333001   Špiterák Svazek: 3 Strana: 0934
Špiterák, a, m. = špitera. U Olomouce, Sd. — Š. = zchytralec, der Schlaukopf. Ve vých. Čech. a na Mor. Kšá., Bkř.

333002   Špíti Svazek: 3 Strana: 0934
Špíti, vz Čpíti.

333003   Špíti Svazek: 7 Strana: 0865
Špíti, ščpieti, štpieti, čpíti. Vz Ščpieti, Čpíti.

333004   Špitlář Svazek: 3 Strana: 0934
Špitlář, e, m. = skupec, der Knauser. Slov.

333005   Špitlaření Svazek: 3 Strana: 0934
Špitlaření, n., das Knausern. Slov.

333006   Špitlařiťi Svazek: 3 Strana: 0934
Špitlařiťi = shrbiti, knausern. Slov.

333007   Špitlářka Svazek: 3 Strana: 0934
Špitlářka, y, f., die Knauserin. Slov.

333008   Špitlářský Svazek: 3 Strana: 0934
Špitlářský, knauserig, knickerisch. Slov.

333009   Špitlářství Svazek: 3 Strana: 0934
Špitlářství, n, = skoupost, die Knauserei, Knickerei. Slov. Jg.

333010   Špíž Svazek: 7 Strana: 0865
Špíž, e, m., vz Špížek.

333011   Špíže Svazek: 3 Strana: 0934
Špíže, e, f., cf. střhn. spise (Gb. Hl. 101.) a to z lat. spensa. Mz. 333. Pol. obs. spiža, slov. špiža, litev. spyže. Ib. Š. — potrava, zásoba potravy, der Speisevorrath, Mund- vorrath, Proviant. Kom. J. 695. Ve vojště proviant. S. N. XI. 218. Všechnu špíži a kostel vybil; Pobrala mi úroky mé v Ěev- novicích a dornovitú špíži. Půh. I. 125., II. 509. Táhli k Žitavě na špíži. Let. 75. Š-e a potrav nezbývalo; Š-e a obroku na hrad dodati. V. K armádě š-i voziti. Ros Š-e se jim nedostávalo. V. — Š. zvonová = zvo- novina, die Glockenspeise. Zlob. — Š. = kus plechu ku spravování kosy. Us.

333012   Špíže Svazek: 7 Strana: 0865
Špíže. Mkl. Etym. 317. b. Vůz špíží na- ložený. Pal. Dj. III. 3. 51. — Š. = druh jablek. Hrb.

333013   Špížek Svazek: 3 Strana: 0935
Špížek, žku, m. = homole. Sůl ze š-ku. Mor. Šd. Vz Špich, Špíšek. — Š., Kegel- mütze, f.

333014   Špížek Svazek: 7 Strana: 0865
Špížek sýra. Hrb. Obr. 240. — Š. = druh hrušek. Mor. Brt.

333015   Špižek Svazek: 8 Strana: 0412
Špižek, žku, m. = dřevěná nádoba na sýr dole širší než při vršku, faska Jevíčko. Brt. D. II. 398.

333016   Špižírna Svazek: 3 Strana: 0559
Špižírna, vz Špižírna.

333017   Špižírna Svazek: 7 Strana: 0865
Špižírna, y, f. Mkl. Etym. 317. b., Sv. ruk. 316. b., B. mik. Luk. 12. 24. (in marg. pivnice). Dům jeho je š. chudých. Vor. St. 44. Š. = skřih, škřih (na mor. Slov.), štrych (u Brušp.), súsek (val.), sušek (laš.), sósek (hor.) = truhla na obilí. Brt.

333018   Špižírna, špižérna Svazek: 3 Strana: 0935
Špižírna, špižérna (Hus I. 220.), y, f., špižírně, ě, f. = sklep n. komora na po- travy, potravnice, die Speis-, Vorrathskanimer, das Küchengewölbe. Vz Špíže. (Kněžím) jsú plny stodoly, komory, Š-ny i pivnice. Hus I. 220., 236., II. 271. Klíčník š-u v opatro- vání sobě poručenu má. V. Klíčník ze š-y (vaření) vydává. Kom. J. 211., 431. Klíč od š-y. V. Špižírny naplniti. Us. — Š. = truhla na potravu, der Futterkasten. Jg.

333019   Špižírní, -ný Svazek: 3 Strana: 0935
Špižírní, -ný, Speise-, Proviant-. Š. vůz, loď. Mns.

333020   Špižírnice Svazek: 3 Strana: 0935
Špižírnice, e, f. = klíčnice, die Speise- meisterin, Verschleisserin. Vus.

333021   Špižírnický Svazek: 3 Strana: 0935
Špižírnický, Speisemeister-. Jg.

333022   Špižírnictví Svazek: 3 Strana: 0935
Špižírnictví, n., das Speisemeisteramt, das Proviantwesen. Jg.

333023   Špižírník Svazek: 3 Strana: 0935
Špižírník, a, m. = klíčník, potravník, špížník, der Speisemeister, der Proviant- meister. Kom. J. 431. — Š., der Zehr- gärtner. D.

333024   Špižírný Svazek: 3 Strana: 0935
Špižírný, vz Špižírní. — Š., ého, m. = špižírník. Kom. J. 431.

333025   Špižíř Svazek: 3 Strana: 0935
Špižíř, e, m. = špižírník. Tk. III. 18., Martim.

333026   Špížiti Svazek: 3 Strana: 0935
Špížiti, il, en, ení; špížovati, špihovati = špíží opatřiti, zásobiti, mit Vorrath, Provi- ant versehen, verproviantiren; špíži shledá- vati, Proviant suchen, fournigiren. — co: pevnosť, D., hrad. Háj., lodí. St. skl. Byl v Plzeňště, jako (= když) Žižka Krasikov š-val. Pč. 42. — kdy. Aby hrad za tím přiměřiem (— po čas příměří) š-val. Anth. I. 102. — čím : obilím, masem atd. — komu jak. On si do kapsy špižuje (nabírá). Ros. Vz Špihovati a Špíže.

333027   Špížiti Svazek: 8 Strana: 0412
Špížiti. Hrady špížoval pokrmy. GR. Nov. 9.

333028   Špížiti co komu kam: do Svazek: 10 Strana: 0428
Špížiti co komu kam: do korábu. Baw. Ar. v. 2593. Š. na koráb. Ib. v. 4890.

333029   Špížka Svazek: 9 Strana: 0331
Špížka, y, f. = špižírna. Věst. VI. 30.

333030   Špižkový Svazek: 3 Strana: 0935
Špižkový. Š. sůl (v homolích), Kegelsalz, n. Mor. Šd. Cf. Špich.

333031   Špižlati Svazek: 3 Strana: 0935
Špižlati, spižlati = tupým nožem chléb skrájeti. U Klat. Kd. Vz Pižlati.

333032   Špižní, špížní Svazek: 3 Strana: 0935
Špižní, špížní = potravní, Proviant-, Speise-, Vorraths-. Š. vůz, komora, V., kůň, Ctib., dům, trh, D., loď, Jg., důstojník. S. N. 11. 218.

333033   Špížnice Svazek: 3 Strana: 0935
Špížnice, e, f., das Speisegewölbe. Rk.

333034   Špížnice Svazek: 10 Strana: 0669
Špížnice, e. f. 1525. Arch. XXII. 79

333035   Špižnický Svazek: 3 Strana: 0935
Špižnický, Proviant-. Štf.

333036   Špižnictví Svazek: 3 Strana: 0935
Špižnictví, n. = úřad špížní, das Pro- viantwesen. D.

333037   Špižník, a Svazek: 3 Strana: 0935
Špižník, a, m., der Proviantmeister, špi- žírník. Čsk.

333038   Špížovati, v Svazek: 3 Strana: 0935
Špížovati, vz Špížiti.

333039   Špižúr, u, ra Svazek: 3 Strana: 0935
Špižúr, u, ra. = vysoký, homolovitý klo- bouk na Valašsku. Měl na hlavě š. tak jako plťař (jaký nosívají plťaři). V již. Mor. Šd.

333040   Špľah Svazek: 7 Strana: 0866
Špľah, u, m. = špľaha. Slov. Hdž. Čít. XIII.

333041   Šplaha Svazek: 7 Strana: 0866
Šplaha, Narbe nach einem Geschwüre. Slov. Ssk. — Š. = špína. Slov. Ssk.

333042   Šplaha, šplecha Svazek: 3 Strana: 0935
Šplaha, šplecha, y, f. = poskvrna v sukně, (der) Fleck im Tuch. Slov. Plk., Techn. III. 282.

333043   Šplahať Svazek: 7 Strana: 0866
Šplahať = šplhati. U Brušp. Brt. D.

333044   Šplach Svazek: 7 Strana: 0866
Šplach, u, m., albernes Geschwätz. Rk.

333045   Šplách Svazek: 7 Strana: 0866
Šplách, u, m. = pápení. Požiar hádzal š-chy na všetky strany. Slov. N. Hlsk. XXI. 129.

333046   Špľach Svazek: 8 Strana: 0578
Špľach. V ktorej (piesni) myšlienka a cit sa zablesknú jednym špľachom tak, ako zlatá rybka ve vlne. Phľd. 1897. 59.

333047   Špláchanec Svazek: 7 Strana: 0866
Špláchanec, nce, m. = vyšplíchnutá špína, krev. Šly z něho š-ce krve. ČT. Tkč.

333048   Šplachárna, šplejchárna Svazek: 3 Strana: 0935
Šplachárna, šplejchárna, y, f. = místo, kde se něco špláchá, koupárna, der Tümpel, das Bad. Us. u Bělohr.

333049   Špláchati Svazek: 3 Strana: 0935
Špláchati, vz Šplechati.

333050   Šplachot Svazek: 3 Strana: 0935
Šplachot, vz Šplechot.

333051   Šplachotati Svazek: 3 Strana: 0935
Šplachotati, vz Šplechati. Jg.

333052   Šplachotiť Svazek: 10 Strana: 0428
Šplachotiť = činiti šplachot. Hoš. Pol. II. 158.

333053   Šplachotka Svazek: 3 Strana: 0935
Šplachotka, y, f. = mluvka, die Klat- scherin. Jrsk.

333054   Šplachtati Svazek: 8 Strana: 0412
Šplachtati a šplechtati. Brt. D. L 29. Hrozenk.

333055   Šplatitelný Svazek: 3 Strana: 0559
Šplatitelný, rückzahlbar. Dch. S. záloha.

333056   Šplech Svazek: 3 Strana: 0935
Šplech, u, m. = šplechnutí. — Š., m., šplecha, y, f. = poskvrna, der Fleck. Šf.

333057   Šplech Svazek: 7 Strana: 0866
Šplech. Ký bláznů š.? Čch. Sl. 94. Mnoho bylo vytáček a š-chů. Čch. Pt. 75.

333058   Šplechání, šplíchání, šplouchání, šplá- chání, šplochání Svazek: 3 Strana: 0935
Šplechání, šplíchání, šplouchání, šplá- chání, šplochání, šplechotání, šplechtání, šplechtávání, šplechotávání, šplechnutí, šplích- nutí, n., das Manschen, Panschen, Pantschen, Plätschern. Jg.

333059   Šplechaný Svazek: 3 Strana: 0935
Šplechaný, šplíchaný, špláchaný, šplo- clianý, šplouchaný, šplejchaný atd., ge- pantscht, gespritzt. Jg.

333060   Šplechati Svazek: 3 Strana: 0935
Šplechati, špláchati, šplíchati, šplouchati, šplochati, šplýchati, šplechotati, šplechtati, šplochtati, šplechávati, špláchávati, šplíchá- vati, šplouchávati; šplechnouti, spláchnouti, šplíchnouti, šplouchnouti, chnul a chl, ut, utí. Š. = ve vodě sebou n. něčím zmítati, něco máčeti, šplechot dělati, plätschern, plan- schen, plantschen; stříkati, spritzen, be- plantschen; se = se šplechotem se zmítati, máchati se, bryndati se čmýrati se, man- schen, planschen, fletschern. Jg. — abs. Husy šplíchají, když se koupají. Us. Voda se šplýchá, šplichá, šplechá. Už budeme šplachati (máchati prádlo). Slez. Šd. — čím : vodou, Us., rozumem (hloupě mluviti). Us., Čl. M. 603. Po vsi chodí blatem šplíchaje. Sš. P. 732. — kdy. Hoši při koupání šplí- chají. Us. — (se) kde. Ve vodě š., Us., ve vodě se š. Ros., Ler. Mléko v žaludku šplíchá. Volk. — odkud. Voda šplechla z nádoby. Bern. — co, čím na koho: vodu, vodou š. (stříkati). Us. Co to šplechtá (tlachá)? Us. Aby těch věcí tak vůbec ne- šplíchal. Br. ps. 1G35. Špláchati prádlo. Us. Pk., Klš. — po kom: po zajíci (střeliti). Us. — co komu kam: vodu do očí, v oči, Baiz., mezi oči. Bern. — se komu, ausge- lassen lachen. Mor. Kôr. Čančarara! kdo se tomu čančaráčku bude řechotati, šplechotati, ten to bude chtěti. Sš. P. 764.

333061   Šplechati Svazek: 7 Strana: 0866
Šplechati. Ten také do toho něco šplíchl a byla mela hotova. Us. Rgl.

333062   Šplechati jak Svazek: 10 Strana: 0669
Šplechati jak. Néšplechci dycky jak koza (nežvaň). Mor. Čes. 1. XV. 392.

333063   Šplechot Svazek: 7 Strana: 0866
Šplechot vody. Výb. II. 1507.

333064   Šplechot, šplachot, šplecht Svazek: 3 Strana: 0935
Šplechot, šplachot, šplecht, u, m. = šplíchání, das Geplätscher, Gepantsche, die Pantsche. Dch., Jg. Šplechot vody. Zlob. — Šplechty = klevety, das Gewäsche, Ge- schwätz. To jsou jen šplechty. Us. To není nic jiného nežli šplechty šplochty. Us.

333065   Šplechotati Svazek: 3 Strana: 0935
Šplechotati, vz Šplechati.

333066   Šplechotka Svazek: 10 Strana: 0428
Šplechotka, y, f. Bába š. = placna. Jrsk. XIII. 3. 170.

333067   Šplecht Svazek: 7 Strana: 0866
Šplecht, u, m. = šplechot. Rk.

333068   Šplechta Svazek: 3 Strana: 0935
Šplechta, y, m. a f., šplechtač, e, šplech- tal, a, šplechtálek, lka, m. = kdo šplechtá, der Pantscher, Spritzer. — Š. = žváč, tla- chal, der Schwätzer.

333069   Šplechta Svazek: 7 Strana: 0866
Šplechta. Vz Rozšplechtati (dod.).

333070   Šplechtáč Svazek: 7 Strana: 0866
Šplechtáč, e, m. = kverlačka, švrlák. Na Hané. Brt.

333071   Šplechtačka, šplechtalka, y Svazek: 3 Strana: 0935
Šplechtačka, šplechtalka, y, f., Schwät- zerin, f.

333072   Šplechtala, y Svazek: 3 Strana: 0935
Šplechtala, y, m., der Plauderer, Klat- scher. Mor. Šd.

333073   Šplechtání Svazek: 3 Strana: 0935
Šplechtání, n. = šplechot. Us. Vz Šple- chání.

333074   Šplechtati Svazek: 3 Strana: 0935
Šplechtati, vz Šplechati. Šplechtavý = šplíchavý. Jg.

333075   Šplechtna Svazek: 10 Strana: 0428
Šplechtna, y, f. = povídalka. Us. Rgl.

333076   Šplechtnouti kde Svazek: 10 Strana: 0428
Šplechtnouti kde. V řece to šplechtlo, jako když kůň břede. Čes. 1. XII. 432. Sr. Šplechtati.

333077   Šplechtoň Svazek: 10 Strana: 0428
Šplechtoň, ě, m. = žvanil. Lit. I. 307.

333078   Šplechtot Svazek: 7 Strana: 0866
Šplechtot, u, m. = šplechot. Š. vody. Němc. V. 110.

333079   Šplejsovati, z Svazek: 3 Strana: 0936
Šplejsovati, z něm. spleissen, das Königs- kupfer verschmelzen und reiner machen. Jg.

333080   Šplh Svazek: 7 Strana: 0866
Šplh, u, m. Jedním, dvěma šplhy se tam došplhal. Rgl.

333081   Šplhací Svazek: 3 Strana: 0936
Šplhací, Kletter-. Š. nohy, pedes scan- sorii. Nz. Vz Šplhání.

333082   Šplhací Svazek: 8 Strana: 0412
Šplhací tyč, Maibaum. NZ. IV. 262.

333083   Šplhač Svazek: 3 Strana: 0936
Šplhač, e, f. = kdo po tyči atd. se šplhá. Vz Šplhání. Tš.

333084   Šplháček Svazek: 7 Strana: 0866
Šplháček, čka, m. = krutihlav. Šír. Pt.

333085   Šplháček Svazek: 7 Strana: 1390
Šplháček, čka, m., vz Šplhač. Nár. list. 1893

333086   Šplhačka Svazek: 3 Strana: 0936
Šplhačka, y, f. == klouzačka, U Přerova.

333087   Šplhadlo Svazek: 7 Strana: 0866
Šplhadlo, a, n., Klettergerüste, n. Rgl.

333088   Šplhal Svazek: 9 Strana: 0331
Šplhal, a, m. = kdo se někam šplhá. Us.

333089   Šplhanec Svazek: 8 Strana: 0412
Šplhanec, nce, m. Pluh neuorát nic hliny, ostát š. Zlín. Brt. D. II. 398.

333090   Šplhánek Svazek: 9 Strana: 0331
Šplhánek, nka, m, vz Soupálek.

333091   Šplhání Svazek: 3 Strana: 0936
Šplhání, n., das Klettern. Nářadí k tomu: šplhací tyč (stožár) a láno. Š. na jedné tyči. Příraz v levo, vpravo; š. s přírazem. Chmat při š. Š. jednou nohou; š. beze všeho pří- razu; š. jedno-, souručné. Střemhlav s tyče se spustiti. Výdrže u š.: váha s oporem o loket, váha o rameni; prapor. Š. na dvoj- tyči (jako na jedné). Mimo to: překot na před a na zad, váha z předu a ze zadu. Při š. na provaze dělá se klička místo přírazu. Vz Tš. str. 101., KP. I. 508.

333092   Šplhati Svazek: 3 Strana: 0936
Šplhati, šplíhati, šplknouti, hnul a hl, utí = lézti, drápati se, klettern, glitschen, kriechen, krackseln, rutschen. — kam: na strom, na tyč (vz Šplhám), Us., na skalí. MM. — odkud kam. Ryba z ruky do vody šplhla. Mor. Tč. — se = šplhati, lézti, klet- tern, Ssav.; klouzati se. Mor. Kd., Šd. — se komu kde. Šplhá se mi to pod nohami. Mor. Šd.

333093   Šplhati Svazek: 7 Strana: 0866
Šplhati. Šplhal za ním k hnízdu. Vrch. Š. na tyči, na provaze. Pdl.

333094   Šplhavce Svazek: 10 Strana: 0428
Šplhavce, vce, m., der Ernporstrebling, Streber.

333095   Šplhavec Svazek: 3 Strana: 0936
Šplhavec, vce, m., pl. -ci, scansores, die Klettervögel, mají nohy šplhavé, totiž dva prsty jsou ku předu a dva na zad. Frč. 359. Š. a) kukačky (cucullidae): kukačka, turako; b) vousáci (bucconidae): vousák; c) leskovci (galbulidae): leskovec; d) datlové (picidae): datel, žluna, strakapúd, krutihlav; e) tukani (rhamphastidae): tukan; f) papouš- kové (psittacidae): papoušek, kakadu, aras. Ib. Vz S. N., Pták, Schd. II. 451. — Š., rostl, (melodinus) dvouděložná, srostloplá- tečná z čeledi tojestovitých (apocyneae) a čeledi kulčibovitých (strychneae). Obsahuje keře pnivé a šplhavé. S. N.

333096   Šplhavka Svazek: 3 Strana: 0936
Šplhavka, y, f., dendroclaptes, pták špl- havý. Krok. Šplhavkovitý = ke šplhavce podobný. S. ptáci, dendroclaptini. Krok. I. c. 120.

333097   Šplhavý Svazek: 3 Strana: 0936
Šplhavý = kdo šplhá, kriechend, klet- ternd. Š. nohy (šplhavců), peň (ku př. břeč- tanu). Krok., Rostl. I. 87. b.

333098   Šplhavý Svazek: 9 Strana: 0331
Šplhavý. P-ví ptáci. Vz Šír II. 93. nn.

333099   Šplhoun Svazek: 7 Strana: 0866
Šplhoun, a, m. Š. medvědovitý, dendro- lagus ursinus. Brm. I. 2. 611.

333100   Šplih Svazek: 3 Strana: 0936
Šplih = šplech, Fleck, m. Slunce bez š-hu a mraku. Koll. — Š. podpory = malá podpora. Lpř.

333101   Špliha Svazek: 3 Strana: 0936
Špliha, y, f. == špleh.

333102   Šplihálek Svazek: 3 Strana: 0936
Šplihálek, lka, m., arabates, pták. Presl. rkp. Šplíhati = šplhati.
Šplihatý = šplihovatý. Srn.

333103   Šplihovatý Svazek: 3 Strana: 0936
Šplihovatý = skvrnitý, fleckig. Š. mar- mor. Koll. Čít. 164.

333104   Šplich Svazek: 7 Strana: 0866
Šplich, u, m. = šplech, šplechot. Rk.

333105   Šplicha Svazek: 10 Strana: 0428
Šplicha, vz Spliha. Koll. I. 106.

333106   Šplichačka Svazek: 7 Strana: 0866
Šplichačka, y, f. = bouchačka (z bezu). U N. Brodu. Holk.

333107   Šplíchal Svazek: 3 Strana: 0936
Šplíchal, a, m., der Pantscher. Dch. — Š., osob. jm. Šd.

333108   Šplíchal Svazek: 10 Strana: 0428
Šplíchal Bedř. Sr. Tob. 218.

333109   Šplíchal Svazek: 10 Strana: 0669
Šplíchal Bedř., spis., nar. 1855. Vz Ott.

333110   Šplíchanina Svazek: 3 Strana: 0936
Šplíchanina, y, f., die Pantscherei. Ft.

333111   Šplíchanina Svazek: 10 Strana: 0428
Šplíchanina, y, f. Nejvíc š-nin měl nasbí- raných proti kalvinistům. Fel. 53.

333112   Šplíchaný Svazek: 10 Strana: 0428
Šplíchaný = kropenatý. Holub červeně atd. š-ný. Brno. Rgl.

333113   Šplichař Svazek: 10 Strana: 0428
Šplichař, e, m. = myslivec. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XV. 48. Sr. Střihař.

333114   Šplíchati Svazek: 3 Strana: 0936
Šplíchati, vz Šplechati.

333115   Šplíchati Svazek: 9 Strana: 0331
Šplíchati. Aby těch věcí nešplíchal k zá- rmutku jiných. Kom. Ohláš. 74.

333116   Šplíchati kde Svazek: 10 Strana: 0428
Šplíchati kde: ve vinohradě = révy po střikovati. Mor. Čes. 1. XII. 248.

333117   Šplichavice Svazek: 10 Strana: 0428
Šplichavice, e, f. = ručnice. V zlod. ml. Čes. 1. XV 48. Vz násl.

333118   Šplíchavosť Svazek: 7 Strana: 0866
Šplíchavosť, i, f., Fluctuation, f.

333119   Šplíchavý, šplechtavý Svazek: 3 Strana: 0936
Šplíchavý, šplechtavý = kdo se rád šplíchá, plätschernd, gern manschend. Ros.

333120   Šplíchot Svazek: 7 Strana: 0866
Šplíchot, u, m. = šplíchání. Čch. Mch. 41.

333121   Šplíchota Svazek: 3 Strana: 0936
Šplíchota, y, f. Ty š-to (smíšku). V Kunv. Msk.

333122   Šplichovnice Svazek: 10 Strana: 0428
Šplichovnice, e, f. = puška. V zloděj. mluvě. Vz Nakrmený a předcház.

333123   Šplichta Svazek: 7 Strana: 0866
Šplichta, y, f., Pantscherei, f. Hrts. Pivo jako š.

333124   Šplichtanina Svazek: 7 Strana: 0866
Šplichtanina, y, f. = šplichta. ČT. Tkč.

333125   Šplíchy Svazek: 7 Strana: 0866
Šplíchy. Šmidly š. šup na plot (o špat- ných pradlenách). Cf. Žďamchna. U Zbir. Lg.

333126   Šplíti Svazek: 3 Strana: 0936
Šplíti, el, ení, na Slov. = svrběti, jucken. — od čeho. Ruka šplí od žíhlavy (kopřivy).

333127   Špliza Svazek: 7 Strana: 0866
Špliza, y, f. = drobné (hladké) kamení, kleines (glattes) Gestein. U Frenšt. Vck., Brt. D. 275.

333128   Šplohnouti Svazek: 3 Strana: 0936
Šplohnouti, hnul a hl, utí = hoditi se- bou, sich schwingen. Dřevo šplohlo. Us.

333129   Šploch Svazek: 3 Strana: 0936
Šploch, u, m. = šplocht. Šplochati, vz Šplechati.

333130   Šplochan Svazek: 9 Strana: 0331
Šplochan, u, m. = bál čeledi hospodářské. Č?s. 1. IX. 324.

333131   Šplochotka Svazek: 3 Strana: 0936
Šplochotka, y, f. = pomlouvačná žsena, die Klatscherin. Jrsk.

333132   Šplocht Svazek: 3 Strana: 0936
Šplocht, u, m. = šplecht. — Š., das Ge- schwätze, Gewäsche. Není šplochu, aby ne- bylo pravdy trochu. Dch. Vz Šproch. — Š. = špatné jídlo, blivanma, pantschiges Essen, pantschige Speise. Dch.

333133   Šplochtanice Svazek: 3 Strana: 0936
Šplochtanice, e, f. = řídké bláto, weicher Koth. — Š. == mluvení bez ladu a skladu, Gewäsche, n. Us. u Poličky. Kšá.

333134   Šplochtati Svazek: 3 Strana: 0936
Šplochtati, vz Šplechati. Šplouchání, n., das Geplätsche. Nz. lk. Š. potůčku. Dch.

333135   Šplouch Svazek: 7 Strana: 0866
Šplouch = šplouchnutí. Osv. I. 86.

333136   Šplouchání Svazek: 10 Strana: 0428
Šplouchání, n. Hlasné š. hrudní, suc- cussio Hippocratis. Ktt.

333137   Šplouchati Svazek: 3 Strana: 0936
Šplouchati, vz Šplechati.

333138   Šplouchavosť Svazek: 10 Strana: 0428
Šplouchavosť, i, f., fluctuatio, Schwap- pen. Ktt.

333139   Šplouchnouti Svazek: 3 Strana: 0936
Šplouchnouti, vz Šplechati.

333140   Šplouchtal Svazek: 7 Strana: 0866
Šplouchtal, a, m. = šplíchal. Dch.

333141   Šploun Svazek: 10 Strana: 0428
Šploun, u, m. = šplounání. Š. vln. Zvon V. 596.

333142   Šplounání Svazek: 3 Strana: 0936
Šplounání, n., das Geplätscher. Dch.

333143   Šplounati Svazek: 3 Strana: 0936
Šplounati, -návati, na Moravě = hrčeti, plätschern, rieseln. — co. Potůčkové budou vlnky š. MM. — kudy. Potůček přes louku šplouná. — jak (kam). Proud řeči Páně tu tiše jenom šplouná; Potok šplouná tiše ke smrtnému sňatku. Sš. J. 153., Bs. 61. — co komu. Sny mně šplouná větríček pozatichlý. Pokor.

333144   Šplounati Svazek: 7 Strana: 0866
Šplounati. Potok hravý veselou píseň šplouná. Čch. Bs. 53. — kde. Koně ve vodě šplounají. Kv. 1884. 616. Kolem ní šplouná vlnivý rej. Osv. — za čím. Vlna za vlnou kdy š-ná. Č. Rž. LXXVI.

333145   Šplounavý Svazek: 3 Strana: 0936
Šplounavý. Š. výmluva = plácavá, leere Strohdrescherei. Dch.

333146   Šplounavý Svazek: 9 Strana: 0462
Šplounavý. S. potok. Jrsk. I. 238.

333147   Šplouný Svazek: 7 Strana: 0866
Šplouný, plätschernd. Š. voda vodo- trysků. Jrsk. Vz Šplunný.

333148   Šplúhota Svazek: 7 Strana: 0866
Šplúhota, y, f. = plískanice, stálý déšť. Na mor. Slov. Vck.

333149   Špluchati Svazek: 7 Strana: 0866
Špluchati, špluchotati = šplechati. Laš. Tč., Brt.

333150   Špluchov Svazek: 3 Strana: 0936
Špluchov, a, m., Spluchau, ves ve Frý- decku ve Slez. Tč., Šd.

333151   Špluchov Svazek: 8 Strana: 0412
Špluchov, a, m. = kolonie na Frýdecku. Věst. op. 1894. 18.

333152   Špluchovka Svazek: 8 Strana: 0412
Špluchovka, y, f., přítok na Frýdecku. Věst. op. 1894. 18.

333153   Špluchtance Svazek: 8 Strana: 0412
Špluchtance = kapánky do polévky. Brt. D. II. 483.

333154   Špluchtanina Svazek: 8 Strana: 0412
Špluchtanina, y, f. = šplcóchta, polévka ledajaká. Jevíčko. Brt. D. II. 398.

333155   Špluchtat Svazek: 10 Strana: 0669
Špluchtat se ve vodě = šplíchati, bro- diti se. Brt. Sl.

333156   Špluchtavo Svazek: 8 Strana: 0412
Špluchtavo. Gatě na š. = hodně volné. Heršpice. Rous.

333157   Šplun Svazek: 3 Strana: 0936
Šplun, u, m. = šplounání. Aj ty potůčku milý, proč tok tvůj sladším béře nyní se šplunem? Sš. Sm. bs. 120. Š. vln.

333158   Šplun Svazek: 7 Strana: 0866
Šplun vln, Čch., potůčku. Č. Kn. š. 197.

333159   Šplunda Svazek: 3 Strana: 0936
Šplunda, y, f. = ušplichaná, nečistá žen- ská, ein besudeltes, schmutziges Weib. Us.

333160   Šplundati se Svazek: 3 Strana: 0936
Šplundati se = šplíchati se. — kde. v blátě, v kalu, sich unrein tragen, das Kleid im Kothe schleppen. Us. — se komu kde. Šaty se jí mezi nohama šplundají. Us. Č.

333161   Šplundra Svazek: 7 Strana: 0866
Šplundra, y, f., vymyšl. žen. jméno. Šplunný = šplouný. Š. vlnka. Kv.

333162   Šplunot Svazek: 3 Strana: 0936
Šplunot, u, m. — šplounání, das Geplät- scher, Geriesel. Čas. duch.

333163   Špodi-um Svazek: 3 Strana: 0936
Špodi-um, a, n. = spodium, das Spodium, die Knochenasche. U Olom. Šd.

333164   Špochan Svazek: 7 Strana: 1390
Špochan, u, m., také štymberky, maso- pustní zábava na společné útraty; místo něho bývá nyní slavnosť kateřinská. Vz NZ. II. 67., 72.

333165   Špok Svazek: 3 Strana: 0936
Špok, u, m. = zbytek svíčky, oharek. U Ko- jetína. Bkř.

333166   Špok Svazek: 8 Strana: 0412
Špok, a, m., vz Špaček (3. dod.).

333167   Špolec Svazek: 8 Strana: 0412
Špolec, lce, m., petromyzon fluviatile, ryba, Vz Brt. D. II. 498.

333168   Špolírovati Svazek: 9 Strana: 0331
Špolírovati město = pleniti, z lat. spoli- are. Har. J. 79.

333169   Špôlna Svazek: 8 Strana: 0578
Špôlna. Špôlne = trámky, kterými v do- lech chodby jsou vydřeveny. Sbor. slov. I. 51.

333170   Špolučasník Svazek: 3 Strana: 0577
Špolučasník, a, m. = vrstevník, der Zeit- genosse. Rostl. III. a. 4., 13.

333171   Špolustisknutý Svazek: 7 Strana: 0753
Špolustisknutý, mitzusammengedrückt. S. písmena. Koll. St. 574.

333172   Špon Svazek: 10 Strana: 0428
Špon, u, m Měli ve voknech š. místo skla. Domažl. Čes. 1. XIV. 329.

333173   Šponar Svazek: 3 Strana: 0936
Šponar, a, m., osob. jm., vz S. N., Žer. Záp. II. 190.

333174   Šponár Svazek: 10 Strana: 0669
Šponár, u, m. = špenár, největší hřebík. Brt Sl.

333175   Šponcetle Svazek: 9 Strana: 0331
Šponcetle, e, f. Počet dobytka napsaný míti na š-tli. 1685. Uč. spol. 1897. III. 4. Z něm. Spannzettel (služební list). Sr. Špan- cedule.

333176   Šponec Svazek: 10 Strana: 0428
Šponec, = Sponec.

333177   Šponit se Svazek: 10 Strana: 0669
Šponit se = cébit se, plakati. Brt. Sl.

333178   Šponka Svazek: 10 Strana: 0669
Šponka, y, f. = kapka. Brt. Sl.

333179   Šporár Svazek: 7 Strana: 0866
Šporár, a, m. Ostružníci či š-vé. Orth. Nást. děj. jindřichohrad. I. 71.

333180   Šporec Svazek: 3 Strana: 0936
Šporec, rce, m. = vrchol hory, témě, der Berggipfel. Třebas tatík vrbný proutek nebo rákos v řece, a já hlaný dub na šporci — on mi taťkem přeci. Hdk. C. 78. Na š-ci Machnáče. Ib. 58.

333181   Šporhéľ Svazek: 8 Strana: 0412
Šporhéľ, e, šporhélt, u, m., šporovňa, ě, f., z něm. Sparherd, m. Brt. D. II. 518.

333182   Šporchač Svazek: 7 Strana: 0866
Šporchač, e, m. = párátko na zuby. Němc. IV. 447.

333183   Špork Svazek: 7 Strana: 0866
Špork Fr. Ant., hrabě. 1662.-1738. Vz Srb 71.

333184   Špornal Svazek: 3 Strana: 0936
Špornal, a, m., osob. jm. Šd.

333185   Špornava Svazek: 3 Strana: 0936
Špornava, y, f., Spornhau, ves u Kold- štýna. PL.

333186   Šporováti, šp Svazek: 3 Strana: 0937
Šporováti, šp. z něm. sparen = střá- dati. — jak. Š. od tisíce ke stu. U Olom. Šd.

333187   Šporovný. Š Svazek: 10 Strana: 0428
Šporovný. Š. žena, sparsam. Modr. kn. č. 40. 76.

333188   Športel Svazek: 3 Strana: 0937
Športel, e, f., pl. športele = vedlejší příjmy úředníkův, halafance, die Sportein. D. Vz Sportle.

333189   Športka Svazek: 10 Strana: 0428
Športka, y, f., druh cigar. Nár. list. 1904. 102. 3.

333190   Špoříž Svazek: 8 Strana: 0412
Špoříž m. špiříž. Gb. H. ml. 1. 549.

333191   Špotavec Svazek: 3 Strana: 0937
Špotavec, vce, m. = šmaťha. U Opav. Klš.

333192   Špotavý Svazek: 3 Strana: 0937
Špotavý = šmaťhavý. U Opav. Klš. Š. bůt (vyšmaťhaná bota). Slez. Pk.

333193   Špotiti Svazek: 3 Strana: 0937
Špotiti = šmaťhati. U Opav. Klš.

333194   Špotovati Svazek: 7 Strana: 0866
Špotovati, illudere. Š-vachu jím. B. olom. 248.

333195   Špott Svazek: 3 Strana: 0937
Špott, a, m., osob. jm. Š. Karel a Jan, lékaři. Vz S. N., Tf. H. 1. 192.

333196   Špott Svazek: 7 Strana: 0866
Špott Jan, naroz. 1813. Šb. Dj. ř. 294., Tf. Mtc. 36., Rk. Sl. — Š. Kar. Šb. Dj. ř. 295., Tf. Mtc. 36., Rk. Sl. - Š. Jos. Václ., úředn. Jg. H. 1. 636.

333197   Špott Svazek: 9 Strana: 0331
Špott Jan dr. a Kar. dr. Sr. Jub. XXXI.

333198   Špott Svazek: 10 Strana: 0669
Špott Kar. Dr., lék., spis., 1811. -1875.; Š. Jan Dr., lékař, spis., 1813. —1888. Vz Ott.

333199   Špoula Svazek: 3 Strana: 0937
Špoula, y, m. = člověk s vyšpoulenými ústy, ein Mensch mit aufgeworfenen Lippen. To je š-la! U Dobrušky. Vk.

333200   Špoule Svazek: 3 Strana: 0937
Špoule, e, f., z něm. die Spule, cévka. Us.

333201   Špoulený Svazek: 3 Strana: 0937
Špoulený; -en, a, o. Š. ústa, aufgewor- fener, zugespitzter Mund. Dch.

333202   Špouliti Svazek: 3 Strana: 0937
Špouliti, špuliti, il, en, ení; špoulívati, špulívati = čpuliti, šklebiti, muffeln, rümpfen, spitzen. — co: hubu. Er. P. 429. Ústa ši- balsky š. Us. Dch. — co k čemu: ústa k hubičce. Us. Dch. — čím: ústoma. Šd. -- co nač: hubu = brousiti, spitzen. Ros. — se = šklebiti se, schiefes Maul machen. D. — se nač. Špoulí se jako Filip na jelito. Us. Msk.

333203   Špračka Svazek: 8 Strana: 0412
Špračka, y, f. = hračka. Han. Brt. D. II. 398.

333204   Šprachati Svazek: 3 Strana: 0937
Šprachati = sráti, scheissen. Snad z něm. Spork; sporken, kothig werden. — kam, do čeho. Čr. Vz Mz. 334.

333205   Šprachati kde Svazek: 10 Strana: 0428
Šprachati kde: v blátě. 1839. Čes. 1. XII. 47.

333206   Šprajc Svazek: 3 Strana: 0937
Šprajc, e, m., u zedníků šp. z něm. m.: podpěra.

333207   Šprajcák Svazek: 8 Strana: 0412
Šprajcák, a, m. = mladík, který se chce ženit a nevěstu hledá. V Plzeň. Škard. 51.

333208   Šprajcka Svazek: 9 Strana: 0331
Šprajcka, šprojdo, y, f., vz Sekna (vy- strojená dívka).

333209   Šprajcka, y Svazek: 7 Strana: 0866
Šprajcka, y, f. = nastrojená ženská. U Kr. Hrad. Kšť.

333210   Šprajcovati Svazek: 3 Strana: 0937
Šprajcovati, u zedníků šp. z něm. m.: podepříti, podpírati, podložiti.

333211   Šprajda Svazek: 10 Strana: 0428
Šprajda, y, f. = hudrmanice. Dšk. Km. 22.

333212   Šprajditi se Svazek: 3 Strana: 0937
Šprajditi se = fintiti se, sich putzen Ta se šprajdí jako ňáká kněžna. Us. Všk.

333213   Šprcálek Svazek: 7 Strana: 0866
Šprcálek, lka, m. Š. běhá šprc sem, šprc tam. ČT. Tkč. Vz. násl.

333214   Šprcati Svazek: 7 Strana: 0866
Šprcati = šmrcati ČT. Tkč.

333215   Šprcek Svazek: 3 Strana: 0937
Šprcek (místy: prcek), cka, m. = vrabec, der Sperling (žertovně). Us. ve východních Čech. Kd., Ktk. Ten hoch jest pořád jako š. (malý, neroste). U Rychn. Hvl. Vz Šprček.

333216   Šprcel Svazek: 9 Strana: 0331
Šprcel, cla, m., vz Vrabec.

333217   Šprček Svazek: 3 Strana: 0937
Šprček, čka, m. = skalní vrabec, der Fels- spatz. Sr. něm. sperk, spork, vrabec. Mz. 334. — Š. = člověk malý. Us. Kšá. Vz Šprcek.

333218   Šprček Svazek: 9 Strana: 0331
Šprček, čku, m. Svíčky jak šprčky (tenké). Již. Mor. Šeb. 286.

333219   Šprdlení Svazek: 7 Strana: 0866
Šprdlení, n. = šprlení. Knrz.

333220   Šprdleu Svazek: 9 Strana: 0331
Šprdleu, vz předcház. Prdlenky.

333221   Šprech Svazek: 10 Strana: 0669
Šprech, a, m. Na štědrý den chodí sv. Š. a vrtá břicha, aby se přesvědčil, zdali se všichni postili. Čes. 1. XV. 160.

333222   Šprechéř Svazek: 3 Strana: 0937
Šprechéř, e, m. Pochlebníci, šeptáci, dvornomluvní a němečtí sprechen. Hus. I. 87. Vz Šprochař.

333223   Špreji Svazek: 3 Strana: 0937
Špreji, vz Špandle, Špejl, Čink.

333224   Šprejl Svazek: 7 Strana: 0866
Šprejl, vz Špejl.

333225   Šprejzně Svazek: 10 Strana: 0428
Šprejzně = dvě zahnuté tyče u tkadlcov- ského stavu, jimiž připevňuje se látka k prs- nímu vratidlu. Vz Litom. 67.

333226   Špremberk Svazek: 3 Strana: 0937
Špremberk, a, m., Grodek, někdy hrad u Bílence. Vz Tk. IV. 442., S. N.

333227   Špreng Svazek: 7 Strana: 0866
Špreng, a, m. — Š. Václ. 1738.-1784., jesuita. Jir. Ruk. II. 259.

333228   Šprhoniti se Svazek: 7 Strana: 0866
Šprhoniti se = belhati se. Mor. Brt. D. 160.

333229   Špric Svazek: 7 Strana: 0866
Špric, e, m. = odvar cikorie s přísadou kávy, do něhož se přilévá drobet rumu. Us. v Praze (v malých kavárnách).

333230   Šprihanina Svazek: 7 Strana: 0866
Šprihanina, y, f. = zlostné, lživé řeči, pomluva. Slov. Zátur., Č. Čt. II. 177.

333231   Šprich Svazek: 9 Strana: 0331
Šprich, u, m. = špic, paprsek kola. U Trste- né; Mus. slov. II. 21.

333232   Šprichůze Svazek: 7 Strana: 0866
Šprichůze, z něm. Spritzhosen. Wtr. Obr. 321.

333233   Šprincl Svazek: 3 Strana: 0937
Šprincl, vz Šprync.

333234   Špringer Svazek: 10 Strana: 0428
Špringer Jos. Tob. 218.

333235   Špringler Svazek: 3 Strana: 0937
Špringler, a, m., osob. jm.

333236   Šprk Svazek: 7 Strana: 0866
Šprk,a,m. = šprček. Ty šprku ! ČT. Tkč.

333237   Šprka Svazek: 7 Strana: 0866
Šprka, y, f. = žvanění. U Jič. Olv. Vz Šprkati (dod.).

333238   Šprkač Svazek: 3 Strana: 0937
Šprkač, e, m. = kdo šprká, der Spritzer.

333239   Šprkaěka Svazek: 3 Strana: 0937
Šprkaěka, y, f. = která šprká, die Sprit- zerin. — Š. = běhavka, das Abweichen. Cf. Šprkalka.

333240   Šprkalka Svazek: 3 Strana: 0937
Šprkalka, y, f. = chvístačka, der Bauch- fluss, die Diarrboee. Us. Ptr. Vz Šprkaěka.

333241   Šprkati Svazek: 3 Strana: 0937
Šprkati, šprkávati; šprknouti, knul a kl, ut, utí = stříkati, šplíchati, spritzen. Us. — čím: vodou. Us. Ptr.

333242   Šprkati také Svazek: 7 Strana: 0866
Šprkati také = plácati, žvaniti; vyne- řáditi se. U Jič. Olv.

333243   Šprla Svazek: 7 Strana: 0866
Šprla, y, f. = plot, Zaun, m. Val. Vck.

333244   Špŕlať Svazek: 7 Strana: 0866
Špŕlať = házeti. Š. skálim. Slov. Rr. Sb.

333245   Šprlatný Svazek: 3 Strana: 0937
Šprlatný = šprle mající. Š. kola, dio Spielräder. Techn.

333246   Šprle Svazek: 3 Strana: 0937
Šprle, e, n. = mečík, šprlení v posadách, das Sperrbrett. Snad z něm. Spreil = kolík. Mz. 334.

333247   Šprle Svazek: 7 Strana: 0866
Šprle, e, f. = malá lať. Vz Hont. V Pod- luží. Brt.

333248   Šprle Svazek: 10 Strana: 0669
Šprle, n. Šprlata (česlice) zz dřevce veslům podobná a před práh vrat jezových stavená, jimiž se při malé vodě vrata hradí. Čes. 1. XV. 226.

333249   Šprlec Svazek: 9 Strana: 0331
Šprlec, lce, m., vz Vrabec.

333250   Šprlec Svazek: 10 Strana: 0428
Šprlec, rlce, m. = vrabec Litom. 76. Sr. Škudlík.

333251   Šprlení Svazek: 3 Strana: 0937
Šprlení, n. == v posadách a klecích hůlky jedna vedlé druhé, laťová ohrada. Vz Šprle. V rybníce takové hůlky u čepu. V čas plavení všecky mlýnské náhony, prolevy záverami n. šprlením uzamykati. Um. les. III. 146.

333252   Šprlení Svazek: 7 Strana: 0866
Šprlení = přehrada, tyčková mříž v sta- vidle. Knrz.

333253   Šprlení Svazek: 9 Strana: 0331
Šprlení u vrat, u branky. Čes 1. VIII. 205.

333254   Šprlení Svazek: 10 Strana: 0428
Šprlení, n. = laťový plot u domu. Mtc. 1902. 2.

333255   Šprleňový Svazek: 7 Strana: 0866
Šprleňový. Š. vrátka. Vchř.

333256   Šprlený Svazek: 7 Strana: 0866
Šprlený. Š. zahrádka = šprlemi, latěmi ohrazená. Vz Hontový. V Podluží. Brt., Hrb. Obr. 66.

333257   Šprlí Svazek: 7 Strana: 0866
Šprlí, n. = šprle. Mor. Vck.

333258   Šprliti co Svazek: 10 Strana: 0428
Šprliti co: zahradu = laťovým plotem obehnati. Brt. P. n. 1196

333259   Šprliti se Svazek: 8 Strana: 0412
Šprliti se = lézti. Nohama na lavici se š. NZ. III. 26.

333260   Šprlový Svazek: 7 Strana: 0866
Šprlový. Š. ohrada. Cf. Šprle. Mor. Rgl.

333261   Šprlový Svazek: 8 Strana: 0412
Šprlový = ze šprlí, z latek. Š. plot. Brt. I). II. 439. Š. dvéře (hořejší jejich čásť skládá se z několika tyček, ze šprlení). Na Hané. NZ. III. 383.

333262   Špŕňat Svazek: 8 Strana: 0412
Špŕňat sebú = házeti sebou. Zlín. Brt, 1). II. 398.

333263   Šprňdě, šprně Svazek: 3 Strana: 0937
Šprňdě, šprně, ěte, n. = menší, pyšné děvče. To je š. Us. Ft.

333264   Šprndíra Svazek: 9 Strana: 0331
Šprndíra = špindíra. Hoř. 95.

333265   Šprniti se Svazek: 3 Strana: 0937
Šprniti se, il, ění = pyšniti se, stolz einher gehen. Us. Chrud. Ta se šprní. Ft.

333266   Šprnol Svazek: 9 Strana: 0462
Šprnol, u, m., z něm. Sperrnagel. Slez Lor. 79.

333267   Šproch Svazek: 3 Strana: 0937
Šproch, u, m., z něm. der Spruch = pro- pověd, Smrž.; úšklebek, úštipek, pomluva, der Spott, das Gewäsche, die Nachrede. Šr. Není toho šprochu, aby nebylo pravdy trochu. Km. Cf. Šplocht. — Š. = žert, der Spass. To je jenom šprochem. V Koste- lecku. Hrp. Šprochař, šprochýř, e, m., vz Šproch. Š. = kdo rád šprochy (propovědí, přísloví) zvlášť kratochvilně do řeči vplétá. Y Krkon. Kb. Der Witzbold, Plauderer. Š. = žvá- stal, mluvka, der Schwätzer. Vz Šprechéř. Znamenitý š-ař a žertovný byl. Mus 1858. 359. Znáte pána, že jest š. Pr. man. 527. — Kom., Štelc.

333268   Šproch Svazek: 7 Strana: 0866
Šproch. Š-chy vajovské, Waidsprüche. Výb. II. 727., Kmd. 211. a j., Hš. Dod. I. 33.

333269   Šproch Svazek: 7 Strana: 1390
Šproch = žertovné promluvení. NZ. I. 550.

333270   Šprochéř Svazek: 9 Strana: 0331
Šprochéř, vz Sprochař.

333271   Šprochéřství Svazek: 9 Strana: 0331
Šprochéřství, n. Br. Hod. 99. Vz Špro- chýřství.

333272   Šprochy Svazek: 9 Strana: 0331
Šprochy Vajovské Jošta z Rožmberka (jimi napomíná duchaplnými aforismy krále). Flš Písm. I. 284.

333273   Šprochýř Svazek: 7 Strana: 0866
Šprochýř. Pož. 363.

333274   Šprochýřský Svazek: 3 Strana: 0937
Šprochýřský, Witzbold-, Spassmacher-. Schwätzer-.

333275   Šprochýřství Svazek: 3 Strana: 0937
Šprochýřství, n. = žertování v průpo- vědech, lustige, scherzhafte Sprüche. Kom. Las. 8.

333276   Šprosl Svazek: 8 Strana: 0578
Šprosl. Útrpným suchým právem (když se krev neprolévala) na dva šprosle (k někomu) přikročiti. Tov. kn. 97. Vz Šprsl.

333277   Šprošek Svazek: 7 Strana: 0866
Šprošek, šku, m., zdrob. šproch. Kos.

333278   Šprotava, y Svazek: 3 Strana: 0937
Šprotava, y, f., mě. ve Slez. Pal. D.

333279   Šproučeti se Svazek: 3 Strana: 0937
Šproučeti se = sápati se. — nač. Nech se celý svět na nás šproučí. Sš. Sm. bs. 155.

333280   Šprouchatí Svazek: 3 Strana: 0937
Šprouchatí = nepořádně krájeti, un- ordentlich schneiden. — co: chléb. Us.

333281   Šprsel Svazek: 3 Strana: 0937
Šprsel, sle, m., šprysl = příčel u že- bříku. Us. Slm., Kál., Šg. Vz. Špruha, Příčel, Šprysel.

333282   Šprslík Svazek: 10 Strana: 0428
Šprslík, u, m. = šprysel. Šumava. Rgl.

333283   Špršel Svazek: 10 Strana: 0428
Špršel = příčník v žebříce. Volyně. Čes. 1. XIII. 125. Sr. Sprsel.

333284   Šprt Svazek: 3 Strana: 0937
Šprt, a, m. = kdo sebou šprtá, pajdák. Mor. Sd. — Š. = malé dítě, které rychle sem tam běhá (se šprtá). Mor. Bkř., Šd.

333285   Šprt Svazek: 7 Strana: 0866
Šprt, a, m. = malé děcko, Knirps, Ty šprte! Mor. Brt. D. 275.

333286   Šprt Svazek: 9 Strana: 0331
Šprt, u, m. = posunutí věci prstem. Lisic.

333287   Šprták, a, m Svazek: 3 Strana: 0937
Šprták, a, m. = šprt. Ve Slez., Šd.

333288   Šprtala Svazek: 7 Strana: 0866
Šprtala, y, m. a f. = kdo šprtá, šprtavec, šmaťha. Slez. Šd.

333289   Šprtálka Svazek: 3 Strana: 0937
Šprtálka, y, f. — čamrha. Běhá jako š. (o čiperném dítěti a o obratné hospodyni). Mor. Šd.

333290   Šprtanec Svazek: 3 Strana: 0937
Šprtanec, nce, m. Hra na š-ca (o boby, které šprtají, pošupují), ein Bohnenspiel. Na mor. Zlínsku. Brt.

333291   Šprtat Svazek: 8 Strana: 0412
Šprtat = škrabati nožem. — co: jabka. Brt. D. II. 398.

333292   Šprtati Svazek: 3 Strana: 0937
Šprtati = strkati, šoupati, schieben; hra- bati, scharren, kratzen. Na Mor. a ve Slez. Šd., Ktz., Klš. — abs. Ona ma zvonky kole mezulanky, jak se veme šprtač, vemu (= začnou) všecke ščrkač. Sš. P. 786. — co: fazole (prstem na příč položeným fazoli svou proti fazoli spoluhráčově n. do důlku posouvati, šoupati). Na mor. Zlínsku. Brt. — se = strkati se: na mor. Valaš. = kroutiti se, svíjeti se. Vck. -- čím. Šlo diťa (dítě) chodníčkem, šprtalo špendlíčkem. Sš. P. 159. — se s čím kam. Stařenka šprtají se s hů- lečkou do kostela. Mor. Tč. — kde. Ryba šprtá na suchém. U Uher. Hradiště. Tč. — sebou = na jednu nohu napadati, hinken. Na Slov. Rybay.

333293   Šprtati Svazek: 7 Strana: 0866
Šprtati. Ve 4. a 5. ř. oprav šprtač a ščrkač v: šprtać a ščrkać. — se s čím = špiniti se. U Příbora. Vck.

333294   Šprtavec Svazek: 7 Strana: 0867
Šprtavec, vce, m. Vz Šprtala (dod.).

333295   Šprtel Svazek: 3 Strana: 0938
Šprtel, tla, m., osob. jm. Šd. Cf. Šprt.

333296   Šprtka Svazek: 3 Strana: 0938
Šprtka, y, f. = sivá křivonoska. Na mor. Zlínsku. Brt.

333297   Šprtka Svazek: 7 Strana: 0867
Šprtka, y, f., der mit dem Mittelfinger und dem Daumen gemachte Schnalz. Sšk.

333298   Šprtka Svazek: 8 Strana: 0412
Šprtka, y, f. = křivka sivá s šedými ka- pečkami, loxia curvirostra, pták. Brt, D. II. 495.

333299   Šprucnouti Svazek: 3 Strana: 0938
Šprucnouti, cnul a cl, utí = prasknouti. U Ronova. Rgl.

333300   Špruček Svazek: 3 Strana: 0938
Špruček, čka, m. = mrštný hmyz ve studánkách žijící; též o dítěti mrštném. Na mor. Zlínsku. Brt. = Š,, osob. jm. Šd.

333301   Špruček Svazek: 7 Strana: 0867
Špruček = vodní žížala téměř vždy v ko- lečko skroucená. Mor. Brt.

333302   Šprudlák Svazek: 9 Strana: 0331
Šprudlák, u, m. = náčiní kuchyňské. Slez. Čes. 1. VIII. 56. Sr. Kverlačka.

333303   Špruha Svazek: 3 Strana: 0938
Špruha, y, f. = stupeň u řebříku, v ob. mluvě šprysle, na Slov. štěbel, štěbla,štěblík, die Leitersprosse. Šm. Vz Příčel, Šprysel, Špručel.

333304   Špruhla Svazek: 3 Strana: 0938
Špruhla, y, špruhle, e, f. == pruhel, pruhlo, sklonek, pletka nástroj ku chy- tání ptáků do oka, der Biegel, die Done, Sprengel, Sprenkel, Schneide, Schneisse, das Baumgericht. Jg. Š. slove prut ohnutý do trojhranu n. polooblouku, ve kterém jsou žíněná oka a dole jeřabiny. Šp. Š. trojhranná, š-i poléciti; do š-lí ptáky chytati; léč špru- hlí; š-i zavrtati. Šp.

333305   Špruhla Svazek: 7 Strana: 0867
Špruhla = špruha. Val. Vck.

333306   Špruhliny Svazek: 10 Strana: 0428
Špruhliny = píhy ? Sbor. slov. 1900. 140.

333307   Špruchel Svazek: 8 Strana: 0412
Špruchel = šprušel, příčka žebrová. Je- víčko. Brt. D. II. 398.

333308   Špruchla Svazek: 7 Strana: 0867
Špruchla, y, f. = šprušel. Val. Brt. P. 275.

333309   Šprusle Svazek: 10 Strana: 0428
Šprusle = kulaté tyčky u řebřinového vozu. Litom. 63.

333310   Šprušel Svazek: 3 Strana: 0938
Šprušel = příčel. Vz Příčel, Špruha, Špr- šel. Us. u Frenštátu. Dšk.

333311   Šprycle Svazek: 3 Strana: 0938
Šprycle, í, pl., f., z něm. Spritzkrapfen — stříkanec, stříkanka, Rk., na Slov. = kotouč.

333312   Špryháček Svazek: 3 Strana: 0938
Špryháček, čka, m., na Slov. špaček (pták), der Star. Psk.

333313   Špryhati Svazek: 3 Strana: 0938
Špryhati, z něm. sprühen, na Slov. = prskati. Ptk.

333314   Šprým, šprým, u, šprýmek Svazek: 3 Strana: 0938
Šprým, šprým, u, šprýmek, mku, m. = žert, žertovná, směšná, kratochvilná řeč, der Schwank, Scherz, Spass, Schnack, die Posse, das Intermezzo. V. Na š. býti někomu. Hlč. Šprýmy dělati. Us. Dch. Š-em něco říci. Ros. Š-y, ostrými přípovídkami se potýkati vtipná věc jest. Kom. Š-y při kvasu proná- šeti. Lom. Š-em oplzlým někoho pohoršiti. Sych. Š-y bláznové prováděti. Dal., Nz. Š-y lahodnou řečí omastiti. Rvač. Vz Povídka.

333315   Šprýma Svazek: 7 Strana: 0867
Šprýma, y, f. = jm. kraví. Kld. I. 16.

333316   Šprymák Svazek: 9 Strana: 0331
Šprymák, a, m. = šprýmař. Mus. ol. XIII. 33.

333317   Šprýmař Svazek: 7 Strana: 0867
Šprýmař, e, m. = šprýméř. Dk., Rk.

333318   Špryméř, -mýř, e, m Svazek: 3 Strana: 0938
Špryméř, -mýř, e, m. = kdo šprýmy provo- zuje, V., šprýmovník, kratochvilník, der Spass-, Lustigmacher, Spassvogel, Scherzer. Ros.

333319   Šprymopis Svazek: 3 Strana: 0938
Šprymopis, u, m., das Scherzgedicht.

333320   Šprymovati Svazek: 3 Strana: 0938
Šprymovati, -vávati = šprýmy provozo- vati, žertovati, scherzen, spassen. — jak: špinavě š. Lom. Hosp. 117. — s kým. Tak ještě s tebou šprýmoval. Dač. I. 78. Když jeden s druhým přátelsky šprymuje. Pr. měst. Q. XII. — Lom. — kde: při dvoře. Záv.

333321   Šprymovati o čem Svazek: 7 Strana: 0867
Šprymovati o čem. Mus. 1880. 246.

333322   Šprymovně Svazek: 3 Strana: 0938
Šprymovně = žertovně, kratochvilně, scherzhaft. Ros.

333323   Šprymovní Svazek: 3 Strana: 0938
Šprymovní, scherzhaft. Š. hra. Us. Vz Šprymovný.

333324   Šprymovnice Svazek: 3 Strana: 0938
Šprymovnice, c, f., die Scherzerin. Jg.

333325   Šprýmovník Svazek: 3 Strana: 0938
Šprýmovník, a, m. = špryméř.

333326   Šprymovnosť Svazek: 3 Strana: 0938
Šprymovnosť, i, f. = kratochvílnosť, žert, die Spasshaftigkeit, Scherzhaftigkeit, der Scherz. Ros.

333327   Šprymovný Svazek: 3 Strana: 0938
Šprymovný, -ní = žertovný, kratochvilný, scherzhaft, lustig, spassig, spasshaft, drollig. V. Š. narážení, řeč, Kom., člověk. Us.

333328   Šprýňať Svazek: 7 Strana: 0867
Šprýňať = sebou mrskati. Ryba š-la. Val. Slavč. 88.

333329   Šprync Svazek: 3 Strana: 0938
Šprync, e, špryncl,e, šprynclík, šprin- clink, a, m., z něm. Sprinz, Sprinzel = pták, modrák, raroch, falco cyanopus, dle jiných samec krahujčí. D. — Jg. Vz Mz. 334. Kdoby krahujce n. š-cle neb jiného ptáka mysliveckého, kteří na ruce nošeni bývají, ukradl (falco nisus, cyanopus). Gl. 338.

333330   Špryncl Svazek: 3 Strana: 0938
Špryncl, a, m., osob. jm. Vz Tf. 266.

333331   Špryncle Svazek: 3 Strana: 0938
Špryncle, í, pl, f. = špruhy u fasunku, Sprossen, f. Us. Š. u řebříku, vz Špruha, Roubík. Z něm. Sprinzel, Sprenzel, Sperr- holz, Spriessel. Mz. 334.

333332   Šprysel, šprysl Svazek: 3 Strana: 0938
Šprysel, šprysl, e, špryslík, u, špry- slíček, čku, m., z nám. Spriessel = příční dřevo v rebríku, příčka, nástup, nástupek (vz toho), spruha, stupadlo, die Leitersprosse. Vz Ščebl, Špruha, Příčel. Z něm. Spriessel. Mz. 334. — Š. = dřevo ku rozpínání tka- niny na příč, Spannholz, n.

333333   Šprysl Svazek: 7 Strana: 0867
Šprysl. Cf. šprsel, šprušel, zpruží, šče- pel, štěbel, šteřín, stupka.

333334   Šprýt Svazek: 10 Strana: 0669
Šprýt, u, m. = prejt do jitrnic. Brt. Sl.

333335   Špřáhati Svazek: 3 Strana: 0586
Špřáhati, vz Spřáhnouti.

333336   Špřihati Svazek: 7 Strana: 0866
Špřihati = pomlouvati. Slov. Phľd. I. 1. 71. Vz předcház.

333337   Špudlat Svazek: 3 Strana: 0938
Špudlat, u, m. = stroj, na kterém sou- kenníci cívky soukají. U Rychn. Msk. Hvl.

333338   Špulačka Svazek: 3 Strana: 0938
Špulačka, y, f., die Landesverwiesene.

333339   Špulák Svazek: 3 Strana: 0938
Špulák, a, m. = vyhnanec, der Landes- verwiesene. Smrť. Jer. ms. 1410. Pulk. — Š., osob. jm.

333340   Špulák Svazek: 8 Strana: 0412
Špulák, a, m, = kdo souká cívky ku tkaní. Duf. 162.

333341   Špulák Svazek: 10 Strana: 0428
Špulák, a, m. = tulák. Pat. Jer. 22. 22.

333342   Špuláň Svazek: 7 Strana: 0867
Špuláň, ě, m. = pulec. Vz toto v dod. Val. Vck., Brt.

333343   Špuľáň Svazek: 8 Strana: 0412
Špuľáň, ě, m. = pulec. Val. Brt, D. II. 352.

333344   Špúlati Svazek: 8 Strana: 0412
Špúlati, vz Rváti (3. dod.).

333345   Špulati se Svazek: 3 Strana: 0938
Špulati se = vyhnancem býti, exulare, im Elende herumirren. Smrť Jer. ms. 1410. — kde. Mutina u polského vévody se špulal. Pulk. 186. Špulákové po zemi se špulají. Smrť Jer. ms. 1410.

333346   Špúlati se Svazek: 10 Strana: 0428
Špúlati se = toulati se. Pat. Jer. 170. Jakžto lev řve a špúlá se. Ev. olom. lla.

333347   Špúlati se s kým kde Svazek: 7 Strana: 0867
Špúlati se s kým kde. Špúlal se se synem svým při dvoře strýce svého. Ddk. II. 279. — se jak. Na trepkách se špúlají. Krnd. 45.

333348   Špulčík Svazek: 3 Strana: 0938
Špulčík, a, m. = špulec. Vc vých. Čech. Kd., Jir.

333349   Špulec Svazek: 3 Strana: 0938
Špulec, lce, m. = pulec, der Kaulfrosch. Us. Kd., Jir.

333350   Špulec Svazek: 7 Strana: 1390
Špulec, lce, m. = polní vrabec. U Kelče. Mtc. 1893. 236.

333351   Špuľec Svazek: 8 Strana: 0412
Špuľec, lee, m., vz Polňák (3. dod.).

333352   Špulení Svazek: 3 Strana: 0938
Špulení, n. Užívajte tohoto času malého š. a klamov a opilstvie a bojov a svárov a frejování. Boč. exc.

333353   Špuléř Svazek: 9 Strana: 0331
Špuléř, e, m. Že naděláte v čas boje ry- tířů z koželuhů, ševců, ze špuléřů. Chč. (Pal. Děj. IV. 1. 419. )

333354   Špuléř, špulíř Svazek: 3 Strana: 0938
Špuléř, špulíř, e, m., der Zapfen-, Cen- trumbohrer. Šp., Hk., Suk. — Š. = soukadlo, stroj soukací, das Spulrad. Ve vých. Čech. a na Mor. Kšá., Škd. — Š..— dírka v sudě, das Zapfenloch. — Š., vz Špulíř.

333355   Špulíř Svazek: 3 Strana: 0938
Špulíř, e, m., osob. jm. Vz S. N. — Š., vz Špuléř.

333356   Špulíř Svazek: 9 Strana: 0331
Špulíř, e, m. = vrták středový k vrtáni větších děr, Centrumbohrer. KP. VII. 597.

333357   Špulíř Svazek: 10 Strana: 0428
Špulíř, e, m. = nástroj k vrtání větších otvorů. Vz KP. XL 11. obraz.

333358   Špulířní Svazek: 3 Strana: 0938
Špulířní, od špulíře, Zwirl-. Š. hřídel (vřeteno), der Zwirl. D.

333359   Špuliti Svazek: 3 Strana: 0938
Špuliti, vz Špouliti.

333360   Špulka Svazek: 7 Strana: 0867
Špulka, y, f. = kotouč, na němž navi- nuty jsou niti, Spule. Rgl.

333361   Špunárky Svazek: 9 Strana: 0331
Špunárky, pozemky. Pck. Hol. 45., 66.

333362   Špundia Svazek: 8 Strana: 0412
Špundia, e, f. = pálená hubka, zlat. spon- gia. Mor. Mtc. 1894. 332.

333363   Špuněk Svazek: 3 Strana: 0938
Špuněk, ňku, m. — špinka, der Schmutz- fleck. U Olom. Sd. — Š. = masitý kořen hrachoru Miznutého, zemský ořech, die Acker- eichel, Ackernuss. Ú Olom. Sd. — Š. = čan- čarák = kousek koudele, kterou při hře děva louč (posvitek) anebo jiné dřívko ovíjí a od děvy ku děvě chodí atd. Vz Sš. P. 764, 767. Nemá špuňky v hlavě = není hloupý. U Olom. Sd.

333364   Špuněk Svazek: 7 Strana: 0867
Špuněk = nečistota atd. Všecky špuňky na hambalky, až se vdám, tož vás zavolám (strojna za svobodna, vdaná cundra). Brt.

333365   Špuněk Svazek: 8 Strana: 0412
Špuněk, ňku, m., vz Culek (3. dod.).

333366   Špunigl Svazek: 7 Strana: 0867
Špunigl, a, m. = malý chlapec. Val. Vck.

333367   Špunit se Svazek: 8 Strana: 0412
Špunit se. Venku se špuní, je mlhavo, poprchává. Záp. Mor. Brt. D. II. 399.

333368   Špuniti se Svazek: 7 Strana: 0867
Špuniti se = šklebiti se. Mor. Bkř.

333369   Špunk Svazek: 7 Strana: 0867
Špunk = chlump. Mor. Brt. D. 218.

333370   Špuňkař Svazek: 7 Strana: 0867
Špuňkař, e, m. = kdo přede špuňky. ČT. Tkč.

333371   Špunkat Svazek: 8 Strana: 0412
Špunkat. Ušpunkat sukni = šišvorci od bláta umazati. Brt. I). II. 399. Cf. Špuněk.

333372   Špuňkový Svazek: 7 Strana: 0867
Špuňkový. Š. kolovrat. Š. Třebová = Česká T. Tkč.

333373   Špunky Svazek: 10 Strana: 0428
Špunky = cuckoré polouchy. Litom. 67. Vz Polouch.

333374   Špunt Svazek: 3 Strana: 0938
Špunt, u, m., z němec. Spund = díra, ku př. na vrchu sudu. Ros., Jád. — Š. = zátka (ku zacpání díry), vrchní ploskatý čep v sudu, zakryvadlo, zandavadlo, der Spund, Zapfen, Pfropf. — Š. (zátka) u ruč- nice, u trouby vodní, der Spund. Jg. — Š., a, m. = malé děcko, ein kleines Kind, Knirps. Ty š-te! Us. Šd.

333375   Špunt Svazek: 7 Strana: 0867
Špunt = díra, okno. Nejvýše ve šneku přišlo se k špuntu (čili okénku okrouhlému). Sdl. Hr. VI. 25. — Š. Mlynář běhával ze sýpek na vandroky a z vandroků ke špun- tům blátem zanešeným na potok. Wtr. Obr. z Rakov. I. 2.

333376   Špunt Svazek: 7 Strana: 1390
Špunt = díra do vězení, kterouž se vě- znění do něho spouštívali. 16. stol. Wtr. Obr. II. 835.

333377   Špunt Svazek: 8 Strana: 0412
Špunt. Má špunty v ušiach (o hluchém). Slov. Nov. Př. 605.

333378   Špuntař Svazek: 7 Strana: 0867
Špuntař, e, m. Matr. opav. 1601. (Zkl.).

333379   Špuntík Svazek: 7 Strana: 0867
Špuntík, demin. slova špunt. Bern.

333380   Špuntíkový Svazek: 7 Strana: 0867
Špuntíkový, Spund-, Zapfen-. Bern.

333381   Špuntovačka Svazek: 3 Strana: 0939
Špuntovačka, y, f. = sekera sladovni- cká špicatá k otvírání sudů, die Spund- hacke. Jg., Sp.

333382   Špuntovačka Svazek: 7 Strana: 0867
Špuntovačka = znamenačka, Markier- hammer, m. Hrbk.

333383   Špuntovačka Svazek: 10 Strana: 0428
Špuntovačka = přístroj zátkovací. Rgl.

333384   Špuntovák Svazek: 3 Strana: 0939
Špuntovák, u, m. = špuntovní hřebík, der Spundnagel. D.

333385   Špuntovatý Svazek: 8 Strana: 0412
Špuntovatý. Š. brambory = mající špunty, nejedlé uzlíky. ČT. Tkč.

333386   Špuntovní Svazek: 3 Strana: 0939
Špuntovní, Spund-. S. díra. hřebík (špun- továk), prkno, jehly (špuntovnice). Jg.

333387   Špuntovnice Svazek: 3 Strana: 0939
Špuntovnice, e, f. = špuntovní jehla u jesu, der Spundpfahl; špuntovní deska u sudu, die Spundbohle; (Nz.), též díra v sudu, das Spundloch, sekera špuntovacka, die Spundhacke. — Jg.

333388   Špuntovnice Svazek: 9 Strana: 0331
Špuntovnice při kanálech. Nár. list. 1897. č. 302. 3.

333389   Špuntovnice Svazek: 10 Strana: 0428
Špuntovnice, e, f. Betonový podklad jímky, š-cemi na obou stranách chráněný. Nár. list. 1905. 43. 3.

333390   Špuntovnice Svazek: 10 Strana: 0669
Špuntovnice, e, f. = štětovnice, jehla k dělání štětových stěn, Spundbohle, Spund- pfahl, Bürstenpfahl. Ott.

333391   Špuntovník Svazek: 3 Strana: 0939
Špuntovník, u, m. = špuntovní nebozez, špulíř, špuléř. — Š. = špuntovní hoblík, Spundhobel, m. Us. Jg.

333392   Špuntovný. Š Svazek: 3 Strana: 0939
Špuntovný. Š. jehla, der Spundpfahl. Nz. Vz Špuntovní.

333393   Špunty Svazek: 8 Strana: 0412
Špunty = veliká podlouhlá jablka, Telč. Hledík.

333394   Špůra Svazek: 8 Strana: 0412
Špůra, y, f. = stopa, paměť, z něm. Spur. Val. Brt. D. II. 518.

333395   Špurc Svazek: 3 Strana: 0939
Špurc, e, m., das Makular, Kapihor. 44. (Jg.) Z lat. spurcus. Mz. 334.

333396   Špurce Svazek: 7 Strana: 0867
Špurce, e, f. Ta má š. už nestojí za nic. Mám svou starou š-ci na půdě. To jsou jeho špurce. Š. = nábytek, domácí nářadí, z lat. spurcitia = špína; z významu toho snadno vyplývá ,haraburdí´ o nábytku. Prk. Cf. Špurec, Šťákloví (dod.).

333397   Špurec Svazek: 3 Strana: 0939
Špurec, rce, m. = nábytek v pokoji, die Zimmereinrichtung. U Roudn. Špd.

333398   Špurjérík Svazek: 10 Strana: 0669
Špurjérík, u, m. = nejmenší nebozízek, perliček. Brt. Sl.

333399   Špurloty Svazek: 7 Strana: 0867
Špurloty = věci tkadlcovské. Mtc. 1882. 159.

333400   Špurt Svazek: 10 Strana: 0428
Špurt, u, m. Kněží přepíší sobě nějaké spurty. 1575. Hrubý 191.

333401   Špurta Svazek: 8 Strana: 0412
Špurta, y, f. = kniha nějaká? A zdaž sám se v špurtách rozličných nepreb.ráš?; Špurtami a sexterny. Arch. XIV. 340., 342.

333402   Špurtnouti co kd Svazek: 9 Strana: 0331
Špurtnouti co kde = ukrásti. Kde pak's toho psa špurtl? Nár. list. 1900. č. 232.

333403   Špust Svazek: 7 Strana: 0867
Špust, u, m. Kebys len toľko ve š. sveta netáral, ins Blaue hineinreden. Slov. Rr. Sb.

333404   Špýchar Svazek: 3 Strana: 0939
Špýchar, vz Špejchar, Sýpka.

333405   Špýchar Svazek: 10 Strana: 0669
Špýchar, u, m. Zařízení š-ru. Vz KP. XI 385.

333406   Špýl, vz Svazek: 3 Strana: 0939
Špýl, vz Špejl, Prasečiny.

333407   Špýr Svazek: 3 Strana: 0939
Špýr, a, m., Speier, z lat. Spira, hlavní mě. bavorského vladařství Falcu. Vz S. N., Tf. 35.

333408   Šr Svazek: 3 Strana: 0939
Šr, touto skupinou počínají se nejvíce slova cizí: šroub, šrák, šrám atd. Ht.

333409   Šradník Svazek: 8 Strana: 0412
Šradník, a, m., dolina v Hontě. Phľd. XII. 75.. 513.

333410   Šradyn Svazek: 3 Strana: 0939
Šradyn, a, m., osob. jm. Vz Tf. 344.

333411   Šraffa Svazek: 7 Strana: 0867
Šraffa, y, f. Stč. Zem. 466. Š-fy = čáry, jimiž na mappě sklon půdy se naznačuje; protrhanými š-mi naznačují se bahna a mo- čály. Jir. Cf. Šraffování (dod.). Naznačil členitosť těch končin zběžnými šrafy. Mus. 1887. 500.

333412   Šraffování Svazek: 7 Strana: 0867
Šraffování, n. = čárkování, jímž na mappě sklon půdy se naznačuje, Jir., jímž se vyznačuje délka, směr i sklon svahu, Schraffirung, f. Stč. Zem. 466.

333413   Šraffovaný Svazek: 7 Strana: 0867
Šraffovaný, schraffirt. Š. nákres. Mus. 1887. 500.

333414   Šraffovati Svazek: 7 Strana: 0867
Šraffovati, z ital. sgraffiare, čárkovati, schraffiren. NA. V. 111. Vz Šraffování (dod.).

333415   Šrafovati Svazek: 10 Strana: 0428
Šrafovati = tupiti. — co. Něco š. a lehčiti. Čes. 1. XII. 463.

333416   Šragle Svazek: 3 Strana: 0939
Šragle, e, f. = nosidla, die Trage; tra- kař, der Schubkarren. — Š. na voze, das Wagengitter. Slov. Bern.

333417   Šragle Svazek: 8 Strana: 0412
Šragle. Š. bričky. Phľd. 1893. 685. — Š. sú podstavce (kobylinky) pod koryto.

333418   Šrágy Svazek: 8 Strana: 0412
Šrágy = šráky, kšandy. Ostrava,

333419   Šrahula Svazek: 3 Strana: 0939
Šrahula, y, m., osob. jm. Sd.

333420   Šráchati Svazek: 8 Strana: 0412
Šráchati, šrachtati se = zvolna a se šra- motem někam se vléci. Kotk. 95.

333421   Šrajdati se Svazek: 3 Strana: 0939
Šrajdati se = kulhati, pajdati, grät- schein. Mor. Ktz., Vch., Sd.

333422   Šrajdavý Svazek: 3 Strana: 0939
Šrajdavý = kulhavý, pajdavý, grät- schelnd. Mor. Šd.

333423   Šrajdoň Svazek: 3 Strana: 0939
Šrajdoň, ě, m., der Grätschler. Vz Šraj- davý. U Olom. Sd.

333424   Šrajdovati Svazek: 3 Strana: 0939
Šrajdovati. — kde. Saně, vůz šrajduje po kluzké cestě, když z kolejí se vysmekne a šourem jede. Vz Snejdrovati. Na mor. Zlínsku. Brt.

333425   Šrajfajf Svazek: 8 Strana: 0412
Šrajfajf, u, m. = hudeb. nástroj. XVI. st.. Vz Mus. 1894 235.

333426   Šrák Svazek: 3 Strana: 0939
Šrák, u, šráček, čku, m., z něm. der Schrägen, das Gestell = podstavek. Kom. Š. na necky, tkadlcovský na přízi. Rohn. Š. (věšák) na šaty. Dch., Kšá. Š. u soukenníků = stavítko, na kterém cívky n. potáče stojí a odkud niti na snovadlo převádějí, die Scharlatte, -bank. Nvk. — Š. = kozlík, š. na chléb, na tvaroh, das Gestell. Vz Šráky.

333427   Šrák Svazek: 7 Strana: 0867
Šrák, u, m. = kšanda. Val. Slavč. 50.

333428   Šrák Svazek: 9 Strana: 0331
Šrák = náramek. Mor. Mus. ol. IX. 104. — Š· = lištva, šrák na věšení šatstva; kšanda. Val. Čes. 1. X. 33.

333429   Šrák Svazek: 10 Strana: 0428
Šrák tkadlcovský podobá se dětskému počitadlu s příčkou uprostřed shora dolů. Litom. 66.

333430   Šrák Svazek: 10 Strana: 0669
Šrák, u, m. = masný krám. Čel. Priv. II. 280.

333431   Šrakličky Svazek: 3 Strana: 0939
Šrakličky, pl., f. = místo za vozem n. na voze, kam se lecjakés věci ukládají, šejtroch, šejtrok, die Schosskelle. D.

333432   Šrákovica Svazek: 9 Strana: 0331
Šrákovica, e, f. = pilka se šráky. Mus. ol. 1898. 117.

333433   Šráky Svazek: 3 Strana: 0939
Šráky, na Mor. = šle, kšandy. Nl., Jg., Brt., Škd., Šd. — Šráky = pochvy, das Pferdegeschirr. Slez. Pk.

333434   Šráky Svazek: 8 Strana: 0412
Šráky = postranní dřeva, v nichž upev- něna jest pilka. Brt. D. II. 453.

333435   Šrám Svazek: 7 Strana: 0867
Šrám = jizva Vlč., Koll. Zp. II. 380., BR. II. 384. b , Št. Kn. š. 234. 29. Vojna bez šrámu není. Jrsk. Tato masť š-my po krticích zarovnává. Rhaz. II. 15. — Š. = jarok, kterým baňské vody odtékajú. Slov. Rr. Sb. — Š. Pavel. 1613. Jg. H. 1. 636., Jir. Ruk. II. 259.

333436   1. Šrám, a, m Svazek: 3 Strana: 0939
1. Šrám, a, m., osob. jm. Vz Tk. V. 63., 65, 66.

333437   2. Šrám, u, šrámek Svazek: 3 Strana: 0939
2. Šrám, u, šrámek, mku, šrámeček, čku, m. = jizva (po ráně sečné), pruh, liska, cicatrix, der Hieb, die Schramme, Narbe. V. Pruh, š., streifenförmige Narbe, liska, flache Narbe. Nz. lk. Rus. šram, pol. szrama, něm. Schramme, střněm. schräm. Mz. 334. Když se zajitřený vřed zavře, strupem potáhne, naposledy však š. zůstává. Kom. Ať se rána zacelí, šrám přece zůstává. Sych. V osidla světa upadne a z těch bez š-mů neujde. Vš. Kdo v cizí hnízda zanáší, š-rny na tváři od- náší. C. M. 122. — Š. v kamenných dolech = podkop (měkké vrstvy pod tvrdou skalou), der Schram. Vz KP. III. 29. — Š. v bota- nice - místo po odpadlém dílu patrné n. p. listní, po listu na lodyze nebo větvi zbý- vající, die Fruchtnarbe. Rst. 503.

333438   Šráma Svazek: 3 Strana: 0939
Šráma, y, f. = pokuta, trest, die Strafe. Všichni najdou šrámu před Bohem. Exc.

333439   Šrámací Svazek: 3 Strana: 0939
Šrámací nosák = šrámovka. Hř. S. stroj, die Schrämmaschine. Hř.

333440   Šrámač Svazek: 3 Strana: 0939
Šrámač, e, m. == havíř dělající šrám, der Schramhauer. Hř.

333441   Šramačka Svazek: 7 Strana: 0867
Šramačka, y, f., Schramhaue, f. Hrbk.

333442   Šramák Svazek: 8 Strana: 0412
Šramák, u, m. = špičák (motyka). Us. Mtc. 1896. 315.

333443   Šramání, n Svazek: 3 Strana: 0939
Šramání, n. = dělání šrámu, das Schrä- men. Hř.

333444   Šramanina Svazek: 7 Strana: 0867
Šramanina, y, f., Ausschram, m., v horn., výbrazdky. Hrbk.

333445   Šramář, šramovač Svazek: 3 Strana: 0939
Šramář, šramovač, e, m., v horn., der Schrämhauer. Šm.

333446   Šrámati Svazek: 3 Strana: 0939
Šrámati, v horn. schrämen. Bc.

333447   Šramatka Svazek: 3 Strana: 0939
Šramatka. y, f., kleinia, die Kleinie, rostl. Rstp. 916. Š. oleandrolistá, k. neriifolia; čár- kovaná, k. anteuphorbium. Ib.

333448   Šrámatý Svazek: 3 Strana: 0939
Šrámatý, cicatricosus, narbig — brada- vicemi obrostlý, na př. rokyt kapradí stro- movitého. Rst. 503.

333449   Šráme Svazek: 9 Strana: 0331
Šrámek Jan, vz Březanovský.

333450   Šrámek Svazek: 3 Strana: 0939
Šrámek, mku, m malý šrám, das Närb- chen. S. ústní, cicatricula stomatis, das Mund- närbchen, díra klová na semeně. Rst. 161. — Š, mka, m., osob. jm. Vz Tk. III. 421., S. N., Tf. 175.

333451   Šrámek Svazek: 7 Strana: 0867
Šrámek Jan Jar. Šb. Dj. ř. 295., Rk. Sl. — Š., mku, m. = tyč, lať (k plotu atd.). Či šrámka? Slov. Zátur.

333452   Šrámek Svazek: 10 Strana: 0428
Šrámek Fráňa, spis. Tob. 218.

333453   Šrámek Svazek: 10 Strana: 0669
Šrámek Jan, spis. 1820. —1884.; Š. Voj, spis., nar. 1839. Vz Ott.

333454   Šrámice Svazek: 3 Strana: 0939
Šrámice, e, f., v horn., der Schrämspiess (zugespitztes Eisen ohne Stiel). Šm.

333455   Šramka Svazek: 8 Strana: 0412
Šramka. Zahrada ohradena striebornými š-kami. Phľd. 1896. 225.

333456   Šrámko Svazek: 7 Strana: 0867
Šrámko, a, m. — Š. Pavel, 1743., kněz. Jg. H. 1. 636.

333457   Šramko Svazek: 9 Strana: 0331
Šramko Pav., nar. 1743., slov. veršovec. Vz Phľd. 1898. 38.

333458   Šramko Svazek: 9 Strana: 0462
Šramko Pavel, slov. veršovec. 1743. až 1812. Vz Vlč. Lit. II. 283.

333459   Šrámková Svazek: 7 Strana: 0867
Šrámková, é, f. - Š. Josef. 1846. Jg. H. 1. 636.

333460   Šramocení Svazek: 3 Strana: 0939
Šramocení, n., das Getöse, Geräusch. Vz Šramotiti.

333461   Šramolka Svazek: 7 Strana: 0867
Šramolka, y, f. = louka u St. Přerova. Tkč.

333462   Šramot, šromot Svazek: 3 Strana: 0939
Šramot, šromot, u, m. = šramocení, das Getöse, Geräusch. Pref.

333463   Šramota Svazek: 3 Strana: 0939
Šramota, y, f. = šramot, der Lärm, das Unwesen. Mor.

333464   Šramota Svazek: 9 Strana: 0331
Šramota, y, m. = neohrabaný člověk. U Křenovic. Vchř.

333465   Šramotiti Svazek: 3 Strana: 0939
Šramotiti, šromotiti, il, těn a tění n. cen, cení; -tívati — šramot dělati, bouřiti, třís- kati, tlouci na něco, lärmen, tosen, Getöse macher, Geräusch machen; škrábati, ritzen; se = šramotiti, lärmen, rauschen; se šra- motem se hýbati, sich schwer und mit Ge- räusch fortbewegen. V., Jg. — čím na koho n. proti někomu: kordem (s hurtem naň jíti). — co = ostřím poškrábati. — kde. Co to v komoře šramotí? Us.

333466   Šramotivě Svazek: 8 Strana: 0412
Šramotivě. Tobolka š. na stolek zapadla (se šramotem). Světz. 1895. 606. a.

333467   Šramotně Svazek: 9 Strana: 0331
Šramotně = se šramotem. Š. vstali. Jrsk. XXIII. 223. Sr. Šramotivě.

333468   Šramotný Svazek: 3 Strana: 0939
Šramotný = hlučný, geräuschvoll. Dch.

333469   Šramovačka, y Svazek: 3 Strana: 0939
Šramovačka, y, f., der Schrämhammer, v horn zvláštní motyka se špicem, tak že topůrko u prostřed jest. Am.

333470   Šramovák, u Svazek: 3 Strana: 0939
Šramovák, u, m., die Schrämhaue. Vys.

333471   Šramování Svazek: 3 Strana: 0939
Šramování, n., vz Šramovati.

333472   Šramovaný; -án, a, o Svazek: 3 Strana: 0939
Šramovaný; -án, a, o, geschrammt. —- čím. Čelo ranami š-né. Vz Šrám, Šramovati.

333473   Šramovati Svazek: 3 Strana: 0940
Šramovati = vodorovné sekati, senkrecht hauen, schrämen, Šp.; šrámy dělati, kordem n. mečem sekati, Schramme machen, hauen. Ros. — co: skálu (šrám v ní dělati, žlábek ku snadnějšímu vysekáni rudy). Vys.

333474   Šramovice Svazek: 3 Strana: 0940
Šramovice, dle Budějovice, místo ve spišské stolici v Uhřích. Vz Tk. IV 274., 280.

333475   Šramovina Svazek: 3 Strana: 0940
Šramovina, y, f. — šrám. — Š. = od- padky ze šrámu, der Schramabfall. Hř.

333476   Šrámovitosť Svazek: 3 Strana: 0940
Šrámovitosť, i, f., die Narbigkeit. Ros.

333477   Šrámovitý Svazek: 3 Strana: 0940
Šrámovitý = šrámy mající, jizvitý, nar- big. Jan š-tý. Pč. 19. Š. tělo. Jel.

333478   Šrámovka Svazek: 3 Strana: 0940
Šrámovka, y, f., v horn., der Schram spiess, die Schrambaue. Vz Šrámaci. Bc.

333479   Šrámovka Svazek: 7 Strana: 0867
Šrámovka = brázdidlo, Schrämvorrich- tung. Hrbk.

333480   Šrámový Svazek: 3 Strana: 0940
Šrámový. S. vrstva, die Schrambank, Schramschichte, š. uhlí, die Schramkohle, plast, die Schrambank, proplastek, das Sehrammittel, zálom, der Schrameinbruch.

333481   Šramůvka Svazek: 8 Strana: 0412
Šramůvka, y, f. = šramovka. Us. Mtc. 1896. 315.

333482   Šraná Svazek: 3 Strana: 0940
Šraná, y, m., osob. jm. Šd.

333483   Šraňák Svazek: 3 Strana: 0940
Šraňák, a, m., osob. jm. Šd.

333484   Šraněk Svazek: 7 Strana: 0867
Šraněk. V š-cích se honili. Let. 454. Na náměstí v š-cích kolbu a honbu strojili. Bart. 17. Z š-kóv jej vyvedechu; V š-ky běže, se bráše; Z š-kuov vyjel. Výb. II. 44.

333485   Šraněk, šraňk Svazek: 3 Strana: 0940
Šraněk, šraňk, u, m., šraňky, pl., m., z něm. der Schrank dlouhé dřevo k za- pažení něčeho. Sraněk ku zavření cesty (zapadací závora; u mýta: zápora mýtní, J. tr., vz Drouh), der Schlagbaum. Š-ky = mříže, čára nebo ohrada v turnajích, die Schranken. V. Do šraňků zavřen. Kom. Běhouni ze šraňku (obruby) k cíli chvátají. Kom. V šraňcích se bíti, do šraňků vstou- piti, Us.; v šraňcich se potýkati. V š-cích někoho držeti. Kom. V šrancích stál nálezu na sebe očekávaje. Žer. Z mezí a š-ků vy- stoupiti. Kram. Čf. Žer. Záp. I. 56., 110. — Šraňk = váha (1615). Er. — Pila nemá šraňku (zuby nejsou vyhnuty). Mor. Mřk.

333486   Šrank Svazek: 3 Strana: 0940
Šrank, a, m., osob. jm. Vz Tk. II. 429.

333487   Šraňk Svazek: 3 Strana: 0940
Šraňk, vz Šraněk.

333488   Šrank Svazek: 7 Strana: 0867
Šrank = dřevo, strom. Nese z lesa š. U Kdýně. Rgl.

333489   Šraňk Svazek: 9 Strana: 0331
Šraňk = mřiž, ohrada v soudní síni, zastr. Mtc. 1897. 360.

333490   Šraňk Svazek: 9 Strana: 0462
Šraňk. Sr. Mus fil. 1901. 207.

333491   Šraňkování Svazek: 10 Strana: 0428
Šraňkování, n. = klání v šraňcích. Wtr. Min. 156.

333492   Šraňkovati Svazek: 3 Strana: 0940
Šraňkovati šraňky hraditi, schränken. Jelen šraňkuje — rozkročeně chodí, schrän- ket, setzt die Füsse aus einander.

333493   Šraňkovní Svazek: 3 Strana: 0940
Šraňkovní, Schranken-. S. hra = das Turnier,

333494   Šraňkovní Svazek: 10 Strana: 0428
Šraňkovní papír (cenný). Nár. list. 1903. č. 175. 17.

333495   Šraňkovník, u Svazek: 3 Strana: 0940
Šraňkovník, u, m. = klíč ku roztaho- vání zubů pily. Us. Jg.

333496   Šrankovství Svazek: 8 Strana: 0412
Šrankovství. 1547. Wtr. Krj. I. 630.

333497   Šraňkovství, n Svazek: 3 Strana: 0940
Šraňkovství, n. = hra v šraňcich, das Turnier. Vus.

333498   Šraňkový Svazek: 3 Strana: 0940
Šraňkový, Schranken-. Kon.

333499   Šrankový Svazek: 8 Strana: 0412
Šrankový. Š. hradby (ploty) = vodorovná bidla, přivazují se ke kolům březovými houž- vemi. Chod. NZ. IV. 319.

333500   Šrapa Svazek: 9 Strana: 0331
Šrapa, y, f., j m. místa u Liptálu na Mor. Vck.

333501   Šrapcovat Svazek: 10 Strana: 0428
Šrapcovat, šrapelovať co: = nésti, vléci. Slov. Pohľd. XXIV. 544.

333502   Šrapnel Svazek: 10 Strana: 0428
Šrapnel, u, m., S(c)hrapnell, Granatkar- tätsche. Vz Shrapnel.

333503   Šrapnelový. Š Svazek: 10 Strana: 0428
Šrapnelový. Š. střelba (congrevská). Nár. list 1904. 52. 2.

333504   Šrátka Svazek: 3 Strana: 0940
Šrátka, y, f. = houska šrátková, natr- žená, hvězdička. Us. Dch.

333505   Šrátka Svazek: 10 Strana: 0428
Šrátka, y, f., vescipolum. Rozk. P. 2397.

333506   Šrátkový, vz Svazek: 3 Strana: 0940
Šrátkový, vz Šrátka.

333507   Šrble Svazek: 3 Strana: 0940
Šrble, e.f., die Schirbel in den Eisen- hämmern. Šm.

333508   Šrc Svazek: 10 Strana: 0428
Šrc, e, m. Š. plátna. Mus. slov. VIII. 25.

333509   Šreberka Svazek: 3 Strana: 0940
Šreberka, y, f., schrebera, rostl, cesmi- novitá. Rostl. I. 226. a.

333510   Šrěd?n? Svazek: 3 Strana: 0940
Šrěd?n?., medius, střední. Mkl. B. 155.

333511   Šreflová Svazek: 3 Strana: 0940
Šreflová, é, f., Schröfelsdorf, ves u Znojma. Tč,

333512   Šreja Svazek: 8 Strana: 0412
Šreja, e, f. Šrejú něco držeti = šikmem. Ve svisľách je k vrchu š. Zlín. Brt. D. II. 399.

333513   Šrejbar Svazek: 10 Strana: 0428
Šrejbar, rybník v již. Cech. Arch. XXI. 449.

333514   Šrek Svazek: 3 Strana: 0940
Šrek, u, m. = sochor ku zastavení prámu, druh voradla, der Schreck. Šrekem plavci vor zastavují. Us.

333515   Šrek Svazek: 7 Strana: 0867
Šrek = kláda na zadním konci voru, která se rychle kolmo ke dnu spouští a tak vor zaráží. Sbtk.

333516   Šrek Svazek: 9 Strana: 0331
Šrek, u, m. = předposlední vor v prameni. Čes. 1. VIL 22.

333517   Šreka Svazek: 9 Strana: 0331
Šreka, y, f. =: menší plocha vykládaná prkny různého směru (na lomenicích atd. ). Čes. 1. VIL 401. — Šreky, druh mor. rév. Seb. 145., Nár. sbor. ?. 72.

333518   Šrekárník Svazek: 7 Strana: 0867
Šrekárník, a, m. = plavec, der dritte Flösser. Sl. les.

333519   Šrekař Svazek: 7 Strana: 0867
Šrekař, e, m. = poslední vor, das letzte Floss. Cf. předcház. Sl. les., Špd.

333520   Šrekový. Š Svazek: 10 Strana: 0428
Šrekový. Š krajky. Vz Krajka.

333521   Šremlice Svazek: 3 Strana: 0940
Šremlice, e, f. = šárka u vozu, der Kiipf- stock. Š. = ploské dřevo po délce na ná- pravě ležící a k ní přibité. Sr. něm. dial. schräm, kosý. Mz. 334.

333522   Šrendík, u Svazek: 3 Strana: 0940
Šrendík, u, m., die Lätte, der Mistha ken in der Fleischbank.

333523   Šreňks Svazek: 3 Strana: 0940
Šreňks (Szreňsk), a, m., mě. v Polsku. Vz S. N.

333524   Šreti Svazek: 3 Strana: 0941
Šreti = sršeti; šršlavý = sršlavý. D.

333525   Šriča Svazek: 3 Strana: 0606
Šriča, vz Davor.

333526   Šriita Svazek: 3 Strana: 0941
Šriita, y, f., v horn, das Schrot (das Ge- bäude an der Seite der Radstube). Šm.

333527   Šrim, Šrem Svazek: 3 Strana: 0940
Šrim, Šrem, a, m. (Szrem), něm. Schrimm, mě. v Pozňansku. Vz. S. N.

333528   Šriň Svazek: 9 Strana: 0331
Šriň, m. = štěrk. Mus. slov. I. 66.

333529   Šrk Svazek: 10 Strana: 0428
Šrk, u, m. = výroční trh. Sr. Zloch. V zlod. ml. Ces. 1. XV. 48.

333530   Šrófek Svazek: 8 Strana: 0412
Šrófek, fku, m. = otáčení-se na patě a potom ve vzduchu (vyskoče). NZ. III. 23.

333531   Šrófka Svazek: 10 Strana: 0428
Šrófka, y, f. = nějaký háček nebo něco podobného. Lišeň. Mtc 1902. 444.

333532   Šrofovati Svazek: 10 Strana: 0669
Šrofovati = vymlouvati, vytáčeti. Vz Brt. Sl.

333533   Šrol Svazek: 3 Strana: 0940
Šrol, a, m., osob. jm. Vz Tk. III. 553., IV. 742., V. 69., 71., 73., S. N.

333534   Šrom Svazek: 10 Strana: 0669
Šrom Fr. Al, politik, 1825. —1899.; Š. Fr., pol., nar. 1853. Vz Ott.

333535   Šrom, a Svazek: 3 Strana: 0940
Šrom, a, m., osob. jm.

333536   Šromot Svazek: 3 Strana: 0940
Šromot = šramot, der Lärm. Klš. Ten nadělá š-tu! Sd.

333537   Šromota Svazek: 3 Strana: 0940
Šromota, y, m., osob. jm. Šd.

333538   Šromotiti Svazek: 3 Strana: 0940
Šromotiti = šramotiti, lärmen. Mor. a ve Slez. Šd., Klš.

333539   Šromotnice Svazek: 7 Strana: 0867
Šromotnice, e, f. = která dělá šromot. Mor. Šd.

333540   Šromucha Svazek: 3 Strana: 0940
Šromucha, y, f., pterois antennata, der Fühlhornträger.

333541   Šronda Svazek: 10 Strana: 0428
Šronda, y, m. To je takový š. (chodí na křivo). Rgl.

333542   Šrondlík Svazek: 3 Strana: 0940
Šrondlík, u, m. = šnodlík. D. U Nové Kdyně a v Klat. Tf. Rgl.

333543   Šrot Svazek: 7 Strana: 0867
Šrot zrnový, krupicový, pšeniční. Vz KP. V. 619., 664.

333544   Šrot Svazek: 9 Strana: 0331
Šrot, u, šrůtek, tku, m. = strom bez větví a vršku, slabá kláda. U Polné. Hoš. 101.

333545   Šrot, u Svazek: 3 Strana: 0940
Šrot, u, m., z něm. das Schrot = obilí na hrubo, na polo mleté, tluč obilní. Rk. U Opavy: šrůt, gt. šrůtu. Klš. Š-em ječme- novým krmí se prasata. Us. Š., z hruba ro- zemleté a nepropytlované obilí n. slad (tluk). Vys. Pustil jen na š. (říká se o práci na odbyt, ledabylo). Č. M. 525. To je másko šrotem (říkají, je-li hodně masa na žebrách). U Rychn. Msk. Cf. Ovesní drob, Hafer- schrot. D.

333546   Šrôtať Svazek: 7 Strana: 0867
Šrôtať = rozdávati hráčům prsten při hře na prsten. Včka. I. 63.

333547   Šrotěnka Svazek: 3 Strana: 0940
Šrotěnka, y, f., nereis, der Schwarzzahn.

333548   Šrotéř Svazek: 9 Strana: 0331
Šrotéř piva, slanečků, vína (skládač) Vz Př. stár. III. 17.

333549   Šrotéř Svazek: 10 Strana: 0669
Šrotéř, vz Ližník, Postihac.

333550   Šrotéř, e, m Svazek: 3 Strana: 0940
Šrotéř, e, m., vasator, der Schroter. Tk. II, 371. Vz Šrotýř.

333551   Šrotéřství Svazek: 3 Strana: 0940
Šrotéřství, n., das Schroten. Šd.

333552   Šrotník Svazek: 3 Strana: 0940
Šrotník, u, m. = šrotovník.

333553   Šrotování Svazek: 7 Strana: 0867
Šrotování, n. Š. sladu. Zpr. arch. Š. ve mlýně = nenáhlé drcení zrna. Cf. KP. V. 619.

333554   Šrotovati se kam Svazek: 10 Strana: 0428
Šrotovati se kam. Když ještě hlouběji do pekla se š-li (jeli). Faust. 75.

333555   Šrotovati se s kým kam Svazek: 8 Strana: 0412
Šrotovati se s kým kam. Aby se (čerti) S ní (duší) š-li do pekla, XV. stol. Wtr. Krj. I. 74.

333556   Šrotovati, šrotiti Svazek: 3 Strana: 0940
Šrotovati, šrotiti, il, cen, eni, z něm. schroten = na hrubo, na polo mléti, vz Šrot. — abs. Veverka šrotuje (vybirá se- mínka ze šišek). Us. — co : slad, ječmen. — co, jak. Obilí na krupičku š. Us. Pšenice se šrotuje přes latinu (Siebwerk). Vys. — se {táhnouti, pryč jíti). Šrotuj se! Us. Vrů. — se s čím, s kým kudy kam (= těžce po- hybovati někam). Šrotovali se s ním na po- pravu. Sych. S vozy a se vším přes vrchy, hory, doly se šrotovati. Kom. Taky to s tím mrzákem nohou dost srotí (dosť tancuje). V Kunv. Msk. — se odkud. Šroť se ze dveří. Us. Zkr. — se supinem. Šrotoval se (= šel) hledat své ženy.

333557   Šrotovina Svazek: 7 Strana: 0867
Šrotovina, y, f. = šrot. Bern.

333558   Šrotovna Svazek: 7 Strana: 0867
Šrotovna, y, f = šrotýrna. Rk.

333559   Šrotovňák Svazek: 9 Strana: 0331
Šrotovňák, u, m. = knedlík ze šrotové mouky. Šeb. 108.

333560   Šrotovně Svazek: 3 Strana: 0940
Šrotovně, ého, n. = peníze od mletí, der Malzbrechlohn. Suk.

333561   Šrotovní Svazek: 3 Strana: 0940
Šrotovní, Schrot-. Š. úřad. Mus. Vz Šro- tovník.

333562   Šrotovník Svazek: 3 Strana: 0940
Šrotovník, u, m. = truhlík šrotový (šro- tovní), truhla šrotová, spodní, der Schrot- kasten, Vorderkasten. Prm. IV. 237. — 2. Jen ku šrotování upravené složení bez moučnice, bez pytlování, die Schrotmühle. Us, Kal., Jg., Šp. Š., mlýnek na slad, die Brechmaschine, Schrotmühle, das Brechwerk. Suk. Š. vál- cový, die Walzenschrotmühle. Šp.

333563   Šrotový Svazek: 3 Strana: 0940
Šrotový, Schrot-, Š. truhla, truhlík, ká- men, mouka, otruby. Us., Prm.

333564   Šrotový Svazek: 7 Strana: 0867
Šrotový. Š. mouka (= nejjemnější čásť krupice); chléb či Grahamův, stolice, válec ve mlýně. Cf. KP. V. 619., 734., 633.

333565   Šrotýrna Svazek: 3 Strana: 0941
Šrotýrna, y, f. = šrotavní mlýn, die Schrotmühle. Šm.

333566   Šrotýř Svazek: 3 Strana: 0940
Šrotýř, e, m. = kdo piva n. vína do sklepa spouští, sudy šrotuje, skladač, líhař, der Schröter, Spünder; 2. mlynář šrotující, der Schröter; zízala, der Schröter. Kai. hosp. 1810.

333567   Šrotýř Svazek: 7 Strana: 0867
Šrotýř = líhář atd. Let. 392.

333568   Šrotýřský Svazek: 3 Strana: 0941
Šrotýřský, Schrot-. Š. provaz. Jg.

333569   Šrotýřský Svazek: 10 Strana: 0428
Šrotýřský písař. 1602. Listář 62.

333570   Šroub Svazek: 7 Strana: 0867
Šroub. Cf. Mkl. Etym. 342. a., Schdl. I. 50., Matka, Otočka, Vřeteno, Závit, Včř. I. 20. Š. s čtyřhrannou hlavou do dřeva, do kamene, do zdi, dutý (matka), flaušový, jednoduchý, levý, mostový, na líh (jímž se uzavírá otvor, kudy se vstřikuje líh do plynovodu, Spiritus-), naplňovací, nárazný, negativní (matice šroubová), plný podávací, Schalt-, pohárkový, pohybovací, Bewegungs-,
posunovací či posuvný, svěrací, tlakový,
trojnásobný, výpustný, zdvíhací (elevační),
železniční. Šp., Pdl., NA. III. 101., V. 94.,
108., Vcř. II. 40., 49., ZČ. I. 24., 97., 236.

333571   Šroub Svazek: 8 Strana: 0412
Šroub. Š. na nohy (mučicí nástroj). Hrš. Nách. I. 312.

333572   Šroub Svazek: 9 Strana: 0331
Šroub. To jest na šroubích postavené (nejasné). Mart. S. 17. Stál na svém jako š. Túra. Ml. 199.

333573   Šroub Svazek: 10 Strana: 0428
Šroub, Vůl jako š. = tlustý. Domžl. Čes. 1. XI. 217. Š. berní = zvětšování daní. Nár. list. 1903. 312. 21.

333574   Šroub Svazek: 10 Strana: 0669
Šroub, u, m. Vz Ott.

333575   Šroub, u, šroubek Svazek: 3 Strana: 0941
Šroub, u, šroubek, bku, šroubeček, čku, m. Pol. szrub, slov. šruba, mor. šrub, hluž. šrub = točenice, svěradlo, z něm die Schraube, střněm. schrübe. Mz. 334. Š. = jest válec mající na jedné straně do kola kosmo jdoucí vruby a hodící se do matice podobnými vruby opatřené: vratidlo, svě- radlo, točenice, Jg., vruták, vrutidlo, vrutík (nov.), Rk., vrutice, točidlo. Šp. Matka (ma- tice), hnízdo š-u, Nz.hlava, závit š-u; klíč, klika, vřeteno š-bu. Šp. Š. bezkonečný čili Archimedův, lodní, vz více v S. N., plochý, Nz.; š. k vytahování věcí z ran, V., přední, D., vodicí, měřicí, koncový (u zbraně), Us., vstrkovací, Vater-, Vys., do poklopky, do rohovníku, na trám, oponový, s matičkou, železný, do dřeva, do podešvů, Kh., čepový, (die Schwanzschraube, u tlustšího konce hlavně), Šp., lodní Resslův, vz KP. II.104., 25., 14., 12., (14., 18.), 17., zadní, k hracím stolkům, mosazný, s ušatými n. okřídlenými maticemi, Flügelmutter-, na zrcadla, do zr- cadel, do nápravy, Šp., lební (Heineův), lební obyčejný (vz Nástroje trepanační), na kořínky (zubů), vz Nástroje na zuby. Cn. S. řídicí n. stavěcí, die Stell-, dřevěný, ku- želitý, die Holz-, konische Sch., napravovací, die Rektificir-, drobnoměrný, die Mikro- meter- (mikrometrický), přitužovací n. pří- tužný, die Press-, vodorovně řídicí n. sta- věci, die Horizontal-, zdvíhací, die Eleva- tions-, Nz., mateční n. vnitřní, die Mutter-, hlavový n. s hlavou, die Kopf-, dvojitý, die zweifache Sch., svorník š-bu, der Schrauben- bolzen, otočka š-bu, der Schraubengang, š. přitáhnouti, nachschrauben. Šp. Š-by do- pravné, die Transport-, řemenový, spojovací, Prm. V. 25., hřídelový, die Wellen-, Čsk., ostrý a tupý, scharfe und flache Sch. Ck. Š. ku zadnímu a přednímu vozíku, Spindel- stück zur Hinter- u. zur Vorderzange. Skv. Pracovati jako š. (úsilovně). Us. U Nové Kdyně. Rgl. Š-bem něco přitáhnouti.

333576   Šrouba Svazek: 3 Strana: 0941
Šrouba, y, f. = šroub. Slov.

333577   Šroubák Svazek: 3 Strana: 0941
Šroubák, u, m., der Schraubendreher. Rk.

333578   Šroubař Svazek: 7 Strana: 0868
Šroubař, e, m., der Schrauber. Stat. př. kn. 1883. 96.

333579   Šroubatka Svazek: 3 Strana: 0941
Šroubatka, y, f., salmacis, der Schrau- benfaden, rostl. Rstp. 1871. Š. pětková, s. quinina; desítková, s. decimina; lesklá, s. nitida. Ib. 1872.

333580   1. Šroubek Svazek: 3 Strana: 0941
1. Šroubek, bka, m. = hlemýžď, die Schnecke. — Š-, osob. jm. — Šroubek, bku, m. = šroubový parník. Us. Jeli jsme do Zbraslavi po šroubku. Vz Šroubový. Us.

333581   2. Šroubek Svazek: 3 Strana: 0941
2. Šroubek, vz Šroub.

333582   2. Šroubek Svazek: 10 Strana: 0428
2. Šroubek, vz Bráti (na šroub). Š. na zubní kořeny, Zahnwurzelschraube. Ktt.

333583   Šroubel Svazek: 7 Strana: 0868
Šroubel, e, f., Schraubenfutter, in wel- ches die Schraube eingeschraubt und polirt wird. Šp. — Š. = druh jednoduchého kvě- tenství. Čl. Květenství.

333584   Šroubení Svazek: 7 Strana: 0868
Šroubení, n. = mosazná část, jíž hadice se spojují, das Schlauchgewinde. Kohl, Sme- kal,.

333585   Šroubenka Svazek: 3 Strana: 0941
Šroubenka, y, f., der Schraubensatz. Šm.

333586   Šroubka, šroubovka Svazek: 3 Strana: 0941
Šroubka, šroubovka, y, f. = ručnice šroubovaná, das Schraubgewehr. Ros.

333587   Šroubní Svazek: 3 Strana: 0941
Šroubní = šroubový, Schrauben-.

333588   Šroubník Svazek: 3 Strana: 0941
Šroubník, u, m. = nástroj u postřiko- vače, die Wanke, ein Klötzchen mit einer Schraube. Nomencl.

333589   Šroubořez Svazek: 3 Strana: 0941
Šroubořez, u, m. = nástroj ku řezání šroubů, die Schraubenschneidemaschine, der Schraubenzug. Techn., Šp.

333590   Šroubotah Svazek: 3 Strana: 0941
Šroubotah, u, m., der Schraubenzieher. Š. točený, malý, veliký, Skv.

333591   Šroubovací Svazek: 3 Strana: 0941
Šroubovací, Schraub-. Šm.

333592   Šroubovák Svazek: 3 Strana: 0941
Šroubovák, u, m. = vývrtka, výtočka, der Schraubenzieher; š. řemenový, der Rie- menschraubenzieher. Šp.

333593   Šroubovák Svazek: 7 Strana: 0868
Šroubovák = rozvěrák. S. N. XI. 228.

333594   Šroubovák Svazek: 8 Strana: 0412
Šroubovák, u, m. Pluh š. se zvláštní od- hrnovačkou. Vz Ott. XL 661. a.

333595   Šroubování Svazek: 3 Strana: 0941
Šroubování, n., das Schrauben.

333596   Šroubovaný Svazek: 3 Strana: 0941
Šroubovaný; — ván, a, o, geschraubt. Š. hřebík, Reš., klika u dveři, ručnice. Ros.

333597   Šroubovati Svazek: 3 Strana: 0941
Šroubovati, -vávati, schrauben.—co.= šroubem zdvíhati, tlačiti. — co kam: na šráky (šrouby pohybovati). Kom. — abs. Ten šroubuje (= utíká)! Us. — se. Ten se š-buje (= otáčí). Us. Sd. Hybaj, ať se šrou- buješ (= táhneš, odejdeš) ! Us. Msk.

333598   Šroubovice Svazek: 3 Strana: 0941
Šroubovice, e, f. = šroubová křivka, die Schraubenlinie. Vz KP. IL 13., S. N.

333599   Šroubovice Svazek: 7 Strana: 0868
Šroubovice. Jrl. 426., Schd. I. 50. Š. kuželová, sfaerická. Vnč. 115. nu.

333600   Šroubovitě Svazek: 10 Strana: 0428
Šroubovitě šplhati. Us. Rgl.

333601   Šroubovitý Svazek: 7 Strana: 0868
Šroubovitý, schraubenartig. Šp.

333602   Šroubovka Svazek: 7 Strana: 0868
Šroubovka, y, f. = šroubka. Rk.

333603   Šroubovna Svazek: 3 Strana: 0941
Šroubovna, y, f. = nástroj k držení věci nejaké n. p. kousku železa, které se pilovati má, der Schraubenstock. Ros.

333604   Šroubovník Svazek: 7 Strana: 0868
Šroubovník, u, m. = klíč na šrouby, Schraubenschlüssel, m. Hř.

333605   Šroubovník Svazek: 10 Strana: 0428
Šroubovník, u, m., nástroj truhlářský. Vz KP. XL 10.

333606   Šroubovný Svazek: 3 Strana: 0941
Šroubovný, od šroubovny, Schrauben- stock. Š. rámec. Techn. II. 256.

333607   Šroubový Svazek: 3 Strana: 0941
Šroubový, Schrauben-. Š. lis, Techn., vřeteno, matice, S. N., křivka (šroubovice), klínec, mikrometr (drobnoměR), Nz., čára (šroubová, kroucená), Šp., stojka, der Schrau- benstempel, závit, das Schraubengewinde, Bc, parník (šroubek), das Schraubendampf- schiff, der Schraubendampfer.

333608   Šroubový Svazek: 7 Strana: 0868
Šroubový. Š. klíč, kroužek, mikrometr (ZČ. I. 32.). Otočka, pás, plocha, pohyb, síla, svorník, zářez, zátka, zvedák. Pul., ZC, NA., Hrm., SP.

333609   Šroubový. Š Svazek: 10 Strana: 0428
Šroubový. Š. loď. Ott. XIX. 268.

333610   Šrouf Svazek: 3 Strana: 0941
Šrouf, šroufovati atd., Reš., lépe: šroub atd. Jg.

333611   Šroumati se Svazek: 3 Strana: 0941
Šroumati se = klátiti se, grätschein. U Žamb. D.

333612   Šrstať Svazek: 10 Strana: 0669
Šrstať = chrupati. Vz Brt. Sl.

333613   Šršeň Svazek: 7 Strana: 0868
Šršeň, šně, m. = zlobivec. Mor. Brt.

333614   Šršeň Svazek: 8 Strana: 0412
Šršeň m. sršeň. Brt. D. I. 14.

333615   Šršeti Svazek: 8 Strana: 0413
Šršeti za Šrubovník polož za Šroumati se,

333616   Šršlavý Svazek: 10 Strana: 0669
Šršlavý. Š. půda = zmoklá a náhle uschlá. Brt. Sl.

333617   Šršľeň Svazek: 10 Strana: 0669
Šršľeň, a, m. = sršeň. Brt. Sl.

333618   Šršňák Svazek: 8 Strana: 0413
Šršňák, a, m. = sršeň. Drahany. Brt. D. II.399.

333619   Šrub Svazek: 8 Strana: 0413
Šrub, u, m. = šleif u vozu. Brt. D. II. 444.

333620   Šrub, u, m Svazek: 3 Strana: 0941
Šrub, u, m., die Schraube. Mor. Tč, Škd.

333621   Šrubař Svazek: 3 Strana: 0941
Šrubař, e, m., osob. jm. Šd.

333622   Šrubovati Svazek: 3 Strana: 0941
Šrubovati = šroubovati. Mor. Brt., Tč.

333623   Šrubovník Svazek: 3 Strana: 0941
Šrubovník, u, m. = šroubovna.

333624   Šrubšták Svazek: 10 Strana: 0429
Šrubšták, u, m. Š. v kovárně má dvě klapy, jež se mohou otvírati a zavírati. Slez. Vyhl. II. 313.

333625   Šrůfečka Svazek: 7 Strana: 0868
Šrůfečka, y, f. = dýmka. Mor.

333626   Šrůfek Svazek: 7 Strana: 0868
Šrůfek, fka, m. = šroubek. U Bzence. Šd.

333627   Šrucha Svazek: 10 Strana: 0429
Šrucha, y, f., portulaca, rostl. Vz Ott. XX. 286.

333628   Šrucha, y Svazek: 3 Strana: 0941
Šrucha, y, f., portulaca, der Portulak. Š. obecná, p. oleracea. Rstp. G46., FB. 79., Čl. Kv. 305., Slb. 564., S. N.

333629   Šruchovec Svazek: 3 Strana: 0941
Šruchovec, vce, m., portulacaria. Rstp. 648.

333630   Šruchovitý Svazek: 3 Strana: 0941
Šruchovitý. Š. rostliny, portulaceae: sou listka. šrucha, prchleš, tučnec, šruchovec, melok, batolka, nehtovec, chrustavečka, plevucha, kýlatka. Vz Rstp. 645. a násl., Slb. 563., S. N.

333631   Šruchovník Svazek: 3 Strana: 0941
Šruchovník, u, m. = šruchovec. Rostl.

333632   Šrum Svazek: 9 Strana: 0331
Šrum, u, m. Ten š. a šum ho znepoko- joval. Jeln. 9.

333633   Šrut Svazek: 3 Strana: 0941
Šrut, u, m. = tasenice ku pažení dolů (bání), z něm. Schrot, vz Mz. 334. — Š., Schrut, samota u Dobříše. PL. = Š. = šrot. Vz toto. — Š., a, m., osob. jm. — Šrůta, y, f,, osob. jm.

333634   Šrut Svazek: 7 Strana: 0868
Šrut, u, m. = nějaké železnické zboží. Wtr. Obr. 569.

333635   Šrůta Svazek: 7 Strana: 0868
Šrůta, y, f. = kus uzeného masa. U Spí- šova. Kšť. Cf. Šrůtek, Šrůtka (i dod.).

333636   Šrutek Svazek: 3 Strana: 0941
Šrutek, tka, m., osob. jm. S. Jos. Ant., konsist. rada a kanovník v Kr. Hradci, čes. spisovatel, nar. 2/8 1822. Vz Tf. H. 1. 203., S. N. — Š-, tku, m. Š. masa = kus masa do komína pověšeného nebo již uzeného. U Opavy. Klš.

333637   Šrůtek Svazek: 7 Strana: 0868
Šrůtek Jos. Cf. Šb. Dj. ř. 295., Bačk. Př. 167., Tf. Mtc. 188., Bačk. Písm. I. 825., 923., Ukaz. 111., Rk. Sl.

333638   Šrůtek Svazek: 9 Strana: 0331
Šrůtek J. A. Sr. Jub. XXXI. — Š., vz Šrot.

333639   Šrůtek Svazek: 10 Strana: 0669
Šrůtek Jos. + 21. /6. 1901. Vz Ott.

333640   Šrůtka Svazek: 3 Strana: 0942
Šrůtka, y, f. = zpropitné sladovnickým od vystavěného piva, z něm. Schrot, Mz 334., das Schrot-, Spundgeld. Š. = zisk, výdělek, der Schnitt, Profit. Š-u při něčem míti. D. Čert chce míti nějakou š-u. Šp. — Š. = váda, potyčka, das Gezänk. Konec udělati š-ce. Hněvk. Š. ve vojen, zcela nepatrná nahodilá srážka malých čet, nemající žá- dného vlivu na operace válečné, méně vý- znamná než šarvátka. S. N. XL Dlouhým střílením před Čáslaví a š-kami častými . . . do 2000 vojáků potlučeno jest. Skl. 299. — Š-ky a půtky. Us. Rgl. — Š. = kus, úkro- jek masa, chleba, der Schnitt. Vz Mz. 334. Š. = kus na dlouho ukrojeného, uzeného masa, ein Stück Rauchfleisch. Ve východ. Čech. a na Mor. Dř., Kčr., Hý.

333641   Šrůtka Svazek: 7 Strana: 0868
Šrůtka = dlouhý kus uzeného masa po délce rozpůlený tak, že obě části jen na tenším konci souvisí, aby se mohla š. po- věsiti. Val. Slavč. 47.

333642   Šrůtka Svazek: 8 Strana: 0413
Šrůtka, y, f. = plat od nakládání a sklá- dáuí různého zboží, hlavně sudů s vínem a pivom. XX. stol. Hrš. Nách. I. 524.

333643   Šrutky, pl Svazek: 3 Strana: 0942
Šrutky, pl., f., na Mor. vých. -= klobásy, uzenky. Zabili prase na šrutky. Mor. Šd. — Š. = hadry, Fetzen. Roztrhaný, že š. s něho visí. U Opavy. Klš.

333644   Šrutování Svazek: 3 Strana: 0942
Šrutování, n. das Schrotwerk, v horn. Šm.

333645   Šrutovati Svazek: 3 Strana: 0942
Šrutovati = šrotovati, schroten. U Opavy. Klš. —- Š., den Schacht auszimmern. Šm.

333646   Šruty Svazek: 7 Strana: 0868
Šruty, pl., m. = šaty ženské, zvl. prádlo. Laš. Tč., Brt.

333647   Šryk Svazek: 7 Strana: 0868
Šryk, u, m. = druh réví (má veliké hrozny a sází se okolo domův a stodol). V Podluží. Brt. L. N. II. 14.

333648   Šryry Svazek: 3 Strana: 0942
Šryry = čtyři. Na mor. Zlínsku. Brt.

333649   Šřadlo Svazek: 3 Strana: 0942
Šřadlo, šťadlo, a, n., štadia, pl. Š. = budova k rozličné potřebě horní a hutní jako na dni tak v dole, der Stadel. Vys. Něm. dial. stadel, horreum, stabulum, sto- dola, chlév, kolna. Mz. 335. Š. hutní. Šp. Stadia, báňské budovy, domky, v nichž se horníci zdržovali, scházeli, modlili atd. Am. — Š-a = pražecí ohniska. KP. IV. 67.

333650   šs Svazek: 8 Strana: 0413
šs mísí se a) v s: český m. češský, říský m. říšský, mniský m. mnišský, Gb. H. ml. I. 511., vlaský m. vlašský, Háj. Herb. 889. b., V. Kal. 204.. říský, V. Kal. 104. a j.; b) v š ve: příští, náští, vyští, veští, vzcští. Vz Gb. H. ml. I. 512. Mění se v: js: pudej sem (pudeš). Brt. D. II. 130.

333651   šs Svazek: 9 Strana: 0462
šs mění se v s: byteckého m. bytešského. XV. stol. Vz Mšín. 8.

333652   -šský Svazek: 9 Strana: 0331
-šský mění se v nom. pl. m. život, v šští: říšský - říšští poslanci. Gb. H. ml. ?. 1. 550.

333653   Šš Svazek: 7 Strana: 0868
Šš. Místo toho slyšeti v Chodsku pouhé š: vyší. Vz List. fil. 1891. 52.

333654   šš Svazek: 8 Strana: 0413
šš splývá v š; vyší m. vyšší, Gb. H. ml. I. 511., Dšk. Jihč. I. 43.; vëši (vyšší) v Chro- mecku. List, fil. 1894. 278.

333655   1. Št Svazek: 3 Strana: 0942
1. Št, m.: čt; štyry m. čtyři, v obec. mluvě. Ht. Vz Šť.

333656   2. Šť Svazek: 3 Strana: 0942
2. Šť v 15. věku počalo nastupovati mí- sto šč, mívaliť staří: oščep, ščít, ješče, bo- jišče: nyní: oštěp, štít, ještě, bojiště; ale místy v obecné mluve a na Mor., Slov. a ve Slez. se šč {chč) udrželo: ščastný, ščestí, Ščepan, ščekať, ščít (vz Brt, Mtc. 1878. 7.), vz Chč, Sč. — Sč m. šč, se jest znakem ná- řečí českého: ohniště, v Polště, lidští. Šf. — St povstává obyčejně z sk a st: tisknu — tištěn, vojsko — u vojště, hustý — houšť, pustý — poušť, mastím = maštěn. Vz Sk, St; — St a št se střídají s č: čvat, mo- ravčí m.: štváti, moravští; malenovčí (vždy po v), na mor. Zlínsku, Brt.; slovenština, franština, slovenčina, frančina. — Jména žen. rodu v -šť ukončená skloňují se podlé Dan.

333657   Šť Svazek: 7 Strana: 0868
Šť z tj: sv?tja — sv?čča, z čehož strb. sv?šta a rus. sv?ča. Vz List. fil. VI. 176. Místo něho v Chodsku šč, které přechází v chč: ščastněj, chčestí. Vz List. fil. 1891. 51. Št a střídnice jeho. Ib. I. 317. nn. Št mění se na Dol. a) ve skupině štv v č: čvať (štváti), b) v žd: žduchnóť, žduchanec (šťouch- nouti). Vz List. fil. 1891. 440.

333658   št Svazek: 8 Strana: 0413
št m. st: vlaštovice, štěnice, chvoštiště, puština, náměští, Gb. H. ml. I. 482., postní m. postní, koštěný, laštovka, paštucha, Dšk. Jihč. I. 38.; m. sč: píštitý m. písčitý, Dšk. Jihč. I. 38.; m. s: kouštíček m. kousíček. 1b. 19. — št změněno v šř: křišťál, vlaštovice. Us. Gb. H. ml. I. 388.

333659   šť Svazek: 8 Strana: 0413
šť mění se v šč: meščäne (měšťané), cšče m. ještě. Cf. ť, sť (3. dod.). V Radkové. Phľd.. 1894. 192. — šť m. š: lišfák m. lišák. Dšk. Jihč. I. 19. — šť přisuto: Dyž semšť chtěl it. Dšk. Jihč. I. 44.

333660   Šta Svazek: 7 Strana: 0868
Šta měkčeno z tja. Cf. Mkl. aL. 215. (222.).

333661   -šta Svazek: 9 Strana: 0331
-šta, č. šča. Skloň, substantiv ukončených v -šta, č. -šča (milošča) vz v Gb. H. ml. III. 1. 220.

333662   Štáb Svazek: 3 Strana: 0942
Štáb, u, m., z němec. Stab == hul, žezlo, znamená náčelníky pluku vojenského. Jg. S. pevnostní, generalní, genijní, dělostře- lecký, brigádní. Čsk. Vz Štáb.

333663   Štáb Svazek: 10 Strana: 0669
Štáb vojenský = velitelství taktické až včetně do praporu. Vz Ott.

333664   Šťab, u, m Svazek: 3 Strana: 0942
Šťab, u, m. šťovík, rumex, der Sauer- ampfer. Na Ostrav. Tč.

333665   Štabák Svazek: 8 Strana: 0413
Štabák, a, m., Stabsofficier. Us.

333666   Šťabák, šťovák Svazek: 3 Strana: 0942
Šťabák, šťovák, a, m. kos, chlapík. Us. Rgl.

333667   Štabarati Svazek: 3 Strana: 0942
Štabarati hřmotiti. Na mor. Zlínsku. Brt.

333668   Štabarati na Svazek: 7 Strana: 0868
Štabarati na buben (tlouci). Brt. D. 345.

333669   Štabarc Svazek: 3 Strana: 0942
Štabarc e, m., der Lärm. Na Moravě a Slov. Kch., Bern. Cf. Štarc.

333670   Štabarc Svazek: 8 Strana: 0413
Štabarc. Phľd. 1895. 55.

333671   Štabarcovat Svazek: 7 Strana: 0868
Štabarcovat = krámovati; hluk dělati. Mor. Vhl.

333672   Štabarcovati Svazek: 3 Strana: 0942
Štabarcovati = štarc dělati, buráceti, bouchati, rumpeln. Slov. a mor. Bern. — čím. Kdo tam dveřmi pořád štabarcuje? Mor. Sd., Včr.

333673   Štábať Svazek: 8 Strana: 0413
Štábať = pospíchati? Šťábal, ani čo by ho bol najal. Phľd. 1896. 160.

333674   Šťabec Svazek: 3 Strana: 0942
Šťabec, bce, m. = kousek, drobek, štipec, ein Bischen. Š. chleba, masa, hlíny. Us.

333675   Štábl Svazek: 10 Strana: 0429
Štábl Fr., red Tob. 218.

333676   Štablík Svazek: 3 Strana: 0942
Štablík, a, m. = vrabec, š prcek; slabé, vyzáblé dítě. Ve vých. Cech. Ktk., Hrp.

333677   Štablovice Svazek: 3 Strana: 0942
Štablovice, dle Budějovice, ves u Opavy. Vz S. N.

333678   Štablovský Svazek: 3 Strana: 0942
Štablovský, ého, m., osob. jm. Š. z K.o- valovic, starožitná vládycká rodina mor.- slezská. Vz S. N.

333679   Štábní Svazek: 7 Strana: 0868
Štábní, vz Stábní. Š. čára v ležení vo- jenském. NA. III. 86.

333680   Štábní důstojník Svazek: 10 Strana: 0669
Štábní důstojník. Vz Ott.

333681   Štábový Svazek: 7 Strana: 0868
Štábový, Stabs-. Š. čára. Čsk. Vz před- cház.

333682   Štábsofflcír Svazek: 9 Strana: 0331
Štábsofflcír. Je prodlužený jako š. Hoř. 125.

333683   Štábstrompetr Svazek: 3 Strana: 0942
Štábstrompetr, a, m., z němec. Stabs- trompeter. Pije jako š. Vz Opilý.

333684   Štace Svazek: 3 Strana: 0942
Štace, e, f., z latin., statio = zastávka, stanoviště, stanice, die Station. Poštovská š. S. na křížové cestě.

333685   Štací Svazek: 3 Strana: 0618
Štací, na Slov. = stojící, stehend. Plk.

333686   Štací Svazek: 10 Strana: 0429
Štací, f. = štace, nádraží. Dšk. Km. 7.

333687   Štáclovný Svazek: 3 Strana: 0619
Štáclovný = stádný. Slov.

333688   Šťadevenek Svazek: 7 Strana: 0868
Šťadevenek, nku, m. = křížná cesta ? Mtc. XV. 228., Vck.

333689   Štadevenek Svazek: 7 Strana: 1390
Štadevenek, adv., chybně m.: sťade- venek. Vz toto v dod.

333690   Štadi-us Svazek: 7 Strana: 0868
Štadi-us, a, m. — Š. Jan, br., † 1634. Jir. Ruk. II. 260. Štaf, a, m. = hrad u Zlonic.

333691   Šťaditi Svazek: 3 Strana: 0942
Šťaditi, vz Štěditi.

333692   Štadlov Svazek: 3 Strana: 0942
Štadlov, a, m., Stadlau, místo v Rakou- sích. Pal.

333693   Štáf Svazek: 3 Strana: 0942
Štáf, u, m. = kus, díl, ku př. z kamene, hlíny, ledu atd., Stück; z něm. Staf, Stab, vz Mz. 335., Gl. 338. Štáf chleba, medu, mýdla, Us., železa. Br., Us. v Přerovsku. Kd. Popadnuv š. ocele. Mus. 1832. 316. Pa- pírovými š-fy na sebe házeli. Kom. L. 10. Masa veliké štáfy nasekali z velryba. Ler. Na našeho jednoho štáfem a brokem střelil. 1717. Pk. exc.

333694   Štafa Svazek: 3 Strana: 0942
Štafa, y, m., osob. jm.

333695   Štafák Svazek: 3 Strana: 0942
Štafák, u,. m. = kus. S. chleba. Us. Rgl. Vz Štáf.

333696   Štafalec Svazek: 9 Strana: 0331
Štafalec, lce, m. = veliký kus. Notný š. chleba. Jrsk. XXIII. 39. Sr. Štafelec.

333697   Štáfat Svazek: 10 Strana: 0429
Štáfat dveřmi = tlouci. Liptov. Sbor. slov. IX. 47.

333698   Štafáž Svazek: 3 Strana: 0942
Štafáž, vz Staffage.

333699   Šťafelec Svazek: 3 Strana: 0942
Šťafelec, Ice, m. -kus, ein Stiick Dala mu hodný š. chleba. Us. Ft. Vz Štáf, Štramfál. Štafeta, y, f., vz Staffette. J. tr.

333700   Štaférství Svazek: 10 Strana: 0429
Štaférství, n. = malování, zdobení soch, podobizen a p. Š. se přiučiti. H. Jir. Mýto.

333701   Štafetářka Svazek: 7 Strana: 0868
Štafetářka, y, f. = klepna. Mor. Knrz.

333702   Štafetné Svazek: 3 Strana: 0942
Štafetné, ého, n., die Estafettengebühr. J. tr.

333703   Štafír Svazek: 3 Strana: 0942
Štafír, a,, m. = stafír, pozlacovač, der Vergolder. Sd.

333704   Štafírník Svazek: 10 Strana: 0429
Štafírník, a, m, der Stafierer, Stafier- maler. Tu statui dal š-kem opraviti. Zvon III, 30.

333705   Štafirovati Svazek: 3 Strana: 0942
Štafirovati, vz Stafirovati.

333706   Štafírovati Svazek: 10 Strana: 0429
Štafírovati = ozdobiti, malovati. — co čím. Sochu olejovými barvami š. Nár. list. 1902. 226. 2.

333707   Štafl Svazek: 10 Strana: 0429
Štafl, u, m. = stanice drožkářů a fiakristů, z něm. Staffel. Praha 123.

333708   Štáfovitý Svazek: 3 Strana: 0942
Štáfovitý = štáfy mající, kouskovátý, in Stücken. Jg.

333709   Štafýrka Svazek: 9 Strana: 0331
Štafýrka, y, f. = červené lemování kazajky. Sbor. slov. II. 124.

333710   Štagar Svazek: 7 Strana: 0868
Štagar, Stager, a, m. = Štyřan. Slov. Bern.

333711   Štaglav Svazek: 7 Strana: 0868
Štaglav v Rkk. Cf. Šf. III. 159. Souvisí se Šťáhlavy. Jir. Vz násl.

333712   Šťáha Svazek: 10 Strana: 0429
Šťáha. Má naň šťáhu (dopal, zlosť). Litom. 54.

333713   Šťahel Svazek: 10 Strana: 0429
Šťahel, hlu, m. = řemének. Slov. Čes. 1. X. 469. Sr. Švihel.

333714   Šťahel a šťagel Svazek: 3 Strana: 0942
Šťahel a šťagel, hle, gle, m. = šťčakel. Us. na mor. Drahansku. Hý. S. chleba. Hý.

333715   Šťáhlavce Svazek: 3 Strana: 0942
Šťáhlavce, Stiahlawetz, ves u Rokycan. PL.

333716   Štáhlavka Svazek: 3 Strana: 0942
Štáhlavka, y, f., Stiahlawka, samota u Prahy. PL.

333717   Šťáhlavy Svazek: 3 Strana: 0942
Šťáhlavy, dle Dolany, Stiahlau, ves u Ro- kycan. PL. Vz S. N.

333718   Šťáhlavy Svazek: 7 Strana: 0868
Šťáhlavy od Šťáhlava Pal. Rdh. I. 136. Cf. Mus. 1889. 168

333719   Štachejtle z Svazek: 9 Strana: 0331
Štachejtle z plotu. Šeb. 68. Sr. Štacheta

333720   Šťachel Svazek: 3 Strana: 0942
Šťachel, chle, m. = šťaklík.

333721   Štacheta Svazek: 3 Strana: 0942
Štacheta, y, f. = ostře zakončený kůl, die Stachete, Palisade. Z vlas. steccato, vz Mz. 335. — Kom. J. 613.

333722   Štacheta Svazek: 10 Strana: 0429
Štacheta, y, f. = lat. Hauer 9.

333723   Štachetný Svazek: 3 Strana: 0942
Štachetný, Stacheten-, Palisaden-. S-né šance. Jg.

333724   Štachetovati Svazek: 3 Strana: 0942
Štachetovati == kolím špičatým hraditi, mit Stacheten (Palisaden) umgeben, ver- sehen. Ros.

333725   Štachetový Svazek: 7 Strana: 0868
Štachetový, Stacheten-. Š. plot. Tč.

333726   Štachle Svazek: 3 Strana: 0942
Štachle, e, f. = v hutn. železná hul se dřevěnou násadou ku prondavání peci. Us. Šťaehlík, u, m. = kus, ein Stück. Vz Stachel. Na Polic. Kšá.

333727   Štáchlotí Svazek: 3 Strana: 0943
Štáchlotí, n., štáchloví = haraburdí, das Gerumpel, der Rummel. Us. Ptr.

333728   Štachytí Svazek: 3 Strana: 0943
Štachytí, n. = koly na plot. Mor. Bkř.

333729   Štaigl Svazek: 7 Strana: 0868
Štaigl, a, m. Š. M. 1811. Jg. H. 1. 636.

333730   Štajdyš Svazek: 3 Strana: 0943
Štajdyš, e, m. = brambory moukou a zelím rozmíchané. U Písku. Šg.

333731   Štajer Svazek: 3 Strana: 0943
Štajer, jra, m., osob. jm. Vz S. N.

333732   Štajer Svazek: 7 Strana: 0868
Štajer Mat. Vz Mus. 1883. 396., 1884. 39b., 1886. 652.

333733   Štajerovice Svazek: 3 Strana: 0943
Štajerovice, dle Budějovice, Steurowitz. S. veliké a malé, vsi u Hostopeče (Auspitz) na Mor. PL. U lidu: Štorvice, Štorvičky. Us. Hý.

333734   Štajgr Svazek: 3 Strana: 0943
Štajgr, a, m., šp. z něm. Steiger, v horn. — lezec. Rkp. pr. hor.

333735   Štájnice Svazek: 7 Strana: 0767
Štájnice, e, f., Stallort, m. Dch.

333736   Štajpr Svazek: 7 Strana: 0868
Štajpr = chlapík. To je š. U Kr. Hrad. Kšť.

333737   Štajrák Svazek: 7 Strana: 0868
Štajrák, a, m. = Štyřan.

333738   Štajryš Svazek: 3 Strana: 0943
Štajryš, e, m., baborák, baboračlca, ná- rodní tanec v Čech. Vz S. N.

333739   Štak Svazek: 3 Strana: 0943
Štak, u, m., v horn. = zvýšení štoly, die Erhöhung des Stollens. Srov. dněm. stack, příčná hráze z kolí. Mz. 335.

333740   Šták Svazek: 3 Strana: 0943
Šták (slov. ščák), a, m., der Brunzer. Bern.

333741   Šťákati Svazek: 7 Strana: 0868
Šťákati = cákati, stříkati. U Strážnice na Mor. Šd. Cf. Čakati, Ščákati.

333742   Štaketa Svazek: 10 Strana: 0669
Štaketa y, f., z it. steceato = palissada. Ott.

333743   Šťaklík Svazek: 3 Strana: 0943
Šťaklík, u, m. = šťakel. U Olom. Sd. Vz Šťachel, Šfachlík.

333744   Šťákloví Svazek: 7 Strana: 0868
Šťákloví, n. = domácí nábytek, hara- burdí. Rais 33. U Libunce. Jakubec. — Rais Vým. 45.

333745   Štakor Svazek: 8 Strana: 0413
Štakor, a, m. = krysa, zastr. Cern. Př. 52.

333746   Štákové paseky Svazek: 3 Strana: 0943
Štákové paseky u Vizovic. Tc.

333747   Štakoviny Svazek: 9 Strana: 0331
Štakoviny, paseka. Pck. Hol. 132.

333748   Štál Svazek: 7 Strana: 0868
Štál, u, m. Seno sváží se na neosekaných větvích, na šmygách do štálů. Slov. Pokr. Pot. II. 254.

333749   Štalc Svazek: 3 Strana: 0943
Štalc, e, m. = štalec. Hvl., Prm. IV. 249.

333750   Štalčí Svazek: 3 Strana: 0943
Štalčí, Stelzen-. Š. díra. Cf. Štalec.

333751   Štálik Svazek: 8 Strana: 0413
Štálik. Hra na š-ka či dudka. Mor. NZ. III. 26.

333752   Štalmach Svazek: 7 Strana: 0868
Štalmach, a, m. = kolář, Stellmacher, Wagner. Matr. opav. 1601. (Zkl.).

333753   Štalmistr Svazek: 7 Strana: 0868
Štalmistr, a, m., Stallmeister, m. Bern.

333754   Štaltovný Svazek: 7 Strana: 0868
Štaltovný = způsobilý. Koll. Zp. II. 138.

333755   Štambuch Svazek: 10 Strana: 0429
Štambuch, u, m. = rodokmen, památník, z něm. Grm. XXI.

333756   Štamecár Svazek: 10 Strana: 0429
Štamecár, a, m., z něm. Steinmetzer, kamenník. 1557. Uč. spol. 1903. XIII. 26.

333757   Štamfourec Svazek: 7 Strana: 0868
Štamfourec, rce, m. = štamfál. U Skryj. Brnt.

333758   Štamfrlka Svazek: 3 Strana: 0943
Štamfrlka, y, f. = menši sklenice picí, das Trinkglas. Na mor. Drahansku. Hý.

333759   Štampach Svazek: 3 Strana: 0943
Štampach, a, m., Steinbach, ves u Falk- nova. PL. Vz S. N. — Š., a, m., jm. staré šlechtické rodiny, která r. 1830. po meči vymřela. Vz S. N.

333760   Štampilie Svazek: 3 Strana: 0943
Štampilie, vz Stampilie.

333761   Štamprle Svazek: 7 Strana: 0868
Štamprle = štamfrlka, kalíšek. Us. Kšť.

333762   Štamproch Svazek: 7 Strana: 0868
Štamproch, u, m. = lom kamene, z něm. Steinbruch. Sdl. Děje Čásl. 147.

333763   Štamproch Svazek: 9 Strana: 0331
Štamproch. Dač. I. 119.

333764   Štamsproch Svazek: 8 Strana: 0413
Štamsproch — kamenný lom před Kutnou Horou. 1410. Arch. XIV. 899. a j. Snad lépe než Štamproch.

333765   Štanca Svazek: 7 Strana: 0868
Štanca, e, f. = Constantie. U Klat. Rgl.

333766   Štance Svazek: 7 Strana: 0868
Štance, e, f. Potom o š-ci k bráně se přiblíživše. Bdž. — Š. = kongrua. Bor. 151.

333767   Štancmarin Svazek: 7 Strana: 0868
Štancmarin, u, m , lacerta stineus, Stanzmarin, Erdcrocodil, Meerhecht. Mllr. 58.

333768   Štanda Svazek: 3 Strana: 0943
Štanda, y, f., z něm. Stande = plecho- vice, nádoba, kterou se pro pivo chodí. V. — Š. = štoudev. U Plzně. Dšk., Dač. L 359.

333769   Štandera Svazek: 8 Strana: 0413
Štandera, y, f. S š-rama jdou do pole. Mor. Mtc. 1895. 177. Cf. Štandara.

333770   Štandrle Svazek: 3 Strana: 0943
Štandrle, e, n. = zastavenícko, večerní hudba pod okny, šp. z něm., das Ständchen, Ständerlein. D.

333771   Štangla Svazek: 3 Strana: 0943
Štangla, y, f., strč. štanda, němec, die Stande = štoudev na vodu. Na mor. Zlínsku. Brt.

333772   Štangla Svazek: 8 Strana: 0413
Štangla. Brt. D. I. 15. Zlín.

333773   Štangle Svazek: 3 Strana: 0943
Štangle, e, f., šp. z něm. Stange, vz l = tyč, bidlo, žerď, ráhno.

333774   Štangle Svazek: 9 Strana: 0331
Štangle, í, pl., f. = nohy užitečného ptactva (jeřábka, koroptve, sluky). Mor. Mus. 1848. II. 328.

333775   Štanglice Svazek: 9 Strana: 0331
Štanglice, e, f. = železný sochor, náčiní kamennické. Sbor. č. 3. 25.

333776   Štankléř Svazek: 10 Strana: 0429
Štankléř, e, m.. sustorna. Rozk P. 2392.

333777   Štanovský Svazek: 3 Strana: 0943
Štanovský, ého, m., osob. jm. Š. z Cech- tic, m. starožitné vládycké rodiny v Cech. Vz S. N.

333778   Štans Svazek: 10 Strana: 0429
Štans = stance, stálý plat. 1596. Listář 12., 42.

333779   Štantnéř Svazek: 10 Strana: 0429
Štantnéř, e, m., nádoba. Prodal š. Arch. XXI. 513.

333780   Štanýř Svazek: 10 Strana: 0429
Štanýř, omylem m. Štarcíř. Schulz 272b.

333781   Šťáp Svazek: 7 Strana: 0868
Šťáp, u, m. = oštěp. Slov. Hol. 20., 21.

333782   Štáp Svazek: 9 Strana: 0332
Štáp, u, m. = haluz, poleno. Sbor. slov. IV. 49.

333783   Šťápina Svazek: 7 Strana: 0868
Šťápina, y, f. = šťáp. Holl. 22. Vz před- cház. Šťáravý, gern stöbernd. Š. filolog. Kos.

333784   Štapka Svazek: 10 Strana: 0429
Štapka, y, f. = schovanka. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142.

333785   Šťára Svazek: 3 Strana: 0943
Šťára, y, f. Š-u si u někoho udělati, sich eine Sau einlegen. Šm.

333786   Šťára, šťárka Svazek: 10 Strana: 0429
Šťára, šťárka, y, f. = všeobecná poli- cejní prohlídka v noci. Praha 56., Ghet. 82. Sr. Šťárati, Šťárka. Šťárati = dohlížeti. V zloděj. mluvě. Sr. Šťára. — Š. = štourati, drážditi a p. Dež se nešťářeš do ledí, môžeš s něma beť. Hoch. 135.

333787   Šťarabec Svazek: 9 Strana: 0332
Šťarabec, bce, m., vz Vrabec.

333788   Šťárací Svazek: 3 Strana: 0943
Šťárací, Schürf-. Šm.

333789   Šťárač Svazek: 3 Strana: 0943
Šťárač, e, m., der Schürfer. Šm.

333790   Šťáradlo Svazek: 3 Strana: 0943
Šťáradlo, a, n., v hutu., das Gareisen. — Š-a, das Schürfwesen.

333791   Šťárala Svazek: 10 Strana: 0669
Šťárala, y, m. = šťoura, kdo pořád do něčeho šťourá, nedá pokoje. Brt. Sl.

333792   Šťárání Svazek: 3 Strana: 0943
Šťárání, n., das Stirlen, Stöbern, Grübeln, die Stänkerei. Jg.

333793   Štarář Svazek: 8 Strana: 0413
Štarář, e, m. = neoprávněný řemeslník, jinde šterer, kazíč, ze Störer. Pras. Kern. 38.

333794   Štárati Svazek: 3 Strana: 0943
Štárati, šťarati, šťourati, štourati; štá- rávati, šťárávati, šťourávati = hledati, slí- diti, stöbern, stirlen, grübeln, nachsuchen, stäubern. Jg. Vz Štreka, Kutiti, Šťourati. — abs Kdo sám v peci bývá, jiného tam štárá. Ros. Ten člověk ustavičně šťárá (je rýpal). Ms. Hý. — (co) kde. Š. v domé (= hle- dati po domě), V.; poklady v hrobích š., Puch.; š. v ohni; v zubích (párati). Štárati po všech koutech. V. — jak: na všecky strany. V. Š-rati se někam po tmě. Us. — někoho = špičkovati, sticheln. Aesop. - čím kam: do vosího hnízda hůlkou š. — Vz Mz. 336.

333795   Šťárati Svazek: 7 Strana: 1390
Šťárati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 362.

333796   Šťáratko Svazek: 10 Strana: 0429
Šťáratko, a, n. Š. dýmky. Nár. sbor. VIII. 110.

333797   Šťáravosť Svazek: 3 Strana: 0943
Šťáravosť, i, f., die Stichelei, Pikanterie. Olom. Sd. Štáravý, stichelig, pikant. U Olom. Sd.

333798   Štarc Svazek: 3 Strana: 0943
Štarc, e, m. hluk. Mor. Brt. Nedělej štarců. Mor. Šd.

333799   Štarcíř Svazek: 10 Strana: 0429
Štarcíř, e, m., vz Štercéř. Schulz 272.

333800   Štarcovati Svazek: 3 Strana: 0943
Štarcovati. To jest nástroj pohubení všecek svět š-jící. 1522. Vz Šturcovati. — Š. = rumpeln. Flav. — se = s těží se s ně- čím pohybovati, chramostiti se, protzen, ü.

333801   Štark Svazek: 7 Strana: 0868
Štark Frant. † 1820., kraj. školní do- zorce. Jg. H. 1. 636.

333802   Šťárka Svazek: 10 Strana: 0429
Šťárka, y, f. = kommisse; dohlídka; vše- obecná policejní prohlídka v noci. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142. Sr. Šťára.

333803   Šťárka, y, f., vz Kutná Svazek: 3 Strana: 0943
Šťárka, y, f., vz Kutná.

333804   Štarnov, a Svazek: 3 Strana: 0943
Štarnov, a, m., Sternheim, ves u Konice na Mor. PL.

333805   Štaromistr Svazek: 3 Strana: 0632
Štaromistr, a, m., der Altmeister. Šm.

333806   Štarostovství Svazek: 3 Strana: 0633
Štarostovství, n. == zemské hejtmanství atd., die Leitung durch einen starosta. Mor. Tč.

333807   Štart Svazek: 10 Strana: 0429
Štart, u, m., vz Start.

333808   Štartiť Svazek: 8 Strana: 0413
Štartiť m. stałtiť, zdobiti, z něm. gestalten. Vz Brt. D. II. 518.

333809   Šťařanská Svazek: 9 Strana: 0332
Šťařanská, é, f., jm. místa u Halenkova na Mor. Vck.

333810   Šťasenka Svazek: 8 Strana: 0413
Šťasenka, y, m., vz Šťastný (3. dod.).

333811   Šťáska Svazek: 8 Strana: 0413
Šťáska, y, m., vz Šťastný (3. dod.).

333812   Šťasník, a, m Svazek: 3 Strana: 0943
Šťasník, a, m., osob. jm.

333813   Šťasnosť Svazek: 7 Strana: 0868
Šťasnosť, i, f. = ščasnosť. Bern.

333814   Šťasný Svazek: 7 Strana: 0868
Šťasný, vz Ščasný. Slov. Bern.

333815   Šťasta Svazek: 3 Strana: 0943
Šťasta, y, m., osob. jm.

333816   Šťasťa Svazek: 8 Strana: 0413
Šťasťa, vz Šťastný (3. dod.). Cf. Bača,

333817   Šťasten Svazek: 10 Strana: 0429
Šťasten, stna, o, vz Šťastný.

333818   Šťastena Svazek: 7 Strana: 0868
Šťastena, y, f. = Štěstěna. Slov. Sldk. 388.

333819   Šťastie Svazek: 3 Strana: 0943
Šťastie, zastr. a na Slov. = štěstí.

333820   Šťastikovati Svazek: 7 Strana: 0836
Šťastikovati = štěstí přáti, Glück wün- schen. Val. Vck. O vánocích ščastikují ko- ledníci a kolednice: Daj vám Pámbu dobry den, pro vodeňku než oheň! Nebo: Vinšuju Vám na tento nastávající nový rok na dě- tech potěšení, na statečku rozmnožení, na polu hojné úrody, gazdičkovi 100 tolarů na koňoch vydělať atd. Vck. Když se mlátí, odloží gazda snopek ovsa. (Na štědrý den) večer, když se již rozžžalo, děvečka přinese snopek do jizby a sčastikuje s ním takto: „Pochválen buď Ježíš Kristus. Daj vám Pámbů ščestí, zdraví na tento nový rok, všeho dobrého rozmnožení, hříchůch odpu- ščení, co sebě žádáte od milého Pána Boha, aby vám to Pámbů dal: menší hříchy, větší radosť a po smrti království nebeské, tak do roka ve zdraví a ve ščestí Krista Pána na zemi dočkati a s týmto novorozěným Ježíškem se radovati. Vám, hospodáříčku, do roka sto tolarů do pokladnice uložiti, vám, hospodyňko, sto otepí (lnu) jak hed- báv, a vám, dítky, ščestí a zdraví; vinšo- vala bych na sta tisíce, ale vám vinšuju království nebeské. — Val. Vz předchá- zející. Brt. L. N. I. 207., Šd.

333821   Šťastikovati Svazek: 10 Strana: 0429
Šťastikovati za Ščastička v VII. 836. oprav v: Ščastikovati.

333822   Šťastikovati někomu Svazek: 3 Strana: 0944
Šťastikovati někomu = štěstí přáti. Kld. 289. Cf. Štěstkovati.

333823   Šťastiti koho Svazek: 7 Strana: 0868
Šťastiti koho = šťastným činiti. C. ČT. I. 221.

333824   Šťastitovať Svazek: 7 Strana: 0868
Šťastitovať = šťastie priať chybně m.: častitovať = častovati. Zátur.

333825   Šťastka Svazek: 3 Strana: 0944
Šťastka, y, f., osob. jm.

333826   Šťástka Svazek: 8 Strana: 0413
Šťástka, y, m., vz Štastný (3. dod.).

333827   Šťastlivé Svazek: 3 Strana: 0944
Šťastlivé = šťastně, glücklich. Bern.

333828   Šťastlivec Svazek: 3 Strana: 0944
Šťastlivec, vce, m. = syn Štěstěny. S. N.

333829   Šťastlivosť, štěstlivosť Svazek: 3 Strana: 0944
Šťastlivosť, štěstlivosť, i, f., das Glück- lichsein. Slov.

333830   Šťastlivý, štěstlivý Svazek: 3 Strana: 0944
Šťastlivý, štěstlivý, na Slov. a Mor. a ve Slez. = šťastný, glücklich. Jg., Tč-. Š. cesta, návrat, posedění. Dbš. 95., 16. Š-vý ples.'Edk. C. 310.

333831   Šťastná Svazek: 3 Strana: 0944
Šťastná, é, f., Felicitas; die hl. Feliciana.

333832   Šťastně Svazek: 3 Strana: 0944
Šťastně, zastr. štěstně, glücklich. Š. se zvěsti, zdařiti, vyjíti, se vésti, bojovati, V., prospívati. Kom.

333833   Šťastněti Svazek: 3 Strana: 0944
Šťastněti, ěl, ění, glücklich werden. Ros.

333834   Šťastníce Svazek: 3 Strana: 0944
Šťastníce, e, f.,,ve slož.: nešťastnice, die Unglückliche. — Š., das Vorstreckrechen. Us,

333835   Štastnička Svazek: 7 Strana: 0868
Štastnička, y, f. = vodní chrobáčik (šťastie nosiaci). Slov. Phľd. IV. 40.

333836   Šťastník Svazek: 3 Strana: 0944
Šťastník, a, m., ve slož.: nešťastník, der Unglückliche. Jg.— Š., a, m., osob. jm. Vz Tk. III. 638., V. 84.

333837   Šťastniti Svazek: 3 Strana: 0944
Šťastniti, il, ěn, ění = blažiti, beglücken. Pl., Dch., Jg. — koho čím.

333838   Šťastnosť Svazek: 3 Strana: 0944
Šťastnosť, i, f. = štěstí, blaho, der Glücks- zustand. Jel., Dch.

333839   Šťastnosť Svazek: 9 Strana: 0332
Šťastnosť. Hus. Šal 110b.

333840   Šťastnoušek Svazek: 3 Strana: 0944
Šťastnoušek, ška, m., das Glückskind, Sonntagskind. D.

333841   1. Šťastný Svazek: 3 Strana: 0944
1. Šťastný; šťasten, stna, o; šťastničký; kompar. šťastnější. Š., v již. Čech. posud ščasnej (vz šč, šť.) Kts. Thema s?čest?, woher štěstí, příp. -?n?.. Mkl. B. 151. Š. = kdo má štěstí, glücklich, glückselig, froh, Glücks-. Š-ou bitvu svésti. V. Š-ý den, V., příhoda, hvězda, hodina. D. Narodil se na šťastné hvězdě; Přejeme šťastného daření; Nastala nám šťastná doba; Přeji šťastného dne, návratu. Us. Dch. Odpusť, Bože, od- pusť vinu, a dej nám šcasnú hodinu; Ten rok velmi šťastný bude, obrodí se nám ci- bule; Šťastná voda, na nižto chodí děvy na letnice nebo na bílou sobotu nebo před svátky p. Marie letními. Sš. P. 42., 740., 760. (Tč.). Se panem Bohuši šťastné paměti, seligen Angedenkens. Půh. II. 439. Š-stný na koni a nešťastný pod koněm (jest). Č. Šťastný-li jest někdo, nehleď šilhavě. Kom. J. 912. Neškoď nikomu, š-ných věcí žádej všechněm. Kom. J. 881. Šťastný, kdo cizí příhodou vystříhá se před svou škodou. Prov. Šťastný, kdo cizím neštěstím umí se káti. Sych. Kdo se š-ným nenarodí, ledva kdy o svém věku š-ným bude. Prov. Šťast- ným učiniti někoho. D. Strany přísloví a pořekadel vz: Blázniti, Cimbál, Dobřany, Kat, Klobása, Kvítí, Líha. Peří, Poděbrady, Poduška, Praha, Pšenice, Ryba, Sednouti na koho, Šátek, Štěstí, Svakr, Zelený. Nikdo není dokonale šťasten, vz o tom přísloví v článcích: Ale, Bídný, Dým, Nehoda, Stav, Střevíc, Zlosť. — v co. Aby v kóno byli šťastni. Št. Bude v přátely šťastný. Star. pran. — nač: na numera. Us. — v čem, čím: v lásce, láskou. Jakové krále dieme, ež jsú šťastni nyní nadějí a potom, když sstojí v tom, ovšem budú teprv š-ni dojdúc královstvie nebeského. Št. Ob. v. 162. 5.

333842   2. Šťastný Svazek: 3 Strana: 0944
2. Šťastný, ého, m. = Felix, jméno.

333843   3. Šťastný Svazek: 3 Strana: 0944
3. Šťastný, ého, m., osob. jm. Š. Matěj, malíř, f 1866; Š. Jarosl. a Vladim., spisov, čeští, vz Tf. H. 1. 193., 136. Š. Jan, řed. čes. real, škol v Praze, český spisovatel; Š. Vladimír, katech, v Brně a čes. básník. Vz S. N., Tf. H. 1. 195.

333844   1. Šťastný Svazek: 7 Strana: 0868
1. Šťastný. Hus II. 6., 317., III. 134., Mkl. Etym. 32. a. Ščastný. Št. Kn. š. 288. a j., zčastný. 295. a j. Byli tam jen šťastní lidé (málo lidí). Us. Bkř. Š. zelenina (osú- denica). Rr. Sb. Nikomu není tak š. hodina, aby někomu nešťastná nebyla. Km. Š. jako v lůně ráje. Brodz. Š. jako deváté tele od prvničky (žert. = nešťastný) U N. Bydž. Kšť. Nižádného, dokudž živ jest, nenazývej šťastným. Výb. II. 930. Š-nému umírá ne- přítel a nešťastnému přítel. Hkš. Š-ní na koních skáčí a nešťastný pěšky se vláčí; Š-sten jsa se nevypínej, ale na Boha vzpo- mínej. Us. Bž. — na čem. Š. na těle i na duši. Výb. I. 972

333845   2. Šťastný Svazek: 7 Strana: 0869
2. Šťastný. Sv. Š. ctěn, aby zboží při- bývalo. Št. Kn. š. 109. Uložen byl půst k sv. Š-mu. Let. 442.

333846   3. Šťastný Svazek: 7 Strana: 0869
3. Šťastný, os. jm Arch. VIII. 24. - Š. K. 1843. Jg. H. 1.636 —Š. Vlad., Bačk. Př. 19., 40. —Š. Jan, nar. 1824., řed. čes. real. škol v Praze. Vz Rk. Sl.

333847   Šťastný Svazek: 7 Strana: 1390
Šťastný. Š. je ten, kdo je vesel a spo- kojen. Nár. list. Že na to šťastna jest, že .. 583. Wtr. Obr. II. 830.

333848   Šťastný Svazek: 8 Strana: 0413
Šťastný, ého, m. Odtud: Šťasenka, Šťáska, Šťasta, Šťástka, Stech, Šticha, Štícha Štich, Štís? Kbrl. Sp. 19.

333849   Šťastný Svazek: 9 Strana: 0332
Šťastný. Bude šťasten v dary panské. Bude š. ve všem. Maš. ruk. 18b., 28b. (Mus. fil. 1898. 210. ) — Š. Jan, Jarosl dr., Vlád Sr. Jub. XXXI. — Št. Vlad., nar. 1841., spis. Vz Fl š. Písrn. 620.

333850   Šťastný Svazek: 9 Strana: 0462
Šťastný Vlad. Vz Vlast. XVII. 3. -8. (od Ign. Zháněla).

333851   Šťastný Svazek: 10 Strana: 0429
Šťastný. Svatý Š., vz Souk. 1903. 13. — Št. A. B.; Šť. Alfons, Jan, Jarosl., Vladim. Sr. Tob. 218.

333852   Šťastný Svazek: 10 Strana: 0669
Šťastný Alfons, rolník a spis., nar. 183l; Š. Vladim., básn. a spis., nar. 1841.; Š.
Jarosl., lék. a spis., nar. 1841.; Š. Jarosl.,
spis., nar. 1862.; Š. A. B., spis., nar. 1866.; Š. Jarosl. Dr., spis., nar. 1868. Vz Ott.

333853   Šťať Svazek: 7 Strana: 0869
Šťať = scáti. Slov. Loos

333854   Štatarialní Svazek: 8 Strana: 0413
Štatarialní, Standrechts-. S. súdce. Phľd. XII. 307.

333855   Štater Svazek: 3 Strana: 0944
Štater, u, m. = mince 10 dukatův uher- ských, z řec.-lat. úxax^. Vz Mz 336.

333856   Štatista Svazek: 3 Strana: 0645
Štatista, y, m., dle Despota, němá osoba v divadle, der Statist.

333857   Štatista, y Svazek: 3 Strana: 0944
Štatista, y, m., lépe: statista.

333858   Šťátny Svazek: 8 Strana: 0413
Šťátny = státní. Štátna cesta = hradská. Slov. Kal. S. 178.

333859   Štatue Svazek: 3 Strana: 0944
Štatue, e, f., z latin, statua, die Statne, Bildsäule. Vz Socha.

333860   Štatule Svazek: 8 Strana: 0413
Štatule, e, f. = štatue. Dšk. Jihč. I. 7.

333861   Štatut, lépe Svazek: 3 Strana: 0944
Štatut, lépe: statut.

333862   Štaur Svazek: 7 Strana: 1390
Štaur, u, m., z něm. Steuer = příspěvek král. urbury na práci v dole rudou chudém. Arch. XII. 461.

333863   Štaur Svazek: 9 Strana: 0332
Štaur, u, m. = daň na dolní náklady a potřeby. Dač. I. 138. Z něm. Steuer.

333864   Šťáv Svazek: 3 Strana: 0944
Šťáv, u, m. = šťável, rostl. Slb. 236. Na Ostr. šťob. Tč. Vz Šťável.

333865   Šťáva Svazek: 7 Strana: 0869
Šťáva. Mkl. Etym. 342. b. Š. buněčná. Rosc. 19 , 24. Š. ovocné. Vz KP. V. 599. nn., S. N. XI. 411 , Slov. zdrav. 363. Š. ža- ludková. Slov. zdrav. 364, Rm. II 421. Sváření šťavou, vz Sváření. Nehledaj ve šťávě loje. Smil. — Š., y, m , os. jm Š. Jos. Mat, farář † 1757. Jir. Rak. II. 260.

333866   Šťava Svazek: 10 Strana: 0429
Šťava, y, f. = šťáv, štovík. Sbor. slov. VIII. 136.

333867   Šťáva Svazek: 10 Strana: 0429
Šťáva. Směs šťáv, crasis, dyscrasia. Ktt.

333868   Šťáva, šťavka, šťavička Svazek: 3 Strana: 0944
Šťáva, šťavka, šťavička, y, f.; instr. šťavou, vz Brána. Š. = míza, der Saft. V, 144. Š-vy (hurnores) jsou podstatné kapalné nebo docela tekuté součástky těl organic- kých sloužící nejvíce k jich výživě. Roze- znáváme š-vy bylinné (succus) a šťávy zví- řecí. U rostlin jest to hlavně míza. Š-vy zvířecí: voda zvířecí (blastema, cytobla- stema), míza (chylus), š-vy vymíšené (se- creta, excreta: sliny, žluč, střevní, břišní a žaludeční moky, semeno, mok předstojnice, mléko, mok oční, maz ušní, slzy, sliz oční, pot, moc, lejno atd.). Vz S. N. Š. v rostl. sok, succus, der Saft, všeobecný název všeli- jaké kapaniny uvnitř v rostlinách jsoucí n. na povrch vytékající. Š. oblanová, cambium, das Kambium. Rst. 70. Š. sklípková, liquor cellularis, der Zellensaft, kapanina jako voda čistá ve sklípcích nikdy nescházející. Rst. 7 , 503. -- Š. stromová, koniklecová lihová, hroznová (víno), z máku pro spaní, mlíčná z jahůdek, Rostl., D., Us. (Jg.), žaludková (Magensaft), Krok, výživná (zažitina, Nah- rungs-), mléčná (mléčina, Milch-), Pž.; ze švestek při sušení jich se vyvíjející: kecanda, kocanda, kyndule, š. stromů: míza, miska, míždí, Šp.; akacová, pravá n. aegyptská, alkermesová, bezová, borovičková, bylinná, citronová, jalovcová, lociková, malinová, trnková, Kl., rivisová. Us. Š. buněčná, ža- ludečná. Vz Schd. II. 154., 353., Kk. 5. Š. ovocná, od pečeně, k pečeni (der Braten- saft), prsní (lék). Us. Dch. Š-va jablková, jahodová, octová, pomerančová, třešňová, višňová. Hsg. Š. rakoviny, der Krebssaft; mikterová. Nz. lk. Š. čeřená, lučená, der Scheidesaft. Pta. Vz Tresť. Kadidlo, pry- skyřice — jsou šťáva (míza stromů jistých). Kom. J. 124. Mízu, šťávu pouštěti. Šp. Ne- hledej na šťávě loje (cf.: na žábě chlupu). Smil. Usmíval se naň jako vlk na šťávu. Dělati někomu na něco šťávu (sliny, lasko- minu. Vz Mlsný). Č. — Š., na Hané = zel- nice, der Küchengarten. — Š., na Slov. == šťáv, šťovík. Plk. Vz Šťavel.

333869   Šťavan Svazek: 7 Strana: 0869
Šťavan, u. m., kleesaures Salz. Ssk.

333870   Šťávati Svazek: 3 Strana: 0944
Šťávati = scávati. Slov. Vz Scáti.

333871   Šťavec Svazek: 8 Strana: 0413
Šťavec, vce, m., grischrochilus, brouk. S. čtveroďubký, g. quadriguttatus, čtverotečný, (juadripunctatus, desítitečný, decemguttatus. Vz Klim. 343.

333872   Šťável Svazek: 3 Strana: 0944
Šťável (zastr. štěvel), e, m. = šťovík, der Sauerampfer, rumex acetosa. Jg. — Š., der Sauerklee, oxalis. Š. kyselý, o. acetosella; tuhý, o. stricta; růžkovatý, o. corniculata; hlíznatý, o. tuberosa, kolníkový, o. conor- hiza; laločitý, o. lobata, čtverolístkatý, o. tetraphylla; jedlý, o. esculenta; bahní, o. palustris; tlustolodyhý, o. crassicaulis. Rstp. 262. Cf. S. N. Š. obecný (kyselý, na Slov. zaječí), růžkovatý, citlivý. Jg. Vz Schd. II. 312., Čl. 67., Kk. 242., FB. 85., Čl. Kv. 321., Slb. 635.

333873   Šťavel Svazek: 7 Strana: 0869
Šťavel. Mkl. Etym. 342. b., Dlj. 49, Mllr. 75., Rosc. 152.

333874   Šťavel Svazek: 10 Strana: 0429
Šťavel, oxalis, rostl. Vz Ott. XVIII. 1018.

333875   Šťavelan Svazek: 7 Strana: 0869
Šťavelan, u, m. SP. II. 126.

333876   Šťavelec Svazek: 3 Strana: 0945
Šťavelec, lce, m., das Sauerkleesalz. Tpl.

333877   Šťavelovitý Svazek: 3 Strana: 0945
Šťavelovitý. Š. rostliny, oxalideae: ka- rambola, šťavel. Rstp. 259., Kk. 242., Slb. 635. Šťavelový kámen, der Oxalstein. Nz. lk.
S. sůl, das Kleesalz. Rostl. III. b. 186.

333878   Šťavelovitý. Š Svazek: 10 Strana: 0429
Šťavelovitý. Š. rostliny. Vz Ott. XVIII. 1018

333879   Šťavelový Svazek: 7 Strana: 0869
Šťavelový. š. kyselina. Rm. I. 495., Mj. 47., Slov. zdrav. 363.

333880   Šťavica Svazek: 7 Strana: 0869
Šťavica, e. f. = kyselá voda, kyselka, Sauerbrunn. Slov. Němc. IV. 388., Rb., Let. Mt. sl. VI II. 13., Zátur., Pokr. Pot. II. 201. — Š. = medokyš. Ssk.

333881   Šťavík Svazek: 3 Strana: 0945
Šťavík, u, m. = šťavel. Kom.

333882   Šťávinka Svazek: 3 Strana: 0945
Šťávinka, y, f., epipogium, rostl. Slb. 243.

333883   Šťaviny Svazek: 3 Strana: 0945
Šťaviny, pl., f., die Säfte. Šm.

333884   Šťavistý Svazek: 3 Strana: 0945
Šťavistý, saftvoll. Šm.

333885   Šťaviti se Svazek: 7 Strana: 0869
Šťaviti se = smáti se. V Plzeň. Vor.

333886   Šťavka Svazek: 7 Strana: 0869
Šťavka, vz Ščavka (dod.).

333887   Šťavlík Svazek: 8 Strana: 0413
Šťavlík, u. m.= šťovík, ze šťavel. Gb.H. ml. I. 366.

333888   Šťavnatě. Š Svazek: 10 Strana: 0429
Šťavnatě. Š. barvitý. Nár. list. 1903. 134. 13.

333889   Šťávnatěti Svazek: 7 Strana: 0869
Šťávnatěti, saftig werden. Hg. 198.

333890   Šťávnatosť Svazek: 3 Strana: 0945
Šťávnatosť, i, f. = plnost šťávy, die Saftigkeit. — Š. = nemoc rostlin, z nemír- ného množství potravy pocházející, die Voll- saftigkeit; též neduh živočišný. Ja.

333891   Šťavnatý Svazek: 3 Strana: 0945
Šťavnatý = plný šťávy, sokatý, succosus saftig, mnoho kapaniny obsahující ku př. višně. Rstp. 504. Š. vlákno. Nz. Š. hruška, jablko atd.

333892   Štávní Svazek: 3 Strana: 0945
Štávní, Saft-. Š. lis. Dch.

333893   Šťávnice Svazek: 3 Strana: 0945
Šťávnice, e, f., pl. šťávnice nádržky, žíly v rostlině, dutiny ve sklípkatině kulo- vaté, zřídka podluhovaté, obsahující šťávy někdy v látky pevné zkřehlé na př. silice, klovatina, pryskyřice atd., die Saitbehälter, Saftgefässe, receptacula succi. Rst. 504. No- vější botanika jich neuznává. S. N. U živo- čichů slovou také mléčnice, die Milchadern. — Š., e, i, mesto baňské Uhřích, Schemnitz, Schemnicium. Jíti do Š-e. Us. — Šťávničan, a, m., Schemnitzer; pl. -ané. — Štávnický. Vz S. N.

333894   Štávnice Svazek: 7 Strana: 0869
Štávnice. Baňská Bystřice je měděnými, Š. stříbrnými a Kremnice zlatými zdmi ohraděna. Slov. Mus. 1889. 365.

333895   Štávnička Svazek: 7 Strana: 0869
Štávnička, y, f, = fajka v Štiavnici zhotovená, Schemnitzer Pfeife. Rr. Sb.

333896   Šťávník Svazek: 3 Strana: 0945
Šťávník, u, m. = šťovík, vz Šťavel. Slov. — Š., městečko v Liptově, Klein- Schemnitz.

333897   Šťávník Svazek: 7 Strana: 0869
Šťávník, u, m., u dýmky, Wassersack, m. U Krastova. Brnt. — Š., a, m , epuraea, brouk. Vz Kk. Br. 140.

333898   Šťávník Svazek: 8 Strana: 0413
Šťávník, a, m., pityophagus, brouk. Š. plochý, p. laevior, rezavý, íerrugineus. Vz Klim. 343.

333899   Šťávný Svazek: 3 Strana: 0945
Šťávný (šťavnatý), Saft-, saftig. Š. barvy, Saftfarben, zeleň (řešetláková), das Saftgrün. Nz. Š. žíly (n. odvodné, venae). Krok., I. b. 70., slivky. Šír v Kroku II. 322.

333900   Šťávoběžný Svazek: 8 Strana: 0413
Šťávoběžný. Š. cevy. Am. Orb. 66.

333901   Šťávochoroba Svazek: 3 Strana: 0945
Šťávochoroba, y, f., die Diskrasie, Humo- ralkrankheit. Šm.

333902   Šťávochorobosloví Svazek: 3 Strana: 0945
Šťávochorobosloví, n., die Humoralpatho- logie. Šm.

333903   Šťávomil Svazek: 7 Strana: 0869
Šťávomil, a, m., soronia, brouk. Kk. Br. 141.

333904   Šťávomil Svazek: 8 Strana: 0413
Šťávomil, a, m., soronia, brouk. Š. skvr- natý, s. punctatissima, tečkovaný, grisea. Vz Klim. 335. Šťávovedoucí trubka. Am. Orb. 73. štc m. šc: městec m. měšec ve tvarech: měštc- m. měšc- Gb. II. ml. I.

333905   Šťávovitosť Svazek: 3 Strana: 0945
Šťávovitosť, i, f. = šťavnatost. D.

333906   Šťávovitý Svazek: 3 Strana: 0945
Šťávovitý = šťavnatý. D.

333907   Šťávový Svazek: 3 Strana: 0945
Šťávový, od štávy, Saft-. — Š., od šťávu, Sauerampfer-. Bern.

333908   Štbol Svazek: 3 Strana: 0945
Štbol, u, m. = strboul ? Jelení koření má kořen črný a š. ušlechtilý. Jád.

333909   -ště Svazek: 3 Strana: 0945
-ště. V obecné mluvě mají některá slova v -ště ukončená v gt. -štěte m. -ště: bičiště. Jména v -šte ukončená jsou rodu středního. — Přípona -šte ve vých. Čech. zřídka se ob- jevuje, obecně vládne -sko: vohnisko, spa- lenisko m. ohniště, spaleniště. Jir. — Před -ště dlouhá kmenová samohláska se skracuje: klouzati — klouzačka — kluziště. Brs. 2. vy- daní. 225.

333910   -ště Svazek: 7 Strana: 0869
-ště, vz: -šče.

333911   šte p Svazek: 10 Strana: 0237
šte p, pilum. Vz Ott. XIX. 747b.

333912   Štěbati Svazek: 3 Strana: 0945
Štěbati = štěbetati. Slov. Bern.

333913   Štěbel Svazek: 7 Strana: 0869
Štěbel. Vz Mkl. Elym. 320. a., Ščebel.

333914   Štěbelík Svazek: 3 Strana: 0945
Štěbelík, a, m., osob. jm.

333915   Štěbelky Svazek: 10 Strana: 0429
Štěbelky = štěbetalky (o divokých kach- nách)? F. Tomsa.

333916   Štěbenec Svazek: 8 Strana: 0413
Štěbenec, nce, m. = klarinet. Plachtův Cenník.

333917   Štěbet Svazek: 3 Strana: 0945
Štěbet, u, m. = štěbetání, das Geschnatter, Gezwitscher, Geschwätz. S. ptačí (švítor), stračí, husí. Ros., Koll. Sl. dc. I. 34. Příp. -et?. Mkl. B. 189. (Hý.). Š. 'ululatus) vojska. BO. Prázdný š. Sš. Ob. 317. (Hý.). Vyta- žechu z města s velikým depsáním a štěbe- tem Jir. exc. Kde husy, tu smrad a štěbety, kde ženy, tu svár a klevety. Rým., M. 395.

333918   Štěbet Svazek: 7 Strana: 0869
Štěbet. Vod., Ezp. 990.

333919   Štěbet Svazek: 10 Strana: 0429
Štěbet, btu, m. = štěbetání. Těšieše je štěbty svými. Baw. E. v. 990.

333920   Štěbeta, štěbetka, štěbýtka Svazek: 3 Strana: 0945
Štěbeta, štěbetka, štěbýtka, y, m., ště- betač, e, štěbetal, a, štěbetář, e, m. kdo štěbetá, der Plauderer, Schwätzer. Měst. bož. IV. 319., Jg. Š-tal ve škole, der Schwät- zer. Dch.

333921   Štěbetáček Svazek: 10 Strana: 0429
Štěbetáček, čka, m. Ptáček š. Svět. knih. 420. 115.

333922   Štěbetadlo Svazek: 7 Strana: 0869
Štěbetadlo, a, n. = štěbetal, a, m. Lpř.

333923   Štěbetalka, štěbetářka, štěbetačka, štěbetka Svazek: 3 Strana: 0945
Štěbetalka, štěbetářka, štěbetačka, štěbetka, j, f., die Plaudererin, Schwät- zerin.

333924   Štěbetání, n Svazek: 3 Strana: 0945
Štěbetání, n., das Gezwitscher, Geschrei, Geschnatter. Š. ptačí, V., stračí, Br., husí. D. — Š. = žvání, das Geschwätz, Geplauder. Sych. Š. bab. Jel. Š. právě jako skřivánka na hromnice bezpotřebné zpívání. Ctib. Hd.

333925   Štebetanina Svazek: 7 Strana: 0869
Štebetanina, y, f, das Geschwätze. Orl. III 39. Štěbetati. Mkl. Etym. 344. b., Šrc. 109. Štěbecí čejky, Aesop., ženy. R. zv.

333926   Štěbetář Svazek: 3 Strana: 0945
Štěbetář, e, m., vz Štěbeta.

333927   Štěbetářka Svazek: 3 Strana: 0945
Štěbetářka, y, f. štěbetalka.

333928   Štěbetati Svazek: 3 Strana: 0945
Štěbetati, -betám a -beci; -távati, o ptá- cích: švihlati, zwitschern, schnattern, gak- kern. Jg. — abs. S. jako husy. D. Straka štěbetá. Kom. Šteboce jako vlaštovka. Mt. S. — co. To už všichni vrabci štěbetají. Us. Dch. — kde. Tři sta ptáčků š-talo v tom lésku jaborovým. Co jsou oni š-tali? Sš. P. 749. A pod Vackovým (domem) husy ště- betají, krásné Nanynce vlasy rozplétají. Sš. P. 438. — Š. oleptati, klepati, špitati, zváti, klábositi, lallen, schwatzen, plaudern. Jg., Jel., Puch. — abs. Dítě štěbetá (počíná mluviti). Tkad. Jako tistka štěbečeš. Dh. 141. Varhany ač vznie, však sě nemodlé, a též i jeptišky, jenž štěbecí a nevědí co, jako straky. Hus I. 308. — s kým kde kdy: ve škole mezi vyučováním se sousedem. — jak (o čem). Mnoho štěbetají o zákonu bez rozvahy. Sš. II. 301. (Hý.). Kdyby babě hubu zašil, ona nosem štěbetá. Prov. — Vz Ščebotati.

333929   Štěbetati Svazek: 7 Strana: 1390
Štěbetati v dialekt. Vz List fil. 1892. 71.

333930   Štebetati Svazek: 9 Strana: 0462
Štebetati. Slavík š-tal. Tbz. IV. 1. 26.

333931   Štěbetavě Svazek: 3 Strana: 0945
Štěbetavě - žvavě, plauderhaft. Jg.

333932   Štěbetavka Svazek: 3 Strana: 0945
Štěbetavka, y, f. = štěbetalka. R. zv. 200.

333933   Štěbetavosť Svazek: 3 Strana: 0945
Štěbetavosť, i, f. = tlachavosť, klábosi- vosť, žvástavosť, die Plauderhaftigkcit. D.

333934   Štěbetavý Svazek: 3 Strana: 0945
Štěbetavý - štěbetný, plauderhaft. D.

333935   Štěbetil Svazek: 3 Strana: 0945
Štěbetil, a, m., der Plauderer, Plapperer. Us. Jg.

333936   Štěbetilka Svazek: 3 Strana: 0945
Štěbetilka, y, f., die Plaudererin, Plap- pererin. Us.

333937   Štěbetka Svazek: 3 Strana: 0945
Štěbetka, y, f. = štěbetalka. Nitra. VI. 241.

333938   Štěbetka Svazek: 7 Strana: 1390
Štěbetka, y, f. = štěbetalka. Us. Č.

333939   Štěbetlivosť Svazek: 3 Strana: 0945
Štěbetlivosť, i, f. = štěbetnosť. Pol.

333940   Štěbetlivý Svazek: 3 Strana: 0945
Štěbetlivý štěbetný. Štěbetnice = štěbetalka. Štěbetník, a, m. - štěbeta.

333941   Štěbetnosť Svazek: 3 Strana: 0946
Štěbetnosť, i, f. — štěbetavosť, zvavosť, die Schwatzhaftigkeit, Schwätzigkeit. V., Sych.

333942   Štěbetný Svazek: 7 Strana: 0869
Štěbetný jazyk každému škodí. Výb. II. 515. Š. ústa. Koll. IV. 139.

333943   Štěbetný, štěbetlivý Svazek: 3 Strana: 0946
Štěbetný, štěbetlivý = žvavý, mnoho- řečný, klevetný, zwitschernd, schnatternd; geschwätzig, schwatzhaft, plauderhaft. V., Ros. Š. žena. Ros. Š. jazyk. Bel. Laštovice sú ščebotné; ščebotné sú baby. Slov. Tč. Když uvidíš ščebotného, varuj sa od něho, má jazyk jako lopatu, vžene ťa do zlého. Slov. Tč. Ščebotná vlaštovka, žena. Na Ostrav. Tč. Ščebotný chce přede všemi všecko vyjeviti. Na Mor. Tč. Přišel by un (on = déšť), můj Bože, pro zlé lidi němože, pro ty baby klebetné, pro děvčata ščebotné. Sš. P. 206. — proti komu. Proti jiným š-ný nebuď. Kotu.

333944   Štěbetov Svazek: 3 Strana: 0946
Štěbetov, a, m., smyšlené místní jméno.

333945   Štěbetule Svazek: 10 Strana: 0429
Štěbetule, e, f., nadávka ženským. Slez. Vyhl. II. 335.

333946   Štěbla Svazek: 3 Strana: 0946
Štěbla = nástroj hornický. Am.

333947   Štěble Svazek: 7 Strana: 0869
Štěble, ete, n. = malá rybka. Las. Wrch.

333948   Šteble Svazek: 9 Strana: 0332
Šteble = koliky zarazené do sloupů nesoucí hřeben střrechy stodolní. Us. slez Čes. 1. IX 99. — Š. = užší části řebřin u vozu. Mus. slov. II. 21. Vz Mečík.

333949   Šteble Svazek: 10 Strana: 0429
Šteble. Vz II. Přisp. 332. Po nich se stoupalo na patro jako po žebříku. Vyhl. II. 311.

333950   Štěblíček Svazek: 10 Strana: 0429
Štěblíček, čku, m., zdrobn. štěbel. Sbor. čes. 143.

333951   Štěblík Svazek: 3 Strana: 0946
Štěblík, vz Štěbel.

333952   Štěblovati Svazek: 3 Strana: 0946
Štěblovati = do rebríku stupně dávati.

333953   Štěbot Svazek: 3 Strana: 0946
Štěbot = štěbet

333954   Štěbotati Svazek: 3 Strana: 0946
Štěbotati = štěbetati.

333955   Štěbotný Svazek: 3 Strana: 0946
Štěbotný, vz Štěbetný.

333956   Štěbotovati Svazek: 3 Strana: 0946
Štěbotovati, vz Štěbetati.

333957   Štěbra Svazek: 3 Strana: 0946
Štěbra, y, m., osob. jm.

333958   Štěbračky Svazek: 7 Strana: 0869
Štěbračky, pl., f = střevíce doma no- sené, Hausschuhe Val. Vck.

333959   Štěbrati Svazek: 3 Strana: 0946
Štěbrati, ščebrati = štípati, stechen, zwic- ken. — kde. Veš štěbře za uchem. Cosi mě na rameni štěbře. U Olom. Sd. — co odkud: kůrku z chleba, zelí z hlávky. Mor. Šd.

333960   Štěbřenka Svazek: 7 Strana: 0869
Štěbřenka, y, f. = šibřinky ? Pověrečné š. Wtr. exc.

333961   Štěbýtka Svazek: 3 Strana: 0946
Štěbýtka, vz Štěbeta.

333962   Štecla Svazek: 10 Strana: 0429
Štecla. Železná š. na konci nápravy u vozu. Do ní se dává lounek (hřebík), aby se š. nesmekla (pyksla na nápravě). Hoš. Pol. II. 150.

333963   Štěček Svazek: 3 Strana: 0946
Štěček, čka, m. = polní vrabec, švihlík, passer arboreus, der Holzsperling. D. Dle Bzd. der Waldspecht.

333964   Štědie Svazek: 3 Strana: 0946
Štědie = ščedí, potomstvo. BO. Vz Ščedie.

333965   Štěditi Svazek: 3 Strana: 0946
Štěditi, il, ění, zastr. — spořiti, šetřiti, sparen, schonen. Rostl. III. b. 373.

333966   Štědnosť Svazek: 3 Strana: 0946
Štědnosť, i, f. = šetrnost', die Sparsam- keit, zastr. Jg.

333967   Štědný Svazek: 3 Strana: 0946
Štědný, zastr. = šetrný, schonend, spar- sam.

333968   Štědrá Svazek: 3 Strana: 0946
Štědrá, é, f., ves u Žlutíc. Vz Tk. II. 106., III. 620., 619., 186., V. 204.

333969   Štědrák Svazek: 3 Strana: 0946
Štědrák, a, štědráček, čka, m. — štědrý člověk, der Freigebige. To je štědráček (ironicky)! Ros.

333970   Štědrák Svazek: 9 Strana: 0332
Štědrák, u, m. = chléb z těsta, z kterého se pece koláč v štedrý den. Sbor. slov. III. 140.

333971   Štědráková Lhota Svazek: 3 Strana: 0946
Štědráková Lhota, Tschödrich, ves u Šum berka na Mor. Té.

333972   Štědrata Svazek: 3 Strana: 0946
Štědrata, y, m., osob. jm.

333973   Štědré Svazek: 3 Strana: 0946
Štědré, ého, n., Stiedra, ves u Žlutice. PL. Vz S. N.

333974   Štědrodárce Svazek: 3 Strana: 0946
Štědrodárce, e, m., freigebiger Schenker. Š. milosti. Hus.

333975   Štědrodárný Svazek: 3 Strana: 0946
Štědrodárný, freigebig spendend. Dch.

333976   Štědrodarý Svazek: 10 Strana: 0429
Štědrodarý. Msn. II. 107. Sr. Stědro- dárný.

333977   Štědrodenní Svazek: 3 Strana: 0946
Štědrodenní večeře = na štědrý den. Mor. Brt.

333978   Štědroň Svazek: 7 Strana: 0869
Štědroň, ě, m., os. jm. VSlz. III. 103.

333979   Štědronín Svazek: 3 Strana: 0946
Štědronín, a, m., Stiedronin, ves u Či- melic. PL.

333980   Štědroňka Svazek: 9 Strana: 0332
Štědroňka, y, f, pozemek. ?ck. Hol. 1. 68.

333981   Štědrosť Svazek: 3 Strana: 0946
Štědrosť, i, f. = neskouposf, dobročinnosť, die Freigebigkeit, Mildthätigkeit. Š. doká- zati k někomu. V. Ten není od štědrosti, der ist nicht von Gebersheim. Dch. Ve své štědrosti dal mu pět zl., lépe: svou štěd- rostí, ze štědrosti, ze štědroty. Km. Jak chceš zóstat v uctivosti, nevychvaluj své ščedrosti; Ščedrosť mírná jest upřímná, ščed- rosť k marnosti nemá vzácnosti; Člověk sobě chválu někdy získat usiluje, když svú ščed- rosť před jinými vyhlašuje. Mor. Tč. Drž sa ščedrosti, chraň se čkúposti. Slov. Tč. Aj již ukázána jest Kristova štědrosť z ve- liké večeře a veliká pilnosť z posielánie trojieho sluhy; Lakomstvie v zboží muož přemoženo býti štědrosti. Hus II. 256., III. 185. Strany přísloví vz: Almužna, Dar, Dáti co komu, Dobrota, Groš, Míti, Přáti, Ptáti se, Štědrota, Štědrý, Uděliti. -- Š. = hojnosť, die Reichlichkeit. — Vz Štědře, Štědrý, Štědrota.

333982   Štědrosť Svazek: 7 Strana: 0869
Štědrosť. Št. Kn. š. 40. Pro š. nezahyň, také smiera dóstojna cti všaké. Výb. I. 917.

333983   Štědrost Svazek: 9 Strana: 0332
Štědrost. Přísloví atd. vz v Zát. Př 177. nn., X. B. odst. 14. a 17,

333984   Štědrota Svazek: 3 Strana: 0946
Štědrota, y, f = štědrost V. Příp. -ta. Mkl. B. 165. Přílišná š., hotová chudoba (holá žebrota). Prov. Jg. Rychlá š. nejlepší. Č., Pk. V tomto čtení ukazuje spasitel svú štěd- rotu a pilnosť a lidskú nevděčnost'; štědrotu, že učinil večeři velikú; Člověk znamenaje boží nesmírnú štědrotu, jíž každému vuoli nasycuje, jíž se sám dává k věčnému po- žívání. Hus II. 251., III. 318. Vz Štědrost'. — Š., y, m., osob. jm. Pal. Rdh. 1871. II. 126.

333985   Štědrou Svazek: 3 Strana: 0946
Štědrou, é, m., smyšlené jm.

333986   Štědrovati Svazek: 3 Strana: 0946
Štědrovati — štědrý večer slaviti. Na Třeboňsku. Hů.

333987   Štědrovečerka Svazek: 7 Strana: 0869
Štědrovečerka, y, f. = štědrovka. U Kr. Hrad. Kšť.

333988   Štědrovečerní Svazek: 3 Strana: 0946
Štědrovečerní, Weihnachts-. Š. trh. Us.

333989   Štědrovečerní Svazek: 7 Strana: 0869
Štědrovečerní večeře, Brt., polívka (z hrachu, z hřibů, zemáků, švestek a hru- šek). Val. Vck. Š. dary, vz Zbrt. 284., kouzla. Ib. 256.—260., 263.

333990   Štědrovečerní Svazek: 10 Strana: 0429
Štědrovečerní hody, vz Čes. 1. XI. 152., dary v starší době (XV. stol. ). Vz Souk. 1903. 19.

333991   Štědrovečerní. Š Svazek: 10 Strana: 0669
Štědrovečerní. Š. pověry na Malšicku u Tábora. Vz Čes. 1. XV. 135. nn.

333992   Štědrovečernice Svazek: 10 Strana: 0429
Štědrovečernice, e, f. = štědrovnice, vá- nočka. U Bolesl. po Jizeře. Čes. 1. XI. 302.

333993   Štědrovečerný Svazek: 8 Strana: 0413
Štědrovečerný. Š. pověry a obyčeje lidu valašského v listu Sirotám příbramským po- dal M. Václavek. l892.

333994   Štědrovice Svazek: 3 Strana: 0946
Štědrovice, dle Budějovice, Stiedrowitz, ves u Pacova. PL.

333995   Štědrovka, y, štědrovnice Svazek: 3 Strana: 0946
Štědrovka, y, štědrovnice, e, f. == vá- nočka, der Weihnachtsstritzel.

333996   Štědrovna Svazek: 7 Strana: 0869
Štědrovna, y f = Ceres. Hš. Št. 71. Štědrý. Mkl. Etym. 298., Mkl. aL. 11. Š. (mezi marnotratným a skúpým) prostředek drží. Hus. II. 300. Š. dárce Bůh miluje. Us. Hkš. Š. vždycky s chutí dá, třeba sám jen málo má. Sb. uč. — Toho dne rodičové rozličné věci dítkám kladou času nočního pod titulem Krista Pána. Zbrt. exc. Leží-li o š. večeru sníh na stromech, bude hodně ovoce. Možno-li o š. večeru orati, zdaří se jarní žito i pšenice. Hrš. O š. večeru se říká: Jezte hodně hrách bohatej, děti, abyste měli peněz jako smetí. V Krkonš. Kšť. Postí-li se děvče toho dne a večer si lehne k plotu a třesouc jím praví-li: Plote, plote, třasu ťa, pověz mi, vdám-li sa, — řekne jí, kdy se vdá; Nejí-li kdo na š. den, uvidí zlatou krokvu. Val. Vck. Na š. den hází se drůbeži zrno z věnce dožinkového. Brt. L. N. II. 31. Kde se na š. den brzy večeří a časně rozsvítí, tam bude brzy pohřeb. Us. Kšť. Když se na š. den dělí ovoce, kdo dostane vrhem (lichem), do roka zemře. Obz. 1889. 20. O š. večeru cf.: Brt. L. N. 206. (š. v. na mor. Val.), Obzor (v Brně) 1883. 131. (š. v. v Podluží), Zbrt. 254., 256.—260 , 263., Osv. 1884. 149 nn. (u mor. Kopaničářů), Jg. H. 1. 750., Hrb. Obr. 195. nn. (š. v. v Podluží), Mus. 1888. 355., 1889. 367., Badnjak (dod.)., Mtc. XV. 226. (Vck.), Nadvýšiti (dod.), Světoz. 1873., 615., 1874. 67., 90., NZ. I. 294, 399. 498. — z čeho. Z svého š. býti. Hr. rk. 327., Alx. — komu. (Sv. Prokop) byl ščedr hostem i pústen- níkóm. Hr. rk. 45. — ke komu: k přá- telům. Výb. I. 917. — čím. Vesna štědrá událostmi. Kká. Td. 314., Dch. — v čem: v citech. Šml. I. 56. — Š. = potok, teče do Běly. Vz Ott. VI. 49.

333997   Štědrovnice Svazek: 3 Strana: 0946
Štědrovnice, e,f. vánočka. Us. v Krkonš., u Jič., u Tábora. Kšá., Dšk., Sít. U morav. Jičína : štědrounice. Štědrovnička, y, f. = štědrovnice. Štedrý; (zastr. štědr) a, o, komp. štědřejší. Š. = kdo jiným se svého rád uděluje, mild- thätig, freigebig. Na Mor. šéedrý. Brt. 8., strsl. štědr?., misericors, od šted, parcere. Mkl. B. 85., 86. (Hý.). Š. ruka; vůle, den (largus dies, der freigebige Tag, der Tag vor Christi Geburt. Gl. 339.), večer (largum sero, der hl. Abend. Gl. 339.); dar štědrého večera. V. V úterý na š. den. Arch. VI. 103., 106. Ten čtvrtek před božím narozením, ješto slove štědrý večer. Rkp. Gl. 339. Vz S. N. Po štědru, jak když zlato ukrajuje. Sk. Kristus štědrý krve tok usušil jest v Martě a ďábly vyhnal jest z Marie. Hus II. 403. On není příliš štědrý, Us. Dch. Štědrý da- leko nedojde. Vz Štědrosť. Lb. Když jsi štědrý datel, máš hned mnoho přátel, když pak přijdeš v nouzi, žáden ti neslouží. Prov. Tč. Š. skutek dlužníkův, milde Handlung des Schuldners. J. tr. Š. dárce úřadů. Jel. En. m. 9. Dával š-rou rukou. BO. Lépe jest štědrým býti nežli skoupým. Kom. Po štědré pomoci ruky natáhnouti. Sych. Udělte nám vaší štědrý koledy, šak vám zas pán Bůh nadělí. Sš. P. 737. Š. nadání. Š-ý hráč, mi- lostivý zloděj, nábožná kurva, ranní ožralec, pozdní hříbě, Urbanův oves, žito Havlovo, řídko bývá z toho co dobrého. Rým. Ště- drého dárce pán Bůh miluje. Ty jsi š. jako sv. Maňata, na tvrdo vejce vařil a chudým polévku dával. Vz Skoupý. Prov. Š-á ruka na zkázu přichází a lakomá shnilostí bývá zkažená. Mus. Š. groš na střechu uvrže, dva mu spadnou; Snadno býti š-ým, když jest z čeho. Č. Vz Maňata, Krispin. Strany po- řekadel vz ještě: Děvečka, Poslední. Dáti dětem atd. š-rého večera. Tebe dám š-rého večera čertu. Trvati to bude od š-ho večera do vánoc (nedlouho). Vydrží tam od štěd- rého večera do vánoc (ne dlouho; říkají o nestálém). Sml. To mi byl čert dlužen štědrého večera (říká se o nemilé věci). Us. Sml. Kdo se na štědrý den postí, na rok všecky mladé ptáky najde; Jaký kdo je na štědrý den, takým bude po celý rok. Mor. Na štědrý večer jde si děva ke kurníku, aby se jí něco ozvalo. Sš. P. 734. Je-li na š. večer mnoho hvězdiček, bude toho roku mnoho vajíček. Mor. Brt. Fučí-li na š. den vítr, bude na druhý rok vojna. Kld. Jinde chodí posud na štědrý večer k vodám do- mnívajíce se, že o dvanácté hodině řeky vínem aspoň na minutu tekou. Sš. P. 760. Když na štědrý den večer sněží, na pytle se chmel těží. Je-li o štědrém dnu vítr, bude v příštím roce mnoho ovoce. Hrš. Na štědrý den před slunce východem dej každé krávě přede vším jiným kousek kaše, část posvěceného turanu, kousek routy a tři ječné klasy sežrati a opravíš tím dobytek na celý rok. Ráno na š. den, přijde-li první k hospodáři ženská, soudí z toho, že bude míti kráva jeho jalovičku, pakli muž, tedy býčka. Když o š. večer zasedají ke stolu, musejí býti do páru, jinak by z nich někdo umřel. Kdo nechce míti nohy bolavé, šlápne o š. večer, dřív než jde k večeři, bosou nohou na sekeru u stolu ležící. Stůl musí o š. večer býti přikryt bílým ubrusem a pod ubrusem musí míti každý ze spolusto- lujících hromádku peněz, aby ten rok měl peníze. Kdo utíraje svíčku ji shasí, násle- dujícího š. večera se nedočká, ani ten, jehož dvojatý stín na stěHě jest viděti. Kdo drže se kliky u dveří dívá se přes hlavu na ve- čeřící, spatří toho, kdo budoucího roku umře, bezhlavého. Po večeři vezmou se tři nádoby, pod které se vstrčí prstének, peníz a uzlíček; kdo si vytáhne prstének, bude se brzy ženiť nebo vdávať; kdo peníz, bude bohat; kdo uzlíček, zemře. Po večeři překrojí se jablko ; ukazují-li oštiny jablka překrojeného Hvězdu čtyřpaprskovou, zemře, kdo jablko překrojil; pakli jest hvězda vícepaprsková, bude týž dlouho a šťastně živ. Kdo se po celý š. večer až do večeře postil, chodívá po večeři na posluchy. Kdo nejdříve nějaký hřmot uslyší, ten brzy umře. Kdo se postil, vidí v noci zlatá prasátka. Po večeři klepají děvčata na dvířka kurníku; ozve-li se slepice, zů- stane děvče ten rok pannou; pakli kohout, ztratí věnec. Děvčata házejí rybí kostí do kurníku a pak na dvířka klepají; ozve-li se slepice, dostanou mládence; pakli kohout, dostanou vdovce. Děvčata postavivše se ku stromu a jím třesouce říkají: Třesu, třesu, třes, kde můj milý, ať se ozve pes. Děvčata zakopávají rybí kosti pod strom a jakého stavu člověk jde mimo, takového stavu man- žela dostanou. Také brávají střevíe volně na nohu a nohou přes hlavu jej házejí; obrátí-ii se střevíc patou ven, zůstanou ten rok doma; pakli špičkou ven se obrátí, ten rok se provdají. Kolik má děvče milovníků, tolik vezme skořápek ořechových, do každé upevní voskovou svíčičku jiné barvy tak, aby i děvče i každý její milenec měl zvláštní barvu, svíčičky zapálí a ve skořápkách pustí po vodě v mísu nabrané; kterého hocha sko- řápka nejdříve ke skořápce její dopluje, toho za muže dostane. Podobně věští ostatní hodující. Každý zvolí si lodičku a na čí lodičce svíčička nejdříve dohoří, ten nej- dříve umře. O štědrý večer otvírají děvčata okno a praví: Zelený les, pověziž mně pes, kde můj milej u večeře dnes. Ozve-li se pes na blízku, dostane děvče manžela z dě- diny; pakli v dálce, dostane se z domova. Také chodívají děvčata ven, blíží se po- zpátku ku hranici dříví a vytahují polínka. Je-li polínko rovné, dostane se za hezkého; pakli křivé, za chromého nebo hrbatého. O š. večer slévají roztavené olovo pod ko- mínem do vody a z toho, co se ulije, osud věští: kostel znamená stav kněžský, lopata a motyka smrť atd. Kdo podívá se pot! led, uvidí tam, co se mu toho roku stane. Mlá- denec pozoruje, kde nejdříve hvězdu spatří; s té strany dostane ženu. Děvče schovává od každého jídla kousek, sváže potom tyto kousky do uzlíčku a do postele pod polštář klade; ve snách se jí budoucí manžel obje- vuje. Děvče vezme jablko, zastrčí do něho groš, a uloží je pod polštář, kde tři dni musí ležeti. Potom vezme děvče groš, vy- mění jej za tři krejcary, rozdá je třem že- brákům a ptá se po jejich jménech, jedno z těch jmen má její budoucí manžel. O š. den chytí mnohý čarodějník černého kocoura, zadusí nebo zaškrtí ho nelámaje mu kostí a vaří ho, až maso od kostí se odvaří. Z kostí vezme si sanici, která má podobu dvourohé vidlice. Tu potom nosí při sobě, stává se jí neviditelným a nalézá každý poklad, nechť jest kdekoli zakopán. Hospodář dostává na štědrý večer štědrovku (vánočku), aby měl úrodu. Co od večeře zbylo, dává se kravám, aby hojně dojily. Kohoutovi dává hospo- dyně proužek česneku, aby byl bujný a sle- picím hází hrách, aby nesly mnoho vajec. Rybí kosti zakopávají pod ovocné stromy, aby mnoho ovoce nesly. Hospodář přivazuje k jedné straně nože krajíček chleba, ku druhé straně kousek housky a zabodne nůž do stropu. Zrezovatí-li nůž při chlebě, urodí se žito, pakli při housce, tedy pšenice. Po večeři tluče hospodář palicí na kůl u plotu, aby toho roku liška nechytala slepic. Hospo- dář zastrkuje česnek do chleba, dává chléb psu a pak psa třikrát oknem vyhazuje; takový pes prý se potom ani čerta nebojí. Zbytky s prostěradla po stodole se rozha- zují a říká se: Myši, snězte si ty zbytky a nechte obilí na pokoji. Kdo o š. den jde o dvanácté hodině v noci na hřbitov, spatří tam ty, kteří toho roku umrou, neboť jdou s ostatními mrtvými na mši svatou. Na š. den dusí na mnohých místech černého ko- coura a vaří ho; maso a kosti zakopou pak pod stromy v polích, aby jim zlý duch ne- uškodil. O štědrý den po večeři sundavají hospodář s oráčem a hospodyně s děveč- kami s vozu řetěz, do kola jím otáčejí anebo z díže obruč srážejí, na zem jej kladou a do prostřed drůbeži a holubům míchaninu sypou, aby prý hospodáře se drželi. Mus. 1853. 496.- 498. Po večeři chodí se za tmy dívat do peci, aby budoucí svůj osud tam spatřili. Ukáže-li se tam mrtvola, brzy někdo z domu umře; viděti-li oheň, bude brzo hořeti. Kdo naslouchaje slyší hlas modlícího se, připravuj se k smrti; zaznivá-li hudba, chystej se ku svatbě. Větru nebo vzduchu házívají o š. večer hrsti mouky; do země zakopávají něco od večeře, do ohně a do studny se něco od večeře hází. O š. večer opraví si hospodyně husu, aby mnoho vajec nanesla. K tomu účelu natluče červených ořechův a jádra z nich dá huse; kolik dá ho- spodyně jader, tolik snese husa vajec. O půl- noci se š. večera na boží hod vánoční mluví všecka hovádka i vůbec všecka příroda: kdo chce řeč jejich vyslechnouti, může se o to pokusiti, neujde však neštěstí. Kdo o jitřní sedí na stoličce z devatera dříví stesané, pozná všecky čarodějky, jež jsou v kostele a stojí zády obrácené k oltáři. Mus. 1854. 550. O š. večer nemá nikdo se- děti tak, aby byl předem n. zadem obrácen ke dveřím, sice téhož roku umře. Na š-drý den vezme hospodář cibuli a sloupne s ní dvanáct kabátků. Do každého nasype drobet soli a nechá to státi do rána. Podlé toho, jak sůl v jednotlivých kabátcích více nebo méně jest rozpuštěna, soudí, který měsíc v nastávajícím roce bude méně nebo více mokrý n. suchý. O š. večeru nesmí hospo- dyně dříve od stolu vstáti, až je po jídle, jinak by jí slepice tohoto roku špatně nesly. Na š. den jí se na lačný žaludek topinka posypaná sirou. To uchrání člověka od pra- šiviny. Na š. den dovědí se lidé, jak se jim toho roku povede, následovně. Vezmou tři talíře a pod každý dají jednu z těchto věcí: chléb, peníze, hlínu. Pak odkrývají talíř po talíři; kdo odkryje chléb, bude ho míti po celý rok dostatek; kdo peníze, nevyjdou mu po celý rok, kdo hlínu, ten buď umře anebo se mu zle povede. Jinde berou tři hrnky stejné velikosti, pod něž kladou kousek chleba, krejcar a hřeben. Kdo od- kryje chléb, bude míti štěstí, kdo hřeben, ten nouzi a kdo krejcar, ten bude míti do- statek peněz po celý rok. Na š. večer dě- lají děvčata z chleba tolik šišek, kolik je děvčat v domě, potrou šišky česněkem a vyženou psa ze světnice. Pak položí šišky na hranu nízké lavičky, zavolají psa a dá- vají pozor, čí šišku nejdříve polapí, neboť to děvče nejdříve se vdá. O š. večer házejí děvčata věnce na stromek vánoční. Kolikrát spadne, za tolik teprv let se vdají; zachytí-li se hned po prvním hození, vdají se ještě téhož roku. Mus. 1855. 184.—185. Mateří douškou o sv. Janě před slunce východem trhanou podkuřují stromy na š. den před východem slunce, aby je ruda nespálila. Mus. 1856. 66. O š. večer dávají pod sko- řepinu ořešní ždibec soli a čí sůl do rána se rozplyne, ten dříve roku umře. O večeři nemá hospodyně od stolu vstávati, sice by slepice zanášely. O š. den opatří si hospo- dář kůru březovou a síru, dá obé na uhlí a do chřípí koňům kouří, aby bujni byli. O š. den ráno smíchá dcera hospodářova ode všeho obilí, co ve statku jest, přehršli říkajíc: Míchám, míchám samé vejce! a mí- chanici hodí slepicím, aby hojně nesly. Kdo se na š. večer narodí, do roka umře. Do- bytek na celý rok opraviti si může hospo- dář, jestliže na den sv. Martina bisk. (11/11) nebo na š. den ráno před jiným obrokem kravám a koňům snísti dá po třech ječmen- ných klasech, po kousku durantu a routy s kouskem chleba. Kdo o š. den se nepostí, vykuchá ho v noci Peruta. Co se o š. dni nejprve na stůl dá, buď to krmě n. nápoj, jen když je to tekuté, toho vezmi trochu, běž na křižovatku a podívej se do toho a uzříš, co tě toho roku potká: buď věnec — svatba, nebo rakev — smrť atd. O š. večer dává hospodyně slepicím kousek těsta s má- kem, aby hodně nesly. Jinde dávají slepicím zaječí bobky s moukou k témuž účelu. O š. večer vytáhne dívka n. mládenec maně ně- kolik stebel z došků na střeše a odbírajíc stéblo po stéble říká: mládenec, vdovec, stařec; hoch zase: panna, vdova, baba, a co dopadne na poslední stéblo, toho nebo tu dostane. Kdo o š. večer první ořech rozloupne prázdný, jistě toho roku umře. Skořápky z ořechův od š. večera dávají na zahradu, aby rostla řimbaba. O Š. den po- loží každý z domácích kousek své vánočky na zem; potom se zavolá pes a čí kousek nejdříve polapí, ten toho roku z domu pryč odejde (umře, na vojnu odejde, ze služby vystoupí atd.). Mus. 1856. 68. Na Moravě okolo Rožnova o š. den přísný půst se za- chovává. Které dítě po celý den ničeho nejí, uvidí večer na střeše (na polici, na římse, na hřadě) zlaté prasátko. O š. den jde hospodyně, jakmile těsto zamísi, do za- hrady a tam rukama ovocné stromy hladí řkouc: Stromečku, obroď, obroď! Jak se setmí, prostře se bílý ubrus na stůl a v těch domích, kde se celoročně svítidly svítí, o š. večer zaopatří se lojová svíčka. Po modlitbě zasednou všichni domácí za stůl k večeři. Čeho domácí hospodářství poskytuje, o ten večer ze všeho musí býti na stole na zna- mení, že se ničím nepohrdá, co pán Bůh požehnal. V dědinách se dává na holý stůl snopek zboží (obilí) a rozloží se; na zboží rozprostře se stolůvka (ubrus), na kterou se jídla kladou. Nejprve suché hrušky, po- tom suché kvačky (veliká řepa nakrájená a nasušená); kolínek (kolník) vaří se za druhé jídlo. Potom mají hrách vařený, krupici žitnou (rozuměj pšeničnou), polévku z dobré smetany, ryby smažené, pivo, místy i víno; pak vdolky a konečně jablka, ořechy a suché trnky (švestky). I na dobytek hospodyně pamatuje a upeče zvláštní vdolek šípinkami (šípky z polní či plané růže) vyložený, který se též na stůl klade. Z každého jídla ukládá se mimo to na zvláštní misku dobytku, aby mu čarodějnice neuškodily. Co se nesnědlo, usuší se v peci a v rozličných nemocech jako výborný lék pod názvem vánoční stravy kravám se dává. Někde dávají o š. večer na stůl též ze všeho obilí třeba desatero věcí, které zůstanou po celé svátky zavi- nuté v bílém šátku (v ubruse) na stole. Po svátcích se to vše utluče a utlučené se dává statku (dobytku), aby měl mnoho mléka. Na mnohých místech, aby jim čarodějnice neuškodily, ovazují o š. večer při večeři stůl řetězy. Aby se jim nohy nepodbíraly, kladou si pod ně železa (sekyry a j. železné věci). Aby se dověděli, kdo z nich budoucí rok zemře, sypou při večeři před sebe na stůl trochu soli. Čí sůl zvlhne, ten do roka umře. Aneb kladou na ohnisko (ohniště) na hromádky řeřavé uhlí. Čí uhlí po čas ve- čeře zčerná, do roka umře. Sfukují hořící svíčku. Táhne-li se ze zhasené svíčky kouř ke dveřím, do roka umře; pakli se táhne k povalu (ku stropu), neumře. Jinde krájí každý při večeři jablka na příky (na příč), ne na zdélku. Rozkrojí-li jádro, umře do roka. Hledí-li někdo z nedomácích oknem do jizby a nesčítá-li dobře sedících při stole, někdo z nich do roka umře. Hledí-li někdo z nedomácích oknem do jizby a uvidí-li, že někdo ze stolujících má na své hlavě hlavu umrlčí, ten jistě do roka umře. Po večeři děvčata celou světnici. zametou a smeti do klína sebrané nosí na křížový chodník. Na tom místě, kde se chodníky křižují, je vy- sypou, položí k nim ucho na zem a poslou- chají. Jaké řemeslo uslyší provozovat', takého řemeslníka dostanou za muže. Děvčata vy- cházejí také na dvůr a poslouchají, s které strany pes zastokne těšíce se, že s této strany přijde ženich. Často brávají děvčata vařechu a chodí kohouta budit. Varechou tlukou na kurník. Ohlásí-li se po prvém zaklepání, vdá se děvče za rok; pakli se teprv po druhém zaklepání ozve, vdá se až po druhém roce atd. Po večeři chodí dívky třásti plotem. Vz Kuldovy Moravské po- hádky atd. II. 282. Na Slov. jest stůl pokryt bílým plátěným ubrusem; v každém rohu stolu leží bochník chleba a uprostřed stolu mísa naplněná obilním zrnem. V Trenčínsku pokládají stůl obilními klasy a potom teprv ubrusem, do každého koutu izby staví ne- vymlácený snop a podlahu postýlají slamou, na níž rodina v noci spává po celé svátky, protože i Kristus v Betlemě na slámě leže!. V Detvě (na Zvolensku) kladou na stůl ve- liký koláč, v němž je od všetkého korenia. Koláč ten pekou gazdiny o š. den přede vším jiným pečivem a zaměšují těsto naň rukama; těsto zaměsivše vybíhají do sadu otírajíce si ruce o stromy, aby mnoho ovoce rodily. Koláč leží na stole přes celé svátky a po svátcích teprve rozděluje se mezi do- mácí lidi. Taktéž stůl jest pokryt od š. ve- čera až do nového roku po celé svátky a chléb na něm i obilí, aby po celý rok po- žehnání bylo v gazdovstvu a chléb nikdy na stole nescházel. Obili jakožto svěcené se uschovává a z jara s jiným se rozsévá, aby se hojněji urodilo. Sláma s podlahy a ze snopů se spaluje. Také bývá za stolem prázdná mísa uchystaná, do níž hospodář při večeři od každého jídla tři lžíce ukládá; to je výsluha domácímu statku (dobytku), o němž se povídá (jako i v Čechách), že o půl noci mluví řečí lidskou a že prý si povídá o svých hospodářích přeje hodným, aby se jim dobře vedlo po celý rok, zlým pak, aby zkapali. A proto dává se jim po večeři ode všeho trochu, i oplatky; slepicím dávají pražený oves, aby hodně vajec nesly a kohoutu mimo to i stroužek česneku, aby bujným byl. Tyto zbytky od večeře házejí také a to po hrsti do studně, do sadu a do ohně: voda aby čistá a zdráva zůstala, sad aby hojně rodil a oheň aby domu neuškodil. V Dětvě kladou okolo stolu řetěz, který tam po celé svátky leží. Po tento čas ne- půjčuje sedlák koní ani bratru, boje se, aby se mu v letě neztratili. Z jara, když po prvé s koňmi nebo s voly na pole jedou, neb když po prvé krávy, telce, ovce na pašu vyhánějí, pouštějí je z chlevů přes na hoře jmenovaný řetěz, aby se po celý rok pohromadě drželi, jako se držel řetěz od štědrého večera do nového roku. Na Zvo- lensku uvaří gazdina trochu hrachu, jen napolo: před večeří jde do izby a hodí do každého kouta hrsť, aby požehnání boží bylo v celém domě po celý rok. Jinde zase hází gazda první tři lžíce hrachu, který k večeři na stůl se přinesl, na stěnu. Při- lepilo-li se mnoho zrn na stěnu, je to zna- mením, že bude hojná úroda v příštím roce, pakli málo, tedy špatná. Jídel štědrovečer- ních vždy týchž bývá několikero. Přede vším jiným jedí se oplatky potřené medem. Gazda sám namaže každému půl. Jedí je stojíce. V Trenčínsku omočí gazda, když byl všechny podělil, dva prsty pravé ruky do medu a dělaje jednomu po druhém na čele kříž přeje: Pán Bůh ti daj šťastného, štědrého večera a štěstí, zdraví, boží po- žehnání po celý rok. Po oplatkách jedí polívky (nejoblíbenější je zelná, zaprávaná kyselou smetanou); potom dávají na stul zelí, hrách, kaši, opekance, koláče, někdy i pirohy a krúč (v zelných listech zakrútěná prosná kaše pečená ve smetaně). Buchty s makem a medem nesmějí o š. večer nikde scházeti. Rusíni na doleních krajích musí míti kutju s makem (vařenou kukuřici aneb pšeničná zrna politá medem a makem po- sypaná) a chudí horalé trenčinští púčky (šlejšky) s medem a makem. Když je při- nesou na stůl, hledí děvčata, aby tomu, kdo je u stolu nejmladší, první lžíci púčkův od úst utrhla. Které se to podaří, ta se do roka vdá. Posledním jídlem bývá smíšenina sušeného vařeného ovoce, švestek, hrušek, křížal a j., čemuž v Čechách muzika říkají. Po večeři hrají o ořechy a mladá chasa a chudobný lid chodí pod okna koledovat a dostává koláče a jiná jídla. Děvčata lijí vosk skrze ořechové skořápky a olovo přes rukověť klíče, soudíce z podoby litiny na stav budoucího muže. Také chodí děvčata třást bezem; s které strany se jim při tom ozývá štěkot psa, s té strany přijde jim ženich. Jiná zase na sv. Tomáše (21/ 12) kousne po prvé do červeného jablka, druhý den po druhé a tak každý den kousek ukousne, až konečně na dohvězdný večer, když sezvánějí na utjernu (jitřní), poslední sousto sní a do kostela jde. Prvního šuhaje, kterého na cestě strestne, zeptati se musí na jméno: toho jména dostane muže. Šuhaj zeptati se musí děvčete na jméno. V tren- čínských horách spouštějí děvčata o štědrý večer kahance na vodu, které dělají z du- bové kůry. Dovnitř dávají kousek loje, zkroutí z nití knot, rozžehnou a spustí po potoku. Je-li potok zamrzlý, vysekají jim jej šuhajci. Obrátí-li se kahanec hore vodou, doufá děvče, že se vdá na horní konec; plyne-li dolů vodou, doufá, že se vdá na dolní konec dědiny; nehýbe-li se od břehu, nevdá se toho roku; potopí-li se, zarmoutí se děvče, že musí umříti. Která milého má, ta spouští dva kahance, za sebe a za mi- lého; plynou-li světelka dolů vodou hezky pospolu, raduje se, že za sebe se dostanou, pakli se od sebe odtrhnou, vzdechne si a už jí není do zpěvu. Obyčejně přicházejí za děvčaty i šuhajci a škádlí je. Místy odlívá ten, kdo první z rána vodu do domu při- naší, buďsi chlapec, buďsi děvče, ode dne sv. Lucie (13/12.) až do vánoc každý den trochu té vody do jisté nádoby. O š. večer když má jíti na utjernu, umyje se jí. Kdo jemu nebo jí u kostela líce utře, za toho se dostane; je-li to stará žena, tedy to značí smrť. Jinde zase, když sezvánějí po třetí na jitřní, běží děvčata k potoku nebo ku řece, myjí si líčka a jdou s mokrými líčky do kostela. Po kostele jak domů přijdou, hned ulehnou a v noci prý se jim přisnije budoucí jejich muž, přijde utříti každý své nevěstě ručníkom líčko. Která vidí ve snách starého, dostane vdovce; které stará žena líčko utře, ta prý umře. Na Zvolensku v ně- kterých dědinách dávají děvčata vykvétat čerešňové haluzky, které řezají na sv. Ka- teřinu a potom v teplém místě chovají, aby do vánoc vykvetly. Kterému děvčeti nevy- kvete, ta se nevdá, ba říká se o ní, že není pannou; které vykvete, ta s ní jde do ko- stela na půlnoční a který šohaj ji ulapí, za toho se dostane. Dětvanští šuhajci kdyžjdou na utjernu, mají v čižmě krejcar; když jdou z kostela, stretnou prý se s duchem budoucí své nevěsty. Také sní každý, nežli jde na jitřní, kousek česneku, aby ho na cestě Čert nevzal, který prý česnek nerád cítí. Kdo by chtěl strygy viděti, které se znají ne- vidomými spraviti a obyč. o půl noci na š. večer rejdy své provádějí, ten musil by prý počnout robiti na sv. Ondřeje (30/11) stolčík o třech nohách; každý večer až do kračunu musí na něm něco udělati, tak aby jej o š. večer dodělal. Potom nechť jej vezme do ko- stela na utjernu, tam se naň posadí a uvidí prý, co po kostele a zvláště okolo oltáře strygy vyrábějí. Jiní zase odkládají od sv. Lucie do vánoc, tedy po 13 dní, každý den po jedné třísce ale vždy z jiného dřeva. Na dohvězdný večer o půl noci složí se třísky do hromady a podpálí se; k tomu ohníčku prý se přijdou všechny strygy z ce- lého okolí ohřívat a tu prý je člověk ten vidí a pozná. Boženy Němcové Babič. 398. a násl. — z čeho. Z cizího se lidé velmi štědří ukazují. Prov. — v čem: v slovích. Ros. Achilles byl štědrý v dařích. Troj. 149. V almužnách š. BO. — při čem. Při vřech věcech štědrým býti. St. skl.— v co: aby v almužny byl štědr. Št. N. 339. — komu. Prokop byl štědrý hostem. Brt. S. §. 111. — Š. = hojný, reichlich. Štědré slzy vylévati. Troj. Š-ým pitím hlavu obtí- žiti. Reg. zdr. Š. náklady. Ras. Š. přídavek (větší). Sych. — Š., ého, m., osob. jm.

333998   Štědrý Svazek: 8 Strana: 0413
Štědrý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 54., 110. Š. den, večer (pověry). Vz Oester. Mon. (Böhm.) I. 451. nn., Světz. 1894.187. Š. den na našem venkově. Vz Z časů dávných a našich. F. Vykoukal. V Praze.1893. Š. den lidu jiho- českého. J. A. Krása v Českém jihu 1892. č. 13. Š. večer na Mor. a na Slov. Vz Mtc. 1895. 158., Phľd. 1893. 522. nn., 1894. 714. Š. večer na mor. Horácku. Vz Duf. 332., 353. nn. Š. večer v okolí B. Bystrice. Vz Phľd. 1895. 132. Š. večer na Valašsku. Vz Vck. Val. I. 50. nn., 148., 165. Je-li na Š. večer jasno, urodí se mnoho hrachu. Vck. Val. I. 165. Má na sebe (sobě) štědrú halenu (je štědrý). Phľd. 1894. 468.

333999   Štědrý Svazek: 9 Strana: 0332
Štědrý. Nazývky příliš štědrých roz- gazda, rozgazdina; rozdaj, rozdajka. Slov. Zát. Př 178b. Š. nosí holé bedry. Ib. X. 101. Ten je ščedrej, všecko by rozdal, kdyby mu Pánbu ruky nedržel. Šeb. 217. — ke komu. Nebyl štědr ? těm, kteří... Pal. Děj. IV. 2. 277. — Š. večer. O obyčejích a pověrách ? němu se táhnoucích vz v: Phľd. 1897. 65. nn., 81., 1898. 627, Sbor. slov. III. 139. (v Solčanech), Mus. 1859. 510. (na Slov. ), Němc. III. 329. (na Slov. ), Mus. ol. XII. 12. (na Vyzovsku), Sbor. slov. I. 63. (v Kostol- nom na Slov. ), Pís. 55. (v Písecku), Mus. ol. XIII. 83. (v Olomoucku a Přerovsku), Hoř. 141., 178., 192. (na Hořičku), Obz. brn. 17., Mus. slov. III 23., 29., I. 141.. Čes. 1. 1898. 196., 198., VIII. 103., Chorv. 128. v Ko- štanech na Slov., vz Sbor. slov. V. 70. Na Moravě. Vz Bdl. Mor. 71. Na již. Mor. vz Šeb. 239. Sr. také Čes. 1. IX. 352. nn., 404., Vánoce. Kdo se o š. den nepostí, vykuchá ho v noci Peruta (Perchta). Čes. 1. VII. 351. S. den a večer zahrnuje prostředky proti nemocem. Vz Nár. sbor. 1901. 153.

334000   Štědrý Svazek: 10 Strana: 0429
Štědrý. Předlo-li se před štědrým dnem, večeřívaly přástevnice dvakráte. Ces. 1. XI.. 78. — čím: řečí = hovorný. Baw. Ar. v: 2564. — Š. večer, již ve slovnících XIV. stol. ffcziedri veczer. Prešp. 86. Sr. Souk. 1903- 18., 17., Nár. sbor. VIII. 131., Čeč. 165. —168., Vykl. Obr. (Obrázky jazykoslovné a kulturní. Vyd. F V. Vyhlídal 1893. 10. —16., 1897. 54. -57. ), Vyhl. II 11. nn. — Sr. Čas. mus. V. 7., Phľd. XXIII. 179., Vlasť. I. 142. nn., Brt. Čít. 364. nn. Š. večer v pověrách a zvycích lidu na zbudovských Blatech. Budi- voj XL. 1904. č. 103. Š. večer v Čechách koncem XIV. stol. Rozhledy. 1904. č. 13. str. 374. -377. Š. večer. Sr. Mus. slov. VII. 7., Čes. 1. XIV. 343.