286001   Ryfka Svazek: 7 Strana: 0640
Ryfka, y, f. Kmotra R. = žena hloupá, nemotorná. U N. Kdýně. Rgl.

286002   Rygač Svazek: 3 Strana: 0232
Rygač, e, m., roubík, který do země se sází a jiným roubíkem se vyráží (děcká hra), ein Pflock. Us.

286003   Rygáč Svazek: 7 Strana: 0640
Rygáč, e, m. = beran uherský s velikými rohy Mor. Brt.

286004   Rygáš Svazek: 7 Strana: 0640
Rygáš, e, f. = ovce uherská s camfatou (střapatou) vlnou a zakroucenými rohy. Val. Vck., Brt.

286005   Rygát Svazek: 8 Strana: 0351
Rygát = šoupati. R. fazole. Dbš. Jihč. I. 29.

286006   Rygel Svazek: 7 Strana: 0640
Rygel, glu, rygl, u, m. = oploteň, Ban- senwand, f. V stodole zůstalo rži něco nad rygel. 1539. Soud. kn. opav. Zukal.

286007   Rygl, e, ryglík Svazek: 3 Strana: 0232
Rygl, e, ryglík, u, m., z něm. Riegel, V., závora. — Rygle na Slov. = osutiny, osypky, die Masern. D.

286008   Rygle Svazek: 10 Strana: 0350
Rygle = větší podložky dubové ve vin- ném lisu. Čes. J. XIII. 475. Vz Bleška.

286009   Rygloví Svazek: 7 Strana: 0640
Rygloví, n., Riegelwerk, n. Rk.

286010   Ryglvand Svazek: 3 Strana: 0232
Ryglvand, u zedníků šp. m.: příčnice, příčna.

286011   Rygol Svazek: 7 Strana: 0640
Rygol, u, m. = rýha. Voda dešťová r-lem se svádí Zpr. arch. VII. 54.

286012   Rygolec Svazek: 9 Strana: 0283
Rygolec, lce, m. = žlábek. Hoř. 287. Sr. Rygol.

286013   Rygolovací Svazek: 10 Strana: 0350
Rygolovací pluh až na 3/4 metru hloubky Nár. list 1904. 135. 21

286014   Ryh Svazek: 7 Strana: 0640
Ryh, u, m. = říhání, Rülpsen, n. Tu bolo jediva až do ryhu. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 389., Ssk.

286015   Rýha Svazek: 3 Strana: 0232
Rýha, y, f., strany původu vz Mz. 301. — R., strouha, trativod, stoka, der Wasser- graben, Kanal, Abzugsgraben. Střlat. riga, strněm. rige, rivus, Bach, nněm. Riehe. Gl. 304. — R. n. rozhor na poli k odvádění vody sněhové n. dešťové, klus, die Wasser- furche ; der Kanal, die Rinne, Schleusse, der Schlot. Rýhy zvláštním pluhem dělati. Vaň. Zvl. strouha podzemní, kanal udělaný z vy- pálených hliněných trubek, der Drain. Nad- rýha, Kopfdrain, sourýha, Saugdrain, svodní r., Sammeldrain. Pta. Vz Ryhování. — R. na poli, v lese, v zahradě = mělká stružka, do které semeno kladou. Um. les. — R., žlábky ve hlavni ručnice po celé její délce. R. rovná, der Stern- o. Haarzug, točená, der Rosenzug, Šp., obloukovirá. Čsk. Vz S. N. — R., žlábek k zasazování rámků v úlech atd. Všk. — R. mlýnská, žlab, van- troky, das Mühlgerinne. Dch.

286016   Rýha Svazek: 7 Strana: 0640
Rýha krkavicová. Vz Krkavicový. R. hleznová, sulcus tali, Jakobsonova, s. Ja- cobsonii, kosti kostkové, s. ossis cuboidei, křídlopatrová, s. pterygopalatinus, loketní, s. cubitalis, ulnaris, mezihrbolková, s. in- tertubercularis, okružní, s. circularis, omo- zečnicová, s. meningeus, plicní, s. pulmo- nalis, podélní, s. longitudinalis, příční, s. transversus, pro Bubínek, s. pro membrana tympani, sáňojazylková, s. mylohyoideus, skalní, s. petrosus, skalnospodinová, s. pe- trosobasilaris, slzní, s. lacrymalis, trubky Eustachovy, s. tubae Eustachimae, vodo- rovná, s. horizontalis, zažaludová, s. retro- glandularis, žeberní, s. costalis. Ktt. exc.

286017   Rýhati Svazek: 3 Strana: 0232
Rýhati, furchen. — co : zima rýhá kůru stromů. Us. Tč. — se kdy. Po dešti se trnky (slívky) rýhají (dostávají rýhy, pu- kají). Na Ostrav. Tč.

286018   Rýhatý Svazek: 7 Strana: 0640
Rýhatý = rýhovatý, furchig. Rst. 488.

286019   Ryhločisticí Svazek: 3 Strana: 0233
Ryhločisticí prášek na prádlo, das Schnell- wäschereinigunspulver. Dch.

286020   Rýhočelý Svazek: 8 Strana: 0351
Rýhočelý brázdoštítec (krátkokyčelník, brouk). Klim. 164., 265.

286021   Rýhoholeník Svazek: 7 Strana: 0640
Rýhoholeník, a, m., entomoscelis, brouk. Vz Kk. Br. 380.

286022   Rýhohrudník Svazek: 9 Strana: 0283
Rýhohrudník, ?, ?., adelocera, brouk. R. kropenatý a. fasciata, šupinokřídlý, le- pidoptera, zlatopásý, quercea. Vz Klim. 424.

286023   Rýhokrovec Svazek: 9 Strana: 0283
Rýhokrovec, vce, ?., oligomerus, brouk. R. hnědý, o. brunneus. Klim. 473.

286024   Rýhokrový Svazek: 9 Strana: 0283
Rýhokrový dřepčík (brouk). Klim. 703.

286025   Rýhokřídlec Svazek: 8 Strana: 0351
Rýhokřídlec, dlce, m.,, molops, brouk. R. rakouský, m. austriacus, vysoký, m. elata, černý, picea, oválný, ovipennis, prostřední, medius. Klim. 42. nn.

286026   Rýholec Svazek: 3 Strana: 0232
Rýholec, lce, m., rejholec, nicohlav, der Rührnagel. Nz.

286027   Rýhonosec Svazek: 7 Strana: 0640
Rýhonosec, sce, m., cleonus, brouk nosatec. Vz Kk. Br. 297 , Brm. IV. 1. 152., Ott. V. 454.

286028   Rýhonosec Svazek: 9 Strana: 0283
Rýhonosec, sce, ?., cleonus, brouk. R. bělavý, ?. albicans, dlouhoskvrnný, declivis, jamkočelý, excoriatus, měnivý, varius, modro- zelený, glaucus, pruhoštítý, alternans, šedý, cinereus, široký, pedestris, tečkobřichý, punctiventris, temnoševý, nigrosuturatus, temnoštítý, turbatus, tmavý, nebulosus, travní, gramineus, trojrýhý, trisulcatus, tygrovaný, tigrinus, zdlouhavý, piger, zrnitý morbillosus. Klim. 548.

286029   Rýhonosec Svazek: 10 Strana: 0350
Rýhonosec, sce, m., cleonus. Vz Ott. XXII. 418.

286030   Rýhonosý Svazek: 9 Strana: 0284
Rýhonosý, vz Rypáčník, Lalokonosec.

286031   Rýhonožec Svazek: 8 Strana: 0351
Rýhonožec, žce, m., calathus, brouk. R. bludivý, c, erratus, černohlavý, melanocepha- lus, hnědonohý, fuscipes, hnědý, fuscus, hor- ský, alpinus, kovový, metallicus, lunní, pel- tatus, malokřídlý, micropterus. Klim. 30.—31.

286032   Rýhoševý Svazek: 9 Strana: 0284
Rýhoševý třásník (brouk). Klim. 659.

286033   Rýhoštítník Svazek: 7 Strana: 0640
Rýhoštítník, a, m., rhyssodes, brouk. Vz Kk. Br. 148.

286034   Rýhoštítník Svazek: 8 Strana: 0351
Rýhoštítník, a, m., synuchus, brouk. Klim. 30.

286035   Rýhoštítý Svazek: 8 Strana: 0351
Rýhoštítý drobnec, brvodrápník (brouci). Vz Kłim. 221., 265.

286036   Rýhošupý Svazek: 9 Strana: 0284
Rýhošupý, vz Ukrytonosec.

286037   Ryhotačka Svazek: 7 Strana: 0640
Ryhotačka, y, f. = řehotačka, řehotání, smích, Gekicher, n. Slov. Mt. S. I. 206.

286038   Ryhotati Svazek: 3 Strana: 0232
Ryhotati = řehtati. Slov. Dch.

286039   Ryhotati Svazek: 7 Strana: 1379
Ryhotati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 370.

286040   Rýhovací stroj Svazek: 10 Strana: 0350
Rýhovací stroj. Ott. XVIÍI. 567.

286041   Rýhovač Svazek: 9 Strana: 0284
Rýhovač, e, m. = druh zámečnických se- káčů. KP. VII 596.

286042   Ryhovadlo Svazek: 3 Strana: 0232
Ryhovadlo, a, n., der Riolpflug. Šm.

286043   Ryhovák Svazek: 3 Strana: 0232
Ryhovák, u, m., ryhovací pluh = ryho- vadlo. Šp.

286044   Ryhování Svazek: 3 Strana: 0232
Ryhování, vz Rýha, 2. R. trubkovací, vz S. N., KP. III. 219. O r. sepsal knihu p. Václavík asi r. 1866. — R. spojkové, drsna- tosť ploch nerostů, die Combinationsriefung o. -streifung. R. srostlicové, die Zwillings- riefung. Vz Bř. N. 44., 45.

286045   Rýhovaný Svazek: 7 Strana: 0640
Rýhovaný; -án, a, o. Mus. R. stoupy, Koll., plech. Pdl.

286046   Ryhovaný Svazek: 8 Strana: 0351
Ryhovaný. R. dělo. Vz Ott. VII. 242.

286047   Ryhovati Svazek: 3 Strana: 0232
Ryhovati, zem převrhovati, umgraben, riolen, rigolen. Vaň. — Rýhy do něčeho dě- lati. — co: kolo = 1. nakresliti, když se dělá, auszirkeln; 2. rýhy pro lopatku v kole vodním vyřezati. Vys. Kromě toho vz Rýha, 2. — R., u krejčí, skákajícími stehy sešiti, trackein. D.

286048   Ryhovati Svazek: 9 Strana: 0283
Ryhovati. To se to r-je = dobře plove. Dubenec Kub. 363.

286049   Rýhovatosť Svazek: 7 Strana: 0640
Rýhovatosť, i, f. R. železa (od špatného sváření), Langrissigkeit, f Vz Včř. Z. I. 5.

286050   Rýhovatý Svazek: 3 Strana: 0232
Rýhovatý, mající rýhy.

286051   Rýhovka Svazek: 3 Strana: 0232
Rýhovka, y, f., tažnice, ručnice ryhovaná, gezogenes Gewehr. — R., včelařský nástroj k dělání rýh. Lš.

286052   Rýhovka Svazek: 7 Strana: 0640
Rýhovka, Steckholz, n. Šp.

286053   Rýhovník Svazek: 3 Strana: 0232
Rýhovník, a, m , der Prismenhobel. Skv.

286054   Rýhovník Svazek: 7 Strana: 0640
Rýhovník rýhovací, Riolpflug, m. Sl. les. U ševců: das Radel.

286055   Rýhovník Svazek: 8 Strana: 0574
Rýhovník, a, m., synchida, brouk. R. oře- chovy, s. juglandis, tmavý, obscura. Vz Klim. 349.

286056   Rýhovný Svazek: 7 Strana: 0640
Rýhovný. R. truBky či roury. NA. IV. 67.

286057   Rýhozubý Svazek: 8 Strana: 0575
Rýhozubý. R. hadi. Ott. XI. 1012.

286058   Ryhýř Svazek: 7 Strana: 0640
Ryhýř, e, m. K mazání čepů ..., ryhýřů má město dáti ročně 1?, kamene loje. Arch. pam. 1887. 758.

286059   Rychaltice Svazek: 3 Strana: 0232
Rychaltice, dle Budějovice, něm. Bartels- dorf, ves v Přerovsku. Mus.

286060   Rychba Svazek: 3 Strana: 0232
Rychba, vz Rychleby.

286061   Rychcení, rychcený Svazek: 3 Strana: 0232
Rychcení, rychcený, vz Rychtiti.

286062   Rychelník Svazek: 3 Strana: 0232
Rychelník, vz Rychlec.

286063   Rychetní Svazek: 3 Strana: 0232
Rychetní = obecný. R. obilí, sýpka. Us.

286064   Rychetní Svazek: 7 Strana: 1379
Rychetní dům -= kde byla rychta. Wtr. Obr. II 500.

286065   Rychetník Svazek: 3 Strana: 0232
Rychetník, a, m., vlastník rychty. V Kunv. Msk.

286066   Rychetskový Svazek: 7 Strana: 0640
Rychetskový. Nechoď, chalupníku, za rychetskovou (rychtářovou) dcerkou. U Žam- berka. Dbv.

286067   Rychlák Svazek: 3 Strana: 0232
Rychlák, a, m., carabus, žížala. Kal. hosp. 1810.

286068   Rychlan Svazek: 3 Strana: 0232
Rychlan, a, m., paederus, hmyz. Krok.

286069   Rychlan Svazek: 7 Strana: 0640
Rychlan, a, m, jm. psí,

286070   Rychle Svazek: 3 Strana: 0232
Rychle, kompar. rychleji = čerstvě, hned, hbitě, spěšně, eilends, in Eile, schnell, ge- schwind. R. něco vykonati, dělati, co nej- rychleji ; což se náhle a r. stalo. V. Utec r. Flav. R. tomu rozuměl. Jel. R. běžeti. D. R. pomíjející. Jg. Dosti r. chápati; vždy rychleji. Dch. A hned r. k Dunaji šel. Sš. P. 90.

286071   Rychle Svazek: 7 Strana: 0640
Rychle jako na poště, jako s chudým do hrobu, jako ve žních, jako šnek, jako s hnojem. Čce. Tkč. Což se r. a spěšně stává, to škodlivé a zlé bývá. Výb. II. 972.

286072   Rychleby Svazek: 3 Strana: 0232
Rychleby, dle Dolany, něm. Reichenstein, ves ve Slezsku.

286073   Rychlec Svazek: 3 Strana: 0232
Rychlec, chlce, rychlík, rychelník, a, m., rychlý posel, der Courier. Ros. Lépe: honec. Jg. Vz Rychlík.

286074   Rychlec Svazek: 8 Strana: 0575
Rychlec, chlce, m., litargus, brouk. R. po- jivý, 1. connexus. Vz Klim. 328.

286075   Rychlení Svazek: 7 Strana: 0640
Rychlení = umělé pěstování květin k tomu účelu, aby rychleji vzrostly a roz- kvetly. Dlj.

286076   Rychlenka Svazek: 3 Strana: 0232
Rychlenka, y, f., meria, hmyz. Krok. — R., rychlíce. Mor. Poháňá mu r., súsedova Malenka. Sš. P. 712. Sr. Rychlík. (Hý.).

286077   Rychleti Svazek: 3 Strana: 0232
Rychleti, el, ení, geschwind sein, eilen. L.

286078   Rychlíce Svazek: 3 Strana: 0232
Rychlíce, e, m., die Schnellläuferin. — R., e, f., jméno děla. Z r. stříleti. 1422., Tk. IV. 252.

286079   Rychlice Svazek: 7 Strana: 0640
Rychlice = loď 'Agyá. Lpř. SI. I. 89. — R. = raná dětělina. U Star. Jičína. Vhl.

286080   Rychlícek Svazek: 8 Strana: 0351
Rychlícek, čku, m., rostl., vz Slzičky (3. dod.).

286081   Rychlický Svazek: 3 Strana: 0232
Rychlický, Eilboten-, Courier-. Šm.

286082   Rychlíček Svazek: 3 Strana: 0232
Rychlíček, čku, m. Hvozdík r., rostl. Slb. 618. Vz Rychlík.

286083   Rychlíček Svazek: 7 Strana: 0640
Rychlíček. Cf. Rstp. 118.

286084   Rychlíček Svazek: 10 Strana: 0350
Rychlíček, čku, m., rosl. Vz Orlíček. zde.

286085   Rychlička Svazek: 3 Strana: 0232
Rychlička, y, f., druh malých karafiátů, die Federnelke. Us. Dch.

286086   Rychlička Svazek: 10 Strana: 0350
Rychlička, y, f. = polévka, upražená krupice na másle, do ní vajíčko. U Kr. Městce Čeč. 177.

286087   Rychlík Svazek: 7 Strana: 0640
Rychlík = raný salát, Rt., len (Filipp- ský, seje se v dubnu nebo začátkem května, Frühlein). Hk , oves (krátký, zrnatý. Val). Brt. — R. poštovský Byl tu jako na r-ku (brzy). Us. Tkč. — R. = rychlíce loď (dod.). Lpř. SI. I. 89. — R., a, m = tachinus, brouk. Vz Kk. Br. 86. a 87.

286088   Rychlík Svazek: 9 Strana: 0284
Rychlík, u, m. = druh ovsa (že semeno přede žněmi oprchává a proto rychle musí býti sečen). Fisch. Hosp. 28.

286089   Rychlík, a, rychlíček Svazek: 3 Strana: 0232
Rychlík, a, rychlíček, čka, m., běhoun, honec, der Schnellläufer. V. Vz Rychlec. Oře s něma rychlíček, Janalikůj František, po- háňá mu rychlenka, súsedova Malenka. Sš. P. 712. — R., der Courier. J. tr. — R. = kůň hbitý, Renner, m. Na r-ku odtud ujel. Koc. S r-kem radu vzíti = s nohama, utéci. V. — R., dítě a) před svatbou, b) před časem narozené, ranoš, ein frühes Kind. — R., u, m., raný oves n. hrách atd. Na Policku, na Mor. Kšá., Šd. — R., druh jetele. U Be- chyně. Mý. — R., rychlíky, druh zemčat raných, Früherdäpfel. Červené r-ky. Ve Slez., na Ostrav. Tč., Šd., u Třebíče. Jsk. — R., dianthus caesius, blaugraue Nelke, f., Federnelke. Ve Slez. Tč. — R., rychlovlak, rychlý vlak, der Eilzug. Us. Sml. — R. po- štovský, Eilwagen, m. Dosedl na r. a pryč ušel. Bart. Věc poslaná rychlíkem, das Eil- gut, J. tr.

286090   Rychlíkový Svazek: 9 Strana: 0284
Rychlíkový. R. lokomotiva, stroj. Ott. XVI. 286. nn.

286091   Rychlink Svazek: 9 Strana: 0284
Rychlink, u, m. = bidlo k fasuňku, ve kterém jsou zadlabány mečíky. Sdl. Hr. III. 122.

286092   Rychlírna Svazek: 10 Strana: 0350
Rychlírna, y, f., Treibhaus, v zahrdn. Rgl.

286093   Rychlířky Svazek: 8 Strana: 0351
Rychlířky = hrušky. NZ. V. 522.

286094   Rychliti Svazek: 3 Strana: 0233
Rychliti, il, en, ení, rychle činiti, schnell machen, beschleunigen. Jg.

286095   Rychlivě Svazek: 7 Strana: 0640
Rychlivě, beschleunigend. Zima půso- bila r. na náš pochod. Mirohorský.

286096   Rychlo Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlo, na rychlo = rychle, schnell. Se- bravše jak na r. býti mohlo. V.

286097   Rychlo Svazek: 7 Strana: 0640
Rychlo = rychle. Vyndi r. v ulice. Ev. víd. 55.

286098   Rychlo Svazek: 8 Strana: 0351
Rychlo = rychle. Vz List, fil. 1895. 120. Vyjdi rychlo v ulice. Ev. víd. 94. Luc. 14. 21. — Ev. seit. 31. Luc. 16. 6.

286099   Rychlobásník Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlobásník, a, m., der Improvisator. Dch.

286100   Rychloběhutý Svazek: 3 Strana: 0233
Rychloběhutý, lépe: rychloběhý (Šm.) = rychlonohý. Krok.

286101   Rychloběhý Svazek: 7 Strana: 0641
Rychloběhý, schnellaufend. Lpř.

286102   Rychloběžec Svazek: 3 Strana: 0233
Rychloběžec, žce, m., der Schnellläuíer. Vz Rychlík. Dch.

286103   Rychloběžka Svazek: 10 Strana: 0350
Rychloběžka, y, f. = rychloběžný parní stroj. Ott. XIX. 258., XXII. 418. — R. = druh důlní pumpy setrvačníkové. Vz Ott. XX. 990.

286104   Rychloběžník Svazek: 7 Strana: 0641
Rychloběžník, a, m., oxytelus, brouk. Vz Kk. Br. 108. a 109.

286105   Rychloběžný Svazek: 7 Strana: 0641
Rychloběžný = rychloběhý. Lpř.

286106   Rychloběžný Svazek: 10 Strana: 0350
Rychloběžný stroj parní. Vz KP. IX. 51., Rychloběžka.

286107   Rychlobrázdný Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlobrázdný, schnellfurchend. Lpř

286108   Rychlobrody Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlobrody, ôxvnoQo?. Lpř.

286109   Rychlobruslař Svazek: 10 Strana: 0350
Rychlobruslař, e, m. Nár. list. 1904. č. 10. 10.

286110   Rychločinný. R Svazek: 10 Strana: 0350
Rychločinný. R. brzda, Schnellbremse. Jind. 8.

286111   Rychlodechý Svazek: 8 Strana: 0351
Rychlodechý. R. zvěř. Vrch. Rol. XXXIII. 143.

286112   Rychlodeštný Svazek: 9 Strana: 0284
Rychlodeštný. R. rosa. Krs. Ten. 21.

286113   Rychlodroždí, n Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlodroždí, n., die Schnellhefe. Dch.

286114   Rychlogazan Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlogazan, a, m., echidna tachyglos- sus, der Ameisenigel, ssavec ptakohubý. Ssav.

286115   Rychlochod Svazek: 9 Strana: 0284
Rychlochod, u, m., Vym Poh. 35.

286116   Rychlochod Svazek: 10 Strana: 0350
Rychlochod, u, m. R-dem někam se ubí- rati. Msn. Od. 96.

286117   Rychlochodý Svazek: 10 Strana: 0350
Rychlochodý koráb. Msn. Od. 33.

286118   Rychlojazdný Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlojazdný = rychlojízdný. Slov. Č. Čt. I. 148.

286119   Rychlojezdec Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlojezdec, dce, m., der Schnellreiter. Šm.

286120   Rýchlojízdný Svazek: 7 Strana: 0641
Rýchlojízdný, schnellfahrend. Us.

286121   Rychlokolý Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlokolý, schnellräderig. Lpř.

286122   Rychlokoňák Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlokoňák, a, m., Schnellreiter, m. Lpř.

286123   Rychlokonný Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlokonný, atoAd-rwAo?, mit schnellen Pferden. Lpř.

286124   Rychlokopytý Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlokopytý, schnellhufig. R. kůň Lpř.

286125   Rychlokresba Svazek: 10 Strana: 0350
Rychlokresba, y, f. Nár. list. 1904. č. 22 3.

286126   Rychlokreslič Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlokreslič, e, m., Schnellzeichner, m. Nrd.

286127   Rychlokrok Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlokrok, u, m., der Geschwindschritt. Šm.

286128   Rychlokřídlý Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlokřídlý, schnellflügelig. Hlas.

286129   Rychlolétací Svazek: 9 Strana: 0284
Rychlolétací slovo. Ld. 45.

286130   Rychloletem Svazek: 10 Strana: 0350
Rychloletem uháněti. Sá. IV. 52.

286131   Rychloletný Svazek: 3 Strana: 0233
Rychloletný, schnell fliegend. R. paro- vůz. Světz. 1878.

286132   Rychloletý Svazek: 3 Strana: 0233
Rychloletý, schnellfliegend. Dch.

286133   Rychloletý Svazek: 7 Strana: 0641
Rychloletý. Kká. R. kometa, Vlč., loď. Čch., holubice. Lpř.

286134   Rychlolis Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlolis, u, m., die Schnellpresse.

286135   Rychlolis Svazek: 8 Strana: 0351
Rychlolis. Světlotiskový r. Ott. IX. 33. a.

286136   Rychlolis Svazek: 10 Strana: 0350
Rychlolis, u, m. Tiskací r. Vz Ott. XXII. 418.

286137   Rychloloď Svazek: 7 Strana: 0641
Rychloloď, i, f., Jachtschiff, n. Us.

286138   Rychlomalířství, n Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlomalířství, n., die Schnellmalerei. Šm.

286139   Rychloměr Svazek: 3 Strana: 0233
Rychloměr, u, m., der Tachymeter, Ge- schwindigkeitsmesser, Stathmograph, nástroj k měření rychlosti jízdy po železnici. Dch.

286140   Rychloměrství Svazek: 7 Strana: 0641
Rychloměrství, n., Tachymetrie, f. Dch.

286141   Rychloměřictví Svazek: 10 Strana: 0350
Rychloměřictví, n, tachymetrie. Vz Ott. XXII. 418.

286142   Rychlomluva Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlomluva, y, f. Poslali mě naši k vašim, aby přišli vaši k našim; nepři- jdou-li vaši k našim, tož nepřijdú naši k vašim (rychle opakuj). Mor. Vck.

286143   Rychlomluvec Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlomluvec, vce, m., der Schnellspre- cher. Šm.

286144   Rychlomrlý Svazek: 10 Strana: 0350
Rychlomrlý. Stali jsme se r-lí a svatbo- vraží vesměs. Exc.

286145   Rychlomřivý Svazek: 10 Strana: 0350
Rychlomřivý = rychle mroucí. Msn. Od. 59.

286146   Rychloň Svazek: 3 Strana: 0233
Rychloň, ě, m., tachydromis, ještěr.

286147   Rychloň Svazek: 8 Strana: 0351
Rychloň, ě, m., ischnoglossa, brouk. R. ko- vový, i. corticina, rozšířený, prolixa. Klim. 136.

286148   Rychloník Svazek: 3 Strana: 0233
Rychloník, a, m., tachyporus, hmyz. Krok.

286149   Rychlonoh Svazek: 9 Strana: 0284
Rychlonoh, a, m, ocys, brouk. R. pěťi- pruhý. Klim. 743.

286150   Rychlonohosť Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlonohosť, i, f., Schnellfüssigkeit, f. Lpř.

286151   Rychlonohý Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlonohý, schnellíussig.

286152   Rychlonohý Svazek: 10 Strana: 0350
Rychlonohý ohař Msn. Od. 22.

286153   Rychlonosný Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlonosný. R ručnice. S. N. XI. 95.

286154   Rychlonožec Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlonožec, žce, m., tachyporus, brouk. Vz Kk. Br. 84.—86.

286155   Rychlooctářství Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlooctářství, n., die Schnellessig- fabrikation. Nz.

286156   Rychlopádný Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlopádný verš. Dk.

286157   Rychlopalba Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlopalba, y, f., Schnellfeuer, n. R-bu započíti, zastaviti. Us. Tč.

286158   Rychlopalka Svazek: 8 Strana: 0351
Rychlopalka, y, f., ručnice. Nár. list. 1894. č. 33.

286159   Rychlopalka Svazek: 10 Strana: 0350
Rychlopalka, y, f. = zbraň rychle pá- licí. Ott. XXII. 418.

286160   Rychlopalnosť Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlopalnosť, i, f. R. pušek. Us.

286161   Rychlopalný Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlopalný, schnellfeuernd. R. ručnice, Osv. I. 343., dělo Norderfeldtovo. Svět. 1887. 333.

286162   Rychlopalný. R Svazek: 10 Strana: 0350
Rychlopalný. R. děla. Ott. XXII. 418.

286163   Rychloparní Svazek: 10 Strana: 0350
Rychloparní prací stroj. Nár. list. 1905. 131. 23.

286164   Rychloparník Svazek: 10 Strana: 0350
Rychloparník, u, m. Nár. list. 1903. č. 131. 10.

286165   Rychlopařák Svazek: 10 Strana: 0350
Rychlopařák, u, m. = náčiní k paření brambor a řepy, k vypařování nádob. Nár. list.

286166   Rychlopätý Svazek: 9 Strana: 0284
Rychlopätý zajac. Slov.

286167   Rychloperutný Svazek: 7 Strana: 0641
Rychloperutný, schnellflügelig. Vký.

286168   Rychloperutný. R Svazek: 10 Strana: 0661
Rychloperutný. R. slovo. Škod. IP. II. 4.

286169   Rychloperý Svazek: 3 Strana: 0233
Rychloperý = rychlokřídlý, schnellflü- gelig, schnellgeflügelt. R. strach. Ráj.

286170   Rychlopis Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlopis, u, m., die Tachygraphie. Šm.

286171   Rychlopisec Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlopisec, sce, m., der Schnellschrei- ber, Tachygraph. Že Někdo z r-sců ji (řeč) byl ve sněmu napsal. Sš. Sk. 75.

286172   Rychlopisec Svazek: 8 Strana: 0351
Rychlopisec, sce, m. Słow. 181.

286173   Rychlopisecký Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlopisecký. R. umění, die Geschwind- schreibekunst, Tachygraphie. Dch.

286174   Rychlopisectví Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlopisectví, n. = rychlopis. Šm.

286175   Rychlopisní Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlopisní návod, die Schnellschreib- methode. Šm.

286176   Rychloplavba Svazek: 7 Strana: 0641
Rychloplavba, y, f, Schnellfahrt, f. Lpř.

286177   Rychloplavec Svazek: 8 Strana: 0351
Rychloplavec, vce, m., loď. Ml. Hüb. 450.

286178   Rychloplavný Svazek: 3 Strana: 0233
Rychloplavný, schnellsegelnd. R. loď, der Schnellsegler. Dch.

286179   Rychloplodný Svazek: 7 Strana: 0641
Rychloplodný, áxvroxo?, Lpř.

286180   Rychloplynný Svazek: 3 Strana: 0233
Rychloplynný, schnellfliessend. Vid. list.

286181   Rychloposel Svazek: 10 Strana: 0350
Rychloposel, sla, m. Stan. I. 228., Emin 926.

286182   Rychloposelčí Svazek: 10 Strana: 0350
Rychloposelčí, m. = rychloposel. Msn. Od. 152.

286183   Rychloposelství Svazek: 3 Strana: 0233
Rychloposelství, n., der Eilbotendienst. Šm.

286184   Rychloprací Svazek: 10 Strana: 0350
Rychloprací stroj. Nár. list. 1903. č. 140. 5.

286185   Rychloprsťák Svazek: 7 Strana: 0641
Rychloprsťák, a, m. = rychloprstý umě- lec, Prestidigitateur, m. Rk.

286186   Rychloprstý Svazek: 3 Strana: 0233
Rychloprstý, schnellfingerig. Šm.

286187   Rychlopsaný Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlopsaný; -cm, a, o, schnell geschrie- ben.

286188   Rychlorostlý Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlorostlý, schnellwüchsig. Sl. les.

286189   Rychlorychle Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlorychle, eiligst. Šm.

286190   Rychlořečník Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlořečník, a, m. = rychlomluvec.

286191   Rychloskočný Svazek: 10 Strana: 0350
Rychloskočný kvapík. Vykl. Obrz. 262.

286192   Rychloskoký Svazek: 3 Strana: 0233
Rychloskoký, schnell springend. R. stádo. Koll.

286193   Rychlosmrtný Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlosmrtný, schnelltödteud. Lpř. Sl. II. 428.

286194   Rychlosť Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlosť, i, f., čerstvosť, hbitost, kvap- nosť, spěšnosť, R. nazývá se při pohybu ně- jakého těla poměr vykonané cesty k času, po který pohyb ten trval, při čemž se před- pokládá, že pohyb po celou tu dobu byl pořád stejnoměrný. Vz S. N. Die Geschwin- digkeit, Schnelligkeit, Raschheit. R. elek- třiny, světelného dojmu, světla, zvuku. Vz KP. II. 403. Užiti r-sti, v r-sti; r. vtipu, rozumu. V. Na r. pryč se bráti. Troj. Věc ta r-sti potřebuje. Ros. Na r. vojsko sebrati, ně- koho někam poslati, Háj., ze země vyjíti. Troj. 104. R-sti ubývá, přibývá. Vys., Nz. Při- vedeš na ně lotra na r. BO. Se vší možnou r-stí. J. tr., Er. R. konečná, na konci. Sedl., Nz. R. rostoucí, přibývající, ubývající. Šp., Nz. R. střední, die mittlere G., výtoku, die Ausflussgeschwindigkeit, počátečná, otáčení n. otáčecí, Umdrehungsg., r. oběhu, oběho- vání; součinitel (Koefficient), výška r-sti. Nz.

286195   Rychlosť Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlosť v úhlu, Winkel-, Mj., virtualná, výsledná, úhlová, ZČ., točivá (rotační), pla- netarní (asi 4 míle v teřině), minimalní, maximalní, Stč. Zem., otočná, obvodová, Zpr. arch., pohybu představ. Dk. R. žádné čáry. Dch.

286196   Rychlosť Svazek: 10 Strana: 0350
Rychlosť, Vz Ott. XXII. 419. nn.

286197   Rychlostižný Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlostižný, schnelltreffend. Lpř.

286198   Rychlostní Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlostní, Geschwindigkeits-. Zpr. arch.

286199   Rychlostroj Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlostroj, e, m., die Schnelldruck- presse. R. knihtlačitelský (americký, Auerův samočinný, Hoeův, na navštívenky, s kru- hovým pohybem, Woodův ruční, zjednodu- šený, železnodrážný). Vz KP. I. 570.

286200   Rychlostřelba Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlostřelba, y, f., das Schnellfeuer. Dch.

286201   Rychlostřelka Svazek: 7 Strana: 1379
Rychlostřelka, y, f. = rychle střílející ručnice. Us.

286202   Rychlostřelný Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlostřelný, schnellfeuernd. R. ruč- nice. Dch.

286203   Rychlota Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlota, y, f. = rychlost'.

286204   Rychlotepý Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlotepý, schnellpulairend. R. život. Kká. K sl. j. 68.

286205   Rychlotisk Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlotisk, u, m., der Schnellpressen- druck. Dch.

286206   Rychlotiskárna Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlotiskárna, y, f., die Schnellpres- sendruckerei. Dch.

286207   Rychlotoký Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlotoký, schnellfliessend. R. vlny. Hdk.

286208   Rychlotvorný Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlotvorný, schnellschaffend. R. umě- lec. Dk.

286209   Rychloun Svazek: 10 Strana: 0350
Rychloun, a, m. = rychlý kůň. Msn. Od. 45. Vz Rychlounek v III. 233.

286210   Rychlounek Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlounek, nka, m. = ručí kůň. Na dobré těžko o klusáka a na zlé r. hned tu jest. Č. M. 31.

286211   Rychlov Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlov, a, m., něm. Riehlau, ves v Ji- hlavsku; něm. Richlow, ves u Jilemnice, b) u Bystřice n. Host. PL.

286212   Rychlov Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlov. Je z R-va (rychlý). Us. Brt.

286213   Rychlováha Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlováha, y, f., přezmen, die Schnell- wage. Dch.

286214   Rychlovar Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlovar, u, m., der Schnellkocher, Schnellsieder. R. Papinův, der Papinitopf. Vz KP. IL 349.

286215   Rychloveslý Svazek: 10 Strana: 0350
Rychloveslý koráb. Ott. Od. 34.

286216   Rychlověst Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlověst, u, m., der Telegraf. Šm.

286217   Rychlovlak Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlovlak, u, m., Eil-, Schnell-, Courir- zug, m. Rk.

286218   Rychlovna Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlovna, y, f., Treibhaus? Listy za- hrad. 1883. 114.

286219   Rychlovoz Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlovoz, u, m., der Eilwagen. Šm.

286220   Rychlovozba Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlovozba, y, f., die Eilfahrt.

286221   Rychlovozý Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlovozý, ^i/iq>á^ju,ato?. Lpř.

286222   Rychlovrat Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlovrat, u, m., der Tachytrop. Ok.

286223   Rychlovrtačka Svazek: 10 Strana: 0350
Rychlovrtačka, y, f. Nár. Jist. 1904. 138. 10.

286224   Rychlovský Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlovský, ého, m. R. Jan, 1752 až 1811., kanovník v Praze. Vz Tf. H. 1. 186., Jg. H. 1. 624.

286225   Rychlovský Svazek: 8 Strana: 0351
Rychlovský, potok u Brtnice na záp. Mor. Mtc. 1895. 340.

286226   Rychlovský Svazek: 10 Strana: 0350
Rychlovský Jan. Vz Ott. XXIII. 422.

286227   Rychlovůz Svazek: 10 Strana: 0661
Rychlovůz, vozu, m. Dvoř. Mor. 452.

286228   Rychlozboží Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlozboží, n., Eilgut, n. Us. Pdl., Pr. tr., Dch.

286229   Rychlozjevný Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlozjevný, schnellerscheinend. Lpř.

286230   Rychlozměnný Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlozměnný, schnell sich verwandeln. Šm.

286231   Rychlozvěsť Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlozvěsť, i, f., rychlá správa, die Depesche, Eilbotschaft. J. tr.

286232   Rychlozvěst Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlozvěst, u, m. = telegraf, telefon. Hrm.

286233   Rychlozvěstný Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlozvěstný, schnellverkündend. R. drát (telegrafní, telefonní). Čechy I. 17.

286234   Rychložilosť Svazek: 7 Strana: 0641
Rychložilosť, i, f., Raschlebigkeit. Dch.

286235   Rychlý Svazek: 3 Strana: 0233
Rychlý, kompar. rychlejší = spěšný, ochot- ný, prudký, bystrý, náhlý, rasch, geschwind, behend, schnell, flüchtig, eilig, fliegend, Eil-, Lauf-. Jg., V. Koř. růch. Gb. Hl. 145. R. pájka, Schncllloth, n. Nz. R. počtář, chůze, obsluha, básník, krok, zboží. Dch. R. osu- tina. Dch. R. prosel, pes, loďka; r., jako pták by letěl. V. Člověk rychlých uší. Ros. R. kůň, Vrat., oheň, D., smrť, Ojíř, vtip, rozum. Jg. Ta věc rychlého opatření potřebuje. V. R. jest krása. Jel. R. silice. Toms. R. salát, der Treibsalat. Dch. R. jak střelná rána. Er. P. 472. Rychlým želením, nábožnú modlitbú a nebeskú žádostí. Hus III. 49. R-á pomoc dvojí pomoc. Dch. — do čeho. Kdo je do jídla rychlý, bývá i do práce. Kda. — na co: na nohy. Ben., Št. — čím: nohami. V. — v co: v nohy. Jg., Mk., Jv. — s inft. R. zemské věci opustiti a k nebeským se utiekati. Hus III. 84.

286236   Rychlý Svazek: 7 Strana: 0641
Rychlý. Mkl. Etym. 285. , R. vítězství, J. Lpř., útěk, Šmb., tažení, Šb. F., ochla- zení, dech, jízda. Us. Pdl. Ta věc má ry- chlé nohy (žádá brzkého vyřízení); R. vdavky za mnoho nestojí. Us. Tkč. Ry- chlejší můj oslík než cizí komoň. Lpř. Rychlá štědrota nejlepší. Bž. exc. — nač. Kdo je r. na nohy. Št. N. 151. — k čemu. Kká.Td. 243. Nohy mé rychlé byly k hří- chům. Mž. 99. R. ku braní, ale volný k dá- vání. Us. Tkč. Vida ženu rychlú k nachý- lenie a méně opatrnú. Rkp. Mus. 1884. 239. Nohy rychlé k vylití krve. Výb. II. 1407. Rychlý buď k slyšení, ale zpozdilý k mlu- vení. Č. — R. = raný. R. oves (rychlík). Rr. Sb.

286237   Rychlý Svazek: 8 Strana: 0351
Rychlý; rychel. Gb. H. ml. I. 164. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 74.

286238   Rychlý Svazek: 8 Strana: 0575
Rychlý; rychel, chla, o. 1440. Mus. fil. 1896. 446.

286239   Rychlý na čem Svazek: 10 Strana: 0350
Rychlý na čem: na svém díle. XV. stol. Vstnk. X. 600. — jak. Rychlý jak šipka. Us. Rgl

286240   Rychlý s inft Svazek: 9 Strana: 0284
Rychlý s inft. Byl rychlý nahoru lézti a dolů. Ezop. 327.

286241   Rychmandle Svazek: 9 Strana: 0461
Rychmandle, e, n. = světélko. Vých. Č. Ces. 1. X. 401.

286242   Rychmanov Svazek: 3 Strana: 0233
Rychmanov, a, m., něm. Reichmanns- dorf, ves u Brna. PL.

286243   Rychna Svazek: 10 Strana: 0350
Rychna Jos., č. lék. a spis., nar. 1842. Vz Ott. XXII 423.

286244   Rychnov Svazek: 7 Strana: 0641
Rychnov nad Kn. či Soukennický či Prkenný. O výpravě rychnovské gardy r. 1848. do Prahy. Vz Sbtk. Krat. h. 98.

286245   Rychnov, a Svazek: 3 Strana: 0233
Rychnov, a, m., vz S. N., Tk. III. 658., IV. 474. — R., něm. Reichen, městys u Čes. Lípy; něm. Reichenau, ves u Hodkovic; R, soukenický n. nad Kněžnou, něm. Reichenau, mě. v Jičínsku; R., něm. Reichenau, ves u Mor. Třebové; R. český, Böhmisch-Reiche- nau, městys u Kaplice; R. německý, Deutsch- Reichenau, ves a) u Benešova v Budějov- sku, b) u Vyššího Brodu; R. nový, Neu- Reichenau, mě. u Pelhřimova. PL.

286246   Rychnovan Svazek: 3 Strana: 0234
Rychnovan, a, m., der Bewohner von Reichenau. — Rychnovský.

286247   Rychnovek Svazek: 3 Strana: 0234
Rychnovek, vka, m., něm. Richnowek, ves u Jaroměře. PL.

286248   Rychnovský Svazek: 7 Strana: 0641
Rychnovský. R. sukno. Zbrt. Krj. I. 225. — R. Jiří, hud. Srb. 16.

286249   Rychnovský Svazek: 10 Strana: 0350
Rychnovský Jiří, sklad. čes. zpěvů, 1540. - 1614. Ott. XXII. 427

286250   Rýchory Svazek: 3 Strana: 0234
Rýchory, dle Dolany, něm., Rehorn, ves u Šacléře. PL.

286251   Rychta Svazek: 3 Strana: 0234
Rychta, y. f., richta, místo n. dům, kde se lid soudí, řídí, spravuje, das Gericht. Již za časů pohanských (u Litvanův, Šf.) slulo místo to rykta, rykaito. Krok. Sedláci jsou na rychtě (mají hromadu); šli na rychtu se soudit. Us. — Vz Tk. II. 518., III. 658., Půh. II. 481. — R., okršlek soudní. Ferd. I. Rychta (soud, judicium, advocatia., fojtství) = grunt svobodný, jehož držiteli příslušelo v městě neb ve vsi dle práva německého založené soudcovství a čásť pokut. Rychty na vsích sluly šolcovny (schultetiae). Vz více v S N. Der Gerichtsbezirk. — R., kde se pořádnost, strany zboží a jich vyclívání činí, Ungelt, n. Ros.

286252   Rychta Svazek: 7 Strana: 0641
Rychta. Nepůjdeme na rychtu (shodneme se). Us. Tkč.

286253   Rychta Svazek: 10 Strana: 0350
Rychta. Vz Ott. XXII. 428.

286254   Rychtář Svazek: 3 Strana: 0234
Rychtář, richtár, e, m., rychtářík, a, rychtáříček, čka, m., der Richter, Dorf- richter, Schulze, Schultheiss. V. Vz Rychta, Tk. II. 548. R., soudce, zvl. vesnický. V". Na přestupníky r. pozor dáti má. Kom. R. že- brácký. D. Vždyť spolu (n. Proto) nepůjdeme k rychtáři (vyrovnáme se nesoudíce se). Us. Kál. Kde tu bývá rychtáříček, všeckým prá- vem úřadníček; Šel, nadešel tam chalópko, v ní r. s rychtářkó; R-ři, zlá novina, uto- pila Káča syna. Sš. P. 134., 153., 157. Ten byl rychtář, šafář i hajný mój i vší obce cechmajstr. Půh. I. 186. Hra na r-ře na Mor. Vz Mtc. 1879. 168. — R., úředník nad rych- tou. R. královský, vz Gl. 304. R. svobodný, der Erbrichter. Gl. 305., S. N.

286255   Rychtář Svazek: 7 Strana: 0641
Rychtář. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 439., Sdl. Hr. I. 17., 91.-92., IV. 132., 262., Wtr. Obr. 619. Hra na r-ře. Brt. Dt. 179., Brt. L. N. I. 61., Km. 1887. 213. Mezi nimi aby pořád dělal r-ře (rovnal je). Us. Tkč. Cf. Palice, Rychtářský (dod.). — R. mladší = obecní sluha. M. r. zastával službu nynější městské stráže. Koupili ml. r-ři střevíce, neboť ten mnoho běhání rozličného měl. Děj. Semil. 48., 66.

286256   Rychtář Svazek: 7 Strana: 1379
Rychtář dolejší pečoval o věci žalářní a pomáhal hořejšímu rychtáři, slul také podrychtářem. Wtr. Obr. II. 4.

286257   Rychtář Svazek: 8 Strana: 0351
Rychtář. Hra na rychtáře. Vz Duf. 98., 99., NZ. V. 586.

286258   Rychtář Svazek: 10 Strana: 0350
Rychtář. Hra na rychtara. Vz Sbor. slov. 1901. 142.

286259   Rychtář Svazek: 10 Strana: 0661
Rychtář. Sr. Čel. Priv. I. 788., II. 1269.

286260   Rychtářík Svazek: 10 Strana: 0350
Rychtářík Vlastina., čes. hádankář, učit., nar. 1861. Vz Ott. XXII. 429.

286261   Rychtářiti Svazek: 7 Strana: 0641
Rychtářiti = rychtářem býti. Kos.

286262   Rychtářka Svazek: 3 Strana: 0234
Rychtářka, y, f., des Richters Frau.

286263   Rychtářov Svazek: 3 Strana: 0234
Rychtářov, a, m., něm. Richtařow, ves u Výškova. PL. Dle Šb. lépe: Dechtářov. Hý.

286264   Rychtářovati Svazek: 10 Strana: 0350
Rychtářovati. Dost. Pov. 254. Sr. Rych- tářiti v VII. 641.

286265   Rychtařovati se Svazek: 3 Strana: 0234
Rychtařovati se = souditi se. Pořád se r-řují. Msk.

286266   Rychtářovic Svazek: 3 Strana: 0234
Rychtářovic syn, dcera. Us. Vz -ovic.

286267   Rychtářský Svazek: 3 Strana: 0234
Rychtářský, Richter-. R. knihy, das dem Ortsrichter anvertraute Gemeindegrundbuch. Gl. 305. R. pokuty = soudní, die gerichtli- chen (vom Richter ausgesprochenen) Straf- gelder. Gl. 305. Za r-ským stolem je tam rada o vás. Sš. P. 572.

286268   Rychtářský Svazek: 7 Strana: 0641
Rychtářský. R. právo, Richterstab, m. Dch. Jím se zvalo za starých časů k obe- cnímu shromáždění. Jsou to kyje různých forem: paliček, sekerek, ručiček a i z růz- ného materialu a různým způsobem zhoto- vené, které posýlány od souseda k sousedu a jimiž zváno ke schůzím. Vz Nár. listy ze dne 18/91891. a násl.

286269   Rychtářský Svazek: 8 Strana: 0351
Rychtářský. R. právo kožené hřeby ozdob- nými pobité, uěkdy z různobarevných kroužků kůže uměle upletené, koženým třepením opa- třené. Nár. list. 1893. č, 150. feuill., Čes. 1. V. 277.

286270   Rychtářský Svazek: 9 Strana: 0461
Rychtářský. R. právo, palice. Vz Čes 1. X. 413. —415. (i vyobrazení), Uč. spol. 1896. VIII 1. —32.

286271   Rychtářský. R Svazek: 10 Strana: 0350
Rychtářský. R. právo. Sr. Vck. Vset. 186.

286272   Rychtářství Svazek: 3 Strana: 0234
Rychtářství, n., uřad rychtářský, das Richteramt. Za r. pana N. Zlob., D. Listem, ješto mám na to r.; Jemu své r. odpoví- dati nemá. Půh. II. 86., 223. — R., místo, kde rychtář spravuje a řídí, rychta. Ms. pr. pr. R. alias indicium. Půh. I. 117.

286273   Rychtářův Svazek: 3 Strana: 0234
Rychtářův, -ova, -ovo, dem Richter ge- hörig. R. pacholek, biřic. V. Chodí po rych- tářově mezi n. za rychtářovou mez (šámá střevíce). Us. Hý., Kf., Dř., Jg. Rychtářovi holubi naserou ti do huby (říkají tomu, kdo se s otevřenou hubou na něco dívá). Us. Stf.

286274   Rychtářův Svazek: 7 Strana: 0641
Rychtářův. Chodí za rychtářovou dce- rou (šmaťhá). Us. Rgl., Gth., Kšť. Ruka sloula r-va hůl. Wtr. exc.

286275   Rychterní Svazek: 3 Strana: 0234
Rychterní, co k richtě přísluší, Gericht-. Věci r. soudí rychtář. Ros.

286276   Rychtéř Svazek: 10 Strana: 0350
Rychtéř, e, m. = rychtář. Půh. II. 245.

286277   Rychtina Svazek: 3 Strana: 0234
Rychtina, y, f. R-ny, postranní tyče u žebřin a u žebříků, do nichž se příčelky a mečíky zasazují. Us. Hp. — R-ny, veliké saně o dvou sedadlech pro nejméně čtyři osoby. Na Policku. Kšá.

286278   Rychtiňák Svazek: 9 Strana: 0284
Rychtiňák, u, m. = zebrinák. Již. Mor. Šeb. 118.

286279   Rychtinky Svazek: 9 Strana: 0284
Rychtinky = sáně. Na Žďársku. Mtc. 1. XXXI. č. 5. 112.

286280   Rychtiti Svazek: 3 Strana: 0234
Rychtiti, il, cen, ení, rychtívati, z něm. richten, pořádati, pořádnost učiniti. Ros. — se, hoditi se, sich schicken. Ros.

286281   Rychtovačka Svazek: 3 Strana: 0234
Rychtovačka, y, f., das Richten, Ein- richten. U Olom. Sd.

286282   Rychtovati Svazek: 3 Strana: 0234
Rychtovati, z něm. richten, šp. místo: spravovati, říditi, obraceti, připravovati, ho- tovili, chystati atd. Kam se rychtuješ m.: chystáš? R. se podlé někoho = něčím se spravovati. K čemu to narychtováno m.: k čemu to směřuje? Pořád na mne oči rych- tuje m.: obrací. To na tebe narychtovali m.: nastrojili, uchystali. Co rychtuješ k obědu m.: strojíš? Hodiny r. m.: postrčiti, nastro- jiti, naříditi. Rychtujeme se podlé času m.: hovíme času. Křivý drát r. m.: srovnati, narovnati. R. nohu m.: napraviti. Už jsem si pokoj zrychtoval, m.: upravil, spořádal, věc přistrojil atd. Šr.

286283   Rychtovati Svazek: 7 Strana: 0641
Rychtovati. Půjdu-li tam, já je porych- tuju (srovnám)!; Tys to pěkně porychtoval (zkazil)! Us. Tkč.

286284   Rychtovný, šp Svazek: 3 Strana: 0234
Rychtovný, šp. z něm., bystrý, způso- bilý, geschickt, schicklich, rührsam. V.

286285   Rychťunk Svazek: 9 Strana: 0284
Rychťunk, u, m. Vyhořeli horní r-kové. Dač. II 37.

286286   Rychvald Svazek: 3 Strana: 0234
Rychvald, a, m., něm. Reichwaldau, ves u Bohumína. PL. Vz S. N.

286287   Ryířný Svazek: 3 Strana: 0240
Ryířný, ritterlich. Šm.

286288   Ryj Svazek: 3 Strana: 0234
Ryj, e, m. = rypák. L.

286289   Ryják, u, m Svazek: 8 Strana: 0351
Ryják, u, m. = rýč. Vck. Val. I. 82.

286290   Ryjba Svazek: 10 Strana: 0350
Ryjba, y, f. Charakterní r. Zl. Pr. XXI. 279.

286291   Ryjce Svazek: 3 Strana: 0234
Ryjce, e, m. = ryjec.

286292   Ryjec Svazek: 3 Strana: 0234
Ryjec, jce, m., der Graveur. R. ryje ve dřevě, v kameni, v mědi a na jiných ko- vech rylcem (rydlem) obrazy, ozdoby, slova atd. Pt.

286293   Ryjecký. R Svazek: 10 Strana: 0350
Ryjecký. R. umění. Dolen. Pr. 40.

286294   Ryjectví Svazek: 10 Strana: 0350
Ryjectví, n. Dolen. Pr. 316., Ott. XXII. 429., 448. Sr. Ryjecký.

286295   Ryjectví, n Svazek: 3 Strana: 0234
Ryjectví, n., umění ryjecké, die Gravier- kunst. Vz S. N. R. ve dřevě či dřevory- jectví či xylografie; r. ve mědi, r. v oceli či siderografie; r. v zinku či zinkografie ; na kameni či kamenotisk či lithografie. R. v mědi 1. r. rydlem, 2. způsob leptací (die Radirkunst), 3. studenou jehlicí (kalte o. trockene Nadel), 4. způsob tečkovací (die Punze, der Punzenstich), 5. skoblení či r. černé (die Schabmanier o. Schwarzkunst), 6. způsob pestrými barvami, 7. způsob kří- dový (die Sandmanier), 8. způsob tušovací (aqua tinta). Vz S. N., Rytectví.

286296   Ryjice Svazek: 3 Strana: 0234
Ryjice, dle Budějovice, něm. Reinlitz, ves u Ces. Lípy.

286297   Ryjina Svazek: 7 Strana: 0641
Ryjina, y, f. Na suchých koseniciach tupia sa nám kosy na jeho r-nách. ZObz. XXIV. 243.

286298   Ryjomřice Svazek: 3 Strana: 0234
Ryjomřice, dle Budějovice, Raigersdorf, ves v Olomoučtě. Mus.

286299   Ryk Svazek: 3 Strana: 0234
Ryk, u, m., řvání dobytka a šelem, strsl. ryk-b, příp. b. Mkl. B. 22. Das Gebrülle, Brüllen. V MV. nepravá glossa. Pta. Ty mi musíš pas uviť z volového ryku. Sš. P. 703. R. selem lesních. — R., křik, jek, zvuk, der Lärm, das Getümmel. R. hlučný. Troj. R. lidu běžícího. Zlob. Byl r. v lidu. ZN. Poče se róznice a r. se roznímáše; Zlostný r. BO. Dal se do ryku (do pláce). Us. Tč. R. vá- lečný. Dch.

286300   Ryk Svazek: 7 Strana: 0641
Ryk. Šf. III. 511. Bohopustý r. výstřed- níků. Osv. Rád vidí, aby lidé jměli lecka- kýs r. Št. Kn. š. 157. 17. — R., a, m. = psí jm. Škd. — R. Jan, f 1636., knih- tiskař. Jir. Ruk. II. 208.

286301   Ryka Svazek: 3 Strana: 0234
Ryka, vz Čepec.

286302   Rýka Svazek: 3 Strana: 0234
Rýka, vz Rejka.

286303   Rýkan Svazek: 3 Strana: 0234
Rýkan, vz Rejka.

286304   Rýkati Svazek: 7 Strana: 1379
Rýkati = ryčať s přestávkami; též o sil- ném dešti. Rýkne a pruhulí se trochu a za chvílu zas rýkne. Val. Slavč. 50.

286305   Rykel Svazek: 3 Strana: 0234
Rykel, kle, m., z něm. Riegel, zastr. R. klíčem otvírati. Pam. arch. 1869. 520.

286306   Rykel Svazek: 10 Strana: 0350
Rykel, epur. Rozk. P. 1859., R. 94.

286307   Rykholec Svazek: 8 Strana: 0351
Rykholec, lce, m. S bičem a r-Icem obí- hati. Wtr. Živ. c. I. 489.

286308   Rykla Svazek: 3 Strana: 0234
Rykla, vz Rychla.

286309   Rykmns Svazek: 10 Strana: 0350
Rykmns = rhythmus. Grm. XIX.

286310   Rykna Svazek: 7 Strana: 0641
Rykna, y, f. = jm. feny. Škd. exc.

286311   Ryknouti Svazek: 3 Strana: 0234
Ryknouti, vz Ryčeti.

286312   Rykot Svazek: 10 Strana: 0350
Rykot, u, m. = ryk. Tbz. V. 1. 131.

286313   Rykotný Svazek: 10 Strana: 0350
Rykotný hluk, Tbz. V. 4. 381., smích. Ib. V. 1. 133.

286314   Rykta, vz Svazek: 3 Strana: 0234
Rykta, vz Rychta.

286315   Rykvinec Svazek: 7 Strana: 0641
Rykvinec, nce, m., Rasenstück, n. U Bruš- perka. Mtl.

286316   Rykynčice Svazek: 7 Strana: 0641
Rykynčice, dle Budějovice, míst. jm. ve Vel. Hontě na Slov.

286317   Rýl Svazek: 3 Strana: 0235
Rýl, e, m., pařez n. spodek stromu, der Stock. Reš. — R., špalek, kmen, der Klotz. V. Pila při témž mlýně v nově postavena, na kteréž veliká summa rejlů na prkna zře- zati se může. Břez. 241. — R., rylec, lce, m. = rýč, der Spaten. Mkl. B. 94., 105. Ach už bude, synku, neskoro nařikať, dy vas něrozvodi krom ryl a motyka. Sš. P. 283. Mlynar na to tuze rozhněvaný vrazil on mu rýl do jeho hlavy. Sš. P. 794. — R., svin- ský pysk, der Schweinsrüssel. Na Ostrav. Té. — R., hřídel u mlýnského vodního kola. U Kruml. Bauer. — R., rytina, sculptile. Hý. A po zabránění rylóv a obrazóv die: Ne- budeš se jim klaněti ani modliti. Hus I. 82.

286318   Rýl Svazek: 7 Strana: 0641
Rýl. Cf. Mkl. Etym. 285. R. = kmen. Aby 100 rýluov na prkna udělal. Arch. VIII. 152. — R. = rýč, fossorium. Sv. ruk. 316. Rýle = široké, zo železa ukované, na gáne nasadené pichaté lopaty. Slov. Hdž. Šlb. 15.

286319   Rýl Svazek: 8 Strana: 0351
Rýl. Schoval poklad v rýli (v špalku). GR. Nov. 85. 2.

286320   Ryl Svazek: 8 Strana: 0575
Ryl. Tedy hned za nimi (na hranice) s ryli (s rýčem) jdú a naznamenávají (hranice). Tov. 127.

286321   Rylce Svazek: 7 Strana: 0642
Rylce, e, n. = rydlo. Rk.

286322   Rylec Svazek: 3 Strana: 0235
Rylec, lce, m., rydlo, rydélko, rypadlo. Vz Ryjec. — R., vz Rýl.

286323   Rylek Svazek: 3 Strana: 0235
Rylek, lku, m., u tkadlce dřevce pleskaté k nitění. Krok. III. 305.

286324   Rýľek Svazek: 8 Strana: 0351
Rýľek, ľku, m. = část mužské košile, která z gatí ven čouhá. Brt. D. II. 463.

286325   Rýlica Svazek: 7 Strana: 0642
Rýlica = železný rýl (rýč) na dřevěné rukojeti. Mor. Brt. D. 146.

286326   Rylička Svazek: 3 Strana: 0235
Rylička, y, f., die Federnelke. Dch.

286327   Rylička Svazek: 7 Strana: 0642
Rylička oprav v: rychlička.

286328   Rylík Svazek: 7 Strana: 0642
Rylík. a, m. = jalec (ryba). Slez. Šd., Weissfisch. Wrch.

286329   Rýlik Svazek: 9 Strana: 0284
Rýlik, u, m. = druh malých starých šípů. Sbor. slov. III. 150.

286330   Rylka Svazek: 3 Strana: 0235
Rylka, y, f. = čípek, die Pipe, der Hahn. U Olom. Sd. — R., vz Rulka.

286331   Rylo, a, n Svazek: 7 Strana: 0642
Rylo, a, n. = rýl, rýč. Sl. spv. II. 63. — R. = rydlo, rypák. Sviňa má r. Slov. Zátur.

286332   Rylovati Svazek: 3 Strana: 0232
Rylovati, z něm. riegeln, na závoru za- vříti. Us.

286333   Rým Svazek: 3 Strana: 0235
Rým, u, rýmek, mku, rýmeček, čku, m., z lat.-řeckého rhythmus, úplná neb čá- stečná stejnost zvuků v rozličných slovech, der Reim. S. N. Stejné tyto zvuky vysky- tují se buď na počátku rýmovaných slov (alliterace), na př.: zaměši zraky zlobú za- polena (Rkk. 26.), aneb jsou samohlásky stejny mezi nestejnými souhláskami, což se jmenuje assonance, ku př.: v šírém poli dúbec stojí (Rkk. 64.), aneb mají jedna neb dvě poslední slabiky rozličných slov stejné zvuky samohláskové i souhláskové, a to se nazývá rým par excellence: rok — krok, roku — kroku. S. N. — a) K rhythmu, jenž základ- ným živlem všeho veršování jest, v poesii novější, pokud na základě přízvuku se osnuje, z pravidla se druží rým t. j. rovnozvukosť jedné a jedné syllaby přizvukované nebo dvou i více syllab náslovím se lišících, z nichž první jest přizvukována. — Poznani. Zřídka kdy, a jediné na zvýšení účinu komického, rymují se i verše časoměrné. Já mu mečem kolo lebky zašustím, já soka svého beze msty nepustím, neb do krutého vrazím jemu srdce tu dýku, ježto i sloužila druhdy Rinaldu setníku. (Koubek). a) Rým slove jednopádným nebo lichým nebo mužským (lichou), stumpf, männlich, když rovnozvuk jest mezi jednou a jednou syllabou přizvukovanou; n. p. hluk —pluk; mrav — stav. — Poznam. Mnohdy místo rýmu mužského naskýtá se rým střední (Binnenreim), záležející v tom, že dvě a dvě syllaby bezpřízvuké rozdílného násloví se sbíhají v rovnozvuku; n. p. netuší — pří- sluší; chutnala — vydala. — ß) Rým slove dvoupádným n. sudým n. ženským, weiblich, klingend, když dvě a dvě syllaby rozdíl- ného násloví, ze kterých první má pří- zvuk, jinak jsou rovnozvuky; n. p. brána — dána; zvěsty — městy. — Poznani. Jsou-li obě rymující se syllaby dlouhy, slove rým visutým (schwebend); n. p. dává — stává; bývá — vzývá. — y) Rým slove trojpád- ným (gleitend), když tři a tři syllaby, ze kte- rých první přízvuk má, kromě násloví jsou rovnozvuky n. p. voditel — roditel. — Pozn. 1. Zřídka kdy která báseň výhradně o rý- mech mužských bývá. Častěji se potkati jest s básněmi o rýmech výhradně ženských. Oby- čejné oba tito druhové rýmu vespolek se střídají. (Příklady vz níže.) — Poznani. 2. Rým jest kmenový n. štěpný, označuje-li každé z rymujících se slov spolu i před- stavu (jenž na samých kořenech a štěpech slov a nikoli na rymování pouze gramma- tické formy spoléhá. Sš. Hc. V.), n. p. spal — chval; rána — vzdána; planý n. pří- ponový jest, rymují-li se pouze koncovky slov, n. p. výbornému — milostnému ; milo- vati — hodovati; zadumání — přemítání. — Mnoho planých rýmů báseň činí nechutnou. — Pozn. 3. Není-li rovnozvukosť hlásek jdou- cích za náslovím úplna, vznikají tudy rýmy chatrné. To se přihází, když n. p. samo- hlásky rymujících se slov jsou rozdílného trvání, jako: stál — žal; hlodá — škoda; nebo má-li samohláska měkká odpovídati tvrdé, jako : lepě — tepe; voly — poli; nebo je-li souhláska některá pouze podobného znění, jako: zvědy — květy; dráze — kráse. Bez úhony však jsou rýmy, vyzvukuje-li z rymovaných slov jedno v němou sou- hlásku střední, druhé v němou souhlásku úzkou; n. př. dub — sup. — b) Hledíce k místu, na němž rým se vyskýtá, rozezná- váme tyto rýmy: a) Vniterním sluje rým, rymuje-li se slovo ve středoverší se slovem verš končícím n. p. Jako sněhu pýří kolem Pána víří Serafínů zjev: Jemu dav ten hustý, křídel svojich šusty, světů kolot vírný, vesmír přenesmírný, prostory a časy, všeho tvorstva hlasy, Jemu všechno kolem rozkoší a bolem hřímá, hučí, šeptá, jásá, kvílí, reptá věčný chvalozpěv. (Sv. Cech). ß) Rým je sdružený n. nepřetržený (platt, ungetrennt ), způsobují-li jej závěrečná slova dvou veršů sobě v zápětí jdoucích : aa bb cc atd. Jazyk tak cti jako vědu! Přidej z něho soli, medu, chceš-li by nám chutnala, užitek stý vydala. (Č.) y) Střídavý n. přetržený (gekreuzt, wech- selnd) je rým, když verš první se rymuje se třetím, druhý se čtvrtým. Obrazec: a b a b. Bujný oř jest mluva naše ušlechtilé úrody, bezmezím se toulá plaše, jak syn drahé svobody. (Č.) d) Přerývaným (unterbrochen) slove rým, když ve čtveroverší toliko verš druhý se čtvrtým se rymují, prvý a třetí pak ostá- vají bez rýmu : Nežaluj a vytrvej! Jedna noc má tisíc hvězd, útěcha jest v každém svitu, plno krásy v světě jest. Pokračuj a vytrvej! Pravda budiž prapor tvůj ; budoucnosť je nedohledna, pravda věčna! — důvěřuj! (Kká.) e) Okročný (na přeskáčku, umschliessend, Nz) slove rým, obstupuje-li jiné dva rymo- vané verše. Obrazec: a b b a: Pracuj každý s chutí usilovnou na národu roli dědičné, cesty mohou býti rozličné, jenom vůli mějme všichni rovnou. (Koll.) g) Postupný (verschränkt) slove rým, když první verš se čtvrtým, druhý s pátým atd. se rymují dle obrazce a b c a b c. — c) Místo rýmu zvláště v poesii prostonárodní zhusta drží assonance (souznění). Lišíť se od rýmu tím, že žádá toliko stejnosti samohlásek, kdežto rým vymáhá rovnozvukosť i samo- hlásek i souhlásek : boří — boží; mladí — tratí. Pod javorem pod zeleným oře dívka volem jedním. Jeníček je čirý zbojník, ví přes hory každý chodník. Pijme chlapci, pijme víno, nech vodička teče mimo. Nejel Toman doubravou, dal se cestičkou pravou; a v podhájí u myslivce nový domek jedna svíce, hostí mnoho pospolu, jizba plna hovoru. Smutkem Toman obklopen patří s koně do oken. (Č.) — d) Alliterací slove rovnozvukosť náslov- ných hlásek syllab přizvukovaných n. p. Bujně bují bodlák bodlivý. Jhl. Vlní vítr vodu Vltavinu. (Týž.) A hrozné hrozby hlas jen jedno hučí stále. (Týž.) KB. 7. — Když tři poslední slabiky jednostejného zvuku jsou, tehdy jest r. trojpádný, trojslabičný, když pak čtyři, tehdy jest čtveropádný, čtveroslabičný, jako: štěkavý — těkavý, milovali — pilovali. — Rýmy trojpádné a čtveropádné slovou jinak houpavé, poskočné, gleitend. — R. bohatý (reich), když slova jednostejného zvuku rozličnou moc do sebe mají: stav (subst.) — stav (imperat.), stroj (subst.) — stroj (impert.). — R. jednostejný n. totožný (gleich, identisch), opětuje-li se v Rýmu jedno a též slovo: psali — psali.— Rýmy čisté 1. když sámohlásky jak měrou tak i povahou jednostejny jsou: zraky — mraky, znáti — dbáti, zvoní — roní. Jinak jest r. špatný: hlava — sláva, síň — plyň. Vz nahoře r. chatRný. — 2. Když souhlásky po samohláskách se rýmujících jednostej- ného, před nimi však rozdílného zvuku jsou: most — host, heslo — neslo, rod — pot, lid — cit, uplitá — vyčítá. — 3. Když sla- biky se rýmující v jednostejném poměru k přízvuku svému jsou: zemanu — občanů, přemožen — rozložen, na vodu — náhodu. Nedobrý jest rým, když tomu tak neni: voda — náhoda, zaleze — meze. — Fozn. Odtud jsou rýmy nejlepší, když se jedno- slabičná slova s jednoslabičnými, dvousla- bičná s dvouslabičnými, tříslabičná s třísla- bičnými atd. rymují. — R. volné (frei), když bez pravidla a pořádku za sebou jdou. — Rýmy na začátku slov jmenují se rýmy za- čínací n. začátečné (Anfangsreime); u pro- střed veršů rýmy strední (Binnenreime), na konci rýmy koncové (Endreime). — Když v témž verši dvé rýmů jest, tehdy slovou rýmy dvojité (Doppelreime, vz nahoře r. vni- terné). — Když se rýmy na konci verše před- chodného u prostřed verše následného opětují, slovou proplétané (Kettenreime). Zk. Ml. II. 205.—207. — Rýmy (pořád) opětované, Schlag- reime : aaaaa. Nz. — R. hlasný, kde se ve slo- vech víceslabičných vždy aspoň dvě slabiky rymují. Sš. Hc. V. Vz také v S. N.; Mk Ml. 325.; Sš. 36. — Tvá žalosť jest nestydatá, tvoje žaloba jest bez rýmóv, ist ungereimt. Tkadl. (Germanismus tento, čili spíše galli- cismus — cela ne rime á rien — v češtině věru směšný u starých vícekrát přichází. V Jg. Slov. pod: Rymovati a Uprodati. Č.) Řeč v rýmy složená. V. V rým, do rýmu. Bez rýmu. D. O hojnosti českých rýmů vz Shakesp. Sen v noci svatojanské 1866. str. 33., 1876. str. 41. Dch.

286334   Rým Svazek: 7 Strana: 0642
Rým. Cf. Mkl. Etym. 286. R. belhavý, domácí, dvojstranný (párový), exotický, hla- holný (kolébavý), klouzavý (trojslabičný), hluchý (planý), chudý, kořenný, lahodný, libozvuký, mdlý, melodický, myšlénkový, nadbytečný, nárazný (počátkový), nehledaný, nenucený, obyčejný, objímavý (okročný), ob- nošený, obsažný, osobitný, ostrý, ošumělý, plnorázný (rázný), pomíšený (znečištěný), přeplněný, přerušený, přesný, prorvaný, re- petiční, řetězový, různoslový, skřížený, sou- sední (zápětný), souvislý, spletitý, spojo- vací, stejnoslový, o stranách (jedno-, více- slových), středorodý, tupý, vnitrný, všední, Vz Dk. Poet. 401.—419. R. uložený, vz Uložený. Rýmyrumy, reim dich oder ich fress dich! Dch. Cf. Jg. Slnosť. 19., Mus. 1866. 261., Vor. P. 209. R. v Nové radě. Vz List. fil. III. 179. Slovo o rýmu. Mus. 1834. 283.

286335   Rým Svazek: 10 Strana: 0350
Rým. Vz Ott. XXII. 434. nn.

286336   Rýma Svazek: 3 Strana: 0236
Rýma, y, f., z řec. gevua, smrkavka, hostec, nádcha, nátka, der Schnupfen, die Strauche. Rýmu míti. Us. V teple se chovejte, dokud rýmu máte. Sych. Rýma mu padla na prsa; Ne, to budeš míti rýmu (říkají, kýchá-li kdo mnoho). Us. Kalló. R. u koně, jest levnější nežli chřípěcí. Ja. Vz Réma, S. N. — Býmu míti = podnapilým býti, einen kleinen Rausch haben. (Zvláště šňupáci, pijí-li více piva, sku- tečně rýmu neb zácpu v nose dostávají.) Jg.

286337   Rýma Svazek: 7 Strana: 0642
Rýma = kýchavka, smrkačka, mozgřávka. Cf. Slov. zdrav. 334., Mkl. Etym. 283. R., rhinitis, coryza: flegmonosná, phlegmonosa, kapavková, gonorrhoica, kruposní, crouposa, mázdřivková, diphtheritica, opálová, scarla- tinosa, ozhřivková, malleosa, tyfová, r. ty- phosa. Ktt. exc. R. suchá, Stock-, příjičná, coryza syphilitica, novorozeňat, c. neona- torum. Exc. Má-li kdo rýmu a kýchá-li, nemá se mu říkati: Pozdrav pán Bůh. Mus. 1854. 536. Kdo překročí moč, dostane rýmu. Us. Pověry o rýmě vz v Mus. 1855. 54. Umírá, má rýmu (čti zpět). Brt.

286338   Rýma Svazek: 8 Strana: 0351
Rýma = nátcha, coryza. Hojení jí na Slov. Vz Mtc, 1894. 108. U Kroměř. ryma, na Zlín. réma. Brt. D. II. 13. Je tak chladný, že, když s ním člověk mluví, dostane rýmu. Šml. I.112.

286339   Rýma Svazek: 9 Strana: 0284
Rýma. Rýmou vychází z těla devatera nemoc Us.

286340   Rýma Svazek: 10 Strana: 0351
Rýma. Vz Ott. XXII. 436. R. = hlenovitý výtok z nosu, rhinorrhoea: léky proti rýmě, corryzaria. Ktt. Na Slov. také: nátcha, dépa, niežik. Čas. mas. V. 19.

286341   Rýmač Svazek: 3 Strana: 0236
Rýmač (Slov.), rýmař, e, rýmovník, a, m., kdo rýmy dělá, der Reimer.

286342   Rymanský Svazek: 9 Strana: 0284
Rymanský. R. palouky v Brdech. Čes. 1. VII 343.

286343   Rymař Svazek: 8 Strana: 0351
Rymař = řemenář. Rymaři nemají uzdá- řům překážeti. Arch. XIV. 448., 473.

286344   Rýmařka Svazek: 3 Strana: 0236
Rýmařka, y, f., rymovnice, e, f., die Reimerin. Jg.

286345   Rymařov, Řimařov Svazek: 3 Strana: 0236
Rymařov, Řimařov, a, m., něm. Römer- stadt, mě. na Mor. PL. Vz S. N.

286346   Rymava Svazek: 3 Strana: 0236
Rymava, y, f., řeka v Uhřích.

286347   Rymavský Svazek: 10 Strana: 0351
Rymavský Janko, vz Francisci zde.

286348   Rymbulice Svazek: 3 Strana: 0236
Rymbulice, e, f., v Krkonš. = jídlo z dumlíkův (tuřínů) a bramborů. Kb.

286349   Rymfati Svazek: 7 Strana: 0642
Rymfati, rymfnouti do něčeho = ude- řiti. U Chuděnic. Rgl.

286350   Rymíček Svazek: 3 Strana: 0236
Rymíček, čku, m. = rybníček. U Kard. Řečice. Nár. pís.

286351   Rymička Svazek: 9 Strana: 0284
Rymička, y, f. = rymníček. Č. Křemže. Kub. L. f. 1900. 362.

286352   Rymík Svazek: 7 Strana: 0642
Rymík, u, rymíček, čku, m. = rybník. U Kdýně. Rgl.

286353   Rymík Svazek: 8 Strana: 0351
Rymík m. rybník. Chod. Gb. H. ml. I. 381., 423., Dšk. Jihč. I. 12., 22.

286354   Rymík Svazek: 10 Strana: 0351
Rymík, z rymník. Mus. fil. 1904. 147.

286355   Rymíz Svazek: 3 Strana: 0236
Rymíz, u, m., spartium scoparium. Us. Jg.

286356   Rýmkování Svazek: 7 Strana: 0642
Rýmkování, n., Reimerei, f. Posp.

286357   Rýmník Svazek: 7 Strana: 1379
Rýmník, a, m., ricmisator, Reimmacher. Pršp. 40. 89.

286358   Rymník Svazek: 10 Strana: 0351
Rymník = rybník. Hoš. Pol. 142.

286359   Rymný Svazek: 3 Strana: 0236
Rymný = rymovný.

286360   Rymobáj Svazek: 3 Strana: 0236
Rymobáj, e, m., der Fabeldichter. L.

286361   Rýmoběhlosť Svazek: 10 Strana: 0351
Rýmoběhlosť i, f., Reimfertigkeit. Jeř. Rom. básn. 48.

286362   Rymoděj Svazek: 3 Strana: 0236
Rymoděj, e, m. = rymovník.

286363   Rýmohledavosť Svazek: 10 Strana: 0351
Rýmohledavosť, i, f. Reimsucht. Přílišná r. Jeř. Rom. básn. 48,

286364   Rymokujec Svazek: 3 Strana: 0236
Rymokujec, jce, m., rymopisec, sce, m., der Reimer, Dichter, spöttisch der Reim- schmied. Šm.

286365   Rymont Svazek: 7 Strana: 0642
Rymont, a, m. = remonta. Držitel obecné hospody má všechen einquartirung rekrutů, r-tů a jinších durchmaršů ochotně nésti. Melichar. Monogr. Unhoště 171.

286366   Rymoplodý Svazek: 3 Strana: 0236
Rymoplodý, Reime, Verse erzeugend.

286367   Rýmoprostý Svazek: 7 Strana: 0642
Rýmoprostý, reimfrei. R. spojení veršů. Dk. Poet 426.

286368   Rýmoschopnosť Svazek: 10 Strana: 0351
Rýmoschopnosť, i, f. Jeř. Rom. básn. 57.

286369   Rýmotepec Svazek: 7 Strana: 0642
Rýmotepec, pce, m. = rýmokujec. Dk.

286370   Rymotvorce Svazek: 3 Strana: 0236
Rymotvorce, e, m. = rymovník. Jg.

286371   Rymotvorství Svazek: 3 Strana: 0236
Rymotvorství, n., die Reim-, Dichtkunst. Jg-

286372   Rymovací Svazek: 7 Strana: 0642
Rymovací slova. Dk. Aesth. 60.

286373   Rymovačka Svazek: 7 Strana: 0642
Rymovačka, y, f., Reimerei, f., Reim- gedicht, n. Mus., Brt. Dt. 94.

286374   Rymování Svazek: 3 Strana: 0236
Rymování, n., das Reimen. Nechutné r. Hý-

286375   Rymování Svazek: 7 Strana: 0642
Rymování. Vz Jg. Slnosť. 19.

286376   Rymovanina Svazek: 7 Strana: 0642
Rymovanina, y, f. = něco rymovaného, Reimgedicht, n. Zb., Kv. 1870. 223.

286377   Rymovaný Svazek: 3 Strana: 0236
Rymovaný; -án, a, o, gereimt. R. verše. Dch.

286378   Rymovaný Svazek: 7 Strana: 0642
Rymovaný. R. prosa, Tf., Anth., kronika, Tf., Sbn. 204., 621., skládání. Mus. 1880. 370.

286379   Rymovatel Svazek: 10 Strana: 0351
Rymovatel, e, m. XVI. stol. UČ. spol. 1905. II. 53.

286380   Rymovati Svazek: 3 Strana: 0236
Rymovati, rymovávati = rýmy dělati, reimen. — co: verše. V. (Nerymované verše. D.). — co s čím — reimen. Vz Rým (ku konci). D. — se = srovnávati se, sich reimen, passen. V. Vz Rým (ku konci). — se jak. To se nechce žádnou věcí rymovati. Štelc — se k čemu. Když se jedno k druhému nerymuje. V. — Jg.

286381   Rýmovka Svazek: 7 Strana: 0642
Rýmovka, y, f. = podstata rýmu. Dk. Poet. 402.

286382   Rýmovně Svazek: 10 Strana: 0351
Rýmovně = pohud se rýmu týče. R. správné vzevření. Jeř. Rom. básn. Předml.

286383   Rymovní Svazek: 3 Strana: 0236
Rymovní, Reim-. R. slovo, D., samo- hláska, Reimvokal, m. Nz.

286384   Rýmovní Svazek: 7 Strana: 0642
Rýmovní. Dk.

286385   Rymovnice Svazek: 3 Strana: 0236
Rymovnice, e, f., die Reimerin, Dichterin, Jg-

286386   Rymovnictví Svazek: 3 Strana: 0237
Rymovnictví, n., die Reimkunst. D.

286387   Rymovník Svazek: 3 Strana: 0237
Rymovník, u, m., das Reimlexikon. Nz. — R., a, m., der Reimdichter; tak Lom. se podpisoval. V.

286388   Rýmovník Svazek: 7 Strana: 0642
Rýmovník. Vz Jg. H. 1. 743.

286389   Rymovnosť Svazek: 3 Strana: 0237
Rymovnosť, i, f., die Gereimtheit, Uiber- einstimmung. Vz Rým.

286390   Rymovný, rymný Svazek: 3 Strana: 0237
Rymovný, rymný, gereimt, in Versen. — R., übereinstimmend. Vz Rým.

286391   Rymovská Svazek: 7 Strana: 0642
Rymovská V. Vz Bačk. Písm. 859.

286392   Rýmový Svazek: 3 Strana: 0237
Rýmový, Reim-, Vers-. — R., Schnupfen-. R. zimnice, febris catarrhalis, das Schnupfen- fieber. Jg.

286393   Rýmový Svazek: 8 Strana: 0575
Rýmový. O významu slovných shod r-vých pro poznání příbuznosti skládání staročeských. Vz Mus. 1896. 441.

286394   Rýmový Svazek: 9 Strana: 0284
Rýmový. R. ozdoba. Flš. Písm. I. 5. Sr Rým.

286395   Rýmozvučnosť Svazek: 10 Strana: 0351
Rýmozvučnosť, i, f. Jeř. Rom. básn. 49.

286396   Rýmozvuk Svazek: 7 Strana: 0642
Rýmozvuk, u, m. = sourým. S. N. X. 217.

286397   Rýn Svazek: 7 Strana: 0642
Rýn. V MV. nepravá glossa. Pa. 46. Do Rýna města. Arn. 1588. — Rýn Kolín. Dvanáct panen zmordovaných, v Rýně Ko- líně pochovaných. Pís. Tkč.

286398   Rýn Svazek: 8 Strana: 0351
Rýn z stněm. Rîn, nikoli z Rajn a Rejn. Gb. H. ml. I. 139.

286399   Rýn Kolín Svazek: 3 Strana: 0237
Rýn Kolín, gt. Rýna Kolína, mě. Cöln, Colonia Agrippina, V., lépe: Kolín nad Rýnem.

286400   Rýn Kolín Svazek: 3 Strana: 0237
Rýn Kolín, vz Rýn.

286401   Rýn, Rén Svazek: 3 Strana: 0237
Rýn, Rén, a, m., řeka, der Rhein, lat. Rhenus. Vz S. N., Tk. I. 623.

286402   Ryna Svazek: 3 Strana: 0237
Ryna, y, f., strouha, žlábek, die Rinne, Dachrinne, der Bach. Na Ostrav. Tč. Vz Rýha.

286403   Ryna Svazek: 10 Strana: 0351
Ryna. Dostal se z dešča pod rynu (pod okap). Slez. Vyhl. II. 66.

286404   Rýňák, Rýnák, Rýňan Svazek: 3 Strana: 0237
Rýňák, Rýnák, Rýňan, a, m., obyvatel při Rýnu, der Rheinländer.

286405   Rýňanka Svazek: 3 Strana: 0237
Rýňanka, y, f., obyvatelkyně při Rýnu, die Rheinländerin.

286406   Rynarec Svazek: 3 Strana: 0237
Rynarec, rce, ret., něm. Rinaretz, ves u Pelhřimova. PL.

286407   Rynarec Svazek: 7 Strana: 0642
Rynarec od Rynarta. Pal. Rdh. I. 132.

286408   Rynartice Svazek: 7 Strana: 0642
Rynartice, Reinhards, ves v Sasku. Pal. Rdh. II. 210.

286409   Rynartov Svazek: 3 Strana: 0237
Rynartov, a, m., ves u Čes. Kamenice. Tk. III. 114.

286410   Ryňavý Svazek: 3 Strana: 0237
Ryňavý = chrastavý, voll Kruste. Slov. Plk.

286411   Ryncák Svazek: 10 Strana: 0351
Ryncák, u, m., die Rinne. Rgl.

286412   Ryncan Svazek: 7 Strana: 0642
Ryncan, a, m. = obyvatel rynku, Ring- bürger, m. Mestský pivovar majetok r-nů. Slov. Tay. Bš. 14. Vz Rynečník.

286413   Ryncka Svazek: 7 Strana: 0642
Ryncka, y, f., vz Kľag.

286414   Ryncka Svazek: 8 Strana: 0351
Ryncka. Phľd. 1893. 763.

286415   Rynčák Svazek: 8 Strana: 0351
Rynčák m. rynščák, š odsuto. Brt, D. II. 250.

286416   Rýnčík Svazek: 3 Strana: 0237
Rýnčík, u, m., rýnský, zlatý, ein rheini- scher Gulden. Sych. Cf. Renčák.

286417   Ryndlík Svazek: 3 Strana: 0237
Ryndlík, u, m. = rendlík. Na Ostrav., u Opav. Tč., Klš.

286418   Ryndovati Svazek: 3 Strana: 0237
Ryndovati. — čím. Nechť pak (pokrytec) hubou, jak chce, rinduje (rydá?). Lom.

286419   Ryndza Svazek: 3 Strana: 0237
Ryndza, y, f., mladý skopový n. telecí žaludek, syřiště, das Laib. Am.

286420   Ryndžať Svazek: 9 Strana: 0284
Ryndžať = Hnouti se. Krú z neho r-la. Slov. Zát. Př. 238a.

286421   Rynec Svazek: 3 Strana: 0237
Rynec, vz Rynk.

286422   Ryneček Svazek: 3 Strana: 0237
Ryneček, vz Rynk.

286423   Rynečník Svazek: 3 Strana: 0237
Rynečník, a, m. = rynečný měšťan.

286424   Rynečník Svazek: 7 Strana: 0642
Rynečník polož před Rynečný.

286425   Rynečný Svazek: 3 Strana: 0237
Rynečný, Ring-. R. měšťan, na rynku bydlící, der Ringbürger. D.

286426   Rynéř Svazek: 8 Strana: 0351
Rynéř = sluha u koní. R-řóm odpustil (kůň) na se vsésti. GR. Nov. 130. 35.

286427   Rynéř, rynýř Svazek: 3 Strana: 0237
Rynéř, rynýř, e, m., z něm. Reiner, zastr., armiger, zbrojnoš (sluha meč pánu no- sící), der Waffenknecht, V. Výb. I. 953. Dle Gl. 305. ze střn. Renner, cursor. Doniž jsem r-řem byl. Zk. 361. Také nebyl jest Petr r-řem Kristovým, meč za ním nose, neb jest Kristus jím bojovati nechtěl. Hus I. 175. Vz Rynský.

286428   Ryneřík Svazek: 3 Strana: 0237
Ryneřík, a, m., malý rynéř. Ždk.

286429   Ryneš Svazek: 7 Strana: 0642
Ryneš, os. jm. Arch. VIII. 86., I. 177., Pal. Rdh. I. 125.

286430   Ryneš Svazek: 7 Strana: 1379
Ryneš, parda, oblek?, zastr. Pršp. 69. 12.

286431   Ryneta Svazek: 7 Strana: 0642
Ryneta = renetta. Nov.

286432   Ryngle Svazek: 3 Strana: 0237
Ryngle (ryngule) černé, červené, modré, zelené, žluté. Vz Švestka. Am. Vz Ringle, Čl. 37.

286433   Rýní Svazek: 3 Strana: 0237
Rýní = rýnský, Rhein-. Zlob.

286434   Ryniak Svazek: 7 Strana: 0642
Ryniak, a, m. = nadávka. Slov. Mt. S. I. 117. Cf. Ryňavý.

286435   Rynk Svazek: 3 Strana: 0237
Rynk, později rynk, u (na Slov. rynek, nku, rynec, nce), ryneček, čku, m. = tržiště, náměstí, der Markt, Platz, Ring. R. staro- městský. Vz Tk. I. 272., 518., II. 548., hrad- čanský, ib. II 98., malostranský, ib. II. 108., novoměstský, ib. II. 548. Vyvržen jest na rynk. Br. Ulice pořádné a ryňk veliký. Háj. Ne se vším na ryňk. Ctib. A sedl na ry- nečku na bílém kamýnečku; Veze ti ho po rynečku ku svej milej k okenečku; Aj v Opavě na rynečku stojí panna v okenečku; Vozil bys mě po rynečku, jako hesku panenečku. Sš. P. 176., 275., 379., 681. Prosíce, aby ne- vychodil na rynk; Vyjdi brzo na rynky a do ulic města. Hus I. 463., II. 250.

286436   Rynk Svazek: 7 Strana: 0642
Rynk. Mkl. Etym. 286., Kom. Lab. 12. Pes za kamna vlez, ukrad tam topinku, běžel s ní po rynku; Huláká jako na rynku; Prohánějí se tu jako na rynku. Us. Tkč.

286437   Rynka Svazek: 3 Strana: 0237
Rynka, y, f. = poutec, der Scheitel. U Opav. Klš.

286438   Rynka Svazek: 7 Strana: 0642
Rynka, y, f. = Regina. Kld. Rok. IV. 243.

286439   Rynka Svazek: 8 Strana: 0351
Rynka, v, í. = poutce (na hlavě). Slez. Věst. op. 1894. 11.

286440   Rynkéř Svazek: 10 Strana: 0661
Rynkéř, e, m. = kroužník, kruhař. Wtr. Řem. 484. Sr. Rinkéř.

286441   Rynkmet Svazek: 3 Strana: 0237
Rynkmet, a, m., der den Marktplatz , kehrt. 1596. Gl. 305.

286442   Rynkovní dům Svazek: 10 Strana: 0351
Rynkovní dům (na rynku). Šb. V. Mýto 45. 36.

286443   Rýnok Svazek: 3 Strana: 0237
Rýnok, a, m., vz Rejnok.

286444   Rýnokolínský Svazek: 3 Strana: 0237
Rýnokolínský chrám. Vz KP. I. 154.

286445   Rynolec Svazek: 3 Strana: 0237
Rynolec, lce, m., ves u Nov. Strašecí. Tk. III. 136.

286446   Rynouti Svazek: 3 Strana: 0237
Rynouti, ul, uti = řinouti, rinnen. Na Ostrav. Tč. — R., odrynouti = rýti, rýp- nouti, graben, hauen, stossen. Vz Odrynouti.

286447   Rýnskula Svazek: 3 Strana: 0237
Rýnskula, y, f., papírový zlatý, die Gul- dennote. Na Ostrav., u Opav. Tč., Klš.

286448   Rýnskůvka Svazek: 3 Strana: 0237
Rýnskůvka, y, f. = rýnskula. U Opav. Klš.

286449   Rynský Svazek: 3 Strana: 0237
Rynský. Kto chce jednaj rynské skoky, ty vždy naklaď oba boky. Smil v. 703. K výkladu píše Gb. ad Smil. v. 703.: Adj. rynský souvisí nejspíše s německým slove- sem reinen, kteréhož se v myslivecké mluvě ve smyslu = klusavě o lišce a vlku užívá (Sanders Wrt.), anebo snad s rynéřem (z něm. Renner, cursor), jehož úřad toho vyžadoval, aby si žaludek (oba boky) nepřekládal a byl lehký na nohou. Ostatně sluší srovnati toto místo s podobným v Radě zvířat (vyd. 1814. str. 24.), kde však místo rynských skoků jsou rychlé skoky: liška tam žaluje na kmotra vlka, že nakládá oba boky, tut pak činí ry- chlé skoky. Také budiž připomenuto, že ve staré hornoněmč. je rejno = hřebec. S frasí skoky rynské jednati srovnej: Činíť chlap skoky telecie (v potupné písni na sedláky; u Fejfalíka: Leiche, Lieder und Sprüche 712.).

286450   Rýnský Svazek: 7 Strana: 0642
Rýnský. Kolo, kolo mlýnsky, za čtyry rýnsky (hra na kolo). Us. Tkč.

286451   Rýnský, rénský Svazek: 3 Strana: 0237
Rýnský, rénský, od Rýna, Rhein-, rei- nisch. R. krajina, víno, hrabě, D.; zlatý. V. Vz Gl. 305. R. měna, vz S. N. R. spolek, vz S. N. Za dva rýnské slovem, za tolar si je vem. Sš. P. 132.

286452   Rynščák Svazek: 3 Strana: 0237
Rynščák, u, m. = stříbrný rýnský, zlatý, der Silbergulden. Na mor. Zlínsku. Brt, U Opav. Klš. Cf. Renčák, Renšťák.

286453   Rynšof Svazek: 7 Strana: 1379
Rynšof, u, m., solatinus, zastr. Rozk.

286454   Rynšof Svazek: 10 Strana: 0351
Rynšof, u, m. v VII 1379. oprav v: rynšaf.

286455   Rynšťák Svazek: 3 Strana: 0237
Rynšťák, u, m. = rynščák. Na Ostrav. Tč.

286456   Rynštiak Svazek: 8 Strana: 0351
Rynštiak = rynščák. Phľd. XII. 290.

286457   Rynta Svazek: 7 Strana: 0642
Rynta, y, f. Ryntu prikryl. Slov. Phľd. X. 3.

286458   Rynuć Svazek: 10 Strana: 0351
Rynuć = řinouti. Ostrava. Šb. D. 61.

286459   Ryp Svazek: 7 Strana: 0642
Ryp. Popadl čapku a r. sňu o zem. Brt. D.

286460   1. Rypač Svazek: 3 Strana: 0237
1. Rypač, e, m., kdo rýpá, der Graveur; Wühler.

286461   2. Rypač, rypáček Svazek: 3 Strana: 0237
2. Rypač, rypáček, čku, m. = řezáček, dláto, der GRabstichel. Reš. Vz Rypák.

286462   Rypáček Svazek: 3 Strana: 0237
Rypáček, vz Rypač, 2. — R., čku, m. Kordúlka byla s předu vystřižená, v zadu v rypáčky nabíraná. Na Mor. Brt.

286463   Rypáček Svazek: 9 Strana: 0284
Rypáček Fr. Sr. Jub. XXVII.

286464   Rypáček Svazek: 10 Strana: 0351
Rypáček Fr. Jarosl, (pseud. Jarosl. Tichý, Sv. Smutenský. Prok. Hoděta), čes. básník, nar. 1853. Vz Ott. XXII 441.

286465   Rypačka Svazek: 3 Strana: 0237
Rypačka, y, f., die Wühlerin. Jg. — R., y, f., das Ausrupfen. Z jara chodívají na r-ku (t. j. rýpají pcháčí, pampelišku atd.) Mor. Brt. Cf. Rýpání, Rýpanka.

286466   Rýpačka Svazek: 7 Strana: 0642
Rýpačka = práce ledajaká za nic. Mor. Bkř., Vck. Máme doma vždycky nějakou r-čku. Šd.

286467   Rýpačka Svazek: 8 Strana: 0351
Rýpačka, y, f., rostl., vz Pampeliška (3. dod.).

286468   Rypáčník Svazek: 9 Strana: 0284
Rypáčník, a, m, larinus, brouk. R. chrpový, 1. jaceae, plochý, planus, rovno- nosý, turbinatus, rýhonosý, sturnus, široký, latus, temný, obtusus, zaokrouhlený, sco- lymi, žlutavý, flavescens. Vz Klim. 552.

286469   Rypadlo Svazek: 3 Strana: 0237
Rypadlo, a, n., rypátko. a, n., železo, jímž se rýpá, rypáček, der Spaten. Příp. -(d)lo. Mkl. B. 99. R. na drn. Vz Nástroj za- hradnický. Cn. R. ryjecké, rydlo, der Grab- stichel.

286470   Rypadlo Svazek: 7 Strana: 0642
Rypadlo, Baggermaschine, f. Hrbk. R. k vybírání hmot (písku, štěrku, bláta atd ), které pod vodou jsou. R. ruční, polostro- jové, strojové (parní). S. N. XI. 594. R. jímkové, Zwischenbagger. Zpr. arch. XII. 4. 18. — R. = druh bran, vláčidla k vy- rypování škodných rostlin na poli. Koll. St. 66. Vz Rypec, Rypák (dod.).

286471   Rypadlo Svazek: 10 Strana: 0351
Rypadlo, a, n., der Bagger. R. rýčové, Löffelbagger, jeřábové (drapák), Kranbag.. mnohoputnové, otočené, putnořetězové, ssací, Saugbagger. Vz Ott. XXII. s vyobraz.

286472   Rypák Svazek: 3 Strana: 0237
Rypák, a, m., kdo na dřevě, kovu n. ka- menu rýpá, der Stecher, Formschneider, Bild- hauer, Bildschnitzer, Graveur. Rypák obrazy svatých ryje. V. — Kom., Háj. — R., der Wühler. V. — R., u, rypáček, čku, m., der Rüssel, die Schnauze. R. svinský (kterým v zemi rýpá), divokého kance, das Gebrech. D. — R., druh rýče. Na Hané. Bkř. — R. — nos, die Nase, s příhanou. Musí svůj r. ve všem míti, do všeho vstrčiti (o všetečkovi). Us. Hý.

286473   Rypák Svazek: 7 Strana: 0642
Rypák, vz Rypadlo (dod.). — R. svin- ský. Do všeho strčí hubu jako prase r.; Má hubu (umazanou) jako sviňský r. Us. Tkč — R. = nos. Dostal přes r. (někdo mu od- sekl). Us. Tkč.

286474   Rypákovitý Svazek: 7 Strana: 0642
Rypákovitý, rüsselartig. Vz Rst. 488. R. nos.

286475   Rypákový Svazek: 8 Strana: 0351
Rypákový, rüsselig. Sterz. II. 754.

286476   Rýpal Svazek: 3 Strana: 0238
Rýpal, a, m., kdo rád slovy dobírá, der Wühler. Us. Kšá., Kf.

286477   Rýpal Svazek: 9 Strana: 0284
Rýpal, a, m. Vz Stimra.

286478   Rýpala Svazek: 3 Strana: 0238
Rýpala, y, m. = rýpal. U Olom. Sd.

286479   Rýpalka Svazek: 3 Strana: 0238
Rýpalka, y, f., die Wühlerin. Us. Sd.

286480   Rýpalství Svazek: 7 Strana: 0642
Rýpalství, n., Wühlerei, f. Dch., Lpř.

286481   Rýpaná, é Svazek: 9 Strana: 0284
Rýpaná, é, f Hra na r-nou (na sviňu). V Turčansku. Vz Mus. slov. III. 9.

286482   Rypanec Svazek: 3 Strana: 0238
Rypanec, nce, m. = udeření, der Stoss. Na Mor. Brt,

286483   Rýpání Svazek: 3 Strana: 0238
Rýpání, n., vz Rýpati. — R., jarní tráva kratičká, které nelze trhati a tedy se vy- rýpává. Vezmi košík a jdi na r. Us. Dch. Vz Rýpanka, Rýpačka,

286484   Rýpanka Svazek: 3 Strana: 0238
Rýpanka, y, f., tráva, das Frühgras. Vz Rýpání. Us. Dch.

286485   Rypařov Svazek: 3 Strana: 0238
Rypařov, a, m., Gutsdorf, ves v Přerov- sku. Mus.

286486   Rýpat Svazek: 8 Strana: 0351
Rýpat (y temné) = rýti; r?pjat (rejpat) = rýpati. Jemnice, Brt. I). II. 267.

286487   Rypatel Svazek: 3 Strana: 0238
Rypatel, e, m., der Gräber, Wühler, Schnitzer.

286488   Rypatelný Svazek: 3 Strana: 0238
Rypatelný, co he rýpati. Kámen vápenný r. jest. Techn.

286489   Rýpati Svazek: 3 Strana: 0238
Rýpati, rýpnouti, pnul a pl, ut, utí, rý- pávati; z ry (rýti), p jest vsuto = hluboko rýti, wühlen; urážeti, sticheln; rytým dílem dělati, hauen, stechen, ausstechen, aushauen. Jg. — abs. Ten rád rýpá (popuzuje, popi- chuje, vyhledává, čím by urazil). Sych. — kam: nevlídně do nás rýpáte. Vz předchá- zející. Sych. — co: obraz (rýti). Kom. — co, koho čím: rýčem drn. D. Svině rypá- kem rýpá. Jg. R. stěnu nehtem, nožem. Us. Rýpnouti někoho kyjem, slovy, loktem. Us. Tč. — koho kam: mezi žebra, v boky (udeřiti). U Chocně. Ktk. —(se) kde. Hovni- vál v lejně se rýpá; r. v nose. Sych., D. — čím kam, do čeho. Rk. — kým oč. Rýpnu tebou o zem. U Příbora. Mtl.

286490   Rýpati Svazek: 7 Strana: 0642
Rýpati, rýpnouti. Cf. List. fil. 1890. 190. (Mz.). R. = utíkati, pospíchati. U Místka.

286491   Rýpatý Svazek: 7 Strana: 0642
Rýpatý = rýpal. U Jižné. Vrů.

286492   Rýpavý Svazek: 3 Strana: 0238
Rýpavý, Wühl-. Dch.

286493   Rýpavý Svazek: 7 Strana: 0642
Rýpavý = rapavý. Val. Brt. D. 263. R. nápad něčí. A. Truhlář.

286494   Rypec Svazek: 3 Strana: 0238
Rypec, pce, m. = nos. Už má zase roz- bitý rypec. Us. u Jind. Hradce. Vlk. Cf. Rypák.

286495   Rypec Svazek: 7 Strana: 0642
Rypec, vz Rypadlo. — R. = štulec. U Žamb. Dbv.

286496   Rypiti se Svazek: 7 Strana: 0642
Rypiti se = pyšniti se. U Místka. Škd.

286497   Rypkať Svazek: 7 Strana: 0642
Rypkať. Bolorýpka rypkuje, rypká. Slov. Hdž. Slb. 34.

286498   Rypkať Svazek: 8 Strana: 0575
Rypkať, rypkovať = cvrlikati. Slov. Kal. S. 149.

286499   Rypl Svazek: 10 Strana: 0351
Rypl Mat., prof. a spis., nar. 1855. Vz Ott. XXII. 444.

286500   Rypna Svazek: 3 Strana: 0238
Rypna, y, f., die Wühlerin. Rk.

286501   Rypňany Svazek: 3 Strana: 0238
Rypňany, dle Dolany, ves v Uhřích.

286502   Rýpnouti Svazek: 7 Strana: 0642
Rýpnouti, vz Rýpati.

286503   Rypný Svazek: 3 Strana: 0238
Rypný. R. zima, schneidig. U Uher. Hra- diště. Tč.

286504   Rypný. R Svazek: 10 Strana: 0661
Rypný. R. zemina (kterou lze rozrýpati rýčem nebo lopatou). Vz KP. XI. 304. Sr. Kopný, Střílitelný.

286505   Rypoš Svazek: 3 Strana: 0238
Rypoš, e, m., bathyergus, ssavec myšo- vitý. Krok. R. slepušenka, b. talpinus, před- horský, b. capensis, hotentotský, hottento- tus. Ssav. 264.

286506   Rypoš. Cf Svazek: 7 Strana: 0642
Rypoš. Cf. Brm. I. 418.

286507   Rypoun Svazek: 3 Strana: 0238
Rypoun, a, m. R. zrnitý, rhinobatis gra- nulatus, ryba. Frč. 304.

286508   Rypouš Svazek: 3 Strana: 0238
Rypouš, e, m., macrorhynchus, tuleň.

286509   Rypouš Svazek: 7 Strana: 0642
Rypouš, Seeelephant, m., macrorhinus elephantinus. Brm. I. 3. 674.

286510   Ryps Svazek: 3 Strana: 0238
Ryps, u, m., řepka, Rübs. U Nezamyslic. Bkř.

286511   Ryps Svazek: 7 Strana: 0642
Ryps = tkanina, která vypadá jako pe- cičky nebo šupiny. Hk.

286512   Rýpsnouti koho Svazek: 7 Strana: 0642
Rýpsnouti koho = rýpnouti. Mor. a slov. Šd.

286513   Rypsunky Svazek: 10 Strana: 0351
Rypsunky, něj. oděv na Těšín. Vyhl. II. 197.

286514   Rýra Svazek: 3 Strana: 0238
Rýra, y, f., vz Rejra.

286515   Rýrání Svazek: 10 Strana: 0351
Rýrání, n. = rozpustilost a p. Masopustní r. Rokyc. Post. 111b.

286516   Rýrati Svazek: 3 Strana: 0238
Rýrati, vz Rejrati.

286517   1. Rys Svazek: 3 Strana: 0238
1. Rys, a, m., ostrovid, felis lynx, der Luchs, V., strsl. rysb, koř. ruš, vz Rusý, příp. -b. Mkl. B. 54., 497. Vz S. N. — Ry- sice, e, f. — R. obecný, pardalový, kanad- ský, červený, karakal. Vz S. N., Frč. 392., Schd. II. 407. Rysy lapati, stříleti; pasť, honba na rysy. Šp. Byla bys, byla bys čer- vená jako rys, dybys byla nechodila s my- slivcem na rybís. Sš. P. 319. Je jako rys (i. e. zdravý. Poněvadž rysa nikdo již nezná, tytýž proměňuje se v Rusa a říká se: Je jako Rus. Brt,). Na mor. Zlínsku. Brt. — R., souhvězdí, der Luchs, ein Sternbild. Nz. — R., panthera, der Leopard. R., čeho trojím skokem nepopadne (neuchopí), pouští. Kom.

286518   2. Rys Svazek: 3 Strana: 0238
2. Rys, u, m., vyvýsování, navržení, návrh, nárys, der Riss, Aufriss, die Zeichnung. R. příčný, der Querriss; r. nadhlavný, der Dek-
kenris8; r. (návrh) stavebný, der Bauriss.
Nz. Rysy stavební jsou výkresy zevrubně
dle měr vypracované, jichž jest třeba, aby
se porozumělo veškerému návrhu stavby.
KP. I. 202. R. (výkres) tvrdý, hranatý, harte
Zeichnung, měkký, okrouhlý, weich, stavi-
telský, architektonische Zeichnung, tušovaný,
getuschte Z. Nz. Hlavní rysy udělati. Šm. —
Rysy, die Gesichtszüge. Us. Šd. — R., v te-
sařství, der Einstrich im Holz. Us. Dch. — R. papíru. Balík — 10 rysům, rys = 20 knihám; dle soustavy desetinné rozděluje se r. na 10 knih po 10 sešitech s 10 archy. Slezáci od své pře neupustí, by se ne na knihy než na rysy papíru vypsalo. Žer. 323. Rysák, a, m., kůň. R. ruský. Vz KP. III. 285.

286519   1. Rys Svazek: 7 Strana: 0642
1. Rys. Mkl. aL. 160., Mkl. Etym. 286. V MV. pravá glossa. Pa. 24. — R., os. jm. Arch. VII. 581., VIII. 131., D. ol. VII. 2.

286520   2. Rys Svazek: 7 Strana: 0643
2. Rys. R. se kotuje. Vz Kotovati. Rysy obrazu. — Přenes. Zug. R. charakteristický, význačný, hlavní, podstatný, povšechný. Dk. Dědičný r. odrůdy. Osv. R. povahy. Dk. Významný r. naší společnosti. Us. Její myšlénky pozbývají rysův určitých. Zr.

286521   Rys Svazek: 8 Strana: 0351
Rys. O pův. cf. Dob. Dur. 341. R. málo nalapá, když dále přes tři skoky nechce. Bl. Gr. 364.

286522   Rys Svazek: 10 Strana: 0351
Rys, u, m. R. papíru = 20 knih, nyní 10 knih — 1000 archů. Ott. XVIII. 183. — R., a, m. Vz Ott. XXII. 444.

286523   Rysalit Svazek: 3 Strana: 0238
Rysalit, u, m. = výstupek. Us. zednický.

286524   Rysatý Svazek: 9 Strana: 0284
Rysatý. Pozorovala jsem, že je ta holka nějaká rysatá. Sá. Nem. 70.

286525   Rysavý Svazek: 3 Strana: 0238
Rysavý = ryšavý, röthlich. Bibl. — R., na Slov. strakatý, bunt, gefleckt. R. husa. Plk.

286526   Rysavý Svazek: 7 Strana: 0643
Rysavý. Cf. List. fil. 1890. 193. (Mz.). Hotuj mi, mať moja, r-vú perinu, veru sa ti vydám na druhú dědinu. Koll. Zp. I. 231.

286527   Rysec Svazek: 7 Strana: 0643
Rysec, sce, m. = rys 1., lynx. 1381.

286528   Rysec Svazek: 8 Strana: 0351
Rysec, sce, m., houba, vz Ryzec (3. dod.).

286529   Rýsek Svazek: 3 Strana: 0238
Rýsek, ska, m., vz Rejsek.

286530   Rýsek Svazek: 7 Strana: 0643
Rýsek, sku, m. R. stojatý přímoběžný (das stehende Richtmass) s plotnou rýso- vací (Reissplatte). Vz Včř. Z. II. 24.

286531   Rysí Svazek: 3 Strana: 0238
Rysí, od rysa, Luchs-, Panther-. R. oči, D., kůže (rysína), vnada. Šp.

286532   Rysice Svazek: 7 Strana: 0643
Rysice, e, f. = rysova samice. Us. Brt.

286533   Rysina Svazek: 3 Strana: 0238
Rysina, y, f., das Luchs-, Pantherfell. D. Vz Rysí.

286534   Rysina Svazek: 7 Strana: 0643
Rysina, y, f. = obrys, Skizze, f. Tento obraz dlouho ležel co r. Koll. III. 433. (450.).

286535   Rysk Svazek: 7 Strana: 0643
Rysk, u, m. = trysk, cursus equi. V MV. padělaná glossa. Pa. 46.

286536   Ryska Svazek: 3 Strana: 0238
Ryska, y, f., rys tužkou atd. učiněný. R. hlavová, der Kopfriss. Šp. — R. = ryzka.

286537   Ryska Svazek: 7 Strana: 0643
Ryska kruhová = kružnice. Šand. II.24.

286538   Rýskovec Svazek: 7 Strana: 0643
Rýskovec, vce, m., ssavec. Vz Brna. I. 2. 568.

286539   Rýskovec Svazek: 10 Strana: 0351
Rýskovec, vce, m., údolí u Zbraslavic. Př. star. VII. 54.

286540   Ryslák Svazek: 7 Strana: 0643
Ryslák, u, m., Zwergkirsche, f. Vz Kr- slák.

286541   Rysně Svazek: 3 Strana: 0238
Rysně sníti něco, abzeichnen. Cf. Rys. Nz.

286542   Rysný Svazek: 3 Strana: 0238
Rysný = říčný, zavalitý, statečný, stäm- mig, stark. D.

286543   Rysný Svazek: 7 Strana: 0643
Rysný, Riss-. Jrl. 17.

286544   Rysolka Svazek: 7 Strana: 0643
Rysolka, y, f. = druh paštiky. Hnsg.

286545   Rysooký Svazek: 7 Strana: 1379
Rysooký. Vrch. F. II. 322.

286546   Rýsov Svazek: 7 Strana: 0643
Rýsov, a, m = les v Ludkovicích u Lu- hačovic na Mor. Sk.

286547   Rýsovací Svazek: 3 Strana: 0238
Rýsovací, Reiss-. R. kniha, kružidlo, D, náčiní, papír, stůl, deska, péro, pravítko. Nz. Vz Rýsovný, Rejsovací.

286548   Rýsovač Svazek: 3 Strana: 0238
Rýsovač, e, m., der Zeichner (mit Zirkel u. Lineal). — R., die Reissahle. Skv.

286549   Rýsovačka Svazek: 9 Strana: 0461
Rýsovačka, y, f. = dlouhá sekera na odměřování lavic, seká-li se led. Semer 80.

286550   Rýsovadlo Svazek: 3 Strana: 0238
Rýsovadlo, a, n., náčiní k rýsování, das Reisszeug. R. s přehybem, se špicí jehelní. Kh. Vz Rejsovadlo.

286551   Rýsovák Svazek: 3 Strana: 0238
Rýsovák, vz Rejsovák.

286552   Rýsování Svazek: 3 Strana: 0238
Rýsování, n., das Zeichnen, die Entwer- fung. R. polohopisné, Bur.; vyučování v r. Nz. — R., rýsovadlo. D. — Vz Rejsování.

286553   Rýsování Svazek: 8 Strana: 0351
Rýsování. R, skla, Vz Mrš. 21., 27., 29., 30, 33.

286554   Rýsování Svazek: 10 Strana: 0351
Rýsování erbů, situační (plánů poloho- pisných), stavitelské, terrainní. Vz Ott. XXII. 445.

286555   Rýsovaný. R Svazek: 10 Strana: 0351
Rýsovaný. R. krajky. Vz Krajka.

286556   Rýsovatel Svazek: 3 Strana: 0238
Rýsovatel, e, m., der Zeichner. Vz Rý- sovač. Nz.

286557   Rýsovatelství Svazek: 3 Strana: 0238
Rýsovatelství, n. = rýsovnictví. Nz.

286558   Rysovati Svazek: 3 Strana: 0238
Rysovati, u tesařů, einstechen. Vz Rys. Us. Puch.

286559   Rýsovati Svazek: 3 Strana: 0238
Rýsovati, navrhovati obraz něčeho, mit Hilfe von Zirkel u. Lineal zeichnen. Učiti někoho rýsovati. Us. — co: obraz na způsob živého r. Kom. R. strom. Us. — co čím: tušem. Us. — jak: na ztraceno r. D. — Vz Rejsovati.

286560   Rýsovátko Svazek: 3 Strana: 0238
Rýsovátko, vz Rejsovátko.

286561   Rysovec Svazek: 3 Strana: 0238
Rysovec, vce, m., kámen, panthera. Aqu.

286562   Rýsovka Svazek: 3 Strana: 0238
Rýsovka, vz Rejsovka.

286563   Rýsovna Svazek: 3 Strana: 0238
Rýsovna, y, f., die Zeichenschule, der Zeichensaal. Nz.

286564   Rýsovné Svazek: 3 Strana: 0238
Rýsovné, ého, n., rýsovací náčiní, das Zeicheninstrument.

286565   Rýsovní, -ný, rýsovací Svazek: 3 Strana: 0238
Rýsovní, -ný, rýsovací, Reiss-. R. péro, D., umění. Mus. R. stůl (rýsovací), der Zei- chentisch. Nz. Vz Rejsovní, Rýsovací.

286566   Rýsovnice Svazek: 3 Strana: 0238
Rýsovnice, e, f., die Zeichnerin. D.

286567   Rysovnice Svazek: 9 Strana: 0284
Rysovnice, e, f. = bolehlav (rostl. ), že se jím rysové hubí. Ezop. 349.

286568   Rysovnice Svazek: 9 Strana: 0461
Rysovnice, e, f., aconitum, bylina. Ezop. 349. 23.

286569   Rýsovnický Svazek: 3 Strana: 0238
Rýsovnický, vz Rejsovnický.

286570   Rýsovnictví Svazek: 3 Strana: 0238
Rýsovnictví, n., vz Rejsovnictví.

286571   Rýsovník Svazek: 3 Strana: 0238
Rýsovník, vz Rejsovník, Rýsovatel.

286572   Rysový Svazek: 3 Strana: 0239
Rysový, co k rysu patří n. z neho jest. Rysovéhos přirození (prchlý a hned zas ochabující). Ros. R. kožešina. V.

286573   Ryspivý Svazek: 3 Strana: 0239
Ryspivý kohout. Jád.

286574   Ŕystkomora Svazek: 8 Strana: 0351
Ŕystkomora, y, f., z Rüstkammer. Kat, z Žer. I. 105.

286575   Rystuňk Svazek: 3 Strana: 0239
Rystuňk, u, m., z něm. Rüstung, V., odění, zbroj.

286576   Rystuňk Svazek: 8 Strana: 0351
Rystuňk koně = uzda a nádobí. Wtr. Krj. L 548.

286577   Rysula Svazek: 7 Strana: 0643
Rysula, y, f. = kraví jm. Slov. Phľd. VIII. 172., Pokr. Pot. II. 76. Cf. Rysý.

286578   Rysunek Svazek: 7 Strana: 0643
Rysunek = rysunk. Opav. Zukal.

286579   Rysunk Svazek: 3 Strana: 0239
Rysunk, u, m., výkres, die Zeichnung, Figur. Čes. vč. II. 154.

286580   Rysý Svazek: 3 Strana: 0239
Rysý = rusý, ryšavý, röthlich. Pelc.

286581   Rysý Svazek: 7 Strana: 0643
Rysý. Hdk. Kr. v. 885., Mkl. Etym. 284., List. fil. 1890. 193. (Mz.).

286582   Ryša Svazek: 7 Strana: 0643
Ryša, dle Bača, os. jm. Mor. Vck.

286583   Ryšák Svazek: 3 Strana: 0239
Ryšák, u, m., der Fuchs (ein kupfernes Gefäss auf Bier etc.). Šm.

286584   Ryšák Svazek: 7 Strana: 0643
Ryšák, u, m., Schillerwein, m. Ssk.

286585   Ryšal Svazek: 3 Strana: 0239
Ryšal, a, m. ( = ryšavý), vlastní jm. na Mor. Šd.

286586   Ryšan Svazek: 7 Strana: 0643
Ryšan, a, m., os. jm. Arch. VII. 720. — R. = ryšavý. Cf. List. fil. 1890. 193. Mz.

286587   Ryšán, a, ryšánek Svazek: 3 Strana: 0239
Ryšán, a, ryšánek, nka, m. = ryšavý, zrzánek, der Rothhopf, Fuchs. D.

286588   Ryšaňa Svazek: 7 Strana: 0643
Ryšaňa, ě, f. = ryska. Slov. Dbš. Obyč. 51. Vz Ryšena.

286589   1. Ryšánek Svazek: 3 Strana: 0239
1. Ryšánek, vz Ryšán.

286590   2. Ryšánek Svazek: 3 Strana: 0239
2. Ryšánek, nka. m. (= ryšavý), vlastní jméno. Sd.

286591   Ryšánek Svazek: 7 Strana: 0643
Ryšánek, nka, m. Cf. List. filol. 1890. 193.

286592   Ryšánek Svazek: 10 Strana: 0351
Ryšánek Ant., čes. spis. a průmysl., nar. 1848. Vz Ott. XXII. 447.

286593   Ryšava Svazek: 7 Strana: 0643
Ryšava, y, f. = ryšavosť. Slov. Cérečko ryšavá, nesedaj podle mňa, aby tá r. ne- padla na mňa. Slov. Pk. Ps. 41.

286594   Ryšava Svazek: 10 Strana: 0351
Ryšava, y, f., potok a Městečka v Křivo- klátsku. Jrsk. VI. 1. 97.

286595   Ryšavec Svazek: 3 Strana: 0239
Ryšavec, vce. m. = ryšavý. Zlob.

286596   Ryšavec Svazek: 10 Strana: 0351
Ryšavec, vce, m. = ryšavý člověk. Máj. III. 320.

286597   Ryšavělý Svazek: 3 Strana: 0239
Ryšavělý = náryšavý, röthlich. Ssav.

286598   Ryšavěti Svazek: 3 Strana: 0239
Ryšavěti, ěl, ění, ryšlavěti, ryšavívati, ryšlavívati, röthlich werden. Ros.

286599   Ryšavina Svazek: 3 Strana: 0239
Ryšavina, y, f., vz Ryšavý.

286600   Ryšaviti Svazek: 3 Strana: 0239
Ryšaviti, il, en, ení, fuchsroth machen; se, fuchsroth werden. Hlava, klobouk se mu ryšaví. Na Ostrav. Tč.

286601   Ryšavka Svazek: 3 Strana: 0239
Ryšavka, y, f. = ryška. Šm.

286602   Ryšavobradý Svazek: 3 Strana: 0239
Ryšavobradý, rudovous, der Rothbart. Reš.

286603   Ryšavočelý Svazek: 7 Strana: 0643
Ryšavočelý klouzálek, pták. Brm. II. 2. 625.

286604   Ryšavoruký Svazek: 10 Strana: 0661
Ryšavoruký. Vz předcház. Nartoun.

286605   Ryšavosť, ryšlavosť Svazek: 3 Strana: 0239
Ryšavosť, ryšlavosť, i, f., ryšavá barva, die Röthlichkeit.

286606   1. Ryšavý Svazek: 7 Strana: 0643
1. Ryšavý. Mkl. Etym. 284., List. fil. 1890. 193. (Mz.). R. víno (z hroznů černých a bílých, Schiller, m.). V Podluží. Brt.

286607   2. Ryšavý Svazek: 7 Strana: 0643
2. Ryšavý Dom., 1830.— 26/91890., prof. při čes. realce v Praze. Vz Tf. H. 1. 190., Rk. Sl., Nár. listy ze dne 27/9 90.

286608   Ryšavý Svazek: 8 Strana: 0575
Ryšavý; ryšav, a, o. 1440. Mus. fil. 1896. 446.

286609   Ryšavý Svazek: 9 Strana: 0284
Ryšavý zřídka dobrý. Čes. 1. VIII. 305. R. ako ploštica. Zát. Př. XV. 178. — R. Dom. Sr. Jub. XXVII.

286610   Ryšavý Svazek: 10 Strana: 0351
Ryšavý Domin., prof. a spis. 1830. až 1890. Vz Ott. XXII. 448.

286611   Ryšavý, ryšlavý Svazek: 3 Strana: 0239
Ryšavý, ryšlavý = zrzavý, röthlich, fuchsroth. Strany původu vz Mz. 72. Fridrich Barbarossa to jest s ryšavou bradou. V. R. vlasy. Háj. R. kůň. D. R. brada. Pč. 13. R. barva nevěrna. Č. M. 271. Kačenko ryšavá, nesedaj podle mňa, ať tvé ryšaviny nepadajú na mňa. Píseň. Mor. Brt. — kde. Na hlavě i na bradě jako oheň ryšavý. Troj.

286612   Ryše Svazek: 3 Strana: 0239
Ryše, e, f., říza, šat mešný, alba, zastr.

286613   Ryšek Svazek: 3 Strana: 0239
Ryšek, ška, m., vz Ryška.

286614   Ryšena Svazek: 7 Strana: 0643
Ryšena, y, f. = kráva ryšavá. Mor. Brt. Cf. Rysula, Ryška, Ryšaňa. Ryška. Cf. List. fil. 1890. 193. (Mz.).

286615   Ryšiny Svazek: 3 Strana: 0239
Ryšiny, dle Dolany, něm. Rischin, ves u Křivoklátu. PL.

286616   Ryšiti Svazek: 3 Strana: 0239
Ryšiti, il, en, ení, ryšívati = puditi, rychle hnáti, schnell treiben. — koho. Ros. Cf. Rušiti.

286617   Ryška Svazek: 3 Strana: 0239
Ryška, y, f., ryšavé zvíře, Výb. I. 889. 12., ku př. r. kůň, Goldfuchs, m. Cf. Ryzák.

286618   Ryšlák Svazek: 3 Strana: 0239
Ryšlák, a, m. = ryzák.

286619   Ryšlán Svazek: 7 Strana: 0643
Ryšlán, a, m. = rusovlasý. Vký.

286620   Ryšlán, Ryšlavěti, Ryšlavosť, Ry- šlavý Svazek: 3 Strana: 0239
Ryšlán, Ryšlavěti, Ryšlavosť, Ry- šlavý, vz Ryšán, Ryšavěti, Ryšavosť, Ry- šavý.

286621   Ryšlavý Svazek: 10 Strana: 0351
Ryšlavý, rufus = ryšavý. XV. stol. Zahr. 92.

286622   Ryšlavý. R Svazek: 10 Strana: 0661
Ryšlavý. R. ovce (r. barvy). 1561. Arch. XXII. 189.

286623   Rýšlo Svazek: 3 Strana: 0239
Rýšlo, a, n., nástroj ku hnání něčeho, eine Treibmaschine. Cf. Ryšiti.

286624   Ryšobradý Svazek: 3 Strana: 0239
Ryšobradý = ryšavobradý. D.

286625   Ryšov Svazek: 3 Strana: 0239
Ryšov, a, m., ryšovna, y, f, místo, kde ryšlo jest. Ros.

286626   Ryšový Svazek: 8 Strana: 0351
Ryšový. R. víno, Schiller. Brt. D. II. 441.

286627   1. Ryt Svazek: 3 Strana: 0239
1. Ryt, u, m., z něm. Ritt, pošta jezděcí, zastr. Us.

286628   2. Ryt Svazek: 3 Strana: 0239
2. Ryt, u, m., rozpouštěcí prostředek lu- čební, Auflösungsmittel, n. Ms. alch.

286629   Ryt Svazek: 3 Strana: 0239
Ryt, rubia tinctorum, mařena, žlutá barva, připravovaná z obecného rýtu, die Färber- röthe. — Ryt, reseda, die Resede. R. žlutý, r. lutea, gelber Wau; obecný, r. luteola, das Streichkraut. Flora. — Cf. Schd. II. 312., Čl. 19., FB. 77., Č1. Kv. 300., Slb. 654., KP. III. 266.

286630   4. Ryt Svazek: 3 Strana: 0239
4. Ryt jemný, der Feinstich (beim Gra- viren). Dch.

286631   3. Ryt Svazek: 7 Strana: 0643
3. Ryt. Cf. Rstp. 64., Rosc. 147., Mllr. 90., Mkl. Etym. 372. a., KP. VI. 227.

286632   Rýt Svazek: 10 Strana: 0351
Rýt. u, m. R. obecný, vz Boryt, rostl.

286633   Ryť, i Svazek: 7 Strana: 1379
Ryť, i, f. Ež zde zlo měl v tejto ryti. Cf. Zrytiti (2. D od.). Flš. ad Kat. 2066. Cf Žiť.

286634   3. Ryt, rýt Svazek: 3 Strana: 0239
3. Ryt, rýt, zastr. rét, u, m., rostl., šart, vejt, isatis tinetoria, der Waid. Kom., V. —

286635   Rýtaše Svazek: 7 Strana: 0643
Rýtaše, pl., f. = na spôsob štrudle pe- čené cesto. Slov. Sokl. II. 398.

286636   Rytba Svazek: 3 Strana: 0239
Rytba, y, f., rytí. R. na mědi, der Kupfer- stich. D.

286637   Rytba Svazek: 7 Strana: 0643
Rytba. Koll. III. 416., Osv. 1. 187.

286638   Rytce Svazek: 7 Strana: 0643
Rytce, e, n., sculptile, rytina. Modliti se r-cóm. Ž. kl. (334.).

286639   Rytec Svazek: 3 Strana: 0239
Rytec, tce, m., od rýti, příp. -bcb. Mkl. Der Graveur, Stecher, Schnitzer. R. obrazu, pečetí. — na čem: na dřevu, na mědi. D. — R. na duto (na vyduto), medalií, der Me- dailleur. Nz. Vz Rypák, Tk. II. 379., Ryjec.

286640   Rytec Svazek: 7 Strana: 0643
Rytec. Ž. kl 96. 7., 105. 36.

286641   Rytecký Svazek: 3 Strana: 0239
Rytecký, Schnitz-. R. dílo; přísvit, das Helldunkel. Mus.

286642   Rytectví Svazek: 3 Strana: 0239
Rytectví, n. R. stampilií, die Stempel- schneidekunst; tušovací n. rytí na způsob tušování, akva tinta, die Tuschmanier, me- dalií (r. na duto), die Medaillirkunst. Nz. Vz Ryjectví.

286643   Rytedlnosť Svazek: 7 Strana: 0643
Rytedlnosť, i, f., sculptile. V r-stech svých rozdráždili jej. Ž. kl. 77. 58.

286644   Rytěl Svazek: 7 Strana: 0643
Rytěl, e, m., sigillum Salomonis. Byl. 15. stol.

286645   Rytelnosť Svazek: 3 Strana: 0239
Rytelnosť, i, f. = rytina. Ms.

286646   Rytelný Svazek: 3 Strana: 0239
Rytelný, stechbar. Jg.

286647   Rytěř Svazek: 7 Strana: 0643
Rytěř, e, m. = rytíř. Rk.

286648   Rytěřiti Svazek: 3 Strana: 0239
Rytěřiti, il, en, ení, rytěřovati, militare, als Ritter kämpfen. Aqu., Lex. vet., Br., V. — abs. CieRkev svatá rytěřujície, die strei- tende K., ecclesia militans; Tretí modlitbú prosí za dobré cierkvi rytěrící t. j. všem, jenž na světě bojují proti ďáblu; 1 vyšel jest pětkrát, aby uvedl dělníky v tu vinici t. j. v cierkev svatú rytěřující, jenž jest sbor vyvolených; To mluví tato cierkev rytěrujície ku oné cierkvi zvítězilé; A ta slove cierkev neb obec rytěřujících. Hus II. 176., I. 320., II. 63.. III. 26., 293. — proti čemu. Tělestné žádosti rytieřie proti duši. ZN. Vy nejste snad z těch, kteří podlé těla chodí, ale z těch, kteří v těle jsúce proti těla, oudům rytěřují. Žer. 320. Dokavad zde rytěří proti ďáblu, tělu a světu; 1 ti také, ktož zde jsúce v světě rytěřují proti nepřá- telóm. Hus I. 176., III. 295. — komu. Ni- žádný, ktož rytěří Bohu, neplete se v ob- chody světské; Nižádný, jenž Bohu rytěřuje, neplete se v práce světské. Hus II. 304., lil. 250. —jak. Kto kdy rytieřie o svém žoldu? Kto sadí vinníci a ovoce jejieho nepožívá? ZN. V těle chodiece netělestně rytěříme, neb oděnie rytieřstva našeho nejsú tělestná, ale moc v Bohu. Hus I. 170.

286649   Rytěřiti Svazek: 7 Strana: 0643
Rytěřiti. Aby rytieřoval s pokojem. Výb. I. 582. Pod jedniem ciesařem rytěřujú. Leg. Mnč. R 23.

286650   Rytěřiti Svazek: 8 Strana: 0351
Rytěřiti. Pro někoho rytěřovati. Břez. Font. V. 533.

286651   Rytéřovic Svazek: 7 Strana: 1379
Rytéřovic, e, m., militides, zastr. Rozk.

286652   Rytěřovna Svazek: 7 Strana: 1379
Rytěřovna, y, f., militissa, zastr. Pršp. 37. 899.

286653   Rytěřující Svazek: 3 Strana: 0239
Rytěřující, vz Rytěřiti.

286654   Rýteš Svazek: 3 Strana: 0239
Rýteš, e, m., jídlo z mouky, der Strudel- kuchen. Slov.

286655   Rythmický Svazek: 3 Strana: 0239
Rythmický, vz Rhythmický. R. chod. Hd.

286656   Rythmičnosť Svazek: 7 Strana: 0643
Rythmičnosť, vz Rhythmičnosť.

286657   Rythmisace Svazek: 7 Strana: 0643
Rythmisace, vz Rhythmisace.

286658   Rythmus Svazek: 3 Strana: 0239
Rythmus, vz Rhythmus. Pěkných a ozdobných rythmů vyhledávati. Štr.

286659   Rythmus Svazek: 9 Strana: 0284
Rythmus. Volný r. v české poesii. Od J. Holého. V Moderní revue pro literaturu, umění a život. VII. č. 3. — 6.

286660   Rýti Svazek: 3 Strana: 0239
Rýti, ryji, ryj, ryje (íc), yl, yt, ytí (v obec. mluvě: rejti, reji, rej), rývati, rývávati. Vz Bíti. Graben, umgraben, wühlen; wühlen, Un- ruhe verursachen; stechen, graben. — abs. Prase, krtek ryje. Us. — co: zemi, jámu. Us. Tichá voda břehy ryje (podrývá, pod- mílá), prudká před se běží (o potměšilých), stille Wässer sind tief. Ros. Rypák obrazy svatých ryje (rytým dílem dělá). V. Ale ihned se vypaří kanec z lesa, jenž ryje vinici Kri- stovu a vyvrací kořenie. Hus I. 465. — co čím: zahradu rýčem, I)., zemi bradou (umříti), ins Gras beissen, Us., kovy železem (rylcem, rydlem). Vys. Svině rypákem zemi ryje. Us. Ryje nosem brázdy. Vz Opilý. —jak. Umie r. všelikým mřežováním (caelare omnem scul- pturam). BO. — čím oč. Ryje nosem o zem. Us. — co kam: do mědi, do ocele, Rk., obraz v měď. Lopatou do země díru ryje. Us. Tč. — (se) kde. Krtek v zemi ryje. Zlob. R. se v zemi. Us. R. obrazy na mědi, na mramoru. D. R. kořenie pod šibenicí. Št. N. 182. Krt v dobrých lukách rád ryje. Alx. Krtek ryje pod zemí. Bl. — co komu. To mi srdce ryje. St. skl. — na koho. Neryjte na sebe (nepodávejte tajných příčin k ne- voli). Št, N. 68., 195.

286661   Rytí Svazek: 3 Strana: 0240
Rytí, n., rýpání, das Graben. — R. (na mědi atd.), der Stich, das Schnitzen, Schnei- den, StecheN. Jel.

286662   Rýti Svazek: 7 Strana: 0643
Rýti. Mkl. Etym. 285., List. filol. 1883. 452. — co. Bok srázů ryje lijavec. Kká. — kam. Kam (do obličeje) vášně ryly kroky své. Vrch. R. do někoho (nabírati si ho). Us. Vrů. Jedno slovo rylo se jí v duši. Vrch. Dráp v něčí bok r. Osv. I. 377. — kde. Ryje, ryje černá svině na krchově křen, kdo jí bude prdel lízat, to je tuhle ten (rozpočítávka). Us. — na koho. Kšch. Kdež čeleď na se ryje. Št. Kn. š. 116. 38.

286663   Rytí Svazek: 7 Strana: 0643
Rytí = lití soch. Cf. Vyritina = socha, modla. GP.

286664   Rýti Svazek: 8 Strana: 0351
Rýti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 74.

286665   Rýti Svazek: 9 Strana: 0284
Rýti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 207.

286666   Rytidlo Svazek: 3 Strana: 0240
Rytidlo, a, n., lépe: rydlo, der Grabstichel.

286667   Rytie Svazek: 10 Strana: 0351
Rytie, n. = lití soch. Pel. XX.

286668   Rytieř Svazek: 10 Strana: 0351
Rytieř = rytíř. Mill. 121.

286669   Rytieřiti Svazek: 7 Strana: 1379
Rytieřiti. Žádosti rytieřují v těle. Chč. m. s. III. 111.

286670   Rytieřovati Svazek: 8 Strana: 0351
Rytieřovati. Alx. Nách. k. XIX.

286671   Rytieřský Svazek: 10 Strana: 0351
Rytieřský = rytířský. Mill. 66.

286672   Rytieřstvo Svazek: 10 Strana: 0351
Rytieřstvo = rytířstvo Mill. 53.

286673   Rytin Svazek: 8 Strana: 0351
Rytin, u, m. = rhythmus. Bl. Gr. 365.

286674   Rytina Svazek: 3 Strana: 0240
Rytina, y, f., rytinka, ryté pole, ein ge- grabenes Feld. D. — R., místo, kde divoká svině hloub do země zaryla, der Bruch, das Gebrech. Šp. — R., rytý obraz, das Schnitz- werk, der Bildstock. R. = všeliká rezba, vůbec i práce způsobem tím provedené, v užším smyslu pak v mědi, v oceli, kameni a dřevě ryté obrazy a jich otisky. S. N., V. Rozmetal všecky rytiny, maje je za modly. Sych. R-ny lidských obrazů. Troj. Ozdobná r., der Or- namentstich. Dch. R. na mědi. D. — R., drn, der Rasen. U Litovle. Kčr.

286675   Rytina Svazek: 7 Strana: 0643
Rytina. Cf. Mkl. Etym. 285. — R. = ryté pole. U Hořic. Hk. Prasata byla v za- hradě na r-ně. 16. stol. Wtr. — R. = rytý obraz, sculptile. Již sě modlé r-nám. Ž. wit. 96. 7., 105. 19., 105. 36. R. barevná, sko- blená, tečkovaná, tušovaná. Us. Pdl.

286676   Rytina Svazek: 9 Strana: 0284
Rytina. Vz Ott. XVI. 156.

286677   Rytina Svazek: 10 Strana: 0351
Rytina, y, f. = socha. Troj. 22. — Pel. XX.

286678   Rytinný Svazek: 7 Strana: 0643
Rytinný = na rytinu, k rytí, na zele- ninu. R. zahrada. Vz Rytina. Pam. Slaného I. 290. — R., Schnitzwerk-. R. dílo, Mus. 1880. 385., ozdoba almanachu. Pal. Rdh. I. 74.

286679   Rytinopis Svazek: 3 Strana: 0240
Rytinopis, u, m., die Glyptographie. Šm.

286680   Rytinotiskařství, n Svazek: 3 Strana: 0240
Rytinotiskařství, n., die Bilderdruck- kunst. Jg.

286681   Rytíř Svazek: 3 Strana: 0240
Rytíř, e, m., z něm. Ritter, jezdec, der Reiter. V. — R., hrdina, der Ritter. Válečné tažení r-řův. D. Kdo ten Dunaj přeplave, r-řem zůstane; Tre rytiře za stůl sedli. Sš. P. 188., 786. Stojí jako rytíř z Blaníka (ne- pohnutě). Cf. Stojí jako prkenný Mojžíš. V Kunv. Msk. — R., urozená osoba, sloužící ve vojně na koni s mečem a kopím, vedoucí s sebou své zbrojnoše a sluhy; mimo vojnu na svém hradu svobodně bydlící, Ritter, m. V. Panoše, zbrojnoše, někoho na rytíře paso- vati (lépe: povýšiti). Bs. A tak deset tisíc rytieřóv mile sú trpěli smrť bez obrany; Když který člověk nekněz naplní tento zá- kon, ten jest rytieř krále velikého, p. Krista. Hus I. 165. — Když se způsob vojenství změnil, přestali rytířové a od té doby zna- mená r. a) člena nějakého řádu urozeného: maltezský r., r. řádu, r. zlatého rouna, r. božího hrobu; b) osobu urozenou, jakéž zde onde vedlé stavu panského bývají a na sněmy chodí, Ritter. D. Strany titulu vz Blahorodí. Vz také lib. 271. — R-ři kasaličtí snad od kasání se, byli snad modní elegantové, švi- háci. Pal. IV. 1. 419. — R. žlutý = dukát. Neb jest hledal žlutých rytieřóv; A on chtie mieti ty rytieře, jímal jest mé poručníky a sázel je v žalář. Hus III. 252. - R-ři chudí, housky vejci obalené a v másle pečené, arme Ritter. Us.

286682   Rytíř Svazek: 7 Strana: 0643
Rytíř = hrdina. Št. Kn. š. 71., Mkl. Etym. 286. Slavný plavač druhdy v ledajaké řece utone a slavného r-ře v chatrné hospůdce zabijí. Lpř. exc. — R. svatomikuláští. Vz Zbrt. 234., 235. — R. práce = dělník (v Ame- rice). — R., eques, Ritter, členovec motýl. Vz Brm. IV. 1. 377. - R., os. jm. Arch. VII. 217., VIII. 630.

286683   Rytíř Svazek: 7 Strana: 1379
Rytíř, e, m. = potok u Dudova. Ott. VI. 64. a.

286684   Rytíř Svazek: 8 Strana: 0351
Rytíř. Chudí rytíři (jídlo), vz Chľebůrka (3. dod.). Na Val. = staré rozkrájené koláče'" polité rozškvrlanými vejci a rozpuštěným má- slem. Vck. Val. I. 22. — Rytíři z telecího ko- . lena = řezníci. Brušp. Hledíková.

286685   Rytíř Svazek: 9 Strana: 0284
Rytíř. Vládyka, který pro udatnosť a jiné ctnosti povýšen byl k důstojenství rytíř- skému, osoboval si prednosť před jinými vládykami a jmenoval se napotom vždy jen rytíř (miles). Pal. Děj. II. 1. 373. (192. ). Ry- tíři obojku, podvazku, zlatého rouna, mal- tezští, templáři (měli bílý oděv a na něm červený kříž), sv. Jakuba, p. Krista, blahosl. p. Marie, sv. Štěpána, ostruh, kordíků, mě- síce atd. Vz Har. I. 144. nn.

286686   Rytířek Svazek: 3 Strana: 0240
Rytířek, řka, m. R. střevlek, carabus eques, der Ritterkäfer. Šm.

286687   Rytířka Svazek: 3 Strana: 0240
Rytířka, y, f., bojovnice, die Ritterin. Lom. — R-ky, druh hrušek červenožlutých. Us.

286688   Rytířka Svazek: 7 Strana: 0643
Rytířka = hruška. Cf. Rstp. 516.

286689   Rytířnosť Svazek: 3 Strana: 0240
Rytířnosť, y, f., rytířství, die Ritterlich- keit. Šm.

286690   Rytířov Svazek: 3 Strana: 0240
Rytířov, a, m., něm. Rittersdorf, ves u Těšína. PL.

286691   Rytířovati Svazek: 9 Strana: 0284
Rytířovati. Ktož v Bohu rytířuje. Chč. S. I. 420. Sr. Rytěřovati.

286692   Rytířový Svazek: 7 Strana: 0643
Rytířový, Ritters-, R. rúcho. Pas. mus. 436.

286693   Rytířsko Svazek: 3 Strana: 0240
Rytířsko, a, n., něm. Rittirsko, ves u Ji- hlavy. PL.

286694   Rytířskoloupežnický Svazek: 10 Strana: 0351
Rytířskoloupežnický roman. Lit. I. 314.

286695   Rytířskost Svazek: 10 Strana: 0661
Rytířskost, i, f. Slád. Rich. II. 14.

286696   Rytířskošpanělský Svazek: 10 Strana: 0661
Rytířskošpanělský. L. lyrika. Zvon VI. 122.

286697   Rytířský Svazek: 3 Strana: 0240
Rytířský; sky, po -sku; kompar. rytíř- štější = jezdecký, Ritter-. V. R. starosta, princeps militum. Bj. — R., bojovný, udatný, ritterlich, tapfer. Statečný a r. muž. V. Choval se r-sky. Ros. — R., co rytíři pří- sluší, rytíři náležitý, Ritter-, ritterlich. R. kus, pás, V., skutek, Ros., manství, J. tr., mysl. V., sídlo, statek, D., básnictví, hry. Vz S. N. R. přísaha. Vz Gl. 305. R. jízda, hra jezdecká, das Karroussel. čsk. R. a svět- ský člověk. Půh. II. 128. Nadarmo jméno r. sú vzeli. Hus. I. 86. — R., z rytířův urozený, Ritter-. Člověk řádu n. stavu rytířského. V. R. řády duchovní a světské, spolky. Vz více v S. N. R. akademie. J. tr. Vz S. N. R. kniha (do které rytíři zapisováni byli). Vz Gl. 305. O r-ském stavu vz Žer. Záp. II. 189.

286698   Rytířský Svazek: 7 Strana: 0643
Rytířský = rytíři náležitý atd. R. čin, romantika, turnaj, Tf., odění, Anth. I., Zbrt. Krj. I. 135., postava, Alx., stav. Št. Kn. š. 162. R. člověk. Vz Zř. zem. Jir. 473. Jestližeby který pán aneb r. člověk (tak pořád ve smlúvě svatováclavské místo: rytíř). Výb. II. 1224. a j. tam. R. vězení. Cf. Držán jest v ryt. vězení, poněvadž tehda dané slovo dostačilo, aby udržen byl v hrad- bách. Sdl. Hr. VII. 72. — R. řád křižov- níků s červenou hvězdou. Mus. 1880. 378. — R. ostruha, ostružka, rostl. Vz Mllr. 40.

286699   Rytířsky Svazek: 10 Strana: 0351
Rytířsky se brániti (udatně), Žiž. Fr. 49., píti (mnoho). Faust. 152.

286700   Rytířství Svazek: 3 Strana: 0240
Rytířství, n , stav rytířský, der Ritter- stand. Pasovati na r., zum Ritter schlagen. Kom. Vz Rytíř. R. nechce pokoji. Smil v. 890. Vz více v S. N. — R., hrdinství, re- kovství, udatnosť, ritterliche That. Provedl r. Ros. — Vz více v S. N. a v Gl. 305.

286701   Rytířství Svazek: 7 Strana: 0643
Rytířství. Vz Sbn. 293., Zbrt. Krj. I. 135. R. a stálý boj veď. Pož. 79.

286702   Rytířství Svazek: 10 Strana: 0351
Rytířství. Vz Ott. XXII. 450.

286703   Rytířstvo Svazek: 3 Strana: 0240
Rytířstvo, a, n., shromáždění rytířův, die Ritterschaft. Jest tenkrát na sněmě mnoho rytířstva. Ros. — R., rytířství, der Ritter- stand. Na rytířstvo pasovati. V. Pasovati koho na konopné rytířstvo, na třech břeven uzel. Vz Trest, Oběsiti. Č. Vz Rytíř.

286704   Rytířstvo Svazek: 7 Strana: 0643
Rytířstvo, milites. Zrcd. 3. a., Výb. II. 7., Alx. Anth. I. 3. vd. 35.

286705   Rytířů Svazek: 9 Strana: 0284
Rytířů jízda = koleda. Wtr. Part. 813.

286706   Rytířův Svazek: 3 Strana: 0240
Rytířův, -ova, -ovo, des Ritters.

286707   Rýtko Svazek: 3 Strana: 0240
Rýtko, a, n. = rydlo. Dch.

286708   Rytmický Svazek: 7 Strana: 0643
Rytmický motiv. Zv. Př. kn. II. 23. Vz Rhythmický.

286709   Rytmíř Svazek: 3 Strana: 0240
Rytmíř (rhythmíř), e, m. = rýmovník. Zlob. — R., básník, Dichter, m. V.

286710   Rytmířský Svazek: 3 Strana: 0240
Rytmířský, Reimsteller-, Dichter-, m. Jg.

286711   Rytmířství Svazek: 3 Strana: 0240
Rytmířství, n., die Reimkunst. Zlob.

286712   Rytmistr Svazek: 3 Strana: 0240
Rytmistr atd., vz Ritmistr atd.

286713   Rytmovati Svazek: 3 Strana: 0240
Rytmovati, reimen. Zlob.

286714   Rytmovati Svazek: 8 Strana: 0351
Rytmovati = rhythmovati. Bl. Gr. 367.

286715   Rytmovní Svazek: 3 Strana: 0240
Rytmovní = rýmový, Reim-. Zlob.

286716   Rytmus Svazek: 3 Strana: 0240
Rytmus, vz Rhythmus.

286717   Rytodělník Svazek: 3 Strana: 0240
Rytodělník, a, m. = rytec, der Graveur. Vz násl.

286718   Rytodělník Svazek: 9 Strana: 0284
Rytodělník. Vodň. (Mus. 1843. 149. ).

286719   Rytodělníkový Svazek: 3 Strana: 0240
Rytodělníkový, Graveur-. R. dielo. BO.

286720   Rytovina Svazek: 3 Strana: 0240
Rytovina, y, f, Luteolin. Nz. Vz Ryt.

286721   Rytovník Svazek: 7 Strana: 1379
Rytovník, a, m., sculptor, zastr Pršp. 91. 2400.

286722   Rytstvo, a Svazek: 3 Strana: 0240
Rytstvo, a, n., die Schnitzerei, Stech- kunst.

286723   Rytvina Svazek: 3 Strana: 0240
Rytvina, y, f., nějaká poloha horská, die Runse. Š. a Ž.

286724   Rytviska Svazek: 9 Strana: 0284
Rytviska, pl., n., jm. místa u Pržna na Mor. Vck.

286725   Rytý Svazek: 3 Strana: 0240
Rytý, geschnitzt, gestochen. R. obraz. V. Ryté znamenie a duté. BO.

286726   Ryuéř Svazek: 7 Strana: 0642
Ryuéř. 1424., Let. 168. Ve 14. stol Mnč.

286727   Ryv Svazek: 3 Strana: 0240
Ryv, u, m., od rýti, der Riff. Na Ostrav. Tč.

286728   Rýv Svazek: 8 Strana: 0351
Rýv, vz Cún. Brt. D. II. 440.

286729   Rýva Svazek: 3 Strana: 0240
Rýva, vz Réva. R. chmelová. Db. — R., červená rostlinka. Kom.

286730   Ryvák Svazek: 3 Strana: 0240
Ryvák, u, m. = rypák, der Rüssel. Slov.

286731   Ryval Svazek: 3 Strana: 0240
Ryval, u, m., onyx, zastr. Rozk.

286732   Rývati Svazek: 3 Strana: 0240
Rývati, vz Rýti.

286733   Ryves Svazek: 7 Strana: 0643
Ryves, u, m., vz Rybés.

286734   Rýví Svazek: 3 Strana: 0240
Rýví, vz Rév.

286735   Rýví Svazek: 7 Strana: 0643
Rýví vlašské. Mllr. 99.

286736   Rýví Svazek: 8 Strana: 0351
Rýví, n. = suchá nať. U Humpl. NZ. II. 560.

286737   Rýví Svazek: 9 Strana: 0284
Rýví, n. = bramborová naf. Lhenice. Kub. 156.

286738   Ryvi-us Svazek: 7 Strana: 0643
Ryvi-us, a, m. — R. Jan. Vz Jg. H. 1. 624.

286739   Ryvíz Svazek: 10 Strana: 0351
Ryvíz v. ryvejz m. rybíz. Us. Kšť. Lid. 2.

286740   Rývnatý Svazek: 3 Strana: 0240
Rývnatý = neoblomný. Us. v Táborsku.

286741   Ryvný Svazek: 7 Strana: 0643
Ryvný, durchwühlend. Pláč srdce ryvný. Rgl.

286742   Ryvola Svazek: 7 Strana: 0643
Ryvola, y, m., os. jm. D. ol. VIII. 332. — R. Jan Fr. 1692. Vz Jg. H. 1. 624., Jir. Ruk. II. 208., Mus. 1891. 105.

286743   Ryvola, ryvolka Svazek: 3 Strana: 0240
Ryvola, ryvolka, y, ť., keř vinný, dobré a sladké víno nesoucí, vinum rhaeticum, Veltenerwein, Rivole, Velteliner. D., Aqu. R. červená, bílá. Jg.

286744   Ryvolový Svazek: 3 Strana: 0240
Ryvolový, Rivolen-. R. kmen, hrozen, víno. Ros.

286745   Rývovatý Svazek: 3 Strana: 0240
Rývovatý, vz Révovatý.

286746   Rývoví Svazek: 7 Strana: 0643
Rývoví. Poslední Ryvový oprav v: Ré- vový. — R. = bramborová nať. Dej kravám r. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

286747   Rývoví, rývový Svazek: 3 Strana: 0240
Rývoví, rývový, vz Révoví, Rývový.

286748   Ryzák Svazek: 7 Strana: 0644
Ryzák, Brandfuchs. Mkl. Etym. 284. — R. = ryšavý holub. R. tmavý, bledý. U Kr. Krad. Kšť.

286749   Ryzák Svazek: 10 Strana: 0351
Ryzák, a, m. = had rezatý, jedovatý (slova, zmije' se neužívá). Hoš. Pol. 149.

286750   Ryzák, a, ryzek Svazek: 3 Strana: 0241
Ryzák, a, ryzek, zka, m., ryzka, y, f., ryzí kůň, Fuchspferd, n. Ryzák n. ryzek valach, ryzka kobyla. Šd., Ja. Moja ryzka dycky řehce, ovsa nemá, sečky nesce (ne- chce). Sš. P. 714. Cf. Ryška. — R., liška, která má ryzí zadek a bílé hrdlo, der Gold- fuchs, Birkenfuchs. Šp.

286751   Ryzáň Svazek: 3 Strana: 0241
Ryzáň, ě, m., nadávka ryšavému. Na mor. Zlínsku. Brt.

286752   Ryzati Svazek: 7 Strana: 0644
Ryzati = currere, utíkati, běžeti. Slov. Rr. Sb., Syt. Táb. 28. Cf. Vryznúť.

286753   Ryzatý Svazek: 7 Strana: 0644
Ryzatý = rezavý. R vous. Rgl.

286754   Ryzavý Svazek: 3 Strana: 0241
Ryzavý = rzivý, rostig. Slov.

286755   Ryzcový Svazek: 3 Strana: 0241
Ryzcový, od houby ryzec, Reissker-. — R., von Leindotter.

286756   Ryze Svazek: 3 Strana: 0241
Ryze, kompar. ryzeji. Vz Ryzí.

286757   Ryzec Svazek: 3 Strana: 0241
Ryzec, zce, ryzek, zku, ryzík, u, ry- zíček, čku, m., houba od ryzí barvy na- zvaná, tedy ryzec a ne: hryzec, agaricus deliciosus, podborka, podborovka, podborov- ník (Šm.), der Röthling, die Riske, der Reissker. Ryziky (ryzce) nakládané a uva- řené s otcem jako salát se jídají. Plk. R. huňatý, kravský n. ovčí. Kh. Vz Schd. II. 258. Je jako ryzec (silný a zdravý). U Kun- vald. Msk. — R., povázka, svízel, lnice, hubi- len, kazilen, myagrum sativum, Leindotter. D. — R., roup, ponrav, Pŕerdewurm, m. Ja.

286758   Ryzec Svazek: 7 Strana: 0644
Ryzec. Cf. Odb. path. III. 857., Rosc. 72., Rstp. 2058., Mkl. Etym. 284.

286759   Ryzec Svazek: 10 Strana: 0351
Ryzec, zce, m. = ryzek (kůň). Blesko- nohy r. Tbz. V. 9. 98. — R., linx. ostrovid. Mam. A. 27b., Rozk. P. 461. — R., risor (houba). Rozk. P. 835. R. (mléčník) houba. Vz Ott. XXII. 452., Lnička.

286760   Ryzek Svazek: 3 Strana: 0241
Ryzek, vz Ryzák, Ryzec.

286761   Ryzeň, ryzňa Svazek: 7 Strana: 0644
Ryzeň, ryzňa, zně, f. = suchý žleb, kto- rým sa kláty z hory zpúštajú (v lesích). Slov. Dbš. Sl. pov. II. 40., Rr. Sb., Syt Táb. 264., 265. - R. = vozík, v ktorom sa rúda vozieva. U Šťávnice. Rr. Sb., Syt Táb. 28. Vz Rýzňov.

286762   Ryzenka Svazek: 10 Strana: 0351
Ryzenka, y, f., kůň. Dostanu koníčka, to r-ku. Brt P. n. 611.

286763   Ryzepurpurový. R Svazek: 10 Strana: 0351
Ryzepurpurový. R. roucho. Msn. Od. 195.

286764   Ryzeti Svazek: 7 Strana: 0644
Ryzeti, el, ení = ryšavěti, fuchsroth wer- den Mz. Mkl.

286765   Ryzetka, vz Svazek: 7 Strana: 0644
Ryzetka, vz Reseda.

286766   Ryzí Svazek: 7 Strana: 0644
Ryzí = čistý. Mkl. Etym. 284. R. výnos, Kzl. 99., verš, Dk Poet. 239 , pravda, Sá, zlato. AlxV. v. 624. (HP. 16.).

286767   Ryzí Svazek: 7 Strana: 1379
Ryzí zlomek (pravý), řetězec, rovnice. Sold 13.

286768   Ryzí Svazek: 8 Strana: 0351
Ryzí. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 74.

286769   Ryzí Svazek: 9 Strana: 0284
Ryzí, ale časem vyvinulo se také: ryzý. Gb. H. ml. III. 1. 562.

286770   Ryzí, ryzý Svazek: 3 Strana: 0241
Ryzí, ryzý, takové barvy, jako rez na železe, ryšavý, červenožlutý, goldgelb, fuchs- roth. V. R. od rud-ý. Koř. růd. Gb. Hl. 145. Ryzí barva. Reš. Ryzí měď. Krč. 607. Ryzí jako liška. Us. Pk. Ryzí ( = červené) zlato. V., Hus. I. 83. Barva ryzá. Br. Kůň ryzý. Bl., Pč. 1., BO. Peří ryzí barvy. Ler. Kóň ryzí. ZN. — Ryzí : V., Kom., St. skl., Reš., D., Berg., Hus, Ráj., Nz.; ryzý: Br., Bl., Flav., Smil v. 864. Dle Brs. 157. lépe: ryzí, poněvadž z z dj měkké jest; sr. strsl. ryždi., pol. rydz. — R., čistý, nemíchaný, gedie- gen. R. nazývá se kov, který v přírodě sám sebou čistý se vyskytuje. Krč. R. zlato, železo (v povětroních), stříbro, platina, rtuť, arsen atd. Vz S. N. Vše pouhé, holé, ryzí zlato. D. Jako ryzí zlato v čistotě poctivé. Sš. P. 487.

286771   Ryzík Svazek: 3 Strana: 0241
Ryzík, vz Ryzec.

286772   Ryzík Svazek: 9 Strana: 0284
Ryzík: ryzka, hryzka, hryzík (houba). Slov. Mus. 1848. II. 213.

286773   Ryzka Svazek: 3 Strana: 0241
Ryzka, y, f., vz Ryzák. — R., ryzá kráva (na Slov.).

286774   Ryzka Svazek: 7 Strana: 0644
Ryzka — ryzec houba. Mor. — R. = jm. feny. Škd. — R. = sled, Linie der Zimmer- leute am Holze. Sl. les. — R. = místo v lese, kde jsou mladé stromky, mlází. V r-kách trávu vyžínají. U Kdýně. Rgl.

286775   Ryzkaše Svazek: 3 Strana: 0241
Ryzkaše, e, f. = rýže. Slov. Plk.

286776   Ryzkovatosť Svazek: 3 Strana: 0241
Ryzkovatosť, i, f., die Fuchsröthe. Jg.

286777   Ryzkovatý Svazek: 3 Strana: 0241
Ryzkovatý = ryzí, fuchsroth. Reš.

286778   Ryzla Svazek: 7 Strana: 1379
Ryzla, y, f., ligurius, kámen, zastr. Pršp. 6. 16

286779   Ryzlink Svazek: 3 Strana: 0241
Ryzlink, u, m., Riesler. Vz Víno. Šk.

286780   Ryzlink Svazek: 8 Strana: 0351
Ryzlink, druh révy: pihorna, regul'ka, rekulka, řezlík, rohál, ryvoľka, saľvon, sko- řina. Brt, D. II. 440.

286781   Ryzna Svazek: 7 Strana: 0644
Ryzna, vz Ryzeň.

286782   Ryznačka Svazek: 7 Strana: 0644
Ryznačka, y, f. = říznačka obecná, dac- tylis glomerata, rostl. Slov. Němc. IV. 416.

286783   Ryznar, a, ryznař Svazek: 3 Strana: 0241
Ryznar, a, ryznař, e, m., kdo má pod ochranou roucha zvl. kostelní. Vz násl. Č.

286784   Ryznarka Svazek: 3 Strana: 0241
Ryznarka, y, f., žena mající pod ochra- nou roucha zvl. kostelní. Snad i r. těmi klíči vládne. Odpis. brat. 1507.

286785   Ryzner Svazek: 10 Strana: 0351
Ryzner Čen., archaeol. a spis., nar. 1845. Vz Ott. XXII. 452.

286786   Rýzňov Svazek: 7 Strana: 0644
Rýzňov, u, m. = voz, v ktorom sa rúda vozieva. Slov. Dbš. Sl. pov. II. 40. Vz Ryzeň (dod.).

286787   Ryznovať Svazek: 7 Strana: 0644
Ryznovať = po ryzních kláty spouštěti Vz Ryzeň (dod.). Slov. Němc. IV. 448.

286788   Ryzo Svazek: 10 Strana: 0351
Ryzo. Kuoň z ryza plesnivý. 1518. Arch XIX 367. Sr Rayzí (zde).

286789   Ryzobradý Svazek: 3 Strana: 0241
Ryzobradý, rothbärtig. L.

286790   Ryzoň Svazek: 7 Strana: 1379
Ryzoň, ě, m. = zrzoun. Mor. Brtch. List. fil. 1893. 121.

286791   Ryzosť Svazek: 3 Strana: 0241
Ryzosť, i, f., ryzí barva, die Röthlich- keit, Fuchsröthe, goldgelbe Farbe. Vz Ryzí. Ros. — R., die Gediegenheit, Lauterkeit. R. povahy. Vz Ryzí.

286792   Ryzosť Svazek: 7 Strana: 0644
Ryzosť, Gediegenheit. Ryzosť jazyková, mluvy. Mus. 1880. 170., 271.

286793   Ryzota Svazek: 7 Strana: 0644
Ryzota, y, f. = ryzosť. Kmp. Gr. 137.

286794   Ryzoun Svazek: 3 Strana: 0241
Ryzoun, rezoun, a, m. = ryšavý, der Rothhaarige. Ros.

286795   Ryzoun Svazek: 10 Strana: 0351
Ryzoun, a, m. = kůň. Vz Ryzák.

286796   Ryzovatosť, ryzovitosť Svazek: 3 Strana: 0241
Ryzovatosť, ryzovitosť, i, f. = ryzost.

286797   Ryzovatý Svazek: 3 Strana: 0241
Ryzovatý = ryzí. Reš.

286798   Ryzovitý Svazek: 3 Strana: 0241
Ryzovitý = ryzí. Rostl.

286799   Ryzovraný Svazek: 7 Strana: 0644
Ryzovraný koníček. Brt. N. p. 249., 56

286800   Ryzozlatý Svazek: 3 Strana: 0241
Ryzozlatý = ryzí jako zlato. R. klas, Koll., tyče. Hdk.

286801   Ryzý Svazek: 3 Strana: 0241
Ryzý, vz Ryzí.

286802   Rýž Svazek: 3 Strana: 0241
Rýž, rži, f., na Mor. a na Slov. = rež, žito, das Korn. Na kopečku drobná rýž, ty mě, milá, ošidíš. Sš. P. 709. — R., špalda, samopše, der Spalt. — R., rýža slovenská = rýž špalda (weisser Sommerdinkel, Spelt, Dinkel, ungar. Weizen). Ve Slez. a na Slov. Tč. — R., e, f., roh, die Ecke. Us. u Bruš- perka. Vz Ryža.

286803   Rýž Svazek: 7 Strana: 0644
Rýž. Vz Rstp. 1758., Mkl. Etym. 225, Spalda. — R. = roh, Kante, f. Kameň má ostré rýže. Slez. Šd. Svácnúł čełem do rýža. Val. Brt. D. 263.

286804   Ryža Svazek: 3 Strana: 0241
Ryža, e, m. a f., die Ecke, Kante. Vz Rýž. Piznul sem se na ryžu stolovém. Ostrav. Tč-

286805   Rýža Svazek: 3 Strana: 0241
Rýža, e, f. = rýž.

286806   Ryža, rydza Svazek: 3 Strana: 0240
Ryža, rydza, y, f., na Slov. = ryzec. Ani jedné rydzy (ani maličkosť). Bern. — R. = rez. Slov. — R., lépe: řiza.

286807   Rýžák Svazek: 9 Strana: 0284
Rýžák, u, m. = kartáč z rýžové slámy. Us.

286808   Ryžání Svazek: 7 Strana: 0644
Ryžání, n. = ržání, řehtání (koňské). Slov. Hý. S.

286809   Rýžatý Svazek: 7 Strana: 0644
Rýžatý, eckig, kantig. Kameň, úhel rý- žatý. Slez. Šd. Vz Rýž (dod.).

286810   1. Rýže Svazek: 3 Strana: 0241
1. Rýže, e, f., z lat.-řec. oryza, oqvta, der Reis. Vz Mz. 302. R. horská a bahenní. Vz více v S. N., Schd. II. 265., Čl. 153., FB. 8., Čl. Kv. 102., Slb. 180. R. s uzeninou na drobno sekanou, Reis mit Schinken. Dch. Rýži vařiti; z rýže všelijaká jídla připravo- vati. R. tuhá (ne příliš vařená), dušená (vla- ská). Dch.

286811   2. Rýže Svazek: 3 Strana: 0241
2. Rýže, e, f., místo, kde ryžují zlato, die Goldwäscherei, Seifen, Seifenwerke. Strč. rajže. rejže. S. N. R. zlaté, cínové, diaman- tové. Vz KP. IV. 248., 273., S. N. — R., ložiště písku, štěrku, země, oblázků, hlíny, jílu vodou nanesených. Rýžistý, rýži plodící, Reis-. R, kalužiny.

286812   Rýže Svazek: 7 Strana: 0644
Rýže. Cf. Rosc. 108., Rstp. 2058. R, risa Byl. 15. stol.

286813   Rýže Svazek: 10 Strana: 0351
Rýže, oryza. Vz Ott. XVIII 901.

286814   Ryžek Svazek: 10 Strana: 0351
Ryžek, žku, m., zdrobn. rýha. Hauer. 14.

286815   Rýžiště, rýžoviště Svazek: 3 Strana: 0241
Rýžiště, rýžoviště, ě, n., pole, kde rýže roste, das Reisfeld. D.

286816   Rýžitec Svazek: 3 Strana: 0241
Rýžitec, tce, m., oryzopsis, tráva. Rostl.

286817   1. Ryžka Svazek: 3 Strana: 0241
1. Ryžka, y, f. = rejže. Slov.

286818   2. Ryžka Svazek: 3 Strana: 0241
2. Ryžka, y, f., vz Ryzka a Ryška. Slov.

286819   Rýžka Svazek: 7 Strana: 0644
Rýžka = malá rýha. ČT. Tkč. - R. z Buňova, paní. Pk. MP. 23.

286820   Rýžka Svazek: 10 Strana: 0351
Rýžka, y, f.. zdrobn. rýha. R. na povrchu parohu. Vz Ott. XIX. 266.

286821   Rýžkaša Svazek: 8 Strana: 0351
Rýžkaša = kaše z rýže. Phľd. 1895. 707.

286822   Rýžkoholenník Svazek: 9 Strana: 0284
Rýžkoholenník, a, m., entomoscelis, brouk. R. krátký, e. sacra, lžičníkový, ado- nidis. Klim. 681.

286823   Ryžkovaný Svazek: 8 Strana: 0351
Ryžkovaný kořenář (brouk). Vz Klim. 130.

286824   Rýžní Svazek: 3 Strana: 0241
Rýžní, Reis-. R. klobouk = rýžovec. Šm.

286825   Rýžovací Svazek: 10 Strana: 0351
Rýžovací stroj, Goldwaschapparat. Holb. 1. 83.

286826   Rýžování Svazek: 8 Strana: 0351
Rýžování kovů = rozlišování dle nestejné hutnosti a dle lesku. Vz Ott. XI. 593. O r. zlata. Vz Mtc. 1895. 341.

286827   Ryžování Svazek: 10 Strana: 0351
Ryžování zlata. Vz KP. X. 198.

286828   Ryžování, n Svazek: 3 Strana: 0241
Ryžování, n., vz Ryžovati. R. zlata, das Goldwaschen, die Goldwäsche.

286829   Ryžovaný Svazek: 3 Strana: 0241
Ryžovaný. R. zlato, das Waschgold. Sm.

286830   Ryžovati Svazek: 3 Strana: 0241
Ryžovati = z písku ryžovního zlato, drahé kamení, rudu atd. vypírati, Gold schläm- men, seifen, waschen. — co čím: zlato vo- dou r. (vypírati). Techn.

286831   Ryžovatý Svazek: 3 Strana: 0241
Ryžovatý, eckig, kantig. Vz Rýž, Ryža. Na Ostrav. Té.

286832   Rýžovec Svazek: 3 Strana: 0241
Rýžovec, vce, m., Reisstrohhut, m. Šm. — R., pokrm z rýže, der Reisauflauf. Ks.

286833   Rýžovice Svazek: 3 Strana: 0241
Rýžovice, e, f., rýžovka, y, f., Arak, n. Tpl.

286834   Rýžovina Svazek: 7 Strana: 0644
Rýžovina, y, f., Reissstroh, n. Šp.

286835   Rýžoviště Svazek: 3 Strana: 0241
Rýžoviště, ě, n., die Goldwäscherei.

286836   Rýžoviště Svazek: 3 Strana: 0241
Rýžoviště, vz Rýžiště.

286837   Rýžovitý Svazek: 3 Strana: 0241
Rýžovitý, k rýži podobný, reisähnlich. R. rostlina.

286838   Rýžovitý Svazek: 7 Strana: 0644
Rýžovitý. R. rostliny. Vz Rstp. 1728.

286839   Rýžovka Svazek: 3 Strana: 0241
Rýžovka, y, f., rýžová polívka. — R., mouka rýžová. — R., pletenina ze slámy rýžové. Us.

286840   Ryžovna Svazek: 3 Strana: 0241
Ryžovna, y, f., rýžiště, ě, n., dje Gold- wäsche, die Goldwäscherei (Ort). Šm. Po- volení na r-nu. J. tr.

286841   Ryžovní Svazek: 3 Strana: 0241
Ryžovní, Wasch-. R. písek, der Gold- sand, Šm., zlato. J. tr.

286842   Ryžovnický Svazek: 3 Strana: 0241
Ryžovnický, Wasch-. R. kopka. Mus.

286843   Ryžovnictví, n Svazek: 3 Strana: 0241
Ryžovnictví, n., die Goldwäscherei. Šm., J. tr.

286844   Ryžovník Svazek: 3 Strana: 0241
Ryžovník, a, m., vypěrač zlata, der Gold- wäscher, Goldsammler.

286845   Rýžovník Svazek: 7 Strana: 0644
Rýžovník, u, m. = pokrm z rýže. Hnsg.

286846   Rýžový Svazek: 3 Strana: 0241
Rýžový, Reis-. R. kaše, D., chléb, Ros., sláma. Us. R. moučka (k líčení), das Reis- mehl, poudre de riz. Dch. R. pivo, Reisbier, n. Dch. Kartáč z rýžové slámy, Reisstroh- bürste, f. Dch.

286847   Rýžový Svazek: 7 Strana: 0644
Rýžový. R. škrob, Včk., kartáč, Wld., nákyp. Dch. — R. = alabastrový. R. sklo. Vz Ott. I. 674.

286848   rz Svazek: 8 Strana: 0351
rz, rž smíšeno v ř: nybř, Bl. Gr. 281., dřeti = držeti. Mart. 48. — Gb. H. ml. I. 349.

286849   Rza Svazek: 3 Strana: 0241
Rza, y, f. = rez, der Rost. Na Ostrav. Tč. Na Slov. U Opav. Klš.

286850   Rza Svazek: 7 Strana: 0644
Rza. Mkl. Etym. 284.

286851   Rzan Svazek: 7 Strana: 0644
Rzan, a, m., os. jm. Arch. VIII. 80

286852   Rzáti Svazek: 3 Strana: 0242
Rzáti = rzivěti. Na Ostrav. Tč.

286853   Rzáti Svazek: 7 Strana: 0644
Rzáti, ržu, rzal, chybně řal ve St. skl. II. 207., hinnire, řehtati, wiehern List. fil. 1884. 86. Cf. Hrzati. V MV. padělaná glossa. Pa. 46.

286854   Rzáti Svazek: 7 Strana: 1379
Rzáti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 364.

286855   Rzáti Svazek: 9 Strana: 0284
Rzáti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 359

286856   Rzáti Svazek: 10 Strana: 0351
Rzáti. A nejeden tu komoň rzal. Alx. 1202. Ht. v Bruse 118. Pozn. 3 klade hr- zati, strč. rzáti, ne: ržáti, jak má Jg. a Mi- klosić. Sr. Hrzati, Ržáti, Mš. Slov.

286857   Rzavěti Svazek: 3 Strana: 0242
Rzavěti, vz Rzivěti. ZN.

286858   Rzavka Svazek: 7 Strana: 0644
Rzavka, y, f. = zerzavka, červené bahno, rezavá voda, Rost. Vodu čuť r-kú. Slez. Šd. Laš. Brt. D. 263. Cf. List. fil 1890. 198, 199. (Mz).

286859   Rzavô Svazek: 9 Strana: 0284
Rzavô, ?, ?., vrch u Tisovce. Sbor. slov. III. 124.

286860   Rzavý Svazek: 3 Strana: 0242
Rzavý = rzivý, lépe než zrzavý. Vz Zr- zavý.

286861   Rzavý Svazek: 7 Strana: 0644
Rzavý. Mkl. Etym. 284. Každý r. jest nevěren. Výb I. 962.

286862   Rze Svazek: 3 Strana: 0242
Rze = rez. Gh.

286863   Rzě Svazek: 9 Strana: 0284
Rzě z rbdja dle, duše´; také v nom. a akkus. rez a v gt. sg. dle., kosť: rzi; po- zději: rez, u, m. Vz Gb. H. ' ml. III. 1. 225.

286864   Rze Svazek: 10 Strana: 0351
Rze = rez, aerugo. Hom. op. 177a. Ote rzi. Ol. Bar. 6. 11. (Pel. Progr. královéhrad. gymn. na r. 1890. 5).

286865   Rzeka Svazek: 3 Strana: 0242
Rzeka, y, f., ves u Těšína. PL.

286866   Rzepa Svazek: 10 Strana: 0351
Rzepa, y, f. = řepa. Slov. Šb. D 80.

286867   Rzeti Svazek: 3 Strana: 0242
Rzeti, vz Rzivěti.

286868   Rzina Svazek: 3 Strana: 0242
Rzina, y, f., látka, na niž se usazuje rez. V Kunv. Msk. — R., rez, der Rost.

286869   Rzior Svazek: 8 Strana: 0351
Rzior (Rzor? Žor?), pastvisko u Pražmy ve Frýdecku. Věst. opav. 1893. 13.

286870   Rziti Svazek: 3 Strana: 0242
Rziti, rziviti, rzaviti, il, en, ení, rostig machen. Ros.

286871   Rzivěti, rzavěti Svazek: 3 Strana: 0242
Rzivěti, rzavěti, ěl, ění, rzeti. el, ení = zrzavěti, rostig werden, rosten. V.

286872   Rzivohlavý Svazek: 8 Strana: 0575
Rzivohlavý hnojník, brouk. Vz Klim. 388. mně, sedláčku, céru, céru nedáš. čes. 1. VI. 232.

286873   Rzivohnědý Svazek: 8 Strana: 0351
Rzivohnědý krátkoštítník (brouk). Vz Klim. 145.

286874   Rzivonohý Svazek: 8 Strana: 0351
Rzivonohý. Vz Svinutee, Vodošlap (3. dod.).

286875   Rzivorohý Svazek: 8 Strana: 0351
Rzivorohý. Vz Praskavec, Úženec(3. dod.).

286876   Rzivosť, rezivosť, rzavosť, rezavosť Svazek: 3 Strana: 0242
Rzivosť, rezivosť, rzavosť, rezavosť, i, f. = ryzost, ryšavosť, die Rostigkeit, Röth- liehkeit.

286877   Rzivý, rzavý, rezivý, rezavý Svazek: 3 Strana: 0242
Rzivý, rzavý, rezivý, rezavý = zrzavý, rzí pošlý, rostig, Rzivý, V. - R., ryzí, ry- šavý, rötlilich. Každý rzavý jest nevěren. Mus.

286878   Rzmoutiti Svazek: 3 Strana: 0242
Rzmoutiti, z moutiti = turbare. Šf.

286879   Rznatý Svazek: 9 Strana: 0284
Rznatý m.: zrnatý. Z. jablka, poma pu- nica. Vodň. (Mus. 1843. 149. ).

286880   -rzný Svazek: 3 Strana: 0242
-rzný, vz Velikrzný.

286881   Rzoun, a Svazek: 3 Strana: 0242
Rzoun, a, m. = ryzoun. Rk.

286882   Rzy Svazek: 3 Strana: 0242
Rzy, dle Dolany, ves a) u Olešnice, b) u Vys. Mýta. PL.

286883   Rža, ržava Svazek: 3 Strana: 0242
Rža, ržava, y, f. = ržání, das Wiehern, pol. — Rža (pl.), vz Rež.

286884   Ržání Svazek: 7 Strana: 0644
Ržání koňské. Čch. Bs. 119., Kká. Td. 110. Dle Gb. v List. fil. 1884. 86. chybně m.: rzání. Vz Rzáti (dod.).

286885   Ržaný Svazek: 7 Strana: 0644
Ržaný m.: ržený. R. múka. Mor. Brt. D.

286886   Ržáti Svazek: 3 Strana: 0242
Ržáti, ržu, ržeš atd., ržal, ání, zastr. = řehtati, wiehern. A nejeden tu komoň ržal. St. skl. II. 207.

286887   Ržáti Svazek: 7 Strana: 0644
Ržáti. Mkl Etym 285. Koně supali, ržali. Jrsk. Obět. Dle List. fil. 1884. 86. má býti: rzáti.

286888   Ržáti Svazek: 10 Strana: 0351
Ržáti, vz Rzáti

286889   Ržegotat Svazek: 10 Strana: 0351
Ržegotat = řehotati. Orava. Sb. sl. 1901. 180.

286890   Ržený Svazek: 3 Strana: 0242
Ržený = režný. Korn-. R. chléb. St. skl. V. 512. R. sláma, niť (grober Zwirn). Mrk.

286891   Ržený Svazek: 7 Strana: 0644
Ržený. Bielý chléb jedieše a o rženém nerodieše. Mst. Vz Režný, List. fil. 1878. 208.

286892   Ržica Svazek: 3 Strana: 0242
Ržica, e, f.,Timotheusgras. n. U Opav. Klš.

286893   Ržika Svazek: 9 Strana: 0284
Ržika, y, f. = řeka; potok. Ve spišsko- polském nářečí. Sbor. slov. IV. 171.

286894   Ržisko Svazek: 3 Strana: 0242
Ržisko, a. n., obilisko, das Kornfeld. Na Ostrav. Tč,

286895   Ržiště Svazek: 3 Strana: 0242
Ržiště, ě, n. = žitniště. das Kornfeld. Us.

286896   R??káč Svazek: 9 Strana: 0269
R??káč, e, m. Má ta r. (rapotavý jazyk). Slov. Zát. Př. 48b.

286897   Ř Svazek: 3 Strana: 0004
Ř jest rozlišené r a obsahuje v sobě bytně měkké b nebo j, tak stojí na př. záře m. zar -/- ja jako duše m. duch -/- ja a vladař m. vladarb jako kůň m. konb. Takovéto splynutí obou živlů, totiž r -/- b aneb r -/- j v ř jen čeština a polština zná, ostatní slo- vanské jazyky mají rj nebo jen r na př.: zarja, carj (carb), na Slov. rjeka a reka, reč Gb. v S. N., Šf. Ř povstalo tedy z rj a rb a Článkovalo se dle nastrojení mluvidel ústních původně jako r s příhlasem jotovým, který následoval; nynější pak ř jest sykavé, při němž počíná se článkovati r a do jeho na- strojení vpadne se hláskou sykavou ź a je tedy asi touž měrou podnebné, jako řidší sykavky ź a ś. R objevuje se nejprve ve spisech 13. století, ale zajisté již dříve se vyslovovalo; psalo pak se rz, jak je Poláci posud píší, aneb rž, jak je i Češi i Poláci vyslovují, nebo rs. Ht., Kt 3. vyd. 25. První ř vyskytují se v r. 1237. a násl.: Rzymov, Hoteborz, Przislaus; Rkk. má r i ř. Ř píše se v Zlomcích táborských dvojím způsobem, po souhláskách je rs (prsied, prsielaz, prsi- jeli), v násloví a po samohláskách je rz (rziecz, rzkúc, rzech, wierzys, swaRzye, kterziz. Zvláštnosť tato jmenovitě proto jest zajímava, že důsledně jest provedena i v Žalt. klem. (trsiesla, prsied, oltarz, morze). Jir. v Mus. 1875. 322. O též věci mluví D. v Gesch. der böhm. Sp. u Lit. 1818. 119.: Die Orthographie betreffend wird rz von rs unterschieden. Ersteres findet statt nach einem Vokal (korzecz), letzteres nach här- teren Konsonanten, weil es in diesem Falle auch härter ausgesprochen wird (krsidlo). Pokládá tedy D. rozdíl mezi rz a rs nejen za pravopisný, ale i za fonetický a tento výklad potvrzuje Gb. delšími články v List. filol. 1877., 239. a 1879. 52. Tam 1877. 239. píše: Každá souhláska, temná má proti sobě svou jasnou (na pr. t-d, s-z, . . .) a liší se vespolek proudem, za něhož se článkují : při temných je proud prudký, při jasných mírný. Naproti obojíma pak jsou hlásky jiné, při kterých síla proudu nečiní rozdílu žádného; a to jsou souhlásky plynné a samo- hlásky, jež u příčině této nazývati můžeme indifferentními. Novočeské ř je souhláska plynná a indifferentní, neboť neznamenáme, že by byl rozdíl, když ji vyslovíme za proudu mírného a za proudu prudkého. Ale jinak bylo ve výslovnosti staročeské; v té někdy rozeznávalo se jasné ř (= rž) a temné ř (= rś). Tomu nasvědčuje theorie a to po- tvrzuje praxis některých starých rukopi- sův. Theoreticky žádáme, aby bylo ř jasné i temné, poněvadž je smíšeninou plynného r se sykavkou a poněvadž sykavky všecky se různí na jasné a temné; a žádáme dále, aby ř v sousedství souhlásky jasné znělo jasné (na př. pohřben, ř jasné = rz, poněvadž sousední souhlásky h a b jsou jasné), a v sou- sedství souhlásky temné temné (na pr. po- křtěn, ř temné = rś, poněvadž k a ť jsou souhlásky temné). Prakticky pak potvrzuje se ona theorie těmi rukopisy starými, které souhlasně s ní píší žádané temné ř spřežkou rs (rf) a žádané jasné ř spřežkou rz. Jsou to zejména, pokud mi povědomo, Zlomky táborské (vytištěné od A. Vrťátka v Mus. 1874. 116.— 120.) a Žaltář klementinský (rkp. knihovny univers, pražské sign. 17. A. 12.). Úkolem následujících řádků jest, ukázati zevrubným přehledem dokladů z kodexu posledné jmenovaného, že rozdíl mezi psa- ným rz a rf zakládá se na rozdílném znění staročeského ř a že ve staročeské výslov- nosti rozdíl mezi jasným rz a temným rs druhdy byl rázný a zřetelný, ješto i písaři někteří v písmě jej znamenali. Následují příklady na str. 240.— 243. V List. filolog. 1879. 52. pričiňuje příklady z Listu s nebe (St. skl. III. 259.-262.) a z codexu praž. knihovny veřejné sign. 17. C. 15. psaného r. 1392. a obsahujícího Tomáše Štítného řeči nedělní a sváteční. Vz o též věci Gb. ve Sborníku věd. mus. IV. 275. a Gb. Hl. 97. — V ř mění se r: 1. před ě, i, í: bratr — bratři — bratří, dobrý člověk — dobří lidé, dobrý — dobře, široko — šíře, tur — tuří, míra — míře, chytrý — chytřejší. Ale v jiho- západních Čech.: bystrejší, dobrejší, Šb., a v obec. ml.: dobrý lidi, starý mužové, Us., ve vých. Čech.: tři kapry, Šb.; v Krkonš. se mění: dobřej. Šb.— 2. Před a, á, stojí-li m. strč. ia: přál (prial), řad. — 3. Větším dílem i před původním e, mimo vokat. sg., předchází-li jen jedna souhláska: Petře, bratře, vz B (ku konci). — 4. V 2. a 3. os. sg. a v 1. a 2. pl. praes.: mru, mřeš, mře, mřeme, mřete, mrou (v obec. mluvě i v, ostat- ních osobách: mřu, mřou, třu, třou. Šb.). — 5. Na konci slov. u masc. v -ář, -íř, -ýř, kde b vypadlo a u všech fem. v r: tvář, sběř. Ht. — 6. Ořu (orju), pářu (párju). Ht., Kt. 3. vyd. 25. Vz Gb. Hl. 97. — Pozn. Před e(= b) se nemění: krev, retný, rez. Ht. — Ř střídá se v češtině 1. s ž: bařina — bažina, žebro — řebro, žebřík — řebrík, ře- řavý — žeřavý, řeřáb — žeráv (v již. Čech. řežáb m. jeřáb. Kts)., řeřicha — žericha. Gb. 111. 102., Ht., v obec. mluvě: mládeř, drüber, krádeř m. mládež (gt. mládeže), drů- bež, krádež. Jir. — 2. H r, vz R se střídá s ř. — R přípona jmen podst.: tesa-ř, Č., úhoř, vepř. Bž. 227. Debř, strl dbb-rb. Mikl. li. 87. Na mor. Zlínsku se ř přisouvá: krejčíř = krejčí, Brt. v Mtc 1878. 7. — Jména podst. masc. v ř ukončená skloňují se dle II. sklo- nění; fem. dle Daň (kromě:Jař, sběř, tvář, zděř, zvěř, tato dle Kosť). — Ř neplatí nikdy za samohlásku: hřmot, hřměti. Kz. — Po ř nepiš nikdy y (ý), védy jen i (í).

286898   Ř Svazek: 7 Strana: 0548
Ř (psáno rz, vyslovováno rz) z rj. Vz Šf. III. 565. Břeštivé ř vloudilo se k nám v 13. stol. Pal. Rdh. III. 246. — Ř novo- české, vz List. fil. II. 177., VI. 239., Gb. Ml. 27. — Ř v strč. jasné a temné. Vz List.
filol. VI. 52. Jeho původ a znění. Ib. X.
108.—109. — Ř se střídá s š: ořklivý m.
ošklivý. Na Zlinsku. Brt. — Strč. střídnice
za původní rB. Vz List. fil. 1891. 177. nn. — Ř tvrdne v r a) před příponami sk, stvo, stvi, ka, ečka a čik: kovarsky, cebula mor- ska, kramarstvo, havirstvi, tesař — tesarka, kuchař - kucharka — kucharečka, kravař — kravarka — kravarečka, bednař— bednarka, pastyř — pastyrka — pastyrečka, masař — masarčik (učeň, tovaryš řeznický), mynař — mynarčik, pekař — pekarčik; b) ve slo- vesných tvarech: paru, pareš, pare (pářu), horu (hořím), horeš, hore, horalo (Opavsko) — vrešči, trešči (na Frýdecku; c) po různu : nětopyr, krejda (křída) Brt. D. 107. ad 1649. 2. — Cf. Archiv für slav. Philologie von Jagić. II. 333., Ž. wit. 249., List. fil. 1888. 201., Brt. D. 107.

286899   Ř Svazek: 10 Strana: 0324
Ř není známo na uher. Slovensku (na mor. Slov. jest známo). Vz Sbor. čes. 81., 84.

286900   Řábek Svazek: 3 Strana: 0005
Řábek, bku, m., řápek, kohoutek u sudu, der Fasshahn. Jg.

286901   Řablo Svazek: 8 Strana: 0332
Řablo, a, n., vz Hrblo (3. dod.).

286902   Řablo Svazek: 9 Strana: 0267
Řablo, a, n. = hřeblo. Milčín. Kub. 156

286903   Řačeti Svazek: 7 Strana: 0549
Řačeti = hučeti. Mor. Brt. D. 259.

286904   Řad Svazek: 3 Strana: 0008
Řad, u, m., Ř., strsl. redb (ordo), příp. -b. Mkl. B. 37. Sr. lit. rinditi, anordnen, lett. rinda, die Reihe, ridu, ordne. Mkl. aL. 41. Ř., více věcí vedlé sebe v jedné čáře posta- vených, die Reihe, Ordnung. Postaveni byli jedním řadem, dvěma, třemi atd. řady. V řadu jíti. Us. Do ř-du stavěti. D. Děvčata stojí řadem. Všecky duše řadem jdou, vesele zpívají. Sš. P. 729., 43. Ty vrbovské dívky třema řady stály; Třema řady stály a kle- veta vázaly; Vij věneček třema řady, třema řady pro krajany. Sš. P. 721., 413., 563. Řežábi když letí, všichni řadem letí. Na mne řad přijde, jest. Us. Ř. vojáků. Stáli v řadu svém. Br. Jděte řadem. Ros. Teď přichází na tebe řad. Us. Ř. vojenský; vzdá- lenosť řadův; 1., 2., 3. atd. řad. Vz Povel. Rf. — R., dlouhá linie, v které požaté obilí neb posečená tráva leží, der Schwaden, Klo- ben, Jahn, die Mahd. Jg. Trávu, obilí na řady sekati. Obilí leží v řadech. D. — Ř., řádek (čárka na znamení počtu měr vypi- tého piva, vína atd. a samo pití na takové zapsání), die Zeche, das Gelag, Saufgelag. D. Na jeden ř. píti; zaplatiti ř. Us., Bart. 1. 21. Zaplatiti řad také = zakusiti něčeho, zažiti. Zaprav řad, hasil jsi s námi. Sych. V krčmách na řadích seděti. V. Směnka (svědčící) na něčí řad; na můj vlastní řad (ordre). Nz., J. tr. — R., hřada, na které slepice v noci sedávají, die Hühnerstange. Liška slepice na řadu dáví. Rad. zv. 23.

286905   Řád Svazek: 3 Strana: 0008
Řád, u, m., cf. ordo. Ř. = řad, řada, pořádek, die Reihe, Folge, Ordnung. Řádem pověděti. Troj. Když na koho řád přijde. Us. Běž, synečku, podlé řádu, kde ti lidé k vůli stanou. Sš. P. 218. Svolal třikrát obec do hromady a čtvrtým řádem sebral jest lidí snad do desieti. NB. Tč. Druhým řádem žida k vozu obrátili. NB. Tč. Z řádu se vyráželi, šafářům odbreptávali. Kom. — Ř., řad, hřada, vz Řad (na konci). Slepice s řádu padají. V., Us. u Rychn. Hsp. Slepice jdou na řád, jdou se řádu. Na Kolínsku. Kal. — R., kurník. Slepice spějí v řádu; chyť slepici v řádu; dej ji do řádu; Kuřata také sedají v řádu; Tchoř vlezl do řádu na slepice. Na Kolínsku a u G. Jeníkova. Kal. — R., hlavní oddělení, třída, die Ordnung, Klasse. Více čeledí činí řád. Rostl., Kk. 65. — Ř., stav, spolek, povolání, der Stand, Orden, abgetheilte Gesellschaft. V. Člověk nízkého řádu, Br.. rovného řádu = stavu. V. Ř. pan- ský, rytieřsky (zemanský, vládycký), měst- ský, selský. Vz Vš. 569. Ř. lehký, die un- adelige Abkunft. Co se lidí sedlských dotýče a řádu lehkého. 1564. Gl. 221. Ř. kmetský, Jel., vládycký, Boč., konšelský, V., duchovní (=stav; 2. řehole), Ros., D., sv. Františka, Har., jesuitský, Kram., templářský, tuhý; rytíř, mistr, bratr, společník, znamení, pentle, řehole řádu. Jg. Strany druhů řádu kněž- ského vz Kněz. Kapitula, shromáždění, kan- cléř, kříž, úd, udělení řádu. J. tr. Rád svato- janský, der Johanniterorden (rytíř řádu svato- janského). J. tr. Vz více v S. N. Lež jest knězem sě vyznávati a protivné věci kněž- skému řádu činiti; Vedúc svój ř. hodně; A co nám vybojují dobrého biskupové ne- chavše duchovnieho řádu, to na soli pro- dáme. Hus. I. 182., 181., 180. Úloha farisej- ského učitelského řádu. Sš. Sk. 64. Skut- kové svědčí, kaký kto a kterého řádu jest. Hus. I. 201. Když člověk urozený ženu chu- dého řádu pojme, móž její věno dskami klásti beze všeho povolení královského. Vc. Strč. d. p. 34. Pýcha nesluší tomu, kdo z níz- kého řádu na královskou stolici dosedl. V. Tak toho náš ř. (povolání) žádá; Tak to chce náš ř.; Každý má býti tak živ, jak tomu jeho ř. chce. Us. Hý. — R. = rozměření věcí, co za čím jíti má, die Ordnung, Verfassung, ordentliche Einrichtung, ordentliche Beschaf fenheit. Něco v řád uvésti, postaviti; ř. udě- lati; řádem složený, rozdělený; podlé ř-du; ř. zachovávající; což nemá řádu, není v řádu, bez řádu, v žádném řádu, žádným řádem, ne řádem; ř. vojenský. V. Z řádu a z užitku stvořenie, móžem poznati stvořitele, dobrosť a dobrovolnost'. Hus. I. 83. Řád jím zave- dený nic z brusu nového není; Rády ruši a prelamuje; Naopak stary ř. se měl řádu no- vému podrobiti; Ř. mezi nimi zavedl; Nový Kristem započatý ř. světa. Sš. Sk. 39., 49., II. 383., Ž. 21. (Hý.). Špačci bez řádu lítají. Kom. Všecky věci při boží službě v řád uvedl. Br. É pochodu, die Marschordnung. Právní řád, die Rechtsordnung. Dch., Rád potrav. Kom Řád domovní. Kom. Ř. cír- kevní, posvátný, V., obětní. D. Tvé múdrosti polož řád (prudentiae pone modum). BO. Král uznamenav, že nikterakž správcové toho města v řád jemu jíti nechtí. Bart. Tojest proti řádu. J. tr. Lepší ř., nežli hať mať. Č. — R. a právo = právo, spravedlnosť, die Satzung, das Recht. V. Ě. udělati, ustanoviti, naří- diti, zříditi. V. Podlé řádu práva. NB. Tč. K právům a řádům státi. Dl. Řádem dobuda jistiny sahniž pak o škody na rukojmě ; Řá- dem pohnal, řádem se zvedl i také odhádka se stala; Poňvadž jest úřadem zveden a jemu řádem odhádáno; To učinil proti řádu; V póhoně svědkuov řádem nedotekl; Jakož toho zemský běh a ř. jest ukázaly; podlé řádu na ty peníze se zvedl. Půh. I. 382., 390., II. 326., 443., 451., 462., 627. Kde star- ších správa, tam i řád ostává. Pk. Aby jim synové, hledíce na řád ot Boha ustavený, česť dali. Hus. I. 147. Purkmistr mimo řád a právo žádné moci užívati nemá. Kol. 7. Mimo ř. a právo; proti řádu a právu s někým zacházeti. V. Řádů našich ani sám neruší, ani jiným rušiti nedopouští. V. Vz Rb. 271 — Ř. = správa, die Einrichtung, Ordnung. Ř. zem- ský (= zřízení zemské,jako: zřízení obecné, školní). Kom. Ř. práva hrdelního, J. tr.; ř. trestní, posloupnosti, bursovní, Pr., ř. volební, ř. volení do sněmu, voleb obec- ních, ř. volení v obcích (ve: volební ř. sně- movní n. obecní by se zbytečně mnoho ad- jektiv v -ní nahromadilo). Šb., Šm. Řád hutní. hospodní, J. tr., pohřební, Dch.. cviku, das Abrichtungsreglement. Čsk. Ř. vozní, oděvní. Dch. Potřebnému řádu poddáni buďte netoliko pro hněv ale i pro svědomie. Hus. I. 176. Prozatímní civilní ř. soudní, lépe: ř. soudu civilního zatím vydaný. Šb. Ř. če- lední- J. tr., živnostenský, živnostnícký, ha- sický. Rk. Vz Civilní. Držeti lidi v řádu. Kom. Pokudžby řádům, právům, svobodám zem- ským na škodu nebylo. Zř. F. I. A. IV. Aby řád desk zachován byl. Ib. C. XVII. Aby při jejich řádích zachováni byli. Nar. o h. a k. Ř. vojenský Žižkův, vz Tk. IV. 287. — Ř., cech, die Zunft. Šli jsme do řádu. U Rychn. Msk. Cf. Prapor. — Ř., v math., die Reihe. Posloupnost' prvního, druhého, n-tého řádu; řád vyšší, nižší, nejblíže vyšší, nejblíže nižší; jednotky řádu nižšího, vyššího; ř. sudý, lichý; vzestupný, sestupný. Nz. — Ř., mrav, die Sitte, der Gebrauch. Takový skutek jest proti starobylým řádům a zvyklostem. Sych. Ale pohřiechu řiedko v manželích tento ř. stává. Hus. I. 200. Jakož toho řád a obyčej je. Sedl. Rychn. 37. — R., způsob, běh, die Art u. Weise. Takový ř. ke všem synům zacho- vává (že je zkouší). V. Máť soudce všecky věci zvěděti a řád věcí n. pří pilným roze- znati uptáním. CJB. 287. Aby list paní ob- noven byl týmž řádem, jakož tento list svědčí. Puh. II. 144. Tím řádem že ideal ženskosti vydáváte v potupu. Kos. Ol. I. 299. Každým řádem. Kos. A jsúce tak zpósobní teprva o vieru, ač by ji kto chtěl kaziti, řádem dříve řečeným mohly by se postaviti; Kněž- stvo nemá se chápati meče tělestného týmž řádem jako panstvo; Týmž řádem věrný jeho následovník má bojovati. Hus. I. 168., 170., 185. Papež volen tím řádem, jakož za předků bylo. Výb. II. 382. Ř. (tenor) toho listu je. Arch. rkv. — Ř. v stavitel., die Ordnung., Ř. dorický atd. Us. — Ř., der Orden. Ř. světský, duchovní; světský : řá- dové velicí pro panovníky, ř. rodu, čestní, pro dámy, rytířský, záslužní, zlatého rouna. Ř. železné koruny, Františka Josefa, J. tr., vojenský Marie Teresie, sv. Štěpána, Leo- poldův, hvězdného kříže (pro dámy), ř. vo- jenský, záslužný atd. Vz více v S. N. Bažení po řádu. Dch. Udělení, propůjčení řádu. J. tr., Čsk. — Ř., náčiní k orání. U Klobouk. Bka. Řád movitý — náčiní, nářadí, nábytek. Gl. 291. Na Slov. — Ř., řad, die Zeche. Nožíř musil ten řád platiti. B; rt.

286906   Řad Svazek: 7 Strana: 0550
Řad. Cf. Mkl.Etym. 276. Zřiďte se v řad, herstellt euch! Čsk. Jedna panna byla ot- dána řadem za sedm mužóv. Št. Kn. š. 90. Papíry na řad, ? ľordre. Kzl. 219. Zaplaťte na řad p. Jos. Holečka. Skř. Počkej, aby si neišel vedľa radu (nežebral). Slov Orl IX. 247. — Ř. v hospodě. Šenkýři na řady dávají. Výb. II. 1430. — Ř. = hřada. Ko- hút s řadu sletěv v smetech sedí. Ezp 227. — Ř., = trubovod. Ř. rozváděcí, od- padací. Zpr. arch. XI. 20. Ř. trubní, Röhren- tour, f. Krost. — Ř.., a, m., os. jm. Pal. Rdh. 1. 125.

286907   Řád Svazek: 7 Strana: 0550
Řád — třída. Ř. hlodavců, svišťounů, datlů, dravců, brouků, motýlů atd. Brm. I. 2. 285., II. 440., 485., 555., IV. 29., 370. — Ř. = stav. Je z chudého řádu. Us. Neor. Královského řádu byli. Výb. II. 18. Deva- tero řádův andělských. Hlv. Z chlapského řáda nikoli i jedneho v česť nevoli. Anth. I. 3. vd. 34. Jakéhož by koli řádu byl. Vš. Jir. 21. Devět řádů lidských: Přijíti k vět- šímu řádu; É. pánů světských, obecných dělných lidi. Št. Kn. š. 2., 42., 119. (72., 182.). — Ř. = rozměření věci atd. Cf. List. fil. X. 89., Jg. H. 1. 738. Ř. vojenský = sou- hrn předpisů pro vojsko. Vz S. N. XI. 91. Ř. krmení, NA., přirozený, nadpřirozený, Hlv., vozní, Fahr-, společenský, Osv., jízdní, studijní, disciplinarní. Us. Pdl. Kteří k řádu nestáli, ty trestal. Abr II. 273. Lepší by řád mezi lidem byl. Kol. 4. Při zahájení soudu ř. zachovati. Žer , Mus. 1883. 364. Nedrží řádu od p. Ježíše vydaného; Má býti ř. v milování. Hus II. 204., 371. (400., 424.). Kde není hlavy, tam není řádu. Us. Tkč. — Ř. = obřad. Ř. mešní, bohoslu- žebný, církevní, svatý. Hnoj. 238. — Ř. = právo. Ř. odúmrtní. Kř. 59. Nebral před se nic mimo ř. a právo. Wtr. exc. — Ř. = správa. Ř. zemský, vz Ukaz. 35., 37. Řády zemské král. čes. v 2. polov. 13. stol. Vz Pal. Rdh. II. 99.-117., Mus. 1831. 302.-321. Ř. práva zemského v Čech. z 2. polovice 14. stol. Vz Pal. Rdh. II. 215., Mus. 1861. 236., Jir. Ruk. II. 161 Strč. řád soudní. Vz Pal. Rdh. II. 146. nn., Mus. 1835. IV. 399., Jg. H. 1 738. Ř. horní atd. Vz Jg. H. 1. 738. — Ř. v math. Mnohoúhelníky prvého řádu, řádů vyšších. Jd. Geom. I. 22. Spojování číslovek vyššího řádu s číslov- kami řádu nižšího. Křn. 3. vd. 48. Ř. čáry; Křivá čára n-tého řádu; Parabola vyššího řádu. Vnč. 21., 48. (79., 99.).— Ř. = způ- sob, běh, Žádným řádem. Us. Pdl. Bijte se šlechtickým řádem. Kká. Td. 139. Kdyby kletva prošla svým řádem. Št. Kn. š. 28. A tiem řádem vezmú radosť plnú v nebe- siech. Hus II. 192. — Ř = sloh stavit. Ř. sloupový, dorický, ionický, korinthický, složený čí římský. NA. I. 27., 160. — Ř., Orden Ř. kotillonový. Us. Pdl. — Ř. = náčiní, nářadí. R. hospodářský. Val. Brt. Riadu strieborného bolo velmi mnoho. Koll. Zp. II. 128. — Ř. = řad, die Zeche. Aby žádného pití na řád nedávali. Let. 311., 464. Půjdu, až ř. zaplatím, co jsem propil. NB. Tč.

286908   Řad Svazek: 8 Strana: 0332
Řad = hřada. Jíti na řady, seděti řadem Brt. D. II. 512. b. — Rad m. hřad = kur- ník, h odsuto. Dšk. Jihč. I. 32.

286909   Řád Svazek: 8 Strana: 0332
Řád, slov. riad. O pův. a tvarech cf. Gb. H. ml. I. 10b. — Ř. = pořádek. Planému riadu najlepší osoh vezmeš, keď ho do ohňa hodíš. Phľd. 1894. 195.

286910   Řád Svazek: 9 Strana: 0267
Řád. Sr. Gb. H. ml. III. 1. 71. Řády ry- tířské v zemích českých. Vz Zbrt. Bibl. 249. — R. = část stavu tkadlcovského, cez ktorý nite sú popreťahované. Sbor. slov. III. 1. 31.

286911   Řád Svazek: 10 Strana: 0324
Řád soudní na Mor. za starší doby. Vz Dvoř. Mor. 100. — Ř. dračí, podvazkový atd. Vz Kol. Her. I. 417.

286912   Řada Svazek: 7 Strana: 0551
Řada = více věcí atd. Ř. časová, pro- storová, Dk. P. 54., kříženina, návoj, osnova, řetěz, rozvoj, rhythmus řad (představ); řady soustředěné; ř. se změtí n. zmotá. Dk. P. 38., 40., 41., 46.—48. R. metrická. Dk. Poet. 248. Ř. přípitků. Vlč. Hodná ř. let; po celou řadu let. Us. Dch. Dlouho již z řady živých zmizeli. Zr. Ř. zvídek, dvoj- násobná (dvojřad); V řady — v pravo v bok! Reihen rechts um! V řady stup! Reihen marschirt auf! Z řady odpadej! Reihen fallt ab! Čsk. Má tři chlupy devíti radami (holo- brádek). Us. Kf. — Ř. = místo v řece, kde přes mělčiny voda rychle proudí. Vrše na ryby kladou se tam, kde jsou řady. NA. IV. 121. — Ř. v math. Ř. bodová, Zpr. arch. VIII. 107., číslová, padající, daná (hlavní, původní), čtvercová, součtová, po- lynomická. Šim. 6., 164., 167.—169., 187., 188. — Ř. v lučbě. Ř. acetylenová, Šfk. Poč. 505 , akrylová, 503., benzolová, 510., elektr. napnutí, 221., elektrickochemická, 223, kyseliny (mléčné, 443., šťavelové 447.), methylenová, 505., methylovodíková, 508., homologická, 377., 393., oxalová, 485., oxy- octová. 480. — Ř. = řádka. Vz Řádek.

286913   Řada Svazek: 10 Strana: 0324
Řada = hřada. Hauer 14.

286914   Řada, řádka, řádečka, y Svazek: 3 Strana: 0011
Řada, řádka, řádečka, y, f. = řád, die Reihe, Zeile, Richte. Ě. = více věcí n. osob v jedné čáře vedlé sebe jsoucích; v mathem. = více čísel dle jistého pravidla po sobě jdoucích. S. N. Rada zubův. D. Přední, zadní ř. (šik); řadou, řadami. D. Po řadách; přišel brzo na řadu; mimo řadu někoho po- výšiti; seznam dle řady zjednaný; jeti podél řady; do první řady ustoupiti; v první řadě býti, státi; zůstati v řadě; řada bitvy, po- kojů. Dch. V řady vstoupit! eintreten! Čsk. V řadě a v šiku. Čsk. Nyní je ř. na tobě. Us. Kšá. Má pět vousů devíti řadami. Us. Kšá. Sv. Matouš byl dle povolání řadou sedmý. Sš. Mat. 14. První v řadě jest houser n. husa zlá; Po řadě děva za děvou píseň nějakou pěti musí. Sš. P. 729., 765. Ř. před stav, Hš., nepřetržitá, nepřetržená. Šp. Sá- zeti stromy do řady; setí řadami. Šp. Na kom jest nyní ř.? J. tr. Do řady n. řadou stavěti. Vojáky do řady postaviti. D. Do řad se postaviti. Rkk. Sklenice jde po řadě kolem. Řadou státi. D. Něco řadami klásti. Trávu na řady sekati. Vz Řad. D. V řadách táhnouti, státi. Šm. É. nepochybných svědků; Činí to postupem či řadou postupnou; Kte- řížto listové řadu apoštolských písem otví- rají ; Radu listů zavírá list k Hebreům. Sš. L., předml, Sk. 209., I. 5., 9. (Hý.). R. posloup- nosti (vz Posloupnosť), myšlének, rhythmi- cká, Us.; ř. honců, die Wehr- o. Treibwehr, myslivců, Šp.; řadou jíti. Us. Ř.krystalová. Nz. Radu počíti; po řadě. Šm. Ječmen v řádkách. D., Šp. V první řadě třeba vy- znati, german. a šp. m.: nejprve, přede vším: Jestiť on v první řadě povolán šp. m.: přede všemi, před mnohými, jestiť on sám nejprve od toho atd.; Přišla naň řada, lépe: došlo naň. Km., Brs. 157. — R. v mathem., die Reihe. Ř. vedlejší mocnosti (Potenzr.), sbí- havá (convergirend), konečná, nekonečná, rozběžná (divergent), dvojitá, nepřetržitá (ne- přetržená), úkonová, prvotní, proložená (in- terpolirt), Nz., arithmetická, geometrická, rozdílová. Stč. Alg. 141., 150., 143. Ě. pře- stává (přetrhuje se) druhým, .... n-tým čle- nem; něco v řady dáti, uvésti, přivésti; za- čátečný člen řady; řadu sestrojiti, sestaviti, vyvíjeti; skřížení řad; návratná (opětovaná), nezávisle odvozená (nezávislá, independent). Nz. Vz S. N. (řada v mathem.). — Ř., řádka, v zahradě záhon, das Gartenbeet. Ros. — Řádka v knize, die Linie, Zeile. D.

286915   Řadák Svazek: 8 Strana: 0332
Řadák, a, m. — řadník (3. dod.).

286916   -řadě Svazek: 7 Strana: 0551
-řadě, -reihig. Jednořadě trnatý, dvojřadě chlupatý atd. Vz Rst. 481.

286917   Řádeček Svazek: 7 Strana: 0551
Řádeček, vz Řádek.

286918   -řádečný Svazek: 7 Strana: 0551
-řádečný, -zeilig. Dvoj-, čtverořádečná strofa. Nz.

286919   Řádek Svazek: 3 Strana: 0011
Řádek, dku, m., řádeček, čku, m., v již. Cech. řátka, Kts., malý řad, kleine Reihe. R. perel. Ros. Záhon na řádky rozděliti, kobzole do řádku sázeti. Us. Tč. — Ř., čára potištěná n. popsaná, die Zeile, Linie. V. — R., poznamenání křidou, co se propije atd., die Zeche. Píti na řádek. Ros. Vz Řad.

286920   Řádek Svazek: 7 Strana: 0551
Řádek. Dejte mi jen dva řádky (písma) od něho a já vám ho přivedu na šibenici. Kardin. Richelieu. Přinésti si pár řádků (něco písemného). Us. Tkč. — Cf. Řada, Řádka. — Tanec na řádky. Vz Zavádka.

286921   Řádění Svazek: 3 Strana: 0011
Řádění, n , die Reibung, v tělocv. Km. Vz Řaditi.

286922   Řádění Svazek: 3 Strana: 0012
Řádění, vz Řáditi.

286923   Řaděnosť Svazek: 7 Strana: 0551
Řaděnosť, i, f., Gereihtheit, f. Dk. Poet. 317.

286924   Řádí, n Svazek: 3 Strana: 0012
Řádí, n. = řada, die Reihe. Pl.. Ld.

286925   1. Řadič Svazek: 3 Strana: 0012
1. Řadič, e, ť., ves u Sedlčan, b) u Vo- tic. Vz S. N.

286926   Řadilka Svazek: 9 Strana: 0268
Řadilka, y, f. Sazeč písmena klade na ř-ku do sazítka. Vz Ott. XIV. 444b.

286927   Řáditi Svazek: 3 Strana: 0013
Řáditi, il, ěn, ění; řádívati = dováděti, bouřiti, lärmen, schlecht hausen, es zu toll treiben. Jg. — abs. Ten tam řádí. Sych. Tuze příliš řádí, er macht es zu toll. Us. — kde. Vojáci v hospodě škaredě řádili. Sych. — jak: zle, podlé vůle. Dch.

286928   Řaditi co k čemu Svazek: 7 Strana: 0552
Řaditi co k čemu. Us. J. Lpř. — k čemu jak. Sloupy se řadí k sobě po dvou. Hdk. — se kam. V levo, v pravo se řaď! Links, rechts herstellen! Čsk. — s kým = mlu- viti, hovořiti. Mor. Brt. D. 259.

286929   Řáditi proti Svazek: 7 Strana: 0552
Řáditi proti někomu. Dch. — kdy. Smrť nelítostně ř-la v tomto roce v řadách našich. Us. Pdl.

286930   Řadivý Svazek: 8 Strana: 0333
Řadivý. Ř. snaha, (snaha řaditi se). Am. Orb.

286931   Řádka Svazek: 3 Strana: 0013
Řádka, vz Řada. — Ř., záhon, das Beet. Na Mor. Mtl. Sednu na zahrádce na poslední řádce na bílé leluje. Sš. P. 485.

286932   Řádka Svazek: 9 Strana: 0268
Řádka. Večeří ř. = mateří douška. Mor. Mus. ol. III. 136.

286933   Řádka Svazek: 10 Strana: 0324
Řádka. Na řádky, tanec. Vz Zavádka.

286934   Řádkokrový Svazek: 9 Strana: 0268
Řádkokrový. Vz Vrtař.

286935   Řádkokřídlíci Svazek: 8 Strana: 0333
Řádkokřídlíci, pterostichini, brouci. Klim. 27.

286936   Řádkovací Svazek: 7 Strana: 0552
Řádkovací secí stroj, Dibbelvorrichtung, f. NA. IV. 80. Vz násl.

286937   Řádkovací Svazek: 10 Strana: 0324
Řádkovací stroj, řádkovačka, y, f. Vz Ott. XXI. 36. Vz násl.

286938   Řádkovač Svazek: 10 Strana: 0324
Řádkovač, e, m. = řádkovaci stroj, Nár. list. 1905. 131. 21.

286939   Řádkovačka Svazek: 8 Strana: 0573
Řádkovačka, y, f. Řetízkový stroj secí či ř. Ott. XI. 662. a. liký odpor a tím proud seslabiti. R. grafitový, tekutinový, vodní. Vz KP. VIII. 409., 470.

286940   Řádkovadlo Svazek: 7 Strana: 0552
Řádkovadlo, a, n. = řádkovací stroj. Rk.

286941   Řádkovadlo Svazek: 8 Strana: 0333
Řádkovadlo, Dibbelapparat, m. Sterz. I. 672. a.

286942   Řádkování Svazek: 3 Strana: 0013
Řádkování, n., v hosp., die Drillkultur. Rk.

286943   Řádkovaný Svazek: 7 Strana: 0552
Řádkovaný; -án, a, o. Ř. setba. Us Pdl., NA.

286944   Řádkovati Svazek: 3 Strana: 0013
Řádkovati, záhon na řádky rozděliti, in Querbeete theilen. Ř. krejcary, aby se snáze počítaly. Na Ostrav. Tč.

286945   Řádkovati. — abs Svazek: 7 Strana: 0552
Řádkovati. — abs. Ěepa již ř-je (v řád- kách vyrůstá). Us. Wrch.— co: brambory (v řádkách sázeti, okopávati). Us. Rgl., Tkč

286946   Řádkový Svazek: 3 Strana: 0013
Řádkový, in Reihen gesetzt. R. vinice, Us., ječmen, die Zeilgerste.

286947   Řádkový Svazek: 7 Strana: 0552
Řádkový. Ř. dlažba, Dch., secí stroj (řádkovací), Us., psaní, spojení veršů. Dk Poet. 249., 299.

286948   -řádkový Svazek: 7 Strana: 0552
-řádkový, vz -řádečný.

286949   Řádkový Svazek: 9 Strana: 0268
Řádkový, Ř. knihování, lineare Contie- rung. Ott. XIV. 444a. Sr. Současový.

286950   Řadlí Svazek: 7 Strana: 0552
Řadlí (1) = ritus. Pohl.

286951   Řadmo Svazek: 3 Strana: 0013
Řadmo, reihenweise. Vz -mo. Vojsko ř. postaviti. Ros.

286952   Řádně Svazek: 3 Strana: 0013
Řádně, vz Řádný. Věc mne řádně došla. Us. Dch. Když manželé řádně (spolu) bydlí. Hus. I. 201.

286953   Řádní Svazek: 3 Strana: 0013
Řádní, ve složených slovech: dvou-, troj- řadní -zeilig, -reihig. Padesátiřadní loď. Hlas. Řádní, Linien-. Ř. loď, vojsko. D. Vz Řadový.

286954   Řadník Svazek: 3 Strana: 0013
Řadník, a, m., kdo na řad pije, der Zech- bruder. Reš.

286955   Řadník Svazek: 8 Strana: 0333
Řadník. Ř-ci = synkové i služební nej- méně osmnáctiletí, kteří před letnicemi pijí na společný řad, který jim děvčata platiti pomáhají za to, že s nimi po celý rok tančí. V Plzeň. Škar. 63.

286956   Řadnivý Svazek: 7 Strana: 1374
Řadnivý, scalaris, zastr. Pršp. 41. 28.

286957   Řádnokolec Svazek: 3 Strana: 0013
Řádnokolec, lce, m , druh horniny, der Nickelglanz. Presl

286958   Řádnosť, i Svazek: 3 Strana: 0014
Řádnosť, i, f., pořádnost, die Ordnung; pravidelnosť, die Regelmässigkcit; pravosť, die Rechtmässigkeit. D.

286959   Řadnozubka Svazek: 3 Strana: 0014
Řadnozubka, y, f., orthotrichum, rostl, mechovitá. Rostl. 1. 272. 0. Radný, rádný; raden a ráden, dna, dno raduvědoucí, moudrý, zkušený, rathgebig, klug. V. Pán moudrý, r. a udatný. V. Muž pořádný, múdry, dóstojný i radný. Kat. 410., 37., 43. — St. skl, Troj. — Rádný, kdo rady uděluje, Rath ertheilend. Strany vazeb vz. Pomocný. Moudrý, rádný. V. — komu. Svému synu byl tak radný. St. skl. Chtěl bych jemu raden a pomocen býti. NB. Tč. Pomocna i radna tobě bude. Pís. srb. I. 75. Pavlovi raden byl, aby . . . Sš. Ob. 135. — V., Háj. - (komu) čeho. I buď druhu toho radný. St. skl. 5 169. Byl toho účinku raden a nápomocen. Plác. Abyste nám toho radni a pomocní byli. Žižkův řád., Zř. F. I. V. — komu k čemu. Napomínal ji, aby byla tomu mládenečku radna k zachováni hrdla. Bř. — komu v čem, při čem. Jim ve všem raden a pomocen byl. Pref. Již mu při spisováni radni byli. Sš. J. 22. Aby mu v tom raden a pomocen byl. Zř. F. I. U. VI. R. býti komu v čem. 1532. Pr.

286960   Řádný Svazek: 7 Strana: 0552
Řádný. Oka řádné viděnie. Hus II. 425.

286961   Řadolodní Svazek: 10 Strana: 0325
Řadolodní poruční k. Linienschiffs- lieutenant. Ott. XII. 288., 540.

286962   Řadosklípkatý Svazek: 7 Strana: 0552
Řadosklípkatý, seriatim cellulosus. Rst. 209 , 482.

286963   Řádostopý Svazek: 7 Strana: 0553
Řádostopý. Ř. dráha (železničná). Rgl.

286964   Řadování Svazek: 3 Strana: 0015
Řadování, n., die Anreihung. — Ř., pití, das Zechen, Saufgelage. V.

286965   Řadovať Svazek: 10 Strana: 0325
Řadovať = děliti. V zloděj. mluvě.

286966   1. Řadovník Svazek: 3 Strana: 0016
1. Řadovník, a, m., pitel, der Zecher, Zechbruder. V.

286967   2. Řadovník Svazek: 3 Strana: 0016
2. Řadovník, u, m., nástroj k setí jetele. Puch.

286968   Řadovník, a, m Svazek: 9 Strana: 0268
Řadovník, a, m. = pijící na řad (na spo- lečné útraty). Phľd. l897. 175. Za Hus v III. 16. polož: Post. 113b.

286969   Řadovný Svazek: 7 Strana: 0553
Řadovný, ého, m., Rangirmeister, m. Dch.

286970   Řadový Svazek: 3 Strana: 0016
Řadový, in Reihen stehend. Ř. listy, květy (v řadách za sebou stojící). li. vojsko. Linien-, loď (vz Loď), číslovka (vz číslovka).

286971   Řádový Svazek: 3 Strana: 0016
Řádový, Ordens-. Ř. stužka, kříž, pra- vidlo. J. tr.

286972   Řadový Svazek: 7 Strana: 0553
Řadový. Ř. koly, Reihenpfahle, Lpř., hroby, Ves., sopky, NA., pluk, pěchota, proud, šik. Čsk., NA. III. 40., 84. Ř. čí- slovky. Cf. Kvř. Ml. 89.—91., Gb. Ml. II. 95.

286973   Řadový Svazek: 7 Strana: 1374
Řadový. R hroby, Reihengraber. Ndr. Anthr. I. 18, 23.

286974   Řadový Svazek: 8 Strana: 0333
Řadový. R. či tržní poplatek; Řadové pe- níze (tržní). Mtc 1894. 62.

286975   Řadřadem Svazek: 7 Strana: 0553
Řadřadem = řad za řadem, eine Reihe nach der anderen. Hrnuli se ř. Mor. Šd. Slov. Zátur.

286976   -řadý Svazek: 3 Strana: 0016
-řadý, ve slož. jménech, reihig, schichtig. Jedno-, dvou-, troj-, tři-, čtyř-, pětiřadý. Jg-

286977   Řaholiti Svazek: 8 Strana: 0333
Řaholiti = řehtati se. Kotk. 71.

286978   Řachanice Svazek: 3 Strana: 0017
Řachanice, e, f., voda a bláto povstalé následkem tání sněhu. U Vysok. Lng. Vz Ráchati.

286979   Řáchati Svazek: 7 Strana: 0554
Řáchati = bičem práskati. U Kyjova. Brt. D. 259.

286980   Řachtati se Svazek: 3 Strana: 0018
Řachtati se = řehtati se, laut lachen. U Rychn. Ntk.

286981   Řambaha Svazek: 7 Strana: 0556
Řambaha, y, f. = tlustá, nemotorná ženská. U Chudenic. Rgl.

286982   Řampák Svazek: 7 Strana: 0557
Řampák, u, m. = veliká tlustá luska Čce. Tkč.

286983   Řampák, řampál, a Svazek: 3 Strana: 0022
Řampák, řampál, a, m., hromský chlap, ein robuster Kerl. Us.

286984   Řanda Svazek: 3 Strana: 0024
Řanda, y, m., Řehoř. Cf. Janda — Jan, Nikolanda — Mikuláš..

286985   Řap Svazek: 7 Strana: 0558
Řap. Cf. Mkl. Etym. 275.

286986   Řápek Svazek: 3 Strana: 0026
Řápek, pku, řápeček, čku, m., korbel bez víčka v pivováře.— Ř., cívka u konvice, Röhrchen, n. V. — Ř., řapík. V. — Ř., lžíce bez držadla aneb číška lžíce, die Löffelschale, Řápkem vystrouhati řepu. — Ř., list bez stopky. — R., list květu, petalum, das Blu- menblatt. Tak horkem hynou kvítečky, s růže padají řápečky. Pís. 1590.

286987   Řápek Svazek: 10 Strana: 0326
Řápek, pku, m. = otrhaný keřík (jahod atd. ). Horažď. Kub. List. fil. 1902. 251.

286988   Řapíček Svazek: 7 Strana: 0559
Řapíček, čku, m. = větvička řapíku, vz Řapík. Rst. 482.

286989   Řapíčkatý Svazek: 7 Strana: 0559
Řapíčkatý= řapíčkem opatřený, gestielt. Rst. 482.

286990   Řapičný Svazek: 7 Strana: 0559
Řapičný, blattstielständig. Vz Rst. 482

286991   Řapík Svazek: 7 Strana: 0559
Řapík. Cf. Rosc. 11., 12., Slb. XLV., Schd. II. 189., Rst. 482.

286992   Řapík Svazek: 10 Strana: 0326
Řapík, u, m., petiolus, v bot. Vz Ott. XXI. 685.

286993   Řapík, u, m Svazek: 3 Strana: 0026
Řapík, u, m., stopka list nesoucí, Ř., pe- tiolus, der Blattstiel, stopkovitě súžená dolní část: listu (lupenu) n. čásť mezi čepelí a po- švou, je-li jaká; řapíček, řapík jednotlivých lístkulistu složeného. Čl. Kv.XXVI. Vz List.

286994   Řapíkatosť Svazek: 8 Strana: 0335
Řapíkatosť, Gestieltheit, f. Sterz. I. 1082.

286995   Řapíkatý Svazek: 3 Strana: 0026
Řapíkatý, gestielt. Ř. listy. Šlb.

286996   Řapíkatý Svazek: 7 Strana: 0559
Řapíkatý. Cf. Rst. 482., Slb. XLV.

286997   Řápnouti Svazek: 7 Strana: 0559
Řápnouti = rapnouti, křápnouti. Us. Kšť.

286998   Řas Svazek: 10 Strana: 0327
Řas, u, m. = řasa. O obrácení řasóv od oka. Rhas.

286999   Řás Svazek: 10 Strana: 0659
Řás, e. f. = záře. Hoš. Pol. II. 50.

287000   Řasa Svazek: 7 Strana: 0560
Řasa víček očních. Vz Slov, zdrav. Rasy mimořádné, vadné postavení řas, disti- chiasis, vrozený nedostatek řas, alopecia ciliarum adnata. Ktt. exc. Nepravidelný zrůst řas, trichiasis. Schb. — Ř., alga. Cf. Slb. XLV., Mllr. 29., Schd. II. 254., Rosc. 51., 52, 53., 57., Hg. 163., 165 , 181 , 179., Mkl. Etym. 277. — Ř. = oblaky. Cf Stč. Zem. 625., 628