251001   Proslovený Svazek: 2 Strana: 1176
Proslovený; -en, a, o. ausgesprochen, ausgesagt. — čím. Věta veršem p-ná. Sš. Sk. 128. (Hý.).

251002   Prosloviti co Svazek: 7 Strana: 0508
Prosloviti co: řeč. Dch. — se o čem. Dch.

251003   Prosloviti, i Svazek: 2 Strana: 1176
Prosloviti, il, en, ení; proslovovati, aus- sprechen, heraussagen. — co: své mínění, Us., Sš. Sk. 131., představu (myšlénku slovy pronésti). Jg.

251004   Proslovo Svazek: 2 Strana: 1176
Proslovo, a, n. — proslov. Předeslav p. vyličuje poslední řeč Páně. Sš. Sk. 4.

251005   Proslovový Svazek: 7 Strana: 1371
Proslovový. P. horečka. Vrch.

251006   Proslulost Svazek: 2 Strana: 1176
Proslulost', i, f., die Berühmtheit. Odtud jde největší p. jejich. Sš. I. 11.

251007   Proslulý Svazek: 2 Strana: 1176
Proslulý, berühmt.Město bylo p-lé. Sš. . J. 65. — kde: na všem světě.Mus. P. ve válce. Mus. Národ v Asii proslulý. Mus. — čím: udatností. Us. Ostrov p-lý mysteriemi svými a úctou Kabirů. Sš. Sk. 191. — od- kud. Syrakusy, ze starých dob p-lé. SŠ. Sk. 290. (Hý.).

251008   Prosluněný Svazek: 7 Strana: 1371
Prosluněný, von der Sonne erwärmt. P. ether. Vrch. F. II. 211.

251009   Prosluněný čím Svazek: 10 Strana: 0657
Prosluněný čím. Duše p-ná radostí. Zvon V. 412.

251010   Proslýchati Svazek: 2 Strana: 1176
Proslýchati, sem tam slyšeti, hie und da hören. Proslýchají se žaloby, obavy, werden laut. Dch. — co, se o kom. Proslýcháni o tobě toto a toto. Proslýchá se o tobě (nikoli: proslýchá o tobě, es verlautet. Brs. 135.). Ros. — se kde. Proslýchá se u nás. Star. let. — že. P-chá se, že . . . Dch.

251011   Proslýchati Svazek: 7 Strana: 0508
Proslýchati. Poče od jiných p., by Maria těžka byla. Výb. I. 396.

251012   Proslýchati co Svazek: 10 Strana: 0312
Proslýchati co. Proslejchajíce to, co se jinde děje. 1622. Listá 160.

251013   Proslynouti Svazek: 2 Strana: 1176
Proslynouti, ul, utí = proslaveným se státi.

251014   Proslzeti Svazek: 2 Strana: 1176
Proslzeti, el, en, ení. — co: šátek, durch- thränen, mit Thränen befeuchten.

251015   Prosmažiti Svazek: 2 Strana: 1176
Prosmažiti, il, en, ení, durchrösten. Ros. — co: maso. — kde : při ohni, na plotně. Us.

251016   Prosmeknouti Svazek: 2 Strana: 1176
Prosmeknouti, prosmyknouti, knul a kl, utí; prosmýkati = prondati, protáhnouti, durchziehen. — co: kalhoty (protrhati, durch- wetzen, durchreiben). Ros. — co kudy: skrze díru. Prosmyknouti se skrze lid. Němc. — komu. Zajíc prosmeknul chrtům (utekl jim, durchwischen). Ros.

251017   Prosmeknouti se kudy Svazek: 7 Strana: 0508
Prosmeknouti se kudy: úžlabím. Kká., Čch.

251018   Prosmie Svazek: 10 Strana: 0312
Prosmie, rogationes. Rozk. 2271. Subst. či adj. (p. dni)? Mš.

251019   Prosmilniti co kde Svazek: 10 Strana: 0312
Prosmilniti co kde. V Gallsku p-nil zlato. Kubl. 45.

251020   Prosmo Svazek: 2 Strana: 1176
Prosmo, prosebně, bittend. P. pravil. Johan.

251021   Prosmrdati Svazek: 2 Strana: 1176
Prosmrdati, prošmrdati = sem tam smrad- nouti, hie und da stinkend werden. — abs. Vejce prosmrdají. D. — čím: nevěrou. Lom. Řeči ty pochlebenstvím prosmrdají. Aqu. — Jg-

251022   Prosmrdati v čem Svazek: 7 Strana: 0508
Prosmrdati v čem. Převelmi zle mě treskce, ktož v též vině viece (než já) pro- smrdává (je horší mne). Krnd. 17.

251023   Prosmrkati Svazek: 7 Strana: 0508
Prosmrkati, prosmrknouti, schneuzend zerreissen. Ten šátek jest tak tenký, že by ho člověk p-kl. Us.

251024   Prosmyk Svazek: 2 Strana: 1176
Prosmyk, u, m., těsný průchod, der Pass. Krok. Vz Prohyb.

251025   Prosmýkati Svazek: 2 Strana: 1176
Prosmýkati, vz Prosmeknouti.

251026   Prosmykování Svazek: 9 Strana: 0261
Prosmykování, n. Tanec nazýval p-ním v nepravostech. Sá. Povíd. 62.

251027   Prosmyky Svazek: 2 Strana: 1176
Prosmyky, dle Dolany, něm. Prosmik, ves u Litoměřic. PL.

251028   Prosmyky Svazek: 7 Strana: 0508
Prosmyky. Cf. Pal. Rdh. II. 208.

251029   Prosňačka Svazek: 7 Strana: 0508
Prosňačka, y, f. = jm. hrušky Mor. Brt.

251030   Prosňák Svazek: 7 Strana: 0508
Prosňák, a, m., os. jm. Šd.

251031   Prosňák Svazek: 8 Strana: 0323
Prosňák, a, m. Cf. Vrabec (3. dod.).

251032   Prosněmovati Svazek: 2 Strana: 1176
Prosněmovati, durch den Landtag ver- lieren. Jg.

251033   Prosní Svazek: 2 Strana: 1176
Prosní, vz Prosný.

251034   Prosnice Svazek: 2 Strana: 1176
Prosnice, e, f. Hirsenstroh, n. Když budú krávy bečati, co já jim smutná mám dáti ? Položím jim p-ce. Sš. Mor. p. 679.

251035   Prosnídalka, y Svazek: 7 Strana: 0508
Prosnídalka, y, f., les u Chlumu na Kruml. O ten když byl spor mezi pány a sedláky, sedláci pozdě se dostavili a tím o les přišli; i smáli se jim, že les prosní- dali. BPr.

251036   Prosnídati Svazek: 7 Strana: 0508
Prosnídati = snídaním ztratiti. Vz Pro- snídalka (dod.).

251037   Prosník Svazek: 2 Strana: 1176
Prosník, u, m., stroj ku mletí prosa, die Hirsenstampfle.Us. Jg.

251038   Prosnisko Svazek: 2 Strana: 1176
Prosnisko, a, prosniště, č, n., das Hirsen- feld. Na Mor. Sd., Tr.

251039   Prosníti Svazek: 2 Strana: 1176
Prosníti = prospati, verträumen. D.

251040   Prosníti Svazek: 7 Strana: 0508
Prosníti. Sen blaženě p. Č. Kn. š. 234 — se z čeho: ze sna (probuditi se). Sš. Sm. bs. 78.

251041   Prosnouti se Svazek: 2 Strana: 1176
Prosnouti se, ul, utí = probuditi se, auf- wachen. Č. — abs. A prosnul jsem se a sebral z omraku toho. Sš. Sk. 280. Prosni se dívčino. Č. — z čeho. Až se prosnem ze sna. Sš. Bs. 185. (Hý.).

251042   Prosný, -ní Svazek: 2 Strana: 1176
Prosný, -ní, Hirsen-. P. jáhly, kaše, Ros., zrno, D., krupky, mouka (z prosa). V.

251043   Proso Svazek: 2 Strana: 1176
Proso, a, n., v již. Čech. jáhly; jinde jsou jáhly = opíchané proso. P., panicum milia- ceum, pšeno, die Hirse. Vz Kk. 105., 107., Čl. 153., FB. 7., Čl. Kv. 101., Slb. 162., Schd. II. 205., S. N. P. žluté n. moravské, slunečné, mořské (jáhly, kamýky, milium solis), indi- anské (slov. curok, sorghum, der Sorgsamen), Jg., vrabčí. Kh. Pléva od prosa, mouka z prosa.
V. V cizí p. nesahej. Vz Všetečnosť. Prov.
Lepší proso než bér (lépe prositi než bráti,
krásti). Ros., Č. Ne p., ale mák (vzíti mak-
nutím bez prosení). C. Mohl by ho nad pro-
sem postaviti (vyhlíží jako strašák. Vz Hezký).
Č.

251044   Proso Svazek: 7 Strana: 0508
Proso, scrutum. Sv. ruk. 322. Cf. Rstp 1720., Rosc. 108., Mllr. 62., 76. P. ital- ské, setaria italica, Osv. VI. 589., divé, equisetum arvense. Göm. Bartol. Cizí p. oháníš a tvé ptáci zobou. Č. M. Když je na veliký pátek rosa, zasej ty, sedláčku, prosa. Slez. Šd. — Jíti do prosa (prositi). U Ronova. Rgl. Dal se do prosa (do pro- šení). Us. Olv. Leze už do prosa (už prosí). Olv., Brnt., Kos. Zahnati někoho do prosa (přinutiti, aby prosil). Us. Vk., Msk., Rr MBš. Něidě-li mus, zasej prosa (pros); Třeba zaseť prosa (prositi). Slez. Šd. Žltá kaša (z prosa). Slov. Němc.

251045   Proso Svazek: 8 Strana: 0323
Proso = čes. tanec u Nimburka. Vz NZ. III. 502., Tanec čes. (3. dod.). — P. Kdo sil proso (= prosil) ? U Brušp. Hledíková. — Dy je na velky pátek rosa, zasej ty sedlaku prosa. Slov. Nov. Př. 452.

251046   Proso Svazek: 9 Strana: 0261
Proso = prosba. Neumím dávati se na proso. Šmil. VII. 245. Je v prose (= prosí). Hoř. 120. Do prosa někoho nahnati. Zát. Př. VIII. 805.

251047   Proso Svazek: 10 Strana: 0312
Proso, panicum, rod trav. Vz Ott. XVIII. 148., XX. 780. O cizí p. (věc) se starati. Fel. 46. — P. = prosba, prošení. Tedy přece p. ! Jrsk. XIII. 3. 184.

251048   Prosočiti Svazek: 7 Strana: 0508
Prosočiti, vz Poříci (dod.).

251049   Prosodi-on Svazek: 2 Strana: 1177
Prosodi-on, a, n., řec., píseň, kterou u Řeků zpíval sbor k průvodu fléten a při pohybech rhythmických, když slavnostní průvod k chrámu n. k oltáři božstva se blížil. S. N.

251050   Prosodický Svazek: 2 Strana: 1177
Prosodický, z řec., zvukoměrný, časo- měrný, přízvukoměrný, prosodisch, tonmäs- sig, zur Betonungslehre gehörig.

251051   Prosodický Svazek: 7 Strana: 1371
Prosodický. P. pravidla V. Rosy. Vz List. fil, 1893. 95. nn. P. pravidla Komen- ského. Vz ib. 80 nn. P. pravidla Nudožer- ského. Vz ib. 74. a násl.

251052   Prosodie Svazek: 2 Strana: 1177
Prosodie, e, f., z řec., zvukomíra, časo- míra, časoměří, přízvukomíra, přízvukoměří, die Lehre vom Silbenmasse, Prosodie. Rk. P. jest původně tolik co prízvuk, přeneseně i znaménko, jímž se prízvuk označuje, poz- ději rozuměla se slovem tím kvantita t. j. míra kratšího n. delšího trváni jednotlivých slabik ve vyslovování a přeneseně též nauka o pravidlech, dle nichž se verše měří. Vz více v S. N. P. jest nauka o verších a jich rozměrech. Sš., Mk.

251053   Prosodie Svazek: 7 Strana: 0508
Prosodie. O české p-dii vz Ukaz. 35. O zvláštnostech strčes. p-die vz Mus. 1861. 328. nn. (Jir.). O boji v příčině p-die vz Bačk. Písm. l. 91. nn., Km. 1884. 417.-419., 438.-440. (Fr. Bílý), Časomíra, Bačk. Písm. 931.

251054   Prosodie Svazek: 7 Strana: 1371
Prosodie časoměrná u J. Blahoslava v jeho grammatice vydané od Hradila a Jirečka. 1857. 370. nn. Časom. p. Drachov- ského † 1644. Vz List. fil. 1893. 89. nn. P. Dobrovského v Pelclově grammatice 1795. Staré. p. a její zvláštnosti. J. Jireček v Mus. 1861. 320. nn. O p. české. Naps. Jos. Truhlář v Mus. 1871. 141. nn. O p. české. Napsal Jos. Král v List. fil. 1893. 52. nn.

251055   Prosodie Svazek: 8 Strana: 0323
Prosodie. O čes. prosodii. Od dra. Josefa Krále v List. fil. 1894. — 1896.

251056   Prosodie Svazek: 9 Strana: 0261
Prosodie. O poměru čes. p. časoměrné i přízvučné k rozměrům antickým. Vz Mus. fil. VIL 78. (dokonč. ).

251057   Prosodie Svazek: 9 Strana: 0460
Prosodie. O poměru české prosodie časo- merné a přízvučné k rozměrům antickým. Vz List. fil. 1901. 210. nn.

251058   Prosodie Svazek: 10 Strana: 0312
Prosodie. O poměru p-dií českých k roz- měrům antickým časoměrným. Vz Mus. fil. 1902. 66. (pokrač. ). O poměru čes. p. pří- zvučné a časoměrné k rozměrům antickým. Vz Mus. fil. VII. 323. Dobrovského p. česká v Pelclově čes. grammatice z r. 1795. a Lit. I. 171. nn. P. česká. Vz List. fil. XXX. 508.

251059   Prosodika Svazek: 2 Strana: 1177
Prosodika, y, f., zvukoměrství, časoměr- ství, přízvukomčrství, die Prosodik, Beto- nungslehre. Rk.

251060   Prosodika Svazek: 7 Strana: 0508
Prosodika přízvučná, časoměrná, vz Vor. P. 9., 13., 15., 16., staročes. 24.

251061   Prosodista Svazek: 8 Strana: 0323
Prosodista, y, m. Cf. List. fil. 1894. 432.

251062   Prosoliti Svazek: 2 Strana: 1177
Prosoliti, il, en, ení; prosolovati, durch- salzen. — co: maso.

251063   Prosopalgie Svazek: 2 Strana: 1177
Prosopalgie, e, f., z řec, nervová bolest o obličeji. Vz S. N.

251064   Prosopisec Svazek: 7 Strana: 0508
Prosopisec, sce, m., Prosaist. Č. Kn. š. 272.

251065   Prosopografie Svazek: 7 Strana: 0509
Prosopografie, e, f. Mus. 1880. 487.

251066   Prosopopoi-a Svazek: 2 Strana: 1177
Prosopopoi-a, e, f., z řec., zosobení, zo- sobování, figura řečnická, kterou se bytosť neživotná a nerozumná představuje jakožto životná a rozumná osoba. S. N. Vz Mus. 1844. str. 439., Zk. Ml. II. 181., Mk. Ml. 305.

251067   Prosotiti Svazek: 2 Strana: 1177
Prosotiti, durchstossen. — co. Šm.

251068   Prosouditi Svazek: 2 Strana: 1177
Prosouditi, suď, soudě (íc), il, zen, ení, na Slov. děn, ění = soudem ztratiti, durch den Process verlieren, sachfällig werden : souzením-se ztratiti, verprocessiren, ver- hadern, verrechten. Jg. — abs. Podřekl se a proto prosoudil. Sych. — co: při, V., pů- hon, Boč., statek i česť. Sych. Ktoby se soudil koli o dědiny z nich jsa pohnán a správcům svým nedal úmluvy vedlé práva zemského a potom by dědiny prosoudil, že jemu správce povinen nenie těch dědin spra- vovati. Vl. zř. 17. Poručníci na místě sirotků let nedošlých souditi se mohou a vysoudí-li co, to k dobrému, pakli prosoudí, na škodu sirotkům se vztáhne. Kol. 16. Vysoudí-li město, užive a což prosoudí, město zaplať. Zř. F. I. D. 23. Jestliže bych to p-dil, že mi chce těch 10 hř. vrátiti. Půh. I. 344. Toho nemá vysúditi ani p. NB. Tč. - co komu. Sirotci let nemají a on nemóž jiní p. Půh. I. 205. — co kde. Což jest prosúdil u men- šího práva. Půh. I. 388. — čím: nestáním n. prosouzením. Zříz. Ferd. I. C. 25.

251069   Prosouditi koho kam Svazek: 7 Strana: 0509
Prosouditi koho kam. Prosudíł ho do horuciho pekla (proklel). Brt. D. 270.

251070   Prosoukati Svazek: 2 Strana: 1177
Prosoukati, prosukovati, durchwinden; soukaje ztratiti, verzwirnen. — co, se jak kudy. S prací se úzkou děrou p. D.

251071   Prosoustružiti Svazek: 2 Strana: 1177
Prosoustružiti, il, en, ení, als Drechsler verlieren. Ros.

251072   Prosoušeti Svazek: 2 Strana: 1177
Prosoušeti, vz Prosušiti.

251073   Prosouti Svazek: 2 Strana: 1177
Prosouti, suji, ul, ut, utí; prosouvati, pro- mnouti, prosunovati = prosypati, durch- streuen. — co: uhlí. Pass. — co na koho: svůj hněv. BO. — se = vysypati se, vy- řítiti se, prodrati se, vyraziti, vyblknouti, hervorbrechen, hervorstürzen. — se kam : k ctnostem. St. skl. — se čím kam. Rú- hoty se na cesty Páně prosunujíce. Sš. Sk. 164. (Prosunul se naň) těmito slovy. St. skl. Prosul se na mne pláčem velikým. — se v co. Že se prosuli v ta slova o Kristu. Sš. J. 278. Prosuli se v rouhání. Sš. Sk. 164. — se čím proti komu. Výtka, jížto se proti nim (apoštolům) nepřátelé prosuli. Sš. Sk. 22. Nebo za počínáním svým ohavně se proti Pánu prosouvali; Prosula se bouře proti němu. Sš. Oa, 228., Sk. 255. (Hý.). - se kudy: skrze kroviny. L.

251074   Prosouti se na koho jak Svazek: 7 Strana: 0509
Prosouti se na koho jak. I prosu sě naň těmito slovy. Sv. ruk. 168. — se kam. Plukové jejich prosuli se až po Augšpurk. Šmb.

251075   Prosouzení Svazek: 7 Strana: 0509
Prosouzení, n., Verurtheilung; Verrech- tung, f. Šm.

251076   Prosovec Svazek: 2 Strana: 1177
Prosovec, vce, m., cenchrites, der Hirsen- stein. Šm.

251077   Prosovina Svazek: 2 Strana: 1177
Prosovina, y, f., sláma prosová, das Hir- senstroh.

251078   Prosovíník Svazek: 2 Strana: 1177
Prosovíník, pšenovník, u, m., jídlo z prosa, eine Hirsenspeise. Na Slov.

251079   Prosový Svazek: 2 Strana: 1177
Prosový, prosný, Hirsen-. P. sláma. Jg.

251080   Prospalý Svazek: 2 Strana: 1177
Prospalý, versäumt, verjährt. To je věc už p-lá. Us. Msk. — P., trochu vyspalý, etwas ausgeschlafen. Us. Hý.

251081   Prospalý Svazek: 8 Strana: 0323
Prospalý. P. právo = prošlé. Brň. Brt. D. II. 374.

251082   Prospání Svazek: 2 Strana: 1177
Prospání, n., das Verschlafen. P. práva. Šm.

251083   Prospati Svazek: 2 Strana: 1177
Prospati, spím, spal, ání; prospávati = spaním promeškati, ztratiti, durchs Schlafen verlieren, verschlafen, verträumen; zameš- kati, promlčeti, versäumen, verschlafen, ver- nachlässigen ; p. se = vyspati se trochu, etwas schlafen, ausschlafen; probuditi se, aufwachen. Jg. — co: příležitosť, lhůtu, čas placení. Sych. Soudný den prospí. Vz Spání. Č. Čtyry koně vrané prospal. Sš. Mor. p. 464. — se. Nech se mu p. Sych. — se z čeho: z vína. Štelc. — se kdy. Paní nemá zdravého rozumu; tak jest, když se prospí o polednách po obědě, praví, že jest ráno. Svěd. 1569. Prospěch, u, m., průchod, zrůst, zdaření.
Příp. -?h?, koř. spe, spe + ?h?. Mkl. B. 286.
Vz Prospěti. (Hý.). P., progressus, BO., der
Vortheil, das Gedeihen, Wachsthum, die
Wohlfahrt, der Fortgang. P. činiti, bráti;
Dejž Bůh p. k tomu předsevzetí; šťastného
p- chu užívati; někomu p-chu ve všem žá-
dati. V. P. v umění, v pobožnosti bráti. Ros.,
Br. Šťastný p. míti. Kom. Kdež jest dobrá
rada, tuť bývá i p. Flav. Vznesli jsme svou
stížnost na úřad bez p-chu. Sych. P. v ně-
čem. J. tr. Zdárný p. bráti. Kom. K dobrému
n. ku prospěchu věci; vyhledává toho přímý
p. J. tr. Přistoupiti k tomu, k čemuž ani
nachýlen ani způsoben nejsem, s větší ško-
dou nežli s p-chem by mi býti muselo. Žer.
Drahá sílo, tebeť jest v p-chu třeba i v pro-
tivenství. St. N. 252. Vysvědčení o p-chu,
Fortgangszeugniss, n. J. tr. Podmínka dal-
šího jeho v moudrosti p-chu. Sš. L. 47. — P., užitek, der Nutzen, Vortheil, das Heil, Interesse., Glück, Wohl. P. jest dobrý vý- sledek podniku. S. N. K tvému prospěchu; p-chu svého šetřiti, hleděti; ku p-chu býti; o p. země pracovati; něčí p. podkopávati. D. P. z něčeho míti; zisk a p., Nutz und Frommen; za svým p-chem jíti; p. zemský, toho žádá; ve svůj p. něco obrátiti. Dch. Nepříteli ke vzdechu, mně ku p-chu. Feindes Verlegenheit ist meine Gelegenheit. Dch. Ochranná jednota ku p-chu propuštěných trestanců. J. tr. Vyhledává toho přímý p. J. tr. Pán učí, jaký duchovní p. by z činu j toho čerpati měli. Sš. J. 215. (Hý.). S pro- spěchem něčeho užívati. Byl. Ten lék s ve- likým p-chem hlavy bolení oblevuje. Byl. On má znamenitý p. Ros. K jakému p-chu má to býti? Sych., Zk. Bez p-chu něco či- niti, o něco se pokoušeti. Ml. Ku p-chu býti. Srn. Klekáme bohatcóm světa pro tělesný časný malý vzatek viece, než pro jich šle- chetnost neb pro p. duchovní; Každému zatracenému mám chtieti zatracenie k p-chu svatých. Hus. I. 68., 64. Vz Užitek.

251084   Prospati co Svazek: 7 Strana: 0509
Prospati co: čas (příhodnou dobu). Šf. Strž. II. 482. — kdy. Po obědě budu pro- spávati. Osv.

251085   Prospědlný Svazek: 7 Strana: 0509
Prospědlný = prospěšný. Zdali to nenie p-no. Kruml. 356. a.

251086   Prospěch Svazek: 7 Strana: 0509
Prospěch. Jenž má p., qui prosperatur. Ž. wit. 36. 7. Prospieváše jiným t. j. p. v jiných lidech múdrostí svú a milostí či- niti. Hus II. 33. Osobní p. Mus. K p-chu svému času užívej, štěstí se chop, kde se vyskytuje. Pl. I. 228. Slavnosť na p. di- vadla, lépe: ve p., ku p-chu. Km. Známka p-chu na vysvědčení středních škol: vý- tečný, výborný, chvalitebný, dobrý, dosta- tečný, nedostatečný, zcela nedostatečný. Pdl. Každý, kdož chceš práva znáti a v nich s p-chem sobě čísti. Kol. 3.

251087   Prospěcha Svazek: 2 Strana: 1178
Prospěcha, y, f., zastr. = prospěch. Kat. 3328.

251088   Prospěcha Svazek: 7 Strana: 0509
Prospěcha. Pravn. 202., 521., 535., 1392., 2123., 2830.

251089   Prospechár Svazek: 2 Strana: 1178
Prospechár, e, m., der Utilitätsmensch, Utilitätspolitiker, kdo se řídí okamžitými prospěchy. Us. Dch.

251090   Prospěchářský důvod Svazek: 10 Strana: 0312
Prospěchářský důvod. Lit II. 372.

251091   Prospěchářství Svazek: 7 Strana: 0509
Prospěchářství, n., die Utilitätspolitik. Us. Pdl.

251092   Prospěchovati Svazek: 2 Strana: 1178
Prospěchovati = prospěti. Slov. Bern.

251093   Prospěchový Svazek: 7 Strana: 1371
Prospěchový dativ (commodi, incom- modi). Vz Gb. Ml. II. 119.

251094   Prospekt Svazek: 2 Strana: 1178
Prospekt, u, m., zlat., vyhlídka, rozhled; zevnějšek věci; seznam, obsah, program, die An-, Aus-, Uiber-, Fernsicht, der Riss, die Zeichnung, das Verzeichniss, Programm, Pro- jekt. S. N.

251095   Prospěle Svazek: 7 Strana: 0509
Prospěle. Vykúpiľs vešken svět cělě od věčné smrti p. Pravn. 809.

251096   Prospělý Svazek: 2 Strana: 1178
Prospělý = kdo v čem prospěl, geübt, erfahren. O 7 vstup.

251097   Prosperita Svazek: 10 Strana: 0657
Prosperita, y, f., z lat. = zdar, prospěch. Finanční p. Nár. list. 1905. 229., 2.

251098   Prospěšení Svazek: 7 Strana: 0509
Prospěšení, n. = prospešnosť. Ten ubohý naleze v dobrých skutcích p. Výb. I. 1173.

251099   Prospěšenství Svazek: 2 Strana: 1178
Prospěšenství, n. = prospěšnosť. Vz Prospěšenství.

251100   Prospěšenství Svazek: 7 Strana: 0509
Prospěšenství. Mž. 61., Arch. VII. 316., Výb. I. 584., Št. Kn. š. 58. P. duchovní, Št. Kn. š. 179., časné. Zrcd. 7. b. Nebyl tbav svého p. Št. Kn. š. 182. Bylo ve všem p. Hr. ruk. 67. (35., 51.).

251101   Prospěšiti komu Svazek: 10 Strana: 0312
Prospěšiti komu. Neprospěšilo nám, inprosperum est nobis. Mam. A. 25b.

251102   Prospěšně Svazek: 2 Strana: 1178
Prospěšně, vorteilhaft. P. od někoho se lišiti, lépe: velmi, valně. Km. P. někomu poraditi. V. Nejprospěšněji by bylo, kdy bvchom zůstali doma. Us. P. něco činiti. BO.

251103   Prospěšnosť Svazek: 2 Strana: 1178
Prospěšnosť, i, f., prospěšenství, n. = užitečnost, prospěch, zdárnosť, štěstí, das Heil, Glück, die Erspriesslichkeit, Nützlich- keit, Zuträglichkeit, Heilsamkeit, der Vor- theil. Prospěšenstvím z pravé cesty zblúditi. Pass. Nepravosť závisti v cizím p-ství ryje. Št. P-sti v, něčem hledati. Pulk. Své moci k p-ství církve užíval. Hlas. P-ství míti. BO., Smil v. 382. Prospěšenství bláznové = bláznů. BO.

251104   Prospěšný Svazek: 2 Strana: 1178
Prospěšný = užitečný, nützlich, heilsam, dienlich, diensam, verträglich, zuträglich, vortheilhaft, gedeihlich, fördersam, füglich, erspriesslich. Jg. P. prostředek, Us., polo- žení, D., závazek v kupectví. Kram. — komu. Buď všem prospěšný. Kom. Je to ostrov zdraví p. Sš. Sk. 289. An jemu (Pavlovi) Marek velmi jest při službě p-šen. Sš. Sk. 187. (Hý.). — Pešín. Křesťané, přidržme se Krista, bude nám prospěšna k nebi naše cesta. Sš. Mor. p. 18. — komu v čem, k čemu. V. Práce k něčí chvále p. Chč. 623. — proti čemu. Lékařství proti vodnatelnosti p. Byl. -— že, aby, inft. Prospěšno jest, aby jeden člověk umřel za lid. Sš. J. 274. Vz Potřebný.

251105   Prospěšný Svazek: 7 Strana: 0509
Prospěšný. P. chod, prosperum iter. ŽTom. 67. 20. — čemu. Tvórce, mé všie čsti p-ný. Pravn. 2798. (695.). — k čemu. Aby p-na mohla býti k jeho chvále. Výb. II. 623. (Chč.).

251106   Prospěšný Svazek: 9 Strana: 0261
Prospěšný = prospěch mající. Kdo se pod Rybnářem počne, p-šen bude ve všem, co činiti bude. Maš. ruk. 29a. — P. = pro- spěch dávající. Bude jemu v cesty prospěšno. Maš. ruk. 28b.

251107   Prospěšný čeho Svazek: 10 Strana: 0312
Prospěšný čeho. Učiň mě té cesty p-ným. Umuč. roudn. 695. (List. fil. XII. 123. )

251108   Prospěti Svazek: 2 Strana: 1178
Prospěti, spěji, spěl, ění; prospívati, na Slov.prospěchovati = před se jíti, tortschrei- ten; růsti, přiučiti se, zunehmen, wachsen, Fortgang machen; vymoci, spraviti, richten, ausrichten; pomoci, užitečným býti, nützen, nützlich sein, fruchten, anschlagen, zusagen, erspriessen, zuträglich sein, zu Statten kom- men, wohlthun. Jg. Sr. spěch, strsl. specht?, Mkl. B. 286., lit. spěti (Musse haben), spetas, strněm. spuon (von Statten gehen), ind. sphä, sphajati (gedeihen), řec. ip&á-vo). Mkl. aL. 59. (Hý.). — abs. Nic tam neprospěli (nedokázali). Háj. Vida, že by nic neprospěl. Br. Drůbež prospívá. Dch. Léky nic nechtějí prospívati. D. Neprospěje-li, neuškodí. Prov. Snaž se, ať prospívá napravení. V. Chtíti nemá, leč co by vůbec prospívalo. Kom. Obrazy mohú prospěti i uškoditi a tak dobré i zlé učiniti. Hus. I. 71. — čemu, komu. Prospělo mu to; p. věci. Dch. Čistě všeliké věci jemu prospívají. BO. Ta voda prospívá oteklým nohám. Čern. To prospívá zdraví. V. Umění tomu prospívá, kdo je má. V. Prospívej všechněm, neškoď žádnému. Kom. P. přátelům. Ten lék nám prospěl. Sych. — proti čemu. Ten kořen proti této nemoci prospívá. Byl. Prach ten prospívá proti oteklým nohám. Lk. — v čem: v ctnosti, v rozumu, v umění, D., v zrůstu. Br. P. v dobrém. GR. Prokop ve cti i v kázni prospěl. Jir. Anth. I. 54. P. v něčem. Chč. 380. Mohl Pavel v tak řečených svobodných uměních prospěti; Člověk ke zlu nakloněn a tudy ve zlu více prospívá nežli v dobru ; Prospívejte v dokonalosti. Sš. Sk. 137., L. 157., 403. — v čem nad koho. (Kateřina) prospěla nade vše učené žáky u mistrov- ství ve všelikém. Kat. 108. Nad jiné děti v uměnie prospěl. Pass. 351. Ta panna nad povahu věku svého prospěla. Har. — v čem jak dlouho. Že neustále v moudrosti pro- spívati má Člověk až do hodin posledních. Sš. Sk. 104. (Hý.). — čím. Ježíš prospíval moudrostí a věkem a milostí u Boha i u lidí. Br., Kom. Málo aneb nic slovy p. V. Pro- spěj touto pilností, Kom., trestáním. Jel. Svou řečí málo prospěl. Dl. P. něčím. Chč, 449. — čím v čem. Tou válkou v opatr- nosti jsme prospěli. Ráj. — komu čím. Mnohým svou prací p.; A mnohým dobrým těm zemím prospěl. V. Sobě výmluvami p. Har. — kde, na čem. Nemůže-li dobrota prospěti na nich, tedy ukaž právo. Výb. Nic na tom neprospěl. Leg. Prospela sem, ač Bóh dá, na svém diele. Kat. 1104. — v co (z čeho), v koho. Ze zlého v horší p. Br. Prospívá (působí) ve mne. Jel. Kdo s pány probývá, v rozum prospívá. Č. M. 323. Vz Rozum. — kde. Nemohu nic p. u toho kostela. Chč. 449. Vz P. čím. — proč. Patricius slovo božie káže pro hru- bých lidí náboženstvie málo prospěl. Pass. 968. — komu k čemu. Chč. 376. P. ně- komu k dobrému. Toms., Ros. To věděti k tomu ti cíli prospěje. Ros. P. k něčímu spasení. Chč. 300. Budete-li ku pokoji a jednomyslnosti prospívati. Sš. I. 403. (Hý.). — skrze co. Protože my skrze pokušení prospíváme. Pešín. — že. Prospělo nám to, že jste se přimluvili. Us. — Sych. — s inft. Bídu a nečesť' co prospívá oplakávati? Kom.

251109   Prospěti Svazek: 7 Strana: 0509
Prospěti, prosperari. Z. wit. 1. 3. — abs. Léci p-vají. Št. Kn. š. 11. — komu: jiným. Hus II. 49. — v čem. P-vaje i sám z vyučování jeho v naukách křesťanských. Šf. III. 173. P. v dobrotě, Št. Kn. š. 134., Chč., v dobrých žádostech, Hus. III. 79., v učení nad jiné, Pass. mus. 328., 384., v štěstí i zboží. Sv. ruk. 7. — čím. Máme myslí, slovem, skutkem p.; Nepřátelóm svým naučením i pokorným obcováním p. Hus II. 16., 360. — kde. Na zlém nepro- spěješ (nezískáš). Ezp. 523. Za Výb. polož: , Št. Kn. š. 98. — k čemu (komu). Co by prospívalo k životu věčnému. Mž. 18. (10., 77.). Tak prospěje sobě k věčné ve- čeři. Hus II. 258. (III. 161.). — jak. Ně- komu znamenitou měrou p. Vlč. Bóh v svých vždy v lepšie p-vá a ďábel vždy v svých v horšie pocházie. Hus. II. 179. — s kým. Aj toť, ješto s lékaři p. nemohl, božie po- moci potřeboval. Pass. 4.

251110   Prospěvek Svazek: 9 Strana: 0261
Prospěvek, vku, m. = prospěch, užitek P. z toho není žádný. Šeb. 166

251111   Prospi Svazek: 7 Strana: 0509
Prospi, vz Prosouti.

251112   Prospíchati Svazek: 9 Strana: 0460
Prospíchati=prospěch přinášeti. Rychlost' nic jim neprospíchá. Ezop. 348. l9.

251113   Prospílati Svazek: 2 Strana: 1178
Prospílati, spílaje ztratiti, durchs Fassen verlieren. — co: dva sudy. Us. Dch.

251114   Prospívati Svazek: 2 Strana: 1178
Prospívati, vz Prospěti.

251115   Prospu Svazek: 2 Strana: 1179
Prospu, vz Prosypati.

251116   Prosrati Svazek: 2 Strana: 1179
Prosrati, seru, sral, án, aní = prožrati, prohýřiti, verschwenden, verthun, versaufen, verfressen. — co. Když všecko své prosral, nyní . . . Ros.

251117   Prosredečný Svazek: 7 Strana: 0509
Prosredečný, mittelbar. Slov. Loos.

251118   Prosredie Svazek: 7 Strana: 0509
Prosredie, n., Mittelgrund, m. Slov. Loos.

251119   Prosredina Svazek: 7 Strana: 0509
Prosredina, y, f., Mittelding. Slov. Loos.

251120   Prosredkovať Svazek: 7 Strana: 0509
Prosredkovať = prostředkovati. Slov. Loos.

251121   Prosredničiť Svazek: 7 Strana: 0509
Prosredničiť = prostředničiti, prostřed- níkem býti. Slov. Ht. Sl. ml. 165.

251122   Prosredník Svazek: 7 Strana: 0509
Prosredník, a, m. = prostředník. Slov. Loos.

251123   Prosrednosť Svazek: 7 Strana: 0509
Prosrednosť, i, f. = prostřednosť. Slov. Loos.

251124   Prosried Svazek: 8 Strana: 0323
Prosried. Pastr. L. 61.

251125   Prosriedok Svazek: 7 Strana: 0509
Prosriedok, dku, m. = prostředek. Slov. Ssk.

251126   Prosřěd Svazek: 7 Strana: 0509
Prosřěd = prostřed. Stoje p. jeho stanu. Alx.V. v. 2109. (HP. 51.), 1554., 1570., 2438.

251127   Prosřědek Svazek: 7 Strana: 0509
Prosřědek, dku, m = prostředek. U pro- středku. Alx.V. 1240. Druhý prosriedok je skládánie sloves s predložkami. Ht. Sl. ml. 178.

251128   Prosředek Svazek: 10 Strana: 0657
Prosředek, dku, m. = prostředek. Pat. Zim. 71.

251129   Prosřědní Svazek: 7 Strana: 0509
Prosřědní = prostřední. P-ho moře stoka. Alx.V. 605, Loos.

251130   Prossati Svazek: 2 Strana: 1179
Prossati, ssu, nl, án, ání, prososati, v obec. mluve procucati, durchsaugen. Jg. — co: své jmění (propiti). Us. Hý.

251131   Prost Svazek: 2 Strana: 1179
Prost, vz Prostý.

251132   Prost Svazek: 8 Strana: 0323
Prost'. Na prosti = napřed. Han. Brt. D. II. 375.

251133   Prost Svazek: 9 Strana: 0261
Prost, u, m. = látka z předené vlny. Slez. Nár. list. 1898 č. 86.

251134   Prost. m. II Svazek: 10 Strana: 0292
Prost. m. II. 179.

251135   Prostácký Svazek: 2 Strana: 1179
Prostácký (prostácky), po prostu myslící, einfältig, schlicht. Plk.

251136   Prostáctví, n Svazek: 2 Strana: 1179
Prostáctví, n., die Einfältigkeit, Schlicht- heit. Jg.

251137   Prostačka Svazek: 2 Strana: 1179
Prostačka, y, f., eine schlichte, einfältige Weibsperson. L., Us.

251138   Prosták Svazek: 7 Strana: 0509
Prosták. BR. II. 39. b. Vz Prošlý.

251139   Prosták Svazek: 10 Strana: 0312
Prosták, a, m. P-ka držia za múdreho dotial, kým hubu neotvorí. Rizn. 169.

251140   Prosták, a, prostáček Svazek: 2 Strana: 1179
Prosták, a, prostáček, čka, m., der Ein- fältige, Schlichte, Unwissende. Hlupci a pro- stáci. Br. Lepší p. povolný než mudráček svévolný. Pk.

251141   Prostálý Svazek: 2 Strana: 1179
Prostálý, prošlý, propadlý, verfallen, ver- jährt. Prostálé věci těžko pohledávati. Sych. P. úroky (které propadly nebyvše v čas vybrány, versessene Interessen). J. tr.

251142   Prosťan Svazek: 7 Strana: 0509
Prosťan, a, m. = prosták. U J. Hrad. Vlk.

251143   Prostání Svazek: 2 Strana: 1179
Prostání, n., vz Prostáti.

251144   Prostání Svazek: 7 Strana: 0509
Prostání. Vz Vš. 211.

251145   Prostáti Svazek: 2 Strana: 1179
Prostáti, stojím, ál, án, ání; prostávati = stáním díru udělati, durchs Stehen ein- drücken; stáním něco promeškati, ztratiti, durchs Stehen verlieren, versäumen; p. se = dlouho státi, sich verstehen; stáním se ztratiti, na jiného přejíti, verfallen, verloren gehen. Jg. — abs. Zástava prostála (v čas vykoupena n. vyplacena nebyla a na jiného přešla). D., Sych. Základ prostojí. Kn. dr. f. 115. — co. Načekali jsme se, až jsme mohli jámu prostáti. Sych. Zástavu p. (v čas nevykoupiti a ztratiti). D., J. tr. — se. To jsme se tam prostáli (nastáli)! Us., D. Ne- vyplatíš-li toho prostojí se to. Ros. — do které doby. Žádný základ se do roka p. nemá. Zříz. Ferd. — se v čem. Již se to v úrocích prostálo. Jg. — se kde. Základ (das Pfand) u věřitele se prostál. V. Její zboží mělo se prostáti v židech. Půh. II. 193.

251146   Prostáti Svazek: 7 Strana: 1371
Prostáti. Klenoty se prostály (propadly). Arch. X. 482.

251147   Prostáti se Svazek: 7 Strana: 0509
Prostáti se. Aby ty klenoty tak malú summú (zastavené) se neprostály. Arch. VIII. 76. — se kde proč. A ta pokuta všeliké lichvy židovské jest horší, neb se spieše a pro menšie summu nežli u žida prostojí. Vš. 209.

251148   Prostáti se Svazek: 10 Strana: 0312
Prostáti se = propadnouti. Proto mi se jest opásání mé p-lo. Půh. brn. III. 288.

251149   Prostavek Svazek: 2 Strana: 1179
Prostavek, vku, m., v knihtisk., das Spatium. Šm. Cf. Prostrčka.

251150   Prostavěti Svazek: 2 Strana: 1179
Prostavěti, ěl, ěn, ění, prostavovati = na stavění vynaložiti, stavě ztratiti, ein-, verbauen. — co: své peníze. D. — co kam. Všechno, co měl, do toho domu prostavěl. Ros. — co nač. Celé země na to prostavěli. V. - Jg.

251151   Prostaviti Svazek: 2 Strana: 1179
Prostaviti, il, en, ení, prostavovati = jedno skrze druhé stavěti, durch etwas stellen, einschalten. Ros. — co čím.

251152   Prostě Svazek: 2 Strana: 1179
Prostě, prostičce, prostince, prosťoučce, prosto unce = zrovna, přímo, gerad. Vystře- lujte — k cíli p. směřujíce. Kom. Všichni p. (erecti) stáchu. BO. — P., zprosta, bez přídavku, schlechtweg, ohne Beisatz, ohne Umstände. Jg. P. mluviti, beze všeho okol- kování. V. Slova p., podlé litery rozuměti. Br. Příjmí p. doložil. Har. — P., hned, jistě, ovšem, gerade zu, ganz u. gar, absolut, sicher. Jg. Slíbí se p. všem řeč. Troj. Již byli p. i ovšem nad Řeky zvítězili. Troj. A p. mla- dým lidem k jich libosti nic v svém domu nemá. Štěstí. — P., prostým způsobem, ne- vylíčeně, neuměle, schlicht, schlechtweg, ein- fach, einfältig, ohne Schmuck. Jg. Staří živi byli prostičce. Kom. — P., upřímně. Jg.

251153   Prosté Svazek: 2 Strana: 1179
Prosté, ého, n., Prosty, ves u Telče na Mor. PL. Vz S. N.

251154   Prostě Svazek: 2 Strana: 1187
Prostě, ěte, n., monstrum, die Missgeburt. Ssav.

251155   Prostěj Svazek: 7 Strana: 0509
Prostěj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

251156   Prostějov Svazek: 2 Strana: 1179
Prostějov, a, m., mě. na Moravě, Pross- nitz. Vz S. N. Z Prostějova pocházeti (pro- stáčkem býti). Jg., Č. — Prostějovan, a, m., pl. -né. — Prostějovský.

251157   Prostějov Svazek: 7 Strana: 0509
Prostějov. Tam nepřijdeš na posvícení nikdy v pravý čas; Prostějované jedí rádi rebe a rake. Vz Sbtk. Krat. h. 197. — P. = pole u Sučice na Klat., na Písecku. BPr.

251158   Prostějov Svazek: 8 Strana: 0323
Prostějov. Jdi do P-va (říká se sprostá- kům). Čern Př. 20. Řeč města P-va. Vz Brt. D. II. 71.

251159   Prostějovičky Svazek: 2 Strana: 1179
Prostějovičky, dle Dolany, něm. Pro- stiowiček, ves u Plumlova na Mor. PL.

251160   Prostějovský Svazek: 7 Strana: 0509
Prostějovský Jiřík. Jg. H. 1. 616., Jir. Ruk. II. 153. - P. Kašpar. Jg. H. 1. 616., Jir. Ruk. II. 153. - P. Mat., kněz v 15. stol. Jir. Ruk. II. 153.

251161   Prostélka Svazek: 7 Strana: 0509
Prostélka, y, f., Unterlager, n. Vz Rst. 478.

251162   Prostélkatý Svazek: 7 Strana: 0509
Prostélkatý, hypothallinisch. P. lišej- ník. Vz Rst. 478.

251163   Prostění Svazek: 2 Strana: 1179
Prostění, n., vyprostění, das Befreien. Ps. ms. 163.

251164   Prostěnice Svazek: 7 Strana: 0509
Prostěnice, ves. D. ol. IV. 782.

251165   Prostenství, n Svazek: 2 Strana: 1179
Prostenství, n. die Einfalt. V p. srdce bojte se Hospodina. ZN.

251166   Prostěra Svazek: 10 Strana: 0312
Prostěra, y, f. = prostěradlo. Msn. Od. 108.

251167   Prostěrací Svazek: 7 Strana: 0509
Prostěrací, zum Aufbetten. Lpř. Vz Prostěradlo.

251168   Prostěrač, e Svazek: 2 Strana: 1179
Prostěrač, e, m., z Prostirač.

251169   Prostěradlní Svazek: 7 Strana: 0509
Prostěradlní, prostěradlový, Betttuch-. Šm.

251170   Prostěradlo Svazek: 7 Strana: 0509
Prostěradlo lodní (k ochraně před stře- lami). Lpř. Sl. II. 69.

251171   Prostěradlo Svazek: 8 Strana: 0323
Prostěradlo. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 79.

251172   Prostěradlo Svazek: 10 Strana: 0657
Prostěradlo u postele = záclona. Hoš. Pol. II. 62.

251173   Prostěradlo, prostěradélko, prostě- rátko Svazek: 2 Strana: 1179
Prostěradlo, prostěradélko, prostě- rátko, a, n., plachta prostěrací, zvl. na lože, das Leintuch. Pč. 38. Rámě (zlomené) je obinuto v p-dla. BO. P. koupelní, das Bade- tuch. Dch. P. na lůže. V. Na spodní peřinu dává se p. Kom. Do p-dla se zaobaliti. D. Nechť tvé p. lněné jest mé roucho smrtelné ; Na lůžečko, na to nové, p. kartunové. Sš. Mor. p. 57., 563. — P., ubrus. D. P. stolní. Das Tischtuch. Dch.

251174   Prostěradlový Svazek: 8 Strana: 0323
Prostěradlový. P. plátno. Lizn.

251175   Prostěratel Svazek: 2 Strana: 1179
Prostěratel, vz Prostiratel.

251176   Prostěrati Svazek: 2 Strana: 1179
Prostěrati, vz Prostříti. Na Slov.

251177   Prostěrek Svazek: 7 Strana: 0509
Prostěrek, rku, m. = prostírka. Rk.

251178   Prostěrka Svazek: 2 Strana: 1179
Prostěrka, y, f., vz Prostírka.

251179   Prostěti Svazek: 2 Strana: 1179
Prostěti, 3. pl. ějí, ěl, éní = prostým se stávati, gerade, einfach, einfältig werden. L.

251180   Prosthesis Svazek: 8 Strana: 0323
Prosthesis, řec. P. = figura, když se li- tera přidá napřed k slovu: vopilý m. opilý, shřešil v. hřešil. Vz Bl. Gr. 262. nn.

251181   Prostibor, a Svazek: 2 Strana: 1179
Prostibor, a, m., jm. vlastní.

251182   Prostiboř Svazek: 7 Strana: 0509
Prostiboř, od Prostibora. Pal. Rdh. I. 131. — Let. 446. — Z P-ře Voldř. Jg. H. 1. 616., Jir. Ruk. II. 153.

251183   Prostiboř, e. m Svazek: 2 Strana: 1179
Prostiboř, e. m., něm. Prostibor, ves u Stříbra. PL. Vz S. N., Tk. IV. 377.

251184   Prostibořský Svazek: 7 Strana: 0509
Prostibořský, ého, m., os. jm. Dač. 77., Arch. VII. 549. — P. z Prostiboře Joach. 1564. Jir. Ruk. II. 154.

251185   Prostice Svazek: 7 Strana: 0509
Prostice, e, f. = bečka, putna, die Butte, Kufe, das Salzfass. Sůl do velikých hlubo- kých prostic se sype. Har. Vzali 10 prostic soli i s vozem. Arch. prach. Soudek na tři p. soli. 1553. Nežli s kým v přátelství vstou- píš, potřeba s nim p-ci soli ztráviti. č. M. 230. Jinam na piti nechoďte pod propade- ním velké p-ce soli. Smila Orovského Zříz. zem. Vzali mu čtyři p-ce soli a dva koně. Arch. VII. 317. Pakliby který viec krmi dal, tehdy pán jeho má s něho sobě k ruce p-ci soli vzieti. Pal. Děj. V. 1. 408. Pozn.

251186   Prostičce, vz Svazek: 2 Strana: 1179
Prostičce, vz Prostě.

251187   Prostička Svazek: 2 Strana: 1179
Prostička, y, f., vz Prostice. — P., che- lonobion, ssavec vinýš. Krok. 2. 130.

251188   Prostičký Svazek: 2 Strana: 1179
Prostičký, vz Prostý.

251189   Prostičný Svazek: 7 Strana: 0509
Prostičný, Fass-. P. sůl. Rk.

251190   Prostieradlo Svazek: 7 Strana: 1371
Prostieradlo = úvodnice. Slov. NZ. I, 278.

251191   Prostihněv Svazek: 2 Strana: 1179
Prostihněv, a, m., jm. mužské.

251192   Prostihnouti Svazek: 7 Strana: 0509
Prostihnouti, durchdringen. Oheň p-hne je (spálí). Sš. I. 42. 479

251193   Prostina Svazek: 7 Strana: 0510
Prostina, y, f. = rovina. Laš. Brt. D. 258.

251194   Prostina, prostinka Svazek: 2 Strana: 1179
Prostina, prostinka, y, f. a m. = pro- stáček.

251195   Prostince Svazek: 7 Strana: 0510
Prostince, vz Prostě.

251196   Prostiněný Svazek: 7 Strana: 0510
Prostiněný; -ěn, a, o. Sněžné peří pro- stiněné lebkou šeří. Čch. Petrkl. 46.

251197   Prostinký Svazek: 7 Strana: 0510
Prostinký, vz Prostý. P. srdce, Šml., povídka. Mus.

251198   Prostirač Svazek: 2 Strana: 1179
Prostirač, lépe: prostěrač, e, m., der Decker, Tafeldecker. Vz Prostěrač.

251199   Prostírání Svazek: 2 Strana: 1179
Prostírání, n., das Ausbreiten, Aufdecken; das Verlängern, die Erstreckung. — P., n., die Ausdehnung. V horn, die A. der Lager- stätte, der Flötzzug. P. směrné (směr, smě- rování), das Streichen, dle úpadu, die flache Ausdehnung. Hr.

251200   Prostiratel Svazek: 2 Strana: 1179
Prostiratel, V., prostěratel, Ben., e, m, = prostěrač.

251201   Prostírati Svazek: 2 Strana: 1179
Prostírati, vz Prostříti.

251202   Prostíravosť Svazek: 7 Strana: 0510
Prostíravosť, i, f., Ausdehnungsfähig- keit, f., -vermögen, n. Šp.

251203   Prostírka Svazek: 2 Strana: 1179
Prostírka, y, f. = prostěradlo, ubrus. Berg. Us. v Ostrav. Tč.

251204   Prostírka Svazek: 7 Strana: 0510
Prostírka, das Gedeck. Dch. P. na po- dlahu, der Fussteppich. Šd. U perníkářů, das Standtuch. Šp. — P. = sázka. Obilí na p-rce mlátiti. U mor. Břez. Brt.

251205   Prostírka Svazek: 8 Strana: 0323
Prostírka, y, f., vz Saďa (3. dod.).

251206   Prostislav Svazek: 2 Strana: 1179
Prostislav, a, m., jm. mužské.

251207   Prostitel Svazek: 2 Strana: 1179
Prostitel, e, m., der Befreier. Us. Jg.

251208   Prostitelka Svazek: 2 Strana: 1179
Prostitelka, y, prostitelkyně, ě, f., die Befreierin. Mus.

251209   Prostiti Svazek: 2 Strana: 1179
Prostiti, il, štěn, ění, přímiti, gerade machen; osvobozovati, befreien, frei machen. — co : hřebík (nakřivený přímiti). Na Mor. Brt. -- koho. By p-li polské ratištníky. Hdk. v Lum. V. 258.

251210   Prostiti Svazek: 7 Strana: 0510
Prostiti. P-il si (eruisti) duši mú z pe- kla. Ž. kl. (329.).

251211   Prostituce Svazek: 2 Strana: 1179
Prostituce, e, f., z lat., potupení, po- hanění, zost uzení; zvl. hanebný život ne- věstek a zákupných žen, které s tělem svým oplzlý obchod vedou, die Beschimpfung, Ent- ehrung, Prostitution. Vz S. N.

251212   Prostituce Svazek: 7 Strana: 1371
Prostituce, e, f. P. v Čech. v 16. stol, Vz Wtr. Obr. II. 86. nn.

251213   Prostituce Svazek: 10 Strana: 0312
Prostituce, e, f., z lat. = nevěstkářství. Vz Ott. XX. 757. nn.

251214   Prostituční Svazek: 7 Strana: 0510
Prostituční výdělek, Verdienst aus der Prostitution. Kzl. 291.

251215   Prostituovati Svazek: 2 Strana: 1179
Prostituovati, entehren, schänden, pro- stituiren.

251216   Prostitutka Svazek: 8 Strana: 0323
Prostitutka, y, f. = ženská prostituovaná. Nár. list. 1894. č. 343. odp.

251217   Prostivoj, e Svazek: 2 Strana: 1179
Prostivoj, e, m., jm. mužské.

251218   Prostka Svazek: 7 Strana: 0510
Prostka, y, f., gemeiner Branntwein. Šm.

251219   Prostlati Svazek: 2 Strana: 1180
Prostlati, vz Stláti, decken, ausbreiten. — co kde. Prostlachu své rúcho na cestě. ZN.

251220   Prostlati Svazek: 7 Strana: 0510
Prostlati, prostýlati. Koberce prostýlali cesty prostorem. Msn. Or. 35.

251221   Prostnosměšný Svazek: 7 Strana: 0510
Prostnosměšný, possierlich, naivpossen- haťt. Nz.

251222   Prostnosť Svazek: 7 Strana: 0510
Prostnosť. Kom. D. 184. Prostota oprav v: prostnota.

251223   Prostnosť, i, prostota Svazek: 2 Strana: 1180
Prostnosť, i, prostota, y, f., die Ein- fachheit, Einfalt. Po své p-sti o jiných sou- diti. V. — P., poctivosť, Plk.

251224   Prostnota Svazek: 7 Strana: 0510
Prostnota, y, f. Nz. Vz Prostnosť.

251225   Prostnouti Svazek: 7 Strana: 0510
Prostnouti = prostným, prostým se stá- vati. V dobách práce kroj prostne. Sk.

251226   Prostný Svazek: 2 Strana: 1180
Prostný. P. cvičení, vz Prostocvik. Vz Prostý.

251227   Prosto Svazek: 2 Strana: 1180
Prosto, prostě, příme, gerade. — P., svo- bodně, frei. P. těkati. Kázala osedlaný kůň prosta pustiti. Ku. — Z prosta, na p. = prostě, do cela, schlechtweg, schlechthin, durchaus, geradezu, gänzlich. Kteříž se z prosta zvířecími kožemi odívali. V. Obrať k tomu na p. všecko. Kom. Věci na p. je- dovaté. Kom. Z p-a nazí chodí. Ler. — P., nelíčené, einfach. Z prosta o něčem mlu- viti. Br. — Jg. Vz Prostě.

251228   Prosto Svazek: 7 Strana: 0510
Prosto = zrovna, zpříma. P. domů jíti. Mor. a slov. Němc, Fr. Blý., Rgl. — P., das Freie. Nechoď z mosta do prosta (ne- náhli s prací). Slov. Zátur.

251229   Prosto Svazek: 8 Strana: 0323
Prosto = prostě. P. dělaný. Pass. 328.

251230   Prosto Svazek: 9 Strana: 0261
Prosto. Do prosta státi = vzhůru, zrovna. Věst. op. 1895. 20.

251231   Prosto Svazek: 10 Strana: 0312
Prosto. Poprostu je přehlasovali. Nár. list. 1885. č. 120.

251232   Prostobrv Svazek: 7 Strana: 0510
Prostobrv, u, m., weissia, die Weissie, rostl. Vz Rstp 1812.

251233   Prostobytný Svazek: 10 Strana: 0312
Prostobytný prostor. Vz Čad. 127.

251234   Prostocvik Svazek: 2 Strana: 1180
Prostocvik, u, m., freie Uibung. P. jedno- duchý, složitý. Tš. Vz Tělocvik, Cvičení.

251235   Prostocvik Svazek: 7 Strana: 0510
Prostocvik, die Frei-, Gelenkübung. Čsk.

251236   Prostočidlý Svazek: 9 Strana: 0261
Prostočidlý. P. měkkýši, basomatophora. Vz Ulič. 104.

251237   Prostočinný Svazek: 8 Strana: 0323
Prostočinný. P. zvůle. Am. Orb. 6.

251238   Prostočinný Svazek: 10 Strana: 0312
Prostočinný, absolut wirkend. P. vůle. Purkyně v Kroku I. c. 25.

251239   Prostočistosť Svazek: 2 Strana: 1180
Prostočistosť, i, f., nesmíšenost, die Ein- fachheit, Lauterkeit. Ros.

251240   Prostočistý Svazek: 2 Strana: 1180
Prostočistý, einfach, unvermischt. lauter. P., tělo, bytosť, Kom., líh, Us., pravda. Zlob. — P., nelíčený, einfach, nett. Puch.

251241   Prostodaný Svazek: 2 Strana: 1180
Prostodaný, positiv. P. pravda. Mus. XI. 196.

251242   Prostodubý Svazek: 7 Strana: 0510
Prostodubý, ganz eichen. P. stůl. Osv. Vl. 221.

251243   Prostoduchosť Svazek: 2 Strana: 1180
Prostoduchosť, i, f., die Einfachheit, Naivität. Šm.

251244   Prostoduchosť Svazek: 9 Strana: 0261
Prostoduchosť, i, f. Pal. Děj. I. 1. 12. Prostoduše něco říci. Proch. 78.

251245   Prostoduchý Svazek: 2 Strana: 1180
Prostoduchý, einfach, naiv. Div. z och.

251246   Prostoduchý Svazek: 7 Strana: 0510
Prostoduchý. P. píseň, Hdk. Zav. pří- roda, Č. Kn. š. 260., výraz obličeje. Čch. L. k. 63.

251247   Prostoduše Svazek: 10 Strana: 0312
Prostoduše mluviti. Zr. Nov2 209.

251248   Prostoduší Svazek: 7 Strana: 0510
Prostoduší, n., Schlichtheit, Naivität, f. Šm.

251249   Prostodušně Svazek: 7 Strana: 1371
Prostodušně se več vesníti. Hdk. Hoř. 81.

251250   Prostodušně Svazek: 10 Strana: 0657
Prostodušně jímavá řeč. Zvon VI. 30. Vz Prostoduše v III. Přisp.

251251   Prostodušnosť Svazek: 8 Strana: 0323
Prostodušnosť. Odpovieda s vidieckou p-sťou. Phľd. XII. 407.

251252   Prostodušnosť Svazek: 9 Strana: 0261
Prostodušnosť, i, f. Slád. Sen. 88.

251253   Prostodušný Svazek: 7 Strana: 0510
Prostodušný = prostoduchý. P. píseň, Hdk Pís., účastie. Phľd. IV. 527.

251254   Prostohaleň Svazek: 7 Strana: 0510
Prostohaleň, ě, f., pellia, die Pellie, rostl. Vz Rstp. 1819.

251255   Prostohloupý Svazek: 10 Strana: 0312
Prostohloupý člověk. Zvon III. 373.

251256   Prostohubý Svazek: 2 Strana: 1180
Prostohubý = prostořeký, schnäppisch, naseweis. Jg.

251257   Prostohudební Svazek: 7 Strana: 0510
Prostohudební útvar. Dk.

251258   Prostochod Svazek: 2 Strana: 1180
Prostochod, a, m., centris, plaz. Aqu.

251259   Prostojediný Svazek: 7 Strana: 0510
Prostojediný, einfach, absolut. Šm.

251260   Prostojednaký Svazek: 2 Strana: 1180
Prostojednaký = prostojednotný.

251261   Prostojednotný Svazek: 2 Strana: 1180
Prostojednotný, absolut, einfach. P. po- jmy. Mark.

251262   Prostojím Svazek: 2 Strana: 1180
Prostojím, vz Prostáti.

251263   Prostokořenný Svazek: 7 Strana: 0510
Prostokořenný. P. časoslovo. Šf. III. 600.

251264   Prostokrásný Svazek: 7 Strana: 0510
Prostokrásný, schön an sich. P. celek. Dk. Aesth. 354., 401.

251265   Prostol Svazek: 7 Strana: 0510
Prostol, u, m., theophrasta, die Theo- phrasta, rostl. Vz Rstp. 1029.

251266   Prostoleb Svazek: 7 Strana: 1371
Prostoleb, lba, m., vergilia, ryba. Pršp. 16. 66. Rj. : prostoles.

251267   Prostoleposť Svazek: 7 Strana: 0510
Prostoleposť, i, f. Čch. P. cest. 80.

251268   Prostoles Svazek: 2 Strana: 1180
Prostoles, a, m., vergialia, ryba, zastr. Rozk.

251269   Prostoles Svazek: 10 Strana: 0312
Prostoles, vz Prostoleb v VII. 1371.

251270   Prostoletý Svazek: 7 Strana: 0510
Prostoletý, frei fliegend. P. kadeř. Hdk.

251271   Prostolíbezný Svazek: 2 Strana: 1180
Prostolíbezný, naiv. P. povaha. Šml.

251272   Prostolíbezný Svazek: 9 Strana: 0460
Prostolíbezný. P. povaha. Šml. V. 31.

251273   Prostolibosť Svazek: 2 Strana: 1180
Prostolibosť, i, f., prostosrdečnosť, die Naivität. Plk.

251274   Prostolibosť Svazek: 7 Strana: 0510
Prostolibosť. Šml. I. 104. P. obsahu. F. D. Kinský.

251275   Prostolibý Svazek: 2 Strana: 1180
Prostolibý, lieblich, naiv. Us. Dch.

251276   Prostolibý Svazek: 7 Strana: 0510
Prostolibý. P. formy, poměry, melodie, Dk. Aesth. 348., 409., sad. Č. Kn. š. 340.

251277   Prostolidin Svazek: 2 Strana: 1180
Prostolidin, a, m., ein einfacher, simpler Mensch. Jakž to skutečně ještě až podnes u dětí a ve výslově nejednoho českého p-a shledáváme. Sf. 111. 513.

251278   Prostolidín Svazek: 7 Strana: 0510
Prostolidín, a, m. Čch. P. cest. 79.

251279   Prostolidový. P Svazek: 7 Strana: 0510
Prostolidový. P. rčení. Čch. P. ces. 80.

251280   Prostolidský Svazek: 2 Strana: 1180
Prostolidský, rein menschlich. P. obor. Mus. 10. 73.

251281   Prostolík Svazek: 2 Strana: 1180
Prostolík, u, m., Okenit, m., nerost. Min.

251282   Prostolupenný Svazek: 7 Strana: 0510
Prostolupenný. Vz Slb. XLV.

251283   Prostomalba Svazek: 2 Strana: 1180
Prostomalba, y, f., Genregemälde, n. tím.

251284   Prostomalebnosť Svazek: 7 Strana: 0510
Prostomalebnosť, i, f, Gemeinbildlich- keit, f. Šm.

251285   Prostomalírství Svazek: 2 Strana: 1180
Prostomalírství, n., die Genremalerei. Srn.

251286   Prostomalíř Svazek: 2 Strana: 1180
Prostomalíř, e, m., der Genremaler. Osv. 1878. 896.

251287   Prostomatečný Svazek: 2 Strana: 1180
Prostomatečný. P. rostliny. Vz Kk. 68.

251288   Prostomatečný Svazek: 7 Strana: 0510
Prostomatečný. Cf. Rstp. 1552., Slb. XLV.

251289   Prostoměřice Svazek: 2 Strana: 1180
Prostoměřice, dle Budějovice, Prossme- ritz, městys ve Znojemsku. PL.

251290   Prostoměšťáctví Svazek: 2 Strana: 1180
Prostoměšťáctví, n., die Spiessbürgerei. Stil.

251291   Prostoměšťák Svazek: 2 Strana: 1180
Prostoměšťák, a, m., der Spicssbürger.

251292   Prostomile Svazek: 7 Strana: 0510
Prostomile, herzig, allerliebst. P. zpí- vati. Hdk. — Šml.

251293   Prostomilosť, i Svazek: 2 Strana: 1180
Prostomilosť, i, f., Liebenswürdigkeit, Huld, f.

251294   Prostomilý Svazek: 2 Strana: 1180
Prostomilý, herzig, allerliebst, huldvoll. Dch.

251295   Prostomilý Svazek: 7 Strana: 0510
Prostomilý. Č. Kn. š. 183., Dg. 709.

251296   Prostomluva Svazek: 2 Strana: 1180
Prostomluva, y, f., nevázaná řeč. Vz Prosa.

251297   Prostomluvce Svazek: 7 Strana: 0510
Prostomluvce, e, m. = prosaik. V.

251298   Prostomluvecký Svazek: 8 Strana: 0324
Prostomluvecký. P. písemnosti. Krok 1895. 9.

251299   Prostomluvnosť, i Svazek: 2 Strana: 1180
Prostomluvnosť, i, f., die Freiredigkeit.

251300   Prostomluvný Svazek: 2 Strana: 1180
Prostomluvný, otevřeně mluvící, prosto- řeký, freiredig; prosaický, prosaisch. Jg.

251301   Prostomudrák Svazek: 10 Strana: 0312
Prostomudrák, a, m. Nesvědomitý p. Hrlš. Hus. 76.

251302   Prostomyslnosť Svazek: 2 Strana: 1180
Prostomyslnosť, i, f., Gerausinnigkeit, Einfachheit, f. -- P., Unüberlegtheit, f. Us, Chmelu.

251303   Prostomyslný Svazek: 2 Strana: 1180
Prostomyslný, prostě myslící, přímý, ge- radsinnig; 2. nerozmyslný, unüberlegt. Us.

251304   Prostonárodní Svazek: 2 Strana: 1180
Prostonárodní, popularní, co se hodí obecnému lidu, k čemu není potřebí zvlášt- ního vědeckého n. uměleckého vzdělání, po- pulär. P. logika pronáší pravidla podlé po- nětí obecného lidu. Mark. P. sloh, Jg., jazyk.

251305   Prostonárodní Svazek: 7 Strana: 0510
Prostonárodní. Šf. III. 208. P. písně, škola, Pal. Rdh. I. 31., 254., hudba, poesie, tanec, Dk., léčení, vz Mus. 1888. 354. P. léčení v Domažlicku. Vz Mus. 1889. 349.

251306   Prostonárodnosť Svazek: 8 Strana: 0324
Prostonárodnosť, i, f. Šf. (Mtc. 1895. 305.), Zl. Jg. 180.

251307   Prostonati Svazek: 2 Strana: 1180
Prostonati, durch Krankheit verlieren. — co. Mnoho p-nal. Us. Dch.

251308   Prostonaučný Svazek: 2 Strana: 1180
Prostonaučný, populär (o védách). Šm.

251309   Prostonejmenší Svazek: 10 Strana: 0312
Prostonejmenší == co nejmenší, absolutně nejmenší. Hyna. Vz Čad. 115.

251310   Prostonevinný Svazek: 10 Strana: 0312
Prostonevinný. Msn. Od. 246.

251311   Prostoněžnosť Svazek: 2 Strana: 1180
Prostoněžnosť, i, f., die Naivität. Šm.

251312   Prostoněžný Svazek: 2 Strana: 1180
Prostoněžný, naiv. Šm.

251313   Prostonohý Svazek: 7 Strana: 0510
Prostonohý, barfuss. Lpž. Sl. I. 58.

251314   Prostooska Svazek: 7 Strana: 0510
Prostooska, y, f., riedleia, die Riedleie, rostl. Vz Rstp. 159.

251315   Prostopadlý, prostopádný Svazek: 2 Strana: 1180
Prostopadlý, prostopádný, vertikal. P. šachta, der Seigerschacht, čára (prostopád- nice), die Vertikallinie. Šm. P. vchod do hrobu. Sš. J. 191. P. směr — směr, kterým těžká tělesa volně, pouze působením tíže k středu země padají.

251316   Prostopádnice Svazek: 2 Strana: 1180
Prostopádnice, e, f., vz Prostopadlý.

251317   Prostopádný Svazek: 2 Strana: 1180
Prostopádný, vz Prostopadlý.

251318   Prostopádný Svazek: 8 Strana: 0324
Prostopádný. P. hlboká diera. Phľd. 1893. 335

251319   Prostopáchati Svazek: 2 Strana: 1180
Prostopáchati, prostopášným býti, roz- pustilým býti, hříšným žádostem a náruži- vostem povolovati, hýřiti, zügellos sein, schwelgen. — abs. Ještě ses dosť nenapro- stopáchal (nenadováděl) V Us. na mor. Dra- hansku. Hý. I ten kdo hříchy ducha, pýchou, závistí atd. se prohřešuje, také prostopáchá. Sš. L. 150.

251320   Prostopasý Svazek: 2 Strana: 1180
Prostopasý, mutternackt, fadennackt. Rk.

251321   Prostopášiti Svazek: 10 Strana: 0312
Prostopášiti. Nechal je p. Nár. list. 1885. č. 77.

251322   Prostopášně Svazek: 2 Strana: 1180
Prostopášně, hýřivě, schwelgend. P. pře- buráceli sál. Šm. P. žíti. Sš. L. 150.

251323   Prostopášněti Svazek: 2 Strana: 1180
Prostopášněti, prostopašněti, ě1, ění, zprostopášněti, zügellos werden. Us. Jg.

251324   Prostopášnice Svazek: 2 Strana: 1180
Prostopášnice, e, f., eine ungebundene, schwelgerische, liederliche Weibsperson. Jg.

251325   Prostopášník Svazek: 2 Strana: 1180
Prostopášník, a, m., ein Wüstling, Schwel- ger. Us.

251326   Prostopášnost, prostopašnosť Svazek: 2 Strana: 1180
Prostopášnost, prostopašnosť, i. f. = rozpustilost', výtržnosť, chlípnosť, die Ausge- lassenheit, Zügellosigkeit, Ungebundenheit, Schwelgerei. Cizoložství a p. Br. P. jim zhoubou byla. Kom.

251327   Prostopášný, prostopašný Svazek: 2 Strana: 1180
Prostopášný, prostopašný = rozpu- stilý, hýřivý, chlipný, ausgelassen, übermü- thig, ungebunden, liederlich, schwelgerisch, wollüstig. P. tovaryšstvo, Kom., život (vésti), obcování, Br., uličník. Sych. Prostopášně hýřiti, Kram., živu býti. D.

251328   Prostoplátečný Svazek: 2 Strana: 1180
Prostoplátečný. P. rostliny,eleuthero- petalae, die Blattblumer. Vz Čl. 5., Kk. 46., 69., 195.

251329   Prostoplodý Svazek: 2 Strana: 1180
Prostoplodý. P. rostliny. Vz .Kk. 104.

251330   Prostopnutí Svazek: 2 Strana: 1180
Prostopnutí, n., die Spannweite. Šm.

251331   Prostopočestný. P Svazek: 10 Strana: 0312
Prostopočestný. P. mysl. Msn. Od. 310.

251332   Prostopovati co Svazek: 10 Strana: 0312
Prostopovati co. Že je p-valo oko, jen pravdu hledající. Nár. list. 1903. č. 134. 13.

251333   Prostoprášničný Svazek: 2 Strana: 1180
Prostoprášničný. P. rostliny n. květy, mající nespojené prášníky, idioanthera. Rostl.

251334   Prostopravda Svazek: 7 Strana: 0510
Prostopravda, y, f., spis Dačického. Wtr Obr. 169.

251335   Prostopředmětný Svazek: 7 Strana: 0510
Prostopředmětný, rein objectiv. P. kri- tika Dk. Aesth. 659.

251336   Prostopřímý Svazek: 2 Strana: 1180
Prostopřímý, ganz gerade. Pán neko- nával cest p-mých. Sš. Mt. 236.

251337   Prostor Svazek: 2 Strana: 1180
Prostor, u, m., prostora, y, f., prostran- ství, n. P., strsl. prostor?, koř. str, r stupňo- váno v or, příp. -?; odtud stru, řec. ótóqw/lu, lat. sternere. Mkl. B. 9., 11., aL. 62., 27. (Hý.), Gb. Hl. 146. — P., obšírnosť místa, grosser, weiter Raum, die Geräumigkeit, Weite, Weitläufigkeit, Leere, der Platz, ein grosser Fleck. P. domu. D. Vyplniti p-ru. Sedl. P. pro diváky; ve volné p-ře. Šm. V malém p-ru; ochranný p., der Schutzraum (v horn.); p. pohybu, der Spielraum. Dch. P. pro diváky v divadle. P-ry přáti, freien Spielraum gönnen. Dch. Církev trest někomu majíc uložiti, vezdy p-ru časového ku pokání trestancům zanechává. Sš. Sk. 57. Člověk zajisté o věcech božských jenom ve formách času a p-ru muže mluviti a mysliti. Sš. J. 61. (Hý.). Geometrický p. je na vše strany ne- konečný, nekonečně dělitelný a jeví se pod trojím rozměrem: délkou, šířkou a výškou. Vz více o p-ru v S. N.

251338   Prostor Svazek: 7 Strana: 0510
Prostor. Ct. Mkl. Etym. 264 b. P. řídko- vzdušný, luftverdünnter R., vzduchoprázdný, luftleerer R., Šp., světový, Stč. Zem. 6., škodlivý či jalový ve vývěvě, ZČ. I. 471 , NA. V. 185., Mj. 120, Šmr. 83., meziplícní, Šv., krevní, Blut-, Us., mezihvězdní, mimo- zemský, nebeský, světový, všesvětový, Osv. V. 1., 109., v hudbě (intervall). Zv. Př. kn. I. 16. Geometrie v p-ře (stereometrie). Jd. Valných světů bezdné p-ry. Vrch. Tvé hody ve dvoře nezměním za hlad v prostoře (za volný život ve světě). U Žamb. Dbv.

251339   Prostor Svazek: 8 Strana: 0324
Prostor. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 79.

251340   Prostor Svazek: 10 Strana: 0312
Prostor. Vz Ott. XX. 790.

251341   Prostorečný Svazek: 10 Strana: 0312
Prostorečný obsah = prosaický. Koll. v Pal. Záp. II. 48.

251342   Prostorně Svazek: 7 Strana: 0510
Prostorně, räumlich. Dch.

251343   Prostorník Svazek: 2 Strana: 1181
Prostorník, u, m., der Horizont. D.

251344   Prostornost Svazek: 2 Strana: 1181
Prostornost, i, f., die Geräumigkeit. Us.

251345   Prostornosť Svazek: 7 Strana: 0510
Prostornosť hmoty, Mj. 5., vězení, Be- lagsraum, m. J. tr.

251346   Prostorný Svazek: 2 Strana: 1181
Prostorný, geräumig, Raum-, räumlich. P. objem, obsah, jednička, veličina, Nz., byt, Km., rozsáhlost, Dch., velikosť nádoby, der Rauminhalt.J. tr. A nač měli apoštolé v oné p-né síni Šalamounově bývati a schá- zeti se? Sš. Sk. 58.

251347   Prostorný Svazek: 7 Strana: 0510
Prostorný. P. roztaživosť a stlačitelnosť, ZČ. I. 215., rozměr. ZČ. I. 5.

251348   Prostorodý Svazek: 2 Strana: 1181
Prostorodý, von schlichter Geburt. Sm.

251349   Prostoroměrný Svazek: 7 Strana: 0510
Prostoroměrný, raummessend. P. stroje. Ath. IV. 122.

251350   Prostoroměrství Svazek: 2 Strana: 1181
Prostoroměrství, n., geometrie, die Raumraessung. Sedl.

251351   Prostorostavný. P Svazek: 10 Strana: 0313
Prostorostavný. P. pohyblivosť našich údů. Čad. 128.

251352   Prostorotvor Svazek: 2 Strana: 1181
Prostorotvor, u, m., tvoření-se prostoru, když člověk někam hledí, die Bildung des Gesichtskreises, Raumschaffung. Mus.

251353   Prostorotvorný Svazek: 2 Strana: 1181
Prostorotvorný, raumschaffend. Mus.

251354   Prostorově Svazek: 10 Strana: 0313
Prostorově. Nestačí p. více svému účelu. Nár. list. 1904. 107. 17.

251355   Prostorověstný Svazek: 7 Strana: 0510
Prostorověstný. P. smysly. Dk. P. 55.

251356   Prostorovosť Svazek: 7 Strana: 0510
Prostorovosť, i, f., Räumlichkeit, f. Dk. Děj. f. 8.

251357   Prostorový Svazek: 2 Strana: 1181
Prostorový, Raum-. Rk.

251358   Prostorový Svazek: 7 Strana: 0510
Prostorový, räumlich. P. veličina, SP. IL 59., Jd. Geom. I. 1., obrazec, NA. V. 63., řada, Dk. P. 54., útvary, Jrl. I. 5., SP. II. 68., křivka, Jrl. I. 420., ZČ. I. 119., čára, ellipsa, hyperbola, parabola, parabo- lická hyperbola, Vnč. 78, 84., 85., neko- nečno, rozsáhlosť. Stč. Zem. 103, 106.

251359   Prostorový Svazek: 10 Strana: 0313
Prostorový metr = krychlový. Ott. XX. 790.

251360   Prostorozor Svazek: 10 Strana: 0313
Prostorozor Purkyňův. Krec. 8. — Sr. Čad. 128.

251361   Prostorozumně Svazek: 10 Strana: 0313
Prostorozumně si počínati Sb. sl. 1902 20.

251362   Prostorozumový Svazek: 9 Strana: 0261
Prostorozumový. P. mysl. Klc. v Mus. 1843. 332.

251363   Prostořece Svazek: 2 Strana: 1181
Prostořece, prostořečně, prostořekle, pro- stořekovně, freiredig, schnäppisch. Ros., Dal. 78. Vz Prostorečný.

251364   Prostořeč Svazek: 2 Strana: 1181
Prostořeč, i, f., die freie Rede. Šm.

251365   Prostořečiti Svazek: 2 Strana: 1181
Prostořečiti, il, en. ení =prostořece mlu- viti, frei heraus reden, schnippisch sein. MM.

251366   Prostořečka Svazek: 2 Strana: 1181
Prostořečka, y, f., zastr., prodigia. Veleš.

251367   Prostořečně Svazek: 9 Strana: 0460
Prostořečně. P. tajemství odhaliti. Nár. list. 1901. č. 208.

251368   Prostořečnosť, prostořeklosť, prosto- řekosť, prostořekovnosť Svazek: 2 Strana: 1181
Prostořečnosť, prostořeklosť, prosto- řekosť, prostořekovnosť, i, f. = přílišná svobodnosť v řeči, die Naseweisheit, Ge- schwätzigkeit, Schnappigkeit. Boč., Jg.

251369   Prostořečný Svazek: 2 Strana: 1181
Prostořečný, Lom., prostořeklý, Us., prostořekovný, Ros., prostořeký, Br., velmi svobodný v řeči, kdo rád tlampe, vor- eilig mit dem Munde, rasch, vorschnell, schnäppisch, vorlaut, naseweis, geschwätzig. Jazyk nezkrocený a prostořeký. Br. Prosto- řekým jazykem o něčí česť zavaditi. Sych. Dej svůj p. jazyk na chvíli do pense. Šml.

251370   Prostořekosť Svazek: 9 Strana: 0261
Prostořekosť, i, f. Úsloví atd. vz v Zát. Př. V. odst. 6.

251371   Prostořeký Svazek: 7 Strana: 0510
Prostořeký. P. šplechty nemohly se roz- nést, Geklatsche, n. Kká. Td. 280. — v čem: v řeči Výb. II. 1354.

251372   Prostořeký Svazek: 10 Strana: 0657
Prostořeký hovorem. Škod II2. II. 223.

251373   Prostosměšnosť Svazek: 8 Strana: 0324
Prostosměšnosť, i, f., Possierlichkeit. Sterz. II. 570.

251374   Prostosměšný Svazek: 8 Strana: 0324
Prostosměšný, possierlich. Sterz. II. 570.

251375   Prostosrdečně Svazek: 7 Strana: 0510
Prostosrdečně, naiv, offenherzig. Šml.

251376   Prostosrdečnosť Svazek: 7 Strana: 0510
Prostosrdečnosť. Šf. Strž. II. 531., Č. Kn. š. 113.

251377   Prostosrdečnošť Svazek: 2 Strana: 1181
Prostosrdečnošť, i, f., die Naivität, Offen- herzigkeit. Jg.

251378   Prostosrdečný Svazek: 2 Strana: 1181
Prostosrdečný, otevřeného srdce, upřím- ný, přirozený, offenherzig, naiv. P. panna. Č., Němc.

251379   Prostosť, prostota Svazek: 2 Strana: 1181
Prostosť, prostota, y, f., nelíčenosť, die Einfalt, Geradheit, Schlichtheit, Einfältigkeit. P. srdce. Jg. V prostotě své. Br. Prostotou nazývají kázně pošlapání. Kom. Jest to pří- lišné vypravování v celé nelíčené a milé p-tě. Sš. J. 32. Podivu hodna jest p-ta listu toho. Sš. Sk. 184.

251380   Prostošírý Svazek: 2 Strana: 1181
Prostošírý, weit u. breit ausgedehnt. Sm.

251381   Prostota Svazek: 7 Strana: 0510
Prostota mysli, Lpř., mravů, Sbn., mluvy. Osv., Dk. Pán Bůh p-tu miluje, ale hlou- post nenávidí. Dbv. Rozum miluje prostotu. Bž exc.

251382   Prosťoučce Svazek: 7 Strana: 0510
Prosťoučce, vz Prostě.

251383   Prosťoučký Svazek: 7 Strana: 0510
Prosťoučký, vz Prostý.

251384   Prostouch Svazek: 2 Strana: 1181
Prostouch, a, m., aelio, ssavec netopý- rovitý. Ssav.

251385   Prostounce Svazek: 7 Strana: 0510
Prostounce, vz Prostě.

251386   Prosťounký Svazek: 7 Strana: 0510
Prosťounký, vz Prostý.

251387   Prostoupenosť Svazek: 2 Strana: 1181
Prostoupenosť, das Durchdrungensein.

251388   Prostoupený Svazek: 7 Strana: 0510
Prostoupený; -en, a, o, durchdrungen. — čím: břidlice křemencem. Holub I.510., NA-, Mus.

251389   Prostoupiti Svazek: 2 Strana: 1181
Prostoupiti, il, en, ení; prostupovati; prostoupnouti, pnul a pl, ut, utí, prostoupati, durchschreiten, durchdringen ; prostupovati, walken. — abs. Prostoupí (pronikne) oheň a všecku nečistotu přebití (z těles). Kom. Řeč páně jako meč prostupuje. Pís. br. — co, koho. Duch všecky duchy prostupující. Br. Všemohoucnosť jeho všecko prostupovala. Kom. Prostupovati sukna, walken. Ros. Svůj panenský stav p. = zmrhati. Št. Když duch sv. veškery mocnosti člověkovy prostoupá. Sš. Sk. 19. — čím: nohou. Us. Kdež světleni dne prvního veškerenstvo prostoupeno bylo. Sš. Sk. 22. (Hý.). - kudy kam. Slovo boží skrze kosti až k mozkům prostupuje. Pís. br., Lk. — co jak. Ženě jest veliká hanba svój stav kromě manželstva pro- stúpiti. Št. (Č.).

251390   Prostoupiti co Svazek: 7 Strana: 0510
Prostoupiti co. Za Št. polož: Kn. š. 62. Paprsky světelné p-pují všecka tělesa. ZČ. III. 79. (Meč) tvú duši p-pil. Sv. ruk. 293.

251391   Prostouzdý Svazek: 2 Strana: 1181
Prostouzdý, zügellos. P-dí Sikulové. Hdk. Lum. V. 257.

251392   Prostovábný Svazek: 7 Strana: 0510
Prostovábný sled. Čch. L. k. 9.

251393   Prostověda Svazek: 2 Strana: 1181
Prostověda, y, f., die Metaphysik. Vz Pouhověda, Poznáni.

251394   Prostovědní Svazek: 2 Strana: 1181
Prostovědní, metaphysisch.

251395   Prostověrný Svazek: 2 Strana: 1181
Prostověrný, geradezu glaubend, den Köhlerglauben besitzend. L.

251396   Prostovláda Svazek: 2 Strana: 1181
Prostovláda, y, f., samovláda, die Allein- herrschaft. Dychtivosť po p-dě jej posedla. Vaň.

251397   Prostovlas Svazek: 10 Strana: 0313
Prostovlas, a, o, vz Prostovlasý.

251398   Prostovlasatý Svazek: 2 Strana: 1181
Prostovlasatý = prostovlasý.

251399   Prostovlasiti Svazek: 2 Strana: 1181
Prostovlasiti, il, en, ení; prostovlasatiti = vlasy rozplésti a rozčesati, die Haare lösen, fliegen lassen. Ros.

251400   Prostovlaska Svazek: 7 Strana: 1371
Prostovlaska, y, f. Hdk. Hoř. 56.

251401   Prostovlasý Svazek: 2 Strana: 1181
Prostovlasý ; prostovlas, a, o = vlasy rozpletené mající, mit fliegenden Haaren. P. děvečka, Ros., V., vlasy. V. Běhala ulicí prostovlasá, Sych., s p. hlavou. Biancof. — Jg., Tov. k. 115.

251402   Prostovlasý Svazek: 7 Strana: 0510
Prostovlasý. Výb. I. 599., Čch. Bs 67. P. hlava. Kká. P. lidé, eriocomi. Stč. Zem. 842. Chci p-sa jíti. Otc. 294. b.

251403   Prostovlasý Svazek: 10 Strana: 0313
Prostovlasý. Stál tam p. (bez pokrývky hlavy). Schulz. Kom. 127.

251404   Prostový Svazek: 7 Strana: 0510
Prostový chléb = z mouky na žernách mleté U Uh. Brodu. Brt. D. 258.

251405   Prostovykládačný Svazek: 7 Strana: 0510
Prostovykládačný = prostě, podlé li- tery vykládající. P. cesta, methodus popu- laris exegetica. Stárek. Sp. sv. Cypr. 212.

251406   Prostovzatý Svazek: 8 Strana: 0324
Prostovzatý = bezvýminečný. Am. Orb. 110.

251407   Prostovznášivý Svazek: 8 Strana: 0324
Prostovznášivý. P. koule. Am. Orb. 82.

251408   Prostozvucný Svazek: 10 Strana: 0313
Prostozvucný zpěv. Lit. II. 307.

251409   Prostran Svazek: 2 Strana: 1181
Prostran, u, m. = prostranství, der Raum. Nebes p. celičký. Obzor 1878 41.

251410   Prostraň Svazek: 2 Strana: 1181
Prostraň, i, f. = prostran. Mus. 8. 20.

251411   Prostraň Svazek: 7 Strana: 0511
Prostraň = prostranství, prostor. Sv. ruk. Al. 1042. a An. 192.

251412   Prostran Svazek: 10 Strana: 0313
Prostran, a, o. Otval kámen po p-nu ot božieho hrobu v stranu. Hrad. 49a. 2. (Mš. ). Vz Prostranno.

251413   Prostraněk Svazek: 7 Strana: 0511
Prostraněk, vz Pobočnice (dod.). Se- skočil s vozíku, vyklesl p-ky a šel do ná- levny (vypřáhl). Kmk. v Obz. 1886. 362.

251414   Prostranek Svazek: 8 Strana: 0324
Prostranek m. postranek. Čern. Př. 16.

251415   Prostranek, prostraněk Svazek: 2 Strana: 1181
Prostranek, prostraněk, ňku, m. provaz po stranách koně, jímž vůz atd. táhne. der Strang. Jg. P., provaz k vozu, der Wagenstrang. V. — P., vůbec provaz, der Strang, Strick. Jád. P-ci, jimižto bieše (Samp- son) svázán. BO.

251416   Prostranělý Svazek: 7 Strana: 0511
Prostranělý, erweitert. Vz Rst. 478.

251417   Prostraněný Svazek: 2 Strana: 1181
Prostraněný; -en, a, o, ausgeweitet, aus- gebreitet, weiträumlich. P. výhled. Dch.

251418   Prostraněti Svazek: 10 Strana: 0313
Prostraněti, ěl, ění = prostranným se stávati. P. mastí. Rhas. E. I. 54.

251419   Prostraní Svazek: 7 Strana: 0511
Prostraní, n. = prostranství. Učil na p. Sv. ruk. 167.

251420   Prostranice Svazek: 2 Strana: 1181
Prostranice, e, f., břevno příční, der Querbalken. Zlob.

251421   Prostranina Svazek: 2 Strana: 1181
Prostranina, y, f, Sych, lépe: prostran- ství, der Platz. Jg.

251422   Prostranina Svazek: 7 Strana: 0511
Prostranina. KP. V. 165., Šf. Strž. II. 442., Koll. III. 289., IV. 56.

251423   Prostraniště Svazek: 2 Strana: 1181
Prostraniště, ě, n., lépe: prostranství, der Platz. Jg.

251424   Prostraniti Svazek: 2 Strana: 1181
Prostraniti, vz Prostranniti.

251425   Prostranně Svazek: 2 Strana: 1181
Prostranně, volně, ne těsně, geräumig. V. P. bydleti. Jel. — P., obšírně, weitläufig. P. mluviti. Aesop. To p. a s velikým očeká- váním všech vypravoval. Ep. Pog. 27. — P., veřejně, öffentlich, vor allen. Četl jest v těch knihách p. (aperte) na ulici. BO.

251426   Prostranně Svazek: 8 Strana: 0324
Prostranně. Štiky musejí se p. vézti (v sudě). Snm. I. 191. Že maje rýmu nemůž p. (zřetelně) mluviti. 1575. Wtr. Živ. c. II. 664.

251427   Prostranniti Svazek: 2 Strana: 1181
Prostranniti, il, ěn, ění = prostranné činiti, geräumig machen. — co čím. Olej růžený teplý tučností svou prostranní ránu. Sal., Zk.

251428   Prostranniti Svazek: 7 Strana: 0511
Prostranniti. Leč o bratrech Páně jsme se prostrannili k Mt. 13. 55. — Sš. II. 15.

251429   Prostranno Svazek: 2 Strana: 1181
Prostranno, geräumig, vz Prostranný. — P., subst. = prostrannosť, der Raum. — Na prostrannu, na prostranně, na prostranu, na prostraně= na prostoře, otevřeně, im Freien, öffentlich. Já jsem učil zjevně na prostraně a nikdy jsem nemluvil nic tajně. St. skl. 3. 139. Již jsme na p-ně. Kom. — Po pro- stranu. Otval kámen po prostranu od bo- žieho hrobu v stranu. St. skl. 2. 44. — Na prostranno mne vyvedl, ins Freie. Ps. ms. Na p. puštěni jsou. Kom. L. 53. Kdožby nuzného z moci násilníka vytrhna na pro- stranno stavěl. Kom.

251430   Prostrannocestný Svazek: 10 Strana: 0313
Prostrannocestný. P. město, Msn. II. 19., země. Msn. Od. 147.

251431   Prostrannosť Svazek: 2 Strana: 1182
Prostrannosť, i, f., prostranství, n. = prostor, der Raum, die Geräumigkeit. V. Úzkou cestou k p-stem vede Bůh. Kom. P. světa. Us. Posedněte dále, abychom se v té p-sti všichni sesedli. Sych. Značná p. Dch. P. pojmu. Sš. Sk. 258.

251432   Prostranný Svazek: 2 Strana: 1182
Prostranný; -nen, nna, o = prostorný, na všecky strany široký a volný, räumig, räumlich, weit, weitläufig, breit, frei, offen. P., stsl. pro + str + ?n? (spatiosus). Mkl. B. 124. P. dům, nádoba, D., hrad, Rkk., dvůr, Ros., cesta, Jel., průjezd, průduch, Sych., země. Us. Někteří p. roucho rádi mají, jiní těsné. Kom. Příbytek p. pohodlné činí bydlení. Kom. — P. řeč (volná, hlasná), Ros., Ep. Pag. 31., čas. Plác. Činiti si příliš široké a p. svědomí. V. Má p. jazyk (mnoho mluví). Ros. P. pojem. Marek. Bůh všudy p-ný (volný). Výb. I. 916. P. rok někomu po- ložiti, eine Fristerstreckung geben. Do pro- stranějšího času laskavé strpení míti. Schön, exc.

251433   Prostranný Svazek: 7 Strana: 0511
Prostranný, räumig. Cf. Mkl. Etym. 321. b. P. pokojík. Sv. ruk. 279. — s inft. A jest jim cesta p-ná zpievati. Hra. — P. promluvení. Pass. P-ným hlasem otieže. Výb. I. 578. P. smysl slova, Dk., zprávy. Šf. Strž. II. 121. P. gleit, freies Geleit. 1486. Soud. kn. opav.

251434   Prostranný Svazek: 7 Strana: 1371
Prostranný. Že ho na rukojmě dáte do času dosti p ho. 1530. Arch. XI. 36.

251435   Prostranný Svazek: 8 Strana: 0572
Prostranný. Prostrannějším vězením ně- koho trestali. Z prostranného hněvu oheň pod- ložila. Tov. kn. 89., 101.

251436   Prostrano Svazek: 2 Strana: 1182
Prostrano, a, n. = prostranné místo. Zatiem biechu na p-ně. Kat. 3272. Vz Pro- stranno.

251437   Prostranství Svazek: 2 Strana: 1182
Prostranství, n., místo prostranné, prázd- né, der Raum, Spielraum, die Weite, der Platz. P. domu. Jel. Potřebuji většího p. Jel. Jakého p. jest ten palouk? Sych. Ne- bylo p. v městě ani na předměstí k hospo- dám. Čr. P. někomu činiti. BO. — P., pro- střední místo mezi dvěma věcmi, der Zwischen- raum, Abstand. P. mezi domy (ulice). V. — P. času, der Zeitraum. Plk. — P., náměstí, der Stadtplatz, Markt. Balb. Veřejné p., of- fener Platz. Dch. — P., volnosť, odlehčení, freier Athem. Ta voda p. v prsech činí. Čern. — P., pohodlí, die Musse. P. k čítání míti. Reš. — P. dáti čemu = připustiti, einen Raum geben. P. dáti snům. Reš.

251438   Prostranství Svazek: 7 Strana: 0511
Prostranství = pohodlí. I toho p. jim zjednali. Výb. II. 1453.

251439   Prostranstvíčko Svazek: 10 Strana: 0313
Prostranstvíčko, a, n., zdrobn. prostran- ství. Nár. list. 1902. č. 240. 7.

251440   Prostrašiti Svazek: 2 Strana: 1182
Prostrašiti, il, en, ení = ve strašáku prohrátí, im Spiel verlieren. Ros.

251441   Prostrčený Svazek: 7 Strana: 0511
Prostrčený; -en, a, o, durchsteckt. — kudy kam. Roura p-ná zátkou do ná- dobky. ZČ.

251442   Prostrčiti Svazek: 2 Strana: 1182
Prostrčiti, il, en, ení, prostrkati, prostr- kovati, durchstecken, -schieben, -stechen, -stossen; promrhati, durchbringen, verthun. Jg. —- co: hlavu, ruku. Us. Mizerně to pro- strkal (promrhal). Ros. P. běháky (einheesen, když se zadní běh zvěři mezi silnou šlachou a kostí prořízne a druhý běhák průřezem pro- táhne). Šp. — co čím. To sukno by prstem prostrčil (propíchl). Ros. P. maso slaninou, D., srdce kopím. St. skl. — co kudy: niť skrze jehlu, Ros., ruku oknem. — co na čem: koření na niti p. Byl. A druhé dietky na kole prostrkujíc do plotův u vsi vstrkali. Let. 195.

251443   Prostrčiti Svazek: 7 Strana: 0511
Prostrčiti srdce kopím Sv. ruk. 69.

251444   Prostrčiti koho čím Svazek: 9 Strana: 0261
Prostrčiti koho čím: mečem = probod- nouti. Alx. Nách. CXLIII. 127.

251445   Prostrčka Svazek: 2 Strana: 1182
Prostrčka, y, f., proložka, vz Proběl.

251446   Prostrk, u Svazek: 7 Strana: 0511
Prostrk, u, m. Obchod p-kem (směnný, zboží za zboží), Stich-, Tausch-, Baratt- geschäft, it. baratto. Nz.

251447   Prostrkaný, vz Svazek: 7 Strana: 0511
Prostrkaný, vz Prostrkovaný.

251448   Prostrkati Svazek: 2 Strana: 1184
Prostrkati, vz Prostrčiti.

251449   Prostrkovací prkno Svazek: 2 Strana: 1184
Prostrkovací prkno (u provazníka), Schieb-.

251450   Prostrkovačka, y Svazek: 2 Strana: 1184
Prostrkovačka, y, f., die Spicknadel. Rk.

251451   Prostrkovadlo Svazek: 2 Strana: 1184
Prostrkovadlo, a, n., das Locheisen (beim Nähen). P. jícnové (Schlundstosser, m.), jícnové k ulovení kůstek. Vz nástroje k operacím v ústech. Cn.

251452   Prostrkovaný Svazek: 2 Strana: 1184
Prostrkovaný. P. písmo, gesperrte Schrift. Dch.

251453   Prostrkovati Svazek: 2 Strana: 1184
Prostrkovati, vz Prostrčiti.

251454   Prostrouhati, co čím Svazek: 2 Strana: 1184
Prostrouhati, co čím: jablko nožíkem, durchschaben, durchkratzen. Us.

251455   Prostržiti Svazek: 8 Strana: 0324
Prostržiti, cf. Protržiti. Voly od polu dar- mo prostržili. Kat. z Žer. I. 188., II. 137.

251456   Prostřed Svazek: 2 Strana: 1182
Prostřed, adv., in der Mitte, mitten. S ge- nitivem. P. země, Har., domu, lesa, moře. Us. S cizího koně v p. moře. Sych. S cizieho jest p. moře ssiesti. Smil. Byl p. vody. GR. Kříž stojí na rozhraní p. cesty. GR. Jehožtos zvolil p. lida bezčíslného. Bj. Chodiechu p. plamene. BO. Zavede ji do prostřed kola a tancuje s ní; Stojí tyčička p. dvorečka. Sš. Mor. p. 725., 750. — S lokalem, Stojí tyčka prostřed dvoře. Sš. Mor. p. 749. Otevru p. poli studnice. BO. — S instr.: prostřed řekou. D. — S předložkami: do. Do prostřed cesty vkročiti. D. Do p. se sstupte. Kom. — Na, Na p. cesty. Jel. — U, v. Bod u p. kola. Kom. U p. zimy. V. U p. dubna. D. V p. země. Kom. — Z. Jeden z p. nás (i. e. z nás). D. Zahynul muž z prostřed judského lida. BO. — P., subst. = prostředek, die Mitte. V. P. země = suchá země, das Festland. V. Nedrž se předu, zadu, než sa chytni p-du. Sš. Mor. p. 107.

251457   Prostřed Svazek: 7 Strana: 0511
Prostřed. S gt. Na tržišti p. města upieše. BO. Sv. Petr vstoupiv prostřed jiných apo- štolóv řekl. 14. stol. Živ. Jež. Vesloval do prostřed vody. Koll. IV. 137. U prostřed nichžto. Hus III. 304. — S lok. Stojí sto- léček prostřed nebi, na něm náš Pámbuček sedí. Sš. P. 741.

251458   Prostřed Svazek: 8 Strana: 0324
Prostřed, prosřed, prosěd. Gb. H. ml. I. 542.

251459   Prostředáček Svazek: 10 Strana: 0313
Prostředáček, čku, m. = prostřední prst. Dšk. Km. 35.

251460   Prostředák Svazek: 2 Strana: 1182
Prostředák, a, m., drůbež prostřední veli- kosti. Plk.

251461   Prostředák Svazek: 7 Strana: 0511
Prostředák, a, m., der Mittelmann. Čsk.

251462   Prostředčení Svazek: 7 Strana: 0511
Prostředčení, n. Vz Prostředčiti. Na kterýžto sněm král vysiati ráčil k p. těch nesnází. Let. 385.

251463   Prostředčení Svazek: 9 Strana: 0261
Prostředčení, n. = prostředkováni Po- dával se jim ku p. Pal. Děj. V. 2. 233.

251464   Prostředčiti Svazek: 2 Strana: 1182
Prostředčiti, vermitteln? Boč. ex.

251465   Prostředec Svazek: 2 Strana: 1182
Prostředec, dce, m., der Mittelfinger. Ros.

251466   Prostředeček Svazek: 10 Strana: 0313
Prostředeček, čku, m. zdrobn. prostředek.

251467   Prostředečně Svazek: 2 Strana: 1182
Prostředečně, mittelbar. Kosmas čerpal z ní aspoň p. Pal. Radh. II. 144. Jeho obraz a nápis následuje neprostředečně po Menesovi. Krok.

251468   Prostředečnosť Svazek: 2 Strana: 1182
Prostředečnosť, i, f., die Mittelbarkeit. Us. Jg.

251469   Prostředečný Svazek: 2 Strana: 1182
Prostředečný, prostředkem nějakým pů- sobený, nepřímý, mittelbar. P. vliv. Sš. L. 3. P. působení, užitek. J. tr.

251470   1. Prostředek Svazek: 2 Strana: 1182
1. Prostředek, dku, m. Příp. -???. Mkl. B. 263. — P., prostřední díl, die Mitte. P. kola; na p-ku těch kamenů stkví se drahé kamení; v p-ku postaviti. Kom. Z p-ku svého správce voleji. Har. Do p-ka vstaviti. V. Zahladím je z p-dka lida mého. BO. Chraň se volského (psího) předku, koňského zadku a ženského p-ku. Z p-ku živých vykročiti (umříti). Us. V prostředce té jámy. GR. V zadu, předu střílajú, p. vymmajú; Viděli, viděli neživého na p-ku vody mečem pro- bitého ; V každém rožku kvítečko, na p-ku má panenko zlaté srdéčko; Všecky do p-ka svolali. Sš. Mor. p. 107., 186., 367., 725. — P., míra, mírnosť, das Mittelmass. On jest ten pán, jemuž nemôžeme slúžiti, p. pře- sáhajíc ctnostný. Hus. I. 60. Mírnosť a p. chovati. V. Nebo oni na p-ku zůstávají. Br. Drž p. v každej věci. Smil v. 1770. — P., statek, jmění, ďas Vermögen. On má do hry prostředky; jest při dobrých pro- středcích. Ros. Nedostatek p-kův. J. tr. Nemá prostředků, aby si koupil nové šaty, dle Brt. lépe: Nemá zač si nové šaty koupiti. Cf. Nemá na koně; nemá k tomu, do toho, schází mu k tomu. Brs. 135. — P., pomoc, cesta, způsob, vše to, čím lze něčeho dosíci, die Anstalt. Massregel, das Mittel, Hilfsmittel. P. pravý (nepravý, D.); všech p-ků, cest užiti; p-kem a pomocí milosti boží. V. Ne- dostatek p-ků; p-kem někoho působiti; p-ky jsoucí před rukama (zu Gebot stehende Mit- tel) ; p. ochranný (chranidlo); právní p.; právný p. stížnosti vedení, das Rechtsmittel der Beschwerdeführung; p-ky k výživě, k vý- dělku, die Erwerbsmittel; učiniti něco p-kem ministerstva, etwas im Ministerialwege ver- anlassen; důrazných p-ků užiti. J. tr. Pe- něžné p-ky sehnati; scházejí mu p-ky; p. k ničení nákazy, Desinfektionsmittel; hotové p-ky (peněžné), Baarmittel; p-ky zjednati, opatřiti. Dch. Pilat uchopil se slibného p-ku: Nerád Pavel k takovému p-ku se odhodlal; P. účinný n. dějný (wirksam). Sš. J. 283., Sk. 114., II. 309. (Hý.). P. ku ctnosti, das Tugendmittel. MP. 3. Taková naše psáni skrze p. pana Angele dodávati se budú. Žer. 1591. Pakližeby pán Bůh ji dříve p-kem smrti z tohoto světa k sobě povolal. Arch. náchod. Hrš. Nalezli mezi nimi p. v ten rozum. Bart. Z tohoto světa p-kem smrti se odebral. V. Lstivými p-ky k tomu šel. Bart. Prohlédni k cíli, opatř prostředky. Kom. Chopiti se p-ků; nové p-ky vymýšleti; všecky p-ky přichystati; p. ke spomožení. D. P. proti neduhu. Us. P-kem smrti z tohoto ži- vota vyjíti. Br. P-ky spojovací (železnice, telegrafy, silnice, vodní dráhy: moře, jezera, řeky, průplavy). TI. P-ky obchodní, spo- jebné, převozové (spojovadla), dopravovací n. dovozní; líčicí, představovací, ku před- stavení, ku pronášení, k dání najevo (Dar- stellungsmittel). Nz. P. příhodný, přinuco- vací, Er., vhodný, nevhodný, Pž., pomocný, Šp., sušivý (lék). Rk. P-ky od Boha skrze lékaře zřízené. Nud. Znajíce, že tito p-kové (Mittel, Vorkehrungen) království našemu ne- jsou na ujmu. Zř. F. I. V něco p-kem vkro- čiti (sich ins Mittel legen). Bs. Poněvadž obojí p. tento puštěn, proto netoliko sme ho sobě nepodmanili, než i to, co sme již dobyli byli, sme ztratili. Žer. Strany pří- sloví o prostředcích k dosazení něčeho i do- brých i špatných vz: Býk, Hedvábí, Hřebík, Jíti, Kaše, Klepati, Klín, Krátko, Kráva, Les, Loj, Meč, Pilník, Platnosť, Pták, Střenka, Tvrdošijný, Uhel, Vlk, Vrána, Zima. — P. vyjadřuje se 1. instrumentalem. Vz Instru- mental prostředku (I. 583. b.). — 2. Před- ložkou na s akkusativem. Vz Na (II. 3. b.). — 3. Předložkou v s akkusativem. Hráti v karty, v kostky, v kuželky, v šachy. V trubici zatroubil. Brt. S. §. 272. — 4. Předložkou po s lokalem. Vz Po (II. 605. b.). — P., prostředečnosť, prostředkování, Mittel- barkeit, Vermittlung, f. Od Boha bez p-ků jest povolán ku konání úřadu (hned, naprosto, přímo). Br.

251471   2. Prostředek Svazek: 2 Strana: 1183
2. Prostředek, dka, m. = prostředník (toto slovo jest lepší. D., Jg.), der Vermit- tler. P-kové k narovnání pře. J. tr. P-ka voliti, obrati. V. P. mezi Bohem atd. Kon. Pan Ptáček byl p-kem strany králové. Let. 130. P-kové smlouvající byli mezi stranami. Břez. 183. Před p-ky od krále volené; Tehdy ti p-kové otázku učinili. Bart. 315. 7., 321. 15. Král jim moc dal, aby byli p-ky mezi stranami. Bart. — P., rozsudí, der Schieds- richter. Nemohouce se sami srovnati, volili mezi sebou za p-ka pana N. Mus.

251472   Prostředek Svazek: 7 Strana: 0511
Prostředek = prostřední díl. Ty's p. mého srdce. Jind. Münster. U p-cě moře. Anth. I. To je jen p-dkem, stranama to není. Us. Vk. P. světa (Brušperk). Us. Mtl. Aby p. mezi marnotratnostmi a lakomstvím zachoval. Pož. 331. Čtvrté vám razi, ale máť to býti u p-ce, najprv a najposledy. Št. Kn. š. 79. Někteří z prostředku našeho (= z nás. Brt.) věci této vědomosť měli. Žer. Záp. I. 55. Z p-dku svého (= ze sebe) vyslali moudré muže. Výb. II. 1651. Aby z p-dku svého soudce sobě zvolili. BR. II. 530. Ze svého p-dka rychtáře volili. 1572. Wtr. Obr. 625. Cf. Diktatora ze sebe volili. Polit. histor. 1584. Některé z sebe ke mně pošlete. Arch. IX. 2. — Pozn. P. ve spo- jení s předložkami a následujícím genitivem zůstává nesklonným. Do p. lesa, v prostřed' lesi. Brt. D. 161. Vz Konec, Kraj, Roh, Vrch, Východ, Západ. — P. = jmění. Skrovné p-dky jeho na tisk publikací nestačily. Mus. 1880. 377. = P. = pomoc atd. P-dky vzdělávací, Anth. I., peněžité (m. peníze), léčivé (léky), hlasové (hlas). Brt. Volba p-dků. Mus. Musím s tým začát nějaký p.; Esli s tým Pámbů neudělá nějaký p., tož je s náma zle. Mor. Vhl. Žádáme, aby nám to p-dkem vaším k nápravě bylo přivedeno. 1544. Ten je bude moci o to před soudy zemské beze všeho p-dku (bezprostředně, pomina krále) poháněti. Výb. II. 1227.

251473   Prostředek Svazek: 7 Strana: 1371
Prostředek. Instrumental prostředku. Vz Gb. Ml. II. 125. Vyvolili ho ze svého prostředku. Žádám, že některé z vašeho p-dku ke mně pošlete. 1532. Arch. XI. 120. Aby hodné osoby z p-dku svého vo- lili. Snm. I. 449. Dle Brt. Ruk. V. germa- nismus nyní rozšířený; ale tato frase ob- jevovala se i dříve dosti často. — Kdyby ho Bůh prostředkem časné smrti z tohoto světa povolal. 1624. Km. 1892. 319. a. Otec jí byl p-kem smrti odňat. Kom. Mus. 1891. 435. Toho nechávám na p-dku (ne- rozhodnuto). Arch. XI. 10.

251474   Prostředek Svazek: 8 Strana: 0324
Prostředek. Švagrovou p-kem smrti v noci k sobě povolati ráčil. Kat. z Žer. II. 207.

251475   Prostředek Svazek: 8 Strana: 0572
Prostředek. Má se s ním o to prostřed- kem dobrých lidí srovnati. Tov. kn. 80.

251476   Prostředek Svazek: 9 Strana: 0261
Prostředek, dku, m. = rozsudek, smír. Laš. Mus. fil. 1897. 340. — ?., Mitte. Z pro- středku a z prostředka. Gb. H. ml. III. 1. 34. — P. = prostředník. P. mezi Bohem a lidmi. Chč. S. I. 388.

251477   Prostředek Svazek: 10 Strana: 0313
Prostředek. V p. uhodí střední cestu voliti. Rokyc. Post. 430b. Vykonali přísahu p-dkem desíti osob. Tk. XII. 338. Jednal se stolicí papežskou p-dkem legatů. Ib 264. Někteří z p-dku vašeho (z vás). Frant. 32. 15. Aby z prostředka svého do akademie vyslali (za sebe); Z p dku svého posly vy- sílati. 1598. Listář 9. 134. Ochranný p. místo: ochrana; Měl p-dky na hotovosti m.: měl hotové peníze; Nebylo p-ků opa- třiti si maso m.: nebylo zač koupit. Vést. XII. 96. Brt.

251478   Prostředek Svazek: 10 Strana: 0657
Prostředek, dku, m. Vyslali k němu osoby z p-dku svého (ze sebe). 1613. Arcb. XXII. 320.

251479   Prostředenství Svazek: 2 Strana: 1183
Prostředenství, n., prostřednictví, die Vermittlung. P. Kristovo. 1522. Jg.

251480   Prostředí Svazek: 7 Strana: 0511
Prostředí, n, medium. Mj., Dch. Odpor v p. Mj. 189., NA. V. 162. P. jednoduše lomné, dvojlomné. ZČ. III. 81.

251481   Prostředí Svazek: 8 Strana: 0324
Prostředí. Spisovatel vysvětluje básníky a plody jejich p-dím doby a okolností osob- ních Vstnk. II. 418.

251482   Prostředí Svazek: 9 Strana: 0261
Prostředí, n. = okolí. Pal. Pam. 441.

251483   Prostředí Svazek: 10 Strana: 0313
Prostředí, n. Neodcizujíce se p. českému. Lit. I. 478. P. mimoškolské. Vlč. Lit. II. 2. 38. P. kulturní, životní. Nár. list. 1903. č. 347. 21. a 13.

251484   Prostředičný Svazek: 7 Strana: 0511
Prostředičný. Msr. 134. P. úsudky. Dach. I. 87.

251485   Prostředina Svazek: 7 Strana: 0511
Prostředina, y, f., vz Prostřednina. Rk.

251486   Prostředkovací Svazek: 2 Strana: 1183
Prostředkovací obchod, der Zwischen- handel. Dch.

251487   Prostředkování Svazek: 2 Strana: 1183
Prostředkování, n., die Vermittlung. Manželství to p-ním císařským usnoubeno. Kr. mosk. Moudrý způsoben k p. Pr. živ. P-ním něčím, za p. někoho (prostředkem někoho) pokoj zjednati. J. tr.

251488   Prostředkovatel Svazek: 7 Strana: 0511
Prostředkovatel, e, m., Vermittler, m. Pal. Rdh. III. 207.

251489   Prostředkovatelský Svazek: 7 Strana: 0511
Prostředkovatelský, Vermittler-. Kzl. 148., 236.

251490   Prostředkovatelství Svazek: 7 Strana: 0511
Prostředkovatelství, n., Vermittlungs- geschäft, n. Rk.

251491   Prostředkovati Svazek: 2 Strana: 1183
Prostředkovati, u prostřed býti, in der Mitte sein; prostředkem býti mezi jinými, na- praviti, spraviti, porovnati, vermitteln, Ver- mittler sein, unterhandeln; působiti, wirken, einwirken. Jg. — kde. Aby duše mezi stvo- řitelem a stvořením prostředkovala (u pro- střed byla). Kom. Mně nesnadno v tom p. mezi vámi. Cr. Mezi obojím ležením jedno toliko prostředkovalo (= bylo, leželo) údolí. Peš. Proti. (Č.). Jel k hraběti, jakoby mezi stranami p. chtěl. V. Mezi králi p. V. — Br. — co, s kým. S knížetem prostředkovali (volení). St. let. — v něčem. J. tr. Vz P. kde. — co komu. Apoštolé byli ustanoveni k tomu, aby všechny milosti, jimiž Kristus církev obdařil, věrcům p-vali. Sš. Sk. 98. (Hý.).

251492   Prostředkovati k Svazek: 7 Strana: 0511
Prostředkovati k dobrému. Let. 273.

251493   Prostředkovice Svazek: 2 Strana: 1183
Prostředkovice, dle Budějovice, něm. Mittelsdorf, ves v Jihlavsku. PL.

251494   Prostředlný Svazek: 2 Strana: 1183
Prostředlný = prostředečný, mittelbar. Zlob.

251495   Prostředňák Svazek: 2 Strana: 1183
Prostředňák, a, m., kdo bydlí u prostřed vsi, der Mitteldorfsbewohner. U Bělohrad. Jg. Vz. Prostřední.

251496   Prostředňák Svazek: 7 Strana: 0511
Prostředňák, u, m. = prostřední bram- bor, ne veliký a ne malý. P-ky sázeti. Slez. Šd.

251497   Prostředňansko Svazek: 9 Strana: 0261
Prostředňansko, a, n. = čásť vsi Rusavy na Mor. Pck. Hol. 226.

251498   Prostředně Svazek: 2 Strana: 1183
Prostředně, mírně, mittelmässig. V. Je- jich jazyk p. uměl (znal). Ler. — P., pravým prostředkem, mit einem rechten Mittel. — P., přímo, mittelbar. Šf.

251499   Prostředně Svazek: 10 Strana: 0313
Prostředně, ěte, n. = ovce, koza ani ne jařátko, ani pozdně. Msn. Od. 132.

251500   Prostřední Svazek: 2 Strana: 1183
Prostřední, u prostřed jsoucí, der mit- tlere, Mittel-. P. den týhodne, místo, prst, V., cesta, D., moře, St. skl., čas, Techn., věk, Jg., škola, stav. J. tr. P. cemr = prostřední hřbet zvěři jelení, dančí, srnčí a černé. Šp. Jak tu p. (dceru) vydával, dvě stě tolaru s ňu dával; Šel ke svej p. dceři. Sš. Mor. p. 118., 119. — P., mírný, ne veliký ani malý, ne dobrý, ani špatný atd., mittelmäs- sig. V. P. noha, druh, věc, D., mouka, Us., míra, cena, zboží, škoda, užitek, J. tr., tlak, Nz., obilí. Us. P. postava nejlépe jest v míru. Kom. Muž p. výšky. — P., ího, m., subst. = prostředník. P. bieše mezi bratřími a Bo- hem. Boč. ms. 1411.

251501   Prostřední Svazek: 7 Strana: 0511
Prostřední svátek = pondělí po božím hodě všech svátků, bylť dříve i úterek za- svěceným svátkem. Fč., Pdl. P. úřad, Mit- telbehörde, f. Šp. — P. = mírný atd. P. žák, schopnosti. Mour. P. štěstí jest nej- lepší. Bž. exc.

251502   Prostřednice Svazek: 2 Strana: 1183
Prostřednice, e, f., die Vermittlerin. Lom., D., Kos. Ol. I. 100. — P., u prostřed jsoucí., in der Mitte stehend. Jedna děva stojí prostřed kola děv skákajících, pak stanou a ona p. chytne některou z tlupy ; S holí v prostředku předkuje; když vy- zpívá se píseň ta, p. počítá holí své husky; na kterou poslední číslo padlo, ta hůl béře a prostředničku dělá. Sš. Mor. p. 728., 730.

251503   Prostřednice Svazek: 7 Strana: 0511
Prostřednice, Vermittlerin. Dlouhov. Zdor. 129. — P. = pole u Kluk na Pís., BPr., stráň v Hovězí na Vsacku. Vck.

251504   Prostřednicí Svazek: 2 Strana: 1183
Prostřednicí, Vermittlungs-. Potom p. a smírný návrh činí. Sš. Sk. 180. (Hý.). — Mus., Balbi.

251505   Prostřednický Svazek: 2 Strana: 1183
Prostřednický, vermittelnd. — P. ná- denníka = z prostřed vsi. Us. u Rychn. Črk. Cf. Prostředňák.

251506   Prostřednictví Svazek: 2 Strana: 1183
Prostřednictví, n., prostředkování, die Intervention, Vermittlung, das Mittleramt. Let. 385., Ojíř. P-stvím jeho aby očistěni dosáhli. Br. Cíl p. Kristova. Sš. Ž. 82.

251507   Prostředníče Svazek: 2 Strana: 1183
Prostředníče, ete, n., das Mittelding, -wesen. Pokolení lidské, p. mezi Bohem a červy. Mus. IV. 261.

251508   Prostředníče Svazek: 7 Strana: 0511
Prostředníče, ete, n. Člověk p. mezi Bohem a červy. Pal. Rdh. I. 404.

251509   Prostředníček Svazek: 7 Strana: 0511
Prostředníček, čka, m., vz Prostředník. — P., čku, m. = prostřední prst. Brt.

251510   Prostředničiti Svazek: 2 Strana: 1183
Prostředničiti, interveniren. Šm.

251511   Prostřednička Svazek: 7 Strana: 0511
Prostřednička, y, f., vz Prostřednice.

251512   1. Prostředník Svazek: 2 Strana: 1183
1. Prostředník, a, m., smlouvce, prostře- dek (2.), vyjednavač, obránce, jednatel, tlu- mač, důvěrník, der Vermittler, Mittelsmann, Schiedsmann, Schiedsrichter, Unterhändler, Intervenient, Zuträger. Apoštolé tušili v Pánu míti p-ka k otci. Sš. J. 256. (Hý.). P-ka obrati, voliti; p. od stran obranný a volený; p. mezi kupujícím a prodávajícím, mezi Bohem a lidmi (spasitel). V. P-kem býti v něčem. Nz. Svatí jsou p-ci orodováním. Štr. — P. vyjadřuje se a) instrum. Osobní instrumental znamená činného p-ka činnosti. Věna ručí se rnkojměmi. Řekové Priama obeslali svými posly. — b) Předložkou skrze. Předložka skrze určuje p-ka či osobu, skrze niž něco se vyřizuje. Již se naplnilo, co nebeský stvo- řitel skrze své proroky světu slíbil. Ty řeči bratru Janovi skrze bratra Jakuba oznámil. — c) Předložkou po. Vz Po (II. 605. b.). Brt. S. §. 127., 236., 313.

251513   2. Prostředník Svazek: 2 Strana: 1184
2. Prostředník, u, m., lithospermum, der Steinsame. Šm.

251514   Prostředník Svazek: 7 Strana: 0511
Prostředník odbytu, Vertriebsbesorger, m. Šp. Tělo jest p-kem mezi duší a světem zevnějším. Dk. P. 2. Bůh syn jsa vysta- vený za p-ka; P. jest osoba mezi Bohem hněvajícím se na hřích a mezi lidským po- kolením vystavená. Pož. 18., 20. Kvítí a příroda byly řetěz a p. mne ustavičně se světem spojující. Koll. IV. 268. Něčí p. Výb. II. 1639., I. 599. — P. = mladý chas- ník, mladší pacholek. Kmk. Sebr. sp. II. 96.,

251515   Prostředník Svazek: 7 Strana: 1371
Prostředník, a, m., mediator. Pršp. 75. 33.

251516   Prostředník Svazek: 8 Strana: 0324
Prostředník. Doufám, že se k tomu jako jeden p. prostředník smlouvající najíti dáte. 156á. L. posíl. 28. — P. = potok u Leskovce ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 12.

251517   Prostředník Svazek: 9 Strana: 0261
Prostředník, a, m. = smírčí osoba. Laš. Mus. fil. 1897. 340. Vz předcház. Prostředek. — P. = dělník ve dvoře mezi pohunkem a pacholkem Mus. ol. VIII. 116. — ?., u, m. = mezník u prostřed cesty. Př. star. III. 18.

251518   Prostředník Svazek: 10 Strana: 0313
Prostředník, a, m. P. (mezi svárlivci) někdy sám něco slízne. Stan. I. 85. — P. kosy, vz Rožeň.

251519   Prostředníkovati Svazek: 2 Strana: 1184
Prostředníkovati, vermitteln. — mezi kým. Kristus mezi Bohem a. lidstvem p-kuje. Sš. Ž. 82. (Hý.). — Bern.

251520   Prostřednina, prostředina Svazek: 2 Strana: 1184
Prostřednina, prostředina, y, f., pro- střední věc, prostředek, das Mittelding. Č. Ps. sl. 3. 141.

251521   Prostřednosť Svazek: 2 Strana: 1184
Prostřednosť, i, f., bytí v prostředku, die Mitte, das Befinden in der Mitte. — P., míra, mírnost', die Massigkeit. Bůh své věrné v mírnosti a p-sti udržuje. V.

251522   Prostřednosť Svazek: 7 Strana: 0511
Prostřednosť. Mus. 1880.156., Čch. Nad p. vyniknouti. Us.

251523   Prostředozídka Svazek: 10 Strana: 0313
Prostředozídka, y, f. = zídka mezi pi- líři, iiiGÔSpr]. Msn. Od. 283.

251524   Prostředy Svazek: 7 Strana: 0511
Prostředy = prostřed. V Podluží. Brt. D. 258.

251525   Prostředzemec Svazek: 2 Strana: 1184
Prostředzemec, mce, m., der Mittelländer. Bern.

251526   Prostředzemní Svazek: 2 Strana: 1184
Prostředzemní, mittelländisch. P. člověk, Bern., moře (středozemní). V.

251527   Prostřel Svazek: 2 Strana: 1184
Prostřel, u m., der Durchschluss. Šm. — P., prostřelení, rána, der Schuss. Ms. bib. — P., náboj. Dal si dělat celý p. nový, ai na vtáčka (ptáčka) sokolíčka. Sš. Mor. p. 184. Vz Rána.

251528   Prostřel Svazek: 8 Strana: 0324
Prostřel = střelné koření, basilea, rostl. 1440. List. fil. 1893. 393., 1896. 262.

251529   Prostřelenec Svazek: 2 Strana: 1184
Prostřelenec, nce, m., gentiana cruciata, der Kreuzenzian. — P., hořec křížatý, se- necio vulgaris. Šm. Vz FB. 52., Čl. Kv. 223., Slb. 377.

251530   Prostřelenec Svazek: 7 Strana: 0511
Prostřelenec. Cf. Rstp. 1074., Mllr. 50., 55.

251531   Prostřelenec Svazek: 8 Strana: 0324
Prostřelenec, nce, m., rostl., vz Zděšenec (3. dod.).

251532   Prostřelený Svazek: 2 Strana: 1184
Prostřelený; -en, a, o, durchgeschossen. P. noha. P. koření, gentiana cruciata. Slb. 379. Vz Prostřelenec.

251533   Prostřeliti Svazek: 2 Strana: 1184
Prostřeliti, il, en, ení; prostříleti. el, en, ení; prostřelovati, durchschiessen, veskrze střeliti, v střelbě prohníti, durchs Schiessen verlieren. — co, koho: prkno. Us. Pro- střelím ho jako psa. Ros. — co, koho čím: kulkou, broky. Us. — co komu. Druhou ranou byl by nám koráb prostřelil. Vrat. Druhou nohu mu p-lili. Žer. — z čeho: z ručnice. Kom. — čeho. Ten prostřílel peněz (neurčitou summou).

251534   Prostřeliti Svazek: 9 Strana: 0261
Prostřeliti = postřeliti. Bude-li člověk šípem prostřelen v tvář neb v život. Maš, ruk. 206a.

251535   Prostřelka,y Svazek: 2 Strana: 1184
Prostřelka,y, f., černé v terči, das Schwarze auf der Scheibe. Trefil dobře do p-ky. Us.

251536   Prostřelný Svazek: 2 Strana: 1184
Prostřelný, durchschiessbar. Nep., kugel- fest. Dch.

251537   Prostření Svazek: 2 Strana: 1184
Prostření, n., das Aufbreiten, Aufdecken.

251538   Prostření Svazek: 10 Strana: 0313
Prostření, n. = ubrus Dšk. Km. 6.

251539   Prostřený Svazek: 2 Strana: 1184
Prostřený; -en, a, o, aufgebreitet, auf- gedeckt.

251540   Prostříbřelý Svazek: 10 Strana: 0313
Prostříbřelý = prošedivělý. Us.

251541   Prostřih Svazek: 2 Strana: 1184
Prostřih, u, m. = prostřížení, der Durch- schnitt mit der Schere. Zlob.

251542   Prostříhnutí Svazek: 2 Strana: 1184
Prostříhnutí, prostřižení, prostříhání, prostřihování, n., die Durchschneidung, der Durchschnitt.

251543   Prostříkaný čím Svazek: 10 Strana: 0657
Prostříkaný čím. Rosa p-ná zlatými kvítky. Zvon VI. 10.

251544   Prostříknouti Svazek: 2 Strana: 1184
Prostříknouti, knul a kl, ut, utí; pro- stříhati, prostřikovaťi, durchspritzen. — co komu čím : ránu vodou. — kde. Po osa- dách je jich něco prostříknuto (lidí). Us. Ehr.

251545   Prostříknouti odkud Svazek: 10 Strana: 0313
Prostříknouti odkud. Z pod podkov jiskry prostříkly. Jrsk. XXVI. 44

251546   Prostřín Svazek: 2 Strana: 1184
Prostřín, a, o = prostřen, vz Prostřený.

251547   Prostříti Svazek: 2 Strana: 1184
Prostříti, stru, stři, stra (ouc), střel, střen, ení; prostírati = roztáhnouti na něco, jako ubrus na stůl, aufdecken, aufbreiten; pro- dloužiti, verlängern, fristen, erst Recken ; se = k nohám padnouti, zu Füssen fallen, sieh auf die Erde strecken. Jg. Strsl. pro + stréti, koř. ster. Cf. Prostor. Mkl. — co: ubrus, Us., žalobu (přednésti). Marek. Jan prostíral cestu k uvěření v Krista. Sš. L. 19. — co kam. Na stůl (vz Stůl), D., na podlahu, Hus., se na zem (na kolena padnouti). Háj. Ten má krásen učiniti ten dóm prostra na podlahu viery pokoru. Hus. Přes života se mu debře k nebesům most prostírá. Sš. Bs. 21. P-raly se ruce vaše k olupování cizího statku. Sš. I. 73. (Hý.) Odtud prostírá se výhlídka na celý tábor. Česk. vč. P. něco pod někoho. Jel. P. před hosta. Chystajte nám stoly, na ně prostírajte obruse hedvábné. Sš. Mor. p. 799. Pod tě prostřien bude mol a přikrytie tvé budú črvie. Hus. I. 84. — k čemu: k obědu. Us. — kdy. My o pole- dnách prostíráme, o druhé hodině. — o čem kde. O tom, co zde Jan vypravuje, u Matouše siřeji se prostíráme; O blahodarech se apo- štol místněji prostírá v listu prvém ke Ko- rinťanům. Sš. J. 294., I. 24. (Hý.). — pro koho: pro 12 osob. D. — co čím: půdu drahými čalouny. Kom. — co komu: ně- komu život = prodloužiti. Plk. P. někomu svůj plášť. Háj. P. dvanácti osobám (na stul). — co, se kde: na stole. D. Za Tisou pro- stírá se rovina. Ml. — se jak: v dél a šíř se p-rati. Nz.

251548   Prostříti Svazek: 7 Strana: 0511
Prostříti. Mkl. Etym. 321. b. — co. Pro- střel si ruku tvú. Anth. I. — koho kam: čerta na zemi. Hus II. 308. — se odkud kam. Země ta prostírá se od moře až k řece x., až po Indus. J. Lpř., Pdl. — se kde. Říše jeho prostírala se po obou stra- nách řeky. Us. Pdl. — co k komu. P. k Bohu modlitvu. Um. sv. Jiří. 349.

251549   Prostříti co Svazek: 10 Strana: 0313
Prostříti co: cestu = raziti. Pel. XVIII.

251550   Prostříti se kudy Svazek: 9 Strana: 0261
Prostříti se kudy. Vojsko rovinou se prostíralo. Us.

251551   Prostřižek Svazek: 7 Strana: 0511
Prostřižek, žku, m. P. podpažní, der Kaiserschnitt. Šp.

251552   Prostuditi Svazek: 2 Strana: 1184
Prostuditi, il, zen, ení; prostuzovati, durchkälten, durchkühlen. — co: jídla. Us. — se. Mezi dveřmi stojieše, jako prostúzeti se chtě. BO. — se čím. Povětří bouřkou se prostudilo.

251553   Prostuditi co kde Svazek: 8 Strana: 0324
Prostuditi co kde. Pláty na kameně pro- stuzovati (v huti). XVI. stol. Cel. Pr. m. II. 1097.

251554   Prostudování Svazek: 7 Strana: 0511
Prostudování, n., das Durchstudiren, Durchprüfen. P. něčeho. Us. Pdl.

251555   Prostudovati Svazek: 7 Strana: 0511
Prostudovati = důkladně studovati, durchstudiren. P. prameny dějin. Osv. I. 69.

251556   Prostudovati co Svazek: 2 Strana: 1184
Prostudovati co: své jmění, rozum, ver- studiren. D.

251557   Prostup Svazek: 2 Strana: 1184
Prostup, u, prostupek, pku, m., prostou- pení, der Durchtritt. — P., u tkadlce ono rozevření osnovy, do něhož tkadlec metá člunek, aby útek vetkal, das Fach, Gelese. Us. Jg. — Vz Perichoresa.

251558   Prostup Svazek: 7 Strana: 0511
Prostup paprsků slunečních deskou. ZČ. III. 35. Vzájemné p-py těles. NA. V. 63. P. vzduchu. KP. V. 272. — P. = průšečník. NA. V. 55. — P. = průsek úplný. Jrl. 192. — P., das Durchschlängeln, v tělocv. Rgl.

251559   Prostupitelný Svazek: 7 Strana: 0511
Prostupitelný, durchschreitbar, durch- prüfbar. To je snadno p-tedlné. Šf. III. 481. 479*

251560   Prostupnosť Svazek: 7 Strana: 0512
Prostupnosť, i, f., Durchdringbarkeit. P. půdy. Vz Prostoupiti. Kod.

251561   Prostupný Svazek: 7 Strana: 0512
Prostupný, durchschreitbar, -dringbar. čch. Sl. P. čára (prostupující), Durchdrin- gungslinie. Nz. 13. P. (penetrační) srostlice, NA. V. 469., stoka (kterou voda prosakuje). Us. Pdl. — čemu. Země jest všelikému plynu p-ná. Kod.

251562   Prostupování Svazek: 7 Strana: 0512
Prostupování. Žebra (klenbová) v p. se křižují. Method. XI. 65.

251563   Prostupovati Svazek: 2 Strana: 1184
Prostupovati, vz Prostoupiti.

251564   Prostý Svazek: 2 Strana: 1184
Prostý; prost, a, o; komp. prostší, pro- stější; prostičký, prostinký. P., strsl. proste, asi m.: prostrb od prostr-eti, jako bratb místo bratrb. Mkl. aL. 69. — P. = rovný, přímý, nekřivý, schlicht, gerade. V. Nos p. a špičatý jest znamení suchosti, nos křivý znamení vlhkosti. Krab. P. rozum (zdravý). D. — P., nesložený, jednoduchý, einfach, nicht zusammengesetzt. V. P. skok, cvičení. Km. Souhlásky jsou prosté a smíšené. Bž. 14. Regula tří prostá. Príbuznosť prostá. Us. Řeč p. Kom. — P., bez přísady, ohne Bei- satz, schlicht. Umyj ruce p-stou vodou. Čern. — P., bez ohledu, obecný, obyčejný, chatrný, gemein, privat, ohne Würde, ohne Ansehen. V. Z rodu prostého. V. P. člověk, Br., voják. Us. Měď k prostým kovům se počítá. Víd. list. — P., špatný, chatrný, nepatrný, schlecht, gemein. P. sukno, dům, Har., večeře, řeč (obecná); prostými slovy o něčem mluviti. V. Porodila Krista na té prosté slámě. Sš. Mor. p. 31. — P., neumělý, necvičený, hloupý, un- gelehrt, unkundig, einfältig. P. člověk. Kom. — P., bezelstný, dobrý, upřímný, einfältig, einfach, ohne List, rechtschaffen. V. P. panna. Tkad. P-ým slovům jejich věřil. MP. (Jir. exc). — P. Na Slov., pitomý, tichý, zahm, tromm. P. vůl. Plk. P. hovada. V. — P., svobodný, zbavený, prázdný, volný, nezá- vadný, frei, quitt, ledig. Prosta ho pustichu. Leg. — čeho: starosti a péče, vězení, V., hříchů, dluhů, D., všeho zlého. Br. I by prosta Hana vrahóv. Rkk. 57. P. poplatku. Krok. Někoho p-a učiniti povinností. J. tr. Všech schopností prost; dřevo jádra prosté, kernfrei; citu p., fühlungslos; p. oleje, ent- ölt; p. pomoci, hilflos. Dch. P. náruživosti. Sš. Sk. 64. (Hý.). Uděl, ať sem hříchů svých prost; Ať sem já tej hanby prosta. Sš. Mor. p. 56., 139. — od čeho: od ženy, Kor., od smrti. Šalom. — proč. Niče neby prosto pře (= pro) pohany. Rkk. 50. — z čeho, šp. m.: p. čeho. Er. — P. řeč = nevázaná, neveršovaná. Z p. řeči vázanou dělati. Kom. J. 754. Vz Prosa.

251565   Prostý Svazek: 7 Strana: 0512
Prostý, prosťounký. Cf. Mkl. Etym. 266, P. = neuložený, jednoduchý. P. váha (netto) Us., vlhkosť země (absolutní), výška, Stč., rovnice kvadratická, Hra., záliba, krásno, soud, smysl slova, črta, vybavení představ, spojení veršů, Dk., pevnosť, Kk., život, J. Lpř., pád těles, ZČ., čísla (absol.), Šim. 7., slib řeholní, Bor., hodnota, Athen., sloh, Tf., dloužení samohlásek. Ndr. 10. Prostým okem viditelný. Us. Dch., Pd. — P. = oby- čejný atd. P. trám (o dvou podporách). Zpr. arch. VIII. 13. — P. = upřímný. P. děvče z hor. Šml. — P. = osvobozený atd. — čeho. Tvář prostá vrásek. Vrch. Duch prostý všeliké hmoty. MH. 7. P. kolku, stempelfrei, Us., předsudků, ZČ., zbraně, vojenské povinnosti, viny. Lpř. Zásylka prostá poštovného, portofrei. Us. Pdl. — od čeho: od platu. Výb. I. 814.

251566   Prostý Svazek: 9 Strana: 0261
Prostý jako evangelium, jako popěv pěn- kaví. Šml. III. 139., IX. 62.

251567   Prostý čím Svazek: 8 Strana: 0324
Prostý čím: dušou. Phľd. 1893. 283.

251568   Prostý čím Svazek: 10 Strana: 0313
Prostý čím: srdcem, duchem. Zr. Poes. 31. O původu sr. Huj. Progr. 17.

251569   Prostydlý Svazek: 2 Strana: 1185
Prostydlý, durchkühlt, ein wenig kalt geworden. Us.

251570   Prostydnouti Svazek: 2 Strana: 1185
Prostydnouti, dnul a dl, utí; prostydati, erkalten, kalt werden, abkühlen. Ros. — kde, (na čem, v čem).

251571   Prostydnutý Svazek: 7 Strana: 0512
Prostydnutý. NA. IV. 163. Správně: prostydlý.

251572   Prosúditi Svazek: 7 Strana: 0512
Prosúditi, vz Prosouditi.

251573   Prosudný. P Svazek: 10 Strana: 0313
Prosudný. P. dcera. Tbz. XIII. 388.

251574   Prosuji Svazek: 2 Strana: 1185
Prosuji, vz Prosouti.

251575   Prosunouti Svazek: 2 Strana: 1185
Prosunouti, ul, utí, vz Prosouti.

251576   Prosušek Svazek: 2 Strana: 1185
Prosušek, šku, m., co se prosuší, pro- hvozdí, der Darrungsverlust. Suk.

251577   Prosušiti Svazek: 2 Strana: 1185
Prosušiti, il, en, ení; prosoušeti, el, en, ení, prosušovati, durchtrocknen. — co: šaty, Ros., topinky. Hý. — kde: na vzduchu, na kamnech. P. ovoce v peci. Us. — čím: sluncem.

251578   Prosušiti Svazek: 7 Strana: 0512
Prosušiti. Prosúšati se někde = prově- trávati se, ustavičně přecházeti, okouněti. Co ten se tu pořád prosúšá? Mor. Šd., Vck.

251579   Prosúti Svazek: 7 Strana: 1371
Prosúti, vz Prosouti.

251580   Prosúti Svazek: 10 Strana: 0313
Prosúti, vz Prosouti.

251581   Prosvačiti Svazek: 2 Strana: 1185
Prosvačiti, il, en, ení, durchs Jausen ver- lieren. — co: příležitosť. Ros.

251582   Prosvěcení Svazek: 7 Strana: 0512
Prosvěcení, n., osvícení, Erleuchtung, illuminatio. Ž. wit. 138. 11. Vz Prosvítiti Bez božieho p-nie nelze Boha milovati. Št. Kn. š. 181. (180., 191., 193., 293.).

251583   Prosvěcený Svazek: 7 Strana: 0512
Prosvěcený; -en, a, o, vz Prosvítiti. Aby byl p-cen. St. Kn. š. 181.

251584   Prosvěcovati Svazek: 7 Strana: 0512
Prosvěcovati, vz Prosvítiti.

251585   Prosvědčiti Svazek: 10 Strana: 0313
Prosvědčiti = prozraditi a usvědčiti. To vás p-čí. Kld. II. 62.

251586   Prosvědčiti se čím Svazek: 7 Strana: 0512
Prosvědčiti se čím = vykázati se. Brt. D. 258.

251587   Prosvědčovati Svazek: 2 Strana: 1185
Prosvědčovati, sich verwahren. Sm. Prosvěta, y, f., illuminatio. Mkl. B. 18.

251588   Prosvěta Svazek: 7 Strana: 0512
Prosvěta. Ž. wit. 43. 4.

251589   Prosvěta Svazek: 9 Strana: 0261
Prosvěta, y, f., declaratio. P. řeči. Z. pod. CXVIIL 130.

251590   Prosvětiti Svazek: 2 Strana: 1185
Prosvětiti, vz Přesvítiti.

251591   Prosvětlený Svazek: 2 Strana: 1185
Prosvětlený; -en, a, o, beleuchtet. P. chrám. Hý.

251592   Prosvětlina Svazek: 9 Strana: 0261
Prosvětlina, y, í. = les nehustý, kde tu a tam strom schází. Ott. XV. 909.

251593   Prosvětliti Svazek: 2 Strana: 1185
Prosvětliti, il, en, ení, prosvětlovati, pro- svítiti, projasniti, durchhellen. — co. Blesk p-tlil noční stíny. Lampa prosvěcuje pokoj.

251594   Prosvětliti Svazek: 7 Strana: 0512
Prosvětliti = dosvědčiti. Mor. Brt. D. 258.

251595   Prosvětliti co čím Svazek: 10 Strana: 0313
Prosvětliti co čím: světlem morálky. Juda 23. — se. Trochu se p-lo. Zvon IV. 653.

251596   Prosvětlování Svazek: 10 Strana: 0313
Prosvětlování, n. Přístroj k p. dutin tělesných, psychrophor. Ktt.

251597   Prosvětlující Svazek: 8 Strana: 0324
Prosvětlující. P. seč lesní. Chdt, v Nár. list. 1833. č. 306.

251598   Prosvíčat koho Svazek: 10 Strana: 0657
Prosvíčat koho = přesvědčovati. Brt. Sl.

251599   Prosvirník Svazek: 2 Strana: 1185
Prosvirník, u, m., hibiscus, děr Ibisch. Kk. 227., Slb. 639., Schd. II. 297.

251600   Prosvirník Svazek: 7 Strana: 0512
Prosvirník. Vz Rstp. 136.

251601   Prosvit Svazek: 2 Strana: 1185
Prosvit, u, m., prosvítání, das Durch- schimmern. Teď tvých divů p. jasně vzplanul. Sš. Bs. 193. — P., allmälige Dämmerung. Šm.

251602   Prosvítání Svazek: 7 Strana: 0512
Prosvítání, n. Vz Prosvítiti. Krásno jest p. ideje smyslným ústředím (mediem). Dk. Aesth. 113.

251603   Prosvítati Svazek: 7 Strana: 0512
Prosvítati, vz Prosvítiti.

251604   Prosvítavosť Svazek: 2 Strana: 1185
Prosvítavosť, i, f., die Durchscheinbar- keit. Us. Č.

251605   Prosvítavý Svazek: 7 Strana: 0512
Prosvítavý, durchscheinend. Nz. — jak: žlutě. Kk. Br. 20.

251606   Prosvítavý, prosvítivý, prosvitající Svazek: 2 Strana: 1185
Prosvítavý, prosvítivý, prosvitající, durchleuchtend, durchschimmernd. P. obraz, nápis, Transparent, n. Rk. Bílá barva p. Pr. chym. — kde. Hmota v tenkých koncích p. Rostl. Nerost na hranách p. Vys. Vz Bř. N. 62.

251607   Prosvítiti Svazek: 2 Strana: 1185
Prosvítiti (zastr. prosvětiti), il, cen, ení; prosvítati, prosvítávati, prosvěcovati = na- skrze svítiti, erleuchten; vidomé učiniti, se- hend machen; oslaviti, feiern; svetlo uká- zati, durchleuchten; p. se, osvícenu býti, erleuchtet werden, durchleuchten. Jg. — abs. Prosvítá vlídná povaha víry Páně. Sš. J. 38. — co, koho. Duch sv. výroky jejich (apo-
štolů) prosvěcoval. Sš. J. 249.P. (illuminare)
všecky. ZN. P. rozum něčí, Št., něčí srdce.
BO. Ani hvězdný jasný plamen nemohl p.
tu noc hroznú. BO. A mnoho slepých pro-
svietila (zrak jim dala). Dal. 145.— (co)
v čem. Aby se jeho jmene svatosť prosvě-
tila v našich zemných bydlištích. Št. — čím.
St. skl. Okolek zemský jasným světlem se
prosvěcováše. BO. Nebť věrnosť soudce před
obličejem knížete i všeho lidu paprsky se
prosvítí. CJB. 287. — se. Den se již pro-
svítil. Troj., BO. — se kde komu. St. skl. U vodách prosvicije se tvář těch, ktož u vodu patřie. BO. — co k čemu. Aby ráčil břeh k přistání bezpečnému prosvietiti. Boč. exc. — odkud. Z jeho jednání prosvítá závisť. Šm.

251608   Prosvítiti Svazek: 7 Strana: 0512
Prosvítiti, illuminare. Ž. wit. 12. 4. — (se) kde (komu). Aby jeho jmene svatosť tak se prosvětila v našich zemných bydli- štích, jako se jest prosvětila oněm svatým kóróm nebeským. Št. Kn. š. 52. Krásno jest, v čem Bůh prosvítá. Dk. Aesth. 114. Téměř každé neprůzračné těleso v dosta- tečné tenké vrstvě prosvítá. ZČ. III. 3. — jak kudy. Mlhou slabé slunce prosvítalo. Vrch. — se. Vz Úplatek. — se kdy. Kda sě slunce prosvietí (vyjde). Alx.V. v. 1287. (HP. 31.).

251609   Prosvitka Svazek: 7 Strana: 0512
Prosvitka, y, f.. Transparent. Šd. — P., volucellum, hmyz. Vz Brm. IV. 491.— 492.

251610   Prosvitlý čím Svazek: 10 Strana: 0313
Prosvitlý čím. Sad lunným světlem p-lý. Zr. Let. I. 99.

251611   Prosvitnouti Svazek: 2 Strana: 1185
Prosvitnouti, ul, ut, utí = počíti svítiti, licht werden, aufdämmern. Us. Jg. — kde skrze koho. Syn boží, nebeské svietlo, i na zemi skrze pannu prosvietlo. Pis. br. 1521.

251612   Prosvitný Svazek: 7 Strana: 0512
Prosvitný, durchschimmernd. P. paprslek slunce. Dch.

251613   Prosvitný Svazek: 9 Strana: 0261
Prosvitný. P. noc. Slád. Sen. 28.

251614   Prosycený Svazek: 2 Strana: 1185
Prosycený; -en, a, o, durch u. durch ge- sättigt. — čím. Vzduch vůní z osení p. Šml.

251615   Prosycený čím Svazek: 10 Strana: 0313
Prosycený čím. Vybuchl jako bystřina v slova bezohledná, p-ná sehnanou hořkostí dlouhých strázní. Zvon. V. 552. Vz násl.

251616   Prosyčeti Svazek: 7 Strana: 0512
Prosyčeti, prosyčívati, hindurch sausen. Lpř.

251617   Prosychati Svazek: 2 Strana: 1185
Prosychati, vz Proschnouti.

251618   Prosykati Svazek: 7 Strana: 0512
Prosykati, prosyknouti, prosykávati = prosyčeti, hindurch sausen, sausend hin- durchdringen. Lpř.

251619   Prosypadlo Svazek: 7 Strana: 0512
Prosypadlo, a, n. = prosypací mříže, Sturzgitter, n. Hrbk.

251620   Prosypaný Svazek: 8 Strana: 0324
Prosypaný něčím. Słow. Lil. Ven. 56.

251621   Prosypati Svazek: 2 Strana: 1185
Prosypati, sypám a sypu (zastr. prospu); prosýpati, prosypovati = ve skrze sypati, durchschütten, ausbeuten, dazwischen streuen, an verschieden Orten streuen; vnadu zvířeti, dáti, vorstreuen. Jg. — co komu čím : vlasy popelem sobě p. Plk. — komu: bažantům, ptákům, holubům, slepicím, vorstreuen. Us. — se na koho jak = vysypáti se, hervor- brechen. Prosypají se naň pokušení nej- těžší. Milič. Proč se tedy prosypuješ na mne s celou střelbou hrubých výčitek? Sš. Bs. 202. (Hý.).

251622   Prosypati Svazek: 7 Strana: 0512
Prosypati komu. Chodí jako kuróm prosypav. Smil. — se odkud. Hvězdy ze tmy jsou se p-ly; Sníh se p-pal z oblaků. Č. Kn. š. 119., 338.

251623   Prosypati Svazek: 9 Strana: 0261
Prosypati. Velikým násilím naň se prospe. Rozb. III. 722.

251624   Prosytiti Svazek: 10 Strana: 0313
Prosytiti. Myšlénkami o svobodě prosy- cený. Pokr. 1888. č. 178. — co čím. Berta prosycovala úryvkovitě barvami nacrtávaný obraz. Zvon V. 547.

251625   Proša Svazek: 7 Strana: 0512
Proša, dle Bača, os. jm. Šd.

251626   Prošacovati Svazek: 2 Strana: 1185
Prošacovati = proceniti, abschätzen. V.

251627   Prošacovati Svazek: 7 Strana: 0512
Prošacovati komu kapsy = prohledati, durchsuchen. Us. Vlk.

251628   Prošák Svazek: 2 Strana: 1185
Prošák, a, m., der Bitter. Dal se hned do p-ka (počal prositi). Us. u Solnice. P-ka hledati (snažně prositi). Us. Lpř. Vz Prosík.

251629   Prošantati se Svazek: 2 Strana: 1185
Prošantati se = prodrati se, durchkom- men.

251630   Prošantročiti Svazek: 2 Strana: 1185
Prošantročiti, il, en, eni. — co: pro- mrhati, propartikovati, verschachern. Ros.

251631   Prošarovati Svazek: 2 Strana: 1185
Prošarovati = prohledati, proslíditi, durchsuchen. — co. Myslíš, že si dám od tebe všecko p-ti? U Pečína. Msk.

251632   Prošášati Svazek: 7 Strana: 0512
Prošášati = točiti. — se kde. Když tě vidím, jak ty se s druhýma v kole p-šáš, zabit bych tě mohl. Hrb. Obr. 122.

251633   Prošášet se Svazek: 8 Strana: 0324
Prošášet se = pyšně si vyšlapovati. Slav- kov. Brt. D. II. 374.

251634   Prošatiti Svazek: 2 Strana: 1185
Prošatiti, il, cen, ení = na šat vydati, auf die Kleidung verwenden. — co. Kdo se šaty takle zachází, ten prošatí mnoho. V Praze p-tí člověk ještě jednou tolik. Us. u Dobrušky. Vk.

251635   Prošcic Svazek: 9 Strana: 0261
Prošcic = přímiti. Val. Lor. 77.

251636   Próščie Svazek: 7 Strana: 0512
Próščie. Mají položeni býti do p. žaloby přede pány. Výb. I. 980., Arch. II. 491.

251637   Prošedivělý Svazek: 2 Strana: 1185
Prošedivělý, graulich. Jest už p. Us.

251638   Prošedivělý Svazek: 9 Strana: 0261
Prošedivělý. P. vlasy. Us.

251639   Prošedivěti Svazek: 2 Strana: 1185
Prošedivěti, ěl, ění, prošedivívati, an- fangen grau zu werden. — abs. Již proše- divívá.

251640   Prošedivěti Svazek: 9 Strana: 0261
Prošedivěti. Vlasy mu p-ly. Šml. X. 176.

251641   Prošedlý Svazek: 7 Strana: 0512
Prošedlý = prošedivělý. P. vous. Pdl.

251642   Prošejditi Svazek: 2 Strana: 1185
Prošejditi, il, ěn, ční. — co: vůz, in Spekulation durchbringen. Us.

251643   Prošek Svazek: 7 Strana: 0512
Prošek, ška, m., os. jm. Rgl. P. Hynek. 1846. Jg. H. 1. 616.

251644   Prošen Svazek: 10 Strana: 0313
Prošen, deprecabilis. Ž. gloss. 89. 13., witt. 134. 14. Není-li to omylem m. pro- seben. Mš.

251645   Prošení Svazek: 2 Strana: 1185
Prošení, n., das Bitten, Ansuchen, die Anrufung, Ansprechung., Dal se zaň v p. Josefa, aby .. Flav. Nám Čechům po mnohém p. nic dáno není. Vrat. P-ním nabíhati. D. Někomu po dlouhém p. něco dáti. Vrat. Do p. se dáti. Sych. Dáti se na p. Sš. P. 6. Cf. Prosík. — P., sebrání, das Betteln. Byla jedna stará žena, co se byla na prošení dala. Sš. Mor. p. 6.

251646   Prošení Svazek: 10 Strana: 0313
Prošení, n. Chodí na prošeni (žebrat). Hauer 8.

251647   Prošeňkéřiti Svazek: 2 Strana: 1186
Prošeňkéřiti, prošeňkyřovati, prošeňko- vati, z něm. durch den Schank zu Schaden kommen. — na čem: na sudu dva zlaté. Ros.

251648   Prošený Svazek: 2 Strana: 1186
Prošený; -en, a, o, erbeten. A jestliže by ten lán p-ný nalezl zpuštěný, buď propojičen. CJB. 361.

251649   Prošený k čemu Svazek: 7 Strana: 0512
Prošený k čemu. K tomu jich seznání p-ni jsouce vlastní pečeti přitiskujeme. Arch. VII. 660.

251650   Prošeptati Svazek: 2 Strana: 1186
Prošeptati, šeptaje ztratiti, promeškati, verflüstern. — co. D.

251651   Prošermovati Svazek: 2 Strana: 1186
Prošermovati, durchs Fechten verlieren. Ros. — co. — se, sich fechtend durchschla- gen. — kudy: vojskem.

251652   Prošetření Svazek: 7 Strana: 0512
Prošetření, n., Durchforschung, Unter- suchung, f. P. věci. Št. III. 597.

251653   Prošetřiti něco Svazek: 7 Strana: 0512
Prošetřiti něco, durchforschen, unter- suchen. Šf. III. 199.

251654   Prošetřování Svazek: 2 Strana: 1186
Prošetřování, n., Untersuchung, f. P. stavu církve. Sš. Sk. 186.

251655   Proševčiti Svazek: 7 Strana: 0512
Proševčiti, verschustern. — co: jmění. Dch.

251656   Prošíkov Svazek: 10 Strana: 0313
Prošíkov, a, m. Šel do P-ova ( = Prosíka) — prosil, dal se do prošení. Hoš. Pol. 141.

251657   Prošířiti něco na něčem Svazek: 9 Strana: 0261
Prošířiti něco na něčem. Arch. XVI. 235.

251658   Prošiti Svazek: 2 Strana: 1186
Prošiti, šiji, šij, šije (íc), il, it, ití, proší- vati, durchnähen, sticken, steppen. — co čím: knihu papírem (proložiti); pokryvku hedvábím, strojem.

251659   Prošitý Svazek: 7 Strana: 0512
Prošitý, durchgenäht. — čím. Šat stří- brem bohatě p-tý. Osv. I. 85.

251660   Prošivací Svazek: 2 Strana: 1186
Prošivací, Stepp-. P. hedvábí, D., stroj. Prm.

251661   Prošivač Svazek: 2 Strana: 1186
Prošivač, e, m., der Durchnäher, Stepper. Us. Jg.

251662   Prošivačka Svazek: 2 Strana: 1186
Prošivačka, y, f., die Stepperin. Us. Dch.

251663   Prošívačka Svazek: 7 Strana: 0512
Prošívačka = šídlo ku prošívání svrškův (obuvi). Matj. 104.

251664   Prošívanec Svazek: 2 Strana: 1186
Prošívanec, nce, m., ein mit Brustharnisch Versehener. Háj. 37.

251665   Prošívání Svazek: 7 Strana: 0512
Prošívání, n., das Durchnähen, Durch- steppen.

251666   Prošívanice Svazek: 2 Strana: 1186
Prošívanice, e, f., oděv vojenský kožený n. lněný prošívaný, Jg., Panzerhemd, n., Brustharnisch, m. Cyr., Háj. — P., prošívaný kabát, ein gekerbter Rock. Rohn.

251667   Prošívanka Svazek: 7 Strana: 0512
Prošívanka, y, f., die Steppdecke. Mour.

251668   Prošívaný Svazek: 2 Strana: 1186
Prošívaný; -án, a, o, gesteppt. P. při- krývka. Us. Dch.

251669   Prošívaný Svazek: 7 Strana: 0512
Prošívaný. Prošívaná věc, etwas durch- genähtes. Us. P. dílo. Ol. Ex. 36. 35.

251670   Prošivatel Svazek: 2 Strana: 1186
Prošivatel, e, m. = prošivač.

251671   Prošivatelka Svazek: 2 Strana: 1186
Prošivatelka, y, f. = prošivačka. Dch.

251672   Prošívati Svazek: 2 Strana: 1186
Prošívati, vz Prošiti.

251673   Proška Svazek: 10 Strana: 0313
Proška Václ., hud. a sklad., 1817. až 1872. Ott. XX. 791.

251674   Proškleb Svazek: 2 Strana: 1186
Proškleb, u, m. P-by = jasnější prouhy oblaků, kudy se sluneční světlo prodírá. Us. v Prachen. Č.

251675   Prošklebiti se, i Svazek: 2 Strana: 1186
Prošklebiti se, il, ení, prošklebovati se = ušklebujíc se prohlédnouti, grinsend durch- sehen, durchgrinsen. Šm.

251676   Proškoditi Svazek: 2 Strana: 1186
Proškoditi, il, zen, ení; proškodovati, Schaden erleiden. — co: peníze. Boč.

251677   Proškoditi Svazek: 7 Strana: 1371
Proškoditi. Ty peníze jsem proň p-dil (škodou ztratil). Půh. III 285., V. 380. a j. tam. Což jí p-vala. Půh. V. 80.

251678   Proškoditi Svazek: 8 Strana: 0572
Proškoditi. Skrze to sme mnoho proško- dili. Tov. kn. 10.

251679   Proškodovati co Svazek: 7 Strana: 0512
Proškodovati co. Co p-val, to aby mu zaplatil. Arch. VII. 506.

251680   Proškolený Svazek: 2 Strana: 1186
Proškolený; -en, a, o, cvičený, geschult. Šm. Proškoliti, il, en, ení, cvičiti, schulen. Šm.

251681   Proškovka Svazek: 2 Strana: 1186
Proškovka, y, f., hruška, eine Art Birn. Us.

251682   Proškrábati Svazek: 2 Strana: 1186
Proškrábati, škrábám a škrábu; pro- škrábnouti, bnul a bl, ut, utí, proškrabovati, durchkratzen, durchschaben. — co komu čím: nožem papír, nehtem kůži. Jg.

251683   Proškrtiti se kudy Svazek: 7 Strana: 0512
Proškrtiti se kudy, sich schwer, müh- selig durchbringen, durchhelfen. Světem se p. Dch.

251684   Proškrtnouti Svazek: 2 Strana: 1186
Proškrtnouti, tnul a tl, ut, utí; pro- škrtati, proškrtávati, durchritzen, durch- stechen. Ros. — co čím.

251685   Proškřipec Svazek: 2 Strana: 1186
Proškřipec, vz Proskřipec.

251686   Proškvařiti Svazek: 2 Strana: 1186
Proškvařiti, il, en, ení, proškvařovati, verschmelzen, durchs Schmelzen verlieren. — co. Kom. L. 12.

251687   Proškvorcový Svazek: 2 Strana: 1186
Proškvorcový, vz Proskurníkový.

251688   Proškvorec Svazek: 2 Strana: 1186
Proškvorec, rce, m., vz Proskurník.

251689   Proškvorec Svazek: 8 Strana: 0324
Proškvorec, rce, m., rostl., vz Šišvorec (3. dod.).

251690   Prošlakování Svazek: 2 Strana: 1186
Prošlakování, n., proslídění, das Durch- forschen, Durchspüren. Srn. Vz Prošlakovati.

251691   Prošlakovati Svazek: 2 Strana: 1186
Prošlakovati, durchforschen, durchspü- ren. — co. Sf. Rozpr. 8. — co jak. Mohli bychom (rozličnosť národů) p. až do našeho věku skrze všecky proměny její. Pal. Radh. II. 4.

251692   Prošlakovati co kam Svazek: 7 Strana: 0512
Prošlakovati co kam. Původ písní až k mythologii slavské p. Koll. Zp. II. 487.

251693   Prošlap Svazek: 10 Strana: 0313
Prošlap, průšlap v tkadlc, vz Hadlav.

251694   Prošlapati Svazek: 2 Strana: 1186
Prošlapati; prošlapiti, il, en, ení, pro- šlápnouti, pnul a pl, ut, utí, prošlapovati, durchtreten. — co. Kůň prošlapal stání; p. škopek, Ros., podlahu, Šm., střevíce, D., hlínu (šlapáním prohněsti). Plk. — co kudy: cestu skrze sníh. Jg. — co čím: nohama. Us.

251695   Prošlec Svazek: 2 Strana: 1186
Prošlec, šelce, m., Weltmann, m. Šm.

251696   Prošleh, u, m. P Svazek: 10 Strana: 0313
Prošleh, u, m. P. šavle. Zl. Pr. XXI. 439.

251697   Prošlehati Svazek: 2 Strana: 1186
Prošlehati, prošlehnouti, hnul a hl, ut, utí; prošlehávati, prošlehovati, durchhauen, durchpeitschen. — co komu jak: záda až do krve, čím: metlou. — koho. Us. — kudy. Plamen prošlehuje komínem. Us. Hý.

251698   Prošlehati Svazek: 7 Strana: 0512
Prošlehati. — (kde, komu) kudy. Myšlénka prošlehla mu mozkem. Čch. Jak mrakem blesky prošlehuje lidem jejich zbroj. Čch. Mch. 109. V něm (oděvu) pak mnohou sparou aksamítu plamenitý šarlat prošlehává. Ib. 11.

251699   Prošlemovati, šp Svazek: 2 Strana: 1186
Prošlemovati, šp. z něm. durchschlem- men, pročistiti. — co: jmění = utratiti. V.

251700   Prošlosť Svazek: 2 Strana: 1186
Prošlosť, i, f., die Vergangenheit. Den p-sti, der Verfallstag. Pr.

251701   Prošloufný Svazek: 10 Strana: 0657
Prošloufný = prozrazený, překažený. P. krádež. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.

251702   Prošlufnout co Svazek: 10 Strana: 0657
Prošlufnout co: mozorad = prozraditi, překaziti krádež. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.

251703   Prošlup Svazek: 2 Strana: 1186
Prošlup = prostup.

251704   Prošlý Svazek: 2 Strana: 1186
Prošlý, minulý, vergangen. P. rok byl požehnanější. Sych. V času prošlém. V. — P., propadnutý, verfallen. P. lhůta, čas ku
placení, p. čas při směnkách. J. tr. P. den.
D. Kdoby pohnal po létech prošlých. Vš. — P., zběhlý, zkušený, erfahren, kundig, be- wandert. Prošlejší tomu odpírají. Mudr. — v čem: ve věcech válečných, Br., v umění. Plk. P. ve věcech politických. Dl. — čeho On je toho prošlý. Na Ostrav. Tč. — kudy. P. světem. Us. Dch. — P., protrhaný, zer- rissen. Ty střevíce jsou už p-lé. Us. — P., ältlich. Byl muž p-lého již věku. Sš. Sk. 216. — P., proniknutý, durchdrungen. — čím: jedem hřícha p. Br. — od čeho; od mrazu. Zlob. — P., přiniklý. — do čeho: rána až do beder p. Sal.

251705   Prošlý Svazek: 7 Strana: 0512
Prošlý = zkušený. — v čem. P. ve vě- cech politických. Kom. Lab. 67. Nejsem v tom tak neprošlý a nezkušený. Št. N. 146.— P., durchdrungen. — kudy. Paprsky čočkou prošlé. Us. Pdl.

251706   Prošlý Svazek: 8 Strana: 0572
Prošlý = pošlý. Pánu a dědicóm od něho prošlým. Tov. kn. 28.

251707   Prošmejditi Svazek: 2 Strana: 1186
Prošmejditi, il, ěn, ění, durchsuchen, durchstöbern, durchkriechen. — co. Vše p-dí. Us. — se, protlouci se, sich durchschlagen. Však se nějak p-dí. V Kunvald. Msk.

251708   Prošmelcovati Svazek: 7 Strana: 0512
Prošmelcovati, durchschmelzen. Dač. I. 148.

251709   Prošmrdati Svazek: 2 Strana: 1186
Prošmrdati, vz Prosmrdati.

251710   Prošňupati Svazek: 7 Strana: 0512
Prošňupati, durchs Schnupfen verlieren. Mnoho peněz p. Us. Pdl.

251711   Prošoupati Svazek: 2 Strana: 1186
Prošoupati, prošoupnouti, pnul a pl, ut, utí, durchschieben, durchrutschen, durch- wetzen. — co, se kudy. Šm.

251712   Prošoustati Svazek: 2 Strana: 1186
Prošoustati, prošoustávati, prošoustnouti, stnul ? stl, ut, utí, durchreiben. — co komu: sobě kalhoty. Ros. — co čím: mramor tu- pými plechy p. (prořezati, durchwetzen). Techn. — co kde: kabát na rukávě. Us. Hý. — P., prodělati, verschustern. Prošoustl. Us. v Policku. Kšá. — kde. P-stl při tom hezkých pár zlatých. Us. Hý.

251713   Prošoušati se Svazek: 2 Strana: 1186
Prošoušati se, sich breit machen. U Lip- nika. Tr.

251714   Prošpárati Svazek: 7 Strana: 0512
Prošpárati = šparákem propíchnouti. Troubel dýmky p. — P. = prošťárati, durch- stöbern. Mor. Vck.

251715   Prošpehovati Svazek: 2 Strana: 1186
Prošpehovati, z něm. durchspähen, pro- hlídati, propátrati.

251716   Prošpendliti Svazek: 2 Strana: 1186
Prošpendliti, il, en, ení, prošpendlovati, durchspendeln. Ros. — co.

251717   Prošpetnouti Svazek: 10 Strana: 0313
Prošpetnouti. Prošpetl to = pověděl. Sá. Prost. m. II. 178.

251718   Prošpikovati Svazek: 2 Strana: 1186
Prošpikovati, prošpekovati. — co: za- jíce = slaninou protáhnouti, protykati, šp. z něm. durchspicken.

251719   Prošpíliti Svazek: 2 Strana: 1186
Prošpíliti, prošpejliti, prošpilovati, pro- špilkovati, prošpejlovati, durchspeilen, durch- spülen. Šm. — co : jelita. Us. Hý.

251720   Prošpincovati Svazek: 2 Strana: 1186
Prošpincovati, durch Foppen verlieren. Ros.

251721   Prošplechnouti co Svazek: 9 Strana: 0261
Prošplechnouti co = vyklevetiti. Sá. Liter, soukr. 20. Sr. Prošplechtnouti.

251722   Prošplechtnouti něco Svazek: 7 Strana: 0512
Prošplechtnouti něco = propověděti, vytlachati, prozraditi. Us. Rgl.

251723   Prošplíchati Svazek: 2 Strana: 1186
Prošplíchati, prošplichovati, procmírati, verplämpern. — abs. Vlny zde prošplichují, plätschern durch. Šm. — co: víno. — čeho. Ten toho vína prošplíchal (neurčitou měrou). Us.

251724   Prošpuliti Svazek: 2 Strana: 1187
Prošpuliti, prošpouliti, il, en, ení, pro- špulívati, prošpoulívati, durch das Mund- rümpfen verlieren. Ros. — co: něčí úctu.

251725   Prošpýliti Svazek: 2 Strana: 1187
Prošpýliti, il, en, ení, durchspülen. Ros.

251726   Prošroubovadlo Svazek: 2 Strana: 1187
Prošroubovadlo, a, n., u soustruž., der Häkelstahl. Šm.

251727   Prošroubovati Svazek: 2 Strana: 1187
Prošroubovati, durch-, verschrauben. Ros.

251728   Prošť Svazek: 7 Strana: 0513
Prošť, vz Poront (dod.), Proště.

251729   Prošťa Svazek: 7 Strana: 0513
Prošťa, vz Poront (dod.), Proště. Koll. Zp. I. 435., Mt. S. I. 117 , Sb. sl. ps. I. 117., Dbš. Obyč. 45., Čkžk. II. 161. Všetky bez učenia deti sú len také svetské smeti, prošte, ledačiny také. Hdž. Čít. 105. Keď malé dieťa milo sa drží a hovorí, zvl. keď něco nápadného povie, tedy sa mu rekne od starších: Ty p., alebo: ty šproch. Aj vôbec i starším sa to hovorí. V zlosti má význam priezyvky. Zátur. — P. = stydký úd ženský. Us. na Slov. Zátur.

251730   Proštárati Svazek: 2 Strana: 1187
Proštárati, durchstöbern.—co. Dch., Sá.

251731   Proštěbetati Svazek: 2 Strana: 1187
Proštěbetati, verplaudern. D. — co: celý den.

251732   Proštědřiti Svazek: 2 Strana: 1187
Proštědřiti, il, en, ení, durch Freigebig- keit verlieren. — co. Ros.

251733   Proštěkati Svazek: 2 Strana: 1187
Proštěkati, durchbellen. — co. Dnes psi celou noc proštěkali. Us. — P., prohašteřiti, prosouditi, verhadern. — co: své jmění. D.

251734   Proštění Svazek: 2 Strana: 1187
Proštění, vz Prostiti.

251735   Proštěnie Svazek: 10 Strana: 0313
Proštěnie, n., liberatio. Za p. kresťanov. Mill. 14a.

251736   Proštěný Svazek: 2 Strana: 1187
Proštěný; -en, a, o, vz Prostiti.

251737   Proštěp, proštíp Svazek: 2 Strana: 1187
Proštěp, proštíp, u, proštěpec, pro- štípec, proštipec, pce, proštip, u, pro- štěpek, proštípek, pku, m. — proštípnutí, der Spalt, die Ritze. Vsazují rouby v proštíp. Reš. Vydáviti vodu p-pem (otvorem). Db. — P., věc proštípená, podobná kleštěm, k jímání n. svírání něčeho, der Kloben (bei den Vo- gelstellern), die Pincette. P. číhařský (hůl rozštípená, do níž se sýkorky lapají). Chytati ptáky proštípem, na proštíp, na proštipec. Us. Pověs sádlo v loučovém p. Db. Proštěpem něco z něčeho vytáhnouti. Us. P. železný, pincette. Ras. P. řasový, Blomerův, Fischerův, s háčkem Graefeův, prsténkový k držení svrchního víčka při odstraňování nárostlin Desmaresův, uzavěrací Charriěrův k jímání řas víčkových, křivý Graefeův, jehlový Lue- rův, na víčko vehnuté Graefeův. Vz Ná- stroje k operacím očním. Cn. P. křivý Tröltschův, vz Nástroje na uši. Cn. P. jemný se závorkou (k pracem mikroskopickým). Vz Nástroj. Cn. P. dlouhý se závorkou Šim- sův, vz Nástroje k operaci píštěle pochvo- měchýřové. Cn. P. k podvazování se zá- vlačkou (Graefeův), týž se závorkou Fric- keův, týž Luerův, týž Matthieuův, týž Bla- žinův; p. křížatý Charriěrův, vz Nástroje amputační. Cn. P. zoubkovaný Pithaův, vz Nástroje k vytahování kulí. Cn. P. k roze- vření rány, vz Nástroj k operacím v ústech atd. Cn. P. k podvazování Luerův, vz Ná- stroj pro dobytčí lékaře. Cn. P. pitevní Treitzův, s háčkem, vz Nástroje k pitvě. Cn. P. se závorkou Schuhúv, Graefeův, Blažinův; ke kroucení Frickeův, háčkový Charriěrův n. Arnoldův; perem uzavřený, nakloněný, na tepny Matthieuův, Luerův, vz Nástroj ranlékařský. Cn.

251738   Proštěpa Svazek: 10 Strana: 0313
Proštěpa, y, f., scinda. Rozk. P. 567. Sr. Proštěp.

251739   Proštěpač Svazek: 2 Strana: 1187
Proštěpač, e, m., der Durchspalter. Us. Jg.

251740   Proštěpec Svazek: 2 Strana: 1187
Proštěpec, vz Proštěp.

251741   Proštěpek Svazek: 7 Strana: 0513
Proštěpek, pku, m., vz Proštěp.

251742   Proštěpek Svazek: 10 Strana: 0313
Proštěpek, pku, m. = rozštěpená ná- sadka. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 88.

251743   Proštěpení Svazek: 2 Strana: 1187
Proštěpení, n., vz Proštěpiti.

251744   Proštěpený Svazek: 2 Strana: 1187
Proštěpený; -en, a, o, vz Proštěpiti.

251745   Proštěpí Svazek: 2 Strana: 1187
Proštěpí, n., štípané dříví, polení, das Scheitholz. V. Má ruce jako p. (silné, zdravé). Us. Na posvátné její na proštěpí padá oheň denně od blankytu. Sš. Bs. 180.

251746   Proštěpina Svazek: 2 Strana: 1187
Proštěpina, y, f., polení, poleno, proštěpí, Scheit-, Klobenholz. Vq. 1102.

251747   Proštěpiti Svazek: 2 Strana: 1187
Proštěpiti, vz Proštípati.

251748   Proštěpka Svazek: 2 Strana: 1187
Proštěpka, y, f., hartogia, rostl. brsle- novitá. Rostl.

251749   Proštěpnosť Svazek: 2 Strana: 1187
Proštěpnosť, i, f., die Spaltbarkeit. Us.

251750   Proštěpný Svazek: 2 Strana: 1187
Proštěpný, spaltbar.

251751   Proštepovati Svazek: 2 Strana: 1187
Proštepovati, durchsteppen. — co čím: pokryvadlo hedvábím, strojem.

251752   Proštěrbina Svazek: 2 Strana: 1187
Proštěrbina, y, f., die Durchklüftung. Rk.

251753   Proštěrhati Svazek: 2 Strana: 1187
Proštěrhati, provléci, prosmýkati, lang- sam durchfahren, durchleiern. Šm.

251754   Proštiji Svazek: 2 Strana: 1187
Proštiji, vz Proscati.

251755   Proštíp Svazek: 2 Strana: 1187
Proštíp, vz Proštěp.

251756   Proštípati Svazek: 2 Strana: 1187
Proštípati, proštípávati, proštípnouti, pnul a pl, ut, utí, zastr. proštěpiti a pro- štěpovati, durchspalten, durchzwicken. — co čím, jak: poleno jedním rázem, Us., kůži nehtem. — co komu: sobě neštovičku. Ros. — se. Prkno se proštíplo. Us. Hý.

251757   Proštipcový. P Svazek: 7 Strana: 0513
Proštipcový. P. nůžky, Pinzettenschere.

251758   Proštipec Svazek: 7 Strana: 0513
Proštipec, vz Proštěp.

251759   Proštipec Svazek: 10 Strana: 0313
Proštipec, pinceta. Vz Ott. XX. 791. Vz Proštěpec.

251760   Proštípek Svazek: 7 Strana: 0513
Proštípek, vz Proštěp. — P. = rozští- pané kusy polena, z nichž dělají špány U N. Kdýně. Rgl.

251761   Proštípí Svazek: 10 Strana: 0313
Proštípí, n. = rozštípená tyč Jrsk. Pov. 252.

251762   Proštipka Svazek: 2 Strana: 1187
Proštipka, y, f., mrštný obušek, der Knüttel. Us. Jg.

251763   Proštipovati co Svazek: 10 Strana: 0657
Proštipovati co: jízdné lístky drah. Zvon V. 377.

251764   Proštírati Svazek: 2 Strana: 1187
Proštírati, prohříti, durchbähen. Hý.

251765   Prošťouchati Svazek: 2 Strana: 1187
Prošťouchati; prošťouchnouti, chnul a chl, ut, utí, durchstechen; verrathen. Rk.

251766   Prošťouchati Svazek: 7 Strana: 0513
Prošťouchati. Přece se to na něho pro- šťouchlo. Us. Sbtk., Fč.

251767   Proštpěti Svazek: 2 Strana: 1187
Proštpěti (pročpěti), ěl, ěn, ění = pro- štípati, durchbeitzen, durchbeissen. Ras.

251768   Proštrachati Svazek: 2 Strana: 1187
Proštrachati, durchpoltern. — co. Šm.

251769   Proštrýchnouti koho Svazek: 7 Strana: 0513
Proštrýchnouti koho = prozraditi. Na Hané. Bkř.

251770   Prošťuchadlo, prošťuchátko Svazek: 2 Strana: 1187
Prošťuchadlo, prošťuchátko, a, n., der Räumer zum Duchstossen, bes. der Pfeifen - räumer.

251771   Prošťuchovadlo Svazek: 7 Strana: 0513
Prošťuchovadlo, vz Prošťuchadlo, Pro- pichovadlo.

251772   Proštumflý Svazek: 10 Strana: 0313
Proštumflý. Proštumflý masomat = zra- zená krádež. V zloděj. mluvě.

251773   Proštumfovati Svazek: 10 Strana: 0313
Proštumfovati = zraditi. V zloděj. mluvě.

251774   Prošturmovati Svazek: 2 Strana: 1187
Prošturmovati, šturmováním ztratiti, vor- stürmen, durch einen Sturm verlieren. Us.

251775   Proštvati Svazek: 2 Strana: 1187
Proštvati, durchhetzen.

251776   Prošukati Svazek: 2 Strana: 1187
Prošukati = proštárati, durchselmuppern. — co. Šm.

251777   Prošum Svazek: 2 Strana: 1187
Prošum, u, m., das Durchsäuseln. Pl.

251778   Prošumařiti Svazek: 2 Strana: 1187
Prošumařiti, il, en, ení, als Kneipmusi- kant verlieren. Ros.

251779   Prošuměti Svazek: 2 Strana: 1187
Prošuměti, ěl, ěn,ění, prošumovati, durch- säuseln, durchsausen—co. Vítr les p-muje. — P. = prokvasiti, verprassen.

251780   Prošuškati Svazek: 2 Strana: 1187
Prošuškati, vertändeln. — co. Nic ne- dělá, celý den jen p-ká. Us. u Rychn.

251781   Prošvarný Svazek: 2 Strana: 1187
Prošvarný, überaus schön. P. Janičku, strhals mi krasičku; Přijechal k ní p. Ja- niček. Bůh ti pomož, p-ná děvucho. Sš. Mor. p. 318., 750.

251782   Prošvarný. Sš Svazek: 7 Strana: 0513
Prošvarný. Sš. P. 405.. 539., 541., 597, 745. a j.

251783   Prošvihati Svazek: 10 Strana: 0313
Prošvihati, prošvihnouti. — co kudy komu. Prostředkem hrudi prošvihl mu oštěp Msn. II. 303

251784   Prošvihnouti Svazek: 2 Strana: 1187
Prošvihnouti, hnul n. hl, ut, utí, pro- švihati, prošvihovati, durchschwippen. — co čím (díru švihnutím v tom udělati): bičem. Ros. — koho. Šm.

251785   Proť Svazek: 2 Strana: 1187
Proť, i, f., nové slovo, der Pol. Rk. Vz Protě.

251786   Proť Svazek: 7 Strana: 0513
Proť, contrarietas. Jd. 3. vd. 11.

251787   Proť Svazek: 9 Strana: 0261
Proť, i, f. = pól. Mus. 1849. IV. 60.

251788   Prot Svazek: 9 Strana: 0261
Protipísař, e, m. = kdo pro větší víru a svědectví všecko přepisuje. Fisch. Hosp. 235.

251789   Protáčeti Svazek: 2 Strana: 1187
Protáčeti, vz Protočiti.

251790   Protagon Svazek: 10 Strana: 0313
Protagon, u, m. = jedna z hlavních součástí dřeňové hmoty mozkové. Vz Ott. XX. 791.

251791   Protagon, u Svazek: 7 Strana: 0513
Protagon, u, m., v lučbě. Rm. I. 309., II. 413., Šfk. Poč. 497.

251792   Protagonista Svazek: 2 Strana: 1187
Protagonista, y, f., řec., přední zápas- ník, též vítěz; v divadle řec. herec, který hrával hlavní úlohy. S. N.

251793   Protagor-as Svazek: 2 Strana: 1187
Protagor-as, a, n. y, m., řec. filosof z Abdery, v 5. stol. před Kr. Vz S. N.

251794   Protah Svazek: 2 Strana: 1187
Protah, vz Průtah.

251795   Protahačka Svazek: 7 Strana: 0513
Protahačka, y, f., das Zugeisen bei Drechslern. Rk.

251796   Protahal Svazek: 7 Strana: 1371
Protahal, a, m., exalatus, zastr. Rozk., Pršp. 51. 94.

251797   Protáhlička Svazek: 2 Strana: 1187
Protáhlička, y, f., rostl., listera, das Zweiblatt. Slb. 216.

251798   Protáhlička Svazek: 7 Strana: 0513
Protáhlička. Cf. Rstp. 1510.

251799   Protáhlička Svazek: 10 Strana: 0313
Protáhlička Či bradáček, rostl. Vz Ott XX. 792.

251800   Protáhlík Svazek: 2 Strana: 1187
Protáhlík, u, m., der Dachriegel. Šm.

251801   Protáhlík Svazek: 8 Strana: 0324
Protáhlík, a, m., leptusa, brouk. P. úzký, 1. angusta, rudořitný, haemorrhoidalis, čer- venoštítý, ruficollis, smolobarvý, piceata, kulo- štítý, globulicollis. Vz Klim. 170.

251802   Protáhlý Svazek: 2 Strana: 1187
Protáhlý = protažený, ausgestreckt, ge- dehnt, durchgezogen. L.

251803   Protáhlý Svazek: 8 Strana: 0324
Protáhlý. P. stopa listu. Vstnk. II. 571. P. tělo šelmy. Čch. Otr. 37.

251804   Protáhnouti Svazek: 2 Strana: 1187
Protáhnouti, ul, ut, utí (protahu, zastr.), táhl, tažen, ení, protáhati, protahovati, pro- tahávati = skrze něco táhnouti, durchziehen, durchschleppen, durchbringen; natáhnouti, delší činiti, recken, strecken, dehnen, aus- dehnen, verlängern; prodloužiti co do času, verlängern; odkládati, in die Länge ziehen, verzögern, aufschieben; projíti, projeti, durch- marschiren,durehziehen,durchwandern,durch- reisen; p. se: prolézti, protlačiti se, projíti, sich durchziehen, durchschleppen, durch- kriechen ; táhnouti se, sich dehnen, sich recken, sich strecken; prodlužovati se odkládáním, sich in die Länge ziehen. Jg. — co: daleko své vladařství, meze svého panství, svůj život p.; všecku říši vojínové protáhli (pro- šli); hněv svůj p. V. P. dni, die Tage hin- ausziehen. Dch. P. naději, Jel., slaninu (protykati), válku, vojnu, D., soud, Us., papír (ještě jednou sušiti), Rohn., provaz (vyčistiti od pazdeří). Us. Dch. P. něčí věci (odložiti). D., Hl. P. jíchu (procediti), údy (natáhnouti), Us., pysky (čpuliti hubu). Sych. P. cestu n. dráhu (ve sněhu napadlém). Us. Hý. — (co, se) kudy: niť skrze ucho jehelné, Us., vodu skrze soukený pytlík, Čern., skrze písek. Us., Šm. Skrze brdo tkadlci osnovu pro- tahují. Kom. Vojsko skrze město protáhlo (prošlo). Ros. P. se májou derou. Ros. P. něco sítem, cedníkem. Šm. P. městem. BO. Je, jakoby jej komínem protáhl (= černý). Bož. Němc. — co proti čemu, na co, jak. Protahuje to na dlouhé lokte. Prov. Platy na delší čas protahoval. Berg. Při proti řádu protahovati. J. tr. — co s kým: s vojskem hory. V. — koho, co čemu, si. Když jej p-hli (jiQoóíxtivav) bičům (= když jej roz- táhli, mohl bičován býti). Sš. Sk. 256. P. si žily (těžkou ruční práci konati). Běž si trochu p. žily (na mlatě atd.). U Olom. Sd. — co, se do čeho, kam: do jiného času; hněv svůj od národu do národu p.; protáhl (prošel) až do Macedonie. V. Cesta ta se protahuje do délky. D. Protáhne se clo zajetí (potrvá). Br. — se. Dřímavý se protahuje. Kom. Ta věc den ode dne se protahuje (odkládá). V. Pro- táhlo se hojení průtrže (prodloužilo se). Sych. Válka se protáhla. Us. — co, se kde. Pro- tahuje se jak pes na pazdeří. Vz Lenoch. Č. Kůži na špalku, Us., se na lůžku p. Pam. kut. — jak dlouho. Posud do půl noci protáhla se řeč Pavlova. Sš. Sk. 233. P-hlo se to k sv. Vítu, i přes svatý Vít. Čr. P. něco až do času. J. tr. Bez mála se cesta protáhla po několik let. Sš. Sk. 151. — co čím: maso slaninou p., spicken. Dch. — kam. Protáhl (prošel) až k Nytře. V. A by byli o česť stáli, jako přední Čechové, pro- ' táhli by byli až po Rýn a mnoho zemi byli by pod se podmanili. Let. 79. — čeho. Ten té niti protáhl (neurčitou délkou). — s inft. Když přijíti dlouho protahoval. Ob. Pan.

251805   Protáhnouti co Svazek: 7 Strana: 0513
Protáhnouti co: hustou setbu, Dlj. 37., vyjednávání. Us — koho kdy. P-hneš mě při muzice (provedeš mne, zatančíš se mnou)? U Studené. Vlchř.

251806   Protáhnouti co jak Svazek: 10 Strana: 0313
Protáhnouti co jak. Protáhl obličej jako by do šťovíku kousl. Jrsk. VIII. 3. 52.

251807   Protáhnutí Svazek: 2 Strana: 1188
Protáhnutí, n., das Durchziehen, der Durchzug.

251808   Protáhnutý Svazek: 2 Strana: 1188
Protáhnutý; -ut, a, o, durchgezogen. Vz Protáhnouti.

251809   Protahovací Svazek: 2 Strana: 1188
Protahovací, Zieh-. P. železo, das Steck- eisen. Rohn. P. štěp (na kterém kůže se pro- tahují). Techn.

251810   Protahovač Svazek: 2 Strana: 1188
Protahovač, e, m., der Durch-, Aufzieher. — P. rákosní, der Rohrziehhobel. Skv.

251811   Protahovačka Svazek: 2 Strana: 1188
Protahovačka, y, f., která něco protahuje, die Durch-, Aufzieherin. — P., jméno ná- strojů, jimiž se něco protahuje: myzdřicí nůž koželuhův, das Streckeisen, Us., želízko na vlasy, das Haareisen; u truhlářů železo k hlazení, die Ziehklinge, u voskářů deska, k protahování sloupků, die Ziehscheibe atd.

251812   Protahovačka Svazek: 7 Strana: 0513
Protahovačka = nůž k protahování (fal- cování) nártovic. Matj. 45. P. = špikovačka, Spicknadel. Us. Rgl.

251813   Protahovadlo Svazek: 2 Strana: 1188
Protahovadlo, a, n., u zlatn., das Zieh- werk. P. na drát, das Drahteisen. Šm.

251814   Protahovadlo Svazek: 9 Strana: 0261
Protahovadlo n. řimsovačka — náčiní, na kterém klempíř tažením žlaby, římsy, roury atd. zhotovuje. Ott XIV. 347a.

251815   Protahování Svazek: 2 Strana: 1188
Protahování, n., das Durchziehen atd., vz Protáhnouti.

251816   Protahování Svazek: 7 Strana: 0513
Protahování nemocných skulinou. Vz Sbtk. Rostl. 30., 85., 125.

251817   Protahovaný Svazek: 2 Strana: 1188
Protahovaný; -án, a, o, durch-, aufge- zogen, verschoben.

251818   Protajcený Svazek: 9 Strana: 0261
Protajcený. Praha zahradami opletená a p-ná (cf. tknu). XVI. stol. Rozb. II. 184.

251819   Protajiti co Svazek: 9 Strana: 0261
Protajiti co = na světlo vynésti. Kakž my chcem p. tajnosť jeho? Št. Bes. 71.

251820   Protákati Svazek: 2 Strana: 1188
Protákati=pozbyti, verlieren. Novohradci tákali, až Novohrad protákali. Č. M. 485.

251821   Protalbumosa Svazek: 8 Strana: 0324
Protalbumosa, y, f. Vstnk. III. 14.

251822   Protalinka Svazek: 2 Strana: 1188
Protalinka, y, f., das Aufthauplätzchen im Schnee. Šm.

251823   Protamin Svazek: 7 Strana: 0513
Protamin, u, m., v lučbě. Rm. II. 410.

251824   Protancovati Svazek: 2 Strana: 1188
Protancovati; protančiti, il, en, ení. — koho: svou tanečnici, zu Tanz führen. Ros. — co s kým. Zlatý prstének s hochy pro- tančila, vertanzen. C. — se. Ros. — Jg.

251825   Protancovati co kde Svazek: 7 Strana: 0513
Protancovati co kde: celou noc v ho- spodě. Us. Pdl.

251826   Protarasiti Svazek: 2 Strana: 1188
Protarasiti, il, en, ení, protarasovati, durchbrechen, durchreissen; promrhati, ver- thun.

251827   Protarch-os Svazek: 2 Strana: 1188
Protarch-os, a, m., řec. řezbář drahých kamenů. Vz S. N.

251828   Protarmarčiti Svazek: 2 Strana: 1188
Protarmarčiti, il, en, ení; protarmar- čovati, tarmarčením ztratiti, vertrödeln, lies.; promrhati, verthun. — co. Ros.

251829   Protas-is Svazek: 2 Strana: 1188
Protas-is, e, f., z řec, předvětí, predvěta, naproti apodosi. Nz.

251830   Protasení Svazek: 2 Strana: 1188
Protasení, n., das Durchstechen, Durch- bohren. Vz Protasiti. Šm.

251831   Protasi-us Svazek: 2 Strana: 1188
Protasi-us, a, m. P. a Gervasius. Vz S. N.

251832   Protasiti Svazek: 2 Strana: 1188
Protasiti, il, en, ení = probodnouti, durchstechen, durchbohren. — koho čím: mečem, Brunsv. 13., dřevem, Výb. II. 45., dýkou. Nej. Jednorožec slona rohem pro- tasil. Rad. zv. — co komu jak: štít až do živého. Troj. — skrze koho co: meč. Brunsv., Výb. II. 48.

251833   Protaškařiti Svazek: 2 Strana: 1188
Protaškařiti, il, en, ení, protaškařovati, durch Spitzbüberei verlieren. Us. Jg.

251834   Protáti Svazek: 2 Strana: 1188
Protáti, taji, tál, ání, aufthauen. Ros.

251835   Proťatý Svazek: 7 Strana: 0513
Proťatý; -at, a, o, durchgehauen. Vz Protnouti. Má dobře p-to = má dobrou vy- řídilku. U Kr. Hrad. Kšť.

251836   Protažení Svazek: 10 Strana: 0313
Protažení, n. P. platinového drátu ná- dorem, sebaceum candeum. Ktt.

251837   Protažení, protahování Svazek: 2 Strana: 1188
Protažení, protahování, n., das Durch- ziehen, Ausdehnen, die Verzögerung usw. Vz Protáhnouti. V.

251838   Protaženina Svazek: 2 Strana: 1188
Protaženina, y, f., das Ausgedehnte. Sedl. Geom. 4.

251839   Protaženosť Svazek: 2 Strana: 1188
Protaženosť, i, f., protažení, die Aus- dehnung. Sedl. Geom. 4.

251840   Protažený Svazek: 7 Strana: 0513
Protažený; -en, a, o, durchgezogen. Vz Protáhnouti.

251841   Protažený Svazek: 10 Strana: 0313
Protažený. Žíně p ná hnisajícím místem, sebaceum. Ktt.

251842   Protažitel Svazek: 7 Strana: 0513
Protažitel, e, m., šp. Vz -tel (konec).

251843   Protažitel, protahovatel Svazek: 2 Strana: 1188
Protažitel, protahovatel, e, m., der Durchzieher, Ausdehner, Verzögerer. 1). exc.

251844   Protažitka, y Svazek: 7 Strana: 0513
Protažitka, y, f., gynura, rostl. Vz Rstp. 913.

251845   Protažnice Svazek: 2 Strana: 1188
Protažnice, e, f., u tkadl., das Schauer- holz. Šm.

251846   Protažnosť Svazek: 7 Strana: 0513
Protažnosť, i, f. = průtažnosť. Rk.

251847   Protažnosť Svazek: 8 Strana: 0324
Protažnosť, i, f., Dehnung, f. P. slabiky. List. fil. 1891. 17.

251848   Protě Svazek: 2 Strana: 1188
Protě, ě, f., šp. m.: pol (polus). Jg Vz. Prof.

251849   Prote-us Svazek: 2 Strana: 1189
Prote-us, a, m. v starém bajesloví kmet mořský, neklamný věštec, jenž v rozličné podoby se mohl proměniti. Vz S. N.

251850   Protéci Svazek: 2 Strana: 1188
Protéci, vz Protékati.

251851   Protečka Svazek: 7 Strana: 0513
Protečka, y, f. Do nádob ku kvašení červených vín určených se na stranu při- pojuje p. upletená ze svléknutého a vy- vařeného vrbového proutí. KP. V. 179.

251852   Protégé Svazek: 2 Strana: 1188
Protégé (fr., proteže), chráněnec, milostník, der Schützling, Günstling. Rk.

251853   Protegovati Svazek: 2 Strana: 1188
Protegovati. — koho: ochraňovati ně- koho a přáti mu, beschützen, protegiren. Rk., Kos. Ol. I. 276.

251854   Protein Svazek: 2 Strana: 1188
Protein, u, m., Protein, m., látka che- mická. Vz Šfk. 636., S. N.

251855   Protein Svazek: 7 Strana: 0513
Protein. Cf. Rm. II. 404., Šfk. Poč. 590., Slov. zdrav.

251856   Protein-us Svazek: 7 Strana: 0513
Protein-us, a, m., proteinus, brouk. Vz Kk. Br. 116.

251857   Proteinina, y Svazek: 7 Strana: 0513
Proteinina, y, f., Proteinstoff, m. Šp.

251858   Proteinový Svazek: 2 Strana: 1188
Proteinový, Protein-. P. látky n. bilko- vité (rostlin), die Proteinsubstanzen. Vz Kk. 11., Čl.

251859   Proteinový Svazek: 7 Strana: 0513
Proteinový. P. zrna. Rosc. 24.

251860   Protějšek Svazek: 2 Strana: 1188
Protějšek, šku, m., der Gegensatz, das Gegenstück, das Gegenüber, vis a vis. Dch — P. v horn., protipředek, der Gegenort, der Gegenbau, Gegenortsbetrieb. Hr.

251861   Protějšek Svazek: 7 Strana: 0513
Protějšek, šku, m., Pendant (obraz a p.).

251862   Protější Svazek: 2 Strana: 1188
Protější, naprotější, gegenüber befind- lich. P. skalina, Č., stěna, břeh, strana. Dch.

251863   Protější Svazek: 7 Strana: 0513
Protější úhly, strany. Jd. Geom. I. 24.

251864   Protějšiny Svazek: 2 Strana: 1189
Protějšiny, pl., f., opposita, antitheta. Měst. bož. 3. 37.

251865   Prótek Svazek: 9 Strana: 0261
Prótek, tku, m. = věneček z drobných dělaných kvítků, který vzadu měl asi pět klebet, které se skládaly z trubiček slámo- vých nebo rákosových proložených červe- nými kuličkami housenkovými a dolů do týla visely. Nár. sbor. 1901. 30.

251866   Protěk Svazek: 10 Strana: 0313
Protěk Jos., básn.

251867   1. Protěkati Svazek: 2 Strana: 1189
1. Protěkati, vz Protékati.

251868   2. Protěkati Svazek: 2 Strana: 1189
2. Protěkati, protěkávati, durchschwär- men. — co čím: ulice očima. Johan.

251869   Protékati Svazek: 2 Strana: 1189
Protékati, protěkati, protíkati; protéci, teku, tekl, čení, protékávati, protěkávati, durchfliessen, durchströmen, durchrinnen, durchträufeln. V. — abs. Teče voda teče, nemože protěkat, mosí ju šohajek šablenkú prosekat. Sš. Mor. p. 550. — co. Řeka zemi protéká. Us. Voda děravé nádobí protéká. Aqu. — kudy. Voda skrze skuliny pro- téká; skulinami. Potok protéká údolím.

251870   Protékati kudy kam Svazek: 7 Strana: 0513
Protékati kudy kam. Vzduch p-ká ko- mínem do okolního vzduchu. ZČ.

251871   Protékavý, protěkavý Svazek: 2 Strana: 1189
Protékavý, protěkavý, děravý, durch- lassend, löcherig. P. střecha, Scip., hrnec. Us.

251872   Protekce Svazek: 2 Strana: 1189
Protekce, e, f., z lat., ochrana, podpora, přízeň vyšších, která někoho podporuje, jemu pomáhá a jej chrání. Schutz, Schirm, m., Begünstigung, Verwendung, f. Rk., S. N.

251873   Protekce Svazek: 10 Strana: 0313
Protekce, e, f., z lat. Není nad p-ce zlatý most. Proch. Hrad. 60.

251874   Protekcionalism-us Svazek: 10 Strana: 0313
Protekcionalism-us, u, m., system ochran- ný. Ott. XX. 793.

251875   Protekční Svazek: 7 Strana: 0513
Protekční, Protektions-. Osv. I. 152.

251876   Proteklý Svazek: 7 Strana: 0513
Proteklý, durchgeflossen. — kudy. Voda rourou p-lá. Us. Pdl.

251877   Proteknouti Svazek: 2 Strana: 1189
Proteknouti, vz Protknouti.

251878   Protektionářství, n Svazek: 10 Strana: 0657
Protektionářství, n. Nár. list. 1905. 229. 1.

251879   Protektionista Svazek: 2 Strana: 1189
Protektionista, y, m., z lat., ochranář, der Schutzzöllner. P-té v Anglicku přívrženci ochranného cla na dovoz obilí a odpůrcové svobody obchodní. Vz více v S. N.

251880   Protektor Svazek: 2 Strana: 1189
Protektor, a, m., z lat., ochránce, do- zorce, der Gönner, Schutzherr.

251881   Protektorat Svazek: 2 Strana: 1189
Protektorat, protektorát, u, m., das P., die Würde eines Protektors.

251882   Protemniti co Svazek: 10 Strana: 0657
Protemniti co. Smutek p-nil modř jeho očí. Zvon V. 686.

251883   Protepati Svazek: 2 Strana: 1189
Protepati = probiti, promrhati. — co v čem. V bláznové kakés purnosti těžce vydělajíc protepú. Št. N. 96.

251884   Proteplený čím Svazek: 10 Strana: 0657
Proteplený čím: vzduch požárem slunce. Zvon V. 12.

251885   Protěrací Svazek: 2 Strana: 1189
Protěrací, Durchwisch-, Durchreib-. P. síto. Techn.

251886   Proterosaur-us Svazek: 2 Strana: 1189
Proterosaur-us, a, m., druh ještěrů vy- hynulý. Vz S. N.

251887   Protes Svazek: 2 Strana: 1189
Protes, u, m., od protesati. P., odkorek k stavbě, který byl protesán na jednom konci, by s jiným dřevem spojen býti mohl. U Hostýna. Zkl.

251888   Protesati Svazek: 2 Strana: 1189
Protesati, protesávati, durchzimmern. — co čím kudy: sekerou díru skrze kládu. Us.

251889   Protesila-os Svazek: 2 Strana: 1189
Protesila-os, a, m., král fylacký v Thes- salii, první z Řeků, který padl ve válce trojské. S. N.

251890   Proteskniti Svazek: 2 Strana: 1189
Proteskniti, il, ěn, ění, durchschmachten. — co: celou noc. L.

251891   Protest Svazek: 2 Strana: 1189
Protest, u, m., odpor, stížnost, ohražení-se proti něčemu, der Widerspruch, die Verwei- gerung, Verwerfung, Zurückweisung; smě- neční osvědčení, der Protest. Rk.

251892   Protest Svazek: 10 Strana: 0313
Protest. Vz Ott. XX. 794

251893   Protestace Svazek: 2 Strana: 1189
Protestace, e, f., z lat. = protest, die Widersetzung, Einrede; Zurückweisung eines Wechsels.

251894   Protestant Svazek: 2 Strana: 1189
Protestant, a, m., z lat., odpůrce, od- mlouvač, der Widersprecher; přívrženec Lu- therova učení, der Protestant. Rk. Vz S. N.

251895   Protestanté Svazek: 8 Strana: 0324
Protestanté v Čechách. Vz Wtr. Živ. c. I. 65. nn.

251896   Protestantism-us Svazek: 7 Strana: 0513
Protestantism-us, u, m. Mus.

251897   Protestantism-us Svazek: 10 Strana: 0313
Protestantism-us, u, m. Vz Ott. XX. 795.

251898   Protestantka Svazek: 2 Strana: 1189
Protestantka, y, f., die Protestantin.

251899   Protestantský Svazek: 2 Strana: 1189
Protestantský, protestantisch. P. du- chovní, pastor. J. tr.

251900   Protestář Svazek: 8 Strana: 0324
Protestář. Nár. list. 1894. č. 119. 4.

251901   Protestovati Svazek: 2 Strana: 1189
Protestovati, z lat., odpor položiti proti něčemu, ohlásiti, ozvati se proti něčemu, sich gegen etwas erklären, widersprechen, Ein- rede thun, protestiren. Rk. — proti něčemu. V.

251902   Protézový. P Svazek: 10 Strana: 0313
Protézový. P. krajka. Vz Krajka.

251903   Protěž Svazek: 2 Strana: 1189
Protěž, e, f., strsl. pro + tęž?, příp. -?, koř. tęg; cf. strsl. tęž? = tíž, tíže, onus. Mkl. B. 54. P., gnaphalium, das Ruhrkraut, rostlina. Kk. 166. P. dvoudomá, plesnivec, kociánek, g. divicum: lesní, g. silvaticum, a) přímá, g. rectum, b) horní, g. fuscatum; nízká, g. supinum; bažinná, g. uliginosum; žlutobílá, g. luteoalbum; písečná, smil, g. arenarium, FB. 44., perlová, g. margarita- ceum. Čl. Kv. 196. — Slb. 437., Schd. II. 283., S. N. P. bílá, g. leontopodium, Edelweiss. Čl. 99.

251904   Protěž Svazek: 7 Strana: 0513
Protěž. Cf. Rstp. 911., Sbtk. Rostl. 19., Rosc. 129.

251905   Protěž Svazek: 10 Strana: 0313
Protěž, e, f., gnaphalium. Vz Ott. XX. 796.

251906   Protěžiti Svazek: 2 Strana: 1189
Protěžiti, il, en, ení = prodělati, im Handel Verlust haben, verlieren. — na čem: na koních. Us.

251907   Protěžovati se Svazek: 7 Strana: 0513
Protěžovati se, vz Protížiti se.

251908   1. Proti Svazek: 2 Strana: 1189
1. Proti (zastr. protiv, protivo, na Mor. protiva; v již. Čech. pruti, napruti, Kts.), předložka řídící dativ. Znamená: 1.předmět, k němuž co obráceno jest čelem, proti němuž činnosť nějaká čelí. Předložka k označuje těsnější lnutí ku předmětu, předložka proti pouhý směr. Postavil se ke zdi (= blízko zdi, k samé zdi), postavil se proti zdi (= pře- dem ke zdi, u vzdálenosti jakékoli). Tu proti poledni stojí zdi staré. Pref. Klášter založen proti dvoru královskému. Háj. Teplo jest proti zimě. Reš. Slunce protiv obecnému běhu zatmělo se. Št. Připrav se, aby vyšel proti Hospodinu. K půlnoci má Cyprus proti sobě Cilicii. Har. Smlouvou se proti němu zavázali. Br. — 2. Předmět, k němuž čin- nosť nepřátelská čelí. Byl proti němu podlé krále uherského. Půh. II. 537. Ty proti mým, já proti tvým, schlägst du meinen Juden, so schlage ich den deinen. Dch. Pomáhal jim proti nepřátelům. Br. Proti ďáblu silně jsou zvítězili. Bojuj proti němu. Háj. Míří dub protiv dubu. Rkk. Zhřešil proti němu. Br. To jest proti pořádku a právu. V. Spikli se proti němu služebníci jeho. Br. Taková věc i proti Bohu jest. Br. Proti jeho vóli. Půh. II. 35. Toť je zrovna proti pánu Bohu. Us. Msk. Proti našim svobodám. Půh. I. 183. — Pozn. Ve smyslu přátelském oby- čejněji užíváme předložky k: Povinnosti k rodičům. Úcta k učiteli. .Ale i: Buď lehek proti chudému. Alx. Pokora proti bližním jest, když kto . . . St. N. 216. — 3. Před- mět, k němuž se co přirovnává. Stříbro za bláto proti moudrosti se počítá. Br. To nic není proti tvé nebeské chvále. Pass. Proti našemu prvnějšímu způsobu veselejší. Vrat. On je starý proti nám. Us. Moje pieseňky sú proti krásam jej v skutku len tône a strapy. Sládk. 69. (Ht. Slov. §. 382.). Proti prvejšku, proti lonsku máme se dobře. Us. Brt. Jako krůpěje vody mořské a jako zrno pisku tak jest tisíc let proti dnům věčným. Br. Velmi nepatrný, jaký jest pařez proti stromu. Br. — Pozn. Už ve střední češtině rádo se užívalo opisu: u\přirovnánl čemu n. k čemu n. čeho, ku přirovnání čemu n. s čím; v nové pak češtině rozhošťuje se german.: u porovnání s čím. Prk. v Km. 1877. 20. Vz Porovnání. — 4. O vztahu užívá se jí tak, jako předložky k: Nic lepšího neni proti hněvu leč mlčení. Flaš. Proti věku není léku. Prov. Buď lehek proti chudému. Alex. — Pozn. 1. Proti čemu, proti tomu zase, zase proti tomu na způsob spojky my- šlénka proti myšlénce staví. On je tvým ne- přítelem, já proti tomu (proti tomu já) tvým věrným přítelem. Jg. On jemu zase proti tomu koněvi dal košili za 3 orty. NB. Tč. Výraz ten jest ostřejší než: však, ale. — Pozn. 2. Někdy bývá proti ve spojení se: vstříc, v stříci, v stret, na stretu. Vypraviti se proti němu vstříc do Betanie. Cap. Avšak i zde prostý dativ státi může. Táhli nepřá- telům vstříc. V. — Vz Zk. Skl. 215.-217., Brt. S. §. 218.—220. — Pozn. 3. Místo proti klade se i naproti. Odtud obrátili jsme se k straně půlnoční naproti kapli panny Marie. Har. Naproti klade se i příslovečně. A po- stavili se naproti z daleka, Zk. Ml. II. 219. — Pozn. 4. Proti místo pro, za atd. Proti slušné odměně, proti náhradě, proti čtvrt- letní výpovědi, proti poštovní dobírce, proti hotovosti, german. a šp. místo : za slušnou odměnu, cenu, za náhradu, dá-li se mi ná- hrada, na čtvrtletní výpověď, na dobranou, dobírkou, na doběrku, za hotové (peníze), ač čteme: Propuštěn proti zástavě šesti hradu. V. Proti slušné záplatě vojsko přeplavili. V. Takové zlato má do mince proti obyčejnému placení dodáváno býti; Dříví proti slušné záplatě odbývati (beistellen). Nar. o. h. a k. Tuto vazbu zamítá Jg. (ve Slov.), Brt. S. §. 220. a Brs. 135. — Poznám. 5. Naproti s akkusativem ve východ. Slov.: naproci otca sveho (= naproti otci svému). Šb. — Cf. Mkl. S. 634.

251909   2. Proti Svazek: 2 Strana: 1190
2. Proti-. Slova s předložkou proti slo- žená povstala velikou většinou teprve v době nové. Slova taková lze lépe vyjádřiti a to: 1. Místo proti stojí záporné ne. Vz Proti- přirozenosť, nepřirozenost. — 2. Je-li gegen první částí německého složeného slova, pře- loží se adjektivem, vz Protislužba, Protiláska, Protinávštěva, Protistrana, Protiobraz. — 3. Kladou se substantiva s předložkou od slo- žená, vz Protislužba, Protiřeč, Protidůvod. — 4. Jiné obraty jsou kazijed m.: protijed a p. — Nicméně jsou některá slova s proti složená dosti stará, jiná ucha českého ne- urážejí, jako: protimyslnosť, protíčelí, proti- chůdci, protilehlý, protiběžný, která by zů- stati mohla, Často mohou se podržeti slova cizí: antistrofa, antifona, antikritika atd. Brs. 135.

251910   1. Proti Svazek: 7 Strana: 0513
1. Proti. Cf. Mkl. Etym. 266. Brt D 175., 185. — Ad 3.) Jakoby jablka planá proti štěpným jedl. Har. II. 56. — Str. 1190. ad. Pozn. 4. Proti placení něco dodati. Nar. o h. a k. Protož mu je (peníze) odtud p. cedulce, že je přijal, vyčísti moci budete. Žer. 348. — P. sobě, čes. tanec. Škd.

251911   Proti Svazek: 8 Strana: 0324
Proti s gt. Proti nravov, in mores dicere. 1418. Mus. fil. 1896. 89.

251912   Proti Svazek: 9 Strana: 0261
Proti. Na Císařovsku také protiv, protivá, naprotivá, protivě. Mtc. 1900. 145.

251913   Proti Svazek: 10 Strana: 0313
Proti. Aby peníze proti budoucímu na- hražení vydali. Tk XII. 377.

251914   Proti vítr Svazek: 8 Strana: 0324
Proti vítr, větru, m. Ml. Hüb. 17.

251915   Proti zákonník Svazek: 2 Strana: 1193
Proti zákonník, a, m., der Antinomist. P-ci = gnostikové smyslní, kteří, zavrhše zákon mravný křesťanský, všem neřestem se oddávali. Ds. Protizákonnosť, i, f., die Gesetzwidrig- keit. J. tr.

251916   Protialkoholik Svazek: 10 Strana: 0313
Protialkoholik, a, m. Zvon IV. 96.

251917   Protibarva Svazek: 7 Strana: 0513
Protibarva, y, f., Kontrastfarbe, f. Šp.

251918   Protiběh Svazek: 2 Strana: 1190
Protiběh, u, m., když se zvěř při zatá- hnutém lovu se 2 stran proti sobě ležících z lesa vyžene na místo svobodné, der Kon- tralauf. Šp.

251919   Protiběžnosť Svazek: 2 Strana: 1190
Protiběžnosť, i, f., die Gegensätzlichkeit. Dch.

251920   Protiběžný Svazek: 2 Strana: 1190
Protiběžný, entgegen laufend. P. ráz.

251921   Protiblesk Svazek: 2 Strana: 1190
Protiblesk, u, m., der Widerschein. Plk.

251922   Protibod Svazek: 7 Strana: 0513
Protibod, u, m., Gegenstoss, m., Čsk., Antipunkt. Vnč. 13.

251923   Protibolestný Svazek: 2 Strana: 1190
Protibolestný, schmerzstillend. Šm. P. lék.

251924   Protibora Svazek: 7 Strana: 0513
Protibora, y, f., sv. Anastasia. Šd.

251925   Protibožný Svazek: 2 Strana: 1190
Protibožný, proti Bohu jsoucí, Bohu pro- tivný, gottwidrig, gottfeindlich. P. snaha. Sš. I. 278. (Hý.).

251926   Protibožský Svazek: 10 Strana: 0657
Protibožský vzdor. Zvon VI. 370.

251927   Protibřežný Svazek: 2 Strana: 1190
Protibřežný, am entgegengesetzen Ufer liegend. P. vesnice. Koll.

251928   Protibřišce Svazek: 7 Strana: 0513
Protibřišce, e, n. = bříško malíku, Anti- thenar.

251929   Protibydlitel Svazek: 2 Strana: 1190
Protibydlitel, e, m., der Gegenwohner. P-lé naši slovou podlenožci takoví, kteří jsou na též poli rovníku ku p. Afričané za rovníkem (od Ferra) jsou Čechům p-li. Mus. I. b. 115. Cf. Protidomec.

251930   Proticeremonialní Svazek: 9 Strana: 0460
Proticeremonialní. P. smýšlení. Vlč. Lit. ?. 172.

251931   Proticírkevní Svazek: 7 Strana: 0513
Proticírkevní, antikirchlich. P. duch. Šmb.

251932   Proticísař Svazek: 2 Strana: 1190
Proticísař, e, m., der Gegenkaiser. Tpl.

251933   Proticit Svazek: 2 Strana: 1190
Proticit, u, m., proticitnosť, i, f., die Antipathie. Šm.

251934   Proticizopasný Svazek: 10 Strana: 0313
Proticizopasný. Léky p-né, antiparasi- tica (proti cizopasníkům). Ktt.

251935   Protičary Svazek: 10 Strana: 0313
Protičary. Nár. Sbor. VIII. 117.

251936   Protičasí Svazek: 2 Strana: 1190
Protičasí, n., chyba v čase, der Zeitver- stoss, Parachronismus, m. Šm.

251937   Protičech Svazek: 2 Strana: 1190
Protičech, a, m., der Gegenböhme. Kinský.

251938   Protičelba Svazek: 7 Strana: 0513
Protičelba, y, f., Gegenort, m., v horn. Hrbk.

251939   Protičelí Svazek: 2 Strana: 1190
Protičelí, n., ta strana síně nějaké, která naproti čelní jest obrácena, der Fronte gegen- über. Jir.

251940   Protičelí Svazek: 9 Strana: 0261
Protičelí, n. V p. k Vítkovi. 1512. Arch. XVII. 170.

251941   Protičelní Svazek: 8 Strana: 0572
Protičelní mez. Arch. XV. 558.

251942   Protičeský Svazek: 9 Strana: 0261
Protičeský. P. snahy, Pal. Děj. I. XL, stranník. Pal. Pam. 461. Byl vychován v duchu p-ském. Pal. Děj. IV. 1. 304.

251943   Protičeský Svazek: 10 Strana: 0313
Protičeský duch. Mus. 1905. 454.

251944   Protičin Svazek: 2 Strana: 1190
Protičin, u, m., das Gegenwirken. Šm.

251945   Protičin Svazek: 7 Strana: 0513
Protičin Dk. Dj. f. 167., Nz.

251946   Protičinnosť, i Svazek: 2 Strana: 1190
Protičinnosť, i, f., das Gegenwirken, die Gegenwirkung, Reaktion. Sedl.

251947   Protičinuý Svazek: 2 Strana: 1190
Protičinuý. P. moc, die Reaktionskraft. Šm.

251948   Protidaň Svazek: 2 Strana: 1190
Protidaň, ě, f.= protidavek, zastr. Rozk.

251949   Protidaň Svazek: 7 Strana: 1371
Protidaň. Špatně přeloženo antidotum. 1498. D. Gesch. 307.

251950   Protidavek Svazek: 2 Strana: 1190
Protidavek, vku, m., das Antidotum, Ge- genmittel. Šm. Cf. Protidaň.

251951   Protidávka Svazek: 7 Strana: 0513
Protidávka, y, f., Antidotum, n. Rk.

251952   Protidedukce Svazek: 9 Strana: 0261
Protidedukce. Ott. Říz. I. 291.

251953   Protidnavý Svazek: 2 Strana: 1190
Protidnavý, gegen die Gicht dienend. P. lék. Rostl.

251954   Protidomec Svazek: 2 Strana: 1190
Protidomec, mce,m. P-ci, die Gegen- wohner, Antipoden. Š. a Ž. Vz Protinohý.

251955   Protidozorce Svazek: 7 Strana: 0513
Protidozorce, e, f., Controllor, m. Rr. Sb.

251956   Protidráždidlo Svazek: 2 Strana: 1190
Protidráždidlo, a, m., Kontrastimulus, m. Šm.

251957   Protidráždidlo Svazek: 7 Strana: 0513
Protidráždidlo. a, n., Contrastimulus.

251958   Protidřví Svazek: 2 Strana: 1190
Protidřví, n., obforium, zastr. Rozk.

251959   Protidualistický Svazek: 2 Strana: 1190
Protidualistický, antidualistich. P. mi- nisterstvo.

251960   Protidůkaz Svazek: 9 Strana: 0261
Protidůkaz = odvod Ott. Ěíz. I. 252., II. 69.

251961   Protidůkaz, u Svazek: 2 Strana: 1190
Protidůkaz, u, m., der Gegenbeweis.

251962   Protidůvod Svazek: 2 Strana: 1190
Protidůvod, u, m., der Gegengrund, lépe: odvod. Brs. 135.

251963   Protidveří Svazek: 7 Strana: 0513
Protidveří, ávtl&v^og. Lpř. Sl. I. 62.

251964   Protidynastický Svazek: 8 Strana: 0324
Protidynastický. P. strana. Wtr. Ziv. c. L 105.

251965   Protidynastický Svazek: 9 Strana: 0261
Protidynastický. P. hnutí. Pal. Pam. 477.

251966   Protielektromotorický Svazek: 8 Strana: 0324
Protielektromotorický. P. sila. KP. VIII. 386.

251967   Protifarský Svazek: 7 Strana: 1371
Protifarský = proti faře bydlící. P. sousedka. Němc. Ch. 1. 30.

251968   Protifederační Svazek: 10 Strana: 0313
Protifederační. Nár. list. 1905. 211. 2.

251969   Protifigl Svazek: 10 Strana: 0314
Protifigl, u, m. Na každý figl najde sa p. Rizn. 171. Vz Figl VI. 223.

251970   Protiha Svazek: 10 Strana: 0657
Protiha, y, f, tecoma, rostl. Sr. Ott. XXV. 142.

251971   Protiha, y Svazek: 7 Strana: 0513
Protiha, y, f., tecoma, Tecome, f., rostl. Vz Rstp. 1217., Odb. path. III. 787.

251972   Protiharmonie Svazek: 2 Strana: 1190
Protiharmonie, e, f., Gegenharmonie, f. Mus.

251973   Protihistorický Svazek: 7 Strana: 0513
Protihistorický, contrahistorisch. P. duch. Pal. Rdh. II. 35

251974   Protihlas Svazek: 2 Strana: 1190
Protihlas, u, m., die Gegenstimme, Kon- trapartie, v hudbě. Šm.

251975   Protihlasovati Svazek: 2 Strana: 1190
Protihlasovati, kontravotiren. Šm.

251976   Protihlazení Svazek: 2 Strana: 1190
Protihlazení, n., der Gegenstrich. Šm.

251977   Protihnijina Svazek: 2 Strana: 1190
Protihnijina, y, f., smudina, Kreosot, m. Šm.

251978   Protihniletní,-hnilotní Svazek: 2 Strana: 1190
Protihniletní,-hnilotní=protihnilobný. Ssav., Šm.

251979   Protihnilina Svazek: 7 Strana: 0513
Protihnilina, y, f., Kreosoth, n. Rk.

251980   Protihnilobný Svazek: 2 Strana: 1190
Protihnilobný, fäulnisswidrig, antisep- tisch. Dch.

251981   Protihnilobný Svazek: 7 Strana: 0513
Protihnilobný, antiseptisch. P. lék, Us., léčení. Vz Ott. II. 474.

251982   Protíhnouti Svazek: 2 Strana: 1190
Protíhnouti, hnul a hl, ut, utí, durch die Schwerkraft durchsetzen. Šm. — se = proniknouti se, durchhuschen. Šm.

251983   Protihon, -lov Svazek: 2 Strana: 1190
Protihon, -lov, u, m., Kontrajagd, f., přižene-li se zvěř ze 2 stran. Šp.

251984   Protihorečnatý Svazek: 8 Strana: 0324
Protihorečnatý lék. Ott. XL 575. a.

251985   Protihorečnatý. P Svazek: 10 Strana: 0314
Protihorečnatý. P. léky (protihorečkové), antipyretica, antifibrilia. Ktt.

251986   Protihoří Svazek: 2 Strana: 1190
Protihoří, n., die Gebirgswiderlage, der Gegenpfeiler, das Kontrefort. Balbi.

251987   Protihra Svazek: 7 Strana: 0513
Protihra, y, f. Hra a p. (v dramatě), Dk. Aesth. 74.

251988   Protihráč Svazek: 7 Strana: 0513
Protihráč, e, m , Pointeur, m. Rk.

251989   Protihradbí Svazek: 2 Strana: 1190
Protihradbí, n., die Contrescarpe. Rk.

251990   Protihrana Svazek: 2 Strana: 1190
Protihrana, y, f., díl boltce ušního, ein Knorpelblättchen am äusseren Ohre. Ssav.

251991   Protihranný Svazek: 7 Strana: 0513
Protihranný, antitragicus.

251992   Protihrazidlo Svazek: 7 Strana: 0513
Protihrazidlo, a, n. Zpr. arch. XI. 2.16.

251993   Protihrot Svazek: 7 Strana: 0513
Protihrot, u, m NA. III. 135., 162.

251994   Protihusita Svazek: 9 Strana: 0261
Protihusita, y, m. Pal. Děj. III. 1. 253.

251995   Protihusitský Svazek: 8 Strana: 0324
Protihusitský. P, píseň. Vlč. Lit. 269.

251996   Protihusitský Svazek: 9 Strana: 0261
Protihusitský. P. moc, kraj. Pal. Děj. III. 1. 452., III. 2. 64.

251997   Protihyb Svazek: 7 Strana: 0513
Protihyb, u, m., Gegenbewegung, f. Dch.

251998   Protichod Svazek: 2 Strana: 1190
Protichod, u, m. P. v tělocv., vz KP. I. 424.

251999   Protichodba Svazek: 7 Strana: 0513
Protichodba, y, f., Contre-Gallerie. P. podkopu. Čsk.

252000   Protichodec Svazek: 10 Strana: 0314
Protichodec, dce, m. = protinožec. Sr. Protichůdce.