354001   Udulání Svazek: 4 Strana: 0295
Udulání, n. = bázlivosť, malomyslnosť, der Kleinmuth. Čakal jsem jeho, jenž mě spasena učinil ot u. ducha. Z. wit. 54. 9.

354002   Udupati Svazek: 4 Strana: 0295
Udupati, zusammentreten, -stampfen. — co čím: zemi nohama. Us.

354003   Udupoliti Svazek: 4 Strana: 0295
Udupoliti, il, en, ení = udupati.

354004   Udurná Svazek: 7 Strana: 0955
Udurná, é, f., řeka na Slov. vtékající do Hrona. Sl. let. VI. 130.

354005   Údus Svazek: 7 Strana: 0955
Údus, u, m., das Ersticken. Šd.

354006   Údusa Svazek: 4 Strana: 0295
Údusa, y, f. = udušení, schwerer Athem? Asthma? Ras.

354007   Udusati Svazek: 4 Strana: 0295
Udusati = ušlapati, zusammen-, zertre- ten, zerstampfen. — co: trávník, půdu. Us. Jg., Dch.

354008   Udusiti Svazek: 4 Strana: 0295
Udusiti, il, šen, ení; udušovati = duše- ním umořiti, ersticken, erdrosseln; v růstu překaziti, utlačiti, ersticken, er-, unterdrük- ken; v páře upéci, dämpfen, schmoren; se = zalknouti, ersticken. Jg. — abs. Buď uzdraví neb udusí, předce doktoru dát musí. Dač. — co, koho: holuba, Us., sv. Lud- milu, Kom., hřích, něčí naději, Jel., povstání, Ml., oheň. D., Jel., BR. II. 722. Koukol obilí, Kom., mnohý strom vinný kmen, V., velký strom malý udušuje. Us. U. požár. Dch. Jak si jídlem nepomožeš, práca tě udusí. Na Ostrav. Tč. Zárod a semeno nesvornosti u. Kmp. Bylo to velmi rozkřičeno, ale přece to udusili, schwiegen es todt. Us. Šd. U. hněv, Ros., Smil v. 1086., pravdu, pšenici. Hus II. 80., III. 271. — čeho. Válka do- mácí všech citu lidských u-la, šp. m.: city lidské. Brt. — co, koho, se čím: dýmem, Us., někoho provazem, kouřem. Ml: Vlažnou milostí přátelství udusil. Jel. A tak písmem Kristus u-sil jest pokušenie o lakotě. Hus II. 91. Mladého kněze polibky svými div neudusí. Kos. Ol. I. 92. — co, koho, se v čem kde. Udusil se v konopí (byl obě- šen). Us. Pláč (D. ), zlé žádosti, mrzutosť v sobě u. Us. Udusili se ve sklepě; u. oheň v stodole. Us. Kachnu, maso na ohni, na rendlíku u. (v páře péci). Zármutek udusí veselosť v srdci; Co jsi slyšel proti někomu, udus v sobě, nezjev nikomu; Púta ve mně ducha přece neudusily. Na Mor. Tč. Zdálo se, jakoby theolog byl v něm (v Prokopu Vel. ) naprosto udusil válečného velitele. Pal. Dj. III. 3. 146. — kdy. Zlé žádosti hned ze začátku u D. — proč. Bude udu- šeno (siemě) pro pečlivosti, pro zbožie a pro rozkoši. Hus II. 72.

354009   Udusiti co Svazek: 7 Strana: 0955
Udusiti co: vzpouru. J. Lpř. — co čím kdy. Měla silnou rukou v zárodku vášeň u. Šml. I. 45. — kde. Spis kšaftovní mezi sebou u. Wtr. — jak. Bol na okamžik hlas jeho u-sil Osv. I. 269.

354010   Udůstojiti Svazek: 4 Strana: 0296
Udůstojiti = udostojiti, udůstojniti. — co, koho čeho. Že je (Rološany) u-jil toho štěstí; Jenž (Bůh otec) nás u-jil dílu losu svatých ve světle; Pán u-jil Pilata odpo- vědi SŠ. II. 210., 193.; J. 280. — se čeho čím. Horlivosť tě ovládej, abys čistotou a láskou lásky Páně se u-jil. Sš. J. 218. — jak. Ale také pronásledování pro Krista trpěti bezmála v té míře u-jen byl. Sš. Sk 168. (Hý. ).

354011   Udůstojniti Svazek: 4 Strana: 0296
Udůstojniti = udostojiti, udůstojiti = důstojným učiniti, Würde verleihen, erhe- ben; würdigen, beehren. — co čím: hry svým příštím. Gníd. 93.

354012   Udůstojniti něco Svazek: 7 Strana: 0955
Udůstojniti něco. Pal. Rdh. I. 397.

354013   Udušení Svazek: 4 Strana: 0296
Udušení, n., die Erstickung, Unterdrük- kung, Vertuschung, Dämpfung. U. ohně, V., živočicha.

354014   Udušení Svazek: 7 Strana: 0955
Udušení. Ct. Slov. zdrav. 383.

354015   Udušený Svazek: 4 Strana: 0296
Udušený; udušen, a, o, erstickt, unter- drückt, gedämpft. Jg. U. naděje. Jel., člo- věk, strom, oheň, maso. Kokotek hledal kurku (slepici) a našel ju u-nu. Slez. Šd. Vz Udusiti.

354016   Udušený Svazek: 10 Strana: 0459
Udušený. U. dřevo (porazí-li se za plné mízy v době vlahé n. teplé a nechá-li se kmen v kůře n. nerozřezaný). Vz KP. XI. 40.

354017   Uduševniti Svazek: 4 Strana: 0296
Uduševniti, il, ěn, ění, vergeistigen. Šm.

354018   Udušlivosť Svazek: 4 Strana: 0296
Udušlivosť, i, f., erstickende Eigenschaft. U. dýmu. Jg.

354019   Udušlivý Svazek: 4 Strana: 0296
Udušlivý = dusící, erstickend. U. dým. Zlob. — U. = zádušlivý, dušný, kdo poka- šlává a těžko dýchá, schwer athinend. Moji tatiček byli u-vý. Slez. Šd.

354020   Udušování Svazek: 4 Strana: 0296
Udušování, vz Udusiti.

354021   Udušovati Svazek: 4 Strana: 0296
Udušovati, vz Udusiti.

354022   Udúti Svazek: 10 Strana: 0459
Udúti, vz Udouti.

354023   Udutkovati Svazek: 7 Strana: 0955
Udutkovati = uspati. U. dítě. U Kr. Hrad. Kšť.

354024   Udutlati Svazek: 4 Strana: 0296
Udutlati = ututlati.

354025   Udůvěřiti Svazek: 4 Strana: 0296
Udůvěřiti, il, en, ení, versichern. — koho. Mor. Tč.

354026   Udva Svazek: 7 Strana: 0955
Udva, y, f., míst. jm. a potok v Bezky- dech. Č. Čt. II. 352.

354027   Udveřní Svazek: 7 Strana: 0955
Udveřní, Thür-. Kos.

354028   Udveřník Svazek: 4 Strana: 0296
Udveřník, a, m., der Thürsteher, -hüter. Plk.

354029   Udvihlý Svazek: 7 Strana: 0955
Udvihlý = uzdvihlý. Škrovan u-lý do vysosti na krídlách. Hol. 312.

354030   Udvihnouti Svazek: 4 Strana: 0296
Udvihnouti, obyč. uzdvihnouti. Vz toto.

354031   Udvorna Svazek: 7 Strana: 0955
Udvorna, y, f. = potok? řeka? U. By- střice na Slov. Phľd. II. 117.

354032   Udvorná Svazek: 8 Strana: 0443
Udvorná, é, f. = říčka na Zvolen. Phľd. XII. 339.

354033   Udvorník Svazek: 4 Strana: 0296
Udvorník, a, m., zastr., hofmässiger Edel- mann. 1605.

354034   Udýchaný Svazek: 4 Strana: 0296
Udýchaný; -án, a, o = zadýchaný, vom Laufen erschöpft. Už nemohu běžeť, jsem celý u ný. Us. Šd.

354035   Udýchati se Svazek: 4 Strana: 0296
Udýchati se, keuchen. Us. Šd., Nz. lk., Dch.

354036   Udýchati se čím Svazek: 10 Strana: 0674
Udýchati se čím: spěchem Us.

354037   Udychčaný Svazek: 7 Strana: 0955
Udychčaný = udychtěný, udýchaný. Slov. Phl'd. VI. 111.

354038   Udychčať sa Svazek: 7 Strana: 0955
Udychčať sa = udychtiti se. Slov. Ssk.

354039   Udychnouti Svazek: 4 Strana: 0296
Udychnouti, chnul a chl, utí, udychovati, Athem holen, ausruhen. — si. Bern.

354040   Udychovati Svazek: 4 Strana: 0296
Udychovati, vz Udychnouti.

354041   Udychtěný Svazek: 7 Strana: 0955
Udychtěný; -en, a, o = udýchaný. Us.

354042   Udychtěti se Svazek: 4 Strana: 0296
Udychtěti se, D., udychiiti. se, Plk., ěl, il, ěn, ění = během duch ztratiti, sich ausser Athem laufen. Přišel soused udychtiv a upo- tiv se. Bart. — se čím: cestou a parnem. Hlas.

354043   Udymený Svazek: 9 Strana: 0355
Udymený = učouzený. U. poval. Sbor. slov. III. 5. Sr. Udymnělý.

354044   Udymnělý Svazek: 4 Strana: 0296
Udymnělý, beraucht, berusst. Kruz. 52.

354045   Udymněti Svazek: 4 Strana: 0296
Udymněti, ěl, ění, beraucht, russig wer- den. Jg.

354046   Udýmniti Svazek: 4 Strana: 0296
Udýmniti, il, ěn, ění = učerniti, berau- chen, mit Rauch schwärzen. — koho, se. Ros. — čím: dýmem.

354047   Udynovati sobě koho Svazek: 4 Strana: 0296
Udynovati sobě koho = ujistiti, ge- winnen. Ros. Vlastně: naléhaje přijměti ně- koho k něčemu. Prk.

354048   Udyšaný Svazek: 7 Strana: 0955
Udyšaný; -án, a, o = udýchaný. Slov. Č. Čt. II. 94.

354049   Udyšati se Svazek: 4 Strana: 0296
Udyšati se, na Slov. = udychtěti se. — se od čeho. Bern.

354050   Udzělati Svazek: 4 Strana: 0296
Udzělati = udělati. Mor. Sš. P. 111.

354051   Udžgati Svazek: 4 Strana: 0296
Udžgati = ucpati, zu Tode stopfen. Na Slov. a Mor. — koho: husy. Jg.

354052   Udžgoun Svazek: 4 Strana: 0296
Udžgoun, a, m., ein Gefrässiger, Nimmer- satt. U Olom. Sd.

354053   Ufackovati koho Svazek: 7 Strana: 0955
Ufackovati koho, abohrfeigen. Us. Tč.

354054   Ufačovati Svazek: 4 Strana: 0296
Ufačovati (= za-, uvázati), z něm. ein- fatsehen. — co: ránu. Us. Mtl.

354055   Úfaj Svazek: 9 Strana: 0355
Úfaj, e, m. Po ufaji človek kape. Zát. Př. 147b. U. velký cigáň (lhář). Ib.

354056   Ufajknouti Svazek: 7 Strana: 0955
Ufajknouti = ufouknouti, utéci. U Bydž. a Kr. Hrad. Kšť.

354057   Ufajnosť Svazek: 10 Strana: 0674
Ufajnosť, i, f. = naděje. Vz Brt. Sl.

354058   Ufákanec Svazek: 4 Strana: 0296
Ufákanec, nce, m., der Beschissene.

354059   Ufákaný Svazek: 4 Strana: 0296
Ufákaný = posraný, beschissen.

354060   Ufákati Svazek: 4 Strana: 0296
Ufákati, ufáknouti = usrati, bescheissen, besudeln; se = posrati se, sich bescheissen. — se proč: strachem. Aesop. — se nač (něco podělati). Rk.

354061   Ufákati se proč Svazek: 9 Strana: 0355
Ufákati se proč = strachem (podělati se) Ezop. 154.

354062   Ufalcovati Svazek: 7 Strana: 0955
Ufalcovati kůži falcem, glätten. Tč.

354063   Úfale Svazek: 4 Strana: 0296
Úfale = doufanlivě. BO.

354064   Úfalivě Svazek: 4 Strana: 0296
Úfalivě = doufanlivě, confidenter. ZN. U. přistúpichu. M. Vz Úfanlivě.

354065   Úfalivosť Svazek: 4 Strana: 0296
Úfalivosť, i, f., vz Úfanlivosť.

354066   Úfalivý Svazek: 4 Strana: 0296
Úfalivý, vz Úfanlivý.

354067   Úfanek Svazek: 7 Strana: 0955
Úfanek, nku, m. = naděje. U Zděchova na Val. Vck.

354068   Úfání Svazek: 4 Strana: 0296
Úfání, n., — doufání, die Hoffnung, das Vertrauen. Ú. bohům. Troj. Mimo, proti ú.

354069   Úfanka Svazek: 7 Strana: 0955
Úfanka, y, f. = úfání (person.). Sldk. 371.

354070   Úfanlivě Svazek: 4 Strana: 0296
Úfanlivě = doufanlivě, vertraulich, ver- traungsvoll.

354071   Úfanlivosť Svazek: 4 Strana: 0296
Úfanlivosť, úfalivosť, i, f., das Vertrauen.

354072   Úfanlivý Svazek: 4 Strana: 0296
Úfanlivý, úfalivý, vertrauend, vertraungs- voll. Bern.

354073   Ufasovaný Svazek: 7 Strana: 0955
Ufasovaný; -án, a, o, eingefasst. Bryle v zámcích u-né. Kom. Lab. 12.

354074   Ufasovati Svazek: 4 Strana: 0296
Ufasovati, z něm. einfassen = zadělati, zavázati. V. — co kam: sklo do rámu. Kom.

354075   Ufasovati koho Svazek: 7 Strana: 0955
Ufasovati koho: papeže, gewinnen. Let. 181., Mus. 1888. 82. U. se do šatů = upíti. U Kr. Hrad. Kšť.

354076   Úfat sa čemu Svazek: 10 Strana: 0459
Úfat sa čemu = spoléhati nač. Slov. Sbor. čes. 31. Čomu sa nejviac ufáme, mizne zkôr, než sa nazdáme. Sb. sl. VIII. 85. — nač. Úfám na tvú dobrotu Um. roudn, 15. 26.

354077   Úfati Svazek: 4 Strana: 0296
Úfati, ufati, zastr. = doufati, hoffen, ver- trauen, pochen, sich verlassen; mysliti, glau- ben. — abs. Bóh nám sešle pomoc úfajúcím. Rkk. 53. Majíť zde vždy ještě naději, že něco dobrého máte a též já také úfám. Pal. Dj. IV. 1. 132. — do koho, do čeho. Ufá do mne. Št. Úfám do všech do vás. ZN. Ižádný aby do sebe neufal. M. Ztratě obec neúfaj do hrada; Ú. do bratra; Ale úfaju do pomoci sv. Václava. Dal. 3., 108., 179. Každý v svém nebezpečenství k tomu úto- čistě má, do jehožto pomoci ufá. Pass. 6. (Hý. ). — St. skl. II. 28. — v koho, v co. Zda již úfáš v své svěcenie. Žk. 442. Ufaji v Buoh, že se zhojím. Št. (Št. N. 268. ). Všichni, kteříž ufali v Boha, nikdy nezahy- nuli. Provolání z r. 1419. Pal. Dj. III. 1. 324. Ufal jest v umenie lékařóv. Ufají v ničež. BO. U. v Jesu Krista; V tě ufajíce. Kat. 2831., 2845. V lučišče mé ú. budú. Výb. I. 59. V Krista úfáme; Ktož by viece Boha pokúšel než v něho ufal; Nechť vidie a slyšie to ti, jenž v své ctnosti všetečně ufají. Hus I. 36;, 355., II. 319. (I. 297., II. 49., 100., II. 314., 345., 420., III. 25., 41., 160. Tč. ). U. v koho: Lom., St, skl., Tkad., Br., Ctib., Ž. wit, 10. 2., Výb. I. 634. — komu, čemu. I ufáme vám jako věrným Čechům, že v takové potřebě budete pomocni ko- runě. Pal. Dj. III. 1. 362. Ufáme tomu, že kompaktata... Arch. I. 289. Protož ufáme ctnému právu, že nám jest paní Anna na naši žalobu povinna odpovídati; I ufá věr- nému právu, že ona jeho jistec jest. NB. Tč. 209., 282. U. své síle, BO., své chy- trosti. Št. N. 248. Ufaje tomu zápisu i za- ručení; My o tom nic nevěděli ufajíce těm úmluvám. Půh. I. 358., II. 559. (Tč. ). Aby jemu (Bohu) nejviece u fal; Ufajíc své moci přieliš; 1 já ufám jeho sv. milosti, že...; Aby ufajíce otci nebeskému nebeského kra- lovstvie nejprve hledali; Avšak ufám milo- srdnému Ježíšovi, že... Hus I. 6. 161., II. 203., 345., 386. (Cf. Hus I. 456., II. 326., 403., III. 117., 221., 244., 258., 277., 283. — Tč. ). Ufá si neborák, že to přeskočí. Bern. — komu čeho. Neboť těm mlčelivým úfají svých duší lépe než žebravým (mnichům). Chč. 381. Téhožť vám také ufaji. Smil v. 43. Ufám toho pánu Bohu. Arch. I. 132. 8., Brt. S. 31. — jak. Ufám Bohu z dobré žádosti, abych něco napsal na ta slova; Ufáš-li plným srdcem, tehdy odpúštějí sě tobě hřiechové. Hus II. 428., 376. Ctnostně, neprávě u. Hus II. 421. — ke komu. Neb ke všem tu neufasta (nedověřovali jste všem). Mus. II. c. 86. — se ú. = úfati. Na Slov. Neútaj sa, milá, že budeme svoji. Sl. ps. 103. — se komu. Nemám sa, Bože môj, komu úfať; Tebe sa, milý môj, úfať budem. Sl. ps. 187. — se čeho: odměny. Na Slov. Ht. Janko, o voľač by som ťa prosila: ak sa ufáš sily tie tri stromy, čo tam stojá, zoťať. Dbš. Sl. pov. I. 96. — že. Ufaje, že jest syn boží vyvolený; Mají ufati, že jsou při- psáni v počet rytieřstva nebeského; Utají, že divem opraví nedostatek. Hus I. 178., 258., II. 34. (I. 178., II. 139., II, 363., 420., 421. aj. — Tč. ). — aby. Marně pohan, žid, zlý křesťan ufá a naději jmá, by ho Buoh spasil, neostane-li každý z nich bludóv. Hus I. 86. — kde. Nenie čo úfať na tom svete. Ht. Sl. ml. 265.

354078   Úfati Svazek: 7 Strana: 0955
Úfati. — abs. To sú úfám (= myslím, tuším) Bilovice. Brt. D. 281. Dnes úfám bude pršat. Ib. 197. — do čeho. Ú. do své síly, do božieho milosrdenstvie, Št. Kn. š. 61., 32., Sv. ruk. 203. Neúfaj do ženy mnoho. Ezp. 2369 — čemu. Ufaje tomu, že . . . Št. Kn. š. 2. Aniž jeho vieře jest úf. Ezp. 1484. — več. Obrana v tě ufají- cích. Výb. II. 25. Úfal bych v to, že ... . AlxB. v. 229. (HP. 77).. V Jesu Krista úfáme. Lg. Kr. v. 108. Nebo u mě ufal jest. Ž. kl. U. v Buoh, u pomoc boží; Ktož sú právě u-li veň. St. Kn. š. 3., 124., 23. — komu jak. Silně ufámy, že. . Výb. II. 27. Jimžto nad jiné ufal (důvěřoval). GR. — kde. I pod perutmi jeho u. budu. Ž. kl — v kom. U. budu v něm. Ž. kl. II. 13. — se čemu. Čomu sa človek najviac úfa, najskôr ho pomine. Slov. Orl. IX. 246. Ešte sa já úfám mojemu slunečku; že mi vola- kedy zasvieti k srdečku ; Vy staré baby, darmo sa vy sobášu ufáte. Koll. Zp. I. 115., II. 116.

354079   Úfati Svazek: 9 Strana: 0355
Úfati O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 326. - čemu. Múdrosti světské neúfejme. Št. Bes. 13.

354080   Ufejfnouti Svazek: 4 Strana: 0297
Ufejfnouti, vz Fejfnouti. U Olom. Sd.

354081   Uffákati Svazek: 7 Strana: 0955
Uffákati, vz Ufákati. Wtr. Obr. 21.

354082   Uffati Svazek: 7 Strana: 0955
Uffati= úfati. Ev. víd. 61.

354083   Ufiflovati Svazek: 4 Strana: 0297
Ufiflovati = umořiti, čistě upraviti, auf- putzen. — se. V., Lom.

354084   Ufifraný Svazek: 4 Strana: 0297
Ufifraný, vz Utytlaný.

354085   Ufifrati Svazek: 7 Strana: 0955
Ufifrati = umazati. Ústa jídlem u. Laš. Tč.

354086   Ufiknouti Svazek: 4 Strana: 0297
Ufiknouti, kl, ut, utí = uříznouti, schnell wegschneiden (co komu); uhoditi, schlagen. — U. komu, schnell weglaufen. Na Ostrav. Tč.

354087   Ufintiti Svazek: 4 Strana: 0297
Ufintiti, il, ěn, ění, sich schmücken. — se čím: šperky. Us. Tč.

354088   Ufixovati co čím Svazek: 10 Strana: 0459
Ufixovati co čím, fixieren. 1585. Uč. spol. 1902. 24., Zach. Test 15.

354089   Ufládrovati Svazek: 4 Strana: 0297
Ufládrovati, vz Fládrovati.

354090   Uflagnúť Svazek: 7 Strana: 0955
Uflagnúť = veliký kus ukrojiti. U. chleba. Mor. Rgl.

354091   Uflákanec Svazek: 4 Strana: 0297
Uflákanec, nce, m. Ten u. celý den fňuká. Mor. Šd. Vz násl.

354092   Ufleknouti se někam Svazek: 4 Strana: 0297
Ufleknouti se někam, sich hinlegen. Us. Jg.

354093   Uflekovati Svazek: 4 Strana: 0297
Uflekovati, z něm. beflecken = ukáleti, umazati. V.

354094   Uflinkati koho Svazek: 4 Strana: 0297
Uflinkati koho, abohrfeigen. Na Ostrav. Tč.

354095   Uflourati Svazek: 4 Strana: 0297
Uflourati= vykrásti se, tajně odejíti, sich wegstehlen. — odkud. Pročež i z Prahy u. musil. Br. pr. Šturm. 164.

354096   Uflumpaný Svazek: 7 Strana: 0955
Uflumpaný; -án, a, o = zablácený. U St. Jič. Vhl.

354097   Ufňákaný Svazek: 4 Strana: 0297
Ufňákaný; -án, a, o = dítě, které pořád fňáká, greint. Mor. Šd.

354098   Úfnosť Svazek: 4 Strana: 0297
Úfnosť, i, f. = naděje, die Hoffnung. Toto všetko utrápeného otca úfnosťou naplňovalo. Dbš. Sl. pov. I. 20.

354099   Ufnosť Svazek: 7 Strana: 0955
Ufnosť. Zklamali mä v u-sti. Kyt. 1876. 20. V kráse u. nezakládám. Koll. Zp. II. 303.

354100   Ufnosť Svazek: 8 Strana: 0443
Ufnosť = naděje. Jeho u. netrvala dlho. Phľd. XII. 682. (XIV. 153.).

354101   Úfnosť Svazek: 10 Strana: 0459
Úfnosť = naděje. Ú. je nejväčší cigán (lhář) Mor. slov. V. 28.

354102   Ufnukanec Svazek: 10 Strana: 0674
Ufnukanec, nce, m. = kdo stále fňuká. Brt Sl.

354103   Ufňukaný Svazek: 4 Strana: 0297
Ufňukaný; -án, a, o, raunzig. Chodí celá u-ná. Mor. Sd.

354104   Ufňukati Svazek: 4 Strana: 0297
Ufňukati, ufňukovati, raunzen. Co pořád ufňukuješ?— co čím: nosem, anschnüffeln. Na Ostrav. Tč.

354105   Uformovati Svazek: 4 Strana: 0297
Uformovati = utvořiti, formen. — co. L.

354106   Ufoukati Svazek: 4 Strana: 0297
Ufoukati; ufouknouti, knul a kl, ut, utí; ufukovati, weg-, abblasen. — abs. Ufoukl (tajně utekl), jakoby se zem po něm slehla. Us. Všk., Sd. — co komu. Vítr peří nám ufukuje. Us. U. polívku horkou. — komu s čím. Ufoukl mu s penězi (utekl mu). Ten mu. zrovna před nosem ufoukl. Us. Vrů. — Ufouknouti se = uprdnouti se. Us. Prk.

354107   Ufouněti Svazek: 4 Strana: 0297
Ufouněti, ěl, ění, erschnüffeln. Na Mor.

354108   Ufrejovati se Svazek: 8 Strana: 0443
Ufrejovati se = umilovati se, sich ab- buhlen. Sterz. I. 10.

354109   Ufresovati se čím Svazek: 10 Strana: 0459
Ufresovati se čím. Takovým lamento- váním se u-val (užral) a ustaral. Faust. 182.

354110   Ufrflanec Svazek: 9 Strana: 0355
Ufrflanec, nce, m. = ufrněnec. Horen. 111.

354111   Ufrfniti Svazek: 4 Strana: 0297
Ufrfniti, il, ěn, ění, berotzen, besudeln. U Olom. Sd.

354112   Ufrkaný Svazek: 7 Strana: 0955
Ufrkaný, vz Ufrněný (dod.).

354113   Ufrkati Svazek: 4 Strana: 0297
Ufrkati, ufrknouti, knul a kl, ut, utí, ufrkovati, ufrkávati = frkaje ukáleti, durch Schnaufen, Räuspern besudeln, bespritzen. — co: kapesní šátek. — koho čím. — Ufrk- nouti se také = uprdnouti se, furzen. Ros. — Ufrkl mu pták z ruky = ulítl. Us. Tč.

354114   Ufrnditi co Svazek: 4 Strana: 0297
Ufrnditi co = ušpiniti. Us.

354115   Ufrněnec Svazek: 7 Strana: 0955
Ufrněnec, nce, m. = ufrněný. Čce. Tkč.

354116   Ufrněný Svazek: 4 Strana: 0297
Ufrněný; -en, a, o = kdo má umazaný nos, usoplený. Us. Ktk.

354117   Ufrněný Svazek: 7 Strana: 0955
Ufrněný, ufrkaný. U-ná hlavně o dívce, která se brzo vdává. NZ. 1. 456.

354118   Ufrněti Svazek: 4 Strana: 0297
Ufrněti, ěl, ěn, ění = frněním pokáleti, begeifern. — se. Plk.

354119   Ufrnknouti Svazek: 4 Strana: 0297
Ufrnknouti = uletěti, davonfliegen. — komu odkud. Pták mu z klece ufrnkl. Us. Šd.

354120   Ufujati Svazek: 4 Strana: 0297
Ufujati, anwehen. — co. Vítr ufujal zá- věje. Na Ostrav. Tč.

354121   Ufujazditi Svazek: 7 Strana: 0955
Ufujazditi. More mezi tím u-dí (prchne, entwischt). Pokr. Pot. I. 328. Cf. Ufouk- nouti. U-dil v čerty. Čkžk. I. 11. — Sokl. II. 488., Rr. Sb, Orl. VIII. 135., Dbš. Sl. pov. III. 13., VI. 96., Loos.

354122   Ufúknuť Svazek: 7 Strana: 0955
Ufúknuť = ufouknouti. Postav sa čertu do oč, hneď ufúkne. Slov. Mt. S. I. 94.

354123   Ufúlanec Svazek: 10 Strana: 0459
Ufúlanec, nce, m. = člověk umazaný. Slov. Phľd. XXIV. 754. Sr. Fúlati.

354124   Ufulaný Svazek: 7 Strana: 0955
Ufulaný = umazaný ? Slov. Šla do toho zámku taká; ako bola u-ná, zalepená. Dbš. Sl. pov. I. 436.

354125   -ug Svazek: 7 Strana: 0955
-ug přípona: pstruh. Vz Gb. Ml. I. 62.

354126   -úg Svazek: 7 Strana: 0955
-úg přípona: vrzúg, řezúg (zvuk pily řezající). Val. Brt D. 145.

354127   -uga Svazek: 7 Strana: 0955
-uga přípona : lazuga. Brt. D. 145

354128   Ugabiti, ugabnouti něco Svazek: 4 Strana: 0297
Ugabiti, ugabnouti něco = sgabnouti (tajně) = umámiti, wegschnappen. Mor. Šd. Na Slov. Bern.

354129   Ugajdati Svazek: 4 Strana: 0297
Ugajdati, ugajdovati, abplagen, zvláště v ohýbavé práci, na cestě. Na Ostrav. Tč. — se kde. Při žernách sem se tak ugajdal, že eni rukú necítím. Na Ostrav. Tč.

354130   Ugajsaný Svazek: 7 Strana: 0955
Ugajsaný = houpavý, kolíbavý, klátivý. U. chůze. Slez. Šd.

354131   Ugajsaný Svazek: 8 Strana: 0443
Ugajsaný. Brt. D. II. 311.

354132   Uganený Svazek: 7 Strana: 0955
Uganený = žvanil. Slez. Šd., Brt. D. 210

354133   Ugáraf sa Svazek: 8 Strana: 0444
Ugáraf sa — posmívati se. Kotál (kotel) sa hrncu upni, Phľd. 1893. 700.

354134   Ugartov Svazek: 4 Strana: 0297
Ugartov, a, m., dříve osada, nyní Kartou-, sům přivtělená. Tč.

354135   -ugať Svazek: 7 Strana: 0955
-ugať: vrzúgať, řezúgať. Val. Brt. D. 158.

354136   Ugazdovati si co čím Svazek: 4 Strana: 0297
Ugazdovati si co čím: prací, erwirth- schaften. Na Ostrav. Tč.

354137   Ugdokati Svazek: 4 Strana: 0297
Ugdokati = ukdákati, ergackern. — co: vajíčko. — se. Ugdokala se dosť, sich satt gackern. Slez. Tč.

354138   Ugiez Svazek: 4 Strana: 0297
Ugiez = Újezd, zastr. Gl.

354139   Ugizditi Svazek: 4 Strana: 0297
Ugizditi, ugyzditi = uhyzditi, beschmut- zen. — co čím: špinavýma rukama. Tč.

354140   Uglintěný Svazek: 10 Strana: 0674
Uglintěný = slinami, pěnou potřísněný. Brt. Sl.

354141   Uglurati Svazek: 4 Strana: 0297
Uglurati = umíchati. Mor. Šd.

354142   Ugnáviti Svazek: 4 Strana: 0297
Ugnáviti, zerdrücken. U Místka. Škd.

354143   Úgor Svazek: 8 Strana: 0579
Úgor, a, m. = úhor (úhoř). Slov. Phľd. 1897. 66.

354144   Ugorka Svazek: 7 Strana: 0955
Ugorka, y, f. = okurka, uharka- Slov. Hdž. Čít. 197., Hdž. Šlb. 84, Rr. Sb.

354145   Ugotovať co Svazek: 10 Strana: 0459
Ugotovať co = vystrojiti. Slez. Vyhl. II. 129.

354146   Ugrabaný Svazek: 7 Strana: 0955
Ugrabaný = neobratný, ungeschickt. Slez. Šd.

354147   Ugrcati Svazek: 4 Strana: 0297
Ugrcati, ukrcati, speien. Na Ostrav. Tč.

354148   Ugri Svazek: 7 Strana: 0955
Ugri (Uhři) = u gori, u hory, beim Ge- birg wohnende Nation. Ssk. Die Slovaken. 14.

354149   Ugria Svazek: 7 Strana: 0955
Ugria, e, f. = Uhry, Uhersko. Lčk. Sz. 15., 17., Orl. II. 15

354150   Ugryndanec Svazek: 4 Strana: 0297
Ugryndanec, nce, m. = uslintanec. Mor. Šd.

354151   Ugryndaný Svazek: 4 Strana: 0297
Ugryndaný; -án, a, o = uslintaný. Mor. Šd.

354152   Ugryndati se Svazek: 4 Strana: 0297
Ugryndati se = uslintati se. Šd.

354153   Ugryntati Svazek: 4 Strana: 0297
Ugryntati, vz Pogryntati. U Olom. Šd.

354154   Ugúľaný Svazek: 7 Strana: 0955
Ugúľaný = ukoulený. Na tvrdo u. Slov. již. Mor. K. Nov. 1888. ol.

354155   -uh Svazek: 4 Strana: 0297
-uh, přípona jmen podst.: pstruh od pstrý (pestrý, strakatý). D., Mkl. B. 284.

354156   -uha Svazek: 7 Strana: 0955
-uha, přípona: vlačuha. Brt. D. 145.

354157   Uha n. Uhy Svazek: 4 Strana: 0297
Uha n. Uhy, ves u Velvar.

354158   Uháčiti Svazek: 4 Strana: 0297
Uháčiti, il, en, ení, uháčkovati, einhaken, einhäkeln. — co: loď, entern. Johant. 54. U. měšec, šátek, durch´s Häkeln verfertigen. Vz Háčkovati. 230

354159   Uhádati Svazek: 4 Strana: 0298
Uhádati = k mlčení přivésti hádáním se, widerreden. — koho (čím): vtipností. Ob. pan. O nich pověsť i to nesla, že každý z nich mocen byl u. třebas dvanáctero kněží. Pal. V. 2. 69. — se. Již se dost u-li, streiten.

354160   Uhádati koho Svazek: 10 Strana: 0459
Uhádati koho, convincere. Stará glossa. List. fil. 1901. 444.

354161   Uhádnouti Svazek: 4 Strana: 0298
Uhádnouti, vz Uhodnouti.

354162   Uhádzať Svazek: 7 Strana: 0955
Uhádzať = uházeti. Slov. Bern.

354163   Uhafati koho Svazek: 4 Strana: 0298
Uhafati koho = hafaje přemoci, zahnati.

354164   Uhachati se Svazek: 10 Strana: 0674
Uhachati se = udříti se. Člověk se tak neuhachá. Čes. 1. XV. 143.

354165   Uhajati koho Svazek: 4 Strana: 0298
Uhajati koho: dítě = uspati, einschlä- fern. D.

354166   Uhájiti Svazek: 4 Strana: 0298
Uhájiti, il, en, ení = uchrániti, ubrániti, ab-, erwehren, behaupten, retten. Jg. — čeho, jak dlouho: života. D. Moravané uhájili po všechnu dobu neodvislosti své od Římanův. Šb. Lit. 14. Debe vojna vojnó bela, já bech synka uhájila, a já bych teho synečka z vojny vyplatila. Sš. P. 600. — čeho před čím: něčího jména před zapo- menutím. Dch. — proti čemu. Apoštolé duchem svatým osvícení, proti bludům uhá- jeni byli. Sš. II. 24. Pokoušel se u. ho proti nárokům, jichž císař nabyl. Ddk. IV. 78. — se. To není možná, aby se člověk uhájil. Us. Šd. — se kde: na trůnu. Pal. Dj. IV. 1. 36. — se čemu, komu: zlému, Kom., muchám. Bern. — se čeho. Čechy měly se zákonem tímto sesíliti, aby u-ly se nej- nebezpečnějšího svých nepřátel. Ddk. IV. 79. (Tč. ).

354167   Uhájiti se čemu čím s kým Svazek: 7 Strana: 0955
Uhájiti se čemu čím s kým. Naději mají, že něčím užitečně s bližními se moci budou u. zlému. Kom. Lab. 134.

354168   Uhálati Svazek: 4 Strana: 0298
Uhálati, einschläfern. — koho. Uh. Hrad. Tč.

354169   Uhampésat se Svazek: 8 Strana: 0444
Uhampésat se = utahati, unaviti se. Kunšt. Brt. D. II. 405.

354170   Uhan Svazek: 4 Strana: 0298
Uhan, a, m., osob. jm. Arch. III. 482.

354171   Úhana Svazek: 4 Strana: 0298
Úhana, y, f., die Beschimpfung. To jediné na úhanu by mi mohlo býti. Kos Ol. I. 136. Esseové každou úhanu Mojžíše usmrcením trestali. Sš. J. 279. Vz Uhanění.

354172   Uháňať koho Svazek: 10 Strana: 0459
Uháňať koho = vháněti do úzkých upomínáním, utiskovati strhováním na mzdě, na ceně. Val. Čes. 1. XI. 133.

354173   Uháňať sa (po kom Svazek: 8 Strana: 0444
Uháňať sa (po kom) = sužovati se, há- dati se. Phľd. 1894. 373.

354174   Uháňati Svazek: 4 Strana: 0298
Uháňati = uháněti.

354175   Uhanbiti se Svazek: 7 Strana: 0955
Uhanbiti se = zastyděti se. Val. Vck.

354176   Uhanění, n Svazek: 4 Strana: 0298
Uhanění, n., die Beschimpfung, Schän- dung. — U., confusio. U. přikrylo mě. Z. wit. 43. 16.

354177   Uhaněný Svazek: 4 Strana: 0298
Uhaněný; -ěn, ěna, o, geschmäht, ge- schändet.

354178   Uhaněti Svazek: 4 Strana: 0298
Uhaněti, ěl, ěn, ění; uhaniti, il, ěn, ění. Vz Haněti. U. = sháněti, ztupiti, pohaněti, schmähen, schänden, ausschimpfen. BR. II. 800. — koho. Troj., Br. Uhaněli jste mého muže. Svěd. 1569. Uhaněl ženu svého blíž - nieho. BO. Jestliže-by kdo cechmistra u-něl. Sedl. Rychn. 41. Jakožkoli ste mě u-nili. Dal. 10. Jana biskupa uhaněl. V. To ti dá rozum, že každý, kdo kupuje, věc uhání. U Rychn. Msk. — koho proč: pro spra- vedlnosť. Zlob. — jak. A tu ji jest uhanil až do smrti. NB. Tč. 61. — proč: z křivdy. BO. — čím. Dal. 23., 89. Když člověka nemohú kterým zlým skutkem v pravdě uhaněti, hyzdie jeho úmysl. Hus I. 231.

354179   Uháněti Svazek: 4 Strana: 0298
Uháněti, vz Uhoniti.

354180   Uhaniti Svazek: 4 Strana: 0298
Uhaniti, vz Uhaněti. Ž. wit. 39. 15., 13. 6.

354181   Uhaniti Svazek: 7 Strana: 0955
Uhaniti. Joachyma uhani. Sv. Mař. 176.

354182   Uhaňka Svazek: 4 Strana: 0298
Uhaňka, y, f. Jen na mne neveď u-ky (nehaň mne). Us. u Rychn.

354183   Uháňky Svazek: 9 Strana: 0355
Uháňky, pozemek. Pck. Hol. 148.

354184   Úhar Svazek: 7 Strana: 0955
Úhar, u, m., z rus., der Abbrand, Ab- fall, Abgang beim Schmelzen o. Schmieden. Hř.

354185   Uhárati Svazek: 4 Strana: 0298
Uhárati = hoře ubývati, pomalu hořeti, nach u. nach abbrennen. Svíčka uhárá. Bern.

354186   Uharcovati co na kom Svazek: 4 Strana: 0298
Uharcovati co na kom: kus cesty na dobrém koni. Us. Tč. Vz Harcovati.

354187   Uharka Svazek: 4 Strana: 0298
Uharka, y, f., na Slov. a na Moravě = okurka, die Gurke. Vz Oharek. Plk., Flk.

354188   Uhárkať Svazek: 8 Strana: 0444
Uhárkať sa na čo, na koho = bôľne si sťažovať. Uhárka sa na veľké bolasti, na zlého syna. Myjava, Phl'd. 1895. 445.

354189   Uhárkati Svazek: 7 Strana: 0955
Uhárkati. Na tvoje piesně vtáč si uhárka. Ph.'d. VIII. 90 (I. 2. 24.).

354190   Uharkový Svazek: 4 Strana: 0298
Uharkový = okurkový, Gurken-. Mor., Slov.

354191   Uharok Svazek: 7 Strana: 0955
Uharok, rku, m. = oharka. Slov. Let. Mt. sl. VIII. 1. 9.

354192   Uhasadlo Svazek: 4 Strana: 0298
Uhasadlo, a, n. U., jímžto světlo se uha- šuje. BO. Vz násl.

354193   Uhasidlo Svazek: 4 Strana: 0298
Uhasidlo, a, n. = uhasadlo. Mm.

354194   Uhasitel Svazek: 4 Strana: 0298
Uhasitel, e, m., der Löscher. Jg.

354195   Uhasitelka Svazek: 4 Strana: 0298
Uhasitelka, y, f., die Löscherin. Jg.

354196   Uhasitelnosť Svazek: 4 Strana: 0298
Uhasitelnosť, i, f., die Auslöschbarkeit.

354197   Uhasitelný Svazek: 4 Strana: 0298
Uhasitelný, löschbar, auslöschbar. Žízeň u. Ja.

354198   Uhasiti Svazek: 4 Strana: 0298
Uhasiti, uhas, il, šen, ení. Vz Hasiti. — Uhášeti, -šejí, šej, šeje (íc), el, šen, ení; uhašovati = oheň hořící udusiti, er-, aus- löschen. — co: jiskru, uhel, žízeň, V., oheň, světlo, D., ohnivé železo, vápno, Us., ha- nebné žádosti. Ojíř. Oheň uhašuje voda. BO. Uhašovali sú prudkosť ohněvú. ZN. Než oheň se rozmůže, snadno jej uhasiti. Šd. Žádný ji (lásku) krom tebe neuhasí. Pís. Kdo nelúbí mnohořečnosť, uhašuje zlosti. Na Ostrav. Tč. Ujmi dřev ohni, chceš-li u. plamen; U. žádosť, oheň; Kto chce úkrop u., nalej vody studené veň neb rozmeci drva z ohně. Hus I. 279., 464., III. 186., 188. (Tč. ). — co čím: oheň vodou, D., víno vodou. Jel. Chtěl světlo víry naší u. papež- ským učením. Exc. Chtějí ovšem plamen dechem u. Sš. J. 163. Mohúc to zlé slovem u. Dal. 16. Oheň vodou, zacpáním děr u. Hus III. 182., 188.. (Tč. ). Oheň ohněm ne- uhasíš ani olejem. Č. — co kde. Té mojí lásky neuhasí ve mně ani ten deštíček. Er. P. 187. Nedejte tedy falešným apoštolům lásky v sobě ke mně u. BR. II. 636. a. Mi- losť boží v sobě u. Hus I. 158. — jak. A tento hřiech muože v sobě člověk udu- siti tímto obyčejem, jakožto oheň tělestný uhašen bývá. Hus III. 182. (Tč. ). — co kde: železo u (ve) vodě. Vys. — co kdy. Dobře v čas jiskru u. Prov. Vz Shasiti.

354199   Uhasiti Svazek: 7 Strana: 0955
Uhasiti příčinu. Kar. 66.

354200   Uhasiti Svazek: 9 Strana: 0355
Uhasiti = zničiti, dle lat. exstinguere. Úmysl uhasuje odplatu. Hus I. 217.

354201   Uhaslý Svazek: 4 Strana: 0298
Uhaslý, erloschen. U. právo (mrtvé). J. tr. Vz Právo.

354202   Uhasnouti Svazek: 4 Strana: 0298
Uhasnouti, sl, utí, uhásati = přestať ho- řeti, er-, aus-, verlöschen, verschwinden, aus- gelöscht werden. Vz Hasnouti, Shasnouti. — abs. Uhasne oheň, svíce, D., horlivosť, Har., zmužilosť; uhasli počestní mravové. V. Uhasia naše sláva. Ráj. Jejie světlo neuhásá. BO. Uhasiť starý žár bojovný, který jej pudil do Palaestiny; Vášně lidské neuhasínají. Ddk. II. 284., VI. 127. (Tč. ). — kde. Aby nechuti, nepřízně, nelibosti atd. mezi námi uhasly. Pal. Dj. IV. 1. 12. Ten oheň nemá nikdy u. v duši člověka. Hus II. 228. Do- brotivosť v duši jich jest uhasia. Hus I. 161. — čím kdy. Oheň nedostatkem čerst- vého vzduchu, deštěm, po hodině uhasl.

354203   Uhasnouti Svazek: 7 Strana: 0955
Uhasnouti. — abs. Už uhasl (zemřel). Us. Tkč. — jak. Den zvolna uhasínal. Osv. VI. 873. — kde. Aby pravá známosť bož- ská v lidech neuhasla. Pož. 94.

354204   Uhašadlo, a Svazek: 10 Strana: 0459
Uhašadlo, a, n., emictoria. Mam. A. 22a.

354205   Uhašení, n Svazek: 4 Strana: 0298
Uhašení, n., das Löschen, die Löschung, Erlöschung, Dämpfung. U. ohně, světla, vápna, žízně, žádosti, Jg., závisti. Hus III. 132. Vz Uhasiti.

354206   Uhašený Svazek: 4 Strana: 0298
Uhašený; -šen, a, o, gelöscht. U. uhel, jiskra, V., vápno, žízeň, hlaveň. Jg. U. po- pel. BO. Jako svíce nějaká, která se zdála býti uhašena. BR. II. 211. a. Vz Uhasiti.

354207   Uhášeti Svazek: 4 Strana: 0298
Uhášeti, vz Uhasiti.

354208   Uhašovati Svazek: 4 Strana: 0298
Uhašovati, vz Uhasiti.

354209   Uhašteřiti Svazek: 4 Strana: 0298
Uhašteřiti, il, en, ení. — se s kým oč, sich satt (müde) streiten. Us. Tč.

354210   Uhatiti Svazek: 4 Strana: 0298
Uhatiti, il, ěn, ění = z proutí udělati, upevniti, dämmen. — co: hráze. Us. Tč.

354211   Uhatlati Svazek: 4 Strana: 0298
Uhatlati, hinschmieren. — co. To není písmo, co jsi tu uhatlal, to je hatlanina. Na Ostrav. Tč.

354212   Uhavěti Svazek: 4 Strana: 0299
Uhavěti, v Jg. Slov. šp. čtení m.: uha- něti. Č.

354213   Uházeti Svazek: 4 Strana: 0299
Uházeti, vz Uhoditi.

354214   Uházeti Svazek: 7 Strana: 0955
Uházeti, vz Uhoditi.

354215   Uhebediti se někde Svazek: 4 Strana: 0299
Uhebediti se někde = uvelebiti se. Us.

354216   Uhejbati Svazek: 4 Strana: 0299
Uhejbati, vz Uhnouti.

354217   Uhejčkati Svazek: 4 Strana: 0299
Uhejčkati = ukonejšiti, uspati, einlullen. — koho čím: dítě zpěvem. Us.

354218   Uhejsati Svazek: 4 Strana: 0299
Uhejsati, ausjauchzen. — se. U Uher. Hrad. Tč.

354219   Uhel Svazek: 4 Strana: 0299
Uhel, gt. uhle, uhlík, u, uhlíček, čku, m. = těleleso vypálené, die Kohle. V. U. dře- věný, Us., řeřavý n. živý, V., uhašený n. mrtvý, z kamenného uhlí, Šp., kostní, Kno- chenkohle, krevný, živočišný, thierische K., Kh., rostlinný, vegetabilische K. Nz. TJ. cu- krový, Zuckerkohle, Nz., římský ku kre- slení, römische K. Seč, paseka, mýť, koš, belík, kbelík, lopata, vůz na uhle. Uhel (ze dříví) páliti, hasiti, voziti, prodávati. Šp. U. studený a umrlý. Ctib. Černý jako uhel. V. Uhlem černiti, naznamenati, napsati. Us. U. doutná, glimmt. Dch. Panimámo, ženci dó (jdou), večera je na uhló. Sš. P. 518. Uhlevé zažhli jsú se ot nie. Bj. Vypadl uhlíček z kamen. Us. Dch. Najdi sobě ren- dlíček a podkutaj si pod něj uhlíček. U Rož- nova. Kol. vánč. 68. Uhel často ohněm bývá, i proňž bohatý sbožie zbývá. Dal. 17. Komu třeba uhle, hledej v popeli. Lb., Šp. Uhel-li z kamen vypadne, přijdou hosti. Us. Kdo zapaluje velikým uhlem tabák ve fajfce, toho žena mnoho jídel mu sní. Kda. — Vz Rst. 17.

354220   Úhel Svazek: 4 Strana: 0299
Úhel, úhlu (dříve a nyní na Slov. gt. úhla), m. Vz Manžel. Ú. = kout, der Winkel, lat. angulus = místo, ve kterém dvé přímé čáry v rozličném směru tažené se sbíhají a sice uvnitř těch čar. Sedl. Ú = odchylka směrů dvou přímek, které vzhledem k úhlu jeho rameny slovou. U. jest rozdíl směru dvou sbíhavých přímek. Blř. U. pravý (90 stupňů měřící), ostrý (méně než 90"), tupý (více než 90° měřící). Rechter W. od. ein Rechter (R), angulus rectus, ywvía öqü-i], úhel pravý; schief, ang. obliquus, úhel kosý; spitz, spitzig, acutus, ôl-tía, ostrý; stumpf, obtusus, áuftleia, tupý; hohl od. konkav, kleiner als 180°, und nur in Bezug auf den konvexen W. so genannt, úhel dutý; ge- streckt od. gerad, von 180°, nur des Systems wegen Winkel, genannt, úhel přímý, diff. geradliniger Winkel; erhaben od. konvex, (einspringend, in ebenen Figuren), grösser als 180°, in Bezug auf den konkaven W. so genannt, úhel vypuklý (úhel vběžný n. vbí- hající); anliegend, přilehlý; anstossend, sou- mezný, stečný; Neben-W., ang. deinceps po- situs, >) feešiji- yo>vía, eine Art der anstos- senden Winkel, úhel vedlejší: Ergänzungs- W., eine Art der anstossenden W., úhel dopl- ňovací, doplněk, úhel doplňku; benachbarte, z. B. die am Perimeter eines Polygons lie- genden Winkel, úhly sousedné; Scheitel-W., ang. verticalis, >) Y. axa v. oyveijv yo)via, úhel vrcholový (n. křížový); äusserer, ang. exte- rior, r) lY. xbc; yo)via, zevnitřní; innerer, inte- rior, -fj ivröc yo)via, vnitřní; Wechsel-W., ang. alternus, t) žvatlal- yiovia, úhel ob- měnný n. střídný; Gegen-W., ang. oppositus, i; untvavriuv ywvia, úhel protilehlý, úhel protější; Linien-W., angulus, ywvía, úhel; Flächen-W. (den zwei Flächen mit einander bilden), úhel plošný, diff. ebener Winkel; körperlicher od. Körper-W., úhel tělesný, und zwar 1. einspringender, min. kout, (kout, prostora jedním toliko směrem uzavřená ro- vinami, jež musí býti nejméně tři a jež v jediném bodě musejí se prostupovati. S. N. ); 2. Ecke, angulus solidus, ßre^eä ywvía, roh; ebener W., ang. planus, iníneóoc yo>vía, úhel plochý n. ploský; geradlinig,, přímočárný; gemischtlinig-, rozličnočárný (různo-); krumm- linig, křivočárný, diff. gekrümmter Winkel; sphärischer o. gekrümmter-W., úhel sfaerický n. kulový; in d. prakt. Geom. wahrer W., úhel pravý; Horizontal-, úhel obzorný, úhel na obzor uvedený n. svedený; Höhen-, úhel výšky n. úhel nad obzorem n. nadobzorný, sníženosti (pod obzorem, podobzorný). Tie- fen-, svahový (Abdachungs-), odchylku (Ab- lenkungs-), vnější, spřežný (spřežitosti), Kon- jugations-, souřadnic, dostavy, směru, Direk- tions-, dopadu (dopadkový, Einfalls-); vpá- dný, u měření hrubé n. ruční střelby, S. N. XI. 287., KP. II. 129., výstupu (Elevations-), vychýlky (Elongations-), výstřednosti (Excen- tricitäts-), spádu, Fall-, zorný (zrakový), homolog, vnitrní, seku n. úseku n. úsekový, Kreisabschnitts-, středový (který má vrchol ve středu kruhu, Prm. III. č. 12. ), Mittel- punkts-, sklonu (sklonitosti, Neigungs-, vz Schd. II. 5. ), obvodný v polokruhu (W. an der Peripherie im Halbkreise), obvodu (ob- vodový, Peripherie, který má vrchol v ob- vodu kruhu, Prm. III. č. 12. ), srazu, Stoss-, polohy, Positions-, otáčení, der Drehungs- winkel (Šp. ), úměrný (úměrnosti, srovnalosti), vrcholový, odrazu, Reflexions-, tření, zřecí, Seh-, hodinný či hodinový či časový, Stunden-, výplňku (výplňkový, Supplements-). Vz Nz. 325. Ú. v mnohoúhelníku, der Vieleckswinkel. Nz. Ú. svahový, Abdachungs-, Čsk., zákopů, Trancheen-, S. N. XI. 364., bašty, Bollwerks-, Čsk., s pohybnými rameny, proměnný, Ck., úhly nerovné, sobě rovné, střídavé, Wechsel-, souhlasné, korrespondirend, shodné či sou- hlasné, stejnolehlé; ú. souměřitelný, nesou- měřitelný, stýkavé neb stečné, stejnohledné, kladný či příčetný, záporný či odečetný, združovací, Konjugations-.. Jdč. Ú. rozštěpný či rozsošný, Theilungs-, zahnutí, Knickungs-. Nz. Ik. Úhel polarisační. Bř. N. 68., Schd. II. 5. Ú. lomu, odrazu. Vz KP. II. 129., 137. Vrchol, Scheitel, stupeň, Grad, měření úhlu; středění n. zastředění úhlův, das Cen- tnren der Winkel; kroužení, pohybování kruhem, die Kreisbewegung; výseč n. výsek kruhů (kruhový), der Kreisausschnitt. Nz. Ú. sestrojiti, zavříti, měřiti; dvě strany a jimi tvořený ú. určují trojúhelník; úhlové x a y doplňují se do 90°; všichni praví úhlové jsou si (vespolek) rovni; ramena úhlu. Nz. Vz S. N. Dům v úhlech dobře upevněný. Kom. U. čelestní. Ssav. Do úhlu zavěšený, in W. eingehängt. Šp. — Ú. u dělostřelcův: ú. zvýšený, Elevations-, sní- žený n. ukloněný, Repressions-, měřicí Visir-, jadrný, Kern-, nasazený, Aufsatz-, bokový, Flanken-, smetený, bestrichener, smítavý, bestreichender, zmenšený, vermin- 230* derter, mrtvý, todter W. Bur. — Ú. v hor- nictví n. ort slove místo na konci chodníku, kde horník právě při kahanu pracuje, vrtá, trbá, der (das) Ort. Am. Ú. = roh věci, domu, ulice, die Ecke. Na úhlech všech ulic. Br. V témž městě vystavěl z gruntu kollej jesuitskú ve čtyry úhly. Břez. 304. Na čty- rech úhlech toho stolu; Na úhlech zedných (in angulis murorum). BO. Ú-hly stavby, die Grundecken des Gebäudes. Dch. Jsa jako nějaký velmi pevný kámen v rohu úhlu po- ložen. BR. II. 798. a. — D., Troj. — Ú. = strana, die Seite, die Weltgegend. U. hlavní světa (světový); úhly (strany) poboční či mezilehlé či vedlejší (Nebenweltgegenden). 8. a Ž. Východní ú., místo n. úhel nebes, kdež slunce zapadá. V. Dyby byla Morava jako jsou Uhry, dala bych ti huběnky na Všecky úhly. Sš. P. 700. Navrať se od čtyř úhlóv země k svému vykupiteli, jenž tě čeká. Hus III. 80. — Ú. = pol, točna, der Pol. Ú. nebe, V., půlnoční, světa. D. — Ú. električiny, magnetu, galvanského sloupu, der Pol. Magnet má též dva poly č. úhly. Jg. — Ú., hle, f. = pole déle roku ladem ležící. U Bysterska. Sn.

354221   Uhel Svazek: 7 Strana: 0956
Uhel. Cf. Mkl. Etym. 223. a., Kram. Slov., Uhlí. U. dřevěný, Schd. I. 303., du- sičnatý, 305., zvířecí (živočišný). 305. Král staviti to nemohl, neb dal jiskře uhlem býti. Let. 471. Jeden se řařavý u. od dru- hého hřeje. Bž. exc U. živý přiložený k ji- ným i mrtvé obživuje. Km. U. jestli nepálí, špiní. Sb. uč. — Hádanka. Červený žije, černý umírá. Brt.

354222   Úhel Svazek: 7 Strana: 0956
Úhel. Cf. Kram. Slov. Ú. = vnitřní od- chylka dvou sousedních boků či stěn těles- ného úhelníku. Jd. Geom. II. 22. Ú. vý- střední = jejž dva poloměry činí; K stej- ným ú. výstředním příslušejí stejné oblouky kruhu. Jdč. Úhel hranový, Kanten-, kontin- genční, Kontingenz-, stranový, Seiten-, vy- puklý, erhoben, Jrl. 425., 426., předstihu, Voreil-, Šmr. 85., kroucený, Pek. 64., kyvu, Mj. 157., odrazu, Reflexions-, Mj., posou- vání, sklonu roviny, krajní, ZČ. 1. 93., 263, 360., 111. 84., 87., 165., mrtvý (u hradeb), todter, souhlasný, střídavý, nad-, podob- zorný, vyšinutí, směrný, NA. 111. 142., V. 4., 102., 142., 410., lícní, Stč., ostří klínu, Schärfungs-, řezu, Schneide-, střihu, ve kte- rém se nože při stříhání stýkají. Včř. Z. II. 28., 31. — Ú. čelistní, angulus maxillae, čelní, a. frontalis, kosti stydké, a. ossis pubis, soscový, a. mastoideus, záhlavní, a lambdoideus, žebrový, a. costae. Ktt. exc. — Ú., ouhet, houhel, e, f. = úlehel, lada. Vz Ouhel (dod.)

354223   Uhel Svazek: 8 Strana: 0444
Uhel. 0 původu cf. Gb. H. ml. I. 47. Cf. násl. Uhol a Uhoľ. U. = uhlí, palivo (kollekt.). Hledík. Má u. na chrbte (o palčivých staro- stech, péčích). Phľd. 1894. 373. — U. = socha, stoup v parkáně. Jevíčko. Brt. D. II. 405.

354224   Úhel Svazek: 8 Strana: 0444
Úhel. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 47.

354225   Uhel Svazek: 9 Strana: 0355
Uhel. Uhoľ žeravý hreje druhý. Zát. Př VIII. 344.

354226   Úhel Svazek: 9 Strana: 0355
Úhel n. uhel v měřictví a uhel (uhoľ) z pece. Rozb. král. 58.

354227   Uhel Svazek: 10 Strana: 0459
Uhel. Hasne u. odervaný druha svého. Sbor. čes. 18.

354228   Úhelák Svazek: 4 Strana: 0300
Úhelák, u, m. = úhelník, der Eckstein. Us. Jg.

354229   Uhelec Svazek: 8 Strana: 0444
Uhelec, lce, m., Kohlensäure, f. Am. Orb. 8., 55.

354230   Úhelice Svazek: 7 Strana: 0956
Úhelice, vz Ouhelice (dod.).

354231   Úheličky Svazek: 7 Strana: 0956
Úheličky, vz Ouheličky (dod.).

354232   Uhelka Svazek: 4 Strana: 0300
Uhelka, y, f. = uhličnatka, uhličitá ky- selina, die Kohlensäure. Šp.

354233   Úhelka Svazek: 4 Strana: 0300
Úhelka, y, f. = houba, cikánka, agaricus campestris, der Träuschling. D. Z hnoje koňského rostou ú-ky č. pečárky (Cham- pignon). Rostl. I. 182. a., Schd. II. 258., Rstp. 1891. Ú. ovčí. Rstp. 1892., Čl. 180., Kk. 78.

354234   Úhelka Svazek: 7 Strana: 0956
Úhelka, vz Ouhelka (dod.).

354235   Úhelkárna Svazek: 7 Strana: 0956
Úhelkárna, y, f., Champignonhaus, n. Šp.,

354236   Úhelkový Svazek: 7 Strana: 0956
Úhelkový, Champignon-. U.paštika, ragú, salát, máslo, tresť, podpouštka (fricassée), chuť, sekanina atd. Šp.

354237   Uhelna Svazek: 4 Strana: 0300
Uhelna, y, f. = lom kamenného uhlí, uhelný důl, uhelné, hory, die Kohlengrube, der Kohlenbergbau, das Kohlenwerk, Kohlen- bergwerk. Hř. Provod u-ny, der Betrieb des Kohlenbergwerkes. Dch. Vz KP. III. 121., 128., 132., 130., 136. — U. = místo, kde se uhlí chová, die Kohlenkammer. Jg.

354238   Uhelná Svazek: 4 Strana: 0300
Uhelná Příbram, Pal. Dj. IV. 2. 489.

354239   Uhelnák Svazek: 10 Strana: 0459
Uhelnák, u, m. = uhlák (nádoba na uhlí). Rgl.

354240   Uhelnatec Svazek: 7 Strana: 0956
Uhelnatec, uhličnatec, tce, m. = kyslič- ník uhelnatý, Kohlenoxyd. Hrbk.

354241   Uhelnatina Svazek: 7 Strana: 0956
Uhelnatina, y, f. Kod. Mtc 1. 63. 102.

354242   Uhelnatý Svazek: 4 Strana: 0300
Uhelnatý, kohlenreich. U. dříví, hlína, Kohlenschiefer. Techn. U. kysličník, das Kohlenoxydgas. Hrk.

354243   Uhelně Svazek: 4 Strana: 0300
Uhelně, winkelig. Ú. nežit rozříznouti. Sal.

354244   Uhelní Svazek: 4 Strana: 0300
Uhelní, vz Uhelný.

354245   Úhelní Svazek: 4 Strana: 0300
Úhelní, vz Uhelný.

354246   Uhelnice Svazek: 4 Strana: 0300
Uhelnice, e, f. = uhelna, doly uhelné, Th.; huť uhelná, die Kohlenhütte. Plk.

354247   Úhelnice Svazek: 4 Strana: 0300
Úhelnice, e, f. = nástroj složený z 2 pravítek v pravém úhlu spojených k měření pravých úhlův, das Winkelmass, -eisen. S. N., Jg., BO., Skv., Šp. Ú. kamenická. Skv. Podlé ú-ce kouty vede. Kom. J. 758. Po ú-ci, ad amussim. V. Vz Úhelník, Pravítko. — Ú., rostl. Rstp. 2068.

354248   Úhelnice Svazek: 7 Strana: 0956
Úhelnice křížová, Kreuzmass, n. Šand. II. 87., příložná, Winkelmass mit Anschlag. Pdl exc.

354249   Úhelnicovati Svazek: 4 Strana: 0300
Úhelnicovati = podlé úhelnice měřiti, nach dem Winkelmass richten. Bern.

354250   Úhelnicovitý Svazek: 4 Strana: 0300
Úhelnicovitý, gnomonicus, in Winkel gebogen n. p. kel náhle úhlem prohnutý k. př. u routy, podsluničníků. Rst. 510.

354251   Uhelnictví Svazek: 4 Strana: 0300
Uhelnictví, n. = uhelný průmysl, die Kohlenindustrie. Hř.

354252   Uhelníček Svazek: 4 Strana: 0300
Uhelníček, čka, m. = sýkora černá (ko- ňadra, konězdra), parus uter, die Tannen- meise. Pdy., D., Frč. 354.

354253   Uhelníček Svazek: 7 Strana: 0956
Uhelníček. Brm. II. 2. 585.

354254   Uhelníček Svazek: 8 Strana: 0444
Uhelníček, vz Špinavka (pták; 3. dod.).

354255   Uhelníček Svazek: 9 Strana: 0355
Uhelníček, čka, m. = sýkora malá, černá, lesní; uhlíř, uhlířka, kovářík, kováříček, ko- vářka, kominiček, kožešníček, zedniček, babka, babřinka píča, píčka, truhlička. Vz Sír II. 152.

354256   Uhelník Svazek: 4 Strana: 0300
Uhelník, u, m., der Kohlentopf, die Kohlenpfanne, der Réchaud. D. — U., der Kohlenwagen. Vys. — U., das Kohlenhaus. Zpr. arch. IX.

354257   Úhelník Svazek: 4 Strana: 0300
Úhelník, u, m., das Winkelmass, -eisen, -haken. Ú. s rameny stejně dlouhými, pravý, príložný, Anschlags-, stojatý, Stell-, křížový, Kreuz-, tupý, Sechseck-, tesařský. Šp. U. pokosný, Kehrungswinkel, s ocelovým ja- zykem, der Winkelhaken mit Stahlblatt. Skv. Vz Úhelnice. — Ú. = úhelný kámen, kachel do kamen atd., der Eckstein. An hlavným ú-kem sám Ježíš jest. Sš. II. 97. Dvě zdi na jednom ú-ku vystavené. Sš. II. 22. (Hý. ) — Ú. tělesný, koutník, das Kör- pereck. Ú. rovno-, nerovnoboký, rovno- ne- rovnokoutý, pravidelný, souměrný. Jdč. II. 22., 27.

354258   Úhelník Svazek: 7 Strana: 0956
Úhelník, Eckstein, m. ZN. — Ú. = v cu- krov. stroj k čistění cukrovky. Vz Ott. V. 763.

354259   Uhelník Svazek: 10 Strana: 0459
Uhelník, u, m. = místnost' na uhlí. KP. X. 437. — U. truhlářský (nástroj). Vz KP. XI. 8. (obraz).

354260   Uhelniště Svazek: 4 Strana: 0300
Uhelniště, ě, n. = kde se uhlí pálí, skládá, de Kohlenplatz, das -lager. D., Dch.

354261   Uhelnodolní Svazek: 8 Strana: 0444
Uhelnodolní. U. švub. Am. Orb. 81.

354262   Uhelnodolný. U Svazek: 10 Strana: 0459
Uhelnodolný. U. společnosť. Nár. list. 1903. 257. 21. Vz Uhelnodolní.

354263   Úhelnosť Svazek: 4 Strana: 0300
Úhelnosť, i, f. = náklonnosť dvou hmot jinorodých působením na sebe elektřinu činiti, die Polarität. Pr. Chym. 47.

354264   Úhelnostniti Svazek: 4 Strana: 0300
Úhelnostniti, il, ěn, ění, úhelnostňovati, polarisiren. Vz Úhelnosť. Prm. Chym.

354265   Uhelny Svazek: 4 Strana: 0300
Uhelny, pl., f., několik domků u Středo- kluk.

354266   Uhelný Svazek: 7 Strana: 0956
Uhelný trh v Praze. Tk. VI. 84. U. rych- tář = správce uhelného trhu. Wtr. Obr. 595.

354267   Úhelný Svazek: 7 Strana: 0956
Úhelný = hlavní. Ú. zásada. Dk.

354268   Uhelný, -ní Svazek: 4 Strana: 0300
Uhelný, -ní = od uhle, k uhli se vztahu- jící, Kohlen-. U. trh v Praze, vz Tk. II. 551., koš, barvy, V., lopata, Ros., vůz (uhelník), D., jiskra, Troj., dehet, koryto, -becken, -mulde, olej, cedidlo, pánvice, plyn, tyglík, útvar, vápenec, Nz., důl, dříví, hory, kolna, plást, pole, prach, šachta, lo- žiska. Vys. U. nákres, Kohlenskizze, loď, okres, cihelky (kamenné uhlí prašné na- močené, stlačené a usušené k pálení), kbelík, Dch., vrstva, -schichte, -lage, Šp., celina, -gänze, Hrk., vápenec, flec (její uložení), flec radnická, u. útvar v uher. zemích, u Steier- dorfu, vyhořelé flece, u. pole na rozličných místech. Vz Krč. 519., 494., 532., 533., 568., 706., 904., 530., 529. Nemoc plic vdecho- váním prachu u-ného, anthracosis. Nz. lk.

354269   Uhelný, -ní Svazek: 4 Strana: 0300
Uhelný, -ní = k úhlu se vztahující, Winkel-, Orts-. Ú. cihla, D., páka. Sedl. Ú. zrcadla, vz Zrcadlo. Ú. rychlosť, vz Úhlový. — Ú. = nárožní, Eck-. U. kámen (gruntovní). Br., D. Ú. kámen = kámen, jenž v úhlu osnovy či základu nějaké budovy položen sa dvě zdi různě se sbíhající udržuje a spojuje. Sš. II. 101. (Hý. ). Jenž stal se hlavou ú-nou. Sš. Sk. 45. Učiněn jest v hlavu ú-ní, caput anguli. ZN. Brána ú-ná. BO. Kamen, jehož zavrhli sú stavitelé, ten učiněn v hlavu ú-ní. Hus III. 43. — Ú. = hlavní, Haupt-, Ú. vítr, Kom, pilíř. Dch. — Ú. = polarní, Polar-. D.

354270   Úhelovati co Svazek: 4 Strana: 0300
Úhelovati co: pole (déle roku ladem nechati, cf. Úhel, konec). V Bystersku. Sd.

354271   Uhemovati Svazek: 7 Strana: 0956
Uhemovati = utáhnouti. U-muje se, až nemůže dýchati. Us. Kšť.

354272   Uhemzati Svazek: 4 Strana: 0300
Uhemzati = hemzavě ulézti, einen Weg wie ein Wurm kriechend zurücklegen. Ros.

354273   1. Uher Svazek: 4 Strana: 0300
1. Uher (na Slov. Uhor), gt. Uhra, m., pl. Uhří, Uhři, Uhrové; der Ungar. Č. Nalit Uhřie v setniny se shlukú. Rkk. Uhru žád- nému nevěř, leč který má tři oči v čele. Č. Hřích je v Uhřích (U-hřích). Č. — Uher- čina, y, f. = uherský jazyk, die ungarische Sprache. — U-na, druh uherského vína. Us. — U-na, ungarische Krankheit, druh horké zimnice, při níž jazyk uschne a zčerná. D., Us. Jg. — Uherka, y, f., die Ungarin. — U-ky, druh višní. Rstp. 479 — U-ky, druh vína. Vz Uherčina. — U-ka = okurka, die Gurke. Na Slov. — Uhersko, a, n. = Uhry. — Uherský, ungarisch. U. země, V., švestky, Kom., řeč, vůl, kůň, Us., víno, Ros., zeman. Sych. U. višně, třešně (vz Uherka). Má u-ou nemoc (= jest líný). Bdl., Bck. III. 327. A mně dva zlatá u ská. Dch. 68. U. primas. Us., Pal. Dj. V. 1. 50. Za uherský měsíc= nikdy. Vz Měsíc. — U. Brod, u, m., mě. na Mor., Ungarisch-Brod. — U. Hradiště, n., mě. na Mor., Ungarisch-Hradischt. — U. Ostroh, m., Ungarisch Ostra (nikoli: U. Ostrov. Šd. ), původně Stenice. Sd. — Uhry, pl. gt. Uher, Uhrům, Uhry, v Uhřích (na Slov. v Uhrách), instr. Uhry, Ungarn, Ungaria. Vz více v S. N. IX. a XI.

354274   2. Uher Svazek: 4 Strana: 0301
2. Uher, hru, m. = trudovatina, červené neštovice na tváři, die Finne, Drüse, das Kupfer im Gesichte. V. - Uhry, uhři, pl. = nemoc sviňská, die Finnen. Uhři n. žlázy (v nichž červi měchýřkoví jsou) sviňské. V. Svině jsou plné uhrů. Aesop. — Kravský u. = boule podkožní, v nichž se červ utváří, der Lederwurm. D., Nz. lk.

354275   3. Uher Svazek: 4 Strana: 0301
3. Uher Frant., doktor práv a spisovatel. S. N. Xl. 640.

354276   1. Uher Svazek: 7 Strana: 0956
1. Uher, označuje národ u hor bydlící. Ssk. Let. sl. I. 96. O válce s Uhry vz Výb. II. 831. nn.

354277   2. Uher Svazek: 7 Strana: 0956
2. Uher. Cf. Mkl. Etym. 223. b., Kram. Slov., Čs. lk. (rejstřík), Slov. zdrav. 384.

354278   Uher Svazek: 8 Strana: 0444
Uher. O pův. cf. Kotk. 133., Phľd. 1893. 33. nn.

354279   Uher Svazek: 9 Strana: 0355
Uher, hra, m. = cikán. Co ti bába, ras, uher radí, že lež jest, suď. Čes. 1. VII. 377.

354280   Uherák Svazek: 4 Strana: 0301
Uherák, u, m., eine Art unschmackhafter Erdäpfel. Us. Uherce, dle Budějovice, něm. Anhorzen, ves v Stodsku. Arch. IV. 35. Vz S. N.

354281   Uherce Svazek: 8 Strana: 0444
Uherce, rce, m., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 69.

354282   Uherče Svazek: 4 Strana: 0301
Uherče, ete, m., malý Uher; Uher (po- tupně).

354283   Uherčice Svazek: 4 Strana: 0301
Uherčice (dříve Uhřičice), něm. Auer- schitz, městečko v Hustopečsku na Mor. Vz S. N. — Něm. Ungarschitz, ves v Da- čicku na Mor. Žer. Záp. I. 209.

354284   Uherčina Svazek: 4 Strana: 0301
Uherčina, vz Uher, 1.

354285   Uherek Svazek: 4 Strana: 0301
Uherek, rka, m., osob. jm. Šd.

354286   Uherek Svazek: 9 Strana: 0355
Uherek, rybník u Heřmanic. Věst. op. 1895. 18.

354287   Uherka Svazek: 4 Strana: 0301
Uherka, vz Uher, 1., Uherky.

354288   Uherka Svazek: 7 Strana: 1395
Uherka, y, f. = vysoká bota. NZ. II. 402.

354289   Uherka Svazek: 8 Strana: 0444
Uherka. Na Marka u-ky do jarka (mají se síti). Sbor. slov. I. 74.

354290   Uherka Svazek: 9 Strana: 0355
Uherka, y, f. = uherská dýmka. U Polné. Hoš. 101.

354291   Uherky Svazek: 4 Strana: 0301
Uherky, vz Uher, 1. Brt., Šd. — U. = švestky, slivky, z nichž slivovici pálí. U Frýdka. Tč. — U. = fazole největší černé, bílé, červené a bílé. Mor. Brt.

354292   Uherky Svazek: 7 Strana: 0956
Uherky = druh hrušek Mor. Brt.

354293   Uherky Svazek: 10 Strana: 0459
Uherky, druh višní. Nár. list. 1903. 163. 3 - U. Uhodil na u. = utekl. Litom. 74.

354294   Uherky, pl Svazek: 8 Strana: 0444
Uherky, pl., f. = vysoké, voskem a koptem leštěné boty. Vykl. Svat. 46.

354295   Uherkyně Svazek: 4 Strana: 0301
Uherkyně, č, f. = Uherka, die Ungarin. Puch. — U., nemoc uherčina.

354296   Uhernice Svazek: 4 Strana: 0301
Uhernice, e, f. = uherčina (víno).

354297   Uherská Svazek: 7 Strana: 0956
Uherská, é, f. = potok a údolí na Vsacku. Vck.

354298   Uhersko Svazek: 4 Strana: 0301
Uhersko atd. vz Uher, 1. — U., ves u Vys. Mýta. Vz S. N., Dal. 166.

354299   Uhersko Svazek: 8 Strana: 0444
Uhersko, a, n. O pův. cf. Phľd. 1893. 33.

354300   Uherský Svazek: 4 Strana: 0301
Uherský, vz Uher. 1.

354301   Uherský Svazek: 8 Strana: 0444
Uherský. Hřích veliký jako u. vůl. Břez. Font. V. 462.

354302   Uherský Brod Svazek: 7 Strana: 0956
Uherský Brod. V Brodě koze nemajú, šidlem mleko idajú, pantokem chleb krájajú, měchem drva ščípajú. Sš. P. 694 — U. voda, balsam. Vz Mllr. 15., 21.

354303   Uheršťák Svazek: 9 Strana: 0355
Uheršťák, u, m. = vůz po způsobu uherském stavěný. Mus. ol. 1898. 118.

354304   Uherština Svazek: 4 Strana: 0301
Uherština, y, f. = uherčina, uher. jazyk.

354305   Uhl Svazek: 4 Strana: 0301
Uhl, a, m. U. Aloys. Jg. H. l. 646.

354306   Uhlá Svazek: 10 Strana: 0459
Uhlá, n. = uhlí (dřevěné). Val. Čes. 1. XII. 46.

354307   Uhlačka Svazek: 7 Strana: 0956
Uhlačka, y, f, Briquette, f., Kohlen- ziegel, m. Rk.

354308   Úhlada Svazek: 4 Strana: 0301
Úhlada, y, f. = uhlazení, die Glättung, expolitio. Nz.

354309   Uhladiti Svazek: 4 Strana: 0301
Uhladiti, uhlaď, -dě (íc), il, zen, ení, na Slov. -děn, ění; uhlazovati = hladkým uči- niti, glätten, poliren; uchlácholiti, besänf- tigen, nakloniti k čemu, gewinnen. Jg. — co. U-la hlavičku ako makovičku. Mt. S. — co čím. Kočce, psu srsť rukou, Us., mlat. U-dil si řeč liščím ocasem. Hš. U. vlny trojzubem. Dch. U. hoblíkem desku. Mor. Tč. — koho = nakloniti. V. — komu co: si cestu k něčemu. Mor. Tč.

354310   Uhladkati Svazek: 7 Strana: 0956
Uhladkati = uhladiti. Slov. — co čím. Orl. VI. 62., Dbš. Sl. pov. V. 84.

354311   Úhľadný Svazek: 7 Strana: 0956
Úhľadný = úhledný. Slov. Šd.

354312   Uhladoviti Svazek: 4 Strana: 0301
Uhladoviti koně = nechati vyhladověti. Db.

354313   Uhlák Svazek: 4 Strana: 0301
Uhlák, u, m., anthrax, der Milzbrand. Dch., Nz. lk. — U. = uhelník, vůz na uhlí, der Kohlenwagen. Šp. — U., a, m., colius, hmyz motýlovitý. Krok. II. 262. — U., kdo uhlí roznáší.

354314   Uhlák Svazek: 7 Strana: 0956
Uhlák = sněť slezinná. Vz Ott. II. 439. — U. = ohnivý nežit, carbunculus. Ott. II. 439., Slov. zdrav. 384. U. kožní, Hautcar- bunkel. U. jazykový, glossanthrax, rodidel, a. genitalium, střevní, a. intestinalis. Ktt. exc. — U. = nádoba na uhlí. Us. Rgl.

354315   Uhlák Svazek: 10 Strana: 0459
Uhlák, u, m. = difterie. Slov. zdrav. Vz Snět. U. střevní, enteromycosis. Ktt.

354316   Uhlákový Svazek: 7 Strana: 0956
Uhlákový, Anthrax-. U. neštovice, -pu- stel, zbubření, -oedem.

354317   Uhlákový. U Svazek: 10 Strana: 0459
Uhlákový. U. snět, Anthraxbräune. Ktt.

354318   Uhlan Svazek: 4 Strana: 0301
Uhlan, u, m. = sůl z kyseliny uhlíkové a ze zásady solné složená, carbonas, kohlen- saures Salz. Rst. 20. U. ammoniový, ďasi- čitý, germičnatý, měditý, měďnatý, stří- břičitý, strontičitý, samorodný, vápníkový, vápnosodičitý, vodnozinčitý, vizmutičný, zin- čitý, železitý, žíravinný, živěničitý. Pr. Chym. U. sodnatý, železnatý, vizmutový. Schd. II. 35., 52., 56.

354319   Uhlárna Svazek: 4 Strana: 0301
Uhlárna, y, f. = uhelna. Na Ostrav.: uhlarňa, ě, f. Tč.

354320   Uhlárník Svazek: 7 Strana: 1395
Uhlárník, a, m. = dozorce uhlárny, Kohlenmagazineur. Šd.

354321   Úhlář, e, uhlokop Svazek: 4 Strana: 0301
Úhlář, e, uhlokop, a, m. = uhlíř, der Kohlenbrenner, Kohlenbergmann. Hř.

354322   Uhlářský. U Svazek: 10 Strana: 0459
Uhlářský. U. bursa, obchod, trh, syndi- kát atd. Nár. list. 1903. 125. 6., 175. 17., 168. 13, 236. 17.

354323   Uhlásit koho Svazek: 10 Strana: 0674
Uhlásit koho = překřičeti. Brt. Sl.

354324   Uhlásiti Svazek: 4 Strana: 0301
Uhlásiti, müde jagen z. B. ein Thier. Rk.

354325   Uhlásiti se Svazek: 10 Strana: 0459
Uhlásiti se = unaviti, upachtiti se. Pes se během u-sil. Ouboč. Rgl.

354326   Uhlasovati Svazek: 4 Strana: 0301
Uhlasovati, durch Stimmen entscheiden, votiren. Šm.

354327   Úhlastý Svazek: 7 Strana: 0956
Úhlastý, winkelig. Slov. Let. Mt. sl. IX. 1. 49. Takové veci, ktoré majú úhly, me- nujeme ú-stými. Ev. šk. II. 56.

354328   Uhlatěný Svazek: 4 Strana: 0301
Uhlatěný, krystallisirt.

354329   Uhlatěti Svazek: 4 Strana: 0301
Uhlatěti, ěl, ění, kohlen, zur Kohle werden. Dch.

354330   Uhlatiti Svazek: 4 Strana: 0301
Uhlatiti, il, cen, ení, zu Krystallen machen. Šm.

354331   Uhlatý Svazek: 4 Strana: 0301
Uhlatý, angulosus, eckig, winkelig: úd plochý po kraji prodloužený v ušty široké přímostranné. Rst. 510.

354332   Úhlava Svazek: 4 Strana: 0301
Úhlava, y, f. = hlaviště. Šp.

354333   Úhlava Svazek: 7 Strana: 0956
Úhlava = Bradlavka, Bradlenka, něm. Angel, řeka vtékající u Plzně do Radbuzy. Ott. IV. 352., Dch. Ú. chodská na hranicích českobavorských. Ott. VI. 82. b.

354334   Uhlavení Svazek: 4 Strana: 0301
Uhlavení, n., die Köpfung. Smrť Heroda Agrippy o dvě létě později po u. Jakobově připadá. Sš. Sk. 145.

354335   Úhlaví Svazek: 4 Strana: 0301
Úhlaví, n., der Kolben am Gewehre. Rk.

354336   Uhlaví Svazek: 10 Strana: 0459
Uhlaví, n. = hlaviště, zadní část pažby, Schaftkolben. Vz Ott. XXII. 59a.

354337   Uhlaviti Svazek: 4 Strana: 0301
Uhlaviti, il, en, ení = hlavu stíti, köpfen. — koho čím: mečem. St. skl., Výb. I. 1120. 23., Alx. 1120., Sš. Sk. 139.

354338   Úhlavka Svazek: 7 Strana: 0956
Úhlavka řeka, vz Úhlava (dod.), Ott. VI. 82. a. Ú. = potok u Přimdy. Vz Ott. VI. 79. a.

354339   Úhlavně Svazek: 4 Strana: 0301
Úhlavně = velmi. U. někoho nenáviděti, tödtlich. Us.

354340   Úhlavné Svazek: 4 Strana: 0301
Úhlavné, ého, n., zastr. = hlavní město. Jir.

354341   Úhlavně Svazek: 8 Strana: 0444
Úhlavně. Ú. a smrtedlně shrešil. Adm. B. I. 136. a. (List. fil. 1895. 116.).

354342   Úhlavní, -ný Svazek: 4 Strana: 0301
Úhlavní, -ný = hlavní, der erste, vor- nehmste. Ú. lékař. Aqu. Ú-ním soudem je odsoudil. GR. Aby služba nebyla protivna ú-nému pánu. Hus I. 144. — Ú. = nejhorší, který o hlavu (život) stojí. Ú. nepřítel, Haupt-, abgesagter, Erz-, Todfeind, D., Háj., Arch. II. 238., nenávisť, tödtlich, V., Troj., Kom., hřích, Št., St. skl., Hr. rk. 81., zrada, Šm., protivník. Ep. Pog. 26. Ti, kteří sú měli ú-nú nepřiezeň, byli... Hus II. 112. Úhlavnosť, i, f., die Hauptsache. Zlob.

354343   Úhlavník Svazek: 7 Strana: 0956
Úhlavník, a, m. = úhlavní nepřítel. Kar. 20.

354344   Úhlavník Svazek: 10 Strana: 0459
Úhlavník, a, m. = hlavní náčelník; kapitán. Kar. 22., 23.

354345   Úhlavský Svazek: 10 Strana: 0459
Úhlavský V, spis.

354346   Úhlavý Svazek: 10 Strana: 0674
Úhlavý strom (dub) hraniční, komolý, jemuž koruna byla osečena. Vz více v Brt. Sl.

354347   Uhlazeně Svazek: 4 Strana: 0301
Uhlazeně, geglättet, fein. U. mluviti. V tom domě jde to u., geht es fein zu. Dch.

354348   Uhlazení Svazek: 4 Strana: 0301
Uhlazení, n., die Glättung, Verfeinerung. U. slohu. Dch.

354349   Uhlazenosť Svazek: 4 Strana: 0301
Uhlazenosť, i, f., die Glätte, Politur, Feinheit, der Schliff. Nz. Zevní u. Dch. U. mravů. Rk.

354350   Uhlazenosť Svazek: 7 Strana: 0956
Uhlazenosť formalní, SP., stilistická. Tf.

354351   Uhlazený Svazek: 4 Strana: 0301
Uhlazený, geglättet, polirt, fein. U. ká- men, srsť, mlat, moře; mravy, způsoby. Us. Jg., Dch. Kdo chce u-ným býti, musí něco zkusiti. Pk. Strany pořekadel vz: Lasice, Soudruh, Šídlo.

354352   Uhlazený Svazek: 7 Strana: 0956
Uhlazený U. chování, Dk., Šml., mluva, dikce, Us., sloh. Fr

354353   Uhlazkaný Svazek: 7 Strana: 0956
Uhlazkaný = uhlazený. Slez. Šd.

354354   Uhle Svazek: 4 Strana: 0301
Uhle, n. = uhlí. Ž. wit. 17. 13. a j.

354355   Uhle Svazek: 7 Strana: 0956
Uhle Alois. Zl. Jg. 88., 89.—91., Bačk. Písm. 933.

354356   Uhlec Svazek: 4 Strana: 0301
Uhlec, helce, m. = uhelka, kyselina uhli- čitá, Kohlensäure, f. Am.

354357   Uhlec Svazek: 8 Strana: 0444
Uhlec, hlce, m. = jeden podíl uhlíku se dvěma podíly kyslíku, Kohlensäure, f. Am. Orb. 13., 62.

354358   Úhled Svazek: 4 Strana: 0301
Úhled, u, m. = ohled, das Erblicken, Besehen. — Ú. = zevnitřní strana, die Aussenseite, äussere Erscheinung. Má to pěkný ú. Jg. Ty zemáky dobře oloupej, aby měly hezký ú. V Kunv. Msk. — Ú. = pohled, conspectus. Kat. 721.

354359   Uhlédati Svazek: 4 Strana: 0302
Uhlédati, uhlídati, uhlédávati, uhlídá- vati; uhlédnouti, uhlídnouti, dl, ut, utí; uhle- děti, ěl, ěn, ění; uhlízeti, el, en, ení. — U. = spatřiti, sehen, ansichtig werden; uznati, ersehen, abpassen, sehen; shledati, nalézti, ersehen, ausersehen, finden; ubrániti, uhá- jiti, erhüten; se = ubrániti se, ušetřiti se, sich hüten; na Slov. zhlídnouti se, sich versehen. Jg. — co, koho. Jestli té tam ještě uhlídám! Ros. Až svou chvíli uhlédám (poznám ji býti příhodnou). V. Uhlednu sy- nečka jďa do kostela. Sš. P. 210. Nevěsta se s vozu nahla, červenu krev uhlídala; Pod jaborem sedla, orla tam uhledla; A můj milé také hlídá, také-li on mě uhlídá?; A já dycky do dvéří pohlídám, nezda-li já milýho uhlídám; Uhlídala keř zelený a n něho stál kůň vraný; Co tam budeš uhlídať, to nám buděš povidať. Sš. P. 81., 102., 364., 397., 692., 774. (Tč. ). U. škodu, NB. Tč. 214., příhodnou chvíli. Pal. Dj. III. 3. 133. Uhledal ho, když byl lačen a okusil ho. Hus II. 88. — D., Vrat., Reš. — co kde: háj v širém poli uhlídli. Vrat. Bycha za ušima uhlédáme (budeme litovati). Us. Uhled panu v okenečku. Sš. P. 464. — čeho = uhájiti. Sám toho uhlídal. Us. Přece těch jablek uhlídal. Us. — se (čeho). Takového zlo- děje se člověk neuhledí, neuhlídá. Us Šd., Ntk. On se neuhledí. Us. Nelze toho se uhleděti. Ros. — se. Kdo hlídá, uhlídá se (pozorný vyhne se škodě). Šml. Jakmile uhlédali se, ssedli s koně. Pal. Dj. IV. 2 79. Však oni se uhlídají (sejdou se)! Us. Msk. — kdy. Uhlídají svým časem, koho bylo dobře poslouchati. Žer. 316. — koho v čem. Jak sem pohledla v noci do mě- síčka, hned sem tam uhledla v krvi šoha- jíčka. Sš. P. 592. — že. Potom ty uhlédáš, že máš frajerenku. Sš. P. 290. — se na koho, na Slov = zhlídnouti se. Těhotná na pěkné dítě se uhleděla. Koll.

354360   Úhledčí Svazek: 4 Strana: 0302
Úhledčí, ího, m. = úhledší.

354361   Uhledčivý Svazek: 4 Strana: 0302
Uhledčivý = shledlý, sehend, Augen-. Reš.

354362   Uhleděti Svazek: 4 Strana: 0302
Uhleděti, vz Uhlédati.

354363   Úhledník Svazek: 8 Strana: 0579
Úhledník, a, m., epierus, brouk. Vz Klim. 373.

354364   Úhlednosť Svazek: 4 Strana: 0302
Úhlednosť, i, f., die Ansehnlichkeit. Rk.

354365   Úhlednosť Svazek: 7 Strana: 0956
Úhlednosť = pěknosť na pohled, ange- nehmer Anblick, Schönheit. Č.

354366   Uhlednouti Svazek: 4 Strana: 0302
Uhlednouti, vz Uhlédati. — U. = po- zorovati, beobachten, in Acht nehmen, be- trachten. Na Slov. Bern.

354367   Uhlednutí Svazek: 4 Strana: 0302
Uhlednutí, n., das Erblicken, die An- sicht.

354368   Uhlednutý Svazek: 4 Strana: 0302
Uhlednutý; -ut, a, o = pozorovaný, beo- bachtet, betrachtet, in. Acht genommen. Na Slov. Bern.

354369   Úhledný Svazek: 4 Strana: 0302
Úhledný = ohledný, stattlich, zierlich, ansehnlich. U. stavení, Us., Sych., člověk. Šd.

354370   Úhledší Svazek: 4 Strana: 0302
Úhledší, ího, m. = pozorovatel, vyzvědač, der Kundschafter, Ausspäher, Spion, D.; — dohledač, Aufseher, m., Krok.; — slídník (pes) der Spürhund. Cyr. — Jg.

354371   Uhlek Svazek: 8 Strana: 0444
Uhlek = jeden díl uhlíku s jedním dílem kyslíku, Kohlenoxydgas, n. Am. Orb. 26., 55., 62.

354372   Uhlen Svazek: 7 Strana: 0956
Uhlen, u, m. = plyn uhelný, Kohlengas, n. Kod.

354373   Uhlenka Svazek: 7 Strana: 0956
Uhlenka, y, t., vz Hrúd.

354374   Uhlenkový Svazek: 7 Strana: 0956
Uhlenkový, vz Hrúd.

354375   Uhlérna Svazek: 4 Strana: 0302
Uhlérna, y, f., zastr., clibis. Rzk.

354376   Uhléř Svazek: 4 Strana: 0302
Uhléř, e, m. = uhlíř. Arch. II. 169. Vy- hnal u-e z lesóv. Půh. I. 347.

354377   Uhleřisko Svazek: 7 Strana: 0956
Uhleřisko, a, n. = pole na Vsacku. Vck.

354378   Uhleřov Svazek: 4 Strana: 0302
Uhleřov, a, m., Köhlersdorf, ves ve Slez- sku. Tč. Uhleť, i, f. = uhloť.

354379   Uhléska Svazek: 9 Strana: 0355
Uhléska = úlehle. Pck. Hol. 136.

354380   Uhlí Svazek: 4 Strana: 0302
Uhlí, gt. uhlí (šp.: uhlího), uhlíčko, a, n. = mnoho uhlů, die Kohlen. Uhlí jsou nerosty vidu nekovového n. kovového, bez- tvarné (mimo tuhu), barvy hnědé n. černé, malé tvrdosti a hutnosti. Obsahuje více méně čistý uhlík. Jest původu rostlinného a nabylo dlouho trvajícím, tlením v zemi ny- nější podoby své. U. a) lesku nekovového: i 1. u. hnědé, obsahuje 55—75% uhlíku: a) dřevnaté n. lignit n. bitumen, ß) lasturové; 2. černé, má 75—90% uhlíku, ostatní % připadají na vodík, kyslík, dusík a zeminy; hoří pomalu a potřebuje silnějšího průvanu v kamnech. Černé u. a) smolné n. lesklé, ß) kukosové, y) břidličné, ď) sazové. Vrstvy u. nad sebou ležící bývají vrstvami jílu n. pískovce od sebe odděleny. K hnědému uhlí patří rašelina, (Torf): hmota houbovitá ze- mitá n. vláknitá, barvy hnědé n. černé; snadno hoří; skládá se z bahenných rostlin na polo zprachnivělých; má mocnosť 20—40 střevíců. — b) Kovově lesklé: 1. anthracit, černý jako železo, nesnadno se zapaluje a hoří slabým plamenem bez zápachu vydá- vaje silné teplo. Obsahuje 90—96% uhlíku, ostatní je vodík, kyslík a zeminy. — 2) Tuha (Graphit): šedá, lesklá, jemná, měkká, barví a píše černě. Obsahuje skoro úplně čistý uhlík; hoří jen v nejsilnějším ohni za prudkého průvanu vzduchu bez plamene a dýmu a vydává velmi silné horko. Tuha anglická, sibiřská, česká, bavorská. Cf. Bř. N. 232. —234. — U. kamenné n. černé jest buď lupenatě břidličné, buď vláknité, smolné, sazové. Bř. Uhlí mineralné, die Mineralkohle, fossile Kohle, kamenné n. černé, die Stein-, Schwarzkohle, žírné, die Fettkohle, fette Kohle, položírné, halbfette Kohle, kovářské, Schmiede-, spečné či spečivé, Back-, kok- sové, Koks-, Koak-, pěnivé, Sinter-, ply- nové, Gas-, kennelské či svíčné, Kannel-, Leucht-, plamenné. Flamm-, suché či chudé či antracitové, anthracitartige Stein-, chudo- plamenné (chudé s dlouhým plamenem), ma- gere Flamm-, parní (do parních kotlů), do- mácí (k domácímu topení), Hnus-, vápenné (k pálení vápna), Kalk-, cihelné n. cihlové (k pálení cihel), Ziegel-, lupkové, Schiefer-, smolné, Pech-, sazové, Russ-, mělné, Mulm-, mrtvé či mrtvina, taube K., hnědé, Braun-, smolnohnědé, Pechglanz-, obyčejné hnědé, gemeine Braun, zemité hnědé u., erdige Braun-, bituminöse Holzerde, dřevnaté, hol- zige Braun-, listové hnědé u. či listovatý lignit či dysodil, Papier-, Blätter-, těžné, Förder-, kusové, Stück-, Gross-, ohrabované (kostkové, ohrabky, kostky, střední u. ), Würfel-, Mittel-, kouskové (ořechové, osý- vané, kousky), Nuss-, Gries-, drobné, Klein-, Grus-, uhelný prach (měl, mour), Staub-, Kohlenstaub, prosývané, gesiebte K., pro- myté (promývané), gewaschene K., Wasch- kohle, shnětené (uhelné cihelky), Kohlen- ziegel. Hř. U. dehtové, Theer-, lisované, Press-, Dch., prašné (mour), Staub-, sirnaté, schwefelhaltig, rozpálené hnědo-uhlí živič- naté, bituminöse Braunkohle, rozmělněné, gepulverte K., Šp., z kostí (carbo ossium, spodium), Nz. lk., dřevěné, hašené, hou- bové, hrubé, jantarové, králové (dřevěné, okolo krále v milíři), kreslicí (kr. fran- couzské), Reiss-, krupičnaté, lehké, lipové, masové, měkké (z měkkého dříví), milířské, platinové, řeřavé, rostlinné, rýsovné, lípové, tiché (neveliký oheň z uhlí; na tichém u. něco rozpouštěti. Vys. ), tvrdé (z tvrdého dříví), v kusech, znenáhlé (= tiché), živé, živočišné, thierisch o. animalisch. Kh., Vys. U. míchané, Plätterkohle; pařezové, Stücker- kohle; rožďové, Grubenkohle. Techn. II. 398. Uhlé ohňovo. Ž. wit 17. 13 a j. U. krevné. Vz KP. IV. 677., KP. II. 345., III. 42., 43., 122., 126., 131. -133., Krč. 201., 494., 530., 833., 938., 953. U. buštěhradské, kladenské, litické, mirošovské, radnické, nýřanské, plynárnické (Retortenkohle). Po- hrabáč na u., Dch., nasypání, nahození, roz- klad, spotřeba, úspora, cena, prodej, sklad, skladiště, drahota, přikládání, nedostatek, zásoba, dovoz, práni, přebytek uhlí; vůz na u. (uhlák, uhelník), prádlo, lopata, kůlna na u. Šp. Pálení u. v jamách, die Gruben- verkohlung. Nz. U. k vyrábění plynu, die Gaskohle, smíšené, Förder-, žhavé, Gluth-, bohaté na kyz krychlený, schwefelkiesreiche K., ploché, břidličnaté, Schiefer-, plackové (placky), Platten-, chrupavkové, Knorpel-, kalové, Schlamm-; oheň, plyn, popel z ka- menného u.; pramen, zbytek, zkoušení uhlí; pekáč na u, der Kohlenkasten (bei der Gas- erzeugung); nádoba k vaření uhlím, Kohlen - kochgefäss. Šp. Wohlfeile, theure K., laciné, drahé u.; gekörnte K, zrnované uhlí: weiche K., měkké u.; grobe K., hrubé u.; harte K., tvrdé u.; glühende K., řeřavé u.; ge- glühte K., žíhané u.; wiederbelebte K., oži- vené u.; verschmierte K., zamazané u.; ausgegohrene K., vykvašené u.; frische K., čerstvé uhlí; die K. ist bereits in volle Flamme gekommen, u. již plným plamenem hoří; die K. verbrennt zu schnell, u. tuze rychle hoří; K. nachlegen, u. přikládati; unverbrannte K., nespálené u.; die K. gleich- mässig verstreuen, u. stejně rozhoditi, po- hoditi; viel unverbrannte K. wird ausge- schieden, mnoho nespáleného u. se oddělí; unverbrannte K. wird in den Rauchfang fort- gerissen, nespálené u. vlítne do komína. Sp. U. páliti; u. z dříví páliti; dříví na u. páliti; u. uhasiti. D. Tlící u. měchem roz- dmýchati. Sych. U. přikládati, prodávati; k u., na u. něco postaviti. Us. Hory na kamenné u. D. U. dobývati, kopati. Nz. Vz Ruda, Tavíř, S. N., Šfk. 41., Schd. II. 30. Nechť on hryze uhlí; Uč své děti uhlé hrýzti a mě mazancóm jiesti; Komu třeba uhlé, hledej v popele. Mus Bude-li kdo choditi na u. ohnivém a noh svých neopálí ? Hus I. 276. Ona uhlé a nětco železa drob- ného a brus prodala za puol kopy. NB. Tč. 202. Lační-li nepřítel tvůj, nakrm jej, žízní-li, dej mu píti; nebo to čině u. řeřavé shrneš na hlavu jeho. K Rím. 12. 20. (Přivedeš ho k poznání a k zardění). Dch. Sedí jako na uhlí; Jde přes to jako kohout přes uhlí (na lehko si to bere); Uhlí od kováře ku- povati. Bern. Z roštu do u. padnouti (Vz Prodělání); Cos pak pro u. přišel (že od nás tak pospícháš. Vz Spěch)? Č.

354381   Uhlí Svazek: 7 Strana: 0956
Uhlí. Cf. Hrbk. (rejstřík), Kamenouhelný, KP. VI. 283. U. hnědé, Schd. L 421., Frč. G. 137, Krč G. 891., Chdt. 28., kamenné, Schd. I. 421., Chdt. 421., Krč. G. 530., pí- sečné, Schd. I. 422., slípavé, 422., mastné či spekavé 422., Šmr 9., svíčkové, Schd. I. 422., Stč. Zem. 697., mourové. Stč. Zem. 697 — NA. V. 516. — Hádanka: Žije to červené, umírá to černé. Km. 1886. 752.

354382   Uhlí Svazek: 8 Strana: 0444
Uhlí. Nechať hryze u. Bl. Gr. 295. Z kaž- dého dreva uhlie páli (všemu osoh bere). Phľd. 1894. 314. Uhlie (z páleného Jidáše) berú a ponad strechu domu prehadzujú, aby oheň na ten dom neprišiel. Phľd. 1894. 133.

354383   Uhlí Svazek: 9 Strana: 0355
Uhlí, kollekt. má také pl. Gb. H. ml. III. 1. 172.

354384   Uhlí Svazek: 10 Strana: 0459
Uhlí. Uhlie na jednej hromade skoro ne- uhasne. Rizn. 63. U. z kostí = spodium. Vz Ott. XXIII. 830. Nekupuj u. od kováča, ale od uhliara. Slov. Sb. sl. VIII. 87.

354385   Uhlí Potok Svazek: 8 Strana: 0444
Uhlí Potok v Tekovsku. Phl'd. XII. 339.

354386   Uhliar Svazek: 7 Strana: 0956
Uhliar, a, m. = uhlíř. Slov. Loos.

354387   Uhliarky Svazek: 7 Strana: 0956
Uhliarky, pl., míst. jm. v Mal. Hontu na Slov. Let. Mt. sl. VI. 2. 12.

354388   Uhliarňa Svazek: 7 Strana: 0956
Uhliarňa, ě, f., Kohlenbrennerei, f. Slov.

354389   Uhliarský Svazek: 7 Strana: 0956
Uhliarský = uhlířský. Slov. Loos.

354390   Uhliarstvo Svazek: 7 Strana: 0956
Uhliarstvo, a, n. = uhlířství. Loos.

354391   Uhlice Svazek: 4 Strana: 0303
Uhlice, e, f., zastr., sperma. Veleš.

354392   Uhlíček Svazek: 4 Strana: 0303
Uhlíček, vz Uhlík.

354393   Uhličitan Svazek: 4 Strana: 0303
Uhličitan, u, m. Sloučeniny kyseliny uhličité se zásadami slují u-ny, kohlensaure Salze, Karbonate. Šfk. 83., Nz. U. ammo- natý, Hirschhornsalz, kohlensaurer Ammo- niak, barnatý, beryllitý, draselnatý, ethyl- natý, hořečnatý, Magnesiumkarbonat, kohlen- saure Magnesia; kademnatý, kobaltnarý, ithnatý, manganatý, měďnatý, nikelnatý,, lolovnatý (běloba, kohlensaures Bleioxyd Bleiweiss), rtutičnatý, sodnatý, stříbrnatý, strontnatý, uranitý, vápenatý, kohlensaurer Kalk, vizmutový, zinečnatý, železnatý. Kh., Šfk. 802., KP. IV. 373., 370., 385.

354394   Uhličitan Svazek: 10 Strana: 0459
Uhličitan ammonatý (čpavá sůl, sůl z jele- ního rohu). Jeho výroba, vlastnosti a upo- třebení. Vz KP. X. 81.

354395   Uhličitanový. U Svazek: 10 Strana: 0459
Uhličitanový. U. formace olovnatá rud. Ott. XXII. 78b.

354396   Uhličitý Svazek: 4 Strana: 0303
Uhličitý = uhlík v sobě mající, Kohlen-, Kohlensäure-. U. kyselina = uhelka, Kohlen- säure, Nz., voda, Kohlensäurewasser, Šp., sirník (sírouhlík, carboneum sulphuratum, Schwefelkohlenstoff, m. ), Nz. lk., dusičník solík a soličník. Chym.

354397   Uhlíčko Svazek: 4 Strana: 0303
Uhlíčko, a, n., vz Uhlí.

354398   Uhličnatan Svazek: 4 Strana: 0303
Uhličnatan, u, m. = uhlan, Kohlensauer- salz. Chym. U. olovitý (bělidlo olověné, běl olověná), vápničitý (křída), dvojmědičitý. Chym. — Jg

354399   Uhličnatec Svazek: 7 Strana: 0956
Uhličnatec, tce, m., vz Uhelnatec (dod.).

354400   Uhličnatka Svazek: 4 Strana: 0303
Uhličnatka, y, f. = kyselina uhličitá, uhelka, die Kohlensäure. Vyměšování u-ky, Kohlensäureausscheidung, určení u-ky, Koh- lensäurebestimmung. Nz. lk. Pec, pumpa na u-ku, Kohlensäureofen, -pumpe. Šp.

354401   Uhličnatokyselinný Svazek: 10 Strana: 0459
Uhličnatokyselinný. Nár. list. 1903. 141. 13.

354402   Uhličnatý Svazek: 4 Strana: 0303
Uhličnatý, kohlensauer, Kohlen-. U. du- sičník (uhel živočišný), kyselina (n. uhlí- ková), kysličník, soličník, sířičník, kostičník. Pr. Chym. — Jg.

354403   Uhličník Svazek: 4 Strana: 0303
Uhličník, u, m. — uhlík s kovem někte- rým a vodíkem sloučený), das Kohlenmetall, Karburet. Jg., Nz. K. železa, Kohlenstoff- eisen. Nz. U. vodičelý (uhlí dřevné, tvrdé), vodičitý, vodičnatý, železnělý. Chym. — Jg.

354404   Uhličný Svazek: 4 Strana: 0303
Uhličný = uhlík obsahující, něco méně než uhličitý, Kohlenstoff-. U. dusičník u. modřovina Chym. 109.

354405   Uhlídat se Svazek: 10 Strana: 0459
Uhlídat se = unaviti se dlouhým hlídáním. Hoš. Pol. 1. 144., II. 23.

354406   Uhlídati Svazek: 4 Strana: 0303
Uhlídati, vz Uhlédati.

354407   Uhlídati co Svazek: 4 Strana: 0312
Uhlídati co, gehörig hudeln. Tč.

354408   Uhlík Svazek: 4 Strana: 0303
Uhlík, u, uhlíček, čku, m. = malý uhel, das Köhlchen. V. — U. = drahý kámen, der Karbunkel. Aqu. -- U. = hlíza, hlizka, ohnivý nežit (zlý bolák), karbunkul, snět, mrť, mrlina, anthrax, der Brand. Ja., Nz. lk. U. víček, anthrax palpebrae. Schb. — U., der Kohlenstoff, carboneum, prvek chemický. Vz S. N., Šfk. 39. a násl., Schd. II. 29. Rst. 17., Kk. 61. — U., a, m., osob. jm.

354409   Uhlík Svazek: 7 Strana: 0956
Uhlík, Kohlenstoff, m. Rosc. 36., 37., Schd. I. 302., Kram. Slov., MS. 319., Št. Kn. š. 125. — U., a, m. = sýkora obecná. Šíř. Pt.

354410   Uhlík Svazek: 8 Strana: 0444
Uhlík periny = roh, cíp. Phľd. 1895. 585.

354411   Uhlík Svazek: 9 Strana: 0355
Uhlík, u, m. Vz Vstnk. X. 261.

354412   Uhlík Svazek: 10 Strana: 0459
Uhlík. Vz Vstnk. X ÜI. 523., XIV. 402. Slovo to zná již Klicpera v Blaníku psaném r. 1813. (vyd. 1820. 261. ). Mš.

354413   Uhlíkatý Svazek: 7 Strana: 0956
Uhlíkatý, Kohlenstoff-. U. sloučeniny. Rm. 67.

354414   Uhlíkokyselinový Svazek: 4 Strana: 0303
Uhlíkokyselinový plyn, kohlensaures Gas. Světz. I. 291.

354415   Uhlíkový Svazek: 4 Strana: 0303
Uhlíkový = uhličnatý. U. kyselina, cha- luzičník, siřičník; záduch, anaemia. Ja.

354416   Uhlíkový Svazek: 7 Strana: 0956
Uhlíkový. U. železo, Osv. V. 9., slou- čeniny aromatické. Pele. 292.

354417   Uhlíkový Svazek: 8 Strana: 0444
Uhlíkový. U. vlákna žárovek, Kohlen- faden. U. mikrofon, Kohlenmikrophon. KP. VIII. 164., 336.

354418   Uhlín Svazek: 4 Strana: 0303
Uhlín, u, m = drahý kámen, carbunculus. Koll Vz Uhlík.

354419   Uhlín Svazek: 8 Strana: 0444
Uhlín, Diamant, Am. Orb. 55., 79.

354420   Uhlina, y Svazek: 4 Strana: 0303
Uhlina, y. f. = koks, der Koaks, Koks. Šp.

354421   Uhlínec Svazek: 4 Strana: 0303
Uhlínec, nce, m., der Diamant. Šm.

354422   Uhliniti Svazek: 4 Strana: 0303
Uhliniti, il, ěn, ění, mit Leim anschmieren. Bern.

354423   Uhliniti Svazek: 7 Strana: 0956
Uhliniti. U Kr. Hrad. a j. Kšť.

354424   Uhlírna Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlírna, y, f. = pálení uhlí, die Kohlen- brennerei. Um. les. II. 213.

354425   1. Uhlíř Svazek: 4 Strana: 0303
1. Uhlíř (na Mor. uhlář), e, m. = kdo uhlí v milíři pálí, der Kohlenbrenner, Kohlen- bauer, Köhler. V. Vz Tk. II. 374., 381., 382. Tys jako u. (černý). Us. Dhn. Čert řekl u-ři: My oba černi jsme. Us. Vz Uhléř. — U. = kůň rudočerné barvy. Kohlfuchs. D. — U. = jankovitý kůň, der Koller (zastr. ). — U. = druh jíkavců černějších. Us. Dch. — Uhlířem býti = dáviti se, speien, brechen. Ros.

354426   2. Uhlíř Svazek: 4 Strana: 0304
2. Uhlíř, e, m., samota u Chlumce v Tře- boňsku. PL.

354427   3. Uhlíř Svazek: 4 Strana: 0304
3. Uhlíř, e, m., osob. jm. U. Jos., nar. 1822., gymn. ředitel v Praze a čes. básník. Vz S. N, Šb H.. 1. 301. - U. F. B. Tf. H. 1. 195. — U. Hynek. Jg. H. 1. 646. — U. Jan, řed. hosp. školy v Chrudimi a spi- sovatel. Vz S. N.

354428   Uhlíř Svazek: 7 Strana: 0956
Uhlíř, Köhler. Ct. Sdl. Hr. II. 34., Tk. VIII. 301. Patron uhlířů sv. Alexandr. Zbrt. 241. Uhlíř udeřil učně uhlem, ubohý učeň utíkal, upadl, umřel (říkej rychle). Mor. Brt. Dt. 167. — U. = kdo uhlí roznáší. Us. — U. = sýkora uhelníček. Šír. Pt.

354429   3. Uhlíř Svazek: 7 Strana: 0957
3. Uhlíř Jan, nar. 1830. Cf. Bačk. Př. 168

354430   Uhlíř Svazek: 9 Strana: 0355
Uhlíř Jos. Sr. Jub. XXXIII. — U. Jan B. + 27. /7. 1899. maje 69 let. Vz Nár. list. 1899. č. 207. odp.

354431   Uhlíř Svazek: 10 Strana: 0459
Uhlíř, e, m. = jikavec (pták). Č. Třeb. Čes. 1. XI. 36. —. Jos., 1822. —9. /12. 1904. Sr. Nár. list. 1904. 10. /12. a jiné listy z též doby, Máj. III. 220.

354432   Uhlíře Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlíře, něm. Auhlir, ves u Bělohradu. PL.

354433   Uhlíři Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlíři, Kriebaumkollern, ves v Krum- lovsku. — U. u Borové, Mistelholzkollern, ves tamtéž.

354434   1. Uhlířka Svazek: 4 Strana: 0304
1. Uhlířka, y, f., na Slov. uhlářka = žena uhlířova, die Köhlerin, Kohlenbrennerin. D.

354435   2. Uhlířka Svazek: 4 Strana: 0304
2. Uhlířka, y, f. = liška pod hrdlem a pod břichem začernalá, canis alopex, der Kohl-, Brandfuchs. Linn.

354436   Uhlířka Svazek: 7 Strana: 0957
Uhlířka = sýkora uhelníček. Vz Uhlíř (dod). Šír. Pt.

354437   Uhlířov Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlířov, a, m., Köhlersdorf, ves u Opavy.

354438   Uhlířová Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlířová, é, f. = uhlířka.

354439   Uhlířovati Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlířovati, Köhler sein; dáviti se, bre- chen, speien. Vz Uhlíř. Ros.

354440   Uhlířovina Svazek: 9 Strana: 0355
Uhlířovina, y, f. = práce uhlířská. Čes. 1. VII. 14.

354441   Uhlířský Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlířský, Köhler -. U. huť, rychtář. Vz Tk. II. 551.

354442   Uhlířství Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlířství, n. = dobývání dřevěného uhlí ze dříví, die Kohlenbrennerei. Vz S. N., KP. III. 331.

354443   Uhlířův Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlířův; -ova, -ovo, dem Köhler gehörig. Us.

354444   Uhliska Svazek: 4 Strana: 0304
Uhliska a) samota u Napajedel; b) domky u Vsetína; c) les u Lipníka.

354445   Uhlisko Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlisko, a, n., na Slov. a) veliký uhel, grosse Kohle; b) uhliště. — U., jméno pole u Luhačovic na Mor. Nad u-kem. Šd. — Uhliska, pl., n., jm. pole u Vsetína. Vck. Jm. pasek a) u Rožnova, b) u Roketnice a jednotlivých domkův u Napajedel. TČ.

354446   Uhlisko Svazek: 8 Strana: 0444
Uhlisko, a, n. = uhliště. V u-kách uhlí páliti. 1635. Dml. List. 16.

354447   Uhlistý Svazek: 7 Strana: 0957
Uhlistý, Kohlen-. U. krajina. Exc.

354448   Uhlíščena Svazek: 7 Strana: 0957
Uhlíščena, pole u Zášové. Pk.

354449   Uhlišťátko Svazek: 7 Strana: 0957
Uhlišťátko, a, n. = kotlíček na uhlí v kaditelnici. Hnoj. Cf. Úhelník, Uhlojem.

354450   Uhliště Svazek: 4 Strana: 0304
Uhliště, ě, n. = místo, kde se uhlí pálí, die Kohlstätte. D. — U., Kohlheim, Kulm, ves v Klatovsku. Arch. III. 283

354451   Uhlober Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlober, u, m., der Winkelfasser. Šm.

354452   Uhlobiti Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlobiti, il, en, ení, uhlobovati, einphä- len, einrammen. — co kam čím: kůl v zemi taranem u. Na Mor. Tč.

354453   Uhločerný Svazek: 7 Strana: 0957
Uhločerný lépe: černý jako uhel. Brt.

354454   Uhlodaný Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlodaný, abgebissen, abgenagt. U. kou- sek, list. Dch., Nz.

354455   Uhlodárný Svazek: 7 Strana: 0957
Uhlodárný, kohlenbringend, -spendend. T. vrstvy zemské. Stč. Zem. 698.

354456   Uhlodati co Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlodati co: kus kůry. — koho. A co snáší mnozí, to člověka neuhlozí. Ehr. Člo- věka neuhlozí to, čeho též jiní zakoušejí. Lpř. Cf. Hlodati. — čím: zuby. — čeho kde: na kosti. Ros. Myši chléb v komoře, na půdě u-ly. Us.

354457   Uhlodnutí Svazek: 10 Strana: 0459
Uhlodnutí, n. = bodnutí. Náhle ucítil divné u. Zl. Pr. XXII. 567.

354458   Uhlodusík Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlodusík, u, m. = cyan.

354459   Uhlohydrat Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlohydrat, uhlohydrát, u, m., látka or- ganická, pevná, netěkavá, obsahující C12 n. C14 a vodík s kyslíkem v tom poměru, jako ve vodě. Vz Šfk. 541.

354460   Uhlohydratový Svazek: 8 Strana: 0444
Uhlohydratový. U. potrava, Vstnk. IV. 147.

354461   Uhlojem Svazek: 7 Strana: 0957
Uhlojem, u, m. = kotlík na uhlí. Hnoj.

354462   Uhlojev Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlojev, u, m. (beim Markscheider), der Winkelweiser (ein Richtscheit zum Winkel- messen), Šm.

354463   Uhlokop Svazek: 7 Strana: 0957
Uhlokop, a, m., Bergmann, Häuer, m. Hr., Hrbk.

354464   Uhlokyselka Svazek: 7 Strana: 0957
Uhlokyselka, y, f, Kohlensäure, f. Dch.

354465   Uhlokyselý Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlokyselý, kohlensauer. Rostl. I. 127 b.

354466   Uhlokysličný. U Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlokysličný. U. vody, kohlensäurehaltig. Dch.

354467   Uhlolamač Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlolamač, e, m., der Kohlenbrecher. Dch.

354468   Úhloměr Svazek: 4 Strana: 0304
Úhloměr, u, m., der Goniometer, vz Úhelnice. Ú. příložný, der Anlegegoniometer, Nz., optický (odrazový), Reflexionsgonio- meter. KP. II. 133.

354469   Úhloměr Svazek: 7 Strana: 0957
Úhloměr = přístroj k měření úhlů, Winkelmesser, m. Včř. II. 27., NA. V. 216., Stč. Zem. 25.

354470   Úhloměrný Svazek: 4 Strana: 0304
Úhloměrný, goniometrisch. Ú. stroj, kříž, das Winkelkreuz. Nz. Ú. úkon, g. Funktion, desky, řešení obrazců. Jdč. III. 11., 24.. 28., Nz.,

354471   Úhloměrový Svazek: 4 Strana: 0304
Úhloměrový = úhloměrný.

354472   Úhloměrský Svazek: 4 Strana: 0304
Úhloměrský = úhloměrný. Nz.

354473   Uhloměrství Svazek: 4 Strana: 0304
Uhloměrství, n. = měření úhlův, die Goniometrie, Lehre von den Winkeln und ihren Linien. Nz., Jdč. III. 12., Stč. Alg. 58.

354474   Úhloměřicťví Svazek: 4 Strana: 0304
Úhloměřicťví, n., die Goniometrie. S. N.

354475   Uhloměřič Svazek: 4 Strana: 0304
Uhloměřič, e, m., Kohlenmesser, osoba. Šm

354476   Úhlomiera, y Svazek: 7 Strana: 0957
Úhlomiera, y, f., Winkelmass, n. Slov. Ssk.

354477   Uhlomoziti Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlomoziti, il, en, ení, zustampfen; špatně upraviti, ukaňhati, verhunzen. — co čím. Jg.

354478   Uhlomoziti se Svazek: 7 Strana: 0957
Uhlomoziti se = od hlomozu ustati a lehnouti. Kdy pak se u-zíš, ráno máš časně vstáti. U Kr. Hrad. Kšť.

354479   Uhlonosný Svazek: 7 Strana: 0957
Uhlonosný, vz Uhlodárný (dod,). NA. V. 607., Krč., Frč. G. 78.

354480   Úhlopásný Svazek: 9 Strana: 0355
Úhlopásný, vz Úzkokřídlec, Hrotno- křídlec.

354481   Úhlopjatý Svazek: 7 Strana: 0957
Úhlopjatý, Ú. hrubostřelba, jíž vymršťují se kameny n. i dřeva v úhlu 45°. Vz Přímo- pjatý. Ott. V. 225.

354482   Úhlopravý Svazek: 4 Strana: 0304
Úhlopravý, winkelrecht. D.

354483   Úhlopriečnica Svazek: 7 Strana: 0957
Úhlopriečnica, e, f., Diagonale, f. Ssk.

354484   Úhlopriečný Svazek: 7 Strana: 0957
Úhlopriečný, diagonal. Slov. Ssk.

354485   Úhlopřenášeč, úhlopřevodič Svazek: 4 Strana: 0304
Úhlopřenášeč, úhlopřevodič, e, m., der Transporteur, Sehnenmassstab. Nz. Vz Úhlostroj.

354486   Úhlopříčka, úhlopříčna Svazek: 4 Strana: 0304
Úhlopříčka, úhlopříčna, y, f., die Dia- gonale. Vz Uhlopříčný. U. u tělesa hrana- tého jest přímka, jež jde od rohu některého k rohu na jiné hraně ležícímu. Jdč. II. 29.

354487   Úhlopříčný Svazek: 4 Strana: 0304
Úhlopříčný, Diagonal-. U. řez, Jdč. II. 29., čara, přímka (která vrcholy protilehlých úhlů spojuje), plocha, měření, způsob. Nz. Vz S. N.

354488   Uhlopůda Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlopůda, y, f., der Torfboden, nové. Seidl.

354489   Uhlorodný Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlorodný = uhlíkový, kohlensauer. U. vítr. Ja.

354490   Uhloroh Svazek: 4 Strana: 0304
Uhloroh, a, m., tetigometra, hmyz kří- sovitý. Krok II. 263.

354491   Úhlostroj Svazek: 4 Strana: 0304
Úhlostroj, e, m. = nástroj, kterým se úhlové dle daných stupňů dělají n. přenášejí, der Transporteur. Sedl. Vz Úhlopřenášeč.

354492   Úhlostupeň Svazek: 4 Strana: 0304
Úhlostupeň, pně, m. = stupeň úhlu, der Winkelgrad. Šp.

354493   Úhloštítý Svazek: 8 Strana: 0579
Úhloštítý květokras. Vz Květokras (3. dod.).

354494   Úhloštítý Svazek: 9 Strana: 0355
Úhloštítý, vz Květokras.

354495   Uhloť Svazek: 4 Strana: 0304
Uhloť, i, f., der Anthrazit, die Glanz- kohle. Min. 93.

354496   Uhlotěžný Svazek: 7 Strana: 0957
Uhlotěžný, Kohlentörder-. U. stroj, šachta.

354497   Úhlotyč Svazek: 7 Strana: 0957
Úhlotyč, e, f., Winkellatte, f. Ssk.

354498   Uhloupiti Svazek: 4 Strana: 0304
Uhloupiti, il, en, ení, einen dummen Streich machen. Jg. — se v čem. Kinsk.

354499   Uhlovastý Svazek: 7 Strana: 0957
Uhlovastý = uhlím začerněný. U. ruka. Slov. HVaj. BD. I. 25.

354500   Úhlovatý Svazek: 4 Strana: 0304
Úhlovatý, vieleckig.

354501   Uhlovec Svazek: 7 Strana: 0957
Uhlovec, vce, m., harzlose Steinkohle. Anthracit. Nz.

354502   Uhlovitý Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlovitý = uhlí podobný, kohlig. Rst. 510.

354503   Uhlovka Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlovka, y, f. = uhelná cihla, der Kohlen- ziegel. Šp.

354504   Úhlovka Svazek: 7 Strana: 0957
Úhlovka, Winkelröhre, f. Pdl.

354505   Uhlovlačný Svazek: 4 Strana: 0305
Uhlovlačný. U. střída, Koklenkarren- strecke, f. Hř.

354506   Úhlovník Svazek: 7 Strana: 0957
Úhlovník, u, m. Ú. u brzdy. Pdl.

354507   Uhlovodičnatý Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlovodičnatý soličník, Kohlenwasser- stoffchlorid, Chloräther. Pr. Chyra. 144.

354508   Uhlovodík Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlovodík, u. m., der Kohlenwasserstoff, das Kohlenwasserstoffgas. U-ky či hydro- karbony zoveme zvláštní a rozsáhlou třídu sloučenin organických, složených jen z uhlíku a vodíku, které s alkoholy a kyselinami v nejužším spojení jsou, poněvadž z nich se tvoří a v ně opět se přeměňují. Vz Šfk. 503., Bř. N. 106.; 107., Schd. II. 113. Ú. lehký (plyn báňský n. uhelný, das Gruben- gas, Nz., plyn bahnitý, methlan, der Methyl- wasserstoff, Šp. ), těžký. Nz. Vz S. N., Šfk. 105., 106 U. tekutý a pevný. Šp.

354509   Uhlovodík Svazek: 7 Strana: 0957
Uhlovodík. Cf. Rm. I. 147., 271., 317., II. 18., 198., 229., 274., 291.

354510   Uhlovodíkový Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlovodíkový, Kohlenwasserstoff-. Vz S. N. X. 178.

354511   Uhlovozný Svazek: 4 Strana: 0305
Uhlovozný. U. střída, Kohlenförder- strecke. Hř.

354512   Uhlovozný Svazek: 7 Strana: 0957
Uhlovozný. U. třída, Kohlenförderstrecke, f. Hř.

354513   Uhlový Svazek: 4 Strana: 0304
Uhlový = od uhle. Kohlen-, U. barva (černá bez lesku). Rostl. U. cihla = uhlovka.

354514   Uhlový Svazek: 7 Strana: 0957
Uhlový. U. voda (voda, ve které řeřavé uhle uhašeny byly, jíž se umívají, kdo byli uřknuti). Us. u Rokyc. Fč. Také na Mor. Obz. 1883. 145., Mtc. 1891. 100. Cf. Uhrančlivý (i dod.).

354515   Úhlový Svazek: 7 Strana: 0957
Úhlový. Ú. zrcadlo, ZČ. III. 38., páka (lomená), ib. I. 76., závěsa. Pdl.

354516   Úhlový Svazek: 10 Strana: 0459
Úhlový kámen, lapis angularis. Pror. ol. 25a. 1. Isa. 28. 16.

354517   Úhlový, úhelní Svazek: 4 Strana: 0305
Úhlový, úhelní, Eck-. U. kámen. BO. Ú. soustava. Vz H. N. Uhlová rychlosť, die Winkelgeschwindigkeit. Nz. Ú. věnec, Winkelkranz, železo. Šp., Ú. bod, der Eck- punkt (v geometriii. Nz. Ú. (kuželité) kolo, konisch. Šp. — Ú. = polarní, Polar-. V kra- jinách uhlových. Rostl.

354518   Uhloziti Svazek: 9 Strana: 0355
Uhloziti. Co snášejí mnozí, to člověka neuhlozí. Obz. 1889. 29.

354519   Úhložilný Svazek: 4 Strana: 0305
Úhložilný = žebernatý.

354520   Uhltnouti Svazek: 4 Strana: 0305
Uhltnouti, tnul a tl, utí, uhltovati, schluk- ken. Bern.

354521   Uhluchati Svazek: 4 Strana: 0305
Uhluchati, taub werden. Čím víc kvítků vzrůst se zmáhá, víc žel její uhluchá. Sš. Sm. bs. 142.

354522   Uhlupiti Svazek: 10 Strana: 0459
Uhlupiti = zničiti. Sčepnou trávu mráz u-pí. Hoš. Pol. I. 143.

354523   -úhlý Svazek: 4 Strana: 0305
-úhlý: rovnoúhlý chybně m. rovnoúhelný. Nz.

354524   Uhmatati Svazek: 4 Strana: 0305
Uhmatati, uhmatnouti, tl, ut, ut, utí, ab- greifen, abtasten. — co čím: prsty. Us Tč.

354525   Uhmožditi Svazek: 4 Strana: 0305
Uhmožditi, il, ěn, ění = kus něčeho ukroutiti, uraziti, utlouci, mit Mühe ab- reissen, abwinden, durchwalken, durchstam- pfen. — co. Ros. — se s kým, s čím = upracovati se, sich abrackern. Us. — co kde: bavlnu ve žbeře. Na Ostrav. Tč.

354526   Uhnalec Svazek: 4 Strana: 0305
Uhnalec, lce, m. = dítě nemanželské, uneheliges Kind. Mor. Šd.

354527   Uhnalý Svazek: 4 Strana: 0305
Uhnalý = uhnaný, müde getrieben. — Ros. Uhnalý = který se uhnal, unavil; uhnaný, který uhnán byl. Jg.

354528   Uhnání Svazek: 4 Strana: 0305
Uhnání, n., die Ermüdung. Us.

354529   Uhnaný Svazek: 4 Strana: 0305
Uhnaný; -án, a, o, müde getrieben. Us Ros. Vz Uhnalý.

354530   Uhňápati Svazek: 4 Strana: 0305
Uhňápati = nemotorně ušlapati, plump niederstampfen. Us. Jg.

354531   Uhnati Svazek: 4 Strana: 0305
Uhnati, vz Uhoniti.

354532   Uhňati Svazek: 4 Strana: 0305
Uhňati, lépe: huhňati. Jg.

354533   Uhnati Svazek: 10 Strana: 0459
Uhnati. U se vždycky člověku ku škodě. Tbz. III. 1. 154.

354534   Uhnatý Svazek: 7 Strana: 0957
Uhnatý = uhnaný. Slov. Bern.

354535   Uhňavina Svazek: 7 Strana: 0957
Uhňavina, y, f. = jm. čarodějnice. Č. Sebr. sp. 11. 36.

354536   Uhňáviť co Svazek: 8 Strana: 0444
Uhňáviť co = uhnísti. Vck. Poh. 140.

354537   Uhňaviti Svazek: 7 Strana: 0957
Uhňaviti = uhnísti (z těsta, z hlíny), zusammenkneten. Val. Vck.

354538   Uhňavý Svazek: 4 Strana: 0305
Uhňavý, lépe: huhňavý.

354539   Uhnésti Svazek: 4 Strana: 0305
Uhnésti, uhnísti (zastr. uhněsti), uhnětu a uhnetu, hnětl, ten, ení; uhnětati, uhnetati; uhnětávati = umísiti, kneten, knetend zu- bereiten. — co: těsto, hlínu. Us., Br. — co čím kde: těsto rukama na vále. Us. — U., = tisknouti, tlačiti, drücken. Mach.

354540   Úhnět Svazek: 4 Strana: 0305
Úhnět, u, m., die Bedrückung, Abquälung, Abgrämung. der Biss. Us. Dch.

354541   Uhnětatel Svazek: 4 Strana: 0305
Uhnětatel, e, m., der Bedrücker. Sych.

354542   Úhnětek Svazek: 4 Strana: 0305
Úhnětek, tku, m. = úhnět. U-tky svědomí. Sš. Sk. 253.

354543   Uhněteně, uhneteně Svazek: 4 Strana: 0305
Uhněteně, uhneteně, geknetet. Br.

354544   Uhnětenec Svazek: 10 Strana: 0459
Uhnětenec, nce, m. = člověk uhnětený, der Bedrückte. Pokr. 1885. č. 328., Tbz. V. 4. 140.

354545   Uhnětení, uhnetení, n Svazek: 4 Strana: 0305
Uhnětení, uhnetení, n., das Kneten. — U., die Bedrückung. Měst. bož. IV. 256.

354546   Uhnětenosť, i Svazek: 7 Strana: 0957
Uhnětenosť, i, f. Rozličné stupně u-sti zemin. Stč. Zem. 723.

354547   Uhnětený Svazek: 7 Strana: 0957
Uhnětený věkem. Č. Kn. š. 306.

354548   Uhnětený, uhnetený Svazek: 4 Strana: 0305
Uhnětený, uhnetený; uhněten, a, o, = smíšený, geknetet; utištěný, be-, gedrückt; u noha. Jg. Lid obecný těžce porobený a u-ný. Pal. V. 2. 482. — čím: válkami.

354549   Uhnětivý Svazek: 4 Strana: 0305
Uhnětivý, bedrücksam; abmühend. Šm.

354550   Uhněvání Svazek: 10 Strana: 0459
Uhněvání, n., indignatio. Pror. ol. 16a. 2. Isa. 10. 25.

354551   Uhněvati Svazek: 4 Strana: 0305
Uhněvati, erzürnen. Arch. III. 454. — koho, se čím. Us. — se na koho. Velmi sě uhněva na toho bohatce. Bj.

354552   Uhniličatěný Svazek: 4 Strana: 0305
Uhniličatěný; -ěn, a, o, teigig. Šd.

354553   Uhniličatěti Svazek: 4 Strana: 0305
Uhniličatěti = uhniličeti. Mor. Šd.

354554   Uhniličelý Svazek: 4 Strana: 0305
Uhniličelý = uleželý, teigig, mürbe. D. U. hrušky.

354555   Uhniličeti Svazek: 4 Strana: 0305
Uhniličeti, el, ení = uležeti se, teigig werden — kde. Šípek, na němž ovoce přes zimu uhniličelo. Hlas. Ovoce na půdě na slámě uhniličí.

354556   Uhnilý Svazek: 4 Strana: 0305
Uhnilý, abgefault. U. úd. Us. — jak. Moje ruce bílé po loktě uhnilé. Sš. P. 793.

354557   Uhnísati Svazek: 4 Strana: 0305
Uhnísati, eitern. Rána už uhnísá. Us. Tč.

354558   Uhnísti Svazek: 4 Strana: 0305
Uhnísti, vz Uhnésti.

354559   Uhniti Svazek: 4 Strana: 0305
Uhniti, hniji, il, ití; uhnívati, ab-, weg- faulen. — abs. Když kopyto uhnívá. Ja. — kde. Každý musí v černej zemi u. Dbš. 85. Vz Umříti. — čím. Hrozny deštěm uhnily. Us. Tč.

354560   Uhnití Svazek: 4 Strana: 0305
Uhnití, n., das Ab-, Verfaulen. Jg.

354561   Uhníti jak Svazek: 10 Strana: 0459
Uhníti jak. Uhnívá již po léta při živém těle. Nár. list. 1903. 284. 1.

354562   Uhnízditi se Svazek: 4 Strana: 0305
Uhnízditi se, il, ění = hnízdo si učiniti, usaditi se, sich einnisten. Aby Čechové tam u. se ani zemi odtud zase škoditi nemohli. Pal. III. 3. 50. - se kde (u koho, v čem). Až se kuřata pod slepicí uhnízdí. Us. Jg.

354563   Uhnojiti Svazek: 4 Strana: 0305
Uhnojiti, il, en, ení, nach und nach düngen, bedüngen. — co čím: pole kostí moučkou. — co komu. Knězi Martinovi nohy u-li. Hus II. 9. — kde. Toho oni upálí anebo v žaláři uhnojí. Chč. 804.

354564   Uhnojiti koho Svazek: 10 Strana: 0459
Uhnojiti koho = dáti komu shníti. (Kněží dobrého kněze) upálé anebo v žaláři uhnojí. Chč. S. I. 121b.

354565   Uhnout něco Svazek: 8 Strana: 0444
Uhnout něco = ukliditi. Zábř. Brt. D. II. 405.

354566   Uhnouti Svazek: 4 Strana: 0305
Uhnouti, uhybnouti, uhnu, uhni, uhna (ouc), ul, ut, utí; uhýbati, uhybovati = od- kloniti, ukřiviti, odvrátiti, abbeugen, ab- lenken, beugen, wenden; ujíti, ent-, abgehen, ausweichen; vyhnouti, ausweichen, auf die Seite gehen; se = jíti stranou, odkloniti se etc., weichen, ausweichen, sich wohin beugen, bewegen. Jg. — abs. Uhni, sic tě udeřím. Sych. Když se toho dověděla, uhnula jest. NB. Tč. 240. Uhni (volají na dobytek, když mu podstýlají). Us. Šd. Farář počne zakli- nati, ona nechce uhybati (weichen). Sš. P. 792. Sotva jsem uhýbati stačil. Brt S. 14. — co, koho: koně, Bern., větev. Jg. Ne- uhybuj srdce mého. Z. wit. 140. 4. — (co) kam: v stranu. V. Uhni flintu na stranu. Er. P. 398. Já vás ráda požehnám a uhnu do výměny. Ksm. (Mor. ). — čeho: hlavy, ruky. Ros. Chtěli se těch holdovních k Sedl- čanuom u. Arch. I. 237. — čím: koňmi. Bern. — kudy; uhýbati jako vodou ryba (vykrucovati). Č. - (se) čemu: útratám. Sych. Budeš-li se rány bát anebo jí uhýbat, budeš šohajíček pohaněný. Sš. P. 720. U. mnohým nepříležitostem. Ros. Kdo nežádá si vlásti, uhne se mnohé strasti. Č. M. 179. Pavel na čas uhnul jich naléhání. Sš. II. 20. — komu odkud: s místa. Bern. — před kým. Nezabiju mia, nebojím sa já; mám já svoje ruky pevné a každý přede mnú uhne, vybráním se já. Sš. P. 261. — se. Uhni se. Ros. Jelen se uhnul (vyšinul). D. Počal uhybovati se i nastrkovati synóv svých místo sebe Pal. Dj. IV. 1. 270. — (se) komu jak kam, odkud: na pravo, na levo, Kom., z cesty, Ros., ze země se u. (utéci). Th. U. sě od zákona. Ž. wit. 118. 51. U. se s cesty, od cesty. V. U. se do lesa, Us., Ros, k lesu. Us. U. se proti po- ledni. Pref. Uhybuje se tomu, který zlosti oblubuje. Mor. Tč. Uhni, uhni z cesty. Us. Šd. Až se ti (zajíci) ocásejk uhne na stranu. Er. P. 395. Staly jsou se Cechy i s Moravou nešťastnými, kdykoli z ní (z té cesty) zase se uhnuly; Na štěstí uhnul se Břetislav této cestě. Ddk. II. 183., 184. Uhnuli jsme se na pravo k ostrovu. BR. II. 471. b. Ani na pravú ruku ani na levú nemohl se u.; Mistrské dóstojenstvie v cierkvi sě znamená, kteréžto, když k zisku tělestnému uhne se, v nic se obrátí. Hus I. 242., III. 234. U. se trestu. J. tr. — co čím: list prstem. Us. Leč dán nám kvítek, jímž čas, jímž prostor uhýbá. Sš. Sm. bs. 178.

354567   Uhnouti se jak Svazek: 10 Strana: 0459
Uhnouti se jak: o poznání (maloučko). Us. Rgl.

354568   Uhňusený Svazek: 4 Strana: 0306
Uhňusený; -en, a, o = prací, námahou zmořený, erschöpft, ruinirt. Vz násl. Mor. Šd.

354569   Uhňusiti Svazek: 4 Strana: 0306
Uhňusiti, il, en, ení = prací atd. umo- řiti, durch Anstrengung erschöpfen, ruiniren. — co. Kopřivy u-ly všecku přísadu.. Mor. Šd. Ten dluh by mě uhňusil. Mor. Šd. — se čím kde. Nátažkou při stavbě celý se u-sil. Mor. Šd.

354570   Uhnutelnosť Svazek: 4 Strana: 0306
Uhnutelnosť, i, f., die Biegsamkeit.

354571   Uhnutelný Svazek: 4 Strana: 0306
Uhnutelný, beweglich, biegsam.

354572   Uhnutelný Svazek: 9 Strana: 0355
Uhnutelný. Mus. 1898. 348.

354573   Uhnutí Svazek: 4 Strana: 0306
Uhnutí, n., das Ausweichen, Abbeugen, Ablenken, Beugen.

354574   Uhnutí Svazek: 7 Strana: 0957
Uhnutí dělohy stranou, deviatio uteri lateralis.

354575   Uhnutý Svazek: 4 Strana: 0306
Uhnutý; -ut, a, o = odkloněný, křivý, ab- gelenkt, abgebeugt. V.

354576   Uhoblovati Svazek: 4 Strana: 0306
Uhoblovati, ab-, weghobeln, fertighobeln. — co: kus prkna, — čeho. Ten toho uho- bloval (neurčitou měrou). — co odkud: se stolu. Us. Jg. — co z čeho: cep z du- bového dřeva. Mor. Tč.

354577   Úhod Svazek: 4 Strana: 0306
Úhod, u, m. = uhození, der Stoss. Bern.

354578   Úhoda Svazek: 4 Strana: 0306
Úhoda, y, f. = příhoda, das Ereigniss, der Vorfall. Zlob. — Ú. = smlouva (nové), der Vertrag. Jg.

354579   Uhoda Svazek: 8 Strana: 0444
Uhoda = smlouva. Stala se mezi nimi ú. Věst. op. 1893. 48.

354580   Uhodení Svazek: 4 Strana: 0306
Uhodení, n., das Treffen. U. pravdy. Ctib. H. 20.

354581   Uhodinařiti Svazek: 4 Strana: 0306
Uhodinařiti, il, en, ení, durch Uhrmacherei gewinnen. Ros.

354582   Uhoditi Svazek: 4 Strana: 0306
Uhoditi, hoď, -dě (íc), il, zen, ení; uhá- zeti, el, en a ín, ení; uhozovati = udeřiti, bíti, praštiti, schlagen, aufschlagen; něčím ubiti, umazati házeje, bewerfen; hoditi, wer- fen; trefiti, nechybiti, treffen, nicht fehlen, hinein schiessen o. werfen o. schlagen; při- jíti kam chtěl, dostati se, wohin treffen, richtig kommen, den Weg finden; nastati, einfallen, eintreten; shodnouti se, porovnati se, einig werden o. sein, sich worüber ver- gleichen. Jg. — abs. Hrom uhodil. Us. Uhodila zima, horko (nastalo). Kram. Uho- dila (udeřila) dvanáctá. Brt. Hned věděl, kolik u-lo (jak se věc má, wie viel es ge- schlagen hat); U-il mráz. Dch. Když kat nejprv u-dil, meč se nad ní poklonil. Sš. P. 9. Od pravdy jsi daleko neuhodil. Šml. U-la jeho hodina. Us. Uhoď! D. Až uhodí (= bude) cesta. Us. — koho. Ach Bože, co sa se mnú vodí (děje), že mia každý člověk zdaleka uhodí? Sš. P. 402. My to u. nemohúc prosíme za naučení. NB. Tč. 241. — co, koho čím (jak): holí, Us., kamenem až do smrti, V, ohavnými věcmi někoho uházeti, Br., pohlavkem. Ros. U-il ho Jidášem (= stal se lakomým). Us. O toho měšcem Jidáš u-dil. Tam nemají, čím by psa. uhodil. Us. Msk. Děvy došek kamením uhazují. Sš. P. 771. — koho kam. Uhodila ho lenosť pod kolena (jest líný). Vz Janek. Č. U. k cíli. Ryt. kř. Nemohl k vojsku u. trefiti, přijíti). Mudr., Háj. On k dluhu u nemůže (přijíti, jej dostati). Pr. měst. Uhodil naň, aby se přiznal. Dch. Blažen, kdo v dů- ležitých věcech na pravý úsudek uhodí. Sš. L 81. (Hý. ) Jeden tomu, druhý onomu na kloub uhodí. Kos. Ol. I. 173. Zisk falešný škodu plodí, a i to, co máš spravedlivé, na zkázu uhodí. Na Slov. Tč. Uhoď na to už jednou, ať je tomu konec (učiň tomu jednou konec). Us. Ntk. Letos u-dil špatný rok na okurky. Us. U. na. pravdu. Šm. Uhodíš na Janka. Ctib. Hd. Tesákem naň uhodil. Arch. rkv. Jakž jest živ, již nemohl jest na lepší řád večeře Páně u. Chč. (Pal. Dj. IV. 1. 413. ). U-dil mu na žílu. Mt. S. Dav se vésti pudem zachování sebe uhodil na cestu, kteréž odtud bez ustání se přidržoval; 1 zde nedovedl u. na pravý prostředek. Ddk. II. 86., 103. (Tč. ). U. na pravou cestu (přijíti). D., Kom., Žer. U. na dvéře pěstí, holí. Na kůl u. = naraziti. D. Na nepřítele (naraziti, 2) bitvu s ním svésti). Zlob. Hrom uhodil na kostel. V. U. na obtížnosti, Zlob.; Při kopání základů na překážky u. Ml. — co komu: sousedce dítě. Ms. — komu kdy. Poslední hodinka uhodila mu v noci ze dne 21. na 22. ledna. Ddk. II. 446. — (komu) kam, v co (čím, jak, mezi kým): ně- komu v notu u. L. U. v pravý prostředek (trefiti). Reš. V pravdu u., Plk., Reš., Ddk. VI. 181., v cíl, Št., v špičku, Us., v něco (trefiti), V., kopím v někoho. Troj. Chci se přičiniti, aby v dobrý konec mezi vámi uhozeno bylo. Hlc. Když tam věc uhoditi nemohú, žádají za naučení. Tov. k. 218. Neuměl-liby v to uhoditi, vznes to na pány. Půh. 1412. I vaší milosti prosíme, že ráčíte nám naučení dáti, kterak mi strany před- psané spravedlností máme poděliti, poněvadž jsme my v to nemohly u.; Protož my ne- mohúce v to bez naučení vašeho u., vaší milosti za naučení na tu při prosíme; My jsme v tyto jich řeči a pře u. nemohli a chtiec, aby se jim neukrátilo, prosíme vás za naučení; Jan uchytie konvici a u-dil jej v oko. NB. Tč. 4., 21., 63., 254. Kterak by měla to právo jemu učiniti, v to jsú neměli u. Půh. II. 349. Kdyby užší výbor sestoupil se s obou stran, mněl, že by snáze bylo u. v nějaké narovnání. Pal. Dj. III. 3. 89. To dítě uhodilo v pláč. U Rakovn. Uhodi v hlavu i vykyde se mozk. BO. Po tomto slovu ihned v řeč latinskú uhodí. Let. 16. Ktož jste chybili, uhoďte v pravdu. Hus III. 271. Což budu moci, rád se přičiniti chci, aby v dobrý konec mezi vámi uho- zeno bylo Arch. II. 15. U. v osidla (při- jíti). D. Uhodil Mělníkem v Hoštku, až se Roudnice zatřásla. Prov. Kníže (akkus. ) v ledví uhodil. Háj. Doufáme, že s boží pomocí v dobrý prostředek mezi vámi uho- díme, že země a vy v míru zůstanete. Výb. — (čím, kým) oč. Něčím, někým o zem u. Jakož mi píšeš, že Zděnek o své dluhy uhodí: takéť se naději, žeť já o své uhozi. Arch. II. 12., Hlc. Pakliby v niveč o ta dalšie záštie mezi nimi u. nemohli, tehda obec... Arch. I. 223. U. o dobré koruny (erwähnen). Arch. I. 10. Konečné oba sou- sedé o tu věc uhodili (se shodli). Ml. — (se) s kým oč = smluviti se, shodnouti se. Mají se přičiniti, aby s obecným sněmem o náboženství a víru uhodili. V. S císařem o pokoj u. V. Úředník aby s sirotkem do- rostlým o to podlé pořádku (ustanoveného) se uhodl. V. A když sirotkové svým vlád- nouti budú, dále s těmi kněžími sami uhá- zejte, das Weitere vereinbaren. Soudn. kn. opav. 1461. Žoldnéři, s kterýmiž není o službu uhozeno a o škody, aby s nimi uhozeno bylo vedlé slušnosti. 1471. Mus. 1847. II. 193. Srovnaj se a uhoď s prodávajícím o správu. Vš. 157. Arcibiskup přijel a s králem vedlé JMti. vůle o všecky věci uhodil. Arch. V. 330. Úfáme pánu Bohu, že tu v naši po- moc tak s nimi uhodíme, ježto se nám i vám líbiti bude. Pal. III. 2. 7. Mansfeld vinšoval si toho, aby s hrabětem Bukvojem o túž věc uhodili. Skl. V. 59. —Jel., Ctib., St. skl., Reš. — odkud. Z konopi ven u. = trefiti, vyjíti. Ros., Mus. — (se, kde) kam. Hrom uhodil do stromu. Us. Jakoby kámen do vody uhodil (hodil). Bern. Nevím, kterak jsem do tohoto místa k vám uhodil (přišel). Solf., Háj. U-dil do živého, hat den Nagel auf den Kopf getroffen. Dch. To by musil do toho hrom u., abych já tomu neudělal konec. Us. Všk. Tvůj vinek zeleny, ten se ti proměni, tak jak by uhazel do vody kameni. Sš. P. 378. U. se do hlavy. D. U. něčím do terče. Na schodech do nohy se uhodil. Ml. Prosíme, uhoďte mezi námi; Já dobrého nebiehám, což by mezi námi dobří lidé dobrého uhodili. NB. Tč. 150., 290. Neb na tom sněmu, doufáme, že vždy uhodíme, co bude k obecnému dobrému. Pal. Dj. IV. 1. 7. V zákonitém shromáždění se může o to u. Sš. Sk. 227. A jestližeby již psané osoby o další záští mezi nimi u. mohli, buď chvála pánu Bohu. Arch. I. 223. Neb bych mezi vámi rád pěkně chtěl u. Arch. II. 15. Bzenecký uhodil na ulici jed- noho tovaryše v hlavu. Dač. II. 25. Jeden z lidu v hluk střelu spustiv i uhodi krále mezi šíjí a plecí. BO. — se oč: o stůl. Us. — se přes co: přes kapsu se u. = štědrým býti. Us.

354583   Uhoditi kudy Svazek: 9 Strana: 0355
Uhoditi kudy. Tou cestou, kterou jsem tam šel, zase jsem u. neuměl (trefiti). Ezop. 207.

354584   Uhoditi nač Svazek: 7 Strana: 0957
Uhoditi nač: na poklad (nalézti jej), Osv., na pravdu, Šf. Strž. II. 173., věci na kloub. Us. U-la na nás tma. Us. Fč. Ten těžko na pravé pokánie uhodí. Výb. II. 741. — čím nač, kam. U-dil naň tesákem (obořil se). Wtr. U. pěstí na stůl. Posp. — s kým oč. Abychom s stranou římskou u-li o kompaktata. Bart. 94. Aby s nimi o svrchky u-dil. Arch. VII. 142. U-li s ka- pitulou o kompaktata. Let. 340. — s kým več. Uhoďte s nimi v některý prostředek. Arch. VIII. 323. — kam jak. Aby do něho z čista jasna hrom u-dil. Us. Tkč. — k čemu (kam). Vím, kde svého najíti a k svému u. Wtr. Nikterak k nim nemohl u. (je nalézti). Výb. II. 1334. — komu. Zlý vítr mu u-dil (zastihl ho na cestě). Us. Vk. — se = hoditi se. Anth. I. 3. vd. XLIII. Bude pršet? Kdo ví, jak to se uhodí. Slez. Šd

354585   Uhoditi. S Svazek: 8 Strana: 0579
Uhoditi. S někým oč uházeti (se smlou- vati). Arch. XV. 232.

354586   Úhodka Svazek: 4 Strana: 0307
Úhodka, y, f. = uhodnutí, das Errathen. Slez. Šd.

354587   Uhodlati Svazek: 4 Strana: 0307
Uhodlati = uchystati, bereiten, zurüsten. — co do které doby. Něco toho do té doby se uhodlá. Ros. — co k čemu jak. Syn to, co úradou otce ku spasení lidskému uhodlal, ve skutečnosť uvozuje. Sš. J. 87.

354588   Uhodně Svazek: 7 Strana: 0957
Uhodně, treffend. U. psal Gervasius. Šf. Strž. II. 417. U. něco tlumočiti; Líčí jejich mravy u. několika slovy. Ib. I. 453., 465. — Koll. III 264.

354589   Uhodník Svazek: 7 Strana: 0957
Uhodník, a, m. = hodný, bohumilý člo- věk. Slov. Lipa III. 73., Zbr. Lžd. 26.

354590   Uhodniti Svazek: 4 Strana: 0307
Uhodniti, il, ění = hodným či důstojným učiniti, würdig machen — koho (co) čeho. Tím již u-dnil otroctví jejich; Toho Bůh uhodnil a udůstojil milosti své. Sš. II. 138: Sk. 165. (Hý. ).

354591   Uhodno Svazek: 4 Strana: 0307
Uhodno = libo, es ist gefällig, es be- liebt. Omyl. 7.

354592   Uhodnosť Svazek: 4 Strana: 0307
Uhodnosť, i, f., das Willfahren, die Ge- legenheit. Div. z. och. Uhodný = způsobný, hodný, gut, tauglich, tüchtig; libý, gefällig, beliebig, gelegen Jg., Koll.

354593   Uhodnotiti koho Svazek: 7 Strana: 0957
Uhodnotiti koho = k hodnostem pový- šiti Slov. Frsc, Orl. III. 287.

354594   Uhodnouti Svazek: 4 Strana: 0307
Uhodnouti (místy uhádnouti), dnul a dl, uf, utí = hádáním trefiti, enträthseln, errathen, treffen. Jg. — abs. Uhodls. D. Tuším sem, má milá, tuším sem uhádl. Sš. P. 357. Žiaden člověk nevie, ani neuhádne, za ktorým šu- hajkom moje srdce vadne. Sl. ps. 41. Nebude za těžké uhodnouti, která strana obdržela vrch. Ddk. II. 203. — co: smysl něčeho, D., pohádku. Br. Člověk sám nemůže všecko u. (dovésti). Reš. To žiaden duch neuhádne, nevie. Mt. S. Jeho meno žiadná živá duše uhádnouť nemohla. Er. Sl. čít. 70. — co odkud: nemoc z obličeje. Berg. — kam = trefiti. Na Mor. Neuhodnete tam, je tam cesta lesem. Brt. Já už tam uhodnu, když raně ukážete cestu. Šd. — mezi kým. Páni, jáť vás prosím, abyste mezi námi ráčili u. NB. Tč. 150. — komu. Počkej, však já ti uhodnu (= povím, zač toho loket)! Us. Msk. — s infinit. Kdo komu jámu kope, sám do ní upadne a nevím, zdali s nej, kdy chce, vyskočiť uhádne. Na Slov. Tč.

354595   Uhodnouti Svazek: 7 Strana: 0957
Uhodnouti. Za u. užívají na Mor. místy: zhadnút. Brt. D. — s kým oč. Račte s ním o to u. (= uhoditi). Arch. VIII. 7. a j. často.

354596   Uhodnutí Svazek: 4 Strana: 0307
Uhodnutí., n., das Errathen, Treffen. Stran přísloví vz Černý, Oko, Trn, Vlk.

354597   Uhodnutý, uhádnutý Svazek: 4 Strana: 0307
Uhodnutý, uhádnutý; -ut, a, o, errathen, getroffen. Jg.

354598   Uhodný Svazek: 7 Strana: 0957
Uhodný šp. položeno před: Uhodnouti. Soud její (o tom) byl u-ný, treffend. Koll. III. 71. Pročež u. a pravdivý jest úsudek. Šf. Strž. I. 453.

354599   Uhojení Svazek: 4 Strana: 0307
Uhojení, n., das Heilen.

354600   Uhojený Svazek: 4 Strana: 0307
Uhojený; -en, a, o, geheilt. Us.

354601   Uhojitelný Svazek: 4 Strana: 0307
Uhojitelný, heilbar, widerlegbar. Celé obvinění to potkává se s odpory neuhoji- telnými. Pal. II. 1. 171.

354602   Uhojiti Svazek: 4 Strana: 0307
Uhojiti, il, en, ení, heilen. Ježto rány z boje nedaly se u. Pal. Dj. IV. 2. 477. (Šd. ). co čím. Tč.

354603   Uhojniti Svazek: 4 Strana: 0307
Uhojniti, il, ěn, ění, uhojňovati, vermeh- ren. — co čím. Us. Tč.

354604   Uhokynařiti Svazek: 4 Strana: 0307
Uhokynařiti, il, en, ení, uhokynovati, als Höckler erwirthschaften. Ros.

354605   Uhol Svazek: 8 Strana: 0444
Uhol = úhel; uhoľ = uhel. Slov. Pastr. L. '34. Uhol ulice (roh). Phľd. 1895. 227.

354606   Uholdovati Svazek: 4 Strana: 0307
Uholdovati, erpressen, erbetteln. — co. Ros

354607   Úholičky Svazek: 4 Strana: 0307
Úholičky, dle Dolany, pův. Hoholičky, ves ve Smíchovsku. Vz S N.

354608   Uholiti Svazek: 4 Strana: 0307
Uholiti, il, en, ení = oholiti, wegscheren, abrasiren. — co komu kde. Us. Úhon, u, m. = průhon, der Vichweg. — Ú. = honění, die Jagd. Ú. na někoho uči- niti. Zlob. — Ú., der Streit, die Streitig- keit. Aby o řečený újezd zase strk a úhon nevznikl. Er. Reg. 145., Gl 346. — Ú., úhonek = lup, plen. Vký. Vz Úhonek.

354609   Úhon Svazek: 7 Strana: 0957
Úhon = vec uhoněná, získaná. Hluchota bývá ú-nem starých dělostřelců. Šml.

354610   Úhona Svazek: 4 Strana: 0307
Úhona, úhonka, y, f. = škoda, vada, po- rušení, kaz, poskvrna, die Verletzung, das Gebrechen, der Fehler, Schade, Nachtheil. V. Ú-nu míti, udělati; beze vší ú-ny. V. Klisna přišla k ú-ně Sych. — Ú. = moralně: hanba, chyba, poskvrna, der Schandfleck, Tadel, Fehler, Wandel, Makel, Flecken. On jest bez ú-ny; život vésti mezi lidmi bez úhony; není na světě člověka bez ú-ny. V. Ú-nu bráti, vzíti, najíti, to by jednotě ú-nu přinésti mohlo. Kom. Bez ú-ny se chovati; aby mu v tom nikdo ú-ny dáti nemohl. Br. Bez ú-ny živu býti. D. Na své pověsti ú-nu trpěti. Schön. Ú. ovšem na samém Petrovi zůstává. Sš. II. 23., 24. Žádný mi v tom úhony dáti nemohl. BR. II. 538. b. To velikou ú-nu jména jeho při- neslo. V. Všude ú-nu najdeš. Kom. Na všem ú-nu a nedostatek najde. Ler. Vedl na mne všeliké ú-ny. Us. V úřadě tak jest se choval, že ú-ny sobě žádnej na něm bráti nemůže. Žer. 323. Tak můž ú-nu vzíti světec. Sš. Sm. bs. 177. Na duši k ú-ně přijíti. Sych. Ú-ny prostý, tadellos. Dch. Panna bez ú-ny jest veliké ceny. Prov.

354611   Úhonce Svazek: 4 Strana: 0307
Úhonce, e, m., der Schänder.

354612   Úhončivý Svazek: 4 Strana: 0307
Úhončivý = kdo vše jen na oko dělá. U Ronova. Rgl. Vz násl.

354613   Úhončlivý Svazek: 4 Strana: 0307
Úhončlivý, aufsässig. Šm.

354614   Úhonec Svazek: 9 Strana: 0355
Úhonec, nce, m., vz Ouhonec.

354615   Úhonek Svazek: 4 Strana: 0307
Úhonek, nku, m. = co uhoněno, kořisť, die Beute, der Fang. Reš., Jel., Vš. Ú-kem z vojny má několik jizev. Sych. — Ú. = uhoněné dítě, nemanželské, der Bastard Us.

354616   Úhonek Svazek: 7 Strana: 0957
Úhonek = nátlak. Přišel na mne s ta- kovým ú-kem, že jsem povolil. U Chotě- boře. Neud.

354617   Uhonění Svazek: 4 Strana: 0308
Uhonění, n., vz Uhoniti.

354618   Uhoněný Svazek: 4 Strana: 0308
Uhoněný, vz Uhoniti.

354619   Úhonice Svazek: 4 Strana: 0308
Úhonice, dle Budějovice, ves v Un- hoštsku. Vz S. N., Arch. I. 523.

354620   Uhoniti Svazek: 4 Strana: 0308
Uhoniti, uhoň, ně (íc), il, ěn, ění; uhá- něti, ěl, ěn a ín, ění; uhnati, uženu, žeň, hnal, án, ání; uhonívati, uhnávati, uhání- vati = pryč hnáti, weg-, forttreiben, weg-, zutreiben suchen; honě ujíti, treibend zu- rücklegen, forttreiben; hnáti moci, im Stande sein zu treiben, ertreiben, dostihnouti, nach- setzen, nachjagen, einholen; lovem dostati, chytiti, uloviti, uštvati, erjagen; lapiti, er- haschen; hnáním unaviti, utýrati, müde jagen, übertreiben, überjagen; honem běžeti, weg- eilen; dorážeti, angreifen, losgehen. Jg. — abs. Pastýř uhnal (= dále hnal), než jsem krávy napojila. Us. Šd. Ten uhání (běží), co může. Us. — co, koho. Dnes tři mile uženu. Us. U. koně. D. Uženeš-li pak ten dobytek (budeš s to, abys jej hnal)? Us. Bycha, bys se běžením přetrhl, neuhoníš. Prov. Uhonil dva zajíce. Už ho celého uho- nili. Us. Šd. Já celé stádo sám uženu. Us. Uhnal mě (řečí přinutil), že sem mu tele prodala. Us. u Kunv. Msk. Uhonil je (= do- honil). Bl. Co kdo uhnal (vydobyl). Kom. Uhonili biskupa. Dač. I. 57. Chtě káče la- piti, uhonil lysku. Prov. Mám úmysl táhnouti na ta místa, kdež bychom něco u. mohli. Arch. III. 384. Byl by laciněji koupil, kdyby ho byli neuháněli (při dražbě naň nepřiha- zovali). U Kr. Hradce. Kšť. — co před kým: dobytek před nepřítelem. Ros. — (co, koho) na čem, na kom. Na koni uháněti (ujížděti). D. Ani na koňoch neradi uháňujú. Dbš. 50. Uháněla jako na větrném koni. Sá. Co na chudých uhoní (lapí). Reš. Kníže na cestě uhonili (postihli, dohonili). Háj. — koho v co: v tenata. Rad. zv. — kde. Sokol v povětří ptáky uhání. Ms. pr. pr. — co, koho čím. Lišku liškou uhnuti (chytrosti proti chytrosti užívati). D. Kravou zajíce neuhoníš Us. Chůzí vlka uhoniti. V. My si té chyby ani nevšimli a oni na ni pořád ukazují a nás tím uhánějí. Us. Čer- mák. — koho s kým: zajíce se psem u. Us. — na koho = dorážeti. Bez přestání na ně uháněli. Dvě. kron. — si, komu co, čeho z čeho (proč) = honě dostati, auf-, erjagen; něco sobě způsobiti, na sebe uvaliti, utržiti, sich zuziehen, verursachen, erwischen. U. sobě nemoc (utržiti), rýmu, zimnici, souchotiny, škodu, neštěstí, D., ránu, V., kořist, Aesop., závrať, Kom., dítě. Sych. Z frejování uhoníš si nemocí. Us. Kdo sobě pro groš hladu užene, ani dvěma ho nevy- žene. Prov. A já chováni doma takového psíčka, co on mně uhoní každého zajíčka. Sš. P. 691. Sebrance si uhonila (nemanželské dítě). Reš. U-la si to někde ve světě. Us. Šd. U-nil si dobré oko u hospodyně. Ehr. Posměch sobě uhoní. Rvač. — jak. Někoho do smrti uhnati. Bern., Šm. Proudem uhá- něti. Dch. Uhání jako švec na trh. Us. Šd. Uháněl rychloletem. Světz. 1871. Uhání jako na větrném koni. Sá. — kam. Zaspalo děvče, nevyhnalo krav, huhnal (uhnal) hí (jí) pastéř pod zelené háj. Sš. P. 541. — kudy. Iason přes hory doly uhání. Us. Dch. — se = uběhati se, sich müde laufen. D. — se čím: během, cestou. Us. — Na Slov. u. se = bráníti se, čemu; muchám, zlodějům, sich wehren. Bern. — se před koho: před soudce (honiti se). Bern.

354621   Uhoniti Svazek: 7 Strana: 0957
Uhoniti. — kde. Nebyl na vrbě uhoněn (není nemanželský). Na Hané. Bkř. — co komu: sobě porážku. Šf. Strž. I. 502. — jak. Uháněl jako po žhavém uhlí. Tbz. — se. Kdo jiného hodí, sám se uhoní. Lpř. se s kým. Sedliaci povedali, že sa oni ne- budú uháňať s panstvom (souditi). Slov. Rr. Sb. — koho kam: před soud (po- hnati). Jrsk. — kam za kým. Psi uháněli za zajícem k lesu. Us. Pdl. — se oč uhá- něti, sich bewerben. Mor. Tč.

354622   Uhoniti Svazek: 8 Strana: 0444
Uhoniti. Uháněl jako koroptí sameček brázdou. Nár. list. 1896. č. 239.

354623   Uhoniti Svazek: 9 Strana: 0355
Uhoniti. U-la si s ním dítě. Us. Čes. 1. IX., 112.

354624   Uhoniti koho v čem Svazek: 10 Strana: 0459
Uhoniti koho v čem (postihnouti) a potom obžalovati. Rokyc. Post. 373b.

354625   Uhonka Svazek: 4 Strana: 0308
Uhonka, y, f. = kulička, sphaerula. U-ky biechu vše z zlata púhého. BO.

354626   Úhonka Svazek: 4 Strana: 0308
Úhonka, y, f. Koroptve do ú-nek chytati. Mor. Boč. exc.

354627   Úhonný Svazek: 4 Strana: 0308
Úhonný = úhonu mající, tadelhaft. U. předsudek. Ilias. Petr úhonným byl (hany, důtky, domluvy hoden byl). Sš. 11. 23.

354628   Uhopsovati se Svazek: 4 Strana: 0308
Uhopsovati se, sich satt hopsen. — kde: v hospodě u muziky. Us. Tč.

354629   Uhor Svazek: 4 Strana: 0308
Uhor, a, m. = Uher. Vz Toto.

354630   Úhor Svazek: 4 Strana: 0308
Úhor, u, úhorek, rku, úhoreček, čku, m. = rolí, která se zoraná k druhému roku nechává, příloh, úlehle, der Brackaeker, die Brache, das Ruhefeld. Ros. Ú. = pole, které rok neb více roků neoséváme, ale často vzděláváme, Brache, f. Úhor v užším smyslu č. čistý úhor, úplný úhor, černý úhor, reine Brache, vollständige Brache, schwarze Brache. Neúplný úhor, poloviční úhor = pole na podzim (po sklizni) nevzdělané, jehož pou- žíváme buď do jara, ale obyčejně až do měsíce června neb do července jako past- viště. Na jaře neb v létě (v červnu, v čer- venci) počínáme tento ú. vzdělávati a při- pravujeme a pohnojujeme jej k ozimu. Orby následují, možno-li rychle za sebou. Die Hegebrache, halbe Brache. Uhor kyprý ro- zeznává se od polovičního úhoru tím, že se posévá semenem bílého jetele, bojinku atd. a jest tedy uměle založeným pastviskem. Volíme-li pro kyprý úhor červený jetel s travami, stává se v prvním roce po za- setí), že rostliny sečeme. Mürbe Brache, Dreeschbrache. Stává se, že při trojhonném hospodaření úhořiti se přestává a že trať úhorová k pěstování zemáků, řepy, hrachu atd. ano i jetele určena bývá. Takovou trať jmenujeme zeleným č. osetým úhorem, ač- koliv jmenovati se tak nemá. Besömmerte Brache, Grünbrache. Hrubá brázda na zimu č. úhor přes zimu. Před zimou se pole co možná hluboko zoře a zůstane v tom stavu přes zimu ležeti. Die Winterbrache. Štyry koně v úhoře, žaden s něma neoře; Kerá není poctivá, ta je jak charba modrá, co na úhoře sedá. Sš P. 712., 779. Pole úhorem leží. Us. Pod ú. orati (úhořiti). Bern. Ú-ry orati = první orba polí těch, na které se ozimní obilí seti má. Us. Pastva na ú-ru (úhorová, úhořili). J. tr. Voli, voli, sivé voli, poženěm vás naj úhory na zelené. Sš. P. 503. Pásal Janko voly na zelenom úhorí. Sl. ps. Tč. Úhor ladem leží; ú-ry jaří za- seti. Šp. Ta bylina ú. si libuje. V. Sedí vrána na ú-ře (špatnou má živnosť). Ros. Vz S. N., Schd. II. 240., Kk. 63. — U-ry dělati = trní a chrastí vypalovati a tak zemi dříve neúrodnou k orbě připravovati. Ve Slez. Tč. — Ú., vrchol, jugum. (On) po úhoru té strany hory chodieše (per jugum). Jir. exc.

354631   Úhor Svazek: 7 Strana: 0957
Úhor. Cf. Kram. Slov. Slez. příluh. Cf. Úlehl, Úhorje, Úhorisko (dod ).

354632   Úhor Svazek: 8 Strana: 0444
Úhor. O pův. cf. Gb. 11. ml. I. 80.

354633   Úhor Svazek: 9 Strana: 0355
Úhor. O pův. sr. Zub. 423. Dieťa z úhora = z vdovy po druhé vdané. Zát. Př. 97a.

354634   Uhor, Uhorsko Svazek: 8 Strana: 0444
Uhor, Uhorsko. Jak stará jsou tato slova? Vz Phľd. XII. 145. nn., Uher, Uhersko.

354635   Uhoraný Svazek: 4 Strana: 0309
Uhoraný; -án, a, o, abgebrannt. — kde. Chléb na jedné straně je celý u-ný. Na Ostrav. Tč.

354636   Uhorček Svazek: 7 Strana: 0957
Uhorček, rečku, m. = oharek. Slov. Sokl. II. 356.

354637   Uhorčený Svazek: 4 Strana: 0309
Uhorčený = uhřatý, erhitzt. Byl sem u muziky, uhorčen šel sem domů. U Do- mažlic. Němc. Dr. pov. 42.

354638   Uhorčík Svazek: 4 Strana: 0309
Uhorčík, a, m., ein kleiner Ungar. Cf. Uher. Slov. Šd.

354639   Uhorčiti Svazek: 4 Strana: 0309
Uhorčiti, il, en, ení = zahříti, erhitzen. Jg., — co čím: topením. Us. Tč.

354640   Úhorek Svazek: 4 Strana: 0309
Úhorek, rku, m. = nedodělaná práce, die Brache. U Vys. Mýta. Hrp.

354641   Úhorisko Svazek: 7 Strana: 0958
Úhorisko, a, n., vz Úhor. Koll. St. 493.

354642   Úhorje Svazek: 7 Strana: 0958
Úhorje, n., vz Úhor. Koll. St. 493.

354643   Uhorka Svazek: 4 Strana: 0309
Uhorka, y, f. = okurka, die Gurke. Na Slov. Koll. Čít. 47.

354644   Uhorkový Svazek: 7 Strana: 0958
Uhorkový = okurkový, Gurken-. U. se- meno. Slov. N. Hlsk. XIV. 36.

354645   Úhorlík Svazek: 8 Strana: 0444
Úhorlík, a, m., glareola, Grubhahn, m., zool. Sterz. I. 1148.

354646   Uhorliti Svazek: 4 Strana: 0309
Uhorliti, il, en, ení, uhorlovati, zu eifern anfangen. — nad čím. Na Ostrav. Tč.

354647   Úhornačka Svazek: 4 Strana: 0309
Úhornačka, y, f., das Brachkraut. Tpl. Úhorní, -ný, Brach-, Brachfeld-. Ú. žito, pastva. Us., J. tr.

354648   Úhorník Svazek: 10 Strana: 0674
Úhorník, a, m. = zmije jedovatá. Brt. Sl.

354649   Úhorok Svazek: 10 Strana: 0459
Úhorok = nedohořelý zbytek svíčky. Liptov. Sbor. slov. IX. 45.

354650   Uhorovati Svazek: 4 Strana: 0309
Uhorovati = úhořiti.

354651   Úhorská Svazek: 9 Strana: 0355
Úhorská, é, f., jm. místa u Hovězí na Mor. Vek.

354652   Uhorsko Svazek: 4 Strana: 0309
Uhorsko, a, n. = Uhersko. Vz Uher.

354653   Uhorský Svazek: 4 Strana: 0309
Uhorský = uherský. Vz Uhor.

354654   Uhoršiti Svazek: 4 Strana: 0309
Uhoršiti, il, en, ení, uhoršovati, ver- schlimmern. — komu. Svůj svému neuhorší. Plk. Ona (kořalka) mému tělíčku neuhorší. Us. Vk. U. svému stavu n. si svůj stav. Na Ostrav. Tč.

354655   Uhoršiti sobě v něčem Svazek: 10 Strana: 0459
Uhoršiti sobě v něčem (pohoršiti). Arch. XXII. 133.

354656   Úhoř Svazek: 4 Strana: 0309
Úhoř, e, úhořek, řka, úhoříček, čka, m., anguilla, der Aal, das Aalchen. V. Ú. říčný, mořský, obecný, elektrický, Jhl., na- kládaný n. marinovaný, uzený, Kh., stra- katý, plzký, Kom., písečný. Schd. II. 501. Cf. KP. II. 244., 245., III. 387. Lovení ú-řů; slup, lov, osten, sádka, vrš, rybník na ú-ře; ú-ře zatisknouti (zabiti), lapati, loviti. Šp. Vz S. N. Drží ú-ře za ocas (vz Nejistota); Ze všeho se co ú. vyvine (vyseká, vz Chytrý); Ú-ře přes koleno lámati (vz Marný); Úhoř mezi rybami (rotivý, vz Nesvorný). Č. Ú-ře za ocas chytáte (špatně si počínate). Vz Najapný. Lb., Sych.

354657   Úhoř Svazek: 7 Strana: 0957
Úhoř. Cf. Mkl. Etym. 223. a., Brm. III. 3. 351., Rk. Sl. Vymrštil se úhořem (jako úhoř) ze sedla. Jrsk. Vyvine se jako ú. Pk. Jsme dřeni jako ú. Kká. Td. U8. Po- držal úřadu jako úhoře za ocas velmi krátký čas Bart.— Ú. jako jídlo. U. pečený, sma- žený, uzený, v bledém pivě vařený, nadí- vaný, na kyselo, na rožni pečený, s bílou omáčkou, v aspiku, v pivní omáčce, v pa- píru, v červeném víně, špikovaný, dle způ- sobu ruského, se šalvěji smažený, v omáčce s listnatým těstem, s polskou omáčkou, v pivě vařený, po plavecku, v huspenině, na modro, dle způsobu anglického, fran- couzského, v papillotách, na roštu pečený atd. Šp.

354658   Uhoř Svazek: 8 Strana: 0444
Uhoř. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 48. Držíť (o, jako úhoře za ocas. Bl. Gr. 297.

354659   Úhoř Svazek: 9 Strana: 0355
Úhoř. Jsi všude jako ú. mezi rybami. Braun 54. Ouhoř ryba nezdravá, dělá hrdla chraplavá. Nár. sbor. 1900. 191.

354660   Uhořalý Svazek: 4 Strana: 0309
Uhořalý = uhořelý. Bž. 17.

354661   Úhořek Svazek: 4 Strana: 0309
Úhořek, řka, m., vz Úhoř.

354662   Uhořekovati se kde Svazek: 4 Strana: 0309
Uhořekovati se kde, sich abgrämen. Us. Tč.

354663   Uhořelice, pl Svazek: 7 Strana: 0957
Uhořelice, pl., nyní Pohořelice u Napa- jedel. Pk.

354664   Uhořelosť Svazek: 4 Strana: 0309
Uhořelosť, i, f. = úpal, die Versengtheit. Zlob.

354665   Uhořelý Svazek: 4 Strana: 0309
Uhořelý = uhřatý, erhitzt. U. čelo a líce. Němc. — U., abge-, verbrannt. U. dobytče. Us.

354666   Uhoření Svazek: 4 Strana: 0309
Uhoření, n., das Verbrennen, Abbrennen.

354667   Úhoření Svazek: 4 Strana: 0309
Úhoření, n., vz Úhor, Úhořiti, Kk. 63.

354668   Uhořený Svazek: 4 Strana: 0309
Uhořený = uhořelý, verbrannt, abge- brannt. — U. = od slunce opálený. Němc. VII. 93.

354669   Uhořeti Svazek: 4 Strana: 0309
Uhořeti, el, ení; uhořírati, uhořovati. — U. = hořením ubyti, ab-, wegbrennen. Kus svíčky již uhořel. Us. Ještě málo té svíčky uhořelo. Ros. — U. = shořeti, verbrennen. — abs. Bídně tam uhořel. V. — kde: v cha- loupce, V., v ohni. Rad. zv. — s čím. Všichni lidé i s domem u-li. Pass. 821. — čím. Kdež ta zběř vojska nešlechetného ohněm uhořela. Pal. Dj. III. 3. 156. — kdy. Přes tisíc osob a zboží nesčíslné uhořelo v pohromě té. Pal. Dj. IV. 2. 459. — U. = opáliti se, abbrennen. — komu. Tu plenu vezmi si přes hlavu, aby ti líce moc ne- uhořelo. Němc. IV. 12.

354670   Úhoří Svazek: 4 Strana: 0309
Úhoří, Aal-. Ú. maso.

354671   Úhoří Svazek: 7 Strana: 0957
Úhoří polož před: Úhořišté. Ú. jino- žabrák, clarias anguillaiis, Aalwels, Schar- mut, m. Brm. III. 3. 213. Vz násl. 507

354672   Úhoříček Svazek: 7 Strana: 0958
Úhoříček, čka, m. Ú. burakový, augui- nulla Schlachtii. Ves. IV. 131. Cf. Úhořík.

354673   Úhořidlo Svazek: 4 Strana: 0309
Úhořidlo, a, n., die Anlflösse. Šm. Úhořík, a, m., hlísta, maličký nálevník. Ú. octový, anguillula aceti, ú. škrobový, a. glutinis. Vz Schd. II. 531.

354674   Úhořík Svazek: 7 Strana: 0958
Úhořík, mlok úhoří, amphiuma. Ott. II. 199., Brm. III. 2. 110.—111.

354675   Úhořina Svazek: 7 Strana: 0958
Úhořina, y, f-, Aalbalg, -haut, -fleisch. Šp., Šd.

354676   Úhořiště Svazek: 4 Strana: 0309
Úhořiště, ě, n., die Aalfalle. Vz Úhoř- nice. Rk.

354677   Úhořiště Svazek: 7 Strana: 0958
Úhořiště, ě, n., Aalfalle, f. Rk.

354678   Úhořiti Svazek: 4 Strana: 0309
Úhořiti, il, en, ení; uhořírati = úhorem nechati, brach liegen lassen, brachen. — čím: rolí. — jak. Když je málo rolí, jenom na měřici úhoříme. Mor. Tč. — Ú. = úhor orati, die Brache stürzen; úhorem ležeti. Ruhen, brach liegen. D.

354679   Úhořiti Svazek: 8 Strana: 0444
Úhořiti = úhoře loviti, aalen. Sterz. I. 2.

354680   Uhořknouti se Svazek: 7 Strana: 0958
Uhořknouti se = ubzdíti se. U Kdýně. Rgl.

354681   Úhořnice Svazek: 4 Strana: 0309
Úhořnice, e, f. = slup na úhoře, die Aalfalle, der Aalfang. Cf. Úhořiště. Puch.

354682   Úhořnictví Svazek: 8 Strana: 0444
Úhořnictví, n., Aalhandel, m. Sterz. I. 2.

354683   Úhořník Svazek: 4 Strana: 0309
Úhořník, u, m. = truhla na úhoře na sádkách, der Aalkasten. Šp.

354684   Úhořník Svazek: 8 Strana: 0444
Úhořník, a, m., Aalťänger, m. Sterz. I. 2.

354685   Úhořovitý Svazek: 4 Strana: 0309
Úhořovitý, aalähnlich. Ú. ryba.

354686   Úhořový Svazek: 4 Strana: 0309
Úhořový, Aal-. Ú. lov, sádka, vrše. D.

354687   Úhořový Svazek: 7 Strana: 0958
Úhořový. Ú. mayonais (majonéz), pa- štika, dušenina, polívka. Šp.

354688   Úhořový. Ú Svazek: 10 Strana: 0459
Úhořový. Ú. žluč. Rostl. G. 217a.

354689   Uhospodařiti Svazek: 4 Strana: 0309
Uhospodařiti, il, en, ení, erwirtschaften, ersparen. — co čím: skrblictvím. Sych. — si z čeho. Ze služby pěkný groš si u-řil. Us. Šd. = co komu. Dítě si tam u-la. Mor. Tč.

354690   Uhospoditi Svazek: 7 Strana: 0958
Uhospoditi, vz Uhospodovati. Čkžk. I. 63., Sl. let. I. 52., N. Hlsk. III. 197., Phľd. IX. 569.

354691   Uhospoditi koho kde Svazek: 8 Strana: 0444
Uhospoditi koho kde: vojsko v predme- stiach. Phľd. 1894. 640., po vsích. Us. Ka- zateľa vo farskej budove uhospodovať. Phľd. 1896. 524.

354692   Uhospodovati koho kde: v Svazek: 4 Strana: 0309
Uhospodovati koho kde: v hospodě = ubytovati. U Uher. Hradiště. Tč.

354693   Uhostění Svazek: 7 Strana: 0958
Uhostění, uhoštění, n., Bewirthung, f.

354694   Uhostěný Svazek: 4 Strana: 0309
Uhostěný; -ěn, a, o, vz Uhostiti. Hdk. L. kv. 82.

354695   Úhostice Svazek: 4 Strana: 0309
Úhostice, dle Budějovice, ves. Arch. V. 527.

354696   Úhostinný Svazek: 4 Strana: 0309
Úhostinný = pohostinný, gastfreundlich. Mor. Tč.

354697   Uhostiti Svazek: 4 Strana: 0309
Uhostiti, il, stěn, ění; uhošťovati = hosti uctíti, bewirthen, tracktiren; obydlí dáti (hostí), einquartieren. — koho: hosti. Ros. — koho kam: do hospody. Krok. — koho, se kde (proč). U někoho se u., sich ein- quartieren, als Gast wo einsprechen. Poklid v osykách se uhostil. Č. U. se v hospodě. U člověka hříšníka se uhostil. Sš. L. 180. A v uhostění sv. Pavla celou církev pohanů ve svém domě uhostil; Ač byla (Lydia) pro dokázání vděčnosti své na svém domě apoštoly u. mohla. Sš. Sk. 245., 193. (Hý. ). U-stil se v domě Zacheově. MP. Dj. bibl. II. 123. Byl bych ji uhostil v té pěkné komnatě, v té pěkné komnatě na stříbře, na zlatě. Sš. P. 32 Jazyk německý byl se již v 11. věku uhostil při jižní hranici kraje brněnského. Ddk. II. 205. Radosť u-la se na tvářích všech. Us. Tč. — koho čím. U-stil pána časnou ostrabou. Sš. L. 180.

354698   Uhostiti Svazek: 7 Strana: 0958
Uhostiti, stěn. — koho kam. Uhošťujíc v hruď se mou. Štulc I. 88. — se kde: po domích a dvorech. Mus. 1880. 31.

354699   Uhoš Svazek: 4 Strana: 0316
Uhoš, e, m. U. dlouhoocasý, otolienus senegalensis, nartoun (poloopice). Vz Frč. 397.

354700   Uhoš Svazek: 7 Strana: 0959
Uhoš. Otolienus oprav v: otolicnus. Cf. Brm. I. 259.-264.

354701   Uhoš Svazek: 10 Strana: 0459
Uhoš za Uchopiti v VII. 959. oprav v: Uchoš.

354702   Úhoš Svazek: 10 Strana: 0460
Úhoš za Uchopný v IV. 316. a v VII. za Uchopiti oprav v: Uchoš.

354703   Uhošť Svazek: 4 Strana: 0309
Uhošť, ě, f, ves. Arch. III. 473

354704   Uhošť Svazek: 7 Strana: 0958
Uhošť, Purberg, hora u Kadaně.

354705   Uhošťany Svazek: 4 Strana: 0309
Uhošťany, dle Dolany, něm Atschau, ves v Kadaňsku. Vz S. N. Cf. Tk. I. 78., Arch. III. 489., 473.

354706   Uhotovati Svazek: 4 Strana: 0309
Uhotovati = uhotoviti. Na Ostrav. Tč.

354707   Uhotovati Svazek: 7 Strana: 0958
Uhotovati. Poďte do královstvie nebe- ského, jež jest vám uhotováno. Výb. II. 16., Pravn. 1020.

354708   Uhotovati Svazek: 10 Strana: 0459
Uhotovati, praeparare, připravovati. — co: cestu. Pat. Zir. 4a. 7.

354709   Uhotoviti Svazek: 4 Strana: 0309
Uhotoviti, il, en, ení, uhotovovati, zube- reiten. — co: sviecen. Ž. wit. 131. 17. — co komu kde: byt, svačinu v kuchyni. Us. Tč.

354710   Uhotoviti se k čemu Svazek: 10 Strana: 0459
Uhotoviti se k čemu: k odjezdu Tbz V. 5. 267.

354711   Uhoukati Svazek: 4 Strana: 0309
Uhoukati, vz Uhúkati.

354712   Uhoupati koho kde Svazek: 4 Strana: 0309
Uhoupati koho kde: v rukou n. na ru- kou. Us. Tč

354713   Uhoupkati se Svazek: 4 Strana: 0309
Uhoupkati se, sich satt hüpfen. Na Ostrav. Tč.

354714   Uhousti Svazek: 4 Strana: 0309
Uhousti, uhudu, houdl, uhuden, ení, er- spielen. — co. Ten chlapec nic neuhude. Ros.

354715   Úhova Svazek: 7 Strana: 0958
Úhova, y, f. = uhovění. Ú. míti. Us. Vk.

354716   Uhovění Svazek: 4 Strana: 0310
Uhovění, n., die Befriedigung.

354717   Uhověný Svazek: 4 Strana: 0310
Uhověný; -en, a, o. — komu. Kdyby z vás někomu bylo něco neuhověné. Na Zlínsku. Brt. Vz Uhověti.

354718   Uhověti Svazek: 4 Strana: 0310
Uhověti, ěl, ění = vyhověti, Genüge leisten, Recht thun, befriedigen Řemeslníci se ptávají, zdali uhověli = práci po vůli zákazníkově vykonali. Na Zlínsku. Brt. — komu. Těm vdovcovým dětom nikda ne- uhovím. Sš. P. 197. Všechněm u. nelze. Kom. Starci si neuhověli (neschodli se). Šml. ve Světz. 1881. 295. — komu v čem. Zlob. Aby pánu ve všem u-věl. Hus. III. 110

354719   Uhověti Svazek: 7 Strana: 0958
Uhověti. — čemu: stranám (soudícím se), Výb. II. 508., maceše, Brt. N. p. I. 268., své hospodě, tovařišstvu. Št. Kn. š, 111. Jeden všetkým neuhovie. Slov. Orl. IX. 246. — v čem. Kak pak všie věcí ve všem, ješto sluší, nesnad sobě uhovieta, toj' viděti. Št. Kn. š 69.

354720   Uhověti Svazek: 8 Strana: 0444
Uhověti, complacerc. Ev. víd. 51. Mat. 17. 5. Nemôž jim (hriechóm) u. Chč. m. s. III. 55.

354721   Uhověti Svazek: 10 Strana: 0459
Uhověti = vyhověti. — komu v čem. Hus. Post. 215b.

354722   Uhověti komu Svazek: 9 Strana: 0463
Uhověti komu. 1431. Mšín. 15.

354723   Uhovniti Svazek: 4 Strana: 0310
Uhovniti, il, ěn, ění = hornem umazati, mit Dreck beschmutzen.

354724   Úhovor Svazek: 4 Strana: 0310
Úhovor, u, m. = smlouva, der Vertrag. Vký.

354725   Uhovořiti Svazek: 4 Strana: 0310
Uhovořiti, il, en, ení, bereden. — co kdy. Při odprevádzankách uhovoria nedo- hovorené. Dbš. 41. — se s kým = umlu- viti se, pomluviti si, sich satt plauschen. — se o čem, sich besprechen. Tč.

354726   Uhoz Svazek: 4 Strana: 0310
Uhoz, u, m. = způsob udeření na klávesy u klavíru, der Anschlag. Mlt.

354727   Úhoz Svazek: 9 Strana: 0355
Úhoz, u, m., ictus, v metrice. Vz Ott. XII. 471.

354728   Uhození Svazek: 4 Strana: 0310
Uhození, n., der Schlag. U. koně. Uho- zením jedné hodiny, Schlag ein Uhr. Dch. Vz Ráz. — U., das Treffen; der Vergleich. Vz Uhoditi. Když s přátely jeho uhozování o některé věci měla. Soudn. kn. opav.

354729   Uhozený Svazek: 4 Strana: 0310
Uhozený; -en, a, o, getroffen, geschlagen.

354730   Uhozený Svazek: 7 Strana: 0958
Uhozený kamenem do hlavy. Vz Uho- diti. U. pytlem za krk (hloupý). U Plzně. Brtv.

354731   Uhozovati Svazek: 4 Strana: 0310
Uhozovati, vz Uhoditi.

354732   Uhra Svazek: 4 Strana: 0310
Uhra, y, m., osob. jm. Pal.

354733   Úhrabák Svazek: 10 Strana: 0460
Úhrabák, u, m. = koš na úhrabky. Úbočí. Rg.

354734   Uhrabaný Svazek: 4 Strana: 0310
Uhrabaný; -án, a, o, abgerecht, abge- fegt. U. louka. Us. — U. = hrabáním, prací uvondaný, abgemüdet, abgerackert. Slez. Šd.

354735   Uhrabati Svazek: 4 Strana: 0310
Uhrabati, hrabám a hrabu; uhrabávati. uhrábnouti, bnul a bl, ut, u tí; uhrabovati = nahrabati, zusammenrechen; odhrabati, durch Scharren, Rechen wegbringen. — co: louku. Kuřička hrbala hrabala, hrbala, ďurečku uhr- bala a do ní vajičko uschovala. Na Ostrav. Tč. — co čím: kopeček rukama. Us. Tč. — odkud co: z kraje žito, aby se po něm nešlapalo. Us. Tč. — čeho. Ten toho uhra- bal (mnoho, málo). — kolik. Ani s kopku neuhrabe. Us. — od čeho čím: od hro- mádky hráběmi. Jg. — kde. V lese uhrabal jsem trochu stlaní. Us. Šd. — co kde čím: seno na louce hraběmi. Us. Tč.

354736   Úhrabečnice Svazek: 4 Strana: 0310
Úhrabečnice, e, f., na Mor. a ve Slez. ohrabečnice = síto hrubé na podsívání úhrabků obilních, das Spreusieb. Ktk., Slav. II. 4. 16., Klš., Hk. Bude dělat řítice, také ú-ce. Čes. mor. ps. 16.

354737   Úhrabečník Svazek: 4 Strana: 0310
Úhrabečník, u, m., der Spreukorb. Us.

354738   Úhrabečný, -ční Svazek: 4 Strana: 0310
Úhrabečný, -ční, Spreu-. Ú. koš, D., nůše. Us.

354739   Úhrabky Svazek: 4 Strana: 0310
Úhrabky, ův, pl., m. = co se hrabáním odmísí, ku př. ú. od komína, kopet, saze, der Fegeruss. Zlob. — Ú. zvl. na mlatě uražené klásky s plevami smíchané, které se shrabují, die Spreu, Uiberkehr. Na Mor. a ve Slez. ohrabky. Klš. — To jsou ú-ky jeho práce (jeho nejšpatnější práce). Sych., Lb.

354740   Úhrabník Svazek: 4 Strana: 0310
Úhrabník, u, m. = úhrabečník. Sych.

354741   Uhracnúť Svazek: 7 Strana: 0958
Uhracnúť, uhrasť, uhradnút sa = zhro- ziti se. Val. Brt. D. 281. Cf. Uhřasnouti, Uhraznouti, Uhříznouti.

354742   Uhračaný Svazek: 9 Strana: 0355
Uhračaný. U. žena. Slov. Zát. Př 96b. Sr. Ohračaný.

354743   Úhrad Svazek: 10 Strana: 0460
Úhrad, u, m. = země i zahrady u B. Bystřice. Mus. slov. VII. 42.

354744   Úhrada Svazek: 4 Strana: 0310
Úhrada, y, f. = uhražení, die Deckung. A že nedostatek údů církve z pokladu toho ú-du bráti může. Sš. II. 204. (Hý. ). — Ú., die Umzäunung. — Ú. = náhrada, der Ersatz. Ú-du někomu dáti. Nz. Ú-du na někom si vzíti. Nz.

354745   Úhrada Svazek: 7 Strana: 0958
Úhrada, Deckung. Kzl. 245., 246., Šp., Tl. M. 131., Dch., Pr. tr.

354746   Uhraditi Svazek: 4 Strana: 0310
Uhraditi, il, zen, ení (v obec. ml. -žen, ení; uhrazovati (v ob. mluvě: uhražovati). U. = opevniti, ohraditi, umzäunen, befestigen. V. — co: sklenici (zahraditi); zahradu, stoku. — co z čeho. Uhradime sobě zahradečku z něho (z jedlicí). Sš. P. 564. — co kde: vodu na jeze, na splavě. Vys. — U. = založiti vydání příjmem, decken: vydání u. = založiti příjmem, die Auslagen decken. Tpl. U. dluh, amortisiren. Dch — co čím, decken. J. tr. (Vydání) příjmy u. Ddk. IV. 31. Svú to snažností uhradie. Smil v. 1345. — co odkud. Aby z důchodů kláštera i výživu mnichů směl uhražovati. Ddk. II. 102.

354747   Uhradní Svazek: 9 Strana: 0355
Uhradní fond. Ott. Říz. II. 23.

354748   Úhradní Svazek: 10 Strana: 0460
Úhradní kapitál, koupě. Nár, list. 1898 131. 6., 1903. 298. 21.

354749   Uhradnút Svazek: 7 Strana: 0958
Uhradnút, vz Uhracnúť (dod.).

354750   Úhrahice Svazek: 8 Strana: 0444
Úhrahice, e, f. = hrabice. Záp. Mor. Brt, D. II. 453.

354751   Uhraji Svazek: 4 Strana: 0310
Uhraji, vz Uhrati.

354752   Uhrana Svazek: 4 Strana: 0310
Uhrana, v. f. = uhranutí, das Beschreien. Us.

354753   Uhrančivosť Svazek: 4 Strana: 0310
Uhrančivosť, i, f. = uhrančlivosť. Er. P. 510.

354754   Uhrančivosť Svazek: 9 Strana: 0355
Uhrančivosť, i, f. Zaříkadlo na u. Vz Mns. 1859. 55.

354755   Uhrančivý Svazek: 4 Strana: 0310
Uhrančivý = uhrančlivý, moc uhranouti mající, beschreiend. Světz. 1871.

354756   Uhrančivý Svazek: 7 Strana: 0958
Uhrančivý = uhrančlivý. Němc.

354757   Uhrančlina Svazek: 4 Strana: 0310
Uhrančlina, y, f. = uhrančlivosť. Er. P. 512.

354758   Uhrančlivosť Svazek: 4 Strana: 0310
Uhrančlivosť, i, f., die beschreiende Eigenschaft. Jg.

354759   Uhrančlivý Svazek: 4 Strana: 0310
Uhrančlivý, leicht beschreiend. Jg. Vz Uhrančivý.

354760   Uhrančlivý Svazek: 7 Strana: 0958
Uhrančlivý. U. voda = kterou se po- máhá od uhranutí. Cf. Uhlový. Mtc. 1891. 100., 99.

354761   Úhraní Svazek: 4 Strana: 0310
Úhraní, n., die Abkantung. Rk.

354762   Uhraničiti Svazek: 4 Strana: 0310
Uhraničiti, il, en, ení, be-, umgränzen. — si co čím: hraničníky. Us. Tč.

354763   Uhranitel Svazek: 10 Strana: 0460
Uhranitel, e, m., fascinator. Mam. A. 22b.

354764   Uhraniti Svazek: 7 Strana: 0958
Uhraniti dřevo = v hranici složiti. Laš. Brt. D. 281.

354765   Uhranivosť Svazek: 4 Strana: 0310
Uhranivosť, i, f. = uhrančlivosť.

354766   Uhranivý Svazek: 4 Strana: 0310
Uhranivý = uhrančlivý.

354767   Uhranouti Svazek: 4 Strana: 0310
Uhranouti, ul, ut, utí = uřknouti, be- schreien. U. m.: uhradnouti. Bž. 46. Cf. Uřeknouti. — abs. Kdo chodí ráno neumyv si obličej, snadno uhrane. Us. Kdo má zlé oči, snadno uhrane. Us. — koho. O ne- smyslní Galaté, kdo vás uhranul pravdy poslušnu nebýti. Sš. II. 30. — co komu. Já ti je (očka) neuhranu. Us. Kdo vám uhranul (vás očaroval)? Sš. II. 31. — koho čím: zlým pohledem, Jg., očima. Er. P. 510. Má v očích jiskry, že jimi možno každé chvíle ohranouť. Hlk. II. 4. Dušiť jeho věku otrava uhranula zrakem baziliška. Sš. Bs. 197. Jen tak slovem neuhraňuj (neurážej). U Solnice.

354768   Uhranouti Svazek: 7 Strana: 0958
Uhranouti. Cf. Prk. Přísp. 26. — komu = učarovati. U Uher. Hrad. Tč.

354769   Uhranouti koho Svazek: 10 Strana: 0460
Uhranouti koho. Uhranula-li tě žena, pomoz ti sv. Anna; uhranul-li tě muž, pomoz ti sv. duch; uhranul-li tě mládenec, pomoz ti sv. Vavřinec; uhranula-li tě panna, pomoz ti sv. Máří Magdalena. Mtc. 1. 1897. č. 4. 124. Vz násl. Uhranutý.

354770   Uhranutí Svazek: 7 Strana: 0958
Uhranutí. Proti u. radno prý nositi něco červeného. Vz Sbtk. Výkl. 106. Jak se za- hání u. Vz Kv. 1885. 347. Na záp. Moravě člověk má u., dobytek úroky. Mtc. 1891, 97. Cf. Mách. 88.

354771   Uhranutí Svazek: 8 Strana: 0444
Uhranutí. Léčení ho. Vz Zbrt. Pov. 59., 60.

354772   Uhranutí Svazek: 9 Strana: 0355
Uhranutí, n., úroky, zhlédnuti, obhlídnutí, ouřk, učarování. Nár. sbor. 1901. 168.

354773   Uhranutí, n Svazek: 4 Strana: 0310
Uhranutí, n., vz Úrok. Nemyslí Pavel, že by kouzla a čáry a u. byla. Sš. II. 31. (Hý. ). Jak léčí lid u. ? Vz Mus. 1853. 480.

354774   Uhranutý Svazek: 4 Strana: 0310
Uhranutý; -ut, a, o. beschrieen. Us.

354775   Uhranutý. U Svazek: 10 Strana: 0460
Uhranutý. U. umyje si odvarem čistco- vým obličej; zhustne-li voda, jest uhranutí nejen zjištěno, ale též odstaněno; Na Miro- šovsku protahuje se u. člověk katím okem t. j. dvojnásobnou kličkou z provazu. Mtc. 1. 1897. č. 4. 127., 125. Zaříkávání: P. Bůh od věku k věku, předivné jsou jeho mi- losti; Ty (jméno u-tého), já ti dělám vodu na uhránčivosť; jestli tě popadla buď z vody nebo z větru, buď z leknutí nebo z přejití, jestli tě kdo uhranul jakýmikoli očima, buď modrýma neb zelenýma, buď černýma neb červenýma, buď muž neb žena, buď mlá- denec nebo panna, buď pacholek nebo děvče... Vz Mtc. 1. 1897. č. 4. 126., Uhranouti.

354776   Uhrasť Svazek: 7 Strana: 0958
Uhrasť, vz Uhracnúť. Mor. Brt. D. 281.. Hank. Sb. 219.

354777   Uhrati Svazek: 4 Strana: 0310
Uhrati, uhraji, vz Hráti, nach und nach spielen, gewinnen. — co: o zlatých. — si co kde. Na houslích si prsty uhrál. Mor. Tč.

354778   Uhráti, uhříti Svazek: 4 Strana: 0310
Uhráti, uhříti, uhřeji, hřál n. íl, hřit n. hřat n. hřán, ití n. atí n. ání; uhřívati, erwärmen, erhitzen. — co, se. Ros. — se kde čím: na poli prací, nakládáním atd. Us. Šd. — se, také = ubzdíti se. Us. Sml.

354779   Uhrazení Svazek: 4 Strana: 0311
Uhrazení, n., vz Uhraditi.

354780   Uhrazenosť Svazek: 4 Strana: 0311
Uhrazenosť, i, f., die Abschränkung. Šm.

354781   Uhrazený Svazek: 4 Strana: 0311
Uhrazený; -en, a, o, vz Uhraditi. — čím. Některé věci byly písmy svatými dostatečně u-ny. Pal. Dj. V. 2. 38.

354782   Úhrazí Svazek: 7 Strana: 0958
Úhrazí, vz Poldr.

354783   Uhraziť sa Svazek: 8 Strana: 0444
Uhraziť sa = uleknouti se. Val. Brŕ. I). II. 405. Ona se u-ła. Vck. Val. L 52. Cť. Uhrazti.

354784   Uhrazování Svazek: 7 Strana: 0958
Uhrazování, n., Deckung, f. U. potřeb. Mus.

354785   Uhrazti Svazek: 8 Strana: 0444
Uhrazti. Lidé se uhrazli a uběhli. Vck. Poh. 116.

354786   Uhrazti, uhraznouti se Svazek: 4 Strana: 0311
Uhrazti, uhraznouti se = zhroziti se, zděsiti se, uleknouti se, sich entsetzen. — koho. On se jí uhráz. U Vsetína. Vck. — abs. Lidé se uhrazli a uběhli od toho po- kladu. Ib.

354787   Uhražení Svazek: 4 Strana: 0311
Uhražení, n., Deckung. Ddk. III. 255. U. dluhu, amortisace. Vz Uhrazení, Hra.

354788   Uhražený Svazek: 4 Strana: 0311
Uhražený, vz Uhrazený.

354789   Uhražovací Svazek: 7 Strana: 0958
Uhražovací rozpočet, Beitragsberech- nung, f. Jr. tr.

354790   Uhrbati Svazek: 4 Strana: 0311
Uhrbati = uhrabati. Na Ostrav. Tč.

354791   Uhrbený Svazek: 9 Strana: 0355
Uhrbený = shrbený. U. chlap. Slád. Oth. 9.

354792   Uhrdlačiti Svazek: 4 Strana: 0311
Uhrdlačiti, il, en, ení, abrackern, ab- plagen. — se čím: prací. Mor. Šd.

354793   Uhrdlený Svazek: 4 Strana: 0311
Uhrdlený; -en, a, o, erhängt, in einer Schlinge erwürgt, uškrcený. — kde. Našli sme srnečka, byl v putlině u ný. Slez. Šd.

354794   Uhrdliti Svazek: 4 Strana: 0311
Uhrdliti, il, en, ení = hrdlením dostati, erpressen. — co na kom n. od koho. Ros. — U. koho = zabiti, uškrtiti, erwürgen. Krok. — se = zardousiti se, uvondati se. Na vých. Mor.

354795   Uhrdliti Svazek: 7 Strana: 0958
Uhrdliti se prací, sich abrackern. Us. Tč., Brt.

354796   Uhrdliti Svazek: 9 Strana: 0355
Uhrdliti. Uhrdlil ho před právem lstně o kolik kop. Braun. 143.

354797   Uhrdnouti Svazek: 4 Strana: 0311
Uhrdnouti, dnul a dl, utí, verächtlich wegwerfen. — čím. Na Ostrav. Tč.

354798   Uhrinka Svazek: 7 Strana: 0958
Uhrinka, y, f. = Uherka (žena). Slov. Zbr. Hry. 22., Sokl. I. 119.

354799   Uhrknouti Svazek: 4 Strana: 0311
Uhrknouti, knul a kl, utí, uhrkovati = uprkem padati. — odkud. Hrach uhrknul z hrnce, jak ním trkl. Mor. Tč.

354800   Úhrn, u, úhrnek Svazek: 4 Strana: 0311
Úhrn, u, úhrnek, nku, m. = summa, výnos, der Betrag, die Summe. Úhrnkem = summou, v krátkosti, vesměs, summarisch, in Summe, überhaupt, per Pausen., Věci vespo- lek a ú-kem vzaté, Inbegriff von Sachen. J. tr. A bude-li sněm, tu aby všichni ů-kem na něm byli. Arch. II. 162. Všichni u-kem se vypravili. Žer. Sn. 66. Cf. Úhrnkový. Úhrn- kem všecky zahladil u vodě veliké. Br. Umínil jsem toto summovně a jako říkáme úhrnkem krátce mluviti. V. Úhrnkem něco koupiti, prodati, vyměřiti (pauschaliren). D. Vyrovnání ú-kem (úhrnkové). J. tr. Úhrnkem to činí 10 zl. Rk. Ú. příjmů a vydání, Summe der Einnahmen und Ausgaben. Dch. Už tak sečou úhrnem, allgemein. Na Slez. Šd. — Ú., das Pauschale, plat úhrnkový, paušál. Učiniti, vyměřiti, vzíti něco ú-kem, pauschaliren. J. tr., Nz.

354801   Úhrnečný Svazek: 4 Strana: 0311
Úhrnečný, summarisch, in Summe, Ge- sammt-, Haupt-. Ú. summa, účet. J. tr. Ú. nebo summovná závěra kassy, summarischer Kassaabschluss. Nz.

354802   Úhrnečný Svazek: 7 Strana: 0958
Úhrnečný. Ú. výsledek, Tš., Schz., ří- zení. Bor.

354803   Úhrnek Svazek: 4 Strana: 0311
Úhrnek, nku, m., vz Úhrn. — U. = zástěra, die Schürze. Bdl.

354804   Úhrnek Svazek: 10 Strana: 0460
Úhrnek, nku, m. My úhrnkom kosíme = napořád. Phľd. XXIV. 484.

354805   Úhrnkový Svazek: 4 Strana: 0311
Úhrnkový, summarisch, Pauschal-. = summovný, úhrnkem, úhrnem, záhrnkem, summou, součetně. Nz. U. lhůta. Šp. Údové sněmu zemského obdrží úhrnkovou náhradu za výlohy na cestu. ŘZ. 1850. 1. 18. U. vyrovnání (v. úhrnkem), Pauschalausgleich, plat, das Pauschale, peníze, Pauschalgelder, slevení, Pauschalnachlass. J. tr. Ú. daň, die Pauschalirungsabgabe, soustava, doba. Šp. Cf. Úhrnečný.

354806   Úhrnně Svazek: 10 Strana: 0460
Úhrnně něco naznačiti. Čad. 117.

354807   Úhrnný Svazek: 9 Strana: 0355
Úhrnný, Ú. doručení, Cellectiozustellung. Ott. Říz. I 331.

354808   Úhrnný = uhrnkový. Ú Svazek: 4 Strana: 0311
Úhrnný = uhrnkový. Ú. obnos, cena. Dch. Ú. listiny = konglomeratní. Ddk. V. 101.

354809   Uhrnouti Svazek: 4 Strana: 0311
Uhrnouti, ul, ut, utí; uhrnovati, ab-, wegscharren, wegnehmen. — si co jak: sukni (vyhrnouti, vykasati, aufschürzen; po kolena. — se = houfně odejíti, haufenweise weggehen; kasati se, sich aufschürzen. Us.

354810   Uhrnovati se Svazek: 4 Strana: 0311
Uhrnovati se = zahrnovati se, zavírati se, mit inbegriffen sein, mit enthalten sein. — v čem. Ovšem ouhrnoval se (předpis ten záporný) ve všeobecném předchozím pravidlu. Sš. I. 237. (Hý. ).

354811   Uhrnutí Svazek: 4 Strana: 0311
Uhrnutí, n., das Ab-, Wegscharren; das Aufschürzen. Jg.

354812   Uhrnutý Svazek: 4 Strana: 0311
Uhrnutý; -ut, a, o, weggescharrt; auf- geschürft.

354813   Uhromaditi Svazek: 4 Strana: 0312
Uhromaditi, il, ěn, ění, aufhäufen. - co kde. Tč.

354814   Uhromádkovati Svazek: 4 Strana: 0312
Uhromádkovati, häufeln. — co kde. Mor. Tč.

354815   Uhromiti Svazek: 4 Strana: 0312
Uhromiti, il, en, ení, niederdonnern. — koho čím: drsnými slovy. Us. Tč.

354816   Uhroutit se Svazek: 10 Strana: 0460
Uhroutit se = částečně se sbořiti. Kámen se s ním u-til (ulomil). Hoš Pol. I. 144.

354817   Uhrouziti Svazek: 4 Strana: 0312
Uhrouziti, il, en, ení, untertauchen. — se kde: v obecném živote. Us. Šd. — koho = zničiti koho, o jeho úřad, službu atd. ho připraviti, o právo ho oloupiti atd. Mor. Šd. Uhrúzili by mě, kdyby mohli. Mor. Šd.

354818   Úhrov Svazek: 4 Strana: 0312
Úhrov, a, m., ves v Chotěbořsku. Vz S. N., Pal. Dj. IV. 2. 488.

354819   Uhrovatěti Svazek: 4 Strana: 0312
Uhrovatěti, ěl, ění; zuhrovatěti = uhry dostávati, finnig, kupferig werden. Ros., Ja.

354820   Uhrovatosť Svazek: 4 Strana: 0312
Uhrovatosť, i, f., vz Uhřivosť. V.

354821   Uhrovatý Svazek: 4 Strana: 0312
Uhrovatý, vz Uhřivý. V.

354822   Uhrovec Svazek: 8 Strana: 0444
Uhrovec, vce, m., zámek v Trenčan. Phľd. XII. 69., 159.

354823   Uhrovic mlýn Svazek: 4 Strana: 0312
Uhrovic mlýn, Uhermühle, u Kralovic. PL.

354824   Uhrovitosť Svazek: 4 Strana: 0312
Uhrovitosť, i, f = uhřivosť. D.

354825   Uhrovitosť Svazek: 7 Strana: 0958
Uhrovitosť. Cf. Slov. zdrav. 384. U. prasat. Vz KP. VI. 447.

354826   Uhrovitý Svazek: 4 Strana: 0312
Uhrovitý = uhřivý. Uhroziti, il, žen, ení; uhrožovati = ustra- šiti, abschrecken, einschüchtern. V. — abs. Ani jsouc uhrozena ani sliby navedena. Pr. měst. 178. — koho. Jako by nás chtěl u. Arch. V. 272. Prokop Vel. u-zil a jinam zavedl ty lidi. Pal. III. 3. 108. Mrzkosť mých bližních uhrozila mě jest; Posieláše mi listy chtě mě u. BO. U. koho. J. tr. Tak vše súsedy uhrozichu. Dal. 78. 20. Zmocnili se i hradu Wilšteina uhrozivše prý jeho pur- krabí nestatečného. Pal. Dj. III. 2. 71., Let. 44. Pohanstvo uhrozil. Kat. 13. Žádnému se nedadúce ustrašiti a u. Arch. I. 363. — se čeho. Uhrozil se smrti. Pal. Dj. III. 1. 245. — koho, se čím. Neb snad krále tú řečiú chtěl u. Dal. 50. 21. (str. 86. ). U. někoho pohrůžkami. Bl. Nedajte se u. jich vyneše- ním, jenž ufám Bohu, jim neprospěje. Hus III. 287. Jakoby nás svým svolením chtěl u. Arch. V. 272.

354827   Uhroziti koho Svazek: 10 Strana: 0460
Uhroziti koho. Rokyc. Post. 90., Hus. Er. III. 184.

354828   Uhrtusiti Svazek: 4 Strana: 0312
Uhrtusiti = urdousiti. Tč.

354829   Uhrubiti Svazek: 4 Strana: 0312
Uhrubiti, il, en, ení = uvětšiti, vergrös- sern. — komu. Kram., Jer. ms. — se na koho = hrubým se státi, grob, streng wer- den. Ctib. Hd. 36.

354830   Uhrúziti Svazek: 4 Strana: 0312
Uhrúziti, vz Uhrouziti.

354831   1. Uhry Svazek: 4 Strana: 0312
1. Uhry, vz Uher. 1.

354832   2. Uhry Svazek: 4 Strana: 0312
2. Uhry, vz Uher, 2., S. N. X. 163.

354833   Uhry Svazek: 7 Strana: 1395
Uhry. Zakopal se v Uhřích. Arch. XI. 175

354834   Uhry Svazek: 8 Strana: 0444
Uhry. Do Uher. V. Kal. 300. K Uhrům. Ib. 91. V Uhřích. Ib. 32.

354835   Uhry Svazek: 10 Strana: 0460
Uhry, ů, m. = přečnívající kusy trámů přes zeď, jež tam tvoří strop záspi. Ouboč. Rgl.

354836   Uhry Svazek: 10 Strana: 0674
Uhry v III. Přisp. 444. za Uherský polož až za: Uhrovec.

354837   Uhryz Svazek: 4 Strana: 0312
Uhryz, u, m. = sláma, ovcemi uhryzená, von den Schafen abgenagtes Stroh. Světz. 1. 15.

354838   Uhryzaný Svazek: 4 Strana: 0312
Uhryzaný; -án, a, o, abgenagt; abge- härmt. Us. Dch. Vz Uhrýzti.

354839   Uhryzavý Svazek: 10 Strana: 0460
Uhryzavý = zlehčující. U. slova. Troj. k. 12.

354840   Uhryzek Svazek: 4 Strana: 0312
Uhryzek, zku, m., das Abgebissene. — U. = uhryzka, der Biss, Stich, Hieb, das Stichelwort. L.

354841   Uhryzení Svazek: 4 Strana: 0312
Uhryzení, n., morsus, der Biss. BO.

354842   Uhryzený Svazek: 4 Strana: 0312
Uhryzený; -en, a, o = uhryzaný.

354843   Uhryzka Svazek: 4 Strana: 0312
Uhryzka, y, f. = štiplavá řeč, eine beis- sende Rede, die Stichelrede. Koll.

354844   Uhryznutie Svazek: 9 Strana: 0355
Uhryznutie hadom, besným psom, včelou = uštknutí. Sbor. slov. III. 160. Lidové lé- čení vz v Sbor. slov. III. 160.

354845   Uhryznutý Svazek: 4 Strana: 0312
Uhryznutý = uhryzený.

354846   Uhrýzti Svazek: 4 Strana: 0312
Uhrýzti, hryzu, zl, zen, ení; uhryznouti, znul, ut, utí; uhryzati; uhryzávati, uhryzo- vati = odhrýzti, ab-, zernagen; jizlivě do- tknouti, sticheln, beissen. Jg. — co: kus jablka u. Us. Uhryzla mě šulička. Čes. mor. ps. — co komu. Div sobě pyskú neuhryze (nesnázemi, smíchem, zlostí). Hš. 35. Uhryze jí ličko jako pes, po tym se ji šelma zapře preč. Sš. P. 392. Pánu Bohu by nohy uhryzal (ulíbal). Us. Šd. — čeho. Kdo toho jablka uhryznul ? Us. — koho. Když sebe spolu uhryzáte, vizte, abyste spolu neza- hynuli. Št. — od čeho, z čeho. Us. — se = hryzením se něčeho zprostiti (liška se uhryzla, z pasti vykousala), sich abnagen, losnagen; upamatovati se, sich besinnen; žalosť míti, sich grämen; ukousnouti se, sich beissen. — kam: pes do nohy se uhryzl.

354847   Uhrýzti se Svazek: 10 Strana: 0460
Uhrýzti se. Ale že sa neuhryzni v jazyk (nelži). Mus. slov. IV. 79.

354848   Uhřané Svazek: 8 Strana: 0444
Uhřané = Uhři. XV. stol. Mus. 1893. 433.

354849   Uhřání, uhřatí, uhřití Svazek: 4 Strana: 0310
Uhřání, uhřatí, uhřití, n., die Erhitzung. Us.

354850   Uhřáný, uhřatý, uhřitý Svazek: 4 Strana: 0310
Uhřáný, uhřatý, uhřitý, erhitzt. Us. Jg. Vz Uhřatý.

354851   Uhřasnouti Svazek: 7 Strana: 0958
Uhřasnouti = ustrnouti, sich entsetzen. Mor. Vck. Cf. Uhracnúť.

354852   Uhřata Svazek: 4 Strana: 0310
Uhřata, pl., n., mladí Uhrové. Vz Uhře.

354853   Uhřatí Svazek: 4 Strana: 0310
Uhřatí, n., vz Uhřání.

354854   Uhřatý Svazek: 4 Strana: 0310
Uhřatý; -at, a, o, erhitzt. — čím: chůzí, prací, hrou. Us. Šd.

354855   Uhřatý Svazek: 7 Strana: 0958
Uhřatý kdo pije, samý led do sebe lije. Sb. uč.

354856   Úhřaznúti Svazek: 7 Strana: 0958
Úhřaznúti. Ubrzazla nohá tvá v krvi. Ž. kl. 67. 24. Cf. Hraznouti, Uhříznouti. - U. = uhranouti. Val. Vck.

354857   Uhřaznúti Svazek: 8 Strana: 0444
Uhřaznúti, strsl. greznati immergi. Gb. H. ml. I. 53.

354858   Uhře Svazek: 4 Strana: 0311
Uhře, ete, n., mladý Uher. — U. = Uher (s příhanou). Let., Dal.

354859   Uhře Svazek: 7 Strana: 0958
Uhře. Let. 97. Mnoho Uhřat. Výb. I. 437.

354860   Uhřebelcovati Svazek: 4 Strana: 0311
Uhřebelcovati = hřebalcem učesati, ab- striegeln. — koho: koně, Us. Tč.

354861   Uhřebíkovati Svazek: 4 Strana: 0311
Uhřebíkovati = hřebíky ubiti, annageln. — co. Us. Tč.

354862   Uhřebiti Svazek: 4 Strana: 0311
Uhřebiti, il, en, ení. — se komu. U-lo se nám hříbátko. Na Ostrav. Tč.

354863   Uhřebiti koho Svazek: 10 Strana: 0460
Uhřebiti koho. Uhřeb svú kurvu mater prašivú. Ostrava. NB č. 235.

354864   Uhřejbati Svazek: 4 Strana: 0311
Uhřejbati = uhrýzti, abnagen. U Olom. Sd.

354865   Uhřešenec Svazek: 7 Strana: 0958
Uhřešenec, nce, m. = člověk uhřešený, který mnoho hřeší, kleje. Mor. Šd.

354866   Uhřešený Svazek: 7 Strana: 0958
Uhřešený, vz předcház. — U. = utrá- pený. O já u. člověk. Rr. Sb.

354867   Uhřešiti se Svazek: 4 Strana: 0311
Uhřešiti se, il, en, ení, sich satt fluchen. Na Mor. Tč.

354868   Uhřetice, Úřetice, něm Svazek: 4 Strana: 0311
Uhřetice, Úřetice, něm. Auretitz, dle Budějovice, ves v Chrudimsku. Vz S. N.

354869   Uhřeznouti Svazek: 4 Strana: 0311
Uhřeznouti = uhříznouti.

354870   Uhři Svazek: 4 Strana: 0311
Uhři, vz Uher.

354871   Uhři Svazek: 7 Strana: 0958
Uhři národ, Uhry země. V Uhřích žádné naděje nemějme, by nám co dobrého přáli anebo o nás co dobrého myslili. Výb. II. 1259.

354872   Uhři Svazek: 9 Strana: 0355
Uhři = 1. Ungari, 2. Hungaria (země); Uhry, akkus. vzatý za nomiu. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 68., 69.

354873   Uhřice Svazek: 4 Strana: 0311
Uhřice, dle Budějovice, a) něm. Auřitz, ves u Strakonic; b) něm. Uhřitz, vsi u Sedlce v Milevsku, u Kyjova a u Morkovic v Kro- měřížsku; c) Uhrschitz, ves u Bučovic na Mor.; d) Ungerndorf, ves u Boskovic. PL., S. N.

354874   Uhřičice Svazek: 4 Strana: 0311
Uhřičice, dle Budějovice, Uhřitschitz, ves u Kojetína. PL.

354875   Uhřímati Svazek: 4 Strana: 0311
Uhřímati, vz Uhřměti.

354876   Uhřín Svazek: 4 Strana: 0311
Uhřín, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. 127.

354877   Uhřiněves Svazek: 4 Strana: 0311
Uhřiněves, vsi, f., Ouřiňoves, městečko u Říčan. Vz S. N., Tk. I. 47., 87., III. 112., 129., IV. 171., V. 137., 207., Tf. 267.

354878   Uhříněves Svazek: 7 Strana: 0958
Uhříněves od Uhřína. Pal. Rdh. I. 136. U., Uhřinoves, Ouřinoves, Ouřiněves, Ohři- noves, Ouhřinoves, Uřínoves. Proč tam od- stranili lípy z návsi ? Vz Sbtk. Krat. h. 121.

354879   Uhřinov Svazek: 4 Strana: 0311
Uhřinov, a, m., Uhřinau, ves u Vel. Meziříčí; Ungersdorf, ves u Hranice na Mor. PL.

354880   Uhřínov Svazek: 4 Strana: 0311
Uhřínov, a, m. U. malý a velký, Klein-, Gross Auřim, vsi u Rychnova v Jičínsku. PL., Arch. V. 550.

354881   Uhřinovice Svazek: 4 Strana: 0311
Uhřinovice, dle Budějovice, ves u Brtnic v Jihlavsku. PL.

354882   Uhřisko Svazek: 4 Strana: 0311
Uhřisko, a, n. = veliký, hrubý Uher, ein grosser, ungeschlachter Ungar. Jg.

354883   Uhříti Svazek: 4 Strana: 0311
Uhříti, vz Uhřáti.

354884   Uhřití Svazek: 4 Strana: 0311
Uhřití, n. = uhřání, die Erhitzung. Jg.

354885   Uhřitý Svazek: 4 Strana: 0311
Uhřitý; -it, a, o, vz Uhřáný.

354886   Uhřiva Svazek: 4 Strana: 0311
Uhřiva, y, f., rauca, zastr. Veleš.

354887   Uhřivěti Svazek: 9 Strana: 0355
Uhřivěti = uhřivým se stávati. Tvář u-ví. Maš. ruk. 218a.

354888   Uhřivěti Svazek: 10 Strana: 0460
Uhřivěti, ěl, ění = uhřivým se stávati. Mus. 1896. 428.

354889   Uhřivosť Svazek: 4 Strana: 0311
Uhřivosť, i, f. = uhrovatosť, uhrovitosť, vlastnosť uhřivého, finnige Beschaffenheit. V. — U. = uhry v tváři, trudovatina, das Kupfer im Gesicht, der Aussatz. Středmostí nejspíše u. vypudíte. Sych.

354890   Uhřivý, uhrovatý, uhrovitý Svazek: 4 Strana: 0311
Uhřivý, uhrovatý, uhrovitý = plný uhrů, finnig, drüsig. Br. U. hovado, Bibl., maso, vepř. Ros., Št., svině. Us. — U. = uhry v tváři mající, kupferig im Gesichte. U. tvář. Jád. — kde: ve tváři. Us.

354891   Uhříznouti Svazek: 4 Strana: 0311
Uhříznouti, uhřeznouti, hřízl a hřezl a hřazl, utí = uvíznouti, stecken bleiben. — v čem. Št.

354892   Uhříznouti Svazek: 7 Strana: 0958
Uhříznouti. Št. Kn. š. 193. 11. — se - uleknouti se. Val. Vck.

354893   Uhřměti Svazek: 4 Strana: 0311
Uhřměti, ěl, ení, uhřímati se. Už se dosť uhřmělo, až déšt vyhřmělo. Na Ostrav. Tč.

354894   Uhřoť Svazek: 4 Strana: 0312
Uhřoť = uhříti. Na Ostrav. Tč.

354895   Uhubiti Svazek: 4 Strana: 0312
Uhubiti, il, en, ení = znenáhla zkaziti, nach und nach verderben. — co, koho čím: týráním.

354896   Uhubovati koho Svazek: 4 Strana: 0312
Uhubovati koho, ausmaulen, ausschel- ten. — se, sich satt auszanken. Us. Tč.

354897   Uhučeti se Svazek: 4 Strana: 0312
Uhučeti se, el, ení, sich satt brummen. Us. Tč.

354898   Uhudlařiti Svazek: 4 Strana: 0312
Uhudlařiti, il, en, ení, uhudlovati, verpfuschen. Ros. — co kde čím.

354899   Uhudlati Svazek: 4 Strana: 0312
Uhudlati = uhudlařiti. Us. Tč.

354900   Uhúkati Svazek: 4 Strana: 0312
Uhúkati někoho = ohlušiti, hlukem, do- mluvami překonati, betäuben. — koho. Já sem ho nechtěla, ale potom všecí mě uhú- kali, tož sem si ho vzala. Slez. Šd.

354901   Uhulákati koho Svazek: 10 Strana: 0460
Uhulákati koho = ukřiceti. Zvon VI. 103.

354902   Uhulati Svazek: 4 Strana: 0312
Uhulati, einwiegen. — koho: dítě. Na. Ostrav. Tč.

354903   Uhulkati Svazek: 4 Strana: 0312
Uhulkati = uhulati. Na Ostrav. Tč.

354904   Uhuniti se Svazek: 4 Strana: 0312
Uhuniti se = uhoniti se. Na Ostrav. Tč.

354905   Uhunkati koho kde Svazek: 4 Strana: 0312
Uhunkati koho kde: na hunkačce, ge- nug schaukeln. Na Ostrav. Tč. U. dítě na rukou. U Uh. Hrad. Tč.

354906   Uhupkovati Svazek: 4 Strana: 0312
Uhupkovati = malé kroky dělati, malými kroky hupkati, hüpfen. Us. Tč.

354907   Uhurdati se Svazek: 7 Strana: 0958
Uhurdati se = utřásti, uhrncovati se jízdou na voze po nerovné cestě. Slez. a laš. Šd., Brt. D. 281.

354908   Úhůrek Svazek: 4 Strana: 0312
Úhůrek, rku, m. = malý úhor.

354909   Uhuskati Svazek: 4 Strana: 0312
Uhuskati = uhunkati. Na Ostrav. Tč.

354910   Uhustiti Svazek: 7 Strana: 0958
Uhustiti, il, štěn, ění, verdichten. KP. V. 306.

354911   Uhušat Svazek: 10 Strana: 0460
Uhušat = ukonejšiti, pohoupati. Dítě na rukou u. Čes. 1. XIII. 21. Sr. Uhuskati IV. 312.

354912   Uhúžviti Svazek: 7 Strana: 0958
Uhúžviti, il, en, ení = houžví uvázati. Čľn o breh u. Kyt. 1876. 17.

354913   Uhvězditi Svazek: 4 Strana: 0312
Uhvězditi, il, ěn, ění = mezi hvězdy vřa- diti, zum Stern machen. — koho kde. Teď uhvězděn jsi na nebi. Sš. Sm. bs. 197.

354914   Uhvízdati Svazek: 4 Strana: 0312
Uhvízdati, erpfeifen. — co, koho.

354915   Uhvozditi Svazek: 4 Strana: 0312
Uhvozditi, il, ěn, ění, nach und nach malzen. — na co: na várku. Ros. — U., annageln. Slez. Tč.

354916   Uhy Svazek: 4 Strana: 0312
Uhy, vz Uha.

354917   Uhý Svazek: 10 Strana: 0460
Uhý, interj. Uhý, kde bych se stavil! Mš. exc.

354918   Uhyb Svazek: 4 Strana: 0312
Uhyb, u, m., die Diversion, Ablenkung, Abweichung. Rk.

354919   Uhýbati Svazek: 4 Strana: 0312
Uhýbati, vz Uhnouti.

354920   Uhýbavý Svazek: 4 Strana: 0312
Uhýbavý, weichend. Jest velice u. Mor. a slez. Šd.

354921   Uhybně Svazek: 7 Strana: 0958
Uhybně, biegsam. Bern.

354922   Uhybnosť Svazek: 4 Strana: 0312
Uhybnosť, i, f. = ohebnosť, die Biegsam- keit. Na Slov.

354923   Uhybnouti Svazek: 4 Strana: 0312
Uhybnouti, bnul a bl, ut, utí, ukrojiti, abschneiden. — si co. Uhyb si kaval. U Polič. Kšá. Cf. Uhybcovati. — U. = uhnouti.

354924   Úhybný Svazek: 4 Strana: 0312
Úhybný, weichend, biegsam. Stále tuhý neb u-ný buď, jak příčina přijde, uč se měniť v povahách, i bez úhony zůstana moudrý Kom. lat. pouč.

354925   Uhybovati Svazek: 4 Strana: 0312
Uhybovati, vz Uhnouti.

354926   Uhyčkati Svazek: 7 Strana: 0958
Uhyčkati, durchs Schaukeln beruhigen. U. dítě. Čch. Bs. 8.

354927   Uhýlakati se Svazek: 4 Strana: 0312
Uhýlakati se, lärmend schreien. Dosť sa u-kal iďa (jda) po ulici. U Uher. Hrad. Tč.

354928   Uhýlasati se Svazek: 4 Strana: 0312
Uhýlasati se = uhýlakati se. Mor. Tč.

354929   Uhylcovati si co Svazek: 4 Strana: 0312
Uhylcovati si co: kus chleba (příliš veliký kus si ukrojiti). Us. v Kunv. Msk. Cf. Uhybnouti.

354930   Uhýlek Svazek: 9 Strana: 0355
Uhýlek, lku, m., zdrobn. uhel. Šeb. 278.

354931   Uhýliti se Svazek: 4 Strana: 0312
Uhýliti se = uchýliti se, ztratiti se. U Olom. Sd.

354932   Uhýňati se Svazek: 4 Strana: 0313
Uhýňati se = prohýbati se. Slov. Sl. ps. 136.

354933   Uhynouti Svazek: 4 Strana: 0313
Uhynouti = zajíti, pojiti, zu Grunde gehen, vergehen, krepiren. — abs. Tys přeměně (= proměně) poddaný a jednú též uhyneš. Na Ostrav. Tč. V slzích plynu, div že neuhynu. Puch. komu. Uhynul mu dobytek (poscípal); Pěkný strom letos mi uhynul. Mor. Šd.

354934   Uhynouti Svazek: 9 Strana: 0355
Uhynouti = zmizeti. U-nul kus plátna. Laš. Mus. fil. 1897. 442.

354935   Uhynulý Svazek: 4 Strana: 0313
Uhynulý = zahynulý, pošlý. Cf. Uhy- nouti. U. strom. Mor. Vck.

354936   Uhynutý Svazek: 9 Strana: 0355
Uhynutý = zdechlý, uhynulý. U. zvíře. Mus. slov. II. 76.

354937   Uhýřiti se Svazek: 4 Strana: 0313
Uhýřiti se, sich abschwelgen. D.

354938   Uhyzditi Svazek: 4 Strana: 0313
Uhyzditi, vz Ugizdih. Us. Tč.

354939   Uhyzditi Svazek: 7 Strana: 0958
Uhyzditi. Ugizdih oprav v: Ugizditi. — komu co (zprotiviti). 1468. Mus. 1884.171.

354940   -uch Svazek: 4 Strana: 0313
-uch, přípona jmen podst.: kožuch (zastr., kožich), D., potměluch. Mkl. B. 290., 289. (Hý. ).

354941   Uch Svazek: 4 Strana: 0313
Uch. Bohatec se diví, čím chudý se živí: Chudý ach a uch! ale při něm Bůh! Č. M. 168.

354942   -ůch Svazek: 4 Strana: 0313
-ůch, v okolí pražském chybná koncovka genit. pl. jmen rodu muž.: Koupil mnoho statkůch, koňůch. Os.

354943   -uch Svazek: 7 Strana: 0958
-uch tvoří převzdívky: papluch, plocuch, potměluch, svinčuch. Mor. Brt. D. 145.

354944   -úch Svazek: 7 Strana: 0958
-úch, přípona: palúch, sopúch, Brt. D. 145., hrncúch (malý hrnec), pecúch (otvor pod pecí), osúch. Vhl.

354945   -uch Svazek: 8 Strana: 0444
-uch, příp. os jm.: Indruch. Kbrl. Sp. 12.

354946   -ůch Svazek: 8 Strana: 0444
-ůch m. -ův v některých nářečích: súse- důch synek. Brt. D. I. 65., List. fil. 1895. 272.

354947   -uch Svazek: 9 Strana: 0355
-uch: vantuch, čapcuch. Lor. 36.

354948   -ucha Svazek: 4 Strana: 0313
-ucha, přípona jmen podstat.: pastucha, bělucha. černucha. D., Mkl. B. 292. Vz -cha.

354949   -ucha Svazek: 7 Strana: 0958
-ucha tvoří převzdívky: plantucha, za- věrucha.

354950   -ucha Svazek: 8 Strana: 0444
-ucha, příp. os. jm.: Matucha. Kbrl. Sp. 12.

354951   -ucha Svazek: 9 Strana: 0355
-ucha: mładucha, řežucha atd. Lor. 36.

354952   Uchabek Svazek: 4 Strana: 0313
Uchabek, bku, m. = ochabení, zmenšení. die Verminderung, das Erschlaffen. Sš. I. 115. Jestliže ú. jejich (židů) jest bohatstvím pohanstva; Úchabek a úštěrbek uvésti v co; A žádného úchabku neokoušejíc; Ú. moci; A hřích aby v mocnosti a v síle svojí u. vzal. Sš. I. 115.; II. 10. 134.: J 23., l59. (Hý. ).

354953   Uchaběti Svazek: 4 Strana: 0313
Uchaběti, ěl, ění, uchabovatt, uchabnouti, bnul a bl, utí = ochabnouti, povoliti, nach- lassen, schlaff werden. — abs. Síly uchably. Us. Č. v čem. Že tedy nemají uchabo- vati ve službách svojich. Sš. II. 227. (Hý. ).

354954   Uchabiti Svazek: 4 Strana: 0313
Uchabiti, il, en, ení, uchabovati = ocha- biti, Us. Č.

354955   Uchabiti Svazek: 7 Strana: 0958
Uchabiti, schabiti, schabnouti = vzíti, ukrásti. Mor. Brt. D. 281.

354956   Uchabnouti Svazek: 4 Strana: 0313
Uchabnouti, vz Uchaběti. U., weg- schnappen. — co komu odkud: z ruky, z kapse. U Uher. Hrad. Tč.

354957   Ucháč Svazek: 4 Strana: 0313
Ucháč, e, m = ušatý, der Langohr. — U. = krajáč, hrnec s dvěma uchama, der Henkeltopf, der Topf mit zwei Henkeln. Us. Šp., Šd., Er. U. na mléko. — U. = kotrč štěrbáková, sparassis laminosa, rostl. Rstp. 1923.

354958   Ucháček Svazek: 7 Strana: 0958
Ucháček, čka, m., os. jm. Arch. VII. 647., 644., VIII. 607.

354959   Uchádzač Svazek: 7 Strana: 0958
Uchádzač, e, m. = ucházeč. Slov. Orl. III. 244.

354960   Uchácholit Svazek: 10 Strana: 0460
Uchácholit = uchlácholiti. Hoš. Poh II. 6.

354961   Uchajati Svazek: 4 Strana: 0313
Uchajati, uchajkati, einlullen, beruhigen durchs Streicheln. — koho: dítě. Vz Cha- jati. Na Ostrav. Tč. Cf. Uchalkati.

354962   Uchál Svazek: 4 Strana: 0313
Uchál, a, m., na Slov. = škvor, der Ohr- wurm. Jg. — U., kdo má veliké uši, der Langohr. Mor. Šd. — U., pecten, mlž. Krok.

354963   Uchal Svazek: 9 Strana: 0355
Uchal, a, m., Kammmuschel, lasturovec, mlž Vz Mus. 1899. III. 130.

354964   Uchál Svazek: 9 Strana: 0355
Uchál. Zaraz ti uchále na štrudlu po- vykrúcam. Mus. slov. III. 36.

354965   Uchalkati Svazek: 4 Strana: 0313
Uchalkati = uchajati, uchajkati, uchaň- kati, uchlácholiti (durch's Streicheln) zur Ruhe bringen, beruhigen, besänftigen. Na Mor. a ve Slez. Vz Uchajati. Šd., Tč., Klš.

354966   Uchan Svazek: 4 Strana: 0313
Uchan, a, m., osob. jm. Pal. Rdh II. 127.

354967   Uchaňkati Svazek: 4 Strana: 0313
Uchaňkati, vz Uchalkati. koho. Rád by ho nějak uchaňkal. Mor. Šd.

354968   Uchapať sa Svazek: 9 Strana: 0355
Uchapať sa = unaviti se. Slov. Sbor. slov. III. 4.

354969   Uchápati Svazek: 4 Strana: 0313
Uchápati, vz Uchopiti.

354970   Ucharliti se Svazek: 4 Strana: 0313
Ucharliti se, il, ení = hrdlili se, trápiti se, sich abplagen, abrackern. — čím. Ten se tím břemenem ucharlí. Slez. Šd. Na Ostrav. Tč.

354971   -úchat Svazek: 7 Strana: 0958
-úchat: búrat — borúchat, dobřit — do- brúchat (slovesa intensivní). Mor. Brt. D. 158.

354972   Uchatec Svazek: 10 Strana: 0460
Uchatec, tce, m. = škvor. Volyně. Čes. 1, XIII. 125.

354973   Uchati Svazek: 4 Strana: 0313
Uchati = ňuchati, riechen, schnuffeln. Bzd.

354974   Uchatiti Svazek: 4 Strana: 0313
Uchatiti, il, cen, ení = ucha přilípati, Henkel anmachen. — co. Hrnčíř uchatí hrnce. Us. Mý.

354975   Uchatý Svazek: 4 Strana: 0313
Uchatý = ušatý, grossohrig. Plk. — U. hrnec = ucháč. Us. Šd.

354976   Uchavec Svazek: 4 Strana: 0313
Uchavec, vce, m. = ucholák. Slov.

354977   Uchavec Svazek: 10 Strana: 0460
Uchavec, vce, m. = škvor. Také u Horažd. List. fil. 1902. 253. (Slov. ).

354978   Uchavice Svazek: 4 Strana: 0313
Uchavice, e, f. = klapka u čepice ku přikrytí uší, die Ohrlappe. Us.

354979   Ucházeč Svazek: 4 Strana: 0313
Ucházeč, uchazeč, e, m. = žadatel, der Be- werber, Kompetent, Kandidat, Stellensucher, Werber. U. = kdo se o něco uchází. J. tr. Spolu uchazeč, der Kompetent. J. tr. U. o nějaké místo, der Stellensucher. J. tr. Výkaz u-čů, die Kompetententabelle. J. tr. U. dívky, lépe: záletník. Km. Nabídky u-čů, Offerte der Bewerber, der Reflektirenden. Dch. U. o mistrovství, der Meisterkandidat; n. volební, der Wahlkandidat, Wahlbewerber. Šp. Domicilarové čili u-či o kanonikaty; Aby u. zběhlý byl alespoň v evangeliích. Ddk. VI. 101., IV. 36.

354980   Ucházení, n Svazek: 4 Strana: 0313
Ucházení, n. = odcházení, das Ab- Weg- gehen, der Abgang. — U. = utíkání, das Entweichen. U. kouře, plynu. — U. = zni- kání, das Entkommen, Entgehen. V. — U. ubývání, das Abnehmen, der Abgang, die Verminderung. D., BR. II. 79. U. sil, vody. — U. se prosba, die Kompetenz, Bewerbung, Mitbewerbung um etwas. D., J tr. Žádosť, návrh v příčině u. -se, Kom- petenzgesuch, -Vorschlag; lhůta k u., Be- werbungsfrist. J. tr. U. se o něco spolu s ji- nými, u. se o závod, vz Ucházka o závod. Nz. U. se o nevěstu. Ddk. III. 217.

354981   Ucházeti Svazek: 4 Strana: 0313
Ucházeti, vz Ujíti.

354982   Ucházka Svazek: 4 Strana: 0313
Ucházka, y, f., der Konkurs, die Bewer- bung. U. veřejná. Er U. o přízeň Felixovu (captatio benevolentiae). Sš. Sk. 265., Nz. II. o závod, die Mitbewerbung. Nz. Uchechlati, abhecheln. — co čím: něco špatným nožem, pilkou. Na Ostrav. Tč.

354983   Uchcati Svazek: 7 Strana: 0958
Uchcati. Panna bledá, ve dne nedá, v noci dává, až uchcává (svíčka). ČT. Tkč.

354984   Uchcati Svazek: 10 Strana: 0460
Uchcati. Bude li kráva uchcávat. Nár. sbor. VIII. 119.

354985   Uchechtati se Svazek: 4 Strana: 0313
Uchechtati se, sich satt kichern. — nad čím. Us Tč.

354986   Uchladiti Svazek: 4 Strana: 0313
Uchladiti, il, zen, ení, uchlazovati, ab- kühlen. Ros. — co. Jir. Ves. čtení. 28. — co kde: na studeném vzduchu. Tč.

354987   Uchladnouti Svazek: 4 Strana: 0313
Uchladnouti, dnul a dl, utí = ustyd- nouti, kühl werden, auskühlen. Uchladla voda. Ros.

354988   Uchlácholená Svazek: 10 Strana: 0460
Uchlácholená. Dodával na u-nou. Hav. Chamr. 125.

354989   Uchlácholeně Svazek: 4 Strana: 0313
Uchlácholeně = krotce, besänftigt, sanft.

354990   Uchlácholení Svazek: 4 Strana: 0313
Uchlácholení, n., die Besänftigung, Ver- söhnung. Us. A tím také u. myslí zbouře- ných stalo se právě dobou, když... Ddk. III. 48.

354991   Uchlácholenosť Svazek: 4 Strana: 0313
Uchlácholenosť, i, f., die Besänftigung. Ros.

354992   Uchlácholený Svazek: 4 Strana: 0313
Uchlácholený; -en, a, o, besänftigt, be- ruhigt. Kom. — čím: přímluvou. Us.

354993   Uchlácholitelný Svazek: 7 Strana: 0958
Uchlácholitelný, besänftigbar. Lpř.

354994   Uchlácholiti Svazek: 4 Strana: 0313
Uchlácholiti, il, en, ení; uchlácholívati = udobřiti, ukrotiti, ukojiti, besänftigen, ver- söhnen, begütigen, stillen, beschwichtigen, beruhigen. V. — koho, co. V., D., Sych. Zbuzenou nedůvěru. Pal. Dj. V. 2. 83. U. bouři. Pal. Dj. III. 3. 83. Sliby uchlácholily smýšlení odbojného Slezka. Ddk. II. 353. Chtíce ho u., dali mu titul. Bart. — koho čím: dobrotou, Mach., laskavými slovy. Vojtěch odhodlal se nejprve nabídnutím značné částky peněžní Barbarossu u. Ddk. III. 275. (Tč. ).

354995   Uchlachuniti se Svazek: 4 Strana: 0313
Uchlachuniti se = usmáti, nasmáti se. sich mit vollem Munde satt lachen. Na Ostrav. Tč. 231