295001   Scheyer Svazek: 10 Strana: 0662
Scheyer Jan, fin. úřed. a spis. f 16. /1. 1905.

295002   Schick Svazek: 10 Strana: 0362
Schick Ign., žurn., 1841. -1899. Vz Ott. XXII 973.

295003   Schieben Svazek: 3 Strana: 0334
Schieben. Vinu se sebe na jiného svá- děti, svésti. Když sám nedostatečnost' svého otrockého překládání uznává, uvaluje vinu na jazyk. Mk. Také: sčítati co na koho. Brs. 2. vyď. 223.

295004   Schiebl Svazek: 10 Strana: 0362
Schiebl Ign., knihtis. a spis., 1823. až 1901.; Sch. Jar., č. spis., nar. 1851. Vz Ott. XXII. 972.

295005   Schiffner Svazek: 10 Strana: 0362
Schiffner Em., spis., farář, 1763. —1833.

295006   Schichtmeister Svazek: 3 Strana: 0334
Schichtmeister, starší.

295007   Schikaneder Svazek: 10 Strana: 0362
Schikaneder Jak., č. malíř, nar. 1855. Vz Ott. XXII. 973, Zl Pr. XXII. 250. s podo- biznou.

295008   Schild Svazek: 3 Strana: 0334
Schild. Im Schilde etwas führen, něco obmýšleti, Mk., za lubem míti. Brs. 2. vyd. 223.

295009   Schiller Svazek: 10 Strana: 0362
Schiller Ant., faktor tiskárny a spis. + 9. /10. 1901. Vz Nár. list. 1901. č. 279. 4.

295010   Schinderling Svazek: 3 Strana: 0334
Schinderling, u, m., špatná mince ra- kouská za doby Jiřího z Poděbrad. Pal. 1V.2. str. 47.

295011   Schindler Svazek: 7 Strana: 0676
Schindler Kar., lesní rada ve Vídni. Tf. H. l. 200.

295012   Schindler Svazek: 10 Strana: 0362
Schindler Jan Sig., spis. dolnolužický, 1758. —1841. Vz Ott. XXII. 983.

295013   Schisma Svazek: 7 Strana: 0676
Schisma, gt. schismatu (s-ta), n. Gb. Ml 129.

295014   Schisma Svazek: 10 Strana: 0362
Schisma církevní. Vz Ott. XXII 988.

295015   Schisma, gt Svazek: 3 Strana: 0334
Schisma, gt. schismata, n., řec, šisma, rozštěpení, rozdvojení, roztržka církevní, roz- kol, die Trennung, Spaltung, Kirchen- o. Glaubenstrennung. Vz S. N.

295016   Schismatický Svazek: 7 Strana: 0676
Schismatický, schismatisch. Us.

295017   Schismatik Svazek: 3 Strana: 0334
Schismatik, a, m., rozkolník, der Schis- matiker, Abtrünnige. Rk.

295018   Schizomyceta Svazek: 7 Strana: 0676
Schizomyceta, y, f. = poltivka, bakterie. Vz Ott. II. 121. a.

295019   schl Svazek: 8 Strana: 0359
schl. Za schl je ski: zeskla m. zeschla. Slov. Gb. H: ml. I. 461.

295020   Schladiti Svazek: 3 Strana: 0334
Schladiti, il, zen, ení; schlazovati, schla- dívati, abkühlen. — co, koho kde: ve vlnách, Č., železo ve vodě. Byl ve vodě tak dlúho, až se i schladil. GR. — co, koho čím: vodou, Us., kyjem (bíti). Rad. zv. Vítr tvář váním schlazuje. Gníd. — si co (na kom): žáhu. Rk., Kf. Druzí si chtěli zálusk a zlobu svou na Kristu s. Sš. J. 193. A zášť svou tu na něm s. chtěli. Sš. Sk. 249. Otevřete mřežičku, ať si schladím hlavičku. Sš. P. 22.

295021   Schladiti něco Svazek: 10 Strana: 0662
Schladiti něco = tajně vzíti, ukrásti. Brt. Sl.

295022   Schladiti se od Svazek: 7 Strana: 0676
Schladiti se od potu. Lpř. Sl. I. 85.

295023   Schladlý Svazek: 7 Strana: 0676
Schladlý, erkaltet. S. srdce. Vrch. Vz Zchladlý.

295024   Schladněti ke komu Svazek: 8 Strana: 0359
Schladněti ke komu. Kolc. 137.

295025   Schladnouti Svazek: 3 Strana: 0334
Schladnouti, dnul a dl, utí, kalt werden, auskühlen. Dk.

295026   Schladnouti Svazek: 7 Strana: 0676
Schladnouti, vz Zchladnouti.

295027   Schlaffer Svazek: 10 Strana: 0362
Schlaffer Frant., č. arch., nar. 1855. Vz Ott. XXII 991.

295028   Schlagwort Svazek: 3 Strana: 0334
Schlagwort, něm., slovo vřadné, Mk., řádné, Us., při napovídání: nápověď. Brs. 2. vyd. 223.

295029   Schlácholiti Svazek: 3 Strana: 0334
Schlácholiti, il, en, ení; schlacholovati, besänftigen, beschwichtigen. — koho čím: dítě zpěvem, povídkou, pohádkou.

295030   Schlácholiti Svazek: 7 Strana: 0676
Schlácholiti. Koll. IV. 55.

295031   Schlámati Svazek: 3 Strana: 0334
Schlámati = schamlati. Mor. Šd.

295032   Schlamstati Svazek: 3 Strana: 0334
Schlamstati; schlamstnouti, wegschnap- pen, verschlingen. — Pes kus chleba schlamstl. Us.

295033   Schlapčilosť Svazek: 10 Strana: 0662
Schlapčilosť, i, f. Sr. Zvon VI. 411.

295034   Schlapčilý Svazek: 10 Strana: 0362
Schlapčilý. Bylo v jejích očích pozorovati něco smělého, s-lého, drzého. Zvon III. 3. — Schlapčilá dívka, schl. mravy. Zvon III. 93., 3.

295035   Schláplý Svazek: 3 Strana: 0334
Schláplý, niedergeschlagen. U Poličky. Kšá.

295036   Schlapna Svazek: 8 Strana: 0359
Schlapna = kvapně. S. se napiti. Dšk. Jihč. I. 25.

295037   Schlapštělosf Svazek: 10 Strana: 0662
Schlapštělosf, i, f. Hrdý majestát uvedl jsem v s. Slád. Rich. II. 103.

295038   Schlastiti Svazek: 7 Strana: 0676
Schlastiti = utlouci. — koho čím. Pa- stýř vlka cepem s-tí. Ezp 2308

295039   Schlazení Svazek: 3 Strana: 0334
Schlazení, n., die Abkühlung. Šp.

295040   Schlazovací Svazek: 7 Strana: 0676
Schlazovací, Kühl-. KP. V. 349.

295041   Schlazovač Svazek: 9 Strana: 0461
Schlazovač srdce, Herzkühlschlauch. Ktt.

295042   Schlazovač Svazek: 10 Strana: 0362
Schlazovač, e, m. S. srdce, Herzkühl- schlauch. Ktt.

295043   Schlazování Svazek: 7 Strana: 0676
Schlazování, wiederholte Abkühlung. Us. Pdl.

295044   Schlebařiti se Svazek: 7 Strana: 0676
Schlebařiti se = chlebařství se oddati. Phl'd. VI. 167.

295045   Schlebný Svazek: 3 Strana: 0334
Schlebný, Brot enthaltend. S. víno. Hil.

295046   Schleicher Svazek: 7 Strana: 0676
Schleicher, a, m. Sch. August, 1821. až 1868., prof. filologie (i slovan.), také v Praze. Vz Ukaz. 108, Bačk. Př. 149., Pyp. K. 432., 492., 494., Rk. Sl., S. N.

295047   Schleicher Svazek: 10 Strana: 0362
Schleicher Aug. dr Vz Ott. XXII. 998.

295048   Schleim Svazek: 3 Strana: 0334
Schleim, něm., vz Hlen.

295049   Schlemtati Svazek: 3 Strana: 0334
Schlemtati, chlemtaje pojísti. — co. Ros.

295050   Schleyder Svazek: 10 Strana: 0362
Schleyder Kar., č. inž., nar. 1860. Vz Ott. XXII. 1000.

295051   Schlípec Svazek: 3 Strana: 0334
Schlípec, pce, m., u ranlékaře, das Zaum- zeug. Sm.

295052   Schlípek Svazek: 3 Strana: 0334
Schlípek, pku, m., lépe: slípek. Jg.

295053   Schlípělosť Svazek: 7 Strana: 1381
Schlípělosť. Vrch. F. I. 161.

295054   Schlípělý Svazek: 3 Strana: 0334
Schlípělý, dolu visící, herabhängend. S. uši psa. Us. Kf.

295055   Schlípěti Svazek: 3 Strana: 0334
Schlípěti, ěl, ění, herabhangend werden. Jg.

295056   Schlípily Svazek: 10 Strana: 0362
Schlípily. Chodí s sch-lou tváří. Rozb. I. 195. Sr. Schlípělý, Schlíplý

295057   Schlípiti Svazek: 3 Strana: 0334
Schlípiti, il, en, ení; schlipovati = sklo- piti, spustiti, niederhangen lassen. — co: křídla, D., uši. Ros. — se = schlípěti. Jg.

295058   Schlíple Svazek: 7 Strana: 0676
Schlíple se poddati, klein beigeben. Dch

295059   Schlíplo Svazek: 10 Strana: 0362
Schlíplo. Na s. ulízaný aristokratismus. Hlavn. 38.

295060   Schlíplost Svazek: 10 Strana: 0362
Schlíplost, i, f. Vlč. Gol. 31.

295061   Schlíplostřechatý. S Svazek: 10 Strana: 0362
Schlíplostřechatý. S. pangrotky (č, š, ž). Lit. I. 695.

295062   Schlíplý Svazek: 7 Strana: 0676
Schlíplý, gebeugt S. hanbou. Kká Td 250.

295063   Schlíplý Svazek: 10 Strana: 0362
Schlíplý vous. Jark. 40.

295064   Schlípnouti Svazek: 3 Strana: 0334
Schlípnouti = pozříti, schlucken. — co. Koll.

295065   Schlípnouti Svazek: 7 Strana: 0676
Schlípnouti, schlaff werden Nevěje-li vítr, schlípne plachta. Np

295066   Schlípnouti co Svazek: 10 Strana: 0362
Schlípnouti co = sesrkati. Koll. I. 105.

295067   Schlípnutí Svazek: 7 Strana: 0676
Schlípnutí, n., Erschlaffung. S. plic. Stat. kn. 1876.

295068   Schlístlý Svazek: 3 Strana: 0334
Schlístlý, zaražený, traurig. Chodí jako s. ovce. V Kunv. Msk. Cf. Chodí jako ztrá- pený officír.

295069   Schlístnouti Svazek: 3 Strana: 0334
Schlístnouti, stnul a stl, utí, zaraziti se, stutzig werden. U Kr. Hradce. Brv.

295070   Schlistnouti Svazek: 8 Strana: 0575
Schlistnouti. Dědiny velmi zajdú, spu- stějí a schlistnou, jestliže se hnojiti nebudú. Arch. XV. 7.

295071   Schlóba Svazek: 9 Strana: 0290
Schlóba, y, f. = hloubka. Císař. Mtc. 1900. 149.

295072   Schlop Svazek: 8 Strana: 0359
Schlop, u, schlopec, pce, m., vecúch, výlet = vikýř ve střeše. Brt. D. II. 431. — Schlo- pec = cimbal, hazucha, słanina, darmovis, łypač = široký obojek na zádech slovenské haleny. Brt. D. II. 468.

295073   Schlop, u, schlopec Svazek: 3 Strana: 0334
Schlop, u, schlopec, pce, m., na Mor. = sklop, vikýř, der Erker. Zkl. — S., poklo- pec u spodků, der Hosenlatz. Na Mor. Sd.

295074   Schlopec Svazek: 7 Strana: 1381
Schlopec, vz Sklopec (2. dod.).

295075   Schlopiti Svazek: 3 Strana: 0334
Schlopiti, il, en, ení = sklopiti, nieder- schlagen. — co: oči, uši. Na Mor. Schlopil u holubníka schlopec a chytil pěkného ho- luba. Šd.

295076   Schlopka Svazek: 7 Strana: 0676
Schlopka, y, f. = oční víčko. Mor Šd.

295077   Schlopka Svazek: 10 Strana: 0362
Schlopka, y, f = poklopec u kalhot. Slád. Šl. 51.

295078   Schloptati Svazek: 7 Strana: 0676
Schloptati = schlemtati Hdk.

295079   Schlostiti Svazek: 3 Strana: 0334
Schlostiti, il, štěn, ění, schlapp machen. — co: šaty (smačknouti a tak měkký uči- niti n. plihy, smuchlati, zusammenknittern). — S. = utrhati, ošuměti. Us.

295080   Schlostivý Svazek: 9 Strana: 0290
Schlostivý = choulostivý. Č. Křemže. Kub. 362.

295081   Schlostný Svazek: 3 Strana: 0334
Schlostný snop (rozcuchaný), dříví (kte- rého se mnoho spálí). U Rychn., Ntk., Dhn.

295082   Schlouba Svazek: 3 Strana: 0334
Schlouba, y, f., chlouba, nádhernost, die Prahlerei, Grosssprecherei. Koflíky na schloubu vystavují. V. Pro marnou schloubu. V. Na s-bu slavně strojená svatba. V. Což tuto činí ne ze samolibé s-by, nébrž . . . Sš. II. 103.

295083   Schlouba Svazek: 9 Strana: 0290
Schlouba. To praví na schloubu jedné strany. Kom. Ohláš. 96.

295084   Schlouciti Svazek: 3 Strana: 0334
Schlouciti, il, en, ení = schouliti se, svinouti se. — se kam: do chládku. Us. u Petrov. Dch.

295085   Schľouplý Svazek: 10 Strana: 0662
Schľouplý = schlípený. Brt. Sl.

295086   Schlovatina Svazek: 7 Strana: 1381
Schlovatina, y, f. = mokřina. Slov. List. fil. 1892. 254.

295087   Schlpiť sa Svazek: 7 Strana: 0676
Schlpiť sa = zamotati se, sich verfitzen. Slov. Phľd. V. 53.

295088   Schlub, u, m. = schlouba Svazek: 3 Strana: 0334
Schlub, u, m. = schlouba. Dh. 90. Vše dělá lidem k oku a s-bu. Brt. S. 67.

295089   Schlubně Svazek: 10 Strana: 0362
Schlubně = chlubivě, hrdě. Mor. Kmk. Vz Schlubný.

295090   Schlubný Svazek: 3 Strana: 0334
Schlubný, chlubný, prahlerisch, gróss- sprecherisch. — Schlubné plíce lezou z hrnce. Prov. S. dědina, der Prahlhans. U Litovle. Kčr. S. díra = chlubivec, darmochlub. Na Mor. Hý.

295091   Schlumiti Svazek: 3 Strana: 0335
Schlumiti, il, en, ení = chlumitým uči- niti, hügelförmig machen, beugen. — co kam: k zemi. Sš. L. 134. Vz Chlumiti.

295092   Schluniti Svazek: 3 Strana: 0335
Schluniti = rozcuchati. — co : peřiny, postel. Chrud. Brv.

295093   Schlupacený Svazek: 8 Strana: 0359
Schlupacený. S. ježek. 1594. Zbrt. Tan. 158.

295094   Schlúpiti Svazek: 10 Strana: 0362
Schlúpiti = schlípiti. — co: oči (sklo- piti). Leg. Dor. L. 328.

295095   Schlupnouti Svazek: 3 Strana: 0335
Schlupnouti, schlípnouti, pl, ut, utí = slupnouti, polknouti, sežrati, schlucken, schlabben. — co. Baiz., Us.

295096   Schlustiti Svazek: 3 Strana: 0335
Schlustiti = skrotiti, sraziti. — koho čím: řečí. Kat. 2164.

295097   Schmalkaldy Svazek: 3 Strana: 0335
Schmalkaldy, dle Dolany.

295098   Schmatiti Svazek: 8 Strana: 0359
Schmatiti = schmatnouti. Phľd. 1896. 236.

295099   Schmatnouti Svazek: 7 Strana: 0676
Schmatnouti = rychle popadnouti. Vz Zchmatnouti. Vck.

295100   Schmaus Svazek: 10 Strana: 0362
Schmaus Gust. dr., notář a spis. f v čer- venci 1903. maje 63 léta. Sr. Zvon III. 644.

295101   Schmelený Svazek: 3 Strana: 0335
Schmelený; -en, a, o = pivem zpilý, be- trunken. Us. Kf.

295102   Schmeliti Svazek: 3 Strana: 0335
Schmeliti, il, en, ení, pivem opiti, be- trinken. — koho.

295103   Schmelzer Svazek: 7 Strana: 0676
Schmelzer, zra, m. Sch. Ant., učit. na pomol. ůstavě v Troji Tf. H. l.. 193.

295104   Schmelzer Svazek: 10 Strana: 0362
Schmelzer Ant. Stan., redakt. a spis., 2. /5. 1844. -26. /3. 1902. Vz Nár. list. 1902. č. 85. 2., Ott. XXIII. 3.

295105   Schmidinger Svazek: 7 Strana: 0676
Schmidinger, gra. m. Sch. Jos. Vz Tf. Mtc. 36., 86., 202., 203.

295106   Schmidinger Svazek: 10 Strana: 0362
Schmidinger Jos., č. vlastenec, 1801. až 1852. Vz Ott. XXIII. 6.

295107   Schmidt Svazek: 7 Strana: 0676
Schmidt Václ. Alexius, 1674.-1723., ka- novník. Vz Jg. H. 1. 625., Jir. Ruk. II. 258. — Sch. Jan. 1818. Jg. Hl. 1 625., D. Lhrg. XV.

295108   Schmidt Svazek: 10 Strana: 0362
Schmidt Leop., č. ryjec, 1824. —1902. Vz Alm. XIII. 152. -157., Ott. XXIII. 8.

295109   Schmoranz Svazek: 7 Strana: 1381
Schmoranz Frant., architekt a řed. umě- lecké průmyslové školy v Praze,† I2/1 92. maje 46 let.

295110   Schmoranz Svazek: 9 Strana: 0290
Schmoranz Fr. Sr. Jub. XXVIII.

295111   Schmoranz Svazek: 10 Strana: 0363
Schmoranz Fr., č. stavitel, 1814. —1902.; Sch. Fr., arch., 1845. —1902.; Sch. Gust., arch. a spis., nar. 1858. Vz Ott. XXIII. 14. až 15., Tob. 216.

295112   Schmouřiti Svazek: 7 Strana: 0676
Schmouřiti, verfinstern, verdüstern. — co: čelo. Čch. Bs. 188.

295113   Schmuřený Svazek: 8 Strana: 0359
Schmuřený. S. tvář. Vrch. Rol. I.—VI. 79.

295114   Schmúřiti co Svazek: 10 Strana: 0363
Schmúřiti co: čelo. Zvon III. 722. Sr Schmouřiti.

295115   Schmutzrová Svazek: 7 Strana: 0676
Schmutzrová Em., učitelka měšť. školy v Praze, redakt. Časopisu čes. učitelek.

295116   Schnabel Svazek: 7 Strana: 0676
Schnabel Jiří Norb., 1791.-1856., dr. a prof. při právn. fakul. univ. pražské, němec. spisov., přednášel r. 1848. také česky, můj učitel téhož roku.

295117   Schnabel Svazek: 10 Strana: 0363
Schnabel Jiří Nor. Vz Ott. XXIII. 16. — Sch. Ed., spisov.

295118   Schňápati Svazek: 3 Strana: 0335
Schňápati; schňapnouti, pnul a pl, ut, utí; schňapiti = popadnouti, shrnouti, pryč vzíti, wegschnappen, zusammenRaffen; něco čerstvě snísti, hastig verschlucken. Us. Ten toho za den schňápá. Us. Hý — co jak: s chutí.

295119   Schneiden Svazek: 3 Strana: 0335
Schneiden, něm. Chléb krájeti, vlasy stříhati, nožem řezati, obilí zíti a sekati, zvíře vyklešťovati, čáry protínati, pitvořiti se n. šklebiti se (Gesichter sch.), dvořiti se (Kur sch.) a p. Brs. 2. vyd. 223.

295120   Schneider Svazek: 7 Strana: 0676
Schneider, dra, m. Sch. Kar. Sudimír, 1766.—1835., právní ve Smidarech. Tf. H. 1. 116., 120., Šb. Dj. ř. 294.

295121   Schneider Svazek: 9 Strana: 0290
Schneider Kar. a j. Sr. Jub. XXVIII.

295122   Schneider Svazek: 10 Strana: 0363
Schneider Jos., č. chemik., nar. 1868. Vz Ott. XXII1. 19. — Sch. Frt, spis. Tob. 216. - Sch. Jind. Ib.

295123   Schnell Svazek: 9 Strana: 0290
Schnell Bedř., odkazatel r. 1897. České matici školní 170. 000 zl.

295124   Schnirch Svazek: 9 Strana: 0290
Schnirch Boh. Sr. Jub. XXVIII.

295125   Schnirch Svazek: 10 Strana: 0363
Schnirch Bohusl, sochař, 10. /8. 1845. až 3O. /9. 1901. Vz Denní listy z té doby, Alm. XII. 136. —137. — Sch. Bedř., č. inž., 1791. -1868.; Sch. Jarosl., č. inž., 1847. —1902. Vz Ott. XXIII. 20. -21.

295126   Schnouti Svazek: 3 Strana: 0335
Schnouti, schnu, schni, schna (ouc), sesghl a schnul, utí = vlhkosti pozbývati, trocknen, dorren; náruživostí nějakou ztrápenu býti, schmachten. Jg. S. od such (suchý), u v y, y v ? a vysutím toho schnouti. Ht. Strsl. s?hnati, siccum fieri, koř. s?h, stind. śuš m. suš. lit. susti, šusu. Mkl. aL. 141., 144. — abs. Když jest vlhko, nic neschne. D. Ta rostlina schne. Kom. Seno, ovoce, strom, květ, tráva, úd, dřevo schne. Us. Smysl neb čich hyne, moc schne, tvář bledne, čelo práhne. Hus III. 136. — kde. Mokrý šat na povětří schne, Us.; na těle. Us. — na co: na ruku. Us. — od čeho: od nemoci. V. Vz Závistník. — čím. Rostlina suchem schne. Us. S. žalostí, starostí, V., láskou, strachem, D., závistí, Kram., hořem. Puch. Hladem a žízní život vadne a schne. Kom. Did. 68. — pro co: pro strach, D., pro očekávání budoucího zla. St. sv. 1523. Schnúti budú lidé pro strach a pro čakánie. Luk. 21., Hus II. 7. — po čem = nýti, schmachten. D. — v čem. Lidé v strachu budou schnouti. St. sv. 1523.

295127   Schnouti Svazek: 7 Strana: 0676
Schnouti. Cf. Mkl. Etym. 333. a. — čím: túhú. Dal. C. 39. — jak dlouho Pomalu sechl půl druhého léta, až umřel. Let. 316. — kdy. Hrabaj vtedy, kěj schne. VSlz. I. 226. — po kom v čem. Po niež (panně) mé srdce v túhách schne i vadne. Výb. 1. 928.

295128   Schnouti Svazek: 7 Strana: 1381
Schnouti. Vz List. fil. 1892. 129.

295129   Schnouti Svazek: 8 Strana: 0359
Schnouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 86. O tvarech vz ib. 176.

295130   Schnouti Svazek: 9 Strana: 0290
Schnouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 251.

295131   Schnutí Svazek: 7 Strana: 0676
Schnutí, n., das Austrocknen. Us.

295132   Schnúti Svazek: 10 Strana: 0363
Schnúti, vz Schnouti. Mill. 20.

295133   Schnutí Svazek: 10 Strana: 0363
Schnutí, n. Mam. F. 86a. 1.

295134   scho Svazek: 8 Strana: 0359
scho. Za scho je sko: skovati m. schovati. Vz Gb. II. ml. I. 461.

295135   Schöbel Svazek: 7 Strana: 0676
Schöbel, bla, m. S. Jos., narozen 1837 v Plzni, dr. a prof. čes. university v Praze, proslulý oční lékař. Ukaz. 111., S. N., Rk. Sl.

295136   Schöbl Svazek: 10 Strana: 0363
Schöbl Jos. dr., prof. a spis, 16. /8. 1837. až 6. /4. 1902. Vz Alm. XIII. 134. —142., Nár. list. 1902. č. 95. 2. a jiné listy z též doby, Ott. XXIII. 22. nn.

295137   Schod Svazek: 7 Strana: 0676
Schod = schůze Kněží měli s. Svěd. 1527. Schodové obcí Výb. II. 376. — S. = trati- vod, Abzugskanal, m. Laš. Wrch. — S. = stupeň. U Římanů. Vz Vlšk. 511. Má hlas jako staré schody. U Jižné. Vrů.

295138   Schod Svazek: 7 Strana: 1381
Schod = žebřík k půdě, má prkna místo sprušlí. Val. Slavč. 47.

295139   Schod Svazek: 9 Strana: 0290
Schod, u, m. = chůze. Zapověděný s. 1422. Pal. Děj. III. 1. 487. — S. = žebřík na půdu z prken ve dvou trámcích zasazených. Val. Čes. 1. X. 384.

295140   Schod Svazek: 10 Strana: 0363
Schod, u, m. = stupeň. Vz KP. IX. 311., Schody. — S. = coitus, pojímání. Rozk. P. 2320. — S. Měsíc je na schodě = ubývá ho. Čes 1. XI. 44.

295141   Schod, u, m Svazek: 3 Strana: 0335
Schod, u, m., sjití, sbor, die Zusammen- kunft. S. mají obecný. Ctib. — Apol. — S., die Brunst. Hovada v čas svého schodu (in der Brunstzeit) jsú vělmě ukrutna. Hus I. 201. — S., dolů jití, das Herabgehen, Herabsteigen. — S., ubývání, mizení, die Abnahme. S. měsíce. Br. S. života. Dch. Ke schodu se chýlilo. Šf. U nich jest pořád na schod (vždy hůře). Us., Dch. — S., na Slov. = odchod, die Abfahrt. Orb. p. — S., stupeň ku stoupání dolů n. na horu, die Stufe, Staffel; více stupňů: schody, ův, pl., m., die Stiege, die Treppen. Něm. Stiege a Stufen rozeznávají se na Zbirožsku a jinde tím, že schody ve významu Stiege skloňují dualně, u významu Stufen pak pluralně. Sedí u schodou a na schodech, postav to ke schodoum. Lg. Schodu, pl., n., jako mraka. V Turn. Zl. Stoupiti na schod. Us. Upadl se schodů. Us. Schody okrouhlé, za- točené, V., točené n. točité (na Slov. krú- tené, kroucené), die Wendeltreppe, Schnek- kenstiege, předložné, Vorlegstufen, Us., tajné, D., přímé, gerade, ramenné, Arm-, dvouramenné, zweiarmige, tříramenné, drei- armige, iomené n. článkovité, gebrochene, dvojlomené, trojlomené, zweimal, dreimal gebrochene, mit zwei, drei Absätzen, zvenčí, freie, proměnné n. smíšené, vermischte, vi- suté, fliegende, široké, úzké, náhlé, vnější, Nz., kamenné, dřevěné, železné. Šp. S. hlavní, vedlejší, vnitrní, svobodné n. ven- kovské, freie, pilířové, zazděné (s obou stran ve zdi). Schody do skály, ve skále vyte- sané. Us. Vz S. N., Schd. II. 536., KP. I. 211. Části schodů: stupně, odpočívadla, stupně mezi jednotlivými odpočívadly: ra- mena, zábradlí n. držadla. Š. a Z. (Valter). Místo pro schody: schodiště, das Stiegen-, Treppenhaus, Stiegengehäuse. Nz., Dch.; sloup schodový (schodnice), v němž schody se zapouštějí. Nz. Na schody jíti (na horu). Jel. Po schodech vzhůru n. dolů jíti. Než po schodech nahoru vylezu. Dch. Ja keď půjdeš přes ty schody kamenné, zpomeň sobě na srdečko raněné; Za naším před naším bramorové schody, nechoď tam šo- hajku, polámú ti nohy. Sš. P. 797., 373. Se schodů koho shoditi, svrci, strčiti. Letěl se schodů po hlavě. Us. S-y kolem, až na horu, až do vrchu jdou. Har. Má nápady jako staré schody. Jest nevrlý jako staré schody. Mluví jako staré schody (zmateně). U Litomš. Bda. Náš starý bručí jako staré s. Us. Tulí se jako staré boty pod schody (upejpá se). Prov. — Ve schodě = místo vedlé schodů na půdu vedoucích, kde se ukládá drobné náčiní hospodářské. U N. Paky. Vik. — S. v horn., ústupy, der Firstenbau, die Strossen; s. ve výstupcích, der Steigbau, Treppenbau. Hř. — S. vlasů špatně stříhaných. Us., Dch. Míti s-dy, na- dělati komu schodů. Us. Hý. — Schody, část vnitřního ústrojí ušního. Krok. — Vz Schodek.

295142   Schodečně Svazek: 3 Strana: 0335
Schodečně, ellipticky. Mluví s. a vý- pustně. Sš. I. 40.

295143   Schodečný Svazek: 3 Strana: 0335
Schodečný, elliptisch. Věta jest necela a s-na a dlužno přimysliti slovo. Sš. J. 82. (Hý.).

295144   Schodek Svazek: 3 Strana: 0335
Schodek, dku, m., schůdek, schodec, dce, schodeček, čku, m., malý schod, kleine Stufe, Treppchen. S. kamenný. Pref. Schůdky do kurníku. D. — Schodek, ne- dostatek, der Abgang, Ausfall, Verlust, das Deficit, Manko, Einmass. Tenkráte mnoho schodků (mnoho schází). Us. S. dobroty. Er. S. pocasný. Šp. S. na co: na peníze, das Stocken des Geldes. D. — na čem: na obilí (co se na míru nedostává, pro- měrek), Us., na přijmech. J. tr., Nz. — v čem: v pokladnici. Šp., Nz.

295145   Schodek Svazek: 7 Strana: 0676
Schodek = nedostatek. S. uhraditi Šp. — S. = konec Kněží mají na s. života pama- tovati. Sš.

295146   Schodek Svazek: 9 Strana: 0291
Schodek, dku, m. = práh v chalupě Zá- břeh. Mus. ol. X. 149.

295147   Schodiště Svazek: 3 Strana: 0335
Schodiště, ě, n., vz Schod. — S. = shromáždiště, der Versammlungsort. Sš. II. 131.

295148   Schodišťový. S Svazek: 10 Strana: 0363
Schodišťový. S. zeď. Nár. list. 1903. č. 141. 16.

295149   Schoditi Svazek: 3 Strana: 0336
Schoditi, vz Sejíti.

295150   Schoditi Svazek: 7 Strana: 0676
Schoditi. Schodivši svůj čas porodila syna. Pass. mus. 276

295151   Schoditi Svazek: 9 Strana: 0291
Schoditi = shoditi. Us. Hoš. 179.

295152   Schoditi Svazek: 10 Strana: 0363
Schoditi = hynouti. Baw. J. v. 2027. — se čeho = vyhnouti se čemu. Ktož doma na svém pokoji sedí, ten se zlé příhody schodí. Baw. B. str. 28. v. 21. Sr. Sejíti.

295153   Schoditi komu co Svazek: 9 Strana: 0461
Schoditi komu co. Aby jim svědomí (průkazy) s-li (obstarali, zjednali). 1422. Mšín. 15.

295154   Schodky Svazek: 3 Strana: 0336
Schodky, pl., m. = stočky, plévy na ře- šete při stáčení zůstávající (že se ve středu scházejí). U Petrov. Dch.

295155   Schödler Svazek: 7 Strana: 0676
Schödler, a, m. Vz Bačk. Př. 159., 161.

295156   Schodné Svazek: 3 Strana: 0336
Schodné, ého, n., das Abzugsgeld des Unterthanen, wenn er auf ein anderes Do- minium entlassen wurde. S. nerozumějí by kudy bylo bráti správno, ale vzdajné často móž vzieti pán. Št. (Č.). Cf. Výb. I. 729.

295157   Schodnice Svazek: 3 Strana: 0336
Schodnice, e, f., postranice, poboční trám dřevěných schodův, die Zarge, Seiten- wange; sloup schodový, die Stiegenspindel, in welche die Stufen der Schneckenstiege eingelassen werden. Nz. — S., v horn., das Zechenhaus. Hř., Us. — S., ellipse, die Ellipse. Bludice se pohybují okolo slunce v schod- nicích. Krok.

295158   Schodnice Svazek: 7 Strana: 0676
Schodnice = místo, kde se vody kři- žují. Brt. Obz. 1889. 34. — S. = lavice, stupátko u vagonů. Slov Rr. Sb.

295159   Schodnice Svazek: 10 Strana: 0363
Schodnice, e, f. = kamenná obruba nebo železná traversa, která se navléká na visuté konce stupňů a svými konci leží na pilířích schodů chodnicových. Vz Ott. XXIII. 23.

295160   Schodnicepis Svazek: 3 Strana: 0336
Schodnicepis, u, m., der Ellipsograph.

295161   Schodníček Svazek: 3 Strana: 0336
Schodníček, čku, m., das Ellipsoid.

295162   Schodničník Svazek: 3 Strana: 0336
Schodničník, u, m, das Ellipsoid. Nz.

295163   Schodničný Svazek: 3 Strana: 0336
Schodničný, elliptisch.

295164   Schodník Svazek: 7 Strana: 0676
Schodník, u, m., Stiegenhalle, f. Rk.

295165   Schodnosť, i Svazek: 3 Strana: 0336
Schodnosť, i, f., die Gangbarkeit. Jg.

295166   Schodný, schůdný Svazek: 3 Strana: 0336
Schodný, schůdný; schoden, dna, o, kudy se může choditi, schůzný, gangbar. S. cesta. Us. Jest tam dosti schodno. Ros. — S., v čem se lehko chodí, volný (v obuvi), leicht. S. boty. Us. Dch. — S., übereinstimmend. — v čem. Ač ve hlavité myšlénce, jakožto dosti jasné, vykladatelé schodni jsou. Sš. J. 36. — S., co schází, chudne, was schlechter wird. S. šat, dobytek. Us. Dch. — S., ne- dostatečný, defektiv, defekt, mangelhaft, unvollständig. — čím. Jména podstatná, jako jména vůbec, vytvořují z pravidla všecka čísla. Nicméně některých pouze v jednotném, jiných pouze ve dvojném anebo ve množném čísle užíváme. Že se jim toho neb onoho čísla nedostává, nazýváme je schodnými číslem (defectiva numero). Mají-li pouze jednotné číslo, slovou pojednotná (singularia tantum); mají-li jenom číslo množné, slovou pomnožná, (pluralia tantum). Vz Počet. Jiná schodná jsou pády (defectiva casibus), jako: geni- tivy: bezděky, dosti; akkusativy: naposledy, na-příč; lokal: na-schvál-e; instrumentaly : soukromí, podkradí a j. Užíváme jich obyč. ve platnosti příslovek. Bž. 68., 110. S. slo- vesa (kusá): dím, prý, vece, vari. Vz tyto tvary a Bž. 211. — v čem. Text řecký schoden jest v prvních větách časoslova ne- maje. Sš. I. 361. Řecký jazyk v tom zřeteli s. Sš. J. 225. (Hý.).

295167   Schodořadí Svazek: 7 Strana: 0676
Schodořadí, n. S-dím do tříd vcházeli. Pl. II. 436.

295168   Schodovitý Svazek: 3 Strana: 0336
Schodovitý, stufen-, treppen-, terassen- artig. Dch. S. zahrada. Us.

295169   Schodový Svazek: 7 Strana: 0676
Schodový, Treppen-. S. mříže, Šml , země, Terassen-, Staffelland. Posp.

295170   Schodúcí Svazek: 10 Strana: 0363
Schodúcí, Ž. klem 87. 5., schodujúcí. Ib. 142. 7.

295171   Schody Svazek: 10 Strana: 0363
Schody dřevěné, jedno-, dvou-, tří-, čtyř- ramenné, kamenné, pilířové, schodnicové, smíšené, točité, venkovské, visaté, vnitřní, volné, vřetenové. Vz Ott. XXIII. 24, KP. IX. 313.

295172   Schody Svazek: 10 Strana: 0662
Schody. Sr. KP. XL 369.

295173   Schôdzka Svazek: 7 Strana: 0676
Schôdzka, y, f. = schůzka. Slov. Rr. Sb., N. Hlsk.

295174   Schöhl Svazek: 9 Strana: 0290
Schöhl Ed. dr., Jos. dr. Sr. Jub. XXVIII.

295175   Scholár Svazek: 10 Strana: 0363
Scholár, a, m., z lat. = žák. Světz. 1883. 177.

295176   Scholarch Svazek: 10 Strana: 0363
Scholarch, a, m., z lat. a řec. = před- stavení) školy, opatrovník školy, kurator. Kom. Did. 274.

295177   Scholastický Svazek: 3 Strana: 0336
Scholastický, scholastisch. S. filosofie. Vz S. N.

295178   Scholastik-us Svazek: 3 Strana: 0336
Scholastik-us, a, m., z lat., kanovník, jenž dohlížel ku školám. Rk.

295179   Scholastika Svazek: 3 Strana: 0336
Scholastika, y, f. = scholastická filosofie, die Scholastik.

295180   Scholastika Svazek: 7 Strana: 0676
Scholastika, y, f. Cf. Sbn. 135., 410. 690., 692.

295181   Scholastika Svazek: 10 Strana: 0363
Scholastika, y, f., vz Ott. XXIII. 25.

295182   Scholastikové Svazek: 3 Strana: 0336
Scholastikové, Schulgelehrte, Scholasti- ker, m. Vz S. N.

295183   Scholi-a Svazek: 3 Strana: 0336
Scholi-a, í, dle Gymnasium v pl., krátké výklady n. též kritické poznámky ke spi- sům starých spisovatelův, hl. klassiků psané v též řeči, kterou psán jest list sám. Vz S. N.

295184   Scholi-um Svazek: 10 Strana: 0363
Scholi-um, a, n., řeč. = kritická nebo exegetická poznámka připsaná na okraji řeckých n. latinských rukopisů. Vz Ott. XXIII. 27.

295185   Scholiast Svazek: 3 Strana: 0336
Scholiast, a, m., spisovatel scholií, der Scholiast.

295186   Scholiť Svazek: 7 Strana: 1381
Scholiť = mrholiti. Slov. List. fil. 1892. 254.

295187   Scholostivělý Svazek: 10 Strana: 0363
Scholostivělý = schoulostivělý člověk. Tbz. XIII. 87.

295188   Scholz Svazek: 7 Strana: 0676
Scholz. 1775. Jg. H. 1. 625.

295189   Schomolený Svazek: 7 Strana: 0676
Schomolený; -en, a, o — schoulený, skrčený. Slov. Rr. Sb. Mor. Sd.

295190   Schön Svazek: 7 Strana: 0676
Schön Jos, praefekt gymn. písec, †1838. Vz Rk. Sl., Ukaz. 67., Mus 1886. 652 , 1888. 468 , Tf. Mtc. 21., 34., Zl. Jg. 300., 306.

295191   Schön Svazek: 10 Strana: 0363
Schön Jos., 1790. —1838.; Sch. Jan, č. spis., 1802. —1830. Vz Ott. XXIII 30. —

295192   Schönfeld Svazek: 10 Strana: 0363
Schönfeld Ant. Sr. Tob. 216.

295193   Schönpflug Svazek: 7 Strana: 0676
Schönpflug z Gamsenberka Jos. Bened., farář, f 1742. Vz Jir. Ruk. II. 259., Jg. H. 1. 625.

295194   Schonpflug Svazek: 7 Strana: 1381
Schonpflug z Gambenberka Jos. Ben. vz Mus. 1892. 341.

295195   Schönpflug Svazek: 10 Strana: 0363
Schönpflug z Gamsenberka. Sr. Ott. XXIII 40.

295196   Schop Svazek: 3 Strana: 0336
Schop, u, m., schopení, das Aufraffen. Ve schopu luk napnouti. Hanka. — S., schopnost, die Geschicklichkeit, Fähigkeit.
S. k něčemu míti. Us., Zlob., Sml., Vk. Už
ten s. sem brala (chápala jsem) a už sera
si všecko zaznamenávala. Us. u Rychn. Vk.

295197   Schopen Svazek: 10 Strana: 0363
Schopen, vz Schopný.

295198   Schopiti Svazek: 3 Strana: 0336
Schopiti, il, en, ení; schápati = popad- nouti, uchopiti, ergreifen, aufraffen; se == sebrati se rychle, sich aufraffen. — co, koho: řezáky, tesáky (= chytiti). Kom. Schápali tedy kamení, aby hodili na něho. Sš. J. 154. Člověk najednou vše neschopí (nepochopí). U Rychn. Črk. — co proti komu: braň proti nepřátelům s. Troj. — Kom., Martim. — (se) k čemu. Výtržnosti se dopustil a k meči schápal. Kram. S. se k boji, Br., se k mečům. Kom. O tom, aby se ze zlosti ke kamení schápati chtěli, nic jsem ještě neslyšel. Žer. 326. — se na jak dlouho: na okamžení. Ros. — se do čeho. Tak se do své způsoby schopil vrah. Ráj. — se za kým. Za ním schopili se i jiní hosté. Štelc. — co na koho. Židé schápali kamení na Krista. Čr.

295199   Schopiti Svazek: 7 Strana: 0676
Schopiti, schapati, carpere, sápati Šf. III. 550.

295200   Schopně Svazek: 3 Strana: 0336
Schopně, hbitě, pohodlně, bez překazy, flink, rasch. Bez pláště jde se schopněji. Us. — S., způsobně, schicklich, tauglich, fähig. Ros.

295201   Schopnosť Svazek: 3 Strana: 0336
Schopnosť, i, f., rychlost, spěšnost, hbi- tost, die Behendigkeit, Schnelligkeit. — S., vnitřní síla duše ku konání věcí myslí po- znaných a volí žádaných, údům popud své moci dávající. Blř. S. jest síla něco dobře vykonati. Blř. Die Geschicklichkeit, Taug- lichkeit, Fähigkeit, das Genie, Talent. Na takového něco máme s-sti šp. m.: k tako- vému něčemu. Km. S. rozumu, vtipu. V. Krmný hřebec s. (k plození) tratí. Ja. — k čemu. V. S. k rozsuzování, k učení, k plození, Us., k volení, k vynalezání, D., k neduhu. Ja. Vz Jg. Slov. s strany roz- dílu mezi slovy: schopnosť, mohutnosť, vloha, síla (Ondrák).

295202   Schopný Svazek: 3 Strana: 0336
Schopný; schopen, pna, o = rychlý, spě- šný, behend, geschwind, hurtig. S. hlava. J. tr. Silnější musí býti a ruky schopnější. Lom. — k čemu: k modlářství. Br. K hří- chům a nepravostem od přirození lidé schopni jsou. Br. — S. = rozuměti snadno mohoucí, umělý, smyslný, způsobilý, tauglich, fähig, geschickt. — k čemu: ke všemu, k učení, V., k zastávání úřadu, Kram., k zlému. T. Stane-li se majetník živnosti obchodní právně neschopným k samostat- nému spravování majetnosti, rozváže se tichá společnost'. HGB. S. ku práci. J. tr. K vyrozumívání všem věcem nade všecky jiné byl schopnější. Žal. 111. Paměť ke všemu s-ná. Jel. Lidstvo samo sebou ne- schopno je ku chodění v příkazech božích. Sš. Sk. 36. — Pozn. Někteří tuto vazbu mylně za chybnou pokládají doporouče- jíce: s. čeho. — čeho. Jest schopen všeho zlého. D. Lid. schopen nauk jeho. Sš. L. 12. — jak. Člověk nad míru s. V. —- s infinit. Vnímaví a schopni pravdu boží slyšeti. Sš. Sk. 38. Lidé schopnější jsou zlým nežli dobrým jménem někoho obdařiti. Žer. L. 110. Schopen jsem to udělati. Us. — S. = chopen býti mohoucí, fähig. K vo- lení s., wahlfähig. D. — Pozn. Někdy slova toho méně správně užívá se při věcech: Samohlásky dle libosti zdlouženého vyslo- vení schopny jsou m.: S-ky u vyslovení zdloužiti lze dle libosti. Brs. 2. vyd. 224. Péro jest k jemnému psaní schopnější než tužka, lépe: pérem jemněji píšeme. Km.

295203   Schopný Svazek: 8 Strana: 0359
Schopný. Člověk na všecko s. Phľd. 1893. 689.

295204   Schorobiti co Svazek: 9 Strana: 0291
Schorobiti co. Nár. list. 1898. č. 83.

295205   Schoř Svazek: 3 Strana: 0337
Schoř, lépe: tchoř, vz toto. — S., co selka ku prodeji tajně si ushrábne. Postihl ženu na schoři. Us. Dch. S-ře stříleti (doma skrytě bráti). Us. Dch. Udělala si schoře; Má plenu ze samých schořů. U Král. Městce. Psčk.

295206   Schoř Svazek: 7 Strana: 0676
Schoř, rybník v Písecku.

295207   Schoř Svazek: 8 Strana: 0359
Schoř ze tchoř; tschoř, schoř. Gb. H. ml. I. 487.

295208   Schořovati Svazek: 7 Strana: 0676
Schořovati = obilí odstraňovati dělaje schoře. Vz Schoř. U Strunkovic. Nov

295209   Schořovati Svazek: 8 Strana: 0359
Schořovati, tchořovati = krásti obilí. Vz ;hoř. Dšk. Jihč. I. 19.

295210   Schořovice Svazek: 7 Strana: 0676
Schořovice, vz Tchořovice.

295211   Schořovy Svazek: 3 Strana: 0337
Schořovy, dle Dolany, Chořovy, něm. Schořow, ves u Čáslavi. PL.

295212   Schořový Svazek: 8 Strana: 0359
Schořový. S. čepice = tchořova. Dšk. Jihč. I. 19.

295213   Schoss Svazek: 3 Strana: 0337
Schoss, vz Pola.

295214   Schotáriť sa Svazek: 7 Strana: 0676
Schotáriť sa = dáti se na jinou víru; o ženské také = zkurviti se. Slov. Rr. Sb., Rr. MBš.

295215   Schoudleti Svazek: 9 Strana: 0291
Schoudleti = z' ubeně/i.

295216   Schoula Svazek: 7 Strana: 1381
Schoula, y, f. = skulina. Schoulou ve dveřích viděl. Sá. Kř. u pot. 82.

295217   Schoula Svazek: 9 Strana: 0291
Schoula, y, f. Peníze v chlévě do schouly zastrčil. Sá. Kant. 15.

295218   Schoule Svazek: 3 Strana: 0337
Schoule, e, f. S. mraků, Wolkenhaufe, m. Pl.

295219   Schoulený Svazek: 3 Strana: 0337
Schoulený; -en, a, o, zusammengeduckt, zusammengeballt. S. semena některých taj- nosnnbných alespoň před uzráním; s. hlízy slunečnice bramborů. Rst. 491. Přichází s prosbou jako schoulená nehoda, wie ein Häuflein Unglück. Dch.

295220   Schouliti Svazek: 3 Strana: 0337
Schouliti, il, en, ení; skrčiti, sviti, zu- sammenballen, -wickeln; se, sich zusammen- ducken. — se v co: páry jako v koule se schoulily. — se kde: pod peřinou v po- steli. — se kam: do koutka. Dch.

295221   Schoulivec Svazek: 8 Strana: 0359
Schoulivec, vce, m., armandillo, škeble. Am. Orb. 104.

295222   Schoulostivělec Svazek: 10 Strana: 0363
Schoulostivělec, lce, m. Tbz. III. 1.

295223   Schoulostivosť Svazek: 3 Strana: 0337
Schoulostivosť, i, f., die Verzärtelung. Trápení nemohl pro s. těla snésti. Štl.

295224   Schouniti Svazek: 10 Strana: 0363
Schouniti = slíditi. Kočka schouní. Ne- veklov. List. fil. 1902. 251.

295225   Schour Svazek: 3 Strana: 0337
Schour, u, m., nepodařené jablko, ovoce. Hanka. Dostal samé s-ry. Dch.

295226   Schourek Svazek: 3 Strana: 0337
Schourek, rka, m., suchý, vyzáblý člověk, suchant, ein abgemagerter Mensch. Us. Dch.

295227   Schov Svazek: 7 Strana: 0676
Schov, u, m. = co (v zemi) schováno. Pl. — S. = schování. Do schovu co komu dat Brt. D. 264.

295228   Schova Svazek: 7 Strana: 0676
Schova, y, f. = schov (schování; dod.). Na schovu co komu dať. Mor. Brt. D. 264.

295229   Schovací Svazek: 3 Strana: 0337
Schovací, depositní, Depositen-: banka, denník, peníze, správa, pokladnice, úřad, kniha, účet, výtah, věc, peníze. J. tr., Šp. S. smlouva, der Verwahrungsvertrag, Hinter- legungsvertrag, jest smlouva, kteroužto skla- datel odevzdává druhému věc, aby ji opa- troval a tento k účelu tomu věc tu přijímá. Vz S. N. S. peněžna, die Depositenbank. Nz.

295230   Schovad Svazek: 7 Strana: 1381
Schovad, a, m., coluber, serpens, zastr. Pršp. 21. 6.

295231   Schovadlo Svazek: 3 Strana: 0337
Schovadlo, a, n., schránka, das Behält- niss, die Schublade. Reš.

295232   Schovaj Svazek: 7 Strana: 0676
Schovaj, e, m. = uschování, Aufbewah- rung, f. Dal to do s-ja. Mor. Vck.

295233   Schovale Svazek: 3 Strana: 0337
Schovale, zachovale, wohlbehalten, wohl- gezogen, ehrlich. Ros.

295234   Schovalosť Svazek: 3 Strana: 0337
Schovalosť, i, f., zachovalosť, die Wohl- gezogenheit, Redlichkeit, Ehrlichkeit. Ros.

295235   Schovalý Svazek: 3 Strana: 0337
Schovalý, zachovalý, zvedený, wohlge- zogen, ehrenfest. S. muž, Us., člověk, Kn. rožb. 129., dobytek (dobře krmený). Us. — v čem: u vieře. Dal.

295236   Schovalý Svazek: 7 Strana: 0676
Schovalý, vz Zchovalý.

295237   Schované Svazek: 3 Strana: 0337
Schované, zachovaně, skrytě, verborgener- weise. Ros.

295238   Schovanec Svazek: 3 Strana: 0337
Schovanec, nce, schovánek, nka, m., schovaný, vychovaný, dítě, der Pflegling, Zögling, Säugling, das Pflegekind; zvl. od- chovanec, jejž na místě syna neb jako po- ručníci chováme, der Pflegesohn. BO., Kom., Sych. Živ chovance, budeš míti hánce. Vz Hanec. Pk. — S., pastorek, der Stiefsohn. V. Vz Schovati.

295239   Schovanectví Svazek: 9 Strana: 0291
Schovanectví, n. (míti schovanku). Ott. Říz. I. 336.

295240   Schování, n Svazek: 3 Strana: 0337
Schování, n., das Aufbewahren, die Auf- bewahrung. J. tr. — S., s.-se, das Verstecken. Mezi Slapy a Moraní bude nejlepší s. (až bude v Čechách zle). Us. Sml.

295241   Schovanice Svazek: 7 Strana: 0676
Schovanice, e, f. = schovanka. Wtr.

295242   Schovanice Svazek: 8 Strana: 0359
Schovanice, e, f. = schovanka. XV. stol. Wtr. Krj. I. 117., Arch. XIII. 473.

295243   Schovaniště Svazek: 3 Strana: 0337
Schovaniště, ě, n. = schovadlo. Reš.

295244   Schovánka Svazek: 9 Strana: 0291
Schovánka, y, f. = schovávaná. Na s-ku hráti. Slád. Lear. 38.

295245   Schovánka Svazek: 10 Strana: 0363
Schovánka, y, f. = skrýš, do které ukládali psaníčka. Tam byla jejich tajná s. Luž. Pov. I. 227.

295246   Schovanka, y, schovanice Svazek: 3 Strana: 0337
Schovanka, y, schovanice, e, f., odcho- vaná, die Zieh-, Pflegetochter; pastorkyně, die Stieftochter. V. Vz Schovanec a Scho- vati koho v čem.

295247   Schovánky Svazek: 8 Strana: 0359
Schovánky, pí., m. Nanynka byla z mlsných a na s-ky od lepšího si ji panímáma brzy zvykla (Žďár). Brt, D. I. 383.

295248   Schovanosť Svazek: 3 Strana: 0337
Schovanosť, i, f., das Verborgensein, Verstecktsein; die Aufbewahrung. Ros.

295249   Schovanství Svazek: 3 Strana: 0337
Schovanství, n., přijetí dítěte v úplné opatření, die Pflege. Vz S. N.

295250   Schovaný Svazek: 3 Strana: 0337
Schovaný; schován, a, o. Vz Schovati. Schované věci se sejdou. Č. — v čem, kde: v ruce boží. Kom. Máš to u mne sch-né (vyhrůžka)! Us. Sd. Marianka umřela, v klá- šteře je schována, bílým rúchem oděta, černú hlínku přisutá. Sš. P. 93. Die sv. Pavel: Zemřeli jste a život váš schován jest s Kristem v Boze. Hus III. 64. — Hráti na schovanou (= na schovávačku). Us. — S. dítě = zhrbatělé dlouhým cho- váním na jedné ruce. Us. v Pardubsku. Hk.

295251   Schovaný Svazek: 7 Strana: 0676
Schovaný. S-né se vždycky hodí. Sb. učit.

295252   Schovárna Svazek: 3 Strana: 0337
Schovárna, y, f., chovárna, der Aufbe- wahrungsort. Ros.

295253   Schovatel Svazek: 3 Strana: 0337
Schovatel, e, m., schovající, opatrovník, der Aufheber, Verwahrer; Pfleger; přiji- matel bez záplaty, der AufbewahreR, Depo- sitar, J. tr., Ros.; skladač, skladatel (depo- sitor, deponens), der Niederleger. Jg. Vz Schovavač.

295254   Schovatel Svazek: 7 Strana: 0676
Schovatel božích pokladů. Pass. mus. 488.

295255   Schovatelka, y, schovatelkyně Svazek: 3 Strana: 0337
Schovatelka, y, schovatelkyně, ě, f., die Verwahrerin, Versteckerin, Aufheberin; die Erzieherin. Jg.

295256   Schovatelný Svazek: 3 Strana: 0337
Schovatelný, verwahrlich. Ros.

295257   Schovatelský Svazek: 3 Strana: 0337
Schovatelský, Depositar-. S. úřad, po- kladnice. Jg. Vz Schovací.

295258   Schovatelství Svazek: 3 Strana: 0337
Schovatelství, n. —= schování, die Auf- bewahrung. Ros. — S., schovatelská povin- nost, úřad, das Depositaramt, -geschäft. Jg.

295259   Schovati Svazek: 3 Strana: 0337
Schovati, schovávati, v obec. mluvě i na Mor.: skovati, skovávati = opatřiti, opatřo- vati, zachovati, unter Obdach bringen, be- wahren, aufbewahren, erhalten, aufheben; do vězení dáti, einkerkern; tajiti, skrýti, zastrčiti, verstecken, verbergen; vychovati, er-, auferziehen. Jg. — Dáti něco k schování. V. Dáti schovati. Us. Kdes neschoval, tam nehledej. Us. Kdožby koli měštěnínu co svěřil neb s. dal. Vác. XIV. — co : peníze, šatstvo, tajemství atd. Us. Ktož mě miluje, schová (= zachová) mú řeč. ZN. S. přiká- zanie. BO. Schovaj (= zachovaj) mě, Hospo- dine. Ž. wit. 15. 11. Co lidé nechtí, (to) schovej. Hrš. S. umrlého == pochovati. Dě- kuju vám, že ste mně to moje děťo schovali (pochovali). Mor. Šd. A co bych peníze brala, kam pak bych je schovávala? Sš. P. 14. S. něco. Žer. 321. V tom sě znám, že mi byli dali sch. list; Nedals mi jak živ nic schovati. NB. Tč. 177., 184. Schovaj týlec! Ib. 251. A ty schoval (= zachoval) si dobré víno až dotud. Jan 2., Hus III. 34. Ukázal mi škorni peněz i schoval je zase; Dal mu list sch. Půh. II. 546., 583. Když děvečka huse pásla, červenó pantličku našla a když našla, skovala ju, přišel milé, dala mu ju. Sš. P. 112. Ten šáteček ode mne, ten sobě dobře schové, na mne nezapominé, žes' bévával můj milé; Skovéte děvčátka šajne (drobné peníze). Sš. P. 275., 718. — co kam. Meč tasený až pod jilce s. Kom. S. něco pod krov, Us., pod palec (ukrásti). D., Šm. S. co pod klobouk; A já si ji schovám pod peřinu. E. P. 8., 304. Tělo boží schovali pod schod. Dač. I..45. Schovej mne, má milá, do podušek. Er. P. 335. Ne- mám, co bych do oka schoval (= nic). Us. Mtl. Já jsem se schovala do ran Krista pána; Kačenka se dobře má, včera týden schována do nového kláštera. Sš. P. 60., 93. A v ty hřebíky jsem já statek schoval. NB. Tč. 121. Bylo lásky, už jí néní, sko- vala se pod kamení; Kdybych já věděla, čí sú to pérečka, já bych je schovala do svého šátečka; Já sa schovám pod mezu, až přestane (mráz) vylezu; Schovám se já do kříba, strčím hlavu pod křídla; Schovám se za lesy, kde nikda neprýší (neprší); Skovám se ja pod hrudu, tam ja zimu pře- budu. Sš. P. 213., 255., 519. S. pivo do sklepa, Kom., meč do pošvy, tělo do hrobu n. do země, V., do truhly, do chléva. Ros. S. za kamna, Ros., za ňadra, Sych., pod schody. — co, koho, se kde. Na jednom pa- láci schoval se. BN. Na tom místě skončila a při těch svatých schována (= pochována) byla. Pass. 799. Spis u soudu s. J. tr. A já se ti schovám doma pod pšeničkú. Sš. P. 692. Láska tvá vždy nová v lůně svém nás schová. Sš. Bs. 2. Schoval plášť v kopě (sena). Pč. 28. S. něco v čem. Kat. 3039. S. v truhle, Us., ve sklepě, v chlévě, Ros., někoho v ža- láři (do vězení dáti). Troj. — co, koho k čemu. Schoval ho k většímu hněvu, Ráj., něco k budoucí potřebě. Kom. Něco někomu k věrné ruce s., beim Jemanden deponiren. J. tr. Ona jemu před některá chvílí 87 zl. k věrné ruce dala s. NB. Tč. 21., 178., 184. Dávám jemu tu vinu, že jste jich otci dal listy s. k věrné ruce a těch mi nevrací. Půh. I. 166. — Půh. I. 170., II. 108., 117., 277., 197. S. něco k večeři. Us. Hý. — co komu: něco sobě. Br. S. se bouři. Háj. Schoval se mu, aby ho neviděl. Us. Oldřich má ten list sobě s. Půh. I. 313. Také peníze dal s. pří- telkyni svej aneb komu sě jemu zdálo. NB. Tč. 83. Teprv nám křesťanóm schován jest plný užitek. K. š. 2. Kéž jsú se smrti scho- vali. Výb. I. 366. S-val se vám. Sš. P. 98. To maš, mila, skovaj sobě, dněskaj večer přijdu k tobě; Jen věnečky uvijala, Jeníč- kovi schovavala. Sš. P. 167., 791. — co na jak dlouho. Máš děvečko krásu, skové jo do času, jak jo pozbodeš, mět ji nebodeš. Sš. P. 273. — koho, co, se před kým. D. Co sa ty ženichu před námi schováváš, že ty tej ženičky od nás neodbíráš? Sš. P. 445. — co pro koho: pro syna. Ros. — koho v čem. Počne se Hospodinu modliti, aby ji ráčil v čistotě schovati (= zachovati). Pass. 797. — se.. Měsíc se schovává. D. Slunce rozsvítí a hned se zase schová. Proč se schováváš? Us. Schovav se dobře nic se nebojí (vz Bojacnosť). Č. Když jíst, tak jíst a když dělat, tak se schovat. V Kunvald. Msk. — se s čím. Schovej se s tím, bleibe damit zu Hause. D. Schovej se se svou řečí (= mlč). Všk. — koho se jak. Ruce vaše (= své) schovajte bez poskvrny. BO. Scho- vali (= pochovali) sú ho slovutně. BO. Ně- koho u veliké rozkoši schovati — vycho- vati. V.

295260   Schovati Svazek: 8 Strana: 0359
Schovati. Myslil sem, aby to dietě nebylo schováno (vzchováno, ut nullo modo nutrire- tur). Alx. Nách. k 5. — jak. Aby každý rytíř v odění svém schován byl = pochován. GR. Nov. 140. 6.

295261   Schovati. — abs. A Svazek: 7 Strana: 0676
Schovati. — abs. A také aby uměla schovávati a vydávati pořiedně. Št. Kn. š. 102. — co: své panenstvie (uchovati). Št. Kn. š. 61. S. dítě (špatným chováním tělu jeho ublížiti. Vz Schovaný). U Čásl. Vk. — co, se kde (kdy, jak dlouho). Že v Praze po půl druhém stu za den (mrtvých) scho- vají (pohřbí). Arch. VIII. 184. Poněvadž v tom městě z mladosti se zchoval (zdržo- val. Vz Zchovalý). Bart. 319. 21. V svém srdci schoval sem tvé řeči Št. Kn. á. 4 — se komu. Musel se mu s. (byl slabší). Brt. D. 264. Nemohl se s. (zachovati) všem. Výb. I. 926. — koho od čeho. Aby kře- sťany ote všeho zlého schoval (uchoval). Sv. ruk. 76. — koho kdy. Schovej mne této noci (přijmi pod střechu). GR. — koho jak. Tu mě křesťanským schovajte (po- chovejte) obyčejem. Št. Kn. š. 283. 3. — se. Schoval se (umřel) Us. Tkč. Já ne- jsem žádný: Schovej se (bázlivec). Kmk Sebr. sp. I. 397. — v čem. Hned z mládí zchováni jsouce v odění, všechen svůj věk na vojnách trávili Pal. Děj. III. 3. 155.

295262   Schovati koho kam jak Svazek: 10 Strana: 0363
Schovati koho kam jak. Někoho po- ctivým pohřbem v zem sch. Zvon IV. 227. — se kam jak. Schoval se ako syseľ do diery. Rizn. 174. Sr. Sch. 1. živiti, Baw. E. v. 574.; 2. prechovali, ošetřiti, Baw. T. v. 483; 3. pohřbiti, Baw. Ar. v. 1504.; 4. scho- vati se čeho. Baw. T. v. 1682.

295263   Schovatlivý Svazek: 3 Strana: 0338
Schovatlivý = schovcmlivý. Ros.

295264   Schovavač, schovavatel, schovatel Svazek: 3 Strana: 0338
Schovavač, schovavatel, schovatel, e, rn., kdo k sobe věci k ostříhání (k věrné ruce) s důvěrností (z viery, Brikc.) od lidí podané přijímá, der Depositar, Verwahrer, Uibernehmer; ale skladatel n. skladač, kdo své věci k chování dává a poroučí. Pr. M. Der Nieder-, Hinterleger, Deponent. Ten sluje schovavač, jemuž věci k ostříhání se poroučejí z víry. Pr. měst. 129. (Kn. dr.). S. složených věcí. J. tr. Vz Schovatel.

295265   Schovavačka Svazek: 3 Strana: 0338
Schovavačka, y, f., která něco schovává, die Verwahrerin. Vz Schovavač. — S., hra, schovávaná, schovaná, kouty, Versteck spielen. Hráti na s-ku. Hra na mžitek. V.

295266   Schovávačka Svazek: 7 Strana: 0677
Schovávačka = záštita (Hř.), Fluchtort, Schutzort, Schirm, m, Schiesswand, f., horn. U Příbr.

295267   Schovávaný Svazek: 3 Strana: 0338
Schovávaný, öfters versteckt, verborgen. — Hráti na schovávanou, der Versteck, die blinde Kuh. Vz Schovavačka.

295268   Schovavatel Svazek: 3 Strana: 0338
Schovavatel. Vz Schovavač.

295269   Schovávavka Svazek: 10 Strana: 0363
Schovávavka, y, f. Hra na sch-vku. Vz Čes. 1. XIV. 420. Sr. Schovávačka.

295270   Schovávavý Svazek: 7 Strana: 0677
Schovávavý. S. antilopa. Hlb.

295271   Schovávka Svazek: 3 Strana: 0338
Schovávka, y, f. = schovávačka. Mor. Šd.

295272   Schovna Svazek: 3 Strana: 0338
Schovna, y, f. = skladiště, schovadlo. Plk.

295273   Schovnice Svazek: 3 Strana: 0338
Schovnice, e, f., nádržka nebo vůbec co slouží ku schování něčeho. Pl. Vz Schovna.

295274   Schozek Svazek: 10 Strana: 0662
Schozek, zku, m. = súžený konec pole. Brt. Sl.

295275   Schozelý Svazek: 7 Strana: 0677
Schozelý, abgetragen. S. šat. Wtr. exc. v Osv.

295276   Schozelý Svazek: 8 Strana: 0359
Schozelý = obnošený. S. šat. Světz. 1895. 39., Wtr. Živ. c. II. 554., Wtr. St. Pr. 50.

295277   Schozovati Svazek: 3 Strana: 0338
Schozovati, vz Sejíti. Ž. wit. 87. 5.

295278   Schožovat Svazek: 8 Strana: 0359
Schožovat = sužovati (Jevíčko). Brt. D. II. 113.

295279   Schrabiny Svazek: 7 Strana: 1381
Schrabiny, pl, f. = obilí na poli shra- bané. Us. NZ. I. 545.

295280   Schráň Svazek: 7 Strana: 0677
Schráň, ě, f. = schráňka. Leg. Mnč. R. 27. S. vody svěcené. Čch. Živ. By se mohl (syn boží) v tak malej schráni svatého ži- vota (Mariina) schrániti (vměstnati). Krist.

295281   Schrána Svazek: 7 Strana: 0677
Schrána. St.Kn. š. 130 Tys mou schranú. Výb. II. 1671. O Maria, schráno syna. Kar. 125. Jemuž (Kristu) ves svět neměl schrány (místa). Sv. ruk. 279. S všeho světa: s. života dívčího (břicho). Krist. 4. b. Něco ve schránu vědomostí svých uložiti. KB. V.

295282   Schrána, schránka, schránečka Svazek: 3 Strana: 0338
Schrána, schránka, schránečka, y, f., ochrana, útočiště (asylum), schránění, die Zuflucht, Sicherheit, der Schutz, Zufluchts- ort. Jako skrýše před větrem a jako schrána před přívalem. Br. Schrána dílo přemáhá, kdo šetří, ten má (spoření bohatí). Prov. — S., místo ku schránění něčeho, domek, pokoj, komora, police, truhla, pokladnice atd., der Verwahrungsort, Schrank, das Behältniss, Gemach, Obdach, die Kammer, Hütte. Ž. Pod. 265. Nejsvětější schrána chrámu božího. V. To je má schránka (obydlí). Ros. Všecky schrány klenotu svých. Br. S. srdcí vašich. Troj. Položil schrány obilné i vinné i ole- jové. BO. Myšlení jest všeho zlého s. a vší zlosti matka. Hus III. 189. Panenko čistá, tys s. Krista, pros za nás synáčka, tys naše matička. Sš. P. 62. S-ny rozmetati. BO. Schránka ke knihám (knihovna). Ben. V. S. na listy, der Briefkasten, na žádosti (ne: pro listy). Bs. S. na mýdlo, na po- mádu, na kartáčky, na máslo a sýr, Nf., na led, na ovoce. Dch. S. chudým, die Armen- büchse. Dch. — S. v mozku = sklípek. — S., sklípek, poddeněk u kola horečního, kor- ček, korýtko, die Zelle, Sackschaufel. Šp., Sedl.

295283   Schraňba Svazek: 9 Strana: 0291
Schraňba, y, f. Charba, chleba s. Mus. ol. 1898. 106.

295284   Schránce Svazek: 3 Strana: 0338
Schránce, e, m., der Bewahrer. Rk.

295285   Schraně Svazek: 3 Strana: 0338
Schraně, ě, f. = schrána.

295286   Schránečka Svazek: 7 Strana: 0677
Schránečka, vz Schrána.

295287   Schráněčný Svazek: 3 Strana: 0338
Schráněčný = hospodářský, haushälte- risch. Msk.

295288   Schráněný Svazek: 7 Strana: 0677
Schráněný. Ještě byla s-ná (v nedělích, v koutě). Val. Vck.

295289   Schránice Svazek: 3 Strana: 0338
Schránice, e, f., schrána, der Schrank. Vus.

295290   Schránilka Svazek: 9 Strana: 0291
Schránilka, y, í. Léto s. a zima trávilka. Hrub. 16.

295291   Schranitel Svazek: 3 Strana: 0338
Schranitel, e, m., der Beschützer, Ver- wahrer.

295292   Schranitelka Svazek: 3 Strana: 0338
Schranitelka, y, schranitelkyně, ě, f., die Beschützerin. Hlas.

295293   Schrániti Svazek: 3 Strana: 0338
Schrániti, il, ěn, ění, schraň, schráně (íc); schraňovati, schránívati = ve své opatrování vzíti, in Schutz nehmen, Ros., zdržeti, za- chovati, zusammenbehalten, erhalten, wohl- behalten, ersparen. V. — abs. Dobrý hospodář šetří a schraňuje. Dch. — koho. Nebesa jeho schrániti nemohú. BO. — koho kde. A pod stínem křídel svých schráníš mne. Štelc. — se = schovati se. — se před čím: před nebezpečenstvím. Br. — se (kde) s čím. Kde by se (v hospodě) s hrdly n. statky svými s. mohl. Boč. — k čemu: k dobám stáří. Dch. — aby. Schraňuje, aby měl bezpečnou budoucnost'. Us. Dch.

295294   Schrániti Svazek: 8 Strana: 0359
Schrániti. S-nil čagan (schoval). Vck. Poh. 86.

295295   Schrániti co Svazek: 7 Strana: 0677
Schrániti co. Lebka myšlénku dnes, zítra červa schrání. Čch. Bs. 122. — čím. Brky svými tě schrání (uchrání). Výb. II. 1679. — koho kam. Schraň nás pod svá křídla. Brt. N. p. 523. - koho kde. Vz Schráň (dod.).

295296   Schrániti. Pro Svazek: 10 Strana: 0363
Schrániti. Pro koho ju chceš schraňo- vati? Mod. kn. 1898. č. 40. 43.

295297   Schrániti se kde Svazek: 9 Strana: 0291
Schrániti se kde. By se mohla v malej schráně jejé sv. života s (vměstnati). Rozb. III. 736. '

295298   Schránka Svazek: 3 Strana: 0339
Schránka, vz Schrána.

295299   Schráňkový Svazek: 10 Strana: 0363
Schráňkový lis, vz Trubkovka.

295300   Schránlivě Svazek: 3 Strana: 0339
Schránlivě, sparsam. Jg.

295301   Schránlivě Svazek: 7 Strana: 0677
Schránlivě něco chovati Výb. II 1421.

295302   Schránlivosť, i Svazek: 3 Strana: 0339
Schránlivosť, i, f., der Sparsamkeitssinn, die Sparsamkeit, Wirthschaftlichkeit. Statek s-stí se zvětšuje. Koc. S. za víc stojí než bohatství. Č. M. 429.

295303   Schránlivý Svazek: 3 Strana: 0339
Schránlivý, šetrný, hospodářský, skrovný, mírný, střídmý, sparsam, wirthschaftlich, haus- hälterisch. S. žena, V., hospodyně. Reš. S. na mále přestává. Kom. Moudří jsou s-ví, ale blázni mrháči. Br. S. nebojí se nouze. Č. M. 429. On byl od jakživa s. Us. Žena s. a hospodyňská. Reš. Vz Schranný.

295304   Schrannosť Svazek: 3 Strana: 0339
Schrannosť, i, f. = schránlivosť. Jg.

295305   Schranný Svazek: 3 Strana: 0339
Schranný = schránlivý. — v čem. V.

295306   Schraňovací Svazek: 3 Strana: 0339
Schraňovací místo = schrána.

295307   Schraňovatel Svazek: 3 Strana: 0339
Schraňovatel, e, m., der Verwahrer. Vz Schránce, Schranitel.

295308   Schraňovatelka, y, schranovatelkyně Svazek: 3 Strana: 0339
Schraňovatelka, y, schranovatelkyně, ě, f., die Verwahrerin. Jg.

295309   Schraňovati Svazek: 3 Strana: 0339
Schraňovati, vz Schrániti.

295310   Schrasť Svazek: 10 Strana: 0363
Schrasť, i, f., virgultum. Mam. A. 37a.

295311   Schrastiti Svazek: 3 Strana: 0339
Schrastiti, il, štěn, ění = skrýti, ver- stecken. — se. Ježíš schrasti sě (abscondit se) i vyjide z chrámu. ZN.

295312   Schrastný Svazek: 7 Strana: 0677
Schrastný = hospodářský. U Libunce. Dr. Jakubec U Sloupna. Kšť.

295313   Schreiben Svazek: 3 Strana: 0339
Schreiben. Jemanden etwas gut schrei- ben, zapsati někomu něco k dobrému, k lep- šímu jest germanismus; jazyk starší a dobrá řeč lidu užívá z pravidla frase: zapsati co na čí vrub. Polož tedy za nesprávnou větu: Zapíši Vám 8 zl. k lepšímu, správně: Za- píši Vám 8 zl. na svůj vrub, řad = ich werde Ihnen 8 Gulden gut schreiben. Po- znamenám (n. zapíši) Vám 8 zl. na Váš vrub = mám 8 zl. za Vámi. Brt. v Km., Brs. 2. vyd. 117.

295314   Schreibersit Svazek: 3 Strana: 0339
Schreibersit, u, m., nerost. Bř. N. 206.

295315   Schreier Svazek: 10 Strana: 0363
Schreier Jos., č. spis., red., nar. 1841. Vz Ott. XXIIL 50., Tob. 216.

295316   Schrlosť Svazek: 3 Strana: 0339
Schrlosť, i, f., languor, zastr. Rozk. Cf. Ochrnulosť.

295317   Schromělý Svazek: 9 Strana: 0291
Schromělý od práce a p. Har. J. 50., Us.

295318   Schromiti Svazek: 3 Strana: 0339
Schromiti, il, en, ení.—koho, V., čím: uhozením, Us., koně jezděním, lähmen, lahm machen. D.

295319   Schromiti si co na kom Svazek: 10 Strana: 0363
Schromiti si co na kom. Na mužích schromíš si údy. Tbz. XIII. 112. Sch. koho. 1511 Arch. XIX. 53.

295320   Schromlý Svazek: 10 Strana: 0363
Schromlý, lahm geworden. S. zvíře. Holb. I. 269.

295321   Schromnouti Svazek: 3 Strana: 0339
Schromnouti, mnul a ml, utí, ochroměti, lahm werden. — od čeho: od běhu. D. — čím: během. Us.

295322   Schropnouti Svazek: 10 Strana: 0363
Schropnouti. Děvče schroplo jednou a zůstalo tu, jak lehlo. Zvon IV. 218.

295323   Schroumati Svazek: 3 Strana: 0339
Schroumati, vz Schromiti. — S., schřou- mati, skřoupati = hrubě snísti tak, že chroustá ci chroumá. — co: mnoho za den s. Us. Cf. Schroustati Us. Hý.

295324   Schroumati Svazek: 7 Strana: 0677
Schroumati. Kto ohryzel mäso, nech aj kosti schrúma. Slov. MBš.

295325   Schrouniti Svazek: 3 Strana: 0339
Schrouniti, il, ěn, ění = zcuchati, zu- sammenmanschen, -ranzen. — co: ustlání, Us., postel.

295326   Schroupnouti Svazek: 3 Strana: 0339
Schroupnouti (schrupnouti) si, pnul a pl, utí = zdřímnouti si, einschlummern. Us. Brt., Bkř. — si kdy: po obědě čtvrť hodinky si s. Us. Hý.

295327   Schroustati Svazek: 3 Strana: 0339
Schroustati; schroustnouti, stl, ut, utí. Vz Chroustati. — co, Ros., jak: s velikou chutí.

295328   Schrouti se Svazek: 7 Strana: 0677
Schrouti se = stočiti se. Schrul se k němu do postele, v posteli a spal jako dřevo. U Kr. Hrad. Kšť.

295329   Schrstnouti Svazek: 3 Strana: 0339
Schrstnouti, stnul a stl, ut, utí, schrt- nouti, schrtati, schrstati = shltnouti, gierig verschlingen. — co: dčbán piva. Us. Dch. — co odkud kam (kudy): s prvního patra oknem do dvora (= vychrstnouti, vy- liti). Us. Hý.

295330   Schrtiť co Svazek: 10 Strana: 0662
Schrtiť co = pro sebe sebrati jako chrt. Brt. Sl.

295331   Schrtnouti Svazek: 3 Strana: 0339
Schrtnouti = schrstnouti.

295332   Schrumkati Svazek: 7 Strana: 0677
Schrumkati = schroustati, schroumati. Slov Dbš. Sl. pov. I. 85.

295333   Schrupati Svazek: 7 Strana: 0677
Schrupati, schrupnouti, vz Zchřupati. — si = zdřímnouti si, ein wenig schlummern. Us. Nov.

295334   Schrupkati Svazek: 7 Strana: 0677
Schrupkati = schrupati. Dbš. Sl. rov. 1. 83.

295335   Schrupnutí Svazek: 8 Strana: 0359
Schrupnutí, n. = spánek. Řádné s. Slad. Žen. 17.

295336   Schrutz Svazek: 9 Strana: 0291
Schrutz Ondř. dr. Sr Jub. XXVIII.

295337   Schrutz Svazek: 10 Strana: 0363
Schrutz Ondř. Dr., prof. lék., spis, nar. 25. /11. 1869. Vz Ott. XXIIL 55.

295338   Schřaďlý Svazek: 3 Strana: 0338
Schřaďlý, abgezehrt. V. — jak. Svět k smrti s. Sš. Bs. 165.

295339   Schřadlý Svazek: 7 Strana: 0677
Schřadlý věkem. Čch. Mch. 63.

295340   Schřadnouti Svazek: 3 Strana: 0338
Schřadnouti, dnul a dl, utí = svadnouti, churavěti, abzehren. Mm. Vz Chřadnouti. V. — čím: nemocí.

295341   Schřápěti Svazek: 3 Strana: 0339
Schřápěti, ěl, ění, ochřápěti, heiser wer- den. Scip. P. 125.

295342   Schřípě Svazek: 3 Strana: 0339
Schřípě, pl., f., novější (vz Chřípě), die Nasenlöcher. D. exc.

295343   Schuba Svazek: 10 Strana: 0363
Schuba, schubinka = skýva. Litom. 52,

295344   Schublade Svazek: 7 Strana: 0677
Schublade. Cf. Stolična, Stolenice, Stol- ník (dod.), Zásuvka.

295345   Schublat Svazek: 10 Strana: 0662
Schublat = pokrčiti, zmotati. Brt. Sl.

295346   Schučení Svazek: 3 Strana: 0339
Schučení, n., das Zusammenblasen, vz Schuknouti. — S., srozumění, spiknutí, das Einverständniss, die Verschwörung. Boč. Ze země je vyvrhl, ješto mezi sebou některaké s. měli. Pulk. 181.

295347   Schůd Svazek: 7 Strana: 0677
Schůd, gt. schodu, m. = schod. Laš. Tč.

295348   Schůdce Svazek: 3 Strana: 0339
Schůdce, e, m., kdo se do sboru schází, der Klubist. Jg.

295349   Schůdek Svazek: 3 Strana: 0339
Schůdek, vz Schod.

295350   Schuditi Svazek: 3 Strana: 0339
Schuditi, il, zen, ení; na Slov. děn a dění; schuzovati, arm machen. — skrze co: skrze války. V. — čím koho: válkami. V. — co. Kovář podkovu schudil = ztenčil, verdünnen, schwächen. Us. Dch. — koho, se nač. Na dobytek se s. (méně ho držeti než dříve). Us. Dch. — jak. Poddané na nejvyšší schudili. V.

295351   Schuditi co kdy čím Svazek: 7 Strana: 0677
Schuditi co kdy čím. (Žena po smrti mužové) bílé líčko nehty schudí (zdrápe). Ezp. 2384.

295352   Schůdkový. S Svazek: 10 Strana: 0363
Schůdkový. S. židle. Vz KP. XI. 102.

295353   Schudlosť Svazek: 3 Strana: 0339
Schudlosť, i, f., vlastnost schudlého, die Verarmung; 2. hubenosť, die Magerkeit.

295354   Schudlý Svazek: 3 Strana: 0339
Schudlý člověk (chudý), verarmt. Us. — S., hubený, mager. Us.

295355   Schůdnice Svazek: 3 Strana: 0339
Schůdnice, e, f. = svodnice, die Feld- furche, die Wiesenfurche. U Příbora. Mtl.

295356   Schudnice Svazek: 7 Strana: 0677
Schudnice, vz Zvodonč.

295357   Schudnouti Svazek: 3 Strana: 0339
Schudnouti, dl, utí, zhubnouti, mager werden; chudým se státi, arm werden, ver- armen. Jg. — abs. Bratr tvůj schudl. V. Ten dobytek schudl (zhubeněl). Us. Schudli jako turečtí svatí (ztloustli). Kda. — čím: válkami. .Pláč. Vz Zbohatnouti čím.

295358   Schudnouti Svazek: 7 Strana: 0677
Schudnouti. Nebí (nebij) dítě metlou (= koštětem), zchudlo by (zhubenělo by). Mor. Šd. Jak živ nezchudl, kdo dal něco chudému. Us. Kým tučná mršina zchudne, chudá zdochne. Slov. Zátur Zchudl v jeho službě. Ddk. V. 231.

295359   Schudnutí Svazek: 3 Strana: 0339
Schudnutí, n., die Verarmung. Hromadné s., die Massenv. Dch.

295360   Schudnutý Svazek: 8 Strana: 0359
Schudnutý = schudlý. Phľd. 1893. 43.

295361   Schůdný Svazek: 3 Strana: 0339
Schůdný = schodný, gangbar. S. silnice, praktikabel. Dch., Tč.

295362   Schudoběti Svazek: 3 Strana: 0339
Schudoběti, schudobněti, ěl, ění = schud- nouti. Zlob., Bern. — čím. Jedným grošem nebo dvúma málo schudobnete. Sš. P. 722.

295363   Schudobiti Svazek: 3 Strana: 0339
Schudobiti, il, en, ení, schudobniti, il, ěn, ční = schuditi, arm machen, koho čím.

295364   Schudobněti Svazek: 8 Strana: 0359
Schudobněti. NZ. IV. 412.

295365   Schudobnouti Svazek: 3 Strana: 0339
Schudobnouti, ul, utí = schudnouti. Slov.

295366   Schuchleně Svazek: 3 Strana: 0339
Schuchleně, v Chuchlích, zusammenge- walkert. Ros.

295367   Schuchlenosť Svazek: 3 Strana: 0339
Schuchlenosť, i, f., v chuchle sválenost, der Zustand des Zusammengewalkertseins.

295368   Schuchliti Svazek: 3 Strana: 0339
Schuchliti, il, en, ení; schuchlovati, zu- sammenwalkern. Ta mouka jest všecka schu- chlená, Ros. — co čím: koudel rukama.

295369   Schuchnouti Svazek: 10 Strana: 0363
Schuchnouti = ukrásti. Slez. Vlasť. I. 234.

295370   Schuchnouti něco Svazek: 7 Strana: 0677
Schuchnouti něco = schuknouti. VSlz. I. 234.

295371   Schuknecht Svazek: 7 Strana: 0677
Schuknecht Prok , kněz 1740. Jg. H. 1. 625., Jir. Ruk. II. 281.

295372   Schuknouti Svazek: 3 Strana: 0339
Schuknouti, kl, ut, utí a kl, čen, čení = sfouknouti, sdýchnouti, zusammenblasen o. hauchen. — se = smluviti se, spiknouti se, sich verschwören. Výb. I. 870. Již sú se byli schukli židé, že, ktoby vyznal, že on jest Kristus, aby ven byl z obce vyvržen. Hus I. 251. — se oč: o něčí smrť. Pulk. — se s kým. Ms. 1424.

295373   Schůlka Svazek: 7 Strana: 1381
Schůlka, y, f. = drobný déšť, pluvia tenuis. Slov. List. fil. 1892. 254.

295374   Schulz Svazek: 7 Strana: 0677
Schulz Ferd., nar. 1835.. prof. čes. ob- chodní akademie v Praze Vz Tf. H. 1. 55., 105., 140., 141., 144., 163, 166, 173, 179., Tf. Mtc. 296., Šb. Dj. ř. 297., Bačk Př. 184., Rk. Sl. — Sch. Emilian, řed. čes. ústavu ku vzdělání učitelů v Brně, nar. 1836. Tf. H. 1. 198. — Sch. Jos., prof. čes. polytechniky v Praze, čes. architekt, nar. 1840. Vz Tf. H 1. 197., Rk. Sl. — Sch. Václ. Tf. Mtc. 221., 238. — Sch. Augustin, učit v Berlíně 1765. Jir. Ruk. II. 281 — Sch Pavel, nar. 1828., sekretář obecní rady ve Mšeně. Vz Šb. Dj. ř. 297 , Rk. Sl.

295375   Schulz Svazek: 9 Strana: 0291
Schulz Ferd., Jos., Václ. a j. Sr. Jub. XXVIII.

295376   Schulz Svazek: 10 Strana: 0363
Schulz Ferd. Sr. Lit. I. 542., Zl. Pr. XXII. 153., 225. s podobiznou, Máj. III. 302., 404., Nár. list. 1905. č. 22. 3., č. 17. (feuill. ), č. 47., 48.; Sch. Václ., biblioth. a spis. 1830. —17. /2. 1902.; Sch. Emilian, č. spis. ' nar. 1836.; Sch. Jos., arch. a spis.; Sch Gust., illustrator, 1846. -24. 8. 1903; Sch. Ant., spis., nar. 1852.: Sch. Václ., spis. nar. 1854. Vz Ott. XXIII. 63. nn.

295377   Schulzová Svazek: 10 Strana: 0363
Schulzová Anežka, spis. Zvon. IV. 687.

295378   Schulzová Svazek: 10 Strana: 0662
Schulzová Anežka, spis. f 4. /11. 1905. Vz Zl. Pr. XXIII. 60., Máj. IV. 141.

295379   Schumáčený Svazek: 8 Strana: 0359
Schumáčený. S. vlasy. Phľd. 1894. 266. Cf. Chumáč.

295380   Schumeliti Svazek: 3 Strana: 0339
Schumeliti, il, en, ení; schumelovati, schumelívati, schumelovávati, zusammenrol- len. — co. Vítr seno schumelil. Jg.

295381   Schumlaný Svazek: 3 Strana: 0339
Schumlaný; -án, a, o=smuchlaný, po- kremaný, zerknittert, corrugatus. corruga- tivus. Rst. 491.

295382   Schumlati Svazek: 3 Strana: 0339
Schumlati, schumlávati, v chumel smač kati, zusammenwalkern, -rollen. — koho. Nedvěd ho schumlal. Papr.

295383   Schumtati Svazek: 10 Strana: 0363
Schumtati = schumlati. — co: prádlo. Římov. List. fil. 1902. 251.

295384   Schůněti Svazek: 10 Strana: 0363
Schůněti = hráti si, dováděti. Volyně. Čes. 1. XIII 125.

295385   Schuppler Svazek: 7 Strana: 0677
Schuppler Frant. 1745 Vz Jg. H. 1. 625 , Jir. Ruk. II. 281.

295386   Schur Svazek: 3 Strana: 0339
Schur, svorník, der Spannagel am Wagen Us. v Prachensku.

295387   Schuravělosť Svazek: 3 Strana: 0340
Schuravělosť, i, f. = schuravění, die Siechheit, Kränklichkeit. Proch. Děj. bibl. II. 63.

295388   Schuravělý Svazek: 3 Strana: 0340
Schuravělý, siech, kränklich. — čím: hladem. Rad. zv.

295389   Schuravěti Svazek: 3 Strana: 0340
Schuravěti, ěl, ění, siech werden. V., Sych. — čím: namáháním.

295390   Schuravěti Svazek: 7 Strana: 0677
Schuravěti. Zchuravěti. BO, BR. II. 543 b.

295391   Schuraviti Svazek: 3 Strana: 0340
Schuraviti, il, en, ení = churavým uči- niti, siech machen; zhubeniti, mager machen. — koho čím: neopatrnou obsluhou. Us.

295392   Schuraviti Svazek: 7 Strana: 0677
Schuraviti tělo postem. BO.

295393   Schürer Svazek: 10 Strana: 0363
Schürer Kar., spis., nar. 1861. Vz Ott. XXIII. 70.

295394   Schürze Svazek: 3 Strana: 0340
Schürze. Den Schürzen nachlaufen, za čepci běhati. Jg.

295395   Schuster Svazek: 7 Strana: 0677
Schuster Jan Nep. 1819. Jg. H. 1. 625. — Sch. Amades a Sto Josepho, 1690.—1728., piarista. Vz Jir. Ruk. II. 281.

295396   Schuster Svazek: 10 Strana: 0363
Schuster Václ., č. právn. a spis., nar. 1871. Vz Ott. XXIII 72.

295397   Schutniti Svazek: 3 Strana: 0340
Schutniti, il, ěn, ění, Jemanden Lust zu etwas machen. — co komu. Ros.

295398   Schůze Svazek: 3 Strana: 0340
Schůze (na Slov. schodza), e, schůzka, y, f. = shromáždění, sbor, hromada, sněm, jednání, seděni, sjezd; strany těchto syno- nym, slov vz Sjezd. Die Zusammenkunft, Versammlung. V. S. stranná, St. let., po- stranní, pokoutní, Apol., neobyčejné schůze a shromáždění, Us., čtvrtletní, celoroční, vý- roční. Šp. S. určitá n. pravidelná, jour fixe, řádná, třídní, valná, občasná valná, die pe- riodische Generalversammlung, plná, hor- nická, Dch., krajinská, der Kreistag. Slov. Rb. S-e bohoslužebné. Sš. I. 156. S-zi usta- noviti, Dch., k ní někoho povolati. Us. Ho- věti s-kám zločinců. J. tr. S. brzo, den po s-zi předešlé místo měla. Sš. Sk. 8. Mladí s mladými, staří s starými, učení s učenými, bohatí s bohatými rádi schůzky atd. mívají; schůzky držeti; tajně schůze míti. V. Dokudž by o to obecné schůze nebylo. Art. pod oboj. Ve schůzi něco psáti, zapsati, mluviti, rokovati, snášeti se, nálezy činiti atd. Opa- koval řeči v prvnějších schůzech (schůzích) mluvené. St. let. Schůze nějaké dopustiti. Ros. Ve veliké kolleji schůze mívali. Aug. 3. Schůze odbývati, vz Odbyti (II. 270. a.). Schůze sněmu, lépe: seděni. Šb., Š. a Ž.

295399   Schuzelý Svazek: 7 Strana: 0677
Schuzelý, verarmt. Wtr. — S., körper- lich herabgekommen. Člověk na zdraví s. Wtr. exc.

295400   Schuzení Svazek: 3 Strana: 0340
Schuzení, n., die Verarmung. Jg.

295401   Schuzený Svazek: 3 Strana: 0340
Schuzený; -en, a, o, verarmt.

295402   Schůzka Svazek: 3 Strana: 0340
Schůzka, vz Schůze.

295403   Schůzka Svazek: 7 Strana: 0677
Schůzka = skládka v kartech po kupě, na př. v devatenástce čtyři karty. U Pří- bora. Brt. D. 264.

295404   Schůzník Svazek: 3 Strana: 0340
Schůzník, a, m. S. stranický, der Partei- tägler. Dch.

295405   Schůznosť Svazek: 3 Strana: 0340
Schůznosť, i, f. = schodnosť, die Gang- barkeit. Jg.

295406   Schůzný Svazek: 3 Strana: 0340
Schůzný = schodný, gangbar. Schůzná cesta. D.

295407   Schuzovati koho Svazek: 10 Strana: 0363
Schuzovati koho. Zvon IV. 209. Sr, Schuditi v III. 739.

295408   schv Svazek: 8 Strana: 0359
schv. Za schv je skv: naskvál m. naschvál. Vz Gb. H. ml. I. 461.

295409   Schvácení Svazek: 3 Strana: 0340
Schvácení, n., das Ablaufen. Ros. Vz Schvácenosf. S. koně. Zmoření nebo s. = rheumatismus svalový. Sk. Vz Schvátiti.

295410   Schvácenina Svazek: 3 Strana: 0340
Schvácenina, y, f., ein durch Verschnau- fen hervorgebrachter Mangel. Šm., Ros.

295411   Schvácenosť Svazek: 3 Strana: 0340
Schvácenosť, i, f., die Rehe, Rehekrank- heit. Rk.

295412   Schvácený Svazek: 3 Strana: 0340
Schvácený, schvácen, a, o, ermüdet; ab- gelaufen; rehe (Pferd). S. kůň, nalomený luk a usmířený přítel vždy jsou nejisti. Č. M. 236.

295413   Schvácený Svazek: 7 Strana: 0677
Schvácený. — čím: bleskem, Vrch., bolem. Mus.

295414   Schval Svazek: 3 Strana: 0340
Schval, u, m., ve frasi: na schval = k po- chvale, lobenswerth. To dílo není na schval. Us. — Na schvál, na schvále (lok., Bž. 110.) = aby se tím chválil, chvalně, zúmyslně, na vzdoru, mit Absicht, geflissentlich, zu Fleiss. Na schvál mu to udělal. Us. Pro něhož na- schvále poslal. Bl. Žv. Ag. 77.

295415   Schvala Svazek: 9 Strana: 0291
Schvala, y, f. Nečiním vám žádné schvaly (nic neschvál). Tům. Ml. 282.

295416   Schválce Svazek: 10 Strana: 0363
Schválce, e, m. = schvalovatel. Boč. (Mus. 1902. 70. ).

295417   Schváleně Svazek: 3 Strana: 0340
Schváleně, mit Lob, gelobt. Jg.

295418   Schválení, n Svazek: 3 Strana: 0340
Schválení, n., die Bestätigung, Genehmi- gung, Genehmhaltung, Anempfehlung, Billi- gung, Empfehlug. J. tr.. Jg. Na s. práva provésti, genugsam u. wie rechtens erweisen. Ros. S. soudu. Knst. A ten má původoví škody pro tu při vzaté na s. úředníků za- platiti. Zř. F. I. C. XIII. Ku s. něco podati. Dch.

295419   Schválenosť Svazek: 3 Strana: 0340
Schválenosť, i, f., die Belobung, das Be- lobtsein. Ros.

295420   Schválený Svazek: 3 Strana: 0340
Schválený; -en, a, o, genehmigt, anem- pfohlen, bestätigt, gebilligt. — čím: mravem dobrým. S. stanovy úřadem, kniha (školní) ministerstvem vyučování. Us. Dch.

295421   Schválí Svazek: 10 Strana: 0363
Schválí = schvalně. Na s. svády hledá. Světz. 1882. 544. Wtr.

295422   Schvalil Svazek: 10 Strana: 0363
Schvalil. S radostí a schvalú hříchy dělá. Chč. Ol. 248b. Sr. Schvala v II. Přisp. 291.

295423   Schvalitel Svazek: 3 Strana: 0340
Schvalitel, e, m., der Gutheisser, Ge- nehmiger. Bern.

295424   Schvalitelka, y, schvalitelkyně Svazek: 3 Strana: 0340
Schvalitelka, y, schvalitelkyně, ě, f., die Gutheisserin. Jg.

295425   Schváliti Svazek: 3 Strana: 0340
Schváliti, il, en, ení; schvalovati, schva- lovávati = pochváliti, chválu dáti, loben, be- loben, Lob ertheilen; za dobré vyhlásiti, uznati, stvrditi, genehmigen, billigen, genehm halten, beipflichten: Jg. — co, koho: něčí dobrotivosť. V. Nové řády schváliti a po- tvrditi. Us. S. koho. V. Nechtěj schvalovati lidí, jenž lahodí, neb číhař pěkně píská, když ptáky podvodí. Prov. Jg. Užitek každou schválí věc. Har. S. něco (přivoliti k ně- čemu). Nz. Ten zpuosob a obyčej schválili. Arch. V. 464. Každý z nich své věno schva- loval. Sš. Sm. bs. 52. Způsob přísahy s. NB. Tč. 266. — co na kom, Jel., při kom. To se při ženách schvaluje. Us. — co komu. Schválím ti to. Kom. Schvaloval jim to ve- lice. Br. Někoho někomu s. = poručiti, em- pfehlen. V. Ukvapil jsem se schváliv Vám předsevzetí Vaše. Žer. 349. Podlé příkladu Kristova lásku společnou jim (Římanům) schvaluje. Sš. I. 138. — koho komu kde: v listě. Hlas. — co jak. Něco způsobem potonmým (nachträglich) s. Er. Žádným způsobem toho neschvaluji. Jv. — co s kým, vedlé koho: vedlé jiných, kollaudiren. Šp. — že. Schválil nás, že jsme mu peníze od- vedli. Vrat. — se. Předední pilnosť se schva- luje. Kom.

295426   Schváliti co čím Svazek: 7 Strana: 0677
Schváliti co čím: většinou hlasů, při- zvukováním. Mus. S. něco výnosem daným dne... n. ze dne ... Us. Pdl.

295427   Schválka Svazek: 3 Strana: 0340
Schválka, y, f., schválení, der Beschluss. Trestán, že se protivil s-ce vší obce z strany pachtýře. 1560. Gl. 311.

295428   Schvalně a schválně Svazek: 3 Strana: 0340
Schvalně a schválně = na schvál, vz Schval. Posel s. poslaný. Us. S. co komu říci, poslati. Us. Hý.

295429   Schválníček Svazek: 7 Strana: 0677
Schválníček, čku, m. = mužík tučný. U Kr. Hrad. Kšť

295430   Schválnosť Svazek: 3 Strana: 0340
Schválnosť, i, f., die Geflissentlichkeit, der Vorsatz. Ros. Němc.

295431   Schválnosť Svazek: 10 Strana: 0363
Schválnosť, i, f. Nějakou s. někomu vy- vésti. Zvon III. 653.

295432   Schválný Svazek: 7 Strana: 0677
Schválný = hezký. To je schválný hoch. U Žamb. Dbv.

295433   Schvalný, schválný Svazek: 3 Strana: 0340
Schvalný, schválný, schvalní, schvální, na schvál, zvláštní, vorsetzlieh, eigen, be- sonders, geflissentlich. Poslal tam schvalniho posla. Ros.

295434   Schvalovací Svazek: 3 Strana: 0340
Schvalovací list (na poručenou), der Empfehlungsbrief, das Empfehlungsschrei- ben. Nz.

295435   Schvalování Svazek: 3 Strana: 0340
Schvalování, n., das Empfehlen, Ge- nehmigen.

295436   Schvalovatel Svazek: 3 Strana: 0340
Schvalovatel, e, m., der Genehmiger, Billiger. Jg.

295437   Schvalovatelka Svazek: 3 Strana: 0340
Schvalovatelka, y, schvalovateíkyně, ě, f., die Beioberin. Jg.

295438   Schvalovati Svazek: 3 Strana: 0340
Schvalovati, vz Schváliti.

295439   Schvalující Svazek: 3 Strana: 0340
Schvalující psaní, das Empfehlungsschrei- ben.

295440   Schvat Svazek: 3 Strana: 0340
Schvat, u, m., skok, svah, der Schwung. Kosa mu vzala s. k patě. Us. Voda má tedy velký s. Us. — Jg. Kdyby přišlo ku schvatu (pro nejhorší případ). Šm.

295441   Schvatek Svazek: 7 Strana: 0677
Schvatek, tku, m. S. stojkový, Gerüst- band, n., v hutn. Hř.

295442   Schvatění Svazek: 7 Strana: 0677
Schvatění, n. = schvácení. Slov. Bern.

295443   Schvátěný Svazek: 7 Strana: 0677
Schvátěný = schvácený. Slov. Bern.

295444   Schvátiti Svazek: 7 Strana: 0677
Schvátiti. Ve 4. ř. článku tohoto oprav rehe v: roh. Dch.

295445   Schvátiti, i Svazek: 3 Strana: 0341
Schvátiti, il, cen, ení; schvacovati = schytiti, uchvátiti, popadnouti, ergreifen, er- haschen ; přechvátiti, unaviti, übertreiben, abreiten, rehe reiten o. tränken. Jg. — co, koho: koně. Ros. Co vlk schvátí, nerád vrátí. Prov. — koho na co: koně na přední nohy. Us. — koho, se čím. Kůň během, běžením se schvátil. Us. Někoho prací schvá- titi. Rk. — koko na čem. Školská učenosť ne jednoho na mysli schvátila. Čas. duch. -- Jg.

295446   Schvátiti koho Svazek: 10 Strana: 0662
Schvátiti koho. Zvon VI. 101.

295447   Schvatka Svazek: 7 Strana: 1381
Schvatka, y, f. = pospěch? Slov. Phľd. XIII. 42.

295448   Schvávolně Svazek: 3 Strana: 0341
Schvávolně = svávolně, schválně, své- volně. U Olom. Sd.

295449   Schvějný. S Svazek: 10 Strana: 0363
Schvějný. S. kletba. Zub. Még. 9.

295450   Schvění Svazek: 3 Strana: 0341
Schvění, n., das Erzittern. Pl.

295451   Schvěti Svazek: 7 Strana: 0677
Schvěti, vz Sechvěti.

295452   Schvístlý Svazek: 3 Strana: 0341
Schvístlý, vyzáblý, hubený, ausgemergelt. Jg.

295453   Schvíti Svazek: 3 Strana: 0341
Schvíti, schvěti, schvěji, ěl, ěn, ění; schví- vati, herab- o. zusammenwehen, -schütteln. Jg. — co odkud kam: listy se stolu ua zem.

295454   Schwab Svazek: 10 Strana: 0363
Schwab Vác.; S. -Polabský, spis.

295455   Schwaiger Svazek: 10 Strana: 0363
Schwaiger Jan, č. malíř, nar. 1854. Vz Ott. XXIIL, 75., Zvon IV. 155.

295456   Schwaigrová Svazek: 10 Strana: 0363
Schwaigrová Jožena, spis. Tob. 216.

295457   Schwarz Svazek: 7 Strana: 0677
Schwarz Frant., okres. tajemník v Plzni, spisov., nar. 1840. Vz Mus. 1886. 637., Tf. H. 1. 184., 199., Šb. Děj. ř. 297. — Sch. (Švorc) z Semanína Dan. Jindř. též Niger, 1511.—1611., bratr. Vz Jir. Ruk. II. 282. — S. Karel, nar. 1828 , zemř. okolo 20. dubna 1891., světící biskup v Praze. Vz Rk. Sl., S. N.

295458   Schwarz Svazek: 9 Strana: 0291
Schwarz Frant. Sr. Jub. XXVIII.

295459   Schwarz Svazek: 10 Strana: 0363
Schwarz Berthold, č. spis., 1815—1865.; Sch. Kar., 1849. —1880. Vz Ott. XXIII 79.

295460   Schwarz Svazek: 10 Strana: 0662
Schwarz Fr., spis. Sr. Zl. Pr. XXIII. 153. s podobiz. na str. 165. — S. Fr. Vend. f 21. /12. 1905. maje 57 let, spis. Vz Nár. list. 1905. 351., 2. — S. Frant., řed. kance- láře okresního zastupitelstva, spis., 8. /5. 1840. —7. /5 1906. Vz Nár. list. 1906. 125., 2. a jiné listy z též doby; Máj. IV. 557.

295461   Schwarzel Svazek: 7 Strana: 0677
Schwarzel Augustin, kněz 1540. Jir. Ruk. II. 282.

295462   Schwarzenberg Svazek: 10 Strana: 0363
Schwarzenberg Kar, Jos., kníže, čestný člen České Akademie, 5. /6. 1824. -29. /3. 1904. Vz Nár. list. 1904. 90. 1. a jiné listy z též doby, Ott. XXIII. 93a. Srv. Zl. Pr. XXI. 285. — Sch. Kar. Dr., kníže, spis., nar. 1859. Sr. Ott. XXIIL 93a.

295463   Schwarzenberk, a Svazek: 3 Strana: 0341
Schwarzenberk, a, m. Karel, Adolf kníže ze Schwarzenberka.

295464   Schwarzenherk Svazek: 7 Strana: 0677
Schwarzenherk Ze Sch-ka, knížecí rod v Čechách usedlý. Vz S. N, Rk. SI.

295465   Schwazer Svazek: 7 Strana: 0677
Schwazer Augustin, nar. 1833., prof. v Táboře. Šb. Dj. ř. 297.

295466   Schwerdling Svazek: 7 Strana: 0677
Schwerdling Jan. 1827. Jg. H. 1. 625.

295467   Schwetzit Svazek: 7 Strana: 0677
Schwetzit, u, m , meteorit. Vz Osv. 1875. 11.

295468   Schwindel Svazek: 3 Strana: 0341
Schwindel, vz Mátoha, Pokladactví.

295469   Schwindler Svazek: 3 Strana: 0341
Schwindler, vz Pokladač.

295470   Schwindler Svazek: 7 Strana: 0677
Schwindler u Opavy: hambalkář. Brt. D. 213.

295471   Schwing Svazek: 7 Strana: 0677
Schwing, a, m. Sch. Karel. dr. lékař. a docent pří čes. univers. Vz Tf H 1. 196.

295472   Schwing Svazek: 9 Strana: 0291
Schwing Karel dr. Sr. Jub. XXVIII.

295473   Schwing Svazek: 10 Strana: 0364
Schwing Kar. Dr. Srv. Ott. XXIII. 101.

295474   Schýbati se Svazek: 10 Strana: 0364
Schýbati se, vz Schybiti. — se s čím. Schýbají se s pravdou. Chč. Ol. 235b. — se čeho. Schýbá se pravého soudu. Ib.

295475   Schybiti Svazek: 3 Strana: 0341
Schybiti, il, en, ení, schybovati = po- chybiti, zmýliti se, fehlen, irren. Ukáží-li, žeť jsem kde schybil. Št.

295476   Schýl, schyl, u, schylek Svazek: 3 Strana: 0341
Schýl, schyl, u, schylek, lku, m., die Neigung, Neige, Beugung. Vk. Ta podlaha je trochu po schýlu, má schýl k oknu místo ke dveřím. Us. Vím, kam má každý slovíčko schyl. V Kunv. Msk. Na schylku 5. stol. Šf. Strasť došla schylku. Koll. Na tom schylku mám pěkný oves. V Kunv. Msk. Pivo jest již na schylku. Us. Šd.

295477   Schýlati se Svazek: 3 Strana: 0341
Schýlati se = schýliti se, sich beugen. Na Ostrav. Tč.

295478   Schylek Svazek: 7 Strana: 0677
Schylek, vz Schyl.

295479   Schýleně Svazek: 3 Strana: 0341
Schýleně = nahnutě, gebeugt, geneigt. Jg.

295480   Schýlení, n Svazek: 3 Strana: 0341
Schýlení, n., vz Schýliti. Die Neigung.

295481   Schýlenosť Svazek: 3 Strana: 0341
Schýlenosť, i, f. = schýl, die Neigung, Beugung.

295482   Schýlený Svazek: 3 Strana: 0341
Schýlený, -en, a, o = naklonený, ge- beugt, geneigt. Ostaň s námi, nebť připo- zdievá se a schýlen jest den. Luk. 24., Hus II. 139. — k čemu. Den k pršce schýlený. Vz Schýliti. — kde: pod péčemi. Sš. Bs. 199.

295483   Schýlený kam Svazek: 7 Strana: 0677
Schýlený kam. Hlava k prsům s-ná. Us. Pdl.

295484   Schýliti Svazek: 3 Strana: 0341
Schýliti, il, en, ení; schylovati = nachý- liti, skloniti, skloňovati, neigen, beugen, Jg., Ž. wit. 17. 10.; přispůsobiti se Čemu, sich akkomodiren. Sš. — se. Den se schyluje. D. Stínové se schýlí. Hus III. 33. — co. Jan měl s. srdce jejich. Sš. L. 12. S. oči. Dch. Syn člověka nemá, kde by hlavu svú schýlil. Hus I. 258. — co proč. Oči studem s. — se odkud. Neschyluj se s cesty pravé, ať tě svět ten nezavede. Sš. P. 46. — se kam. Tato zeď na stranu se schyluje. Us. — se k čemu. Pán věděl, že se životem jeho se ku konci schyluje. Sš. J. 160. Poněvadž by to netoliko k velikému zlehčení, než také k velikému nebezpečenství země této schy- lovati se muselo. Žer. 342. V tom Pavel se schýlil ku potřebám tehdejších okolností dle zásady; Leč Kristus schýlil se k nim; K těm, jenžto se pro pokoj k jiných vůli podlé Boha schylují; Tu schyluje se apoštol k obyčejnému životu. Sš. Sk. 189., J. 32., I. 403., II. 65. (Hý.). Schyluje se ku zkáze, D., k dobrému, k zlému, k pokoji, k válce, Ros., k bouřce, Sych. K něčí prosbě se schylovati. Štěstí. Již se k tomu schyluje. Us. — V. — se s kým k čemu. Schyluje se s námi k smrti. Kom. Tedy samoděk bez orodování se k nim se všemi dary schy- luje. Sš. J. 257. — se od čeho: od zlého. Ps. Ms.

295485   Schýliti se kam Svazek: 7 Strana: 0678
Schýliti se kam. Když světa běh se schýlí v sklon. Osv. VI 462. Aby oči svoje s-li v zemi. Št. Kn. š. 46. — se k čemu kde. K tomu se v Germanii schylovalo. Dač. I. 275.

295486   Schylka Svazek: 3 Strana: 0341
Schylka, y, f., schýlení se, die Akkomo- dation. O s-ce či akkomodaci zhola mysliti se nedá. Sš. II. 93.

295487   Schylmo Svazek: 7 Strana: 0678
Schylmo. Vsed s. s obratem, Katzen - drehsprung, veleskok s., Katzenriesensprung, výskok s s obratem, Drehkatzensprung. Čsk.

295488   Schylně Svazek: 3 Strana: 0341
Schylně = sklonitě, geneigt. Ros.

295489   Schylnosť Svazek: 3 Strana: 0341
Schylnosť, i, f., nakloněnosť, die Geneigt- heit, der Abhang. Ros. S. země. Vaň. hosp.

295490   Schylný Svazek: 3 Strana: 0341
Schylný, náchylný, geneigt. Ros. — k čemu. K naději té mylné dítě bývá s-né. Us.

295491   Schylovač Svazek: 3 Strana: 0341
Schylovač, e, m., ohybač, der Beugmu- skel, Beuger, flexor. Nz.

295492   Schylovač Svazek: 7 Strana: 0678
Schylovač, e, m., musculus flexor. S. malíku, m. f Digiti minimi, palce nohy, m. f. hallucis, palce ruky, m. f. pollicis, prstů (hluboký, m. f. digitorum profundus, po- vrchní, sublimis, společný, communis). Ktt. exc.

295493   Schylovač Svazek: 10 Strana: 0364
Schylovač, e, m. Dlouhý, společný s. prstů nohy, langer Beuger der Zehen, musculus flexor digitorum communis longus. Ktt.

295494   Schylování Svazek: 3 Strana: 0341
Schylování, n., die Neigung, Beugung.

295495   Schystati Svazek: 3 Strana: 0341
Schystati, schystávati = přihotoviti, při- praviti, spořádati, vorbereiten, zurichten, zurüsten. Jg. — co komu. Nejedno ma- měnka nejednó zdřímala, než ona dcerušce peřiny schystala. Sš. P. 447. Schystám si všecky věci. Ros. — se s čím: s potřebami, zuschicken, zurüsten. Budeš se schystávati s potřebami. Kon. — si co k čemu: k cestě, k ránu. Us. Hý.

295496   Schystati něco Svazek: 10 Strana: 0662
Schystati něco. 1525. Arch. XXII. 71.

295497   Schyše Svazek: 3 Strana: 0341
Schyše, e, f., příhrada, die Lade, das Fach. Veleš.

295498   Schytanec Svazek: 9 Strana: 0461
Schytanec, nce, m. S-ci = schytaní lidé. Tbz. IV. 2. 167.

295499   Schytatelný Svazek: 3 Strana: 0341
Schytatelný, mohoucí schytán býti, auf- fangbar. S. plyn. Presl.

295500   Schytati kdy Svazek: 7 Strana: 0678
Schytati kdy. Slovo vypustě a vodu rozlije nikdy neschytáš. Us. Šd — se kam. Kačky zplašily sa a schytly vo zvýš. Dbš. Sl. pov. I. 93. — co komu. Tu pribehne vlk a zchytí mu ovcu. Dbš Sl. pov. I 145. — koho zač. Kráľ ju zchytí za bundičku Dbš. Sl. pov. I 54. — se. Koně se s-ly (splašily). Brt. N. p. I. 18. Větr sa schytl (strhl). Brt. Dítě se schytá, fahrt auf im Schlafe. U Bojkovic. Tč., Brt. - se kdy nač. S-li se na nohy hned v noci a běželi jemu ku pomoci. Mor. Tč. — se komu n. s kým. Cestou s někým, někomu se schyt- nouti (přikaramáditi se). V Podluží. Brt D. 264.

295501   Schytiti Svazek: 3 Strana: 0341
Schytiti, il, cen, ení (na Slov. těn, tění); schytati, schytnouti, tnul a tl, ut, utí; schy- távati, zusammen-, auffangen, nach einander fangen, wegraffen, gefangen nehmen. — co, koho: zvířata, ptáky. D. Schytil hanbu. Prov. Znamenitou schytí. Prov. Smrť ho schytila. V. — koho, se kam: myši do pasti. Schytiti se do města, na pouť (vy- dati se). Mor. Brt. — koho kde: zloděje, jeleny, lišky v oboře. Us. — se = schopiti se (Prot. 202.), sich auf-, zusammenraffen; 2. dáti se do sebe, handgemein werden. Spěšně schytiv se skočil s trůnu. Br. Schytli se = seprali se. Kb. Schytil sa (sebral se) a šel. Mor. Brt. Schytil sa, ako čoby bol strelil doňho. Mt. S. Schytli se a uháněli tam. Schytli se a uletěli (holubi). Mor. Šd. — se jak. Schytli sa na křídla a letěli. Er. Sl. čít. 50.

295502   Schytiti Svazek: 7 Strana: 0678
Schytiti, schytnouti, vz Schytati

295503   Schytiti Svazek: 8 Strana: 0359
Schytiti. Vadili se, až se na se zchytili. Arch. XIII. 513.

295504   Schytiti Svazek: 9 Strana: 0291
Schytiti. Schytil se od dveří a přistoupil k nemu (odešel). Horen. 129.

295505   Schytiti se Svazek: 10 Strana: 0364
Schytiti se. Schytíł sa dom = vybral se na cestu domů. Val. Čes. 1. XI. 180. — se komu k čemu. Když bude stůl ubrusem krytý, každý se mladému pánu k službě schytí. Svetz. 1887. 311.

295506   Schytra Svazek: 7 Strana: 0678
Schytra. Dnes jdi s. a přímo zítra. Světz. 1880. 50.

295507   Schytrale Svazek: 3 Strana: 0341
Schytrale, zchytrale, chytře, listig. V. S. útok na někoho učiniti. Sych.

295508   Schytralec Svazek: 3 Strana: 0341
Schytralec, lce, m., ein Arglistiger. Č., D.

295509   Schytralosť Svazek: 3 Strana: 0341
Schytralosť, i, f., die Arglistigkeit, List.

295510   Schytralosť Svazek: 7 Strana: 0678
Schytralosť je bláznivosť, když sa k zlému zválí; Když sa skloní k dobrému, za múdrosť sa chválí. Glč

295511   Schytralý Svazek: 3 Strana: 0341
Schytralý, arglistig. S. člověk, Us., řeč, Troj., šibal (chytrý, podvodný, lstivý). D. — v čem: v mrzkostech. Jel.

295512   Schytralý Svazek: 7 Strana: 0678
Schytralý sa ten jmenuje, kdo sa múdre z nebezpečenství ven vytrhuje. Slov. Tč.

295513   Schytrati Svazek: 3 Strana: 0341
Schytrati, klug, arglistig werden. — kde: v cizině. Sych.

295514   Schytrovať něco Svazek: 7 Strana: 0678
Schytrovať něco = chytře vyvésti Mor. Brt. D. 264.

295515   Schytřeti Svazek: 7 Strana: 0678
Schytřeti, el, ení = schytrati. Us. Tč.

295516   1. Si Svazek: 3 Strana: 0341
1. Si = sobě. Dal si dělati šaty. Us. — Místo si (sobě) pod Krkonoši sé. Co sé mám koupiť. Kb. — Si nestojí nikdy na prvním místě věty, vz Mi. — Si stojí u sloves: stě- žovati, libovati, oblíbiti, vážiti, všímati, stýs- kati, naříkati, sednouti, lehnouti si atd. T. Vz Časoslovo střední. Ať si! mag sein! immerhin! To sis dal! Nebo si je kra- máři sami rádi mají. Anth. Brt. 54. — Vz Se.

295517   2. Si Svazek: 3 Strana: 0342
2. Si (s) přípona zájmen: kdosi, cosi, ja- kýsi, kdos; 2. příslovcí: kdesi, kamsi, kdysi, kdys atd. Jg., Č. Přidá-li se si k zájmenům, stanou se tato neurčitými. Toť jest cosi nového. Br. Čteť na mě kakús vinu. Kat. 892. Jakýs pán vyšel z domu. Svěd. Leda cos. Vz Kdo, Mkl. S. 89., 111., Zájmena.

295518   2. -si Svazek: 7 Strana: 0678
2. -si. Cf. Brt D 165.

295519   3. -si Svazek: 7 Strana: 0678
3. -si enklitické Jáz iz sebe-si nemluvich. Ev. Jir. Nkr. 91.

295520   si Svazek: 8 Strana: 0359
si- mění se v Brnensku a Litonicku v se- : serotek, sela. Brt. D. II. 161., 155. — si- mění se v si: nositi — nosič. Brt. D. I. 106.

295521   -si Svazek: 9 Strana: 0291
-si konc. 2 os. sg. zachovala se jen v. · jsi: jinde je-š: dáš, víš Vz List. fil. 1898. 80.

295522   sí Svazek: 9 Strana: 0291
sí. Sí, noci' se nezachovalo, ale udrželo se, s' noci', lat. nocte Vz Sien, Gb. H. ml. III 1. 511. — Na si stranu = na tu stranu. Ib. 509.

295523   Si co Svazek: 3 Strana: 0342
Si co. Bylo by si co přáti. Lépe: Bylo by přáti, aby . . . Jest přáti, aby ... Bs.

295524   3. Si n. s Svazek: 3 Strana: 0342
3. Si n. s = jsi, toto lepší. Vz Býti. Kam jsi (kam si, kams) šel? Us.

295525   4 Si, sí Svazek: 7 Strana: 0678
4 Si, sí! V dětské řeči To je si (to pálí). Laš. Tč.

295526   Siacin Svazek: 9 Strana: 0291
Siacina, y, f. = mladý les sázený. Slov. Čes. 1. X. 307.

295527   Siaha Svazek: 7 Strana: 0678
Siaha, y, f. = sáh. Slov.

295528   Siahovica Svazek: 7 Strana: 0678
Siahovica, e, f = siahovina. Slov. Rr. Sb.

295529   Siahovina Svazek: 7 Strana: 0678
Siahovina, y, f. = poleno pôl siahové. Slov. Rr. Sb.

295530   Siahový Svazek: 7 Strana: 0678
Siahový = sáhový. Slov.

295531   Siakať Svazek: 7 Strana: 0678
Siakať = smrkati. Slov Zbr. Hry. 191.

295532   Siam Svazek: 3 Strana: 0342
Siam, a, m., království v Zadní Indii. Vz S. N. — Siaman, a, m. — Siamshj.

295533   Siaš Svazek: 8 Strana: 0359
Siaš = moč. Vel. Revúce. Phľd. 1893. 373.

295534   Siať Svazek: 7 Strana: 0678
Siať = síti Slov. Hdž. Slb. 31., 49., Loos.

295535   Siata Svazek: 3 Strana: 0409
Siata, y, f., rod, die Art. Miner.

295536   Siaťa Svazek: 7 Strana: 0678
Siaťa = setí Slov. Hdž. Slb. 49., ZObz. XXII. 87.

295537   Siatie Svazek: 7 Strana: 0678
Siatie, n = setí. Slov. N. Hlsk. I. 35.

295538   Siatina Svazek: 10 Strana: 0364
Siatina, y, f., hora u B. Bystřice. Mus. slov. VII. 22.

295539   Siatiny Svazek: 7 Strana: 0678
Siatiny, pl., f. = osev. Slov. N. Hlsk. XI. 158.

295540   Siatno Svazek: 8 Strana: 0575
Siatno, a, n. = sievo. Slov. Kal. S. 157.

295541   Siatny Svazek: 7 Strana: 0678
Siatny = setný. Slov. ZObz. XXII. 172, N. Hlsk. VII. 14., Mt. S. I. 203.

295542   Siažiť Svazek: 7 Strana: 0678
Siažiť = sáhem měřiti. Slov. Phľd. VIII. 170.

295543   Sibaldka Svazek: 3 Strana: 0342
Sibaldka, y, f., sibaldia, rostl, růžovitá. Rostl.

295544   Siban Svazek: 3 Strana: 0342
Siban, u, m., izok, měsíc máj. MV.

295545   Sibelija Svazek: 7 Strana: 0678
Sibelija, e, f. (Sibylla) na Mor. Vz Mách. 50.

295546   Sibelija Svazek: 7 Strana: 1381
Sibelija. Šije jako S. = zdlouha. (S. sedí v měsíci a dělá každý den steh). Vz Mtc. XVI. 82.

295547   Sibeňák Svazek: 7 Strana: 0844
Sibeňák, a, m. = šibenec. Slov. Zátur.

295548   Siberie Svazek: 3 Strana: 0342
Siberie, e, f., vz Sibiř.

295549   Siberie Svazek: 7 Strana: 0678
Siberie, e, f. = veliká zima; vánice. To je tam dnes s Us. Rais, Rgl., dr. Jakubec.

295550   Siberit Svazek: 3 Strana: 0342
Siberit, u, m., nerost. Vz KP. III. 191.

295551   Siberna Svazek: 10 Strana: 0364
Siberna, y, f. = studená světnice. Již. Č. List. fil. 1902. 251. Sr. Siberie v VII. 678.

295552   Sibica Svazek: 3 Strana: 0342
Sibica, e, f., Schibitz, ves u Těšína ve Slez. Té.

295553   Sibilanty Svazek: 3 Strana: 0342
Sibilanty, z lat., sikavky, sikavé hlásky, die Zischlaute. Rk.

295554   Sibiňan Svazek: 3 Strana: 0342
Sibiňan, a, m., pl. -né. — Sibiňský.

295555   Sibiř Svazek: 7 Strana: 0678
Sibiř. Cf. Ukaz. 67.

295556   Sibiř, e, Siberie, Sibirie Svazek: 3 Strana: 0342
Sibiř, e, Siberie, Sibirie, e, f., severní část Asie, Sibirien, n. Cf. Sever. Vz S. N. Je zde jako v Siberii (zima). Us. Hý. — Siberian, Siberiák, a, m., Krok., Sibiřan, a, m. — Sibiřský (zastr. siverský). Us. Si- biřští kozáci. Vz S. N.

295557   Sibiři Svazek: 3 Strana: 0342
Sibiři, ě, f., Hermannstadt, lat. Cibinium, rum. Sibeniu, maď. Nagy-Szeben, mě. v Sed- mihradsku. Vz S. N.

295558   Sibřín Svazek: 3 Strana: 0342
Sibřín, a, m., ves v Říčansku u Běcho- vic. PL., Tk. II. 548.

295559   Sibřinkový Svazek: 10 Strana: 0419
Sibřinkový koncert. Nár. list 1904. 30. 3.

295560   Sibylla Svazek: 3 Strana: 0342
Sibylla, y, f., římská prorokyně; vůbec prorokyně. Sibyla chybila. Prov., Č. — Si- bylliny knihy. Vz S. N.

295561   Sibylla Svazek: 7 Strana: 0678
Sibylla. Vz předcház. Sibelija.

295562   Sibylliny Svazek: 7 Strana: 0678
Sibylliny knihy. Cf. Vlšk. 338., 339.

295563   Sic Svazek: 7 Strana: 0678
Sic, vz Sice.

295564   Sic Svazek: 9 Strana: 0291
Sic = ovšem. Čímž nic tobě s. neuchází. Kom. Theatr. 3.

295565   Sic Svazek: 9 Strana: 0291
Sic = síť. Slez. Lor. 78.

295566   Sic Svazek: 10 Strana: 0364
Sic. Slepice mají peří ani šeré, ani modré, než sic (jinak) velmi čisté barvy; Také sic mnoho jiných věcí tam měli. Lbk. 41., 55. Byl jeden sedlák peněžitý, ale sice nábožný a dobrý. Frant. 14. 17. — S. = talis, takový. Papež jest chud a sic (sycz), ježto mě zhojil. Mart. 38b. Sr. List. fil. XIII. 400. Pozn. Sice jest vlastně adj. n. od sic, sicě, sice, talis Gb. Ml. 156. 6a. Sic i onak. By je sic i onak rozvrhl. Pat. Jer. 96. 15.

295567   Sic jinak Svazek: 3 Strana: 0342
Sic jinak, vz Sice.

295568   Sica Svazek: 8 Strana: 0359
Sica = sice. Mor. Brt. D. I. 62.

295569   Sice Svazek: 7 Strana: 0678
Sice. Cf. Mkl. Etym. 297., Gb. Ml. I. 113., D. Lhrg. 276. A sic = a to. Výb. II. 1121. S. = takto, tímto způsobem. Ješto sice, ač se pokáním neobrátie, odsúzenie vezmú. Št. Kn. š. 128. 36., 144. 18. — S. = jinak atd. Nejen v obličeji, ale i sic na těle roz- ličně jsou zpotvořeni. Kom. Lab. 16. Kteří sic pod mocí úředníků byli, ti k tomu stáli, co se jim poroučelo; A sic všecko hakmak; K čemu by se fresoval, dlouhověkosť sic beze mne i lékařství jedem jest. Ib. 17., 18, 111.

295570   Sice Svazek: 8 Strana: 0359
Sice = jinak. A siceť jest zachovalý. Arch. XIV. 232.

295571   Sice Svazek: 8 Strana: 0575
Sice. Jestliže (soudu) přítomni býti chcete, to při vůli Vaší zůstává, než sice (jinak) na psaní Vaše Vám žádného konečného naučení dáti nemůžeme. Tov. 57.

295572   Sice, sic Svazek: 3 Strana: 0342
Sice, sic, talis, z s? a příp. ic?, das i enthält den Auslaut des Thema und den Anlaut des Suffixes. Mkl. B. 293., aL. 128. — S. = tak, tímto způsobem, so. Když o to rozličné věci i sice i onako byly. Pulk. Hroze jemu sic i onak, jakž toho tehdáž obyčej byl. Pulk. Disputare, totiž mnieti sic i onak. Št. N. 173., 321. — Kat. 675., 1858. Točí se sic i onak. Št. Jeden takto a druhý sice. ZN. — S., k vyznamenání výjimky, odloučení, rozdílu, vyloučení, způ- sobu, času, místa = mimo to, kromě toho, v jiné případnosti, z jiné příčiny, jinde, jindy (v Opavsku: ovak. Klš.), sonst, auf andere Art, aus anderer Ursache, in einem anderen Falle, in anderen Dingen o. Stücken, ausserdem, widrigenfalls, anderen Ortes, zur anderen Zeit. Jg. Bůh nás vytrhuje, sic my sami z sebe neumíme než cestami zahynutí choditi. Kom. Ať jde spat, sice se nevyspí. Us. Zrušena byla jeho rada, která sic dobrá byla. Br. Jakkoli sic dobrý byl, žádné mi- losti neučinil. V. Dělejte, sice půjdu. T. Kdyby ženské pohlaví, paní a děvečky, tak svobodně a často pro všecky potřeby z domů vycházeti měly jako u nás, zdálo by se (město) v pravdě o mnoho lidnatější, nežli sic viděti jest. Har. II. 173. Vražedl- níka toho, kterýž by sice nebyl ušel, vy- svobodil. NB. Tč. 104. Pán má jen to, sice všecko nahoře psané na rychtáře přísluší. NB. Tč. 24. Zaplať mně, sice tě prožaluji. D. Až sobě mnozí mečem a sic jináč s světa pomáhají. Apol. — S. = jinak, alioquin, denn sonst = sic kdyby jinak bylo. Nyní pak psal jsem vám, abyste se nesměšovali s mo- dláři: sic jinak musili byste z toho světa vyjíti. Br. (Zk.). Neb sic jinak vidí se jim atd. BR. II. —? S. koncessivní, připouštěcí = zajisté, jistě, ačkoli. Má sice peníze, ale rozumu nemá. Blýská se sice, ale k bouřce není podobno. Br. Já sice jistotně nevím, však doufám. D. Rozvážlivý není sice můňa, avšak není nechutný tlampač. Kom. Tak to nastrojili, ježto sic žádná potřeba obecní toho nebyla. Čr. Vz Ale, 4. — S. = leč, ausser dass, nisi. Ta ryba nemůže své kořisti jináč požříti, sic sebou hodila na hřbet. Hlas. — Pozn. S. není správno ve smyslu německého und zwar, a sice: v češtině uvádíme násle- dující vysvětlení nebo výčet obratem a to: Nepřátely stírala a to mocí božskou. Br. Navrať, a to, pokud býti může, bez ujmy. Kom. (Brs. 2. vd. 224.).

295573   Síci Svazek: 3 Strana: 0342
Síci, vz Sekati. V obec. mluvě: síct.

295574   Śići Svazek: 7 Strana: 0678
Śići = sít, sítí. Mor. u Frýdka. Brt. D. 360.1

295575   Síci Svazek: 7 Strana: 0678
Síci, sedu, sitzen, zastr. D. Lhrg. 99.

295576   Sici Svazek: 8 Strana: 0359
Sici sg. nom. místo sic Papež jest chud a sic, talis. Mart. 30. b. O jmenném skloňo- vání vz List. fil. 1895. 326.

295577   Sici Svazek: 9 Strana: 0291
Sici. Vz Gb. H. ml. III. 1. 315.

295578   Síci Svazek: 10 Strana: 0364
Síci, vz Sáhnouti.

295579   Siciliana Svazek: 3 Strana: 0342
Siciliana, y, f., forma básnická původem ze Sicílie. Jest to strofa osmiřádková, ve které jsou pouze dva rýmy, každý čtyři- kráte, jeden ob druhý za sebou jdouce, ab ab ab ab; v každém řádku míry iambické jest buď deset buď jedenácte slabik dle toho, jsou-li rýmy buď mužské neb ženské. S. může míti buď všecky rýmy mužské buď všechny ženské, anebo též oboje střídavě; ona činí obyč. celek o sobě; k větším bá- sním vicestrofovým se jí zřídka užívá. Dch. Vz Sš. 43., Květy 1870. č. 43., 47. (Dch.).

295580   Sicílie Svazek: 3 Strana: 0342
Sicílie, e, f., ostrov naproti jižnímu konci Italie, Sicilien, n. Vz S. N. — Siciljan, a, m. — Sicilský. Vz S. N.

295581   Sicílie Svazek: 7 Strana: 0678
Sicílie. Ztrativše r. 878. Sicílii Řekové jméno její přenesli na jižní čásť Italie, která jim náležela. Proto pozdější království ne- apolské se jmenovalo i království Obojí Sicilie. Šmb.

295582   Síct Svazek: 10 Strana: 0364
Síct = sekati. Us.

295583   Sicyon Svazek: 3 Strana: 0342
Sicyon, vz Sykion.

295584   Síč Svazek: 10 Strana: 0364
Síč, e, m. = kdo seje. Kká. Sion. II. 88.

295585   Sičák Svazek: 3 Strana: 0342
Sičák, a, m., der Vagabund. Rk.

295586   Sičati Svazek: 7 Strana: 1381
Sičati, sibilare. Kače (hadi) sičejó. Slov. List. fil. Vz Syčeti.

295587   Síčky Svazek: 10 Strana: 0364
Síčky, pole v Slatoslavě. Čas. mor. mus. III. 142.

295588   Sidać Svazek: 9 Strana: 0291
Sidać = sedati. Slez. Lor. 78.

295589   Sidala Svazek: 3 Strana: 0342
Sidala, y, f., thorale, zastr. MV.

295590   Sídelna Svazek: 3 Strana: 0342
Sídelna, y, f., sídelní město, die Resi- denz. Pal. exc.

295591   Sídelní, -ný Svazek: 3 Strana: 0342
Sídelní, -ný, Residenz-. S. město, Sych., J. tr., právo, Ortsgericht, Zlob., kanovník. Dch.

295592   Sídelník Svazek: 3 Strana: 0342
Sídelník, a, m., sidlitel, der Resident. Šm. Stálý s. Šm.

295593   Sídený Svazek: 8 Strana: 0359
Sídený = sejitý, sešlý. Hostia (hosté) sú už s-ní. Slov. PHd. 1896. 307.

295594   Sídený. S Svazek: 10 Strana: 0364
Sídený. S -ní chlapi = sešlí, kteří se sešli. Slov. Phľd. XXIII. 595.

295595   Sideralní Svazek: 3 Strana: 0342
Sideralní = hvězdný. S. magnetismus = domnělý vliv hvězd na osoby nervicky cho- robné. Vz S. N.

295596   Siderický Svazek: 3 Strana: 0342
Siderický, z lat., vz Hvězdný.

295597   Siderism-us Svazek: 3 Strana: 0342
Siderism-us, u, m., lat., náuka o půso- bení hvězd na tellurickou přírodu jm. na organismy. Vz S. N.

295598   Siderit Svazek: 3 Strana: 0342
Siderit, u, m., ocelek, modrálek, der Si- derit, Saphirquarz (Šm.), nerost. Schd. II. 32., Bř. N. 150., 241., KP. III. 64.

295599   Sideritový. S Svazek: 10 Strana: 0364
Sideritový. S. formace rud. Ott. XXII. 79a.

295600   Siderografie Svazek: 3 Strana: 0342
Siderografie, e, f., oceloryjectví, die Stahl- stechkunst. Vz S. N.

295601   Siderolit Svazek: 3 Strana: 0342
Siderolit, u, m., terralit, druh hliněného velmi úhledného zboží českého. Vz KP. IV. 348.

295602   Siderostat Svazek: 7 Strana: 0678
Siderostat, u, m. ZČ. III. 57.

295603   Sídlisko Svazek: 7 Strana: 0678
Sídlisko, a, n. = sidliště. S. Slovanů. Šf. Strž. I. 553.

295604   Sídliště Svazek: 3 Strana: 0342
Sídliště, ě, n., der Wohnplatz. Bdl.

295605   Sidliště Svazek: 8 Strana: 0359
Sidliště. Stará s. hrazená na mor. Slov. Vz NZ. III. 554.

295606   Sidlitel Svazek: 3 Strana: 0342
Sidlitel, e, n., sídlící, der Resident. D.

295607   Sidlitelka, y, sidlitelkyně Svazek: 3 Strana: 0343
Sidlitelka, y, sidlitelkyně, ě, f., die Residentin.

295608   1. Sídliti Svazek: 3 Strana: 0343
1. Sídliti, il, en, ení = sedliti, osazovati (novější), ansiedeln; sídlem býti, seinen Sitz haben, wohnen, residiren. — kde: v Mace- donsku. Mus. Knížata čeští sídlící ve Vyše- hradě. Šf. Strž. 773.

295609   2. Sídliti Svazek: 3 Strana: 0343
2. Sídliti, il, en, ení = osidlem zatáhnouti, in die Schlinge fangen, verstricken. Slov. Vz Sídlo, 2.

295610   2. Sídliti Svazek: 7 Strana: 0678
2. Sídliti, sidliti koho = sidlo (osidlo) na koho vkládati, přelstívati, oklamávati, mámiti, verstriken. Cf. Krok 1889. 22.

295611   Sídliti Svazek: 7 Strana: 0844
Sídliti. Jir. Mor. 55. Prk. čte v Kroku 1889. 22.: sídliti. Vz toto.

295612   1. Sídlo Svazek: 3 Strana: 0343
1. Sídlo, a, n., místo k seděni, sedadlo, stolice, der Sitz. — S., bydliště, bydlo, oby- dlí, bydlení, dům, der Sitz, Wohnort, Wohn- sitz, die Residenz. V. S. královské, V., v kraji, D., zkázy. Ráj. S. letní, pusté. Dch. S. vzdě- lání řeckého. Sš. Sk. 200. Chyť se duše mého křídla, poletíme v rajské sídla; Turek pohan sem přitáhl, po tvém sídle ruku vztáhl. Sš. P. 25., 64. Ten pán má na tom zámku sídlo. Ros. S. míti někde; na tom hradě i sídlem svým až do smrti byla; s. promě- niti; jiného sídla hledati. V. Praha byla někdy s. (sídlem) císaře německého. D. On dvorem i sídlem jest v N. Har. Korint mě- sto bylo sídlem řeckého vzdělání. Sš. I. 153. S. své zarazil u samé krčmy. Sych. Duše má s. své v mozku. Ros. Hlava jest s. duše. Berg.

295613   2. Sídlo Svazek: 3 Strana: 0343
2. Sídlo, a, n., obyč. osidlo, der Fallstrick. Plk. Strsl. silo, laqueus. Sr. lit. seti, anbin- den, lett. set, got. in-sail-jan, an Seilen her- ablassen. Mkl. aL. 128. Chytlas mia, má milá, chytlas mia na sidla, nemôžu uletět, svázalas mně křídla. Sš. P. 657.

295614   2. Sídlo Svazek: 7 Strana: 0678
2. Sídlo, sidlo Cf. Mkl. Etym. 289., Krok. 1889. 22. S. na ptáky. Us. Tč. — S. = statek. Mtc. XV 230.

295615   Sídlo Svazek: 10 Strana: 0364
Sídlo, a, n. = osidlo, oko na ptáky. Má sidla na střeše a tam nám chytá holuby. Kv. 1901. 253. Vtáček chycený do sídla. Brt. P. n. 490.

295616   Sídlovec, vce Svazek: 3 Strana: 0868
Sídlovec, vce, m., cyclops, žábronožec. Krok. II. 243.

295617   Sídlovisko Svazek: 7 Strana: 0678
Sídlovisko, a, n. = sídlo Rzm. Štf. 11.

295618   Sídmý Svazek: 3 Strana: 0343
Sídmý, zastr. a na Mor. posud = sedmý.

295619   Sídmý Svazek: 8 Strana: 0360
Sídmý = sedmý. U Lazovic. Brt. D. II. 1.

295620   Sido Svazek: 7 Strana: 0678
Sido, a, n. = sidlo, osidlo. Nastavil naňho s. Rr Sb.

295621   Sidon Svazek: 3 Strana: 0343
Sidon, a, m., mě. ve Foenicii. — Sido- ňan, a, m., pl. -né. — Sidonský.

295622   Sidon Svazek: 7 Strana: 0678
Sidon Jan Maria, 1792.—1868., katech. při gymn. v Jičíně. Vz Rk. Sl., Jg. H. 1. 625.

295623   Sidon Svazek: 10 Strana: 0364
Sidon Jos. Sr. Ott. XXIII. 131.

295624   Sidoni-us Svazek: 3 Strana: 0343
Sidoni-us, a, m., jm. mužské = Zdeněk, Zdeno, Zdenko. Šm.

295625   Sidoni-us Svazek: 7 Strana: 0678
Sidoni-us, a, m S. Daniel, kněz pod obojí, † 1645. Vz Jir. Ruk. II. 215.

295626   Sidonia Svazek: 7 Strana: 0678
Sidonia, e, f. = sklenná huť na Brumov- sku.

295627   Sidonie sv Svazek: 3 Strana: 0343
Sidonie sv., huť a osada u Broumova (u Uher. Hradiště). Tč. — S., jm. ženské = Zdenka. Šm.

295628   Sidorovo Svazek: 7 Strana: 0678
Sidorovo, a, n. = vrch v Liptově na Slov. Pokr. Pot. II. 19.

295629   Sie Svazek: 3 Strana: 0343
Sie = to. Myslí sie i ono. St. N. 282., 307. Vz Sien.

295630   Sie-ova Svazek: 9 Strana: 0291
Sie-ova = ecce. Vz Gb. H. ml. III. 1. 508.

295631   Siebenaicher Svazek: 7 Strana: 0678
Siebenaicher, chra, m. S. Michal, prae- monstrat hradištský, f 1680. Vz Jir. Ruk. II 215.

295632   Sieci Svazek: 7 Strana: 0678
Sieci List. fil. 1878. 208.

295633   Sieci Svazek: 8 Strana: 0360
Sieci. Poče na větší česť s. (směřovati). AlxV. 2146. (Krok 1898. 59.).

295634   Sieci Svazek: 9 Strana: 0291
Sieci, seku, sěčes, nč. síci, seču atd. Vz Gb. II. ml. III. 2. 169. — Sieci, sahu, nahra- zuje se slovesem — sahati. Vz ib. 167.

295635   Sieci Svazek: 10 Strana: 0364
Sieci = sekati. Zlí lidé, ješto se sekú a v svádách trvají. Chč. S. II. 262a. _ S. = bojovati. To se mu nikdy nestalo, co
se mu kdy séci událo. Baw, J. v. 532. — S., sahu = sáhnouti; o cestě = mířiti někam,
s vojskem táhnouti. Alx. III. 183. (Pel. XXL). — S. = téci, sáknouti kam. Nad řekú uzřechu kámen, anoť voda podeň seče. Baw. Ar. v. 1012.

295636   Siečka Svazek: 10 Strana: 0364
Siečka, y, f, seca. Rozk. P. 2396.

295637   Siečrník Svazek: 7 Strana: 1381
Siečrník, sečerník, m., elanus, zastr. Rozk. — Pršp. 17.: sečirník.

295638   Sieh Svazek: 7 Strana: 0678
Sieh, brachium. Sto sichuov plátna. Mill. 26 Zdá se, by (hvězda ta) nad mořem byla jedno dva siehy. Ev. olom. 116.

295639   Siehallapparat, něm Svazek: 3 Strana: 0334
Siehallapparat, něm., budíček. Čk.

295640   Siehodlúhý Svazek: 7 Strana: 0678
Siehodlúhý = sáhodlouhý. Rkk. 57.

295641   Siehodlúhý Svazek: 8 Strana: 0360
Siehodlúhý v Rkk. Vz Mus. 1896. 271.

295642   Sieiu Svazek: 3 Strana: 0343
Sieiu, seji, vz Síti.

295643   Siekavec Svazek: 7 Strana: 1381
Siekavec. Vz Sekavec (2. dod.). Rozk.

295644   -sielati Svazek: 10 Strana: 0364
-sielati (sílati). Prusík v Kroku 1888. 230. chce míti: -sýlati. Sr. Sílati

295645   Sielnica Svazek: 8 Strana: 0360
Sielnica, e, f., obec vo Zvolene. Phľd. XII. 74., 338.

295646   Sielnica Svazek: 10 Strana: 0364
Sielnica, ves a) v liptovské, b) ve zvo- lenské stolici na Slov. Vz Sbor slov. VIII. 47.

295647   Sielo Svazek: 7 Strana: 1381
Sielo, sielico = košile. Slov. Šb. D. 79.

295648   Siem Svazek: 7 Strana: 0678
Siem, u, m. = sám, Bordure, f. Slov. Ssk.

295649   Siemě Svazek: 7 Strana: 0678
Siemě, vz Semeno. List. fil. 1878. 208.

295650   Siemensovka Svazek: 7 Strana: 0678
Siemensovka, y, f., Regenerativofen, Siemensofen. Vz Regeneratovka Hř.

295651   Sien Svazek: 3 Strana: 0343
Sien, zastr. — ten, vymizelo postupem 15. stol. Šb. Sien skloňovalo se takto: sg. m.: sien, sieho, siemu, sien, siem, sím; f.: sia (m. si-ja), siej (m. sie-je), siej, siu (m. si-ju), siej, siú (m. si-jú); n.: sie, sieho, siemu, sie, siem, sím; dual, nom., akk.: sia (m. si-ja), si, si; gt., lok.: siú (m. si-jú); dat., instr.: sima; pl. m.: si, sich, sim, sie (m. si-je), sich, simi; /.: sie (m. si-je), sich, sim, sie, sich, simi; n.: sia (m. si-ja), sich, sim, sia, sich, simi. — Poznam. 1. Nom. sg. muž. rodu povstal ze si jako ten ze t?; v Ev. ještě je: si syn člověč. Akk. vyka- zuje si v sb ztenčené v příslovkách: dnes m. cyr. d?n? s? (den ten), letos (to leto) atd. Ostatně se původně si jako původné t? přisouváním n rozšiřuje. — 2. V nom. sg. vyškytá se v ženském rodě vedlé sia i přehláska sie: sie chasa, smrť sie. Rkk. — 3. Gt. sg. f. trvá co siej až do konce 14. sto- letí, pak pravidelný skrácený (sie); tak i da- tiv a lokal téhož rodu. — 4. Vystupuje-li sie s jménem podstatným jako příslovkové určení, sklesává i v pouhé s': s' noci (m. siej noci (sie noci). Pass. — 5. Neústrojné síž, siéž, siéš liší se od prostého sien, sia, sie u skloňování pouhým dloužením. — 6. Staročeské onseh (onsah, quidam) stojí asi m. původního on-si a skloňováno způsobem jmenným: ot onseha Jindřicha. Výb. I. 116. Onseže! Št. — Bž. 154., 148., Kt. 3. vyd. 49., Mkl. S. 113. Věrný siemu i onomu. Kat. 38. Nikomu, ani siemu, ani onomu. Kat. 568. Mlčela až do sí chvíle. NB. Tč. 168., 208. To nám mocí drží až do sjé chvíle. Půh. I. 133., 175., II. 28. Až do sié doby. Ib. II. 133. To užíval od sv. Jana až do siež chvíle. Půh. II. 472. Nedávno před sím. BO. Až do sie doby. ZN., GR. Až do sieho dne. GR. Vz více o užívání této náměstky a příklady v Zkl. Skl. 353.-354. Příklady vz také v Rkk., vydaném prof. Kořínkem (v rej- stříku u Sien).

295652   Sieň Svazek: 3 Strana: 0343
Sieň = síň. Kat. 968.

295653   Sien Svazek: 7 Strana: 0678
Sien. Cf. List. fll. 1883. 434. I sich i oněch; I sého i onoho. Št. Kn š. 7., 171. (176, 196., 203.).

295654   Sieň Svazek: 7 Strana: 0678
Sieň, ě, f. = síň. List. fil 1878. 208.

295655   Sien Svazek: 8 Strana: 0360
Sien. Sen, pozdější tvar sien. Vz Mus. 1896. 228., List. fil. 1896. 292. Sen = hic v Rkk. Cf. Mus. 1896. 262., List. til. 1896. 343, Osv. 1896. 891. Cf. Gb. Ruk. 448., 515. Sen, sjen vyskytuje se jenom v jistém obmezeném počtu výrazů starých a utkvělých n. dialektických (dnes, letos, na si stranu) a nahrazuje se zá- jmenem: ten, tento. Vz Kla. Sklad. 140. O sej dobe (v tomto čase; posud v Klenovci). Phľd. 1893. 373.

295656   Sien Svazek: 9 Strana: 0291
Sien. Vz Gb. H. ml. III. 1. 507.

295657   Sience Svazek: 9 Strana: 0291
Sience, zdrobň. sieň, síň. Hus. III. 198

295658   Sience Svazek: 10 Strana: 0364
Sience, e, f. Krásná s. Paš. drk. 155a. S., porticus. Rozk. R. 102., P. 2227. Strážný sience, custos vestibuli. Pror. ol. 94a. 1. Sr. Síňce.

295659   Sienicie Svazek: 3 Strana: 0343
Sienicie, zastr., z toho nynější světnice. Bibl. — Jir.

295660   Sienka Svazek: 3 Strana: 0343
Sienka, y, f., siena, rostl. Rostl.

295661   Sienný Svazek: 8 Strana: 0360
Sienný = k síni náležející. S. dvéře. GR. Nov. 116. 15.

295662   Sienský Svazek: 3 Strana: 0343
Sienský. S. hlinka, terra die Siena. Bř. N. 166.

295663   Sienže Svazek: 9 Strana: 0291
Sienže. V siemže miestě. Rkk. Čest. 124.

295664   Siepenina Svazek: 3 Strana: 0415
Siepenina, y, f., slepenka, něco slepeného, etwas Zusammengepapptes. Us.

295665   Siepetná Svazek: 7 Strana: 0702
Siepetná, é, f. = les u Bohučovic na Opav. Šd.

295666   Sier Svazek: 7 Strana: 0678
Sier, u, m. = sýr. Slov. Rr. Sb.

295667   Sierra Svazek: 3 Strana: 0343
Sierra, y, f., špan., pohoří. S. Leone, Madre, Morena, Nevada. Vz S.N.. Krč. 259.

295668   Siesta Svazek: 3 Strana: 0343
Siesta, y, f., it. a špan., odpočinek, od- dech, hl. polední odpočinek za horkých dnů. Rk., Kal.

295669   Siesti Svazek: 7 Strana: 0678
Siesti. List. fil. 1878 208.

295670   Siesti Svazek: 7 Strana: 1381
Siesti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 108.

295671   Siesti Svazek: 8 Strana: 0575
Siesti. 1440. Vz Mus. fil. 1896. 449.

295672   Siesti Svazek: 9 Strana: 0291
Siesti, sadu (sednu), zaniklo; v nč. za ně: sednouti. Gb. H. ml. III. 2. 137.

295673   Siesti Svazek: 10 Strana: 0364
Siesti = seděti, sedati. Baw. E. v. 2216., Ar. v. 667. Slyš tu pověsť, tuto sada. Baw. E. v. 1441.

295674   Sieše Svazek: 3 Strana: 0343
Sieše 3. os. praet. sl. sieti.

295675   Sieť Svazek: 7 Strana: 0678
Sieť, i, f. = síť. Slov. Hdž. Šlb. 31. V MV. nepravá glossa. Pa. 46 Pochlebníci po- dušky kladú a sieti rozbíjejí těm, jimž po- chlebují. Hus I. 376.

295676   Siet Svazek: 7 Strana: 0678
Siet, vz S?to.

295677   Siet Svazek: 10 Strana: 0364
Siet — sít.

295678   Sieť Svazek: 10 Strana: 0364
Sieť = sít.

295679   Sieti Svazek: 10 Strana: 0364
Sieti, vz Síti, Seti.

295680   Sieti sě Svazek: 3 Strana: 0343
Sieti sě = sktvíti se, glänzen. — kudy. Jako zora po jutře sě sěje . . . tako sě dci Kublajeva cháma rozenú i strojenú krású sieše. Rkk. 46.

295681   Sieti se Svazek: 8 Strana: 0360
Sieti se, splendere, v Rkk. Cf. List. fil. 1896. 331.

295682   Sietie Svazek: 10 Strana: 0364
Sietie, vz Sítí.

295683   Sietka Svazek: 7 Strana: 0678
Sietka, reticulum. Ž. kl. (334.). Cf. Síť.

295684   Sievadlo Svazek: 7 Strana: 0678
Sievadlo, a, n. = rozsévadlo. Slov. N. Hlsk. IV. 291.

295685   Sieverska Svazek: 3 Strana: 0343
Sieverska, y, f., sieversia. Rostl.

295686   Sievo Svazek: 8 Strana: 0575
Sievo, a, n. = obilí k setí. Slov. Kal. S. 157. Cf. předcház. Siatno.

295687   Sifón Svazek: 3 Strana: 0869
Sifón, u, m., druh jemného plátna. Slez. Sd.

295688   Sifon Svazek: 7 Strana: 0679
Sifon, u, m. = ssací trubka; láhev s ko- houtkem na sodovou vodu, Siphon. Rk. Sl.

295689   Sifon Svazek: 10 Strana: 0364
Sifon, syfon, u, m. = roura se dvěma záhyby za sebou jdoucími (dešťový, zácho- dový); láhev zařízená na výtok sodovky. Vz Ott XXIII. 146.

295690   Sifonový. Š Svazek: 10 Strana: 0420
Sifonový. Š. kalhoty. Nár. list. 1903. č. 243. 15. Š. šatka (šátek). Phľd. XXII. 39. Sr. Šifón, d. III. 869.

295691   Sigei-on Svazek: 3 Strana: 0343
Sigei-on, a, n., předhoří v Troadě. Vz S. N. — Sigejský.

295692   Sigill-um, a Svazek: 3 Strana: 0343
Sigill-um, a, n., lat., pečeť. L. S. = loco sigilli, místo pečeti. Kh. Sub sigillo (někomu něco svěřiti) — pod pečetí mlčenlivosti. Us. Hý-

295693   Sigillarie Svazek: 3 Strana: 0343
Sigillarie, í, pl., zkamenělé kmeny zvlášt- ních rostlin tajnosnubných, Sigillarien. Vz Krč. 506., S. N.

295694   Sigillovati Svazek: 3 Strana: 0343
Sigillovati, z lat., pečetiti, siegeln. Rk.

295695   Sigla Svazek: 7 Strana: 0679
Sigla, ein Abbreviaturszeichen. Cf. Titla. Šf. III. 194.

295696   Sigmarinky Svazek: 3 Strana: 0343
Sigmarinky, dle Dolany, Sigmaringen. Vz S. N.

295697   Sigmatism-us Svazek: 8 Strana: 0360
Sigmatism-us, u, m. = špatné vyslovo- vání hlásky s. Ott. VIII. 315.

295698   Sigmund Svazek: 8 Strana: 0360
Sigmund, a, m., vz Zikmund (3. dod.).

295699   Sigmund Svazek: 9 Strana: 0291
Sigmund z Repan v XV. stol. Vz Pal. Děj. IV. 1. 395.

295700   Sign-um Svazek: 7 Strana: 0679
Sign-um, a, n. S. na gymnasiích za dří- vějších dob = knížka, do které se zapiso- vala jména těch, kteří spolužáky po ně- mecku místo po latinsku oslovili. Německy oslovený dal knížku tomu, který jej oslovil, ten ji pak tak dlouho u sebe nosil, až zase někdo se zapomněl a jej po německu oslovil, načež ihned signum mu odevzdal. Bdl.

295701   Signal Svazek: 3 Strana: 0343
Signal, signál, u, m., z lat., znamení (trubkou, bubnem, ohněm, zvonem, střele- ním), das Zeichen, Signal, der Ruf, die Lo- sung. Signal slyšitelný (akustický), viditelný (optický). S. na uvítanou. Čsk.' Vz S. N.

295702   Signál Svazek: 10 Strana: 0364
Signál, u, m. S-ly elektrické, námořní a plavební, vojenské, zrakové, zvukové atd. vz Ott. XXIII. 153.

295703   Signalement Svazek: 3 Strana: 0343
Signalement (signalmáň, fr.), u, m., po- pis osoby dle vnějších známek tělesných, Beschreibung des Auessern einer Person, f. S. N.

295704   Signalisovati Svazek: 3 Strana: 0343
Signalisovati, znamení dávati, signali- siren, durch Zeichen melden. Vz Signal.

295705   Signálka Svazek: 7 Strana: 0679
Signálka, y, f. = návestní trubka, pol- nice, Signalhorn, n. Vz S N. XI. 159.

295706   Signalní Svazek: 10 Strana: 0364
Signalní stanice. Zvon V. 718.

295707   Signalový Svazek: 7 Strana: 0679
Signalový, Signal-. S. bod, Stč., zvon. Pdl.

295708   Signatura Svazek: 3 Strana: 0343
Signatura, y, f., lat., znamení, nápis na zboží kupeckém, podpis a pečeť na veřejné listině, die Signatur, Bezeichnung. S. N.

295709   Signet Svazek: 3 Strana: 0343
Signet, u, m., z lat., signetum, das kleine Siegel, Handsiegel, der Siegelring, mit wel- chem Briefe, selten Urkunden gesiegelt wur- den. Pod s-tem prstena našeho. Arch. IV. 233., Gl. 311. Ct. Sekret.

295710   Signifikace Svazek: 3 Strana: 0343
Signifikace, e, f., z lat., význam slova, der Sinn, die Bedeutung; oznámení, udání něčeho, Anzeige, f. Rk.

295711   Signifikatní Svazek: 10 Strana: 0364
Signifikatní moment. Nár. list. 1904. 100. 13.

295712   Signifikovati Svazek: 3 Strana: 0344
Signifikovati, naznačiti, dáti na sroz- uměnou, bezeichnen, andeuten, officiell kund- geben. S. N.

295713   Signora Svazek: 7 Strana: 0679
Signora (siňóra), y, f., vlas. = paní.

295714   Signore Svazek: 7 Strana: 0679
Signore (siňóre), vlas. = pán.

295715   Signovati Svazek: 3 Strana: 0344
Signovati, z lat., značiti, znakem opa- třiti, signiren. Kh.

295716   Signovati Svazek: 10 Strana: 0364
Signovati, z lat. = dávati znamení (zvo- nem, že ku př. kněz ku pohřbu již přichází). Slov. Nár. sbor. 1902. 8.

295717   Signum Svazek: 3 Strana: 0344
Signum, a, m., lat., znak, znamení, Zei- chen, n. Vz S. N.

295718   Sigoť Svazek: 7 Strana: 0679
Sigoť, ě, f. = ostrov. Vz Sihoť (dod.). Len jich všetkych vzali na jednu čiernu loď a vezli až za more na jednu s., aby od hladu zhynuli; Na tej s-ti ani zelinky, ani korienka nebolo. Dbš. Sl. pov. I. 412.

295719   Sigotě Svazek: 3 Strana: 0344
Sigotě, sigotě, zelené sigotě, ach je-li komu horši jako mně sirotě. Sš. P. 493.

295720   Sigra Svazek: 8 Strana: 0360
Sigra, y, f., potok ve Spišsku. Phľd. XII. 75., 552.

295721   Sigrica Svazek: 8 Strana: 0360
Sigrica, e. f., brod ve Spišsku. Phľd. XII. 75., 552.

295722   Sigynnové Svazek: 7 Strana: 0679
Sigynnové, kmen slovanský. Šf. Strž. I. 299.

295723   2. Síh Svazek: 3 Strana: 0344
2. Síh, a, m., corregonus, ryba kaprovitá. Krok. — S. mořský, semha, salmo oxyrrhyn- chus. Linn.

295724   2. Síh Svazek: 7 Strana: 0679
2. Síh, corregonus. Cf. Brm. III. 3. 249. až 259.

295725   Síha Svazek: 7 Strana: 0679
Síha, vz Síh, 1.

295726   Síhati Svazek: 9 Strana: 0291
Síhati = sáhati, dial. Brt. D. I. 7. a j.

295727   Sihel Svazek: 8 Strana: 0575
Sihel, hlu, m. = sihlina. Slov. Kal. S. 157.

295728   Sihelné Svazek: 7 Strana: 0679
Sihelné, ého, n. = ves v Oravě. Pokr. Pot. II. 258.

295729   Sihelnica Svazek: 7 Strana: 0679
Sihelnica, e, f. = sihlina, zakrpatený smrek, ktorý pre veliké víchre od 1—2 siah vyšší nenaroste. Slov. Rr. Sb.

295730   Sihla Svazek: 7 Strana: 0679
Sihla, y, f. = sihlina. Němc. — S.= močálovitá louka. Val. Rgl. Cf. Sihlovatina (dod.).

295731   Sihla Svazek: 7 Strana: 1381
Sihla, y, f. = mokřina na poli. Mz. v List. fil. 1892. 254.

295732   Sihla Svazek: 8 Strana: 0360
Sihla. Cf. Phľd. 1893. 764. Potok se v sa- mých bahnách a sihlách plahočí. Vést. opav. 1893. 20.

295733   Sihlačiti Svazek: 7 Strana: 0679
Sihlačiti, siholiti = mrholiti. Brt. D. 231.

295734   Sihlažiti Svazek: 9 Strana: 0291
Sihlažiti, vz Sihlačiti. Mus. 1848, II. 325.

295735   Sihliak Svazek: 7 Strana: 0679
Sihliak, u, m. = mladý ihličnatý strom, smrek. Slov. Rr. Sb.

295736   Sihlice Svazek: 10 Strana: 0364
Sihlice, e, f., vz předcház. Sihla.

295737   Sihlie Svazek: 7 Strana: 0679
Sihlie, n. = sihlina. Čjk. 46.

295738   Sihlina Svazek: 3 Strana: 0344
Sihlina, y, f., mladý les jedlový, junger Fichtenwald. Slov. Hdk., Dch.

295739   Sihlina Svazek: 7 Strana: 0679
Sihlina také: mladý smrk. Němc. — S., feuchte Wiese. Slov. Ssk. Vz Sihlý.

295740   Sihljak Svazek: 7 Strana: 0679
Sihljak = sihliak. Němc. IV. 408.

295741   Sihlovatina Svazek: 7 Strana: 0679
Sihlovatina, y, f. = sihlovatá zem, mo- křina, kde sítí roste. Laš. Tč. Cf. Sihla (dod.).

295742   Sihlovitý Svazek: 7 Strana: 0679
Sihlovitý. Pole s. = plné sihel. Vz předch., Brt. D. 265.

295743   Sihlý Svazek: 7 Strana: 0679
Sihlý = vlhký, feucht. Slov. Ssk. Vz Si- hlina (dod.).

295744   Sihly Svazek: 8 Strana: 0360
Sihly, pl., f., údolí a potok na Frýdecku. Do Sihel. Věst. opav. 1894. 17.

295745   Sihly Svazek: 9 Strana: 0291
Sihly, údolí ve Slez. Lor. 82.

295746   Síhnout Svazek: 8 Strana: 0360
Síhnout = sáhnouti. Brt. D. II. 1. (u Mo- helnice).

295747   Síhnouti Svazek: 3 Strana: 0344
Síhnouti, zastr. = sáhnouti.

295748   Siholiti Svazek: 3 Strana: 0344
Siholiti, sihlačiti = mrholiti, mžíti, sie- fern, silfen. Siholí = padá mhla, drobný déšť. Na Mor. a Slov. Mtl., Dml.

295749   Sihoť Svazek: 7 Strana: 0679
Sihoť, ě, f. = ostrov, maď. szigeť. S. sa uživa aj od ľudu v smyslu ostrov, ostrov- ček na rieke, medzitým aj vôbec trochu väčší priestor pri rieke a potoku krevím (křovím) zarastený. Slov. Na východ na s. ťa zaniesem Ppk. I. 24. Sihôtky po nich sem a tam, na každej biele postavy. Phľd. IV. 11. — Sldk. 202., 113., 117., Let. Mt. sl. VIII. 2. 40. Vz předcház. Sigoť.

295750   Sihota Svazek: 8 Strana: 0360
Sihota, y, f. = siho. Vojsko zastalo v ži- linskej s-tě. Phľd. 1896. 174.

295751   Sihota Svazek: 10 Strana: 0364
Sihota, y, f. = rostlina. Vz Čas. mus. V. 35.

295752   Sihotice Svazek: 3 Strana: 0344
Sihotice, e, f., die Rissbank an den See- küsten; in die See sich erstreckender künst- licher Damm. Am.

295753   Sihotiti Svazek: 7 Strana: 0679
Sihotiti = siholiti. Slez. Šd.

295754   Sihôtka Svazek: 7 Strana: 0679
Sihôtka, y, f., vz Sihoť (dod.). Vaj. T. m. 45.

295755   Sihůlka Svazek: 7 Strana: 0679
Sihůlka, y, f. = drobný deštík. Val. Brt. D. 245.

295756   Sihůlka Svazek: 7 Strana: 1381
Sihůlka = drobný déšť. Mz. v List. fil. 1892. 254.

295757   Sich Svazek: 3 Strana: 0344
Sich = těch. Mnohoť jest věr sich i oněch. Št. N. 175., 273. Vz Sien. — S., lépe: Zich == Sigismund. Gl. 312.

295758   Sich Svazek: 3 Strana: 0869
Sich, a, m., osob. jm. Pal. — Š., u, m. - nepravé zlato nebo stříbro, unechtes Gold o. Silber, pol. L., Bzd.

295759   Sich Svazek: 7 Strana: 0679
Sich = Sigismund. D. ol. VI. 931.

295760   Sich. Šichern Svazek: 9 Strana: 0326
Sich. Šichern strúhu cíditi. 1516. Arch. XVII. 534.

295761   Sicha Svazek: 3 Strana: 0344
Sicha, y, f., vlastní jm. Sd.

295762   Sicha Svazek: 7 Strana: 0679
Sicha, y, m., os. jm. — S. Karel, naRoz. 1815., farář. Šb. Dj. r. 287.

295763   Sichník Svazek: 3 Strana: 0869
Sichník, a, m., na Slov. = nájemník, děl- ník, der Taglöhner. Koll.

295764   Sichotný Svazek: 8 Strana: 0360
Sichotný = dušný, zadušlivý (Jevíčko). Brt.D. II. 384.

295765   Sichový Svazek: 3 Strana: 0869
Sichový, od šichu. S. kaloun. L.

295766   Sichrov Svazek: 3 Strana: 0344
Sichrov, a, m., něm. Sichrau, ves u Trut- nova. — S., něm. Sichrow, vsi a) u Sedlce, b) v Turnovsku, c) u Ledče, d) u Dobříše. — S., něm. Scheer, ves u Lubence. PL. Vz Sychrov.

295767   Sichtati Svazek: 9 Strana: 0291
Sichtati = usedavě plakati a při tom vzdy- chati. U Křenovic. Wchř.

295768   Síilista, y Svazek: 3 Strana: 0664
Síilista, y, m., dle Despota, znalec slohu, Rk., spisovatel vzhledem k líčení svého předmětu v řeči nevázané, der Stilist. S. N.

295769   Siisek Svazek: 8 Strana: 0392
Siisek. Ten súsek spadl všecek odmrtí na pána. Věst. op. 1892. 45. V súsekoch ľudia držia obilie. Phľd. 1896. 252. Cf. násl. Sú- sok. — S. = police na nádobí (uh.). Brt. D. II. 436.

295770   Sijať Svazek: 7 Strana: 0679
Sijať = blýskati, ligotati se. Slov. Czm. 100.

295771   Sijba Svazek: 3 Strana: 0344
Sijba, y, f. = sejba, síje. V.

295772   Síje Svazek: 3 Strana: 0344
Síje, e, f., setí, sejba, das Säen, die Saat. Siji udělati (ositi). V. Již je po síji. Bylo právě v čas síje obilí. Plác. Tak s., co za- schla, ve kráse zelená se. Sš. Hc. 188. — S., čas setí, die Saatzeit. D. Již se blíží s. Us. — S., osení, die Saat. Když se hus do s. zabéře škodlivá. Rad. zv. Trní tudíž udu- silo síji tu v srdcích jejich. Sš. L. 62.

295773   -sik Svazek: 3 Strana: 0344
-sik = si. Kdosik, cosik. Na Mor. Kd.

295774   Sík Svazek: 3 Strana: 0344
Sík, u, m., fík. V MV. nepravá glossa. Pa.

295775   Sik Svazek: 9 Strana: 0291
Sik, u, m. Nohavice na jeden sik = s jedním otvorem. Mus. slov. 1. 54.

295776   Sik sak Svazek: 10 Strana: 0364
Sik sak. Vůz jde sik sak (hned na pravo, hned na levo). Litom. 52.

295777   Sika Svazek: 3 Strana: 0344
Sika, y, f. = malý mečík. Sš. Sk. 250.

295778   Sika Svazek: 8 Strana: 0360
Sika, Syka, y, m., vz Zikmund (3. dod.).

295779   Sika Jan Svazek: 7 Strana: 0679
Sika Jan, 1809.—1871., konsistor. rada, spisov. Vz Rk. Sl.

295780   Sikać Svazek: 10 Strana: 0662
Sikać = stříkati. Brt. Sl.

295781   Sikačka, sikavka, sikov Svazek: 3 Strana: 0344
Sikačka, sikavka, sikovka, y, f. = stříkačka, hračka pro děti, die Knabenhand- spritze. Na Mor. Tč., Mtl., Bkř.

295782   Sikal Svazek: 3 Strana: 0344
Sikal, a, m., der Aechzer. Rk.

295783   Sikan Svazek: 8 Strana: 0360
Sikan, a, m., vz Zikmund (3. dod.).

295784   Sikař Svazek: 3 Strana: 0344
Sikař, e, m., kdo siku nosí, zbojník, zá- keřník, der Räuber. Sš. Sk. 250.

295785   Sikatat Svazek: 8 Strana: 0360
Sikatat = chvěti se zimou. Laš. Brt. D. II. 384.

295786   Sikati Svazek: 3 Strana: 0344
Sikati. Siká = siholí. U Opavy. Klš. — S. = stříkati, spritzen. Na Mor. Tč., Mtl.

295787   Síkati Svazek: 7 Strana: 1381
Síkati, emungere. List. fil. 1892. 254., 255 Cf. Sikavka (dod.).

295788   Síkati Svazek: 10 Strana: 0364
Síkati, iterat. k sekati, síci. Us., Hoř. Pol. I. 142.

295789   Sikavice Svazek: 3 Strana: 0344
Sikavice, e, f., centaurea calcitrapa, rostl. FB. 46., Čl. Kv. 204.

295790   Sikavice Svazek: 7 Strana: 0679
Sikavice. Cf. Rstp. 932.

295791   Sikavka Svazek: 7 Strana: 0679
Sikavka, y, f. = stříkačka. Laš. Brt. D. 265.

295792   Sikavý Svazek: 3 Strana: 0344
Sikavý, ächzend. Rk.

295793   Sikeš Svazek: 8 Strana: 0360
Sikeš, kše, m., vz Zikmund (3. dod.).

295794   Siket Svazek: 7 Strana: 0679
Siket = sykot. Rkk.

295795   Siklavina Svazek: 10 Strana: 0364
Siklavina, y, f., něj. nemoc. Proti s. Sbor. slov. VIL 122.

295796   Siklena Svazek: 7 Strana: 0679
Siklena, y, f. = jm. kraví. Slov. Rr. MBš

295797   Sikmund Svazek: 8 Strana: 0360
Sikmund, a, m., vz Zikmund (3. dod.).

295798   Sikna Svazek: 9 Strana: 0291
Sikna, y, m. = bázlivec. Slov. Zát. Př. 31a.

295799   Síknouti Svazek: 3 Strana: 0344
Síknouti, vz Sekati.

295800   Síknouti Svazek: 7 Strana: 0679
Síknouti. Kdo křiknul, ten síknul (za- bzděl. Kdo se hlásí, ten to je) Slez. Šd.

295801   Sikolec Svazek: 3 Strana: 0344
Sikolec, lce, m., zastr., hůl pastýřská, der Hirtenstab. Rozk., Bhmr. V MV. ne- pravá glossa. Pa.

295802   Sikolec Svazek: 7 Strana: 0679
Sikolec, vz Sekan (dod.). Síkora. Cf. Mkl. aL 263.

295803   Sikolec Svazek: 7 Strana: 1381
Sikolec, lce, m., manstruga, zastr. Pršp. 23. 58.

295804   Síkonec Svazek: 10 Strana: 0364
Síkonec, nce, m., dle Menčíka: sítonec. Vz toto v VII. 1384.

295805   Síkora Svazek: 3 Strana: 0344
Síkora, vz Sýkora.

295806   Síkora Svazek: 10 Strana: 0364
Síkora. Zpěv síkory. Vz Vlasť. I. 120.

295807   Síkora Svazek: 10 Strana: 0662
Síkora = policajt. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48.

295808   Síkorčí Svazek: 8 Strana: 0360
Síkorčí mluva. Vz NZ. III. 380.

295809   Sikorčok Svazek: 9 Strana: 0291
Sikorčok, stráň ve Slez. Lor. 82.

295810   Síkorka Svazek: 7 Strana: 0679
Síkorka, y, f. = ovce mající kolem očí červenavé pruhy na způsob křídel. Mor. Brt.

295811   Síkorník Svazek: 9 Strana: 0291
Síkorník, u, m. = les u Ostravy. Věst. op. 1895. 16.

295812   Sikot Svazek: 3 Strana: 0344
Sikot, vz Sykot.

295813   Sikotati se Svazek: 7 Strana: 0679
Sikotati se = třásti se jako osika. Tak se mnum s-lo. Laš. Brt. D. 265.

295814   Sikotný Svazek: 10 Strana: 0364
Sikotný zvuk. Tbz. XIII. 320

295815   Sikovec Svazek: 3 Strana: 0344
Sikovec, vce, m., ves u Příbora na Mor. Tč.

295816   Sikovec Svazek: 10 Strana: 0662
Sikovec, vce, m. (místo: Osikovec), rybník osykový. Hoš. Pol. II. 131.

295817   Sikovka Svazek: 3 Strana: 0344
Sikovka, vz Sikačka.

295818   Sikra Svazek: 9 Strana: 0291
Sikra m. sakra. Dšk. Vok. 14.

295819   Siksak, adv Svazek: 3 Strana: 0344
Siksak, adv., semotamo, zickzack. D., Koll.

295820   Siksakový Svazek: 7 Strana: 0679
Siksakový. S. ozdoba sloupu. NA. I. 162.

295821   Sikul Svazek: 3 Strana: 0344
Sikul, a, m., Siciljan, vz Sicílie, S. N.

295822   Siký Svazek: 7 Strana: 0679
Siký = taký, zastr. Ht. Sl. ml. §. 400. 2. Síla. Cf. Mkl. Etym. 296. S. okamžitá (momentan), stálá (continuirlich), koercitivní, tonu, Mj., koně, koňská, centralní, hybná, individualní, optická čočky, lámavá, mole- kularní, odporující, nestálá, rozptylná, sou- družná, výsledná, ZČ., lidská či ruční, zví- řecí či tažná, pomocná (hnojivo atd), NA., hnací parostroje, Hrm., posouvací či příčná (transversalní), normalní, Zpr. arch., postu- pová, Pek. 5., základní, Šln., dramatického slohu, výrobná či produktivní, Dk., půso- bivá, myslící, živná, vzrůstná, plodivá, po- střehující (apprehensivní), pohybující či mo- torická, Hlv., elektrická, mechanická, ther- mická, Osv., pracovná, Mus., výpomocná, otáčecí, šroubová, postupná, účinná, zma- řená. SP. Působení dvou sil, vz MS. 9., skládání dvou sil rovnoběžných, 11., roz- kládání sil, 12., skládání několika sil, 13., měření sil; síla živá, 31., odstředivá 36., přitažlivá 42. nn.: vzájemné působení tíže a síly odstředivé 55. S. silná. Rkk. Křivka síly. Čs. math. X. 218. S. fantasie, žádosti, náruživosti, Dk., vůle, Šmb., trefných vět a frasí. Osv. Se všech sil svých máme Boha milovati. Št. Kn. š. 37. (36.). Rozkládati sílu ve složky konstrukcí n. počtem. Us. Pdi. Nemáš více síly než pan Bůh a i ten v neděli odpočíval. Us. Dbv. Kdo si utrhuje od úst pokrmu, utrhuje si sily. Us. A když se k síle navrátili (síly zase nabyli). Zrcd. 9. a. Nalož (na to) všecku sílu svú. Výb. II. 46. S. zůstaň bez přílišnosti. Dk. Aesth. 96. Pokus své síly. Výb. II. 44. Kdo po- slední čásť tekutiny ze sklenice vypije, vy- pije svou n. cizí sílu. Mus. 1853. 472. Má síly jako vody (mnoho). Brt. Ani kůň nad sílu něskočí. VSlz. I. 222. Plamen dýmáním neuhasne, nýbrž se více rozhárá: tak síla odporem roste; S. bez rozumu sama se maří. Us. Hkš. Z brucha pochodí s. LObz. XVI. 34. Dokud s., hleďme díla, by památka po nás zbyla. Us. Bž. Kdyby kůň o své síle věděl, žádný by na něm neobseděl. VSlz. I. 211. S. kola lomí; Neleží v tom s., kobyla-li sivá, ale jak táhne. Lpř. Láska k dílu tuží sílu. Co je po síle, když není píle. Brt. Ně dycky s. všecko spraví. Slez. Šd. Kde co čpí a kde co hnije, lúka z toho sílu pije. Nechť kámen leží, až přibude síly; Kdo chce k dílu, najde sílu. Sb. učit. — S. = moc. Vzali mne silou, vzali mne v noci. Koll. Zp. I. 365. Kde s. vládne, tam zákon zapadne. Č. M. 340. Mluviti s námi chtěl na sílu maďarsky. Koll. Cestop. D. I. hl. 2. Branná s. zemská, námořní, Osv. I. 202., vojenská. Osv. Základní síly státu. Kř. Stat. 2. — S. = množství. Povedúť ji v hrozné síle. Arn. 641. A všeckna s. lidí stášě. Ev. víd. 81

295823   Sikyon Svazek: 3 Strana: 0344
Sikyon, a, m., mě. v Peloponnesu. Vz S. N. — Sikyoňan, a, m. — Sikyonský.

295824   Sikyta Svazek: 8 Strana: 0360
Sikyta, y, m., vz Zikmund (3. dod.).

295825   Síla Svazek: 7 Strana: 1381
Síla. Kde s. mizí, klesá smělý duch. Vrch. F. II. 301.

295826   Sila Svazek: 8 Strana: 0360
Sila. Ale to by bylo na s lu (nucené). Cf. Siliti. Phľd. XII. 289. — S. = množství. Když s. byla s Ježíšem. Ev. seit. 30. Marc. 8. 1.

295827   Síla Svazek: 8 Strana: 0575
Síla. Na silu = nuceně. Slov. Kal. S. 158. S. elektrická, magnetů a p., vz KP. VIII. 501.

295828   Síla Svazek: 9 Strana: 0291
Síla. Sila váži (ne objem těla). Slov. Zát. Př. 62b. Sila horu lomí. Sile i železo po- pustí. Ib. 358b.

295829   Síla Svazek: 10 Strana: 0364
Síla. V jídle a vína moku, moc a s. spo- čívá. Msn. II. 167. Co je po śile, dy něni pile. Slez. Vlasť. I. 222. Ani kůň nad śilu něskoči. Ib. Sila ide s rokami. Mus. slov. IV. 78. Nemá sily ani za vrabca, za muchu. Phľd. XXIV. 343. - Sr. Ott. XXIII. 161.

295830   Síla, silka, silečka, silička Svazek: 3 Strana: 0344
Síla, silka, silečka, silička, y, f. Síla krátí í v instr. sg. (silou) a v gt., dat., lok. a instr. pl. (sil, silám, silách, silami). Vz í, á (Lípa, Brána). Síla, od koř. si (ligare, vázati) žije v si-dlo, o-si-dlo (vz -la), Ht., cf. sítí. Schl. S., strsl. sila, vis, lit. síla, prus. seilin, Fleiss, Kraft. Mkl. aL. 128. Poněvadž síla jest ze si, měli bychom dle Ht. Zv. 44. psáti sila, jakož se místy i vy- slovuje, ku př. na Moravě (Brt.). Cf. Osidlo. Ale poněvadž kmenovou samohlásku dvouslabičných slov rádi dloužíváme, píšeme obyč. síla. Tak píšeme ku př. také žíla a sídlo, ač tato slova povstala z koř. ži, ši v žíti, šíti. — 1. S. moc něco činící n. ně- čemu odpírající, die Stärke, Kraft, das Ver- mögen. S. = poslední účinná příčina úkazu. S. N. S. jest příčina nějaké změny, neja- kého výjevu, nějakého pohybu nebo je schopnosť tělesa jednoho zaváděti změny na tělese druhém. Km. 1878. 158. S. živá (když po ní hnutí následuje, vz KP. II 11, na opak s. mrtvá); složená n. střední (když 2 síly spolu působí), středečná (Centralkraft), rozprostraňující, pružná (Expansivkraft), pro- hodivá (vis projectiva). Sedl. S. bránivá (v magnetu, vz KP. II. 187.), elektrická, důkazu (důkazná, dokazovací, Beweis-), koňská (vz KP. II. 26., 345.), krotící, opo- zďovací, odpuzovací, odráživá, odpudivá (odpudivosť), odstředivá n. odběžná (Centri- fugal-, vz KP. II. 47.), malá, náramná, pro- tivná, působící, pohybovací, dostředivá (Centripetal-, vz KP. IL 47.), postranná, die Komponente, Seitenkraft (vz KP. II. 11.), pozHávací, rozpínavá, rozprostraňující, sou- družná (soudružlivosť), světla (světlosť), svalů, tížná, tvořivá n. tvořící (Gestaltungs-), ve- liká, vnitřní, vodní, větru (větrní), základní, zevnitřní, Nz., přírodní a duševní, okamžitá, zrychlující, umírňující, vz S. N., tepla, páry, větrův, vody (pramenu). Vys. S. životní, tělesní. Vz Schd. II. 218., 343. S. elektro- budivá, vz KP. IL 214., 243., mechanická tepla, vz KP. IL 345., molekularní, vz KP. II. 9. Síla a břemeno, síla a čas, měření síly. Vz KP. IL 21., 24., 26. Anziehende Kraft, síla přitažlivá; momentane, okamžitá; continuirliche, ustavičná, nepřetržitá; gleiche Kräfte, síly rovné; ungleiche, nerovné; parallele Kräfte, síly rovnoběžné; einseitig wäre der Ausdruck: síly téhož směru oder síly stejnosměrné (Kräfte von gleicher Rich- tung), einmal weil parallele Kräfte auch entgegengesetzte Richtung haben können, wie dies bei galvanischen Strömen oft der Fall ist, und ferner, weil man von den Kräften oft sagt, sie haben gleiche Richtung, wenn sie z. B. alle nach oben auf einen An- griffspunkt wirken, wobei doch vom Parallel- sein der Kräfte keine Rede sein kann. Kräfte, welche in verschiedener Richtung wirken, síly směru rozdílného, worunter auch paral- lele Kräfte vorkommen können ; nicht paral- lele Kr., síly nerovnoběžné, síly různoběžné; unter dem Ausdrucke síly nerovnoběžné sind auch solche Kräfte begriffen, die alle in einerlei Sinne auf ein Bewegliches wirken, z. B. die alle einen Punkt a nach rechts schieben, weshalb der Ausdruck sily roz- dílného směru oder síly rozdílnosměrné für nicht parallele Kräfte unrichtig wäre; der Ausdruck síly různoběžné scheint mehr pas- send zu sein für nicht parallele Kräfte, die auf verschiedene Angriffspunkte wirken; ent- gegengesetzte Kräfte,-síly protivné; Kräfte, welche auf einen, auf mehre Punkte in einer und derselben Ebene wirken, síly působící n. které působí v jeden, ve více bodův v též rovině; resultirende Kraft, síla vý- sledná, výslednice; Zusammensetzung und Zerlegung der Kräfte, skládání (sklad) a rozkládání n. rozklad sil; chemische K., síla chemická, síla lučebná vz Šf k. 6.; kataly- tische K., síla katalytická (síla oddělivá, od- dělná). Nz. Vz S. N. S. provodná, Betriebs-, mrazivá sněhu, frostige Schneemassen, hnací síla vodní, Treib-, bujará, s. činnosti, die Aktionskraft, zkouška síly; s. hasne, se tratí; sílu napiati, vyčerpati; pracoval, co síly měl n. stačilo; s napětím, nasazením všech sil; ta věc nemá do sebe žádné síly; vlastní silou něco udělati; pokud tělesná s. stačí. S pílí, co máš síly, arbeite mit Fleiss und Schweiss. Dch. S. obživná, obrodná, obnovná; divotvorná. Sš. L. 41., II. 32. S. ducha obnovující a ohrozující. Sš. II. 14. S. citu. Sš. II. 160. (Hý.). Rozdaj přátelóm své zbožie za síly. Výb. I. 249. Koňé tahnú na celú silu. Na mor. Zlínsku. Brt. Jen kdyby dal sílu (kdyby se přičinil). V Kunv. Msk. Pojď sem, já nemám z toho (m.: s to) sílu. U Solnice. Ten člověk má sílu za koně. Us. Msk. Bůh není (dle stoiků) leč s. světem manoucí a jej obživující; S-u obmyjnou v sobě chovati; Ve vůni síla se jeví ohřevná a okřepná; Kde by ta s. důvodu vězela, o tom dvojí mínění jest; Všecky síly jeho téměř vyvážili. Sš. Sk. 204., 254., J. 197., Mt. 172., Mr. 69. (Hý.). Pěknéť jest mít sílu obra, avšak tyran jest, kdo jí co obr užívá. Ze Shakesp. Tč. O své síly přijíti. Žer. 352. Dal Bóh pravici jeho sílu zahubiti silného. BO. Sílu k něčemu míti; při síle a zdraví býti; v sílu růsti, jíti; v sílu a muže růsti; k síle přivésti; síly zase nabyti; k síle při- jíti; žádné síly neměti; potracení, opuštěni síly; od síly opuštění; sílu odníti; vší silou pracovati; s velikou mocí a silou; vší mocí a silou po cti státi, bojovati. V. Síla duše, mysli. Us. Kůň má mnoho síly ; ještě jest při síle; síly zbaviti; s. jest strávena. D. Vší silou a mocí prositi. Kom. Nad lidi s-u míti. Jel. To dává sílu. Us. Uchází mně síla. Sych. Dává se do věcí, ku kterým mu síla nestačí. Sych. Muž veliké síly. Troj. Rozstupi sě síla v údech. Rkk. Z celé duše, ze všech sil svých milovati. Ojíř. Protož mdlí v nás síla a neduhové nečíslní v nás se množí; V ten věk lidé již na konci v s. jdú dolóv (od 48. roku); Síla hyne, nedu- hové rostú, jimž konečně lékaři nespomohú; Což práce, pomoci i síly naložíš, já, když se vrátím, zaplatím tobě; Ne vždycky Buoh dává svým sílu a moc, aby přemohli a sní- žili ty, kteří se jim protiví. Hus I. 293., II. 64., 431., 433., III. 305. (Tč.). To obilí jest ještě při síle (nezralé, tak že nelze ho ještě žíti). Us. Hý. Běželi ze všeckej svej sily. Sš. P. 585. Sila horu láme. Mt. S. Ostatnie sily posbieral. Mt. S. Kde vládne síla, tam rozumu mohyla; Síla slámu láme; Kde síla vévodí, ku právu se nechodí; Nejen na sádlo, ale na sílu. Pk. Síla sílu zmáhá; Kdo chce k dílu, najde sílu. Lb. Dle síly pracovati, vz o tom strany přísloví: Dýmati. Kůň. — S. zmužilost, udatnosť, die Tapferkeit, fortitudo. V. Z síly v sílu. de virtute in virtutem. Ž. wit. 83. 8. Obě straně jarobujnú silú druha druzě postúpati bráni. Rkk. 48. — S. = moc, mocnosť, die Macht, Kraft, Stärke. Za teba nepôjdem, silou (== násilně) ma nevezmeš. Ps. sl. 99. Sílu (moc) míti. V. Silou protlačiti. D. Zjed- nati klamem, čehož silou nelze. Ráj. Dou- fajíce ve spojenou sílu. Ráj. Ot lesa k lesu stáše jeho síla. Rkk. 22. Kde s. vládne, tu zákon padne; Kde síla vévodí, zřídka řídí se právem; Čí síla toho i vůle. Rb. Obdařil církev svou velikou silou a slávou skrze Krista. — Pozn. Mylně tedy někteří uží- vání slova tohoto ve smyslu naznačeném za chybné pokládají. Brs. 2. vd. 234. — S. čeho = mnoho, množství, die Menge, Macht, viel. S velikou silou do Vlach táhl. Har. S. lidu tam bylo. Vz Shoda. Srazichu sě v jednu silu silnu. Rkk. 50. Síla vojska, peněz, D., ovec, Plk., kněh, dříví. Bern. Chodí tam veliká s. hostí; s. sněhu tam leží; náramná s. pověstí, dopisů. Dch. Mí- vala sílu dojiva. Kld. Toho je neslýchaná s. Mt. S. S. chroustů se letos splohlo. Na Ostrav. Tč. Ľudí bolo neslýchaná sila; Sila lidstva pohynulo; Shrklo sa sila kniežat. Ht. Sl. 211. — Kat. 3308. — S. Chybně užíváme slova síla na označení osob, na př.: herecké, spisovatelské, učitelské, dělnické síly místo prostých slov: herci, spisovatelé, učitelé, dělníci, písaři atd. Brs. 2. vd. 234. S. pracující: Na národní škole musejí se pracující síly rozmnožiti, šp. m. budiž uči- telstvo rozmnoženo. Jinde jsou pracující síly: pomocníci, spoludělníci. Šb. Ředitel má pečovati o síly psací a vyučovací, šp. m. má zjednati písaře a učitele. Šb., Š. a Ž.

295831   Silaba Svazek: 8 Strana: 0360
Silaba, y, in. = slaboch, jenž se silákem dělá. Čern. Př. 83.

295832   Silácký Svazek: 3 Strana: 0345
Silácký zápasník, der Ringkämpfer, jez- dec, der Parforcereiter. S. produkce, die Kraftproduktion. Dch.

295833   Siláctví Svazek: 10 Strana: 0364
Siláctví, n. Msn. II. 210.

295834   Silačka Svazek: 7 Strana: 0680
Silačka, y, f., ein starkes Weib.

295835   Siladice Svazek: 7 Strana: 0680
Siladice, dle Budějovice, místní jméno v Uhřích. Kál.

295836   Silaj Svazek: 7 Strana: 0680
Silaj, e, m. = silák (vůl). Slov. Dbš. Obyč. 51.

295837   Silák Svazek: 3 Strana: 0345
Silák, a, m. = silný člověk, ein starker Mensch. V Krkonš. a již. Čech. Kb., Lng., Kšá. Nižádný nemůže nádobí siláku, vejda do domu, pobrati, leč prve s-ka sváže. Sš. Mr. 18. S-ci moabští. Sš. I. 103.

295838   Silák Svazek: 7 Strana: 0680
Silák = psí jm. Škd.

295839   Sílati Svazek: 7 Strana: 0680
Sílati, schicken. Vz Poslati. Zr. Gris.

295840   Sílati Svazek: 10 Strana: 0364
Sílati. Sílá, mittit. Gl. roudn. 32a. (Krok. 1888. 404. ). Sr. Sielati.

295841   Siľava Svazek: 9 Strana: 0291
Siľava, y, f. = jarok u Turč. sv. Mar- tina. Sbor. slov. II. 140.

295842   Silberi-us Svazek: 7 Strana: 0680
Silberi-us, a, m. — S. Jan, 1591. Jg. H. 1. 625., Jir. Ruk. II 215.

295843   Silbernagel Svazek: 7 Strana: 0680
Silbernagel, gla, m. Jg. H. 1. 625

295844   Silberprenner Svazek: 7 Strana: 1381
Silberprenner, a, m., z: Silberbrenner, v horn. Snm. I. 391.

295845   Silečka Svazek: 7 Strana: 0680
Silečka, vz Síla.

295846   Silen Svazek: 10 Strana: 0364
Silen, lna, o, vz Silný.

295847   Silén Svazek: 10 Strana: 0364
Silén M., básník.

295848   Silen-us, řec. Seilen-os Svazek: 3 Strana: 0346
Silen-us, řec. Seilen-os, a, m., pěstoun a později stálý průvodci Bakchův a vyná- lezce hudby flétové. Vz S. N.

295849   Sileně Svazek: 3 Strana: 0345
Sileně = nucené, násilně, s mocí, ge- zwungen. Bern. — S., nepřirozeně, unna- türlich, affektirt. Bern.

295850   Silení Svazek: 3 Strana: 0345
Silení, sílení, n. Vz Síliti. Die Stärkung. — S. na Slov. nucení, násilnosť, das Zwin- gen, die Gewalt, der Zwang; nepřirozenost, die Aflfektirung. Tys., Bern.

295851   Silenie Svazek: 8 Strana: 0360
Silenie = stálé nutkání k stolici. Slov. Vz Mtc. XVIII. 206.

295852   Silenka Svazek: 3 Strana: 0345
Silenka, y, f., silenek, nku, m., silene, rostlina, das Leimkraut. S. francouzská, ná- chylná, lepkavá, dvoulůžná, hajní, noční, na- dutá, čtveroklaná, bezlodyhá, alpská. Krok, Flora. — Vz Kk. 225., FB. 82., Čl. Kv. 314., Slb. 623., Rostl. 121.

295853   Silenka Svazek: 7 Strana: 0680
Silenka. Cf. Dlj. 53 , Rosc. 139.

295854   Silenka Svazek: 10 Strana: 0364
Silenka, y, f., silene, Leimkraut, Kneb- nelke, rostl. Vz Ott. XXIII. 163.

295855   Silenkovitý Svazek: 3 Strana: 0345
Silenkovitý. S. rostliny, sileneae, leim- krautartige Pflanzen.

295856   Silenkovitý Svazek: 7 Strana: 1381
Silenkovitý. S. rostliny. Vz Ott. V. 754.

295857   Silenosť Svazek: 3 Strana: 0345
Silenosť, i, f. = silení, nucení, die Ge- walt, der Zwang. Bern.

295858   Silenti-um Svazek: 3 Strana: 0346
Silenti-um, a, n., lat., ticho, mlčení.

295859   Silený Svazek: 3 Strana: 0346
Silený; silen, a, o, gestärkt. Vz Siliti. — S., nucený, gezwungen; nepřirozený, neho- dící se, unnatürlich, affektirt. Na Slov. Bern.

295860   Silený Svazek: 7 Strana: 0680
Silený. S. vec dobrá nebýva. Slov. Zá- tur.

295861   Silený Svazek: 8 Strana: 0360
Silený = nucený. S. robota nebývá vraj spravedlivá. Phľd. XII. 284.

295862   Silepa Svazek: 8 Strana: 0360
Silepa, y, f. = silinova skořepa. Vz Am. Orb. 82.

295863   Síleti Svazek: 8 Strana: 0360
Síleti, stark werden. Světz. 1895. 6.

295864   Silhouetta Svazek: 3 Strana: 0346
Silhouetta (fr., siluet), y, f., nástin, stinný obraz, podoba stínová = profil či průrys lidské hlavy, v němž bývají někdy oči, vlasy a jiné linie bílými n. aspoň světlými čárkami naznačeny. Vz S. N. Silhoutte, der Schattenriss, das Schattenbild.

295865   Silhouettní Svazek: 10 Strana: 0364
Silhouettní obrázek. Zl. Pr. XXI. 481.

295866   Silice Svazek: 3 Strana: 0346
Silice, e, f., líh, trest, olej etherický, der Geist. Spiritus, aetherisches Oel. Vz Olej etherový. S. anjeliková, anýzová, badiánová, balšínková, bergamotová, bezkysličná, blí- nová, borovičková, cedratová, cicvárová, citronová, cypřišová, čapínosová, růžovonná, česneková, dobromyslová, estragonová, fial- ková, heřmánková, hlístová, horčicová, hoř- komandlová, hřebíčková, hysopová, chme- lová, jalovcová, jasmínová, kafrová, kaje- putová, kapradová, kasiová, kerblíková, kmínová, koprová, koryandrová, křenová, ku bobová, kumínová, kupresová, kyslíkatá, lavandulová, majoranová, mateřídoušková, máty kadeřavé, máty peprné (Pfeftermünzöl, doborá na zuby. Vz Prm. III. č. 10.), meduň- ková, melisová, merlíková, nerolová, oran- žová, pelyňková, pepřová, petruželová, pi- mtntová, polejková, pomorančová, portu- galská, prhová, puškvorcová, řebíčková, rezedková, rozmarinová, rostopčínová, rou- tová, růžová, růžovcová, sabinová, santalová, sasafrasová, saturejová, sirnatá, skořicová (ceylonská, čínská, javská), šalvějová, špi- kanardová, tamařišková, tavolová, terpen- tinová, thymová, tisícokvětová, třebulová, violková, vratičová, ze dřeva růžového, ze semene škrkavičného, z jader broskvových, z kuliček muškátových, z kůry pomorančové, z květu (muškátového, pomorančového, sko- řicového), z listů broskvových, vinná. Kh. Vz Šf. 800., Kk. 285. Silice jsou tekuté a v nejčistší způsobě téměř všecky bezbarvé. Mají zápach pronikavý, skoro vždy příjemný a chuť palčivou. Nejdůležitější jest s. ter- pentinová. Kk. 11.

295867   Silice Svazek: 7 Strana: 0680
Silice. Vz Šf. Poč. 458., 501., 540., 543., 550, 580., 581., MS. 333., Nz. lk. (Oleum), KP. VI. 347. nn, 361., 366. nn.

295868   Silice Svazek: 10 Strana: 0364
Silice, e, f, olea aetherica, aetherisches Oel. Vz Ott. XXIV. 164.

295869   Silicí Svazek: 3 Strana: 0346
Silicí lék, potrava, polívka, stärkend. Vz Siliti.

295870   Silici-um Svazek: 7 Strana: 0680
Silici-um, a, n., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 160.

295871   Silici-um Svazek: 10 Strana: 0364
Silici-um, a, n, v lučbě. Vz Vstnk. XI. 23. XIV. 403.

295872   Silicid Svazek: 7 Strana: 0680
Silicid, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 166.

295873   Siliciovodík Svazek: 10 Strana: 0364
Siliciovodík, u, m., v lučbě. KP. X. 117.

295874   Siliciumethylový Svazek: 7 Strana: 0680
Siliciumethylový. S. sloučeniny. Vz Rm. I. 247.

295875   Siliciumfenilchlorid, u Svazek: 7 Strana: 0680
Siliciumfenilchlorid, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 48

295876   Siliciumchlorid Svazek: 9 Strana: 0291
Siliciumchlorid, u, m. Vstnk. X. 262.

295877   Siliciumsulfid Svazek: 9 Strana: 0291
Siliciumsulfid, u, m. Vstnk X 262.

295878   Silicový Svazek: 9 Strana: 0291
Silicový. S. nápoje. Sbor. slov. III. 27.

295879   Silič Svazek: 10 Strana: 0364
Silič, e, m. S. svalů. Vz Ott. XXIII. 165.

295880   Silička Svazek: 3 Strana: 0346
Silička, y, f., silaus. S. luční, s. pratensis. FB. 92., Slb. 602. — S., vz Síla.

295881   Silička Svazek: 10 Strana: 0364
Silička, rostl. Vz Koromáč,

295882   Siličnatý Svazek: 3 Strana: 0346
Siličnatý, siličný, silici v sobě mající. S. rostlina. Us. Vz Silice.

295883   Silidlo Svazek: 7 Strana: 0680
Silidlo, a, n., tonicum.

295884   Silidlo Svazek: 10 Strana: 0364
Silidlo, a, n. = posilující lék. S-dla, to- nica, roborantia, stärkende Mittel. S. žalu- deční, stomachica, Verdauung und Appetit anregende Mittel. Ktt.

295885   Silikat Svazek: 3 Strana: 0346
Silikat, silikát, u, m. Vz Šfk. S-ty = sloučeniny chemických zásad s kyselinou křemičitou, kremičitany, křemany, kiesel- saure Salze. Pta. Vz S. N.

295886   Silikat Svazek: 7 Strana: 0680
Silikat, Silicat, n. Cf. Šfk. Poč. 164., 298.

295887   Silikol Svazek: 7 Strana: 0680
Silikol, u, m., v lučbě. Cf. Šfk. Poč. 469.

295888   Silikomethan Svazek: 7 Strana: 0680
Silikomethan, u, m., v lučbě. Ct. Šfk. Poč. 166.

295889   Silikopentha, u Svazek: 7 Strana: 0680
Silikopentha, u, m , v lučbě. Cf. Šfk. Poč 469.

295890   Silimov Svazek: 3 Strana: 0346
Silimov, a, m., ves u Kroměříže, něm. Silimow. PL.

295891   Silin Svazek: 7 Strana: 0680
Silin, a, m. = Don řeka. Hý. Ss.

295892   Sílina Svazek: 7 Strana: 0680
Sílina, y, f. = přírodní. Osv. I. 50.

295893   Silina Svazek: 8 Strana: 0360
Silina, y, f., Aether. Čeření s-ny budí v nás cit tepla a světla. Am. Orb. 28. S. hlavní: světlo, mluno a mlno. Ib. 77.

295894   Silinovina Svazek: 8 Strana: 0360
Silinovina, y, f., Aether, m. Am. Orb. 14.

295895   Silipati Svazek: 3 Strana: 0346
Silipati, hlas vrabčí vydávati, cincinare. Aqu.

295896   Siliti Svazek: 3 Strana: 0346
Siliti, síliti, il, en, ení; silívati = síly přidati, stärken; nutiti, silou n. mocí při- kročiti, zwingen, anstrengen, treiben; se = sílu svou zvětšovati, sich stärken o. ver- grössern, stärker werden. Jg. — abs. On sílil, šp. m.: sílil se. Vz Sesíliti. — co, koho: žaludek, mysl, ducha, vtip, Jel., město (pevniti). V. Cerstvé povětří člověka sílí. Us. — koho čím: zemdleného octem, Kom., lačného pokrmem. Čím se život ducha sílí. Hus III. 264. — na koho oč = tlačiti, usilovati oč. Ros., Žer. — co kam: klín do dřeva (vbíjeti). Orb. p. — koho kdy. Bóh ny sílil v rozháralé póldne. Rkk. 53. — koho v čem. Ďábel své sluhy ve zlém sílí. Hus II. 348. — se. Rostlo dítě a sílilo se podlé těla. Chč. — se proti komu: proti nepříteli. Ros., Br. — se k čemu: ku práci. Us., na Slov. — se nač: na cestu. Kká. Š. 88.

295897   Siliti koho Svazek: 8 Strana: 0360
Siliti koho = nutiti. Nuž sme ju nesilili. Phľd. XII. 284., 1895. 451.

295898   Síliti na koho Svazek: 7 Strana: 0680
Síliti na koho = naléhati. Mor. Vhl., Rgl. = k čemu. V čom ťa žáden slyšať něchce, nesil (nenuť) ho k tomu. Slov. Tč. — se. Nesil se tak (nenámahej)! Mor. Brt. D. 265. — se jak: mravně. Osv.

295899   Silivka Svazek: 3 Strana: 0346
Silivka, y, f., die Essenz. Rk.

295900   Silivý Svazek: 3 Strana: 0346
Silivý, stärkend. Rk.

295901   Silka Svazek: 7 Strana: 0680
Silka, y, f., zdrobn. síla. Krup. Gr. 129.

295902   Sillimanit Svazek: 3 Strana: 0346
Sillimanit, u, m., nerost. Bř. N. 176.

295903   Sillimanit Svazek: 10 Strana: 0364
Sillimanit, u, m., nerost Vz Mtc. 1903. 50.

295904   Silnatý Svazek: 9 Strana: 0291
Silnatý. S. průpověď. Ld. Neujalo se.

295905   Silně Svazek: 3 Strana: 0346
Silně, komp. silněji, stark, kräftig, fest, mächtig, lebhaft. V. Silně prší. D. Město silně oblehnouti. Flav. Silně (mocně) do Čech táhl. Háj. S. se o tom mluví; s. na někoho dorážeti. Dch. Kůň-li s. (pokojně) stojí, když jej za ocas táhneš? Db. S. nás nenávidí. M.

295906   Silně Svazek: 7 Strana: 0680
Silně se rozhněvati, tělo bičovati, úfati, Výb. II. 9 , 19., 27 , někomu odpírati. Pož. 42.

295907   Silně Svazek: 8 Strana: 0360
Silně. Vz mnoho dokladů ze strč. v List. fil. 1895. 112.

295908   Silně Svazek: 10 Strana: 0364
Silně v Boha věřiti. St. R. 128a. — S. = u velikém množství. Baw. Ar. v. 251.

295909   Silnec Svazek: 3 Strana: 0346
Silnec, lence, m. = silný, ein Starker. Boč. exc. 1410.

295910   Silněji Svazek: 3 Strana: 0346
Silněji = silnější. Št. N. 129. Vz -ějí.

295911   Silněji Svazek: 10 Strana: 0364
Silněji, kompar. sg. m. nom. v praedi- katu. Člověk dobře spí a s. bude. Rostl. G. 174b.

295912   Silněti Svazek: 3 Strana: 0346
Silněti, ěl, ění, silniti se, zu Kräften kommen, stark werden. — čím: venkov- ským povětřím. Č.

295913   Silněti Svazek: 9 Strana: 0291
Silněti. Praž. evang. (List. fil. 1897. 272. )

295914   Silnice Svazek: 3 Strana: 0346
Silnice, e, f., hlučnice (na Mor. a na Slov.). Jméno to s kmenem síla, silný nic nemá společného. Že slovo toto jaksi zpo- tvořeno jest, vysvítá z toho, že dříve 15. stol. se nevyskytuje, aniž v kterém jiném slovanském nářečí přichází. Přesně je nalézáme ještě v listu od r. 1446. (v Arch. III. 36,), kde súmnice zní, avšak i tam se jménem silnice už se střídá. Čte se takto: ,Volarským — kteříž jsú koně brali na súmnici — dávaje jim věděti, že jsú koně na súmnici pobráni — (mám-li vysielati proti súmařóm čili nic) — jména těch, kte- říž jsú na těch silnicích brali.´Patrnotě, že silnice přičísti se musí k slovům: suma — tlumok, břemeno, soumný, sumník, soumar atd. Č. S. = uměle stavěná pozemní cesta, hrázi se podobající, kamennou podlohou a kamenným náspem opatřená, kteráž slouží k pohodlnosti cestujících, ku podpoře ob- chodu i průmyslu snadnější dopravou ná- kladu, též k usnadnění vojenských výprav, tř. chaussée, die Strasse, Land-, Heerstrasse. S. N. Vz tam více. Cf. Hradský. S. králov- ská, na vodě (der Wasserweg, die Fahrt), V., zemská, okresní, císařská, dělaná, kom- mercialní, krajinská (vicinalní), J. tr., vodní (říční), Er. (1583.), veřejná, soukromá, obecná, polní, Us., plavní, domácí, nábřežná, dovozní. Dch. Stavitelství, stavba, síť, směr, osvětlení silnic; vražda, loupež, loupežník, loupež- nictví na silnici. J. tr., Nz. S-ce zakládati, stavěti, Nz., štěrkem pokládati, záporou mýtní zavříti, vytknouti, vyměřiti, J. tr., dělati, přeložiti, pospoji zase uvolniti, Dch., štěrkem (jespem) štěrkovati; na silnicích mýto vybírati. Pt. Na silnicích loupiti. V. S-cí jíti. D. S-ce a cesty osaditi. V. Aby žádnou jinou cestou nevozili. V. S. celní. Us. Žebrání po s-cích; čištění silnic. J. tr. Potkala ho smrti na velkej silnici; Jedú páni, jedů brnenskú silnicú, až sa jim ša- blenký na boku libocú (blyskají). Sš. P. 10., 88. Nenie lepšie silnice než z kuchyně do pivnice. Hus III. 246. Jemu z jeho s-ce a mýta svodí formany svým násilím na svú s-ci a na své mýto. Půh. II. 136. Ti všichni na s-ciech berú (kradou). Pč. 2. Pěšinkou blíž, silnicou spíš. Prov. Tč. Šly děvčátka silnicí, potkali je myslivci. Nár. pís. Po žádné široké silnici nechoď (o opilých). Prov. Silnice v Čechách, vz S. N. II. 315. Cf. také KP. I. 230., o římských s. KP. I. 229. O silnicích českých a jejich strážcích za dřívějších dob vz Tk. II. 398., 399. — S. v městě nebo ve vsi = ulice. V. — S. v hrdle (po kteréž pokrm do žaludku jede). Reš.

295915   Silnice Svazek: 7 Strana: 0680
Silnice. Potom u jednej cesty silnej se- dáše, GR. 61., in via publica sedebat, 102, auf die gemain strazzen. 82. Tedy s. od síla, silný, jak D. mínil a ne od soumnice, jak myslil Č. Soumnice, súmnice, je Saum- weg, nikoli gemeine Strasse. Jir. v Mus. 1862. 364. Silnice objevuje se v UmR. 1314. Vz Krok 1889. 108 S. letní, NA. IV. 182., vojenská, Dch., po vodě, Sněm 1561., řím- ské. Vz Vlšk. 511. S. aby tudíž šly, jakož dříve. Výb I. 1035. — S. = český tanec. Škd.

295916   Silnice Svazek: 7 Strana: 1381
Silnice v Čech. Vz Ott. VI. 181.

295917   Silnice Svazek: 8 Strana: 0360
Silnice. Která s. jest bez prachu V Vodní. NZ. III. 35.

295918   Silnice Svazek: 9 Strana: 0291
Silnice, tanec. Vz také ve Vstnk. X. 275

295919   Silnice Svazek: 10 Strana: 0364
Silnice - silná cesta. Vz Mus. 1862. 364. S., strata. Rozk. R. 97., P 1989. S. není m. soumnice. Sr. Krok 1889. 108. S. asfaltová, obecní, veřejná, soukromá. Vz Ott. XXIII. 67. O s-cích starší doby. Vz Arch. XIX. 578. nn. — S., tanec. Vz Brt. P. n. 880.

295920   Silnice Svazek: 10 Strana: 0662
Silnice, e, f. Sr. Čel. Priv. II. 1271.

295921   Silnicník Svazek: 8 Strana: 0575
Silnicník, a, m., ochodaeus, brouk. Vz Klim. 394.

295922   Silnicový Svazek: 3 Strana: 0347
Silnicový, kdo bydlí při silnici. V Kunv. Msk.

295923   Silnicový Svazek: 8 Strana: 0360
Silnicový, Strassen-. tí. most, štět. Ptrl. 10., 15.

295924   Silnictví, n Svazek: 3 Strana: 0347
Silnictví, n., das Strassenbauwesen. Šm.

295925   Silničkář Svazek: 10 Strana: 0364
Silničkář, e, m. = cestář. Ott. XXI1I. 168.

295926   Silničky Svazek: 3 Strana: 0347
Silničky. S. víno, der Ausbruch? Plk.

295927   Silničně Svazek: 3 Strana: 0347
Silničně, ého, n., plat ze silnice, die Strassenmauth. D., J. tr.

295928   Silniční Svazek: 7 Strana: 1381
Silniční lúpežník. Arch. X. 278.

295929   Silniční Svazek: 9 Strana: 0291
Silniční násilník. Pal. Děj. V. 1. 398.

295930   Silniční, -čný Svazek: 3 Strana: 0347
Silniční, -čný, k silnici náležitý, cestný, Strassen-. S. kamení, most, Jg., cesta (sil- nice), Zlob., vražda, loupež, Us., mýto, na- dace (Strassenfond), dlažba, clo.J. tr.

295931   Silnitel Svazek: 3 Strana: 0347
Silnitel, e, m., der Stärker. Sm.

295932   Silniti Svazek: 3 Strana: 0347
Silniti, il, ěn, ění; silnívati, stärken, vz Siliti. — koho. Duše jiných ta chvála silní. Št. N. 75. — se na čem. A dietě rostieše a silnieše se na těle. Hus II. 23.

295933   Silno Svazek: 3 Strana: 0347
Silno = silně, stark. I mácháchu s. ostré meče. Rkk. 51.

295934   Silno Svazek: 7 Strana: 0680
Silno. Město bylo s. ohrazeno; Chodili sú silno do kláštera. 15. stol. Nár. listy.

295935   Silno Svazek: 8 Strana: 0360
Silno. S. prší. Brt. D. I. 159. Miesto bylo s. ohrazeno. XV. stol. Mus. 1893. 433. Cho- dili sú s. do kláštera. Ib. 434. Cf. List. fil. 1895. 112. a Mus. 1893. 442., 1896. 233.

295936   Silno Svazek: 10 Strana: 0364
Silno = plno lidu. Baw. Ar. v. 5836. — S. = silně. Čert tak s. táhnul, že utrhl kus kože; S. tam lidé mřeli (u velikém počtu). Kld. II 107., 202.

295937   Silnobradý Svazek: 10 Strana: 0365
Silnobradý lev. Msn. Od. 63.

295938   Silnoburácný Svazek: 10 Strana: 0365
Silnoburácný. S. řeka, Škod. Od. 164., moře. Msn. II. 110.

295939   Silnodechý Svazek: 10 Strana: 0662
Silnodechý Zefyr. Škod. II2. II. 214.

295940   Silnodrápý Svazek: 7 Strana: 0680
Silnodrápý, starkkrallig. Lpř.

295941   Silnoduchý Svazek: 7 Strana: 0680
Silnoduchý muž, von starker Seele. Šml. Star. f.

295942   Silnoduchý Svazek: 9 Strana: 0291
Silnoduchý. Za Šml. polož: IV. 13.

295943   Silnodunící Svazek: 10 Strana: 0365
Silnodunící podloubí. Škod. Od. 42.

295944   Silnodupotný Svazek: 10 Strana: 0365
Silnodupotný kůň. Škod. II2. 211.

295945   Silnohlasý Svazek: 7 Strana: 0680
Silnohlasý, starkstimmig. Koll. III. 58.

295946   Silnohlavý Svazek: 3 Strana: 0347
Silnohlavý, starkköpfig. Šm.

295947   Silnohrdelný Svazek: 10 Strana: 0365
Silnohrdelný kůň. Škod. II2. 97., 211.

295948   Silnohučící Svazek: 10 Strana: 0365
Silnohučící vlna mořská. Škod. II2. 29., 124.

295949   Silnokopytec Svazek: 10 Strana: 0365
Silnokopytec, tce, m. = kůň. Msn. II. 30. Sr. Silnokopytý v VII. 680. Jinde: silno- kopytný. Škod.

295950   Silnokopytý Svazek: 7 Strana: 0680
Silnokopytý, starkhufig. Lpř.

295951   Silnokrký Svazek: 10 Strana: 0662
Silnokrký kůň. Škod. II2. II. 111

295952   Silnokřídlý Svazek: 10 Strana: 0365
Silnokřídlý Merkur. Slád. Ant. 148.

295953   Silnokutý Svazek: 10 Strana: 0365
Silnokutý štít. Msn. II. 54., 312.

295954   Silnomocný Svazek: 3 Strana: 0347
Silnomocný, fortissimus. Bj.

295955   Silnomohutný Svazek: 9 Strana: 0291
Silnomohutný bohatýr. Vym. Poh. 31.

295956   Silnonábožný Svazek: 7 Strana: 0680
Silnonábožný, starkreligiös. Koll. St. 59. Vz Vroucnonábožný.

295957   Silnonohý Svazek: 9 Strana: 0291
Silnonohý. Vz Topolníček.

295958   Silnoplátý Svazek: 10 Strana: 0662
Silnoplátý pancíř. Škod. II2. II. 152.

295959   Silnoplochý Svazek: 7 Strana: 0680
Silnoplochý, vom starken Blech. S. brnění Lpř.

295960   Silnoproudý Svazek: 7 Strana: 0680
Silnoproudý, stark strömend Lpř.

295961   Silnorachotný Svazek: 10 Strana: 0365
Silnorachotný. S. vichřice, Zeus. Škod. IP. 215., 142.

295962   Silnoramenný Svazek: 7 Strana: 0680
Silnoramenný, starkarmig. Lpř.

295963   Silnorohý Svazek: 8 Strana: 0360
Silnorohý květožrout (brouk). Vz Klim. 247.

295964   Silnorohý Svazek: 10 Strana: 0365
Silnorohý luk (z rohu dělaný). Msn. II. 61., 138.

295965   Silnorostlý Svazek: 9 Strana: 0291
Silnorostlý Boleslav. Ld. 70.

295966   Silnorozenka Svazek: 10 Strana: 0365
Silnorozenka, y, f. = silná dcera. Škod. Od. 5, II2. 107.

295967   Silnoruký Svazek: 7 Strana: 0680
Silnoruký, starhändig. Lpř.

295968   Silnořehotný kůň Svazek: 10 Strana: 0365
Silnořehotný kůň. Škod. IP. 108.

295969   Silnosť Svazek: 3 Strana: 0347
Silnosť, i,f., vlastnosť silného, die Stärke; udatnosť, die Stärke, Festigkeit, Tapferkeit, der Muth. Bei. ms., Hus 1. 356. Věže s-sti. Ž. wit. 60. 4.

295970   Silnosť Svazek: 7 Strana: 0680
Silnosť. Kdo rovný tobě v silnostech, Hospodine? Anth. Jir. I 3. vd. 6.

295971   Silnosť Svazek: 9 Strana: 0291
Silnosť víry. Št. Bes. 55.

295972   Silnotehník Svazek: 8 Strana: 0360
Silno§tehník, a, m., nephanes (brouk). S. tlustorohý, n. Titan. Vz Klim. 303.

295973   Silnoústec Svazek: 8 Strana: 0360
Silnoústec, ústce, m , acrognathus (brouk). S. obecný, a, mandibularis. Vz Klim. 246.

295974   Silnoušek Svazek: 7 Strana: 0680
Silnoušek, ška, m., os. jm. Pk. Npj. 118.

295975   Silnovětvý Svazek: 3 Strana: 0347
Silnovětvý, starkastig. Hdk.

295976   Silnozvuký Svazek: 7 Strana: 0680
Silnozvuký, starktönend. S. rým. Dk.

295977   Silnuch Svazek: 3 Strana: 0347
Silnuch (silnoch), a, m. = silný člověk, ein handfester Mensch. Mor. Šd.

295978   Silný Svazek: 3 Strana: 0347
Silný; silen, lna, o. S. = sílu mající n. jevící ku přemožení odporu, udatný, stark, kraftvoll, kräftig, tapfer. V. S. Záboj. Po- staví se silných muž k mužu; Přesilné ruce. Rkk. Silnou silou. Km. Silnější oděnec, Kristus, přišed na ďábla, otjal jemu moc a oděnie jeho i sieň. Hus II. 103. S., fortis. Ž. wit. 7. 12.; 58. 4. S. chlap. Us. Silný přemůže slabého. Us. Muž jest silnější než žena. Št. Budeš-li bohat, krásen, silen. V. Nebyl života silného. Dal. Silný, že by mohl skály lámati. Vz Chlap. Č. Silný jako buk. Pk. Není ten silen, kdo popral, ale kdo se vymknul. Pk. Se silným nechoď v zápas a s bohatým před soud. Č. — na co: na nohy. Ros. — s inft. Jsem silen vás po- zvati ku pokání. Jg. — v co: v ruce. Št. — k čemu. Jenž jest silen k pití a mdel k náboženství. Hus III. 140. Skládám to na ramena boží silná k snášení toho břemene. Žer. 318. — Silný žaludek (dobře trávící). S. pevnosť, tvrz, město, hrad (pevný), V., stavení (trvanlivé), duše, duch (panující vášněm), Us., mysl, Leg., důvod (mnoho dokazující), nápoj, Us., víno. V. Pivo silné jako ležák. Us. S. ocet (ostrý), lék. Us. Mlýn na silné vodě; s. spojba; lihovina s., až v ústech pálí; s. jedlík. Dch. Žito je dosud silné n. při síle (nezralé). U Kostelce. Msk. — v čem. Silný a čerstvý v duchu, mdlý v těle. Kram. U vieře jsa člověk silen odoláť ďáblu. Št. N. 190. — S. = mnoho vnitřní síly n. moci mající, stark, mächtig, gewaltig, lebhaft. Jg. S. rozum, paměť, vášeň, náruživosť, hněv (prudký), milovník, víra, naděje, hlas (pronikavý), rána, hřmot, nemoc, vůně, zim- nice, oheň, hlad, mor, horko, spaní (tuhé, pevné, tvrdé), vítr, déšť, kouř, hnutí, ob- chod. Lid ten silněji nás jest. BO. — komu. Nepřátelóm budeš silen. Smil v. 1494., Arch. I. 33. Jemu silni biechu. BO. — v čem: v nějakém umění (zběhlý). Bern. V poku- šení ctnosť silnější a s větší odplatou bývá. Hus I. 310. — čím. Byl silný životem i myslí. Výb. I. 464. S. udatenstvím. Ctib. Hád. 5. — Š.. = mnoho částek mající a tudyž veliký, mocný, stark, mächtig, viele Theile habend. S. vojsko. Us. Pod městečkem vojna silná. Sš. P. 752. — na co: na počet. D. Kniha silná na archy. Zlob. Praha v ty časy velmi silnaa byla na lid. Let. 28. Prostějov jest na židy silnější než Kroměříž. Mřk. — v čem, čím. Jsme silni jezdectvem, v jezdectvu (na jezdectvo). Bs. S. lidmi. Alx. Země rytieri a panošemi velmi silná. Tristr. Jemu jízd- nými silni byli. Let. 59. — S. = tlustý, ve- likého obvodu, hrubý, veliký, stark, gross, dick, derb. S. strom, jelen, Šp., Us., dub, braň, meč, Rk., plátno, sukno, vlákno (ne tenké). Us. — v čem: v údech, v těle. Us. — v co. Sv. Prokop v hnáty velmi silný byl. St. skl., Leg., Lk., Výb. I. 206.. Bs. — jak. Strom silný víc než v objetí. Pref. 29. — komu s. býti = s nej býti, s něj síly míti, gewachsen, überlegen sein. Mohlo všem nepřátelům statečně silno býti (město). Troj. Že jsou mu silní bojovníci ti. Br. Lev psu velmi silen byl. — k čemu = s to, ge- wachsen. K jednomu každému z nich že by dosti silen byl. Aesop. Jest silen k hříchóv odpuštění. Ms. — nač. Oni nejsou silni na studenta (nejsou s to, aby ho vydrželi). V Kunv. Msk.

295979   Silný Svazek: 7 Strana: 0680
Silný. Kdo chce býti silným, zdvíhej něco těžkého, jakmile uslyší první jarní zahřmění. Us. Sbtk. Když silný potepe ma- lého (slabého), malá bude chvála jeho; S. silnému se líbí Ezp. 1207., 2582. Ustup silnějšímu a poslouchej rozumějšího. Us. Hkš. — s inft. Jest s. dobývati měst tvr- dých. 14. stol. Živ. Jež. — S. = mnoho vnitřní síly atd. Výmluvnost jeho nebyla silna. Vlč. S. proud elektrický. Us. Pdl. S. povaha, vůle, slabika, zakončení verše, Dk , průvan, ton, Us., Zv, puch, hlahol, Kod., Vrch. S. milovnice (silně milující), odběratel. Us. Gb. — v čem: v lásce. Vrch. — čím. Byl silen láskou k ženě své. Šml. Chceš-li silen zbožím býti Sv. ruk. 241. — nač. S. na modlitby. Otc. B. 177. a. — ke komu Ó milosti tvá k nám silná! Hus III. 263. — s inft. Aby byli silnější trpěti. Pass. mus 365. — S. = mnoho částí atd. Král obeslal sněm silný. Let 238. — nač. Silnější jsou na lidi než my. Skl. II. 467. — S = tlustý atd — z čeho. Budeš silen z něho (z masa, budeš-li je jísti). VýB. II. 187. — komu s. býti. Že jsou mu dosti silni. Skl. I. 105. Že nepřátelóm jest silen. 1431. Pal. Rdh. II. 72. Komuž móžeš silen býti. Sv. ruk. 222.

295980   Silný Svazek: 8 Strana: 0360
Silný. Zavadili s. o silného, padnou oba, XV. stol. Vlč. Lit. 201. — jak. Silné, že by se muhl s békem trkat. Mor. NZ. V. 543.

295981   Silný k čemu Svazek: 9 Strana: 0291
Silný k čemu. Abychom silni byli k do- brému. XV. stol. Modl. ms. (Mus. fil. 1898. 180. )

295982   Silný. S Svazek: 10 Strana: 0365
Silný. S. mráz, lépe: tuhý. Mš. Kdo se cítí silným býti, nebojí se třeba slabým zdáti. Zr. Mad. 71. — s inft. Položil před nimi chléb, aby se posílili a tak silnější trpěti byli. Pass. 365. (List. fil. V. 192. ).

295983   Silobujný Svazek: 3 Strana: 0347
Silobujný, wildkräftig. Šm.

295984   Silocvičný Svazek: 3 Strana: 0347
Silocvičný, gymnastisch, Turn-. Šm.

295985   Silocvik, u Svazek: 3 Strana: 0347
Silocvik, u, m., das Turnen. Šm.

295986   Siločára Svazek: 9 Strana: 0291
Siločára magnetická. Ott. XVI. 604.

295987   Silodárný Svazek: 10 Strana: 0365
Silodárný. S. víno. Msn. Od. 67.

295988   Silodatný Svazek: 3 Strana: 0347
Silodatný, Stärke gebend. Žák.

295989   Siloduch Svazek: 3 Strana: 0347
Siloduch, a, m., der Kraftgeist, das Ge- nie. Šm.

295990   Silodyšný Svazek: 10 Strana: 0365
Silodyšný muž. Msn II. 199.

295991   Silohromec Svazek: 3 Strana: 0347
Silohromec, mce, m., der Kraftmeier. Dch.

295992   Silojednosť Svazek: 8 Strana: 0360
Silojednosť, i, f. = jednotnosť síly. Ztk. 25. (3. vyd.).

295993   Silojev, u Svazek: 3 Strana: 0347
Silojev, u, m., die Kraftäusserung.

295994   Silojevný Svazek: 3 Strana: 0347
Silojevný, dynamisch. Nz.

295995   Silojevný Svazek: 7 Strana: 0680
Silojevný. S. krása, Jg. Slnosť. 44., pře- hlasování. Vz Přehlasování, Přestrojování (dod.)

295996   Silokřivka Svazek: 7 Strana: 0680
Silokřivka, y, f. Elektrická s. Zenger.

295997   Silokřivka Svazek: 8 Strana: 0360
Silokřivka = křivka, kterou činí železné piliny vysypané na papír, jenž jest položen na poly magnetické podkovy. Vz KP. VIII. 21. (Vstnk. III. 18.).

295998   Silokřivka Svazek: 8 Strana: 0575
Silokřivka, Kraftlinie. KP. VIII. 43.

295999   Siloměr Svazek: 3 Strana: 0347
Siloměr, u, m., der Dynamometer, Kraft- messer. Nz.

296000   Siloměr Svazek: 7 Strana: 0680
Siloměr, u, m., Kraftmesser.