171001   Navrzati se Svazek: 2 Strana: 0095
Navrzati se. Ten se dnes něco navrzá (dveřmi pořád chodí ven.). Us. Oft aus und ein gehen. Koř. vr?z -vříti (ote-). Prk.

171002   Navrzlý Svazek: 10 Strana: 0632
Navrzlý = nabrzglý. Brt. Slov.

171003   Návržek Svazek: 2 Strana: 0095
Návržek, žku, m. —- návrh. Rk.

171004   Navrženec Svazek: 2 Strana: 0095
Navrženec, nce, m., der Vorgeschlagene. Balb.

171005   Navržení Svazek: 2 Strana: 0095
Navržení, n., námět, der Anwurf. — N., napovědění, die Angabe. Ukázání neb n. některé věci. V., Jg. Sbr. sp. 213. — N., sepsání, spis, der Aufsatz. D. — N., nastí- nění, podání, der Entwurf, Riss, Umriss. D. — N., příčina, původ, der Anlass, die Ursache. V.

171006   Navržení Svazek: 9 Strana: 0182
Navržení. Měla sem n. od vzáctné paní, že by mně ňáký odkaz almužny svaté býti měl. 1677. Sdl. Hr. VII. 44.

171007   Navržený Svazek: 2 Strana: 0095
Navržený, aufgeworfen, entworfen, vor- geschlagen. Korn.

171008   Navržkář Svazek: 6 Strana: 1131
Navržkář, e, m.. der Plan-, Projekt- macher. Us.

171009   Návržní Svazek: 6 Strana: 1131
Návržní, im Abrisse, kurz entworfen. Bern.

171010   Navřelý Svazek: 6 Strana: 1131
Navřelý, was durchs Sieden etwas z. B. einen Geruch bekommen hat, n. hrnec; auf-, angeschwollen. Bern. Vz Navříti.

171011   Navřeštěti Svazek: 2 Strana: 0094
Navřeštěti, ěl, ěn, ění, lange plärren. — čeho. Ten toho navřeštěl. — se. Ten se navřeštěl. Jg. — proč. Us.

171012   Navříti Svazek: 2 Strana: 0095
Navříti, navru, vřel, ení; navírati = na- vařiti se, durch Sieden aufschwellen; auf- wallen, brausen; vřením napáchnouti, durch Sieden einen Geruch bekommen. Jg. — abs. Jak to maso navřelo (se navařilo)! Ros. — komu, čemu. Číše radosti věštci navírá. Krok. Oko mu navřelo (oteklo). Na Slov. Plk. — po čem. Po jednom pleštění až papula na vřela. Baiz. — čím. čím jednou hrnek navře, tím vždycky zapáchati bude. Ros. Čím hrnec za novu navře, tím potom dlouho zapáchá, V., tím potom i střepina páchne. Mus., Bl. Čím, hrnec navře, z toho z těžka vyvře. Us. Čím hrnek navře, tím střípek (tím vždycky) zapáchá. Čím hrnec navře, tím, až se rozbije, páchne. Dal. Čím hrnec za nova navře, tím zapáchá, až se rozbije. Č. Hrneček, čím za nova navře, tím zapáchá, dokud ho stává. Jg.

171013   Navříti Svazek: 10 Strana: 0200
Navříti. Navrel mu hřeben (nahněval sa). Rizn. 176.

171014   Návsí Svazek: 2 Strana: 0095
Návsí, n., der Dorfplatz. Na Zlinsku: na dědině = na návsí. Brt.

171015   Návsí Svazek: 7 Strana: 1335
Návsí, n. = náves. Haná.

171016   Návsí Svazek: 10 Strana: 0200
Návsí, n. = dědina, občina. Na Těšínsku. Vz Vstnk. X. 560.

171017   Navský Svazek: 2 Strana: 0095
Navský = navní.

171018   Návsový Svazek: 9 Strana: 0182
Návsový. N. dvéře (vedoucí ? návsi). Vz Mtc. 1899. 220.

171019   Navstati Svazek: 7 Strana: 1335
Navstati, insurgere. Ž kl. 85. 14.

171020   Navstěvovatelka Svazek: 6 Strana: 1131
Navstěvovatelka, y, f., die Besucherin. Osv. I. 263.

171021   Navstříc Svazek: 7 Strana: 1335
Navstříc komu vyběhnouti. Klř 21

171022   Navsy Svazek: 2 Strana: 0095
Navsy, dle Dolany, ves ve Slezsku. PL.

171023   Návš Svazek: 2 Strana: 0095
Návštěvek, vku, m., dar kmoter koutnici, ein Geschenk für Wöchnerinen. Us. Litomyšl.

171024   Navšakdní Svazek: 10 Strana: 0200
Navšakdní, quotidianus. V n. službě. B. mik. Act. 61. (Jir. ).

171025   Navšake Svazek: 10 Strana: 0200
Navšake. A syn tvuoj příde také, jehož ty žádáš n. Vít. 38b. (MŠA

171026   Navščěvovati Svazek: 6 Strana: 1128
Navščěvovati = navštěvovati. Pass. 278.

171027   Navščieviti Svazek: 6 Strana: 1131
Navščieviti = navštíviti. Ž. wit. 8. 5. a j.

171028   Navšivěti Svazek: 2 Strana: 0095
Navšivěti, ěl, ění, Läuse bekommen. Jg.

171029   Navšiviti, il Svazek: 2 Strana: 0095
Navšiviti, il, en, ení, mit Läusen an- stecken. Plk.

171030   Návštěv Svazek: 10 Strana: 0200
Návštěv = návštěva. Jíti na n. Vých. Čech. Sb. D. 18.

171031   Návštěva Svazek: 2 Strana: 0095
Návštěva, y, f., návštěv, u, m., navští- vení, der Besuch. Na návštěvu jíti, ve vých. Čech.: na návštěv; u Vysokého: na pobyt; u Rakovníka: na táčky, na táčka; u Budě- jovic: na sedátka; u Sušice: na hrátky (ve hrátky ít. Kts.); u Klence: na hejtu, na hejtum; na Mor. a v žďárském pohoří také: na táčky; v severových. Čech: na přástvu. Šb., Kb. N. čestná; přátel a známých; školy; místa, místnosti, krajiny některé; n-u přijati, opětovati; tvá n. jest mi velmi milá; n-ou někoho překvapiti, poctíti, k někomu jíti. Us., Nt. N. hostince. Dch. N-vu učiniti je prý germanismus m.: navštíviti někoho. Ale takových rozvedených frasí máme mnoho: pokání činiti (= káti se), V.; vyznání učiniti (vyznati se), Us.; pohřeb, kratochvil, křivdu, bezpraví, radu s někým, vpád, pomoc učiniti, V., porovnání, Sych., někomu poctivosť, Har., dotázku, Hus., povstání učiniti atd. Us. S tím doprovodil n-vu až ke dveřím šp. m.: tak promluviv doprovodil ho ke dveřím. Km.

171032   Návštěva Svazek: 6 Strana: 1131
Návštěva. Cf. Mz. v List. fil. XI. 179. Býti u někoho, přijíti k někomu n-vou. Us. Dch., Vk. N. trhu se zbožím (návoznictvi). Stat. př. kn. 1877. 36. N. školy u Žamb. - docházka do školy. Dbv.

171033   Návštěva Svazek: 7 Strana: 1335
Návštěva. O n vách vz Světz. 1882. 312.

171034   Návštěva Svazek: 9 Strana: 0182
Návštěva. Kočka se dnes celé půldne za kamny lízala (zabzučela mi moucha okolo ucha), přijde ? nám někdo n-vou, ale i s ně- jakou novinou. Sá. Kant. 26. Vz Zát. Př. 112b., 126. nn. 335a.

171035   Navštěvárna Svazek: 6 Strana: 1131
Navštěvárna, y, f., das Besucbzimmer. Vlšk. 81.

171036   Navštěvenka Svazek: 2 Strana: 0095
Navštěvenka, y, f., der Besuch. Navští- venka, návštěvka. Mk. — N., die Visitekarte. Rk.

171037   Navštěvenka Svazek: 6 Strana: 1131
Navštěvenka. Národní n., vz Obětina. Věnec, vějíř, památník atd. z národních n-nek či věnec atd. národní. M. Popelkova. Vz Bačk. Národní navštívenky. 1887.

171038   Navštěvenkový Svazek: 6 Strana: 1131
Navštěvenkový, navštívenkový. N. vě- nec atd. m.: v. z národních navštěvěnek. Vz Obětinový. M. Popelkova.

171039   Navštěvitel Svazek: 2 Strana: 0095
Navštěvitel, e, m., der Besucher. 1529.

171040   Navštěviti Svazek: 8 Strana: 0229
Navštěviti v. navštíviti, dle Bl. Gr. 276. obé dobré.

171041   Návštěvka Svazek: 2 Strana: 0095
Návštěvka, y, f., der Besuch. Jg.

171042   Návštěvna Svazek: 6 Strana: 1131
Návštěvna, y, f., das Visiten-, Besuch-, Gastzimmer. Šml., Mour.

171043   Návštěvna Svazek: 8 Strana: 0229
Návštěvna. Jdu do n-ny. Kká. Puš. 56.

171044   Návštěvní Svazek: 2 Strana: 0095
Návštěvní pokoj, Besuch-, Visitenzimmer, lístek. Us.

171045   Návštěvní Svazek: 6 Strana: 1131
Návštěvní vysvědčení, das Besuch-, Fre- quentationszeugniss.

171046   Návštěvnice Svazek: 10 Strana: 0200
Návštěvnice, e, f. Nabídl své n-ci sedadlo. Pokr. 1885. č. 353. — Tbz. XVI. 388.

171047   Návštěvnictvo Svazek: 10 Strana: 0200
Návštěvnictvo, a, n. Vrch. Muš. I. 31.

171048   Návštěvník Svazek: 2 Strana: 0095
Návštěvník, a, m. = navštěvovatel. Rk.

171049   Návštěvník Svazek: 8 Strana: 0230
Návštěvník.. Phľd. 1895. 748.

171050   Navštěvovací Svazek: 2 Strana: 0095
Navštěvovací, Besuchs-, Frequentations-.

171051   Navštěvovač Svazek: 2 Strana: 0095
Navštěvovač, e, m., der Besucher. D.

171052   Navštěvování Svazek: 2 Strana: 0095
Navštěvování, n., das Besuchen, der Besuch. Br.

171053   Navštěvovaný Svazek: 2 Strana: 0095
Navštěvovaný, besucht. Měst. bož.

171054   Navštěvovatel Svazek: 6 Strana: 1131
Navštěvovatel, e, m., der Besucher, Frequentant. Čsk.

171055   Navštěvovati Svazek: 2 Strana: 0095
Navštěvovati (zastr. navščevovati); na- vštíviti (ne: navštíviti, cf. navštieviti, Výb. II. 25. a imper. navštěv; zastr. navščeviti, navistiti), navštívím, navštiv (navštěv Ben. V., Chě. 121. a., Br.; vz í vzniklé z ě), il, en, eni = k někomu přijíti, besuchen, ein- sprechen, bei Jemanden Aufwartung machen, frequentiren. — co, koho: nemocné. Kom. Navštívila mne metla boží. Kom. Hříchy jejich navštěvuje. Br. Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji. Br.,Školu navštěvovati dle soudu mnohých a dle Ht. Brusu 281. german. šp. m. do školy choditi (Kom., Us. v Čech., na Mor., Slov. a v Polsku); ale Gb. píše: N. školu zdá se mnohým býti ušlechtilejší než choditi do školy. Vz Navštěvující, Choditi. České ,školu navštěvovati' odpovídá ovšem německému ,die Schule besuchen', ale Němec říká také ,in die Schule gehen' a tomu zase odpovídá ,do školy choditi', bylo by tedy i toto german. Proto lze obojího užívati ovšem obyčejnější jest: do školy choditi; ,školu navštěvovati' užíváme ostatně z pra- vidla o studentech vyšších tříd. — co, koho čím. Děkuji, že mne svým psaním n. ráčíte. Žer. N. svět hladem, mečem, Ojíř, někoho ne- mocí, V., psotou. Dh. 8. Královstvie mečem, hladem n. Št. kn. šest. 261. Koho Bůh mi- luje, toho křížkem navštěvuje. Č., Jg. Pří- kladem syna svého ona místa navštívila. Har. I. 119. Za rozličnými příčinami pán Bůh církev svou křížem navštěvuje. Prot. H. Bůh smrtí ho navštívil. Bart. — koho (gt.), čeho. Navščevil svých apoštolóv. St. skl. N. svatých. Pulk. Navštěvujúc rova jeho. Dal. 79. — koho skrze co. Vašnosť skrze psaní to navštěvuji. Žer. — jak. Z milosti beze všech zásluh jeho navštěvuje. Ojíř. — na co čím. Tehda pán na Sodomu a jiná města ohněm a sirou navštívil k podvrácení jich. Stav. svob. 1523. I navštívím na ně čtverou věcí. Bart. 347. 26. — co proč: školy pro nemoc nenavštěvovala (pro nemoc do školy nechodila). — jak dlouho. Ne- mocné ode dneška navštěvuje. Ml. Navště- vuje ji už několik let. Us.

171056   Navštěvovati Svazek: 6 Strana: 1131
Navštěvovati, cf. Mz. v List. fil. XI. 179., Mkl. Etym. 391. — co, koho: vězně. Us. Pdl. Mládež školu navštěvující, lépe: školní. Pk. — čeho. N-vil svých apošto- luov; Proto jsem tohoto světa n-vil. Sv. ruk. 73., 174. — na koho čím. N-vím na ně čtverou věcí. Bart. 349. — jak. Někoho osobně n. Mus. 1880. 453. Území něčí vá- lečně n. Šmb. S. II. 216. Navštěvuje zlosť otcóv na syny do třetího národu. Hus I. 65. Bůh n-vil lid zas v hojnosti. Db. 18. — kdy. Račiž nás dnes n. Výb. II. 25. Aby nás zvláští milostí na den svého narozenie navštievil. Hus II. 4.

171057   Návštěvovna Svazek: 6 Strana: 1131
Návštěvovna, y, f. = návštěvna.

171058   Navštěvující Svazek: 2 Strana: 0096
Navštěvující. Mládež školu n., lépe: školní. Pk.

171059   Navštívení Svazek: 2 Strana: 0096
Navštívení, n. (zastr. navščevenie), das Besuchen, der Besuch, die Visite. Nenadálé n. D. Přijdou dnové n. Br.

171060   Navštívení Svazek: 6 Strana: 1131
Navštívení boží (neštěstí od Boha se- slané). Mus. 1880. 34. N. složiti (učiniti). GR.

171061   Navštívení Svazek: 9 Strana: 0182
Navštívení, n. Peče n. (babovku a p.,. chce-li navštíviti šestinedělku). Hoř. 92.

171062   Navštíveníčko Svazek: 2 Strana: 0096
Navštíveníčko, a, n., kurzer Besuch. Rk.

171063   Navštívenka Svazek: 2 Strana: 0096
Navštívenka, vz Navštěvenka. Rk.

171064   Navštívenka Svazek: 7 Strana: 1335
Navštívenka. O původu a užívání jich vz Nár. listy 1892. č. 240. Feuill.

171065   Navštívenka Svazek: 8 Strana: 0564
Navštívenka, y, f. Výroba n-nek. Vz KP. VIII. 96.

171066   Navštívený Svazek: 6 Strana: 1131
Navštívený; -en, a, o, besucht. Us.

171067   Navštivitel Svazek: 2 Strana: 0096
Navštivitel, e, m.= návštěvník. Rk.

171068   Navštíviti Svazek: 2 Strana: 0096
Navštíviti, vz Navštěvovati.

171069   Navštíviti Svazek: 8 Strana: 0230
Navštíviti. Že Buoh n-vil lidu svého. Ev. seit. 36. Luc. 7. 16. (Mnč.). N. někoho psa- ním (psáti mu). 1566. L. posíl. II. 74. Skrze psaní někoho n. Kat. z Žer. I. 38., 117., 20. a j. — O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 72.

171070   Navštíviti koho čím Svazek: 9 Strana: 0182
Navštíviti koho čím. Častými dopisy papeže navštěvovala. Pal. Děj. I. 2. 158 Tímto psaním Vaši milosť navštěvuji. 1604. Uč. spol. 1900. IX. 17. a j.

171071   Návštívka Svazek: 2 Strana: 0096
Návštívka, y, f. = návšteva. Kb. Byl tam na návštivce. Marek. Vz Návštěvka.

171072   Navteknouti Svazek: 2 Strana: 0096
Navteknouti, knul a kl, ut, utí, ein- fädeln: nit do jehly. Us. v Krkonš.

171073   Navučiti Svazek: 6 Strana: 1131
Navučiti = naučiti Cf. Pavuk m. pauk, navykati od Km. yk z uk. By mě všiej cti navučil. Pravn. 1876.

171074   Navůdce, e, m Svazek: 2 Strana: 0096
Navůdce, e, m., lépe; vůdce, návodce, der Anstifter, Anführer. Jg.

171075   Navulka Svazek: 6 Strana: 1131
Navulka, y, f. N-ky, das Uibergewächs. Amr.

171076   Navundati Svazek: 6 Strana: 1131
Navundati, vz Vundati. Db.

171077   Návuška Svazek: 6 Strana: 1131
Návuška, y, f., manettia, die Manettie, rostl. N. srdcolistá, m. cordifolia. Vz Rstp. 804.

171078   Návuz Svazek: 6 Strana: 1131
Návuz, a, m. = náčelník. Zlom. strč. exodu 13. 16. Vz List. fil. 1880. 130.

171079   Návuz, u, m Svazek: 2 Strana: 0096
Návuz, u, m., zastr., die Verwandtschaft. Tkadl. II. 55. Koř. vaz — vázati. Prk.

171080   Navybírati, n. se čeho Svazek: 2 Strana: 0096
Navybírati, n. se čeho, lange auslesen, ausklauben. Jg. Vz Vybrati.

171081   Navyčení Svazek: 6 Strana: 1131
Navyčení. Výb. II. 727., Krnd. 211.

171082   Navyčení, n Svazek: 2 Strana: 0096
Navyčení, n., zastr., die Gewohnheit.

171083   Navyčierati Svazek: 6 Strana: 1131
Navyčierati = pouhým odtokem naliti; natlačiti. Do poludňa n-ral pät okovov (vína). Šd.

171084   Navydírati se koho Svazek: 6 Strana: 1131
Navydírati se koho, genug pressen, plündern.

171085   Návydní Svazek: 7 Strana: 1335
Návydní dobytek. Vz Vydeň (dod.).

171086   Navyháněti se Svazek: 2 Strana: 0096
Navyháněti se, ěl, ěn, ění. — se koho n. čeho čím. Ten se psa holí navyháněl; odkud: ze dvora. Lange, oft austreiben.

171087   Navýhutovať Svazek: 6 Strana: 1131
Navýhutovať. Ale ľahko je n-vať klamy pre dušu. Slov. Sldk. 61.

171088   Navychloubat se Svazek: 10 Strana: 0632
Navychloubat se. Rgl. Vz Vychlou- bati se.

171089   Navychváliti se Svazek: 2 Strana: 0096
Navychváliti se, il, eni, chváliti, loben. Nemohou se ho dost' n. Fil. Zám.

171090   Navychválovati se koho Svazek: 6 Strana: 1131
Navychválovati se koho. Dosť jsem se ho n-val. Vz Navychváliti. Us. Tč.

171091   Návyk Svazek: 2 Strana: 0096
Návyk, u, m., zvyk, die Gewohnheit. Ros. N. slepý, zastaralý. Schlendrian. Nz. N. starý, zlý. D. Od n-ku upustiti. Víd. list. Při zlém návyku ctnosť nemá vzniku. Pk.

171092   Návyk Svazek: 6 Strana: 1131
Návyk. N-ky našeho dětinství. Us. Tč. Z n-ku něco činiti. Čch. Bs. 72.

171093   Návyk Svazek: 9 Strana: 0182
Návyk. Vz Zát. Př. 24. nn. Zlé n. Vz Mus. ol. 1897. 89.

171094   Navykání Svazek: 2 Strana: 0096
Navykání, n., die Gewöhnung. N. ke zlému. D.

171095   Navykati Svazek: 2 Strana: 0096
Navykati, navyknouti, knul a kl, utí. Zřídka: Navykati se, angewöhnen. Dle Prk. nelze n. se zcela zavrhovati. Vz Km. 1877. str. 4. O ,n. si' vz tamtéž. — abs. Všecko činila tak, jakož byla navykla. V. — s inft. Navykl dobrý kousek jísti. Ros. Které na- vykly klevetať, dlouho lítat atd. Jir. dh. — čemu : Jel., práci. Reš. — Ben., Us. — k čemu: k zlému. Jg. — čeho. Čeho jste navykly, toho odvykejte. Mor. P. 242. Zb. — čemu kdy: práci v mladosti. Us. — koho nač. Navykněte je na to. Kram. Tato vazba je špatna místo n.: čemu. Jv., Km., Brs. 110. Cf. Zvykati koho nač — má už Jg. za chybné.

171096   Navykati Svazek: 7 Strana: 1335
Navykati. Ct. Mkl. Etym. 397. b.

171097   Navykati čemu Svazek: 6 Strana: 1131
Navykati čemu. Čemu člověk jednou navykne, tomu nerad odvykne. Us. Kšť.

171098   Navyklosť Svazek: 2 Strana: 0096
Navyklosť, i, f., navyknutí, zvyk, die Gewohnheit. Libuje si zlou n. Br. Nesnadně lidé ze zastaralých n-stí vycházejí. Kom. N. zlá pomalu se vluzuje. Kom. Zlým n-stem odvykati. Kram. Vedlé n-sti své modlám sloužiti. Kram. — Jg.

171099   Navyklosť Svazek: 6 Strana: 1131
Navyklosť hříšná. Sš. II. 92. Každá n. těžce se vypuznje. Sb. uč.

171100   Navyklý Svazek: 2 Strana: 0096
Navyklý, gewohnt. N. lid, rozkoše, ná- ruživosť. Ros., Jel. — čemu: práci a skrov- nosti n. Berg. Nejsem tomu navyklý. Sych. —- k čemu: k práci, k seděni. Jg.

171101   Navyknouti Svazek: 2 Strana: 0096
Navyknouti, vz Navykati.

171102   Navyknutí Svazek: 2 Strana: 0096
Navyknutí, n., die Angewöhnung. D.

171103   Navymýšleti Svazek: 2 Strana: 0096
Navymýšleti, el, en, ení, viel erdenken. — čeho: bezbožnosti. Br.

171104   Navynášeti Svazek: 2 Strana: 0096
Navynášeti, el, en, ení, lange, viel heraus- tragen. Jg. — se čeho n. s čím. Jg.

171105   Navyprávěti Svazek: 6 Strana: 1131
Navyprávěti, navypravovati se komu čeho, viel erzählen. — komu o čem. Mnoho mu o tom m-věl. Tbz., Smb. S. II. 170. — Což tu s obojí strany bylo navy- pravováno! Kos.

171106   Navyptávati se koho Svazek: 2 Strana: 0096
Navyptávati se koho, viel fragen. Nt.

171107   Navypůjčovati si čeho Svazek: 6 Strana: 1131
Navypůjčovati si čeho, viel ausleihen. Us. Šd.

171108   Navyrjézat Svazek: 10 Strana: 0632
Navyrjézat = navyřezovati. Brt. Slov.

171109   Navystrájať Svazek: 6 Strana: 1131
Navystrájať, genug anschicken, zube- reiten, aufputzen. Slov. Ssk.

171110   Navystrkovat se čeho Svazek: 10 Strana: 0632
Navystrkovat se čeho = chlubiti se čím. Šum. Rgl.

171111   Návýše Svazek: 10 Strana: 0200
Návýše = nejvýše. Ž. klem. 20. 8. Vz ná-

171112   Navyšívati se čeho kdy Svazek: 6 Strana: 1132
Navyšívati se čeho kdy: za svého mládí. Us. Tč.

171113   Návyšší Svazek: 9 Strana: 0182
Návyšší = nejvyšší. Ž. pod. Pat. 169.

171114   Návyštie Svazek: 6 Strana: 1132
Návyštie, n. Vynděte na n. cest. Kar. 43.

171115   Navytahovati se čeho čím odkud Svazek: 2 Strana: 0096
Navytahovati se čeho čím odkud: okovu tyčkou ze studny. — se s čím komu. Us.

171116   Navyti se Svazek: 2 Strana: 0096
Navyti se, vyji, yl, ytí, lange heulen. Ti psi se něco navyli. Us.

171117   Navytýkati se komu čeho Svazek: 6 Strana: 1132
Navytýkati se komu čeho. On se mi toho dost n-kal. Us. Tč.

171118   Navyváděti Svazek: 6 Strana: 1132
Navyváděti, ěl, ění. Ten s tím n-dí (se s tím nachlubí a p.)! Us. Olv. — se čeho, genug ausführen. Ten se n-děl nehezkých kousků! Us. Tč. — se kde. Ten se vám tam n-děl k popukání. Us. Šd.

171119   Navyvalovati se čeho Svazek: 6 Strana: 1132
Navyvalovati se čeho. Co se n-li očí na nás, když jsme vyšli ven. Us. Tč.

171120   Navyvážeti se Svazek: 2 Strana: 0096
Navyvážeti se, el, en, ení. — se čeho odkud: kamení z lomů. — se s čím.

171121   Navyvyšovati se koho kam: do Svazek: 6 Strana: 1132
Navyvyšovati se koho kam: do nebe = mnoho chváliti. Us. Tč.

171122   Navyzení Svazek: 7 Strana: 1335
Navyzení, n. = vyzvání. Bílov. Č. v. 509.

171123   Návyzváněti se Svazek: 2 Strana: 0096
Návyzváněti se, ěl, ění, lange, oft läuten. — se komu (po smrti dlouho mu zvoniti). — o kom. O nichž spisové vaši dlouho se na- vyzváněli. Měst. bož.

171124   Navzájem Svazek: 2 Strana: 0096
Navzájem, vz Vzájemně.

171125   Navzdor Svazek: 2 Strana: 0096
Navzdor, vz Dnes. N. tomu jest hodný člověk, trotz dem, ungeachtet dessen, lépe: při tom všem jest hodný člověk. Navzdor všemu namáhání ničeho nepořídil, lépe: při všem namáhání, přes všecko namáhání ničeho nepořídil. (Vždyť tuto není o žádném vzdo- rování řeči). Šb., Š. a Ž. Navzdory snášeti vz Vzdor. Cf. Km. 1877. str. 21. Prk.

171126   Navzdor Svazek: 6 Strana: 1132
Navzdor rozdílu tomu. Šf. III. 627. N-ry křesťanům židům dovolil. Har. I. 232.

171127   Návzdora Svazek: 7 Strana: 1335
Návzdora, y, f., venus, zastr. Rozk.

171128   Navzdornosť Svazek: 2 Strana: 0096
Navzdornosť, i, f., protimyslnosť, die Widerwärtigkeit, der Trotz. V. Pych a n. Reš. Páší mnoho zlého n-stí. Reš.

171129   Navzdorný Svazek: 2 Strana: 0096
Navzdorný, protimyslný, urputný, trotzig, widerspänstig. N. mysl. Reš.

171130   Navzdorováti se komu Svazek: 2 Strana: 0096
Navzdorováti se komu, oft, lange trotzen. Jg. — pro co. Us.

171131   Navzdory, vz Svazek: 2 Strana: 0096
Navzdory, vz Vzdora.

171132   Návzduch, u Svazek: 6 Strana: 1132
Návzduch, u, m., der Aether. N. parní, Dampfaether. Šm. Návzduchový, návzdušný, aetherisch. Šm.

171133   Navzdůru Svazek: 6 Strana: 1132
Navzdůru = navzdor. Žalan.

171134   Navzekář Svazek: 2 Strana: 0096
Navzekář, e, f., der Postbote. Us. k Ba- vorsku.

171135   Navzchvále Svazek: 6 Strana: 1132
Navzchvále = naschvál. Ač někdy n. netřeba jest všeho rozprávěti. Št. Kn. š. 16.

171136   Navzkazovati, n. se čeho komu, se komu oč Svazek: 2 Strana: 0096
Navzkazovati, n. se čeho komu, se komu oč, oft, viel sagen lassen. Us.

171137   Návzteklý Svazek: 2 Strana: 0096
Návzteklý, etwas wüthend. Krab.

171138   Navzvýšiti koho Svazek: 10 Strana: 0200
Navzvýšiti koho. Chvalte a navzvyšujte ho. Ž. pod. Puer. Dan. 3. 57. — Ž. kap. č. 36. 35. (Mš. ).

171139   Navždy Svazek: 6 Strana: 1132
Navždy, für immer. Loučím se s vámi n. Us. Boj n. ztracen. Čch. Bs. 95.

171140   Nawsy Svazek: 6 Strana: 1132
Nawsy, ves u Jablunkova.

171141   Nax-os, a, m Svazek: 2 Strana: 0096
Nax-os, a, m., ostrov moře aegaejského.

171142   Nay Svazek: 2 Strana: 0096
Nay-, nyní nej-, předpona superlativu. Vz Naj-. Na Mor. a na Slov. posud naj-. Jg.

171143   Nayk Svazek: 7 Strana: 1335
Nayk, u, m.= načatá tůň nebo sud rybní. 16. stol. Wtr. Obr. II. 421.

171144   Nayman Svazek: 6 Strana: 1132
Nayman, a, m., os. jm. 1803. Jg. H. L 602.

171145   Naysem Svazek: 8 Strana: 0230
Naysem m. nejsem. Háj. 73. a.

171146   Naz Svazek: 6 Strana: 1132
Naz, a, m., os. jm. Tk. IV. 734., V. 251., Blk. Kfsk. 1370., Rk. Slov., Arch. VIII. 548.

171147   Nazábnouti Svazek: 2 Strana: 0097
Nazábnouti, bnul a bl, utí, ein wenig erfrieren, durch den Frost leiden. — čím kde. Nazábl zimou v lese, na ledě.

171148   Nazad Svazek: 2 Strana: 0097
Nazad, na zad, zurück, hinterwärts. N. běžeti, Mus., hleděti.

171149   Nazad Svazek: 6 Strana: 1132
Nazad. Musíme ještě jednou zřetel k nim n. obrátiti. Šf. III. 210. V tom chudý ne- měl za bohatým n. Cf. Napřed Vš. 278. Právo zemské všem rovné jest, aniž tu co pán před vládyky napřed, ani vládyka co za pánem n. má. Vš. 366. Něco n. míti (v záloze). Sb. sl. ps.

171150   Nazad brať Svazek: 9 Strana: 0182
Nazad brať = zpět. Zát. Př. 181b.

171151   Nazadák Svazek: 6 Strana: 1132
Nazadák, u, m., emblica, der Myroba- lanenbaum, rostl. N. obecný, e. officinalis. Vz Rstp. 1353., Mllr. 70.

171152   Nazadákový Svazek: 6 Strana: 1132
Nazadákový. N. kůra, die Myrobalane. Šp.

171153   Názadek Svazek: 2 Strana: 0097
Názadek, dku, m., das Felleisen. Rk.

171154   Nazadrhmo Svazek: 2 Strana: 0097
Nazadrhmo, lépe než: nazadrmo = na uzel, ne na kličku, na Mor. na suky (Mřk.), verfitzt, unauflösbar, auf Knoten (binden). Jg. N. něco zavázati. Jg.

171155   Nazadrmo Svazek: 9 Strana: 0182
Nazadrmo. Je v tom n. (má mnoho dluhů). Hoř. 125.

171156   Nazaháleti se Svazek: 2 Strana: 0097
Nazaháleti se, el, ení — kde: na louce, v zahradě. Genug faulenzen.

171157   Nazahřívati se koho Svazek: 6 Strana: 1132
Nazahřívati se koho, viel, oft wärmen. Us. Nazachořati = nadrchati. — co: ru- kávce (ženské). V Podluží. Brt.

171158   Nazajtří Svazek: 2 Strana: 0097
Nazajtří, n., zítřejšek. Gl. 17G.

171159   Nazajtří Svazek: 6 Strana: 1132
Nazajtří. Pč. 47., Arn. 661.

171160   Nazal Svazek: 8 Strana: 0230
Nazal, a, m., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 74.

171161   Nazapříkať se čemu Svazek: 7 Strana: 1335
Nazapříkať se čemu = naprotiviti se. Val. Slavč. 54.

171162   Nazarencové Svazek: 2 Strana: 0097
Nazarencové či Nazarenové sluli okolo r. 130. křesťané ze židovstva přešlí. Vz S. N., Nazaretec.

171163   Nazarenisté Svazek: 6 Strana: 1132
Nazarenisté = druh náboženských ma- lířů. Kv. 1884. 750.

171164   Nazaret Svazek: 2 Strana: 0097
Nazaret, a, m., mě. v Palaestině. — Na- zaretský. Vz S. N.

171165   Nazaret Svazek: 6 Strana: 1132
Nazaret, a,m., sam. u Vorlíka a u Smečna; pozemky u Protivína. BPr.

171166   Nazaretec Svazek: 2 Strana: 0097
Nazaretec, tce, m., odtrženec, odštěpenec nazaretský, der nazaretische Sektirer, potupný název křesťanů (u židů). Sš. Sk. 266. Vz Nazarencové.

171167   Nazaretský. N Svazek: 10 Strana: 0200
Nazaretský. N. kolej (kazatelna) zaří- zená poč. XIV. stol. kupcem Křížem (vedle něm. techniky). Dolen. Pr. 392.

171168   Nazariach Svazek: 6 Strana: 1132
Nazariach, a, m., několik domkův u Or- ové.

171169   Nazarola Svazek: 6 Strana: 1132
Nazarola, y, f. = mišpule vlašská (mu- chovník), die Azarolbirne. Rk.

171170   Nazatím Svazek: 8 Strana: 0230
Nazatím = zatím. N. bude nás dcera ži- viti. Kld. IV. 237.

171171   Nazaujímati se Svazek: 6 Strana: 1132
Nazaujímati se, genug sich annehmen. Co sa ten dobrák n-máł sirot! Us. Brt.

171172   Nazbíjeti Svazek: 2 Strana: 0097
Nazbíjeti, el, ení, zbíjením nabyti, auf- rauben. Slov.

171173   Nazboží Svazek: 6 Strana: 1132
Nazboží, n., sam. u Nového Města n. M.

171174   Nazbyt Svazek: 2 Strana: 0097
Nazbyt (nazbytek), adv., überflüssig, vollauf. Až nazbyt; dosti až n.; on to n. koná. V. Lsti a nevěry n. zkusiti. Jg. A mnoho jiných n. příkladův. Solf. Kdo má n., může pozbyt. Jg., Č. Jinde toho hledá, čeho doma n. má. Jg. Nemáte statku n. Dch.

171175   Nazbyt Svazek: 6 Strana: 1132
Nazbyt. Čin jeho je n. patrný. Wtr. To vime n. dobře; N. dlouho meškáme. Vlč. Nemám času n. Us. Pdl. Maje k tomu n. chvíle. Výb. II. 1614. (V.).

171176   Nazbývati se s kým oč Svazek: 6 Strana: 1132
Nazbývati se s kým oč = hádati se, streiten. Laš. Tč.

171177   Nazdále Svazek: 6 Strana: 1132
Nazdále, hoffentlich, vermuthlich. Slov. Bern.

171178   Nazdálosť Svazek: 6 Strana: 1132
Nazdálosť, i, f., Hoffnung, Vermuthung. Slov. Bern.

171179   Nazdálý Svazek: 6 Strana: 1132
Nazdálý, hoffentlich, vermuthlich. Slov. Bern.

171180   Nazdánie Svazek: 6 Strana: 1132
Nazdánie, n., der Anschein. Slov. Ssk.

171181   Nazdáreček Svazek: 8 Strana: 0230
Nazdáreček, čku, m., zdrobn. nazdar. Světz. 1895. 602. c.

171182   Nazdarmo Svazek: 10 Strana: 0200
Nazdarmo = nadarmo. Viděla, že všecko líčení n. jest. Neveč. (1773. ).

171183   Nazdarovati Svazek: 6 Strana: 1132
Nazdarovati = dosť na zdar volati. Po- svědčujeme, n-jeme jemu. Našinec 1884. č. 91.

171184   Nazdati se Svazek: 2 Strana: 0097
Nazdati se, al, ání, nazdávali se, na Slov. = mysliti; nadíti se, doufati, meinen, hoffen, vermuthen. Potěš mne, Bože, sám, potěš z také strany, z kterej se nenazdám. Koll. Zpěv. 110.

171185   Nazďati se Svazek: 6 Strana: 1132
Nazďati se. Cf. Mkl. Etym. 44. Nena- zdáš sa odkál. SI. ps. 1. Ty si sa nazdala, že ťa miluje. Sl. ps. 71. A tak se mi vidí, tak se mi nazdáva, že mój milý prijdze dnes. Koll. Zp. I. 369. Nenazdala som sa na mej matky slova. Ib. II. 131. Veď srno so nazdale, že tu budú páni. Sb. sl. ps. II. 1. 53.

171186   Nazdávka Svazek: 6 Strana: 1132
Nazdávka, y, f.= námyslek. Slov. Bern.

171187   Nazdice Svazek: 2 Strana: 0097
Nazdice, něm. Nasditz, ves u Votic. PL.

171188   Nazdice Svazek: 6 Strana: 1132
Nazdice. Blk. Kfsk. 241. Vz Nazice.

171189   Nazditi Svazek: 2 Strana: 0097
Nazditi, il, ěn, ění, nazdívati, anmauern. Jg.

171190   Nazditi Svazek: 6 Strana: 1132
Nazditi. Dnes tam bylo lidu, jak by na- zdil, gedrängt voll. Na Zbirově. Lg.

171191   Názdoba Svazek: 2 Strana: 0097
Názdoba, y, f., der Aufputz. Rk.

171192   Názdobný Svazek: 2 Strana: 0097
Názdobný, elegant. Rk.

171193   Nazdol Svazek: 2 Strana: 0097
Nazdol, dolů, niederwärts. D.

171194   Názdravek Svazek: 2 Strana: 0097
Názdravek, vku, m., přípitek, der Toast. Koll.

171195   Nazdravljať Svazek: 6 Strana: 1132
Nazdravljať = na zdraví pripíjeti, srb. Sokl. I. 427.

171196   Nazdřhaný Svazek: 10 Strana: 0200
Nazdřhaný = odněkud urvaný. Sláma s fůr n-ná. Val. Čes. 1. XI. 434.

171197   Nazdůrnosť, i, f Svazek: 9 Strana: 0452
Nazdůrnosť, i, f. Pastýři dobytků ? n-sti z jedné i z druhé strany nemají pouštěti. 1597 Boč. exc. (Vstnk. X. 103. ).

171198   Nazdůry Svazek: 6 Strana: 1132
Nazdůry, vz Vzdor.

171199   Nazdvihnouti Svazek: 2 Strana: 0097
Nazdvihnouti, hnul, ut, utí; nazdvihu (zastr.), hl, žen, ení; nazdvihovati, ein wenig heben, aufheben. Jg. — co: ruku. Troj. — co čím: dřevo sochorem. Vz Zdvihati.

171200   Nazdvihnouti čeho kam: ke Svazek: 9 Strana: 0182
Nazdvihnouti čeho kam: ke komu svých očí. Modl. CLXXXIII. 162.

171201   Naze Svazek: 2 Strana: 0097
Naze, adv., nackt. Us. Vz Nahý.

171202   Naze Svazek: 6 Strana: 1132
Naze. Mnohý prodává draze a chodí n. Bž. exc.

171203   Naze Svazek: 8 Strana: 0230
Naze něco jmenovati. Chč. Mik. 493. To na tě n. a zjevně mluvie. Ib. 415. V List. fil. 1895. 93. jsou dva doklady ze strč. uvedeny.

171204   Nazebří Svazek: 10 Strana: 0632
Nazebří, vz Nadžebří.

171205   Názední Svazek: 6 Strana: 1132
Názední, Wand-. N. obraz, das Wand- gemälde, Fresko. Šm.

171206   Nazejtří Svazek: 2 Strana: 0097
Nazejtří, na zejtří = druhého dne, den Tag darauf, morgen. Když pak bylo n. Lom. Před n. sv. panny Barbory. Zříz. Ferd. N. s ním chtěje boj míti. Kn. — Bart. 116.

171207   Nazejtří Svazek: 6 Strana: 1132
Nazejtří. Soud komorní se drží po n-; Pavla k víře obrácení po n. sv. Bartolo- měje. Bdž. 10.

171208   Nazelenalý, nazelenavělý Svazek: 2 Strana: 0097
Nazelenalý, nazelenavělý, grünlich.

171209   Nazelenastý Svazek: 6 Strana: 1132
Nazelenastý = nazelenalý. Slov. Bern.

171210   Názelenatý Svazek: 2 Strana: 0097
Názelenatý = názelený. Ros.

171211   Názelenavý Svazek: 2 Strana: 0097
Názelenavý = názelený. Ros.

171212   Nazeleniti Svazek: 2 Strana: 0097
Nazeleniti, il, ěn, ění, ein wenig grün machen. Rk.

171213   Názelený Svazek: 2 Strana: 0097
Názelený, grünlich. V., Har. II. 57.

171214   Názelený Svazek: 9 Strana: 0182
Názelený = zelenavý. N. oči. Maš. ruk. 20b. a j.

171215   Názemní Svazek: 2 Strana: 0097
Názemní, na zemi jsoucí.

171216   Nazerzavělý Svazek: 2 Strana: 0097
Nazerzavělý, ein wenig rostig, rothhaarig. Ros.

171217   Název Svazek: 2 Strana: 0097
Název, zvu, m., nazvání, Benennung, f., der Terminus, Titel. N. umělecký, technický, technischer Ausdruck, der Kunstausdruck. Marek, Rk. N. čestný; n. knihy; dáti komu čestný n.; kniha má n. Laelius. Nt.

171218   Název Svazek: 6 Strana: 1132
Název. Pal. Rdh. I. 174., Šf, III. 382. Kniha vydána pod názvem. Dch. Slovan tak si tvorí názvy, že obsahují podobizeň toho, čo označuje sa tým názvom. ZObr. XXIV. 227.

171219   Název Svazek: 9 Strana: 0182
Název. Názvy vzhledem na vlasy, kníry; n. dobráka, peněz (a úsloví o nich), samo- táře. Vz Zát. Př. 335a., Nazývka (násl. ).

171220   Nazevlovati se na co kde: v Svazek: 2 Strana: 0097
Nazevlovati se na co kde: v divadle, na procházce. Lange gaffen. Us. Dosti když se na něj nazevlují a do vůle nahledí. Ler.

171221   Názevní Svazek: 2 Strana: 0097
Názevní list, Titelblatt, výměr, Nominal definition. Rk.

171222   Názevník Svazek: 10 Strana: 0632
Názevník, u, m. = nominativ. Klc. 69.

171223   Názevnín Svazek: 6 Strana: 1132
Názevnín (!), a, m. = titular. J. Pohl.

171224   Názevný Svazek: 6 Strana: 1132
Názevný, nominalis. Nz.

171225   Nazgýbjať něčeho Svazek: 10 Strana: 0200
Nazgýbjať něčeho = usilovně naspořiti. Val. Čes. 1. XII. 45.

171226   Nazhlas Svazek: 2 Strana: 0097
Nazhlas m. nahlas laut. Cf. Nazpamet. Na Zlinsku na Mor. Brt. Vz Z.

171227   Nazhůru Svazek: 6 Strana: 1132
Nazhůru. Ten němože nic dať, bo němá toho n. (nezbývá mu). Slez. Šd.

171228   Nazhužvjať Svazek: 10 Strana: 0200
Nazhužvjať = houževnatě naspořiti. Val. Čes. 1. XI. 226. Sr. Zhúžvjať

171229   Nazíbnouti Svazek: 6 Strana: 1132
Nazíbnouti, bnul a bl, utí = namrznouti. Us. Šd.

171230   Nazigtať Svazek: 8 Strana: 0230
Nazigtať = natříti, namazati. Vz Ziglati (3. dod.). Brt. D. II. 426.

171231   Nazima Svazek: 10 Strana: 0200
Nazima. Vod (od) n-my do n-my (od podzimku). Dšk. Km. 51.

171232   Názimek Svazek: 6 Strana: 1132
Názimek, mka, m. = dobytek na zimu chovaný zvl. prase. Val. Vck. Brt. D. 235.

171233   Nazimně, ěte Svazek: 9 Strana: 0182
Nazimně, ěte, n. = běhounec. Laš. 1757. Mus. fil. 1897. 345.

171234   Nazimovať Svazek: 6 Strana: 1132
Nazimovať = přezimovati, über den Win- ter ernähren. Slov. Bern.

171235   Nazir Svazek: 2 Strana: 0097
Nazir, a, m., hebr. posvěcenec, kdo slib nazirský na sebe přijal, asketa židovský, der Naziräer. Sš. Sk. 249.

171236   Nazírací Svazek: 2 Strana: 0097
Nazírací, názorný. Jg.

171237   Nazírací Svazek: 6 Strana: 1132
Nazírací forma, Dk. Děj. fil. 8., mohut- nosť. Jg. Slnosť. 33.

171238   Nazírání Svazek: 2 Strana: 0097
Nazírání (názor) čeho, lépe: do něčeho, v něco, na něco. Vz Nazírati. Sm.

171239   Nazírati Svazek: 2 Strana: 0097
Nazírati; nazříti, el, en, ení, wenig in o. auf etwas blicken, sehen. Jg. — na co. Ně- kteří také časem na titule nazírali. Kom. — kam: v zrcadlo, Us., do stolu, do žaláře, do pokoje. Pass. — kde: po stranách. Kom. — kudy; jak: oknem do pokoje; bystrým okem na něco n. — něco, chybně m. do čeho, več, nač. Šm.

171240   Nazírati Svazek: 6 Strana: 1132
Nazírati. Sám v se pilně nazři. Št. Kn. š. 25.

171241   Nazírati kam Svazek: 10 Strana: 0200
Nazírati kam. Duše má se nazřieti v zr- cadle slova božího. Chč. S. II. 239a.

171242   Nazíravosť Svazek: 6 Strana: 1132
Nazíravosť, i, f., die Intuition. Msr. 49., Vch. Důk. 102.

171243   Nazíravosť Svazek: 9 Strana: 0452
Nazíravosť. Vz Ott. XVIII. 8.

171244   Nazíravý Svazek: 6 Strana: 1132
Nazíravý = intuitivní. N. rozum, Dk. Děj. fil. 79., cit., Jg. Slnosť. 32., poznání. Vch. Důk. 52.

171245   Nazireat Svazek: 2 Strana: 0097
Nazireat, u, m., slib nazirský. Vz Nazir. Sš. Sk. 247.

171246   Nazískati, jak čeho Svazek: 2 Strana: 0097
Nazískati, jak čeho, erwerben. Tímto způsobem peněz nazískal. Us.

171247   Nazískati si čeho Svazek: 9 Strana: 0182
Nazískati si čeho: spojenců. Pal. Děj. III. 154.

171248   Nazítra Svazek: 6 Strana: 1132
Nazítra = zítra. Bern.

171249   Nazítří Svazek: 6 Strana: 1132
Nazítří = nazejtří. Kos.

171250   Nazívati se Svazek: 2 Strana: 0097
Nazívati se, lange, oft gähnen. — kde: ve škole. — proč: dlouhou chvílí. N. = jmenovati, chyb. m. nazývati. — Vz Zívati.

171251   Nazize Svazek: 6 Strana: 1132
Nazize = Nazdice. Rk. Slov.

171252   Naziznút Svazek: 10 Strana: 0200
Naziznút, nazizati někam = nahlédnouti. Val Nár. sbor. VIII. 37. Sr. Nasýsati.

171253   Nazjevo Svazek: 6 Strana: 1132
Nazjevo, offenbar. Šm.

171254   Nazlacovati Svazek: 2 Strana: 0097
Nazlacovati — pozlacovati. Ros.

171255   Nazlas Svazek: 8 Strana: 0230
Nazlas m. nazhlas, h odsuto. Kunšt. Brt. D. II. 234.

171256   Nazlátlý Svazek: 10 Strana: 0200
Nazlátlý = barvy zlaté. N. víno. Kká. Sion II. 235. N. hněd. Ib. I. 192

171257   Nazliť Svazek: 6 Strana: 1132
Nazliť = nahoršiti. Slov. Ssk.

171258   Nazlob Svazek: 6 Strana: 1132
Nazlob, u, m. = nazlobení. Hrvat. Šd.

171259   Nazlobeně Svazek: 10 Strana: 0200
Nazlobeně. Jeho neopětované, s Bohem' znělo chabě, n. Mod. kn. 1898. 69.

171260   Nazlobený Svazek: 6 Strana: 1132
Nazlobený;. -en, a, o, erzürnt. Přišel všecek n. Us. Šd.

171261   Nazlobitář Svazek: 7 Strana: 1335
Nazlobitář, e, m.. pacerta. Pršp. 43. 90.

171262   Nazlobiti Svazek: 2 Strana: 0097
Nazlobiti, il, en, ení, viel zürnen, sich abärgern. Ros. — se s kým: s chlapcem.— se koho. Ten se mne (gt.) nazlobí. — čím. Ten se ho svou neposlušností mnoho nazlobí. Vz Zlobiti.

171263   Nazlomkrky Svazek: 8 Strana: 0230
Nazlomkrky. N. utekali sme za výstre- lom. Phľd. XII. 535.

171264   Nazlostený Svazek: 6 Strana: 1132
Nazlostený, erzürnt. Divoko Hron hučí, jakby n-ný, že medzi Slavianmi tej svor- nosti není. Č. čt. II. 164.

171265   Nazlostiti Svazek: 6 Strana: 1132
Nazlostiti = nahněvati. No, už sa zas n-stil. Phl'd. VI. 113.

171266   Nazmar Svazek: 2 Strana: 0097
Nazmar, na zmar, vz Zmar.

171267   Nazmar Svazek: 10 Strana: 0200
Nazmar = nazmar. Baw. I. v. 1255.

171268   Nazmat Svazek: 2 Strana: 0097
Nazmat, rücklings, vz Zmat., Naznak.

171269   Nazmat Svazek: 6 Strana: 1132
Nazmat. Sobě sám n. Šf.

171270   Naznačení Svazek: 6 Strana: 1132
Naznačení, n., die Kennzeichnung, Be- zeichnung. N. nerostů. Schd. II. 26. — N. = povolání, der Beruf. Slov. Czm. 91.

171271   Naznačený Svazek: 6 Strana: 1133
Naznačený; -en, a, o, bezeichnet, ange- deutet. N. hmota, V. V. 45., podíl, Šim. 37., nástupce. Us. — čím. Směr přímkou n-ný. ZČ. I. 5.

171272   Naznačiti Svazek: 2 Strana: 0097
Naznačiti, il, en, ení; naznačovati, kenn- zeichnen, betonen, vorzeichnen, bezeichnen. Dch. — co čím: pytel znamením; stránku knihy tužkou. — komu.

171273   Naznačiti Svazek: 6 Strana: 1133
Naznačiti, andeuten, markiren. — co čím: několika slovy. Us. Dch. — jak: ze- vrubně. MH. 2.

171274   Naznačivě Svazek: 10 Strana: 0632
Naznačivě. Stručně a n. všeho si všímati. List. fil. 1905. 475.

171275   Naznačky Svazek: 6 Strana: 1133
Naznačky = naznak, rücklings. Val. Vck.

171276   Náznačník Svazek: 6 Strana: 1133
Náznačník, u, m. = zápisník, notulář (u kupců), das Sudelbuch. Slov. Bern. — N., a, m., der Bezeichner. Ib.

171277   Naznak Svazek: 2 Strana: 0097
Naznak, rücklings, vz Znak.

171278   Náznak Svazek: 2 Strana: 0097
Náznak, u, m., znak, das Zeichen, An- zeichen. Jak ze mnohých n-ků patrno jest. Šf. Star. I. 210. N. na cín, Zinnanbruch. Šm.

171279   Náznak Svazek: 6 Strana: 1133
Náznak, das Kennzeichen. N-ky důstoj- nosti oděn. Dch. Nedostatek svornosti vždy byl prvním n-kem úpadku všeobecného. Dk. Aesth. 500. Beze všeho n-ku nucenosti. Tš. Laok. 56. To byl n. a nástin pravdy. J. Vlč. Vykladači nalézají dva n-ky divu na- šeho v starém zákoně. Sš. Všecky historické náznaky k tomu vedou; Výrazný n. Šf. Strž. I. 446., 568. (I. 284., II. 253.)

171280   Náznamek Svazek: 6 Strana: 1133
Náznamek, mku, m. = připomínka, sou- pojem, die Synecdoche. Nz.

171281   Naznamenání Svazek: 2 Strana: 0097
Naznamenání, n., das Anzeichnen, Be- zeichnen, die Anmerkung. Proch.

171282   Naznamenati Svazek: 2 Strana: 0097
Naznamenati, naznamenávati, be-, an- zeichnen, vorzeichnen. Ros., Plk. — co čím komu kde: tužkou na papíře. — si co kde: v lese. — co kam: do desk n. a při- psati. VI. zř. 382. Vz Znamenati, Naznačiti.

171283   Náznatek Svazek: 2 Strana: 0097
Náznatek, tku, m , der Umriss. V n-cích něco představiti. Mus. I. c, 24. — N., die Vorkenntniss (nové). Mus. X. 358.

171284   Náznatek Svazek: 6 Strana: 1133
Náznatek, die Vorkenntniss. Kdo s po- třebnými n-tky toto dílo před se vezme. Šf. Strž. I. 178. Nachovati mysl širšími n-tky. Šf. III. 397.

171285   Náznatek Svazek: 10 Strana: 0200
Náznatek, tku, m., Vorkenntniss. Mark. Neujalo se.

171286   Naznati Svazek: 6 Strana: 1133
Naznati, naznávati. — co. Svou chybu naznati chybně m.: uznati, poznati. Brt. S. 3. vd. 196. Jakmile naznal, že ... Bdl Selka naznala, že to jediná pomoc. Kmk. II. 213. Hany ti, má milá, hany ti nedávám, ale ťa, má milá, chudobnú naznávám. Sš. P. 389. Dobře to n-val. Sš.

171287   Naznati Svazek: 9 Strana: 0182
Naznati = poznati. Nechť ? záhubě své nazná, že... Vond. Kiejst. 16.

171288   Naznati Svazek: 10 Strana: 0200
Naznati. Pročež naznáno, že... (uznáno, usouzeno). 1720. Mtc. 1903. 16.

171289   Naznati komu Svazek: 8 Strana: 0230
Naznati komu = převzdíti mu. Již. Mor. Nár. list. 1896. č, 161. odp. ťeuill.

171290   Naznávati Svazek: 2 Strana: 0097
Naznávati = poznávati, einsehen. — co. Jg., Mor. P. 389. Zb.

171291   Naznevažovati se čeho Svazek: 6 Strana: 1133
Naznevažovati se čeho, schelten. Co se své matky n-val pro maličkosti. Us. Tč.

171292   Naznobiti Svazek: 2 Strana: 0097
Naznobiti, il, en, ení; nasnobovati, ver- kälten. — si co kde: v lese ve sněhu, na ledě. — kdy. Naznobil si ruce jeda do Prali)-.

171293   Nazobati co Svazek: 2 Strana: 0097
Nazobati co: vole = nasytiti. Sich voll essen. Letěl holub do pole, aby nazobal své vole. Mor. P. 269. Zb. — se = zobem se na- sytiti : 2. zbohatnouti, sich bereichern. — se čeho: pšenice, hrachu. Us. Let, sokole, do pole, nazobej se kúkole. Sš. P. 176. — jak: do sytosti.

171294   Nazobnúť Svazek: 6 Strana: 1133
Nazobnúť = nazíbnouti. Nohy mi ná- zobly. Laš. Tč.

171295   Názor Svazek: 2 Strana: 0097
Názor, u, m., die Anschauung. Slovo názor sice od zřeni rodem pochází, nicméně vše- liké čití naše znamenati má. N-vé v nás zplo- zují představy Marek. Míti o něčem jasný, přesný n. (zvláštní hlediště). Vz S. N., Na- zírání. N., die Idee. Klc.

171296   Názor Svazek: 6 Strana: 1133
Názor. Formy jednotlivých předmětů prostě pojaté do ducha slovou názory, ná- zorové pak stejnorodí, v jednotu obrazu spojení dávají nám představy Pal. Rdh. 1. 342. N. světový, hlubší n. světa, antický, humanistický, Mus. 1880. 269., 425., 476., kresťanský, náboženský, Sbn., rozumový, intellektualní, Dk. Děj. f. 79., Dk. Aesth. 110., dynamický, atomický, ZČ. I. 3., vlastní na svět, na život. Mour. N. sebe sama, die Selbstanschauung. Nz. Z vlastního n-rn něco seznati. Mus. 1880. 363. Změnil svůj názor o světě. Cf. Jg. Slnosť. 33.

171297   Názor Svazek: 10 Strana: 0200
Názor, u, m. = představa předmětu vněj- šího, sinnliche Vorstellung, nyní: počitek, po- dtek, vjem. Čad. 87., 44.

171298   Názora Svazek: 6 Strana: 1133
Názora, y, f., die Idee. Loos.

171299   Názorce Svazek: 2 Strana: 0097
Názorce, e, m., der Anschauer. Mus. IV. 263.

171300   Názorce Svazek: 9 Strana: 0182
Názorce, e, m. Názor krásy plodí cit li- bosti v n-ci Pal. Pam. 398.

171301   Názorec Svazek: 6 Strana: 1133
Názorec. Pal. Rdh. I. 406. a j.

171302   Názorek Svazek: 6 Strana: 1133
Názorek, rku, m. Šla n-rkem (se dívat), kde ti chlapci idú. Na Vsetín. Vck. Vz Ná- zorku.

171303   Názorka Svazek: 2 Strana: 0097
Názorka, y, f., das Diopterlineal. Rk.

171304   Názorku Svazek: 6 Strana: 1133
Názorku, názorky íť = na výzvědy. Šéł n-ky. Dívá sa n-ky (nepozorovaně). Šéł po n-ky = pozdaleka. Val. Brt. D. 235. Cf. Ná- zorek.

171305   Názorlivosť Svazek: 2 Strana: 0098
Názorlivosť, i, f., das Anschauungsver- mögen. Mus. I. b. 108.

171306   Názorlivosť Svazek: 6 Strana: 1133
Názorlivosť = nazírací mohutnost, vis intuitiva. Nz., Pal. Rdh. I. 376., 379. N. = mohutnosť duševní, kterou duše zhotovuje pomocí smyslův obrazy či názory o před- mětech. Pdl. exc.

171307   Názorlivý Svazek: 2 Strana: 0098
Názorlivý = názorný. Rk.

171308   Názorna Svazek: 2 Strana: 0098
Názorna, y, f., die Schule für den An- schauungsunterricht Rk.

171309   Názorně Svazek: 2 Strana: 0098
Názorně překonané (překonavé ? Mš.) dů- vody, anschaulich, unmittelbar überwindende Beweise, Beweise mit unmittelbar überzeu- gender Kraft. Šf. Rozpr. 165.

171310   Názorně Svazek: 6 Strana: 1133
Názorně. Překonané oprav v: překonavé, tak v Šf. Rozpr. 165. Vypravování n. prav- divé. Mus. 1880. 157.

171311   Názornictvo Svazek: 6 Strana: 1133
Názornictvo, a, n., der Anschauungs- unterricht. Loos.

171312   Názorniti Svazek: 6 Strana: 1133
Názorniti, il, ěn, ění, anschaulich machen. Ssk.

171313   Názornosť Svazek: 2 Strana: 0098
Názornosť, i, f., die Anschaulichkeit. Krok.

171314   Názornosť Svazek: 6 Strana: 1133
Názornosť slova atd. Dk. Aesth. 278., 39. Cf. Jg. Slnosť. 121.

171315   Názornosť Svazek: 9 Strana: 0452
Názornosť. Vz Ott. XVIII. 8.

171316   Názorný Svazek: 2 Strana: 0098
Názorný, zrejmý, anschaulich. N. vyučo- vání, atlas.

171317   Názorný Svazek: 6 Strana: 1133
Názorný, intuitiv. Nz. N. parallelismus, líčeni předmětů básnických. Tf. N. histori- cká pravda. Šf Strž. I. 255. Cf. Jg. Slnosť. 114.

171318   Názorověda Svazek: 6 Strana: 1133
Názorověda, y, f., die Anschauungskunde. Šm., Loos.

171319   Názorový Svazek: 10 Strana: 0200
Názorový zvrat. Nár. list. 1905. 5. 18. N. obrat. Nár. list. 1905. 6. 9.

171320   Nazoukati komu Svazek: 6 Strana: 1133
Nazoukati komu = vybiti. U Uherského Brodu. Mtl.

171321   Nazouti co Svazek: 6 Strana: 1133
Nazouti co. Nazul (na plno, dobře obul) plný bot, až ho tlačí. Mor. Šd. — se. Dobře se nazuj, aby ti nebylo zima. Ib.

171322   Nazouvati se čeho Svazek: 2 Strana: 0098
Nazouvati se čeho, oft ausziehen. Na- zouvám se dosť těch bot a naobouvám. Jg. co. Nazouváš veliké obálky do bot. Mor. Brt.

171323   Nazouzati komu Svazek: 9 Strana: 0182
Nazouzati komu = natlouci. Hoř. 92.

171324   Názov Svazek: 6 Strana: 1133
Názov, u, m., die Benennung; der Titel. Loos.

171325   Nazoviskové Svazek: 10 Strana: 0200
Nazoviskové, neut. adj., philacteria, n. Mam. A. 31b. Asi koření, které milého při- bavuje. Mš.

171326   Názovka Svazek: 6 Strana: 1133
Názovka, názuvka, y, f. = co se do boty nazuje ku př. onuce, sláma atd. Laš. Wrch.

171327   Názovní Svazek: 6 Strana: 1133
Názovní, lépe: názevní. Šm., Loos.

171328   Názovský Svazek: 6 Strana: 1133
Názovský dvůr. Vz Tk. IV. 170.

171329   Nazpak Svazek: 6 Strana: 1133
Nazpak = nazpět, nazpátek. Slov. Ssk., Němc. VII. 47., Hdk. C. 380. Aničku do diery n. zavliekol. Dbš. Sl. pov. I. 151. Za- kyvkal ho n. Ib. VI. 55. N. poslal posla- níkov s tým, aby... Sl. let. II. 8.

171330   Nazpaměť Svazek: 2 Strana: 0098
Nazpaměť (naspamět) lze si vyložiti z for- my: ,navzpaměť´, ale přes to lépe jest klásti místo něho tvar ,na paměť', jako říkají Ru- sové a Poláci; tedy místo ,na zpaměť se učiti' raději: ,na paměť se učiti´. Naproti tomu jest ,na zpaměť odříkávati´ nesprávné m. ,z paměti odříkávati´. Cf.: Z paměti vyraziti, vypustiti, vyjíti. V. Brs 110. Vz také: Naz- hlas. Auswendig.

171331   Nazpaměť Svazek: 6 Strana: 1133
Nazpaměť se učiti není špatné Před- ložkový výraz ,z paměti' stal se závislým na předložce na značící účel, a ta proměnila gt. paměti v akkus. paměť. Smysl jest: Učí se na to, aby říkal z paměti. Tak se děje s předložkovými výrazy vůbec: pod stolem — zpod stola, opravdu — do opravdy, v čase, za včasu. První předložka řídí pád. Th. Vodička. Cf. Zpod, Zpomedzi, Předložka.

171332   Nazpamět Svazek: 7 Strana: 1335
Nazpamět je dobře; pivní předložka řídí pád (akkus. paměť). Cf. Gb. Ml. II. 131.

171333   Nazpaměť Svazek: 8 Strana: 0230
Nazpaměť. Dobrý tvar. Vz List. fil. 1894. 218. (Gb.) a Mus. 1894. 162. (Vodička).

171334   Nazpat Svazek: 6 Strana: 1133
Nazpat, zpat = zpět. Na Ostrav. Wrch.

171335   Nazpat Svazek: 8 Strana: 0230
Nazpat = nazpět. Jedlice nazpat. 1684. L. posíl. L 74.

171336   Nazpátek Svazek: 2 Strana: 0098
Nazpátek, adv., zpátkem, zpátky, zpět, nazpět, zurück. D. N. dáti = navrátiti. Cesta n. Ď. Dal mi n. na zlatku, šp. m.: dodal mi na zlatku, nedodal mi. Os., Rs.

171337   Nazpátek Svazek: 6 Strana: 1133
Nazpátek. Sak jož naša láska jde n. Sš. P. 404. Vzal mi knihu a posud mi jí nedal n. zbytečně m.: nevrátil. Brt. S. 3. vd. 179. 3.

171338   Nazpátek Svazek: 8 Strana: 0230
Nazpátek. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 107.

171339   Nazpět Svazek: 2 Strana: 0098
Nazpět, adv., nazpátek, zurück. N. se ohlédati. Nepřátelé n. jsou obráceni. Kom. Pět let, ode dne volby n. počítajíc, Řz. 1850. Č. 1. — N., naopak. Všecko nazpět proti své povinnosti činiti. Br.

171340   Nazpět Svazek: 6 Strana: 1133
Nazpět padám, klesám, posýlám, táhnu, odháním. Lpř. Resignaci, žádosť svou n. vzíti. Us. Pdl. Přišel nazpět zbytečně m.: VRátil se. Brt.

171341   Nazpětník Svazek: 6 Strana: 1133
Nazpětník, u, m., der Wendezirkel. Šm., Loos.

171342   Nazpětohebký Svazek: 10 Strana: 0200
Nazpětohebký, naUvtovog, zurückschnel- lend, elastisch. N. tuk. Msn. Od. 312.

171343   Názpěv, u Svazek: 2 Strana: 0098
Názpěv, u, m., die Antiphone. Zák. sv. Ben. 38.

171344   Nazpiatok Svazek: 6 Strana: 1133
Nazpiatok = nazpátek. Slov. Orl. II. 195.

171345   Nazpívati komu čeho Svazek: 6 Strana: 1133
Nazpívati komu čeho: šelem (vynadati). Wtr. exc.

171346   Nazpívati se čeho Svazek: 2 Strana: 0098
Nazpívati se čeho, lange, viel singen. — se komu, se kde: v koncertech, v hájích, na louce, po lesích. Vz Zpívati.

171347   Nazpomínati Svazek: 2 Strana: 0098
Nazpomínati, n. se čeho, nač, sich oft erinnern, gedenken. Jg.

171348   Nazpomněti Svazek: 6 Strana: 1133
Nazpomněti, ěl, ění, erwähnen. Vz Na- zpomínati. Mt. S. 1. 85.

171349   Nazprovoditi Svazek: 2 Strana: 0098
Nazprovoditi, il, zen, ení. — koho odkud. Přemnoho nazprovodil i duší se světa stat- ných. Puch. Aus der Welt befördern, schaffen.

171350   Nazpytovati se Svazek: 6 Strana: 1133
Nazpytovati se, genug nachfragen, for- schen. Us.

171351   Názrada Svazek: 6 Strana: 1133
Názrada, y, f. = výzrada. Slov. Vizivame, abi něostau pri polovičatej n-dě, ale po- vjedau, kdo to bou. Phľd. I. 159.

171352   Názrak Svazek: 7 Strana: 1335
Názrak, u, m., cometa, zastr. Pršp. 7 37. Rj : zázrak.

171353   Nazrzavělý Svazek: 2 Strana: 0098
Nazrzavělý, drobet zrzavý. Rk.

171354   Nazředlník Svazek: 6 Strana: 1133
Nazředlník, u, m. = marianské sklo. Rozk.

171355   Nazřiedlník Svazek: 10 Strana: 0200
Nazřiedlník, u, m., specularis (inter lapides). Rozk. R. 56. V Rozk. P. 95.: ná- zřiedlík.

171356   Nazříti Svazek: 2 Strana: 0098
Nazříti, vz Nazírati.

171357   Názubek Svazek: 2 Strana: 0098
Názubek, bku, m., v stavit., der Kamm.

171358   Nazuchtati komu mezi Svazek: 6 Strana: 1133
Nazuchtati komu mezi plece, Faust- schläge geben. Laš. Tč.

171359   Nazukati se Svazek: 2 Strana: 0098
Nazukati se. Tkadlec hodně se nazuká (napracuje), nežli zlatku vyzuká. Us. Ch.

171360   Nazulati Svazek: 9 Strana: 0182
Nazulati šulánků = naváleti. Šeb. 105.

171361   Nazunkati se Svazek: 2 Strana: 0098
Nazunkati se, po chuti se napiti, viel, nach Lust trinken.

171362   Nazunkati se Svazek: 6 Strana: 1133
Nazunkati se piva = napiti se. Us.

171363   Nazutínati čeho Svazek: 6 Strana: 1133
Nazutínati čeho: stromov. Dbš. Sl. pov. I. 14.

171364   Názův dům Svazek: 6 Strana: 1133
Názův dům. Tk. IV. 734.

171365   Názva Svazek: 7 Strana: 1335
Názva, y, f., invitatorium. Pršp. 87. 97.

171366   Nazvále Svazek: 9 Strana: 0182
Nazvále = naschvále. Arch. XVIII. 524.

171367   Nazvání Svazek: 2 Strana: 0098
Nazvání, n., das Nennen, die Benennung.

171368   Nazvanosť Svazek: 2 Strana: 0098
Nazvanosť, i, f., das Benanntsein. Jg.

171369   Nazvaný Svazek: 2 Strana: 0098
Nazvaný, benannt. Jan, nazván biskup. Berg. Nazvaný jménem sedlský most. Har. Do žaludka pravého, slez nazvaného, se spouští (potrava). Kom.

171370   Nazvati Svazek: 2 Strana: 0098
Nazvati, nazovu, nazůveš a nazvu, nazveš, nazov a nazvi, zval, án, ání; nazývati. Na- zývati od zovu, z?v; ? stupňovalo se v ý ; tedy chybně: nazívati; vz toto. Cf. Prk. v Km. 1876. str. 454. Jinak odůvodňuje se nazývati zbytečně obdobou slov: dmu — na- dýmati, dráti — sedýrati, stláti — ustýlati; ale touž obdobou jesti také: bráti — vy- bírati, štváti — poštívati, stláti — ustílati, (posílati) a posýlati, pročež píší také na- zívati, kteréž potom ani okem nerozeznává se od ,nazívati se' (ústy), odvozeného od „zíti, zeju." Poněvadž však širokost' hlásky slova toho patrna jest v kořeni z?v, sluší tedy proto zachovati ý. Mk. — N., jmenovati, nennen, benennen; — se, heissen, sich nennen, einen Namen führen. Jg. Všichni nazývají (= vzý- vají jméno tvé. ZN. — co, se, koho čím, kým. Bázeň boží počátkem moudrosti se nazývá. Kom. Did. 141. N. sě ciesařem. Výb. I. 535. N. dceru Kateřinú. Kat. 7. N. koho pánem, Br., hřích šlechetností. Št. 228. Klá- šter jménem sv. Anny n. Har. I. 155. Bůh nazval světlo dnem. Bibl. Toho nešlechetným nazovou. Br. Nazval ho jménem Jan, nazval ho Janem. Ros. Nazval ho oslem (nadal mu oslů). Ros. Jménem vlastním n. V. Nazovu lid lidem svým. Br. Ježíšem nazůveš. Br. Sara ho pánem nazývala. Štele. Nazval město jménem koně. Jel. Nazval to dary. Kom. K čemu ty se nazýváš králem ? Flav. Jak se svědek jménem nazývá? Řd. Takové nazývá Kristus blaženými. Št. — odkud. Z toho jméno města nazváno bude. Háj. — co, koho za co. Je za nepoctivé nazvala. Schön. Na- zvali mne za zloděje. Svěd. Zdali to nazý- vati budeš za dar vzácný pánu? Chč. P. 153. b. — koho (gt). Všech svatých nazývajíc (vzývajíc). Leg. — si čeho : Nazval si hostí. Háj., Mudr. 499. — se koho. Nazval se ho dlouho, než přišel. — S dvěma akkus., vz Akkusativ. — Kdy se klade nominativ? Vz Jmenovati se.

171371   Nazvati Svazek: 10 Strana: 0200
Nazvati s inft. Nazval jej (pytel s penězi) býti smrtí. Frant. 14. 47.

171372   Nazvati co Svazek: 6 Strana: 1133
Nazvati co. Nazvali jména tvá; Nazý- vati (= vzývati) budem jmě tvé. Ž. wit. 48. 12., 74. 2. By svého boha nazýval (vzý- val). Výb. I. 1173. Tebe nazýváme (vzý- vame), Hospodine. Kar. 77. — co, koho, se čím (kdy jak). Něco bohem n. Vrch. Tč mú matkú nazval. Výb. II. 31. Byl tiem jmenem nazván. Pass. mus. 276. Kterým pří- jmím nazuove své služebníky. Blázn. 134. a. Bohem chtěl nazván býti; Neb bez strachu v ta doba mohl se křesťanem nazývati. Št. Kn. š. 11., 13. (36.). On mňa n-vá = mi nadává. U Uher. Hrad. Brt. D. 235. — se. Tento múdrý, jenžto nazývá se Lepič. Výb. II. 29. — co komu. Nazvala jemu jméno Sella. BO. — se kde. Jakž se nazývá u nich podnes. Tk. Č. 1. —koho v čem. Kdož by mě v čem nazýval (vinil). NB. Tč. 103. — s inft. s dvěma akkus. Nazývaje býti ho svatého člověka. Bart. 31.

171373   Nazvážať Svazek: 6 Strana: 1134
Nazvážať = nasvážeti. Slov. LObz. XVIII. 13.

171374   Nazvednouti Svazek: 6 Strana: 1134
Nazvednouti něco čím: pakou, ein wenig heben. Vrch.

171375   Názvěrný Svazek: 6 Strana: 1134
Názvěrný = na dílech zvířecích povstá- vající. Vz Rst. 447.

171376   Nazvěstovati (komu čeho Svazek: 10 Strana: 0200
Nazvěstovati (komu čeho). Mam. F. 85b. 2.

171377   Nazvíce Svazek: 2 Strana: 0098
Nazvíce (ze strč. nayvíce, nyní nejvíce) šp. m. nejvíce, většinou, na větším díle, z větší částky, meistens. Jg. Bs., Š. a Ž., Vst., Jv., Prk.

171378   Nazvíce Svazek: 6 Strana: 1134
Nazvíce povstalo mylným čtením z: naj- více. Šf. III. 328. Tolik domněnek n. sobě odporných. Šf. Strž. I. 31. (119.). Poslední sbírka n. šariské písně obsahuje. Koll. Zp. II. 503.

171379   Nazvídati Svazek: 2 Strana: 0098
Nazvídati, zu erfahren suchen. Ros.

171380   Nazvihřeti se Svazek: 8 Strana: 0230
Nazvihřeti se = nahubovati se. Dosti se pro ně (dříví) nazvihře, než nám je dá. 1520. Kutn. šk. 2.

171381   Nazvisko Svazek: 2 Strana: 0098
Nazvisko, a, n., jméno, der Name. Mus. II. a. 119.

171382   Názvisko. Šf Svazek: 6 Strana: 1134
Názvisko. Šf. III. 17., Sb. N. podrobe ného lidu, dvou těchto hlavních ratolestí, Vendů. Šf. Strž. I. 64., 84., 105.

171383   Nazvoniti komu Svazek: 6 Strana: 1134
Nazvoniti komu = vybiti. Tak bych ogarovi n-nil, co by do něho vlezlo. U Star. Jičína. Vhl.

171384   Názvosloví Svazek: 2 Strana: 0098
Názvosloví, í, m., terminologie, die Ter- minologie, Kunstsprache. N. vědecké. — Ná- zvoslovný, -vní, terminologisch. Krok.

171385   Názvosloví Svazek: 6 Strana: 1134
Názvosloví chemické. Vz Šfk. Poč. 25, KP. IV. 44.

171386   Názvosloví Svazek: 9 Strana: 0452
Názvosloví. Vz Ott. XVIII. 8.

171387   Názvoslovný Svazek: 9 Strana: 0182
Názvoslovný slovníček. Čes. I. VII 4.

171388   Názvotepec Svazek: 9 Strana: 0182
Názvotepec, pce, m. Mus. 1849. III. 274.

171389   Nazvotl Svazek: 8 Strana: 0230
Nazvotl, a, m., míst. jm. v Nitransku. Phľd. XII. 74.

171390   Nazvracati se Svazek: 6 Strana: 1134
Nazvracati se, sich erbrechen. Na již. Mor. Šd.

171391   Nazvučeti Svazek: 6 Strana: 1134
Nazvučeti, el, ení, genug klingen.

171392   Názvučí Svazek: 6 Strana: 1134
Názvučí, die Assonanz. Dk., Ssk., Ott. II. 911.

171393   Názvučí, n Svazek: 2 Strana: 0098
Názvučí, n., vz Sš. Pros. 39.

171394   Nazvučiti Svazek: 6 Strana: 1134
Nazvučiti, il, en, ení, anklingen. Šm.

171395   Názvučný Svazek: 2 Strana: 0098
Názvučný, Anklang, Akcent habend. Jg.

171396   Názvuk Svazek: 2 Strana: 0098
Názvuk, u, m., accentus; anacrusis. Krok. N. trouby, der Anklang der Pasaune, der Stoss in die P. Prosté slohy písně té jsou názvukové oné trouby, jejíž hlasem se hro- bové otvírati budou. Sš. Hc. 195.

171397   Názvuk Svazek: 6 Strana: 1134
Názvuk, die Betonung, der Accent, ictus. Dk., Mus. 1850. Ve stopě slabika jedna mívá n. Sš. Pros. 3. vd. 7. Na něco názvuk klásti. Dch. N., s jakým pronášel slova. Šbr. Pavel klade opět a opět důraz a n. na předjsoucnosť (předbytování) Krista. Sš. II. 200.

171398   Nazvukování, n Svazek: 6 Strana: 1134
Nazvukování, n. = akcentování. Mus.

171399   Nazvukovati Svazek: 2 Strana: 0098
Nazvukovati, betonen, akcentuiren. Rk.

171400   Názvysko Svazek: 9 Strana: 0182
Názvysko, a, n. Wtr. Živ. vys. šk. 329. Sr. Název.

171401   Nazvýš Svazek: 9 Strana: 0182
Nazvýš letěti = do výšky. Val. Čes. 1. X. 31.

171402   Nazývanie Svazek: 10 Strana: 0200
Nazývanie, n., invocatio. Mill. 26a.

171403   Nazývati Svazek: 2 Strana: 0098
Nazývati, vz Nazvati.

171404   Nazývati Svazek: 8 Strana: 0230
Nazývati m. vzývati, zastr. Praví Bl. Gr. 176.

171405   Nazývka Svazek: 9 Strana: 0182
Nazývka. N-ky bázlivých, čtveráků, fa- lešných, lakomců, lenivých, mladých, starých, nečistotných, nehezkých, pijáků, pyšných, příliš štědrých, přistěhovalců, slabých, ne- duživých, lidí spustlého zevnějšku, majících zpustlý oděv, štěrbavých, tělesně chybných, tlustých, vysokých. Vz Zát. Př. 335a, Název a jednotlivá zde uvedená slova: bázlivý, čtverák atd.

171406   Nazyvovati co Svazek: 10 Strana: 0200
Nazyvovati co: něčí jmě. Pror. ol. 36a. Isa. 45. 3. Vz Nazvati.

171407   Nažahořiti. co jak Svazek: 6 Strana: 1134
Nažahořiti. co jak. Rukávy se nad loktem na šňůru zavážou a v buben n-řá (načechrají, nadrchají). V Podluží. Brt. L. N. II. 27., Hrb. Obr. 82.

171408   Nažachorený jak Svazek: 10 Strana: 0200
Nažachorený jak: Rubáč n-ný jako buben. Smíš. 17. Sr. Nažachořiti. VI. 1134.

171409   Nažachořený Svazek: 8 Strana: 0230
Nažachořený = nadrchaný, načechraný. Brt. D. II. 463.

171410   Nážaloba Svazek: 6 Strana: 1134
Nážaloba, y, f. die Widerklage. Šm.

171411   Nažalovati se Svazek: 2 Strana: 0098
Nažalovati se, genug klagen. Tak byl těch věcí nažaloval králi, že se král nemálo pohnul z toho proti Bratřím. Čr.

171412   Nažanka Svazek: 6 Strana: 1134
Nažanka, y, f., otion, die Zirrhopode. Šm.

171413   Nažati Svazek: 2 Strana: 0098
Nažati, vz Nažnouti.

171414   Nažatý Svazek: 2 Strana: 0098
Nažatý; -žat, a, o, mit der Sichel ge- schnitten. Máme již nažato. N. obilí v snopy vázati. Jg. Vz Nažíti.

171415   Nažblunkati se Svazek: 6 Strana: 1134
Nažblunkati se = do syta se napiti, sich satt trinken. Val. Vck.

171416   Nažbrúňati Svazek: 6 Strana: 1134
Nažbrúňati = nazbrundati. Mor. a slov. Šd.

171417   Nažbrundati Svazek: 6 Strana: 1134
Nažbrundati = nakapati, nacákati, na- mokriti. Mor. a slov. Šd.

171418   Naždák Svazek: 8 Strana: 0564
Naždák, u, m.= hlacená hlína nehezké barvy, Am. Orb. 58., smirgl. Sterz. II. 848.

171419   Nažebrati Svazek: 2 Strana: 0098
Nažebrati, bráni (strš. nažebři), bral, án, ání; nažebrávati, er-, einbetteln. — komu čeho : sobě peněz, Chč. 275., chleba, obilí. Jg. — čím; pokornou prosbou.

171420   Nážebří Svazek: 2 Strana: 0098
Nážebří, n., místo na žebrách. Jg.

171421   Nažehlený Svazek: 10 Strana: 0200
Nažehlený. N. děvče (vyparáděné). Rais. Lep. 58.

171422   Nažehnati, nažehnávati Svazek: 2 Strana: 0098
Nažehnati, nažehnávati, ansegnen. Na- žehnáváním léčiti. Jg.

171423   Nažehrati komu Svazek: 6 Strana: 1134
Nažehrati komu = horlivě domluviti, slovy potrestati atd. Vz Žehrati. Nažehrav mu jej od sebe odehnal. Krnd. 90.

171424   Nažehrati se Svazek: 2 Strana: 0098
Nažehrati se, dlouho nebo dosti žehrati, genug, viel eifern. Ros.

171425   Nažejbrovati se na čem Svazek: 10 Strana: 0632
Nažejbrovati se na čem. Tolik let jsem se na tom n-val, tak aspoň všecko vidím. Zvon VI. 10.

171426   Naželeti se koho, čeho Svazek: 2 Strana: 0098
Naželeti se koho, čeho. Vz Želeti. Lange beklagen.

171427   Naženiti Svazek: 2 Strana: 0098
Naženiti, il, ěn, ění. — si čeho. Erhei- rathen. Dch.

171428   Naženiti Svazek: 8 Strana: 0564
Naženiti. Ženich musí něco n. (ženitbou dostati). Osv. 1896. 339.

171429   Nažertovati se s kým. Vz Svazek: 2 Strana: 0098
Nažertovati se s kým. Vz Žertovati. Nažičký, mutternackt. Lom.

171430   Nažganý Svazek: 6 Strana: 1134
Nažganý = opilý. Slez. Šd.

171431   Nažganý Svazek: 7 Strana: 1335
Nažganý, nadžganý = nacpaný. Mor. a Slov. Šd.

171432   Nažgati Svazek: 6 Strana: 1134
Nažgati = napíchati; opiti. U Brušperka. Mtl.

171433   Nažhu Svazek: 6 Strana: 1134
Nažhu, vz Nažíci.

171434   Nažičiti se Svazek: 6 Strana: 1134
Nažičiti se = zbohatnouti. Pal. (Rgb.)

171435   Nažidla Svazek: 6 Strana: 1134
Nažidla, pl., n., Einsiedel, ves u Kaplice. Rk. Slov., Sdl. Hr. III. 305.

171436   Nažidlosť Svazek: 2 Strana: 0099
Nažidlosť, i, f., dünne Beschaffenheit, Jg.

171437   Nažidlý Svazek: 2 Strana: 0099
Nažidlý, drobet židlý, řídký, etwas dünn. M. bláto.

171438   Nažidnouti Svazek: 2 Strana: 0099
Nažidnouti, dnul a dl, utí. Vz Nažidlý. — kdy. Bláto po dešti nažidne, wird dünner. Jg.

171439   Nažíhati Svazek: 2 Strana: 0099
Nažíhati, vz Nažžíci.

171440   Nážilný Svazek: 6 Strana: 1134
Nážilný, v bot, nervenständig. Vz Rst. 447.

171441   Nažina, y, f Svazek: 2 Strana: 0099
Nažina, y, f., nahé místo, eine Nackte Stelle, Blösse. Mus. X. 83. N-ny na hyžděch. Stav. 134.

171442   Nažínati Svazek: 2 Strana: 0099
Nažínati, vz Nažnouti.

171443   Nážitek Svazek: 8 Strana: 0230
Nážitek, tku, m. = nářitek. N. trávy. Nár. listy. 1894. č. 204. 1. odp. feuill.

171444   1. Nažiti Svazek: 2 Strana: 0099
1. Nažiti, il, en, ení, Nahým činiti, obna- žovati. — co, koho, nackt machen. Chmelen.

171445   Nažíti Svazek: 2 Strana: 0099
Nažíti, vz Nažnouti.

171446   Nažiti Svazek: 6 Strana: 1134
Nažiti. Jak nažil, tak zažil. Bž. exc. — N. čím: vodu (napojiti se, nasáknouti). Mor. Brt. D. 235.

171447   2. Nažiti se Svazek: 2 Strana: 0099
2. Nažiti se, žiji, il, ití, dlouho žíti, lange leben. — se v čem, jak: ve starostech, bez starostí. Vz Žíti.

171448   Nažitý Svazek: 6 Strana: 1134
Nažitý = nážlutý. Slov. Bern.

171449   Náživa, y Svazek: 6 Strana: 1134
Náživa, y, f. = poživa, potrava, die Kost. Slov. Aby literatura dávala jim duchovnú n-vu; Znemravnený hnusným prostriedkom židovskej n-vy. Phľd III. 2. 202., VII. 269.

171450   Nažívať sa s kým Svazek: 9 Strana: 0182
Nažívať sa s kým = svářiti. Slov. Phľd. 1898. 627.

171451   Nažívati Svazek: 2 Strana: 0099
Nažívati, al, ání = nakládati, behandeln. — s kým. Zle naživá s ženou. Plk.

171452   Nažívati se kde Svazek: 6 Strana: 1134
Nažívati se kde. Na prosriedku dědiny kaštiel sa vypínal, v ktorom mladý párik milo si n-val. Syt. Táb. 51. — Jak nažíváte? Dobře mezi sebú nažívajú (se pořádají). Val. Brt. D. 235.

171453   Naživiti se Svazek: 2 Strana: 0099
Naživiti se, lange ernähren. Ros. — se čeho. Naživil se kuřat celý měsíc a potom mu scípla. Mřk.

171454   Nažízniti se Svazek: 6 Strana: 1134
Nažízniti se, iange dürsten. Šm.

171455   Nažižlati, nažižlávati Svazek: 2 Strana: 0099
Nažižlati, nažižlávati, aufkauen, auf- schneiden ; — se = práci míti žižlaje, lange kauen, schneiden. Jg. Vz Žižlati.

171456   Nažka Svazek: 2 Strana: 0099
Nažka, y, f. N., die Schliessfrucht, je plod suchý nepukavý, obyčejně jednosememvý,je- hož oplodí se semenem není srostlé. K nažkám patří 1) obilka, 2) nažka vlastní, 3) oříšek. Vz Obilka, Oříšek a hlavne Plod. N. zoba- ni tá, bezocasá, s dlouhými ocásky, malá, baňkovitá, křídlatá, jednosemenná, kulovatá, tenkoblanná, vejčitá, žebrnatá, holá, lysá, kořenná, splošťčlá, oblá, podlouhlá, na- puchlá, dvojlaločně kulatá, zpodní, chmýřím ozdobená, suchá, moučnatá. Čl. Cf. Kk. 58.

171457   Nažka.Cf Svazek: 6 Strana: 1134
Nažka.Cf. Čl. Kv. XXIII., Schd. II. 211., Slb. XLIV., Rst. 447. Rosc. 93.

171458   Nažkotvarec Svazek: 8 Strana: 0564
Nažkotvarec, rce, m., achenium, brouk. N. plochý, a. humile, osedlaný, ephippium, stlačený, depressum. Vz Klim. 219.

171459   Nažkový. N Svazek: 2 Strana: 0099
Nažkový. N. klas. Rostl. Vz Nažka.

171460   Nažlklý Svazek: 10 Strana: 0632
Nažlklý = nažloutlý. N. tvár. Phl'd. XXII. 555.

171461   Nažloutlosť Svazek: 2 Strana: 0099
Nažloutlosť, i, f., nažlutlosť, die Gelblich- keit, Jg.

171462   Nažloutlý, nažlutlý, nážlutavý, ná- žlutý Svazek: 2 Strana: 0099
Nažloutlý, nažlutlý, nážlutavý, ná- žlutý, gelblich. Jg. N. tuk. Ler. Nážlutý kámen. Byl.

171463   Nažloutnouti Svazek: 2 Strana: 0099
Nažloutnouti, tnul a tl, utí, gelblich werden. Ros.

171464   Nažltastý Svazek: 6 Strana: 1134
Nažltastý = nažloutlý. Slov. Bern.

171465   Nažltavý Svazek: 6 Strana: 1134
Nažltavý = nažlutavý. Slov. Bern.

171466   Nažltkastý Svazek: 6 Strana: 1134
Nažltkastý = nažloutlý. N. barva. Slov. Ev. šk. III. 212.

171467   Nažltkavý Svazek: 8 Strana: 0230
Nažltkavý. N. suknica. Phľd. 1895. 214.

171468   Nažlucený Svazek: 9 Strana: 0182
Nažlucený = žlutou hlinkou (barvou) na- třený. N. spodky (kožené). Čes. 1. VIL 153.

171469   Nažlutavý Svazek: 6 Strana: 1134
Nažlutavý, gelblich. Šm. Cf. Nážlutý.

171470   Nažlutiti Svazek: 2 Strana: 0099
Nažlutiti, il, cen, ení; nazlucovati, gelb machen. — se s čím, lange gelb färben. Jg.

171471   Nažlutiti co Svazek: 9 Strana: 0182
Nažlutiti co=žlutě natříti. N. koženky. Us.

171472   Nažlutnouti Svazek: 6 Strana: 1134
Nažlutnouti = nažloutnouti; nažloutná- vati.

171473   Nážlutý Svazek: 2 Strana: 0099
Nážlutý, gelblich. Víno na barvě n. Jg. N. barva. Har. II. 57.

171474   Nažmíkati Svazek: 6 Strana: 1134
Nažmíkati, vz Žmíkati. Phľd. VIII. 171.

171475   Nažmouchlý Svazek: 8 Strana: 0230
Nažmouchlý, vz Nadmouchlý (3. dod.).

171476   Nažmoulat se Svazek: 9 Strana: 0182
Nažmoulat se = hojně se najísti. U Kře- uovic. Vchř.

171477   Nažnouti Svazek: 2 Strana: 0099
Nažnouti (Us.), lépe: na žati, nažíti, nažnu, žal, at, etí, nazínati, nažinovati, nažínávati, nažinovávati, anschneiden; viel abschneiden, ernten. — co: obilé. V. Nažali včera dva- cet mandelů. Us. Kdož neoře, nerozsívá, ta- kový nic nenažíná. Rd. zv. — čeho. Kázal nám otec a máti, trávy zelené nažati; Než jsem trávy nažala, celá jsem se požala. Er. P. 480 , 42. — se, lange, oft schneiden. Ros. O ,nažati' vz Ht. Brus 113., 123. — čeho kdy, kde. Ten si ve službě hraběcí nažal (peněz nadělal), že má do smrti dosť. Us.

171478   Nažnouti Svazek: 6 Strana: 1134
Nažnouti. Když nažala, navázala, po polu se ohlídala. Sš. P. 113.

171479   Nažokati se Svazek: 6 Strana: 1134
Nažokati se = nažunkati se, nalokati se, sich ansaufen, anzechen. Mor. Šd.

171480   Nažokovati Svazek: 2 Strana: 0099
Nažokovati, auf-, vollsäcken. Jg.

171481   Nažralý Svazek: 6 Strana: 1134
Nažralý = opilý. Us. Sn.

171482   Nažraný Svazek: 2 Strana: 0099
Nažraný; -žrán, a, o. N. dobytek (sytý). Angefressen. Us. — od koho. Sýr, chléb od myší nažraný. Jg.

171483   Nažrati Svazek: 2 Strana: 0099
Nažrati, žeru, al, án, ání; nazírati, an- fressen. — co. Kyselina nažírá kovy. Jg. — se čeho. Chč. 375. — se čeho kde: trávy na louce. Us. N. se smrti na něčem. D. Do- bytek se nažral jetele na poli. Us. — se čeho jak: do sytosti, do vůle. Nažer se krve do vůle. Kron. Kosk. — se kam. Ocet nažírá se do železa, v železo. Jg.

171484   Nažrati se jak Svazek: 6 Strana: 1134
Nažrati se jak. Nažral se, až mu nosem leze (že může prstem dosáhnouti). Us. — Nažrite sa. Slov.

171485   Nažratý Svazek: 6 Strana: 1134
Nažratý = opilý. U Olom. Sd.

171486   Nažuhriť sa Svazek: 8 Strana: 0230
Nažuhriť sa = nazlobiti se. Phľd. 1896. 168.

171487   Nažuchlati čeho Svazek: 6 Strana: 1134
Nažuchlati čeho, viel plaudern. — se, lange plaudern. U Olom. Sd.

171488   Nažumpovati Svazek: 2 Strana: 0099
Nažumpovati, ein-, aufpumpen. N-val mnoho vody. Ros.

171489   Nažunkati se Svazek: 6 Strana: 1134
Nažunkati se, vz Nažokati se. Us. Šd.

171490   Nažuť Svazek: 6 Strana: 1134
Nažuť, ul, žuj, viel kauen, nažvýkati. Slov. Bern.

171491   Nažváchať sa Svazek: 6 Strana: 1134
Nažváchať sa = nažuť sa. Slov. Bern.

171492   Nažvachtati Svazek: 2 Strana: 0099
Nažvachtati, namluviti mnoho, einplau- dern. — čeho. Jg.

171493   Nažvaniti Svazek: 6 Strana: 1134
Nažvaniti = nažvastati. N-ní toho za groš do konve (mnoho). U Žamb. Dbv.

171494   Nažvaňkati se Svazek: 2 Strana: 0099
Nažvaňkati se, nažrati se (o prasatech). Us.

171495   Nažvastati čeho Svazek: 2 Strana: 0099
Nažvastati čeho, viel schwätzen. D.

171496   Nažvati Svazek: 2 Strana: 0099
Nažvati, nažvu, nažvávati, natlachati, viel schwätzen. — čeho. Ros. — se čeho. Us.

171497   Nažvatlati Svazek: 2 Strana: 0099
Nažvatlati, nažvatlávati, komu čeho, plau- dern.

171498   Nažvýkati Svazek: 2 Strana: 0099
Nažvýkati, nažvýkávati, nažvykovati, kauen, vorkauen. — komu čeho. Chůva dítěti nažvýkala chleba, masa. Ros. — se čeho, se s čím, viel, lange kauen.

171499   Nažžíci Svazek: 2 Strana: 0099
Nažžíci, naživu, žehl, impert. nažži, žen, ení; nažéhati, nažíhati = napáliti, anzünden, brennen. — co: svíčku. Us. — čeho: vody řeřichové. Kn. lk.

171500   Nažžíci Svazek: 6 Strana: 1134
Nažžíci, správně nažíci, vz Žéci.

171501   N'beský Svazek: 6 Strana: 1134
N'beský = nebeský. Bž. 35.

171502   Ňc Svazek: 8 Strana: 0230
Ňc = nic. Gb. H. ml. I. 228.

171503   Ncvýznačnosť Svazek: 6 Strana: 1189
Ncvýznačnosť, i, f., die Ausdruckslosig- keit. Dk.

171504   nd Svazek: 8 Strana: 0230
nd m. n, d vsuto: ukondejšit, Anda, An- dula, Janda, Gb. H. ml. I. 409., kalaťunda. Dšk. Jihč. I. 16.

171505   nd Svazek: 10 Strana: 0201
nd m. mb = bandor (brambor). Krknš. Světz. 1874. 8.

171506   -nda Svazek: 2 Strana: 0099
-nda, přípona substantiv: kleca-nda, ko- va-nda, prachanda, pracharanda. Mkl. B. 211. Ve jménech: Janda, Tonda, Venda, Benda, Monda atd. vidí Prk. (v Arch. für slav. Philoí II. 709.) přípony -da, -nda; Gb. v Listech filol. 1877. 305 ? Hl. 120. lépe jen přisuté d. Vz více v uvedených spisech.

171507   ndě Svazek: 10 Strana: 0201
ndě m. nje (nge): anděl (anjel, angel). Us. Jir.

171508   ndl Svazek: 8 Strana: 0230
ndl m. nl, d vsuto: spandlivý, tendle. Gb. H. ml. I. 409.

171509   ndr Svazek: 8 Strana: 0230
ndr m. nr, d vsuto: pondrava, Jindra. Gb. H. ml. I. 408.

171510   1. Ně Svazek: 2 Strana: 0101
1. Ně, místo ne Vz Ne (hned z počátku).

171511   2. -ně Svazek: 2 Strana: 0101
2. -ně, přípona jmen podstatných: ber-ně, sukně, daně,D., povodně, studně. Mkl. B. 123.

171512   3. Ně Svazek: 2 Strana: 0101
3. Ně, m. je po předložkách: na ně. Jg. Vz On.

171513   4. Ně Svazek: 2 Strana: 0101
4. Ně-, předpona zájmen a příslovcí; jí se stávají neurčitými: někdo, něco, několik, někudy.' Jg., Mkl. S. 89. V mor. Slováčtině (a v již. Čech. Bž.) kladou u zájmen a pří- slovcí ne-m. ně-: nekdo, nekerý, nekde, ne- jaký. Brt. Vz Někdo.

171514   Ne Svazek: 6 Strana: 1134
Ne. Cf. List. fil. 1883. 243., 246., 258. (Zápor). Záporná částice ne dosti volně kla- dena druhdy i jinako nežli nyní obvyklo. Vz Jir. Nkr. 88. V Ž. wit. ve složeninách záporných ne psáno odděleně: Nicz ne na- lezly jsú. 75. 6. (76. 5., 77. 38., 77. 42.) Cf. List. fil. XI. 182., Mkl. Etym. 212. — Ne = než. Bóh vie, že ne bych v také příslovie byl upadna, však radije v niu (smrť) upadnu. Alx. Měščené nemajú právo staviti pána v jiné hospodě, ne v svém domu. Kn. rož. — Ne = ano, ba, nébrž. Vladislav Boři- voje na milosť přijal, né a takú s ním mi- losť učinil. Pulk. Nic jim nebude užitečno, né hoře jim bude. Št. A také protiv tomu nemluví kostel, né jiná za to, že Josef také jest panenské čistoty byl; Tak řkú ti hřiešni, když z toho súdu do pekla pójdú, né i na súdu jsúc své peklo ponesú s sebú. Št. Kn, š. 71., 24. (48., 72., 75., 84., 136., 197., 205.. 212., 225., 246., 287., 302., 304.) Cf. Jir. Nkr. 92. — Ne = až. Vz Netáhnouti, List. fil. 1883. 274. a Ne až.

171515   Né Svazek: 6 Strana: 1134
Né. Hodno-li jesť dáti čili nee. Ev. olom. 301. Vž předcház.

171516   Ně Svazek: 6 Strana: 1134
Ně = mně. Mor. Dal ně obrázek. Brt. P. 90. Vypravuj ně zlé noviny. Ib. 91. Přišlo ně psáničko tejto noci, padla ně má milá
do nemoci. Pk. Ps. 22. — Ně = mě. Mor.
Nač si ně, maměnko, chovala? Brt. P. 89. —

171517   Ně Svazek: 6 Strana: 1135
Ně — volání na koně, aby jeli. Kšá.

171518   -ně Svazek: 6 Strana: 1135
-ně. Pochodně. Bž. 228 Cf, Jir. Nkr. 54., Brt. D. 165. -ně, -ne mění se u Opavy v -no: ve dňo, o ňom (i v Čech.), ňobuj sa, noch (nech), ňochce, ňoznam, ňośč — ňosu, ňoseš, nose, sedňoš — sedňo, kuň ťa kopňo (kopne), strom kvitňo. Brt. D. 135. — -ně, ně- místo -ne; ne-: něcky, něsu, něspor, hrněc, bra- beněc, něpiš, něch, něposeda, němrava. Laš. Brt. D. 105, 97.

171519   Ne Svazek: 6 Strana: 1135
Ne-, vz -ně. — Ne- mění se na Lašsku v ně- (vz -ně), někdy v ni-: nimrava. Tč. Někdy mívá ne- význam sesilovací: nemrňa (— mrňa, nemotora); něgyzda (gyzd= ne- plecha, vši). Mor. Brt. D. — -né: Štítné, Vražné, Železné (vsi). Pal. Rdh. I. 137.

171520   Ne Svazek: 7 Strana: 1335
Ne záporné příslovce. Vz Gb. Ml. II. 180 Ku kterému slovu ve větě se připojuje. Vz D. Lhrg. 265. nn.

171521   -ně Svazek: 7 Strana: 1335
-ně příp. Cf. Gb. Ml. I. 59. — U zájmen jest - ně kladné: někdo. D. Lhrg. 88.

171522   Né Svazek: 7 Strana: 1335
Né- místo nej- v superl., na Dol. néhorší. Brtch.

171523   -ne Svazek: 8 Strana: 0230
-ne mění n v ň v nářečích východních a píše se ně: hrnec, klakně (klekne). Brt. D. I. 97., 40. (Gb. H. ml. I. 370., 371.). Na Slov. čte se ne jako ně: neduch — něduch. Nár. list. 1896.č. 105. odp.

171524   -ně Svazek: 8 Strana: 0230
-ně mění se u Morkovic v -ni: do studni. Brt. D. II. 62.

171525   ne Svazek: 9 Strana: 0182
ne- přípona: nebijce, Hus I. 172, nečlo- věcký I. 192., nehněvivý I. 172., nekánie I. 118. atd. (Mus. 1898. 243).

171526   Ne Svazek: 9 Strana: 0182
Ne záporné ku kterému slovu se klade na Císařovsku. Téměř vždy bývá při inft zá- vislém na slovese míti: Chlapci mají nemět peněz. Vz Mtc. 1900. 345.

171527   -ně Svazek: 9 Strana: 0182
-ně. Subst. v-ně mají v gt. pl. -ň: višní, kuchyň, škoreň, zpěvákyň; v nč. také -ni; višní. Gb. H. ml. III. 1. 211.

171528   Ne Svazek: 10 Strana: 0201
Ne; e se odsuje před u a toto se dlouží: neumělý, n`úmělý a další změnou naumělý; neužil, n`úžil. Alx. e se odsouvá a zbylá samohláska se dlouží: n`óchabil, Ap., n`ó- tratil, Ráj duše, n'óbřezán, Leg. o sv. Dor., n`ótpočinúce. Alx.

171529   Ne Svazek: 10 Strana: 0201
Ne. Ku kterému slovu pojí Pal. záporné ne. ? Před slovo popírané, ne k slovesu věty. Válka počala ne v Rakousích, ale v Bavorsku. Vz Mtc. 1901. 374.

171530   Ne Svazek: 10 Strana: 0201
Ne = než, ale. Ne v tomť nechci odmlú- vati. N. rada 123.

171531   Né Svazek: 10 Strana: 0201
Né. A né a né to udělat (nechtěl to žád- ným způsobem udělati)! Kšť. Lid. 6.

171532   Né Svazek: 10 Strana: 0201
Né = nýbrž, ano. Páni potom mu nechtěli dvořiti, né ani za krále chtěli jmieti jeho. Výb. I. 472. 3. Divná, né i strašlivá věc sě byla přihodila. Pulk. Lobk. k. 33. Křesťané ze všie země, né takměř ze všeho světa, běží. Pulk. Lobk. k. 3. Kto ohýrá, takový i komuť dá pokoj, né í soběť neučiní po koje. Št. N. 1873. 15. 8. O co se pokusiti všemi obyčeji liknují, né více pravím, že přede vším utiekají. Řeči Příbr. Han. 53.

171533   ne Svazek: 10 Strana: 0201
ne-, praefix. Vz Ne v II. 100. ku konci.

171534   ně Svazek: 10 Strana: 0201
ně- se odmítá u: kdo, co atd. Pakli by co učinil proti mistróm. 1442. Pr. mal. 72., Mš.

171535   -ně Svazek: 10 Strana: 0201
-ně příp.: studně, parně, lišně atd. Vz Dšk. Km. 14. — Příp. -ně místo -na: ko- várně, lékárně, pazderně, sušírně, kůlně m. kovárna atd. V Litomyšl. Vz Litom. 24.

171536   Ne Svazek: 10 Strana: 0632
Ne. Vz Brt. Slov. 226. -228.

171537   Ne — až Svazek: 6 Strana: 1135
Ne — až, strč. vazba. Vz List. fil. IX. 321., X. 273.

171538   Ne jakoby — ale že Svazek: 2 Strana: 0116
Ne jakoby — ale že; ne aby — než že, ale že. Neříkal nic, ne jakoby toho byl ne- věděl, ale že tak u sebe ustanovil. Vz Jakoby.

171539   Ne (ne Svazek: 2 Strana: 0099
Ne (ne: né), v Opavsku, v Přerovsku, na Slov. a v prus. Slezsku: ně, pol. nie, rus. ne. Ne ve větách záporných klade se : 1. z pravidla před sponu aneb před slovo, v němž spona jest. Dobrota lidská není trvanlivá. V. Ctnosť nepotřebuje zevnitřní ozdoby. V. —- Pozn. Vynechá-li se spona ,není´, klade se ,ne´ k infinitivu: Neslyšet' více stýskání. D. — 2. V čase budoucím a ve veškerém rodě trpném přikládá se k časoslovu pomocnému. Nebudeš míti dílu se mnou. Br. Nechť ne- jsem zahanben. Br. Nebyl jsem malován (ale: nemaloval jsem). — 3. Při časích minulých rodu činného připíná se z pravidla k při- čestí. Nevolal jsem. Br. Nemaloval jsem. Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, Jg. — 4. ,Ne´přikládá se i k jiným časo- slovům neúplným. Soudce nemá samého sebe mstíti. V. — 5. V konditionale act. připíná se ,ne' k příčestí, ale při čase předminulém (plusqpft.) i k časoslovu pomocnému. Bratr byl by neumřel. Ještě nebyl vyšel do půl síně, když . . . Br. A kdoby neuvěřil tomu? Kom. Kdyby Jan nebyl kázal, nebyli by pokání činili. Kom. O té věci nebyl bych psal, kdyby se toho bylo za mé paměti u desk nepřihodilo. Vš. — G. Když se přísudek a) ode všech podmětů aneb b) ode všech před- mětů odděluje, aneb c) když se oddělení to na vše časy, na vše místa a na vše způsoby a okolnosti táhne, tedy vynesou se všecky tyto vztahy činem záporným, aniž záporný smysl věty tím se ruší. Vz Ne 19. Žádný ze všeho lidu neodpověděl jemu. Br. Ctnosť s žádným se nerodí. Liška nikdy a nikde neukrotne. Kom. Žádný (nikdo) jemu žádné překážky nečinil. Háj. Toho dne nikomu nic dobrého jsem neučinil. Žádný tedy žádným způsobem nikomu nepochlebuj. Kom. — Pozn. V latině užívá se zde jen jednoduché zápornosti; v ní dvěma slovy zápornými v též větě jsoucími zápor věty se ruší. Vz Zápor. Jazyk řecký může si v té věci tak vésti jako český. Vz Ndr. st. 833. V obec. řeči německé bývá též dvojí negace, a i nejlepší němečtí spisovatelé se jí neštíti. Vz Ht. Brus. 268. — 7. Netáhne-U se záporné ,ne´ na výrok, nýbrž k pojmům samým, které se u větě spojují, nečiní věty záporné a ,ne´ přikládá se: a) k přísudku. Slova jeho jsou nepravá. Br. Bratr jeho nepřítel byl jemu. Dal. — b) K podmětu. Nepřítel do země vtrhl. Har. Nečistota jeho na něm jest. Br. Nevšecko jest užitečné. Br. — c) K jiným částkám. Ne každému duchu věřte. Br. Mne ne vždy- cky míti budete. Br. Učili se nerouhati. Br. Ne vše krása, co se líčí. Násilí činiti chudině své i ne své. Chč. 450. Berú ne své. BO. — 8. Za ,ne' užíváme také ,bez' a někdy ,u'. Byla bezdětkyně (bez dětí). Br. Hledal bezhrdlí tvého. Br. Tu jest voda bezedná. Kom. Vdovec bez hospodyně jest ubohá (nebohá) věc. Jg. Vz Bez. — 9. Za- pírají-li se věty, jichž přísudek zápornosť o sobě má, tedy jsou s důrazem tvr- dící, ale mají formu vět záporných. Ty ja- hody nejsou nechutné (tedy: chutné). Byl. To není nemožné (tedy jest to možné). Dvě,ne´ v též větě tedy tvrdí, táhnou-li se obě k témuž pojmu: nenesnadný, nenepodobný = snadný, podobný. Jg. Nebť nemůžem nemluviti toho, co jsme viděli a slyšeli; neneviděti. Mkl. S. 188. — 10. V záporných větách klade se místo akkusativu a v jistých případech i místo nominativu genitiv. Vz: Genitiv, E (Genit. ve větách záporných, str. 387.). — Pozn. Dodáme zde jen několik příkladů ku str. 388. b. ř. 3. shora. Žádného domu ne- zůstalo celého (žádný dům nezůstal celý). Jg. Není toho domu, kdeby nebylo časem dýmu; Kdyby nebylo oráče, nebylo by bo- háče ; I slunce je někdy dvojí a tam se uka- zuje, kde ho není; V kostele a v hospodě pána není; Kde není žalobníka, není soudce; Kde ryby není, platí i rak; Dobrý chléb, kdy koláčů není; I v dobré vojně chleba se nedostává, Č. 388., 421., 251, 326., 342., 175., 190., 363. Toho se státi nemohlo. Žer. Sn. 125. Nestalo se ani jednoho ani druhého. Žer. L. L 51. Nebylo tu ani komorníka ani sudího. Žer. Záp. II. 120. Jiným lidem ne- stalo se toho. Let. 416. Tutoť mého bytu nenie. Výb. I. 949. Bodaj tě, šuhaju, bodaj tě nebylo; Myslivca zabili, hajného nebude; Není ptáčka ani křepelice; Není koňům ovsa, není sena; Co je po studynce, když v ní vody není. Sš. P. 236., 233., 5., 265., 214. Za času sv. Jeronyma fík ten ukazovali, ale nyní ho tu není. Har. I. 168. Při tom pří- stavu není žádného městečka. Har. II. 258. Zvěři líté na tom ostrově není. Har. I. 70. Také ve všech východních krajinách neroste lepší bavlny jako tam. Har. I. 79. Ujel pryč, když mne doma nebylo; Aby se mu toho nedálo; Takových věcí ať se neděje. Arch. I. 103., 55., 114. Na kouli ani počátku ani konce není. Pref. 218. Ale toho se nestalo; Není ho doma. Bl. 107., 7. Včera byl, dnes nenie jeho; Ač chtění bylo, ale moci nebylo. Anth. I. 62., 51. Uzřechu, ano sv. Jana ni- kdež nenie; V tu hodinu hospodáře Juliana doma nebieše. Pass. 97., 190. Když jeho ne- bude, v tobě vše naděje bude. Dal. Eleazar mněl, že tu byl král, ale tu nebylo jeho. St. Když pacholíkuov nestane, děvečky též právo mají. Tov. 83. Není vždy jaro. Rkk. Nejsú hlaholí ani řeči. Žal. Vit. Nemá právo. Kn. rož. Neomočiv nikde nohu. Anth. I. 91. Nej- měješe známku brady (vousů). Anth. I. 94. — 11. Po časoslovech zápovědi a překazy jsou věty vedlejší z pravidla záporně. Kdo jest vám překazil, abyste pravdy neposlou- chali? Vz Brániti (na konci). — 12. Po ča- soslovech bázně a strachu klade se zá- porný konditional, když bázeň snažnost v sobě nese, aby se do domnělého zla nepadlo. Bál se, aby ho nezradili. Mkl. S. 178. Bojím se, abyste se neuchýlili od spravedlnosti. Vz Konditional. — Dle Zk. — 13. ,Ne' u im- perativu. Vz Rozkazovací způsob. — 14. Stojí-li v záporných větách infinitiv, klade se z pravidla infinitiv sloves neskonalých. Netřeba ho volati. Darů nesmíš přijímati. (Zde bychom imperativ klásti mohli a toho užívajíce klademe z pravidla též neskonalá slovesa: nevolej, nepřijímej. Vz Rozkazovací způsob). Vz Mkl. S. 847. Ovšem užíváme dle potřeby také infinit. sloves skonalých: Ne- mohu zapomenouti. Nechce ovoce prodati, prodávati. Da. — 15. ,Ne´ v odpověděch. Jest bratr doma? ne. — Ne, ne tak — ale. Ne poddanosť, ale svobodu míti budete. Flav. Ne tak, že nebylo koho, ale . . . Kom. — 16. Ani — ne. Ani slyšeti o tom nechtěl. Ani slova mi nemluv. Jg. Aniž vím, ani roz- umím, co pravíš. Vz Ani, Aniž. — Ne — ani. Nepracuje, ani přede. Nevidí ho, aniž ho zná. Žádný neviděl, ani nezvěděl, ani nepocítil. Jg. — Zhola ne, ovšem ne. Toliko ne, toliko že ne. V. — 17. Ne = než, ale (zastr.). Dlúho vlasti naše v míře biechu, ne'ot vzchoda v zemiech búřa vstáše. Rkk. 45. Ne v tomť nechci odmlúvati. Smil v. 123. — 18. Ne = ano, ba, nébrž. Zdi prolámal, chrám rozbořil, ne i to dřevo vzal jest sebú. Martim. Kto ohýrá, takový ikomuť dá pokoj, ne i soběť neučiní pokoje. Št. N. kř. 158. — 19. U slo- ves předponou opatřených klade se mezi předponu a sloveso a) u sloves kořenných a deverbativných (od sloves odvozených); roz- nemoci se. Mkl. S. 174. — b) U denomina- tivných sloves (od jmen odvozených): prone- věřiti se, zneozdobiti, zanedbati, pronedbati, zanečistiti, znečistiti. Mkl. S. 175. — 20. Ne skládá se s jmény a označuje pak opak pojmů jejich a) s adjektivy: neveselý (tedy: smutný), nebohý, neudatný (Dal. 30., tedy: bojácný), nečistý, nedbalý, nelibý, nemocný, nepravý, nesmělý, nestálý. Mkl. S. 175. a B. 375. — Pozn. Záporná jména přídavná od časoslov odvozená a v -ný ukončená zna- menají nesnadnost, někdy nemožnost: ne- hojný vřed, nevýhřejný pokoj, nesložné zboží, nepřístupný hrad. Chmel. — b) Se substan- tivy: nebůh, necesta, nečas, nečest', nečlověk, nedochůdče, nedošlec, nedopita, nedouk, ne- dověra, nedosyta, nedožrout, nesyta, neduh, nehoda, nechuť, nechvíle, nekatolík, neláska, nemoc, nemrav, nenávisť, nepíle, nepohoda, nepokoj, neřád, nepravda, nepřízeň, nekřesťan (Št.), nepřítel, netvor, neudactví (Dal. 30.), nevěra, nevina, nevole, nežit. Mkl. B. 357. — Pozn. Někdy však radno slovo takové vy- jádřiti jinak. Tak na př. m. Nezakladatelé Matice české nemají hlasu správněji řečeno: Kdo není zakladatelem M. Č., nemá hlasu (nehlasuje). Brs. 111. — 21.Ne se předsouvá: Netalie, Nepomuk, nevražiti m. Italie, Pomuk, vražiti. Jir. — Vz ještě: Časoslova (záporná, 164. b), Věta (záporná), Zápor, Záporný, Ni, Ani, Aniž, Než, Mkl. S. 170., Zk. Skl. 377. a násl.

171540   Ne ne Svazek: 6 Strana: 1157
Ne ne, Keineswegs. Ve složeninách jest kladné: nenelíbiti se = líbiti se. Šm.

171541   Ne obsaživý Svazek: 6 Strana: 1157
Ne obsaživý. N. moc. Krist. 10.

171542   Ne osly Svazek: 2 Strana: 0129
Ne osly, vz Nůsle.

171543   Ne pouze Svazek: 6 Strana: 1164
Ne pouze, nicht nur. Mus. 1880. 507.

171544   Ne svůj Svazek: 2 Strana: 0149
Ne svůj = cizí, fremd. A dlužen jest žalobník neb póvod následovati správně soudu soupere svého, totižto má jeho v tom právě hledati, pod kterýmž sedí; nález za- jisté od nesvého soudce vynesený nedrží, t. j. moci nemá. JCB. 285. Inkompetent. Bude ne jeden ne na své děti (na cizolož- ňata) pracovati. Št. — Jí., sobě nepodobný, změněný, verändert, nicht derselbe. Dostal zimnici, cele byl již včera jako nesvůj. Na Mor.

171545   Ne tak-jako, jako více (spíše Svazek: 2 Strana: 0151
Ne tak-jako, jako více (spíše). Vz Věta spojovací. Klade se, když se z věcí spo- jených na prvou menší váha klade nežli na druhou, lat. non tamquam, nicht sowohl-als. K vítězství ne tolik bojovníků, jako dobrý řád a smělost' napomáhá. Zk. — Ne tak, na Mor. — nerci-li, vz Neřku-li. Ten iným chla- póm poradí, ne tak tobě. Brt.

171546   Ne u nás Svazek: 6 Strana: 1183
Ne u nás. Pekne vítam ako ne u nás (v ne svém domě). Slov. D.Šk. II. 362.

171547   Ne žeby — ale že Svazek: 2 Strana: 0167
Ne žeby — ale že. Nepsal jsem vám to proto, že byste neznali pravdy, ale že ji znáte. Br.

171548   Ně-č?o Svazek: 9 Strana: 0183
Ně-č?o (něco). O tvaru vz Gb. H. ml. III. 1. 468.

171549   Ne-ne-ne Svazek: 8 Strana: 0232
Ne-ne-ne! Tak se přivoláva kůň. Phľd. 1893. 634.

171550   Neaktinický Svazek: 6 Strana: 1135
Neaktinický. N. paprsky. ZČ. III. 23. Vz Aktinismus.

171551   Neanonymní Svazek: 6 Strana: 1135
Neanonymní dopis. Us. Pdl.

171552   Neapol Svazek: 6 Strana: 1135
Neapol. Do Napule. Výb. I. 479. Cf. Rk. Sl.

171553   Neapol-is Svazek: 2 Strana: 0101
Neapol-is, e, f., mě. Italie. Neapel. Vz S. N. — Neapolan, a, m., Neapolitaner; pl. -né. — Neapolský. N. žluť, vz S. N. Neapler Gelb. Neapolští. — Neapolsko, a, n. Vz S. N.

171554   Neapolský Svazek: 6 Strana: 1135
Neapolský. Napulský král. Výb. I. 1122.

171555   Neapulský Svazek: 8 Strana: 0230
Neapulský = neapolský. V. Kal. 86. a j.

171556   Neb Svazek: 2 Strana: 0101
Neb, vz Nebo.

171557   Neb-neb Svazek: 9 Strana: 0182
Neb-neb = buď-buď. Neb více neb méně Flor. A. 108b.

171558   Nebadaný Svazek: 6 Strana: 1135
Nebadaný; -án, a, o = nezbadaný, un- gemerkt. Slov. Vypočúva jejich rady n-ný. Dbš. Úv. 29.

171559   Nebahov Svazek: 6 Strana: 1135
Nebahov, a, m. Nebahovy, Nebahau, ves u Prachatic. Arch. VII. 310., Rk. Sl., Blk. Kfsk. 654.

171560   Nebáječný Svazek: 6 Strana: 1135
Nebáječný, nicht erdichtet. Lpř.

171561   Nebakov Svazek: 6 Strana: 1135
Nebakov, a, m., Nebakow, mlýn u Ro- venska. Blk. Kfsk. 776., Rk. Sl.

171562   Nebaláchati Svazek: 6 Strana: 1135
Nebaláchati = nemátožiti. Slov. Rr. Sb.

171563   Nebanice Svazek: 6 Strana: 1135
Nebanice, ves v Chebsku. Rk. Sl.

171564   Nebarevnosť i, f Svazek: 2 Strana: 0101
Nebarevnosť i, f., die Farbenlosigkeit. N. vody. Jg.

171565   Nebarevný Svazek: 2 Strana: 0101
Nebarevný, farbenlos. Ja.

171566   Nebars, nebarz Svazek: 6 Strana: 1135
Nebars, nebarz = ne velmi. Slov. Nesiem novinu, nebarz dobrú. Sb. sl. ps. II. 1. 77. Dobre lebo nebars (zle). Dbš. Sl. pov. I. 8.

171567   Nebarvící Svazek: 10 Strana: 0201
Nebarvící šťáva. Nár. list. 1903. č. 163. 3.

171568   Nebarvivý Svazek: 6 Strana: 1135
Nebarvivý, achromatisch. Šm.

171569   Nebásnický Svazek: 6 Strana: 1135
Nebásnický, prosaisch. Nz.

171570   Nebáti se Svazek: 9 Strana: 0182
Nebáti se. On je nepoddám se a ona zase nebojím se. U Císařova. Mtc. 1899. 36.

171571   Nebáti se koho Svazek: 2 Strana: 0101
Nebáti se koho, vz Báti se a stran po- řekadel vz: Drštka, Hroziti, Měchýř, Mračno, Strach, Vlk, Zástěra.

171572   Nebázeň Svazek: 6 Strana: 1135
Nebázeň, zně, f. N. smrti, die Todes- verachtung. Dch.

171573   Nebázlivosť Svazek: 2 Strana: 0101
Nebázlivosť, i, f., die Unerschrockenheit. Jg.

171574   Nebázlivý Svazek: 2 Strana: 0101
Nebázlivý, unerschrocken, furchtlos. Jg.

171575   Nebáznivý Svazek: 9 Strana: 0182
Nebáznivý. Alx. Nách. CLVI.

171576   Nebe Svazek: 2 Strana: 0101
Nebe, e, n.; nebesa, nebes, pl. n. Nebe skloňuje se podlé Pole, ale jen v sg., v pl. má nebesa, nebes, nebesům, v nebesích, ne- besy. Strslov. nebo, kmen nebes, kterýžto kmen v pl. se udržel. Schl. Nebe podlé sanskr. nabha, neb nabhas znamená vlastně vzduch; něm. Himmel oděv n. povlak (oblak); lat. coelum vedlé řeč. y.olkov, vypuklinu. Gb. Cf. lit. debesis, řec. ????, lat. nubes, nebula. Schl. Cf. Fk. 584. — N., prostor, ve kterém země s jinými tělesy světovými se otáčí, zdající se býti velikým modrým klenutím, der Himmel. N., obloha nebeská. V. Nebe hvězdnaté. Jg. Osa nebes. Dokudž n. a země trvati bude. V. Ještě se n. hýbe (ještě se něco může státi). Ros. Vz Čas. Č. Mluví jako o nebi (jako o věci jisté). Ros. Do nebe, v n., k nebi patřiti. V. Očí k nebi pozdvihnouti. V. Pod širým nebem (na Slov. pod holým n.) i. e. ne pod střechou. Jg., Sp. Pod nebem nocovati. Kom. Což jest pod šírým nebem. V. Velebiti až k nebi; do nebe vynášeti, chváliti. V. Vynášeti koho pod nebe (chvá- liti. Vz Chlum). Č. Chce se prstem nebe do- týkati. Č. Div nebe čelem neprovrtá. Č. Klel, až se to k nebi psalo, až se nebe otvíralo. Vz Kletba. Mapy, strany, koule nebes (světa). Nz. Jakoby s nebe spadl (vz Neočekávaný); Kdo do nebe hledí a po zemi chodí, snadno se uhodí. Lb. Vyletěl', až sa hlavou do nebe búšil; Do siedmého neba vidí (opilý jest); V siedmom nebi hviezdy číta (opilý). Mt. S. Po jarabatém nebi je na druhý den déšť. Kda.
Zpívají mu v nebi andělíčkové, sein Himmel
hängt voll Geigen. Dch. — N,., obor vzduchu
?vůkol země, der Dunstkreis, Himmel, Luft-
himmel, Wolkenhimmel. Jg., V. N. bouř-
livé, mračné, kalné, jasné. Blesk hroma po
nebi. Rkk. Z jasného nebe zahřmělo. V.
Nebe se otvírá (blýská se). N. otevřené,
ohnivé; n. se kalí, jasní, vyjasňuje, n. straší.
Jg., D. Pod nebem čáp zná své časy., Br.
Co z nebe prší, to nikomu neškodí. Č. —
N., podnebí, pásmo, der Himmel, Himmel-
strich, das Klima. To město pod lepším
nebem leží. V. — N., příbytek Boha, andě-
lův, svatých, opp. peklo, der Himmel. V písmě
sv. rozeznává se trojí nebe: oblakové, hvěz-
dové a empyrejské či sídlo svatých. Sš. J.
105. Pane na nebesích, Herr in deinem Reiche.
Dch. Duše svatých v nebi. V. Otče náš, jenž
jsi na nebesích. Do n. se dostati. V nebi duše
jeho jest. Do nebe se bráti. Jg. Na nebe,
na nebesa vstoupiti. V. Na nebe vzetí panny
Marie, na nebe vstoupení Páně. Jg. Hřích
do nebe volající. D. Psí hlas do nebe nejde.
Na Slov. Do pekla hluboko, do nebe vysoko.
Vz Pravda. Č. Rozdíly tam: Do třetího nebe
povýšenu býti. Jg. Těsná jsou dvířka k nebi.
Pk. Dej mu pán Bůh nebe. Dch. N. je pravá
otčina duší. Kra. — N., blaženost, die Glück-
seligkeit, der Himmel. Nebe na zemi míti. —
N., Bůh, andělé, svatí. To samo nebe ví (Bůh).
Chvalte ho nebesa (svatí, andělé). Jg. — N.
Nebesa, krov na žerdích z drahé tkaniny,
jakýž nosívají vzácné osoby při slavnostech,
der Traghimmel, Prachthimmel, Baldachin.
D. Nositi nebesa při průvodu o těle božím.
Jg. — Postel s nebesy, Himmelbett. Spáti
pod nebesy. Jg. Nebesa nad trůnem. Der
Thronhimmel. D. Kočár s nebesy. Dch. —

171577   Nebe Svazek: 6 Strana: 1135
Nebe. Cf. Bž. 118., Ž. wit. 233., Mkl. Etym. 212. V MV. nepravá glossa. Pa. 40. — N. = nebeská obloha. Nebesa, co se tu děje? Dch. Jak n. nade mnou, beim Himmel! Dch. Stvořitel nebe i země. Št. Kn. š. 12. Žádný učený nespadl s nebe. Č. — N. = ovzduší země. Země, nebe, noc, vítr. Vz Brt. Dt. 156. Čisté n. nebojí se ani blesku, ani třesku. Panskému smíchu a jasnému nebi nikdy nevěř. Bž. exc. — N. = příbytek boží. Cítí se jako v nebi. Sá. Byl v sedmém nebi (= všecek blažen). Us. V tretie nebe byl vtržen. Št. Kn. š. 32. Toť pán Bůh na nebi ví! Us. Dch. N. všude nezačíná, kde se očistec končí. Rubš. Pomoz sobě a n. ti pomůže. Nebe něni tak vysoko, aby nás pán Bůh neslyšel. Slez. Šd. Ni ene — nebe, též chleba. Slez. Šd. Půjde do nebe (umře), šel do nebe (do věčné radosti = umřel). Us. Tkč. Jest v nebi (umřel). Bdl. Ráda by duše do nebe, by jen hříchy daly. Bž. exc. Do nebe nesmí a v pekle ho ještě nechtějí (když se nemoc zlomí). Us. Tkč. N., kde jsou svatí popelaví = peklo. Bdl. -— N. = co nebi podobno. Modré n. očí tvých. Dk. Aesth. 270. — N. Hra na n. a na peklo. Us. — N-sa = střed na bochníku chleba povstalý tím, že se krájely s obou konců nakrojeného bochníku krajíce. Nekrájejte samé krajíčky, ať neuděláte nebesa (vá- noce); Ukroj ta n-sa, ať se chléb srovná. U Kr. Hrad. Kšť. — N. V nebi, stráň u Dře- víče u N. Huti. Jsfk.

171578   Nebe Svazek: 7 Strana: 1335
Nebe. Cf. Mách. 12 , 13. N. není tak vy- soko, aby nás Bůh neslyšel; Málo je jich kyjem do nebe vehnaných. Us. Brt. Cf. Hš. Št. 287. nn.

171579   Nebe Svazek: 8 Strana: 0230
Nebe. O skloň, u Tišň. vz Brt. D. II. 189. Gt. pl. nebij. 1418. Hymn. (List. fil. 1895. 219.). Spíná roke k nebi (směje se mlynář na vodě mlynáři na větráku). Tvarožná. Hle- dík. Co z neba padá, neškodí žádnému; Do neba nepřijdu a do pekla mám ešče čas. Mor. Ces. 1. V. 422. Co chce kdo, v tom své nebe má. Krs. Moor. 33.

171580   Nebe Svazek: 9 Strana: 0182
Nebe. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 161., 419. Devět nebí. Št. Bes. 19. V nebích. Hus I. 256. Nebe polituj ! Hoř. 92. Pude do nebe (umírá). Hoř. 121. Z nebe žádnej nepůjde a z pekla ho nepustijú. V Kobylí. Šeb. 285. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 335a.

171581   Nebe Svazek: 9 Strana: 0452
Nebe. Vz Ott. XVIII. 15. nn.

171582   Nebe Svazek: 10 Strana: 0201
Nebe. Dáti někomu nebe (usmrtiti ho). Tbz. V. 6. 320. Do nebe křídel není a do země cesta blízká. Hlavn. 65. Nič takového nepadne z neba; Keď to nešlo s nebom, spojil sa s peklom. Rizn. 63.. 168.

171583   Nebe Svazek: 10 Strana: 0632
Nebe, e, n. Ten je za živa v nebi (má se dobře). Mus. slov. VI. 110.

171584   Nebeborce Svazek: 2 Strana: 0101
Nebeborce, e, m., der Himmelstürmer. Sf.

171585   Nebeborný Svazek: 2 Strana: 0101
Nebeborný, himmelstürmend. Dch.

171586   Nebec Svazek: 6 Strana: 1135
Nebec, bce, m., der Phaëton, Seefächer, pták. Rk.

171587   Nebečelovať Svazek: 8 Strana: 0564
Nebečelovať. Ja i sám seba nebečelujem: Ja som pes! Phľd. 1896. 745.

171588   Nebečistý Svazek: 10 Strana: 0201
Nebečistý, himmelrein. N. mysl dívčí (čistá jako nebe). Nár. list. 1884. č. 345.

171589   Nebečko Svazek: 6 Strana: 1135
Nebečko, a, n. = nebíčko. Laš. Brt. D.

171590   Nebedajný Svazek: 2 Strana: 0101
Nebedajný, himmelverleihend, beglük- kend. Koll.

171591   Nebedajný Svazek: 10 Strana: 0201
Nebedajný pocit, sen (s nebe poslaný). Zr. Čes. 117., Zr. Kom. 135.

171592   Nebedárný Svazek: 6 Strana: 1135
Nebedárný, himmelverleihend. Šm.

171593   Nebedlivosť Svazek: 2 Strana: 0101
Nebedlivosť, i, f., Nachlässigkeit, Faul- heit, f. V.

171594   Nebedlivý Svazek: 2 Strana: 0101
Nebedlivý, nedbalý, nepilný, nachlässig, faul. V.

171595   Nebedrev Svazek: 6 Strana: 1135
Nebedrev, u, m., ailanthus, der Götter- baum. Šm.

171596   Nebedyšný Svazek: 6 Strana: 1135
Nebedyšný, himmlischen Hauch verbrei- tend. Šm.

171597   Nebehled Svazek: 6 Strana: 1135
Nebehled, a, m., uranoscopus, der Stern- seher, plaz. N. draslavý, u. scaber, der Himmelsgucker. Brm. III. 3. 82.

171598   Neběhlý Svazek: 2 Strana: 0101
Neběhlý, Jel., vz Nezběhlý.

171599   Nebeklíč Svazek: 6 Strana: 1135
Nebeklíč, e, m. = modlitební kniha. Kutn.

171600   Nebekojný Svazek: 10 Strana: 0632
Nebekojný. N. rosa sv. církve. List. fil 1905. 441.

171601   Nebelec Svazek: 8 Strana: 0230
Nebelec, lce, m., vz Nebylý (3. dod.).

171602   Nebělovy Svazek: 6 Strana: 1135
Nebělovy, míst. jm. Arch. VIII. 597.

171603   Nebenosný Svazek: 2 Strana: 0101
Nebenosný, himmeltragend. Mus. IL a. 8.

171604   Neběný Svazek: 2 Strana: 0101
Neběný. Žalt. kap. 103., 12: ptáci ne- bění = p. nebeští. Žalt. Klem. (Prk. N. o tv. km. 26.) Krmě letačkám neběným. Žalt. kap. 78. 2. (Č.).

171605   Nebeoký Svazek: 2 Strana: 0101
Nebeoký, himmeläugig. N. kvítky. Koll.

171606   Nebepis Svazek: 6 Strana: 1135
Nebepis, u, m., die Uranographie. Nz.

171607   Neberný Svazek: 2 Strana: 0101
Neberný peníz, ungangbar. D. Vyplatil ho nebernou mincí (dal mu výprask). Da.

171608   Neberný Svazek: 6 Strana: 1135
Neberný. N. pole = neúrodné. Laš. Brt. D. 235.

171609   Neberodný Svazek: 8 Strana: 0230
Neberodný. N. děva. Krs. Moor. 13. Cť. Neberodý.

171610   Neberodý Svazek: 6 Strana: 1135
Neberodý, vom Himmel,stammend. Dch.

171611   Nebesa Svazek: 2 Strana: 0101
Nebesa, vz Nebe.

171612   Nebesa Svazek: 8 Strana: 0230
Nebesa. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 19.

171613   Nebesáhlý Svazek: 2 Strana: 0101
Nebesáhlý, zum Himmel reichend. Mus.

171614   Nebesář Svazek: 6 Strana: 1135
Nebesář, e, m., os. jm. Šd.

171615   Nebesařka Svazek: 7 Strana: 1335
Nebesařka, y, f., os jm. Wtr. Obr. I. 86

171616   Nebesažný Svazek: 6 Strana: 1135
Nebesažný, himmelreichend. Šm.

171617   Nebesec Svazek: 6 Strana: 1135
Nebesec, sce, m., der Coelestin, nerost.

171618   Nebeselí Svazek: 9 Strana: 0182
Nebeselí, n. = podběl, rostl. Mor. Mus. ol. I?. 136.

171619   Nebesí Svazek: 6 Strana: 1135
Nebesí, n. = nebe. Neb zemi od n-sí od- trhnul. Ovid od Tesaře.

171620   Nebesklon Svazek: 6 Strana: 1135
Nebesklon, u, m. = místo, kde se nebe sklání. Mračno na jihovýchodním n-nu po- dobalo se černé zdi. Kos. v Km. 1886. 180. (181.) — Hdk. Dřevor,, Bendi I. 65.

171621   Nebesklon Svazek: 8 Strana: 0230
Nebesklon, u, m. V dálném n-nu. Cop. 41.

171622   Nebesklonný. N Svazek: 10 Strana: 0201
Nebesklonný. N. záře. Msn. Hym. 72.

171623   Nebesko Svazek: 2 Strana: 0101
Nebesko, a, n., der Himmel. Krok., Č.

171624   Nebesko Svazek: 6 Strana: 1135
Nebesko, a, n. = nebe. Hospodine na n-sku! Vc. Lab. 68. Hrdé témě vznesla ku n-sku. Čch. Mch. 14. Oběť se zajiskří v pla- menu po celém n-sku. Pl. I. 108. Posadiv jej (Krista) na pravici své na n-sku. Sš. II. 87.

171625   Nebeskomilý Svazek: 6 Strana: 1135
Nebeskomilý. N. oči. Pl. II. 102.

171626   Nebeskopanenský Svazek: 2 Strana: 0101
Nebeskopanenský, himmlischjungfräu- lich. N. věnec. Berla král. 133.

171627   Nebeskosť Svazek: 2 Strana: 0101
Nebeskosť, i, f., die himmlische Beschaf- fenheit. Boč. 1411.

171628   Nebeskosť Svazek: 8 Strana: 0230
Nebeskosť. Krs. Moor. 33.

171629   Nebeskotoký. N Svazek: 10 Strana: 0201
Nebeskotoký. N. Ajgyptos. Msn. Od. 63.

171630   Nebeský Svazek: 2 Strana: 0101
Nebeský, himmlisch, Himmels-, göttlich. N. obloha; světla, pochodně (hvězdy), ráj, měšťané, duha, otec (Bůh), duchové, krá- lovství, chléb, V., letadla, Rkk., cesta (mlí-
čná), barva (modrá), Reš., odměna, pokrm.
Kom. N. koule, kruhy. Nz. N. znamení, Him-
melsspur, když jelen parohy větvičky zlomí
neb listy obrátí; někteří myslivci nazývají
n-ským znamením také místo, kde jelen lýčí
stloukl. Šp. N. nebesa. Sloupové nebeští
třasú sě. BO. N. běh zpytovati. V. Z běhu
hvězd nebeských hádati. V. N. požehnání
bohatí. Kom.

171631   Nebeský Svazek: 6 Strana: 1135
Nebeský. Nebeská nebesa! Bibl. N. král, koruna, hlas, pán, radosť, Výb. II. 12., 20., 21., 27., 28., točna severní a jižní, slunní- ková = pol ekliptiky, světová, Stč. Zem. 58., 77., 90., blahoslavenství, dobré, Št. Kn. š. 21., 22., pokrm., masť, vůně, Lpř. Sl. I. 35., slitování, Kká., Bóh, Ž. kl., geologie, Osv. 1875. 1. a násl., rybník (nemající ani přítoku ani odtoku, jest to jen nashromáž- děná voda děšťová), Ves. IV. 28.; dar = vlašťovičník větší, krvovník, celduně, cheli- donium majus, das .Schöllkraut. Vz Rstp. 63 , Slb. 657., Mllr. 32. N. kvítí, flor. ver- basci. Gth. N. dřevo. Mllr. 60. Hrdličko nebeská (lichotivý název)! Dvrs. Ani za n. království bych to Neudělal! Us. Dr. Ne- beským pokrmem ji krmila. Pass. — N., ého, m., osob. jm. Blk. Kfsk. 1371. N. Václ, nar. v Novém Dvoře, 1818.—1882., sekretář Musea českého. Vz Tf. H. 1. 118., 170 , 181., Bačk. Písm. I. 893., Jg. H. 1. 602., Šb. Dj. ř. 270., Pyp. K. II. 544., Ukaz. 105., Tf. Mtc. 293., Back. Př. 183., Rk. Sl., Bačk. Písm. 930.

171632   Nebeský Svazek: 7 Strana: 1335
Nebeský, ého, m., os. jm Cf. Coelestinus (2. dod.). — N. dar (rostl.) činí neviditelným. Mtc. XVI. 91.

171633   Nebeský Svazek: 8 Strana: 0564
Nebeský Václ. Bol. Jeho život a spisy od Dra. J. Hanuše. V Praze 1896.

171634   Nebeský Svazek: 9 Strana: 0182
Nebeský Václ. Sr. Jub. XXL, Flš. Písm. 598. nn.

171635   Nebeský Svazek: 9 Strana: 0452
Nebeský Václ. Bol. Vz Ott. XVIII. 17. nn.

171636   Nebeský Svazek: 10 Strana: 0201
Nebeský V. Sr. Lit. I. 684., 808.

171637   Nebeský Svazek: 10 Strana: 0632
Nebeský N. mlýn = krcálek. Čes. 1. XV. 187. - N. V. Sr. Tk. Pam. I. 488.

171638   Nebesnec Svazek: 6 Strana: 1135
Nebesnec, sence, m = nebesec. Šm.

171639   Nebesněnka Svazek: 2 Strana: 0102
Nebesněnka, y, f., coelestina. Rostl.

171640   Nebesničan Svazek: 6 Strana: 1135
Nebesničan, u, m., uranas, v lučbě. Šm.

171641   Nebesničitý Svazek: 6 Strana: 1135
Nebesničitý, uranosus, v lučbě. Šm.

171642   Nebesničný Svazek: 6 Strana: 1135
Nebesničný, uranisch. N. síran, der Jo- hannit. Šm.

171643   Nebesník Svazek: 6 Strana: 1136
Nebesník, a, m. = obyvatel nebe, nebe- šťan. Hmni. 1418. N-ci a pekelníci. Er. — N., u, m., das Uranium, die Pechblende. Loos.

171644   Nebesnôsť Svazek: 10 Strana: 0201
Nebesnôsť. Obloha n-sti. Hlk. VI. 100.

171645   Nebesný Svazek: 6 Strana: 1136
Nebesný = nebeský. N. a zemská pří- roda. Dbš. Úv. 21.

171646   Nebesný Svazek: 9 Strana: 0182
Nebesný. N. věc. Mus. 1871. 343.

171647   Nebesoň Svazek: 6 Strana: 1136
Nebesoň, a, m. = Uranus. Mtc. 1. 1863. 158. Vz Nebešťanka.

171648   Nebesový. N Svazek: 10 Strana: 0632
Nebesový. N. dekorace (k nebesům u po- stele). Rgl.

171649   Neběsta Svazek: 2 Strana: 0102
Neběsta, dual = nebyli. Kat.

171650   Nebestrmý Svazek: 9 Strana: 0452
Nebestrmý. N. vrch. Tbz. V. 7.

171651   Nebestrnmý Svazek: 10 Strana: 0201
Nebestrnmý. N. skála. Tbz. XP. 7.

171652   Nebeství Svazek: 2 Strana: 0102
Nebeství, n., obloha, die Veste. Nej.

171653   Nebesvod Svazek: 10 Strana: 0201
Nebesvod, u, m. = nebe. Msn. II. 130., Od. 169.

171654   Nebešan Svazek: 2 Strana: 0102
Nebešan, (zastr.) = nebešťan. Jel.

171655   Nebešťan Svazek: 2 Strana: 0102
Nebešťan, a, m., pl. -né. Chvalte pána nebešťané. Štelc. Der Himmelsbewohner.

171656   Nebešťanka Svazek: 2 Strana: 0102
Nebešťanka, y, f., die Himmelsbewoh- nerin. D. — N., Uranus, oběžnice. Vz S. N.

171657   Nebešťanský Svazek: 6 Strana: 1136
Nebešťanský = nebešťanů se týkající, Himmelsbewohner-. Pl.

171658   Nebešťanství Svazek: 2 Strana: 0102
Nebešťanství, n., die Himmelsbürger- schaft. Kom.

171659   Nebešťanstvo Svazek: 2 Strana: 0102
Nebešťanstvo, a, n., die Himmelsbürger. D.

171660   Nebeštěna Svazek: 6 Strana: 1136
Nebeštěna, y, f., Astrea, Göttin der Ge- rechtigkeit. Šm.

171661   Nebetřesný Svazek: 2 Strana: 0102
Nebetřesný, Himmelerschütternd. Rk.

171662   Nebetřesný Svazek: 6 Strana: 1136
Nebetřesný pláč a křik. Koll. III. 79.

171663   Nebetyčný Svazek: 2 Strana: 0102
Nebetyčný. N. hory, Us., pevnosť, den Himmel berührend. Koll. Nebeznalství, n., die Himmelskunde. Dch.

171664   Nebetyčný Svazek: 6 Strana: 1136
Nebetyčný. N. věž, Tš.. výše, Šml., skály, Kká. Š. 31., Tatry. Pal. Rdh. III. 31.

171665   Nebevelký Svazek: 8 Strana: 0564
Nebevelký = veliký jako nebe. N. říše. Hans. Neb. 3.

171666   Nebevládce Svazek: 10 Strana: 0201
Nebevládce, e, m. Kká. Sion. I. 36.

171667   Nebevstoupení Svazek: 8 Strana: 0230
Nebevstoupení. Na n.místo: na na nebe vstoupení. List. fil. 1893. 465.

171668   Nebevzetí Svazek: 9 Strana: 0182
Nebevzetí, n. Když na den na nebevzetí slunce svítí, vinař doufá velmi dobré víno míti. Fisch. Hosp. 289.

171669   Nebevzletný Svazek: 8 Strana: 0230
Nebevzletný. N. Pegasus. List. fil. 1894. 9., Počát. čes. básnic. (Šť. Pal.).

171670   Nebezorný Svazek: 6 Strana: 1136
Nebezorný, himmelblickend. N. výše. Dch.

171671   Nebezpeč Svazek: 6 Strana: 1136
Nebezpeč, e, f. = nebezpečenství. Tš., Kká. K. sl. j. 211. Deti, deti, jastrab letí, hrozí vám všem n. Č. Čt. I. 51. V n. se vydávání. Sš. J. 173. Za caře Pavla hrozila jí n., že... Pyp. K. II. 122.

171672   Nebezpeč Svazek: 10 Strana: 0201
Nebezpeč, e, f. = nebezpečí. Nedobrý tvar a utvořený jako zášť m. záští. Mš.

171673   Nebezpečenství Svazek: 2 Strana: 0102
Nebezpečenství, í, n;, die Gefahr. N. života. Us. N. na hotově jest. Jg. Nastává mu n.; v n. býti, přijíti, upadnouti, se dáti, vydati; v n. života a hrdla se dáti; n-stvím obklíčenu býti; u velikém n. býti; n. pod- niknouti, podstoupiti; v n. vězeti; n. se ne- báti ; z n. vytrhnouti, v n. zachovati; n. se opovážiti; v n. uvésti; n. oznámiti, předpo- vědíti, V.; z n. vyjíti, vyniknouti, vyváz- nouti. D. S n-stvím hrdla obecné dobré ob- hajovati. V n. smrti se zaplésti. Br. Potkalo ho n. Har. V n. života státi. Reš. Koráb byl v n., aby se netroskotal. V. Do n. se dáti, jíti. Jg. Z n. vyprostiti, vysvoboditi, vyníti. Reš. N. vystáti. Ler. V přítomném n. slibo- vati. Ler. N. s prodlením spojené. Nebez- pečenství ot padúchóv. ZN. Někoho před n-stvím opatřiti. Žer. Věc plná n. N. se odvážiti. Br. S n-stvím života se zasaditi. Br. Do n. lézti. Kram. Kdo miluje n., za- hyne v něm. Jg., Lb. Vystaviti v n., lépe : vydati. Os. Upadnouti v n. smrti (života). Lk. Prodlení s n-stvím spojeno jest; meškání přináší n.; z průtahů pochází n.; n. před ne- přítelem; n. ohně. J. tr. Znamenaje n. sváru, periculum coNtentionis. BO. Stran vazby vz Báti se.Stran přísloví a pořekadel vz Bláto, Břitva, Čert, Deska, Doklepati, Dvéře, Grunt, Hlava, Hrdlo, Kahanec, Kára, Klíč, Kůže, Lžíce, Mlat, Nesnáze, Neštěstí, Odzvoniti, Opatrnosť, Propast', Prst, Růžek, Skřipec, Škoda, Špička, Téci, Trn, Tvrdý, Vlas, Vlk, Vůz, Zvon, Zvoniti.

171674   Nebezpečenství Svazek: 6 Strana: 1136
Nebezpečenství. Pod N-stvím ztráty. Dch. N. učí nábožnosti. Hkš. Čím bližší n., tím škodlivější odkládání. Sb. uč. Ktož miluje n., zahyně v něm. Krnd. 179.

171675   Nebezpečenství Svazek: 8 Strana: 0230
Nebezpečenství. Kdo je v jakém n., jest jako mezi kladivem a nákovadlem. Arch. XII. 9.

171676   Nebezpečenství Svazek: 10 Strana: 0201
Nebezpečenství, n. N. má krídla. Jrsk. VIÍ. 2. 9.

171677   Nebezpečí Svazek: 2 Strana: 0102
Nebezpečí, í, n. Světz., Krok., Pal. Radh. Nebezpečenství od ,nebezpečen' jako poslu- šenství od ,poslušen' je starší a dobrými spisovateli doložené slovo; nebezpečí od ,ne-bezpečí'jest původem novější a má menší auktoritu. Brs. 111. Kupující nebezpečí pod- niká, s kterým by se zboží potkalo. HGB.

171678   Nebezpečí Svazek: 8 Strana: 0230
Nebezpečí. Yn.se dobrá rada často lépe vděčí. Vrch. Rol. XI. 123.

171679   Nebezpečně Svazek: 2 Strana: 0102
Nebezpečně, gefährlich, unsicher. N. se o něco pokoušeti stonati, se míti (zle), V., se vystaviti, sich exponiren. Dch. Vz Ne- bezpečenství.

171680   Nebezpečnosť Svazek: 2 Strana: 0102
Nebezpečnosť, i, f., nejistota, D., Troj., die Unsicherheit, Gefährlichkeit, Misslich- keit; nebezpečenství, die Gefahr. V. Vz tato slova. Pro nebezpečnosť nepřítele tu cestu jsme před sebe vzíti musili. Anth. II. 318. Město bylo v n-sti k ztracení; Aj vidíš, v kterakej n-sti jsmy. GR.

171681   Nebezpečný Svazek: 2 Strana: 0102
Nebezpečný ; -čen, čna, čno, ne bez sta- rosti, unsicher, in Gefahr stehend. Smil v. 1773. — N., gefährlich, misslich, Gefahr bringend, unsicher. Jg. čím kdo vyvýše- nější, tím bývá sebou nebezpečnější. Jg., Lb. Vz Výška. N. místo, věc, nemoc. V. Poslušenství přimušené nebezpečné jest. Kom. Tu je n-čno. Jg. — od koho, od čeho. Protož jsem vždy nebezpečna od svého vlast- ního ptactva. Rad. zvíř. — čím. Jest mu svým chováním-se nebezpečen. N. ohněm. Šp. A tak dvojnásob sebú nebezpečen bieše. Výb. II. CO. — pro co: pro oheň. J. tr. —- Stran přísloví vz: Blázen, Vlk.

171682   Nebezpečný Svazek: 6 Strana: 1136
Nebezpečný. N. vyhrůžka, Sl. les., ro- vina, spára, Pek. 157., 45., 194., postavení. Šmb. — čím. Tělesenstvie naše v hřieše počaté, v hřieše vychované všemi činy n-né. Pass. 7. Že každý n-čen jest svú duší. Výb. II. 413. — jak: na smrť, lebensgefährlich. Dch. — s inft. Neb tak jest nám n-čno nečisti božieho přikázanie, že... Št. Kn. š. 5.

171683   Nebezpečný Svazek: 9 Strana: 0182
Nebezpečný a) ne bez péče jsoucí. Ne- mocný n-čen zdravím bude. Maš. ruk. 39b.; b) působící nebezpečenství. Ten neduh jest n-čen. Maš. ruk. 188a.

171684   Nebezpečství Svazek: 10 Strana: 0201
Nebezpečství, n. Pat. Jer. 128. 11.

171685   Nebezplozený Svazek: 10 Strana: 0632
Nebezplozený. N. řeka. Škod. II2 II. 104.

171686   Nebezpřímně Svazek: 2 Strana: 0102
Nebezpřímně jměl clo sebe domněnie, že... M. Vz Bezpřímý.

171687   Nebezpřímný Svazek: 10 Strana: 0201
Nebezpřímný. Čemuť jest n-mná ne- milosť. Krist. Šf. 63. Šf. dodává: Snad omylem m. bezpřímná. Mš.

171688   Nebíčko Svazek: 2 Strana: 0102
Nebíčko, a, n., vz Nebe.

171689   Nebíčkovati Svazek: 6 Strana: 1136
Nebíčkovati, himmeln. Šm.

171690   Nebiechu Svazek: 2 Strana: 0102
Nebiechu = nebyli. Kat.

171691   Nebieše Svazek: 2 Strana: 0102
Nebieše = nebyl, zastr. Kat.

171692   Nebijce Svazek: 6 Strana: 1136
Nebijce, e, m., vz Bijce. Hus I. 172.

171693   Nebijka Svazek: 6 Strana: 1136
Nebijka, y, f., das Schlagstück beim Büchsenmacher, eine Schlossfeder. Am.

171694   Nebílený Svazek: 10 Strana: 0632
Nebílený. N. příze, plátno = režné. Rgl.

171695   Nebilov Svazek: 2 Strana: 0102
Nebilov, a, m., ves u Blovic v Plzeňsku, něm. Nebilau. Vz S. N.

171696   Nebilov Svazek: 6 Strana: 1136
Nebilov, a, m., Nebilau, ves u Rokycan.

171697   Nebilovský Svazek: 6 Strana: 1136
Nebilovský, ého, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1371.

171698   Nebiskupský Svazek: 10 Strana: 0201
Nebiskupský. N. město (biskupu nepod- dané). Mtc. 1903. 314.

171699   Nebista Svazek: 8 Strana: 0230
Nebista, y, m., pl. -sté = obyvatel, pří- vrženec nebe. Krs. Moor. 96.

171700   Nebláha Svazek: 2 Strana: 0102
Nebláha, y, f., neštěstí, das Unglück, zastr. St. skl. II. 238.

171701   Neblaho Svazek: 6 Strana: 1136
Neblaho, a, n., das Unheil. Dch.

171702   Neblahodatný. N Svazek: 10 Strana: 0201
Neblahodatný. N. země. Msn Hym. 79.

171703   Neblahonosný Svazek: 6 Strana: 1136
Neblahonosný, unheilvoll, unselig. Šm.

171704   Neblahoříše Svazek: 6 Strana: 1136
Neblahoříše, e, f. Nyní také v n-ši po- drželi důstojnosť tuto. Sš. II. 141.

171705   Neblahosmělý Svazek: 6 Strana: 1136
Neblahosmělý, übeldreist. Šm.

171706   Neblahosť Svazek: 2 Strana: 0102
Neblahosť, i,f., stav nešťastný, unglück- licher Zustand. Č.

171707   Neblahostný Svazek: 6 Strana: 1136
Neblahostný, unselig. Šm.

171708   Neblahověstný Svazek: 6 Strana: 1136
Neblahověstný, Unglück verkündend. N. znamení. Vlšk. 343.

171709   Neblahozvučný Svazek: 6 Strana: 1136
Neblahozvučný (hlas), metallos. Šm.

171710   Neblahý Svazek: 2 Strana: 0102
Neblahý, nešťastný, nepříznivý, misslich, ungünstig. N. časy. Ms.

171711   Neblahý Svazek: 6 Strana: 1136
Neblahý. N. doba, J. Lpř., předtucha, Osv. I. 156., vláda, Mus. 1880. 450., událosť, poměry. Us. Pdl.

171712   Neblaze Svazek: 2 Strana: 0102
Neblaze něco nésti. Šm.

171713   Neblaze Svazek: 10 Strana: 0201
Neblaze. Žena n. vábná. Kká. Sion í. 187.

171714   Neblaženosť Svazek: 6 Strana: 1136
Neblaženosť, i, f. = nebláha. Hý.

171715   Neblaženství, n Svazek: 6 Strana: 1136
Neblaženství, n. Lidstvo v n. zatonulé. Sš. J. 23.

171716   Neblažesov Svazek: 6 Strana: 1136
Neblažesov, Neblahosov, a, m., zašlá ves v Chebsku. Blk. Kfsk. 605.

171717   Nebli Svazek: 2 Strana: 0102
Nebli, vz Neboli.

171718   Neblivka Svazek: 7 Strana: 1336
Neblivka, y, f., celidma, vermis? Pršp. 23. 40

171719   Neblížiti komu Svazek: 10 Strana: 0201
Neblížiti komu = neubližovati. Mor. Kmk.

171720   Nebluditelný Svazek: 8 Strana: 0230
Nebluditelný. O tomto slově praví Bl. Gr. 286., že jest špatné.

171721   Nebludný Svazek: 6 Strana: 1136
Nebludný, sich nicht irrend.

171722   Nebneb Svazek: 6 Strana: 1136
Nebneb = nezralé lusky kapinice nilské. Rstp. 432.

171723   Nební Svazek: 6 Strana: 1136
Nební a zemní oheň. Koll. St. 11.

171724   Nebný Svazek: 2 Strana: 0102
Nebný, nebeský, himmlisch. Dřvi nebné otevřel. Žalt. kap. 77. 23. Nebné rozkoše trůn. Č.

171725   2. Nebo Svazek: 6 Strana: 1136
2. Nebo. Cf. Ž. wit. 233. A druhdy zlú řeč vypustí, ješto hněvem vonie neb v oči neb kromě očí. Št. Kn. š. 41. Nebo orla přinesu na svém ščítě neb i kotel ztratím. Výb. II. 40. Neboť té dievky dobudu nebo života zbudu. Dal. Slýchal-li neb ta slova neb ty divy. LAp. — Pozn. V prostomluvě n. obmezuje někdy výrok učiněný. Rekne-li někdo ku př.: To je tu dnes lidí! dí na to druhý: To je nebo lidí t. j. vždyť jich není tak mnoho. BPr.

171726   3. Nebo Svazek: 6 Strana: 1136
3. Nebo, a, n. — nebe. Laš. Pane Bože mu dej nebo. Tč. Slov. Ssk.

171727   Nebo Svazek: 8 Strana: 0230
Nebo = že, poněvadž. Ale on vece: Nebo prorok jest. Ev. víd. 65. Joh. 9. 17. (Mnč).

171728   Nebo Svazek: 10 Strana: 0201
Nebo = že, protože (spojka příčiny). Či oko tvé nešlechetné jest, nebo já dobrý jsem? Ev. ol. XXXI.

171729   2. Nebo, anebo, neboli, neb, aneb, nebli Svazek: 2 Strana: 0103
2. Nebo, anebo, neboli, neb, aneb, nebli, spojky rozlučovací. Někdy: ne- božto, neboliž, neboližto, nebožeto, neboli- žeto. Klade se: a) Když se dvě aneb více vět aneb slov dělí, mezi všemi aneb toliko mezi dvěma posledními, lat. aut, vel, něm. oder. Těla hranatá jsou neb kulatá. Us. Kořen pak umění rozum jest aneb soud. Kom. Bych umřel dnes nebo zítra, odkáži všecko jemu. Svěd. Snad povrhl jej na některé hoře aneb v některém údolí. Br. Žíti aneb umříti? Žádný neví, dobrým-li nebo zlým řádem na svět vykročil. Mudr. (Brs. 111.). Hotovi jsú neb umřieti aneb živu býti. BO. — Pozn. 1. Slova, která se touto spojkou dělí, jsou více méně sobě protivná a při některých jest rozdíl, který se mezi věcí a jménem činí, nepatrný. — Pozn. 2. V záporných vě- tách kladou se m. nebo atd. z pravidla zá- porné spojky: ani, aniž. Nežádáme stříbra ani zlata od tebe t. j. anebo zlata. Br. — Pozn. 3. Nezřídka se spojky rozlučovací vypouštějí. Snáze jeden na druhém vadu, chybu, omyl, nedostatek uhlédá, než na sobě sám. Kom. — Pozn. 4. Místo nebo, anebo klade se za novější doby: či, čili, když dru- hému na vůli dáváme z více jmen jedné a též věci to neb ono si zvoliti, lat. seu, něm. oder. Grammatika čili mluvnice učí... Panny Marie pantoflíčky či štírovník či ledenec. Us. — b) Aneb klade se spojka ta přede všemi slovy a větami, čímž se jednotlivé členy ostřeji vytýkají, lat. aut—aut, vel—vel, v něm. entweder—oder. To dřevo vždy neb příliš dlouhé neb příliš krátké bylo. Pass. Čím kdo za učenějšího aneb sám sebe držel aneb od jiných jmín jest, tím více různic začínal. Kom. Vz více v Zk. Skl. 562—565.

171730   1. Nebo, neb, neboť, nebť Svazek: 2 Strana: 0102
1. Nebo, neb, neboť, nebť (mor. a slov. lebo, strč. libo, lib, vz Gb. Hl. 81., 96.), spojky příčiny, denn. Klade se: 1. Když první větě odpíráme, protože druhá věta, která se s první potýká, v skutku a v pravdě jest, ale nikoli, ale, než, lat. sed, něm. nein sondern. O nic se nedělili, neb společně všeho užívali. Svěd., Br. — 2. Když se pře- chodná věta důvody stvrzuje, které v obsahu nějaké části její (podmětu, předmětu, pří- sudku atd.) se drží. A mnoho řečí bylo o něm v zástupu: nebo někteří pravili, že dobrý jest, a jiní pravili: Není, ale svodí zástup. Br. — 3. Když se k přechodné větě důvody vedou ze všeobecné povahy věcí aneb z ob- zvláštní povahy podmětu, jeho původu, vlast- ností, povolání atd. A já znám jej, nebo od něho jsem a on mne poslal. Br. Komorník, kdežby pohonil a pečeti neměl, mohl by svázán býti, neb by ukázati nemohl, by byl komorník. O. z D. S bláznem nedrž rady, nebo nebude moci zatajiti slova. Br. — 4. Když se věta první opatřuje důvody z věcí podobných neb když se k ní důvody vedou z věcí minulých, budoucích, současných, neb z věcí mocnějších aneb chatrnějších. Neboj se, neb já s tebou jsem. Br. My milujeme jej, nebo on prve miloval nás. Br. Já ještě nepůjdu k svátku tomuto, neb čas můj ještě se nenaplnil. Br. — 5. Ža nebo ne klade se někdy: ani, lat. neque, non enim, něm. denn nicht. I jdětež na všecko neštěstí, ani se víc dívati na to nechci. Kom. — 6. Nebo klade se někdy místo že, lat. quod, něm. weil. Kázala mu ruce svázati a to nejvíce proto, neb věděla, že má mnoho zlata. Háj. — V. Vz více v Zk. Skl. 567. Vz Aneb.

171731   Nebo ti Svazek: 10 Strana: 0201
Nebo ti = nebot. Vezři na nepřátely mé, nebo ti rozmnoženi jsú. Z. wit. 24. 19. Z. brn. má: neboť, klem.: nebo. Modlte se podnoži z noh jeho, nebo ti svata jest. Ž. pod. 98. 5.

171732   Nebočany Svazek: 6 Strana: 1136
Nebočany. Sdl. Hr. IV. 94., Rk. Sl.

171733   Nebočany n Svazek: 2 Strana: 0103
Nebočany n. Nabočady, dle Dolany, něm. Neschwitz, ves u Č. Lípy. PL.

171734   Nebodaj Svazek: 6 Strana: 1136
Nebodaj = tuším. Mor. Kopan. Prisen tam n. hajný. Brt. D. 174.

171735   Nebodaj Svazek: 8 Strana: 0230
Nebodaj = ne Boh daj. Phľd. 1894. 257., 274.

171736   Nebodaj Svazek: 10 Strana: 0201
Nebodaj = tuším. Ale n. to bude mäkko. Sbor. češ. 51.

171737   Nebodej Svazek: 2 Strana: 0103
Nebodej = nedej Bůh, das wolle Gott nicht. Slov.

171738   Nebodnutelný Svazek: 2 Strana: 0103
Nebodnutelný, stichfrei. D.

171739   Nebóh Svazek: 2 Strana: 0103
Nebóh = nebůh.

171740   Neboh Svazek: 6 Strana: 1136
Neboh. Bratr mój n.; Mi slíbil za n-ha pana Smila za peníze; To zboží na nás po n-hu bratru našem spadlo. Půh. II. 74., 474., 529. — Sv. ruk. NM. 403.

171741   Neboh Svazek: 9 Strana: 0182
Neboh, a, m., z nebohý. Mě n-ha, mně n-hu; fem.: neboha: nám nebohám. Gb. H. ml. ?I. 1. 281.

171742   Nebóh Svazek: 10 Strana: 0201
Nebóh, a, m. Hus. Er. I. 69.

171743   Neboha Svazek: 2 Strana: 0103
Neboha, y, f., nebohá, die Arme, Elende. St. skl.

171744   Neboha Svazek: 6 Strana: 1136
Neboha, y, m. a f. = nebohý, nebohá. Výb. I. 419. — N., y, f'. = nebožka. Vz Neboh. Slov. Němc. III. 9.

171745   Nebohabojný Svazek: 6 Strana: 1136
Nebohabojný, Gott nicht fürchtend. Št. Uč. 157. a.

171746   Nebohatstvo Svazek: 10 Strana: 0201
Nebohatstvo, a, n., inopia, chudoba, ne- dostatek. Ž. kap. č. 33.

171747   Nebohatý Svazek: 9 Strana: 0452
Nebohatý. Dvacet(ročný) nerozumný, 30. (ročný) neženatý a 40. (rocný) nebohatý. (Do 30. r. neženatý, do 40. r. nebohatý, po 40. durák). Mus. slov. III. 25.

171748   Nebohatý Svazek: 10 Strana: 0201
Nebohatý, inops. Ž. kap. č. 34. 10.

171749   Nebohobojenstvo Svazek: 2 Strana: 0103
Nebohobojenstvo, ?, n., nebání se Boha, Mangel an Gottesfurcht. Exc.

171750   Nebohozrozený Svazek: 10 Strana: 0201
Nebohozrozený. Msn. Od. 127., 356.

171751   Nebohý Svazek: 2 Strana: 0103
Nebohý; neboh, a, o: ubohý, bídný, arm, armselig, unglücklich, elend. Jg., V. N. člověk, paní! Us. Popros za mne Boha, ať uzdraví mě neboha. St. skl. II. 118. Ale on nebohý člověk. Us. Bycha honí nebohý. Jg. — Jí., na Slov. = nebožtík, der Selige. N. otec. Jg.

171752   Nebohý Svazek: 6 Strana: 1136
Nebohý = nebožtík. Také laš. a val. Brt. D. 235.

171753   Neboj Svazek: 8 Strana: 0230
Neboj! hovorí sa na mnohých stranách Slovenska a má smysel ako citoslovce. Phľd. 1896. 319.

171754   Neboj se Svazek: 6 Strana: 1136
Neboj se = podbílek, smetaník, babí zub, lathraea, die Schuppenwurz, rostl. Slb. 302., Mllr. 59.

171755   Nebojácnosť Svazek: 2 Strana: 0103
Nebojácnosť, i, f. Všeliké n-sti přítrž činiti. Kom. Vz Bojácnosť.

171756   Nebojácný Svazek: 2 Strana: 0103
Nebojácný, furchtlos. Přezlá věc jest žena n-cná. Stav manž. 1523.

171757   Nebojasný Svazek: 6 Strana: 1136
Nebojasný, himmelhell. Slov. Cf. Nebo = nebe. N. hviezda. Sl. ps.

171758   Nebojata Svazek: 10 Strana: 0201
Nebojata, y, m. = nebojácný. Zvon IV. 631.

171759   Nebojatosť Svazek: 2 Strana: 0103
Nebojatosť, i, f., Furchtlosigkeit, f. NaMor.

171760   Nebojatý Svazek: 2 Strana: 0103
Nebojatý, nebázlivý, drzý, furchtlos, dreist, keck. Chlipná a nebojatá vrána. Aesop. Má pán moc svého práva protiv nebojatým uká- zati. Št. Výb. I. 719.

171761   Nebojatý Svazek: 6 Strana: 1136
Nebojatý. Za Št. polož : Kn. š. 153.

171762   Nebojatý Svazek: 8 Strana: 0230
Nebojatý. Jim (pánům) jest dáviti mocí zpupnosťi n-tú takových hřiešníkuov. Chč. S. 143.

171763   Nebojatý Svazek: 9 Strana: 0182
Nebojatý. N. vrána. Ezop. 125.

171764   Nebojazlivosť Svazek: 6 Strana: 1136
Nebojazlivosť, i, f. = nelekavosť. Slov. Bern.

171765   Nebojazlivý Svazek: 6 Strana: 1136
Nebojazlivý = nebázlivý, nelekavý. Slov. Bern. Nebojovník, a, m., der Inkombattant. Csk.

171766   Nebojovnosť Svazek: 2 Strana: 0103
Nebojovnosť, i, f., die Feigheit. Měst. bož.

171767   Nebojovný Svazek: 2 Strana: 0103
Nebojovný, feig, unkriegerisch. Jg.

171768   Nebojsa Svazek: 6 Strana: 1136
Nebojsa, y, m. = nebázlivec. Mor. a Slov. Rr. Sb. Takový n. Pk. Jeden Nedajsa, druhý N. Zátur. Cf. Nebusa. -- N., psí jm. Brt.

171769   Nebolestný Svazek: 2 Strana: 0103
Nebolestný, unschmerzhaft. D.

171770   Neboleti Svazek: 6 Strana: 1136
Neboleti, nicht schmerzen. Ale to ji tak n-lo, jako... Us. Němc.

171771   Neboli Svazek: 2 Strana: 0103
Neboli, zastr. = nebožtík. Neboh kněz Lacek. Půh. olom. 1412. (Půh. kn. II. str. 438.). Vz Nebohý (na konci).

171772   Neboli, nebli, neboliž, neboližto Svazek: 2 Strana: 0103
Neboli, nebli, neboliž, neboližto, oder. Nevím, je-li to chvála, neboli hana. D. Vz Aneb, Nebo.

171773   Nebolný Svazek: 2 Strana: 0103
Nebolný, vz Bolný, Nebolestný.

171774   Nebopadlý Svazek: 6 Strana: 1136
Nebopadlý, áunerý?. N. proud. Lšk. Lpř. má: s nebe spadlý, tekoucí.

171775   Nebora Svazek: 6 Strana: 1136
Nebora, y, f. Hra na N-ru. Vz Brt. Dt. 220., Km. 1887. 455.

171776   Nebora Svazek: 10 Strana: 0632
Nebora. Na Neboru (jarní hra dívčí). Brt. Slov.

171777   Neboráček Svazek: 6 Strana: 1136
Neboráček, vz Neborák. Jak za tebou plače otec n. Koll. Zp. I. 250. A já n. musím být vojáček! Brt. Ps. 18.

171778   Neboráčik Svazek: 6 Strana: 1136
Neboráčik, a, m. = neboráček. Slov.

171779   Neborák Svazek: 2 Strana: 0103
Neborák, a, m., neboráček, čka, m., na Mor. a na Slov = nebožák, der Arme. Koll. Jednou šel Pecko neborák do kostela. Km. 1878. 198.

171780   Neborák Svazek: 6 Strana: 1136
Neborák. Hdk., Tč., Němc. VII. 24. N. slepý vyrozkládal mu všetko. Dbš. Sl. pov. I. 265. Sedlák n. nemá kusa vlak. Pk. Se- dlák n. stojí v kúce (v koutě) jak žebrák. Brt. N. p. I. 185.

171781   Neboráz Svazek: 6 Strana: 1136
Neboráz, a, m. = neborák? Bude zima, bude mráz, kam sa schovám n. Sš. P. 519.

171782   Neborký Svazek: 6 Strana: 1136
Neborký, arm, ärmlich. Slov. Loos.

171783   Nebory Svazek: 2 Strana: 0103
Nebory, dle Dolany, něm. Niebory ves v Těšínsku. Vz S. N.

171784   Neboř Svazek: 6 Strana: 1136
Neboř, a, m., os. jm. Mor. Šd.

171785   Nebosklon Svazek: 8 Strana: 0230
Nebosklon = nebesklon. Phľd. 1894. 93., 1896. 201.

171786   Neboť Svazek: 2 Strana: 0103
Neboť, vz Nebo.

171787   Nebotín Svazek: 2 Strana: 0103
Nebotín, a, m., něm. Nebotein, ves u Olom. PL.

171788   Nebovazy Svazek: 2 Strana: 0103
Nebovazy, dle Dolany, něm. Nokowitz, ves u Chomútova. PL.

171789   Nebovazy Svazek: 6 Strana: 1136
Nebovazy. Rk. Sl. Vz Nebovazy.

171790   Nebovický Svazek: 6 Strana: 1136
Nebovický, ého, m., os. jm. Šd.

171791   Nebovidy Svazek: 2 Strana: 0103
Nebovidy, dle Dolany, ves v Čáslavsku; 2. ves u Brna. PL. Vz Tk. II. 543.

171792   Nebovidy Svazek: 6 Strana: 1136
Nebovidy. Tk. IV. 735., V. 176., Tk. Žk. 128., Rk. Sl.

171793   Nebový Svazek: 6 Strana: 1136
Nebový, himmelblau. Slov. Vz Nebo = nebe. N. kazajka. Sldk. 163. Tam seděla panička v n-vých šatoch. Dbš. Sl. pov. I. 25.

171794   Nebozez Svazek: 6 Strana: 1137
Nebozez, v MV. pravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 210., Boh. 46. Nebozez havířský (vrták, svěder): zemní (zeměvrt, Hrbk.), ruční, dvouruční, dovrtovák, paličník, kři- žák, dlátovák, středňák, Hř. 42., zavrták, vyrovnávač, dlátový, kornoutovitý, koru- nový, skalní, rašelinný, NA. III. 126., IV. 129., 131., 134., klikový, Leier-, Bc, šneko- vitý, lalokovitý, s lalokem, šroubovitý. Pdl. Ta (masť) jako n. vrtá. Mst. 3. a. — N. = pluh do kamenitého pole. U N. Kdyně. Rgl.

171795   Nebozez Svazek: 8 Strana: 0230
Nebozez, z sthněm. nabager. Vz Gb. H. ml. I. 124. Hledí na n., a vidí dłáto (šilhá). Mor. NZ. V. 545.

171796   Nebozez Svazek: 9 Strana: 0452
Nebozez. Ještě: americký (šroubový), lžicovitý (lžičník), prstenový, spiralový, středečný, šnekový. Vz Ott. XVIII. 20.

171797   Nebozez, nebozéz, nebozíz Svazek: 2 Strana: 0103
Nebozez, nebozéz, nebozíz, u, nebo- zízek, zku, m. N., vrtadlo, vrták, der Bohrer, náčiní o'stré k dělání kulatých děr do tvrdých hmot; pohybuje se točivě. O původu vz Mz. 262. — N. skládá se ze vřetena, na němž u jednoho konce rukověť jest. Š. a Ž. N. středečný na kov (Centrumbohrer), žlabový; skalní (na kameny, celý ocelový, vz Prm. III. č. 26.). S. N. N. drátovec (n. na drát), hemerejž, kadeřávek, kartáčnický n. štětkář- ský (s lopatou), lžičník soustružnický, če- pový, čapovník n. čepovník (kolářský k vr- tání loukotí), kolovrátkový (Schneckenb.), nábojník nebo k vrtání studničných trub (trubník; veliký na trouby vodní: říčník, Rohn.), německý, s rukovětí (Heftb.), špulíř (plochý, kulatý, zátkový n. kuželovitý), štýr- ský, švýcarský (s plochou lopatkou, s hra- natou lopatkou, se špičkou), tesařský, ušně, ušátko s rukovětí, výstražní, zápustník. Šp. Kolovrátek (trápor, z něm. Drehbohrer, u tru- hlářů), pernáč, plužňák. Š. a Ž. 1855., str. 162. N. na kosti, na mosaz, se šmytcem, dvojostrý, okrouhlý, prsní, vystrouhací. Šp. N. kátrový, na šrouby, špičatý, tyrolský, ušatý. Kh. N. latovní moždínkový, nápravní (u kolářů), žlábkovatý (u řezbáře), okrouhlý (u houslaře), kančík, zavrtáček, Jg., zemský. Vz KP. III. 46. N-zem vrtati, Kom., něco provrtati. Us. N. ruční s kolovrátkem, per- forativní, vylupující. Vz Kolovrátek, Nástroj trepanační. Cn. Nebozízem kobylu (i. e. dříti = o nemotorných věcech). Ros., Šm., Lb. Milo dělať, když je čím; jak ten pravil, sám jenž kozu nebozezem dřel. Jg., Lb. Vz Nejapný. — Nebozezem (šejdrem šilhati) na někoho hleděti. Vz Nenávisť. Č. — N., zapražení tří koní, jednoho z předu. Jede nebozízem. D., Šm. — N., vinice na Petříně, die Hasenburg. Tk. II. 128.

171798   Nebozézkovatěti Svazek: 2 Strana: 0103
Nebozézkovatěti, ěl, ění. Ten ječmen n-tí (kroutí se ve způsobě nebozezu). Us. Ber.

171799   Nebozézkovatý Svazek: 2 Strana: 0103
Nebozézkovatý, ve způsobě nebozezu kroucený. Us. Ber.

171800   Nebozézník Svazek: 2 Strana: 0103
Nebozézník, a, m., der Näberschmied, D., Tk. II. 376., 381.

171801   Nebozezovitý Svazek: 10 Strana: 0201
Nebozezovitý, trepanförmig. Ktt.

171802   Neboziečok Svazek: 6 Strana: 1137
Neboziečok, čku, m. = nebozízek. Slov. Čkžk. X. 45.

171803   Nebozískovatý Svazek: 6 Strana: 1137
Nebozískovatý, vz Nebozézkovatý.

171804   Neboziště Svazek: 6 Strana: 1137
Neboziště, ě, n. = stuol nebozezu, dřík, třen, der Schaft eines Erdbohrers. Hrbk.

171805   Nebozíz Svazek: 2 Strana: 0104
Nebozíz, u, m. = nebozez.

171806   Nebozíz Svazek: 7 Strana: 1336
Nebozíz = oj velikého vozu (souhvězdí) Mtc. XVI 82.

171807   Nebozízek Svazek: 2 Strana: 0104
Nebozízek, zku, m., der Handbohrer. Skv. Vz Nebozez. — N-ky dělati, Freimaurerzeichen machen. Us. v Klat. Rk. — N., die Hasen- burg na Petříně v Praze. Šm. Vz Nebozez.

171808   Nebozízek Svazek: 7 Strana: 1336
Nebozízek, vinnice v Praze. 1582. Wtr. Obr. II. 499.

171809   Nebozízový Svazek: 10 Strana: 0633
Nebozízový. N. zima (když vítr točí na- braným sněhem). Brt. Slov.

171810   Nebožák Svazek: 2 Strana: 0104
Nebožák, a, m.; nebože,ete, nebožátko, a, n., chudinka (s politováním). Ein armer Mann. Dlani jim přeřeziúce, žiniu jim pro- vlačiechu, a tak je nebožátka po hradu vo- diechu. Dal. 171. Tak nebožátka přeludiece. Dal. 23. Ale nebožátka chudí Žk. 63.

171811   Nebožátečko Svazek: 10 Strana: 0201
Nebožátečko, a, n. Frant. 17. 31.

171812   Nebožátko Svazek: 6 Strana: 1137
Nebožátko, vz Nebožák. N-ka bídná. Bart. 165., 157. Pros za ny, za n-tka. Výb. II. 26. My pak nestatečná n-tka. Št. Kn. š. 46. (149.)

171813   Nebožčíček Svazek: 6 Strana: 1137
Nebožčíček, čka, m , vz Nebožtík. Jako pták chvátá k uosidlu nevěda n., ano .... Pass.

171814   Nebožčíček Svazek: 10 Strana: 0201
Nebožčíček = ubožáček. Chč. S. II. 228b.

171815   Nebožčík Svazek: 2 Strana: 0104
Nebožčík, a, m., ubožák, Armer, Jir.; nebožtík. Arch. I. 163.

171816   Nebožčík Svazek: 9 Strana: 0452
Nebožčík. 1433. Mšín. 11.

171817   Nebožec Svazek: 2 Strana: 0104
Nebožec, žce, m., nebožák. Meg. — 2. Nebožtík. Mus.

171818   Nebožec Svazek: 6 Strana: 1137
Nebožec = nebohý. V MV. nepravá glossa. Pa. 40. N. jest nuzný. Hus II. 271. A na témž místě ihned několiko kop ztratí n. lb. 1. 218. — N. = nebožtík. Rak. arch. (Wtr.), Msn. Or. 84., Arch. VII. 639., VIII. 369. a j. On čelo vedl a svojí sě miesto n-ce Jidáše. Výb. II. 312. Byl jsem rukojmě za n-ce Dobeše; Petr n-ce Markvartóv syn; Za n-ce kněze Lacka; Já Margreta manželka někdy n-ce Hanzle; Za n-ce krále; Po n-ce otce mého smrti. Půh. I. 251., 293., 369., II. 20., 365., 408. a j.

171819   Nebožíc Svazek: 6 Strana: 1137
Nebožíc, e, m. = nebozez. Slov. Hdž. Slb. 84. Čtyry jámy žita máme n-com vyvrtané. Koll. Zp. II. 113., Šf. Sl. ps. II. 58. - N. = Sirius hvězda. Slov. Pokr. Pot. I. 168., Němc. IV. 439.

171820   Nebožic Svazek: 10 Strana: 0201
Nebožic, e, m. = nebožtík. Půh. brn. III. 107.

171821   Nebožička Svazek: 2 Strana: 0104
Nebožička = ubožátko, ubohá. Kat. 697. Vz Nebožka.

171822   Nebožička Svazek: 6 Strana: 1137
Nebožička = ubohá. Sv. ruk. SR. 442. Já n. smutná. Wtr. By mne přijal n-ku. Kat. v. 697. — N. — nebožka. Tu mám věnné právo, ješto mi po n-čce mé matce přišlo. Půh. I. 151.

171823   Nebožička Svazek: 9 Strana: 0182
Nebožička. Hus Post. 46b.

171824   Nebožičký Svazek: 2 Strana: 0104
Nebožičký = nebohý, arm, ärmlich. Lom.

171825   Nebožiec Svazek: 6 Strana: 1137
Nebožiec = nebozez. Slov. Ssk. Vz Ne- božíc.

171826   Nebožiec Svazek: 9 Strana: 0182
Nebožiec, e, m. = nebozez. Vyskočil na n. (vyskočiv ve vzduchu se otočil). Slov. Zát Př. 224b. Orie (oře) na n. = trojkou, párem volů a zpředu jedním koněm. Ib 196b.

171827   Nebožitka Svazek: 7 Strana: 1336
Nebožitka, y, f = nebožička. Půh. V. 280.

171828   Nebožka Svazek: 2 Strana: 0104
Nebožka, y, f., nebožička, nebožtička (m. nebožčička) = nebohá, armes, elendes Weib. Rač mne nebožku živiti. St. skl. — Rkk. 58. — N., zemřelá. Má nebožka máti. Us. — Jg.

171829   Nebožka Svazek: 6 Strana: 1137
Nebožka = nebohá. Za St. skl. polož: , Hr. ruk. 391. Smutnú n-žku poslední řečí okrasil. BO. — N. = zemřelá. Má po n-žce dvě děti. Us. Pdl.

171830   Nebožko Svazek: 10 Strana: 0633
Nebožko. Kotě je už n. (mrtvo). Brt. Slov.

171831   Nebožký Svazek: 2 Strana: 0104
Nebožký = nebožtík, der Verstorbene. Na Slov. Plk.

171832   Nebožký Svazek: 6 Strana: 1137
Nebožký = nebožtík. Tvůj n. otec. Slov. Orl. X. 113.

171833   Nebožky Svazek: 8 Strana: 0230
Nebožky = nebožtík. Phľd. 1893. 379., 1894. 722.

171834   Nebožník Svazek: 6 Strana: 1137
Nebožník, a, m., der Satan. Šm., Loos.

171835   Nebožník Svazek: 6 Strana: 1137
Nebožník, a, m. = bezbožník. Krnd. 45.

171836   Nebožnosť Svazek: 2 Strana: 0104
Nebožnosť, i, f., die Ungöttlichkeit. D.

171837   Nebožný Svazek: 2 Strana: 0104
Nebožný = bezbožný, gottlos. Kat. 2980. — N., nebožský, ungöttlich. D.

171838   Nebožskosť Svazek: 6 Strana: 1137
Nebožskosť, i, f., die Nichtgöttlichkeit. Všeliká n. nutně z božství se vylučuje. Sš. J. 86.

171839   Nebožský Svazek: 2 Strana: 0104
Nebožský, ungöttlich. D.

171840   Nebožský Svazek: 8 Strana: 0230
Nebožský. Chč. Mud. 439.

171841   Nebožství Svazek: 2 Strana: 0104
Nebožství, n., die Ungöttlichkeit. Jg.

171842   Nebožtíček Svazek: 10 Strana: 0201
Nebožtíček, čka, m., zdrobn. nebožtík. Faust. 181.

171843   Nebožtička Svazek: 2 Strana: 0104
Nebožtička, y, f. = nebožka. Jg.

171844   Nebožtík Svazek: 2 Strana: 0104
Nebožtík, a, m. (m. nebožčík), nebož- tíček (m. nebožčíček) = nebožec, nebohý. Vz -ík. Ein Armer, Armseliger, Elender. Br., Tkadl. Běda mně hubenému n-ku. BO. — Pass., Lom, Leg. — N. = zemřelý, der Selige, Verstorbene. N. můj otec. D. Již jest n-kem. Us. N. král peněz nelitoval. Berg.

171845   Nebožtík Svazek: 6 Strana: 1137
Nebožtík = nebožec. Cf. Mkl. Etym. 16., Sv. ruk. Al. 1179. Nemohu já n. starý na tvú smrť hleděti. Pass. mus. 356. — N. = zemřelý. N. umřel stoje (pracoval až do smrti, o neúnavném). Val. Vck. N. všecko slyší, co se kolem něho mluví a děje. Sk. Črt. 79.

171846   Nebožtík Svazek: 7 Strana: 1336
Nebožtík. Ječmen jako n-ka nechať 3 dni ležeti na poli. U Bydž. Kšť.

171847   Nebožto Svazek: 2 Strana: 0104
Nebožto, neboliž, oder. Kn. lék. 1544.

171848   Nebradatý Svazek: 2 Strana: 0104
Nebradatý, bartlos. Jel.

171849   Nebrániti Svazek: 2 Strana: 0104
Nebrániti, vz Brániti. — čeho. Kdyby strana toho nebránila. O. z D.

171850   Nebranný Svazek: 2 Strana: 0104
Nebranný, bez braně, unbewaffnet. N. a neoděný lid. Jel. Mnoho nebranného lidu. V.

171851   Nebrat Svazek: 6 Strana: 1137
Nebrat, a, m. = nebratr. Slov. Hrbň. Jsk.

171852   Nebrati na koho Svazek: 6 Strana: 1137
Nebrati na koho = nedbáti ho, ne- vážit! si ho. Us. Neberou to s náboženstvím tak přísně. Osv. I. 219.

171853   Nebratr Svazek: 2 Strana: 0104
Nebratr, a, m. Mezi nimi byli jim z ne- bratří obojího pohlaví. Aug. 9. Nichtbruder.

171854   Nebratrský Svazek: 6 Strana: 1137
Nebratrský, á^ifr»?, ohne Brudergesell- schaft. Lpř. Sl.

171855   Nebratrský Svazek: 9 Strana: 0182
Nebratrský bratr, Pal. Děj. V. 1. 187., záští. Ib. ?. 1. 194.

171856   Nebratrstvo Svazek: 6 Strana: 1137
Nebratrstvo, a, n., die Unbrüderschaft.

171857   Nebratstvo Svazek: 6 Strana: 1137
Nebratstvo, a, n. = nebratrstvo. Slov. Hrbň. Jsk.

171858   Nebroušenec Svazek: 6 Strana: 1137
Nebroušenec, nce, m. = neohrabaný člověk, der ungeschliffene Mensch. Rk.

171859   Nebroušený Svazek: 2 Strana: 0104
Nebroušený, ungeschliffen. Us.

171860   Nebrová Svazek: 6 Strana: 1137
Nebrová, é, f., Nebrowa, sam. u Bru- mova na Mor.

171861   Nebrz Svazek: 8 Strana: 0230
Nebrz, nebrzo. Vz Kozelníček (3. dod.). Bude mu nebrzo 100 let. Na Zábřežsku na Mor. Mtc. 1893. 202., Brt. D. II. 285.

171862   Nebrzek Svazek: 10 Strana: 0201
Nebrzek. Hus. Er. III. 140.

171863   Nebrzo Svazek: 2 Strana: 0104
Nebrzo, adV., nicht bald, nicht leicht. Byl. N. kdo ho potupí. Cyr. Když jeden na vůz nakladá a dva s vozu, n. ho nakladú. Mus.

171864   Nebrzo Svazek: 6 Strana: 1137
Nebrzo. Snadně by v nemoc upadl, jíž by n. zbyl. Rkp. lék. Pyšná žena n. oněch pět věcí má do sebe. Št. Kn. š. 105.

171865   Nébrž Svazek: 6 Strana: 1137
Nébrž. Cf. Bž. 36. A toho se poručen- stvie hospodář drží, nébrž diel těch peněz jest rozšikoval, ja sogar. NB. Tč. 194.

171866   Nébrž, nýbrž Svazek: 2 Strana: 0104
Nébrž, nýbrž, conj. O původu jeho vz Zk. Skl. 552., Gb. Hl. 229., Arch. für slav. Philologie II. 669. (Prk.) a v Listech filolog. 1877. str. 291. Klade se: 1. Když druhou myšlénku mocněji vytýkáme, něm. sondern vielmehr, lat. sed potius. Jméno tvé nebude zahlazeno, nýbrž v paměti zůstane, dokad toho světa stane. Lom. Ten člověk moudrým není, nýbrž ani žádného pochopu k mou- drosti nemá. — 2. Jest moci opravující, něm. nein vielmehr, ja sogar, lat. immo potius, quin potius. A já budu lékařem tvým, nýbrž já budu životem. Kom. Ale dí někdo: Což tehdy není potřebí trestání? Nýbrž jest, ale to čisté a s rozumem. Vz více v Žk. Skl. 552. Vz Nýbrž.

171867   Nebřed Svazek: 6 Strana: 1137
Nebřed, u, m. = poupě, květný pupen, nákvětek, gemma florifera, die Blüthenknospe. Sl. les. Vz Nebřeť, Rst. 448.

171868   Nebřehovice Svazek: 2 Strana: 0104
Nebřehovice, Nebřechowitz, v?s u Stra- konic. PL.

171869   Nebřehovice Svazek: 6 Strana: 1137
Nebřehovice. Arch. VII. 265., Rk. Sl.

171870   Nebřehovský Svazek: 6 Strana: 1137
Nebřehovský. N-ští. Sdl. Hr. III. 194., IV. 224.

171871   Nebřeň Svazek: 2 Strana: 0104
Nebřeň, ě, f., ves v Plzeňsku. PL.

171872   Nebřen Svazek: 6 Strana: 1137
Nebřen. Blk. Kfsk. 358., Rk. Sl.

171873   Nebřenice Svazek: 6 Strana: 1137
Nebřenice, dle Budějovice, Nebřenitz, osada u Říčan. Rk. Sl.

171874   Nebřest Svazek: 6 Strana: 1137
Nebřest, u, m. = nebřed. Sl. les.

171875   Nebřeť Svazek: 2 Strana: 0104
Nebřeť, i, f., jabratky, Blütenknospe, f., Fruchtauge, n., gemma florifera. Rk.

171876   Nebřeť Svazek: 6 Strana: 1137
Nebřeť, vz Nebřed.

171877   Nebřezí Svazek: 2 Strana: 0104
Nebřezí, jalový, gelt. N. kráva. D.

171878   Nebřezín Svazek: 2 Strana: 0104
Nebřezín, a, m., Bruck, ves u Kralovic. PL.

171879   Nebřeziny Svazek: 6 Strana: 1137
Nebřeziny. Arch. VIII. 513., Rk. Sl.

171880   Nebřich Svazek: 2 Strana: 0104
Nebřich, a, m., ves v Budejovsku. PL.

171881   Nebřich Svazek: 6 Strana: 1137
Nebřich, ves u Neveklova. Rk. Sl.

171882   Nebřindol Svazek: 6 Strana: 1137
Nebřindol, a, m., les u Počenic. D. ol. III. 446.

171883   Nebstich, a Svazek: 2 Strana: 0104
Nebstich, a, m., ves na Mor. a) u Na- měště, b) Viškov, předměstí brněnské. PL.

171884   Nebť Svazek: 10 Strana: 0201
Nebť, enim. N. jest byl. Millí. 10.

171885   Nebuda Svazek: 2 Strana: 0104
Nebuda, y, m., pobuda, tulák, Landstrei- cher, m. Sych.

171886   Nebůh Svazek: 2 Strana: 0104
Nebůh, neboha, m. Vz Neboli. Br,

171887   Nebůh Svazek: 6 Strana: 1137
Nebůh. Sloužili jste nebohům. Sš. II. 47. Ach Bože, nebože. Exc.

171888   Nebujavý Svazek: 10 Strana: 0201
Nebujavý. Tělo krotké, n-vé. Řeči Příbr. Han. 53.

171889   Nebulistický Svazek: 2 Strana: 0104
Nebulistický, z lat., mlhavý, neblig, wolkig; nejasný, neurčitý, unklar. — Nebu- losní, z lat., mlhavý, mlhový, neblig. Rk.

171890   Nebusa Svazek: 6 Strana: 1137
Nebusa, y, m., os. jm. Cf. Nebojsa. Mor. Šd.

171891   Nebušice Svazek: 2 Strana: 0104
Nebušice, pl., Budějovice, ves u Prahy. PL., Tk. III. 654.

171892   Nebušice Svazek: 6 Strana: 1137
Nebušice. Arch. VIII. 527., Tk. IV. 171., V. 128., 131., Rk. Sl.

171893   Nebuška Svazek: 9 Strana: 0452
Nebuška Otakar, hud. a spis., nar. 1875. Vz Ott. XVIII. 23.

171894   Nebužely Svazek: 2 Strana: 0104
Nebužely, dle Dolany, ves u Mělníka. PL., Tk. I. 87., III. 131.

171895   Nebužely Svazek: 6 Strana: 1137
Nebužely. Rk. Sl.

171896   Neby Svazek: 2 Strana: 0104
Neby = nebyl, a, o. Kat.

171897   Nebydlijící Svazek: 10 Strana: 0201
Nebydlijící, inhabitabilis. Od lidí n. = neobydlitelný (pustý). Pat. Jer. 135. 34.

171898   Nebydlitelnosť Svazek: 2 Strana: 0104
Nebydlitelnosť, i, f., die Unwohnbarkeit. Jg.

171899   Nebydlitelný Svazek: 2 Strana: 0104
Nebydlitelný, kde bydleti nelze, un- wohnbar, unwirthbar, unbewohnbar. N. je- skyně, krajina, města, samotina, země. BO., Kom., Br.

171900   Nebylice Svazek: 2 Strana: 0104
Nebylice, e, f., věc nebylá. Vymyslitel nebylic. Das Unding. Jg., Sš. J. 163.

171901   Nebylosť Svazek: 2 Strana: 0104
Nebylosť, i, f., das Nichtdagewesensein, Nichtsein. N. má byla príčina bolesti tvé. GR.

171902   Nebylov Svazek: 6 Strana: 1137
Nebylov, a, m., ves u Blovic. Vz Rk. Sl.

171903   Nebylý Svazek: 2 Strana: 0104
Nebylý, nicht gewesen. Us.

171904   Nebylý Svazek: 8 Strana: 0230
Nebylý. N. člověk = nevyvinutý, tupo- hlavý, nebelec, budiž k ničemu. Záp. Mor. Brt, D. II. 347.

171905   Nebyt Svazek: 2 Strana: 0104
Nebyt, u, m., die Abwesenheit. Plác., Zlob.

171906   Nebytelný Svazek: 6 Strana: 1137
Nebytelný, inhabitabilis, unbewohnbar. Pror. Jer. 46. 19

171907   Nebyteluý Svazek: 2 Strana: 0104
Nebyteluý, unbewohnbar. Bech.

171908   Nebytenství Svazek: 8 Strana: 0230
Nebytenství = nebytenstvo. Sterz. I. 649. a.

171909   Nebytenstvo Svazek: 6 Strana: 1137
Nebytenstvo, a, n., die Daseinslosigkeit. Dch.

171910   Nebyti Svazek: 2 Strana: 0104
Nebyti; v obec. mluvě nejni m. není. Kts. Vz Není. Vyjadřuje-li se výrok záporným časoslovem „nebyti", stává obyčejně podmět v genitivu, ale výrok v 3. os. sg. středního rodu. Proti věku není a nebylo léku. Císaře tu nebylo. Jiné lodičky nebylo. Není ho tu. Kz. Vz Genitiv, 388. b., 2. ř. s h. a Ne, 10. Nebyloj Bohu potřebie toho, z čehož by svět učinil. Št. I. 643. 16. Sousedka už ne- bude (t.j. nevydrží, musí zemříti). Us. u Jilové. Mý. —"Ostatně vz Býti.

171911   Nebytí Svazek: 2 Strana: 0104
Nebytí, í, n., das Nichtsein. D. V n. pána doma. Lom. Král v n. svém v království naříditi ráčil. Mus. Nám neb v n. našem místodržícím našim (in Abwesenheit). Er. N-tím doma se vymlouvati. Fauk. Aby se žádný v zemi nebytím zastírati nemohl. Vš.

171912   Nebýti Svazek: 6 Strana: 1137
Nebýti. Není ho více (umřel. Us. — kde. Není ho mezi živými (umřel). Us. Nebylo v ní nikdy pravého zdraví. Us. Sá. Nebýti tehdy mezi námi několik starších pánů, bylibychom . . . Pokr. Pot. II. 54. — od čeho. Všecko chce učiniti vedle úmluv a od toho jest nikdá nebyla. Hl.

171913   Nebytí Svazek: 6 Strana: 1137
Nebytí. V n. doma krále. Výb. II. 1541. Aby pokoj v Praze v n. JMti královské zachován byl. Ib. II. 1383. Panu Jauovi z Rosemberka a v jeho n. úředníkóm jeho. Arch. VIL 368.

171914   Nebytí Svazek: 7 Strana: 1336
Nebytí. Pes od psa nikdy nebude. Us. Brtv.

171915   Nebýti Svazek: 10 Strana: 0633
Nebýti. Vz Brt. Slov.

171916   Nebytnosť Svazek: 2 Strana: 0104
Nebytnosť, i, f., nebytí, die Abwesenheit. V n-sti mé. Kom. Místodržící úřadu jej (úřad) v n-sti své jiným mistodržícím osaditi ne- může. Žer. Pro n. jeho v Praze. Zlob.

171917   Nebytnosť Svazek: 8 Strana: 0230
Nebytnosť. Komužby úřad v n-sti rych- táře poručený byl. 1597. Mtc. 1894. 153. V naší n-sti. 1653. L. posíl. I. 65.

171918   Nebytný Svazek: 2 Strana: 0104
Nebytný, unwesentlich. Kom. N. hanba. Troj.

171919   Nebývale Svazek: 2 Strana: 0104
Nebývale, neobyčejně, ungewöhnlich. V.

171920   Nebývalosť Svazek: 2 Strana: 0104
Nebývalosť, i, f., neobyčejnosť, Unge- wöhnlichkeit, f. V.

171921   Nebývalý Svazek: 2 Strana: 0104
Nebývalý. Nové a n-lé daně (neobyčejné), ungewöhnlich. V. — N., nezběhlý, uner- fahren, ungeübt. — v čem: ve správě. V.

171922   Nebývaný Svazek: 6 Strana: 1137
Nebývaný = nebývalý. V boji n-ný. Výb. II. 758.

171923   -nec Svazek: 6 Strana: 1137
-nec, vz -enec, Přespanec.

171924   Něc Svazek: 6 Strana: 1137
Něc' = něco. Bž. 35. V němž sě mu sta něc' po štěstí. Výb. I. 162.

171925   Nec Svazek: 9 Strana: 0182
Nec, e, m. = necovaný čepec. Mor. Mus. ol. I. 115

171926   Néc Svazek: 10 Strana: 0201
Néc = né Vz Litom. 37.

171927   Necáb Svazek: 2 Strana: 0104
Necáb, a, m., nečistý, ein Unsauberer. Us. u Jilem. — Necábno, nečisto. Kb.

171928   Necamouz Svazek: 10 Strana: 0633
Necamouz, a, m., nadávka. Takový knížecí n. ! Máj. IV. 82.

171929   Necáp Svazek: 10 Strana: 0633
Necáp, a, m. = nečistá, nepořádná ženská. Litom. 75. Sr. Necáb v II. 104.

171930   Necařka Svazek: 10 Strana: 0201
Necařka, y, f. = žena (dívka) zhotovující ženám vlasové sítky (Netze). Vepříkov. Vz Čes. 1. XI. 333., XII. 254.

171931   Necechový Svazek: 6 Strana: 1137
Necechový, nichtzünftig. Sp.

171932   Neceknouti Svazek: 2 Strana: 0104
Neceknouti, vz Ckáti.

171933   Necelistvý Svazek: 6 Strana: 1137
Necelistvý, unganz. Šm.

171934   Necelnosť Svazek: 2 Strana: 0104
Necelnosť, i, f., die Zollfreiheit. Jg.

171935   Necelný Svazek: 2 Strana: 0104
Necelný, nehojitelný, unheilbar. Lex. vet. — N., zollfrei. Jg.

171936   Necelosť Svazek: 2 Strana: 0104
Necelosť, i, f., porušenost', nedokonalosť, keine Gänze, die Unvollkommenheit, Unauf- richtigkeit. Ros., Br.

171937   Necelý Svazek: 2 Strana: 0105
Necelý, nicht ganz. Vz Celý.

171938   Necelý Svazek: 10 Strana: 0201
Necelý. Byl nějaký n., a proto nechtělo se mu do práce. Šá. Pr. m. II. 42.

171939   Necena Svazek: 2 Strana: 0105
Necena, y, f., der Unwerth. Div. z ochot.

171940   Necena Svazek: 6 Strana: 1137
Necena, y, na. = člověk necenný, chuďas. Č. Kn. š. 252.

171941   Necenitelnosť Svazek: 6 Strana: 1137
Necenitelnosť, i, f., Unschätzbarkeit, f. Šm.

171942   Necenitelný Svazek: 2 Strana: 0105
Necenitelný, unschätzbar. Jg.

171943   Necenný Svazek: 2 Strana: 0105
Necenný klenot (bezcenný, unschätzbar.). Hlas.

171944   Necessaire Svazek: 2 Strana: 0105
Necessaire (fr., necessér), u, m., skřínka na cestu, na rozličné potřeby. Das (Reise)- kästchen. Rk.

171945   Necesta Svazek: 2 Strana: 0105
Necesta, y, f., necestí, necestnosť, bezcestí, der Unweg. Rozprchnou se cestou i necestou. Br. Šel cestou necestou. Kulda. Jeda cestou i necestou k mateři. Bart. 88. Jel cesta necesta. Km.

171946   Necesta Svazek: 6 Strana: 1137
Necesta. Cf. Sš. P. 156.

171947   Necesta Svazek: 10 Strana: 0633
Necesta, y, f. = špatná cesta. 1598. Li- stář 31. Šli cestou necestou. Us.

171948   Necestě Svazek: 6 Strana: 1138
Necestě = nečasto, selten. Lépe by bylo n. bývati u mše než z častého bývánie ne- býti tbavu mše. Št. Kn. š. 225.

171949   Necestný Svazek: 2 Strana: 0105
Necestný, neschodný, nescestný, nepří- stupný, unwegsam. N. místa, Kom., Br.

171950   Necice, necičky Svazek: 2 Strana: 0105
Necice, necičky = koš. Bibl. Jir. Vz Necky.

171951   Necičky Svazek: 9 Strana: 0182
Necičky = housle. Záblatí. Kub. 154.

171952   Ňěcík Svazek: 6 Strana: 1137
Ňěcík, u, m. = zelina. Na jihových. Mor. Brt.

171953   Ňécík Svazek: 8 Strana: 0230
Ňécík, netík, u, m., láska, adianthum ca- pillus Veneris, rostl. Brt. D. II. 499.

171954   Necírkevní Svazek: 6 Strana: 1137
Necírkevní, un-, ausser-, nicht kirch- lich. Us. Šd. 439

171955   Neciše Svazek: 2 Strana: 0105
Neciše, e, f. = Agnes. Gl. 176.

171956   Necit Svazek: 2 Strana: 0105
Necit, u, m., die Fühllosigkeit. Ja.

171957   Necita Svazek: 6 Strana: 1138
Necita, y, m., gefühlloser Mensch. N. ci- zinec. Wtr., BPr.

171958   Necitedlno Svazek: 10 Strana: 0201
Necitedlno. Čechové mají pod tají, n. hledět zacho\ati národ na budoucí čas. Jg. Lit. I. 602.

171959   Necitelně Svazek: 6 Strana: 1138
Necitelně, fühllos. N. se zvířaty zachá- zeti. Mž. 86.

171960   Necitelník Svazek: 9 Strana: 0452
Necitelník, a, m. Tbz. IV. 2. 421.

171961   Necitelník Svazek: 10 Strana: 0201
Necitelník, a, m. Tkč. Č. pov. II. 36.

171962   Necitelnosť Svazek: 2 Strana: 0105
Necitelnosť, i, f. N. tělesná, duševní. Unempfindlichkeit; Unempfindbarkeit. Jg.

171963   Necitelný ke všemu Svazek: 10 Strana: 0201
Necitelný ke všemu. Rais. Lep. 436.

171964   Necitelný. N Svazek: 2 Strana: 0105
Necitelný. N., co se ucítiti nemůže, un- empfindbar,V.; 2. kdo necítí (tělesně, duševně), gleichgültig, fühllos. D.

171965   Necítit se Svazek: 10 Strana: 0633
Necítit se zlostí nebo od zlosti. Brt Slov.

171966   Necítiti čeho Svazek: 6 Strana: 1138
Necítiti čeho. Vz Cítiti. — se, ausser sich sein. Dch.

171967   Necitlivosť Svazek: 6 Strana: 1138
Necitlivosť, i, f., die Fühllosigkeit, der Stumpfsinn. Lpř. Sl. N. k něčemu. Pal. Rdh. III. 240.

171968   Necitlivůstkařiti s čím Svazek: 6 Strana: 1138
Necitlivůstkařiti s čím: s pocity okla- mané lásky, nicht empfindlich sein für etwas Ntr. VI. 250.

171969   Necitlivý Svazek: 2 Strana: 0105
Necitlivý, vz Citlivý.

171970   Necitnosť Svazek: 6 Strana: 1138
Necitnosť, i, f., die Fühllosigkeit. Posp

171971   Necitný Svazek: 2 Strana: 0105
Necitný, gefühllos. Krok.

171972   Necka Svazek: 6 Strana: 1138
Necka, y, f. = truhlík, jímž se ruda do krychty sype, das Mülterl. U Zbir. Lg.

171973   Neckář Svazek: 2 Strana: 0105
Neckář, e, m., der Muldenmacher. Troj., Tk. II. 374., 381.

171974   Neckář Svazek: 10 Strana: 0633
Neckář, e, m. = kdo dělá necky. 1604. Arch. XXII. 493.

171975   Neckaři Svazek: 9 Strana: 0182
Neckaři = Dudinští. Čes. 1. IX. 420.

171976   Neckářský Svazek: 2 Strana: 0105
Neckářský, Muldenmacher-. N. dílo. Us.

171977   Neckářství Svazek: 2 Strana: 0105
Neckářství, n., die Muldenmacherei. Jg.

171978   Neckejší Svazek: 10 Strana: 0201
Neckejší doba = nynější. Dšk. Km. 47.

171979   Neckovitý Svazek: 6 Strana: 1138
Neckovitý, muldenförmig. N. kotlina. Kř 22. Neckovka, y, f., die Rumpfmulde. Šm.

171980   Necky Svazek: 2 Strana: 0105
Necky, gt. necek, pl., f., necičky (zast. nečtičky), vz mor. hrant a slov. válov, die Mulde, das Trögelchen ; der Backtrog. V. N. prací, D., k praní. Sp. N. pod čepem, der Biertrog; moučné, der Mehltrog, V.; necičky (lopatka) na vybírání mouky ve mlýně, Jg.; na těsto, Sp., n. řeznické. D. Vždycky svému nepříteli pod necky jak holubi lezou hloupí. Bylo to příliš hloupé jako necky na holuby. Scip. Necky po ně- mecky, koryto po česky. Č. 471. — N., ca- nistrum, koš z rákosí na chléb, ovoce, kvě- tiny. BO.

171981   Necky Svazek: 6 Strana: 1138
Necky. Hř. 43., Mkl. aL. 221., Etym. 218. U Opavy necky. Pk. Vz ne-. N. koňské, vz Lopáč. NA. IV. 76. Nadělá po jednom vejci plné necky (těsta). Jrsk. — N. — kolébka. Dali jsme dítě do necek. V Hrabové u Rychn. Uzříte v neckách dietě (Ježíše). Výb. I. 399. — V Neckách, les u Račic na Roudn., pole u Oseka na Rokyc., dolík u Radovesic. BPr. Něco. Místo n. užívají na Zlínsku oby- čejně cosi. Cosi pěkného se mi zdálo. Brt. O něco dále. Mour. Žeť vonějí (tyto knihy) něco svatým písmem. Št. Kn. š. 6. Hledě naň řekl by, že je něco. Lpř. Lepší něco než nic. Us. Lepší malé n. než velké nic. Šml. To je n. dobrý (= velmi dobrý) cukr. Us. Vhl.

171982   Necky Svazek: 8 Strana: 0230
Necky = kolébka. N. dole ploché, do nichž se v peřinkách děti kladou místo kolébky. Chod. NZ. III. 13.

171983   Neclmtněti, nechutěti Svazek: 2 Strana: 0116
Neclmtněti, nechutěti, znechutněti, zne- chutiti, nechutnívati =- chuť tratiti, nechutným se státi, geschmacklos werden; nicht gefallen, ekelhaft werden. Jg. To víno znechutělo, znechutnělo. Ros. — komu. Nechutělo, ne- chutnělo mu to (nelíbilo se). Ros.

171984   Necmuda Svazek: 2 Strana: 0105
Necmuda, y, m., nečistý člověk. Us. u Strak. Slm.

171985   Necnota Svazek: 7 Strana: 1336
Necnota, y, f., tragoedia, zastr. Rozk., Veleš.

171986   Něco Svazek: 2 Strana: 0105
Něco (zastr. nětco), gt. něčeho atd., vz Co. Lokal v obec. mluvě v Čech.: v něčom, m.: v něčem. V nom. a akkus. pojí se něco s genitivem: něco peněz; v ostatních pádech shoduje se se slovem, k němuž náleží: ně- čeho dobrého, něčemu dobrému atd. Něco (někdo, některý, nějaký, některaký, něčí, ně- kolik, několiký, několikerý) kladou se, když na mysli máme věci, vlastnosti, množství a způsoby, které za skutečné pokládáme, irgend etwas, etwas. O něco příliš hlavu lámati. Něčeho někomu dovoliti. Něčemu dobře rozuměti. Na něčem se hojiti. D. O něčem pochybovati. Svatopluk... málo něco lidu, aby vsi jeho bránili, vyslal. Háj. Něčím vládnouti. D. Bylo tam něco peněz. Rád by něco svalil. Prov., Jg. Něco za něco, nic za nic. Č. Něco málo kýchavky. Byl. Potom se něco povadili. Svěd. Také slovem ,?ě??' částky vypočítáváme. Něco pověděl, něco zamlčel. Pod tím stavením jest dvůr a místo prázdné, něco klenuté a něco trámy pode- přené. Har. Něco dříví v řece se zastavilo. Har. II. 126. Mstiboj... na Moravany se obořil a něco jich málo zbíti dopustil, větší díl zjímati rozkázal. Háj. 887. Něco od ryb v moři zabíjí. Ler. — Něco a nic nekladou se u časoslov přechodných záporných do genitivu ve Zlínsku na Mor. (také v Čech. ne), ač tam tato slovesa jinak genitiv řídí. Brt. Mtc. 1878. — Toho dne nikomu něco (šp. m.: nic) dobrého jsem neučinil. Vz Brs. 111., Ne, 6. a Ht. Brus. 268. — Předcházi-li: aby, kdo, kdyby, jestli, pakli, klade se místo bezdůrazného něco také co: Kdyby co věděl, řekl by to. Jg. Vz Co, 5). — Je-li lokal zájmena ,něco´ řízen předložkou v, kladla se tato také za ně- nebo před a za ně-: I tento žaluje, a jsa snad ně v čem vinen. Ně v čem lepší. Št.Vz Nic a Jir. Nákr. § 386. — N., krátký čas, kurze Zeit. Pobyvše tu spolu něco. Kom. — ,Něco´ se opisuje: Dáti co, to (= byť ne mnoho, přece něco). Vyděláš si co, to. Ve Zlínsku na Mor. Brt.

171987   Něco Svazek: 7 Strana: 1336
Něco zůstává v záporných větách v akkus . užíváme-li ho neurčitě, hl. u inft. Vz D. Lhrg. 289.

171988   Něco Svazek: 9 Strana: 0182
Něco z ne- čbso. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 1. 464., 466. Débé béła roba ?? ? čemu; Děbě běłá tá děfcéca co po čem, už by dávno službu našla. U Císařova. Mtc. 1899. 36., 38. Sr. Nic.

171989   Něcota Svazek: 2 Strana: 0105
Něcota, y, f., co něco jest, ein etwas, opak: nicota. Mark.

171990   Něcota Svazek: 6 Strana: 1138
Něcota, y, f., ens. Ssk.

171991   Něcota Svazek: 10 Strana: 0201
Něcota, y f. = jestota. Mark

171992   Necoudný Svazek: 10 Strana: 0201
Necoudný host. 1604. Čes. I. XIII. 344.

171993   Necpaly Svazek: 6 Strana: 1138
Necpaly, dle Dolany, osada v Turci na Slov. Phľd. V. 182. Necta, y, f., die Unehre. Nectu na tvou
metám zem. Jabl.

171994   Nectava Svazek: 2 Strana: 0105
Nectava, y, f., Netz, ves u Mor. Třebové. PL.

171995   Nectava Svazek: 6 Strana: 1138
Nectava, y, f., Netz, ves u Jevíčka. Nectění, n., das Nichtehren. Lpř. Sl I. 102.

171996   Nectěný Svazek: 6 Strana: 1138
Nectěný; -ěn, a, o, nicht geehrt. Lpř.

171997   Nectičky Svazek: 2 Strana: 0105
Nectičky, vz Necky.

171998   Nectičky Svazek: 6 Strana: 1138
Nectičky, vz Necky. Bochence (panes), jižto sú v n-kách (koších). BO. Nectně. Ty umíš n. mluviti a já umím
toho neposlouchat!. Bž. exc.
Nectný. S nectným cti nedojdeš. Sk.

171999   Nectivý Svazek: 10 Strana: 0201
Nectivý. N. chovám (čest nezjednávající). 1566. Tk. XH. 164.

172000   Nectně Svazek: 2 Strana: 0105
Nectně se chovati, ehrlos, schändlich. Jg.