31001   Čenák Svazek: 5 Strana: 1178
Čenák, a, m. Č. Pavel. Jir. Ruk. I. 133.

31002   Čenčaný Svazek: 5 Strana: 1178
Čenčaný = činaný, hezký (v dětské řeči). Us. Cf. Nejnaný. Bkř., BPk.

31003   Čenčí Svazek: 1 Strana: 0170
Čenčí, činčí, n. (v děcké řeči), hezká věc, ein schönes Ding. Jg.

31004   Čenčiar Svazek: 5 Strana: 1178
Čenčiar, u, m. = pouta, okovy, die Fessel. Slov. Dbš. Keď na mojich nohách č-re čer- kali. Chlp. Sp. 184.

31005   Čenčice Svazek: 5 Strana: 1178
Čenčice, dle Budějovice, Čeučitz, vsi u Jechnic, u Teplice a u Loun. Vz Blk. Kfsk. 1294.

31006   Čendekovic Svazek: 5 Strana: 1178
Čendekovic Pav, 1838. Vz Jg. H. 1. 2. v. 543.

31007   Čendel Svazek: 9 Strana: 0030
Čendel, dlu, m. Č. zlatý. 16(3. Nár. list. 1900. č. 96. feuill.

31008   Čeněk Svazek: 1 Strana: 0170
Čeněk, ňka, Čeň, ě, m. Vincentius? Jg.

31009   Čeněk Svazek: 5 Strana: 1178
Čeněk, chybně m.: Vincenc. Č. ze Sarova. Půh. I. 378. — Č. Jos. z Vartemberka. 1765. až 1843. Vz S. N., Jg. H. l. 2. v. 543., Sb. H. 1. 2. v. 233.

31010   Čeněk Svazek: 7 Strana: 1217
Čeněk Jos , kněz a spis. Vz Ott. VI. 586.

31011   Čeněnice Svazek: 5 Strana: 1178
Čeněnice, dle Budějovice, Čeněnitz, ves u Čechtic.

31012   Čenětice Svazek: 5 Strana: 1178
Čenětice, dle Budějovice, Čenětitz, ves u Jesenic. Tk. I. 78., III. 130. Blk. Kfsk. 20.

31013   Čenice Svazek: 5 Strana: 1178
Čenice, dle Budějovice, Čenitz, dvůr u Ho- řic. Tk. III. 138., Sdl. Hr. III. 32.

31014   Čenich Svazek: 1 Strana: 0170
Čenich, u, m., rypák svinský, jezový. Rüssel. Us.

31015   Čenichálek Svazek: 5 Strana: 1178
Čenichálek, lka, m. = čenichavec. — Č., lku = malý čenich. Utne těm šelmám č-lky. Kos. v Km. 1884. 739.

31016   Čenichati Svazek: 1 Strana: 0170
Čenichati, čenichávati = číti, čmuchati, čuchati, riechen, schnuffeln, stänkern; zna- menati, wittern, Wind haben, merken, spüren; slíditi, hledati, suchen, trachten. Jg. — abs. Psi čenichají. Sp. Nosatí že dobře čenichají. Kom. — co: psi čenichají zvěř, D.; víno č., D. světské věci. Bl. — čeho n. po něčem = bažiti, slíditi. Zemských věcí č. Ros., Plác., Br. Čenichá po úřadu. Sych. — (co) čím: co smyslv, Har., nosem, Kom.; č. zem- stvím (nach dem Irdischen riechen), Kom., kořalkou, pivem. Us.

31017   Čenichati co Svazek: 5 Strana: 1178
Čenichati co Jako hovada zemské tyto věci čenichají. Hus II. 352.

31018   Čenichavě Svazek: 10 Strana: 0036
Čenichavě něco pochopiti. Hall. 119.

31019   Čenichavec Svazek: 1 Strana: 0170
Čenichavec, vce, m., slídník, der Riecher. Aqu.

31020   Čenichavý Svazek: 1 Strana: 0170
Čenichavý, der riechende, spürende, mer- kende, trachtende. Jg.

31021   Čenikovice Svazek: 5 Strana: 1178
Čenikovice = Čeňkovice.

31022   Čeňka Svazek: 1 Strana: 0170
Čeňka, y, f., vz Čeněk.

31023   Čenka Svazek: 5 Strana: 1178
Čenka, y, f., os. jm. Cf. Čen. Pal. Rdh. I. 119.

31024   Čenkov Svazek: 5 Strana: 1178
Čenkov, a, m., Čenkau, vsi v Jihlavsku a u Jince, samota u Hajdy ; Čenkow, vsi u Be- chyně, u Tábora a u Zdib, samota u Vltavo- týna. Cf. Blk. Kfsk. 58., Sdl. Hr. IV. 86. Z Č-va, vz Flaxius.

31025   Čenkovice Svazek: 5 Strana: 1178
Čenkovice, dle Budějovice, ves u Lan- škrouna. Blk. Kfsk. 196., Sdl. Hr. I. 96, 114, II. 276.

31026   Čenký Svazek: 10 Strana: 0036
Čenký = tenký. Č. provaz. Slez. Vyhl. II. 303.

31027   Čenov Svazek: 5 Strana: 1178
Čenov, Schünau, ves u Žatče. Vz Blk. Kfsk. 99.

31028   Čeňov Svazek: 5 Strana: 1178
Čeňov, a, m., Čejnow, dvůr u Nechanic. Z Ceňova, vz Vlček Václ. Cf. Tk. VII. 410.

31029   Čenovice Svazek: 5 Strana: 1178
Čenovice, dle Budějovice, Čenowitz, ves u Uhlíř. Janovic. Vz Blk. Kfsk. 61., Sdl. Hr. III. 291.

31030   Čeňovice Svazek: 5 Strana: 1178
Čeňovice, dle Budějovice, Čenowitz, ves u Benešova. S. N. X. 149., Blk. Kfsk. 241., 907.

31031   Čensko Svazek: 5 Strana: 1178
Čensko, a, n., hájovna u Vlašimě.

31032   Čenský Svazek: 5 Strana: 1178
Čenský, ého, m., os. jm. Č. Ferd., vysl. prof. na vojen. akademii, spisov., nar. 29/5 29. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 163., 172., 173., 197., S. N. X. 150.

31033   Čenský Svazek: 7 Strana: 1217
Čenský Ferd. Cf. Km. 1887. 69., Slavín IV. 49. nn., Osv. 1887., Ott. VI. 588., Bačk. Př. 115 , 138. a Písm. I. 926 † r. 1887.

31034   Čenský Svazek: 8 Strana: 0041
Čenský = ťažký. V Horn. Spišskú. Phľd. 1894. 256.

31035   Čenský Svazek: 9 Strana: 0030
Čenský Ferd. Sr. Jub. V. Čep. Povol čepu, hned bude po pivě. Sml. III. 92. Čepacisko, ?, n., veliký čepak. Šeb. 261.

31036   Čenstochovský Svazek: 5 Strana: 1178
Čenstochovský klášter. Tk. VII. 410

31037   Čeňuch Svazek: 5 Strana: 1178
Čeňuch, u, m. = čenich. Slov. Bern.

31038   Čeňuchati Svazek: 10 Strana: 0036
Čeňuchati = čenichati, riechen. Gb. Slov.

31039   Čeňuchavec Svazek: 10 Strana: 0036
Čeňuchavec, vce, m. = slídník. Gb. Slov.

31040   Čeňúšek Svazek: 10 Strana: 0036
Čeňúšek, šku, m., zdrobn. čeňuch, čenich. Gb. Slov. 1. 166.

31041   Čenvír Svazek: 5 Strana: 1178
Čenvír, a, m., Čenwier, ves u Tišňova.

31042   Čep Svazek: 1 Strana: 0170
Čep, u, čípek, pku, čípeček, čku, m. V již. Cech. a na Plašte : čap. Kts., Prk. Končité dřevo k zatýkání sudů atd., der Zapfen. Cep u sudu. Č. zadělati. D. Č. ležatý, stojatý. Nz. Pivo načaté točí se čepem n. kohoutkem. Kom. Kohoutek v čepě. V. Víno od čepu (ještě nestažené). Us. Pivo jde za čepem (kde se čemu odhradí, tam jde). Ros. Vždycky u čepu sedí (v hospodě). Ros. Na čepě víno dobré. Č., Bern. Pod čepem prodávati. D. Víno od čepu prodávati. Šp. Povol čepu, hned bude po pivě (popusť v kázni a bude zle). Č., Sbr. Čepem se často žehná. Vz Opil- ství. Č. Pivo mladé čep vyráží (mladí jsou netrpěliví vlády nad sebou). Již mu utekla svině s čepem (prokrčmařil). Pozdě honiti svini s čepem. Us. Má u něho v čepě ( = pozbyl milosti). Vz Dobrodějce. Č. — Č. u rybníka, špalík, kterým se trouba zandavá, aby voda neodcházela. Die Docke, der Zapfen, Schlägel. Jg. Zděř u čepu. D. — Č. = zátka, Spund- zapfen, Spund. Jg. Č. u sklenice. Čípkem láhvici zatkati. Jg. — Čípek v hrdle, č. prů- dušní. Luftzäpflein, Hauk, Zungendeckel. Jg. Zánět čepů (čípků) n. mandlí obecně lid jmenuje spadnutím čepů. Tys. Spadlý čípek. Ja. Spadl mu čípek, nemůže jísti. D. Čepy (mandle) mu spadly (také = zamlčel se). Sych., Lb. — Čípky, čépky lékařské pro stolice. Stuhl- zäpfchen. Kom. Č. z mýdla, Us., mydlný. L. — Č. ženský, materní, pro matku k vyve- dení květu ženského i porodu. Das Mutter- zäpflein. V., Byl. — Č., zařezání dřeva k vázání. Der Zapfen am Zimmerholze. Br. — Č., běhoun, osa, na které se co otáčí, ku př. dvéře. Čep ve dveřích. Jg. Der Thür- zapfen, Thürangel. — čepy nazývají se konce válce, na kterých válec se obrací, der Zapfen, ku př. čepy u hřídele, u kol, v ho- dinách, u zvonu; čepové světa (úhlové, die Angel der Welt); půlnoční, polední. Nord-, Südpol. Ros. — Čípky komu dávati = fíků, vidliček podávati, posmívati se (palec mezi ukazatel a prostřední prst strkaje). Jg. — Č., rostl., listnatec, babi jahoda, das Zapfen- kraut, Č. objímavý, žlutý, velkokvětý, drob- nokvětý. Rostl. — Č. o člověku = hlupec, ein dummer Stock. Stojí jako čep a nic důvtipně povědíti neumí. L.

31043   Čep Svazek: 5 Strana: 1178
Čep, vz Mkl. Etym. 32. Č. u sudu na Slov. trstka. Plk. — Č. = osa. Č. honu, der Schwung- radzapfen, lopatový (s lopatou, s perutěmi), Flügelzapfen, koníkový, der Reitnagel (bei der Drehbank), nožní, Stürzzapfen, obojkatý Torsionsz., Hals-, dvojatý, Gabel-, k nata- hování, der Federstitt; hnízdo čepu, das Zapfenloch; č. chodí na pánvici, der Z. läuft in der Pfanne; č. se tře. Šp. Č. hřídele, der Wellenzapfen, hákový, Haken-, kolní, Pfahl-. Sl. les. Č. na rybinu, der Schwalbenschwanz (u zámečníků). Včř. Z. I. 24. Č. ke kotouči, der Z. zum Rad; č. vřetenový, die Spindel. Us. Pdl. C. kliky, der Kurbel-, Šim. 95., štítový u děla, Schild-. NA. III. 91. Vz také Tkadlcovství. — Č. = hlava kladiva ševcov- ského. Cf. Čepec. Matj. 104. — Č. či výčnělek zubovitý (Processus odontoideus), který právě jako čep nebo zub z těla čepovce (druhého obratie krčního) vzhůru do dírky nosiče vy- stupuje. S. N. X. 183. — Č.= hlupec. Moudrý jako č. Osv. — Č., místo v Budějovsku. Blk. Kfsk. 657. — Vz Cípek.

31044   Čep Svazek: 7 Strana: 1217
Čep. Umí dobře čepem točiti (o pijáku). 17. stol. Exc. Č. strojní. Cf. Ott. V. 588. Č. děla. Vz Ott. VII. 242.

31045   Čep Svazek: 10 Strana: 0567
Čep, u, m. Č. ku spojováni dřev; Stroje k výrobě čepů. Vz KP. XI. 76., 21. — Č. = železný konec lusně. Brt. Sl. 45.

31046   Čep v Svazek: 8 Strana: 0041
Čep v stavitel. C. na pokos, šikmočelný, rybinový (u vodních prací), křížový, hřebenový (ostřieh). Vz Ott. VIII. 1. b. — Č. n. krk = slabší zářez vratidla zapadající do vyříz- nutého otvoru postranic stavu tkadleovského. NZ. IV. 38. — Č. = čípek. Hojení spadlých čepů, angina tonsillaris. Vz Mtc. 1894. 331. — Č., vz Oko (3. dod.).

31047   Čepáč Svazek: 5 Strana: 1178
Čepáč, e, m., der Zapfenapfel. Rk., Ssk.

31048   Čepáček Svazek: 5 Strana: 1178
Čepáček, čku, m., vz Čepák.

31049   Čepák Svazek: 1 Strana: 0171
Čepák, čapák, u, m. = krajáč, puclák. Na, Mor.

31050   Čepák Svazek: 5 Strana: 1178
Čepák = hliněný hrnec. Z baňky (z čepáčka) mně trochu vyžblunklo. Mor. Sd. Neber mně, děvečko, vody do čepáčka. Sš. P. 382. Vz Cabuk. Čerpák. — Č.= hrnec na smetanu. Mor. Brt., Bkř. — Č. = hliněná hračka. Mor. Hrb.

31051   Čepák Svazek: 8 Strana: 0041
Čepák, u, m. = kubana, úzkohrdlý džbá- nek. Mor. a slov. NZ. III. 430.

31052   Čepák Svazek: 10 Strana: 0036
Čepák, u, m. = zátka u máselmce. Hum- polec. Nár. sbor. VIII. 122.

31053   Čepalka Svazek: 10 Strana: 0036
Čepalka, y, f., zdrobn. čepec. Dšk. Km. 31.

31054   Čepaň Svazek: 1 Strana: 0171
Čepaň, ě, f., střep z hliněné nádoby, Scherbe. Us.

31055   Čepaň Svazek: 5 Strana: 1178
Čepaň, ě, f. = hlava, der Kopf, Schädel. Mor. Tak ho holí udeřil, až mu č. prolomil. Us. Tč. Má v č-ni (jest opilý). U Místka. Škd., Mtl. — Č. = střep, die Scherbe. Ostrav. a slez. Roztřískať hrnec na č-ně. Klš., Tč. Vz Čapaňa

31056   Čepan Svazek: 7 Strana: 1217
Čepan, u, m. = lebka. Laš., Šb. D. 50.

31057   Čepan Svazek: 8 Strana: 0041
Čepan, a, m., vrch v Nitransku. Phľd. XII. 74., 342.

31058   Čepaňa Svazek: 5 Strana: 1178
Čepaňa, ě, f. = střep. Vz Čepaň. U Opavy. Klš., Zkl.

31059   Čepaňa Svazek: 7 Strana: 1217
Čepaňa, ě, f. = nádoba. Mám hlavu jak č-ňu (pitomou); hlava. U St. Jič. Vhl.

31060   Čepaňa Svazek: 10 Strana: 0036
Čepaňa, ě, f. = hlava ve rčení: Dostaneš po č-ni, uhodim tě po č-ně. Hauer 10.

31061   Čepaňa Svazek: 10 Strana: 0567
Čepaňa, ě, f. = hlava ve rčení: Do- staněš po čepani, uhodím tě do č-ně. Opav. Brt. Sl. 45.

31062   Čepáňka Svazek: 5 Strana: 1178
Čepáňka, y, f. = čepaňa. Čím hrnec na- vře, tím i č. smrdí. Slez. Šd.

31063   Čepanovice Svazek: 5 Strana: 1178
Čepanovice, dle Budějovice, Zoppanz, ves v Dačicku.

31064   Čepař Svazek: 7 Strana: 1217
Čepař, e, m. = hotovitel čepů. Tk. VIII. 393. Čepcol, a, m., cystophora, Mützenrobbe, tuleň. Brm. I. 3. 671.

31065   Čepař, e, m Svazek: 5 Strana: 1178
Čepař, e, m., der Zapfer (im Salzwerke). Šm.

31066   Čepcovati Svazek: 5 Strana: 1178
Čepcovati = tlouci, pohlavkovati, za vlasy tahati. — koho. Na Zlinsku. Brt. D. 204.

31067   Čepcovitý Svazek: 8 Strana: 0041
Čepcovitý, haubenartig. Č. forma. Wtr. Krj. I. 81.

31068   Čepcový Svazek: 1 Strana: 0171
Čepcový. Hauben-. Us.

31069   Čepcový Svazek: 10 Strana: 0036
Čepcový. Č. krajky. Vz Krajky.

31070   Čepčář Svazek: 1 Strana: 0171
Čepčář, e, m. Haubenmacher. — Čepčářka, y, f. Putzmacherin. — Čepčářský. Hauben- macher-. — Čepčářství, n. Haubenmacherei. Jg.

31071   Čepčařiti Svazek: 5 Strana: 1178
Čepčařiti, il, ení, Hauben machen. Bern.

31072   Čepčařka Svazek: 5 Strana: 1178
Čepčařka, y, f., die Haubenmacherin. Bern.

31073   Čepčářka Svazek: 7 Strana: 1217
Čepčářka, y, f., Haubenmacherin. Wtr. Obr. II. 215.

31074   Čepčatka,y,f Svazek: 5 Strana: 1178
Čepčatka,y,f. č. točivá, oncalypta strepto- carpa vulgaris, ciliata, druh mechu. Let. Mt. S. VIII. 1. 15.

31075   Čepček Svazek: 10 Strana: 0036
Čepček, pečku, m., zdrobn. čepec. Bhm. lex 21.

31076   Čepčení Svazek: 5 Strana: 1178
Čepčení, n., das Aufhauben. Ssk. Vz Čep- čiti.

31077   Čepčiariť Svazek: 5 Strana: 1178
Čepčiariť, Hauben machen. Slov. Ssk.

31078   Čepčín Svazek: 5 Strana: 1178
Čepčín, a, m., ves na Slov. Phld. IV. 533.

31079   Čepčín Svazek: 8 Strana: 0041
Čepčín, a, m. = území v Turci. Phľd. XII. 74., 342.

31080   Čepčina Svazek: 5 Strana: 1178
Čepčina, y, f., elende Mütze. Šm.

31081   Čepčisko Svazek: 5 Strana: 1178
Čepčisko, a, n., elende Mütze. Šm.

31082   Čepčiti Svazek: 1 Strana: 0171
Čepčiti = čepiti. Vz toto.

31083   Čepčiti Svazek: 9 Strana: 0030
Čepčiti = čepiti. Č la je do čepcov. Phľd. 1897. 348.

31084   Čepčitý Svazek: 5 Strana: 1178
Čepčitý, kappig, bemützt. Šm., Loos.

31085   Čepě Svazek: 1 Strana: 0171
Čepě, ěte, n., volavka, Reiher. Ros.

31086   Čepě Svazek: 10 Strana: 0036
Čepě, vz Čiepě.

31087   Čepec Svazek: 1 Strana: 0171
Čepec, pce, čepeček, čku, m. Die Haube. Č. pro ženské, pro děti. Druhy: bulka, ryčka, kyka, kápka. Šp. Č. noční, sítkový, zlatý. V. Č. dobře sedí. Šp. Č. čistiti, práti, dáti na hlavu (čepiti). Šp. V čepci chodí ( = dá se ženou říditi). Jg. — Č. = ženština. Za čepcemi (m. za čepci) běhati. Den Schürzen nachlaufen. Jg. — Č., znamení ženy. Utíká do čepce (čepiti). Pod č. přijíti (= vdáti se). Us. Pod č. se dostala. Er. P. 345. — Č. = kožka dítěcí, die Glückshaube. V čepci se narodil (šťastný). L. — Č., druhý žaludek přežvykujících zviřat. Das Garn, die Haube, der Magehzipfel. Jg., D. Vz Žaludek. — Č., (hřbet) u sekery, klínu, cepu. Der Rücken oder Nacken. — Č., otok na koleně zadní nohy koňské. Rkp., Us., Š. a Ž. (Walter).

31088   Čepec Svazek: 5 Strana: 1178
Čepec. U Římanů. Vz Vlšk. 179. Cf. Sdl. Hr. II. 167. Č. kuželitý. Dch. Má čepeček s krajkama, podvázaný pantlama. Sš. P. 561. Čepci lnení budú na jich hlavách. BO. Rozkoš v čepečcích. Št. Kn. š. 78. Dáti komu na čepec = pohlavek. U Košic. Brnt. č. na led (obkladek). Wld. Vz Mkl. Etym. 32. — Č. = ženská. Mnoho řečí dělá špinavý č. U Ronova. Rgl. U Skutče. Brv. — Č. = znamení ženy. Dy sem já se vdávala, če- peček jsem dostala. Sš. P. 474. Všecky panny přišly ve věnečku, jenom Andulka v čepečku. Ib. 157. — Č. = žaludek. Frč. 379., Schd. II. 427. — Č. kladiva, der Hammernacken, Hammerkopf. Šp. — Č. předprsně, das Bon- net an der Brustwehr. Čsk. — Č. = čtyř- hranný ploský kámen ku přikrytí komínu V Bystersku. Sn.

31089   Čepec Svazek: 7 Strana: 1217
Čepec na led, Eishaube (v nemocnicích). Valašské čepce. Vz NZ. II. 228. Č. nebo- zezu, Bahn eines Bohrers. Hrbk.

31090   Čepec Svazek: 8 Strana: 0041
Čepec. Popis čepce vz Brt. I). II. 465. Čepce a klobouky ženské v XV. stol.; čepce a čepice žen z lidu; č. rohatý, baňatý, cípatý, hranatý v XV. věku. Vz Wtr. Krj." I. 107., 96., 48., 80., 381. Vyšívání na č. val. Vz Vek. Val. I. 42. Musel sa v čepčeku narodiť, keď je taký šťastlivý (v dítěcí kožce). Slov. Nov. Př. 503.

31091   Čepec Svazek: 8 Strana: 0538
Čepec. Na Slov. také: čapec, kápka,grduĺa, grguĺa, obálka, obálanica, chiomľa, kyka, kyta atd. Vz Sbor. slov. I. 46. Č. skládá sa z dienka a náčelníka. Ib. 46.

31092   Čepec Svazek: 9 Strana: 0030
Čepec skládá se z dienka a náčelníku. Slov. Sbor. slov. II. 46. Vz Dínko. Č. dutý či hradecký se zakulaceným dýnkem; lo- mený či domácí, jehož dýnko nad krkem se přehýbá a tvoří hranu; hladký s bukvi- cemi. Hoř. 211. Na Slov.: čepiec, čepec, čapec, kapka; dle úpravy vlasů: grduľa, grguľa, obálka, obálanica, chomľa. kyta, kyka a p. Vz Sbor. slov. II. 46.

31093   Čepec Svazek: 10 Strana: 0036
Čepec bílý, dénkový, prolamovaný (žu- rový, katrovaný), půlkový, režný (šedý), uzlíkový (krupicový, marsalový). Vz čes. 1. XII. 200. Vybírání na čepec při slezské svatbě. Vz Vyhl. II. 95.

31094   Čepec Svazek: 10 Strana: 0567
Čepec slovenský. Vz Nár. sbor. XI. 19.

31095   Čepeciarka Svazek: 5 Strana: 1179
Čepeciarka, y, f., die Haubenmacherin. Slov. Ssk.

31096   Čepeční Svazek: 5 Strana: 1179
Čepeční, Hauben-. Č. palice. Dch.

31097   Čepečník Svazek: 1 Strana: 0171
Čepečník, u, m., palice na čepce, der Haubenstock. Plk.

31098   Čépek Svazek: 1 Strana: 0171
Čépek, pku, m., špalíček, podpatek. Dlouhé čépky nositi. Št.

31099   Čepek Svazek: 5 Strana: 1121
Čepek, pku, m. = malý cep. — C., pka, m., os. jm. Šd.

31100   Čépek Svazek: 5 Strana: 1179
Čépek, pku, m. = čípek v hrdle. Spadly mu čépky. Mor. Šd. — Č. = špička ? Dlúhé čépky u třevíc nositi; Spieše by švec dospěl škorní bez tak dlúhých čépkóv. Št. Kn. š. 18., 170. Čepel, die Klinge. Č. ocelový, sekery, Šp., sečný, žlábkový, čtyřhranný; plocha, ostří, hřbet, souměr č-le, důcit č-le, die Fühlung. Čsk. Poloha č-le (v šermířství) střední, vnější, nitřní, střední rovná, vztyčná, sklopná. Vz KP. I. 536., 533., 555. — Č. v botan. = rozšířený díl listu nebo ústroje listového z ohledu řapíku n. dílů řapíkovi- tých; též široký díl plátků v ohledu nehtu, die Platte, lamina. Rst. 74., 110. — 2. Díl stélky chaluchovitých rozšířený, nožkou lo- dyhovitou podepřený, na př. u chaluhy pi- lované. — 3. Čepel plešková či plodnice čepelovitá jest plodnice lišejníková od za- čátku až do konce v čepel rozšířená. Vz Rst. 204. Její rozdíly: č. nádřenní, nákorní, ná- krtečková. Rst. 205. Cf. S. N. — 4. Řasy rouškové některých hub. Rst. 216. Vz Če- pelka, Čl. Kv. XVIII., Slb. XLI., Schd. II. 189., Kk. 26., Rosc. 11., 12.

31101   Čepek Svazek: 7 Strana: 1217
Čepek u střevíce = špalíček pod patou, mor. klátek. Stöckel, n. Byť Buoh kázal tak dlúhé čépky u třevíc nositi, řekl by: Slomil bych hlavu ; To-li k rytieřstvie slušie tak dlúhé nositi čépky, tak rozličnými ře- meny uvázati, ež pro ně nemóž rytieř býti hotov postihnúti neb utéci. Št. Kn. š. 18 17., 163. 25. Jiní vykládají = nos, zobák, špička.

31102   Čépek Svazek: 7 Strana: 1217
Čépek, clepsydra, Wasseruhr. Pršp. 73. 17. Rj.: dsezepek.

31103   Čepek Svazek: 8 Strana: 0041
Čepek, pku, m. C. do sklenice = zátka. Brt. D. II. 302. — Č. = čípek, mandle. 1b.

31104   Čepek Svazek: 10 Strana: 0567
Čepek, pku, m. = zátka do sklenice. Brt. Sl. 45.

31105   Čepel Svazek: 1 Strana: 0171
Čepel, e, m. a f., čepelík, čepelka, Č. = plíšek, deštička tenká kovová. Blech. — Č. = nástroj hrnčířský k hlazení syrového ná- dobí. Die Schiene. Rohn. — Č. olověný ku psaní (tabulka). Žal. rkp. — Č. plech, ocílka u pily, u nože (océlka, železo), u poboční zbraně (bodounu, rapichu), č. bodáková. Die Klinge. Č čtyřhranný, dutý, šestihranný, oblý. Tš. Čepele se dotýkati; čepele křížiti; hřbet čepele. Tš. — Č. listu (plocha), vz List.

31106   Čepel Svazek: 9 Strana: 0030
Čepel, lamina. Olověným č-lem psáti. Ž. pod. Pat. 151.

31107   Čepel Svazek: 10 Strana: 0036
Čepel damaškový, nože atd. Vz Jind. 21.

31108   Čepelák Svazek: 5 Strana: 1179
Čepelák, a, m., os. jm. Šd., Č. Al. 1844 Vz Jg. H. 1. 2. v. 543.

31109   Čepelatka Svazek: 1 Strana: 0171
Čepelatka, y, f., Riementang, rostl. Presl.

31110   Čepelatka Svazek: 5 Strana: 1179
Čepelatka, y, f., laminaria, der Riemen- tang, rostl. Č. jedomá, 1. esculenta, bulvatá, 1. bulbosa, prstitá, 1. digitata, cukratá, 1. sac- charina, vřecová, 1. potatorum. Vz Rstp. 1851.

31111   Čepelatý Svazek: 1 Strana: 0171
Čepelatý, plattig (v bot). Presl.

31112   Čepelatý Svazek: 5 Strana: 1179
Čepelatý = složený z čepelí nebo mající je jako n. p. rouško bedel, ryzců, lamellatus, plättig. Rst. 403.

31113   Čepele Svazek: 5 Strana: 1179
Čepele, pl., m., zool., die Tuchwürmer. Slov. Ssk.

31114   Čepelice Svazek: 1 Strana: 0171
Čepelice, e, f., Messerfisch. Rk.

31115   Čepelík Svazek: 7 Strana: 1217
Čepelík, u, m., lamina. Ž. kl. 157. a. 4. Cf. Čepel.

31116   Čepelín Svazek: 7 Strana: 1217
Čepelín, u, m. = kopí ploské jako nůž. Hdk. Kr. v. 552.

31117   Čepelka Svazek: 5 Strana: 1179
Čepelka, y, f., kleine Klinge. Č. pozlát- ková, das Goldflimmerchen. Šm. — Č. = řasa, lamella, die Lamelle, vůbec díl roz- šířený na tenko a plocho, který obyč. mno- žitý po hromadě bývá n. p. po dvou na blizně konítrudů, nebo po mnohu vespod na klobouku bedel, ryzců. Rst. 210., 403. — Č. = ocáska, střihovačka, die Fug-, Fuchs- sebwanzsäge, der Fuchsschwanz. Šp., Sl. les.

31118   Čepelník Svazek: 1 Strana: 0171
Čepelník, a, m., Klingenmacher. Záp. měst. 1448.

31119   Čepelník Svazek: 5 Strana: 1179
Čepelník, a, m. = kdo dělá čepele, nožíř. Tk. II. — Č., der Klempner. Šm., Ssk.

31120   Čepelovitý Svazek: 1 Strana: 0171
Čepelovitý, plattähnlich. Presl., Rk.

31121   Čepelový Svazek: 5 Strana: 1179
Čepelový, Č. ocel (na čepele). Us. Pdl.

31122   Čepena Svazek: 10 Strana: 0036
Čepena nevěsta, sr. čepčená. Sbor. slov. VII. 109.

31123   Čepení Svazek: 5 Strana: 1179
Čepení, n. Č. nevěsty. Vz Očepák, S. N. — Č. = český tanec. Škd. Vz S. N.

31124   Čepení Svazek: 7 Strana: 1217
Čepení nevěsty. Vz Ott. VI. 589., Brt. Sv. 56., 63.

31125   Čepeni Svazek: 8 Strana: 0041
Čepeni nevěsty na Slov. Cf. Čes. 1. V. 255. a Phľd. 1895. v posl. seš.

31126   Čepeni, n Svazek: 1 Strana: 0171
Čepeni, n. Č. nevěsty. Vz Čepiti. — Č. na hlavu, die Frisur; jehla k Čepeni, die Nestelnadel. Jg.

31127   Čepeni, n Svazek: 10 Strana: 0036
Čepeni, n. Č. horácké. Vz Čes. 1. XII. 23. — Č. nevěsty ve Slezsku. Vz Vyhl. II. 101.

31128   Čepenica Svazek: 5 Strana: 1179
Čepenica, e, f., die Mütze des Meilers. Slov. Loos.

31129   Čepeníčko Svazek: 1 Strana: 0171
Čepeníčko, a, n., drobné pečivo, pletenec. Us. v Klat. Brezel. Č.

31130   Čepeníčko Svazek: 5 Strana: 1179
Čepeníčko = preclík. U Domažl. Rgl., Němc.

31131   Čepeníčko Svazek: 10 Strana: 0036
Čepeníčko, a, c. = preclík. Džl. Čes. 1. XII. 306.

31132   Čepeňka Svazek: 5 Strana: 1179
Čepeňka, y, f., mitella, der Bischofshut, rostl. Č. dvojlistá, m. diphylla. Vz Rstp. 697.

31133   Čeperák Svazek: 5 Strana: 1179
Čeperák, a, m. = kandidat učitelství (na- dávka). U Kr. Hrad. Kšť.

31134   Čeperati Svazek: 10 Strana: 0036
Čeperati = čpyrati. Gb. Slov.

31135   Čeperie Svazek: 8 Strana: 0041
Čeperie, e, f., praeparanda. Us. Cení. Pr. 49.

31136   Čepériť sa Svazek: 5 Strana: 1179
Čepériť sa = čepýřiti se. Čo sa toľko č-ríš? Slov. Rr. Sb. — Na Val. = nad jiné se vynášeti, sich überheben, stolz sein. Vck., Brt. D. 204.

31137   Čeperka Svazek: 5 Strana: 1179
Čeperka, y, f., ves u Pardubic.

31138   Čeperka Svazek: 8 Strana: 0041
Čeperka, y, f., les u Miletína, NZ. IV. 275.

31139   Čeperka Svazek: 10 Strana: 0036
Čeperka, y, f., rybník u Pardubic. 1746., Hrubý 276.

31140   Čepí Svazek: 10 Strana: 0036
Čepí = čapí, Storch-. Gb. Slov.

31141   Čepic Svazek: 8 Strana: 0033
Čepic, vz Cep.

31142   Čepice Svazek: 1 Strana: 0171
Čepice, e, f., čepička, die Mütze, Kappe. Č. má dýnko, tílko, pásek, štítek n. střižku a podšívku. Č. biskupská (mitra), letní, zimní, noční, kněžská (kvadratek), Š. a Ž. (Walter), kulatá, čtyrrohá, háčkovaná, vyšívaná, Šp., kožená, soukená, chocholatá n. špičatá, ko- žichem podšitá, mužská, ženská, knížecí; čepici na hlavu dáti, smeknouti. Jg. Je Blažkovi za čepici dlužen (blázní). Vz Blažej. Č. ospalá = ospalec. Us. Má čepici jako trám. Vz stran přísloví: Opilství. Č. Ti mu dali do čepice (vymluvili mu. Vz Domluva). Č. — Ze střlat. capa, cappa. Vz Mz. 137. — Č. = pěna na pivě; čepička žaludová. Š. a Ž. — Č. na led. Cn.

31143   Čepice Svazek: 5 Strana: 1179
Čepice. Kápě — čepice. Gb. Hl. 109. Měla sem synečka v červené čepičce, vlezl na hůro, snědle ho slepice. Sš. P. 656. Če- pička saminová; Dyž sem já byl malý chlapec, měl sem gatě z prótí a čepičku z hracho- viny, jak se mně to krótí; Sedí pantáta na kraj stola, u něho čepička sobolová. Sš. P. 509., 685., 746. Čepička roztrhaná na mé hlavě čučela. Brt. P. 105. Dáti na č-ci (na čepec) = pohlavek. U Kr. Hrad. Kšť. No- siti se s něčím pod čepicí (míti nějaký úmysl). Ehr. Má v č-ci (v beranici. Vz Opilý). Sn., Bkř. Má pod čepičkou. Bdl. Č. římské a p. Vz Vlšk. 490. — Č. na pivě, die Blüthe, Spundhefen. Suk. — Č., Čepitz, ves u Su- šice. — Vz Čepička.

31144   Čepice Svazek: 7 Strana: 1217
Čepice z střlat. capa. Vz o ní Zbrt. Krj. I. 54., 231., Ott. VI. 590.

31145   Čepice Svazek: 9 Strana: 0030
Čepice. Ten si naložil pod čepici (opil se) Phľd. 1897. 315.

31146   Čepice Svazek: 9 Strana: 0432
Čepice. To je stará č. (věc známá). Čes. 1. X. 297.

31147   Čepice Svazek: 10 Strana: 0036
Čepice. Má pod čepicí (je chytrý). Čes. 1. XIII. 176.

31148   Čepice Svazek: 10 Strana: 0567
Čepice slovenská. Vz Nár. sbor. XI. 9. Ten si hodne naložil pod č-cú (o opilém). Slov. Nár. sbor. XI. 9.

31149   Čepický Svazek: 5 Strana: 1179
Čepický vrch u Rábí. Čechy I. 262.

31150   Čepicovka Svazek: 5 Strana: 1179
Čepicovka, y, f., měkkýš břichonožec. Č. hladká, mitra episcopalis, zoubkovaná, m. popalis. Vz Frč. 236.

31151   Čepič Svazek: 7 Strana: 1217
Čepič, e, m., turdella, zastr. Veleš.

31152   Čepičák Svazek: 1 Strana: 0171
Čepičák, a, m., kdo má vysokou čepici. Vz Čepičatý.

31153   Čepičák Svazek: 5 Strana: 1179
Čepičák, stemmatopus, die Klappmütze, tuleň. Ves. IV. 78.

31154   Čepičář Svazek: 5 Strana: 1179
Čepičář, e, m. = kdo čepice dělá n. pro- dává, der Kappenmacher, -Verkäufer. Šd.

31155   Čepičatka Svazek: 1 Strana: 0171
Čepičatka, y, f., rostl. Glockenhut. (Moos.) Rk.

31156   Čepičatka Svazek: 5 Strana: 1179
Čepičatka, encalypta. Č. pospolitá, e. vul- garis, mech. Vz Rstp. 1810.

31157   Čepičatý Svazek: 1 Strana: 0171
Čepičatý, o kněžích vyšší důstojnosti, kteří vysoké čepice nosí (čepičák).

31158   Čepičatý Svazek: 5 Strana: 1179
Čepičatý = čepicí opatřený, gehaubt. Rst. 403.

31159   Čepičenka Svazek: 5 Strana: 1179
Čepičenka, y, f., mittella, die Federmütze. Šm.

31160   Čepička Svazek: 1 Strana: 0171
Čepička, y, f. Vz Čepice. — Č, Hutkappe, částka klobouku dutá. Rohn. — Na Slov. = čéška. — Č, kvasnice při převaleni piva na sud vystouplé. Spundhefen. Us. — Č., kdo rád čepičku nosí. Us. — Č., Kappe, ko- vání na spodku hlaviště (ručnice etc.). Šp.

31161   Čepička Svazek: 5 Strana: 1179
Čepička, y, f. Č-ky sebrať, šeškrabovať (dřevěným nožem), das Bier abputzen. Suk. Vz Čepice. — Č. uzavírací (u stříkačky). Pdl. — Č. = okončina prstu. Uřízl si, ubrk- nul si na palci č-čku. Na Poličsku. Kká. — Č. = čečel, číška, die Kniescheibe. Šv. 24. —
Čepičky kněžské, kvadratky, kněží múď, brs-
nil, brslen sprostý, euonymus europaeus, der
Spindelbaum. Vz Rstp. 297., Kk. 15., 88.,
Schd. II. 171., Sbtk. Rostl. 187., Mllr. 45.
Pánovy čepičky = brslen. U Smidar. Kšť. — Č. = částka okvětí, u mechů hořejní na
baničce zůstávající, u játrovek dole stopku
obstírající, calyptra, die Haube. Rst. 188.,
196., 403., Rosc. 73. Částka okrovky břicha-
tek, ježto pak dolů padá, majíc kraj klikatý
Rst. 227., 403. Č. kořenová, způsob hubky
kořenové, když kraj od mrcásku jakoby byl
odchlíplý. Rst. 61., 404., Sl. les., Rosc. 3.,
34. — Č. = číška, mistička žaludová, das
Schälchen (an der Eichel). Sl. les. Cf. S. N. — Č., samota u Mělníka. PL. — Č., y, m., os. jm., Č. Vavřinec. Vz Blk. Kfsk. 958.

31162   Čepička Svazek: 7 Strana: 1217
Čepička. Každá č. najde svou hlavičku.

31163   Čepička Svazek: 8 Strana: 0041
Čepička, v, f., vz a) skrušinka, b) houba (3. dod.).

31164   Čepička Svazek: 9 Strana: 0030
Čepička. Č. roubu na stromě (obvazek). Fisch. Hosp. 353. — Č. = ochranné pletivo kořene. Ott. XIV. 8 1.

31165   Čepičkář Svazek: 1 Strana: 0171
Čepičkář, e, m., čepičník. Kappen-, macher. Us.

31166   Čepičkovati Svazek: 5 Strana: 1179
Čepičkovati = čapkovati. Šm.

31167   Čepičkovitý Svazek: 1 Strana: 0171
Čepičkovitý. Listeny č., mützenförmig. Rostl.

31168   Čepičkovitý Svazek: 5 Strana: 1179
Čepičkovitý, mooshaubenförmig. Čepič- kovité částky květové, kalich, koruna, jako čepice částky květové přiklopující n. p. ka- lich u blahovičníka, koruna u révy vinné. Rst. 404.

31169   Čepiční Svazek: 5 Strana: 1180
Čepiční, Mützen-, Kappen-, Hauben-. Šm.

31170   Čepičnice Svazek: 1 Strana: 0171
Čepičnice, e, f., rostl, myrtovitá. Rostl. Kappenmyrte.

31171   Čepičnice Svazek: 5 Strana: 1180
Čepičnice, e, f., c .lyptranthes, die Kappen- myrte. Č. kořenná, c. aromatica. Vz Rstp. 596.

31172   Čepičník Svazek: 1 Strana: 0171
Čepičník, a, m., čepičkář. Troj.

31173   Čepičník Svazek: 5 Strana: 1180
Čepičník, u, m., antholoma, rostl. Vz Rstp. 207., S. N. — Č., a, m., der Mützen- macher. Tk. II 372., 380.

31174   Čepičný Svazek: 1 Strana: 0171
Čepičný, Mützen-, Hauben-, Kappen-. Ras.

31175   Čepičovka Svazek: 5 Strana: 1180
Čepičovka, y, f., calyptra, Mütze, f., Hals- wirbel, Sm.

31176   Čepičovka Svazek: 7 Strana: 1217
Čepičovka, y, f., mitra, Faltenschnecke, f., hlemýžď. Brm. IV. 2. 272.

31177   Čepidlo Svazek: 9 Strana: 0030
Čepidlo, a, n. = čím se nevěsta Čepí (čepec, šátek, sítko). Vck. Svat. 76.

31178   Čepiec Svazek: 5 Strana: 1180
Čepiec, pca, m. = čepec. Slov. Ssk.

31179   Čepierkať sa Svazek: 5 Strana: 1180
Čepierkať sa = pachoriť sa. Slov. Ssk.

31180   Čepik Svazek: 1 Strana: 0172
Čepik, u, m. = čípek. Na Slov.

31181   Čepík Svazek: 5 Strana: 1180
Čepík = čípek v krku. Také na Mor. — Č-pky mu spadly (mandle). Mtl., Škd.

31182   Čepima Svazek: 5 Strana: 1180
Čepima, y, f., u hodinářů, das Zapfen- loch. Šm. Čepina, y, f., hájovna u Křivoklátu.

31183   Čepinec Svazek: 5 Strana: 1180
Čepinec, nce, m., Čepinetz, ves u Nepo- muk.

31184   Čepirohy Svazek: 5 Strana: 1180
Čepirohy, dle Dolany, Čöppern, ves u Mo- stu. Blk. Kfsk. 1149.

31185   Čepiti Svazek: 1 Strana: 0172
Čepiti, 3. pl. -pí, čep, -pě (íc), il, en, ení; čepívati. koho. Po půl noci nevěstu čepiti (häubeln). Us. — se = čepec bráti. Haube nehmen. Us.

31186   Čepiti Svazek: 5 Strana: 1180
Čepiti, také = bíti. U Olom. Sd.

31187   Čepiti Svazek: 7 Strana: 1217
Čepiti, scindere. Jir. Mor. 37. V Jag. Arch. XII. 187. praví se, že se má na mí- stech tam uvedených čísti: ščepiti.

31188   Čepka Svazek: 1 Strana: 0172
Čepka, y, f. = čapka = čepice.

31189   Čepka Svazek: 5 Strana: 1180
Čepka. Přidej: Výb. I. 735., Brt. D. Měl sedláček jednu sljepku, nanesla mu vajec čepku. Sš. P. 622. — Č., y, m., os. m. Vz S. N.

31190   Čepkadlo Svazek: 5 Strana: 1180
Čepkadlo, a, n., u nožířů, das Hauben- eisen. Šm.

31191   Čepkovati Svazek: 5 Strana: 1180
Čepkovati, Zäpflein geben. Šm.

31192   Čepkovice Svazek: 5 Strana: 1180
Čepkovice, dle Budějovice, Schöpkowitz, ves u Mor. Budějovic.

31193   Čepkový Svazek: 5 Strana: 1180
Čepkový. C. (mléko) = mléko z krajáče dírkou nade dnem učiněnou vypuštěné tak, že jenom smetana v krajáči zůstane. U Če- ladné. Vz Spuščané. Brt.

31194   Čeplák Svazek: 1 Strana: 0172
Čeplák, a, m., druh hmyzu. Krok.

31195   Čeple Svazek: 5 Strana: 1180
Čeple, e, m , os. jm. Arch. II. 151.

31196   Čeplice Svazek: 9 Strana: 0025
Čeplice, e, f. = teplíce (teplá lázeň). Lor. 71·

31197   Čeplíchati se Svazek: 7 Strana: 1217
Čeplíchati se = šplíchati se. V Plzeň. Brtv.

31198   Čeplý Svazek: 10 Strana: 0036
Čeplý = teplý. Vých. Mor. Šb. D. 55.

31199   Čepné Svazek: 7 Strana: 1217
Čepné, ého, n. = plat v pivovárech v 16. stol. Wtr. Obr. I. 41.

31200   Čepní Svazek: 1 Strana: 0172
Čepní kohoutek. Zapfen-.

31201   Čepní Svazek: 8 Strana: 0041
Čepní. Č. peníze, Zapfengeld. 1469. Čel. Pr. m. II. 24. Čepohlavý. Č. husa, U Žleb. NZ. II. 614.

31202   Čepnice Svazek: 5 Strana: 1180
Čepnice, e, f. = dlab, zádlab, čepová díra, das Zapfenloch. Sl. les., Ssk.

31203   Čepník Svazek: 5 Strana: 1180
Čepník, u, m , der Centrum-, Zapfenbohrer. Šp. C. s dvěma toulci, mit zwei Einsätzen. Skv.

31204   Čepobití Svazek: 1 Strana: 0172
Čepobití, n., bubnování n. musika vojenská večerní, po které vojákům vycházeti nedo- voleno. Něm. Zapfenstreich, jež však nepo- chází od Zapfen = čep, nýbrž od Zaufen = coufati, couvati, tedy vlastně: couvobití. Ale to by se nám příčilo. Polské: ezapstryk, ezapstrych a ruské zarja (večernaja) se nám nehodí. Šm. a Rk. mají: čepotřesk. Také to se nehodí. Francouz má: retraite, Španěl: retrata n. retirada. Dle toho bychom mohli říci: návrat, večerní návrat vojenský. Tlouci, biti, bubnovati, troubiti, hráti na návrat, k návratu. Musika hrála k návratu večernímu. Slavný návrat vojenský. Bs. Večerní svolá- váni, bubnováni. Rk. Troubení k večerce. Šm., Čsk.

31205   Čepobití Svazek: 5 Strana: 1180
Čepobití. U Skály V. 189.: večerní vy- bubnování. Vz Vybubnování, Zoře.

31206   Čepobití Svazek: 7 Strana: 1217
Čepobití, čeporaz, rus. večernjaja. Ott. VI. 590.

31207   Čepohlavý Svazek: 5 Strana: 1180
Čepohlavý. Č. husa = bílá s černou hla- vou. U Kr. Hrad. Kšť

31208   Čepoměr Svazek: 5 Strana: 1180
Čepoměr, u, m , das Zapfenmass. Šp.

31209   Čepoň Svazek: 5 Strana: 1180
Čepoň, gt. čepaně, f., die Scherbe. Vz čepaň. Na Ostrav. Tč.

31210   Čeporáz Svazek: 5 Strana: 1180
Čeporáz, u, m. = čepobití. Šm.

31211   Čepotluk Svazek: 5 Strana: 1180
Čepotluk, u, m. = čepobití. Dch.

31212   Čepouch, u Svazek: 1 Strana: 0172
Čepouch, u, m., veliký čep. Us.

31213   Čepov Svazek: 8 Strana: 0041
Čepov, Čapou, a, m., ostrov v Tekově. Phľd. XII. 154.

31214   Čepovačka Svazek: 5 Strana: 1180
Čepovačka, y, f., die Stichaxt. Sl. les.

31215   Čepování Svazek: 5 Strana: 1180
Čepování, n., die Verzapfung. Včř. Z. I. 24., NA. IV. 179.

31216   Čepovati: co Svazek: 1 Strana: 0172
Čepovati: co: sud (čepem zacpati), ver- zapfen.— Č. pivo, víno, zapfen, lépe: Točiti ze sudu víno. Kom.

31217   Čepové Svazek: 5 Strana: 1180
Čepové, ého, n. Vz Čepový.

31218   Čepovec Svazek: 1 Strana: 0172
Čepovec,vce, m., der zweite Halswirbel. Rk.

31219   Čepovec Svazek: 5 Strana: 1180
Čepovec, epistropheus s. axis, zweites Halswirbelbein. Nz.

31220   Čepovec Svazek: 7 Strana: 1217
Čepovec, epistropheus, obratel. Ott. VI. 591.

31221   Čepovice Svazek: 1 Strana: 0172
Čepovice, e, f., čepová pánvice. Zapfen- pfanne. Ros.

31222   Čepovka Svazek: 5 Strana: 1180
Čepovka, y, f., das Angelholz. Bc. — Č., die Zapfenbirn. Šm.

31223   Čepovka Svazek: 7 Strana: 1218
Čepovka, y, f. = naberačka. KP. V. 111., 119.

31224   Čepovní Svazek: 1 Strana: 0172
Čepovní nebozez, čepovník. Jg.

31225   Čepovní Svazek: 5 Strana: 1180
Čepovní, Zapfen-. Č. pilník, Šp., dláto. Čepovnice, e, f. = čepnice. Bk., Šp. — Č. = lůžko čepům hmoždířovým, die Schild- pfanne. S. N. XI. 136., Čsk. — Č. = drah pily. Prm.

31226   Čepovník Svazek: 1 Strana: 0172
Čepovník, u, m. Zapfenbohrer. Rk.

31227   Čepovník Svazek: 8 Strana: 0538
Čepovník, u, m., kolářsky hoblík, Kund- hobel. Ott. XI. 422. a.

31228   Čepový Svazek: 1 Strana: 0172
Čepový. Zapfen-. Č. díra, bratr(pijan), šroub, Schwanzschraube. Jg. — Čepové, ého,n. (plat od čepu, od sudu). Cepového dáti, posud- ného. Jg.

31229   Čepový Svazek: 5 Strana: 1180
Čepový. Č. zub, nádržka, Zapfenklausen, Sl. les., díl (středek) u děla, das Mittel- n. Zapfenstück, NA. III. 94., spona, die Zapfen- spange. Pdl.

31230   Čeprek Svazek: 5 Strana: 1180
Čeprek, a, m., místní jm. v Uhřích.

31231   Čeprem Svazek: 9 Strana: 0030
Čeprem = teprve. Byl č. pět let. Opav. Programm opav. gymn. 1859. 35.

31232   Čeprný Svazek: 5 Strana: 1180
Čeprný = čiprný. Šm., Ssk.

31233   Čeprochy Svazek: 5 Strana: 1180
Čeprochy = Čepirohy.

31234   Čeprovice Svazek: 5 Strana: 1180
Čeprovice, vz Čepřejice.

31235   Čepřejice Svazek: 5 Strana: 1180
Čepřejice, dle Budějovice = Čeprovice, Čeprowitz, ves u Volyně. Sdl. Hr. II. 269.

31236   Čepřich Svazek: 7 Strana: 1218
Čepřich, u, m., crema, zastr. Pršp. 18. 28.

31237   Čepřich Svazek: 10 Strana: 0036
Čepřich, U, m. = smetana.

31238   Čepúch Svazek: 7 Strana: 1218
Čepúch, u, m. = čepec Slov. Phľd. VII. 61., X. 163.

31239   Čepule Svazek: 5 Strana: 1180
Čepule, e, f. (druh bílých hroznů), der Zapfner. Šm.

31240   Čepulkovec Svazek: 5 Strana: 1180
Čepulkovec, vce, m., der Greifmuschel- stein. Šm.

31241   Čepunka Svazek: 5 Strana: 1180
Čepunka, y, f. = čepaň. Ostrav. Tč.

31242   Čepur Svazek: 5 Strana: 1180
Čepur, u, m., lathraea squammaria, das Kahlkraut; mycteria, eine Art Sumpfvogel. Šm.

31243   Čeputřesk Svazek: 5 Strana: 1180
Čeputřesk, u, m. = čepobití. Šm.

31244   Čepy Svazek: 5 Strana: 1180
Čepy, pl., f. = uřezané révy. Slov. Rr. Sb. — Č., dle Dolany, Čep, ves u Pardubic. Č. Dolní a Horní, Unter-, Ober-Čeppy, vsi u Nedvědic.

31245   Čepyjl Svazek: 10 Strana: 0568
Čepyjl, u, m. = nůž v praskáku. Hruš. 157.

31246   Čepýrati Svazek: 1 Strana: 0172
Čepýrati. To dieťatko čepyráše hledaje u mateře pokrmu a žalostivě pláče. Pass. Vz Čpýrati.

31247   Čepýř Svazek: 7 Strana: 1218
Čepýř, e, m. = stlučený čepec nebozezu, plena, Straube, f. Hrbk.

31248   Čepýřit se před kým Svazek: 10 Strana: 0036
Čepýřit se před kým: před nymfou. Slád. Rich. 8.

31249   Čepýřiti Svazek: 1 Strana: 0172
Čepýřiti, 3 pl. -ři, -pyř, il, en, ení; če- pýřivati, sträuben. — co kde. Kohout jsa hněviv, čepýří na krku peří. Us. Strach mu na hlavě vlasy čepýřil. L. — se = durditi se, horšiti se, hněvem se rozpáliti, zornig werden; vypínati se (D.); rdíti se, pýřiti se, roth werden (vor Scham). Jg. Páv, kohout se čepýří. D. Panna se čepýří. D.

31250   Čepýřiti se Svazek: 5 Strana: 1180
Čepýřiti se. Srsť jeho se č-la. Vrch. Jen se hned nečepejři (nedurdi). Sá. -- Č. se = radovati se, veseliti se hlavně na plesích. U Žamb. Dbv.

31251   Čepýřiti se Svazek: 7 Strana: 1218
Čepýřiti se = pleniti se, straubig wer- den. Hrbk.

31252   Čepýřivý. Č Svazek: 10 Strana: 0567
Čepýřivý. Č. kvočna. Slád. Jindř. 92.

31253   Čepýřnatý. Č Svazek: 10 Strana: 0568
Čepýřnatý. Č. sněti smrkové. Rais. Lop. 386.

31254   1. Čer Svazek: 5 Strana: 1180
1. Čer, u, m., krummer Gang, die Wellen- linie. Rk.

31255   2. Čer Svazek: 5 Strana: 1180
2. Čer, a, m. Č. z Božetína. Vz S. N. X. 150., Blk. Kfsk. 64.

31256   Čera Svazek: 8 Strana: 0041
Čera = včera. Dšk. Jihč. I. 26.

31257   čera Svazek: 10 Strana: 0568
čera, y, f. = cesta. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46.

31258   Čerad Svazek: 5 Strana: 1180
Čerad, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

31259   Čeradice Svazek: 5 Strana: 1180
Čeradice, dle Budějovice, Čeraditz, vsi u Žďára, u Holice a u Slaného. PL., Tk. 1. 446?, Tk. III. 60., 63., Blk. Kfsk. 1294., Sdl. Hr. I. 253., II. 137.

31260   Čeratka Svazek: 5 Strana: 1180
Čeratka, y, f., craterium, der Becher- sträubling, rostl. Č. obecná, c. vulgare. Vz Rstp. 1967.

31261   Čeraz Svazek: 5 Strana: 1180
Čeraz, ves u Soběslavě. Blk. Kfsk. 1210., Sdl. Hr. III. 302.

31262   Čerba Svazek: 1 Strana: 0172
Čerba, y, f. Kiemen-, Käferwurm. Rk.

31263   Čercisko Svazek: 8 Strana: 0041
Čercisko, a, n. Žena z periska zedla by č-ka a chlap z hôr ešče skôr. Slov. Phľd. XII. 56.

31264   Čerčany Svazek: 5 Strana: 1180
Čerčany, dle Dolany, Čerčan, ves u Dne- spek.

31265   Čerčín Svazek: 5 Strana: 1180
Čerčín, a, m., ves u Bučovic.

31266   Čerčín Svazek: 10 Strana: 0568
Čerčín, a, m. = zaniklá tvrz v Bučovsku na Mor. Vz Mtc. 1905. 381.

31267   Čerčovka Svazek: 5 Strana: 1180
Čerčovka, y, f., samota u Dejvic u Prahy.

31268   Čerda Svazek: 5 Strana: 1180
Čerda, y, f., samota u Podmokel.

31269   Čereblička Svazek: 7 Strana: 1218
Čereblička, y, f. Phľd. VII. 109.

31270   Čerečany Svazek: 8 Strana: 0042
Čerečany, dle Dolany, obce, v Nitře, ľhľd. XII. 74., 342.

31271   Čereda Svazek: 5 Strana: 1180
Čereda, y, f. = stádo skotu (na stepi). Bkŕ.

31272   Čeredník Svazek: 5 Strana: 1180
Čeredník, a, m. = pastýř skotu (na stepi). Bkŕ.

31273   Čerej Svazek: 8 Strana: 0538
Čerej, e, f., vz násl. Čeřina.

31274   Čerejšek Svazek: 10 Strana: 0036
Čerejšek, ška, m. = včerejšek. Před če- rejškem. Čem. Z. 109.

31275   Čeremešna Svazek: 5 Strana: 1180
Čeremešna, y, f. = hora čeremchová. Slov. Ssk.

31276   Čeremcha Svazek: 5 Strana: 1180
Čeremcha, y, f, prunus padus, střemcha. Slov. Ssk.

31277   Čeremoš Svazek: 5 Strana: 1180
Čeremoš, e, m., vrch na Slov. v Mal. Hontu. Let. Mt. S. VI. 2. 6.

31278   Čeremošno Svazek: 5 Strana: 1180
Čeremošno, a, n. = Poľana, ves na Slov. v turčanské stolici. Phld. IV. 532.

31279   Čerenec Svazek: 5 Strana: 1181
Čerenec, nce, n. = čeřen, das Wurfgarn. Slov. Ssk.

31280   Čerep Svazek: 5 Strana: 1181
Čerep, testa. V MV. nepravá glossa. Pa

31281   Čerep Svazek: 8 Strana: 0042
Čerep, mor. Brt. D, I. 41.

31282   Čerep Svazek: 8 Strana: 0538
Čerep, u, m. — kolo, způsobené hozením kamene atd. do vody; vzduchové kolo, které se tvoří ve vzduchu, rozčeří-li se vzduch. Am. Orb. 28., 31. Čerepa, y, f., vz Čerep, Skořepa (zde).

31283   Čerepaňa Svazek: 5 Strana: 1181
Čerepaňa, ě, f. = veliká, neforemná hlava; dobrá hlava (eufem). Val. Vck.

31284   Čerepár, a Svazek: 5 Strana: 1181
Čerepár, a, m. = zbabělec. Byl by z tebe čerepár Kld. I. 147.

31285   Čeres Svazek: 8 Strana: 0042
Čeres, u, m. = opasok chlapský. Slov. Phľd. 1894. 307.

31286   Čerěslo Svazek: 1 Strana: 0172
Čerěslo, a, n., zastr. = tříslo. Mať. verb.

31287   Čereslo Svazek: 8 Strana: 0042
Čereslo, slov. vedle obyč. črieslo. Gb. II. ml. I. 29.

31288   Čereslo, čeříslo Svazek: 5 Strana: 1181
Čereslo, čeříslo, a, n. = krojidlo, das Pflugmesser. S. N. — Č., pars corporis juxta pudenda, tříslo, slabizna v těle. MV. Cf. Črie- slo, Mz. v List. filolog. VII. 37., Mkl. Etym. 34., 35.

31289   Čerestý Svazek: 5 Strana: 1181
Čerestý = pověstný. Slov. Pusce nás pres toty čeresty mosty. Sl. spv. IV. 231.

31290   Čerešeň Svazek: 5 Strana: 1181
Čerešeň, šně, f. = třešně, strom, die Kir- sche, der Kirschbaum. Vz Čerešňa, Mkl. Etym. 34. Polná č. Němc. IV. 413. Dolapaš sa mladej ženy pod jeseň, až opadne drobny listek z čerešeň. Sš. P. 679. Neplač, milá, šak ja prídem na jaseň, keď odpadne drobnô lísťa s čerešieň. Sl. ps. 262. V z Čerešnička.

31291   Čerešenka Svazek: 5 Strana: 1181
Čerešenka, y, f. = čerešnička. Slov. Bern.

31292   Čerešienka Svazek: 9 Strana: 0030
Čerešienka, y, f. = střešně (strom i jeho ovoce). Slov. Čes. 1. 1898. 223. Sr. Čerešenka.

31293   Čerešinka Svazek: 8 Strana: 0538
Čerešinka, y, f. = třešně. Slov. Ces. 1. VI. 44.Cf. Cerešenka (V. 1181.).

31294   Čerešňa Svazek: 5 Strana: 1181
Čerešňa, ě, f. = třešně, ovoce, die Kirsche. Slov. Zátur. Cf. Mkl. Etym. 34. Čerešeň. Keby boly čerešne, čerešne, višne, višne, bolyže by tie slovenské dievčence pyšné, pyšné. Sl. spv. VI. 230. Ej Haničko, nešmej še, že ci nešem čerešne, i čerešne, i čerešne i višne, bo ty dzivče hamišne. Sl. ps. 84. — Koll. Zp. I. 102., Pokr. Pot. I. 332., Sl. ps. č. 171.

31295   Čerešňa Svazek: 8 Strana: 0042
Čerešňa, slov. a mor. Brt. D. I. 41.

31296   Čerešňa Svazek: 10 Strana: 0568
Čerešňa, ě, f., zlat. cerasus. Phľd. XXII. 647.

31297   Čerešnák Svazek: 5 Strana: 1181
Čerešnák, a, m., os. jm. Slov. Šd.

31298   Čerešne Svazek: 1 Strana: 0172
Čerešne, f. = střešně. Die Kirsche.

31299   Čerešniar Svazek: 5 Strana: 1181
Čerešniar, a, m., der Kirschenverkäufer. Slov. Loos.

31300   Čerešnica Svazek: 5 Strana: 1181
Čerešnica, e, f., vz Čerešňovica.

31301   Čerešnička Svazek: 5 Strana: 1181
Čerešnička, y, f. = malá čerešeň. Zasa- dil som č-cku v zime, dá to Pánboh, azda sa mě príme. Sl. spv. III. 118. Pred našim oblokom rastie é., už ma kdosi lúbí, ešte som malička; Počala mi é. kvitnúť, začal som já za dievčenci lipnúť. Koll. Zp. I. 83., 87.

31302   Čerešník Svazek: 5 Strana: 1181
Čerešník, a, m., místní jm. v Mal. Hontu na Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 13.

31303   Čerešník Svazek: 7 Strana: 1218
Čerešník, u, m. = třešňový sad. Slov. LObz. XIX. 179.

31304   Čerešnisko Svazek: 5 Strana: 1181
Čerešnisko, a, n. = čerešňa veliká. Bern.

31305   Čerešňovica Svazek: 5 Strana: 1181
Čerešňovica, e, f. = čerešnica, Kirsch- wasser, Kirschhrantwein. Slov. Ssk., Rr. Sb.

31306   Čerešňový Svazek: 5 Strana: 1181
Čerešňový, Kirschen-. Slov. Bern.

31307   Čerešňový Svazek: 9 Strana: 0432
Čerešňový. Na č-vej nadeji nikdy ne- chýba (čerešne vždy kvitávajú); Č-ho hladu nepamätajú ľudia. Mus. slov. ?. 26.

31308   Čerevice Svazek: 9 Strana: 0030
Čerevice = střevíce. Slov. Čes. 1. VIL 48.

31309   Čerevľa Svazek: 10 Strana: 0568
Čerevľa, ryba v Pováži, meresnica. Čas. mus. V. 36.. 33.

31310   Čerevo Svazek: 1 Strana: 0172
Čerevo, zastr. = střevo.

31311   Čerevo Svazek: 8 Strana: 0042
Čerevo, mor. Brt, D. I. 41.

31312   Čergeslo Svazek: 5 Strana: 1181
Čergeslo, a, n. = čereslo. Slov. Bern.

31313   Čerhovka Svazek: 7 Strana: 1218
Čerhovka, y, f. = přítok Doubravky. Ott. VI. 652.

31314   Čercha Svazek: 1 Strana: 0172
Čercha, y, f., čára. Č-y na ruce. Strich. Us. Č.

31315   Čercha Svazek: 5 Strana: 1181
Čercha. Pozorovati, že každý ze čtyř evangelistů nejakou čerchu při obraze divu toho má vlastní. Sš. — Č., místo v Žatecku, také Šerchov, něm. Schergau. Blk. Kfsk. 195.

31316   Čerchání Svazek: 5 Strana: 1181
Čerchání, n. = čárkování. Zpr. arch. VIII. 91.

31317   Čerchaný Svazek: 8 Strana: 0042
Čerchaný m. čechraný (přesmýkn.). Zbej- šov. Brt. D. II. 210.

31318   Čerchati Svazek: 5 Strana: 1181
Čerchati čerchy, linie, rysy dělati, čárko- vati, Linien, Risse machen. Šd. Č. výkres. Zpr. arch. VIII. 91. — co čím: kvádry ostrou štětkou. Zpr. arch. VII. 54.

31319   Čerchle Svazek: 9 Strana: 0432
Čerchle, vršek u Trstené. Mus. slov. II. 22.

31320   Čerchliti Svazek: 8 Strana: 0042
Čerchliti = hrabati V Opovážili se mi les stína ti a č. 1680. L. posíl. 73.

31321   Čerchman Svazek: 5 Strana: 1181
Čerchman, a, m. = čechman. Neor. Vzal to č. Bdl. Teto, už jsem vás neviděla, co č. pachole (dávno, protože prý čert málo kdy dítě uzří). U Rychn. Vk. Cf. Čerch- mant.

31322   Čerchmanský Svazek: 5 Strana: 1181
Čerchmanský = čechmanský.

31323   Čerchmant Svazek: 5 Strana: 1181
Čerchmant, a, m. = čechman, čerchman. Č. v něm vězí! U Jižné. Vru. Aby tě č. vzal! U Chrud., Něm. Brodu a j. Holk., Bvř. Jdi s tím k č-tu. Brnt.

31324   Čerchmantský Svazek: 5 Strana: 1181
Čerchmantský = čechmanský, čerchman- ský.

31325   Čerchov Svazek: 5 Strana: 1181
Čerchov, a, m., lesnatá hora u Domažlic a u Nové Huti za Berounem.

31326   Čerchov Svazek: 9 Strana: 0432
Čerchov, hora v Šumavě.

31327   Čerchovati Svazek: 5 Strana: 1181
Čerchovati, Striche machen. Tpl.

31328   Čeriek Svazek: 7 Strana: 1218
Čeriek, u, m., čásť ruchadla Slov. DŠk. II. 271.

31329   Čerien Svazek: 8 Strana: 0042
Čerien, a, m., skála, v Liptove, Phľd. XII. 342.

31330   Čerka Svazek: 10 Strana: 0037
Čerka, y, f = čárka. Gb Slov

31331   Čerkáč Svazek: 5 Strana: 1182
Čerkáč, e, m., lysimachia vulgaris, rostl. Let. Mr. S. VIII. 1. 33.

31332   Čerkas Svazek: 1 Strana: 0172
Čerkas, a, m. — Čerkaska, y, f. — Čer- kaský. — Čerkasy, gt. Čerkas, pl., krajina v Asii. Jg. Cirkassier, -rin, cirkassisch, Cir- kassien. Jg.

31333   Čerkasy Svazek: 5 Strana: 1182
Čerkasy, vz S. N.

31334   Čerkati Svazek: 5 Strana: 1182
Čerkati, čerknouti, knul a kl, utí = ščer- kati, štěrkati, chřestěti, chrastiti, řinčeti, rasseln. Slov. Čerknúť východňoslovenský výraz miesto: brnknúť si pohármi. Rr. Sb. — čím kde. Ostrôžkami po ulici čerkali. Dbš. Sl. pov. I. 514. Keď na mojich nohách čen- čiare č-kali. Chlpk. Sp. 184. Ostrožkami ne- čerkaj. Sb. sl. spv. II. 1. 31. Šak jej budú zvoniť hlasnými zvonami a mne budú čerkať ostrými mečami. Sb. sl. sp. II. 1. 102.

31335   Čerkati Svazek: 9 Strana: 0030
Čerkati. Č-li a škrábali obrazy. Jrsk. XIX. 77.

31336   Čerkes Svazek: 5 Strana: 1182
Čerkes, a, m. = darebák, lump. U Pře- rova. Bkř. — Čerkesové. Vz Šf. Strž. I. 48.

31337   Čerkotka Svazek: 7 Strana: 1218
Čerkotka, y, f. = čerkáč (dod.). Slov. LObz. XVII. 59.

31338   Čerkovna Svazek: 5 Strana: 1182
Čerkovna, y, f. Č. Voršila. Žer. Záp. I. 18.

31339   Čerkovský Svazek: 5 Strana: 1182
Čerkovský ze Zahrádky. Vz Blk. Kfsk. 1294.

31340   Čerlinec Svazek: 5 Strana: 1189
Čerlinec, nce, tu. = čertovo lejno, assa foetida, der Teutelsdreck. Us. Brt. Č-cem někoho z domu vykouřiti. Tč. Č. na na- kuřování nádchy. Šd.

31341   Čerma Svazek: 5 Strana: 1182
Čerma, y, f., něm. Tschirm, ves v Opavsku.

31342   Čermáček Svazek: 5 Strana: 1182
Čermáček, vz Čermák.

31343   Čermáček Svazek: 8 Strana: 0042
Čermáček, čka,, m., vz Červenka (3. dod.).

31344   Čermák Svazek: 1 Strana: 0172
Čermák, a, m., čermáček, čka, m., červenka, Rothkehlchen, pták. V. Čermák m. červák (červ), v přešlo v m. Ht., n. črtm-bm- = červený. Č. = červák, červeňák ; m jest pů- vodní a přešlo do v, vz Červ (původ, hned na začátku), Čermný. Prk. Dle Kom. čer- venka = Rothkehlchen, čermák Rothschwänz- chen; u Toms, naopak; u Turnova čermák a červenka Rothkehlchen, lejsek Rothschwänz- chen. Marek. (Jg.). Na Mor.: raška. Brt.

31345   Čermák Svazek: 5 Strana: 1182
Čermák. Vz Rehek zahradní, Brm. II. 2 141., Kram. Slov. 74. — Č., os. jm. Č. Jarosl. Vz Slavín I. 80. Č. Ant, nar. 1776. Vz Bačk. Pís. I. 265., Jg. H. 1. 2. v. 543., Šb. H. 1. 2. v. 234. — Č. Jan Ondř. 1654. Vz Jg. H. 1. 2. v. 543. — Č. Bohusl., básník a úřed- ník při univ. knihovně. O jiných Č. vz v S. N., Blk. Kfsk. 1294.

31346   Čermák Svazek: 7 Strana: 1218
Čermák Filipp. Tf. Mtc. 262., Ott. VI. 597. — Č. B. Bačk. Př. 46., 75., Ott. VI. 600. — Č. A. Bačk. Písm. I. 262., 265. — Č. Klim., Č. Jos., Č. Fr., Č. Jarosl., Č. Kar. Dom., Č. Václ. Vz Ott. 599. nn.

31347   Čermák Svazek: 8 Strana: 0042
Čermák, a, m., vz Červenka, (3. dod.).

31348   Čermák Svazek: 9 Strana: 0030
Čermák modrý (pták), vz Modráček. — Č. Bohusl., spis. f 9. /2. 1899. Vz Nár. list.
1899. č. 41. hlavní a odp list, Jub. V. — ?. J., Jarosl, a j. vz Jub. V.

31349   Čermák Svazek: 9 Strana: 0432
Čermák Václ., spis.

31350   Čermák Svazek: 10 Strana: 0568
Čermák E., spis.

31351   Čermakovice Svazek: 5 Strana: 1182
Čermakovice, dle Budějovice, Čerma- kowitz, ves u Mor. Krumlova.

31352   Čermaň Svazek: 7 Strana: 1218
Čermaň, ě, f. = hora u Nitry. Šd.

31353   Čermel Svazek: 1 Strana: 0172
Čermel, e, m., na Slov., černýš. Kuhweizen.

31354   Čermel Svazek: 7 Strana: 1218
Čermel. Cf. Ott. VI. 600.

31355   Čermel Svazek: 8 Strana: 0042
Čermel, a, m., obec v Nitře. Phľd. XII. 342., 74.

31356   Čermenky Svazek: 5 Strana: 1182
Čermenky, pl., Tschirmkau, ves v prus. Slez. Šd.

31357   Čermetice Svazek: 5 Strana: 1182
Čermetice, ves zašlá. Blk. Kfsk. 950.

31358   Čermice, Čermíky Svazek: 5 Strana: 1182
Čermice, Čermíky v Žatecku. Tf. Odp. 287., Blk. Kfsk. 1100.

31359   Čermík Svazek: 5 Strana: 1182
Čermík, a, m., ves. Arch. V. 527.

31360   Čermíky Svazek: 5 Strana: 1182
Čermíky, Čermníky, dle Dolany, něm. Černik, ves u Čes. Brodu; něm. Čermich, ves u Kadaně. Tk. I. 409., Tf. Odp. 266., Blk. Kfsk. 1294.

31361   Čermná Svazek: 5 Strana: 1182
Čermná, é, f. Č. Česká, Böhmisch-Čerma, také Č. Tamchynova, ves u Náchoda. S. N. XI. 365. Č. Veliká, Gross-Čerma, ves u Ko- stelce nad Orl. Č. Malá, Klein-Čerma, vsi u Náchoda a Kostelce nad Orl. S. N. XI. 356. Něm. Čermna, ves u Hostinného. Něm. Tschirm, ves u Staňkova. Něm. Leukers- dorf, ves u Ústí nad Labem. Něm. Roth- wasser, ves v Chrudimsku. Vz S. N. II. 498., X. 150., Blk. Kfsk. 1294., Sdl. Hr. II. 276.

31362   Čermný Svazek: 1 Strana: 0172
Čermný, zastr. = červený, roth. Jg. — Čermný, Čermná jest jméno několika osad českých neb poli, zkaženě Černý, -á nazva- ných, od červené půdy, na př. severových. čásť obce Hoř. Břízy u Plzně. Prk.Vz Črmný.

31363   Čermný Svazek: 5 Strana: 1182
Čermný = červený, roth. Č. moře. Vz Mkl. Etym. 33.

31364   Čermotoč Svazek: 9 Strana: 0030
Čermotoč, e, f. = červotoč. Fisch. Hosp. 122.

31365   Čermucha Svazek: 1 Strana: 0172
Čermucha, y, f., střemcha, ptáčnice, Trauben-, Ahlkirsche. Jg.

31366   Čermucha Svazek: 5 Strana: 1182
Čermucha, y, f. = střemcha. Vz Mkl. Etym. 33.

31367   Čermula Svazek: 8 Strana: 0042
Čermula, y, f., území v Liptově, Phľd. XII. 74., 342.

31368   Čern Svazek: 1 Strana: 0172
Čern, vz Černý.

31369   Čerň Svazek: 1 Strana: 0172
Čerň, i, f., barva černá. V černi choditi, opak: v běli choditi. L. — Č. = luza. Pöbel. L. — Č. čeho = tma, veliký počet. L. — Č. brunšvická, činská, frankobrodská, knihti- skařská, kostní, lakyrská, pařížská, platinová, révová, skřidličná n. břidličnatá, slonová, španělská, tiskařská, Kh., železná, iridiová, mořenová (krapproth). Nz. Die Schwärze. Vz Černidlo.

31370   Čerň Svazek: 5 Strana: 1182
Čerň, die Schwärze. Vz Šfk. 41. Č. špa- nělská, Rstp. 1400., ebenová, Prm. IV. 153., sandová na kůži, Prm. III. č. 15., kostěná (kosti žířené, spodium), Šp., lampová, Mj. 34., ultramarínová, Ktzr., anilinová, das Anilin- schwarz, Šp., měděná. Bř. N. 167. — Kram. Slov. 74. Č. z kostí, platinová, rhodiová, rutheniová, železná. Vz Šfk. Poč. 137., 363., 368., 370., Schd. I. 305., KP. IV. 135., 274. Č. psací u Řím. a Řeků. Vz Vlšk. 229., 284.

31371   Černá Svazek: 5 Strana: 1182
Černá, vz Černý.

31372   Černá Svazek: 7 Strana: 1218
Černá, é, f., potok v Semilsku. Mzr. 3.

31373   Černá Svazek: 8 Strana: 0042
Černá, é, f., potok u St. Hamrů ve Frý- decku. Vést. opav. 1893. 6.

31374   Černá Svazek: 10 Strana: 0037
Černá = tmavá noc. V zloděj. řeči

31375   Černá Svazek: 10 Strana: 0568
Černá = kuchyně. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46.

31376   Černá hora Svazek: 1 Strana: 0172
Černá hora, Ona gora, ital. Monte-negro, Černohoří. Vz S. N. II. str. 499.—506. — Černohorec, — Černohorský.

31377   Čerňáč Svazek: 9 Strana: 0030
Čerňáč, e, m., adoxus, brouk. Č. révový. Vz Klim. 680.

31378   Černáček Svazek: 1 Strana: 0172
Černáček, čku, m., černý bob. schwarze Bohne. D.

31379   Černák Svazek: 5 Strana: 1182
Černák, u, m., der Schwärzling (unbrauch- barer, schwarzer Kran); Morion (ein Edel- stein). Šm., Loos.

31380   Černakov Svazek: 5 Strana: 1182
Černakov, a, m., jm. potoku a mlýnu na Slov. Koll. II. 507., Černakovský potok. Koll. IV. 97.

31381   Černákov Svazek: 8 Strana: 0042
Černákov, a, m., obec a řeka v Turci. Phľd. XII. 154.

31382   Černalosť Svazek: 10 Strana: 0037
Černalosť, vz Črnalosť

31383   Černání Svazek: 5 Strana: 1182
Černání, n., das Schwarzwerden. Č. vína. Vz KP. V. 183., Šk.

31384   Čerňanský Svazek: 5 Strana: 1182
Čerňanský Jan. 1709.; Č. Sam. 1759. Vz Jg. H. 1. 2. v. 543., Šb. Děj. ř. 2. v. 234., Jir. Ruk. I. 133.—134.

31385   Černanský Svazek: 9 Strana: 0030
Černanský Jan, kazat. a básn. slov. 1709. až 1766. Vz Vlč. Lit. II. 1. 116.

31386   Čerňanský Svazek: 9 Strana: 0432
Čerňanský Samuel. Vz Vlč. Lit. II. 285.

31387   Černárole Svazek: 7 Strana: 1218
Černárole, e, m., os. jm. Wtr. Obr. I. 88.

31388   Černast Svazek: 10 Strana: 0568
Černast, a, m. = čert. Kýho černasta ! Brt Sl. 46.

31389   Černastosť Svazek: 5 Strana: 1182
Černastosť, i, f., die Schwärzlichkeit. Slov. Ssk.

31390   Černastý Svazek: 1 Strana: 0172
Černastý = příčerný, schwärzlich. Baiz.

31391   Černastý Svazek: 5 Strana: 1182
Černastý = černavý. Mor. a Slov. Brt., Hol. 193.

31392   Černata Svazek: 5 Strana: 1182
Černata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

31393   Černati Svazek: 1 Strana: 0172
Černati = černým se stávati, schwarz werden; se č . . Lidu tam, až se černá. Us. Něco se tam černá. Us. Černání vína. Sk.

31394   Černati se Svazek: 5 Strana: 1182
Černati se. Hory se černajú, lúky zele- najú; Zdálo se mně, zdálo, že sa od hor mračí, a to se černajú šohajovi oči. Sš. P. 552., 415. — kde. Na ploše té se černal had. Kká. K sl. j. 29.

31395   Černatosť Svazek: 5 Strana: 1182
Černatosť, i, f. = černastosť, náčernosť. Us. Černatý = černastý, černavý. Us.

31396   Černava Svazek: 1 Strana: 0172
Černava, y, f. = černá země, Mohrerde, D.; 2. černý oblak, schwarzes Gewölk. Na Slov., Koll.

31397   Černava Svazek: 5 Strana: 1182
Černava = mrákava, tuča, tuče. Hdk. C. 377, Sl. les. Také u Dobrušky. Vk. Hore dolinami č. sa valí; ni je to č., ale sú hu- sáři. Koll. Zp. I. 363; Sl. ps. Šf. II. 119. Jde mrákava, čierňava sä valí. Hdž. Čít. 155 — Č., myslivna u Mělníka.

31398   Černava Svazek: 9 Strana: 0432
Černava, y, f., pole u Dolánek, trať u Je- nišovic, pole u Mal. Rohozce. Vz Př. star. V. 120. —122.

31399   Černavě Svazek: 5 Strana: 1182
Černavě, schwärzlich. Č. lesklý, kovový, modrý. Kk. Br. 21., 23., 26. Černavka, y, f., die Brunette. Rk. — Č., schwarze Kuh. Rk. — Č., samota u Ml. Boleslavě.

31400   Černavka Svazek: 8 Strana: 0042
Černavka, y, ť., Schwarzbach, potok, dříve Kanovnice: NZ IV. 101.

31401   Černavosť Svazek: 1 Strana: 0172
Černavosť, i, f., náčernosť. Die Schwärz- lichkeit. Us.

31402   Černavý Svazek: 1 Strana: 0172
Černavý. Č. peří, oči, tváře, vlasy, barva, země, schwärzlich. Us., D., Jg.

31403   Černce Svazek: 5 Strana: 1182
Černce = Černice, Černitz, ves u Zavle- koma.

31404   Černčí Svazek: 5 Strana: 1182
Černčí, n., Tschimsch, ves u Medonos.

31405   Černčice Svazek: 5 Strana: 1182
Černčice, dle Budějovice, Černčitz, ves u Nov. Města nad Metují. PL. Vz S. N., Tk. III. 35., 44., V. 237., Tk. Ž. 185., Blk. Kfsk. 1294, Sdl. Hr. II. 256.

31406   Černčický Svazek: 5 Strana: 1182
Černčický z Kácova, panská rodina. Vz S. N. X. 151., Sdl. Hr. II. 276., IV. 369.

31407   Černčín Svazek: 5 Strana: 1182
Černčín, a, m. = Černčice.

31408   Černě Svazek: 1 Strana: 0172
Černě něco barviti, schwarz färben. Jg. Lépe: na černo. Brt.

31409   Černě Svazek: 5 Strana: 1182
Černě obhalený. Lpř. Sl. I. 40. Příliš č. vidíš. Šml. I. 46.

31410   Černec Svazek: 1 Strana: 0172
Černec, nce, m. Der kalte Brand; na bobě (Bohnenflecken. Bern.).

31411   Černec Svazek: 5 Strana: 1182
Černec, rnce, m., v pravoslavné církvi = mnich? světský kněz bělec. S. N. — Č. = Černýš, obec.

31412   Černec Svazek: 10 Strana: 0037
Černec, nce, m = orel. Msn II. 447

31413   Černěčerný Svazek: 10 Strana: 0037
Černěčerný Č noc Klicpera

31414   Černěhnědý Svazek: 5 Strana: 1182
Černěhnědý, schwarzbraun. Sm.

31415   Černěkovice Svazek: 5 Strana: 1182
Černěkovice, pl., ves. Arch. V. 550.

31416   Černěnka Svazek: 5 Strana: 1182
Černěnka, y, f., nigrities, Nz., lk., pity- riasis nigra. Odb. path. III. 115. Č. zlá, bös- artige Melanose. Nz. lk.

31417   Černěnka Svazek: 10 Strana: 0037
Černěnka, y f Č duhovky, nigrities iridis Ktt

31418   Černěnkový Svazek: 5 Strana: 1182
Černěnkový, melanotisch. Nz. lk.

31419   Černera Svazek: 8 Strana: 0042
Černera, y, ť., obec v Turci. Phľd. XII. 312., 74.

31420   Černěšice Svazek: 5 Strana: 1182
Černěšice, míst. jm. Tk. I. 41, IV. 295.

31421   Černet Svazek: 5 Strana: 1182
Černet, a, m. = bělotice, kachna čubatá, figula cristata, die Reiherente. Pdy.

31422   Černeť Svazek: 5 Strana: 1183
Černeť, i, f. Č. na řepě, helminthosporium rhizoctonon, der Rübentödter, ničí kořeny buráku, ba i listy; č. na řepce, pleospora napi, der Rapsverderber. Houba tato náleží k tvrdohoubám. V první době nákazy je pletivo šešulí kolem černých skvrn pěkně zelené, později tuto barvu mění, scvrká se a ze šešulí símě velmi snadno vypadává. Pta. Č. na mrkvi, sporidesmium exitiosum, die Schwarze der Mohrrübe. Houba tato náleží k tvrdohoubám a bývá příčinou jme- nované choroby. Pta. — Č., melanotisches Pigment. Nz. lk. Močení č-ti, melanuria. Nz. lk. Vrstva č-ti, čaloun černý, tapetum nigrum. Nz. lk. — Č., die Schwarzente. Slov. Ssk.

31423   Černěť Svazek: 10 Strana: 0037
Černěť, i, f. Č = zabarvení kůže do temně žlutohnědá n šedohněda, melanosis Č kožní, melasma, nigrities cutis, jazyková, nigrities linguae, nadledvinová, morbus Adis- sonii ktt

31424   Černěti Svazek: 1 Strana: 0173
Černěti, 3. pl. -nějí, ěl, ění. Vz Černati.

31425   Černěti Svazek: 5 Strana: 1183
Černěti, vz Črněti.

31426   Černětice Svazek: 5 Strana: 1183
Černětice, dle Budějovice, Černětitz, ves u Volyně.

31427   Černhauz Svazek: 5 Strana: 1183
Černhauz, u, m. Č. Václ., nar. 1798. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 543. Z Č-za Černous Da- vid, Fridr., Jan a j. Blk. Kfsk. 1294.

31428   Černice Svazek: 1 Strana: 0173
Černice, e, f., ostružina. Brombeere. Na Slov. a Mor.

31429   Černice Svazek: 5 Strana: 1183
Černice, e, f. = malina černá, malinník, ježtník, rubus caesius, rostl. Rstp. 494. — Č.= brusnice, borůvka, černá jahoda, čiče-
retka, vaccinium, rostl. Vz Rstp. 984. — Č. = černá višeň. Rstp. 479. Na Mor. Šd., Brt., Sš. P. 508. — Č. = ostružina. Němc. IV. 417. U Zábřehu. Kčk- Vz Černičia. — Č. = druh velikých kulatých švestek. U Olom. Sd. — Č. = fazole drobná ploskatá černá do modra. Na Zlinsku. Brt. — Č., Černitz, vsi u Telče, u Mor. Krumlova, u Plzně, u Horažďovic, u Zavlekoma, u Mostu. PL., S. N., Tk. III. 175., Blk. Kfsk. 168., Sdl. Hr. III. 232., 236., IV. 123, 337.

31430   Černici Svazek: 10 Strana: 0568
Černici = cikáni. V zlodej. ml. Čes. 1. XV. 46.

31431   Černicový Svazek: 10 Strana: 0037
Černicový Č zeleň Vz Černice

31432   Černičí Svazek: 5 Strana: 1183
Černičí = Černčice. Blk. Kfsk. 573.

31433   Černičí Svazek: 8 Strana: 0042
Černičí = malinník ostružník. Duf. 276.

31434   Černičia Svazek: 5 Strana: 1183
Černičia, n., der Brombeerstrauch. Č. dává černice. Slov. Hdž. Čít. 196.

31435   Černička Svazek: 10 Strana: 0568
Černička, y, f. = fazole drobná, plo- skatá, černá do modra. Brt. Sl. 46

31436   Černíčký Svazek: 1 Strana: 0173
Černíčký = zcela černý, černoučký (cf. běloučký), ganz schwarz. Prk.

31437   Černičky Svazek: 5 Strana: 1183
Černičky, pl., f., Černitz, zámek u Be- chyně.

31438   Černičký Svazek: 5 Strana: 1183
Černičký. Lašťověnko černička, přeleť polečko z nizučka. Sš. P. 197.

31439   Černičné Svazek: 8 Strana: 0042
Černičné, ého, n., pole a, paseka, na Vy- zovsku. MzO. 1890. č. 25. str. 24.

31440   Černičtí Svazek: 5 Strana: 1183
Černičtí z Kácova. Sdl. Hr. I. 100.

31441   Černidelnice Svazek: 5 Strana: 1183
Černidelnice čili nádoba na barvy. Koll. St. 284., IV. 72., 1U. 240. — Č. = kalamář. Drží v pravici psací nástroj, v levici černi- delnici. Koll. St. 239. Kdo chce o pannách a paních psáti, aby místo č-ce do jitřenky své péro zamočil. Koll. III. 240.

31442   Černidlár Svazek: 7 Strana: 1218
Černidlár, u, m. = kalamář. Sokl. I. 141. Slov.

31443   Černidlnice Svazek: 1 Strana: 0173
Černidlnice, e, f., kalamář, Tintenfass. Reš.

31444   Černidlo Svazek: 1 Strana: 0173
Černidlo, a, n. Schwarze Farbe, die Schwärze. Č. ševcovské, knihařské n. tiskař- ské n. tlačitelské, Druckerschwärze, malířské, písařské (ke psaní, inkoust). Psal jsem na knihách černidlem. Br. Ne všecko se může černidlu a papíru svěřiti. Kat. Žer. Kalamář s černidlem. Štelc. — Vz Čerň.

31445   Černidlo Svazek: 5 Strana: 1183
Černidlo, a, n. = inkoust. Slez. Tč., Brt. D. 204. — Č. = černýš, melampyrum, der Wachtelweizen. Slb. 307. — Č. = náměl, námel, námelič, námělečník, svatojanský chléb, svatojanské žito, secale cornutum, das Mutter- korn. Sl. les. Č. = plevel v obilí, ze semene trousí se černý prach. Brt. — Č., Krbowitz, samota u Nové Huti za Berounem.

31446   Černidlo Svazek: 8 Strana: 0042
Černidlo. Ku Kat. z Žer. přidej: 66. — Č., melampyrum, rostl. Brt. D. II. 505. — Č. z capuchu = saze. NZ. II. 646.

31447   Černidlodrv Svazek: 5 Strana: 1183
Černidlodrv, u, m., die Tintenwurzel. Šm.

31448   Černidlový Svazek: 5 Strana: 1183
Černidlový, Tinten-. Č. kámen. Šm.

31449   Černigal Svazek: 7 Strana: 1218
Černigal, a, m. = umouněnec. Slez. Šd.

31450   Černigal Svazek: 8 Strana: 0042
Černigal, a, m. = umouněnec. Las. Brt. D. II. 302.

31451   Černigol Svazek: 9 Strana: 0030
Černigol, a, m. = umouněnec. Lor. 71.

31452   Černihlávek Svazek: 9 Strana: 0030
Černihlávek, vku, m. = toten, sangui- sorba. Na mor. Slov. Mus. ol. VII. 11.

31453   Černicha Svazek: 10 Strana: 0568
Černicha, y. f., rostl. Vz Černucha. Černit = škareděti. Nečerni tak. Litom. 44.

31454   Černík Svazek: 5 Strana: 1183
Černík, a, m. = černohlávek, strašák, sylvia atricapilla, der Mönch, das Schwarz- plättchen, pták. Pdy. — Č. = Čermíky. Blk. Kfsk.

31455   Černík Svazek: 7 Strana: 1218
Černík pták. Vz Brm. II. 2. 194.

31456   Černík Svazek: 10 Strana: 0037
Černík = cikán. V zlodej mluvě

31457   Černikář Svazek: 1 Strana: 0173
Černikář, e, m., barvíř, der Färber. Dipl. 1523.

31458   Černíkov Svazek: 5 Strana: 1183
Černíkov, a, m., Černikau, ves u Nové Kdyně. Tam vydávají palety na báč. Vz Báč a Sbtk. Krat. h. 27. — Něm. Černikow, ves u Strakonic; něm. Uretschlag, ves u Krum- lova. PL., Blk. Kfsk. 149., 1266., Sdl. Hr. III. 302.

31459   Černíkov Svazek: 8 Strana: 0042
Černíkov, a, m., les u Šonova ve Frý- decku. Věst. op. 1893. 7.

31460   Černikovice Svazek: 5 Strana: 1183
Černikovice, dle Budějovice, Černikowitz, vsi u Neveklova, u Rychnova a u Kralovic. PL., S. N., Tk. VI. 346., Blk. Kfsk. 1294., Sdl. Hr. I. 181.--182., II. 276.

31461   Černikovská Svazek: 5 Strana: 1183
Černikovská. Žer. Záp. II. 182.

31462   Černíky Svazek: 5 Strana: 1183
Černíky, dle Dolany, také Čermíky, něm. Černik, ves u Čes. Brodu. PL. Vz Blk. Kfsk. 267.

31463   Černilid Svazek: 5 Strana: 1183
Černilid, u, m. = luza, der Pöbel. Šf. Rozpr. 92., Hdž. Čít. XIII., Mz. Mkl. To je řeč luzy a č-du. Phld. I. 1. 6.

31464   Černilka Svazek: 1 Strana: 0173
Černilka, y, f., rostl. Rostl. Nigritine. Rk., Jg.

31465   Černilo Svazek: 5 Strana: 1183
Černilo, a, n. = černidlo, Schuhwichse. Slov. Črievice tri čiernilom. Hdž. Šlb. 36.

31466   Černilov Svazek: 5 Strana: 1183
Černilov, a, m., Černilow, Schlackendorf, ves u Smiřic; Č. Horní a Dolní, Ober-, Unter-Černilow, vsi u Smiřic. PL., Tk. III. 66., 67., V. 145., VI. 182., 183., Blk. Kfsk. 707., Sdl. Hr. II. 226., 227.

31467   Černín Svazek: 5 Strana: 1183
Černín, a, m., os. jm. Hrabata Černínové z Chudenic. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1295., Sdl. Hr. I. 242., II. 276., III. 259., 271., IV. 369. Č. z Chud. Heřman. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 71., Jg. H. 1. 2. v. 543., Sbn. 938., Šb. Děj. ř. 2. v. 234., Jir. Ruk. I. 134. Č. Bartoš, Jan a Mart. z Vysoké, Č. z Mlazovic. Vz Vz Tk. Ž. 220. Černínové z Černína. Sdl. Hr. I. 152., 222., II. 276. — Č., vsi u Znojma, u Jičína a u Berouna, PL. Tk. I. 361., IV. 724., Blk. Kfsk. 67., 940 (jič).

31468   Černín Svazek: 9 Strana: 0030
Černín z Chudenic Heřm., 1589. —-1651. Vz Flš. P. I. 386. nn.

31469   Černína Svazek: 5 Strana: 1183
Černína, y, f., melanotischer Fleck, Nz. lk., das schwarze Pigment. Vz Černeť. Rst. 44., 404. Č., melasma, druh pih. Nz. lk., Šel. Cf. Slov. zdrav. 50. — Č., Ferkel in schwarzer Sauce, Melanche. Šm. — Č. = beraní rožky, vranec, samorostlík, actaea, Christophskraut. Slb. 660., Mllr. 8 — Č. = černá, snědá mouka. Slez. Laš. Brt. D. 204. Má všelijaké č-ny pro brávky. Šd.

31470   Černína Svazek: 8 Strana: 0042
Černína, vz Vranec (3. dod.).

31471   Černínka Svazek: 9 Strana: 0030
Černínka, y, f. Anna Č. (Čenínová) z Při- chovic. Har. J 45.

31472   Černinký Svazek: 5 Strana: 1183
Černinký, vz Černý.

31473   Černínov Svazek: 5 Strana: 1183
Černínov, a, m. (Čermná, Tamchynová), hrad. Blk. Kfsk. 530., Sdl. Hr. IV. 317. Černínova Anna atd. Vz Blk. Kfsk. 1295.

31474   Černíny Svazek: 5 Strana: 1183
Černíny, dle Dolany, Černin, ves u Kutné Hory. Blk. Kfsk. 1295.

31475   Černistý Svazek: 5 Strana: 1183
Černistý = náčerný. Č. ovce. Val. Brt. D.

31476   Černiti Svazek: 1 Strana: 0173
Černiti, 3. pl. -ní, černi, -ně (íc), il, ěn, ění; černívati, schwärzen, schwarz machen. — Slunce černí (opálá). Č. si brvy, vlasy. Us. — co čím: řemen černí. — koho osočo- vati, anschwärzen, verleumden. On ho černí u pána. Us.

31477   Černiti kde Svazek: 5 Strana: 1183
Černiti kde. V růžovém, ale ostnitém a šípkovém kři se holé tělo stoje černí. Koll. I. 349. — čím. Jímž svú duši velmi črnú (špinú). Hr. rk. 267. — se od čeho. Ať se nečrní od smilstvie nectné poškvrny (čistota). Smil v 1641.

31478   Černiti se na koho Svazek: 7 Strana: 1218
Černiti se na koho = škarediti se. V Plzeň. Otm.

31479   Černivo Svazek: 5 Strana: 1183
Černivo, a, n. = inkoust, die Tinte. Slov. Ssk. — Č., Černiw, ves u Libochovic.

31480   Černivsko Svazek: 5 Strana: 1183
Černivsko, a, n., Černisko, ves u Břez- nice.

31481   Černka Svazek: 5 Strana: 1183
Černka, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

31482   Černkov Svazek: 5 Strana: 1183
Černkov, a, m., Čenkau = Čenkov, ves u Jince v Hořovicku. Tk. III. 86., Sdl. Hr. III. 194.

31483   Černkovec Svazek: 5 Strana: 1183
Černkovec, vce, m. Sdl. Hr. IV. 237.

31484   Černo Svazek: 1 Strana: 0173
Černo. Něco na černo barviti, schwarz färben. Us. Vz Černý.

31485   Černo Svazek: 5 Strana: 1184
Černo. Ta uninská rola č. pooraná. Sš. P. 165. Bylo jich tam až č. (až modro, až bílo = mnoho). Brt.

31486   Černo Svazek: 7 Strana: 1218
Černo, a, n., snbst., das Schwarze. Dk.

31487   Černo Svazek: 10 Strana: 0568
Černo =- tma. V zlod. ml. Čes. 1. XV. 46.

31488   Černoaksamítový Svazek: 5 Strana: 1184
Černoaksamítový kabátek. Koll. III. 116.

31489   Černobarevný Svazek: 5 Strana: 1184
Černobarevný, schwarzgefärbt. Us. Tč.

31490   Černobarvý Svazek: 8 Strana: 0538
Černobarvý člověk. Čes. 1. VI. 239.

31491   Černobél Svazek: 5 Strana: 1184
Černobél, u, m. = Černobýl. Pásla hu- sičky pode mlénem, umévala se č-lem. Sš. P. 757.

31492   Černobělastý Svazek: 5 Strana: 1184
Černobělastý, schwarzweiss. Šm., Loos.

31493   Černobílý Svazek: 5 Strana: 1184
Černobílý, schwarzweiss. Us. Tč.

31494   Černoblankytný Svazek: 5 Strana: 1184
Černoblankytný, schwarzblau. Šm.

31495   Černobledý Svazek: 5 Strana: 1184
Černobledý, blassschwarz. Loos.

31496   Černobog Svazek: 5 Strana: 1184
Černobog (Čorny bog), a, m. = vysoký kopec v Horní Lužici, někdy obětiště po- hanských Slovanů. Osk. Schuster. Vz S. N. II. 511.

31497   Černoboh Svazek: 1 Strana: 0173
Černoboh, a, m., každý zlý duch, bůh rozhněvaný. Jg. Vz víc v S. N. II. 251.

31498   Černoboh Svazek: 5 Strana: 1184
Černoboh, a, m., vlastně zimní polovice zodiaku, kruhu nebeského. Vz S. N.

31499   Černoboh Svazek: 7 Strana: 1218
Černoboh. Cf. Zbrt. 19., 203., Šf. III. 96., Mus. 1837., Mách. 27., 36., Ott. IV. 628.

31500   Černoboký Svazek: 10 Strana: 0037
Černoboký Č lod' Msn Od 110

31501   Černobor Svazek: 9 Strana: 0432
Černobor, u, m. = čený bor. Tbz. V. 38

31502   Černobožství Svazek: 9 Strana: 0030
Černobožství. List. fil. 1899. 114.

31503   Černobradáč Svazek: 5 Strana: 1184
Černobradáč, e, m. = kdo má černou bradu, der Schwarzbart. Tč.

31504   Černobrádek Svazek: 5 Strana: 1184
Černobrádek, dka, m. = černobradáč. Šm.

31505   Černobradý Svazek: 5 Strana: 1184
Černobradý, schwarzbärtig. Rk.

31506   Černobrunatný Svazek: 5 Strana: 1184
Černobrunatný, schwarzbraun. Slez. Tč.

31507   Černobrvek Svazek: 5 Strana: 1184
Černobrvek, vka, m., der Brünette. Slov. Ssk.

31508   Černobrvka Svazek: 5 Strana: 1184
Černobrvka, y, f., vz Černobrvý. Vlč. v Osv. 1884. 532.

31509   Černobrvý Svazek: 1 Strana: 0173
Černobrvý, schwarzaugenbrauig. Č. dívka. Jg. Černobrvka.

31510   Černobřichý Svazek: 8 Strana: 0538
Černobřichý dlouhorožec, brouk. Vz Klim. 150.

31511   Černobur Svazek: 10 Strana: 0568
Černobur, u, m. = druh psů lovčích. Jrsk. Pov. 309.

31512   Černobýl Svazek: 1 Strana: 0173
Černobýl, e, m., rostlina, sv. Jana pás. Byl. Der Beifuss, Johannesgürtel. Č. bílý a červený. Čern. — Černobýlový. Č. voda, semeno, víno. Byl.

31513   Černobýl Svazek: 5 Strana: 1184
Černobýl, u, m. Vz Býl. Cf. S. N., Mkl. Etym. 34., Bž. 238. Č. pelun černobýl, arte- misia vulgaris: Vz Črnobýl, Slov. zdrav. 50., Mllr. 17., Rstp. 907., Čl. Kv. 193., Kk. 165., Sbtk. Rostl. 288.—289., FB. 43., Slb. 423., Sv. ruk. 313., Byl. 15. stol., Bartol. Göm. Také na Val. Vck. Něm. také Wer- muth. Bez č-lu nedaří se žádné čáry. Mus. — Č., a, m. Č. Mikuláš, † 1556., pražský primator. Vz S. N., Tf. Odp. 321., 341., Sbn. 947., Sb. Děj. ř. 2. v. 234., Jir. Ruk. I. 138.

31514   Černobýl Svazek: 7 Strana: 1218
Černobýl. Cf. Zbrt. 284., Mách. 66., 147., 175. Jeho význam v podání svatojanském Vz Mus. 1891. 476. — Č. Mik., spis. 1495. až 1556. Vz Ott. VI. 628.

31515   Černobýl Svazek: 8 Strana: 0042
Černobýl, vz Zelina (3. dod.). Léčení č-lem. Vz Vek. Val. I. 155.

31516   ČernoBýl Svazek: 9 Strana: 0030
ČernoBýl Mikul., 1495. —1556. Vz Vlč. Lit. 1. 360., Flš. Písm. I. 32/.

31517   Černobýl Svazek: 9 Strana: 0432
Černobýl — otec zelin koní mňatka — bylin matka, menťna pulegium. Nár. sbor. 1901. 163.

31518   Černobýl Svazek: 10 Strana: 0037
Černobýl jest máti všeho koření Jrsk VII 2 108 Č-lu nasuší si selka za květu, poněvadž příjemně voní a dává jej o po- svícení do hus majících se péci Nár list 1903 č 285 3

31519   Černobýlový Svazek: 5 Strana: 1184
Černobýlový, Beifuss-. Bern.

31520   Černobýlový Svazek: 7 Strana: 1218
Černobýlový věnec. Vz Mus. 1891. 267

31521   Černoc Svazek: 5 Strana: 1184
Černoc, e, f. C. Malá a Veliká, Klein-, Gross-Černitz, vsi u Podbořan. Arch. II. 193., Blk. Kfsk. 1295.

31522   Černoccí Svazek: 5 Strana: 1184
Černoccí = černoocí, vz Černooký. Č. pacholci sedí na peci. Sš. P. 773.

31523   Černocký Svazek: 5 Strana: 1184
Černocký, ého, m., os. jm. Vck.

31524   Černocký Svazek: 10 Strana: 0568
Černocký F. J., spis.

31525   Černočárný Svazek: 9 Strana: 0030
Černočárný. Vz Modrásek. Č ohniváček (motýl). Exl. 41.

31526   Černočarý Svazek: 9 Strana: 0030
Černočarý soumračník (motýl). Exl. 63.

31527   Černočelý Svazek: 5 Strana: 1184
Černočelý, schwarzstirnig.

31528   Černočerný Svazek: 5 Strana: 1184
Černočerný = čistě černý bez jiné barvy přimíchané, sammetschwarz. Rst. 404.

31529   Černočerý Svazek: 10 Strana: 0037
Černočerý. Č ovce Msn Od 157

31530   Černoďasec Svazek: 5 Strana: 1184
Černoďasec, sce, m., der Russkobalt, schwarze Kobalt. Šm.

31531   Černodějník Svazek: 10 Strana: 0037
Černodějník, a, m = čarodějník. Gb Slov

31532   Černoděsný Svazek: 5 Strana: 1184
Černoděsný. Č. mračno. Šmb. S. I. 298.

31533   Černodol Svazek: 5 Strana: 1184
Černodol, u, m., dvůr a ovčín u Loun; Schwarzthal, ves u Benešova.

31534   Černodrv Svazek: 5 Strana: 1184
Černodrv, u, m., diospyrus, die Dattel- pflaume, der Lotosbaum. Šm.

31535   Černodub Svazek: 5 Strana: 1184
Černodub, u, m., něm. Černoduben, ves u Budějovic. Sdl. Hr. III. 302. Černofous, černofousek, vz Černovous.

31536   Černofusý Svazek: 5 Strana: 1184
Černofusý = černovousý. Sš. P. 464.

31537   Černohlav Svazek: 1 Strana: 0173
Černohlav, u, m. Ross-, Bergkümmel. Rkp.

31538   Černohlav Svazek: 5 Strana: 1184
Černohlav = sesel feniklovitý, seseli hippomarathum. Vz Rstp. 729., Slb. 601.

31539   Černohlávek Svazek: 1 Strana: 0173
Černohlávek, vka, m., kdo černou hlavu má, ein Schwarzkopf. — Č., pták: řeháček; sikorka černohlavá. Mohrmeise. Jg. — Č. u, m. bylina, svalník menší, gemeine Brunelle; svalník prostřední, drábský n. zběhový trank, ranník, Günsel; svalník královský, Garten- rittersporn. Jg.

31540   Černohlávek Svazek: 5 Strana: 1184
Černohlávek = pták. Č. = pěnice černá, motacilla atricapilla, sylvia, curruca, der Grassperling, Klosterwenzel, das Schwarz- blattel. Sl. les., Schd. II. 442., Kram. Slov. 74. — Č. = brouk, demetrias, der Scheunen- laufkäfer. Č. obecný, d. atricapillus. Kk. Br. 28. — Č. = prunella, Braunelle, hlavěnka, hlavuška, rostl. Slb. 333., Čl. Kv. 262., FB. 63., S. N., Mllr. 82.

31541   Černohlávek Svazek: 7 Strana: 1218
Černohlávek. Cf. Brm. II. 2. 194., Ott. VI. 629.

31542   Černohlávek Svazek: 8 Strana: 0042
Černohlávek, vka, m., sylvia atricapilla, místv na Mor. černohlávka, turecká pěhza, lebkáček, pták. Vz Mtc. 1893. 304., Brt. D. II. 496. — Č., parus palustris, pták. Brt. D. II. 495.— Č., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22. — Č., vku, m., vz Svalník (3. dod.).

31543   Černohlávek Svazek: 10 Strana: 0037
Černohlávek, vku, m, prunella, hlavuška, rostl Vz Ott XX 843

31544   Černohlavka Svazek: 5 Strana: 1184
Černohlavka, y, f. = černohlávek, sý- kora, parus palustris, die Schwarzmeise, das Schwarzköpfchen. Mor. a slez. Tč., Brt.

31545   Černohlávka Svazek: 7 Strana: 1218
Černohlávka, y, f., ajuga, rostl. Mtc. 1891. 93.

31546   Černohlávka Svazek: 8 Strana: 0042
Černohlávka, y, f. = černohlávek, sylvia atricapilla, Mtc, 1893. 304. — Č., rostl. Vz Trank (3. dod.).

31547   Černohlavý Svazek: 1 Strana: 0173
Černohlavý, schwarzköpfig. Č. člověk, síkora (černohlávek).

31548   Černohled Svazek: 7 Strana: 1218
Černohled, a, m., Pessimist, Schwarz- seher. Vz násl. Sládek St. pís. 57.

31549   Černohledec Svazek: 5 Strana: 1184
Černohledec, dce, m., der Schwarzseher. Dch.

31550   Černohledič Svazek: 5 Strana: 1184
Černohledič, e, m. = černohledec. Dch.

31551   Černohledý Svazek: 7 Strana: 1218
Černohledý, pessimistisch. Dch. Vz před- cház.

31552   Černohnědka Svazek: 5 Strana: 1184
Černohnědka, y, f. = černohnědouš, černohnědý kůň, der Schwarzbraun. Čsk.

31553   Černohnědouš Svazek: 5 Strana: 1184
Černohnědouš, e, m. = černohnědka.

31554   Černohnědý Svazek: 5 Strana: 1184
Černohnědý, schwarzbraun. Čsk., Stn. I. 14. Č. kůň.

31555   Černoholenní Svazek: 8 Strana: 0538
Černoholenní hnojík, brouk. Vz Klim. 393.

31556   Černohorec Svazek: 5 Strana: 1184
Černohorec, rce, m., der Montenegriner. Šm.

31557   Černohorec Svazek: 8 Strana: 0042
Černohorec, rce, m., nové slovo. Gb. H. ml. I. 341.

31558   Černohorka Svazek: 5 Strana: 1184
Černohorka, y, f., žena z Černé Hory Vz Žena. (807. a).

31559   Černohorský Svazek: 5 Strana: 1184
Černohorský = z Černé Hory. Č. vojín, vévoda. Us. — Č. = os. jm. 1654. Mus. — Č. Frant, † 1742. Vz S. N. X. 151., Tk. IV. 724., VI. 346., VII. 410., Jir. Ruk. I. 139. — Č. Šim., Václ. Blk. Kfsk. 1295.

31560   Černohorský Svazek: 7 Strana: 1218
Černohorský Bohusl. Mat., hud. sklad.. 1684.—1742. Vz Srb. 63., Ott. VI. 629.

31561   Černohoří Svazek: 1 Strana: 0173
Černohoří, n., vz Černá Hora. — 2. Schwarzwald.

31562   Černohouska Svazek: 5 Strana: 1184
Černohouska, y, f., samota u Troje u Prahy

31563   Černohouz Svazek: 5 Strana: 1184
Černohouz, a, m. Č. Frt, kněz a spisov., nar. 1810. Vz S. N, Jg. H. 1. 2. v. 543.

31564   Černohouz Svazek: 8 Strana: 0042
Černohouz, e, m., os. jm. Čerň. Př. 26.

31565   Černohouzy Svazek: 8 Strana: 0042
Černohouzy m. Černoúsy. Čerň. Př. 35.

31566   Černohrdlý. Č Svazek: 9 Strana: 0030
Černohrdlý. Č. bramborníček, Mus. ol. III. 116., drozd. Šír. III. 42.

31567   Černohronský Svazek: 5 Strana: 1184
Černohronský, při Černém Hronu (řece) ležící. Č. pralesy. Pokr. Pot. II. 180.

31568   Černohrotý Svazek: 5 Strana: 1184
Černohrotý nástroj. Msn. Or. 45.

31569   Černohřbetník Svazek: 5 Strana: 1184
Černohřbetník, a, m., melanotus, brouk. Č. kaštanonohý, m. castanipes, červenonohý, m. rufipes, černý, m. niger, hnědonohý, m. brunnipes. Kk. Br. 205., 206.

31570   Černohřbetník Svazek: 9 Strana: 0030
Černohřbetník, a, m., melanotus, brouk. C. dvojbarvý, m. bicolor, tlustorohý, erassi- cornis. Vz Klim. 431.

31571   Černohřbetý Svazek: 5 Strana: 1184
Černohřbetý. Č. kachna, anas melanotos, der Schwarzrücken. Sl. les.

31572   Černohřívý Svazek: 5 Strana: 1184
Černohřívý, schwarzmähnig. Kůň č. Koll. Zp. I. 162.

31573   Černohubý Svazek: 5 Strana: 1184
Černohubý, schwarzmäulig. Šm.

31574   Černoch Svazek: 5 Strana: 1184
Černoch, a, m., der Schwarze, Neger, Mohr. — Č., osob. jm. na Mor. — Č. Jos., čes. žurnalista. Vz S. N. X. 151. — Č. Jiří, knihtiskař, 1665. Jir. Ruk. I. 139.

31575   Černoch Svazek: 7 Strana: 1218
Černoch. Vz Ott. VI. 630. — Č. Jos., žurnalista. 1838.—1882. Vz Ott. VI. 629.

31576   Černoch Svazek: 10 Strana: 0037
Černoch, u, m, houba. Čes 1 XI 290

31577   Černoch Svazek: 10 Strana: 0568
Černoch, a, m. = ćerný pes; černá sle- pice. Šum. Rgl.

31578   Černochmurný Svazek: 10 Strana: 0037
Černochmurný. Msn II 12

31579   Černochodidlý Svazek: 8 Strana: 0538
Černochodidlý skrývač, brouk. Vz Klim. 218.

31580   Černochov Svazek: 5 Strana: 1184
Černochov, a, m., Černochow, ves u Pe- ruce. Tk. V. 225., Blk. Kfsk. 91.

31581   Černochová Svazek: 10 Strana: 0037
Černochová Josefina, spis f 3/1 1902

31582   Černochové Svazek: 1 Strana: 0173
Černochové, vz S. N. II. 512.

31583   Černochovský Svazek: 5 Strana: 1184
Černochovský. Č. jablko. Brt.

31584   Černochudý Svazek: 5 Strana: 1184
Černochudý. Znám draka s tváří č-dou. Koll. I. 137.

31585   Černochvistek Svazek: 9 Strana: 0030
Černochvistek, stka, m. Vz Rehek.

31586   Černochvost Svazek: 5 Strana: 1184
Černochvost, a, m., melanurus, Brand- brassen. Šm. Černojoký = černooký. Mor.

31587   Černochvostnice Svazek: 7 Strana: 1218
Černochvostnice, e, f. = černá mniška. Šuran D.

31588   Černojádřinec Svazek: 1 Strana: 0173
Černojádřinec, nce, m., rostl, kosatco- vitá. Rostl. Diasia.

31589   Černokabátník Svazek: 10 Strana: 0568
Černokabátník, a, m. = kdo nosí černý kabát; kněz. Phľd. XXIV. 424.

31590   Černokadeřavý Svazek: 5 Strana: 1184
Černokadeřavý, schwarzgelockt. Bendl I. 45.

31591   Černokalý Svazek: 5 Strana: 1184
Černokalý, schwarztrüb. č. mračno. Hdk.

31592   Černoklen Svazek: 5 Strana: 1184
Černoklen, u, m. = černý klen, babka, babyka, javor babyka, acer campestre, eine Ahornart. Rstp. 216., Mllr. 7., Mkl. Etym. 20.

31593   Černoklen Svazek: 7 Strana: 1218
Černoklen. Vz Ott. VI. 631.

31594   Černoklunný Svazek: 5 Strana: 1185
Černoklunný. Č. náva, xvavóneweoc, modravopřídá. Lšk.

31595   Černokmín Svazek: 5 Strana: 1185
Černokmín, u, m., melanthium, Schwarz- kümmel, m. Sm.

31596   Černokněžna Svazek: 7 Strana: 1218
Černokněžna, y, f. = žena černokněžní- kova. Menšík. Poh.

31597   Černokněžní Svazek: 9 Strana: 0030
Černokněžník. Vz o nich Čes. 1. VIL 113., Mus. ol. IV. 18. — Č. = znalec černých (psanych) knih a takého měli za čarodějníka. Pal Děj. I. 1. 213.

31598   Černokněžnictví Svazek: 1 Strana: 0173
Černokněžnictví, n., černokněžství (V.), černokněžstvo, a, n. = čarodějnictví. Die schwarze Kunst, Hexerei. Č-stvím se obírati. V. Č. provozovati. Smrž.

31599   Černokněžník Svazek: 1 Strana: 0173
Černokněžník, černoknižník, lépe než: černokněžík, a, m. Der Schwarzkünstler. Č., čarodějník s černým uměním zacházející. Kom. Špatný překlad slova: nigromantia (a to šp. m. necromantia), umění pomocí zlých duchů lidi mrtvé povolávati n. citovati. Jg. Vz Černý.

31600   Černokněžník Svazek: 5 Strana: 1185
Černokněžník. V MV. nepravá glossa. Pa. Děti, la, la děti ! černokněžník letí v ohnivom oblaku, sediaci na draku: beda tomu lesu, kde ho kridla nesú. Koll. Zp. I. 13. Č-ci mrtvé z hrobů, z kostnic vyvo- lávají a na tajné věci se jich doptávají. Mus. 1864. 29. Vz S. N., Kram. Slov. 74.

31601   Černokněžník Svazek: 7 Strana: 1218
Černokněžník. Pověsti o č-cích a jejich výklad. Vz Mtc. 1893. 85. nn. 1892. 24.

31602   Černoknežník Svazek: 8 Strana: 0042
Černoknežník. Výklad a pověsti o č-cích. Cf. Mtc. 1893. 216. nn., Zbrt, Pov. 89., Vck. Val. I. 102.

31603   Černokněžský Svazek: 5 Strana: 1185
Černokněžský = čarodějnický, schwarz- künstlerisch, zauberisch. Č. šaty, kouzla. Slez. Tč.

31604   Černokněžstvo Svazek: 10 Strana: 0037
Černokněžstvo, a, n Vysoké č (hierar- chie) Mark.

31605   Černokniha Svazek: 5 Strana: 1185
Černokniha, y, f., das Zauberbuch. Šm.

31606   Černoknir Svazek: 7 Strana: 1218
Černoknir, a, m., nigromanticus, zastr. Rozk.

31607   Černoknižnice Svazek: 5 Strana: 1185
Černoknižnice, e, f. = černokněžnice. Šm.

31608   Černokolenný Svazek: 9 Strana: 0030
Černokolenný. Vz Lučistník.

31609   Černokorý Svazek: 10 Strana: 0037
Černokorý. Č větev Hol Met. I 440

31610   Černokořen Svazek: 5 Strana: 1185
Černokořen, vz Čemeřice.

31611   Černokovolesklý Svazek: 9 Strana: 0030
Černokovolesklý. Č. slepice. Pis. 75.

31612   Černokozlováci Svazek: 10 Strana: 0037
Černokozlováci = Kozlovští v Ledečsku (libují si v černých kozách) Vz Čes 1 XI 405

31613   Černokožišník Svazek: 5 Strana: 1185
Černokožišník, a, m. Tk. II. 372.

31614   Černokrev Svazek: 10 Strana: 0037
Černokrev, krve, f. Kyška černokrví na- ditá Msn. Od 272

31615   Černokrevka Svazek: 1 Strana: 0173
Černokrevka, y, f., Tintenfisch. Jg.

31616   Černokrevnosť Svazek: 5 Strana: 1185
Černokrevnosť, i, f., die Melanaemie. Nz, lk.

31617   Černokrevnosť Svazek: 10 Strana: 0037
Černokrevnosť, i. f Jatra při č sti, me- lanaemische Leber. Ktt.

31618   Černokrevný Svazek: 5 Strana: 1185
Černokrevný, schwarzblütig, melancho- lisch. Loos.

31619   Černokrídlák Svazek: 10 Strana: 0568
Černokrídlák, a, m. = černokřídlý holub. Us. Rgl. Černosazí prach. Škod. II2. II. 121.

31620   Černokrký Svazek: 5 Strana: 1185
Černokrký, schwarzhalsig. Č. roháč, po- diceps nigricollis, der Lappentaucher. Sl. les.

31621   Černokropenatý Svazek: 9 Strana: 0030
Černokropenatý. Č. slepice. Čes. 1. VI. 543. Černokrovečník, a, m., melandrya, brouk. C. neurčitý, střevlíkový, žlutorohý. Vz Klim. 505.

31622   Černokrovečník Svazek: 5 Strana: 1185
Černokrovečník, a, m., melandrya, brouk. Č. střevlcovitý, m. caraboides. Kk. Br. 258., 259. Vz Černokrovečný.

31623   Černokrovečný Svazek: 5 Strana: 1185
Černokrovečný. Č. brouci, melanoso- mata. Nz. Vz Černokrovečník.

31624   Černokrový Svazek: 9 Strana: 0030
Černokrový. C. pažitník, limonius aeneo- niger. Vz Klim. 432., Bezhrotník.

31625   Černokrvosť Svazek: 5 Strana: 1185
Černokrvosť, i, f., die Schwarzblütig- keit. Šm.

31626   Černokrvutný Svazek: 10 Strana: 0037
Černokrvutný Č broť Msn II 128

31627   Černokřídlec Svazek: 9 Strana: 0030
Černokřídlec, dlce, m. odezia, motýl. Exl. 191.

31628   Černokřídlý Svazek: 5 Strana: 1185
Černokřídlý, schwarzgeflügelt. Šm.

31629   Černokštičák Svazek: 5 Strana: 1185
Černokštičák, a, m., tlay/aityjc. Lpř.

31630   Černokvět Svazek: 5 Strana: 1185
Černokvět, u, m. = čarovník obecný, circaea lutetiana. Čl. Kv. 334., FB. 90., Vck.

31631   Černokvět Svazek: 7 Strana: 1218
Černokvět. Cf. Ott. VI. 631.

31632   Černokvit Svazek: 5 Strana: 1185
Černokvit, u, m. = černokvět. Na Ostrav. Tč.

31633   Černoles Svazek: 9 Strana: 0432
Černoles. Tbz. IV. 1. 247. ? j.

31634   Černolesí Svazek: 5 Strana: 1185
Černolesí, n., der Schwarzwald. Rk.

31635   Černoleska Svazek: 5 Strana: 1185
Černoleska, y, f, samota u Volyně.

31636   Černolesklý Svazek: 5 Strana: 1185
Černolesklý, schwarzglänzend, schwarz- hell. Rk.

31637   Černolice Svazek: 5 Strana: 1185
Černolice, dle Budějovice, Černolitz, ves u Dobřichovic. PL.

31638   Černolistý Svazek: 5 Strana: 1185
Černolistý, schwarzblätterig. Lpř.

31639   Černolůnní Svazek: 9 Strana: 0030
Černolůnní loď. Pal.

31640   Černoměď Svazek: 5 Strana: 1185
Černoměď, i, f., das Roh-, Schwarz- kupfer. Šm., Loos.

31641   Černomědek Svazek: 5 Strana: 1185
Černomědek,dku,m.,die Kupferschwärze. Šfk. 323.

31642   Černomědkový Svazek: 5 Strana: 1185
Černomědkový, Schwarzkupfer-. Šm.

31643   Černomice Svazek: 5 Strana: 1185
Černomice, míst. jm. Tk. I. 47., II. 428., 472.

31644   Černomodravý Svazek: 5 Strana: 1185
Černomodravý, schwatzbläulich. Šm.

31645   Černomodrý Svazek: 5 Strana: 1185
Černomodrý, schwarzblau, Kk. Br., 44.. 22., Tč.

31646   Černomořec Svazek: 5 Strana: 1185
Černomořec, řce, m., der Küstenbewoh- ner des schwarzen Meeres. Šm.

31647   Černomoří Svazek: 5 Strana: 1185
Černomoří, n. = krajiny při Černém Moři. J. Lpř.

31648   Černomoří Svazek: 9 Strana: 0030
Černomoří, n. Pal. Děj. I. 1. 70.

31649   Černomořský Svazek: 1 Strana: 0173
Černomořský. Č. břehy (černého moře). Rostl.

31650   Černomořský Svazek: 5 Strana: 1185
Černomořský, zum schwazen Meere ge- hörig. Č. kozáci. Šm:

31651   Černomostský Svazek: 5 Strana: 1185
Černomostský Václ. Jir. Ruk. I. 139. Vz Dobřenský Jak.

31652   Černomračník Svazek: 5 Strana: 1185
Černomračník, a, m. = Zeus, der Wolken- sammler. Nej.

31653   Černomračno Svazek: 5 Strana: 1185
Černomračno, a, n., schwarzes Gewölk. Šm.

31654   Černomraký Svazek: 5 Strana: 1185
Černomraký. Č. záslona. Koll. I. 379.

31655   Černoň Svazek: 5 Strana: 1185
Černoň, ě, m. = černý kůň, der Rapp. Koll. I. 109.

31656   Černonachový Svazek: 5 Strana: 1185
Černonachový, schwarzroth. Č. květy hlaváče černorudého. Rst. 404.

31657   Černonice Svazek: 5 Strana: 1185
Černonice, zašlá ves v Pražsku.

31658   Černonoh, a Svazek: 5 Strana: 1185
Černonoh, a, m., melampus, der Roth- knussel. Šm.

31659   Černonohý Svazek: 5 Strana: 1185
Černonohý, schwarzfüssig. Č. antilopa. Holub.

31660   Černonosý Svazek: 9 Strana: 0030
Černonosý. Vz Bricháč (brouk).

31661   Černoocasý Svazek: 9 Strana: 0030
Černoocasý břehouš (pták). Sír. IV. 68.

31662   Černoočka Svazek: 10 Strana: 0037
Černoočka, y, f = žena černých očí. Tbz. VIII 384.

31663   Černoočko Svazek: 9 Strana: 0030
Černoočko, a, n. = černooký. Brt. P. n. 94.

31664   Černook, a Svazek: 5 Strana: 1185
Černook, a, m., der Schwarzäugige. Šm., Loos.

31665   Černooký Svazek: 1 Strana: 0173
Černooký. Č. holka, dívka, děvče. Us. Schwarzäugig.

31666   Černooký Svazek: 5 Strana: 1185
Černooký (černojoký, černoočký. Mor.). č. po celém těle (žertem) = snědé pleti. U Kr. Hrad. Kšť. U Ronova. Rgl. Černo- joký synek před našim oknem stál; A ty modrooká čekej do roka, a ty černooká hledej si člověka; Chodívali za mnó černo- vocí chlapci, Pojedu si pro děvečku černo- očkú; Černovocí pacholci; Červený tulipán není trvanlivý, černojoký šohaj není spra- vedlivý. Sš. P. 225, 232., 290., 425., 773., 782.

31667   Černopásek Svazek: 5 Strana: 1185
Černopásek, ska, m., triphaena. Brm. IV. 440. Vz násl.

31668   Černopáska Svazek: 5 Strana: 1185
Černopáska, y, f., triphaena, motýl. Č. šťovíková, t. pronuba, skvrnitá, t. subsequa, zemáková, t. fimbria, šedá, t. linogrisea, jetelová, t. orbona. Kk. Mot. 179.—181., Brm. IV. 439.

31669   Černopáska Svazek: 9 Strana: 0030
Černopáska, y, f., Gelbband, motýl. Vz Stein. 207.

31670   Černopasník Svazek: 9 Strana: 0030
Černopasník, ?, ?., lythria, Purpur- spanner, motýl. Exl. 189.

31671   Černopasý Svazek: 5 Strana: 1185
Černopasý, schwargegürtet. Č. holub. Brt.

31672   Černoperý Svazek: 5 Strana: 1185
Černoperý, schwarzgefiedert. Č. pout- nice. Němc. V. 116.

31673   Černopihovatý Svazek: 5 Strana: 1185
Černopihovatý, schwarzgefleckt. Č. kůň. Db.

31674   Černopláštník Svazek: 5 Strana: 1185
Černopláštník, a, m., motýl = babočka osyková, vanessa antiopa. Vz Babočka, S. N. V. 509., Schd. II. 514.

31675   Černopleška Svazek: 9 Strana: 0030
Černopleška, černuška, y, f., vz Pěnice.

31676   Černoplodlý Svazek: 8 Strana: 0042
Černoplodlý. Vz násl. Čiernoplodý.

31677   Černoplodý. Č Svazek: 9 Strana: 0030
Černoplodý. Č. moruše. Wlt. 26.

31678   Černoposed Svazek: 5 Strana: 1185
Černoposed, u, m. = posed, osech, zá- plotník, bryonia dioica. Vz Rstp. 622.

31679   Černoposupný Svazek: 10 Strana: 0037
Černoposupný Č smrť, ????? Msn Od 260

31680   Černoproužka Svazek: 5 Strana: 1185
Černoproužka, y, f., brephos, motýl. Č. břehová, b. parthenias, jívová, b. notha, topolová, b. puella. Kk. Br. 246.

31681   Černoproužka Svazek: 9 Strana: 0030
Černoproužka, y, f., Spannereule, motýl. Vz Stein., Exl. 164. V V. 1185. oprav bře- hová v: březová.

31682   Černopruhý Svazek: 9 Strana: 0030
Černopruhý. Č. kusořitník. Vz Klim. 664.

31683   Černopstravý Svazek: 5 Strana: 1185
Černopstravý, černopstrý, schwarzbunt. Šm.

31684   Černorouchý Svazek: 1 Strana: 0173
Černorouchý, schwarzgekleidet. Ráj.

31685   Černorouchý Svazek: 5 Strana: 1185
Černorouchý kněz. Čch. Mch. 100.

31686   Černorudek Svazek: 5 Strana: 1185
Černorudek, dku, m. = stefanit. NA. V. 485.

31687   Černorudý Svazek: 5 Strana: 1185
Černorudý, schwarzroth. Č. příšera, Sš. Bs. 201., krev. Msn. Or. 156.

31688   Černoruký Svazek: 5 Strana: 1185
Černoruký, schwarzhändig. Šm.

31689   Černoruný Svazek: 10 Strana: 0037
Černoruný beran (mající černé rouno) Msn. Od. 159

31690   Černořizec Svazek: 5 Strana: 1185
Černořizec, zce, m. = mnich. Šf.

31691   Černoseky Svazek: 8 Strana: 0042
Černoseky m. Žernosěky, ž v č. Gb. H. ml. I. 517., Čern. Př. 33. (lom mlýnských ka- menů).

31692   Černosemenník Svazek: 5 Strana: 1185
Černosemenník, a, m., die Brustwurzel. Rk. Vz Černosímník.

31693   Černosemenný Svazek: 5 Strana: 1185
Černosemenný, schwatzsamig. Šm.

31694   Černosímník,u Svazek: 5 Strana: 1185
Černosímník,u, m., smyrnium, die Brust- wurzel. Šm. Vz Černosemenník. 364

31695   Černosiný Svazek: 5 Strana: 1186
Černosiný, schwarzblau. Šm.

31696   Černosivý Svazek: 5 Strana: 1186
Černosivý, schwarzgrau. Šm.

31697   Černoskalý Svazek: 5 Strana: 1186
Černoskalý, schwarzfelsig. Šm.

31698   Černoskvrnka Svazek: 5 Strana: 1186
Černoskvrnka, y, f., heliothis, motýl. C. štětková, h. dipsacea, černobýlová, h. scutosa, draslavcová, h. cardui, ostrožková, h. delphinii, jehlicová, h. ononis, svlačcová, h. luctuosa, slezová, h. solaris. Kk. Mot. 238.—240.

31699   Černoskvrnka Svazek: 9 Strana: 0030
Černoskvrnka, y, f., motýl. Vz Stein. 117., 118., Exl. 155.

31700   Černoskvrnný Svazek: 9 Strana: 0030
Černoskvrnný. Vz Modrásek, Tenko- nosec.

31701   Černosmědý Svazek: 10 Strana: 0037
Černosmědý Č dívka Jeřábek R básn 191 Sr. Černosnědý

31702   Černosmutný Svazek: 5 Strana: 1186
Černosmutný, traurig, schwarz. Šm.

31703   Černosnědosť, i Svazek: 5 Strana: 1186
Černosnědosť, i, f., schwarzbraune Farbe. Sm.

31704   Černosnědý Svazek: 5 Strana: 1186
Černosnědý, schwarzbraun. Šm.

31705   Černosrstcový Svazek: 9 Strana: 0030
Černosrstcový. Č. smělík, tharrops mela- soides, brouk. Vz Klim. 423. Černosrstec, srtce, m., melasis, brouk. C. krascový, m. buprestoides. Vz Klim. 423.

31706   Černosrstý Svazek: 5 Strana: 1186
Černosrstý, schwarzhaarig. Č. kozy. Koll. I. 321.

31707   Černosť Svazek: 1 Strana: 0173
Černosť, i, f., černota, y, f. Die Schwärze. V. Č. inkoustu, kůže, uhlu, noci; duše (ohyzd- nosť), skutku, činu. Jg.

31708   Černostehenní Svazek: 9 Strana: 0031
Černostehenní. Vz Pestrokrovečník.

31709   Černostehný Svazek: 9 Strana: 0031
Černostehný. Č. velkoštítec, brouk. Klim. 697. Vz Úzkořitník.

31710   Černostraký Svazek: 5 Strana: 1186
Černostraký, schwarzscheckig. Č. kráva. Vck.

31711   Černostudničný Svazek: 7 Strana: 1218
Černostudničný. Č. pohoří v Semilsku. Mzr. 3.

31712   Černosvětlosť, i Svazek: 5 Strana: 1186
Černosvětlosť, i, f., die Hellschwärze. Šm.

31713   Černosvětlý Svazek: 5 Strana: 1186
Černosvětlý, hellschwarz. Šm.

31714   Černošatý Svazek: 5 Strana: 1186
Černošatý, schwarzgekleidet. Č. noc, Lum., hrob, Koll. I. 212., den. Ib. I. 198.

31715   Černošedý Svazek: 5 Strana: 1186
Černošedý, schwarzgrau. Osv. I. 637., Stn. 1. 15.

31716   Černošerosť Svazek: 5 Strana: 1186
Černošerosť, i, f., das Schwarzgrau. Šm.

31717   Černošerý Svazek: 5 Strana: 1186
Černošerý, schwarzgrau. Šm.

31718   Černošice Svazek: 5 Strana: 1186
Černošice, dle Budějovice. Č. Horní, Dolní, Ober-, Unter-Černošitz, vsi u Rado- tína. V Č-cích vyseděla baba housata. Vz Sbtk. Krat. h. 27. — Tk. I. 37.

31719   Černošín Svazek: 5 Strana: 1186
Černošín, a, m., městečko u Stříbra.

31720   Černoška Svazek: 10 Strana: 0037
Černoška, y, f = černá kráva Brt P n 1194

31721   Černošpičký Svazek: 9 Strana: 0031
Černošpičký. Vz Úzkořitník, Vrtař.

31722   Černošplíchaný Svazek: 10 Strana: 0568
Černošplíchaný holub = černě kropený. Us Rgl.

31723   Černošský Svazek: 5 Strana: 1186
Černošský, Neger-, Mohren-. Č. otázka, stát San Domingo. Vz S. N. XI. 182.

31724   Černoštítý Svazek: 8 Strana: 0538
Černoštítý mravenečník, brouk. Vz Klim. 146.

31725   Černoštítý Svazek: 9 Strana: 0031
Černoštítý. C. páteřík, cantharis assimilis, stromovec, ludius occitanicus. Klim. 449., 437. Sr. Hrdloštítník, Topolníček.

31726   Černoť Svazek: 5 Strana: 1186
Černoť, i, f. = černěť, die Tinte. Slov. Ssk. Černotný, schwärzlich, schwarz. Šm.

31727   Černoť Svazek: 7 Strana: 1218
Černoť, ě, f. = inkoust, zastr. Rozk.

31728   Černota Svazek: 5 Strana: 1186
Černota, y, f. = černosť.

31729   Černota Svazek: 9 Strana: 0031
Černota, y, f. Č-ty mu ubývalo. Mus. ol. XIII. 31.

31730   Černotečný Svazek: 9 Strana: 0031
Černotečný lišejníkovee (motýl). Stein. 60.

31731   Černotělý Svazek: 5 Strana: 1186
Černotělý, schwarzleibig. Dch.

31732   Černotice Svazek: 5 Strana: 1186
Černotice, dle Budějovice, Černotitz, ves n Borotína. Tk. I. 89., Sdl. Hr. IV. 369.

31733   Černotín Svazek: 5 Strana: 1186
Černotín, a, m., vsi u Hranice na Mor. a u Stoda. PL.

31734   Černotlapý Svazek: 8 Strana: 0538
Černotlapý hnojík, brouk. Vz Klim. 393.

31735   Černotmavý Svazek: 10 Strana: 0037
Černotmavý Krok II b 172 (1827).

31736   Černotok Svazek: 5 Strana: 1186
Černotok, u, m., melanorhoea. Č. uži- tečný, m. usitata. Vz Rstp. 323.

31737   Černotoký Svazek: 5 Strana: 1186
Černotoký, schwarzfliessend. Lpř. Sl. I. 532.

31738   Černoučký Svazek: 5 Strana: 1186
Černoučký, vz Černý.

31739   Černouhlí, n Svazek: 5 Strana: 1186
Černouhlí, n. Vz Schd. I. 421. Č. smo- lovité, uhlí smolné, smolák, die Pechkohle. SI. les.

31740   Černouchý Svazek: 10 Strana: 0037
Černouchý. Msn II 284.

31741   Černoumělec Svazek: 5 Strana: 1186
Černoumělec, lce, m., der Schwarz- künstler. Šm. Černounký, vz Černý.

31742   Černous Svazek: 5 Strana: 1186
Černous, vz Černhausen.

31743   Černousko Svazek: 9 Strana: 0432
Černousko, ?, n. Na Černouště, trať u Ondříkovic. Př. star. V. 121.

31744   Černoústec Svazek: 5 Strana: 1186
Černoústec, stce, m., melastoma, der Beerenbaum. Šm.

31745   Černoústka Svazek: 5 Strana: 1186
Černoústka, y, f. = černoústec. Rk.

31746   Černoústnice Svazek: 5 Strana: 1186
Černoústnice, e, f. = černoústec. Rk.

31747   Černoústník Svazek: 5 Strana: 1186
Černoústník, u, m. = bobule odulí, me- lastoma, der Schwarzmund. Vz Rstp. 570.

31748   Černouš Svazek: 1 Strana: 0173
Černouš, e, m., člověk, kůň černý, tmavý. — Č., o ženské, eine Brünette. Jg. Dejme toho černouška na bělidlo. Sych.

31749   Černouše Svazek: 5 Strana: 1186
Černouše, vz Černucha.

31750   Černoušek Svazek: 5 Strana: 1186
Černoušek, ška, m., ves u Roudnice. Tk. III. 34.

31751   Černoušek Svazek: 8 Strana: 0042
Černoušek, ška, m. = černovlasé děcko. Čch.

31752   Černouška Svazek: 5 Strana: 1186
Černouška, vz Černucha.

31753   Černov Svazek: 5 Strana: 1186
Černov, a, m., ves u Batelova. Tk. IV. 724., Blk. Kfsk. 850.

31754   Černová Svazek: 8 Strana: 0042
Černová, é, f., míst. jm. v Liptově, Phľd. 1894. 61.

31755   Čerňovať Svazek: 5 Strana: 1186
Čerňovať = černiti. Slov. Ssk.

31756   Černovec Svazek: 1 Strana: 0173
Černovec, vce, m.,die Schwärze (barva). Plk.

31757   Černoves Svazek: 5 Strana: 1186
Černoves, vsi, f., Černowes, ves u Ne- pomuk. Blk. Kfsk. 654.

31758   Černoves Svazek: 5 Strana: 1186
Černoves, vsi, f., Černowes, ves u Roud- nice.

31759   Černovice Svazek: 1 Strana: 0173
Černovice, vic, cům atd., pl., m., dle Budějovice. Č., mě. v Bukovině. — Čemo- vice u Křeče, zima div se nevzteče. (Studená krajina v Táborsku.). Č. — Černovický.

31760   Černovice Svazek: 5 Strana: 1186
Černovice, mě. v Táborsku, vsi u Zlaté Studně a u Brna. PL. Vz S. N., Tk. I. 82., Tk. Z. 5., 61., Blk. Kfsk. 1295., Sdl. Hr. I. 83., III. 302., IV. 369. — Č. v Bukovině vlastně Černovce, pol. Czerniowce, malorus. Černivci, rumun. Černauc. Vz S. N.

31761   Černovice Svazek: 5 Strana: 1186
Černovice, dle Budějovice, Scherlowitz, ves u Plzně.

31762   Černovicen-us Svazek: 5 Strana: 1186
Černovicen-us, a, m. (Černovicius) Pavel. 1608. Vz Jg. H. l. 2. v. 543.

31763   Černovický Svazek: 5 Strana: 1186
Černovický, ého, m., os. jm. Vz Mus. 1880. 38., S. N.

31764   Černovičky Svazek: 5 Strana: 1186
Černovičky, pl., f., ves u Středokluk.

31765   Černovidec Svazek: 5 Strana: 1186
Černovidec, dce, m., der Schwarzseher. Rk.

31766   Černovina Svazek: 10 Strana: 0037
Černovina, y, f = černé tečky n čárky na hlazených kovových plochách, der Aeschel, Aschenfleck, das Aschenloch. Jind 22

31767   Černovlasák Svazek: 5 Strana: 1186
Černovlasák, a, m., /telay/airijc. Lpř. Vz násl.

31768   Černovlásek Svazek: 5 Strana: 1186
Černovlásek, ska, m., der Schwarzhaa- rige, Melantrich. Dch., Osv. V. 637. Vz Černovlasák.

31769   Černovláska Svazek: 10 Strana: 0037
Černovláska, y, f. = žena černých vlasů. Hlk. XI. 4.

31770   Černovlasý Svazek: 1 Strana: 0173
Černovlasý,schwarzhaarig,-vlný,schwarz- wollig.

31771   Černovlhovec Svazek: 7 Strana: 1218
Černovlhovec, vce, m., pták. Brm. II. 417.

31772   Černovlný Svazek: 5 Strana: 1186
Černovlný, schwarzwollig. Šm.

31773   Černovnať Svazek: 5 Strana: 1186
Černovnať, i, f. č. obecná, lapsana com- munis. Let. Mt. S. VIII. 1. 26.

31774   Černovodý Svazek: 5 Strana: 1186
Černovodý, schwarzwässerig. Lpř. Sl. I. 532.

31775   Černovous Svazek: 1 Strana: 0173
Černovous, a, m. Der Schwarzbart. D.

31776   Černovousý Svazek: 5 Strana: 1186
Černovousý, schwarzbärtig. Us. Pdl.

31777   Černovýr Svazek: 5 Strana: 1186
Černovýr, a, m., Černowier, ves u Olo- mouce; v Chrudimsku. Blk. Kfsk. 196., Sdl. Hr. I. 276.

31778   Černozelený Svazek: 5 Strana: 1186
Černozelený = tmavozelený do červena, schwarzgrün. Rst. 404.

31779   Černozem Svazek: 7 Strana: 1218
Černozem, ě, f. = černá země (ornice) úrodná. Ott. VI. 633.

31780   Černozrný Svazek: 5 Strana: 1186
Černozrný, schwarzkörnig. Šm.

31781   Černožice Svazek: 5 Strana: 1186
Černožice, dle Budějovice, Černoschitz, ves u Smiřic. Blk. Kfsk. 707., Sdl. Hr. II. 276, Černožlučnosť, i, f., die Atrabilität. Šm.

31782   Černožlčný Svazek: 7 Strana: 1218
Černožlčný. Č. prirodění bývá lidom k obtížení. Glč. II. 293.

31783   Černožlučný Svazek: 5 Strana: 1186
Černožlučný, schwarzgallig. Šm.

31784   Černožluťák Svazek: 5 Strana: 1186
Černožluťák, a, m., ein Schwarzgelber (ein österreichisch Gesinnter). Rk.

31785   Černožlutěti Svazek: 8 Strana: 0042
Černožlutěti = rakouského smýšlení na- bývati. Nár. list, 1893. č, 315. Černý. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 64. Černý, črn. Ib. 163. Hra na černé bílé - ano ne. Vz Duť. 83. C. mše = smuteční. Kld. IV. 221. — Č. = do černa, Č. polévka, Brt. D. IT. 473. Č. oči jako granáty. Na, Zďársku. Nár. list. 1894. č, 219. ,odp. feuill. Č. chléb — bílé zuby. Ib. č, 219. C. kuchyně (učouzená). V ní bylo ohniště s komínem. Vz NZ. II. 575. — Č. = s ponětím strachu. C. muž. Vz o něm v NZ. III. 49. — Č. v bot. Č. tráva či železník = vřes, calluna. Dml. List. 28. Č. kořen, vz Čemerka (3. dod.), Kostival (3. dod.). — Č. Hora u hory Šulova; Č. Po- tok, přítok Morávky ve Frýdecku. Věst, opav. 1893. 7.; Č. zem = vrch a trať ve Frýdecku. Věst. op. 1894. 20.

31786   Černožlutý Svazek: 1 Strana: 0173
Černožlutý, schwarzgelb. Jest č. = öster- reichisch gesinnt (od černožlutého rakouského praporu).

31787   Černuc Svazek: 5 Strana: 1186
Černuc, e, f., Černutz, ves u Velvar. Tk. I. 604., III. 126., V. 193.

31788   Černučký Svazek: 5 Strana: 1186
Černučký, schwärzlich. Slov. Loos.

31789   Černuch Svazek: 5 Strana: 1186
Černuch, gt. -ocha, m. = černá osoba. Ostrav. Tč.

31790   Černucha Svazek: 1 Strana: 0173
Černucha, y, f., černouše, černouška, černula = černá kráva n. koza. — Černucha, bylina. Die Nigelle. Jg.

31791   Černucha Svazek: 5 Strana: 1186
Černucha, rostl. Č., nigella, die Nigelle. Č. obalená, n. damascena, domácí, n. sativa. Vz Rstp. 18., Slb. 673., Čl. Kv. 280., FB. 70., Schd. II. 295., Sbtk. Rostl. 189., lik. 207., Mllr. 71., Rosc. 141.

31792   Černucha Svazek: 7 Strana: 1218
Černucha, květina. Vz Č. Kn. š. 258.

31793   Černucha Svazek: 10 Strana: 0037
Černucha, y, f, nigella, Schwarzkümmel, rostl Vz Ott. XIII 303

31794   Černucha Svazek: 10 Strana: 0568
Černucha, v, f. Č. zahradní, nigella da- mascena: kmín (černý, zahradní), paní v trní, panenka Maria v trní, panenka holá, panna v háji, strapatý Jano; č. Sedá, n. sa- tiva: černuc, kmín (Černý, domácí, oby- čejný, planý), římský koriandr, smrkačka; č, rolní, r. arvensis: černicha, černuc, kmín černý, panák. Vz Čes. 1. XIV. 174. — Č. = houba jedlá. Šum. Rgl.

31795   Černula Svazek: 5 Strana: 1186
Černula, y, f. = kráva černá; ovce černá. Na Slov. a Mor. Brt. D., Škd., Sl. let. VI. 345., Klš., Kld.

31796   Černule Svazek: 5 Strana: 1187
Černule, e, f., členovec dvoukřídlý. Č. páskovaná, anthrax sinuata, dlouhososka. Vz Frč. 158.

31797   Černule Svazek: 7 Strana: 1218
Černule. Cf. Brm. IV. 487.

31798   Černuš Svazek: 5 Strana: 1187
Černuš, e, m., psí jm. Dbš. Sl. pov. IV.

31799   Černuša Svazek: 5 Strana: 1187
Černuša, e, f. = černula. Ssk.

31800   Černušenký Svazek: 5 Strana: 1187
Černušenký, lieblich schwarz. Č. oči. Slez. Tč. Černuška, y, f., die Brünette. Mor. Šd., Škd. — Č. = černá ovce. Vz Černula. Slov. Dbš. Obyč. 51.

31801   Černuška Svazek: 7 Strana: 1218
Černuška = blecha. Us. Gth.

31802   Černůtky Svazek: 5 Strana: 1187
Černůtky, pl., f. Č. Horní a Dolní, Ober-, Unter-Černutek, vsi u Král. Hradce. PL., Blk. Kfsk. 925.

31803   Černý Svazek: 1 Strana: 0173
Černý; čern, a, o; komp. černější; črný; čerňounký, černínký, černíčký, černoučký, schwarz. Drahy černé barvy jsou: uhlová, vraná, smolná, modravě černá, černavá. Jg. Č. barva, křída. V. Aby to, což bílého, černým, což tvrdého, měkkým jmenoval. V. Bílé od černého rozeznati. D. Černý jako uhel, jako havran, kavka, vrána, jako smola, jako čert, jako mouřenín. Us. Hrnec hrnci káže, oba černí jako saze. Hrnec kotel kárá, černa sta oba (dual). Potmě každá kráva černá. Kavka, kamkoliž letí, černá vždy býti chce. Jg. Č. in- koust, Šp., oči, vlasy, uhlí. Rk. Chodí v černém oděvu (černý, černá = ve smutku). Jg. Černý kůň = vraný; černá kráva: 1. černucha; 2. bez mléka, bez smetany. Černá labuť = řídká věc. Srovnej: Černé jako labuť, bílé jako vrána, rovné jako motovidlo, křivé jako vřeteno. Jg. Černá půda bílé žito rodí; Ač je černý, přece není ďábel. Pk. Co černé, to věrné. Vz Zevnějšek. Lb. Čert jako ďábel, jsou oba černí. Černý anděl n. duch = čert. Vz Čert. — Černý kde: na čele, po čele. Ros. — čím. Acheron trudem černý. Ráj. — Černé, ého, n., subst. Das Schwarze. Černé v oku (opak: bílé, bělmo). Černé v terči. Do černého střeliti, trefiti. D. Od černého daleko nechybil. Vz Uhodnouti. Č. Barva padá do černého. Udělá z lejna muškát, z ničehož svádu, z černého bílé a z bílého černé. Prov. Vz Lhář. Jg., Lb. Bílé za černé a černé za bílé udávati. Černé v bílé obraceti (zlé v dobré). Jg. Míti černé na bílém (psané, úpis). Jg. Černé je věrné. Sk. — Napsati někoho na černou tabuli (ve škole, špatné chování jeho tam zaznamenati), do černé knihy (do které se nemravní žáci zapisují). Jg. — Černé knihy n. rychtářské (do nichž se odsouzenci zapi- sovali). Richterbuch. V. Černé knihy (také knihy černokněžníkův). Štelc. — Udělati někoho černého (lépe: očerniti někoho) = osočiti. Jg. — Černá věž na hradě pražském (mučírna). Gl. — Č. noty, s černou hlavičkou. Us. — Černé = do černého padající, schwärz- lich, schwarz. Č. oblak. Jak mrak černý. Rkk. Č. noc ----- temná. Č. zuby, tvář, kůže, krev (temně červená), zvěř (divoké svině, též medvědi a jezevci), dobytek (vepřový), zvě- řina, kus (divoká svině), les (temný; Černý les, Schwarzwald v Německu, Silva Hercynia; u myslivcův černý les — který má jehličí, opak: les listový), moře (vz S. N. II. 508.), mouka (kruchová, chlebová), víno (vz Víno), chléb (režný, opak: bílý), nemoc (padoucí), Jg., smrť (mor), Us., hora (vz Černá hora), měď (s železem ještě smíšená). Jg. — černý = smutný, nešťastný, schwarz, traurig, č. den, neděle (smrtedlná, smrtná). Jg. — Č. s po- nětím strachu n. zloby. Č. duše, myšlénka, účinek (That). Jg. I on je černý (vinný). Ros. — Černé umění = kouzedlnické, čaro- dějnické. Vz Černokněžník. S černým uměním se obírati (čarovati). V. — V botanice. Č. strom, žito, koření, kořen, jahoda, kmín, ma- lina, děvky (hrušky), zelina. Jg.

31804   Černý Svazek: 5 Strana: 1187
Černý. Vz Mkl. Etym. 34. Č. uhlí (ka- menné), Steinkohle, smůla, .schwarzes Pech, měď (surová, Schwarzkupfer), Sl. les., ruda měděná, Bř. N. 200., slapy, Seebach-Schwel- len, Čechy I. 31., vlna, chlupy telecí, Šp., zem (úrodná), ležák (druh piva), Dch., arse- nik, NA. IV. 168., krev, Ves. I. 4., mědi- rytina, KP. I. 384., koření, Sal. 238., plémě (aethiopské), Stč. Zem. 841., pavouk, Odb. pnth. III. 909., hodina (čas po práci, ve- černí doba, než se rozsvítí. Chodí k nám na černou hodinu. U Počát. Jdr. Chodí na č. hodinu do hostince. Ehr.), Mtš., datel (picus martius, der Füssilier), netopýr (ves- pertilio barbastrellus, die Mopsfledermaus), nesyt (pelecanus carbo, die Scharbe), výro- stek, mladé prase (sus scropha pullus, der Frischen), Sl. les., maso (uzené) v jihových. Mor., Brt., zvěřina (divoká vepřovina,Schwein- wildpret), Sl. les., choroba (zánět střev, ne- moc ovčí), Val. Brt., č. oblak (amaurosis, oční neduh), vz Slov. zdrav. 50., černý, ušípaný dobytek (= vepřový), Mor. Brt., peníz, NB. Tč. 224., nevděk (dle Pk. lépe: pekelný), Hrts, zoufalství. Osv. 1871. 94. Č. prkno = tabule v universitních budovách pověšená, kde jsou oznámení týkající se studentův a věci universitních. S. N. Č. po- lévka řec. Vz Vlšk. 197. Č. jako aksamit, Stn. I. 16., jako inkoust, Sá., jako hlaveň, jako zem (špinavý), jako kominář (ušmí- raný). Brt. Č. barva znamená smrť a nej- větší smutek. Sb. uč. Vz Sbtk. Rostl. 46., Barva. A dyž přišli do č. lesa, Maruška se vohlíží; Černé oči černé, ne každému věrné a ty nejčernější sú nejfalešnější; Má pa- nenko, černé oči máš, černé oči jak trnka. Sš. P. 141., 219., 611. Čierné oči, čierné ako ta trnuočka, veť sa mi vrezaly do mojho srdečka. Koll. Zp. I. 72. Odešel za černé lesy = je v kriminále, sedí uvězněn. Na Roudnicku z doby, kdy patřívala Roudnice ještě ku krajskému soudu rakovnickému. Černými lesy pak slujíc známé lesy kolem Panenské Týnice. Prk. Černý pán, č. kat = čert. Bdl. Ať to černý vezme (čert)! Ba černého (eufem. m. čerta). Zlínsko. Brt. Dal mi černého psa (nic). Bdl. Haby černý cho- dil (kletba u Domažlic). Jrsk., Němc Č. pe- níze. Vz Tk. VI. 342. Pln jsem černých hříchů. Vrch. Chovej bílý grošík pro černý den; Na černém poli pšenice se rodí. Prov. Bž. — od čeho. Črny jsú tváři jich ot dymu. BO. — Č. v bot. Č. šícha, empetruin nigrum, der Krähenbeerstrauch, die Rausch- beere; smrk, abies nigra, die Schwarzfichte;
sosna, pinus nigricans, die Schwarzföhre,
-kiefer; topol (voskovec), populus nigra, die
Schwazpappel; zimolez, lonicera nigra, der
schwarze, schwarzbeerige Heckenkirschen-
strauch; oves (horský), Gebirgshafer, m.;
lyska, fulica atra, die Flore; lilek (psí víno),
splanum nigrum, das Schlafkraut. Sl. les.
Č. koření, helleborus niger, vz Čemeřice
černá, Odb. path. III. 698.; klen, vz Slb.
645., Mllr. 7., jetelina, Slb. 525., kořen =
čemeřice zelená, helleborus viridis, Slb.,
672., FB. 70., Mllr. 103.; kmín = černucha
setá, nigella sativa, der Schwarzkümmel,
Čl. Kv. 280., FB. 70., Slb. 373., Mllr. 71. ;
jahoda = borůvka, die Heidelbeere, Čl. Kv.
271., FB. 67., Mllr. 21., 109., rybíz, Mllr.
89.; oliva, FB. 34.; bez. Němc. IV. 415. —
černá, potok v pohoří karpatském na Mor.
Škd. — Č. Voda, Schwarzwasser, Wölfel,
potok u Velikého Sněžníku, přítok kladské
Nisy. Krč. — Č. či Orličný Vrch, Schwarz -
berg v hraničném koutě mezi Čechy a Mo-
ravou. Krč. — Č. Skála. Čechy I. 58. —
Č. Hora, Schwarzberg, mezi Sněžníkem a
Kladskem, v bystrických horách. Krč. Č.
Hora v Šumavě. Čechy I. 95. — Č. Hora,
země. Vz Črnagora, S. N. X. 150.—151.—
Č. Pole u Lověšic. Pk. — 6. Jezero v Šu-
mavě. Čechy I. 28. — Č. J., ves zaniklá.
Sdl. Hr. II. 34. — Č. Potok, přítok Be-
rounky. Kv. 1885. 645. — Černá, ves u Lom-
nice v Jičínsku, u Bohdanče; Č. za Bory
u Pardubic; Dittersdorf, ves u Libavy na
Mor.; něm. Černa, ves u Jihlavy, vz Sdl.
Hr. I. 253., IV. 369. — Č. Hora, vsi u Bělé
a u Králova Dvora, městečko u Blanska.
Vz S. N. — Č. Huť, Černheit, ves u Mane-
tína. — Č. Voda, Schwarzwasser, ves u Ry-
chnova. Vz Blk. Kfsk. 683. — Černé Krávy,
Schwarzkuhhof, dvůr u Klatov. — Č. Louže,
Schwarzpfütze, ves u Jablonného. — Černý,
samoty u Tábora a u Sedlčan; mlýn u Ne-
pomuk; několik domků u Vsetína; Schwarz-
bach, ves u Litovle. — Č. Důl, Schwarz-
thal, mlýn u Jesenic.— Č. Mlýn, Schwarz-
mühle, u Pacova. — Č. Potok, Schwarzbach,
ves v Krumlovsku. — Č. Vírek, Schwarz-
vír, samota u Čimelic. — Č. Vůl, Schwarz-
ochs, ves u Středokluk. — U Černého Orla,
dům králův. Tk. IV. 67. — Čorný bog, vz
Černobog. — Č. Les, pohoří v již. Německu,
der Schwarzwald; vrch Krušného pohoří
v Čech.; vých. čásť haličských Tater (Kar-
pat). Vz S. N. — Č. Háj, Tk. III. 54. — Č..
Výr, Černowier, ves u Ústí n. Orl. PL. — Č., ého, m., os. jm. NB. Tč. 21. — Č. Jan, nar. 1839., spisov a sekretář Českého mu- sea. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 146., 168., S. N. X. 151. — Č. Jan, 1480., lékař. Vz Tf. H. 1. 3. v. 79., Jg. H. 1. 2. v. 544., Sbn. 800., Šb. Děj. ř. 2. v. 234., Jir. Ruk. I. 140. — Č. Jan, †1565. Vz Tf. H. 1. 3. v. 47. — Č. Jos. 1785.—1834. Tf. H. 1. 3. v. 187., Jg. H. 1. 2. 2. 544., Šb. Děj. ř. 234. — Č. To- máš, nar. 1840. v Nymburce, advokat a bý- valý praž. primator. Vz S. N. X. 152., Tf., H. 1. 3. v. 183. — Č. z Vinoře. Vz ib., Sb. H. 1. 2. v. 234., Jir. Ruk. I. 140. Záviše Č. z Garbova. Vz Tk. IV. 746. O mnohých 364* jiných Č. vz S. N., Tk. V. 237., Tf. Odp. '354., Jg. H. 1. 2. v. 544., Jir. Ruk. 1.140.-146., Blk. Kfsk. 1120., 1257., Sdl. Hr. III. 136, 216.

31805   Černý Svazek: 7 Strana: 1218
Černý. Kdo sám č., rád by každého na černo obarvil. Němc. Č. potok v Semilsku. Mzr. 3. — Č. knihy = smolné. Wtr. Obr. II. 755. — Č. nemoc hovězího a vepřového dobytka. Vz NZ. I. 130. — Č. Fr. ze Se- zemic, farář † 1796. Mus. 1891. 306. — Č. Kar., děkan † 1739. Ib. — Č. Jan, Jiří, Domin., Jos , Karel, Front., Tom. Vz o nich v Ott. VI. 634.—638. — Č. Jan M, musej., sekretář a spis. † 7/31893.

31806   Černý Svazek: 9 Strana: 0432
Černý. Dva černí se špincují (sobě rovní) Rybay.

31807   Černý Svazek: 10 Strana: 0037
Černý Č flakota =z uzenina V zloděj mluvě Čes 1 XI 140 Měl naň černé oko (zlé) Zvon III 215 Č čin (zlý hanebný) Tbz XIII 269 Kde se jen v té dívce černá její mysl vzala (dá) Sá XX 27 Abys' černá chodila (přeji té, která komu ublížila) Džl Čes 1 XII 307 — jak Č jako havran Mill 49, 105 -- Č slav = jezero v Tatrách Vz Hlk XI 24 — Č. hodinka (k večeru) mysli pohova a občerstvení Jrsk ??I 3 269 — Č. chlap, muž. Hra na čer- ného chlapa, muže Slez Vz Vyhl. II 248 — Č. Mik. Jan, spis, nar 1839 Vz Vck Vset 304 — Č. A. (pseudon J Rokyta), básn V Flš Písm 712 — Č. Ad, spis — Č. Václ Dr, spis + 16/6 1904 maje 38 let VzNár list 1904 166 2 odp — Č. Jos Vz Čas katol duchoven 1835 735.

31808   Černý Svazek: 10 Strana: 0568
Černý Adolf (Jan Rokyta), spis., nar. 19. /8. 1864. Sr. Zl. Pr. XXI. 515. — Č. Bolesl., básn. Sr. Zl. Pr. 1904. — Č. Jos., lesmistr a spis. + 5. /12. 1905. maje 64 léta.

31809   Černý jak Svazek: 9 Strana: 0031
Černý jak. Č. ako cigáň, ako čad, ako čadúch, ako čadúšik, ako čert, ako dža, ako kavka, ako murín, ako súkno. Slov. Zát. Př. 65. a. O příslovích a pořekadlech sr. Zát. Př. 304. — čím. Loď černá dehtovím. Kuč. 140 — Dobytek ma černú (krev pod kůži naskočenou; u člověka: čemer). Vyzov. Mus. ol. XII. 107. - Č. mření v Praze r. 1348. Vz Pal. Děj. IL 2. 112. — Č. lev = důl u Kutné Hory. Dač. IL 57. — Č. neděle = první postní, jinde druhá n. pátá postní; ě. středa = popeleční nebo v pašijový týden (od černého roucha). — Č. Jan br., lékař a spis. v XV. a XVI. stol. Vz Vlč. Lit I. 402., 409., Flš. Písm. I. 229.. Pal. Děj. V. 1. 386. — Č. Jiří (Černoch, Nigrin), ke konci XV. stol. Vz Flš. Písm. I. 358. O jiných Č. sr. Flš. Písm. L 229., Jub. V. a VI.

31810   Černý kůň Svazek: 7 Strana: 1218
Černý kůň, m., os. jm. Vz Wtr. Obr. I. 88.

31811   Černýš Svazek: 1 Strana: 0174
Černýš, e, m., černoch, mouřenín, Neger, Mohr.- Č., rostl., Kuh-, Mohren-, Wachtel- weizen. Jg. Čerp, u, m., ve vinařství. Schaufel. Šk.

31812   Černýš Svazek: 5 Strana: 1188
Černýš, melampyrum. Č. rolní. m. ar- vense, vousatý, m. barbatum, hájní, m. ne- morusum. Vz Rstp. 1156., Slb. 307., Schd. II. 291., Hdk. C. 377., Odb. path. III. 798., FB. 59., Kk. 189., Čl. Kv. 246., Sbtk. Rstl. 20, 317.—318., Sl. les., Rosc. 135. — Č., něm. Černejsch, ves u Vlašimě; Čirnitz, ves u Klášterce v Kadaňsku. Blk. Kfsk. 104.

31813   Černýš Svazek: 9 Strana: 0031
Černýš, e, m., melampyrum, rostl. Vz Ott. XVII. 52.

31814   Černýšovice Svazek: 5 Strana: 1188
Černýšovice, dle Budějovice, Černescho- witz, ves u Bechyně. PL.

31815   Čerobarvý Svazek: 10 Strana: 0037
Čerobarvý. Č loď Msn Od 145

31816   Čerovit Svazek: 10 Strana: 0568
Čerovit = zlobiti se. V zloděj. ml. Čes. 1. XV, 46.

31817   Čerp Svazek: 5 Strana: 1188
Čerp = čerpák, čerpadlo, nalévadlo, der Schöpfeimer. V z Mkl. Etym. 34. Víno z ná- dob větších do číší a koflíků se čerpem či čerpákem nabíralo. Sš. Cf. Bž. 179., KP. V. 176. Vz Čerpadlo.

31818   Čerpaćek Svazek: 5 Strana: 1188
Čerpaćek, čku, m., der Schöpflöffel. Dch. Vz Čerpadlo. Dch., Pokr. Pot. II. 66. Vz Čerpák.

31819   Čerpací Svazek: 1 Strana: 0174
Čerpací nádoba, náčiní. Schöpf-.

31820   Čerpací Svazek: 5 Strana: 1188
Čerpací stroj, stanice, Pumpstation, ha- dice, der Saugschlauch, Dch., sosáček, der Schöpfrüssel. Sl. les.

31821   Čerpač Svazek: 1 Strana: 0174
Čerpač, e, m., čerpal, der Schöpfer. Jg.

31822   Čerpač Svazek: 5 Strana: 1188
Čerpač, vz Čerpadlo. — Č., der Forscher. Ssk.

31823   Čerpačka Svazek: 5 Strana: 1188
Čerpačka, y, f., vz Čerpadlo. Prm., Vlšk. 141. — Č., die Schöpferin. Šm.

31824   Čerpadelko Svazek: 5 Strana: 1188
Čerpadelko, a, n., vz Čerpadlo.

31825   Čerpadelní Svazek: 5 Strana: 1188
Čerpadelní, Schöpf-. Potřebná hnací voda pro čerpadelní stroj. Pokr. Pot. II. 19l.

31826   Čerpadliště Svazek: 5 Strana: 1188
Čerpadliště, ě, n., der Schöpfbehälter. Šm. Vz Čerpadlo.

31827   Čerpadlo Svazek: 1 Strana: 0174
Čerpadlo, a, n., čerpadelko, čerpátko; čerp, čerpač, čerpačka = náčiní k čerpání, ein Schöpfgeschirr. Č. sosové. Saugpumpe. Sedl. — Č. = místo u řeky, kde vodu čer- pají. Die Schöpfe. U čerpadel. Jg. — Č. = prístav. Der Hafen. K čerpadlu lodi dopla- viti. V. Lodí do portu (čerpadla) vehnány býti mají. Kom. — Jg.

31828   Čerpadlo Svazek: 5 Strana: 1188
Čerpadlo, anthia, curba. V MV. nepravá glossa. Pa. Ad 1. Č. dvojnásobně účinkující či dvojčinné, doppeltwirkende Pumpe, Sl. les., dvojité, Zwillingspumpe, odstředivé, Centrifugalpumpe, Dch.,dmychadlové, Blase- balgspumpe, vzduchové, vodní, Zpr. arch. VII. 61., 54., na dehet, Theerpumpe, Krost, na zdviž, na tlak, Saugpumpe, Ck., na pivo, na víno, křídlové, nádvorní, zahradní, na hnojivku, s pohyblivou váhou, s jedním nebo s dvěma přemítacimi koly, nádražní, parní, kalifornské do hlubokých studen, do dolů, napájecí, záložné, zavrtávací, s dvo- jatými zámyčkami, Wh., na mladinku, na kyseliny, na očistky v cukrovarech, k zhu- šťování vzduchu, řetězové, šachtovní, zkou- šecí kotlové, ruční, Douglasovo, parozdvižné, Wilsonovo; stojany k č-dlům; úplné zaří- zení a postavení č-del, Wld.. ssací, Pdl., Č. s kolem, rotační s písty, Smekal, na hnis, žaludkové Bürovovo, Weissovo (cf. Slov. zdrav. 50, Čs. lk. IX. 26., 286.). Us. Vz Pumpa. — Č. = místo, kde se čerpá. S. N., Tk. H. 239. Cf. Čerpadliště.

31829   Čerpadlo Svazek: 10 Strana: 0037
Čerpadlo, a, n Č dvojcité, jednočinné atd Vz Jind 22, KP IX 243 nn

31830   Čerpadlový Svazek: 5 Strana: 1188
Čerpadlový = k čerpadlu patřící, Pum- pen-. Č. píst. Wld.

31831   Čerpák Svazek: 1 Strana: 0174
Čerpák, u, m. = čerpadlo. Na Slov., Plk.

31832   Čerpák Svazek: 5 Strana: 1188
Čerpák. Nz. — Č. = mosůrek, dřevěná nádoba holbová z mosoru t. j. z fladru bu- kového vysoustruhovaná. Val. Brt. Č. = dřevěná nádoba k nabírání vody, mléka, žinčice, v míře as dvou velikých žejdlíků. Němc. III. 272., 236., VII. 176., 236., Brt., Hdk. Č. 145., 377., Tč. Sám bača nežádal za pěkný, vyřezávaný č. více než 10 kr. Pokr. Čerpání, n., das Schöpfen, Pumpen. Vz Čerpati.

31833   Čerpaný Svazek: 5 Strana: 1188
Čerpaný; -án, a, o, geschöpft. Poznání Boha, čerpané ze zjevení. MH. 5.

31834   Čerpárna Svazek: 5 Strana: 1188
Čerpárna, y. f. = stanice s čerpadly. Zpr. arch. VIII. 98.

31835   Čerpatel Svazek: 1 Strana: 0174
Čerpatel, e, m., vz Čerpač.

31836   Čerpati Svazek: 1 Strana: 0174
Čerpati, čerpávati; čerpnouti (zastr. čerpsti), pnul a pl, nutí = vážiti, schöpfen; bráti, etwas woher nehmen, schöpfen. Jg. — co: vodu (nabírati, vážiti). Us. — co čím. Prázná věc vodu č. řešetem, L., vodu rukou., — co odkud. Příklad z něčí ctnosti č. L. Čer- pal z něho, co tajemně myslil (zvidal). L. Vodu z potoka, něco z kněh (vážiti). co kde. Moudrost' v zřídlech. L.

31837   Čerpati Svazek: 5 Strana: 1188
Čerpati. Vz Mkl. Etym. 34. — co od- kud. Církev čerpá učení své z pramenů dvou, z písma sv. a z tradice. MH. 2. Po- silu z něčeho č., Us. Pdl., povznešení, po- svěcení. Vlč. — kam čím. Č. do něčeho vzduch měchem. Ves. I. 5.

31838   Čerpati Svazek: 8 Strana: 0042
Čerpati. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 64., 77.

31839   Čerpátko Svazek: 1 Strana: 0174
Čerpátko, a, n., vz Čerpadlo.

31840   Čerpátko Svazek: 5 Strana: 1188
Čerpátko, a, n. = malé čerpadlo. Ssk.

31841   Čerpavý Svazek: 1 Strana: 0174
Čerpavý, schöpfend Jg.

31842   Čerpkati Svazek: 5 Strana: 1188
Čerpkati = čerpati. Ssk.

31843   Čerpsti Svazek: 5 Strana: 1188
Čerpsti = črieti, haurire. Jg.

31844   Čerstv Svazek: 8 Strana: 0042
Čerstv, později čerstev. Št. Uč. 105. a.

31845   Čerstva Svazek: 1 Strana: 0174
Čerstva, šp. m. z čerstva; gt. jen s před- ložkou, cf. z hurta, z řídka. Mš. Z čerstva jíti = honem (dobrá frase). Mš.

31846   Čerstvák Svazek: 5 Strana: 1188
Čerstvák, u, m , frisches Blut. Šp.

31847   Čerstvě Svazek: 1 Strana: 0174
Čerstvě, frisch, geschwind. Pojď é. Č. vyrůsti. D.

31848   Čerstvě Svazek: 5 Strana: 1188
Čerstvě hnojená země. Us. Dům č. obí- lený. Vlč. Ovoce č. utržené, č. namazaný. Lpř.

31849   Čerstvěplynný Svazek: 9 Strana: 0031
Čerstvěplynný. Č. potůček. Pal. Záp. I. 77.

31850   Čerstvěti Svazek: 1 Strana: 0174
Čerstvěti, 3. pl. -ějí, ěl, ění; čerstvívati = čerstvým se státi, frisch, munter werden, sich erfrischen. Jel.

31851   Čerstvie Svazek: 5 Strana: 1188
Čerstvie, n. = čerstvosť. Slov. Ssk.

31852   Čerstvina Svazek: 5 Strana: 1188
Čerstvina, y, f., frisches Fleisch. Slov. Ssk.

31853   Čerstviti Svazek: 1 Strana: 0174
Čerstviti, 3. pl. -ství, il, en, ení; čer- stvívati. - koho čím: vodou, frisch, munter machen, erfrischen. Us.

31854   Čerstvo Svazek: 1 Strana: 0174
Čerstvo, eilends, geschwind. Z čerstva, za Čerstva po smrti se pohřbuji. Kom. Dnes je venku č. (frisch, kalt). Us. Vz Čerstvý.

31855   Čerstvo Svazek: 9 Strana: 0031
Čerstvo m. Čerstvě. Vz násl. — o.

31856   Čerstvokutý Svazek: 10 Strana: 0037
Čerstvokutý Č korba Msn II 79

31857   Čerstvoletý Svazek: 5 Strana: 1188
Čerstvoletý, frischgemablen. Č. kůra dubová. Šp.

31858   Čerstvolitý Svazek: 10 Strana: 0568
Čerstvolitý terč (touš, diskus). Škod. II2 II. 234.

31859   Čerstvoměr Svazek: 5 Strana: 1188
Čerstvoměr, u, m., die Perkussions- masebine. Šm.

31860   Čerstvomytý Svazek: 10 Strana: 0037
Čerstvomytý. Č roucho Msn Od 91

31861   Čerstvonohý Svazek: 5 Strana: 1188
Čerstvonohý, schnellfüssig. Lpř. Sl. I.95.

31862   Čerstvorodý Svazek: 10 Strana: 0037
Čerstvorodý. Č mládě Msn Od 59

31863   Čerstvorostlý Svazek: 5 Strana: 1188
Čerstvorostlý, schnellwüchsig. Č. strom. Sl. les.

31864   Čerstvorozenec Svazek: 10 Strana: 0037
Čerstvorozenec, nce, m = za čerstva, právě zrozený Škd Od 57

31865   Čerstvorybný Svazek: 7 Strana: 1218
Čerstvorybný trh. Cf. Suchorybný (dod.).

31866   Čerstvořezý Svazek: 10 Strana: 0037
Čerstvořezý. Č s'onokosťce Msn. Od. 120

31867   Čerstvosť Svazek: 1 Strana: 0174
Čerstvosť, i, f., čerstvota, rychlost', křep- kosť, čilosť, hbitosť, spěšnosť; ostrosť, stu- denosť, Frische, Stärke, Munterkeit, Geschwin- digkeit, Geläufigkeit. Jg. Čerstvosť žádné čáry. D. Č. mysli. Kom.

31868   Čerstvosť Svazek: 5 Strana: 1188
Čerstvosť malby, starých maleb. Lpř. Děj. I. 30. Koefficient, č-sti, der Geschwin- digkeitskoefficient; Č-sti ubývá, přibývá. Sl. les.

31869   Čerstvota Svazek: 5 Strana: 1188
Čerstvota, y, f., vz Čerstvosť. Hlč.

31870   Čerstvučký Svazek: 5 Strana: 1188
Čerstvučký, hübsch frisch. Mor. Brt. D.

31871   Čerstvý Svazek: 1 Strana: 0174
Čerstvý; čerstev, stva, stvo; komp. čer- stvější; (dříve: črstvý, čirstvý, čerstv). Č. = jadrný, tuhý, silný, zdravý; stark, derb, gesund, frisch. Jg. Č. co ryba ve vodě. Us. Č. a zdravý člověk. Kom. Na čerstvém a zdravém domů se vrátiti. Žer. — na čem. Na životě a mysli čerstev a zdráv byl. Krab. — Č. = živý, bystrý, kvapný, bedlivý, hbitý, čilý, ochotný, rychlý; frisch, muthig, lebhaft, munter, aufgeweckt, geschwinde Jg. Čerstvýs co kráva na ledě. Ros., Č. Č. jako jelen, Lom., co šídlo. Us. Č. vítr u plavců = dosti silný a pohodlný. Jg. Je čerstvá, div nelehne. Č. Jest čerstvý jako sochor v pytli. Č. Č. jako ryba. Pk. Č. voda. — na co: č. na nohy. Br.— k čemu. Č. k dobrému. Št. Vz Črstvý. — Č. = celý, neporušený, v dobrém stavu jsoucí; frisch, unverdorben. Č. zboží, vejce, obilí (nestuchlé), listí (nesvadlé), ovoce, máslo (nepřepouštěné), tráva (nesušená). Jg. - Č. = nový, nedávno udělaný; neu, frisch. Č. jídlo, ovoce, citron (z poslední sbírky), slaneček, maso (neuzené, ne nasolené), vejce, kytka, rána, sníh, chléb, máslo, voda (čerstvě vážená). Jg. Č. prádlo = čisté, bílé. Č. po- vlak, postel. Jg. — Č. = posud nepotřebo- vaný; noch ungebraucht, frisch. Čerstvý sud načíti. Čerstvé koně vzíti (odpočinulé). Č. vojsko. Ta věc mi je v čerstvé paměti (v živé). Za čerstvé paměti. Us. Míti v čerstvé paměti V. O té bitvě posud paměť čerstvá. V.— Č. = ostrý; sauer, herb. Č. vino. V. — Č. = studený; kühl, frisch. Č. nápoj, po- větří, vítr. Us. — Č. = nezkažený, frisch. Na čerstvé povětří vyjíti, na čerstvém po- větří býti, čerstvého povětří užívati. D. Č. vítr (v dolech)., Vys.

31872   Čerstvý Svazek: 5 Strana: 1188
Čerstvý = jadrný atd. Vz Mkl. Etym. 34. Č. rty. Šml. Čerství přišli. Ž. witt. Deut. 17. — Č. = živý atd. Č. polka. Us. Č. jako hádě, cigan o hromnicích. Brt. — k čemu. Jsa kypr a čerstv ke všemu. Št. N. 190. — Č. = nový atd. Č. mýť, Sl. les., hrob. Us. — Č. = ostrý, trpký. A on víno koštoval, i nelíbilo se mu, že bylo č. NB. Tč. 20.

31873   Čerstvý Svazek: 8 Strana: 0042
Čerstvý. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 64. — v čem. V práci čerstvá co kráva na ledě. Zbrt. Tan. 174.

31874   Čerstvý Svazek: 10 Strana: 0037
Čerstvý Čerstvej = vzduch; vléci na é = jíti na vzduch (ze separace na dvůr) V zloděj mluvě Čes 1 XI 140 — jak Holka čerstvá (rychlá) jako korotvička Čes 1 ??I 176

31875   Čeršiti Svazek: 1 Strana: 0174
Čeršiti, vz Čerchovati. Rk., Nz.

31876   Čerška Svazek: 5 Strana: 1188
Čerška, y, f. = čárka. S odkazováním všech skratkův a čeršek do palaeologie . . . Šf. II. 196.

31877   Čert Svazek: 1 Strana: 0174
Čert, a, m., čertík, čertíček, čka, m., dříve: črt. Nom. pl. čerti, dříve i: čertí. Č.— Č. = černý duch, ďábel. Der Schwarze, Teufel. Utekla čertu z bělidla (= je černá). Us. C. pokouší člověka. D. Zaklinač čerta. D. To je s čertem (to jsou čáry). D. Toť muselo s čertem býti. D. Je toho čerta kus = mnoho. V Táborsku. Sř. Starého čerta ti dám (= nic). Yz Odbytí. Č. Boji se co č. kříže. Vz Strach. Č. Ten tam, coby ho č. vzal. Vz Zmizení. Č. Raději bych na čerty než na něj hleděl. Vz Nenávisť. Mrzí mne co čert. Čertu do kuchyně přijíti ( = mstíti se). Vz Msta. C. S každým by i s čertem trefil. Vz Vtipný. Č., Lb. Čertem drbaný, čertem je posedlý. Č. Čert se do něho obul. Č. Na čerta by dotřel. Č. Peklem, čertem smrdí. Č. To mi byl č. dlužen, č. Toho si č. poznamenal. Č. Jednoho čerta vyhnati a deset jiných vehnati. Č. Byl tu, kde (když) všem čertům ocasy svazovali. Vz Chytrý (Svárlivý. Lb.) Č. Čert vždy musí svou (králku) provésti. Č., Lb. Čert starý a proto dobrý není. Č. S babou i čert soud prohrál. Vz Baba. Č. Čert řekl uhlíři: My oba černi jsme. Č. Vz Podobný. Č. za vlásek lapne a pazourem drží. Pk. Č. nespí, podaj mu vlas, uchytí ťa celého; Č. sa tě bojí, já sa ťa nebojím; Postav sa čertu do očí, hned ufúkne; Č-a mu na krk zavěsil; Č. matku zabil a vyhováral sa, že hustá hmla bola; To neurobíš, čo by si bol čertom; S čertom buď za dobré a pána Boha neroz- hnevaj; A čo sa bude č. po čerte nosiť; Č-a neobrátíš, čo ten svet prevrátíš; Ako robil, tak sa mal, č-u slúžil, čert ho vzal; Č. vymyslí, diabol poštuchne; Sadol jej č. na nos (zpyšněla; pohněvala se). Mt S. Holič lazebníka, čert ďábla drbe (chválí); Sloužil čertu, čert ho vzal; Čert vždycky na větší hro- madu klade (klidí, dělá, se . .). Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění (odslouží). Vz Nevděčný. Co od čerta přišlo, zas k čertu odešlo. Č. Po čertu droby sežral. Čerta by sežral, kdyby se mu dal. Vz Žrout. Č. Trefil čert na ďábla. Vz Stejnosť. Č. Vzal č. koně, vezmi i uzdu. Vzal to čert za starý dluh. Vz Prodělání; Až č. umře a peklo shoří; Vz Nikdy. Č. Čert se tu hraje. Už je č. odvázán, odtržen. Tu č. spí, popadneš jej za ocas. Vz Nebezpečenství. Č. Čert nikdy nespí. Vylže se i čertům z pekla. Čerta by vzal, kdyby se mu netřepal (dal). Vz Nesyta, Lb. Vyhýbá se práci co čert kříži. Je na halíř jako č. na hříšnou duši. Č. Obať jsou (stejná) č. jako ďábel. Červinka. Co jednou čertu v hrdlo přijde, toho nikdo nevykoupí (o lakomci); Holič lazebníka drbe, č. ďábla šklube; Má všeho dost jako č. plev. Vz Blahobyt; Čert by mne trestal, kdybych to udělal. Vz Kletba; Proč č. bábu zbil? že se neuměla vymluviti. Vz Výmluva. Č. Ne darmo č. svou matku bil, že se neuměla vymluvit. Vz Výmluvný. Lb. Tu máš čerte kropáč! Přijde č. pro cizí, pobere i vlastni. Vz Společnosť. Lb., Jg. Baba je horší nežli č., věř tomu, že není žádný žert. Lom. Č. nikdy nespí. Lb. Nemaluj čerta na stěně (stěnu), přijde on sám. Nemaluj čerta na stěně, sám on se namaluje. (Vz Ne- bezpečenství. Nešaškuj). Lb. Když pere, čert ji bere; když koláče peče, div se nevzteče (o zlé ženě). Jg. Jest heslo starých lidí: Črt črtu oka nevykline. Tkad. Pán Bůh stvořil dva volky a č. spolky, hleď každý své tobolky. Bohu slouží tak, aby čerta nerozhněval. Tebe dám štědrého večera čertu. Jg. Dobrý čertu v dar dáti nového léta (štědrého večera. Vz Ničema). Lb. Co je s šeptem, to je s čertem. Tak vyletěl jako č. z pekla. Vz Hněvivý. Lb. Čerti vám jsou byli ho dlužni. Č. nám ho byl dlužen. Vz Ničema. Lb. Co Bůh dá, toho čert nevezme. Č. ho na vrbě strojil (dělal); č. na něm hrách mlátil (o škaredém, důlkovatém). Č. na ďáblu jede. Vz Podobný. Lb. Č. neví, kde ženská má brousek. Vz Brousek. Není toho kostelíčku, aby č. při něm neměl svou kapličku. Pán Bůh napřed a já za nim a ty čerte zadu tlač. Jg. Komu č. přeje, toho i pán Bůh neopusti a koho pán Bůh opustí, i čert ho bodá (Vz Neštěstí); Č. s ním šije n. Ani č., ani pivo (Vz Nepo- seda); Co č. chce vzít, ani anděl neuchrání; Koho má č. vzíti, netřeba ho klíti (Vz Zločin); Vzal ho č. a nic za něj nedal (Vz Ničema); Ani č. s ním nekvasí (Vz Odhodlaný); Je č. a dvě neděle (Vz Zlostný); Č. jako ďábel, jsou oba černi nebo: Č. na svého trhl n.: Trefil č. na ďábla, pištec na bubeníka n.: Č. ďábla přinesl chocholatého (Vz Podobný); Nech č-a starat, má tvrdou hlavu. Vz Lho- stejný. Lb. Vz Přijíti od koho. - Lidé často jmenují čerta divíce se, nevražíce, klejíce se atd. Čert mi to napískal (spískal, navalil, nahodil, na harc dal). Č. S čertem jsi se po- tázal! To je č., a ne kukačka. Čert ti děkuj. Kéž tě č. z rosola snědl! Vz Výkřik. Č. To by byl čert! Kde tě čert má (nosí?) Us. To nestojí za čerta(= za nic). D. Čerta (kozla)! U čerta, co to má býti? U všech čertů, nech těch žertů. Kého čerta! Kého čerta máte? Kýhos čerta zakousl? Čerti vzali! Čert ho vzal. Jdi k čertu (do pekla)! Na Moravě říkají také: Jdi v čerty. Brt. Vezmi ho č.! Ten chlapec tam čerty kuti. Č. dbá o to! Hněvá se jak č. To by v něm byl č., aby to udělal. Smrdí jako č. Chlap jako č. (čertův chlap). Jg. Jako na čerta nevražiti. V. Po čertu! Č. ví. To čerti vědí. Ať mne č. vezme, není-li to pravda. Co pak tě čerti berou? Rk. Čerta starého (když někdo lže. V z Lhář). Lb. Dám ti (Zmaluji tě), že tě č. nepozná. Vz Vyhrůžka. Lb. Kýho čerta jste dělali? Sved. 1569. Ký čert co puosobíte? Sved. 1569. To je č. z pekla. Poh. 697. — Lid říká také: rarášek, ten starý kat, drak, ďas, červ (na Mor. čés), čmert (čmerta starého), prašivec, černý atd. Jg. — Vz Ďábel. — Č., o zlém člověku. Ty čerte! Totě čert! To je paní čert. D.

31878   Čert Svazek: 5 Strana: 1188
Čert od koř. kr, creare, jenž znamená = dělati, tvořiti. Č. tedy jest = tvořitel, pů- sobitel, ale působení jeho jest zlé a záhubné. Smb. S. I. 298. a S. N. Črt. Vz List. filolog. VII. 111.—112., Mkl. Etym. 35. Na Zlinsku čért. Brt. Crt. Hr. rk. ruk. 456., Dal. 185., Žk. 193., Št. Kn. š. 11., ZN. Peníze sú v čérty. Mor. Brt. Vz o č. v S. N., Kram. Slov. 74. Topí čertem (zamýšlí něco zlého). Brt. D. 204. Je tam, jakoby č. vyletěl. Cf. Vystrkov, Vyhnanov. U Rychn. a j. Je tam, jako když se č. žení (chumelenice). Roz- uměli jsme čerta (ničemu). Vk. Je, jako když čerta o spasení prosí (lítý); Je toho, co by Č. za zlé neměl = málo; Snědl by čerta s odřenou hlavou = má hlad. U Lito- myšle. Bda. Vyť jste zde nebyl, co byl č. malé pachole a teď je už velký chlap = dlouho; Č. houby vi, co pán Bůh dá; Č. sem pro to nepřišel (říkají, nemůže-li kdo něco nalézti = musí to zde býti)! Us. Msk. C. na tom má ruku (nelze to najíti)! Na čertu líhá, na ďáblu vstává — ustavičné kleje. Us. Dř. Čekati na něco, jako č. na na hříšnou duši. Us. Šm. Anděl v pravdě pomáhá a č. ke lži pobádá. Když se tvůj č. narodil, můj už chodil okolo lavice (tys mlad a nepodvedeš mne). Vy si myslíte o sobě čerta kus (mnoho). Jrsk. Však ním budou po smrti čerti orat! Němc. Kdyby byl č. na čertu, on přece vyhraje. U Žamb. Dbv. Č. tou ženskou šije! Šml. Devět a devadesát čertů v něm sedí! Č. jede (říká se, je-li nůž na stole ostřím vzhůru obrá- cen). U Bydž. Kšť. Dělá, co č. káže (zle). Brt. Také čertu rozsvítiti svíčičku, aby ne- škrábal (také zlého člověka si hleděti, aby neškodil); Č. se strh', utrh', der T. ist los (o nečase); Starého čerta víš (nic nevíš). Dch. Dříve pojede č na praseti, než se to stane. Mtc. 1. 1880. Počkej, ty Šverýne, čerta's snědl, kmíne, bude tě čert udiť v pekelném komíně; Má se tam po čertech (špatně). Sš. P. 586., 669. Však (on) tě č., nevezme a pán Bůh o tě nestojí (nic se ti nestane). Us. Kšť. čertu způsobuje pohled na kříž kýchání a podlé toho se poznává. Mus. 1856. 59. Neřek' ani čerte ďáble (nic); Nestojí to ani za starého čerta (za nic). Us. Hnšk. Dobře bude, když č. umře a peklo shoří. Dřete a potom vás také č. dříti bude. NB. Té. 181. Obětovati črtóm. Ž. wit. Deut. 17. Pro toho si č. ještě nepřijde (ten ještě neumře); Č. už se naň chystá, strojí, těší (umře); Č. už se ho dočkal (umřel); Šel ke všem čertům (ke všem všudy = umřel); Už ho tam čerti melou, drou, smaží, praží, perou (umřel); Už ho čerti odnesli (umřel). Us. Tkč. Kdo má čerta za kmotra, ľahko sa dostane do pekla (straň se zlých). Zátur. Zlí angelé črtie; Crt, jemužto jmě bylo ži- dovským hlaholem Abadon. ZN. Kak nás črt láká. Št. Kn. š. 2. Bych pode všemi črty měla býti, vždyť mi jest jeho mieti, ich muss ihn doch haben. Hus III. 206. Bol i s pánom Bohom zadobre, i s čertom nie zazle. Lipa I. 19. Ký je to čert za robota, jedna čižma, druhá bôta (o špatné práci). Slov. Zátur. C. zlým za dobré a pole do- brým za zlé odměňuje. Tč. Je na to, jako č. na duši. Dch. Vezmi č. ďábla, obou ne- třeba. Lpř. Peníze kopii (shromažďoval), čerta si koupil; Svorně a společně přemů- žeme i čerta konečně. Bž. exc. — Ad: Lidé často etc. (175. a. 6. ř. z dola): To tam bylo pro čerta (k mé škodě)! Us. Olv. To jsou v tom všichni čerti, kde který je! Čerte ďáble!; Čerti ďábli! : Čerta kusa (podivení)! Brt. Dal bych to k čertu!; Č. tebou hází, snuje; Čerta do toho (nic po tom); Ten si po čertech dal, der ist verteufelt aufge- sessen ; Čerta nám do toho (nic, das schert uns den Teufel)! Všichni čerti do toho! Us.
Dch. Ať vás všecky čert líbá! Wtr. v Osv.
1884. 358 a j. Čerta si ztratil (nic)! Gb.
(v List. filol. 1883. 275.). Čerti vzali (= No
vidíš! No hle! Ale jdi! — Podivení)! Brr.
Vem ho tam č. (o mrtvém). Us. Tkč. — Č.
se opisuje: andílek (černý), rarach, rarášek,
tmavý, zlý, zloch, čechman, čerchman, ko-
zel, brk, nešt, had, šmak, hřích, ďách, ďák,
vápeník. — Cf. také Sbtk. Rostl. 155., 173.,
177., 310., 317., 327. — Č. — český tanec. — Č., 08. jm. 1533., Tk. III. 188., IV. 467.

31879   Čert Svazek: 7 Strana: 1218
Čert, synonym : ďábel, ďas, rarášek. Vz Mus. 1845. 549. — Mách. 208., Ott. VI. 641. nn. Je toho na všecky čerty (mnoho). Us. Rgl. Čertem poťouchlý. Kde je to ? Čert na tom sedí (nelze-li něčeho najíti, říkají). Čerte, odstrč ocas (to-li se řekne, věc hle- daná hned se najde). CT. Tkč. Kdyby čerta v devíti kostelích světili, anděl z něho ne- bude ; Pěkně mluví, ale čertem smrdí. Us. Brt.

31880   Čert Svazek: 8 Strana: 0042
Čert. O původu slova cť. Gb. H. ml. I. 64. C.: černý anděl, čmert, čerchman, čechman, čerman, čechmant, červ. Čes. 1. V. 449., Čern. Př. 42. Kde ťa neprosia, nech ťa čerti ne- nosia ; Ked' sa modlí, na čerta sa obzerá (o po- krytci); či ho č. vie, kde ho psi jedia, Slov. Zátur. Nedaj čertu do dediny. Phľď. 1892. 611. Čert, keď iného nemôže, aspoň zasmradí; Krivý čert najhorší (znamenaného se střez); Keď ťa č. hudcom stvoril, hraj! (Hleď si svého řemesla.) Phľd. 1893.566., 699. Starý č, horší; Má čerta v nose, len nevie, v ktorej dierke (kto sa nevedomým stavia); Za peniaze choť aj čertovi dieťa kolísať; Ani č. nenie taký čierny, ako ho maluj ú. Ib. 1894. 194., 257., 442., 511. Č. ani vtedy nespí, keď chrápe. Ib. XII. 559. Kdo na koho s dechem, čert na něho s měchem; Z č-ta anděł nebude, dyby ho v devíti kostetoch světil; Keď č. vzal za- hrádku, nech vezne ai branku. Mor. Čes. 1. V. 418. Čerta měchem nezabiješ. Ib. Kdyby nebylo čertů v pekle, jižby dávno kněží hla- dem zemřeli. Rváč. Č. nespí, podaj mu vlas, uchytí ťa, celého; Keď č, nespí, aj anjel sa obzerá; Čertov si bol, č. ťa vzal; Letel ako anjel a padol ako č.; Kdo druhému berie ru- kami, tomu ide, č. brať s vrecom; Toho č. z koča ztratil; č. je čertom, ešte sa mu mu- sela hovädzina tri hodiny vreť (o náhlivém); Vari ťa čerti ta metali; Vari ťa č. nadhodil; Uteká ako č. s krivou dušou. Slov. Nov. Pr. 22., 26., 100., 349., 535., 576., 621., 653. C. nechce býti myslivcem, poněvadž v lese dva- krát prší (podruhé se stromů). Us. Citování čerta na Slov. Vz Phľd. XII. 37. C. v Ba- šácké dolině na Slov. Vz ib. 659. Vz o něm také v Zbrt. Pov. 154. Hra na čerta. Vz Duf. 90.

31881   Čert Svazek: 8 Strana: 0538
Čert. Kto raz zapíše sa čertu, nech ne- chytá sa oltára. Phľd. 1896. 480.

31882   Čert Svazek: 9 Strana: 0031
Čert. To dítě je č. (divous). Vem tě č., proč tam lezeš (spadl-li kdo). Č. tomu roz- umí! To by v tom byl č., abych to nedo- kázal. Jakoby Č. do toho vlez. Čerti neviděli (podivno)? Hastrman měl všecky čerty: ka- ničky, pentličky atd. navěšeny, aby hochy přilákal. Aby přišel a řekl: Čerte, ďáble, tohle a tohle, to né! Hoř. 88. Čerti se tam žení (jeli plískanice) Ib. 126. Ked č. muchy žerie. Mus. slov. I. 10. O příslovích a po- řekadlech atd. vz Zát. Př. 35. b. (o zlostném), 36. a. (o hněvivém), 45. a. (vymluva), 65. a. (o černé pleti), 86. a. (jeho znalosť), 87. a. (o nestoudnosti), 94. (zlá žena), 110. b. nn, 142. b. (opatrný), 114. b. (o spolku), 116. b. (jeho mravní vliv), 117. a. b. (nadužívání), 118. a. (faleš), 124. a. (schytralý), 125. b. (ne- snášelivý), 126 b. (samota), 127. a. (pano- vání), 129. a. (nekázeň), 133. b. (jeho pomoc), 134. a. (pán), 137. b (prominutí trestu), 154 a. (o nerovném podělování ? chudobě). Sr. tam- též 6., 9. —11., 22., 85. b., 97. b., 108., 302., 304. Bylo toho tolik, jakoby se byl pytel čertů pod rukama roztrhl. Jdl. Hr. X. 63. Dyby č. o tobě tak nevěděl, jak ty o tem víš Šeb. 222. — Starý č. = starý člověk. Zát. Pr. 26., 85. b.

31883   Čert Svazek: 9 Strana: 0432
Čert. Čert po ňom i s koňom; Keby som bol len za jednu noc (za hodinu) čertem (učinil bych tam pořádek); Nos čerta celý týždeň a shoď ho v sobotu, nahnevá sa ti. Mus. slov. II. 20., III. 35., 74. Čert v ná- rodním podání. Vz Z podání lidového. Naps. F. V. Vykoukal. Mtc. XXXI. č. 4. v Praze. 1897. Sr. také: Nár. sbor. 1901. 231.

31884   Čert Svazek: 10 Strana: 0037
Čert. Expendenty drobné mistr Bacháček vyhnal, byli tu bez toho pro čerta dobří (nic platni) Světz 1895 306 Čerti neviděli (snad ne, ku podivu)!; Čerti. se žení = jest bouřlivé a deštivé počasí; Č jede říká se, je-li na stole nůž ostřím vzhůru obrácen Kšt Lid 9 Kováři, aby čerta od své dílny zahnali, tlukou v sobotu večer po práci na prázdno třikrát kladivem na kovadlinu; tím je zlý duch na celý týden přikován; O srázné, roklinaté a kamenité cestě, kde sotva lze pořádný krok učiniti, říká se: Tudy ě svou bábu vozil Mtc 1 1897 165, 173 Čo čerta poženieš do sedmdesiatých kostelov, zostane len čertom Sbor slov VII 129 Ten dá, až č umře a peklo shoří (nikdy) Jrsk XIII 3 212. Čertu-li se kdo svěří, nikdy nepři- vede ho do nebe Tbz V 1 85 Čerta vyhnal, diabla přijal (nepolepšil se) Rizn 166 Sr Črt v Mš Slov, Kšť. Poh. 244 nn.

31885   Čert Svazek: 10 Strana: 0568
Čert. To se zrovna čerti žení (je-li veliké povětří). Kšť. Poh. 260. Čo čerta poženieš do sedemdesiatich kostolov, zostane len čertom. Sb. sl. VII. 129. Spomínaj čerta, už ti je tu. Sb. sl. VIII. 169. Bodaj ti č. duši na pánvi pražil. Zl. Pr. XXI. 62 Čertom smrdí (zamýšlí něco zlého). Phľd. XXIV. 340. — Sr. Brt. Sl. 46. — Č. = druh kořalky, hořký likér; přistroj na vyorávání řepy. Chrud. Rgl.

31886   Čerta Svazek: 8 Strana: 0043
Čerta, y, f., magis incisura quam linea. Dob. Dur. 317. Cf. Črta.

31887   Čertadelní Svazek: 1 Strana: 0175
Čertadelní, k čertadlu náležející: dřevo. Ros.

31888   Čertadlo Svazek: 1 Strana: 0175
Čertadlo, a, n., plužní železo, radlice. Pflugschar. V., Reš. — Č. = krojidlo, plužní zub. Pflugmesser, -säge. Jg., Puch., D., Kts. — Č. = plaz, plužní hlava (spodní díl pluhu, na který rádlo, radlici nasazují). Das Pflug- haupt. V. Krajidlo s čertadlem a nasazenou na ně radlicí vykrojuje brázdy. Kom.

31889   Čertadlo Svazek: 5 Strana: 1189
Čertadlo, vz Mkl. Etym. 35.

31890   Čertadlo Svazek: 8 Strana: 0043
Čertadlo, a, n. = krojidlo, kraják, Pflug- messer, nikoli: radlice (die Tomsy). Dob. Dur. 325. Krojidlo s č-dlem a nasazenou na ně radlicí vykrojuje brázdy. Kom. (Dod. Dur. 323.). Cf. Krojidlo (3. dod.).

31891   Čertadlo Svazek: 10 Strana: 0037
Čertadlo, a, n Radlice, Čertadlo, motyky atd. Lbk 36

31892   Čerták Svazek: 5 Strana: 1189
Čerták, a, m. = hora u Solance na Mor.

31893   Čerták Svazek: 7 Strana: 1218
Čerták, u, m., vz Čarták. Val. Vck.

31894   Čertakusadrobet Svazek: 1 Strana: 0175
Čertakusadrobet, v již. Čechách: vše možné dohromady a ještě drobet k tomu. Kts.

31895   Čertati Svazek: 1 Strana: 0175
Čertati, črtati = čárati, Striche machen, scharen. — co. Brázdy pluh črtá. Puch.

31896   Čertati Svazek: 8 Strana: 0043
Čertati. O pův. cf. Dob. Dur. 327.

31897   Čertaž Svazek: 7 Strana: 1218
Čertaž, čertěž, e, f. = čára, hranica, chotárna, linea, Markscheide, f. Slov. Sokl. II 357., Rr. Sb.

31898   Čertaž Svazek: 8 Strana: 0043
Čertaž — hraničné čiary. Phľd. 1892. 624. — Č. = na kraji honu (ďahu) a hory ležící louka i louka na roli zdělaná, zvl. horní louka; Č. si vyrobili (vykolčovali) z hor na louku. Ib. 1893. 622. Č. = lúka vyrobená z hory. 1757. Ib. 371. — Č. = vrch medzi Hroncom a Breznom na Zvolenskej stolici. Ib. 629.

31899   Čertě Svazek: 5 Strana: 1189
Čertě, ěte, m. = čírtě, mladý čert. čer- tice naplodily čerťat ešte horších. Zbr. Báj. (dod. 53.).

31900   Čertek Svazek: 5 Strana: 1189
Čertek, tka, m., os. jm. NB. Tč.

31901   Čertění Svazek: 5 Strana: 1189
Čertění, n. To to dá nějakýho č. = zlosti! V Kunv. Msk.

31902   Čertež Svazek: 5 Strana: 1189
Čertež, e, f., Abriss, m., Bild, n., Figur, f.; geradlinige Zeichnung. Šm., Mkl. Etym. 35.

31903   Čertežko Svazek: 5 Strana: 1189
Čertežko, a, n., die Rissplatte (u hře- benářů). Šm.

31904   Čertí Svazek: 1 Strana: 0175
Čertí, vz Čertův. Teufels-. Č. čpár. Us. Č. bydlo. Sš. Pis. 7.

31905   Čerti Svazek: 8 Strana: 0043
Čerti kus, vz Čertův (3. dod.). Dle Čes. 1. V. 347. = kozlík, valeriana offic.

31906   Čertí Svazek: 10 Strana: 0037
Čertí zub, rostl Vz Vaňour — Č trus, assa foetida Lišen Mtc 1902 115

31907   Čertice Svazek: 1 Strana: 0175
Čertice, e, f. Ta žena je vtělená čertice. Teufelsweib. Us.

31908   Čertíček Svazek: 5 Strana: 1189
Čertíček, vz Čert.

31909   Čertíčkový Svazek: 10 Strana: 0037
Čertíčkový Č krajky Vz Krajky

31910   Čertík Svazek: 1 Strana: 0175
Čertík, a, čertiček, čka, m. Vz Čert. — C, hromský chlapec, čírtě. Teufelsbube. D.

31911   Čertík Svazek: 5 Strana: 1189
Čertík. U Rožnova ¨= skřítek. Kld.

31912   Čertikus Svazek: 9 Strana: 0031
Čertikus, u, m. = kozlík lékařský, va- leriana off., Mus. ol. X. 11., hnilák (rostl. ). Hoř. 107. Sr. Čertkus.

31913   Čertíkův Svazek: 5 Strana: 1189
Čertíkův mlýn u Budějovic.

31914   Čertiti Svazek: 1 Strana: 0175
Čertiti, 3. pl.-tí, il, ění; čertívati = čerty kutiti, dováděti, buben, Muthwillen treiben, teufelsmässig thun. Jg. — se komu. Čertí se mi (týrá mne to). Na Slov. — Jg.

31915   Čertiti se Svazek: 5 Strana: 1189
Čertiti se = zlobiti se. Us Kšá., Ktk., Dch., Mkl. Etym. 35. — se na koho. Vck.

31916   Čertkal Svazek: 1 Strana: 0175
Čertkal, u, m., Asant, assa foetida. Rk.

31917   Čertkal Svazek: 9 Strana: 0031
Čertkal, u, m. = čertinec, rostl. Slez. Čes. 1. VIL 126.

31918   Čertkns Svazek: 10 Strana: 0568
Čertkns, u, m., succisa, Abbiskraut, rostl. Vz Ott. XXIV. 322.

31919   Čertkus Svazek: 1 Strana: 0175
Čertkus, u, m., bylina, sv. Petra koření. Der Teufelsabbiss, Peterskraut. Rostl. — Č., třepeni na matečních trubicích. Die Fran- zen an den Eiergängen, Mutterröhrchen. Ja.

31920   Čertkus Svazek: 5 Strana: 1189
Čertkus, succisa, das Abbisskraut. Č. obecný, s. pratensis. Vz Rstp. 851., Slb. 476., FB. 48., Čl. Kv. 212., Sbtk. Rostl. 51., 52., 293.— 294., S. N., Kram. Slov 74., Mllr. 95. Č. (scabiosa succisa), der Teufelsabbiss, že je čert obkusoval závidě ho lidem. Vz Bdl., v Mtc. 1880. 83. Črt kúsal, morsus diaboli. Byl. 15. stol.

31921   Čertole, Čertorie Svazek: 10 Strana: 0568
Čertole, Čertorie, e, f., vrch v Tren- čansku. Mus. slov. VII. 21.

31922   Čertolín Svazek: 7 Strana: 1218
Čertolín, a, m., role ve Zvoleně na Slov. BZv. 24.

31923   Čertoplach Svazek: 5 Strana: 1189
Čertoplach, u, m., der Täubling. Šm.

31924   Čertorejská Svazek: 5 Strana: 1189
Čertorejská z Čertorej Helena, Kateř. Blk. Kfsk. 1295.

31925   Čertorejský Svazek: 5 Strana: 1189
Čertorejský z Čertorej (Čertoryský z Čer- toryje, Čartoryský z Č.), staroč. rodina vlá- dycká. Vz S. N. X. 152.

31926   Čertorejsy Svazek: 5 Strana: 1189
Čertorejsy = Čertousy.

31927   Čertoryje Svazek: 5 Strana: 1189
Čertoryje, pl., f., Čertorej, ves u Tova- čova. Žer. Záp. II. 182. Z Čertorej. Sdl. Hr. I. 70., 126.

31928   Čertoryje Svazek: 8 Strana: 0043
Čertoryje = místo, kde krtové ryjí (Mkl.); kde črty (runy) ryli (Dudík). Čern. Př. 36.

31929   Čertousy Svazek: 5 Strana: 1189
Čertousy, dle Dolany, Karthaus, ves u Běchovic. Blk. Kfsk. 918.

31930   Čertousy Svazek: 8 Strana: 0043
Čertousy m. Čertoúsy, vz Úsy. Čern. Př. 35.

31931   Čertouš Svazek: 9 Strana: 0432
Čertouš, e, m., Čertovka, y, f. = ra- meno Vltavy oddělující ostrov Kampu od Malé strany v Praze. Us.

31932   Čertoušek Svazek: 5 Strana: 1189
Čertoušek, ška, m., ein Teufelchen; Teufelskind. Rk.

31933   Čertov Svazek: 5 Strana: 1189
Čertov, a, m. = kopec na Vsacku. Vck.

31934   Čertov Svazek: 10 Strana: 0568
Čertov, a, m. = hora v Blatnickom chotári na Slov. Mus. slov. VII. 21.

31935   Čertová Svazek: 5 Strana: 1189
Čertová Marianna. Blk. Kfsk. 1120.

31936   Čertova Svazek: 7 Strana: 1218
Čertova mateř = čásť Labe u Střekova v Roudn. Wtr. Obr. I. 106. Č. baba, dcera, máti, sestra, svatba, žena. Cf. Mách. 208.

31937   Čertová Svazek: 9 Strana: 0031
Čertová, é, f. = hora u Brezna na Slov. Němc. III. 260.

31938   Čertova Svazek: 10 Strana: 0568
Čertova, skála v Prešp. stolici. Mus. slov. VII. 21.

31939   Čertova Svazek: 10 Strana: 0568
Čertova rodina = kozy. Brt. SI. 47. čertovy (ďáblovy) obrázky = karty. Kšť. Poh. 252.

31940   Čertovač Svazek: 5 Strana: 1189
Čertovač, e, f., die Teufelsrotte. Slov. Ssk.

31941   Čertovaď Svazek: 7 Strana: 1218
Čertovaď, i, f, daemophison, zastr. Rozk.

31942   Čertovati Svazek: 1 Strana: 0175
Čertovati, čertovávati = teufein, fluchen, čerta v láni do úst bráti, čertem házeti. — na koho. On na tebe čertuje. Sych. — se = klíti se čertem, beim Teufel betheuern. Jg.

31943   Čertovati Svazek: 10 Strana: 0037
Čertovati = klíti Val Čes 1 XI 47

31944   Čertovec Svazek: 1 Strana: 0175
Čertovec, vce, m. Teufelskerl. Rk.

31945   Čertovecký Svazek: 5 Strana: 1189
Čertovecký. Č. Huť, Čertowetz, u Kra- lovic.

31946   Čertovica Svazek: 5 Strana: 1189
Čertovica, e, f. = Čertova Svatba, hora v Liptovsku na Slov. Pokr. Pot. II. 9.

31947   Čertovica Svazek: 9 Strana: 0031
Čertovica, e, f —pálenka. Zát. Př. 220. b.

31948   Čertovienec Svazek: 9 Strana: 0031
Čertovienec, nce, m. = čertovo lejno, assa foetida. Zát. Př. 239. b.

31949   Čertovina Svazek: 1 Strana: 0175
Čertovina, y, f., čertová věc, Teufelei, Teufelswerk, -zeug. D. Čertovinu provoditi (dováděti). — Č. = lidé čertoví, Teufelsrotte. Háj. — Jg. Čertovitý, čertový, teufelsmässig. Zlob.

31950   Čertovina Svazek: 5 Strana: 1190
Čertovina, y, f., Teufelei. Kká. Td. 325. — Č., samota u Hlinska; Teufelskratschen, samota u Náchoda. PL. Na č-ně n. Na Jesuitsku = čásť Plotišť ve Hradecku (pa- třila jesuitům). Kšť.

31951   Čertovina Svazek: 9 Strana: 0031
Čertovina. Čuje v tom č-nu (tuší něco nekalého); smrdí to č-nou (Šibalstvím ? ?. ). Hor. 88., 118. Je podšitej č-nou (chytrý). Šeb. 220.

31952   Čertovinec Svazek: 10 Strana: 0568
Čertovinec, nce, n., rostl. Čes. 1. XIV. 74.

31953   Čertovka Svazek: 5 Strana: 1190
Čertovka, y, f., ein Teufelsweib; eine böse Sache. Šm., Ssk. — Č., hospoda u Mělníka; samota u Klatov. PL., BPk.

31954   Čertovna Svazek: 5 Strana: 1190
Čertovna, y, f. Č. Voršila. Žer. Záp. I. 106., 121.

31955   Čertovník Svazek: 1 Strana: 0175
Čertovník, a, m., čertem posedlý. Na Slov. Bern. Ein vom Teufel Besessener.

31956   Čertovský Svazek: 1 Strana: 0175
Čertovský, ďábelský, teuflisch, verteufelt. Jg. Toť je čertovská potvora, Us. Č. pýcha! L. To je č. robota, Mt. S.

31957   Čertovský Svazek: 5 Strana: 1190
Čertovský, Teufels-. Ty čerte č.! — Č. mlýn, Teufelsmühle, u Unoště.

31958   Čertovsky Svazek: 10 Strana: 0037
Čertovsky něco vymysliti Tbz V 1 149

31959   Čertovství Svazek: 1 Strana: 0176
Čertovství, n. = ďábelství, Teufelei.

31960   Čertovstvo Svazek: 1 Strana: 0176
Čertovstvo, a, n. Teufelei, Teufelswerk, -brut, -zeug. Jg. Jaké č. obmýšlíš (čertov- ský kousek). Sych.

31961   Čertový Svazek: 1 Strana: 0176
Čertový, Teufels-. Rk.

31962   Čertový Svazek: 5 Strana: 1190
Čertový. Č. pazúr, astrogalus glycyphilos. Slov. Rr. Sb. Č. koleso = č. člověk, šelma. Slov. Rr. Sb. Č. hrušky, der Weissdorn. U Příbora. Mtl. Včilej mne vodíš č-vú cestú. Sš. P. 532. Kde jste do č-véj chvíle (tak dlouho) ? Mor. Brt. D. 204. — Č. Brázda, Teufelsfurche, samota u Uhlíř. Janovic; Č. Stolice, samota u Čimelic. PL.

31963   Čertový Svazek: 8 Strana: 0043
Čertový. Č. vrchy, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 69. Č. studňa v Tekově. Phľd. XII. 246.

31964   Čertucha Svazek: 7 Strana: 1218
Čertucha, y, f. = čertice. Mor. Rgl.

31965   Čertuj Svazek: 10 Strana: 0037
Čertuj - čertův Č kluk! Dšk Km 25.

31966   Čertův Svazek: 1 Strana: 0176
Čertův, a, ovo; Teufels-, verteufelt, ver- henkert, C-u náležející. Zahálka je čertův pol- štář. To je čertova věc (čertovská)! Čertův chlap! Čertova holota. Čertovo dítě (čírtě). Líhá na čertově plachtě (je chytrý). Nebude po čertově vůli. (Cf. Bůh sám nevinného za- stává). Lb., Jg. — Čertovo hovno n. lejno. D. Na Mor.: čertí hovno. Brt. Bärendreck. — V botanice. Čertův čpár (špár) neb jelení růžek n. jelení skok n. moři noha n. zemský mech. Bärlapp, Teufelsklau. Us. — Jg.

31967   Čertův Svazek: 5 Strana: 1190
Čertův. Čertovo motovidlo (louč na obou koncích opálená). Nedělej čertův motovidlo. U Kral. Hrad. Kšť. Čertovo kopyto z toho čouhá (je to podezřelé). Dch. Čertova podobizna = chromý. U Světlé. Olv. Čer- tovy koláčky = plody zaječího slezu. Ve vých. Čech. Jir. Č. zub, bylina. Sbtk. Rostl. 52., 285. Čertovo patě — hřib, kovář, bole- tus luridu8, der Judenpilz, -schwamm. Sl. les. Čertovo žebro. Sbtk. Rostl. 88., 89. Čertovo oko, calliopsis bicolor. Rr. Sb. Čertův spár či čpár = vlačeha, vidlák, spárek, sv. Jana pás, medvědí lapa, moří noha, jelení skok či růžek, plavuň vidlička, lycopodium cla- vatum, der Bärlapp. Vz Rstp. 1771., Sbtk. Rostl. 52. Čertovo žito, der Wachtelweizen. Čertovo mléko. Vz Sbtk. Rostl. 259. Č. lejno — pryskyřice ločidla čertova lejna, assa foetida, rostl. Vz Rstp. 739., 740, Kk. 198., KP. IV. 597., Schd. I. 407., Rst. 404. 41.— S. N, Mllr. 46. Č. čpár = křídlatka prst- natá, pteroceras lambis, měkkýš břicho- nožec. Vz Frč. 242. — Č. Svatba, vz Čer- tovica, S. N. — Č. Jezero v Šumavě. Čechy I. 18., S. N. — Č. Kameny = ohromila ska- liska vyzovských Karpat. Km. — Č. Rokle u Vyskočilky u Prahy. Krč. — Č. Důl, Geiersgraban, ves u Rychnova. PL. — Č. Mlýn. Sdl. Hr. II. 174.

31968   Čertův Svazek: 7 Strana: 1218
Čertův sklep = vězení v Praze v 16. stol. Wtr. Obr. II. 835.

31969   Čertův Svazek: 8 Strana: 0043
Čertův. Čertova díra, jeskyně na Mor. Vz Mtc. 1895. 26., 28. Čertovo blato, bažina v Te- kově. Phľd. XII. 246. — Štátni koření (tabák) říkají muži, ženy říkají čertovo koření. Na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 74. odp. Čertovo žebro n. peří, rostl., vz Kapradí (3. dod.). — Čertovo peří, rostl. Vz Vous (3. dod.). — Čer- tovo krídlo, čerti kus, succisa pratensis, rostl. Brt. D. II. 507. — Čertovy skály u vsi Li- dečka u Vsetína. NZ. IV. 272. — Čertův ká- men u Provodova a j. na Mor. NZ. IV. 274. Čertova stěna ve vých. Mor. Mtc. 1896. 22.

31970   Čertův Svazek: 8 Strana: 0538
Čertův. Čertova brána = soutěska mezi Bohuňovem a Hutěmi ve vých. Čechách. Čes. 1. VI. 185.

31971   Čertův Svazek: 9 Strana: 0031
Čertův. C. pazour = jarmanka (rostl. ). Hoř. 107. - Č. kopec, hora v Krkonš. Nár. list 1897. č. 317. feuill.

31972   Čertův Svazek: 10 Strana: 0037
Čertův Z čertova bejlí nic pěkného ne- vykvete Jrsk VI I 120 — C kopec v Bruntálsku ve Slez Vyhl 17

31973   Čertův Svazek: 10 Strana: 0568
Čertův. Č. smrad. Čes. 1. XIV. 74.

31974   Čertý Svazek: 5 Strana: 1190
Čertý = čertí, čertův. Kvítek z čertého rebra. Hol. 356. Vz Čertův.

31975   Čertyně Svazek: 5 Strana: 1190
Čertyně, ě, f., Čertin. ves u Krumlova. Blk. Kfsk. 274., Sdl. Hr. III. 302.

31976   Červ Svazek: 1 Strana: 0176
Červ, a, m., červek, vka, červík, a, červí- ček, čka; dříve: črv; pod Krkonoši: čever, čevr. Kb. Nom. pl. červi a dříve i: červí. Č, Št., Jel. Der Wurm. Črtvt, (v vzniklo z m, vz Čermák, Prk.), srovnej: řec. tltuc lit. kirmis, goth. vaurmis; Wurm, latinské vermis. Schl. Cf. Fk. 397. Ve vnitřnostech koní: roupy. Proto: Ten kluk neposedí, jakoby měl v prdeli roupy. Šp. Červi jsou členovci těla obyčejně táhlého, vice neb méně patrně kroužkovitého bez článkových n. kloubnatých nohou aneb docela beznozí. Mnozí mají příssadla n. příssavné jamky na těle. Dýchají žabrami, někteří celým po- vrchem těla. Žiji ve vodách, v bahně, ve vlhké zemi aneb uvnitř těl jiných živočichův. I. řád: Červi kroužkovití: žížala dešťovka, pijavka n. pijavice lékařská, pijavice uherská n. lékárnická, rournatec chvostnatý. — II. řád: Hlístoví: škrkavka pravá, roupa srnice, strunice medinská, svalovec, tasemnice dlouho- členná, tasemnice široká, vrtohlav (u ovcí). Jhl. 218.—221, Kroutiti se jako č. D. Smač- kachu Tatary jako črvy. Rkk.Vine se jako č. Červy míti = červivěti. V. Červy se roz- lézti. V. Červy prolezlý a zvrtaný. Kom. Červů plný, červy rozlezlý. V. Herodesa červi rozlezli. Br. Dírka od červa. D. Pokrm, hnízdo, chomol, pelech Červů. D. Červ šla- paný se svíjí. Č. — Červi = hlísty, škrhavky. To dítě má červy.. Na Moravě řikaji vždy jen: hlísty. Brt. Červi v žaludku a) roupy n. srnice, b) hlísty. Jg. Č. široký (kalounice, tasemnice, tasemec, stužkový červ). Ja. Lék proti č-ům; hryzeni od č-vů; placka pro č-vy. Šp. - Č. = drak, ještěr. A bieše tu jeden červ, jenž mějieše mnoho hlav, tisíc oči atd. Vid. sv. Pav. Tepa sě s tiem zlým črvem. Trist. 58. — Č. — rozličný hmyz. Č. borový, dešťový (dešťovka, dšťovka), drevný n. dřevný, hedvábný (hedvábník), hrachový, masný, moučný, obilný (a. bílý, b. černý n. hnědý, c. červený), révový neb vinný, hroznový (vz o něm Čk. 312.), ro- hový n. vlasový, šatní, vlasatý, voskový, zákožní, zelný (roup), zemský (ponrava), zlatý. Fichten-,Rggen-,Holz-, Seiden-,Bohnen-, Fleischmade, Mehlwurm, Kornmotte, Rebw. Hornw., Motte o. Schabe, langer Ohrenmittel, Wachsschabe, Dürrmade, Krautw., Erdw. (Engerling), Goldwürmlein. Jg. — Č., mladý plod včel. Die junge Bienenbrut. Včely sbí- rají, nosí na červa. Us. — Ubohý červíček = malé dítě. Jg. — Č. = nemoc od červů pocházející, Wurm. Psí č. (na jazyku vztek- lého psa). V. Vzíti psu červa (vyřezati). Psí neduh v uchu. Šp. O človeku : Vzal mu Červa = zkrotil ho. Sych. — Č. u koně, u skota, v prstu (Nagelgeschwür) neb na prstech (pajed, vidlák, zánehtnice, nehtojed = vřed). Čern. Červ se mu uštil (neb Had se v něm pohnul — když komu voda ze žaludku v ústa vstoupí. Lk.) Č. ho pochcal (m. poscal). Na Plaště a Plzeňště. Prk. — Č. = hryzoucí péče, jakoby č. uvnitř trápil. Wurm (Kummer). Č. zlého svědomí. Kom. C. hlode. Č. Č. v srdci (had). — Má červy v hlavě (vrtochy, je podivín). Jg. Spleen. — Č. m. čert. Der Geier. Měl mnoho ? Červa starého. Vz Čert. Us. — Č., kupa sena. Us. u Buděj. - Č., pojidlo obou částí mozku. Krok.

31977   Červ Svazek: 5 Strana: 1190
Červ, črv. Vz List. filolog. VII. 111., Mkl. Etym. 33. V MV. nepravá glossa. Pa. ČrBvB vermis z červb, skr. krmi. Vz Mkl. aL. 273. Slov. červiak, červiaček, červiačik. — Ř. 31. zdola za 221. přidej: Č. kroužko- vití, rournatí, střebaví. Vz Schd. II. 529., 530. — Schd. II. 506., 528., Kk. Br. 10. Č. kroužkovití, štětinatí, rournatí, hadí. Vz Frč. 74., 76, 78., 79., Brm. IV. 2. 70., 75. (67.). Č. písečný. Schd. II. 529. Č. vlásko- vití, nematoides, tasemnicovití, cystoidea, vermes taenioformes. Nz. Cf. S. N., Kram. Slov. 75. Č. hrachový, millis, der Bohnen- egel. Sl. les. — Ib. 3. ř. z dola za Jg. při- dej : Vetor človeka ako červiačika zadlaviť môže. Dbš. Úv. 42. Červiačka nohou zni- vočiti. Sldk. 50. I červíček v tém koreňu, v kterém sa vyláhne, máva (mívá) sladké potěšení a k nemu sa táhne. Na Slov. Tč. Už ho červi žerou (už umřel). Tkč. Shodil mně jabko jediné a i to bylo červivé; pož- čaj mně milý nožička, nech já vykrojím červíčka; Červíci mia sněďá, ptáčkové roz- nesú. Sš. P. 435., 453. Svíjal sa v prachu jako červiak. Lipa III. 317. Co č. v máji nesní, to sud polkne. Poř. Tč. Jáz jsem červ. Ž. wit. 21. 7. Ješto (tělo) mají v rovu červie sniesti. Št. Kn. š. 6. Ohledej květinu vonnou, červ-li se nekryje v ní. Šb. uč. Č. šlapaný se svíjí; Červík malý velký dub ztráví ne proto, že tuze kouše, ale že často točí. Prov. Bž., Lpř. Pověry o červech jsoucích v lidském těle vz v Mus. 1856. 62. — Č = mladý plod včel. Č. bršený = včela vyléhlá; Č. krúcený, červ z vajíček včelích vylezlý. Na Zlinsku. Brt. — Č. nemoc etc. Č. paznehtní, der Klauenwurm. Sl. les. Červy zaháněti. Sbtk. Rostl. 316. Č. = rak v uchu, neduh v psím uchu. Škd. — Č. zvedající (vyřinutí se tekutiny z úst). Vz Slov. zdrav. 51. — Č., os. jm. Č. z Bo- žetína, vz Čer z Božetína.

31978   Červ Svazek: 7 Strana: 1218
Červ malý veliký strom svalí. Us. Brt. — Cf. Hlísta (dod.), Ott. VI. 653. Jak vy- hánějí na Mor. červy z prasat? Vz NZ. I. 130. Červánky. Cf. Mách. 56.

31979   Červ Svazek: 8 Strana: 0043
Červ. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 64. Č. małý veľký- strom zvałí. Mor. Čes. 1.V. 418.

31980   Červ Svazek: 9 Strana: 0031
Červ. Nasadil mu červa do hlavy (způ- sobil mu vrtochy). Hoř. 88. Zaříkadla na červy (hlísty). Vz Mus. 1859. 58.

31981   Červ Svazek: 10 Strana: 0037
Červ. Už zase máte ty červy v hlavě, Kdo pak bude pořád bědovat? Rais. Zap? vlast 203 — Č. smrtelný - peklo Luc 44. 45. Sr. Červ = čert. — Sr Črv v Mš Slov

31982   Červa Svazek: 8 Strana: 0043
Červa, y, f. = jméno červené krávy. NZ. III. 8.

31983   Červač Svazek: 5 Strana: 1190
Červač, e, f. = červi, das Gewürm, col- lect. Slov. Hdž. Čít- 189. Drobná vtač žije zo hmyzu a č-če; Živnosťou im sú hmyzy, červač, chrobač. Ib. 177., 182. Nebudeš mať blchy, červač a hmyz po celé leto. Sbor. sl. pies. I. 186.

31984   Červáček Svazek: 1 Strana: 0176
Červáček, čka, m., pták slavíkovitý. Krok.

31985   Červáček Svazek: 5 Strana: 1190
Červáček, čka, m. Č-kové = hmyzo- žraví, insectivora, die Insektenfresser. Nz.

31986   Červák Svazek: 5 Strana: 1190
Červák, u, m., semeno, endivia. Vz Čer- vakový. Sal. 63. 23.

31987   Červákový. C Svazek: 1 Strana: 0176
Červákový. C. semeno = citvar.

31988   Červan Svazek: 5 Strana: 1190
Červan, u, m. = červánky. Ranní č. Čch. Dg. ve Kv. 1884. 360.

31989   Červan Svazek: 8 Strana: 0043
Červan. Teď č. po nich rozsypal své skvosty. Slov. Pokr. Mrt. z. 12.

31990   Červánčí Svazek: 1 Strana: 0176
Červánčí, od červánků, himmelroth. Jg.

31991   Červánek Svazek: 8 Strana: 0043
Červánek, nka, m., vz násl. Červenka. — Č., nku, m. Na tvářích jí naskočil č. lásky. Šml. VII. 152.

31992   Červánka Svazek: 5 Strana: 1190
Červánka, pl., n. = červánky, die Abend- röthe. Sl. les.

31993   Červánkový Svazek: 5 Strana: 1190
Červánkový, Morgenroth-, Abendroth-. Čch. Petrkl. 46., Kká. K sl. j. 172. Č. nach, Vrch., zoře, Osv. VI. 595., zlato. Osv. VI. 598.

31994   Červánky Svazek: 1 Strana: 0176
Červánky, ů, pl., m. Č. ranní, večerní, Morgen-, Abendroth, půlnoční (půlnoční světlo, severní zář), das Nordlicht, der Nordschein. Toms. — Jg.

31995   Červánky Svazek: 5 Strana: 1190
Červánky. Č. se dělají. Dch. Ranní č.— jasno, večerní č. — déšť. Pran. Tč. Vz Zá- pal, Zápala, Schd. I. 136. S. N.

31996   Červánky Svazek: 10 Strana: 0038
Červánky. Vz Čes. 1. XII. 455. Jsou-li č. v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen. Ott. Kal. 1904.

31997   Červánky Svazek: 10 Strana: 0568
Červánky, rostl. Vz Hlaváček, Mák vlčí.

31998   Červavěti Svazek: 5 Strana: 1190
Červavěti = červivěti. Slov. Ssk.

31999   Červavý Svazek: 5 Strana: 1190
Červavý = červivý. Slov. Ssk.

32000   Červavý Svazek: 9 Strana: 0031
Červavý = Červiví). Také v jihozáp. Čechu Dšk. Vok. 39.