Mor.; u Vizovic na Mor. Vck., Tč.

432166   Želechovka Svazek: 7 Strana: 1170
Želechovka, y, f., potok v Semil. Mzr. 149.

432167   Želechovský Svazek: 5 Strana: 0798
Želechovský, ého, m., os. jm. Ž. Šebast. Ant., † 1619. Vz Jg. H. 1. 659., Jir. Ruk. II 369.

432168   Želechy Svazek: 5 Strana: 0798
Želechy, dle Dolany, Rudolphowitz, ves u Lomnice v Jičínsku. PL.

432169   Želej Svazek: 5 Strana: 0798
Želej, e, m., os. jm. Pal. Rdh. 1. 128.

432170   Želeji Svazek: 5 Strana: 0798
Želeji, vz Želeti. — Ž. kompar. k žel jako zimněji k zima.

432171   Želejí Svazek: 10 Strana: 0546
Želejí kompar. k žel. Jestližeť tobě žel, mněť jest i bude želejí. Baw. B. v. lb.

432172   Želejov Svazek: 5 Strana: 0798
Želejov, a, m., Želejow, vsi u Miletína a u Turnova. PL. Vz Blk. Kfsk. 535., 776., 800.

432173   Želen Svazek: 5 Strana: 0798
Želen, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 128.

432174   Želenati se Svazek: 5 Strana: 0798
Želenati se = zelenati se. Pod ním roz- marija želená se. Sl. ps. 83.

432175   Želení Svazek: 5 Strana: 0798
Želení, n. = oplakávaní, bolest nad čím, das Bedauern. Reš. Její oči — skrze své škoulení působily mu ž. Koll. Zp. II. 353. — Ž. = litování, lítosť das Bedauern, Leid, Bereuen. Ž. hříchův. Štelc., Pešín. Na hříchy ž. míti. Kanc. Tu bych měl říci, že kánie jest dopuštěných hřiechóv ž.; Vzal pro své ž. hriechóv odpuštěnie. Hus II. 150., 162. Pošetilé kvapení v zápětí má ž. Prov.

432176   Želení Svazek: 7 Strana: 1170
Želení zlého, pravé. Št. Kn. š. 160. 117.

432177   Želenice Svazek: 5 Strana: 0798
Želenice, dle Budějovice, Sellnitz, ves u Bilína, vz Blk. Kfsk. 633.; Zellenitz, ves u Slaného, vz ib. 1205. Cf. Tf. Odp. 288., Tk. V. 62. Bitva u Želenic. Pal. Děj. IV. 1. 14.

432178   Želenky Svazek: 5 Strana: 0798
Želenky, dle Dolany, Želenken, ves u Teplice. PL. Mají a drží tvrz v Zelenkách. Arch. V. 547.

432179   Želenský Svazek: 5 Strana: 0798
Želenský, ého, m. Ž. ze Sebuzína, stará panská rodina česká. Vz S. N.

432180   Želenský Svazek: 10 Strana: 0546
Želenský Kar., spis. Sr. Zvon IV. 574., Zl. Pr. XXI. 432.

432181   Želený Svazek: 5 Strana: 0798
Želený; -en, a, o, vz Želeti. — Ž. svor (mučidlo), ktorým až do krve svierali nehty. Sl. let. I. 93.

432182   Želený Svazek: 8 Strana: 0526
Želený. Na Želeném, pohřebiště u Třebo- hostic. NZ. III. 162.

432183   Želený Svazek: 10 Strana: 0546
Želený. To jest ž-ný úkaz (žalu hodný). Sá. Upom. 7.

432184   Želéř Svazek: 5 Strana: 0798
Želéř, vz Želíř.

432185   Želešice Svazek: 5 Strana: 0798
Želešice, dle Budějovice. Tk. III. 88.

432186   Želetava Svazek: 5 Strana: 0798
Želetava, y, f., Želetau, městečko v Da- cicku u Telče. PL., Tč. Cf. Sdl. Hrad. IV. 41., Tk. V. 129.

432187   Želetava Svazek: 9 Strana: 0418
Želetava, y, f. = přítok Dyje. Bdl. Mor 11.

432188   Želetavský Svazek: 5 Strana: 0799
Želetavský. ého, m., Ž. = Štelcar, Re- gius.

432189   1. Želeti Svazek: 5 Strana: 0799
1. Želeti, želím (dříve: želeju a želém, želím, ejí,); želej, el (odchylkou želal). Z. kap. 68. 21.; en, ení; želívati = žel míti, smut- ným býti, plakati, naříkati, trauern, be- dauern, beklagen, bejammern, bedauern; litovati, oplakávati, reuen, bereuen. Jg. Vz Gb. v Listech filolog. 1884. 445. — abs. Želejte. Ż. wit. 4. 5. Želejíce. ZN. Zelejú- cieho umořiti. Gloss. 13. stol. Mus. 1879. 518. On želí! Vz Opilý. Sn. Ne šťasten vždy, kdo neželí. Hk. S. I. 48. Plakala, želela, kde je můj Honzíček? Brt. S. III. Zdaliž bych já želela, kdybych se s ním scházela. Koll. Zp. II. 223. Rmoutí se, bo- lestí (lituje, želí), stýská sobě. Kom. Lépe se krátce styděti než dlouhý čas želeti. Lb. — co, šp. m.: čeho. Os. Nežel věnec zelenej. Sš. P. 441. Už Kačenku vyvádijó, panny, paní ju želijú. lb. 158. Plakala bys, želel by ta. Sl. ps. Tf. II. 79., Koll. Zp. I. 248. — čeho: něčí smrti, D., Háj., svých hříchův. V. Předné pak ž. musím národu našeho. V. Ž. svého činu (litovati). Jg. Rů- ženka svých přenáhlených slov želela. Němc. I. 103. Svého džbánu želela. Er. P. 113., Sš. P. 163. Leč ja smutná dzievka želiem svojho vienka. Sl. ps. 121. Želela jsem svých černých očí, že sú nespaly po devět nocí; Čeho želíš, moja milá, má Katuško rozto- milá, čí vínečka zeleného, či prsténka stří- brného ? Sš. P. 346., 798. Při Dunaji šaty perú, tam husári maširujú; poznáva milá milého, plakala, želela jeho. Sb. sl. ps. II. 1. 83. Neníť pravda, že by Pražané tehdáž byli smrti jeho velice želeli. Pal. Děj. IV. 1. 101. Ž. zlého. Dal. 171. Viz, kterak tebe bohové želejí. Pass. 35. Mé srdce želí tvé nevinné krve prolitie. Pravn. 595. Želeje toho Pavel. ZN. Tvé příhody (nehody) že- lejí. BN. Blázna želej; Velmi želeli smrti nevinné takého muže. BO. Města a měšča- nuov velmi želel; Źeléš toho. GR. Ž. své čstnosti. Alx. 1128. Nikdy nepřijdú k sobě, aby toho bláznovstvie želeli; Otevřete svá srdce a želejte hřiechóv; Hřiechóv dopu- štěných budeme ž.; Pokánie pravé jest hřiechov ž.; Ktož minulých hřiechóv želé; Ale hlava želé nohy proto, neb jest úd téhož těla jako i noha; Což se blížniemu děje zlého, toho velmi žele (transgr.). Hus I. 69., 81.. 129., 377., II. 150., III. 292. (I. 228., II. 45., 106., III. 120.). Ale kterýchž- koli hřiechov člověk želeti bude, donidž jest živ. Št. Kn. š. 26., 27. Ž. čeho. 1836., Št. Uč. 100. b., Pass. 289., Troj. 197. b., Alb. 16. b., Hr. rk. 28. b., Modl. 160. b. Želeji toho. Krist. 8. a., Alx. BM., Št. N. 138. Želejme své viny. Št. Ř. 221. b. Čehož oči nevidí, toho srdce neželí. Kmp. Č. 134., Pk. Boháč želí korábu a žebrák mošny. č. M. 164. — Lom., Ben., Br. — jak. Že- lím s pravou věrou. Pešín. Cf. Ž. se komu čeho. Dokudž se Bohu nepokořil a neželel s pravú věrú. GR. Lepšie na krátce hanbiť sa, ako dlho želieť. Zátur. Priat. IV. 127. Jak u nich obyčej byl ž. umrlých netoliko hlasem a slzami, nébrž i posunami, tleská- ním rukou a ubíjením hrudi. Sš. Sk. 93. Želejíc svým srdcem. Št. Kn. š. 24. Kteříž srdečně hriechóv želejí. Hus I. 27., 341., II. 151., III. 221. Želéš-li hřiechu pevnú volí. Hus I. 33. — čeho s kým. Želíte se mnú mého syna. Hr. rk. 50. b. — nač: na svůj hřích ž. V. — se komu (čeho = líto býti). Želelo se jim toho, Schön, až do pláče. Biancof. Želí se mi, želí, milý se mi žení. Sš. P. 419. Zda se tobě námluv oněch želí ? Sš. Bs. 190. — za kým. Ani tak ne- hoří svíčka nad oltářem, jako mé srdenko želí za ogarem. Sš. P. 796. Frajerku mi zali, budem za ňou želieť. Sl. ps. 320. Dievča toliar nechcelo, len za džbánom želelo. SI. sp. 100., Sl. ps. Šf. II. 145. Já som ťa horou stúpať videla a za tebou ťažko želela, že si nás tak skoro nahal. Ntr. V. 33., Sldk. 39. — proč. Nežel pro svůj věneček. Er. P. 318. Velmi želím pro milého ode mne již vzdáleného. Koll. Zp. II. 221. Zatím vzniče vrtránie v lidu jako želejících pro úsilé proti Hospodinu. BN. — kdy. Pře- mysl k r. 1201. knížete Vladimíra želí již co zemřelého. Ddk. IV. 114. Vždy jest lépe nětco spósobiti a jednati a potom te- prv želeti, nežli nic nezjednati a potom toho litovati. BN. Pozdě želíš, nevyželíš. Sb. uč. — po čem. A ten slavík soukromě na kvítnatem na stromě jako po příteli po večeru želí. Sš. Bs. 55. — kde. V žalmu tom David tak vroucně hříchů svých želí. Sš. 1. 42. Na ložích svých želíte. Ž. wit. 4. 5. Po všem židovstvě želéchu Joziáše. BO. — z čeho: z hřešenie. Pass. 289. — oč. Holubinko milá, oč hruď tvoje želí? Sš. Bs. 58. — že. U Mlejnků plačou, želejí, že už Marjánku nemají. Sš. P. 429.

432190   2. Želeti Svazek: 5 Strana: 0799
2. Želeti, el, en, ení = přáti, žádati, wünschen. Cf. Želati. — čeho. Čeho oči (oko) nevidí, toho srdce neželí (toho srdce nežádá ani neželí. Byl. Ignoti nulla cu- pido). Prov. Jg.

432191   Želeti Svazek: 7 Strana: 1170
Želeti. Mkl. Etym. 407. a.. Gb. Ml. I. 161., Pass. 417., Modl. 180. b., Hrad. 39. b., Šf. III. 496,498.— čeho (jak): hřiechóv, Št. Kn. š. 177., 182, ztraceného panenstvie. ib. 80., svých hříchův s pláčem. Pož. 59. — nad čím: nad ztrátou. Pal Rdh. I. 269.

432192   Želeti Svazek: 9 Strana: 0418
Želeti. O pův. sr. Zub. 425. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 271.

432193   Želetice Svazek: 5 Strana: 0799
Želetice, dle Budějovice, Schelletitz, ves u Ždanic; Selletitz, ves u Znojma. PL., Tč., Vck.

432194   Želev Svazek: 5 Strana: 0799
Želev, a, m., míst. jm. Sdl. Hrad. II. 282., IV. 184.

432195   Želevčice Svazek: 5 Strana: 0799
Želevčice, dle Budějovice, Želewčitz, ves u Slaného. Vz Tk. I. 87., 363., Tf. Odp., 288.

432196   Želevice Svazek: 5 Strana: 0799
Želevice, dle Budějovice, Želewitz, ves u Libochovic. Vz Blk. Kfsk. 614., Tk. III. 133.

432197   Želevo Svazek: 5 Strana: 0799
Želevo, Želivo, a, n., Selau, ves a klá- šter v Čechách. Vz Tk. III. 664., IV. 746., V. 217., VI. 38. Ze Ž-va Jan. Tk. Ž. 228., Sbn. 559., 623., Tk. rejstř., S. N., Blk.Kfsk. 221., 222.

432198   Železa Svazek: 5 Strana: 0799
Železa, pl., n., vz Železo.

432199   Železáč Svazek: 7 Strana: 1170
Železáč, e, m = železný kámen, Kod. Mt. lidu č. 63. 141.

432200   Železák Svazek: 5 Strana: 0799
Železák, u, m. = železný hrnec na va- ření. Us. Kd., Jsk., Hrm. — Ž. = železný hřeb, eiserner Nagel. Železan, u, m., eisensaures Salz. Nz.

432201   Železák Svazek: 10 Strana: 0546
Železák, u, m. = železný most. Nár, list. 26. /1. 1901. Sr. Karlák. — Ž. = otrok pouty okovaný. Čapk. Most. 4.

432202   Železár Svazek: 5 Strana: 0799
Železár, a, m. = železník. Slov. Dbš. Obyč. 102.

432203   Železáreň Svazek: 5 Strana: 0800
Železáreň, rně, f. = železárna. Slov. Zátur.

432204   Železárna Svazek: 5 Strana: 0800
Železárna, y, f. = železná huť, das Eisen- werk, der Eisenhammer. Sych., Šp., Tč.

432205   Železárník Svazek: 5 Strana: 0800
Železárník, a, m., der Eisenwerkbesitzer. Rk.

432206   Železář, e Svazek: 7 Strana: 1170
Železář, e, m., vz Železár. Rk.

432207   Železářský Svazek: 5 Strana: 0800
Železářský, Eisengewerk-. Ž. závod. Dch. Ž. společnosť, die Eisenindustriegesell- schalt. Dch., Zpr. arch. VIII. 117.

432208   Železářský Svazek: 10 Strana: 0546
Železářský průmysl, trh. Nár. list. 1903. 161. 14.

432209   Železářství Svazek: 5 Strana: 0800
Železářství, n., die Eisenindustrie. Vz S. N. X. 475., Xl. 317.

432210   Železatý Svazek: 5 Strana: 0800
Železatý, eisenhaltig. Dch.

432211   Železce Svazek: 5 Strana: 0800
Železce, e, n. = želízko, das Eisen. D. — Ž. = nástroj ze železa, eisernes Instrument. — Ž. = železná košile, das Eisenhemd. Plk.

432212   Železce Svazek: 8 Strana: 0526
Železce = železný nástroj. GR Nov. 213. 32.

432213   Železec Svazek: 7 Strana: 1170
Železec, Eisenerz, n. Hrbk.

432214   Železec Svazek: 8 Strana: 0526
Železec, zce, m., v lučbě. Am. Orb. 63.

432215   Železí Svazek: 5 Strana: 0800
Železí, n. = železo, železné nářadí, Eisen- zeug, n. Us. Ž. = ostrá, hranatá želízka ku křesání kamene mlýnského. Us. Rgl. — Ž. = vřeteno běhounu mlýnského, das Mühl- eisen, die Spindel. Nz., NA. IV. 27.

432216   Železí Svazek: 7 Strana: 1170
Železí mlýnské. Cf. KP. V. 612.

432217   Železí Svazek: 8 Strana: 0526
Železí = náčiní železné. Brt. D. II. 252.

432218   Železičitý Svazek: 5 Strana: 0800
Železičitý, eisenhaltig. Ž. voda. Bdl.

432219   Železičný Svazek: 5 Strana: 0800
Železičný, Eisen-. Ž. dusičnan, kostan, kysličník, octan, síran, sířičník, soličník, sůl, trojsiran, vodan. Pr. Chym. I. 204. .

432220   Železilictví Svazek: 8 Strana: 0526
Železilictví, n., Eisenbahnwesen, n. Ptrl. 13.

432221   Železimej Svazek: 5 Strana: 0800
Železimej, e, m. = kdo železo v rukou měl (drtil, lámal). Slov. Dbš. Sl. pov. I. 90.

432222   Železina Svazek: 5 Strana: 0800
Železina, y, f., Eisenspitzen? Ž-ny na- bodati. Sl. let. V. 111.

432223   Železinec Svazek: 5 Strana: 0800
Železinec, nce, m., rostlina myrtovitá, metrosideros. Ž. hlavatý, m. capitatus, brvitý, ciliatus, kožnatý, coriaceus, hrubolistý, ma- crophyllus, obroubený, marginatus, kopinatý, lanceolatus, hřebenatý, lophantus, ozdobný, speciosus, jivnatý, viminalis, vrbový, salig- nus, svalníkolistý, corifolius, vřesolistý, eri- caefolius, čárkovitý, linearis, sosnolistý, pi- nifolius, mnohokvětý, floribundus, květný, floridus, strboulatý, glomulifer, ruňatý, vil- losus, rozkladitý, diffusus, žebernatý, costa- tus, okoličnatý, umbellatus, úzkolistý, angu- stifolius. Vz Rostl. L 233. b., III. b. 419., Železnec.

432224   Železinka Svazek: 5 Strana: 0800
Železinka, y, f., Eisensteinbergwerk, u Věchnova na Mor. Tč.

432225   Železinský Svazek: 7 Strana: 1170
Železinský = železný. 1508. Wtr.

432226   Železitec Svazek: 7 Strana: 1170
Železitec za Železinka oprav v : Žele- zitec.

432227   Železitka Svazek: 7 Strana: 1170
Železitka, y, f., Eisenwasser, m. Rk.

432228   Železitka Svazek: 8 Strana: 0526
Železitka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.

432229   Železitodraselnatý Svazek: 5 Strana: 0800
Železitodraselnatý síran, der Eisen- alaun. Šp.

432230   Železitosodnatý Svazek: 5 Strana: 0800
Železitosodnatý pyrofosforečňan, ferrum et natrium pyrophosphoricum, pyrophosphor- saures Eisenoxydnatron. Nz. lk.

432231   Železitotufový Svazek: 5 Strana: 0800
Železitotufový pruh. Krč.

432232   Železitouhličitý. Ž Svazek: 10 Strana: 0546
Železitouhličitý. Ž. lázně. Nár. list. 1903. 144. 8.

432233   Železitý Svazek: 5 Strana: 0800
Železitý, Eisen-. Ž. albuminat, ferrum albuminatum, Eisenoxydalbuminat; citran, citronsaures Eisen (oxyd), ferrum citricum; ž. hydroxyd dialysovaný, dialysirtes Eisen- oxydhydrat. Nz. Ik. Ž. barvan, dusičnan, dvojuhlan, chaluzičník, chasan či chasoňan, kostan, kysličník, siřičník, soličník, sůl, troj- siran, uhlan, vodičnatan, Pr. Chym., cukr, Us., kamenec, Nz., zem, sirník. Ž. mořidlo, -beize, břečka, -brühe, chlorid. Šp. Ž. čoko- láda, Dch., voda, ruda, Tč., síran, fosfat, mýdlo, kamenec, octan, jablečnan, pyrofos- forečňan. Šp. Tekutý octan ž., gelöstes essigsaures Eisen(oxyd); hydrat kysličníku ž-ho, Eisenhydratoxyd; kysličník přirozený ž-tý, krevel, natürliches Eisenoxyd, Blutstein; fosforečnan, phosphorsaures Eisenoxyd; chlo- rid krystallovaný, krystallisirtes Eisensesqui- chlorat. Nz. lk.

432234   Železivo Svazek: 5 Strana: 0800
Železivo, a, n. Slov. Ž. sä volá všetko te, čo je od železa, potom-i starô rosbieranô železo. Hdž. Čít. 211. Počal vyhrabúvať z popela staré ž. Frsc. Zor. I. 12.

432235   Železka Svazek: 5 Strana: 0800
Železka, y, m., os. jm. Václ. Ž. ze Srb. Arch. IV. 48.

432236   Želézko Svazek: 5 Strana: 0800
Želézko, a, n., vz Želízko.

432237   Železlica Svazek: 8 Strana: 0526
Železlica, e, f. = tvrdá vrstva země pod uhlím ležící. Us. Mtc. 1896. 315.

432238   Železná Svazek: 5 Strana: 0800
Železná, é, f., ves u Berouna, vz Blk. Kfsk. 165.; něm. Schöllesen, ves u Žatče, vz ib. 261,, 290., 1254.; něm. Stebrow, sa- mota u Něm. Brodu; hospoda u Rokycan. PL. Cf. Tf. Odp. 286., Tk. I. 46., 47., 362., III. 34., S. N. — Ž. Anna, vz Blk. Kfsk. 1040.

432239   Železna Svazek: 9 Strana: 0418
Železna, y, f. Dle Vest. VI. 29. lépe než železárna; ale neobvyklé. Vz -árna.

432240   Železnák Svazek: 5 Strana: 0800
Železnák, u, m., der Eisenstein. Krok.

432241   Železňák Svazek: 5 Strana: 0800
Železňák, u, m. = železný hrnec, der Eisentopf. Us. Tč., Kšť., Brut., Bka., Kšá. — Ž. = železná ruda, das Eisenerz. Na Ostrav. Hr. — Ž. = vůz se železnými ná- pravami, železem okovaný. Mor. Šd., Bka. — Ž. = špičník, boletus scaber, der Kapuziner-
pilz, houba. Ve Vltavotýnsku. Jdr. — Ž.,
a, m. = holub barvy železité. Šd., Jmt. — Ž.= kůň barvy železité. Mor. Šd. — Ž. = hamerník. Bude vojna, bude mor, pudó na ňo chlapci z hor; pudó na ňo železňáci, to jsó, Bože, vojáci. Sš. P. 83. — Ž-ky, pl., m. = železné vidle. Mor. Šd.

432242   Železňák Svazek: 7 Strana: 1170
Železňák = kopec u Železnice v Jič. Vchř. — Ž.= železný pluh. Vz Dřevěnák (dod.).

432243   Železňák Svazek: 7 Strana: 1401
Železňák, a, m = železnický dělník Dol. Brtch.

432244   Železnatec Svazek: 5 Strana: 0800
Železnatec, tce, m., der Knopfrüssel, eine Art Eisenstein. Šm.

432245   Železnatka Svazek: 8 Strana: 0526
Železnatka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.

432246   Železnatoželezitý Svazek: 5 Strana: 0800
Železnatoželezitý kysličník, das Eisen- oxyduloxyd. Nz.

432247   Železnatý Svazek: 5 Strana: 0800
Železnatý, Eisen-. Ž. hlinovec, siřičník. Pr. Chym. Ž. sůl, das Eisenoxydulsalz, ky- sličník, das Eisenoxydul, vody, das Stahl- wasser, Nz., síran, schwefelsaures Eisenoxy- dul, Šp., struska, NA. IV. 173., čokoláda. Prm. IV. 139. Z. uhličitan ocukrovaný, zucker- hältiges kohlensaures Eisen (oxydul); jodid, Eisenjodür; mléčňan, milchsaures Eisen(oxy- dul); fosforečňan, phosphorsaures Eisenoxy- dul. Nz. lk.

432248   Železné Svazek: 5 Strana: 0800
Železné, ého, n., ves u Tišnova na Mor. Tč.

432249   Železné Svazek: 7 Strana: 1170
Železné, ého, n., dolina hor lupčian- ských. Vz LObz. XXIII 197.

432250   Železnec Svazek: 5 Strana: 0800
Železnec, zence, m. = železinec, metro- sideres, das Eisenmass, rostl. Ž. pravý, m. vera. Vz Rstp. 585. — Ž., sideroxylon, das Eisenholz. Ž. bezbranný, s. inerme, západo- indský, s. mastichodendron. Vz Rstp. 1015.

432251   Železnec Svazek: 9 Strana: 0418
Železnec, metrosideros, rostl. Sr. Ott. XVII. 206.

432252   Železnělý Svazek: 5 Strana: 0800
Železnělý uhličník, carbonidurn ferricum, tuha, der Graphit. Pr. Chym. 203.

432253   Železnice Svazek: 5 Strana: 0800
Železnice, e, f. = která prodává železo n. manželka železníkova, die Eisenhändlerin. Ž. = jablka (dlouho trvající), eine Apfel-
art. — Ž. = železná hachle, die Hechel. Plk.
— Ž. brabejum, rostl. Ž. hvězdnatá, b.
stellulifolium. Vz Rstp. 1288., Kk. 192. — Z. = charpa čakánek, jesenec malý, centau- rea scabiosa. Vz Rstp. 931. — Ž. = železná dráha, die Bahn, Eisenbahn. Trať ž. táhne se rovinou přes náspy, prokopávky, mosty, průkopy (tunely); na trať kladou se dřevěné pražce (pražiny) a na tyto železné koleje, po nichž vlaky jezdí. Napřed jede lokomotiva (parovoz, samotah) hnána jsouc parou. Vůz hned za ní jsoucí slove tendr vezoucí uhlí a vodu; na tom stojí řidič parovozu a topiči. Potom následují vozy nákladní a osobní ře- tězy spojené. Při trati jsou zástavky (stanice), nádraží, domky hlídačův, kteří svítilnami znamení dávají. V nádražích jsou skladiště na zboží, kolny, dílny atd. Pt. Vz KP. I. 232. II. 370. Ž. panamská, poboční a místná či lokalní, podzemská, vzdušná, atmosferická. Vz KP. I. 232., 264., 250., 251., IL 92., 93., Mj. 124. Ž. koněspřežná (koňská). Nz. Most (viadukt), výhybka, trať převodná, perron, čekárna ž-ce. Zpod, zpodek (basis) železnic. Vz KP. I. 237. Ž. parovozová, die Loko- motivbahn, Nz., obvodní, die Gürteleisenbahn, příčná, Transversalbahn; pásmo ž-ce, der Schienenstrang; ž-ce, které z Prahy bočí, welche von Prag aus verkehren. Dch. Ž. hy- draulická. Vz Prm. 1878. č. 5. Ž. vicinalní (sousedská), die Vicinaleisenbahn, Šp., NA. IV. 203., polní (vojenská). Čsk. Ž. hlavní, průmyslová, silniční, úzkokolejná, horská. Zpr. arch. Dráha podružná (vicinalní), spo- jovací, Anschluss-, Verbindungsbahn, okružní. Dch. Šli jsme pomimo ž-ce. Brt. L. N. II. 62. — Ž. — železná ruda, das Eisenerz. Slov. Hdž. Čít. 209. Tu básnik myslel snáď len na železnú rudu, ale tú ľud zovie železnicou. Zátur. — Ž., Eisenstadtl, městečko v Ji- čínsku. — Ž. = župní hrad někde u Rokycan. Vz více v S. N.

432254   Železnice Svazek: 7 Strana: 1170
Železnice adhaesní, kde se lokomotiva pohybuje jen valivým třením kol strojových a kolejnice. Vz Ott. I. 199 Ž. české Vz Ott. VI. 182. nn.

432255   Železnice Svazek: 9 Strana: 0418
Železnice. Ústa mu jela jako ž (mnoho mluvil). Šml. X. 121. Šlo mu to jako ž. po kolejích. Šml. V. 43. Vz násl. Život.

432256   Železnice Svazek: 10 Strana: 0546
Železnice. Strach ž-ce (ze ž-ce, před ž-cí) siderodromophobia, Eisenbahnfurcht. Ktt.

432257   Železnice Svazek: 10 Strana: 0682
Železnice, e, f. Ž mlýnská = zásobní komora v podkroví, kde skládali pytle, otesky nábojů, palců, coví, pružinek, klínců atd. Čes. J. XV. 189

432258   Železnická Svazek: 5 Strana: 0801
Železnická, é, f., os. jm. Žer. Záp. II. 8.

432259   Železnický Svazek: 5 Strana: 0801
Železnický, Eisenhändler-. Ž. obcchod, der Eisenhandel. — Ž. župa. Vz S. N. (dod.) XI. 317.

432260   Železnicový Svazek: 5 Strana: 0801
Železnicový, Eisenbahn-. Ž. přístroj, der Eisenbahnapparat, vůz pro nemocné, Eisen- bahnkrankenwagen. Nz. lk. Vz Železničný.

432261   Železnicový Svazek: 10 Strana: 0546
Železnicový. Ž. krajky. Vz Krajky.

432262   Železnictví Svazek: 5 Strana: 0801
Železnictví, n. = železnický obchod, der Eisenhandel. Jg. Vz S. N.

432263   Železničácký. Ž Svazek: 10 Strana: 0682
Železničácký. Ž. krev. Zvon VI. 300. Sr. Železničák.

432264   Železničák Svazek: 10 Strana: 0546
Železničák, a, m. = železniční úředník. Zvon IV. 653.

432265   Železničák Svazek: 10 Strana: 0682
Železničák, a, m. = železniční zřízenec. Us.

432266   Železničiar Svazek: 10 Strana: 0546
Železničiar, a, m. = železniční zřízenec, Slov. Phľd. XX1V. 422.

432267   Železnička Svazek: 5 Strana: 0801
Železnička, y, f., die Eisenhändlerin. Slov. Bern. — Ž. = malá železnice, eine kleine Eisenbahn. Us.

432268   Železniční Svazek: 5 Strana: 0801
Železniční, Eisenbahn-, Bahn-. Ž. úředník = úředník při železnici; ž. společnosť = společnosť železné dráhy. Šb., Š. a Ž. Ž. policie, die Eisenbahnpolizei, podnětí, -neh- mung, J. tr., vůz, Dch., náklad, -fracht, sazba povozní, -frachtansatz, správa, -ver- waltung, stanice, -station, lístek vážní, -ge- wichtszettel, šína, -schiene, spojení, -Verbin- dung, kolo malé, das Huntrad, Šp., hlídač, der Bahnwächter, čára, -linie, Pdl., mapa, Stě. Z. 386., pořádek, zákony, práva, síť.

432269   Železniční Svazek: 9 Strana: 0418
Železniční koleje. Vz Ott. XIV. 543. nn

432270   Železniční Svazek: 10 Strana: 0546
Železniční dráha místo: železná nebo železnice; ale dobře: Vojsko zničilo želez- niční trať (trať = čásť železnice). Věst. XII. 93

432271   Železniční Svazek: 10 Strana: 0682
Železniční telegrafie. Ott. XXV. 184.

432272   Železničník Svazek: 10 Strana: 0546
Železničník, a, m. = znalec železnictví železničních podniků, des Eisenbahnwesens. Nár. list. 1885. č. 80. — Ž., vrch v Ge- mersku na Slov. Vz Sbor. slov. 1900. 143.

432273   Železničství Svazek: 5 Strana: 0801
Železničství, n., das Eisenbahnwesen. Šp.

432274   Železník Svazek: 5 Strana: 0801
Železník, a, m. = kdo železo prodává, der Eisenhändler. Židk. Vz Tk. II. 405. Zá- možný ž. Koll. IV. 128. — Ž. = kyrysar, der Kürassreiter. Na Slov. Plk. Keď sme táborili proti Nemcom, ja som ti jednoho ž-ka pochvýtil i s koňom a preniesol na týchto ho pleciach pres Litavu rieku do
tábora. Zbr. Hry 46. Ž-ci přišli: Jasný pane,
čo chcete? Dbš. Sl. pov. III. 75. — Ž. =
das Bergmannchen. Slov. Dbš. Sl. pov. II.
37. — Ž., der Eisenarbeiter. Gl. 391. — Ž. = železňák, železný hrnec, ein eiserner Topf. — Ž. je vlastné jmeno vrchu plnieho železné rudy nad Sirkom v Gemeri. Hrbň. — Ž., das Eisenmagazin. Slov. Háj si Slovák, háj si hory, sriebra, zlata, žulu, svoru, draho- kamov a mramoru, Bohom dané pokladnice, ž-ky a zbrojnice. Hrbň. Rkp. Sp. st. D. — Ž., město na Slov. Šd. — Ž. = spoříž, verbena, das Tauben-, Eisenkraut, der Taubenkropf. Ž. lékařský, v. officinalis. FB. 60., Čl. Kv. 251., Slb. 302., Let. Mtc. S. VIII. 1. 30. — Ž. indianský, achyrantes, die Spreublume. D. — Ž. = hlaváček, adonis, das Acker- rösslein. U Skryje. Kál.

432275   Železník Svazek: 7 Strana: 1170
Železník. Ž-ci, vz Wtr. Obr. I. 568. na. -- Ž. v bot. Cf. Mllr. 110.

432276   Železník Svazek: 8 Strana: 0526
Železník, u, m. = vrbica, verbena, rostl. Brt. D. II. 508. — Ž. = černá tráva, vres, calluna. Dml. List. 23.

432277   Železníkář Svazek: 5 Strana: 0801
Železníkář, e, m., os. jm. Šd.

432278   Železníky Svazek: 5 Strana: 0801
Železníky, Eisnern, městečko v Krajině. Vz S. N. (dod.).

432279   Železnina Svazek: 7 Strana: 1170
Železnina, y, f., Eisenwaare, hrvát. Šd.

432280   Železnivý Svazek: 5 Strana: 0801
Železnivý = plenivý? Ž. nůž. 1523. Ms.

432281   Železno Svazek: 5 Strana: 0801
Železno, a, n. Z Ž-zna Třemeský. Vz Blk. Kfsk. 1435.

432282   Železnobrodsko Svazek: 8 Strana: 0526
Železnobrodsko, a, n. NZ. III 31.

432283   Železnodráha Svazek: 5 Strana: 0801
Železnodráha, y, f. = železnice, die Eisenbahn. Koll. III. 19.

432284   Železnoholenec Svazek: 5 Strana: 0801
Železnoholenec, nce, m., der an den Füssen eiserne Schienen trägt. Krok III. 337.

432285   Železnomodran Svazek: 5 Strana: 0801
Železnomodran, u, m., ferrocyanas. Ž. drasličitý, blausaures Kalí. Pr. Chym. 191.

432286   Železnosť Svazek: 5 Strana: 0801
Železnosť, i, f., eiserne Beschaffenheit. Ros.

432287   Železnostrabičník Svazek: 5 Strana: 0801
Železnostrabičník, u, m., das Eisen- antimonerz. Šm.

432288   Železný Svazek: 5 Strana: 0801
Železný; -zen, zna, o = co ze železa jest, von Eisen, eisern. Ž. hřeb, sochor n. páč, klobouk (helm), V., Alx., cep, Kom., po- hrabáč, klín, D., nádobí, listy (v huti), obruč, štěp, prut, trouba, válec, obojek, Us., dráha (železnice), Nz., šína, klec, nářadí, mříž, li- tina, deska, rošt, broky, koule. Us. Ž. zboží (od železa), J. tr., nábytek, Eisenmöbeln, nosič stavby, páka, Dch., podstavec, sloup, matice, věšadlo. Šp. Chcete, aby král váš sedával doma na ž-znej pokladnici ? Ntr. V. 39. Neprebudí sa, čoby ho ž-nýma vidlama durkal. Slov. Mt. S. L 101. Ž. plech (Eisen- blech) černý (Schwarzblech), bílý (Weiss- blech). Us. Ž. drát, Eisendraht. D. Vz Včř. Z. I. 8. Ž. opona v divadle. Na to pole může jen někdy pán Bůh v ž-ných botách (jíti = je bařinaté). U Kr. Hrad. Kšť. Meč železný jest každého v cierkvi svaté, ale ne každý má jím bojovati. Hus I. 176. Že- leznými hřebeny tělo drali. Pass. mus. 320 Ž-zná španělská muška, kterou rozpálenou pálili holé tělo (nástroj k mučení). Sl. let. I. 93. Ž. nevěsta, ta bude žena má (šavle). Čes. mor. ps. 265. Ž-né tele chodí po ko- stěnej hůře a zhrýzá otavu (břitva). U Vi- zovic. Tč. Ž-ný ptáček po plotě skáče a má kudělný ocásek (jehla s niťum = s nití). Slez. Šd. Brucho drevené, črevá slamené, zuby železné (sečkárská truhľa, řezačka). Slov. Mt. S. I. 137. Dobré (pěkné) slovo železná vrata otvírá. Šd., Brt. S. 9. Trpěli- 340 vosť železná vrata probíjí. Šd. exc. — Ž. = tvrdý (přísný, neuprositelný). V. Železné srdce míti. Plk. Bude vy můj rod ž-ou metlou kázati. Dal. Ž. nutnosť dle Literár- ních listů (v Meziříčí 1880.—1882.) lépe: neodolatelná, nezvratná. Ž. důslednost, vy- trvalosť, povaha, Us. Pdl., Dhn., píle. Mus. 1880. 267. Má ž-znou hlavu (jest paličatý). Sá. v Osv. I. 180. Našli příčiny ukazovati na železné odpovědi krajanů svých. Pal. Děj. III. 3. 251. Ž. srdce máš. Žvt. otc. 49. b. Hedvábnou rukou přítele vybírej a drž železnou. Hkš. — Ž. jezdec = v železné zbroji, der Eisenritter, geharnischter Reiter. Cf. Železník. Koll. Z. páni, barones ferrei, die Eisenherren = jezdci, r. 1420. proti Žižkovi vypravení. Gl. 391.. Tk. IV. 33., Tk. Ž 30., Pal. Děj. III. 1. 351. Cf. Železník. - Ž. = od železa, Eisen-., Ž. rez, Us., odpilky, D., piliny. Vys. —Ž. = železo v sobě mající, Eisen enthaltend. Eisen-. Ž. lom, D., báně, ruda (železňák, na Ostrav. Hř ), důl, doly, hory, žíla, Us., trůska, pramen, kámen, Vys., vitriol (skalice zelená). Nz. Ž. ruda žlutá (xanthosiderit). Bř. N. 156. Ž. pecky, Ib. 156. Ž. kyz, der Schwefelkies. Bř. — Ž. = železu náležející, Eisen-. Ž. barva, D., Vys., čerň. Nz. Ž. kůň (železné barvy), Slez. Šd., lak, Pdl., pokosť. Zpr. arch. IX. 46. — Ž. = na železo, Eisen-. Ž. huť (hamry), D., pec, hutnictví, samokov (hamr). Vys. Ž. puchérna, der Eisenhammer. J. tr. — Ž. = dlouho trvající, lang dauernd, dauerhaft, eisern. To je ž-né (potrvá). Us. Ž. kráva. Ta jistina je ž. kráva (nemůže se vyvaditi). Jg. Ž. kráva vyznačuje nějaké stálé břemeno, jehož nelze majiteli se zhostiti na př. na majetku nebo na usedlosti zajištěné břemeno výměnkářské nebo roční plat na záduší kostelu atd. Je-li toto břemeno vykoupeno, i potom ještě v účtech (kostelních) se účtují úroky ze že- lezné krávy. Slovem kráva se naznačuje, že kdysi bývaly to skutečné krávy živé. Ty patřily kostelu (nebo majetku zádušnímu atd.) a do chovu pronajímaly se občanům, kteří za užívání těchto krav jejich majiteli (kostelu, záduší atd.) ročně platili určený poplatek. Kterým kravám říkalo se železné, objasňuje tato definice: alias esse vaccas, quae vocantur ferreae eo, quod domui fir- miter inhaereant, nec possunt a domo amo- veri, vel in aliam domum transferri, sed in eadem domo debent in perpetuum manere. Čas Kat. duch. 1885. sv. 4. str. 227., sv. 5. str. 294. (Šd). Zvyk má železnou košili. Č. M. 221. — Ž. jablka = železnice, lang hal- tende Aepfel. — Ž. hory v Čáslavsku. Tk. IV. 147., 148. Ž. h., Eisengebirge, podél řeky Doubravy, nyní též Kaňkovy zvané. Což se dotýče silnic přes Ž. h. a jinde. Arch. V. 255 Direktoři Hermana Černína vinili, že na Ž-ných Horách cestu skrze lesy pro- klestiti dal. Para. V. 144. Jiří obklíčil Ma- tiáše u Vilémova tak, že prý odtud nikam nemohl pro Z. H. Pal. Děj. IV. 2. 487. Na poli pod Ž-mi Horami. Pal. Děj. V. 1. 97. Ž. H. v Chrudimsku a Hradecku. Krč. v Osv. 1885. 195. — Ž. .Brod, Eisenbrod, mě. vých. Čech. Vz více v S. N. — Ž. Huť, samota u Blatné. PL. — Ž. Mlýn, Eisenmühle, u Pacova. — Ž. ulice v Praze. Tk. II. 164. — Ž dvéře v Praze. Tk. VI. 84. — Ž. Hutě v Sobotíně, Zoptauer Eisenwerk; v Štěpá- nově, in Stephanau. Mor. Tč. — Z. Skála, Eisensteinbergwerk, u Boskovic. Tč. — Ž. Hůrka, vyhaslá sopka v Čechách, Eisenbühl. Dch. — Ž. baba = hra, při které se účast- níci drží nějakého železa. Ustanovený honič čeká, až se některý železa spustí a pak ho honí. Chytí-li ho, musí chycený honiti. To se opakuje. U N. Bydž. Kšť. — Ž., ého, m., osob. jm. Tk. IV. 446.. V. 84, N. Ž. Jan. Tf. H. 1. 54., Sbn. 447., Tk. Z. 228. Ž. Blaž., vz Blk. Kfsk. 1022. — Ž. hlava Petr. Tk. II. 177.

432289   Železný Svazek: 7 Strana: 1170
Železný. Ž. lože, Pass. 431., dráhy, Mus. 1839. 84., 192. Výroba ž-ho zboží v Čech. Vz Ott. VI. 159. Na ž. trůně ho upekli Pokr. Pot. II. 92. — Ž. = přísný atd. Smilná žádosť i ž. mysl okrocuje. Št. Kn. š. 77. Ž. časy, léta. Fabritius. Kázání — Ž. = o železe pracující. Ž. kovář, faber ferrarius. Ol. Sir. 38 29. — Ž. = od železa. Ž. pěna či smetana, Eisenrahm. Hř. — Ž. = železo obsahující Ž. svazek, massa ferri. Ol. Sir. 22. 18. Ž. hory v Čech u Chotě- boře a j. Vz Ott. VI. 13. a. — Ž. květ (v mineral.). NA. V. 501. — Ž. = dlouho trvalý, pevný. Má ž. nohy (o dobrém chodci). Us. Fč. Ž. kráva. Sousedé přijímali živou krávu k záduší chrámovému nebo k obci náležitou na svůj užitek a platiti z ní roční poplatek, který zůstal, i když kráva po- minula. Wtr. Obr. II. 570. — Ž. k. = také mrzák n. blbec v rodině. Na Žďársku. NZ. I. 199.

432290   Železný Svazek: 8 Strana: 0526
Železný. Ž. kvelb (kde se železo prodává). Dačice. Brt. D. II. 283. Z. pán (opatřený těžkým oděním železným). Wtr. Krj. I. 244. Ž. doba. Cť. NZ. III. 471., Phľd. 1893. 296. Ž. kráva. Z jedné ž. krávy platívalo se vXVIII. stol. ročně libra vosku n. 15—39 míš. grošů; ze žel. jalovice 20 gr. míš. Vz NZ. III. 146. — Ž. = potok v Gem. Phľd. XII. 341.

432291   Železný Svazek: 9 Strana: 0418
Železný. Ž. dřevo = tvrdé (a těžké). KP. VIL 218. Je jako ž. kráva (neodbytný). Hoř. 119. Železo. Druhy ž-za vz v KP. VII. 349. Ž. Sr. Vstnk. X. 333. Ž. kuj zahorúca; Žele- zom sa ž. ostrí; I ž. sa sodere atd. Vz Zát. Př. 381b. ž. železem se brousí (stejné stejným se splácí). Vz Záplata. Hoř. 117. Od chlad- ného železa kladivo odskakuje (říká se tomu kdo má zlé srdce). Mus. ol. 1898. 111.

432292   Železný Svazek: 10 Strana: 0546
Železný. Úprava ž-ných rud. Vz KP. X. 143. nn. — Původ a význam ž-ných krav. Vz Čes. 1. XI. 486., XIV. 61.

432293   Železo Svazek: 5 Strana: 0802
Železo, a, n., das Eisen, ferrum. Ž. ze žl?zo, e jest vsuto. Mkl. aL. 19. Ž. lité či syrové (litina; rozpuštěním železných rud dobytý výrobek, ž. v hamerním ohni ještě nedošlé, křehké, nekovné, das Gusseisen, Vys., vz KP. IV. 75. Vys.), kované či ko- vářské (tuhé, pevné, ohebné, kujné, das Schmiedeeisen), osmistěnné. Nz. Rozezná- váme a) litinu, b) ž. kujné či prutové, Cf. Šfk. 234., 245., 249, Šfk. Poč. 347., KP. IV. 87., Schd. I. 341.—343.. c) ocel. Vz Litina, Ocel. Bř. Schd. II. 50., KP. IV. 70. Ž. kujné či kované či prutové či měkké je houževnaté, dá se kouti, svařiti, roztáhnouti a obsahuje mimo železo jen ? % uhlíku. Vz Kov. Bř. Ž. holové (v holích, v holi vytažené, holovka, Vys.), D., divoké či bílé (vz Litina), Us.. tažené, líčené, Techn., samorodé (gediegen), plenivé (schiefrig), došlé (gar), Us., ryzí či tellurické či pozemské či povětroní (mete- orové, povětroňové, Nz.), vz Bř. N. 206., Schd. II. 50., titanové či ilmenit či iserin, Ib. 199., magnetické, Bř., šínové, Rk., cí- nované, čtvercové, holové kulaté, na kleště, patentní, plužní, posudní, rámové, řezací, svírací, šířené (Band-), štýrské, válené. Kh. Ž. dolované, korunní. Šm. Ž. zkujněné, Frischeisen, zrcadelné, Spiegeleisen, osmi- stěnné, oktaedrisches Eisen, gediegenes o. Meteoreisen, Nz., Osv. V. 5., uhlíkové. Osv. V. 10. Ž. surové či litina, das Roh-, Guss- eisen = železo, které má 2.5—5 % uhlíku; ž. kujné (prutové, Schmied-, Stabeisen), ma- jící 0.6% uhlíku; ocel = železo, obnáší-li uhlík železu přimíšený 0.6—2% (vz Litina); Ž. rozpadavé, fallbrüchig, spálené (přehřáté, verbranntes Eisen), necelé (nečisté), ž. ko- vané (válené, tažené): ploché, čtyřhranné, kulaté, nýtové, podkovové, Flach-, Quadrat-, Rund-, Nieten-, Hufstabeisen; ž. mnoho- hranné, Faconeisen (okenní, úhlové, T-, dvo- jité ' T-, C-, Fenster-, Winkel-, T-, Doppel T-, C- Eisen); obručové (na obruče, tenké, Band-); ž. čtyřhranné či mřížové, Vierkant, Quadrat-, Gittereisen; ž. listové, polokulaté, kroucené, korýtkové, můstkové, rovnora- menné, tupohranné, nestejnoramenné, tupo- úhlové atd. (dle podoby, která se mu dává), drobnozrné, Feinkorn-, ploché (válcované). Vz Včř. Z. I. 3., 6., 9., 11.—13. Ž. ráfové, Radreif-, podkladní u šárky, Schalleg-, hře- bíkové, dvojité svařené, rámové, šroubové, vázané. Us. Pdl. Ž. za tepla lomené, roth- brüchiges E., za studena lomené, kaltbrü- chiges E. Šp. Ž. listové, das Eisenblech. Čsk. Ž. vodíkem zkovené, durch Wasserstoff reducirtes E. Nz. Ik. Ž. niklové, fosforové. Osv. V. 7. Osožné ž. (užitečné). Slov. Zátur. Ž. v stavitelství. Vz KP. I. 211 O ž-ze vůbec vz S. N. Ž. galvanisované. Šfk. 273. O železe a dobývání ho, vz Šfk. 233., 247., Šfk. Poč. 338. Ž. u Homera, vz Listy filol. VIII. 210. n. Ž. u Římanů a Řeků. Vz 290., 294. Ž. v peci z rud roztavené sluje surové či surovina či litina. Tato v slévárnách ohněm se taví, do kadlubů se přivádí a v nich nádobí atd. se lije. Má-li se ž. kovati, musí se dříve v samokovech připraviti. Vodní kolo n. parní stroj otáčí hřídel, který svými zdviháky pořiště(topořiště) zdvihá, na kterém je buchar; buchar kuje na kovadle rozpá- lené ž. v šíny a pruty. Pt. Ž. z rud želez- ných ve vysokých pecech vyráběti; ž. ve vlhku v hmotu žlutohnědou dírkovitou (rez) se mění. Bř. Surovina: šedivá, bílá. Nz. Ž., jakkoli nejtvrdší, rzí se hloze; zakalené několikrát ocel slove. Kom. Ž. kaliti, za- kaliti; ž. se vaří; síra s ž-em. D. Ž. na zbraň, Č.; tmel na ž., Nz.; váha ž-a. Ž. kouti, kovati, napouštěti, svařovati, prokovati, pro- páliti, přikovati, připáliti, Us., kujniti či kujným činiti. Nz. Obsah ž-za, der Eisen- gehalt; bez ž-za, eisenfrei. Šp. Slévárna na ž., die Eisengiesserei. Dch. Očista železem horúcím. O. z D., Gl. 391., Arch. 487. Právo ž-za a soudní souboj, duellum. Ddk. IV. 239. Chlap ze ž-za. Us. Šd. Ze starýho ž-za nový cvoke bijó. Sš. P. 683. Tehdy ma do hroznej katové hneď vl'ékli mučárne, roz- horeným železom pálili zhurta oči. Hol. 390. Nebo i ž. zaleželé se kazí a rezovatí, když se ale tře a týrá, lesku nabývá. Sš. I. 8. Leze, leze po železe, nedá to pokoj, až to tam vleze (klíč). Us. V povetrí letí, nie je vták, železo nosí, nie je kováč (guľa vy- strelená). Mt. S. I. 137. Vonku ako ž. za- mrzlo. Ib. I. 210. Jedna čásť ze ž-za a druhá ze dřeva a žádný řemesník nemůže bez toho býti (sekera, nůž). Slez. Šd. Oželezilo-li se ž. nebo neoželezilo-li se to ž. (cvičba ve výslovnosti). Na mor. Val. Vck. Ž. by strávil (vždy mu dobře chutná). Us. Šd. Narobil peňazí ako čert ž-za. Slov. Zátur. Má peněz jako ž-za (jako želez) = je bohat. Šd., Vck., Kmk. Zakial ž. horúce, kuj; Ž. kujú, kým je teplé. Slov. Zátur. Ž. je žhúce, treba kovať. Zbr. Lžd. 81. Najde-li kdo ž., bude zdráv (šťasten), provaz-li, oběsí se (bude nešťasten); ž. má tedy zdvihnouť, provaz zahodiť. Na mor. Val. Vck. Ž. rez sžírá a srdce hoře svírá. Bž., Hkš. Ž. rez sžírá a závistník od závisti umírá. Hkš., Šd. Železo-li se nepotřebuje, rez ho sežírá. Hkš. exc. Rez se ž-za pilník (pilný) stírá. Bž. Z. žhavé polib, pysk si popálíš. Sb. uč. Moc (síla) ž. láme. V. Nouze ž. láme. Us. Horké ž. nejlépe se kuje; Dokud ž.horko, kuj; Dokud ž. řeřavé (žhavé), kuj. Č. Man muss das Eisen schmieden, wenn es glüht; Man soll Pfeifen schneiden, wenn man im Rohr sitzt. Železo železem se ostří, ein Messer wetzt das andere. Hkš. Tvrdý jako ž. V. Už je ž. v ohni (už to bude), die Würfel sind aus der Hand, es ist gewagt. O. Včil ti jest ž. v ohni (to na tebe ide, jetzt trifft es dich). Bern. Pilník s ž-a rez stírá (zlé zlým zaháněti se musí). Č. — Ž. = věc ze ž-a udělaná, náčiní, nádobí, nářadí. Ž. = meč. Žena zašermovati. Kom. Mlýnské ž. = oškrd. V. Ž. vydlabací, D., cpací, Techn., připalovací (cejch), V., stínící na slunečních hodinách, k lapání šelem, na lišky, k pálení vlasů, na krk (kruh). Ž-za berlínská na vlky, lišky, kuny a p., Berliner Eisen, der Schwanen- hals. Šp. Ž-za bobrová na lapání bobrů; ž. na sloupu (Stöckeleisen) k lapání sov a jiných ptáků. Šp. Ž-za talířková či dénková, šlapací. NA. IV. 117. Tuť má se obviněnec očistě se žhavým železem totiž žhavou radlicí podrobiti. Ddk. IV. 230. V hřmotu vojenském a mezi železem práva mlčie. Vš. Jir. 187. Nachystám si na tě ž-za, dostanu tě, sivá holuběnko, do loža. Ps. mor. Šd. — Železa, pl. = železné brnění, zbraně. Na 'nom již ž-za brnie (řinčí). Alx. V. 1394. — Železa = pouta, okovy, die Fesseln, Bande, das Eisen. Vz předcházející. Ž. na nohy, na rukou; do želez dáti. D., J. tr. Z želez je vybili. Vrat. Vy vizovští páni, málo želez máte, já sa vás nebojím, že mňa do nich dáte. Pck. Ps. 49. Nenavštevuj, milý, súsednie obluočky, lebo ti ver dajú železa na nuožky. Koll. Zp. I. 174. Dal by ťa okovať železem do kola, železnú obrúčkú. Čes. mor. ps. 70. Kdo nemůže penězi, ten platí železy (tělem, vazbou. Qui non habet in aere, luat in pelle). Č., Pr. — Vz více v S. N. — Ž. = přísnosť správy. Volte muža mezu sobú rovna, ký by vládl vám po železu. LS. 105. A tí, krutým železom čo nad námi vládli, kdeže sú? My stojíme, ale oni padli. Chlpk. Sp. 6. Ma srdce zo ž-za a hlavu z ocele (smělý a neústupný). Mt. S. I. 91., Sb. sl. ps. I. 91.

432294   Železo Svazek: 7 Strana: 1170
Železo. Cf. Kram. Slov., Mkl. Etym. 408 a.. Slov. zdrav., Pass. 433., Wtr. Obr. II. 388., 469., 561., 562 Výroba ž-za v Čech. Ott. VI. 158. Ž je tvrdé a přece se podať musí. Us.Brt., Šd. — Ž. živé = magnes. Vodň. — Ž. = ignis. U ordalií. Fank. Sb. 333. — Ž. = pouta. Toho ihned ž-zy sko- val. Marg. v. 79. Železolijce, e, m., Eisengiesser, m.

432295   Železo Svazek: 8 Strana: 0526
Železo. O pův. cf. Phľd. 1893. 348. I ž. ohněm se rozpaluje a rozpouští (i dobrý kle- sává). Bl. Gr. 302. Teho mosí dať do starého ž-za (o starém mládenci). Vck. Val. I. 108.

432296   Železo Svazek: 10 Strana: 0546
Železo. Vz Vstnk. XI. 558. 818,, XII. 588. Ž. surové (litina), pozemské čí tellu- rické, povětroňové či meteorické (142. ), kujné (149. ), svářkové (152. ), splávkové (155). Vz KP. X. 138 nn. Dějiny ž-za. Ib. To aby byl člověk ze ž-za a i to se konečně prodře. Tbz. V. 9. 211. — Železa = nástraha. Zvětřil ž-za a utekl. Jrsk. V. 14.

432297   Železobetonový Svazek: 10 Strana: 0546
Železobetonový. Dutý ž. nosič. Nár. list. 1904. 107. 18.

432298   Železoďasicatý Svazek: 5 Strana: 0803
Železoďasicatý siťaničník či buřinec, grauer Spiesskobalt. Pr. Chym. 241.

432299   Železodielňa Svazek: 8 Strana: 0526
Železodielňa, Phľd. 1894. 646.

432300   Železodrát Svazek: 5 Strana: 0803
Železodrát, u, m., der Eisendraht. Šm.

432301   Železodrev Svazek: 5 Strana: 0803
Železodrev, u, m., stadmannia, die Stad- manie, rostl. Ž. hroznatý, s. sideroxylon. Vz Rstp. 229.

432302   Železodrev Svazek: 10 Strana: 0546
Železodrev, u, m., stadmania, rostl. Vz Ott. XXIII. 1025.

432303   Železohlodice Svazek: 5 Strana: 0803
Železohlodice, e, f. (v hutích), die Eisen- beize. Šm.

432304   Železohryzec Svazek: 5 Strana: 0803
Železohryzec, zce, m., der Eisenfresser.

432305   Železokovec Svazek: 5 Strana: 0803
Železokovec, vce, m., der Eisenschmied, -arbeiter. Zlob.

432306   Železokožák Svazek: 5 Strana: 0803
Železokožák, u, m., der Eisenhäuter (Schiff). Dch.

432307   Železokrušný Svazek: 5 Strana: 0803
Železokrušný, eisenhältig, Eisen-, Ž. báně. Krok.

432308   Železolijna Svazek: 5 Strana: 0803
Železolijna, y, f., die Eisengieserei. Bdl., Balbi.

432309   Železoměďový Svazek: 5 Strana: 0803
Železoměďový, Eisenkupfer-. Prsl.

432310   Železomel Svazek: 7 Strana: 1170
Železomel, a, m. = železožrout. Rk.

432311   Železomodřan, u Svazek: 5 Strana: 0803
Železomodřan, u, m., siderocyanas, eisen- blausaures Salz. Presl. Chym. 113.

432312   Železomodřový Svazek: 5 Strana: 0803
Železomodřový, Eisenblau-. Ž. kyselina. Presl.

432313   Železomřed Svazek: 8 Strana: 0526
Železomřed, n, m., Cyaneisen, n. Am. Orb. 67.

432314   Železomředil Svazek: 8 Strana: 0526
Železomředil, u, m , Eisencyan, m. Am. Orb. 66.

432315   Železonavý Svazek: 7 Strana: 1170
Železonavý, diůtj^unfirjg, mit Eisen ge- tödtet. Lpř.

432316   Železorudce Svazek: 5 Strana: 0803
Železorudce, e, šelezorudec, dce, m., der Eisenerzer. Šm.

432317   Železorudný Svazek: 5 Strana: 0803
Železorudný důl, das Eisenerzbergwerk. Hř. 340* Železosivý = železošedý, eisengrau. Šp.

432318   Železořezna Svazek: 5 Strana: 0803
Železořezna, y, f., das Eisenschneide- werk. Šm.

432319   Železořezný Svazek: 7 Strana: 1170
Železořezný stroj, Eisenspaltwerk, n. Hř.

432320   Železoslatinový Svazek: 7 Strana: 1170
Železoslatinový. Ž. lázně, Eisenmoor- bäder. Železovina, y, f., Eisenwaare, f. Hř.

432321   Železoslévač Svazek: 5 Strana: 0804
Železoslévač, e, m, der Eisengiesser. Dch.

432322   Železoslévárna Svazek: 5 Strana: 0804
Železoslévárna, y, f., die Eisengiesserei. Dch.

432323   Železostrom Svazek: 5 Strana: 0804
Železostrom, u, m. = železodrv. Šm.

432324   Železošedý Svazek: 5 Strana: 0804
Železošedý = železosivý. Pdl., Šp.

432325   Železotvar Svazek: 10 Strana: 0546
Železotvar, u, m. Msn. Od. 296.

432326   Železov Svazek: 5 Strana: 0804
Železov, a, m., Eisenberg, jm. místa. Šm.

432327   Železovatěti Svazek: 5 Strana: 0804
Železovatěti, ěl, ění, zu Eisen, eisen- artig werden. Plk.

432328   Železovatý Svazek: 5 Strana: 0804
Železovatý, eisenartig. Zlob.

432329   Železovec Svazek: 5 Strana: 0804
Železovec, vce, m., das Eisenerz. Ž. ba- henný či železná bahenná ruda, das Rasenerz; ž. osmistěnný, oktaedrisches Eisenerz o. der Magneteisenstein; ž. klencový, rhomboedri- sches Eisenerz o. der Eisenglanz ; ž. jizerský, hexaedrisches Eisenerz o. der Iserin. Nz.

432330   Železovitý Svazek: 5 Strana: 0804
Železovitý. Ž. dřevo, das Eisenholz. Dch.

432331   Železový Svazek: 5 Strana: 0804
Železový = od (ze) železa, Eisen-. Ž. ky- sličník, sířičník. Rostl., kyselina. Nz. Ž. kovář. Bj. BO.

432332   Železový Svazek: 9 Strana: 0418
Železový. Ž. fabrika. Pal. Záp. I. 200.

432333   Železožrout Svazek: 5 Strana: 0804
Železožrout, a, m., der Eisenfresser. Šm.

432334   Želežec Svazek: 10 Strana: 0546
Želežec, žce, m. = pasť na krysy. Hoš. Pol. 146. Sr. Želišče.

432335   Želeženský Svazek: 5 Strana: 0800
Želeženský, ého, m. 1839.—1842. Jg. II. 1. 659.

432336   Želežitec Svazek: 5 Strana: 0800
Želežitec, tce, m., der Todtenkopf. Šm.

432337   Želežitec Svazek: 7 Strana: 1170
Želežitec oprav v : železitec.

432338   Želežnec Svazek: 10 Strana: 0546
Želežnec, žence, m. = železné dřevo, sideroxylon, Eisenhob, rostl. Sr. Ott. XXIII. 130.

432339   Želiar Svazek: 5 Strana: 0804
Želiar, a, m. = želár. Slov. Frsc. Zor. I. 11.

432340   Želiar Svazek: 7 Strana: 1170
Želiar. Mkl. Etym. 407. b.

432341   Želiariť Svazek: 7 Strana: 1170
Želiariť = býti želiarem (podruhem). Slov N. Hlsk. III. 103., Sokl. I. 324.

432342   Želiarka Svazek: 5 Strana: 0804
Želiarka. vz Želarica.

432343   Želiarstvo Svazek: 5 Strana: 0804
Želiarstvo, vz Želarstvo.

432344   Želibabka Svazek: 7 Strana: 1170
Želibabka, y, m , os. jm. Slov. Šd.

432345   Želibor Svazek: 7 Strana: 1170
Želibor, a, m., os. jm. Arch. VII. 248.

432346   Želibořice Svazek: 5 Strana: 0804
Želibořice, dle Budějovice, ves v Písecku. Vz Blk. Kfsk. 204., 490.

432347   Želie Svazek: 7 Strana: 1170
Želie, n. = litina, Gusseisen, n. Slov. gemer. Rr. Sb.

432348   Želieť Svazek: 7 Strana: 1170
Želieť = želeti. Slov. Phl'd. VI. 2.

432349   Želiezovec Svazek: 8 Strana: 0526
Želiezovec, vce, m., obec v Tekov. Phľd. XII. 341.

432350   Želichov Svazek: 5 Strana: 0804
Želichov, a, m., samota u Benešova v Bu- dějov. PL. Vz Blk. Kfsk. 1222.

432351   Želichov Svazek: 9 Strana: 0418
Želichov, a, m., rybník. Pck. Hol. 93.

432352   Želichovice Svazek: 5 Strana: 0804
Želichovice, ves. Arch. 1. 531.

432353   Želina Svazek: 5 Strana: 0804
Želina, y, f., Seelau, ves u Kadaně. PL., Tk. V. 163.

432354   Želino Svazek: 9 Strana: 0418
Želino, a, n. = látka na živůtek, šněro- vačku. Hoř. 212.

432355   Želinská Svazek: 5 Strana: 0804
Želinská ze Sebuzína. Vz Blk. Kfsk. 944., 945.

432356   Želinský Svazek: 5 Strana: 0804
Želinský, ého, m. Sdl. Hrad. II. 245. — Želinský ze Sebuzína. Vz Blk. Kfsk. 1463.

432357   1. Želíř Svazek: 5 Strana: 0804
1. Želíř, e, m. = domkář, podruh, hofer, der Inmann. Slov. J. tr., Koll. St. 735., Rb.

432358   2. Želíř Svazek: 5 Strana: 0804
2. Želíř, e, m., z něm. Soller = síň, pavlač, ploská střecha, půda nad stropem. Puch. Na ždléř domu vstúpil. GR. Jak v Italii na ž-řích se děje. Sš. Sk. 123.

432359   Želisko, a, m Svazek: 5 Strana: 0804
Želisko, a, m., samota u Budějovic; Selsen, ves u Březové na Mor.

432360   Želislav Svazek: 5 Strana: 0804
Želislav, a, m., os. jm. Pal. Děj. I. 1. 36.

432361   Želišče Svazek: 10 Strana: 0546
Želišče, e, n. = železná past. Hoš. Pol. 150. Sr. Železec, Želízka.

432362   Želiště Svazek: 5 Strana: 0804
Želiště, ě, n., míst. jm. u Lužice na Mor. Pk.

432363   Želiti Svazek: 5 Strana: 0804
Želiti, il, ení, na Slov. žáliti = želeti, beklagen, bedauern. — čeho. Flav. — se komu = zželeti se, líto býti, leid sein, sich erbarmen. Ben., Plk. — za kým. Frajerku mi zali (vzali), budem za ňou želieť. Sl. ps. 320.

432364   Želiti Svazek: 7 Strana: 1170
Želiti. Gb Ml. I. 161., 166.

432365   Želiva Svazek: 10 Strana: 0546
Želiva Jarosl., básn. Sr. Zvon III. 559a., Máj. III. 335.

432366   Želivec Svazek: 5 Strana: 0804
Želivec, vce, m., ves v Čáslavsku, u Ledče. Vz Blk. Kfsk. 572., Tf. Odp. 267. — Ž., ves u Jesenic.

432367   Želivka Svazek: 5 Strana: 0804
Želivka, y, f., řeka ve vých. Čech. Vz Tk. L 405.— 407. — Ž. = Vyšinka, samota u Prahy.

432368   Želivka Svazek: 7 Strana: 1170
Želivka, y, f., řeka. Vz Ott. VI 68 a.

432369   Želivo Svazek: 5 Strana: 0804
Želivo, vz Železo.

432370   Želivsko Svazek: 5 Strana: 0804
Želivsko, a, n., Selsen, ves u Jevíčka na Mor.

432371   Želivský Svazek: 5 Strana: 0804
Želivský klášter, Stift Selau. Vz Tk. I. 157., 405.— 407. Ž. Jan, vz Želevo.

432372   Želivý Svazek: 5 Strana: 0804
Želivý = trouchnivé. Ž. dřevo. Val. Brt. D. 303

432373   Želízka Svazek: 10 Strana: 0546
Želízka, pl., n. = železná pasť. Hoš. Pol. 150.

432374   Želízkář Svazek: 7 Strana: 1170
Želízkář, e, m , Schlägelarbeiter, m., v horn. Hř.

432375   Želízkář Svazek: 10 Strana: 0546
Želízkář, e, m. = kdo jezdí na želízkách. Čch. I. Pov. 38.

432376   Želízko Svazek: 5 Strana: 0804
Želízko, želézko, a, n. = něco ze železa udělané, nářadí, náčiní. Ž. = náčiní zoce- lované, několik palců dlouhé a na konci jednom přiostřené; někdy má ucho pro ná- sadu. KP. III. 70. Das Eisengeräthe. Ž. ke křesání (ocel); ž. oštípu (tulej), V., u nože, das Messerblatt, die Messerklinge, ž. do že- hličky, der Stahl beim Bügeleisen, soustružní, das Dreheisen, obtahovací, das Patzeisen; ž. do nastěnkáře s vodíkem, das Rückwand- hobeleisen, Šp.; ž. do hoblíku hladíkové, zubákové, průbojné, Us. Pdl.; ž. na rány, das Wundeisen, Nz. lk.; ž. ohledací na rány, soustružní, zapalovací, D., kadeřací či na kadeře, Kom., kamenické, pudní (ve mlýně), u kamenořezce, Us., ostré, zubaté, chřestavé, Techn., řezbářské, das Stecheisen, dráčkové, Zahnhobel-, hlazníkové, Schlichthobel-, ho- blíkové, do macka bednářského, Stossbank- hobel-, do žlábkovce, Nuthhobel-, uběrákové, Schropphobel-, výstružní, Falzstöckl. Šp. Ž. ševní, Naht-, valchovní (valchovadlo), Šp., holicí, pérové, zpruhové, Kh.; ž. u hor- níkův, hornické: ž. činí s pemrlicí erb hor- níkův; ž. mlynářské ku křesání kamene; ž-em kámen otesati. Vys., NA. IV. 131. Ž. k pouštění žilou (vz Nástroj k pouštění žilou); na pouštění mladým plnomízným stromům (vz Nástroj zahradnický); k plom- bovaní zubův; pouštěcí jednoduché a s třemi želízky, ž. na vypalování ran u. rohu (vz Nástroj pro dobytčí lékaře). Cr. Ž. sirkářské, das Zündhölzcheneisen. Vz Brusle. Ž., die Schliesse beim Federhalter; u síti, vz Nevod. Šp. Ź. bednářské, na něž tluče bednář pa- ličkou, když obruč přidělává, der Setzhammer. Hk. Ž = přístroj k hlazení dlažby cemen- tové. Zpr. arch. IX. 38. — Ž-ka = brusle, kosle, kůsle, kraple, der Schlittschuh. Šp. — Ž., a, m., osob. jm. Ž. z Tourového Oldř. Vž Sdl. Hrad. III. 36., Blk. Kfsk. 1248.

432377   Želízko Svazek: 7 Strana: 1170
Želízko. Jim (pikharrům) se posmívali, co by čert ž. ukradl aneb nalezl Bart. 86. Našiel ž. = směje se bez příčiny. Rr. Sb. (Šd ). — Ž. = brusle. Na ž-kách jezditi. Vz Krapliť sa (dod.).

432378   Želízkování Svazek: 8 Strana: 0526
Želízkování, n. = práce v dolech mlatem a želízkem. Ott. XI. 594.

432379   Želízkovati Svazek: 7 Strana: 1170
Želízkovati = želízkovou práci konati, mit dem Schlägel arbeiten. Hř.

432380   Želízkový Svazek: 5 Strana: 0804
Želízkový předek (želízkem prováděná střída), der Schlägelort, v horn. Hr. Ž. práce, vz Práce.

432381   Želízkový Svazek: 7 Strana: 1170
Želízkový. Ž. práce, Schlägel-, Eisen- arbeit, f., v horn. Hř., Hrbk.

432382   Želizy Svazek: 5 Strana: 0804
Želizy, dle Dolany, Schelesen, ves u Me- donos. PL. Vz Blk. Kfsk. 7., 9., Tk. III. 102., 125.

432383   Želka Svazek: 5 Strana: 0804
Želka, y, f. = popelnice. Us. Šml., Zap.

432384   Želkov Svazek: 5 Strana: 0804
Želkov, a, m., Želkow, dvůr u Holešova na Mor. PL.

432385   Želkovice Svazek: 5 Strana: 0804
Želkovice, dle Budějovice, Želkowitz, ves u Zdic; něm. Schelkowitz, ves u Bilína. Vz Blk. Kfsk. 865.; ves v Jičínsku, ib. 923. 923. — Cf. Sdl. Hrad. II. 238.

432386   Želkraty Svazek: 9 Strana: 0418
Želkraty, trať u Oslavan na Mor. Mus. ol. IX. 105.

432387   Želkup Svazek: 5 Strana: 0804
Želkup, u, m. = žel koupě, das Reugeld, der Reukauf.

432388   Žell Svazek: 5 Strana: 0804
Žell, a, m. Ž. Lud v. Vz Jg. H. 1. 659. Dle Šb. H. 1. 311.: Žello.

432389   Žello Svazek: 9 Strana: 0418
Žello Ľudovít, básn. 1809. —??. Vz Vlč. Lit. slov. I. 203. nn., 278.

432390   Želman Svazek: 5 Strana: 0804
Želman, a, m. U Valachů hrávají na přístkách na Ž-na. Některá z děv jest fojtem, jiné děvy jdou k němu o dceru jeho žáda- jíce a zpívajíce: Pochválen buď Želman, pochválen buď Jodro, pochváleni všeci jeho rytíři. Sš. P. 765.

432391   Želmíra Svazek: 7 Strana: 1170
Želmíra, y, f. os jm. Slov. Šd.

432392   Želnava Svazek: 5 Strana: 0805
Želnava, y, f., Salnau, ves u Plané. PL. Želno = žalno. Kam.

432393   Želník Svazek: 7 Strana: 1170
Želník, u, m. = náhrobek. Šf. Strž. I. 560.

432394   Želník Svazek: 10 Strana: 0546
Želník, u, m. = místo, kde jsou uloženy popelnice. Šf. Starž. I. 560.

432395   Želno Svazek: 9 Strana: 0418
Želno = pole, louka, kde je velmi mokro. Revnovice. Kub. 159.

432396   Želný Svazek: 5 Strana: 0805
Želný = žalný. Tč.

432397   Želohodný Svazek: 5 Strana: 0805
Želohodný, beklagenswerth. Jaký jest ten národ ž.! Sš. Bs. 199.

432398   Želoň, ě, m Svazek: 5 Strana: 0805
Želoň, ě, m. = Dobropán, Mercurius. Ros.

432399   Želotati Svazek: 5 Strana: 0805
Želotati, kläglich thun. Šm.

432400   Želovice Svazek: 5 Strana: 0805
Želovice, dle Budějovice, Želowitz, ves u Libochowitz. PL.

432401   Želovice Svazek: 7 Strana: 1170
Želovice z Želejovice. Jir.

432402   Želovice Svazek: 7 Strana: 1401
Želovice, skráceně Želice, zaniklá ves u Brna. Vz Mtc. 1893 159.

432403   Želtář Svazek: 5 Strana: 0805
Želtář, vz Žaltář.

432404   Želtopusík Svazek: 5 Strana: 0805
Želtopusík, a, m., pseudopus, ještěr. Vz Schd. II. 482., Brm. Živ. zv. III. 194.

432405   Želtopusík Svazek: 10 Strana: 0546
Želtopusík, vz Blavor (ještěr).

432406   Želud Svazek: 5 Strana: 0805
Želud = žalud, zastr. Hr. rk. 15.

432407   Želud Svazek: 7 Strana: 1170
Želud. Mkl. Etym. 407. b.

432408   Želudek Svazek: 5 Strana: 0805
Želudek = žaludek.

432409   Želudek Svazek: 7 Strana: 1170
Želudek = žaludek, stomachus. Bohm. 33 , Pršp. 48

432410   Želudob Svazek: 5 Strana: 0805
Želudob = žaludek. Slov. Čjk. 71.

432411   Želunice Svazek: 5 Strana: 0805
Želunice, dle Budějovice, míst. jm. Tk. I. 87., 444., III. 129.

432412   Želv Svazek: 5 Strana: 0805
Želv, a, m., vz Želva.

432413   Želva Svazek: 5 Strana: 0805
Želva, y, f., želv, a, m., želbvb, řec. /élvc, Xtlávľj, skr. harmuta, lat. testudo. Schl. něm. die Schildkröte. Mkl. aL. 12. Srovnává ž. s /tlvv. VMV. nepravá glossa. Pa. Želvy mají zavalité tělo, kryté dvěma štíty, hřbet,- ním a prsním. a) Ž. mořské, cheloniae: ž. obrovská, chelonia Midas, karetová, ch. im- bricata, ž. středomořská, ch. couana, kožnatá, sphargis coriacea; b) ž. bahní či sladkovodní, emydae: ž. europská, emys europaea, ka- spická, e. caspica, ropuchová, chelis fimbriata, kousavá, trionix ferox; c) ž. zemní, chersinae: ž. řecká, testudo graeca, rýsovaná, t. geo- metrica, obrovská, t. elephantopus. Vz Frč. 320.—322. Cf. Schd. II. 479., 480., Ves. IV. 242. Ž. zemní: řecká, indická, brázditá; 2. bahenní: třepinatá, hadí, krabicová; 3. říční: kousavá; 4. mořské: obrovská, kare- tová, kožená. Vz více v S. N. Na Slov. korytnačka, střepnatá žába. Krok., Koll. III. 59. Želva tříprstá, trionyx, der Drecklauer, měkká, die Weichschildkröte, lesní, testudo tabulata, die Wald-, uhlířská, t. carbonaria, die Köhler-, hvězdnatá, t. actinodes, elegans, die Stern-, sloní, t. elephantopus, Elephanten-, kloubnatá, cinixys Homeana, Home's Gelenk-, krabičná, terrapene carinata, Dosen-, hrbo- latá, clemmys insculpta, Waldpfuhl-, vodní, clemmys, Wasser-, klapavá, cinosternum, Klapp-, Schlamm-, hlavatá, platysternum megalocephalum, Grosskopf-, ještěrčí, che- lydra serpentina, Schnapp-, kajmaní, che- lydra, Alligator-, supí, macroslemmys Tem- minclii, Geier-, amazonská, Arrau-, holenní, podocnemis, Schienen-, hadí, hydromedusa, Otter-, Maximilianova či hadí, hydromedusa Maximiliani, Schlangenhals-, třepenitá či ma- tamata, chelys fimbriata, Matamata, kousavá, trionyx ferox, Beiss-, plátková, Tafel-, obrov- ská či polévková, chelone viridis, Suppen-, kožnatá či koženářka, dermatochelys coria- cea, Leder-. Brm. Živ. zv. III. 33., 40., 41., 44., 49., 51., 61.— 64., 70., 75., 77., 83., 85., 93., 94. Ž. má tělo škoŕepinou kryté. Krok. Vz Plazi. — Ž. = nástroj (k želvě podobný) k dobývání měst (u starých). L.

432414   Želva Svazek: 7 Strana: 1170
Želva Mkl. Etym. 408 b. Kram. Slov., Hlb. II. XXXVI.

432415   Želva Svazek: 8 Strana: 0526
Želva. O pův. cf. Jgč. Arch. XVI. 420., Gb. II. ml. I. 312.

432416   Želva Svazek: 9 Strana: 0418
Želva. O pův. sr. Zub. 420.

432417   Želva, y Svazek: 10 Strana: 0682
Želva, y, f. Vz Ott. XXV. 285 nu.

432418   Želvák Svazek: 5 Strana: 0805
Želvák, n, m. = navná kosť, das Uiber- bein. Presl.

432419   Želvásek Svazek: 5 Strana: 0805
Želvásek, ska, m., papilio polychlorus, der Weidenvogel. Šp.

432420   Želvec Svazek: 5 Strana: 0805
Želvec, vce, m. = želv, das Schildkröten- männchen. Dch.

432421   Želví Svazek: 5 Strana: 0805
Želví polévka. Rk.

432422   Želví Svazek: 7 Strana: 1170
Želví. Vlak jel želvím krokem. Us. Fč.

432423   1. Želvice Svazek: 5 Strana: 0805
1. Želvice, e, f. = manželova sestra, des Mannes Schwester. U Beskyd. Tč.

432424   2. Želvice Svazek: 5 Strana: 0805
2. Želvice, dle Budějovice, Želwitz, ves u Nepomuk. PL.

432425   3. Želvice, želvnice Svazek: 5 Strana: 0805
3. Želvice, želvnice, e, f., chelone, die Schildblume, die Schildkrötenblume. Šm.

432426   Želvina Svazek: 5 Strana: 0805
Želvina, y, f., želvinec, nce, m. = žel- vová skořepina, das Schildplatt. D. Vz Schd. II. 480.

432427   Želvinec Svazek: 5 Strana: 0805
Želvinec, nce, m. = želvovice. Rk.

432428   Želvnice Svazek: 5 Strana: 0805
Želvnice, e, f., chelone, die Schildblume. Ž. lysá, ch. glabra. Vz Rstp. 1145. Vz Žel- vice, 3.

432429   Želvnicovitý. Ž Svazek: 10 Strana: 0546
Želvnicovitý. Ž. rostliny, cheloneae. Vz Ott. XIX. 453.

432430   Želvohlavec Svazek: 7 Strana: 1170
Želvohlavec, vce, m., Krötenkopf, m.

432431   Želvoještěr Svazek: 5 Strana: 0805
Želvoještěr, a, m. Ž-ři, anomodontia = ještěři mající lebku podobnou želví. Z., dicynodon. Vz. Frč. 319.—320.

432432   Želvoještěr Svazek: 7 Strana: 1170
Želvoještěr, dicynodon. Hlb. II. XXXVI.

432433   Želvokam Svazek: 5 Strana: 0805
Želvokam, u, m., der Chenolith, Schild- krötenstein. Šm.

432434   Želvovice Svazek: 5 Strana: 0805
Želvovice, e, f. = želvina.

432435   Želvovina Svazek: 5 Strana: 0805
Želvovina, y, f., das Schildplatt. Vz Želvina. — Ž. = želví maso, das Schild- krötenfleisch.

432436   Želvovina Svazek: 9 Strana: 0418
Želvovina jako material soustružnický. Vz KP. VII. 222.

432437   Želvovitý Svazek: 5 Strana: 0805
Želvovitý = k želvě podobný, schild- krötenartig. Krok. I. c. 127.

432438   Želvový Svazek: 5 Strana: 0805
Želvový, Schildkroten-. Ž. škořepina = želvina. D. Ž. hřeben. Dch.

432439   Želvový Svazek: 7 Strana: 1170
Želvový. Zbav mě úst ž-vých, idrových Mus. 1887. 229.

432440   Želvuška Svazek: 5 Strana: 0805
Želvuška, y, f. Ž-ky, tardigrada, die Bärthierchen. Ž-ky jsou pavoukovití čle- novci s ústroji velmi zakrnělými; mají jen hrudihlavu se čtyřmi páry kratičkých no- žiček, z nichžto čtvrtý pár na samém konci těla jest umístěn. Srdce a vzdušnice jim scházejí; ústa jsou ssavá Vz více ve Frč. 116. Z. holá, macrobiotus Hufelandi, ž. štít- kovaná, emydium testudo. Frč. 116.

432441   Želvuška Svazek: 9 Strana: 0418
Želvuška. Vz Ott. XVI. 548.

432442   Želvušky Svazek: 10 Strana: 0546
Želvušky, tardigrada, Členovci. Vz Ott. XXV. 92.

432443   Žely Svazek: 5 Strana: 0805
Žely, dle Dolany, něm. Žely, ves u Kr. Hrad.

432444   Žem Svazek: 5 Strana: 0805
Žem = že jsem. Slov. Hanba by mi bula, žem ši ja ľúbila bílého Janíka. Koll. Zp. I. 364. Nebulo ci patric, žem bula maličká, jen ci bulo patric, žem bula šumničká Koll. Žp. I. 115.

432445   Žemba Svazek: 8 Strana: 0526
Žemba, y, f. místo ženba. Griz. 155. (Gb. H. ml. I. 373.).

432446   Žemenka Svazek: 8 Strana: 0526
Žemenka, y, f. = hrst lnu n. konopí. Zlín. Urt. D. II. 441.

432447   Žemenka Svazek: 10 Strana: 0682
Žemenka, y, f. = hrsť lnu n. konopí. Brt Sl

432448   Žeménko Svazek: 9 Strana: 0418
Žeménko lnu a konopí. Ž. nití = pásmo Vz Žemně. Mus. ol. 1898. 121.

432449   Žemľa Svazek: 5 Strana: 0805
Žemľa, e, f. = žemle, die Semmel. Mor., Slov. Bern. Vz Ht. Mluv. 73

432450   Žemla Svazek: 8 Strana: 0526
Žemla = vánočka. Ždár. Brt. D. II. 486.

432451   Žemlár Svazek: 5 Strana: 0805
Žemlár, a, m., der Semmelbäcker-, hän- dler. Slov. Bern. Vz Žemličkař.

432452   Žemlarení Svazek: 5 Strana: 0805
Žemlarení, n., die Semmelbäckerei. Slov. Bern.

432453   Žemlariti Svazek: 5 Strana: 0805
Žemlariti, il, ení, Semmelbäcker sein. Slov. Bern.

432454   Žemlárka Svazek: 5 Strana: 0805
Žemlárka, y, f., die Semmelbäckerin, -händlerin. Slov. Bern. Žemlárství, n. = žemlarení. Žemláry, pl., ves na Slov. Let. Mt. S. IV. 2. 70., II. 227.

432455   Žemle Svazek: 5 Strana: 0805
Žemle, e. žemlička, y, f, něm. Semmel, střlat. semella, nemusí býti něm. původu, vz Mz. 378. Ž. = chléb pšeničný, bílý, roz- ličného způsobu, houska, na Mor. bělka. V. Nakrájená žemle spařená a omaštěná. Dch.
Žemličky sardelové, smažané, s jazykem,
s vínem. Hnsg. Čes. Kuch. Pójdem do Tr-
navy, kúpim tam ž-ku (boží dar). Sl. ps.
23. Nakoupivše žemlí, rožků (rohlíků) na
rvačku mezi ně házeli jsme. Koll. IV. 199.
To je jako ž-čka za dva grajciare. Us.
Zátur. Ešče bych lépe zpíval, dybych ž-čky
s medem jídal. Sš. P. 736. Musili žemlemi
se krmiti. Skl. V. 314. Chuť jeho jako ž.
s strdí. BO. Lakotníci sváteční slúžie ďáblu
Bél, jemuž sú dávali za den 40 ovcí, po 12
korciech žemlí a vína šest kádí. Hus I.
123. — Ž. = vánočka. Na Policku. Kšá. — Ž. = žemně (lnu). Němc. I. 292., Hk., Kčr., Ktk., Rgl., Psg.

432456   Žemle Svazek: 9 Strana: 0418
Žemle že střhněm. semele a to z střlat. semella. Maš. ruk. 191a. Sr. Mus. fil. 1901. 209

432457   Žemlička Svazek: 5 Strana: 0806
Žemlička, y, f., vz Žemle. — Ž., y, m., os. jm. Ž. Jan. Vz Blk. Kfsk. 1193.

432458   Žemlička Svazek: 7 Strana: 1170
Žemlička, Knöbl beim Schlagwerke. Sl.

432459   Žemličkář Svazek: 5 Strana: 0806
Žemličkář, e, m. = pekař, který peče žemličky, der Semmelbäcker. Us. Jdr. Vz Žemlár. — Ž., der Semmelfreund.

432460   Žemličkový Svazek: 5 Strana: 0806
Žemličkový = žemlový, Semmel-. Ž. mouka, Ros., barva, bába (moučné jídlo). Rk., Kšá. Odvedli ho k žemličkovému re- gimentu (k domabylům). V Kunvald. Msk. Ž. kůň, kabát (žemličkové barvy, fahlgelb). Us. Šd.

432461   Žemličky Svazek: 9 Strana: 0418
Žemličky = štrhoule jetelové. Plz. 120. Vz Žemle.

432462   Žemlovec Svazek: 10 Strana: 0546
Žemlovec, vce, m. = spařené housky posypané syrečkem n. perníkem a omaštěné. Nár. list. 1901. č. 352. Sr. Žemlovka.

432463   Žemlovka Svazek: 5 Strana: 0806
Žemlovka, y, f. = žemlová mouka, das Semmelmehl. — Ž. = žemlová bába, die Semmelbaba. Dch. Ž. s jablky, z třešní. Hnsg. Čes. Kuch. Vz Žemlový.

432464   Žemlový Svazek: 5 Strana: 0806
Žemlový = žemličkový, Semmel-. Ž. mouka (běl). — Ž. = ze žemle. Ž. řízek, der Sem- melschnitt-. — Ž. = žlutý jako žemle, sem- melgelb. Ž. barva, kůň (plavý). Ja., Kšá., Šp. Ž. bába (vz Žemlovka), jídlo z nakráje- ných housek, mlékem a zaklektanými vejci polévaných, jež se potom smaží, Semmel- baba, f. Ž. řízek, ve vejcích obalený a v másle pečený, die Poföse. D., Dch. Ž. kaše, der Weckbrei. Posp.

432465   Žemlový Svazek: 7 Strana: 1170
Žemlový chléb. 1461. Mus. 1884. 467.

432466   Žemlový. Ž Svazek: 10 Strana: 0546
Žemlový. Ž. bába. 1465. Rozp. fil. 109.

432467   Žemlozlatý Svazek: 5 Strana: 0806
Žemlozlatý, semmelgolden. Ž. barva. KP.

432468   Žemně Svazek: 5 Strana: 0806
Žemně, ě, žemnička, y, f. = sejmě, zej- mička lnu, obláč, panenka, die Kaute, Flachs- bose, Flachsreiste, Knocke. Třený len do svazků po 30 zemních, z nichžto každá z několika hrstek sestává, se váže. Us. Len po jedné kýtě neb některé žemni. Mus. 1847. 545. Ž. = dvě hrstky lnu. U Rychn. Ntk. Ž. má dvě hrsti, pět žemní = jedna pětka, šest pětek = kloub. Us. Cf. Zavi- nutka, S. N. X. 93. Ž., obláč lnu, Flachs- bose. Item 10 stuppas, quae dicuntur zem- pnye, debent dare de quolibet laneo. Urbář 1390. Emler vyd. 114. Ž. ostružní či třepení, poduštice ostružní, das Bourdonnet. Nz. lk.

432469   Žemně Svazek: 7 Strana: 1170
Žemně. Sdl. Hr. IV. 258., Mkl. Etym. 408. b., Sv. ruk. V. I. 357., Pršp. 90. Nyní měla již všecek len v žemních a mohla začít příst. Němc. VI. 107.

432470   Žemněný Svazek: 5 Strana: 0806
Žemněný, žemňový = ze žemní, Reisten-. Ž. příze, plátno. Us. Vz Žemně.

432471   Žemněný Svazek: 8 Strana: 0526
Žemněný. Ž. plátno z lněné příze. 1748. NZ. III. 406.

432472   Žemnička, y Svazek: 5 Strana: 0806
Žemnička, y, f., vz Žemně.

432473   Žemniový Svazek: 8 Strana: 0526
Žemniový. Ž. rubáš = žemněný. Wtr. Krj. I. 170.

432474   Žemňový Svazek: 5 Strana: 0806
Žemňový, vz Žemněný.

432475   Žempně Svazek: 8 Strana: 0526
Žempně = žemně, p přisuto. Gb. II. ml. I. 420.

432476   Žemrat, Žemořit Svazek: 10 Strana: 0682
Žemrat, Žemořit = žebroniti, žamrat. Brt Sl

432477   Žemuč Svazek: 5 Strana: 0806
Žemuč, zemuč, e, f., ilbus, zastr. Rkp. Vodň.

432478   Žeň Svazek: 5 Strana: 0806
Žeň, gt. žni a žně, f. = žetí, požínání obilí, der Schnitt, die Ernte. Vz Žíti (žnu). Žhnu, stupňováním: žeň, požínám Bž. 30. Gt. kolísá: žni a žně. Bž. 100. Ž. = sklí- zení, klizení, klizba, náklid, děla, žatba, sklizeň, žetí. Šp. V čas žně; ve dnech žni pšeničné; téhodnů nařízených ke žni. Br. Zeň bývá jen jednou v roce. Ros., Č., Pk. Plat za zeň. Ž. nastává, přichází. Sš. J. 75. Každý láň platí za žeň 3 gr.; Má dáti 2 gr. za žeň; Každý platí za ž. 3 gr. a za sýr 1 gr. Půh. II. 241. — Ž. = co se žne, die Ernte. Zahynula žeň polní. Štelc. Velmi skrovná žeň. Přišla hojná žeň. V. Ž. vý- nosná. Šp. Ž. obilná leží mi na srdci; Žeň bělá; Klasové žeň dáti měli později. Sš. J. 75. ž. dobrá, prostřední, špatná. Šp. Hoj- nou ž. dá tvoje sej. Štulc. I. 133. Bůh po- žehnal, rolím našim hojnou ž. dal. Ntr. VI. 26. Bodaj mal zlú žeň i mlatbu, keď mňa pripravil o svatbu. Koll. Zp. I. 321. Jistě ž. mnohá jest, ale dělníci nemnozí; proto proste pána žni, ať pošle dělníky na žeň svú. Hus II. 1. Výnos žni. Us. Jsou-li čer- vánky o novoroční den, přinesou jistě samou zlatou žeň. Hrš. Ještě tvá žeň nedozrála (ještě čas nepřišel). Vz Čas. Č. Srp v cizí ž. pustiti. Jg. — Ž. z vody = co z vody dostáváme: sůl, mlže, ustřice, perlovky, korále, ryby, raky, kraby, jantar, vodní byliny atd. Vz KP. III. 365. — Ž. a pl. žně = čas ku klizení obilí, klizení obilí, die Erntezeit, der Schnitt. Na Zlinsku v nom. a akkus. žňa, n. Bart. Žně římské a řecké. Vz Vlšk. 107. O ž. vůbec vz S. N. Když byla žeň. Ben. Br. Při začátku žně. Br. Přede žněmi nedostatek chleba měli. Háj. Přede žněmi s obilí spadlo. Kram. Bylo po žněch. V. O žních pršelo. Us. K žněm. Jg. Práce ve žních, ve žni. BO. Na poli žněmi se obírati; Ž. se brzo dostaví. Sš. J. 75. Výsledek žní, der Ernteausfall. Sl. les. Žně konati. Dch. Zeň jest Slovákům až posud opravdivá národní slavnosť. Koll. IV. 115. Je-li nový rok hezký, jsou pak pěkné žně. Mus. Když na sv. Máří Majdalenu prší, bý- vají mokré žně. Dch. Jsou-li psí dni jasné, bývají pohodlné žně. Mus. Je-li mráz na Gabriele, bývají žně veselé. Kld. Když dal pán Bůh žně, dá také sklizeň. U Kr. Hrad. Kšť. Vychudlému prasátku i o žních zima. Č. M. 173. Nepij po zasetí, ale po žních (vz Šetrnosť); Po žních se zpívá, po vý- mlatu zívá. Lb., Tr. Kdo ve žních hledí chladu, natrpí se v zimě hladu. Bž., Pk. Po žních slaví se obžinky, obžinek, ožinek, ožinky, dožinky, dožatá, požinek, dovazná. Šp. — Ž. = čas dobrého výdělku. Nyní mají ševci, mlynáři žně. Us. Č.

432479   Žeň Svazek: 7 Strana: 1170
Žeň. Vz Mkl. Etym. 409. a., Zbrt. 293. Kdo seče nechává vysoké strniště, smějí se mu: Muzikanti mu hrají. U N. Bydž. Kšť. Přede žněmi říkají: Jakub — chleba nakup. Po žatvě: Mara (l5/8) — chleba dala. Slov. Šd. O žních cf. NZ. I. 592

432480   Žeň Svazek: 8 Strana: 0526
Žeň. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 24. Žena. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 24., 312. Z. na Slov. jen = vydatá manželka. Phľd. XII. 175. Z. vdova, zde jest vdova bližším určením slova žena, spíše než naopak. Vz Mus. fil. I. 188. Štyry volky sivé, chytro (čerstvě) sa to minie (mine), ale mrcha žena dlho trvať bude. Slov. Zátur. Mladá ž. starý muž, plaché koně starý vůz. Šml. VIII. 143. Věru sotva těžší břímě bude než žena, jež vás láskou nudí všude. Vrch. Rol. XVII.—XXII. 159. Ž. jest zlá směs z medu a jedu shnětená; Vždyť ženě bez toho jen jediný oltář sluší, nestárnoucí srdce. Bráb. 107., 1Í8. Komu ženy mrú a koni stojí, nelze jemu chudu býti. GR. Nov. 17. Mladá ž. častá hořkost; Mladé ženy a čoudu se neuhlídáš. Nár. list. 1896. č. 57. odp. feuill. Z. bitá je najlepšia; Z. má sedmdesát sedm fortielov a štyry defekty; Kdo má mrcha ženu, netreba mu chrenu, iskrí sa mu v očiach. Slov. Nov. Př. 396., 398., 395. Krásnáť žena smutná, jíž pláč z očí kane, nejkrásnější, v lásce když se rdí a plane; Kdo zřel, že dvě ženy v klidu spolu dlí? Bráb. Vrch. 39., 100. Pověry o ženě vz Zbrt. Pov. 126.—128. — Ž. divoká. Vz Čes. 1. V. 233.

432481   Žeň Svazek: 10 Strana: 0546
Žeň. Kdo ve žních hledí chladu, natrpí se hladu. Ott. Kal. 1904.

432482   Žena Svazek: 5 Strana: 0806
Žena, ženka, žínka, ženička, y, ženčice, e, ženuška, y, f., strper. kona, strněm. chona, skr. ?anî, Schl., řec. ywĄ, pol. žona. Cf. Šrc. 246., 257.—259., Mkl. aL. 12., 271. Ž. = dospělá osoba ženská, opak: muž, das Weib. Ž. v domácnosti řecké, ve Spartě, v domácnosti římské. Vz Vlšk. 222., 223., 225., 241. Postavení žen řeckých a řím- ských. Vz Vlšk. 220., 237., 240. O ženách vůbec. Vz S. N. Žen milovný (chlipný); s ž-ou obcovati, míti činiti, ležeti, spáti; ž. letitá, stará. V. Zmužilá ž. (mužatka). Ros. Ž. svárlivá. Rb. Ž. tenká, slabá zove se na Mor. žingura. Brt. D. 303. Ž. plačnice (při pohřbech), das Klageweib. Dch. Mladíkovi ž. každá mladou zdá se. Kká. Td. 32. Ženu zprolíhati, slíhati, přespati, sprásknouti, sprá- šiti atd. Cf. Zprzniti. Lepší je se vyspať pod lipú zelenú, než v pěkných peřinách se škaredú ženú. Čes. mor. ps. 237. Múdra ž. = věštkyně. Němc. VII. 8. Chlapčisko ne- znalé kuš, úsudok o ženách vyniesť musí muž. Phld. V. 166. Dudlavá žena (která vždy dudle, brumlá). Na Ostrav. Tč. Do- poledňa sa umiá (solent) u nás scházať staré ženy; Ženy rády umiá naříkať. Brt. L. N. II. 63. Rači (raději) měť ježovú koži, nežli špatnou ženu — v loži. Slez. Tč. Tá naša starejšia ošemetná žena; Mládencom vínečko, panenkám pivo a vodu ženám a mléko ba- bám. Sl. spv. I. 28., II. 71. Žena vytaľená, mocná ako badalie (tur. = kůň, kobyla). Chlpk. Sp. 194. Tam kde sa ten potok svieti, trocha zvýšä tá osada, pozri braček, tam v trápení za mnou túži žena mladá. Čjk. 121. Cože si počneš hřiešna ženo? Č. Čt. 1. 227. Ako prostá ženička dala sa na- hovoriť? Dbš. Sl. pov. I. 463. Počínal si ako pravý loptoš (lump, darebák): ožieral sa, rozkazoval kruto, stíhal devy a bez- češtil ženy. Zbr. Lžd. 239. Radorečné ženy pod steny sedajú, o nevolných dieukách klebety skladajú. Sl. ps. Šf. II. 138. Zdevy planá žienka, nichtsnutziges Weib; Prvej lásky žena; Žienky i devy kryje pred vra- hom jaskyňa studená. Vaj. Tat. a mor. 17., 4L, 104. Vojnu bili chrabrí Hercegovci a za nimi naši Črnogorci. Kamteľ, vieska na upätí skaly, vyleteli z nej junácki orli, vy- leteli, na Turka sa vrhli; Kamteľ chrania opuštené ženy, opuštené ženy i device. Udrel Turek zúrive na Kamteľ, ajhľa dym sa valí z našich kučí. Nad Kumteľom kula kamenitá, ta utiekly ženy i device, i ne- mluvné vzaly sebou dietky. Udrel Turek zúrive na kulu, zajačaly črnohorské pušky; odrazily chrabré ženy nával! Udrel Turek zúrive na kulu, zablysly sa brúšené hand- žáre, odrazily chrabré ženy nával! Po tretí- krát rozbesnil sa Turek; slábnu devic ra- mená milostné i žien ruky slábnu v una- vení, a na bránu vrah už búcha mlatom! Beda, beda! zavznie kulou skalnou, beda žanám, keď jich Turek plieni! Povyskočí Jela Marunova, krásna deva, čiernooké dieťa, povyskočí na nôžky ľahunké a za- volá hlasom skalnej Vily: Utvárajte bránu, posestrice, a prach pušný sypte na hro- madu; nech sa dozvie Turek vierolomný, jak vítajú vraha Črnohorky! Vaj. Tat. a mor. 93., 94. Tu laliu trhala, na milého lúčala: Milý, milý, falšuješ, cuzie ženy mi- luješ. Cuzie ženy také sú, do haňby ťa donesú; Škoda celého života, bez ženy je život psota; V Turci rozhněvané ženy pre- zývají se: Ty pikulka! ty Kika, Kikuška!; Žena když se tabaku nasmrká, všecek si fěrtuch dosiaká; To jest věřiti ženě, co hrach rozsívat na stěně; Žena stavu vy- sokého, ta si hladá rovnakého; Stará žena len vždy šemre, čím staršia, tím neskuor zemre. Koll. Zp. I. 145., 205.. 415., 366., II. 277., 279. Žena si zuby jazykom zodere; To si ani čert nevymyslí, čo má žena vo svojej mysli; Ešte sou; sa neoženil, už ma žena bije a ja som si nahotovil, tri dubové kyje. Sb. Šl. ps. I. 99., 118., II. 1. 132. Rád víno pil, po ženách jen hořel; Ty žen se štítíš, já po nich se oháním. Pal. Děj. III. 3. 265. Žena na oko se připravuje (fintí). Štelc. Rozhněvané ženy slov se neboj, nechť, jak chce, naříká; pláčem a stýskáním strojit aj ony zálohy zvykly. Kom. Ženy dlouhé vlasy, ale krátkou mysl mají. Reš. Ženy v kostele mlčte. ZN. Prázden jsi ženy, ne- roď hledati ženy to věz ku pojetí buď panie neb nepanie (Pav. I. Kor. 7.); Prvá poku- šenie kněžská jsú přístupové k ženám a ženám, bydleti s kněžími; Ne mnoho obcuj s ženami; S ženú vždy býti a ženy nepo- znati viece jest než mrtvé křésiti; Žena jest neskrocená šelma, ustavičná škoda, zvěř velmi ukrutná atd. (tak ji vypisuje Secun- dus); Jest sv. ženám k veliké chvále, že ony jsúce křehkého pokolenie hřiech, tělo a ďábla přemohli sú; Viece z přirozenie jest muž přichýlen k ženě než k jiné věci; Najspieše člověk požádá ženy, když jest pěkná; Kněžie s ženami bydleti nemají; Ženy varovati má se obcovanie, ktož chce prázden býti smilstvie; Žena připravná jest jako modla; Ž. má se varovati kněžského obcovanie; Nebudeš mieti bohóv jiných a ty si ženu za boha oblíbil; A on jest žie- znil jako žena, kdy rodí některá žiezní; Některá žena frejem neb smilstviem peněz neb zbožie jest dobyla; Žena, která chová ženiem jiným neb prázdných žen, ta jest kněžna nad zjevnými hriešnicemi a zvláště, smilní-li; Papezstvie držela jest žena; Ktož ji (ženu) drží, jakožto ten, ktož drží štíra, jest nejistý; Pro čtyři příčiny bývá muži poznanie ženy (a též žena mievá sě k muži), aby chlipnil, varoval, plodil, dluh zákona plnil. Hus 1. 268., 276., 277., 278., 287., 368., 385., II. 73., 180., 305., 409.. 437., III. 199., 259. Ženu tělesně znáti. Kat. 490. Staré vino člověka k ženám nezpůsobného činí. Krab. Nevím, jestli prohraná Bitva zarmoutí tak zběhlého vůdce, jako mnohou (ženu) zarmoutí sličnosť jiné nebo útrata ctitele. Čtení v Brně III. 1867. 190. Bez trávy lúka sečená, Bez príslovie krásná žena. Alx. V. v. 822. (HP. 20.). Žena je klamlivá, dokád- kolvek živá; Varuj sa od ženy, jak chceš býť od pádu zachráněný. Na Slov. Tč. Srdce ženy tenata a ruce její okovy jsou. Zr. Ženy nikdy nepřemilujes, Němce ne- přepiješ Hš. Sl. 147. Žena mlčanlivá lásku nadobývá; Ženy sú bez brady, neb rapocú rady. Mor. Tč. Žena, zabíje-li kočku, nic se jí nezdaří. Na mor. Val. Vck. Ozdoba žen: ctnosť a dobré mravy. Šd. Nevěř pláči, nevéř ženě: pláčem do osidel žene. Šd. Z trávy bude seno a z krásné dívky stará žena; Ďábel přelsti jednoho muže, ale žena deset; Zena s malým prsem ráda mluví o ko- jeni. Hnš. Kde nemôže dôisť chlap, dojde žena; Psovi, koňovi a žene never; Žena má 77 fortielov a 4 defekty, die Weiber haben 99 Listen und noch einen Sack voll; Nedal pán Boh svini rohy ani žene mužské nohy ; Žena, ak nemá čo robiť, nech pára a znovu šije (ž. nemá zaháleti); Žena bez muža ako zahrada bez opravy; Žena keď rodí, je jednou nohou v hrobe. Slov. Zátur. Žena so zobákom (s velikým věnem). Mt. S. I. 99. Čo dieťatu nôž, to žene peniaze. Mt. S. I. 123. Ž. dobrá a zlá. Žena se cítí (je samostatná; 2. těhotná). Mt. S. I. 112., Sb. sl. ps. I. 112. Kde husy tu smrad a štěbety, kde ženy tu svár a klevety. Jg., Č. U blázna kord, u ženy pláč, u psa moč, u koně lejno, to, když chtí, hned jest hotovo. Na Slov. Ženy umějí bláznům pískati; Kobližná tě to žena (rozkošná, rozmazaná). Č. Ž. pře- chválená již jest zavedená. Berl. král. Žena hněvivá je pravý pajed, je jedem kalená. Třem ženám se posud vždy klep povedl. Ž. opilá, nevěstka hotová. Ženám i teskli- vým i bázlivým jest dobře, aby samy ne- bývaly a temnosti aby sě varovaly. Hus III. 115. Kristus pán hrozná muka a trá- pení nesmírná trpěl mlčky ä odpouštěl — žena nikdy ničeho nesnese mlčky a neod- pustí. Sk. Črty 11. Žena a kůň nejvíc chyb mají; Jedno druhému, zlá ž. chudému, kam se dostane, vždy jemu běda bude; Ženě, klínu nikdy nevěř; Ž. žene, až dožene; Ž. ožrala, svině hotová; Chraň se koně od zadu, ženy od předu; Kroužek zlatý na chřípích svině, ž. pěkná a bláznivá; Kůň brůna, ž. důra, Janek pachole, řídko z toho trého co dobrého bude; Žena zvandrovalá a mužský za pecí válený nestojí oba za nic. Lb. — Ž. = víla, die Fee. Lesní žena. Dch. Pověry o lesních ženách vz Mus. 1855. 47. — Ženy divé či bílé ve slovan. baje- sloví bytosti, které kradou děti a podvrhují za ně své, ale také hojně se odměňují za nepatrné služby. Šmb. S. I. 300. Už zase letí ten vnuk divé ženy (= divoký člověk). U N. Bydž. Kšť. — Ž. = manželka, choť, das Eheweib, die Ehefrau, Gemahlin. Ženu vzíti, pojíti; za ž-u vzíti, pojíti, míti; ž-u komu dáti, za ž-u dáti; za ž-u se báti. V. To jest jeho ž. Ženu zapuditi. Kram. Neb více ž. mužem česť má, než muž ž-ou. Št. Muž jde hat a ž. čehý. Us. Ž-e své nevě- řiti. V. Mladá žínka. Hdk. L. k. 84. My máme mladou ženušku, my máme mladou ženu. Čes. mor. ps. Donesl ženě na zástěru; Koupil ženě na šaty. Us. Šd. Neb k čomu neskrotení mužové a králi hrdinskí buď prosbou buďtož hrozením sa nevládali na- hnúť, bez všej uprimné k tomu jích ženy schýlily práce. Hol. 15. Tato stvora je to- muto človeku ženou; O ženu a deti netráp sa: ja jich berem na svoju starosť; Predsa iď a riekni žene, že slava Bohu, je mi ľahko; Míšo nechal túto poznámku bez odpovedi. Meli tam už taký domáci poriadok, že žena mala vždy posledné slovo; Vohľačka kaž- dému a žena jednomu. Phld. III. 3. 255., IV. 525., 527., V. 113., 129. Kdo tú vodu piť bude, mrcha ženu mať bude; Neoklamal som sa jako na žene: volky môžem predať, ale ženu nie; Princ prišiel nahovárať prin- ceznu za ženu. Mt. S. I. 18., 56. Žena se mi rozsypala (je v nedělích). Us. Bkř. Jak pálené (kořalku) žena pije, tam muž před ňú nic neskryje. Na Ostrav. Tč. Oj ale ti zle poradil, švárny šuhajícku, kdo ti radil tú Margitku pýtať za ženičku. Ppk. I. 114. Nebudu, synečku, nebudu tvoja žena, dybys mně ulátnal, ej, ruce po ramena, ruce po ramena, aj nohy po kolena, nebudu, sy- nečku, nebudu tvoja žena. Pck. Ps. 24. Za tú našú stodelenkú je ječmínek, uvázala žena muža na řemínek: Milá ženo, pusť ňa z něho, nebudu ti povídati psí plemeno. Pck. Ps. 47. Jaký si hospodář, takovú máš ženku, ty piješ v hospodě, ona pije v šenku. Na mor. Val. Brt. Zazpívaj, slavíčku, za- zpívaj pěsničku, nech sa já zatočím s tú mladú ženičkú; Taková je tam zima, až našemu panu družbovi žena na peci zmrzla. Brt. L. N. II. 48., 49. Dyž sem si tě ne- vzal za ženičku, vyvolím si tebe za dru- žičku; Kdo chce pěknú ženu měť, musí sobě pro ňu jeť; Pásala a baj ešče budu a baj tobě za ženičku budu; Potom si ji za ženičku vezmu; Aj na čo je mi žena má, keď já bývám málo doma?; Žena lúbí číž- mičky a já lúbím krčmičky; Nekaždá že- nuška svého muža miluje; Zlá žena je ďura v střeše a dy prší, všudy teče; Bys byla dobrá ženka, poslechla bys malženka. Sš. P. 231., 424., 551., 590., 609., 669., 740., 788. Kdo své ženě oheň nezapálí, ona jeho hospodářství spálí; Maměnka pláče, že dcery nedá, a dcera skáče, že bude žena; Dostane dudlavou ženu; Manžel ví poslední, že jeho žena je kurva všední. Slez. Tč., Šd. Cez zelenú lúčku voda tečie, čo mi moja žena doma rečie?; Ja parobek z Kapušan, nemam ženy, len som sam. Hej, na čo mi je mlada žena, keď ja mam so sebu dosc trapeňa ? Žene treba to i to, šito, bardo, koryto; žene treba čižmičky na jej biele nožičky; Povedala som ti, ej, v lete aj v jeseni, že ty nebudeš mať zo mňa mladej ženy; Na kvet dievča vodu ločká; povedalo, že ma dočká. Ločkaj, ločkaj, duša moja, veď ty budeš žena moja; Vyberiem si za žienku bystrú, švárnu Slovenku: vyberiem si An- čicu, čo vie variť žinčicu; Už som sa oženil, vzal som si ženu zlú! Ach Bože, prebože, čo budem robiť s ňú?; Čo ja urobím? ja sa ožením: ženu pošlem do roboty, ja si poležím. Sl. spv. I. 5., 2., 35., 41., 52., 53. Ž. prisahaná, angetraut, neprisahaná, das Kebsweib. Slov. Šd. Ž. šestinedělka, tě- hotná, svárlivá, Kb. 275., bezdětná, jalová. Ž. přechodila, ženě se přechodí, ž. přecho- dilá. Lk. Ž. muži aniž muž ženě nemohl svědčiti, Zř. zem. Jir. S. 10.; Ž. věna svého kterak měla dosíci? Ib. S. 34.; Ženě s mu- žem náležela-li jaká spravedlivosť, neměl muž bez vuole její jí odcizovati, E. 22.; Po ženě statek na podíl se nekladl, F. 28., 33.; Že pro věno v statek všicek kdy se mohla uvázati, T. 1.; Ženě a muži kdež by dsky společně svědčily, T. 3.; Ž. od muže k správám byla-li přinucena a přivedena, T. 6.; Ž., přijala-li k sobě poručenství a je uničila, T. 7. 10.; Prodala-li žena muži svému (jsoucí v moci jeho) statek trhem, T. 8.; Ž. vězeň muže svého v čem a jak byla? T. 9., R. 13.; Ž. přiřkla-li by k vůli muže svého komu co dáti aneb učiniti, T. 11.; Ženě své manžel nad její věno na svrch- cích mohl, co chtěl, dáti, T. 12.; Ž. toho, což jí na živnosti od manžela jejího dáno bylo, po smrti jeho užívati měla. T. 12. Ž. těhotná byla-li zatčena; Ž. od muže v ruko- jemství uvedená. Zř. zem. Jir. D. 32., R. 5. Ž. žádná věna svého zavaditi nemóž, do- kudž jest muž jejie živ. Vš. Jir. V. 24. Kým si, šuhaj, svobodný, uži tú svobodu, bo ťa žena mrchavá pošle i pro vodu; Sto- dolečka deravá a zlá žena k tornu, tie dve věci vyženu hospodára z domu; Do stodoly navozím, voda všade tečie, do komory na- nosím, zlá žena vyvlečie; Za grajciar je málo chleba za groš je väčší kus. Ak ty budeš dobrá žena, aj ja budem lepší muž; Dievča, dievča, biely krištál, čiže by ti šuhaj pristal? tebe šuhaj a mne žena, se- berme sa, duša moja; Vydám sa ja, vydám, vydám sa ja rada, lebo je to pekne, keď je žena mladá; Nič to, dievča, nič to, všetko dobre bude, hoc si chudobnô, z teba žieňa bude. Sl. spv. IV. 121., 147., III. 87., VI. 205., 211. Dobrá žena není k zaplacení: lépe; dobré ženy není ceny. Km. ,Žena ži- vot muži slazuje,' tak mu každý ženbu pre- chvaluje. Ntr. I. 118. Neščastný som man- žel. Ľutujem ťa. Ale tak to býva, keď muž hľadá peniaze, nie ženu; To je najmilejšia dobrej mojej ženičky zábava; Ž. vždycky, keď pravú podáva manželovi pri oltári ruku, vystiera po ďiablovi ľavicu. A keď veniec jej sníma ružový muž, kladie mu tŕňový na hlavu; S peknou ženou a peniazmi ne- radno sa chváliť; Môj otec hovorieval: Ženo! kebys mi nebola ženou, nuž bych ťa milo- val. Zbr. Hry 13., 14., 18., 96, 216. Ak ma budeš poslúchať, budeš mi ženou a bude ti u mňa dobre; Matka tohoto chlapčeka bola už zomrela a kráľ si vzal druhú ženu a tá mu bola veľmi zlá macecha; Dobrú gazdinu a poriadno žieňa si vyhľadať; Bola to veľmo jedovatá žena; dobrého slova mu nedala, na veky na ňom pílila; A teraz hnevala sa, že kráľovčík tam dakde nezhynul, ale ešte aj toľkú krásu za ženu dostal; Múdremu mužovi netreba múdrejšej ženy, ako je sám. Dbš. Sl. pov. L 82., 187., 350., III. 45., VII. 70., VIII. 9. Keď ne pannou, ale vdovou musím ja byť jeho ženou, als Jungfrau o. als Witwe; Potom ja, šuhajko, budem tvoja žena, keď sa v našej peci drevo rozzelená; Vtedy si mi sľubovala, že mi budeš ženkú; Volila by som byť jeho žena vlastná Sl. ps. 209., 215., 296., 372. Teraz ma taký vzal, čo som ho nechcela, pred ktorým som najviac dvere zapierala, tomu som sa teraz za ženu dostala. Sl. ps. Šf. II. 126. Oprel som sa, bratec môj, o hrdzavú pušku a hlbokým dumaním spomínal ženušku; hoj, ženušku ďalekú a belunke dieťa. Vaj. Tat. a mor. 83. Žena má odišla, Bodaj viac ne- prišla, bodaj sa prepadla do pekla, do Sitna; Keby mi zomrela moja stará žena, dal by jej do hrobu celý bochník chleba; Dávajú ma za kováča: kováč mechy (měchy) dúcha, ženu mlatkom búchá: nepuojdem zaň; Už som mohla dávno druhým ženou býti, keby ťa prestalo srdce mé lúbiti; A kdo by mi peknú ženu radil, ako by mi korunu posa- dil; Nežeň sa, oběs sa, na jedno ti padne, vezmi mrcha ženu, do pekla ťa vtiahne; Chlapci neženatí, nič sa nestarajte, nech sa ti starajú, ktorí ženy majú; Kedy sa ja mladej ženy dočekám ? Dočekám se mladej ženy na jeseň, keď odpadne drobný lístek z čerešeň; Na čo mi je žena, když nemám nic doma?; Žena pýta múky, soli: mne za krajcár duša bolí; Ač nebudeš moja žena, budeš bračekova, predci budeš v mojem rode, frajeruočka moja; A keď ja rozpletiem této tvoje vlasy, budeš sa zvať ženou na budúcé časy; Zelený kabátik, červené vý- lohy, kdo má peknú ženu, postaví jej rohy ; Kdo chce peknú ženu mať, musí na ňu na- kládať; Mám ja ženu rozmaznanú, kúpim si já korbáč na ňu; Žena mi v kútě gajduje, kysel mi v hrnci burcuje; Kněžský stav těžký k snešení, nesloboda mu mať ženy; Ženu mám, ženu mám, ale je Maďarka, te- remtuje mi sťa niaká husárka; Sedlákova ruka, ženu k práci nuká; Ach mrzí mne stará žena jako sova nadurená. Koll. Zp. I. 18., 26., 63., 176., 205., 206., 207., 216., 245., 252., 253., 256., 382., II. 138 , 276., 279. Žene všetko nesver; Keď ženu ubiješ, jako by si roľu poviezol; ženatý je, ale čože? žena robiť nepomôže, detí kŕdeľ žena chová; Tam je moja žena pochovaná: tam leží má žena a jej krása; Vtedy býva pekná ruža, keď poboská žena muža; ešte krajšia fijalôčka, keď frajera frajerôčka ; Volky mu- žem predac za sto tolare, se ženu žic mu- sim až do skonane; Dzevko moja, dzevko, nechodz za muž ešče, šitke budu hvarec, že si mlade dzevče, že takové ženy mrú, čo za mladu za muž jdu; Príďže ma na- štíviť môj milý dnes; príďže ma navštíviť hneď večierkom, ej veď ti ja budem dobrou žienkou; Bože, Bože, dal si mi, dal do serdzečka veliký žaľ: dal si mi, dal takú ženu, čo nemužem patric na ňu; a ja moje sivé volky zapriahnem, kedy chcem; a ja s mojou mladou žienkou boskám sa, kedy chcem. A ja moje sivé volky vyženiem si na laz, a ja s mojou mladou žienkou boska- vam sa zaraz; Lalija bielunká, ružička čer- vená, povedz že mi, povedz, či mi budeš žena?; Nepi, šuhaj, nepi, stodola ti letí. Keď letí, nach letí, nemám ženy, detí; Čerta muž vie, čo žena zje (sní)! Musel by vždy pri nej sedieť, keby chcel o všetkom ve- dieť; Načože je žene knižka? Keď má muža, nie je mniška; dosť sa ženy naspievajú, keď si deti čačankajú; Milou ti môžem byť, ženou nesľubujem, za tú vernú lásku pekne ti ďakujem; Ženu, ženu, ženu po- trebujem, čo by mi zvárala, hábočky prá- vala, varievala, pekávala chlieb; Pod lipkou, pod lipkou kačka vodu pije, nešťastná ho- dina, žena muža bije: pod rebry, pod rebry, tam sa jej on modlí: Ženička, nebij ma, veď ja budem dobrý; A mal ten mlynár i peknú driečnu ženu, že jej na okolo ne- bylo páru; Ale jeho to všetko neveľmi tešilo pre tú príčinu, že sa nemohol dožiť potomka; To moje srdiečko, jak si mi ho ranil, bodaj ti to všetko pán Boh vyna- hradil, žebys nemal nikde na duši pokoja, pokial ja nebudem ešte žena tvoja! Sb. sl. ps. I. 99., 125.. 181., II. 1. 22., 35., 58., 59., 65., 68., 77., 106., 115., 116., 118., 124., 128., 139., 175. Lépe jest bydliti v koutě na střeše nežli s ženou svárlivou v domě spo- lečném. Kn. přísl. 21. 9. Jež jí to střiebro věnoval muž její, když zaň vydávána a on ji sobě ženu pojímal; Že otec téhož sirotka ten statek po ženách měl jest: (Ten statek) otci toho sirotka po ženách se dostal. Arch. II.493., IV. 317. Dobrý oddíl — žena dobrá. BO. I byla jest jemu ženú. Bj. Žena pod- něcuje, když ji muž slyší, škvrní, když ji vidí a jedovatí, když se jie dotýká; Ž. jest blížnieho věc, kterúž má po své duši naj- dražšie; Ženy nechtěl ďábel sv. Jobu otjeti, neb jest jeho pomocnice, řečnice a mistřině; Manželé jsú sobě najbližší, protož má muž viece ženu milovati k manželství, než otce a máteř; Duše každá křesťanská jest jakožto manželka a žena a Kristus jest jakožto choť a muž každé duše věrné; Muž ženě dluh plať (konej manželské povinnosti) a také žena muži; Muž jest hlava ženy své. Hus I. 273., 287., 385., 372., III. 202., 209. Já bych ho ze sna zbudila, než bych jeho že- nou byla. Dh. 127. A co by toho statku mimo dluhy pozuostalo, to aby bylo ženě a děťóm jeho. NB. Tě. 11 Pojal sobě ženě (dat. = za ženu). LAn. Chci ji jmieti sobě ženě (dto.). Dr. Když on ji ženu (za ženu) sobě pojímá. O. z D. Byla pochována Rá- chel, žena Jakobova. BR. II. 11. b. Jmieše ženu. Alx. Jir. Anth. 1. 3. vyd. 33. Jak je to dobře, když žena umře, nech je starý lebo mladý, ženiť sa móže. Ps. mor. Komu ženy hodně mřou a koně dobře stojej´, ten je šťastný. V Kunv. Msk. Kolik dítek žena porodí, o tolik stupňů výše k nebi se při- blíží. Us. Kšť. Muž sa chleba nedorobí, nech sa, čo chce, vzpíná, jak žena do krčmy nese, čo má nésť do mlýna. Slov. Tč. Jak kdo ženu si privede mezi prázne kúty, te- prva zví, že má v dome z jednej dve po- kuty. Slov. Tč. Ženu čepec, muža brada zdobí. Mor. Tč. Hluchý muž a slepá žena, toť manželstvo hodno jména. Mor. Tč. Kdo má silně obrostlé ruce, dostane prý bohatou ženu. Mus. Nechce-li mužský dráti peří, dostane prý ošklivou ženu U N. Bydžova. Kšť. Chce-li pán Bůh udělati ze starého člověka blázna, vezme mu ženu. U Král. Hrad. Kšť. Kdo nosí jednu nohavici ohr- nutou, dostane šilhavou ženu. U Bydž. Kšť. Nejlepší tři věci jsou: žena po sdávce, vdo- lek od pece a máslo od máslnice. Kld. Hoch, který při jídle zpívá nebo bručí, dostane brumlavou ženu. Us. Žena více v klíně roznosí, nežli muž na voze přiveze. Us. Kšť. Co muž čtyřmi do domu doveze, to žena v zástěře odnese. Sk. Když ženka mrazivá, zabírá stranou. Hdk. C. 114. Žena! vstaňme hore, moc by nám to bylo na ráno (o žrútovi. Tak budil muž ženu v noci, aby dala kabáču, co kmotra donesla); Štyry volky sivé, chytro sa to minie, ale mrcha žena dľho trvať bude (nežen se jen k vôli majetku). Krávu a ženu najlepšie brať po známosti; To je ž., čo deti rodí (nie tá, čo nerodí); Ženu jazyk bije (pre odporné reči ju bije muž); Peniaze je najlepšie prečítať a žena bitá je najlepšia. Slov. Zátur. Ze- mře-li mužovi žena, to je jako když se pizne do kosti. Slez. ŠD. Tři věci jsou ob- tížné: červ v uchu, dým v oku, svárlivá žena doma. Tč. Nic po věně, když nectnota v ženě. Polsk. Šd. Dne nechval, až ho do- děláš, ženy nehaň, až ji pochováš. U Bydž. Kšť. Muž menší od svojej ženy, bude na drúhom svete buben nosiť. Mt. S. I. 123 Môj gazda má dve ruky, dvanásť žien, šesť- desiat synov a šesťdesiat dcer ( = hodiny, minuty, sekundy). Mt. S. I. 136. Koně, flintu a ženu nikdy nepůjčuj; Kdo nemá, s kým by se vadil, ať si pojme ženu; Kdo má bí- lého koně a pěknou ženu, není bez starosti; Muž tluče hrnce žena džbány. Us. Chléb se sní a pivo vypije, ale běda, komu se žena neudá (nepodarí). Št. Ženy nebývají tak upejpavé jako nevěsty bývaly; Pěkná ž. dvojnásobná je útrata a často celá ztráta; Nic po věně, když ne ctnota v ženě; Mladý muž a stará žena jisté bití (naopak: jisté děti). Chraň každého Bôh žiť z lásky ženy. Lepší suchý chlieb zo svojej prace, lež pe- čienka z milosti manželky. Omočí ti vo žluč každý kúsok. Zbr. Hry 13. Dobré ž-y není ceny; dobrá ž., drahá směna; zlá ž., trpké zelí Ros., Č. Dobrá ž. lepší nad zlatý sloup. Jg. Žena věrná, milá, jest divná co vrána (kráva) bílá. Lom. Ž. bez rozumu co lucerna bez svíčky. Ž. chce v škorních muže cho- diti. (Vz Manželství). V., C. Kůň brůna, žena důra, Janek pachole, řídko z toho trého co v hod bude. Jg. Žena, osel, ořech, to spolu tré hned požitečnější bývá obité; Lép jest ženu k hrobu nésti, než se s ní k oddavkám vésti. Jg. Ořech tvrdý, zub červivý, mladá žena, kmet šedivý, toho spolku, radím, se střez, věc nejlepší jest rovná spřež. Reš. Žena ať svědčí doma muži a ne před právem (znamenej dvojí smysl slova svědčiti); Kdo zlou ženu má, veď ji na pouť do Kyjova, též do Buchlova, na- posled do Modřic (vybij jí kyjem atd., až je modrá); Už váženo, milá ženo (vz Od- vaha)! Dobrá ž. dělá dobrého muže; Žena muže želí, dokud nezevře zelí; Ž. umírá a muž jinou vybírá. Č. Jak slunce okrašluje nebe, tak i dům ž. pobožná a moudrá; Bůh dej, ž. zdráva byla jako ryba, čista jak voda, vesela jak jarní doba, pracovitá jako včela a hojná jako země svatá; Ženu ber z blízka, kmotry z daleka. Pk. Prvá ž. ako pes (věrna), druhá ako mačka (falešná) a tretia ako myš (vše hryze a odvláčí); Prvá ž. od Boha, druhá od ľudí, třetia od diabla. Mt. S. I. 94. Kto má mrcha ženu, netreba mu chrenu, iskrí sa mu v očiach. Mt. S. I. 90. Nestojí dům na zemi, ale na ženě; Plaché koně, starý vůz; mladá žena, starý muž. Šd. Mladá žena, starý muž, hned je dětí plný vůz (chystejte na děti vůz). Sk., Kšť. Kde ž. nosí kalhoty (= vládne) a muž sukně, dobře se nedaří. Us. Kšť. Jedné ž-y je pro radosť málo a pro zlosť mnoho. U Bydž. Kšť. Muž nepředělá ženu, ale žena předělá muže. Us. Kšť. Muž ve službě, žena v nouzi, oba rovni; Kde káže ž. muži, ovce beranu, kráva volu, běda tomu domu; Ne- šťastný takový dům bývá, kde kohout mlčí a slepice zpívá neb kde muž nosí přeslici a ž. palici; čistota půl zdraví, hezká žena půl stravy; Běda člověku bez ženy, bídněji však s ž-ou bez mamony; Mladá ž., starý muž, měkký chléb, tupý nůž; Nebitá žena nemastný hrách; Kdo ženu bije, jednoho ďábla z ní vytluče, dva do ní vtluče; Krásný páv peřím a ž. mužem (krásná). Lb. Žena moudra a dobrá nežádá panovati nad svým mužem, ani co činiti proti jeho vůli; Zle, kde muž v rouše chodí a žena v kukli a v škorních ; Koně chval po měsíci a ž-u teprv po roce; Muž a ž. jedno tělo (jedna duše); Muž jest hlavou, ale žena jest duší celého domu; Moudra ž., zlatý sloup; Ž. utratná, nádherná a skvostná z muže učiní dlužníka, nuzníka, lháře a před právem pokryvače; Ž. po muži se šlechtí, ale muž po ženě nic. (Vš. V. 16.). Rb. Vz Ženice, Ženka. — Strany přísloví vz ještě: Bába, Děvka, Krása, Kráva, Matka, Námluvy, Obrázek, Panna, Tucet, Vlas, Vybrati, Ženiti se, Ženský. — Ž., nevěstka, unzüchtiges Weib, die Hure. Ž. obecní, obecná, běhlá, nepo- ctivá, vandrovní, porušená, která se nad svou poctivostí zapomenula, kurva, Jg, smilná, svodnice. Rb. Ženka běhlá. V. Obecným ženkám železem cejch připálen býval. Kom. V hospodě ženkou obecnou byla. Lom. Též pověděla, že Grygar Prachar s ženú na kočím (kočáře) po jarmacích a krádeži se obírají. Ale ta jeho žena že není slibná než, přibitá. 1594. Pk. exc. Vz Že- nima. — Ženka mrazivá = zima. Slov. Hdk. Strany žen vz více v S. N. a kromě toho : Host, Kněz, Svár. 0 ženách jako lékařkách vz Čs. lk. I. 99., II. 224., IV. 191., 239., VI. 206., VII. 71., 154.. 180., 234., 282., VIII. 138., 285., IX. 112, X. 315. a Osv. asi 1884.

432483   Žena Svazek: 7 Strana: 1170
Žena. Mkl. Etym. 409. a., Slov. zdrav., Pass 880. — Ž. = dospělá osoba ženská. Ž. si zuby jazykom zoderie. Slov. Rr. MBš. Která žena hubou mele, jest břemeno ne- veselé. VSlz. I. 211. Ženy umějí bláznům pískati, ale moudrý skákati nemusí. Němc. Ž. nejsou korále, abys s nimi pohraje na stěnu je pověsil. Exc. Čert vie šetko, len to nije, dze má žena brúsek (na břichu). Rr. Sb. Kde kněžie a ženy šafují (poroučí), oberně přemistrují; Nespojuj se s pěknú ženú, neb mnozí zamilují ji a tak ona po- hrze mužem svým: Pro statek a bohatství ženy nepojímej, neb peníze a zboží tvou ženou nebudou; Trpká bylina zlá ž.; Ž. krásná jest pasť duše, loupežník života, libá smrť, rozkošná zkáza, smradlavá růže. podpal k smilstvu atd.; Když ž. bez hodné příčiny nejvíc pláče, tehdy jí nejméně věř, neb sou oči na to vyučily, aby, když chtí, plakaly : Žena jest vrtkavé a proměnlivé zvíře ; Žádný hněv není tak hořký jako hněv ženy. Výb. II. 728., 930, 1651.-1656., 1658 Když jdeš do světa, potkáš-li ženu, budeš míti štěstí, pakli mužského, vrať se domů, zvláště zle, potkáš-li sedláka s dobytkem Mtc. 1892. 195. Úsudky, mudrosloví o že- nách. Naps. Fr. C. Zašovský. Nár. listy 1892. č. 188. Feuilleton. O ž. těhotných v 16. stol. Cf. Wtr. Obr. II. 751. — Ž. = manželka. Ženy vojenské v 16 věku. Vz Wtr. Obr. I. 337. nn Muž a žena. Vz Zř. zem. 461., 694. V pátek se svatba dokoná, v so- botu ž. hotová. Sš P. 665. Když ž. ne- může poroditi, mají se všecky zámky v domě pozodmýkati a prsteny s prstů posvlékati. Val. Vck. A já sem synek dobrý, ženku mám zlú. když idu do šenku, ona za mnú. Ženo moja, dušo moja, nestaraj sa. přídeme do šenku, napijem sa. Val. Vck. Bude-li sa hodit, budem kostel robit, javornicí chlapci budú doňho chodit, z javornických děvčat budú ženy robit. Brt. P. II. 323. Ne dívka, jen ž. může býti matkou. Sml. Ženě po- mohl pán Bůh (slehla). Črn. Zuz. 200. Že ji vždy chtěl k ženě (za ženu) míti. Arn. 132. Jestiť veliké pohanění, jestliže ž. prv- ním místem vládne; Žena pěkná a dobrá jest ozdobou svého muže. Mark. Stará žena, mladý muž, hotová je pračka. Orl. VIII. 161. Muž so ženou ako deti pod ste- nou, hneď schlpia, hneď pomeria sa. Orl. XI. 11 Druhá žena jako první dítě (milá). Brt. Když ž. muže obohatí, jsou ustaviční svárové atd. Cf. Výb. II. 1651. Každá ž. rozhněvajíc se před mužem svým, že jí po vůli není, umí řemeslně plakati a když- koli chce, to vždy pohotově má (vz Pláč). Zlomyslné ženě veliká zástěra k hříchu jest víra mužova atd. Výb. II 1654.-1656. Miluj věrně ženu svoji, ač chceš býti při pokoji. Sv ruk. 204. Hodná ž. umře muži do roka. U N. Bydž. Kšť.

432484   Žena Svazek: 7 Strana: 1401
Žena. Zemře-li voják na bojišti a žena v koutě, jdou přímo do nebe. U Č. Třeb. Tkč.

432485   Žena Svazek: 9 Strana: 0418
Žena. Ž. bez muža — zahrada bez opravy; Z. bohatá zlá; Ž. jazykom bije a zuby dere; Ž. je to, čo rodí; Ž. má 99 fortieľov, po- slední slovo; Ž. mlčí, o čom nevie; Ž. mrcha nad chren, Ž. múdra gazduje; Ž. musí muža oklamať; Ž. opilá ako sviňa, škaredá, ž. zlatý stľp; Ž. uhračaná; Ž. vecheť proti mužovi; Žene dobrej netreba vena; Žene, keď plače, never; Žene všetko nesver; Ženy mu mrú, zbohatne; Drží se sukne ženy; Zo ženy bude stará baba atd. Vz Zát. Pŕ. 382. Ž. bitá, vz ib. VII. odst. 4. h.; marnotratná, ib. VII. odst. 4. c, mladá, ib. VII. odst. 4. i.; opilá, ib. VII. odst. 4. g.; stará, ib. VII. odst. 4. i.; veliká a malá, ib. VII. odst. 4. i.; nadvláda ženy. Ib. VII. 4. d, 5. d. (str. 95a). Druhá žena, první dítě, ty mívajú zlaté řitě; Dobrá ž. zlatý slúp, kdo jí věří, ten je hňup. Mus. ol. 1898. 121. Pro čtyři příčiny bývá muži poznání ženy: aby chlipnil, varoval, plodil, dluh zákona plnil Hus. (Šb. Hus. Orth. 40. ). Když ž. miluje, kdo prost jejích sledů je! Dorf. 50. Keď muž ženu bije, akoby gazda zem poviezol. Mus. slov. 1. 10. Kr. vu a ženu neraď. Ib. III. 25. Svět je veliký rybník: mužští jsou v něm kapři a ženy štiky. Sml. V. 133. Dvacet pacholků v jednom domě se spíše snese, než dvě ženy. Sdl. Hr. XI. 46. Kdež se ž. muže nebojí, tuť hospodářství zle stojí. XV. stol. List. fil. 1898. 197. Chléb se sní a pivo vypije, ale běda, komu se ne- vydaří žena (manželka). Mtc. 1897. 231. Hlu- boce cítiti, milovati, trpěti a obětovati se — v tom jest a bude vždy obsaženo žití žen. Balzac. Ženské ctnosti jsou jiné, než jaké zdobí muže. U muže je to síla a štědrost', u ženy cudnosť. Aristoteles. Ženu neber si o slavnosti a koně nekupuj za deště. Čes. přísloví. Krásná, svůdná žena lahodí oku a smyslnosti; ale mravně vznešená žena jímá srdce a vzbuzuje obdiv. J. Lenne.... i nej- poslednější z žen, když miluje, nabývá ně- čeho, čeho my nikdy nemáme... to proto, že v myšlénce její láska je věčnou. Mau- rice Maeterlinck. Pro šťastné ženy ne- jsou rozkoše vznešeného světa. Stendhal. Žena uzpůsobuje celý život mužův buď na stránku dobrou nebo zlou. J. Smiles. Ví- te-li, proč potřebí vychovávati ženy? Proto, že to nejlepším prostředkem dobře vycho- vávati muže. Legouvě. Dobré ženy zaují- mají střed mezi anděly a lidmi. Zlé ženy mezi člověkem a ďáblem. Kotzebue. Kde je žena ctěna, radují se i bozi. Kde se nectí žena, tam ani nauky náboženské neproniknou lidstvem. Indické přísl. Který smrtelník se může odvážiti a odsuzovati Evu? Což měla ta ubohá matku? Lamartine. Vy- znamená li žena muže, má tento v tom oka- mžiku o sobě dobré, ale o ní špatné mínění. M. Jokai. Žena, oheň, moře — největší na světě hoře. Novořecké přísl. Co se ženám nelíbí, není modou. Italské přísl. Žena nikdy nechválí bez pomluvy. Čínské přísloví. Žena je nábožnější nežli muž. Burdach. Žena zpravidla je posledním přítelem, který muži zbývá v dobách kruš- ných, kdy osud života trpkou zkouškou téhož nás navštívil. Jean Paul. Jsou ženy, je- jichž jedinou vadou jest, že nejsou muži. Napoleon I. Všemohoucí Bůh stvořil ženu a vdechl v bytost její cit něžné ženskosti. V ochraně jeho ženskost se rozvíjí a proto také tak snadno žena této ozdoby se ne- zbavuje. Lucy Stone. Žádný muž není pánem svého osudu, žádná žena vládkyni svého srdce. Arzéne Houssaye. Některé ženy mají zvláštní náboženství. V neděli se nastrojí do svátečních šatů a jdou do kostela jako na obřadnou návštěvu, ale zvolí si tu chvíli, kdy tam jde hodně mnoho lidí. Po té každá tváříc se, jakoby se modlila, vy- bízí druhé, by se nemodlili a věnovali jí pozornost Alphons Karr. Kdo může tvrditi, že příroda se schopnostmi ženskými macešsky naložila a ctnosti toho pohlaví těsně obmezila? Věř, že ženy mají touž bystrosť, touže schopnosť ku mravnímu jednání; zvykly-H práci a bolesti, snášejí je tak jako my. Seneca. Ženy mají míti s muži stejná rovnopráva občanská a stejné vychování. Platon. Není nic jistějšího, nežli že dle přesvědčení Ježíšova pohlaví ženské ve všech zřetelích podstatných jesti rovno muž- skému, neboli, že obojí pohlaví těší se stejné vnímavosti protrécílů, kteréž jsou: moudrost', ctnosť a blaženosť. Bolzano. Ženy skrývají ve hlubině duše cit, který zjevují pouze těm, jež milují. Edvard Rod. Srdce ženino je harfa, která má tři struny: Jednu pro lásku, druhou pro Boha, třetí pro slávu. De Sal- vandy. Nejšťastnější země a nejšťastnější ženy, o nichž se nemluví. Schiller. Žena je svému manželi tím, čím ji byl učinil. Nej- půvabnější je dívka, kterou zdobí okouzlující ženskosť. Maria V. O ženy, ženy! jste sice základem našeho bytí — někdy byste zasloužily bití. Cherbuliez. Sebral Ferd. K. Schnepp. V Nár. list. v únoru r 1900.

432486   Žena Svazek: 10 Strana: 0546
Žena. Mnohá maličká ž., když jest milá, velmi silného pacholka omámila, a zatočila jím po své vóli, že byl tak ohbit, jak chtěla koli atd. Světz. 1888. 3. Ženy jsou hadí plemeno. Tbz. V. 1. 134. Dom (dům) bez ženy je jako bez kočky; Ž. desať raz muža oklame, kým on ju raz (jednou). Rizn. 63., 167. Ž. nie haliena (treba ju opatriť). Sbor. slov. VII. 133. Chléb se sní a pivo vypije, ale běda, komu se nevydaří žena. Bílý Obr. 26. Když něco není ženě vhod, semele si na muži. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 176 Pekné pysky, bíle zuby, v licách milá ruža anjelská reč v každej žene snadno sklame muža. Slov. Czam. Slov. 177. Která ž. hubou mele, je břemeno neveselé. Bílovský. Vlasť. I. 211. Není ve všem světě věrné ženy, jež by muži přála bez proměny. Wtr. Str. 45. Jestli kdo jest, že své ženě nevěří, nechať počíhá s voštěpem u dveří. Wtr. Str. 45 Ohně, povodně a zlé ženy uchovej nás pane! Rais. Sir. 184. Dobrá ž. aj z čerta anjela spraví, ale zlú ženu ani deset anjelov na dobrú nepromení; Čert seberie všetko, jen zlú ženu nie; Prvá ž. je verná ako pes, druhá ako mačka; Sver žene tajemstvo, ale hneď jej (jí) vyřeš i jazyk; Ženy lžú i keď mlčia; Ž. má hromadu duší; Pred ženou, čo má fúz, uteč na sto mil; Hlupáci majú obyčajne pekne ženy; Ž. svádza (svádí) k dobrému i zlému, ale svádza stále. Mus. slov. V. 6, VI. 58. Muž je hlavou, ž. dušou domu; Dobrá ž. — polovice věna; Stará ž. je jako stará kočka, vždy miesto mení (mění); Ženy vládnou plačom nad žebrákom i boháčom. Sb. sl. VIII. 87., 88., Phľd. XXIII. 309., Sb. sl. VIII. 86. Jest přece dobře s ženou se spojit soudružně v milosti. Škod. II. 2 II. 241. O ženách v starší době vz v Arch. XIX. 602. Přísloví slezská o ženách vz ve Vlasť. I. 229. Sr. Rubáč.

432487   Žena Svazek: 10 Strana: 0682
Žena. Věrnosť a ne hohatství při ženě si žádej. Máj IV. 291.

432488   Ženáč Svazek: 5 Strana: 0811
Ženáč, e, m. = ženatý, der Verheirathete. Na Mor. a Slov. Koll., Bkř., Brt. Byli tam samí ženáči. Vck., Šd. Mládenecká světnice byla upravena na příbytek vážného ženáče. Kos. v Km. Tanec ten (kot) na Hané u Kro- měříže od ženáčú svatbách užívá se. Sš. P. 618.

432489   Ženáček Svazek: 7 Strana: 1171
Ženáček, čku, m., Weibling, m. Rk.

432490   Ženačka Svazek: 5 Strana: 0811
Ženačka, y, f. die Verheirathete. Ženáči a ž-ky mladé. Mt. S. I. 180.

432491   Ženáčský Svazek: 7 Strana: 1171
Ženáčský. Ženáčský spolek, Heiraths- vermittlungsverein, Heirathsverein. Slov. N. Hlsk. IV. 61.

432492   Žénaní Svazek: 5 Strana: 0811
Žénaní, n.= požínání bujného obilí. Na Hané. Poďme na ž. Brt.

432493   Žénani Svazek: 9 Strana: 0419
Žénani = sežaté vrchní listy bujného obilí; žénáni = sežínání listů. Císařov. Mtc. 1900. 344.

432494   Ženár Svazek: 5 Strana: 0811
Ženár, a, ženař, a, m., der Weiberfreund. Šd. — Ž = hloupý jako ženská. U Koje- tína. Bkř.

432495   Ženarský Svazek: 5 Strana: 0811
Ženarský, vz Ženiláskavý.

432496   Ženárství Svazek: 5 Strana: 0811
Ženárství, n. = ženkárství, die Weiber- liebe. Slov. Bern.

432497   Ženař Svazek: 5 Strana: 0811
Ženař, e, m. = kdo za ženami běhá, ženár. Jg.

432498   Ženatec Svazek: 10 Strana: 0547
Ženatec, tce, m = ženáč. Nár. list. 13. /9. 1887.

432499   Ženatí Svazek: 10 Strana: 0547
Ženatí, n.. = ženění Na ž. máš ještě dost času. Dšk. Km. 6.

432500   Ženatka Svazek: 5 Strana: 0811
Ženatka, y, m., os. jm. Šd.

432501   Ženátko Svazek: 5 Strana: 0811
Ženátko, a, n. = ženička. Slov.

432502   Ženatý Svazek: 5 Strana: 0811
Ženatý; -at, a, o, verheirathet, verehe- licht, beweibt. Ž. muž. Je ženatý na půl kola (o nepoctivém mládenci). Us. Msk. Kozina sarn byl ženat; Nebyltě Otík té doby ještě ženat. Ddk. II. 241., 425. Pozná prý to, pozná, kerý je ženatý, očka má nevy- spané, klobúk na očách klapí. Sš. P. 472. Poznati, poznati, ktorý je ź-tý, vyjde na ulicu jako pes kudlatý. Sl. ps. Tak i my slobodní muožeme milovať den po dni, ale vy ž-tí musíte doma sedati; Poznať to zda- leka, který je ž-tý, chodí po dědině ako pes chlpatý. Koll. Zp. I. 68., 81.

432503   Ženatý jak Svazek: 10 Strana: 0547
Ženatý jak: pod palec (na půl kola). Litom. 73.

432504   Ženba Svazek: 5 Strana: 0811
Ženba, y, f. = ženění, ženitba, die Hei- rath. Rozb. 1841., Ntr. I. 118. (Vz Žena). Ž. pre ľúbosť, Heirath aus Liebe. Dbš. Už nechám té ženby. Šd. Matkám zablisne v očiach, keď sa im spomína vydaj dcerin, otcovia sú zas hrdí, keď je reč o žeňbe synovej. Phld. V. 123. Pročeže ty, moj šu- hajko, ženbe pokoj nedáš? Sš. ps. 296. Už začal aj velkú chuť a silnú vólu na žeňbu dostávať. Hol. 25.

432505   Ženba Svazek: 7 Strana: 1171
Ženba. O chudé ž. říkají: Anko pojď, já už idu; ty vezmi měch (= pytel) a já bídu. Slez. Šd.

432506   Ženblík Svazek: 10 Strana: 0547
Ženblík, vz Zeblík. Mš.

432507   Ženc Svazek: 7 Strana: 1171
Ženc, e, m. = žnec. Vz List. fil. 1891. 37.

432508   Žencký Svazek: 10 Strana: 0547
Žencký = ženský. Us. Dšk. Km 38

432509   Žencovský Svazek: 5 Strana: 0811
Žencovský, Schnitter-. Vz Ženec. Ž. večer. Koll. Zp. I. 307.

432510   Žencula Svazek: 5 Strana: 0811
Žencula, e, f. = šnečka, die Schnitterin. Kde je mnoho ž-li, tam je mnoho zpěvu. Na Ostrav. Tč.

432511   Žencula Svazek: 7 Strana: 1171
Žencula, y, ženčica, e, f. = šnečka. Mor. Brt. D. 147.

432512   Ženčák Svazek: 5 Strana: 0811
Ženčák, a, m., os. jm. Šd.

432513   Ženčenec Svazek: 5 Strana: 0811
Ženčenec, nce, m., der Hermaphrodit. Aesop.

432514   Ženčenec Svazek: 9 Strana: 0419
Ženčenec, nce, m., Hermaphrodit. Ezop. 356

432515   Ženčí Svazek: 5 Strana: 0811
Ženčí, od ženky, Weibs-, weiblich.

432516   Ženčice Svazek: 5 Strana: 0811
Ženčice, e, f. = žena, ženka, das Weib, Weiblein. St. skl. V. 145.

432517   Ženčice Svazek: 10 Strana: 0547
Ženčice e, f. = nevěstka. 1527. Mus. 1905. 434.

432518   Ženčička Svazek: 5 Strana: 0811
Ženčička, y, f. = ženička. Vz Žena,

432519   Ženčička Svazek: 8 Strana: 0526
Ženčička, alias vdovička. 1418. List. fil. 1895. 219.

432520   Ženčina Svazek: 5 Strana: 0811
Ženčina, vz Ženština.

432521   Žendulka Svazek: 5 Strana: 0811
Žendulka, y, m., os. jm. Mor. Šd.

432522   Ženec Svazek: 5 Strana: 0811
Ženec, nca, m. = žnec. Na Ostrav. Tč.

432523   Ženelt Svazek: 10 Strana: 0547
Ženelt, vz Zeuelt. Mš.

432524   Ženění Svazek: 5 Strana: 0811
Ženění, n. = za ženu dání syna, das Verheirathen. Ž. to (syna) jej mnoho stálo. Us. — Ž. = ženy brání, das Heirathen, die Verehelichung. Odřekl se ž. Vzal dovolení k ž. Sych. Jest na ž. D. Druhé ž. V. Kvapné ž. dlouhé želení. Č., Kb. Oj ty dubečku ze- lený, škoda mého ž. ; oj dyž sem já sa ože- nil a svůj stav sem proměnil. Mor. ps. Tč. Šuhajček mladý, zažívaj rady, daj že pokoj ž. Koll. Zp. I. 206. Ženění, ženění, horší než vězeni, z vězení pomůže, od ženy ne- může. Sš. P. 507. K ž. a k políbení paní mandy musí se člověk rychle odhodlati, jinak mu zajde chuť. Us. Písně o ž. vz v Čes. mor. ps. 222. a. násl., Er. P. 273., 288. a násl. Ženeva, y, f., Genf ve Švýcařích. — Ženevan, a, m. = Ženevský.

432525   Ženeva Svazek: 7 Strana: 1171
Ženeva = Genovefa. Kld. Rok. I. 267.

432526   1. Žengle Svazek: 5 Strana: 0811
1. Žengle, í, pl., f. = ozdoby visící s ra- men děvčat, nejspíše z fr. sangle a to z lat. cingulum. Mz. 378. Abhangende Schauer.

432527   2. Žengle Svazek: 5 Strana: 0811
2. Žengle, e, f., druh trávy. Cf. sanicu- lum, der Sanikel. Dch. — Ž., vz Ženkle.

432528   Žengle Svazek: 8 Strana: 0526
Žengle ze střhnem. sënkel. Gb. H. ml. I. 485., Mz.

432529   Ženglový Svazek: 8 Strana: 0526
Ženglový či ženiklejtový kořen, z: radix saniculae. Čern. Př. 60.

432530   Žengruty Svazek: 8 Strana: 0526
Žengruty, z něm. Senkruthen = břevna, jimiž se lešení snížiti i zvýšiti muže. Čern. Př. 70., 6.

432531   Ženialní Svazek: 5 Strana: 0811
Ženialní m. genialní, genial.

432532   Ženice Svazek: 5 Strana: 0811
Ženice, e, ženička, y, f. = ženka, že- nuška, das Weiblein, die Weibsperson. Slez., mor. a slov. Doviedol si do malej chalupky ženicu mladú, šibnú a živili sa potom, ako vedeli. Phld. V. 111. Ženička peňažná tru- hlička. 1b. V. 172. Ty milý synečku, ne- bylo ti třeba ještě ž-čky. Brt. P. 153. Už som sa oženil, vzal som si ženičku. Sl. ps. Hrnce, misky i randličky dajte drotovať, ženičky. Ej, oráč, oráč, nedobre seješ, za- sial si žitko, zišiel ti oves, zasial si oves. zišla pšenička čože je lepšie jako ženička ? Sl. spv. III. 91., IV. 135. (147.). Dajte za mňa Aničku, vezmem si ju za ženičku. Sl. spv. 123. Ach beda, prebeda, žena muža bije pod rebry a on sa jej modlí: Ženičko, dušičko, veť už budem dobrý; Zpievaj si, ženička, ako si zpievala (bývaj mi veselá, ako si bývala), keď si někdy za mnou dvere za mnou zatvárala ; Žeň sa, braček, žeň sa, budem ti družičkou, tebe (tobě) bude debre s tou tvojou ženičkou; Berieš si ty ženu pre tisíce, snad bude milovať jiných viece; ale milý šuhaj, radím tobě, vezmi si ženičku rovnú sobe; Čo naložíš na ženičku, kúpiš za to jalovičku, z jalovičky bude kráva a ze ženy stará baba; Keď ženičku dačo bolí, hned oriešok muškátový do vínca jej škra- bajú, užívať jej dávajú, to hu uzdraví. Koll. Zp. I. 22., 64., 214., 222., 252., 264.

432533   Ženicí Svazek: 5 Strana: 0812
Ženicí župan = který měl ženich při svatbě na sobě. U Domažl. Jrsk.

432534   Ženič Svazek: 5 Strana: 0812
Ženič, e, m. = kdo se chce ženiti, ženich, der Brautwerber, Bräutigam. Dbš. Sl. pov. II. 38. Pero, ktorô pýtač ženičovi od diev- čaťa donáša, je znak, že ona a jej rodičia ku sniatku privoľujú. Chlpk. Syt. Táb. 27.

432535   Ženičic Svazek: 5 Strana: 0812
Ženičic, e, m., spurius, zastr. Ms.

432536   Ženička Svazek: 10 Strana: 0682
Ženička, f = žemenka. Brt. Sl.

432537   Ženidlo Svazek: 5 Strana: 0812
Ženidlo, a, o. Bouchlo ho ž. (dostal chuť k ženění, er bekam Lust zu heirathen. Vz Ženitba). Č. Lomcuje jím ž. Sych. Ž-dlem (vdavadlem) bouchnuta dívčice. Sych. Přišlo naň ž. Us. Trká ho ž. Mor. Šd. Ž. mu nedá pokoje. Na Ostrav. Tč. Tady jsou na to ž. celé posedlé. Tyl. Str. dud. 49.

432538   Ženidlo Svazek: 10 Strana: 0547
Ženidlo, vz Vdávadlo.

432539   Ženich Svazek: 5 Strana: 0812
Ženich, a, ženíšek, ška, m. = kdo se žení, der Bräutigam, Gespons, Hochzeiter. Cf. Ženič. V. Frejíř, když obdrží, aby mu za- snoubena byla (dívka), bude ženichem a kteráž se vdává, nevěstou. Kom. Ž. slove muž od okamžení zasnoubení-se s nevěstou až do té doby, kdy s ní uzavírá platný svazek manželský. S. N. Přebírala se v že- niších co v hruškách, až koloděje dostala. Sych., Jv. Ž. řecký. Vz Vlšk. 220. Ž. řím- ský. Ib. 239. Jest ženichem, er geht auf Freiersfüssen. Dch. Věčný ž. = který se nemůže oženiti. Us. Kšť. Ž. čarovaný, chrbát malovaný (když přičarovali si ženicha, po- tom bývala žena bita); Na kvetnú nedeľu berávajú devy zavčas rána osypané perá na tanier a vezmúc zvonec do jednej ruky, obiehajú s perámi stodolu a volajú: Poď sem! poď sem! aby nasháňaly a přivábily ženichov k sebe, lebo, vraj, načarovaný ž. jako nemastný hrach. Phld. III. 3. 290., IV. 19. A včil dyž su veliká, potrebuju ženicha. Sš. P. 757. Po druhé ohlášce zve ž. s ne- věstou, ten den před svatbou ž. s družbou; Uječku, prosím vás, abyste sa za nás ne- haňbili a nás do chrámu Páně vyprovodili, mne nevestu aj mojého ženicha a z chrámu Páně do příbytku našého. Brt. L. N. II. 45., 46. Neboj sa, Adria, neostaneš sama: rastie tebe ženich tuto za horama. Už si čistí zbroje na sviežom severe, skoro on zaklope na tie tvoje dvere. Vaj. Tat. a mor. 13. Toto psaní mé nemnoho chybí toho času, v kterým budeš nebo ž-chem nebo novým manžielem. Žer. 10. Synové mladého ž-cha, filii sponsi. ZN. Ž. píše = říká se služce, když pavučina se stropu visí (je-li zamilo- vaná, na leccos zapomene, ku př. smýčiti); Vybíraný ž. a hledaná nevěsta málokdy se hodí do páru; Ž., který má v obličeji bra- davici, brzy prý ovdoví (podobně věří se o nevěstě); Ž. modrooký a nevěsta černo- oká (neb obráceně) se k sobě nehodí (ne- budou v manželství šťastni). Us. Kšť. U mla- dého (ženicha) hole, u starého bidlo (= bydlo). Us. Pk. Ženiši z Drážďan, ale z Berouna nic (ale ne od Berouna). Bdl., Šd. Má že- nichy z Drážďan, ale ne z Berouna. Šml. O pověrách o ženiších vz Mus. 1853. 475. Vz Er. P. 328., 337., Svatební.

432540   Ženich Svazek: 7 Strana: 1171
Ženich. Svrbí-li někoho nos, říká: Svrbí mne nos, bude v pekle posvícení nebo:
přijde ženich. U N. Bydž. Kšť.

432541   Ženich Svazek: 8 Strana: 0526
Ženich. Z čarovaný, chrbát malovaný (ženu bije). Mor. Mtc. 1895. 155. — Ž. = kus lnu. Vz Nevěsta (3. dod.).

432542   Ženich Svazek: 9 Strana: 0419
Ženich. Ženiši = ženich a nevěsta. Vých. Slez. Čes. 1. VII. 33.

432543   Ženich Svazek: 10 Strana: 0682
Ženich Když nevěsta se rodí, ž. na kůň sedej (ž. budiž o několik let starší než ne- věsta). Máj IV. 282.

432544   Ženicha Svazek: 5 Strana: 0812
Ženicha, y, f. = nevěsta, die Braut, zastr. Bhmr.

432545   Ženicha Svazek: 7 Strana: 1171
Ženicha = nevěsta. Bhm. Fl. 467. Ženima. Výb. I. 275, Pass. 294.

432546   Ženichovsky Svazek: 5 Strana: 0812
Ženichovsky jednati, po ženichovsku se chovati, wie ein Bräutigam. Ros.

432547   Ženichovský Svazek: 5 Strana: 0812
Ženichovský = ženichu příslušný, den Bräutigam betreffend, ihm gehörig. Ros.

432548   Ženichový Svazek: 5 Strana: 0812
Ženichový, dem Bräutigam gehörig. Kady my půjdeme, když po vandrujeme ? Hore tú dolinkú k ženichovém' dvorku. Sš. P. 451.

432549   Ženichův Svazek: 5 Strana: 0812
Ženichův; -ova, -ovo, dem Bräutigam gehörig. Na straně ženichově jsou hlavní osoby: pytač; zváč, jenž ku svatbě zve; starejší n. svat; družba; zástavník. Koll. Zp. 1. 445. Ženichovo lůže. V.

432550   Ženijní Svazek: 5 Strana: 0812
Ženijní akademie (inžinérská. Sb.). Ž. pluk skládá se z plukovního štábu, 4 pol- ních praporů po 4 setninách (ve stavu vá- lečném mimo to z 4 reservních setnin). K polní setnině ženijního pluku patří: set- ník, nadporučíci, poručíci, strážmistrové, četaři, desátníci, svobodníci, pěší prvé a druhé třídy, trubači, sluhové důstojničtí. Rf.

432551   Ženík Svazek: 5 Strana: 0812
Ženík, a, m. = ženkýl, effeminatus, zastr. BO. — Ž. = ženich. Slov. Bern.

432552   Ženiklejt Svazek: 5 Strana: 0812
Ženiklejt, u, m. = žindava europská, zanykl, ráček živý n. černý, sanicula, der Sanikel.

432553   Ženiklejtový Svazek: 8 Strana: 0526
Ženiklejtový, vz Ženglový (3. dod.).

432554   Ženil Svazek: 5 Strana: 0812
Ženil, a, m. = kdo se stále žení a ne- ožení, der ewige Bräutigam. Us.

432555   Ženiláskave Svazek: 5 Strana: 0812
Ženiláskave = ženársky, ženkársky, weibersüchtig, stutzerisch. Slov. Bern.

432556   Ženiláskavosť Svazek: 5 Strana: 0812
Ženiláskavosť, i, f. = ženárství, ženkár- ství. die Weibersucht. Slov. Bern.

432557   Ženiláskavý Svazek: 5 Strana: 0812
Ženiláskavý = ženarský, ženkárský, weibersüchtig. Slov. Bern.

432558   Ženile Svazek: 5 Strana: 0812
Ženile = zženile, weibisch, weichlich, unmännlich. Slov. Bern.

432559   Ženílek Svazek: 5 Strana: 0812
Ženílek, lka, m. = ženil.

432560   Ženilosť Svazek: 5 Strana: 0812
Ženilosť, i, f. = zženilosť, die Weichlich- keit, weibische Art, Unmännlichkeit. Slov. Bern.

432561   Ženilý Svazek: 5 Strana: 0812
Ženilý = zženilý, weibisch, weichlich, unmännlich. Slov. Bern.

432562   Ženima Svazek: 5 Strana: 0812
Ženima, ženina, ženimka, y, f. = po- straní žena, souložnice, kuběna, das Kebs- weib, die Kebsfrau, das Nebenweib, die Konkubine. Na Hané ženima posud. Bkř. Ženina. V. Kuběnář ženinu chová. Kom. Nabral si ještě vice ženin a žen. Br. Z že- ním rozličných narození synové. Troj. Ne- řádně miloval jiné ženimy. V. Chválím to,
że branie neradu; ale kakž pak, bude-li
sám s ženimú svú několik let, s níž sě je
neoddal? St. N. 327. 9. Učinil ji sobě že-
nimú. Výb. II. 85. 5. Synóm svých ženim
dal jest dary; Ž. Nachorova (concubina).
BO. Aby uslyšel dievku, své ž-my dceru;
Protož dle Šalamún: Kto ž-mu krmí, ztratie
zbožie; Šalamún měl 700 královen a 300
ženim a modlám se pro ně modlil; Připra-
vujíce krásnějé své kuběny, kněhně neb
ženimy než v kostele oltáře a obrazy; Jakýž
otec, takýž syn; syn dá a otec vezme pe-
nieze, aby syn ž-mu měl; A tu almužnu,
kterúž mají chudí lazarové jiesti, jedie jich
psi tuční chrtie, vyžlata a ohaři a také
tisty, kurvy neb ž-my; Když o kterém jistě
vědie, že má ž-mu neb kuběnu, aby pod
kletbu jeho mše neslyšeli; Šestdesáte jest
královen a osmdesáte ženim a mladic nenie
poctu. (Pís. Šal. 6. 7.). Hus I. 105., 202.,
382., 443., 444., II. 242., 294., III. 75. — Ž. = žena.

432563   Ženima Svazek: 8 Strana: 0526
Ženima. GR. Nov. 124. 15.

432564   Ženimče Svazek: 5 Strana: 0813
Ženimče, ete, n. = ženimčic. Aby jich děti nebyly cizoložňata a ženimčata. Kšch. 15.

432565   Ženimčic Svazek: 5 Strana: 0813
Ženimčic, e, m., zastr. = ženimy syn, der Bastard. Ms. pr. cís. Ž., jenž jest z prazdné nevěstky urozen. BO.

432566   Ženimčice Svazek: 8 Strana: 0526
Ženimčice, e, f. = ženima. GR. Nov. 40.

432567   Ženimčičný Svazek: 5 Strana: 0813
Ženimčičný. Kromě synóv ž-ných, con- cubinarum, vom Kebsweibe abstammend. BO.

432568   Ženimčiě Svazek: 7 Strana: 1171
Ženimčiě. Sv. ruk. V. I. 219.

432569   Ženimec Svazek: 5 Strana: 0813
Ženimec, mce, m. = kuběnář. Troj.

432570   Ženimstvo Svazek: 5 Strana: 0813
Ženimstvo, a, n. = ženinstvo = soulož- nictví, die Kebsweiberei, das Konkubinat. Troj., Výb. II. 85. 24.

432571   Ženin Svazek: 5 Strana: 0813
Ženin, a, o, dem Weibe, der Frau ge- hörig. Mužova síla větší jest než síla ženina; Když Herakles odkryl závojem zastřený obličej ženin, Admetos spatril milovanou choť. Cimrh. Myth. 69., 247. Táto spôsob- nosť oslabla po smrti ženinej ; Smrť ženina mi dodala. Phld. IV. 276., 342. Ale muž nic nedal na tyto pletky ženiné (ženiny); Na vlastné ženině (ženiny) oči s druhými se točí. Mt. S. 1. 56., 181. Ženina pře. NB. Tč. 172. Ženina krásná domácnosť. Šd.

432572   Ženina Svazek: 5 Strana: 0813
Ženina, y, f. = pohlaví ženské, die Wei- ber. Ros. — Ž. = ženima. Ros., V., Br. Vz Ženima. Ž., hetaera. Sš. II. 133.

432573   Ženina Svazek: 7 Strana: 1171
Ženina = ženima. Št. Kn. š. 226. 16., 228. 3. a 11.

432574   Ženinie Svazek: 5 Strana: 0813
Ženinie, n. = ženění. NB. Tč. 210. Po- sud na Ostrav. Tč.

432575   Ženinka Svazek: 5 Strana: 0813
Ženinka, vz Ženina.

432576   Ženinsky Svazek: 5 Strana: 0813
Ženinsky = souložnicky. Slov. Bern.

432577   Ženinský Svazek: 5 Strana: 0813
Ženinský = souložnický. Slov. Bern.

432578   Ženinství Svazek: 5 Strana: 0813
Ženinství, n. = souložnictví, unehelicher Beischlaf. Slov. Bern. Vz Ženinstvo.

432579   Ženinstvo Svazek: 5 Strana: 0813
Ženinstvo, vz Ženimsto.

432580   Ženisko Svazek: 5 Strana: 0813
Ženisko, a, n. = osoba ženská, hl. veliká, nehezká, das Weibsbild, die Weibsperson. D.

432581   Ženíšek Svazek: 5 Strana: 0813
Ženíšek, ška, m., os. jm. Ž., malíř v Praze. — Ž., šku, m. = řimbaba, marolist, matky boží bylina, pyrethrum tanacotum. Vz Rstp. 902.

432582   Ženíšek Svazek: 9 Strana: 0419
Ženíšek Fr. Sr. Jub. XXXVI.

432583   Ženíšek Svazek: 10 Strana: 0547
Ženíšek Fr Vz Dolen. Pr. 624.

432584   Ženíšek Svazek: 10 Strana: 0682
Ženíšek Fr. Sr. Máj. IV. 431.

432585   Ženišský Svazek: 8 Strana: 0526
Ženišský. Ž. krok. Nár. list. 28./3. 1895.

432586   Ženišský. Ž Svazek: 10 Strana: 0547
Ženišský. Ž. povinnosť (ženichova). Sá. Jitř. 89.

432587   Ženišství Svazek: 5 Strana: 0813
Ženišství, n. = stav ženicha, der Bräu- tigamsstand. Umřel v ž. Exc.

432588   Ženitba Svazek: 5 Strana: 0813
Ženitba (m. ženitva. Č.), y, f. = ženění, das Heiratnen, die Heirath (o mužích). Mněl jsem, že skrze ž-bu pánem budu. St. skl. Ž. mezi bratrem a sestrou ohavná nebyla jako nyní. Scip. Třetí ž. pana Viléma z Rosen- berka. Břez. 229. Nech té ž-by. Us. Strýč- kovi ty projdeš bez ž-by ztěžka. Kká. Td. 17. Ž-by se díti budou až do vzkřesu člo- věčenstva. Sš. L. 189. Slíbil mu pomoci k ž-bě cum CL mr. gr. a on na jeno slib k ž-bě povolil. Půh. II. 527. Ž. krále Ladi- slava. V. Vz Adam, Brada, Nevěsta, Písek, Slanina, Vdovec, Zelený, Ženidlo.

432589   Ženitba Svazek: 8 Strana: 0526
Ženitba. Pověry o ní vz v Zbrt. Pov. 99., 100.

432590   Ženitba Svazek: 9 Strana: 0419
Ženitba. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 86., 88., 90., VII. odst. 3. e.

432591   Ženitba Svazek: 10 Strana: 0547
Ženitba. Keď ide mladý na prehledy, má byť polohluchým, poloněmým a polo- slepým (vtedy sa najskor ožení). Rizn. 65.

432592   Ženitební, -bný Svazek: 5 Strana: 0813
Ženitební, -bný, Heiraths-. Ž. píseň. Reš. Netřeba královi ž-bných daróv (věno- vání). Bj.

432593   Ženiti Svazek: 5 Strana: 0813
Ženiti, žením, žeň, ženě, il, ěn, ění; že- nívati. — co, koho: syna (ženu mu dáti, verheirathen, verehelichen), Us., víno (s vo- dou míchati, vermischen). Kos., Šm. Vieš čo, syn môj, budeme ťa ž. Dbš. Obyč. 14. Rádi by ho oženili, pořád ho žení, ale do- ženit ho nemohou. Us. Šd. Zelená travička modrém (modrým) kvítkem kvete, že už mě, tatíčku, ž. nebudete; Když komára ž-li, krupky vína neměli. Sš. P. 498., 694., Sl. ps. 189. Když pastorka ženil. NB. Té. 274. Vesna, panna Vesna, čo sa nevydávaš? Keď ja času nemám, všetko z Boha žehnám: žením si kvieťatká, párim si vtáčatká. Phld. IV. 461. — se = ženu pojíti, vzíti, sich ver- ehelichen, heirathen. On se dnes žení. Kos. Kdo se chce ž., ma peníze měniti (musí peníze míti). Us. Kdo se žení, tolary mění, jak se ožení, malého peníze není (hrál na velkého a potom nic neměl. Vz Marnotratný). LB., Jg. Jak se dívka, ne mládenec žení, v takovém manželství stálé lásky není. Mor. Tč. Na co by chodil po záletách, dy se eště němôže ž. Slez. Šd. Tu Anička sa ženi a Janko vydáva (dí se o prístupníkovi t. j. když se muž prižení na grunt). Phld. IV. 54. Keď sa šuhaj žení, jako by sa topil, jakoby tú skalu do vodičky hodil (jakoby jabl'čk:o do Dunaja hodil). Sl. ps., Sb. sl. ps. II. 1. 60. Potrebná temu muzika, kdo- kolvek sa žení, nebo svú zlatú slobodu s služebnosťú mení. Slov. Tč. Milý sa mi strojí ženic. Nech sa žení, nech zdráv budze. Sl. ps. 208. Ako ja mám, ako já mám ve- selá byť? strojí sa mi frajer ženiť. Sl. ps. Sf. I. 94. Komár k muške prisedá, rád by sa ženiti, ovad boty obúva, rád by družbou byti. Sl. ps. Sf. I. 110., Sb. sl. ps. II. 1. 24. Chtěl se komár ž., chtěl sobě brat mušku. Sš. P. 694. Kraľovič sa len nechcel a ne- chcel ž. Dbš. Sl. pov. I. 188. Ej, žení sa mi, žení, ej, moje potešení, ej, ani ma ne- volá, ej, na jeho veselí. Sl. spv. II. 72. Ach, môj Bože, čo mám robiť, či sa ž., či len tak byť? Ž. sa mi nedovolá, vandrovat ma nohy bolá. Ib. III. 108. Jak je to dobře, dyž žena umře, nech je starý lebo mladý, ž. sa može. Pck. Ps. 55. Pacholek hodlaje se ž., naptá si nekerého súseda za člověka (svědka). V mor. Poduž. Brt. L. N. II. 65. Kážu sa mi ž. Nemám vôľu (vůle). Kážu si mi brati Karolinu. A to dievčä Karolínčä nič nerobí a to dievčä Karolínčä hrdo chodí. Sb. sl. ps. II. 1. 60. Žeň sa, šuhaj, žeň sa, keď sa máš ženiti, prestaň už dievčencom pre- kážku robiti; Žeňte že sa, chlapci, ak sa mate, žeňte: z turčanskej stolice diovčence si berte; Nežeň sa, šuhajko, eště si slabučký ; Nebudem sa ž., volím mládencom byť, a len v samotnosti švárne děvče lúbiť; Žeň sa, šuhaj, žeň sa, ak ti žena treba, ja by sa vydala, mne muža netreba; Mladý pán, já ver k vám nepuojdem slúžiti, túžite za dievkou? načim (= treba) sa ženiti; Všeci sa ženíte, vojny sa bojíte a já neboráčik musím býť vojáčik. Koll. Zp. I. 176., 205., 206., 208., 210., 213., 366. Veť si už nie še- divý, ale sivý, a neženíš sa. Zátur. Nebyl bych se ženil, dyby ne milenky, dyby mně nebyla dávala huběnky. Sš. P. 289. (Žeň sa), len aby mala oči a ruky (aby byla opatrna a pracovita); Kdo sa žení, srdcu radosť, hlave starosť. Ja som sa neženil, ženy ma ženily: bodaj mojej žene na večer zvonili. Slov. Zátur. Coky psota na stranu, chudoba sa žení. Sb. sl. ps. I. 113., Mt. S. I. 113. Kdo se žení, když jde měsíc dolů, je ne- šťastný v manželství. N. Bydž. Kšť. Padá-li hochu boty si leštícímu kartáč z ruky, bude se brzo ž. Mus. Ž. se v Hrad. = zanášeti, buhlen. Kšť. Ještě mlíko mateřino na bradě a chce se ženiti. Ženil by se, kdyby měl kněze v rukávě (vz Loudal). Lb. Kdo se ženíš, hledej sobě roveň. S. a Ž. Než se ženíš, posli uši mezi lidi. Rb. — se čím. Nežeň se očima, ale ušima (slyš, jaké jest děvče). Smil. Mus., Č. — se proč. Kdo se žení pro statek (statky), ten přichází na zmatek (zmatky); kdo pro krásu, to trvá do času; kdo ale pro ctnosť, to trvá na věčnosť. Jg., Lb. Kto sa žení pre statky, peníze, taka laska netrvá na dlúze. Kto pre krásu, len do času; kto pre lúbosť, trvá mu na večnosť. Sb. sl. ps. II. 1. 62. Bylo viděť, že z vejdělku se ženil a ne z lásky. U Dobruš. Vk. Dočkaj ty, šuhaj ku, dá ti ho moja mať, načo si sa ženil, ked nevieš gazdovať? Na to som sa ženil, aby som ženu mal; lepšia žena mladá, jak peňazí láda (truhla). Sb. sl. ps. II. 1. 62. — kde. Venku se zrovna čert, žení (je veliký vítr). Us. Hsp. Žení sa mi milý v tej ďalekej zemi, ani ma nepozval na svoje veselí. Keby ma bol pozval aspoň za družičku, nemala bych žiaľu ani polovičku. Sl. spv. IV. 133. Čerti se tam žení (o snehové vichřici v zimě). Us. Vrů. — kdy. Nežeň ty se na ty roky. Er. P. 275. Šohaj, šohaj černojoký, nežeň ty se na ty roky; tyto roky vojna bude, na co ti ta žena bude? Brt. P. 66. Nežeň sa, sy- nečku, v tomto roce, v tomto roce vojna bude, čím tobě, synečku, ženka bude? Pck. Ps. 63. Žeň sa ty len, milý, keď ti taká vola, však som ja našla iného sokola; žen sa len, ženi, ešte tej jaseni (do jeseni. Lipa II. 262.), veď za to nezvadne venček môj zelený. Btt. Sp. 17. Nebudem sa ž. kromě na statku, vyberiem si děvče z krásného poriadku. Koll. Zp. I. 208. Neženil jsem se s dvaceti lety. Mtc. 1. — koho, se s kým. Lpř. Už se tam čert s ňú žení (o mrtvé). Tkč. Je to pravda, že se váš syn žení s jeho sestrou? Us. Sd. Veť ho neženila s Brez- ňanskou Mariškou, ale ho ženila s vojen- skou šabličkou. Koll. Zp. I. 35. — jak. Ten stařec by se ještě rád ženil. Dch. Rád bych sa ženil, rád, dievča mi nechcú dať; vdovicu mi dávajú a ja ju nechcem vziať. Sb. sl. ps. II. 119. Žeň se, Janko, žeň se rad, pojedzěm ci namlúvać; Ženil bych se milerád, ale mně braní kamarád. Sš. P. 85., 670. Mne žení proti mé vůli, žení s osobou, kterou mé srdce nemiluje. Ntr. VI. 261. Okolnosti, za kterých se žení. Šml. I. 13. Varujte sa, šuhajci a múdre sa žeňte, leda- jakým dievčičkám nikdy nič nevěrte. Koll. Zp. 1. 255. Z ďaleka kradni a z blízka sa žeň. SB. sl. ps. 1. 126., Zátur. Ž. se strejč- kovi pod okna, tetě náves (na ves) = do nájmu, do podruží. Us. Rjšk.

432594   Ženiti koho Svazek: 8 Strana: 0526
Ženiti koho. Arch. XIV. 151. se (jak). Nežeň se očima, ale ušima. Us. NZ. IV. 194. Kdo se žení, svobodu mění. Us. Ožeň sa, obes sa, na jedno padne; vezmi mrcha ženu. do pekla ťa vtiahne. Slov. Nov. Př. 397.

432595   Ženiti se Svazek: 9 Strana: 0419
Ženiti se. Ženiť nenje chleba požičať, Ž. pre statky-zmatky; Ž. sa pozde siroty; Ž. sa včas-včas vstať; Žeň sa mladý; Žeň sa očima, ušima, zblízka. Vz Zát. Př. 90., 382b.

432596   Ženiti se Svazek: 10 Strana: 0682
Ženiti se. Kdo se ženíš, hledej sobě roveň, nerovná spřež nerada spolu táhne. Máj. IV. 341.

432597   Ženiti se jak Svazek: 7 Strana: 1171
Ženiti se jak. Blázen se ženil očima a ne ušima. Výb. II 1653. Ženil sem sa po svéj vůli. Brt. N. p. 276. — se proč. Ne- roď se ž. pro sbožie. Sv ruk. 249.

432598   Ženivo Svazek: 5 Strana: 0814
Ženivo, a, n. Za žniva je mnoho ž-va, wird viel geheirathet. Tč.

432599   Ženižstvo Svazek: 10 Strana: 0547
Ženižstvo, a, n. - ženichové. Msn. Od. 67.

432600   Ženka Svazek: 5 Strana: 0814
Ženka, y, f. = žena, das Weib, die Frau. Vz Žena. Boženku, Boženku, daj mi takú ženku, čo by me vodila do šenku, do šenku. Sl. spv. 212. V tomto roce vojna bude, čem tobě, synečku, ženka bude? Pck. Ps. 63. Vyberiem si za žienku Bystrú, švárnu Slo- venku. Sl. spv. 52., Koll.Zp. I. 331. Vojna bola i minula, moja žienka nezhynula, moja žienka i dnes žije, ráda pálenečku pije. Koll. Zp. I. 392. Vesna, panna Vesna, boh- daj si zablesla krásotu do líček, silotu do rúček, čistotu do dúšek: mládencom i diev- kam, mužíčkom i žienkam, starčekom i diet- kam. Phld. IV. 462. — Ž., s příhanou = nevěstka. Ž. obecná, poběhlá, žena prázdná, ženima, die Hure, meretrix. ZN. Běhlá (běžná. Pč. 16.) ž. Reš. Nemiluj ty cuzí ženky, než sa ožeň. Mor. Tč. Já jeho mamlasem, on mne zval ženko. Koll. Zp. I. 269. Papež od prázd- ných ženek, jichž jest mnoho set v jeho městě, béře na měsiec po zlatém. Hus III. 246. — Ž. mrazivá = zima. Slov. Hdk. — Ž. = sponka. D.

432601   Ženka Svazek: 7 Strana: 1171
Ženka, zdrob. žena (choť). Mladá ž., starý muž, kde to spolkem bývá, tam do- bře nebývá. Sš. P. 494. — Ž.= nevěstka. Obyčejem lehké ženky. Bart. 89. Ct. Wtr. Obr. II. 86., 781. Ž. prázdná, svobodná, obecná. Wtr. Obr. II. 85. Tresty běžných ženek v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 781.

432602   Ženka Svazek: 8 Strana: 0526
Ženka. Divé ženky. Cf. NZ. V. 585.

432603   Ženkál Svazek: 7 Strana: 1171
Ženkál, a, m. = ženkár. Šd. Ženkylní, weibisch ; memmisch. Rk. Ženný. Ž. víno, Branntwein, m. Arch.
IX 468.

432604   Ženkár Svazek: 5 Strana: 0814
Ženkár, a, m. = ženár, ženkýl. Slov. Bern.

432605   Ženkáreň Svazek: 5 Strana: 0814
Ženkáreň, rně, f. = kurváreň, hampejs, das Hurenhaus. Slov. Bern.

432606   Ženkárňa Svazek: 5 Strana: 0814
Ženkárňa, i, f. = ženkáreň. Slov. Bern.

432607   Ženkárský Svazek: 5 Strana: 0814
Ženkárský, seiner Frau zu sehr ergehen; kurvářský, hurerisch, Huren-. Slov. Bern.

432608   Ženkárství Svazek: 5 Strana: 0814
Ženkárství, n., zu grosse Anhänglich- keit an seine Frau; ženiláskavosť, kurev - nictví, die Hurerei. Slov. Bern.

432609   Ženkéř Svazek: 5 Strana: 0814
Ženkéř, e, m. = ženkýl. Boč. exc.

432610   Ženkl Svazek: 5 Strana: 0814
Ženkl, vz Ženkle.

432611   Ženkla Svazek: 8 Strana: 0526
Ženkla, y, f. = šparák při noži na dýmku. Záp. Mor. Brt. D. II. 430.

432612   Ženklava Svazek: 5 Strana: 0814
Ženklava, y, f., Senftleben, ves u Štram- berka. PL.

432613   Ženkle Svazek: 5 Strana: 0814
Ženkle, e, ženklička, y, f., ženkl, e, ženklík, u, m., též žengle, e, f. = jehlice k navlékání tkanic, stužek, die Schnürnadel, z něm. Senkel. Mz. 378. Ž. = šněrovací jehla. D. Ženkličku navlíknouti. A na ženkle dáno k stuhám 12 centnýřů mosazi. Jir. Ves. čt. 41. — Ž. = jehla do vlasův, die Haarnadel. Ctib., Gl. 391.

432614   Ženklička Svazek: 5 Strana: 0814
Ženklička, v Ženkle.

432615   Ženklík Svazek: 5 Strana: 0814
Ženklík, vz Ženkle.

432616   Ženkovatěti Svazek: 5 Strana: 0814
Ženkovatěti, ěl, ění = počíti ženkova- tým býti, weibisch werden. Ros.

432617   Ženkovati Svazek: 5 Strana: 0815
Ženkovati = na ženy laskavu býti, wei- bisch sein. Ros.

432618   Ženkovatiti Svazek: 5 Strana: 0815
Ženkovatiti, il, ěn, ění, weibisch ma- chen. Ros.

432619   Ženkovatosť Svazek: 5 Strana: 0815
Ženkovatosť, i, f. = zenkovitosť, zženi- lost, die weibische Beschaffenheit.

432620   Ženkovatý Svazek: 5 Strana: 0815
Ženkovatý, ženkovitý = zženkylý, zže- nilý. Ros.

432621   Ženkovitosť Svazek: 5 Strana: 0815
Ženkovitosť = ženkovatosť.

432622   Ženkovitý Svazek: 5 Strana: 0815
Ženkovitý, vz Ženkovatý.

432623   Ženkrout Svazek: 5 Strana: 0815
Ženkrout, u, m. = veliký prapor něko- lika tyčkami podpíraný. V Krkonš. Nečásek.

432624   Ženkucí Svazek: 5 Strana: 0815
Ženkucí, n. = kovářské kladivo, jímž se rozličná železa ke kočárům vyšňořují. Us.

432625   Ženkýl Svazek: 5 Strana: 0815
Ženkýl, ženkyl, a, m. (zastr.) = kdo se ženou dává spravovati, korouhvička ženská, der Siemann, Frauenknecht. D., Smrž. — Ž. = chlipný člověk, der Wollüstling, Weiber- narr. V. Jsú pouzí ž-lové a horliví cizích žen milovníci. Jel. Enc. m. 65. — Ž. = rozmazaný, zženilý, weibisch. Rváč., Gníd.

432626   Ženkyle Svazek: 5 Strana: 0815
Ženkyle, e, f.? Kavalíři páchnuli nar- cissem, ženkylí, fialkami. Světz. 1878. 618.

432627   Ženkýlství Svazek: 5 Strana: 0815
Ženkýlství, n. = ženkárství. Kos. Ol. I. 300.

432628   Ženkyně Svazek: 5 Strana: 0815
Ženkyně, ě, f. = ženima, die Hetäre. Sš. I. 153.

432629   Ženné Svazek: 5 Strana: 0815
Ženné, ého, n. = plat dávaný místo žetí panského obilí, die Schnittfrohne. Z 15. stol. Mš. Prokeš platí ženného 9 ? gr. Arch. V. 555.

432630   Ženní, -ý Svazek: 5 Strana: 0815
Ženní, -ý = žní se týkající, Schnitt-, Ernte-. Ž. robota, die Mahtrobot. V., práce, Zlob. čas. Ev. Pán ženní, dominus messis. ZN. Času ženního. ZN. Roboty ženné. Pal. Rad. II. 183.

432631   Ženník Svazek: 5 Strana: 0815
Ženník, u, m. = harem. Johant. 178.

432632   Ženný, šp Svazek: 5 Strana: 0815
Ženný, šp. m. žžený. — Ž., vz Ženní.

432633   Ženobijce Svazek: 5 Strana: 0815
Ženobijce, e, m., der Weibermörder. Sš. P. 130.

432634   Ženohance Svazek: 5 Strana: 0815
Ženohance, e, m., der Weiberhasser. Div. z och.

432635   Ženoláska Svazek: 5 Strana: 0815
Ženoláska, y, f. = láska k ženě, die Liebe zum Weibe. Sš. 11. 135.

432636   Ženomil Svazek: 9 Strana: 0419
Ženomil, a, m. Exc.

432637   Ženomstivý Svazek: 5 Strana: 0815
Ženomstivý. Ž. válka, das Weib rä- chend. Msn. Or. 11.

432638   Ženomužný Svazek: 5 Strana: 0815
Ženomužný, gynandrisch, gynandrus. Ž. květy, jejichž tyčinky srostlé jsou s pe- stíkem. Rst. 527.

432639   Ženomužstvo Svazek: 5 Strana: 0815
Ženomužstvo, a, n. = sourodstvo, gy- nadria, třída Linnéova 20tá mající květy ženomužné. Rst. 528.

432640   Ženoprávnil Svazek: 5 Strana: 0815
Ženoprávnil, a, m., der Weiberrechtler. Dch.

432641   Ženosloví Svazek: 7 Strana: 1171
Ženosloví, n, Gynäkologie, f. Rk.

432642   Ženotepec Svazek: 7 Strana: 1171
Ženotepec, pce, m. = nenávistník žen, Weiberfeind, m. Hvz Ženoznalství, n. = ženosloví. Rk. Ženský. Ž. typ, Dk., stydký úd, vz Úd
(i dod.); hospodářství (práce od žen obsta-
rávané), Črn. Zuz. 305., milosť (k ženám).
Kruml. 3. b. Není hněvu nad hněv ž. Mark.
Ž. spiknutí, devateré ďábelství. U Lužan.
Kšť Lesť, chytrosť, oklamání — ženské
umění Us Němc. Ž.hody (ku kterým zvány
jsou jen ženy po úvodu šestinedělky). Na
Domažl. NZ. I. 74. — Ž., subst. Ž. vysoká,
vz Haštabiga. Hej ženská, kam pak ? Us.
Rgl. Ženská táhne víc než mlýn. Us. Kšt.

432643   Ženotup Svazek: 5 Strana: 0815
Ženotup, a, m. = žrnohance.

432644   Ženovláda Svazek: 5 Strana: 0815
Ženovláda, y, f., die Weiberherrschaft, Gynäkokratie. Rk.

432645   Ženovládce Svazek: 5 Strana: 0815
Ženovládce, e, m., der Weiberheld. Rk.

432646   Ženovrah, a Svazek: 5 Strana: 0815
Ženovrah, a, m., der Weibermörder, -feind. Šm., Rk.

432647   Ženovraždivý, ženovražebný Svazek: 5 Strana: 0815
Ženovraždivý, ženovražebný, weiber- mörderisch. Šm.

432648   Ženožička Svazek: 5 Strana: 0815
Ženožička, y, m., os. jm. Šd.

432649   Ženožrout Svazek: 8 Strana: 0526
Ženožrout, a, m. = nepřítel žen, gynae- kofag. Ott. X. 668.

432650   Ženská Svazek: 5 Strana: 0815
Ženská, é, f., vz Ženský.

432651   Ženská Svazek: 10 Strana: 0547
Ženská. Ž. k ženské tvor krutý. Zvon VI. 42.

432652   Ženská Svazek: 10 Strana: 0682
Ženská je chytrá, ale žádné moudro. Chrud. Rgl.

432653   Žensko Svazek: 5 Strana: 0815
Žensko, a, m. = žena, Kom.; veliká žena, grosses Weib; ženské pohlaví, ženstvo. Ros.

432654   Žensko Svazek: 7 Strana: 1401
Žensko, a, m., oprav v: ž., a, n.

432655   Ženskosť Svazek: 5 Strana: 0815
Ženskosť, i, f. = ženská přirozenosť, po- vaha, die Weiblichkeit. Šml. I. 44. Jejímu obličeji scházel výraz ž-sti. Hrts.

432656   Žensky Svazek: 5 Strana: 0815
Žensky, weibisch, weiberhaft, weiblich, weibermässig. Bern.

432657   Ženský Svazek: 5 Strana: 0815
Ženský; žensky, po žensku. Ž. = ženy se týkající, ženě náležející, das Weib be- treffend, dem Weibe gehörig, Weibs-, weib- lich. Ž. pohlaví milovati; Ž. plášť; po mi- losti ž. dychtiti; nápoj milosti ženské; bo- hyně milosti ž. (Venuše); ž. komorník (kle- štěnec). V. Pohlaví ž. = ženy; ž. hlas, práce, dílo, vlas, pokoj, pantofel n. pošívka (ko- rouhvička). D. Z. šaty, roucho, ozdoby. Kom. Ž. nábytek. Tk. II. 317. Ž. milosť, láska, tlachy, klevety, Us., čas, běh (květ, měsíčné), D., zástava, Byl., nemoc (měsíčné), BO., Čern., matka, život, hanba či úd, V., mluva. Vz Šrc. 254., 289. Ženské lázně, síně, dvory řecké a římské. Vz Vlšk. 51., 76., 77., 78., 80., 88. Ž. příběhy. Vz Sdl. 1. 133., 215. Ž. povaha; Ženské matky vy- stupování, der Ausfall der Gebärmutter. Bern. Do ž. šatů se přistrojiti. Vrat. Ž. rým, vz Rým. Uch. Lékař pro ženské nemoci, der Frauenarzt; ž. spolek, Damenverein, listy, výrobní spolek, Dch., krejčí, švec, Us., komnata, Lpř., úkol divadelní, chy- trosť, Us., otázka, Kaizl 53., sbor (pro žen- ské hlasy), Zv. Přír. kn. II. 5., hněv, krása, BO., milovník (žen); ženského rodu býti. Št. N. 76. 38., Kn. š. 34. Ženské pohlaví vždy mdlý a nevážný svědek. Us. Wtr. Šuhaj, čo v tlupách drzých márni útly svoj život, mrav i cit, on tak rád vidí pohľad žiarny a ženskej tváre nežný svit. Vaj. Tat. a mor. 97. Ja neodstúpim od svojho a čoby naraz povodeň povstala zo samých ženských slz, mnou to nepohne. Phld. V. 170. V smrtnú nedelu vynášajú dievčata z dediny na vy- sokej žrdi ženskú podobizeň. Sl. spv. 233. Plna jsou nebesa slávy boží a země krásy ženské. Šml. Nech žije poľská zdvorilosť! Poliak ctí meč i ženskú spanilosť. Zbr. Lžd. 83. Ženské pohlaví tak dědí jako i syn. Pal. Děj. III. 3. 272. Ta ženská neřesť českou zemi trápila. V. Aby se choval v čísle ženském (in numero mulierum). BO. A ona po žensky nemluví. Sš. P. 104. Věř mi, nemóž celým srdcem přebývati s Bohem, ktož ženskými přístupy jest svázán. Hus I. 276. Ženská práca skrytá, ale sytá. Zátur. Sobota ženská robota. Šd. Lesť, chytrosť a oklamání nejvyšší jest ženské umění. Proti ženské zlosti není lékařství. Chraň se psího předku, koňského zadku a žen- ského prostředku. Bž. Sú to volké trafiky, tie ženské jazyky (že trefí, bodnou). Mt. S. I. 122. Pohlaví ženské nazývame my (na Slov.) u nás: bielym, Nemci: pekným. Ht. Ml. sl. 62. Ž. milosť je jako hosť, panská přízeň též jako sen, růžový květ, to tré jde zpět. D. Klamavé jsou slzy ženské. Sych. Z ženského pláče smích. D. Panští slibové a ženští pláčové za nemnoho stojí. Mus. dílo a ž. řeč nemá nikdy konce. Č. Vrtký úmysl ž. na obrtlíku sedí. Lb. Ranní déšť, ž. pláč, mužská věrnosť a psí kulhání ne- mají dlouhé trvaní. Sk. Ranní déšť a ženský pláč brzy přejde. Dážď ranní, inu ženský pláč. Phld. V. 56. Ženský pláč, babí hněv, psí kulhání nemá dlouhého trvání (pano- vání). Bž. Ženský pláč jako ranní déšť a psí štěkot (krátký). U Bydž. Kšť. Kupec- kému věrování, panenskému slibování a žen- skému plakání ať nikdo nevěří. Koll. St. 765. Lahodné řeči ženské. Lb. — Ž. = ženě příslušný, měkký, rozmazaný, bázlivý, zže- nilý, weiblich, zart, weich, weiberhaft. Žen- ského srdce (bázlivý). V. Žensky se brá- niti. Troj. — Ž. Ženský rod klademe lajíce m. mužského rodu: Kluku usmrkaná; svi- ňáku nečistá. Us. Vz Rod. — Ž. žíla, žíla růžová, žíla panenská, vena saphaena, die Rosenader. Krab., Sal. — Ž., v botan. Žen- ský vlas = netík útlý, adianthum caprillus Veneris, das Frauenhaar, Čl. 170., Kom.; jahody, fragaria vesca, die Erdbeere. Ž. konopě = hlavaté (obsahuje semenec); muž- ské konopě, poskonné. Na Hané. Bkl. — Ž. balsám, aqua aromatica spirituosa, Mutter- balsam. MUr. — Ženská, subst. = ženská osoba, ženské, pl., das Weib. Vz Žena. Utrejch ženská = zlá. U Kr. Hrad. Kšť. Žádná ženská nevyrostla k zabití (každá se ráda vdá). U Bydž. Kšť. Ž. jako hrudka (malá). Zátur. Do kostela chodí stařec spat, ženská ale nové šaty ukazovat. Ženské jazyk uštípni, naroste jí zase nový jako štírovi ocásek. Přijde-li ženská do pivovaru, když se pivo vaří, uhrane je. Us. Kšť. Ženské mají své ozdoby. Kom. Ženské daly se nám do smíchu. Sych. Ženskou zlíhati, zmrhati, obtěžkati. Us. Zlá ženská slove drak, dračice; Jako mladý byl hezký hoch, ženské na něm jen lpěly. Us. Dch. Čert šije tou ženskou. Šml. Ž. špatná, vz Měcholupy. Který mužský má rád kočky, mívá rád i ženské; Která ženská má ráda psy, mívá ráda mužské. Kld. Ženská je zlatý sloup v domě, ale musí se občas oprášiti. Šml. Čím starší ženská, tím špiča- tější a ostřejší má jazyk. Us. Tč. Když ženská hvízdá, otvírá se peklo. Vrů. V krivú (popeleční) stredu žiadna ženská nepriade am za svet. Sb. sl. ps. I. 184. To je ženská jako z devíti prken jarmara (veliká a silná). Us. Dg. Ženská je samý nerv (hned se roz- pláče). Šml. To víte, ženská je ženská, tu nepředěláte. Us. Jdou-li mužští a ženské zároveň někam a jdou-li mužští vzadu, bude prý drahota. Mus. Lépe koše blech, než jedné ženské hlídati. Jg. Dříve pytel blech uhlídá, nežli jedné ženské; Kde dvě ženské v hovorném jsou spětí, majíť jistě na vochli zde třetí; Ženské se vypravují (odněkud) jako vrabci z Čech; Čert ví, kde má ženská brousek; S ženskými hráti těžká věc. Lb.

432658   Ženský Svazek: 8 Strana: 0526
Ženský. Ž. kroj lidový. Vz Wtr. Krj. I. 92. Před tím líčí ženský kroj vyšších tříd. Ženské štěbetají jako husy a chodí jako kachny. Žďár. Nár. list. 1894. č. 149. odp. feuill. Mysl ženská — májový sníh. Šml. VII. 27. Kde je komín, tam je pec, kde sú ludé, tam je řeč, kde sú ženské, ešče věc. Vck. Val. I. 108. Známo, že ženský rozsudek vždy tam se kloní, kam bys nejmíň řek'; Ó vratký, tě- kavý jak ženský duch! Jak lehce plný změn! Vrch. Rol. XVIII.— XXIX. 204., 207. Divný vrtoch povaha je ženská. Hudc. 57. — Ž. sta- tek = husy. Žďár. Nár. list, 1894. č. 127. odp. feuill.

432659   Ženský Svazek: 9 Strana: 0419
Ženský. Ženská ako chlap; Z. práca, řeč-bez konca; Ž. práca skrytá; Ž. jazyky- rafiky. Vz Zát. Př. 382b. Ž. jazyky. Vz ib. VIL odst. 4. f. Ženské. Vz VII. odst. 2. Bude milovník ženský (bude milovati ženy). Mas. ruk. 26a. V mysli ženské více jest vosku než oceli. Šml. IV. 136. Začni si se žen- skými a nevyjdeš z nich. Ib. V. 117. Každá ženská chytrá kůže, uvnitř trní, zevnitř růže. Šml. X. 284.

432660   Ženský Svazek: 10 Strana: 0547
Ženský jazyk chce skoro vždycky míti v domácnostech vrch; Co ž. jazyk smelé, bývá nejhorší zadinou. Tbz. III. 2. 56., II. 76. Ženského jazyka nepřebrousíš. Jrsk. XXV. 85. Ž. pláč ako čas, veľmi často šiali nás. Sb. sl. VIII. 85. Ž. láska jest ke mhle podobná, jak vzejde, tak pomine. Arch. XX. 101. Zatmívají v sobě rozum pro žádosť ženskou (ženy). Chč. S. I. 8b Mackujte se vesele, ale pozor na ženské, které mají líčidlo a masť na líci, ty jsou z falešných nejfalešnější. Zvon VI. 42. Ženské srdce ako prútik, ľahko sa zohne. Mus. slov. IV. 78.

432661   Ženství Svazek: 5 Strana: 0816
Ženství, n. = ženská přirozenosť, povaha, die Weiblichkeit. Koll.

432662   Ženstvo Svazek: 5 Strana: 0816
Ženstvo, a, n. = ženy, ženské pohlaví, die Weiber, das Weibervolk. Ros., Koll., Sš. Mt. 206. Ž. jest šperků milovno. Sych.

432663   Ženstvo Svazek: 7 Strana: 1171
Ženstvo, a, n., conjugium. Pršp. 63.

432664   Ženština Svazek: 5 Strana: 0816
Ženština, y, f., ženčina = ženská, ženice, das Weib, Weibsbild. Hlas., Us. Cf. Šrc. 246. Že krásna jest, tož hodna milování; že ženština, tož získati ji lze. Shakesp. Tč. Připomínáme, že hru na prase (prstének) jen ženštiny hrávají a Marasa zpomínají; Jsou po celém těle srstnatí (Faunové) a pilně po ženštinách pasou; Nevěř ž-ně; Nelepými ž-nami obydlený kraj. Koll. Zp. I. 422., II. 277., III 276. Klačí a horúce slzy za man- želom cedí, ktorý za marnou ž-nou pod Muráňom sliedi. Ppk. I. 222. Ženština je drahší než těletina. Slez. Tč.

432665   Ženština Svazek: 8 Strana: 0527
Ženština, y, f., slovo na Slov. neznámé. Phl'd. XII. 175.

432666   Ženštinnosť Svazek: 5 Strana: 0816
Ženštinnosť, i, f. = ženskosť. Šm.

432667   Ženštiti Svazek: 10 Strana: 0547
Ženštiti, il, ěn, ění. Ž jméno = užívati ho v ženském rodě místo rodu mužského, ku př. Třebíč. To bylo masc., a nyní je z pravidla fem. Mtc. 1904. 225.

432668   Žent Svazek: 10 Strana: 0547
Žent, itra. Rozk. P. 875.

432669   Žentica Svazek: 5 Strana: 0816
Žentica, e, f. = žinčice. Slov. Šd. Upraží si praženicu, ty budeš chleptat ženticu. Koll. Zp. I. 315.

432670   Žentour Svazek: 5 Strana: 0816
Žentour, u, m., der Göpel = hřídel veliký, který se nyní točí koňmi a na kterém se provazem kamení, voda, rudy atd. z dolů vytahují. Am. Dle S. N. = hřídel stojatý, kolem něhož navinuta jest čásť provazu, jehož druhý konec k břemenu jest přidělán tak, že otáčením hřídele a navíjením se naň provazu břímě se s místa odvléká; vratidlo ležaté jest rumpál. Ž., snad od ženu a túr, poněvadž se vytahování to dobytkem dělo. Jg. Mz. 378. myslí, že snad z něm. Senk- korb. Ž. také stroj k hnání jiných strojů, ku př. mlýnův. Vys. Ž. ruční (vratidlo), koňský, der Pferdegöpel. Šp., Nz. Vz S. N., KP. II. 23., KP. III. 67. Železný ž. na jednoho koně, einpferdiger eiserner Göpel, Garettův, Garettscher G. Šp. Ž. báňský. Zpr. arch. IX. 70. Ž. obloukový, der Bügel- göpel, Dch , ležatý, pojezdný. Us. Pdl. Hří- del ž-ru, die Göpelwelle. Šp. V pion. der Brüstzug. Čsk.

432671   Žentour Svazek: 8 Strana: 0527
Žentour, z: Senkkorb. Gh. H. ml. I. 435., Mz.

432672   Žentour Svazek: 10 Strana: 0547
Žentour. Ještě: krytý, sloupkový, stojatý, zvoncový. Nár. list. 1903. 136. 9. Krytý ž. s pastorkem; velký pojízdný ž. Nár. list. 1904. 135. 21.

432673   Žentourní Svazek: 5 Strana: 0816
Žentourní, Göpel-.

432674   Žentourník Svazek: 5 Strana: 0816
Žentourník, a, m., der Göpeltreiber. Šp.

432675   Žentourov Svazek: 5 Strana: 0816
Žentourov, u, m. = žentouřiště, das Treibhaus, die Göpelkammer. Ros., Šp.

432676   Žentourovitě Svazek: 10 Strana: 0547
Žentourovitě něco rozděliti. Kol. Her. I. 162.

432677   Žentourovna Svazek: 7 Strana: 1171
Žentourovna, y, f. = žentourov. Hrbk. Žerav. Cf. Mkl. Etym. 410. a, Boh. 29 Ž. = studna. Phľd. X. 20. Ž. = stép pri
studni. Slov. Rl. Pr. II. 8., Šb. D. 74.

432678   Žentourový Svazek: 5 Strana: 0816
Žentourový, Göpel-. Ž. válec, der Göpel- korb, die das Göpelseil o. die Kette auf- nehmende Welle. Nz. Ž. mlatidlo, die Göpel- dreschmaschine. Šp.

432679   Žentouřiště Svazek: 5 Strana: 0816
Žentouřiště, ě, n., vz Žentourov.

432680   Ženu Svazek: 5 Strana: 0816
Ženu, vz Hnáti.

432681   Ženuška Svazek: 5 Strana: 0816
Ženuška, vz Žena. Měl kázání o pomlu- vách, pře čemž ž-kám a pannám slzy z očí tekly. Koll. Zp. IV. 271. — Ž., žertovně = haklice, sponka, záponka, do které se háček vpravuje, das Haftel, Heftel. Dch.

432682   Ženylkový Svazek: 10 Strana: 0547
Ženylkový čepeček divadelní. Nár. list. 1903. 347. 26.

432683   Žepla Svazek: 10 Strana: 0547
Žepla, bachus. Rozk. P. 1889.

432684   Žeponoška Svazek: 5 Strana: 0816
Žeponoška, y, f., thylacinus, das Sack- thier, ssavec. Ssav. 242.

432685   Žepy Svazek: 5 Strana: 0816
Žepy = Řepy. Tk. I. 315., 415., 416., III. 83.. S. N. (také XI. 317.). Johanna z Žep. Arch. II. 471.

432686   1. Žer Svazek: 5 Strana: 0816
1. Žer, vz Žráti.

432687   2. Žer Svazek: 5 Strana: 0816
2. Žer, u, m. = žír, pokrm, der Frass. Ráj II. 126., Šd. Bylinka šaší, pod šaší žery (ústa), pod žery bery, pod bery kleky, pod kleky fleky (= člověk). Pck. Ps. 109.

432688   3. Žer Svazek: 5 Strana: 0816
3. Žer, a, m. = druh housenek, die Pro- cessionsraupe. Slov. Plk.

432689   Žeradlo Svazek: 5 Strana: 0817
Žeradlo, a, n., das Fresswerkzeuk. Slov. Ssk. Iné majú zas inakšie žeradlá a hryzadlá. Hdž. Čít. 187.

432690   Žeranovice Svazek: 5 Strana: 0817
Žeranovice, dle Budějovice, Žeranowitz, ves u Holešova na Mor. PL., Tč., Vck.

432691   Žeranovský Svazek: 9 Strana: 0419
Žeranovský Jan, spisov.

432692   Žeranovský Svazek: 10 Strana: 0547
Žeranovský, vz Spáčil.

432693   Žerav Svazek: 5 Strana: 0817
Žerav, u, m., thuja occidentalis, der Lebensbaum, rostl. Mllr. 105. — Ž. = studna. Na (pro) vodu chodili do žerava (byla to studna srubem ohražená, deskami obitá v pá- lenici. Vahou jako ze studní na pastvisku — tyčkou zavěšenou na svažitém trámě — čerpala se voda). Slez. Šd.

432694   Žeráv Svazek: 5 Strana: 0817
Žeráv, a, m., nyní jeřáb, grus, der Kranich, yéeavoc, ze žravB, žr?vB, lit. gerv?; ž m. skr. g. Schl. Vz Mkl. aL. 12., 271.

432695   Žerav Svazek: 8 Strana: 0527
Žerav. O pův. cf. Krok 1893. 55.

432696   Žerava Svazek: 5 Strana: 0817
Žerava, y, m., os. jm. Šd.

432697   Žeravčík Svazek: 5 Strana: 0817
Žeravčík, a, m., os. jm. Šd.

432698   Žerávek Svazek: 5 Strana: 0817
Žerávek, vka, m., os. jm. Šd.

432699   Žeraví Svazek: 9 Strana: 0419
Žeraví, ?., pozemek. ?ck. Hol. 171., 229.

432700   Žeravice Svazek: 5 Strana: 0817
Žeravice, dle Budějovice, Žerawitz, ves u Přerova; městečko u Kyjova na Mor. U těchto Žeravic u rasové zmoly lze vejíti zrovna do pekla. Obyvatelé jedí rádi jatra, proto slovou jaterníci. Přede žněmi jsou skromni, ale po žních si houkají. Jak si hrají na pány a o čem obyčejně hovoří? Vz Sbtk. Krat. h. 218.

432701   Žeravík Svazek: 5 Strana: 0817
Žeravík, a, m., os. jm. Mor. Šd.

432702   Žeravinky Svazek: 5 Strana: 0817
Žeravinky, dle Dolany, Žerawin, ves u Strážnice na Mor. PL., Tč.

432703   Žeravják Svazek: 5 Strana: 0817
Žeravják, Žeravjan, a, m., obyvatel Že- ravic.

432704   Žeravský Svazek: 7 Strana: 1171
Žeravský = pocházející ze Žeravic. Mor. Šd. Žeřavý. Mkl. Etym. 409. b. Žerď. Mkl. Etym. 410. b. — Ž. = pa- vuza. Cf. Žerďovník (dod.).

432705   Žeravý Svazek: 8 Strana: 0527
Žeravý = žeřavý. Phľd. 1896. 50.

432706   Žérce Svazek: 8 Strana: 0527
Žérce. Bude žyerce y pywcze veliký. 1440. Mus. fil. 1896. 426.

432707   Žérce Svazek: 10 Strana: 0547
Žérce. Kdo se pod Rybářem počne, bude ž. i pivce veliký, Lék. B. 29a. Sr. I. Přisp. 527.

432708   Žerčice Svazek: 5 Strana: 0817
Žerčice, dle Budějovice, ves v Boleslavsku. Vz Blk. Kfsk. 360., Arch. H. 461.

432709   Žerď Svazek: 5 Strana: 0817
Žerď, i, žerďka, žírďka, y, f. = hůl tenká, dlouhá, nestrouhaná, eine lange, dünne, un- geschabte Stange. Koll. IV. 15. Ž. na ptáky. Ptáčník vějice lepové na rohatinu n. žerď
vystaví. Kom. Hlavu jeho na dlouhé žerdi
vystrčiti rozkázal. V. Ž. v tělocviku, vz
462., 493. Ž. vlaječná, der Flaggenbau. Dch.
Ž. rozvodná, die Steuerstange. Šmr. 91. Žrď
předlúhá. Alx. B. v. 302. (HP. 79.). Tu žrď
za věsť ve dne jměli. Ib. 307. Stín na žer-
dích smrečin. Phld. IV. 14. Tak vyzerá nad
hlavámi zástupu jeho postava, šta by žrď
čierna celá. Sldk. Mart. 29. Kázal ji k žrdi
přiviežíc ohněm žéci. Pass. 14. stol. Ž. =
dřevce od kopí. Br. Žrď vňuž (= jako) pa-
vuzu nesa (velikou). Alx B. v. 168. (H. P.
76.). — Ž. = sochor, die Stange. BO. — Ž. = bidlo, kterým se něco strká, die Stos- stange, der Hebel. V. — Ž. u plotu, die Stakete. Us. — Ž. v laboratoři, die Kapelle. Čsk. — Ž. v prakt. geomet. Ž. řetězová, der Kettenstab. Nz.

432710   Žerď Svazek: 8 Strana: 0527
Žerď. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 65. Strč. žrď. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 29.

432711   Žerď Svazek: 9 Strana: 0419
Žerď. O pův. sr. Jub. 421.

432712   Žerďák Svazek: 5 Strana: 0817
Žerďák, u, m. = šrotovník, ruční mlýnek, jejž otáčejí žerdí do kamene zastrčenou. Šd.

432713   Žerďaný Svazek: 5 Strana: 0817
Žerďaný plot = žerďový. Na Ostrav. Tč.

432714   Žerdí Svazek: 5 Strana: 0817
Žerdí, n. = hradba z kolův a příčních dřev, aby dobytek někam nemohl, hráz, Ver- zäunung mit Pfählen und Stangen.

432715   Žerdík Svazek: 5 Strana: 0817
Žerdík, a, m., os. jm. Šd.

432716   Žerdina Svazek: 7 Strana: 1171
Žerdina, y, f. = žerď. Mor. Knrz. U Mo- dletína. Neud. Žerdovka, y, f. = potok v Semil. Mzr. 149.

432717   Žerditi Svazek: 8 Strana: 0527
Žerditi měď, po(h)len. Sterz. II. 561. a.

432718   Žerďka Svazek: 5 Strana: 0817
Žerďka, vz Žerď.

432719   Žerďka Svazek: 9 Strana: 0419
Žerďka na sušení prádla. Slez. Čes. 1. VIII. 56. Sr. Žerď.

432720   Žerdovník Svazek: 5 Strana: 0817
Žerdovník, a, m., mlýn u Železného Brodu. PL.

432721   Žerďovník Svazek: 7 Strana: 1171
Žerďovník, u, m. = pavuzník, provaz, kterým se pavuza (vz Žerď v dod.) vzadu, utahuje, napřed řetězem, das Heuseil. V Kři- vokl. Jos. Wagner.

432722   Žerďový Svazek: 5 Strana: 0817
Žerďový plot, der Staketenzaun. Škd. Vz Žerď.

432723   Žeretice Svazek: 5 Strana: 0817
Žeretice, dle Budějovice, Žeretitz, ves u Jičína. PL. Cf. Blk. Kfsk. 80., 786., Arch. III. 493.

432724   Žerfalk Svazek: 7 Strana: 1171
Žerfalk, z roman. List. fil. XVI. 179.

432725   Žeriace Svazek: 5 Strana: 0817
Žeriace. Kováč kuj centové podkovy, budeme ich žeriace (žeřavé) koňovi přibíjať. Dbš. Sl. pov. I. 177. Čoby ju po dedine vozili a železnými kliašťama, ale na žeriace (žeřavo) rozpálenýma — kusy z nej trhali. Ib. II. 70.

432726   Žeriatok Svazek: 5 Strana: 0817
Žeriatok, tku, m. Slov. Dieťa červené ako ž. Dbš. Obyč. 115.

432727   Žeriav Svazek: 5 Strana: 0817
Žeriav, u, m. = studna. Vz Žerav. Na již. Mor. a Slov. Šd.

432728   Žerkovice Svazek: 5 Strana: 0817
Žerkovice, dle Budějovice, Žerkowitz, ves u Vranovské vsi ve Znojemsku. PL.

432729   Žermanice Svazek: 5 Strana: 0817
Žermanice, dle Budějovice, Žermanitz, ves u Frýdka. Tam říkají: Byl sem v Žer- manic (m.: v Ž-cích). Tč.

432730   Žerna Svazek: 5 Strana: 0817
Žerna, gt. žern, pl., n. = ruční mlýn, die Handmühle. Na Mor. a ve Slez. Puch. Uvrtiti žita na žernách na kašu. Na Ostrav. Tč. Tu máš jačmeň, pojedeš na žerna. Slez. Šd. Žernov osličí jest kámen větší při žerně od osla poháněné. Sš. Mt. 248.

432731   Žerna Svazek: 10 Strana: 0547
Žerna, y, f. = žena, která mnoho jí, Rgl.

432732   Žernák Svazek: 7 Strana: 1171
Žernák, u, m. = žerna. Laš. Wrch.

432733   Žerně Svazek: 7 Strana: 1171
Žerně, ě, f. = račí oko. U Humpolce.

432734   Žernica Svazek: 10 Strana: 0682
Žernica, e, f. = mouka mletá žernovem. Brt. Sl.

432735   Žerno Svazek: 5 Strana: 0817
Žerno, vz Žerný. — Ž., subst. Jest tam žerno (dosť trávy pro skot), guter Weide- platz. Slov. Jg.

432736   Žerno Svazek: 10 Strana: 0547
Žerno, Jeho ž. dobře mu bralo (chutnalo mu). Zvon III. 692.

432737   Žernosecký Svazek: 5 Strana: 0817
Žernosecký, Černoseker. Ž. víno. Vz Tk. I. 320. 341

432738   Žernoseky Svazek: 5 Strana: 0818
Žernoseky, dle Dolany, Gross-Černosek, ves u Lobosic, vz Blk. Kfsk. 228.; Malé Č., Klein-Černosek, ves tamtéž. Vz S. N. Dle Pal. Rdn. I. 142. nyní: Černoseky. Cf. Sdl. Hrad. IV. 231. Křišťan z Žernosek. Zžk. 7.

432739   Žernov Svazek: 5 Strana: 0818
Žernov (žrnov, Dal. Jir. 86.), a, žernovek, žernůvek, vku, žernovák, u, m. Ž. = kámen mlýnský (tvrdší než pískovec), ein Mühlstein. V., Š. N. Dle Šp. také mlynčák, dokesák, doubravák, těsnovák, žehrovák, žitavák, kámen hrachový. Ž. obsahuje křemenná zrna, živec zvětralý, kavlinický, něco slídy a tmel hlinitý. Krč. G. 49. Ž. francouzský, německý, křemenný, sarospatský. Prm. Každý, jakž rozumí, tak valchuj a mel to, což já za žernov sypati budu. Bart. A jakož ž., když není právě skřesán, nedobře mele zrn, než na přeskáčku, netotkna se některých zrn, též my řiekáme ne všech, kteréž máme řie- kati, slov; I kam by se děli kuběnáři kněžie a mnišie a my moře nemáme? A snad s že- nami svými, by měli s žernovy u potocě topeni býti, zastavili by potok a učinili by rybník. Hus I. 307., II. 284. V., S. N. Ž. svrchní (běhoun. Vz Mlýn). D. Na ž. vodu pustiti. Hus I. 307. Žernov křesati, D., dě- lati. Pč. 9. Ž-vy samy nejedí a lidem mouku dávají. Č. M. 55. — Ž. = vůbec kámen pí- seční, ein Sandstein. Krok, Mus., Techn. Spustila naň úlomek žrnova se zdi. Bj. — Ž. = žerna, die Handmühle. Žernovem ruč- ním sám mouku mlel. Jel. Vezmúc žrnov meliž múku. BO. Žrnov osličí. ZN. Ž. = mlýnek, který se točí nohou. Na mor. Val. Brt. — Ž. = ćeška kolena. Krok. — Od Žernovů. Tomáš Lédin od Žernovů jinak Bezelsti. Tk. V. 94.—96. — Ž. hrad (Žer- novy). Vz Blk. Kfsk. 531.

432740   Žernov Svazek: 7 Strana: 1172
Žernov. Cf. Mkl. Etym. 410. b., Chdt. 54., Kram. Slov. Ječmen v ž-viech mělí. Výb. II. 1023.

432741   Žernov Svazek: 8 Strana: 0527
Žernov (strč. žrnov). O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65. Žernovník. Slovo to zamítá Bl. Gr. 327.

432742   Žernová Svazek: 5 Strana: 0818
Žernová, é, f. = kopec u Dluhonic na Mor. Pk.

432743   Žernovany Svazek: 5 Strana: 0818
Žernovany, vz Žernoví. Blk.

432744   Žernové Svazek: 5 Strana: 0818
Žernové, ého, n. Vz Sdl. Hrad. II. 71.

432745   Žernovec Svazek: 5 Strana: 0818
Žernovec, vce, m. = kámen žernový, der Mühlsandstein. Ros. — Ž. = pernice, moždíř kamenný, steinerner Mörser. Ms. alch. — Ž. = třenovní zub, stolička, der Backenzahn.
Krok II. 278., Jg. — Ž., potok na Slov.
Let. Mtc. Sl. VI. 2. 14. Cf. Žarnovec. — Ž. Řehoř. 1594. Vz Jir. Ruk. II. 369.

432746   Žernovek, žernůvek Svazek: 5 Strana: 0818
Žernovek, žernůvek, vku, m. = račí oko, das Krebsauge, der Krebsstein. Lék. Kn. — Ž., vz Žernov. Žernoví, n. = Žernovany, Žernovy, něm. Žernow, ves u Turnova. PL. Blk. Kfsk. 163., 532.

432747   Žernovica Svazek: 5 Strana: 0818
Žernovica, e, f., der Mühlsteinbruch. Slov. Loos.

432748   Žernovice Svazek: 5 Strana: 0818
Žernovice, dle Budějovice, ves u Pra- chatic. Vz Blk. Kfsk. 654.

432749   Žernovice Svazek: 7 Strana: 1172
Žernovice, e, f. Vymaž : ,dle Budějo- vice. Ti lidé z Ž-ce. Arch. VII. 309. a j

432750   Žernovický Svazek: 7 Strana: 1172
Žernovický les v Semil. Mzr. 7., 10.

432751   Žernovka Svazek: 5 Strana: 0818
Žernovka, y, f., vz Žernový.

432752   Žernovky Svazek: 5 Strana: 0818
Žernovky, dle Dolany, něm. Žernowka, ves u Černého Kostelce. PL. Vz Blk. Kfsk. 526.

432753   Žernovnice Svazek: 5 Strana: 0818
Žernovnice, e, f. = lom žernovů, der Mühlsteinbruch. Nomencl.

432754   Žernovník Svazek: 5 Strana: 0818
Žernovník, a, m., Žernowník, ves u Černé Hory v Brněnsku. Vz Tk. I. 436., Arch. IV. 126.

432755   Žernovník Svazek: 10 Strana: 0682
Žernovník, a, m. Ž. robil mlýnské žer- novy. Wtr. Řem. 498.

432756   Žernovský Svazek: 5 Strana: 0818
Žernovský = žernový. Ž. kámen, žerno- vec. Ros. — Ž, ého, m., os. jm. Žer. Záp. II. 192.

432757   Žernový Svazek: 5 Strana: 0818
Žernový, Sandstein-, Mühlstein-. Ž. mlýn, BO., Reš., kámen. Ros., Půh. I. 363. Ž. mouka (žernovka). Us. Tč. Ráno časně mne vy- burcovali, dali mi ž. pekáč do ruky a vy- hnali mne na panskou nivu. Kmk.

432758   Žernovy Svazek: 10 Strana: 0547
Žernovy, pole u Kojetic Čas. mor. mus. III. 150. Žerotín Kar. (starší). Vz v Arch. XXVII. Úvod a jeho listy.

432759   Žernůvek Svazek: 5 Strana: 0818
Žernůvek = žernovek.

432760   Žernůvka Svazek: 5 Strana: 0818
Žernůvka, y, f. = žernovka. Na Ostrav. Tč. — Ž., ves u Tišnovic na Mor. Tč.

432761   Žerný Svazek: 5 Strana: 0818
Žerný = mnoho žeroucí, gefrässig. Ž. kráva. Us. — Ž. = co se dobře žere, gut zu fressen, fressbar. Ž. kořen. Us.

432762   Žerný Svazek: 9 Strana: 0419
Žerný = žravý. Ž. sedlák. Ezop. 246. 7.

432763   Žerob Svazek: 9 Strana: 0419
Žerob, u, m. = váha, kterou se váži voda ze studně. Slez. Lor. 81. Sr. násl. Zirav.

432764   Žerotice Svazek: 5 Strana: 0818
Žerotice, dle Budějovice, Žerotitz, ves u Znojma.

432765   Žerotín Svazek: 5 Strana: 0818
Žerotín, původně Žirotín, a, m., ves v Lounsku, vz S. N., Blk. Kfsk. 87.; ves u Šternberka na Mor., vz S. N.; kopec u Strážnice na Mor., na němž kdysi stával Žerotínův hrad. Šd. Ze Ž-na pánové. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1463., Sdl. Hrad. I. 259., II. 282., III. 141. Jan z Ž-na, vz Tf. H. 1. 56. † 1583., Tov. 41. Z Žerotína Kateřina. Tk. III. 168., V. 120. Z Ž-na Jarosl. a Plichta. Tk. IV. 98., VI. 358. Z Ž-na Karel, 1564.—1636. Vz Jg. H. 1. 659., Tf. Odp. 395., Tf. H. 1. 3. vyd. 225., Žer. Záp. II. 192., Sbn. 885., 886., 939., 946., Jir. Ruk. II. 369.375., Šb. H. 1. 311., S. N.

432766   Žerotín Svazek: 7 Strana: 1172
Žerotín. Z Ž na Jan. Cf. Pyp. K. II. 357., 358. — Z Ž-na Kar. Pyp K. II. 550., Ukaz. 114., 78., Bačk. Písm. I. 278, Mus. 1886. 653.

432767   Žerotínka Svazek: 8 Strana: 0527
Žerotínka, y, f. = Žerotínová, choť Že- rotínova. F. Dvorský. Listy Kat. z Žer. I. VI.

432768   Žerotínová Svazek: 5 Strana: 0818
Žerotínová, é, f. Ž. Anna, Alžběta atd. Vz Blk. Kfsk. 1463.

432769   Žerotský Svazek: 5 Strana: 0818
Žerotský, ého, m. Ž. z Boru. Sdl. Hrad. I. 20.

432770   Žeroucí Svazek: 5 Strana: 0818
Žeroucí, fressend. Vz Žráti.

432771   Žerov Svazek: 5 Strana: 0818
Žerov, u, m. = příčný trám, příčka, hontina, v stavit., der Querbalken. Nz., D.

432772   Žerovice Svazek: 5 Strana: 0818
Žerovice, dle Budějovice, Scherowitz, ves u Přeštic. Vz Žarovice.

432773   Žerovina Svazek: 5 Strana: 0818
Žerovina, y, f. = klikva drobnoplodá, žoravina, kamenka, oxycoccus palustris. Vz Rstp. 985. Vz Žoravina. Die Moos-, Schnee- beere.

432774   Žerovník Svazek: 5 Strana: 0818
Žerovník, a, m., Žerowník, ves u Blanska na Mor. Tk. I. 436.

432775   Žerovský Svazek: 5 Strana: 0818
Žerovský, ého, m. Ž. Mik. Vz Blk. Kfsk. CXL.

432776   Žert Svazek: 5 Strana: 0818
Žert, žertík, u, žertíček, čku, m., z něm. Scherz, D., Mtz. 378. Na Slov. žart, žarto- vati a p. — Ž. = slova n. skutek k obveselení jiných nastrojený, šprým, smích, spíle(zastr.). Jg. Vz S. N. Ž. kratochvílný, V., Kom., dvořský, Lom., hrubý a jemný, sprostý a duchaplný, hloupý a vtipný, nevinný a zlo- myslný. S. N. Ž. hravý a dravý; Nerozuměl žertu; Do žertu se nutiti. Dch. Ze žertu jeho nikdy hlava nebolí (on neurazí). Šml. ve Světz. 1881. 282. Avšak žerty stranou (nechme žertů). Dch., Čch. L. k. 20. Co žertem býti se zdá, jest často pouhá pravda. Exc. Ž. prospívá jen v uchu posluchače, ne na jazyku svého původce; Ž. nepohne umírající duší. Shakesp. Tč. Žarty rozpustilé ne každému milé; On žertem chce napraviť, co pokazil, aneb fatinkami. Slov. Tč. Není mi do žertu, ich bin nicht zum Scherzen aufgelegt. Us. Jg. Lehko panské žerty tro- piti. Kká. Td. 165. Nehnevaj sa, keď sa smejem, žarty vystrájam. Sl. spv. I. 2. Kam se děl smích a kratochvilní žertové; Z jiných své žerty, žertíky míti; Buďto žertem aneb opravdu to dělají. V. Žádných tam neuslyšíš žertíkův. Kom. Něco si za ž. klásti, pokládati; I když pod žertem jsem k nim mluvil, ne- měli toho za žert; Za žert jest bláznu, činiti nešlechetnosť. Br. Něco za ž. míti; obe (ob) ž., bez žertu. Kos. Ž-y sobě z někoho stro- jiti (šašky míti); ž-u prázdný. D. Všecky ž-y jim přestanou; žertíky a šibřinkami lidi kojiti; Napomínání za ž. míti. Kram. V ž. něco obrátiti. Klat. V ž-u něco učiniti. Kom. Nech těch žertův u všech čertů. Mus. S ním nejsou ž-ty. Šm. Žerty maje z jich žalob a pokřikuov. Ep. Pog. 25. Nezná žartu ako pes. Hdž. Čít. 169. Mladá chasa si vesele hôrnu pieseň pospevuje vôkol vatry len samý žart a dobrá vôľa panuje. Zátur. Ešte sa ti chce do žartu? Zbr. Báj. 9. (dod.). Do žartu zabehuje (zabíhá); S ľudmi sa vedel pekne shovárat a tu i tu rozumel sa kus aj do žartu; Vtedy ak si neznal dačo na žart poviedať, nebolo ti ani ukázať sa medzi ľudmi. Dbš. Sl. pov. I. str. VI., 275., II. 77. Břicho nerozumí žertům. Bž. Kráľ žartu nezná; Neber si to na žart; Každý nezná žartu. Mt. S. I. 90., 92., 119. Zo žärtu ľahko prídeš aj k čärtu. Sb. sl. ps. 206. Liboval si v žertech; Potom dělal si král o tom žerty, že... Pal. Děj. HL 3. 265., IV. 2. 79. Než vzal si jest ji (říčici) zjevně v trhu z žertu a žádným zlým úmyslem. NB. Tč. 115. Jemu pod žertem řekl; O čem, ač pod žertem, takto sám píše. Abr. z G. To se často pod žertem mluvívá. Vš. Jir. 234. Žertem pravdu prohoditi neškodí. Us. Hkš. Žarty spósobné sú soli podobné; Žarty zby- tečné sú neužitečné; Žart zbytečný není sta- tečný. Slov. Tč. Žertem mnohý přítele pozbyl, ale nikdo nenabyl. Tč. Baba jest třikrát horší nežli čert, věř tomu, že to není žádný ž. Lom. časem z žertu přichází se do pravdy; Žerty trop a lidí nezlob. Č. Česť, zákon a oko netrpí ž-u; Žert druhdy za pravdu stojí; Nevíš, co stojí mezi anděly a čerty ? — žerty; Pro ž. se nehněvej, ani na sobě znáti dej. Pk. Každý Nezná žartu; Žärty čerty. Mt. S. L 99. Stran pořekadel vz Rytmus, Špaček. — Z žertu = velmi snadně. Já bych to z ž-u udělal. Ros. On člověka z žertu prodá (o zrádcích). Us. — Vz Źertovní.

432777   Žert Svazek: 7 Strana: 1172
Žert. Cf. Mkl. Etym. 410. b., Kram. Slov., Jg. Slnosť. 45.

432778   Žert Svazek: 9 Strana: 0419
Žert se žertuje, hlib keltuje. Zát. Př. V. 666. Sr. ib. V. odst. 21., XVI. odst. 17.; 33b., 58., 249. Ž. druhdy za pravdu stojí. Br. Věk. 95.

432779   Žert Svazek: 10 Strana: 0547
Žert bez koření (nepodařený), Tbz. V. 6. 29. Nech žertů, zvlášť když mají zuby (štiplavých). Wtr. Str. 38.

432780   Žertéř Svazek: 5 Strana: 0819
Žertéř, žertýř, e, m. = kdo žerty pro- vodí, šašek, šaškář, šprymovník, žertovník, der Scherzer, Spass-, Lustigmacher, Spass- vogel, Possenreisser. St., V., Jel.

432781   Žertéřství Svazek: 5 Strana: 0819
Žertéřství, n., die Lustigmacherei. Šm.

432782   Žertevník Svazek: 10 Strana: 0547
Žertevník, a, m. Kněz ž. (obětující žertvy). Msn. II. 76.

432783   Žertevný Svazek: 5 Strana: 0819
Žertevný = od žertvy, obětný, Opfer-. Ž. číše. Krok. II. 497.

432784   Žertíček Svazek: 5 Strana: 0819
Žertíček, vz Žert.

432785   Žertík Svazek: 5 Strana: 0819
Žertík, u, m., vz Žert.

432786   Žertně Svazek: 7 Strana: 1172
Žertně = žertovně Mor. Rgl.

432787   Žertování Svazek: 5 Strana: 0819
Žertování, n., das Scherzen. Ž. Škodlivé, Rb., 275. Ž-ním zmrhati (prožertovati) ku př. čas. D.

432788   Žertovati Svazek: 5 Strana: 0819
Žertovati, žertovávati = pohrávati, smáti se, šprymovati, zastr.spíleti, scherzen, spassen. D. — abs. S kýms nerostl, nežertuj. Prov. Zvěř žertuje = si hraje. Škd. Už domky otcov zazreli a čoby ďalej žartovať chceli, dvojná cesta jich rozdelí. Ntr. V. 35. Žer- tuješ-li, ohlížej se. Bž. Přestaň ž., když se tvář pýří. Šd. — komu. Ústa mi žartujú, oči sa mi smějú, ale sa mi v srdci horké slzy lejú. Koll. Zp. I. 61. — s kým. Nezdáš sa ty, milý, že ťa ja milujem; veru ťa ja nechcem, len s tebou žartujem. Sb. sl. ps. II. 1. 61. Žeby byla (ta říčice) jedné ženy, s kterúž jest viecekrál žertoval. NB. Tč. 115. Nežertuj kočka s psem. Šd. Ž. s pan- nami. Solf. Nežertuj s ním (nerozumí žertu). Brt. S. 3. vyd. 81. Chudý s bohatým nehoduj, moudrý s bláznem nežertuj. D. — z koho = žert z někoho míti. L. Přítele vždy ušetřuj a z něho nikdy nežertuj. Brt. S. 3. vyd. 81., Č. — čím. Nežertuj tím, co smrdí. Pk. — jak. Slovom i skutkom žartujú zbytečne. Na Slov. Tč. Mlynárka so svojím frajerom ujiedajú si koláčov, pečenky, upíjajú vínka, žartujú a chychocú sa až radosť. Mt. S. I. 71. Nežertuj, aby to koho bolelo, aniž prav- dou týrej. Exc. — o čem. O Filippovi žertoval a šprymoval. Dač. I. 84. — kdy (kým). Kdo vždycky žertuje, bláznem se jmenuje. Na Mor. Tč. Tu zimu a v létě kněžie a starší hejtmané velmi sedláky žer- tovali, neb jim (sediaci) penieze do kádi sypali. Let. 35. (1420.), Pal. Děj. III. 1. 346. — se (s čím). Či to len vetry severné dujú? Či kdosi o pomoc volá? Či sa dru- žice moje žartujú? Sldk. 339. Nazdáš sa, šuhajko, že ťa já milujem? A já nic, veru nie, len sa tak žartujem; Povez mi, má milá, za blázna ma nemaj, či sa len žartuješ, či myslíš na ozaj? Koll. Zp. I. 173., 189. Ale keď tu prišla dvanásta a začalo to hurtovať, poľakal sa každý a pomyslel si, že je ne- hodno za tristo zlatých žartovať sa so ži- votom, sein Leben aufs Spiel setzen. Dbš. Sl. pov. III. 88. Ale Vám neradím ta chodiť, lebo je ono veru nie dobre žartovať sa s takými vecmi. Let. Mt. S. V. 2. 75.

432789   Žertovati co Svazek: 8 Strana: 0527
Žertovati co: žert. Lerm. II. 152. Žertva. O pův. cf. Dob. Dur. 325.

432790   Žertovati koho Svazek: 7 Strana: 1172
Žertovati koho. Bohaté a mocné žer- tujete = klamete, decipitis. Krnd. 138.

432791   Žertovitosť Svazek: 5 Strana: 0819
Žertovitosť, i, f. = žertovnosť. Šf.

432792   Žertovitý Svazek: 5 Strana: 0819
Žertovitý = žertovný.

432793   Žertovlivý Svazek: 5 Strana: 0819
Žertovlivý = žertovný. Ž. smíchy plodiť. Na Slov. Nebuď vždycky ž. Tč.

432794   Žertovně Svazek: 5 Strana: 0819
Žertovně = šprymovně, směšně, krato- chvilně, scherzhaft, spasshaft. Ros.

432795   Žertovní Svazek: 5 Strana: 0819
Žertovní, žertovný =k žertům náležející, kratochvílný, směšný, scherzhaft, spasshaft, lustig, possirlich, Scherz-. Ž. hra, řeč, V., věc, Ros., štilec, Kom., báseň. D. Ž. kus, Posp., priezyvka. Zátur. Veselý a ž-ný ba- vitel. Koll. IV. 13. Ž-vných a veselých roz- právok. Dbš. Sl. pov. I. IX. Ž-vné písně, vz Er. P. 237., 373., Čes. mor. ps. 197. a násl. 283. a násl., Sš. P. 656., 789. a násl.

432796   Žertovní Svazek: 7 Strana: 1172
Žertovní povídka. Vz Jg. Slnosť. 131

432797   Žertovnice Svazek: 5 Strana: 0819
Žertovnice, e, f. = žertéřka, die Spass- macherin.

432798   Žertovník Svazek: 5 Strana: 0819
Žertovník, a, m. = žertéř, šprymovník, der Spasstreiber, Spassmacher, Scherzer. Aqu., Dch., Lpř. Zo štebotavého spevu ž-kov. Sl. let. II. 3. 341*

432799   Žertovnosť Svazek: 5 Strana: 0820
Žertovnosť, i, f. = žertování, die Scherz- haftigkeit, Spasshaftigkeit, Spassmacherei. Ros., D. Čeština má bohatosť řeči anglické, hlubokosť německé, lehkosť a ž. francouzské, sladkosť a lahodu vlaské. Koll. III. 248.

432800   Žertovný Svazek: 5 Strana: 0820
Žertovný = žertovní.

432801   Žertovný Svazek: 9 Strana: 0419
Žertovný. Ž-vná povědění. Vz Zát. Př. XVI. odst. 17.

432802   Žertva Svazek: 5 Strana: 0820
Žertva (zastr. žirtva), y, f. = zápalná oběť, das Brandopfer. MV., Msn. Or. 77., Mus. Oběť žertvy páliti. Koll. Spevy, tance a hostiny strojili k pocte týchto svojich bohov; v obeť jim prinášali prvotiny úrod, strovu, koláče, mäso, víno, mädovec, a vo- lali to žertvami t. j. pokrmom pre bohy. Tieto žertvy pálili alebo nahávali tam pod stromami a pod modlami. Dbš. Pm. 7. Ne já sám jeden jsem se stal žertvou své ně- mecké lektury. Kos. v Km. 1884. Zabíjení ž-vy; Strávení žertov; Syna v žertvu obě- tovati měl; Člověk lakomý obětuje penězům ne nějaký dobytek, nébrž duši v žertvu. Sš. I. 122., II. 31., 33., 126. — Cf. Vlšk. 323., 328.

432803   Žertveník Svazek: 5 Strana: 0820
Žertveník, u, m., der Opferaltar? Slov. Milým národovcom, obětovavším čas a sily svoje na ž-ku národnej osvety. Let. Mt. S. I. 58.

432804   Žertvisko Svazek: 5 Strana: 0820
Žertvisko, a, n., die Opferstatte. Slov. Loos.

432805   Žertviště Svazek: 5 Strana: 0820
Žertviště, ě, n. = žertvisko. Rk.

432806   Žertvodozor Svazek: 10 Strana: 0547
Žertvodozor, u, m. Škd. Od. Neschvaluje Mš,

432807   Žertvohledec Svazek: 5 Strana: 0820
Žertvohledec, dce, m. = haruspex, der Opferbeschauer, Opferdeuter. Vz násl.

432808   Žertvopravec Svazek: 5 Strana: 0820
Žertvopravec, vce, m., der Opferdeuter. Vlšk. 329., 344. Vz Žertvohledec.

432809   Žertvovaný Svazek: 5 Strana: 0820
Žertvovaný; -án, a, o, geopfert. Severné kmeny pohanské obete svoje na oltári ž-né kladli do podzemských jeskyň. Let. Mt. S. VI. 2. 7.

432810   Žertvovati Svazek: 5 Strana: 0820
Žertvovati = obětovati, opfern. Msn. Or. 12. — co komu. Abyste žertvovali těla svá. Sš. I. 122. Boh nám založiť pomôž Maticu: žertvujem jej 1000 zl. Lipá II. 152. Nežertvuj gágoru tvojmu, ni mamone. Hrbň. Rkp. Ž. modle. Kká. v Osv. 519. — čím. Chcela by si, čo je najvyššieho, ž. pak ne- chcela bys ničím Zbr. Lžd. 79. Prvé v zemi rodiny spechajú ž. imaním i životmi. Ib. 74. — co kam. Zajasal blesk rannej zory, hurrá! Sloven divy tvorí: hľa — žartvuje statisíce na oltár Tatier Matice. Syt. Táb. 302. — komu jak. Ach, zlé sú časy! na všetké strany svet žertvuje bohom zlatým. Sldk. 491., C. Čt. II. 172.

432811   Žertvozor Svazek: 10 Strana: 0547
Žertvozor, a, m., Opferschauer, 9-vóay. onog. Msn. Od. 316

432812   Žertýř Svazek: 5 Strana: 0820
Žertýř, vz Žertéř.

432813   Žeru, vz Svazek: 5 Strana: 0820
Žeru, vz Žráti.

432814   Žerucha, y Svazek: 5 Strana: 0820
Žerucha, y, f. = řeřicha. Slov. Hdž. Čít. 197.

432815   Žerůtky Svazek: 5 Strana: 0820
Žerůtky, dle Dolany, Žerutek, ves u Vra- novské Vsi ve Znojemsku; ves u Zlaté Studně v Boskovicku; ves u Olom.

432816   Žeružel Svazek: 9 Strana: 0419
Žeružel = pryskyřnik bambulinatý. Vz Záružel.

432817   Žeřáb a jeřáb Svazek: 5 Strana: 0817
Žeřáb a jeřáb m. řeřáb, ž a j jsou změk- čena z ř. V z Souhláska.

432818   Žeřátek Svazek: 5 Strana: 0817
Žeřátek, tka, m., noctiluca (červ), zastr. Rozk.

432819   Žeřavěti Svazek: 5 Strana: 0817
Žeřavěti, ěl, ění = žeravým počínám býti, glühend werden. Pr. Chym. 94., Zátur.

432820   Žeřaví, žeřeví Svazek: 5 Strana: 0817
Žeřaví, žeřeví, n. = žeřavý popel, glühende Asche. Ps. ms., Boč. Požiar žeravie na dom trúsi. Sldk. 127.

432821   Žeřavo Svazek: 5 Strana: 0817
Žeřavo. Pec do žerava vytápená. Sl. let. V. 108. Rozpaľte k'lúč žeravo. Zbr. Hry. 193.

432822   Žeřavosť Svazek: 5 Strana: 0817
Žeřavosť, i, f., die Gluth, Rothgluth. Ssk.

432823   Žeřavý Svazek: 8 Strana: 0527
Žeřavý. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 80.

432824   Žeřavý, žeřevý, řeřevný Svazek: 5 Strana: 0817
Žeřavý, žeřevý, řeřevný = řeřavý, ohnivý do červena, rozpálený, glühend, voll Gluth. Ras., Leg. Vyšlehla ž. jiskra nadše- nosti. Dch. Z. paprsek slunce, Kv. 1881., uhlí, oheň, Tč., výheň, blesk, Mkr., zraky. Kká. K sl. j. 161. A vatra praští a blkom blčí. v žeravé sa drevo mení a na drevenom ražni sa točí baran skoro upečený. Č. Čt. L 284. Na žeravé uhlie. Let. Sl. mtc. X. 1. 52., Ntr. V. 19. Není má milosť jak žeravý uhel, aby tě popálila. Koll. Zp. II. 449. Neber do hrnce žeravého uhlia. Dbš. Obyč. 60. Na treťom (mieste) zas druhých žeravýma klieštama trhali a mučili; Príde ku druhej bráne a tá bola ze samého ž-ho železa. Dbš. Sl. pov. H. 18., 20., Sb. sl. ps. II. 1. 142.

432825   Žeřebí Svazek: 10 Strana: 0547
Žeřebí, řeřebí, pruiua. 1424 Mš.

432826   Žeřebina Svazek: 10 Strana: 0547
Žeřebina, vz Jeřebina.

432827   Žeřeví Svazek: 5 Strana: 0817
Žeřeví, n., vz Žeřaví.

432828   Žeřevie Svazek: 7 Strana: 1171
Žeřevie. Ž. kl. 119. 4.

432829   Žeřevie Svazek: 8 Strana: 0527
Žeřevie, řeřevie, jerevie, carbones. Vz Že- ravý, Gb. H. ml. I. 100.

432830   Žeřevina Svazek: 5 Strana: 0817
Žeřevina, y, f., cetenus, zastr. Ms. lex.

432831   Žeřevný Svazek: 7 Strana: 1171
Žeřevný. Ž. uhlí = řeřavý. Ž. kl. 119. 4.

432832   Žeřevý Svazek: 5 Strana: 0817
Žeřevý, vz Žeřavý.

432833   Žeřicha a jeřicha Svazek: 5 Strana: 0817
Žeřicha a jeřicha m.: řeřicha, ž a j jsou změkčena z ř. Vz Souhláska, Řeřicha.

432834   Žeřiti Svazek: 7 Strana: 1171
Žeřiti (slov. žariti, z pol. žarzyć), ží- řiti = páliti. Pdg. 1886. 141. Žerna. Mkl. Etym. 410. b.

432835   Žeřucha Svazek: 10 Strana: 0547
Žeřucha, y, f., vz Řeřišnice rostl.

432836   Žěsiti Svazek: 8 Strana: 0527
Žěsiti a žasati, strč. Vz Gb. H. ml. I. 98.

432837   Žesiti Svazek: 9 Strana: 0419
Žesiti, žesu, terrere. Zaniklo. Gb. H. ml. III. 2. 318

432838   Žeslý Svazek: 10 Strana: 0547
Žeslý = žaslý. Mš.

432839   Žesť Svazek: 5 Strana: 0820
Žesť, i, f., das Blech, rus. Vz Plech. Šp., Čsk., Rgl. Ž. zlatá a péro kohoutí jej (kalpak) strojí (zdobí). Kká. Td. 322.

432840   Žestan Svazek: 5 Strana: 0820
Žestan, u, m. Ž. olovitý, das Gelbbleierz. Miner. 550.

432841   Žesťanka Svazek: 7 Strana: 1172
Žesťanka, y, f. = žesťová krabice, rus

432842   Žestec Svazek: 5 Strana: 0820
Žestec, stce, m., das Wasserblei, nerost. Miner. 159.

432843   Žestičitan Svazek: 5 Strana: 0820
Žestičitan, u, m. = žestan. Pr. Chym. 249.

432844   Žestičitý Svazek: 5 Strana: 0820
Žestičitý, Molybdän-. Pr. Chym. 224.

432845   Žestičnatý Svazek: 5 Strana: 0820
Žestičnatý, molybdänig.

432846   Žestičný Svazek: 5 Strana: 0820
Žestičný, Molybdän-. Ž. kyselina. Miner. 110.

432847   Žestík Svazek: 5 Strana: 0820
Žestík, u, m. = molybden. S. N. XI. 317.

432848   Žestikovka, y Svazek: 7 Strana: 1172
Žestikovka, y, f., Molybdänocker. Hř.

432849   Žestíkový Svazek: 5 Strana: 0820
Žestíkový, Molybdän-. Ž. siřičník. Pr. Chym. 224.

432850   Žestitec Svazek: 8 Strana: 0527
Žestitec, tce, m., v lučbě. Am. Orb. 63.

432851   Žestitka Svazek: 8 Strana: 0527
Žestitka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63. Žeť = ovšem, ano. Dačice. Brt. D. II. 282. Žey = že j´,, že jest. Št. Uč. 117. a. (Gb.).

432852   Žestník, u Svazek: 5 Strana: 0820
Žestník, u, m., pomaderis, rostl. řešetlá- kovitá. Vz Rostl. III. b. 498.

432853   Žestok Svazek: 5 Strana: 0820
Žestok, a, m., žestoký, hart, grausam. VMV. nepravá glossa. Pa.

432854   Žestokeš Svazek: 5 Strana: 0820
Žestokeš, e, m., cercocebus. Ssav. 139.

432855   Žestoky Svazek: 5 Strana: 0820
Žestoky, Řestoky, dle Dolany, Řestok, ves u Chrasti. PL., Blk. Kfsk. 115., 671., S. N., Sdl. Hrad. I. 259. Ž. od Žestoka. Pal. Rdh. I. 136. Jetřich z Žestok. Arch. III. 541.

432856   Žestoký Svazek: 5 Strana: 0820
Žestoký, vz Žestok.

432857   Žesťoký Svazek: 5 Strana: 0820
Žesťoký, Blech-. Cf. Žesť, Žesťový.

432858   Žestov Svazek: 5 Strana: 0820
Žestov, a, m., Žestau, ves u Krumlova. Sdl. Hrad. III. 308.

432859   Žestovice Svazek: 5 Strana: 0820
Žestovice, dle Budějovice, Zvěstowitz, ves u Golč. Jeníkova. PL., Blk. Kfsk. 386.

432860   Žesťový Svazek: 5 Strana: 0820
Žesťový, Blech-. A v slunci zlatem střecha ž-vá se skvěla; Sláma střechy jak ž-vá se blyští zelenými mechy. Kká. Td. 50., 191.

432861   Žešov Svazek: 5 Strana: 0820
Žešov, a, m., Žeschau, ves u Prostějova. Tč., Vck.

432862   Žet Svazek: 5 Strana: 0820
Žet = že, litera ž. Šd.

432863   Žeť Svazek: 5 Strana: 0820
Žeť, žetě. Mám tvój list, žeť bych mohl dobře toho slibu prázden býti; Žeť pobral mé lidi. Půh II. 344., 177. Žetě se tak líbilo. Věta s žeť na pohled nezávislá. Vz Zvolání, Že, 2.

432864   Žetelava Svazek: 5 Strana: 0820
Žetelava, y, f, Kraftleben.

432865   Žetí Svazek: 5 Strana: 0820
Žetí, n., das Schneiden, Ernten. Vz Žíti, žnu. Ž. trávy. D. Obilí bylo na ž. Štelc. Ječmen má na ž. Ben. V. Čas žetie. BO.

432866   Žetice Svazek: 5 Strana: 0820
Žetice, e, f., u Virginianů nápoj z bram- borů. Rostl. III. a. 91., 115.

432867   Žetlík Svazek: 7 Strana: 1172
Žetlík, n, m. = žejdlík. Kde pinta měla býti, tu třie ž-ci (byly). Arch X. 11.

432868   Žetlík Svazek: 9 Strana: 0419
Žetlík, vz Žejtlík.

432869   Žeto Svazek: 10 Strana: 0547
Žeto = žito. Na Hané. Sb. D. 47.

432870   Žetva Svazek: 5 Strana: 0820
Žetva, y, f. = žatva. Slov. Sl. let. 1. 233.

432871   Žetý Svazek: 9 Strana: 0419
Žetý m. žatý Gb. H. ml. III, 2. 181.

432872   Žeušice Svazek: 5 Strana: 0820
Žeušice, dle Budějovice. Prodal Václa- vovi z Nestajova a z Žeušic. Arch. V. 538.

432873   Žěvaček Svazek: 9 Strana: 0419
Žěvaček, čka, m. Nebélo tam ani ž-čka (ani živé duše). Císařov. Mtc. 1899. 227.

432874   Ževěna Svazek: 5 Strana: 0820
Ževěna, y, f., Ceres. Ros.

432875   Žéz Svazek: 5 Strana: 0820
Žéz, i, f., zastr. = žízeň. Žiezí uvadlo. Výb. I. 340. Aj toť žězí umru; Zhynem v žézi; Bude naše skončenie ot meče lépe, než by se dlilo zpraženú žězí, finis noster brevis in ore gladii, qui longior efficitur in ariditate sitis. BO.

432876   Žezák Svazek: 5 Strana: 0820
Žezák, a, m., pták. V Poduží na Mor. Brt.

432877   Žezelní, -ný Svazek: 5 Strana: 0820
Žezelní, -ný = od žezla, Scepter-. Ž. hrot, Krok, strom, sloup (žezlo, Segelbaum). D.

432878   Žezelnice Svazek: 5 Strana: 0820
Žezelnice, žezlenice, e, f., barabeium, der Zepterbaum. Krok I. 235. a.

432879   Žezesť Svazek: 5 Strana: 0820
Žezesť, i, f. = žízeň, der Durst, zastr. 13. stol. Hom. opat. Cf. Mus. 1880. 123.

432880   Žezhule Svazek: 8 Strana: 0527
Žezhule. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 517., 549.

432881   Žezhulka Svazek: 5 Strana: 0820
Žezhulka, vz Žežhule.

432882   Žézi Svazek: 7 Strana: 1172
Žézi, vz Žízi. Zastr. Hank. Sb. 438.

432883   Žeziv, žezliv Svazek: 5 Strana: 0820
Žeziv, žezliv, zastr. = žíznivý. M., BO.

432884   Žezl Svazek: 5 Strana: 0821
Žezl, a, m., vz Žezlo.

432885   Žezl Svazek: 7 Strana: 1172
Žezl. Ž. kl. 22. 4.

432886   Žezlenice Svazek: 5 Strana: 0821
Žezlenice, vz Žezelnice.

432887   Žezliv Svazek: 5 Strana: 0821
Žezliv, vz Žeziv.

432888   Žezlo Svazek: 5 Strana: 0821
Žezlo (žežlo; zastr. žezl, a, m.), a, n. = berla, hůl, der Stab. Žezlb, žbzIl, virga, lit. žagarai. Mkl. aL 12. Ž. trestové. Sš. J. 283. — Ž. = druh berly jakožto znak ně- jaké důstojnosti a moci jmenovitě panovnické, das Scepter, Zepter. S. N., Vlšk. 190. Klel jsi žezlu jeho. Ž. wit. Hab. 14. Ž. a jablko; zlaté ž. V. Konečně mělo žezlo jeho v Je- rusalémě vztýčeno býti. Sš. J. 43. Zmocnil se žezla královského. Lpř. Děj. I. 19. Vzem král zlatý žezl. BO. — Ž. = važisko, va- žiště u rozpor, váhy. U Kutné Hory. Kál. — Ž. = hrázba či žerď tenetná (u myslivcův), die Strebestange. D. Ž-a = dřevěné rámce, na nichž jsou síti upevněné. Šp. Vz Nevod. — Ž. = stěžeň, der Mast-, Segelbaum. Díra, v níž ž. stojí. V. Na ž. lodí, die Segelstange. Kom. — Ž. = podražec, rostlina, Osterluzei. Rybay. — Ž. braniborské, souhvězdí, Bran- denburgisches Scepter. Stč. Zmp. 25., Nz.

432889   Žezlo Svazek: 7 Strana: 1172
Žezlo. Cf. Mkl. Etym. 413. b. Ž. bá- snění = obrazotvornosť. Č. Rž. LI.

432890   Žezlo Svazek: 8 Strana: 0527
Žezlo = malus v bibl. má Dob. za chybné m. stežeň. Dob. Dur. 112., 118.

432891   Žezlo Svazek: 10 Strana: 0547
Žezlo = tyč na konci nevodu, za kterou se nevod táhne. Čes. 1. XIV. 92.

432892   Žezlodržavný Svazek: 10 Strana: 0547
Žezlodržavný král. Msn. II. 9., Od. 52.

432893   Žezlodržec Svazek: 10 Strana: 0547
Žezlodržec. Král ž. Msn. Od. 28., 46.

432894   Žezlonosce Svazek: 9 Strana: 0419
Žezlonosce, e, m. Žeran. 149.

432895   Žezlonosič Svazek: 7 Strana: 1172
Žezlonosič, e, m., Scepterträger, m. Lpř.

432896   Žezlonosný Svazek: 5 Strana: 0821
Žezlonosný, sceptertragend. Ž. král. Kuzmány.

432897   Žezlovice Svazek: 5 Strana: 0821
Žezlovice, dle Budějovice, také Jažlo- vice, Žazlowitz, ves u Říčan. Vz S. N., Tk. I. 47., Blk. Kfsk. 514.

432898   Žezlovládce Svazek: 7 Strana: 1172
Žezlovládce, e, f., Inhaber des Scep- ters. Lpř.

432899   Žezlovládný Svazek: 5 Strana: 0821
Žezlovládný, scepterherrschend. Dch., Lšk.

432900   Žezlový Svazek: 5 Strana: 0821
Žezlový = žezla se týkající, Scepter-, Stab-, Mastbaum-.

432901   Žeznilý Svazek: 5 Strana: 0821
Žeznilý, ého, m. Ž. Vavř. Blk. Kfsk. 968.

432902   Žezniv Svazek: 5 Strana: 0821
Žezniv, zastr. Vz Žíznivý.

432903   Žéznivost Svazek: 8 Strana: 0527
Žéznivost = žíznivosť. GR. Nov. 130. 15.

432904   Žezulák Svazek: 5 Strana: 0821
Žezulák, a, m., vz Žežhule.

432905   Žezule Svazek: 5 Strana: 0821
Žezule, e, f., vz Žežhule.

432906   Žezulice Svazek: 5 Strana: 0821
Žezulice, e, f., vz Žežhule.

432907   Žezulka Svazek: 5 Strana: 0821
Žezulka, y, f., vz Žežhule.

432908   Žezvý Svazek: 7 Strana: 1172
Žezvý, žezev, begierig, strebsam. Rk.

432909   1. Žež Svazek: 5 Strana: 0821
1. Žež, e, m., zastr. = oheň. Zlob.

432910   2. Žež Svazek: 5 Strana: 0821
2. Žež = že, quoniam, quia. Vz Že (ve větách příčinných). Bž. 51.

432911   1. Žež Svazek: 7 Strana: 1172
1. Žež, e, f. Na Žeži= výšina v Krkonš., Brandhöhle, f. Řvn. 484.

432912   2. Žež Svazek: 7 Strana: 1172
2. Žež, quod. Viem, žež vy mému sluze lécete. Výb. II. 372. Na to zpomeň, ž. tě vrhú. Jir. exc. (Mor. 82.).

432913   Žežavý Svazek: 5 Strana: 0821
Žežavý, vz Žeřavý.

432914   Žežesť Svazek: 10 Strana: 0547
Žežesť, i, f., sitis, žízeň. Hom. op. 154a. (Mys. 1880. 123)

432915   Žežhulčí Svazek: 5 Strana: 0821
Žežhulčí, Guckguck-. Musíš naposledy žežhulčí kukání slyšeti a sobě v uši dáti břinkati, že by mohl od toho ohlechnouti (pozdní lítost). Reš. Lyr. 64.

432916   Žežhule Svazek: 5 Strana: 0821
Žežhule, žežule (zastr. ale posud u Vy- soké: zezule), e, zezulka (ve vých. Čech.), žežulka (v kraji pražském a ve středu Čech), žezulka (ve střed. Čech.), žežhulka (v Plzeň.), žezhulka (u Dobříše), zežhulka (v Habrech), zezelulka (u Žamb.), žežule (u Vysoké), že- zula (u Žel. Brodu), žežulice (u Loun), že- zulice (u Unoště), žezulák (u Nové Paky), kukanda (u Krumlova a Rousinova), ku- kanka (u Polné), Šír Lad., žežhulice, žežhu- lička, žežulička, žežhulenka, žežulenka, y, f. = kukačka, kukavka, kukavec, cuculus, der Guckguck. Zezhule. MV. Kukačka jest druh žežhulek. Vz více v S. N., Schd. II. 458., Kukačka. Cf. rus. zegzica, prus. ge- guse, lit. geguze. Mkl. aL. 12., 271. Žežhule, žežhulka. V. Ž. kuká. Pt., volá kuku, kuku. Rad. zv. Inak volá na mláďatká zádumčivá holubica, inak vábi zas dieťatká zvučná k sebe žežhulica. Č. Čt. I. 158. Ač neslyším zvoněňa, ani ptáčku zpívati, ani zezulky kukati. Sš. P. 162. Byla bych tě chovala, dy zazulka kukala. Ib. 509. Kuká-li zezulka po sv. Janě, bude draho. Na Zlinsku. Brt. Kdo poprvé z jara slyší žežulku, ať zacinká penězi v měšci, bude míti po celý rok pe- níze s potřebu. Mus. 1853. 491. Žežulenka kuká, až se skála puká. Bž. exc. Ž. v ná- rodním životě haličských Rusínův. Vz Slov. sbor. 1855. 523. a násl. — Žežhulka, rostlina, kruštík širolistý, epipactis latifolia, vz Rstp. 1509., Slb. 212., Schd. II. 272.; 2. vstavač, orchis, das Knabenkraut, Katzenpfötchen. Jg., FB. 22., Slb. 218., Kv. 134.; 3. astrantia major, die falsche Meisterwurzel; ž. mudatka, poligala, bittere Kreuzblume. Mllr. 19., 81. — Žežhule Jan, vz Blk. Kfsk. 1165., Václ., vz Tk. V. 217.

432917   Žežhule Svazek: 7 Strana: 1172
Žežhule. Cf Mkl Etym. 407. a., Ku- kačka (i dod.), Šír. Pt. U Místka gegzulka. Kuká-li ž. z jara poprvé jednou zdlouhavě, bude prý léto pěkné ; pakli kuká několi- krát krátce, budou léto a podzim nepoho- dlné. U N. Bydž. Kšť. Na ž-lku dospělejší kravařky povolávají: Zezulenko, má pa- nenko, pověz ty mi pravdu pravdivú, za kolik roků se vdám? Až najdu zelenú suk- ničku, tož ti ju dám ! Brt. Dt. 36

432918   Žežhulenka Svazek: 5 Strana: 0821
Žežhulenka, y, f., vz Žežhule.

432919   Žežhulice Svazek: 5 Strana: 0821
Žežhulice, e, f., vz Žežhule. Ž., píseň v Rkk. O výkladě jejím vz Listy filol. V. 232. a násl.

432920   Žežhulička Svazek: 5 Strana: 0821
Žežhulička, y, f., vz Žežhule. — Ž., čes. tanec. Škd. exc.

432921   Žežhuliny Svazek: 10 Strana: 0547
Žežhuliny = kokytí, cuscuta. Lék. B. 112b.

432922   Žežhulka Svazek: 5 Strana: 0821
Žežhulka, y, f., vz Žežhule. — Ž., y, m., os. jm. Ž. Mikul. Tk. V. 74.

432923   Žežhulka Svazek: 8 Strana: 0527
Žežhulka. O pův. cf. Krok 1893. 55. Cf. Kukačka (také v dod.).

432924   Žežhulka Svazek: 10 Strana: 0547
Žežhulka. Zakukala žežulička v lese, v oboře, zaplakala má panenka v komoře. Proč pak pláčeš a naříkáš, vždyť ty budeš má, až žežulka o vánocích zakuká. Jak pak budu, můj Jeníčku, jak pak budu tvá, když žežulka o vánocích nekuká. Mtc. 1. 1897. Obrz. 28, Žežhulka volá: Kuku, kuku, na vospalého ráno tluku. 1578. Čes. 1. XI. 191.

432925   Žežhulkovitý Svazek: 5 Strana: 0821
Žežhulkovitý pták = k žežhulce podobný, guckguckartig. Ž. pták. Krok. I. c. 119.

432926   Žežhulkový Svazek: 5 Strana: 0821
Žežhulkový, Guckguck-. — Ž. = vsta- vačový, Knabenkraut.

432927   Žežhulky Svazek: 7 Strana: 1172
Žežhulky = koláčky, bylina. V Krkonš. Šb. D. 32.

432928   Žežice Svazek: 5 Strana: 0821
Žežice, dle Budějovice, Žežitz, ves u Pří- brami. PL. Tk. III. 37., Blk. Kfsk. 1196.

432929   Žežičky Svazek: 5 Strana: 0821
Žežičky, dle Dolany, samota u Příbrami. PL.

432930   Žežov Svazek: 5 Strana: 0821
Žežov, a, m., Žežow, myslivna u Vyš- kova. Žežť, žež. Vz Žež. Výb. I. 807., 808.

432931   Žežulák Svazek: 5 Strana: 0821
Žežulák, u, m., jm. pozemku u Svijan.

432932   Žežulčin Svazek: 5 Strana: 0821
Žežulčin, a, o, Guckguck-. Ž-no volání. Mcha.

432933   Žežule Svazek: 5 Strana: 0821
Žežule, e, f, vz Žežhule. — Ž., m., os. jm. Ž. Jindř. Vz Blk. Kfsk. 1463., 1024.

432934   Žežulena Svazek: 9 Strana: 0419
Žežulena, y, f. = hubilen, cuscuta. Na mor. Slov. Mus. ol. VII. 81.

432935   Žežulenka Svazek: 5 Strana: 0821
Žežulenka, y, f., vz Žežhule.

432936   Žežulice Svazek: 5 Strana: 0821
Žežulice, e, f., vz Žežhule.

432937   Žežulička Svazek: 5 Strana: 0821
Žežulička, y, f., vz Žežhule.

432938   Žežulina Svazek: 5 Strana: 0821
Žežulina, y, f. = kokotice, cuscuta. Vck., Let. Mt. S. VIII. 1. 31.

432939   Žežulinka Svazek: 8 Strana: 0527
Žežulinka = žežule. Us.

432940   Žežulka Svazek: 5 Strana: 0821
Žežulka, y, f., vz Žežhule.

432941   Žežulkovatý Svazek: 9 Strana: 0419
Žežulkovatý. Ž. slepice. Sá. Kres. z Ješt. 38.

432942   Žg Svazek: 5 Strana: 0821
Žg slýchati v násloví jen u Slovákův. Také na Mor. Cf. následující slova.

432943   Žgaber Svazek: 5 Strana: 0821
Žgaber, vz Žhábry.

432944   Žgadlo Svazek: 5 Strana: 0821
Žgadlo, a, n., vz Žgodlo.

432945   Žgamračka Svazek: 5 Strana: 0821
Žgamračka, y, f. = žebračka. Slov. Ssk. — Ž. = žebrota. Chodí po z-čce. Val. Brt. D.303.

432946   Žgamrati Svazek: 5 Strana: 0821
Žgamrati = škemrati. Na mor. Val. Vck.

432947   Žgance Svazek: 5 Strana: 0821
Žgance, nců, m., pl. = netyje, jídlo. V Podluží na Mor. Brt. L. N. II. 22. Mlá- dencom pečenka, panenkám torta, kurence ženám a žgance babám. Sl. spv. II. 71. Cf. Žhance.

432948   Žganec Svazek: 5 Strana: 0821
Žganec, nce, m., vz Žgance. Na Slov. a na mor. Slovácku. Hrb.

432949   Žganica Svazek: 5 Strana: 0822
Žganica, e, f. = žgání, das Stossen, Ge- stoss. Byla to ž. u kostela, u vrat. Na Ostrav. Tč.

432950   Žgaradlo Svazek: 5 Strana: 0822
Žgaradlo, a, n. = čím se žgoře, žgárá, der Stocher. Ž. na zuby, na oheň. Na Ostrav. Tč.

432951   Žgárať Svazek: 10 Strana: 0547
Žgárať = drva za plavby ve vodě postr- kovati. Val. Čes. 1. XII. 45

432952   Žgárati Svazek: 5 Strana: 0822
Žgárati, žgorati, na Ostrav. žďárati = píchati, šťárati, stöbern, grübeln, stirlen. Na Mor. — kam: do zubů, do ohně. Ne- žgaraj na mě = nedráždi mne. Mor. Brt. D. 303.— kde: v zubech, v ohni. Tč., Vck.

432953   Žgárnúť Svazek: 7 Strana: 1172
Žgárnúť, vz Žgárati. VSlz. I. 61.

432954   Žgarýcat Svazek: 10 Strana: 0682
Žgarýcat = nehorázně bodati. Sr. Žgárat. Brt Sl.

432955   Žgařiti Svazek: 5 Strana: 0822
Žgařiti = žgárati.

432956   Žgáti Svazek: 5 Strana: 0822
Žgáti, žgám, ás, žgej, al, án, ání = pí- chati, stossen, stechen. Na Mor. a ve Slez. Škld., Mtl., Pk., Šd. Cf. Džgáti. Je na- žganý = opilý. Slez. Šd. — koho = dráž- diti, popichovati. Laš. Brt. D. 303. — kam. Žgala do něho, jestli nespí; Nežgej do ohňa; Žgej do svého rovného, naňdeš po- dobného; Děvuchy rády majú, dy chlapci na ně žgajú (je dráždí, stacheln, reizen). Na Ostrav. Tč. — kam čím. Do Někoho kyjem; Rukou na něho žgala, aby jí od- pověděl. Na Ostrav. Tč. Vz Žgnúti.

432957   Žgavrat Svazek: 8 Strana: 0527
Žgavrat, vz Draždžat (3. dod.).

432958   Žgavrati Svazek: 7 Strana: 1172
Žgavrati = škemrati, dotěrně prositi. Val. Vck., Slavč. 101.

432959   Žgeň Svazek: 5 Strana: 0822
Žgeň, ě, m., os. jm. Slov. Šd.

432960   Žgeňa Svazek: 5 Strana: 0822
Žgeňa, dle Báča, os. jm. Phld. IV. 39.

432961   Žgloňa Svazek: 8 Strana: 0527
Žgloňa, vz Gloňa (3. dod.)

432962   Žgnúti Svazek: 5 Strana: 0822
Žgnúti, žgnu, žgni, a (ouc), ul, ut, utí = píchnouti, stechen, stossen. Na Mor. a ve Slez. Vz Žgáti. — kam. Jednomu sťal hlavu dolů a druhému žgnul do boku. Sš. P. 787. — čím: pikou, Slez., Šd., nožem. Na Ostrav. Tč.

432963   Žgodlo Svazek: 5 Strana: 0822
Žgodlo, žgadlo, a, n. = žahadlo, der Stachel. Mor. Škd. Had má též ž. Na Ostrav. Tč. Brt. D. 303.

432964   Žgol Svazek: 7 Strana: 1172
Žgol, a, m. = malý hoch, Knäblein, n. Laš. Wrch.

432965   Žgolek Svazek: 5 Strana: 0822
Žgolek, lku, m. = holá palice klasu tur- kyňového. Mor. Brt. D. 303.

432966   Žgolek Svazek: 8 Strana: 0527
Žgolek, lku, m. = kotlačka, šimbol, olou- paný klas kukuřicový. Brt. D. II. 509.

432967   Žgórati Svazek: 5 Strana: 0822
Žgórati, vz Žgárati.

432968   Žgráňati Svazek: 5 Strana: 0822
Žgráňati = ustavičně něco žádati, raun- zen. U Uh. Hrad. Tč.

432969   Žgrandati Svazek: 5 Strana: 0822
Žgrandati = zbytečně mluviti, unnützes Zeug reden. — co. Pořád něco žgrandá. U Rychn. Ntk.

432970   Žgrandžala Svazek: 7 Strana: 1172
Žgrandžala, y, m. = kdo nesrozumitelně mluví. Vz násl. Vhl.

432971   Žgŕáně Svazek: 8 Strana: 0527
Žgŕáně. Jevíčko. Brt. D. II. 113.

432972   Žgripna Svazek: 7 Strana: 1172
Žgripna, y, f. = pečiarka, houba. Slov. ZObz. XXIII. 139.

432973   Žgrla Svazek: 7 Strana: 1172
Žgrla, y, m. = žgrlák. Mor. Brt.

432974   Žgrlactvo Svazek: 5 Strana: 0822
Žgrlactvo, a, n. = škrdlactvo, skrblictví, die Knauserei, Knickerei. Slov. Phld. 1. 2. 19.

432975   Žgrláč Svazek: 7 Strana: 1172
Žgrláč, e, m. = žgrlák. Slov. N Hlsk. XIV. 155.

432976   Žgrlačiti Svazek: 5 Strana: 0822
Žgrlačiti = skrbliti. Slov. Ssk.

432977   Žgrlák Svazek: 5 Strana: 0822
Žgrlák, a, m. = škrtil, skrblík, der Knicker, Krauser. Slov. Potomstvo vyreče ostrý súd nad hnusnými žgrlákmi. Phld. I. 2. 18.

432978   Žgrlavosť Svazek: 7 Strana: 1172
Žgrlavosť, i, f. = skouposť, Geiz. Slov. Rr. Sb. Žgrlavý = skoupý, geizig. Slov. Rr. Sb.

432979   Žgrliak Svazek: 9 Strana: 0419
Žgrliak, a, m. = lakomec. Zát. Př. 177a. Vz Zgrlák.

432980   Žgrliť, zgrlošiť Svazek: 10 Strana: 0547
Žgrliť, zgrlošiť = skupániť. Slov. Phľd. XXIV. 606.

432981   Žgrlo Svazek: 9 Strana: 0419
Žgrlo, a, m. = lakomec. Zát. Př. 177a.

432982   Žgrloš Svazek: 9 Strana: 0419
Žgrloš. e, m. = lakomec. Zát. Př. 177a.

432983   Žgrňa Svazek: 5 Strana: 0822
Žgrňa, m., dle Báča, der Raunzler, Winsler. Dítě, co dycky žgrňá, jmenuje se žgrňou. Na Ostrav. Tč. — Ž. = skrblík. — Ž,, dle Káča = facka. Dám ti žgrňu, až se zmotáš. V Podluží. Brt. D. 303.

432984   Žgrnať Svazek: 5 Strana: 0822
Žgrnať = lakotiti, geizen. Na Slov. Bern. Mor. Brt. D. 303.

432985   Žgrňati Svazek: 5 Strana: 0822
Žgrňati, žgrněti, ěl, ění, raunzen, weinen. Dítě rozmazlené vždy žgrní. Na Ostrav. Tč. Cf. Žgrňa. — Ž. = skrbiti. Mor. Brt. D. 303.

432986   Žgrněti Svazek: 5 Strana: 0822
Žgrněti, vz Žgrňati.

432987   Žgrundati se kam Svazek: 7 Strana: 1172
Žgrundati se kam = lézti obtížně, škra- bati se.

432988   Žgrúti Svazek: 5 Strana: 0822
Žgrúti = žráti, fressen.

432989   Žgryndavý Svazek: 7 Strana: 1172
Žgryndavý = gryndavý. Ž. ústa. Slov. Rl. CM. IX. 12.

432990   Žgřandźák Svazek: 10 Strana: 0682
Žgřandźák, a, m. = děcko ubrečené; kdo mluví nosem. Brt. Sl.

432991   žh Svazek: 8 Strana: 0527
žh. Z žh se h odsouvá: žába ze žháha. Gb. H. ml. I. 467.

432992   Žhábry Svazek: 5 Strana: 0822
Žhábry (žábry), pl., m., na Slov. žgaber, aphthae, der Schwamm im Munde. D.

432993   Žháč Svazek: 5 Strana: 0822
Žháč, e, ro. = palič, der Mordbrenner. Ms. pr. pr. Z toho jemu vinu dávajíce, žeby žháč jich byl. Arch. I. 229.

432994   Žháha Svazek: 5 Strana: 0822
Žháha, y, f., vz Žáha. Zátur.

432995   Žháha Svazek: 7 Strana: 1172
Žháha, acrimonia stomachi = žáha, slov. zjaha, od koř. ga = ža. Šf. III. 545. — Pršp. 61.

432996   Žhance Svazek: 5 Strana: 0822
Žhance (na Slov. žgance), pl, m., ští- pance, moučné jídlo, geröstete Mehlspeise. Plk. Vz Žganec.

432997   Žhání Svazek: 5 Strana: 0822
Žhání, n. = pálení, das Zünden, Brennen. Pr. Chym. 42.

432998   Žhárňa Svazek: 5 Strana: 0822
Žhárňa, ě, f. = pec, der Backofen. Slov. Ostatnie (húsky) v hen tých žhárňach sata- nových, v tých sitna pecach, vo vatrách obetí padly. Sldk. Mart. 63.

432999   Žháry Svazek: 5 Strana: 0822
Žháry, ů, pl., m. = žáry, die Feuerröthe. Zlob.

433000   Žhář Svazek: 5 Strana: 0822
Žhář, e, m., z žehař = palič, der Bren- ner, Mordbrenner, Brandstifter, Feueranleger. V. Dvůr vyhořel skrze ž-e. V. Ž. n. palič jest ten, kdo z jakýchkoliv příčin, buď v svém neb v cizím statku oheň klade, aby tím lidem škodil. Pr. měst. Každého dne i svátečního k žhářům s právem útrpným může se přikročiti. Kol. 18. Vz Rb. 275. Žhářem n. psancem nevyvedeným kdo by byl; Žháři a psanci nevyvedeni práva uží- vati neměli. Zř. zem. Jir. 11. 26.