386001   Vyjuknouti Svazek: 10 Strana: 0498
Vyjuknouti = seskočiti. Vyjukni dolů. Týn n. VI. List. fil. 1902. 253.

386002   Vyka Svazek: 4 Strana: 0960
Vyka, lépe: vika.

386003   Vykáceti Svazek: 4 Strana: 0960
Vykáceti, vz Vykotiti.

386004   Vykací Svazek: 8 Strana: 0580
Vykací forma. Nár. list. 1897. č. 70. 1.

386005   Vykačeniti Svazek: 4 Strana: 0960
Vykačeniti, il, ěn, ění = vyklevetiti, aus- plauschen. U Místka. Mtl., Škd.

386006   Vykačkování Svazek: 4 Strana: 0960
Vykačkování, n., das Zausen, die Ab- beutelung. Bern.

386007   Vykačkovaný Svazek: 4 Strana: 0960
Vykačkovaný; -án, a, o, abgebeutelt, gezaust.

386008   Vykačkovať koho Svazek: 9 Strana: 0383
Vykačkovať koho = za käčku vytahati. Zát. Př. 249b. Vykačkovať oprav v: vy- käčkovat. (IV. 960. ).

386009   Vykačkovati Svazek: 4 Strana: 0960
Vykačkovati, vykečkovati (kečka = kšti- ce) = za vlasy vykrákati, abbeuteln, zausen. Bern.

386010   Vykadění Svazek: 4 Strana: 0960
Vykadění, n., die Aus-, Beräucherung; Vertreibung durch Rauchen.

386011   Vykaděný Svazek: 4 Strana: 0960
Vykaděný; -ěn, a, o, ausgeraucht, aus- geräuchert.

386012   Vykadeřavěti Svazek: 4 Strana: 0960
Vykadeřavěti, ěl, ění, kraus werden. Vlasy v-ly. Us. Tč.

386013   Vykadeřaviti Svazek: 4 Strana: 0960
Vykadeřaviti, il, en, ení, vykadeřavo- vati, kraus machen, kräuseln. = co čím: vlasy horkými kleštěmi. Us. — kdy. Na ples dali si vlasy od holiče v. Us. Tč.

386014   Vykädiť Svazek: 8 Strana: 0482
Vykädiť. To sa im v-dí ako špiritus, keď flašu nezapcháš (vyčichne). Phľd. 1893. 542.

386015   Vykaditi Svazek: 4 Strana: 0960
Vykaditi, il, děn, ění = vykouřiti, za- kouřiti, aus-, einrauchen, beräuchern; kadě- ním vypuditi, durch Rauchen vertreiben, herausrauchen; kaděním spotřebovati, durch Rauchen verbrauchen, ausrauchen. — co: pokoje, světnice. Sldk. 233., Ros., Bern. Již všecko kadidlo vykadili (spotřebovali). Brt. — co čím: pokoj kadidlem, Us., jizbu jalovcem, ausräuchern, Us. Tč., včely kou-, řem (vypuditi). Us. — kde: ve světnici. Us. Šd. — se = vysmraditi se, usmraditi se, feistend Gestank machen. Pes se vyka- dil. Jg. — V. = vysrati se, seine Nothdurft verrichten. Us. Bkř.

386016   Vykadlubiti Svazek: 4 Strana: 0960
Vykadlubiti, il, en, ení, vykadlubovati, einen Baumstamm aushöhlen. — co: kus kmene = tak vydlabati, že jen vrchní vrstvy dřeva zůstanou, která kadlubem sluje. Lípa se vykadlubuje obyčejně na ovesní kadluby. Na Ostrav. Tč.

386017   Vykahlovati Svazek: 4 Strana: 0960
Vykahlovati = špatně práci vyvésti, ver- pfuschen.

386018   Vykáchtati se Svazek: 10 Strana: 0498
Vykáchtati se = hlučně se vysmáti. Hoš. Pol. 145.

386019   Vykajať sa Svazek: 7 Strana: 1071
Vykajať sa = vykáti. Slov. Ev. šk. III. 196.

386020   Vykajovati si něco Svazek: 7 Strana: 1071
Vykajovati si něco = při svatbě vy- čuměti. V. si několik koláčů. U Kr. Hrad. Kšť.

386021   Vykakati Svazek: 4 Strana: 0960
Vykakati, o dětech, auskacken. — co: škrkavku. Us. — se. Us. — se kam: na podlahu, do hrnce.

386022   Vykakrovati Svazek: 4 Strana: 0960
Vykakrovati, eufemismus = vysakrovati, fluchen. — komu.

386023   Výkal Svazek: 4 Strana: 0960
Výkal, u, m. = kal, špína s něčeho te- koucí, ausströmender Schmutz, zvl. a) lejno, Exkremente, der Koth, vz S. N.; b) semeno člověčí, cham, der Menschensamen. V MV. nepravá glossa. Pa. V-ly, Abfallsstoffe, Aus- leerungsstoffe: výkal lidský, menschliche Dejektion. Dch. Výkaly zvířecí a) tekuté (kapalné), b) tuhé; vyvážení výkalů. Zpr. arch. IX. 8., 10. Guľa roztrhla Hasana tak, že jeho krev a výkal poskvrnily i samého Alibega. Sl. let. II. 114. Tok, výtok výkalu (nemoc), der Samenfluss. V. Výkal ženský, V.; vykalování noční, tok výkalný. Lk. V. horký u mužského pohlaví, akuter Männer- tripper, v. příječný, venerischer Tripper, černý, schwarzer Tripper. Ja. — c) V. hvězd n. hvězdný, die Sternschnuppe. Tak slovou malá zapálená, svítící tělesa, která po obloze letěti, tam mizeti aneb na zem padati ví- dáme. Jg.

386024   Výkal Svazek: 7 Strana: 1071
Výkal. Cf. Rm. II. 429., Slov. zdrav. 406., Kram. Slov. V. hvězd. Vz Mách. 156., Meteor.

386025   Vykálati Svazek: 4 Strana: 0960
Vykálati, vz Vykláti. — V. = obíliti, oblíčiti, tünchen. Na Slov. Němc.

386026   Vykálati se Svazek: 4 Strana: 0960
Vykálati se = vyskákati se (jako telata), sich ausspringen. Ros.

386027   Vykalcinovaný Svazek: 10 Strana: 0498
Vykalcinovaný. V. země. Zach. Test. 147.

386028   Vykalendářiti Svazek: 4 Strana: 0960
Vykalendářiti, il, en, ení = z kalendáře vyvrci, aus dem Kalender ausmerzen. — koho. Husa v-li. 1643.

386029   Vykalení Svazek: 4 Strana: 0960
Vykalení, n., die Härtung. V. ocele. Us.

386030   Vykalený Svazek: 4 Strana: 0960
Vykalený; -en, a, o, gehärtet. V. ocel. Dch.

386031   Vykálený Svazek: 4 Strana: 0960
Vykálený; -en, a, o = vypláchnutý, ab- gespült. Šp.

386032   Vykálený Svazek: 8 Strana: 0482
Vykálený. Izba v-ná = vybílená. Slov. Čes. 1. V. 425.

386033   Vykáleti Svazek: 4 Strana: 0961
Vykáleti, el, ení, vz Vykaliti.

386034   Výkaliště Svazek: 7 Strana: 1071
Výkaliště, ě, n. = žumpa. Zpr. arch. XIX.

386035   Vykaliti Svazek: 4 Strana: 0961
Vykaliti, il, en, ení; vykáleti, el, en, ení; vykalovati = z kalu vypraviti, vymáchati, des Schmutzes entledigen, ausspülen. D. — co: prádlo (vymáchati). D. — se = vy- prázdniti se, sich ausleeren, hofiren. Us. Kůže se vykalí, die Haut wird abgespült. Šp. Čekej, až se voda vykalí (kalnosť ztratí, bis es rein wird). Us. Tč.

386036   Vykalkulovati co Svazek: 10 Strana: 0498
Vykalkulovati co = vypočítati. Nár. list. 1904. 156. 13.

386037   Výkalní Svazek: 4 Strana: 0961
Výkalní vůz, der Fäkalwagen. Dch.

386038   Výkalnictví Svazek: 7 Strana: 1071
Výkalnictví, n., Latrinensystem, n.

386039   Výkalník Svazek: 7 Strana: 1071
Výkalník, a, rn., copris, brouk. Vz Kk. Br. 174., Brm. IV. 91.

386040   Výkalný Svazek: 4 Strana: 0961
Výkalný = od výkalu, Samen-, V. tok. Bern.

386041   Výkalonosný Svazek: 9 Strana: 0383
Výkalonosný chřestovník (brouk). Klim. 670.

386042   Výkalotok Svazek: 4 Strana: 0961
Výkalotok, u, m. = tok výkalu n. chamo- tok, pollutio, der Samenfluss. Rostl. III. a. 4., 13.

386043   Vykalování Svazek: 4 Strana: 0961
Vykalování, n., die Pollution, der Samen- fluss. Rk. Vz Výkal, Výkalotok.

386044   Výkalový Svazek: 10 Strana: 0498
Výkalový. V. jáma, Faekalgrube, Senk- grube. Pokr. 1885. č. 337.

386045   Vykalužiti se Svazek: 4 Strana: 0961
Vykalužiti se = vylužiti se. Šd.

386046   Vykameniti Svazek: 4 Strana: 0961
Vykameniti, il, en, ení, vykamenovati, mit Steinen auslegen. — co čím. Chodník až k cestě tvrdým kamenem v. Na Ostrav. Tč.

386047   Vykamenovati Svazek: 4 Strana: 0961
Vykamenovati, vz Vykameniti. — V., hinaussteinigen. — koho odkud: z města.

386048   Vykáň Svazek: 4 Strana: 0961
Vykáň, ě, f., ves. Arch. II. 452.

386049   Vykaň Svazek: 8 Strana: 0482
Vykaň. vz Vikaň, ves.

386050   Vykanalisovati Svazek: 4 Strana: 0961
Vykanalisovati, kanalisiren. — co: mě- sto. Us. Tč.

386051   Vykančúchovati Svazek: 4 Strana: 0961
Vykančúchovati = kančúchem vyprá- skati. — někoho, někomu. Mor. Šd.

386052   Vykaňdati Svazek: 4 Strana: 0961
Vykaňdati, ausplauschen. — komu co, se kde. Na Ostrav. Tč.

386053   Vykaňhati Svazek: 4 Strana: 0961
Vykaňhati, ausschmieren. — co: mnoho inkoustu v. D.

386054   Vykání Svazek: 4 Strana: 0961
Vykání, n., das Ihrzen. Ml.

386055   Vykání Svazek: 8 Strana: 0482
Vykání nelíbilo se Blahoslavovi, doporu- čoval tykání. Bl. Gr. 251.

386056   Vykání Svazek: 10 Strana: 0498
Vykání, n. = ščebet, ululatus. Mam. V. (Mš. )

386057   Vykanouti Svazek: 4 Strana: 0961
Vykanouti, ul, utí; vy-, zamazati, ver- schmieren. — V. = kanutím vytéci, aus- tröpfeln. — komu odkud: z očí mu potok slzí vykanul. L.

386058   Vykantořiti Svazek: 4 Strana: 0961
Vykantořiti, il, en, ení, aufhören ein Kantor zu sein. — V. si co, als Kantor sich erwerben. Na Ostrav. Tč.

386059   Vykántriť Svazek: 4 Strana: 0961
Vykántriť = zahnati, vypuditi, verjagen, vertilgen. — co, koho: ploštice. Mt. S. X. 1. 50. Moravania konočne vydobyli město, vykántrili Pankrácov ľud a položili do Ska- lice svoju posádku. Mt. S. IV. 2. G. Ubie- deni ľudia prosili, aby jich (zbojníkov) po- chytat a v. dal. Dbš. Pov. I. 293.

386060   Výkap Svazek: 7 Strana: 1071
Výkap, u, m. V-py jsou bařiny, z nichžto voda vytéká skoro jen po kapkách. Slez. Sláma. Put. 359.

386061   Vykapalý Svazek: 4 Strana: 0961
Vykapalý = který vykapal, ausgetropft, ausgeträufelt. — odkud: voda z jahodek vykapalá. Jád. — V. = vyschlý, vyzáblý, churavý, mager, dürr. V. — V. = vyhynulý, zcepenělý, krepirt. Us. Vz Kapati.

386062   Vykapání Svazek: 4 Strana: 0961
Vykapání, n., die Austropfung. Šp.

386063   Vykapaný Svazek: 4 Strana: 0961
Vykapaný; -án, a, o, ausgetropft. Us.

386064   Vykapati Svazek: 4 Strana: 0961
Vykapati, kapám a kapu; vykapávati, vykapovati; vykapnouti, pl, utí = po kap- kách vypadati, austräufeln, austropten, aus- sickern; vyhynouti, ausfallen, eingehen, ab- fallen, umkommen, krepiren. — abs. Již všecko vykapalo (po kapkách vyteklo). Ros. Všecky ovce vykapalý (pošly, padly). Mouchy už všecky v-ly (pošly). Us. Šd. Vy- kapete všeci jako mouchy (hanlivě řečeno). Mor. Šd. Zlá zelina nevykape (nezahyne). Mt. S. I 121. — co = kapáním vyliti, aus- tropfen lassen, udělati, durch Tröpfeln ge- stalten, formen, auströpfeln. — odkud. Vykapali a shnili jim z úst jazykové (vy- hynuli). Plk. — co kam. Vodu na stůl vykapnouti. Us. — kde. V kuchyni nám vykapaly už všecky mouchy; Ve dvoře pan- ském vykapal všecek dobytek. Us. Šd. — komu (proč). Bál som se, že mi rod vy- kape. Teraz i ty to istô (= oženiť sa) urobit musíš, aby mi rod nevykapal. Dbš. Pov. I. 187. Že skrze tejto ženy čarodejstvie mne moja krava vykapala. Ssk. Let. sl. I. 94. — kdy. Keď tohoto ostatnieho princa neože- níme, tak s jeho smrťou celý královský rod vykape. Dbš. Pov. I. 188. — co kam. Vy- kapej to máslo na kašu; Vykapal olej na stůl. Us. Tč.

386065   Výkapek Svazek: 4 Strana: 0961
Výkapek, pku, m., výkapky, pl. = pivo do škopíčku vykapané, der Hansel, das Trauf- bier. Mor. Tč.

386066   Vykápěný Svazek: 4 Strana: 0961
Vykápěný; -ěn, a, o, vz Vykápěti.

386067   Vykápěný mnich Svazek: 10 Strana: 0498
Vykápěný mnich. 1618. Frant. XXI.

386068   Vykápěti Svazek: 4 Strana: 0961
Vykápěti, ěl, ěn, ění = z kápě svléci, die Kappe abnehmen, auskutten. Vykápěný mnich, který kápi (sukni mnišskou) shodil aneb z ní pro nehodnosť vystrčen byl. Ros.

386069   Vykapkati Svazek: 4 Strana: 0961
Vykapkati = vykapati. Bern. Také na Mor. Tč.

386070   Výkapky Svazek: 4 Strana: 0961
Výkapky, úkapky, ův, m., pl. = pod- čepky, das Traufbier, der Traufwein. Jg., Suk. Vz Výkapek.

386071   Vykaplaniti Svazek: 4 Strana: 0961
Vykaplaniti, il, ění. — si co, als Kaplan erwerben. — V. = vykapouniti kohouta, kappen. Na Ostrav. Tč.

386072   Vykapounovati Svazek: 4 Strana: 0961
Vykapounovati, il, ěn, ění, vykapouniti, vyřezati, vyklestiti, kapaunen, auskapaunen, kappen. — koho: kohouta.

386073   Vykapsiti Svazek: 4 Strana: 0961
Vykapsiti, il, en, ení, vykapsovati = kapsy vyprázdniti, obrati, aussäckeln. D. — koho (čím): karbanem. Sych. Jarmark člověka dycky vykapsí. Na Ostrav. Tč.

386074   Vykapsovať koho Svazek: 8 Strana: 0482
Vykapsovať koho také = vyplísniti. Slov. Zátur.

386075   Vykarabáčovati Svazek: 4 Strana: 0961
Vykarabáčovati = vymrskati karabá- čem, aus-, abpeitschen, wegpeitschen. — koho odkud. Ros.

386076   Vykarabatiti Svazek: 4 Strana: 0961
Vykarabatiti = kostrbatým učiniti. Ros.

386077   Vykárati Svazek: 4 Strana: 0961
Vykárati, durch gute Zucht ausbilden, bessern. — koho (káráním vycvičiti). Ros.

386078   Vykarbaniti Svazek: 4 Strana: 0961
Vykarbaniti, il, ěn, ění. — co na kom, durch Kartenspiel gewinnen. Jg.

386079   Vykarbolkovati co Svazek: 7 Strana: 1071
Vykarbolkovati co, mit Karbolsäure einlassen.

386080   Vykarbovati Svazek: 4 Strana: 0961
Vykarbovati = karbováním vyhoblovati, aushöhlen, aushobeln. — co čím: uběrákem. Jg.

386081   Vykarhati Svazek: 4 Strana: 0961
Vykarhati = vyhřešiti, ausschelten. Ros.

386082   Vykartáčovati Svazek: 4 Strana: 0961
Vykartáčovati, ausbürsten. — co čím: klobouk jemným kartáčem. — co komu: kabát, Us., Šd., trubici. Hrm. 120.

386083   Vykartiti Svazek: 4 Strana: 0961
Vykartiti, il, ěn, ění = vytínati, vyse- kati, vymýtiti (o stromoví). Us. u Rožnova. Kd. — V. = zahubiti, zničiti, vypleniti, aus- rotten, zu Grunde richten. Na mor. Valaš. Vck. — se = ztratiti se, zmizeti (sich ver- lieren, schwinden; o plevelu, o hmyzu a ží- žalách). Na mor. Valaš. Vck.

386084   Vykarvačovati Svazek: 4 Strana: 0961
Vykarvačovati, hinauspeitschen. — koho odkud: ze světnice. Na Ostrav. Tč. — komu kdy jak: po nohou na šmigrust. Na Ostrav. Tč.

386085   Vykasaný Svazek: 4 Strana: 0961
Vykasaný; -án, a, o, aufgeschürzt. Lehce v-ný, leichtgeschürzt. Dch. V. šat, Vrch., sukně. Šd. V. vnitřnosti (vyňaté). Na Mor. Šd. V. rukáv košile.

386086   Vykasati Svazek: 4 Strana: 0961
Vykasati, kasám a kaši; vykasovati = vyhrnouti (nad pasem vytáhnouti. Ros. ), auf- schürzen, aufstreifen. — co: šaty, Bern., ru- kávy od košile. Zlob. V. střeva (ze sebe) = vyžuti, vyníti. Mor. Sd. Vykasali rukávy, podkasali kolena a prichytili sa do roboty. Dbš. Pov. VII. 29. Nebojme sa, chlapci, nebojme sa psoty, vykašme rukávy, hajde do roboty. Sl. spv. III. 107. (Šd. ). — se = vyhrnouti se. Us. — se odkud. Nemilí hosté sa z izby v-li (= odešli). Na Zlínsku. Brt. — si co: šat. Us. Ktk., Tč. — co si jak: rukávy až po loktě. Mor. Tč, kalhoty až po kolena. Us. — si co kde. Sukni si po boku v. Er. Sl. čít. 30.

386087   Vykasati se na koho Svazek: 7 Strana: 1071
Vykasati se na koho. Us. Rgl.

386088   Vykasirovati co Svazek: 4 Strana: 0962
Vykasirovati co (zkasirovati, zrušiti, kassiren; 2. promrhati, vergeuden). Ros. — Vykasovati = promrhati. Ros.

386089   Vykasovati Svazek: 4 Strana: 0962
Vykasovati = vykati, ihrzen. Na Slov. Bern.

386090   Vykášať Svazek: 7 Strana: 1071
Vykášať = vykášeť. Slov. ZObz. XXIV. 238

386091   Vykášeti Svazek: 4 Strana: 0962
Vykášeti, vz Vykositi.

386092   Vykašlání, n Svazek: 4 Strana: 0962
Vykašlání, n., das Aushusten.

386093   Vykašlaný Svazek: 4 Strana: 0962
Vykašlaný; -án, a, o, ausgehustet.

386094   Vykašlati Svazek: 4 Strana: 0962
Vykašlati, kašlána a kašli; vykašlávati, vykašlovati, aus-, heraushusten; se, auf- hören zu husten. — co: krev. Us. — co odkud. Vykašli z hrdla, co tam máš. Us. Tč. — se z čeho (durch Husten los wer- den): z nemoci. Mus. Ze všeho se vykašle (vylže). Ros. Ne Hned se z toho vykašle (z té nemoci, z té škody, příhody). Vz Nesnáze. Č., Mus. Vecpe se vám ten tak sukovatý klam do hrdla, že se z něho, do- kad živi budete, nevykašlete. 1615. Mus. 1880. 475. Lid z pohaniny (= z pohanství), kteréž v Babyloně nabyl, ne ihned se vy- kašlal. 1617. — jak. Po drobno vykašlo- vati, hüsteln. Na Ostrav. Tč.

386095   Vykašlati se nač Svazek: 7 Strana: 1071
Vykašlati se nač = nedbati něčeho. Já se ti na to vykašlu (dej mi s tím pokoj). Us. Kutn.

386096   Vykašlati se z čeho Svazek: 9 Strana: 0383
Vykašlati se z čeho = zbaviti se toho. Chč. (List. fil. 1898. 399. ).

386097   Vykašlování Svazek: 7 Strana: 1071
Vykašlování. Vz Slov. zdrav. 406. Léky usnadňující v., expectorantia.

386098   1. Vykati Svazek: 4 Strana: 0962
1. Vykati, vykávati, od vy (vy říkati), ihrzen. — komu. Us. Oni si vykají. Us. Tč., Šd.

386099   2. Vykati Svazek: 4 Strana: 0962
2. Vykati, jenom ve složeninách: odvy- kati, ob-, při-, na-, zvykati. Jg.

386100   1. Vykati Svazek: 7 Strana: 1071
1. Vykati. Vykání začalo v Čechách za příkladem západní Europy teprv v 15 stol. a to nejprve králi a potom přední šlechtě ; dříve bylo tykáno každému. Bačk. Písm. I. 25. Pravidlem je na Slov. v. starším; tak vyká žena staršímu muži atd. Pokr. Pot. 1. 69.

386101   Vykati Svazek: 8 Strana: 0482
Vykati. Na Zábřežsku se vyká, jinde oniká. Brt. D. II. 285.

386102   Vykatovati Svazek: 4 Strana: 0962
Vykatovati = vymučiti, erfoltern, er- martern. Jg.

386103   Výkaz Svazek: 4 Strana: 0962
Výkaz, u, m., v obec. mluvě: vejkaz = vykázání, der Ausweis, die Konsignation, Anweisung, die Tabelle. J. tr., Nz. Výkaz úřední. Kř. Stat. 2. V. hlavní, zevrubný (die Specifikation). J. tr. Výkaz o výsevu, o sklizni a mlatu; Nemá žádného výkazu. Us. Dch. V. (seznam) přítomných, die Prä- senzliste; v. večerů, v. nocí měsíčných, das Mondscheintableau. Šp. V. cesty, die Instra- dirung. J. tr. V. stravovní, Speisetabelle, prodeje kolku, Stempelverschleiss-Ausweis, dlužného kontribučenského obilí, Steuer- getreideschuldenausweis; v. dluhů, Passiv- torderungsausweis, Passivausweis, týdenní, Wochenausweis, výsledku hospodářského, Wirthschaftserfojgs-, změn stavu, Standes- veränderungs-. Šp. Výkaz souhrnný, Total-, k pochodu, Marschroute, potřebných natura- lií, Naturalienerforderniss-, mužstva, Standes- ausweis. Čsk. V. přeplatků, Uiberzahlungs-, v. hodin jízdy, Stundenpass, sirotčí, Pupillar- tabelle, v. nedoplatků, Restenausweis, v. způ- sobilosti, Qualifikationstabelle, v. konečný, Final-, v. výtěžku mléčného, plaveb. Šp. Dle výkazu. Zlob., Šp. V. uchazečů či ža- datelů, die Kompetententabelle, v. stavu pokladničného, der Kassastandausweis, v. náležitostí, der Gebührenausweis, v. čtvrt- letní, půlletní, celoroční, v. změn v poplat- cích, der Gebührenveränderungsausweis, v. o nakládání s hmotami, der Materialgebah- rungsausweis, v. předchozí, der Präventiv- ausweis, v. omezovací, der Einschränkungs- ausweis, Šp.; v. ubytovací, der Belegsaus- weis. Čsk. Na tvůj výkaz nic mi nedají. Bern. V. hospodaření, účetních výsledkův, přijmův a vydání; v. změn v poplatcích, nálezu, Šp., v. zadržalostí (neodbytých, ne- vyřízených věcí). J. tr. V. z něčeho, lépe: něčeho. Jv. — V. v lesnictví = vykázání i. e. ustanovení trávy n. dříví za plat, der Gras-, Holzausweis. Jíti na v. Us. Dch. V. vyplatiti. D. Koupil v lese výkaz. Jd.

386104   Vykázání Svazek: 4 Strana: 0962
Vykázání, n., der Ausweis. V. cesty, vz Výkaz. Vedlé v. smlúvy (smluvního listu). Arch. II. 272.

386105   Vykázanosť, i Svazek: 4 Strana: 0962
Vykázanosť, i, f., die Passirung. Šm.

386106   Vykázaný Svazek: 4 Strana: 0962
Vykázaný; -án, a, o, aus-, angewiesen. Pohyb na v-né dráze. ZČ. 1. 126. Vykázaná mzda; vykázanou práci udělati; vykázané místo (Kom. ). Us. — komu. Povinen jest vytrvati na místě sobě v-ném. Ddk. II. 45. Dříví správci v-né.

386107   Vykázaný čím Svazek: 7 Strana: 1071
Vykázaný čím. Plnomocník zvláštní listinou v-ný. Us. Pdl.

386108   Vykazatel, vykazovatel Svazek: 4 Strana: 0962
Vykazatel, vykazovatel, e, m., der Anweisser. D.

386109   Vykázati Svazek: 4 Strana: 0962
Vykázati, vykáži, vykaž, že (íc), zal, án, ání; vykazovati, vykazovávati = ustano- viti, anweisen, bestimmen, ausmessen, zu- theilen; dokázati, er-, ausweisen; vyhnati, fortjagen, aus dem Hause weisen; kázání dokončiti, zu Ende predigen; se = ukázati se, sich zeigen, sich sehen lassen; prokázati se, sich ausweisen, sich legitimiren. — abs. Však ste vy vykázali (= dokázali)! Lipa I. 120. — co: peníze (vypověděti); Vykázal všecko (zodpovídal se ze všeho). Na Zlínsku. Brt. Potřebné k něčemu peníze v. (anwei- sen). Ddk. III. 28. Nepravdivosť věci v., etwas Lügen strafen. Dch. V. cestu, instra- diren. J. tr. V. byt (= vypověděti, kündigen). Mor. Tč. — co komu (kde): dříví v lese, Us. V. někomu místo, cíl, D., pole, Bern., dceři výbavu. Sych. V. cestu listům, osobám (= poslati je vykázanou cestou), instradiren Briefe, Personen. J. tr. No, ale počkaj si ho, veď ti já ukážem; Doma si bol sveril ženu na jednu starú babu. A počujte len, čo vám tá stariga teraz vykázala (= doká- zala, vyvedla)! Dbš. Pov. V. 19., 35. V. někomu roční služné. Posp. Vykázal jsem si 15 zl., které u nás pro postního kazatele jsou založeny, als Prediger erwerben. Šd. Tento desátek hodlal Vratislav v. novému biskupství co první nadání jeho; Příručímu biskupu mohl arcibiskup mohučský vždy Moravu v.; Na něm záleželo, aby všeobec- nému proudění určitý směr vykázal; Taky jim na místě služného byly statky na Mo- ravě vykázány. Ddk. II. 209., 309., III. 146., IV. 208. (Tč. ). Ve třídě páté jenom dvě hodiny do téhodne češtině vykázány jsou. KB. V. — co komu k čemu. Ondřej upo- kojil Belu vykázav mu veliký kraj k vý- živě; Vedlé kterých (usnesení) náleží bisku- pům suspendovaným v. čásť důchodů jich dioecesí k výživě. Ddk. II. 197., 251. (Tč. ). Přistěhovalcům území k výživě a k obývání v. Šb. — kdy. Za půl druhé hodiny už se mohl vykázať, die Predigt beendigen. Us. Šd. — co za co: cenu za něco. Sych. Něco za vzor v. Kom. Do Sas, kdež mu Alten- burk za sídlo vykázal. Ddk. III. 144. — co komu na kom: dluh. Ros. — co komu odkud: 100 zl. ze svých důchodů někomu v. Us. Měsíční mzdu z obecného měšce ně- komu v. Sych. V. koho z domu = vyhnati. Bern. — koho proč (z domu): děti pro neposlušenství (vyhnati). Kom. — co jak: právem (tvrditi), D., příklady. Kníže Bedřich r. 1186. klášteru ve Světlé pozemky vy- kázal obejitím hranic za přítomnosti hrad- ního. Ddk. IV. 141. — co, se čím: listem křticím. Us. Podobnou privilejí nemůžeme se v.; Výprava jeho vykazuje se mnohými vadami. Ddk. IV. 265., V. 353. Dětem pro- pasť ložem v. — se z čeho. Vykázał sa ze všeho (zodpovídal se). Na Zlínsku. Brt. — že. Vykazovał, že... (= vypovídal před svědky, na soudě a p. ). Na Zlínsku. Brt. Měření v-lo, že...., die Messung ergab, dass... Dch.

386110   Vykázati Svazek: 7 Strana: 1071
Vykázati, producere Ž. kl. 67. 31. — co komu : práci na zítřek. Us. Fč. V. hvězdám dráhy. Vrch. — se čím kde : legitimací u vchodu. Us. — s inft. Svým jménem v-zují se býti Timočané. Šf. Strž. II. 227.

386111   Výkazek Svazek: 4 Strana: 0963
Výkazek, zku, m. = výkaz. Úpl. trest. zák. 16.

386112   Vykazení Svazek: 4 Strana: 0963
Vykazení, n. = vyhubení.

386113   Vykazený Svazek: 4 Strana: 0963
Vykazený; -en, a, o = vyhubený.

386114   Vykaziti Svazek: 4 Strana: 0963
Vykaziti, kaž, ze (íc), il, žen, ení; vy- kazovati = ztupiti, stumpf machen. — co: nůž, kosu, břitvu. Ros. — se komu. Všecky zuby se mu vykazily. Us. Brt., Mt. S. I. 47. — V. = vyhubiti, zerstören, verwüsten. Na Slov. V. les. — co. Od polednej strany ne- prjátel sa hrozí, že našu milú vlasť sloven- skú vykazí. Sl. ps. (Tč. ). — co odkud: stromy ze zahrady, ryby z vody, ausrotten Na Ostrav. Tč.

386115   Vykázka Svazek: 4 Strana: 0963
Vykázka, y, f. = seznam pro patrnosť něčeho (daně ze stavení), der Ausweis; vy- svědčení, čím se může vykázati, das Zeug- niss. Us. Tč. V. na zboží, der Waarenaus- weis, Nz., dříví, der Holzausweis. J. tr. Vz Výkaz.

386116   Výkazna Svazek: 8 Strana: 0482
Výkazna, y, f. = poptavárna, Anzeige- amt, n. Sterz. I. 227.

386117   Výkazné Svazek: 4 Strana: 0963
Výkazné, ého, n. = plat za výkaz, das Anweisegeld, Forstrecht. D.

386118   Výkaznica Svazek: 7 Strana: 1071
Výkaznica, e, f. = kniha (záloženská), která poskytuje úplný priehľad o všetkých požičkách a o stave jednej každej z nich. Slov. N. Hlsk. IV. 72.

386119   Výkazník Svazek: 4 Strana: 0963
Výkazník, u, rn., adressář. der Schema- tismus, das Adressenbuch. Čsk. V. vojen- ský. Čsk.

386120   Vykázniti Svazek: 10 Strana: 0498
Vykázniti, disciplinieren. — koho: vo- jíny. Jos. Holeček. Vojínové ti jsou dobře ozbrojeni, ale špatně vykázněni. Nár. list. 1904. č. 39.

386121   Výkazný Svazek: 4 Strana: 0963
Výkazný, Ausweis-, qualificirbar. Dch. V. zboží (které třeba po vstoupení do země vykázati), das Ausweisgut (im Eingange). J. tr. Půhončí pohoněnému na soud sku- tečně list výkazný doručil. Tč. exc.

386122   Výkazný Svazek: 9 Strana: 0383
Výkazný. V. kniha pokladniční. Ott. XIV. 438a.

386123   Vykazovací Svazek: 4 Strana: 0963
Vykazovací, Nachweisungs-, Liquidi- rungs-. Šm. V. sloupec, die Ausweisungs- kolonne. Šp.

386124   Vykazovač Svazek: 4 Strana: 0963
Vykazovač, e, m. = výkazník. Šm.

386125   Vykazování, n Svazek: 4 Strana: 0963
Vykazování, n., die Anweisung. Jg.

386126   Vykazovatel Svazek: 4 Strana: 0963
Vykazovatel, e, m., vz Vykazatel.

386127   Vykazovati Svazek: 4 Strana: 0963
Vykazovati, vz Vykázati.

386128   Vykazovka Svazek: 4 Strana: 0963
Vykazovka, y, f., die Bolette. Šm.

386129   Výkazovna Svazek: 4 Strana: 0963
Výkazovna, y, f., die Anweisungsanstalt. Šm.

386130   Vykdákati Svazek: 4 Strana: 0963
Vykdákati, vyvdákati, ergackern. — co. Kura svoje vajco vykdače. Mor. Tč. — co na kom, erbetteln. Us.

386131   Vykecati Svazek: 4 Strana: 0963
Vykecati, vykecnouti, cnul a cl, ut, utí = vykydnouti, na hromadu vyklopiti. Cf. Kec- nouti. Us. Šd.

386132   Vykecnouti něco Svazek: 7 Strana: 1071
Vykecnouti něco = špatně vyříditi. Us. Kšť.

386133   Vykečkovati Svazek: 8 Strana: 0482
Vykečkovati = vytahati. Za vlasy koho v. Phľd. 1895. 561.

386134   Vykefati, vykefovati co Svazek: 4 Strana: 0963
Vykefati, vykefovati co, ausbürsten. Na Slov. u Píščan. Tč., Bern.

386135   Vykejdovati Svazek: 4 Strana: 0963
Vykejdovati, erdudeln. — si co. Již vykejdoval = přestal kejdovati, ausdudeln. Jg.

386136   Vykejklovati Svazek: 4 Strana: 0963
Vykejklovati = kejklovaním dobyti, er- gaukeln. — si co. Us. Již vykejkloval = kejklování skončil, ausgaukeln, aufhören zu gaukeln.

386137   Vykejklovati se z něčeho Svazek: 7 Strana: 1071
Vykejklovati se z něčeho. Wtr.

386138   Vykejklovati se z něčeho Svazek: 9 Strana: 0383
Vykejklovati se z něčeho = vylhati se. Dač. II. 124.

386139   Vykeliti Svazek: 4 Strana: 0963
Vykeliti, il, en, ení, vykelovati, ausstos- sen. — si co čím: zub pádem na kamen. Na Ostrav. Tč.

386140   Vykendati něco Svazek: 4 Strana: 0963
Vykendati něco = vyzvoniti (s nevolí řečeno), vyžvaniti, ausplauschen. Všecko v-li. Us. u Kr. Hradce. Kšť.

386141   Vykéř Svazek: 4 Strana: 0963
Vykéř, vz Vikéř.

386142   Vykev Svazek: 4 Strana: 0963
Vykev, vz Vika.

386143   Vykl Svazek: 4 Strana: 0963
Vykl, a, m., osob. jm. Vykl, rodič zdejší, vyznal, že... NB. Tč. 165.

386144   Vyklábositi Svazek: 4 Strana: 0963
Vyklábositi, il, en, ení = vyklevetati, ausposaunen, ausplaudern, ausklatschen. — co komu. Jg., Us. — se kde, sich satt plauschen. Na Mor. Tč.

386145   Výklad Svazek: 4 Strana: 0963
Výklad, u, m. = vyložení, vykládání, das Auslegen, die Auslegung. V. zboží. Jg. — V. = náklad. Berg. — V. něčeho nesnadného = vysvětlení, vyjasnění, die Er- klärung, Auslegung, Deutung, Interpretation, Explikation, Exegese, Aufklärung, Erörte- rung, Auseinandersetzung. V. Výklad uči- niti, udělati; výkladem vysvětliti; krátký v. některé věci; v. knihy. V. Krátký v. filosofie. Kom. Výklad slova (vyznamenání). První v. nebezpečný (ne dobře uvážený). Ros. Kterýžby tomu majestatu nějaké po- stranní v-dy dávati směl; V. postranný a zatmělý. Skl. II. 11., 31. V. na knihu udě- lati. D. V. = řeč ranní v kostele, die Ex- horte, Frühpredigt. Dnes měl pan farář v. (vyložení evangelia). Us. V. — čeho, nač. Nz. V. na právo země české. O. z D., Anth. Jir. I. 3. vyd. IX.. — V. tvrdý, nesnadný. Nz. V. řeči, snů. Šm. V. strojený, libovolný, Us., příležitostný, grammatický, KB. IV., V., etymologický, věcný, slohový, aesthe- tický, logický, rozšiřovací či extensivní, obmezovací (restriktivní), opravný (korrek- tivní), authentický, usualní, legalní, Us., slovný, Stč. Zmp. 652., prostý, srozumitelný, vědecký, popularní či prostonárodní. Dk. P. předml. a 123. Tvrdý, nesnadný v., schwere Erklärung einer dunklen Stelle; v. ten státi nemůže, kann sich nicht halten, ist nicht haltbar. Nz. Po mnohých v-dech a obapol- ných přísahách se zase smířili. Ddk. II. 423. Chodil tam na svačinu i na výklad (pojedl a poklepal si tam). Šml. K tomu dává starý letopisec ten v., že... Pal. Děj. V. 2. 329. Protož u v-dě viery řekl sem, že moci shřešiti jest viece nemoc nežli moc; V. na ono slovo; V-dem desatera božieho přikázánie učí právě činiti; V. ne tak se brzy přijme bez založenie, protož chci vždy prve čtenie položiti a potom v.; S tímto v-dem jde sv. Řehoř; A Boha, jehož sú v-dem sv. písma nepoznali, v lámání chleba sú poznali; Pakli komu se lépe co zdá neb v. nahodí, chvála Bohu, rád jsem tomu. Hus I. 88., 260., 358., II. 2., 65., 140., 216. (Tč. ). V. na něco učiniti. Chč. 625. Dlouhý v. krátký příklad. Prov. Šd. Slova tak vylo- žiti, aby s výkladem tím všudy obstáti bylo. Kom. D. 132. Lepší dobrý přiklad nežli písma v. Mt. S. I. 126. V. ten příčen jest spojitosti; Nesčíslné výklady o větách těchto vyneseny byly; V. ten jest proti pravému slov významu a tím více proti spojitosti a účelu řeči. Sš. Ms. 32., 43., 74. (Hý. ). Tudy dáváme s vulgatou prvému v-du předek; V. místnější, dopadnějši; Leč prvnější v. se co obecnější zamlouvá; Obojí v. na jedno vyniká, geht auf eins hinaus; V. učiniti o přečteném proroctví; Podrob- nosti v-du neuvádí; Výklad ten nijak není oprávněn; V. ten, podlé něhož slova Páně nějakou výtku na učeníky sčítají, neobstojí s pravdou; Tomuto v-du nasvědčují slova; Namítají jiní ale proti v-du tomu, že...; V. prvnější zdá se předkovati; V. oklepaný, všední, uličný; Pravý slov těch v.; V. ten docela protiví se spojitosti a povaze Fariseů; V. ten docela jest násilen; Ač i tento v. téměř na stejný rozum naráží. Sš. L. 6., 11., 36., 62., 102., 104., 110., 119., 50., 203. (Hý. ). Nucený v. ten však zdá se namykati na náhled Manicheovců; Leč v. náš přimě- řenější jest; Rozdíl výkladů není velik, ač první v. přednosť drží; V. ten těsný jest; Aniž také obstojí v. ten; V-du tomu od- poruje význam částice; Ve v-du slov těch Bratří poněkud klopýtli; V. ten s v-dem vulgaty v jedno se sbíhá a proti v-dům jiným dobře obstojí a ovšem přednosť sobě vymáhá; A to jest nejprůvodnější v. slov oněch; Slova ta nejednoho v. došla; V. ten se potýká s tím, co Pán ve verši 6. o sobě praví; Avšak v. ubližuje významu dotčených dvou slov, ale i v tom vaden jest, že...; Leč v. ten užší jest než slova Páně zaměřují; V. ten dosti příhoden jest; V. zkroucený a zamotaný; Ariani se v-du podobného podjali; V. prvnější hledaným se býti na oko vidí; Obšírný v. tento příčí se výroku; V. ten jest hledaný a nucený; Leč v. ten svévolně si vede; Tak rozlič- ných v-dů dochází slovo sláva; Slova ta jsouce záhadna nejeden v. vyvolala; Leč ty a takové v-dy o své váze necháváme; Slova ta došla v-du nešťastného a nekalého. Sš. J. 15., 18., 24., 25., 49., 144., 226., 227., 230., 233., 236., 238., 251., 260., 264., 265., 269., 297., 305., 30. (Hý. ). U v-du věci té mnoho tajemstvím ostává; Jest to v. slov ode Petra učiněný; V.. ten neliší se od prvnějšího; V. tento zdá se nejvíce dopadati; Slovu aneb novou věc uvozujíc nadržuje v-du výše zmí- něnému; Kterýžto v. slovům násilí činí; Leč vymyšlení výkladové před přirozeným slova dotčeného významem obstáti nemohou; Toho v-du vymáhá verš 22.; V. ten nemá ve mluvení žádného základu; Toliko v. ten ochabuje a oslabuje výraz onen; V. sv. otců smyslem vyšším, pod literou utajeným, duchovním jest, a s tímto dobře obstáti může; Všeliký přirozený té věci v. ne- možným a směšným jest; A výklad tento poslední lépe přiléhá ku spojitosti řeči a k účelu apoštola; To čtení povstalo jenom pro ujemnění v-du; Ale i jiný v. se tu ne- pravě vynáší; V. zavrci, odmítnouti; V. poslednější jenom vazbou lehčeji plyne; (Ti) výtečnými epištoly té v-dy prosluli. Sš. Sk. 20., 23., 28., 31., 38., 40., 42., 43.,
68., 104., 144., 156., 214., 236., 241., I. 18.
(Hý. ). Nedivno, že v nejeden v. se vydá-
vají; Slova ta mnohému v-du podrobena
jsou; Pominouce jiných v-dů tu dva toliko
předložíme, jakož nyní upovšechněných; V.
první zdá se místnějším býti, jakožto vyšlý
od samého apoštola; Tudy nejeden v. se
tu vyskýtá; Avšak apoštol na ten n. onen
v. slov žalmových neohlédá se; Nesličný
v.; Ani tento v. nepřiléhá k výrazům apo-
štolovým; Nejeden v. o tom vynesen; O ji-
ných v-dech pomlčíme; Výklad příjemný a
vhodný, leč filologové proti němu namítají;
Jakoby v-dy vyvrátiti chtěl; V. tento jest
velmi vhodný a přístupný; A tento v. pří-
lehlejší jest; V. tento příhodnější jest a
slovu /. aqnóq dopadnějši; Místnější v. po-
jedinělých slov nemálo nesnází způsobil vy-
kladatelům; Toho výkladu se drží a v. ten
nemálo zobyčejněl; Ten výklad srovnává se
s předmětem; Ale obojí v. ten není shoden
a schoden s kontextem; Ale prázdný ten a
nicotný v. potýká se s vazbou. Sš. I. 20.,
21., 26., 27., 42., 46., 47., 52., 70., 73., 74.,
83., 108., 115., 127., 160. (Hý. ). Ale takovýto
v. čelí a zří proti celému důvodnění sv.
Pavla; Prostěji se nese výše položený v.;
Od v-du ustoupiti; Schází se s v-dem tím
věta; V. lahodný; Máme tu authentický v.
apoštola duchem sv. osvíceného; V. nepravý
a opovrhlý; Odtahujíce se zde nevhodných
a nemístných v-dů díme; To je nejbližší
v.; Nyní to činí jinotajným v-dem příběhů
ze života Abrahamova; Leč v. ten ustoupá
prvějšímu; Leč v. ten tautologický jest;
Nevkusný v.; Větu tu nejeden postihl v.;
My ku přednějšímu v-du se přirážíme; To
vysvětluje dostavným v-dem; Mnohem ne-
právějším a zhola bludným jest v. těch,
kteří...; Ty v-dy snadně odbyti možno;
V. tento spoléhá na pavučinách marných vý-
myslů pantheistických vykladatelů; Avšak
v. ten podivínstvím zavání; Vrátkosť toho
v-du na bíledni jest; Tomu v-du nic ne-
vadí; V-du toho se třímá sv. Zlatoúst; První
v. tu jediné práv jest; V. ten je libovolen
a tudy neoprávněn; Tak jedni vysvětlují
slibným, an snadně přístupným v-dem; Aniž
rozvratným a nejapným v-dům místa dá-
vati; Leč ti a jiní v-dové nuceni, točiti,
motavi a zadrhlivi jsouce prvnějšímu místo
postupují; Leč v. prvý nad jinými obdržuje;
Odchoden a nepráv je v. onen; Nejvíce od-
chází v. ten, jenž...; Výklad ten odporuje
jazyku a mluvě; V. skroutilý; Poslední v.
ode mnohých se přijímá a dosti slibným
jest a přijímatelným; V. ten čelí proti mlu-
vení řeckému. Sš. II. 20., 21., 31, 32., 37.,
40., 44., 48, 50., 56., 59., 66., 80., 84., 90.,
91., 93., 101., 109., 126., 129., 134., 160.,
161., 201., 206., 209., 238., 241. (Hý. ). — V. na jiný jazyk = překlad, die Uiberset- zung, Version.

386146   Výklad Svazek: 7 Strana: 1071
Výklad. Cf. Jg. Slnosť. 92., 136. V. opisný. Ib. 82. Knihu v-dem opatřiti. Us.

386147   Výklad Svazek: 9 Strana: 0383
Výklad. V bibli jako v lesi první v. ne- bezpečný. Kom.

386148   Výklada Svazek: 4 Strana: 0964
Výklada, y, m. = otevřhuba, der Maul- affe. D.

386149   Vykladab, a Svazek: 7 Strana: 1071
Vykladab, a, m., expositarius, monstrum ?, zastr. Pršp. 17.

386150   Vykládací Svazek: 4 Strana: 0964
Vykládací, vykladací stůl. V. návod, inter- pretirende Methode. Nz. V. věta, enunciatio explanativa, Nz., pravidlo, die Auslegungs- regel, J. tr., karty, Hs., spojka. Sš. Sk. 13.

386151   Vykládací Svazek: 7 Strana: 1071
Vykládací návod. Vz Jg. Slnosť. 40.

386152   Vykládactví Svazek: 4 Strana: 0965
Vykládactví, vykladactví, n. = vykla- datelství, exegetika, die Exegetik, Hermeneu- tik, Auslegekunst, Interpretationskunst. Nz.

386153   Vykládač Svazek: 4 Strana: 0965
Vykládač, vykladač, vykladatel, e, pl. -lé, na. = kdo vykládá, der Auslader, Aus- leger. V. zboží. Us. — V. = vysvětlovatel, interpres, der Interpret, Erklärer, Ausleger, Deuter, Exeget, Schriftausleger. BO., BR. II. 7. a., Nz. V. slov. Hus III. 260. V. písma. Ler., D., Hus III. 235. V. snů, cizí řeči (tlumočník). V. — V. = překladatel, der Uibersetzer. Br. — V. v mathem., der Ex- ponent. Vz Výklad.

386154   Vykládačka Svazek: 4 Strana: 0965
Vykládačka, vykladačka, y, f., die Aus- laderin, Auslegerin. — V. na Mor. a Slov. die Erzählerin. Šd. Má každá dědina svojich vykladáčov mužských i vykladáčky ženské. Mt. S. I. 206. Tajemství všech teď mi v. kazatel můj, chrám i svatyně. Koll. I. 64. V. karet, die Kartenschlägerin. Dch. Cf. Vykládač. — V., vykládalka = pokoruvačka, ein Klageweib. Vz Vyložiti, Vykládání. Na Slov. Šd.

386155   Vykládačka Svazek: 9 Strana: 0383
Vykládačka, y, f V. v knihtiskárně = děvče, které vykládá listy ze stroje. Nár. list. 1897. č. 315. Vykládek s malými kraječky. ??r. J. 148. Vyklbčiť koho = sbíti? Žát Př. 249b. Vykléceti. V IV. 966. za Aesop polož: Ezop. 217., 222. Vyklečeti. Vyklekati sobě dary. Hus. Výkl. I. 75. Vyklený = vyklíčený. V. jádro. Císař. Mtc. 1900. 339. Výklestek. stku, m. Osm v-stkóv. 1490. Arch. XVI. 347. Vyklibrovati = provléci, podvésti. Hoř. 96. Vyklokotati co. Slavík v-tal tajemství. Hlk. Več 13. Výklubek, bku, m. = vyklubání se. Slad. Ham. 87. Vyklučiti. (Zakládáním hradů) v lesích zlodejstvo vyklučoval. Sdl. Hr. X. 320. Vykludžič luku = skliditi seno z louky. Lor. Slez. 80. Vyknošený nôž = vyviklaný? Zát. Př. 240b. Vyknošiť koho = sbíti? Zát. Př. 249b. Vyknouti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 257. Vykolísati. Čo kolíska v-la, to motyka zahrabala, č. 307. Vykonatelnost' rozsudku. Ott. Říz. I. 9. Vykotlený = vyžraný. V. zub. Tům. Ml. 126. Výkotný = smělý v řeči. U Křenovic. Vchř. Vykotouliti. Diži na dvůr v. Mus. ol. XII. 159 Vykoukal F. V. Sr. Jub. XXXV. Vykoukaný. Už mám oči v né (od dlou- hého koukání). Us. Ba re. 42 Vykoulený = zmandlovaný. V. vesta. Jrsk XXIII. 43. Vykrášliti si něco. Br. Věk. 136. Vykřičníkový. V. osenice (motýl). Vz Stein. 108, Exl. 125. Výkrojník, a, m., plinthus, brouk. V. kýloštítý, n. porcatus. Vz Klim. 557. Vykrotý = vykrojený, V. košile. Těšín. Věst. Op. 1895. 19. Výkružek, žku, m. = otvor (díra) v lo- menici (ve štítu) střechy. Čes. 1. VIII. 314. Vykrvavěný = krvavě vydělaný. V. groš. Jrsk. ???. 278. Vykublaný. To je medzi svetom v. (vy- cvičený). Zát. Př. 22b. Vykutrati. Zas velikého čerta v-tral (vy- myslil). Zát. Př. 23b. Vykvétání krystallů. Vz Žv. III. 315. Vykvětlice, e, f. = vykvetlá řepa. Nár. list. 1898. č. 262. Vykvetovati co = kvítím opatřiti, okrášliti. Šeb. 159. Vykvitovati co: směnku. Ott. Říz. I. 100 Vykýchnouti se z čeho. Z dlžob (dluhů) sa vykýchat (vysekati). Zát. Př. Vykývkati koho kam = vylákati. Zát. Př. 226. Výľah. Psi v. Zát. Př. 12. Vylamovatel, e, m. Eziop. 47. Vyláskaný. Taký je v., hneď by svetom uletel od radosti. Zat. Př. 32a. Vyléci = vylehnouti, vyjíti. Z ležení v. Prok. 22.

386156   Vykládačný Svazek: 4 Strana: 0965
Vykládačný, vykladačný = výkladný, vykládající, erklärend. V. knížka, Bern., sloh. Jg.

386157   Vykládačství Svazek: 4 Strana: 0965
Vykládačství, vykladačství, n. = vyklá- dactví. Nz.

386158   Vykládalka Svazek: 4 Strana: 0965
Vykládalka, y, f., vz Vykládačka.

386159   Vykládání Svazek: 4 Strana: 0965
Vykládání, n, die Auslegung. V. zboží. Us. — V. mramorem atd., die Bekleidung, Auslegung. Vz Vlšk. 97., 100. Papír k vy- kládání sudů, das Fasspapier. Šp. — V. = vysvětlování, die Erklärung, Auslegung, Deu- tung. Vykládání práv, Kom., snů, D., řeči. Bern. Aby k vaší královské obmyslnosti všeho práva vydání, v. a vylíčení od ny- nějšího času potom vždy příslušelo. CJB. 283. V. karet. Us. Zítra bude v. (neopakuji svých slov. Vz Nepozorlivý). Č. O v. práv, kšaftu, smluv, vz Rb. 274. V. písma. — V. = překlad, die Uibersetzung. V českém latiny v. obratnějším byl Štítný. Mus. 1880. 468. — V. = nariekání, nářek nad zemře- lým při pohřbe, das Wehklagen beim Be- gräbnisse. Na Slov. Němc.

386160   Vykládání Svazek: 8 Strana: 0482
Vykládání. Košile s v-ním = vyšívaná zlatem, perlami a p. Wtr. Krj. I. 501.

386161   Vykládání Svazek: 10 Strana: 0498
Vykládání dřeva. Vz KP. XI. 51., 94.

386162   Vykládaný Svazek: 4 Strana: 0965
Vykládaný; -án, a, o, ausgekleidet, aus- gelegt. V. dílo, D., stůl (květovaný). V., strop. Kom. V. stěna, stolek, podlaha, ge- täfelt. Dch. — čím. Podlaha mramorem vykládaná. Har. Tabule ze stříbra a zlata slité, mnohými drahými kameny a perlami v-né. Brt. S. 154. Ta cestečka ušlapaná, rozmarjanem vykládaná. Ss. Slez. Šd. Hole, hole můj kůň vrany, kostečkami v-ny. Sš. P. 271. Víko kadidelnice jest kameny bo- hatě vykládáno. Mus. 1880. 393. Dřívím vy- kládaný, getäfelt. Dch. Iasonův povoz září zlatých skvostů v-ný. Dch. Stěny drahým kamením v-né. Us. — jak. Podlaha pestře vykládaná. Čch. Bs. 69. — V. = vysvětlo- vaný, aufgeklärt. Us.

386163   Vykládat Svazek: 10 Strana: 0498
Vykládat' = oplakávati (obyč. mrtvého). Phľd. XXIV. 605.

386164   Vykládatel Svazek: 4 Strana: 0965
Vykládatel, vykladatel, e, m. = vyklá- dač.

386165   Vykládatelka Svazek: 4 Strana: 0965
Vykládatelka, vykladatelka, y, f., die Auslegerin; die Erklärerin.

386166   Vykladatelkyně Svazek: 7 Strana: 1071
Vykladatelkyně, ě, f. = vykladatelka. Bibl. čes. 1857.

386167   Vykládatelský Svazek: 4 Strana: 0965
Vykládatelský, vykladatelský, Interpre- tations-. V. umění. Nz.

386168   Vykládatelství Svazek: 4 Strana: 0965
Vykládatelství, vykladatelství, n., die Hermeneutik, Exegetik. Rk.

386169   Vykládati Svazek: 4 Strana: 0965
Vykládati, vz Vyložiti.

386170   Výkladce Svazek: 4 Strana: 0965
Výkladce, e, m. = vykládač, tlumočník, der Ausleger, Erklärer, Hermeneut. Sš. J. 12.

386171   Výkladcový Svazek: 7 Strana: 1071
Výkladcový, Auslagekasten-. Us. Pdl.

386172   Výkladčí Svazek: 4 Strana: 0965
Výkladčí = exegetický, exegetisch. V. částice. Sš. J. 269.

386173   Výkladec Svazek: 4 Strana: 0965
Výkladec, dce, m., die Auslage, der Auslagekasten, výkladek, výkladní skříň. Šp.

386174   Výkladek Svazek: 4 Strana: 0965
Výkladek, dku, m. = vyčnívající ozdoba na zdech a římsách, der Uiberschlag (in der Baukunst). Us. — V. = výkladec. Výkladiště, ě, n., der Ausladungsplatz. Šm. Výkladka, y, f., der Auslageschrank. Šm.

386175   Výkladek Svazek: 7 Strana: 1071
Výkladek = nákrční okruží. U Chodů. Rnd. 167.

386176   Výkladen Svazek: 7 Strana: 1071
Výkladen, dně, f., Auslagkasten, m. Schaufenster, n. Šd.

386177   Vykládka Svazek: 7 Strana: 1071
Vykládka = vykládání. Brt. D.

386178   Výkladna Svazek: 4 Strana: 0965
Výkladna, y, f., die Auslagshalle. Rk.

386179   Výkladně Svazek: 4 Strana: 0965
Výkladně = výkladným způsobem, aus- legungsweise. V. to takto zní. Zlob. Tabita v. slove dorkas. ZN. — V., na Slov. = jasně, zřejmě, deutlich. Bern.

386180   Výkladní Svazek: 7 Strana: 1071
Výkladní zima = ostrá. Val. Vck. — V. = vysvětlující. V. spisy. Vz Hš. Dod. I. 21. č. 130.

386181   Výkladní Svazek: 10 Strana: 0498
Výkladní okno. Vz KP. XI. 204.

386182   Výkladní, -dný Svazek: 4 Strana: 0965
Výkladní, -dný = k výkladu patřící, Auslegungs-. V. trh. Zlob. Ráno je trh na dobytek, odpoledňa výkladní (na zboží ku- pecké). Na Zlínsku. Brt. V. okno na zboží, das Schaufenster, skříně, der Auslagekasten. Dch. Nebudeme čekat výkladního (i. e. trhu = až do dvou hodin, poněvadž v tu dobu kramáři své zboží vykládají). Mor. Kch. Odtud: Ten má dnes výkladný den (má dnes mnoho vykládati = povídati). Mor. Džl. Zdivo z výkladních kvadrů stavěné. Zpr. arch. VIII. 112. — V. = vysvětlující, er- klärend, Auslegungs-. V. řeč. Ros., v. způ- sob čtení, Zlob., umění, Bern., úsudky (ex- ponentes). Marek. V. důkaz, erörternder Beweis. Dch. V. částice. Sš. Sk. 186. (Hý. ). Ducha sv. jest tu genitiv v-ný. Sš. Sk. 30. (Hý. ). — V. = světlý, hell, klar, deutlich. Na Slov.

386183   Výkladnice Svazek: 4 Strana: 0965
Výkladnice, e, f. = umění, jež učí o zna- meních sličného významu domakávati se, die Hermeneutik. Mark. Log. 143. Vz násl. — V. = výkladna. Rk.

386184   Výkladnictví, n Svazek: 4 Strana: 0965
Výkladnictví, n. = výkladnice. V. vy- šetřením smyslu se zaměstnává. Mark. Log. 193.

386185   Výkladničí Svazek: 4 Strana: 0965
Výkladničí, Exponential-,

386186   Výkladník Svazek: 4 Strana: 0965
Výkladník, u, m., der Exponent. L.

386187   Výkladnosť Svazek: 4 Strana: 0965
Výkladnosť, i, f., die Auslegbarkeit. L.

386188   Výkladný trh Svazek: 10 Strana: 0498
Výkladný trh = když se zboží vykládá, opak: dobytčí (když se prodává dobytek). Sbor. slov. IX. 7.

386189   Výkladověda Svazek: 4 Strana: 0965
Výkladověda, y, f., die Exegetik. Ssk.

386190   Výkladový Svazek: 10 Strana: 0498
Výkladový. V. kniha (ve které se něco vykládá). Věst. XII. 363.

386191   Vykladzky Svazek: 7 Strana: 1071
Vykladzky, pl., m. = paběrky. Slov. Rr. Sb.

386192   Vyklamati Svazek: 4 Strana: 0965
Vyklamati, klamám a klamu; vyklamá- vati = vylhati, erlisten, durch Betrug erlan- gen. Št. — co na kom čím: slib. Troj. — koho kam. Teraz prešvihnite popred dieru, abysme draka vyklamali von. Dbš. Pov. I. 4.

386193   Vyklamati co na kom Svazek: 7 Strana: 1071
Vyklamati co na kom. Št. Kn. š. 30. — co odkud. Od kterých v-mvše kněž- stvie. Výb. II. 751.

386194   Vykláněti se Svazek: 4 Strana: 0965
Vykláněti se, ěl, ění = poklony činiti, tiefe Bücklinge machen. Hluboce se v. Lesl. leg. 113.

386195   Vyklaněti si co Svazek: 4 Strana: 0965
Vyklaněti si co, durchs Bücken, Kom- plimente erlangen. Chtějíc sobě obroky neb dary biedné vyklekati, vyklaněti, vy- modliti a vyctiti. Hus I. 75. — Vykláněti co odkud: hlavu z prostěradel. Chč.

386196   Vyklapati Svazek: 4 Strana: 0965
Vyklapati = klapaje vymoci, erklappern. — si co. Ros.

386197   Vyklápěti Svazek: 4 Strana: 0965
Vyklápěti, vz Vyklopiti.

386198   Vyklasalý Svazek: 4 Strana: 0965
Vyklasalý = ochlestalý, viklavý, wacke- lig. Us. u Petrovic. Dch.

386199   Vyklasený Svazek: 4 Strana: 0965
Vyklasený; -en, a, o, in Aehren aufge- schossen. V. ozimina. Phld. III. 1. 4.

386200   Vyklasiti Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklasiti, il, en, ení = klasu zbaviti, der Aehren berauben. — se, in Aehren aufschiessen. Us. Tč.

386201   Vyklasnovaný Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklasnovaný = oklasnovaný. V. snop. Vz Vyklasnovati. Mor. Šd.

386202   Vyklasnovati Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklasnovati = oklasnovati, die Aehren, in der Grbe ausklopfen. — co: snop. Mor. Šd.

386203   Vyklásti Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklásti, vz Vyložiti. Na Slov.

386204   Vyklásti Svazek: 10 Strana: 0498
Vyklásti =: vyložiti. — co. Vyzděnou hráz zase v. Wtr. exc.

386205   Vykláti Svazek: 4 Strana: 0966
Vykláti, vyklati, vykoli, vykůleš, 3. pl. -lí vykol, klal, án, ání; vykálati = vyhod- notiti, ausstechen. — co komu: oči. Brikc. Koll. Dej mi pravého přítele a při něm mi třeba oči vykol. Č. M. 231. Nechoď, šohaji, v noci, vykoleš si oči. Sš. P. 291. Nikda vľk vl'kovi oko nevyklal; Chcel sa pre- žehnať, a vyklal si oko. Mt. S. I. 93., 125. Cisár mu dal oči vyklať. Mt. S. I. 27. Vy- kolem si oči. Sl. ps. 183. A ti by radšej dali si oko vyklať ako o koňa príst (při- jíti); Dáme sa ti najest a napiť, ak si dáš jedno oko vyklať. Dbš. Pov. IV. 84., I. 264. (Šd. ). — se = vyklíčiti se, hervorkei- men. Na Slov. Plk.

386206   Vyklátiti Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklátiti, il, cen, ení (na Slov. těn, ění), vyklacovati, vyklacovávati, durchs Schütteln, Rütteln herausbringen. — co: kůl. Ros. — co jak odkud. Vítr vyklátil strom s ko- řeny ze země. Us. Tč. — se = váhavě, zdlouha vyjíti, wankend hervorkommen, her- auswanken. Ros. To trvá dlouho, než se on vyklátí, schleppend herauskommen. Us. Šd.

386207   Vyklátiti se odkud Svazek: 7 Strana: 1071
Vyklátiti se odkud. Než se ten z domu v-tí! Us. Lpř.

386208   Vyklaznovati Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklaznovati (v horn. ), auskleisen. Šp.

386209   Vyklčiti Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklčiti, vz Vyklučiti.

386210   Vyklčování Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklčování, n. Založena osada k v. hory. Vz Vyklučiti. Sl. let. I. 203. (Ssk. ).

386211   Vyklebetati Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklebetati, v z Vyklevetati.

386212   Vyklebetiti Svazek: 10 Strana: 0498
Vyklebetiti = vyklebetati. — co. Keďby to v-la, vyhodilo by sa jej na jazyk. Rizn. 63.

386213   Vykléceti Svazek: 4 Strana: 0966
Vykléceti a vyklíceti, el, ení a vykléceti se = kulhavě vyjiti, ujíti, hinkend heraus-, entkommen, heraushinken. — čemu. Sotva psom vyklécel (vlk). Aesop. — se odkud: z nebezpečenství. Aesop.

386214   Vyklečeti Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklečeti, el, en, ení; vyklekati, vy- kleknouti, knul a kl, ut, utí = kleče udělati, durchs Knieen machen, ausknieen; kleče vy- trvati, bestimmte Zeit knieen, ausknieen. — co. V. svůj trest, ausknieen. — co kde: v kamenu díru. Ros. — co komu: oko = kleknutím vyraziti. Ros. — si co (jak), erknieen. V-la si kůži až do živa masa. Na Ostrav. Tč. Vyklečel si uložený trest. Us. Šd. Vz Vyklaněti (Hus). — kam: na stu- peň vykleknouti. Us. — jak dlouho. V-čel půl dne, hielt es aus zu knieen, brachte zu auf Knieen. Brt.

386215   Vyklechati Svazek: 7 Strana: 1071
Vyklechati = vyklochtati.

386216   Vyklejiti Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklejiti, il, en, ení, vyklejovati = vy- klejstrovati = klím vymazati, auskleistern, ausleimen. — co. Us. Ros. — co nač. Všecek klej na boty v. Us. Tč. — co čím: truhličku klejem. Us. Tč.

386217   Vyklejstrovati Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklejstrovati, vz Vyklejiti. Us. Tč.

386218   Výklek Svazek: 10 Strana: 0498
Výklek, u, m., v tělocv. Rgl.

386219   Vykleknouti Svazek: 4 Strana: 0966
Vykleknouti, vz Vyklečeti.

386220   Vyklekotati Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklekotati = klekotáním vyhnati, klap- pernd verscheuchen. — koho odkud: vrabce z obilí. Na Ostrav. Tč. — se kdy jak. Chlapci se na veliký pátek dosť vyklekotali na klekotkách, ausratschen. Na Ostrav. Tč.

386221   Vyklekotati co Svazek: 7 Strana: 1071
Vyklekotati co = vyklevetiti. Všetko v-koce ako stará baba. Slov. Zátur.

386222   Vykleky Svazek: 4 Strana: 0966
Vykleky, dle Dolany, Wiklek, ves u Olo- mouce. V. malé, Klein-Wiklek; V. velké, Gross-Wiklek, vsi u Chlumce n. (Mdl. — Vz Blk. Kfsk. 597. — V. = zaniklá ves v Bolesl. Ib. 1163., S. N. Cf. Arch. II. 458., III. 190.

386223   Vyklemžiti Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklemžiti, vz Klemžiti.

386224   Výklen Svazek: 4 Strana: 0966
Výklen, u, m. = výklenek. Zpr. arch. XI. 2. seš. str. 13.

386225   Výklenek Svazek: 4 Strana: 0966
Výklenek, nku, m. = klenutí, die Wöl- bung. D. — V. = klenutí ve zdi n. kaplička, die Nische. Do v. něco klásti. Us. V. okna, die Fensternische; pásmo v-ků, das Fliess; Hrobka s výklenky (na popelnice mrtvol spálených), das Kolumbarium. Dch.

386226   Výklenek Svazek: 7 Strana: 1071
Výklenek pro sochu. Us. Pdl.

386227   Vyklenotiti Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklenotiti, il, ěn, ění, vykleniti, aus- wölben. — co: sklep, jizbu. Vz Vyklenouti. Us. Tč.

386228   Vyklenouti Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklenouti, nul, ut, utí, vyklenovati, auswölben. — co: sklep, tunel. — čím: cihlami, kamenem. Us. — V., auswälzen. — co: zuby. Šp.

386229   Vyklenouti co kde: nad čím Svazek: 7 Strana: 1071
Vyklenouti co kde: nad čím. Osv. V. 760.

386230   Vyklenulec Svazek: 8 Strana: 0482
Vyklenulec, lce, m., seminolus, brouk. V. bělotečký, s. albopunctatus, černozlatý, auro- vittatus, kulovitý, pilula, lunoskvrnný, luniger, obroubený, cinctus, skvrnitý, pustulatus, stří- broskvrnný, arietinus, svazčitý, fasciatus, ve- liký, gigas, zdobený, ornatus, zlatopruhý, ob- longus, zlatotečký, albopunctatus. Vz Klim. 366.

386231   Vyklenutí Svazek: 7 Strana: 1071
Vyklenutí, n. V. oblouku, NA. IV. 233 , ploché lebky. Kžk. Por. 319.

386232   Vyklenutý Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklenutý; -ut, a, o, ausgewölbt, ge- wölbt. V. prsa. Opak: má prsa jako hou- sličky (slabá). Us. Dch.

386233   Vyklenutý Svazek: 7 Strana: 1071
Vyklenutý. V. rohovka, Kk Br. 3., krovky. Ib. 23. — jak : mírně, Pdl., bři- chatě, plochatě Kk. Br. 39., 47.

386234   Výklep Svazek: 4 Strana: 0966
Výklep, u, m., das Ausgeklopfte. Výklep z hoblíku. Na Ostrav. Tč.

386235   Vyklepačka Svazek: 10 Strana: 0498
Vyklepačka, y, f. Hra na v-cku. Vz Sbor. slov. 1901. 141.

386236   Vyklepání Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklepání, n., das Ausklopfen, die Aus- klopfung. Us. Šp. V. (vyklepávání) plache- tek, das Tücherausklopfen. Us. Šp. Vz Vy- klepati.

386237   Vyklepaný Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklepaný; -án, a, o, ausgeklopft. Vz Vyklepati.

386238   Vyklepárna Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklepárna, y, f. = místnosť v cukro- varu, kde se vylisovaný zbytek kaše řepové z plachetek vytřásá. KP. V. 44.

386239   Vyklepati Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklepati, vyklepávati, vyklepnouti = klepáním vybiti, vytlouci, aus-, Herausklop- fen, herausklappern; klepáním naostřiti, schärfen, ausdengeln; klepáním učiniti, vy- kouti, klopfend bewirken, bilden, verfertigen, schmieden. Jg. — co: obilí, V.; kabát, šat, kosu, srp; faleš, jazyk. Bern. — co odkud: mák z makovic, prach ze šatu. — čím: obilí cepem, prach rákoskou, srp klepáčem, podšev kladivem. — komu = vybiti, ab-, durchprügeln, durchklopfen. Křičí, že jak na ně ven vyběhne, že jim hned vyklepá. Us. Šd. — co komu kde: kosu na hlavě. Us. Tč. V. kosu na dvoře, na mezi atd. Us. — co jak: na hladko, glatt klopfen, na měkko, weich hämmern. Us. Šp.

386240   Vyklepati co čím kde Svazek: 7 Strana: 1071
Vyklepati co čím kde: písničku jedním prstem na pianě. Vlč. Zl. v ohn. I. 43. — se jak dlouho. Do žní to (se) už nějak v-me (doklepáme, protlučeme). Us. Rgl. — se z čeho : z dluhů. Rgl.

386241   Vyklepávač Svazek: 7 Strana: 1071
Vyklepávač, e, m., Erzscheider, m. Hrbk.

386242   Vyklepávač Svazek: 8 Strana: 0482
Vyklepávač koberců, Teppichklopfer. Jeř.

386243   Vyklepávák Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklepávák, u, m. V. na koberce, der Teppichklopfer. Us. Dch.

386244   Vyklepávání Svazek: 10 Strana: 0498
Vyklepávání koží. Rgl.

386245   Výklepek Svazek: 4 Strana: 0966
Výklepek, pku, m. = něco vyklepaného, das Ausgeklopfte. Obyč. v pluralu výklepky. V. z dýmky; v-ky z mlýna = mouka píseč- natá. Na Ostrav. Tč.

386246   Vykleslosť Svazek: 4 Strana: 0966
Vykleslosť, i, f., herausstehende Bau- chigkeit. L.

386247   Vykleslý Svazek: 4 Strana: 0966
Vykleslý, herausstehend, bauchig. L.

386248   Vyklesnění Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklesnění, n., die Aus-, Beschneidung eines Baumes.

386249   Vyklesněný Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklesněný; -ěn, a, o, ausgeschnitten, beschnitten (von Bäumen). Mor. a Slov.

386250   Vyklesniti Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklesniti, il, ěn, ění, vyklesňovati = vyklestiti. — co: vrby. U Opavy. Klš. Na Slov.

386251   Vyklesnouti Svazek: 4 Strana: 0966
Vyklesnouti = ven klesnouti, heraus- fallen; bauchig werden. L.

386252   Vyklesnouti co Svazek: 10 Strana: 0498
Vyklesnouti co: kotvy (zachycené na dně za skálu) = vyvaditi a vytáhnouti. Stan. I. 98. V. rozporku (vyvěsiti). Hoš. Pol. I. 150.

386253   Výklestek Svazek: 4 Strana: 0966
Výklestek, stku, m. = vykleštěné tele, ein geschnittenes Kalb. Aqu., V.

386254   Výklestek Svazek: 7 Strana: 1071
Výklestek, stku, m. = vykleštěné, vy- sekané místo v lese a p Wtr. Obr II. 531.

386255   Výklestek Svazek: 10 Strana: 0678
Výklestek, stku, m. Sr. Jespa zde.

386256   Vyklestilý. V Svazek: 10 Strana: 0499
Vyklestilý. V. pacholátko. Faust. 94. Sr Vykleštěný.

386257   Vyklestiti Svazek: 4 Strana: 0967
Vyklestiti (na Slov. vyklesniti), il, stěn a stěn, ění; vyklešťovati = vysekati strom, aby koruna nebyla příliš plná, ausschnei- den, ausschneiteln; vyřezati, nároků zba- viti, verschneiden, geilen, Wallachen, aus- werfen. V. — co, koho: stromy, lesy, V., pařezy (vykopati), Us. Kfk. Štěpíř vlky škodlivé vyklešťuje (na stromích). Kom. V. zvíře, koně, člověka. V., D. Staršího bratra Jaromíra dal v. Ddk. II. 59. — koho čím: koně rušidlem, žehadlem, ukroucením, podvázáním, klepáním. Ja. — co odkud: Ty z svých krajin kažte v. Hus I. 467.

386258   Vykleštěnec Svazek: 4 Strana: 0967
Vykleštěnec, nce, m. = půlmuž, der Kastrat, Eunuch. Slovo to ve formě střední o v-cích se užívá. Sš. II. 59.

386259   Vykleštění Svazek: 4 Strana: 0967
Vykleštění, n. = kastrace.

386260   Vykleštěný Svazek: 4 Strana: 0967
Vykleštěný; -en, a, o = vyřezaný, vy- miškovaný, kastrirt. V. tyčinky (nemající prášníků). Rst. 518. V. zpěvák. Us.

386261   1. Vykleti Svazek: 4 Strana: 0967
1. Vykleti, vyklíti, kliji, el, et, etí a en, ení; vyklnouti, ul, ut, utí; vyklínati = kleti, proklínati, fluchen, verwünschen. L. — V. = kletím vyloučiti, durch den Bannfluch aus der Gesellschaft ausschliessen. — koho od- kud. Aby ze školy nebyli vykleti. BR. II. 351. b. — se = přestati klíti, sich ausflu- chen. Jg.

386262   Vykleti Svazek: 4 Strana: 0967
Vykleti, n., die Aus-, Verfluchung, die Verbannung durch den Fluch. — V. = vy- pučení, die Hervorsprossung, das Hervor- keimen.

386263   2. Vykleti se Svazek: 4 Strana: 0967
2. Vykleti se, vykleji, el, et, etí, vyklí- vati se = vypučiti, hervorkeimen, hervor- sprossen. Šd., Jg. Semeno, aby se vyklí- valo, když je do vláhy dáš. Kom., D.

386264   Vykletice Svazek: 4 Strana: 0967
Vykletice, dle Budějovice, ves v Žatecku. Vz Blk. Kfsk. 1254.

386265   Vykletý Svazek: 4 Strana: 0967
Vykletý; -et, a, o, verflucht, exkommu- nicirt. Vz Vykleti, 1.

386266   Vykletý Svazek: 7 Strana: 1071
Vykletý. 14 stol. Mus. 1889. 446. Aby nepřijímal v-tých. Výb. II. 1418.

386267   Vyklevetati Svazek: 4 Strana: 0967
Vyklevetati, vyklevetiti, il, ěn, ění, vy- klevetovati, ausschwätzen, ausplaudern, aus- klatschen, ausplappern. — abs. Kde skryta vláda jeho, sám on v-tí. Sldk. 559. — co komu. Ros. Nemci i najtajnejšie myšlienky srdca svojho neopatrne vyklevetali. Mt. S. X. I. 39. — co kde na koho, verleumdend ausklatschen. — co komu. K odrodilej zrade choďte a tá v-tí vám z konopí käde. Sldk. 554. — se, sich ausplauschen von den Fehlern Anderer. Us. Tč.

386268   Vykliasnúť Svazek: 10 Strana: 0499
Vykliasnúť = odpuchnouti. Spiš. Sbor. slov. IX. 49

386269   Vykliať Svazek: 4 Strana: 0967
Vykliať, ausmachen. Na Slov. Ssk.

386270   Vyklibati Svazek: 4 Strana: 0967
Vyklibati, vz Vyklouti.

386271   Vyklíceti Svazek: 4 Strana: 0967
Vyklíceti, vz Vykléceti.

386272   Vyklický Svazek: 4 Strana: 0967
Vyklický, ého, m., osob. jm. Šd.

386273   Vyklicounovati Svazek: 4 Strana: 0967
Vyklicounovati, ausprügeln. Ros.

386274   Vyklíčený Svazek: 10 Strana: 0499
Vyklíčený = vyšlý. Símě v-né vzrůstalo. Nár. list. 1886. č. 1.

386275   2. Vyklíčiti Svazek: 4 Strana: 0967
2. Vyklíčiti, il, en, ení; vykličovati = vymknouti, vymísiti, ausschliessen. — co. Krok. II. 555.

386276   1. Vyklíčiti se Svazek: 4 Strana: 0967
1. Vyklíčiti se, il, ení; vykličovati se = vyrůsti, empor-, auf-, auskeimen. — abs. Pšenice se vyklíčila. Troj. — se odkud: ze semene. Měst. bož. — kde. V mladém mnichu vyklíčily se zárodky onoho učení, které... Mus. 1880. 63.

386277   Vykličkovati Svazek: 4 Strana: 0967
Vykličkovati = vyvinouti, herauswik- keln, auseinander wickeln, Plk.; einer Sache pfiffig auspariren, etwas pfiffig ausbandeln. Us. Dch. — se odkud = se vyvinouti, se vymluviti, sich herausreden. Us.

386278   Vykličkovati co Svazek: 10 Strana: 0499
Vykličkovati co = vymotati, vylíčiti. Jrsk. V. 97.

386279   Výklid Svazek: 4 Strana: 0967
Výklid, u, m. = vyklízení, die Räumung. Obr. čas. duch. V. před čelím, das Front- räumen. Čsk.

386280   Vyklida Svazek: 4 Strana: 0967
Vyklida, y, m. = člověk n. zvíře, jež slídí a vyklízí. U Vys. mýta. Hrp.

386281   Vykliditi Svazek: 4 Strana: 0967
Vykliditi (na Slov. vykluditi), il, zen, zení; vyklízeti, el, en, ení; vyklizovati = vynésti, ausräumen, wegschaffen, heraus- nehmen; vyobcovati, odstraniti, abschaffen, wegräumen; vyprázdniti, ausleeren, leer ma- chen, ausräumen; vyčistiti, säubern, aus- fegen, reinigen, ausräumen. — co: hnůj, pokoj. D., Ros. V. řepu, Ktz., místo, město (räumen), někoho, fortschaffen. Dch. — co odkud: z truhly, z komory, Ros., rudy z jámy. Us. V. někoho ze (se) světa (od- straniti). Jan Augusta. V. kacíře z církve. Apol. Někoho z domu v., Jemanden aufs Pflaster setzen. Us. Dch. Kníže Fridrich nechtěl se dobrovolně ze země vykliditi. Dch. V. 240. V. někoho z obydlí, delogiren. J. tr. Části umrtvené z těla v. Kos. Ol. I. 30. Aby se co nejrychleji z osad vyklidili. Mus. 1880. 473. Nečistoty z ulice v. Jir. Ves. čt. 376. — co čím: lopatou, D., chvo- štištěm, V., štolu, náhon, strouhu, stoku lopatou. Vys. — koho kam. Sto tisíc lidí sobú na vojnu vyklidí ( = odstraní). Alx. V. v. 2282. (HP. 55. ). — po kom: po hrn- číři v., aufräumen. Us. Dch. — se = vy- prázdniti se. V.

386282   Vykliditi se Svazek: 10 Strana: 0499
Vykliditi se = vyjiti, vytáhnouti. Baw. E. v. 49.

386283   Vykliditi se kde: na Svazek: 7 Strana: 1071
Vykliditi se kde: na pěšině, za sto- dolou atd. = vyprázdniti se. Us. Semr., Rgl. — koho odkud: z lesa (vyvésti). Laš. Brt. D. 288.

386284   Výklidný Svazek: 4 Strana: 0967
Výklidný, Bagger-. V. loď, stroj. Dch. Vz Bagger.

386285   Výklika Svazek: 4 Strana: 0967
Výklika, y, f. = vytáčka. Rbš.

386286   Vyklikatiti co čím, kde Svazek: 10 Strana: 0499
Vyklikatiti co čím, kde. Křidljcí na tabulce něco v. (klikatě vyrýsovati). čch. I. Pov. 11.

386287   Vyklikovati se Svazek: 4 Strana: 0967
Vyklikovati se = vykličkovati. Plk.

386288   Vyklíměti Svazek: 4 Strana: 0967
Vyklíměti, ěl, ěn, ění = klíměním do- byti, získati, ernicken. — si co. Ros. — se, genug nicken, ausnicken. Ros.

386289   Výklin Svazek: 4 Strana: 0967
Výklin, u, m. = výklenek, die Nische. Us.

386290   Vyklínati Svazek: 4 Strana: 0967
Vyklínati, vz Vykleti.

386291   Výklinek Svazek: 4 Strana: 0967
Výklinek, nku, m. = výklenek. Rk.

386292   Vyklínění Svazek: 4 Strana: 0967
Vyklínění, n., die Auskeilung. V. žíly, sloje v horn. Hř.

386293   Vyklíniti Svazek: 4 Strana: 0967
Vyklíniti, vz Klíniti, auskeilen.

386294   Vyklinkati Svazek: 4 Strana: 0967
Vyklinkati = vyzvoniti, ausklingeln. — komu. Ros. — co (vypiti, austrinken). Ros. — komu kde: na umíráčku. Na Ostrav. Tč.

386295   Vyklinouti Svazek: 4 Strana: 0967
Vyklinouti, vz Vyklouti.

386296   Vyklinovati Svazek: 4 Strana: 0967
Vyklinovati = klínem vyraziti, auskei- len. — co. Ros., Dch.

386297   Vyklípati Svazek: 4 Strana: 0967
Vyklípati = klípaje vyjíti, langsam fort- gehen; se = těžce vyváznouti, schwer da- vonkommen. — se odkud (z čeho). Již ven vyklípal. Ros.

386298   Vykliť sa Svazek: 7 Strana: 1071
Vykliť sa = vymluviti se z něčeho. Val. Brt. D. 288.

386299   Vyklíti Svazek: 4 Strana: 0967
Vyklíti, vz Vykleti.

386300   Vyklíti Svazek: 10 Strana: 0499
Vyklíti = klením přivésti. Ký černokněž- ník vyklel toho ďábla? Slád. Rich 16.

386301   Vyklivati Svazek: 4 Strana: 0967
Vyklivati, vz Vyklouti.

386302   Vyklívati Svazek: 10 Strana: 0499
Vyklívati. Aby símě vyklívalo. Kom. Did. 96. Sr. Vyklíčiti.

386303   Vyklízeč Svazek: 4 Strana: 0967
Vyklízeč, vyklizeč, e, m. = cídič, der Räumer, Aufräumer. V. stok. — V. = ná- stroj hospodářský ku dělání rýh. NA. IV. 68

386304   Vyklizeň Svazek: 10 Strana: 0499
Vyklizeň, zně, f. = sklizeň. Menší v. řepy. Nár. list. 1905. 1., 17.

386305   Vyklizení Svazek: 4 Strana: 0967
Vyklizení (od vykliditi), vyklízení (od vyklízeti), n., die Räumung, Ausräumung, Säuberung. Jg., Dch. V. řeky = výklad, Baggerung; v. lopatou, die Ausschaufelung; V. sklepních místností. Dch. V. nečistot, V., hnoje, D., nešvar, Kom., pokoje, armary atd. Us.

386306   Vyklizení Svazek: 7 Strana: 1071
Vyklizení Turků z Europy. Osv.

386307   Vyklizený Svazek: 4 Strana: 0967
Vyklizený; -en, a, o, geräumt, ausge- räumt, ausgesäubert. V. byt. Us. Vz Vy- kliditi. Vyklízený, od vyklízeti, vz Vyklizený.

386308   Vyklízeti Svazek: 4 Strana: 0968
Vyklízeti, vz Vykliditi. Vyklížiti (vz Kližiti), ausleimen.

386309   Vykljati Svazek: 4 Strana: 0968
Vykljati = vykleti, vyklíčiti. — odkud. Puk vykljati z jádra slovenskjeho. Phld. I. 2. 12.

386310   Vykljesniti Svazek: 4 Strana: 0968
Vykljesniti = ljeskovicou, najmě na cestě uprať něpatrnjeho človeka. Na Slov. Phld. II. 2. 52.

386311   Vyklmáčiť Svazek: 10 Strana: 0499
Vyklmáčiť = vymoci, vypriasť. Slov. Phľd XXIV. 477.

386312   Vyklnouti Svazek: 4 Strana: 0968
Vyklnouti, nul, ut, utí, vyklínati, durchs Fluchen erlangen; fluchen. — komu. Vy- klnu mu, až ho strela vezme. Mor. a Slov. Šd. Nic si nevyklnu. Us. Chč. 445. On mu vyklne co chvíla; On mu vyklol (vyklel) dost. Na Ostrav. Tě. — na koho jak. Strašně na něho vyklínal. Ib. Tč.

386313   Vyklnouti Svazek: 7 Strana: 1071
Vyklnouti, vz Vykleti.

386314   Vyklobati Svazek: 4 Strana: 0968
Vyklobati, vz Vyklouti.

386315   Vyklockati komu Svazek: 4 Strana: 0968
Vyklockati komu = klockem (Holz- klotz) komu vybiti. Na Ostrav. Tč.

386316   Vyklofati Svazek: 4 Strana: 0968
Vyklofati, vz Vyklouti.

386317   Vyklofcovati Svazek: 4 Strana: 0968
Vyklofcovati = vypohlavkovati, abohr- feigen. — koho. Ros.

386318   Vyklochtati Svazek: 4 Strana: 0968
Vyklochtati, vylokati, ausschlürfen. — co: krev. — odkud: z hrnce.

386319   Vyklokotati Svazek: 4 Strana: 0968
Vyklokotati, -kotám a koci = klokotem vyjíti, vyvříti, aussprudeln. Bhm.

386320   Vykloktaný Svazek: 4 Strana: 0968
Vykloktaný, -án, a, o, ausgegurgelt. V. voda. Us. — V. = vyžraný, ausgefressen. V. zuby. U Kostelce n. O. Ktk.

386321   Vykloktati Svazek: 4 Strana: 0968
Vykloktati, kloktám a klokci = klok- taje vyčistiti, ausgurgeln. — co: láhvici (vypláknouti), ausspülen. Us. Ústa bláznová vyklokce bláznovstvie. BO. — co odkud. Vyklokci žáby z vody. BO.

386322   Výklon Svazek: 4 Strana: 0968
Výklon, u, vn. = vyklonění. Šd.

386323   Výklonek Svazek: 4 Strana: 0968
Výklonek, nku, m. = výklenek ve zdi. Vz Výklenek.

386324   Vykloniti Svazek: 4 Strana: 0968
Vykloniti, il, ěn, ění, vykláněti, vyklo- ňovati, hinausneigen, vor-, hervorneigen, überhängen. Us. Dch. — co, se odkud. V. se z okna, sich aus dem Fenster lehnen. Dch., Dvrs. — se kam. Stromy do druhé zahrady se vykloňují. Us. Tč.

386325   Vykloniti co odkud Svazek: 8 Strana: 0482
Vykloniti co odkud. Vždy čert z něho v-ní hlavy (gt.). Chč. S. 260.

386326   Výklop Svazek: 4 Strana: 0968
Výklop, u, m. = vyklopení, der Umsturz. Přišlo to na v. ( = k řeči, es kam anfs Ta- pet). Dch. — V. = výhřez, der Vorfall, prolapsus, ectopia. Nz. lk. V. pošvy, ma- terníku. Ja., Nz. lk. — V., v horn, die Aussturzvorrichtung, der Whipper. Hř.

386327   Výklop Svazek: 7 Strana: 1071
Výklop břišní, ectopia abdominalis. Cf. Výhřez (i dod.).

386328   Vyklopati Svazek: 4 Strana: 0968
Vyklopati, na Slov. =vyklepati. — co z čeho: prach.

386329   Vyklopení Svazek: 4 Strana: 0968
Vyklopení, n., die Ausstürzung.

386330   Vyklopený Svazek: 4 Strana: 0968
Vyklopený; -en, a, o, ausgestürzt. V. buchty.

386331   Výklopiště Svazek: 4 Strana: 0968
Výklopiště, ě, n., v horn., der Absturz- platz. Šm.

386332   Vyklopiti Svazek: 4 Strana: 0968
Vyklopiti, il, en, ení; vyklápeti, ěl, ěn, ění; vyklopovati = něco přiklopeného vyn- dati, vyhoditi, vyložiti, stürzen, ausstürzen, ausstülpen, aufs Tapet bringen. — co: věc, Dch., desátek, den Zehend stürzen (v horn. ). J. tr. V-pím to, co mám na mysli. Kos. Ol. I. 184. — co odkud: buchtu z pekáče. V. se z vozu. Us. Ještěr z jezera se v-pil. Leg. V-li mě z dostavníku. Kos. Ol. I. 183. — co komu kam. V-pil mu to na talíř, na mísu = vyčetl mu to. Us. Kšá. — co kdy. Co chvíle v-je žbánek plzeňského (pořád pije).

386333   Vyklopiti co komu Svazek: 7 Strana: 1071
Vyklopiti co komu = pověděti. Šml., Rgl. — se odkud. Ještěr z jezera se vy- klopil. Pass., Výb I. 302. 514*

386334   Vyklopkati Svazek: 4 Strana: 0968
Vyklopkati, ausklopfen. Bern.

386335   Výklopník Svazek: 7 Strana: 1072
Výklopník, u, m., Kippwagen, m. Hr.

386336   Vyklopotiti Svazek: 4 Strana: 0968
Vyklopotiti, il, cen, ení = klopotně do- byti, mühselig erwerben, erringen. — co. Us.

386337   Vyklopovací Svazek: 10 Strana: 0499
Vyklopovací vozík (na smetí). Vstnk. XIII. 383.

386338   Vyklopýtnouti Svazek: 4 Strana: 0968
Vyklopýtnouti, tnul a tl, utí, stolpern, straucheln. — kde: na cestě. Us. Tč.

386339   Vyklositi Svazek: 4 Strana: 0968
Vyklositi = vyklasiti. Na Ostrav. Tč.

386340   Vykloť Svazek: 4 Strana: 0968
Vykloť = vykleti, vyklnouti, ausfluchen. — komu. Na Ostrav. Tč.

386341   Vykloubení Svazek: 4 Strana: 0968
Vykloubení, n., exarticulatio, enucleatio, die Verrenkung. V. ramenné, Čs. lk. IV. 355., 367., prstu, IX. 43., palce u nohy, IX. 41., z kyčle, X. 85., paže z plece, VIII, z nártu, IX. 121., 137., 161., zaprstních kostí. X. 177.

386342   Vykloubení Svazek: 7 Strana: 1072
Vykloubení. Cf. Slov. zdrav. 406. V. dolení čelisti, E. des Unterkiefers, v kloubu kolenním, Kniegelenks-, v kloubu kyčelním, E. im Hüftgelenke, Hüftgelenks-, v kloubu loketním, Ellenbogengelenks-, v kloubu ra- menním, Schultergelenks-, v kloubu zápěst- ním, Handgelenks-, v nártu, E. im Tarsus přednártí, E. des Metatarsus, prstů, Finger-, prstů u nohy, E. der Zehen, ramene, e. brachii, ruky, e. manus, Hand-, záprstí, E. des Metacarpus. Ktt. exc.

386343   Vykloubení Svazek: 8 Strana: 0482
Vykloubení = operativní odloučení údův a jejich částí. Vz Ott. VIII. 643.

386344   Vykloubiti Svazek: 4 Strana: 0968
Vykloubiti, il, en, ení, ausrenken. — si co: ruku, nohu (z kloubu vymknouti). Us. Tč.

386345   Vyklouti Svazek: 4 Strana: 0968
Vyklouti, vykluji, ul, ut, utí; vyklíti, vy- klinouti, vykluvati, vyklovati etc., vz Klouti, mit dem Schnabel auspicken, aushacken. — co: hrušku, jablko atd. (klofáním jamku učiniti). Ros. — co komu (odkud). Čáp pacholku oči vyklubal. V. Vrána vráně (čert čertu, Hus II. 173., I. 246. ) oko nevykline. Koll. 1. 108., Solf. Oči z hlavy v. Lom. Takým synům oči vyklujú havrani, co česť svojich rodiči nechrání. Na Ostrav. Tč. On mi to vyklobá z dubu. Er. P. 52. Co se z toho vyklube (co z toho bude). Kšá. Ledva se vyklul ze školy a už chce jiné učiti. Hkš., Šml. Kuřata se ze skořápek už vy- klula. Kld. — co kde, kam. Pták vyklolal díru ve stromě, do stromu, v kamenu dolík. Us. Jg.

386346   Vyklouz Svazek: 4 Strana: 0968
Vyklouz, a, m. Pater V. (= bývalý theo- log, der Extheolog). Us. Ntk. Dyby sme tě měli viděť v-zem. V Kunv. Msk. — V., os. jm.

386347   Vyklouzlý Svazek: 4 Strana: 0968
Vyklouzlý, entschlüpft. Us. Dch.

386348   Vyklouzlý odkud Svazek: 10 Strana: 0499
Vyklouzlý odkud. Kutna (z kláštera) v-lá. Kká. Sion I. 44.

386349   Vyklouznouti Svazek: 4 Strana: 0968
Vyklouznouti, vykluznouti, vyklznouti, zl, utí; vyklouzati, vyklouzávati, vykluzovati = klouznutím vyniknouti, vymknouti se, utéci, entschlüpfen, entwischen, entweichen, aus- schlüpfen, durchwischen, durschleifen; prch- nouti, entfliehen, davonlaufen. — abs. Ujmi ho kde ujmi, všudy vyklouzne, jako úhoř. Prov. — co: klzačku (klouzačku), led (klou- zajíce se vyhladiti). Na Ostrav. Tč. — se, co komu. Kámen se mu vyklouzl. Kom. Slovo, čo nám vyklzne, je pánom nad námi. Lipa 376. A v tom sa mu nohy vyklznú, padne. Dbš. Pov. I. 345. — odkud. Ryba, úhoř z ruky snadno vyklouzne. Us. Vy- klouzlo mu to slovo z úst. Us. Dch. Vy- klouzlo mu z péra vyznání. Pal. Děj. III. 2. 532. Někomu z ruky v. Kram. V. z klá- štera (uprchnouti, vystoupiti, austreten). D. — komu = utéci. Ros. — kdy odkud. Všichni musejí přisahati, že v-zla jsem před dvacíti jen měsíci ze školy. Shakesp. Tč. — kde. Vyklznul na ledě a zlámal si nohu. Na Ostrav. Tč. Vyklzati se na ledě. Ib. Tč. — kudy kam. Za šťastna se pokládal, že se mu podařilo v. horními Uhrami ku knížeti Fridrichovi. Ddk. V. 225.

386350   Vyklouznutí Svazek: 4 Strana: 0968
Vyklouznutí, n., das Ausrutschen, Ent- schlüpfen.

386351   Vyklubati Svazek: 4 Strana: 0968
Vyklubati, vy Vyklouti.

386352   Vyklučení Svazek: 4 Strana: 0968
Vyklučení, n., die Ausrodung. V. a vzdě- lání lesa. Ddk. IV. 323.

386353   Vyklučený Svazek: 4 Strana: 0969
Vyklučený; -en, a, o, ausgerodet. V. los.

386354   Vyklučiti Svazek: 4 Strana: 0969
Vyklučiti, na Slov. vyklčiti, vyklučovati = vykopati, ausgraben, ausroden, ausstok- ken, ausrotten. Jakož od starodávna vy- mezen jest ten lán a vyklučován (ausge- steckt). 1435. Gl. 372. — co: les (planiti). Šf., Zlob. V hory. Sl. let. II. 142. V. klu- čovaniny. 1546. Tč. A již větší díl téhož lesu vyklučíc na roli k užitku svému obrá- tili. List z v. 1592. — co odkud: z rolí. Kom. — co komu. Dává tři lány z lesa, aby sobě to vy planil a vyklučil. Arch. II. 446. — co kde. Kusy, které sobě v našich lesích vyrúbati a vyklučovati mají. List z r. 1495. Tč.

386355   Vykľučkať sa Svazek: 7 Strana: 1072
Vykľučkať sa = vyklíčiti se. Keď sa semä v-ká. Slov. N. Hlsk. XI. 58.

386356   Vyklučkovati Svazek: 4 Strana: 0969
Vyklučkovati = vykličkovati. — se od- kud: z něčí společnosti, z nesnáze, sich herauswinden. Na Ostrav. Tč.

386357   Vykluditi Svazek: 4 Strana: 0969
Vykluditi = vykliditi, ausräumen. Na Mor. a ve Slez. KIš. a Tč.

386358   Vyklukovati si co nač Svazek: 4 Strana: 0969
Vyklukovati si co nač: kyj na záda, durch Büberei, Herumlaufen und Treiben sich zuziehen, gewinnen. Us. — se = vy- běhati se, genug herumlaufen, Büberei trei- ben. Ros.

386359   Vyklupati Svazek: 4 Strana: 0969
Vyklupati, vyklupovati = vyklepati, aus- klopfen. — co z čeho: knihy z prachu. Na Mor. a ve Slez. Tč., Klš.

386360   Vyklusati Svazek: 4 Strana: 0969
Vyklusati, sám a ši; vyklusávati, vy- klusovati. Vyklusal odtud — klusem odjel, heraustraben, hervortraben. — koho: koně (klusem projeti, ein Pferd tüchtig austraben). L.

386361   Vyklutý Svazek: 8 Strana: 0482
Vyklutý. V. kuře (ze skořápky). Vck. Poh. 19.

386362   Vykluznati Svazek: 4 Strana: 0969
Vykluznati = koni uzdu z huby vzíti, aby mohl zráti. To nestojí za vykluznání (= za to, aby se člověk do toho dal). U Vys. mýta. Hrp.

386363   Vyklý Svazek: 4 Strana: 0969
Vyklý =zvyklý, gewohnt. Krok. I. d. 4.

386364   Vyklzati Svazek: 4 Strana: 0969
Vyklzati, vyklznouti= vyklouzati, vy- klouznouti Na Mor. a Slov. Tč., Šd.

386365   Vykmásati Svazek: 4 Strana: 0969
Vykmásati, vykmásiti, vykmásnouti = vy- trhnouti, herausreissen. Ma Mor. a Slov — co: vlas, řípu. Vck. Vykmásl mi z odolka (z límce) kus sukně. Mor. Šd.

386366   Vykmásati Svazek: 8 Strana: 0482
Vykmásati někomu vlasy. Phľd. 1894. 389. Kniha z desek se vykmásala (vytrhla). Mor. Nár. list. 1896. č. 224. odp. feuill.

386367   Vykmeniti Svazek: 4 Strana: 0969
Vykmeniti, il, ěn, ění, vykmenovati= vyklučiti. Na Slov.

386368   Výkmih Svazek: 4 Strana: 0969
Výkmih, u, m,. V. skrčmo za rukama, die Hockwende. Čsk.

386369   Vykmíniti co Svazek: 4 Strana: 0969
Vykmíniti co = vyciganiti, šidbou si získati, erlisten. —si co na kom. Na Mor. Šd., Tč.

386370   Vykmítati Svazek: 4 Strana: 0969
Vykmítati, vykmitnouti, herausschim- mern. — odkud. Plaménky vykmítaly ze země. Us. Tč.

386371   Vykmitnutí Svazek: 7 Strana: 1072
Vykmitnutí, n., das. Aufglänzen, Auf- schimmern. V. světla. ZČ. III. 29.

386372   Vykmitovati Svazek: 7 Strana: 1072
Vykmitovati. Světlo v-tuje ZČ. III. 28.

386373   Vykmotřiti Svazek: 4 Strana: 0969
Vykmotřiti, il, en, ení, durch Pathschaf- ten erlangen. — si co. Us. — V. = přestati býti kmotrem, aufhören Pathe zu sein. Born.

386374   Vyknězovati Svazek: 4 Strana: 0969
Vyknězovati = přestati knězem býti, aufhören Priester zu sein. Plk.

386375   Vykněžiti Svazek: 4 Strana: 0969
Vykněžiti = z kněžství vyzouti, entprie- stern. D.

386376   Vyknihařiti Svazek: 4 Strana: 0969
Vyknihařiti, il, en, ení, durch Buchbin- derei o. Buchhandel erwerben. — si co. Us. — Vyknihařil = přestal knihařiti, aufhören Buchbinder o. Buchhändler zu sein. Bern.

386377   Vyknísati Svazek: 4 Strana: 0969
Vyknísati, vyknisovati, na Slov. = vy- kývati, vyklátiti, vyvaliti, ausschütteln, aus- wackeln; se. Bern. — se kdy odkud. Po psote, po biede vyknísali sa z mesta von. Dbš. Pov. VI. 33.

386378   Vyknítiť se odkud Svazek: 10 Strana: 0499
Vyknítiť se odkud. Chcél sem se z teho v. = vymluviti, omluviti. Mor. Čes. 1. X. 310

386379   Vyknošiti Svazek: 4 Strana: 0969
Vyknošiti, hervorstrecken. Na Slov. Ssk.

386380   Vykňoukati Svazek: 4 Strana: 0969
Vykňoukati, sich durchs Winseln zu- ziehen. — si co. — se = vykňučeti se. Mor. Tč.

386381   Vykňourati si co na kom Svazek: 4 Strana: 0969
Vykňourati si co na kom, erwinsein: na matce.

386382   Vyknouti Svazek: 4 Strana: 0969
Vyknouti, knul a kl, ut, utí, zastr. m. yknouti od uk v učiti. Ht., Bž. 48. V. = přivyknouti (čemu), etwas gewöhnen.

386383   Vyknouti Svazek: 10 Strana: 0499
Vyknouti. Co mu bude nalezeno, aby vykl. 1553. Z měst. knihy poděbr. Wtr.

386384   Vykňučeti se Svazek: 4 Strana: 0969
Vykňučeti se, el, en, ení, sich auswin- seln. Us. Tč.

386385   Vykobercovati Svazek: 4 Strana: 0969
Vykobercovati = vybiti, abprügeln. — koho. Však já ty fagan y zas jednou vy- kobercuji. V Kunvald. Msk.

386386   Vykocený Svazek: 4 Strana: 0969
Vykocený; -en, a, o, beim Umwerfen aus dem Wagen usw. hinausgeworfen. Vz Vykotiti.

386387   Vykocmati se Svazek: 7 Strana: 1072
Vykocmati se = vypraviti se (na cestu). Val. Vck.

386388   Vykodkodáčiti Svazek: 4 Strana: 0969
Vykodkodáčiti = vykodkodákati. Bern.

386389   Vykodkodákati Svazek: 4 Strana: 0969
Vykodkodákati, ausgackern. — co = vytlachati, ausgackern, ausplaudern; na Slov. = vyžebrati, erbetteln. Bern. — si co.

386390   Vykodlučený Svazek: 4 Strana: 0969
Vykodlučený; -en, a, o = oddelený. — od čeho. V-ný od hřiešnikóv (segregatus). ZN.

386391   Vykodlučiti Svazek: 4 Strana: 0969
Vykodlučiti, il, en, ení = odděliti, vy- mísiti (zastr. ), absondern. Cf. Rozkodlučiti. — koho. Kteříž rukú a jazykem vzchlemcí vody, jako sú obykli psi chlemtati, v-číš je různo (separabis). BO. — odkud. V-čil jsem vy z jiných ludí; V-li sú všelikého cizo- krajnieho z Izrahele. BO. — kde. Vyko- dlučte u vás prvnie úrody (oddělte prvo- tiny). BO.

386392   Vykodlučiti Svazek: 7 Strana: 1072
Vykodlučiti. Mkl. Etym. 173., 153., Ž. kl. 67. 31.

386393   Vykodrcati Svazek: 4 Strana: 0969
Vykodrcati = kodrcáním vytřásti, aus- schütteln. Jg.

386394   Vykohátit Svazek: 7 Strana: 1072
Vykohátit = vyvrátiti (hrnec). Brt. D. 222. V-til na sa putnu s vodú (převrhl). Slavč. 4.

386395   Vykohátiti Svazek: 4 Strana: 0969
Vykohátiti, il, cen, ení = vyliti ze skle- nice, aus dem Glas hinausgiessen. — co. Na mor. Valaš. Vck. — V. se == zdlouha se vypraviti, langsam sich bereit machen. To je doba, nežli se vykohátíš. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

386396   Vykohoutit Svazek: 10 Strana: 0499
Vykohoutit = vypáliti. V zloděj. mluvě.

386397   Vykohŕcať Svazek: 7 Strana: 1072
Vykohŕcať = vygrcať (o mačke). Slov. Rr. Sb.

386398   Vykohrtiti Svazek: 4 Strana: 0969
Vykohrtiti, il, cen, ení = vykohátiti (vy- liti). Na mor. Val. Vck.

386399   Vykochať sa Svazek: 7 Strana: 1072
Vykochať sa z nemoci = ozdravěti z ne- moci škaredé. Val. Brt. D. 288.

386400   Vykojiti Svazek: 4 Strana: 0969
Vykojiti, il, en, ení; vykájeti, el, en, ení; vykojovati, aufsäugen, gross säugen. — co: dítě. Jg.

386401   Vykojiti Svazek: 7 Strana: 1072
Vykojiti. Byl v-jen učeností jich. Osv. VI. 40.

386402   Vykokrhaný Svazek: 10 Strana: 0499
Vykokrhaný salát = vyběhlý. Us.

386403   Vykokrhati Svazek: 4 Strana: 0969
Vykokrhati, vykokrhávati, er-, auskrä- hen. Ten kohout si vykokrhává. Ros. — V. = vykvákati, vybleptati, ausplaudern. — co komu. Us. Kšť. — co. On již vyko- krhal (i. e. poslední); Kohout už druhou hodinu vykokrhal. Us. Tč.

386404   Vykoktati Svazek: 4 Strana: 0969
Vykoktati, vykoktávati = koktavě vy- mluviti, aus-, herausstottern. — co. To trvá, než on něco vykoktá! Us., Ros. Než slovo vykoktá, potřebuje půl hodiny. Us. Tč. — jak. Nekolko slov po maďarsky vykoktal. Lipa 18tí. Vykoktali odvěť (odpověď) ze své tísně. Čch. Mch. 18.

386405   Vykolácati Svazek: 4 Strana: 0969
Vykolácati = kolácaje vytáhnouti. Já ten kůl v-cám. Na Mor. a Slov. Šd.

386406   Vykolářiti Svazek: 4 Strana: 0969
Vykolářiti, il, en, ení = kolářstvím zí- skati, als Wagner erwerben. — si co. Us.

386407   Vykolati Svazek: 4 Strana: 0969
Vykolati = vykláti. Na Slov. Ssk.

386408   Vykolčiti Svazek: 4 Strana: 0969
Vykolčiti, vykolčovati = vyklučiti. — co. Teraz choď na dúbravinu a vykolčuj tam tú chrastinu. Lipa II. 308. (Šd. ). Skal- natý a trním zarastený briežok, vemi si za dvermi motyku a vykolčuj mi ho a vysaď viným kmenom. Dbš. Pov. I. 40. (Šd. ). 272

386409   Vykolébati se Svazek: 4 Strana: 0970
Vykolébati se, sich schleppend fort- bewegen, schwerfällig vorwärts kommen, watscheln. Než on se vykolébá. Us. Šd. Vz Vykolíbati. Vz Vykolíbati.

386410   Vykoledovati si co Svazek: 4 Strana: 0970
Vykoledovati si co = koledováním si získati, durch die Koleda bekommen. Ros. — si co kde: po statcích, u souseda atd. Us. Tč. — co na kom = vyzvěděti, er- fahren. Kdyby to mohl nějak na něm v. V Kunv. Msk.

386411   Vykolejení Svazek: 8 Strana: 0580
Vykolejení vlaku, Entgleisung. Nár. list. 1897. č. 55.

386412   Vykolejiti se Svazek: 8 Strana: 0580
Vykolejiti se. Vz předcház.

386413   Vykoli Svazek: 4 Strana: 0970
Vykoli, vykůleš atd. vz Vykláti.

386414   Vykoli Svazek: 7 Strana: 1072
Vykoli, vz Vykláti.

386415   Vykolíbati Svazek: 4 Strana: 0970
Vykolíbati, vykolébati = kolébaje vy- hoditi, auswiegen. Us. Tč. — co odkud: kůl ze země, auskegeln. — se komu: zub se mu vykolíbal. Na Ostrav. Tč.

386416   Vykolíbati co komu Svazek: 7 Strana: 1072
Vykolíbati co komu: dítěti spánek (kolíbá-li se kolébka na prázdno). Brt. Dt. 12. — koho več čím. V reka tebe v-lébá (= vychová) něžnou láskou srdce matky. Kka. K sl. j. 89 — Vck.

386417   Vykolíbnouti Svazek: 10 Strana: 0499
Vykolíbnouti = z kolébky vyhoditi. Malšice. List. fil. 1902. 253. Sr. Vykolíbati.

386418   Vykolíkovati Svazek: 4 Strana: 0970
Vykolíkovati, vykolíčkovati, auspflöcken, auspflöckeln, abpfählen. Nz. — co: pole. Us., půdu (k vinici). KP. V. 165.

386419   Vykolínkovati si Svazek: 7 Strana: 1072
Vykolínkovati si nohy = chůzí z kloubů vyvrátiti. Mor. Rgl.

386420   Vykolísati Svazek: 4 Strana: 0970
Vykolísati, auswackeln, auskegeln. — co: strom. U Uh. Hrad. Tč.

386421   Vykoliti Svazek: 4 Strana: 0970
Vykoliti, il, en, ení = kolím vysaditi, auspfählen. — co: břeh. — co kde k če- mu: místo na břehu k prádlu. — V. = za- okrouhliti, abrunden. — si co: statek. Na Ostrav. Tč., Zlob.

386422   Vykolkati Svazek: 4 Strana: 0970
Vykolkati = vyvříti, ausschliessen. Slov.

386423   Vykolkovati Svazek: 4 Strana: 0970
Vykolkovati = vykolíkovati. Ssk.

386424   Vykolomaziti Svazek: 4 Strana: 0970
Vykolomaziti, il, en, ení, ausschmieren. — co odkud. Už sme z kolomaznice všecku kolomaz v-li. Us. Šd.

386425   Vykolotiti Svazek: 4 Strana: 0970
Vykolotiti, il, cen, ení = vyhoditi. — co čím: V-til to tam lopatou. Na Slov. Dbš. Obyč. 57.

386426   Vykolupiti se Svazek: 4 Strana: 0970
Vykolupiti se, il, en, ení = zvrátiti se, skáceti se s vozu, vom Wagen herabfallen. Vký.

386427   Vykolysati Svazek: 4 Strana: 0970
Vykolysati = vykolíbati. L.

386428   Vykolytati Svazek: 4 Strana: 0970
Vykolytati = hýbaje vyviklati, auswak- keln, auskegeln. — co čím: zub prsty. Na Ostrav. Tč. — co odkud: kůl ze země. Ib. Tč.

386429   Vykominíčiti Svazek: 4 Strana: 0970
Vykominíčiti, il, en, ení, als Kamin- feger erwerben. Jg.

386430   Vykomizati Svazek: 4 Strana: 0970
Vykomizati = vyčítati, vorwerfen. U Opavy. Pk.

386431   Vykomplementovati koho odkud Svazek: 7 Strana: 1072
Vykomplementovati koho odkud — vyhoditi. Us.

386432   Výkon Svazek: 4 Strana: 0970
Výkon, u, m. = vykonání. V. = činnosť n. práce okamžitá a pomíjející, k jejímužto provedení potřebujeme jen málo času. Blř. Die Leistung, der Vollzug, die Verrichtung, Funktion, Vollziehung, Operation, der Voll- zug, Process, Effekt, Akt. J. tr., Nz., Nz. lk., Šp. Dobré v-ny zpěváků. Dch. V. du- chovenský, Er.; v. počítací naznačiti. Nz. Sněm může též svolán býti k mimořádnému zasednutí, aby se předsevzaly zvláštní vý- kony. ŘZ. 1850. V. soudní. Pr. V. jednání, der Vollzug des Geschäftes. Us. Výkonu schopný, operationsfähig; v. věcný, sachliche Leistung. V. vojenský, soudní, Akt. Čsk., J. tr. V. kněžský, priesterlicher Akt. Šd. V. umělecký, die Kunstleistung, právní, Rechtshandlung, obrovský, Riesenleistung, v. na jevišti; v. herce divadelního, zpěváka, Leistung, umělce; v. poučný, der Informa- tionsprocess; v. v divadle. Dch. Mlčely jsou všecky kněžské v-ny; Výkony kněžské mu byly odňaty; Tvrdými slovy jal se vytý- kati nenáležitosti takového v-nu. Ddk. II. 240., 336. (Tč. ). V. duševní. Mus. 1880. 184. V. přímý, prostředečný n. zprostředkovaný. Dk. P. 153. V. algebraický, početní, přímý (sčítání, násobení n. zmocňování) a zpětný (odnímání a dělení); v. skládací. Šim. 9., 49., 177. Výkon exekuční, der Exekutions- schritt. J. tr. Výkon naznačený, angezeigte Operation; v. lučebný, chemische Operation. Nz. V. dvojitý, der Doppeleffekt; v. čistění, der Reinigungseffekt, vedlejší, die Neben- leistung; v. stroje, die Leistung der Ma- schine, konečný, die Schlussoperation, v. vydělání, die Gerbeoperation, v. listu, die Blattfunktion. Šp. V. služební, Dienstge- schäft, Čsk., exekuční, Exekutionsschritt. Šp. Znamení (signál) k v-nu, das Ausfüh- rungszeichen. Čsk. V. smyslový, die Sinnes- funktion. Nz. lk. Víra jest první v. nábož- nosti; Kázání jest v. posvětný; V. vněšný a chirurgický; Výkonové pokání lidského; Veškery věci jedním v-nem od otce a syna spolu učiněny byly; Soud ten jest poslední v. vykupitelský; V. úřadu kněžského. Sš. I. 57., 142., II. 97., L. 133., J. 14., 90., 217. (Hý. ). V. služby, die Dienstverrichtung. Šp.

386433   Vykonací Svazek: 4 Strana: 0970
Vykonací, exekutiv. Šm.

386434   Vykonač Svazek: 4 Strana: 0970
Vykonač, vykonávač, vykonavač, e, m. = vykonatel. Bern.

386435   Vykonalný Svazek: 4 Strana: 0970
Vykonalný = vykonatelný. L.

386436   Vykonalý Svazek: 4 Strana: 0970
Vykonalý = stalý, geschehen, ausge- führt. V. práce. V.

386437   Vykonání Svazek: 4 Strana: 0970
Vykonání, vykonávání, n., die Beendigung, Verrichtung, Ausführung, Ausrichtung, Voll- ziehung, Vollbringung, Bewirkung, Voll- streckung, der Vollzug. Jg. V. velikých činů; to není k v. D. Něco k v. poručiti. V. Úmysl svůj k v. přivésti. Dvě kron. Vykonávání soudu. Mus. Dání statku pod výminkou, kterážby k vykonání nepřišla, může zase odvoláno býti. Kol. 47. Aby to dobré začaté mohlo k svému v. přivedeno býti. Vz konec. Er. Po v. pohřbu. Flav. V. zločinu. J. tr. V. nálezů soudních. Šb. Úmyslové k vykonání ještě nepřišli. Bdž. 169.

386438   Vykonaný Svazek: 4 Strana: 0970
Vykonaný; -án, a, o, vollführt, ausge- führt, vollendet, abgeschlossen. Korunování na království na Vratislavu vykonané ne- mělo leč polovičatý výsledek. Ddk. II. 314. Keď už bol celkom vykonaný a už len tak jachtal, zavolal na Janka. Dbš. Sl. pov. I. 502. To dokonale chceme a nařizujeme, aby budoucně každý kup, ačkoli vykonaný (ab- geschlossen). Pam. Val. Meziříčí 133. — čím. Dráha pohybem vykonaná. ZČ. I. 105.

386439   Vykonaný kdy Svazek: 7 Strana: 1072
Vykonaný kdy. Dráha v-ná rychlostí c v době t ve směru y. Mj.

386440   Vykonatel Svazek: 4 Strana: 0970
Vykonatel, e, m., der Vollführer, Voll- strecker, Exekutor. Nz. V. závěti. Dch. V. papežského rozsudku. Ddk. III. 126. Vz Vykonač.

386441   Vykonatelný Svazek: 4 Strana: 0970
Vykonatelný = výkonný, vollziehbar.

386442   Vykonati Svazek: 4 Strana: 0970
Vykonati, vykonávati = ke konci přivésti, dokonati, zu Ende bringen, enden, beendi- gen; učiniti, udělati, verrichten, vollziehen, zu Stande bringen, aus-, vollführen, voll- bringen, ausrichten, ausüben, bewerkstelli- gen. V. — co. Obcování ženské (= s žen- skými) rychle život člověka vykonává (= do- konává). Krab. V. (učiniti) práci, poručení, rozkaz, poslední službu někomu, povolání své, svou přípověď, žádosť, prosbu, cestu, V., ukrutenství, Us., své vášně, Br., svou povinnosť, pokání, kšaft, skutek, čin, něco dobrého n. zlého, pokání, D., poselství, Ros., pět mil cesty, Har., čarodějnictví, Kram., práva, ŘZ. 1850. č. 1. §. 9., Ddk. II. 325., navštívení, Vrat., přísahu. Schön. V. zločin, J. tr., studie. Dch. Preca si vykonám moje rozhřešení (domohu se ho). Sl. ps. 91. K čomu čelaď je zjednaná, to nech vykoná. Slov. Tč. Nečuje sa, že by to mohol vykonať. Mt. S. I. 107. Jakú práci vykonáváš, taký plat okusíš. Na Mor. Tč. Mše sloužiti, processí vykonávati. Ddk. II. 325. Skvělé skutky vykonal. Ib. III. 288. Císař Fridrich vykonával na říši českou takový vliv, jaký žádný německý císař před ním a po něm. Ddk. IV. 67. Mathiáš svatební veselí vyko- nal. Dač. II. 232. Co dnes můžeš vykonati, nechtěj k zejtří odkládati. Kmp. 144. Apo- štol Timotea napomíná, aby v sobě ducha božího zbudil a povinnosť evangelickú vy- konával. Hus III. 310. — co kdy. Život v mladém věku vykonal (= dokonal). Háj. Vykonej dílo za dne. Us. Dch. Oné koru- novace císařské, kteráž o letnicích pod Římem vykonána jest, nebylo potom jako věci stydné, ani vice vzpomínáno; Církevní korunovace vykonána jest r. 1086 v den památky patrona zemského sv. Víta; Celou noc jednali o tom, co z rána potom vy- konali; Značný jest zajisté počet dobrých skutků, jež král po této válce jest vykonal; Již dne 21/6. rozsudek den před tím vyne- sený vykonán jest. Ddk. II. 299., 311., 327., 331., III. 32. (Tč. ). Za nižto (hodiny třetí) se veřejně ve chrámě modlitby a oběti vy- konávaly. Sš. Sk. 23. — co kde. V chrámu pobožnosť vykonávati. Kram. Iba vtedy zbadala Ľubka, že sa soud boží nad ňou vykonáva. Dbš. Pov. II. 36. Nyní se to v Olomouci lépe vykoná a já dobrou paměť na to míti budu. Žer. 345. V tom kostelíku se služba boží vykonávala. List z r. 1581. Tč. — co pro koho, proč. Práci pro jiné v. V. Nečistota před jinými zbrodněmi, v úctu bohův a bohyní vykonávaná. Sš. I. 81. — co komu, čemu. Pohřeb tělu ná- ležitě vykonali. Dač. I. 300. A keď si tu prácu vykonám, potom si veselo zazpie- vam. Sl. ps. 176. Aby právo jich jim vy- konala, položil dvě libře vosku. Sedl. Rychn. 40. V. někomu slib poddanosti a věrnosti. Mus. 1880. 224. Abyste mi navrhli, jaká by se jí vejprava (výbava) vykonati měla. Žer. 349. Jakéžkoli i nejnižší služby jemu v.; Aby mu nejmenší službu v-nal. BR. II. 14. a., 209. — co jak dlouho. Svobodu tu Bůh v starém zákoně po veškeren čas vy- konával. Sš. I. 17. Soběslav vykonával toto poručenství až do r. 1124. Ddk. II. 437. — kudy. Po všechněch krajinách těch vyko- nával blahověsť o Kristu...; Že Pavel po zemi cestu asi osmdesátihodinnou vykonal. Sš. I. 142., Sk. 203. (Hý. ). — čeho šp. m.: co. Jg. — co čím: dělníci sekerami atd. práce vykonávají. Kom. — co jak: cestu na koni. V. V. popravu bez všech různic. Kram. Něco bez prodlení v. Pr. V. co skrze koho. Vrat. V. něco na vlas (= jak náleží). Pov. 330. Na panské robotě ulo- ženou práci ještě nad úkol vykonal. Kn. poh. 610. To pilně vykonávaj, k čemu si spósobný; Vykonávej cudzé veci verne a na své nezapomínej. Na Slov. Tč. Co komu slovem připovíš, to skutkem v pravdě v. hleď. Rb. V. něco spěšně, opatrně, Kom., chytře atd. D. Dopustil mu vykonávati in- vestituru prostředkem prstenu a berly.... Ddk. II. 445. V. něco na kvap. Žer. Záp. II. 164. Kterou (cestu do Korintha) prý (Pavel) krátkým časem vykonal. Sš. II. 5. Vykonal zajisté Kristus skrze Pavla pře- mnoho; Člověk obrozený veškery ctnosti své ohledem na Boha vykonávati má; Proto s bázní a třasotem spásu svou vykonávejte; Pořádek, v jakém se obřadové církevní za první doby křesťanství vykonávali; A spolu div ten veliký ve jménu Páně vykonávají. Sš. I. 142., II. 121., 167., Sk. 31., 35. (Hý. ). Což vykonávati náleželo matkám podlé zákona, vykonala; Věrně a poslušně vyko- nal vůli otcovu. BR. II. 10. b., 369. — co odkud kam: cestu z Prahy do Benešova v.

386443   Vykonati co Svazek: 7 Strana: 1072
Vykonati co: prohlídku, potřebné pří- pravy, právo voličské. Lékař vykonává praxi. Us. Pdl. — kdy. V. práci v čase krátkém. Us. Pdl. Za hodinu něco v. ZČ. — jak. Své právo voličské osobně v. Us. Volbu praetorů prvních v-nal sněm po cen- turiích. J. Lpř. — co na kom: rozsudek Kka. — co nad kým : pomstu. J. Lpř. — co s kým. Svou vůli s ní v-nal. Pož. 293.

386444   Vykonávací Svazek: 4 Strana: 0971
Vykonávací, Vollzugs-, Vollziehungs-. V. nařízení, předpis, sbor, J. tr., kommisse, Šp., moc. Mus. 1880. 585.

386445   Vykonávač Svazek: 4 Strana: 0971
Vykonávač, vykonavač, e, m. = vykonatel.

386446   Vykonávání, n Svazek: 4 Strana: 0971
Vykonávání, n., vz Vykonání. V. po- vinností. Mus. 1880. 160.

386447   Vykonávaný Svazek: 4 Strana: 0971
Vykonávaný; -án, a, o = častěji vyko- naný, oft o. wiederholt ausgeführt.

386448   Vykonávatel Svazek: 4 Strana: 0971
Vykonávatel, vykonavatel, e, m., der Vollstrecker, Vollzieher. J. tr. Soudní v., der Gerichtsvollstrecker. Dch. V. knížecího nadání. Ddk. III. 14. V. poslední vůle.

386449   Vykonávatelnosť Svazek: 4 Strana: 0971
Vykonávatelnosť, vykonavatelnosť, i, f., die Thunlichkeit, Ausführbarkeit.

386450   Vykonávatelný Svazek: 4 Strana: 0971
Vykonávatelný, vykonávatelný, thun- lich, ausführbar. Jg.

386451   Vykonavstvo Svazek: 4 Strana: 0971
Vykonavstvo, a., n., die vollziehende Gewalt. L.

386452   Vykonavý Svazek: 4 Strana: 0971
Vykonavý, Vollstreckungs-. Šm.

386453   Vykoncovaný Svazek: 4 Strana: 0971
Vykoncovaný; -án, a, o, abgefertigt, beendigt. Nemci zatým po v-ných na okru- hline ihrách do hrubého sa vrátili mesta. Hol. 64.

386454   Vykoncovati Svazek: 4 Strana: 0971
Vykoncovati, abfertigen. Ssk.

386455   Vykončení Svazek: 4 Strana: 0971
Vykončení, n., die Spitzung. Slov.

386456   Vykončený Svazek: 4 Strana: 0971
Vykončený; -en, a, o, zugespitzt. Bern.

386457   Vykončiti Svazek: 4 Strana: 0971
Vykončiti, il, en, ení = zostřiti, vyšpi- čatiti, zuspitzen. Bern. — V. = ukončiti, vollenden. — co. Dám ti raději peníze a co tam máš (k vyřízení), tedy si to vy- konči. U Rychn. Lebo sa to ani pomyslieť nedalo, žeby tu robotu dakdo do rána vy- končil. Dbš. Pov. I. 40. (Šd. ).

386458   Výkonlivosť Svazek: 4 Strana: 0971
Výkonlivosť, i, f., die Leistungsfähig- keit. V. hudebního nástroje. Dch.

386459   Výkonně Svazek: 10 Strana: 0499
Výkonně, praktisch. V. prospívati. Krok. II. b. 203.

386460   Výkonník Svazek: 10 Strana: 0499
Výkonník, a, m. vykonavatel, úřední sluha. Pokr. 1886. č. 2.

386461   Výkonnosť Svazek: 4 Strana: 0971
Výkonnosť, i, f., die Leistungsfähigkeit. Dch. Průměrná v. kotlu. Šp. Ve v-sti, in praxi. Dch.

386462   Výkonný Svazek: 4 Strana: 0971
Výkonný, exekutiv, praktisch, leistungs- fähig. V. um, praktische Vernunft, Jg., mu- drctví. Měst. bož. V. moc. Us. V. ředitel- stvo, lépe: dopravní. Brs. 86. V. lesnictví, praktische Forstwirtschaft. Na v-né cestě či v-nou cestou, auf praktischem Wege; v. lékař, Dch.; fysika pokusná a výkonná. Us. Výkonnou moc jejich obmezil. Ddk. II. 260. V. mechanika. ZČ. 22. V. úředník. Šb. V. technik. V. vytrvalosť. Mus. 1880. 275. Zná- mosť a znalosť Jesu Krista v-ná. Sš. II. 176.

386463   Výkonný Svazek: 7 Strana: 1072
Výkonný. V. uměna, umělec, chtění, Dk., činnosť, Hlv., měřictví, Jd., komité, výbor, účet, úkaz. Us. O v. moci v Čech. vz Ott. VI. 554.

386464   Výkonový Svazek: 7 Strana: 1398
Výkonový, Functions-. V. přídavek Tch. 1889. 78.

386465   Vykonožiti Svazek: 7 Strana: 1072
Vykonožiti, il, en, ení = zahubiti, zni- čiti. Mor. Brt. D. 226

386466   Vykonspektovati Svazek: 10 Strana: 0499
Vykonspektovati, z lat. = prohlédnouti, — co. Ty ostrovy Faustus spatřil a v-val. Faust. 100.

386467   Vykontrfektovati Svazek: 4 Strana: 0972
Vykontrfektovati = vylíčiti, vypodob- niti, abkonterfeien. — koho. Mus. 1880. 450., Kom. L. 27. 4.

386468   Výkop Svazek: 4 Strana: 0972
Výkop, u, m. = důl vykopaný, die Grube, der Einschnitt. Dráha hlubokým výkopem protíná potok. Zpr. arch. VII. 27. — V. = co se vykopává, das Fossil. Soli a jiné v-py. Plk.

386469   Vykopalisko Svazek: 8 Strana: 0482
Vykopalisko, a, n. NZ. III. 164.

386470   Vykopání Svazek: 4 Strana: 0972
Vykopání, n., das Ausgraben. Času více neměl k v. nových příkopů. Ddk. IV. 213.

386471   Vykopanina Svazek: 4 Strana: 0972
Vykopanina, y, f. = vykopaná věc, eine ausgegrabene Sache.

386472   Vykopanina Svazek: 7 Strana: 1398
Vykopanina, y, f., das Ausgegrabene

386473   Vykopaný Svazek: 4 Strana: 0972
Vykopaný; -án, a, o, ausgegraben. V. příkop, zem. Dch., Šp.

386474   Vykopati Svazek: 4 Strana: 0972
Vykopati; vykopnouti, pnul a pl, ut, utí; vykopávati, aus-, aufgraben, auswerfen. — co (komu): hrob. Ros., studnici, V., jámu, příkop, Us., strom, poklad, D., kořen, Jel., loukoť (na spodní podduté straně vysekati, vystrouhati teslicí), Us., Dch., lišku. Šp. Vykopnouti někomu oko. Ros. Kráva vy- kopla mně hrotek (krajáč). Us. Šd. Všeci řepko vekupali, me sme ešče nezačali. Brt. P. 110. Řepy v. 15 záhonů. Arch. V. 556. Tělo mrtvé nebožky pohřbené v-li. Dač. I. 220. — čím: motykou. Us. Vykopú mi jamu vojáci šablami. Sl. ps. Tč. A ona je ferina, popadla motyku: jestli ješče hubú hneš, hned tě ňú vykopu. Sš. P. 665. V. něco nohou. Us. — co, se odkud (čím). V. Rudu z dolů v. Us. Nyní by se rád svýma rukama z hrobu vykopal. Haj. V. někoho z hrobu. Er. P. 470. V. kobzole na zimu ze země; V. někoho z jizby. Us. Tč. — jak. V. jámu hluboko. Us. V-li jámu do půl pasu. Sl. spv. IV. 130. Vykopal to až na doktora (stal se doktorem, ale jen bídně). Us. v Kunv. Msk. — co komu kde. Na tech křížných cestách hrob mně vykopajte. Sš. P. 181. — komu kam. Vykopu ti do řiti a vyhodím tě ven. Mor. Šd. — proč. Odměnou za mou práci rádi by mne teď vykopli. Us. Dch.

386475   Vykopávač Svazek: 4 Strana: 0972
Vykopávač, e, m., der Ausgräber. V. lišek, der Fuchsgräber. Šp.

386476   Vykopávání Svazek: 4 Strana: 0972
Vykopávání, n., vz Vykopati. V. pří- kopu, pokladu, stromů atd. Us.

386477   Vykopávatel Svazek: 4 Strana: 0972
Vykopávatel, vykopavatel, e, m. = vy- kopávač.

386478   Vykopávka Svazek: 4 Strana: 0972
Vykopávka, y, f., die Ausgrabung. V. země. Zpr. arch. XII. seš. 1. V. na zdě skle- pové. Us.

386479   Vykopčení Svazek: 10 Strana: 0499
Vykopčení, n. Výpověď o v. gruntů. Arch. XX. 458.

386480   Vykopčiti Svazek: 4 Strana: 0972
Vykopčiti, il, en, ení, aufhäufeln. — co: seno. Us. Mají takovou různici ukliditi, v-ti, vyměřiti a strany upokojiti, auskopitzen. Zř. zem. op. a rat. 1562.

386481   Vykopečkati co Svazek: 4 Strana: 0972
Vykopečkati co: kobzole (= okolo nati pěkné řádky udělati). Na Ostrav. Tč.

386482   Vykopiti Svazek: 4 Strana: 0972
Vykopiti, il, en, ení = kopy udělati, auf- häufeln. — se = vyvýšiti se, sich aufhäu- fen, sich erheben. — se kam: hora do povětří se vykopila. Krok. — se kde: na povrchu.

386483   Výkopka Svazek: 7 Strana: 1072
Výkopka = vykopávání, paběrkování bramborů. Chudina chodí na v-ky. Na Hané. Wrch.

386484   Výkopkovati Svazek: 7 Strana: 1072
Výkopkovati = choditi na výkopky. Vz předcház. Na Hané. Wrch.

386485   Vykopnati se Svazek: 4 Strana: 0972
Vykopnati se (o sněhu), locker werden. Až se vykopná, budeme orati. Cf. Až sníh vykopná. Na Ostrav. Tč. Už se vykopnívá (už sníh taje a tu a tam viděti zemi). U Vy- sokého. Dch.

386486   Vykopnívati se Svazek: 4 Strana: 0972
Vykopnívati se, vz Vykopnati se.

386487   Vykopnouti něco Svazek: 7 Strana: 1072
Vykopnouti něco = špatně udělati, vy- říditi. Us. Rgl.

386488   Výkopný Svazek: 8 Strana: 0482
Výkopný. V. práce. Mus. fil. 1896. 409.

386489   Výkopový Svazek: 8 Strana: 0482
Výkopový, Einschnitts-. V. svah. Ptrl. 9.

386490   Vykoprcnúť sa Svazek: 10 Strana: 0499
Vykoprcnúť sa = vyvrátiti se. Slov. Phľd. XXIV. 605. Sr. Vykoprtnúť IV. 972.

386491   Vykoprtnouti Svazek: 4 Strana: 0972
Vykoprtnouti, herausstraucheln. — co: kozla (= převrátiti, einen Burzelbaum ma- chen). Na Ostrav. Tč.

386492   Vykoptiti Svazek: 4 Strana: 0972
Vykoptiti, il, ěn, ení, mit Rauch anfül- len. Jg.

386493   Vykopytiti se Svazek: 4 Strana: 0972
Vykopytiti se, il, ění, den Hornhuf ver- lieren, auslaufen. L.

386494   Vykorábit sa Svazek: 8 Strana: 0482
Vykorábit sa = z peněz se vydati. Slov. Pomoraví. Brt. D. II. 415.

386495   Vykorábiti Svazek: 4 Strana: 0972
Vykorábiti, il, en, ení = z něčeho ko- rábů nadělati, aushöhlen. Vz Vykorbeliti.

386496   Vykorati Svazek: 4 Strana: 0972
Vykorati = vysušiti, austrocknen. — co. Slunce semeno vykoralo.

386497   Vykorbačovat Svazek: 4 Strana: 0972
Vykorbačovat = vykarabačovati, kara- báčem vyšlehati, auskarabatschen. Phld. II. 2. 51., v již. Mor. Šd.

386498   Vykorbeliti Svazek: 4 Strana: 0972
Vykorbeliti, vykorbelocati = vykorábiti. — co komu kde. Kozy nám na poli všecky dyně, řepu vykorbelily. Mor. Šd., Kčr.

386499   Vykorhelovati Svazek: 4 Strana: 0972
Vykorhelovati, aufhören zu saufen. Bern.

386500   Vykorytiti Svazek: 4 Strana: 0972
Vykorytiti, il, cen, ení = na koryto vy- dlabati, vykadlubiti, aushöhlen. — co: to- polové dřevo; Voda louky vykorytila (na- dělala v nich stružek). Na Ostrav. Tč.

386501   Vykořenění Svazek: 4 Strana: 0972
Vykořenění, n., die Entwurzelung, Aus- rottung. V. náboženství. Lpř. Dj. I. 38. Aby zlost! svou očím světa skryli, za vůdce si Slavy zněmčilé k v. všech vyvolili. Koll. I. 116. Aby kardinal vydal kříž na v. Če- chóv. Let. 83. — V., die Auswürzung.

386502   Vykořeněný Svazek: 4 Strana: 0972
Vykořeněný; -ěn, a, o, entwurzelt, aus- gerottet. Vz Vykořeniti. — V., aus-, durch- gewürzt.

386503   Vykořenitel Svazek: 4 Strana: 0972
Vykořenitel, e, m., der Ausrotter. Jg.

386504   Vykořeniti Svazek: 4 Strana: 0972
Vykořeniti, il, ěn, ění; vykořeňovati = s kořenem vytrhnouti, shladiti, ent-, aus- wurzeln, ausrotten. V. — abs. Zvyklosť druhé přirození, kteréž se těžce vykoření. Prov. Zrno, vržené třeba i za let nejútlej- ších, nedá se častokrát v. Bes. ml. (Tč. ). — co: neúrodný strom, zlý zvyk, Kom., lidi, Har., hřích. Jel. V. nemravy. Us. Páni dě- diční to město v-li. Let. 33. Zlé podezření jen smrť v-ní. Na Mor. Tč. — co (kde) jak: z kořen, z gruntu. V. Začali jsme ve jménu Páně vší silou vykořenovati neřesti mezi kněžstvem. Ddk. III. 113. Zvyklosť, druhá přirozenosť slúží náchylnosti, kdo ju z gruntu v-ní, hoden uctivosti. Na Mor. Tč. — co odkud. Předsudky z mysli. Kram. Lásku ze srdce v. Kká. Td. 301. Silný vítr všecky stromy v-nil ze země. Us. Tč. — kde. Sv. Štěpán si umienil v. v Uhrách církev východní. Lipa 9. — V., auswürzen. — co: těsto.

386505   Vykořeňování Svazek: 4 Strana: 0972
Vykořeňování, n., vz Vykořenění. V. v mathem. = dobývání kořene. Šim. 128.

386506   Vykořistění Svazek: 4 Strana: 0972
Vykořistění, n., die Ausbeutung. Dch.

386507   Vykořistěný Svazek: 4 Strana: 0972
Vykořistěný; -ěn, a, o, ausgebeutet.

386508   Vykořistiti Svazek: 4 Strana: 0972
Vykořistiti, il, ěn, ění, vykořisťovati = kořisti nabyti, durch Raub, Erpressung an sich bringen, ausbeuten. — co kde, kdy: v nepřátelské zemi, ve válkách. Us. — jak. Nepřítomnosť biskupa v-stil ve svůj pro- spěch. Ddk. V. 69.

386509   Výkořistné Svazek: 4 Strana: 0972
Výkořistné právo, das Exploitations- recht. Dch.

386510   Vykořisťování Svazek: 4 Strana: 0972
Vykořisťování, n., die Ausbeutung.

386511   Vykořisťovaný Svazek: 4 Strana: 0972
Vykořisťovaný; -án, a, o, ausgebeutet.

386512   Výkos Svazek: 4 Strana: 0972
Výkos, u, m., ein ausgemähter Platz. Stoja na svém záhoně nedělej výkosů do druhého záhona. Na Ostrav. Tč.

386513   Vykosati Svazek: 4 Strana: 0973
Vykosati = vykasati; vlasy na čelo dáti. Ve Slez. Tč. — si co čím odkud. Hýbá- ním hlavy jsi si vlasy zpod šatky vykosala. Na Ostrav. Tč.

386514   Vykosení Svazek: 4 Strana: 0973
Vykosení, n., die Ausmähung.

386515   Vykosený Svazek: 4 Strana: 0973
Vykosený; -en, a, o, ausgemäht. Bern.

386516   Vykositi Svazek: 4 Strana: 0973
Vykositi, il, en, ení; vykášeti, el, en, ení; vykosovati, aus-, herausmähen. — co: pšenici. Bern. Vezmu kosu, vořeši vykosím, a tebe si, má milá, vyprosím. Sš. P. 346. Bojovné národy keď išli podmaňovat si zeme, vykosili tamějšie obyvateľstvo. Sl. let. V. 185. — co kde čím kdy: trávu na louce jednou kosou za rána, fertig schnei- den, mähen. Us. Tč.

386517   Vykositi Svazek: 7 Strana: 1072
Vykositi = kosením vydělati, mähend erwerben. Dievčatko vyšije a šuhaj v-sí, veru tí nebudú otrhaní, bosí. Sb. sl. ps. II. 1. 130.

386518   Vykoslati Svazek: 4 Strana: 0973
Vykoslati galaty koslavým chodem, ab- reiten. Na Ostrav. Tč.

386519   Vykosmati Svazek: 4 Strana: 0973
Vykosmati, aus-, hinaufkämmen. — co kam: vlasy na vrch v. Na Ostrav. Tč.

386520   Výkosť Svazek: 4 Strana: 0973
Výkosť, i, vykostina, y, f. = nadutí kosti, exosttfsis, die Knochenbeule. Ja., Čs. lk. II. 131. — V. = jízdná kosť, der Reitknochen. Nz. lk

386521   Výkosť Svazek: 7 Strana: 1072
Výkosť dřeňová, e. medullosa, houbo- vilá, e. spongiosa, hutná, e. compacta, chru- stavková, knorpelige E., obratlů, Wirbel-, okosticová, e. periostalis, periostale E., po- hyblivá, bewegliche E., slonovinná, elfen- beinerne E., vazivová, bindegewebige E. Ktt. exc.

386522   Vykostění Svazek: 4 Strana: 0973
Vykostění, n. = zbavení kostí, vyndání kostí, das Ausbeinen. Šp.

386523   Vykostiti Svazek: 4 Strana: 0973
Vykostiti, il, ěn, ění,: aus-, entbeinen, kostí zbaviti, kosti vyndati. Us., Dch., Šp. — co: maso.

386524   Vykostlina Svazek: 4 Strana: 0973
Vykostlina, y, f. = výkosť. Šm.

386525   Vykošárování Svazek: 7 Strana: 1072
Vykošárování, n. Vz Košárovati. Ovcí užívají Slováci k v. pozemku. Pokr. Pot. I. 73.

386526   Vykoštovati Svazek: 4 Strana: 0973
Vykoštovati = koštovati, zkoušeti, aus- kosten, ausprüfen. — co čím.

386527   Výkot Svazek: 4 Strana: 0973
Výkot, u, m. = vykocení, to, co se vy- kotilo, der Auswurf; plod, die Brut. L., Jg.

386528   Výkot Svazek: 7 Strana: 1072
Výkot žaludku, prolapsus. Vz Výhřez. Čs. lk X. 380.

386529   Vykotaliti Svazek: 4 Strana: 0973
Vykotaliti, vykutaliti, vykotouliti, vy- kutouliti, il, en, ení; vykotáleti, vykotouleti, vykutáleti, vykutouleti, el, en, ení; vykota- lívati atd., herauswälzen, herausrollen, trol- len. — co: kouli. — se. Muzika zavznela, sudy sa vykotýlaly a každý mal, čo mu len duša zažiadala. Phld. III. 1. 13. V-lil sa zelenorudý kúr. Sldk. 232. A tu se v-la jedna guľka zlatá. Dbš. Pov. I. 363. — co odkud: sud ze sklepa. Us. — co odkud kam: kouli z ruky do kuželek. Us. Tč.

386530   Vykotění Svazek: 4 Strana: 0973
Vykotění, n., das Gebären, die Aus- heckung; Schwächung durch das viele Ge- bähren. Vz Vykotiti. — V. = vyklopení. Bern.

386531   Vykotěný Svazek: 4 Strana: 0973
Vykotěný; -ěn, a, o, geboren, ausge- heckt; durchs viele Gebären geschwächt. — V. = vykocený.

386532   Vykotiti Svazek: 4 Strana: 0973
Vykotiti, il, cen, ení (na Slov. těn, ění); vykáceti, el, cen, ení; vykocovati = vyklo- piti, převrhnouti, aus-, herauswerfen, her- ausspritzen; poroditi jako ovce, kočka, wer- fen, lämmern, zickeln. — co, koho odkud kam: z vozu do příkopu. — co: vodu (vystříkati). Ros. Pýcha a lenosť vše zlé na svět vykotila. MM. V. vůz (vyvrátiti, umwerfen). Us. Vck. — se. Vykotilo se 5 psů. Us. Slunce se vykocuje (vychází). Qd. Všecko se v-lo (vykocením se vysy- palo). Us Šd. — kudy. V-li ožralce z ho- spody přes schody. Us. Tč. — co kdy. Když ovca plod v zimě vykotí, plod bývá silnější. Na Slov. Tč.

386533   Vykotiti se někam Svazek: 7 Strana: 1072
Vykotiti se někam = vypraviti se (s příhanou), sich aufmachen. Val Vck , Brt. D. 288

386534   Vykotlati Svazek: 4 Strana: 0973
Vykotlati = vyhloubiti, vydlabati, aus- höhlen, ausgraben. — si co. Mus.

386535   Vykotlelý Svazek: 10 Strana: 0499
Vykotlelý = dutý. V. strom Pošum. Mš.

386536   Vykotliti Svazek: 4 Strana: 0973
Vykotliti, il, en, ení = vyhloubiti, kessei- förmig machen. — co. Rk. Povodeň celou roli v-la. Us. Tč.

386537   Vykotúlati Svazek: 4 Strana: 0973
Vykotúlati = vykotaliti. Na Slov.

386538   Vykotuliti Svazek: 4 Strana: 0973
Vykotuliti = vykotaliti.

386539   Vykotviti Svazek: 7 Strana: 1072
Vykotviti loď, den Anker lösen. Houška.

386540   Vykoudeliti Svazek: 4 Strana: 0973
Vykoudeliti, il, en, ení, auszausen, aus- fransen. — co: kraje šátku. Na Mor. Tč.

386541   Vykoukal Svazek: 4 Strana: 0973
Vykoukal, a, m., osob. jm. Šd.

386542   Vykoukal Svazek: 10 Strana: 0499
Vykoukal F., spis. Sr. Lit. I. 252., Zvon. IV. 260.

386543   Vykoukanec Svazek: 10 Strana: 0678
Vykoukanec, nce, m. Starý v. Nár. list. inser. Sr. Vykoukaný.

386544   Vykoukanosť Svazek: 8 Strana: 0482
Vykoukanosť, i, f. V. paragrafů (znalosť). Nár. list. 1896. č. 105. feuill.

386545   Vykoukaný Svazek: 4 Strana: 0973
Vykoukaný = vychytralý, prohnaný. Us. ve vých. Čech. Kd. To je v. hoch (šelma). U Rychn. Hsp.

386546   Vykoukati Svazek: 4 Strana: 0973
Vykoukati, vykouknouti, knul a kl, utí; vykukovati = vyhlížeti, vyhlídnouti, heraus- schauen, -gucken, ausschauen; ukazovati se, Vorscheinen, vorstossen, hervorragen. —abs. Zištnosť vykukuje. D. Zakopal ju tamto pod zeleným lohem, ale vykoukalo kousek fěrtušku ven. Sš. P. 136. — koho. Zemře-li člověk, musí se mu oči dobře zatlačiti, jinak někoho vykouká. Mus. 1853. 481. — od- kud (komu). Dítě z okna, pták z klece vykukuje. Us. Vykukuje mu košile z ka- bátu. Us. Vše nám vykoukají (= vyslídí). Us. Když mloci z vody vykukují a ještěrky do děr zalézají, čeká se déšť. Na Mor. Tč. Vykukala z okenčka jako z růže květ. Čes. mor. ps. 72. Vím já jeden hájíček, v tom hájíčku domeček, v tom domečku děvečka, vykóká z okénečka. Sš. P. 430. — odkud jak. Trámy vykukovaly z omítky křížem i délkou. Němc. — co na kom, Jemand etwas abgucken. Us. Dch. — od- kud kam: z okna na mimo jdoucí. Us.

386547   Vykoukati Svazek: 10 Strana: 0499
Vykoukati odkud kam. V-kal odtud na vlky. Chč. S. I. 122a. — co komu. Všecku krásu by v-Ji (hledíce na tě tobě vzali). Tbz. V. 6. 348.

386548   Vykouleti Svazek: 4 Strana: 0973
Vykouleti, vz Vykuliti.

386549   Vykoum Svazek: 10 Strana: 0499
Vykoum, u, m. Býti na v-mu (na vý- zvědách). V zloděj. mluvě.

386550   Vykoumat Svazek: 10 Strana: 0499
Vykoumat = vypátrati. V zloděj. mluvě.

386551   Vykoupati koho Svazek: 4 Strana: 0973
Vykoupati koho: dítě, ausbaden. Us. — koho, se kde: v řece, ve vaně. V-pal sa pekne v čistej vode pod mostem. Mt. S. I. 55. — se kdy kde. Takto přistrojený mužík lebo žienka musí sa v každý piatok večer ve víne vykúpať. Phld. III. 3. 187.

386552   Vykoupenec Svazek: 4 Strana: 0973
Vykoupenec, nce, m. = vykoupený, der Losgekaufte, Erlöste. D., Sš. I. 59., 134., II. 45. V-ci mohou vypadnouti z té lásky ku Kristu. Sš. J. 174.

386553   Vykoupení Svazek: 4 Strana: 0973
Vykoupení, n., der Loskauf, die Erlö- sung, redemptio, aitolíx^Minq. Sš. II. 124. V. = vybavení od hříchův a vyproštění z moci a vlády ďábla. Sš. L. 27. Je zajisté v. 1. jedno začátečné, jímžto zbaveni bý- váme od otroctví hřícha a uvedeni ve svo- bodu synů božích a 2. dokonalé a svrcho- vané, jímž osvobozeni budeme ode vší po- choti, pokuty a svízelů a přiúčastněni bu- deme k slávě nebeské. Sš. II. 86. (Hý. ). Aj div se, že jede k tobě v. Hus II. 125. V. roboty (výkup roboty), die Robotablösung. Šp.

386554   Vykoupený Svazek: 4 Strana: 0973
Vykoupený; -en, a, o, losgekauft, er- löst. — odkud čím: penězi z otroctví. Vz Vykoupiti.

386555   Vykoupiti Svazek: 4 Strana: 0973
Vykoupiti, il, en, ení; vykupovati = vy- platiti, er-, auskaufen; vyprostiti od věčné smrti, erlösen; rozkoupiti, aufkaufen. — co: svú svobodu. Jel. Již tam všechno vy- koupili (roz-, pokoupili). Ros. A paklibi nekteri z handleru anebožto židů chtěli ta- kové kože vykupovat, aby jim bili zebrane (= skupovati). Sl. let. IV. 137. Všechen svět mám vykoupiti a smrti věčné zbaviti. Sš. P. 75. Král Matiáš taková zbožie vy- kúpi a k rukám svým královským přivede. Arch. IV. 490. Choďme opatrně vykupujíce čas, tak že, což sme prve zameškali, to již pokáním svatým sobě navraťme; V. zavá- zaného, žalářného. Hus I. 127., 180., II. 269. — co, koho čím: penězi, placením. D. V. mír penězi. Šb. Propuštění své dvěma sty tolary v. Mus. 1880. 33. Svou krví někoho v. Smil v. 1910., Hus II. 405., III. 268., Kat. 1304., Gh. Aby almužnami své hřiechy vy- kupovali. Hus II. 345. Nenie ižádné od- měny, jíž by duši vykúpil na věky zatra- cenú. Hus III. 192. V. někoho zlatem. Št. Kn. š. 185. — čím kde. Lomnice bránila se devět měsíců, až ji pan Oldřich 500 ko- pami gr. čes. u posádky její táborské vy- koupil. Pal. Děj. III. 3. 172. — co, koho, se odkud (z čeho, od čeho). Apol. Od nepřátel. V. se od žencův. Šp. Abychom z hříchu byli vykoupeni, sám se ráčil za nás dáti. Št. Že jsme z hříchu vykoupeni. BR. II. 647. a. Hrad z cizích rukou v. Us. Tč. V-pil je z otroctví a ze služby zákona. Sš. II. 45. Půl příjmů vykoupí vás jistě z vězení. Kká. Td. 291. Přese všecko na- máhání sv. Vojtěch nebyl s to, aby v-pil otroky z rukou židovských. Ddk. IV. 182. A ta krev nás vykúpila z muk velikých, z honícího pekla. Sš. P. 68. Děkuju ti, moja milá, že's mia z pekla vykúpila. Ib. 112. S takovú výminkú, abychom od nich zbožie vykúpiti nemohli. Arch. IV. 373. V. někoho z věčné smrti. Výb. II. 24. Gika zajaté od Tatarů vykupoval. Koll. I. 247. A ny z pekla vykúpiti. Hr. rk. 165. Čím se z věčného zatracení v. bude moci? BR. II. 74. a. Nech junače mladé síly vykúpia z biedy rod milý. Sl. ps. Tč. Od hřiechu ho vykúpil. Hus I. 315. Od smrti nás vy- kúpil; Aby je z smrti vykúpě jim věčné královstvie dal. Hus I. 409., II. 6. (Tč. ). — koho (gt. šp. m. akkus). V. zadlužených lidí (šp. m.: zadlužené lidi) z poroby. Brt. — jak. Draze's nás vykoupil. Hus III. 263. Draho's vykoupil mou duši. Sš. P. 58. — co komu (= věci od někoho již zamluvené skoupiti). Masar hradecký našim tele vy- koupil; Tatíček měli dřevo v lese vycej- chované a potom tam šli Jurečka a v-li jim to. Slez. Šd. Tři groše dali (pokutou), kteří se ve vsích předkupovali aneb když jeden druhému vykoupil. Pam. Val. Meziř. 220. — se čeho. Nelze se smrti v. Cf. Zbaviti, Sprostiti. V.

386556   Vykoupiti koho Svazek: 7 Strana: 1072
Vykoupiti koho (gt.). Jichžto vykúpil. Sv. ruk. 297. — koho čím (od čeho). Tys mne v-pil svou krví od hříchu a věčné smrti. Mž 82. Žádného štěstí v-vati nemá člověk zločinem. Vlč. Jíž (krvi) ny vykúpil ot pekla. Bož umuč. v. 188. Jenž nás vy- koupil svú krví. Št. Kn. š. 23. — jak. Skrze sv. kříž svět si v-pil. Mž. 11.

386557   Vykouření Svazek: 4 Strana: 0974
Vykouření, n., die Ausräucherung.

386558   Vykouřený Svazek: 4 Strana: 0974
Vykouřený; -en, a, o, ausgeräuchert, aus- geraucht. V. tabák.

386559   Vykouřiti Svazek: 4 Strana: 0974
Vykouřiti, kuř, kouře (íc), il, en, ení; vykuřovati = kouřením zpotřebovati, durchs Rauchen verbrauchen, aufrauchen; uvnitř nakouřiti, ausräuchern, ausrauchen, beräu- chern; kouřem vypuditi, ausrauchen; se = kouřem vyjíti, ausdampfen, verrauchen; pře- stati kouřiti, aufhören zu dampfen, zu rau- chen. Jg. — co, koho: pět doutníků, ka- didlo v. (kouřením zpotřebovati); v. všechny pokoje, Ros., hroby, Br.; včely (kouřem vyhnati), Us., ocet (v páru obrátiti). Vys. Aha, povedá, to tu bude iste dáky čert v tom popeli, ale počkaj, však ho já vy- kúrim. Dbš. Pov. I. 490. — co kdy. Za den 5 cigar v. Us. Tč. — se komu. V-la se mu zlosť. Dch. — koho, se odkud. Lišku z díry v. Ros., Šp. Pára z těla se vykuřuje. Krab. Smrad jalovcem, františkem z jizby v. Us. Tč. Vykúrili ho z domu; Vykúril ho od seba. Mt S. Až se mu to z hlavy v-ří. Us. Šd. — co čím: pokoj kadidlem, františkem. — co kde (jak): ocet na střepě. Vys. Ať se sůl vykouří na pánvi do sucha. Vys. Vůně se lehko v-ří, verflüchtigt leicht. Us. Tč. Otevři okno, až se dým vykouří. Us. Tč. — se. Uhlí se vykouřilo (přestalo kouřiti). D.

386560   Vykouřiti. Za Svazek: 7 Strana: 1072
Vykouřiti. Za rok se mu to z hlavy v-ří. Šml.

386561   Vykousání Svazek: 4 Strana: 0974
Vykousání, n., das Ausbeissen.

386562   Vykousaný Svazek: 4 Strana: 0974
Vykousaný; -án, a, o, ausgebissen, aus- gefressen, ausgenagt. V. listy šalvěje mou- řeninky (po kraji n. na konci opatřené zuby drobnými nepravidelnými). Rst. 518.

386563   Vykousati Svazek: 4 Strana: 0974
Vykousati, kousám a kouši; vykousá- vati, vykousnouti, snul a sl, ut, utí; vykuso- vati = kousáním dobyti, herausbeissen; kou- saje vypuditi, aus-, heraus-, wegbeissen. — co, koho, se odkud: jádro ze skořepky v. (kousáním dobyti). Us. Pes psa z cizího domu vykouše (kousáním vypudí). Us. Vše- cky z úřadu, z domu vykousal (sočením, vaďěním atd. vyhryzl, vypudil). Us. V. ně- koho ze služby, verdrängen. Us. Šd. V-li by mě odtamtud, kdyby mohli. Us. Myš z pasti se vykousala. Us. Ten se ze všeho vykouše (vyseká, vyprostí). Us. Pes z pro- vazu se vykousal. Us. Tč. — co komu. Vykusíš mi dlaň? Na Ostrav. Tč. To robsko by čertovi dušu vykúsalo, také má zuby! Ib. Tč.

386564   Vykoušeti Svazek: 4 Strana: 0974
Vykoušeti, vz Vykusiti.

386565   Vykouti Svazek: 4 Strana: 0974
Vykouti, vz Vykovati.

386566   Vykouti co Svazek: 10 Strana: 0678
Vykouti co = vynalézti. Slád. Rich. II. 126..

386567   Vykoutkovati se Svazek: 4 Strana: 0974
Vykoutkovati se = vysaháleti, genug faulenzen. Ros.

386568   Vykouzlení, n Svazek: 4 Strana: 0974
Vykouzlení, n., die Hervorzauberung.

386569   Vykouzlený Svazek: 4 Strana: 0974
Vykouzlený; -en, a, o, hervorgezaubert. Jezero-se svými malebnými břehy rozkládá se jako v. ráj před zrakem mým. Ddk.

386570   Vykouzliti Svazek: 4 Strana: 0974
Vykouzliti, il, en, ení; vykuzlovati = kouzlem způsobiti, hervorzaubern. — co kam. Před oči krajinu si v. Hrts. Stud v-zlil jí růže na tváře. Us. — co odkud, kde: z pouští, na pouštích ráje v. č. Malíř krásnou krajinu na plátně vykouzlil. Us. Před ním ruce moje vykouzlily z půdy skalní sad. Čch. Mch. 56. — si co. Us. Vlč.

386571   Vykouzliti Svazek: 7 Strana: 1072
Vykouzliti něco ve vzduchu. Hrts.

386572   Vykování Svazek: 4 Strana: 0974
Vykování, n., die Aushämmerung. V. kovu. ZČ. I. 238.

386573   Vykovaný Svazek: 4 Strana: 0974
Vykovaný; -án, a, o, ausgehämmert, ge- schmiedet. Us.

386574   Vykovatel Svazek: 4 Strana: 0974
Vykovatel, e, m., der Schmied. Bern.

386575   Vykovati Svazek: 4 Strana: 0974
Vykovati; vykouti, vykuji, ul, ut, utí; vykovácati, aus-, verschmieden. — co: že- lezo (nakovati, ukovati; 2. kováním vypo- třebovati). Ros., Jg. Dýmky dřevené v., aby neshořely; v. díru. Us. Tč. — co komu. Vykul si za den dva zlaté. Us. Šd. — co čím kde: kladivem na kovadlině.

386576   Vykožovati Svazek: 4 Strana: 0974
Vykožovati, mit Mörtel bewerfen, an- streichen. — co: dům, stěnu. Na Slov. Bern.

386577   Vykožusiti Svazek: 4 Strana: 0974
Vykožusiti = vybiti. Na Slov. Bern.

386578   Vykrabati Svazek: 4 Strana: 0974
Vykrabati, vykrabatiti, il, cen, ení, fur- chen, runzeln. — co. Starosť obličej jeho v-tila. — co proti komu: čelo. Na Ostrav. Tč.

386579   Vykrabatiti Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrabatiti, il, cen, ení = hrabatě vy- řezati, hohlrund ausschneiden. — co čím: pořezem. Bech.

386580   Vykráčeti Svazek: 4 Strana: 0975
Vykráčeti, vz Vykročiti.

386581   Vykráčlivě Svazek: 4 Strana: 0975
Vykráčlivě, schrittweise, ausschreitend. V. vystupovati. Bart.

386582   Vykračování Svazek: 4 Strana: 0975
Vykračování, n., das Heraustreten, das Schreiten, der Gang. V. V. sobě. D.

386583   Vykračovati Svazek: 4 Strana: 0975
Vykračovati, vz Vykročiti.

386584   Vykradač Svazek: 4 Strana: 0975
Vykradač, e, m. = zloděj, der Ausstehler, Dieb.

386585   Vykrádati Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrádati, vz Vykrásti.

386586   Vykradení Svazek: 4 Strana: 0975
Vykradení, n., die Ausraubung.

386587   Vykradený Svazek: 4 Strana: 0975
Vykradený; -en, a, o, ausgeraubt.

386588   Vykŕágati Svazek: 7 Strana: 1072
Vykŕágati = vykřáti, ozdravěti, genesen. Val. Vck.

386589   Vykrahnúť Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrahnúť = umříti. Na Slov. Ssk.

386590   Výkrajek Svazek: 10 Strana: 0499
Výkrajek, jku, m., vz Vékrajky.

386591   Vykrájeti Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrájeti, vz Vykrojiti.

386592   Vykrajkovati Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrajkovati, auszacken.

386593   Vykrajnovati Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrajnovati, ausschalen. Ssk.

386594   Výkrajný Svazek: 4 Strana: 0975
Výkrajný, extrem. V. požadavky, ex- treme Postulate. Dch.

386595   Vykrajovací Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrajovací, Ausschnitt-. V. nůž, vz Vykrajovák. Šp. V. stroj (na mince). NA. IV. 55.

386596   Vykrajovač Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrajovač, e, m., der Ausschneider. V. usní, der Lederausschnitthändler. Šp.

386597   Vykrajovač Svazek: 8 Strana: 0482
Vykrajovač jadérek, Apfelstecher, m. Jeř.

386598   Vykrajovadlo Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrajovadlo, a, n., der Ausstechet-. V. na jablka, der Aepfelstecher. Šp.

386599   Vykrajovák Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrajovák, u, m. = vykrajovací nůž, das Ausschnittmesser. V. anglický, fran- couzský, malý, veliký. Us. Šp.

386600   Vykrajovaný Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrajovaný; -án, o, o, ausgeschnitten, ausgeschweift. V. list = po kraji velmi ne- patrně, mělce a tupě vystřihovaný. Čl. Kv. XXIX., Slb., Rst. 518., Nz.

386601   Vykrajovati Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrajovati, vz Vykrojiti.

386602   Vykrajovátko Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrajovátko, a, n., der Ausstecher. V. na jablka, na ohryzky z jablek, der Aepfel- ausstecher. Šp., Dch.

386603   Vykrákat se Svazek: 8 Strana: 0482
Vykrákat se, vz Vykřágať se. Brt. D. II. 415.

386604   Vykrákati Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrákati = vytahati za vlasy, zausen, beim Schopf nehmen. — komu zač: za pačesy. Us. — V., erkrächzen; se, aus- krächzen.

386605   Vykrákorati Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrákorati, vykrákořiti, auskrähen. — V., auszanken. — koho. Us. Šd.

386606   Vykralovati Svazek: 4 Strana: 0975
Vykralovati, ausherrschen, authören ein König zu sein. Us. Tč.

386607   Vykramařiti Svazek: 4 Strana: 0975
Vykramařiti, il, en, ení, erkrämern, durch Krämerei erwerben. — si co jak. — V., aufhören ein Krämer zu sein, Konkurs ma- chen. Us. Tč.

386608   Vykrámit se Svazek: 10 Strana: 0678
Vykrámit se = vypraviti se. Brt. Sl.

386609   Vykrámiti Svazek: 7 Strana: 1072
Vykrámiti, vykramovati. — co odkud — vykliditi. — se = vypraviti se (o ne- výpravnych). Vck., Brt. D. 288. Cf. Vy- kotiti se (dod ).

386610   Vykramovati Svazek: 4 Strana: 0975
Vykramovati, auskramen. — co odkud kam, se s čím kam. Mor. Tč.

386611   Vykramplovati Svazek: 4 Strana: 0975
Vykramplovati, auskrämpeln. — co kde: vlnu na kramplech či štětkách. Us. na Ostrav. Tč.

386612   Vykrápati Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrápati, vykrápnouti, vykrapovati, auströpfeln. — odkud kam. Z lampy vy- kráplo na stůl; Vodu z kropáče na lid v.; Vodu na zem. Us. Tč.

386613   Vykrápkati Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrápkati = vykapkati.

386614   Vykrásiti Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrásiti, il, en, ení, vykrasovati, ver- schönern, ausschmücken. — co: básnictvo. Mt. S. I. 84.

386615   Vykrásniti Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrásniti, il, ěn, ění = vykrásiti. — se, schön werden, sich aufheitern. A čoby sa vaľal svet, nič sa neľakej, len trochu čekaj, rozjasní sa, vykrásni sa. Dbš. Pov. II. 35. Keď ale z toho lesa vyšli, rázom vy- krásnilo sa vsetko. Ib. II. 35. — kdy. Po dešti zase se v-sní. Us. Tč.

386616   Vykrásti Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrásti, kradu, dl, en, ení; vykradnouti, ul, ut, utí; vykrádati, vykrádávati, aus-, herausstehlen. — co (komu): domy cizích kupců v. Kram. Všecko mu v-dli. Us. — co odkud kdy. V noci šaty z domu v-dla. NB. Tč. 148. Šenkéřka vykradla šaty z ho- spody v noci. Ib. 148. Us. — se = tajně odejíti, sich wegstehlen, wegschleichen. Ne- vidomky se v-dl. Sych. Mně nebylo potřebí vykrádati se. NB. Tč. 243. — se odkud: z domu. Ros., Dch., Šd. Keď nastala noc, vykradli sa z hradu. Sl. let. II. 113. Biskup v-dl se od Hory. Dač. I. 57. Z Krakova se v-dla. NB. Tč. 283. Vykradl se mu vzdech z prsou. Sá. — se kdy (kam). Včil se pěkně vykraďme ven. Us. Šd. Všaks sě odtud v-dl v ten čas, ještě pána doma ne- bylo. NB. Tč. 243. V-dl se v noci k nepřá- telům. Us.

386617   Vykrásti se jak kudy Svazek: 7 Strana: 1072
Vykrásti se jak kudy. V. se podtají skrze nepřátelské ležení Šf. Strž. II. 91.

386618   Vykrásti se odkud Svazek: 10 Strana: 0678
Vykrásti se odkud = tajně odejiti. 1491. Arch. XXII. 32.

386619   Vykrášliti Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrášliti, il, en, ení; vykrašlovati; za- str. vykrásiti. — co čím: dům chvojím.

386620   Vykráti Svazek: 4 Strana: 0975
Vykráti, vykroť, vykrávati = vykrájeti, ausschneiden. — co odkud: střídku z chle- ba, podešev z kůže. Na Ostrav. Tč. Vz Vy- krojiti. — co nač. Koželuh vykrává skůru (kůži vydělanou) na podešvy. Ib. Tč.

386621   Vykratiti koho Svazek: 7 Strana: 1072
Vykratiti koho = vykleštiti. V Malém Hontu. Phl'd. VI. 88.

386622   Vykratockvíliti Svazek: 4 Strana: 0975
Vykratockvíliti, il, en, ení, durch die Kurzweile erwerben. Ros.

386623   Vykrbačiti se Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrbačiti se, durch Sparsamkeit aus- kommen. — jak dlouho. Co bychom se jen do jara nějak v-li! U Olom. Šd.

386624   Vykrbiti se Svazek: 7 Strana: 1072
Vykrbiti se = zotaviti se po nemoci i o dobytčeti V. se z čeho. Val Vck.

386625   Vykrcati Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrcati = vybliti, ausspeien. Na Slov. — co. Hop! cup! na uhlisku: ver' ho pra- sknem tak po pysku, že vykrcia krvi misku. Sl. spv. I. 34.

386626   Vykrčiti Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrčiti, il, en, ení, vykrčovati, die Achseln zucken. — čím nad čím: rame- noma. Us. Tč.

386627   Vykrčmařiti Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrčmařiti, il, en, ení = krčmařením něco získati, als Schänker verdienen. — co na čem: na kořalce. Us. Tč.

386628   Vykrechtiti co Svazek: 10 Strana: 0499
Vykrechtiti co: hluboký příkop. Msn. II. 128. Vz Vykrechtovati.

386629   Vykrechtovati Svazek: 4 Strana: 0975
Vykrechtovati = vykopati, ausgraben. — co čím: strouhu lopatou. Byl.

386630   Vykrejcarovati Svazek: 7 Strana: 1072
Vykrejcarovati = po krejcaru prodati, kreuzerweis verkaufen. Mor. Bkř.

386631   Vykrejčovati Svazek: 7 Strana: 1072
Vykrejčovati, als Schneider erwerben Kos.

386632   Vykrejdovati Svazek: 4 Strana: 0976
Vykrejdovati = vykřidovati.

386633   Výkres Svazek: 4 Strana: 0976
Výkres, u, m. = vyhresení, vykreslení, der Abriss, die Zeichnung, das Dessin. Vý- kresy se rozdělují na patero: první náčrtky (skizze, croquis), provedené výkresy, studie, akty a kartony. Prvními náčrtky nazývají se nápady, jaké umělec naznačuje na papíře, by dle nich obmyšlené dílo provedl. Pro- vedené výkresy slovou ony, jež jsou bedlivě a do podrobna vypracovány. Studie říkáme výkresům zhotoveným buď dle přírody aneb dle sádrových modellů (hlavy, nohy, ruce i celé postavy; výkresy šatů, stromů, zvířat, květin, krajin). Akty slovou figury kreslené v malířských akademiích dle živého vzoru (modellu). Kartony jsou nákresy na šedém n. bílém papíře velikosti malby, jakáž podlé nich má býti provedena. S. N. V. křídový, die Crayonzeichnung, pérem (perový), die Federzeichnung, vrchu, die Berg- (v geom. ), od ruky, die Freihandzeichnung, historický, historische Z., tvrdý, hranatý, hart; měkký, weich; okrouhlý, stavitelský, architektonisch, tušovaný, getuscht. Nz. V pérový. NA. I. 59., 42. V. polohopisný, der Situationsplan. J. tr. Kniha s mnohými výkresy, mit vielen Illustrationen; v. uhlem, die Kohlenzeich- nung, chybný, die Verzeichnung, Dch., dle vzorku, die Modellzeichnung. Šp.

386634   Vykreskovati Svazek: 4 Strana: 0976
Vykreskovati, ausstreicheln. L.

386635   Vykresliti Svazek: 4 Strana: 0976
Vykresliti, vykresiti, il, en, ení; vykre- slovati, vykresovati = vyrýsovati, aus-, ab- zeichnen, abreissen. Vz Výkres. — co čím kde, s kým: s kollegou obraz tužkou na papíře. V. něco křidou, abkreiden. Šp. — co k čemu: ke zkoušce. Vz Kresliti.

386636   Vykrhati se Svazek: 4 Strana: 0976
Vykrhati se = vykašlati se, sich aus- husten. — z čeho. On pořád ještě krhá. kdyby se z toho vykrhal, tož by ho ani nepchalo. Slez. Šd.

386637   Vykrchlati Svazek: 4 Strana: 0976
Vykrchlati, vz Vychrchlati.

386638   Vykriačiť Svazek: 10 Strana: 0499
Vykriačiť ruku, prsty = do rovna na- táhnouti. Liptov. Sbor. slov. IX. 44.

386639   Vykriatať sa Svazek: 7 Strana: 1072
Vykriatať sa = namáhavě nahoru se dostati. Slov. Zátur.

386640   Vykrkati Svazek: 4 Strana: 0977
Vykrkati, vykrkávati = vychrkati, vy- říhati, ausrülpsen, ausgrölzen. — co. Rk. — se, genug grölzen. Jg.

386641   Vykrkavčiti se Svazek: 4 Strana: 0977
Vykrkavčiti se, il, ení = vypraviti se, vypárati se, sich laugsam herausmachen. Ros.

386642   Výkrm, u, m Svazek: 4 Strana: 0977
Výkrm, u, m. Způsobilosť k v-mu, die Mästungsfähigkeit. Dch.

386643   Vykrmenec Svazek: 4 Strana: 0977
Vykrmenec, nce, m., ein ausgemästetes Stück Vich. Rk.

386644   Vykrmení Svazek: 4 Strana: 0977
Vykrmení, n, die Mästung, Auffütterung. V. dobytka. V.

386645   Vykrmenosť Svazek: 4 Strana: 0977
Vykrmenosť, i, f.. das Augemästetsein, die Dicke. Us. V. zvířete.

386646   Vykrmený Svazek: 4 Strana: 0977
Vykrmený; -en, a, o gefüttert, gemä- stet. V. vůl, V., dobytek, Mastvieh, člověk, ausgefressen. Us. Šd.

386647   Vykrmiti Svazek: 4 Strana: 0977
Vykrmiti, il, en, ení; vykrmovati, auf- füttern, ausfüttern, ausmästen; krmením zpo- třebovati, verfüttern. — co: píci (krmením zpotřebovati). Us. — co, koho: voly (ztuč- niti). V. Syny jsem vykrmil a povýšil jsem jich. Hus II. 131. On tolikerý statek (do- bytek) přes zimu při tak málu sena nevy- krmí. Lis. Tč. — koho čím: dítě prsama, Us, mysl uměnim, prase hrachem. — koho kde: prase v krmníku.

386648   Vykrmiti se v čem Svazek: 8 Strana: 0482
Vykrmiti se v čem. V hřieších sú se v-li. Chč. S. 178.

386649   Výkrmné Svazek: 7 Strana: 1072
Výkrmné, ého, n. = žírné, Mastgeld, n. Sl. les.

386650   Vykrněti Svazek: 4 Strana: 0977
Vykrněti, ěl, ění, vykrňovati, vermodern, verfaulen. — kde. Vrba stará v-ní v pro- středku; Kobzole na mokřině vykrněly. Na Ostrav. Tč.

386651   Výkroček Svazek: 4 Strana: 0977
Výkroček, čka, m. = kdo si pyšně vy- kračuje. Na Hané. Bkř.

386652   Vykročení, n Svazek: 4 Strana: 0977
Vykročení, n., die Austretung. V. z roz- kazu, die Uiberschreitung des Befehles, z to- hoto světa (smrť). V. = z mezí. Zlob. — V. = vystoupení, ukázání-se, der Auftritt. D.

386653   Vykročený Svazek: 4 Strana: 0977
Vykročený; -en, a, o, ausgeschritten. Socha má pravou nohu v-nou. Dch.

386654   Vykročitel Svazek: 4 Strana: 0977
Vykročitel, e, m., der Heraustreter, Uibertreter; Auftreter. Jg.

386655   Vykročiti Svazek: 4 Strana: 0977
Vykročiti, kroč, če (íc), il, en, ení; vy- kráčeti, ejí, ej, el, en, ení; vykračovati, vy- kročovati, vyjíti, herausschreiten, aus-, her- vortreten; opustiti, aus dem Amte austreten; na horu vystoupiti, auftreten, aufsteigen; kráčeti, jíti, gehen, sehreiten, einherschrei- ten. Jg. — abs. Vykroč! Us. Hochu, v-čuj, ať tam brzo dojdem. Us. Dch. — co: boty. austreten. Us. Na Ostrav. Tč. — odkud: z tohoto světa (umříti); z mezí mírnosti, středmosti, povinnosti, V.; z úřadu, ze služby (opustiti), D., z pravé cesty, Sych., z pořádku. Us. A tu sotva z pod střechy v-čí — prask! Er. Sl. čít. 64. Aby raději ze zdejšího života v-li a se Pánem byli. BR, II. 599. b. Vinu sečtou na mé vyslané, že sou v tom z kommisse v-li. Žer. 324. — kam: z časného do věčného života v. Kram. V. na lavici, na divadlo. Us. Ale nikdo za meze pravdy nevykročuje. Sš. I. 160. Choď touto prostredňou cestou, nevykroč ani na jednu ani na druhou stranu, len pravo se drž. Dbš. Pov. IV. 73. Jak na hrázku v-la, krásné dítě porodila. Sš. P. 156. Vykročil k němu na horu. Ros. — kudy: po moři, po cestě. Tč. Přes lávku si hrdě vykračo- val. Us. — k čemu: k chůzi v. Us. Vlč. — si, stolz einhergehen, einherstolziren. Ten si vykračuje! — si kde. Vykračuje si jako kohout na smetišti, jako páv po dvoře. Pk. V panské oboře si vykročiti. Us. — (si) jak. Pyšně, hrdě, D., z vysoka si vykračovati. V. Vykračoval v dobré mysli ku předu. Us. Dch. Za celý ten čas jsem z domu ani nohou nevykročila. Us. Šd. V-vati si s nechuťou. Pov. 530. Cheeš-li tam za hodinu dojíti, musíš dobře v-vati. Us. Tč. Vykračuje si jako pán, jako paša, Us. Šd., jako páv. Pk. — si jak na koho. Sic by se na ně přísněji v. musilo. Mus. 1880. 254. — v čem. V-je si v oděvu biskupa. Ddk. II. 200. V tom sice z mezí pravdy poněkud v-jí. Sš. Sk. 2. (Hý. ). Jindy okolo bot chodíval a nyní neví jak v nich si vy- kračovati (o pyšných). Šd.

386656   Vykročiti Svazek: 7 Strana: 1072
Vykročiti z mezí slušnosti, Pdl., z obrany, J. Lpř., z bouřných let mladosti. Schz.

386657   Vykročlivý, výkročný Svazek: 4 Strana: 0977
Vykročlivý, výkročný, zu Uibertretun- gen geneigt. L. V-ný stoj, die Quergrätsch- stellung. Čsk.

386658   Vykrochmáliti Svazek: 4 Strana: 0977
Vykrochmáliti = vyškrobiti. Na Slov. Bern. — co. Tú spodnicu i došila i vy- prala, i vykrochmálila, i usušila i vypiglo- vala. Chlpk. Dram. II. 44.

386659   Výkroj Svazek: 4 Strana: 0977
Výkroj, e, m., der Ausschnitt. Čistý v., der Reinausschnitt. Šp. V. kůže, der Leder- aussehnitt. Dch. Oděv ten byl barvy pestré a někdy rozličnými výkroji vyzdoben. Ddk. IV. 252. — V., das Schallloch, v hud.

386660   Výkroj Svazek: 7 Strana: 1072
Výkroj kruhu = výseč. Jdč. Cf. Výkro- jek.

386661   Výkrojek Svazek: 4 Strana: 0977
Výkrojek, jku, m. = výřezek, výstřižek, výsek, výseč, der Ausschnitt. V-jek sukna, chleba. Us. Tč. — V. v měřictví = čásť kruhu obloukem a dvěma poloměry ome- zená, sector, výseč, výsek. Sedl., Phld. II. 4. 121., Jdč. I. 18. V. (výseč) koule = tělo kuželovité, jež za podstavu má vrchlík koule a za plášť křivý povrch přímého kužele, jehož strana rovná se poloměru koule. Jdč. II. 56. V. v anatomii = záhyb v kraji ně- jakého organu, incisura. V. boltcový (inc. auriculae), poloměsíčitý (i. clavicularis), nad- očnicový (i. supraorbitalis); v-ky Santori- novy (i. Santorinianae). S. N. XI. 287.

386662   Výkrojek Svazek: 7 Strana: 1073
Výkrojek hrdelní, i. jugularis, kosti se- dací, i. ischiadica, křížokostrčný, i. sacro- coccygea, lýtkový, i. peronea, nosní, i. na- salis. Ktt. exc.

386663   Vykrojek Svazek: 7 Strana: 1398
Vykrojek, jku, m , Sector, lépe : výsek, výseč. Sold. 17.

386664   Výkrojek Svazek: 8 Strana: 0483
Výkrojek, Ausstechform, f. Jeř. Lépe: vy- krajovač.

386665   Výkrojek Svazek: 10 Strana: 0499
Výkrojek, jku, m. Srpovitý v. kosti vře- tenní, incisura sigmoidea radii, zadní v. krajový, inc. marginalis posterior, v. pateřní, i. vertebralis, v. plášťový, i. pallii, hoření v. štítný, i. thyreoidea superior. Ktt.

386666   Vykrojení Svazek: 4 Strana: 0977
Vykrojení, n. = výkroj, die Ausrandung, der Ausschnitt. V. na listu žanovce stro- movitého (zaříznutí mělké obyčejně ostroú- hlé na konci ústroje listovitého). Rst. 518.

386667   Vykrojenka Svazek: 4 Strana: 0977
Vykrojenka, y, f., emarginella, plž. Krok. II. 126.

386668   Vykrojený Svazek: 4 Strana: 0978
Vykrojený; -en, a, o, ausgeschnitten, aus- gerandet. V. listy mochny jarní. Rst. 518. — V., ausgeschnitten. V. šaty. Us. V. vzorek, die Schablone. — jak. Lenoch (židle) v srdce v-ný (mající otvor podobný srdci). Čch. L. k. 18.

386669   Vykrojiti Svazek: 4 Strana: 0978
Vykrojiti, il, en, ení; vykrájeti, ejí, jej, el, en, ení; vykrojovati, vykrajovati, mit dem Messer aus-, herausschneiden. — co odkud: plesnivinu z pecna. Sych. Poščaj, milý, nožička, vykrojíme červíčka (z červi- vého jablíčka). Brt. P. 95., Sš. P. 435. V. ohryzek, das Kernhaus. Šp. — co čím (jak). Oráč brázdy radlicí vykrojuje (rozkrojuje). Kom. Mýdlo podlé pravídka se vykrajuje drátem na tabule. Techn. V. hostie okrouh- lým náčiním ostrým (krojidlem), mit dem Stecher ausschneiden. Us. Dch. V. maso nožem až do kosti. Us. Tč.

386670   Výkrojka Svazek: 4 Strana: 0978
Výkrojka, y, f., asteriscium, rostl. V. ostrolistá, a. chilense. Vz Rstp. 706.

386671   Výkrojník Svazek: 4 Strana: 0978
Výkrojník, u, m., der Würstelschneider (u ševců).

386672   Výkrojník Svazek: 8 Strana: 0483
Výkrojník, a, m., gymnopleurus, brouk. Klim. 383.

386673   Vykrojuška Svazek: 4 Strana: 0978
Vykrojuška, y, f., trichius, hmyz. Rostl. III. b. 371.

386674   Výkrok Svazek: 4 Strana: 0978
Výkrok, u, m. = vykročení, der Aus- schritt, Vorschritt. Div. z ochot. Volný, plný v. koně. Čsk.

386675   Výkrop Svazek: 4 Strana: 0978
Výkrop, u, m. = vykropení, die Bespren- gung. Byl jen v. hrobu (byl jen z ticha po- chován). Vs. V. očistný.

386676   Vykropení, n Svazek: 4 Strana: 0978
Vykropení, n., die tropfenweise Begies- sung. V. mrtvoly, die Einsegnung der Leiche.

386677   Vykropený Svazek: 4 Strana: 0978
Vykropený; -en, a, o, besprengt.

386678   Vykropiti Svazek: 4 Strana: 0978
Vykropiti, il, en, ení; vykrápěti, ejí, ej, ěj, ěn, ění; vykropívati, vykropovati = kropě zpotřebovati, aus-, versprengen; kropě vypu- diti, heraussprengen; kropě vyčistiti, durchs Besprengen reinigen; pokropiti, besprengen. — co (kdy). Všecku vodu vykropil (kro- pením vypotřeboval). D. V. mrtvolu. V-ti dům na tři krále. Us. — koho, co z čeho: někoho z hříchu (kropením vyčistiti). Us. — kde. Tou vodou ve chlévě a celé sta- vení v-la. Us. Šd. — co odkud: všecku vodu ze žehnáka v. Na Ostrav. Tč. — co čim: hrob svěcenou vodou. — co jak. Prádlo dobře v. Us. Tč. — se proti čemu kdy. Proti kterému (pokrovu) na den smíru sedmkráte a opět sedmkráte krev obětí toho dne zabitých od velekněze se vykropovala. Sš. I. 47. (Hý. ). — komu. Verweis geben. Ten mu v-pil! Tomu tam v-li (dali)! Slez. Šd. Na Slov. Phld. 11. 2. 52.

386679   Vykropiti co čím Svazek: 10 Strana: 0499
Vykropiti co čím: cestu slzami. Tbz. V. 6. 156. Že ho v-pí hůř než horkým máslem z domu ven. Zvon. IV. 81.

386680   Vykrošiti Svazek: 4 Strana: 0978
Vykrošiti = vybiti. Na Slov. Ssk.

386681   Vykrouhlina Svazek: 10 Strana: 0499
Vykrouhlina, y, f. Msn. II. 181.

386682   Vykrouhliti Svazek: 4 Strana: 0978
Vykrouhliti, il, en, ení, rund heraus-, schneiden. — co. Rk. V. trámy. Tč.

386683   Vykrouchati Svazek: 4 Strana: 0978
Vykrouchati, vz Vykrušiti.

386684   Vykroutiti Svazek: 4 Strana: 0978
Vykroutiti, vykruť, kroutě (íc), il, cen, ení; vykrouceti, el, en, ení; vykrucovati = vytočiti, heraus-, ausdrehen, heraus-, aus- winden, ausringen; vyždímati, (die Wäsche) auswinden; kroucením udělati, ver-, aus- drehen. Jg. — abs. Kdo nemá chuti, lahko vykrúti. Prov. na Slov. Plk., Mt. S. I. 106., 127. Nevykrúcaj, prekrútíš. Mt. S. 108. — co: šaty (vyždímati), D., provaz, vlasy, Us.; slovo, řeč (jiný význam dáti). L. Otec často zahladil mi vlasy, vykrútil píšťal. Phld. III. 1. 50. V. prádlo, hadry, mokrou sukni, aus- ringen. Mor. Šd. V. paži, armausdrehen. Vz Výkrut. Čsk. V-til pět litrů (= s chutí vypil). Mor. Vck. — co komu. Upadl a v-til si nohu, ausrenken. Us. Šd. Grgy ti vykrútim. Dbš. Pov. I. 353. Ráno som jej dva prsty vykrútila. Sl. let. I. 93. Otec se pytal syna, ale černokňažník mu vykrúcal (se vymlouval), že ho nemôže teraz dať. Dbš. Pov. I. 176. Jej, tobolí! vykroutíš mi ruku! Us. Šd. — koho jak kde. Chytne do tance gazdu, který ji na oba boky v kole vy- krútí. Němc. — co o čem. Nedobře slovo TÓnoi; (místo) někteří o domě, o poli, o spo- lečnosti a jinak vykrucovali. Sš. Sk. 16. (Hý ). — co se (komu) odkud: z ruky. Ros. Z toho se může jiný smysl v. Kom. V. se z nemilé věci. Dch. Vykrucoval se ze svě- dectví. Us. Pěkně se z toho vykroutil. Šd. A veď to aj dlho bolo, čim sa z tich jam zrazou vykrútili. Na Slov. Šd. Rád by se včil z toho nějak vykroutil. Us. Šd. Raz sa ho ona spy- tuvala, ale sa on len vykrútol, ale vedel, z pod tej otázky. Dbš. Pov. I. 476. Od ra- dosti vybozkávala hneď tam toho šuhaja, ale on vykrútil sa jej z rúk. Dbš. Pov. III. 56. V. se z povinnosti. Mus. 1880. 30. — kde. Začali pred kráľom vykrúcať, z akej oni kniezacej rodiny pochádzajú. Dbš. Pov. I. 30. — co čím: zámek holi, tyčí, socho- rem. — se komu. Us. — komu = tanco- vati s kým. V-il mi. V. Krkonš. — se. Pes šel v. se (= vyprázdnit se). Mor. Šd. Pojme z kola dievčinu, vykrúti sa s ňou. Dbš. Obyč. 137. Poď sem, vykruťme sa spolu, a vyplňme si obapolnú vôlu. Sl. ps. 237.

386685   Vykroutiti co jak Svazek: 10 Strana: 0499
Vykroutiti co jak. Naryzlá vousiska do špiček vykrucoval. Zvon. III. 620.

386686   Vykroužení Svazek: 4 Strana: 0978
Vykroužení, n., die Schweifung, Aus- zirkelung, Ausdrechslung. Šp.

386687   Vykroužený Svazek: 4 Strana: 0978
Vykroužený; -en, a, o, ausgerandet, Slb., ausgekehlt, Ba, ausgeschweift. V. klobouk houby. Šp.

386688   Vykroužiti Svazek: 4 Strana: 0978
Vykroužiti, kruž, krouže (íc), il, en, ení; vykružovati = v kruh vyměřiti, učiniti, her- auszirkeln, zirkeiförmig herausschneiden; na soustruhu vytočiti, ab-, ausdrechseln. V. — co: kolo, V.; kuličky, Sych., korbel, číši (na soustruhu), Ros., Plk.; kámen mlýnský (běhoun, spodek = na čisto otesati a při- rovnati); čtvrť, ličnici, příramek, Vys., hří- del (do kulata vytesati). — si co k čemu. Kámen mlýnský si ku potřebě své v. Žer. — co z čeho: kolo z prkna, Us., brejle ze skla. Kom. L. IV. 5. — co čím. Us. — kam. V. do výše (krouživým letem vyletěti). Ves. IV. 86.

386689   Vykroužlený Svazek: 7 Strana: 1073
Vykroužlený = vykroužený. Bryle z skla v-né Kom. Lab. 12.

386690   Vykroužliti Svazek: 4 Strana: 0978
Vykroužliti = vykroužiti. Kom. — co kde. Sklep ve hlíně v. Us. na Hané. Bkř.

386691   Výkrovka Svazek: 4 Strana: 0978
Výkrovka, y, f. = díra v houslích, das F-loch. Hud.

386692   Vykrpačiti Svazek: 4 Strana: 0978
Vykrpačiti, il, en, ení = někomu všecko vydati. — co komu. Já bych mu to musil všecko v. Na mor. Valaš. Vck.

386693   Vykrsati se Svazek: 4 Strana: 0978
Vykrsati se = pomoci si z okrsku, vy- niknouti, herauskommen, sich herausarbeiten. Přece se trochu vykrsal (drobet vyrostl). Ros. — z čeho: z nouze. Ros.

386694   Vykrstiť koho Svazek: 7 Strana: 1073
Vykrstiť koho = vymíti, domluviti mu Slov. N. Hlsk. IV. 127. a j.

386695   Vykršliti Svazek: 4 Strana: 0978
Vykršliti, il, en, ení = vyklučiti (Stöc- ke) aushauen. D. exc.

386696   Vykrtiti Svazek: 4 Strana: 0978
Vykrtiti, il, cen, ení = vyvrátiti, vybliti, ausspeien. — co. Pes vrátil se k tomu, coj byl v-til. O 7. vstup.

386697   Vykrúcame Svazek: 4 Strana: 0979
Vykrúcame, n., das Ausdrehen. — V. = výmluva, die Ausrede. Nepočúvala na jich v. Dbš. Pov. I. 32. (Šd. ).

386698   Vykrúcaný Svazek: 4 Strana: 0979
Vykrúcaný; -án, a, o, ausgedreht. V. prádlo, ausgerungen. Na Mor. Šd. — V., ausgerengt. V. ruka. Ib. Šd.

386699   Vykrúcať sa Svazek: 7 Strana: 1073
Vykrúcať sa = tancovati. Prss. Gazd.

386700   Vykrucovati Svazek: 4 Strana: 0979
Vykrucovati, vz Vykroutiti.

386701   Výkruh Svazek: 4 Strana: 0979
Výkruh, u, m., die Ausschweifung. Rk. V., výhružek, karnis, der Karniss (am Ge- schütze). Čsk.

386702   Vykrušiť Svazek: 8 Strana: 0483
Vykrušiť. Jak ša vysuší, tak ša v-ší. Phľd. 1895. 187.

386703   Vykrušiti Svazek: 4 Strana: 0979
Vykrušiti, kruš, il, en, ení; vykrouchati = krušením dostati, vyvinouti, vytříti, aus- bröckeln, auskernen, ausreiben. — co: zrna, skvrnu, šat. Bern. — z koho co: spěvca (zpěvce). Holý. — co kde. Vražedná poli- tika v-la medzi nima propasť. Na Slov. Mt. S. VIII. 2. 34. — co kam (komu, pro koho). Všecek chléb v. do polévky; chléb na zem kurám, pro kury v. Na Ostrav. Tč.

386704   Výkrut Svazek: 4 Strana: 0979
Výkrut, u, m., vykroucení, das Ausdre- hen, die Dreherei, Ausflucht. Vz KP. I. 496. — V., das Armausdrehen, v tělocv. Čsk. — V. = úskok, die Verschmitztheit, Verschla- genheit, der Kniff. — V. = místo k vykrou- cení, die Umkrümmung. — V. = náčiní k vykroucení kulek z flinty. Vz Párátko. — V. = místo, kde cesta se vykrucuje, zákrut, der Ausbug, die Serpentine. Mor. Šd. Na Slov. Sl. let. VI. 78. — V., a, m. = člověk úskočný, der Schwindler. L.

386705   Výkruta Svazek: 4 Strana: 0979
Výkruta, y, f. = výmluva, die Ausrede, Ausflucht, der Vorwand. Na Mor. a ve Slez. Tč., Pk. Dobrá v. nevede do kouta. Na Ostrav. Tč. — V. = výkrut, der Ausbug (na cestě). Z nižnej strany pri jednej vý- krute kopec zo zeme jest udělaný. Sl. let. VI. 78. — V., y, m. = člověk, který se umí
ze všeho dobře vykroutiti. Na Ostrav. Tč. — V., y, m., osob. jm. Šd.

386706   Výkruťa Svazek: 8 Strana: 0483
Výkruťa, dle Bača = kdo si pyšně vy- šlapuje, se vykrucuje, maje na sobě nový oděv. Han.Brt. D. II. 415. Výkruta.

386707   Výkrutek Svazek: 4 Strana: 0979
Výkrutek, tku, m., die Locke. Slov.

386708   Vykrútilek Svazek: 4 Strana: 0979
Vykrútilek, lka, m., osob jm. Mor. Šd.

386709   Vykrútiť se Svazek: 7 Strana: 1073
Vykrútiť se = vytančiti se. Mor. a Slov. Němc. IV. 437.

386710   Výkrutnosť Svazek: 4 Strana: 0979
Výkrutnosť, i, f., die Verschmitztheit, Verschlagenheit. L.

386711   Vykrutňovať Svazek: 10 Strana: 0499
Vykrutňovať = pěstí bíti. Liptov. Sbor. slov. IX. 47.

386712   Výkrutný Svazek: 4 Strana: 0979
Výkrutný = úskočný, verschmitzt. L.

386713   Výkruž Svazek: 4 Strana: 0979
Výkruž, e, f. = výkružka. Bc.

386714   Vykružati Svazek: 4 Strana: 0979
Vykružati, vollends schneiden. — co kde: zelí na kružacích nožách. Na Ostrav. Tč.

386715   Výkružek Svazek: 4 Strana: 0979
Výkružek, žku, m. = co vykrouženo, die Schweifung. D. Vz Výkruh. V. ve stavit., der Ablauf. Nz.

386716   Výkružek Svazek: 7 Strana: 1073
Výkružek dolejší, apophygis inferior, fr. le congé d'en-bas, it. il cavo da basso, v archit. Nz.

386717   Vykružiti Svazek: 4 Strana: 0979
Vykružiti = vykroužiti.

386718   Výkružka, y Svazek: 4 Strana: 0979
Výkružka, y, f., Auskehlung, die Aus- scharrung, der Kehl-, Scharschitt. Hř.

386719   Výkružník Svazek: 4 Strana: 0979
Výkružník, u, m., das Staberrad. Sedl. F.

386720   Výkružník Svazek: 8 Strana: 0483
Výkružník, u, m.= karbovník, Gärb-, Gehrhobel. Ott. XI. 420. b.

386721   Výkružník Svazek: 10 Strana: 0678
Výkružník u, dvojkružník, dvékružník, u, m. = druh kola spodáku (na spodní vodě na větších řekách). Vz Čes. 1 XV. 229.

386722   Výkružný Svazek: 4 Strana: 0979
Výkružný, Schweif-. V-ný pilník, die Schweiffeile, Ausschweiffeile. Šp.

386723   Vykružovací Svazek: 4 Strana: 0979
Vykružovací, Schweif-. Vz Vykružovač.

386724   Vykružovač Svazek: 4 Strana: 0979
Vykružovač, e, m. = vykružovací hla- dítko, der Schweifhammer. Šp.

386725   Vykružovačka Svazek: 4 Strana: 0979
Vykružovačka, y, f., die Schweifsäge. Šp.

386726   Vykružovadlo Svazek: 10 Strana: 0678
Vykružovadlo, a, n. = vykružovací ná- stroj. Vz KP. XL 300 nn.

386727   Vykružovati Svazek: 4 Strana: 0979
Vykružovati, vz Vykroužiti.

386728   Vykrvácení Svazek: 4 Strana: 0979
Vykrvácení, n., die Aus-, Verblutung. Čs. lk. VII. 227.

386729   Vykrvácený Svazek: 4 Strana: 0979
Vykrvácený; -en, a, o, verblutet.

386730   Vykrváceti Svazek: 4 Strana: 0979
Vykrváceti, cej, el, ení, aus-, verbluten. — pro koho: pro svůj lid. Us. Tč. — se čím: boji. Pcht.

386731   Vykrvavěti Svazek: 4 Strana: 0979
Vykrvavěti, ěl, ění, ausbluten. Až ta rána vykrvaví, musíš ju zavázati. Na Mor. Tč.

386732   Vykrystalování Svazek: 4 Strana: 0979
Vykrystalování, n., das Heraus-, Aus- krystallisiren. Šp.

386733   Vykrystalovaný Svazek: 4 Strana: 0979
Vykrystalovaný; -án, a, o, auskrystal- lisirt. V. cukr. KP. V. 118.

386734   Vykrystalovati Svazek: 4 Strana: 0979
Vykrystalovati, auskrystallisiren. — co čim odkud. Z roztoku vypařováním něco v. SP. II. 105.

386735   Vykryti Svazek: 4 Strana: 0979
Vykryti, aufdecken, offenbaren. Vz Krý- ti. — co čím. Spolu se tím vykrývá úcta k muži onomu proslulému. Sš. Sk. 252.

386736   Vykrývání Svazek: 4 Strana: 0979
Vykrývání, n. (probělování) = čištění cukru v mlýnku k dosažení více n. méně bílého zboží. V. homolí = smývání zeleného syrobu, jenž zahaluje povrch krystalů slabou pokožkou. KP. V. 126, 132.

386737   Vykřádati Svazek: 4 Strana: 0975
Vykřádati = vyhřáti, z nemoci ne pozdra- viti, genesen. Na mor. Valaš. Vck.

386738   Vykřáhnouti komu Svazek: 10 Strana: 0678
Vykřáhnouti komu. Vykřáhlo mu = vy- mrzl. Čes. 1. XV. 143.

386739   Vykřámit se Svazek: 10 Strana: 0678
Vykřámit se. Nůž se vykřámil = vylomil z okladiny. Vz Brt. Sl.

386740   Vykřandati něco Svazek: 4 Strana: 0975
Vykřandati něco = vyžvaniti. Us. Kšť.

386741   Vykřaniť sa Svazek: 8 Strana: 0482
Vykřaniť sa. Nůž sa v-nił = vylomil z okladiny. Jicko. Brt. D. II. 417. (za Vy- škopit).

386742   Vykřápati Svazek: 4 Strana: 0975
Vykřápati, ausplauschen. — co komu. Us. — V., durchprügeln. — komu. Mor. Šd.

386743   Vykřástati se Svazek: 4 Strana: 0975
Vykřástati se = uzdraviti se. Mor. Knrz.

386744   Vykřáti Svazek: 4 Strana: 0975
Vykřáti, křeji, ál, ání; vykřívati = okřáti, sich erhohlen, erfrischen. Ros.

386745   Vykřáti Svazek: 8 Strana: 0482
Vykřáti. Pozná, kdo vykřeje (se pozdraví). Mor. NZ. VI. 84. Ale veď on (kůň) vykríva. Phľd. 1894. 390.

386746   Vykřáti z Svazek: 7 Strana: 1072
Vykřáti z nemoci. Rgl. — V. = vymrz- nouti. Tys vykřál; To ti vykřálo. U Kr. Hrad. Kšť. Vz Vykřehnouti.

386747   Vykřátnouti Svazek: 8 Strana: 0482
Vykřátnouti si ruku = vykroutiti, vy- vrtnouti. Slov. Gb. H. ml. I. 53., 81.

386748   Vykřehčený Svazek: 7 Strana: 1072
Vykřehčený perník, ausgeröscht. Šp.

386749   Vykřehlosť Svazek: 4 Strana: 0975
Vykřehlosť, i, f., die Erkältung. — V., das Nachlassen, die Erschlaffung. Tu se již ukázaly první stopy v-sti v odporu. Mus. 1880. 254.

386750   Vykřehlý Svazek: 4 Strana: 0975
Vykřehlý, kalt geworden, erstarrt. — čím. Je zimou všecek v. Us.

386751   Vykřehnouti Svazek: 4 Strana: 0975
Vykřehnouti, hnul a hl, utí; vykřehati = vychladnouti, ausfrieren. — abs. Vykřehl jsem. Byli do dusíku na radnici vrženi, aby vykřehli. Mus. 1880. 251. — komu. To nám vykřehlo. Us. Vykřehne vám, vydáte-li se v té zimě na cestu. Sych. — čím: zimou, vězením. Mus. 1880. 28. — kde: v studené vodě. Us.

386752   Vykřehnutí, n Svazek: 4 Strana: 0975
Vykřehnutí, n., das Ausfrieren.

386753   Vykřehnutý Svazek: 4 Strana: 0975
Vykřehnutý; -ut, a, o, ausgefroren, von der Kälte erstarrt. Bern.

386754   Vykřemesliť co Svazek: 10 Strana: 0678
Vykřemesliť co = pracně, uměle zhoto- viti. Brt. Sl.

386755   Vykřepčiti se Svazek: 4 Strana: 0976
Vykřepčiti se, il, ení = vytancovati se, genugsam tanzen. Ten se na posvícení vy- křepčil (vytancoval)! Us. Jg., Bern.

386756   Výkřes Svazek: 7 Strana: 1072
Výkřes, u, m = vysekávání hory. Laš. Brt. D. 288.

386757   Vykřesání Svazek: 4 Strana: 0976
Vykřesání, n., das Aushauen. V. mlýn- ského kamene. Us.

386758   Vykřesaný Svazek: 4 Strana: 0976
Vykřesaný; -án, a. o, ausgehauen. — z čeho: z kamene. — kde. Kameň, na nomž je vykresaný baranek boží. Sl. let. I. 210.

386759   Vykřesati Svazek: 4 Strana: 0976
Vykřesati, křesám a křeši; vykřesnouti, snul a sl, ut, utí, vykřesávati, ausschlagen; ausschnitzeln (na Slov. ). — co: kámen mlýn- ský. Us. Kameník vykřesal kříž, sloup. Us. Šd. Mal'ári ťa malovali, kresači ťa vykresali. Sl. ps. 338. — koho = vycvičiti, vycepovati, abrichten, abhobeln. Us. — co odkud: z ka- mene jiskru, Us., oheň. Ben. Čtverhraný kámen z kulatého v. Us. Tč. Vyučoval ho otec a vykresal z neho poriadného a sta- točného šuhajca. Dbš. Pov. VII. 74. Ale ti veru z milých kráľevičov nič nemohli vy- kresat. Dbš. Pov. I. 286. — komu = vyna- dati, aufheissen, aushunzen; vybiti, abprü- geln. Us. — se = vycvičenu býti (pass. ), sich abschleifen, abhobeln, 2. vyjíti, vyvá- znouti, ent-, herauskommen, davon kommen, sich erholen. Ros. — se z čeho: z nemoci. Ros. Snad se z těch chlapců něco hodného v-še. Němc. Ešte sa z neho šuhaj vykreše. Mt. S. I. 105. Až sa ta lavečka z bramora vykřeše. Sš. P. 353. — čím. V. něco kře- sadlem; oheň z křemeňa klepadlem. Na Ostrav. Tč.

386760   Vykřesati Svazek: 7 Strana: 1072
Vykřesati. Dnes radosť se nevykresá bez našeho Víta (nevzplane). Č. Kn. š. 207.

386761   Vykřibiti Svazek: 4 Strana: 0976
Vykřibiti, il, en, ení, vykřibovati se, Aeste bekommen. Vrbu zetni na jaro, ona zase se na leto v-bí; Zelí už se vykřibilo (dostalo listy). Na Ostrav. Tč.

386762   Vykřičený Svazek: 4 Strana: 0976
Vykřičený; -en, a, o, ausgeschrieen, ver- rufen, übelberüchtigt. Obíralka (vesnička v Klatovsku) jest široko daleko v-ná. Ft.

386763   Vykřičeti Svazek: 4 Strana: 0976
Vykřičeti, el, en, ení; vykříkati, vykři- knouti, knul a kl, ut, utí; vykřikovati = kři- kem vyvolati, vyhnati, herausschreien, schrei- end hervorrufen; křikem se ohlásiti, aus-, aufrufen, aufschreien; křikem dostati, er- schreien, durchs Schreien erhalten; rozkři- četi, rozhlásiti, ausschreien; provolati, aus- schreien, kund machen. — abs. Vykřiko- vala, že jí je najvěc lúto tych chudobných. Slez. Šd. Někdo tu vykřiknul. Us. —co, koho. V-knu tuto řeč. Jel. On to vykřičel (rozhlásil). Ros. Již to biřic v-čel (provolal). Ros. — koho, se odkud. Někoho z ho- spody, z domu, Us., se z vězení. Solf. — komu = vyláti, ausschelten. Na Ostrav. Tč. — sobě vykřikovati. Ros. — na koho vykři- kovati, Jemanden laut schimpfen. Lom. — co na kom (dokřičeti se čeho). Ros. — jak: bolestně, pronikavě v-knouti. Us. Dch. — proč: bolestí. Dch., Us. Šd. — koho čím: zlodějem. Us. Brt. — co kde. Co doma slyší, všecko na ulici vykřičí. Us. Tč. — koho zač. Lid mne vykřičí za původkyni. Ehr. 176. Liturgie slovanská za nezákonnou vykřičena. Ddk. I. 202. — se = křikem se unaviti, sich ausschreien; křikem ven se do- byti, durchs Schreien loskommen; hlas svůj křikem zlepšiti, schreiend seine Stimme ver- bessern; dokřičeti se, aufhören zu schreien. Us. Jg.

386764   Vykřičeti Svazek: 8 Strana: 0482
Vykřičeti. Aj smrť by vykričal. Slov. Nov. Př. 621. Ten kluk by člověka z domu vy- křičel. Us.

386765   Vykřičeti co Svazek: 7 Strana: 1072
Vykřičeti co. Blázen, děťo a ožralec všecko vykričú. Slez. Šd. — proč: bolem, leknutím.

386766   Výkřičník Svazek: 4 Strana: 0976
Výkřičník, u, m, das Ausrufungszeichen.

386767   Vykřičník Svazek: 7 Strana: 1072
Vykřičník. Cf Gb. Ml. II. 59.

386768   Vykřičníkový Svazek: 7 Strana: 1072
Vykřičníkový. V. osenice, agrotis ex- clamationis, můra. Ott. I. 477.

386769   Výkřídlí Svazek: 7 Strana: 1072
Výkřídlí, Citat z Výb. II. 1008.

386770   Vykřídlí Svazek: 8 Strana: 0482
Vykřídlí ve válečnictví XV. stol. Vlč. Lit. 241.

386771   Výkřidlí, n Svazek: 4 Strana: 0976
Výkřidlí, n. A napřed v. aby jeden vedl z pravé strany a druhý z levé, aby se ohlé- dali jeden na druhého, aby nezúžovali ani šířili, nežby bylo v tref, aby zároveň vojsko táhlo. Mus. 1828. 2. 18. Die Wagen, welche in zwei Reihen (Flügeln) fuhren, innerhalb deren das hussitische Heer marschirte. Cf. Okřidlí. Gl. 372.

386772   Vykřidovati Svazek: 4 Strana: 0976
Vykřidovati, mit Kreide bekritzeln. — co. Us. Tč.

386773   Výkřik Svazek: 4 Strana: 0976
Výkřik, u, m. = vykříkání, vykřiknutí, der Aufschrei, Schrei, Ausruf. V. bolesti, bolestný, podivení, hrůzy, děsný, der Schreckensruf, Dch. Us. Strany přísloví vz: Basa, Čert, Konopí, Kozel, Krkavec, Mák, Nežť, Rána, Ryba, Strach, Vlk, Voda, Žid. — U vý- křiku jest genitiv: Ach mého hoře! Vz Genitiv (příčiny).

386774   Vykříkati Svazek: 4 Strana: 0976
Vykříkati, vz Vykřičeti.

386775   Výkřikník Svazek: 4 Strana: 0976
Výkřikník, u, m., das Empfindungswort. D. Cf. Výkřičník.

386776   Vykřiknouti Svazek: 4 Strana: 0976
Vykřiknouti, vz Vykřičeti.

386777   Vykřiknutí, n Svazek: 4 Strana: 0976
Vykřiknutí, n., der Aufschrei, Ausruf.

386778   Vykřikovatel Svazek: 4 Strana: 0976
Vykřikovatel, e, m., der Schreier, Aus- rufer.

386779   Vykřikovatelka Svazek: 4 Strana: 0976
Vykřikovatelka, y, f., die Schreierin, Ausruferin. Šm.

386780   Vykřikovati Svazek: 4 Strana: 0976
Vykřikovati, vz Vykřičeti.

386781   Vykřikovka Svazek: 4 Strana: 0977
Vykřikovka, y, f. = výkřikník. Šm.

386782   Vykřísati se Svazek: 4 Strana: 0977
Vykřísati se; vykřísiti se, ii, šení, sich ausmaussen, sich erhohlen, genesen. — z če- ho: z nemoci (okřáti, pozdraviti se). Ros.

386783   Vykříšení Svazek: 4 Strana: 0977
Vykříšení, n. = vzkříšení, die Aufer- stehungsfeier zu Ostern. Šd.

386784   Vykříti Svazek: 4 Strana: 0977
Vykříti, vykřáti, vykřeji, křál, ání = vykřísati se. — z čeho: z nemoci. Us. Šd.

386785   Vykřívať Svazek: 7 Strana: 1072
Vykřívať sebú = pyšniti se. Val. Brt. D. 288.

386786   Vykřivditi Svazek: 4 Strana: 0977
Vykřivditi, il, ěn, ění, mit Ungerechtig- keit erpressen. Jg.

386787   Vykřivení Svazek: 4 Strana: 0977
Vykřivení, n., die Auskrümmuug.

386788   Vykřivený Svazek: 4 Strana: 0977
Vykřivený; -en, a, o. seitwärtsgebogen, gekrümmt. V. nohy, Säbelbeine, podpadky u bot. Šd. Ta baba má tvář jako v-ný krpec. Na Ostrav. Tč.

386789   Vykřivený Svazek: 7 Strana: 1072
Vykřivený Forma slova v-ná, verfehlt. Šf. Strž II. 38.

386790   Vykřiviti Svazek: 4 Strana: 0977
Vykřiviti, il, en, ení; vykřivovati, aus- krümmen, krumm herausbeugen. — co: stře- více, krumm treten. Plk. — co komu: Hubu. Us. Šd. — co na koho: pysky, hubu. Tč. — co čím: boty špatnou chůzí. Us. Tč. — se komu. Boty se mu vykřivují. Us.

386791   Vykřtaltovaný Svazek: 10 Strana: 0499
Vykřtaltovaný. V. mluva. Lit. I. 646.

386792   Vyksiknouti Svazek: 4 Strana: 0979
Vyksiknouti, vykšiknouti, vyksíkati, vy- kšíkati, auszischen. — koho. Knob.

386793   Vykšíkání Svazek: 10 Strana: 0499
Vykšíkání, n. = školní trest ve středo- věku. Věst. X. 10.

386794   Vykšiť komu Svazek: 7 Strana: 1073
Vykšiť komu = vytáhať za vlasy. Slez. Šd. Vz Vykudliti, Vykrákati.

386795   Vykublati se Svazek: 4 Strana: 0979
Vykublati se = vypárati se, z domu se vybrati, langsam herauskommen. Kdo ví, kdy on se vykublá. Ros. — se z čeho: z nemoci (vyjíti). Koll.

386796   Vykubľati se odkud Svazek: 8 Strana: 0483
Vykubľati se odkud. Mesiac práve v-blal sa z mraku. Phľd. 1894. 389.

386797   Vykúcať si co kde Svazek: 10 Strana: 0499
Vykúcať si co kde: búdu (v stohu) = udělati, vydlabati. Slov čas. mus. V. 22.

386798   Vykucati se Svazek: 4 Strana: 0979
Vykucati se = vykublati se. Pán Bůh ví, kdy se vykucá. V Kunv. Msk.

386799   Vykuckati Svazek: 4 Strana: 0979
Vykuckati, vykuckávati. — co: krev (vychrkati). Sych. — co odkud: chrchel z plic, ze sebe. Us. Klš. — se = vykašlati se, sich aushusten. Šd., Tč.

386800   Vykuckati koho odkud Svazek: 10 Strana: 0499
Vykuckati koho odkud. Zlostná žena. hospodáře z domu v-cká (vyžene). Zvon IV. 20.

386801   Vykučený Svazek: 4 Strana: 0979
Vykučený, vykučovaný, ausgerodet, aus- gereutet, ausgehackt. Vz Vykučiti. V. les, stráň, vinohrad. Mor. Šd.

386802   Vykučiti Svazek: 4 Strana: 0979
Vykučiti, il, en, ení, vykučovati = vy- klučiti, vysekati, vyrubati, ausroden, aus- hacken, ausreuten. Mor. — co: les. Šd., Tč., Vck.

386803   Vykudlati Svazek: 4 Strana: 0979
Vykudlati = za vlasy vytáhati, vykrá- kati, durchzausen. — komu. Sych. — komu zač: za vlasy. U Chocně. Ktk.

386804   Vykudličkovati Svazek: 4 Strana: 0979
Vykudličkovati = zprostředkovati, ver- mitteln. — co. Už jen to nějak vykudličkuj. U Žirovn. Vlk.

386805   Vykudliti Svazek: 4 Strana: 0979
Vykudliti, il, en, ení, vykudlovati =vy- kudlati. Na Mor. Hrb., Šd., Tč. — komu zač: za vlasy. Hrb., Šd., Vck.

386806   Vykudrlinkovati Svazek: 4 Strana: 0979
Vykudrlinkovati, durch Possen erhal- ten. — si co. Ros.

386807   Vykuchání Svazek: 4 Strana: 0979
Vykuchání, n.. das Ausweiden.

386808   Vykuchaný Svazek: 4 Strana: 0979
Vykuchaný; -án, a, o, ausgeweidet. V. střeva. Aqu. V. zvěř, husa atd. Jsem dnes už celý jako v-ný (= prázdný). Mor. Šd.

386809   Vykuchařiti Svazek: 4 Strana: 0979
Vykuchařiti, il, en, ení = kuchařením vydělati, durcha Kochen, als Koch erwerben. — si co: jmění. Us. Tč.

386810   Vykuchati Svazek: 4 Strana: 0979
Vykuchati, vykuchávati = drob vybrati, ausnehmen, ausweiden, ausbrechen, abflei- schen. — co: zvěř, zajíce, D., raka moř- ského, Šp., ryby. Har. Seděli tam, jakoby je v-chal (= na mysli sklesli). Na Zbir. Jg. Jsem, jakoby mě v-chal (= prázdný). Šd. — čím: kuchyňským nožem.

386811   Vykuchtiti Svazek: 4 Strana: 0979
Vykuchtiti, il, ěn, ění, auskochen, zu Stande bringen. — co. Jsem dychtiv, co ten tam vykuchtí. Us. Šd. — co proti komu, anzetteln, zosnovati. Na Ostrav. Tč.

386812   Vykuji Svazek: 4 Strana: 0979
Vykuji, vz Vykouti, Vykovati.

386813   Vykuka Svazek: 4 Strana: 0979
Vykuka, samota u Krumlova.

386814   Vykuka Svazek: 10 Strana: 0499
Vykuka, y, m. = vykoukaný, chytrý člověk. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 89.

386815   Vykukati Svazek: 4 Strana: 0979
Vykukati, vykukovati. — abs. Již vy- kukala žežulka (přestala kukati), aufhören Kuckkuck zu rufen. — si co (kukáním do- stati, durch Kuckkuckrufen erhalten, sich zuziehen). Kukačka broky do těla si vyku- kala. Jg. — komu. Spodnička jí vykukuje (je delší než svrchní sukně, schaut hervor). Šp. Kukačka už vykukuje, jak dlúho máš žiť, dyby mi též vykukala, kdy tě budu míť. Na Ostrav. Tč. — odkud: z vozu vyku- kovati. Us. Z lesa v-je zřícenina. Hrts. Za- kukej, zezulko, zakukej mně z rána, enom mně vykukej přes pole galána. Sš. P. 549. — jak. Hviezdička za hviezdičkou potutelně vykukávajúc usmievala sě. Lipa 338. — odkud. Vykukala z okenečka jako z růže květ. Čes. mor. ps. 72. Lístočky zpopod stromovej kôry už vykukávaly. Lipa 305.

386816   Vykúkati Svazek: 4 Strana: 0980
Vykúkati = vykoukati.

386817   Vykuklený Svazek: 4 Strana: 0980
Vykuklený; -en, a, o. V. klobouk = do výšky zakulacený, ne plochý, nach oben ab- gerundeter Hut. Us. Dch.

386818   Vykukliti se Svazek: 4 Strana: 0980
Vykukliti se, il, en, ení, sich entpuppen. — odkud. Dch.

386819   Vykukliti se z čeho Svazek: 10 Strana: 0499
Vykukliti se z čeho. Z toho se vy- kuklil drak. Sláď. Cor. 174.

386820   Vykukovati Svazek: 4 Strana: 0980
Vykukovati, vz Vykoukati, Vykukati.

386821   Vykulčiti Svazek: 4 Strana: 0980
Vykulčiti, il, en, ení = vyklestiti, ka- striren. Us. Mtl.

386822   Vykulenec Svazek: 4 Strana: 0980
Vykulenec, nce, m., převzdívka, ein Spottname. Us.

386823   Vykulhati Svazek: 4 Strana: 0980
Vykulhati, v. se, hinkend herauskommen. — odkud: z domu. Ros. — se z čeho (zdlouha něčeho pozbyti). — kam. Přece na horu se vykulhal. Ros.

386824   Vykuličkovati koho Svazek: 4 Strana: 0980
Vykuličkovati koho = kuličkami vy- voliti, ausballotiren. Us. Tč.

386825   Vykuličkovati koho ze Svazek: 7 Strana: 1073
Vykuličkovati koho ze dvora = sně- hovými koulemi vytlouci. U Kr. Hrad. Kšť

386826   Vykulichati Svazek: 4 Strana: 0980
Vykulichati, wie ein Kauz herausschrei- en. — koho odkud. Koho zase letos ku- líšek z našeho domu vykulichá? Us. Tč.

386827   Vykuliti Svazek: 4 Strana: 0980
Vykuliti, il, en, ení; vykouleti, el, en, ení, vykulovati, auswälzen, ausrollen. — co. Kulal kostkami, vykulal výhru. Na Ostrav. Tč. — co, se odkud: vejce z klína. Aesop. V-ti se z nemoci (pozdraviti se). U Žamb. Dbv. Bečku piva ze sudu. Us. Tč. — se komu kdy. Přes noc se nám všecka hou- sata vykoulila (se vylíhla). Us. — co kam: sudy k vytahovadlu. Zpr. arch. IX. 111. — kudy. Chlapci se po trávě už dosť vyku- lili. Tč.

386828   Vykulování Svazek: 4 Strana: 0980
Vykulování, n., das Hinausrollen. V-ní sudův. Zpr. arch. IX. 313

386829   Vykumfovati koho odkud Svazek: 10 Strana: 0499
Vykumfovati koho odkud = vyhnati. Val. Čes. 1. XI. 92

386830   Vykuň Svazek: 4 Strana: 0980
Vykuň, ě, m., jm. psí. Škd. exc.

386831   Vykundať se Svazek: 10 Strana: 0678
Vykundať se = vypraviti se někam. Vz Brt. SI.

386832   Vykundati sa Svazek: 4 Strana: 0980
Vykundati sa = vypraviti se, vybaviti sc, sich herausarbeiten, mit Mühe aufbre- chen. Co si tam bantoval tak dlúho, nemuh' si se špěš v. ? Slez. Šd.

386833   Vykuniti Svazek: 4 Strana: 0980
Vykuniti, il, ěn, ění = vydrdati, vyhle- dati. Na Mor.

386834   Výkup Svazek: 4 Strana: 0980
Výkup, u, m. = vykoupení, der Loskauf, die Ablösung, der Aus-, Wiederkauf. Právo v-pu. D. Vz Právo. Peníze na v. zajatých nevolníkův. Us. V. nějakého plnění (práce, dávky); jednání o v. J. tr. Způsob v-pu, die Modalität der Ablösung. J. tr. V. roboty, die Robotablösung. Šp. V. pozemků. Zpr. arch. XI. seš. 2. str. 5. Dle vlastní vůle ná- vrat do otčiny směli sobě výkupem způso- biti. Ddk. I. 255. Zajatce bez výkupu na svobodu propustiti. Šb. Dj. II. 241. Ten byl stav lidstva dříve jeho Kristem výkupu; V. a výplata byla smrť Páně; V čem podstata onoho výkupu záleží; Hlavitá čásť v-pu lidstva. Sš. I. 76., II. 45., 82., 198. (Hý. ). — V. = čím se vykupuje, das Löse-, Aufkaufs- geld.

386835   Výkup Svazek: 7 Strana: 1073
Výkup. Bart. 14. V. z povinnosti vo- jenské. Osv.

386836   Výkupa Svazek: 4 Strana: 0980
Výkupa, y, f. = výkup. Ze mu to vrátí bez výkupy. Mt. S. IX. 2. 10.

386837   Výkupce Svazek: 7 Strana: 1073
Výkupce, e, m. = vykupitel. J. Kolár.

386838   Vykupčení Svazek: 4 Strana: 0980
Vykupčení, n., die Erhandlung, Erkau- fung.

386839   Vykupčený Svazek: 4 Strana: 0980
Vykupčený; -en, a, o, ausgehandelt, er- handelt. Bern.

386840   Vykupčiti Svazek: 4 Strana: 0980
Vykupčiti, il, en, ení; vykupčovati = kupčením získati, als Kaufmann gewinnen. — si co čím. Tu drahou perlu dobré mysli těla svého vynaložením vykupčil. Ryt. kř.

386841   Vykupitel Svazek: 4 Strana: 0980
Vykupitel, e, m. = vysvoboditel, der Be- freier, Erlöser, Auskaufer. Kom. J. 997. Jak mu říkat budeme? Ježíš, náš vykupitel. Sš. P. 29. Protož znali sú v duchu, že jich v. má býti obřezán v osmý deň; Nechodím pěš kázat, jakoj' mój v. chodie. Hus I. 137., II. 340. (Tč. ).

386842   Vykupitelka Svazek: 4 Strana: 0980
Vykupitelka, y, vykupitelkyně, ě, f., die Auskauferin, Befreierin.

386843   Vykupitelnosť Svazek: 4 Strana: 0980
Vykupitelnosť, i, f., die Erlösbarkeit,

386844   Vykupitelný Svazek: 4 Strana: 0980
Vykupitelný, erlösbar. Šm.

386845   Vykupitelský Svazek: 7 Strana: 1073
Vykupitelský, Erlöser-. V. krev. Kká. K sl. j. 223

386846   Vykúpiti Svazek: 4 Strana: 0980
Vykúpiti, vz Vykoupiti.

386847   Vykupiti se Svazek: 4 Strana: 0980
Vykupiti se, il, en, ení = vybrati se, povstati, sich aufmachen, aufstehen. — abs. Vykupily se hřbety hor. Jg. — se odkud. Když se z moře ti (větrové) vykupie. St. skl. Z hory slunce sě vykupí. Čas. duch. VIII. 669. — kde. Ktož sě kde na zdi vy- kupi. Alx. V. v. 471. (HP. 12. ). — k čemu. K tomu pravda sě vykupi, třetie dci před boha vstúpi. St. skl. I. 185.

386848   Vykupiti se Svazek: 7 Strana: 1073
Vykupiti se. Sv. ruk. AI. 1200. a NA. 518.

386849   Výkupné Svazek: 4 Strana: 0980
Výkupné, ého, n. = peníze výkupné, das Lösegeld, die Ablösungssumme, die Ablö- sungstaxe, das Kaufgeld. Jg., Šd. Výkupné jest krev jeho (Kristova). Sš. II. 82. V-né za někoho dáti, zaplatiti. Us. Smlouváno se s Jindřichem o v-né; Zajati byli propuštěni bez výkupného. Ddk. II. 394., III. 10. Zaň v. si určil. Kká. Td. 173.

386850   Výkupnosť Svazek: 7 Strana: 1073
Výkupnosť, i, f., Ablösbarkeit. V. pa- tronatu.

386851   Výkupný, výkupový Svazek: 4 Strana: 0980
Výkupný, výkupový = od výkupu, Ab- lösungs-, Abolitions-, Aufkaufs-, Loskaufs-, Auslöse-, auslösbar. V. peníze, Us., povin- nosť, cena, summa, kapitál, důchod, jednání. Šp. V. smlouva, der Abolitionsvertrag. J. tr. Ana cena a hodnota a tudy síla a moc v-ná tkví hlavitě v poslušenství. Sš. II. 82. V. dílo, opus redemtorium. Proch. Děj. bibl. II. 62

386852   Vykupovač Svazek: 4 Strana: 0980
Vykupovač, e, m. = odkupovač, der Ab- käuter. Šp.

386853   Vykupování Svazek: 4 Strana: 0980
Vykupování, n., die wiederholte Los- lösung, Erlösung. Vz Vykoupení. V. zajatců. Us. Nedivíme se, vyznačují-li kronikáři v. takových nešťastníků z rukou židovských za skutek přede vším chvalitebný. Ddk. IV. 155.

386854   Vykupovati Svazek: 4 Strana: 0980
Vykupovati, vz Vykoupiti.

386855   Vykúrený Svazek: 4 Strana: 0980
Vykúrený; -en, a, o = vytopený, aus- geheitzt. Pozri, či je už pec vykúrená. Dbš. Pov. I. 425.

386856   Vykúriť Svazek: 7 Strana: 1073
Vykúriť = vytopiti. Slov. Němc. II. 232.

386857   Vykurviti Svazek: 4 Strana: 0981
Vykurviti, il, en, ení, durch Hurerei erwerben. — si co. — se, aushuren, sich abhuren. D.

386858   Vykúřati Svazek: 4 Strana: 0980
Vykúřati = vykuřovati, ausräuchern. Na Ostrav. Tč.

386859   Vykúřiti Svazek: 4 Strana: 0980
Vykúřiti = vytopiti, ausheitzen. Dbš. Pov. I. 425. — V. = kouřem vypuditi, mit Rauch austreiben. — koho odkud: z domu. Us. Mt. S. I. 112. Vz Vykouřiti.

386860   Výkuřný Svazek: 4 Strana: 0981
Výkuřný, Raucher-. V-ný papír, das Räucherpapier. Dch.

386861   Vykuřovadlo Svazek: 4 Strana: 0981
Vykuřovadlo, a, n., das Räucherungs- mittel. Sofista nese v. a žíněnku, jakoby šel do lázní. Cimrhnz. Myth. 59.

386862   Vykuřovák Svazek: 8 Strana: 0483
Vykuřovák, a, m., Ausräucinerer, m. V. včel. Nár. list, 1895. č. 194.

386863   Vykuřování Svazek: 7 Strana: 1073
Vykuřování. Cf. Slov. zdrav. 407., Zbrt. 292.

386864   Vykuřovati Svazek: 4 Strana: 0981
Vykuřovati, vz Vykouřiti.

386865   Vykuřovátko Svazek: 4 Strana: 0981
Vykuřovátko, a, n. = vykuřovadlo. Šm.

386866   Vykusatiti Svazek: 4 Strana: 0981
Vykusatiti, il, cen, ení, vykusacovati, stumpf, schartig machen. — co: nůž. — V. = zohyzditi, verunstalten. — co: řeč, slova. Na Ostrav. Tč.

386867   Výkusek Svazek: 4 Strana: 0981
Výkusek, sku, m., der Ausbiss. Dch. Jsem rád, že mám podlahu spravenou, že ty vý- kusy nejsou (místa hnilobou jako vykousaná). V Kunv. Msk.

386868   Vykusiti Svazek: 4 Strana: 0981
Vykusiti, il, šen, ení, vykušovati = zku- siti co, ausforschen. Rostl. Us. u Chrud. Brv. — co na kom. Vykoušeli to na jeho dětech. Kld. 169. — co kde. Dávný kráľu, povedz, čo u zapredaného vykúšáš národa? Hol. 104.

386869   Vykusovatel Svazek: 4 Strana: 0981
Vykusovatel, e, m., der Nachforscher. Slov. Bern.

386870   Vykusovatelka Svazek: 4 Strana: 0981
Vykusovatelka, y, f., die Ausforscherin. Slov. Bern.

386871   Vykusovati Svazek: 4 Strana: 0981
Vykusovati, vz Vykousati.

386872   Vykuš Svazek: 4 Strana: 0981
Vykuš, e, m. = přístavek, pavlač n. co podobného na hlavním stavení, erkéř (odtud: vikýř), der Erker, Altan, das Vorhäus- chen, Aqu., Bibl. A na střeše věže sto- jiece výkušie (super terris tectum stantes per propugnacula). BO. Jako věže Davidova šíje tvá, která vzdělána jest s výkuší neb s arkéři neb střielnicemi; Jest-li sestra naše zeď, vzdělajme na tu zeď, t. na cierkev z pohanóv, výkuše neb střielnice střiebrné. Hus III. 46., 99.

386873   Vykuš Svazek: 7 Strana: 1073
Vykuš. Cf. Wtr. Obr. I. 224., 237.

386874   Vykúšati Svazek: 4 Strana: 0981
Vykúšati = vyzvídati. — na kom. Vy- kúšáł na něm, kde peníze má. Na Zlínsku. Brt.

386875   Výkuška Svazek: 4 Strana: 0981
Výkuška, y, f. = vikýřní světnička, das Dachzimmer. Rgl.

386876   Vykušovati se Svazek: 7 Strana: 1073
Vykušovati se. Jdi se v-vat na Čeperku (jdi z očí, dej pokoj) U Kr. Hrad. Kšť.

386877   Vykutálenosť Svazek: 8 Strana: 0483
Vykutálenosť, i, f. = šibalství, Schal- kerei. Sterz. II. 789.

386878   Vykutálený Svazek: 4 Strana: 0981
Vykutálený; -en, a, o. V. ptáček = da- reba. U Žamb. Dbv.

386879   Vykutálený Svazek: 7 Strana: 1073
Vykutálený = chytrý. Neud.

386880   Vykutáleti Svazek: 4 Strana: 0981
Vykutáleti, vz Vykotaliti.

386881   Vykutání Svazek: 4 Strana: 0981
Vykutání, n., die Herauswühlung. Bern.

386882   Vykutaný Svazek: 4 Strana: 0981
Vykutaný; -án, a, o, herausgewühlt. Bern.

386883   Vykutaný Svazek: 8 Strana: 0483
Vykutaný. Erteple na polích v-né (vyko- pané). Mor. Nár. list. 1896. č. 224. odp. feuill.

386884   Vykutati Svazek: 4 Strana: 0981
Vykutati = vyhrabati, herausschürfen, aus- wühlen. Šp., Mtl. — co čím odkud. Hře- belcem pečené kobzole z popelu v-ti. Na Ostrav. Tč. Pes co nesežere, vkuce do sypké hliny, a jak má hlad, zas to vykuce před- ními dlapami. Na Ostrav. Tč. Kohútku je- řabý, nekutaj zahrady, vykučeš tulipán. Brt. P. 20. Nasela sem si ešče druhý (rozmarýn), v-ly ho vaše kury. Sš. P. 224. — V. = vy- šťourati, herausbringen, in Erfahrung brin- gen. Ale sa ony to skoro dovedely, kde sú, čo sú? Vykutaly ony, že tam v jednej izbe jeste pľno pekných dievčenic zatvorených. Dbš. Pov. I. 338. Vz Vykutiti.

386885   Vykutí, n Svazek: 4 Strana: 0981
Vykutí, n., das Asschmieden. Bern.

386886   Vykutiti Svazek: 4 Strana: 0981
Vykutiti, il, cen, ení; vykucovati = vy- hrabati, auskutten, auswühlen. — co odkud: uhlíček z popela. Us. — V. = vypátrati, vyhledati, ausspüren. Vz Vykutati. — co. Ale tu veru ani on nič v. nemuohol. Er. Sl. čít. 70. A my tie (veci) vykutíme, čoby kde pod nebom boly. Mt. S. I. 55. Tam ťa (v sudě s peřím) nevykutí. Ib. I. 71.

386887   Vykutiti komu Svazek: 7 Strana: 1073
Vykutiti komu = vyhubovati. V By- stersku. Sn.

386888   Vykutovať něco Svazek: 8 Strana: 0483
Vykutovať něco — vyzpytovati. Phľd. 1896. 292. Cf. Vykutati.

386889   Vykutý Svazek: 4 Strana: 0981
Vykutý; -ut, a, o, vz Vykouti. Mám já kosu vykutú, mám já kosu dobrú. Sš. P. 544. — V. = železem pobitý, mit Eisen be- schlagen. V. fajfka. Na Ostrav. Tč.

386890   Vykůžkovati Svazek: 4 Strana: 0981
Vykůžkovati, ausfeilen.

386891   Výkvak Svazek: 7 Strana: 1073
Výkvak, u, m., Ausspruch (pohrdlivě). Na brusičské v-ky nedáme ani dosť málo. Kos.

386892   Vykvákať koho za Svazek: 7 Strana: 1073
Vykvákať koho za šticu = vykrákati. Slov. Rr. Sb. — co = vyklevetiti. Us.

386893   Vykvákati Svazek: 4 Strana: 0981
Vykvákati, vykvakovati, ausgackern. Ku- ra vykvakuje, když vejce snesla. Us. Tč. Vrána vykvakuje i vykrakuje. Tč. — co. Trvá to dlouho, než on něco vykváká (zdlou- havě poví). Us. Šd. — koho (kvákáním za- puditi, herausquäken). — koho odkud: z domu. Ros.

386894   Vykvapiti Svazek: 4 Strana: 0981
Vykvapiti, il, ení; vykvapovati = na- kvap vyjíti, Herauseilen. — jak kam. Vy- kvapil ne jednou jedním dechem bez úsilí přímo na horu tu. Č.

386895   Vykvářiti Svazek: 4 Strana: 0981
Vykvářiti = promarniti. Na Slov. Bern. — co čím. Jak túžne čekajú mnohodlácú levčata matku, keď hrozný trápí hlad a vyschlé od smadu hrdlo; než tá pres ďa- leký les a pusté hušte sa túlá, neb častou blízké vykvárila háje poľovkou! Hol. 52. Bezbožní Čudové nemalý vykvárili hrozným vlasti podíl ohňom. Ib. 262.

386896   Výkvasek Svazek: 4 Strana: 0981
Výkvasek, sku, m., das Ausgegohrene. Šp.

386897   Vykvasitelný Svazek: 4 Strana: 0981
Vykvasitelný, vergährbar. Šp.

386898   Vykvasiti Svazek: 4 Strana: 0981
Vykvasiti, il, šen, ení, vykvašovati, ver- gähren, aussäuern. Jg., Šp. — abs. Mla- dinka vykvasila. Zpr. arch. IX. 43. co: pivo. Us. — se = vykysati se, ausgähren. aussäuern. Pivo se vykvasilo. Us. Strup se vykvasil. — Již se vykvasili = vyhodovali se. Ros. — se kde. Okurky se v octě a zelňočce vykvašují. Na Ostrav. Tč. — koho odkud. V-li (= vypudili) jsme ho z cha- lupy, chvála Bohu. Na Ostrav. Tč.

386899   Vykvasiti se več Svazek: 7 Strana: 1073
Vykvasiti se več. Když víno v plnou svou krásu se v-sí. Mtc. 1. 63. 22.

386900   Vykvašení Svazek: 4 Strana: 0981
Vykvašení, n., die Vergährung. Šp.

386901   Vykvašenina Svazek: 4 Strana: 0981
Vykvašenina, y, f. = látka vykva¨šená, das Gährungsprodukt.

386902   Vykvašený Svazek: 4 Strana: 0981
Vykvašený; -en, a, o, ausgegohren. V. pivo, chléb. Us. V. látka, vz Vykvašenina. Šp. V. nápoj. Suk. Staré víno v-né má chuť i sílu. Na Mor. Tč.

386903   Vykvésti Svazek: 4 Strana: 0981
Vykvésti, vz Vykvetati.

386904   Výkvět Svazek: 4 Strana: 0981
Výkvět, u, m., die Blüthe. Mus. 1880. 152. Mnich sázavský vynáší jej chválami, podlé nichž byl by musil býti chlouba a v. knížat; Opat Jarloch vychvaluje jej co zlatý v. země české. Ddk. III. 217., IV. 104. Praha po celé naše dějiny nestala se svrchovaným výkvětem vlastního ducha českého. Vlč. Řekové byli v. člověčenstva mimo zjevení boží stojícího; V. moudrosti jejich sice j ž opadal a utuchl; Vyšší nějaký v. křesťanské nauky. Sš. I. 25., 167., II. 191. (Hý. ). V. města, šlechty (elita). Us. Vzdělanosť musí býti v-tem ducha domácího. Vlč.

386905   Výkvět Svazek: 10 Strana: 0499
Výkvět, n, m. V. kožní, Hautblüthe, an- thema; období v-tu zralosti osutiy, stadium maturationis. Ktt.

386906   Vykvetati Svazek: 4 Strana: 0981
Vykvetati, vykvětati, vykvítati, vykvésti, vykvěsti, vykvísti, kvetl, ění; vykvetnouti, vykvitnouti, ul, utí; vykvítati, vykvetovati = květ vypustiti, vydati, aus-, heraus-, empor-, aufblühen, effloresciren. — abs. To krásně vykvítá. Br. Keď vykvitne růža moja. Sl. ps. 229. Vykvitnul jalovec. Sl. ps. 305. Růži vykvitnúť nik nezabráni. Sldk. 7. No, veď ono vykvitne, čo je to! Dbš. Pov. I. 86. — od- kud. Z břidlice kamenečné vykvítá kamenec. Techn. Ze čtení pravda vykvítává. Br. Vy- kvítajú růže z jeho pekných líček. Sl. ps. 30. Píchel on ju, píchel do pravého bočka, z tej rány vykvetla červená růžička. Sš. P. 99. Věřim ti, jak to se vyskytne, že z ja- lovce růže vykvitne. Mor. Tč. — kde. Sůl na povětří vykvítá (rozkládajíc se mění se v květ, v prášek). Pr. Chym. Pod ní (pod hruškou) bílá růže vykvetá. Er. P. 173. Soli sodnaté vykvetají (effloresciren) na freskách a pokrývají je brzo vrstvou neprůhlednou. Zpr. arch. IX. 30. — komu (kde). Vy- kvitla mně bílá růže sedmi ratolestí. Brt. Ps. 157. Líčka, akoby jej dve ružičky boly na tvári vykvitly. Dbš. Pov. I. 298. — jak. Krajnáš vykvitne kvetom novým. Ht. Sl. ml. 230.

386907   Výkvětek Svazek: 4 Strana: 0982
Výkvětek, tku, m. = výkvět, die Blüthe. V-ky = osutina, die Efflorescenz; v. kůže, die Hauteruption. Nz. lk.

386908   Výkvětek Svazek: 8 Strana: 0483
Výkvětek. V-tky v lékařství. Vz Ott. VIII. 393.

386909   Výkvětek Svazek: 10 Strana: 0499
Výkvětek, tku, m. V-tky neštoviční, Pockenefflorescenzen. Ktt.

386910   Vykvětlík Svazek: 4 Strana: 0982
Vykvětlík, u, m. = vyběhlé zelí n. salát, aufgeschossenes Kraut o. Salat. V Krkonš. Kb., Kšť., Lng.

386911   Vykvetlý Svazek: 4 Strana: 0982
Vykvetlý, aufgeblüht. V. květ, Čern., růže. Us. Na každé laňce přijíždí v plesu mládenců půvab vykvetlý. Hlk.

386912   Vykvětlý Svazek: 7 Strana: 1073
Vykvětlý. Z lůna národu v-lý. Šf. III. 374.

386913   Vykvetnouti Svazek: 4 Strana: 0982
Vykvetnouti, vz Vykvetati.

386914   Vykvetovati Svazek: 4 Strana: 0982
Vykvetovati, vz Vykvetati.

386915   Vykvětovati Svazek: 4 Strana: 0982
Vykvětovati, vykvítkovati = květy vysa- diti, beblümen. Ros.

386916   Vykvíceuý Svazek: 4 Strana: 0982
Vykvíceuý; -en, a, o = květovaný, '«>'- 0-efióeic. V. meděnice. Lšk.

386917   Vykvičeti Svazek: 4 Strana: 0982
Vykvičeti, kvič, če (íc), el, ení; vykví- kati, vykviknouti, knul a kl, utí, vykvikovati, aufquicken, ausquicken. Co ty prasata dycky vykvikujú ? Na Ostrav. Tč. — si co: smrť. Ros.

386918   Vykvíleti Svazek: 4 Strana: 0982
Vykvíleti, el, ení, durchs Klagen erhalten, herausklagen. — si co. Us.

386919   Vykvítkovati Svazek: 4 Strana: 0982
Vykvítkovati, vz Vykvětovati.

386920   Vykvitlý Svazek: 4 Strana: 0982
Vykvitlý, aufgeblüht. Bílá růže pěkně schodí, až je vykvitla. Brt. P. 156.

386921   Vykvitnutý Svazek: 4 Strana: 0982
Vykvitnutý; -ut, a, o, aufgeblüht. Květy v-té na jarňom slnku. Dbš. Pov. I. str. IV.

386922   1. Vykvitovati Svazek: 4 Strana: 0982
1. Vykvitovati, ab-, losquittiren. — koho z čeho: z počtu. Us. Hned ji z domu v-li (= vyhnali). Us. Kšť.

386923   2. Vykvitovati Svazek: 4 Strana: 0982
2. Vykvitovati, vykvetovati, aufzublühen pflegen. Us. Tč.

386924   Vykvitovati koho Svazek: 7 Strana: 1073
Vykvitovati koho. Kom. Kor. 175.