45001   Domarádnie Svazek: 6 Strana: 0095
Domarádnie, n., das Heimweh. Slov. Ssk.

45002   Domarádný Svazek: 6 Strana: 0095
Domarádný = domased Slov. Ssk.

45003   Domarastiti Svazek: 6 Strana: 0095
Domarastiti, il, stěn, ění = domazati, dokaziti, zbíti. Val. Brt. D. 229. U Brušperka. Mtl. U Olom. Sd.

45004   Domarat Svazek: 6 Strana: 0095
Domarat, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

45005   Domáriť Svazek: 6 Strana: 0095
Domáriť = domárem býť, b vonkajším svetom nemať činenia. Slov. Zátur.

45006   Domarodák Svazek: 6 Strana: 0095
Domarodák, a, m., der Eingeborene. Šm., Loos.

45007   Domarodka Svazek: 6 Strana: 0095
Domarodka, y, f. = domorodka, tuzemka, die Eingeborene. Hdž. Vět. 71.

45008   Domarodný Svazek: 1 Strana: 0271
Domarodný, einheimisch. L. Lépe: domo- rodý.

45009   Domarodý Svazek: 6 Strana: 0095
Domarodý, vz Domarodný.

45010   Domař Svazek: 6 Strana: 0095
Domař, e, m. = vlastník domu. Kos., Rk.

45011   Domasa Svazek: 6 Strana: 0095
Domasa, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

45012   Domased Svazek: 1 Strana: 0271
Domased, a, m., peciválek. Plk. Stuben- hocker.

45013   Domaseda Svazek: 6 Strana: 0095
Domaseda, y, m. = domased.

45014   Domasedka Svazek: 8 Strana: 0540
Domasedka, y, f. (o ženě). Phl'd. 1896. 564.

45015   Domaselice Svazek: 6 Strana: 0095
Domaselice, dle Budějovice, Domaslice, ves u Přerova. D. ol. I. 96.

45016   Domaselice Svazek: 9 Strana: 0041
Domaselice v VI. 95. oprav v: Domaslav.

45017   Domaslav Svazek: 7 Strana: 1233
Domaslav, Domis av, a, m., skráceně: Domacha, Doman, Domanec, Dománek, Do- maša, Domaše, Domašín, Domata, Domík, Domiš. Mus. 1889. 160.

45018   Domaslav Svazek: 9 Strana: 0041
Domaslav, ě, f. Gb. H ml. III. 1. 310. Z D-vi. Pal. Děj. V. 1. 349. Domoslav za

45019   Domaslava Svazek: 6 Strana: 0095
Domaslava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

45020   Domaslavice Svazek: 6 Strana: 0095
Domaslavice, dle Budějovice, Domoslo- witz, ves u Hořic; Domaslowitz, ves u Čes. Dubu; D. Dolní, Nieder-Domaslowitz, D. Horní, Ober-D , vsi u Těšína.

45021   Domaslavičky Svazek: 6 Strana: 0095
Domaslavičky, pl., f., Deutsch-Toma- schlag, ves u Plané. Blk. Kfsk. 1299.

45022   Domásný Svazek: 8 Strana: 0060
Domásný = domácí. Phľd. 1893. 286., 1894. 276.

45023   Domastiti Svazek: 1 Strana: 0271
Domastiti, il, štěn, ění; domašťovati, vollends schmalzen. — koho čím. Pěstí domašťovali žida (prügelten ab). Baiz.

45024   Domaš Svazek: 6 Strana: 0095
Domaš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

45025   Domaša Svazek: 7 Strana: 1233
Domaša, dle Bača, vz Domaslav (2. dod.).

45026   Domaša Svazek: 8 Strana: 0060
Domaša, dle Bača, os. jm. u Kosmy.

45027   Domáščina Svazek: 8 Strana: 0060
Domáščina, y, f. = domácí řeč. Slov. Phľd. 1893. 427.

45028   Domaše Svazek: 7 Strana: 1233
Domaše, e, m., vz Domaslav (2. dod ).

45029   Domašice Svazek: 6 Strana: 0095
Domašice, dle Budějovice, Domaschitz, ves u Úšté. Vz Blk. Kfsk. 17., 781.

45030   Domašín Svazek: 6 Strana: 0095
Domašín, a, m., Domaschin, městečko u Vlašimě. Arch. I. 531. Domašínské u Vla- šimě škádlívají slovem: Čimčarara. Vz Sbtk. Krat. h. 29. — D., vsi u Dobrušky, u Ry- chnova, u Telče a u Žlutic. PL. — Vz Blk. Kfsk. 1299., Tk. V. 189., VI. 149., S. N., Sdl. Hr. I. 146., II. 276 - Z D-na Jan 1429. Vz Jir. Ruk. I. 167. Z Dna Vavř. Tk. V. 185.

45031   Domašín Svazek: 7 Strana: 1233
Domašín, a, m., vz Domaslav (2. dod.).

45032   Domašínský Svazek: 6 Strana: 0095
Domašínský, ého, m., os. jm. Mus. 1880. 372, Sdl. Hr. I. 231.

45033   Domášní Svazek: 1 Strana: 0271
Domášní = domácí. Na Slov.

45034   Domašný Svazek: 6 Strana: 0095
Domašný = domácí. D. vojna. Slov. N. Hlsk. II. 106.

45035   Domašov Svazek: 6 Strana: 0095
Domašov, a, m., Domaschov, ves v Brněn- sku; Domeschau, ves u Šternberka na Mor. PL.

45036   Domata Svazek: 7 Strana: 1233
Domata, y, m , vz Domaslav (2. dod ).

45037   Domatať Svazek: 6 Strana: 0095
Domatať = dohmatati, aufhören zu grei- fen, erfühlen. Slov. Bern.

45038   Domatičkovat se Svazek: 8 Strana: 0060
Domatičkovat se = opiti se na matěru. Jevíčko. Brt, D. II. 306.

45039   Domatičkovat se Svazek: 10 Strana: 0572
Domatičkovat se = opiti se na matěru.

45040   Domatik Svazek: 7 Strana: 1233
Domatik, domotyk, u, m. D. pergame- nový. Arch. VIII. 566.

45041   Domatiti se čeho Svazek: 1 Strana: 0271
Domatiti se čeho, zastr., domakati se.

45042   Domatlati Svazek: 6 Strana: 0095
Domatlati co = domačkati. Vz Matlati.

45043   Domaválek Svazek: 1 Strana: 0271
Domaválek, lka, m., vz Domased. D.

45044   Domaválený Svazek: 1 Strana: 0271
Domaválený, kdo necestoval, der nicht gereist ist. Pref.

45045   Domazati Svazek: 1 Strana: 0271
Domazati, -mazám a -maži, -mazej a -maž, zal, án, ání; domazovati, domazávati, zu Ende schmieren. — se čeho, erschmieren: bot, koláčů; chvály, bití. Jg. — se čeho čím.

45046   Domažel Svazek: 6 Strana: 0095
Domažel, žla, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

45047   Domaželice Svazek: 6 Strana: 0095
Domaželice, dle Budějovice, Domaželitz, ves u Bystrice nad Hostýnem. D. ol. IV. 676.

45048   Domažlan, a Svazek: 6 Strana: 0095
Domažlan, a, m., ein Bewohner von Taus.

45049   Domažlice Svazek: 1 Strana: 0271
Domažlice, pl., m., skloňuje se dle Budě- jovice; mě. v Čechách, Taus, Tusta (Damasum). — Domažlík, a, m., Jg.; Domažlan, a, m. — Domažlický.

45050   Domažlice Svazek: 6 Strana: 0095
Domažlice. Dal. 76, 110, Pal. Děj. I. 2. 249. Vz S. N., Tk. I. 604., II. 534., III. 600., IV. 724., V. 141., 150., VI. 347., VII. 410., Tf. Odp. 386., Sbn. 589., 637., Blk. Kfsk. 1299., Sdl. Hr. IV. 36., Tk. Ž 220. Z D-žlic Zigmund 1414. Jir. Ruk. I. 167. Vz Doma- žlický.

45051   Domažlice Svazek: 8 Strana: 0060
Domažlice. O pův. cf. Čerň. Př. 28., 29.

45052   Domažlický Svazek: 6 Strana: 0095
Domažlický, Taus-. O třech d-ckých králích. Vz Sbtk. Krat h. 30. Kterak jezdí d-čtí tkalunkáři? a jak rozbili D-číí hodiny myslíce, že jest to had? Vz Ib. 29. -- D., ého, m., os. jm. Tk. IV. 170., Blk. Kfsk. 1035., Tk. V. 238.

45053   Domažlický Svazek: 7 Strana: 1233
Domažlický D. různořečí. Vz Šb. D. 14.

45054   Domažličky Svazek: 6 Strana: 0095
Domažličky, pl., f., Domažlitzl, ves u Klatov. Blk. Kfsk. 1105.

45055   Domažlík Svazek: 6 Strana: 0095
Domažlík, a, m., ein Bewohner von Taus.

45056   Dombrava Svazek: 6 Strana: 0095
Dombrava, y, f. = doubrava. Slez. Brt. P. 144. — D., Dombrau, ves u Fryštatu.

45057   Dombrava Svazek: 7 Strana: 1233
Dombrava oprav v. Dombrova.

45058   Domček Svazek: 1 Strana: 0271
Domček, domeček, čku, m., ein Häuschen. Kom. —

45059   Domčin Svazek: 6 Strana: 0095
Domčin Ježek. Tk. V. 60., 63.

45060   Domčisko Svazek: 1 Strana: 0271
Domčisko, domisko, a, n., bídný dům, elendes Haus. Jg.

45061   Domčky Svazek: 6 Strana: 0095
Domčky, míst. jm. Tk. III. 86.

45062   Domec Svazek: 1 Strana: 0271
Domec, mce, m. = domek. Koll.

45063   Domec Svazek: 6 Strana: 0095
Domec, mce, m. = domek Pod zámkom stojí malý d. Klčk. Zb. III. 3. Povec-že mi, moja milá, povec, či je to tam pod lipkami d.? Sl. ps. 330. -- D., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

45064   Domeček Svazek: 6 Strana: 0095
Domeček, vz Domček. Kupím ja ci, mila, d. za ten tvůj zeleny věneček. Sš. P. 387.

45065   Domečky Svazek: 8 Strana: 0060
Domečky, ého; m. — hlídač rybníků, 1748. NZ. III. 143., IV. 101.

45066   Doměďovací Svazek: 6 Strana: 0095
Doměďovací, garmachend D. pánev. Šm.

45067   Doměďovač Svazek: 6 Strana: 0095
Doměďovač, e, m., der Garmacher. Šm.

45068   Doměďovačný Svazek: 6 Strana: 0095
Doměďovačný, Gar-. D. trusky, die Gar- scl.lacken, zkouška. Šm.

45069   Domek Svazek: 1 Strana: 0271
Domek, vz Dům. — D., das Schnecken- haus. Us.

45070   Domek Svazek: 6 Strana: 0095
Domek, mku, m. D. vážný, Us., stráž- nický, Wächterhaus, z karet, Karten-. Us. — D., mka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119. D. Václ. 1521. Jir. Ruk. I. 167. — D., my- slivna u Planan.

45071   Domek Svazek: 7 Strana: 1233
Domek = hampejs. 16 stol. Tys horší nežli ta z domku. Wtr. Obr. II. 89.

45072   Doměknouti Svazek: 6 Strana: 0095
Doměknouti, völlig weich werden.

45073   Domělý, šp Svazek: 6 Strana: 0095
Domělý, šp. m.: domnělý.

45074   Domění Svazek: 1 Strana: 0271
Domění, šp. m. domnění.

45075   Domeník Svazek: 6 Strana: 0095
Domeník, a, m. = svatebník. Na Sloven. je pri svatbách zvyk, že svatovia (svateb- níci) nevestini vyberú sa húfne a s hudbou na návštevu do domu, kam mladá nevesta odvezena bola. Na čele majú najstaršieho svata, družbu i rodičov nevestiných. V dome ženicha očekáva jich mladý pár stojací u dvier komory, v ktorej rúcho nevestino slo- ženo je. Vedľa mladého páru postaví sa družba s tanierom v ruke. Rodičia po- bozkajú sa s mladými, blahoželajú jim a složia prví pre mladuchu dar na ten tanier. Za nimi všetci dávajú dary čiže skládajú poklad pre mladuchu. Toto volajú idením na dom a tak i svatoch týchto volajú do- mäníkmi čiže domeníkmi. Duš. (Phld. III. 464.). Prídu naši, prídu vaši, pôjdeme my ku sobáši: bieli orli svadobníci a sokoli do- meníci. Už sa rojí sbor nebeský svadobníkov, domeníkov. Lipa II. 275., 277., Btt. Sp 39. Hej mamko, mamičko, čože nám po víne! Keď je tvoj mladý zať tam kdesi v Budíne. Jakže ti tu prídu domeníci na dom? Komu dají poklad? nevesty nemáš v ňom? Phld. III. 464.

45076   Doměnka Svazek: 1 Strana: 0271
Doměnka, šp. m. domněnka.

45077   Doměnlivý Svazek: 9 Strana: 0041
Doměnlivý. D. děvče. Šml IV. 58

45078   Doměr Svazek: 1 Strana: 0271
Doměr, u, m., čím se doměřuje, Zugabe, Nachfülle, Vollmessung. Jg.

45079   Domerať Svazek: 6 Strana: 0095
Domerať = doměřovati. Slov. Ssk., Bern.

45080   Doměrek Svazek: 6 Strana: 0095
Doměrek, rku, m. = doměr. U Strunko- vic. Rjšk. V hospodě potřebují sklepníci spodní pivo na d. (dolévek). Ostrav. Tč.

45081   Doměrný Svazek: 1 Strana: 0272
Doměrný, plnou míru mající, volles Mass habend.

45082   Doměrný Svazek: 6 Strana: 0095
Doměrný tvar. Jd. Geom. IV. 18.

45083   Doměření Svazek: 6 Strana: 0095
Doměření, n. = domérek.

45084   Doměřiti Svazek: 1 Strana: 0271
Doměřiti, il, en, ení; doměřovati, domě- řívati = voll messen; dojíti, erreichen. — co: doměř to obilí. — čeho. Věk starší rychle cíle doměřil. L. — se, měřením doplniti, voll- messen, ausmessen. Přál bych, abys se doměřil. Sych. — se komu. Nemohu se mu doměřiti (vždy vice žádá). Us, —se čeho. Nedomeřil se toho lesa. Jg.

45085   Doměřiti nač Svazek: 8 Strana: 0060
Doměřiti nač. Arch. XII. 427.

45086   Doměřívati Svazek: 6 Strana: 0095
Doměřívati, vz Doměřiti.

45087   Doměřovati Svazek: 6 Strana: 0095
Doměřovati, vz Doměřiti.

45088   Domesiarit niekoho Svazek: 10 Strana: 0572
Domesiarit niekoho = poraniti? Slov. Čas. mos. VI. 3.

45089   Domésti Svazek: 1 Strana: 0272
Domésti, -metu, tl, ten, tení, dometati, domítání, zu Ende kehren. Již dometá; brzo domete. Hned půjde, jen co domete. — se čeho: čistoty. — čím: chvoštištěm.

45090   Domestik Svazek: 1 Strana: 0272
Domestik, a, m., z fr., čeledín, služebník.

45091   Domestikace Svazek: 6 Strana: 0095
Domestikace, e, f., z lat. D. zvířat, rostlin (chování a pěstování jich člověkem doma). Osv. VI. 547.

45092   Domestikalní Svazek: 1 Strana: 0272
Domestikalní fond, stavovský fond (v Čechách). Domestikalfond.

45093   Domestikovati Svazek: 6 Strana: 0095
Domestikovati = doma chovati, pěstovati. Vz předcházející. Osv. VI. 552.

45094   Doměstiti Svazek: 1 Strana: 0272
Doměstiti, il, štěn, ění; doměšťovati = na místo připraviti, wohin versetzen, aufnehmen. — koho kam: do nebe. L. — koho čeho = zjednati mu. Pýcha ničeho dobrého ne- domésti člověka. L.

45095   Domeškati Svazek: 1 Strana: 0272
Domeškati, domeškávati. — se čeho: škody, durch Weilen erhalten. L.

45096   Dometat komu Svazek: 8 Strana: 0060
Dometat komu = domlouvati. Val. Brt. D. II. 306.

45097   Dometat komu Svazek: 10 Strana: 0054
Dometat komu = domlouvati. Val Čes. 1. X. 464., XI. 49, 482., XII., 83.

45098   Dometati Svazek: 6 Strana: 0095
Dometati, vz Domésti.

45099   Domětati komu Svazek: 7 Strana: 1233
Domětati komu = domlouvati. Val. Slavč. 52.

45100   Domětek Svazek: 6 Strana: 0095
Domětek, tku, m. = dodatek, doměrek. Ještě d-tkem, dodatkem dokládáme. Sš. II. 20.

45101   Doměti Svazek: 1 Strana: 0272
Doměti, měji, ěl, ění; domívati, do času míti, bis zu Ende haben. — koho k čemu = přidržeti, anhalten. Us.

45102   Domezinož Svazek: 9 Strana: 0041
Domezinož, vz Mezinož.

45103   Domí Svazek: 1 Strana: 0272
Domí, n. Kočka uteče v svrchek na domí. Rad. zvíř. Ve složených: bez-, mezi-, po-, před-, přídomí atd. Jg.

45104   Domí. V I Svazek: 9 Strana: 0041
Domí. V I. 272. u Rad. zv. přidej: 82.

45105   Domice Svazek: 6 Strana: 0096
Domice, pl., místní jm. Arch. III. 473., Tk. III. 62.

45106   Domicell Svazek: 8 Strana: 0060
Domicell, a, in. = domicellár. Trunkatňm a domicellům odkázal po jednom gr. 1520. Kutn. šk. XVI.

45107   Domicellar Svazek: 6 Strana: 0096
Domicellar, a, m., lat. = čekanec kanov- nického místa, přespočetní kanovník. Vz S. N.

45108   Domicelli, domestici Svazek: 9 Strana: 0434
Domicelli, domestici byli urození hoši kanovničkové (dominicelli) pro praebendu ve škole kathedralní vychovaní; později = do- mácí žáci přicházející do školy od rodičů, na rozdíl od žáků externích, přespolních; nebo žáci, kteří bydlí ve škole; snad také starší zpěváci ve škole bytující. Vz Wtr. Part. 389.

45109   Domicili-um Svazek: 1 Strana: 0272
Domicili-um, a, n., lat., bydliště, sídlo. Ve právě směnečném místo, kde směnka uměstěná platiti se má. S. N. Dle Gymnasium.

45110   Domiciliant Svazek: 6 Strana: 0096
Domiciliant, a, m. = kdo směnku domi- ciloval, uměstitel. J. tr.

45111   Domiciliat Svazek: 6 Strana: 0096
Domiciliat, a, m. = ten, u koho je směnka domicilována. Kh.

45112   Domicilovati, co Svazek: 1 Strana: 0272
Domicilovati, co: směnku = uměstiti ji, placiren. Rk.

45113   Domie Svazek: 9 Strana: 0041
Domie, n. Věže aneb d. stavěti dobro, mansiones et castra. Maš. ruk. 50a, 32a. Sr.

45114   Domiesť Svazek: 6 Strana: 0096
Domiesť, vz Domésti. Slov. Ssk.

45115   Domíchati Svazek: 1 Strana: 0272
Domíchati, domíchávati; domísiti, domí- šeti, doměšovati, vz Míchati, Domísiti.

45116   Domík Svazek: 7 Strana: 1233
Domík, a, m., vz Domaslav (2. dod.).

45117   Domikát Svazek: 6 Strana: 0096
Domikát, u, m. = sýrová polévka. Mor. Skd., Mtl. D. = vařená voda s bryndzú na solený chléb vlitá. Na Vsacku. Tč. D. = chléb se posype starým sýrem (brynzou), posolí a na to se pak naleje klokočová (va- řící) voda. Val. Vck. Ve Slez. = polévka se slaninou (šperkami) vařená, v níž je na- drobený chléb. Té.

45118   Domikát Svazek: 8 Strana: 0060
Domikát. Ct. Demikát. Brt, I). II. 473.

45119   Domílati Svazek: 1 Strana: 0272
Domílati, vz Mlíti.

45120   Domílati Svazek: 6 Strana: 0096
Domílati. Už také d-lá na posledních. Světz.

45121   Domílka Svazek: 7 Strana: 1233
Domílka, y, f. Cf. KP. V. 621.

45122   Domilovati Svazek: 1 Strana: 0272
Domilovati, vz Milovati.

45123   Domilovati Svazek: 6 Strana: 0096
Domilovati. Ten tu bránu malovat dal, kdo Marušku d-val. Sš. P. 106.

45124   Domin Svazek: 6 Strana: 0096
Domin, a, m. = Dominik. Šd.

45125   Domin Svazek: 10 Strana: 0572
Domin Kar., assist. botan. ústavu, spis.

45126   Domina Svazek: 6 Strana: 0096
Domina, y. f., ves u Chomutova. Blk. Kfsk. 1085. — D., vz Jičínský Blažej.

45127   Dominace Svazek: 1 Strana: 0272
Dominace, e, f., z lat., vláda, nadvládí. Rk. Herrschaft, Gewalt,

45128   Dominanta Svazek: 6 Strana: 0096
Dominanta, y, f. = vládnice, v hud. = pátý stupeň každé toniny. Mlt. Dolejší či spodní, vrchní. Mus. 1880., KP. II. 287., S. N.

45129   Dominantní Svazek: 6 Strana: 0096
Dominantní čtyrzvuk. Zv. Př. kn. H. 9. D. akkord septimový = malý septimový akkord na pátém stupni. Vz Dominanta. Mlt.

45130   Domínění Svazek: 8 Strana: 0060
Domínění, n., Wahn, m. Mark. (Krok. 1895. 7.).

45131   Domíněti Svazek: 1 Strana: 0272
Domíněti se, ěl, ění, domněním poznati, vermuthen. Jg. — čeho: pravého čtení. Marek.

45132   Domini-um Svazek: 1 Strana: 0272
Domini-um, a, n., dle „Gymnasium"; vlastnictví, panství, Herrschaft, Eigenthum, freie Besitzung, Dominium.

45133   Dominik Svazek: 6 Strana: 0096
Dominik, a, m., samota u Dobříše. — D, os jm. Dal. 161.

45134   Dominik Svazek: 8 Strana: 0060
Dominik, a, m. Odvozeniny vz Kotk. 16.

45135   Dominika Svazek: 1 Strana: 0272
Dominika, y, f., lat., neděle, Sonntag. Rk.

45136   Dominikalní Svazek: 1 Strana: 0272
Dominikalní, k dominiu se vztahující: daň, pozemky, práva. Vz víc v S. N. Dominikal-.

45137   Dominikalní Svazek: 6 Strana: 0096
Dominikalní robota, pozemnosť, J. tr., držebnosť, les. Šp.

45138   Dominikan Svazek: 1 Strana: 0272
Dominikan, a, m.; pl. dominikáni, duchovní z řádu sv. Dominika, ein Dominikaner. Jg. — Dominikanský. D. klášter, dvůr, šat, zahrada atd. Jg.

45139   Dominikán Svazek: 6 Strana: 0096
Dominikán. Vz Tk. III. 644., Sbn. 285., S. N. — D. = bílý holub s černými krídly. Jmt,, Brt.

45140   Dominikánka, y Svazek: 10 Strana: 0054
Dominikánka, y, f. D. sv. Anny. Zbrasl. 76., 148.

45141   Dominikánský Svazek: 6 Strana: 0096
Dominikánský řád. Vz Tk. II. 34.

45142   Dominikus Svazek: 6 Strana: 0096
Dominikus, a. m., vz Dumin.

45143   Doministrovati Svazek: 6 Strana: 0096
Doministrovati = přestati býti a) mi- nistrem, b) ministrantem. Us. Sd.

45144   Domíniti Svazek: 1 Strana: 0272
Domíniti se, dominovati = zmíniti se, erwähnen. — se čeho (koho) jak: Domínil jste se velikého mistra takým způsobem, že.... Johanit. Vz Domínka.

45145   Domíniti Svazek: 8 Strana: 0061
Domíniti = vymmiti. A to jest také zna- menitě domíněno. 1487. Arch. XIV. 413.

45146   Dominium Svazek: 6 Strana: 0096
Dominium. Kram. Slov. 93.-94., S. N.

45147   Domínka Svazek: 1 Strana: 0272
Domínka, y, f., důmínka = zmínka, Erwähnung. O něčem domínku činiti. Reš. A s takovými domínkami zápisův ve dskách jest nemálo. Vš. — D. = domněnka, Dünkel, Meinung; v tomto smyslu lépe: domněnka. Jg. Vz Důmínka.

45148   Domino Svazek: 1 Strana: 0272
Domino, a, m., it., pán; d., a, n., maškarní oblek, 2. druh hry.

45149   Domino Svazek: 6 Strana: 0096
Domino = maškarní oděv, dlouhý hed- vábný plášť se širokými rukávy a škraboškou S. N. Ej dívča, dívča v černém d-ně, ne- procházej sa po rozmarýně. Sš. P. 228.

45150   Domino Svazek: 8 Strana: 0061
Domino. Od XVI. stol. černý plášť atd. — D. = osoba v dominu sama. — D. = hra. Obé v Ott. VII. 812.

45151   Dominovati Svazek: 6 Strana: 0096
Dominovati, z lat. = panovati, vládnouti. Us.

45152   Dominovati koho Svazek: 7 Strana: 1233
Dominovati koho. Vrch.

45153   Domírati Svazek: 10 Strana: 0054
Domírati, vz Domříti.

45154   Domířiti Svazek: 6 Strana: 0096
Domířiti, aufhören zu zielen; genug zielen. Bern.

45155   Domísiti Svazek: 1 Strana: 0272
Domísiti, il, sen, šení, domíchati, domí- chávati, domíšeti, doměšovati, vollends mi- schen, hinzu mischen, kneten. = se čeho čím. Pilným mísením domísil se pěkného těsta. Us.

45156   Domisko Svazek: 1 Strana: 0272
Domisko, a, domiště, ě, domoviště, ě, n., špatný dům, elendes Haus. L.

45157   Domisko Svazek: 10 Strana: 0054
Domisko, a, n., Spatný dům. Kos. Živ. 146.

45158   Domislav Svazek: 7 Strana: 1233
Domislav, a, m., os. jm. Cf. Domaslav (2. dod).

45159   Domistrovati Svazek: 1 Strana: 0272
Domistrovati, aufhören zu meistern. Plk.

45160   Domiš Svazek: 7 Strana: 1233
Domiš, e, m., vz Domaslav (2. dod.).

45161   Domit Svazek: 6 Strana: 0096
Domit, u, m., nerost. Krč. G 149.

45162   Domítati Svazek: 1 Strana: 0272
Domítati, vz Domésti.

45163   Domitati Svazek: 6 Strana: 0099
Domitati, vz Domésti.

45164   Domiti-us Svazek: 1 Strana: 0272
Domiti-us, a, m., jm. známého římského rodu.

45165   Domitian-us Svazek: 1 Strana: 0272
Domitian-us, a, m., císař římský, syn Vespasianův, bratr Titův.

45166   Domiu-us Svazek: 1 Strana: 0272
Domiu-us, a, m., lat., pán. Dominus vobis- euni: pán s vámi.

45167   Domjaknouti Svazek: 6 Strana: 0096
Domjaknouti = doměknouti, domoknouti. Nepršelo dlouho, domjaklo jen na dva cóle do země. U Uher. Hrad. Tč.

45168   Domka Svazek: 6 Strana: 0096
Domka = domů. Jdu d. Mor. Knrz. V Bvstersku v Čech. Sn. Cf. Semka, Venka. — D., y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120., D ol. I. 55, III. 338.

45169   Domka Svazek: 8 Strana: 0061
Domka = domů. Šel d. Ces. 1. V. 77.-78.

45170   Domkáj Svazek: 8 Strana: 0061
Domkáj = doma. Litovel. Brt. I). II. 111.

45171   Domkář Svazek: 1 Strana: 0272
Domkář, e, m., chałupník, Häusler. Us.

45172   Domkařiti Svazek: 1 Strana: 0272
Domkařiti, domkářem býti, Häusler sein.

45173   Domkářka, y Svazek: 1 Strana: 0272
Domkářka, y, f., chalupnice, Häuslerin. Jg.

45174   Domkářský Svazek: 1 Strana: 0272
Domkářský, Häusler-.

45175   Domkářství, n Svazek: 1 Strana: 0272
Domkářství, n., chalupnictví, Häuslerei ohne Aecker. Jg.

45176   Domknouti Svazek: 6 Strana: 0096
Domknouti, domýkati, völlig schliessen. I řekla mi: Snad někdo nedomkl aneb na ni sedl, že hák pustil. NB. Tč. 198. — co. Ukradl mu peniez z truhly, ježto byl nedo- mekl. Pč. 38.

45177   Domkov Svazek: 6 Strana: 0096
Domkov, a, m., ves u Nov. Města nad Met. Arch. V. 556., Blk. Kfsk. 1299., Sdl. Hr. II. 276.

45178   Domky Svazek: 6 Strana: 0096
Domky, pl., m. = třebíčské předměstí; osada u Kolína.

45179   Domlácená Svazek: 7 Strana: 1233
Domlácená, é, f. = hostina po domlá- cení mlatcům dávaná. Us Wrch.

45180   Domlatek Svazek: 8 Strana: 0061
Domlatek. I)-tky píti: po domlácení obilí nalévá hospodyně mlatcům v sednici tak dlouho, až mají všichni dost. Xa Pacovsku. XZ. III. 334.

45181   Domlátiti Svazek: 1 Strana: 0272
Domlátiti, il, cen, ení, domláceti, el, en, ení, domlacovati, domlátívati, vollends dre- schen, ausdreschen, aufdreschen. Jg, — abs. Brzy domlátí (dodělá, dokramaří). Již do- mlátili. — co: žito.

45182   Domlatky Svazek: 6 Strana: 0096
Domlatky, pl., m. = poslední mlácení, po němž mlatci hodují. Máme dnes d. Us. Hů., Jdr.

45183   Domlatná Svazek: 9 Strana: 0041
Domlatná, é, f. zz zábava po domlatu. Již. Čechy. Kub. L. f. 1900. 358.

45184   Domlatné Svazek: 8 Strana: 0061
Domlatné na záp. Mor. Vz NZ. IV. 397.

45185   Dômlatník Svazek: 10 Strana: 0572
Dômlatník, u, m. = pití po domlácení. Slov. Phľd XXIV. 484.

45186   Domlejní, n Svazek: 1 Strana: 0272
Domlejní, n. Mahlgetreide. Mám toho obilí s d. = co vhod mleti. Us., Jg.

45187   Domleti Svazek: 1 Strana: 0272
Domleti, domeli, el, et n. en, ení, domílati, domlívati, domílávati, aufmalen; dokonati, na počepí býti, eingehen, fertig werden, auf den Bettelstab kommen; umříti, sterben. (V. ). Jg. — abs. Již domílají; již se domílá. Již brzo domele = dohospodaří, 2. umře. V. Když se domílá, nejvíc rumpluje. Vz Marnotratný. Č. — se čeho. Přece jsem se čisté mouky domlel. Us. -

45188   Domletí Svazek: 6 Strana: 0096
Domletí, n., das Fertigmahlen.

45189   Domleti Svazek: 8 Strana: 0061
Domleti. Již se domílá (bude brzo konec). Bl. Gr. 225.

45190   Domletý Svazek: 6 Strana: 0096
Domletý; -et, a, o, fertig gemahlen. Bern.

45191   Domlíti Svazek: 7 Strana: 1233
Domlíti. Ti ho domleli (zbili)! Us.

45192   Domlouvač Svazek: 1 Strana: 0272
Domlouvač, e, domlouvatel, e, m. Der Verweisgeber.

45193   Domlouvačka Svazek: 6 Strana: 0096
Domlouvačka, y, f., die Zurederin, Ver- weisgeberin. Bern.

45194   Domlouvačný Svazek: 6 Strana: 0096
Domlouvačný = kdo rád domlouvá. — D. = kdo se rád domlouvá, dotíravý, auf- dringlich. Dch.

45195   Domlouvání Svazek: 1 Strana: 0272
Domlouvání, n. Vz Sytý (na konci), Do- mluva, Domluviti.

45196   Domlouvatel Svazek: 6 Strana: 0096
Domlouvatel, vz Domlouvač.

45197   Domlouvatelka Svazek: 6 Strana: 0096
Domlouvatelka, y, f. = domlouvačka.

45198   Domlouvati Svazek: 1 Strana: 0272
Domlouvati, vz Domluviti.

45199   Domlouvati Svazek: 8 Strana: 0061
Domlouvati. Ale toho sobě domlúvali, aby ... 1469. Arch. XIV. 175.

45200   Domluva Svazek: 1 Strana: 0272
Domluva, y, f., domlouvání, das Zureden, die Zurede, der Verweis, Rüge. Jg. D. ústní, písemní. Domluvu někomu dáti (latinku čísti). Domluvy hoden. D. Od mnohých d-vy snášeti musejí. V. Někoho d-vou potrestati. Eus. Bez domluvy někomu něco dáti. V. Potrestání n. domluva žádnému hlavy neproráží. Č. Kdo se d-vy nebojí, nebojí se ani holi. Š. a Ž. D-vu trpěti zdá se mu na tvrdo skočiti. C. Ostatně vz stran přísloví ještě: Čepice, Hodinky, Kabát, Kapitola, Kára, Kot, Křen, Lázeň, Latina, Loket, Obouti, Obruč, Páteř, Polívka, Perník, Svědomí, Ucho, Výtopek, Zakohoutiti se, Zub. — D. = domluvení se s kým, smlouva, Verabredung, Uibereinkunft. Zlob. —

45201   Domluva Svazek: 6 Strana: 0096
Domluva, die Rüge. K něčí d-vám něco učiniti. Mus. 1880. 160. Pročež d-vy horké od vladaře je docházely. Břez. Po této d-vě. Žer. Záp. I. 18. Stala se mu d., že přes potaz v mluvení se dává. Ib. 24. — D. = epilog. Sbtk.

45202   Domluva Svazek: 7 Strana: 1233
Domluva, y, f. = úmluva. Mor. Vck.

45203   Domluva Svazek: 8 Strana: 0061
Domluva = úmluva, smlouva. Podle d-vy bylo to jeho. Brt. D. II. 144. — D. = pří- mluva. Jeho spis podalo gubernium s velikou d-vou a důpisem. Jg. (Zl. Jg. 160.).

45204   Domluvač Svazek: 6 Strana: 0096
Domluvač, e, m. = domlouvač. Rk.

45205   Domluvčí Svazek: 1 Strana: 0272
Domluvčí, ího, m., Mäkler. Rk.

45206   Domluvený Svazek: 6 Strana: 0096
Domluvený, zu Ende ge-, besprochen. Přišla na d-nou. Us. u Rychn. Vk.

45207   Domluvil Svazek: 6 Strana: 0096
Domluvil, a, m., os. jm. Šd.

45208   Domluviti Svazek: 1 Strana: 0272
Domluviti, il, en, ení; domlouvati, řeč dokonati, ausreden; láti, napomínati, vytý- kati, einsprechen, einreden, Verweis geben, Vorwürfe machen; se, vz doleji. Jg. — abs. Domluviv odešel. Us. — co. To domluviv sedl si. — komu. Těžce jim domlouval, že.... Domlouval aktuarovi, že... Ml. — komu proč, za co. Nemálo mu za to domlouval. Hlas. — komu oč. Až jim o to domlouval velmi přísně. Zb. — co ke komu. Tu řeč k sobe domluvivši. Kat. 303. — komu čím: přísnými slovy (= napomínati). V. — se smluviti se, übereinkommen, eins werden. Jg. Snad se domluvíme (shodneme). Sych. Šli jsme dolů, domlouvali jsme se, že nejsme lotři. Svěd. 1569. — se čeho (mluve- vením obdržeti, durch Reden erhalten, sich zuziehen. Jg. ). D. se pokuty. Kom. Domlouval se té práce, ale nerozumí jí. Ml. — Solf., Ros., Br., Pass. — se oč = hlásiti se oč, k něčemu, žádati, chtíti, verlangen, ansprechen, darum reden. Jg. O pokutu se domlouváte (chcete, aby se Vám platila). Žer. Nedo- mlouvám se o to. Br. — se s kým oč. Rk, se na koho, ke komu oč nebo nač (= vyčítati, láti, hádati se, svářiti se, zlým připomínati, vorwerfen, vorhalten, Vorwürfe machen, verweisen, zureden, übel zureden, aufmutzen. Jg. ). Velmi přísně domlouval se Bůh na svůj lid o ty spolky s Aegyptskými. Br. Proč se na mne domlouváš, neb jsi tomu sám chtěl. Kom. K němu se domlouvej. V. — J. tr. Vz Škoda. Domlouval se i na nás a chtěl se s námi práti. Svěd. 1569. — se ke komu jak (čím, s čím). Aťjsou poručníci dáni sirotkům a k nim se pořadem práva domlouvati moci bude. Pr. měst., Er. Na něho s hněvem se domlouvá. Kom. — se nač kde. Dílo rukou lidských, na kteréž se Bůh často v písních domlouvá. Br.

45209   Domluviti Svazek: 6 Strana: 0096
Domluviti. — abs. Nech ho d. Us. Dch. — komu. Domluvuje mu ( = domlouvá). Laš. Brt. D. 157. — komu oč. Bl. Aug. 58. D-val matce o to důtklivě. Kos. v Km. 1884. 35. D-val jim o to přísně. Bl. 59. I d-váno jest jemu o tu věc, která se jest na faře zběhla. Jdn. 177. Vz Pohnouti. — koho k čemu. Nechť ji teď k tobě do- mlouvá (ji tobě namlouvá, tě před ní vy- chvaluje, abys se ji zalíbil). Sá. K němu se d-vej. V. — komu jak. Lenochu nejlépe domlouvati dubovými slovy. Pk. S velikými hněvy jemu d-val. BN. — se. D-vily se dvě panny, by tej travičky nažaly. Sš. P. 191. — se čeho. Tuto věc káže d-vil se ukři- žovánie. Pass. 20. — se oč. Hevář se d-val ženě o 6 zl. ztracených. NB. Tč. 61. — (se) nač. A bratři naň d-vali, aby Někam tažení učinil. Let. 58. D-val ohnivě na měšťany. Wtr. Budeš-li se na nás tak d-vati (dotírati), potkáš se, s čím bys nerad. 1600. Na Pána se d-vali. BR. II. 157. — komu kdy kde proč jak čeho s kým. Purkmistru a pří- sežným na jich česť zápovědnými slovy zjevně mezi lidmi d-vali. NB. Tč. 102. Ezdráš po zajetí babylonském pro ně (pro takové modlářství) lidu d-val. BR. II. 603. b. Ve válce kdysi se sedmi hejtmany uměl se d. Mour. Tázali jsme se jí, domlouvala-li jest se tam u Hory před právem všeho ne- pořádu. Jdn. 166. — komu v čem. Bude se k tomu znáti, kterak jest jemu v tom zavdánie d-val. NB. Tě. 254 — proti komu v čem. Proti nim v jich neřádech domlúvaje. M. J. z Pr. 15. — (se čeho) na kom. D-li se na tom, že . . . Lpř. Děj. I. 194. Vyznal jest, že, čož jest obžalovaný na nemocném d-val . . . NB. Tč. 193. Zlý člověk na kom se milosti domlouvá, toho i pomlouvá. Mudr. 50.

45210   Domluviti Svazek: 7 Strana: 1233
Domluviti. Počnúce latině mluviti d-li češtinú neumějíce latinú dokonati. Výb. II. 760.

45211   Domluvka Svazek: 1 Strana: 0273
Domluvka, y, f. = domluva. Omyl. Der Verweis.

45212   Domluvně Svazek: 8 Strana: 0061
Domluvně. D, se do nich pustil = do- mlouvaje jim. Wtr. Krj. I. 314. Hlas jeho d. změkl, Větz. 1895. 411.

45213   Domluvno Svazek: 9 Strana: 0041
Domluvno = divno. Jest d., že... Wtr. Vys. šk. 16. a j.

45214   Domluvný Svazek: 1 Strana: 0273
Domluvný, upomínající, L.; 2. lající, verweislich. D. řeč, slova. Scip.

45215   Domluvný Svazek: 6 Strana: 0096
Domluvný = kdo se oč domlouvá. U Olom. Sd On není d. U Chocn. Vk.

45216   Domlynářiti Svazek: 6 Strana: 0096
Domlynářiti, il, ení = přestati mlynářem býti, das Müllerhandwerk aufgeban. Us. Tč.

45217   Domlýnie Svazek: 6 Strana: 0097
Domlýnie, n., das Mahlgetreide. Slov. Ssk.

45218   Domłuvať śe Svazek: 6 Strana: 0096
Domłuvať śe = hádati se. Laš. Brt. D. 207.

45219   Domňávati se Svazek: 1 Strana: 0273
Domňávati se = domnívati se. Výb. I.

45220   Domněle Svazek: 1 Strana: 0273
Domněle mocný pán, vermeintlich. Kom.

45221   Domnělivosť Svazek: 6 Strana: 0097
Domnělivosť, i, f. = domýšlivost, der Dünkel. Dch.

45222   Domnělivý Svazek: 6 Strana: 0097
Domnělivý, dünkelhaft. Us. Dch. U Uher. Hrad. Tč.

45223   Domnělosť Svazek: 1 Strana: 0273
Domnělosť, i, f.. suspicio. Verdacht, Muthmasslichkeit. D.

45224   Domnělosť Svazek: 6 Strana: 0097
Domnělosť = domýšlivost. Taková d. nic neliší se od pýchy. Sš. II. 66.

45225   Domnělý Svazek: 1 Strana: 0273
Domnělý, na koho jest domnění, angeblich, vermeintlich, vermuthlich, muthmasslich. D. Josef byl pána Ježíše otec domnělý. Reš. D. smrť, D., královna. Kom., dědic, D., bůh. Kom., dobrota. Jel., cizoložnice. Plk., dobro.

45226   Domnělý. D Svazek: 6 Strana: 0097
Domnělý. D. počasí (jaké asi bude), Dch., náboženství, Sněm. 1651. p. 5, přítel. Mus. 1880. 226. D. cit poctivosti. Koll. IV. 131.

45227   Domnění Svazek: 1 Strana: 0273
Domnění, důmnění, n., šp.: domění; z mníti. Mk. D. = zdání, mínění, umění, Meinung, Zumuthung, Vermuthung, Dünkel, Wahn. D., Jg. Podlé, vedlé mého d.; mimo mé d. D. předpojaté, zlé; vyvésti koho z d. Nt. Proti mému d. V. Z d. nesuď. Pr. Jestiť věc velmi nebezpečná, z pouhého toliko d. někoho sou- diti. Pr. V tom, v témž d. býti. V. Byl jsem toho d. D. D-ním se říditi, Kom., klamati. Luc. Svésti koho s jeho d.; na jiné d. přivésti. V. Po d. choditi. Br. Na to d. přicházeli. Proch. D. napřed pojaté. D. Domnění mnoho v pytel vchází. Jg. Mnoho d. do pytle se vsype (vchází, vejde), ale plný nebude nikdy. Prov., Jg., Č., Lb. — D. = podezření, Verdacht, Argwohn. V d. někomu přijíti. Har. Zlé d. na někoho, o někom míti. J. tr., D. V d. někoho vzíti, míti. V. Jest naň d. Kdož je vd., snadno jiného v zlé d. béře. D. odložiti, mimo sebe pustiti, zavrci. V. Z d. někoho vyvésti. Háj. — Vz Rb. str. 265.

45228   Domnění Svazek: 6 Strana: 0097
Domnění = mínění. V MV. nepravá glossa. Pa. Příliš vysoké d., které Němci sami o sobě mají. Koll. III. 260. Poněvadž Černá V. tu řeč z d. řekla a nežalovala na svě- domie. NB. Tč. 86. Jedno jest o vás d. BO. Lakomství, pýcha . . . činí lidem d., že on není otec najsvětější. Hus I. 404. Pára měchur naplňuje, blázna d. Slov. Tč. Udržuj o sobě dobré u ludí d., neboť nad to na světě nic lepšího není. Tč., Glč. I. 52. Smělost' neb d. řídka plný důvod činí. CJB. 417. Dějeť pak se důvod mnohými obyčeji: svědky, zápisy, přísahou a d-ním nadčitým t. j. smělostí násilní. CJB. 403. Maje do ní zlé d. Pass. mus. 433. — D. = podezřeni. Zlé důmnění v pekle hoří. Us. Msk. Mají mne v d. Let 309. Hejtmané Mansfeldovi vzali ho v d. to, že by on mohl to přivésti k tomu, aby sám těch peněz dostal. Skl. V. 60. Buď. co chceš, ale jáť bez d. nejsem. Hus I. 277. Zlé d. o někom míti; Kdež jest zlé d., tu nemóž býti plná milosť. Št. Kn. š. 154, 64. A tohpť sobě lidé mnoho d. do tebe berú. Hol. z Št.

45229   Domnění Svazek: 8 Strana: 0061
Domnění. Aby o nás bylo dobré d., to jest na súdu a vuoli jiných. Lobk. 92.

45230   Domněnka Svazek: 1 Strana: 0273
Domněnka, y, f., domnínka, domnění, Meinung, Dünkel. Víra naše není d., ale skutek. Kom. Kacířské d-ky porazil. Sych. D. se v mozku roditi musí. Kom. — Do- mněnka a domínka (důmínka) často se matou. Domínka od domíniti se = zmínka, Erwäh- nung; domněnka od domnívati se = za to míti, Vermuthung. Mus. Vz Domění, Do- měnka.

45231   Domněnka Svazek: 6 Strana: 0097
Domněnka. D. kosmogonická. Stč. Zem. 271. To připouští d-ku, že . . . Té d-ce ne- dal místa. Us. Dch. D-ku pronésti. Šf. Strž. 631. K d-ce něčí se přidati. Mour. D. prázdná. Vz Jg. Slnosť. 38. D. právní. Vz S. N.

45232   Domněnka Svazek: 7 Strana: 1233
Domněnka = úsudek o nějaké věci spo- jený s obavou, že protiva může býti pravdou. Janiš. Os. 27.

45233   Domněnlivosť Svazek: 1 Strana: 0273
Domněnlivosť, i, f., domnění, Muthmas- sung, Vermuthlichkeit. Bern.

45234   Domněnlivosť Svazek: 6 Strana: 0097
Domněnlivosť, i, f. Šml. I. 109.

45235   Domněnlivosť. Šml. I Svazek: 8 Strana: 0061
Domněnlivosť. Šml. I. 122.

45236   Domněnlivý Svazek: 1 Strana: 0273
Domněnlivý, důmněnlivý, domnělý, muth- masslich, vermuthlich. Jg.

45237   Domněný Svazek: 1 Strana: 0273
Domněný, vermeint, vermuthet, Brikc.; 2. — podezřelý, verdächtig. Rkp. pr. hor. Jg.

45238   Domněný Svazek: 6 Strana: 0097
Domněný = domnělý. Chč. P. 51. a.

45239   Domněný Svazek: 8 Strana: 0061
Domněný = podezřelý. Zle d. Cel. Pr. m. II. 14.

45240   Domněti Svazek: 1 Strana: 0273
Domněti se, domníti se, ěl, ění; domní- vati se, domnívávati se, mysliti, tušiti, na- díti se, meinen, vermuthen, glauben, dafür halten, muthmassen, wähnen. D., Jg. — abs. Jinak, než jsem se domníval. V. Dříve, než se kdo domníval. V. — se čeho: úkladů.
V., Br. — se čeho o kom. Lidé dobrého se
o mne domnívají. Jel. — Rk., Bart. I. 28. — se
čeho na koho. Na svou ženu se zlého domněl
(měl ji v podezření). Leg. — V. Ěiedký sě
naň toho domnie. Výb. I. 225. — s infinit.
Domnívá se moudrým býti. D. Domnívali se
Čechy křikem zastrašiti. V. Domníval se od
něho dary vzíti. Háj. — Br., Jel. — že. Do-
mníval se, že ho porazí. — aby. Vz Kon-
ditional XIV. 5.

45241   Domněti. — se čeho Svazek: 6 Strana: 0097
Domněti. — se čeho. Domnívá-li se kterej obtížnosti od jiného řemesla, o to má k nám útočiště. NB. Tč. 267. Nyní se všudy do- mnívají války. Bart. 334. Zlého se domněl. Paas. I. 191. — (se) nač. Domniž se na to, milý synu. Smil. Na těť se žádný ne- domní. Pč 46. Řídkýť (málo kdo) se naň toho domní. Hr. rk. 399. Na mě sě domníš. Jid. Že se toho na ně domnievají. Chč. P. 198. — jak. Právem se domníval, že . . . Us. — se do koho. Také toho nesmlčím, což sě do jeho vzrostu domním. Hr. ruk. 63. Někdy mysl má hojnú někdo, domnievaje velikých věcí do sebe. Chč. P. 192. — čím. Bude domněn múdrým. BO. — že. A já, domnívajíc se, že na mne volá, stojím. NB. Tč. 117. Má úmysl snad mluviti o furman- ském voze, ty sa domníváš, že mluví o chlpatej koze. Glč. II. 173. — aby. Domnievše sě, by ven diabel všiedl. Pass. XIV.

45242   Domněvač Svazek: 1 Strana: 0273
Domněvač, e, m., der Muthmasser. Kom. — D., soudce od stran volený (ubrman). Hus. Schiedsrichter.

45243   Domněvač, e Svazek: 9 Strana: 0041
Domněvač, e, m. Hus III. 196., Mus. 1898. 239.

45244   Domněvačný Svazek: 1 Strana: 0273
Domněvačný, domnívačný. Zák. sv. Ben. Argwöhnisch.

45245   Domnička Svazek: 6 Strana: 0097
Domnička, y, f. = domkářka. Slov. Bern.

45246   Domnievaný Svazek: 7 Strana: 1233
Domnievaný, vermeintlich. D. otec. Krnd 207.

45247   Domník Svazek: 6 Strana: 0097
Domník, a, m. = domkář. Slov. Ssk.

45248   Domnínka Svazek: 1 Strana: 0273
Domnínka, vz Domněnka.

45249   Domnitelnosť Svazek: 6 Strana: 0097
Domnitelnosť, i, f. = domnělivosť. Slov. Bern.

45250   Domnitelný Svazek: 1 Strana: 0273
Domnitelný, vermuthlich, muthmasslich. Reš. —

45251   Domníti Svazek: 10 Strana: 0054
Domníti se, vz Domněti se a Mš. Slov.

45252   Domnívač Svazek: 1 Strana: 0273
Domnívač, vz Domněvač.

45253   Domnívač Svazek: 10 Strana: 0054
Domnívač, e, m., vz Domněvac.

45254   Domnívačka Svazek: 6 Strana: 0097
Domnívačka, y, f., die Vermutherin. Slov.

45255   Domnívačnosť Svazek: 6 Strana: 0097
Domnívačnosť, i, f. = domnělivosť. Slov, Bern,

45256   Domnívačný Svazek: 6 Strana: 0097
Domnívačný = domněvačný. Rk.

45257   Domnívaný Svazek: 10 Strana: 0054
Domnívaný = očekávaný. Zvěstuji smut- nou a Vám snad již napřed d—nou zprávu. Pal. Záp. II. 105.

45258   Domnívati se Svazek: 1 Strana: 0273
Domnívati se, vz Domněti se.

45259   Domnívavosť Svazek: 6 Strana: 0097
Domnívavosť, i, f, der Dünkel; Arg- wohn. Vch. Ar. II. 38.

45260   Domnívavý Svazek: 1 Strana: 0273
Domnívavý, argwöhnisch. Reš.

45261   Domnívavý Svazek: 6 Strana: 0097
Domnívavý. Dk. P. 530, Sá. Kř. 107.

45262   Domnivý Svazek: 10 Strana: 0054
Domnivý, suspiciosus. Vz Gb. Slov.

45263   Domnosta Svazek: 7 Strana: 1233
Domnosta (!), y, m. = domovník. Pohl.

45264   Domnouti Svazek: 1 Strana: 0273
Domnouti, ul, ut, utí, domínati, völlig reiben. — co: klasy. Jg. Domni to prádlo.

45265   Domnožiti Svazek: 6 Strana: 0097
Domnožiti, domnožovati, aufhören zu mehren. Bern.

45266   Domoborce Svazek: 1 Strana: 0273
Domoborce, e, domobořitel, e, m., der Hausstürmer. Rk.

45267   Domobrana Svazek: 6 Strana: 0097
Domobrana, y, f. = všeobecná zemská hotovost, ze srb., der Landsturm. D. jest doplňující částí branné moci. Ku d-ně po- vinni jsou všichni zbraně schopni občané státní, kteří nepatří ani k c. k. vojsku, ná- mořnictvu nebo k doplňovací záloze, ani k c. k. zemské obraně od dokončení 19. až do ukončení 42. roku. První výzva d-ny od 19.—37. roku inkl., druhá výzva od 38.-42 r. inkl.

45268   Domobrana Svazek: 8 Strana: 0061
Domobrana, y, f., Landsturm, m. Vz Ott. VIL 816.

45269   Domobranec Svazek: 6 Strana: 0097
Domobranec, nce, m , der Landstüriner. Us. Seznam d-ců.

45270   Domobranecký Svazek: 6 Strana: 0097
Domobranecký, Landstüriner-. D. se- znam, služba, povinnosť.

45271   Domobranný Svazek: 6 Strana: 0097
Domobranný, Landsturm-. D. hotovosť, zákon. Tč.

45272   Domobranský Svazek: 6 Strana: 0097
Domobranský, Landsturm-. D. zákon, řízení, mužstvo. Us. Šd. Slova toho užíváno na Slov. již před 50 léty. Tč.

45273   Domobranství Svazek: 7 Strana: 1233
Domobranství, n, Landsturmwesen n. Rk.

45274   Domoci Svazek: 1 Strana: 0273
Domoci, -mohu, -možen, -žení; domáhati = dokázati, dovésti, bewerkstelligen, thun, bezwingen; usilovati oč, chtíti se zmocniti, verlangen, suchen. Jg. Vz Moci. — co (do- kázati, dovésti). Kdoby to byl domohl? — se čeho (na kom): svého dědictví, statku. Us., Kom. — se čeho čím. D. se úřadu prosbami. D. se něčeho právem. Pr. Kutn. — se do čeho, kam. Fejerp.

45275   Domočený Svazek: 6 Strana: 0097
Domočený; -en, a, o, völlig erweicht. D. ječmen. KP. V. 239.

45276   Domočiti Svazek: 1 Strana: 0273
Domočiti, il, en, ení, domočovati, vollends einweichen. Jg.

45277   Domoděl Svazek: 7 Strana: 1233
Domoděl, a, m., Architekt. Ev. olom. 34.

45278   Domodliti se Svazek: 1 Strana: 0273
Domodliti se, ausbeten. — co: růženec, modlitbu. Jg. Vz Modliti.

45279   Domodliti se čeho Svazek: 6 Strana: 0097
Domodliti se čeho: fary. Osv. 1880.

45280   Domográč Svazek: 9 Strana: 0041
Domográč, e, m. = psavka, rostl. Hoř. 107.

45281   Domochranný Svazek: 10 Strana: 0054
Domochranný. Poručil mu d —nou šetr- nosť. Msn. Od. 28.

45282   Domokati Svazek: 6 Strana: 0097
Domokati, vollends nass werden. Bern.

45283   Domoknouti Svazek: 1 Strana: 0273
Domoknouti, knul a kl, ut, utí, domo- kati, domokvati, domokávati, domokvávati, völlig nass werden. Len domokl. Vaň.

45284   Domomil Svazek: 6 Strana: 0097
Domomil, a, m. = kdo rád doma sedí, der Zimmer-, Stubenhocker. U Uher. Hrad. Tč. Byl ticháček a d. Koll. IV. 211.

45285   Domonosič Svazek: 6 Strana: 0097
Domonosič, e, m., (/.«.oeo-s-o?. Lpř.

45286   Domoprava Svazek: 6 Strana: 0097
Domoprava, y, f. = domospráví. Šm.

45287   Domorácek Svazek: 8 Strana: 0061
Domorácek, čka, m., os. im. Kbrl. Dmžl. 22.

45288   Domorád Svazek: 6 Strana: 0097
Domorád, a, m. = domorád. Slov. Ssk.

45289   Domoradice Svazek: 6 Strana: 0097
Domoradice, dle Budějovice, Domoraditz, ves u Vys. Mýta. Arch. III. 490., Blk. Kfsk. 327.. Sdl. Hr. I. 253., II. 35.

45290   Domoraz, a Svazek: 6 Strana: 0097
Domoraz, a, m., ves u Sušice. Tk. I. 417., III. 89.

45291   Domorázek Svazek: 8 Strana: 0061
Domorázek, zka, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

45292   Domorazka, y Svazek: 6 Strana: 0097
Domorazka, y, f., Domoratz, hospoda a myslivna u Nového Jičína.

45293   Domordovati Svazek: 6 Strana: 0097
Domordovati, völlig morden, abplagen. Při takové práci se člověk úplně domorduje. Us. Tč.

45294   Domorodec Svazek: 1 Strana: 0273
Domorodec, dce, m., tuzemec, Eingebo- rener. Šf.

45295   Domorodnictvo Svazek: 6 Strana: 0097
Domorodnictvo, a, n. = domorodníci. Trokan 88., 90

45296   Domorodník Svazek: 6 Strana: 0097
Domorodník, a, m., der Patriot. Trokan 86 , 87.

45297   Domorodný, domorodý Svazek: 6 Strana: 0097
Domorodný, domorodý, einheimisch. D. právo, Hdk. Č. 30., živel, Kos., bohové, J. Lpř., král, Šmb., fasol. Osv. VI. 688. — kde. Kaštan d. v již. Europě. Osv. VI. 678.

45298   Domorodosť Svazek: 9 Strana: 0041
Domorodosť, i, f. D. Slovanů Vlč. Lit. II. 1. 116.

45299   Domorodský Svazek: 10 Strana: 0054
Domorodský. D. země africké. Hol. Met, II. 523.

45300   Domorodý Svazek: 1 Strana: 0273
Domorodý = einheimisch.

45301   Domorostlý Svazek: 6 Strana: 0097
Domorostlý, einheimisch. D. vzdělanosť, Kos. Ol. I. 103., náboženství. Šmb. S. I. — kde. Kůň v Europě d. Osv. VI. 547.

45302   Domořadí Svazek: 1 Strana: 0273
Domořadí, n. Häuserreihe. Sych.

45303   Domořiti Svazek: 1 Strana: 0273
Domořiti, il, en, ení; domořovati, völlig aufreiben. — koho. Hlad ho domořil. L. — koho čím: hladem. Jg.

45304   Domořiti koho Svazek: 10 Strana: 0054
Domořiti koho: raněného. Che. S. II. 223a.

45305   Domoskyna Svazek: 1 Strana: 0273
Domoskyna, y, f., sbořeniště, na Slov. nyřišče. Ž. Kap. 101.

45306   Domoslav Svazek: 6 Strana: 0095
Domoslav, a, m., os. jm. D. ol. III. 282., Tk. I. 93., 344., Pal. Rdh. I. 119., Arch. III. 507. — D., ě, f., Böhmisch-Domaschlag, ves u Veseřic. PL., Blk. Kfsk. 1465.

45307   Domoslav Svazek: 6 Strana: 0097
Domoslav, a, m., os. jm. D. ol. V. 79.

45308   Domoslavice Svazek: 6 Strana: 0097
Domoslavice = Domaslavice.

45309   Domosprávce Svazek: 6 Strana: 0097
Domosprávce, e, m., der Hausverwalter. Dch. D. kláštera. Dch.

45310   Domospráví Svazek: 6 Strana: 0097
Domospráví, n., die Oekonomie, Haus- haltung. Sm.

45311   Domotati Svazek: 1 Strana: 0273
Domotati, domotávati, aufhaspeln. Jg.

45312   Domotati co kam Svazek: 6 Strana: 0097
Domotati co kam: přízi na motovidlo. Us. Tč.

45313   Domou Svazek: 6 Strana: 0097
Domou = domů Slov. Vz Prk. ve Zprá- vách Víd. akad. nauk sv. 83. str. 414.

45314   Domouní Svazek: 10 Strana: 0054
Domouní, n. = staveni. Stavěl d. Bydž. Kšť. Lid. 6.

45315   Domousice Svazek: 6 Strana: 0097
Domousice, dle Budějovice, Domauschitz, ves u Ročova.

45316   Domousický Svazek: 6 Strana: 0097
Domousický z Harasova Fridr. BLk. Rfsk. 82., Sdl. Hr. II. 276.

45317   Domousnice Svazek: 6 Strana: 0098
Domousnice, dle Budějovice, Domousnitz, ves u Bousova. Blk. Kfsk. 297.

45318   Domoutiti Svazek: 6 Strana: 0098
Domoutiti, vz Moutiti.

45319   Domov Svazek: 1 Strana: 0273
Domov, u, m., domovo, a, n., domoví. D. jest ono místo, kde právo máme stále pře- bývati. Vz Vlasť, Otčina. D., rodiště. Us. Bez d-va = vyhnanec. K domovu n. k do- moví se navrátiti. D. Býti někde domovem. Jg. Dostal psaní z domova. Us. Domova do- jíti. Z domoví vyjíti. D. Od domova pryč býti. D. — Domov (zastr. ) = domů. Pojeď domov. Rkk.

45320   Domov Svazek: 6 Strana: 0098
Domov, u, m. Vz S. N. Jmění z d-va. Dch. Jsem tomu z d-va uvyklý, von Haus aus. Bez d-va, heimatslos. J. tr. Jest tu d-vem. Koll. I. 349. Tvorce, ty jdeš napřed sám k domovi, k svej vlasti tam. Pravn. 1360. Není nad domov. Mudr. 225. , Kde d. můj, kde vlasti má? Tato nár. píseň složena 21/12 1834. Vz Kv. 1885. 125., Bačk. Pís. I. 323. Odpuštění k domovi vyžádal. Břez. 253. — D. = domů. S tiem sem šel domóv a viece jsem k němu nemluvil. NB. Tč. 186. A tak sa vracal domov. Sb. sl. ps. II. 1. 139. Domovák, a, m., der Häusling. Slov. Ssk., Šm.

45321   Domóv Svazek: 9 Strana: 0041
Domóv, nč. domů, as lok. sg. Gb. H. ml. III. 1. 328

45322   Domovák, a Svazek: 10 Strana: 0054
Domovák, a, m. — rodič ze vsi. Dšk. Km. 28.

45323   Domovati Svazek: 6 Strana: 0098
Domovati. — kde kdy. D-val v Korintu. Sš. I. 16. Slávové zde v času oddáleném pod Venetů jménem d-li. Koll. I. 121.

45324   Domovati kde Svazek: 1 Strana: 0273
Domovati kde = domem býti, hausen, wohnen. Jg.

45325   Domovec Svazek: 6 Strana: 0098
Domovec, vce, no., der Indigena, Inländer. Slov. Ssk.

45326   Domovenství Svazek: 6 Strana: 0098
Domovenství, n., das Hauswesen. Slov. Ssk.

45327   Domovenstvo Svazek: 6 Strana: 0098
Domovenstvo, a, n., die Hausbewohner- schaft. Slov. Ssk., Šm.

45328   Domoví Svazek: 1 Strana: 0273
Domoví, n. = domov. Břez.

45329   Domoviatko Svazek: 6 Strana: 0098
Domoviatko, a, n., der Hausgenosse? Slov. Tá lastovička, ktorá má pod vášho domu krovom svoje hniezďátko, hľa z takej diale príde to naše milo d.! Hdž. Čít. 179.

45330   Domovina Svazek: 1 Strana: 0273
Domovina, y, f., Heimat, srbsky. Rk.

45331   Domovina Svazek: 6 Strana: 0098
Domovina. Dk. Nezťažuj si na svoju d-nu. Let. Mt. slov. I. 61. — Trokan 139.

45332   Domovina Svazek: 9 Strana: 0041
Domovina, y, f. Stran pořekadel vz Zát. Př. 104. nn.

45333   Domovina Svazek: 10 Strana: 0054
Domovina, y, f., die Heimat. Chorobná touha po d—ně, nostalgia, das Heimweh. Ktt.

45334   Domovinka Svazek: 6 Strana: 0098
Domovinka, y, f. = domovina. Kká. K sl. j. 143. Kdykoli lákáni byli ze své neúrodné d-ky do lepších krajů. Pokr. Pot. II. 256. — D. = rakev. Na Volyňsku.

45335   Domovisko Svazek: 6 Strana: 0098
Domovisko, a, n. — nehezký domov. Trokan. M. 75.

45336   Domovit Svazek: 6 Strana: 0098
Domovit, a, m., der Hausfreund. Slov. Ssk.

45337   Domovitosť Svazek: 1 Strana: 0273
Domovitosť, i, f., usedlosť. Zlob. Hausan- sässigkeit.

45338   Domovitosť Svazek: 6 Strana: 0098
Domovitosť, i, f., die Häuslichkeit. Slov. Ssk.

45339   Domovitý Svazek: 1 Strana: 0273
Domovitý; domovit, a, o = domácí, Haus-. D. člověk, pokrm, příbuzný, nádobí, nábytek, čeleď, anděl. Jg. Ktož o svých a nejvíce o d-tých péči zamešká. Št. — D. = hospo- dářský, häuslich, haushälterisch. Jg. — D. — dům mající, hausansässig. Jg., Kn. Rož.

45340   Domovitý Svazek: 6 Strana: 0098
Domovitý = domácí. V MV. nepravá glossa. Pa. Máslo, sýry a jiné d. věci jim pobrali. Arch. IV. 91. D. věci sbieráchu. Dal. 173. 72 mu Bóh byl d-vit, i byl tiem vždy viece movit. LAp. D. lidé = kteří mají stálé vlastní sídlo, protiva: tkáče. Kn. rož. čl. 60. Vz PRávo (konec). D. nábytek. O. z D. Už mi všecko vytrávil, což jsem měl, obilé i d. věci; Násilím mi pobral koně, odění a jinú d-tú věc; Uvázal se v mój nadbyt, v koně i v jinú věc d-tů i v do- bytek; Pobrala mi úroky mé i d-tú spíži. Půh. I.166., II. 129., 509. V písmě dům často rod mieni a tak přívuzní mohú také dobře slúti d-tí. Št. Ku. š. 88. Prvá chudoba jest d. Hus I. 338. Str. 274. a. 1. ř. sh. za St. přidej: Kn. š. 88.

45341   Domovitý Svazek: 7 Strana: 1233
Domovitý, habitabilis, bewohnbar. D krajina Mill. 17. — D. schráň (domilium). Ž. kl. 101. 7. — D. berně = z domu. Wtr. Obr II. 566.

45342   Domovitý Svazek: 8 Strana: 0061
Domovitý. D. otec (hospodář). Ev. seit, 14. Mat. 20. 11. Mně.

45343   Domovitý Svazek: 9 Strana: 0434
Domovitý = dům mající. D. člověk. Kn. rožm. čl. 60.

45344   Domovní Svazek: 1 Strana: 0274
Domovní, Haus-. D. stav, hospodářství, nádoby, potřeby, nábytek, slouha, pacholek, práce, had, řezník, dvéře, myš (domácí), moucha, péče, správa, hovado, Jg., služebnosť, závada (Last, Hypothek), úrok, J. tr., náčiní, svrchky, lucerna, klíč. Sp.

45345   Domovní Svazek: 6 Strana: 0098
Domovní správce (s. domu), Dch., daň, Grebäudesteuer, vz S. N., stoka, vrata, řád, Us. Pdl., chudí, Haus-, J. tr.; d. či příby- tečný stav obyvatelstva, der Hausstand der Bevölkerung. Stat. 1871. 142.

45346   Domovní Svazek: 8 Strana: 0061
Domovní. D. daň, prohlídka. Vz Ott. VII. 817., 819.

45347   Domovni Svazek: 8 Strana: 0540
Domovni pán = domácí pán. Phľd. 1896. 559.

45348   Domovnice Svazek: 1 Strana: 0274
Domovnice, e, f. Vz Domovník. Haus- genossin, Rad. zv.; Hausmeisterin.

45349   Domovnice Svazek: 6 Strana: 0098
Domovnice. Alx. V. v. 1112. (HP. 27.).

45350   Domovnice Svazek: 8 Strana: 0061
Domovnice, e, f. = hospodyně. AlxV. 2345.

45351   Domovnictví Svazek: 1 Strana: 0274
Domovnictví, n., Hausmeisterstelle; Haus- wesen. Rk.

45352   Domovníček Svazek: 6 Strana: 0098
Domovníček, čka, m. = domomil, peci- válek. Us. Ehr., Kšť. Domovník = domácí. D-ci či domácí. Sš. I.163. — D. = správce domu. Dch. Také v těch domích d-ky zřízené míti mají. Zř. mor. 1604. D. biskupův. Vz Kn. rož. čl. 62. Cf. Tk. II. 389. — D. = sluha. D-ci královi, domestici regis. BO.

45353   Domovníček Svazek: 7 Strana: 1233
Domovníček. Cf. Mách. 106.

45354   Domovníček Svazek: 10 Strana: 0054
Domovníček, čka, m. = had, který udržuje v domě štěstí. Vz Kšť. Poh. 37.

45355   Domovničiti Svazek: 7 Strana: 1233
Domovničiti = domovníkem býti. Herm.

45356   Domovník Svazek: 1 Strana: 0274
Domovník, a, m., domovní, domácí, v témž domě bydlící, Hausgenosse; nájemník, podruh, V., Miethmann; ten, kdo dům má, Hausbesitzer; správce domů, Haushofmeister; domovní sluha (podomek, vrátný), Haus- meister, Hausknecht, v tomto smyslu nyní slova nejvíce užíváme. Jg.

45357   Domovník Svazek: 7 Strana: 1233
Domovník, domesticus. D. boží. Ev. ol 192, ZN. — D. vinný = kdo měl v městě dům a v něm víno prodával. Wtr. Obr. II. 372.

45358   Domovník Svazek: 10 Strana: 0054
Domovník, a, m. Šenkovní d. (kdo mel dům, ve kterém směl šenkovati). Arch. XX. 15. a j.

45359   Domovniště Svazek: 1 Strana: 0274
Domovniště, ě, n., obydlí, Wohngebäude. Us. Bělohrad.

45360   Domovný Svazek: 10 Strana: 0054
Domovný pán. Ev. olom. XXIX. Vz Do- movní.

45361   Domovo, vz Svazek: 6 Strana: 0098
Domovo, vz Domov.

45362   Domovodstvo Svazek: 10 Strana: 0054
Domovodstvo, a, n. = domácnost. Msn. Od. 211.

45363   Domovoj Svazek: 6 Strana: 0098
Domovoj, e, m., vz Šetek.

45364   Domovopis Svazek: 7 Strana: 1233
Domovopis, u, m., Heimathskunde, f. Km.

45365   Domovský Svazek: 1 Strana: 0274
Domovský list. Heimatschein. D. právo, Heimatsrecht. Rk.

45366   Domovský Svazek: 6 Strana: 0098
Domovský zákon. Us. Pdl. —- D. Jiřík. Tf. Odp. 163.

45367   Domovský Svazek: 8 Strana: 0061
Domovský. D, list, právo. Vz Ott. VII. 820.

45368   Domovsky Svazek: 10 Strana: 0054
Domovsky zemi zasednouti. Msn. II. 40.

45369   Domovství Svazek: 6 Strana: 0098
Domovství, n., das Heimatswesen. Rk.

45370   Domovstvo Svazek: 6 Strana: 0098
Domovstvo, a, n., die Behausung, alle Hauspersonen. Slov. Ssk.

45371   Domový Svazek: 1 Strana: 0274
Domový, k domu náležející, domácí, Haus-. D. práce, sladkosť, pacholek, kancelář, had, pán, služebnice, sloup, Jg., zákon. J. tr.

45372   Domový Svazek: 6 Strana: 0098
Domový. D. trh (koupě domu), Mus. 1880. 493., zvuky, heimische Klänge, B. Rajská, pán, ZN., BO., střecha, dvéře, BN., služebník, vrata, právo, BO., ptactvo, vladař, probošt (praefectus), Bj., potřeba, Št. Kn. š. 102., síň. Ž. wit. 133. 1., 134. 2. Ženě jmá býti vydána domová příprava, kteráž slove hauz- roth. P. Sob. 157., 159. D. pán = pán domu, dominus domus. Zlomek strč. exodu 22. 8. (Listy filol. 1880. 131.).

45373   Domový Svazek: 7 Strana: 1233
Domový, ého, m. = bouřlivý domácí duch. Č. Kn. š. 331.

45374   Domový Svazek: 8 Strana: 0061
Domový. D. pán (pán domu). Ev. vid. 133. Marc. 13. 35. (Mně.).

45375   Domrktati Svazek: 1 Strana: 0274
Domrktati = mrktavě dokonati, langsam vollenden. Na Mor.

45376   Domručeti Svazek: 7 Strana: 1233
Domručeti, zu Ende brummen. Sotva tato slova d-čel. Arb.

45377   Domrza Svazek: 6 Strana: 0098
Domrza, y, m. = kdo jiné domrzuje, ein widerwärtiger Mensch. Sd. Vz Domrzadlo.

45378   Domrzačka Svazek: 6 Strana: 0098
Domrzačka, y, f. = ženská, která jiné domrzuje, ein widerwärtiges Weib. — D. = mrzutost, Schererei a p. Mám z toho leda d-ku. Mor. Šd.

45379   Domrzadlo Svazek: 6 Strana: 0098
Domrzadlo, a, n. = kdo domrzá, dozírá. Vz Domrza. Mor. Brt. D.

45380   Domrzati Svazek: 6 Strana: 0098
Domrzati, vz Domrzeti.

45381   Domrzavý Svazek: 1 Strana: 0274
Domrzavý, anekelnd; vollends frierend. Jg. Vz Domrzeti.

45382   Domrzek Svazek: 6 Strana: 0098
Domrzek, zku, m. = mrzutosť, domrzačka. Měli sme doma samy d-ky. Slez. Šd., Brt. D. 207.

45383   Domrzeti Svazek: 1 Strana: 0274
Domrzeti, el, ení, domrzati, vollends anekeln. — koho. Nechutný káznitel mne domrzá. Sych. Už mne to domrzelo. Us.

45384   Domrzeti Svazek: 6 Strana: 0098
Domrzeti, také = zlobiti, dozírati. Už mne to domrzá; Pořád mě domrzáš. Brt., Vck., Sá. Myš lva můž d., ne podrážditi. Vlč. El. Př. 47.

45385   Domrznouti Svazek: 1 Strana: 0274
Domrznouti, znul a zl, utí; domrzati, vollends frieren. Rybník úplně domrzl.

45386   Domření Svazek: 8 Strana: 0061
Domření, n. Ten rod jest zasvěcen d., zum Aussterben. Světz. 1894. 105.

45387   Domříti Svazek: 1 Strana: 0274
Domříti, vz Mříti. (Zlí v pekle) vždy jsúc v smrti, vždy mrúc, ale tak nikdy nedomrúc, až by nebyli. Št.

45388   Domříti Svazek: 6 Strana: 0098
Domříti. Za Št. přidej: N. 102. 11.

45389   Domříti čím Svazek: 10 Strana: 0054
Domříti čím. Zvuk vánkem domíral. Zr. Let. II. 53. — kde. V tobě síla domřela. Hlk. XI. 364.

45390   Domsko, a, n Svazek: 6 Strana: 0098
Domsko, a, n. = veliký n. nehezký dům. Slov. Hol. 164.

45391   Domslav Svazek: 6 Strana: 0096
Domslav, a, m., os. jm. Vz S. N.

45392   -domství Svazek: 1 Strana: 0274
-domství, v bot. jedno-, dvoudomství, dioecia. Rostl. Vz -domý.

45393   Domšice Svazek: 6 Strana: 0098
Domšice, dle Budějovice, Domschitz, ves u Znojma.

45394   Domšík Svazek: 6 Strana: 0098
Domšík, a, m., os. jm. Tk. II. 419, III. 547., IV. 725., V. 238., VI. 5.

45395   Domšiti Svazek: 6 Strana: 0098
Domšiti, völlig vermosen. — co kde. Dočkej, až tu špáru mezi tyma dyloma domším. Na Ostrav. Tč.

45396   Domšíti Svazek: 10 Strana: 0054
Domšíti. Že se nikde nedomšíme (dosti mší nenasloužíme). Uč. spol. 1903. XV. 9.

45397   Domšok Svazek: 8 Strana: 0061
Domšok = domek. Vel. Polom. Phľd. 1895. 439., Pastr. L. 98.

45398   Domtáti Svazek: 7 Strana: 1233
Domtáti za Domestikovati oprav v: Do- metati.

45399   Domů Svazek: 1 Strana: 0274
Domů. Staří psali také: domu, Zk.; v obec. mluvě: domu, ale lépe píšeme: domů. Nach Hause, heim. Domů, domův mají někteří za gt. pl.: domóv, domuov, domův, domů; Mk., Zk., Brt., Gb. a jiní právem za dativ cíle m. domovi (i se odsulo a o se dloužilo v ů). Jděte domovi. Pass. (chovaný v archivu brněnském). Brt. Domovi, domôvb, domóv, domuov, domův, domů. Vz v příbramském programu 1876. str. 20. Sepsal Frt. Prusík. Šm. to měl za akkus. cíle m. domov (domov, u), jako máme v lat. domům ire. Domů jíti, jeti, se vrátiti, V., psáti. Jg. Každá půjčka s plačky domů přichází. Prov. Vše domů přijde, co vlci nesnědí (čas ukáže). Nechval kmotře hodův, až z nich pojedeš se ctí domův. Prov., Jg.

45400   Domů Svazek: 6 Strana: 0098
Domů. O domů platí totéž, co pověděno bylo z List. filolog. 1877. 296. o dolů. Vz toto. K domovi jide. St. skl. V. 69. Tvorce, ty jdeš napřed sám k domovi, k svej vlasti tam. Pravn. 1360. Něco d. dostati. Na psa štěkajícího voláme: Jdeš domů! Us. Dch. Přiblíží se k domovi. Čtení evang. ze 14. stol. Už já mosím domů, důmka, za dveřama stojí hůlka, stojí hůlka malovaná, na mý záda nachystaná. Sš. P. 714. Už cílí domů (o opilém).

45401   Domučiti Svazek: 1 Strana: 0274
Domučiti, il, en, ení; domučovati, domu- čívati, domučovávati, zu Ende martern. — koho čím: týráním. Us. — se čeho na kom, ermartern. Na něm ničeho se nedo- mucíš. L.

45402   Domučiti Svazek: 6 Strana: 0098
Domučiti se na kom zlata. Kká. K sl. j. 16.

45403   Domučiti Svazek: 9 Strana: 0041
Domučiti. Takových peklo se domučí. Kom. Theatr. 63.

45404   Domudnice Svazek: 6 Strana: 0098
Domudnice, e, f. Vy jste horšie než čertice a pravé ste d. Výb. II. 38. 8.

45405   Domudnice Svazek: 9 Strana: 0434
Domudnice, e, f. Ty stará d. ! Jrsk. XI. 41.

45406   Domudrovati Svazek: 1 Strana: 0274
Domudrovati, přestati mudrovati. Zu Ende philosophiren.

45407   Domudrovati se čeho Svazek: 6 Strana: 0098
Domudrovati se čeho. Kos. v Km. 1875. 100.

45408   Domumlati, zu Svazek: 6 Strana: 0098
Domumlati, zu Ende murmeln. — co: konec modlitby. Np.

45409   Domuov Svazek: 6 Strana: 0098
Domuov = domů. Čechové navrátili se d. Dač. I. 20. Když jest ta vína d. vezl do svého domu; Když jest. d. šel; Poď d. NB. Tč. 43. 116., 125.

45410   Domuračiti Svazek: 6 Strana: 0099
Domuračiti = dozedničiti, das Maurer- handwerk aufgeben. Ostrav. Tč.

45411   Domurovati Svazek: 6 Strana: 0099
Domurovati = dozdíti. — co kam: stěnu až po strop. Ostrav. Tč. — Sl. sp. 79.

45412   Domusiti koho k čemu Svazek: 6 Strana: 0099
Domusiti koho k čemu = donutiti. Ostrav. Tč.

45413   Domustav Svazek: 6 Strana: 0099
Domustav, a, m., der Baumeister. Hus II. 421.

45414   Domútiti Svazek: 6 Strana: 0099
Domútiti = domoutiti. Bern.

45415   Domutlať Svazek: 8 Strana: 0540
Domutlať. Když po obědě domutlával sousto chleba (dožvykoval). Osv. 1896. 340.

45416   -domý Svazek: 1 Strana: 0274
-domý. Jedno-, dvou-, mnohodomý. Ein-, zwei-, vielhäusig, monoica, dioica, polygama. Rostl.

45417   Domydliti Svazek: 6 Strana: 0099
Domydliti, il, en, ení, vollends einseifen. — co: prádlo. Tč

45418   Domykací Svazek: 1 Strana: 0274
Domykací stroj, Feinkrempelmaschine. Mus.

45419   Domykačka Svazek: 1 Strana: 0274
Domykačka, y, f. = domykací stroj. Mus.

45420   Domykati Svazek: 6 Strana: 0099
Domykati = dotýkati. — kde čeho. Dotýká či d-ká také tu při ,slávě' míst pro- rockých. Sš.

45421   Domykavosť Svazek: 6 Strana: 0099
Domykavosť, i, f. = dostatečnost, die Sufficienz. Sl. lk.

45422   Domykavý Svazek: 6 Strana: 0099
Domykavý = dostatečný, sufficiens, Nz. lk., schlussfähig.

45423   Domýliti Svazek: 6 Strana: 0099
Domýliti, aufhören zu verwirren. Bern.

45424   Domysl Svazek: 1 Strana: 0274
Domysl, u, m., čeho se kdo domyslil. Brt. Vz Důmysl. Z d-slu, a priori.

45425   Domysl Svazek: 6 Strana: 0099
Domysl, roov/uvor. Dk. Aesth. 95., 407. 1. D. = poznání pomocí přemítání, mittel- bares o. reflektirtes Wissen. Jsúť (andělé) rozumu jakéhos, ne po d-slu po jednou, druhé poznávajíc, ale oni spolu ihned jakús rozumností, co jest která věc, Rozumějí. Št. 2. D. = vyšší poznání či spekulací. Svým rozumem po domyslu stihnouti možem. Št. Kn. š. I d. Náš toho dochází, unsere Vernunft begreift das. Ib. Cf. S. N. Vedlé mého d-slu. Kos. Poznání z d-slu, apriorische Erkennt- niss, Vernunfterkenntniss. Nz. D., vnó/.tjipn^ vědecké rozhodnutí přemítáním a přemýšle- ním zjednané i vyslovené, ať již pravdivé či mylné. Vch. Ar. II. 9. D. náš jest nejistý, incertae providentiae uostrae. BN.

45426   Domysl Svazek: 9 Strana: 0041
Domysl. Po d-slu jedno po druhém po- znávati Šr. Bes. 47.

45427   Domyslek Svazek: 6 Strana: 0099
Domyslek, slku, m., abgeleiteter Begriff, Ssk., die Zumuthung. Šm.

45428   Domyslice Svazek: 6 Strana: 0099
Domyslice, dle Budějovice, Domyslite, ves u Blovic. Blk. Kfsk. 280.

45429   Domyslitel, e, m Svazek: 6 Strana: 0099
Domyslitel, e, m., der Metaphysiker. Šm.

45430   Domyslitelný Svazek: 1 Strana: 0274
Domyslitelný, erdenklich, apriorisch. D. poznání, vědomost Mark.

45431   Domysliti Svazek: 1 Strana: 0274
Domysliti, il, šlen, ení; domýšleti, el, en, ení; domyslívati, domýšlívati, domyšlovati, přestati mysliti, zu Ende denken; se = my- šlením se dovtípiti, dosíci, vymysliti si, ersinnen, erdenken, auf den Einfall kommen; pochopiti, rozuměti, einsehen, fassen, verstehen; hádati, domnívati se, wähnen, vermuthen, muthmassen; si čeho, sich anmassen. Jg. — abs. Kdo nedočuje, nech se domyslí. Prov. Jg., Mt. S. Kdo neďosléchá, nech se domyslí. Č. — se čeho. Lepší cesty se d., D., pravdy. Er. P. 474. — Solf., Jel., Br., Plk., Lom., Troj., Alx. 1116. — se čemu. Jg. — se do koho. Také se stavové toho do J. M. kr. do- mýšleti nemají. Akt. m. Ferd. Domyslil se do měška (pustil se do něho). L. — se čeho čím. Domysliti se vtipem lidským toho lze by nebylo. Kom. — se čeho o kom, o čem. Domýšlím se zle o něm. Mudr. Aby král toho o nás domýšleti se. neráčil. Otterd. — Jel. — se čeho na koho. Na jiného se toho domýšlí. V. — si čeho, si nač. Mnoho si na své důstojenství domýšlí. Snadno sobě domyslíš, šp. m. se; vz nahoře význam frase: d. si čeho. — se na co z čeho: Z vypsání rodičův může se každý i na toto děvče d., že ctnostné bylo. Berg. — se čeho v koho. Nechci se toho v tebe domysliti. Šm., Ml. — s inft. Císařovna se domyslila na zábradlech státi a takto volati (domnívala se). — že. Domýšlel se, že na obilí přiskočí. Ml. — aby. Domyslil se toho, aby mu se pokořil (při- padlo mu). Plk.

45432   Domysliti Svazek: 6 Strana: 0099
Domysliti. Což sem kde četl aneb slýchal aneb se mohl sám d. Št. Kn. š. 1. By se domýšlel. Alx. B. 8., 16. I domýšlévám se. Št. Kn. š. 150. — se co odkud. Co se dále z toho, co slyšíte, domyslíte. Št. Kn. š. — se čeho (odkud). Nevěděli čeho se d., ač mnozí hádali jedni tak a jiní jinak. Čr. D. se jednotlivých slov ze smyslu věty, ze souvislosti celé věty. Těsnop. 50. — s in- finit. Chtě zkaziti dobrú ženu, ješto by se nedomyslila toho k mysli připustiti. Št. Kn. š. 65.

45433   Domyslivý Svazek: 1 Strana: 0274
Domyslivý = důmyslný. Na Slov.

45434   Domyslivý Svazek: 6 Strana: 0099
Domyslivý. Na Ostrav. Tč.

45435   Domyslně Svazek: 6 Strana: 0099
Domyslně, apriorisch, mutmasslich. Hlv., Psp. D , studiose, opatrné. BO. Z vašich snopóv d. (naschvál) klasy vypouštejte. BO. Vidíme, kak múdře, chytře, dómyslně lidé stojie po věcech světských. Št. Kn. š. 144.

45436   Domyslnost Svazek: 6 Strana: 0099
Domyslnost, i, f., vz Důmyslnost.

45437   Domyslný Svazek: 1 Strana: 0274
Domyslný, apriorisch, D., muthmasslich. D. poznání, cognitio a priori. Rk.

45438   Domyslný Svazek: 6 Strana: 0099
Domyslný. Hlv. D. člověk = který se sice ve skutečnosti neobjevuje, ale jenž jest přece jádrem každého člověka zjevného, empirického. Dk. Aesth. 101. D. osobnosť. Ib. 461. D. naučení. Fr. Úkoly 31. Přece ale dvojí blud z výroku toho lidé nedo- myslní vyvodili. Sš. Sk. 128. D. má na tom dosti, neb z toho móž se sám domysliti. Št. Kn. š. Člověk nedomyslný. Sv. ruk. 59. Pakli jest kto dómyslnější. Št. Kn. š. 15. Cf. Dů- myslný.

45439   Domýšleč Svazek: 1 Strana: 0274
Domýšleč, e, m. Der Muthmasser. Jg.

45440   Domýšlení Svazek: 1 Strana: 0274
Domýšlení, n., die Muthmassung, Ver- muthung.

45441   Domýšlený Svazek: 7 Strana: 1233
Domýšlený, ersonnen, eingebildet, ver- muthet.

45442   Domýšlený Svazek: 8 Strana: 0061
Domýšlený. D. nemoc (hypochondrů). Mus. 1894. 160.

45443   Domýšleti Svazek: 1 Strana: 0274
Domýšleti, vz Domysliti.

45444   Domýšlivě Svazek: 6 Strana: 0099
Domýšlivě očekávati, prätendiren. Dch.

45445   Domýšlivec Svazek: 6 Strana: 0099
Domýšlivec, vce, m., der Dünkelhafte, Eingebildete. Dch., Dk.

45446   Domýšlivosť Svazek: 1 Strana: 0274
Domýšlivosť = důmyslnosť. Na Slov.

45447   Domýšlivosť Svazek: 1 Strana: 0274
Domýšlivosť, i, f., die Muthmassung; Eigendünkel. Rk.

45448   Domýšlivý Svazek: 1 Strana: 0274
Domýšlivý, muthmassend; dünkelhaft.

45449   Domýšlivý Svazek: 6 Strana: 0099
Domýšlivý, dünkelvoll. — čeho. U Uher. Hrad. Tč.

45450   Domýšlivý Svazek: 9 Strana: 0041
Domýšlivý. Vz Šalomounův.

45451   Domyšlování Svazek: 10 Strana: 0054
Domyšlování, n., docilitas. Vz Gb. Slov.

45452   Domyti Svazek: 1 Strana: 0274
Domyti, myji, myj, yl, yt, ytí, domývati, domývávati, vollends waschen. — co: hrnec, pokoj. — se čeho. Přece jsem se toho hrnce domyla (že je čistý).

45453   Domýtiti Svazek: 6 Strana: 0099
Domýtiti, völlig ausreuten, ausroden. Vz Mýtiti.

45454   Domytví Svazek: 6 Strana: 0099
Domytví, n. (= Doňov?), míst. jm. Sdl. Hr. IV. 341.

45455   Domžl. Čes. 1. XI Svazek: 10 Strana: 0045
Domžl. Čes. 1. XI. 383.

45456   1. Don Svazek: 1 Strana: 0274
1. Don, a, m., řeka v Rusku, Don, lat. Tanais.

45457   2. Don Svazek: 1 Strana: 0274
2. Don, a, m., špan., z lat. dominus, pán. Don Juan.

45458   Don Svazek: 8 Strana: 0061
Don, u, m. = dom, dum. U Zelenova. Phľd. 1893. 372.

45459   Ďoň Svazek: 8 Strana: 0061
Ďoň = den. Gb. H. ml. I. 149.

45460   Doň Svazek: 9 Strana: 0041
Doň chybně m. do něho často u Pal. Ty události potáhly doň také knížata rakouská. Pal. Děj. II. 2 15. — Pal. Děj. III. 2. 106., IV. 1. 181., IV. 1. 256., V. 2. 121.

45461   Don César Svazek: 6 Strana: 0099
Don César, gt. Dona C-ra. Dk.

45462   Doň, šp Svazek: 1 Strana: 0274
Doň, šp. m. do něho, poněvadž se do nepojí s akkus., nýbrž s genit.; ň m. ji při- věšuje se jen na předložky řídící akkus.: proň, naň. Vz On. Os., Zk. Vz také: Do, Něj.

45463   Doňa Svazek: 1 Strana: 0274
Doňa = paní.

45464   Donad Svazek: 6 Strana: 0099
Donad, donad, doňadž. Donadž nevyjde z stanu. BO. Donadž nepřijde králevstvie. ZN. Doňadž jste živi. Št. Kn. š. 277. (37.). Doňadž nemine nepravedlnosť. Ž. wit. 56. 2.

45465   Doňadž Svazek: 1 Strana: 0274
Doňadž, doniž, doňuž = dokudž. Kat. 772., 1767.

45466   Donadž Svazek: 6 Strana: 0099
Donadž = dokud. Hr. ruk. M. 417., 984. Vz Donad.

45467   Doňadž Svazek: 7 Strana: 1233
Doňadž, donadž, donec. Ev. ol. 82. Vz Jir Mor. 39.

45468   Donadžto Svazek: 10 Strana: 0054
Donadžto tam byli. Alx. V. 2230. (Mš. )

45469   Donáhliti Svazek: 1 Strana: 0274
Donáhliti = do konce náhliti, dotírati, Jg., antreiben, zusetzen.

45470   Donaj Svazek: 6 Strana: 0099
Donaj, e, f. = Dunaj. D. je hlyboka. Sš. P. 780.

45471   Donal Svazek: 6 Strana: 0099
Donal, a, m , selene, ryba. Šm.

45472   Donapraviti co Svazek: 8 Strana: 0061
Donapraviti co. A ta zřízení zemská jsme donapravili. 1540. Mus. 1894. 405.

45473   Donášectví Svazek: 6 Strana: 0099
Donášectví, n., die Zuträgerei. Donasač- stvo nie moje remeslo. Slov. Zbr. Lžd. 28.

45474   Donašeč Svazek: 1 Strana: 0274
Donašeč, e, m., kdo donáší; 2. žalobník. Der Zuträger; Kläger.

45475   Donašeč Svazek: 7 Strana: 1233
Donašeč, e, m., Zuträger, m. C. Kn. š 282.

45476   Donašečský Svazek: 10 Strana: 0054
Donašečský. D. ovzduší. Mtc. 1903. 341.

45477   Donášení Svazek: 1 Strana: 0275
Donášení, n. D. dříví, vody, novin. Das Hintragen; die Anklage.

45478   Donášeti Svazek: 1 Strana: 0275
Donášeti, vz Donésti.

45479   Donášílek Svazek: 1 Strana: 0275
Donášílek, lka, m. = donašeč.

45480   Donášitel Svazek: 10 Strana: 0054
Donášitel, e, m. D. tohoto listu. Koll. (List. fil. 1904. 252. ).

45481   Donášivosť Svazek: 6 Strana: 0099
Donášivosť, i, f., die Tragweite. D. ruč- nice. NA. III. 105.

45482   Donáška Svazek: 1 Strana: 0275
Donáška, y, f. D. do domu (= donášení). Zutragung, Zustellung; Nachtrag. Rk. Donáška na někoho o čem (udání). Rk., D. Klage, Denunciation.

45483   Donáška Svazek: 6 Strana: 0099
Donáška, y, f., die Zustellung. Platiti od d-ky. Dch.

45484   Donáška Svazek: 9 Strana: 0041
Donáška, y, f., Zuträgerei, udání. Ne- pravá d. Pal. Děj. IV. 2. 608.

45485   Donáška Svazek: 9 Strana: 0434
Donáška, y, f., allatura, školní plat. Vz Wtr. Part. 243.

45486   Donat Svazek: 1 Strana: 0275
Donat, u, m., jm. latin. mluvnice od Donata sepsané. Sluší mu to co oslu donat. Prov., Jg.

45487   Donat Svazek: 6 Strana: 0099
Donat, a, m., os. jm. Žer. Záp. I. 43., Jg. H. 1. 2. v. 548., Sdl. Hr. II. 58., Tk. V. 238., S. N., Jir. Ruk. I. 167., Blk. Kfsk. 1110.

45488   Donát Svazek: 7 Strana: 1233
Donát, a, m. = lhář (žil v Libunci). Lib NZ. 1. 543.

45489   Donát Svazek: 8 Strana: 0061
Donát, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 17.

45490   Donatisté Svazek: 6 Strana: 0099
Donatisté, kacíři. Vz S. N.

45491   Donatisté Svazek: 8 Strana: 0061
Donatisté — žáci vyšší třídy, kteří učili se počátkům latiny dle mluvnice Donata Aelia. Vz Hrš. Nach. I. 411.

45492   Donatka Svazek: 1 Strana: 0275
Donatka, y, f., donatia, bylina. Rostl.

45493   Donaudampfschifffahrts-Gesellschaft Svazek: 1 Strana: 0275
Donaudampfschifffahrts-Gesellschaft, společnosť podunajské paroplavby. Mk.

45494   Doňavadž Svazek: 1 Strana: 0275
Doňavadž, vz Donědž.

45495   Doňavadž Svazek: 6 Strana: 0099
Doňavadž = dokud. Hr. ruk. P. 886., M. 417., J. 25.

45496   Doňaž Svazek: 1 Strana: 0275
Doňaž, vz Donědž.

45497   Donaž Svazek: 7 Strana: 1233
Donaž, donec. Ev. ol, 24. Vz Jir. Mor. 39.

45498   Donbravauy Svazek: 6 Strana: 0119
Donbravauy, dle Dolany, Doubrawan, les u Rožďalovic. PL., Blk. Kfsk. 455., Sdl. Hr. I. 110.

45499   Dončice Svazek: 6 Strana: 0099
Dončice, dle Budějovice, míst. jm. Tk. I. 445.

45500   Donda Svazek: 1 Strana: 0275
Donda, na Slov. = loutka. Mz.

45501   Ďonďa Svazek: 6 Strana: 0099
Ďonďa = slov. Dědko. Koll. Zp. I. 397. Príď jaro, príď, a nové oblékaj prírode rúcho! Z nás bude zas každá sa na ďonďu, helušku a kozku ihrávať Hol. 350. Hoja Donda hoja! Poslala nás královna! Sl. ps. Šf. II. 31.

45502   Dondánek Svazek: 8 Strana: 0061
Dondánek, nku, m. = prs. Brt. D. II. 309.

45503   Dondati Svazek: 6 Strana: 0099
Dondati = dodati, docpati, doplniti. Us. Cf. Prk. Studie o dativě. §. 4.

45504   Donde Svazek: 1 Strana: 0275
Donde = dojde. Na Mor.

45505   Dondel, e, m Svazek: 6 Strana: 0099
Dondel, e, m., ein Bund, Bündel. D. klíčů. Šm.

45506   Dondka Svazek: 6 Strana: 0099
Dondka, y, f. = zubatec, jarní zelí, dondia rostl. Vz Slb. 587.

45507   Dondylek Svazek: 8 Strana: 0061
Dondylek = chumáček. D. vlasů. Jevíčko. Brt. D. II. 306.

45508   Doně Svazek: 1 Strana: 0275
Doně. Pojeď se mnú zase doně domů zpět. Výb. I.

45509   Donebetyčný Svazek: 6 Strana: 0099
Donebetyčný, in den Himmel reichend. D. hora. Vký.

45510   Donec Svazek: 1 Strana: 0275
Donec, nce, m., řeka v Rusku, Donetz, der kleine Don.

45511   Doněď Svazek: 10 Strana: 0054
Doněď, vz Donědž. Mš.

45512   Donědž Svazek: 1 Strana: 0275
Donědž, donědže, doněvadž, doniadž, do- niaž, doniavadž, doňavadž, doniž, donidž, do- nivadž, doňudž (zastr. ) = dokud, bis, so lange als. Donidž živ jsem. Leg. Donižby zase ne- přišla. V. Nezhyne, doniž Pán nepřijde. Bls.

45513   Donědž Svazek: 6 Strana: 0099
Donědž, doňovadž, donvadž. Donědž ne- mine liud tvój Anth. I. 3. vyd. 7. Dotavad by mu viděnie dáno, doňavadž tělo svaté nepochováno. LPr. Na posudku lidi má jmenovati, doňavadž páni na právě sedí. Půh. I.385. Má svědky jmenovati, doněvadž právo sedí. Půh. II. 64. Doňavadž. Hr. ruk. P. 886., M. 417., J. 25. Doněvadž. Ib. M. 622. Doňadž. Ib. M. 417., 984. Donidž. Ib. P. 509. M. 423., 532., 980., Pl. 170., D. 834. Doněvadž, doňavadž. M.

45514   Donekáď Svazek: 10 Strana: 0572
Donekáď = nějaký čas. Ostanu tu d. Brt. Sl. 62.

45515   Donekial Svazek: 6 Strana: 0099
Donekial. eine Weile. Slov. Ssk.

45516   Doněkud Svazek: 1 Strana: 0275
Doněkud, vz Poněkud. Eine Zeit lang, etwas. Za někoho d. sloužiti. V. Toho snášejí d. Kom.

45517   Doněkud Svazek: 6 Strana: 0099
Doněkud. Bitva trvala d. (einige Zeit), když se vítězství jednak sem jednak tam nachylovalo. V.

45518   Doněkud Svazek: 7 Strana: 1233
Doněkud něco poodložiti (na nějakou dobu). Arch. XI. 50.

45519   Dones Svazek: 6 Strana: 0099
Dones, u, m., die Wurf-, Tragweite. Čerm.

45520   Donesek Svazek: 1 Strana: 0275
Donesek, sku, m. = dodatek, zastr.

45521   Donesek Svazek: 6 Strana: 0099
Donesek, sku, m., der Nachtrag. Ssk.

45522   Donesení Svazek: 6 Strana: 0099
Donesení, n., das Hintragen.

45523   Donesení Svazek: 6 Strana: 0100
Donesení, n., das Hintragen. — D. správa. Má d., že . . . Mus. 1880. 259. — D., die Denuntiation. Šp.

45524   Doneslý Svazek: 1 Strana: 0275
Doneslý = donesený, zugebracht. D. rány. Krok.

45525   Donésti Svazek: 1 Strana: 0275
Donésti, nesu, nesl, sen, sení; donositi, il, šen, ení; donášeti, el, en, ení, donášívati = až do jistého místa, času nésti, bis zu Ende, bis hin tragen; podati, přinésti, dovézti, do- slati, überbringen, zutragen, darbringen, dar- reichen; až dokud sáhati, nésti, bis wohin reichen, gehen, tragen; vz víc doleji. Jg. — abs. Ručnice daleko donáší. Ml. Žena sotva donosí (dítě). Tak daleko zrak můj nedonáší. Jg. — co, koho. Kabát d. (dotrhati). D. Matka dítě, plod donosila. Jg., Rk. Dones to tam. Us. Donésti zkoušku, šp. m.: zkoušce později se podrobiti, zkoušku později dělati, doložiti, doplniti. Jv. — co kam. Lučiště střelu k cíli doneslo. Bib., J. tr. Něco k soudu d. (žalovati). Jg. Někoho ku králi d. (osočiti ho, obžalovati, denunciren, angeben, anzeigen. Jg. ). Plk. Toto ovoce kupci k nám donášejí. Až ty mě k mej milej doneseš. Er. P. 104. Ruce k dílu donášeti. Mus. Rád by ho za ňadry do nebe donesl. Č. Hlas do ucha d. L. Do dvora něco d. Us. By koho do Říma donesl a tam ho dosti měkce neposadil, všecko poděkování zmrháš. Prov., Jg. Hrábě na louku. Něco před koho d. J. tr., Jg., Rk. — čeho. Dones dřev, aby na celý den vy- stačila. L. D. piva, vína, mouky. V nářečí mor. a na Slov. Brt. - komu co, čeho o čem (ozná- miti, uvědomiti koho, benachrichtigen, hinter- bringen. Jg. ). Klevety někomu donášeti. Us. Kdo králi té zprávy donesl? Br. — Jg., L., Solf. — se čeho, koho. Doneseť se to krále, ucha tvého. V. Donesla se pověsť uší mých. Us. Řeč lidu donesla se krále. Br. V tom doneslo se stavův moravských, že... Skl. — co v čem kam. Dones to v košíku do nádraží. Us.

45526   Donésti Svazek: 6 Strana: 0099
Donésti. — co. Už sa všeci chlapci po- ženili, zelené pérečka donosili. Sš. P. 588. — co, čeho kam. Větřík donášel k nám šumění vln. Hrt. Tento jeden marný peníz, 373* ten mne do království donís (donesl). Sš, P. 27. Donesl do pece dřeva zeleného (gt partit.). Sš. P. 693. Potom, když se to do fojta doneslo. NB. Tč. 104. — co komu Donesl jí ručník nový. Sš. P. 134. — se čeho. Čím zkomoleněji zvuky ty se donášejí sluchu našeho. Kos. To se doneslo patrona našeho, Pref. 464., Křesomysla, Háj. 46., krále, Abr., Čr., Davida. Bj. Uši byly dě- ravé, mnoho slov, než se hlavy doneslo, mimo ven vybíhalo. Exc. Donese se matky božie, že její syn chodí. Sv. ruk. 73. — kde. A ten donesen byl u něho (obžalován), jakoby promrhával statek jeho. Sš. —koho oč = připraviti, zbaviti. Ta ma, Bože, ta ma, kde ma myseľ nesie, veď ma to diev- čatko o rozum donesie, ej o rozum donesie, alebo ho nemám. Sl. spv. I. 18., Sl. ps. 42.

45527   Donésti se oč Svazek: 8 Strana: 0061
Donésti se oč. Doniesol sa o život (při- pravil). Slov. Phľd. XII. 498.

45528   Donešinky Svazek: 6 Strana: 0100
Donešinky, Donaueschingen, městečko v Badensku. Vz S. N.

45529   Donešvářiti Svazek: 6 Strana: 0100
Donešvářiti, il, en, ení, donešvařovati, völlig verunreinigen. — co, koho. Rr. Sb.

45530   Doněvadž Svazek: 6 Strana: 0100
Doněvadž, vz Denědž. Hr. ruk. M. 622.

45531   Doněvadž Svazek: 7 Strana: 1233
Doněvadž, donec. Ev. ol. 23. (Jir. Mor. 39)

45532   Doněvadž Svazek: 10 Strana: 0054
Doněvadž páni na právě sedí. Půh. brn. I. 390. (1411. ). — Milí. Vz Doniž.

45533   Doněvadžkolivěk Svazek: 10 Strana: 0054
Doněvadžkolivěk, quamdiu. D. u toho ta věž jest. Mill. 65a.

45534   Doněvaž Svazek: 10 Strana: 0054
Doněvaž = doněvadž. Mill. 214.

45535   Doňho Svazek: 6 Strana: 0100
Doňho. Tvar na Val. a ve Slez. všude užívaný. Tč. Mnozí doňho (do hrobu) útrpno sa chystajú. Trok. 128. Jak jednú d. vkro- jila; Kryštalové okna d. (do zámku) dávajú. Sš. P. 435., 475.

45536   Doňho Svazek: 8 Strana: 0061
Doňho = do něho. Št. Ř. 141.

45537   Doňho, šp Svazek: 1 Strana: 0275
Doňho, šp. m. do něho. Jg.

45538   Doniadž Svazek: 6 Strana: 0100
Doniadž, doniaš, doniavadž, vz Donědž.

45539   Doniavadž Svazek: 7 Strana: 1233
Doniavadž, donec. Ev. ol. 48 Vz Jir. Mor. 39.

45540   Donice Svazek: 1 Strana: 0275
Donice, e, f., hrnec květinový, Blumentopf. Na Mor.

45541   Donice Svazek: 6 Strana: 0100
Donice, také na Slov. Ssk.

45542   Donice Svazek: 10 Strana: 0054
Donice, e, f. = dojnice. Melkeimer. Mor. Mtz. C. sl. 145.

45543   Doničiti Svazek: 1 Strana: 0275
Doničiti, vz Ničiti.

45544   Donid Svazek: 6 Strana: 0100
Donid, donidž = donědž, dokud. Dal. D. uvozuje věty časové. Vz Brt. S. 3. v. 139. — Hr. ruk. 105., Št. Kn. š. 3., 156. Donidž jsem; d. nezvěstuji. Ž. wit. 103.33., 70. 18. D. mrtev nežžen. Rkk. Donidž tě nenaučí; Donidž jest živ byl; D. jest čas; D. jste mladi. Št. Kn. š. 15., 22., 24., 221. Vz Denědž.

45545   Donidž Svazek: 1 Strana: 0275
Donidž, doniž. Rkk. 23. Vz Donědž.

45546   Donidž Svazek: 7 Strana: 1233
Donidž, donec. Ev. ol. 300. Vz Jir. Mor. 39.

45547   Donidž Svazek: 8 Strana: 0061
Donidž = dokud. Arch. XII. 23.

45548   Doniekal Svazek: 6 Strana: 0100
Doniekal = doněkud. Slov. Rr. Sb.

45549   Doniež Svazek: 7 Strana: 1233
Doniež, doniež, doniuž, doniž, = donec. Vz Jir. Mor. 39.

45550   Doník Svazek: 6 Strana: 0100
Doník, u, m. = tavola udatná, spiraea aruncus, rostl. Vz Rstp. 485. — D., a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119., Sdl. Hr. II. 89.

45551   Donikář Svazek: 6 Strana: 0096
Donikář, domkař, sr. domkařiti. J. tr. D. = vlastník domku bez polí nebo mající jich jen málo. Vz Chalupník.

45552   Donikati Svazek: 6 Strana: 0100
Donikati, doniknouti. — jak. Mdle d-ly zvuky. Kos. — čeho (čím). Doniknouti hloubky. Dk. Aesth. 635. Jako bych mohl okem d. spodu jeho. Kos. — kam (odkud). D. k něčemu. Dk. Aesth. 26. Z východu k nim d. Kos. Ol. I. 256.

45553   Donikavosť Svazek: 6 Strana: 0100
Donikavosť, i, f., die Eindringlichkeit.

45554   Donikavý Svazek: 6 Strana: 0100
Donikavý, eindringlich, einschneidend. Dch.

45555   Doniknouti Svazek: 1 Strana: 0275
Doniknouti někam, dringen.

45556   Donikud Svazek: 6 Strana: 0100
Donikud, usquequo. Obrať se, Hospodine, až d. Ž. wit. 89. 13.

45557   Donín Svazek: 6 Strana: 0100
Donín, a, m., ves u Panenské Týnice; mě. v Míšeňsku, Dohna. Pal. Děj. I. 390. — Vz Blk. Kfsk. 1299., Tk. III. 644., IV. 427., Tf. Odp. 386. Z D-na Fridrich. 1608. Jg. H. 1. 2. v. 548., Sbn. 939., Jir. Ruk. I. 167. Z D-na Frid., Jan atd. Vz Tk. VI. 347., VII. 410., Sdl. Hr. L 253., II 276., III. 269., Blk. Kfsk. 1299. Z D-na Alžběta. Blk. Kfsk. 154., 606. Z D-na Anna, Barbora atd. Vz Ib. 1299. — D., Tohnau, samota u Kadaně. -- D., os. jm. Žer. Záp. II. 182.

45558   Donín Svazek: 9 Strana: 0041
Donín. Fridr. z Donína, f před r. 1617., spis. Vz Fls. Písm. I. 390.

45559   Donínský Svazek: 6 Strana: 0100
Donínský, ého, m., os. jm. Tk. IV. 17., 56., Tk. Ž. 41.

45560   Doniovadž Svazek: 7 Strana: 1233
Doniovadž, donec, D. tu ležie Mill. 82.

45561   Donititi, il Svazek: 6 Strana: 0100
Donititi, il, ěn, ění, vollends scheren. Šm.

45562   Donítiti, il Svazek: 6 Strana: 0100
Donítiti, il, cen, ení, vollends entzünden.

45563   Donivadž Svazek: 6 Strana: 0100
Donivadž = donědž, donid. To právo státi má, d. řemesla v Rychnově súkenni- ckého. Sdl. Rychn. 7. Přijde-li Vojtěch, d. páni sedí, tehdy to páni chtí súditi; D. by neplatili; D. jsme živi; D.jistiny neobdrží; Úředníci mají to zboží tak dlúho držeti, donižby se paní dosti nestalo od její muže. Půh. I. 216, 269., 374., II. 1., 143.

45564   Doniž Svazek: 8 Strana: 0540
Doniž (dokud) v své živnosti budú. Arch. XV. 554.

45565   Doniž Svazek: 9 Strana: 0041
Doniž = dokaž Neumře, d. jemu lýtky neztekú. Maš. ruk. 22b. D, donec. D. zem- dleji atd. Vz Ž. pod. Pat 154.

45566   Doniž Svazek: 9 Strana: 0434
Doniž. D. by druhé suché dni neminuly. Kn. rožm čl. 220.

45567   Doniž Svazek: 10 Strana: 0054
Doniž. D. páni na právě sedí. Půh. brn. III. 250. D. nepoložím nepřátel tvých. Ev. víd. 68. Sr. Doněvadž.

45568   Donižd Svazek: 10 Strana: 0054
Donižd = donidž. D. páni na právě sedí. Půh. brn. 251. Sr. Doněvadž, Doniž.

45569   Donka Svazek: 1 Strana: 0275
Donka, y, f., Kreisel-, Mondschnecke. Rk.

45570   Donka Svazek: 6 Strana: 0100
Donka, y, f., měkkýš břichonožec. D. dal- matska, turbo rugosus; zelená, t. olearius. Frč. 234.

45571   Donka Svazek: 7 Strana: 1233
Donka, turbo, Oke, Rundtmund, hlemýžd. Vz. Brm. IV. 2. 293.

45572   Donko Svazek: 6 Strana: 0100
Donko, a, n., něm. Tonko, sam. u Nov. Hradů.

45573   Donna Svazek: 9 Strana: 0041
Donna plakati = do dňa, do dne. Slov, Čes. 1. IX. 137.

45574   Donna Svazek: 9 Strana: 0434
Donna = do dňa (do dne, do rána). Slov. Čes. 1. X. 162.

45575   Donocovati Svazek: 6 Strana: 0100
Donocovati = až do noci se zdrzeti. — kde: u své sestry. Ostrav. Tč.

45576   Donoho Svazek: 7 Strana: 1234
Donoho = do onoho. 6b. Ml. I. 19.

45577   Donos Svazek: 1 Strana: 0275
Donos, u, m., co donošeno, das Hinge- brachte.

45578   Donos. — D Svazek: 6 Strana: 0100
Donos. — D. = dostřel ZČ. I. 118., 325.

45579   Donosič Svazek: 1 Strana: 0275
Donosič, e, m., der Hinterbringer; Ankläger. Jg. —

45580   Donosiěka Svazek: 10 Strana: 0054
Donosiěka, y, f. = slepice stará, která už přestala snášeti vejce. Kšť. Poh. 36.

45581   Donositel Svazek: 6 Strana: 0100
Donositel, e, m. = donosit, donášeč. Us. Tč.

45582   Donositelný Svazek: 10 Strana: 0054
Donositelný = mohoucí býti donesen. Vz Gb. Slov.

45583   Donositi Svazek: 1 Strana: 0275
Donositi, vz Donésti.

45584   Donosnosť Svazek: 1 Strana: 0275
Donosnosť, i, f. Schussweite, Tragweite. — Donosný, dosáhající. Donosná střelba.

45585   Donosnosť Svazek: 6 Strana: 0100
Donosnosť střel do dálky. Osv. I. 341.

45586   Donosnosť Svazek: 8 Strana: 0061
Donosnosť, i, f., Tragweite, f. Vz Ott. VIL 840.

45587   Donošač Svazek: 6 Strana: 0100
Donošač, e, m. = donášeč. Ostrav. Tč.

45588   Donošený Svazek: 6 Strana: 0100
Donošený, völlig, vollends hingetragen. Vz Donésti. — D. = povedený. Ten je d. sera.

45589   Doňov Svazek: 6 Strana: 0100
Doňov, a, m., Doniow, ves u Veselého v Tábor. Vz Sdl. Hr. III. 135., 273., IV. 369., Blk. Kfsk. 657.

45590   Doňovadž Svazek: 6 Strana: 0100
Doňovadž = donědž, donid. Dával mi úrok, d. ona živa byla; Má rok míti, d. právo sedí, d. páni sedí. Půh. I. 183., II. 58., 574. D. stavu svého vdovského nepro- mění. 1439. Z d. op. D. nebude rozhřešen. Št. Kn. š. 220.

45591   Donovadž Svazek: 7 Strana: 1234
Donovadž, doňovadž, donec. Ev. ol. 92. Vz Jir. Mor. 39.

45592   Donovať Svazek: 6 Strana: 0100
Donovať, die Frühlingszeit zubringen. Slov. Bern.

45593   Dônovek Svazek: 7 Strana: 1234
Dônovek, vku, m., dônovie. Jak drahé bude o d-vku. Slov. Phľd. VIII. 170.

45594   Dônovie Svazek: 6 Strana: 0100
Dônovie, donovia, n. = čas blízký ,do nového' chleba, doba pred žatvami. Má význam trudných, však blízkých spomoženia časov; značí tiež blízke úrody a hojnosť nového chleba. Slov. Čjk. 130. Dávno ho (lid) trápi dônovia. Čjk. 21. Dônovie, dônovie, ty si trapná vec, kedy že zas bude chleba plná pec? Na d. darmo repceš, keď sa rátať učiť nechceš. Zátur.

45595   Donovský Svazek: 6 Strana: 0100
Donovský = Václ. Žížala, spisov, atd. Vz S. N.

45596   Donovský Svazek: 8 Strana: 0061
Donovský V. Z., 1824—1891., čes. spis. a žurnalista. Vz Ott, VII. 840.

45597   Donquijotiada Svazek: 8 Strana: 0061
Donquijotiada, y, f. = honění-se za ne- možnostmi. Ott, V1Ľ841.

45598   Donský Svazek: 6 Strana: 0100
Donský, donisch. Donští kozáci. Šm. Vz S. N.

45599   Donucenec Svazek: 6 Strana: 0100
Donucenec, nce, m., der Gezwungene ; Aufdringling. Šm.

45600   Donucenec Svazek: 7 Strana: 1234
Donucenec, nce, m., Zwangling, m. Pr. tr.

45601   Donucení Svazek: 1 Strana: 0275
Donucení, n. Zwang. Práce z d. Rk. Man- želství z d. S. N. Práce z d., Zwangsarbeit. Pr. S donucením. D.

45602   Donucený Svazek: 1 Strana: 0275
Donucený, gezwungen. V.

45603   Donucený Svazek: 6 Strana: 0100
Donucený. D. bránění. Vz S. N.

45604   Donucovací Svazek: 1 Strana: 0275
Donucovací, Zwangs-. D. prostředek, Pr., d. pracovna (káznice), Zwangsarbeitshaus. Rk.

45605   Donucovací Svazek: 8 Strana: 0061
Donucovací pracovny. Cf. Ott. VIL 842. nn.

45606   Donucování Svazek: 8 Strana: 0061
Donucování fysické, vis absolut;), psy- chické, vis compulsiva (v trestním právu). Vz Ott. VIL 841.

45607   Donucovati, vz Svazek: 6 Strana: 0100
Donucovati, vz Donutiti.

45608   Donuditi koho čím Svazek: 6 Strana: 0100
Donuditi koho čím: hloupými řečmi, satt plagen, langweilen. Us. Tč.

45609   Doňudž Svazek: 6 Strana: 0100
Doňudž = donědž. Bž. 26. D. budu; D. nesmiluje se. Ž. wit. 145. 2., 122. 2. Cf. Mkl. Etym. 107.

45610   Doňuchati Svazek: 6 Strana: 0100
Doňuchati, vollends erschnüffeln. — co, se čeho. Us. Tč.

45611   Donukati Svazek: 6 Strana: 0100
Donukati, donuknouti = donutiti. Že byste ho donukli mně zaplatiti tych 50 čer- vených. Sl. let. III. 57. Cf. Donutkati.

45612   Donůška Svazek: 1 Strana: 0275
Donůška, y, m. a f., donašeč. Kom. — D., y, f., donesené, das Hingebrachte.

45613   Donůška Svazek: 10 Strana: 0054
Donůška, y, f., vz Donáška. Mart. S. Ind. 228.

45614   Donutiti Svazek: 1 Strana: 0275
Donutiti, il, cen, cení, donucovati, donu- tívati, zwingen, nöthigen. — koho k čemu čím: slovy k práci. V.

45615   Donutiti koho k čemu (čím Svazek: 6 Strana: 0100
Donutiti koho k čemu (čím): město hladem ku vzdání se, Us. Pdl., někoho k po- koji, k útěku, Lpř., k poplatnosti, ku pla- cení. Šmb. S. II 271., 272.

45616   Donutkati Svazek: 1 Strana: 0275
Donutkati, donutkávati, donucovati, nöthigen. — koho čím k čemu: mocí, násilím. V.

45617   Donutný Svazek: 6 Strana: 0100
Donutný, zwingend, drängend. Dch.

45618   Doňuž Svazek: 10 Strana: 0054
Doňuž, doňudž, vz Donedž.

45619   Donvadž Svazek: 6 Strana: 0100
Donvadž = doňovadž. D. let nemá, nemá odpovídati až do let. Půh. II. 221. Vz Donědž.

45620   Donvadž Svazek: 7 Strana: 1234
Donvadž, doňvadž, donec. Mill. 69., Ev. ol. 84. Cf. Jir. Mor. 39.

45621   Donžto Svazek: 6 Strana: 0101
Donžto, šp. m.: do něhožto.

45622   Doobětovati se čeho Svazek: 10 Strana: 0054
Doobětovati se čeho. Nemohla se d. příznivých znamení. Kubl. 60.

45623   Doobchodovati Svazek: 10 Strana: 0054
Doobchodovati = dokupčiti. Pokr. 1885.

45624   Doobírati Svazek: 6 Strana: 0101
Doobírati, völlig abklauben. Nepůjdu pryč, až všecky housenky doobirám (do- oberu). Ostr. Té.

45625   Doobléci Svazek: 6 Strana: 0101
Doobléci, dooblékati komu co, vollends anziehen. Hdž. Čít. 114.

45626   Doobrati co Svazek: 10 Strana: 0054
Doobrati co. (Když jsme přišli), doobí- rali pečená kuřata. Rais. Lep. 293.

45627   Doodpovídat se čeho Svazek: 9 Strana: 0434
Doodpovídat se čeho. Šml. VI. 80.

45628   Dooharčiti Svazek: 9 Strana: 0042
Dooharčiti. Knot d-čil. Slád. Lear. 129.

45629   Dookola Svazek: 6 Strana: 0101
Dookola, ringsherum. Vyjde na strom na vysoký a vyzerá d. Č. Čt. II. 72. Zem s nebom d. jasnou dúhou zavijeme. Btt. Sp. 41.

45630   Dookopávaná Svazek: 9 Strana: 0042
Dookopávaná (slavnosť). Mtc. 1899. 222. Sr. Doobíraná.

45631   Dookrouhliti Svazek: 6 Strana: 0101
Dookrouhliti, vollends abrunden. — co čím. Tč.

45632   Doomŕzať Svazek: 6 Strana: 0101
Doomŕzať. Ach tak vám ma d-zal. Slov. Hlsk. III. 340.

45633   Doonačiti Svazek: 6 Strana: 0101
Doonačiti = dotentotiti, irgendwie voll- führen, vollenden. Oátrav. Tč.

45634   Doopatovati Svazek: 9 Strana: 0434
Doopatovati. Tbz. V. 126.

45635   Doopatrovati Svazek: 6 Strana: 0101
Doopatrovati, vollends be-, versorgen. — koho jak. To všetko bude toho, kto ma do smrti doopatruje. Zbr. Báj. 64.

45636   Doopravdy Svazek: 8 Strana: 0061
Doopravdy z: do a příslovce opravdu a to z a -f- akkus. pravdu; slova opravda nebylo. Vodička v Mus. 1894. 162.

45637   Doopraviti CO Svazek: 10 Strana: 0054
Doopraviti CO = docela a konečné opra- viti. Tbz. V. 6. 259.

45638   Doorati Svazek: 1 Strana: 0275
Doorati, doorávati, zu Ende ackern. — co: pole. Us. — kým. Jedním koněm pole dooral.

45639   Doorati se čeho čím Svazek: 6 Strana: 0101
Doorati se čeho čím. Cizím volem chleba se nedoořeš. Mudr. 133. — kam. Jak pod javor dovorala, máti na ňu za- volala. Sš. P. 134.

45640   Dôorník Svazek: 10 Strana: 0572
Dôorník, u, m. = pití po doorání. Phľd. Sr. Dômlatník, Dôkopník.

45641   Doostřiti Svazek: 1 Strana: 0275
Doostřiti, doostřovati, vollends scharf machen. — co čím: brouskem.

45642   Dopaběrkovati Svazek: 1 Strana: 0275
Dopaběrkovati, vz Paběrkovati.

45643   Dopackati Svazek: 6 Strana: 0101
Dopackati = packavě dokončiti; packa- vým krokem dojíti, hinschlampen. U Uher. Hrad. Tč.

45644   Dopacmať se Svazek: 8 Strana: 0061
Dopacmať se = dovléci se. Vz Pačmák (dod.). U Žleb. XZ. II. 615.

45645   Dopáčiti Svazek: 6 Strana: 0101
Dopáčiti. — D. = spatřiti. Slov. Němc. VII. 29. Konečne dopáca, ako sä chomáče dymu valily. Er. Sl. čít. 70. Obzerajú sä, čiby dáku voliarskú kolibu nedopáčili. Ib. 70.

45646   Dopáčiti se čeho Svazek: 1 Strana: 0275
Dopáčiti se čeho, erbrechen: dveří. Lom. — D., opět dostati. KB.

45647   Dopad Svazek: 1 Strana: 0275
Dopad, u, m. (Einfall). Bod, úhel d-du. Nz. — D. = napad, nájezd, Anfall. Č.

45648   Dopad Svazek: 6 Strana: 0101
Dopad. Úhel d-du (dopadový), der Ein- fallswinkel, Nz., paprsku kolmý, šikmý, Mj., ZČ. HL 36.; rovina, bod, kolmice dopadu. ZČ. III. 36., 81. Krok na d. ZČ. I. 157. Krok má velký d., der Gang hat einen grossen Nachfall. Nz. Pouhým d-dem (ná- hodou). Sš. Mt. 19. Jsem žádostiv, jaký toho bude d. (konec, výsledek). Us. Rjšk. — D. v metrice, O-éóig. Dk.

45649   Dopadáni, n Svazek: 6 Strana: 0101
Dopadáni, n., das Einfallen. D. světla. Us. Pdl.

45650   Dopadati Svazek: 6 Strana: 0101
Dopadati, vz Dopadnouti.

45651   Dopadavý Svazek: 1 Strana: 0275
Dopadavý, Č., vz Dopadový.

45652   Dopadce Svazek: 1 Strana: 0275
Dopadce, e, m., der Ergreifer. Trest. zák.

45653   Dopadek Svazek: 1 Strana: 0275
Dopadek, dku, m., Akcidenz. Rk.

45654   Dopadek Svazek: 6 Strana: 0101
Dopadek, u krejčího der Schluss.

45655   Dopadení Svazek: 1 Strana: 0275
Dopadení, n., Ergreifung. Us.

45656   Dopadený Svazek: 6 Strana: 0101
Dopadený; -en, a, o, bis wohin fallend; erwischt.

45657   Dopadiště Svazek: 1 Strana: 0275
Dopadiště, ě, n., místo, kde ptáci zapadli. Einfallsplatz. Šp.

45658   Dopáditi Svazek: 1 Strana: 0275
Dopáditi = doběhnouti. Krok.

45659   Dopáditi Svazek: 9 Strana: 0042
Dopáditi. Můj meč tě d-dil (dosáhl). Šohaj. Mus. 1839. 155.

45660   Dopadlý Svazek: 6 Strana: 0101
Dopadlý = kdo dopadl, eingefallen. D. paprsky. ŽČ. III. 35., Mj.

45661   Dopadlý Svazek: 10 Strana: 0054
Dopadlý. Křídla dveří dobře d-lá. Msn. II. 125.

45662   Dopadnice Svazek: 6 Strana: 0101
Dopadnice, e, f. = asymptota. Vz Lo- gistika. Nz.

45663   Dopadník Svazek: 1 Strana: 0275
Dopadník, u, m., Einfallspunkt. Rk.

45664   Dopadník. — D Svazek: 6 Strana: 0101
Dopadník. — D. = dopadné pravítko, das Schlaglineal. Sl. les., Jdr.

45665   Dopadnouti Svazek: 1 Strana: 0275
Dopadnouti, dnul a dl, dění n. dnutí; dopadati, dopadávati, až někam padnouti, bis hin fallen; doléhati, docela se zavírati, zufallen, sich schliessen; dostihnouti, ein- holen; dojíti, erlangen, treffen; zachytiti, po- padnouti, erwischen, ertappen. Jg., — abs. Dvéře nedopadají. Jak to dopadá ? Žeň dobře nedopadla. Dobře to dopadlo. Es ist gut gelungen. Us. — koho, co. Utíkal a dopadli ho. Us. Lev, co dopadne. Kom. — koho za co: za vlasy. Krok. — čeho. Země. Har. Dna jámy dopadli. Br. — Ros., Sych. — koho při čem: při zločinu, při skutku. Ml. Lépe: postihnouti koho při čem: při skutku; v čem: v krádeži. Ros. V. Vz také: Zasti- hnouti. — kam. Na zem. Ros. D. na bok. Kom. Slovo na srdce dopadá. Us. Víko nedopadá do bedny. Us. Slova dopadají k srdci. Toms. Dopadá mi to k mysli. Šm. Strana A dopadá v stranu B (fallen auf einander). Bod dopadá v bod. Nz. — nač. Dopadá na nohu (kulhá). Us. — komu. Jak mu to do- padlo ? Us. — čím čeho. Břehu vesly, zvěři klamem d. L. — koho kde: na řepě, na švestkách, v zahradě. Vz Zastihnouti. — s čím. Jak to dopadá s tvým zdravím? s obcí? — jak. Dle našeho přání to dopadlo. Nt. —

45666   Dopadnouti Svazek: 6 Strana: 0101
Dopadnouti. Dopadá (tut.), dopádá (praes.). Místy na Mor. Brt. D. — abs. Váha tvoje d-dla (konec tvého šejdířství). Tyl. I. 101. — čeho. Noc když d-dla boje. Lpř. Sl. I. 264. Smích obnovil se, když Rokycana dopadaje slova zvolal. Pane dok- tore! Pal. Děj. III. 3. 92. Dopadna já jedné píšťalky, podal jsem ji příteli svému. Kom. L. 77. — kam. Zrychleni, jakým hmoty k zemi dopadají. Mj. 154. Mor na vás do- padej. Dch. Aby nulla nonia k 13. měřítku dopadla. Mj. 7. Koule šikmo dopadá na stěnu. ZČ. I. 260. Kaj jablíčko dopadně, tam se mila dostane. Sš. P. 437. — kde kdy jak. V prostoru vzduchoprázdném do- padá papír, dřevo, železo a j. touž dobou stejnou rychlostí k zemi. Nj. 64. Ten tam dobře d-dá (dobře se mu vede). Us. Vk. Tak to dopadá (vyhlíží) asi jako hůl. Us. Boř. Úroda dopadla špatně. Us. Paprsky kolmo dopadající; Čím strměji paprsky na plochu dopadají. ZČ. III. 35., 36. Paprsek dopadl v bodě o pod úhlem x. ZČ. Koule odráží se pod týmž úhlem, pod kterým do- padá. ZČ. I. 260. — komu. Řeč jim nedo- padá (nesrovnává se). Ehr. 40.

45667   Dopadnutí Svazek: 6 Strana: 0101
Dopadnutí, n. = dopadení. Ssk.

45668   Dopadný Svazek: 1 Strana: 0276
Dopadný, wohin fallend, einfallend Rk.

45669   Dopadný Svazek: 6 Strana: 0101
Dopadný. D. bod (kam co dopadlo), der Einfallspunkt. Mj., pravítko, vz Dopadník, úhel, der Einfallswinkel (der Kugel). Čsk. D. definice, zutreffend. Pal. Rdh. III. 255. Na našem místě smysl prvější jest dopad- nější a průvodnější; Výklad tento jest slovu x«pd? dopadnější. Sš. I. 69., 74. Ukázky na plat přibližující se slohem ku směnkám, přece práva dopadného směnek nepoužívají. Hš. Sl. 161.

45670   Dopadovati Svazek: 6 Strana: 0101
Dopadovati, vz Dopadnouti.

45671   Dopadový Svazek: 1 Strana: 0276
Dopadový. D. krok, Č., bod, úhel, kolmice. Nz. Einfalls-.

45672   Dopadový Svazek: 6 Strana: 0101
Dopadový. D. rovina paprsku, ZČ., vý- střel, der Göller, Göllschuss, Rollschuss. S. N. XI. 378.

45673   Dopacholčiti Svazek: 10 Strana: 0054
Dopacholčiti. Us.

45674   Dopajediť Svazek: 7 Strana: 1234
Dopajediť = dožrati, pohněvati. Slov. Němc. VII. 66.

45675   Dopajedit se Svazek: 10 Strana: 0054
Dopajedit se na koho = rozlobitise. Mor. Čes 1. X. 444.

45676   Dopajediti koho Svazek: 9 Strana: 0042
Dopajediti koho = rozzlobiti. Mor. Seb. 133., 287. Dopadnouti. To bych tak d-dl (pochodil). Řezn. Utr. 71.

45677   Dopak Svazek: 6 Strana: 0101
Dopak = kdopak. Us. Bž. 45.

45678   Dopakostiti Svazek: 8 Strana: 0061
Dopakostiti = docela pokaziti. Brt. D. II. 359. Cť. Pakostit.

45679   Dopal Svazek: 1 Strana: 0276
Dopal, u, m., dopálení. Vz Dopáliti.

45680   Dopal Svazek: 6 Strana: 0101
Dopal. Tatínka vzal d. (dopálil se). Sml. Míti d. na někoho (zlobiti se). U Rychn.

45681   Dopal Svazek: 8 Strana: 0061
Dopal. Za Šml. polož: Vlil. 233.

45682   Dopal Svazek: 9 Strana: 0042
Dopal, u, m. Bral ho d. (zlobil se). Šml. VIII. 193.

45683   Dopalek Svazek: 10 Strana: 0054
Dopalek, lku, m. D. doutníku. Jrsk. IX. 138., XXV. 277.

45684   Dopáliti Svazek: 1 Strana: 0276
Dopáliti, il, en, ení, dopalovati, dopálívati, vollends verbrennen; dopéci, ausbacken, aus- brennen; rozlobiti, warm machen, böse machen; pálením rozehřáti, erheitzen. Jg. — co (do- péci): vápno, hrnce, cihly, kávu. Us., D. — komu. Dnes nám slunce dopaluje (dohřívá). Us. — koho (rozlobiti). Ten ho dopálil. Us. — se. Svíce se dopálila (dohořela). Jg. Ten se dopálil (rozlobil). — se čeho. Toho po- koje, té peci, těch kamen se nedopálíš. L.

45685   Dopáliti. — abs Svazek: 6 Strana: 0101
Dopáliti. — abs. Byl dopálen (rozloben). Us. Dch. — koho. Brt. Jak by ho to ne- bylo dopalovalo? Us. Pdl. — se na koho = rozlobiti se. Sá. — koho čím. Nedo- paluj mne takovými hloupostmi. Ostrav. Tč.

45686   Dopáliti kam Svazek: 7 Strana: 1234
Dopáliti kam = doběhnouti. Val. Vck.

45687   Dopáliti se Svazek: 9 Strana: 0042
Dopáliti se. Moc se nad tou řečí d-lil. Císař. Mtc. 1900. 141.

45688   Dopálka Svazek: 10 Strana: 0572
Dopálka, y, m. = kdo jiné dopaluje, zlobí. Rais. Sir. 47.

45689   Dopalný Svazek: 6 Strana: 0101
Dopalný, vollerhitzend, völlig zündend. Dch., Šm.

45690   Dopalovací Svazek: 1 Strana: 0276
Dopalovací pecník, Gutofen. Techn.

45691   Dopalovatel Svazek: 6 Strana: 0101
Dopalovatel, e, m. = zlobitel, dožíratel. Us. Sd.

45692   Dopamatovati se nač Svazek: 10 Strana: 0054
Dopamatovati se nač. Nár. list. 7. /11. 1900.

45693   Dopániti Svazek: 10 Strana: 0572
Dopániti = přestati být pánem. Brzy do- páníš. Val. Čes. 1. XIV. 150.

45694   Dopanovati Svazek: 1 Strana: 0276
Dopanovati.

45695   Dopantati se Svazek: 6 Strana: 0101
Dopantati se = dopotáceti se. — se kam jak. Nějak sa sňáď do kostelíčka edem dopancu. Mor. Brt. D. 246.

45696   Doparáditi koho Svazek: 6 Strana: 0101
Doparáditi koho, vollends ausschmük- ken. Mtl.

45697   Dopárati Svazek: 1 Strana: 0276
Dopárati

45698   Doparlamentovati Svazek: 9 Strana: 0042
Doparlamentovati. D-li jsme dne 13 června 1898. Nár. list. 1898. Č. 162.

45699   Dopařit Svazek: 8 Strana: 0061
Dopařit koho někde = polapiti. Han. Brt. D. II. 306.

45700   Dopařit Svazek: 9 Strana: 0042
Dopařit. Za Sá. polož: Kresby z Ješt. 118. Nemohou se zloděje d. (polapiti ho). Sá. Ves. rom 162.

45701   Dopařiti Svazek: 1 Strana: 0276
Dopařiti.

45702   Dopářiti. Dopásti Svazek: 1 Strana: 0276
Dopářiti. Dopásti

45703   Dopařiti koho Svazek: 10 Strana: 0054
Dopařiti koho = přistihnouti. D. se k ně- čemu = dosíci něčeho. Val. Čes. 1. XI. 228., XIII. 208. Ostatní již dávno doma rozkřiko- vali, Čeho se byli d-li. Sá. Pr. m. II. 123.

45704   Dopařiti se čeho jak Svazek: 6 Strana: 0101
Dopařiti se čeho jak: novin za tepla (doptati se). Sá.

45705   Dopásti Svazek: 6 Strana: 0101
Dopásti = dopadnouti. Skoval se nám do salaší, nemohli jsme ho dopásti. Sš. P. 761.

45706   Dopata Svazek: 7 Strana: 1234
Dopata = do opata. Gb Ml. I. 19.

45707   Dopata Svazek: 8 Strana: 0061
Dopata. Ote. 361.

45708   Dopatera Svazek: 6 Strana: 0101
Dopatera, y, f. = dopatření, dozor. Slov. Potrebuje ešte d-ry. Zbr. Hry. 73.

45709   Dopaťhati Svazek: 1 Strana: 0276
Dopaťhati se někam, mühsam gelangen. Us.

45710   Dopátratel Svazek: 6 Strana: 0101
Dopátratel, e, m., der Erforscher, Zu- standebringer. Dch.

45711   Dopátrati se čeho Svazek: 1 Strana: 0276
Dopátrati se čeho, etwas ergründen. Rk.

45712   Dopatriti Svazek: 8 Strana: 0540
Dopatriti. A tu se mých brzo dopatřili (je uhlédli). jakž jedné (jakmile) z hvozdu v vnikli (vyšli). Arch. XV. 35.

45713   Dopatření Svazek: 1 Strana: 0276
Dopatření, n., Ersehung, Kontrolle. Rk.

45714   Dopatřiti Svazek: 1 Strana: 0276
Dopatřiti, il, en, ení; dopátrati, dopatřo- vati = dozříti, uzříti, ersehen, wahrnehmen; se, wahr werden. Jg. — koho. Jg. — čeho: pravosti. L. — se čeho. Dopatřil se toho. Jel. — se čeho na kom. D. se nějaké rady na někom. Troj. — za kým. Za ženou dopatřovati (dohlížeti, pozorovati). Mus.

45715   Dopatřiti se čeho Svazek: 6 Strana: 0101
Dopatřiti se čeho. Nelze se toho d., es ist nicht abzusehen. Dch. Patřil na ni, zdaliby některé vady mohl se d. Troj. 355. — v čem. V čem tento nedopatřil. Kos. Ol. I. 302.

45716   Dopaví Svazek: 10 Strana: 0054
Dopaví = kdo pak ví. Džl. Čes. 1. XI. 218.

45717   Dopažiti Svazek: 6 Strana: 0101
Dopažiti = zcela spažiti, vollends schnei- den. — co: zelí. Ostrav. Tč. — D. = do paží dostati, urvati. Přeca cosi d-žil. Na Zlínsku. Brt. D. 207. D. se čeho = dopíditi. Val. Brt.

45718   Dopéci Svazek: 1 Strana: 0276
Dopéci, peku, pekl, pec, pečen, pečení; dopékati, dopekávati=vypéci, vollends aus- backen, ausbraten, gar machen. Jg. — abs. Dopekls kmotře (zpáchals něco zlého). Us. Nečeká, až dopeče (nedočkavý). L. Když slunce dopeká, bude déšť. Jg. — co. Dopekl všecku mouku. Ros. — čeho: chleba, ka- pouna, prasete, pečeně, (ne: chléb, prase, pe- čeni). Jg. — se, gar werden, ausbacken. Jg. Takto chléb se nedopeče. Us. — se čeho. Přece jsem se té pečeně dopekla. — se kde. Těsto se v peci dopeklo. Jg. — komu = dohřívati, naháněti, zusetzen, warm machen. Jg. — komu kam. Slunce dopeká mu v hlavu = jest pošetilý. Jg. — komu do čeho. Dotopil mu do živého. L.

45719   Dopéci Svazek: 6 Strana: 0101
Dopéci. — koho. Dopékalo ho to (mr- zelo). Us. — co jak. Ty to pěkně dopečeš (špatně pochodíš). Msk. — se kde. Chléb se v peci již dopíká. Tč. — komu kam. Slunce nám do hřbetu dopíká (dohřívá). Us. Tč. — na koho = doléhati. Brt. D. 242.

45720   Dopečený Svazek: 6 Strana: 0101
Dopečený; -en, a, o, gargebacken. Ssk.

45721   Dopekařiti Svazek: 6 Strana: 0101
Dopekařiti, il, ení = pekařstvím dodě- lati, mit der Bäckerei abwirtschaften. Us. Ssd., Tč.

45722   Dopeklý Svazek: 1 Strana: 0276
Dopeklý = dopečený. D. chléb. L.

45723   Dopelichati Svazek: 1 Strana: 0276
Dopelichati, vz Pelichati.

45724   Dopěněný Svazek: 10 Strana: 0054
Dopěněný med. Zach. Test. 33.

45725   Dopěrák Svazek: 6 Strana: 0102
Dopěrák, u, m., potalia, die Potalie, rostl. D. hořký, p. amara. Rstp. 1069.

45726   Dopěrákovitý Svazek: 6 Strana: 0102
Dopěrákovitý. D. rostliny, loganieae: dopěrák. Vz Rstp. 1069.

45727   Dopérati Svazek: 6 Strana: 0102
Dopérati = dopírati. Vz Doprati. Slov. Bern.

45728   Dopěrovati Svazek: 6 Strana: 0102
Dopěrovati = dorážeti. Větr d-váí. Mor. Brt. D. 207.

45729   Dopeřený Svazek: 6 Strana: 0102
Dopeřený; -en, a. o = vzlétný, Mgge. Nz.

45730   Dopěstiti Svazek: 6 Strana: 0102
Dopěstiti, il, stěn, ění, dopěstovati, vol- lends pflegen. — co. Nedokvetlé růže květ ten dopěští blažší svět. Štulc. I. 217. — se čeho: dobrých plodin. Mour.

45731   Dopěstovati koho Čeho Svazek: 10 Strana: 0054
Dopěstovati koho Čeho = pod ochranu svou dovésti. Bóh všechny dopestuje svého bydla. Baw. Ar. v. 3790.

45732   Dopěti Svazek: 1 Strana: 0276
Dopěti, vz Pěti.

45733   Dopěti se čeho Svazek: 6 Strana: 0102
Dopěti se čeho. Kká. K sl. j. 147.

45734   Dopěv Svazek: 1 Strana: 0276
Dopěv, u, m., Nachgesang; Finale. Rk.

45735   Dopěvek Svazek: 6 Strana: 0102
Dopěvek, vku, m., der Schlussgesaag. Lpř. Vz Dopěv.

45736   Dopěvka Svazek: 6 Strana: 0102
Dopěvka, y, f. = dopěv. Ssk.

45737   Dopevniti Svazek: 6 Strana: 0102
Dopevniti, il, ěn, ění, dopevňovati, vol- lends befestigon. Lpř., Tč. — co čím: hře- bem.

45738   Dopchati Svazek: 1 Strana: 0276
Dopchati, vz Dopíchati.

45739   Dopičkať sa Svazek: 7 Strana: 1234
Dopičkať sa = doscati se. Slov. Rr. Sb.

45740   Dopíditi Svazek: 1 Strana: 0276
Dopíditi se, il, ění, domakati se, najíti, erreichen, finden, habhaft werden. Jg. — se čeho, koho (gt. ): bytu, díla, služby, Jg., pravdy. D. — se čeho jak. Proti právu trůnu se dopídil. Měst. bož. — se čeho kde. Nemohu se v tom jídle chuti d. Šm. — čím. Hloubáním něčeho se d. Nt.

45741   Dopíditi se čeho Svazek: 6 Strana: 0102
Dopíditi se čeho. Karabáč pravdy se dopídí, Mudr. 357.

45742   Dopíchati Svazek: 1 Strana: 0276
Dopíchati; dopíchnouti, chnul a chl, ut, utí; dopichovati, dopichovávati, vollends stechen; dohodnouti, dobiti, zu Tode stechen, stossen; dobádati, anreizen. Jg. — koho. Již ho dopíchl. Ros. — si čeho čím = šitím nabyti. — se kam. Dopichal se do kostela (dotřel se tam). L. — koho k čemu = dráž- diti. Rk.

45743   Dopiják Svazek: 9 Strana: 0042
Dopiják, a, m. 1700. Vlč. Lit. II. 1. 64.

45744   Dopíjená Svazek: 1 Strana: 0276
Dopíjená, é, f. Vz Dopiti. Dejme si naliti na d-nou. Garaus beim Trinken.

45745   Dopíjeti, vz Svazek: 6 Strana: 0102
Dopíjeti, vz Dopiti.

45746   Dopíkat se Svazek: 9 Strana: 0434
Dopíkat se = doptávati se. Val. Čes. 1. X. 134.

45747   Dopilkuba Svazek: 6 Strana: 0102
Dopilkuba, y, f. = hloupý opilec. U Žam- berka. Dv.

45748   Dopilovati Svazek: 1 Strana: 0276
Dopilovati. Zu Ende feilen. — co. Us.

45749   Dopínati Svazek: 1 Strana: 0276
Dopínati, Vz Dopnouti.

45750   Dopiplati co Svazek: 6 Strana: 0102
Dopiplati co, zu Ende schmieren. D. úlohu. Mor. Tč.

45751   Dopírati Svazek: 1 Strana: 0276
Dopírati, vz Doprati.

45752   Dopis Svazek: 1 Strana: 0276
Dopis, u, m., Zuschrift, Briefwechsel, Korrespondenz. Jg. D. úřední, služební, Rk., k vrchnosti, Řd., soukromý, novinářský, dožadací, diplomatický. S. N. D. sestaviti, poslati. D-sem něčeho vymoci. D. na poštu dáti. Vz Spis, List, Listina.

45753   Dopis Svazek: 6 Strana: 0102
Dopis. Vz S. N., Vor. St. 245. a násl., Sbn. 574. D. římské. Vlšk. 282.

45754   Dopis Svazek: 10 Strana: 0055
Dopis. Lidové dopisy. V z Nár. sbor. 1902. 18. nn.

45755   Dopísařiti Svazek: 6 Strana: 0102
Dopísařiti, il, ení = písaření dokončiti, aufhören ein Schreiber zu sein. Tč.

45756   Dopisatel Svazek: 6 Strana: 0102
Dopisatel, e, m., der Briefschreiber.

45757   Dopisenka Svazek: 7 Strana: 1234
Dopisenka, y, f., Correspondenzkarte. Exc.

45758   Dopiska Svazek: 6 Strana: 0102
Dopiska, y, f., der Meldzettel. Ssk.

45759   Dopiska Svazek: 9 Strana: 0042
Dopiska, y, f. = dopisnice.

45760   Dopískati Svazek: 1 Strana: 0276
Dopískati, vz Pískati.

45761   Dopískati Svazek: 6 Strana: 0102
Dopískati, vollends pfeifen. Už dopískal = umřel. Us. — co: písničku. Us. Té. Dopisně i ústně, brieflich und mündlich. Šf. Rozpr. 385.

45762   Dopisna, y, f Svazek: 9 Strana: 0042
Dopisna, y, f. Věst. VI. 29.

45763   Dopisné Svazek: 6 Strana: 0102
Dopisné, ého, n., das Porto. Šm.

45764   Dopisní Svazek: 10 Strana: 0055
Dopisní papír. Ott. XVIII. 183.

45765   Dopisnice Svazek: 6 Strana: 0102
Dopisnice, e, f., die Korrespondenzkarte. Pdl. Vz Dopisný.

45766   Dopisnice Svazek: 8 Strana: 0061
Dopisnice, e, f. = dopis. Dvaja z nich sdělili mi d-cami. Phľd. 1894. 308.

45767   Dopisník Svazek: 6 Strana: 0102
Dopisník, a, m. = dopisovatel. Ssk.

45768   Dopisnosť, i Svazek: 6 Strana: 0102
Dopisnosť, i, f., die Briefschaft, fleissige Korrespondenz. Šm.

45769   Dopisný Svazek: 1 Strana: 0276
Dopisný, k dopisu se vztahující. Zuschrift-, Brief-, korrespondirend. D. lístek, Korrespon- denzkarte; d. pošta, Briefpost. Rk. D. psaní. Ros.

45770   Dopisný Svazek: 6 Strana: 0102
Dopisný. D. pospoj, der Briefverkehr, Dch., papír. Pdl.

45771   Dopisovací Svazek: 1 Strana: 0276
Dopisovací, Korrespondenz-. Rk.

45772   Dopisoválek Svazek: 6 Strana: 0102
Dopisoválek, lka, m, der Korrespon- denzler. Ssk.

45773   Dopisování Svazek: 1 Strana: 0276
Dopisování, n., Briefwechsel, Korrespon- denz. D. s někým zaraziti. Bs.

45774   Dopisovánky Svazek: 1 Strana: 0276
Dopisovánky, pl., f., Liebeskorrespondenz. Rk. —

45775   Dopisovatel Svazek: 1 Strana: 0276
Dopisovatel, e, m. Korrespondent. Pilný d. — Dopisovatelka, y, f. Die K-tin.

45776   Dopisovatel Svazek: 6 Strana: 0102
Dopisovatel. J. tr., Nz. D. lodní, Schiffs-, tržební či obchodní. J. tr.

45777   Dopisovatelský Svazek: 8 Strana: 0061
Dopisovatelský. D. svazky. Šf. (Mus. 1895. 77.)

45778   Dopisovati Svazek: 1 Strana: 0276
Dopisovati; dopsati, dopíši, psal, án, ání; dopisovávati, do konce napsati, zu Ende schreiben; psaním spotřebovati, im Schreiben verbrauchen; listy posýlati, korrespondiren; psáti za někým, nachschreiben; se oč, schriftl. ersuchen. Jg. — co: slovo, knihu, list, Us., Ros. — čeho. Dopsal jsem papíru, který jsem měl. — komu, si s kým. Jg. — co komu: noviny. D. — se čeho. Jeden chudoby, druhý statku se dopíše. L. — se k někomu n. na někoho o něco. Dopisuje se na mne o dluh. Jg., Žer., Berg., J. tr. Byl-liby ten, kdo by se tu v městě Náchodě osaditi chtěl, které vrchnosti poddaným, o něho o pro- puštění jeho (aby) se dopisovati mohli a moc měli. (1612). Nách. 142.

45779   Dopisovati kam: do Svazek: 6 Strana: 0102
Dopisovati kam: do novin. — se na koho oč. Kurfirst saský d-val se o to za- vření kostelů (v Čechách) na samého císaře velmi tuze. Skl. V. 252.

45780   Dopisový Svazek: 8 Strana: 0061
Dopisový. D. materiál. Vstnk. III. 362.

45781   Dopisující Svazek: 1 Strana: 0276
Dopisující člen spolku. Korrespondirendes Mitglied.

45782   Dopita Svazek: 1 Strana: 0276
Dopita, y, m., močhuba, Saufaus. Horný.

45783   Dopita, y Svazek: 6 Strana: 0102
Dopita, y, m. Kmotr d. U Nové Kdyně. Rgl.

45784   1. Dopiti Svazek: 1 Strana: 0276
1. Dopiti, piji, il, it, ití; dopíjeti, el, en, ení; dopijívati, dopívati, vollends austrinken. Jg. — abs. Už dopil. Vz stran přísloví: Smrť. Č. Kdo dopívá, k zisku mu nebývá. Pk. — co: víno. V. Již ten sud piva dopili. Us. Kdo sklenice dopívá, věku nedožívá. Pk. — čeho. Dopil ostatku. Jg. S jinými rovné nedopije míry. L. — koho = vyrovnati se mu pitím, L.; docela opiti, vollends betrinken. — se čeho, pitím si způsobiti, durch Trinken sich zuziehen, Jg.: smrti, D., nemoci, Ros., pekla. V. — se čeho kde, z čeho. V moři smrti se dopil. Jg. Z konvic smělosti se dopil. Plk.

45785   2. Dopíti Svazek: 1 Strana: 0276
2. Dopíti, dopiati, dopnu, pial, piat, pětí. Vz Píti. Dopínati, dopínávati, do konce pnouti, bis hin anziehen, aufspannen, ausdehnen; usi- lovati oč, sehr wornach streben. Jg. — čeho: kabátu. Rk. Ještě jiných věcí dopínal (o ně usiloval). L. — komu, čeho: popruhu = na uzdě ho držeti. L., Šm. — komu (dolé- hati naň, zusetzen). L. — komu čím: de- lami (děly) mu dopíná (naň doráží). L.

45786   Dopiti jak Svazek: 6 Strana: 0102
Dopiti jak. Dopil notným douškem. Us. Kmk.

45787   Dopíti se čeho Svazek: 6 Strana: 0102
Dopíti se čeho: stupně doktorského. Kos. Ol. I. 95. D. se pravdy. Ib. 189. — Tš. O podm. 8., 12. — se kam. Měšcem musí hnouti, kdo chce na důstojnosť se dopnouti. Pk.

45788   Dopitvati Svazek: 6 Strana: 0102
Dopitvati, vollends ausweiden. — co čím: kuře, tělo pitvákem. Us Tč.

45789   Dopivoňkovati Svazek: 10 Strana: 0055
Dopivoňkovati. Kdy pak d-kujete a začnete o něčem rozumnějším? Sá. XIX. 60.

45790   Dopižlati Svazek: 6 Strana: 0102
Dopižlati = tupým nožem dořezati. — co: chléb. Tč. Vz Pižlati.

45791   Doplácati Svazek: 6 Strana: 0102
Doplácati, vollends patschen. — D., zu Ende plauschen. — co: svou plácaninu. Us. Tč.

45792   Doplácení Svazek: 6 Strana: 0102
Doplácení, n., die Nachzahlung. J. tr.

45793   Dopláceti Svazek: 1 Strana: 0276
Dopláceti, vz Doplatiti.

45794   Doplácka Svazek: 6 Strana: 0102
Doplácka, y, f. = doplácení, die Nach- zahlung. Slov. Ssk.

45795   Doplahnouti se kam Svazek: 7 Strana: 1234
Doplahnouti se kam = dolézti. Laš. Wrch.

45796   Doplahočiti se kam Svazek: 6 Strana: 0102
Doplahočiti se kam, hinschlampen. Chromý se ledva k nám d-čil. Us. Tč.

45797   Doplakati Svazek: 1 Strana: 0276
Doplakati, doplakám n. dopláči, al, ání; doplakávati, ausweinen. — se čeho, se koho, pláčem dosíci, erweinen: chůvy. Smrž., T.

45798   Doplakati co Svazek: 8 Strana: 0061
Doplakati co = s bídou dodělati. Us. M.

45799   Doplanouti Svazek: 6 Strana: 0102
Doplanouti, zu Ende brennen, lodern. D. chci jako meteor. Čch. Bs. 105.

45800   Doplanouti kde Svazek: 10 Strana: 0055
Doplanouti kde. Dokud světlo života v oku nedoplane. Jakb. Mar. 112.

45801   Doplápolati Svazek: 1 Strana: 0276
Doplápolati, aufhören zu flammen. Oheň doplápolal.

45802   Doplat Svazek: 6 Strana: 0102
Doplat, u, m. — doplatek. Ssk.

45803   Doplata Svazek: 1 Strana: 0277
Doplata, y, f., doplatek, tku, m. Zulage, Nachschuss, Nachzahlung.

45804   Doplatek Svazek: 6 Strana: 0102
Doplatek, vz Doplata. Dk., Šp., Šd.

45805   Doplatil Svazek: 6 Strana: 0102
Doplatil, a, m, sam. u Sedlčan.

45806   Doplatitel Svazek: 1 Strana: 0277
Doplatitel, e, m. Nach-, Zuzahler. Jg.

45807   Doplatiti Svazek: 1 Strana: 0277
Doplatiti, il, cen, cení; dopláceti, el, en, ení; doplacovati, doplácívati, vollends be- zahlen, nachzahlen. — co komu. Všechno mu doplatil. Ros. — kdy: za týden ostatní doplatím. Jg.

45808   Doplatiti co Svazek: 6 Strana: 0102
Doplatiti co: koně, BN., zboží. Půh. II. 276. — komu. To je nám nikdy nedo- placeno. Půh. I. 250.

45809   Doplatné Svazek: 6 Strana: 0102
Doplatné, ého, m., die Nachtragsgebühr. Ssk.

45810   Doplatný Svazek: 1 Strana: 0277
Doplatný. D. daň. Nachtragssteuer, Nach- steuer. Rk.

45811   Doplav Svazek: 1 Strana: 0277
Doplav, u, m., doplavení, Ankunft zu Schiffe. Johanit.

45812   Doplavati Svazek: 1 Strana: 0277
Doplavati, vz Doplouti.

45813   Doplaviti Svazek: 1 Strana: 0277
Doplaviti, il, en, ení; doplavovati, do konce plaviti, vollends schwemmen; až do jistého místa plaviti, bis hin schwemmen. Jg. — (co) kam. Dnes doplavíme do Drážďan. Ros. Dříví do Prahy doplavili všecko. Jg. K přístavu lodi d. V. — koho, co. Dnes doplavíme ovce, koně. Jg. — co čím. Svíčku chozením brzo doplavíš. — se, doplouti, bis hin schwimmen. Jg. Již se tam doplavili. Us. Již se svíčka celá doplavila. Us. — se čeho: vysokého moře. Hlas. — se kam. Dnes do- plavíme se do Prahy. Ros. D. se na druhou stranu, Jg., k břehu.

45814   Doplaziti se čeho Svazek: 1 Strana: 0277
Doplaziti se čeho, erkriechen: štěstí, potoka. Sych. — se kam (k čemu, na co): na druhou stranu louky, k louce. Us.

45815   Doplemeniti se čeho Svazek: 1 Strana: 0277
Doplemeniti se čeho, erzielen, erziehend erlangen: pěkného obilí, dobytka. Us.

45816   Doplení Svazek: 6 Strana: 0102
Doplení, n., die völlige Ausjätung.

45817   Dopleniti Svazek: 1 Strana: 0277
Dopleniti, vz Pleniti.

45818   Doplesati Svazek: 1 Strana: 0277
Doplesati, vz Plesati.

45819   Doplesiti Svazek: 6 Strana: 0102
Doplesiti = dotvrditi, bekräftigen. Šm.

45820   Doplesknouti Svazek: 1 Strana: 0277
Doplesknouti, vz Plesknouti.

45821   Doplésti Svazek: 1 Strana: 0277
Doplésti, pletu, tl, ten, tení; dopletati, dopletávati, fertig flechten. — co. Dnes do- pletu punčochu. Us. — se čeho: konce. — se čeho čím: pilnou prací.

45822   Doplétati Svazek: 6 Strana: 0102
Doplétati, vz Doplésti.

45823   Dopletení, n Svazek: 6 Strana: 0102
Dopletení, n., das Fertigflechten.

45824   Dopleti Svazek: 1 Strana: 0277
Dopleti, dopleji, vollends jäten. — se kam. Jak se za kraj doplela, na synečka volala. Sš. P. mor. Vz Pléti.

45825   Dopleti co Svazek: 6 Strana: 0102
Dopleti co: zelí, přísadu, řepu. Us. Tč. — kam. Plelo dievča, plelo lan (len), do- plelo až do chrastí, chcel ho šuhaj ukrasti. Sš. P. 218.

45826   Dopliti Svazek: 1 Strana: 0277
Dopliti, pliji, il, it, ití; doplívati, bis hin speien. Jg.

45827   Doplížiti se Svazek: 1 Strana: 0277
Doplížiti se, il, ení. — se čeho. Po kroku krok nesa doplížil se lesa (hlemýžď). Puch. Bis hin kriechen.

45828   Doplň Svazek: 6 Strana: 0102
Doplň, i, f. = doplnění. Ssk.

45829   Doplna Svazek: 1 Strana: 0277
Doplna, plně, cele, völlig, ganz.

45830   Doplna Svazek: 7 Strana: 1234
Doplna, complenda, zastr. Pršp. 87. 87.

45831   Doplněč Svazek: 1 Strana: 0277
Doplněč, doplnitel, doplňovač, doplňovatel, e, m., der Vollfüller, Erfüller, Vollstrecker. Jg.

45832   Doplněk Svazek: 1 Strana: 0277
Doplněk, ňku, m., doplňka, y, f. Nachtrag. D. úhlu. Krok. Ergänzung. Papír doplňkem kolkovati, nachträglich. Rk. — Doplněk (ve větě) je slovo, kterým se obsah jmen přídavných a časoslov k celosti smyslu doplňuje. Zk. Vz Doplňování.

45833   Doplněk Svazek: 7 Strana: 1234
Doplněk ve větě. Cf. Gb. Ml. II. 3., 14., 112., 123.

45834   Doplněk Svazek: 9 Strana: 0042
Doplněk. Vetní d. na Císařovsku. Vz Mtc. 1899. 36

45835   Doplněk Svazek: 10 Strana: 0055
Doplněk, ňku, m. O větném doplňku na Domažlicku vz Kbrl. Džl. 22.

45836   Doplněk Svazek: 10 Strana: 0572
Doplněk, ňku, m. D. věty v podřečí pol- nickém. Vz Hoš. Pol. I 122.

45837   Doplněk. D Svazek: 6 Strana: 0102
Doplněk. D. panské sněmovny, der Pair- schub, vojska, der Truppennachschub, Dch., desetní, dekadische Ergänzung, Nz., měření, der Vermessungsnachtrag, Sl. les., branců, Čsk., řady, Stč. Dif. 72., přísudkový. Ndr. §. 496. Cf. S. N.

45838   Doplnění Svazek: 1 Strana: 0277
Doplnění, n., splnění, Voll-, Zufüllen; do- datek, doklad, Zusatz, Ergänzung. Jg.

45839   Doplnění. D Svazek: 6 Strana: 0102
Doplnění. D. jistoty, die Ergänzung der Kaution, knihy pozemné, J. tr., knihovny, die Kompletirung. Us. Pdl. D. let. Vz Žer. Záp. II. 182.

45840   Doplněnosť Svazek: 1 Strana: 0277
Doplněnosť, i, f., úplnosť. D. Vollzählig- keit. —

45841   Doplněný Svazek: 1 Strana: 0277
Doplněný, voll, gefüllt; vollzählig, voll- ständig. V.

45842   Doplněný Svazek: 6 Strana: 0102
Doplněný desátý rok. Us. Pdl.

45843   Doplnič Svazek: 6 Strana: 0102
Doplnič, e, m. = doplnitel. Dch.

45844   Doplník, a Svazek: 6 Strana: 0102
Doplník, a, m., der Ersatzmann. Ssk., Šm.

45845   Doplnitel Svazek: 1 Strana: 0277
Doplnitel, e, m., der Erfüller, Vollfüller. Rk. —

45846   Doplnitel, e, m Svazek: 9 Strana: 0042
Doplnitel, e, m., Ripienisr, Ripienspíeler. Mns 1850. II. 17. Př.

45847   Doplnitelný Svazek: 6 Strana: 0102
Doplnitelný, füllbar, ergänzbar usw., vz Doplniti.

45848   Doplniti Svazek: 1 Strana: 0277
Doplniti, nil, ěn, ění; doplňovati, dopl- nívati, doplňovávati = míru n. počet plniti, dosypati, doliti, atd., vollfüllen, zugiessen, zuzählen, ersetzen, völlig füllen, voll machen; úplně vykonati, völlig erfüllen. Jg. — co. Doplnil desátý rok. D. nedostatky. Kom. Čeká, až by doplnili hříchy. Br. To doplnilo mé štěstí. D. Doplniti počet, příkop, D., dluh, (cele zaplatiti), Boč., ztrátu, vojsko. Nt. D. povinnosti práva, povolaní. Jg. — co čím. Nedostatek věku jeho moudrostí svou do- plňoval. Br. D. kohorty novým odvodem. Nt. — co jak: až na vrch. Jg. — se. Když se doplnilo (dny, čas, doba). Veleš.

45849   Doplniti Svazek: 6 Strana: 0102
Doplniti. — co: sbírky, knihovnu, kom- pletiren, Us. Pdl., mezeru. Osv. I. 70. — co čím: kotel vodou, Hrm. 24., lodi muž- stvem. Lpř. Úhel a dopiňuje se úhlem ß v úhel přímý. Us. Pdl. — kde. Což by se nedostalo, že by to mělo na zboží lomp- nickém doplněno býti. Půh. II. 236. A tak v ní bude vóle božie doplněna. Št. Kn. š. 52. Jich nedostatky v pokánie doplňuje. Ib. 119. — jak. Všecky tři úhly trojúhel- níku doplňují se do úhlu přímého. NA. Vz D. co čím. — co odkud. To se snadno z předcházejícího doplňuje. Us. Pdl.

45850   Doplnívati, vz Svazek: 6 Strana: 0102
Doplnívati, vz Doplniti.

45851   Doplňka Svazek: 1 Strana: 0277
Doplňka, y, f., Ergänzung. Vz Doplněk.

45852   Doplňkovací Svazek: 6 Strana: 0102
Doplňkovací = doplňovací. Ssk.

45853   Doplňkový Svazek: 1 Strana: 0277
Doplňkový, Nachtrags-, Ergänzungs-. D. zkouška, Nachtragsprüfung. — D. v mathem., komplementär. Stč. D. úhel, Komplements- winkel; d. přístava (odstava), cosinus; d. sečka, cosecans. Nz.

45854   Doplňkový Svazek: 6 Strana: 0102
Doplňkový. D. barvy (komplementär). Stč. Zem. 41. Vz Doplňovací. D. jméno. Vz Ndr. §. 472. a.

45855   Doplňkový Svazek: 7 Strana: 1234
Doplňkový. O výrazích d-vých s hlav- ním zřetelem k instrumentalu doplňkovému. Naps. Jaroslav Hruška. V List. fil. 1890. 268.—277. D. věta. Gb. MI. II. 40.

45856   Doplňkový Svazek: 9 Strana: 0042
Doplňkový. Věty d-vé na Císařovsku. Vz Mtc. 1899. 41. Dopola, dopolou, vz Pol.

45857   Doplňovací Svazek: 1 Strana: 0277
Doplňovací, Nachtrags-, Ergänzungs-, Erfüllungs-. D. svazek, Supplementband; kolek, kolkování, Nachstempelung; volba, Nachwahl; přísaha, Erfüllungseid, Rk.; barvy, komplementäre Farben; úhel, Komplements- winkel. Rk.

45858   Doplňovací Svazek: 6 Strana: 0102
Doplňovací ustanovení, Ergänzungsbe- stimmung, průvod, -beweis, J. tr., okres, sklad (depôt), Čsk., kniha, Šp., obrazec, lichoběžník, Zpr. arch. VIII. 45., infinitiv, Křn. 305., zkouška, Us. Pdl., tětiva, -sehne, Jd. Geom. IV. 92., barvy, vz MS. 160.

45859   Doplňovací Svazek: 7 Strana: 1234
Doplňovací věta. Vz Gb. Ml. II. 40.

45860   Doplňovač Svazek: 1 Strana: 0277
Doplňovač, e, m. = doplnitel.

45861   Doplňovačka Svazek: 10 Strana: 0572
Doplňovačka, y, f., druh hádanky.

45862   Doplňovačka, y, f Svazek: 6 Strana: 0102
Doplňovačka, y, f., das Anfüllen. Ssk.

45863   Doplňování Svazek: 6 Strana: 0102
Doplňování knihovny, die Kompletirung, smyslu, vojska mužstvem, slovníku. Mus. 1880. 384., 204., Jir., Čsk. D. výroku 1. co jest, 2. ke kterým pádům se vztahuje a 3. kterými pády se vyjadřuje. Vz Brt. S. 3. vyd. 2., 3., 18.

45864   Doplňováním Svazek: 1 Strana: 0277
Doplňováním (Ergänzung) rozšiřujeme věty, když neúplný pojem časoslov a pří- davných jmen dokonaleji stanovíme. Slovům pak, jimižto se doplňování děje, říkáme předmět (objekt). Řekneme-li ku př.: „Strom nese, holubice je milovna", pozorujeme, že časoslovo „nese" a jm. přídavné „milovna" nějakého doplňku potřebuje, tedy: Strom nese ovoce, holubice je čistoty milovna. Kz. Vz Doplněk. Gb. v Listech filolog. a paedag. II. 126. píše o věci takto: Determinace každého děje může býti trvám jen dvojí: 1. materialní, kterou se děj slovesný co do obsahu svého doplňuje, na př. Bůh stvořil — nebe i zemi a 2. formalní, která udává věci mimo obsah děje slovesného, tedy okol- nosti, za kterých se děj slovesný vyslovený sbíhá, na př. Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Podlé tohoto rozdílu v determinaci rozdělují se také rozvíjející výrazy v pří- sudku; ty, které vyslovují determinaci ma- terialní, jmenují se doplňky (předmět jest jedním druhem doplňkův); ty pak, které de- terminaci formalní vyslovují, jsou příslov- ková určení. —

45865   Doplnovatel Svazek: 6 Strana: 0103
Doplnovatel, vz Doplniti.

45866   Doplňující Svazek: 1 Strana: 0277
Doplňující přísaha, der Erfüllungseid. Trest. zák. Vz Doplňovací.

45867   Doploditi Svazek: 1 Strana: 0277
Doploditi. Vz Ploditi. Rozplozováním ob- držeti, o rozplození pečovati, auf Vermehrung (der Brut) sein Augenmerk richten. Č. — se čeho pro co. Ryb pro potřebu života d. se chtíce zdali do rybníkův plodu nedá- váme? Kom.

45868   Doploditi Svazek: 10 Strana: 0055
Doploditi ryb. Za Kom. polož.: Did. 76.

45869   Doplouti Svazek: 1 Strana: 0277
Doplouti, pluji, ploul, utí; doplynouti, ul, utí; doplovati, plovu, val, vání; dopla- vati, doplovávati, doplavávati, bis hinschwim- men, segeln, anlanden. Jg. — čeho: břehu. Jg. — kam: k břehu. Jg., Troj. — čím: do- brým větrem d. Novot. — se čeho = do- plouti, erschwimmen, ersegeln, erschüfen, Jg.: břehu, štěstí.

45870   Doplouti kam: do Svazek: 6 Strana: 0103
Doplouti kam: do přístavu. Lpř. Když ke koncu doploval, vesele si zazpíval. Sš. P. 189. — co: život. Lpř. Sl. I. 153.

45871   Doploužiti se kam Svazek: 7 Strana: 1234
Doploužiti se kam, sich hinschleppen. Jrsk.

45872   Doplovati Svazek: 6 Strana: 0103
Doplovati, vz Doplouti.

45873   Doplynouti Svazek: 6 Strana: 0103
Doplynouti, vz Doplouti.

45874   Doplzati Svazek: 6 Strana: 0103
Doplzati = zlobiti, dozírati, ärgern. Val. Vck., Brt. D. 207. — na koho. Ten tady pořád na mne doplzá. Val. Vck.

45875   Dopnouti Svazek: 7 Strana: 1234
Dopnouti. Sotva se do oděvu dopjal. Šbr. Zaj. 603.

45876   Dopnu Svazek: 1 Strana: 0277
Dopnu, vz Dopíti.

45877   Dopobiti Svazek: 7 Strana: 1234
Dopobiti. Když střechu dopobíjel. Wtr. Obr. II. 81.

45878   Dopočetný Svazek: 6 Strana: 0103
Dopočetný. D. slabika. Dk. P. 208. D. Číslo, rational = číslo skutečné, jehož po- měr k prosté jednušce čísly celými vyjá- dřiti lze: 7., 5/6 ;0*3. S. N.

45879   Dopočísti se čeho čím Svazek: 6 Strana: 0103
Dopočísti se čeho čím. Všeho přátel- stva ani korcem máku by se nedopočítal.

45880   Dopočítatel Svazek: 6 Strana: 0103
Dopočítatel, e, m., der Errechner. Šm.

45881   Dopočítati Svazek: 1 Strana: 0277
Dopočítati; dopočisti, počtu, četl, čten, čtení; dopočítávati, vollends zählen. — se čeho = počítáním nalézti, ausrechnen: peněz. Us. — Br. — se čeho po čem. Po někte- rých věcech dne soudu se dopočítali. Br.

45882   Dopočuť Svazek: 6 Strana: 0103
Dopočuť = doslechnouti. Slov. — co, koho. Ej veru nebudeme (rozpráväť), mohli by nás títo pocestní d. Dbš. Sl. pov. I. 191. Slova Petrova nedopočul dobře. Ib. III. 83. — o čem. Môž byť, že o mojej žene dačo dopočujem. Č. Čt. II. 480.

45883   Dopodrobna Svazek: 1 Strana: 0277
Dopodrobna, vz Podrobný. Ins Detail.

45884   Dopodsívati něco Svazek: 7 Strana: 1234
Dopodsívati něco, zu Ende sieben. Us. Rgl.

45885   Dopohon Svazek: 1 Strana: 0277
Dopohon, u, m., zastar. Exekution. Veleš.

45886   Dopohon Svazek: 10 Strana: 0055
Dopohon v I. 277. oprav v: dopohón.

45887   Dopohoniti Svazek: 10 Strana: 0055
Dopohoniti = půhon dokonati. Vz Gb. Slov.

45888   Dopojčiti Svazek: 6 Strana: 0103
Dopojčiti = dopůjčiti.

45889   Dopojiti Svazek: 6 Strana: 0103
Dopojiti, il, en, ení, dopojovati, vollends tränken. Šm.

45890   Dopokel Svazek: 6 Strana: 0103
Dopokel = dopokud. Ostrav. Tč

45891   Dopoklonkovati se kam Svazek: 7 Strana: 1234
Dopoklonkovati se kam, Complimente machend kommen. Rgl.

45892   Dopokud Svazek: 6 Strana: 0103
Dopokud, so lange als, so lange nur. Jir. Anth. II. 230. D. se to nestane, zůsta- nete doma. Mor. Tč.

45893   Dopoky Svazek: 8 Strana: 0061
Dopoky = dopokel.

45894   Dopola Svazek: 1 Strana: 0278
Dopola, dopoly, vz Doma, Půl.

45895   Dopola Svazek: 6 Strana: 0103
Dopola, semi-, halb-. D. čtyrchlopný plod = do pola na 4 chlopně pukajíc. Rst. 408.

45896   Dopoledňa Svazek: 6 Strana: 0103
Dopoledňa = dopoledne. Ostrav. Té.

45897   Dopoledne Svazek: 1 Strana: 0277
Dopoledne, vz Poledne.

45898   Dopoledne Svazek: 8 Strana: 0061
Dopoledne. Když dočkal dopolodňa, tož by dočkal a j odpolodňa (o starých mláden- cích, žení-li se). Vek. Val. I. 1Ö8. Zaseje-li se semeno d., tož brzo sklíčí. Ib. 162.

45899   Dopoledne. S Svazek: 6 Strana: 0103
Dopoledne. S kým obcuješ d., takým budeš odpoledne. Bž.

45900   Dopoledni Svazek: 6 Strana: 0103
Dopoledni, vormittägig. D. čas. Tč., Mus.

45901   Dopoliť Svazek: 6 Strana: 0103
Dopoliť = dopáliti. Ostrav. Tč.

45902   Dopolknouti Svazek: 6 Strana: 0103
Dopolknouti, vollends schlucken. — co: sousto. Us. Pdl.

45903   Dopolovic Svazek: 6 Strana: 0103
Dopolovic = dopola. Us.

45904   Dopoloviti Svazek: 7 Strana: 1234
Dopoloviti, dimidiare. Ž. kl. 104., 24. a j., Hank. Sb. 217.

45905   Dopoložiti něco Svazek: 9 Strana: 0042
Dopoložiti něco. Arch. XVI. 9.

45906   Dopolu Svazek: 1 Strana: 0278
Dopolu, vz Polu.

45907   Dopomahací Svazek: 1 Strana: 0278
Dopomahací list, Hilfsbrief. Jg.

45908   Dopomahač Svazek: 1 Strana: 0278
Dopomahač, dopomahatel, e, dopomoc- ník, a, m., der Verhelfer. — Dopomahačka, dopomahatelka, dopomocnice, e, f., die Ver- helferin. Jg.

45909   Dopomáhání Svazek: 1 Strana: 0278
Dopomáhání, n., die Verhelfung. Kom. D. práva = exekuce. Vz Rb. str. 265.

45910   Dopomáhání Svazek: 6 Strana: 0103
Dopomáhání práva. Jir. Zř. zem. L. 4., Cor. jur. IV. 3. C. XXII., Vác. XXXI.

45911   Dopomahatel Svazek: 1 Strana: 0278
Dopomahatel, vz Dopomahač.

45912   Dopomáhati Svazek: 1 Strana: 0278
Dopomáhati, vz Dopomoci.

45913   Dopomáhavý Svazek: 1 Strana: 0278
Dopomáhavý, förderlich. Rk.

45914   Dopomínati Svazek: 1 Strana: 0278
Dopomínati, dopomněti, dringend mahnen, fordern. L.

45915   Dopomínati se čeho, koho Svazek: 6 Strana: 0103
Dopomínati se čeho, koho. Dopomínal se ho dosť, aby byl pilnějším; Já sem se té knížky něco d-nal! Mor. Tč.

45916   Dopomněť Svazek: 6 Strana: 0103
Dopomněť, vz Dopomínati.

45917   Dopomoc Svazek: 6 Strana: 0103
Dopomoc, i, f., die Nachhilfe. Ssk.

45918   Dopomoc Svazek: 8 Strana: 0061
Dopomoc. Tvou d-cí. Vek. Val. I. 125.

45919   Dopomoci Svazek: 1 Strana: 0278
Dopomoci, mohu, mohl, možen, možení; dopomáhati, dopomáhávati, helfen, verhelfen, behilflich sein. — čeho. Dopomáhajíc do- brého všelijakého a zlé přetrhujíc. 1532. Pr. — komu. Smělému štěstí dopomáhá. Jg. Tak mi pane Bože dopomoz (a nevinná muka syna jeho. L. ) Jg. — komu čeho. On lidem práva dopomáhal. V. Bůh mi toho dopo- máhej. V. D. komu vítězství. Kram. Toho mi dopomáhej pán Bůh. Jg. Dopomoz mi zraku mého. Troj. Práva někomu d. J. tr. Ně- komu práva a spravedlnosti na někom d. Reš., Rk. — k čemu čím: k zaplacení dluhu právem. Er. — jak (s čím, bez čeho). Bez všech průtahův komu d. 1532. Pr. Beze přijímání osob (bez protekce) spravedlnosti dopomá- hati. Ojíř. Dosvědčují, s jakou ochotností, prací a péčí dopomáhala. Pelc. Kron. — komu k čemu: k úřadu, k službě, ke cti, k bohactví. V., k právu, D., k spravedlnosti d. Br. Lidem k spravedlnosti dopomáhali. Pr. měst. — Pozn. Tedy jest vazba: „d. komu k čemu" zcela dobrá, ač ji někteří brusiči za špatnou mají a ji vazbou: „d. komu čeho" nahraditi chtějí. — se čeho na kom čím = úsilně žádati, fordern, verlangen. Jg. Do- pomáhati se má toho na něm právem. Pr. měst.

45920   Dopomoci čemu, komu Svazek: 6 Strana: 0103
Dopomoci čemu, komu. Smělosť síle dopomáhá. Tč. —komu čeho (kdy čím). D. komu čeho. Tov., Výb. I. 290. Rychtář povinovat jest jemu práva d. NB. Tč. Dod. 31., Půh. I 386. Že by chtěli Bedřichovi knězi Prahy d. Let. 117. Někomu králov- ství d. V. Zjednal jsem pacholky, ať by nám d-hli do Krumplova. Pč. 39. Tím skut- kem d-hl jim té jednoty. Bart. Dopomoz mi zraku mého. LPr., Výb. I. 195. Jehožto (čehož) mně dopomáhej Boh. M., Kol. 13. Chtíce dopomáhati té zrady Slivkoví. Bart. 257. 25. Křivdy jiným dopomáhajíce. Ib. 289. 22. D. někomu práva. Vl. zř. 44., Zř. F. I. C. XXIV. A ta radosť věč bude tráti, jiež nam Hospodin dopomáhej. Št. Kn. š. 28. Té radosti po biedě světa tohoto rač nám d.; Toho tobě rač d. Bóh otec. Hus II. 181.,III. 130. — komu k čemu: k trůnu, Šmb., ku království. Zř. F. I. B. VI. K tomu nám dopomáhej Bůh. Dch. K statečnosti dopomáhá milovať čistotu. Mor. Tč. Ne- hnevaj ta na majstra, když ťa prutom bije, k Bohu tebe (— tobě) dopomáhá, který věčně žije. Glč. I. 97. K dluhóm spravedli- vým mají židóm konšelé dopomáhati. List hrad. 1497. Tč. Ti jemu k koruně d-hali. Bart, 265. 8. — kde (čeho, co). V nebe- sích dopomoz lože. Sv. Mař. v. 329. Vrch- nosť povinna bude dluh přiznalý na člověku tom d. Bdž. 158. — komu čeho na kom. Mají jemu na něm práva d. Zř. F. I. C. XXXI. — aby. Fojt povinovat jest žalob- níkovi d., aby mu to bylo navráceno. NB. Tč. 111. — komu čemu. Já vám všeckému dopomožu. Mor. Brt. D.

45921   Dopomocník Svazek: 1 Strana: 0278
Dopomocník, vz Dopomahač.

45922   Dopomocný Svazek: 1 Strana: 0278
Dopomocný, vz Pomocný. Be-, verhilf- lich. Zlob.

45923   Dopomožené Svazek: 1 Strana: 0278
Dopomožené, ého, n., plat za soudní pomoc. Gl. 39.

45924   Dopomožení Svazek: 1 Strana: 0278
Dopomožení práva. Verhelfung, Rechts- exekution. D., Jg. Přespolním v patrné věci ve třech dnech d. učiniti. Er.

45925   Dopomožitel Svazek: 8 Strana: 0061
Dopomožitel, c, m., Helfer, m. Arch. XII. 107.

45926   Dopomožné Svazek: 8 Strana: 0061
Dopomožné, vz Památné.

45927   Dopomožné Svazek: 10 Strana: 0055
Dopomožné, ého, n. = památné (popla- tek).

45928   Doporučení, n Svazek: 6 Strana: 0103
Doporučení, n., die Empfehlung. Šmb.

45929   Doporučenka Svazek: 10 Strana: 0572
Doporučenka, y, f. = doporučující lístek Rgl.

45930   Doporučiti Svazek: 1 Strana: 0278
Doporučiti, il, en, ení. Ve smyslu něm. empfehlen lépe: poručiti, schváliti. Tu knihu mi schválil. On ho mé ochraně, mně v ochranu poručil. Jg Kupec své zboží nám poroučí. Bs.

45931   Doporučiti, vz Svazek: 6 Strana: 0103
Doporučiti, vz Odporučiti.

45932   Doporučný Svazek: 1 Strana: 0278
Doporučný, doporučovací, Empfehlungs-. D. list. Rk.

45933   Doporučovací Svazek: 6 Strana: 0103
Doporučovací, vz Doporučný.

45934   Doposavad Svazek: 1 Strana: 0278
Doposavad, zbytečné m. posavad, dosa- vad, dotud. Bs., Šm. Vz Doposud.

45935   Doposel Svazek: 6 Strana: 0103
Doposel = doposud. Ostrav. Tč.

45936   Doposial Svazek: 6 Strana: 0103
Doposial = doposud. Slov. Ssk,

45937   Doposlancovati Svazek: 10 Strana: 0055
Doposlancovati. Hlas nár. 1886. č. 120.

45938   Doposlati Svazek: 6 Strana: 0103
Doposlati, doposýlati, gänzlich schicken. — co. Aby doposielali príspevky. Sb. Sl. ps. II. 1. 4. Aby všetky drobky posberal a doposial mi. Sl. let. VI. 141. — kdy. Kto prv doposial, toho príspevok prihotovil sem do tlače. Sb. sl. ps. II. 1. 3.

45939   Doposlouchati se čeho Svazek: 10 Strana: 0055
Doposlouchati se čeho. Krs. Ten. III. 12.

45940   Dopostiti se čeho Svazek: 1 Strana: 0278
Dopostiti se čeho, postem nabyti. D. se chuti. Krab. Majetku se nedohostí, jest-li nedopostí. Prov., Brt. Durch Fasten erlangen.

45941   Dopostiti se kam Svazek: 10 Strana: 0055
Dopostiti se kam. Že se nedopostíme do nebeského království. 1562. Uč. spol. 1903. XV. 9.

45942   Doposud Svazek: 1 Strana: 0278
Doposud, doposavad. Jg. těchto slov ve svém slovníku nemá. Užívá se jich místy, ale lepší jsou jednoduchá: dosud, posud, dosavad, posavad. Šm.

45943   Doposýlati, vz Svazek: 6 Strana: 0103
Doposýlati, vz Doposlati.

45944   Dopošinouti Svazek: 6 Strana: 0103
Dopošinouti, vollends nach-, hinschieben. Šp.

45945   Dopotiti se čeho Svazek: 6 Strana: 0103
Dopotiti se čeho = dosíci. Dopotíme-li se toho. Šml.

45946   Dopouštěti Svazek: 1 Strana: 0278
Dopouštěti, vz Dopustiti.

45947   Dopoušťka Svazek: 1 Strana: 0278
Dopoušťka, y, f., Erlaubniss, Licenz. Rk.

45948   Dopouťovati Svazek: 10 Strana: 0573
Dopouťovati = pouť ukončiti. Rais Koř. 90.

45949   Dopověď Svazek: 1 Strana: 0278
Dopověď, i, f., Nachsatz, Apodosis. Rk.

45950   Dopověď Svazek: 6 Strana: 0103
Dopověď, i, f. Vz Jg. Slnosť. 79.

45951   Dopovědač Svazek: 7 Strana: 1234
Dopovědač, e, m., Hetzer. Zbr. Múdr. ž II. 205.

45952   Dopovědě Svazek: 1 Strana: 0278
Dopovědě = dopověděl, a, o. Kat.

45953   Dopověděti Svazek: 1 Strana: 0278
Dopověděti, dopovědíti, povím, věděl, děn, dění; dopovídati, dopovídávati, domlu- viti, ausreden, auserzählen, schliessen. Jg. — abs. Sotva jsem dopověděl, už tam byli. Us. Načež on dopověděl. Troj. — co. Do- povím ti ten příběh. Jg. — k čemu. K čemuž David dopovídá. Rvač. — komu. Chytrému napověz, hloupému dopověz, on přece nic neví. Prov., Jg.

45954   Dopověděti co o čem Svazek: 7 Strana: 1234
Dopověděti co o čem, zu Ende sagen. Pož. 99.

45955   Dopověděti. K Svazek: 6 Strana: 0103
Dopověděti. K tomu chciu d. Alx. (Jir. Anth. I. 3. v. 36.).

45956   Dopověditelný Svazek: 10 Strana: 0573
Dopověditelný = co lze dopověděti. Zvon VI 30.

45957   Dopovídanka Svazek: 7 Strana: 1234
Dopovídanka, y, f., Hetzerei, f. Zbr. Múdr. ž. II. 7.

45958   Dopozírati Svazek: 1 Strana: 0278
Dopozírati, nachsehen. — k čemu: k stádu. Ráj. Lépe: dozírati, pozírati. Jg.

45959   Dopozlatiti Svazek: 1 Strana: 0278
Dopozlatiti = vollends vergolden. Ros.

45960   Dopoznati Svazek: 6 Strana: 0103
Dopoznati. Boh boha ľahko dopozná, bár by nebol nikdá ho videl. Hol. 278.

45961   Doppelthür Svazek: 1 Strana: 0278
Doppelthür, něm., dvéře dvojí, podvojné, dvojité, dvojnásobné. Mk.

45962   Dopplerit Svazek: 6 Strana: 0103
Dopplerit, u, m., nerost. Vz Bž. N. 231.

45963   Dopracovati Svazek: 1 Strana: 0278
Dopracovati, dopracovávati, práci do- konati, fertig machen; umříti, sterben. — abs. Už dopracoval = umřel. — se čeho: prací nabyti, erarbeiten. Jg. Aby se něčeho dopracoval, musí těžko dělati. Štelc, Št. — se čím kam: plováním až na druhou stranu k břehu se dopracoval (nesnadně doploval).

45964   Dopracovati. — abs Svazek: 6 Strana: 0103
Dopracovati. — abs. Již dopracoval = přestal pracovati; jmění promrhal; umřel. Us. — se čeho. Mour., Tč., Mus 1880. 276., Št. Kn. š. 54. — se nač. Osv. I. 161.

45965   Doprachnivěti, doprasknouti, doprá- šiti Svazek: 1 Strana: 0278
Doprachnivěti, doprasknouti, doprá- šiti atd., vz Prachnivěti, Prasknouti, Prášiti.

45966   Doprání, n Svazek: 6 Strana: 0103
Doprání, n., das Auswaschen.

45967   Dopraný Svazek: 6 Strana: 0103
Dopraný. Nyní už má zástěru trochu dopranější (lépe vypranou). U Dobrušky. Vk.

45968   Dopraskati Svazek: 6 Strana: 0103
Dopraskati, verprasseln. — kde. Dříví (hořící) v kamnech už d-lo. Dch.

45969   Doprášeti se čeho Svazek: 10 Strana: 0055
Doprášeti se čeho = doprošovati. Na Bohdalsku. Šb. D. 45.

45970   Dopratati Svazek: 6 Strana: 0103
Dopratati, vz Pratati. Sl. let. II. 57.

45971   Doprátati koho kam Svazek: 8 Strana: 0061
Doprátati koho kam. Ký čert ťa tam d-tal (donesl a p.). Slov. Phľd 1893. 597.

45972   Doprati Svazek: 1 Strana: 0278
Doprati, peru, al, án, ání; dopírati = dobiti, vollends schlagen; do cista vyprati, vollends auswaschen. Jg. — čeho. Dopere brzo těch šatův. Jg. — komu = náležitě ho zbíti, einen tüchtig durchwalken. — komu čím: kyjem. Jg. — se čeho (čím) — mytím, bitím, praním nabyti. Doprala se hezkého statečku. L. Dopral se pohromy (bitím nabyl). Císaře... rytířsky a brannou rukou se do- prali. Lp.

45973   Doprati co Svazek: 6 Strana: 0103
Doprati co. Ona šaty d-la. Sš. P. 329.

45974   Doprava Svazek: 1 Strana: 0278
Doprava, y, f., dopravování; d. spíže. Transport. Nt., Čsk.

45975   Doprava Svazek: 6 Strana: 0103
Doprava, die Förderung, Spedition. D. železniční, Us., po železnici, po vozích a po vodách, Eisenbahn-, Wagen-, Wasser- transport, S. N. XI. 57., po dráze, Čsk., plavní, Floss-, d. dříví, d. vození, d. dříví po vodě, po zemi, zu Wasser, zu Land. Sl. les.

45976   Doprava Svazek: 8 Strana: 0061
Doprava. Vz Ott. VII. 850.

45977   Doprava Svazek: 10 Strana: 0055
Doprava labská, lodí, pohraniční, přes hranice, proti vodě, vltavská, vorů. Nár. list 1903. č. 131. 10. Sr. Jind. 39. a Provoz.

45978   Doprávať Svazek: 6 Strana: 0103
Doprávať = dopravovati. Slov. Ssk.

45979   Dopravce Svazek: 7 Strana: 1234
Dopravce, e, m., Spediteur, m Rgl. Vz násl. Dopravovač.

45980   Dopravení Svazek: 6 Strana: 0103
Dopravení, n., die Bringung. D. polních plodin do města atd. Vz Doprava.

45981   Dopravitelnosť Svazek: 6 Strana: 0103
Dopravitelnosť, i, f., die Transportabi- lität. Kaizl 147.

45982   Dopravitelný Svazek: 6 Strana: 0103
Dopravitelný, transportabel. Kaizl 139., Čerm.

45983   Dopraviti Svazek: 1 Strana: 0278
Dopraviti, il, en, ení; dopravovati, do- pověděti, auserzählen; dodati, poslati, wohin schaffen, bringen; dodělati, beenden, fertig machen; se, bráti se, dostati se, gelangen, hinbegeben. Jg. — co, koho. Doprav to dítě domů. Č. D. role (k setí připraviti). Jg. D. počatou práci, stavení, L., spis (dodělati). D. Nevěrať jest, když, chtě jeden druhého do- praviti (= připraviti, zjednati), aby se naň hospoda, rozhněvala... Št. — co, koho kam. Vypraviti tělo do Prahy. Jg. Archu do Jeruzaléma vypravil. Br. Vypravili se do Uher, do nemocnice. D. obili na trh. Šp. Chceme, co jsme umyslili, do konce d. L. D. co přes černé moře clo Ruska. Jd. Až k břehu se dopravíš. Štelc. Aby se dopravil k Amonitským. Br. — koho kam čím, na čem. Dopravili tam zajaté na rychlých ko- ních. Č. Lidi hovady do Alexandrie z Ro- sety dopravovali. Har. II. 192. — koho čeho. Jenž jej byl z vězení vypravil a knížectví českého dopravil (pomohl mu na knížectví). Dal. — co komu. Nechtěj jeden druhému lánie dopraviti (připraviti). Št. Obilí vojsku d. Nt. — se čeho (s kým). Dopravil se hoře. Št. A sě i s ní núze dopravi (uvedl v nouzi). Tristr.

45984   Dopraviti Svazek: 6 Strana: 0103
Dopraviti, na Mor. místy dopravati = dopravovati. Brt. D. 156. — koho (čeho): kněžstva. Dal. 110. Toho ny král nás do- praví (= až k tomu nás přivede), že nás životóv zbaví. Alx. V. 2358. Chtě jeden druhého d., aby se naň hospoda rozhněval. Št. Kn. 68. Když jeden chtě druhého od hospody hněvu d. Št. Kn. š 116. Cf. Listy filolog. 1885. 283. — co komu. Nechtěj jeden druhému lánie d. (připraviti, zjed- nati). Št. N. 68. 6. — se čeho. Z pokuty, jiež sme se d-li. S). Kn. š. 188. — co od- kud: z ciziny. Dch.

45985   Dopraviti se něčeho Svazek: 9 Strana: 0434
Dopraviti se něčeho: zlých činů = do- pustiti se. 1418. Mšín. 10.

45986   Dopravjání Svazek: 7 Strana: 1234
Dopravjání, n. D. sukna = appretura. Val. Slavč. 100.

45987   Dopravjání Svazek: 10 Strana: 0055
Dopravjání, n. D. sukna (appretura). Val. Čes. 1. X. 471.

45988   Doprávka Svazek: 6 Strana: 0104
Doprávka, y, f. = doprava. Ostrav. Tč. Slov, Ssk.

45989   Dopravna Svazek: 1 Strana: 0278
Dopravna, y, f. D. vojenská, Transport- haus. D. skládá se z dopraven posádkových (Garnisons-Transporthäuser) a z dopraven vo- jenských (Truppen-Transporthäuser). Vz Čsk. I. 5. 38.

45990   Dopravna Svazek: 6 Strana: 0104
Dopravna vojenská plukovní, polní, Feld- transportbaus. S. N. XI. 240.

45991   Dopravna Svazek: 8 Strana: 0061
Dopravna vojenská. Vz Ott, VIL 851.

45992   Dopravné Svazek: 10 Strana: 0055
Dopravné, ého n. Transportzalung, -kosten, -spesen. Nár. list. 1903. č. 70. 9., Jind. 40.

45993   Dopravné Svazek: 10 Strana: 0573
Dopravné, ého, n., Frachtgebühr. Rgl.

45994   Dopravní Svazek: 6 Strana: 0104
Dopravní, vz Dopravný. D. loď římská. Vz Vlšk. 319.

45995   Dopravní Svazek: 10 Strana: 0055
Dopravní podnik, trh, sazba, nářadí, politika, příjem. Nár. list. 1903. č. 114. 17., 18., Č. 124. 5., č. 134. 21., č. 174. 4., č. 284. 21.

45996   Dopravnický Svazek: 6 Strana: 0104
Dopravnický, Spediteur-. D. technika. Kaizl 9.

45997   Dopravnictví Svazek: 6 Strana: 0104
Dopravnictví, n., das Spedifionswesen. Kaizl 123., 140.

45998   Dopravník Svazek: 1 Strana: 0278
Dopravník, a, m., Spediteur. Rk.

45999   Dopravnosť Svazek: 6 Strana: 0104
Dopravnosť, i, f., diebringbarkeit,Trans- portabilitär. D. dříví. Sl. les.

46000   Dopravný Svazek: 1 Strana: 0278
Dopravný, dopravovací, Beförderungs-.