374001   Vláčka Svazek: 4 Strana: 0719
Vláčka, y, f. = vláčení branami, das Eggen. Podílná v. (když se dobře vláčí). Na Zlínsku. Brt. — V. = bílá příze tenká, das Steppgarn. Us. — V. = babí léto, der Sommerfaden. D. — V. ve víně = vada, když se víno táhne jako niť, lepkosť, das Fadenziehen. (Do takového vína hází se petržel zelená). Byl. — V. = lepkosť, die Zähigkeit. Berg.

374002   Vláčka Svazek: 7 Strana: 1032
Vláčka = vláčej. Co dáte za jednu vláčku? Nap.

374003   Vláčka Svazek: 10 Strana: 0483
Vláčka, y, f. = síť, kterou tvoří tenké bavlněné vlákénko. Vz čes. 1. XI. 21.

374004   Vlačkár Svazek: 7 Strana: 1032
Vlačkár, a, m. = saňař, kdo jezdí vlá- čkami. Sokl. II. 108.

374005   Vlačkati se Svazek: 7 Strana: 1032
Vlačkati se = vláčkovatěti. Víno sa vlačká. Slov. Let. Mt. sl. VI. 1. 54.

374006   Vláčkování Svazek: 4 Strana: 0719
Vláčkování, n. V. vína, das Zähewerden. Šp.

374007   Vláčkovatění Svazek: 7 Strana: 1032
Vláčkovatění vína = jakési kvašení sli- zové. Vz KP. V 595. Vláčky, vz Vláček, Vláčka (i dod.).

374008   Vláčkovatěti Svazek: 4 Strana: 0719
Vláčkovatěti = vláčkovitěti.

374009   Vláčkovatosť Svazek: 4 Strana: 0719
Vláčkovatosť = vláčkovitosť.

374010   Vláčkovatý Svazek: 4 Strana: 0719
Vláčkovatý =vláčkovitý.

374011   Vláčkoviteti Svazek: 4 Strana: 0719
Vláčkoviteti, ěl, ění, sich ziehen wie der Wein, lang werden. Víno v-tí. Vz Vláčka, KP. V. 182.

374012   Vláčkovitosť Svazek: 4 Strana: 0719
Vláčkovitosť, i, f., die Zähigkeit. V. vína. Vz Vláčka, KP. V. 182.

374013   Vláčkovitý, -vatý Svazek: 4 Strana: 0719
Vláčkovitý, -vatý = vláčku mající, zäh, flockig. Vz Vláčka. V. víno. V., Jg., Šd., KP. V. 182., Let. 149. V. sraženina. Šp. V. výplivek. Sych.

374014   Vláčkový Svazek: 4 Strana: 0719
Vláčkový. V. víno. Vz Vláčka. — V. dratev ševcovská (z vláčky), der Weissgarn- draht. Us. Dch.

374015   Vláčkový Svazek: 9 Strana: 0372
Vláčkový. V. krajky. Čes. 1. IX. 118.

374016   Vláčkový. V Svazek: 10 Strana: 0483
Vláčkový. V. krajky. Vz Krajka.

374017   Vláčky Svazek: 4 Strana: 0719
Vláčky, pf., f. = brány, die Egge. Pár kartáčů dělá vláčky (jedna vláčka se jme- nuje obyč. kartáč). Na Ostrav. Tč. Diev- čata Slováčky, sedajte na vláčky. Mt. S. I. 32.

374018   Vlačľavý Svazek: 7 Strana: 1032
Vlačľavý, schleppend. Slov. V. krok. Orl. VI. 318.

374019   Vláčnatosť Svazek: 4 Strana: 0719
Vláčnatosť, i, f., die Fasrigkeit. V-osť mladého masa jest příčinou, že se při žvý- kání nerozdrobuje jako zralé maso. Dr. Šel.

374020   Vláčně Svazek: 4 Strana: 0719
Vláčně, lento, v hudbě. Dch.

374021   Vláčně Svazek: 10 Strana: 0483
Vláčně se ukláněti. Zvon II. 356.

374022   Vláčnice Svazek: 10 Strana: 0483
Vláčnice, e, f. = žebráčka. V zloděj. mluvě.

374023   Vlačník Svazek: 4 Strana: 0719
Vlačník, a, m., v horn., der Schlepper. Hř., — V., der Egger. Vus.

374024   Vláčník Svazek: 4 Strana: 0719
Vláčník, u, m., kokotice, kopřivník, kazi- len, hubilen, zezulina, cuscuta, die Flachs- seide. Slb. 372.

374025   Vláčník Svazek: 10 Strana: 0483
Vláčník, a, m. = žebrák. V zloděj. mluvě.

374026   Vláčnina Svazek: 4 Strana: 0719
Vláčnina, y, f., zähes Wesen. Rostl. I. 26. a.

374027   Vláčniti Svazek: 7 Strana: 1032
Vláčniti = vláčným činiti. V. kůže. Us. Jdr.

374028   Vláčnoklkatý Svazek: 4 Strana: 0719
Vláčnoklkatý, zähflockig. V. sraženina. Šp.

374029   Vláčnosť Svazek: 4 Strana: 0719
Vláčnosť, i, f. = hebkosť, die Geschmei- digkeit. V. kůže. Us. Šp.

374030   Vláčný Svazek: 4 Strana: 0719
Vláčný = jemný, hebký, sanft, gelind, biegsam, zäh. V. ruce, kůže. Us., Berg., Víd. list., Šp. V. len = měkký, hebký, jemný; opak: tvrdý, drsný, ostrý, tupý. Hk. V. límec (ne příliš do tuha škrobený). Us. Dch. — V., schleppend. Každý sedlák chodí vláčným krokem, jak by vláčil. Na Ostrav. Tč.

374031   Vláčný Svazek: 7 Strana: 1032
Vláčný člověk = váhavý. Mor. Knrz. Vz násl.

374032   Vláčný Svazek: 8 Strana: 0467
Vláčný. Jazyk byl vláčnější (navlažený byl pohyblivější). Světz. 1894. 82. b. V. jícha a hustá. Slád. Mak. 77.

374033   Vláčný Svazek: 9 Strana: 0372
Vláčný. V. binovačka. Jrsk. X. 24.

374034   Vláčný Svazek: 10 Strana: 0483
Vláčný = povolný, příjemný (v řeči). Litom. 55.

374035   Vlačný. V Svazek: 4 Strana: 0719
Vlačný. V. střída v horn. Vz Střída. Hř. V. tření = vlečný, gleitend. Kod.

374036   Vlačuha Svazek: 4 Strana: 0719
Vlačuha, vz Vlačiha.

374037   Vlačuha Svazek: 7 Strana: 1032
Vlačuha, y, m. = váhavec Val. Brt. D. 145.

374038   Vlačuha Svazek: 8 Strana: 0467
Vlačuha, vlačužka = vlačiha. Slov. Zátur.

374039   Vlačuva, y Svazek: 9 Strana: 0372
Vlačuva, y, f., pozemek. Pck Hol. 80.

374040   Vlačužky Svazek: 7 Strana: 1032
Vlačužky, pl., f., zdrobn. vlačuha (saně). Slov. Sokl. II. 108.

374041   Vlad Svazek: 4 Strana: 0719
Vlad, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

374042   Vlad Svazek: 7 Strana: 1032
Vlad, vz Vladimír (dod.).

374043   Vláda Svazek: 4 Strana: 0719
Vláda, y, f., instr. vládou. V. = moc. síla, Kraft, Gewalt, Macht, f. Nemá žádné vlády v údech. Us. Bez vlády (ruka). Us. V. v ruce, v noze, Lk., rukou, die Regung, Bewegung, Bewegungskraft. Ros. Je celý jako bez vlády. Us. Šd. Když nemá čo jésť ani pít, nebývá při vládě. Na Slov. Tč. Nemá v těle vlády mnohý, kdo je mladý. Na Mor. Tč. V. duše, die Seelenkraft. Kde vláda, tam pravda, kde vládnější, tam sil- nější. Č., Pk. Na kom v., na tom pravda. Vz Moc. Č. — Odtud = právo k řízení ně- čeho n. nakládání s něčím, zvl. pak správa státu, panování, řízení nejvyšší, die Regie- rung. Verwaltung, Lenkung, Oberhand, Herr- schaft, Gewalt. Jg. Sbrn. sp. 1841. 147., S. N. Vláda mocná, dočasná; Vládu konati, nad sebou míti, pod něčí vládu se dáti; vlády se zmocniti; v. smrti. Us. Dch. V. ústřední, Centralregierung, Nz., kabinetní, Pol., zem- ská. Šd. Vláda císařská, královská, papež- ská, rázná, obezřelá. Šb. Dj. II. 285., 279. Vládu a správu nad někým míti. Kom. Vládu nad lidem vésti. Zlob. V. knížecí. Ruka k v. slabá. Ms. sněm. Pod něčí vládou státi, býti. Vrchní v. D. O nejvyšší vládu bojovati. Berg. Žízeň po vyšší osvětě, ko- nečném cíli všech vlád a vládních způsob; Nyní biskup Jindřich s knížecím stolkem vzal na se vládu v zemi. Ddk. III. 295., IV. 87. Dal mu velkú vládu na nich, aby sa ho báli. Na Slov. Tč. V níž (církvi) Bůh nejvyšší vládu ozvláštním a významným a mocným způsobem vede. Sš. Sk. 97. Ne- dávno ještě nominativ vládu držel v knihách řeckých; Kristus dříve vládu celé oblasti, nade kterou měl panovati, ujíti musel. Sš. L. 36. II. 114 Jak se komu dáš do vlády, snad potom musíš mřít hlady. Na Mor. Tč. Z velké vlády velké činy. Na Mor. Tč.

374044   Vláďa Svazek: 7 Strana: 1032
Vláďa = síla. Ruka bez vlády visela dolů. Hrts. — V. = panování. V. absolutní, ústavní Osv. I. 209. Na vládu nastoupiti. Dch. V. přísná všem nenávistná. Bž. exc. — V , os. jm., vz Vladimír (dod.).

374045   Vláda Svazek: 8 Strana: 0467
Vláda. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 35. Kto má vládu (moc), má vždy pravdu. Phľd. 1894. 476. Na kom vláda (moc), na tom pravda. Slov. Nov. Př. 344. — V. = síla, zdraví. Mama sú pri vláde. Phľd. XII. 288.

374046   Vládání Svazek: 4 Strana: 0719
Vládání, n., zastr. = panování, vláda, die Regierung, das Herrschen, Walten, die Verwaltung. Sv. Prokop mezi všemi stoje a v. sě boje. Hr. rk. 43. Boži v. Z. wit. Gl. 12. Zařízení spásy nadesláno je stvořením veškerých věci a jich se strany boží v-ním. Sš. II. 105. Dávám úplně a mocně ku po- žívání, vládání. Arch. II. 64. Dal jim jest moc i v. nade všemi běsy. ZN. Jenž nad pěti dcat rytieři v. jměl. Bj. — V. = jmění, jímž hospodář vládne, das Vermögen, Gut. Dbš. Obyč. 51.

374047   Vládání Svazek: 7 Strana: 1032
Vládání. Št. Kn. š. 162., Ž. kl. CA. 10. Byli sme dopuštěni k v. Kar. 33.

374048   Vladárna Svazek: 4 Strana: 0720
Vladárna, y, f. = soudnice, vládnice, příbytek vladařův či praetorium. Vedou tedy Ježíše od Kajfáše do v-ny; Vešel tedy opět do v-ny Pilat; V-ny v provinciích ovšem praetoria (strážnice) slouly. Sš. J. 277., II. 157. (Hý. ).

374049   Vladař Svazek: 4 Strana: 0719
Vladař, e, m., u starších obecně: vládař. V. = držitel, dohlížitel, der Eigenthümer, Besitzer, Inhaber, Gutsverwalter, Aufseher. V. V. pořádný, nepořádný n. násilný. Rb. 274. V. nad žalářem n. v. žaláře, Zk., ža- lářní. BO. V-řem býti něčemu n. nad ně- čím. Zk. A buď v. kraje postoloprtského. Dal. 36. Cf. Dal. 130., 152., Výb. 1. 917. 29. Kdyžby Vácslav držal dědinu neb jinú věcí tělesnú vládl, kterúžby Jan pravil, že by byla jeho a ten v. řekl by, že jest vlastní pán té věci... CJB. 387. Protož byl-li jest obžalovaný dobré víry v., dlužen jest na- vrátiti věc s požitky toliko přijatými sečta užitečné a potřebné náklady. CJB. 427. V. nad vojskem. Troj. Vladař (villicus) měl o zdárnou správu statních statků pečovati. Ddk. IV. 207. Byl vladařem na Lúce u opata; Byl několik let vladařem u Šebora. Půh. II. 159., 348. (Tč. ). Poznal jest volek vla- daře svého a osel pána svého, ale Israel mne nepoznal. Hus II. 199. V. nad čeledí, praefectus familiae; Kdež není vladaře, zhyne obec; K sluze řekl, jenž byl vlada- řem nad jeho vším zbožím; Biechu vladaři nad dělníky; Ustanoví v městech vladaře nad špíží. BO. Někdy jse vládař v mě vpeří a mě svú holí udeří. Žk. 159. Jměše v-ře, villicum (Luk. 16. 1. ); Vladaři služeb božích, dispensatores; Kolikžkolvěk vládařóv (pos- sessores) rolních neb domových biechu, ti prodávajíce přinosiechu penieze. ZN. Vz Starosta. — V. = země pán, panovník, der Herrscher, Beherrscher, Landesherr, Landes- fürst. V., S. N. Na hřbitově zdáni se býti všemocným já vladařem. Ltk. exc. — V. domu rožmberského, der Regent, Majorats- herr. Břez. 60., V. — V. = kdo provozuje vládu, moc ve jménu jiného, gubernator, re- gent, der Statthalter, Landpfleger. Cf. Tk. IV. 162., 167., S. N. Jsa purkrabí i v. Půh. I. 296. Beřte již a neste vladaři (Jan 2. ). Hus II. 33. — V. za župní ústavy v Če- chách = úředník župní v důstojnosti úřed- níků župních čtvrtý, der Kreisvogt. S. N. Vz tam. — V., der Schaffner. Lečby který člověk u svého pána v-řem byl. Maj. car. V. sirotčí = poručník. der Vormund. — V., osob. jm. V. Tomáš. Tk. II. 100., V. 263. — V. hora. Tk. IV. 218. — V. = vlastní jm. jednoho z nejznamenitějších diamantův, der Regent. S. N. — Vz více o v-ři v Gl. 365.

374050   Vladař Svazek: 7 Strana: 1032
Vladař = dohlížitel. Bude míti ďáblovy v-ře. Št. Kn. š. 50. — V. = země pán. Kar. 36. — V., villicus, předsedával vedlé ko- morníka menšímu soudu. Pal. Rdh. II. 232.

374051   Vladař Svazek: 8 Strana: 0467
Vladař. O pův. cf. Vláda, Gb. II. ml. I. 35.

374052   Vladař Svazek: 9 Strana: 0372
Vladař, villicus, pomahač komorníkův při správě statků královských. Vz Pal. Děj. I. 2. 258. Knížecí vladař, villicus, v starověku vládl bez pochyby statky knížecími vůbec. Ib. 136. V-ři na panství = vyšší úřednici vrchnostenští: vrchní, purkrabí, důchodní, polesný a myslivci. Čes. 1. 1898. 169. — V. = dráb. Šeb. 58., 288.

374053   Vladař Svazek: 10 Strana: 0483
Vladař, e, m. = náčelník rady starších bratří, která stála nad hejtmany i polními i místními v městech. Jrsk. XII. 324. V. svatby = správce svatby, architriclinus. Hus. Post. 36. — V., villicus, správce statků zeměpanských, na nějž časem také přešla čásť moci soudní. Dvoř. Mor. 92.

374054   Vladaření Svazek: 4 Strana: 0720
Vladaření, n., die Verwaltung, Regie- rung. Sych., Mus. 1880. 37.

374055   Vladařice Svazek: 4 Strana: 0720
Vladařice, dle Budějovice, ves v Cheb. Vz Blk. Kfsk. 14.

374056   Vladařiti Svazek: 4 Strana: 0720
Vladařiti, il, en, vladařovati, vladařívati, walten, herrschen, regieren, gebieten. — nad kým. Us. Dch. — kdy. Po něm bratr vladařil. Mus.

374057   Vladařiti komu Svazek: 10 Strana: 0483
Vladařiti komu. Slád. Cor. 79.

374058   Vladařiti. V Svazek: 8 Strana: 0467
Vladařiti. V táboru zmatek v-ří. Vrch. Rol. XXIII —XXIX. 174.

374059   Vladařka Svazek: 4 Strana: 0720
Vladařka, y, f. = držitelka, die Besit- zerin, paní, die Gebieterin. Tkad., Mus.

374060   Vladařský Svazek: 4 Strana: 0720
Vladařský, Vogt-, Herrscher-. V. právo (vz Právo), Jg., moc. Arch. III. 112.

374061   Vladařství Svazek: 4 Strana: 0720
Vladařství, n. = držení, der Besitz, die Besitzung. V. Dům bude k jmění, držení, k dědickému v. neb požívání. Mus. 1839. 459. Vzdal jest manželce své všechen statek svůj k dědičnému vladařství. Mus. 1880. 491. — V. = správa, řízení, panování, die Verwaltung, Regierung, Beherrschung, Herr- schaft. V. V. a správu držeti. V. Jeho v. je konec. D. Pán mój odjímá ode mne v. (Luk. 16. 3. ); Po smrti, když se v. skoná, již čas nebude k zaslúženie. Hus II. 297., 302. (Tč. ). A páni to rušie velejíce kněžím panovati, súditi a lidi hrdlovati dávajíc jim svú moc u v. Hus III. 249. Vydej počet z v. svého, neb již nebudeš moci vlásti. (Luk. 16. 2. ). Hus II. 297. — V., die Würde des Regenten einer grossen Adelsfamilie. V. neb panství rodu z Rožmberka. VI. zř. 128. — V. = kraj, nad nímž někdo vládne, das Gebiet, Reich, die Vogtei, Herrschaft, Landvogtei, der Staat. Daleko protáhnouti své v. V. V. válkami dobyté. Reš. To v. hostí v sobě mnoho lidu. Dch.

374062   Vladařství Svazek: 7 Strana: 1032
Vladařství, imperium. Ž kl. 85. 16. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 447.

374063   Vladařstvo Svazek: 4 Strana: 0720
Vladařstvo, a, n. = vladařství. Tkadl. II. 60.

374064   Vladařův Svazek: 4 Strana: 0720
Vladařův; ova, -ovo, dem Herrscher ge- hörig. Us.

374065   Vládať čo Svazek: 9 Strana: 0372
Vládať čo = dostatečně silným býti, času míti. Zát. Př. 294a.

374066   Vladatel Svazek: 4 Strana: 0720
Vladatel, e, m. = vladař. Krok., Let. Mt. sl. IX. 2. 17.

374067   Vladatelský Svazek: 7 Strana: 1032
Vladatelský = vladařský. Dbš. Úv. 100.

374068   Vladatelstvo Svazek: 7 Strana: 1032
Vladatelstvo, a, n. = vladařstvo. Dbš. Úv. 100.

374069   Vládati Svazek: 4 Strana: 0720
Vládati, zastar. = vládnouti. — V. — moci, s něco býti, vermögen.. Na Slov. — s inft. Nevládal to unésti. Plk, Ale aj opa- sem sa statočne proti hladu, aby som vlá- dal kyjom lomiť. Mt. sl. I. 52. — abs. Už len budem tak robiť, ako budem vládať; No dievky moje, už nám je na dnes dosť: zložte sa a odýchnite si, abyste zajtra ďalej vládaly; Samú prvú vzal do roboty Ježi- babu a ťal ju trojačitým korbáčom, ako len vládal; A bežal s mliekom, ako len vládal; A běží, čo len vládze. Dbš. Sl. pov. I. 39., 336., 373., 478., 479. (Šd. ). Dokiaľ sa ľud lepšie vládal (= se lépe měl) a víno laci- nejšie bolo. Sl. let. VI. 290.

374070   Vládati Svazek: 7 Strana: 1032
Vládati v dialektech. Vz List. fil. 1892. 283. Ako sa kto vládze, tak sa hádže, ^cdfiev yctQ ovx, m? ß-flo/jiev, 'ctA-ľ t»? uxivápefra. DSk. I. 245.

374071   Vládce Svazek: 4 Strana: 0720
Vládce, e, m. = vládnoucí, der Walter, Gebieter. Jg. Zlatý světla vládce (slunce). Dch. Z níž (knihy přírody) mohli bytosť jednoho, nejvyššího, nadsvětového, dobro- tivého vládce poznati. Sš Sk. 170. Dobrý kůň má potřebí dobrého jezdce a bujné tělo statečného vládce. Prov. Tč.

374072   Vládce Svazek: 7 Strana: 1032
Vládce. Stran skloň. vz Gb. Ml. I. 94.

374073   Vládcovský Svazek: 8 Strana: 0467
Vládcovský. V. duch. Kká. Puš. 17.

374074   Vladčí Svazek: 7 Strana: 1032
Vladčí, Herrscher-. V. háv. Čch Bur.

374075   Vladek Svazek: 4 Strana: 0720
Vladek, dka, m., osob. jm. Arch. III. 190.

374076   Vladek Svazek: 7 Strana: 1032
Vladek. Vz Vladimír (dod.).

374077   Vladen Svazek: 8 Strana: 0467
Vladen, a, ni., z Vladislav. KM. Sp. 11.

374078   Vládení Svazek: 4 Strana: 0720
Vládení, n. = panování, das Herrschen. V. Úředníkóm v jich úřadu a v jich v. na ničem nepřekážeti. Arch. II. 328. Kterýž (lid) Hospodin dal tobě k v. Kar. 87.

374079   Vládení Svazek: 7 Strana: 1032
Vládení, n. Prodal to k jich dědictví i v na budúci časy. Arch. VIII. 551.

374080   Vladěnín Svazek: 4 Strana: 0720
Vladěnín, a, m., Bladen, ves v pruském Slez. Vz S. N., Tk. IV. 565, 569.

374081   Vladeř Svazek: 10 Strana: 0483
Vladeř, e, m. = vladař, Vogt. V. na Lúce u opata. Půh. brn. II. 159. (r. 1409. ).

374082   Vladeš Svazek: 4 Strana: 0720
Vladeš, zastr. = vládneš. Kat. 1244.

374083   Vladiboj Svazek: 4 Strana: 0720
Vladiboj, e. m., osob. jm. Jg.

374084   Vladiboř Svazek: 4 Strana: 0720
Vladiboř, =. m., osob. jm.

374085   Vládický Svazek: 4 Strana: 0720
Vládický, vz Vládycký.

374086   Vladictví Svazek: 4 Strana: 0720
Vladictví, vz Vládyctví.

374087   Vladičín Svazek: 4 Strana: 0720
Vladičín (Vladešín), a, m., ves v Táb. Vz Blk. Kfsk. 647., 650.

374088   Vladík Svazek: 4 Strana: 0720
Vladík, a, m., osob. jm. Šd.

374089   Vladík Svazek: 7 Strana: 1032
Vladík, vz násl.

374090   Vladikov Svazek: 4 Strana: 0720
Vladikov, a, m., Wladikau, ves v Tře- bíčsku.

374091   Vladimír Svazek: 4 Strana: 0720
Vladimír, a, m. = vládnoucí pokojem, jméno mužské. Vz S. N.

374092   Vladimír Svazek: 7 Strana: 1032
Vladimír. Mkl. Etvm. 195. V., Vladislav skráceně: Vlad. Vláda, Vladek, Vladík, Vladon, Vlach. Mus. 1889. 161.

374093   Vladimirov Svazek: 4 Strana: 0720
Vladimirov, a, m., Wladimirhof, dvůr v Brněnsku. Tč.

374094   Vladimiř Svazek: 4 Strana: 0720
Vladimiř, e, f., Lodomeria. V. volyňská a V. nad Klazmou či V. záleská. Vz S. N.

374095   Vladimiřice Svazek: 4 Strana: 0720
Vladimiřice, vz Vladmiřice.

374096   Vladimiřský Svazek: 4 Strana: 0720
Vladimiřský. Tk. II. 119., 135., III. 662., V. 216.

374097   Vládin Svazek: 9 Strana: 0372
Vládin. V-na vôle = vládní. Phľd. 1897. 183.

374098   1. Vladislav Svazek: 4 Strana: 0720
1. Vladislav, a, m., jméno muž. Vz S. N., Dal. 100. —111., 114. —118., 129., Žer. Záp. I. 277., Tk. I. 628., III. 662., IV. 745., V. 228., Tf. 394.

374099   2. Vladislav Svazek: 4 Strana: 0721
2. Vladislav, i, f., mě. v prus. Slezsku, Loslau; městečko na Mor. v Třebíčsku.

374100   1. Vladislav Svazek: 7 Strana: 1032
1. Vladislav, vz předcház., Vlaslav (dod ).

374101   2. Vladislav Svazek: 7 Strana: 1032
2. Vladislav. Ve V-vi u Třebíče udělali sv. Janu nad hlavou plechový deštník, aby méně oděvu spotřeboval. Vz Sbtk. Krat. h. 214.

374102   Vladislav Svazek: 8 Strana: 0467
Vladislav, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 34. Cf. Vladen, Vladník. — V., ě, f., mě. na Mor. Kat. z Žer. II. 171.

374103   Vladislavička Svazek: 4 Strana: 0721
Vladislavička, y, f. Nechcel vziat si V-ku za manželku. Sl. let. I. 19.

374104   Vladislavova Svazek: 7 Strana: 1032
Vladislavova síň v Praze. Tk. VIII. 3

374105   Vladislavovice, Václavice, Vadisla- vice Svazek: 4 Strana: 0721
Vladislavovice, Václavice, Vadisla- vice, dle Budějovice, ves u Benešova v Tá- borsku. Vz S. N., Tk. I. 439., III. 77., V. 158., Blk. Kfsk. 151., 346.

374106   Vladislavovič Svazek: 4 Strana: 0721
Vladislavovič, e, m. = potomek Vladi- slavův.

374107   Vladislavovo Svazek: 9 Strana: 0372
Vladislavovo zemské zřízení. Vz Pal. Děj. V. 2. 8., 12., V. 1. 395., 422., Flš. Písm. 1. 332. (t r. 1500. ). V-va síň na praž. hradě dokončena r. 1493. Vz ib. V. 1. 245.

374108   Vladislavský. V Svazek: 4 Strana: 0721
Vladislavský. V. síň v Praze. Vz KP. I. 164. V. sloh. Ib. I. 161. V. biskup, Tk. II. 363., III. 421., IV. 530., rod. Ddk. III. 248.

374109   Vladislavův Svazek: 10 Strana: 0483
Vladislavův. V-vova ulice v Praze, dříve: Židovská zahrada. Dolen. Pr. 486.

374110   Vladitel Svazek: 4 Strana: 0721
Vladitel, e, m., chybně. Vz -tel (konec).

374111   Vladiti Svazek: 4 Strana: 0721
Vladiti, vz Laditi, einstimmen. Dch.

374112   Vladivoj Svazek: 4 Strana: 0721
Vladivoj, e, m., jm. osob. Vz S. N., Pal. Rdh. I. 127., Tk. I. 102. V. při novém pan- ství zachovati se chtěje vzal Čechy od Jin- dřicha II. v léno. Ddk. II. 62.

374113   Vladivosť Svazek: 4 Strana: 0721
Vladivosť, i, f. = vlády chtivosť, die Herrschsucht. Pk.

374114   Vladivý Svazek: 4 Strana: 0721
Vladivý = vlády chtivý, herrschsüchtig. Pk.

374115   Vládka Svazek: 4 Strana: 0721
Vládka, y. f. = vládkyně. Reš.

374116   Vládkyně Svazek: 4 Strana: 0721
Vládkyně, ě, f., die Herrin, Gebieterin, Herrscherin. Us. Dch.

374117   Vladmiřice, Vladimirice, Ladměřice Svazek: 4 Strana: 0721
Vladmiřice, Vladimirice, Ladměřice, dle Budějovice, ves u Manetína. Vz S. N.

374118   Vládně Svazek: 4 Strana: 0721
Vládně, mächtig, kräftig. Na Slov. Bern.

374119   Vládní Svazek: 4 Strana: 0721
Vládní, Regierungs-. V. list, noviny, právo (vladařské), radní, úřad, věstník, vy- nesení. J. tr. V. kommissař. Šp. V Polsku moc v. tou měrou klesala, kterouž svévole mocných se vzmáhala. Ddk. II. 18. V. opa- tření. Mus. 1880. 515. Vz Vládný.

374120   Vládní Svazek: 7 Strana: 1032
Vládní dům, křeslo, okres, nařízení, předloha, rada, strana. Us.

374121   Vládnice Svazek: 4 Strana: 0721
Vládnice, e, f., vz Vladárna.

374122   Vládnice Svazek: 7 Strana: 1032
Vládnice, vz Ton, Zv. Př. kn. II. 9., 21 Vrchní v. (dominanta). Zv. Př. kn. II. 21.

374123   Vládnieše Svazek: 4 Strana: 0721
Vládnieše, zastr. = vládl. Kat. 3., 2592.

374124   Vladník Svazek: 8 Strana: 0467
Vladník, a, m., z Vladislav. KM. Sp. 13.

374125   Vládnosť Svazek: 4 Strana: 0721
Vládnosť, i, f. = síla, moc, die Stärke. Jg.

374126   Vládnoucí Svazek: 4 Strana: 0721
Vládnoucí, verwaltend, regierend. V. rada. Dch.

374127   Vládnouti Svazek: 4 Strana: 0721
Vládnouti, dnu, dni, dna (ouc), dnul, ut, utí; vlásti (m. vládti, d před t v s; praes. vladu, zastr. ), vládl, en, ení; vládati, vládá- vati, vladovati. Cf. něm. walten, Gb. Hl. 125. — V. = hýbati, užívati podlé zdání, bewegen, regieren, rühren, brauchen; v dr- žení míti, vladařiti, besitzen, innehaben, walten u. schalten; spravovati, říditi, pano- vati, regieren, lenken, verwalten, herrschen, beherrschen. Jg. — abs. Protože od přiro- zení bývá obmeškáno, což se od mnohých vůbec vládne (was gemeinschaftlich besessen wird), tedy urburéři naši ty propojičitedl- nosti k větší vlastnosti, jakž mohou, a k kratšímu cíli propůjčte! CJB. 293. Pán Bůh vládne. Us. Vládzete (= můžete ještě jíti) ? Vládzem. Na Slov. Kd. Ulap ma a vraz ma, koľko vládzeš, do toho olova; Dvihaj sa hore na nohy, ak sa eště vládzeš. Dbš. Pov. I. 101., 345. Kde vládnou poručníci, zřídka bývá pokoj v zemi, zvláště poruční- kuje-li žena; Vratislav chtěl vládnouti, po- něvadž cítil v sobě k tomu sílu. Ddk. II. 118., 340. (Tč). Vládneť, jako hus v nebi. Mus. Kdež jich mnoho vládne, tu řádu ne- bývá. V. Tu žádné umění nevládne (moci nemá). Plk. — čím. V. polem, Herr des Schlachtfeldes sein. Us. Dch. Ještě dobře vládne sebou, ist noch bei Kräften. Us. Šd. Vládli toliko středem země. Šb. Lit. I. 14. Nekaždý jest ten šťastný, čo bohactvom vláda. Ht. Sl. ml. 250. Národ ohromným vlivem svým Europě vládnoucí. Kos. Ol. I. 44. V. mohl každý jen svým vlastním dědičným zbožím. Pal. Rdh. I. 178. Byla-li sem já kdy s tebú, nevládla sem sama sebou; Naša mama nama nevladne. Sš. P. 17., 635. Jindřich vládl značným jměním vlastním; Vlastně jenom vůle císaře Fridricha vládne říší českomoravskou; Robert vládl bohatými vědomostmi; Templáři na Moravě vládli skrovnými statky; Čechové vládnou raději pluhem nežli mečem. Ddk. III. 189, IV. 12., V. 206., 241., 353. Že purgmistrem ani kon- šelem v Brodě nebyl, aby pečetí jejich vládl, než jsú oni jemu ji pro svú potřebu dáti musili. NB. Tč. 69. Majíce druhdy... vi- domě a skutečně blahostmi těmi vládnouti; Lid duchovním smyslem z Abrahama pošlý veškerým oborem světa v. měl; Že ve svých potomcích jí (zemí zaslíbenou) v. bude; Ří- mané oborem světa v. se pravili. Sš II. 29., 37., Sk. 86., 101. (Tč. ). Zle jest, když že- zlem slabé dítě vládne; Psí duše tvá dřív vlkem vládla, který pro vraždu byl oběšen. Shakesp. Tč. Pravou nohou nic nevládne. Anth. II. 357. Úřady v. Ms. Aby každý z vás uměl svým osudím vládnouti v po- svěcení a ve cti. ZN. V. daní; Dědicky vlásti budú zemí; Vládneš svou duší; Muži, ježto mečem vládnú BO. Aby dojdouce věku dospělého ani z lučišť stříleti, ani jinou braní v. a bojovati nemohli; Jeden člověk vším všudy vládne; Kteříž jím (mě- stem) až podnes vládnou. V. Bůh štěstím vládne. Šd. On drží to zboží a vládne jím; On jsa jejich pán a vladna jimi, toho mi jim nekáže plniti. Půh. II. 430., 586. Svými náklonnostmi vládnouti umějte; Aby svými žádostmi a vášněmi vládl. BR. II. 279. a., 640. b. V. věrou, Chč. 136., Rakúsy. Dal. 136. Každý zástupem vládne; Vládne mi- lostí. Alx. V. 1462. (HP. 36. ), 737. (HP. 18. ). Poďte požehnaní otcě mého, vládněte při- praveným sobě králevstviem (Mat. 25. ); Jestli jich dóvod dobrý, tehdy jistě králové mají vlasti biskupy; Papež jest viece vzá- cen světu a mocí svú, již má, viece vládne; Tento centurio byl jest pohan usazený od Římanóv, aby vládl tiem městem; Blaženi tiši, neb oni vlásti budú zemí. Hus I. 147., 181., 267., 11. 45., 426. (Tč. ). Vládl lidmi všemi. Hus I. 392. Když jsem byl mlád, čtyrmi jsem vlád. Er. P. 14. Ten vládnieše všemi králi. Kat. 3. Nemohu rukou, nohou v. Us. Nemohu v. pérem = nemohu psáti. Sych. V. mečem, Dal., mnohým bohatstvím a zbožím, nějakou krajinou, V., světem, Kom., zemí. Rk. Kdyžby Vácslav držal dě- dinu neb jinú věci tělesnú vládl. CJB. 387. Písař, jenž dskami vládne; Ač by tu seděl i s ženú i vládl tiem zbožiem. Kn. rož. 1., 98. Jenž vládneš Israelem. Ž. k. 79. 1. Vládl všemi úředníky. Břez. 225. Den sv. Medarda deštěm vládne. Břez. 252. Ať antikrist ne- vládne námi. Dač. Aby branami vládli. Bls. 63. Člověk bude jím (koněm) v. Št. Ř. 135. a. V. bude myslí. Ib. 134. b. Chyba člově- kem vládne. Prov. Dáti sebou v. V. Sluha pánem chce v. Sych. Sebou v. = svým pá- nem býti, v moci se míti. Sych., Kom. V. oščepem a mečem. Dal. 28., Bj., zbožiem. LS., Mus. 1880. 85. Spisovatel formou do- vedně vládne. Mus. 1880. 272. V tom jest panna Bonuše řekla, že vedlé práva a řádu zemského mám svým i sester svých statkem vlásti. Arch. III. 365. Pojďte požehnaní otce mého a vládněte královstvím vám při- připraveným. Chč. P. — jak. Kteříž dobře vládnú kněžie, dvojí ctí buďte ctěni. Hus I. 139. Oni vládli jsú, ale ne ode mne; kniežata sú byli, ale já jich nevolal. Hus II. 226. Neobmezeně, moudře, rozvážlivě atd vládnouti. Us. — čím kdy jak: po něčí smrti. Us. Děti vsie tu sbožiem v jedno vladú. Sněm. v. 4. Dokud sebou ve zdraví vládne. Lk. A on vládl jako mocný hospo- dář vzhůru i dolů tiem statkem podlé práva městského. NB. Tč. 265. Tehdá má i móž spravedlivě statkem i zbožím svým v. Arch. III. 366. Proti ďáblóm, jenž sú kniežata a vladaři zlých lidí, vládnúce jimi v zlosti a táhnúce je a vedúce u věčné temnosti. Hus III. 245. Ve všem starém zákoně krá- lové vládli sú kněžími a biskupy. Hus I. 465. — čím jak dlouho. Téměř po 20 let vládl Hradcem Králové. Pal. Dj. III. 3. 310 — nad kým (hlavně tehdáž, znamená-li v. = panovati). Nad stavem věcí v., die Situation meistern. Us. Dch. Abyste nad mužem vládla. Er. P. 73. Kdo vládne nad myslí svou, statečnější jest nad dobytele měst; Jenž ovšem nyní nad judskou zemí v. má; Pilat jménem Římanů vládl jenom nad Judeou a Samarií. Sš. I. 127., Sk. 65., L. 49. (Hý. ). Neb mu bieše ciesařem dána moc, ež vladnieše nad nimi. Kat. 2592. Plato dvoje přikázánie vydal těm, jenž vládnú nad jinými. Anth. 78. Bude-li nad vámi cizozemec vlásti. Dal. 4. 19. Nad svými vášněmi v. umějící. BR. II. 712. a. Nade vším vládl; Vládniechu nad bělí. BO. Angel, jenž nad vodami vládnieše; Bude nad nimi vlásti v prutu železném. ZN. — D., V.. Sych., Štelc. — komu jak (stará vazba, jíž nyní málo užíváme). Budeta im oba v jedno vlásti. Rkk. 73. Mužu vlásti mužem zápodobno. Ib. 97. Volte muža mezu sobú rovna, ký by vládl vám po železu. LS. v. 105. Gore mužem, imže žena vlade. LS. v. 96. Kristus tak tě draze vykúpil, aby tobě sám vládl. Hugo. Jsa chrabr hoden byl, by jiným vládl. Shakesp. Tč. Sám Kristus tobě vládl. Št. Mužům žena vládne. Kom. Aby dívka zemi vládla. Dal. Když bude vlásti chudým, cum dominatus fuerit pauperum. Ž. wit. 9. 10. (31. ). Vládneš ži- vým i mrtvým. Modl. při žalt. poděbrad- ském. Cf. JlávteóÓiV áváňrtnv, Tyrfátoióiv áváóóeiv, ävó'oeÓÓiv aváóóaiľ, ôióunOiv. Hom. II. 38., 288., 255., VI. 397., Odyss. I. 402. Imperare alicui. Vz Mocen, Panovati, Mus. 1878. 149. (Jir. ), Bdl. Obr. 28. — kde. Václav a Kunrat na Moravě vládli; Zvo- lený nechať vládne tam nahoře v říši. Ddk. IV. 10., VI. 131. Vroucí v srdci mu vládne tužba; Pokoj Kristův vládni v srdcech va- šich; V listu k Římanům všelijak předmět vládne. Sš. I. 24., II. 219., 4. Ježto vládne v dušiech i v sbožie. Hr. rk. 237. Jemu sluší po světě vlásti. Hus. I. 403. On v tom domě vším vládne. Us. Dch. — kde jak, kdy. A vládl již očividně v novozákonné církvi skrze ducha sv. v apoštolech; Dar jazyků ještě za Irenea a Justina v církvi vládl. Sš. Sk. 62., 20. Toho času v těch vlastech vládnieše od ciesaře jeden. Pass. 19. — čím proč. Proňž nevládnieše svým zrakem. Hr. rk. 119. — za kým. Něvlád- zem za vámi = nestačím. Na Slov. Tč. — se komu. Už se mi nevláde ruka ani noha. Hdk. C. 144. — čím odkud kam. Otakar vládl všemi zeměmi od baltického až k ja- derskému moři. Ml. — s inft. = moci, kön- nen, na Slov. Vidíš, syn môj, já som už človek starý, robiť na teba nevládzem. Dbš. Sl. pov. I. 173. Je malička, nevládla by robiť. Na Slov. Němc. Tak uvjazal, že sa ani hnúť něvládal. Ht. Nevládzem už po vrškoch chodiť, ani ovečky dojiť. Na Slov. Tč.

374128   Vládnouti Svazek: 7 Strana: 1032
Vládnouti. Cf Mkl. Etym. 378. b.. List. fil. X. 118. V., possidere. Ž. kl. 43. 4. a j. — abs Svatá vůle vládne. Posp. Baby tiež dač vládzu. Slov Phľd. VIII. 173 Kdo ne- žádá si vlásti, uhne se mnohé strasti. Lpř. — čím (proč). V. hlasem, Zv., hodností, Lpř., smyslem. Št. Kn. š 184. V. bičem nad mezky. J. Lpř. Jměním společně v. Jir. Liud, jímž si vládl. Anth. I. 3. vd. 7. Sotně sobú vlásti moha mdlobú. Výb. II. 6. Maria vším světem vládne. Sv. Mař. v. 433. Budú jím vlásti; Těmi črt vládne. Št. Kn. š. 50., 91. (109., 165.) Sv. Jiří vládne válkou, sv. Rochus morními bolestmi, sv. Valentin padoucnicí, sv. Mikuláš vodou. Poličn. Pok. 1613. 1. 15. — komu (jak). Údy sotně vládnú sobě. Alx. Když bude vlásti chudým. Ž. wit. 9.10. — jak dlouho. Vládl nepřetržitě od r. 538. až do smrti. Lpř. Děj. I. 88. — kde. V síních vládl hrobový klid. Vrch. Porfirius vládl pod králem nejvýše (byl po něm). Homl v. 253.

374129   Vládnouti Svazek: 8 Strana: 0467
Vládnouti. O pův. cf. Vláda, Gb. H. ml. I. 35.

374130   Vládnouti Svazek: 9 Strana: 0372
Vládnouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 140., 257.

374131   Vládnouti kde Svazek: 10 Strana: 0483
Vládnouti kde: na svém. 1513. Arch. XIX. 194.

374132   Vládnutí Svazek: 4 Strana: 0722
Vládnutí, n., das Lenken, die Bewegung. V. prstem, rukou, pérem. Us. — V. = dr- žení, spravování, der Besitz, die Waltung, Schaltung. Vz Rb. 274. V. od toho dne má býti počítáno, ve kterémž dědictví před soudem odevzdává se (mu). Brikc. pr. m. 27. b. V držení a v. býti n. něco míti. Zlob. V. dnem a rokem pokojně vydržalé bývá stálé a nepohnutelné. Pr. Nemajíť jim (ži- dům) ižádného vládnutie poručiti nad kře- sťany. Št. Petr Vok postoupil panství roud- nické smlouvou jistou k dědičnému držení a v paní Polixeně rožmberské; Koupiti dům k dědičnému v. Mus. 1880. 224., 492.

374133   Vládný Svazek: 4 Strana: 0722
Vládný = silný, stark, kräftig. Kdo vlád- nější, ten mocnější. Bern. V. ruka, Koll. I. 231., náboženství. Sš. Sk. 195. Nemóže býť vládná chlipnosť, kdě není sytosti. Slov. Tč. Cf. Vláda. — V. = panující, herrschend, waltend. — čím. Šelma lesem vládná. Ráj. — s čím. Kebych bola znala, že si taký zrádný, nebol by si veru s mojim srdcem vládný. Koll.

374134   Vládný Svazek: 7 Strana: 1033
Vládný = silný, pevný. V. hřebík, ná- stroj a p. Val. Brt. D. 285

374135   Vladobaživosť Svazek: 8 Strana: 0467
Vladobaživosť, i. f. Ztk. 85. (3. vyd.). Cf. násl.

374136   Vládobažník Svazek: 7 Strana: 1033
Vládobažník, a, m. = vladobažný. Ntr. VI. 366.

374137   Vladobažnosť Svazek: 4 Strana: 0722
Vladobažnosť, i, f., die Regierungssucht. Bdl.

374138   Vladobažnosť Svazek: 8 Strana: 0467
Vladobažnosť, i, f. Phľd. 1894. 652. Cf. Vladybažnosť.

374139   Vladobažný Svazek: 4 Strana: 0722
Vladobažný, Herrsch-, regierungssüch- tig. Šf.

374140   Vladoborce Svazek: 7 Strana: 1033
Vladoborce, e, m., Anarchist, m. Rk.

374141   Vladoborný Svazek: 7 Strana: 1033
Vladoborný, anarchistisch. Rk.

374142   Vladochtivosť Svazek: 4 Strana: 0722
Vladochtivosť, i, f., die Herrschgier. Šm.

374143   Vladochtivý Svazek: 4 Strana: 0722
Vladochtivý, Herrschbegierig. Rk.

374144   Vládolomný Svazek: 9 Strana: 0372
Vládolomný. Mus. 1898 344.

374145   Vladomluvný Svazek: 4 Strana: 0722
Vladomluvný, mit kräftiger Sprache. Krok. I. b. 142.

374146   Vladomoc Svazek: 4 Strana: 0722
Vladomoc, i, f., die Regierungsmacht. Pl.

374147   Vladomocenství Svazek: 7 Strana: 1033
Vladomocenství, n., Herrschgebiet, n. Rk.

374148   Vladomocnosť Svazek: 4 Strana: 0722
Vladomocnosť, i, f., die Souverenität, Dynastie. Šm.

374149   Vladon Svazek: 7 Strana: 1033
Vladon, a, m.. vz Vladimír (dod.)

374150   Vladopaní Svazek: 4 Strana: 0722
Vladopaní, n., die Herrsehersfrau. Pl.

374151   Vlador Svazek: 4 Strana: 0722
Vlador, a, m,, osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

374152   Vladorodný Svazek: 4 Strana: 0722
Vladorodný, zum Herrschen geboren. Krok. I. a. 4.

374153   Vladořice Svazek: 4 Strana: 0722
Vladořice, Wladarz, ves u Lubence v Chebsku. Vz S. N.

374154   Vladota Svazek: 4 Strana: 0722
Vladota, y, m., osob. jm. Ms. 1132.

374155   Vladovati Svazek: 4 Strana: 0722
Vladovati = vládnouti. Na Mor. Vck. — čím. Zkusil mečem v. Kda. — jak: v lásce. MM. 302.

374156   Vlády chtivý Svazek: 4 Strana: 0723
Vlády chtivý, herrschbegierig. Us.

374157   Vladybažnosť Svazek: 8 Strana: 0467
Vladybažnosť, i, f. Phľd. XII. 328. Cf. Vladobažnosť.

374158   Vládycký, vladycký Svazek: 4 Strana: 0722
Vládycký, vladycký, u některých: vlá- dický = vládykovi příslušný, od vládyky, adelig, ritterlich. V. stav, V., práva, Ms. pr. kut., nálezy, potaz. Zříz. Ferd. V. potaz vynesli. Vš. Jir. 79. Za starých komorníkem nemohl býti než zeman a v. člověk. Ib. 134.

374159   Vládycstvo Svazek: 7 Strana: 1033
Vládycstvo. Št. Kn. š. 162, 155.

374160   Vládyctví Svazek: 4 Strana: 0723
Vládyctví, n. = stav vládycký, der Adel- stand. V.

374161   Vládyctvo Svazek: 4 Strana: 0723
Vládyctvo, a, n. = vládyctví; vládykové, die Adeligen, der Adel. Zlob.

374162   Vládyčí Svazek: 4 Strana: 0723
Vládyčí, lépe než vladičí = vládycký, adelig. Žádného za pána přijíti nemáme, leč by stav svůj v. do čtvrtého kolena pro- vedl. Pal. Dj. V. 2. 19. V. rod, Rd. zvíř., rozkázání, Háj., jmění. Dal.

374163   Vládyčí Svazek: 8 Strana: 0467
Vládyčí. 1310. Reg. IV. 317.

374164   Vládyčín Svazek: 4 Strana: 0723
Vládyčín, a, m., Vladetschin, ves u Mi- levska. PL.

374165   Vládyčka Svazek: 4 Strana: 0723
Vládyčka, y, f. = vládkyně. Šb. Stř. I. 276.

374166   Vládyční Svazek: 4 Strana: 0723
Vládyční, adelig. V. dvůr. Arch. II. 476.

374167   Vládychtivec Svazek: 7 Strana: 1033
Vládychtivec, vce, m. = vládobažný. Vlč.

374168   Vládychtivosť Svazek: 4 Strana: 0723
Vládychtivosť, i, f., die Herrschbegierde. Jako příčina zvláštní uvádí se ctižádosť a v. manželky; Nespokojenosť rozdmychována v-stí kněžninou. Ddk. III. 141., IV. 42.

374169   Vládyka Svazek: 7 Strana: 1033
Vládyka. Cf. Mkl. Etym. 378. b., Wtr. Obr. 794., Št. Kn. š. 91. Stran skloň, vz Gb. Ml. I. 91. V. = nižší šlechtic. Pakliby nižší vyššího, v. šlechtice pohnal z hlavy. Výb. I. 622. Urozená v-ko! Arch X. 308. Jinde tam masc. — V. spolku = starosta. Val. Rgl. — V. Jan, básník. Vz Bačk. Písm. I. 845., Rk. Sl. — V., y, f. Není v něm ani v-ky (nemůže sebou vládnouti). U Kr. Hrad. Kšť.

374170   Vládyka Svazek: 8 Strana: 0467
Vládyka. 1315. Reg. IV. 1129. a )., Eml. Hrb. 99. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a, 13. Ne- viem, na čem chtí vládyky své urození zalo- žiti výše nad sedláky. Chč. S. 226.

374171   Vládyka Svazek: 9 Strana: 0372
Vládyka. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 174., 195. Vladyka z novějšího vlád, vládyka za starší vlád- Ib. 200. V. v I. pol. XV. stol. zákonný společný titul pro rytíře, zemany a panoše. Pal. Děj. V. 1. 263. (II. 1. 10. ). V. nebo zeman menší, který nemaje dru- žiny ani nápravníků, do války jezdecky n. pěšky sám se vypravoval. Vz Pal. Děj. I. 2. 263., Šlechtic.

374172   Vládyka, vládyka Svazek: 4 Strana: 0723
Vládyka, vládyka, y, m., dle Despota = vládce, der Herrscher, Walter, Regierer; vládyka, y, f. = vládkyně, die Herrscherin, Walterin. V. = vladař domu a čeledi šlech- tické, otec čelední, pater familias, das Ober- haupt der Familie, das Familienhaupt. Výb. I. V., hlava zemské rodiny jakožto hospodář jejího statku a representant její při vyři- zování záležitostí veřejných. S. N. Když ženatého vládyku pohonie k hradu, právo jej komorníkem hrazským pohnati trhem a doma, kdež ženu zastúpi na její sboží. Kn. rož. 16. Vladycam e familia sibi eligentes. Gl. 365. Vladyku si z roda vyberúce. Sněm, v. 5. V. čeledi Přemyslovců. Ddk. II. 318. Urozené v-ky pana Jindřicha Kokorského. 1557. Slíbil mi podpory učiniti dobrými vladykami; Jan ty škody ukázal v-ky za- chovalými; Sedm vladyk dobře zachovalých a usedlých. Ddk. I. 131., 202., II. 229. Tyto věci běžie obecně mezi v-kami. Hus III. 196. — V. = přísedící soudu zemského, jichž podlé Háj. 12 bylo, ein Wladyke, als Bei- sitzer des adeligen Gerichtes, später der Landrechte. Káže kněžna vypraviti posly po vsie kmeti, lěchy i vladyky. LS. v. 30. -41. Neb ten čas slúli vladyky ti, kteříž po kní- žeti první místo drželi a jinými obecnými lidmi vládli a od toho, že vládli, vládyky slúli. Háj. — V., co do řádu, prvních časů zdá se i nejvyšším osobám v zemi, pokudž vladaři byli domů svých, dáváno, Jg., vel- mož, der Wladyke als adelige Person, zu- nächst von allen Hohen des Landes, sofern sie ihre adeligen Häuser repräsentirten. Jg., S. N. V črn les tamo, kam sě vladyky sněchu, sedm sich vladyk s udatnými sbory. Rkk. 30. — Později rozeznáváno mezi vlády- kami a pány vyššími, byl to tedy titul šlechty nižší, rytíř, der Wladyke als kleinerer Adel. Jg., S. N. Král pro zásluhu hodnú muož chlapa za vládyku vyvýšiti. Vz Jedno- štítný a více v Gl. 365. Kde vladyka Z-by- hoň? Rkk. 28. Cf. Tov. 123., Tk. II. 342. V soudu zemském sedají král, nejvyšší purg- krabě pražský, hofmistr zemský, zemský maršálek, komorník zemský, 12 osob z pánův a 8 z vladyk. Zříz. Ferd. Nově jmenovaný
v. až do třetího kolena slul slovutný panoše,
pozdější urozený vládyka. Gl. 365. Cf. Vlá-
dičí. K takovým buď se zachováno podlé
starodávního obyčeje jako k jednoštítným
v-kám. 1604. — Vladyky slouli též radní
znamenitějších měst v Čech., der Rathsherr in
grösseren Städten. — V. v církevní slovan-
štině = biskup. — V. = volný člověk. To
je čerchmantský v. U Černíkovic. — Vlá-
dyky = druh hrušek podlouhlých, žlutě zele-
ných, sladkých, eine Birnart. Us. Dch. — V., osob. jm. V. Štěpán. Tk. II. 224. V. Ondřej atd. Tk. V. 263. V. Mik. Vz Blk. Kfsk. 1232.

374173   Vládyková Svazek: 4 Strana: 0723
Vládyková Marta. Tk. IV. 439.

374174   Vladykovati Svazek: 9 Strana: 0372
Vladykovati. Tbz. V. 94.

374175   Vláha Svazek: 7 Strana: 1033
Vláha Cf. Mkl. Etym. 379. a , Rosc. 43., Pravn, 724. V. sladu. Cf. KP. V. 279. — V. = vlažná voda v díži na pečení chleba. Když je horká, provlažuje se studenou. Brt. D. 285.

374176   Vlaha Svazek: 8 Strana: 0467
Vlaha. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 35., 79., 61.

374177   Vláha, vlaha, vlážka, vlažička Svazek: 4 Strana: 0723
Vláha, vlaha, vlážka, vlažička, y, f., od vlh (vlhnouti, l se stupňovalo v la. Ht. Cf. Gb. Hl. 146. ). = vlhko, vlhkosť, mokro, mokrosť, voda, die Feuchte, Feuchtigkeit, Nässe. V. Vláhu vytáhnouti (usušiti); vláhu míti; bez vláhy. V. Rozhor k odvádění vláhy; vláhy dodává stromu kořen. Kom. Bez vláhy nerůste setí a ostříž bez vody. Ctib. Hád. Pot chlebu první vláha. Šd. —

374178   Vľahce Svazek: 7 Strana: 1033
Vľahce = zlehka. Tá naň v. zdvihnúc obrvy. Slov. Phľd. X. 423.

374179   Vlahký Svazek: 4 Strana: 0723
Vlahký = vlažný, feucht, kühlfeucht. V lese je v. vzduch. Na Ostrav. Tč.

374180   Vlahnouti Svazek: 4 Strana: 0723
Vlahnouti, feucht, frisch, erfrischend werden. — kdy. K večeru vzduch vlahne a vlaží člověka. Na Ostrav. Tč. — čím. Kněžie vlahnou rozkošemi. Hus I. 237.

374181   Vlaho Svazek: 10 Strana: 0483
Vlaho. A ruku nám všem tiskl a v. měl v očích. Kais. Vlast. 374.

374182   Vlahodárný Svazek: 8 Strana: 0467
Vlahodárný. V. nebesa. Stč. P. př. 47.

374183   Vlahoditi Svazek: 4 Strana: 0723
Vlahoditi (vz Lahoditi) se ke komu, sich einschmeicheln. Na Mor. Tč.

374184   Vlahodný Svazek: 4 Strana: 0723
Vlahodný, einschmeichelnd. V. milosť. BN.

374185   Vlahodužný Svazek: 10 Strana: 0483
Vlahodužný = vláhu milující. V. topol. Msn. Od. 257.

374186   Vlahojemnosť Svazek: 4 Strana: 0723
Vlahojemnosť, i, f., hygroscopicitas = vlastnost těl natahovati vláhu a pouštěti a tím se rozšiřovati a smršťovati. Rst. 514.

374187   Vlahoměr Svazek: 4 Strana: 0723
Vlahoměr, u, m., der Feuchtigkeitsmesser, Hygrometer. Vz KP. II. 341.

374188   Vlahoměrný Svazek: 8 Strana: 0467
Vlahoměrný. V. struna, vlasice. Am. Orb. 79.

374189   Vlahoměrství Svazek: 4 Strana: 0723
Vlahoměrství, n., die Hygrometrie. Nz.

374190   Vláhomil Svazek: 7 Strana: 1033
Vláhomil, a, m., notiophilus, Eillauf- käfer, brouk. Vz Kk. Br. 20.

374191   Vlahomil Svazek: 8 Strana: 0467
Vlahomil, a, m., notiophilus, brouk. V. bahní, n. palustris, hnědonohý, ruíipes, polo- tečkovaný, biguttatus, vodní, aquaticus. Klim. 13.

374192   Vlahovarli Svazek: 10 Strana: 0483
Vlahovarli (!) = vlažný odvar. Pohl.

374193   Vlahovějný Svazek: 10 Strana: 0483
Vlahovějný Zefyr. Msn. Hym. 57.

374194   Vlahovitý Svazek: 4 Strana: 0723
Vlahovitý = vlhký, feucht. Na Slov. Bern.

374195   Vlahovka Svazek: 4 Strana: 0723
Vlahovka, y, f. V. pramenná, philonotis fontana, calcarea (druh mechu). Let. Mtc. sl. VIII. 1. 14.

374196   Vlahovka Svazek: 10 Strana: 0483
Vlahovka, y, f. = rod mechů listnatých. Vz Ott. XIX. 683.

374197   Vláhový. V Svazek: 7 Strana: 1033
Vláhový. V. počasí, feucht. Dch. V. po- měry. Osv.

374198   Vlahútka Svazek: 4 Strana: 0723
Vlahútka, y, f. = zdrobnělá vláha. Není v zemi už ani v-tky. V již. Mor. Šd.

374199   Vlahý Svazek: 4 Strana: 0723
Vlahý = vlažný, lau. V. voda. Us. — v čem: ve čtení. Víd. list. — V. = vlhký, feucht. V. půda. Rgl., Kos. Ol. I. 199. V. prsť, Čch. Bs. 92., zraky. Ib. 73.

374200   Vlach Svazek: 4 Strana: 0723
Vlach, a, m., pl. Vlachové, Vlaši, u sta- rých také Vlaši. Č., Mk., Hš., V. O původu vz Mz. 89. V. = člověk z kmene gallského čili keltského, Gallus, Celta. Šf. Cf. Valach a S. N. — V. = zvl. obyvatel Italie, der Wälsche, Italiener. — V. = (vlaský) kupec, der Gewürzkrämer. Zlob. U Uh. Hrad. Tč. — V. na Slov. = valach, pastýř. Šf. — V., jm. muž. =Vladislav. Gl. 366. — V. Jar., prof. a spisov. Vz Tf. H. 1. 104. — V. Ber- nard, čes. stavitel okolo r. 1540. Vz S. N. V. Mart. Vz Blk. Kfsk. 1165.

374201   Vlach Svazek: 7 Strana: 1033
Vlach. Mkl. Etym. 393. b. O původu cf. Mus. 1892. 265. Vlaši = kmen keltický. Jméno jejich přeneseno na Latiny. Vz Šf. IIL 17. — V. zvl. obyvatel Italie. Vlaši v Čechách. Vz Wtr. Obr. 794. — V., os. jm. Cf. Vlastislav (dod.), Vladimír (dod.). V. = Vlastislav, Vlastibor, Vlastimír, Vladi- slav, Vladivoj, Vladimír. Mus. 1889. 161. V., vz Arch. VII. 725., VIII. 608. — V. Jos. Vz Ukaz. 113. — V. Jarosl., dr. prof. na Smíchově. Cf. Bačk. Př. 129., Rk. hl.

374202   Vlach Svazek: 8 Strana: 0467
Vlach. O pův. Gb. II. ml. I. 35.

374203   Vlach Svazek: 9 Strana: 0372
Vlach = pastýř není prý ze Slov. dolo- ženo Sbor. č. 2. 11. — V. Jar., nar. 1852.

374204   Vlachen Svazek: 4 Strana: 0724
Vlachen, chna, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127., Arch. I. 144.

374205   Vlachinský Svazek: 4 Strana: 0724
Vlachinský, ého, m., osob. jm. Mor. Šd.

374206   Vlachna Svazek: 4 Strana: 0724
Vlachna, y, f., osob. jm. Pal Pdh. I. 127.

374207   Vlachník Svazek: 4 Strana: 0724
Vlachník, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. 1. 127., Tk. V. 138.

374208   Vlachňovice Svazek: 4 Strana: 0724
Vlachňovice, dle Budějovice, Wlachno- witz, ves u Třeboně. Vz Blk. Kfsk. 657.

374209   Vlachobřezí Svazek: 4 Strana: 0724
Vlachobřezí, n. = Březí Vlachovo. S. N., Jg. Dle Č. (Dod. pod Vlachův) špatně in. Vlachovo březí, jako Kralohradec m.: Krá- lové Hradec. Vz Vlachovo.

374210   Vlachobřezský Svazek: 7 Strana: 1033
Vlachobřezský. V. potok v Písecku.

374211   Vlacholhota Svazek: 4 Strana: 0724
Vlacholhota, Vlachova Lhota, y, f., ves u Klobouk na Mor. Tč.

374212   Vlachon Svazek: 7 Strana: 1033
Vlachon, cf. Vlastislav.

374213   Vlachov Svazek: 4 Strana: 0724
Vlachov, a, m., Wlachau, dvůr u Něm. brodu; Wolledorf, ves u Mohelnice. V., ves zaniklá v Plžň., vz Blk. Kfsk. 1056.

374214   Vlachová Svazek: 4 Strana: 0724
Vlachová, é, f., osob. jm. V. Voršila. Vz Blk. Kfsk. 1094.

374215   Vlachové Svazek: 4 Strana: 0724
Vlachové, ého, n., Wlachey, ves u Čes. lípy. PL. Vz Blk. Kfsk. 537., 805.

374216   Vlachovice Svazek: 4 Strana: 0724
Vlachovice, dle Budějovice, Wlachowitz, městečko v Klobúcku na Mor. Vz S. N. — V., ves u Nov. města v Brněnsku. PL.

374217   Vlachovka Svazek: 4 Strana: 0724
Vlachovka, y, f., Wlachowka, samota: u Libně. PL.

374218   Vlachovo Březí, gt Svazek: 4 Strana: 0724
Vlachovo Březí, gt. Vlachova Březí, Wällischbirken, městečko u Strakonic. PL. Vz Vlachobřezí. Vz Blk. Kfsk. CL.

374219   Vlachovský Svazek: 4 Strana: 0724
Vlachovský, ého, m., osob. jm. Vz Žer. Záp. II. 191.

374220   Vlachy Svazek: 4 Strana: 0724
Vlachy, pl., m., gt. Vlach, dat. Vlachům, lok. Vlaších, instr. Vlachy = vlaská země, Italien. Jel., D. Cf. Čechy, Tk. I. 93.

374221   Vlachy Svazek: 8 Strana: 0467
Vlachy. Do Vlach, V. Kal. 97., ve Vlaších. Ib. 49. a j. — V., osadní místo na Slov. Phľd. XII. 69. '

374222   Vlachy Svazek: 9 Strana: 0372
Vlachy = polsane (poloviční sáně). Mus. slov. II. 9.

374223   Vlachyně Svazek: 4 Strana: 0724
Vlachyně, ě, f. =Vlaška, eine Wälsche.

374224   Vlaj Svazek: 7 Strana: 1033
Vlaj, e, m = vlajka. Nár. list. 17/11. 1885.

374225   Vlaječka Svazek: 4 Strana: 0724
Vlaječka, y, f. = vlajka. Šm.

374226   Vlaječný Svazek: 4 Strana: 0724
Vlaječný, Flaggen-. V. stožár, ozdoba, žerď, tyč, loď.

374227   Vlaji Svazek: 4 Strana: 0724
Vlaji, vz Vláti.

374228   Vlajka Svazek: 4 Strana: 0724
Vlajka, y, f. = prapor lodní, die Flagge. 8. N. Ozdobení vlajkami, die Beflagguiig; vlajkami ozdobený, beflaggt; vlajkou vytý- čiti, flaggen; v. se vlaje, die F. wogt, flat- tert; vlajkou opatřiti, beflagget:. Dch. V. jest buď na posledním stěžní, buď na zvláštní tyči (na parnících) buď na soherice (chorv., die (Gaffel) na plachetních lodích. Kpk. Barka ozdobená císařskou vlajkou a vyložená zla- tohlavem. Ddk.

374229   Vlajka Svazek: 7 Strana: 1033
Vlajka. Vítr robil si vlajky z jeho dlou- hých šedin. Prss.

374230   Vlajkový Svazek: 7 Strana: 1033
Vlajkový drongo. Brm. II. 2. 534.

374231   Vlajně Svazek: 10 Strana: 0483
Vlajně. Zdoba v. dolů s baretu plyne (vlajíc). Kká. Sion II. 155.

374232   Vlajný Svazek: 4 Strana: 0724
Vlajný praporec, fliegende Fahne. Dch V. peruť.

374233   Vlajný Svazek: 8 Strana: 0467
Vlajný. V. vlas. Len. 86.

374234   Vlak Svazek: 4 Strana: 0724
Vlak, u, m. = vláčení, vlečení, das Schlei- fen, Schleppen. Vlakem jiti = zdlouha. Us., Sych. — V. = náčiní, na němž se něco vláčí, smyk, die Schleife. Dřiví vlakem voziti = vláčeti. — V. na pluh, Vlače, vz Vlačiha. — V. = velká rybářská síť, nevod, valka, das Zuggarn. — V., vz Železnice, der Zug, Train. V. = řada železničných vozů jedním n. více parostroji (lokomotivami) ta- žená (fr. train). S. N. V. osobní (personka, nákladní, smíšený (ne: míchaný), kurýrní, rychlovlak Pt. V. toulavý, der Bummelzug, zábavní, der Vergnügungszug, záložní, der Reservezug, nákladní, Last-, zvláštní, Son- der-; vlak se hnul; pospoj vlaků; provázeč vlaků, der Bahnbegleiter; vlak odpraviti. vypraviti, zastaviti; vlak se vyšinul, vyjel z kolejí. Us. Dch. V. průvozný, der Tran- sitozug, Šp., nemocnicový, der Hospitalzug. Nz. lk. Lístek k vlaku, die Zugskarte. Šp.

374235   Vlak Svazek: 7 Strana: 1033
Vlak = sít. Ukázalo se mnoho lososů, skákajíce z vlaku. Let. 281. — V. = smyk. Jest na posledních vlakách. Na Hané. Wrch. — V. železniční. V. bleskový, Blitzzug

374236   Vlak Svazek: 8 Strana: 0467
Vlak. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 35. V., Zug, m. V. připojný, připojovací, Anschlusš-, dělnický, Arbeiter-, dělný, Arbeits-, blesko- rychlý, Blitz-, loudavý, Bummel-, kommissní, Commissions-, kurýrní, Courir-, nezastavující, durchfahrender Z., rychlý, rychlík, Eil-, dle potřeby, Erforderniss-, výletní, Excursions-, schvální, Express-, dálkový, Extern-, Fern-, v řádu jízdném obsažený, ťahrplanmässiger Z., smíšený, gemischter Z., nákladní, Güter-, Last-, pomocný, Hilfs-, uhelný, Kohlen-, místní, Lo- cal-, vojenský, Militär-, následný, Nachrangs-, osobní, Personen-, poštovní, Post-, zkušebný, Probe-, v. potřeby vlastní, Regie-, zdravotní, Sanitäts-, rychlý, Schnell-, štěrečný, Schotter-, zvláštní, Separat-, zábavní, Vergnügungs-, rozvážecí, Vertheilungs-, předměstský, Vorort-, předjezdný, Vorrangs-. Ptrl. 26. — V. = vlečka. Sukně s vlakem. Wtr. Krj. I. 323., 395. Šil mu kabátec, nohavice, vlak a vláček. 1480. Hrš. Nách. I. 472.

374237   Vlak Svazek: 9 Strana: 0372
Vlak, u, m. Přišel v. = tolik sněhu, že se mohou klády s hory smýkati. Us Kub. 158.

374238   Vlak Svazek: 10 Strana: 0483
Vlak, u, m. = kolébka dělaná v poli z plachty na tycích; vláče u pluhu. Hauer 16.

374239   Vlaka Svazek: 4 Strana: 0724
Vlaka, y, f. = vlajka. Koll. Cest. I. d. 1. hl. 4. — V. = vlak, síť.

374240   Vlákati Svazek: 4 Strana: 0724
Vlákati, Hineinlocken. Us. — koho kam. Mniši dceru jednoho souseda, vlákavše ji do kláštera svého, zabili. Dač. I. 213.

374241   Vlákati koho v Svazek: 7 Strana: 1033
Vlákati koho v svoje sítě. Vrch.

374242   Vlákavý Svazek: 7 Strana: 1033
Vlákavý, elXinovt;. Kráva v-vá, chůze v-vá, schleppfüssig. U Věrovan. Hlvk.

374243   Vlákenina Svazek: 4 Strana: 0724
Vlákenina, y, f., das Fibrin, der Faser- stoff. V. rostlinná, svalová. Vz Šfk. 649., 642., Schd. II. 359.

374244   Vlakénko Svazek: 4 Strana: 0724
Vlakénko, a, n. = malé vlákno. KP. V. 182. V-a semenná či chamová, spermato- zoa. Nz lk.

374245   Vlákénko Svazek: 10 Strana: 0483
Vlákénko, a, n. = babí léto. Matička boží v. složí. Čes. 1. XII. 22.

374246   Vlákenný Svazek: 4 Strana: 0724
Vlákenný = co z vlákna jest, Garn-, Faser-. Us. V. síť. Šp.

374247   Vláklooblý Svazek: 7 Strana: 1033
Vláklooblý. V. sklo (čočka). Kod. Úv. 165. Vz násl.

374248   Vláklý Svazek: 7 Strana: 1033
Vláklý = vydutý. V. zrcadlo, sklo (čočka). Kod. Úv. 172., 165.

374249   Vláknatěti Svazek: 4 Strana: 0724
Vláknatěti, ěl, ění, faserig werden. Techn. III. 256., Us., Bž. 191.

374250   Vláknatoplod Svazek: 4 Strana: 0724
Vláknatoplod, u, m., acioa, rostl. Rostl. I. 231. a.

374251   Vláknatosvalový Svazek: 4 Strana: 0724
Vláknatosvalový, fibromuskulär. Nz. lk.

374252   Vláknatý Svazek: 4 Strana: 0724
Vláknatý = brzatý, složený z vláken či brz, faserig, fibrosus. Nz. lk., Šp., Dch., Rst. 514.

374253   Vláknatý Svazek: 10 Strana: 0483
Vláknatý. Volné tělo kloubové v-té, freier fibröser Gelenkkörper; V. zánět svalu, myositis fibrosa. Ktt. — V. =len. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48.

374254   Vláknec Svazek: 9 Strana: 0372
Vláknec, kence, m., dolichosoma, brouk. V. čárkový, d. lineare. Klim. 461.

374255   Vláknění Svazek: 10 Strana: 0483
Vláknění, n. Ústřední v., corona radiata. Ktt.

374256   Vlaknílek Svazek: 4 Strana: 0724
Vlaknílek, lka, m., cistella, der Faden- käfer. Šm.

374257   Vláknina Svazek: 4 Strana: 0724
Vláknina, y, f. = vláknitá věc, das Fi- brin, der Faserstolf. Rostl. Dle Č. Dod. lépe: vláč. Vz toto. Cf. Rst. 33., 514., KP. I. 34., V. 20. V. z masa či masná, das Muskel-, Fleischfibrhin, Nz., krevná, das Blutfibrin. Nz. lk., Šp. V. rostlinná, das Pflanzenfibrin. Šp. V. dřevěná, das Lignin, zvířecí, der Thier- faserstoft.

374258   Vláknina Svazek: 7 Strana: 1033
Vláknina masová. Vz KP. VI. 459.

374259   Vlákninatý Svazek: 4 Strana: 0724
Vlákninatý, fibrinosus. Nz. lk.

374260   Vlákninový Svazek: 4 Strana: 0724
Vlákninový, Fibrin-, Faserstoff-. V. válce, Fibrinstoffcyliuder. Nz. lk. V. výrůstky, vý- potek. Nz. lk.

374261   Vlákninový Svazek: 10 Strana: 0483
Vlákninový (kruposní) zánět plic. Ott. XIX. 923.

374262   Vláknitosť Svazek: 4 Strana: 0724
Vláknitosť, i, f., die Fasrigkeit. Ssav. 16.

374263   Vláknitý Svazek: 4 Strana: 0724
Vláknitý, lépe než vlachnitý = vlákna v sobě mající, faserig, zaserig. V. dřevo, křemen atd. Jg., Pr. Chym. V. černé uhlí, Faserkohle, sloh, fasrige Kultur, Dch., řepa, fasrige Rübe, Nz., nádor, Fasergeschwulst, chrustavka, -knorpel, rakovina, -krebs, chru- stavka síťková, Fasernetzknorpel, sarkom, Fasersarkom. Nz. lk.

374264   Vláknitý Svazek: 10 Strana: 0483
Vláknitý. Zánět kloubu v-tý, arthritis fibrinosa. Ktt.

374265   Vláknivo Svazek: 7 Strana: 1033
Vláknivo, a, n. = vlákna. Šd.

374266   Vlákno Svazek: 4 Strana: 0724
Vlákno (vlek. Bž 228), vlakénko, a, vlakence, e, n., vlakenečko, a, n. = vše, co se nitmi táhne, vláčka, příze, das Garn, Gespinnst. Zvl. nepředená niť konopná, lněná, lýčko tenké na stromích a co tomu podobného, das Flachskorn, ungesponnener Faden, Fasern, das Gewebe, Gespinnst, wo- raus die Pflanzen bestehen. V. = onen tvar hmot, při němž délka značně předčí tloušťku a kdež na příč velmi jest ohebné, podél dosti mocně vzdoruje přetržení. Zvířecí látky jsou nejvíce tvaru vláknitého, jako maso či svaly, nervy, kosti, a tak i rostliny z nej- větší části skládají se z vláken. S. N. V., libra, die Faser. V. vůbec díl tenký niťo- vitý z látky rostlinné. V. rostlinné či brza rostlinná, fibra vegetabilis, svazky cevné nebo lýkové, jež v rostlinách jednodělož- ných jsou vzdálenější, ale ve dvojděložných hlavně skládají dřevo a lýko; niti sklípaté, jež u hub dělají stélku nebo u plísňovitých celou rostlinu skládají. V. dřevní, dřevové, fibra ligneu, die Holzfaser, skládá se ze sklípků prodloužených, jinými, sklípky na- plněných. V. škrobovaté, vz Škrobovatina. V. šťávnaté, paraphysis, der Saftfaden, v. útlé, niti n. vlasu členatému podobné, kteréž u větším množství nachází se okolo ústrojú rozplemeňovacích a mezi nimi u mechův a jatrovek. Vz Rst. 514., 6., 187., 196. Cf. Kk. 82.., 84. V. nervové, prvotní, svalové, bavlněné, lněné. Vz Schd. II. 332., 330., 157., Nz. lk. Ten len jest tlustého vlákna. Us. Lepší na v. jest hlídký nežli slepý len. Zlob. V. vodní. Zpr. arch. IX. 19. V. dél- ková, obdélná, Längsfasern; v. paprskovité, die Radialfaser, jadrové, Kornfaser. Nz. lk. Tvoření, vazba., obal, splstění se (die Ver- filzung) vlákna; nenaskočené (ungeschwellt), příčné (Quer-), podélné (Längsfibrille), dře- vené (Holz-), usněné (Leder-), kožní (Haut. -). Šp. Prvotná vlákna čilek, die Primitivfasern der Nerven. Dch. V-a stružků, Reibelfasern. Šp. Vz S. N.

374267   Vlákno Svazek: 7 Strana: 1033
Vlákno = buňka dlouhá a tenká. Stff. Enc. paed. I. 268. Cf. Flachs. Šf. III. 561., Mkl. Etym. 394. a. V. pružná. Vz Slov. zdrav. 398. V. krevní, Blutfaden, sponové. Purkyňovo, Osv. I. 229 , kořenné, Wurzel-. Vrstva vláken optických (v oku). Osv. I. 146. Matička boží vlákna vlaží (od narození panny Marie nastávají silné rosy rosící len prostřený). Prk.

374268   Vlákno Svazek: 8 Strana: 0467
Vlákno. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 35.

374269   Vlákno Svazek: 10 Strana: 0483
Vlákno, a, n. To jde lidu, jak by v. táhl (mnoho). Čes. 1. XII. 307.

374270   Vláknokam Svazek: 4 Strana: 0725
Vláknokam, u, m., der Fibrolith. Šm.

374271   Vláknokožný. V Svazek: 4 Strana: 0725
Vláknokožný. V. rostliny, trichodermi: hvězdomet, kaziroh, chlupoblaň, hlenotrus, prachoráž, hruboráž. Rstp. 1969.

374272   Vláknokrab Svazek: 4 Strana: 0725
Vláknokrab, a, m., phasinatocarcinus, der Fadenkrebs. Šm.

374273   Vláknovatina Svazek: 4 Strana: 0725
Vláknovatina, y, f. = vláknovina. Krok. III. 441.

374274   Vláknovec Svazek: 4 Strana: 0725
Vláknovec, vce, m., inocarpus, Faser- frucht. V. obecný, i. ednlis. Rstp. 1297.

374275   Vláknovina Svazek: 4 Strana: 0725
Vláknovina, y, f. = vláknina. Šp.

374276   Vláknovitosť Svazek: 4 Strana: 0725
Vláknovitosť, i, f., die Fasrigkeit. V. bramborů, die Fadenbildung der Kartoffeln. Choré brambory, poměrně dosti škrobnaté, pučí skrovnou silou majíce velmi tenké nitkovité odrostky, které skoro s to nejsou, aby na povrch ornice se prodraly. Pta.

374277   Vláknovitý Svazek: 4 Strana: 0725
Vláknovitý = plný vlákna, faserig. V. maso, konopí. Us.

374278   Vláknovitý Svazek: 10 Strana: 0483
Vláknovitý nádor, fibrom, fibroid. Ktt.

374279   Vláknovka Svazek: 4 Strana: 0725
Vláknovka, y, f., eolis. plž zadožábrý. Vz Frč. 229., Šedýl, Keřil. Cf. Schd. II. 536.

374280   Vláknovka Svazek: 7 Strana: 1033
Vláknovka. Cf. Brm. IV. 2. 317.

374281   Vláknový Svazek: 4 Strana: 0725
Vláknový = vlákenný. V. hmota, pásmo. Šp.

374282   Vlaknutí Svazek: 10 Strana: 0483
Vlaknutí, n. = len. V zloděj. mluvě.

374283   Vlakochodný Svazek: 4 Strana: 0725
Vlakochodný = vlakem chodící, langsam gehend. Holý.

374284   Vlakonohý Svazek: 4 Strana: 0725
Vlakonohý = vlekonohý. sehleppfüssig

374285   Vlakopis Svazek: 8 Strana: 0467
Vlakopis, u, m., Stundenpass der Eisen- bahn. Nár. list. 1896. č. 109.

374286   Vlakorouchý Svazek: 4 Strana: 0725
Vlakorouchý, Sehleppkleid tragend. Holý.

374287   Vlákovec Svazek: 4 Strana: 0725
Vlákovec, vce, m. = vláknovec. Rostl.

374288   Vlakovůdce Svazek: 8 Strana: 0467
Vlakovůdce, Zugführer. Nár. list. 1896, č. 109.

374289   Vlakový Svazek: 4 Strana: 0725
Vlakový, Zugs-. V. personal. Zpr. arch Xl. 5.

374290   Vlakový Svazek: 8 Strana: 0468
Vlakový, Zug-. V. obtížení. Zugbelastung, doprava, Zugförderung, návěst, Zugssignal, kilometr, Zugskilometer, vozba, Zugsverkehr. Ptrl. 26.

374291   Vlakuš Svazek: 4 Strana: 0725
Vlakuš, o, vlakuše, e, f. = vlačná skříň, vlačný koš, vlačný okov, der Schlepptrog, -hund, -schlitten. Hř.

374292   Vlakvedoucí Svazek: 10 Strana: 0483
Vlakvedoucí konduktor. Nár. list. 1903. 341. 1.

374293   Vláky Svazek: 4 Strana: 0725
Vláky, ův, pl., m., u pluhu = vlak, vla- čiha. Na Mor. a ve Slez. Táhne se jako v. Slez. Šd.

374294   Vláky Svazek: 9 Strana: 0372
Vláky = dřeva, která se kladou pod rádlo, když se veze, také: vlače, vlačihy. Hoš. 101.

374295   Vlaločiti Svazek: 4 Strana: 0725
Vlaločiti, il, en, ení, vlačovati, einlap- pen (u hodinářů). Šm..

374296   Vlamač Svazek: 7 Strana: 1397
Vlamač, e, m. = vlomič (2. dod.). Šd.

374297   Vlámati Svazek: 4 Strana: 0725
Vlámati, vz Vlomiti.

374298   Vlamtat Svazek: 8 Strana: 0468
Vlamtat = bolakovat (3. dod.).

374299   Vlaňajšek Svazek: 10 Strana: 0483
Vlaňajšek, šku, m. = lonský rok. Slov. Phľd. XXII. 572.

374300   Vlaňajší Svazek: 7 Strana: 1033
Vlaňajší = lonský. V. víno. Slov. Phľď. III. 3. 225. a j., ZObz. XXIV. 179.

374301   Vlaňajšok Svazek: 7 Strana: 1033
Vlaňajšok, šku, m., daj Vorjahr. Slov.

374302   Vlani Svazek: 4 Strana: 0725
Vlani = v loni. Na Slov.

374303   Vlani Svazek: 8 Strana: 0468
Vlani = vloni. Phľd. 1892. 577.

374304   Vláni Svazek: 9 Strana: 0372
Vláni krve do hlavy, Zudrang. Pal. Děj. III. 1. 257.

374305   Vlání, n Svazek: 4 Strana: 0725
Vlání, n., das Flattern. V. praporu, Us., citů, das Wogen. Ddk. V. křídel. Čch. Petrkl. 48.

374306   Vlaný Svazek: 10 Strana: 0483
Vlaný, flatternd, vehend. V. rukávy (z doby 1300. -1350. ). Nár. list. 1886. č. 141.

374307   Vlapan Svazek: 4 Strana: 0725
Vlapan, a. m., der Sitzer, Hocker. U Olom. Sd.

374308   Vlapati Svazek: 4 Strana: 0725
Vlapati; vlapnouti, pnul a pl, ut, utí = polapali, polapiti, einfangen. — kam. Co lakomec vlapil v měšec. Exc. Vlapil sem komára do rukou. Pták se vlapní do klítky. Na Ostrav. Tč. — Vlapnouti = uhoditi. U Prostěj. Vch.

374309   Vlápati Svazek: 7 Strana: 1033
Vlápati. Sníh vlápe (padají veliké cho- máče); Nevlápé (nemluv daremných věcí); Vevlápal mo (dal mu po hubě). Mor Neor.

374310   Vlar Svazek: 4 Strana: 0725
Vlar, a, m., potok padající nad Trenčí- nem do řeky Váha. Pal. Dj. I. 2. 180. Cf. Vlara.

374311   Vlara Svazek: 4 Strana: 0725
Vlara, y, f. = Vlár. — V. = myslivna u Brúmova na Mor. Tč.

374312   Vlára Svazek: 10 Strana: 0483
Vlára, y, f., říčka vsacká. Vek. Vset. 14.

374313   Vlarský Svazek: 4 Strana: 0725
Vlarský průsmyk, Wlarapass, hospoda a mlýn u Bilnic na Mor. Tč. V. železnice. Šd. Vpadli do Moravy prechodom vlarským. Slov. let. III. 150. (Šd. ).

374314   Vlář Svazek: 7 Strana: 1033
Vlář, dříve osada u Bilnice, nyní ho- stinec. MzO. 1890. č. 25. str. 39.

374315   Vlas Svazek: 7 Strana: 1033
Vlas. Cf. Šf. III. 561., Mkl. Etym. 394 a. Chomáč, kořen, míšek, mizení, nedostatek, padání (vz Slov. zdrav. 408.), štěpení se, úbytě, vrstva, výměna, vývoj, vznik, zá- rodek, zbytnění vlasů. V. kadeřavý, rousný, vlnitý. Dk. Barvení, kadeření, úprava vlasů v starší době čes. Vz Zbrt. Krj. I.127. (Ka- teřina) jeho řeči za vlas nerozumějieše. Kat. 32. To nesmíte tak na vlas brát; Učinil to na vlas; Je na v. takový jako tatík. Us. Rgl. Cf. o těchto frasích List. fil. X. 261. — V. na hlavě člověčí. Cf. Kram. Slov., Slov. zdrav. 398., 408 Vlas, vous kollektivně m. vlasy, vousy, na př. má černý vlas, bledý vous, je nečeské. T. Vodička. Bojac sa, že (žena) hneď nanosí sa mu do vlasov, scho- val sa. Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 92. Žena oddala sa mu do vlasov. Ib. III. 15. Má bolavé vlasy (= opilý). Mor. Bkř. Ani je- den vlásek se na něm nepolepšil. Vlč. Cizí vlasy na se cpáti. Št. Kn. š. 99. Má dluhů jak vlasů na hlavě. VSlz. I. 239. Stříhati davej se, když měsíc nastává, porostou ti vlasy. Zlínsky. Brt. Kdo si umývá hlavu březovou vodou, porostou mu vlasy; Komu se v. přetržený skroutí, je zlobivý nebo nepoctivý; Vlasy ostříhané mají se spáliti, aby měl vždy zdravou hlavu; Omotá-li se vyčesaný v. náhodou ptáku o nohu, bolí hlava až do smrti, proto nemají se vyče- sané vlasy ven vyhazovati, nýbrž spáliti. Mtc. 1892. 193. Očarovaný v. milencův. Vz ib. 198. — V. panny Marie, třeslavá me- tlice (vysoká tráva). U Rokycan. Fč. Druh kapradí, dává se kravám před otelením. U Kozákova. Kšť. V. sirotkův, stipa, das Waisenmädchenhaar, tráva. Posp. V. pa- nenský, adiantum capillus Veneris, Frauen-, Venushaar. Mllr. 8. Cf. Vlas ženský. Pa- nenský v. černý, asplenium adiantum nigrum, schwarzes Frauenhaar, červený (červený lomi- kamen, pšenička), asplenium trichomanes, adiantum rubrum. Mllr. 18., 19.

374316   Vlas Svazek: 7 Strana: 1397
Vlas. Cr. Škruček (2. dod.).

374317   Vlas Svazek: 8 Strana: 0468
Vlas. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 35. Abys dostal pěkný v. Vz NZ. III. 527. Aby vlasy rostly, sílely, nepadaly. Na Slov. Vz Mtc. XVIII. 213. Střih, úprava žen. a muž. vlasu v XV. a XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 40., 56., 100., 413. Účes žen. vlasů na Mor. Vz Brt. D. II. 466. Vlasy sloven. vdaných žen. upra- vené na grduľu, na grguľu, na obálku, na obálenicu, na chomľu, na kolečko, na vemä, na kytu, na kyku, na mrďose, na chvosty, na zápletky. Vz Sbor. slov. I. 36. Barvení vlasů v XVI. stol. Wtr. Krj. I. 370. (100.). Falešné vlasy v starší době. Vz ib. 100. Trhání vlasů ze žalu, při pohřbu. Vz Zbrt. Pov. 24., 28. I vlas má svůj stín a všichni sedíme při hříšné vodě. Němc. Pověry o vl. Vz Zbrt. Pov. 169. — V. Panny Marie vlásky, vz Třaslačka (3. dod.). V. žabí, vz Žabí vlas (3. dod.). Ježíškovy vlásky — suchopýr, eriophorum. O. Brod. Nár. list. 1896. č. 244. feuill.

374318   Vlas Svazek: 9 Strana: 0372
Vlas. Nieť na ňom dobrého vlasa; To visí na vlase; Vlasy ako jež. ako klince; Vlasy dlhé, krátky rozum; Vlasy dúpkom od strachu; Kto má vlasy červené, je srditý, kto kučeravé, vrtkavý; Má vlasy na zuboch; Vlasy ako škutina; Vlasy sa ježia; Vlasy si trhať; Na vlas neodstúpiť; Do vlasov le- tieť; Má vlasov ako žaba; I tenký vlas má tônu atd. Slov. Vz Zát. Př. 65., 374b, VI. odst. 7 Nenechal na něm dobrého (pocti- vého) vlasu (vše mu vyčetl). Hoř. 96. Stály mu (strachem) vlasy na hlavě jak řebíky. Ib. 114.

374319   Vlas Svazek: 10 Strana: 0483
Vlas. Děvče nesmí vyčesaných vlasů há- zeti do ohně, neboť její vlasy by dostaly barvu plamenou, zrezavěly by; Na vlasy vyčesané třeba je míti pozor; pohodí-li se někde a pták nějaký je sebere a do hnízda zanese, má člověk ten bolení hlavy tak dlouho; dokud vlasy ty nezpráchnivějí. Mtc. 1. 1897. Obrz. 58., 62. Má plavý v., lépe: plavé vlasy. Hlavn. 55. Padání vlasů, deflu- vium capillorum, Haarausfall; vývoj vlasů na neobvyklém místě, paratrichosis; vlasy v měchýři neb moči, vlasatosť měchýře, trichiasis vesicae, pilimictio. Ktt.

374320   Vlas Svazek: 10 Strana: 0676
Vlas. Úprava vlasů na Slov. Vz Nár. sbor. XI. 10. nn. Vlasák, a, m, druh červů. Brt. Sl.

374321   Vlas, u, vlásek Svazek: 4 Strana: 0725
Vlas, u, vlásek, sku, vláseček, vlás- ček, sečku, m. V. vůbec, bez rozdílu od chlupův, das Haar, die Haare. Vlas, chlup, crinis, pilus. V. Vlasy = výrostky kůže niťo- vité, tenké, silné, tuhé, pružné, rohovité, délky a barvy rozdílné. Exc. Vz Šfk. 663., Schd. II. 345. V. = trubkovité částky v kůži rostoucí. Krok. II. 286. Na Zlínsku gt. pl. vlasí m.: vlasů. Brt. Kléšťky, jimiž vlasy vy- škubávají, vyrvávají. V. V. v nose (chlupy). Reš. Dlouhé vlasy na krku koňském (hříva). V. Vlasy obrostati. Reš. Vlasy na brvách (chlupy). L. Čechové rozeznávají chlup a vlas, onen na těle mimo hlavu, tento na hlavě rostoucí. Jg. U zvírat: chlup), srst; u vysoké zvěři: srsť; u bylin: runina, hu- nina, kosmina,; u prasat: štětina; na nohou koní dole: rousy. Šp. Míšek vlasu, der Haar- balg; prut, stonek vlasů, der Haarschaft, vír vlasů, der Haarwirbel; pochva vlasu, die Haarwurzelscheide, cibule vlasu, der Haar- zwiebel. Nz. lk. Vlas má kořen a trubku čili prut; chlupy jsou srsť krátká; na obli- čeji: vousy, na rtu hořejším: kníry, valousy; na. licích: licousy; na rtu dolejším: krňousy; v chřípích frňousy; nad očima: obočí, obrvy; po kraji víček: řasy, brvy, pavučí: chlupy: ohanbové, podpaždní, ořitní, příďové (na prsou a břichu), paždné, berečné či holenní, stehenné. Vz S. N. Vlasy nahromaděné v ža- ludku. Čs. lk. IV. 27. Dříve mi na dlani vlasy vyrostou než se to stane (dříve po- jede" čert na praseti). Mtc. lidu 1880. 18. Vyškubněte v. z dlaně (= udělejte nemožné). Ehr. Mezi vlasy a kopytem koni otevři. Rk. kd. Máť on peněz, co žába vlasův. Mus. Jest na tom pravdy, co na žábě vlasů. Jg. O žabí vlasy se hádati (o nie, Vz Hádka). D., Č. Ani za vlas. Vz. Nic. Č. Na. vlas. Vz Dů- slednosť. Č. — V., vlasy na hlavě člověčí, das Haar, Haupthaar, die Haare. Vlasy dlouhé: kštice; na. předním díle hlavy: čupřina. S. N. V. hlavy, Reš., vlasy na čele. D. V. krátké, kadeřavé, točené, sčesané a, ozdobené, ne- sčesané, rozchlupacené, kostrbaté, zmatené, spletené, šedivé n. bílé, V., kučeravé (kade- řavé) n. sčečeřené, česané, Reš., rozčechrané, rozkudlené (na Slov. rozkondolené, rozšucho- řené), hladké (učesané), Bern., černé, rusé, ryšavé, kaštanové, černé co havran, strojené, prosté, hrubé, tenké, hnědé, rezavé, husté, řídké, suché, mastné, namazané, natřené olejem, prstýnkovaté (kudrnaté). Us. Barviva na vlasy: sloučeniny olovnaté, praeparaty stříbrnaté, prostředky měďnaté, barviva tří- slová, čerň slonová, olej ořechový; cibule na vlasy, eau de Bahama, poudre ďltalie, pomade taunique rosée, servesta, kallomaryn, eau Berger, eau de Fées, eau de Florid. Vz Prm. II. č. 12. Vlasy nepoddajné, nepo- volné, popeřené. Úprava vlasů, vz KP. I. 39., u Římanů a Řeků, vz Vlšk. 178., 180. Milánský balsam na vlasy, Čs. lk. IV. 27.; Náhlé ošedivění vlasů, ib. V. 337.; O v-ech růžencovitých, ib. VI. 158. Česání krátkých vlasů nežádá mnoho času (= malá věc jest brzo hotova, kurze Haare sind bald gebür- stet); Na málo vlasu netřeba mnoho času; Nemnoho vlasů, nemnoho času. Dch. Vlasy jako les (Husté), jako koudel (zcuchané), jako hřebíky (tvrdé), jako chundeláč; chundel vlasů; má vlasy v jednom chundeli. Na Po- licku. Kšá. V. černé jako uhel. Us. Šd. V-sy ostřihané podlé rendlíku. Us. Shlaď mu vlásky; Vyhrň mu s čela vlásky; Vlasy mu už prokvetají (= šediví). Us. Šd. Ještě mě naposled za vlasy vyvlečou. Čes. mor. ps. 227. Tomu visí vlasy jako konopi na kuželi; Čas co lidem na vlasu ubral, to na vtipu jim přidal. Shakesp. Vlasy do pása = po pás. Mt. S. I. 189. Janko, šuhaj švarný ako kalina a srieborné vlasy sa mu len tak ja- saly; Druhému by boly vlasy dúpkom stá- valy od strachu. Dbš. Sl. pov. I. 501., 327. Dúpkom mu vlasy hor stávajú (= hněvá se; bojí se velmi). Mt. S. Vlasy stoji dúbkem. Slez. Dch. Poslal mi hrebének žlté vlasy česať. Sl. ps. 213. Ty máš vlasy jak kavka (černé), jako myší ocas (krátké). Us. Šd. Ten se (= si) začal vlasy s hlavy trhati. Slez. Šd. Vlasy do sličných kadeřů a vrkočů stočené a vábně spletené. Sš. L. 83. Její černé vlasy po vodě plovaly, její černé oči k nebi se zvihaly; Její černé vlasy do du- naju plyly (plynuly); Její bílé vlasy po vodě se plasí (plovou); Ach můj vrkůčku rozmilý, ze zlatých vlásků pletený; Mé pěkné husté vlasy nepláchnete kde chcete, jak jste prve pláchaly, kdy jste svobodné byly; Žulte vlasky česala, žulte vlasky do země do tra- vičky zelenej; Ráda na púť chodím, kostel navštěvuji, ráda se v něm modlím, vlasy si spravuju; Nedá sobě vzíti se své hlavy vlasa. Sš. P. 88., 89., 145., 433., 436., 439., 635., 716. Jakož vlásek s hlavy nezahyne, tak najmenšie částka času bez odplaty nebude; A po malém času zalíbí se jie jiný s kade- řavými vlasy aneb mladší než první. Hus II. 389., III. 206. Životem svým stojím za to, že vám ani vláskem hnuto nebude. Pal. Dj. III. 3. 91. Vlasy jeho jako ratolesti palmové (= kadeřavé). Pís. Šal. 5. 11. (Hus III. 65. ). Vlasy nebyly jako u Němců od- znakem volnosti; Vyšel-li hoch z let prvního dětství, vykonalo se na něm ostříhání vlasů (postřižiny); U Němců pouze nevolní sluhové nosívali ostříhané vlasy, na Moravě a v Če- chách tak dobře volní jako nevolní; K temenu hlavy sčesané a v dlouhých kadeřích až na ramena splývající vlasy náležely k slušnosti i vznešenosti; Větší čásť zachovaných postav mužských z 12. věku honosí se touto úpravou vlasů. Ddk. IV. 245., 246. (Tč. ). Máš vlasy jako škutina. Slez. Šd. Vlasy hladiti, hře- benem česati, sčesati, přihladiti; až vlasy (vzhůru) vstávají; za vlasy škubati, tahati, bráti, vzíti; v-y vytrhati, vyškubati, vyrvati, rváti, oholiti, ostříhati. V. V. ozdobují hlavu. V. pustiti, nechati růsti, Bern., vlasům dáti růsti; Pěkné vlasy nositi; v. splésti, Reš., nechati růsti. Kom. Má vlasy jako ježek. Každý v. různo stojí, se dělí, ježí. Bern. V-y mi vzhůru stály; za v. popadnouti, smýkati; nůžky na v., tkanička, pytlíček, želízko, prach na v.; v-sy mi lezou; vlasu zšíří; všecko ví na v. D. Až v. k hůře vstá- vají (od hrůzy). Ros. Vlas vzhůru se pjal do ježka. Us. Má vlasy dlouhé až na ramena, po ramena, po pás. Us. Šd. Bolí ho vlasy. Vz Opilý. Umejou ti deště v máji hlavu a havrani ti vlasy učešou (o sirotku). U Žamb. Dbv. Byly panny, byly, pěkně si chodily, vlásky měly učesané, pentličkami proplétané; Aj ty naše Kačo, proč se nečešeš, jako iné panny vlasy neneseš? Brt. Ps. 15., 86. (Šd. ). Za vrch vlasů někoho rváti. Reš. Někoho k pobožnosti jako za vlasy táhnouti (nutiti). Kram. Jakby za vlasy táhal (nepříjemno). Us. Vlasy sobě z hlavy trhati. Har. Musil svých vlasů nastaviti (trpěti). V. Lezení vlasů trpí (má). Kom. Jehlice z vlasův. Rkk. Tenký jako vlas. Dal. Žádnému ani vlasem nehnul. Hlas. Vlásek najmenšiemu z nás, ač ho konečně milovati budeme, nezahyne. Hus I. 233. Nůžky na vlasy, štipce na vytahování vlasův. Cn. V. česati, spraviti, mazati, na- tírati, upraviti, střihati, barviti. Šp. V. do žíhonu, pramen vlasů. Šp. V. prchá, prší, oprchává. Lk. Vlasy mu lezou. Us. Dch. Řeřichovou vodou hlavu smáčeti, zdržuje vlasy, aby nepršely (nepadaly). Čern. Češe své zrůstlé vlasy; Mé pěkné husté vlasy; Česala jich (vlasů) hřebeněm, dělala z nich prameně; Rozčesala vlase po svém zlatém páse. Sš. P. 436., 439., 444. (Zb. ). Na veliký pátek česávají se slovenské dívky pod vrbou, aby měly dlouhé a pěkné vlasy. Vz Sbtk. 136. Mladému dítěti se nemají do roka česať vlásky; též se mu nemají nehty stříhať, sic by kradlo. Hrš. Ani na v. nechybí (málo); Není na něm ani jednoho v. dobrého; ani jednoho v. nemá otcového (z otce svého). Bern. Aniť v. s hlavy nespadne (neboj se); Stojí při tobě, dokud který v. Ros. Ani za vlas (nic). V. Ani za v. nevážiti, o něco ne- dbati. Bern. Ani za vlas neustoupím. Br. Tam za vlas nevládne. Žalansk. Ani o v. lépe; všecko je na vlas; něco na v. dokázati. Us. Dch. Ani za v. to nestojí. Bdl. Ani za vlas nebyla horší než ostatní. Stnk. Stalo se na vlas, jak usoudili. Sá. Těch novin nikomu nezjevi za žádný vlásek. Kat. 945. Neumí ani za vlas (za mák). Ani o v. není lepší (jinší). Na vlas všecko ví, D., dovede, vykoná, Us., si pamatuje, Zlob., nikam ne- moci. Kom. Ve vlasech si ležeti, šp. dle něm.: einander in den Haaren liegen místo: svářiti se, býti na štíru, ve sváru s někým, někomu do vlasů se dostati, vz násl. Něco za vlasy přitáhnouti, german. m.: přes pří- vozy něco vléci, přes pařezy váleti. Brs. 2. vyd. 211. Už si jsou ve vlasech. Us. Msk. Ten je s každým hned ve vlasech. Us. u Rychn. Dhn. Vjeli si do vlasů. Us. Stnk. Tuhá hádka povstala, že sa jeden druhému do vlasóv dávali. Dbš. Sl. pov. I. 71. Najprv sa dali do kyjóv a potom za vlasy. Na Slov. Tč. Stále si byli ve vlasech. Us. Kšť. Čert
nespí; podaj mu vlas, uchytí ťa celého. Mt.
S. 1. 88. Ústa líbá, vlasy rve (neúpřímný).
Šd. Na vlasu visí (vz Nebezpečenství);
Dlouhé vlasy, krátký rozum (Sych.; vz Žena);
Dostali se sobě do vlasů (poprali se; vz Trest);
Jaksiť se vlasy zvedly; Každý v. různo se
ježí (vz Leknutí); Příjemno, jakoby za vlasy
tahal (vz Nemilý); Ani dobrého v. na něm;
Místem jako v., místem jako klas, místem
jako psí ocas (o špatném prádle). Č. Někde
jako vlásek, někde jako klásek, někde jako
myší ocásek (o též věci). Er. Tenký hlásek
jako vlásek. Těžko mu utíkati, když ho
drží za vlasy. Páni se perou, sedláci nastavte
vlasův. Us. Kde se páni rvou, poddaní vlasů
půjčiti musejí. V. Nepřítel rád by hlavu sťal,
ale Bůh ani vlasu nedá. Hkš. Bez chyby
nikdo není, i v. má svůj stín. Č., Šd., Pk.
Kdo čemu chce, dá se jedním vlasem při-
táhnouti. Prov. V. holky je silnější než dva
volky; Koho děvče vlasem táhne, toho volem
neodtáhne; Panenský v. táhne jak ďas. Slez.
Tč. Hází-li dívka vyčesané vlasy do peci,
hlava jí zezrzaví. Us. Dítě, které se s dlou-
hými vlasy narodí, brzo umře; Vlasy rostou
po žíle hovězí, nehty z páry žaludkové;
Proč se mají vyčesané vlasy spalovati? Vz
Mus. 1853. 472. O jiných pověrách vlasu vz
Mus. 1855. 53., 184. — V. strojené n. cizí,
vlásenka, falsches Haar, die Perücke. Reš. — V. = míra, 1/12 čárky. — V. = točité péro
v hodinkách, die Spiralfeder, Spirale. Sedl.
Vlásek Breguetův, die Breguetspirale; vlásek
časoměru, chronometru, die Chronometer-
spirale; míra na vlásky (vláskoměr), das
Spiralfedermass; vlásek popustiti, protá-
hnouti. Dch. — V. na klobouku, na tkanině,
sukně, kožisině, der Uiberzug, der Strich,
das Haar. Jg. Proti vlasu. D. Klobouk na
půl vlasu, na dlouhý vlas. Sl. let. III. 315. — V. = niť u udice, vlasec, die Angelschnur.
V. Ryby na v. chytati = na udici. Ros. — V. u rostlin = vlášení, vlášeničko, Faser, f.
Vlasy okolo košťálu. V. Sedí panna v komoře,
vlasy má na dvoře (mrkev). Slez. Šd. — V. ženský, bylina. Kom. Netík vlas ženský,
adiantum, capillus Veneris, Krullfarn, Frauen-
haar, n. Rstp. 1790., Kk. 91. — V. = červ
tenký jako niť ve střevech. Ja. — V. živý =
pajeď, vřed, který až do kosti zžírá, der
fressende Wurm. Jád., Čern. Jak zahánějí
živý v. v očích? Vz Sbtk. 28., 308., Mus.
1855. 329.; červ v prstě aneb v noze. Lk. — V. živý = jméno žížal, k dlouhému vlasu
podobných. Vz Schd. II. 531., Jg. — V. žabí,
žabinec potoční, conferva rivularis, der ge-
meine Wasserfaden, rostl. Vz Kk. 81. — V. = ohon (vlasatice), der Schweif. Stč. Zmp. 248. — V., a, m., osob. jm.

374322   Vlasáč Svazek: 4 Strana: 0727
Vlasáč, e, vlasák, a, vlasáček, čka, m. = vlasatý, der Langhaarige. V. Slováci jsou v-či. Na Mor. Tč.

374323   Vlasáč Svazek: 7 Strana: 1033
Vlasáč, aderförmiger Flader. Sl. les., Němc. IV. 419.

374324   Vlasáček Svazek: 4 Strana: 0727
Vlasáček, čka, m. = živý vlas, der Haar-, Wasserfadenwurm.

374325   Vlasačka Svazek: 4 Strana: 0727
Vlasačka, y, f., die Langhaarige. Jg.

374326   1. Vlasák Svazek: 4 Strana: 0727
1. Vlasák, a, m. = vlasáč.

374327   2. Vlasák Svazek: 4 Strana: 0727
2. Vlasák, a, m. = kdo vlasy kupuje a prodává, kdo má obchod s vlasy, der Haar- händler. Šd.

374328   3. Vlasák Svazek: 4 Strana: 0727
3. Vlasák, a, m., osob. jm. V. Jos. V., čes. spisov, nár. 1802. Vz S. N., Tf. H. 1. 195. — V. Ant. N., far. a spisvov., nar. 1812. Vz S. N., Tf. H. 1. 160. — V. z Hlavačova Dav., spisov. † 1586. Vz Šb. H. l. 305., Sbn. 904. — V. Frant., spisov. Vz Šb. H. l. 305.

374329   4. Vlasák Svazek: 4 Strana: 0727
4. Vlasák, a, m., samota u Náměště na Mor. Tč. Vlasař, e, m. = vlasák, 2.

374330   Vlasák Svazek: 7 Strana: 1033
Vlasák. Vz o nich také v Rk. Sl.

374331   Vlasák Svazek: 10 Strana: 0483
Vlasák Ant. Norb., kněz a spis. 10. /1. 1812—7. /12. 1901. Vz Nár. list. 1901. č. 338. 2. — V. Erazim dr., spis. a lékař, 8/4. 1864. —1. /3. 1904. Vz Nár. list. 1904. 62. n. a jiné listy z též doby, Zvon IV. 336., Zl. Pr. XXI. 237. a 240. s podobiznou.

374332   Vlasál Svazek: 9 Strana: 0372
Vlasál, a, m. = vlasáč. Mus. ol. 1898. 119.

374333   Vlasarský Svazek: 8 Strana: 0468
Vlasarský, vz Vlasař. V. obchod. Vstnk. II. 578.

374334   Vlasař Svazek: 8 Strana: 0468
Vlasař. V. kupoval od děvčat vlasy (vrkoče) a prodával do měst. Vz NZ. IV. 237.

374335   Vlasařka Svazek: 4 Strana: 0727
Vlasařka, y, f., die Haarhändlerin. Jg.

374336   Vlasařství Svazek: 4 Strana: 0727
Vlasařství, n., der Haarhandel. Jg.

374337   Vlasata Svazek: 4 Strana: 0727
Vlasata, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

374338   Vlasatec Svazek: 4 Strana: 0727
Vlasatec, tce, m. = ječmenka, elymus, Haargras, n. Slb. 148. — V. včelový, tricho- des apiarius, členovec pestrokrovečník. Vz Frč. 186.

374339   Vlasatec Svazek: 7 Strana: 1033
Vlasatec brouk. Cf. Kk. Br. 235., Brm. IV. 128.

374340   Vlasatěnka Svazek: 4 Strana: 0727
Vlasatěnka, y, f., trichia. Rostl. I. 274. b.

374341   Vlasatěti Svazek: 4 Strana: 0727
Vlasatěti, ěl, ění, haarig, faserig werden. Us. Šd.

374342   Vlasatice Svazek: 4 Strana: 0727
Vlasatice, e, f. = kometa, der Komet. Žer. Záp. 1. 178. V. periodické, neperio- dické; hlava či jádro, vlas či ohon v-ce. Stč. Zmp. 251., 261., 246., 247, 248. — V., dle Budějovice, Vostitz, mě. u Mikulova. Vz S. N

374343   Vlasatice Svazek: 7 Strana: 1033
Vlasatice kometa. Mlhavý obor v. Cf. o v. Schd. I. 214., 254., Stč. Zem. 22. — V , comatula, hmyz. Cf. Brm. IV. 2. 454.

374344   Vlasaticový Svazek: 4 Strana: 0727
Vlasaticový, Kometen-. V. jádro, dráha, zjev, látka. Stč. Zmp. 242., 245., 248, 249.

374345   Vlasatiště Svazek: 7 Strana: 1033
Vlasatiště, ě, n. = místo, kde vlasy rostou. Hvlč. I. 214.

374346   Vlasatka Svazek: 4 Strana: 0727
Vlasatka, y, f., trichia, Haarstäubling, m. V. šerá, t. rubiformis, lesklá, t. nitens, na- hnědlá, t. fallax. Vz Rstp. 1968., Slb. 176. — V., comatulum, hvězdýš. Schd. II. 541.

374347   Vlasatosť Svazek: 4 Strana: 0727
Vlasatosť., i, f., die Lang- o. Starkhaarig- keit. D.

374348   Vlasatosť Svazek: 10 Strana: 0483
Vlasatosť, i, f. Vrozená v. (přílišný vzrůst vlasů), congenita hypertrichosis, hirsuties adnata, polytrichia. Ktt.

374349   Vlasatý Svazek: 4 Strana: 0727
Vlasatý, vlasat, a, o = vlasák, vlasáč, vlasáček, haarig; dlouhovlasý, langhaarig; chlupatý, zottig. V. V. hlava, Ler., šelma, Šd, šuhaj. Sl. ps. Šf. II. 71. — V. = bez pokryvky hlavy, ohne Kopfbedeckung. Pod Ještěd. Sá. Zůstaňte, jste vlasatý. U Hořic. Hrš. — V., capillaceus, haarfasrig, jako ze samých vlásků složený. V. kořen. Rst. 515. — V. žíla = kloubní, der Nerve. V. — V. hvězda, vlasatice, kometa. V. — Jg. — V. z Domaslavi, jm. strčes. rodiny vládycké. Vz S. N. Cf. Žer. Záp. II. 191, Blk. Kfsk. CXXXVIII. — V. Jos. Vz Jir. H. 1. II. 321. (V 18. stol. ).

374350   Vlasatý Svazek: 8 Strana: 0468
Vlasatý. Chodí v-tá — bez šátku na hlavě. Žďár. Nár. list. 1894. č. 219. odp. feuill.

374351   Vlasatý Svazek: 10 Strana: 0483
Vlasatý. V. děvče = mající vlasy sple- tené v ozdobné motáče. Lišeň. Mtc. 1902. 123. — V. = len. V zloděj. řeči. Čes. 1. XI. 142.

374352   Vlásček Svazek: 4 Strana: 0727
Vlásček, ečku, m. = vlásek. V-ky na zelinách. Bern.

374353   Vlasec Svazek: 4 Strana: 0727
Vlasec, sce, m. = vlas na ryby. Cf. Vlas. Hlč. — V., calander, pták, zastr. Rozk.

374354   Vlasec Svazek: 7 Strana: 1033
Vlasec = tenký červíček. Mor. Brt.

374355   Vlasec Svazek: 8 Strana: 0468
Vlasec, sce,m., parmulus, brouk. V. smolný, pusillus, temný, brunneus. tmavý, obscurus. Vz Klim. 297.

374356   Vláseček Svazek: 4 Strana: 0727
Vláseček, vz Vlas.

374357   Vlaseční Svazek: 4 Strana: 0727
Vlaseční, Haar-. V. jehla. Zlob.

374358   Vlaseční Svazek: 8 Strana: 0468
Vlaseční. V. síla, Capillarität, f. Am. Orb. 18.

374359   Vlasečnice Svazek: 4 Strana: 0727
Vlasečnice, e, f. = céva v těle živo- čišném, vas capillare n. serosum, ceva syro- vatečná, das Haar-, Kapillargefäss. Nz., Schd. II. 360. Rozšíření v-čnic, teleangiectasia. Nz. lk.

374360   Vlasečnice Svazek: 7 Strana: 1033
Vlasečnice. Cf. Ott. II. 323., Slov. zdrav. 398. V. klubíčkové, Glomeruluscapillaren, kličky v-čnic, Capillarschlingen, krvácení v-čnic, -blutung, zánět v-čnic průduškových, -bronchitis. Ktt. exc.

374361   Vlasečnicový Svazek: 4 Strana: 0727
Vlasečnicový, Kapillar-. V. pouzdro (vak, obálka), das Kapillargefäss, závitek, -schlinge. Nz. lk.

374362   Vlasečnicový Svazek: 7 Strana: 1034
Vlasečnicový. V. kličky, Capillarschlin- gen, výlev krevní v., apoplexia capillaris. Ktt. exc.

374363   Vlasečník Svazek: 4 Strana: 0727
Vlasečník, u, m., der Haarmantel (beim Frisiren). Šm.

374364   Vlasečnosť Svazek: 4 Strana: 0727
Vlasečnosť, i, f, die Kapillarität.

374365   Vlasečný Svazek: 4 Strana: 0727
Vlasečný, Haar-. V. čárka, der Haarstrich. Nz. Cf. Vláskový.

374366   Vlásečný. V Svazek: 10 Strana: 0483
Vlásečný. V. céva v těle, Haargefäss. Čad. 13.

374367   Vlásek Svazek: 4 Strana: 0728
Vlásek, vz Vlas.

374368   Vlásek Svazek: 8 Strana: 0468
Vlásek, sku, m., vz Vlas.

374369   Vlasem Svazek: 4 Strana: 0728
Vlasem = s vlas, za vlas. Vz Vlas. Nikdy neotpovieš vlasem, ale vždy hotovým časem. Kat. 2846.

374370   Vlasenec Svazek: 4 Strana: 0728
Vlasenec, nce, m. Že žádný ještě pro víru od soudu zemského souzen a odsouzen nebyl ani Husita, ani kališník, ani člen je- dnoty bratrské, ani Vlasenec, ani Miku- lášovec. Mtc. 1882. 102. (Šd. ). Sekta Miku- lášenců n. Vlasenických v Čech. v 15. stol. Původem byl Mikuláš z Vlasenice, vsi u Pel- hřimova, sedlák neučený a sprostý. Pal. Dj. V. 1. 271. — V., der Haarbeutel Rohn.

374371   Vlásení Svazek: 7 Strana: 1034
Vlásení ocasu kravského. Brt.

374372   Vlásení Svazek: 10 Strana: 0483
Vlásení, n. Helmy byly ozdobeny cho-, choly čili v-ním a klenoty. Dolen. Pr. 71.

374373   Vlasení, vlášení Svazek: 4 Strana: 0728
Vlasení, vlášení, í, vlaseničko, vláše- ničko, a, n. = vlásky n. chloupky na ko- řenu rostliny, čmýří, čmýříčko. V., Kom. V., capillus, die Faser, das Wurzelhaar, částky vlasům podobné na mrcasech, n. zcela kořen (mechů, jatrovek) skládající. Rst. 515, Kk. 15., Schd. II. 171. — Vlášení = žíně ocasné, koňské, Rossschweifhaar, n.

374374   Vlasenice Svazek: 4 Strana: 0728
Vlasenice, ves a) u Pelhřimova, b) u Tá- bora, vz Blk. Kfsk. 459., 850., 899., 900.. 1172., c) u Borotína, Vz S. N. — V., das Haargewebe. Ob. pan.

374375   Vlásenický Svazek: 4 Strana: 0728
Vlásenický, ého, m., osob. jm. Vz Sbn. 757., Jir. H. l II. 321. († 1495. ).

374376   Vlásenický Svazek: 7 Strana: 1034
Vlásenický. V-čtí = Mikulášenci po Mik. Vlásenickém. D. Gesch. 234.

374377   Vlasenička Svazek: 7 Strana: 1034
Vlasenička, y, f., Wurzelfaden. Sl. les.

374378   Vlaseničko Svazek: 4 Strana: 0728
Vlaseničko, a, n., vz Vlasení.

374379   Vlaseník Svazek: 4 Strana: 0728
Vlaseník, a, m. = vlasenkář. Rohn.

374380   Vlasenina Svazek: 4 Strana: 0728
Vlasenina, y, f. = mnoho vlasů. Zlob.

374381   Vlasenina Svazek: 9 Strana: 0372
Vlasenina kořenů (rostlin). Fisch. Hosp. 85.

374382   Vlasenitý Svazek: 4 Strana: 0728
Vlasenitý = vlasení mající, faserig. V. kořeny. Mus.

374383   Vlasenka Svazek: 4 Strana: 0728
Vlasenka, y, f. = paruka, die Perücke. — V. = zákeřník, rostl. Slb. 118. — V., Wlasenka, ves u Police. PL.

374384   Vlasenka Svazek: 7 Strana: 1034
Vlasenka = druh housenek. U Kdýně. Rgl.

374385   Vlasenkář Svazek: 4 Strana: 0728
Vlasenkář, e, m. = kdo vlasenky dělá, der Perückenmacher. Jg.

374386   Vlasenkářský Svazek: 4 Strana: 0728
Vlasenkářský, Perückenmacher-.

374387   Vlasenkářství Svazek: 4 Strana: 0728
Vlasenkářství, n. = parukářství, die Perückenmacherei.

374388   Vlasenko Svazek: 4 Strana: 0728
Vlasenko, a, n. = vlasení.

374389   Vlasenky Svazek: 4 Strana: 0728
Vlasenky, pl., f. = prstýnky, druh hou- senek. Rgl.

374390   Vlasenný Svazek: 4 Strana: 0728
Vlasenný = co z vlasů jest, Haar-, hären. V. sítko. V. V. houně, BO., rúcho. Sal.

374391   Vlasenský Svazek: 9 Strana: 0372
Vlasenský. V. jednota. Vz Vlasenický, Mikulášenci.

374392   Vlasenský Svazek: 10 Strana: 0676
Vlasenský = vlastní. Vz Brt. Sl.

374393   Vlasica Svazek: 9 Strana: 0372
Vlasica, e, f., Haarnadel. Sbor. slov. I. 194.

374394   Vlasice Svazek: 4 Strana: 0728
Vlasice = lasice. Us. na Mor.

374395   Vlasice Svazek: 7 Strana: 1034
Vlasice, e, f., dampre, zastr. Rozk., No- mencl. V Pršp. 20.: damma, zvíře.

374396   Vlasice Svazek: 8 Strana: 0468
Vlasice, e, f. = lasice. Vz Vlaska (3. dod.). V přisuto. Na mor. Kruml. Brt. D. II. 20.9.

374397   Vlasice Svazek: 10 Strana: 0483
Vlasice = lasice. XV. stol Zahr. 67.

374398   Vlasina, vlásina, vlašina Svazek: 4 Strana: 0728
Vlasina, vlásina, vlašina, y, f. = žíně, das Schweif haar der Pferde. Jel. — V. = sklona, pletka na, ptáky, die Haarschlinge. Aesop. — V. = vlasenná roucha, das Haar- tuch. Ras.

374399   Vlásinatý Svazek: 10 Strana: 0483
Vlásinatý. V. šafrán. Škd. F. 22. V. hlava. Škod. II. 2. 61.

374400   Vlasině Svazek: 7 Strana: 1034
Vlasině, ě, f. = vlasina. Zastr. Nomencl.

374401   Vlasinný Svazek: 4 Strana: 0728
Vlasinný = z vlasin, hären, Haar-. V. roucha, žínka. Ras.

374402   Vlásinný Svazek: 10 Strana: 0483
Vlásinný chochol, Jrsk. XXVI. 344., přílba. Msn. II. 54, 100. Sr. Vlásení.

374403   Vlasinový Svazek: 7 Strana: 1034
Vlasinový zánět, trichitis.

374404   Vlasisko Svazek: 4 Strana: 0728
Vlasisko, a, n., ein garstiges Haar.

374405   Vlasiti Svazek: 4 Strana: 0728
Vlasiti, il, en, ení. — co: kůži, streichen, krämpeln. Us.

374406   Vlasitka Svazek: 4 Strana: 0728
Vlasitka, y, f., die Trichine. Rk. Vz Svalovec.

374407   Vlasitý Svazek: 4 Strana: 0728
Vlasitý = vlasatý, lang-, starkhaarig. Troj. V. monada, trichomonas. Nz. lk.

374408   Vlasitý Svazek: 8 Strana: 0468
Vlasitý = vlasatý. V. dítě. Vck. Val. I. 98.

374409   Vláska Svazek: 4 Strana: 0728
Vláska, y, f., ortrosa, keř, zastr. Rozk.

374410   Vlaská Svazek: 8 Strana: 0468
Vlaská, y, f., slov. laská = lasice, v při- suto. U Tišn. Brt. D. II. 101., 186. Cf. Vla- sice.

374411   Vláskatý Svazek: 8 Strana: 0468
Vláskatý. V. houba. Sbor. slov. I. 55.

374412   Vlaské Svazek: 4 Strana: 0728
Vlaské, ého, n., Blaschke, ves u Šum- perka na Mor.

374413   Vlasko Svazek: 4 Strana: 0728
Vlasko, a, n., Italien. Cf. Vlašsko.

374414   Vlaskodrápník Svazek: 8 Strana: 0468
Vlaskodrápník, a, m., amauronyx, brouk. Vz Klim. 265.

374415   Vláskoměr Svazek: 4 Strana: 0728
Vláskoměr, u, m., das Spiralfedermass. Šp.

374416   Vlaskomíšeňský Svazek: 8 Strana: 0468
Vlaskomíšeňský. V. jablka. NZ. V. 586., Nár. list. 1896. č. 299. Příl.

374417   Vlaskopolský Svazek: 7 Strana: 1034
Vlaskopolský. V. rodina. Koll. St. 880.

374418   Vlaskorakouský. V Svazek: 9 Strana: 0372
Vlaskorakouský. V. pomezí. Pal. Děj. IV. 1. 65.

374419   Vláskovatěti Svazek: 4 Strana: 0728
Vláskovatěti, ěl, ění. Víno vláskovati, zieht sich. Us.

374420   Vláskovatosť Svazek: 4 Strana: 0728
Vláskovatosť, i, f., die Kapillarität. Nz.

374421   Vláskovatý, vláskovitý Svazek: 4 Strana: 0728
Vláskovatý, vláskovitý = jako vlásky tenký, haarförmig, haardünn. V. nohy, krok, listy. Rostl. Vz S. N.

374422   Vláskovec Svazek: 4 Strana: 0728
Vláskovec, vce, m., trichina, cf. Svalovec; v. vodní, gordius. Vz Schd. II. 531. V. me- dinský. Čs. lk. I. 93.

374423   Vláskovice Svazek: 7 Strana: 1034
Vláskovice, e, f., Haarlinie, v math. Šd.

374424   Vláskovitosť Svazek: 4 Strana: 0728
Vláskovitosť, i, f., vláskovatosť = pro- línavosť, vzlínavosť (kapillarita) slove úkaz ten, že v přeúzkých trubičkách chovají se kapaliny jinak, než toho žádá zákon o tru- bicích spojitých, totiž aby v trubicích spo- jitých stavěly se povrchy kapalin do jedné roviny vodorovné. V úzkých trubičkách po obou koncích otevřených a z části do ka- paliny vnořených vystoupí totiž kapalina nad vnější povrch kapaliny, jestliže kapalina trubičku vlhčí, zůstává však pod vnějším povrchem, nevlhčí-li kapalina trubičky. Vz S. N., KP. II. 55.

374425   Vláskovitosť Svazek: 7 Strana: 1034
Vláskovitosť, Capillarität.

374426   Vláskovitý Svazek: 4 Strana: 0728
Vláskovitý = vláskovatý.

374427   Vláskovka Svazek: 4 Strana: 0728
Vláskovka, y, f., nais, červ. Krok. II. 242.

374428   Vláskovka Svazek: 7 Strana: 1034
Vláskovka = vlásková čára, Haarlinie. Šd. Vz Vláskovice (dod.).

374429   Vlaskovnica Svazek: 7 Strana: 1034
Vlaskovnica, e, f., Haarlinie. Vz Vlá- skovka (dod.). Slov. Šsk.

374430   Vlaskový Svazek: 4 Strana: 0728
Vlaskový ořech, die wälsche Nuss. Na Ostrav. Tč. Cf. Vlaský.

374431   Vláskový Svazek: 4 Strana: 0728
Vláskový, Haar-, Kapillar-. V. trubička (vlasová), štětec, der Haarpinsel. Nz. V. lišej, osutina počasná, lichen pilaris. Šel. Vz Vla- sový.

374432   Vlásky Svazek: 4 Strana: 0728
Vlásky, vz Vlas. — V., Laschkles, ves u Kaplice v Budějovsku; Wlaski, několik domů u Frýdka. PL.

374433   Vlaský Svazek: 4 Strana: 0728
Vlaský m. vlašský (z vlach + bský), s z šs. — V. = Vlachům náležející, italienisch. V. jazyk, Us., země, plátno (kment), komín, polívka n. šíp (jed), V., ulice. Dostati v. šípu; Umříti po vlaském šípu; Nakrmiti koho v-kou polívkou (otráviti). Č. Chtějí tomu, že vlaským šípem, jako mu venduška říkají, postřelena byla. Petr Vok 119. Vz Šíp, Polívka. V. kupec (kořenář), krám, buben (kotel). Us. V. praktika, účetnictví, die dop- pelte Buchführung. Kh., Skř. — Vlasky, po vlasku mluviti. — V. v botanice. V. be- drník (krvavé koření), pimpinella sangui- sorba, V.; bez (šeřík, Slb. 373. ), tyringa vulgaris, der spanische Holler; bob (turecký hrách), smilax hortensis, wälsche Bohnen, V.; bodlák, cyrene; busin (druh červeného vína); viola (bílá a červená), wälsche Viole; koukol (snět pšeničná), kopr, foeniculum (V., Slb. 589. ); kopřiva, urtica romana (V. ); mateří- douška (vonný thým, thymián, D. ), thymus, der Thymian; jehlice (lesní myrtus, D. ), rus- cus aculeatus, der Mäusedorn; ořech (V., Čl. 120. ), nux juglans, wälsche Nuss; třešně (V. ), cornus; vřes, erica italica. (V. ). Na Markétu-li prší, vlaské ořechy se stromu srší. Tč. — V. ještěrka ( = křeček), wälsche Eidechse. Kom. — V. ruda, bolus armenicus. Sal. — V. kosť, laská, natní, navní, vnavná, ganglion, das Oberbein. D.

374434   Vlaský Svazek: 8 Strana: 0468
Vlaský. V. klobása či břicho = oblý pol- štárík kladený kolem boků paní, s něhož sukně jako s partikálu padaly jako forma zvonu. Vz Wtr. Krj. I. 320. — V. = přítok Morávky na Frýdecku. Věst. op. 1894. 19. — V. máta, menta saracenica, 1440. Mus. fil. 1896. 263.

374435   Vlasky Svazek: 10 Strana: 0483
Vlasky, latině. Slovú v. neb latině gy- raffe. Mill. 120a.

374436   Vlaský Svazek: 10 Strana: 0483
Vlaský. Udělal jim v. kus = posekal je. 1600. Zvon II. 622.

374437   Vlaský svícen Svazek: 7 Strana: 1034
Vlaský svícen, os. jm. Wtr. Obr. 88.

374438   Vlaslav Svazek: 4 Strana: 0728
Vlaslav, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

374439   Vlaslav Svazek: 7 Strana: 1034
Vlaslav, Laslav = Vladislav, Vlastislav, Ladislav. Mus. 1889.162., 160. Cf. Ladislav.

374440   Vlaslavobojce Svazek: 8 Strana: 0468
Vlaslavobojce, e, m., v Rkk. Vz Mus. 1896. 278.

374441   Vlaslavobojec Svazek: 9 Strana: 0372
Vlaslavobojec, os. jm, Rkk. Čst. 243.

374442   Vlasmo Svazek: 4 Strana: 0728
Vlasmo, a, n. = srsť. Maž na rohu koni nedotýkaje se vlasma. Db.

374443   Vlasnatý Svazek: 4 Strana: 0728
Vlasnatý = vlasinný, hären. V. sítko. Vus.

374444   2. Vlasní Svazek: 4 Strana: 0728
2. Vlasní = vlastní, eigen. Na Mor. a Slov. Ostal jest po jeho synu náměstek, dietě jeho vlasnie. NB. Tč. 12. Prijď smelo jak ku své vlasné. Sl. ps. Šf. II. 132. V. jméno. Na Ostrav. Tč. Ja sem dítě vlasní naše. Sš. P. 779. Vz Vlasný.

374445   1. Vlasní, -ný Svazek: 4 Strana: 0728
1. Vlasní, -ný = od (do) vlasů, Haar-. V. jehla, Reš., okrasa, Aqu., dráty. Techn. V. pletina, das Haargeflechte.

374446   Vlasnica Svazek: 8 Strana: 0468
Vlasnica, e, f. = druhá sestřenice. Han., záp. Mor. Brt. D. II. 460.

374447   Vlasnice Svazek: 7 Strana: 1034
Vlasnice = Trichyne. Rr. Sb.

374448   Vlasnice, vlasečnice Svazek: 4 Strana: 0729
Vlasnice, vlasečnice, f. = céva vlásečná, vláskovitá = kapillarní. S. N., Čs. lk. IV. 330. — V., jehlice z vlasů. Čs. lk. III. 61.

374449   Vlasnička Svazek: 7 Strana: 1034
Vlasnička, y, f. = vlasečná ceva, pře- jemná rourka, v něž se žíla rozvětvuje. Ves. I. 4., Osv. I. 416.

374450   Vlasník Svazek: 8 Strana: 0468
Vlasník, a, vlastenec, nce, m. = druhý bratranec. Han., záp. Mor. Brt, D. II. 460.

374451   Vlasniti si Svazek: 10 Strana: 0676
Vlasniti si = přivlastňovati si. Brt. Sl.

374452   Vlasný Svazek: 4 Strana: 0729
Vlasný, vz Vlasní. — V. = vlastní. U Domažl. Šb. D. 18. Vz Vlasní, 2.

374453   Vlasodobný Svazek: 4 Strana: 0729
Vlasodobný, haarartig. Šm.

374454   Vlasojevný Svazek: 7 Strana: 1034
Vlasojevný = vlasy se jevící. V. sou- stava. Vz Stč. Zem. 843.

374455   Vlasoježivý Svazek: 7 Strana: 1034
Vlasoježivý, haarsträubend. V. historie. Nár. listy.

374456   Vlasokrasavice Svazek: 4 Strana: 0729
Vlasokrasavice, e, f., Weib mit schönem Haar. Vký.

374457   Vlasokrásice Svazek: 4 Strana: 0729
Vlasokrásice, e, f. = vlasokrasavice. Vký.

374458   Vlasokroužek Svazek: 4 Strana: 0729
Vlasokroužek, žku, m., die Locke.

374459   Vlasokubec Svazek: 4 Strana: 0729
Vlasokubec, bce, m., calytrix, rostlina myrtovitá. Rstp. 683.

374460   Vlasokvět Svazek: 4 Strana: 0729
Vlasokvět, u, m., trichosanthes, die Haar- blume. V. obecný, t. anguina, okurkový, t. cucumerina, hořký, t. amara, trojlístkatý, t. trifoliata. Vz Rstp. 626.

374461   Vlasomasť Svazek: 4 Strana: 0729
Vlasomasť, i, f., die Pomade. Rohn.

374462   Vlasopád Svazek: 7 Strana: 1034
Vlasopád, u, m., Haarfall, m. Rk.

374463   Vlasoplet Svazek: 8 Strana: 0468
Vlasoplet, a, m. = panikář. XVIII. st. Zbrt. Tan. 260.

374464   Vlasopletka Svazek: 7 Strana: 1034
Vlasopletka, y, f. = paruka, zastr. Ott VI. 449.

374465   Vlasoplísnový Svazek: 7 Strana: 1034
Vlasoplísnový, trichophytinus.

374466   Vlasoprach Svazek: 4 Strana: 0729
Vlasoprach, u, m., der Puder. D.

374467   Vlasoprach Svazek: 7 Strana: 1034
Vlasoprach, lépe: prach na vlasy. D. Lhrg. 56.

374468   Vlasostrojný Svazek: 4 Strana: 0729
Vlasostrojný. V. jehlice, die Nestelnadel. Dch.

374469   Vlasostřižna Svazek: 4 Strana: 0729
Vlasostřižna, y, f., Vz Holírna.

374470   Vlasošumný Svazek: 4 Strana: 0729
Vlasošumný. V. mládež, oíy. acy/. ofiótovrn;. Vký.

374471   Vlasotepství Svazek: 7 Strana: 1034
Vlasotepství, n., Haarfuchserei. Rk.

374472   Vlasovatěti Svazek: 4 Strana: 0729
Vlasovatěti = vlasatěti.

374473   Vlasovatý Svazek: 4 Strana: 0729
Vlasovatý = vlasatý, behaart. Lex. vet.

374474   Vlasovec Svazek: 4 Strana: 0729
Vlasovec, vce, m. = červ dlouhého niťo- vitého těla, filaria. V. koňský, f. papillosa, krevní, f. immitis, medinský, f. medinensis. Vz Frč. 82., Nz. lk.

374475   Vlasovec Svazek: 7 Strana: 1034
Vlasovec. Cf. Kram. Slov., Odb. path. III. 72.—73., Brm. IV. 2. 120. V. vodní, gordius aquaticus, Fadenwurm. Sl. les. — V., Bartmoos, n. Sl. les.

374476   Vlasovec Svazek: 10 Strana: 0483
Vlasovec, vce, m. Močení moči mízovité krvavé vzniklé v-cem krevním, filariosis, haematochyluria tropica. Ktt.

374477   Vlasovina Svazek: 8 Strana: 0468
Vlasovina, y, f. Am. Orb. 103.

374478   Vlasovisný Svazek: 4 Strana: 0729
Vlasovisný, am Haare hängend. V. meč. Koll. I. 174.

374479   Vlasovitý Svazek: 4 Strana: 0729
Vlasovitý = vlasy porostlý, haarig; jako vlas, haarartig. D.

374480   Vlasovka Svazek: 4 Strana: 0729
Vlasovka, y, f., trichomanes. Rostl. I. 38. — V., agaricus crinitus, der behaarte Blätterschwamm.

374481   Vlasovka Svazek: 7 Strana: 1034
Vlasovka = umělé vlasy, Haaraufputz.

374482   Vlasovník Svazek: 4 Strana: 0729
Vlasovník, u, m. = vlasovka.

374483   Vlasový Svazek: 4 Strana: 0729
Vlasový = od vlasů, Haar-. V. barvy. Ros. V. vrch. Ž. wit. 76. 22. V. míšek. Vz Čs. lk. X. 77. V. berdečka, der Haarkeim, pochva. Nz. lk. V. cop, Haarzopf. — V. = tenký jako vlásek, haardünn. Rst. 515. V. kříž při dalekohledu. KP. II. 170. V. trubka, čárka. Nz., Jg. V. štětec. Nz. V. svorníček, das Spiralklötzchen, kroužek n. kotouček, die Spiralrolle. Šp. V. vlhoměr. Stč. Zmp. 617.

374484   Vlasový Svazek: 7 Strana: 1034
Vlasový, Haar-. V. poblánice, Haarepi- dermis, vlákna, -fasern, žlázy, -drüsen.

374485   Vlasozuhka Svazek: 4 Strana: 0729
Vlasozuhka, y, f., trichostomum rigidu- lum, mech na kamenech při potocích. Let. Mtc. sl. VIII. 1. 13.

374486   Vlassteh Svazek: 7 Strana: 1034
Vlassteh, u, m. = vlasový steh, Haar- naht, f. Exc.

374487   Vlasstehnouti Svazek: 7 Strana: 1034
Vlasstehnouti = vlasové stehy dělati, haarnahten. Exc.

374488   Vlast Svazek: 4 Strana: 0729
Vlast, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

374489   Vlasť Svazek: 4 Strana: 0729
Vlasť, i, vlastka, vlastička, y, vlastice, e (zastr. vlastec), f. V. od vlad (vlád-nu), vlad + ť, vlasť, d před ť v s. — V. znamená slov. = mocnosť, vládu, die Gewalt, Macht. D., Kat. 1804., 1843. U Čechů = místo n. země, kde něco ve své vládě máme: země otcovská, otčina, das Vaterland, die Vaterstadt, Hei- mat, der Geburtsort. V. V. jest země, k níž hned od narození co obyvatelé náležíme. Ku př. Dobrovského vlasť byla země uherská, Děrmet jeho otčina a Horšův Týn v Čech. domov jeho. Šk. Vz Otčina, Domov. V., že ji za své vlastnictví máme n. za to, čím máme sami vládnouti. Gb. Do vlasti se na- vrátiti; vlasti někoho zbaviti; z v. vyhnati; v-i své a země statečně zastávati, brániti, hájiti; pro v. bojovati. V. Z v-ti vypověděti. Reš. V-i zbaveným býti. Us. Nesmí býti ve své v-ti. V. Vně, kromě v-i býti. Reš. V-i se odpřisahnouti. Reš. Pro v. hrdla složiti. Kom. Jedná se (jde, běží) o dobro v-i; v. zbouřiti; v-i se zpronevěřiti; k obraně v-i se hrnouti; v. válkami v pustotu obrátiti. Sych. Láska k vlasti. D. Úctu dej cizině, lásku v-i. Š a Ž. Kdo ve vlasti žiješ, žij a jednej pro vlasť. Rb. Moje srdce ako v l'ade, lebo moju vlasť opúšťam a v cudzi kraj nohy púšťam. Dbš. Obyč. 97. Nevděčný je, kdo na svú v. lahko zapomíná; I kde Tatra strmá čučí, i kde vlna Labom hučí, vlasť je slo- vanská. Na Slov. Tč. V. svoja každému milá. Na Ostrav. Tč. Taký člověk potupení získá, který cizí mravy do své vlasti vtíská. Na Mor. Tč. Jak miluješ ty v., an jazyka sobě nevážíš? S bratry tě a vlastí on jediný spo- juje. Starý vršov. Každý život svůj oběto- vati povinen jest, když na v. vrahem zhoub- ným udeřeno. Kmp. Č. 80., 129. V. občanům ne méně drahá veždy býti má jako děti. Ib. 151. (Šd. ). Měsíc točí se kol země, se zemí pak kolem slunce; srdce tvé se toč kol vlasti a tak s vlastí kolem tvůrce. Jbl. Své vlasti neznaje běh, ty-li jsi Čech? Dch. Se vším jsem spokojen, co Bohu ke cti, vlasti k prospěchu. Shakesp. Tč. Volati k svatým, jenž jsú v nebeské vlasti. Arch. III. 223. Jedna toliko v. Turn. V. nebeského královstvie neujímá lásky, ale přispářie. Hus I. 129. Láska k vlasti tvé proudí v žilách tobě, nabyla jsi jí v lůnu matky své, ssála jsi ji spolu s mlékem mateřským; Pamatuj sestro, abys každého ctila, kdo pro vlasť pracuje perem, zbraní anebo pluhem. Čtení v Brně 1867. III. 188. Ti, kdož jsou daleko od své vlasti, mnohých těžkostí okoušeti musejí: tak i my od vlasti jsouce vzdáleni všecko trpělivě neseme, avšak k své vlasti chvátáme. BR. II. 599. b. (V mládeži) v. svou naděj chová. Kká. Td. 74. Živ buď vlasti, přá- telům, vzdají česť tvým popelům. Pk. Proti své krvi bojuje, kdo svou v. nemiluje. Lb. Přátelství jest bohatému milosť, chudému důchod, vyhnanci vlasť. Prov. Tč. Ctnostného vlastí jest celý svět. Us. Tč. Svá v. kaž- dému nejmilejší a mně má; Ve vlasti ne- najde hudec přítele. Č. Strany přísloví vz ještě Jazyk. — V. = sbor, gens. Vz Ž. wit, vyd. Gb. 264., BO. — V. = krajina, země, das Land, die Landschaft, der Gau, Staat. Z jiné vlasti (cizozemec). V. Rozličných vlastí lidé. Pulk. Přijíti z dalekých vlastí. Us. Kuhlajevna uslyše, že vlasti na záchodě, v siech že vlastech luda mnoho žive. Rkk. 45. V. babylonská. BO. Vhoru na konie, s koni za vrahy přese vsie vlasti. Rkk. Bystro spěcháše, ot muže k mužu, ot silna k silnu po všickej vlasti. Rkk. 7. A nikdy i v jednej strasti neostavíš žádné vlasti; Daj jim milé požehnánie, abychu šli do svých vlastí bez bolesti i bez strasti. Hr. rk. 137., 361. — V. u rostlin = ona krajina, v kteréž rostlina která doma jest, das Vater- land. Rejže má obyt v bahnech, ale vlasť v Indii. Rostl. — V. = oddělení, das Reich. Církev bojující má 3 vlasti. Ctib. — V. = podíl, der Theil, Antheil. Ž. wit. 257

374490   Vlast Svazek: 7 Strana: 1034
Vlast, a, m. Cf. Vlastislav.

374491   Vlasť Svazek: 7 Strana: 1034
Vlasť. Cf. Mkl. Etym. 378. b , Ž. kl. 95. 7. (patria). Co jest vlasť? Toť dům jest tvého mládí, Ta jeho střecha stará, doškem krytá; Toť záhon žita, jenž ti chleba skýtá, Z praménku voda, jež tě v létě chladí; Toť tváře dívek, ze všech nejmilejší, A tvoje nebe, v světě nejkrásnější; Toť chuť jest jab'ka nikde neshledaná, Před okny jabloň, stín jež libý dává, Kostelní zvon, co na mši zvoní z rána; Toť svobod tvých a práva byt jest zdobný, Toť otce tvého šedivá jest hlava. Hle, co vše skryto v slově tom: kraj rodný! Pyp. K. II. 252. Sláva vlasti, ať to chrastí (přípitek)! Us. Fč. Vrátiti se do své vlasti Št. Kn. š. Písmo z věčné vlasti. ib. 5. Největší česť prospěch vlasti. V. Kdo žije ve vlasti, ať jedná pro v. Sb. uč. V. svou milovati sám Bůh káže, k lásce té rozum i srdce váže;
Rybám moře, ptactvu povětří a člověku
celý svět za v. Hkš. V., patres. Ž. kl. 44.
17., 77. 60. a j. — V. = krajina, země. Sv.
ruk. Al. 1104., SR. 665., S. 140. a j. V ,
regio. Ž. kl. 104. 44., 105. 27. Mastmi, ježto
dalekými vlastmi biechu v dary mu poslány,
rány zmazav. Kat. v. 3035. Vz Země. — V., regnum. — V. = díl, pars. Ž. kl. 62. 11. — V. = moc. Slov. Czm. 108.

374492   Vlasť Svazek: 8 Strana: 0468
Vlasť. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 41. V. táhne k sobě svého. Dač. (Wtr. Živ. c. I. 325.).

374493   Vlasť Svazek: 9 Strana: 0372
Vlasť jim bývá tam, kde kuchyně libě zapáchá. Pal. Děj. IV. 2. 607. Miluj vlasť a národ, víru, vyhýbej se nepříteli štíru. Nár. sbor. III. 89. V. táhne k sobě svého. Dač. I. 57.

374494   Vlasť Svazek: 10 Strana: 0483
Vlasť Výměr slova vz ve Vlč. Lit. II. 2, 6 7. Neníť neslavno pro rodnou vlasť bojujícím umříť. Msn. II. 278., Nad svou vlasť sladčího pranic mně spatřiti nelze. Msn. Od. 127. Sr. Nad otčinu rodnou pra- nic sladčího není. Ib.

374495   Vlasta Svazek: 4 Strana: 0730
Vlasta, y, f. = jméno ženské. V. = družka Libušina a po její smrti vůdkyně bojovných dívek proti mužům povstalých. Vz S. N., Dal. 15. — 28. a násl.

374496   Vlasta Svazek: 7 Strana: 1034
Vlasta. Šf. Strž. II. 440., Pyp. K. II. 308. — V., cf. Vlastislav (dod.).

374497   Vlasťce Svazek: 4 Strana: 0730
Vlasťce m.: plastice. Vz Vlasť. Však sě podda v. ona. Alx. M. v. 75. (HP. 92).

374498   1. Vlastce Svazek: 4 Strana: 0730
1. Vlastce, Vlastetz, ves u Písku. PL., Blk. Kfsk. 650.

374499   2. Vlastce Svazek: 4 Strana: 0730
2. Vlastce = vlasť, vz Vlasť (počátek). Vlastěj, e, m., osob. jm. Pal. Rdh. 127.

374500   Vlasteb Svazek: 7 Strana: 1034
Vlasteb, a, m., hirundia, ryba, zastr. Pršp. 16.

374501   Vlastec Svazek: 7 Strana: 1034
Vlastec, stce, m., vrch u Broum na Křivo- klátsku. Krč., Jsfk.

374502   Vlastěj Svazek: 7 Strana: 1034
Vlastěj, e, m., vz Vlastislav (dod.).

374503   Vlastějov Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastějov, a. m., Wlastiejov, ves u Su- šice. PL., Tf. 289., Blk. Kfsk. 121.

374504   Vlastějovice Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastějovice, dle Budějovice, Hammer- stadt, městečko u Dolních Kralovic. Vz S. N., Blk. Kfsk. 697.

374505   Vlastek Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastek, stka, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

374506   Vlastěk Svazek: 7 Strana: 1034
Vlastěk, vz Vlastislav (dod.).

374507   Vlastelín Svazek: 7 Strana: 1034
Vlastelín, a, m., Grundherr. Pyp. K. I 140., 153., 196. V. čili kníže. Koll III. 151

374508   Vlasten Svazek: 7 Strana: 1034
Vlasten, a, m., vz Vlastislav (dod.).

374509   Vlasten Svazek: 10 Strana: 0483
Vlasten, stna, o. Zákonu jest vlastno. Mat. lyr. 1a. sl. 1. (Mš. ). Vz Vlastný.

374510   Vlastěna Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastěna, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

374511   Vlastencovati Svazek: 7 Strana: 1034
Vlastencovati, vz Vlastenčiti. Kos , Sokl. I. 295.

374512   Vlastenčení Svazek: 10 Strana: 0483
Vlastenčení, n. Hlk. XI. 232. 31*

374513   Vlastenčina Svazek: 7 Strana: 1034
Vlastenčina, y, f. = čes. řeč. A. Fähn- rich.

374514   Vlastenčiti Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastenčiti, il, ení, patriotisiren. Pal. Dj. IV. 1. 136., Kam.

374515   Vlastenčiti Svazek: 9 Strana: 0372
Vlastenčiti. V-li v řečech svých o závod. Pal. Děj. IV. 1. 136.

374516   Vlastenec Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastenec, nce, m. = v zemi rodilý, ein- geboren, das Landskind, der Landsmann; 2. s ponětím milovníka vlasti, der Patriot. D., Kb. V. od kosti, ein eingefleischter Pa- triot. Dch. Co asi přihodilo se při dvoře knížecím a ve vůkolí Prahy, to vztahuje Kosmas co horlivý v. ke vší zemi. Ddk. II. 191. Pravý a šlechetný v. kromě národa a vlasti nic dražšího nezná; Kdo pro národ mnoho dobrého podniká i uskutečňuje, ten pravým v-cem jest Kmp. Č. 145., 85. Každý v. o svůj humenec a vlasti šípek. Prov. Šd. — V. = vlastník, der Eigenthümer. Já jsem toho domu v. U Žamb. Dbv.

374517   Vlastenec Svazek: 7 Strana: 1034
Vlastenec. Šf. Strž. II. 439., Bačk. Písm. I. 877. — V. = vlastní bratr nebo sestra. U Libunce. Dr. Jakubec. NZ. I. 457.

374518   Vlastenec Svazek: 8 Strana: 0468
Vlastenec, vz Vlasník (3. dod.).

374519   Vlastenec Svazek: 10 Strana: 0484
Vlastenec, nce, m. V. zvláště pěstovatel a milovník čes. jazyka a národa. Lit. I. 418. Sr. Spoluvlastenec.

374520   Vlasteneckodidaktický Svazek: 9 Strana: 0372
Vlasteneckodidaktický. V. básně. Mtc. 1899. 67.

374521   Vlastenecký Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastenecký = vlastenci příslušný, lands- männisch, patriotisch. Jg. V. podnik. Dch. V. dar, povinnosť. — V. = co ve vlasti jest, vaterländisch. Ros. — V. = vlastní, eigen- tlich. Ros.

374522   Vlastenectví Svazek: 7 Strana: 1034
Vlastenectví z konce 18. stol. Vz Bačk. Písm. I. 877.

374523   Vlastenectví, n Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastenectví, n. = vlastenecké smýšlení, láska k vlasti. D. V. = účinlivá láska k vlasti a návodu svému jevící se hlavně v obětovném podporování jejich zájmů a hájeni jich proti všelikým na ně činěným útokům, der Pa- triotismus. S. N., J. tr. V. jeho nebyl křik než skutek. Koll. I. 442. V. není snem mozku šíleného. Marek. Kde cizinství od mnoha let přednosť mívá, tam málo šlechetného v. bývá; V. v toho jen ňádrech muž rozbiti stan svůj, kde s ctností spanilou k národu lásku pojí. Kmp. Č. 81.. 153.

374524   Vlastenečkování Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastenečkování, n., das läppische Pa- triotisiren. V. titěrné. Ros. Ol. I. 194.

374525   Vlastenečkovati Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastenečkovati, läppisch patriotisiren.

374526   Vlastenečník Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastenečník, a, m. (lépe: vlastník), der Eigenthümer. Ros.

374527   Vlastenečnosť Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastenečnosť, i, f. = vlastnosť, die Eigen- thümliclikeit. — V., der Idiotismus. Hlas 3. 22.

374528   Vlastenín, vlastěnín Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastenín, vlastěnín, a, m. = zeměnín, rolník, der Landsmann. — V. = vlastenec, der Landsmann. Hlas I. 310.

374529   Vlastenina Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastenina, y, f. = mateřština, die Lan- dessprache. D.

374530   Vlastenka, y, vlastenkyně Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastenka, y, vlastenkyně, ě, f. = v zemi rodilá, die Landsmännin; 2. milovnice vlasti, die Patriotin. Us. Jg., Tč. Vlastenkyně. Koll. 1. 58., Mus. 1880. 276. — V., der Idio- tismus. Slov.

374531   Vlastenkáriť Svazek: 7 Strana: 1034
Vlastenkáriť = vlastencovati. Slov. Rl. Pr. III. 85.

374532   Vlastensky Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastensky, patriotisch. V. smýšlejici muž. Mus. 1880. 476.

374533   Vlastenský Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastenský = vlastní, eigen, eigenthüm- lich. Reš. V. manželů spříznění. BR. II. 657. — V. = zemský, z té vlasti, Land-, Landes-, vaterländisch. V. vojsko, D., jazyk, řeč, láska. D. Dělati válečné přípravy a za- stírati je potřebou v-skou. Dal. Dj. IV. 1. 159. V. historie. Kmp. Č. 141. — V. s po- nětím lásky k vlasti, patriotisch. V. snažnosť, Berg., krajanka. Zlob.

374534   Vlastenský Svazek: 7 Strana: 1034
Vlastenský = vlastní. Péči v-skou o ženu má míti (muž). Výb. II. 1418. — Dal. Dj. oprav v : Pal. Dj.

374535   Vlastenský Svazek: 7 Strana: 1397
Vlastenský = vlastní. Rozprodal nám v dvuor. Půh. III. 652.

374536   Vlastenství Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastenství, n. (objektivně), vlastnictví (subjekt. ), das Eigenthum. J. Jtr., Nz. V. míti. Brikc. K v. odevzdati. D. Žaloba o v. ně- jaké věci (vlastnická), die Eigenthumsklage; v. ducha, geistiges Eigenthum; v. společné, Gemeinschaft des Eigenthums; navrátiti ně- komu v. nebo někoho k v.. Jemanden in sein Eigenthurn wieder einsetzen; v. poži- tečné, das Nutzeigenthum. J. tr. Ani kterého v. (Eigenthumsrecht) nezachovávaje. List z r. 1482. (Tč. ). Církev majetkem a v-stvím božím jest. Sš. I. 159. — V. = vlastenectví, der Patriotismus. D.

374537   Vlastenství Svazek: 7 Strana: 1034
Vlastenství = vlastnictví. V. kláštera. Arch. IX. 431.

374538   Vlastenstvo Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastenstvo, a, n. = vlasť. Zlob.

374539   Vlásti Svazek: 4 Strana: 0730
Vlásti, vz Vládnouti.

374540   Vlásti Svazek: 8 Strana: 0468
Vlásti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79.

374541   Vlasti Svazek: 9 Strana: 0373
Vlasti, vládnouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 140.

374542   Vlastibor Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastibor, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127., Tk. V. 192.

374543   Vlastiboř Svazek: 7 Strana: 1034
Vlastiboř. Ve V-ři u Držkova rádi ha- lužky. Jak brambory na ně strouhali a jak tam pašije zpívali. Vz Sbtk. Krat. h. 64.

374544   Vlastiboř, Lastiboř Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastiboř, Lastiboř. e, f., ves a) u So- běslavi, b) u Držkova. Vz Blk. Kfsk. 1449.

374545   Vlastibořice Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastibořice, dle Budějovice. Lastibořitz, ves a) u Českého Brodu, b) u Turnova. Vz S. N., Blk. Kfsk. 604.

374546   Vlastibranec Svazek: 8 Strana: 0468
Vlastibranec, nce, m. Phľd. 1892. 630.

374547   1. Vlastice Svazek: 4 Strana: 0730
1. Vlastice, e, f., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

374548   2. Vlastice Svazek: 4 Strana: 0730
2. Vlastice, e, f. = vlasť. Vz Vlasť, Vlasťce a cf.: zbožice, chyžice, ložice, kytice, vodica. Sirá v. ! Rkk. 35.

374549   Vlastice Svazek: 8 Strana: 0468
Vlastice m. vlastcě v Rkk. Vz List. til. 1896. 334.

374550   Vlastík Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastík, a, m., irundia, ryba, zastr. Rozk.

374551   Vlastikar Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastikar, a, m., osob. jm. Pal Rdh. I. 127. Vlastimil, a, m., der Vaterlandsfreund. Šm.

374552   Vlastimil Svazek: 7 Strana: 1034
Vlastimil. Pal. Rdh. III. 58. — Štěp. Jan V. Vz Mus. 1886. 244.

374553   Vlastimila Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastimila, y, f., osob. jm. Jg.

374554   Vlastimilenství Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastimilenství, n die Vaterlandsliebe. Sm.

374555   Vlastimilka Svazek: 10 Strana: 0484
Vlastimilka, y, f. Slám. Min. 19. Sr. Vlastimila.

374556   Vlastimilovník Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastimilovník, a, m. = vlastenec. Krok.

374557   Vlastimilovnosť Svazek: 9 Strana: 0373
Vlastimilovnosť. Pal. Pam. 222.

374558   Vlastimilovný Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastimilovný = vlasti milovný, das Vaterland liebend.

374559   Vlastimilství Svazek: 9 Strana: 0373
Vlastimilství, n. Pal. Pam. 232

374560   Vlastimír, a Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastimír, a, m., osob. jm. V z S. N.

374561   Vlastin Svazek: 9 Strana: 0373
Vlastin, a, m. = vlastenec. Pal.

374562   Vlastin Svazek: 10 Strana: 0484
Vlastin, a, o. Boje vlastiny (vlasti). Dal. Prk. v Kroku 1887. 90. čte: Vlastiny (Vlasty). '

374563   Vlastina, y, f Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastina, y, f. = vlasť, das Vaterland. Jg. Ta mi jistě vlastiny boje zpraví, mnoho znamého vypraví. Dal. Jir. 2. (Pozn. Zdali to není akkus. pl. od vlastin, a, o? Bdl. Obr. 28. ). — V., das Eigenthum. L.

374564   Vlastinný Svazek: 7 Strana: 1034
Vlastinný = vlasti, patriae. GP.

374565   Vlastiprázdnosť Svazek: 7 Strana: 1034
Vlastiprázdnosť, i, f. Nár. listy.

374566   2. Vlastislav Svazek: 4 Strana: 0730
2. Vlastislav, i, f., Watislaw, ves u Tře- benic. Vz S. N.. Dal. 31. a 39. — V., hrad založený Vlastislavem, stál u nynější ve- snice V-vi na jižním sklonku Středohoří. Vc. Pravěk 406. Cf. Blk. Kfsk. 25., 196.

374567   1. Vlastislav Svazek: 7 Strana: 1034
1. Vlastislav skráceně: Vlach, Vlachen, Vlast, Vlasta, Vlastěj, Vlastěk, Vlasten. Vlastěna, Vlastiš, Vlašák, Vlašan, Vlášek, Vlašim, Vlašín. Mus. 1889. 161. Cf. Vlaslav (dod ). — 2. V., ě, f., míst. jm. Km. 1886. 27. Cf. Boleslav (dod.),

374568   1. Vlastislav, Vlaslav Svazek: 4 Strana: 0730
1. Vlastislav, Vlaslav, a, m., osob. jm. Vz Dal. 29., 31., 36., 39., Tk. I. 6., 7., 435., Pal. Rdh. 127., S. N.

374569   Vlastislavici Svazek: 7 Strana: 1034
Vlastislavici. Jm. místní od V-ců. Vz Mus. 1889. 167.

374570   Vlastiš Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastiš, e, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

374571   Vlastiš Svazek: 7 Strana: 1034
Vlastiš, e, m., vz Vlastislav (dod.).

374572   Vlastišov Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastišov, a, m., Lastischow, ves u Votic. PL.

374573   Vlastitě Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastitě = vlastně, eigentlich. Knob.

374574   Vlastitel Svazek: 4 Strana: 0730
Vlastitel, e, m. = vlastník, der Eigen- thümer.

374575   Vlastitelka Svazek: 4 Strana: 0731
Vlastitelka, y, f., die Eigenthümerin. Jg.

374576   Vlastitelský Svazek: 4 Strana: 0731
Vlastitelský, Eigenthümer-.

374577   Vlastiti Svazek: 4 Strana: 0731
Vlastiti, il, stěn, ění = přivlastňovati, zueignen. — co komu: sobě titul. L. — se k čemu. Marek z Us.

374578   Vlastitý Svazek: 4 Strana: 0731
Vlastitý, eigentlich. V-té Loga v lidu israelském působení; Tu Pán nejpředněji k v-té náuce prohlídá. Sš. J. 19., 263. (Hý. ). — čemu. Což všecko samolibosti obyčejno a v-to bývá; Ze slov řeckému slohu v-tých sličně zavírá se. Sš. I. 138., Sk. 184. (Hý. ).

374579   Vlastivě Svazek: 7 Strana: 1034
Vlastivě = vlastně, eigenthümlich. Sš. II. 118.

374580   Vlastivěda Svazek: 4 Strana: 0731
Vlastivěda, y, f., die Vaterlandskunde. Us. Dch.

374581   Vlastivěda Svazek: 9 Strana: 0373
Vlastivěda v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 82.

374582   Vlastivědecký Svazek: 10 Strana: 0484
Vlastivědecký. V. smýšlení. Vyhl. I. 38.

374583   Vlastivědný Svazek: 8 Strana: 0468
Vlastivědný. V. důležitost, Mtc. 1895.191., znalosť. Mus. 1895. 283.

374584   Vlastivrah Svazek: 4 Strana: 0731
Vlastivrah, a, m., der Vaterlandsfeind. Van.

374585   Vlastivý Svazek: 4 Strana: 0731
Vlastivý = vlastní, eigentümlich. Presl. Nositelka v-ho řádu; Náhledů svojich v-vých následovati; Sv. Lukáš události svaté a vla- stivé země na náměstí a odiv veškerého světa uvodí. Sš. Sk. 178., 185., L. 49. (Hý. ). V. působnosť. Sš. — komu. Jen k tomu, co Janovi v-vo jest, připatříme. Sš. J. 277. (Hý. ).

374586   Vlastiznalství Svazek: 4 Strana: 0731
Vlastiznalství, n., die Heimatskunde. Dch.

374587   Vlastizrada Svazek: 7 Strana: 1034
Vlastizrada, y, f., Landesverrat, m.Rk.

374588   Vlastizrádný Svazek: 4 Strana: 0731
Vlastizrádný, Landesverrath beabsich- tigend. V. smýšlení. Šb. Střd. I. 333.

374589   Vlastně Svazek: 4 Strana: 0731
Vlastně, kompar. vlastněji. — V. = jako vlastenství, als Eigenthum, eigen. Věřiteli vlastně se dáti, ažby zaplacen byl. Reš. — V. = samému náležitě, zvláště, eigenthümlich, eigen, eigends, eigentlich. Jakoby jemu sa- mému v. a osobně učiněni byli (skutkové); v. malovati, treffend; něco v. podobného před oči postaviti. V. Lék každému neduhu v. přináležející; očitě a v. něco viděti. Kom. V. vzato, im Grunde genommen; V. to není nic jiného než.. Dch. Rod tento, z něhož vyšla nová knění česká, pochází v. od sa- mého císaře Lidéře. Ddk. III. 196. Dna v ru- kách v. chiragra sluje. Kom. Pokudžby se strany, kterýchž se v. a ne jiných dotýkalo, snesou. Zř. F. 1. C. XIX. Vlastně to jezero jest díl moře. Har. Toho jsem v. neviděl. D. V. mluviti (ne přeneseně). L. — V. = jistě, sicher. V. mu to řekl. D. — Dal.

374590   Vlastněnec Svazek: 4 Strana: 0731
Vlastněnec, nce, m. vlastník, der Eigen- thümer. Zlob.

374591   Vlastnění Svazek: 4 Strana: 0731
Vlastnění, n., die Zueignung. Křivé v. sobě statkův. Ddk. II. 267.

374592   Vlastněný Svazek: 4 Strana: 0731
Vlastněný; -ěn, a, o, zugeeignet, geeig- net. Bern.

374593   Vlastní Svazek: 4 Strana: 0731
Vlastní = někomu náležející, což čího jest (v obec. mluvě: vlasní) a to a) co jest díl těla něčího, eigen. Vlastní rukou se pode- psati. Písmo v. ruky, zápis v. ruky, vlastní ruka; jistota vlastní rukou psaná. V. Pečeti naše přitisknouti a přivěsiti jsme nařídili a vlastní rukou podepsali. Pam. Val. Meziř. 133. Vlastníma očima viděti. Nosí v. vlasy (ne cizí). — b) Od někoho vycházející, jím učiněný, eigen. Svého vlastního stínu se báti. V. Aby sobě vybral dle vlastní vůle. Ddk. II. 209. Vlastní rozum král v hlavě. Vlastni chvála v oči práší, jiných chvála česť přináší. Prov. Tč. Z vlastní vůle, spontan. Us. Dch. Dle vlastního uznání; Vlastní silou. Us. Dch. To jsou v. slova jeho; Zlá rada vlastního pána bije. Us. Z v-ho vnuknutí to učinil. Sych. V. chvála z hrdla smrdí. Prov. Vlastní chvála nestačí. Za v. chválu se každý ostydí. Na Slov. Tč. — Poznam. K zájmenům přivlastňovacím, žádá-li toho důraz, přidává se slovo vlastní. Své vlastní jmění promrhal. Kl. To je tvůj vlastní hřích. Bž. 153. Jak mluvíš o cizích, uslyšíš také o svých vlastních. Us. Tč. Svého vlast- ního zákona si nevšímáme. V lat. překládá se pak zájmenem ipse. Nostram ipsorum legem negligimus. Kos. Vz Zájmeno. — c) K čehož užívání sami právo máme, eigen. V. dům, kout a kuchyně, člověk (poddaný chlap). V. V. kůň, statek, zboží. D. Své vlastní věci žádati na podstatě, sein eigen- thümliches Gut von der Masse fordern. Svá vlastní směnka. J. tr. Na jejím vlastním jmění. Půh. II. 123. A já jsem se k svému dědictví neodevzdanému připověděl a držím se toho jako svého vlastního. NB. Tč. 12. Ve vesnicích vlastních. Bj. V. hnízdo peklo ráj. Ros. Lodí jeho v. Har. Velmi rádo v. při cizím hyne. Přijda čert pro cizí pobere i to, což jejich vlastního bylo. V. Nic v-ho neměti. Us. Ve svém v-ním může učiniti každý podlé své libosti; Kdo chce, co chce se svou v. věcí učiniti, může. Pr. — V. = ne jinému obecné, osobě samé náležející, jí se týkající, eigen. Moc svou vlastní míti; vlastním jménem jmenovati, zavolati. V. V. užitek, zisk. Lepší v. chudoba, než cizí bohatství. Koll. V. obrana. V. jméno, vz Jméno. V. jména v označování zvířat, vz Šrc. 99. —101.; strach vysloviti jméno vlastní, ib. 405. —408. V. správa, eigene Regie. Dch. Nejlepší přítel ve vlastní kapse. Dch. Toho všeho pro lepší svědomí svú sem vlastní pečeť k tomuto listu přivěsil. Arch. II. 54. V. náklady, eigene Regie. Šp. V. obchod, Propre-Handlung. Nz. Pořádek čeledi šel mu nad vlastní. Us. Frch. — čemu. Ta bylina jest v. té krajině. Us. — V. = s ohle- dem na rození, přirozený, eigen, leiblich, eheleiblich, vollbürtig. V. bratr, sestra, bratří. Kom. V. děti. Za vlastního uznati, přijati. V. syn, Br., matka, otec. Státi se nepřítelem svých vlastních. Dch. Vzali ho za v-ho, an Kindesstatt. Šd. A tak všichni vyvolení jsú bratřie duchovní vlastní otcem i mateří, jenž zvláště řiekají spolu pánu Bohu: Otče náš!; A tak jich děti pojímaly sú se vlastní (Ada- movy á Eviny). Hus II. 339., III. 205. Moudrý otec, který své v. dítě zná. Shakes. Tč. Němému v. strýc nerozumí. Prov. — V. = vzhledem na vlasť. V. řeč, jazyk (mateřský), die Mutter-, Landessprache. V. kraj = vlasť, das Vaterland. Kdo se za řeč v. stydí, hoden potupy všech lidí. Prov. Tč. — V. = byt- nosti něčí založený, im Wesen eines Dinges begründet, eigen, eigenthümlich. Každý má svou vlastní křehkosť. Kmp. Č. 141. — komu. Všecko vědět i vidět jest jemu vlastní. Kom. To je v. tomu člověku. Us. Br. — koho (gt. ). Toť jest Boha samého v. Br. — V. pán věci, der Eigenthümer. CJB. 387. Vz Vladař. — V. postava, die Lebensgrösse. Har. V. soud, die rechte Gerichtsbehörde. V. zlomek, der echte Bruch. Šim. 60. — V. = zvláštní, besonders, eigen. To ve v. knize zapisuje. Us. — Byl. — Vz Vlastný. 257*

374594   Vlastní Svazek: 7 Strana: 1034
Vlastní = od někoho vycházející. Mají počet vydati z svých v-ních činóv. Št. Kn. š. — V. = přirozený, carnalis. Ž. kl. 152 a 2. V. otec, bratr; Aby vy najprv v-ní samy k sobě spolu měly milosť velim větší, neb jste sobě spolu nejbližšé; Čím jste vlast- nějsí, větší milostí dlužni jste se milovati z pravého dluhu; Ktož v-nieho zabil. Št. Kn. š. 29., 42., 43. — V., singularis, zvláštní. Ž. kl. 79. 14.

374595   Vlastní Svazek: 8 Strana: 0468
Vlastní. Krájí již z v-ho bochníka (o samo- statném). Šml. VIII. 220.

374596   Vlastnice Svazek: 4 Strana: 0732
Vlastnice, e, f. = které něco vlastně ná- leží, die Eigenthümerin. Smrť veliká v. veške- renstva. Dch. — V., pl., f., die Töchter von Cousins und Cousinen. U Olom. Sd. Vz Vlastník.

374597   Vlastnice Svazek: 10 Strana: 0484
Vlastnice, e, f. = matka. V zlodějské mluvě.

374598   Vlastnický Svazek: 4 Strana: 0732
Vlastnický = k vlastnictví se vztahující, Eigenthums-. V. žaloba, die Eigenthums- klage. Jg. V. právo, das Eigenthnmsrecht. Vz Právo. J. tr., Mus 1880. 504. Popíral biskupství olomouckému v-ho práva ku Blansku. Ddk. III. 68.

374599   Vlastnictví Svazek: 4 Strana: 0732
Vlastnictví, n. = právo vlastenství, das Eigenthumsrecht; 2. ve smyslu objektivném = všecky věci hmotné, k nimž někomu přísluší právo vlastnické. Vz S. N. V. soukromé, das Privat-Eigenthum, sedlské, der bäuer- liche Kleinbesitz; něco ve své v. dostati; něco svým v-tvím míti. Us. Dch. V. osobní, pozemkové, dědičné. Mus. 1880. 503., 527. Novotné království dáno u v. stolici Pe- trově; Pravidla života klášterského vymá- hají dokonalého zřeknutí se všelikého v. osobního; Země cizí nestávaly jsou se spo- lečným v-ctvím panujícího národa, nýbrž državou koruny; Darování, jež přijímá bi- skup Jan u v. církve své za přítomnosti mnohých vznešených svědkův. Ddk. II. 57., 102., 143., 219. (Tč. ).

374600   Vlastnictví Svazek: 7 Strana: 1034
Vlastnictví k dolům, Bergwerkseigen- thum. Jr. tr.

374601   Vlastnička Svazek: 4 Strana: 0732
Vlastnička, y, f. = vlastnice, die Eigen- thümerin. V-kám hradu trenčanského. Sl. let. VI. 135.

374602   Vlastník Svazek: 4 Strana: 0732
Vlastník, a, m. = kdo má právo vlasten- ství, der Eigenthümer, Eigner. Ros., Kram., Les. um. V., lépe než majetník, vz toto. V. (ztracené věci) nechť se ohlásí. Us. V-kem skladu býti, einen Verlag inne haben. Dch. Všeliké zboží bez vlastníka připadá země- pánu; V-ku věc jeho navrátiti. Ddk. IV. 200., 226. (Tč. ). Bratr muoj v. nebožtík. Půh. II. 501. — V. = druhý bratranec. V-ci = děti bratranců nebo sestřenic, die Kinder der Cousins und Cousinen. Us. mezi Olom. a Lipníkem. Cf. Vlastnice. — V., osob. jm.

374603   Vlastník Svazek: 10 Strana: 0484
Vlastník, a, m. = otec. V zlodej. mluvě.

374604   Vlastniti Svazek: 4 Strana: 0732
Vlastniti, il, ěn, ění = osobovati, eignen, zueignen. — co komu. Us. Měl moc a vůlí v položené lhůtě práva církve své znova sobě v. a pohledávati. Ddk. II. 269. Kazimír, král polský, vlastnil sobě právo k trůnu českému. Pal. Dj. IV. 2. 14., II. 1. 287. — si čeho, šp. m.: co. Brt. Vlastnivka, y, f., das Eigenschaftswort. Šm.

374605   Vlastnivý Svazek: 4 Strana: 0732
Vlastnivý, aneignend. Šm.

374606   Vlastnokrevný Svazek: 7 Strana: 1034
Vlastnokrevný, avtoyéwTjto?, mit dem eigenen Blute (Vater). Lpř.

374607   Vlastnomluv Svazek: 4 Strana: 0732
Vlastnomluv, u, m., der Idiotismus. Dch.

374608   Vlastnomocně Svazek: 4 Strana: 0732
Vlastnomocně = z vlastní moci, eigen- mächtig. Zlob.

374609   Vlastnomocnosť, i Svazek: 4 Strana: 0732
Vlastnomocnosť, i, f., die Eigenmächtig- keit. Sm.

374610   Vlastnomocný Svazek: 4 Strana: 0732
Vlastnomocný, eigenmächtig. Šm.

374611   Vlastnopis Svazek: 4 Strana: 0732
Vlastnopis, u, m. = rukopis od samého spisovatele vlastní rukou psaný, die Eigen- schrift, das Autograph. Někteří učenci ka- toličtí to za jistou věc tvrdili, že Marek latinsky psal, an v. jeho v Benátkách tomu nasvědčuje. Sš. Mr. 4.

374612   Vlastnorodnosť Svazek: 4 Strana: 0732
Vlastnorodnosť, i, f., die Originalität. Šm.

374613   Vlastnorodý Svazek: 4 Strana: 0732
Vlastnorodý, originell. — V., von echter Geburt. Čarodějka Kirke, v-dá sestřenice Aietova. Cimrh. Myth. 310.

374614   Vlastnorodý Svazek: 10 Strana: 0484
Vlastnorodý bratr. Msn. II. 240.

374615   Vlastnorozený Svazek: 7 Strana: 1035
Vlastnorozený, avroyéwriro?. Vz Vlastno- krevný (dod.).

374616   Vlastnoručně, lépe Svazek: 4 Strana: 0732
Vlastnoručně, lépe: vlastní rukou, eigen- händig. Ješto tak málo v. pokřestil; Slova v. psaná; I vytasili se Benátčané s prvo- pisem, jak pravili, v. od sv. Marka napsaným v latinské řeči. Sš. I. 164., II. 68., Mr. 4.

374617   Vlastnoruční Svazek: 4 Strana: 0732
Vlastnoruční, správně: vlastní rukou dělaný, psaný, eigenhändig. Nz. Král zmocnil ministra v-čním listem od 1. ledna, lépe: král zmocnil ministra listem vlastním nebo ručním daným dne 1. ledna. List v. nebo lépe vlastní rukou psaný (eigenhändiges Schreiben) rozeznává se od listu vlastního či ručního (Handschreiben) tím, že onen list jest psán rukou královou (jako na př. listy k jiným mocnářům), ale tento že jest od krále jen podepsán (na př. listy k ministrům). Šb. V. podpis. Rk. V. práce. Dch.

374618   Vlastnoručničně Svazek: 8 Strana: 0468
Vlastnoručničně (= vlastní ručnicí) ho zastřelil (žertem užito). Stč. Kon. 184.

374619   Vlastnoruký Svazek: 4 Strana: 0732
Vlastnoruký = vlastnoruční. Posléz ve v-kém přípisu obsah listu vystavuje. Sš. II. 5.

374620   Vlastnořečnosť Svazek: 4 Strana: 0732
Vlastnořečnosť, i, f., der Idiotismus. Na Slov. Jg.

374621   Vlastnoslovnosť Svazek: 4 Strana: 0732
Vlastnoslovnosť, i, f., die Etymologie. Ros.

374622   Vlastnoslovnosť Svazek: 7 Strana: 1035
Vlastnoslovnosť (!). Ros.

374623   Vlastnosť Svazek: 4 Strana: 0732
Vlastnosť, i, f. = vlastenství, das Eigen- thum. V. věci koupené; z vlastnosti n. z pod- danosti vysvoboditi, vyhostiti. Reš. Samého Boha jest v., samým slovem, co chce, činiti. BR. II. 35. b. — Pr. měst., Mus., Zák. sv. Ben. — V. = co komu vlastního jest přiro- zením n. zvykem, die Eigenschaft, Beschaf- fenheit. V., D. V. slove to, Čím nějaká věc se rozeznává od jiných. V. podstatná a pří- padná. Vz S. N. V. nelze mysliti o sobě, ale vždy při jiném. Přirozená v. a povaha (přirození). V. V. a povahu toho času. V. V. některé věci vykládati. Reš. V. řeči, Reš., mluvení. Br. Kristus má a chová v sobě bytedlně celý poklad božských vlastností. Sš. II. 201. My u knížete při všech jeho skvělých v-tech, které jej zdobily, takového sebezapření nehledáme. Ddk. III. 209. Bo- hatství tu v. má, že z moudrého hlupce udělá. Prov. Tč. V-sti nerostův: tvaroslovné n. morfologické, fysikalní (barva, lesk, prů- hlednosť, tvrdosť, hutnosť atd. ), chemické (z čeho jsou složeny a jak sloučeny, jaké látky a v jakém množství lze z nich dostati), optické (barva, lesk, průhlednosť). Bř. Vz Znak, Schd. II. 14., 19. — Pozn. Vlastnosť vyjadřuje genitiv vlastnosti, někdy i instru- mental vlastnosti, vz Genitiv, Instrumental. Na označenou vlastnosti užíváme také před- ložek s a o. Předložky o užíváme, když jest jméno podstatné určeno jménem čísel- ným. Král dal novému městu za erb orla o dvou hlavách. Stavení hradu o trojím ponebí bylo. Koráb o šesti veslích. Vz O. Byl to člověk starý s hlavou šedivou. V za- hradě bylo mnoho stromů s ovocem pře- krásným. Beran se zlatýma rohama. — Brt. S. 88. (3. vyd. ). — V. = samomilenství, sobectví, die Eigenliebe. Kde panuje v. Hugo.

374624   Vlastnosť Svazek: 7 Strana: 1035
Vlastnosť. V. podružná, prvotná, vše- obecná, SP., krystallická, Osv., boží (abso- lutní, positivná, relativná atd.). MH. 7. Ge- nitiv vlastnosti (qualitatis). Gb. Ml. II. 115. 12. Instrumental v-sti. Ib. 128.

374625   Vlastnosť Svazek: 8 Strana: 0468
Vlastnosť = vlastnictví. To je moja v., pamiatka z časov dávnych. Phľd. 1895. 309. V. tiež tej istej rodiny. Phľd. 1896. 294.

374626   Vlastnosť Svazek: 9 Strana: 0373
Vlastnosť. V-sti osob a věcí. Vz Zát. Př. XV. odst. 13,

374627   Vlastnostný Svazek: 8 Strana: 0468
Vlastnostný. V. název místa (dle jeho vlastností). Phľd. XII. 71.

374628   Vlastnoškální Svazek: 9 Strana: 0373
Vlastnoškální = ke škále náležitý, lei- tereigen, hud. Mus. 1850. II. 12. Př.

374629   Vlastnota Svazek: 4 Strana: 0732
Vlastnota, y, f. = vlastnosť. V. boží. Sš. I. 122.

374630   Vlastnovážeň Svazek: 10 Strana: 0484
Vlastnovážeň. Cit v-žně. Lind. Lit. I. 804. Sr. násl.

374631   Vlastnověra Svazek: 10 Strana: 0484
Vlastnověra, y, f. Cit v-ry. Lind. Lit. I. 804.

374632   Vlastnovkusný Svazek: 9 Strana: 0373
Vlastnovkusný rozmar. Mus. 1848. II. 260.

374633   Vlastnučičký Svazek: 7 Strana: 1035
Vlastnučičký, zdrobn. vlastní. V. dům. Slov. Phľd. III. 533.

374634   Vlastný Svazek: 4 Strana: 0732
Vlastný = vlastní. V-né jméno. Mor. Tč. Vzali si ma, vzali za syna v-ého, zo mňa vychovali junáka švarného. Sl. ps. Volila by som byť jeho žena v-ná. Sl. ps. 372. I měl bratra v-ého. NB. Tč. 206. V-ná je- nom Galatie. Sš. II. 3. Svými v-nými pe- čeťmi utvrdili sú. Arch. V. 387. Tomu na svědomie a pro lepší jistosť má v-ná pečeť s mú dobrú volí přivěšena jest k tomuto listu. List z r. 1413. K svému v-ému držení. List z r. 1514. Tč. Drží mi mé v-né neza- placené zboží Sušice. Půh. II. 410.

374635   Vlasto Svazek: 4 Strana: 0733
Vlasto = vláště. Výb. I. 155.

374636   Vlastoň Svazek: 7 Strana: 1035
Vlastoň, ě, m., os. jm. Hol. 150.

374637   Vlastovčí Svazek: 4 Strana: 0733
Vlastovčí, v ob. mluvě: lašťovčí, Schwal- ben-. V. hnízdo. D. — V. ocas (dvojnásobný šíp) = násep, jehož popředí v podobě ote- vřených kleští vybíhá ve stranu k nepříteli obrácenou; dvé takových kleští vedlé sebe dvojnásobným vlaštovčím ocasem jmenujeme, der Schwalbenschweit. Čsk. V. lejno. BO.

374638   Vlastovčí Svazek: 7 Strana: 1035
Vlastovčí voda. Mllr. 15. V. mluva. Vz Km. 1886. 359., Brt. Dt. 62., 44., Er. P. 24. V. hořák či ocas = který dává plamen plochý, ve dva ostré rohy vybíhající. Vz KP. VI. 610.

374639   Vlastovčí Svazek: 10 Strana: 0484
Vlastovčí mluva. Vz Vyhl. II. 264.

374640   Vlastovčí Svazek: 10 Strana: 0484
Vlastovčí hlas. Vz Vlasť. I. 111.

374641   Vlastovec Svazek: 10 Strana: 0484
Vlastovec, vce, m., (h)irundo. Rozk. P. 196. Sr. Vlaštovice.

374642   Vlastovice Svazek: 7 Strana: 1035
Vlastovice. V 6. ř. článku oprav: V. jest v: V jest. Cf. Mkl. Etym. 161. a, Kram. Slov., Zbrt. 64., 69., Brm. II. 2. 539.—553., 746., II. 3. 549.—568., Lastovice, Mách. 18. V. v mor. národních písních vz Brt. N. p. III. str LXXXVIII. V. družná. Vz List. fil. I. 243. Vlastovienka. Slov. Ht V. švihotá, švitorá, švrluká. Brt. V-ce tu hnízdiece; Ščebetem jednej vlastovice měl přiekazu. Ev. olom. 76. Dokud v. nezašve- holí, nepouštěj se do rolí. Vletí-li v ote- vřeným oknem do světnice, přináší prý štěstí. Us Kšť. Když čeládka na dvoře hnůj nakládá, v. pokřikuje: Štvery vidly, štvery vidly, pátý kopáč! Zlinsk. Brt. O její mluvě vz Vlastovčí (dod.). Hospodář spatřiv z jara poprvé v-ku umyje si ruce v močále, odkud béře v. bláto na hnízdo, aby si její přízeň získal. U Vojic. Kšť. Kdo chytí v-ku, bude nešťasten. U Záhoří. Kšť. Pověry o v-ce vz v Mtc. XVI. 87.

374643   Vlastovice Svazek: 10 Strana: 0484
Vlastovice. Když vlašťovice letí, jest znamení podletí. Ott. Kal. 1904. Kdo vla- šťovkám strhne hnízdo, zemře do roka, a dům, kde se to stane, neujde požáru. Mtc. 1. 1897. Obrz. 25.

374644   Vlastovice, vlaštovice Svazek: 4 Strana: 0733
Vlastovice, vlaštovice (v obec. mluvě lašťovice), vlastovka, vlaštovka, vlastovička, vlaštovička, vlaštovenka (v obec. mluvě la- šťovka, lašťovička, u Opavy vlaštůvka, Klš. ), y, f.; šp. vlašťovka, hirundo, die Schwalbe. V. jest přisuto: lastovica — vlastovice. Gb. Hl. 118. Vlastovice v MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Šrc. 57. V. mořská, vz Schd. II. 502. V. domovní (jiřička), dýmová (vůbec: vla- stovice, lašťovka), rorejs, břehovka. Jg. V. obecná, břehule či břehovka, purpurová. Vz S. N., Frč. 355. V. europská, jihoafrická. Holub I. 201. V. šveholí. Kom. V. švitoří: Většímu větší, menšímu menší; kdo nechce vzíti, proutečkem po řiti, až vřískne! Na Vsacku. Vck. V. jarná, zlítná, Er., družná. LS. Z rána prý zpívá: Já jsem časně vstala, devět políček obletala a ty ještě spíš? Brt. Když má pršeti, lítají v-ky při zemi; má-li déšť brzo přestati, vznášejí se vysoko do vzduchu. Pran. Tč. V-ky umírají (nescípají). Us. Mus. V-ky pijí, bude pršet. Šp. a Tč. Má kútky jako vlaštovka (koutky ústní, široké). Ve Slez. Šd. V. jest ptákem posvát- ným.... jejího hnízda přilepeného chrání posvátná úcta lidu a největší pustoň neod- vážil by se ublížiti milému ptáčku tomuto nebo hnízdu jeho. Brt. v Mtc. 1877. 143. V kterém domě v. přebývají, tam bývá boží požehnání. Sk. V-ka šveholí, že ji nic nebolí. Slez. Šd. Okolo zahrádky laštověnka lítá, zkázala mně milá, že mě nepřivítá; Přeletěla laštovečka přes ten černý les, a co ty mi laštověnko nového neseš?; Za našimi humny zelená se, sedí tam laštověnka, švitorá se; já ju budu poslúchati, co ona mně bude po- vídati; ona mně žaluje, že je zima, že můj milý chodí za jinýma. Sš. P. 300., 316., 370. Má bílá hubička, keď ti ščebetala jako la- štovička; Lepší byla moje nebožčička, šče- botala jako laštovička. Sš. P. 232., 238. Druhá k němu švitořila jako vlaštovička. Er. P. Vlaštovička sedí na lati, bude ště- betati: Vstávej Jeníčku! Er. P. Polská v. šveholí: Byly jsou tu stohy, brhy, již tu není nic. Us. Tč. Živí se jako vlastovka (den ke dni, z ruky do úst). Dch. Jedna vlastovka nedělá jara. Prov. Tč. O Marie narození vlastovek tu více není. Prov. Tč. Okolo Zacharyáše a Reginy ubírají se v-ky do ciziny. Kda. O pověrách v-ek se týka- jících vz Mus. 1853. 488. V. letem mouchy chytá. Sych. Laštovic v domě svém necho- vej (lidi nevděčných a klevetných). Mus., Lom. Den začíná v-ička, večer končí zpěv slavíčka (napřed pracuj, potom požívej ve- selí). Přísl. rus. Slyší-li kdo ponejprv v-ci nevida jí, bude po celý rok pomlouván; Vybere-li kdo v-ky nebo shodí-li jim hnízdo, dojí v tom domě krávy krví. Na mor. Va- laš. Vck.

374645   Vlastovicí, vlaštovicí Svazek: 4 Strana: 0733
Vlastovicí, vlaštovicí, v obec. mluvě: laštovičí, lašťovičí, Schwalben-. V. hnízdo, Aqu., zpěv, Hlas., kámen, V., ocas, D., ptáče. Ž. wit. Ezech. 14.

374646   Vlastovicovitý, vlastovicovitý Svazek: 4 Strana: 0733
Vlastovicovitý, vlastovicovitý, schwal- benartig. Krok. I. c. 121.

374647   Vlastovíče Svazek: 10 Strana: 0484
Vlastovíče, ete, n. = mladá vlastovka.

374648   Vlastovičenec, vlastovičenec Svazek: 4 Strana: 0733
Vlastovičenec, vlastovičenec, nce, m., junge Schwalbe. Jád.

374649   Vlastovičin Svazek: 10 Strana: 0484
Vlastovičin, a, o. V-no ptáče. Ž. pod. Cant. Ezech. Isa. 38. 14. (Mš. ).

374650   Vlastovička Svazek: 4 Strana: 0733
Vlastovička, vz Vlastovice.

374651   Vlastovičník Svazek: 9 Strana: 0373
Vlastovičník, u, m. = kámen z hnízda vlastovčího. Nár. sbor. 1901. 145.

374652   Vlastovičník, vlastovičník Svazek: 4 Strana: 0733
Vlastovičník, vlastovičník, v obecné ml. lastovičník, lastovičník, u, m., chelido- nium, das Schöllkraut, Schwalbenkraut, ro- stlina. V. větší (krvavník, nebeský dar, cel- duně), ch. majus, uselnatý. Rostl. Vz S. N., Rstp. 63., Čl. Kv. 222., 284., Kk. 211.

374653   Vlastovičníkovitý, vlastovičníkovitý Svazek: 4 Strana: 0733
Vlastovičníkovitý, vlastovičníkovitý, Schwalbenkraut-. Rostl.

374654   Vlastovičný Svazek: 4 Strana: 0733
Vlastovičný, vlaštovičný kámen, Schwal- ben-. Byl.

374655   Vlastovník Svazek: 4 Strana: 0733
Vlastovník, u, m. = vlastovičník.

374656   Vlastuomluv Svazek: 7 Strana: 1035
Vlastuomluv. Trnka (1830).

374657   Vlasvo Svazek: 7 Strana: 1035
Vlasvo, a, n., filla, zastr. Veleš

374658   -vlasý Svazek: 4 Strana: 0733
-vlasý, ve složeninách: krátko-, dlouho- vlasý.

374659   Vlasyně Svazek: 4 Strana: 0733
Vlasyně, ě, f., nyní: vlasina. Hank.

374660   Vlašák Svazek: 4 Strana: 0733
Vlašák, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

374661   Vlašák Svazek: 7 Strana: 1035
Vlašák. Cf. Vlastislav.

374662   Vlašan Svazek: 4 Strana: 0733
Vlašan, a, m., osob. jm. Slez. Šd.

374663   Vlašan Svazek: 7 Strana: 1035
Vlašan, Cf. Vlastislav.

374664   Vlašánek Svazek: 4 Strana: 0733
Vlašánek, nka, m., osob. jm. Slez. Šd.

374665   Vlaščě Svazek: 4 Strana: 0733
Vlaščě = zvláště, singulariter, zastr. Ž. wit. 140. 10.

374666   Vlášče Svazek: 7 Strana: 1035
Vlášče = zvláště. Výb. I. 392.

374667   Vlaščeky Svazek: 9 Strana: 0373
Vlaščeky = vlasy, kudly. Slez. Lor. 80.

374668   Vláščie Svazek: 7 Strana: 1035
Vláščie. Cf. Gb. Ml. I. 113., Mkl. Etym. 378. b. Vláščí dar. Kar. 116. A to u vláš- čiem obyčeji měl. Výb. I. 282. V-čím zje- vením. Výb. II. 288. — Sv. ruk. Al. 742., 782., 787., 844. a SB. 141.

374669   Vláščie, vlaštie Svazek: 4 Strana: 0733
Vláščie, vlaštie, zastr. = vlastní, zvláštní. Kat. 2298., Dal. 204., Hr. rk. 135. Pokora je vlaštie ozdoba. Výb. 1. 085. — Št., St. skl., Pass. V. zvěř. Ž. wit. 79. 14.

374670   Vlášční Svazek: 10 Strana: 0484
Vlášční = zvláštní. V. řeč. Mill. 85a.

374671   Vlaše Svazek: 4 Strana: 0733
Vlaše, ete, Vlašátko, a, m., ein junger Italiener. Ros.

374672   Vlašec Svazek: 4 Strana: 0733
Vlašec, šce, m., osob. jm. Tk. V. 94.

374673   Vlašek Svazek: 4 Strana: 0733
Vlašek, ška, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127., Arch. I. 521.

374674   Vlášek Svazek: 4 Strana: 0733
Vlášek, ška, m., osob. jm. Šd.

374675   Vlášek Svazek: 7 Strana: 1035
Vlášek. Arch. VIII. 79., 89. Cf. Vlasti- slav.

374676   Vlašek Svazek: 8 Strana: 0468
Vlašek, šku, m. = pekařské pečivo. Dva vlašky biela za haléř. 1444. Arch. XIV. 444.

374677   Vlášené Svazek: 7 Strana: 1035
Vlášené = žíně. Uh. Brt. D. 285.

374678   Vlášení Svazek: 4 Strana: 0733
Vlášení, vz Vlasení (žíně). Kat. 2254. — V. = mrcas, die Wurzelfaser. Šp. V. =
drobné a jemné kořínky u stromu. Rgl. — V., der Federbusch. Kom.

374679   Vlášeníčkatý Svazek: 4 Strana: 0733
Vlášeníčkatý, capillatus, haarig. V. ko- řen = vlášením obrostlý. Rst. 515.

374680   Vlášeníčko Svazek: 4 Strana: 0733
Vlášeníčko, vz Vlášení. V-ka, Wurzel- Haare, pili radicales. Nz. V. nabobnělo, na- bubřelo, naběhlo, naskočilo; hrubé v. Šp.

374681   Vlášenitý Svazek: 7 Strana: 1035
Vlášenitý, wurzelfaserig. Osv. VI. 37.

374682   Vlášenitý. V Svazek: 10 Strana: 0484
Vlášenitý. V. přílba. Msn. II. 277. Sr. Vlásení.

374683   Vlašenka Svazek: 7 Strana: 1035
Vlašenka, y, f. = kytka žíní na biči. Brt. D. 285.

374684   Vlášený Svazek: 4 Strana: 0733
Vlášený; -en, a, o = vlasený, žíněný. Mor. Šd.

374685   Vláší Svazek: 4 Strana: 0733
Vláší, n. = žíně. V. z koňského, krav- ského, z volského ocasu, z koňské hřívy. Na již. Mor. Šd.

374686   Vlašim Svazek: 4 Strana: 0734
Vlašim, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

374687   Vlašim Svazek: 7 Strana: 1035
Vlašim. Z V-mě. Arch. VII. 573. Do V-mě. Arch. VIII. 14., IX. 123., 182., 425. Jakou kašnu tam měli. Hodin tam neměli a musil tedy pustucha na náměstí 12 zapráskat. Kdo chce Vlašimana pozlobiti, zakuňká naň (mívali tam mnoho žab). Vz Sbtk. Kr. h. 129. — V., a, m., os. jm. Vz Vlastislav (dod.).

374688   Vlašim Svazek: 7 Strana: 1397
Vlašim. Z V-mě. Arch. XI. 140., XII. 253., Půh. III. 227., V. 13., 303. Z V-mi: Půh. III. 502. (r. 1437 ), IV. 93 , 94. (r. 1464.), 140., V. 253. (r. 1492 ), 258. (1493.).

374689   Vlašim Svazek: 8 Strana: 0468
Vlašim, ě, f. List. fil. 1895. 320. Mistr Jan z V-mě. Arch. XIII. 323. Do V-mě. 1468., 1475. Ib. XIV. 161.. 218. U V-mi. 1b. 115. (r. 1462.). Z V-mě. 1490. Půh. VI. 1., 173.

374690   Vlašim Svazek: 9 Strana: 0373
Vlašim, ě, později také -i. Gb. H. ml. III. 1. 310. Z V-mě. Pal. Děj. III. 1. 171., III. 2. 20., 399. Z V-mě. 1491. Arch. XVI. 412., XVII. 547., 187., XVIII. 85. Z V-mě. Tk. Žk. 113.

374691   Vlašim Svazek: 10 Strana: 0484
Vlašim, ě (i), f. Z V-mi. Tbz. V. 1. 280., 309.

374692   Vlašim, ne Svazek: 4 Strana: 0733
Vlašim, ne: Vlašim, ě n. i, f., město v Benešovsku v Čechách. Vz více v Tk. II. 296., III. 663., IV. 745., V. 263., S. N., Tov. I. 14., 4., Blk. Kfsk. 896. Z V-mě. Pč. 8., Arch. I. 61. (1399. ). Gb. v Listech filol. 1882. 124. doporučuje gt. Vlašimě. Cf. Ten je bydlem z Jiřimě. Pč. 2. Vz Chrudim, Boleslav a p. — Vlašiman, a, m. — Vla- šimský = z Vlašimi. — V., ého, m., osob. jm. V. Mart. Tk. V. 71. .....73. V. Jan. Vz Blk. Kfsk. 882.

374693   Vlašín Svazek: 4 Strana: 0734
Vlašín, a, m., osob. jm.

374694   Vlašín Svazek: 7 Strana: 1035
Vlašín, a, m., vz Vlastislav.

374695   1. Vlašina Svazek: 4 Strana: 0734
1. Vlašina = vlašina.

374696   2. Vlašina Svazek: 4 Strana: 0734
2. Vlašina, y, f. = vlaská řeč, die wäl- sche Sprache. V. Vz Vlaština. — V. = lid vlaský. Us. Tč. — V. = koňské žíně, das Rosshaar. Us. u Nové Kdyně. Rgl. Trhání vlašin z klisního ocasu. Jel. En. m. 26. Cf. Vláší, Vlášení.

374697   Vlašina Svazek: 7 Strana: 1035
Vlašina = žíně. Vz Vlasina.

374698   Vlašinový Svazek: 4 Strana: 0734
Vlašinový = z vlašin, hären. V. síto. Us.

374699   Vlašiti Svazek: 4 Strana: 0734
Vlašiti, il, en, ení, zum Italiener machen. Smrž.

374700   Vlaška Svazek: 4 Strana: 0734
Vlaška, y, f. = Vlachyně. Vz Vlach. — V., osob, jm. Pal. Rdh. 1. 127., Tk. III. 445.

374701   Vláška Svazek: 7 Strana: 1397
Vláška. Pekaři pekli v 16. stol. v-ky. Wtr. Obr. II. 257.

374702   Vlaška Svazek: 9 Strana: 0373
Vlaška, y, f, pták. Vz Pěnice.

374703   Vlaška Svazek: 10 Strana: 0484
Vlaška, y, f. = druh kur (slepic). Nár. list. 1903. 136. 9.

374704   Vláškovatěti Svazek: 8 Strana: 0468
Vláškovatěti. Víno v-tí = houstne, jako masné po něm plove. Čistí se metlou. Brt. D. II. 441.

374705   Vlašky Svazek: 8 Strana: 0468
Vlašky, obec v Liptovsku. Phľd. XII. 69., 159.

374706   Vlašsko Svazek: 4 Strana: 0734
Vlašsko = Vlasko.

374707   Vlašskoněmecký Svazek: 9 Strana: 0373
Vlašskoněmecký. V. drama. Vz Vlč. Lit. II. 1. 67.

374708   Vlašský Svazek: 4 Strana: 0734
Vlašský = vlaský.

374709   Vlašský Svazek: 7 Strana: 1035
Vlašský = veliký, zvláště krásný. U Stu- dené. Vlchř.

374710   Vlašský Svazek: 9 Strana: 0373
Vlašský. Páchal vlašské sodomství (prznil hochy). Dač. I. 171.

374711   Vláště Svazek: 7 Strana: 1035
Vláště. (To) v. příleží sv. duchu. Št. Kn. š 26. Vz Vlášče.

374712   Vlaště, vlašče Svazek: 4 Strana: 0734
Vlaště, vlašče, zastr. = zvláště, insbe- sondere. Pass. 325. Vz Vlaščě.

374713   Vláští Svazek: 7 Strana: 1035
Vláští. Mkl. Etym. 378. b. Ktož své vláštie penieze mají. Št. Kn. š. 137. Pomysl o národiech v tích, generationes singulas. Ž. kl. Deut. 32.

374714   Vláští, vláščí Svazek: 4 Strana: 0734
Vláští, vláščí, vz Vláščie. V. přietel, přiezň. Št.

374715   Vlaština Svazek: 4 Strana: 0734
Vlaština, y, f. = vše, co vlaského, zvl. řeč, wälsches Wesen, wälsche Sprache. Vz Vlašina, Us. — V. = zelí. Na Slov. D. V., vulgo kél, brassica oloracea, Kohl, Kohl- kraut. Mt. S. X. 1. 50.

374716   Vláštnosť Svazek: 4 Strana: 0734
Vláštnosť, i, f. = obzvláštnosť, zvláštní obchod, důvěrnost', die Vertraulichkeit, be- sondere Freundschaft. Tkad.

374717   Vlaštovčí Svazek: 4 Strana: 0734
Vlaštovčí ocas, vz Vlastovčí.

374718   Vlaštovčí Svazek: 9 Strana: 0373
Vlaštovčí mluva. Vz Čes. 1. VIII. 343.

374719   Vlaštovčinec Svazek: 4 Strana: 0734
Vlaštovčinec, nce, m. = vlaštovčí trus, der Schwalbendreck, -koth. Šd.

374720   Vlaštověnka Svazek: 4 Strana: 0734
Vlaštověnka, y, f. = vlastovice. V. švi- hoce, vstávej synku do práce. Čes. mor. ps. 138.

374721   Vlaštovica Svazek: 4 Strana: 0734
Vlaštovica, e, f. = vlastovice. U Uher. Hrad. Tč.

374722   Vlaštovica Svazek: 8 Strana: 0468
Vlaštovica, e, f., vz Racek chechtavý (3. dod.). Jinak spr. vlaštovice. Je čistotná jako v. Žďár. Nár. list. 1894. č. 155. odp. feuill.

374723   Vlaštovice Svazek: 4 Strana: 0734
Vlaštovice atd., vz Vlastovice. BR. II. 79. a.

374724   Vlaštovice Svazek: 8 Strana: 0468
Vlaštovice, místy na Mor. laštůvka, lasto- vica. Na Jevíčsku zpívá: Malému malé vidle, volkému velké vidle a nechce-li, mrsk ho! Mtc. 1893. 301.

374725   Vlašťovíče Svazek: 10 Strana: 0484
Vlašťovíče, ete, n. = mladá vlastovka. Světz. 1888. 74.

374726   Vlaštovička Svazek: 4 Strana: 0734
Vlaštovička, y, f., vz Vlastovice. — V., Wlastowitz, ves u Opavy. PL.

374727   Vlaštovičky Svazek: 4 Strana: 0734
Vlaštovičky, pl., Schvvalbenfeld, ves u Vel. Meziříčí. — V., Wlastowitz, ves u Opavy. Tč.

374728   Vlaštovičník Svazek: 4 Strana: 0734
Vlaštovičník, u, m., Schwalfenhof, sa- mota u Krumlova. PL.

374729   Vlaštovičník Svazek: 8 Strana: 0579
Vlaštovičník = vlaštovník (krvovník, ne- beský dar). Vz Ott. XII. 131.

374730   Vlaštovičník Svazek: 10 Strana: 0484
Vlaštovičník, u, m., rost. V. větší, chelidonium majus: bolák, bradavičník, celduň, celdoun, celidonie, celidon, celiston, celigon, celigana, celiganka, celidana, cele- dunk, cendalie, cendelia, cendelín, cende- lína, cendolín, celadona, celodeň, celoděj, dravnicovina, krvavník, krvavníček, krkav- ník, krvovník, krvavičník, krvavníkový kořen, krvavý stařeček, lašťovičník, lašťov- ník, lišejník, mlíč (hadí, hlohový), nebeský dar, šelvorc, tolita. Vz Čes. 1. XIV. 222.

374731   Vlaštovka Svazek: 4 Strana: 0734
Vlaštovka, y, f., vz Vlastovice.

374732   Vlaštovka Svazek: 7 Strana: 1397
Vlaštovka, vz Lašťovčí (2. dod.).

374733   Vlaštovka Svazek: 8 Strana: 0468
Vlaštovka, y, f. Noční v., caprimulgus europaeus. Brt. D. II. 49 5. Vz násl.

374734   Vlaštovka Svazek: 9 Strana: 0373
Vlaštovka mořská, vz Racek: noční, vz Lelek; obecná, hirundorustica Dorfschwalbe. Šír II. 17. Ve kterém domě v. hnízdi, ten nevyhoří ani hrom tam neuhodí; Shodil-li by kdo v-ce hnízdo, krávy v tom domě do- jily by krví. Brt. v Hlídce 1899. 104. Lítají-li v-ky při zemi, bude pršeti. Čes. 1. IX. 254.

374735   Vlaštovník Svazek: 4 Strana: 0734
Vlaštovník, u, m, asclepias syriaca, rostl. Vz S. N. — V. = krvavník, celdún, cheli- donium, das Schöllkraut. Nz. lk. Vz Vlašto- vičník.

374736   Vlaštůvka Svazek: 8 Strana: 0468
Vlaštůvka, y, f., vlaštovka, laštůvka, la- štovička (uh.), jastovečka (Cáhnov), hirundo rustica, pták. Brt. D. II. 494.

374737   Vlat Svazek: 7 Strana: 1035
Vlat, u, m., arista, zastr. Pršp. 28.

374738   Vlát Svazek: 8 Strana: 0468
Vlát, u, m., oprav v: vlát i, f. = lať, ovesný klas. Brt. D. II. 510. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 35. Vlati ovsa se kladou na řádky (když se seká); Z vlati ovesné zrnka strhnouti. Duf. 238., 370.

374739   Vlátati Svazek: 4 Strana: 0734
Vlátati, einflicken. — co kam: kus sukna do kabátu. Us. Tč.

374740   1. Vláti Svazek: 4 Strana: 0734
1. Vláti, vlaji, ál, án, ání = vlniti, pohybo- vati, hin und her bewegen, in Wallung brin- gen. — co. Bouře vlaje (vlní) vodu. Jg. — V. se = vlniti se, vláti se. Korouhve se vlají, die Fahnen wehen. Dch. — (se) kde. V zlatých kadeřích vláli se vláskové jeho. Hank. Nesmírný ocean v. se bude mezi námi. Johan. Odtud vlál zas na dómu milánském prapor císařský. Ddk. III. 237. Plášť mu kol ramenou vlál; Rozkoš neobsáhlá v jeho ňadrech šumně vlála. Čch. Bs. 12., Petrkl. 51. — kdy. Vlajou-li silně korouhve v kří- žových dnech, bude v létě mnoho bouří. Dne 25/4 1142. vlála dle zprávy letopisce v bitvě na Hoře vysoké vexilla rosea v če- ském voji. Ddk. IV. 216. — (se) kudy. Myšlénky již jasněji vlají se jí po mozku. Česk. vč. Moje šedivá brada přes prsy vlaje. Hank. Ňádrem vlálo prvé lásky přání. Čch. Bs. 30. — jak. Prapor plápolem se vlaje, wogend. Dch. — odkud. Božího hněvu metly s výše vlály (blesky šlehaly). — se čím kam. Šátkem si vlajíc na ra- mena. Kká. Td. 67.

374741   2. Vláti Svazek: 4 Strana: 0734
2. Vláti = vlíti. Na Slov. Bern.

374742   Vlátí Svazek: 4 Strana: 0734
Vlátí, n., die Eingiessung, Begiessuug. Sejí oves, růste bez vlátí, kopou zlato, ale bahnatí. Sš. Bs. 194.

374743   Vláti Svazek: 9 Strana: 0373
Vláti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 389.

374744   1. Vláti čím Svazek: 7 Strana: 1035
1. Vláti čím. Větřík šatem vlaje. Mcha. — kam. K šíji vlá temný vlas. Kká. — odkud. Z něho vlálo teplo. Vrch. — kudy. Šat vlál povětřím. Vrch.

374745   Vlatice Svazek: 4 Strana: 0734
Vlatice, pl. Mikuláš z Vlatic. Arch. III. 188.

374746   Vlatocha Svazek: 4 Strana: 0734
Vlatocha, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

374747   Vláva Svazek: 4 Strana: 0734
Vláva, y, f., řeka na Mor. S. N. V. 458.

374748   Vlávati Svazek: 10 Strana: 0484
Vlávati = dlabati. — co komu kam. Díry do zdi mu vlával. 1566. Arch. praž. Wtr

374749   Vlaverýn Svazek: 4 Strana: 0734
Vlaverýn, a, m. V. Václav. Vz Blk. Kfsk. 984.

374750   Vlavosrstný Svazek: 4 Strana: 0734
Vlavosrstný, hirsutus, zottig. Vký.

374751   Vlavý Svazek: 7 Strana: 1035
Vlavý, flatternd. Přijde mladík s vlavým peřím. J. V. Sládek.

374752   Vlavý Svazek: 8 Strana: 0468
Vlavý = vlající. V. sítí, Slad. Žen. 15., chochol. Vrch. F. II. 127.

374753   Vlaziti Svazek: 4 Strana: 0734
Vlaziti, il, ení = vlézti, hineinkriechen. Vz Laziti.

374754   Vlaž Svazek: 7 Strana: 1035
Vlaž, e, f. = vlažení. Slov. Phľd. II. 566.

374755   Vlážec Svazek: 8 Strana: 0468
Vlážec, žce, m., hygronoma, brouk. Y. polovičatý, h. dimidiatum. Vz Klim. 174.

374756   Vlažení, n Svazek: 4 Strana: 0734
Vlažení, n., die Befeuchtung.

374757   Vlažený Svazek: 4 Strana: 0734
Vlažený; -en, a, o, befeuchtet.

374758   Vlažený Svazek: 9 Strana: 0373
Vlažený. Ach světlosti v-ná, naplň srdce lichá; Daj otplatu v-nú dušici. Rozb. II. 139.

374759   Vlažička Svazek: 4 Strana: 0734
Vlažička, y, f., vz Vláha.

374760   Vlažinka Svazek: 4 Strana: 0734
Vlažinka, y, f., Wlaschinka, hospoda u Jamnice. PL.

374761   Vlažiti Svazek: 4 Strana: 0734
Vlažiti, il, en, ení; vlažívati = vlahou napouštěti, feucht machen, befeuchten, net- zen. V. — co (čím): luka vodou. Déšť zemi vlaží. Us. Tč. Chléb v. (chléb z peci vyndaný vodou potírati, aby se leskl). Vz Pekař. — co odkud jak. Z číše štěstí po- zemského vlaž ve střídmosti svoje chtivé rety. Čch. Mch. 95. — V. = vlažným činiti, lau machen. D.

374762   Vlaživý Svazek: 7 Strana: 1035
Vlaživý, netzend. Sldk. 160.

374763   Vlažnavý Svazek: 7 Strana: 1035
Vlažnavý = trohu vlažný. Vck.

374764   Vlažně Svazek: 4 Strana: 0734
Vlažně = málo teple, lau, laulich, lau- warm. Ros. — V. = nehorlivě, chladně, kalt- sinnig. V. milovati. Jel.

374765   Vlažněti Svazek: 4 Strana: 0734
Vlažněti, 3. pl. -ějí, ěl, ění; vlažnívati = vlažným se státi, lau werden. Již láska vlažní. Troj., Sych.

374766   Vlažník Svazek: 8 Strana: 0468
Vlažník, a, m., bidessus, brouk. V. jedno- pruhý, b. unistriatus, jemný, delicatulus, nej- menší, minutissimus, stejný, geminus. Vz Klim. 90.

374767   Vlažniti Svazek: 4 Strana: 0734
Vlažniti, il, ěn, ění, vlažnívati, lau ma- chen. Ros.

374768   Vlažno Svazek: 4 Strana: 0734
Vlažno = ani horko ani studeno, lau; mokro, vlhko, feucht. D.

374769   Vlažnosť Svazek: 4 Strana: 0734
Vlažnosť, i, f. = mírná teplosť, die Lauig- keit, Laulichkeit. Ros., Reš. — V. v pobož- nosti, die Lauigkeit in der Andacht. Kom. Znamená se mezi nimi jakási v. Kram. V. náboženská = zanedbávání náboženských povinností, die religiöse Lauheit. MP. 119. — V. = vláha, mokrosť, die Feuchtigkeit. V.

374770   Vlažnosť Svazek: 7 Strana: 1035
Vlažnosť = vláha. Udělte mi té v-sti z studnice božské milosti. Pravn. 2029.

374771   Vlažnota Svazek: 4 Strana: 0734
Vlažnota, y, f. = vlažnosť. Jg.

374772   Vlažnoučko Svazek: 4 Strana: 0734
Vlažnoučko. Je tu v. (teplounko), es ist weicherlwarm. Dch.

374773   Vlažnounký Svazek: 4 Strana: 0734
Vlažnounký, lieblichlau, weicherllau. Dch.

374774   Vlažnouti Svazek: 4 Strana: 0734
Vlažnouti, ul, utí = počínám vlažným býti, lau werden, lauen. — kde. Voda ze studnice na slunci vlažne. Jg. — Troj. — V. = vlhnouti, feucht werden. Bern. — Jg.

374775   Vlažnutí Svazek: 4 Strana: 0734
Vlažnutí, n., das Laulichwerden. Na Slov. Bern.

374776   Vlažný Svazek: 4 Strana: 0734
Vlažný; vlažen, žna, o = vláhu mající, mokrý, feucht. Vlažné zdá se sítí než při- chází slunce. V. — V. = mírně teplý, lau, laulieh, lauwarm. V. Ve v. vodě se kou- pati. Us. — V. = nevroucí, chladný, lau, kaltsinnig. V, milosť, Jel., úmysl. Kom. — v čem: v pobožnosti. Scip. Treskce člo- věka n vieře v-ho n. studeného. Hus II. 386. — V. příze = málo kroucená. Us.

374777   Vlažný Svazek: 7 Strana: 1035
Vlažný, feucht. V-ný oka lesk. Šml. V. oko. Osv. — čím: rosou. Neč. — V. = chladný atd. V. vlastenec Osv. Kdo jest ani studený ani horký, ale v., ten jest pánu Bohu i lidem najmrzčejší. Arch. VII. 263. V. práca, v. pláca. Slez. Šd.

374778   Vlažný k Svazek: 10 Strana: 0484
Vlažný k Bohu. IIrubý 83., Rokyc. Post. 11b

374779   Vlcký Svazek: 4 Strana: 0735
Vlcký (m. vlčský), vlcky, Wolfs-. V. oby- čej. M. V. vytie. Hus II. 170. Ktož jest s vlky, musí vlcky výti. Prov.

374780   Vlcky Svazek: 7 Strana: 1035
Vlcky výti. Št. Kn. š. 204. 31.

374781   Vlč Svazek: 7 Strana: 1035
Vlč, e, f., hora u Strašic v Příbr. Krč.

374782   Vlča Svazek: 4 Strana: 0735
Vlča = vlče. Na Slov.

374783   Vlča Svazek: 7 Strana: 1035
Vlča, n. = vlče. Slov. Orl. X. 34.

374784   Vlčák Svazek: 4 Strana: 0735
Vlčák, a, m., Wlčak, samota u Zdounek. PL. — V. Adam. Vz Blk. Kfsk. 1095. — V., u, m. = vlk, neplodný výrostek na stromě. Us. Rgl.

374785   Vlčák Svazek: 7 Strana: 1035
Vlčák, lupinus alba, vz Škrkavičník Odb. path. III. 633. — V. = zub prasatům z huby vyčnívající tak, že žráti nemohou. U Kr. Hrad. Ksť. — V. = vlčí pec, Stück-, Wolfsofen. Hř.

374786   Vlčák Svazek: 8 Strana: 0468
Vlčák, vz Dýmařka (3. dod.).

374787   Vlčák Svazek: 9 Strana: 0373
Vlčák, u, m. = skrkavičný hrách. Ott. XVI. 468.

374788   Vlčák Svazek: 10 Strana: 0484
Vlčák, a, m. = vlčí pes, ovčácký. Jrsk VI. 1. 386. — V., u, m. = kožich. Čes. 1. XI. 142.

374789   Vlčárňa Svazek: 9 Strana: 0373
Vlčárňa, ě, f., pozemek. Pck. Hol. 56.

374790   Vlčata, Vlčeta Svazek: 4 Strana: 0735
Vlčata, Vlčeta, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127., Tk. V. 99.

374791   Vlčatín Svazek: 4 Strana: 0735
Vlčatín, a, m., Wlčatin, ves u Val. Mezi- říčí. PL.

374792   Vlčátko Svazek: 4 Strana: 0735
Vlčátko, a, n. = mladý vlk. Vz Vlk.

374793   Vlčatý Svazek: 4 Strana: 0735
Vlčatý = k vlku podobný, wölfig. — V. = nedosytý (jako vlk), hungrig, unersätt- lich. Us. — Vlčatá barva, Wolfsfarbe. V. V. kabát, Drsk., sukno. Let. slov. V. 72.

374794   Vlčatý Svazek: 7 Strana: 1035
Vlčatý. V. oděv (vlčí barvy), Krnd. 29., sukně. 16. stol. Wtr. Vz Vlčkový.

374795   Vlčatý Svazek: 8 Strana: 0468
Vlčatý, wolfsfarbig. V. kůň. Půh. IV. 133. V. sukno. Arch. XIII. 383. Postav sukna vlča- tého stál r. 1509. osm kop míšeňských. Ib. XIV. 285. Kůň srsti vlčaté. Ib. 500.

374796   Vlčava Svazek: 7 Strana: 1035
Vlčava, y, f., potok v Rožmitálsku. Krč., Ott. VI. 77. b.

374797   Vlčavka Svazek: 4 Strana: 0735
Vlčavka, y, f., die Wolfsziege. Rk.

374798   Vlče Svazek: 4 Strana: 0735
Vlče, ete, n., pl. vlčata, vlčátko, a, n. = mladý vlk, junger Wolf. Us.

374799   Vlče Svazek: 10 Strana: 0484
Vlče, ete, n. Chč. S. II. 161a.

374800   Vlčec Svazek: 4 Strana: 0735
Vlčec, čce, m. = vlk.

374801   Vlčec Svazek: 9 Strana: 0373
Vlčec, čce, m., les na Hořicku. Hoř. 135.

374802   Vlček Svazek: 4 Strana: 0735
Vlček, čka, m. = malý vlk, ein kleiner Wolf. V. Proto vlčka bijí, aby se starý vtípil. Jg., C. Vlčka po chodu poznáš. Prov. Hš. Prosím ća vlčku, vrać mi ju, lebo mia doma zabijú; Paslach (pásla jsem) husky na lesku (nebo: nade vśu), vzal mi vlček naj- lepšu. Hš. P. 543., 730. — V. = postranní prut na stromě, vlče, vlk, der Nebenschoss, Nebenzweig, der Wasserschoss. Trip. — V. = mlíčný zub, der Milchzahn. Řezání vlčků n. zoubkův. V. — V. = osná stolice, ku př. na šindel, die Schneidebank. Vz Stolice. — Vlčkové (kteří po obilí běhají, větrové ve psí dni). V. Vlčkové běhají po poli, po obilí (když klasové obilní váním větru vlnky dělají). Č. Cf. Sbtk. 25. — V. = nádorec tvrdý, halva, v pletivě aneb ve žlázce kožní schovaný, ratheroma, die Balg-, Sackge- schwulst. Ja. V. medovatý, jikrnatý, lojo- vatý, slaninovatý, na hubě (svalek), na klapce. Ja. Vz S. N. — V. = malá vosa mouchy chytající. Na Mor. — V. = zvono- vitá síť k lapání koroptví, das Glockengarn. Šp. — V. = prohlubeň ve stěně lodní, ve které veslo leží, veslují-li. Vz Svláčka. — V., osob. jm. V. Jan B. Jos. (Vlčkovský), spisov., naroz. 1805. Vz S. N., Sb. H. 1. 305., Tf. H. 1. 176. — V. Václav, český spisovatel, redaktor a vydavatel Osvěty atd. Vz S N., Šb. H. 1. 305., Tf. H. 1. 137., 140., 142., 170. — V. z Čenova Václ., spi- sov. a vojevůdce. Vz S. N., Šb. H. 1. 305., Sbn. 833-, Jir. H. 1. II. 321. O jiných V. vz v Tk. (v rejstřících). Blk. Kfsk. 1449. — V. z Dobré Zemice a z Hulčína, jméno starožitné rodiny slezské. Vz S. N. — V., Wltschek, samota u Bernardic.

374803   Vlček Svazek: 7 Strana: 1035
Vlček = malý vlk. Co v. sham (snědl), huž je to tam. U Domžl. Jrsk. Hra na vlčka. Vz Brt. Dt. 175 — V. = vosa atd. Val. Brt. — V. = psí jm. Brt. — V., os. jm. Arch. VIII. 806. — V. Jan Jos. 1805. až 18/9. Cf. Bačk. Písm. I. 933 , Rk. Sl., Ukaz. 113., List. fil. VIII. 271., Bačk. Př. 147. — V. Václ. Cf. Slavín 11. 219., Pyp. K. II. 548., Bačk. Př. 186., Rk Sl. — V. Václ. z Čenova. Cf. Výb. II. 841., Ukaz. 113, Rk. Sl. — V. Jarosl., nar. 1860., prof. při čes. realce v Praze. Vz Bačk. Př. 147.

374804   Vlček Svazek: 8 Strana: 0468
Vlček, čku, m. = čásť obleku z ovčí vlny. Vz Wtr. Krj. I. 97. — V. = nejlacinější šeré sukno. Wtr. ib. 116., Arch. XIII. 407. — V., čka, m. Frydr. Jiří V., svobodný pán z Dobré Zemice. 1654. Čes., spis. Vz Věst, op. 1892. 20. — V. Václ. z Čenova, váleč. spis. v XV. st. Vz Vlč. Lit. 241.

374805   Vlček Svazek: 9 Strana: 0373
Vlček = síť ku př. na koroptve. Ott. XIV. 852. — V. Jarosl. Vz Vlč. Lit. slov. I. 272, Jub. XXXIV. V. Jana Václ. Sr. Jub. XXXIV.

374806   Vlček Svazek: 10 Strana: 0484
Vlček. Hra na vlčka ve Slez. Vz Vlasť. L 132. — V. Jan Vlčkovský. Sr. Lit. II. 400., 402., 879. — V. Frydr. Jiří., slezský spis. XVII. stol. Vz Vyhl. L 34. — V. Jarosl., prof. a spis. Sr. Lit. I. 939., II. 879. — V. Jos., spisov.

374807   Vlčelyko Svazek: 7 Strana: 1035
Vlčelyko, a, n, melo, zastr. Rozk.

374808   Vlčenec Svazek: 4 Strana: 0735
Vlčenec, nce, m. = vlčí měsíc, prosinec. V.

374809   Vlčenec Svazek: 7 Strana: 1035
Vlčenec = lupinus, květina. Dl. 45., 60.

374810   Vlčenice Svazek: 4 Strana: 0735
Vlčenice, dle Budějovice, Wlčenitz, sa- mota u Zavlekoma.

374811   Vlčenka Svazek: 4 Strana: 0735
Vlčenka, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

374812   Vlčeta Svazek: 4 Strana: 0735
Vlčeta, y, m., vz Vlčata.

374813   Vlčeti Svazek: 4 Strana: 0735
Vlčeti, el, ení = divočeti, verwildern. Us. Dch., Vlk.

374814   Vlčetín Svazek: 4 Strana: 0735
Vlčetín, a, m., něm. Wlčetin, ves u Čes. Lípy; Wltschetinetz, ves u Kamenice n. L.; Wltschetin, ves u Počátek. PL. Cf. Kristin z Vlčetína v Jir. H. 1. II. 320. Vz Blk. Kfsk. 1449.

374815   Vlčetinec Svazek: 4 Strana: 0735
Vlčetinec, nce. m., Wltschetinetz, ves u Kamenice n. Lab. PL.

374816   Vlčeves, Vlčoves Svazek: 4 Strana: 0735
Vlčeves, Vlčoves, vsi, f., ves v Tábor- sku.

374817   Vlčí Svazek: 4 Strana: 0735
Vlčí = od vlka, vlku náležející, Wolfs-, wölfisch. V. kůže (vlčina), kožich, útok, V., chrup, barva, střevo (nenasytné; 2. nenasy- cenosť, nenasycený hlad; též obžerný člo- věk. V. ). D. Má v. střevo. Pravé v. střevo. Vz Žrout. Prov. V. žaludek. Us. V. přiro- zení, Rad. zv., hlas (vytí), Kom., huba, tlama, ocas. Us. V. zub = špičák. Ja. Ukázal mu v. zoubek. Prov. V. hlad (nemoc, když se kdo nasytiti nemůže). Us. V. právo (právo silnějšího), důl n. jáma, udidlo (n. koňské; tvrdé), Us., doupě, srsť, dráp. Šp. V. lakota, skok. Kal. Prátelé mnozí ve vlčej koži. Na Slov. Tč. Má ovčí rouno a v. srdce. Prov. Pk., Šd. Vyberie sa milý bračok pre vlčie mlieko. Dbš. Sl. pov. I. 478. V háji z vrb šerých oči vlčí třpytí se jak svíčky. Kká. Td. 220. — V. udice (na vlky, kaplan), pes (vlčák), ohrada, bouda, jáma, tlučka, vnada, nástroj; štvanice (na vlky). Šp. Zvěř chytána do vlčích jam. Ddk. VI. 39. — V. tlama = ryba, apua enerasicholis, das Wolfsmaul. V. — V. kopec = mohyla, das Hühnengrab. — V. měsíc, vlčenec = prosinec. V. — V. moucha,
angula. Žid. — V. huba, neduh rtů, když
se spolu čelisť hořejší rozsedá, lycostoma,
der Wolfsrachen. Ja. — V. zrno = zatvrdlosť,
po ječném zrnu na oku zůstalá, chalazion,
das Hagelkorn. Ja. — V. mhla (mha) nebo
tma = neduh oční, die Tagblindheit. Ja.
Či si vlčí tmu dostal V Dbš. Pov. I. 86. — V. v botan. V. oko — chomáč ratolestí stro- mových, ježto v kole jsou srostly, majíce barvu náčervenalou. Mus. 1853. str. 490., 863., 164. Jir. V. česnek (= planý), jahody = vlčí střešně, ľulok, atropa belladonna, die Tollkirsche, Let. Mt. sl. VIII. 1. 31., dľapa, heracleum sphondylium (proti vlčí tmě), Mt. S. X. 1. 48., jablko, Osterluzei, hrách, huba (vz Vyžlín), lýko větší a menší (lýkovec lékařský), daphne mezereum, Sei- delbast, vz Rstp. 1316., 1319., mák (rolní, panenka, pukavec, tleskanec, ohníček, ple- skanec, papaver rhoeas, die Klatschrose, vz Rstp. 60., Čl. 21., bob, lupinus, Čl. Kv. 377.; mléko (lycogala, der Milchstäubling; v. m. červené, 1. miniatum, vz Rstp. 1965. ), mor (vz Voměj), psí mor, aconitum lycoctonum, vz Rstp. 23., noha n. nůžka, oko, pepř (lý- kovec lékařský, vz Vlčí lýko, Rstp 1316. ), Čl. 131., voměj. Jg. Cf. F11 118., Slb. 732. — V., ves v Přešticku; V., Wltschen, ves v Lounsku, vz S. N.; hájovna u Dol. Beř- kovic. PL. V. kopec, Heinrichslust, zámek a hájnovna u Mohelna, na Mor. Tč. V. hora u Zašové. V. doly, Vlkovy, jm. místa u Ža- dlovic. Pk. V. most, ves v Uhřích. Pal. Děj. V. 1. 306. Cf. Blk. Kfsk. 1449.

374818   Vlčí Svazek: 7 Strana: 1035
Vlčí. Jste z téhož v. hnízda zrozeni. Bart. 171. — V. mhla (vlčice). Hojení jí na Mor. Mtc. XV. 290. - V. v bot. cibule = modřenes. Brt. V. lýko. Cf. List. fil. XIII. 166. V. mlíč = pampeliška, vůbec květina, z které teče mléko, nalomí-li se. Nap. V. ocas, trn. Mllr. 64., 63. — V. Hory, Wulzes- hoten, ves v Rakousích.

374819   Vlčí Svazek: 8 Strana: 0468
Vlčí lýko, vz Stračí ocas (3. dod.), rostl. — V. ocas = liščí ocas, psí ocas, koňský ocas, panská láska, žebrák, echium vulgäre, rostl. Brt. D. II. 502. — V. jabko, svinské jabko, králové zelí, datura stramonium, rostl. Brt. D.. II. 502. — V. noha, vz Stříly (3. dod.). - V. mák, vz Tulipány (3. dod.). — V. mha, tma, hemeralopia, otupení světlocitu. Vz Ott. XI. 91. Hojení jí. Vz Mtc. 1893. 146., 1894. 212., Duť. 296. - V. bachor. Má vlčie ba- chory (žaludek; dobrý). Slov. Nov. Př. 597.

374820   Vlčí Svazek: 9 Strana: 0373
Vlčí. V. včely = zlodějky lítající na med do úlů. Věst. op. 1895. 61. Má v. zuby = má pořád hlad. Us. Vck.

374821   Vlčí Svazek: 10 Strana: 0484
Vlčí tlama = kde vedle zaječího pysku prostupuje štěrbina i tvrdým i měkkým pa- trem, Wolfsrachen, facies lupina. Vz Ott. XIX. 328., XX 1058. — V. zuby pily. Vz Ott. XIX. 734. — V. brána v Praze = návrší za sv. Apollinářem. Jrsk. Pov. 51.

374822   Vlčí brána Svazek: 4 Strana: 0735
Vlčí brána v Praze, vz Tk. V. 166.

374823   Vlčí důl Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčí důl, Wolfsthal, ves u Zákup. PL.

374824   Vlčí hora Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčí hora, Wlčihora, samota u Chrudimi; Wolfsgebirge, samota u Rychnova. PL. Vz Vlčí (konec).

374825   Vlčí hory Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčí hory, Wlčí Hory, ves u Humpolce. PL. Cf. Blk. Kfsk. 1449.

374826   Vlčí kopec Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčí kopec, vz Vlčí.

374827   Vlčí pole Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčí pole, Wischopol, ves u Sobotky. Vz S. N.

374828   Vlčica Svazek: 9 Strana: 0373
Vlčica, e, f., nemoc ze slaboty. Šeb. 266.

374829   Vlčice Svazek: 4 Strana: 0735
Vlčice, e, f. = vlčí samice, die Wölfin. V. — V., Wildschütz, ves u Trutnova; Wildschitz, ves u Blovic; Vltschitz, ves u Strymilova. PL., Tk. III. 121., 179. Cf. Blk. Kfsk. 1449.

374830   Vlčice Svazek: 7 Strana: 1035
Vlčice, lupa. Sv. ruk. 319. a. — V. = ovce jako vlk. Mor. Brt. — V. = vlčí mhla. Mor. Brt. — V. ves u Loštic, Wolfendorf. Tam mají kožený zvonek v kapličce. Vz Sbtk. Krat. h. 214. — V. Cf. Vlcí (nahoře).

374831   Vlčídol Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčídol, u, m., Wlčidol, samota u Kouřimi; ves u Kroměříže. Vz Vlčí.

374832   Vlčídoly Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčídoly, pl., Wlčidol, ves u Zdounek. PL.

374833   Vlčíhrdlo Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčíhrdlo, a, m., osob. jm. V. Jan. Vz Tk. V. 66. V. ze Všehrd, rodina vládycká, jež kvetla v 15. a 16. stol. Vz S. N.

374834   Vlčíhrdlo Svazek: 7 Strana: 1035
Vlčíhrdlo, a, m., os. jm. Tk. VIII. 94. a j., Arch. X. 503.

374835   Vlčík Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčík, u, m., látka na oděv. Pam. Valaš. Meziř. 187.

374836   Vlčíkeř Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčíkeř, kře, m., ves na Mor. Tk. I. 437.

374837   Vlčíkeř Svazek: 10 Strana: 0484
Vlčíkeř, zaniklá ves v Znojemsku. Vz Mtc 1903. 42.

374838   Vlčina Svazek: 7 Strana: 1035
Vlčina, collect., Wildlingsreis, na stro- mech. Dch.

374839   Vlčina Svazek: 10 Strana: 0484
Vlčina, y, f. Hoch jedl jak v. (vlk). Zvon II. 104. Sr. Vlcinka.

374840   Vlčina, y Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčina, y, f. = vlčí kůže, das Wolfsfell. — V. = vlčí smrad. D. — V. = vlčí mysl, die Wolfsbeschaffenheit. Plk. Kde v-ny ne- stačí, liščiny nasaditi. Č. M. 254. — V., potok na Slov. Slov. let. I. 216. — V., samota u Jihlavy.

374841   Vlčince Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčince, jm. polí u Veselíčka. Pk.

374842   Vlčinec Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčinec, nce, m., Wlčinetz, ves u Rych- nova; hájovna u Svíň; jm. lesa u Bilovce; jm. louky u Ústí u Vsetína. Vck.

374843   Vlčinec Svazek: 7 Strana: 1035
Vlčinec, anchusa offic., rostl. Val. Vck.

374844   Vlčinec Svazek: 9 Strana: 0373
Vlčinec, n??, m. = vlčí jáma. Zima jako ve vlčinci. Zát. Př. 231b.

374845   Vlčinec Svazek: 10 Strana: 0484
Vlčinec, nce, m., lupinus, rostl. Vz Ott. XIX. 710.

374846   Vlčínek Svazek: 9 Strana: 0373
Vlčínek, nku, m., pozemek. Pck. Hol. 126.

374847   Vlčíněves Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčíněves, vsi, f. = Volšnice, ves. Vz Blk. Kfsk. 1449.

374848   Vlčinka Svazek: 10 Strana: 0484
Vlčinka, y, f. Byla již jako v. (měla hlad). Jrsk. XXIV. 284. Sr. Vlčina.

374849   Vlčinky Svazek: 9 Strana: 0373
Vlčinky, pozemek. Pck. Hol. 92.

374850   Vlčiny Svazek: 10 Strana: 0484
Vlčiny, pole u Mikulovic. Čas. mor. mus III. 147.

374851   Vlčka Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčka, y, f. = vlčí mhla. Rgl.

374852   Vlčka? vičko Svazek: 8 Strana: 0469
Vlčka? vičko? Vlček neboli zemského šafránu nechtěl dáti než libru za sedm kop. Arch. XV. 90.

374853   Vlčko Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčko, a, n. = vlček. Co v. ham, to je už tam. Mt. S. I. 129.

374854   Vlčkov Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčkov, a, m., Wlčkow, ves u Litomyšle; samota u Kamenice n. L. Vz Blk. Kfsk. 196.

374855   Vlčková Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčková, é, f.. Wlčkowa, ves u Holešova na Mor. PL.

374856   Vlčkovec Svazek: 7 Strana: 1035
Vlčkovec, vce, m., dvůr VSlz. II. 348.

374857   Vlčkovice Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčkovice, dle Budějovice. Z V-vic, rod rytířský. Vz S. N. V. a) ves u Vožice, b) Wölfsdorf, ves u Král. dvora, c) ves y Plá- nicku v Plzeňsku, vz S. N.; d) u Ústí n. Lab. a Jaroměře. PL., Tk. 1. 87. Vz Blk. Kfsk. 1449.

374858   Vlčkovský Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčkovský. V. paseky na Holešovsku na Mor. Tč. — V., ého, m. os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1449.

374859   Vlčkovský Svazek: 8 Strana: 0469
Vlčkovský = Jan Vlček. List. fil. 1894. 422.

374860   Vlčkovský Svazek: 10 Strana: 0484
Vlčkovský, vz nahoře Vlček.

374861   Vlčkový Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčkový = vlčatý, schwarzgelb, wolfs- íarbig. V. sukno. Kn. rož.. Gl. 366.

374862   Vlčků mlýn Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčků mlýn, Wltschker Mühle, mlýn u Jihlavy. PL.

374863   Vlčmo Svazek: 10 Strana: 0484
Vlčmo jíti (vleče se). Slád. Ant. 80.

374864   Vlčňák Svazek: 8 Strana: 0469
Vlčňák, a, m. Vlčňáci = vlčí prasata, léstopádovy a proséncovy, nevedržijó dlóho, só moc hakl?vy. Prostěj. Brt. D. II. 411.

374865   Vlčno Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčno, a, n. = místo v lese, kde je mnoho vlků. Šp.

374866   Vlčnosť Svazek: 10 Strana: 0484
Vlčnosť, i, f. = vlčí dravosť Hlk. XI. 334.

374867   Vlčnov Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčnov, a, m., Wlčnow, ves a) v Chru- dimsku, vz S. N.; b) Wltschnau, u Uher. brodu, c) Wltschow, u Zavlekoma, d) Wolfs- dorf, u Nového Jičína, PL.; les u Zděchova na Vsacku. Vck. Cf. Blk. Kfsk. 1089.

374868   Vlčnovský Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčnovský dvůr, Wltschauer Hof. u Uher. brodu na Mor. Tč.

374869   Vlčok Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčok, a, m., eine Wespe, die Fliegen fängt. Na Slov. Ssk.

374870   Vlčok Svazek: 9 Strana: 0373
Vlčok, čku, m. = dřevěný hák medzi sili- cami, na ktorý sa váha pripína. Slov. Phľd. 1897. 675.

374871   Vlčoun Svazek: 8 Strana: 0469
Vlčoun, vz Sporýš (3. dod.), rostl.

374872   Vlčoves Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčoves, vsi, f., Vlčoves, ves u Tábora.

374873   Vlčovice Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčovice, dle Budějovice, Weltschowitz, ves u Frankstadtu na Mor. PL.

374874   Vlčsky Svazek: 10 Strana: 0484
Vlčsky = po vlčím způsobu, bez studu. Chč. S. II. 200b.

374875   Vlčský Svazek: 10 Strana: 0484
Vlčský = vlkovský. V. hltání, Chč. S. II. 201a., sezření. Jos. Fr. 4.

374876   Vlčún Svazek: 8 Strana: 0469
Vlčún, a, m., potok vo Zvolene. Phľd. XII. 340.

374877   Vlčura Svazek: 4 Strana: 0736
Vlčura, y, f. = vlčí kožich, der Wolfs- pelz, die Wildschur. D., Schd. II. 401.

374878   1. Vléci Svazek: 4 Strana: 0736
1. Vléci, vlíci (v obec. ml. vléct), vleku, -češ, -če, -čeme, -ete, -kou; vlec, vlecte (v obec. ml. vleč, vlečte), vleka (ouc), vlekl, čen, ení; vléknouti, vlíknouti, kl, ut, ut; vláčiti, vláčeti, vlíkati. Vz Péci. Řec. «I/. oj, Gb. Hl. 125., Bž. 43. Strb. vl?šti, vlBka, trahere. Gb. v List. fil. 1883. 129. — V. = po zemi táhnouti, smýkati, schleppen, auf der Erde hinziehen, schleifen; se = táhnouti se, smýkati se, sich schleppen; zdlouha jíti, lézti, kriechen, sich schleppen, langsam gehen; trvati, dauern, sich in die Länge ziehen. Jg. — co, koho. Kóň vleče vojevodu. Rkk. Jedva vleče nohy (jedva chodí). Us. Po- bitých dvě stě povlekú. Alx. V. v. 2048. V. bravy. Urb. 1390. — co za kým. Oděv, šaty za sebou v. D. Nohy za patami v. Us. Pod tym javorem krasna muzika, tanči tam pod nim švarna děvečka, za ni se vleče pentla zelena. Brt. P. 177. Slúžíce ďáblu, světu a tělu pro velmi marnú odplatu, za níž se vleče jiná odplata, jenž jest odlúčenie chvály věčné radosti. Hus. I. 442. — co kam odkud. Obilí ze stodoly na půdu, do ko- mory. Us. Nehospodyně všecko z domu vleče k židovi. L. Vleče se co moucha z pomyjí (zdlouha). V. Nešlechetnosť se vleče k ha- nebnému konci. Jel. Kdo v porobu Slovensko mi vleče. Hdk. C. 25. Už sa ten Janíčko do Kubáňov vlečie. Sl. ps. 241. Čo je život, který sa mdlo a bolestně k hrobu jak tôňa vlečie V Na Slov. Tč. An loď její vlečeš na propasť. Sš. Bs. 201. Vlekli Pavla na ná- městí k vrchnosti. Sš. Sk. 193. (Hý. ). — co, koho, se kudy (jak). Šaty po zemi. Us. Oko po všem v. (pozorovati), V., ucho po něčem (po lidech, Cyr. ) v. = poslouchati. V. Vz Oko, Ucho. V. někoho po ulicích. Us. Dch. A teraz už po třetí raz vliekol sa žobrák hore dedinou. Dbš. Sl. pov. I. 84. Jednak do rady se plete, jednak po radni- cích sebou vleče. Jir. Ves. čt. 384. V. se po městě, Výb. II. 4., po zemi. Br. II. 684. b. Oheň se dýmem po zemi vlekl. L. Mhla po zemi se vleče. Bl. V. něco ulicemi. — co čím: provazem. Dobrý kůň předkem seče a zadkem vleče. Prov. Tč. — se čím kam. Řeka svými vodami v moře se vleče. L. — se (jak dlouho). Vleče se plášť, D., víno (vz Vláčka), nemoc (dlouho trvá), zima, Ros.; válka již za čtyři léta se vleče. V. Čas se vleče, plouží, die Zeit schleicht. Dch. Hodiny se vlekou. Šp. Vleče se jako sedm drahých let (zdlouha), jako morová rána (zdlouha), ako smola, ako slepý jašter. Us. Bda., Mt. S. I. 98. Jaj, veďže sa vlečješ ako slimak s droždiama. Na Slov. Šd. Chvála jako mlha sě vleče. Hus III. 127. Od r. 1170. spor ten stále se vlekl. Ddk. IV. 6. Co se vleče, ne- uteče, zloděje Bůh najde přece. Vz Zločin. Aufgeschoben ist nicht aufgehoben. Rb., Č., Mt, S., Koll. — se kde. V potoce voda zvolna se vlekla. Br. — se kdy. To se v rozličných časích vleče. Kom. Kteréžto zajetí v rozdílných časích se vleče. BR. II. 6. b. — se při kom. Br. — se s kým: s opilým. Us. — co, se jak. Len tak z nohy na nohu sa vlekla. Dbš. Sl. pov. I. 181. Okápalec vleče se okápale. V již. Mor. Šd. Spor o investituru vleče se napořád ještě co černá niť veškerou tehdejší historií ně- meckou. Ddk. II. 445. Štěstí o berlách se vleče a neštěstí lítá na křídlech. Č. M. 153. Tu koň vleče v střmenech vojevodu. Rkk. 49. Sěho kóň po sobě vlěče. Alx. V. v. 1760. (HP. 43. ). Jedno vleče se po druhém; Po skutku vleče sě obyčej, po obyčeji zatvrzenie, po zatvrzenie zúfalstvie, po zúfalstvie ne- kánie atd.; Každý od přirozenie hluchý jest němý, neb poněvadž nemóž slyšeti ihned od narozenie, také nemóž se naučiti mluviti a tak po hluchosti vleče sě němota. Hus I. 394., 11. 89., 321. Přes přívozy co vléci, bei den Haaren herbeiziehen. Us. mor. Tč. — proč. Hladem sotně nohy vlekú. Alx. 1115., Výb. I. V. někoho za nohy. Us.

374879   2. Vléci Svazek: 4 Strana: 0737
2. Vléci, vz Vlehnouti.

374880   Vléci Svazek: 7 Strana: 1035
Vléci. Cf. List. fil. X. 129., 1892. 117., Mkl. Etym. 379. b. — co. Chodí jako když plátno vleče (jeden po druhém). Us. Pil léky, až ho vlekli. Obz. — kudy. Životem se v. Kyt. Stíny se vlekly dlouhou řadou po stěnách. Vrch. — v čem Noc se vlekla v stínech jak v hadrech stařena. Vrch. — jak. Vlekla sa ním ako tieňava (stín). Dbš. Sl. pov. VI. 67. Vleče se jak kolo- mazník. Rr. MBš. Dny se vlekou líně. Čch., Kká. Voda sametem bujné trávy stříbrnou se vlekla stužkou. Vrch. Vypravování vleklo se do nekonečna. Us. Pdl.

374881   Vléci Svazek: 8 Strana: 0469
Vléci. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79., 28. Vleče sa ako smola, ako slepý jašter. Slov. Nov. Př. 564. — V. = vleknouti. Pakli bychom toho neučinili, má kterýž kolivěk z nás vléci s jednom pacholkem a se dvěma kořinia v ho- spodu. Arch. XV. 293. a j. tam.

374882   Vléci Svazek: 8 Strana: 0579
Vléci = vlehnouti. V. do města (jako le- žák rukojmě). Vz Tov. 92. a j. tam.

374883   Vléci Svazek: 9 Strana: 0373
Vléci. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 171. Vlečie sa ako slimák s drožďami, ako smola; Vlečie sa, neutečie. Zát. Př. 374b. — V. = vlehnouti. 1450. Prok. 18.

374884   Vléci Svazek: 10 Strana: 0484
Vléci, vléct = jíti. V zlodějské mluvě. Čes. 1. XI. 142.

374885   Vlečák Svazek: 4 Strana: 0737
Vlečák, u, m., das Schlepptau.

374886   Vlečák Svazek: 7 Strana: 1036
Vlečák = vlečný hák, Schlepphaken, -klammer. Hř.

374887   Vlečba Svazek: 7 Strana: 1036
Vlečba, y, f., Schleppförderung. v horn. Hrbk.

374888   Vlečení Svazek: 4 Strana: 0737
Vlečení, n., das Schleppen. V. šatu atd. po zemi. Us. Ucha v. = pozor. V. Vz Vléci.

374889   Vlečenina Svazek: 4 Strana: 0737
Vlečenina, y, f. = vlečení, das Geschleppe. D.

374890   Vlečený Svazek: 4 Strana: 0737
Vlečený; -en, a, o, geschleppt. V. loď = vlečná, bugsirtes Schiff. Kpk.

374891   Vlečivý Svazek: 10 Strana: 0484
Vlečivý krok. Jrsk. IX. 300.

374892   Vlečka Svazek: 4 Strana: 0737
Vlečka, y, f., v obec. ml. šlep, z něm. die Schleppe. Na mor. Zlínsku: táhlo. Brt. Šaty s vlečkou, der Schlomper, das Schlepp- kleid. Dch. Jindřich VIII. r. 1187. paním zakázal nositi drahocenné šaty o dlouhých vlečkách. Ddk. IV. 252. Vidíš, aniť po sobě smýkají dlúhé podolky, hustým prachem jako oblaky v povětří dělajíce. Hugo. Vz Ocas. O v-kách u Římanův a Řekův vz Vlšk. 165. — V., Schlepptau, n. Loď do vlečky vzíti, ins Schlepptau nehmen. Šm.

374893   Vlečka Svazek: 7 Strana: 1036
Vlečka = železničná trať z nádraží k ně- teré továrně, kde se vozy vlekou. U Ho- řic. Hk.

374894   Vlečka Svazek: 8 Strana: 0469
Vlečka, vz násl. Vlečný. — V. u sukně v XV. a XVI. věku. Vz Wtr. Krj. I. 44., 74., 303., 323. Jinak dlouhý podolek. Zeny vle- čkami zemi co chvoštištěmi umetají a těmi vocasy po domu blechy sbírají a prach lidem mezi oči zdvíhají. Lomn. (Zbrt. Tan. 128.).

374895   Vlečkář Svazek: 4 Strana: 0737
Vlečkář, e, m., Schleppträger, m. D.

374896   Vlečkobijce Svazek: 10 Strana: 0484
Vlečkobijce, e, m. = nepřítel vleček. Nár. list. 1904. 61. 1.

374897   Vlečkovati Svazek: 10 Strana: 0484
Vlečkovati, polní práce (vláčení ?) Chrud. Rgl.

374898   Vlečkový Svazek: 4 Strana: 0737
Vlečkový. V. šaty, das Schleppkleid. Dch.

374899   Vlečľavý Svazek: 7 Strana: 1036
Vlečľavý, vz Vlačľavý.

374900   Vlečno Svazek: 7 Strana: 1036
Vlečno, adv. V. zavesená kabaň a cedilo lengaly mu prístojne. Slov. Orl. VI. 265. — Pokr. Pot. II. 184.

374901   Vlečný Svazek: 4 Strana: 0737
Vlečný, Schlepp-. V. dráha, loď, lodice, parník, lano (vz Vlečák), šavle, kolej, plášť, štětice, der Schlepppinsel. Dch.

374902   Vlečný Svazek: 8 Strana: 0469
Vlečný. V. dotek elektrický. KP. VIII. 68. Vlečná dráha n. vlečka, lépe: nákladová, Schleppbahn, f. Ptrl. 7.

374903   Vlečný Svazek: 10 Strana: 0484
Vlečný vozík u motocyklu. Nár. list. 1904. 182. 13

374904   Vlehnouti Svazek: 4 Strana: 0737
Vlehnouti, hnu, ul, uti; (vléci, vlehu, zastr. ), vlehl, žení = do něčeho se položiti, sich hineinlegen. Jg. — abs. Nepřítel, lid vlehl — dal se v ležení, ubytoval se. Zlob. — kam (jak): do lože, do zálohy, Us. Tč., do peřin, do postele. Ros., do kůže, V., do práce (do ní se dáti), die Arbeit kräftig unternehmen, Ros., na své lůžko. Jel. Řekové na Trojanské náramnou mocí vležechu (2. edit. vtekli). Troj. V lehnu svým životem a s jedním pacholkem (v zástavu se dám). Faukn. Kdož by zápis měl na pe- níze s ležením a jsouc opomenut do ležení, podlé zápisu vlehl, tehdá na jednu osobu a kuoň nemá více za noc a den na útratu položeno býti než 18 gr. slezských: wenn Jemand eine Verschreibung ums Geld, worin wegen Einlegung der Exekution gedacht wird, hätte, und der Schuldner nach gesche- hener Ermahnung gleichwol seiner Verschrei- bung nicht nachkäme, der Gläubiger aber dieser verschriebenen Exekution wirklich gebrauchte, so soll... Zř. zem. op. a rat. 1562. XXXVI. 17. Jeden na druhého ne- ukazuje ani se jeden druhým vymlúvaje jmáme a slibujeme vjeti a vléci anebo miesto sebe poslati v též leženie panoši. List z r. 1482. Tč. Se dvěma koňma mámy vlehnúti do Prahy do hospody ctného hospodáře. Arch. II. 63. V prvním případě mají až do úplného zadostučinění pánové rakouští vleh- nouti do města Lavy. Ddk. VI. 168. Vz Vležení.

374905   Vlehnouti Svazek: 8 Strana: 0469
Vlehnouti. Vlehnuli mu v ucho (dmuii do něho). XV. stol. Mus. fil. 1896. 184.

374906   Vlehnouti proč Svazek: 7 Strana: 1036
Vlehnouti proč. Jestližeby kdo pro dluh vlehl. Arch. VII. 127.

374907   Vlehnutina Svazek: 4 Strana: 0737
Vlehnutina, y, f. = vlehnutí = polámání v zádech. V Krkonš. Kb. Vz Polámání.

374908   Vlek Svazek: 4 Strana: 0737
Vlek, u, m. = vlečení, das Schleppen, Ziehen. Svým vlekem dělati t. j. ne nad sílu, jak stačí. Na Mor.

374909   Vlekadlo Svazek: 4 Strana: 0737
Vlekadlo, a, n., das Schlepptau. Světz.

374910   Vlekavý Svazek: 4 Strana: 0737
Vlekavý, schleppend. Us. Dch.

374911   Vleklec Svazek: 9 Strana: 0373
Vleklec, klce, m., bradybatus, brouk. V. dvoj pásy, b. subfasciatus, lemovaný, Kell- neri, štíhlý, Creutzeri. Klim. 595.

374912   Vleklosť Svazek: 9 Strana: 0373
Vleklosť soudního řízení. Ott. Ěíz. II. 72.

374913   Vleklý Svazek: 4 Strana: 0737
Vleklý, sich schleppend. V. choroba (= dlouhá). Jmt.

374914   Vleklý Svazek: 8 Strana: 0469
Vleklý. V. zrcadlo v XVI. stol. = kon- kavn . Wtr. Krj. I. 391.

374915   Vleklý Svazek: 10 Strana: 0484
Vleklý. Trh byl napořád vleklý. Nár. list. 1903. 177. 5. V. odbyt. Ib. 124. 6. V. choroba (chronická). Rgl.

374916   Vléknouti Svazek: 4 Strana: 0737
Vléknouti, vz Vléci.

374917   Vlekonohý Svazek: 4 Strana: 0737
Vlekonohý, euinov?. Lšk.

374918   Vlekonoš Svazek: 7 Strana: 1036
Vlekonoš, e, m. = panoš, Schleppträger. Dch., Čch.

374919   Vlekorouchý Svazek: 7 Strana: 1036
Vlekorouchý = vlekošatý. Lpř.

374920   Vlekorouchý Svazek: 10 Strana: 0484
Vlekorouchý. V. žena. Skd. Od. 199., Msn. II. 124., 244., 344.

374921   Vlekořízý Svazek: 10 Strana: 0484
Vlekořízý. V. žena. Msa. II. 112., Od. 58., 231.

374922   Vlekošatý Svazek: 4 Strana: 0737
Vlekošatý, Schleppkleid tragend. V. He- lena. Lšk.

374923   Vlekoucí Svazek: 4 Strana: 0737
Vlekoucí, schleppend. Vz Vléci.

374924   Vlekoucí Svazek: 9 Strana: 0373
Vlekoucí síť. Vz KP. VII. 191.

374925   Vlekoun Svazek: 8 Strana: 0469
Vlekoun, u, m. = vlečná loď, Bugsierer. Sterz. I. 574. a.

374926   Vlence Svazek: 4 Strana: 0737
Vlence. V. dolní, Unter-Wienetz, ves u Berouna; V. hořejší, Ober-Wlenetz, dvůr u Berouna. PL., Tk. I. 84., 416., III. 125. Prodala Anešce, dceři své, ze Vlence. Arch. III. 512. Cf. Blk. Kfsk. 5.

374927   Vlenec Svazek: 4 Strana: 0737
Vlenec, nce, m., aracamptis, rostl. Flora 180.

374928   Vlenov Svazek: 9 Strana: 0373
Vlenov, a, m., jm. místa u Zděchova na Mor. Vck.

374929   Vlepený Svazek: 4 Strana: 0737
Vlepený; -en, a, o, vz Vlepiti. Koll. I. 130.

374930   Vlepiti Svazek: 4 Strana: 0737
Vlepiti, il, en, ení; vlépati, vlípati, vle- povati, einkleben, einkleiben. — co komu (kam). V. někomu několik pohlavků. Us. Jg., Klš., Vck. Vlep mu jednu! gieb ihm einen Schlag! Us. Šd., Dch. V. někomu dvojku (špatnou známku na vysvědčení dáti). Us. Vck. Vlepil mu to do účtů, do knihy, einstellen. Šd. Jak mně to vlepil mezi oči, hned jsem ho drapl, vor den Kopf schleu- dern. Us. Šd. V. někomu něco na nos (na- mluviti, nabulíkovati). Ros. Ta slova v paměť se mi vlepila. L. Své oči v někoho v. (upříti). L. Vlepím ti jednu za ucho, že se hned svalíš. Us. Šd., Tč. Oči v talíř vlepil. Kká. Td. 156.

374931   Vlepiti Svazek: 10 Strana: 0484
Vlepiti, imprimere. Paměť umučení syna božího třevóm srdce jeho tak vnitřně vle- pena jest, že... Ev. olom. 7a. (Jir. ).

374932   Vleptati Svazek: 4 Strana: 0737
Vleptati se, -tám a -ci se, al, ání = ve- žrati se, sich einfressen. — se kam (mezi co). Ja.

374933   Vlepťba Svazek: 4 Strana: 0737
Vlepťba, y, f., die Inkarnation. Poslání to se dálo včlověčením, vlepťbou... Sš. II. 45. Vz Pletitba.

374934   Vleš Svazek: 4 Strana: 0737
Vleš, e, m., ciromagus, pták, zastr. Židk.

374935   Vleš Svazek: 9 Strana: 0373
Vleš, e, m., mamagus (cinamagus), pták. Židek. Dle Hanky v Mus. 1839. 114. (240. ) chybně m. dřevolez (datel) nebo místo vlž (vlha). Vz tam.

374936   Vlétati Svazek: 4 Strana: 0737
Vlétati, vz Vletěti.

374937   Vletava Svazek: 4 Strana: 0737
Vletava = Vltava.

374938   Vletění Svazek: 4 Strana: 0737
Vletění, n., das Hineinfliegen.

374939   Vletěti Svazek: 4 Strana: 0737
Vletěti, 3. pl. -tí, vleť, tě (íc), ěl, ění; vlétnouti, vlítnouti, tnul a tl, utí; vlétati, vlítati, vletovati, ein-, hineinfliegen, darauf fliegen. — (komu) kam. Zajíc vletěl do houští, fuhr hinein. Us. Dch. Berunko, vlítni do nebe. Čes. mor. ps. 25. Pták vletěl do hnízda. Us. Pečený holub žádnému do huby nevletí. Prov. Ptáče mezi ta kola vleťalo. Kat. 2796. V-la husička do našeho dvora. Sš. P. 386. V. v nebe. Kat. 854. Vlítla (slepice) mezi hrnce. Er. P. 62. I vletě na horu v nebe, pojem matku svú bez liuti. Jir. Anth. I. (3. vyd. ) 106. 53. Pták vletěl na strom. Us. — kudy kam. Laštovka jednou dírou do stodoly vletěla a druhou vyletěla. Us. Tč. — kam jak. Co malým ptáčkem do knih vletí. Č.

374940   Vléti Svazek: 4 Strana: 0737
Vléti, vz Vlíti. Us. Tč.

374941   Vletice Svazek: 4 Strana: 0737
Vletice, Wietitz, ves u Sedlčan. PL. Cf. Blk. Kfsk. 146., 650. Vletořečný, vz Vltořečný.

374942   Vletka Svazek: 10 Strana: 0484
Vletka, y, f. = otvor do holubníku. Veselí. List. fil. 1902. 253.

374943   Vletně Svazek: 7 Strana: 1036
Vletně, pegasus, zastr. Pršp. 17.

374944   Vlétnúti Svazek: 10 Strana: 0484
Vlétnúti, vz Vletěti.

374945   Vlev Svazek: 4 Strana: 0738
Vlev, u, m., der Einguss.

374946   Vlévač Svazek: 7 Strana: 1036
Vlévač, e, m., Infusor.

374947   Vlévadlo Svazek: 4 Strana: 0738
Vlévadlo, a, n., der Inguss, Einguss, der Trichter. Nomencl.

374948   Vlévání Svazek: 4 Strana: 0738
Vlévání, n., vlívání, das Eingiessen, der Einguss, vz Vlíti. — V. = působení, vliv, der Einfluss, die Influenz. Nebeských světel v. V. Pranostykář hvězd působení, v. a účinky rozvažuje. Kom. V-ní moci planet. Br. Takové moci od náchylnosti a v. ne- beských hvězd pocházejí. Byl.

374949   Vlévati Svazek: 4 Strana: 0738
Vlévati, vz Vlíti.

374950   Vlevek Svazek: 4 Strana: 0738
Vlevek, vku, m. = vlev.

374951   Vlézci Svazek: 7 Strana: 1036
Vlézci = vlézti. Ťažko je jesci, čo nesce do hrdla v. Slov. Rr.

374952   Vlezenec Svazek: 8 Strana: 0469
Vlezenec, nce, m., vz Slepičák (3. dod.).

374953   Vlezení Svazek: 4 Strana: 0738
Vlezení, n., das Ein-, Hineinkriechen. Us. Bern.

374954   Vlezený Svazek: 4 Strana: 0738
Vlezený; -en, a, o. Byl v díře vlezený, šp. m.: zalezlý, verkrochen. Na Zlínsku. Brt.

374955   Vlezlo Svazek: 7 Strana: 1036
Vlezlo, a, n. = kdo bez pozvání všudy vleze, dotěra. Mor. Brt. D.

374956   Vlezlý Svazek: 4 Strana: 0738
Vlezlý = dolízavý, smělý. To je člověk vlezlý. Us. u Nov. Bydž. Kšť. U Jilemn. Vz Vlezný.

374957   Vleznouti Svazek: 10 Strana: 0484
Vleznouti, vz Vlézti.

374958   Vlezný Svazek: 4 Strana: 0738
Vlezný = dotíravý, všude se vtíravý, sich mit Gewalt aufdringend. Us. u Olom. a Prostěj. Sd., Vch. Vz Vlezlý.

374959   Vlézti Svazek: 4 Strana: 0738
Vlézti, vlezu, vlez, vleza (ouc), zl, ení; vleznouti, ul, utí; vlézati, ein-, herein-, hi- neinkriechen, einsteigen, hineinklettern, ein- fahren. Us. Jg. — abs. Má bídy, co vleze. Us. Brt. Dostali vína, co vlezlo. Mor. Vck. Dej pozor, aby sem nikdo nevlezl. Us. Dch. — kam. Myš vlezla do díry. Us. Co ti do hlavy (v hlavu) vlezlo? Us. — Háj., Ros. V. v dluhy. Us. Meč v jeho čelo silně vlezl (ranou). Troj. V. pod lešení. Us. V. na strom. Har. Někomu na krk v. Sych. Do čehos to vlezl?; Nerád bych do něčeho vlezl. Vlezla do mne zima; V. do pasti. Us. Dch. Byl jeden pes, ten do pece vlez (vlezl). Čes. mor. ps. 14. My ščebelko přervěme, ku svej milej vlezeme. Brt. P. 142. Vlk vlezl do jámy. Us. Na tvém rozumě záleží vlézt k sčastí neb k bídě. Na Slov. Tč. Vyšvácám (vyšvihám) ti, co do tebe vleze. Mor. Šd. Bude dobrý, až pes na lísku (al. na lišku) vleze (nikdá). Prov. Jg. Byl tam jeden starý pařez, a já jsem tam podeň vlez. Slez. ps. Šd. Dám ti, co do tebe vleze; Nadal mu, co do něho vlezlo. Us. Brt. Vynadati, vyláti, vybouchati, vymlátiti atd. někomu, co do něho vleze. Us. Šd. Vlezl za pec pod peřinu. Kol. ván. 22. On jí vlezl do police, potlókl jí všecky hrnce; Jak jsi stará, tak jsi hlúpá, jak by vlízal do ďúry?; V Židenicích na rynko podli pernikářa vlezl židák na kozo. Sš. P. 607., 641., 687. (Tč. ). Kdo chce, milá, ryby jesti, musí na kraj člúna vlézti. Sš. P. 780. Svoboda pod lavici vlezla. Dač. I. 287. Nemá ani tolik, co by za nehet vlezlo. Prov. Tč. Březen, za kamna vlezeni, duben, ještě tam budem, trnopuk (máj) s kamen fuk! Tč. — kam za kým. Vlez za mnou na půdu. Er. P. 243. — kudy. Železo po že- leze, kde je dírka, všade vleze (klíč). Slez. Šd. Leze, leze po železe, najde dierku, do nej vleze. Mt. S. I. 133. Leze, leze po železe, nedá to pokoj, až to tam vleze. Us. — kam jak. V. do vody v kožichu (o hloupém). Us. Vrů. Vlez kradmem do dvora. Us. Bayer. Vleže, chybně m.: leže, vz Vkleče.

374960   Vlézti Svazek: 9 Strana: 0373
Vlézti = vejíti se. Vleze jí to do sklénky? Val. Čes. 1. X. 301.

374961   Vležení Svazek: 4 Strana: 0738
Vležení, n., das sich Hineinlegen, die Einquartierung. Zlob.

374962   Vležení Svazek: 10 Strana: 0484
Vležení, n., obstagium. Pakli bychom peněz i s úroky na den již psaný nedali věřitelům našim, tehdá ihned slibujem vjeti v pravé v. do města. N. Tov. 178.

374963   Vlfký Svazek: 10 Strana: 0484
Vlfký = vlhký. U Domžl. Ces. 1. XII. 380., Dšk. Km. 30.

374964   Vlfský Svazek: 8 Strana: 0469
Vlfský = vlhký, h v f. Dšk. Jihč. I. 32. Cf. Vlvký.

374965   1. Vlh Svazek: 4 Strana: 0738
1. Vlh, kořen ku: vláha, vlažím a p. Bž. 31.

374966   2. Vlh Svazek: 4 Strana: 0738
2. Vlh, u, m. = vláha, der Saft; vlhkosť, die Feuchte. Na Slov. Bern. — V. či Blh, potok na Slov. Dbš. Obyč. 9., 152.

374967   Vlh Svazek: 9 Strana: 0373
Vlh, u, m. = dlouhý krok. Lisic.

374968   Vlha Svazek: 4 Strana: 0738
Vlha, y, f. = pták šplhavý, merops api- ater. V. Vz S. N., Schd. II. 451., Frč. 357. V. = včelník, der Bienenfresser. Pdy. Ne- snadněť se žluva a v. drozdu přirovná. Bl. mus. V, nubická, merops nubicus. Holub II. 260. Když v. okolo stavení poletuje, bude pršeti. Us. na Zlínsku. Brt. — V., y, m., osob. jm. Mor. Šd., Vck. Kmotře Vlho, poď na pivo! Nemám peněz ! Prodej oves! Brt. — V., y, f., jm. polí u Hovězí na Vsacku. Vck. — V. = jednotlivé chyše na Vsetínsku. Tč. — V. = Volha, řeka. Krok. II. 140.

374969   Vlha Svazek: 7 Strana: 1036
Vlha, merops. Cf. Brm. II. 338.—351., Hlb. II. 119., 148., 426., 266, List. fil. VIII. 15., Mkl. Etym. 379. a. Immenfrass, m. Sl. les. Apiater oprav v: apiaster. V. = žluva (že zvěstuje zpěvem déšť). Mor. Brt.

374970   Vlha Svazek: 8 Strana: 0469
Vlha, O pův. cf. Gb. H. ml. I. 66. V., vz Viľha, Žluva, Žluna (3. dod.).

374971   Vlha Svazek: 9 Strana: 0373
Vlha = žluva. Vz Mus. ol. III. 117., Šíř II. 52., Ott. XVII 139.

374972   Vlha Svazek: 10 Strana: 0484
Vlha, y, f. Hlas vlhy (ptáka). Vz Vyhl. II. 265.

374973   Vlháci Svazek: 4 Strana: 0738
Vlháci, Wlhacy, několik domků u Vsetína. PL.

374974   Vlhavy Svazek: 4 Strana: 0738
Vlhavy, ves u Hluboké. Vz S. N. Vz Blk. Kfsk. 351.

374975   Vlhavý Svazek: 4 Strana: 0738
Vlhavý, nässig. Rk.

374976   Vlhce Svazek: 4 Strana: 0738
Vlhce, vlhoučce, vlhounce = mokře, feucht. V.

374977   Vlhčák Svazek: 4 Strana: 0738
Vlhčák, a, m., hydera, hmyz. Krok II. 254.

374978   Vlhčení Svazek: 4 Strana: 0738
Vlhčení, n., das Feuchtmachen. Us.

374979   Vlhčený Svazek: 4 Strana: 0738
Vlhčený; -en, a, o, angefeuchtet Dch.

374980   Vlhčící Svazek: 8 Strana: 0469
Vlhčící. V. přístroj v knihtiskařství. Nár. list. 1894. č. 88. odp. feuill.

374981   Vlhčina Svazek: 4 Strana: 0738
Vlhčina, y, f, feuchter Boden. Dch.

374982   Vlhčina Svazek: 7 Strana: 1036
Vlhčina = vlhkosť. V. zo sena sa vy- parí. Slov. N. Hlsk. XXI. 204.

374983   Vlhčina Svazek: 10 Strana: 0484
Vlhčina, y, f. = moře. Msn. II. 169.

374984   Vlhčiti Svazek: 4 Strana: 0738
Vlhčiti, il, en, ení, vlhčívati, feuchten, an-, einfeuchten, feucht machen. — co čím: papír namočenou houbou.