434001   Živorozený Svazek: 5 Strana: 0849
Živorozený; -en, a, o = živě narozený. Kaizl. 46.

434002   Živoření Svazek: 5 Strana: 0849
Živoření, n., elendes Fristen des Le- bens, das Scheinleben, Fortfretten. Dch. Vz Živořiti. Život pleťský vlastně ž-ním toliko slouti dostojen. Sš. II. 29.

434003   Živořiti Svazek: 5 Strana: 0849
Živořiti, il, en, ení = živiti, ernähren. Slov. Bern. — Ž. = nuzně žíti, das Dasein nothdürftig fristen, ein klägliches Dasein fristen, eine Scheinexistenz fristen, vegetiren. Koll. Ž. = nuzně se živiti, sich küm- merlich nähren. Plk. Já nežiju, já leda ži- vořím. Us. Tč. Klášter jeptišský udržel se živoře a beze všeho významu. Ddk. V. 329. Živorí nežije, hovorí nemý je, vidí a temný je, ten čo sa neučí, čo ničoho nevie, leda telo tučí. Hdž. Šlb. 26. Nová doba svitla, nový život hlása; jak nechceš živoriť: hor slovenská chasa! Syt. táb. 12. — kdy kde. Kde ještě posavad jejich rumy živoří. Koll. III. 193. Vkus až do té doby v rodech lid- stva jen chudě živořil. Vlč. Tužb. 66. Na konci minulého století živořili už jen po vesnických chatrčích zbytkové našeho ná- roda. Vlč.

434004   Živořivec Svazek: 5 Strana: 0849
Živořivec, vce, m., vz Živoriak.

434005   Živosť Svazek: 5 Strana: 0849
Živosť, i, f. = život, das Belebtsein, Le- bendigsein, das Leben. V ž-sti zůstati. Troj. Z. a smrť jsou všem obecny. Tkad. Strom ž. svou z kořene béře. Kom. Aby krále Sigmunda za krále nikoli nepřijímali ani měli, dokudž jich a jeho ž-sti nejdále sta- vati bude. Pal. Děj. III. 2. 90., Výb. II. 387. 7. Všech věcí v bytu chováním a jim ž-sti dodáváním; Všecko stvořil i všemu ž. dává. BR. II. 298. Neb jsú (bohové) bez smysla a bez živosti. Pass. 35. Co viece žádáme nežli ž-sti, i zde i po smrti aby- chom byli věčně v radosti; A tak ž. člo- věka jest krátká, biedná a neustavičná; Tenť živosti duchovnie v sobě nemá; Ne- roďte býti pečliví živosti své, co by jedli; Byla jest v člověku ž. bez umřenie; Úd, kterýž jest tělesně mrtvý a od těla odře- zaný, nepožívá živosti s jinými údy toho těla, od nichž jest odřezán. Hus I. 146., 293., 232., II. 50., 431., III. 296. Ž. těla jest duše a živosť duše jest milosť božie. Hus I. 335. — Ž. = čas žití, živobytí, die Lebenszeit. Za něčí ž-sti. Skl. I. 113. Kšaf- tující podá-li kšaftu svého do rady za ži- vosti, ten vysvědčování nepotřebuje. Kol. 57. Za ž-sti toho kmeta dal se v nové dílo. Bl. — Ž. = čerstvosť, ochotnosť, die Leb- haftigkeit. Ješto měli býti jiným k dobrému příkladu v ž-sti a ochotnosti. Br. To všecko s jakou ž-stí, snažností, péčí atd. V. V ž-sti někoho udržovati; v stálé ž-sti trvati. Dch. Ž. v obchodě. Nz. Ž. vypravování. Ž. oběma listům společná jest Sš. II. 4. Ž. citu. Sš. II. 160. Vyniká nám div ten v celé drama- tické živosti svojí. Sš. J. 100. Ž. mluvy. Dk. P. 110. Nie to zora budúcej slávy, keď z nešťastia si blaženosť spraví umná ž. nášho ľudu. Sldk. 26. Ž. v pohybech, barev. Us. Tč., Koll. IV. 60. V něm z přirození žádné ž-sti ani chtivosti k dobrému není. BR. II. 241. b.

434006   Živosť Svazek: 7 Strana: 1176
Živosť. Mkl. Etym. 411. b. Ž. jazyka. Vz Jg. Slnosť. 10. Ž. těla (život). Št. Kn. š. 265. 17.

434007   Živosť Svazek: 8 Strana: 0528
Živosť dej (zywost day, victum dona). 1418. List. fil. 1895. 212.

434008   Živostný Svazek: 5 Strana: 0849
Živostný, Lebens-. Dvojí jest bázeň: přirozená a ž-na. Hus I. 59., 363. — Ž., voll Leben. Na druhé straně mladá ž. panna; Město toto jak před tím slavué a ž-né, tak nyní na vzdor svým palácům polopusté a mrtvé jest. Koll. III. 137., IV. 44.

434009   Život Svazek: 5 Strana: 0849
Život, a, živótek, živůtek, tka, živóteček, živůteček, čka, m.; strany genitivu vz a. Život, skr. gívátu, lit. gívata, pr. giwats. Vz Mkl. aL. 72. — Ž. = živosť, živobyt- nosť, živojsoucnosť, das Leben, vita. Ž. = souhrn výjevův a činností bytostí organi- ckých (bylin a živočichů). Vz S. N. V němž není života (umrlý); počátek života; od samého prahu ž-a; do ž-a vjíti, začátek ž-a míti (se naroditi); dlouhý, dlouhověký ž.; dlouhý ž. míti; za mnoho let život pro- dloužiti ; ž. protáhnouti; ž. komu navrátiti, zachovati, vzíti, odjíti, odníti, vydříti; ně- koho o ž. připraviti, ž-a zbaviti (St. Kn. š. 8.), v nebezpečenství ž-a se vydati; něco s nebezpečenstvím hrdla a života svého opa- trovati a obhajovati; ž. dokonati; ž. za smrť n. s smrtí směniti; ze ž-a vyjíti; ž. složiti; poslední den ž-a vyplniti; dobrovolnou smrtí ž-a si ukrátiti; ž. věčný, nebeský (nebe); dědic věčného ž-a; věčný ž. s Kristem; vezdejším ž-tem pohrdati. V. Trvání a ko- nec ž-ta. Ž. náš ne dlouho trvá; jde, běží o ž.; ž-tem svým něco zaplatiti. D. Více sobě váží svých životů nežli vás. Aug. 12. Idá j'mu živótka zbýti. Hr. rk. 283. Komu zdravie, komu drah živótek, tomu v Tate- rech milosti ždáti. Rkk. 52. Při ž-tu koho zachovati; ž. svůj skonati. Br. Ź. svůj na- saditi; života se opovážiti. D. Ž. míjí jako sen. Jg. Dobrý díl ž-a mu minul. Kom. Po všechen ž. svůj (něco činiti). Kram. Vážiti, nevážiti si ž-ta. Jg. Ž. komu darovati. Us. Ledva s životem ušel. Dal. Někomu o ž. státi, na ž. jíti; ž. komu ukrátiti. Us. Ž-tem svým vlasti sloužiti. V. Na mále jest ž-a jeho; ž-ta mého nebude na dlouze; za ně- koho ž. klásti. Sych. Všichni o ž-tech svých pochybovali. Pref. Ž-ta zbýti. Dal. Svoj ž. složiti (umříti), St. skl., Háj, Prot. 215., Alx., skončiti. Dal. 15. Raději smrť nežli ž. vo- liti. Flav. Moc ž-a i smrti nad někým míti. Kom. Ž. tělesný, duševní, časný, pozemský, lidský, smrtelný, opak: věčný, Ev., Št. Kn. š. 13., onen ž. Jg. Dej mu pán Bůh ž. věčný. Us. Ž-em (duší) koho nadati. Nz. Věk, ko- nec, nebezpečenství, čas ž-a; rána s nebez- pečenstvím ž-a spojená. J. tr. Nemohli ho přivésti k ž-tu (kratčeji: nemohli ho vzkří- siti). Km. Ž. si vzíti, šp. prý m.: odníti si ž., zbaviti se ž-a, usmrtiti se, ale i ona 343 frase jest dobra, cf. Život komu vzíti (na hoře). V. Státi o něčí život (dle Ml. lépe: o něčí hrdlo, bezhrdlí). Zákon vstoupí v ž. šp. m.: vejde ve skutek, nabude platnosti. Š. a Ž. Vše života snažení a bažení; Práce jest účelem života a pomníkem po smrti; Dráha ž-a, die Lebensbahn; Ž. svůj za něco položiti; Paměti (svého) života, die Memoi- ren; Podmínka ž-ta; O ž. přijíti, das Leben lassen; Čilý ž.; Rozžehnal se se světem (ode- bral se na věčnost, umřel), segnete das Zeit- liche; Co na ž. dávat (dbáti), když člověk jen živoří; Pravidla života v podobenstvích; Ze ž-ta se odebrali; Ž. prchá; Všecko mine, i ž.; Boj o ž., der Kampf ums Dasein; Něco v ž. uvésti; Ž. svůj někde tráviti; Ž. ně- čemu dáti, etwas ins Leben rufen, hervor- bringen; Ž. ve snách, das Traumleben; Věci ž-ta se týkající, vitale Sachen; Další ž. po smrti; Odjetí ž-ta; Potulný ž., das Wanderleben; Ž-ta prostý, leblos. Dch. Ž. činný, contemplativní, naprostý, dětský, Dk. P. 1., ústrojenstva, SP. II. 128., činný, trpný, Osv. I. 77., endemický, organický, rostlinný (bilinný), Stč. Zmp. 175., 491., 513., 530., 689., ústrojný, Ves. I. 46., mnohotvárný, mnohostranný, ztracený, Sš. J. 15., odvěčný, dověčný; předsmrtný a povzkřesný (Páně), nadpřirozený, pleťský, Sš. J. 234., I. 71., II. 29., každodenní. Mus. 1886. 155. Projíti školou života. Vlč. Ž. jest umění. Dk. P. 163. Ž. provoditi. Šf. Strž. 209. Boží ctite- lové ztratili ž. svůj v boji pro víru. Tč. exc. Z. za ž. (oko za oko, zub za zub). Vlč. Ž. má býti dílo vlastní duše. Koll. Pro ž. kdo nepracuješ, za živa umíráš, věř. Vc. Běd prostým nikdo z lidí ž-tem zcela bodré mysli neprojde. Msn. Or. 113. V štěstí la- hodném když skončen ž., potom blahoslavte jej. Msn. Or. 36. Ležel jako bez ž-ta. Vrch. Kde je duša, tam je ž., kde je nieto duše, tam je mrtvo. Hdž. Čít. 219. Pánu Bohu prisahám, za vlasť, národ z. dám. Btt. Sp. 177. A svou duši (poroučím) tomu, kdož za mne bolestně na kříži ž. svůj dokonal. Pam. val. Meziř. 188. Ak ti je ž. milý, utěkej. Er. Sl. čít. 52. Já sem ženu miloval, až sem pro ňu ž. dal. Sš. P. 128. V mojich palo- tách (palácích i. e. smrti) horí pre každého človeka svieca ž-ta, seine Lebenskerze; Že biť sa budú na ž. a na smrť. Dbš. Sl. pov. V. 73., VIII. 13. Sláva večná v tom ne- beskom živote. Dbš. Obyč. 44. Pohrůžky životu nebezpečné; Urážka (Verletzung) spojená s nebezpečenstvím života; Rána ž-tu nebezpečná. J. tr. S mrtvými mrtvý nech sa oberá, to ľúbi ž., čo žije; Veď, prijde doba slavného prebudenia, roztrhnú sa mhly svätoblahého snenia a nádeje naše, hoj, čím skôr daj, Bože! Věšťby a sny v ži- vot, v pravdu nám sa zmenia; Uctite otcov mozole krvavé, uctite, čo tí ž-tom dobyli, ne- povoľujte každý svojej hlave. Sldk. Všecko tratí ž., cožkolvěk se rodí na svět. Hol. Ž. celé přírody se skládá ze střídavého vyni- kání a zanikání rozmanitých tvorů. Stč. Zmp. 740. Nikdo si nemá vzíti ž., který si nedal. Kv. 1884. Hájže si Slovan krásy svojho rodu od zlých motýlov, od hadieho zvodu! Sťa sadov božích veličnú zahradu opatruj lesy, dbaj o jich omladu. Uč sa po mene všetkých grúňov části, lúky a pole, jazerá, prepasti. Dýchaj s praotci dych tej horovlasti. Tu hľadaj stopy ž-ta praotcov, ber si ích všade za prievodčích vodcov. Hrbň. Rkp. Sp. st. D. Ž. ľuďom bídy plodí, smrť jich dokonává; Ž. jezký je nebeský ľudského ráj plemena; Čo je ž., ktorý sa mdlo a bolestně k hrobu jako tóňa (stín) vlečie? Na Slov. Tč. Ž. náš pozemský jesť ustavičný boj a zápas. Proch. Dokial má národ svoje spevy a reč, i jeho ž. trvá. Šd. exc. Ľud je nevďačný. Važ zaň ž-tom, zradí ťa. Syt. táb. 91. Ba kdyby to bylo ž. stálo, co si zamanula, to míť musela. Němc. VI. 231. Vězel ž-tem mezi mečem a oprátkou. Hš. Sl. 118. Lepší je ten Dunaj než harem turecký, lepšia smrť kresťanská než ž. po- hanský; Bože, svetov stvoriteľu! tebe (tobě) sa kloníme, za národ náš ubiedený o milosť prosíme. Svet ten šliape, čo tu dáva tvoja nám štědrota, ľudské zapierá nám práva, i právo života. Bože dobrý, Bože večný, popraj nám života! Člup! do vody ho za- tasí; kupec dvíha prosby hlasy, rukama sa člna chytá a pekne ho ešte pýta, že o pe- niaze nestojí, len si mu ž. obstojí. Č. Čt. I. 129., 117., 270. Človek, nekráť tu takto tvôj ž., ale choď domov, usiluj sa a statočne sa spravuj. Ib. II. 478. Ja som tvoj cár. Chceš zachovať ž.?; On je pánom života a smrti; Musela som prchnúť holá, nahá; ledva stihla som ochrániť život. Zbr. Lžd. 82., 121., 249. Šuhaj, čo v tlupách drzých márni utlý svoj ž., mrav i cit, on tak rád vidí pohľad žiarny a ženskej tváre nežný svit. Voj. Tat. a mor. 97. Příkrého a matorného ž-ta vyhledávati; Pramen, prodloužení ž-ta; Radovati se del- šímu ž-tu; Zřídlo, sklad a zdroj života; Ž. jest učiněný výjev bytu (bytí); Dárce ž-ta; výminka, podmínka a podklad veškerého ž-ta; Učiti koho cestě ž-ta; Sídlo a držitel ž-ta fysického, kterýž plozením se rozšiřuje; Ž-tem věčným věčnou spásu míní a klade jej v protivě ž-ta časného, jehož na poušti došli Israelité; Svízelové, pohromy, strasti a dolehlivosti ž-ta; A Pavel do koleje oby- čejného života navrácen byl; Ochablým ži- votem slynoucí ž. složiti u koho (umříti); Krev jest sídlo ž-ta tělesného, ohniště a východiště jeho; Kristus byl hýbadlem, kořenem a osnovou, světlem a duchem ži- vota mého; Strohý a trpký ž. tu vedeš o hladě a žizni, v zimě, nahotě, v péčech, pronásledováních, úzkostech a ž. ten hořký sobě vyvoliti hodláš?; Páskou a živlem celého života jeho je jediný Kristus. Sš. L. 70., 123., J. 15., 16., 20., 53., 226., Sk. 113., 234., I. 11., 47., II. 159., 160., 175. Vyšiel oheň na horu, na horu, vyšlo slnce za zoru, za zoru. Oheň horu svecuje, svecuje, slnko zoru znecuje, znecuje. Oheň horu, slnko zoru roznecuj, roznecuj, ž. rodu, všesvobodu rozkresuj, rozkresuj!; Uderila druhá hodina popoludní a Puškinovi ostalo ž-ta iba na 3/4 hodiny. Phld. IV. 467. 528. Na úsvitě dne 27. října skonal běh života svého; Ne- byli ani ž-ty svými bezpečni. Pal. Děj. III. 3. 307., IV. 2. 33. Spolek náš u velikém všech vlastencův účastenství a očekávání vstoupil do života. Pal. Rdh. III. 116. Proňž svój ž. posázal; Zbaviti někoho života me- čem ; Jedněm bokem ž. ušel, druhým na ostrvě vyšel; Muky, jež trpíme na svém ž-tě. Výb. II. 6., 9., 11., 12. Oželel bych ž.; Já som ťa lúbila, jiných som lúčila, bola by za teba ž. položila; Baro ty tam svůj ž. položíš ve vojně, však ti to sám pán Boh vynahradí hojně; Takovým čistým vše- slavským ž-tem nikde jsem nebyl pronik- nut, jako zde. Koll. Zp. I. 119., 215., 361., Koll. 46. Opustivše ožahavý skutečný ž. do útočiště starých časů sa zabrali; Pozů- statků bývalého slavjanského ž-ta zde již jen málo vyšlakovati jsme mohli; Národ půlsvětový začal ž. ke cti lidstva nový; Sotvy do ž-ta vstoupili, ochladli a ochábli; Mně se květ a jaro ž-ta změnilo nemilosrd- ným osudem v hořkosť a žluč; Ž. jest věc nejdražší a nejvážnější; Sala vedlé Jeny tekoucí propůjčuje život celému městu. Koll. III. 47., 274., 314., IV. 149., 226., 236. A pan Jan Opočenský smluvil je doluov a slíbil jim na svú vieru i česť, že jich ž-tóm nic nebude. Let. 44. S ž-tem utéci. Kat. 2799. Že by komu z nich která se škoda stala na životech nebo na statciech; I jest vám to dobře zjevno, kterak smy se my k té koruně české měli životuov i statkuov v tom nelitujíce. Arch. III. 246., 306. Dr- žíme s ním sbožie i životy. Dal. 85. Jemužto na ž. jdieše. Hr. rk. 249. Za to ž. dal. Půh. I. 367. To jezdci při něm byli a na jeho život hleděli (Leibgarde). Abr. II. 149. Tu nejmá před niem živótka. Jir. Anth. I. 390. 37. Ať by všemu dal ž. věčný. EOlom. Mosím ž. ztratiti. GR., Alx. Clověk z bídné narozen jsa matky jak ž. má krátký. Nudž. Životem živ bude. Gh. Skrbný a tvrdý ž. veda. V. V tomto smrtelném životě; Přítele svého milého při životě zachovati nemohl. BR. II. 36. b., 346. a. A nebo se musíte našim bohům modliti, anebo na tom své ž-ty dáti. Pass. mus. 364. Vzezřel jsem na slzy tvé přidávajíc prodlenie života tvého 15 let. Pass. 4. (Hý.). Tvój živótek jest krátek. Alx. V. v. 1867. (HP. 45.). Co čině budu míti ž. věčný?; Zde v tomto biedném ž-tě nemóžem býti bez pokušenie; Ž. náš zde biedný a krátký; A že nemáme života nasaditi biedného, tesklivého, bolestného, jenž má vždy umříti, za život věčný, slavný, veselý, nebolestný; Mši jedinú slúžil (Kri- stus), když chtěl ž. skonati. Hus I. 52., 348., 385., 445., II. 75. Čakám vzkřiešenie mrt- vým a ž-ta budúcieho; Ktož sú dobře či- nili, pojdú do života věčného; By mi bylo i ž. dáti; Kdyžť káži, i ž. vážíš mezi lotry aneb přes moře; Vlhkosť, jížto kořen i kmen svój ž. má; Aby zdravie, sbožie i ž. raději ztratil. Št. Kn. š. 14., 15., 16., 18., 33., 36. Rozloučí se s životem (umře); Skončil ž. (umřel); Shasla svíce jeho života (umřel); Došla niť jeho života (umřel); Má tuhý ž. (říkají, když se nemoc zlomí). Us. Tkč. Priateľ na ž. a na smrť, Fr. in Noth und Tod; Práca sama už je ž., bez práce nieť spočinutia, bez práce nieto požitku a na duchu omladnutia; Máme pastiera dobrého ako ovca, trpelive za svojich ž. pokláda; Že si dľa slova, ved si Slovák, slovo ti plné meno dalo; vlastné slovo ti ponad hlavu, život i smrť už vyvolalo ; Pred ohňom aspon so ž-tem utečeš, ale pred vodou nie; Dávam vám vinš krátky: Aby vám ž. bol dlhý, milý, sladký. Zátur. Životem dolíčiti, durch den Zweikampf. Gl. 391. Skoupý ž. ošuměle chodí. Ž. ctižádostivého jest jako dým, čím více vystupuje, tím rychleji mizí. Nikomu není známo, jak ž. dokončí. Bž. Rok má krok a ž. v patách smrť. Bž., Km. II. 329., Hkš. Čistota pôl ž-ta. Mt S. I. 127. Robota je máti života. Zátur. Ž. bo- hatství dává a smrť vše odnímá. Hkš. Ž. staršího učí mladšího. Sb. uč. Kolik se jich tebe bojí, tolik jich o ž. stojí. Šd., Lpř. Ž. není bez trápení. Sb. uč. Dlouhý ž. — mnoho hříchů. Šd. Ž. nad zlato; Žíti zaječí ž. (úzkostlivě). Lpř. Za zdravého ž-a dobře činiti, po smrti času nebude. Č. Život svůj jako na masné krámy vydává (vz Odváž- livý); Přibývání věku ubývání ž-a; Cesta ž-em není procházka polem. Bž., Pk. Vz Bezživotí. Smrti-li se bojíš, za ž. nestojíš. Bž. exc. O životě rostlin vz Schd. II. 150., 215. O ž-tě a smrti. Článek od Kotzra. Vz ve Kv. 1885. 54. Ž. po smrti podlé názoru pohanských Slovanů. Vz Mus. 1863. 15. (Jir.). Ž. těla v hrobě (u Slováků), vz v Mus. 1863. 7. (Jir.). — Ž. = čas života, věk, die Le- benszeit. Zastavil mu 6 zámkův až do ž-a; aby za ž-a jeho před se nebral. V. Na celý ž.; Za mého ž-a. D. Užívati čeho do ž-ta. Šp. Hospodářství do ž-ta, die Leiberwirtb- schaft. Jako bys životem po růžích chodila. Kls. Takové časy nebudu míť svůj ž. nikdy (po celý ž.). Us. Vk. Nemáme ji ničím uti- skovati do jejího života. Sl. let. V. 71. Užívání něčeho do života (doživotní). Šp. Aby s ní (s rolí) buď za zdravého života anebo na smrtelné posteli učiniti mohla, jak by se jí líbilo. Pam. Val. Meziř. 190. Niet ani nebude na tom svete človeka, ktorýby nezhrešil aspoň raz za ž-ta. Dbš. Sl. pov. V. 20. A do svého života nechce s těch zemí splacen býti. Pal. Děj. V. 1. 174. Slu- žebníku svému za jeho službu postúpil 10 kop gr. platu v Novosedlech do jeho toliko ž-ta. Bratru svému odkázal dvě kopě gro- šóv platu do jeho života; Svědčí paní Ka- teřině do jejího ž-ta; To má držeti do svého života beze všie překážky; Prodal zadní stranu vinice Matějovi Porybnému, Barboře ženě jeho i Jeronymovi synu jich do jich tří životuov. Arch. I. 166., 399., 500., II. 48., 196. Ten (Vojen) synoma zemiu rozděli, za života je otděli. Dal. Jir. 29. Vy- slúžil do dvú ž-tů; Ješto neměli dále pro- dati než do svých ž-tóv; Slíbil mi za dobré paměti za kněze Lacka za 600 hř. g. platu do mého ž-ta; Aby ona to měla do ž-ta a po její smrti aby naň zase spadlo; Toho zboží jsem byl v držení za jeho ž-ta. Půh. I. 156., 180., 340., II. 61., 278. Byste ji (psotu) měli do ž-ta (pokud žíti budete). Žk. 384. Pomni, synu, vzal si dobré věci za ži- vota svého. Hus II. 245. Pán se na sluhu za ž-ta ježí a po smrti v kostnici zároveň s ním leží. Šd. — Ž. = způsob života a) s vedlejším vyznamenáním příjemnosti nebo 343* nepříjemnosti, die Lebensart, das Leben. Ž. vésti tichý, bezpečný, nepracný, nestrašný, bez starosti a péče, chudý, V., nuzný, bídný, skvostný, Jg., utěšený. Us. Ž-a pokojného užívati. Kom. Příjemným ž-tem živu býti. Us. Vésti ž. pokojný, V., rozkošný, Har., podlé své vůle. V. Ž. spraviť není rozkoš, ale práce. Pr. Jemný ž., Dch., slavný, krátký, Šmb. S. II. 214., ničemný, zatracený, Us., blažený, Sš. J. 54., pohodlný, BR. II. 19. a., 801. b., rozkošný a sytý. Chč. 376. Hýřivý ž. vésti; Někomu ž. hořkostí plniti; Ten málo dobrého ž-ta užil. Us. Dch. To je ž., to je svět! tu sú chlapci ako květ. Koll. Zp. I. 357. Napred, napred! čas nemarme: lepšia smrť než ž. v jarme! Btt. Sp. 178. S ňou mi bude nebo (nebe), bez nej niet života. Sb. sl. ps. I. 10. To se hrabe pro tebe lepší ž. Us. v Kunv. Msk. Bez lásky co život člověka? Mrtvou pouští cesta da- leká. Čch. Bs. 51. Panoval času toho v zámku ž. veselý a rozkošný. Mus. 1889. 449. Robota je mať ž-ta. Hdž. Šlb. 17., 25. Cena ž-ta je um a milota, ochota, robota. Ib. 25. Dvorský ž. jest skvělé otroctví. Km. Oj, nevravte ľudia, že zle na dedine, veď tu jako v ráji ž. ticho plynie. Č. Čt. I. 62. A cože si ja už teraz počnem ? Ž. sa mi už domrzel, umrieť by sa mi ešte nechcelo. Dbš. Sl. pov. VIII. 18. Ak pán Boh dá života a zdravia (budeme-li živi a zdrávi). Zátur. Hoduje na každý den skvostne i ji- nak peský ž. veda. Chč. P. 170. Strastný ž. na poušti vedl. Pass. mus. 280. Jaký ž. taková smrť, wie gelebt, so gestorben. Sb. uč., Šd., Hkš., Dch. Mezi chudobou a bo- hatstvím jest nejlepší život. Tě. Nám dobře a nikomu zle, toť dle zákona ž. Šd. Zpívá kohoutek, těší ho živůtek. Bž. exc. Tak mu ž. jako měsíc, někdy na plnu, někdy na vetech. Pk. To je život — bez rukávů (vz Homonymum slovné)! Č. — b) Počest- nosti, mravnosti, das Leben in sittlicher Hinsicht. Ž. mezi lidmi bez úhony, ctný, podlé slova božího, nečistý, neřádný, chlipný, smilný, nezřízený, hanebný, nestřídmy, sviň- ský, v nečistotě a neřádích, v žádostech nezřízených, zahálčivý, v zahálce, v chlíp- nosti vésti, tráviti, stráviti, sobě oblibovati; ž. napraviti; ž. polepšiti. V. Ž. dobrý, chva- litebný, pobožný, ctnostný vésti. D. Srdce čisté stvoř ve mně, Bože; a duch pravý obnovi v mém životě (viscera). Ž. wit. 50. 12. Řádně život vésti. Reš. Historie slouží k navedení ctného ž-a. Koc. Pravidlo ž-ta. J. tr. Ž. vésti svatý, D., statečný. Bern. Nevíš-li urození a zachování svého, roz- hněvej souseda nejbližšího, povíť povahu ž-ta tvého. Prov. Dítky k ctnostnému ž-u vésti. Ml. Ž. mravný, kající, bohulibý, ne- střídmý, vzorný, ctnostný, prostý, přísný. Us. Pdl., Lpř. Děj. Kterak až dosavade marnotratný a bohaprázdný ž. veda. Pam. val. Meziř. 190. Ž. roztopašný vedl. Mt. S. I. 56. Zlý ž. — není život! Mor. Tč. Zlý ž. je svetu k škode, ľuďom k pohoršenie. Na Slov. Tč. Ze smrti tvej počtu nedáš, ale ze ž-ta. Slov. Nč. Lepší smrť než hanebný ž. Brt. S. 9. Kajícného a tvrdého ž-ta pilen býti; Ž. bohomyslný; Člověku milosť k bez- hříšnému ž-tu uštědřena; Kdo nekáraný ž. vedou; Člověk ž. Kristův na sobě proja- dřovati a nějakým předujímáním ž. nebeský vésti má. Sš. L. 30., Sk. 13., 124., I. 131., II. 70. Z. blahobožný. Dch. Ž-ta oblepšenie; Svój ž. v dobrém vedúce. Výb. II. 13., 18. Polepšovati ž-ta svého připověděli; K ži- votu šlechetnému jich napomíná; Kázáním k ctnému ž-tu učedlníkům svým sloužil; čehož důvodem jest jejich prostopášný ž. BR. II. 12. b., 20., 34. b., 580. b. Člověk života svatého. V. Protož proměň ž.; Jest čas bohomyslného života a modlenie a čas práce a delánie; Ž. svój každý den aspoň kratičce převrz v mysli své. Hus II. 6., III. 31., 121. Ctnostný ž. — dlouhý ž. Šd. Česť životu se rovná. Šd. — c) Vztahem k jiným lidem neb ku práci a zaměstknání, im Ver- hältnisse mit anderen und der Beschäfti- gungen. Podlé času život a své věci vésti. V. Ž. služebný, tichý, učený, sedlský, ře- meslnický, umělecký, městský, měšťanský, venkovský, v kraji, Jg., sedací; ž. a způsob nějaký si oblíbiti. Kom. Sedací ž. nejde mi k duhu. Ml. Mnozí úřady pohrdajíce v ž. soukromý se dali. Pont. a stat. Ž. soukromý vésti, J. tr., společenský. Nz. Ž. odloučený, maloměstský, literarní, státní, spolkový, asketický, klášterní, poustevnický, domácí, samotářský, politický, všední, obecní, cír- kevní, kulturní, národohospodářský, rodinný, veřejný, praktický, osobní, nomadický, ná- rodní, činný, prospěchu církve věnovaný, vešken zbičovaný. Us. Pdl., Vlč., Lpř. Děj. I. 3. 4., Šp., MH. 2., Šmb. S. I. 520., Kř. Stat. 1., Osv. I. 75., Sš. II. 38., Mus. 1880. 169., 263., 275., 329., 431., 444., 473., Výb. II. 24. Poznání pohybu a života státův a národů. Dch. Mládež z výchovy nabýva pre budúci ž. smer. Ppk. I. 105. Je životem protřelý. Šml. Všeslovanský ž. volný, nový vo svojeti bratskej rozvije. Hdž. Rkp. Židé zákonem Mojžíšovým veškeren ž. svůj ve- řejný a právný spracovali; Skončení veřej- ného ž-ta Páně; Zdroj a studnice ž-ta cír- kevního; Tuto k veřejnému, obecnému a církevně společenskému ž-tu prohlédá. Sš. J. 141., 207., II. 118. 161. Panského života a koňského jelita (o nečinném povaleči). Zátur. Ž. na lodi za zimování. Vz Vega. II. 12. Ž. štaršího učí mladšího. Pk. — d) Ve smyslu přeneseném. a) Ž. = úhrnek skutků po čas živobytí vykonaných i proměn stavu něčího, das Leben, der Lebenslauf, die Le- bensbegebenheiten. Něčí život vypravovati, Har., líčiti. Příběhové z něčího ž-a. Sych. Ž-y svatých. Vypsání ž-a. D. Ž. Adamův, vz Sbn. 828., p. Ježíše, 384., Karla IV., 335., kněží táborských, 536., svatých, 386., životy otců. 386. Bez přičinění ž-ta není, Streben ist Leben; Dopovídati děj života. Dch. Tichne mi duša, bo viem, že výboru: či tak a či tak nám dokonat, nenie, ž. je skutkov vek a rozhovoru smrť, v súdoch božích skryté okamžení. Sldk. Kázal zvlášt- ním a příkladným ž-tem. BR. II. 12. Mnozie kněžie a nemnozí kněžie, to vez, mnozí jménem před lidmi a nemnozí ž-tem před Bohem. Hus I. 182. — ß) Ž. = osoba, die Person. Ktožby mezi pány v stoliciech byl svým životem (persönlich anwesend). O. z D.
Sám svým vlastním životem do pole táhl.
Zlob. Vladislav proti Mediolánským s cí-
sařem s svým ž-em jel (osobně). Pulk. Jako
(když) Táboři u Třeboně byli, tu on sám
svým životem byl i (s) svými lidmi. Pč. 41.
Ojíř, Biancof. — Juridicky. Důchod na ž. =
na osobu do života, die Leibrente, der Un-
terhalt für die Person bis zu ihrem Able-
ben. Do dvou ž-ů (na ž. dvou osob). Město
zastavil za . . . kop grošů českých do dvou
ž-ů. V. Užívání zámků podržeti mohl do
tří životů. Zlob. Králová ovdovělá má ž.
(důchod na ž.) na tom zámku sobě daný.
Zlob. Než po dnešní den nemáme nic za-
stavovati, ani dědicky dávati, ani kterých
sum připisovati anebo ž-tů přidávati, Leib-
renten bestellen, verleihen. Zř. F. I. B. XVI.
Že nejsou proti tornu, aby král důchody
své dal komu ráčí, než že životy dávány
být nemají a ten (život) jest dán Voldři-
chovi. Rkp. 1535. Zkl. To má pán z Dubé
držeti do svého ž-ta beze všie překážky.
Dsky. Zastavil to do dvou ž-tů, auf zwei Le-
bensalter. Davše mi své právo k držení do
tří životů. 1447. Prodali do pěti ž-tů. 1459.
(Půh. brn.). ,Do ž-ta svědectví' = svědectví
o to, když kdo tvrdil, že mu užívání ně-
jaké věci do života t. j. pokud bude živ,
naleží. Kn. rož. čl. 209. Pakli jest do ž-ta
věno ukázáno, tehdy splaceno býti nemóž.
Tov. k. 140. Ješto neměli moci dále pro-
dati než do svých ž-tóv. Půh. Olom. 1405.
Užívání něčeho do ž-a (doživotní); výživa
do ž-a; výroční důchod do ž-a. J. tr. Ne-
máme my ani budúcí naši králové čeští
ž-tů přidávati (zástavy statků učiněné ně-
komu jen do jeho smrti neměli také na
jeho bratry, syny, vnuky atd. přenášeny
býti). Pal. Děj. V. 1. 420. Kladsko jemu
do života dal. Kn. Až právě do těch tří
životů svrchupsaných. List z r. 1467. Tč. — Ž. = tělo, der Leib, Körper. Ten nebyl ži-
vota silného, umřel za věku mladého. Dal.
Dnou ve všech kloubích svého ž-a trápen
byl. Háj. Vešken ž. toho divného střelce
bieše srstí delší odien nežli kůň. Troj.
Nemá ani poškvrny na svém životě. Tvůj
ž. jest náramně proražen i všem na divy
obnažen. Výb. II. 35. Ten duchovní otec
jistý pokrsti její život čistý. Kat. 930. — Ž = břicho, der Bauch, Magen, Unterleib. Hryzení, svírání v ž-ě; bránice n. kožka v ž-ě; lačného ž-a (kdo ještě nesnídal); ž. vyprázdniti. V. Zření v ž-ě. Byl., Lk. Na lačný ž. píti. Sych. Má ž. zacpaný, otevřený. Ros. Ž-u svému polehčení učiniti. Háj. Vě- trnosti v ž-ě. Čern. Ž-a počistiti, ž. obměk- čiti, člověka v ž-ě měkka učiniti. Lk. Sám dával na ž. obklady. Phld. IV. 527. Vejdi do života a nestrkej do příkopa. Vejdi do života a neškoď (říkají pijáci vyprázdnivše sklenici jedním douškem). U Kr. Hrad. Kšť. — Ž. matky = materník, der Leib, Mutter- leib, die Bärmutter. Otlúčili jsú (alienati sunt) hříšníci ot života (vulva). Ž. wit. 57. 4. Žena těhotná v ž-ě plod nosí. Kom. V ži- votě (plod) míti; s velikým, těžkým ž-tem býti (těhotnou); hrubý ž. míti; plod ž-a; nahý jako z ž-a matky; dítě ještě v ž-ě matky (nedochůdče). V. Ženy s těžkým ž-em chodí. Čern. Mějte vždycky život slabý (neplodný), byste více nerodily. Dh. 100. Ešte ste mä, mamko, v ž-tě nosila, už . . . Ht. Sl. ml. 185. Aby tak bol její ž. zamknutý. Brt. L. N. II. 157. Sestry sobě ruky podávaly, pacholátka v ž-tech plesaly. Sš. P. 5. Ani v materinskom živote mu ne- bolo lepšie (tak dobře se má). Zátur. Ještě ste mne v ž-tě nosili, už sa mi vojenské maníry páčily. Koll. Zp. I. 360. Ž-ta v těsném ložicu, ventris obstruso positus cubili. Gloss. 13. stol. Mus. 1879. 533. Nositi dítě v ž-tě. Žk. 173. Zanechal po sobě manželky s těž- kým ž-tem. V. — Ž. = díl těla od hlavy až do zadku, der Rumpf des Körpers. Jest tlustého ž-a. Ros. Té modly ž. byl rybí, ruce a hlava člověčí. Br. — Přeneseně. Ž. na kabátě (dlouhý, krátký, široký, úzký, vysoký, nízký), der Leibrock, das Leibel, Leibchen, Kamisol, das Jäckchen, die Joppe, Corsage. Ž., životek, živůtek = šat muž- ský i ženský na život (tělo). Ž. = šat, který leží na ž-ě (na těle). V. Životek, obyč. ži- vůtek = ženský šat na ž., na Mor. kabátek. Životek, živůtek = šněrovačka, das Mieder. Noční živůtek, Nachtleibel, zdravotní ži- vot, trikový, krepový, flanelový. Jdr., Lom. Děvče má život (živůtek) zlatem vyšívaný. Ml. Vz Tílko. Ž., kurzes, knapp anliegendes, mit rothen Bändern garnirtes Leibel. Koll. Zp. I. 442. Letnicu z konopného plátna na husto nabíranou, k ní přišit jest živótek bílý v zadu velmi pekně vyšitý. Živótek zo zlatohlavu. Koll. Zp. I. 130. Kraj, tílko, podpaždí, rozdělení, díl (přední, zadní), ná- rameček, okrouhlosť krční, objem krku, krční, šířka, rukávní otvor ž-tka; ž. vy- dutý, rukáv dutý. Š. a Ž.

434010   Život Svazek: 7 Strana: 1176
Život, vita, Ž. kl. 7. 6., venter 21 15., viscera 50. 12., uterus. 57. 4. Ž., vita, das Leben Ž. hmotný, skutečný, spolkový-, ná- rodní, rodinný, státní. Dk. Až sa človeku ž-ta odnechcieva. Slov. Phľd. II. 340. Svůj ž. za něco dáti. Výb. I. 441. Jaký ž., taký čin, jaký otec, taký syn. Slez. Šd. Co jest ž , krátký sen Vc. Lab. 152. Biti se s kým o ž. Výb. I. 617. a j. — Ž. = osoba. Chce sám svým ž-tem vlehnouti (osobně). 14. stol. Jag. Archiv. Kubín má svým ž-tem dělati n. dělníka dobrého postaviti. Arch. VII. 620. — Ž., Leibesrente. Také ž-ty, kteréž jsú na tom zapsány měli, na téhož Beneše tiemto listem převodiece. Arch. VIII. 494. — Ž. = břicho. Na miesto brucha užívajú oby-
čajne život Ž ma bolí. Phľd. VI. 210. — Ž. matky. K těžkému ž-tu ji přivedl. 1534. Wtr. Obr. II. 620. — Ž., das Leibel a p Který člověk může jiným lidem ž. prodlou- žiti ? Krejčí. Brt.

434011   Život Svazek: 8 Strana: 0528
Život v. živót, živuot. Slov. Pastr. L. 62. Život za život, rána za ránu. Čes. 1. V. 29. Veku přibývá, života ubývá. Phľd. 1894. 194. To som za života sveta nevidela (co svět svě- tem stojí) Phľd. 1894. 549. Život — divný po- tentát. Šml. I. 148. Jest ž. jenom putující stín, jen herec ubohý, jenž chvíli svou si vykra- čuje, řádí na prknech a potom o něm neslyší se víc. Slad. Mak. 112. Jaký ž., taká smrť, jaká smrť, taký súd. Mor. Nov. Př. 318. — Nebyli tam svými životy (osobně). Arch. XV. 524.

434012   Život Svazek: 9 Strana: 0420
Život'. Aký ž., taká smrť; O ž. nekomu hráti; Ž. ľudský ako para; Ž. na to položím; Jeho ž. visel na vlase; Ž. sa mu usmieva; Ž. za koho položit. Vz Zát. Př. 383. Života běh a případnosti vůbec; jednotlivosti ze života. Ib. XII., XIII. Život je jako želez- nice; jede rychle, až jde hlava kolem, je- nom že na konci neobrací. Nár. list. 1901. č. 189. 1.

434013   Život Svazek: 10 Strana: 0549
Život. Ty odpustíš, jeť život bouřná řeka, jež často rmutem, co se z bezdna valí, i azur, jenž v ní zrcadlí se, zkalí. Vrch. Co živ. dal. 58. Ž. je tvrdá škola pre Človeka. Rizn. 167. Ž. jest růženec malých běd. Vrch. Muš. II. 187. Ž. náš jest bezpřetržitý sen. Tbz. V. 1. 113. — Ž. Aby k němu dojel svým ž-tem (osobně). Arch. XXI. 314.

434014   Života Svazek: 5 Strana: 0853
Života, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 128.

434015   Životařiti Svazek: 5 Strana: 0853
Životařiti = živořiti. Šm.

434016   Životářka Svazek: 9 Strana: 0420
Životářka, y, f. = švadlena šijící ži- voty. Us.

434017   Životedlný Svazek: 10 Strana: 0549
Životedlný = životelný. Rozml. náb. bud. 18.

434018   Životek Svazek: 5 Strana: 0853
Životek, vz Život.

434019   Životek Svazek: 8 Strana: 0529
Životek = ženský šat, lepší stanka. Vz Sbor. slov. I. 43., Rubáč.

434020   Životek Svazek: 9 Strana: 0420
Životek, vz Živůtek.

434021   Živótek Svazek: 10 Strana: 0549
Živótek na Slov., prucel. Vz Nár. sbor. XI. 17. Vz Ovršník.

434022   Životelný Svazek: 5 Strana: 0853
Životelný = život mající, života schopný, lebendig. Neví, jakby život zdejší jmenoval, životem-li smrtelným čili smrtí ž-nou. Št.

434023   Životelný Svazek: 9 Strana: 0420
Životelný v V. za Št. polož: Bes. 58.

434024   Životění Svazek: 8 Strana: 0529
Životění, n. = žití. Am. Orb. 109.

434025   Životenstvo Svazek: 5 Strana: 0853
Životenstvo, a, n., die Lebewelt Dch.

434026   Životí Svazek: 5 Strana: 0853
Životí, n., der frische Lebenszustand. Dch.

434027   Životice Svazek: 5 Strana: 0853
Životice, dle Budějovice, něm. Schönstein, ves u Opavy; něm. Seitendorf, vsi a) u Ful- neka, b) u Nového Jičína na Mor., c) u Pe- niče ve Slez.; něm. Žiwotitz, vsi a) u Ka- sejovic, b) u Milína. PL. Cf. Tk. III. 37., 46., V. 96

434028   Životistý Svazek: 5 Strana: 0853
Životistý. Horalstvo je ž. živol člove- čenstva. Hdž. Vět. 133.

434029   Životistý Svazek: 7 Strana: 1176
Životistý, lebenstüchtig.

434030   Životiti Svazek: 5 Strana: 0853
Životiti = živořiti. Šm.

434031   1. Životně Svazek: 5 Strana: 0853
1. Životně = osobně, tělesně, sám svým životem, körperlich, leiblich, persönlich, in Person. Ž. se komu ukázati, k někomu při- jíti, Ros., někam jeti, Háj., k boji vytáhnouti. Br. Ferdinand bratru svému Karlovi ž. po- máhal. Aug. 3. Pro kteréžto listy, sám ž. pracovati nemoha, teď posla tohoto pro ně vysýlá. Sl. let. V. 79. Jakoby Kristus sám ž. je byl vyučil; Pavel ž. presvědčen byl, že . . . Sš. I. 155., Sk. 277. A král ž. s ním jel. Výb. II. 54. Byl jsem v jich službách ž. Arch. I. 186.

434032   2. Životně Svazek: 5 Strana: 0854
2. Životně, ě, f., alchita (languor), zastr. Rozk.

434033   Životně Svazek: 7 Strana: 1176
Životně někam táhnouti. Arch. VIII.241.

434034   Životně Svazek: 9 Strana: 0420
Životně. Nebožtík ž. (za živa) říkával. Hoř. 97.

434035   Životní Svazek: 10 Strana: 0549
Životní pojištění (života). Nár. list. Ž. dílo = o kterém kdo pracoval skoro po celý svůj život. Lit. I. 563.

434036   Životní, -ný Svazek: 5 Strana: 0854
Životní, -ný = k životu náležející, Lebens-. Ž. moc, Br., duchové, D., BO., Sych., žíla (pulsovní), Us., balsam, N. S., cesty (vitae). Z. wit. 15. 11. Ž. podstata, Lebensnerv, otázka, postavení, Lebensstellung, úkol, heslo, potřeby, zájmy, Dch., kořen, Kos. Ol. I. 299., správa, Osv. I. 635., děje, Ves., pocit, mysl, Dk. P. 23., 24., pud, Šp., zkušenosť, nezkušenosť, Šml. I. 58., úkon, Mj., činnosť, dráha, Tč., blaho, Šml., látky, Kod., záhada, Stč. Zem. 479., pochody, Osv. I. 140., vní- mavosť, Nz. lk., uzel, hádanka, Mus. 1880. 183., 263., pravidlo, Mus. 1880. 378., úkol, Šmb. S. II. 277., síla, D., Všk., Dch., Lpř. Děj. I. 28., Sš. J. 15., Čch. Bs. 73., výkon, Kk., Mj. 150. zásada. Mus. 1880. 148. Smrť přervala ž. niť jeho. Dch. Šel se učiť do školy ž. moudrosti. Šml. Náš úkol zemský ž. Čch. Bs. 89. Z útrob země krev rozhání ž-tnou moc po těle. Štulc I. 126. Ž. s ním (s synem božím) spojení. Sš. I. 162. Ž-ná tu povstala otázka v lůně církve. Sš. I. 4. (Sk. 61.). A tré tobě Sudic přestříhá nitku ž-tnou. Ovid. Truhlář. Rostliny majíce svoju vlastnú životnú sílu. Phld. III. 2. 185. Národ český padol mrtvý a ježivý! Samá divná moc ho skriesila, aby činil životné nám divy, ale smrtné tebe (tobě), vrahu živý. Hdž. Rkp. — Ž. = život dávající, lebenspendend. Pravý chléb z. Sš. J. 106. Jáť jsem ten chléb životný (i. e. který světu život dává). BR. II. 323. a. — Ž. = živý, lebendig. Ž. víra, Pís. br., sloh. Gníd. Ž., vivens. Ž. wit. 68. 29. — Ž. slova = znamenající něco ži- votného (kuře, laň), neživotná znamenající něco neživotného (kámen, pepř). Životnými označujeme duchy, lidi a zvířata. Bž. 67. Vz Zk. Skl. 33. Rozdíl mezí životnými a neživotnými ustálil se ve skloňování teprv v 15. stol., stará čeština ho nezná majíc: kroci, mraci (kroky, mraky). Ti všickni divi jsú byli velicí. Pass. Jir. Rozdíl ten činěn nejdříve na Slov., odtamtud se roz- šířil na Moravu a konečně v Čechách. Vz o tom více v Zk. Skl. 33. — Ž. = na čas trvající, lebenslänglich. Ž. plat. Knih. tov. 82. Ž. obdarování. Arch. IV. 62. — Ž. = tělesní, osobní, körperlich, leiblich, persön- lich, Leib-. Ž. lékař, V., skl. II. 81., 180., sídlo, Sš. Sk. 208., strážný, základ, V., pří- saha, Ros., stráž, Vrat., myslivec, věno. D. Obraz ž-tné velikosti. Dch., Šm. — Ž., tlustý, korpulent, beleibt. Ten jest více ž. než suchý. Krab. — Ž. = ze života pocházející, leiblich. Z. bratří (z jedné matky). V. Bratr ž. také bratr z nepravého lože. Ms. pr. kut. Pýcha a pošetilosť ž-tné sestry jsou. Sš. J. 135. Bratří pankharští aneb sebranci (spurii, quaesiti), kteříž toliko životní bratří jsou (uterini) a jeden druhému náměstkuje umí- ráním bez kšaftu. Bdž. 89.

434037   Životnice Svazek: 7 Strana: 1176
Životnice, e, f. = žena životníkova. U Roušína. Plsk.

434038   Životník Svazek: 5 Strana: 0854
Životník, u, m. = životní kaftan, kamizola, zvl. šat z losí n. jelení kůže, jaký pod brně- ním nosívali, der Leibrock. Ž. mu prostřelil. Válk. Alx. — Ž., a, m. = živok, lebendes Wesen, animal. Ros.

434039   Životník Svazek: 7 Strana: 1176
Životník, a, m. = kdo má ve statku selském ,na životy', t. j. do smrti byt a čásť pozemků (obyč. mladší bratr vlastníka statku). U Roušína. Plsk.

434040   Životník Svazek: 8 Strana: 0529
Životník jest jako podruh bezzemek, ale od podruha tím se liší, že má byt v chalupě na celý svůj i manželčin život zabezpečený a užívá jistých polností z majetku sedlákova nejsa mu za to žádnou prací povinen; bývá to mladší syn n. dcera sedlákova. U Brloha, Čes. 1. V. 330.

434041   Životnosť Svazek: 5 Strana: 0854
Životnosť, i, f. = životobytnosť, die le- bende Beschaffenheit; tělesnosť, osobnosť, die Persönlichkeit. Jg.

434042   Životnosť Svazek: 7 Strana: 1176
Životnosť. Ž. mluvy. Dk. Aesth. 269. Ž. či předmětnosť krásného celku. Ib. 355. U 1. a 2. sklonění činí se rozdíl mezi ži- votnými a neživotnými. V 13.-15. stol. roz- hodovala osobnost, ne ž List. fil. 1882. 126.

434043   Životný Svazek: 8 Strana: 0580
Životný plat. Kn. drn. 54. Žumara. Cf. Ott. XII. 31. Alf. — Vittorio Alfieri: Filip. Přeložil Bedř.

434044   Životoběh Svazek: 10 Strana: 0549
Životoběh, u, m., Lebenslauf. Jeř. Rom. básn. 37.

434045   Životobytnosť Svazek: 5 Strana: 0854
Životobytnosť, i, f. = živojsoucnosť. Vz životnosť.

434046   Životodar Svazek: 5 Strana: 0854
Životodar, u, m., die Spendung des Lebens. Svrchovaná moc božl jevi se v ž-ru. Sš. J. 88.

434047   Životodárce Svazek: 5 Strana: 0854
Životodárce, e, m., der Spender des Lebens. Sš. J. 227.

434048   Životodárný Svazek: 5 Strana: 0854
Životodárný = život darující, lebenspen- dend. Šml. Ž. chléb. Sš. J. 11. Z. síla, Km. 1885. 63., Bílý, slunce. Ntr. VI. 282. Jaro s úplnou ž-nou svou krásou zavítalo po dlouhé trapné zimě. Ntr. VI. 278.

434049   Životodějný Svazek: 5 Strana: 0854
Životodějný, lebenspendend. Kristus jest síla ž-ná. Sš. J. 15.

434050   Životochovatelský Svazek: 10 Strana: 0549
Životochovatelský, macrobioticus. Z. jednání (pojednání). Presl v Kroku I. a. 14.

434051   Životokres Svazek: 5 Strana: 0854
Životokres, u, m., das Genre (Zeichnung). Šm.

434052   Životokus Svazek: 5 Strana: 0854
Životokus, u, m. = životolika, das Genre- bild (scena ze života). Malíř ž-sů. Koll. III. 405.

434053   Životolika Svazek: 5 Strana: 0854
Životolika, y, f. = živolika, životokus, das Genre. Koll. III. 350.

434054   Životomalba Svazek: 5 Strana: 0854
Životomalba, y, f., die Genremalerei. Šm.

434055   Životoobraz, u, m Svazek: 5 Strana: 0854
Životoobraz, u, m., die Genremalerei. Šm.

434056   Životopis Svazek: 5 Strana: 0854
Životopis, u, m. = vypsání něčího života, die Lebensbeschreibung, Biographie. S. N. Líčí-li vypravování život jednotlivých osob, ukazuje jich rod, vychování, stav a dále jejich povahu, smýšlení a jednání, jmenuje se dějepis osobní čili ž. Bb. — Pozn. Slovo toto měl Jg. r. 1823. za zvláštnosť. Vz Bčk. Pís. I. 333.

434057   Životopis Svazek: 7 Strana: 1176
Životopis. Cf. Jg. Slnosť. 95., Ukaz. 79., Mus. 1886. 650.-653.

434058   Životopisec Svazek: 5 Strana: 0854
Životopisec, sce, m., der Biograph. Nz., Koll. III. 405. Ž. biskupa Altmana. Ddk. II. 296. I ž. obě stránky svého života, i bílou i černou, i světlo i stín, i cnosti i výstupy svědomitě líčiti musí. Koll. IV. 251.

434059   Životopisný Svazek: 5 Strana: 0854
Životopisný, biographisch. Mus. 1880. 727. Ž. nástin. Pal.

434060   Životopisný Svazek: 9 Strana: 0420
Životopisný sloh. Za Pal. polož: Záp. I. 80.

434061   Životoplodný Svazek: 7 Strana: 1176
Životoplodný, Leben erzeugend. Lpř.

434062   Životoplodný Svazek: 9 Strana: 0420
Životoplodný živel, ž. teplo. Pal. Děj. II. 1. 349., I. 1. 20.

434063   Životoprava Svazek: 7 Strana: 1176
Životoprava, Diaetetik. Cf. Životo- správa.

434064   Životopravý Svazek: 5 Strana: 0854
Životopravý, lebenswahr. Šm.

434065   Životopudný Svazek: 7 Strana: 1176
Životopudný, Leben treibend. Ž. zář jarního slunce. J. Sv. Presl.

434066   Životoskum Svazek: 5 Strana: 0854
Životoskum, u, m. = životosloví. Šm.

434067   Životoskumec Svazek: 5 Strana: 0854
Životoskumec, mce, m. = životoslovec. Šm.

434068   Životoskumný Svazek: 5 Strana: 0854
Životoskumný, physiologisch. Krok I. a. 14.

434069   Životoslovec Svazek: 5 Strana: 0854
Životoslovec, vce, m. = fysiolog, der Physiolog, Forscher der thierischen Natur. Rostl. I. b. 19.

434070   Životoslovec Svazek: 7 Strana: 1176
Životoslovec, vce, m. = životovědec, Physiolog. Sl. les.

434071   Životosloví Svazek: 5 Strana: 0854
Životosloví, n., die Physiologie. Rostl. I. b. 19. Ž. zvířat. J. Beránek. Ž. rostlin, die Pflanzenfysiologie. Nz.

434072   Životoslovní Svazek: 5 Strana: 0854
Životoslovní = životoskumný. Šm.

434073   Životospráva Svazek: 5 Strana: 0854
Životospráva, y, f., die Diät. Sl. les., Osv. I. 556., 559., Krok I. a. 9. Životosprávný, diätetisch, Diät-,

434074   Životospráva Svazek: 7 Strana: 1176
Životospráva, Diaetetik. Cf. Slov. zdrav. Ž. v těhotenství, Schwangerschaftsdiaetetik. Vz Životoprava (dod).

434075   Životosprávný Svazek: 7 Strana: 1176
Životosprávný. Ž. pravidla. Cf. Slov. zdrav. 142.

434076   Životosvěží Svazek: 5 Strana: 0854
Životosvěží, lebensfrisch.

434077   Živototravný Svazek: 5 Strana: 0854
Živototravný, lebenverzehrend. Ž-ná rozkoš. Dk.

434078   Životověda Svazek: 5 Strana: 0854
Životověda, y, f., die Biologie. Dch.

434079   Životověda Svazek: 7 Strana: 1176
Životověda, Physiologie. Sl. les.

434080   Životovědec Svazek: 7 Strana: 1176
Životovědec, dce, m., vz Životoslovec (dod.).

434081   Životovůdce Svazek: 9 Strana: 0420
Životovůdce, e, m. Klc. v Mus. 1843. 57.

434082   Životozpyt Svazek: 5 Strana: 0854
Životozpyt, u, m., die Biologie.

434083   Životozpyt Svazek: 10 Strana: 0549
Životozpyt, u, m., Physiologie. Čad. 39.

434084   Životozpytný Svazek: 5 Strana: 0855
Životozpytný, biologisch. Ž. zákon, Stč. Zmp. 805., pravidlo. Ib. Zem. 805.

434085   Životožravý Svazek: 7 Strana: 1176
Životožravý, lebenzehrend. Lpř.

434086   Životský Svazek: 10 Strana: 0549
Životský. To je život ž-ský! Val. Čes. 1. XV. 30.

434087   Životstvo Svazek: 5 Strana: 0855
Životstvo, a, n. = živoctvo. Sm.

434088   Životvor Svazek: 5 Strana: 0855
Životvor, a, m. = živý tvor, lebendes Wesen. Krok I. c. 25.

434089   Životvorný Svazek: 5 Strana: 0855
Životvorný, lebenerzeugend. Ź. příroda, slunce, Tč., prviny, Kv. 1872. 212., paprsky světla, Vrch., milosť boží. Sš. M. 67. Kybele považována zavelmocnou ž-nou bohyni země. Cimrh. Myth. 163.

434090   Živoucí Svazek: 5 Strana: 0855
Živoucí od kmene živ v živu (žíti; zastr. živúcí) = žijící. Ž. paměť. Troj. O ž. živote! V. Ž. řeč, Dch., céva, Osv. I. 484., tvor, Vrch. Myth. I. 183., jazyk, Mus. 1880. 479., země, pramen vod ž-cích. BO. Jsem tu mezi svými, třeba v památce jen ž-cími. Čch. L. k. 21. Theofil rodem pohan byl mimo Pa- laestinu ž.; Poznání pravdy není jiného leč ž-cím pochopením jejím; Mluví o křesťanech rozkošně, labužně a pochotně ž-cích. Sš. L. 4., J. 147., II. 179.

434091   Živoucnosť Svazek: 5 Strana: 0855
Živoucnosť, i, f., die Lebendigkeit. Sm.

434092   Živoucnosť Svazek: 10 Strana: 0549
Živoucnosť českého jazyku, Lebensfähig- keijt. Lit. I 197.

434093   Živouček Svazek: 5 Strana: 0855
Živouček, čka, m., lépe: živůček. Vz Živok.

434094   Živovlas Svazek: 5 Strana: 0855
Živovlas, u, m., pilotypus. Cf. Živohlav Rozk.

434095   Živsa Svazek: 5 Strana: 0855
Živsa, y, m., os. jm. Šd.

434096   Živstvo Svazek: 5 Strana: 0855
Živstvo, a, n., die Lebenswelt. Dch

434097   Živstvování Svazek: 5 Strana: 0855
Živstvování, n. = volání ,živiol. Zbr. Hry 230.

434098   Živší Svazek: 8 Strana: 0529
Živší = živější. Slov. Phľd. XII. 529.

434099   Živu Svazek: 5 Strana: 0855
Živu, vz Žíti.

434100   Živubytí Svazek: 5 Strana: 0855
Živubytí, vz Živobytí, das Leben.

434101   Živubytí Svazek: 7 Strana: 1176
Živubytí. Ž. kl. 152. b. 5.

434102   Živúcat sa Svazek: 8 Strana: 0529
Živúcat sa = s důrazem se dokládati ži- vého Boha. Jicko. Brt. D. II. 431.

434103   Živůček Svazek: 5 Strana: 0855
Živůček, čka, m., vz Živok.

434104   Živůčko Svazek: 5 Strana: 0855
Živůčko = maličko? V.

434105   Živující Svazek: 5 Strana: 0855
Živující = živý. Začal nám cěstu novú a ž. skrze zástěru, viam novam et viventem per velamen. ZN.

434106   Živůtek Svazek: 5 Strana: 0855
Živůtek, vz Život (na konci), Tílko.

434107   Živůtek Svazek: 9 Strana: 0420
Živůtek (žen) = malá vesta, na prsech volná, visící v úzkých páscích přes plece; někdy dosahuje jen do poly prsou. Vz Sbor. slov. II. 43.

434108   Živútka Svazek: 5 Strana: 0855
Živútka, y, f. Zem nemá živůtky vláhy. Na již. Mor. Šd.

434109   Živůtko Svazek: 9 Strana: 0420
Živůtko, a, n. = živůtek. Dšk. Vok. 50.

434110   Živůtko Svazek: 10 Strana: 0549
Živůtko, a, n. = živůtek. Dšk. Km. 5.

434111   Živý Svazek: 5 Strana: 0855
Živý; živ, a, o; kompar. živější. Živo, skr. gív, ´gíva, lit. gívas, armen, keal vivere, lat. vivus. Schl., Mkl. aL. 271. — Ž. = ro- stoucí, cítící a samovolně se pohybující, le- bend, lebendig. Má pět dětí živých a šesté umřelo. Us. Živ zůstaneš ty i tvůj dům. Br. Živé i mrtvé, bylé i nebylé spraviti (pře- souditi, vz Kleveta). To je jak živo (pravda, toť se ví). Mor. Vck. Co len živé, chcete (= všecko). Mt. S. I. 113., Sb. sl. ps. I. 113. Ž. bytosť, vz Bytosť. Živý inventář (dobytek), lebendes Inventar. NA. IV. 111., Dch. Hm, už som živého tvora dávno neviděl. Er. Sl. čít. 50. Krev mi už hrôzy sedá: ja mám ležať v hrobe živa? Č. Čt. II. 92. Živu který = málokdo. Mor. Knrz. On posledný podal mu živému ruku. Phld. IV. 526. I budeme tajiti, jakoby byl živý, lidé se budú báti; Zajali ma, dobili ma, len leda živého nechali ma. Koll. Zp. I. 56., 325. A môžete radi byť, Je vás živých prepúšťame. Mt. S. I. 75. Řekl, živ nebo mrtev, abyste nám jej postavili. NB. Tč. 147. Má-li ten sirotek ještě živú matku. Ib. 200. Za živa se tam dostal. Kom. L. 84. Apoštol sebe mezi ty počítá, kteříž dne soudného živi dočkati mají. BR. II. 582. a. Ovšem i žádného ne- necháš živa, ale ztepeš mečem. BO. Tu mi měl spraviti a od každého živého člověka odvaditi; Ale mám naň listy i živé lidi. Půh. I. 237., 438. Vyznáváme tímto listem obecně prede všemi i před každým živým člověkem. Arch. IV. 42. Jeden člověk živ neosta. Alx. V. 500. Posly kázachu živy zahřiesti. Alx. Anth. I. 3. vyd. 36. Od polu živý. Hus II. 429. Umrlé hľadá (zárobky), doma živé kape (mizne). Pořek. Vz Doma 270. b., 271. a. — Ž. = subst., žijící t. člověk, der Lebende. Slýchal-li jest to kto živý? LAp., Ze ž-ých vyňatu býti, vyjíti (= umříti). V. Živí se všeho dočkají a mrtví doleží. Š. a Ž., Bž., Tč. Dání mezi živými, die Schenkung unter Lebenden. J. tr. Není ho mezi živými (= zemřel). Us. Pdl. Odkud přijde soudit živých i mrtvých. Br. Který svatý nebyl tři dni mezi živými ani mezi mrtvými (Jonáš) ? Pck. Ps. 109. Matka Ofka té doby také ještě dlela mezi živými. Ddk. II. 422. Na živém se vše zahojí; Smrť otvírá, co živý zavírá. Bž. exc. — Živu býti = žíti, leben, im Leben sein. Živ buď král! D., BO. Kdož jest dlouho živ; všichni chtějí dlouho živi býti. V. Nežádaje živu (živ) býti, hna (hnal) do boje. Troj. Srdce nej- prv jest živo a naposledy mře. Kom. Ne- chce to nic dělat a chce být dobře živo; Ať nejsem živ! Dch. Až budeme-li živi. Us. Šd. Hej, dokial som tuná živý, za teba, vlasť, som horlivý. Slav. 48. Počímkoľvek živá budem, vždycky teba ľúbiť budem, ešte aj v tom tmavom hrobe, aj tam verná budem tobe. Sl. spv. IV. 143. Pokialkoľvek živa budem, čierne šaty nosiť budem. Sb. sl. ps. II. 14., 50. Pokud ešče živa budu, černó pantlu nosiť budu, pod šátkem v le- líku za tu lásku, můj obrázku velikó! Sš. P. 181. Jenž jsi živ a kraluješ na věky věkův. Mž. 16. Kým som živá bola, ako mŕtva, tak som nechodila; po smrti po ži- vom chodím a živých (živé) nosím (jedla na plť zrobená). Mt. S. I. 134. Kým som živá, živých chovám; ked som mrtvá, mrt- vých nosím a od živých nosena bývam (jedla na máry zrobená). Mt. S. I. 135. Kým je živé, ani vidieť ho Nechceme; keď je mrtvo, aj prsty si od neho lížeme (prase). Ib. I. 135. Ani ťa ja nezabudnem dokelkoľ- vek živa budem. Koll. Zp. 45., 50., 74. Pro mne ti buď živ, jak ti libo. Svěd. Viem, že dán byl do Němec, ale neviem, živ-li jest, či umřel; Dokudž ještě ty osoby živy jsú. Arch. I. 186., V. 505. Dokudž by živ byl. Doniž jsmy živi. Půh. I. 194., 374. Nedaj mi Bóh živu býti!; Živ jest Bóh a živa jest duše tvá; Aby se otázala, bude-li syn jeho živ a po něm kralovati. Hus I. 94., 446. Živ buď, jak buď, jen Boha nehněvej. Tč., Hkš. — komu. Kriste, tobě živ jsem. Ojíř, Mž. 11. Což tehda nám jest živu býti. BO. Živ buď vlasti, přátelům, vzdají česť tvým popelům. Šd. — jak. Začli pěkně spolu živi býti. Tč. exc. Spadl s koně a byl málo živý. Šd. Som v svete bez sveta, som živá bez žitia. Sl. ps. 126. — kde. A (Kristus) jest život věčný, v němž živi budú na věky v radosti všichni vyvolení Hus I. 473. — s kým. S někým v míru a pokoji živ býti. Us. Pdl. Jenž s tebou živ jest a kraluje na věky věkův. Mž. 15. — jak dlouho. O dětech příliš záhy vyspě- lých a rozumných říkají: Mladý div — ne- dlouho živ. Dch., Tč. Bude dlouho živ (říkají o tom, o kom se mluvilo, že zemřel aneb komu zvonili hodinku). Tkč. Živ buď s man- želkou, kterouž jsi zamiloval, po všecky dny života. Eccl. 9. 9. Živa buď' na věky tvé slávy velebnosť (Bože). Kom. Ačby člo- věk byl živ za mnoho let. BO. Nesluší jemu déle živu býti. ZN. Věčně živu býti. Št. K. š. 28. Pívej pivo s bedrníkern, jídej úkrop s česnekem, budeš dlouho živ. Č. M. Ne- mnoho jídej, ne všecko zvídej, budeš dlouho živ. Č. M. Málo zvídej, moc nejídej, budeš dlouho živ. Jg., Lb. — kdy. Bude-liť po té ráně živ, to bude veliký div. Výb. II. 32. Ale už nebyl po té (potom) dlouho živ, brzo umřel. Us. Vck. — odkud. Spravedlný z viery jest živ. Št. K. š. 34. — čím. Tělo bude živo duší. Hus I. 20. — Ž. býti s ve- dlejším významem a) mravnosti. Kdo se zstaral, neboje se, ten živ bývá, nestydě se. V. — jak, čím. Ať jsem tak živ, jak chce Bůh můj. Mž. 3. Poctivě a řádně v stavu svém živi buďte. 1616. Právem býti živ. Vš. Jir. 7. Aniž naděje byla, aby pod řá- dem a právem živi býti mohli. V. Bez viery pravé skutci spravedlní před Bohem živi by nemohli býti; Milostí živa jest viera i naděje. Št. Kn. š. 34., 35. Jsou živi po vůli boží. Št. Tak buď živ, aby ...; Pak-li (papež) protiv životu Kristovu jest živ a jeho nenásleduje, tehdy nenie svatý, ale jest Antikrist zlořečený; Kdyby kněží měli býti živi, jako prve sú byli živi světí, málo by jich bylo; I pohané to držie, že ktož dobře v ctnostech živ, že pojde k Bohu do nebe; Ten není mrtev, ale jest živ věrú, sprave- dliv jsa; Spravedlivý z víry živ jest. Hus I 331., 352., 447., II. 182., III. 155. Neřádné a nečistě, chvalitebně, ctně, šlechetně, po- ctivě živu býti; s cizí manželkou zle živ byl. V. — b) Stavu duševního n. těles- ného. — jak. Je živa jen na lékách. Němc. II. 21. Podlé své libosti živ byl (nevázaně). Pam. Val. Meziř. 103. Vždyť jest ona jen na lásce svých dobrodinců živa. Ntr. VI. 236. A ty buď živ k svej libosti. Smil v. 1401. Člověk lenivý (hně- vivý) je psotně živý. Na Mor. a Slov. Tč. Od povětří nemůže nikdo být živ. Dch. Pro svú libosť živ býti chtěl. Št. N. 134. Člověk cel jest živ, když duše jeho v těle a milosť ducha sv. v jeho duši; ale odpolu živ jest, když duše živí tělo a milosť ducha sv. neživí jeho duše; Umřeli sú Adam a Eva na duši, ač sú živi byli ostali na těle a tak odpolu živi. Hus II. 336., 429. Bez starosti a péče živu býti, bídně. V. Bůh dej živi byli, jak by vínky vili. Pk., Šd. V stálé vádě, velmi dobře s někým živu býti; v otroctví živu býti. D. — komu. Sobě sami živi jsou. Kom. — kde jak. Lépe jest v boji zahynouti, než u vězení s hanbou živu býti. Flav. — čím. Radéji chci bolem živ býti. Mus. Ž. býti příjem- ným životem. Poďme, milá, dolinama, budem živi malinama; Není jenom člověk samým chlebem živ, je živ také slovem božím. Sš. P. 779., 34. Větrem živu býti nelze. Km. II. 332. Že ste jedno bitím živi. Žk. 176 Pokrm, jímž by jeho duše živa mohla býti zde i věčně na onom světě. Št. Kn. š. 6. Lichvou jsou živi. Št. 99. I životem bude živ a neumře; Člověk bude živ tělem smr- telným ; Netoliko člověk živ jest chlebem, ale každým slovem, jenž pocházie z úst božích; Bohatec nemluví tak z lásky, jiež jest neměl, ještě živ tělem jsa, ale mluví, boje se věččích muk. Hus I. 33., 61., 179., II. 248. — v čem. Živ byl v radosti věčné. Hus II. 213. — c) Vzhledem na potřeby tělesné, na živnosť. — kdy. Živu býti nelze tyto drahé časy. Us. — nač. Nemá nač živu býti. Smrž. Na fatku ž. býti. V. Aby takových se dotazovali, nač živi jsou. Er. Na ty peníze živ budu. Kn. poh. II. 121. Aby měl nač živ býti. Pal. Děj. IV. 1. 129. Je živ na hotový krejcar. Us. Aby na sv. Havel všecko dali, neměliby druzí nač živi býti. Arch. V. 474. — odkud. Nemá z čeho ž. býti. Sych. Z cizích mo- zolů ž. býti. Od čeho jste živ? Dch. An jest živ jen tvojich od almužen. Sš. Bs. 147. Půdu orejte pluhem, živi z ní a ne z loupeže buďte. Hol. Hoden jest pracov- ník odplaty, aby, kdož oltáři slúží, od oltáře živ byl. Hus II. 221. — čím. Kdo jest trošty (zbytky) živ, bude-li bohat, bude div. Prov. Nemají čím živi býti. Sl. let. I. 278. Čím bych živa byla než tiem, což tu ostalo? NB. Tč. 210. Čím král má živ býti, ano královstvie mnoho jest zabaveno. Arch. II. 211. Kostkáři lží jsou živi. Ctib. A arcibiskup, čím by živ byl, není opatřen. Arch. II. 235. Maje čím živ býti. Hus I. 417. Jímž živa člověčí hlava. Alx. 1107. — o čem: o chlebu, Us., o malém pokrmu. Pass. O rybách. Smil. O malém pokrmu živa byla. Pass. 407. Kteří o škodě zemské živi jsou. Pal. Rdh. II. 101. — kde: při dvoře. — jak. Živ býti z ruky do úst (denní prací), po pansku. Dch. Hubeně živu býti. Výb. II. 41. Živ byl prázdně (bez práce). Št. Kn. š. 32. — komu. Byl svému umění živ (= žil svému umění). Us.— Jak živ, co živ (ellipticky) = po celý život, zeit- lebens, sein Lebtag. Jak živi před tím na úřadě nebyli; Jak živ se tomu nenaučil. V. Jak živ (co budu živ), nepůjdu tam. Jak jsem živ, nevím. Us. Jak živ, jak živo to nebude, nebolo. Mt. S. Co živ to neudělám; Co živ sem se tolik nenazlobil; Jak živ tam nebyl; To jsem si co živ nepomyslil; Co živ to nezapomenu. Us. Dch. A to on tak hřešil, že jak živ a jak živ husi už chovať něbude, dyž se to má potratit. Slez. Šd. Tos jak živ neměl, neviděl. Us. Dbv. Jak živ a jak živ bych to neudělal. Us. Šd. Keď ťa raz hodím, ak živ viac nesta- neš. Sb. sl. ps. I. 115. Já sem si myslela, že mně dobře bude, že mně mojej kráse jak živ nebude. Sš. P. 495. Jak živa sem neviděla, by kramářka fúsa měla. Brt. P. 129. Kupec dal mi okusiti malvazí starého, jehož jsem ještě jak živ lepšího nebyl pil. Brt. S. 38. Jak živi jsme toho neslyšeli. Brt. Že nevyjdeš co živ z něho. Er. P. 480. Nebudu co živa viděti kochana. Vinař. Na mne jakási nemoc přišla, kteráž mi, jak jsem živ, nebyla. Arch. II. 136. Že ho do- kud' živi neuhlídají. Abr. To jak živ néni pravda. Mor. Brt. D. 304. Já jemu, jak jsem živ, nic dlužen nebyl; Já nejsem dlužen, jak jsem živ, nic. Půh. II. 157. — Jinak. Jaks ty živ směl korunu bez nás v Niem- cích přijíti? Dal. Kdo by to směl živ uči- niti. St. skl. Kam sě pode, živ nevědě. Výb. I. 142., Alx. V. Tehda Eustachius nevěda živ co činí, bral sě do dalekých zemí. Pass. 931. Nevěda živ co učiní; Nemajíc své panjé živa čím pochovati. Pass. 774. Ne- znám živo, kde šabla zkapala. Sb. sl. ps. II. 1. 144. Živý nevím, čo mám robiť, či vandrovat či sa ženiť? ženiť sa mi Nedo- volia, vandrovati nožky boliá; Mrzí tě, když počne stenať, živ nevíš, co máš s ňou dě- lať. Koll. Zp. I. 213., III. 280. Jenž směl živ to pomysliti. Paš. Cf. Jir. Nkr. 92., Brt D. 303.—304. — Ž. .Bůh = činný, nesmr- telný, der lebendige Gott. Jeden pravý, ž. Bůh. V. Pro Boha živého! pro živý Bůh! Us. Volal k živu Bohu. Na Mor. Brt. Pro- siti živým Bohem, um Gotteswillen b.; Kři- čel, volal bolestí k živému Bohu; Jak Bůh živý na nebi! so wahr Gott lebt. Dch. Že člověk k živu Bohu prosil. Km. Dajte mu pokoj pre Boha živjeho! Hrbň. Rkp. Ži- vému Bohu prisahám. Sb. sl. ps. I. 117. Rybári, rybári, pre Boha živého, či ste ne- viděli mojého milého? Koll. Zp. I. 388. Nenechávej že ma na Boha živého, dokáľ si nenajdem frajera iného. Sl. ps. 100. Ž-ho Boha jsem přijala (byla jsem u přijímání). Drsk. Že jsi ty syn živého Boha pravého. Výb. II. 22. Ž. Bůh = Parom, hrom. Slov. Hdk. — Ž. nebe. Pro živé nebe! Us. Dch. — Ž. duše = člověk, der Muttermensch. Ani živé duše (živého ducha) tam nebylo. Us. Darmo hľadá, nikde živého ducha, nikde ľudského hlasu. Dbš. Sl. pov. 34. Ani pro samopaš divú netrap žiadnu dušu živú; cíti duša i v vtáčku i v črviačku. Hrbň. Rkp. Zomdlieva Anička: iďte pre milého a on v nej zadrží sám ducha živého. Mt. S. I. 8. — Živé, ého, n. = čásť těla čilá, cítící, nerv, der fühlende, empfindliche Theil eines lebenden Wesens, der Nerv. Na živé, do živého komu přijíti (řezáním, bodáním, mr- skáním). Rány bičové jdou do živého; až do živého říznouti. D. Zabíjeti koňovi za živé (hřebíky podkovní). Dosáhl ho v živé; do živého se mu dosáhá (bije ho; nemile se ho dotýká. Vz Trest, Domluva, Nepřá- telství). Ď., Č., Lb. Do živého se jim do- sáhá (vz Bída). Č. Právě vás do živého dojme (bída). Br. Vítr tam až do živého províval. Koll. IV. 260. Bůh dlouho sho- vívá, ale pak do živého ranívá. Č. M. 7. Taková jízlivosť řeže do živého; Opravy do živého, tief einschneidende Reformen; Jíti do živého, einschneidend sein (nouze mu ide do živého). Dch. Ťal do živého. Brt. To jde do živa masa. Na Ostrav. Tč. Driapajte do živého, nepovie, kde mi brata podela. Dbš. Sl. pov. I. 11. Trefil mu do živého. Us. Zátur., Tč. — Ž. hlas. Živým hlasem = hlasitě, na hlas, V., ústně, mit lebender Stimme, mündlich. Štelc. Živým hasem učení vydati. Štr. — Ž. = k živému podobný, nach dem Leben, leibhaftig, so wie etwas leibt und lebt, zum Sprechen, täuschend. Ž. obraz ; živými barvami něco vymalovati. V. Jako živými barvami ma- luje (vypravuje, popisuje). Br. Zrcadlo živou tvář ukazuje. To je jak živo (= ovšem; přisvědčuje). Brt. D. 304. Živými barvami svůdce maluje. Br. II. 615. Ž. sopka. Lpř. Děj. I. 44. Náš panáček dělajú kázeň, živé obrázky hážú na zem; já na tu kázeň také půjdu, živý obrázek žádať budu. Sš. P. 474. — Ž. = čerstvý, patrný, čilý, jarý, čiperný, jasný, oživený, lebhaft, frisch, hurtig, rege, klar, pure. Jest všechen živý. V. Potěšení ž. a pravé; ž. rozmlouvání, pozorování. Br. To je živý chlapec. Ž. oči. V živé paměti Něco míti. Ž. lež (patrná). Živá to pravda. Živou mocí (věcí) nechce to udělati (žád- ným způsobem). Nechtěl tomu živou věcí svoliti. Sych. Ale z samé živé a neomylné naděje. Skl. I. 218. O živý svět bych toho neudělal; Živú mocíchtěł to měť. Brt. D. 303. Na Mor. Brt. Živé pohnutí, ž. snaha, představení, vyobrazení, ruch, částka města, účastenství; Toť živé jádro, das ist des Pudels Kern; Mám s tím živé (pravé) peklo, die leibhafte Hölle. Us. Dch. Ž. přednáška. Dch., Nz. V obchodě, na trhu jest živo, leb- haft. Šp. Ž. obchod. Lpř. J. Ž. ruměnec. Šml. I. 18. Proto mně to živou věcí nejde na rozum. Us. Kšk. Nechtěla živou věcí domů. Us. Co je na tom pravdivého neb živého. Světz. Je tu živo jako na pražském mostě. Us. Nechtěl mu živou mocí raditi. Us. Ž. soucit, obrazotvornosť. Us. Zábava jest v nejživějším proudu. Us. Ten člověk je živá kniha (kdo mnoho umí povídati). Us. Šd. Nemohl živou mocí slova ze sebe vyraziti. Us. Šd. Nedal bych to ani za živý (celý) svět. Hnšk. Ž. ulice. Posp. Je to ž. trest na toho člověka. Us. Kšá. Bylo tam živo jako za nejbledějšího dne, ač sotva kohout po druhé k ránu se ozval. Jda. Ž. důkaz. Šmb. S. II. 144. Ž. shon lidí, Tk., karakteristika, Tf., sen, Dk. P. 77., vzor, Nrd. VIII., víra. Mž. 102. Živou mocí na- léhal na nás. Km. Ž. příklad, uzardění, Osv. I. 56., 263., rozmluva, Hrts., slovo učitelovo, KB. IV., síla, Mj. 167., ZČ. I. 252., SP. II. 81., spojení. Anth. I. 9. vyd. VIII. V za- hradě počínalo živo býti. Osv. I. 261. Živé slovo působí, litera zabíjí. Osv. I. 376. Ve- selá tvár, skok živý, nikdo nebuď lenivý. Zátur. Jesu Kriste, živý chlebe. Výb. II. 15. Chci to úmluvčím listem prokázati i ži- vým svědomím. Půh. II. 498. Všelijaké při- jímá (Bóh), jenž k němu živú věrú jdú. Hus III. 156. Žeby tociš měl vieru živú, skutky dobrými oživenú; A ta (naděje) po- chází z viery živé. Št. Kn. š. 17., 29. Pán příkladný poddaným živé právo. Šd. exc. Lepší jedno živé slovo než sto mrtvých. Tč. Matka moje Slovenka, keď ma kojila, šest mi darov do mladých prsú vštěpila: spevavú reč, dobrotu, mravov rídzu čistotu, stydlivost, pracovitosť, živú veselosť. Krč- mery. Z toho povstala živá debatta šp. prý m.: z toho vzešel hlučný spor a: Řeč-
ník došel živé pochvaly šp. prý m. došel
hlučné pochvaly; oppositum od živý jest
prý mrtvý, ale mrtvé pochvaly se zajisté
nikomu nedostane. Zde znamená živý tolik
co čerstvý, jarý, čilý a je tedy dobře polo-
ženo; srovnej předcházející příklady z do-
brých spisov. vedené. Živá hlava klobúka
(kloboučka) dobude (dobývá) = si pomůže.
Ms., Lb., Kmp. Č. 142. — Ž. tráva = po-
sečená a ještě neuschlá, ne seno (čerstvá),
frisch. Puch. — Zívá voda, ž. pramen = ne
stojící, tedy tekoucí, lebendes, fliessendes W.
Reš., Dch., Šd., Němc. III. 275., BO. Ž. a
mrtvá voda (v pohádkách). Vz Voda živá. — Ž. strom, vz Strom, Sbtk. Rostl. 13.—16.,
98., 106., 141., 142., 183.—184., 185. — Ž.
uhel (uhlí) = řeřavé, glühend. V. Uvrhl na
ž. uhlí. BO. Uhlí jest ještě živo. Km. Ž.
uhel přiložený k jiným i mrtvé (uhlí) ob-
živuje. Km. — Ž. stříbro = rtuť. — Ž. vlas
= strunovec obecný, gordius aquaticus. Vz
Frč. 74., Vlas. Ž. vlas = teninký červíček
ve studánkách; když ho vypije ovce, do-
stane motolice. U Uh. Brodu. Brt. — Ž. vlas
je ve víčkách očních a obrácen do oka.
Vytrhne-li se a dá-li se na ruku, mele (hází)
sebou. Na mor. Val. Vck. Jak se vyhání ž.
vlas z oka? Vz Kv. 2885. 346. Z. vlas =
kokotice, rostl. Vz Mllr. 39. — Ž. plot =
z rostlin, keřový plot, lebendiger Zaun,
Heckenzaun. Us. Pdl., Tč., Dch. Hoden je
zpod živého plota huby jiest (exerementa,
hovna). Na Slov. Zátur. Ž. plot = denní
řípa, psí řípa, plané víno, psí víno, posed,
osech, sviňský kořen, bryonia, die Gicht-,
Hunds-, Ross-, Stick-, Zaunrübe, wilde Rübe,
der Hundswein, die Zaunrebe, die Gicht-,
Rogwurzel, rostl. Mllr. 26. Ž. plot, lycium
barbarum, rostl. Let Mt. S. VIII. 1. 8. — Ž. oheň = síra, der Schwefel. Ž. ohňa květ = sírový květ. Němc. III. 266. Od čierného prachu zčernali sme, od živého ohňa osmahli sme. Č. Čt. I. 149. Nejvíce navštěvovány jsou v Uhrách lázně v Starém Budíně ,tu- recké, kde voda vře živým ohňom. Pokr. Pot. 128. — Ž. maso = čerstvé v těle, das Fleisch vom lebenden Leibe. Žeravýma kliešťama živé mäso z neho trhali. Dbš. Sl. pov. I. 221. Ž. maso = divoké, z rány vy- růstající, wildes Fleisch. Brt., Kšá. — Ž. jazyk = od lidu mluvený; opak mrtvý, jako ku př. latinský. — Ž. prádlo (žehličkou ne dosti uhlazené, hrbolaté, vlnaté. To se stane, když ku př. žehlička již studená byla). — Z. rtuť (tekutá, neumrtvěná); ž. síla (pů- sobící pohyb); ž. síra (nestrojená); ž. skála (nezvětralá, nepotřebující žádných podpor). Ba celé vrchy niektoré sú čirá, meravá, živá (t. j. samá) skála. Hdž. Čít. 206. Oj, strašné väzenie, nie múrom múrané, ale do živého brala (skály) vyrúbané. Č. Čt. I. 207., Chlpk. Sp. 16. Divín zámek nevezmete, neb živú skalu strielate. Sl. let. I. 282. — Ž. vápno (nehasené), Vys., žíravé, der Aetz- kalk. Mj. 43. — Ž. střela = blesk. Slov. Hdk. — Ž. kosť (mrtvá), naběhne-li nahoře na ruce (v prohbí) nebo na noze tvrdá boule. Chytá-li prý kdo kozu za rohy, tož mu naroste. Pomoc od ní: Za pozdvihování v kostele třikrát rukou n. nohou šústnúst
nazpátek o lavici. Na mor. Val. Vck. — Ž. vítr, der Passatwind. Dch., Ves. II. 29., S. N. — Ž. kůže = na těle živém. Cf. Živé maso. Lebendige Haut. Šp. — Ž. déšť. Ves. I. 89. — Ž. kousek, krapka a p. = malý, klein. Na Mor. Je toho ž. kapka, živá troška, Brt., krapka. Šd. Zůstala nám toho vína ž. krapka; Mám mouky živou trochu, blutwenig. Km., Šd., Je toho ž. drobek. U Polič. Kšá. — Ž. = červený, ve- selých barev, rostl. Ž. šátek. Němc. I. 254. U Domažl. Jrsk., Nl.

434112   Živý Svazek: 7 Strana: 1176
Živý. Cf. Mkl. Etym. 411. b. Ž. společ- ník. Vz Vš. VI. 20. Buďte zdrávi, vy krajané živí, já som dobojoval, bojujte že i vy. Koll. Zp. 1. 37. Aby ho za živa červi žrali! Us. Tkč. Živ vyskytuje se rádo ve tvaru jmen-
ném: Kdo to směl živ učiniti? Hrad. 76. b
Plakala nemajíc své paní živa čím pochovati
Pass. mus. 473. Auvech žeť mi (Marii) živě
jest ostati. Modl. 169. b. Cf. List. fil. 1886.
410. — Ž. subst. Běží jako ž. (čerstvě).
Pojedeme jak živí. Us. u Kr, Hrad. Kšť.
Leze živý na živého po železe na dřevo
(jezdec — kůň — třmen — sedlo). Brt. —
Živu býti. Člověk jsi, krátkého živ jsa
času. Bart. 124. Slyším, že naše živu býti
nic nenie. Kruml. 288. a. Ač tak živu býti
jest. Ž. wit. Ezech 16. — jak. Ktož sám
sebú nemóž živ býti, jistěť umře Št. Kn š
40. Ne v jednom chlebě jest živ člověk,
ale ve všelikém slovu, jež pocházie z úst
božích. Ib. 54. Jsúc živi nepořiedně. Ib.
49. Kromě těla býti živu Ib 71 — čím.
Loupežem živ jest. Výb. II. 988. Duch du-
chem živ jest. Šf. III. 195. Zvířata jedno
druhým živo. Výb II. 1586 Ž. Bůh. K živu
Bohu úpěl. Hrad. 132. b. — Ž. = čerstvý
atd. Ž. moc mne od tebe neodtrhne. Šml.
Živou věcí nedopustil toho. Kom. Ž. cit,
slovo, smysl pro krásu, Dk., interess, úča-
stenství, Tš., touha, naděje. Stárek Oči
nabyly živějšího lesku. Alb. Živá červeň
květů. Čch. Když jsem kázání živou řečí
přednášel. Jr. K. I. Čiernuška, čierna, čo
sa ti má stáť, keď sa do ťa bude ž maso
pcháť (čižma — noha). Slov. Rr. MBš. — Ž. = čirý, pouhý. Samá živá skála. Rr. Sb. — Ž. vlas Jak jej na Mor. zhánějí. Vz Mtc. XV. 290. = Ž. oheň (boží, dřevěný, lesní, nový) = třením dřev způsobený. Mách. 150.

434113   Živý Svazek: 7 Strana: 1401
Živý. Minú ty, ježto sú z viery živi; Budeme spolu živi tiem životem pravým, jakož . . . Chč. m. s. III. 30

434114   Živý Svazek: 8 Strana: 0529
Živý. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 18., 73., 313. Raduj se, kdo živ, a kdo nemůže, směj se alespoň. Bráb. 66. Která žena počala, má živó nemoc. Tvarožná. Hledík. — Ž. oheň. Jak se rozněcuje. Vz Čes. 1. V. 341. — Ž. maso. Léčení ho.Vz Mtc. 1894. 337. — Ž. = pouhý, čirý. Ta peřina byla sám živý lunt (na dobro sedrána). Brt. D. II. 431.

434115   Živý Svazek: 9 Strana: 0420
Živý. Vz Gb. H. ml. III. 1. 292. Živého dobre viezt, slezie; Do živého mu prišlo; Má živé sriebro v hlave; Živý mrváň vyslú- žila; Živí na krivde, mŕtvi na pravde; Ž sa smrti bojí atd. Vz Zát. Př. 383a. Nenechá živého, mrtvého na pokoji. Hoř. 97. Živou mocí se bránil, že tam nepůjde. Hoř. 85., 91. Sr. Mrtvý. Čihi, mihy, dnes si živý, zajtra nevieš, kde budeš. Mus. slov. III. 26 Tá rýž je sama živá charba. Mtc. 1899. 288. — nač. Je živ na ruce (co rukama vydělá). Mus. ol. 1898 121. — z čeho. Spravedlivý živ bude z viry. Št. Kn. nauč. kř. Valach je živ aj ze slámy, ale jak! Šeb. 25. — čím. (Kdo to učiní), ten životem živ bude. Chč. (List. fil. 1898. 474. ).

434116   Živý Svazek: 10 Strana: 0549
Živý. Do živého (někomu) siahať. Mus. slov. VII. 43. Jsou živi jen na těch jabkách (bramborách). Litom. 58. — Ž. ulice =kudy mnoho lidí chodí. Zvon III. 693. — Ž. vlas = vlaskovec vodní, gordius. Mtc. 1902. 442. — Ž. váha. Metrický cent živé váhy (do- bytka váženého za živa). Nár. list. 1903. 222. 17. a j.

434117   Žíze Svazek: 5 Strana: 0858
Žíze, vz Žiezě, Žízeň.

434118   Žízek Svazek: 7 Strana: 1176
Žízek, zka, m., os. jm Arch. VII. 483.

434119   Žízelný Svazek: 5 Strana: 0860
Žízelný, Reptil-. Ž. podobizna. BO.

434120   Žízeň Svazek: 5 Strana: 0858
Žízeň, zně (zni, Chč. P. 130. b.), f., oby- čejně: žížeň, na Ostrav, žižin, žně, Tč.; zastr. žíze, žízň, žezi (žízi), žeza. Jg. Odvozují slovo to od žed (žádati), rus. žažda, horv. žeda, tedy původně: žádosť nápoje, der Durst. Cf. Bdl. Obr. 115., Bž. 50., Žízň. Ž. záleží ve vyprahlosti částek hrdla a pože- radla. Krok. Ž. jest zvláštní pocit suchoty v ústech a hltanu, jenž k pití nutí. Vz více v S. N. Jazyk žížní prahne; ž. vodou za- puditi. Br. Žízní utrápen. V. Trapná žízň utrobu kruto rváše. Rkk. 52. Nevzmožno nám déle žízňú tráti. Rkk. 52. Křestěné padachu trapnú žízňú. Rkk. 183. Trapněje zhynúti žízňú meča. Rkk. 193. Vz o tomto instr. Gb. v Listech filolog. VI. 241. Koho žízň trápí; nevzmožno pro žízň vojevati; pohynem-li žízňú. Rkk. Ž. míti, D., Jg., zahnati, uhasiti; žízní umořiti. D. Postem a žízní vyschnouti. Kom. Od žížně mříti. Flav. Slanečkem se ž. dráždí, škádlí, roz- něcuje. Sych. Žížní zajíti, zahynouti. Prah- nouti žízní (hynouti hladem, nýti láskou). Šm. To jsem měl ž. jako trám (velikou, jako jest trám dlouhý). Mám žízeň jest prý šp. m.: žízním, jala mne žízeň; ale proč by tato frase byla špatnou ? Je mi až da- rebně, jakou mám ž.; On hasil v bázni boží svou ž., er ergab sich dem stillen Trunk. Dch. Je při dobré žízni. Vz Opilý. Studnice při polích čerstvou vodou se pramenící uhašují žízeň. Koll. IV. 115. Jazyk prsí požívajícího přilnul žízní k dásním jeho. Pláč. Jer. 4. 4. Žízní umdlévati. Exc. Proč si vyvedl nás z Egypta, aby (abys) mne s syny i dobytky žízní zmořil? II. Mojž. 17. 3. Dal si jim vodu v žiezi. BO. Budeš slúžiti nepřieteli svému, jehož pošle pán tobě, v hladu i v žiezni, v nahotě i ve všem hubenstvie. Hus I. 57. Kominická ž. je větší než moře. U Žamb. Dbv. Má ž. jako lajtnant a peněz jako kmán (je veliký pijan, ale nemá peněz). U Kr. Hrad. Kšť. Čím víc žízeň dostává, tím se více rozmáhá (o skoupých). Mor. Tč. Čím kdo více vodu pije, tím víc žízně v sebe lije. Lb. Po hladu chutnější pokrm, po žízni sladší ná- poj. — nač: na vodu. Us. Tč. — čeho. Ne hlad chleba, ani ž. vody, ale slyšení slov Hospodinových. Exc. O účincích žízně na tělo lidské vz Čs. lk. III. 373. — Ž. pře- neseně. — čeho, po čem. Ž. statkův. V., po slávě, po zlatě. Hlas., Kká. K sl. j. 13. Ž. slávy, Čch. Petrkl. 40., krve, Čch. Bs. 52., vědy, Čch. Mch. 74., pomsty, Pdl., věč- ného pokoje. Pravn. 2865. Ž. po blahu, Vlč., po poznání krajů a lidi. Mus. 1880. 167. Neukojnou žízní po vědomostech toužiti. Vlč. V skúpém srdci roste ž. po větším bohatství. Mor. Tč.

434121   Žízeň Svazek: 7 Strana: 1176
Žízeň. Cf. Mkl. Etym 411. b., 409. a., Slov. zdrav., Jagić Arch. XII. 202., Žiezě (dod.), Žizň, Pršp. 66. (victus).

434122   Žízeň Svazek: 10 Strana: 0549
Žízeň = hojnosť. Baw. Ar. v. 2825. — Ž., Durst. Ž. jako trám (veliká). Zvon III. 524.

434123   Žizenkov Svazek: 5 Strana: 0859
Žizenkov, a, m. Pánové ze Ž-va. Pal. Děj. I. 2. 151.

434124   Žizenkovice Svazek: 5 Strana: 0859
Žizenkovice, dle Budějovice. Tk. I. 87.

434125   Žízi Svazek: 5 Strana: 0859
Žízi, vz Žízeň.

434126   Žízivě Svazek: 8 Strana: 0529
Žízivě něco žádati. Krist. 38. a. Cf. Žízivý.

434127   Žízivý Svazek: 5 Strana: 0859
Žízivý = žíznivý. Bž. 123. Ž. země. BO. Vylém vodu na žiezivého, prolém ducha na plémě na tvé. BO.

434128   Žizlada Svazek: 5 Strana: 0859
Žizlada, y, f. = vládkyně nad životem i obživou, bohyně světoplozí. Kal. Bás. sp. 208.

434129   Žízlivý Svazek: 5 Strana: 0859
Žízlivý = žíznivý, durstig, sitiens. BO. Kto mě pí, ještě bude ž-vý. BO.

434130   Žízlivý Svazek: 7 Strana: 1176
Žízlivý. Jestliže žizliv jest píti, daj jemu. Ev. olom. 101.

434131   1. Žízň Svazek: 5 Strana: 0859
1. Žízň, vz Žízeň.

434132   2. Žizň Svazek: 5 Strana: 0859
2. Žizň, ě (žizni, vz Žízeň), f., žizn, u, m., žizeń, zně, f. ŽiznB, vita, m. živznB, tedy z koř. živ (živu, žiji), ň jest přípona a z se vsulo, vz Ň. Schl. — Ž. = život, das Leben. Končena ž. Slov. Phld. IV. 528. O sloven- ských Tatrách a slovenskej žizni. Ntr. 180. — Ž. = úroda, hojnosť, dostatek, plnost, die Fruchtbarkeit, Fülle. V MV. nepravá glossa. Pa. Z obilé zemského i žiznu (zde masc.) jejího. Bibl. Boč. f. 107., BO. Pole tvá napilnena budú žiznem. Ž. wit. 64. 12. Daj nám všem, Hospodine, žizň a mír v zemi. St. skl.— Dal. Cf. Bdl. Obr. 115. K nemu putujte, ku stromu žizni večitej na hody. Hrbň. Rkp. A že by na věky věkom mohli v něm bezpečně přebývati, kdyby v něm tolikú zásobu s žizň měli. Troj. (Výb. II. 142.). Bude v zemi ž. Dal. 12. A pole tvá naplněna budú žiznem, et campi tui reple- buntur ubertate. Gloss. 13. stol. Mus. 1879. 533. Ut ostenderent ubertatem, aby ukázali žizen; Nuž aj přijde sedm let velikého žíznu po všie zemi (fertilitas, úroda); Ve všem dobrém skutce bude žizn neb hojnosť; Přišla jest žižeň sedmletá (úroda). BO. Všechna sbožie od tebe moc i sílu i žizň berú. Pravn.

434133   Žizň Svazek: 9 Strana: 0421
Žizň. Vz Žiezň, Gb. H. ml. III. 1. 371.

434134   Žizna Svazek: 5 Strana: 0859
Žizna, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 128.

434135   Žíznácí Svazek: 5 Strana: 0861
Žíznácí = žíznící. Vz Žížněti.

434136   Žiznata Svazek: 5 Strana: 0859
Žiznata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 128.

434137   Žiznava Svazek: 5 Strana: 0859
Žiznava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 128.

434138   Žízné Svazek: 5 Strana: 0859
Žízné (zizne) multiplicabitur in senecta uberi. Glossa 13. stol. V Ž. kl.: rozmnoženy budú v starosti obrodi. Vz Mus. 1879. 533., Žizný.

434139   Žiznek Svazek: 5 Strana: 0859
Žiznek, a, m., os. jm. Pal, Rdh. I. 128.

434140   Žíznění Svazek: 5 Strana: 0859
Žíznění, n., das Dürsten. Us. Vz Žízněti.

434141   Žízněti Svazek: 5 Strana: 0859
Žízněti, 3. pl. žíznějí, ěl a žízniti, 3. pl. žízní, il, ění; obyčejněji: žízněti a žízniti; žíznívati, žížnívati = žízeň míti, Durst haben, dürsten. Cf. Bž. 192., 196. — abs. Žízniti. BO. Žieznímy a lačnímy. ZN. Žízní-li kdo, poď ke mně a napí se. Jan 7. 37. Lačněl, žízněl. Pís. br., BR. II. 178. b. Žaludek prázdný jsa lačni a žízní. Kom. — po čem, nač: po vodě, na vodu. Us. Tč. — proč. I žíznil tu lid pro nedostatek vod. Mojž. II. 17. 3. — jak. Hrozně žízním. Čím kdo více pije, tím víc žízní. Bř., Šd. — kde. Nebudou tam lačněti ani ž. více. V. — čím: horkem. — Ž. = žádati, žádostivu býti, hledati, dürsten, begehren, sich sehnen. — po čem, po kom: po bohactví, zboží. V. Touhou duše jeho ž-la po milence. Šml. I. 48. Žíznil přede vším po spáse ženy, po spáse lidské. Sš. J. 66., L. 129. Po svých rodičích ž. Na Ostrav. Tč. Po tobě žízní duše má. V. Tu mňa si žížnácím po mej krvi Nemcom odevzdal. Hol. 390. — Ros., Kram. — čeho: chvály něčí; Duše má žízni tvého potěšení. V. Nasytiž se krve, jíž jsi žíznil. Br. Něčí krve ž. Har. I. XXX., Hos. 133., Prot. 188., BR. II. 124. b., Brt. S. 31., Hu3 III. 85., Chč. 443. Ž. spravedlnosti. Mat. 5. 6., Ev. Mat. 57., Br., Hus II. 426. Žák musí vždycky umění ž. Kom.D. 108. Žízní duše má Boha, Boha živého. Žalm 42. 3. — čeho jak. Znaje to, že tyranné, zakusíce krve nevinné, den po dni více jí žízní. BR. II. 64. a. — k čemu. Žíznila duše má k Bohu, k studnici. Kram.

434142   Žízněti Svazek: 7 Strana: 1176
Žízněti. — abs. Žízněla jest duše má. Ev. olom. 41. 3. a j.

434143   Žiznětice Svazek: 5 Strana: 0859
Žiznětice, dle Budějovice, Žiznětitz, ves u Dešenic v Klat. PL

434144   Žiznikov Svazek: 5 Strana: 0859
Žiznikov, a, m., Žiznig, ves u Čes. Lípy.

434145   Žízniti Svazek: 5 Strana: 0859
Žízniti, vz Žízněti.

434146   Žízniti Svazek: 7 Strana: 1176
Žízniti. Krnd. 147. — co. Ktož žiezní spravedlnosť. Krnd. 147. — po čem. Lač- něji a žizní po spravedlnosti Št. N. 246. 15., 284. 23 , 286. 1. — čeho. Žiezním řádu a pokoje, Výb. II. 750., spravedlivosti. Št. N. 281. 1. — s inft. Své ponížení pomstiti žíznil. Zr. Zál.

434147   Žízniti k čemu Svazek: 10 Strana: 0549
Žízniti k čemu. Žízníme ke pravdě, jako lačný jelen k vodě. Jrsk. XXIV. 207.

434148   Žíznivě Svazek: 5 Strana: 0859
Žíznivě, žížnivě = se žízní, dürstig. Ros. — Ž. = žádostivě, s chutí, begierig, mit Lust. Ž. mušku živú vlekne do sieti pavúk. Let. Mt. S. VI. 1. 54.

434149   Žíznivec Svazek: 5 Strana: 0859
Žíznivec, žížnivec, vce, m., der Dürstende. Ros. — Ž., dipsas, had. Aqu.

434150   Žíznivět, žižlivět Svazek: 10 Strana: 0682
Žíznivět, žižlivět = žhavým, řeřavým býti. Vz Brt. Sl.

434151   Žíznivosť Svazek: 5 Strana: 0859
Žíznivosť, žížnivosť, i, f. = žízeň, der Durst, die Durstigkeit. — Ž. = žádostivosť, der Durst, die Begierde. Ros. Ž. spasení. BR. II. 12. a. — Ž. = suchosť, vyprahlosť, die Dürre. Ž. země. Plk. — Ž. = včelí cho- roba, která povstává, nemají-li včely v úle s dostatek vody. Sš.

434152   Žíznivý Svazek: 5 Strana: 0859
Žíznivý, žížnivý (zastr. žeznivý, žezivý, žezlivý); žízniv, žízniv, a, o = žízen mající, durstig. V. — abs. Když jsme tě viděli žiezniva, dali sme tobě píti. ZN. Lačen jsem byl, žiezniv, nemocen. ZN. Žízniv jsem byl a napojili ste mě. Hus II. 5. (I. 140., 451.). Ž. kůň u vodě si nevybírá. Č. M. 190. Na boží narození kdo pije vodu, je celý rok žízniv. Na mor. Val. Vck, — jak. Podlé těla lační a žízniví k jídlu a pití chuť mají. BR. II. 19. b. — Ž. = žádostivý, durstig, begierig. — čeho: krve, V., peněz, Ros., spasení, Pass., pravdy. Výb. Srdce lásky a blaha ž-vé. Šml. I. 40. Statečnosť činí lačné a ž-vé spravedlnosti; A jako ž-vé spravedl- nosti napájí (církev). Hus II. 426., III. 52. — po čem. Us. Dch. — Ž. = suchý, vy- prahlý, dürr, ausgetrocknet. Ž. země. Ros. Tebe žizní duše má, po tobě touží tělo mé v zemi ž-vé a vyprahlé, v níž není vody. Žalm 63. 2. Prší-li na velký pátek, bude ž. rok. Slez. Šd. V Bystersku. Sn. — Ž. = horký, heiss. Ž. slzy. Msn. Or. 79. — Ž. = žízeň působící, Durst machend, erregend. Ž. povětří. Plk. — Ž. uhel = řeřavý, glü- hend. Ž. železo. Us. Rgl. U Klat. Kd. Také na Mor. — Ž. = v žízni žádaný, dem Dur- stigen erwünscht. Napoj mě těch ž-vých potokův. 12. hod.

434153   Žíznivý Svazek: 7 Strana: 1176
Žíznivý Ž-ví nasyceni budú. Ev. víd. 91. Žízniv biech. Ev. olom. 233. Zemi ž-vú bez vody. lb. 100. Viděli jsmy tě ž-va. Sb. 223.— čeho: pravdy, Št. Kn. š. 147., spra- vedlnosti Št., Bart. 231.— k čemu: k do- bývání bohatstvie. Krnd. 138.

434154   Žíznivý Svazek: 8 Strana: 0529
Žíznivý. Ž-ví vypovídají se ze Žížnětic přes Kalivody do Studeňovsi. NZ. III. 228.

434155   Žíznivý Svazek: 8 Strana: 0529
Žíznivý = řeřavý. Ž. uhlí. Zlín. Brt. D. II. 431.

434156   Žíznivý Svazek: 9 Strana: 0421
Žíznivý. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 67. nn., VI odst. 12.

434157   Žíznivý Svazek: 10 Strana: 0549
Žíznivý. Byl ž. jako houba. Rais. List. 47..

434158   Žízno Svazek: 7 Strana: 1176
Žízno, a, n., ubertas, zastr. Hank. Sb. 253.

434159   Žízno Svazek: 10 Strana: 0549
Žízno, a, n., ubertas, hojnosť Vz Žizeň. Pole tvá naplní se žíznem. Ž. pod. 64. 12., witt. 275. - Mš.

434160   Žíznosť Svazek: 7 Strana: 1176
Žíznosť. V hladu a žíznosti. Ev. olom. 104.

434161   Žiznosť, i Svazek: 5 Strana: 0859
Žiznosť, i, f. = ubertas. Ot ž-sti domu tvého. Z. wit. 35. 9.

434162   1. Žizný Svazek: 5 Strana: 0860
1. Žizný, žizský = plodný, úrodný, frucht- bar. Ž. léto. D. Nad Hostyní v žízném poli kámen k nebi zdviženo; Ž. kraj a hory chudé jeden pás vše oplétá; Moravské vy žizné pláně. Stulc I. 154., 199.

434163   2. Žízný Svazek: 5 Strana: 0860
2. Žízný, žížný = žíznivý. Lačen a žízen nebudu. Modl. ms. Napoj všecky žiezné. Pravn. 1959. Račiž mně také žieznému dáti... Ib. 1950. Duši žízná žádosť suší. Ib. 1974 — čeho. Jsem tvého napitie žiezen. Ib. 2807.

434164   2. Žízný Svazek: 7 Strana: 1176
2. Žízný. Žízným sem byl (esurivi). Ev. olom. 232.

434165   Žizský Svazek: 5 Strana: 0860
Žizský, vz Žizný.

434166   Žizudárný Svazek: 5 Strana: 0860
Žizudárný, Ceiówyoc (= obilí, žito dáva- jící, Getreide, Nahrung gebend, spendend. Lpř.), šp. Lšk. Cf. Žiža.

434167   Žíž Svazek: 5 Strana: 0860
Žíž, e, m., sřněm. ses, sesz, seis, fr. six. Mz. 379. — Ž. = šest ok na kostce, der Sechser im Würfelspiele, Venus. Koll. St. 85. Oba žíže = 12 ok. Koll. St. 85. Žíž (6), ciňk (5) nedá, eš (eso), touš nemá, kotr (4) dryje (3) zaplať. Touš, eš nemá nic, žíž, ciňk nedá nic, quater drye pomáhej. V. Oba žíže hodil. Aby ona tobě toho se ne- odměnila, žíž (6) za eš (1) neodplatila. Lomn. Hosp. 160. Uvrhl jsem dva žíže; Já mám s žiežem eš, ti sú nejednomu obervali pleš. Výb. II. 32. Sedne-li mi kostka žížem. Dh. Jir.

434168   Žíž Svazek: 8 Strana: 0529
Žíž ze stněm. ses, to z franc. seix, z lat. sex. Gb. H. ml. I. 485. — Z., os. jm. Tk. X. 632.

434169   Žiž Svazek: 9 Strana: 0421
Žiž, e, m., os. jm. 1489. Arch. XVI. 334.

434170   Žíža Svazek: 5 Strana: 0860
Žíža, žiža, e, f. (dle Káča) = úrodnosť; chléb. Na Slov. Th. — Ž. = oheň, světlo (v dětské řeči), Feuer, Licht (in der Kindersprache). Slov. Ssk. Keď príde zapálená svieca večer do izby, alebo vôbec keď sa spraví svetlo, oheň, tedy maličké detičky upozorňují na to útle: žiža, žiža! Zátur. — Ž. = oheň, das Feuer, die Gluth. Vz Žížava. — Ž. = os. jm. (dle Bača).

434171   Žižala Svazek: 5 Strana: 0860
Žižala, v, m., os. jm. Ž. Václ., nar. 1824. Vz S. N., Sb. H. 1. 311.

434172   Žížala Svazek: 5 Strana: 0860
Žížala, žoužala (zastr. žížela), žížalka, žíželka, y, f. = hmyz, das Insekt, Ziefer, Ungeziefer. Vz Žúžel, Žúžela, Žížela, Žoužel. Ž., která med dělá (včela). 7. Ž. majka. Čern. Ž. mravenčí. Kobylky, chroustové a jiné ž-ly. To jezero ž-lami se hemží. Sych. Ž-ly = hmyz a zeměplazi. Koll. III. 347. Vidíme muchy, ovady, komáre, osy, motýle a iné žížaly. Hdž. Šlb. 16. Ž. = šváby, švrčky, hadi, ještěrky a p., Ungeziefer, Insekt, kriechendes Thier u. ä.; ale: blechy, vši, plošťky slují hyd. Na Ostrav. Tč. — Ž , nevlastně o červích a hadích. Jg. Ž-ly, oligo- chaeta, jsou kroužkovití, štětinatí červi bez kousadel v jícnu, bez tykadel a bez dy- chadel. a) Ž. zemské, lumbricina: ž. obecná či dešťovka, lumbricus agricola, hnojní, l. olidus; b) ž. vodní, naidea: naidka chobotnatá, nais proboscidea, nitěnka růžová, tubifex rivulorum, roupice trouchová, enchytraeus vermicularis. Vz Frč. 78. Cf. Schd. II. 529., S. N. Ľud zahrňuje pod meno žížaly aj červy. Zátur. Vz nahoře Hdž. Šlb. 16. Ž-ly, reptilia. BO. Ž. = dešťovka, der Regenwurm. U Jilem., Kr. Hrad., Skrýje aj. Kál., Bohd., Mllr. 63. Když se divá ž. po Moravě plouhala. Sš. Bs. 23. Tu večná panuje smrť a púda táto ani obyčajným ž-lám, tuším, výživy nepodáva. Lipa I.262. Chodí jako ž. (zdlouha). Us. Dhn. Že jest Bóh nestvořil skodlivých šelem nebo žížal a tělestných věcí. Hus I. 83. — Ž., y, m. = člověk útlý a slabý, ein schwacher, zarter Mensch. Taková ž. a jak se staví! Ú Kr. Hrad. Kšť.

434173   Žížala Svazek: 7 Strana: 1176
Žížala. Cf. Mkl Etym. 412. b. (žuzg summen), Kram. Slov., Mllr. 63., Brm. IV 2. 88.—90. Ž , hmyz. 1380. Ž-ly prší s nebe. Cf. Zbrt. 143. — Ž. = druh dlouhých ten- kých bobů hracích. Vchř. — Václ. Ž. Do- novský. Cf Slavín, č. 36. v příloze str. 12.

434174   Žížala Svazek: 8 Strana: 0529
Žížala, strslov. žuzelb; žúžala, žoužala (chod.). Vz Gb. H. ml. I. 147.

434175   Žížalice Svazek: 5 Strana: 0860
Žížalice, e, f. Ž. Heydenova, phreoryctes Heydeni. Ves. IV. 65.

434176   Žížalice Svazek: 7 Strana: 1177
Žížalice. Cf. Brm. IV. 2. 91. Žižavý. Cf. Mkl. Etym. 406. b

434177   Žižalka Svazek: 8 Strana: 0529
Žižalka: blecha, veš a p. 1478. Wtr. Krj. I. 159.

434178   Žížalový Svazek: 5 Strana: 0860
Žížalový, Insekten-. Ros.

434179   Žížava Svazek: 5 Strana: 0860
Žížava, y, f. = žíža, die Gluth. Žíža lebo žížava páli polená a rožúžolí je, popáli je na žúžol. Hdž. Slb. 8. Koreň slova je žih (žeh), aj český žíhati. Cf. Žihlava. Zátur.

434180   Žižavení Svazek: 8 Strana: 0529
Žižavení, n. Ž. hmoty. Am. Orb. 15.

434181   Žižavka Svazek: 5 Strana: 0860
Žižavka, y, f. = sviňka, oniscus murarius, die Mauer-, Kellerassel. Hdž. Šlb. 85. Ži- žiavka má 14 nôh. Hdž. Čít. 186.

434182   Žižavosť Svazek: 5 Strana: 0860
Žižavosť, i, f. = řeřavosť, die Gluth. Krok I. d. 112.

434183   Žižavý Svazek: 5 Strana: 0860
Žižavý = řeřavý, glühend. Ž. uhlí. Us. ve Slez., u Uh. Hrad. a j. Šd., Tč. Cf. Ži- žlavý. Ž. klec = zvláštní způsob mučírny, kde trestanci nesnesitelným horkem byli mučeni. Lorenz. Výlet. do Ben.

434184   Žížavý Svazek: 10 Strana: 0549
Žížavý = žhavý. Ž. do všeho = pilný. Volyně. Čes. 1. XIII. 126.

434185   Žižčan Svazek: 7 Strana: 1177
Žižčan (!), a, m. = ziskuchtivý? Pohl.

434186   Žižda Svazek: 10 Strana: 0549
Žižda. List. fil. XXVIII. 28.

434187   Žížek Svazek: 7 Strana: 1177
Žížek, žka, m. = nenasyta; lakomec. Slez. Šd.

434188   Žižek Svazek: 8 Strana: 0529
Žižek a Zížek, žka, m., vz Zikmund (3. dod.).

434189   Žižela Svazek: 5 Strana: 0860
Žižela, y, f. = žížala. Bž. 17., Alx. V. v. 2039. (HP. 49). Ž-ly, múchy, blchy. Hus I.

434190   Žiželeves Svazek: 5 Strana: 0860
Žiželeves, Žíželoves, vsi, t., od Žížela. Pal. Rdh. I. 136. Něm. Žíželowes, ves u Smiřic. Vz Blk. Kfsk. 1464., Sdl. Hrad. II. 282.

434191   Žíželice Svazek: 5 Strana: 0860
Žíželice, dle Budějovice, mě. u Chlumce n. C. Vz S. N., Tk. Hl. 123., V. 214., 215., Tk. Ž. 102., Blk, Kfsk. 171., 611., Sdl. Hrd. L 194, II. 241., III. 24„ 26.. IV. 343. — Ž., Schleschlitz, v Bavořích. Šb. Lit. I. 45.

434192   Žíželický Svazek: 5 Strana: 0860
Žíželický, ého, m., os. jm. Mus. 1880. 257. Ž. Jan. Vz Blk. Kfsk. 1144.

434193   Žíželoves Svazek: 5 Strana: 0860
Žíželoves, vz Žíželeves.

434194   Žížen Svazek: 5 Strana: 0860
Žížen, vz Žízeň.

434195   Žíži Svazek: 5 Strana: 0860
Žíži, jakési vyvýšené místo uprostřed hradu. Vz Tk. I. 17., 104.

434196   Žiži Svazek: 7 Strana: 1177
Žiži, vz Zizi (dod.).

434197   Žiži Svazek: 10 Strana: 0549
Žiži = žíža.

434198   Žižiavka Svazek: 5 Strana: 0860
Žižiavka, vz Žižavka.

434199   Žižice Svazek: 5 Strana: 0860
Žižice, dle Budějovice, Žižitz, ves u Sla- ného. Vz Blk. Kfsk. 606.

434200   Žižín Svazek: 5 Strana: 0860
Žižín, a m., ves u Pardubic. Vz Sdl. Hrad. I. 259.

434201   Žížiti Svazek: 5 Strana: 0860
Žížiti, il, en, ení, anfachen. Dch.

434202   Žižka Svazek: 5 Strana: 0860
Žižka, y, m,, demin. slova Žíha = Si- gismund. Hanka v Mus. 1854. 269. Jan Ž. z Trocnova † 1424. Vz Tk. III. 2I., 638., IV. 747., V. 265., VI. 10., Jg. H 1. 659., Tf. Odp. 98., Jir. Ruk. II. 377., Šb. H. l. 311., Sbn. 590., 623., 626., 628., 630., 937., S. N., Sdl. Hrad. III. 308. Jan Ž. O sepsání životopisu jeho pokusil se V. V]. Tomek. V Praze 1879. Nadal mne co Ž. mnichy. Č. Pamatuje Žižku na Hradisku (je stár). U Litomš. Bda. — Ž. Jan Max, rytíř, nar. 1681. Vz S. N. — Ž. Jan z Trocnova, Žižkův otec. Vz Tk. Ž. 1., 2. — Ž. = tolik co jedno- oký. V. Ž. jednooký jest. Kom. — Ž., s pří- hanou o slepém n. hloupém, kterýž oči maje nevidí. Cos žižka (což nevidíš) ? Ros. Slepý žižko, dívej se lépe. Us. Slepý ž. Č.

434203   Žižka Svazek: 7 Strana: 1177
Žižka. Arch. VIII. 610. Jan Ž. Pal. Rdh. II. 523. nn., Kram. Slov., Ukaz. 114. Mus. 1876.193., Výb. II. 370., 385., Slavín I. 165., Pyp. K. II. 550. Oprava a doplněk k ži- votopisu Žižkovu. Seps. V. V. Tomek. Cf. Mus. 1892. 107. — L. K. Ž. a Bohusl. Foit sestavili čes. katalog bibliografický za r. 1890.

434204   Žižka Svazek: 7 Strana: 1401
Žižka = jednooký Zlú naději, žižko, k životu mi dáváš 1497. Lobk. 92.

434205   Žižka Svazek: 8 Strana: 0529
Žižka = jednooký, slepý. Protožby slušné nebylo, aby hlavě své oko vyloupiti a žižku z ní učiniti měl. Kosmogr. 730. a. — Ž., os. jm. Literní památky, duch a povaha Jana Žižky. Seps. Dr. H. Toman. Asi 1894. Cf. o Z. Vlč. Lit. 137., 153.

434206   Žižka Svazek: 9 Strana: 0421
Žižka z Trocnova Jan. Vz Pal. Děj. III. 1. 249. 532.

434207   Žižkati Svazek: 5 Strana: 0860
Žižkati = očima mrkati. — Ž. = slabě hořeti. Oheň žižká. Val. Brt. D. 304.

434208   Žižkavý Svazek: 5 Strana: 0861
Žižkavý = nějakou vadu mající: hrbatý, slepý atd. Na vých. Mor.

434209   Žižkov Svazek: 5 Strana: 0861
Žižkov, a, m. = Žižkova hora, Žižkaberg u Prahy, dříve Vítkov. V. Vz Tk. IV. 747., VI. 308., S. N., Tk. Ž. 55., 98., 123. — Ž., pražské předměstí. Vz S. N. — Ž., ves u Bředslavy. — Ž. (Malý Chlumec, Chlu- meček), Klein-Chlumetz, ves u Dobříše. PL.

434210   Žižkov Svazek: 8 Strana: 0529
Žižkov, Hora Žižkova, Bojiště, Hora pravdy kalicha. Břez. Font. V. 389.

434211   Žižkovák Svazek: 7 Strana: 1177
Žižkovák, u, m. = falešný stříbrný zlat- ník v Žižkově dělaný. Us.

434212   Žižkovati Svazek: 5 Strana: 0861
Žižkovati = jako Žižka jednati, na Žižku si hráti. A uvodíce moc světskou mezi sebe, snad již také ž. chtěli; Jakoby bratří již na spůsob Táborů zase ž. chtěli. Pal. Děj. V. 1. 386., V. 2. 6.

434213   Žižkovec Svazek: 5 Strana: 0861
Žižkovec, vce, m., Žižkowitz, ves u Kr. Hradce. PL.

434214   Žižkovec Svazek: 9 Strana: 0421
Žižkovec, vce, m., pozemek. Pck. Hol. 182.

434215   Žižků mlýn Svazek: 5 Strana: 0861
Žižků mlýn u Velk. Vanova blíže Telče. Tč.

434216   Žižkův Svazek: 5 Strana: 0861
Žižkův, ova, ovo, dem Žižka gehörig, ihm eigen. Je rozbitý jako Žižkova fangle; Vypadá jako Žižkova vojna. V Kunv. Msk.

434217   Žižkův Svazek: 7 Strana: 1177
Žižkův. Žižkova maštal, skála, Žižkův stůl. Pam. arch. I. 167., 165. Ž. kuchyně = šibenice u Plzně. Vz Sbtk. Krat. h. 274. Žižkova kůže. Vz Zbrt. List.

434218   Žižkův Svazek: 8 Strana: 0529
Žižkův. Žižkova hora u mě. Dvora (Krá- lova). Arch. XV. 494. Cf. předcház. Žižkov.

434219   Žižkův Svazek: 10 Strana: 0682
Žižkův. Žižkova kuchyně. Vz Čes. 1. XV. 396.

434220   Žižla, y, žižlák Svazek: 5 Strana: 0861
Žižla, y, žižlák, a, m. = kdo žižlá. Ros.

434221   Žižlák Svazek: 5 Strana: 0861
Žižlák, vz Žižla.

434222   Žižlánek Svazek: 5 Strana: 0861
Žižlánek, nku, m. = žižlavý, tupý nůž, ein stumpfes Messer. Ros.

434223   Žižlati Svazek: 5 Strana: 0861
Žižlati, žižlám a žižli; žižlávati. Ž. od žuji (žváti). Šf. — Ž. = dásněmi kousati, žvýkati, kauen. — co. Ž. maso. Ros. Dítě, bezzubá babička žižlá kůrku. Bž. — Ž. = ne hladce, špatně, tupým nožem krájeti n. řezati, pižlati, unglatt schneiden. — co: chléb. — čím: chléb tupým nožem. — se kde: v jídle = piplati se, přebírati se, in dem Essen stochern. D. — se s čím. Jg.

434224   Žižlati Svazek: 7 Strana: 1177
Žižlati. Cl. Mkl. Etym. 412. a., Šf. III. 456.

434225   Žižlavě Svazek: 5 Strana: 0861
Žižlavě = nerovně, nehladce, drobivě, unglatt, bröselnd. Něco ž. krájeti. Ros.

434226   Žížlavica Svazek: 8 Strana: 0529
Žížlavica, e, f., rostl. Vz Žihlana (3. dod.).

434227   1. Žižlavice Svazek: 5 Strana: 0861
1. Žižlavice, dle Budějovice, Žižlawitz, dvůr u Blanska. PL.

434228   2. Žižlavice Svazek: 5 Strana: 0861
2. Žižlavice, e, f. = kopřiva menší, pal- čivá, žahavka, die Brennessel. Mor. Brt., Vck., Šd.

434229   Žižlavosť Svazek: 5 Strana: 0861
Žižlavosť, i, f., die Gluth. Ros.

434230   Žižlavský Svazek: 5 Strana: 0861
Žižlavský, ého, m., os. jm. Tč.

434231   Žižlavý Svazek: 5 Strana: 0861
Žižlavý = který žižlá. Ros. — Ž. = ži- žavý, glühend. Mor. Ž. uhlí. Brt., Bka., Bkř., Dch., Kk. Ž. uhel pálí. Mor. Šd. — Ž. = tupý, stumpf. Z. nůž, kterým kdo chléb žižlá. U Uh. Hrad. Tč.

434232   Žižlavý Svazek: 7 Strana: 1177
Žižlavý = řeřavý. Ž. uhlí. Mor. NZ. II. 17.

434233   Žižle Svazek: 5 Strana: 0861
Žižle, ete, n. = malá žížala, das Unge- ziefer. D.

434234   Žižle Svazek: 7 Strana: 1177
Žižle = tenké, štíhlé dítě. Mor. Rgl.

434235   Žižlice Svazek: 5 Strana: 0861
Žižlice, dle Budějovice, ves. Arch. II. 447.

434236   Žižlila Svazek: 5 Strana: 0861
Žižlila, Žizlila, Zizlila, y, f. = bohyně krásy, Lada. Krok II. 384.

434237   Žížlivý Svazek: 5 Strana: 0861
Žížlivý, zastr. = žíznivý, durstig. — Ž. = žižlavý, glühend. Mor. Brt.

434238   Žížlivý Svazek: 9 Strana: 0421
Žížlivý = žíznivý. Rozb. III. 709.

434239   Žižmo Svazek: 5 Strana: 0861
Žižmo, a, n. = houf něčeho malého jako včel, mravenců, much, ptactva, chlapců, der Schwarm. U Frýdka, na Ostrav. Tč., Brt. D. 304.

434240   Žižmo Svazek: 8 Strana: 0529
Žižmo, a, n. = vzduch výpary lidskými a dýcháním zkažený. Val. Brt. D. II. 431.

434241   Žížmo Svazek: 10 Strana: 0549
Žížmo, a, n. = horko vedro; dýchanec. Val. Čes. 1. XII 85.

434242   Žížňava Svazek: 5 Strana: 0861
Žížňava, y, f., os. jm. Tohto otec rád mál, toho Ž. matka. Hol. 114.

434243   Žížnavý Svazek: 10 Strana: 0549
Žížnavý = řeřavý, žhavý. Ž. cihlička. Hoš. Pol. 146.

434244   Žižnětice Svazek: 5 Strana: 0861
Žižnětice, dle Budějovice, Žižnetitz, vz Žiznětice.

434245   Žížníkov Svazek: 5 Strana: 0861
Žížníkov, a, m., Schiessnig, ves v Lito- měřicku. Vz Blk. Kfsk. 845., Žíznikov.

434246   Žížniti Svazek: 5 Strana: 0861
Žížniti, vz Žízniti.

434247   Žížnivě Svazek: 5 Strana: 0861
Žížnivě, vz Žíznivě.

434248   Žížnivec Svazek: 5 Strana: 0861
Žížnivec, vz Žíznivec.

434249   Žížnivět Svazek: 8 Strana: 0529
Žížnivět, žižlivět, řeřavým býti. Uhlí se rozžížnivělo. Zlín. Brt. D. ÍI. 431.

434250   Žížnivosť Svazek: 5 Strana: 0861
Žížnivosť, vz Žíznivosť.

434251   Žížnivý Svazek: 5 Strana: 0861
Žížnivý, vz Žíznivý.

434252   Žížný Svazek: 5 Strana: 0861
Žížný, vz Žízný.

434253   Žižolík Svazek: 5 Strana: 0861
Žižolík, a, m. = kdo svému řemeslu ne- rozumí. Kb.

434254   Žižov Svazek: 5 Strana: 0861
Žižov, a, m., Žižow, ves u Uhlíř. Janovic. PL.

434255   Žižpachy Svazek: 5 Strana: 0861
Žižpachy, dle Dolany, Sichelbach, u N. Bystřice. PL.

434256   Žižulík Svazek: 8 Strana: 0529
Žižulík, a, m., vz Zikmund (3. dod.).

434257   Žižvolek Svazek: 7 Strana: 1177
Žižvolek, žižmolek. lku, žižvoleček, čku, ra. = malá hlávečka. Ž. zelní. Slez. Šd. Cf. Žižmo.

434258   Žjaha Svazek: 7 Strana: 1177
Žjaha, y, f. = šáha Slov. Šf III. 545.

434259   Žjary Svazek: 9 Strana: 0421
Žjary = místo na vysokých horách. Slov. Mus. 1848. II. 337. Vz Žďáry.

434260   Žjer Svazek: 9 Strana: 0421
Žjer = množství červíků pohromadě žijících. Č?s. 1. 1898. 198.

434261   Žkoravěti Svazek: 9 Strana: 0406
Žkoravěti, vz Zkoratěti. Klc. v Mus. 1843. 57.

434262   Žkvrknouti Svazek: 10 Strana: 0549
Žkvrknouti. Pírko škvrklo (náhle shořelo). Hlavn. 39.

434263   Žlab Svazek: 5 Strana: 0861
Žlab (zastr. žleb), u, žlábek, žlebek, žlíbék (na Slov.), bku, žlabec, žlebec, bce, žlábeček, žlábček, žlíbeček, čku, m., žlabisko, a, n. V již. Čech. žlab u mlýna, žleb ve chlévě; Dej kravám do žleba. Kts. — Ž. = důl, úzké údolí, roklina, úžlabina, enges Thal, die Mulde. Jg., Vck., Bkř., Šd. Suchý žleb. Jíti žlebem. Boč. A blesk siká zlobně v zem- ské žleby. Sš. Snt. 61. Bystré vody v horách a dunajky na záhonech dělají žlaby v zemi. Na Ostrav. Tč. Šlo, nedošlo žlíbek, na něm byl krchovek; Vezměte mja sebú do tých tmavých žlebů, Thalschlucht. Sš. P. 161., 181. Já chcu chleba! Odpov.: Běž do žleba! Je tam zajíc, dá ti krajíc a sýra jak sekyra. Pck. Ps. 98. Toho lesu až po žleb a hranici popovskou užívati mají. List z r. 1592. Ž. údolí, die Thalsohle. Š. a Ž. Ž. Crhův = údolí sv. Cyrilla u Velehradu. Škaredý žlab = strmá úboč na západní strane takmer pod samým štítom Kriváňským. Č. Čt. I. 170. Žleb babí, byl úval u Čelechovic. Pk. — Ž. = malý úvoz, kleiner Hohlweg. Vz Vývozek. Mor. Vck. — Ž. vodní, po němž někam vodu vodí, die Wasserrinne, Wasser- leitung. Ž. = krně, Rinne. V. Žlábek = výpad vody. V. Ž. jalový, das Fehlfluder, Sl. les., odpadný, die Abfallrinne, odtékací, der Abflusskanal, ž. k vylévání, die Guss-, Ausgussrinne. Šp. Žlabové a vodovodové z Advy svlažují louky. Koll. III. 209. Dobrá voda na járku, kdo má blízko frajerku, ešte lepšia na žlebe, kdo má milú pri sebe. Koll. Zp. I. 9. Po lidských žlabech kalná voda teče (pomluva teče). Koll., Lb., Pk. — Ž. = řečiště, das Flussbeet. Dch., Lpř. Děj. 1. 39. — Ž. mlýnský, die Wasserkehle. Ž. na kolo, kudy voda na kolo teče. Při hřebenáčích skládá se ž. z hlavního prahu, ze štětů, ze sloupů, dlažby. Mysl. Ž. mlýnský skládá se z podlážky a dvou stranic či bortův. NA. IV. 23. Ž. vodního kola, das Radgerinne. Prm. Veď ste vy z Horice mlynár, ktorému koleso vŕzga, že ho až do Rapčic počuť a čo si vodu nosí na žlábky v zástere? Phld. IV. 359. Ž. jalový. Ž. pod kolem. Ž. z fošen sbitý, k vedení vody na stroj, spodek slove dlažba a postranice pažení. Vys. Žlábek, do kterého se stavidlem z vantrok svrchní voda na kolo vodní pouští; Voda běží žlabem na kolo. Vys. Vz Strouha. — Ž. na střeše. die Dachkehle; Dach-, Regenrinne. . Ž Ž místo, kde se dvě střechy stýkají. Bkř. =, odkapový, die Traufrinne, Nz., odkapní, Prm. IV. 263., Jdr., odtékací, die Abfluss- rinne, Šp., postřešní, vodosvodný, Zpr. Arch. VII. 54., nákrovný, die Dachrinne. Nz. Ti pak měšťané, kterých pán Bůh všelijakým spůsobem na hůrách, na žlebcích zachránil. Sl. let. III. 29. Pakliť císařská pře má lepší základ v právích (než pře stavů), tedy jsou stavové na celé království břímě přetěžké vložili, ale nad to králi velikou křivdu učinili a jej jako pod žlab hodili. Skl. IV. 130. Trefil z deště pod žlab. Ale z deště pode ž. jsem přišel (Cf. Přišel z kyje na palici). Koll. Zp. — Žlábek pivní, spílací, die Bierrinne. Suk.— — Žlábek u komína = dymník, aby nezatékalo, die Schossrinne. D. — Žlábek k vedení rozpuštěného kovu, die Leitrinne. — Žlábek u ručnice, dráž, drážka, die Nuthe. Čsk. Vz S. N. Ž. = drážka nabíjáku, die Ladstockknute, -rinne. Čsk. — Ž. = pramen, die Quelle. Nemôž byť národ druhého rabom, keď sa domáhá k roz- voju žlobom, voľnú keď má osvety púť. L. Kubáni. — Ž. = druh cedníku. Ž. na šťávu, die Saftrinne, na těžkou šťávu, die Dick- saftrinne. Šp. — Žlábek klínu, die Keilnuth. Šp. — Žlábek na včelní matku, trubka, das Weiserhaus. Ž. = rýha v úlech dzierzonských, do které se rámky nebo trámky zasouvají. Všk. — Žlábek v stavitelství = všeliká pro- hlubnosť zvl. k okrášlení sloupův, die Kehle, Riefe, Kehlleiste. Ž. rovný, prutovní, pře- klopený. — Žlábek pod nosem = důlek. Kos. — Žlábek = trubka, céva v těle, die Röhre, der Kanal. Ž. jaterní, slźní, zevnitřní ušní, sluchový, močový, semenný, chamový. Ž. obloukovitý, semicircularis, pololýtkový, se- mifibularis, poloměsíčitý, semilunaris, polo- blanový, semimembranosus. Nz. lk. — Ž. = pošva mateční, die Mutterscheide. Ssav., Krok, Ja. — Žlab, žleb, dlouhé koryto, do kterého dobytku žrádlo, píce se dává, der Trog, die Krippe im Stalle. V chlívích žleby i řebřiny ať jsú vždycky spraveny. V. Hryzou se co psi o kosť, co koni o žlab (jsou ne- svorní). Td., Mus. Má (vysoko) vysoký žlab. Vz Hladový. Č., Lb., Kšá., Slm., Kšt., Dch. Žlab jest z jednoho kusu dřeva vytesané koryto pro krávy (koně); krátký žlábek sluje koryto, které obyčejně z desek je sbito. Tč. Ž. (koryto) někomu podnésti, Einem den Brodkorb hoch hängen. Dch. U muziky hodný chlap, doma koně žerou žlab. Čes. mor. ps. 242. S kopce mě drž, do kopce nežeň a u žlabu nezapomeň (koně). Us. Ntk. Třeba mu ujať žlábku (nepovoliti ve všem). Slez. Šd. Ze zlatého žlábku ona jich (koní) futruje. Sš. P. 735. Na veliký pátek vymetá hospodyně koštětem žlab, aby dobytek dobře vyžíral; koště se pak hodí na střechu a o čarodějnicích se spálí. U Bydž. Kšť. — Žlábek, osada. Sdl. Hrad. IV. 257. — Vz Žleb, Žleby, Žlíbek.

434264   Žlab Svazek: 7 Strana: 1177
Žlab. Cf. Mkl. Etym. 407. b. Ž. vodní, das Gerinne: přímý či střelený, gerades G., střikový či okrouhlý, gekrümmtes, kreis- lörmiges G., nálivný (na vrchní vodu), oberschlächtig, polonálivný (na střední vodu), mittelschlächtig, podlivný (na spodní vodu), unterschlächtig, moučný, G. der Pochtrübe bei der Mehlführung, das Mehlrinnen. Hč. — Žlábek ve stavit. = konkavní římsa. Lehner. — Žlábek prsní, Brustkerbe, f. Lpř.

434265   Žlab Svazek: 9 Strana: 0421
Žlab = oběd. Us. fiakristů. Kukla 134. Sr. Síf. — Z. Vysoký žlab dělá vysoké kyčle (málo píce dělá koně hubeného). Rub. 195.

434266   Žlab Svazek: 10 Strana: 0549
Žlab. Sr. Mus. fil. 1904. 443. — Ž. beto- nový, cihelní, dřevěný, chlévní, kamenný, pohyblivý, železný. Vz KP. IX. 385., 395. nn. Vyjídá všecky žlaby (slouží každé straně). Vrch. Muš. I. 28. Žlaby u střech. Vz KP. XL 334. nn.

434267   Žlabár Svazek: 5 Strana: 0862
Žlabár, a, m., = žlabař, der Rinnenmacher. Na Slov. Bern.

434268   Žlabatka Svazek: 5 Strana: 0862
Žlabatka, y, f. Ž-ky, cynipidae, druh vos duběnčivých. Ž. listová, cynips quercus folii, die Eichenblattgallwespe; kalichová, c. quercus calicis, die Knopperngallwespe; smoková, c. psenes, der Feigenbohrer; rů- žová, rhodites rosae, gemeine Rosengall- wespe; kořenová, biorhiza aptera, die flügel- lose Wurzelgallwespe; pupencová, cynips gemmae, Eichenzapfengallwespe; dlouho- břichá, c. longiventris, obecná, c. scutellaris. gemeine Gallwespe; houbová, teras termi- nalis, die Schwammgallwespe; barvířská, c. tinctoria; dřevová, c. lignicola; popencová, diastrophus glechomae, die Gundermanngall- wespe; ostružinová, diastrophus rubi, Brom- beergallwespe; cizopasná, Schmarotzergall- wespe. Šp., Sl. les., Frč. 165., Schd. II. 512., S. N., Brm. Živ. zv. IV. 326.—335.

434269   Žlabatka Svazek: 7 Strana: 1177
Žlabatka. Cf. Kram. Slov., Ott. IV. 448. Je-li mnoho nádorů žlabatky na listech bu- kových, budou prý v tom roce časté osýpky ; Kdo jí nádory ž-tek (zvl. z bukových listů), tomu prý vyroste vole. V Krkonš. Kšť.

434270   Žlabatý Svazek: 5 Strana: 0862
Žlabatý = žlaby opatřený, canaliculatus, gerinnt. Ž. lodyha. Rst. 528.

434271   Žlábček Svazek: 5 Strana: 0862
Žlábček, vz Žlab.

434272   Žlabčík Svazek: 5 Strana: 0862
Žlabčík, a, m., noterus, hmyz. Krok II. 241.

434273   Žlabec Svazek: 5 Strana: 0862
Žlabec, vz Žlab.

434274   Žlábeček Svazek: 5 Strana: 0862
Žlábeček, vz Žlab.

434275   Žlábečník Svazek: 5 Strana: 0862
Žlábečník, u, m., der Kerbenausdreher für Schubfedern. Šp.

434276   Žlábek Svazek: 5 Strana: 0862
Žlábek, bku, m., vz Žlab. — Ž., ves u Lomnice v Jičínsku; něm. Rindles, u Plané. PL. — Ž., bka, m., os. jm.

434277   Žlábek Svazek: 9 Strana: 0421
Žlábek, bku, m. = řezací nástroj soustruž- nický. Vz KP. VII. 232. — Ž., zdrob žlab, koryto. Dáme mu ž. vejš, šak on zkrotne (dáme mu méně jíst). Hoř. 97.

434278   Žlabení Svazek: 5 Strana: 0862
Žlabení, n., die Kehlung. Nz., Ssk.

434279   Žlabený Svazek: 5 Strana: 0862
Žlabený; -en, a, o, gekehlt. Vz Žlabiti.

434280   Žlabí Svazek: 5 Strana: 0862
Žlabí, n. = čásť hadromele, v papírn., der Kasten, Black. Žv.

434281   Žlabice Svazek: 5 Strana: 0862
Žlabice, žlabovice, e, f. = prejz, žlábko- vice, der Dachziegel. Na Slov. Jg.

434282   Žlabina Svazek: 5 Strana: 0862
Žlabina, y, f. = žlebina, dřevo vydlabané, žlab, die Rinne, Ros., der Viehtrog, die Krippe. Kone jedia, kone pijú z prázdnej žlabiny a já som sa namiloval švárnej diev- činy. Sb. sl. ps. II. 1. 128. — Ž. = dlouhý dolík, strouha, příkop, der Graben. Ros. Cesty při ž-nách. Zř. těšín. art. III. — Ž. = údolí, úžlabina, das Thal, die Mulde. Kká. v Osv. I. 256. Tichý vetrík veje hlbo- kou dolinou, mutný Váh sa leje kriváňskou ž-nou. Mt. S. I. 9., Sb. sl. ps. I. 9. Ta šťáv- natá údolí, tam ty srázné žlabiny a strminy, tu ručí potoky a přebohaté na zeleň lesy v domovině. Ntr. VI. 186. — Ž. = šev na lbu novorozence, die Naht. Krok II. 277. Ž. čelná, plosinka, glabella. Nz. lk. — Ž. zubní = mezera mezi zuby, der Zwischen- raum der Zähne. Ja. — Ž. = žlabina, lejsna, die Kehlleiste. Kal. hosp. 1810.

434283   Žlabina Svazek: 9 Strana: 0421
Žlabina, y, f. = úžlabina. Us. Hoš.

434284   Žlabinka Svazek: 7 Strana: 1177
Žlabinka, dem. k žlabina.

434285   Žlabinská Svazek: 10 Strana: 0549
Žlabinská, pole u Koutů. Čas. mor. mus. IIL 150.

434286   Žlabiny Svazek: 10 Strana: 0549
Žlabiny, pole u Kojetic. Čas. mor. mus. III. 150.

434287   Žlabisko Svazek: 5 Strana: 0862
Žlabisko, a, n. = veliký nebo špatný, ne- hezký žlab, eine grosse o. hässliche Mulde, Trog usw. Vz Žlab. Horní žlabiska jsou strže na svazích neb stráních vodou vy- žlabené (vymleté). Na Ostrav. Tč.

434288   Žlabiti Svazek: 5 Strana: 0862
Žlabiti, il, en, ení, höhlen, falzen, kehlen. Cf. Žlábkovati. Nz. — co čím: dřevo stru- hákem. Us. Tč. — jak: dřínky na šindele. Na Ostrav. Vz Dřínka.

434289   Žlábkář Svazek: 5 Strana: 0862
Žlábkář, e, m. = kulatý sedlík. Vz Sedlík.

434290   Žlábkatý Svazek: 5 Strana: 0862
Žlábkatý = žlabatý ale s menšími žlaby. Rst. 528.

434291   Žlábkovací Svazek: 10 Strana: 0549
Žlábkovací práce truhlářské. KP. XI. 12.

434292   Žlábkovač Svazek: 10 Strana: 0549
Žlábkovač, e, m., přístroj. Rgl.

434293   Žlábkování Svazek: 5 Strana: 0862
Žlábkování, n., die Auskehlung, Kan- nelirung. Nz., Ssk. Žlábkovaný; -án, a, o, ausgekehlt, kan- nelirt. Ž. zuby, die Furchenzähne; ž. plotna rohová, die Zargeneckplatte. Nz., Šp. Ž. sloup, Koll. III. 121., hlaveň, dřík sloupu. NA. I. 15., 50. Ž. střecha (se žlabem). Vz Žlab. Čch. Mch. 31. Ž. šindel, gefalzt. Sl. les.

434294   Žlábkovati Svazek: 5 Strana: 0863
Žlábkovati = žlábky do něčeho dělati, auskehlen, kanneliren. Vz Žlabiti. Nz., Tč.

434295   Žlábkovatý Svazek: 5 Strana: 0863
Žlábkovatý, ausgekehlt. Ž. cihla. Čch. Mch. 33.

434296   Žlábkovec Svazek: 5 Strana: 0863
Žlábkovec, vce, m. = hoblík k dělání žlábků, lištovník, der Nuth-, Kehlhobel. D., Šp., Nz. Ž. okenní (posuvný), der Glasnuth- hobel, dveřní, der Thürnuthhobel, Us. Hk., Skv., parketový malý, der kleine Parquett- nuthhobel; ž. zakroužený, mosazem okovaný, Nuthhobel mit Messing montirt; ž. s třemi vřeteny, Nuthhobel mit drei Spindeln. Skv. — Ž. = kladivo žlábkovací, der Teller- hammer. Šp.

434297   Žlábkovice Svazek: 5 Strana: 0863
Žlábkovice, e, f. = druh pily, die Nuth- säge. Us. Kk., Skv. — Ž. = voletka, die Rinnleiste, ve stavit. Nz. — Ž. = žlábková taška na střechu. Us. Pdl., Ssk. Vz Prejz, Žlabice.

434298   Žlábkovina Svazek: 5 Strana: 0863
Žlábkovina, y, f. = dříví na žlaby, das Rinnenholz. Šp.

434299   Žlábkovitosť Svazek: 5 Strana: 0863
Žlábkovitosť, i, f. = jakosť žlábkovitého. Ros.

434300   Žlábkovitý Svazek: 5 Strana: 0863
Žlábkovitý = žlábkovatý, co má žlábky, rinnenartig, rinnenförmig, gekehlt. Ž. sloupy (prutované, prutovité), Ros., listy, Rostl., lišta, železo. D. Ž. pole, Tč., cihly (prejsy, vz Žlábkovice, Žlabice), Čch. Mch. 106., pátradlo (ryhované), die Hohlsonde. Nz. lk.

434301   Žlábkovnice Svazek: 5 Strana: 0863
Žlábkovnice, e, f. Ž. stupínková (u sou- struhu) = provaznice. Vz Včř. Z. II. 58.

434302   Žlábkovnice Svazek: 9 Strana: 0421
Žlábkovnice, e, f. = kurnys.

434303   Žlábkovnice Svazek: 10 Strana: 0549
Žlábkovnice, e, f. = cihla žlábkovitá. KP. IX. 270. — Ž. = druh výplní ve sta- vitelství. KP. IX. 80.

434304   Žlábkovnicový Svazek: 9 Strana: 0421
Žlábkovnicový. Ž. krytba. Vz Ott. XV. 306., Žlábkovnice.

434305   Žlábkový Svazek: 5 Strana: 0863
Žlábkový = k žlábkům náležející, Rinnen-, Kehl-. Ž. šíř, délka. Jg. Ž. kolej (při koňské dráze), Dch., železo, taška, kříž, das Rinnen- kreuz. Zpr. arch. IX. 56., X. 22. — Ž. zub, der Hohlzahn bei Pferden, Vorschieber bei Füllen. D., Ja.

434306   Žlábky Svazek: 10 Strana: 0549
Žlábky, louky u Pavlova. Čas. mor. mus. IIL 150.

434307   Žlabní Svazek: 5 Strana: 0863
Žlabní, žlební, Rinnen-, Kehl-. Ž. špalek, der Grubenbaum. Sedl. Fys. 164.

434308   Žlabník Svazek: 5 Strana: 0863
Žlabník, u, m. = druh dláta, der Loch- beitel. Včř. Z. II. 30. — Ž., hora v Turčansku na Slov. Pokr. Pot. 199.

434309   Žlaboděložný Svazek: 5 Strana: 0863
Žlaboděložný. Ž. rostliny, orthoploceae. Vz Kapusta, Roketa, Katrán, Ohnice. Rstp. 84.

434310   Žlabok Svazek: 5 Strana: 0863
Žlabok, a, m. = činčil, eriomys, die Chinchila. Brm. I. 2. 470.

434311   Žlabol Svazek: 5 Strana: 0863
Žlabol, a, m., aulacodus, ssavec. Ssav. 262. Žlabovati = žlaby dělati. Ci. Žlábkovati.

434312   Žlabovec Svazek: 5 Strana: 0863
Žlabovec, vce, m. = žlab. Ros.

434313   Žlabovice Svazek: 5 Strana: 0863
Žlabovice, e, f. = žlábkovitá cihla, žla- bice, prejs, der Hohlziegel. Nz.

434314   Žlabovina Svazek: 5 Strana: 0863
Žlabovina, y, f. = dřevo na žlab se hodící, das Rinnenholz. Ros.

434315   Žlabovitě Svazek: 5 Strana: 0863
Žlabovitě, rinnenförmig. Ž. vykrojený. NA. IV. 156.

434316   Žlabovitosť Svazek: 5 Strana: 0863
Žlabovitosť, i, f. = žlábkovitosť.

434317   Žlabovitý Svazek: 5 Strana: 0863
Žlabovitý = na dél prohloubený, jako žlab vyhlížející, canaliculatus, rinnenförmig. Ž. listy jitrocelu pomořského, žonkyly. Rst.

434318   Žlabovnice Svazek: 5 Strana: 0863
Žlabovnice, e, f. = zakulacená teslice, die Rinnenhacke, v horn. Bc.

434319   Žlabovnice Svazek: 7 Strana: 1177
Žlabovnice = druh cihel.

434320   Žlabovnice Svazek: 10 Strana: 0549
Žlabovnice, e, f. = cihla do chlévních žlabů. KP. IX. 385.

434321   Žlabovník Svazek: 10 Strana: 0549
Žlabovník, u, m. Vikýřový ž. KP. IX. 346.

434322   Žlabový Svazek: 5 Strana: 0863
Žlabový, Rinnen-, Kehl-. Ž. dřevo, prahy (ve mlýně), sloupy, dlažba, Us., věnec, das Rinnenpaar, der Rinnenkranz. Hř., Bc. Ž. špalek (žlab), v mech., der Trog, Gruben- baum, Nz., cihla (vz Žlabovice). Zpr. arch. IX. 56.

434323   Žlabozub Svazek: 5 Strana: 0863
Žlabozub, a, m., elasmotherium, ssavec předpotopní vepřovitý. Ssav. 312.

434324   Žlabule, e Svazek: 5 Strana: 0863
Žlabule, e, f., pedinus, hmyz. Krok II. 254.

434325   Žlabuň Svazek: 10 Strana: 0549
Žlabuň, ě, f. místo: labuň. Bydž. Kšť. Lid. 3.

434326   Žlaby Svazek: 5 Strana: 0863
Žlaby, dle Dolany, samota u Turnova. PL.

434327   Žlatec Svazek: 8 Strana: 0529
Žlatec, tec, m. = svlačec. Záp. Mor. Brt. D. II. 431.

434328   Žlátenica Svazek: 5 Strana: 0863
Žlátenica, e, f. = žloutenka (nemoc). Na Mor. a Slov. Vck., Brt., Šd.

434329   Žlátenice Svazek: 8 Strana: 0529
Žlátenice m. zlatenice. Kunšt. Brt. D. II. 234.

434330   Žláz Svazek: 5 Strana: 0863
Žláz, u, m. = jistá část masa pod krkem. U Kojetína. Bkř.

434331   Žláza Svazek: 5 Strana: 0863
Žláza, místy také hláza, zastr. žléza, y, f. MV. — Ž. = ústroj zvířecí, který z tekutin, jež z krve do něho přecházejí, různé jiné hmoty připravuje (šťávy trávicí, pot, moč, mléko, slzy atd.), die Drüse, glandula. S. N. Ž. potní, slzové, sliznice, voskovatinné atd. Vz S. N. 1. Žlázy slinové (Speicheldrüse): a) podušná, b) podsaničná, c) podjazyčná. Žlázy podušné vedou slinu z krve vyloučenou lícemi do úst, ostatní ji pouštějí pod jazyk. 2. Břišná ž. padá nedaleko žaludku do přední části střeva — do dvanácterníku. 3. Játra, vz Játra. Pž. Žlázy slinné, ž. žaludková, slzná nad lůžkem oka, mlíčná, ohryzková (na ohryzku, brzlík), žlázy jazykové, čelistné, záušní (záušnice), hrudní, mízní, žaludová atd. Krok. Ž-y nahrnuté či hromadné či skupené, zusammengesetzte, aggregirte Drü- sen, glandulae conglomeratae, laločnaté, g. conglobatae, zrnaté, g. acinosae, rúrnaté, g. tubulosae, Nz., pyskové, Lippendrüsen, klubkovité, Knäuel-, podjazykové, Sublin- gual-, pohlavné, Geschlechts-, víčkové, tří- selné, Leisten-, okružné, Gekrös-, předstojná (předstojnice, prostata), ž. cév krevních, Blut- gefäss-, kostrčná, Steiss-, pepsinová, Pepsin-, příušná (příušnice, parotis), tuková (míšek tukový, Talgdrüsse, Fett-), rourovité či tru- binovité, schlauchförmige D., osamotnělé, solitäre D., Nz. lk.; ž. skořápečná (u korýšů), zelená (u raka říčného), Ves. IV. 130., šut- ková (glandula pinealis seu pituituaria, Mus. 1880. 192., jedovatá, die Giftdrüse, Posp., slinná brouků, Kk. Br. 10., miazgová, glan- dula lymphatica. Let. Mt. S. IX. 1. 53. Ná- uka o žlazách; roztažení žlaz mizních, lymph- adenectasia; zánět žlaz mizních, lymphade- nitis; tkanina žlaz, das Drüsengewebe, Nz. lk.; naduření žlaz prsních přívalem krve, choroby žlaz prsních, přeplnění žlázy prsní mlékem (galactostasis), úbytí žlázy prsní (phthisis mammae). Kžk. Por. 447.—451. Cf Čs. lk. II. 30., 74., 122., IV. 267., 283., IX. 42., Schd. II. 333., 345.—346. Onemocnění žlaz, hydroadenitis. Čs. lk. IV. 283. Otok žlaz n. jen prostě žláza. Z hnisu pak s masem svaleného a srostlého dělá se ž. Kom. Žlaz sebrání. Lék. kn. Zapálení či zánět žlázy. Ž-y se mu zapálily. Sych. Ž. hrdelní naběhlé (bulky, hrče), ku př. krtice. Ja. Ž. v hrdle (hrdelní), za uchem (záušní, záušnice).
V. Otok žlaz v tříslech. Ras. Má-li někdo
oteklou žlázu (bouli) a potře-li ji prstem
mrtvoly, ztratí se mu. U Měst. Král. Kšť. — Ž. = nemoc koňská, žlázy mezi čelistmi na- běhlé, kach, chřípěcí pravé. Ja. — Ž. v ro- stlinství = výrostek zakulacený n. válcovitý z lůžka květního, z listův a jiných údů vy- lučující lepkou kapaninu; chlupy s tako- vouto hlavičkovitou žlázkou na konci slovou žláznaté, žlázonosné. Čl. Kv. XXX. Cf. Kk. 9. Ž. = ústroj rozličný na povrchu rostliny, alespoň v jistém čase obzvláštní kapalinu vylučující a obsahující; sestává buď toliko ze sklípkatiny n. př. na listech meruzalky černé, na rozhách a řapíkách trnovníku: ž. sklípečnatá, glandula cellularis; nebo se skládá ze sklípků a žil, jako na řapíkách mandloně obecné, kaliny, na listech višňo- vých : ž. žilnatá, gl. cellularis vascularis, Gefässdrüse. Vz Rst. 528., 51., 172., 175

434332   Žláza Svazek: 7 Strana: 1177
Žláza. Cf. Mkl. Etym. 408. b., Hláza, Hlíza. Ž. bederní, g. lumbalis, bílkovitá, Eiweissdrüse, Blandinová, g. Blandini, břišní, cocliaca, čočkovitá jazyku, lenticularis linguae, cévní, Gefäss-, jazyková, lingualis, hlenná, Schleim-, hltanová, pharyngea, hrdelní, jugularis, hrudní, Brust-, g. ster- nalis, jaterní, hepatica, klubíčkovitá, glomi formis, konvicovitá, g. arytenoidea, ko- strčná, coccygea, kožní, Haut-, láčkovitá, utricularis, laločková, auricularis, lícní, fa- cialis s. baccaris, lůnopoševní, vulvovaginalis, mazová ucha, ceruminosa, meziplícní, media- stinica, mezižeberní, intercostalis, míšková, Balg-, mléčná, lactifera, nadřitní, supra- analis, nejmenovaná Galenova, innominata Galeni, okružní, mesaraica, patrová, pala- tina, plícní, pulmonalis, poboční či vedlejší štítná, accessoria thyreoidea, podčelistní (slinivka), submaxillaris, podjazyková (sli- nivka), sublingualis, podkolení, poplitea, podpažní, axillaris, podpysková, podsáňová, postranní konvicová, lateralis arytenoidea, potní, Schweiss-, předstojná (vz Slov. zdrav.), přidatná slzní Menroiova, acces- soria lacrimalis Menroi, příhbí loketního, cubitalis, příušná, průdušková, bronchialis, pysková, labialis, ramenní, brachialis, rour- natá, tubulosa, shluklé, schoulené, conglo- batae, slinná, Speichel-, slizná, slzná, la- crimalis, smíšená, gemischte D., syrová- tečná, seröse D., šíjová, cervicalis, štítná, Schild-, tipetná, pituitaria, tříselní, ingui- nalis, tuková, Schmeer-, sebacea, tvářní = lícní, vlasová, Haar-, vyměšovací, ža- ludková, žaludová, Eicheldrüse; bolesť či- vová žláz hrudních, Brustdrüsenneuralgie, jamka žlázy slzní, fovea glandulae lacri- malis, klubíčko žlaz potních, Schweissdrüsen- knäuel, nádor žlázy štítný, Schilddrüsen geschwulst, naduření žlaz, Drüsenschwel- lung, sarkom žlázy štítní, Schilddrüsensar- com, tkaň žlázy štítné, Schilddrüsengewebe, úbytě žlázy štítní, Schilddrüsenatrophie, vyříznutí žlaz, Drüsenexstirpation, zánět žlaz, adinitis (Ott. I.196.), zánět žlázy (slzní, dacryoadenitis, žlaz Bartholinových, bar- tholinitis, hrudních, Brustdrüsenentzündung, štítní, Schilddrüsenentzündung), zbytnění žlázy štítní, Schilddrüsenhypertrophie, zvrh- losť žlázy štítní, Schilddrüsendegeneration. Ktt. exc. Učení o žlazách, Adenologie. Ott. I. 196. Žlázy oteklé. Cf. Mách. 60.

434333   Žláza Svazek: 8 Strana: 0529
Žláza. Z gelza vzniklo želza, z toho strsl. žl?za a čes. žléza, žláza. Cf. Gb. H. ml. I. 453., 518., 205., 28.

434334   Žláza Svazek: 10 Strana: 0549
Žláza. Žlázy mízní, glandulae lympha- ticae, zbytnělé, hypertrophicae; vynětí žlázy štítní, thyreoidectomia, Schilddrusenexstir- pation. Ktt.

434335   Žlázatý Svazek: 5 Strana: 0864
Žlázatý, voll Drüsen, drüsig. Ž. býl. Let. Mt. S. XI. 1. 8.

434336   Žlázenice Svazek: 5 Strana: 0864
Žlázenice, e, f. = zimnice, lepkovlhka, Schleimfieber. Ja.

434337   Žlázkový Svazek: 8 Strana: 0529
Žlázkový. Ž. stěna. Vstnk. II. 503. Žlč m. žluč. Slov. Pastr. L. 85.

434338   Žláznatosť Svazek: 5 Strana: 0864
Žláznatosť, i, f., die Drüsigkeit. Jg.

434339   Žláznatý Svazek: 5 Strana: 0864
Žláznatý, drüsig. Ž. chlupy, vz Žláza. Rst., Nz.

434340   Žláznatý Svazek: 7 Strana: 1177
Žláznatý, glandulobus, Drüsen-. Ž. bu- jení, -Wucherung, vrstva, -schichte.

434341   Žláznobýl Svazek: 5 Strana: 0864
Žláznobýl, u, m., hartogia. Rostl. I. a. 227.

434342   1. Žláznokvět Svazek: 5 Strana: 0864
1. Žláznokvět, u, m., adenanthera, der Schildbaum, die Drüsenblume, Sichelschote. Rostl. I. a. 230.

434343   2. Žláznokvět Svazek: 5 Strana: 0864
2. Žláznokvět, u, m., adenanthos. Rostl. I. a. 235.

434344   Žláznokyp Svazek: 5 Strana: 0864
Žláznokyp, u, m. = žláznokvět, ade- nanthera. Šm.

434345   Žláznolist Svazek: 5 Strana: 0864
Žláznolist, u, m., adenophyllum. Rostl. I. b. 254.

434346   Žláznonitec Svazek: 5 Strana: 0864
Žláznonitec, tce, m., ephielis. Rostl. 1. b. 224.

434347   Žláznopraška Svazek: 5 Strana: 0864
Žláznopraška, y, f., poranthera. Rostl. I. a. 227.

434348   Žláznotohuňatý Svazek: 5 Strana: 0864
Žláznotohuňatý = žláznotochlupatý.

434349   Žláznotochlupatý Svazek: 5 Strana: 0864
Žláznotochlupatý, glandulosopilosus, -villosus, drüsenhaarig, -zottig. Rst. 528.

434350   Žlázný Svazek: 5 Strana: 0864
Žlázný, Drüsen-. Ž. odměšování. Kodm.

434351   Žlázoboubelovitý Svazek: 10 Strana: 0549
Žlázoboubelovitý nádor halvový, kyst- adenomaatheromatosum, týž slizovatý, k. mu- cosum. Ktt.

434352   Žlázokub Svazek: 5 Strana: 0864
Žlázokub, u, m., Coulteria, die Coulterie, rostl. Ž. barvířský, C. tinctoria. Vz Rstp. 443.

434353   Žlázonosný Svazek: 5 Strana: 0864
Žlázonosný, drüsentragend. Ž. chlupy, Drüsenhaare, vz Žláza. Rst. 528.

434354   Žlazopis Svazek: 5 Strana: 0864
Žlazopis, u, m., die Drüsenbeschreibung, Adenographie. Šm.

434355   Žlazopitva Svazek: 5 Strana: 0864
Žlazopitva, y, f., die Drüsenzergliede- rung, Adenotomie. Šm.

434356   Žlazosloví Svazek: 5 Strana: 0864
Žlazosloví, n., die Drüsenlehre, Adeno- logie. Šm.

434357   Žlázovatěti Svazek: 5 Strana: 0864
Žlázovatěti, ěl, ění, drüsig werden. Ros.

434358   Žlázovati Svazek: 5 Strana: 0864
Žlázovati = žlaz zbaviti, je vytrhati, ausdrüsen. Ros.

434359   Žlázovatý Svazek: 5 Strana: 0864
Žlázovatý = žláznatý. Šm.

434360   Žlázovitosť Svazek: 5 Strana: 0864
Žlázovitosť, i, f., die Drüsigkeit. Ros.

434361   Žlázovitý Svazek: 5 Strana: 0864
Žlázovitý = mnoho žlaz mající, drüsig. Ž. maso. Ros. Ž. kruh zpodinu čnělky u svídy obkličující. Rst. 528. Ž. ústrojí. Osv. I. 484.

434362   Žlázovod Svazek: 7 Strana: 1177
Žlázovod, u, m., Drüsengang, m,

434363   Žlázový Svazek: 5 Strana: 0864
Žlázový = od žlaz, Drüsen-. Ž. nádor, měchýřek, Drüsenbläschen, vak, -kapsel, rakovina, -krebs, laločky, -läppchen, blána, -membran, buňka, -zelle. Nz. lk. — Ž. = žlázovitý, drüsig. Sal.

434364   Žlázový Svazek: 7 Strana: 1177
Žlázový, Ž. boubel, Cystenadenom, duž- nina, Drüsenparenchym, jahůdka, -beere, poblánice, -epithel, průchod, -canal. Ktt. exc.

434365   Žlázový Svazek: 10 Strana: 0549
Žlázový boubel, lymphocystis. Ktt.

434366   Žlcka Svazek: 8 Strana: 0529
Žlcka, y, f. = lžička. Brn. Brt. D. II. 1655.

434367   Žlč Svazek: 5 Strana: 0864
Žlč, e, f. = žluč. Slov.

434368   Žlčavica Svazek: 5 Strana: 0864
Žlčavica, e, f. = žltačka. Slov. Ssk.

434369   Žlčivý Svazek: 5 Strana: 0864
Žlčivý, gallsüchtig. Slov. Loos.

434370   Žlčnatosť Svazek: 5 Strana: 0864
Žlčnatosť, vz Žlučnatosť.

434371   Žlčnatý Svazek: 5 Strana: 0864
Žlčnatý = žlučnatý. Slov.

434372   Žlčný Svazek: 5 Strana: 0864
Žlčný, gallig, Gallen-. Slov. Loos.

434373   Žlčovitě Svazek: 5 Strana: 0864
Žlčovitě = žlučovitě. Slov.

434374   Žlčovitý Svazek: 5 Strana: 0864
Žlčovitý = žlučovitý. Slov.

434375   1. Žleb Svazek: 5 Strana: 0864
1. Žleb, u, m. = žlab. Žleb m. žlab psalo se již v 14. stol. Vz a. Vezměte mia sebú do tých tmavých žlebů, tam mia pocho- vajte, kde sa scházíváte. Sš. P. 181. Vz Žlab.

434376   2. Žleb Svazek: 5 Strana: 0864
2. Žleb, u, m., mlýn u Blánska; samota u Boskovic; jm. polností po Mor. PL., Šd., Pk. Vz Žleby.

434377   Žleb Svazek: 7 Strana: 1177
Žleb. Mkl. Etym. 407. b. Rozmluvy proud v jiný ž. obrátil. Čch. Živ. Vyskaknje ta voda na louce v žlebě hlubokém . Jord. 168. Ž. zabitý. Vz Zabitý.

434378   Žleb Svazek: 8 Strana: 0529
Žleb, žlab, stsl. žl?bb. Cf. Gb. H. ml. I. 28., 205.

434379   Žlebák Svazek: 5 Strana: 0864
Žlebák, a, m., os. jm. Šd.

434380   Žlebčík Svazek: 5 Strana: 0864
Žlebčík, a, m., os. jm. Šd.

434381   Žlebec Svazek: 9 Strana: 0421
Žlebec, bce, m. = ryna. Mus. ol. 1898. 121-

434382   Žlebek Svazek: 5 Strana: 0864
Žlebek, bka, m. Ž. Ondřej. 1811. Vz Jg. H. 1. 659.

434383   Žlebieček Svazek: 7 Strana: 1177
Žlebieček, čku, m. = žlábek. Slov. Ev. šk. II. 188.

434384   Žlebina Svazek: 5 Strana: 0864
Žlebina, y, f. = žlabina, die Mulde. Vz Žlabina. Mor. Šd. Ž. ušní, concha. Nz. lk.

434385   Žlebina Svazek: 7 Strana: 1177
Žlebina lesní. Arch. XI. ?07. a jinde tam.

434386   Žlebinka Svazek: 7 Strana: 1177
Žlebinka čelní, glabella frontis.

434387   Žlebský Svazek: 5 Strana: 0864
Žlebský mlýn u Kunštatu.

434388   Žleby Svazek: 5 Strana: 0864
Žleby, dle Dolany, Žleb, městečko v Čá- slavsku. PL. Cf. Tk. IV. 747., Tk. Ž. 228., Sdl. Hrad. I. 259., II. 46., 224., Blk. Kfsk. 1464. — Ž., ves a údolí v Tišnovsku na Mor, Tč., Škd.; les a louka u Dalečína na Mor. Pk.

434389   Žleby Svazek: 10 Strana: 0549
Žleby, louky u Svatoslavě. čas. mor. mus. III. 150.

434390   Žleč Svazek: 5 Strana: 0864
Žleč = žluč. LS. v. 92.

434391   Žlechov Svazek: 5 Strana: 0864
Žlechov, a, m., místo u Nahošovic. Pk.

434392   Žléza Svazek: 5 Strana: 0864
Žléza, vz Žláza.

434393   Žliabky Svazek: 9 Strana: 0421
Žliabky, role u Podhradí. Sbor. slov. III. 6.

434394   Žlíbeček Svazek: 5 Strana: 0864
Žlíbeček, vz Žlab.

434395   Žlíbečky Svazek: 10 Strana: 0549
Žlíbečky, louky u Petrovic. Čas. mor. mus. III. 150.

434396   1. Žlíbek Svazek: 5 Strana: 0864
1. Žlíbek, bku, m. = malý žleb. Šlo (dítě), nadešlo žlíbek, na něm byl krchovek. Sš. P. 161. Vz Žlab.

434397   2. Žlíbek Svazek: 5 Strana: 0864
2. Žlíbek, bku, m., samota a) u Neve- klova, b) u Pelhřimova; něm. Rindau, ves u Kašp. Hor. Vz Blk. Kfsk. 1201., 155. — Ž. = potok. Od Blatnice k Čerňakovu potok je, Zliebkom ho zovú. Koll. Zp. I. 15.

434398   Žlibek Svazek: 8 Strana: 0529
Žlibek, bku, m., zdrobn. žleb. U Císařova. NZ. VI. 74.

434399   Žlíbky Svazek: 5 Strana: 0864
Žlíbky, pl., m., místo u Luk na Mor. Pk.

434400   Žlíbky Svazek: 10 Strana: 0549
Žlíbky, louky u Časlavic. Čas. mor. mus. III. 150. — Ž. zlaté, pole u Starče. Čas. mor. mus. III. 150

434401   Žlíce Svazek: 5 Strana: 0864
Žlíce, e, f. = lžíce, der Löffel. Us. u Bydž., v Čáslavsku, u Litomyšl., u Něm. Brodu, u Vys. Mýta, tedy ve východ. Čech.; také na Mor. Jg., Nk., Kál., Brnt., Hrp., Bk., Jir. Na Slov. Koll. St. 491.

434402   Žlice Svazek: 8 Strana: 0529
Žlice m. lžíce. V Krkonš. Kouble. Na Mor. Brt. D. II. 187.

434403   Žličar Svazek: 5 Strana: 0864
Žličar, a, m., os. jm. Šd.

434404   Žliče Svazek: 5 Strana: 0864
Žliče, něm. Žlič, ves u Skalice.

434405   Žlička Svazek: 5 Strana: 0864
Žlička, y, f. = lžička. Cf. Žlíce. Bkŕ.

434406   Žlídek Svazek: 9 Strana: 0421
Žlídek, dku, m. Na kovářském žlídku straší Šeb. 259.

434407   Žlípek Svazek: 9 Strana: 0421
Žlípek = žlíbek, údolí. Hoš. 175.

434408   Žlivská Svazek: 5 Strana: 0864
Žlivská z Labouně. Vz Blk. Kfsk. 1464.

434409   Žlivský Svazek: 5 Strana: 0864
Žlivský z Labouně. Vz Blk. Kfsk. 777., 778.

434410   Žlivý Svazek: 5 Strana: 0864
Žlivý = lživý. Listy o mně žlivé roz- pisuje. Arch. I. 383.

434411   Žlkavý Svazek: 5 Strana: 0865
Žlkavý = žlutavý, gelblich. Slov. Budto šedej, buďto žlkavej, buďto červeňastej barvy sú. Lipa III. 273.

434412   Žlna Svazek: 5 Strana: 0865
Žlna, y, f. = žluna. Slov. Čo je žlna nebo žuna? Hdž. Šlb. 23. Vz Žluna.

434413   Žlna Svazek: 8 Strana: 0529
Žlna, y, f.= žluna. Slov. Pastr. L. 85. Vz Žluna (3. dod.).

434414   Žlnťanka Svazek: 10 Strana: 0550
Žlnťanka, y, f., houba. Čes. 1. XI. 290.

434415   Žlob Svazek: 5 Strana: 0865
Žlob, gt. žlabu a žlaba, m. Do žlabu, ale: ze žlaba. Na Ostrav. Tč.

434416   Žlob Svazek: 8 Strana: 0529
Žlob = žlab. Slez. NZ. IV. 355.

434417   Žlódek Svazek: 8 Strana: 0529
Žlódek = žloutek. U Olom. a Prost. Brt. D. II. 69.

434418   Žlonka Svazek: 5 Strana: 0865
Žlonka, y, f., clitoria, die Klitorisblume. Ž. okázalá, c. ternatea, virginská, c. virgi- niana. Vz Rstp. 369.

434419   Žlótenica Svazek: 9 Strana: 0421
Žlótenica, e, f. = žloutenice. Mus. ol. IX. 123. a j.

434420   Žlotíř Svazek: 5 Strana: 0865
Žlotíř, e, m., os. jm, Šd.

434421   Žloudek Svazek: 8 Strana: 0529
Žloudek = žloutek, t v d. Dik. Jihč. I. 18.

434422   Žloukovice Svazek: 5 Strana: 0865
Žloukovice, dle Budějovice, Žloukowitz, ves u Nové Huti mezi Berounem a Křivo- klátem. Vz Blk. Kfsk. 367.

434423   Žloukovice Svazek: 9 Strana: 0421
Žloukovice. V Arch. XVIII. 57. psáno Žulkovice (z r. 1498. ).

434424   Žloutečný Svazek: 5 Strana: 0865
Žloutečný = od žloutku, Dotter-. Ž. barva. Jg.

434425   Žloutek Svazek: 5 Strana: 0865
Žloutek (zastr. žlútek), tku, m. = žlutá, vnitřní čásť vejce; opak: bílek. V. Ž. va- ječný, der Dotter, das Eiergelb. V. Vz Schd. I. 411. Ž. tvořivý, der Bildungsdotter. Nz. lk. Ž. bledý, tmavý, tvorčí, živný. Ves. I. 71., 82. Dá-li se otelené krávě do pití ž., stluče se od ní máslo žluté; dá-li se jí do pití ž., tlúček a hřeben, vemeno se jí ne- zvalí (nepodebere); Roztluče-li kdo na štědrý večer vejce a jsou-li v něm dva žloutky, bude šťasten. Na Mor. Val. Vck. — Ž. = čásť jádra, vitellus. Jádro skládá se z bílku děloh, z kle (klíčku) a žloutku. Rostl. — Žloutky = houby, fluctea. Rozk. 76. Sukně z mořských žlútků udělané. Alx. Fab. c. 125.

434426   Žloutek Svazek: 7 Strana: 1177
Žloutek. Cf. Slov. zdrav.

434427   Žloutenice Svazek: 5 Strana: 0865
Žloutenice, e, f., žloutenka, y, f. = žlutá nemoc, die Gelbsucht. V. Ž., icterus, nemoc povstalá nashromážděním žluči v krvi. Vz více v S. N. Na Slov. také zlátěnica, žltě- nica, žltenka, žltačka. Ž. černá (náčernice), die Schwarzsucht. Ž. nic téměř netrápí. Kom. Krve ztráta působí závrať a ž-ku. Us. Na ž-ci stonati, D., umříti. V. Kosatcový kořen vyčišťuje ž-ci potem. Byl. Vz Pot. Kdo se dívá po tmě do zrcadla, dostane zlátěnicu. Na Mor. Brt. Kdo uzří ponejprv žito kve- toucí, utrhni tři květy ze tří rozličných klasů a pozři je; ten nedostane toho roku ani zimnici ani žloutenku. Mus. 1883. 476. Kdo má žloutenku, ať si lehne do konírny, když se kydá hnůj a zbaví se jí. U Král. Hrad. Kšť. Míšeňská jablíčka zahánějí žlou- tenku; Utírá-li si nemocný po tři dni ráno před východem slunce obličej skrojkem novopečeného chleba, pozbude žloutenky. U N. Bydž. Kšť. Má-li kdo žloutenku, po- může se mu, plivne-li mu baba z nenadání do obličeje. Us. Kšť. Vz Kv. 1855. 343. Proti žloutenici prospívá prý dobře naříz- nouti nemocnému špičku nosu ale jen tak, co by se krev ukázala. Mus. 1955. 54. Kdo má ž-ku, dívej se do žlutého skla nebo do kalichu a ztratí ji. Us. Kšť. Ž-ku léčívají věcmi žlutými. Vz Sbtk. Výkl. 20. Jak se ještě mimo to léčí? Vz Zlatenka, Kámen (v těle), Mus. 1853. 478., Mtc. 1979. 38., Cs. lk. I. 89., 170., 195., II. 54., 72., IV. 330., V. 127., 313., VIII. 88., Tk. 81., 89., 97., 105., X. 269.

434428   Žloutenice Svazek: 7 Strana: 1177
Žloutenice. Cf. Slov. zdrav., Kram. Slov., Mách. 58. Ž. jaterní, icterus hepatogener, katarrhová, i catarrhalis, novorozeňat, i. neonatorum, počasná, vleklá, i. chronicus, původu krevního, haematogener, zástavová, Suppressionsicterus, závažná, gravis, zhoubná, malignus, žaludkodvánáctníková, i. gastro- duodenalis. Ktt. exc. Hojení ž. na Mor. Vz Mtc. XV. 287., 288.

434429   Žloutenice Svazek: 7 Strana: 1401
Žloutenice. Léčení jí na Mor. Vz Mtc. 1893. 141.

434430   Žloutenice Svazek: 8 Strana: 0529
Žloutenice, žloutenka. Léčení jí. Cf. Vck. Val. I. 129., Duf. 29., 291. Vz násl.

434431   Žlouteničný Svazek: 5 Strana: 0865
Žlouteničný, gelbsüchtig. Byl. 272.

434432   Žlouteník Svazek: 5 Strana: 0865
Žlouteník, a, m. = kdo má žloutenici, der Gelbsüchtige. Ja. — Ž., u, m. = mo- krýš střídavolistý, slezinník, chrysosplenium alternifolium, rostl. Vz Čl. Kv. 353.

434433   Žloutenka Svazek: 5 Strana: 0865
Žloutenka, vz Žloutenice.

434434   Žloutenka Svazek: 8 Strana: 0529
Žloutenka, y, f. = zlatenica, zlatenica, zlátka, žltačka, žltnačka, žltá nemoc. Cf. Žlou- tenice (3. dod.).

434435   Žloutenka Svazek: 10 Strana: 0549
Žloutenka černá, icterus melas, melan- icterus, čmýrová, ict. menstrualis, původu jaterního, icterus mechanicus, hepatogenes, z otravy olovem, ict. saturninus. Ktt.

434436   Žloutenkovitosť Svazek: 10 Strana: 0549
Žloutenkovitosť, i, f., cholosis. Ktt.

434437   Žloutenkový Svazek: 5 Strana: 0865
Žloutenkový, ikterisch. Nz. lk.

434438   Žloutenkový Svazek: 7 Strana: 1177
Žloutenkový, gallensüchtig.

434439   Žloutenkový Svazek: 8 Strana: 0529
Žloutenkový. Ž. koření, cerinthe min. Č. Brod. Nár. list. 1896. č. 244. feuill.

434440   Žloutenník Svazek: 5 Strana: 0865
Žloutenník = žlouteník. Sš. Bs. 198.

434441   Žloutkoútrobný Svazek: 5 Strana: 0865
Žloutkoútrobný, vitellinointestinalis.

434442   Žloutkovod Svazek: 5 Strana: 0865
Žloutkovod, u, m. Ves. IV. 151.

434443   Žloutkový Svazek: 5 Strana: 0865
Žloutkový = ze žloutku, Dotter-. Ž. olej, das Eieröl. D., Jel. Ž. hmota, die Dotter- masse, Šp., dutina, die Dotterhöhle, Nz. lk., koule, blanka, poblanka, zrna. Ves. I. 71., 82., 81. — Ž. = z bieda žlutý, dotterfärbig, eiergelb. V.

434444   Žloutkový Svazek: 7 Strana: 1177
Žloutkový oběh, vz Oběh (dod.), stélka lišejníků. Nk. J.

434445   Žloutky Svazek: 8 Strana: 0529
Žloutky = hrušky. NZ. V. 522.

434446   Žloutnoucí Svazek: 7 Strana: 1177
Žloutnoucí, gelb werdend. Ž. tvrdý lišej.

434447   Žloutnouti Svazek: 5 Strana: 0865
Žloutnouti, žlutnouti, tnul a tl, utí = žlutosti nabývati, gelb werden. Na Slov. také: žlknúť, žltnúť. D. Pšenice žloutne. Jablka žloutnou. Ros. Stromy žlknú; Lísťa tratí sviežu zeleň, pomaličky už aj žlkne. Zátur. Když háj zelená, úkrop nechutná, když háj žlutne, úkrop chutne (v zimě i špat- nžjší strava dobra). Bčk. — kde. V zahra- dách i v lesích stromy už žloutnou. Us. Tam snety místami žlknúť uzíral. Hol. 332. — čím. Kačenčina bílá pleť žlučí žloutla jako podmásníček. Němc. V. 181. — kdy čím : na zimu, v jeseni stromy zimou, mrazy atd. žloutnou. Us.

434448   Žloutnutí Svazek: 5 Strana: 0865
Žloutnutí, n., das Gelbwerden. Šp.

434449   Žloutvíček Svazek: 9 Strana: 0421
Žloutvíček, čku, m. = žluták, blatouch. ?us. ol. III. 136.

434450   Žlova Svazek: 8 Strana: 0529
Žlova, y, f. Vz Žluna (3. dod.). Ž. m. žluva, u x o. Brt. D. II. 247.

434451   Žlť Svazek: 9 Strana: 0421
Žlť, i, f. = žluč. Zát. Př. 295b. Sr. Žlč.

434452   Žltačka Svazek: 5 Strana: 0865
Žltačka, y, f. = žloutenice. Slov. Bern., Dbš. Obyč. 106.

434453   Žltačka Svazek: 7 Strana: 1177
Žltačka pichlavá = kručinka. Němc. IV. 417. Ž. = choroba lodyh vinných, které se- žloutnou. Slov. ZObz. XVI. 181.

434454   Žltačka Svazek: 8 Strana: 0529
Žltačka, y, f., vz Žloutenka (3. dod.).

434455   Žlták Svazek: 5 Strana: 0865
Žlták, u, m. = žluták. Slov. Loos.

434456   Žltastě Svazek: 5 Strana: 0865
Žltastě = žlutavě, gelblich. Bern.

434457   Žltastý Svazek: 5 Strana: 0865
Žltastý = žlutavý, gelblich. Bern.

434458   Žltavě Svazek: 5 Strana: 0865
Žltavě = žlutavě, gelblich. Bern.

434459   Žltavý Svazek: 5 Strana: 0865
Žltavý = žlutavý, gelblich. Bern.

434460   Žltě Svazek: 5 Strana: 0865
Žltě = žlutě, gelblich. Bern.

434461   Žltek Svazek: 5 Strana: 0865
Žltek, tku, m. = žloutek. Slov. Bern.

434462   Žltění Svazek: 5 Strana: 0865
Žltění, n., das Gelbmachen, Gelbwerden. Bern.

434463   Žltenice Svazek: 5 Strana: 0865
Žltenice, e, f. = žloutenice. Slov. Bern.

434464   Žltenka Svazek: 5 Strana: 0865
Žltenka, y, f. = žloutenka. Slov. Bern.

434465   Žltěný Svazek: 5 Strana: 0865
Žltěný; -ěn, a, o, gegelbt, gelb gemacht. Bern.

434466   Žltěti Svazek: 5 Strana: 0865
Žltěti, ěl, ění = žloutnouti, gelb werden. Slov. — abs. Hrušky, jablka žltejú. Zátur. Šd. — se kde. Príde pod jednu jabloň, na ktorej sa krásne jabľká žltely. Dbš. Sl. pov. I. 371.

434467   Žltice Svazek: 7 Strana: 1178
Žltice, e, f., vitellina. Němc. IV. 414.

434468   Žltidlo Svazek: 5 Strana: 0865
Žltidlo, a, n. = žlutidlo. Slov. Loos.

434469   Žltina Svazek: 5 Strana: 0865
Žltina, y, f. = žlutina. Slov. Loos.

434470   Žltiti Svazek: 5 Strana: 0865
Žltiti, il, ěn, ění = žlutiti, gelben, gelb machen. — co čím: vejce barvou. Bern.

434471   Žltizna Svazek: 8 Strana: 0528
Žltizna, y, f. Čierne oči so ž-znou v zre- niciach. Phľd. 1896. 468.

434472   Žltkastý Svazek: 5 Strana: 0865
Žltkastý = přižloutlý, gelblich. Na Slov. Ž. ruka. HVaj. BD. II. 50. Iba tvár má opuchnutú, naliatu, žltkastú (korbel). Ur. Pg. 13. Žltkový = žloutkový. Na Slov. Bern. Žltnouti = žloutnouti. Na Slov. Bern.

434473   Žltkavý Svazek: 7 Strana: 1178
Žltkavý = žltkastý. Slov. Ev. šk. II. 282.

434474   Žltnačka Svazek: 8 Strana: 0529
Žltnačka, vz Žloutenka (3. dod.).

434475   Žltnica Svazek: 7 Strana: 1178
Žltnica, e, f., = divoký šafrán, cartha- mus tinctorius. Slov. Rr. Sb.

434476   Žltok Svazek: 5 Strana: 0865
Žltok, tku, m. = žloutek. Na Slov. Bern. Šd., Ssk. 344

434477   Žltosť Svazek: 5 Strana: 0866
Žltosť, i, f. = žlutosť. Na Slov. Bern.

434478   Žltovláska Svazek: 5 Strana: 0866
Žltovláska, y, f. = žlutovláska, die Blon- dine.

434479   Žlťučký Svazek: 7 Strana: 1178
Žlťučký = žlutický. Slov. Rr. Sb.

434480   Žltušký Svazek: 5 Strana: 0866
Žltušký = žlutičký, žlutoučký, gelblich. Na Slov. Ž. húsatko. Zátur. A matka dcérke ž-ké vlasy pohľadká (pohladí), čelo pobozká. Slav. 68.

434481   Žltý Svazek: 5 Strana: 0866
Žltý = žlutý, gelb. Slov. Bern. Vz Žlutý.

434482   Žltý Svazek: 8 Strana: 0529
Žltý = žlutý. Žltá nemoc, vz Žloutenka (3. dod.).

434483   Žluba Svazek: 5 Strana: 0866
Žluba, y, f., asillus, ein Insenkt, zastr. Rkp.

434484   Žlubenika Svazek: 5 Strana: 0866
Žlubenika, y, f. = klí stromové, kočičí med. Us.

434485   Žlubinec Svazek: 5 Strana: 0866
Žlubinec, nce, m., jm. lesa u Nové Huti v Berounsku.

434486   Žlucení Svazek: 5 Strana: 0866
Žlucení, n., das Gelbmachen, Gelbfarben. Vz Žlutění. Prm. V. 6.

434487   Žlucený Svazek: 5 Strana: 0866
Žlucený; -en, a, o, gelbgemacht, gelb- färbt. Cf. Žlutěný.

434488   Žluč Svazek: 5 Strana: 0866
Žluč, i, f., zastr. žlč, na Slov. posud, die Galle. Ž1te>čb vedle zltčb, bilis. Mkl. aL. 269. Cf. Žlutý. V MV. nepravá glossa. Pa. Žluč, řec. x°^°?> X0^fí, strněm. kalla, lat. fel, bilis, ž = řec. y, skr. gh. Schl. Ž. = tekutina žlutozelená, vodnatá, hořká, ošklivě páchnoucí, v měchýři žlučném na jatrách. Ja. Ž. jest neutralní nebo něco alkalická, obyčejně zahoustlá, hořká tekutina barvy žluté, hnědé, želené až i černé. Vz S. N., Šfk. 665., Schd. II. 354. Močení žluče, cho- luria. Nz. lk. Hořký jako ž. V. Ž. se roz- lila po útrobě. Sněm. Ž. mi zlostí puknouti mohla. Sych. Kterýž má ž. blízko od srdce (hněvivý). V. Ž. volská čištěná, gereinigte Ochsengalle, ž. volská, odpařená, eingedickte Ochsengalle. Nz. lk. Chráň kdého Bôh žiť z lásky ženy. Lepší suchý chlieb zo svojej práce, lež pečienka z milosti manželky: omočí ti vo žluč každý kúsok. Zbr. Hry 13. Veta, žluči nastrojili, na dřevo kříže při- bili. Sš. P. 50. Měj v inkoustu dosti žluči, třebať jsi psal husím brkem. Shakesp. Tč. Barvy žlče, krve, jedu. Syt. táb. 1. Slovo odporné se týká i srdca i žluči. Na Slov. Tč. Človek je schopný ku hnevu hneď od prirodení, nebo je ze žlčú na svet z matky narodený, Ib. Tč. Tak pero, ktorô lže proti národom čiaralo, leží v takej, čo nevyschne nikdy, barine, plnej žlčou žltou. Sldk. Mart. 2. Kdo má žluč v ústech, nemůž med vy- plívati. Exc. Vezmi s sebú žluči oné ryby. BO. Nezlob se, aby ž. nepukla. Bž. Brada- vice na štědrý večer žlučí z ryby potřené se ztratí. U Bydž. Kšť. — Ž. černá = vlh- kosť z krve vyměšená a v ledvinách jsoucí, die schwarze Galle. Vus. — Ž. ještěrčí, hadi (=jed). V. — Ž. = horkosť, die Bitter- keit. D. — Ž. = hněv, der Zorn. Vylil si na nás ž. Sych. Ž. ve mně kypí; bylo to až k žluči; hnul mi žlučí. Sych. Med v ústech, slova lahodná, ž. v srdci, účinlivosť žádná. Sych. Z. mu překypěla; Někoho ve žluč hnáti, zur Galle treiben, reizen. Dch. Cár Sulejman odpověď čuje, žlč mu zkypí, cho- roba ho skľúči. Č. Čt. I. 148. Ž. na někoho vychrliti. Mus. 1880. 481. S tebou aby neměl žluči jako holub. Us. Hrdlice žluči nemá, tociž zlosti v srdci. Hus III. 19. — Země- žluč, i, f., das Tausendguldenkraut, rostl. Us. Vz Zeměžluč.

434489   Žluč Svazek: 7 Strana: 1178
Žluč. Cf. Mkl. Etym. 408. a., Slov. zdrav , Kram. Slov., Rm. II. 424. Příprava ž-či, Gallenbereitung, součástky ž-či, -bestand- theile, vylučování ž-či, -absonderung, zka- žená ž., Cacocholie. Ktt. exc.

434490   Žluč Svazek: 8 Strana: 0529
Žluč. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 66. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 46.

434491   Žluč Svazek: 9 Strana: 0421
Žluč, -i a -e, f. Gb. H. ml. III. 1. 399. Sr. Žlč, Žlť. Rozešli se ve žluči (v hněvu). Šml. VII. 243. Do žlče mu omáča; Žlče nemať; Žlč má každý; Z. samu dvihá. Zát. Př. 383b.

434492   Žlučan Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučan, u, m. = sloučenina kyseliny žlučinné s kysličníkem merotíkovým, stron- tíkovým, vápníkovým a drslíkovým, cholo- steras. Krok. I. a. 149.

434493   Žlučec Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučec, čce, žlučník, u, m. = tempera- ment v hojné žluči záležící, cholericus. Krok II. 418.

434494   Žluček Svazek: 10 Strana: 0549
Žluček, čku, m., colon. Rozk. P. 1227

434495   Žlučekam Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučekam, vz Žlučokam.

434496   Žlučepudný Svazek: 7 Strana: 1178
Žlučepudný, cholagogisch.

434497   Žlučesloví Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučesloví, n., die Choledologie, Gallen- lehre. Šm.

434498   Žlučeť Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučeť, i, f. = žlučina, bilín (z lat. bilis = žluč), podstatná čásť žluči. Vz Bilín v S. N., Žlučina.

434499   Žlučezpyt Svazek: 7 Strana: 1178
Žlučezpyt, u, m., Cholelogie, f.

434500   Žlučilník Svazek: 10 Strana: 0549
Žlučilník. Rozšíření ž-ku, cholecystektasie. Ktt.

434501   Žlučina Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučina, y, f. = měchýřek žlučný, die Gallenblase. Kom. — Ž. = žlučovina, pa- tuk žluční, Cholosterim. Nz. lk. Vz Žlučeť.

434502   Žlučinec Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučinec, nce, m. = žlučina, die Gallen- blase. Šm.

434503   Žlučinný Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučinný. Ž. kyselina. Krok. I. 149.

434504   Žlučinový Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučinový. Ž. žlábek, der Blasengang. Ssav. 83.

434505   Žlučiti se Svazek: 10 Strana: 0549
Žlučiti se = zlobiti se, ž. koho. Jrsk. V. 95. Zvon V. 636.

434506   Žlučiti se s kým Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučiti se s kým = zlobiti se, sich är- gern. Já se s ním nebudu dlouho ž. Us. Msk., Jrsk.

434507   Žlučivý Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučivý, Gallen-. Ž. nemoc. Tys. 174.

434508   Žlučivý Svazek: 10 Strana: 0549
Žlučivý. Ž. bolesť, reptání. Zl. Pr. XXI. 127.

434509   Žlučka Svazek: 8 Strana: 0529
Žlučka, y, f. = náčiní k nabíjení jaternic z r. 1649. Nár. list. 1894. č. 249.

434510   Žlučka Svazek: 9 Strana: 0421
Žlučka, y, f. = malá, napařená a skrou- cená smrčka, jíž se vor přemdí. Sr. Vopřem- diti. Čes. 1. VII. 22.

434511   Žlučnatosť Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučnatosť, i, f., die Galligkeit. Dch.

434512   Žlučnatosť Svazek: 7 Strana: 1178
Žlučnatosť hrudníku, Cholethorax (vý- měšek se zlučí smíšený).

434513   Žlučnatosť Svazek: 10 Strana: 0549
Žlučnatosť, i, f., cholosis. Ktt. Sr. Kalo- krevnosť.

434514   Žlučnatý Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučnatý = mnoho žluči mající, gallig. Ž. člověk, Jg., zimnice. Tys. Ten človek má žlčnatú náturu. Slov. Tč.

434515   Žluční Svazek: 5 Strana: 0866
Žluční, vz Žlučný.

434516   Žluční Svazek: 9 Strana: 0421
Žluční kaménky, cholelithiasis. Vz Ott. XII. 290b. Vz Žlučný.

434517   Žlučnice Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučnice, e, f. = žlučina. Kom. — Ž. = žlučná zimnice, das Gallenfieber. Jg., Ja.

434518   Žlučnice Svazek: 7 Strana: 1178
Žlučnice (zimnice). Cf. Kram. Slov.

434519   Žlučnictvo Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučnictvo, a, n., das Gallensystem. Šm.

434520   Žlučník Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučník, vz Žlučec. — Ž. = žlučina.

434521   Žlučník Svazek: 7 Strana: 1178
Žlučník, Gallenblase, cholecystis, cystis fellea. Cf Šv. 68. Kaménky ž-ku, calcu- losis vesicae felleae, katarrh ž-ku, Gallen- blasenkatarrh, rakovina ž ku, -krebs, řez ž-ku, Cholecystotomie, -schnitt, talovitosť ž-ku, -empyem, vynětí ž-ku, Cholecystek- tomie, zánět ž-ku, Cholecystitis (tyfový, ty- phosa, záškrtový, crouposa). Ktt. exc.

434522   Žlučník Svazek: 9 Strana: 0421
Žlučník, u, m. = mišek žlučný. Vz Ott. XIII. 108b. Žlučovod, u, m. Vz Ott. XIII. 108b. Žluna. O pův. sr. Zub. 424.. 425. Popis vz v Sír II. 95. -97.

434523   Žlučníkový Svazek: 7 Strana: 1178
Žlučníkový, Gallenblase-. Ž. hlíza, -ab- scess, píštěl, fistel, průchod (žlučovod). Ktt. exc.

434524   Žlučnosť Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučnosť, i, f., die Galligkeit, Gallsucht. Ja.

434525   Žlučný Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučný, -ční = od žluči, ke žluči nále- žící, Gallen-, gallig. Ž. žíla, Krok, látka, úplavka, Jád., zimnice (žlučnice). Ž. měchý- řek (žlučina), barvivo, tuk, kameny, Nz., patuk, soustava. Šp.

434526   Žlučojamka Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučojamka, y, f., die Gallenblasengrube.

434527   Žlučokam Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučokam, u, m., der Chelodolith, Gal- lenstein. Šm.

434528   Žlučokrevnosť Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučokrevnosť, i, f., cholaemia. Nz. lk.

434529   Žlučokrevnosť Svazek: 7 Strana: 1178
Žlučokrevnosť. Vz Slov. zdrav.

434530   Žlučokrevný Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučokrevný, cholämisch.

434531   Žlučopohrudniční Svazek: 7 Strana: 1178
Žlučopohrudniční pištěla, Gallenpleura- fistel, f.

434532   Žlučoprůduškový Svazek: 7 Strana: 1178
Žlučoprůduškový. Ž. pištěla, Gallen- bronchialtistel, f.

434533   Žlučopudný Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučopudný, cholagisch, Galle abfüh- rend.

434534   Žlučotok Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučotok, u, m., der Gallenfluss, cholera. Rostl. III. 59.

434535   Žlučovina Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučovina, vz Žlučina.

434536   Žlučovitě Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučovitě, na Slov. žlčovite, gallig. HVaj.

434537   Žlučovitosť Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučovitosť, i, f., die Galligkeit. Ros.

434538   Žlučovitý Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučovitý = mnoho žluči mající, hořký, gallig. Ros.

434539   Žlučovod Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučovod, u, m., choledochus, choleductus, der Gallengang. Ž. společný, ductus chole- dochus, měchýřový, d. cystieus, jaterní, d. hepatieus. S. N. XI. 383., Nz. lk.

434540   Žlučovod Svazek: 7 Strana: 1178
Žlučovod. Cf. Slov. zdrav. Ž. jaterní, Lebergallengang, ductus biliaris, měchýřový (Šv. 102.); boubel ž-du, Gallengangcyste, zánět ž-du, Cholangitis (hnisavý, suppurativa, katarrhový, catarrhalis, mázdřivčitý, di- phtheiitica, vředovatějící, exulcerans, záškr- tový, crouposa). Ktt. exc.

434541   Žlučovodný Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučovodný, biliferus. Nz. lk.

434542   Žlučovodný Svazek: 7 Strana: 1178
Žlučovodný. Ž. žlázy, Gallengangdrüsen.

434543   Žlučovodový Svazek: 8 Strana: 0529
Žlučovodový. Ž. kapillary. Hlav. Obrz. 4.

434544   Žlučový Svazek: 5 Strana: 0866
Žlučový = od žluči, Gall-, Gallen-, gal- lig. Ž. barva, žlábek, měchýř (Ja., žlučina), kyselina. Chym. Ž. barvivo, der Gallenfarb- stoff, vlásečnice, Gallenkapillare, kámen, der Gallenstein; zánět měchuřinky žlučové, Cho- lecystitis. Nz. lk.

434545   Žlučový Svazek: 7 Strana: 1178
Žlučový. Ž. kaménky, vz Slov. zdrav , průtok (žlučovod). Šv. 104.

434546   Žlučový Svazek: 10 Strana: 0549
Žlučový písek, Gallengries. Ktt.

434547   Žluklec Svazek: 8 Strana: 0529
Žluklec, klce, m., Buttersäure, f. Am. Orb. 69.

434548   Žluklosť Svazek: 5 Strana: 0867
Žluklosť, i, f., die Ranzigkeit. Ž. tuku, die R. des Fettes. Šp. Vz Prožluklosť.

434549   Žluklý Svazek: 5 Strana: 0867
Žluklý, ranzig. Ž. tuk. Cf. Prožluklý. Šp. Ž. smrad = hnusný. Rostl., Nz.

434550   Žluknouti Svazek: 5 Strana: 0867
Žluknouti, knul a kl, utí; prožluknouti = tuchnouti, plesnivěti, mauken, ranzig wer- den. Reš. Vz Tuk. Nz., Mj.— proč. Jádro pro mnoho oleje žlukne. Rostl.

434551   Žluknutí Svazek: 5 Strana: 0867
Žluknutí, n., das Ranzigwerden atd., vz Žluknouti, Tuk. Ž. vína. KP. V. 182.

434552   Žlultaně Svazek: 5 Strana: 0867
Žlultaně, pl., f., druh planých hrušek na Vsacku. Vz Žutaně. Vck., Brt

434553   Žluna Svazek: 5 Strana: 0867
Žluna, y, f. = druh datlů, picus, der Specht. Cf. Žumla, Žuna. Ž. zelená, p. vi- ridis, der Grünspecht, šedivá, p. canus, der Grauspecht. Vz Frč. 360., Schd. II. 452., Žluva. Když se žluna pořád směje a ku- kačka křičí: Pokropí, pokropí, tož prší. Na mor. Val. Vck. Kedy žlna kričí, prška následuje. Slov. Tč. Ej žlna, žlna, pekný pták, nerob si hniezdo pri cestách. Koll. II. 133. Slyší-li zamilovaní pod stromem jsouce žlunu křičeti, dostanou se za sebe. Us. — Ž. = neduh koňský, vodní otok pouzdra koňského, die Wassergeschwulst. Ja.

434554   Žluna Svazek: 7 Strana: 1178
Žluna. Cf. Mkl. Etym. 408. a., Kram. Slov., Brm. II. 524., 529.

434555   Žluna Svazek: 8 Strana: 0529
Žluna, žblna. Cf. Gb. H. ml. I. 66., 374. Také: hříbě (dle řehtavého hlasu), klihák (voláť: kupte si klihu!), Matěj (žertem), vlha, žlna, žlova, žluva, živa, žuna včelařská. Cf. Mtc. 1893. 302. nn., Brt. D. II. 495. Žluna (vých. Mor.), picus viridis, žlova zelená (Kruml. mor.). Brt. D. II. 496. Žlova černá (Kruml), picus martius, datel černý, ďateľ (slov.), jateľ (Zlín., val.), jetel' (Kelč), dřevołazník (laš.). Ib.

434556   Žlunice Svazek: 5 Strana: 0867
Žlunice, dle Budějovice, ves u N. Byd- žova. Vz S. N., Tk. III. 664., V. 142., Blk. Kfsk., 1464. Ze Žlunic Myška. Blk. Kfsk. 1370.

434557   Žlunk Svazek: 5 Strana: 0867
Žlunk, u, m. = jedno napití, doušek, der Trunk, Schluck. Us.

434558   Žlunkati Svazek: 5 Strana: 0867
Žlunkati = napiti se jedním douškem, einen Schluck thun. Us.

434559   Žlunov Svazek: 9 Strana: 0421
Žlunov, a, m., býv. tvrz u Sobotky. Sdl. Hr. X. 100.

434560   Žluť Svazek: 5 Strana: 0867
Žluť, i, f. = žluč, die Galle. Na Mor. Tč. Vz Žulť. Polívečka hovězí, šohajíčku nejez jí; dala sem do ní žluti, že k tobě nemám chuti. Sš. P. 476. — Ž. = žlutá barva, gelbe Farbe. Ž. alžbětská, amberská, der Satinober, anilinová, antimonová, attická (Vlšk. 97.), barvíková, barytová, cinková, čínská, císařská, dubová, chaluhová, che- mická, chromová, indijská, jezabelová, kad- micová, kaselská, kasslergelb, kolínská, krá- lovská, květová, listová, mineralní či nero- stová, mízová, das Schüttgelb, naftalinová, neapolská, nerostová, nová, ochrová, olovná, oranžová, orleánská, pařížská, patentová, permanentní, pryskyřičná, rezová, rytová, das Waugelb, světlá, temná, Turnerova, ura- nová, veronská, zinková, železitá, železná. Kh., Prm. III. č. 2., SP. IL 103., 104., Stč. Al., Ktzr., Wld., Nz., Šp. Cf. Šfk. 313., 315., 317., Šfk. Poč. 271., 315., 326., 317., 537., Kk. 138., 210., 234., Bř. N. 200., KP. IV. 129., 182., 683., 685., 692.—694., 704., 711., Schd. I. 348.

434561   Žluť Svazek: 7 Strana: 1178
Žluť. Cf. Mkl. Etym. 408. a., KP. VI. 220.

434562   Žluť Svazek: 8 Strana: 0529
Žluť m. žluč. Kat. 42., Ev. olom. 248. (Gb. H.ml. I. 524.).

434563   Žlut Svazek: 10 Strana: 0549
Žlut, a, o, vz Žlutý.

434564   Žluť Svazek: 10 Strana: 0549
Žluť, i, f. = žlutá barva. Šafránová ž. Vz Crocin. Nebes temná ž. Zr. Let. II. 14.

434565   Žlutá Svazek: 10 Strana: 0549
Žlutá = pšenice. V zloděj. mluvě.

434566   Žluťáček Svazek: 5 Strana: 0867
Žluťáček, čku, m., vz Žluták.

434567   Žlutáček Svazek: 7 Strana: 1178
Žlutáček, květina. Č. Kn. š. 262.

434568   Žlutačka Svazek: 7 Strana: 1178
Žlutačka, y, f. = žloutenka. Slov. Rr. Sb.

434569   Žluťák Svazek: 5 Strana: 0867
Žluťák, u, žlutáček, čku, m. = bylina, blatouch bahní, máslenka, bukáč, boleočko, žlutá tolita, měsíček, červilák, caltha palu- stris, die Kuhblume, Dotterblume, Sumpf- dotterblume, Butter-, Moosblume. Také na mor. Val. Vck. Ž. má jasněžlutou barvu. Us. Kál. Vz Mllr. 27., Rstp. 15., FB. 70., Čl. Kv. 280., Slb. 668., Čl. 10., Schd. II. 509., S. N. (dod.). — Ž., ž. proklatý = pry- skyřičník, ranunculus sceleratus, die Butter- blume. D. — Žluťák = žlutý peníz, dukát, der Dukaten, Fuchs. Má ž-ky. Us. Nemáme žluťáků, leda stříbrňáky. Us. Tč. — Ž., a, m. = žlutý pták. Kos. v Km. 1884. 580.

434570   Žluták Svazek: 7 Strana: 1178
Žluták, u, m., irrena, rostl. Pršp. 32.

434571   Žluták Svazek: 8 Strana: 0529
Žluták, a, m., cychramus, brouk. Z. čtvero- skvrnný, c. quadripunctatus, houbový, fungi- colla, obecný, luteus. Vz Klim. 342. — Ž., a, m., jm. holubí. Mor. Rous.

434572   Žluták Svazek: 10 Strana: 0549
Žluták, u, m., druh bramboru. Dšk. Km. 28.

434573   Žlutanka Svazek: 5 Strana: 0867
Žlutanka, y, f. = žlutá hruška, eine gelbe Birn. Rk.

434574   Žlutásek Svazek: 5 Strana: 0867
Žlutásek, ska, m., der gonopteryx, der Citronenfalter. Ž. řešetlákový, g. rhamni. Stn. I. 23. Ž., colias, der Gelbling. Ž. čilimní- kový, c. edusa, úzkolemý, c. chrysotheme, borůvkový, c. pallaeno, barvoměnný, c. myr- midone, čičorečkový, c. hyale, Stn. I. 24., Brm. Živ. Zv. IV. 383., Kleopatřin, rhodo- cera Cleopatra. Prm. IV. 383.

434575   Žlutásek Svazek: 7 Strana: 1178
Žlutásek, vz Jarovít.

434576   Žluťásek Svazek: 7 Strana: 1178
Žluťásek, sku, m. = žlutá mince. Us.

434577   Žlutásek Svazek: 8 Strana: 0529
Žlutásek, motýl. Of. Ott. X. 297.

434578   Žlutásek Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutásek, motýl. Sr. Stein. 23. —25., Exl. 36.

434579   Žlutati se Svazek: 5 Strana: 0867
Žlutati se = žloutnouti, gelb werden. St. skl. III. 73. Cf. Žútati. Žito bylo plné zrna a jako zlato sě žlutalo. Kld. II. 116. — kde. Tam na stromě žlutá se hruška. Mor. Šd., Kmk.

434580   Žlutava Svazek: 5 Strana: 0867
Žlutava, y, f., Zutrau, ves u Napajedel na Mor.

434581   Žlutavě Svazek: 5 Strana: 0867
Žlutavě, gelblich. Žlutavě bílý. Kk. Br. 18.

434582   Žlutavězačervenalý. Ž Svazek: 10 Strana: 0550
Žlutavězačervenalý. Ž. světlo (elektri- cké). KP. X. 114.

434583   Žlutavka Svazek: 7 Strana: 1178
Žlutavka, y, f., gelbes Fieber, Matrosen- fieber. Rk. Ž. = žlutá jehlica (kravská ne- moc). Mor. NZ. I. 130.

434584   Žlutavobílý Svazek: 8 Strana: 0529
Žlutavobílý. Ž. hmota. Vstnk. II. 569.

434585   Žlutavočervený Svazek: 5 Strana: 0867
Žlutavočervený, zwiebelroth. Pdl.

434586   Žlutavosť Svazek: 5 Strana: 0867
Žlutavosť, i, f. = žlutá barva, die Gelb- lichkeit. Rostl. III. b. 69.

434587   Žlutavošedý Svazek: 7 Strana: 1178
Žlutavošedý, gelblichgrau. Ž. strupina lišejníků. Nk. J.

434588   Žlutavý Svazek: 5 Strana: 0867
Žlutavý = nážlutý, bledě žlutý, gelblich. Rst. 528. Žlutavá barva. Us. Vidění ž-vé (do žluta), das Gelbsehen. Nz. lk. Ž. listí. Us., Tč.

434589   Žlutě Svazek: 5 Strana: 0867
Žlutě, gelb. Ž. prosvítavý. Kk. Br. 20.

434590   Žlutěbronzový Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutěbronzový. Ž. barva. Wlt. 32.

434591   Žlutec Svazek: 5 Strana: 0867
Žlutec, tce, m., crocodilus, anim., zastr.

434592   Žlutec Svazek: 8 Strana: 0529
Žlutec, tce, m., Krokonsäure, f. Am. Orb. 66. — Ž., enochrus, brouk. Ž. obecný, e. bi- color. Vz Klim. 112. 34

434593   Žlutečný Svazek: 5 Strana: 0867
Žlutečný, Gallen-. Aqu.

434594   Žlútek Svazek: 5 Strana: 0867
Žlútek, vz Žloutek.

434595   Žlútek, tku Svazek: 9 Strana: 0421
Žlútek, tku, m. Mořský ž. (houba). Alx. Nách. CXXV. Sr. Krok 1896. 200. — V Přisp. 530 v 1. ř. sh. cekali oprav: čekali.

434596   Žlutenec Svazek: 5 Strana: 0867
Žlutenec, nce, m., Waldsteinia, rostl. Vz Slb. 508.

434597   Žlutenice Svazek: 5 Strana: 0867
Žlutenice, pl., f. = žluté koženky, kal- hoty, žlutenky, gelbe Lederhosen. Na jiho- záp. Mor. Brt.

434598   Žlútěnice Svazek: 5 Strana: 0867
Žlútěnice, e, f. = žloutenice. Na Mor. a Slov. Bern., Tč.

434599   Žluteník Svazek: 5 Strana: 0867
Žluteník, u, m., chrysoplenium oppositi- folium, das Milzkraut, die Steinkresse, sle- zinník. Slb. 569., Mllr. 33. Vz Žlutník.

434600   Žluteník Svazek: 5 Strana: 0867
Žluteník, a, m. = žlouteník.

434601   Žlúteníkovitý Svazek: 5 Strana: 0867
Žlúteníkovitý. Ž. rostliny, chrysosple- niae. Rostl.

434602   Žlútenka Svazek: 5 Strana: 0867
Žlútenka, y, f. = žloutenka. Slov. Bern.

434603   Žlutenky Svazek: 5 Strana: 0867
Žlutenky, vz Žlutenice.

434604   Žlutěpestrý Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutěpestrý. Ž. merunka. Wlt. Ž. dřín, javor, zimostráz.

434605   Žlutěpopelavý Svazek: 10 Strana: 0550
Žlutěpopelavý. Ž. barva obličeje. Jrsk. IX. 62.

434606   Žlutěšedivý Svazek: 5 Strana: 0867
Žlutěšedivý, gelbgrau.

434607   Žlutěti Svazek: 5 Strana: 0867
Žlutěti, ěl, ění = žloutnouti, gelb wer- den. Ž-la se mohyla. Špaňh.

434608   Žlutězelený Svazek: 5 Strana: 0867
Žlutězelený, gelbgrün. Us.

434609   1. Žlutice Svazek: 5 Strana: 0867
1. Žlutice, e, f. = žlutá hlinka na pod- rovnávku. Mor. To možete ž-cú nažlutiť. Šd. — Ž. = ryba, raja pastinaca.

434610   2. Žlutice Svazek: 5 Strana: 0867
2. Žlutice, e (Bž. 93.), f., Luditz, mě. v Chebsku. Vz Tk. IV. 747., V. 265., VI. 213., Tk. Ž. 228., Tf. Odp. 395., Sdl. Hrd. I. 219., IV. 245., Blk. Kfsk. CL., 278., S. N. 344*

434611   Žlutice Svazek: 10 Strana: 0550
Žlutice, vz Ohnice rostl.

434612   Žlutický Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutický, Luditzer. Ž. župa. S. N. XI. 318. — Ž., ého, m., os. jm. 1600. Mus 1880., 160., 1884. 426. Ž. Daniel. Vz Blk. Kfsk. 1258.. 1262.; Ž. Flor. Vz Blk. Kfsk. 1262. Havlův Dav. Ž. Vz Jg. H. 1. 561., Jir. Ruk. II.378.

434613   Žluticovitý Svazek: 5 Strana: 0868
Žluticovitý = žlutý jako žlutice, ocker- gelb. Šd.

434614   Žluticový Svazek: 5 Strana: 0868
Žluticový. Ž. podrovnávka. Vz Žlutice, 1., Podrovnávka.

434615   Žlutička Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutička, y, f. = žlutá slepice, gelbe Henne. Ž. snesla. U Kr. Hrad. Kšť.

434616   Žlutičký Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutičký, vz Žluťounký.

434617   Žlutidlo Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutidlo, a, n. = čím se žlutí. —Ž. mí- zové (z květů žlutidla, kamence a křídy), das Schüttgelb. Rstp. 354. — Ž. = bylina žlutou barvu dávající, kručinka, kozí barva, kozí brada, stínavec, květina, janovec, ge- nista tinctoria, der Farbeginster. Vz Rstp. 354. — Ž. = planý šafrán, na Mor. světlice, carthamus tinctorius, der Safflor.

434618   Žlutilka Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutilka, v, f. = zázvor žlutý, kurkuma, šafrán indijský, ostrýš indijský, die Kur- kume, Kurkumewurzel. Šp. — Ž., die Gelb- erde, nerost. Vz Žentivka.

434619   Žlutilkový Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutilkový, Kurkume-. Ž. papír (kurku- mový). Šp.

434620   Žlutina Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutina, y, f. = žlutosť, die gelbe Farbe, Gelbhert. Ž.. chloasma, druh pih, nahro- madění kožního barviva Šel. Ž. těhotných, těhotníc, Chloasma (macula) uterinum (gra- vidarum); bělina, ch. album; tmavé ž-ny (hnědiny) Nz. lk.. Odb. path. a ther. III. 115. — Ž. = žlutidlo, žluť, gelber Färbe- stoff. Chym., Rst. 529.

434621   Žlutina Svazek: 7 Strana: 1178
Žlutina. Cf. Slov. zdrav. Ž , Leberflecke. Cf. Kram. Slov. Ž. otravová, ch. toxicum, sešlých, ch. cachecticorum, tepelná, calori- cum, úrazová, ch. traumaticum. Ktt. exc.

434622   Žlutina Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutina, y, f., Chloasma. Vz Ott. XII. 237.

434623   Žlutinář Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutinář, e, m., auripigmentum. Bbl.

434624   Žlutinec Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutinec, nce, m., nerost, der Uranocher. Miner. 569.

434625   Žlutinka Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutinka, y, f. = žlutička. Us. Kšť. — Ž., vz Žlutina.

434626   Žlutiny Svazek: 10 Strana: 0550
Žlutiny, ochronosis. Ktt. Vz VII d. 1178.

434627   Žlutiti Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutiti, il, cen, ení, žlutívati = žlutě bar- viti, gelb machen, gelben. Ros.— co kde: knihy zevnitř. Jád. — jak. Kyselina du- sičná kůži, vlnu, hedvábí, roh, peří a j. živočišně látky trvale žlutí. Mj. 33. Vz S. N. XI. 34.

434628   Žlutitý Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutitý, gelblich. Rk.

434629   Žlutívati Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutívati, vz Žlutiti.

434630   Žlutivka Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutivka, y, f. = žlutilka, žlutá hlinka, die Gelberde. SI. les.

434631   Žlutivo Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutivo, a, n. = žlutidlo. Jg. Slov.

434632   Žlutka Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutka, y, f. = žlutá hruška, die Wasser- birne: žlutý špendlík, gelbe Pflaumen. Us. — Ž. = žlutá slepice, žlutička, žlutinka, eine gelbe Henne. Us. Kšá., Kšť. — Ž. = žlutavá včela, vlaška, die italienische Biene. Lš. — Ž. = u kameníků (lamačů) ve skále pískové vrstva třetí. U Hořic. Hk.

434633   Žlutka Svazek: 8 Strana: 0530
Žlutka, y, f., jm. žluté slepice, kozy. ČT. Tkc.

434634   Žlutka Svazek: 10 Strana: 0550
Žlutka, y, f. = žlutá země. Teprv ve vrstvě žlutky objevují se hroby. Dolen. Pr. 568. — Ž, druh pšenice. Nár. list. 1905. 131. 22.

434635   Žlutkastý Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutkastý, gelblich. Plemä mongolské pleti ž-stej. Na Slov. Hdž. Vět. 5.

434636   Žlútko Svazek: 5 Strana: 0868
Žlútko, a, n. = žloutek vejce. V Podluží na Mor. Šd., Brt. D. 199.

434637   Žlútkový Svazek: 5 Strana: 0868
Žlútkový, dottergelb. Slov. Bern.

434638   Žlutnatý Svazek: 7 Strana: 1178
Žlutnatý. Ž. horečka při močokrevnosti, febris bilosa haematurica.

434639   Žlutnice Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutnice, e, f. = americká žlutá zimnice, das gelbe Fieber. Ja.

434640   Žlutnice Svazek: 8 Strana: 0530
Žlutnice, e, f. Diluvialní ž. Vz Mtc. 1895. 76.

434641   Žlutníček Svazek: 8 Strana: 0530
Žlutníček, čku, m. = mokrýš, chryso- splenium, rostl. Brt. D. II. 501.

434642   Žlutník Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutník, u, m. = žlutník moučný, das Timotheusgras. — Z. = chrysosplenium, das Milzkraut. Ž. střídavý, ch. alternifolium, stříčný, ch. oppositifolium. Vz Rstp. 698., Kk. 203. Vz Žluteník.

434643   Žlutnouti Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutnouti, vz Žloutnouti.

434644   Žluto Svazek: 5 Strana: 0868
Žluto = žlutě. Ta tretiá ruža ž. prekvitá. Koll. Zp. I. 347.

434645   Žlutoba Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutoba, y, f., das Gelbbleierz, obsahuje kysličník olovnatý a kyselinu molybdenovou. Vz Těživec. Br. N. 193. — Ž., cirrhosis, nemoc, mísání žluté. Čs. lk. II. 135., IV. 213., 221., VI. 129., X. 46.

434646   Žlutoba Svazek: 10 Strana: 0550
Žlutoba, vz Vulfenit.

434647   Žlutobarvý Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutobarvý, gelbgefärbt. Mnich ž a zi- mnicí utrápený. Koll. IV. 65.

434648   Žlutobělavý Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutobělavý, weisslichgelb. Mus. I. c. 27.

434649   Žlutobílý Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutobílý, gelblichweiss, ochroleucus. Stn. I. 21., Rst, 528. Ž. barva. Us. Pdl.

434650   Žlutobrunatný Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutobrunatný,gelbbraun. Ž. tvář. Koll. Čít. 15.

434651   Žlutobřichý Svazek: 8 Strana: 0530
Žlutobřichý chvatník, brouk. Vz Klim. 166.

434652   Žlutobýl Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutobýl, u, m., cantua, die Kantua, rostl. Ž. hruškolistý, c. pyrifolia, smradlavý, c. ligutrifolia, buksolistý, c. buxifolia. Vz Rstp. 1085.

434653   Žlutocervený Svazek: 8 Strana: 0530
Žlutocervený. Vz Vodošlap (3. dod).

434654   Žlutočervený Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutočervený, gelbroth. Rst. 528., Klat. 105. Ž. mrak. Us. Tč.

434655   Žlutodrev Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutodrev, u, m., zanthoxylum, das Gelb- holz. Ž. zubotěšný, z. ternatum, růžovonný, z. emarginatum, kořenný, z. Rethsa, jasmíno- listý, z. Pierota, pepřový, z. piperitum, ja- sanový, z. fraxineum, černokorý, z. clava Herculis. Vz Rstp. 282.

434656   Žlutodrevcovitý Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutodrevcovitý. Ž. rostliny, zanthoxy- leae: žlutodrev. Vz Rstp. 279., 280., 282.

434657   Žlutohlávek Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutohlávek, vka, m., pták, passer ben- galensis, der Gelbkopf. Klein.

434658   Žlutohlávek Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutohlávek, vka, m. = kdo má žluté vlasy. Rub. 131.

434659   Žlutohlavý Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutohlavý, gelbköpfig. Um. les. I. 143.

434660   Žlutohnědavý Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutohnědavý, bräunlichgelb. Kk. Br.33.

434661   Žlutohnědý Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutohnědý, gelbbraun. Ž. řasy, Um. les. I. 123., vryp, Pr. Chym. 207., barva. Šp., Kk. Br. 19 , 30.

434662   Žlutohnědý Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutohnědý, vz Stromovec

434663   Žlutoholenní Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutoholenní, vz Klanodrápník.

434664   Žlutohrdlý Svazek: 8 Strana: 0530
Žlutohrdlý hrotnočlenec, brouk. Vz Klim. 67.

434665   Žlutohubý Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutohubý, vz Luskokaz, Bradavičník, Bezzubec.

434666   Žluťoch Svazek: 5 Strana: 0868
Žluťoch, a, m. = žlutý člověk, ein Gelber. Hiorba 109.

434667   Žluťoch Svazek: 8 Strana: 0530
Žluťoch, a, m, = Číňan. Nár. list. 1894. é. 10. feuill. Cf. Žlutokožec (3. dod.).

434668   Žlutochlupý Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutochlupý, vz Holořitník, Hubokaz.

434669   Žlutochovitý Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutochovitý, vz Zapalice.

434670   Žlutochvost Svazek: 7 Strana: 1178
Žlutochvost, a, m. — jm. ptáka Mor. Brt. D. 151. Ž. = červienka, lusciola rube- cula. Rr. Sb. Žlutokrajný, mit gelbem Rande.

434671   Žlutochvost Svazek: 8 Strana: 0530
Žlutochvost, a, m. (val.) = konopásek, žlutá pliska, kozelec (Zábř.), motacilla sulí'u- rea, pták; ž. = lések, kominář (Zlín), ruti- cilla phoenicurus, pták. Vz Brt. D. II. 495., 496.

434672   Žlutochvost Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutochvost, a, m., vz Rehek (pták). Mus. o). 1898. 121.

434673   Žlutokap Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutokap, u, m., xanthorhoea, der Gelb- harzbaum. Ž. stromovitý, x. arborea, nízký, x. hastile. Vz Rstp. 1607.

434674   Žlutokořen Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutokořen, u, m., xanthoriza. Rostl. I. a. 216.

434675   Žlutokořenovitý Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutokořenovitý = ke žlutokořenu po- dobný, xanthorhizeus. Rostl. III. a. 16.

434676   Žlutokožec Svazek: 8 Strana: 0530
Žlutokožec, žce, m. = Číňan. Nár. list. 1894. č. 10. feuill. Cf. Žluťoch (3. dod.).

434677   Žlutokrký Svazek: 7 Strana: 1178
Žlutokrký, gelbhalsig. Ž. vrabec Brm. II. 2. 346.

434678   Žlutokrký Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutokrký vrabec, fringilla petronia, Steinsperling. Vz Mus. ol. III. 14.

434679   Žlutokrový Svazek: 8 Strana: 0530
Žlutokrový maločlenník, brouk. Klim. 321. Cf. Různodrápník (3. dod.).

434680   Žlutokřídlák Svazek: 10 Strana: 0550
Žlutokřídlák, druh holubů. Rgl

434681   Žlutokřídlec Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutokřídlec, delce, m., hypoplectis, Ginsterspanuer, motýl: kručinkový. Vz Stein. 135.

434682   Žlutokřídlý Svazek: 8 Strana: 0530
Žlutokřídlý. Vz Prsoštítec (3. dod.).

434683   Žlutokvětý Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutokvětý odur. Wlt.

434684   Žlutol Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutol, u, m., vismia, die Vismie. Ž. se- davolistý, v. sessilifolia, guianský, v. guia- nensis, kayenský, v. cayenensis, širolistý, v. latifolia. Vz Rstp. 192.

434685   Žlutolemý Svazek: 8 Strana: 0530
Žlutolemý krepčík. lesklohlavec, brouci. Vz Klim. 107., 194.

434686   Žlutolijec Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutolijec, žlutolitec, tce, m., překlad něm. Gelbgiesser, šp. m.: mosazník. Brs. 2. vyd. 279. Žlutolitec, vz Žlutolijec.

434687   Žlutolistý Svazek: 8 Strana: 0530
Žlutolistý. Ž. háj. Šf. (List. fil. 1894. 5.).

434688   Žlutomesec Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutomesec, sce, m., das Gelbkupfererz. Šm.

434689   Žlutomodrý Svazek: 10 Strana: 0550
Žlutomodrý blesk. Rais. Sir. 127.

434690   Žlutomramorový Svazek: 5 Strana: 0868
Žlutomramorový, gelbmarmorn. Na žlu- tomramorovém lůžku mrtvý leží. Koll. IV. 65.

434691   Žlutonačervenalý Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutonačervenalý, gelbröthlich. Žluto- načervenalé dřevo.

434692   Žlutonohý Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutonohý, gelbfüssig. Ty mrcho ž-há! Us.

434693   Žlutonohý Svazek: 8 Strana: 0530
Žlutonohý hlubnoštítník, brouk. Vz Klim. 153. Cf. Prsoštítec, Špičkonožec, Vodník, Vo- došlap (3. dod.).

434694   Žlutonoska Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutonoska, y, f. a m. = pták se žlutým zobákem a) orel bělohlávek, aquila pygargus, der Weisskopf; b) ispida rostro luteo, der Gelbschnabel. D., Klein.

434695   Žlutonožka Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutonožka, y, f., glareola, der Gelb- fuss, das Gelbbein, pták. D.

434696   Žlutooranžový Svazek: 10 Strana: 0550
Žlutooranžový. Nár. list. 1904. 314. 10.

434697   Žlutopásec Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutopásec, sce, m, plagionotus, brouk. Ž. tečkoševý, p. arcuatus, zlatošpičký, de- tritus. Vz Klim. 652.

434698   Žlutopáska Svazek: 7 Strana: 1178
Žlutopáska, y, f., anarta, motýl. Kk. Mot. 237.

434699   Žlutopáska Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutopáska, y, f., heliaca, Sonneneule, motýl: rožcová; anarta, Heidelbeereule: bo- růvková. Vz Stein. 117., Exl. 155.

434700   Žlutopásný Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutopásný, vz Lišejníkovec (motýl).

434701   Žlutopestrý Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutopestrý dub, šeřík. Wlt. 29, 30.

434702   Žlutoplesk Svazek: 7 Strana: 1178
Žlutoplesk, u, m. = žluták, blatouch. U Rokyc. Fč.

434703   Žlutoplodý Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutoplodý. Ž. meruzalka, Wlt. 39., jabloň 29., ptačí zob. 25.

434704   Žlutoprsý Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutoprsý, gelbbrüstig. Ž. pták. Dch.

434705   Žlutopůdý Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutopůdý, gelbgrundig. Dch.

434706   Žlutopusík Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutopusík, a, m., achelus, plaz pahad. Krok I. c. 128.

434707   Žlutoramenný Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutoramenný, vz Kusořitník.

434708   Žlutorohý Svazek: 7 Strana: 1178
Žlutorohý roháč, der gehörnte Lappen- taucher, pták. Šír. Pt.

434709   Žlutorohý Svazek: 8 Strana: 0530
Žlutorohý kropník, brouk. Klim. 102. Cf. Špičkonožec (3. dod.).

434710   Žlutorudý Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutorudý list. Dvor. Ši-Kingu 98.

434711   Žlutořitek Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutořitek, tka, m., žlutořitka, y, f., luscinia uropygio luteo, der Gelbsteiss. D.

434712   Žlutořitka Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutořitka, y, f., vz Žlutořitek.

434713   Žlutosivý Svazek: 7 Strana: 1178
Žlutosivý, gelbgrau. Ž. očka krokodílí Kutn.

434714   Žlutoskvrnný Svazek: 8 Strana: 0530
Žlutoskvrnný kulák, brouk. Vz Klim. 120.

434715   Žlutosok Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutosok, u, m., gummi gutta. Rostl. III. b. 186.

434716   Žlutosoukenný Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutosoukenný, aus gelbem Tuch. Žluto- soukenými literami vyšita vinna každého zločince. Koll. IV. 46.

434717   Žlutosť Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutosť, i, f. = žlutá barva, die Gelb- heit, das Gelbe. Ź. těla. Byl. 415.

434718   Žlutostehenní Svazek: 8 Strana: 0530
Žlutostehenní leinomil, brouk. Vz Klim. 207.

434719   Žlutostehný Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutostehný, vz Tobolář.

434720   Žlutostraký Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutostraký, gelbscheckig. Ž. kráva. Vik.

434721   Žlutošedý Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutošedý, gelbgrau. Šp.

434722   Žlutošťav Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutošťav, u, m., xanthochymus, der Gummiguttbaum. Ž. kopinatý, x. pictorius, sladký, x. dulcis, vaječnolistý, x. ovalifolius. Vz Rstp. 200., Schd. II. 313., Jhl. Rostl., násl.

434723   Žlutošťav Svazek: 10 Strana: 0550
Žlutošťav, u, m., Stalagmites, Gummigut- baum, rostl. Vz Ott. XXIII. 1035.

434724   Žlutošťávnatý Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutošťávnatý, žlutošťávný, gelben Saft habend. Ź. zeliny. Rostl. III. 54.

434725   Žlutošťávník Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutošťávník, u, m. = žlutošťav. Rostl. I. 219. a.

434726   Žlutoštítký, vz Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutoštítký, vz Úzkořiťník.

434727   Žlutoštítý Svazek: 8 Strana: 0530
Žlutoštítý ostnočelistník, brouk. Klim. 167. Vz Plavčík (3. dod.).

434728   Žlutotemenný Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutotemenný, gelbscheitelig. Ž. pták. Dch.

434729   Žlutotlapý Svazek: 8 Strana: 0530
Žlutotlapý nestejnočlenec, brouk. Klim. 63.

434730   Žluťoučký Svazek: 5 Strana: 0869
Žluťoučký, žluťounký, zart, stark, hübsch gelb. Ten kanárek je ž jako žloutek, jako vosk. Us. Tč., Km.

434731   Žlutouchý Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutouchý. Ž. malajská slepice. Pís. 75.

434732   Žluťounký Svazek: 5 Strana: 0869
Žluťounký, vz Žlutoučký.

434733   Žlutoústý Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutoústý, vz Páteřík.

434734   Žlutovětvý Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutovětvý. Ž. vrba. Wlt. 30.

434735   Žlutovidnosť Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutovidnosť, i, f., xanthopsia. Nz. lk.

434736   Žlutovlas, u Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutovlas, u, m., das Gelbhaar. Janičku žlutovlas, co nechodzíš do nás? Sb. sl. ps. II. 1. 38. Žlutovlasec, sce, m., xantholinus, brouk. Ž. tečkovaný, x. punctatus, trojbarevný, x. tricolor, čárkovitý, x. linearis. Kk. Br. 89., 90.

434737   Žlutovlásek Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutovlásek, ska, m. = díté žlutých vlasů, der Blondhaarige. U Kr. Hrad. Kšť.

434738   Žlutovláska Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutovláska, y, f., die Blondine. Dbš. Sl. pov. 63.

434739   Žlutovlasý Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutovlasý, gelbhaarig. Jg.

434740   Žlutovlhkosť Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutovlhkosť, i, f. = žlutá vlhkosť, die gelbe Schleimigkeit. Byl. 442.

434741   Žlutovlník Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutovlník, u, m., ochroma, die Bleich- wolle, rostl. Ž. jehlatečný, o. lagopus. Rstp. 146.

434742   Žlutovník Svazek: 10 Strana: 0550
Žlutovník, u, m., ochroma, strom z řádu sloupkokvětých. Vz Ott. XVIII. 684.

434743   Žlutovočec Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutovočec, čce, m. = kdo má žluté oči. Aqu.

434744   Žlutozelenavý Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutozelenavý, grünlich gelb. Osv. 1. 669.

434745   Žlutozelený Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutozelený, gelbgrün. Rostl. I. b. 99., Osv. I. 656.

434746   Žlutoznaký Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutoznaký, vz Krytorypec.

434747   Žlutozobák Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutozobák, u, m., der Gelbschnabel. Sm.

434748   Žlutozobec Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutozobec, bce, m. = žlutozobák. Rk.

434749   Žlutozobý Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutozobý, gelbschnabelig. Rk.

434750   Žlutozub Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutozub, u, m., hippophaë rhamnoides, der Seekreuzdorn, letně zelený celokeř. Um. les. I. 137., S. N. XI. 318, III. 795., Kk. 203.

434751   Žlutožloutkový Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutožloutkový, dottergelb. Ž. pták. Dch.

434752   Žluťucha Svazek: 5 Strana: 0869
Žluťucha, y, f., rostlina, thalictrun, die Wiesenraute. Ž. menší, t. minus, lužná, t. flavum. Vz Rstp. 5., 113., 68., Čl. Kv. 273., Slb. 680., Jg. Slov., Mllr. 104. Ž. orlíčko- listá, t. aquilegifolium, die Feldakelei. Sl. les.

434753   Žluťucha Svazek: 10 Strana: 0550
Žluťucha, y, f., thalictrum: jeřábek luční, routka, rutka, vratič. Čes. 1. XIV. 123.

434754   Žluťucha Svazek: 10 Strana: 0682
Žluťucha, y, f., thalietrum, rostl. Vz Ott. XXV. 317.

434755   Žluťuchovitý Svazek: 10 Strana: 0550
Žluťuchovitý. Vz Rapalice zde.

434756   Žluťunký Svazek: 10 Strana: 0682
Žluťunký. žluťuněnký = pekně žlutý. Vz Brt. Sl.

434757   Žlutununký Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutununký = zcela žlutý. Šeb. 153

434758   Žlutý Svazek: 5 Strana: 0869
Žlutý; žlut, a, o, gelb. Žl-bťi», flavus ze želčb, želťb. Mkl. aL. 269. Ž. hlína, Kom., barva. Byl. Vz S. N. Ž. slíva (podlouhlá, větší než špendlík); Květná neděle, modrý pondělek, žlutý úterek, kulhavá středa (sazo- rnetná, černá), zelený čtvrtek, veliký pátek, bílá sobota — v pašiový týden. Dch. Ž. tváře, Us. Pdl., koženky (lederne Hosen), Šd., dřevo (pryzila, brezalka žlutá, das Gelb- holz), jablečná kaše žlutá, gelber Apfelkoch, Šp., kaše (prosná, jáhalná), Hdž. Šlb. 85., víno (vz Víno), Us., plémě (mongolské), Stč. Zmp. 841., hlinka (melinit), Bř. N. 166., kotel (varní, čásť varostroje), KP. V. 109., skvrna či důl ústřední uprostřed sítnice. Dk. P. 21. Výtah z pryzily žluté, der Gelb- holzextrakt. Us. Šp. Žlč je žltá, nemá do- brej chuti, keď sa pohne z místa svého, silně k němu nutí. Na Slov. Tč. Jemu po- čarovanému synovi poslal jakejsi ž-ltej vody. Phld. III. 3. 296. Klince, klince, žlté klince, netreba ste mi na vence. Sl. spv. I. 29. Klince, muožete už žltým kvitnúť, už musím od vás odvyknúť. Sl. ps. Poslal mi hrebének žlté vlasy česať. Sl. spv. 116., Sl ps. Šf. II. 114. Poznám si já, poznám, moji frajerečku, nosí za záhrení žltú fijalečku. Sb. Sl. ps. II. 1. 54. Čo kropíš tými slzami moje žlté vlasy? Č. Čt. I. 241., Sldk. 445. Pekná Ka- tarínka v okenečku stála, svoje žlté vlasy hrebenom česala. Č. Čt. I. 128. Žlté je to, měkké je to a jí se to (maslo). Mor. Tč. Balt je šuhaj krásny, belasé ma oči, kol hlavenky pieskov žltý vlas sa točí. Vaj. Tat. a mor. 11. Mala žlté vlasy, po nich tulipány. Koll. Zp. I. 71. Tá prvá má žlté vlasy, tá druhá má zlaté pásy, tretia oči počerné, len že sa jej falešné; Keby dali, čo sa dlžni, kúpil by si žlté čižmy. Koll. Zp. I. 71., 328. Podajte mi praporce žlu- tého, tať barva jest stálosť každého šle- chetného. Výb. II. 45. Špinavá ž. barva jest barva hanby, odporu, neladu. Barva žlutozelená znamená závisť, žlutá růže ne- věrnosť; V národních písních zřejmě vy- stupuje na jevo odpornosť žluté barvy. Vz Sbtk. Rost. 47. Sila jsem zelenou (rozma- rinku), žlutá mně vychází. Pís. Ž. moře = severových. čásť moře čínského mezi Čínou, Mandzarskem a Koreou. Vz S. N. Pět set žlutých (= dukátů) v sázku. Čch. Mch. 20. Měl hodně žlutých (dukátů). Us. Dch. Ž. jako vosk, Jg., Šd., jako žarůžek (ranun- culus), Brt., jako žárúš, Šd., jako petrklíč. Slez. Šd. — Ž. v botan. Ž. vrba = potoč- nice, salix vitellina, die Dotterweide, Sl. les.; fijala, cheiranthus, die Lakviole, gelbe Lew- koje, gelbe Viole; žlutý trank = iva, ivka polní, cypřiš polní, zběhovec, teucrium cha- maepitys, der Günsel, wilde Hanf, Erdweih- rauch, Je länger je lieber, das Schlagkraut, die Eidfichte, Feldcypresse. Mllr. 31., 104., Slb. 337.; ž. jehlička, akát. Vz Slb. 527., 524.

434759   Žlutý Svazek: 7 Strana: 1178
Žlutý, žłtý, žultý, žoltý. Mkl. Etym. 408. a. Žłtý jako stará slanina. Slov. Rr. MBš. Z. barva byla ve 13. stol. panská barva. Zbrt. Krj. I. 209 — Ž. seno = hrachovina, šošoviščo a fazulniščo. Slov. Rr. Sb.

434760   Žlutý Svazek: 8 Strana: 0530
Žlutý. 0 pův. cf. Gb. H. ml. I. 66. Žluté zemské dsky. 1583. Mus. 1896. 137.

434761   Žlutý Svazek: 9 Strana: 0421
Žlutý. Ž. ako králik, a. stará slanina, staré sadlo, ako vosk, záružie. Zát. Př. 77a. Žltý ako úgorka (zralá okurka), ako hlinka. Ib. 383b. Milá panno, jsi ještě mladý ptáček, máš ještě žlutý zobáček (jsi nezkušená) Br. Věk. 144. — Ž. tráva = třezalka. Mus. ol. X-. 59.

434762   Žlutý Svazek: 10 Strana: 0550
Žlutý jako zimnice. Tbz. V. 6. 348 Citro- nově, čížkově, kanárkově, jako měď, j. síra, j. zlato atd. Rgl. — od čeho. Polévka žlutá od šafránu. Jrsk. VII 2. 57. — čím: ša- fránem. — Ž. nebezpečí = hrozící od ple- mene žluté barvy, od Číňanů a Japonců ve východní Asii bydlících. Nár. list. 1904. 87. 1. — Ž. kvítko, vz Pryskyřník zde. — Žlutá tolita, rostl. Vz Blatouch, Pryskyřník.

434763   Žluva Svazek: 5 Strana: 0870
Žluva, y, f., pták havran, oriolus galbula, der Pirol, die Goldrossel, má žlutý trup a černá křídla a zdržuje se u nás v zahradách jen od května do srpna. Vz Frč. 356., Schd. II. 449. Ž. = vlha, včelník, merops apiaster, der Bienefrass. Sl. les. Ž. jest včelám velmi záhubná. Sych. Ten člověk vyhlíží jako žluva (má žloutenici). Když ž. na dolách křičívá, rádo pršívá. Kld. Když ž. okolo domu poletuje, někdo v něm umře. Mor. Tč. Ž. oznamuje příchodem svým, že ne- bude už nočních mrazů. Pro hvízdavý její hlas pokřikují na ni: Žluva snědla hada! Ona odpovídá: A ty kobylu! Kšť. Cf. Žluna. — Ž. = nadávka děvčatům. Ta žluva chce všemu rozuměti. U Kr. Hrad. Kšť. — Ty žluvo (o ošklivém člověku). U Žamb. Kf. — Ž. = koňská nemoc, eine Pferdekrankheit. Otieká mu žíla pod břichem Db. — Ž., samota u Jaroměře. PL. — Žluvy = žluté boty, gelbe Stiefeln. Ve vých. Čech. Jir.

434764   Žluva Svazek: 7 Strana: 1178
Žluva. Cf. Broj. II. 2. 569. Ž. volá na pacholka, když má koně ve škodě: pa- cholku, koně v obilú, běž si pro ně, než ti nabijú.' Zvěstujíc svým zpěvem déšť (odtud její jméno vlha) volá sedláka s pole do hospody: ,Kmotře Řiho i-ho, dé na pivo- i-vo! Já dám taky-a-ky, dva patáky-á-ky.' K pivu pak dodává se taky nějakého zá- kusku: ,Miso koblihů, miso koblihů!' Líš- ňačky dodávají: ,Ba věro miso koblihů, duma máme ledvá jablíška!' Brt. Dt. 49. až 50. Žluvy samy jsou lehkomyslní pijáci: ,Mikulo Vlho, poď na pivo ! — Nemám peněz ! = Prodaj oves! — Nemám ovsa! — Prodaj hřebca a poď přeca!' Brt. Dt. 65. Cf. Km. 1886. 380., 360. Ž. křičí: Pěknou bílou ko- šiličku! U Chlumce. Kšd.

434765   Žluva Svazek: 8 Strana: 0530
Žluva, y, f., vz Žluna (3. dod.).

434766   Žluva Svazek: 9 Strana: 0421
Žluva. O pův. sr. Zub. 425. Ž., brhel, vlha, zlatý kos. Vz Šír II. 46. V V. 870. v 2. řád. článku Goldrossel oprav v: Golddrossel. — Ž. = koňská nemoc. Kuoň má žluvu, že jemu žíla otekla. Maš. ruk. 219a.

434767   Žluví Svazek: 7 Strana: 1178
Žluví mluva. Vz předcház.

434768   Žluvovitý Svazek: 5 Strana: 0870
Žluvovitý, golddrosselartig. Ž. pták. Krok.

434769   Žlva Svazek: 8 Strana: 0530
Žlva, y, f., vz Žluna (3. dod.).

434770   Žlynek Svazek: 5 Strana: 0870
Žlynek, nku, m., spolium serpentis, rostl., zastr. Aqu.

434771   Žłútek Svazek: 8 Strana: 0530
Žłútek, tku, m. Cekaľi sme, až by do pána vrchního vlézt ž. a hýl dobré naděje. Zlín. Brt. D. II. 431.

434772   Žmačkať Svazek: 10 Strana: 0550
Žmačkať = mezi prsty mačkati. Slov. Phľd. XXIV. 606.

434773   Žmach Svazek: 5 Strana: 0870
Žmach, u, m. = bláto. Cihly ze žmachu = vepřovice (jen sušené, nepálené), Us. u Po- děbrad, v Klat. buchta. — Ž. = vejce o ve- likonočním ťukání o silnější rozbité. U Po- čát. Nvk. — Ž. Mokrý jako ž.; Na ž. jsme zmokli. U Žamb. Dbv. Na ž. mokrý = úplně opilý. U Humpolce. Knjk. Vz Žmoch.

434774   Žmach Svazek: 8 Strana: 0530
Žmach, u, m. = vepřovice. Vz Cihla (3. dod.).

434775   Žmach Svazek: 9 Strana: 0421
Žmach. Na žmach tě rozsekám. Slád. Lear. 57.

434776   Žmachal Svazek: 5 Strana: 0870
Žmachal, a, m., os. jm. Šd.

434777   Žmachlati Svazek: 5 Strana: 0870
Žmachlati = žmoliti, mačkati, dlachmati, drücken, zermanschen. — co: šat, papír, knihu. Mor. Šd., Vck. Žmarlika, y, f., cercis, der Judasbaum. Ž. nejtupější, c. siliquastrum. Vz Rstp. 464.

434778   Žmän Svazek: 7 Strana: 1178
Žmän, vz Žmen.

434779   Žmání Svazek: 8 Strana: 0530
Žmání, n. Ž. v bruše = hryzení. Brt. D. II. 491.

434780   Žmarja Svazek: 10 Strana: 0550
Žmarja z: Ježíš Maria. Ach ž. ! Haná. Hoch. 124.

434781   Žmat Svazek: 8 Strana: 0530
Žmat, žmu = žmachlati. krčiti. Zlín. Brt. D. II. 431.

434782   Žmavý Svazek: 10 Strana: 0550
Žmavý puch. Zl. Pr. XXII. 98.

434783   Žmejchati Svazek: 9 Strana: 0421
Žmejchati = ždímati. Týn nad Vlt. Kub. 59.

434784   Žmen Svazek: 5 Strana: 0870
Žmen, u. m., žmeň, i, f. = žmäň, žmienka, co na jeden raz do hrsti vezmeme, velkým palcem a čtyřmi prsty obejmeme, štipka, při- ehrstie. Němc. III. 268., VII. 329. Ručinou môžem urobiť hrsť, obama priehrštia, zasa jednou urobím žmeň, štipku; Žmeň lebo hrsť je ruka zavretá. Hdž. Čít. 215., Šlb. A Turkov, tých vám je ako dreva v lese, a naších ľen so žmeň. Chlpk. Sp. 56 A kto tým chodníkom hore dolu chodí, každý za žmeň zeme na ten kopeň hodí. Č. Čt. I. 262. Nič si nežiadam, iba za zmeň soli. Dbš. Sl. pov. III. 28. Na, zanes jej túto žmäň ľanu (lnu); Zo žmäni ľanu celú peknú pan- skú košelu vyhotoviť. Dbš. Sl. pov. VI. 55., 56.

434785   Žmen Svazek: 7 Strana: 1178
Žmen. Cf Mkl. Etym 408. b , Oriafkať.

434786   Žmie Svazek: 5 Strana: 0870
Žmie, pl. = obkladek ? Na Slov. Tomáš tvôj hľadí na ruku, kterú zbojnič prebila, žmie vkládá v bok, nímž tiekla krv a voda. Sldk. 562.

434787   Žmiet Svazek: 8 Strana: 0530
Žmiet = žmoliti. Slov. Kal. S. 222.

434788   Žmíchanica Svazek: 8 Strana: 0530
Žmíchanica, e, f., vlastne rozbubřelý sníh, potom = kořalka. Brt. D. II. 483.

434789   Žmija Svazek: 5 Strana: 0870
Žmija, e, f.= drak, had křídlatý. Slov. Cf. Zmije.

434790   Žmíkání Svazek: 5 Strana: 0870
Žmíkání, n. = ždímání, das Auswinden.

434791   Žmíkaný Svazek: 5 Strana: 0870
Žmíkaný; -án, a, o = ždímaný, ausge- wunden, ausgerungen. Slov.

434792   Žmikat Svazek: 8 Strana: 0530
Žmikat = mžikat. Han. Brt. D. II. 431.

434793   Žmíkati Svazek: 5 Strana: 0870
Žmíkati = ždímati, aus winden, ausringen. Slov. Bern., Koll. Jt. 548. — co kde. Ko- šele by bol mohol na nich ž. Ntr. II. 802. — odkud. A ako tam to zlato zazrela, skočila do kädi a celá, celúčická, tak ako bola, plačkala sa v ňom, žeby jej bol mohol vlasy a šaty z neho ž. Dbš. Sl. pov. VI. 13. — čím: ústy (pohybovati? je svírati?). Phld. IV. 8.

434794   Žminda Svazek: 7 Strana: 1178
Žminda, y, f., Schminkbeere, f. Sl. les

434795   Žmindník Svazek: 8 Strana: 0530
Žmindník, a, m., blitophaga, brouk. Ž. tmavý, b. opaca. Vz Klim. 286.

434796   Žmínka Svazek: 5 Strana: 0870
Žmínka, vz Žmen

434797   Žminky Svazek: 7 Strana: 1178
Žminky = mžiky, kola, mlha. Před očima sa jej ž. robily, zdálo sa jej, že sa zem pod ňou borí Slov. Orl. II 167.

434798   Žmírati se kde Svazek: 5 Strana: 0870
Žmírati se kde, herumkrabbeln. Mra- venci žmírají se v trávě ; Co si tam v písku žmíře. Na Ostrav. Tč. — čím kde: prsty v hlíně. Ib.

434799   Žmoch Svazek: 5 Strana: 0870
Žmoch, u, m. = natlučené vejce, ein ein- gebrochenes Ei, der Schmetterling. Má srdce jako ž. (o bázlivém). Us. — Na ž. sžvýkati, zerkauen. Na ž. někoho stlouci, střískati, spráskati, braun und blau schlagen, zer- bläuen. Us. Na ž. se spíti (opiti se). Na ž. spitý. Na ž. unavený. D. Jsem spocen jako žmoch. U Ronova. Rgl. Vz Žmach.

434800   Žmokati Svazek: 7 Strana: 1178
Žmokati. Bútora tiež ciepkal a pri tom prsty žmokal. Slov. Phľd. VIII. 172.

434801   Žmol Svazek: 5 Strana: 0870
Žmol, u, m. = žmolek.

434802   Žmol Svazek: 7 Strana: 1178
Žmol, u, m. V tom žmole. Cf. Žmole. U Humpolce. Žmolec, lce, m. = žmolek.
Žmoleček, čku, m., zdrobn. žmolek Žmolek. Ta deka je samý ž. (zmačkaná). Us. Rgl.

434803   Žmola Svazek: 5 Strana: 0870
Žmola, y, f. = úval u Čechovic na Mor. Pk. — Ž., y, m., os. jm. Šd.

434804   Žmola Svazek: 9 Strana: 0421
Žmola, y, f. = žula. Vodňany. Kub. 159.

434805   Žmoldy Svazek: 5 Strana: 0870
Žmoldy, pl., m., Geld, insofern es der Knicker nicht gerne hergibt (žmoliti). Šm.

434806   Žmole Svazek: 5 Strana: 0870
Žmole, e, f. = rokle, die Schlucht. Mor.

434807   Žmolek Svazek: 5 Strana: 0870
Žmolek, lku, m., žmolky, pl. = něco žmo- leného, chuchvalec, der Klumpen, das Ge- knetete. Nejistého původu. Mz, 380. Ž. těsta. Us. Ž-ky = natrhané kousky těsta k vaření polévky. Tč. Z chleba v prstech žmolky dělati, měkký chléb v prstech žmo- liti. Us. Tč. — Ž. = cumel, žvanec, dudel, mizek, der Zulp. Mor. Šd. Vstrč mu do huby ž.; Zacpi mu hubu žmolkem. Šd. — Ž. Spitý na ž. (na mol). Vz Žmach, Žmoch.

434808   Žmolek Svazek: 10 Strana: 0550
Žmolek, lku, m. Nech ty žmolky ležeti (kusy roztrhaného papíru). Slád. Šl. 16.

434809   Žmolenka Svazek: 5 Strana: 0870
Žmolenka, y, f. = drobenka, polévka se žmoleným těstem, Suppe mit eingebröckeltem Teige. Us. Dch.

434810   Žmolichléb Svazek: 5 Strana: 0870
Žmolichléb, a, m. = nadávka hloupým lidem. Šml.

434811   Žmolichleb Svazek: 8 Strana: 0530
Žmolichleb, a. m. = hlupák. Šml. VII. 171.

434812   Žmolíkati Svazek: 5 Strana: 0870
Žmolíkati = žvýkati. — co kde: jídlo v hubě. Olom. Sd.

434813   Žmoliti Svazek: 5 Strana: 0870
Žmoliti, il, en, ení, sežmoliti = přemač- kati, walkern, drücken, zerquetschen, zer- knittern, wurgeln. — co: chléb. Us. Věci staré dále ž., im Alten fortwursteln. Dch. — co kde: čepici v rukou. Us. Tč. Ž-la medzi prstami fiertušku. Phld. V. 116. Ž. chléb v prstech. Dch. Začervenala se a ž-la cípy na své zástěře. Ntr. VI. 329. Žmolil v ústech doutník. Us. — co čím : chléb prsty. Us. — se s čím. Nežmol (nedři, nepiplej) se s tím. Us. Rjšk. — Ž. = žvýkati, jísti, kauen, essen. — co. Co to žmolíš? Us. Brt. — kde. A tam v koutě suché kůrky žmolí. Sš. Snt. 50.

434814   Žmoliti Svazek: 7 Strana: 1178
Žmoliti. Cf. Mkl. Etym. 412. b., Blecha (2. dod.).

434815   Žmolka Svazek: 5 Strana: 0871
Žmolka, y, f. = něco žmoleného, etwas Geknetetes. Žmolky z chleba. Us. Tč. — Ž. = houska špatně udělaná, eine unansehn- liche Semmel. — Ž. = šmolka, die Schmalte. — Ž., der Sauerteig. Na Slov. Bern.

434816   Žmolka Svazek: 7 Strana: 1178
Žmolka. Cf. Mkl. Etym. 412. b.

434817   Žmolka Svazek: 10 Strana: 0550
Žmolka, y, f. = drobené těsto do polévky (mrvanec) a polívka z něho vařená. Us.

434818   Žmot Svazek: 5 Strana: 0871
Žmot, u, m. = chumáč. Mor. Brt. D. 304.

434819   Žmot Svazek: 8 Strana: 0530
Žmot, u, m. = spletené vlasy. Brt. D. II. 491.

434820   Žmotek Svazek: 5 Strana: 0871
Žmotek, tku, m. = něco stočeného, spe- čeného vůbec (vlasy, šat), etwas Gewundenes. Na mor. Val. Vck. Žmoulati = žmouliti. Us. Sd.

434821   Žmotek Svazek: 8 Strana: 0530
Žmotek, tku, m., vz Šotek (3. dod.).

434822   Žmotek Svazek: 10 Strana: 0550
Žmotek, tku, m. = doutník. Val. Čes 1. XIII. 76., XIV. 95.

434823   Žmoula Svazek: 7 Strana: 1178
Žmoula, y, m., vz Rozžmoulati (dod.)

434824   Žmouliti Svazek: 5 Strana: 0871
Žmouliti, il, en, ení = mouliti, žvýkati, lange kauen, muffeln, mumpfeln. D.

434825   Žmoura Svazek: 7 Strana: 1178
Žmoura, y, m. a f. = loudal. U Rou- šína. Plsk.

434826   Žmourati se Svazek: 7 Strana: 1178
Žmourati se = loudati se. U Roušína. Plsk. Žmouravý = loudavý. U Roušína. Plsk.

434827   Žmouřiti Svazek: 5 Strana: 0871
Žmouřiti, vz Zmhouřiti.

434828   Žmrích Svazek: 8 Strana: 0530
Žmrích, a, m. Hra na žmrícha, žmríchať, mruškať. Hoch stojí stranou so sažmúrenýma a dlaňou přikrytýma očima (žmrícha) a ostatní sa poschovávajú; potom žmríchač hľadá jich v úkrytoch a nájdený ide žmríchať. Myjava. Phľd. 1895. 416. Vz Schovavačka, Žmurkati

434829   Žmríchač Svazek: 8 Strana: 0530
Žmríchač, e, m., vz předcház. Žmrích.

434830   Žmríchat Svazek: 8 Strana: 0530
Žmríchat, vz Žmrích (3. dod.).

434831   Žmrkati Svazek: 5 Strana: 0871
Žmrkati, winken, zwinkern. Cf. Žmurk. — čím na koho: očima. U Uh. Hrad. Tč.

434832   Žmuček Svazek: 7 Strana: 1178
Žmuček, čku, m. = žmurky, das Ver- steckspiel. Rk.

434833   Žmučka, y Svazek: 5 Strana: 0871
Žmučka, y, f. Hra na žmučku (na scho- vávanou). Rgl. Cf. Žmukati, Žmukačka.

434834   Žmučky Svazek: 8 Strana: 0530
Žmučky m. mžitky. Dšk. Jihč. I. 49.

434835   Žmukačka Svazek: 5 Strana: 0871
Žmukačka, y, f. Hráti na ž-ku = na schovávanou, das Versteckspiel. V Chrud. Kd.

434836   Žmukaná Svazek: 5 Strana: 0871
Žmukaná, é, f. = žmučka. Hráti na žmu- kanou (na schovávanou). U N. Bydž. Kšť.

434837   Žmukaná Svazek: 10 Strana: 0550
Žmukaná, hra na schovávanou. Vlašim. Čes. 1. XIII. 236.

434838   Žmukati Svazek: 5 Strana: 0871
Žmukati = na schovávanou hráti, Ver- steck spielen. U N. Brodu. Holk. Vz Šňu- kati, Žňukati.

434839   Žmula Svazek: 10 Strana: 0550
Žmula, y, f. = druh špatné pády. Volyně. Čes. 1. XIII. 126.

434840   Žmúlati Svazek: 5 Strana: 0871
Žmúlati = žmoulati. Mor. Šd.

434841   Žmuňk Svazek: 5 Strana: 0871
Žmuňk, u, m. Ani žmuňk = ani za mák, nicht ein Spier. D.

434842   Žmúra Svazek: 7 Strana: 1178
Žmúra, vz Žmoura.

434843   Žmúran Svazek: 5 Strana: 0871
Žmúran, a, m. = kdo mžourá, der Uiber- sichtige. Bern.

434844   Žmúrati Svazek: 5 Strana: 0871
Žmúrati, blinzeln. — čím: očima. Jed- ním okem žmuře, jakby měl mušk v něm. Na Ostrav. Tč.

434845   Žmúravosť Svazek: 5 Strana: 0871
Žmúravosť, i, f. = blíkavosť. Slov. Bern.

434846   Žmúravý Svazek: 5 Strana: 0871
Žmúravý = mhouravý. Slov. Bern.

434847   Žmúrení Svazek: 5 Strana: 0871
Žmúrení, n. = mhourání. Slov. Bern.

434848   Žmúrit Svazek: 9 Strana: 0421
Žmúrit. Jeden žmúri (zakryjou mu oči). Mus. slov. III. 38.

434849   Žmuriť kde Svazek: 10 Strana: 0550
Žmuriť kde Na okienku žmúri malá lampka (bliká). Slov. Phľd. XXII. 41.

434850   Žmurk Svazek: 5 Strana: 0871
Žmurk, u, m. = mžur (vz Mžourati), das Aufblinzeln der Augen. Vz Žmurkati.

434851   Žmurka Svazek: 5 Strana: 0871
Žmurka, y, m. a f. = kdo žmúři, der Blinzler. Dbš. Obyč. 149.

434852   Žmurkáč Svazek: 5 Strana: 0871
Žmurkáč, e, m. = žmurka. Slov. Ssk.

434853   Žmurkáň Svazek: 5 Strana: 0871
Žmurkáň, é, m. = žmurka. Slov. Dbš. Obyč. 42.

434854   Žmurkár Svazek: 5 Strana: 0871
Žmurkár, a, m. = žmuran, žmurka.

434855   Žmurkati Svazek: 5 Strana: 0871
Žmurkati = mžourati, blinzeln. — komu kde. Po večeři nadchodily ho takdo o sa- mote aj driemoty. Žmurkaly mu oči už tam za stolom. Dbš. Sl. pov. VIII. 76. — čím. Žmurkala, žmurkala čiernymi očkama žmurk! žmurk ! Moje čierne oči žmurk! žmurk ! moje čierne oči na Janka. Sl. spv. II. 43., Sl. ps. 152. Také na Mor. Brt. D. 304.

434856   Žmurkati Svazek: 8 Strana: 0530
Žmurkati = mhourati. Cf. Figliarsky (3. dod.). Žmurkal, nahýňal (nahýbal) hlavu a vy- zeral viechy. Phľd. 1895. 303. (1894. 735.).

434857   Žmurkati čím Svazek: 10 Strana: 0550
Žmurkati čím: Žmurkal očima, ako žaba z prachu. Rizn. 173., Mus. slov. V. 37. — nač. Žmurknúť na koho = mrknouti. Phľd. XXII. 39.

434858   Žmurky Svazek: 5 Strana: 0871
Žmurky, pl. Hráli jsme na žmurky (mži- kačku). Chlpk. Dram. II. 18. Vz Žhmurky. — Ž. = mžutky, mihy, jiskry, stíny a jiné obrazy před očima. Koll. St. 621.

434859   Žmurnúť Svazek: 5 Strana: 0871
Žmurnúť, aufblinzeln. — čím: očima.— kam: na něco. Na Ostrav. Tč.

434860   Žmúřiti Svazek: 5 Strana: 0871
Žmúřiti = zamhuřovati oči, die Augen schliessen, mit ihnen blinzeln. Slov. Žmur (mžikej). Mt. S. I. 155. — čím. Jedna žmúri dlaňama zastretou tvárou. Dbš. Obyč. 149. Očima ž. Bern.

434861   Žmúřiti Svazek: 7 Strana: 1179
Žmúřiti. Mkl. Etym. 208. b.

434862   Žmuť Svazek: 5 Strana: 0871
Žmuť, ě, m. = lakomec? Víd. list. 1816.

434863   Žmuť Svazek: 7 Strana: 1179
Žmuť = lotrovina. Mor. Bl. 333.

434864   Žmutek Svazek: 5 Strana: 0871
Žmutek, tku, m. = zamhouření očí, das Blinzeln. Spí jen na žmutek. Us.

434865   Žmýchati Svazek: 7 Strana: 1179
Žmýchati = ždímati. Cf. Žmýkati Sama všecko prádlo vyžmejchala. U Roušína. Plsk. Črevá mu žmýcha (je hladný). Slov. Rr. Sb.

434866   Žmýkaná Svazek: 10 Strana: 0550
Žmýkaná. Hra na ž-nou (schovávanou). Ž. z: mžikaná (kdo honí, nesmí se před scho- váváním dívati, ba ani mžikati). Čes. 1. XIV. 467.

434867   Žmýkať Svazek: 9 Strana: 0422
Žmýkať. Črevá mu žmýka (hladovému). Slov. Zát. Př. 68b. Sr. Žmýchati.

434868   Žmylek Svazek: 5 Strana: 0871
Žmylek, lku, m. = mylek, lilek, der Nachtschatten, rostl. Val. Vck., Brt. D. 304.

434869   Žňa Svazek: 5 Strana: 0871
Žňa, pl., n. = žně. Místy na Mor. Brt. Žně, vz Žeň.

434870   Žňavý Svazek: 8 Strana: 0530
Žňavý = řeřavý. Ž. uhlí. Záp. Mor. Brt. D.II. 431.

434871   Žnec Svazek: 5 Strana: 0871
Žnec, gt. žence, m. = kdo žne, der Schnit- ter. Ž. = kdo srpem obilí žne, kosec kosí kosou trávu. Tč. Pan páter sa dívá, či sa dožne niva. Koll. Zp. I. 303., Sl. spv. 136. Ach žito zelené jak tráva, je na něm žencov vejše práva. Sš. P. 554. Jde-li někdo vedlé ženců, neříká jako v zimě: ,Dobrý den', ale říká: ,Pán Boh daj štěstia' a při od- chodu: ,Pán Boh pomáhaj.' Koll. IV. 115. Nevyberaj dievča v tanci, ale v letě mezi ženci: pozřiže si po údolí, akié ona hrstě valí; Jdú ženci z roli, prestierajte stoly, stoly javorové, obrusy kmentové. Koll. Zp. I, 305., 308. Za ženci klasy sbírati. V. Ženci na pole, včely s pole. Prov. Neptává se dobrý žnec, jestli dlouhý záhonec. Sv. Mar- kýta vede žence do žita. Us. Šd., Tč.

434872   Žnecký Svazek: 5 Strana: 0871
Žnecký, Schnitter-. Ž. píseň. Dch., Tč.

434873   Žnečka Svazek: 5 Strana: 0871
Žnečka, y, f., die Schnitterin. Kká. Td. 10., Kld. II. 312. Hlasání žneček. Vz Er. P. 85. Ž. jest na chvostě, na kose = po- slední, nemohouc ostatním stačiti. Dch. Ženci a žnečky, vějte věnečky. Brt. P. 133. To žnú ženci a žnice (žnečky) pšenicu. Hdž. Čít. 139.

434874   Žnica Svazek: 5 Strana: 0871
Žnica, žnice, e, žnička, y, f. = žnečka, die Schnitterin. Na Mor. a Slov. a ve Slez. Vck., Brt. P. 92., Šd., Tč. Ž. = žena, která srpem obilí žne. Tč. Zažínaj, zažínaj, budeš dobrá žnica, budeš synečkovi dobrá po- mocnica. Sš. P. 556. Už nečuť spev slavika, hluk nečuť viac; už radostný žnic v poli ohlas omdlel. Ppk. I. 74. Žala nivu zlato- hrivú žnica smelá, za to žnica belolíca ob- ronela. Žnicu smelú, obronelú šuhaj rád má, komu súdil Pánboh, slúbil, tomu hu dá! Phld. IV. 469. Hotuj, pane, večeru, dvanásť funtov pečeňu. Hotuj k tomu ližice, idú ti domov žnice. Sl. spv. II. 50., Sb. sl. ps. II. 1. 21. Počúvať, ak si žnica mladá spieva žiaľ. Sldk. 433. Prvá žnica urobí kríž sr- pom ponad klasy. Mt. S. I. 201. Žnica som já, žnica, dobrá robotnica, za druhou dvě kopy a za mnou dva snopy; Žnica som já, žnica, zpievám pekné nuoty, ach ale sa hanbím zajtrajšej soboty; Dobrá som já žnica, vezmi ma, budem ti dobrá robotnica; Tá bude aj moja družica, čo bude najlepšia toho leta žnica; Zpívána bývá tato píseň v Turci od mnohých žnic obyčejně na širo- kých panských rolech, lánech a paterských nivách. Koll. Zp. 300., 301., 447.

434875   Žnica Svazek: 8 Strana: 0530
Žnica, e, f. = žnečka. Vsacko. NZ. IV. 16.

434876   Žnička Svazek: 8 Strana: 0530
Žnička, y, f. = žnečka. Vsacko. NZ. IV. 17.

434877   Žnidlo Svazek: 7 Strana: 1179
Žnidlo, a, n., = žací stroj. Sichard.

434878   Žniový Svazek: 7 Strana: 1179
Žniový = žnivný Ž. věnec. Brt.

434879   Žnisko Svazek: 10 Strana: 0550
Žnisko, a, n. Užínati ž. (obilí). Val. Čes. 1. X. 466.

434880   Žnislav Svazek: 5 Strana: 0871
Žnislav, a, m., os. jm. Hol. 185.

434881   Žniva Svazek: 5 Strana: 0871
Žniva, pl., n. = žně. Vz Žnivo.

434882   Žnivečko Svazek: 5 Strana: 0871
Žnivečko, a, n. = obilí k žetí. Žalo by sa, žalo, to dobré ž., dyby mně vázalo moje srdenečko. Sš. P. 556. Vz Žnivo.

434883   Žnivné Svazek: 10 Strana: 0550
Žnivné, ého, n. = příplatek za práci ve žních. Prus. Slez. Čes. 1. XIII. 30.

434884   Žnivný Svazek: 5 Strana: 0871
Žnivný = žnivový, Schnitt-, Ernte-. V ž. čas. Slez. Šd. Ž. oběd = oběd na dožatou, na dožinky. Slez. Šd.

434885   Žnivo Svazek: 5 Strana: 0872
Žnivo, a, obyč. žniva, pl., n. = žně, der Schnitt, die Schnittzeit. Vz Žeň. Na Mor., Slov. a ve Slez. Mtl., Tč., Bkř., Vck., Šd , Brt. Za žniva je mnoho ženiva. Tč. Jdeme ze žniva. Mřk. Oženil se starv sivy štyry tydně přede žnivy. Sš. P. 711., Sl. ps. Šf. II. 134. Ve žniva se kľudí, pan muss die Gelegenheit benützen. Slez. Šd. Jdeme na Hraděc na žnivo. Slez. Šd. Letos bylo to žnivo smutné. Ib. Šd. Na žniva a na mlatbu chodívají do Rakous. Brt. L. N. II. 113. Čas žniva. D. Našeho pána žnivo teraz se dokončilo a súsedovo stojí, bo se ho čelaď bojí; Žnivo sme dokonali, palce sme pore- zali, treba by nám rentečky pozavíjať pa- lečky. Koll. Zp. I, 308. Jestli se vrba vy- pučí před Jiřím, bývá žnivo před sv. Annou. Kld. — Ž. = co se žne, úroda, obilí, was geerntet wird, das Getreide. Tč. Na Mor. a Slov. Posledním žnivem na (mor.) Valaš- sku je pohanka anebo oves. Vck. Našeho pána žnivo skoro se dokončilo a súsedovo žnivo na poly v polu shnilo. Koll. Zp. I. 308.

434886   Žnivo Svazek: 7 Strana: 1179
Žnivo. Cf. Mkl. Etym. 409. a.

434887   Žnivůvka Svazek: 7 Strana: 1179
Žnivůvka, y, f. = dožatá, Erntefest, n. Laš. Wrch.

434888   Žnivůvka Svazek: 8 Strana: 0530
Žnivůvka. Vz Čes. 1. V. 38.

434889   Žnivý Svazek: 8 Strana: 0530
Žnivý oběd = dožatá. Laš. Brt. D. II. 431. Cf. Žeň.

434890   Žňouce Svazek: 5 Strana: 0872
Žňouce, ete, n. = prase za žní zrozené, ein zur Erntezeit geworrenes Schwein. U Sol- nice. Frch. U Rychn. Črk.

434891   Žnoucí Svazek: 5 Strana: 0872
Žnoucí stroj, lépe: žací.

434892   Žnouti Svazek: 5 Strana: 0872
Žnouti, vz Žíti, žnu.

434893   Žnouti Svazek: 7 Strana: 1179
Žnouti, m. žíti. Vz List. fil. 1891. 34.

434894   Žnouti Svazek: 9 Strana: 0422
Žnouti. Vz Žíti 3., Gb. H. ml. III. 2. 189.

434895   Žnové Svazek: 5 Strana: 0872
Žnové, ého, n., od žeň, das Mahtgeld, auch die Abgabe für die Mahtrobot. Vz Ženní.

434896   Žnovský Svazek: 5 Strana: 0872
Žnovský. Ž. jablko, žnůvka, zralé ve žně. Mor. Brt.

434897   Žňový Svazek: 5 Strana: 0872
Žňový, Schnitt-, Ernte-. Cf. Žnivný. Ž. čas. U Olom. Sd. U Bzence. Šd., Bot. D. 304. Ž. nápěv (jaký jest u žneckých písní), die Schnittermelodie (7 Takte). Tč.

434898   Žnový Svazek: 7 Strana: 1179
Žnový cep. Ev. olom. 151.

434899   Žnu Svazek: 5 Strana: 0872
Žnu, vz Źíti, žnu.

434900   Žňukati Svazek: 5 Strana: 0872
Žňukati = žmukati, hráti na schová- vačku. U Chrud. Kd.

434901   Žnůvka Svazek: 5 Strana: 0872
Žnůvka, y, f., vz Žnovský.

434902   Žobanovitě Svazek: 8 Strana: 0516
Žobanovitě. Článek z. ohnutý. Čl. L. Jos. 31.

434903   Žobra Svazek: 10 Strana: 0550
Žobra = zebra. Mš.

434904   Žobrácký Svazek: 5 Strana: 0872
Žobrácký = žebrácký. Slov.

434905   Žobráctvo Svazek: 5 Strana: 0872
Žobráctvo, a, n., die Bettlerei. Loos.

434906   Žobračina Svazek: 10 Strana: 0550
Žobračina, y, f. = žebračina. Slov. Sbor. slov. VII. 132.

434907   Žobračka Svazek: 5 Strana: 0872
Žobračka, y, f. = žebračka. Slov. Loos.

434908   Žobráčňa Svazek: 7 Strana: 1179
Žobráčňa, ě, f. = babinec u kostela, žo- bráčnica. Slov. Rr. Sb.

434909   Žobráčnica Svazek: 5 Strana: 0872
Žobráčnica, e, f. = žebráčnice, babinec. Slov.

434910   Žobračťa Svazek: 7 Strana: 1179
Žobračťa, aťa, n. = žebráče, žebrácké dítě. Slov. Ev. šk. II. 126.

434911   Žobrák Svazek: 5 Strana: 0872
Žobrák = žebrák. Slov.

434912   Žobrák Svazek: 7 Strana: 1179
Žobrák. Vyhybuje žobrákovi, jako čert božej muke. Slov. Rr. Sb.

434913   Žobrák Svazek: 8 Strana: 0530
Žobrák = žebrák. Slov. Pastr. L. 11. Ry- bár, vtáčnik, hudec traja ž-ci. Phľd. 1893. 702.

434914   Žobrati Svazek: 5 Strana: 0872
Žobrati = žebrati. Slov.

434915   Žobravý Svazek: 5 Strana: 0872
Žobravý = žebravý. Slov.

434916   Žobrota Svazek: 5 Strana: 0872
Žobrota = žebrota. Slov.

434917   Žoc Svazek: 8 Strana: 0530
Žoc = žlč. V Málinci na Slov. Phľd. 1894. 745.

434918   Žoć Svazek: 9 Strana: 0422
Žoć i žnúc = žnouti. Slez. Lor. 81.

434919   Žoček Svazek: 5 Strana: 0872
Žoček, čku, m. = kabela, die Häuer- tasche. Šp. — Ž., čka, na., os. jm. Šd.

434920   Žodný Svazek: 5 Strana: 0872
Žodný = žádný. Juž mi žoden nepomůže z moji něvole (Sklaverei). Sš. P. 468.

434921   Žodyn Svazek: 5 Strana: 0872
Žodyn, dna, dno = žáden. Na Ostrav. Tč. Žofa, Žofka, Žofička, Žofinka, y, Žofie, e, Žoša (dle Káča), Žoška, y, f., jméno, Sophie. Vz S. N. Žofie královna. Vz Tk. II. 138., 202., III. 664., IV. 747., VI. 358., Tk. Ž. 228., Žofie.

434922   Žofčin Svazek: 5 Strana: 0872
Žofčin, a, o, der Sophie gehörig. Mahda na tuto žalobu Žofčinu praví, že o tom, což Žofce pokradeno jest, nic nevie. NB. Tč. 118. Žofčin otec. Arch. I. 419.

434923   Žofie Svazek: 5 Strana: 0872
Žofie, vz Žofa. Žofie (15/5.) víno vypije (uhodí-li mráz). Us. Vck. — Ž., chrám v Ca- řihrade. Vz S. N. (dod.).

434924   Žofie Svazek: 8 Strana: 0530
Žofie — ledová žena (bývá již studeno). Duf. 243. Prší-li na sv. Žofii, nebude trnek (ovoce); Na sv. Ž. nad kterou dolinou mlha se snese, tam nebude ovoce. Vck. Val. 1.163.

434925   Žofie Svazek: 9 Strana: 0422
Žofie. Deště uplakané Žofie (15. /5. ) nosí zkázu. Čes. 1. IX. 255. Kvítek Žofie = drobná zelinka s kvetom silne červeným. Mus. slov. L 25.

434926   Žofie Svazek: 10 Strana: 0550
Žofie V I. Přisp. 530. v l. řádce článku oprav již v: ještě. Popěvek: Žofia rada do- pija. Slez. Vyhl. II. 260.

434927   Žofiin Svazek: 5 Strana: 0872
Žofiin, a, o, der Sophie gehörig. Žofiina bible. Listy filol. VIL 156.—157., 159.

434928   Žofíka Svazek: 5 Strana: 0872
Žofíka, y, f. = Žofie. Ž., jediná dceruška. Phld. III. 527.

434929   Žofín Svazek: 5 Strana: 0872
Žofín, a, m. = Žofiin (Žofínský) ostrov v Praze, die Sophieninsel. Ž. koupen r. 1885. (v loni) král. městem Prahou a téhož a ná- sledujícího roku nové zbudován, zřízen a upraven tak, že má největší a nejkrásnější sál y Praze osvětlený světlem elektrickým. — Ž., dvůr u Boskovic, der Sophienhof. Tč.

434930   Žofín Svazek: 9 Strana: 0422
Žofín, ostrov v Praze, dříve Englův o., Barvířský o., Barvířka. Vz Nár. list. 1901. č. 61. feuill.

434931   Žofín Svazek: 10 Strana: 0550
Žofín v V. 872b. v 3. řádce vynech: (v loni). Sr. Tk. Pam. I. 501.

434932   Žofinka Svazek: 5 Strana: 0872
Žofinka, vz Žofa.

434933   Žofinka Svazek: 10 Strana: 0550
Žofinka, y, f. = hulevník rostl.

434934   Žofínský Svazek: 5 Strana: 0872
Žofínský. Ž. huť u Mor. Ostravy. Tč. Vz Žofín.

434935   Žofka Svazek: 5 Strana: 0872
Žofka, vz Žofa. — Ž. = zlatka (místy na Slov.). Hdk.

434936   Žofka Svazek: 8 Strana: 0530
Žofka, y, f. = užovka. U Rychn. Čern. Př. 52.

434937   Žogan Svazek: 5 Strana: 0872
Žogan, a, m. = nadávka na Slov. Dbš. Sl. Obyč. 44., Sb. sl. ps. I. 116.

434938   Žogan Svazek: 9 Strana: 0422
Žogan, a, m. = sprosťák. Zát. Př. 41b.

434939   Žoch Svazek: 5 Strana: 0872
Žoch, u, m. = žok, hrubé plátno konopné na měchy (pytle), die Sackleinwand. Na Ostrav. Tč. — Ž. = žok, pytel, der Sack. Na Mor. Zlob., Škd., Drk. Smrdí jako ž. Šd. Je těžký jako ž. Šd. Jako ž. to na něm visí; Půjdeš hned do toho žocha (hrozí se plačícímu dítěti). Vck. — Ž., a, m., os. jm.

434940   Žoch Svazek: 9 Strana: 0422
Žoch, u, m. = slamník vysoko nacpaný. Lisic.

434941   Žochla Svazek: 5 Strana: 0872
Žochla, y, m. a f. = mluvka, der Plau- derer. Mor. Neor.

434942   Žochlati Svazek: 5 Strana: 0872
Žochlati = mluviti mnoho, vz Žochla. Mor. Neor. — Ž. = žvýkati, kauen. Bez- zubá žochle. Ib.

434943   Žochovati Svazek: 5 Strana: 0872
Žochovati = nastrkati, nacpati, ein- sacken. — co kam: vlnu do žocha. Slov. Bern.

434944   Žochovina Svazek: 5 Strana: 0872
Žochovina, y, f. = žoch, hrubé plátno na pytle. Vz Žoch. Mor. Šd.

434945   Žochtár Svazek: 5 Strana: 0872
Žochtár, u, m. = žechtár, škopek, das Schaff. Slov. Pck.

434946   Žochtárik Svazek: 5 Strana: 0872
Žochtárik, u, m. = malý žochtár. Slov. Skočili zo šafla do ž-ka. Dbš. Sl. pov. I. 465.

434947   Žok Svazek: 5 Strana: 0872
Žok, u, m., z lat. saceus, der Sack. Mz. 380. Ž. = pytel zvl. na vlnu, chmel, peří, Us., na slámu (slamník), D., na bavlnu. Pref. Každý voják má svůj ž. (kožený pytel). V. Je jako ž. (těžký). Us. Kšť. Vz Žoch.

434948   Žokovati Svazek: 5 Strana: 0872
Žokovati = do žoků skládati, nacpati, einsacken. Nz. Vz Žochovati, Žok. — co: chmel, vlnu, bavlnu. Dch., NA. IV. 30. — co kam: do žoků. Us.

434949   Žokovati Svazek: 8 Strana: 0530
Žokovati peřiny (do žoků dávati). Kat. z Žer. II. 137.

434950   Žola Svazek: 5 Strana: 0872
Žola, y, f. = žula, der Granit. Us. — Ž. = druh červené hlíny, eine rothe Thonart. Dch.

434951   Žold Svazek: 5 Strana: 0872
Žold, u, m., něm. Sold, cf. lat. solvo, solidus. soldus. Milites habuit ad soldos. Žold římský a řecký. Vz Vlšk. 429. Ž. = plat vojenský, mzda najatému vojínovi, der Sold, die Löhnung, stipendium. Ž. dáti, platiti; ž. měsíčný; na vojně z ž-u sloužiti; ž. vypovědíti (službu); z loupeže lidu žold platil. V. Nedoplatek žoldu, der Soldrück- stand. Dch. Na žoldu býti, für Sold dienen. V. Aby je v počtu do 10000 lidí branných přijal netoliko v ochranu svou, ale i na žold. Pal. Děj. IV. 2. 338. Vojenskou službu přijal a svůj první žold v Praze sobě zasloužil. Bck. II. 3. 23. — Ž. = žoldánek, peníz v Čech. v 17, stol. běžný. Ros. Má žoldy = peníze. Us. Mšk. Žoldáctvo, a, n., das Söldnerwesen, -thum. Šbr., Čch. L. k. 14. — Ž. = vojáctvo, die Soldateska. Čsk.

434952   Žold Svazek: 7 Strana: 1179
Žold. Cf. Mkl. Etym. 412. b. Dosti mějte na žoldiech vašich. B. mik. Luk. 3. 14.

434953   Žoldáctví Svazek: 9 Strana: 0422
Žoldáctví, n.. Militarismus. Vz Ott. XVII. 346.

434954   Žoldák Svazek: 5 Strana: 0873
Žoldák, a, m. = žoldnéř. Čsk., Čch. Mch. 62. Vz S. N.

434955   Žoldan Svazek: 5 Strana: 0873
Žoldan a, m. = sultán, der Sultan. Zlob., Gusle od Kappra.

434956   Žoldán Svazek: 7 Strana: 1179
Žoldán, a, m = žoldák. Arch. XI. 502.

434957   Žoldán Svazek: 8 Strana: 0530
Žoldán, ze střhnem, soldân, sultán. Gb. H. ml. I. 485. Často v Kabt. ku př. 28.

434958   Žoldánek, nku, m., vz Žold Svazek: 5 Strana: 0873
Žoldánek, nku, m., vz Žold.

434959   Žoldánka Svazek: 5 Strana: 0873
Žoldánka, y, f., die Sultanin. Zlob.

434960   Žoldát Svazek: 5 Strana: 0873
Žoldát, a, m. = žoldnéř. Pref.

434961   Žoldát Svazek: 8 Strana: 0530
Žoldát. Pref. (Mus. 1894. 528.).

434962   Žoldnéř Svazek: 5 Strana: 0873
Žoldnéř, žoldnýř, e, m., der, Söldling, Söldner, Landsknecht. Vz Žold. Ž. = voják ze žoldu sloužící, Ros., najatý voják, Rk., námezdník, najatec, placenec. Pt. Vz Tk. II. 369. Ž. knížecí. NB. Tč. 157. Jeho vojsko bylo bavorskými ž-ři sesíleno. Ddk. VII. 250. Stojí nade mnou jako ž. = jako kat. Us. Kšť. — Ž. = odvážná hra v karty v 16. stol., der Landsknecht. S. N.

434963   Žoldnéř Svazek: 7 Strana: 1179
Žoldnéř. Mkl. Etym. 412. b., Tk. VIII. 547.

434964   Žoldnéřský Svazek: 5 Strana: 0873
Žoldnéřský, Söldner-. Ž. vojsko. Us. Má mnoho pěších ž-ských. 1468. Mus. 1880. 415.

434965   Žoldnéřství Svazek: 5 Strana: 0873
Žoldnéřství, n., das Söldnerwesen. Šmb. S. I. 333. V Italii kvetlo té doby již ž. Ddk. II. 266.

434966   Žoldník Svazek: 5 Strana: 0873
Žoldník, a, m. = žoldnéř. Pulk.

434967   Žoldnýř Svazek: 5 Strana: 0873
Žoldnýř, e, m., vz Žoldnéř.

434968   Žoldoš Svazek: 5 Strana: 0873
Žoldoš, e, m. = žoldnéř. Potrebné je, abysme Karolových žoldošov (žoldoše) po- razili. Slov. P. Tóth. Trenč. M. 100.

434969   Žoldovati Svazek: 5 Strana: 0873
Žoldovati, als Söldner dienen. Jiskra aby také tam tu daň zbieral a na tu daň aby žoldován na Turky byl. Arch. II. 428.

434970   Žoldovati Svazek: 9 Strana: 0422
Žoldovati. 1451. Mus. 1899. 231.

434971   Žoldovní Svazek: 5 Strana: 0873
Žoldovní, Sold-. Ž. účty. Guido 75.

434972   Žoldr Svazek: 5 Strana: 0873
Žoldr, u, m. = žudr, ein Vorbau vor dem Hausthor mit Dach, wo auch Bänke zum Sitzen sein können. Us. u Uher. Hrad. Té. Neb jest mně oheň vstrčen do mého žoldru do střechy v noci. NB. Tč. 81. Tré nás leželo v komoře, na žoldře; Když křikli, na žoldře Žofka, i běžel sem tam. NB. Tč. 118. Vz Žoudr, Výsedek, Žúdro.

434973   Žolduňk Svazek: 5 Strana: 0873
Žolduňk, z něm. Soldung, die Besoldung.

434974   Žoléř Svazek: 5 Strana: 0873
Žoléř, vz Želíř.

434975   Žoleva Svazek: 7 Strana: 1179
Žoleva, y, f, studánka u Lužan. Arch. VII. 634.

434976   Žoliak Svazek: 5 Strana: 0873
Žoliak, a, n. = nadávka. Neočatý ž. Slov. Mt. S. I. 116., Sb. sl. ps. 1. 116., Dbš. Obyč 44.

434977   Žolnička Svazek: 10 Strana: 0550
Žolnička, y, f. = malý grunt. Čes. 1. XI. 368.

434978   Žolňov Svazek: 9 Strana: 0422
Žolňov, a, m., trať u Stonavy. Věst. op. 1895. 19.

434979   Žolt Svazek: 5 Strana: 0873
Žolt, a, m., místní jm. v Uhrách. Šd.

434980   Žoltár Svazek: 5 Strana: 0873
Žoltár, u, m. = žaltář. Ve svej celie sa modlívat páterečky a žoltáre. Koll. Zp. II. 196.

434981   Žoltý Svazek: 5 Strana: 0873
Žoltý = žlutý. Slov. Po čim si nas po- znala, žes nas šumně pozvala? Po tej žoltej palici. Sb. sl. ps. II. 1. 103.

434982   Žoł Svazek: 10 Strana: 0550
Žoł = žal. Brt. P. n. 972.

434983   Žom Svazek: 5 Strana: 0873
Žom, u, m., u truhlářů, die Schraubzwinge ; žom motácký, der Spannkloben (beim Win- denm.). Šm.

434984   Žombák Svazek: 5 Strana: 0873
Žombák, u, m., die Žimmermannsschraube. Šm.

434985   Žombak Svazek: 7 Strana: 1401
Žombak (V. 873 ) oprav v: žomák.

434986   Žombík Svazek: 5 Strana: 0873
Žombík, u, m. = slatina, rašelina, der Torf. Na Slov. Koll., Hdž. Čít. 208.

434987   Žomľa Svazek: 5 Strana: 0873
Žomľa, e, f., die Semmel. Slov. Ssk.

434988   Žomp Svazek: 7 Strana: 1179
Žomp, u, m , vz Žumpa. Slov. Orl. III. 232.

434989   Žomp Svazek: 10 Strana: 0550
Žomp, u, m. = zahatěná voda. Spiš. Sbor. slov. IX. 49.

434990   Žona Svazek: 5 Strana: 0873
Žona, y, f. = žena. Místy na Slov. Ppk. I. 209. Vz Žoňka.

434991   Žondr Svazek: 10 Strana: 0550
Žondr, u, m. = žudr. Mtc. 1902. 2.

434992   Žonglér Svazek: 5 Strana: 0873
Žonglér, a, m., ze Jongleur.

434993   Žonglér Svazek: 9 Strana: 0422
Žonglér, jongleur, fr. = potulný hudec, herec, šašek, zpěvák, tanečník; později po- tulný zpěvák a hudec písní; dnes: kejklíř vůbec. Vz Ott. XIII. 605.

434994   Žonka Svazek: 5 Strana: 0873
Žonka, y, f. = ženka, žena. Na Slov. v kysuckém nářečí. Ppk. I. 208.

434995   Žonkyla Svazek: 5 Strana: 0873
Žonkyla, y, f. Narcis ž-la, narcissus Jon- quilla, die Jonquille, rostl. Vz Rstp. 1536., Kk. 131.

434996   Žopory Svazek: 7 Strana: 1179
Žopory, dle Dolany, ves. VSlz. II. 202.

434997   Žopy Svazek: 5 Strana: 0873
Žopy, dle Dolany, ves u Holešova na Mor.

434998   Žóravin Svazek: 7 Strana: 1179
Žóravin, vz Žurachvin (dod.).

434999   Žoravina Svazek: 5 Strana: 0873
Žoravina, y, f. = žerovina. Rstp. 985., FB. 67., Čl. Kv. 271., Čl. 91.

435000   Žoravina Svazek: 10 Strana: 0550
Žoravina, vz Klikva.