389001   Vypletkovat co Svazek: 10 Strana: 0678
Vypletkovat co = vypůjčiti si s úmyslem nevrátiti nic. Vz Brt. Sl.

389002   Vypletl Svazek: 4 Strana: 1037
Vypletl, vypleti (v obec. mluvě vyplejti a vyplíti), pleji, el, et, etí a en, ení, vyplo- vati = pleje vyčistiti, ausjäten, ausrotten, ausgrasen. — abs. Všichni hříchové smr- telní mají býti stavováni, tresktáni a vypleni. 1433. Arch. III. 401. — co: trávu, Us., pro- tivníky, BO., bludy. Pal. Děj. IV. 2. 72. Než ona ho (rozmarýnu) záhonek vypleje, ne jedno sto husarů přejede. Sš. P. 590. Nemiení než jazyk český v. a zahladiti. Arch. III. 211. Záhon prosa v. Arch. V. 556. (Šd. ). V. škodlivé trnie a chamradí. Hus III. 208. Tys to pěkně vyplel (vyvedl)! Us. Tč. — kde. Tak stálo by lépe královstvie i úřad rytierský, kdyby v své zemi a v svých pod- daných hřiechy vypleli. Hus I. 164. — čím: vlastní rukou. — co odkud: kopřivy ze zahrady, Dal. II. 56. Němce ze země. Pulk., Vš. Jir. 5., Dal. Trávu ze pšenice v. Us. Tč. Súsedy ven vyplevemy od nás. Pulk. 13. b. A pak v té mieře než sú z Čech zlé a černé penieze vypleli, stala se jest škoda veliká. Let. 173. Plémě jich od synů člo- věčích vyplel. Boč. — co komu (jak) (= ostře někoho dojímati, dotýkati. Ros. ). Aby to všecko mohl tomu orakulum v oči vypleti. Příd. k Cyr. Trávu kolkolem vinice v. KP. V. 165. Koukol se musí s kořenem v. Prov. Šd.

389003   Vypletý Svazek: 4 Strana: 1037
Vypletý; -et, a, o, ausgejätet.

389004   Výplev Svazek: 4 Strana: 1037
Výplev, u, m. (lépe: výplyv) = výtok, zastr., der Ausfluss. Nej.

389005   Výplevek Svazek: 4 Strana: 1037
Výplevek, vku, m., verworfene Spreu. lik.

389006   Výplevek Svazek: 7 Strana: 1078
Výplevek, vku, m., das Ausgejätete. LObz XIX. 125.

389007   Vypleviti Svazek: 4 Strana: 1037
Vypleviti, il, en, ení; vyplevovati = vy- pleti, ausjäten. — co: obilí, Zlob., neuži- tečné byliny. Us. — co odkud: nešlechetné z židovstva vyplevil. Bel., Jg. — V. = plev sprostiti. V. obilí, zrno. Prk.

389008   Vypliagať Svazek: 7 Strana: 1078
Vypliagať = vybiti. Slov. Rr. Sb., Ssk.

389009   Vyplícniti Svazek: 4 Strana: 1037
Vyplícniti, il, ěn, ění = vyplísniti, aus- schelten. — koho. Us. v jizer. horách. Jg.

389010   Vyplichtiti Svazek: 4 Strana: 1037
Vyplichtiti, il, ěn, ění = plichty dostati, durch gleiche Würfe im Spiele erlangen. — si co. Ros.

389011   Vyplinouti Svazek: 4 Strana: 1037
Vyplinouti, vz Vypliti.

389012   Vyplinouti Svazek: 8 Strana: 0484
Vyplinouti. V-nuli, exspuerunt. Bl. Gr. 348.

389013   Vyplískati Svazek: 4 Strana: 1037
Vyplískati, vz Vypleskati.

389014   Vypľiskłý Svazek: 8 Strana: 0484
Vypľiskłý. V. vejce = dříve času od sle- pice snesené. Brt. D. II. 416. Vz Vypľisknút (3. dod.).

389015   Vyplísknouti Svazek: 10 Strana: 0501
Vyplísknouti. Voda v-kla (vystříkla) Čes. J. XI. 440. Sr. Vypleskati.

389016   Vypľisknút Svazek: 8 Strana: 0484
Vypľisknút vajce = dříve času snésti, které nemá skořepiny, nýbrž jen tlustou blánu na bílku (Jicko). Brt. D. II. 416.

389017   Vypliskyřiti se Svazek: 4 Strana: 1037
Vypliskyřiti se, il, en, ení, sich aus- eutern. Jak se oteklina v-ří, vyteče a zaschne. Na Ostrav. Tč.

389018   Vyplísniti Svazek: 4 Strana: 1037
Vyplísniti, il, ěn, ění = vyhubovati, vy- láti, verwaschen, aushunzen, ausschmähen, ausmachen, ausschelten. Us. Dch. — koho. Us. — komu. Ros.

389019   Vyplísniti. — co odkud. Ze Svazek: 8 Strana: 0484
Vyplísniti. — co odkud. Ze srdce se láska nevyplísní. Slád. Žen. 26.

389020   Vyplíštiti Svazek: 4 Strana: 1037
Vyplíštiti, vz Vypleskati.

389021   Vypliti Svazek: 4 Strana: 1037
Vypliti, pliji, il, it, ití; vyplinouti, v obec. mluvě: vyplivnouti, vnul a vl, ul, ut, utí; vyplivati, vyplivati, vyplivovati = sliny z úst vyhazovati, auespeien, ausspucken, speicheln. — co: slinu, Us., rouhavá slova, D., jed. Kom. — co odkud: slinu z úst Rk. — co, se kam: slinu na někoho v. Jg. Vyplil se na střevíc. Er. P. 384. Nestojí za to, aby se naň vyplil. Us.

389022   Vyplíti Svazek: 4 Strana: 1037
Vyplíti, vz Vypleti.

389023   Vypliti co več Svazek: 7 Strana: 1078
Vypliti co več. Kká. K sl. j. 195.

389024   Vypliti se jak Svazek: 9 Strana: 0385
Vypliti se jak. Vyplil se skrze zuby. Rais. Pot. 7.

389025   Vyplivati Svazek: 4 Strana: 1037
Vyplivati, vz Vypliti.

389026   Výpliveček Svazek: 4 Strana: 1037
Výpliveček, čka, m. = slabý, vyzáblý člověk, ein Speiberl. Dch.

389027   Výplivek Svazek: 4 Strana: 1037
Výplivek, vku, m., der Auswurf (beim Husten), Dch., die Spucke, der Speichel, Geifer. V. krvavý. — V., der Ausfluss, die Folge. Blahý ten v. opisuje sv. Lukáš dá- leji. Sš. Sk. 71.

389028   Výpľivek Svazek: 8 Strana: 0484
Výpľivek, vku, m. = větvička za lístkem vypučelá.

389029   Vyplivnouti Svazek: 4 Strana: 1037
Vyplivnouti, vz Vypliti.

389030   Vyplivovati Svazek: 4 Strana: 1037
Vyplivovati, vz Vypliti. Sych.

389031   Vyplížiti se Svazek: 4 Strana: 1037
Vyplížiti se, hervorschleichen. — od- kud: had z křoví se v-žil. Us. Dch.

389032   Vyplkati Svazek: 4 Strana: 1037
Vyplkati, vyplknouti, knul a kl, ut, utí. — se, seine Nothdurft verrichten. Slepice, hus se vyplkla (řídký kuřinec, husinec vy- pustila). Mor. Šd. — co = z huby vypustiti, vyklevetiti, ausschwatzen, ausplaudern. On vždycky cosi vyplkne, po čem nic není. Mor. Šd. Ty taky všecko vyplkáš. Us. Šd.

389033   Vypľkotati Svazek: 8 Strana: 0484
Vypľkotati, vz Husidřist (3. dod.).

389034   Vyplktati Svazek: 4 Strana: 1037
Vyplktati = vyplkati. — co. Ta plkta- lena už to zase vyplktala (vyklevetila). Mor. Šd.

389035   Výplň Svazek: 4 Strana: 1037
Výplň, ě, f. = ozdoba, která nějakou pro- storu na domě vyplňuje. Us. V. = vyplněné či prohloubené (zapuštěné) části na nábytku, die Füllung. Prk. Vz Výplněk.

389036   Vyplněč Svazek: 4 Strana: 1037
Vyplněč, e, m. = vyplnitel, der Erfüller.

389037   Výplněk Svazek: 4 Strana: 1037
Výplněk, ňku, m. = čím co vyplněno, die Füllung, Fülle, das Ausfüllsel, das Supple- ment. V. podlahy, die Füllung des Fusabo- dens (im Zimmer). Dch. V. klenbový. SP. II. 15. V. sopky. Krok. Římsa s výplňky ve vlysu; prolomené v-ky k vratům. Zpr. arch. XI. 41. V. v knihtiskárně = litý sloupeček bez písmene, tedy kratší, k vyplnění sáze- ného písma, die Ausschliessung. Dch. — V., das Supplement, die Ergänzung zu einem Halbkreise. Nz. Úhel v-ňku (výplňkový), der Supplementswinkel. Nz. Vz Výplň.

389038   Vyplnění Svazek: 4 Strana: 1037
Vyplnění, n., die Füllung. V. jámy ka- mením. Us. Až do v. těch let. Do v. třiceti zlatých. Listy z let 1507., 1576. (Tč. ). Let dánie a v. jest pro lepšie sirotčie; V. králem let sirotkóm. Vš. Jir. 257., 256. — V., die Erfüllung. J. tr. V. slibu, Us., přísahy. Měst. bož.

389039   Vyplněný Svazek: 4 Strana: 1037
Vyplněný; -ěn, a, o, ausgefüllt, erfüllt. Blanket řádně vyplněný. Us. V-ný či skon- čený dvacátý rok života. J. tr. V. život. Jel. — čím. Prostor hmotou v-ný slove tělesem. ZČ. I. — V., erfüllt, V. slib. Us.

389040   Vyplnini Svazek: 4 Strana: 1037
Vyplnini, y, f., das Füllwerk. Šm.

389041   Vyplnitel Svazek: 4 Strana: 1037
Vyplnitel, e, m., der Ausfüller, Erfüller.

389042   Vyplnitelka Svazek: 4 Strana: 1037
Vyplnitelka, y, f., die Ausfüllerin, Er- füllerin. Us.

389043   Vyplnitelný Svazek: 4 Strana: 1037
Vyplnitelný, ausfüllbar, erfüllbar. Ros. V. jáma, slib. Us.

389044   Vyplniti Svazek: 4 Strana: 1037
Vyplniti, vyplň, ně(íc), il, ěn, ění; vy- plňovati = plným učiniti, füllen, aus-, auf- füllen; dokonati, doplniti, vollenden, erfüllen; zadosť učiniti, vykonati, erfüllen, Genüge thun, beobachten, befolgen, vollstrecken; za- platiti = abzahlen. Jg. — co: rozkaz, vůli, žádosť, prosbu něčí, poslední den života vyplniti, V., život, svou službu, Jel., sliby, D., výminku, J. tr., řádek (schliessen, u sa- zečů), Dch., blanket, něčí přání, šat (füt- tern). Us. Ten spis vyplní 5 svazků. Mus. 1880. 171. Vyplniti své slovo, D., příkop, důl, počet něčeho, Us., peníze, dluh = od- vésti, složiti. Pr. měst., Schön. — co komu (čím): hrnec medem, Us., sobě boky, Us., někomu závdavek (složiti). Pr. měst. To mi rozkoš vyplňuje. Jel. V-nili mu (zaplatili) 10 hř.; Což by mu potom mimo spravedlnosť jeho z toho domu vystávalo nedoplaceného, dlužna jest nedostatek toho vystavujícieho dluhu i svým statkem Alšíkovi v. i doplatiti podlé práva. NB. Tč. 29., 38. Tu jest seznal, že jest svój oddíl v-nil Janovi. Půh. II. 491. Jiří Otíkovi z Homole, ačkoli let nemá, léta spravedlivá dal jest a v-nil. Vš. Jir. 258. — co čím. V-il Bůh prázdnosť hmotou. Kom. V. bednu plátnem, šachtu kamením. Us. Co slovy připovíš, to skutkem vyplň. Rb. V. místo cifrou, eine Stelle mit einer Ziffer be- setzen. Nz. To jsú přijali a řekli, že mu ty dvě hřivně těmi penězi již psanými v. chtie. NB. Tč. 29. Vz V. co komu. — co kde: v písmě. Šp. Má jí díl její na statku mo- hovitém vyplněn býti. Pr. měst. — co za co. Kdo peníze za grunt vyplnil se závdav- kem (složil, zaplatil). Pr. měst. — co jak. Ether vyplňuje prostor přetržitě. ZČ. 3. Krá- lovské rozkazy na vlas vyplnil. Dbš. Sl. pov. II. 51. Sto rýnských všechna obec kr. dáti a v. povinni budou a to způsobem tímto. Pam. Val. Meziř. 94. Neželíme toho nijakž, že jsme přání tvá v každém ohledu v-li; Slovy těmi se v-lo, co bylo slíbeno; Aby na miestě otce v-nil slib. Ddk. III. 221., 225., IV. 98. (Tč. ). V. někomu něco podlé vóle. Arch. I. 142., bez ujmy. Chč. 449. — proč. Čehož přirozenie učiniti ne- móž, to moc královská z potřeb sirotčích hodných vyplňuje. Vš. Jir. 255. — kdy. Tehdy po některém času Jiřík s Hampalcem v-li jsú nětco summy tej. NB. Tč. 139. An se hrozba ta nyní při zavržení židův a při- puštění pohanil svrchovaně v-la. Sš. I. 111. — co z čeho. A z toho nám v-nil (zaplatil) 7 zl. NB. Tč. 132.

389045   Vyplniti co Svazek: 7 Strana: 1078
Vyplniti co. Hmota v-ňuje prostor. Mj. 4. — co komu. Má jemu summu svrchu psanou v. (zaplatiti). Arch. IX 359. V-nil mu peníze (zaplatil). Ib. X. 33 — co čím. Myšlénkami si je (prázdné místo) v-ňuje. Kká. — jak. Mnoho sliboval a potom více skutkem vyplnil. Výb. II. 1329.

389046   Výplňka Svazek: 8 Strana: 0484
Výplňka, y, f. Verš ten jest pouhou v-kou. List. fil. 1894. 472.

389047   Výplňkový Svazek: 4 Strana: 1038
Výplňkový, Supplements-. Vz Výplněk.

389048   Výplňok Svazek: 4 Strana: 1038
Výplňok, ňku, m. = výplněk. Na Slov.

389049   Vyplňovací Svazek: 4 Strana: 1038
Vyplňovací forma, der Passer, die Pass- form. Techn. V. trojúhelník, Supplementar- dreieck in der sphärischen Trigonometrie. Nz.

389050   Vyplňování Svazek: 4 Strana: 1038
Vyplňování, n., die Ausfüllung. V. du- tých zubů plombem. Us.

389051   Vyplňovati Svazek: 4 Strana: 1038
Vyplňovati, vz Vyplniti.

389052   Vyplocati Svazek: 4 Strana: 1038
Vyplocati = vypláceti, auszahlen. Na Ostrav. Tč.

389053   Výplod Svazek: 4 Strana: 1038
Výplod, u, výplodek, dku, m. = vy- n. zplození, die Erzeugung. Buď že dvojí po- hlaví k v-du člověka působí. Sš. J. 20. — V. = plod (dle Brs. lépe: plod), das Produkt, Erzeugniss, die Frucht, Kos. Ol. I. 147., Dch., Mš. Ukázka v-du, das Musterprodukt. Šp. V. ducha lidského. Sb. Takováto usta- noveni zdají se býti v-dem politických roz- míšek. Ddk. V. 135. Ona je hrbata a on slepý, jaký v. tito lidé proukáží, bude k po- dívání. Na Ostrav. Tč.

389054   Výplodek Svazek: 4 Strana: 1038
Výplodek, vz Výplod.

389055   Vyploditel Svazek: 4 Strana: 1038
Vyploditel, e, m., der Producent, Er- zeuger. Us. Tč.

389056   Vyploditi Svazek: 4 Strana: 1038
Vyploditi, il, zen, ení, produciren. — co: poctivé potomstvo. L. — se kde. Co se u nás vyplodí, všecko se rozveze. Us. Tč.

389057   Vyploditi co Svazek: 7 Strana: 1078
Vyploditi co Příčiny vyplodí výsledek nutně a samy sebou. Dk. — odkud. Z mo- dravé když vlnky mořské Afroditu v-dil ze pěny Pontos. Osv. VI. 58.

389058   Vyplohnouti Svazek: 4 Strana: 1038
Vyplohnouti, hnul a hl, ut, utí, erzeu- gen (o žížalách, blechách a p. ). — co. Jedna blecha vyplohne jich sto. — se odkud. Z vajíček se vyplohlo na tisíce housenek. Na Ostrav. Tč.

389059   Vyplotiti Svazek: 4 Strana: 1038
Vyplotiti, il, ěn, ění, auszäunen. L.

389060   1. Vyplouti Svazek: 4 Strana: 1038
1. Vyplouti, pluji, ul a oul, utí; vyply- nouti, ul, utí; vyplovati, vyplavati, vyplý- vati (vyplynovati), vyplynouti = vytéci, aus-, herausfliessen, -quellen, hervorquellen; plo- váním se vynésti, vyniknouti, aus-, heraus- schwimmen. Jg. — abs. Odkudž všecky pokuty a neštěstí vyplývají. Br. Kočí vy- ploul. V. — odkud. Z kteréž studnice vy- plývá blahoslavený život, V. Z huby hovadu slina vyplynuje. Ja. Střeva z něho vyply- nula. Háj. V. z přístavu. Ryby z vrše ne- mohou v. Us. Těší se z toho, co z jejich úsilí dobrého pro říši Páně vyplývalo. Sš. II. 158. (Hý. ). Neb bychom tak vypluli z ne- snází a hriechu přísahy křivé. Hus I. 95. Z téhož pramene vyplývá i to, že... Bl. Načež vedli jej a druhy jeho na staroměst- skou radnici a zmučili ho tam nemilosrdně tak, až z něho střeva prý vyplynula. Pal. Děj. III. 3. 257. Víno z mirrou přijaté žíly otvírá, aby z nich krev vyplynula. BR. II. 129. a. To z vody vyplynulo. Us. Jiný vy- plynul z tapání zdráv jsa. Jel. Enc. 44. Z toho vyplývá (plyne), že... Us. Všeteč- nosť z povahy vyplývá. Mus. 1880. 479. Z toho přirozeně vyplývá, že... Us. Práce ony nemusely právě vyplývati z událostí vypravovaných; Jestliže tato jeho snaha z ryzího vyplynula úmyslu: Vyplývá z toho, že Pelhřim v únoru byl ještě na živě; Z těchto psaní vyplývá nade vší pochybnosť, že... Ddk. III. 166., IV. 13., 49., 130. Z čí- tání mnozí užitkové přicházejí a vyplývají. Ler. Z toho vyplývá, že... Ros. Ze všeho toho vyplývá, lépe: ze všeho toho vychází, jde na jevo, Šb., Š. a Ž.; ale špatné to není, vz předcházející příklady. — kam. A moře nad ně vyplynulo. Ms. Mand. Požehnání hojně vyplývalo naň. Hlas. Dříví vyploulo na zem. D. — na čem, v čem: na lodi, v lodí. Us. — odkud kam s kým kdy. Od břehu pevniny k ostrovu, proti loďstvu nepřátelskému; s čím: s vojskem, s děly v. Us. Rozmrzelý dne 8. září vyplul se svými z Ptolomaidy zpátky do Konstantinopole. Ddk. III. 172. — komu. Už vyplynul čas jeho původci. Koll. I. 294. — čím = oplý- vati: masem. U Žamb. Dbv. — jak. Vy- plývá samo sebou, že... Ddk. IV. 115.

389061   2. Vyplouti Svazek: 4 Strana: 1038
2. Vyplouti, vypluvnouti = vyplivnouti, herausspucken. Na Ostrav. Tč. Vz Vypliti.

389062   Vyplouti proti komu Svazek: 7 Strana: 1078
Vyplouti proti komu J. Lpř

389063   Vyploužiti se kam Svazek: 10 Strana: 0501
Vyploužiti se kam. Principál v-žil se do svého. Rais. Vlast. 20.

389064   Vyplození Svazek: 4 Strana: 1038
Vyplození, n., die Erzeugung, Zeugung. Buďme následovníci boží, abychom jeho jsúc následovníci měli vóli k v. synóv v dobrých skutciech viece než synóv tělestných. Hus I. 153.

389065   Vyplsat na strom Svazek: 10 Strana: 0678
Vyplsat na strom = vylézti. Brt. Sl.

389066   Vyplsniti Svazek: 4 Strana: 1038
Vyplsniti, vyplstniti, il, ěn, ění = plsť vybrati. Us. Vz Plsniti.

389067   Vyplstiti Svazek: 4 Strana: 1038
Vyplstiti, il, štěn, ění = plstí vyplniti, mit Filz (Haaren, Fett) ausfüllen. Sal. L 19.

389068   Vypltati Svazek: 4 Strana: 1038
Vypltati říká se o kameni. Hodíš-li ploský kámen na plochu vody, on plce, plce, až na druhou stranu vyplce, von der Ober- fläche sich hinüberschwingen. Na Ostrav. Tč. Tedy = sjeti, sklouznouti po čem. Prk.

389069   Vypluhaviti se Svazek: 4 Strana: 1039
Vypluhaviti se = vysrati se, seine Noth- durft verrichten. Na Slov.

389070   Vypluji Svazek: 4 Strana: 1039
Vypluji, vz Vyplouti.

389071   Vyplukati Svazek: 4 Strana: 1039
Vyplukati = vypláchati, ausspülen, aus- schweifen. — co kde: prádlo na potoce. Na Ostrav. Tč.

389072   Vyplundrovati Svazek: 4 Strana: 1039
Vyplundrovati, z něm. ausplündern = vybrati, vyloupiti, vydrancovati. V.

389073   Vypluskaný Svazek: 8 Strana: 0484
Vypluskaný. V. plátno. Slov. NZ.III. 401.

389074   Vypluskati Svazek: 4 Strana: 1039
Vypluskati = vypleskati. Na Ostrav. Tč. — V., nass, kothig machen. — co: déšť cestu vypluskal. Ib. Tč. — se = vypršeti se, sich ausregnen. Už se v-lo. Ib. Tč.

389075   Vypluštiti Svazek: 4 Strana: 1039
Vypluštiti = vypleštiti, herausspritzen. Na Ostrav. Tč.

389076   Vyplut Svazek: 8 Strana: 0484
Vyplut. Otravou s' ma von vyplula (z těla dítě vyhnala). Phľd. 1896. 611.

389077   Vypľuti Svazek: 4 Strana: 1039
Vypľuti = vypliti. — kam. Vypľul na zem. Na již. Mor. Šd. Kdybys mi dušu na dlaň vyplul, tož ti nevěřím. Na mor. Val. Vck.

389078   Vyplutí Svazek: 7 Strana: 1078
Vyplutí, n., das Herausschiffen. Lpř.

389079   Vyplutý Svazek: 4 Strana: 1039
Vyplutý; -ut, a, o = vyplitý, ausgespuckt. Na již. Mor. Šd.

389080   Výpluvek Svazek: 4 Strana: 1039
Výpluvek, vku, m. = výplivek. Na Slov. Bern.

389081   Vypluvnúť Svazek: 4 Strana: 1039
Vypluvnúť = vyplivnouti. U Opav. Klš. Na Ostrav. Tč.

389082   Vyplúzniti Svazek: 4 Strana: 1039
Vyplúzniti, il, ěn, ění = vypleskati, aus- plaudern. Na Slov. Bern.

389083   Vyplužiti Svazek: 4 Strana: 1039
Vyplužiti, il, en, ení, vyplužovati, mit dem Pflug ziehen. —co kde: brázdu okolo role v., aby voda odtékala. Na Ostrav. Tč.

389084   Vyplvati Svazek: 4 Strana: 1039
Vyplvati = vyplyvati. Bern.

389085   Výplyn Svazek: 4 Strana: 1039
Výplyn, u, m. = výron, emanace, výsledek, das Resultat, der Ausfluss. Česká hudba jest výplynem bohatosti původního hudeb- ního nadání, jemné... Pcht. Vz Vyplynutí. Výron.

389086   Výplynek Svazek: 4 Strana: 1039
Výplynek, nku, m. = výplyn. Um. les. Veškera vaše horlivosť náboženská jest v. sobectví a pýchy; Nevěra jejich jest přiro- zený v. povahy jejich zlé a převráceného jejich směru; Soud je v. mysli; Hněvem se rozumí metonymicky či přejmenovaně v. hněvu: pokuta, trest. Sš. J. 95., I. 163., II. 242. (Hý. ).

389087   Vyplynouti Svazek: 4 Strana: 1039
Vyplynouti, vz Vyplouti.

389088   Vyplynouti Svazek: 8 Strana: 0484
Vyplynouti, enatare. Bl. Gr. 348. Cf. Vy- plinouti.

389089   Vyplynutí Svazek: 4 Strana: 1039
Vyplynutí, n. = výplyn. V. z jasnosti všemohúcieho (emanatio). BO. — V., der Verlauf. Nová osada po v. umluvené doby připadla zase původnímu majiteli půdy. Ddk. IV. 139.

389090   Vyplysknouti Svazek: 4 Strana: 1039
Vyplysknouti, vz Vypleskati.

389091   Vyplyti Svazek: 4 Strana: 1039
Vyplyti. — se komu. Sochor se jim vyplyl (= vysmekl). U Rychn.

389092   Výplyv Svazek: 4 Strana: 1039
Výplyv, u, m. = vyplynutí, der Ausfluss. Hlas.

389093   Výplyv Svazek: 8 Strana: 0484
Výplyv, u, m. = co vyplývá, následek. Kal. S. 201.

389094   Výplyv Svazek: 10 Strana: 0501
Výplyv, u, m. Bylo to v-vem sebeobrany (výplodem, výsledkem). Slov. Sbor. čes. 21.

389095   Vyplývání Svazek: 4 Strana: 1039
Vyplývání, n., der Ausfluss. V. (tok) se- mene. BO.

389096   Vyplývati Svazek: 4 Strana: 1039
Vyplývati, vz Vyplouti.

389097   Vyplývavý Svazek: 4 Strana: 1039
Vyplývavý, ausfliessend. V. símě. Bhm. Lev. 15.

389098   Výplyvek Svazek: 4 Strana: 1039
Výplyvek, vku, m. = vyplynutí. V. z moci. Bdl.

389099   Vyplznouti Svazek: 4 Strana: 1039
Vyplznouti, znul a zl, utí = vyklouznouti, herausschlüpfen. — komu odkud. Had tobě z ruky vyplzl. Jel. — od koho jak. Milo- vánie nemóž býti vymučeno, než v. móže ot milujícího slzami. Sen. ms. — V, na Slov. = vypelíchati, oblyseti, aushaaren. Plk.

389100   Vyplznouti Svazek: 7 Strana: 1078
Vyplznouti. Z té flašky jedovatý had v-zl (al. vyplynul). Pass. (Mus. 1832. 519.).

389101   Vyplznutý Svazek: 8 Strana: 0484
Vyplznutý = vypelíchaný. V. mentieka. Sbor. slov. I. 34. Cf. Vyplznouti.

389102   Vypnouti Svazek: 4 Strana: 1039
Vypnouti, ul, ut, utí; vypíti, vypiati, vypjati, pial, piat, pětí; vypínati = vytá- hnouti, vymrštiti, herausspannen, herausrek- ken, ausdehnen, ausspannen, aussprechen; vyvýšiti, erhöhen, stolz machen; rozpnouti, vyníti ze zapěti, losmachen, aufschnallen, aufgürten, aufthun, losknöpten; se = vystá- vati, strměti, hervorstehen; natáhnouti se do výše, sich ausstrecken, sich aufbäumen, sich auf-, überheben; pyšniti se, grossthun, stol- ziren, sich spreizen, pochen, sich blähen; rozvázati, rozepnouti se, aufgehen, sich auf- knöpfen. Jg. — co: prsty, lodní plachty, krk (vytáhnouti), Us., koně (vypřáhnouti), Bern., plech (plech pily z rámu vyníti). Vys. Bradu vypínati, den Bart hoch tragen. Us. Dch. V. pilku, die Säge ausspannen. Šp. V. spojku, das Band. ZČ. 1. 29. Byla panenka čistá, měla lokniček tři sta, vyšla na půdu, vypla holú ďúru. (Hádanka: Slepice). Ve Slez. Šd. Přelož mne, kam ruky vypínám; Strom zelený široké ne hned ratolesti vy- píná. Koll. I. 136., 406. Potom hlavu vypjav obraz luzný zočil; On naslouchaje vypjal čelo. Kká. Td. 78., 156. Vypni prsa! Us. Šd. — co odkud: ze zbroje (rozpíti). Háj. Vypni z jarma šíji. Čch. Mch. 108. Z okna vypjav hlavu. Kká. Td. 122. V. z přezky, ausschnallen. Šp. — se kam (nad co, nač, do čeho, k čemu, proti čemu proč). V. se na zeď, die Mauer erglimmen. Dch. Věže do výše závratné se vypnou. SP. II. 19. Duch pravdy nad oheň a hrůzu čelo vypjal k nebesům. Čch. Bs. 34. V. na někoho řiť. Us. Tč. Zlý a pyšný bude vždy proti tobě pysky své vypínat. Mor. Tč. Nevypínej srdce tvého nad jiných. Mor. Tč. Jenom ruce k nebi vypínala. Koll. I. 395. Z pýchy nad nikoho nevypínaj hlavy. Mor. Tč. Len vysoko nad zemi se vypial. Koubl. hosp. V. se nad jiné; nad poddané pýchou se v. V. Nad rovné síla jej vypnula. Ráj. Měšcem musí notně hnouti, kdo žádá na důstojnosť se v. Prov. — co, se kde (kdy). Jež (budova) v té zemi po válečných šumech vypjala se na kacířství rumech. Čch. Mch. 12. Tak v-ná svůj zobec jeřáb na číhání. Kká. Td. 62. Na nejvyšších vrchoch vypínajú sa pekné kostoly. Lipa 259. Dům letní na výšině krásně se vypína. Tč. exc. My se nestavili, až kdy v rudém stínu z lesů vypnula se věž v Králově Týnu. Tč. exc. Když r. 1055. Němci při dvoře Spytihněva II. v Praze příliš se vypínali, byli ze země vypuzeni. Ddk. IV. 191. — co, se jak. Vypni důmysl svůj na nej- výše. Čch. Bs. 139. Něco výše vypnouti. Us. Vypněte se rychle (v tělocviku)! Us. Na špičky se vypni. Hdk. C. 106. Vypnouti se pyšně a nadutě. Vod. Hrdě se v-ná, er hat einen Ladstock o. ein Lineal im Leibe. Dch. Srdce do pýchy v-ti žádnému nesluší. Mor. Tč. Nad slušnosž se v. Pal. Děj. IV. 1. 359. Dlouhá sakovina vypne se z předu obloukem a ku chobotu obloučkem. NA. IV. 121. — se čím (kam). Štěstím, bohactvím, penězi, přátely se v. D. Touto vítěznou bitvou vypjali se Maďaři na chlum nejvyšší moci. MP. Zrůstem těla příliš časně vypnul se byl do výše. Pal. V. 2. 351. — se, sich strecken o. dehnen, sich emporstrecken, sich auf die Fusspitzen stellen, sich steifen, gross thun, sieh patzig machen, sich in die Brust schlagen, Dch., chváliti se, sich loben. Mtl. Ten se vypíná (vysoko se vynáší, vysoko si vede, s vysoka jde, vysoko se nese. Ht. Brs. 289. ). Jg. Kůň se vypíná (natahuje do výše). Us. Nesluší se přílišně v-ti. V. Ten se v-ná a za ňadry mu vši na vardu hrají. D. Jižně od Štramberka v-ná se vrch vá- pencový. Ddk. V. 227. Chce druhého učiť, len aby vypínať sa mohol. Ruttkay 51. Hlou- posť bývá příčina, že se mnohý vypíná. Kamr. Ta pak šelma vystupovala, že se po- maličku nepatrně vypínala a rostla. BR. II. 870. a.

389103   Vypnouti se odkud Svazek: 7 Strana: 1078
Vypnouti se odkud: ze sedla Orl. III. 5. — se proti komu. Drze vypjali se proti mocnosti Čch. Dg. 695. — se kde. Celý keřík vedle cesty se v-na. Sá. Po krajích v-nají se horstva. J. Lpř.

389104   Vypnulina Svazek: 4 Strana: 1040
Vypnulina, y, f. = vyvýšenina, die He- bung, das Relief. Stč. Zmp. 469.

389105   Vypnulý Svazek: 10 Strana: 0501
Vypnulý hřbet hory. Stan. III. 186.

389106   Vypnutí Svazek: 4 Strana: 1040
Vypnutí, n. = vypětí, die Hebung, Uiber- ragung. V. jedné hory nad druhou. Stč. Zmp. 4G0. Největší v. povrchu zemského. Stč. Zmp. 747.

389107   Vypnutý Svazek: 4 Strana: 1040
Vypnutý; -ut, a, o = vypiatý, gehoben, stramm. Dch. V. prsa.

389108   Vypnutý kde čím Svazek: 7 Strana: 1078
Vypnutý kde čím. Duha jest oblouk sedmibarevný v mraku na obzoru přírodou v-tý. Jd.

389109   Vypobídati Svazek: 4 Strana: 1040
Vypobídati = vypobízeti. Vz Vypobíd- nouti.

389110   Vypobídka Svazek: 4 Strana: 1040
Vypobídka, y, f. = vypobídnutí, die Auf-, Herausforderung. Ros.

389111   Vypobídnouti Svazek: 4 Strana: 1040
Vypobídnouti, dnul a dl, ut, utí; vypo- bídati, vypobízeti, durch Bitten herausfor- dern, drängen, nöthigen. — Plk. — koho k čemu. BR. II. 42. b., Květy. 1869. m. Někoho k práci vypobízati. Na Ostrav. Tč.

389112   Vypobídnouti koho k čemu Svazek: 9 Strana: 0385
Vypobídnouti koho k čemu. Pány s obecným lidem vypobízejí (k válkám). Arch. XVI. 38.

389113   Vypocení Svazek: 4 Strana: 1040
Vypocení, n., die Ausschwitzung, exsu- datio. V. krve, die Blutausschwitzung. Nz. lk.

389114   Vypocenina Svazek: 4 Strana: 1040
Vypocenina, y, f. = látka vypocená.

389115   Vypocený Svazek: 4 Strana: 1040
Vypocený; -en, a, o, ausgeschwitzt. V. kůže, geschwitzte Felle. Šp.

389116   Vypocinovati Svazek: 4 Strana: 1040
Vypocinovati (lépe: pocinovati, vycino- vati, Jg. ), verzinnen. Rostl. III. b. 211.

389117   Výpočet Svazek: 4 Strana: 1040
Výpočet, čtu, m., die Berechnung, Kal- kulation. Us. Dch.

389118   Výpočet Svazek: 10 Strana: 0501
Výpočet, čtu, m. V. pojišťovací. Nár. list. 1904. 17. 17.

389119   Výpočetní Svazek: 10 Strana: 0501
Výpočetní podklad. Nár. list. 1901 31. 17.

389120   Vypočinek Svazek: 4 Strana: 1040
Vypočinek, nku, m. = odpočinek. Na Slov. Bern., Hol. 112.

389121   Vypočinouti Svazek: 4 Strana: 1040
Vypočinouti, vypočívati si = odpoči- nouti si, rasten, ausruhen. Mor. Šd. Najedz sa, napi sa, ulož sa a vypočiň si. Dbš. Sl. pov. V. 14. — kde. Ale za morom chcel si už v. lb. VII. 86. I myslela, než vystre noc svoje krýdla, že u cie"la budú, kde vy- počiná u cudzieho ľudu. Phld. III. 1. 52.

389122   Vypočinutí Svazek: 4 Strana: 1040
Vypočinutí, n., das Ausruhen, Ausrasten. Bern.

389123   Vypočinutý Svazek: 4 Strana: 1040
Vypočinutý, ausgeruht, ausgerastet. Mor. Šd.

389124   Vypočísti Svazek: 4 Strana: 1040
Vypočísti, počtu, počti, četl, čten, čtení; vypočítati, vypočítávati = rozčísti, vyčísti, sčísti, aus-, her-, vorrechnen, her-, zu-, auf-, vorzählen, überschlagen; počítaje najíti, aus- zählen, berechnen. — abs. Vlídnosť ta byla aspoň vypočtená, ne-li zbytečná. Ddk. II. 329. — co: rok a den příběhu v. (počítaje najíti). Us. — co komu (jak): peníze, Us., výlohy, výdeje. D. Všechno až na peníz mu to vypočítal (rozpočetl). Ros. V. někomu jeho hříchy. Us. Dch. V. někomu něco na prstech. D. — koho, se z čeho (tak ně- komu něco počítati, aby nic dlužen nezůstal). On ho (se) ze všeho v-tal. Ros. — co odkud. Z toho příkladu může se příbližně v-tati náklad výpravy jediného křižáka. Ddk. IV. 99. — jak: po drobnu, Rk., dle průměru, dle jistého pravidla. Us. Jak opatrně vy- počtena byla politika jeho na venek, svědčí spojení jeho s Uhry. Ddk. V. 352. — co kde. A sú u nás doma takoví hvězdáři, co vypočítajú hvězdičky na nebi. Sš. P. 692.

389125   Vypočísti koho z čeho Svazek: 9 Strana: 0385
Vypočísti koho z čeho. Ze všeho nás vypočítal. Har. II. 19.

389126   Vypočítaný Svazek: 7 Strana: 1078
Vypočítaný, ausge-, berechnet.

389127   Vypočítaný Svazek: 10 Strana: 0501
Vypočítaný. Slova dobře v-ná (dobře namířená, uvážená). Mš.

389128   Vypočítatel Svazek: 4 Strana: 1040
Vypočítatel, vypočitatel, e, m., der Be-- rechner.

389129   Vypočítatelka Svazek: 4 Strana: 1040
Vypočítatelka, vypočitatelka, y, f., die Berechnerin.

389130   Vypočítatelný Svazek: 4 Strana: 1040
Vypočítatelný, vypočitatelný, berechen- bar, zählbar.

389131   Vypočítati Svazek: 4 Strana: 1040
Vypočítati, vz Vypočísti.

389132   Vypočítávač Svazek: 4 Strana: 1040
Vypočítávač, e, m., der Ausrechner. Rk.

389133   Vypočítávání, n Svazek: 4 Strana: 1040
Vypočítávání, n., das Ausrechnen, die Berechnung. Us. P. povrchu obsahu těles, úroků. Us.

389134   Vypočítavě Svazek: 10 Strana: 0501
Vypočítavě něco činiti. Kká. Sion II. 139.

389135   Vypočítávka Svazek: 4 Strana: 1040
Vypočítávka, y, f. = vypočítávání, vy- losování přede hrou, než děti počnou hráti. Šd.

389136   Vypočítavý Svazek: 4 Strana: 1040
Vypočítavý, berechnend. Dobře v. Dch., Tč. V. rozum; V. král český příliš jasně předvídal konec celého boje. Ddk. V. 48., 184. (Tč. ).

389137   Vypočívati Svazek: 4 Strana: 1040
Vypočívati, ausruhen. Na Slov. Vz Vy- počinouti. Cestou prídu na krásnu lúku, kde ona vypočíva. Dbš. Sl. pov. IV. 78. — kde. Zabil muža na brehu, čo pod hustou vy- počíval z náhody jalšou. Hol. 30., 133., 137. A k sebe též povolaj mňa, a z toľkých vydri bolestí, v jedném dopraj vypočívať kopci se synkom; Na štítoch v hlbokej vypočí- valo drimote vojsko. Hol. 133., 137. (Šd. ).

389138   Vypočkati Svazek: 4 Strana: 1040
Vypočkati, ein wenig warten. Vypočkej trochu, až přijde. Na Ostrav. Tč.

389139   Vypočtáriti Svazek: 4 Strana: 1040
Vypočtáriti, il, ení, aufhören ein Post- meister zu sein. Na Slov.

389140   Výpočtář Svazek: 4 Strana: 1040
Výpočtář, e, m. = kdo činí výpočet, der Aus-, Berechner. — V. = kniha k výpočtům pomocná. Us. Dch.

389141   Vypočtení Svazek: 4 Strana: 1040
Vypočtení, n., die Ausrechnung. Vz Vy- počísti. V. náhrady. Us.

389142   Vypočtený Svazek: 4 Strana: 1040
Vypočtený; -en, a, o, berechnet. V. sou- čet. Šim. 14.

389143   Vypočtování Svazek: 4 Strana: 1040
Vypočtování, n. = vypočítávání. Lipa. 13.

389144   Vypočtovati Svazek: 4 Strana: 1040
Vypočtovati = vypočítávati, ausrechnen. Na Slov.

389145   Vypočtovati Svazek: 7 Strana: 1078
Vypočtovati = vypočítati. To se nedá v. Pal Rdh. I. 389.

389146   Vypočtu Svazek: 4 Strana: 1040
Vypočtu, vz Vypočísti.

389147   Vypočuť Svazek: 4 Strana: 1040
Vypočuť, vypočúvať = vyslechnouti, vy- poslouchati, hören. Na Slov. Přišli vypočuť, co povie cisár. Sl. let. V. 178. — co. Starec si to všetko pozapisoval a pútnik to všetko vypočúval (vyslechl). Dbš. Sl. pov. I. 191. Ako to náš Šuhaj vypočúval, zabral sa do mesta. Ib. I. 145. — kde. V každej veci pri dome aj žemne slovo vypočúvať ná- dobno. Lipa, 193. (Šd., Tč. ).

389148   Vypočúť koho Svazek: 8 Strana: 0484
Vypočúť koho = vyslyšeti. Phľd. 1895. 388. Vypočúval nás trpezlive. Phľd. XII. 396.

389149   Vypočutie Svazek: 10 Strana: 0501
Vypočutie, n. = výslech. V. svedkov. Slov. Czam. Slov. 169.

389150   Vypočúvati Svazek: 4 Strana: 1040
Vypočúvati, vz Vypočuť.

389151   Vypodávati Svazek: 4 Strana: 1040
Vypodávati, ganz reichen. — co. Po- dával seno na vidlech na hůru, až všecko vypodával. Na Ostrav. Tč.

389152   Vypodděnkovati koho Svazek: 10 Strana: 0501
Vypodděnkovati koho. Čes. 1. XI. 187. Sr. Podděnek.

389153   Vypodívati se čemu Svazek: 4 Strana: 1040
Vypodívati se čemu, sich gehörig an- schauen. Člověk se týmu musí v., jak to pěkně dělá. Dost sem se mu vypodíval. Na Ostrav. Tč.

389154   Vypodkládati Svazek: 4 Strana: 1040
Vypodkládati, vz Vypodložiti.

389155   Vypodkovaný Svazek: 4 Strana: 1040
Vypodkovaný, geschildet, V. koroptve, když mají kohoutkové podkovu na prsou. Šp.

389156   Vypodlažiti Svazek: 4 Strana: 1041
Vypodlažiti, il, en, ení, vypodlažovati, dielen (das Zimmer). Šm.

389157   Vypodložiti Svazek: 4 Strana: 1041
Vypodložiti, il, en, ení; vypodkládati = podložiti, unterlegen. — co čím: jamu sla- mou, Puch., troubel plstí. Khl. 41.

389158   Výpodoba Svazek: 7 Strana: 1078
Výpodoba, y, f. = vypodobení. Vch. Ar. 7., Pl. II. 459

389159   Vypodobení Svazek: 4 Strana: 1041
Vypodobení, n., vz Vypodobnění.

389160   Vypodobený Svazek: 4 Strana: 1041
Vypodobený, vz Vypodobněný.

389161   Vypodobitelný Svazek: 7 Strana: 1078
Vypodobitelný, darstellbar. Tš.

389162   Vypodobiti Svazek: 4 Strana: 1041
Vypodobiti, il, en, ení; vypodobniti, il, en, ění; vypodobovati, vypodobňovati = vy- malovati, vyobraziti, vytvořiti, abbilden, dar- stellen, abformen, vorbilden. — co: něčí ruku. Záv. Nemohu si to v. (= vyložiti), jak tam přišel. Na Ostrav. Tč. — koho čím: barvami.

389163   Vypodobizniti Svazek: 4 Strana: 1041
Vypodobizniti, il, ěn, ění, bildlich dar- stellen. — koho. Us.

389164   Vypodobnění Svazek: 4 Strana: 1041
Vypodobnění, n., die Wiedergabe durch Darstellung, die Ab-, Vorbildung, der Abriss.

389165   Vypodobněný Svazek: 4 Strana: 1041
Vypodobněný; -ěn, a, o, bildlich darge- stellt, ab-, vorgebildet. Po levé straně jest hrob a na něm muž z alabastru v-ný. Bes. ml.

389166   Vypodobniti Svazek: 4 Strana: 1041
Vypodobniti, il, ěn, ění, vypodobňovati, bildlich darstellen. — co jak. Ve zvláštním potahu k lidu israelskému vypodobňoval oheň přítomnosť boží v lidu tom. Sš. Sk. 83. — co kde. Kněží jsou obrazitelé, ma- jíce obraz Kristův vypodobniti v dušech lidí. Sš. Sk. 238. (Hý. ).

389167   Vypodobovatel Svazek: 7 Strana: 1078
Vypodobovatel, e, m., Darsteller, m. Dk.

389168   Vypodsévaný, vypodsívaný Svazek: 4 Strana: 1041
Vypodsévaný, vypodsívaný, ausge- siebt. V. tvořítko, ausgesiebte Form. Sp.

389169   Vypodsévati Svazek: 4 Strana: 1041
Vypodsévati, vypodsívati = celé podsí- vati, aussieben, durchsieben. — co odkud: prach ze žita. Ros. — co čím: tvořítko pískem (u cihlářů). Us. Úhrabky úhrabečnicí v. S. N. V. 378.

389170   Vypohlavčiti Svazek: 4 Strana: 1041
Vypohlavčiti, il, en, ení = vypohlavko- vati. Na mor. Val. Vck.

389171   Vypohlavkovati Svazek: 4 Strana: 1041
Vypohlavkovati, abohrfeigen. — koho. Ros. — komu. Sic se musím hned oběsiť, nebo si alespoň v. Tyl.

389172   Vypohoditi Svazek: 4 Strana: 1041
Vypohoditi, il, ěn, ění, auf-, ausheitern. — co. V-dí opět nebe tvář svou. Ráj 938. — se, sich ausheitern. Čekáme, ažby se zase vypohodilo (vyjasnilo); Snad se nám už len vypohodí. Ve Slez. Šd.

389173   Vypohoditi Svazek: 7 Strana: 1078
Vypohoditi. Konečně se v-lo slunečním dnem jarním. Kos

389174   Vypohoniti Svazek: 4 Strana: 1041
Vypohoniti, il, ěn, ění = půhonem do- stati, právem dobyti, erprocessiren. — co na kom. Na bratru její Ondřejovi v-nil Hanzl Ertl 30 hř.; Zboží, ježto v-la na na- šem otci a na nás; To zboží sirotek, číž bylo, na mně v-nil a právem dobyl; Doptav se Mikulových peněz i v-nil je na Jindřichu. Půh. 1. 229., 292., II. 405.

389175   Vypochlebiti Svazek: 4 Strana: 1041
Vypochlebiti, il, en, ení, vypochlebovati = pochlebováním dostati, erschmeicheln. Št. — si co: šaty. Ros.

389176   Vypochlebiti Svazek: 7 Strana: 1079
Vypochlebiti něco proti pravdě. Št. Kn. š. 54.

389177   Vypochopiti Svazek: 4 Strana: 1041
Vypochopiti, il, en, ení, vypochopovati, begreifen. — co. Us. Tč.

389178   Vypôjčati Svazek: 4 Strana: 1041
Vypôjčati = vypůjčiti. Na Slov.

389179   Vypojičiti Svazek: 4 Strana: 1041
Vypojičiti, il, en, ení = půjčiti, aus-, wegleihen, zastr.

389180   Vypojímati se Svazek: 4 Strana: 1041
Vypojímati se = pojímáním se zhubnouti, sieh durch Begatten abmergeln (vom Flügel- vieh). Us.

389181   Vypojiti Svazek: 4 Strana: 1041
Vypojiti, il, en, ení = pojením vy potře- bovati, austränken. — co: dva škopky (vody). Puch. — V., ausschenken. V. mnoho piva. Us. (Mark).

389182   Vypojiti Svazek: 10 Strana: 0501
Vypojiti = vyšenkovati. Bez nich (kost- kářů) by (hostinští) vina a piva nevypojili. Chč. S. II. 178a. V. = vypřáhnouti. V. koně. Jrsk. XXVIII. 1. 198.

389183   Vypojmouti Svazek: 4 Strana: 1041
Vypojmouti koně (vypojiti) = uzdu koni sundati. Vypojmi koně a dej mu žráti. Us. u Kr. Hradce. Kšť.

389184   Výpojný Svazek: 7 Strana: 1079
Výpojný, trinkbar. V. pivo. 16. stoí. Wtr. Obr. II. 317.

389185   Vypoklonkovati koho Svazek: 8 Strana: 0484
Vypoklonkovati koho = poklonami ven doprovoditi. Světz. 1894. 315. b.

389186   Vypoklonkovati koho, Jem Svazek: 4 Strana: 1041
Vypoklonkovati koho, Jem. herauskom- plimentiren. Šm.

389187   Vypokojení Svazek: 7 Strana: 1079
Vypokojení, n., Befriedigung, f. N Hlsk. I. 251.

389188   Vypokojiti Svazek: 4 Strana: 1041
Vypokojiti, il, en, ení = spokojiti, zu- frieden stellen, bezahlen, befriedigen. Jsi už vypokojen (vypořádán, zaplacen)? Us. u Žam- berka. — koho čím: hotovými penězi (za- platiti). Ros. — se s kým. Už to trvá půl roku a ještě se se mnou nevypokojil (nevy- rovnal). U Rychn. Čsk. — se kde. Kdo se nevypokojí v obci, u soudu je to dražší. U Rychn. a Žamb.

389189   Vypokutovati Svazek: 4 Strana: 1041
Vypokutovati = pokutou vymoci, durch Geldstrafe erlangen. Jg. — co na kom. Us. — V., abbüssen. — co: svůj trest. Na Ostrav. Tč.

389190   Vypoledniti Svazek: 4 Strana: 1041
Vypoledniti, il, ěn, ění. V-dněné slunce, zur Mittagshöhe emporgerückt. Ráj I. 233.

389191   Vypolerovati Svazek: 4 Strana: 1041
Vypolerovati, z něm. auspolieren — vyhladiti.

389192   Vypoličkovati Svazek: 4 Strana: 1041
Vypoličkovati, abohrfeigen. — koho proč: pro neposlušnosť. Us.

389193   Vypoliť Svazek: 4 Strana: 1041
Vypoliť = vypáliti, ausbrennen. — odkud: z pušky, abfeuern. Na Ostrav. Tč.

389194   Vypoľovati Svazek: 4 Strana: 1041
Vypoľovati = uloviti, erjagen. Pôjdeme na poluvanie, vypoľujeme zvieratko, v šest- nástom roku dievčatko. Sl. ps. 373., Sl. spv. III 81.

389195   Vypolštářiti Svazek: 7 Strana: 1079
Vypolštářiti, auspolstern V. vůz. NA. IV. 213.

389196   Vypoltovati Svazek: 7 Strana: 1079
Vypoltovati, entzweien, spalten. Ssk.

389197   Vypolýkati Svazek: 4 Strana: 1041
Vypolýkati, ausschlürfen, einschlucken. — co: všecko mléko. Us. Tč.

389198   Vypomádovaný Svazek: 7 Strana: 1079
Vypomádovaný = pomádou namazaný Phľd. X. 266.

389199   Vypomahací Svazek: 4 Strana: 1041
Vypomahací, Aushilfs-. Šm.

389200   Vypomahač Svazek: 4 Strana: 1041
Vypomahač, e, m. = výpomocník. Čsk.

389201   Vypomahač Svazek: 7 Strana: 1079
Vypomahač = podučitel. U Studené. Vlchř.

389202   Vypomlazeť koho Svazek: 9 Strana: 0385
Vypomlazeť koho = vybiti? 1644 Čes. 1. VII. 432.

389203   Výpomoc Svazek: 4 Strana: 1041
Výpomoc, i, f., die Aushilfe, Hilfe. Často stačí slovo: pomoc. V. v nemoci, Krankheits- aushilfe, nuzná, der Nothbehelf. On jest tam na v-ci, er leistet dort Aushilfe. Dch. Při- jeli jim na v. Na Mor. Tč. Příručí biskup dán jest pražskému Dětmarovi k výpomoci; V-cí v té příčině bylo rozřezání denárů; Tu žádal za v., aby, co započato jest, ne- zůstalo nedokonáno. Ddk. II. 309., IV. 178., V. 183. (Tč. ). Nutná v. Šm.

389204   Vypomoci Svazek: 4 Strana: 1041
Vypomoci (vz Moci), vypomáhati, často lépe: pomoci, helfen, aus-, heraushelfen. — komu odkud: z nedostatku. Reš. Tu ještě jeden prostředek měl v. z nouze. Ddk. V. 210. Přislúbil paničke, čo žiadala, len či ho z biedy vypomôže. Dbš. Sl. pov. I. 9. — si z čeho kde jak. Pro nedostatek peněz, z něhož si jen stěží půjčkami u obchodníků vypomáhal. Ddk. VI. 59. On také v blízkém městečku leckomus při polní práci vypo- máhal. Us. Tč. Vojtěch bude moci vypomá- hati v čas potřeby se svolením metropolity. Ddk. IV. 36. — Na penězích (= penězi) také vypomohu. Kká. Td. 285.

389205   Výpomocna Svazek: 4 Strana: 1041
Výpomocna, y, m., das Hilfsbureau.

389206   Výpomocně Svazek: 4 Strana: 1041
Výpomocně, aushilfsweise. On je tam jen v. Us. Dch.

389207   Výpomocník Svazek: 4 Strana: 1041
Výpomocník, a, m. = pomocník, der Aushelfer, Aushilfsarbeiter. V. v účtárně.

389208   Výpomocný Svazek: 4 Strana: 1041
Výpomocný, Hilfs-, Aushilfs-, subsidia- risch, Noth-, Auskunfts-. V. prostředek, po- kladna, kněz, učitel, Dch., úředník, Us., ne- mocnice, Čsk., manželství, Nothcivilehe. Vz S. N. XI. 172. V. duchovní (cooperator); Překročiv hranice spojil před oblehaným městem svůj v-cný sbor s vojem knížete Fridricha. Ddk. IV. 276., V. 238.

389209   Vypomstíti se Svazek: 4 Strana: 1042
Vypomstíti se, il, stěn, ění, sich rächen. Dusil v sebe jed, rád by sa bol v-stil. Dbš. Sl. pov. I. 276. — se na čem. Keď sa ne- budem mocť na tvojej osobe vyvýšiť, aspoň sa na tvojej krvi vypomstím. Lipa. 337. — se nad kým proč. Pre tvoj sa vypomstím nad vrahom úmor. Hol. 138.

389210   Vypomstviti sa Svazek: 4 Strana: 1042
Vypomstviti sa = vypomstíti se. Před- savzal si pomstvu svoju na nich vyliať. Ale jako že sa vypomstviť ? Mt. S. I. 56. — se nad kým. Bern.

389211   Vypomůcka Svazek: 7 Strana: 1079
Vypomůcka, y, f. = výpomoc. Dk. Poet 536.

389212   Výpon Svazek: 7 Strana: 1079
Výpon, Zehenstand, m., Fersenheben, n., v tělocv. Čsk., Rgl. — V. = napětí. Sla- biky důrazové vyslovují se nápadným vý- ponem síly. Dk. Poet. 250.

389213   Výpon, u Svazek: 4 Strana: 1042
Výpon, u, m., cvičení tělocvičné. Kurz.

389214   Výpona Svazek: 4 Strana: 1042
Výpona, y, f. = podélná krátká kláda, jíž první vor s druhým volně spojen jest, aby vory splavem vraty sjíždíce lépe s jezu sjížděti mohly. Us. Hk., Špd.

389215   Výpona Svazek: 7 Strana: 1079
Výpona, Hebestange. Sl. les.

389216   Výponmo Svazek: 4 Strana: 1042
Výponmo hmítati, v tělocv., wippen. Kučera.

389217   Vyponositi sa Svazek: 4 Strana: 1042
Vyponositi sa, il, ěn, ění, vyponosovati sa, sich genug beschweren, beklagen, aus- klagen. Na Slov. Bern. — kde. Do hrobu si ťa položím a vezmem do neba, tam potom pred trónem božím vyponosuj seba. Hdk. 507.

389218   Vyponosování Svazek: 4 Strana: 1042
Vyponosování, n., hinlängliche Beschwe- rung, Klage. Na Slov. Bern.

389219   Vypopácať koho Svazek: 7 Strana: 1079
Vypopácať koho = vybiti. V-cal ho vidlema ven až na ulici. U Bzence. Šd.

389220   Vypopadnonti Svazek: 4 Strana: 1042
Vypopadnonti, dnul a dl, ut, utí = vy- trhnouti, vychvátiti, ausreissen. — koho odkud. V-dni mě z bláta, abych neustrnul. Ž. wit. 68. 15. (Č. ).

389221   Vypopeliti Svazek: 4 Strana: 1042
Vypopeliti, il, en, ení, ausaschen. — co: všecek popel, beim Ausstreuen alle Asche verbrauchen. Us. Šd. — co čím: pole, louku dřevěným popelem. — se (v popelu se vy- váleti, ku př. o slepicích). Us. — se kde. Slepice v prachu se v-ly. Us.

389222   Vyporachovati si co Svazek: 4 Strana: 1042
Vyporachovati si co, sich genau be- rechnen. Na Ostrav. Tč.

389223   Vyporati Svazek: 4 Strana: 1042
Vyporati = vypárati, auftrennen. — co čím: nožem. Na Ostrav. Tč.

389224   Vyporaziti Svazek: 4 Strana: 1042
Vyporaziti, il, žen, ení, vyporážeti = vypláceje čásť peněz si odraziti, in Abschlag bringen. Us. Dch.

389225   Vyporážeti Svazek: 4 Strana: 1042
Vyporážeti, vz Vyporaziti. — V., ejí, el, en, ení = jedno po druhém poraziti, nach einander fällen. — co: celý les. Us. — kde: stromy v zahradě. Us.

389226   Vyporodek Svazek: 4 Strana: 1042
Vyporodek, dku, m. (lépe: spratek, Jg. ), die Haut unzeitiger Thiere. Krok. II. 434.

389227   Vyporozuměti Svazek: 8 Strana: 0484
Vyporozuměti, ěl, ění. Nevyporozuměl mé řeči. Arch. XV. 14.

389228   Vypořádati Svazek: 4 Strana: 1042
Vypořádati = srovnati, ganz ordnen; spokojiti, befriedigen; pořádkem projíti, der Reihe nach durchgehen. —co, koho: dluh, Us., dny hodův. Br. V-dají všecky starce (jich zpomenouti). Sá. — se. Už se spolu v-li. Šd. V. se = vystřídati se. KB. V-dal se celý týden (uplynul), než... U Rychn. Msk. V. někoho = nabiti mu, abprügeln. Mor. Vck. — se s kým. Us. — se v čem, s čím. Až se všichni s várkami, ve várkách vypořádají (dle pořádku pivo uvaří). Ros.

389229   Vypořádka Svazek: 4 Strana: 1042
Vypořádka, y, f. = vypořádání-se. Us. Šd.

389230   Vypoříditi se s kým o čem Svazek: 4 Strana: 1042
Vypoříditi se s kým o čem, il, ěn, ění, vypořizovati, sich ausgleichen. Us. Tč. Vz Vypořádati.

389231   Vypořízovati Svazek: 4 Strana: 1042
Vypořízovati pořízem vystrouhati. Mor. Šd.

389232   Vyposažiti Svazek: 4 Strana: 1042
Vyposažiti, il, en, ení; vyposažovati = posah, výpravu, yýbytné dáti, vypraviti, ausstatten, Ausstattung geben. — koho: dceru = vypraviti, ausstatten. Ms. — Zříz. zem.

389233   Vyposbírati Svazek: 4 Strana: 1042
Vyposbírati, auflauben und davontra- gen. — co odkud: ovoce ze zahrady. Us. Tč.

389234   Vyposlechnouti něco Svazek: 9 Strana: 0385
Vyposlechnouti něco. Mus. 1898. 38.

389235   Vyposlouchati Svazek: 4 Strana: 1042
Vyposlouchati = posloucháním se dově- děti, abhorchen. D. — koho, aushören. Us. Tč.

389236   Vypósobce Svazek: 7 Strana: 1079
Vypósobce, e, m., Urheber, m. Kar. 51.

389237   Vypósobce Svazek: 10 Strana: 0501
Vypósobce, e, m. V. těch odsudků. Kar. 51.

389238   Vyposobilosť Svazek: 4 Strana: 1042
Vyposobilosť, i, f. = vypůsobilosť.

389239   Vyposobiti Svazek: 4 Strana: 1042
Vyposobiti, zastr., vz Vypůsobiti.

389240   Vypostávaný Svazek: 4 Strana: 1042
Vypostávaný; -án, a, o = odpočinutý, ausgeruhet, ausgerastet. Na Zlínsku. Brt. Cf. Postávka, Postáti.

389241   Vypostávaný Svazek: 7 Strana: 1079
Vypostávaný. Také slov. Phľd IX. 7.

389242   Vypostělati Svazek: 4 Strana: 1042
Vypostělati = vystlati, ausstreuen. — co kam. Všecku slámu pod krávy. Na Ostrav. Tč.

389243   Vypostělý Svazek: 10 Strana: 0501
Vypostělý = vypostšný. V. pústenník. Chč. S. II. 212b.

389244   Vypostihati si na kom Svazek: 4 Strana: 1042
Vypostihati si na kom, vz Postihnouti si. Počkejte, však já si na vás vypostihám. Us. Šd.

389245   Vypostiti se Svazek: 4 Strana: 1042
Vypostiti se, il, ění = postem zemdleti, aushungern, sich ausfasten. Ros., Šd., Tč. Když se kdo vypostí, v ničem není kostí (vše se sní). Prov. Šd.

389246   Vyposvíceníčkovati se Svazek: 4 Strana: 1042
Vyposvíceníčkovati se, Kirchweih zu halten aufhören. Us.

389247   Vyposýlati Svazek: 4 Strana: 1042
Vyposýlati, alle nach einander aussenden. — koho kam. Us. Tč.

389248   Vyposýpati Svazek: 4 Strana: 1042
Vyposýpati, durchs Ausstreuen verbrau- chen, völlig ausstreuen. — co: písek, popel. Mor. Šd.

389249   Vypoščaný Svazek: 10 Strana: 0501
Vypoščaný = vypůjčený. Brt. P. n. 675.

389250   Vypoščati Svazek: 4 Strana: 1042
Vypoščati, vypoščávati = vypůjčiti, aus- leihen, ausborgen. Na Slov. a Mor. (ve Strážnicku). Sl. ps. č. 24., Šd. Vz Vypož- čati.

389251   Vypoščávka Svazek: 4 Strana: 1042
Vypoščávka, y, f. = výpůjčka. Na Mor. (ve Strážnicku). Šd. Vz Vypožčávka.

389252   Vypoščúvati Svazek: 4 Strana: 1042
Vypoščúvati, reizen. — co na koho. Všecky psy na něho vypoščúval. Vz Po- štvati. Na Ostrav. Tč.

389253   Vypošklebiti se Svazek: 4 Strana: 1042
Vypošklebiti se, il, ení, — se čemu, behohnlächeln. Div. z ochot. 151.

389254   Vypošťati Svazek: 4 Strana: 1042
Vypošťati = vypoščati. Na Mor. Vck.

389255   Výpot Svazek: 4 Strana: 1042
Výpot, u, m. = pot, der Schweiss, die Ausdünstung. Nastuzení působí zaražení v-tu. Rostl.

389256   Vypotáceti se odkud Svazek: 10 Strana: 0501
Vypotáceti se odkud, heraustaumeln. Nár. list. 23. /9. 1900.

389257   Výpotek Svazek: 4 Strana: 1042
Výpotek, tku, m., die Ausschwitzung, exudatum, das Exudat. V. pohrudnice. Čs. lk. X. 263. Pakostné v-tky, gichtische Aus- schwitzungen. Dch.

389258   Výpotek Svazek: 7 Strana: 1079
Výpotek hnisový, pod pobřišnicí, ex- retroperitoneale s. subperitoneale, uzavřený při zánětu pobřišnice, e. saccatum, Kžk. Por. 428.-430., srdečníkový, e. pericordiale, vpouzdřený = uzavřený.

389259   Výpotek Svazek: 10 Strana: 0501
Výpotek, tku, m. V. hrudníku, Ott. XIX. 921., v. v dutině břišní, Ott. XIX., syrova- tečný v. ve vak pohrudniční, Ott. XX., v. děložní, Nár. list. 1903. 144. 8., ohrani- čený v. pohrudniční, Ott. XX., úsilovnější roztírání v-tků chorobných. Ktt. Sr. Vý- měšek.

389260   Vypotění Svazek: 4 Strana: 1042
Vypotění, n. = vypocení. Na Slov.

389261   Vypotiti Svazek: 4 Strana: 1042
Vypotiti, il, cen, ení = potem vydati, ausschwitzen; se = pot vydati; přestati se potiti, ausschwitzen. — co: krev, Jg., hněv, žluč. Ros. — se kde: v lázni. Us. — co odkud. Manna jest sladká šťáva, kterou mšice ze svého těla vypocují. Tč. exc. — se z čeho: z nastuzeniny. Us.

389262   Výpotkový Svazek: 4 Strana: 1042
Výpotkový boubel, die Exsudationscyste. Nz. lk.

389263   Vypotnati Svazek: 4 Strana: 1042
Vypotnati, vypotnávati = vyschnouti, austrocknen. Ros. Cekej, až sklínka vypotná. Kameně v-ly, bude brzo pršeti. Na Ostrav. Tč.

389264   Vypotráceti Svazek: 4 Strana: 1042
Vypotráceti, el, ení, nach und nach alles verlieren. — co kde: peníze po cestě. Mor. Tč.

389265   Vypotrošiti Svazek: 4 Strana: 1043
Vypotrošiti, il, en, ení, vypotrošovati = po troše promarniti, allmählig verschwen- den. — co kde: peníze v krčmách. Na Ostrav. Tč.

389266   Výpotřeba Svazek: 7 Strana: 1079
Výpotřeba, y, f., der Bedarf. Bkř.

389267   Vypotřebiti Svazek: 4 Strana: 1042
Vypotřebiti, il, en, ení, ausnützen. — koho nač, k čemu. Na Ostrav. Tč.

389268   Vypotřebovaný Svazek: 4 Strana: 1042
Vypotřebovaný; -án, a, o, verbraucht, abgenützt. V. pára. Smr.

389269   Vypotřebovati Svazek: 4 Strana: 1043
Vypotřebovati, ver-, ausbrauchen. — čeho nač (mnoho), Br., co (všecko). — k čemu. Us. Tč. — co pro koho, kde. V-val jsem všecek oves pro koně, všecky peníze v městě. Us. Šd.

389270   Vypotřebovati Svazek: 10 Strana: 0501
Vypotřebovati. Mnoho dříví (k tomu) se vypotřebuje Arch. XX. 17.

389271   Vypotvořiti Svazek: 4 Strana: 1043
Vypotvořiti, il, en, ení = potvorství vy- hnati, die Monstrosität benehmen. — co odkud (z čeho): bláznovství. Jel. — V. koho čím: špatným oblekem, verunstalten. Us. Tč. — komu = vynadati. Us. Tč. — se (potvorství pozbyti), die Monstrosität ab- legen. Ros.

389272   Vypoučený Svazek: 10 Strana: 0501
Vypoučený skáloroh. Polák Zd. Lit. II. 13.

389273   Vypoučilý Svazek: 4 Strana: 1043
Vypoučilý = zhovadělý. Jest z lidskosti, člověčenství celý v. Sml.

389274   Vypoučiti Svazek: 4 Strana: 1043
Vypoučiti, vz Poučiti.

389275   Vypouchliti Svazek: 4 Strana: 1043
Vypouchliti, il, en, ení, ausbauschen. Us.

389276   Vypouchlý Svazek: 10 Strana: 0501
Vypouchlý. V. oči (vyvalené). Tbz. V. I. 156., Slám. Put. 30. Sr. Vypouklý.

389277   Vypouchlý, vypouklý Svazek: 4 Strana: 1043
Vypouchlý, vypouklý = pouk mající, ausgebauscht, bauschig. V. spodky. Dch. V. vejce. D. — kde: ve tvářích, bausbackig. Dch.

389278   Vypouchnouti Svazek: 4 Strana: 1043
Vypouchnouti, chnul a chl, utí = vy- pychnouti, vyfouknouti, auspuffen. —odkud: z pýchavky smradlavý prach vypouchne. Květml.

389279   Vypouklina Svazek: 4 Strana: 1043
Vypouklina, y, f., v anatomii vypouklé místo na ploše některého organu. V. hla- vitá (eminentia capitata), postranní Mecke- lova, v. čelní (e. frontalia). S. N. XI. 287.

389280   Vypouklosť Svazek: 7 Strana: 1079
Vypouklosť, i, f., Convexität, f. V. zem- ského povrchu. Stč. Zem. 279.

389281   Vypouklý Svazek: 4 Strana: 1043
Vypouklý, ausgebauscht, konvex. V. štít (puklíř). Anth. Jir. I. 3. vyd. XLI.

389282   Vypoulený Svazek: 4 Strana: 1043
Vypoulený; -en, a, o = vyvalený, hinaus- gewälzt. V. oko, das Glotzauge. Nz. lk., Čch. Bs. 29.

389283   Vypouleti se komu odkud Svazek: 10 Strana: 0501
Vypouleti se komu odkud. Oči se mu v-lely z důlků. Kká. Sion I 186.

389284   Vypouliti Svazek: 4 Strana: 1043
Vypouliti, il, en, ení = vyvaliti, heraus- wälzen. — co na koho: oči, anglotzen. D., Tč.

389285   Vypoušťadlo Svazek: 4 Strana: 1043
Vypoušťadlo, a, n. = nástroj k vypou- štění větru z varhan, das Auslassventil. Vaň.

389286   Vypouště Svazek: 4 Strana: 1043
Vypouště, n. Letí jako v. (jako čert, jako ďábel, jako divý). U Žamb. Dbv., Kf.

389287   Vypouštěcí Svazek: 4 Strana: 1043
Vypouštěcí, entlassend. Kořen lodyhu, vaječník čnělku v. Rst. 518.

389288   Vypouštěcí Svazek: 9 Strana: 0385
Vypouštěcí kanál parního stroje, kterým využitkovaná ?ára se vyfukuje. KP. IX. 31.

389289   Vypouštějící Svazek: 4 Strana: 1043
Vypouštějící, Auslass-, Ablass-, Abfliess-, Ausströmungs-. V. kohoutek, trouba, pípa, zámyčka, Šp., otvor (na dně kotlu umístěný), KP. V. 110., trubovod, die Abfalleitung. Zpr. arch. XII. seš. 1.

389290   Vypouštění Svazek: 4 Strana: 1043
Vypouštění, n., das Aus-, Weglassen. V. skladného l, Anth. Jir. I. 3. vyd. IV., písmen (ve stenografii).

389291   Vypouštěti Svazek: 4 Strana: 1043
Vypouštěti, vz Vypustiti.

389292   Vypoutati Svazek: 4 Strana: 1043
Vypoutati = z pout vyníti, vysvoboditi, entfesseln, befreien. L. — se komu odkud. Nežertuj se lží; je to potvora, kterouž více nezmůžeš, jak mile se tobě vypoutá z úst. Kmp. Č. 143.

389293   Vypouzdrovati Svazek: 7 Strana: 1079
Vypouzdrovati, ausbüchsen, ausfüttern. Hrbk.

389294   Vypouzeti Svazek: 4 Strana: 1043
Vypouzeti, vz Vypuditi.

389295   Výpověď Svazek: 4 Strana: 1043
Výpověď, i, f. = vypovědění, die Aus- sage, der Ausspruch, Bescheid, der Rechts- spruch, das Urtheil, die Sentenz, Entschei- dung. Výpověď božská, Ryt, křest., právní (nález, rozsudek), Pr. měst., králova, V., Br., ubermanská, V., ústní, psaná. Pr. měst. V. soudní (vz Nález) jest té věci, o kterouž strany odpor měly, spravedlivé vedlé práva rozeznání. Pr. měst. Křivá v., falsche Aus- sage, Dch., zmatečná; Následkem v-di té jati jsou. Ddk. II. 326., III. 30. V té v-di výslovně toho doloženo jest, že manové... Žer. 343. Na mne jakožto pána svého ta- kovou věc vznésti a mocné v-di z obojí strany mezi sebou ode mne o to žádali. Pam. Val. Meziř. 94. Dle jeho v-di trvalo to kolik let. Us. Ntk. Vidíme tu v. Páně v sym- bolickém výkonu vtělenou. Sš. J. 305. Od nás v. ujíti i držeti chtí. Listina z r. 1532. (Mus. 1880. 499). Nálezem a v-dí svou odňal Němcům tři hlasy a přivlastnil je Čechům; v. učiniti, udělati, vynésti; král učinil v. mezi nimi o té věci. V. V-di v rozepřech konati; V. společným snešením učiněná. Kom. V-di brali z letu ptactva. Krok. Hlavní a konečné v-di, když se jedna z stran neb odsuzuje neb osvobozuje; k vyslyšení v-di původ i obviněný před právem osobně na- jíti se dáti mají, v. v moc svou vchází, v-dí stran poděliti. Pr. měst. V-di českým ja- zykem činěny býti mají. Zříz. těš. V. krá- lovská mezi pány, rytířstvem a městy o ně- které artikule. Tov. ms. Když by někteří nedílní měli činiti o rozdíl statku jich a v tom by nějaký rozsudek nebo v. se mezi stranami stala. Nál. 215. Cožkoli smlouvcové, na nichžby strany mocně přestaly, buď ústní neb psanou v-dí najdou, na tom též strany přestati povinny jsou. Kol. 39. V. panská, der Entscheid, Ausspruch entweder einer Herrenstandsperson im Auftrage des Herrengerichtes oder der Ausspruch dieses Gerichtes selbst. Gl. 372. Učinili dva opravce stavu rytířského v. mocnou na Vlašimi, aby všem vězňům... Pal. Děj. IV. 1. 191. Byly jsú za starých ještě jedny desky, kteréž jsú sluly ubrmanské nebo výpovědí, latině jim řiekali arbitriorum, v ty jsú se psaly v-di, kteréž jsú úředníci z podvolenie stran a z poddánie na ně činili. Vš. Jir. 363. Páni vypoviedají, aby jemu toho hradu ve dvú nedělí konečně od dnešního dne této v-di beze všeho pohoršenie postúpil; Slibujíce na jich v-di a vyrčenie přestati a jich v. úplně a docela zachovati a přijieti. Arch. I. 168., 224. (Šd. ). V tom půlletí od v-di pořád zběhlém máme a slibujeme jich potomkom těch 300 zl. dáti. List z r. I467. Tč. Zjevně a světle povím, anobrž v. jim učiním; Osoby, na něž ta v. důjde; Jestližeť pak váš ten zákon tomu učí, aby přes vaší v. žádný dále, buď on vyslyšán neb nebuď, odvolati se ne- mohl. BR. II. 33. b., 116., 375. b. V-dí spo- lečným snesením učiněných zpět táhnouti, odvolávati a rušiti neslušné jest. Kom. V. má se vztahovati na to, nač se vztahuje obeslání; ve výpovědi nemá býti více při- suzováno, nežli zač jest právo žádáno; od ubrmanské v-di není odvolání; v. ubrman- skou musí každý podniknouti a jí zadosť učiniti, buď že by ta spravedlivá neb ne- spravedlivá byla a ne jinému než samému sobě to přičítati má, že jest k tomu svolil a na ubrmanu mocně přestal; ve v-di lépe jest důležitosti věci nežli počtu hlasů šetřiti; v. na nepřítomného a mrtvého činiti se nemá; v. má býti tak sepsána, aby strany na všecky spory a otázky měly svou odpověď a roz- souzení. (Vz Nález). Pr. V. o něčem učiniti. Nz. O v-děch mocných a o v. krále Vladi- slava vz Žer. Záp. II. 192. -- V. = ohlá- šení právem vyměřené strany jistého závazku n. povinnosti, die Aufkündigung, Aufsagung. Dáti služebníku, nájemníku n. pánu výpověď. Us. V. na půl léta napřed daná (ne: zně- jící). J. tr. V. nájmu, die Kündigung der Miethe. J. tr. V. na půl léta napřed věděti daná; pod polouletní v-dí něco najmouti. Er. V. měsíční, čtvrtletní, pololetní, celo- roční, Us.; lhůta, Čas v-di. Šp. Výpověď ústní, písemní, úřední, polouletní, na půl léta napřed; v. z bytu dostati, někomu dáti; v. obydlí; v. prostředkem práva učiněná, daná. Tehdá budeme sobě obapolně, my jim a oni nám moci v. učiniti, dadouce jedni druhým rok napřed věděti, a po tom roce... Tov. 160. A v tom se jim od nás v. stala. List z r. 1514. Volfgang na tu Novú ves výpověď učinil jmenovanému opatu. Ib. Tč. — V. z města, ze země, der Bann, die Acht. D Vz Vypovědění.

389296   Výpověď Svazek: 7 Strana: 1079
Výpověď. Cor. jur. IV. 3 1. 449., Bl. Gr. 281. O soudních v. Vz Wtr. Obr. II. 677. nn.

389297   Výpověď Svazek: 8 Strana: 0484
Výpověď. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 28.

389298   Výpověď Svazek: 10 Strana: 0501
Výpověď. Soudní v. Vz Ott. Říz. III. 203.

389299   Výpověda Svazek: 7 Strana: 1079
Výpověda, y, f., Verkünder, Erzähler.

389300   Vypovědač, e, m Svazek: 4 Strana: 1044
Vypovědač, e, m., der Aussager, Kund- macher. Bern.

389301   Vypovedaný Svazek: 7 Strana: 1079
Vypovedaný. Čo sa vystojím, to je už ani nevypovedaná vec. Sb sl. ps. I. 104.

389302   Vypovědati Svazek: 4 Strana: 1044
Vypovědati = vypovídati. Na Slov.

389303   Výpovědce Svazek: 7 Strana: 1079
Výpovědce, e, m., der Kündiger. Pdl.

389304   Výpovědek Svazek: 4 Strana: 1044
Výpovědek, dku, m. = výpověď. Hil.

389305   Vypovědělý Svazek: 4 Strana: 1044
Vypovědělý, gekündigt. Že jim vše grošmi aneb penězi dobrými hotovými zaplaceno bude na čas v-lý. List z r. 1520. Tč.

389306   Vypovědělý Svazek: 7 Strana: 1079
Vypovědělý. Po vyjití času v-ho. Arch. X. 421.

389307   Vypověděnec Svazek: 4 Strana: 1044
Vypověděnec, nce, m. = vypověděný z vlasti, der Verwiesene, Verbannte, Geäch- tete, Exulant. Jel., Troj. V. v místě vyká- zaném se zdržuje. Kom. J. 071.

389308   Vypovědění Svazek: 4 Strana: 1044
Vypovědění, n. = povědění, die Aus- sage, der Spruch. V. — V. služby, nájmu (výpověď), die Aufkündigung, Aufsagung. Us. — V. na vojnu; v. války, D., pokoje, die Kriegserklärung. Dal. — V. z vlasti, z města (vyhnání), die Verweisung, Ver- bannung, Acht, der Bann. V-ním z vlasti trestati. V. Trestání na hrdle změkčeno bývá v-ním n. od obce odkázaním. Kom. J. 671.

389309   Vypověděný Svazek: 4 Strana: 1044
Vypověděný; -ěn, a, o, ausgesagt: ge- kündigt, verbannt. Vz Vypověděti. Alx. BM. v. 71. (HP. 82. ), Hus. — odkud: z Prahy. Bart. 229. 13. Jeho svědomí nemá přijato býti, poněvadž je v-ný z Prahy. 1529. (Mus. 1880. 493. ). U člověka z Říma v-ho hospodu maje pracně rukama svýma se živil. BR. II. 534. b. Člověku z obce na poušť v-mu ža- lostné to bývá. BR. II. 56. b.

389310   Vypovědený Svazek: 7 Strana: 1079
Vypovědený z města. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 447 , IV. 3. 2. 450., Kol (Jir). P. XXX.

389311   Vypověděti Svazek: 4 Strana: 1044
Vypověděti (vypovodíti), povím, pověz, pověděl, děn a dín, dění (povězen, zení pozdější tvary; cf. věděn a ne: vězen); vy- povídati, vypovídávati = vysloviti, vyřknouti, aussprechen; říci, vyjádřiti, ausdrücken, sagen; pověděti, vypsati, vylíčiti, erzählen, her-, aus-, aufsagen, sagen; nález učiniti, vynésti, zu Recht sprechen, (Urtheil) aus- sprechen; ohlásiti konec nějakého závazku, povinnosti, stavu, aufkündigen, aufsagen; vy- puditi, vyhnati, verweisen, verbannen, hin- ausschaffen, in die Acht erklären. Jg. — abs. To vám bylo, ani není možná v. (un- aussprechlich). Us. Šd. Když vypoví, ať si vypoví, šak só ješče mládenci jiní. Sš. P. 224. Jazyk rozpustilý, co nechceš, vypoví. Mor. Tč. On už vypovídá (= vůčihledě slábne a schází. ) Mor. Vck. — co: příběh, Us., nález, přátelství, pokoj, příměří, poslu- šenství, V., vojnu, Ros., válku. Ml. To takto vypovídáme a na věčné časy za právo usta- novujem. Zř. F. I. A. X. 2. Kdož stačí vy- pověděti svízele a společné ztráty tohoto pochodu? Ddk. II. 86. Blázen, co ví, to vypoví. Mor. Tč Jestliže bychom kterých při pozapomenuli a tak jich v. obmeškali (= nevypověděli), to nebude ke škodě žád- nému. Arch. II. 294. — co komu (vz V. co): službu, nájem, Us., peníze, jistinu, Ros., žold, V., poslušenství králi. Pal. Děj. IV. 2. 377. Aj středo, středo, jak seš dlóhá, že mně můj syneček vypovídá! Aj vypovídá, vypověděl a už včera večír s jinó seděl Sš. P. 204. Měl jsem takovou radosť, že vám to ani v. nemohu. Us. Šd. Tatíček už nám vy- povídajú (slábne). Mor. Šd. V. někomu byt. Us. Tč. Ztuhlý sval mi službu vypovídá. Čch. Jak mu to hospodský vypověděl, syn přenáramně zaplakal. Brt. S. 153. Aj mamko, zlá novina, už mně syneček vypovídá, vy- povídá, vypověděl, včera večer s inú seděl. Brt. P. 84. Len tak chytá dych do seba, aby jim odrazu všetko vypoviedal; I veru, ako došiel domov, priam jej vypovedal ho- spodu. Dbš. Sl. pov. III. 78., VI. 61. Nyní již mě hlavička bolí, dyž tam jinej chodí, dyž už mně má milá vypovídá; Dyž ty ňa (mne) dokonce nechceš, já ti vypovím. Čes. mor. ps. 118., 189. Voda ho nevzala, na vojno se nedal, jenom že své milé včera vypovídal; Vyvila sem ho na věneček, už mně vypovídá syneček; Má milá mně vepo- vídá, já hí (jí) vypovím spíše; Má panenko milá, nic se (ty) nedurdi, dyž já ti vypovím, jiného si najdi; Esli mně vypovíš, já půjdu za jinú; Vypověděl mně milé (milý), při- pověděl zas jiné; Dež mně vepovídá, ne- chať mně vepoví, šak se mě zas hiné se- neček namluví. Sš. P. 223., 224., 273., 309., 397., 656. V-děti někomu víru, válku. Ddk. II. 327., III. 7. — co jak. Věci zvláštní zvláštními slovy v. Kom. Až někdo zřejmým slovem vypoví. Msn. Or. 135. Případněji nedala se asi v. nevážnosť, s kterouž.... Ddk. II. 301. S pohrůžkami králi polskému příměří vypovídal. Dač. I. 161. Lživě o něm vypovídají. Sš. L. 207. Povědění v krátkých slovích smyslu mnoho vypovídající. Kom. II. 325. A cožkoli sě v té výpovědi vypo- vídá a přikazuje, to sě vypoviedá pod zá- kladem a pod pokutami ve smlouvě hra- decké. Arch. 11. 274. — oč kde. O ty trhy takto vypoviedámy. Arch. I. 224. Tu věc mezi stranami slyšev a jak jedné strany stížnosť tak i druhé odpor se vší bedlivostí váživ, takto mezi nahoře psanými podda- nými svými o takou rozepři vypovídám. Pam. Val. Meziř. 94. A cožkoli se v té výpovědi v-dá... Arch. II. 274. — o čem. Takto o tom jsú v. a to na místě postaviti ráčil. 1532. Mus. 1880. 497. Kronikář v-dá o tomto mocném pánu k r. 1099., že... Ddk. II. 335. Tu my slyševše žalobu Pražan a jiných měst takto o tom vypovídáme a nalezáme. Dač. I. 129. To všecko pilně roz- vážíc takto o tom vypovídám, že... List z roku 1557. Tč. Takto o tom vypovídají. Ros. — Trip., Aesop. — co za co: za právo. V. — koho odkud (vyhnati): z vlasti, ze země, z města, V., z domu, D., ze škol, Br., z bytu, Th., z učení (za vy- učenou dáti). Zlob. Proto vypověděl Štěpán biskupa ze země; Protivné mnichy z klá- stera sázavského v-děl; Vojtěch v-děn jsa z říše, žil v Apulii. Ddk. II. 96., 199., IV. 91. Odbojný má z obce království českého býti vypovědín jako zhoubce a rušitel práva Zř. F. I. C. XXIX. V-děl mistra Jana Paška z Prahy. Dač. I. 115. — proč. Aby z země všem klevetnicím pro paměť vypověděna byla. Půh. Týž kronikář z přílišné odda- nosti ke kapitole vypovídá mnoho o tom, co svědčí ve prospěch Jaromíra. Ddk. II. 220. V. něco z hněvu. Anth. Jir. I. 106. — se z čeho kdy. Stavil se po ranní v ho- spodě, aby do oběda se ze všeho v-dal. Us. Šd. — co na koho. A bědu na sebe v-dá. Sš. I. 8. — co k čemu. Někdy blázen k užitku pravdu v-děl. Na Slov. Tč. — koho kam: do vyhnanství. Šb. — aby. Vedlé toho páni dávají Purkartovi za právo a vypovědají, aby Jan jen mu toho hradu postúpil. Arch. 168. Najprve takto vypovie- dámy, aby.... List z r. 1449. Mus. 1880. 404. — s adv.: dobře, hlásky ostře, dlouze vypovídati (vyslovovati), Klat., něco stručně, Kom., mocně (mocnou výpovědí vynésti). D. — co proti komu, tato vazba není posud doložena, lépe: seznati co na koho. Rk., Jv.

389312   Vypověděti Svazek: 7 Strana: 1079
Vypověděti někoho ostrakismem. J. Lpř. Takto ráčil mezi nimi v-dieti. Arch. VII. 519.

389313   Vypověditelný Svazek: 4 Strana: 1045
Vypověditelný, ausdrückbar, aussprech- bar.

389314   Výpovědlník Svazek: 7 Strana: 1398
Výpovědlník = výpovědník. Mnč. Ev. 126. M. 9. 11.

389315   Vypovědlník Svazek: 8 Strana: 0484
Vypovědlník, publicanus. Ev. víd. 126. Mat. 9. 11. Jinde: výpovědník.

389316   Výpovědné Svazek: 4 Strana: 1045
Výpovědné, ého, m. = plat za výpo- vědi. Sl. let. IV. 136.

389317   Výpovědník Svazek: 4 Strana: 1045
Výpovědník, a, m. = ztracenec, vypo- věděnec, bannitus. Dokudžby toho v-ka jim nevydali. Arch. II. 100.

389318   Výpovědný Svazek: 4 Strana: 1045
Výpovědný = k výpovědi se vztahující, Kündigungs-. V. čas, lhůta, die Kündigungs- frist, Šp., Zlob., list. Us. — St. skl. Listy v-dné nám dali; Druhý list v. mezi týmiž stranami. Arch. IV. 331., II. 469. V. člověk. Alx. V. v. 2106. (HP. 51. ).

389319   Výpovědný Svazek: 8 Strana: 0484
Výpovědný. V. list. Půh. III. 124. V. člo- věk = zběh, jenž se stavěl býti přeběhlíkem a takto ze svých spoluobčanů sám se vylu- čoval. AlxV. 2106. (Krok 1893. 58.).

389320   Vypovězenec Svazek: 4 Strana: 1045
Vypovězenec, nce, m., lépe: vypovědě- nec, der Verbannte. D., Ddk. III. 6., J. tr., Ml., Šb., Pal. Děj. V. 2. 465. 7498.

389321   Vypovězenec Svazek: 8 Strana: 0484
Vypovězenec. V-ci vypovídají se z Vy- hnánic přes Hostějov do Dědiny. NZ. III. 280.

389322   Vypovězení Svazek: 4 Strana: 1045
Vypovězení, n., lépe: vypovědění, vy- hnání. Jg. Vz Vypověděti, Vypovědění. V. z nájmu. Dch. V. Němců z Čech. Ddk. II. 196.

389323   Vypovězenství Svazek: 4 Strana: 1045
Vypovězenství, n., das Verbanntsein, die Verbannung als Zustand. Šm.

389324   Vypovězený Svazek: 4 Strana: 1045
Vypovězený; -en, a, o, lépe: vypověděný, vz Vypověděti, Vypověděný. D. Za vypo- vězenou peníze dáti (Lehrgeld, vz Vypo- věděti z učeni). Zlob., Šm. Dokud Soběslav na živu, na změnění osudu uvězených neb v-ných kněžiců ani pomýšlení není. Ddk. III. 30.

389325   Vypovídací Svazek: 4 Strana: 1045
Vypovídací, Aufkündigungs-. V. list, čas. J. tr.

389326   Vypovídání Svazek: 7 Strana: 1079
Vypovídání z města. Tk. VIII 345. V z Bydliště v 16 stol. Vz Wtr. Obr. II. 860.

389327   Vypovídatel Svazek: 4 Strana: 1045
Vypovídatel, e, m., der Aussager. V. pravdy. Sš. J. 174. — V., der Aufkündiger. Kom. J. 693.

389328   Vypovídati Svazek: 4 Strana: 1045
Vypovídati, vz Vypověděti.

389329   Vypozčať Svazek: 4 Strana: 1045
Vypozčať, vypozčávať = vypůjčiti, -ovati. U Opavy. Klš. Vz Vypožčati.

389330   Vypozdvíhati Svazek: 4 Strana: 1045
Vypozdvíhati, nach und nach alles auf- heben. — co. Zdvíhal sera snopky, aby ne- porůstly, až sem je vypozdvíhal, trvalo to hodinu. Na Ostrav. Tč.

389331   Vypozlatiti Svazek: 4 Strana: 1045
Vypozlatiti, il, cen, ení, vypozlacovati, vergolden. — co. Us.

389332   Vypoznati Svazek: 8 Strana: 0484
Vypoznati. Človeka je ťažko v. Slov. Phľd. 1896. 622.

389333   Vypozorovaný Svazek: 4 Strana: 1045
Vypozorovaný; -án, a, o, durch Beo- bachtung, erforscht, festgestellt. Důmyslně v-né podrobnosti. Mus. 1880. 157.

389334   Vypozorovaný Svazek: 10 Strana: 0501
Vypozorovaný. Již ji mám v-nou (už jsem ji, pozoruje ji, poznal). Sá. XX. 126.

389335   Vypozorovati Svazek: 4 Strana: 1045
Vypozorovati, gehörig durchforschen, be- trachten. — co kde: na cestě, cestou. Us.

389336   Vypozorovati Svazek: 8 Strana: 0484
Vypozorovati něco. KP. VIII. 132.

389337   Vypožádavka Svazek: 4 Strana: 1045
Vypožádavka, y, f., die Forderung. Jeho v-ky mě už zamrzely. Na Ostrav. Tč.

389338   Vypožadovati Svazek: 4 Strana: 1045
Vypožadovati, fordern. — čeho na kom. Ta robota (práce) vypožaduje pozoru. Us. Tč.

389339   Vypožáhnouti Svazek: 4 Strana: 1045
Vypožáhnouti, žáhl, hnutí; vypožíci, žehu, žžeš, žehl, žžen, žžení = smolou vy- páliti, auspichen. Us. Dch.

389340   Vypožáhnutý Svazek: 4 Strana: 1045
Vypožáhnutý; ut, a, o, vz Vypožáhnouti. Ten má žaludek vypožáhnutý (umí dobře piti, ochlasta). U Plzně. Prk.

389341   Vypožčati Svazek: 4 Strana: 1045
Vypožčati, vypožčávati = vypůjčovati. Vz Vypožčati. — co (kde). Peníze u ně- koho v. U Uher. Hrad. Tč. Veru to len neni chleba vypozčávať (vdavky)! Keď chleba vypožčá, kedy tedy vráti. Sl. ps. 18. Vydať sa je vydať, ale odvydávať, není to, můj Bože, chleba vypožčjávať; chleba sa vy- požčjá, chlebíček sa vrátí, a mojej slobody, žáden něnavráti. Sš. P. 426. Vz Vypožičati

389342   Vypožčavka Svazek: 4 Strana: 1045
Vypožčavka, y, f. = výpůjčka. Vz Vy- poščavka. Ono slovo lepší.

389343   Vypožíci Svazek: 4 Strana: 1045
Vypožíci, vz Vypožáhnouti.

389344   Vypožičati Svazek: 4 Strana: 1045
Vypožičati = vypožčati = vypůjčiti. Na Slov. — co. Úpis na 100 zl., ktoré si bol vypožičal. Sl. let. 1. 180. — co od koho. Si nevinná ako ten kalich laliový, čo svoje vnady od neba vypožičal. Lipa III. 301.

389345   Vypožičiavač Svazek: 10 Strana: 0501
Vypožičiavač, e, f. = vypůjčitel. V. penazí na úroky. Sbor. slov. IX. 7.

389346   Vypožiti Svazek: 4 Strana: 1045
Vypožiti, vz Žíti; vypožívati = využiti. durch den Genuss verbrauchen, den Nutz- genuss endigen. Jg.

389347   Vyprackovaný Svazek: 7 Strana: 1079
Vyprackovaný = prackami, přeskami a gombíky ozdobený. V. opasek. Slov. Sokl II. 331.

389348   Vypracování Svazek: 4 Strana: 1045
Vypracování, n., die Ausarbeitung. Us. Dch. V. úkolu. Us. Čsk.

389349   Vypracovanosť Svazek: 4 Strana: 1045
Vypracovanosť, i, f, das Ausgearbeitet- sein. Šm.

389350   Vypracovaný Svazek: 4 Strana: 1045
Vypracovaný: -án, a, o, ausgearbeitet. V. úloha.

389351   Vypracovaný Svazek: 8 Strana: 0484
Vypracovaný. V. horstvo (vymodellované), Massengebirge, n. Exc.

389352   Vypracovati Svazek: 4 Strana: 1045
Vypracovati = vyhotoviti prací, aus-, bearbeiten, verfertigen; prací získati, er- arbeiten, durch Arbeit verdienen; prací umdliti, abarbeiten, durch Arbeit ermüden, zu Schanden arbeiten. — co, koho: knihu, V., nějakou věc. Ros. Kommisse ma v. ná- vrh, šp. prý m: kommisse má zdělati n. sepsati návrh, Šb., Š. a Ž., ale není to špatné, vz nahoře: vypracovati knihu. V. — co komu čím. Co si rukama vypracuje, na to jest živ. Ros. — adv. Pracně a kr- vavě něco si v. Br. — se, sich durch Arbeit ermüden. Kdo se vypracoval, tomu jídlo chutná. Us.

389353   Vypracovati se kam Svazek: 7 Strana: 1079
Vypracovati se kam. Sotva se na stezku v-val. Jrsk.

389354   Vypradený Svazek: 4 Strana: 1045
Vypradený = vypředený. Slov.

389355   Výpradok Svazek: 4 Strana: 1045
Výpradok, vz Výpředek. Na Slov.

389356   Výprah Svazek: 4 Strana: 1045
Výprah, u, m. = výpar, výpar, der Brand- acker. Na poli ležícím na v-hu sotva oves se daří. Us. Dch.

389357   Vyprahlík Svazek: 9 Strana: 0385
Vyprahlík, a, m., danacala, brouk. V. černotlapý, d. nigritarsis, hvězdový, morosa, žlutonohý, pallipes. Klim. 462.

389358   Vyprahlina Svazek: 4 Strana: 1046
Vyprahlina, y, f. = půda velmi suchá, ein sehr dürrer Boden. Um. les. 1. 31.

389359   Vyprahlosť Svazek: 4 Strana: 1046
Vyprahlosť, i, f., die Dürre, Trocken- heit. V. země, Us., těla (chřadnutí), Ja., úst, chřtánu, hrdla. D.

389360   Vyprahlý (ne Svazek: 4 Strana: 1046
Vyprahlý (ne: vypráhlý) = uprahlý, trocken, ausgedörrt, dürr, eingetrocknet. V. země, Kom., huba, krk, jazyk, D.; vyprahlý chřtán ovlažovati. Sych. V. půda, Dch., srdce. Kos. Ol. I. 87. Jsou jako země vy- prahlá žízniví. BR. II. 329. — čím. Půda parnem slunečním v-lá. Us. Vz Vyprahnouti.

389361   Vyprahnouti Svazek: 4 Strana: 1046
Vyprahnouti, hnul a hl, ut, utí; vypřa- hati, vyprahovati = vyschnouti, vysmahnouti, ein-, aus-, vertrocknen, trocken oder dürre werden, verdorren, ausdorren, versiegen, vertrocknen, verschmachten. Jg. — abs. Vyprahla země. Háj. Studnice vyprahly. D. Už jsem celý vyprahl, chce se mi pít. Us. Tč. — komu. Měšec rychle mu vyprahl. Kom. — čím: horkem. V., D. Obilé mnohá horkem vyprahla a uschla. Háj. 25. — kde. Když byli mokové v těle jeho vyprahli. Sš. J. 290.

389362   Vyprahnouti co Svazek: 10 Strana: 0501
Vyprahnouti co. Slunce v-hlo zem. V. Mýto. Mš.

389363   Vyprahnutí Svazek: 4 Strana: 1046
Vyprahnutí, m., die Eintrocknung.

389364   Vyprahnutý Svazek: 4 Strana: 1046
Vyprahnutý; -ut, a, o, ausgedörrt, ein- getrocknet. Mm

389365   Vyprachnělý Svazek: 4 Strana: 1046
Vyprachnělý, morsch. V. dub, zub. Jg.

389366   Vyprachněti Svazek: 4 Strana: 1046
Vyprachněti, vyprachnivěti, ěl, ění, aus-, vermodern. — abs. Vrba v-chní a zůstane dudlavou. Na Ostrav. Tč. — kde kdy. Vrby ve stáří uprostřed všecky vyprachni- vějí a jmenuji se dudlavé vrby. Na Ostrav. Tč.

389367   Výprachtice Svazek: 4 Strana: 1046
Výprachtice, dle Budějovice, Weispers- dorf, ves u Lanškrouna. PL. Vz S. N., Blk. Kfsk. 196.

389368   Vyprakovati Svazek: 4 Strana: 1046
Vyprakovati = vyzmítati, vytáčeti, aus- schleudern. Šp. — komu jak: po hřbetě, durchprügeln. Na Ostrav. Tč.

389369   Vyprakticirovati Svazek: 10 Strana: 0501
Vyprakticirovati = chytře získati. Fel. 161. Sr. Vypraktikovati.

389370   Vypraktikovati Svazek: 4 Strana: 1046
Vypraktikovati = praktikami dobyti, herauspraktiziren. — co. Us.

389371   Vyprání Svazek: 4 Strana: 1046
Vyprání, n., die Auswaschung.

389372   Vypraný Svazek: 4 Strana: 1046
Vypraný; -án, a, o, ausgewaschen. V. prádlo — jak: v pěti vodách. — kde: ve vaně, v neckách. Us. Vz Vyprati.

389373   Vyprasiti se Svazek: 4 Strana: 1046
Vyprasiti se, il, ení, sich ausferkeln. Ta svině se již vyprasila. Jg. — kde jak kdy. Svině ve chlívku po půlnoci šťastně se v-la. Us. — se komu. Až se nám svině v-sí. Us. — V. se kde: za dveřmi (vyka- diti se, sich ausleeren, seine Nothdurft ver- richten). Us. Tč. — V. co. Starula 7 prasat v-la, werfen. Na Ostrav. Tč.

389374   Výprask Svazek: 4 Strana: 1046
Výprask, u, m. = bití, výlupek, Schläge, Prügel. Us. Notný v. D. Chce se mu v-ku. Dostal v. Sych. V. si uhoniti. D. Dostalo se mu notného výprasku. Stnk. Kluk na v. nastrčený, der Prügelbube. Us. Dch. Čeká na tebe doma v. Us. Cf. Koho se dobrá slova nechytají, toho se musí karabáč chy- tati. Č. Strany pořekadel vz: Dáti komu, Bedro, Kalhoty, Perník, Roupy, Spodky.

389375   Výprask Svazek: 7 Strana: 1079
Výprask. Cf. List. fil. XIII. 189 V. pro pamětnou, vz Pardus (dod.), Zbrt. 292.

389376   Výprask Svazek: 9 Strana: 0385
Výprask. Úsloví vz Zát. Př. 248., XVI. odst. 13.

389377   Vypráskati Svazek: 4 Strana: 1046
Vypráskati, vypraskovati = výprask dáti, zbíti, aus-, durchprügeln, ausklopfen. — komu, Ros., čím: holí. Vz Vyprášiti. Už bratříček z lesa jede, pěkně sobě vypras- kuje, knallt mit der Peitsche. Sš. P. 169. Vypráskal jsem mu, až byl všechen modrý. Us. Ntk. Včera mně zkázala zahorská rych- tářka, že mně syna nedá, že mně radš vy- práská. Sš. P. 335.

389378   Vypráskati komu Svazek: 7 Strana: 1079
Vypráskati komu. Hned jsem tu, co by kočce v-kal. Us.

389379   Vyprášať Svazek: 7 Strana: 1079
Vyprášať, iterat slovesa vyprositi i vy- prášiti. Mor. Brt. D.

389380   Výprašek Svazek: 7 Strana: 1079
Výprašek, šku, m., das während des Mahlens ausgestaubte Mehl. Wrch.

389381   Vyprášení Svazek: 4 Strana: 1046
Vyprášení, n., das Ausstauben. — V. = zúrodnění-se, die Befruchtung. Poskonné konopě po v., aneb jak obyčejně říkáme, po pojímání už trhati se mohou. Čes. vč. 1847. 77.

389382   Vyprášený Svazek: 4 Strana: 1046
Vyprášený; -en, a, o, ausgestäubt. Us.

389383   Vyprášiti Svazek: 4 Strana: 1046
Vyprášiti, praš, il, en, ení = prachu zbaviti klepáním, ausstäuben, ausklopfen; zbíti, mrskati, aus-, abprügeln. Jg. — co: pokoj, kabát, šat (z prachu vyklepati), záda (vymrskati), D., mouku (od otrub odděliti). Vys. Nastrkujíce hřbety dadouce si je v. Kos. Ol. I. 134. — koho. Pč. 49. —co komu. Vynesú ti dvě stolice, vyprášá ti nohavice za chvílu. Sš. P. 571. V. někomu kabát, Ros., záda, Šm., kalhoty, kanduš, kandoušek (zbíti ho). Sych. — koho, co odkud: z domu (bitím vyhnati), V., prach ze šatu (šat z prachu). Us. — komu čím: dutkami. — adv. Škaredě, notně někomu vyprášiti. Sych. — se. Kvítí se yyprašuje (snoubí se, zúrodňuje se). Us. Č. Už se vyprášil (= dost se nalhal). V. se také = vyprděti se, vykakati se, svou potřebu vy- konati, sich ausfurzen, ausleeren, hlavně o včelách, když z jara vyletují, aby se vy- čistily. Us. Bkř., Dbv. — se kde: za sto- dolou atd. Us. Nvk.

389384   Vyprašovačka Svazek: 8 Strana: 0484
Vyprašovačka, y, f. = stroj vyklepávací, Shäker, m. Sterz. II. 926.

389385   Vyprašovadlo Svazek: 10 Strana: 0501
Vyprašovadlo, a, n. V. nábytku. Rgl.

389386   Vyprašování Svazek: 4 Strana: 1046
Vyprašování, n., das Ausstäuben, Aus- klopfen. V. (vyklepávání) šatstva. Us.

389387   Vyprášťať Svazek: 7 Strana: 1079
Vyprášťať = vyprošťovati. Slov. Rl. Pr. II. 22.

389388   Vypratati Svazek: 4 Strana: 1046
Vypratati, na Slov. = vykliditi, vyhá- zeti, ausräumen. — co odkud: kamení z proudu. Us. — se kam nač. V-li sa, (odešli) na priadky a posedky do súsedov. Dbš. Obyč. 74.

389389   Vyprati Svazek: 4 Strana: 1046
Vyprati, peru, per, pera (ouc), pral, án, ání; vypírati = vytlouci, uprati, vypráskati, abprügeln; bitím vyhnati, herausschlagen, herausprügeln; práním vyčistiti, auswaschen. — abs. Bílej šátek jsem ti dala, tys zašpi- nil, já vyprala. Sš. P. 752. — co: prádlo, Us., košili, šat, V., zlato, kůže. D. Celou libru mýdla vypraly. Us. V. koho = vybiti mu. Us. Kdo pere březnovým sněhem, vy- pere dobře všechny skvrny. Us. Tč. V. mláto, auswaschen, decken. Suk. Vyperce (vyperte), macičko, košulenku. Sš. r. 312. — co komu: řádně osrdí, einem die Le- viten lesen. Us. Dch. Já nemám maměnky, ale mám panenku, vona mně vypere tenkó košulenku. Sš. P. 243. — co, koho od- kud. V. někoho z domu. Ros., Šd. Při potocích z písků mnoho zlata vypírali. Háj. 5., Vys. -- V. se z čeho = vysekati se, očistiti se, leugnen, sich rein waschen. Puch., Rk. Špínu ze šatů v. Reš. — koho čím: kyjem. Rad. zv. Eště ma palicou vyprali. Sl. ps. Šf. II. 157. Počal sa i s tým dubom od zeme nadhazovať, tak že (s) ním hodnú jámu do země vypral. Dbš. Sl. pov. I. 506. — co kde: ve třech vodách. Jád. V. prádlo v neckách, v potoce, ve vaně atd. V. si v cizím prádle vlastni (své chyby jiným přidělovati). Nrd. A v zmužilém zpupné vyprali Němce boji. Koll. I. 372. — se. Kosela kdiž sa vypere, je belejšá sice, ale nemá, jako prvej, tej pevnosti více. Na Slov. Tč. — jak. Čistě, nedbale, Us., bíle. Klat. — komu jak: po hřbetě, durchprü- geln. Us. Tč.

389390   Vyprati Svazek: 4 Strana: 1047
Vyprati, n. = vyprání. Slov.

389391   Vypratý Svazek: 4 Strana: 1047
Vypratý = vypraný. Na Slov. Bern.

389392   Výprava, výpravka Svazek: 4 Strana: 1047
Výprava, výpravka, y, f. = vypravení, vypravování, vystavení, výklad, die Erörte- rung, Auseinandersetzung, Darstellung, Ent- wickelung. Výprava dějin některého národa. Marek. — V. čeho = vyhotovení, die Aus- arbeitung, Ausfertigung, Bearbeitung, Aus- feilung. V. rolí. V. děla, die Montirurig. Čsk. V. divadelní hry. Us. — V. = pořízení, die Verrichtung. Nevím, jakou tam má výpravu; Máme tam nějakou v-vu; Pojďte k nám na v-vu (něco vypořádati). Mor. Šd. — V., der Lehrbrief, die Freisprechung. Nebude-li míti v-vy, kde se učil, tehdá nemá míti žádného fedrunku, dokud v-vy nepřinese. Cech. art. 1558., Sl. let. I. 59. —V. = ex- pedice, úřad, die Expedition. — V. někam = vypravení, vyslání, jízda, die Entsendung, der Zug, die Expedition, der Aufbruch. Vo- jenská v. lodí na moři (armada). V. V. po- slův. V. Parida do Řecka. Troj. Není od něho žádné v-vy (nelze se od něho vypra- viti). D. V. polní, Ros., dobývačná, lépe: podmanitelská, výbojná. Bs. V. ven ze země. Vz Tk. II. 368. V. válečná, Mus. 1880., 232., křižácká, der Kreuzzug, MP., loupežná. Šb. U něho je vždycky jako v. chudého krále do boje. Us. V-vu vésti; den v-vy; K v-vě se chystati. Us. Dch. Křižácká v. na Čechy; V. ta vracela se zase do Čech; Diviš Bořek postaven byv v čelo té v-vy oblehl město. Pal. Děj. III. 1. 354., III. 3. 61., 225. (Šd. ). Jal se pomýšleti na váleč- nou v-vu do Uher; Vratislav přispěl k v-vě králově vedlé pomoci válečné také penězi; Kníže na zdaru obmýšlené v-vy válečné velice sobě zakládal; Ona v. vzpomíná se v listu krále Viléma anglického; Ono ve- liké národní hnutí důležitosti světové, jemuž říká se v-vy křížové; V. vytrhla do Čech; Král v-vu na něho zdvihl; Poutnická v. do Jerusalema; Trestnou v-vu do Moravy pod- nikne. Ddk. II. 161., 291., 294., 305., 357., 377., 393., III. 94., 108. (Tč. ). — V. = ozdobné uchystání, der Aufputz, die Pracht. Nádherná v. k nějaké slavnosti. V. Tělo královskou výpravou pochované. Troj. V. divadelní. Us. Čekali jich s v-vou zname- nitou. Bart. 187. — V. = ozdoba ženská, der Schmuck. V. — V. = co se komu na výpravu dává, zvl. když rodiče děti vdávají, die Mitgift, Aussteuer, Ausstattung. Výprava dceři od otce daná; v. na klenotech zlatých. V. V-vu dáti. Br. V-vou a věnem dcera se nevybývá (další dědické spravedlnosti se nezbavuje). Pr. měst. Ta má z domu pěknou v-vu. Us. Dceři slušnú knížeckú v-vu dáti. Arch. I. 317. Věno, kteréž měla na v-vu, na rúcho i na postel; Dáti na v-u 100 hř. gr.; Slíbil v-vu od perel i od rúcha dáti. Půh. I. 120., II. 285., 504. — V., y, m. = loudal, zdlouhavý člověk, ein langsamer Mensch. Tys v-va! To je v. ! U Rychn., u Král. Hradce, u Třebíče a j. Kšť., Jsk.

389393   Vyprávač Svazek: 4 Strana: 1047
Vyprávač, e, m. = vypravovač, der Er- zähler. Na Slov. Phld. III. 3. 281.

389394   Vyprávati Svazek: 4 Strana: 1047
Vyprávati = vypraviati. — V. = vyba- viti, der Tochter die Ausstattung geben. Jaj mamička moja, budem sa vydávať; príďteže mi, príďte, vienočok oddávať a stoly pri- právať. Jaj dievčička moja, já ti už ne- stanem, už já tebe nikdy vyprávať nebudem. Sl. spv. II. 68.

389395   Vyprávati Svazek: 8 Strana: 0484
Vyprávati. Vypraviati oprav v: Vypraviti (IV. 1047. b.). Vypráváł, že býł na jarmaku; vypraváł sa na jarmak. Val. Brt. D. II. 416.

389396   Vypravba Svazek: 4 Strana: 1047
Vypravba, y, f. = vypravování, die Er- zählung. Pouhý vněšný tvar v-by. Sš. J. 158. (Hý. ).

389397   Výpravce Svazek: 4 Strana: 1047
Výpravce, e, m., der Expeditor. Vz Vý- pravčí. Nz. — V, e, m. = pes volně po stopě jdoucí. Šp.

389398   Výpravcie Svazek: 4 Strana: 1047
Výpravcie, zastr. = vybavitel. Jir. Vz Výpravce.

389399   Výpravčí Svazek: 4 Strana: 1047
Výpravčí, ího, m. = výpravce, der Ex- peditor. Poštovní v. Us. Dch.

389400   Vyprávěcí Svazek: 7 Strana: 1079
Vyprávěcí methoda vyučovací, J. Sý- kora, Blanda 54.

389401   Vyprávěcí Svazek: 10 Strana: 0501
Vyprávěcí umění. Zvon VI. 14.

389402   Vyprávěč Svazek: 4 Strana: 1047
Vyprávěč, e, m. = vypravovatel, der Er- zähler. Us. Šd.

389403   Vyprávěčka Svazek: 10 Strana: 0501
Vyprávěčka, y, f. = vypravovatelka. Čes. 1. XII. 280.

389404   Vypravenec Svazek: 4 Strana: 1047
Vypravenec, nce, m. = vypravený ně- kam, ein Ausgerüsteter, einer von der Ex- pedition. Krok. II. 607.

389405   Vypravení Svazek: 4 Strana: 1047
Vypravení, n., vz Vypraviti. V. vojska, vojenské. Mus. 1880. 24., 231., Háj. Ten loudal není k v., dieser Landler ist nicht fortzubringen. Us. Dch. Důstojné v. knihy, Ausstattung. ZČ.

389406   Vypravení Svazek: 10 Strana: 0501
Vypravení, n. = odchod. Baw. Ar. v. 2926. — V. = vypravování, narratio. Po v. cest, narratione facta. Mill. 10.

389407   Vyprávěnka Svazek: 7 Strana: 1398
Vyprávěnka, y, f Národní v. Kld. II. 183.

389408   Vypravený Svazek: 4 Strana: 1047
Vypravený; -en, a, o, vz Vypraviti. V-ní poslové, Deputirte. J. tr. Také glejt od sboru, ačkoli dávno v-ný, zdržován ještě v Němcích. Pal. Děj. III. 3. 56. Chci naň židovským listem v-ným ukázati. Půh. I. 233. Listy králově milosti od papeže kým kolivěk v-né. Hus III. 276. V-né sukno (= upravené, präparirt). BR. II. 142. b. Těch vyklučených a na roli v-ných míst volně a svobodně užívati mají. List hrad. z r. 1592. Tč.

389409   Vypravený Svazek: 7 Strana: 1079
Vypravený. Vojsko proti nepříteli vy- pravené. Pdl. — V. = vybroušený. Jeho sloh je v-nější. Kom.

389410   Vyprávěti Svazek: 7 Strana: 1079
Vyprávěti, ěl, ění, ění, erzählen. Vz Vy- praviti.

389411   Vyprávěti Svazek: 9 Strana: 0385
Vyprávěti. Vz Gb H. ml. III. 2. 341.

389412   Vypráviať Svazek: 4 Strana: 1048
Vypráviať = vypravovati. Na Mor. Brt. Keď počnem v., tu budeš nariekať. Sl. ps. Šf. I. 86.

389413   Vypravic Svazek: 9 Strana: 0385
Vypravic kožu = loužiti. Slez. Lor. 80.

389414   Vypravitel Svazek: 4 Strana: 1048
Vypravitel, e, m. = kdo něco vypravuje, der Erzähler; Herausgeber. V. děl. M.

389415   Vypravitelný Svazek: 4 Strana: 1048
Vypravitelný = vymluvitelný, aussprech- lich. V. —V. = mohoucí býti vyčištěn, vy- praven, austilgbar. V. skvrna. Rostl. — V. = mohoucí vyslán býti, aussendbar, aus- rüstbar. Jg.

389416   Vypraviti Svazek: 4 Strana: 1048
Vypraviti, prav, vě (íc), il, en, ení; vy- pravovati = vypověděti, vysloviti, vymluviti, mit Worten ausdrücken, aussprechen, be- schreiben, ausreden; vše pověděti, líčiti, oznámiti, erzählen, hersagen, bekannt ma- chen, verkündigen; vyložiti, vyjasniti, er- klären, erläutern; jednati o čem, abhandeln; osvoboditi, befreien, frei machen, los ma- chen; vyplatiti, auszahlen, die Schulden bezahlen; vyhladiti, hladkým učiniti, vy- pracovati, gerade, rein, glatt machen, rei- nigen, säubern, ausarbeiten, ausfeilen; viti, dokázati čeho, hervorbringen, darstellen, vorstellen, zu Wege bringen; vyjednati, be- wirken, ausmachen, verschaffen, ausrichten, erwerben; vyslati, aus-, abfertigen, expe- diren, absenden, schicken; výpravu dáti, ausstatten, aussteuern; se = vysvoboditi se, sich losmachen, sich befreien, sich heraus- arbeiten; vybrati se, vydati se, sich wohin aufmachen, wohin aufbrechen, abgehen, ab- reisen. Jg. — čeho, šp. místo: co. Jg. — co, koho. V. své chvály, posly, poselství, dluh (zaplatiti), V.; něčí život vypravovati (líčiti), loď, Har.; psaní, Žer., vojsko, Háj., neobyčejné příběhy, Sych., umění vypravo- vati (přednášeti), Jel., bejlí (plíti), Reš., pole, role (vyčistiti), Jel., špínu, skvrnu (vyčistiti), desátky (zaplatiti), Us., úroky, Apol., husu, ryby atd. (vykuchati), Us., sukno, plátno, L., klobouk (vykrášliti), D., kůží (vydělati), Us., koně (cvičiti), dcery, syna (výpravu jim dáti), L., rudu (vyčistiti), Vys., rukojmě (vyvaditi, entlasten). Kn. rož. čl. 128. V-ví jazyk můj mluvu tvú. Ž. wit. 118. 172. V. zboží, spediren, Nz., divadelní vlak (první byl vypraven v prosinci 1883. z Kolína), Us., dělo, montiren, Čsk., úlohu (opraviti). Us. Klš. Vypravuješ věci známé. Obranná odpověď: Jako člověk hospodář, který vynáší ze skladu svého nové i staré věci. Us. Dch. Oni vypravovali odpovědi knížat do Říma. Ddk. II. 239. Dědina jest mezi Cábalú a mezi rukojmiem vyřkla, aby Cábala rukojmie vypravil a X zl. aby na tej dědině za mlýn vzal. NB. Tč. 128. Ne vše, co víš neb zvíš, vypravuj. Kmp. Vy- pravovati sukna. Sl. let. V, 61. Věci, jichž žádný jazyk v. nemůže. BR. II. 617. Od toho místa počíná chot v. chválu choti své. Hus III. 81. — co jak. Něco v prose v. Ráj. V. zboží po lodi. Šp. V. co svým nákladem, na svůj groš. Dipl. 1409. Se strachem vy- pravoval, že tam straší. Us. Vše dle žádosti vypraviti = vykonati. Bdl. V. se někam hromadně, v zástupech; S libostí něco vy- pravovati. Us. Dch. V-vati něco z konce = z nova. Us. Ltk. Dílo to je slušně a vkusně vypraveno. Mus. 1880. 174. Divadelní kus nádherně v-viti. Us. V-vati něco s velikým nadšením. Mus. 1880. 468. Král Filipp vo-
jensky v-vil Karla. Dač. I. 152. Což Lukáš
dostatkem vypravuje. Sš. Sk. 233. Vypra-
vuje to a jiné příběhy své pořadem dle
postupu časového. Sš. II. 14. Mučenictví
ono s takovou zevrubností vyprávěti sobě
oblibuje; Císař shledal toho potřebu, v-viti
se na Uhry s neobyčejnou moci válečnou;
To vše vypráví Kozmas k jedinému r. 1055.;
Co nám zejména v tomto vzhledě Pegovští
vyprávějí; V-vil k hraběti posly s výslov-
nou žádostí, aby...; Ze strachu před Štau-
fovci v-vil se Ekbert oklikou přes Čechy;
V-vili poselství s biskupem Albertem v čele
do tábora křižáckého. Ddk. II. 91., 97., 196.,
307., 372., 111. 37., 165. (Tč. ). Jak se mých
věcí ujímati ráčíte, s velikou chválou mi
vypravují; Dotazka se na ně stala, jestli
s jejich vůlí tam se v-vili. Žer. 15., 324. Při našej chudobe statočne do sveta sme ťa vypravili. Dbš. Sl. pov. III. 44. Široce o něčem v. Pal. Děj. IV. 1. 117., IV. 2. 99. A by měl pak na koni v-viti, vyprav. Arch. II. 162. Všecky příklady velmi ozdobně a s velikým posluchačů očekáváním vypra- viti. V. A již v-vil sem sě na cestu bez kleitu mezi velmi veliké nepřátely. Hus III. 277. V. něco slovy. Smil v. 1964. Jej chce beze vší jeho škody vypraviti. Půh. I. 111. Pod nimi (slovy božími) žádosti srdce svého vypravují. Chč. 374. — co komu. Kom. Někomu vypravovati něco, Us.; ně- komu pohřeb, svatbu vypraviti. Us. V. ně- komu svou příhodu. Us. Šd. Vítaj, vítaj, můj milý, rozmilý! vypravuj mě zlé, dobré noviny, jak sa ti ve světě vedlo. Brt. P. 91. Já jim příběh zřejmě dosti vypravuji. Koll. I. 383. A Hubal richtář chodil k Hájkovi na Zviekov, aby jim dobytek byl vypraven (zajatý dobytek vydán); Ktož jest koli která zbožie královská, kněžská neb cizie dskami dědicky nebo listy prodal, takový aby ta zbožie zase vypravil tomu, číž jest bylo. Arch. I. 165., III. 313. I budú slova tato, ješto já přikazuji dnes, v srdci tvém a vy- pravíš je synóm svým (povíš). Hus I. 53. — co kde Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo. Br. Vodu na slunci v. (vy- čistiti, rektifikovati). Vys. Hru na divadle v. Us. Historie v kronikách vypravovati. Kom. Ve Sklenově jinak vypravují (vyslo- vují) než u nás. Na Ostrav. Tč. Ti jsú před námi své pře vypravili, aby námi rozsúzeny byly. NB. Tč. 128. Každému jest svobodno, své nehody před právem a súdem výmluvně a rozumně vypraviti. Arch. IV. 356. Věci vlasti své lépe při dvoře vypravoval a ří- dil (vyjednával). V. — co se čím. Pole hnojem v. (vzdělati). V. Zeď maltou v. Aby se jimi (penězi) Jan vypravil. Půh. I. 123. Tím základem měl jsem se v-viti od kněze Litka. Půh. II. 281., 293. (Tč. ). — co koho kam (več, k čemu, nač, do čeho, proti komu, mezi koho): v poselství. V., J. tr., poselství, posly ke komu, Plác., Alx., do cizí země. Troj., posla do Moravy, Ros., se do města. Br. V-vil synka na studie. Us. Šd. V. se na pouť. Šd. Víte proč jsme se k vám vypravili (= přišli)? Us. Sá. V. něco na loď (po lodi, verschiffen). Us. Šp. V. se v čas do školy. Us. Šla vypraviat chlapca na pole. Mor. Brt. V. rudu (z dolů), na den, zu Tage fördern. Us. Dch. Boleslav vypra- vil schvalní posly k císaři; Vypravil vojsko k průsmykům, posla k stolici apoštolské, do Říma; Poslové od stolice apoštolské zřídka kdy v strany jejich vypravováni bývali; Ze chtí na něho v-viti se až k místu, jež byl za shromáždiště položil; Vojsko dosti četné vypravilo se na císaře; Král slíbil, že v-ví do pole 500 bojovníků. Ddk. II. 80., 222., 234., 235., 247., 322., 454., III. 217. Nežliby veliké poselství české vypra- vilo se na cestu. Pal. Děj. III. 3. 57. Dva- krát sám se tam do Solun vypravavoval. Sš. II. 236. Křivé svědky proti němu vy- pravichu. Hr. rk. 235. Ráčili byste ho chtíti potřebovati, v-vil bych ho k Vašnosti; Pří- ležité (beiliegend) psaní do Krnova vyprav; Pročež vypravuji tohoto posla naschvále do Vídně. Žer. 311., 333., 346. Své lidi vojensky k Sionu v.; A sám se k té jízdě do Plzně bohdá vždy vyprav. Arch. I. 48., IV. 393. Tu jsem musel je bera mezi židy vypravo- vati. Půh. II. 88. V jiezdu se vypravil. GR. V. se na cestu. D. Na Aegypt se vypravil. Br. Zboží na moře v. Jel. — koho, co, se odkud. Nemohli jsme ji z domu vypraviti. Us. Z potřeb mých vypraví mě. Ž. wit. 24. 17. Nebo on v-ví z osidla nohy mé. Ž. wit. 24. 15. Ze všech smutkóv vypravil mě. Ib. 33. 5. V. se z dluhů. V. V. koho z vězení (vysvoboditi), 1450., Aqu., Dal. 144., koho ze slibu a rukojemství (propustiti), Faukn. 24., NB. Tč. 50., 150., 202. Smůlu z ruky v. (vyčistiti), se z postele, z jámy, z domova. Us. Vypravuje se jako vrabci z Čech (ne- výpravný). Č. Než se z domu v-ví, trvá to hodinu. Us. Dch. V. (vyložiti, vysaditi, vy- plaviti) zboží z lodi, ausschiffen. Šp. V-vil děvečku, pacholka z domu. Us. Šd. Mám jej nejprve v. ze všech otcových dluhóv v židech i v křesťanech. Arch. II. 315. Já tě ze všeho vypravím. Pč. 46. Nůž jemu ze žaludku v-vil. Dač. I. 203. V. se z nezná- mých vlastí. Alx. Z toho jeho nevypravil. Půh. I. 127. V. někoho z okov. Dal. 85. Kníže zemiu od ciuzemcóv vypravi (osvo- bodil). Dal. 157. Nelze se od něho v. D. Abych jemu vězně v-vil od pana Budiše. Půh. II. 268. Statek od obstavení v. (vy- platiti). Brikc. — o čem, o kom. Mnoho o tom vypravoval. Us. V. o něčí moudrosti, Br., o svých věcech, divy o sobě. V. O kto- rých historiografi takto vyprávajú. Sl. let. II. 4. Byloť tam zejména ono zboží církve olomúcké, o kterémž jsme k r. 1063. byli v-vali; Co tedy v-vuje o schůzi, můžeme považovati za skutečné; Zpravodaji vypra- vují jen o králi a o jeho skutcích; O pří- běhu v-vují prameny, ale příčinu jako za- mlčují. Ddk. II. 367., III. 203., 257., V. 261. Pavel při své před Agrippou obraně vy- pravuje o svém obrácení; Jednorozenec boží nám v-val o slávě boží; Po městě celém o svém uzdravení v-val; Co Pavel tuto v-vuje o své Petrovi dané veřejné domluvě. Sš. Sk. 275., J. 12., II. 23., L. 90. (Hý. ). Ježto nenie o tom potřebie široce vypra- vovati. Arch. II. 210. V-val o vás a o vaší ke mně náchylnosti. BR. II. 604. b. — se kam oč. Papež vypravil jednoho kardinala do království polského o osvobození ze zajetí arciknížete Maximiliana. Dač. I. 166. Rádbych k Jeho milosti se v-vil o své věci. Arch. IV. 8. — Har., Cyr., Flav., Dal. — co kdy (kam, o čem, jak, kde). A po dakoľko dňoch ju v-vila do cesty (auf die Reise). Dbš. Sl. pov. IV. 6. Vzav s sebou jezdce německé v-vil se v letě r. 1018. na velkoknížete Jaroslava; Císař sám v-vil se po letnicích s německým vojskem do Uher; Kronikář Pertolt k r. 1077. výslovně vy- práví o lidu válečném v zemích knížete českého sebraném. Ddk. II. 87., 106., 293. (Tč. ). Lukáš na dotčeném místě hádku tu dostávkem nějakým vypravuje teprv po za- ložení svatosvátosti; Bratři pak ihned za noci vypravili Petra a Silu do Beroey. Sš. J. 213., Sk. 200. Při čemž se vypravuje, kdo byli; Ráno v neděli ty ženy se k hrobu v-vily. BR. II. 9., 132. a. (Šd. ). Oni mezi tím vypravovali. Kom. — co jak dlouho. Nemo- žechu za tři dni v-viti (= uhodnouti) po- hádky (propositionem solvere). BO. — proč. Následujícího roku v skutku v-vil poselství do Prahy k vyšetření pře; Milánští chtěli své plnomocníky vypravit za vyjednáváním k císaři. Ddk. II. 238., III. 247. A tu již pro dolíčení toho vypravuje obcování svoje. Sš. II. 13. Ferdinand král v-vil se do Frank- furtu při Mejnu k utvrzení sebe na císař- ství. Dač. 1. 81. V-vil ho ku pomoci. Ib. I. 172. Proto cestu tuto v-vil pro odpustky do Jeruzalema. Koll. I. 161. Nemoha pro neustavičnosť větru odsud se v. Žer. 10. — pro koho. Káže kněžna v. posly po (= pro) Svatoslav, po Lutobor. LS. v. 30. V. ně- koho do lesa po drva. Let. 98. — kudy. Bezpečně byl by biskupa rovnou cestou v-vil na vysvěcení k mohučskému metro- politovi; Poselství v-lo se přes Brenner do Verony a odtud do Benátek. Ddk. II. 333.. 96. (Tč. ). — se nač. Nech, synečku, nech řezání, vypravuj se na zdávání. Sš. P. 425. Soběbor vypravil se vedlé kněžice českého císaři Ottovi III. na pomoc proti Bodřicům. Ddk. II. 46. — se. To je doba, než se vy- praví! Us. Kráva se nám už zase vypravila (ztučněla). U Opav. Klš. — co, se s kým, s čím (kam). S ním nic nevypravíš (ne- pořídíš). Us. Mladá císařovna vypravuje se s námi (reisefertig machen). Sš. P. 146. Kníže Vladislav bratrovce svého Břetislava v-vil s 300 štítníky k římské cestě; V březnu s velikým vojskem na Moravu se vypravil. Ddk. II. 94., 459. K nařízení osob nade- psaným sněmem zvolených měli stav panský a rytířský osobně s počtem koní a lidí pě- ších ze svých poddaných do pole se vy- praviti. Mus. 1880. 229. Tohoto naschvál- ního posla k vám s psaním tímto vypravu- jeme. Žer. 325. A když's sám tam chtěl jeti, nedaľs mi věděti, abych se s tebú v-vil. Arch. IV. 8. Bůh jemu ten rozum odjal, aby se ani sám s mudrci nevypravil, ani někoho s nimi nevyslal. BR. II. 10. a. — že. Dějiny vyprávějí arci, že nedosáhl toho, proč se byl v-vil. Ddk. II. 463. — aby. V-vil se, aby mu pomohl. Vypravuj, abys mne potěšil. Us. 277

389417   Vypraviti Svazek: 7 Strana: 1079
Vypraviti, vyprávěti, eripere, Ž. kl. 6. 5., eruere. 33. 3. — co: dluh (zaplatiti), Wtr., clo, Kosmogr. 59. B., rukojmě (vy- vaditi). Kn. rož. 128. V-vovati své huben- stvie. Št. Kn š 188. (72.). — co jak : krátce, prostě, s pláčem, Pdl., bez ozdoby. Vrch. — co kde kdy. Pohádky v zimě za pecí, na peci Sá. — odkud. Nemohl ze sebe slova v. Šml. Bóh ze vší núze ji vypraví (Kateřinu). Boml. v. 243.

389418   Vypraviti se jak Svazek: 9 Strana: 0385
Vypraviti se jak. Vypravuje se jak moto- vidlo do měcha. Mus. ol. 1898. 120.

389419   Výpravka Svazek: 4 Strana: 1050
Výpravka, y, f., die Verrichtung. Mám ve městě všelijaké v-ky poříditi. Us. Šd. — V., y, m. a f. = kdo se vypravuje. Tys ta- kový v. (loudal). Us.

389420   Vyprávka Svazek: 4 Strana: 1050
Vyprávka, y, f. = vypravování, poví- dačka, klep, die Erzählung, das Gerücht, Geklatsch. Mt. S. VIII. 1. 57. Byla to jen v. U Žamb. Dbv. Černobog uzre Devín, o kterém v. je dávni, že zmužilá Dobro- slava ho zdvihla prvá a nerozbornou po- obehnala hradbou. Hol. 42. Hustým k nemu zástupom išli buď spevy, buď starodávnejšé v-ky očúvať. Ib. 339.

389421   Výpravkyně Svazek: 4 Strana: 1050
Výpravkyně, ě, f., die Expeditorin. V. poštovní. Us. Dch.

389422   Výpravna Svazek: 4 Strana: 1050
Výpravna, y, f. = výpravní kancelář, das Expedit, Exhibit, Speditionskomptoir. V. peněžní, die Geldexpedition. Šp. V. no- vin, zavazadel, Dch., Šp., návěští. Us. V. listů s penězi, zásylek. Us.

389423   Výpravní Svazek: 4 Strana: 1050
Výpravní, Expedits-. V. kancelář (vý- pravna), arch. Šp., J. tr. V. loď. Ves. IV. 7.

389424   Výpravník Svazek: 4 Strana: 1050
Výpravník, a, m. = dopravník, odesý- latel, der Spediteur, Expedient. Šp. — V. = výhostník, ein Freigelassener. Aqu.

389425   Výpravnosť Svazek: 4 Strana: 1050
Výpravnosť, i, f., die Ausrüstbarkeit. Pro tvou nevýpravnosť pozdě jsme vyšli (že se nemůžeš nikdy vypraviti). Us. Vz Výpravný.

389426   Výpravný Svazek: 4 Strana: 1050
Výpravný = kdo se snadně umí vypra- viti, schnell zum Aufbrechen, zur Reise bereit. Nevýpravný. V. Výpravnýs (i. e. ne- výpravný, ironicky)! Ros. On je dosť v-ný. Us. Šd. — V. vojsko = dobře vypravené, vším opatřené, wohl gerüstet, gut ausge- stellt. V. — Ptajte od něho list, má-li ode mne kvitanciu neb v. list. Sl. let. VI. 317. — k čemu. Všichni mužie bojovníci, v-ní k bojování (expediti). BO. — V., Ausstat- tungs-. V. hra (v divadle). — V. báseň, episches Gedicht, Dch., básnictví.

389427   Výpravný Svazek: 7 Strana: 1079
Výpravný. V. spisy (romány, povídky). Us. Pdl. — V. číslo, numerus exhibiti Bor. 63., 284.

389428   Vypravotiti Svazek: 4 Strana: 1050
Vypravotiti, il, ěn, ění = vysouditi, im Processe gewinnen. Na Slov. Jg. — co kde. Jaké koľvek právo na svete v-tíš. Dbš. Obyč. 94. — V. = odstraniti. — koho kam. Mladšieho v-til do vedľajšej chalupy a čo dolezlo sa mu, to mal, biedných pár volkov. Dbš. Sl. pov. III. 68.

389429   Vypravovací Svazek: 4 Strana: 1050
Vypravovací = vyprávěcí, erzählend. V. aorist. Sš. J. 212.

389430   Vypravovací Svazek: 10 Strana: 0501
Vypravovací. Všichni zachváceni byli v. horečkou (snahou něco vypravovati). Zvon III. 614.

389431   Vypravovač Svazek: 4 Strana: 1050
Vypravovač, e, m. = vypravovatel, der Erzähler. Šd.

389432   Vypravovačka Svazek: 9 Strana: 0385
Vypravovačka a báseň = povídání. Mus. 1898. 471.

389433   Vypravování Svazek: 4 Strana: 1050
Vypravování, n., die Erzählung atd. Vz Vypraviti. V. jest líčení událostí a dějů, které se v jistém čase zběhly. V. může míti za předmět přírodu a proměny na po- vrchu zemském se událé (dějepis přírody), nebo člověka a jeho osudy (dějepis lidský). Vz Dějepis. Sem náleží také bajka, anek- dota, povídka. Vz tato slova. Biba. Cf. KB. 242. V. věcí stalých. V., Abr. V. živé, pou- tavé, Us., dějin. Lpř. Dj. I. 13. Jan přistoupá k v. samého konu; Klidné, prosté, jemné, předmětné, avšak předce s rozvroucnělostí a s nadšením spojené v.; V. své s radostí vésti. Sš. J. 213., Sk. 3., L. 31. Sledujmež vlastní jeho v.; Kozma dává v-ním svým znáti, že... Ddk. II. 220., 400. (Tč. ). To bude o té svatbě nějakého v. ! Us.

389434   Vypravování Svazek: 7 Strana: 1079
Vypravování. Cf. Jg Slnosť. 64., 95.

389435   Vypravování Svazek: 9 Strana: 0385
Vypravování. Mám toho v. (upejpání) s tebou právě dost. Sá. Povíd. 274.

389436   Vypravování Svazek: 10 Strana: 0501
Vypravování, n. Mám toho v. (upejpání) s tebou právě dost. Sá. Pr. m. I. 88.

389437   Vypravovaný Svazek: 4 Strana: 1050
Vypravovaný; -án, a, o (oft o. wieder- holt) erzählt. Us.

389438   Vypravovatel Svazek: 4 Strana: 1050
Vypravovatel, e, m., der Erzähler. Č. Současný v. Ddk. III. 221., 247. V. povídek a pověstí. Šb. V. o smrti mistra Jana Husa. Pal Děj. IV. 1. 387. Dobrý v. není pilný pracovatel. Us. Tč.

389439   Vypravovatelka Svazek: 4 Strana: 1050
Vypravovatelka, y, vypravovatelkyně, ě, f., die Erzählerin. Mus. 1880. 158., 270.

389440   Výpravovatelský Svazek: 4 Strana: 1050
Výpravovatelský, Erzähler-. V. proud. Mus. 1880. 270., 271. V. poesie (epická).

389441   Vypravovati Svazek: 4 Strana: 1050
Vypravovati, vz Vypraviti. — V. se = vymlouvati se. U Ještěda. Sá.

389442   Vyprázdnění Svazek: 4 Strana: 1050
Vyprázdnění, n., die Aus-, Entleerung. V. břicha, sudu atd. V. mláta, die Träber- entleerung. — V. = vyvrácení, die Wider- legung, Entkräftung. V. žaloby. Bdž. 44. Vz Vyprázdniti. — V. cti = urážka cti, die Ehrenbeleidigung, zastr. Pohnal súseda z v. cti. Wtr.

389443   Vyprázdněný Svazek: 4 Strana: 1050
Vyprázdněný; -ěn, a, o, ent-, ausgeleert. V. prašník (který pel vytrousil). Rst. 518. V. sud, Us., pohár. Na v-ou stolici biskup- skou dosednouti. Sych. — z čeho. Sud z vína v-ný víc se ohlašuje (necvičený více křičí). Na Slov. Tč. Varuj (šetř) peňáz, nebo člověk za ništ není, co se sebú nosí měšček z peněz v-ný. Na Beskyd. Tč.

389444   Vyprázdněný jak Svazek: 7 Strana: 1079
Vyprázdněný jak. Džbán na polo v-ný. Us. Pdl. — V. = odbytý O v-nou věc pra- covati. Bart. 187.

389445   Vyprázdnitel Svazek: 4 Strana: 1050
Vyprázdnitel, vyprazdnitel, vyprazdňo- vatel, e, m., der Ausleerer. Jg. V. kapes, der Beutelschneider. Us. Tč.

389446   Vyprázdniti Svazek: 4 Strana: 1050
Vyprázdniti, vyprázniti, dni, dně (íc), il, ěn, ění; vyprazdňovati, vyprazňovati = prázdným učiniti, leer machen, erledigen, aus-, entleeren, aufräumen, erschöpfen; od- níti, zbaviti, vyloučiti, benehmen, ausschlies- sen, um etwas bringen, entblössen; vyčistiti, reinigen, aufräumen, beseitigen; odvésti, vy- provoditi z těla, ausleeren, ausziehen. Vy- prazdňující léky. Kom. — co, koho: truhlu, kapsu, Ros., sklenici, život (na stolici jíti). V. Radí, abychom bludů, jenž pravdu tupie a vyprazdňují, se varovali (odnímají, jí zba- vují). Odp. br. V. nádobu. Dch. V-la mé dobré jméno ( = zničila). Dvr. Zda nevěra jejich věrnosť boží vyprázdní (zruší)? Sš. I. 41. Kaž ulice v. Pass. 578. Novotná před- sevzetí knížat nemohou starožitných práv zrušiti a v. Skl. V. 350. Všecky své krevní přátely vyprázdnil (odstranil) a pohubil. Ottersd. V. vodu (z dolu odstraniti), šachtu. Vys. — co komu. Měšce lidem kradí v. V. — co, se odkud. Z mysli předsudky v. Kram. V. vodu z dolů. Us. Nemá to na tu stranu bráno býti, jakobych z svého učení všecku moudrosť vypraadňoval. BR. II. 535. a. Leč prve na svůj přirozený rozum zapomene a z něho se jako vyprázdní (pryč od sebe dá). V. Vyprázdni rozum od marných myšlení (vyčisť). Hus. — co jak. Tak že jako nějaká nádoba, až do dna vyprázdněni byli. BR. II. 606. a. Pokladnu do dna v. Šb. Úplně něco v. Us., Ddk. VI.. 150. V je- den ráz pohár vyprázdnil. Vrch. Číš za číší vyprazdňoval. Us. — kdy. Pokladna na cestu toho času byla vyprázdněna. Ddk. V. 172. — si co na koho: hubu = vyjeti si naň, gegen Jem. losfahren, Jem. anfahren. U Opav. Klš. — kde od čeho. Kostel jest vzdálen od obyčejóv a skutkóv tělestných, protož v něm mysl spieše bude vyprázd- něna od tělestných věcí a k Bohu lépe obracena. Hus I. 299. — se. Poklad milo- srdenství božího nikdá se nevyprázdní. Sš. II. 94. Přiď království tvé, to věz, ať vy- vrže se a vyprázdní kniežactvo, moc i vla- dařstvo i královstvie světa i hřiech. Hus I. 324. V. se = vyprázdniti život, na stolici jíti, sich entleeren, hofiren. — se kam, kde: do hrnce, na noční stolici. Us.

389447   Vyprázdniti Svazek: 7 Strana: 1079
Vyprázdniti. Aby z mnohých hřiechy v-dnil. 15. stol. Mnč R. 63. Aby se z po- kladů nevyprázdnili. Výb II. 1568.

389448   Vyprázdniti co Svazek: 8 Strana: 0484
Vyprázdniti co. Protož tato řeč onu první vyprazdňuje (ruší). Chč. Mik. 432. — CO odkud: kurvy z obce (odstraniti). Chč. S. 178.

389449   Vyprázdniti co čím Svazek: 9 Strana: 0385
Vyprázdniti co čím. Pravili, že rozkaz papežův sám v sobě již vyprázdněn jest nastalou mezi tím smrtí jeho (zrušen). Pal. Děj. III. 1. 98., 388

389450   Vyprazdňovač Svazek: 8 Strana: 0484
Vyprazdňovač, e, m. = evakuant, rej- střík, jímž vzduch z měchu varhan se vy- pouští. Vz Ott. VIII. 835.

389451   Vyprazdňování Svazek: 4 Strana: 1051
Vyprazdňování, n., die Aus-, Entlee- rung. Záchod pro v. břicha. Kom.

389452   Vyprazdňovatel Svazek: 4 Strana: 1051
Vyprazdňovatel, e, m., der Ausleerer. Us. Tč. Vz Vyprázdnitel.

389453   Vyprázdňovatelka Svazek: 4 Strana: 1051
Vyprázdňovatelka, y, vyprazdňova- telkyně, ě, f., die Auleererin. Us.

389454   Vyprázněný Svazek: 4 Strana: 1051
Vyprázněný = vyprázdněný.

389455   Vyprážaný Svazek: 8 Strana: 0484
Vyprážaný. Lívance, druh v-ho cesta (vysmaženého?). Slov. Phľd. 1896. 623.

389456   Vypražiti Svazek: 4 Strana: 1051
Vypražiti, il, en, ení; vypražovati = praže vytáhnouti, vysmažiti, ausprägein, aus- schmoren. — V. = vysušiti. — co. Tělo hořkosť vypražuje. Byl. Slunce celou zem v-lo. Na Ostrav. Tč. Šla a našla slaniny dosť. Obrezala hodný kus, pokrájela, v-la, omastila halušky, len tak tieklo. Dbš. Sl. pov. I. 463. — co kde. Plodící ústrojí v ní vypražiž. Shakesp. Tč.

389457   Vypražiti Svazek: 7 Strana: 1079
Vypražiti kurence (vysmažiti) Phľd. VII. 146. — se kde: na slunci. Vlč.

389458   Vypražovací Svazek: 4 Strana: 1051
Vypražovací, Dörrung-. V. pec. Techn. II. 288.

389459   Vypražování Svazek: 4 Strana: 1051
Vypražování, n., das Dörren, Rösten.

389460   Vyprc Svazek: 4 Strana: 1051
Vyprc. Hráti na v. (o kaménky, ka- ménky lapati). U Dobré. Bf.

389461   Vyprcati, vyprcnouti se Svazek: 4 Strana: 1051
Vyprcati, vyprcnouti se = vybzditi se, sich ausfarzen. Us. Tč.

389462   Vyprdati Svazek: 4 Strana: 1051
Vyprdati = vyprděti. Bern.

389463   Vyprdelati se Svazek: 4 Strana: 1051
Vyprdelati se, sich ausfarzen; sich aus- plauschen. Na Ostrav. Tč.

389464   Vyprdeliti se Svazek: 4 Strana: 1051
Vyprdeliti se = vyprdelati se. Us. v Hra- decku. Kšť. — V. co: ausplauschen; schlecht durchführen. Ib. Kšť. Všecko musí v. U Ry- chnova. Ntk.

389465   Vyprděti Svazek: 4 Strana: 1051
Vyprděti, vz Vyprdnouti.

389466   Vyprdnouti Svazek: 4 Strana: 1051
Vyprdnouti, dl, ut, utí; vyprděti, ěl, ěn, ění, aus-, herausfarzen. — co. Jakáž ti to baba zub vyprdla? Ros. Koza mu vy- prdla zub = zub mu vypadl. U Jižné. Vrů. Slepice vyprdla vejce. Ib. Vrů. — se, sich ausfarzen. Us., Jg., Tč. Jak se v-dím, dám ti bzdinec. Us. Tč.

389467   Vyprdnouti koho Svazek: 7 Strana: 1079
Vyprdnouti koho. Nemáš matky, ani otce, vyprdla tě stará ovce (o sirotcích). U ČT. Tkč.

389468   Vyprdnouti si co kam Svazek: 10 Strana: 0501
Vyprdnouti si co kam. Vyprdl si na vrch baráky (vystavěl na vrchu) a člověk aby se dřel (nose tam vodu). Us.

389469   Vyprdnutí, n Svazek: 4 Strana: 1051
Vyprdnutí, n., die Ausfarzung. Bern.

389470   Vyprdnutý Svazek: 4 Strana: 1051
Vyprdnutý; -ut, a, o, ausgefarzen. Bern.

389471   Vyprdoliti Svazek: 4 Strana: 1051
Vyprdoliti, il, en, ení, vyprdolovati = vyplkati. U Olom. Sd.

389472   Vypréčiti Svazek: 4 Strana: 1051
Vypréčiti, abstreiten, abdisputiren. Na Slov. Cf. Vypříti.

389473   Vypredvázanka Svazek: 4 Strana: 1051
Vypredvázanka, y, f. = vyprovázení, die Begleitung. Na Slov. Dbš. Obyč. 41.

389474   Vypredvázati Svazek: 4 Strana: 1051
Vypredvázati = vyprovázeti, begleiten. — koho. Na Slov. Dbš. Sl. pov. II. 60.

389475   Vyprejzovati Svazek: 4 Strana: 1051
Vyprejzovati = prejzy udělati, Dach- ziegel machen. — co. Každodonně může 1000 cihel v. (udělati). Ros. — komu co: si střechu (prejzy pokryti), mit Dachziegeln bedecken. Jg.

389476   Vypremovati Svazek: 4 Strana: 1051
Vypremovati, mit Borten besetzen. — co: klobouk. Us. — čím: stužkami, kabát kožichem. Us. Tč.

389477   Vypreparovati Svazek: 4 Strana: 1051
Vypreparovati, auspräpariren. — co: žíly. Us.

389478   Vypresignovati Svazek: 10 Strana: 0501
Vypresignovati. Síra má moc v. či vy- tvořiti těla sobě podobná. Zach. Test. 38., 152.

389479   Výpresk Svazek: 4 Strana: 1051
Výpresk, u, m., exanthema qualecunque, Dítky vysypaly se výpreskem, který po- doben byl výsypkám (morbilli). Tys. 92.

389480   Vypresovati Svazek: 4 Strana: 1051
Vypresovati, z něm. (lépe: vytlačiti, vy- mačkati). V. — co: víno. Us. — čím: stro- jem. Us.

389481   Vypreť Svazek: 8 Strana: 0484
Vypreť = vytvoriť = vyvříti někoho, za- vříti dvéře a nepustiti ho dovnitř. Slov. Kal. S. 201.

389482   Vyprevaditi Svazek: 4 Strana: 1051
Vyprevaditi = vyprovoditi. Dal ma v. do poľa šíreho, abych viacej neprišiel do mestečka jeho. Sl. spv. IV. 144. Vyprevaď pána kmotra! Dramat. Chlpk. I. 30.

389483   Vyprchalý Svazek: 7 Strana: 1079
Vyprchalý, ausgefallen. V. výtrusy, Nk. J , obilí.

389484   Vyprchati Svazek: 4 Strana: 1051
Vyprchati, vypršeti, el, ení; vyprchnouti, chl, utí; vyprchovati = prše vypadnouti, herausregnen; vypadnouti (vůbec), ausfallen, ausfliessen. — abs. Proso vyprchá (vytrolí se). Vaň. Obilí vyprší. Háj. Mnoho pšenice vypršelo, když byl vítr. Sych. Vypršela lhůta, čas. Us. Jakoby vypršel. Vz Neoče- kávaný. Lb. Až se vyprší, bude zase hezky. Us. Tč. Doba vypršela. Dch. Příměří vy- pršelo. Šb. D. II. 172. Až můj čas v-ší. Sš. P. 60. Hodina už vypršela. Us. Hš. Když zrno vyprší, tedy se bez užitka jeden žer- nov o druhý kazí. Hus I. 307. — komu. Pávům pera vypršela. Aesop. Vypršely mu vlasy. Us. Vypršela mu (poslední) hodina (umřel). Us. Vyprchlo mu to z ruky (vy- klouzlo). Us. Tč. Až ti zoubky vypršijou, nebudou tě boleť. Sš. P. 258. Vypršelo hu- sám peří; Těm brky brzo vypršely (zchudli). Us. Šd. — odkud. Z toho mračna mnoho deště vypršelo. Us. Vypršelo mi to z pa- měti. Jel. Z oblaku vyprchuje. Us. Tč. — se. Vypršelo se (přestalo pršeti). Jg.

389485   Vyprchati Svazek: 8 Strana: 0485
Vyprchati. Obočí vyprší. 1440. Mus. fil. 1896. 451.

389486   Vyprchávati Svazek: 10 Strana: 0501
Vyprchávati, vz Vyprchati.

389487   Vyprchliti se Svazek: 4 Strana: 1051
Vyprchliti se, il, ení = přestati prch- liti, vyhněvati se, auszürnen, zu zürnen auf- hören. Ros.

389488   Vyprchnouti odkud Svazek: 9 Strana: 0385
Vyprchnouti odkud. Srsť z něho vy- prchla (vypadala). Fisch. Hosp. 194.

389489   Vyprcholiti Svazek: 4 Strana: 1051
Vyprcholiti, il, en, ení, ernähren, auf- ziehen. Na Slov. Ssk.

389490   Vypriasť Svazek: 4 Strana: 1051
Vypriasť = vypřísti. Na Slov. Mt. S. I. 75.

389491   Vyprieť Svazek: 7 Strana: 1079
Vyprieť. Niekedy sä stáva, že ozimina na viacaj miestach vyprie (sníh vyleží obilí). Slov. Zátur.

389492   Vyprkotať Svazek: 7 Strana: 1079
Vyprkotať = vybreptati. Val. Slavč. 4.

389493   Vyprliti Svazek: 4 Strana: 1052
Vyprliti, il, en, ení, vyprlovati = vypá- liti, ausbrennen, zu Kohlen brennen. Us. Č. — co: hranici udělati a v. 1556.

389494   Vyprnouti komu odkud Svazek: 9 Strana: 0385
Vyprnouti komu odkud. Čert vyprnu jim z očí. Zaniklo. Podk. v. 225. (Gb. H. ml. III. 2. 250. ).

389495   Vyprnouti se Svazek: 4 Strana: 1052
Vyprnouti se, nul, utí = vymknouti se, ztratiti se, entschlüpfen. — se komu od- kud: z očí. St. skl., Výb. 1. 949, Zk. 229.

389496   Vyprodání Svazek: 4 Strana: 1052
Vyprodání, n. = výprodej, der Ausver- kauf. V. statků. Mus. 1880. 257. Zatvrzelým dána lhůta 4 měsíců k v. a vystěhování. Mus. 1880. 249.

389497   Vyprodaný Svazek: 4 Strana: 1052
Vyprodaný; -án, a, o, ausverkauft. V. divadlo. Vz Vyprodati. — jak. Zboží draž- bou v-né. Us.

389498   Vyprodati Svazek: 4 Strana: 1052
Vyprodati, vyprodávati, ausverkaufen, verkaufen. — abs. Vyprodej, kde co máš. Us. — co: své zásoby. Us. Dnes je divadlo vyprodáno (všecka místa jsou už prodána). Us. — co kde. Již v tom krámě všecko obilí v-dal. Ros. — se = prodati své věci a pryč se stěhovati, seine Sachen verkau- fen und fortziehen. Jg. A když by se (cizo- zemec) jinde vyprodal a zde v zemi usedl, tedy má JKM. i vší zemi listem povinnosť slíbiti. Zř. F. I. B. XV. Vyprodati se kdyžby pán člověku svému poddanému rozkázal; V. a zhostiti se království čes. kdož by chtěl. Vz Zř. zem. Jir. I. 31., U. 18. Museli se v. a z města vyjíti. Bart. Už jsme se vyprodali (vše jsme prodali). Us. Šd. — se kdy. Měl se ve čtyrech nedělích pořád zběhlých vyprodati. Kom. — se odkud. Musil se z města v. Ros. Nařízeno mu bylo, aby se do tří neděl z města vyprodal a vystěhoval. Mus. 1880. 492. Přinuceni byli pro veliké dluhy po svém otci zděděné v. se z království českého. Pal. Děj. V. 2. 23. — se z čeho. Ubohý se již ze všeho vy- prodal. Us. — se s čím. Měl-liby dům a statky v zemích cizích, s těmi aby se vy- prodal. Zlob. — co jak. Bláznovi nišť neraď, neb na sáhy to vypredá, co má ryfem merať (měřiti). Na Slov. Tč. Neměl ani trojníku a teď, kdo ví, vyprodal-liby se za 30 tisíc! V Kunv. Msk.

389499   Výprodej Svazek: 4 Strana: 1052
Výprodej, e, m. = rozprodej, der Aus- verkauf. V. sukna, papíru, zboží. Us. Úplný v. Us. Dch.

389500   Vyprofilovati co Svazek: 7 Strana: 1079
Vyprofilovati co: řečiště Vz Profil. ZČ.

389501   Vyproročiti co komu Svazek: 10 Strana: 0501
Vyproročiti co komu. Msn. Od. 255. Vz Vyprorokovati ve IV. d.

389502   Vyprorokovati co Svazek: 4 Strana: 1052
Vyprorokovati co = prorokuje vypo- věděti, herausprophezeien; prorokováním do- stati, erprophezeien. Ros.

389503   Výpros Svazek: 4 Strana: 1052
Výpros, u, m. = výprosa, y, f. = vy- prošení, das Erbitten. Ctib. V. panny (ne- věsty) = vyprošení ji za ženu u rodičů. Mus. 1880. 219., Žer. Výpros k stavu man- želskému = námluvy. Dač. II. 28. Nechtěl mu dcery dáti ani na v-sy. Us. Dvrsk. — Výprosa vin a pokut, die Erbetung des Nachlasses der Schuld o. Strafe. Zříz. 1627. — Výprosa = statek manský odumřelý, který kdo, nemaje žádných zásluh, na králi vy- prosil, ze mu do desk dvorských zapsán byl, ein vom Könige erbetenes Gut, das durch Heimfall an den König gelangte. Cf. Vý- sluha. Vz více v Gl. 373., Zř. zem. Jir. O. 20., Ib. S. 29., H. 31., Pal. Rdh. I. 187., Ottersd., Vš. Vz Vš. 571. Pakliby kdo, maje s kým jaký spolek o výprosu, seděl v tom soudu a nevstal, a taková věc byla uve- dena, tehdy takový každý vedlé pokuty nadepsané trestán býti má. Vl. zř. 32. Ktož otpierá výprose, bude moci ze škod pohnán býti; Při v-sách žádná se žaloba neklade; Nedóvodné v-se odepřieti; Což kto vyprosí na KMsti, ta výprosa má ve dsky dvorské nejprve vložena býti; Mnozí v-sami nespra- vedlivými o statky své jsú přicházeli. Vš. Jir. 25., 26. Zaveden s nimi soud a museli navrátiti ony tak řečené v-sy. Pal. Děj. II. I. 21.

389504   Výpros Svazek: 8 Strana: 0485
Výpros = každá promluva družbova o den svatební, hl. promluva jeho, když se nevěsta loučí s domovem otcovským. U Jindř. Hradce. Vykl. Svat. 28.

389505   Výprosa Svazek: 4 Strana: 1052
Výprosa, y, f., vz Výpros.

389506   Výprosa Svazek: 7 Strana: 1079
Výprosa = žádosť ku králi za propůj- čení odumřelého statku v manství. Pal Rdh. II. 433. - Výb. II 1367., Arch. VIII. 181., 212., IX. 351. Udělal výprosy na ty summy. Arch. X. 490.

389507   Výprosa Svazek: 10 Strana: 0501
Výprosa. O v-šách v starší době vz Arch. XIX. 591., 505

389508   Vyprośćić Svazek: 9 Strana: 0385
Vyprośćić = narovnati. Slez. Lor. 80.

389509   Výprosek Svazek: 4 Strana: 1052
Výprosek, sku, m. = vyprosení. Sš. J., 231., Vus., Zlob.

389510   Vyprositelný Svazek: 4 Strana: 1052
Vyprositelný, erbittlich. Nevyprosi- telný = neuprositelný. V.

389511   Vyprositi Svazek: 4 Strana: 1052
Vyprositi, il, šen, ení; vyprošovati = prosbou obdržeti, erbitten, erflehen, durch Bitten erlangen. — abs. Draho se kupuje, co se vyprošuje. V. Neobráníš-li se, nevy- prosíš se (na vojně); Nevyprosíš-li, nevy- laješ. Mus. Ktož jest vyprosil, právo krá- lovské provede. Vš. Jir. 25. Bys krví za- plakal, nevyprosíš. Vz Lakomý. Lb. — co (se) na kom. Aby na něm pomoci vy- prosil; K tomu konci vyprosil na švakrovi svém pomocné vojsko; Pečeti jsme v-li na opatrných mužích. Ddk. III. 102., 127., NB. Tč. 72. V-sil jsem si na pánu Bohu. Kn. poh. 648. V-sil si na Pilatovi tělo Krista pána. Pref. 405. To vykonali, což sobě na pánu v-li; Aby oheň s nebe sstou- pil a padesátníky Achabovy popálil, na Bohu v-sil. BR. II. 37., 70. a. To on na jeho mi- losti v-sil; Na Markrabině milosti v-sil sobě tvrz mou Jiříkovice; Věnného práva, jakož jsem na králově milosti vyprosil. Půh. II. 182., 505. Syna na modlách si v-sil. Pass. V. manské zboží na králi. Us. Kdožby na jeho MK. takovou pokutu sobě v. mohl. Zř. F. I. A. XXIV. Abyste se na JM. králi vyprosili a sem jeli. Břez. 161. — co, čeho (komu): chléb (celý bochník), chleba (částku). Us. Něco toho sobě vyprosili. Skl. II. 22. Ti, kteří sobě erby vyprošují. Zř. F. I. A kdožby přes toto svolení vyprosil úřad po dnešní den, ten a takový aby česť i hrdlo ztratil. Zř. F. 1. A. XXXI. — Cf. Zř. zem. Jir. C. 8., B. 2. V-li vězenému Oldřichovi žádoucího odpuštění; Vyslal bratra, aby mu v-sil pomoci; Kdyby lidem těm jistý hrabě nebyl života v-sil. Ddk. II. 115., 263., 455. A oni řekli, že sme sobě delší rok v-li. NB. Tč. 219. Nestál na tom roce, jakož byl vyprošen p. Bočkovi. Půh. II. 461. Ktožkoli kterú odúmrt vyprosí; Poručník poručenstvie v-sil. Vš. Jir. 25., 248. — co pro koho, lépe: komu. Brt., Pdg. I. 137., 138. — co na koho. Zatočte se černé oči zhůru do nebe, ať vyprosijó pomstu na tebe. Sš. P. 121. — co za koho, zač. Jest jejich účelem, vyprošovati bož- skou milosť za jeho i veškerého křesťan- stva blaho. Ddk. IV. 269. Keď som ťa ne- dostal za ženičku, aspoň ťa vyprosím za družičku. Sl. ps. 355. — co čím. V-sil na Bohu postem, modlením i jinými činy do- brými, že pohanský král dal jemu svobodu. Hus I. 132. Každého pátku posty a modlit- bami vyprošovali požehnání nebes pro Vla- dislava. Ddk. III. 254. — co komu kde. Maria, matičko má, vypros nám milosť u syna. Sš. P. 72. Sobě i ostatním v Římě rozhře- šení v-sil. Ddk. III. 126. Na modlitbách od Boha síly si v. mají. Sš. II. 143. Petr Vok jel na Lnáře, aby v-sil při p. Volfovi Novo- hradském z Kolovrat dceru k manželství sestřenci svému. Mus. 1880. 240. V-la nívu (agrum) u otce svého. BO. — co od koho (kam). V-sil ot krále listy na jich bez- životie. BO. V-la ženu mú a svú máteř ode mne k sobě, jakož byla nemocna. Půh. II. 564. — jak. Někteří královstvie k svobodě a dědictví sobě vyprošují. Arch. IV. 450. — se = prose se vysvoboditi, sich durch Bitten befreien, sich frei bitten. — se komu. Tri- nástý sa mu vyprosil, že by za ním zbrojí nosil. Sš. P. 105.

389512   Vyprositi Svazek: 8 Strana: 0485
Vyprositi. To si vyprošuji dle něm. das bitte ich mir aus; spr. to si zapovídám. Nár. list. 1895. č. 218. 3.

389513   Vyprositi co Svazek: 7 Strana: 1079
Vyprositi co : berni = obdržeti povolení k pozdějšímu placení jí. Výb. II. 1238. — co na kom jak : bez práva. Půh. I. 151.

389514   Vyprositi koho s čeho, od čeho Svazek: 9 Strana: 0385
Vyprositi koho s čeho, od čeho. Chč. S. L 415.

389515   Výprosky Svazek: 4 Strana: 1053
Výprosky, pl., m., ausgebetene Sache. Bern.

389516   Výprosník Svazek: 4 Strana: 1053
Výprosník, a, m. = kdo výprosu obdrží na králi, wer ein königl. Heimfallsgut er- beten hat. Vz Výprosa. D. Kto chce statek před v-ky opatřiti, to musí živ jsa dskami zápisnými zpraviti. Vš. Jir. 281. (26. ). Svěd- kové k odoumrtí pro v-ky Oldřicha a Hynka. Arch. I. 177. Nebo tento stoje na výsluní milosti dvorské jako v. snažil se získati odemřelá léna. Pok. Děj. hořické.

389517   Výprost Svazek: 4 Strana: 1053
Výprost, u, m. = vyproštění, die Be- freiung. V. lidu; Cesta jeho do Říma po výprostu ze žaláře předsevzatá; V. lidu israelského ze zajetí babylonského; V. ten (světa ode vlády knížete světa) svrchovanou vůli boží se dál. Sš. Sk. 80., 145., L. 60., II. 8.

389518   Vyprostěný Svazek: 7 Strana: 1079
Vyprostěný = na znak natažený. Mor. Brt. D 289. Vz násl.

389519   Vyprostitel Svazek: 4 Strana: 1053
Vyprostitel, e, m. = vysvoboditel, der Erretter, Erlöser, Befreier. V., Rkk., Dbv., Vč.

389520   Vyprostiti Svazek: 4 Strana: 1053
Vyprostiti, prosť, il, štěn, štění; vy- prošťovati = prostým učiniti, vysvoboditi, befreien, los machen, erreten, erlösen. — koho odkud (kdy): od zkázy, V., od roboty těla. Št. Vyprosti duši mou ot ne- milostivého. Ž. wit. 16. 13. A nedostateč- ného z ruky hříšníkovy vyproste. Ib. 81. 5. Ale že ještě i z strany těla ze zdejších strastí budeme vyproštěni. BR. II. 647. a. V. z rukou nepřátel, z poroby, Br., z osi- del. Rkk. V. otroky z otroctví. Us. Nikdy nic jiného neobmýšlel, než jediné aby kně- žice Břetislava z vazby vyprostil; Dne 8/8. v-la ho smrť z dlouhé nemoci; Syn její v prosinci téhož roku v-stil se ze vší péče; Dále je vyprošťuje od soudu župního ve věcech právních a trestních; Tam byl Filipp za jistých podmínek z kletby vyproštěn. Ddk. III. 47., 83., 90., IV. 244., V. 37. (Tč. ). Aby nás vyprostil od nynějšího věku ne- šlechetného podlé vůle Boha a otce našeho. Sš. II. 6. V. sebe ze spojení. Stč. Alg. 104. Z nemocí přetěžkých mnohé vyprostil; Ja- tých z ďáblovy moci vyprošťovati. BR. II. 1., 213. Vyprosť ny z osidl krutých Tatar. Rkk. 54. V. někoho ode všeho zlého, Chč. P. 20. b., ze zlých věcí, od bolení zubů. Chč. 379. — koho, co čím: ostrostí meče. Troj. — se komu. Já jsem se mu hned vyprostil = utekl jsem. Us. u Lukavice. Dhn.

389521   Vyprostiti Svazek: 7 Strana: 1079
Vyprostiti, eruere, Ž kl. 88. 40., libe- rare, 123. 7., eripere. 34. 10. — co : nohu = natáhnouti. Brt. D. 258. Cf. Prostiti (dod.). — si kudy. Chodníkem si v-štíte (vypří- míte, nadejdete). Mor. Brt. D. 289.

389522   Vyprostiti Svazek: 7 Strana: 1398
Vyprostiti. V-stiv nás od zákona smrti; Aby nás v-stil z jeho služby. Chč. m. s. III. 49., 54.

389523   Výprostný Svazek: 4 Strana: 1053
Výprostný, Befreiungs-. V. válka. Šm.

389524   Vyprostředkovati Svazek: 4 Strana: 1053
Vyprostředkovati, vermitteln. — co kde: u někoho. Us. Tč. Takí ludia v-li u Porty, že... Lipa 162. — co čím. Pre- vedenie plánov svojich vonkajšou pomocou zvláště spoluúčinkováním Turkov v-li. Lipa 164.

389525   Vyprostředkovati si co od koho Svazek: 8 Strana: 0485
Vyprostředkovati si co od koho = vyjednati, zjednati. Phľd. XII. 388. V-val si list od baše. Phľd. 1894. 697.

389526   Vyprostříti Svazek: 4 Strana: 1053
Vyprostříti, prostru, střel, ení = pro- stříti, ausstrecken, ausbreiten. — co, se kde: na zemi. Pulk.

389527   Výproš Svazek: 4 Strana: 1053
Výproš, e, m. = řeč nad nebožtíkem od učitele konaná, než přijde kněz. U Vl. Vo- žice.

389528   Výproš Svazek: 9 Strana: 0385
Výproš, e, m. = vyprošování nevěsty od rodičů. Charv. 21.

389529   Vyprošení Svazek: 4 Strana: 1053
Vyprošení, n., das Ausbitten.

389530   Vyprošený Svazek: 4 Strana: 1053
Vyprošený; -šen, a, o, erbeten. V. pán n. vládyka od strany na soudu povinen jest raditi. Zř. zem. Jir. Č. 14.

389531   Vyprošený Svazek: 7 Strana: 1079
Vyprošený, erbeten. Syn na Bohu v-ný. Šml. Od šibenice v-ný Mark.

389532   Vyproškovati Svazek: 4 Strana: 1053
Vyproškovati = vyprošovati, vz Vy- prositi. Plk.

389533   Vyprošovati Svazek: 4 Strana: 1053
Vyprošovati, vz Vyprositi. Ž. wit. 34. 10.

389534   Vyproštěnec Svazek: 4 Strana: 1053
Vyproštěnec, nce, m. = vyproštěný, der Befreite, Erlöste. Ráj.

389535   Vyproštění Svazek: 4 Strana: 1053
Vyproštění, n., die Befreiung, Errettung, Erlösung, Freimachung. Kom. Prostředků k v. svému hledati. Vrat. V. z otroctví. Us. Prosil za v. z klatby; Jeho syn Nemoj za své vlastní v. koupil nevolníka Valdice se ženou. Ddk. III. 134., IV. 151. Za v. ze zlého se modlím. BR. II. 122. a.

389536   Vyproštěnka Svazek: 4 Strana: 1053
Vyproštěnka, y, f. = vyproštěná, die Befreite, Errettete. Víd. list. 1813. 153.

389537   Vyproštěný Svazek: 4 Strana: 1053
Vyproštěný; -en, a, o, befreit. Vz Vy- prostiti.

389538   Vyprotiviti se Svazek: 4 Strana: 1053
Vyprotiviti se, sich genug widersetzen. Slov. Bern.

389539   Vyproučený Svazek: 7 Strana: 1079
Vyproučený. Chodí v. (s vydutým bři- chem; o pyšném). U Vyzovic. Laš. Wrch. V. kočičky (harušky = rozvinulé). Ib.

389540   Vyproučiti Svazek: 7 Strana: 1079
Vyproučiti, il, en, ení, vypručovati = vypučiti, nadmouti se. Laš. Wrch. Vz před- cház.

389541   Vyprouditi Svazek: 4 Strana: 1053
Vyprouditi, il, ěn, ění, aus-, hervor-, entströmen, emaniren. Dch., Šp. — komu kdy. V tom jí v-ly slz prameny. Kká. Td. 299. — se komu odkud. Slova ta se mi z duše v-la. Mus. 1880. 278.

389542   Vyprouti Svazek: 4 Strana: 1053
Vyprouti, uju, uj, ul, utí = vypárati, auftrennen. — co: šev. Us. na Ostrav. Tč.

389543   Vyproužkovati Svazek: 4 Strana: 1053
Vyproužkovati = proužky vyznačiti, mit Strichen bezeichnen. Us. Tč.

389544   Vyprovaditi Svazek: 4 Strana: 1053
Vyprovaditi = vyprovoditi. Slov.

389545   Vyprovadzač Svazek: 4 Strana: 1053
Vyprovadzač, e, m., der Begleiter. Na Slov. Hvl. 116., 184.

389546   Vyprovázka Svazek: 4 Strana: 1053
Vyprovázka, y, f. = vyprovádzanka. Na Slov. Jdu právě z v-ky. V Kunv. Msk.

389547   Vyprovážka Svazek: 7 Strana: 1079
Vyprovážka = vyprovázení. Mor. Brt. D.

389548   Výprovod Svazek: 4 Strana: 1053
Výprovod, u, m. = družina někoho vy- provázející, das Convoi. Hlč.

389549   Vyprovoditi Svazek: 4 Strana: 1053
Vyprovoditi, il, zen, zení; vyprovázeti, el, en a zín, ení; vyprovázívati = provoditi, begleiten. — (odkud) kam. K lesu mě vyprovoď. Čch. L. k. 40. Vyprovázely mne strasti od kolébky až k hrobu. Sych. V. koho až na nejbližší vrch, do lesa. Us. S užitkem jest v. ho až do prahu (zloděje). Č. Vyprovoď mia, moja milá až tam do či- rého pola; Poď a vyprovoď mě do šírého pola; V-la ho až k panskému dvoru; Pusťte vy mia ze zámečku, vyprovodím frajirečku, vyprovodím ju na saláš, tam mně, milá, huběnku dáš; Štyry míle lesa, lesa březo- vého, vyprovoď mě, moje milá, na prostřed do něho; V-la mě až k té myslivárně; Já pudu s váma, pane Kudrno, v-dím vás na starý Brno. Sš. P. 112., 136., 358.. 381., 395, 701. (Tč. ). Nebyl synek, nebyl blázen, dyž galánku vyprovázel; v-zel za uličku, dé, galánko, dé (dej) hubičku. Čes. mor. ps. 186. Vyprovoď mě mezi vrata, na roz- cestí, na pěšinku; V-voď mě až k tomu rybníku na tu hráz. Er. P. 118., 193. — kdy. A po desáté hodině v-la ho Tonka za práh. Us. Šd. Keď dakoho vyprevádzaš z domu, tak že ho vyprevoď náležitě da- leko, aby nevrátil sa. Dbš Obyč. 48. Oj tato, tatičku milý, vyprovoďte mne z vašej dědiny. Brt. P. 29. V. někoho z bludu, aus dem Irrthum herausführen. Na Ostrav. Tč. V. koho s kým ze země. Dal. 79. — (kudy) koho. A te (ty) nesmíš v. panenko; Čer- vené, bílé růže sem sázel, když sem tě, má milá, v-zel. Sš. P. 247., 259. V-voď mě přes hájíček; Po ní (travičce) mě má milá vyprovází; Přes pole mě v-dí. Er. P. 100., 134., 462. V. někoho ze dveří = vyhoditi, vystrčiti. Us. Kšť. — jak daleko. V-voď mě na dvě míle. Čes. mor. ps. 68. — jak: s musikou. Er. P. 406.

389550   Vyprovoditi koho Svazek: 7 Strana: 1079
Vyprovoditi koho. Už ho vyprovázejí (umřel). Us. Tkč. — co kam. Tisk (knihu) na světlo v. (vydati). Šf. III. 256.

389551   Vyprovokovati co Svazek: 9 Strana: 0385
Vyprovokovati co: výtržnosť. Nár. list. 1898. č. 359.

389552   Vyprozniti Svazek: 4 Strana: 1054
Vyprozniti = vyprázdniti. Na Ostrav. Tč.

389553   Výprsk Svazek: 10 Strana: 0501
Výprsk, u, m. V. vzteku. Nár. List. 1904. 271. odp.

389554   Vyprskání Svazek: 4 Strana: 1054
Vyprskání, n., die Ausspritzung. Slov.

389555   Vyprskaný Svazek: 4 Strana: 1054
Vyprskaný; -án, a, o, ausgesprüht, aus- gespritzt. Bern.

389556   Vyprskati Svazek: 4 Strana: 1054
Vyprskati, vyprsknouti, skl, ut, utí; vyprskávati, vyprskovati, sprühen, aussprit- zen. — abs. Voda vyprskuje. — odkud. Voda z trouby vyprskla, jiskra z pece. Us. Z ohně vyprskuje. — co kam: na zem. Us. — co čím: vodu hubou.

389557   Vyprskati co komu Svazek: 8 Strana: 0485
Vyprskati co komu. Hrdlo mu vyprsko- val (vystřikoval). 1687. Věst, op. 1892. 18.

389558   Vypršalý Svazek: 7 Strana: 1079
Vypršalý člověk = na mizině jsoucí. Wtr.

389559   Vypršelý Svazek: 4 Strana: 1054
Vypršelý = co vypršelo, uprchlo, ver- flossen, verstrichen. V. lhůta, čas. Us.

389560   Vypršení, n Svazek: 4 Strana: 1054
Vypršení, n. V. lhůty, der Ablauf der Frist.

389561   Vypršený Svazek: 9 Strana: 0385
Vypršený = vypršelý, vypadalý. V. ječmen. Mtc. 1900. 340.

389562   Vypršený. V Svazek: 10 Strana: 0501
Vypršený. V. mračno. Čes. 1. X. 468.

389563   Vypršeti Svazek: 4 Strana: 1054
Vypršeti, vz Vyprchati.

389564   Vyprtačili Svazek: 7 Strana: 1080
Vyprtačili, vz Prtačina (dod.).

389565   Vyprtačiti si co Svazek: 4 Strana: 1054
Vyprtačiti si co, als Flickschuster er- werben. Us. Šd.

389566   Vyprtati Svazek: 4 Strana: 1054
Vyprtati = prtáním vydělati, durchs Flicken erwerben; spraviti, ausflicken. Ros. — V., vyprtnouti = vyšprtati. V-tlo mu to z ruky. Slez. Šd., Klš.

389567   Vypru Svazek: 4 Strana: 1054
Vypru, vz Vypříti.

389568   Vyprůbovati Svazek: 4 Strana: 1054
Vyprůbovati = zkusiti, ausprobiren. Kom. — co čím.

389569   Vyprúčati Svazek: 4 Strana: 1054
Vyprúčati, vypručovati se = bočiti se pýchou. Na Zlínsku. Brt., Šd. Vz Prúčati se.

389570   Vyprúčati Svazek: 9 Strana: 0385
Vyprúčati. Vrabci se v-li na střechách a teremtili. Val. Čes. 1 X. 30.

389571   Vyprúčený Svazek: 4 Strana: 1054
Vyprúčený; -čen, a, o = vykřivený, zkrou- cený, verdreht. Na mor. Valaš. Vck. Dům je v-ný, boří se, je na spadnutí. Na Zlínsku. Brt..

389572   Vyprúčený Svazek: 7 Strana: 1080
Vyprúčený dům = který se bočí, je na spadnutí. Mor. Brt. D. 289.

389573   Vyprúčený Svazek: 10 Strana: 0501
Vyprúčený = konvexní. Val. Čes. 1. XIII. 74.

389574   Vyprúčiť sa Svazek: 10 Strana: 0501
Vyprúčiť sa. Val. Čes. 1 XI. 435.

389575   Vyprúčiti se kde Svazek: 9 Strana: 0385
Vyprúčiti se kde. V-lo se dno v bečce = zbortilo. Val. Čes. 1. X. 30.

389576   Výprud Svazek: 4 Strana: 1054
Výprud, u, m., na Slov. = vypruzení, der Ausbruch z. B. der Blattern. Tys.

389577   Vypruditi Svazek: 4 Strana: 1054
Vypruditi, il, zen, ení; vypruzovati = pruzením ven dostati, austreiben, ausbeizen. Ros.

389578   Vyprútkovati něco Svazek: 4 Strana: 1054
Vyprútkovati něco = vytyčiti, vyplésti. — co kde: lísu na dně, ausflechten, durch- flechten. Šd.

389579   Vypružcovati Svazek: 4 Strana: 1054
Vypružcovati = pružcem opatřiti, mit Kautschuk anlassen. — co: hadice. Čermák. cenník.

389580   Výprysk Svazek: 4 Strana: 1054
Výprysk, u, m. = vyprysknutí, das Her- aus-, Hervorspritzen, Sprühen. — V. = pramen, der Sprudel, die Quelle. — V. = náledí, které se rychle udělalo, aufgeschos- senes Eis. Dch. — V., vyražení, der Aus- schlag. Na Slov. Tys. 149.

389581   Výprysk Svazek: 8 Strana: 0485
Výprysk. V. vody, dle Bl. fictum et novum verbum. Lépe prý opsati: vyprýštily se vody. Bl. Gr. 325.

389582   Vyprýskati Svazek: 4 Strana: 1054
Vyprýskati, vyprysknouti, sknul a skl, utí; vyprýštiti, il, ění; vypryskovati, vypry - šťovati = vystříknouti, heraus-, hervorspri- tzen, aussprudeln, sprühen; vyhazovati, vy- střikovati, ausspritzen, von sich geben; se = vyskočiti, vyliti se, auf-, hervorquellen, entspriessen, entspringen; vyvrci se (jako vředy), ausschlagen. — abs. Zřídlo vypry - skuje (vystřikuje). Us. — co. Studnice vy- pryšťuje vodu svou. Br. — se. Vyprýštila se studnice, Jel., pramen. Ros. Tajná ne- návisť se vypryskuje. Jel. Osypky se vy- pryskly (vyrazily). Tys. — se kde. Na horách v-kují se studénky. V. — se odkud Voda vypryšťuje se ze skály, slzy z očí. D. Žáden dobrý krásy nemiluje, neb ví, že moc zlého z krásy vypryščuje. Slov. Tč. Z Krista jako z nevyvážného pramene vy- pryšťují se velicí darové pro nás podlé po- chopnosti každého úda. Sš. II. 201. Ze země pramenové se vypryskují. Br. — se kudy. Skrze zemi pramenové se v-kují. Br. Vy- prýští se skrze žíly jed. Jel. Voda otvorem trouby se v-kuje. — co jak odkud. Hory, pahrbky, skály, lesy, háje, údolí svou mocí vyprýštil jest ze země té. Kanc. Sv. Štěp.

389583   Vyprýskati kde. V Svazek: 7 Strana: 1080
Vyprýskati kde. V oku slza vypryskla. Kyt. — co kam. V-knouti světlo nač. Dk. Poet. 542.

389584   Vyprysklý Svazek: 4 Strana: 1054
Vyprysklý = co vyprysklo, se vyprýštilo. Vz Vyprýskati. — kde. Voda náhle na poli vyprysklá. Us. — odkud. Voda ze skály v. Měst. bož.

389585   Vyprýštělý Svazek: 4 Strana: 1054
Vyprýštělý, hervorgequollen. V. medová šťáva. Us. Dch. — odkud. Skutky lidí při- rozené z milosti v-lé. Sš. II. 8. (Hý. ).

389586   Vyprýštěný Svazek: 9 Strana: 0385
Vyprýštěný. Řeči z přirozeného umění v-né. ?z??. 3.

389587   Vyprýštiti Svazek: 4 Strana: 1054
Vyprýštiti, vz Vyprýskati.

389588   Vyprýtovati co Svazek: 10 Strana: 0501
Vyprýtovati co: slad. 1663. H. Jir. Mýto. 90. 1.

389589   Vyprzniti Svazek: 4 Strana: 1054
Vyprzniti, il, ěn, ění, ganz beflecken. Vz Przniti. — V. = vypotřebovati, ver- wenden. — co nač. V-zní na to hromadu mastného a přece po tom nic není. Mor. Šd.

389590   Vypřádati Svazek: 4 Strana: 1045
Vypřádati, vz Vypřísti.

389591   Výpřah Svazek: 4 Strana: 1045
Výpřah, u, m. = vypřáhnutí, das Aus- spannen. K večeru, když byly výpřahy (když vypřahovali). Us.

389592   Vypřahati Svazek: 4 Strana: 1046
Vypřahati, vz Vypřáhnouti.

389593   Vypřáhnouti Svazek: 4 Strana: 1046
Vypřáhnouti, hnul, ut, utí; (zastr. vy- příci), vypřahu, přez, přáhl, přažen a pře- žen, ení; vypřahati, vypřahovati = zapra- žení vyníti (vypřóhat, na Ostrav., Tč., vy- přihnuť, u Opavy, Klš. ), los-, ausspannen. — abs. K večeru, když vypřahují. Us. Brzo vypřáhl (brzo vyhasil i. e. když kdo práci nebo povolání příliš časně vzdá). Ros. Vz Marnotratný. Č. Šel jest synek do pole, vy- vorať si svý pole; dyj si pole vyvoral, při- jel domů, vypřahal. Sš. P. 269. Než špatně orati, raději vypřahati. Prov. Šd., Tč. Ten by rád vypřáhl (rád by se z toho vytáhl, toho sprostil). Us. Prk. — co, koho: vůz, voly, Us., koně. Jg. Stůj formane, nenáhlaj, vrané koně vypřahaj; Dy jsi ty tak velký pán, vypřahaj si koně sám. Sš. P. 105. — odkud. Nevypřihaj kobylenky z pluha ven. Sš. P. 512. Vypřáhl se z dráhy Thespisovy. Stnk. A vypřah ju, vypřah z voza, zapřah ju do tačky. Sš. P. 677. V. voly z jha. Reš. V. se z čeho. Br. — kde. Naprostřed brázdy nevypřahaj (uprostřed rozmluvy ne- ustávej). Ehr. — kam. Kdo z nás nejdříve na věčnosť vypráhne (umře)? Sych.

389594   Vypřáhnutí Svazek: 4 Strana: 1046
Vypřáhnutí, n., die Ausspannung.

389595   Vypřáhnutý Svazek: 4 Strana: 1046
Vypřáhnutý; -ut, a, o, ausgespannt. Us.

389596   Vypřahovati Svazek: 4 Strana: 1046
Vypřahovati = vypřáhnouti. Slov. Bern.

389597   Výpřahy Svazek: 10 Strana: 0501
Výpřahy, pl., m. = místo, kde se béře přípřež. Kdýně. Rgl.

389598   Vypřásti Svazek: 4 Strana: 1046
Vypřásti, vz Vypřísti.

389599   Vypřáti komu čeho Svazek: 4 Strana: 1047
Vypřáti komu čeho. Už jsem mu všeho vypřál. Us. Šd.

389600   Vypřažený Svazek: 7 Strana: 1079
Vypřažený, ausgespannt. V. koně, ko- čár. Vlč.

389601   Výpřažka Svazek: 7 Strana: 1079
Výpřažka, y, f. = zápraž (zpřežení; pří přež). Uh. Brt. D. 295

389602   Vypředati Svazek: 4 Strana: 1051
Vypředati = vyprodati, ausverkaufen. — co komu kde zač. Us. na Ostrav. Tč.

389603   Vypředbíhati sa Svazek: 7 Strana: 1079
Vypředbíhati sa = vyčerpati své síly ustavičným předbíháním Brt. D. 170.

389604   Výpředek Svazek: 4 Strana: 1051
Výpředek, dku, m., das Spinnenbleibsel; na Slov. výpradok, dku, m. Ssk.

389605   Vypředený Svazek: 4 Strana: 1051
Vypředený; -en, a, o, auf-, abgesponnen.

389606   Vypředu Svazek: 4 Strana: 1051
Vypředu, vz Vypřísti.

389607   Vypřemysliti co Svazek: 8 Strana: 0484
Vypřemysliti co = přemýšlením najíti. Seyk. Ruk. 92.

389608   Vypřetakovati Svazek: 4 Strana: 1051
Vypřetakovati = přetakem vytříbiti. — co: hrách, boby, fazole. Na Ostrav. Tč.

389609   Vypřeti Svazek: 4 Strana: 1051
Vypřeti = vypříti. Slov.

389610   Vypřevrátiti Svazek: 4 Strana: 1051
Vypřevrátiti, il, cen, ení, vypřevraceti, nach und nach alles umstürzen. — co. Vítr všecky stohy v-cal. Na Ostrav. Tč.

389611   Vypřezděti Svazek: 10 Strana: 0678
Vypřezděti (vypřevzděti) komu = vy- nadati. Máj. IV. 328.

389612   Výpřež Svazek: 4 Strana: 1051
Výpřež, e, f. = vypřažení, das Ausspan- nen. Ros. Udělali jsme to na jednu v. (bez přestávky). Na Zlínsku. Brt. — V. = korec, der Strich. V. pole; Pole pod čtyry v-že. Us. Č.

389613   Vypřežení Svazek: 4 Strana: 1051
Vypřežení, n = vypřáhnutí, das Aus- spannen. Ros.

389614   Vypřežený Svazek: 4 Strana: 1051
Vypřežený; -žen, a, o = vypřáhnutý, ausgespannt. Ros. V-né koně. Us.

389615   Vypříci Svazek: 4 Strana: 1051
Vypříci, vz Vypřáhnouti.

389616   Vypřieti Svazek: 8 Strana: 0485
Vypřieti. Ľan vyprel (vyhynul) vo vlhčině (když mnoho pršelo). Phľd. 1893. 154.

389617   Vypříkopovat Svazek: 10 Strana: 0678
Vypříkopovat les = nadělati v něm pří- kopy. Brt. Sl.

389618   Vypřímiti Svazek: 4 Strana: 1051
Vypřímiti, il, en, ení = přímým učiniti, ebnen, gerad machen. — co: cestu. Na Mor. — co odkud: hlavu z hrobu (vystr- čiti přímo). Msn. Or. 92.

389619   Vypřisahati si co Svazek: 4 Strana: 1051
Vypřisahati si co = přísahou dostati, durchs Schwören erlangen. Pr. měst. — z čeho, durch den Eid reinigen. Kn. rož. 73. — kde jak. Tehda vypřisažeš na kříži sirotčím právem. Kn. rož. 140. — se. Us. Tč.

389620   Vypřisieci Svazek: 10 Strana: 0501
Vypřisieci, vz Vypřisahati.

389621   Vypřísti Svazek: 4 Strana: 1052
Vypřísti, předu, předl, den, ení, erspin- nen. — co: dva zlaté (předením vydělati). Us. V. len (předením zpotřebovati, aufspin- nen). Us. Kuželíček zaprádam, vyprádam, doprádam. Sl. ps. II. 8. Len kde si vypri- adol zasa tolké peniaze? Mt. S. I. 75.

389622   Vypříti Svazek: 4 Strana: 1052
Vypříti, pru, přel, en, ení; vypírati = zapírati. — jak. V oči vypírá. Us. — se = mocí vychýliti se; nepřiznati se. — se komu (z čeho). Us., Šm. Kdo zapřel, právu se vypřel. Č. M. 353. Pořád se z toho vypírá; Ráda by se z toho vypřela, ale nejde jí to. Mor. Šd. — se čeho. On se toho hrubě vypíral. Slez. Šd. Nemáme se nikdá kříža vypírať, který pán Bůh na nás sešle. Slez. Šd.

389623   Vypřítomniti Svazek: 4 Strana: 1052
Vypřítomniti, il, ěn, ění = opřítomniti, repraesentare. Ros.

389624   Vypsanec Svazek: 4 Strana: 1054
Vypsanec, nce, m. = vyhnanec, der Ver- wiesene. Zlob.

389625   Vypsání Svazek: 4 Strana: 1054
Vypsání, n., das Aus-, Herausschreiben, die Ausschreibung. Vypsání slov, několika stran z knihy. Us. Vypsání z desk neo- hledali páni. Půh. II. 547. Vypsání ceny, klatby, die Ausschreibung. Dch., Mus. 1880. 169. Us. — V. slova = napsání, das Auf- schreiben. — V. = popsání, popis, die Be- schreibung. V. cesty, věcí stalých, die Ge- schichte, země, die Geographie, rodu, das Geschlechtsregister, V., života svatých, by- liny. Us. V. o ženě pyšné. Klat. V. rostlin, vz Schd. II. 253. Byl by to čin k nevypsání. Us. Dch. V. příběhů zevrubné, nestranné, pragmatické, obšírné. Mus. 1880. 86.. 232. Dle v. jeho vystavěl sobě nějaký Němec dvě míle severně vsi Bělé na strmé skále hrádek v těch místech, kde...; Z r. 1177 máme zcela dobré v., jakým spůsobem ta- kový hrad na obranu byl zařízen. Ddk. II. 455., IV. 213.

389626   Vypsání Svazek: 9 Strana: 0385
Vypsání, n. = definice. XVI. stol. Mus. 1898. 175., 254.

389627   Vypsaný Svazek: 4 Strana: 1055
Vypsaný; -án, a, o, herausgeschreiben. Má býti v. druhý panský nález. Půh. II. 385. Těch všech svrchuvypsaných artikuluov. List z r. 1495. — V., beschrieben. Povinnosti biskupské od apoštola v-né věrně konati. BR. II. 13. a. Všecky kusy i každý zvláště v tomto listu svrchu i dole v-né. Arch. II. 278. — V., ausgeschrieben, verkündigt. Už je vojna v-ná od císaře pána. Brt. P. 115. — V., ausgeschrieben, regelmässig, gefällig. Má v-nou ruku (Handschrift). Us. Šd.

389628   Vypsati Svazek: 4 Strana: 1055
Vypsati, vypíši, piš, psal, án, ání; vy- pisati, vypisovati = přepsati, aus-, heraus- schreiben; vymazati, aus den Büchern lö- schen; položiti, ustanoviti, ausschreiben, fest- setzen; psáním spotřebovati, verschreiben; vysvětliti, vyjádřiti, vyznamenati, beschrei- ben, schildern, entwerfen, schriftlich aus- drücken. Jg. — abs. Vypsal, z jakých předků pošel. BR. II. 3. Viděl jsi, kterak vypisuje lotra. Hus II. 223. — co. Když sem to vy- pisal. Alb. 101. a. V. sněm (položiti, rozepsati, vz toto), Zříz., inkoust (všechen psáním zpotřebovati), D., země (popsati), Har., slovo (celé vypsati). Jg., Rk. Ctností tvých nemóž žádný vypsati. Výb. II. 17. V. něčí erb. Mus. 1880. 3. Chtěje způsob a povahu pro- kuratora vypsati. Jir. Ves. čt. 380. Pěkně to písmo vypsal. Us. Tč. Pominul jsem tuto všech osob zejména do rady sazených vy- pisovati. Dač. I. 331. Jeden z mnichů tohoto kláštera vypsal život Vipertův. V. hranice dioecese pražské; Ota Frysinský vypsav ob- šírně nehodu na březích říčky Melasa náhle se zamlčuje; Císař vypisuje sjezd do Řezna vysýlá biskupa Jindřicha s poselstvím do Prahy. Ddk. II. 290., 308., III. 170., IV. 60. (Tč. ). Ježtoť mi se toho vypisovati nehodí, jakť ty věci viem. Arch. II. 17. Něčí krásu, česť i čistotu vypsati. Dr. v. 6. V. póhony i o škody i o zvody; V. nález panský. Půh. I. 386., II. 518. A kdo by mohl vše v., co sú řeč českú již změtli?; A takť vypsal jest ten dobrý muž zpósob ohavnosti, jenž se děje v kostele od kněží nynie a ve vší církvi svaté; Ženu vypisuje (popisuje) mudřec ře- čený Secundus; Vypsati hřiechy mistrovské (mistrů); Co bych se meškala, abych každý úd jeho vypsala. Hus I. 134., 301., 385., 453, III. 70. (Tč. ). — co, koho, se odkud: něco z knihy, Us., koho z čeho (vyloučiti), Jg., něco z desk (vymazati). Soud. kn. opav., Půh. I. 308., Jg. V. něco z matriky. Us. Šd. V. se z něčeho = písemně se odříci. L — jak: v krátkosti. Byl. — kde. V tomto Herbáři vypisuje se přirození rozličných bylin. Byl. — co o čem (pro koho kde). Vy- pisuje se o jeho lsti; Epištoly, v nichž apo- štol o svém povolání ne málo vypsal. BR. II. 9. a., 650. b. Ten obyčej má zachovávati, jakož o tom prve vypsáno stojí. Arch. V. 20. Pokusím se tuto o tom v. Vš. Jir. 99. O těchto zprávách Herodotos velmi pěkně vypsal v jedné své knize. V. — Byl. — čeho. Ten vypsal inkoustu (neurčitou měrou). — co jak. Vypisuje to v krátkosti. Byl. V. moudrosť podlé užitku. Reš. Předmět zevrubně v. J. tr. Cesty své vypsal zvláštním způsobem. Mus. 1880. 479. Vypisuje se Bar- nabáš podlé stavu, pokolení a vlasti; Pří- slovím u všech národů běžným vroucnotu lásky vypisuje. Sš. 54., II. 48. Po listech něco v. Pal. Děj. IV. 1. 75., III. 22.. Žertem něco v. Jel. En. m. 5. Ten list věno mé šíře a zjevněji vypisuje. Arch. II. 65., III. 25. (Šd. ). A ne darmo sv. Lukáš tak pilně vy- psal jest jejie život i pokolenie. Hus II. 26. — co nač: cenu na veselohru. Ml. To mají vážiti hancie a zvláště kněžie a žáci, jenž vadiece se o obroky vypisují na sě, což mohú najhoršieho. Hus II. 286. — kde. Což se v tomto listu vypisuje, slibujem zdržeti. List z r. 1514. Té. A v městském právě rozličným během se vypisuje. NB. Tč. 266. — co kam. Póhon na p. Jindřicha vypsán byl do Brna. Půh. II. 572. — co komu. Jakož mi vypisujete své nedostatky a škody, které se vám dějí. Arch. V. 349. — co proč. A pro spěch JMti tak široce toho nemohl jsem vypsati. Arch. IV. 387. — co ku které době. Obvyklý obecný sněm říšský vypsán jest k letnicím do Bamberka. Ddk. III. 76. Innocenc vypsal sněm k jaru 1139. do Říma. Ib. III. 82.

389629   Vypsati Svazek: 9 Strana: 0385
Vypsati. Nadar (kámen) má žábu vypsanú na sobě = vyrýsovanou. Maš. ruk. 294b.

389630   Vypsati co Svazek: 7 Strana: 1080
Vypsati co: vajíčko = pomalovati. Mor. a slov. Phľd. VII. 143., Sš. P. 757. V. kon- kurs na obsazení uprázdněného místa. Us. Pdl. — jak kdy. Toho času s velikou prací písma sv. se v-la. Dik.

389631   Vypsení Svazek: 4 Strana: 1055
Vypsení, vz Vypsiti.

389632   Vypsikati Svazek: 4 Strana: 1055
Vypsikati, vypškati, vypšíkati, vypšíká- vati, vypšiknouti, vypšikovati = vysmáti, vypískati, auszischen, auspfeifen. — koho. Ros. — co. Kdo to vykřik', ten to vypšik' (nemravně se zachoval, pustil zlého ducha). Vz Popšik. Us. Msk.

389633   Vypsiti se Svazek: 4 Strana: 1055
Vypsiti se, il, ení; vypsívati se = vy- čubčiti se, vykurviti se, zur Genüge hündisch leben, aushuren. Ros. — V. se = vycvičenu býti, abgerichtet werden. Na Slov. Plk.

389634   Vypsotění, n Svazek: 4 Strana: 1055
Vypsotění, n., mühsame Erwerbung; die Ausmergelng. Bern.

389635   Vypsotěný Svazek: 4 Strana: 1055
Vypsotěný; -ěn, a, o, mühsam erworben; ausgemergelt. Us. Bern.

389636   Vypsotiti Svazek: 4 Strana: 1055
Vypsotiti, il, ěn, ění. — si co = psotně vydělati, mühsam erwerben. Koll. — V., aus- mergeln. Bern. Abyste od hladu uchrániti a panstvu i stolici poplatky vypsotovati mohli. Koll. Cest. I. D. 1. 3. — se kde s kým, genug Elend ausstehen. Mor. Tč.

389637   Vypsotněti Svazek: 4 Strana: 1055
Vypsotněti, ěl, ění, ausgemergelt werden. Bern.

389638   Vypsotnouti Svazek: 4 Strana: 1055
Vypsotnouti = vypsotněti. Bern.

389639   Vypsouti Svazek: 4 Strana: 1055
Vypsouti, ausmerzen, ausrotten. — co odkud. Všecky stromky ze zahrady, raky z vody v. Na Ostrav. Tč.

389640   Vypstříti Svazek: 4 Strana: 1055
Vypstříti, vypstru, el, en, ení = pestrým učiniti, bunt machen. L.

389641   Vypsutí Svazek: 4 Strana: 1055
Vypsutí, n. = vyhubení. Bern.

389642   Vypsykati Svazek: 4 Strana: 1055
Vypsykati, auszischen. — koho odkud: kočky zpoza peca, někoho ze stavenia. Na Ostrav. Tč.

389643   Vypščknúť Svazek: 4 Strana: 1055
Vypščknúť, einen Nieser thun, ausniesen. Na Ostrav. Tč.

389644   Vypšiknouti Svazek: 4 Strana: 1055
Vypšiknouti, vz Vypsikati.

389645   Vypškaný Svazek: 7 Strana: 1080
Vypškaný. Mám ještě starou cibuli, ale už je v-ná (vyšuškaná, zplasklá, už z ní málo ve slupce). U Přerova. Šd.

389646   Vypšnic Svazek: 9 Strana: 0385
Vypšnic ftoka. Vz Popšnič. Slez. Lor. 80.

389647   Vypšouknouti se nač Svazek: 7 Strana: 1080
Vypšouknouti se nač = vybzdíti se nač. Us. Rgl.

389648   Vypšuknouti Svazek: 4 Strana: 1055
Vypšuknouti, knul a kl, ut, utí. Prach na pánvičce v-kl = shořel nezapáliv rány. Us.

389649   Vyptání Svazek: 4 Strana: 1055
Vyptání, vyptávání, n., das Ausfragen, Nachforschen.

389650   Vyptaný Svazek: 4 Strana: 1056
Vyptaný; -án, a, o, ausgefragt, ausge- forscht. Přišli sem na v-nou. Us. Vk. — V. = vyžebraný, erbettelt. Kda.

389651   Vyptati Svazek: 4 Strana: 1056
Vyptati, obyčejně: vyptati se, vyptávati, vyptávati se = ptáním vyzvídati, skoumati, sich erkundigen, ausfragen, ausforschen, be- fragen, nachforschen; vyprositi, erbitten. — abs. Vyptávej se, kudy máš jíti. Sych. Šel pán s paňú na hůru a pítal ju o ďúru; ne- pítaj, nevyptáš, máš malý, nevycpáš (prsten). Mor. Šd. — co. Aby vyptal a zvěděl daně a užitky vévodství toho. Let. 171., Pal. Děj. IV. 2. 182. V. někomu kus chleba (vypro- siti). Mor. — se koho: vojákův. ML, Jg. Vyptavše se těch, kteří... Abr. Když sa lenivce vyptáváš, co dnes robil, ništ odpoví. Na Slov. Tč. Jak jí travěnky navázal, hned sa Andulky vyptával; Začal se ho un (on) vyptovać, skoro se budže vydovać (vdá- vati). Sš. P. 137., 462. A pakliby se JM. nemohl toho konečně vyptati, ale aby ty penieze těm lidem zase navráceny byly. Arch. IV. 303. —čeho na kom. Bart. II. 25., Záv. — se kde. Vyptejte se mezi pohany, slýchal-li kdo. Br. Po městě se vyptávejte. Jg. Byli-liby kteří Pikharti v těchto krajích vyptáni. Arch. IV. 478. — se na kom, Pilně se na poslech vyptávali. Er. Na každém na všecko se vyptávej. Er., J. tr. Aby v-je se toho na něm, i to před pány pověděl. Arch. V. 506. Na nich se vyptavše. Bl. Vy- ptávali se na něm. Bart. 193. 15. Má se nej- prve v. na tom, ktož chce koho pohnati, jak se oba píší, i póvod i pohnaný. Vš. 117. — Kram., Pref., Ben. V., Záv. — se na co, na koho. Na tajné věci se v. Br. Na každého člověka se vyptává. Kom. Vyptejte se na to lépe. Sych. — Háj. Počal jsem se jí vyptávať na nějakou hospodu. Čes. mor. ps. 69. Při čemž se jmenovitě na přání obce biskupské v. měl. Ddk. III. 60. V. se ně- koho nač. Arch. I. 78. Obadva na jedno- stejné věci byli vyptáváni. Bl. Aug. 41. Na něco důtklivě se v. Har. II. 48. Podlé toho, jakž se byl na čas ukázání se té hvězdy vyptal. BR. II. 10. b. — se o čem. Bibl. Potom pak páni čeští v-li se o tělu krále Václava. Let. 26. Pilně se na nich vyptával o řádu. Háj. — si co, čeho od koho. V-la sem si od svej maměnky svobodu, abych chodila do studenečky pro vodu. Sš. P. 226. Spíš od jalové krávy tele by vyptal (vyprosil). Us. Vck. Vyptati si mouky (vy- žebrati). Mor. Hrb.. Vck. — jak. Starostlivě, Kom., pilně se v. Háj. V-vej se jí zhurta, přísně hledě. Shakesp. Tč. A potom vy- ptávali se s obvyklou zvědavostí malých dětí, co... Bes. ml. (Tč. ). — se čeho = ptáním o něčem se dověděti. Jg., Šm. V tom pohonu mají se páni velmi opatrně míti a všech věcí slušně se v. Tov. 38. — se kde: ve městě. Ml.

389652   Vyptati se čeho Svazek: 7 Strana: 1080
Vyptati se čeho. Že se těch věcí ráčíte v. Arch. VIII. 100.

389653   Vyptati se nač Svazek: 10 Strana: 0501
Vyptati se nač. Aby na to vyptáno bylo. 1511. Arch. XIX. 57.

389654   Vyptati se oč Svazek: 8 Strana: 0485
Vyptati se oč. Abyste se vyptal o ty lesy. 1462. Arch. XIV. 112.

389655   Vyptávací Svazek: 4 Strana: 1056
Vyptávací = katechetický, katechetisch.

389656   Vyptávač Svazek: 4 Strana: 1056
Vyptávač, vyptavač, e, m., der Ausfor- scher, Frager, Examinator. Us. V.

389657   Vyptávačka Svazek: 4 Strana: 1056
Vyptávačka, vyptavačka, y, f., die Aus- fragerin, Ausforscherin. Jg.

389658   Vyptávání Svazek: 4 Strana: 1056
Vyptávání, n., die Ausfragung, Ausfor- schung, Befragung, Nachforschung, Erkun- digung. V. Vz Vyptati.

389659   Vyptávaný Svazek: 4 Strana: 1056
Vyptávaný; -án, a, o, öfters ausgefragt. Us.

389660   Vyptavárna Svazek: 4 Strana: 1056
Vyptavárna, y, f., die Nachfragekanzelei.

389661   Vyptávati se Svazek: 4 Strana: 1056
Vyptávati se, vz Vyptati.

389662   Vyptávka Svazek: 4 Strana: 1056
Vyptávka, y, f., die Aus-, Nachfrage, Ausholung. Us. Dch., Šp.

389663   Výptavný Svazek: 4 Strana: 1056
Výptavný = vyptávajícím způsobem zří- zený, katechetisch. Návod v. Mark. L. 127.

389664   Výptavný Svazek: 10 Strana: 0501
Výptavný. Neujalo se.

389665   Vyptýliti Svazek: 4 Strana: 1056
Vyptýliti, il, en, ení, vyptylovati = vy- puditi, verscheuchen, austreiben. Zlob.

389666   Vypucovati Svazek: 4 Strana: 1056
Vypucovati, z něm., šp. m.: vyčistiti, vycíditi. Jg. — co komu: žaludek = vy- peskovati koho. Us. Kšť. Ten mu vypucoval dršku, až smrděl (vyhuboval mu). Us. Msk. — koho. Tak ho v-li a zčesali. Ler.

389667   Výpuček Svazek: 4 Strana: 1056
Výpuček, čka, m., nilio, hmyz. Krok II. 255. Vz Výpučky.

389668   Výpuček Svazek: 7 Strana: 1080
Výpuček, čku, m = malý růžek. Mor. Brt. Cf. Rožkaňa.

389669   Vypučelý Svazek: 4 Strana: 1056
Vypučelý, aufgekeimt. V. růže, Kos. Ol. I. 289., květy. Kká. Td. 196. Byla poslední ženskou větví ze starožitného kmene rožm- berského v-lou. Mus. 1880. 97.

389670   Vypučelý Svazek: 10 Strana: 0501
Vypučelý. Hlava štíhle z ramen v-lá. Máj III. 4.

389671   Vypučení Svazek: 4 Strana: 1056
Vypučení, n., die Herausbeugung, Hin- austreibung, das Aufkeimen. V. vody, das Aussprudeln des Wassers. Na Slov. Ssk.

389672   Vypučení Svazek: 7 Strana: 1080
Vypučení pupku, Nabelbruch, m. Šv. 164.

389673   Vypučený Svazek: 4 Strana: 1056
Vypučený; -en, a, o = vypuklý. V. malba. Bj. — V. = vydutý, nadmutý, tlustý, auf- gebläht. V. břicho, huba. Mor. Vck. Má v-nou řiť. Mor. Šd. A tu stretly velikú žábu, ktorá dívala sa na ne velikýma vypučenýma okáľma. Dbš. Sl. Pov. III. 3. Vz Vypučiti.

389674   Vypučený Svazek: 7 Strana: 1080
Vypučený = vypůjčený. Us.

389675   Vypučeti Svazek: 4 Strana: 1056
Vypučeti, el, ení, aufknospen, aufkeimen. — odkud. Vše, co vypučelo z duše básní- kovy. Mus. 1880. 366. — kdy. Jarem vy- pučí nové kvítky. Us.

389676   Vypučilý Svazek: 4 Strana: 1056
Vypučilý = který se vypučil, hervorge- sprossen, aufgekeimt. V. ovoce. D.

389677   Vypučiti Svazek: 4 Strana: 1056
Vypučiti, vypyčiti, il, en, ení; vypučo- vati, vypyčovati = vypuklým učiniti, vyn- dati, ven tlačiti, herausbeugen, herauskrüm- men, hervorrecken, hinaustreiben; se = vy- stoupiti ve způsobu vypuklém, vypnouti se, sich herausbeugen, heraustreten, heraushän- gen; vyraziti, rozvinouti se, aufkeimen, auf- spriessen, ausschlagen. Jg. — co: prsy (vy- saditi, vystrčiti), Ros., břicho. Rk. Země v-la bylinu. Bib. V-ti řiť. Mor. Šd. — co odkud: šťávu z melounu (vytlačiti). Na Ostrav. Tč. — se. Vypyčují se telata (kočičí hrb dělají). Puch. Stromoví se již všechno v-lo. Ros. — se kam. Mázdřice do té vy- hřezlosti se v-la. Sal. — se kdy kde. Ne každý květ, kterýž se v podletí na rato- lestech v-čí, k užitku přichází. Pont. o stat.

389678   Vypučiti Svazek: 8 Strana: 0485
Vypučiti. V-čil (vystrčil) na něho, od- pusťte, řiť. Cf. Pučiti (3 dod.). Brt. D. II. 375.

389679   Vypučiti co na koho Svazek: 7 Strana: 1080
Vypučiti co na koho: řiť. Brt. D. 289.

389680   Výpučky Svazek: 4 Strana: 1056
Výpučky, pl., m. = malé růžky na hlavě ku př. ovčí. Na mor. Val. Vck., Brt. Ct. Rožkaňa.

389681   Vypučněti Svazek: 4 Strana: 1056
Vypučněti, ěl, ění, vypučnati, aufquellen. Hrách v-ční, vypočná. Na Ostrav. Tč. Vz Vybobněti.

389682   Výpučný Svazek: 4 Strana: 1056
Výpučný, gekröpft. Slov. Ssk.

389683   Vypučovati Svazek: 4 Strana: 1056
Vypučovati, vz Vypučiti.

389684   Vypudění Svazek: 4 Strana: 1056
Vypudění = vypuzení. Slov.

389685   Vypudicí Svazek: 4 Strana: 1056
Vypudicí = výpudní, vypuzovací, aus- treibend. Šm.

389686   Vypuditel Svazek: 4 Strana: 1056
Vypuditel, e, m., der Austreiber.

389687   Vypuditelka Svazek: 4 Strana: 1056
Vypuditelka, y, f., die Austreiberin.

389688   Vypuditelkyně Svazek: 4 Strana: 1056
Vypuditelkyně, ě, f. = vypuditelka.

389689   Vypuditelný Svazek: 4 Strana: 1056
Vypuditelný = mohoucí býti vypuzen, vertreibbar. — V. = vypuzovací, austreibend. Moc v-ná žluč. Sal.

389690   Vypuditi Svazek: 4 Strana: 1057
Vypuditi, il, zen, ení; vypouzeti, el, en, ení; vypuzovati = vyhnati, austreiben, ver- drängen, fortschaffen. — co: nemoc, uhři- vosť, prašivinu, pajed etc. Us. V. plod, ab- treiben, Nz. lk., zvěř (vyhnati). Šp. Křest duchovní neduh vypúzie. Št. V. ďábly. ZN. — co koho (akk. ) odkud. Někoho z domu, z města, V., z úřadu, D., mouchy ze svět- nice. Us. Spíše sysla z díry, nežli jeho z domu v-díš. Sych. Duši z někoho v. Dal. Vypuď si to z hlavy. Us. Dch, V. někoho ze země. Ddk. II. 157., IV. 215., Dal. 63., Kat. 1731. V. z někoho dušiu. Dal. 154. Neb sú Krista zahubili, Štěpána kamenovali, jiné bičovali a jiné od sebe vypudili. Hus III. 14. — koho (gt. ) odkud, šp. m. akkus. Karthaginských z Hispanie v-li (m.: Kartha- ginské); Nepřítel našich (m.. naše) z města v-dil. Brt., Brs. 87. — koho kam: do ci- ziny. Kram. V. do vyhnanství. Šb., Vlč — koho čím: kouřením, D., čerta zaklínáním. D. V. nemoc léky na hlavu. Lk. Aby ozbro- jenou mocí v-dil papeže. Ddk. III. 264. Pavel v-dil mocí Krista Ježíše z ní (děvečky) onoho věštího ducha. Sš. II. 149. Vytrvalostí v-li vše, co ještě zbývalo ze staroslovan- ského pohanství. Ddk. IV. 186. — kdy. Věděl, co činí, vypudiv jediného dne všecky Němce z této země; Odkudž (z města) ho otec r. 1100 v-dil. Ddk. II. 224., 383. — jak. Její smrť v-la na čas v jejím srdci památku na pěstounku. Bes. ml. — co kde. Ale i v církvi všeliké trhování a krama- ření vypuditi náleží. Sš. L. 187. V dětech křest vypúzie hřiech přirozený. Št. — proč. Bratr jeho byl vypuzen na potupu říše. Ddk. III. 214.

389691   Vypuditi Svazek: 7 Strana: 1080
Vypuditi. List. fil. XV. 176.

389692   Vypudivý Svazek: 4 Strana: 1057
Vypudivý = vypuzující, austreibend. V. moc. Ras.

389693   Výpudní Svazek: 4 Strana: 1057
Výpudní, vz Vypudicí.

389694   Vypudrovati co Svazek: 4 Strana: 1057
Vypudrovati co = pudrem posypati, pudern; 2) pudrováním zpotřebovati, ver- pudern. V. libru pudru. Us., Jg.

389695   Vypuchati Svazek: 4 Strana: 1057
Vypuchati, vypýchati, vypuchnouti, chl, utí = puch vydati, vydýchati, ausdampfen, schnaubend o. brausend von sich geben. — co odkud. Země vnitř hořící vypýchá (vyráží) z sebe popel. Ros. — komu kde. V-chla mi velká búla na noze (aufschwellen). Na Ostrav. Tč. — Vypuchnouti = puch ztratiti, ausdampfen, ausdünsten, Geruch verlieren. Vyndej šat, aby vypuchl. Ros., Jg.

389696   Vypuchnouti Svazek: 4 Strana: 1057
Vypuchnouti, vz Vypuchati.

389697   Vypuchřiti Svazek: 4 Strana: 1057
Vypuchřiti, vypuchrovati, z něm. aus- pochen = vydělati. — co: rudu. Ros. — si nač: na šaty (puchováním získati). Ros., Jg.

389698   Výpůjčce Svazek: 4 Strana: 1057
Výpůjčce, e, m. = uchazeč o půjčku, der Darlehenswerber. Šp.

389699   Vypůjčení Svazek: 4 Strana: 1057
Vypůjčení, n., das Ausleihen. V. peněz.

389700   Vypůjčený Svazek: 4 Strana: 1057
Vypůjčený; -en, a, o, ausgeliehen. V. peníze = dluh. V. — jak. Peníze vypůj- čené pod deset rýnských. Us. Brt.

389701   Vypůjčitel Svazek: 4 Strana: 1057
Vypůjčitel, e, m., der Ausborger, An- leiher, Entlehner. Us. Tč., Šp.

389702   Vypůjčiti Svazek: 4 Strana: 1057
Vypůjčiti, vypůjč, il, en, ení; vypůjčo- vati = půjčkou vyžádati, entlehnen, aus- leihen, ausborgen, borgen, erborgen, ent- leihen, aufnehmen; si (nikoliv: se) = vy- půjčiti, von Jem. borgen. — si. Pět ode tří nemohu, musím si v. Šim. 20. — si co, čeho (z čeho) (ne: se něco): něco ze mzdy, činže sobě v. (najíti, najmouti). N. V-čil si to = ukradl to. Us. V. si někoho = vypla- titi ho nebernou mincí. Us. Kšť., Šd. Peněz si v-čil. Abr. 235. Když není kde co v. ani kde co vzíti. Pal Děj. V. 2. 295. — čeho k čemu. Čehos k užívání vypůjčil, to též navrať. Kom. Kterých věcí od jiných sobě k použití vypůjčil. Sš. Sk. 2. — si čeho jak. Na věčnou oplátku peněz si v. Us. Vz Vyzajmouti. — si čeho na koho, nač. Arch. I. 71. Totiž té summy zlatých na nás anebo na budúci potomky naše vypuojčíc. List z r. 1517. Tč. Že se v něm (v listu) neklade, na kterú potřebu ty penieze v-li a obrátili. NB. Tč. 70. — kde. Salda jemu býval dlužen po několiko zlatých a vypoj- číval u něho. NB. Tč. 63. V. si peněz v zá- ložně. Us. Šd. — si odkud: ze záložny. Us. Šd. V. si co n. čeho od někoho. Bibl., Kram.

389703   Vypůjčka Svazek: 4 Strana: 1057
Vypůjčka, y, f., das Anlehen, der Borg, die Anleihe. J. tr., Nz. Pokus o v-ku. J. tr. O v-ku někam běhati. Kom. V-kami se ži- viti. Ros. V. nucená (z donucení, Zwangsan- lehen), loterní, Lottoanlehen. Šp. V. státní, Staatsanlehen; rozvrh výpůjčky, der Anle- hensplan. Šp.

389704   Výpůjční úřadovna Svazek: 10 Strana: 0501
Výpůjční úřadovna. ZI. Pr. XXII. 323.

389705   Výpůjčník Svazek: 7 Strana: 1398
Výpůjčník, a, m., der Entlehner. Exc.

389706   Vypůjčovatel Svazek: 7 Strana: 1080
Vypůjčovatel, e, m., Ausleiher. Kzl. 241.

389707   Výpuk Svazek: 4 Strana: 1057
Výpuk, u, m. = vypuknutí i co vypuklo, das Herausplatzen, Herausbersten, der Aus- bruch. Zemětřesení jsou toliko výpuky so- pečné. Krok. Tou měrou bouře ona k v-ku dostihla. Sš. Sk. 213. — V. = puk, pupenec (na stromech), das Auge, Plk.; výstřelek, der Schössling, Sprosse. D. — V. na chlebě, puk, pupek, hrče, der Anlauf, Anschuss. Vck., Plk., Rk.

389708   Výpuk Svazek: 7 Strana: 1080
Výpuk Cf. List. fil. XV. 172. Sopečný v. Koll. St. 357.

389709   Výpuk Svazek: 10 Strana: 0501
Výpuk = vypuknutí. V. žádosti (Čupr). Čad. 97.

389710   Výpuka Svazek: 4 Strana: 1057
Výpuka, y, f. = puk, výpuk. Komu vóľa je včul sa lučišťom ukázať, do prostred kola jahňadovej nech v-ky míri. Hol. 28.

389711   Výpuka Svazek: 10 Strana: 0502
Výpuka, y, f. = vypuklina, Buckel. Sb. sl. VIII. 124.

389712   Vypukání, n Svazek: 4 Strana: 1057
Vypukání, n., die Abpuffung; der Aus- schlag (nemoc). Na Slov. Bern. Vz Vypu- kati.

389713   Vypukaný Svazek: 4 Strana: 1057
Vypukaný; -án, a, o, abgepufft; ausge- schlagen, blasig. Vz Vypukati. Bern.

389714   Vypukati Svazek: 4 Strana: 1057
Vypukati, vypuknouti, kl, utí; vypuko- vati = pukna vyskočiti, heraus-, hervorplat- zen, ausbersten, hervorbrechen; propuk- nouti, ausbrechen, zum Ausbruch kommen; se = vypuknouti, ausbrechen; vypouliti se, sich bauchig herausbeugen; pučiti se, aus- schlagen, Knospen treiben, hervorspriessen, aufplatzen; na Slov. vyraziti se, vypučeti, aus- schlagen. Jg. — abs. Vypuklo dno. Ros. Vojna, válka vypukla (vz Propuknouti. ), Sych., oheň v-kl (= vznikl, vzňal se, vyšel, povstal). Os. Někteří mají tyto frase za špatné, ale bez příčiny podstatné. Cf. Brs. 2. vyd. 262. V-lo vzbouření lidu. Ddk. II. 275., Dch. Hádka v-kla. Jg. Sbr. sp. 1841. 210. Oheň, nepokoj v-kl. J. tr. Různice v-kly. Šb. Nemoci v-kly. Us. Vrba už vypukala, bekam Knospen. Tč. — komu = vybiti. U Místka. Mtl. — (se) odkud. Vypuklo to z něho (tajnosť z něho vyšla). Ros. Těžké bouře se z toho vypukly. Trip. Hrách z pu- kačky v-kl, aussehiessen. Mor. Tč. Nemohl se zdržeti, než vypuklo se to z něho. Čr. Už všeci v-kali z pukačů (vydali rány). Mor. Šd. Z jeho ostnu tři ratolesti zelené vypukly. V. — se komu kde. V Praze mezi zajatými v-kla vzpoura; Ve tvrzi sv. Heleny před Bologni v-kl oheň v příbytku biskupově. Ddk. II. 330., III. 286. Ve vojště nemoci v-kly. Šb. V z V. kdy. Co střízlivý na srdci má, to se opilému na jazyku vy- pukne. V. Zrna v zemi se vypukala. O Štěp. — se na koho. V-klo se něco na něho. Ros. — se. Tajnosť se vypukla. Ros. Dřevo vypuká se, ač sě jest sstaral kořen jeho v zemi. BO. Vypukne sě kmen (erumpet radix). BO. — se komu. Hlava se mu vy- pukla (dostal vředy atd. ). Plk. — več. V. v smích, v pláč (dáti se v pláč, dáti se do pláče. Os. ). Us. Ml., Dhn., Vrch. Dch. Vz Slov. II. 567. — kdy. V srpnu v-kl ve vojsku mor. Ddk. IV. 78. Vie on dobře, že v-kne do léta (vypučí). Sl. ps. 281. Za oněch dob v-klo pronásledování Křesťanů. Sš. II. 17. V měsíci říjnu válka na několika místech v-la. Pal. Děj. III. 3. 259.

389715   Vypukati več Svazek: 7 Strana: 1080
Vypukati več: v jásot. Vrch, v pláč, Vlč., v smích. Zr. Am.

389716   Vypukávati Svazek: 4 Strana: 1058
Vypukávati, vz Vypukati.

389717   Vypukle Svazek: 4 Strana: 1058
Vypukle, erhoben. V. řezaný drahokam, die Čamée, erhoben geschnittener Edelstein. Nz.

389718   Vypuklec Svazek: 9 Strana: 0385
Vypuklec, kelce, m., niptus, brouk. V. vykrojený, n. crenatus, zlatoplstný, holo- leucus. Klim. 468.

389719   Vypuklení, n Svazek: 4 Strana: 1058
Vypuklení, n., die Boinbirung. V. plechu. Zpr. arch. IX. 36.

389720   Vypuklený Svazek: 4 Strana: 1058
Vypuklený; -en, a, o, bombirt. V. plech. Zpr. arch. IX. 36.

389721   Vypuklík Svazek: 8 Strana: 0485
Vypuklík, a, m., lareynia, brouk. V. Mau- getův, 1. Maugeti, narudlý, aenea, tmavý, obscura, Megerleifiv, Megerlei. Vz Klim. 12b.

389722   Vypuklina Svazek: 4 Strana: 1058
Vypuklina, y, f. = vypuklosť, vydutosť, die Erhöhung, etwas Hervorragendes, das Schründchen, Friesen. Byl., Č., Techn. V. štítu. Msn. Or. 134. V., násadec, der Kno- chenfortsatz. Nz. V., protuberantia; nase- dlina chrustavková, ecchondrosis. Nz. lk. V. kulovité rohovky, keratoglobus, v. kuželo- vitá rohovky, keratoconus. Schb.

389723   Vypuklina Svazek: 7 Strana: 1080
Vypuklina. Cf. List. fil. XV. 172.

389724   Vypuklinatý Svazek: 10 Strana: 0502
Vypuklinatý štít. Msn. II 213.

389725   Vypukliti Svazek: 4 Strana: 1058
Vypukliti, il, en, ení, vypuklovati, aus- böschen. Šm.

389726   Vypuklo Svazek: 4 Strana: 1058
Vypuklo = vypukle. Pověsť je čisto epi- cká: zo samých dejov a činov vylupují sa postavy a charaktery tak v., že žiaden či- tateľ... Phld. III. 2. 203.

389727   Vypukločelistný Svazek: 4 Strana: 1058
Vypukločelistný = vypuklé čelisti ma- jící. Mus. XI. 19.

389728   Vypukločelý Svazek: 9 Strana: 0385
Vypukločelý polník, agrilus convexi- frons, brouk. Klim. 419.

389729   Vypuklodutý Svazek: 4 Strana: 1058
Vypuklodutý, konvexkonkav. Nz.

389730   Vypuklohřišník Svazek: 9 Strana: 0385
Vypuklohřišník, a, m., scolytus, brouk. V. habrový, s. carpini, hnědokrový, hruškový, piri, jilmový, ulmi, malý, pygmaeus, mnoho- pruhý, multistriatus, švestkový, pruni, vrásko- vaný, intricatus, zrnoštítý, rugulosus. Vz Klim. 628.

389731   Vypuklokrový Svazek: 9 Strana: 0385
Vypuklokrový polník, agrilus nocivus, brouk. Vz Klim. 418.

389732   Vypuklooký Svazek: 8 Strana: 0485
Vypuklooký chlupokřídlec, brouk. Vz Klim. 304.

389733   Vypuklosť Svazek: 4 Strana: 1058
Vypuklosť, y, f., die Bauchigkeit, der Buckel. D. V. rohovky s povlaky, kerectasia ex panno. Schb.

389734   Vypuklovací Svazek: 4 Strana: 1058
Vypuklovací, Relief-. Techn. I. 368.

389735   Vypuklovati Svazek: 4 Strana: 1058
Vypuklovati = vypuklým činiti (nové), erhaben, bauchig machen. Jg.

389736   Vypuklovydutý Svazek: 4 Strana: 1058
Vypuklovydutý, konkavkonvex. V-tá plocha. Stč. Dif. 249.

389737   Vypuklovypuklý Svazek: 4 Strana: 1058
Vypuklovypuklý. V. plocha. Stč. Dif. 248.

389738   Vypuklý Svazek: 4 Strana: 1058
Vypuklý = vydutý, kulatě vysedlý, vy- zdvižený, vydaný, erhoben, relief, konvex, ausgebaucht, bauchig, hervorragend, hervor- stechend. V. čelo, oči, Kom., V., zrcadlo, Sedl. (vz KP. II. 134. ), Nz., nos, Záv., zeď, Us., nádoba, D., sochy, řezby, dílo (Basre- lief), Techn., Nz., kladivo, Techn., tvary. KP. I. 106. V. úhel, konvexer Winkel, Nz., obraz, Relief, n. Dch. — kde jak. Spodní čásť kadidelnice jest dole válcovitá a ke středu v báň v-lá. Mus. 1880. 393. — V., ausgebrochen. Vz Vypukati. Válka na novo v-lá. Ddk. III. 30.

389739   Vypuklý Svazek: 7 Strana: 1080
Vypuklý. V. brejle. Vz Ott. IV. 628. = = V., ausgebrochen. Vzpoura v zemi v-lá. Ls. Pdl.

389740   Vypuklý. V Svazek: 10 Strana: 0502
Vypuklý. V. oko (vinné, révové). Mtc. 1903. 322.

389741   Vypuknouti Svazek: 4 Strana: 1058
Vypuknouti, vz Vypukati.

389742   Vypuknouti Svazek: 9 Strana: 0385
Vypuknouti. Válka hrozila již v. Pal. Děj. II. 2. 326. Když to odtrhování od nich počalo se vypukovati. Mart. S. 14.

389743   Vypuknutí Svazek: 4 Strana: 1058
Vypuknutí, n., der Ausbruch. V. bouře. Šb.

389744   Vypuknutý Svazek: 4 Strana: 1058
Vypuknutý = vypuklý. Ros.

389745   Výpukořezba Svazek: 4 Strana: 1058
Výpukořezba, y, f., das Basrelief. Ssk.

389746   Vypukovati Svazek: 4 Strana: 1058
Vypukovati, vz Vypukati.

389747   Vypukující Svazek: 4 Strana: 1058
Vypukující, erumpens. odkud: z kůry. Rst. 518.

389748   Vypulerovaný Svazek: 8 Strana: 0485
Vypulerovaný. V. řeč. Bl. Gr. 337.

389749   Vypulerovati Svazek: 4 Strana: 1058
Vypulerovati, vyhladiti, auspoliren. V. — co: spis. D.

389750   Vypultrovati Svazek: 10 Strana: 0502
Vypultrovati = vyplundrovati. — koho. Arch. XXI. 451.

389751   Vypumpování Svazek: 4 Strana: 1058
Vypumpování, n., das Auspumpen. Zpr. arch. IX. 9.

389752   Vypumpovaný Svazek: 4 Strana: 1058
Vypumpovaný; -án, a, o, ausgepumpt. V. voda. Us.

389753   Vypumpovati Svazek: 4 Strana: 1058
Vypumpovati, auspumpen. — co odkud: vodu ze studny. Us. — co na kom: peníze. Us. Kšť.

389754   Vypupencovati Svazek: 7 Strana: 1080
Vypupencovati = pupenci označiti, vy- šiti. Šije u i švačka (švadlena) košuľu, vypupencuje-li mi ju nebo nevypupencuje-li mi ju (rychle opakuj). Slez Šď.

389755   Vypupeněti Svazek: 4 Strana: 1058
Vypupeněti, vypupenatěti, vypupencova- těti = pupence vytlačiti, aufkeimen. Ros.

389756   Vypupeniti Svazek: 4 Strana: 1058
Vypupeniti, il, ěn, ění, aufkeimen machen, entwickeln. Ros.

389757   Vypupiti se Svazek: 9 Strana: 0385
Vypupiti se. Motýl se vpil. Mus. 1849. IV. 54.

389758   Vypůsobení Svazek: 4 Strana: 1058
Vypůsobení, n., die Gewinnung, Erzie- lung, Bewerkstelligung. Ale ve všech svo- láních, kteréž mívají pro v. užitku hor- ského... CJB. 295. Připuzeni byli k vy- působení těch věcí. Nic sobě za nemožné nepokládá k vypůsobení (k dovedení) Troj.

389759   Vypůsobený Svazek: 4 Strana: 1058
Vypůsobený; -en, a, o, erwirkt. — kde. Upevnění u víře v utrobách a myslech jejich v-né. Sš. 1. 161.

389760   Vypůsobilosť Svazek: 4 Strana: 1058
Vypůsobilosť, i, f., die Wirkung. Rkp. pr. hor. 77.

389761   Vypůsobiti Svazek: 4 Strana: 1058
Vypůsobiti, il, en, ení = činiti, vyvésti, způsobiti, wirken, aus-, bewirken, bewerk- stelligen. — něco. Troj. Podobenstvie člo- věčie v-bil. BO. — co jak. K jich radám všecky věci má v. Ms. pr. kut.

389762   Výpust Svazek: 4 Strana: 1058
Výpust, u, m. = vypuštění, i to co se vypouští; též místo kudy se to vypouští, das Auslassen, der Auslass, das Ausflussloch, die Ausflussöffnung. Šp., Sš. I. 65. V. vody. D. — V., der Baumschössling. Jg. — V. = výpustek, der Vorsprung im Gebäude.

389763   Výpusť Svazek: 4 Strana: 1058
Výpusť, i, f. = výpust. V. vody.

389764   Výpusta Svazek: 4 Strana: 1058
Výpusta, y, f. = vypust, der Auslass, das Zapfloch. Na Ostrav. Tč. — V. = jm. pole u Leskovic na Vsacku, u Ludkovic. Vck., Sk. — V., y, m., os. jm. Šd.

389765   Vypusta Svazek: 7 Strana: 1080
Vypusta = samota. Jsme jak na v-tě. Mor. Vck , Slavč. 33.

389766   Výpusta Svazek: 8 Strana: 0485
Výpusta. Zahrada, která při v-stě opletená bývala, 1507. Dml. List. 13. Cf. Věst. op. 1894. 21.

389767   Vypusta, y Svazek: 9 Strana: 0385
Vypusta, y, f., stráň ve Slez. Lor. 82.

389768   Vypustatiti Svazek: 4 Strana: 1058
Vypustatiti, il, ěn, ění vyhubiti, ver wüsten, verderben. Na Slov. Bern.

389769   Výpustek Svazek: 4 Strana: 1058
Výpustek, stku, m. = co se napřed vy- pouští, die Gesimsausladung, die Uiberkra- gung. Nz.., D. V. ve stavení, das Gesimse. V. oltáře. Bibl. Troas město leželo na v-stku hory. Sš. Sk. 234. V. = chvost srubový, der Gezimmerschwanz. Br. V. vodní. — V. = místo, kudy se co vypouští, výtok, emissa- rium, der Durchlass, Ausfall. Vz Vlšk. 73., Nz. lk. — V. = výstřelek u stromu, der Schössling, Wildling. Jg., Tč. — V., die Alkove. Na Slov. Ssk. — V. = prohloubené dno, stoky vodní před otvorem, z ní do ko- mory vedoucím, der Sumf. Zpr. arch. VIII. 111. — V. u krejčího, das Passpoil. V. la- kýrkový, das Lacklederpassepoil. Šp — V., die Weglassung. V. nejlépe doplniti měrou touto; Tu jest. nějaký v. a musí se doplniti. Sš. I. 65., J. 216. Vz Ellipse, Výpustka, S. N. X. 165. — V. = jméno jeskyně u Křtin na Mor. Dch., Šd. — V., stka, m. = uličník. U Něm. brodu. Hlk. — V., os. jm. Mtc. 1882. 75.

389770   Výpustek Svazek: 7 Strana: 1080
Výpustek dvanáctníkový, Duodenaldi- vertikel. — V. spojky. Vz Vor. St. 59. — V., Ausläufer. V. horský. TI. M. 5. — V. = jm. pastviska na Mor. Knrz

389771   Výpustek Svazek: 8 Strana: 0485
Výpustek, stku, m. = draha. Vz Draha (3. dod.). Vel. Meziř. Brt. D. II. 307.

389772   Vypustiti Svazek: 4 Strana: 1059
Vypustiti, pusť, stě (íc), il, stěn, ění; vypouštěti, ejí, ej, eje (íc), ěl, ěn a ín, ění; vypouštívati = ven pustiti, vyjíti, nebrániti vyjíti, heraus-, aus-, weglassen, herausgehen lassen; svobodu dáti, frei lassen, Freiheit schenken; vydati, herauslassen, von sich geben, von sich lassen; dáti slyšeti, von sich geben, von sich hören lassen; pomi- nouti, vynechati, aus-, weglassen, übergehen; poněkud vydati, heraus-, hervorlassen, hervor- führen, reichen lassen; uvolniti, nachlassen, ausweiten. Jg. — co: duši, ducha, (duch, D. ), život (= umříti), hlas, slovo (vydati), květ, jiskry, V., dobytek, Jel., moč; včely roj vypouštějí. Kom. A ako to povie, dušu v-stí. Er. Sl. čít. 65., Dbš. Sl. pov. I 489. Když vypustil ducha, kopím bok prohnali; Jak to slovo v-la, hned jí hlava odskočila; Nechtěl sokol dobrý býť, mosela ho vypu- stiť. Sš. P. 75., 158., 176. V. studnice. Ž. wit. 103. 10. V-stil znamenie. Ib. 134. 9. Nemoc naňho Bůh dopustil, až i duši svou v-stil. Sš. P. 791. Já som Mataj a kto dostal se do mojich rúk, ešte každý dušu v-stil. Dbš. Sl. pov. II. 16. V-li řeč o něm, že by ustúpil pravdy. Let. 178. V. den, něčí jméno. BR. 11. 74. b., 211. a. A prvý sem hlas v-btil (plače po narození). Hus I. 293. Pla- kánie a vzdychánie v-li sú. GR. V-li ha- vrana. BO. Tak ho dusili, že by byl málem ducha v-stil. Sych. V. ptáka, stroj, páru, kouř, smrad, Us., kámen, zeď (aby vyční- vala, überkragen), Us., šat, sukni (volnější udělati). Slovo v-stiv a vodu rozliv nikdy neschytáš. Šd. — co, koho odkud: něco z mysli, z paměti, V., někoho z vězení, ze služby, z přísahy, syna z otcovské moci, Us., někoho z nevole (svobodu mu dáti), Jg., krev z sebe, Lk., některé místo ze spisu, J. tr., slovo z úst, Jel., Br., vodu z rybníka. Vys. Není hodno slova z úst před ním v. Sych. Aby takové domnění z srdce svého vypustili. Skl. I. 316. Vodu ze sudu, z voz- nice, z rybníka v. Us. Dch. Tu ti ten v-stí z kapsy jedno zlató jablčko. Dbš. Sl. pov. I. 81. Já som vám dosiaľ ani jednu lož ne- povedal, ani ďalej nevypustím z úst pu- stého slova. Phld. III. 2. 144. Strom z sebe vypouští ratolesti, pupeny. Us. Mnoho slov šperkovaných, lahodných z úst vypouštějí. Jir. Ves. čt. 381. (Šd. ). Vyšila na něm (šá- tečku) dvě srdce, že ona mě vypouští ze srdce. Čes. mor. ps. 136. Aby nevypouštěl falešných slov z huby; V. něco ze srdce. Er. P. 165., 235. Každé slovo, co vypustí z huby, je lež. Us. Šd. To (takové slovo) bych ani z huby nevypustil. Us. Šd. Z knihy něco v. KB. VII. Stromoví v-ští již ze sebe pupence. Sš. L. 193. Lépe jest, dí sv. Zla- toúst, neřád vypouštěti z úst nežli řeči ne- čisté. Sš. II. 127. Jako s vysokého hradu snadno je střely dolů vypouštěti. Sš. II. 141. Záhony kvítí z sebe v-štějí. Žer. Památku mistra Jana Husa z kalendáře v-stil. Dač. I. 158. Má také mieti, kdež zbožie postupují neb z věže vypustie, kopu grošuov svého práva. Arch. II. 485. Nemúdrú řeč z svých úst v-stil. Dal. 131. Bůh nevolí žádnému statku všeho rozdati, ale praménky toliko jinam z něho v-štěti. BR. II. 609. b. Moře často se z břehu vypúštie; Mnie, by hřie- chóv byli prázdni, když se zpoviedají, ale z úmysla hřiechu nevypustí; Patři, co v-stíš z úst v řeči, aby nebylo nic marného; Pakli v-stil svú zlosť z svých úst skrze slova ne- čistá a nepravá, tehdy jest hřích smrtelný. Hus I. 135., II. 142., III. 106., III. 181. (Tč. ). — co na kom: svůj hněv (vyliti). D. — co kam: knihu na světlo, Jg., na koho psy, Us.; na vše strany v. Pulk. Na světlo nevypouštěti (tajiti). V. Kázal ho na po- třebu v. Us. Člun vypouštěli z korábu do vody pod pokličkou, jakoby... Sš. Sk. 286. (Hý. ). V-la som si ja sokola pre páva, išla by som ho hľadať, neviem, kde sedává. Sl. spv. II. 48. — čím: sukni aksamitem v. (nastaviti). Us. — co kde. V. místo v psaní, D., v knize. Ml., slovo ve čtení. Ros. Mezi Joramem a Oziášem v-stil tři krále. BR. II. 6. a. V této úmrtní knize zcela jest vy- puštěn. Ddk. III. 191. — jak. Něco mlčením vypustiti (pominouti). V. Ježíš křiče velikým hlasem v-stil jest duch. Hus 1. 249. S jeho-li, žalobníkovým, vědomím jest na ty rukoj- mie vypuštěn? NB. Tč. 99. V-stiv je na zá- vazek manský (pod z... ) Bl. Aug. 4. Zlo- činem ducha svého v-stil. Msn. Or. 61. Vz V. koho kam. — kudy. Žížaly jed žihadlem na nepřítele vypouštějí a nad tím samy mrou. Ht. Sl. ml. 178. V. holubici oknem. Chč. 612. — kdy. Již dne 18/2. v-stil zde duši. Ddk. IV. 49. Ale ako sa to stalo, ona v tom, okamžení dušu v-la. Dbš. Sl. pov. I. 221. Že ta krásná slova v. se neměla při veřejném čtení. Sš. I. 137. (Hý. ). — co proč. Mnoho příčinou krátkosti vypouštím. Har. II 111.

389773   Vypustiti co Svazek: 7 Strana: 1080
Vypustiti co: zlú řeč, smrdutú pěnu. Št. Kn. š. 41. — odkud. Nevypúštěj mú- drosti od sebe, bude tebe ostřiehati. Bib. Veličinu z počtu v. ZČ. — co kam: vodu do nádržky, Us., páru do vzduchu. Mj. 141. — kde. Závorky ve výrazu algebrai- ckém. Hra. Divím se, že jsem při tom duši nevypustila. Sá.

389774   Výpustka Svazek: 4 Strana: 1059
Výpustka, y, f. = vypuštění, vysúvka, die Ellipse. Vz Ellipse, Výpustek, Brt. S. 3. vyd. 195. V. spojek, vz Asyndeton.

389775   Výpustka Svazek: 7 Strana: 1080
Výpustka. Cf. Brt. Ruk. 91. nn.

389776   Výpustka Svazek: 8 Strana: 0485
Výpustka = pastviny na Frýdecku. Věst. opav. 1894. 19.

389777   Výpustka Svazek: 10 Strana: 0502
Výpustka, y, f. V. v podřečí polnickém. Ve větě hlavní vypouští se sloveso výrokové. A rychtář (pravil), že vo nich neví. Více v Hoš. Pol. L 131.

389778   Výpustkový Svazek: 4 Strana: 1059
Výpustkový srub (chvostový), das Schwanzgezimmer. Bc. V. šňůra, die Passe- poilschnur. — V. věta, Vz Slov. IV. 650. b.

389779   Výpustkový. V Svazek: 10 Strana: 0502
Výpustkový. V. kýla. Divertikelbruch, hernia litterana. Ktt.

389780   Vypustlý Svazek: 4 Strana: 1059
Vypustlý, losgelassen. V-lý z uzdy kůň, chybně m.: vypuštěný. Jg.

389781   Vypustlý Svazek: 10 Strana: 0502
Vypustlý. Na krku měla v. vlňáček (vy- bledlý, který pustil barvu). Pittn. 9.

389782   Výpustně Svazek: 4 Strana: 1059
Výpustně = schodečně, ellipticky, ellip- tisch. Mluví v. Sš. I. 40.

389783   Výpustné Svazek: 7 Strana: 1080
Výpustné, ého, n., decipativum, zastr. Pršp. 83.

389784   Výpustník Svazek: 7 Strana: 1398
Výpustník, u, m, Apostroph. Světz. 1893. 226.

389785   Výpustný Svazek: 4 Strana: 1059
Výpustný, elliptisch. V. mluvení. Sš. I. 65. (Hý. ). — V., Auslass-. V. zámička. Hrm. 27. V. roura (u stříkačky). Khl. 7.

389786   Výpustný Svazek: 8 Strana: 0485
Výpustný, Auslass-. V. zařízení v hrázích. Vz Ott. XI. 765.

389787   Výpustok Svazek: 4 Strana: 1059
Výpustok = výpustek. Slov. Ssk.

389788   Vypustošiti Svazek: 4 Strana: 1059
Vypustošiti, il, en, ení = vyhubiti. L.

389789   Výpustový Svazek: 4 Strana: 1059
Výpustový, Auslass-. V. trubovod. Zpr. Arch. XII. seš. 1.

389790   Vypuščati Svazek: 4 Strana: 1059
Vypuščati = vypouštěti. Vz Vypustiti.

389791   Výpušček Svazek: 4 Strana: 1059
Výpušček, čku, m. = místo na látce, kde barva pustila. Slez. Šd.

389792   Vypuškati co Svazek: 8 Strana: 0485
Vypuškati co, vz Vypuškovati (vytla- chati). Žleby. NZ. II. 695.

389793   Vypuškati co Svazek: 10 Strana: 0502
Vypuškati co = vyzvoniti, pověděti. Sobě- nov. List. fil. 1902. 253.

389794   Vypuškovati Svazek: 4 Strana: 1059
Vypuškovati = vyklevetiti, ausplaudern. — co. On všecko vypuškuje. Us. Vrů. Vypuštěnec, nce, m. = loupežník, der Räuber. Proch. Ezech. 7. 22.

389795   Vypuštění Svazek: 4 Strana: 1059
Vypuštění, n., das Auslassen. V. vody z rybníka. Us. — V. ve stavitel. = výpustek, die Uiberkragung. V. nad okny (nadokní), das Gesims über dem Fenster, die Fenster- verdachung. Nz.

389796   Vypuštění Svazek: 7 Strana: 1080
Vypuštění. Cf. Jg. Slnosť. 70.

389797   Vypuštěný Svazek: 4 Strana: 1060
Vypuštěný; -ěn, a, o, ausgelassen. V. oko, lose Masche. — odkud: pel z praš- níků v-ný. Rst. 519. Střela z luku v-ná. Us. — kde. V jehož těle tu jest krev i duše na kříži vypuštěná. Pal. Děj. IV. 1. 93. — V., abgeschnellt. V. střela. Us.

389798   Vypušťování Svazek: 4 Strana: 1060
Vypušťování, n. = rozmnoženie viery a rozšířenie kázanie, kteréžto vypuštěnie jsú jako ráj t. zahrada rozkošná. Hus III. 52.

389799   Vyputnati Svazek: 4 Strana: 1060
Vyputnati, die Pferde losfesseln. Na Slov. Bern.

389800   Vyputování, n Svazek: 4 Strana: 1060
Vyputování, n., die Beendigung der Wahlfahrt. Bern.

389801   Vyputovati Svazek: 4 Strana: 1060
Vyputovati, durch Pilgerschaft erlangen. — si co. Ta panna v-vala si obrázek (t. j. živý = dítě). Ros. Poutníci v-li si opět stu- pínek do nebe. Sk. — odkud kam. Z města jich mnoho v-lo na Kalvarii. Us. Tč. — se = dosti se naputovati, genug gewallfahrt haben. Us., Ros.

389802   Vypuzenec Svazek: 4 Strana: 1060
Vypuzenec, nce, m. = vyhnanec, der Verbannte, Vertriebene. V. ze země. Hlas.

389803   Vypuzení Svazek: 4 Strana: 1060
Vypuzení, n., das Vertreiben, die Ver- treibung. V. Bořivoje. Ddk. II. 451. V. mnichů slovanských z kláštera sázavského 1. 1097. Anth. Jir. I. 3. vyd. V. V-ní barvy ze šťávy, die Saftentfärbung. Šp. V. ze země. Ta žena není k v. Us. V. plodu, die Fruchtabtrei- bung. Nz. lk.

389804   Vypuzenina Svazek: 4 Strana: 1060
Vypuzenina, y, f. = dým vypuzováním zplozený a ochlazením sražený, das Subli- mat. Techn. I. 253.

389805   Vypuzený Svazek: 4 Strana: 1060
Vypuzený; -en, a, o, fortgedrängt, fort- gejagt, ausgetrieben, vertrieben, verwiesen, entfernt. V-ní biskupové saští vrátivše se opanovali zase stolice své. Ddk. II. 306. V. salmiak. Techn.

389806   Vypúzeti Svazek: 7 Strana: 1080
Vypúzeti, vz Vypuditi. Št. N. 308. 17., 312 22. a j.

389807   Vypuzovací Svazek: 4 Strana: 1060
Vypuzovací, Austrieb-, sublimirend. V. bandaska. Techn.

389808   Vypuzovač Svazek: 7 Strana: 1398
Vypuzovač moči, detrusor urinae. Ott VII. 419.

389809   Vypuzovač Svazek: 10 Strana: 0502
Vypuzovač, e, m. V, moči (sval), de- trusor urinae. Ktt.

389810   Vypuzování, n Svazek: 4 Strana: 1060
Vypuzování, n., vz Vypuzení. V. barvy ze šťávy, das Saftentfärbungsverfahren. Šp.

389811   Vypuzující Svazek: 10 Strana: 0502
Vypuzující léky, abortiva, pellentia. Ktt.

389812   Vypýcti Svazek: 4 Strana: 1060
Vypýcti, v obec. mluvě m.: vypéci.

389813   Vypyčiti Svazek: 4 Strana: 1060
Vypyčiti, il, en, ení, vypyčovati = vypu- čiti. V. Vz Vypučiti. — co: břicho, zadek. Rk. — co kde. Za mříží k zrakům muž- ským se vypučují (prsy). Shakesp. Tim. ath. 57.

389814   Vypyglovati Svazek: 4 Strana: 1060
Vypyglovati, z něm. ausbügeln = ci- hličkou vyhladiti, vyžehliti. D.

389815   Vypýchati Svazek: 4 Strana: 1060
Vypýchati, vz Vypuchati.

389816   Vypylení Svazek: 4 Strana: 1060
Vypylení, n., die Verstäubung. Vz Vy- pylený, Vypyleti.

389817   Vypylený Svazek: 4 Strana: 1060
Vypylený; -en, a, o = vyprášený, ver- stäubt. V. prašník, jenž se rozpukl a pyl svůj vypustil. Čl. Kv. XXX.

389818   Vypyleti Svazek: 4 Strana: 1060
Vypyleti, el, ení= pyl vypustiti. Vz Vy- pylený.

389819   Vypyliti Svazek: 4 Strana: 1060
Vypyliti, il, en, ení. — se = vypyleti.

389820   Vypýřiti Svazek: 4 Strana: 1060
Vypýřiti, il, en, ení, vypyřovati, von den Queckenwurzeln befreien. — co čím. Vrže- linu vláčkami ostrými a hřebeny v-ti. Na Ostrav. Tč. — V. = obložiti. — co čím: strom jeřabinami (na ptáky). Us.

389821   Vypyskati Svazek: 4 Strana: 1060
Vypyskati, vypyskovati = pyskem, ry- pákem vyryti, mit dem Rüssel hervor-, her- auswühlen. Kteréž dítě nejprve zahřebla do hnoje a slamú přikryla, potom však obá- vajíc se, aby ho svině nevypyskaly, do ka- pustového dola vtisknula. 1666. Pk. — koho = vyhubovati, aushunzen. Na Ostrav. Tč.

389822   Vypýskati co kam Svazek: 7 Strana: 1080
Vypýskati co kam V-kal na ten obrá- zek kde jakú barvičku (vybarvil). Val. Brt. D. 259.

389823   Vypystvati Svazek: 4 Strana: 1060
Vypystvati = vypytvati. Na Slov. Ssk.

389824   Vypyšněti Svazek: 4 Strana: 1060
Vypyšněti, ěl, ění = pýchu ztratiti, die Hoffart ablegen. Ros.

389825   Výpyt Svazek: 4 Strana: 1060
Výpyt, u, m. = vyptávání, pol. L.

389826   Vypytánie Svazek: 9 Strana: 0385
Vypytánie, n = oddavky. Sbor. slov. IV. 142.

389827   Vypýtati Svazek: 4 Strana: 1060
Vypýtati, vypytovati = vyprositi, vyže- brati, vyptati, ausfragen, ausbetteln, erbitten. Na Mor. a Slov. Vz Vyptati. — se kam: na cestu umělosti = vyptati se. Na Ostrav. Tč. Nahovoril raz sestřičku, aby v-li sa na jahody. Dbš. Sl. pov. V. 74. — se jak. Nevedeli rodičia, kde podela sa jim jediná dcéra, nechyrovali nikda nič o nej, trebárs vypytovali sa na všetky strany. Dbš. Sl. pov. IV. 27. — co od koho = vyprositi. Us. Tč. Skor od jalovej krávy teľa ako od neho babku vypýtáš. Mt. S. I. 95. — si co (zač). Ja som si ju vypýtal, mně ju nedala. Sl. ps. 238. Má náš král jednu dcéru, choďte mi ju za ženu vypýtať. Dbš. Slov. pov. I. 463.

389828   Vypytlačiti Svazek: 4 Strana: 1060
Vypytlačiti, il, en, ení, als Wilddieb ver- dienen. — si co. Vypytlačil si hezký groš. Us.

389829   Vypytlovati Svazek: 4 Strana: 1060
Vypytlovati = pytlováním vyčistiti, aus- beuteln, rein beuteln. — co: mouku. V.

389830   Vypytovať sa koho Svazek: 8 Strana: 0485
Vypytovať sa koho. Phľd. 1895. 234.

389831   Vypytovati Svazek: 4 Strana: 1060
Vypytovati = vyptávati, ausforschen, erforschen. Jg.

389832   Vypytvati Svazek: 4 Strana: 1060
Vypytvati, vz Pytvati.

389833   Výr Svazek: 4 Strana: 1060
Výr (v obec. mluvě vejr), a, m. = dravec sovovitý, na Mor. čujík, der Uhu, bubo ma- ximus. V., Frč. 362.. Schd. II. 458., MV. Cf Šrel. 54. U Opavy puvák. V. šedý. Holub I. 124. Kouká (má oči) jako v. Us. Mil byl Čechům jako Taterům výr. Dal. 36. Výr huhlá (vyje), Pt.; v. jest připoután, výry la- pati, chytati, stříleti, honba na výry. Šp. Kýho výra! Brt. S. 23., Šm. Poslati někoho k vejrům = ke všem čertům. Mor. Knrz. Nestojí za výra (za nic). Us. Ehr. Ona je- diná mračila a kabonila se jako výr. Stnk. Místo pouti chodí na výry (chodí na pouť ze zvědavosti). Bkř. V. ušatý za boha ctěn. Dal. 40. — V. = člověk svéhlavý a hloupý, troup, hartköpfiger Dummkopf. Chč. Pravý zevel, lelek, troup, výr. Prov. Poslali výra pro kus sýra, on přinesl tvaroh. Vz Hloupý. Č. Nepočínaj sobě jako nějaký hňup nebo výr, aby tudy jiným v ošklivosť neupadl. Reš. — V. = nežit talovitý pod paží, boule, otok, bubo. Lk., Ras., Sal. 37., 157. 6. Vz Dýměj. Drüsenbeule, f. V. = otok v třieslech, bubo inguinalis. V. — V., něm Wühr, ves u Rovečína. PL., Arch. III. 469.

389834   Výr Svazek: 7 Strana: 1080
Výr, ušák. Cf. Brm. II. 2. 84., 86., Mkl. Etym. 398. a., Hlb. II. XXXVI, Boháč (2. dod.). Na kterém domě se v. usadí a houká, tam brzy někdo umře; dle jiné verse vyhoří stavení to v krátké době. Us. Kšť. — V. podpazdný, bubo subaxil- laris. Nz. lk.

389835   Výr Svazek: 8 Strana: 0485
Výr, a, m. Očima mžourati jako v. nad myší. Nár. list. 1896. č. 114. odp. lenili. Ne- hleď vérů (nelelkuj). Mor. NZ. V. 544. — V. = hlupák. Ch'. S. 220.

389836   Výr Svazek: 9 Strana: 0385
Výr (vejr, buháč, ušák). Vz Šír I. 89. Byl zamyšlen jako v. na berličce. Šml. VIII. 146.

389837   Výr Svazek: 10 Strana: 0502
Výr. Ke všem všudy výrům! Sá. Prost. m. II. 47.

389838   Vyrábati Svazek: 4 Strana: 1060
Vyrábati, treiben. — kde. Uvidí prý, co po kostele a zvlášť okolo oltáře strygy vyrábají. Na Slov. Němc. — se = vylézti, vydrápati se, sich unbehilflich von einem Orte zum anderen bewegen. — se kam, sich mühselig wohin schleppen. Sotva se na schody vyrábal. Us.

389839   Vyráběcí Svazek: 4 Strana: 1060
Vyráběcí, Produktions-. V. cena.

389840   Vyráběč Svazek: 7 Strana: 1080
Vyráběč, e, m. = vyrábitel. Kř.

389841   Vyrábění, n Svazek: 4 Strana: 1060
Vyrábění, n., die Produktion, Fabrika- tions-Erzeugung, Bereitung. Při v. lněného zboží užívá se strojův, lépe: vyrábějíce... zboží pracují strojem (užíváme strojův). Pk. Vz -ání. Vyrábění sody, chloru, kyseliny sirné, chlorovodíku. Čs. lk. IV. 45. O vy- rábění rozličných potřeb, šatů atd. u Ří- manův a Řeků vz Vlšk. 223., 226., 270., 269., 288., 290., 294., 250., 255., 271. V. plynu, Gasbereitung, f. Us. V. usní, kostěné černi, Beinschwarzerz., konic, Rosslederfab., nár- tovic, Oberlederfab., kůry, Rindengewinnung, lakýrek, Lacklederfab., šťávy, Saftgewin- nung, cukru, Zuckerfab., svítiplynu, Leucht- gasfab.; způsob v. (výroby), Fabrikations- verfahren; náklady na v-ní, Fabrikations- kosten. Šp.

389842   Vyráběný Svazek: 4 Strana: 1061
Vyráběný; -ěn, a, o, bereitet, erzeugt, fabricirt, producirt. Vz Vyrobený.

389843   Vyráběti Svazek: 4 Strana: 1061
Vyráběti, vz Vyrobiti.

389844   Vyrabiati Svazek: 4 Strana: 1061
Vyrabiati = vyorávati. U Opavy. Klš.

389845   Vyrábitel Svazek: 4 Strana: 1061
Vyrábitel, vyrabitel, e, m., der Erzeuger, Producent, Fabrikant. Us. Dch.

389846   Vyrabitelský Svazek: 7 Strana: 1080
Vyrabitelský, Producenten . Kzl. 183.

389847   Vyrabitelstvo Svazek: 7 Strana: 1080
Vyrabitelstvo, a, m., die Producenten. Kzl. 187.

389848   Vyrabovati Svazek: 4 Strana: 1061
Vyrabovati, z něm. ausrauben = vylou- piti.

389849   Vyrackovati Svazek: 4 Strana: 1061
Vyrackovati = vymřežkovati. Na Slov. Bern.

389850   Vyráčiti se Svazek: 4 Strana: 1061
Vyráčiti se, il, ení = vychladiti se, hněv vyliti, sein Müthchen abkühlen? Plk. — V. = vyjíti ráčiti, belieben heraus zu gehen. Než on se v-čí, to bude ještě dlouho trvati. Us. Šd. — se komu. V-čil se mu sen = vyplnil, erfüllen. Na Slov. a na Mor. Brt., Vck.

389851   Vyráčiti se odkud Svazek: 9 Strana: 0385
Vyráčiti se odkud. Když se v-čil z ho- spody (odešel). Br. Věk. 148.

389852   Vyradikovať sa Svazek: 7 Strana: 1080
Vyradikovať sa. Cf. Mkl. Etym. 271. b.

389853   Vyradikovati se Svazek: 4 Strana: 1061
Vyradikovati se = vystěhovati se, über- siedeln. Us. na Bečvě. Tč.

389854   Vyraditi Svazek: 4 Strana: 1061
Vyraditi, il, ěn, ění = poraditi. — komu co. Kdo ti to vyradil ve vodě se máchati? V Krkonš. Mš.

389855   Vyradliti Svazek: 4 Strana: 1061
Vyradliti, il, en, ení = rádlem vyorati, ausruhren, mit dem Hackenpfluge ausackern. L.

389856   Vyradyrovati Svazek: 4 Strana: 1061
Vyradyrovati z ausradiren = vyškra- bati. V.

389857   Vyrafati Svazek: 4 Strana: 1061
Vyrafati, ausriffeln (Flachs). Slov.

389858   Vyrafičiti Svazek: 4 Strana: 1061
Vyrafičiti, il, en, ení = poříditi, vyvésti, spraviti, anstellen. — co. Tys to v-čil. Us. Vck., Šd. — V., irgendwie aufschreiben. — co jak. Tys to pěkně v-čil, ani kura tak nenaškrábe. Na Ostrav. Tč.

389859   Vyrafikovati Svazek: 4 Strana: 1061
Vyrafikovati = vybiti. Na Slov. Phld. II. 2. 51.

389860   Vyrachotiti Svazek: 4 Strana: 1061
Vyrachotiti, il, cen, ení, ausrasseln. Vůz, hrom vyrachotil. Us. Tč.

389861   Vyrachovati Svazek: 4 Strana: 1061
Vyrachovati, ausrechnen. — co komu kde. Vyrachuj mi ten počet na stole; V-li jsme si, kolik ta robota stojí. Na Ostrav. Tč. — se s kým, Rechnung legen. Us. Vz Vyrátati. Tč.

389862   Vyrákositi Svazek: 8 Strana: 0485
Vyrákositi, vyrákosovati, berohren. Sterz. I. 458. b.

389863   Vyramovati Svazek: 4 Strana: 1061
Vyramovati = vyklestiti, ausästen; vy- hrabati, ausräumen. Ros. — co: jizbu, aus- räumen; celý dům. Us. Tč. — co odkud. Všecky rumy jsme z jizby v-li. Tč.

389864   Vyráňať komu Svazek: 4 Strana: 1061
Vyráňať komu = vybiti. Na Zlínsku. Brt. Na Slov. Bern.

389865   Vyrancovati Svazek: 7 Strana: 1080
Vyrancovati. Nerada robila, rada tan- covala, ani si košelku nevyrancovala. Slov. Koll. Zp. II. 82. Vz Rancovati.

389866   Vyraniti Svazek: 7 Strana: 1080
Vyraniti, 'extit^wóxaiv, verletzt heraus- geben. Lpř.

389867   Vyraniti se Svazek: 4 Strana: 1061
Vyraniti se, dämmern. — kdy. V zimě se nechce ani v.; Dnes se pozdě v-lo při tom dešti. Us. Tč.

389868   Vyrantati Svazek: 4 Strana: 1061
Vyrantati = vybiti. Kb.

389869   Vyrapotati co komu Svazek: 8 Strana: 0485
Vyrapotati co komu = vypověděti. Phľd. 1895. 47. Vz Rapotati.

389870   Vyrastený Svazek: 4 Strana: 1061
Vyrastený; -en, a, o = vzrostlý, aufge- wachsen. V. ako jedla. Dbš. Obyč. 43.

389871   Vyrásti Svazek: 4 Strana: 1061
Vyrásti = vyrůsti.

389872   Vyrastlina Svazek: 4 Strana: 1061
Vyrastlina, y, f. = vyrostlina. Na Slov. Bern.

389873   Vyrastnúti Svazek: 4 Strana: 1061
Vyrastnúti, vz Vyrůsti. Na Slov. Bern.

389874   Výrastok Svazek: 4 Strana: 1061
Výrastok, stku (a), m. = výrostek. Slov. Šd.

389875   Vyrašelinovati Svazek: 7 Strana: 1080
Vyrašelinovati, austorfen. Sl. les.

389876   Vyrašiti Svazek: 4 Strana: 1061
Vyrašiti, il, en, ení, vyřasovati se = vyhnati, vyrůsti, vorschiessen. Květina se v-la. D.

389877   Výraška Svazek: 4 Strana: 1061
Výraška, y, f., der Schössling. Hanka.

389878   Vyrašplovati, šp Svazek: 4 Strana: 1061
Vyrašplovati, šp. z něm. ausraspeln, ausfeilen = vystrouhati, vypilovati, vyhla- diti. — co čím: železo, klíč pilníkem. Us. Tč., Šd.

389879   Vyrátané Svazek: 8 Strana: 0485
Vyrátané = vypočítavě. V. jednala. Slov. Phľd. 1896.481.

389880   Vyrátati Svazek: 4 Strana: 1061
Vyrátati, vyratovati = vypočítati, aus-, berechnen. Vz Vyrachovati. Na Slov. Tu Ježibaba začala vyratovať, kolkých pobila. Dbš. Sl. pov. I. 373. — co. Tu čo si len koľvek zažiadali, hneď všetko hotovô mali: koláčiky, medovníky, stužtičky, ostrožky — a kdo by to tam mohol všetko vyrátať? Dbš. Sl. pov. I. 218.

389881   Výrati Svazek: 4 Strana: 1061
Výrati = zevlovati, gaffen. Us. u Vorlíka. — nač (kam).

389882   Vyratolestěti Svazek: 4 Strana: 1061
Vyratolestěti, vyratolestněti, vyratolest- niti se = ratolesti vypustiti, Zweige bekom- men. Ros.

389883   Vyratolestiti Svazek: 4 Strana: 1061
Vyratolestiti, vyratolestniti, il, ěn, ění, zweigig machen. Jg.

389884   Vyratovati Svazek: 4 Strana: 1062
Vyratovati, ausrechnen. Vz Vyrátati. Na Slov. Ssk.

389885   Vyraumovati Svazek: 10 Strana: 0502
Vyraumovati = vykliditi, vyčistiti. — co: příkopu. Arch. XX. 409.