392001   Vystydle Svazek: 4 Strana: 1121
Vystydle = chladně, kühl. Bern.

392002   Vystydlosť Svazek: 4 Strana: 1121
Vystydlosť, i, f., die Auskühlung. Jg.

392003   Vystydlý Svazek: 4 Strana: 1121
Vystydlý = vychladlý, kühl, ausgekühlt. V. polívka, hrnec. Us.

392004   Vystydnouti Svazek: 4 Strana: 1121
Vystydnouti, dnul a dl, utí, vystydati, vystydovati = vychladnouti, kalt werden, auskühlen, erkalten. V., Kom. Jídla vysty- dnou. Us. — komu. Ještě ženě nohy nevy- stydly a již hleda jiné. Ros. — kde (čím): ve sklepě zimou. Vystydlo (vyhaslo) v peci. U Rychn. Msk. Polívka v-dla na okně. Us. Tč. Vezmi plášť s sebou, však na voze vy- stydneš. Us. Dch.

392005   Vystydnutí Svazek: 4 Strana: 1121
Vystydnutí, n., die Auskühlung. Bern., D.

392006   Vystydnutý Svazek: 4 Strana: 1121
Vystydnutý; -ut, a, o, kühl geworden, ausgekühlt, kühl. Bern.

392007   Vystydovati Svazek: 4 Strana: 1121
Vystydovati = vystydnouti.

392008   Vystykovati Svazek: 4 Strana: 1121
Vystykovati = vyšťárati. — si co čím. Vystykuj si zuby šparcháčom. Dbš. Obyč. 112.

392009   Vystykovati Svazek: 9 Strana: 0387
Vystykovati. Vystýkaj si zuby. Zát. Př. 248a.

392010   Vystýlati Svazek: 4 Strana: 1121
Vystýlati, vz Vystlati.

392011   Vystýlka Svazek: 4 Strana: 1121
Vystýlka, y, f., die Ausfütterung, Streu. Nic nemám kravám na v-ku. Na Ostrav. Tč.

392012   Vystýskati se Svazek: 4 Strana: 1121
Vystýskati se, genügend jammern, seuf- zen, sich ausklagen. — kde: před sousedy, u souseda atd. Us. Tč. — si co, stýskaje vymoci, seufzend erlangen. Ros.

392013   Vysublimovati co, se kam Svazek: 4 Strana: 1121
Vysublimovati co, se kam. Co se v olej neobrátí, to se vysublimuje do hrdla retortu. Vys.

392014   Vysubtilniti Svazek: 4 Strana: 1121
Vysubtilniti, il, ěn, ění, fein erfinden. Ros.

392015   Vysúdění, n Svazek: 4 Strana: 1121
Vysúdění, n. =vysouzení. Na Slov. Bern.

392016   Vysúděný Svazek: 4 Strana: 1121
Vysúděný = vysouzený. Na Slov. Bern.

392017   Vysúditi Svazek: 4 Strana: 1121
Vysúditi, vz Vysouditi.

392018   Vysudka Svazek: 4 Strana: 1121
Vysudka, y, f., Wisutka, samota u Ho- řovic.

392019   Vysudzovati Svazek: 4 Strana: 1121
Vysudzovati, vz Vysouditi. Na Slov. Bern.

392020   Vysuhý Svazek: 4 Strana: 1121
Vysuhý. Vida v-há (nadávka ženským). Mt. S. I. 117., Dbš. Obyč. 45. (Šd. ).

392021   Výsuch Svazek: 4 Strana: 1121
Výsuch, u, m., výsucha, y, f. = sucho- par, ein trockener, dürrer Ort. Žito na v-še. Us.

392022   Vysuji Svazek: 4 Strana: 1121
Vysuji, vz Vysouti.

392023   Výsuk Svazek: 4 Strana: 1121
Výsuk, u, m., shyb, der Beugehang. Čsk. V. na řebříku, vz Řebřík. KP. I. 574.

392024   Vysúkání Svazek: 4 Strana: 1121
Vysúkání, n., vz Vysoukati.

392025   Vysúkaný Svazek: 4 Strana: 1121
Vysúkaný, vz Vysoukaný. V. rukávy. Dbš. Sl. pov. III. 25.

392026   Vysúkati Svazek: 4 Strana: 1121
Vysúkati, vz Vysoukati.

392027   Vysúkávati Svazek: 4 Strana: 1121
Vysúkávati, vz Vysoukati.

392028   Vysukování Svazek: 4 Strana: 1121
Vysukování, n., vz Vysoukati. Šplhání na tyči děje se hlavně v-ním rukama. NA. III. 63.

392029   Vysumovati Svazek: 7 Strana: 1398
Vysumovati. Což jest všech statkuov v-váno Snm. I. 516.

392030   Vysunouti Svazek: 4 Strana: 1121
Vysunouti, ul, ut, utí; vysouvati = suna vymknouti, heraus-, aus-, wegschieben; vy- hoditi — se = vysypati se, vyhrnouti se. — se. Vysunuvši sě jedna veliká ryba chtieše ieho pohltiti. BO. — co, se odkud: z mě- sta. L. Synové Benjaminovi udatně se vy- sunuchu z města honiece nepřátely a te- púce. BO. — se kam. Vlci vysunuli se na stádo. St. skl. Nepřátelé se na ně vysunou. Sš. J. 225.

392031   Vysunovací Svazek: 10 Strana: 0504
Vysunovací pastorek kolový. Nár. list. 1905. 131. 21.

392032   Vysunovač Svazek: 10 Strana: 0504
Vysunovač, e, m. V. bezpečnostní, slo- žitý. Nár. list. 1905. 131. 21.

392033   Vysunovadlo Svazek: 7 Strana: 1085
Vysunovadlo, a, n. = náčiní, kterým se něco vysunuje Rgl.

392034   Vysupěti se Svazek: 10 Strana: 0504
Vysupěti se. Vz Supěti J. Šlejhar.

392035   Vysúriti Svazek: 7 Strana: 1085
Vysúriti. Stál už na hranici v Hodoníne, kam ho v-li Maďari. Phľd. VI. 71.

392036   Výsušek Svazek: 4 Strana: 1121
Výsušek, šku, m. = něco vysušeného, vy- pečeného na př. koláč, ovoce. Šd.

392037   Výsušek Svazek: 8 Strana: 0486
Výsušek, šku, m. V-šky na solných ho- molích, Dörrauswüchse. Sterz. I. 693. a.

392038   Vysušení Svazek: 4 Strana: 1121
Vysušení, n., die Austrocknung, Trocken- machung, Ausdörrung. Bern. V. bahna.

392039   Vysušenosť Svazek: 4 Strana: 1121
Vysušenosť, i, f., die Dürre, Trocken- heit, die Magerkeit. Bern.

392040   Vysušený Svazek: 4 Strana: 1121
Vysušený; -en, a, o, ausgetrocknet, trok- ken gemacht, dürre, trocken, ausgedörrt, mager. Bern. V. pečeně. Us.

392041   Výsuší, n Svazek: 4 Strana: 1121
Výsuší, n., sonniger Ort. Us. Dch.

392042   Vysušitel Svazek: 4 Strana: 1121
Vysušitel, e, m., der Austrockner, Aus- dörrer.

392043   Vysušitelka Svazek: 4 Strana: 1121
Vysušitelka, y, vysušitelkyně, ě, f., die Austrocknerin, Ausdörrerin.

392044   Vysušitelný Svazek: 4 Strana: 1121
Vysušitelný, austrocknend. V. lékařství. Sal. — V., austrockbar.

392045   Vysušiti Svazek: 4 Strana: 1121
Vysušiti, suš, suše (íc), il, en, ení; vy- soušeti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; vysušo- vati = sušením mokrosť odníti, austrocknen, trocken machen, ausdörren, dürre machen, austrinken; se, austrocknen, trocken werden, ausdorren, dürre werden. — abs. Otcova kletba vyšušuje a matčina z kořen vyvra- cuje Prov. Šd. — co: mokré vlasy, Ros., konopě, Kom., rybník, moře, D.; korbele, sklenice, konvice vysoušeti (mnoho píti), tělo, V., hory, důl, pec. Vys. V. světnici, šaty, mokřinu. Us. Šd. Sami ničemu se ne- naučivše leč korbely vysušovati. Us. Jak žridlo vysušíš, i potok vysušíš a potom sám po opratě zuby honiť musíš. Na Slov. Tč. Smutný duch vysušuje kosti, veselý kapsy. Us. Msk. — co komu. Nějaký process vám žaludek vysouší. Us. Dbv. — co kde: kořen v stínu. Byl. Síti na břehu vysušovati. Us. Peřiny na plotě. — co čím: plamenem, D., hory štolou. Vys. Úst škoda, vysoušet je hádkou o zajíce. Kká. Td. 74. — co jak: sklenice do dna v. Us. — se. Us. Oběd se vysušil. Us. Dvrsk. Hoběnke se vysušile, napit se nám déte. Sš. P. 653.

392046   Vysušiti Svazek: 9 Strana: 0387
Vysušiti. Mlynář plavce (pramenů) vy- sušuje = odvádí-li jim na mlýn vodu, tak že vraty málo jí protéká. Čes. 1. VII. 26.

392047   Vysušiti co Svazek: 7 Strana: 1085
Vysušiti co. Slunce nečistotu bláta vy- sušuje. Št. Kn. š. 96.

392048   Vysušiti se jak Svazek: 10 Strana: 0504
Vysušiti se jak: na triesku (zhubeněti). Phľd. XXIII. 527.

392049   Vysušivý Svazek: 4 Strana: 1121
Vysušivý = vysušující, trocknend, aus- dörrend. Ras. Ránu vysušivými věcmi zacel. Ja. V. lék. Nz. lk.

392050   Výsuška Svazek: 7 Strana: 1085
Výsuška (větev), y, f., Sprickel, m. a n. Sl. les.

392051   Výsušnosť Svazek: 4 Strana: 1121
Výsušnosť, i, f., die Austrockbarkeit. Us.

392052   Výsušný Svazek: 4 Strana: 1121
Výsušný = co snadno vysychá, was leicht trocknet, trocken wird. V. pole. — V. = vysušující, austrocknend. V. vítr. Us. V. kamna. Msk.

392053   Vysušovací Svazek: 4 Strana: 1121
Vysušovací pec, der Garofen. Techn. II. 91.

392054   Vysušovací Svazek: 10 Strana: 0504
Vysušovací léky, vz Vysušovadlo. Ktt.

392055   Vysušovač Svazek: 4 Strana: 1121
Vysušovač, e, m. = přístroj k sušení, sušič, der Trockenapparat. Šp., Nz.

392056   Vysušovač Svazek: 9 Strana: 0387
Vysušovač, e, m., Tupfenbüchse. Ktt.

392057   Vysušovadlo Svazek: 4 Strana: 1121
Vysušovadlo, a, n., austrocknendes Mit- tel. Šm.

392058   Vysušovadlo Svazek: 10 Strana: 0504
Vysušovadlo, a, n. V-dla = léky vysu- šující, exsiccantia. Ktt.

392059   Vysušování Svazek: 4 Strana: 1121
Vysušování, n., die Austrocknung. V-ní půdy. Vz KP. III. 219.

392060   Vysušování Svazek: 7 Strana: 1085
Vysušování privilegií. Tk. VIII. 302.

392061   Vysušovati Svazek: 4 Strana: 1121
Vysušovati, vz Vysušiti.

392062   Vysušující Svazek: 4 Strana: 1121
Vysušující, austrocknend. V. vítr, Us., léky (sušivé léky), exsiccantia, Nz. lk., látky (ku př. chlorid vápenatý), horko. Stč. Zmp. 619., 612.

392063   Vysutí Svazek: 4 Strana: 1121
Vysutí, n. = výsep, der Aufwurf. Tur. kron. — V. = výsuvka, vysouvání, óvyxonrh die Synkope, Verkürzung eines Wortes in der Mitte. Nz. V. = vymizení hlásky z pro- střed slova (ze středosloví). Bž. 33. Vz Vy- souvání. — V. se, die Ausströmung, Ein- wanderung, der Einzug. V. se národa slo- vanského do jiných krajin. Šf. II. 13.

392064   Vysúti Svazek: 10 Strana: 0504
Vysúti, vz Vysouti.

392065   Vysutý Svazek: 4 Strana: 1122
Vysutý, ausgeschüttet, vz Vysouti.

392066   Vysutý Svazek: 8 Strana: 0486
Vysutý = potok, les na Frýdecku. Věst. op. 1894. 19.

392067   Vysutý Zor Svazek: 8 Strana: 0486
Vysutý Zor (Zor?), úbočí hory Kotaře na Frýdecku. Věst. op. 1894. 19.

392068   Výsuvka Svazek: 4 Strana: 1122
Výsuvka, y, f., der Schieber. — V., der Lautausfall. Vz Vysouvání, Vysutí. — V., ve stavitelství vytknutý trám, der Gerüst- balken, der zum Fenster herausgeschoben weiden kann. Nz.

392069   Výsuvka Svazek: 7 Strana: 1085
Výsuvka, ecthlipsis, syncope. Šf. III. 164.

392070   Výsuvka Svazek: 9 Strana: 0387
Výsuvka hlavně při slovech zdrobnělých v bibli: mládenček, zvonček, svazček. Sr. R^zb. Král 46.

392071   Výsuvný Svazek: 4 Strana: 1122
Výsuvný, ausrückbar. V. vazba, ausrück- bare Kuppelung. Šp. — V., synkopisch. V. samohláska, v. či pohyblivé e v české řeči. Vz Vysouvání. Us.

392072   Výsuvný Svazek: 9 Strana: 0387
Výsuvný. V. topeniště lokomobily. Ott. XVI. 283.

392073   Vysúzený Svazek: 4 Strana: 1122
Vysúzený = vysouzený. V. statek. Arch. IV. 363.

392074   Vysúžení, n Svazek: 4 Strana: 1122
Vysúžení, n. = vysoužení. Bern.

392075   Vysúžený Svazek: 4 Strana: 1122
Vysúžený = vysoužený. Bern.

392076   Vysúžití Svazek: 4 Strana: 1122
Vysúžití, vz Vysoužiti. Bern.

392077   Výsužka Svazek: 8 Strana: 0486
Výsužka, v, f. = výslužka. Phľd. 1895. 98.

392078   Vysvácati Svazek: 4 Strana: 1122
Vysvácati = vysvěcovati. Vz Vysvětiti. Na Slov. Bern.

392079   Vysvacený Svazek: 10 Strana: 0504
Vysvacený = vysvěcený. Mam. A. 21a.

392080   Vysvacnúť Svazek: 4 Strana: 1122
Vysvacnúť = vyšlehnouti. Na Slov. Bern.

392081   Vysvacovati Svazek: 4 Strana: 1122
Vysvacovati = vysvěcovati. Na Slov. Bern.

392082   Vysvadbiti se Svazek: 4 Strana: 1122
Vysvadbiti se, il, en, ení, die Hochzeits- feier beendigen. Už tři dni se svadbí a ještě se nevysvadbili; No že už se's v-bil (ze svatby přišel)! Mor. Šd.

392083   Vysvadčiti Svazek: 4 Strana: 1122
Vysvadčiti, il, en, ení, zur Jause ver- brauchen, aufzehren. Vše jsem už v-čil. Mor. Šd.

392084   Vysvářati někomu Svazek: 4 Strana: 1122
Vysvářati někomu, mit Puffen traktiren. Tak ti vysvářám! Na Mor. a Slov. Šd.

392085   Vysvářiti Svazek: 4 Strana: 1122
Vysvářiti, il, en, ení = svárem vynutiti, aus-, herauszanken. co na kom. D. — se s kým, auszanken. Us.

392086   Vysvatečený Svazek: 4 Strana: 1122
Vysvatečený; -en, a, o = ohavný, zlo- řečený. Ač kto brání vám toho, což od pána Boha přikázáno jest neb opět přikazuje či- niti to, což pán činiti braní, v-ný buď všem těm, kteříž milují pána. Hus III. 223.

392087   Vysvatění Svazek: 4 Strana: 1122
Vysvatění, n. = vysvěcení. Slov. Bern.

392088   Vysvatěný Svazek: 4 Strana: 1122
Vysvatěný = vysvěcený. Slov. Bern

392089   Vysvatiti Svazek: 4 Strana: 1122
Vysvatiti = vysvětiti. Na Slov. Bern.

392090   Vysvátkovati se Svazek: 7 Strana: 1085
Vysvátkovati se = svátky odbyti. Us. Šd.

392091   Vysvěcenec Svazek: 4 Strana: 1122
Vysvěcenec, nce, m. = vysvěcený, der Geweihte. V-ci před konsekrací položili ho- stie na patenu biskupovu. Ddk. IV. 279.

392092   Vysvěcení Svazek: 4 Strana: 1122
Vysvěcení, n., die Ausweihung. V. ně- koho na kněžství.

392093   Vysvěcený Svazek: 4 Strana: 1122
Vysvěcený; -cen, a, o, ausgeweiht. Vz Vysvětiti. — V. = znesvěcený, entheiligt. Kostel, kterýž z úmluvy peněžité posvěcen před lidem bude, radějse v-ný před Bohem než svěcený slúti má. Hus III. 233. Vz Vy- světiti (konec).

392094   Vysvěcovací Svazek: 4 Strana: 1122
Vysvěcovací, Ausweihungs-. V. list pro klášterní chrám v Rajhradě. Ddk. V. 260.

392095   Vysvěčení Svazek: 7 Strana: 1085
Vysvěčení = vysvědčení. Nesem vám věneček (dožinkový) pro v., že sme vám zežaly, co ste kde měli. Slov. sbor. 1885. 339.

392096   Vysvědčená Svazek: 4 Strana: 1122
Vysvědčená, vz Vysvědčený.

392097   Vysvědčení, n Svazek: 4 Strana: 1122
Vysvědčení, n., das Zeugniss, der Brief, das Certifikat. V. očkovací (očkovací list), das Impfungszeugniss, odchodní, Abgangs-, o navštěvování (navštěvovací, návštěvní), Frequentations-, Besuch-, v chudoby, Ar- muths-, v. výdělku či výdělečný, výdělkové, Erwerbs-, Verdienst-, života (životní, živo- bytní = že někdo živ jest), Lebens-, mravů, Sitten-, v. dobrého chování, Wohlverbal- tungs-, práce, Arbeits-, o způsobnosti ku práci, Z. der Arbeitsfähigkeit, v-ní mil či milní, das Meilencertifikat, zatímní, provi- sorisches Z., lékařské, ärztliches Zeugniss, o knihovním vlastenství, služební, Dienst-, úřední, ämtliches Z., o prospěchu, Fortgangs-. J. tr. V. zkušební, Prüfungs-, v. o vyčtení (účetní propuštění), das Rechnungsabsoluto- rium. Šp. V. zachovalosti, Wohlverhaltungs-, o působnosti, Verwendungs-, rukojemské, Haftungs-, sousedské, Insassen-. Dch. V-ní universitní, Universitäts-, gymnasijní, Gy- mnasial-, z obecné školy. Volkschul- atd. V. propouštěcí, na odchodnou = odchodní. V. polouletní (semestralní), čtvrtletní, celo- roční; v. s vyznamenáním, prvé, druhé, třetí třídy, v. školní, Schul-. Pdl. V. nemajetnosti, Mittellosigkeits-. V. chudé, správně: chudoby. Vz Chudý. V. bezúhonnosti, Wohlverhal- tungs-, dospělosti (k studiím universitním, Maturitäts), o mravech. S. N. V. majetnosti, Vermögens-. Er. V. o svátosti velebné. Bart. V. mravní, nemocné, špatně m.: v. o mra- vech n. dobrého chování, v. zdravoty neb o nemoci; v. přes mravy a jmění, šp. m.: o mravech, o jmění, o majetku. Bs. V. dáti, Pr. měst. V. naň nesvědčí. Har. V. ukázati, předkládati. Us. V-ním se prokázati; v-ní obdržeti, ztratiti; v. vyzdvihnouti, lépe: si vzíti, v. k žádosti přiložiti, žádosť v-ním do ložiti, v-ním se opatřiti, v. někomu napsati, vypsati, s katalogem srovnati (kollationiren), vydati, v. někomu zadržeti, v. podepsati, kolkovati, datovati, porušiti atd. Ač se na v. póhona bránie. Kn. rož. 30. — V. = potvrzení, die Bezeugung, Versicherung. Bern.

392098   Vysvědčenosť Svazek: 4 Strana: 1122
Vysvědčenosť, i, f., der Auswels. Nevy- svědčenosť, die Ausweislosigkeit. J. tr Musí míti v., že má domovský list z naší obce (= vysvědčení). U Rychn. Ntk.

392099   Vysvědčený Svazek: 4 Strana: 1122
Vysvědčený; -čen, a, o, bezeugt, mit dem Zeugnisse versehen; versichert. List na v-nou, Urkunde von Zunftvorstehern. J. tr.

392100   Vysvědčitel Svazek: 4 Strana: 1122
Vysvědčitel, e, m., der Bezeuger.

392101   Vysvědčitelka, y, vysvědčitelkyně Svazek: 4 Strana: 1122
Vysvědčitelka, y, vysvědčitelkyně, ě, f., die Bezeugerin.

392102   Vysvědčiti Svazek: 4 Strana: 1122
Vysvědčiti, svědč, il, en, ení; vysvědčo- vati = svědectvím svým potvrditi, jako svě- dek vyříci, aussagen, bezeugen, bescheinigen, beglauben; se = svědectvím se očistiti, sich mit Zeugnissen rechtfertigen. — abs. Pakli komorník požene ano více neděl v póhoně než právo a vysvědčí (bezeugt), který den pohnal. Kn. rož. 24. Čeho nejsi vědom, ne- můžeš v. Rb. — co: poslední vůli, Pr. m.; škody, Pr. měst., půhon (ohlásiti). Mus. Svěd- kové kšaftovní, když pořádně vysvědčí kšaft, místo své u práva míti budou. Kol. 56. V. pravosť podpisu (písemné potvrditi), beur- kunden. J. tr. V. svědectví (= dáti). Dch. Póhony z dědictví najprve vysvědčují; Za starých dob každý komorník sám své pó- hony jest vysvědčoval, ale nynie jeden vy- svědčuje všecky a někdy ten, ktož vysvěd- čuje, žádného jest nepoháněl. Vš. Jir 31. 435. (Jdr. ). Kristus vzav chléb v-čil tělo své. Bart. — co kde: půhon před úředníky u desk zemských. Mus. V. půhony na šran- cích u kathedry (ohlásiti). Vš. Jir. 35. Ač sou mi na tom sněmě dluhy mé spravedlivé býti vysvědčili. Pal. Děj V. 2. 326. — na koho. Kdyžby tři páni přísežní naň vysvěd- čili a vyznali (wider ihn zeugen). O. z D. — kdy. Soud o suchých dnech adventních má minúti, než půhonové mají před se jíti a k nim žádný státi nemá a ti půhonové mají teprv v suchých dnech postních vy- svědčováni býti (anweisen). Vl. zř. 4. —jak. Než půhonové mají se v. až do konce (den Klageaufruf konstatiren) a potom má voláno býti po druhé. Zř. F. I. C. XI. Poslední vůli pod přísahou v. Er. —co, koho čím (zač) Vysvědčuje jej člověkem spravedlivým. Eus. Něco mnohými příklady, Us., rozprávkou, Aesop., chléb tělem svým v. Štelc. Něco li- stem (písemně) v., bescheinigen. Nz., Šp. Jej svým hlasem za syna v-čil. BR. II. 321. Tu chléb tělem, kalich krví v-čil jest svými slovy, ustavil svým věrným hody. Hus III. 267. — o čem. O neveliké knížce starých v-čil Cicero, že... V. Písma zřetelné o tom vysvědčují. Štr. Kristus v-čil o osobě své. Put. sv. VII. — Byl., Bibl., Pešín., Kram., Jg., Bart. 4. 15. — koho zač (cf. v. co). Kri- stus pán teď lidi nenapravitelné za pohany v. ráčil. BR. II. 81. b. — co komu. Tu máš, povieda, toto písmo ti vysvědčí, že bude z teba dač. Dbš. Sl. pov. VI. 62. — k čemu. Úředníci, hned jak se póhonové k jich súdu vysvědčie, súd zahájie. Vš. Jir. 30. — že. Jest nám v., že... Mus. 1880. 450. Vysvědčujeme, že tito lidé na kostel nažebrali v obci naší... Sl. let. I. 321.

392103   Vysvědčiti Svazek: 7 Strana: 1085
Vysvědčiti. — abs. Jakož tato báseň v-čuje. Výb. II. 949. Jak prameny z toho věku vysvědčují. Šf. Strž. 11. 222. — co : pohony. Arch. X. 317. I kníže to v-čil. Bart. 117. Vzali s sebou tři staré lidi, aby grunty v-čili. Wtr. exc. — co čím. Svou věc svědomím mnohých lidí v-čili. Výb. 515 II. 1591. — co o čem. Jakž o ní v-čuje
slovo boží. Pož. 56. Co historie o pravdi-
vosti toho v-čuje. Šf. Strž. I. 262. — proč.
Důrazně pro náhled opačný v-čuje. Tš
Laok. 42.

392104   Vysvědčiti co komu Svazek: 9 Strana: 0387
Vysvědčiti co komu. Chč. S. I. 374.

392105   Vysvědčiti komu co Svazek: 8 Strana: 0486
Vysvědčiti komu co = dosvědčiti. L. posil. II. 18.

392106   Vysvědčování Svazek: 4 Strana: 1123
Vysvědčování, n., vz Vysvědčiti.

392107   Vysvědčovatel Svazek: 10 Strana: 0504
Vysvědčovatel, e, m. Osv. 1896. 725.

392108   Vysvědčovati Svazek: 4 Strana: 1123
Vysvědčovati, vz Vysvědčiti.

392109   Vysvěditi Svazek: 4 Strana: 1123
Vysvěditi, il, ěn, ění, vysvěďovati = uči- niti, aby svadlo, vypáliti jako mráz, ver- brennen (vom Frost), welken machen. — co. Mráz vysvědil osení. V. A po tom létu byla tvrdá zima, která mnoho štěpů vysvě- dila. Let. 129. Či jich květy v-la spála? Sš. Bs. 190. I mře dítko, jak když kvítko vy- svědí zlý led. Sš. Sm. bs. 132. — co kde. V něm (v srdci) květ všechen dobrý vy- svědila spála. Sš. Bs. 81.

392110   Výsvěta Svazek: 4 Strana: 1123
Výsvěta, y, f. = vysvěcení. V. za kněze. Sš. Sk. 172.

392111   Vysvětění Svazek: 4 Strana: 1123
Vysvětění, n. = vysvěcení. Slov. Bern.

392112   Vysvětěný Svazek: 4 Strana: 1123
Vysvětěný; -ěn, a, o = vysvěcený. V. chrám. Sl. let. I. 154, 196. (Šd. ).

392113   Vysvětiti Svazek: 4 Strana: 1123
Vysvětiti, il, cen, ení; vysvěcovati, aus- weihen. — co: kostel, dům, Us., kněze, Č., školu, Rk., biskupy. Ddk. II 355. — koho nač: na kněze, na kněžství. J. tr. — co komu. (Já) lože manželské jim vysvětím. Kká. Td. 214. — jak. Oba dal Břetislav ve svátek skrze arcibiskupa vysvětiti na kněze; Žádný žák bez určitého titulu ordi- načního na kněžství vysvěcen býti nesmí; Vibert nedlouho před tím byl se s jménem Klimenta III. na papežství dal vysvětiti. Ddk. II. 368., III. 115., II. 299. (Tč ) — kdy nač. Na kněze dal se teprv dne 22. května v.; Dal se v měsíci březnu v. na jáhenství; Biskup Jan v-til o vigilii neděle septuagesi- ma na počesť sv prvomučenníka Štěpána kostel i klášter; Vzdoropapež Vibert nebyl té doby ještě na papežsví v-cen; Byv r. 1084. na kněžství v-cen, nalezal se v prů- vodu... Ddk. I. 246., II. 205., 281, 299., 322. (Tč. ). — kde. Vojtěch za uprázdněného biskupství olomúckého právě tehdy vysvě- coval kleriky v Praze se svolením metro- polity; Biskup Kajim dne 18/12. 1193. kněze a jáhny v tamním kostele vysvěcoval. Ddk. IV, 41., 88. (Tč. ). — V. = znesvětiti, zne- uctíti, entheiligen. Kostel, kterýž s úmluvú svěcen bude, raději vysvěcen než posvěcen řečen má býti. Hus I. 415.

392114   Vysvětlek Svazek: 4 Strana: 1123
Vysvětlek, lku, m. = vysvětlení. Nejedni slova ta za přídavek a v. sv. Jakuba pova- žují. Sš. Sk. 181.

392115   Vysvětleně Svazek: 4 Strana: 1123
Vysvětleně, deutlich. Na Slov. Bern.

392116   Vysvětlení Svazek: 4 Strana: 1123
Vysvětlení, n., die Beleuchtung, Erklä- rung, Deklaration, der Aufschluss. Nz., Dch. V. klamů. Dk. P. 77. Důkladné v. Dch. V. dáti, podati; v. jest na snadě. Dch. Hlubší v. Mus. 1880. 81. V. této záhady nalézti lze v listu papeže. Ddk. II. 265. Viz toho širší v. BR. II. 11. b. — V., die Erklärung, Erläu- terung, Aufklärung, Auslegung, der Auf- schluss. V. věcné, die Sacherklärung, Nz., věci; v. činiti. V. mandatu. Kom. Dokonalé v. Us. V. výtek. Šp.

392117   Vysvětlení Svazek: 7 Strana: 1086
Vysvětlení. Vz Jg. Slnosť. 92.

392118   Vysvětleníčko Svazek: 4 Strana: 1123
Vysvětleníčko, a, n., eine kleine Erzäh- lung, Aufklärung. Kom. Káz. 76.

392119   Vysvětlený Svazek: 4 Strana: 1123
Vysvětlený; -en, a, o, erläutert, erklärt, ausgelegt, erörtert. V. místo. Us.

392120   Vysvětlený. V Svazek: 10 Strana: 0504
Vysvětlený. V. voda = sluncem osvětlená a tím vyčištěná a zdravá. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 89.

392121   Vysvětleti Svazek: 4 Strana: 1123
Vysvětleti, el, ení = světlým se státi, světlosti nabyti, licht werden. — komu kdy kde. Na ta slova najednou mi v hlavě vy- světlelo. Č.

392122   Vysvětlitel Svazek: 4 Strana: 1123
Vysvětlitel, e, m., der Erklärer, Erläu- terer.

392123   Vysvětliti Svazek: 4 Strana: 1123
Vysvětliti, il, en, ení; vysvětlovati = svě- tlým učiniti, licht, klar, hell machen, auf- hellen, beleuchten; smysl ukázati něčeho, erklären, erläutern, beleuchten, aufschliessen, deutlich machen, verständigen, ausfindig machen. — co (komu): temnou řeč, slova, V., zákon Páně. Br. V. zjev přírodní. Mus. 1880. 424. Jedna lampa celou jizbu vysvětlí (erleuchtet). Us. Tč. Dovedeme si již ne- přítomnosť knížete Oty v.; Řekli jsme již, že si neumíme název ten jinak v. nežli co název čekanství. Ddk. III. 243., IV. 45. (Tč. ). A on takto věc mi vysvětluje. Koll. I. 166. — co kde (proč): v knize. Us., Br. S po- čátku psaná narovnání v některých artiku- lích k většímu rozmnožení hor vpraviti, v. a zase obnoviti dáti ráčil. Nar. o h. a k. Čehož já v. na tomto místě nechci. Žer. 329. — co čím: příklady, Kom., barvami (illuminovati). D. Neznámé slovo známým v. Us. Tím se vysvětluje, že... Takové jednání muže nehodné lze ovšem jen tísněmi oněch dob sobě v., ale nikterak jimi omlu- viti; Takovým mysli rozpoložením knížete polského v-tlíš sobě snadno, že...; Že Li- polt ve výpravě jmenován není, vysvětluje se chorobností jeho. Ddk. II 375., 435., III. 66. To tímto podobenstvím vysvětluji. BR. II. 633. b. — co odkud kdy: místa z Li- via při zkoušce. Ml. Z toho lze v., jak.. Šim. 68. — co jak (čím). Ještě dvojím záporem věc tu vysvětluje; Věci ty Pán jemu protivou rodu pleťského či tělesného a rodu duchového vysvětluje; Věc tu z opaku vysvětluje; Obojí slovo tudíž vysvětluje chiasmem; Což jinotajem od Hagary a Sáry vzatým vysvětluje; Poslední svůj výrok apo- štol slovy proroctví starozákonného v-je; Někteří také v ten smysl slova ta v-jí. Sš. J. 20., 50., 241., I. 142, II. 5., 52., L. 36. (Hý. ). — co proč. Listové ti za stejným předmětem svojím vespolek se v-jí a dopl- ňují. Sš. II. 232 — se = smýšlení své vyje- viti, seine Meinung auseinandersetzen. Háj. — se kdy. Dnes se časně v-lo, es wurde bald hell. Us. Tč.

392124   Vysvětliti se komu o čem Svazek: 9 Strana: 0387
Vysvětliti se komu o čem. Jakž se Luterovi o tom v-li. Kom. Obláš. 94.

392125   Vysvětliti se o čem Svazek: 7 Strana: 1086
Vysvětliti se o čem. Abychom se o tom v-li. Wtr. exc.

392126   Vysvětlivka Svazek: 4 Strana: 1124
Vysvětlivka, y, f. = vysvětlení, objas- nění, die Erläuterung, Erklärung, Glosse. Koll. V-ky aesthetické. KB. IV. Písmo sv. s v-kami. Ddk. IV. 285. Ale ani vykoupení nenechává bez v-ky; Slova ta nejsou leč v-kou slova. Sš. II. 82., 210. (Hý. ).

392127   Vysvětlosť Svazek: 4 Strana: 1124
Vysvětlosť, i, f., die Lichtigkeit. Šm.

392128   Vysvětlovací Svazek: 4 Strana: 1124
Vysvětlovací věta = věta vyjadřující, uvedená spojkou že, která vyjadřuje skutek nějaký, o němž se soud činí a zhusta před- chodnou náměstku vysvětluje. Zle činíme, že pokáním prodléváme. Tím řeka není horší, že z ní psi pijí. Vz Brt. S. 3. v. 130. V. spojka. Sš. II. 70.

392129   Vysvětlovací Svazek: 7 Strana: 1086
Vysvětlovací gt., gt. explicativus. V Gb. Ml. II. 13.

392130   Vysvětlování Svazek: 4 Strana: 1124
Vysvětlování, n., vz Vysvětlení. V. vý- jevu. ZČ. I. 8. Minulo již ono naivní v. pří- rodních zjevů; V. vědecké. Mus. 1880. 423., 424. V. písem svatých. BR. II. 76. b.

392131   Vysvětlovatel Svazek: 4 Strana: 1124
Vysvětlovatel, e, m. = vysvětlitel.

392132   Vysvětlovati Svazek: 4 Strana: 1124
Vysvětlovati, vz Vysvětliti.

392133   Vysvětlující Svazek: 4 Strana: 1124
Vysvětlující, erläuternd. V. nápis. Mus. 1880. 391.

392134   Vysvětlý Svazek: 4 Strana: 1124
Vysvětlý = jasný, hell, klar. Puchm.

392135   Vysvíjať komu Svazek: 10 Strana: 0504
Vysvíjať komu = vymrskati. Val. Čes. 1. XIII. 111.

392136   Vysvíjeti se Svazek: 4 Strana: 1124
Vysvíjeti se, el, ení = přestati se sví- jeti bolestmi. Až se vysvíjí, bude zas dobře. Us. Šd.

392137   Vysviniti se kam, kde Svazek: 4 Strana: 1124
Vysviniti se kam, kde, sich ausleeren. V. se do postele, na zahradě atd.

392138   Výsvit Svazek: 4 Strana: 1124
Výsvit, u, m. = rychlé zasvícení, vyjevení se světla, svit, der Lichtglanz, Lichtstrahl. Náhlý v. z nebe zakaleného. Us. Č.

392139   Vysvítání Svazek: 4 Strana: 1124
Vysvítání, n., der Tagesanbruch, die Morgendämmerung. Us.

392140   Vysvítati Svazek: 4 Strana: 1124
Vysvítati, vz Vysvitnouti.

392141   Vysvítiti Svazek: 4 Strana: 1124
Vysvítiti, svěť, svítil, cen, ení = ven svítiti, herausleuchten; posvítiti, leuchten. — komu odkud: z pokoje, z domu. Ros. — kam. Když slunce potom na ně vysvítí, louští se. Puch. — kde. V té lampě se mnoho (oleje) vysvítí. Us. Šd. — kdy. My za večer málo oleje vysvítíme, nebo cho- díme brzo spat. Us. Šd.

392142   Vysvítiti Svazek: 8 Strana: 0486
Vysvítiti. Vysvěcoval pánům na cestu. Wtr. St, Pr. 13.

392143   Vysvítiti Svazek: 10 Strana: 0504
Vysvítiti. Dno hrnce s povidly o-lo (se obnažilo, povidla byla dobrána). Jrsk. XXIX. 164.

392144   Vysvítiti co Svazek: 7 Strana: 1086
Vysvítiti co. Všecek olej v-li. Us. — jak. Měsíc v-til s plnou jasností. Osv. I 380.

392145   Vysvitnouti Svazek: 4 Strana: 1124
Vysvitnouti, tnul a tl, utí; vysvítati, vysvitovati = svítiti z čeho, hervorleuchten. — odkud. Z toho vysvítá. Jg., Dch. Z ná- sledujících důvodů vysvítá, že... Us. Sečte- losť spisovatelova z nejednoho místa zřejmé vysvítá; Ze srovnání příkladu těch vysvitl by jejich pravý smysl a význam. Mus. 1880. 475., 528. Zdá se nám vysvítati ze zvláštní doložky, kterou nalézáme...; Což vysvítá již ze slova král; Den úmrtí vysvítá z ne- krologu. Ddk. IV. 7, 221., V. 17. Slunce z mraků vysvitlo. Us. — abs. Už vysvitlo, es wurde hell, Tag. Us. Tč. — kdy. Na podzim dlouho vysvítá. Us. Tč. — jak. To jasně z toho v-tá. Us. Dch. To v plné jas- nosti vysvitlo. Zč. II. 29. — kde. V dílu tom listu onoho sličná jeho pravdolibosť vy- svítá ve výroku, že... Sš. L. 55. Tento po- poslední příklad zřejmě již v-tá v obdarová- ních knížete Bedřicha z r. 1187. Ddk. IV. 244.

392146   Vysvítnutí Svazek: 4 Strana: 1124
Vysvítnutí, n., die Morgendämmerung. Vysvitovati, vz Vysvitnouti.

392147   Vysvléci Svazek: 4 Strana: 1124
Vysvléci, svleku, svlékl, čen, ení; vy- svléknouti, vysvlíknouti, vysléknouti, vystih- nouti, ul, ut, utí; vysvlíkati, vyslíkati, vy- slékati, ausziehen. — koho jak (kde). Na cestě jednoho zemana až do košile vyzliekli. Sl. let. 1. 190. To sa musela vyzliecť do košele. Dbš. Sl. pov. I. 404., Mt. S. I. 62. V. ně- koho do naha. Us. Šd., Tč. — co jak dlou- ho. Do sv. Ducha nevyslékaj kožucha, po sv. Duchu obzéraj sa po kožichu. Slez. Šd. — koho z čeho: z kabátu, z košile. Jg., Šd. — co: kabát, Us., svou česť. Šm. — co komu. Us. Tč. V. někomu šaty. Us. Tč.

392148   Vysvlečení Svazek: 4 Strana: 1124
Vysvlečení, n., die Entkleidung.

392149   Vysvlečený Svazek: 4 Strana: 1124
Vysvlečený; -en, a, o, entkleidet. — z čeho. Sedí tam v-ný z kabátu. Us.

392150   Vysvléknouti Svazek: 4 Strana: 1124
Vysvléknouti, vz Vysvléci.

392151   Vysvoboda Svazek: 10 Strana: 0504
Vysvoboda, y, f. Hoď ten kámen, hoď po vodě, jestli bude k v-dě. Píseň jihočes. List. fil. 1902. 254.

392152   Vysvobodce Svazek: 4 Strana: 1124
Vysvobodce, e, m., vysvobodič, e, m. = vysvoboditel (V. ), der Befreier. Aj v. věz- ňóv zrazen jest. Hus II. 80.

392153   Vysvobodič Svazek: 7 Strana: 1086
Vysvobodič, liberator. Ž. kl. 17. 48. 143. 2. Vz Vysvobodce.

392154   Vysvoboditel Svazek: 4 Strana: 1124
Vysvoboditel, e, m. = vysvobodce. V. V. mój z nepřátel mých. Hus I. 356. Pro něž pán Buoh slove každého spravedlivého v-tel. Hus I. 356. (Tč. ).

392155   Vysvoboditelka, y, vysvoboditelkyně Svazek: 4 Strana: 1124
Vysvoboditelka, y, vysvoboditelkyně, ě, f., die Befreierin. Us.

392156   Vysvoboditelnice Svazek: 4 Strana: 1124
Vysvoboditelnice, e, f. = vysvobodi- telka. Jel.

392157   Vysvoboditi Svazek: 4 Strana: 1124
Vysvoboditi, il, zen, ení; vysvobozovati = z nebezpečenství vytrhnouti, vyprostiti, befreien, retten, erretten, erlösen, erledigen. — abs. Pravda konečně vysvobodí. Hus I. 378. — koho. V-boditi nevinného. Hus I. 189. Biedu trp a neměj, kto by v-dil tě; Prosiec za ně Boha, jsú-li v očistci, aby ráčil je v. Hus I. 56., 151. (Tč). Že zajatého kněžice v. chtěl, není počteno za zločin. Ddk. III. 47. Zdraví své v. Vš. Jir. 152. — co komu. To zboží mi chtěl v. a ve dsky vložiti. Půh II. 85. — čeho = zbaviti. Při- mlouvali se, že jsem pardusu vysvobozen byl. Vrat. — koho (akkus. ) odkud: ze služebnosti, V., ze zajetí. Us. Vipert z ve- likého nebezpečenství ho vysvobodil. V-li knížete z nebezpečné tísně. Ddk. II. 418., 441. Kdož mne v-dí z těla smrti této? Sš. I. 81. Pták se často v-dí z léče, poutník bludný najde koleji. Koll. I. 174. Když dva lidé touž myšlénku na jednou vyřknou, říká se, že, v-li dušičku z očistce', která byla nejblíže svého osvobození. Us. Kšť. V. se z něčí moci. Pass. 266. Kohož král z man- stvie v-dí. Vš. Jir. 396. Své vyvolené z bíd chce v.; Tebe také z nemoci, kteráž jest pokutou hřícha, v-dím. BR. II. 11. a., 39. a. Ty tři mládence z ohně v-dil; Vysvoboď mě z nepřátel mých, Bóže mój! i od těch, jenžť sú mě nenáviděli. Hus I. 469., III. 120. (Tč. ). Zachovánie přikázánie vysvobozuje od věčného zatracenie. Hus 1. 84. V. od nepřátel, D., od nemoci, od smrti, V., od bludu, od hříchu. Kram. V-dil obležené od hladu. Dač. I. 172. Vlasti v-die ot křivoty (ab injuria). BO. V. někoho od zatracenie. Chč. 611. Pravda tě v-dí od hřiecha; Aby církev od moci ďábla zlého v-dil; Aby tě v-dil od ohně a od šibenice; V. koho od zlosti světa; Jehož by mohl od pomsty v. Hus I. 7., 199., 298., 356., II. 248. (Tč. ). Cf. Vyprostiti od čeho. — čím: penězi, D., mocnou pravicí. Vrat. Papež dekretem svým v-dil mnohé do rukou lichvářských padlé. Ddk. III. 151. Lid od ďábla svým životem v-dil; Blázen jest ten, který, ač rozumem to zná, avšak dobrými činy z biedy v. netbá. Hus I. 458., III. 140 — kdy. R. 1150 byl z této tvrze v-zen svými přáteli. Ddk. III. 246. — kde. Ty věci v-zuji před Bohem od věčného zatracenie. Hus II. 391. Slibil mi vinohrad v. v Ejvančicích. Půh. II. 611. — jak. Z berní je vynímáme a z nich mocí královskou vysvobozujeme. Dač. 1. 127. Bůh Petra skrze anjela v-dil. Sš. Sk. 60. Vy- svobozeni jsou s velikou těžkostí. Ler. Bez cizí pomoci sami z obležení se v-li. Žer. 17. Nemóž jeho v. svú mocí od věčného zatra- cenie; Aby (je) milosrdně od ďábla v-dil. Hus I. 58., II. 97. (Tč. ).

392158   Vysvoboditi Svazek: 7 Strana: 1086
Vysvoboditi. Ž. kl. 21. 5. a j. často.

392159   Vysvoboditi koho čeho Svazek: 8 Strana: 0486
Vysvoboditi koho čeho,. My je všech cel vysvobozujem. XVI. stol. Čel. Pr. m. II. 48.

392160   Vysvobození Svazek: 4 Strana: 1125
Vysvobození, n., die Befreiung. Žalář, ze kterého není v. Vlč. V. z manství, die Al- lodisirung. J. tr. Kohož král z manství vy- svobodí, nebo kterýžkoli jiný pán, od toho v. z manství, když se ve dsky klade, má dáno býti sto grošóv. Vš. Jir. 396. V-ní z těžkých příhod a od hřiechóv; Z věčného zatracenie nenie v.; A ti jsú všichni v před- peklí, ješto mají k v. čáku. Hus I. 151., II. 244., III. 294. (Tč).

392161   Vysvobozený Svazek: 4 Strana: 1125
Vysvobozený; -en, a, o, befreit, errettet, erlöst. Vz Vysvoboditi.

392162   Vysvobozování Svazek: 4 Strana: 1125
Vysvobozování, n., wiederholte Befrei- ung.

392163   Vysvobozovati Svazek: 4 Strana: 1125
Vysvobozovati, vz Vysvoboditi.

392164   Vysvohodniti Svazek: 9 Strana: 0387
Vysvohodniti. Ld.

392165   Vysvorovati Svazek: 4 Strana: 1125
Vysvorovati = ze svor vyvésti, ab-, aus- spannen. — koho: koně, krávy. Na Ostrav. Tě.

392166   Vysvrbění Svazek: 4 Strana: 1125
Vysvrbění, n., das Aufhören zu jucken.

392167   Vysvrběti Svazek: 4 Strana: 1125
Vysvrběti, ěl, ění, vysvrbovati, aufhören zu jucken. Us. Bern.

392168   Vysvrkati Svazek: 4 Strana: 1125
Vysvrkati = vycvrkati. Na Slov. Bern.

392169   Vysvrknouti Svazek: 4 Strana: 1125
Vysvrknouti, vz Vysvrkati.

392170   Vysvrkovali Svazek: 4 Strana: 1125
Vysvrkovali = vycvrkovati. Vz Vycvr- kati.

392171   Vysý Svazek: 4 Strana: 1125
Vysý, zastr. = vysoký. Krok II. 192.

392172   Vysycení Svazek: 4 Strana: 1125
Vysycení, n., die volle Sättigung.

392173   Vysycený Svazek: 4 Strana: 1125
Vysycený; -cen, a, o, voll gesättigt. BR. II. 221. a. V. vepř. Vodn.

392174   Vysyčati Svazek: 4 Strana: 1125
Vysyčati = vysyčeti. Na Slov. Bern.

392175   Vysyčení Svazek: 4 Strana: 1125
Vysyčení, n., das Ausrinnen, Ausfliessen; Auszischen. Us. Bern.

392176   Vysyčený Svazek: 4 Strana: 1125
Vysyčený; -cen, a, o, zischend, ausge- ronnen, ausgeflossen. Bern. — V., ausge- zischt. V. herec. Us.

392177   Vysyčený Svazek: 9 Strana: 0387
Vysyčený = vyžebraný. V. krejcar. Ku- kla. 5.

392178   Vysyčeti Svazek: 4 Strana: 1125
Vysyčeti, el, ení, zischend herausrinnen, -fliessen, auszischen. — abs. Voda v-la. Us. Tč. — kudy. Voda přes kraj hrnce vy- sykla. Us. Tč. — co, koho kde. Publikum v divadle kus, herce v-lo. Us. Pdl. Vz Vy- sykati.

392179   Vysychání Svazek: 4 Strana: 1125
Vysychání, vysýchání, n., das Austrock- nen. V. kůže, xeroderma. Nz. lk.

392180   Vysychání Svazek: 10 Strana: 0504
Vysychání kloubu = arthroxerosis, ar- thritis deformans. Ktt.

392181   Vysychatelný Svazek: 4 Strana: 1125
Vysychatelný, trocknend. Rostl. III. a. 115. 2. — V., austrockbar.

392182   Vysychati Svazek: 4 Strana: 1125
Vysychati, vz Vyschnouti.

392183   Vysychávání Svazek: 4 Strana: 1125
Vysychávání, n., das allmählige Aus- trocknen. Us.

392184   Vysychávati Svazek: 4 Strana: 1125
Vysychávati, vz Vyschnouti.

392185   Vysychavý Svazek: 4 Strana: 1125
Vysychavý, vysýchavý, trocknend. V-vy olej, silice. Nz., Mj. 49., ZČ. I. 248.

392186   Vysychrati Svazek: 4 Strana: 1125
Vysychrati, vysychrávati, auskühlen. Jg. Vz Sychrati. — komu. Vysychrá mu tam. Ros.

392187   Vysykání Svazek: 4 Strana: 1125
Vysykání, n., das Ausspritzen, Ausflies- sen, Ausrinnen. Vz Vysyčení. — V., das Ausbrunzen. Na Slov. Bern.

392188   Vysykaný Svazek: 4 Strana: 1125
Vysykaný; -án, a, o = vyscaný, ausge- brunzt. Na Slov. Bern.

392189   Vysykati Svazek: 4 Strana: 1125
Vysykati, vysyknouti, vysykovati = vy- syčeti, ausspritzen, ausfliessen, ausrinnen, ausbrunzen (na Slov. ). — co čím kam. Stříkačkou vysykal všecku vodu na oheň. Na Mor. Tč. — kudy. Voda vy sykla přes špáru. Na Mor. Tč. jak. Len na tři siahy krv vysykla. Dbš. Sl. pov. I. 506.

392190   Vysyknutí Svazek: 4 Strana: 1125
Vysyknutí, n. = vysyčení.

392191   Vysyknutý Svazek: 4 Strana: 1125
Vysyknutý = vysyčený.

392192   Vysykování Svazek: 4 Strana: 1125
Vysykování, n., das allmählige, wieder- holte Ausrinnen, Ausfliessen. Vz Vysykání.

392193   Vysykovati Svazek: 4 Strana: 1125
Vysykovati, vz Vysykati.

392194   Vysýlač Svazek: 4 Strana: 1125
Vysýlač, vysylač, e, m., der Aussender.

392195   Vysýlanec Svazek: 4 Strana: 1125
Vysýlanec, nce, m. = vyslanec. Bern.

392196   Vysýlání Svazek: 4 Strana: 1125
Vysýlání, n., das wiederholte Aussenden, die Aussendung.

392197   Vysýlaný Svazek: 4 Strana: 1125
Vysýlaný; -án, a, o, wiederholt ausge- sandt, entsendet. Us.

392198   Vysýlatel Svazek: 7 Strana: 1086
Vysýlatel, e, m. = vysýlač. V. šípů Lpř.

392199   Vysýlati Svazek: 4 Strana: 1125
Vysýlati, vz Vyslati.

392200   Vysýlati Svazek: 10 Strana: 0504
Vysýlati. Kom. Did. 4. Vz Vysílati.

392201   Výsylka Svazek: 4 Strana: 1125
Výsylka, y, f., die Aussendung. Vz Vy- sílka a Vystlati. V. lidu do osad. Us. V. k sněmu, k soudu. Mus. 1880. 502.

392202   Vysynouti Svazek: 4 Strana: 1125
Vysynouti, ul, ut, utí; vysynovati = vyn- dati, vyplaziti, herausstrecken, herausrecken (die Zunge). — co: jazyk. Troj., Plk. — co odkud: z úst. Novotný. bibl. — se na koho odkud: z doli. Alx. 1115.

392203   Výsyp Svazek: 4 Strana: 1125
Výsyp, u, m. = výsep, sypání zrna, die Schüttung. Sláma letos hojná, ale v-u málo. Us. Č. — V., das Häufel, Bündel. Vz Vý- sypek. Tráva dobytku trhá se na strání (na Mor. ) do nářitu, jichž se čtyři vejdou do nóše, na Lhotkách do výsypu, ve Velké do přípražky, z nichž ze čtyř se naváže batoh. Mor. Brt. — V. = výspa, ostrov, die Insel. U Opavy. Klš.

392204   Výsyp Svazek: 9 Strana: 0387
Výsyp na tvári (pupence). Sbor. slov. III. 162

392205   Vysýpač Svazek: 4 Strana: 1125
Vysýpač, vysypovač, e, m. (cf.: vybíhač, odbírač, odpínač), der Stürzer, Ausstürzer, v horn. Hř., D., Šp.

392206   Vysypák Svazek: 4 Strana: 1125
Vysypák, u, m. = hrneček na jahody; když je plný, jahody do větší nádoby se vysýpají, ein Topf zum Erdbeerensammeln. Na Zbir. Lg.

392207   Vysypal Svazek: 4 Strana: 1125
Vysypal, a, m., osob. jm. Šd.,

392208   Vysypalík Svazek: 4 Strana: 1125
Vysypalík, a, m., osob. jm. Šd.

392209   Vysypání Svazek: 4 Strana: 1125
Vysypání, n., das Ausschütten, Aus- streuen. V. obilí, brambor. — V., das Aus- schlagen, der Ausschlag (nemoc). Bern.

392210   Vysypání Svazek: 9 Strana: 0387
Vysypání. Ječmen je už na v. (vymetání). Mtc. 1900. 141.

392211   Vysypaný Svazek: 4 Strana: 1125
Vysypaný; -án, a, o, ausgeschüttet, aus- gestreut. On má jednu prázdnou a druhou v-nou (kapsu = nemá nic). Us. Dch. — kde. Obilí na půdě v-né. Us. — čím: chodník štěrkem v-ný. Us. Šd. — V., ausgeschlagen. — kde: neštovice po celém těle v-né. Us. — V. = vymetaný. V. obilí. Na mor. Zlín- sku. Brt.

392212   Vysypárna Svazek: 4 Strana: 1125
Vysypárna, y, f., der Stürztrog, v horn. Šp.

392213   Vysypati Svazek: 4 Strana: 1125
Vysypati, sypám a sypi a sypu a vyspu; pají, sypí a pou; sypej a syp a vyspi; pal, án, ání; vysýpati, vysypovati, vysýpávati = ven sypati, aus-, herausschütten; rozsypati, ausschütten, verstreuen; sypáním zvýšiti, naplniti, auf-, voll-, ausschütten. — abs. O sv. Duše má býti rež vysypána (vyme- tána), a by na skále byla naseta. Na mor. Zlínsku. Brt. — co: hrách, Us.; cestu, ja- mu, náspy. Us. — co odkud (kde): obilí z pytlů. Ros. Hned jeden súdek rozvalil a prach z něho vysypal. Sl. let. I. 283. Vysy- pejte hřebí z nádoby. Msn. Or. 148. Tehdy ona přinesla mi jest hřebíkuov i vysypal jsem je z lukna před ní a četl jsem sobě a ona šla preč. NB. Tč. 121. — co kam (jak): na město, Ben. V., na papír z mysli (koncipovati). Ros. V. jablka do pytlů. Us. — Kom. V. někomu něco na talíř = bez obalu říci. Us. Šd. V-li popel na louku, sůl z měcha do studně. Mor. Šd. Počal to uhlia na posried izby vysýpať. Dbš. Sl. pov. I. 138. Vysype na mne plným košem všecku svou nevoli. Šml. — co čím: jámu kame- ním. V. něco tříslem. Šm. — se = vysy- páni býti, verstreut, ausgeschüttet o. ver- schüttet werden; vymetati se (na Slov. ), schossen; osypati se, vyraziti se, ausbrechen, ausschlagen. V-ují se neštovice. D. Klasy už se vysypaly; růže už se vysypala. Us. Tč. Už sa tá fijalka dávno vysypala, už sa moja mamka dávno rozsypala. Sl. spv. III. 83. — se jak. Vysypal se listím kvet vo- ňavý. Sldk. 569. — se komu kde. Ohni- para v-la se mu za uchem, na hlavě. Mor. Šd. V-aly se neštovice po celém těle, Us. Kom., na tváři. Ras. — se na koho = vyřítiti se. Včely se naň vysypaly. Us.

392214   Vysypati koho Svazek: 7 Strana: 1086
Vysypati koho. Vysypali Václava s An- nou (v-li cestu od Václava k Anně řezan- kou na znamení, že se namlouvají). Us Tkč. — co odkud. Nemohu to hned z ru- kávu vysypati (pohotově míti), aus dem Aermel schütteln. Us.

392215   Vysypati se Svazek: 10 Strana: 0504
Vysypati se. Obilí se nemůže (pro deště) v. = vymetati. Přerov. Čes. 1. XIII. 278.

392216   Vysypávání Svazek: 4 Strana: 1126
Vysypávání, n. = opětované vysypání.

392217   Vysypávati Svazek: 4 Strana: 1126
Vysypávati, vz Vysypati.

392218   Výsypek Svazek: 4 Strana: 1126
Výsypek, pku, m. = co se pojednou vy- sype, die Schüttung. V. trávy nažíti. Koll. Vz Výsyp. — V., ausgestreute Sache. Bern. — V. = vyraženina, der Friesel. Hnsgr. Vz Výsypka.

392219   Výsypka Svazek: 4 Strana: 1126
Výsypka, y, f., výsypky, pl., morbilli, die Masern, osypky. Tys. — V., die Getrei- deschüttung. Srub na v-ku obilí. Dch.

392220   Vysypok Svazek: 7 Strana: 1086
Vysypok, pku, m. Má brucho ako v. = veliké. Slov. Zátur., Rr. Sb. Cf. Výsup (trávy). Dle Zátur. také koš pletený z proutí nebo z lubu. Slov.

392221   Vysypovač Svazek: 8 Strana: 0486
Vysypovač, e, m. = dělník na povrchu dolu, jenž vysypuje těživo z klecí. Ott, XI. 607. b.

392222   Vysypovati Svazek: 4 Strana: 1126
Vysypovati, vz Vysypati.

392223   Výsysa Svazek: 7 Strana: 1086
Výsysa, y, m., Herausgucker, m. Mor. Brt. D.

392224   Výsysa Svazek: 8 Strana: 0486
Výsysa, y, m. = kdo vvsýsá. Han. Brt. D. II. 417.

392225   Vysýsať Svazek: 8 Strana: 0486
Vysýsať = vyhlížeti. — odkud. Vesésał ze dveří. Han. Brt. D. II. 417.

392226   Vysýsnáť se odkud Svazek: 9 Strana: 0387
Vysýsnáť se odkud = vyhlédnouti. Val. Čes. 1. X. 35. Sr. Výsysa v VIL 1086.

392227   Vysytění Svazek: 4 Strana: 1126
Vysytění, n. = vysycení. Bern.

392228   Vysytěný Svazek: 4 Strana: 1126
Vysytěný; -ěn, a, o = vysycený. Na Slov. Bern.

392229   Vysytiti Svazek: 4 Strana: 1126
Vysytiti, il, cen, ení; vysycovati = nasy- titi, ersättigen; vykrmiti, ausmästen. Jel., Br. — koho, co čím: hlad chlebem. Us. — se. Bude kůň švarný, až se vysytí. Ros.

392230   1. Výš Svazek: 4 Strana: 1126
1. Výš, vz Vysoce, Vysoko.

392231   2. Výš Svazek: 4 Strana: 1126
2. Výš (m.: výše, vz Hráze), e, výška, y, f, = vysokosť, výsosť, die Höhe. V., Kat. 1850. V. nebes, Vrch., hvězdná, slunečná. Us. Pyšná výše hradu. Šml. I. 16 Slunce sálalo v polední výši. Šml I. 16. Strojek k měření výše stromu, der Baumhöhemesser. Výška muže, v mé výšce, muž prostřední výšky. D. V. hor. Us. Výška vody, stejná. Šm. V. nadmořská, absolutní, relativní. Vz Stč. Zmp. 59., 538., 793. Modrá výše (blan- kyt). Čch. Bs. 60. V. prostá, pravá, napro- stá, povšechná, absolute Höhe, poměrná, průměrná, vztažná, relative Höhe; Stupnice výšek, die Höhenleiter. Š. a Ž. — Na výš, do výše (zastr. vz výš, vz výši) = na horu, do výšky, in die Höhe. Víc na šíř než na výš ratolesti se táhnou. V. Vzvýš. Rkk. Do výšky. D. Stavení na výš. Har. Na výši vyvede tě vítěz. Hab. 19. Vodu do výšky hnáti, do výše se pnouti. Dch. Do výše vztýčený meč. Ddk. IV. 241. Na výši. Zámek stojí na výši. Us., Žer. Chvějí se praporečky u výši, in der Höhe. Atal. Na tři střevíce z výší, drei Schuh hoch. Har. Všickni, ježto by meče z výší byli. V. Mříž člověka zvýší. Har. Všecko stavení bylo toliko dvou po- kojů zvýší. Mitr. — Přenes. Leč tu se uká- zala duchová výše Pavlova. Sš. Sk. 285. (Hý. ). Státi na výši své doby, svého roz- voje, svého tvoření uměleckého, Us. Pdl., na výši umělecké. Mus. 1880. 153. Za ne- dlouho svržen s výše své. Ddk. IV. 33. Vz Výška.

392232   Vyš Svazek: 7 Strana: 1086
Vyš, e, f., peritura, zastr. Rozk. 2. Výš. Mkl. Etym. 398. a.

392233   Výš Svazek: 10 Strana: 0504
Výš, i, f. Prozřel jest z výši Hospodin. Ž. kap. č. 101. 20.

392234   Výša Svazek: 7 Strana: 1086
Výša, e, f. = výš, Höhe. Slov. Phľd. VII. 66.

392235   Vyšablovat Svazek: 10 Strana: 0504
Vyšablovat = vykopati. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48.

392236   Vyšacovati. co komu Svazek: 4 Strana: 1126
Vyšacovati. co komu: kapsy (prohle- dati, durchsuchen). Us. — se = mnoho pe- něz vydati, sich ausgeben. Us. Sd. — V. = vydrancovati, ausplündern. Rad. zv. — V., z něm. schätzen = vyšetřiti, vyceniti. Us. — V., vz Vyšatiti.

392237   Vyšafrániti Svazek: 4 Strana: 1126
Vyšafrániti, il, ěn, ění, mit Safran wür- zen. — co: polívku.

392238   Výšák Svazek: 4 Strana: 1126
Výšák, a, m., der Hochwohner. Dch.

392239   Vyšalamouniti Svazek: 4 Strana: 1126
Vyšalamouniti, il, ěn, ění = po šalo- mounsku učiniti, weise thun. — co. Tys to vyšalamounil (chytře udělal, ironicky), du hast es pfiffig angestellt)! Us. Č.

392240   Vyšálení Svazek: 4 Strana: 1126
Vyšálení, n., die Auslüftung, die Erlan- gung durch Täuschung. Vz Vyšáleti a Vy- šáliti.

392241   Vyšálený Svazek: 4 Strana: 1126
Vyšálený; -en, a, o, ausgelüftet. V-né pivo. Vz Vyšáleti. — V., durch List oder Betrug erlangt, erworben. — od koho, na kom. Vz Vyšáliti.

392242   Vyšáleti Svazek: 4 Strana: 1126
Vyšáleti, el, ení, na Slov. = sílu ztra- titi, vyvětrati, die Kraft verlieren, ausriechen. Víno vyšálelo. Plk.

392243   Vyšáliti Svazek: 4 Strana: 1126
Vyšáliti, il, en, ení = vyšiditi, vykla- mati, durch List entlocken. — co od koho. Reš. — co na kom: na lidech. Ros.

392244   Vyšamotati Svazek: 4 Strana: 1126
Vyšamotati = vyšamitati. Vz Šamotati. V. oheň (šamitáním ščípy neb metly). Na Ostrav. Tč.

392245   Vyšantati Svazek: 4 Strana: 1126
Vyšantati, vyšantovati = vyšmaťhati, krumm treten. — co: obuv. V-ti kalhoty (šantavým krokem vytrhati). Us. Tč. — V. = vyšiditi, durch Trug erwerben, gewinnen. — co. Jg. — se odkud: z domu (vykul- hati se). Us.

392246   Vyšantrat se ze Svazek: 9 Strana: 0387
Vyšantrat se ze síně = vyjíti. Tům. Ml. 78.

392247   Vyšantročiti Svazek: 4 Strana: 1126
Vyšantročiti, il, en, ení = vyšiditi, vy- klamati, vylhati, herauspraktiziren, durch Betrug erlangen. — co na kom: na lidech. V., Sych. Vyšantročil-li sem co na kom. BR. II. 271. a. — V. = vybrati, vyšťourati, her- vorkrabbeln. — co odkud: z truhly. Mor. Tč.

392248   Vyšapcovati Svazek: 4 Strana: 1126
Vyšapcovati = vyšacovati. Vz Šapcovati.

392249   Vyšapotati se kde Svazek: 4 Strana: 1126
Vyšapotati se kde. Nech se tam (páv v potoce) vyšapoce (vychodí?). Brt. P. 94.

392250   Vyšárati se kam Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšárati se kam = vyjíti. V-ral sa v pestrých trepkách do vrat. Herm. Pr. z. 65.

392251   Vyšarovati Svazek: 4 Strana: 1126
Vyšarovati = šarováním rudu křižmo vysekati. — co kde: v dole. Vys.

392252   Vyšarpati Svazek: 4 Strana: 1126
Vyšarpati, herausreissen. — co jak odkud. Listy z knihy mocí. Na Ostrav. Tč.

392253   Vyšastiti Svazek: 4 Strana: 1126
Vyšastiti, il, ěn, ění, vyšastati, vyšasto- vati = vyhoditi, hinauswerfen. — co odkud: sníh, vodu ze dvora. Na Ostrav. Tč. --- V. = vybiti, durchprügeln. — čím komu: me- tlou. Ib. Tč.

392254   Vyšašiti Svazek: 4 Strana: 1127
Vyšašiti = vyzískati, gewinnen. — co čím. Co jsem tím v-šil? U Hořic. Hk.

392255   Vyšaškovati Svazek: 4 Strana: 1127
Vyšaškovati, ausscherzen, mit Possen aufhören; durch Possen erlangen, bewirken. — co. Svoje živobytí už vyšaškoval. V., abtändeln, abgaukeln, abschwatzen. — si co, koho odkud: z kuchyně. Č. Kdo jest s ním ? Jen šašek jeho, jenž srdečný žal se snaží v. z něho. Shakesp. Tč.

392256   Vyšata, Vyšeta Svazek: 4 Strana: 1127
Vyšata, Vyšeta, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127., Blk. Kfsk. 1133., Arch. II. 458.

392257   Vyšatiti Svazek: 4 Strana: 1127
Vyšatiti, il, cen, ení, vyšacovati, beklei- den. — koho jak: pěkně. Us. Dvrs. Když na službu šla, pořádně ji v-li a včil nemá nic. Us. Tč.

392258   Vyšatoly Svazek: 4 Strana: 1127
Vyšatoly, dle Dolany, Wischatol, samota u Sedlčan.

392259   Vyšatov Svazek: 7 Strana: 1398
Vyšatov, a, m., rybník na Chumec. v Bu- děj. Ott. VI. 90.

392260   Výšava Svazek: 4 Strana: 1127
Výšava, y, f. = výšina. Na Slov. Spatříš, jak s výšavy rubaná do hlavy svoboda v Dunaj se níží; Javor, co bloudí tamo po v-vě. Hdk. C. 65., 250. V-vy a nížiny. Phld. I. 1. 22. Vatra rozplamenila se do výšavy. Dbš. Sl pov. II. 42. Nezná poklon a rodu v-vu. Sldk. 79.

392261   Výšavný Svazek: 10 Strana: 0504
Výšavný člověk = vysoké postavy. Slov. Phľd. XXII. 428.

392262   Vyšcerbaný Svazek: 8 Strana: 0486
Vyšcerbaný = vyžraný. V. zub. Slavkov. Brt. D. II. 417.

392263   Vyščagovať Svazek: 10 Strana: 0678
Vyščagovať vodu. Brt. Sl. Vz Vyščakati.

392264   Vyščákati Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščákati = vycákati. — co kam: vodu na někoho. U Uh. Hrad. Tč.

392265   Vyščání Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščání, n., die Ausbrunzung. Bern.

392266   Vyščaný Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščaný; -án, a, o = vyscaný. Bern.

392267   Vyščastění Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščastění, n. = vydaření, die Wohlge- rathenheit. Bern.

392268   Vyščastěný Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščastěný; -en, a, o = vydařilý, wohl- gerathen.

392269   Vyščastiti sa Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščastiti sa, il, ěn, ění = vydařiti se, wohlgerathen, glücken. Na Slov. Bern.

392270   Vyščati Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščati = vyscati. Na Slov. Bern.

392271   Vyšče Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšče, e, vyští, processio, exitus, egres- sus, profectio, vyjití. Hank. Sb. 176., 218., 240. Cf. Vyštie. Vyščeravý = vysčeračný. Slez. Šd.

392272   Vyščebetání, n Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščebetání, n. = vyštěbetání.

392273   Vyščebetaný Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščebetaný; -án, a, o = vyštěbetaný. Bern.

392274   Vyščebetati Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščebetati = vyštěbetati. Na Slov. Bern.

392275   Vyščebotati Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščebotati = vyščebetati.

392276   Vyščeglení Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščeglení, v., vz Vyščegliti.

392277   Vyščeglený Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščeglený; -en, a, o, abgekitzelt. Bern.

392278   Vyščegliti Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščegliti, il, en, ení, abkitzeln, aufhö- ren zu kitzeln. — koho čím. Na Slov. Bern.

392279   Vyščechraný Svazek: 10 Strana: 0678
Vyščechraný = vyprázdněný. V. z peněz. Brt. Sl.

392280   Vyščekání Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščekání, n. = vyštěkání, die Aushei- lung, Ausplauderung. Na Slov. Bern.

392281   Vyščekaný Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščekaný; -án, a, o = vyštěkaný, aus- gebellt, ausgeplaudert. Na Slov. Bern.

392282   Vyščekati Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščekati = vyštěkati, ausbelfern, aus- bellen, ausplaudern. Na Slov. Bern.

392283   Vyščekávati Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščekávati, vyščeknúti, vz Vyščekati.

392284   Vyščeknutí, n Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščeknutí, n.. = vyštěknutí, der Beller, das einmalige Aufbellen.

392285   Vyščekovati Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščekovati = vyštěkávati. Bern.

392286   Vyščépání Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščépání, n. = vyštípání, die Aufspal- tung. Na Slov. Bern.

392287   Vyščépaný Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščépaný; -án, a, o = vyštípaný, auf- gespalten, aufgebrochen. Vz Vyščépený. Bern.

392288   Vyščépati Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščépati = vyštípati, aufspalten, auf- brechen. Na Slov. Bern. Vz Vyščépiti.

392289   Vyščepení Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščepení, n. = vyštěpení, die Anpflan- zung mit Obstbäumen. Bern.

392290   Vyščépení Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščépení, n. = vyščépání.

392291   Vyščépený Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščépený; -en, a, o = vyštěpený, mit Bäumen angepflanzt. Bern.

392292   Vyščépený Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščépený; -en, a, o = vyščépaný.

392293   Vyščepitel Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščepitel, e, m., der Bepflanzet. Bern.

392294   Vyščepiti Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščepiti, il, en, ení, mit Obstbäumen bepflanzen, aufhören zu pfropfen. Vz Vy- štěpiti. Na Slov. Bern.

392295   Vyščépiti Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščépiti, il, en, ení, auf-, zerspalten. Na Slov. Bern.

392296   Vyščepovač Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščepovač, e, m. = vyščepitel.

392297   Vyščepování Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščepování, n. = opětné vyščépení.

392298   Vyščepovati Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščepovati, vz Vyščépiti.

392299   Vyščeračný Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščeračný = vysmívavý. Slez. Šd.

392300   Vyščerák Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščerák, a, m. = kdo se rád vyščeřuje. — V. = pták posměváček. Na Zlínsku. Brt.

392301   Vyščérati Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščérati = vyčeřiti, fletschen. Na Slov. Bern.

392302   Vyščerbení Svazek: 7 Strana: 1086
Vyščerbení. Krnd. 23. Vz Vyščerbiti.

392303   Vyščerbený Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščerbený; -en, a, o = vyštěrbený, Scharten habend, schartig. Mor. Šd.

392304   Vyščerbiti Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščerbiti, il, en, ení, schartig machen. — co: hrnec. Na Ostrav. Tč.

392305   Vyščerchati co Svazek: 8 Strana: 0487
Vyščerchati co. Vz Ščerchula (3. dod.).

392306   Vyščeřák Svazek: 8 Strana: 0486
Vyščeřák, a, m., vz Sedmihlásek (3. dod.).

392307   Vyščéřať se komu Svazek: 9 Strana: 0387
Vyščéřať se komu = posmívati se. Strnad se v-řal oráčom. Val Čes. 1. X. 31.

392308   Vyščeřiti Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščeřiti = vyčeřiti.

392309   Výščeřka Svazek: 4 Strana: 1127
Výščeřka, y, f. = posměch. V-ky si dě- lati = jiným se posmívati. Na Zlínsku. Brt.

392310   Vyščeřovati se komu Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščeřovati se komu = posmívati se, verspotten, auslachen. Slez. Šd. Na Zlínsku. Brt. — V., vz Vyščeřiti. — co na koho: zuby. Mor. Šd.

392311   Vyščesnúti Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščesnúti = rozčesnouti. Na Slov. Bern.

392312   Vyščgepiti Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščgepiti, il, en, ení, vyščgepovati, vz Vyščépiti. Na Slov. Bern.

392313   Vyščibrať Svazek: 10 Strana: 0504
Vyščibrať = vyhlodati, vyžrati. Hoš. Pol. 145.

392314   Vyščicovati Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščicovati, aus-, abbeuteln. — koho. Cf. Kštice. Na Slov. Bern.

392315   Vyščičkovati komu Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščičkovati komu = vyščicovati. Mor. Šd.

392316   Výščie Svazek: 10 Strana: 0504
Výščie, n., exitus. Položil v. vodné v žiezni, exitus aquarum in sitim. Ž. pod. 106. 33.

392317   Vyščigutati se Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščigutati se, sich satt schlucken, vy- škytati se. Až se vyščiguceš, až se ti vy- ščiguce, napij se vody, přestane se ti šči- gutať. Na Ostrav. Tč.

392318   Vyščiknouti Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščiknouti =vyštípnouti, wegkneipen. — co odkud: růži prostřed vrchu růžov- níku. Na Ostrav. Tč.

392319   Vyščípání, n Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščípání, n. = vyštípání. Bern.

392320   Vyščípaný Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščípaný; -án, a, o = vyštípaný.

392321   Vyščípati Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščípati, vyščípnouti = vyštípnouti, ab- kneipen, abzwicken; genug stechen, beis- sen; aufhören zu kneifen, stechen, beissen. — co. Tabák, popel ránu vyščipe. Na Ostrav. Tč. — co odkud. Dřínku ze dřeva vyščíp- nouti. — co jak: dřevo na dřínky, oščepy. Na Ostrav. Tč.

392322   Vyščípiť Svazek: 7 Strana: 1086
Vyščípiť = ustanoviti V. trmín. U St. Jič. Vhl.

392323   Vyščírať Svazek: 10 Strana: 0504
Vyščírať oči = vyvalovati. Mus. Slov. VII 59.

392324   Vyščiřać se na koho Svazek: 7 Strana: 1086
Vyščiřać se na koho = koketovati. Mor. Brt. D. 273. — se z koho = posmívati se. Ib.

392325   Vyščíření Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščíření, n. = vyčeření. Mor.

392326   Vyščířený Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščířený = vyščeřený, vyšklebený. Vz Vyščeřiti. Má v-né zuby. Mor. Tč.

392327   Vyščiřiny Svazek: 9 Strana: 0387
Vyščiřiny = kdo se šklebí ? smíchu nebo k pláči. Co ž je takový v. ? Slez. Lor. 81.

392328   Vyščířiti Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščířiti = vyščeřiti. — co nač. Pes zuby na mě v-řil. Mor. Šd. Pes na tebe zuby vyščířá. Na Ostrav. Tč. — se, sich satt lachen. Na Ostrav. Tč.

392329   Vyščouhraný Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščouhraný = vyščúhraný. Mor. Bkř.

392330   Vyščourati Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščourati = vyhrýzti. Na Ostrav. Mtl.

392331   Vyščrbený. V Svazek: 10 Strana: 0504
Vyščrbený. V. krňa = s vylámaným ostřím, zubovatá, schartig. Val, Čes. 1. XIII. 375.

392332   Vyščrbiti Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščrbiti, il, en, ení, vyščrbovati = po- rouchati, beschädigen. — co oč: kosu o ká- men, schartig machen. Na mor. Valaš. Vck.

392333   Vyščřbený Svazek: 7 Strana: 1086
Vyščřbený hrnec. Val. Vck. Vz Vyščr- biti.

392334   Vyščuhralý Svazek: 7 Strana: 1086
Vyščuhralý = vyščuřený. Slov. Brt. D. 273.

392335   Vyščúhraný Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščúhraný; -án, a, o = vyschlý, aus- getrocknet, trocken. V. chléb. Na Zlínsku. Brt. Na mor. Valaš. Vck.

392336   Vyščuhrať Svazek: 10 Strana: 0504
Vyščuhrať = vystrčiti, natáhnouti. — co. Val. Čes. 1. XIII. 371.

392337   Výščury Svazek: 7 Strana: 1086
Výščury, pl., m. = posměch. Mor. Brt. D. 290.

392338   Vyščuřený Svazek: 7 Strana: 1086
Vyščuřený = vyščuhralý, vyschlý, vy- ščúhraný. V. pole. Mor. Brt. D. 273.

392339   Vyščuti Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščuti = vyštvati, aufhetzen, an-, auf- reizen. — koho na koho: Na Ostrav. Tč.

392340   Vyščúvati Svazek: 4 Strana: 1127
Vyščúvati, horchen, lauern. — co. Ona všecko vyščuje, co kde se děje. Na Ostrav. Tč.

392341   Výše Svazek: 4 Strana: 1128
Výše, vz Vysoce, Vysoko. — V., vz Výš, Výška.

392342   Vyše Svazek: 8 Strana: 0487
Vyše = viacej. Nebudem já tebe v. la- hodziť. Phľd. XII. 697.

392343   Výše Svazek: 9 Strana: 0387
Výše subst.: vz-výši, z-výš, z-výši, na výš; nč. z-výší. z-výši, na výš. Gb. H. ml. III. 1. 218.

392344   Vyšebohy Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšebohy. Na V-hách = výšina nad Li- tomyšlí. Krč.

392345   Výšebozi Svazek: 4 Strana: 1128
Výšebozi, superi; nížebozi, inferi. Krol- mus.

392346   Vyšebranný Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšebranný, hochthorig. Lpř.

392347   Vyšebrod Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšebrod, u, m., vz Vyšňobrod.

392348   Vyšebrodský Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšebrodský, Hohenfurther. V. klášter. Vz Blk. Kfsk. 59., 164., Tk. IV. 236.

392349   Výšecitný Svazek: 8 Strana: 0487
Výšecitný, hochsensiv. V. člověk. Am. Orb. 52.

392350   Vyšeděti Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšeděti, vyšedivěti, ěl, ění, grau werden. — kde. Už v-děl na čele. Us. Tč.

392351   Vyšedivělý Svazek: 8 Strana: 0487
Vyšedivělý. V. frak. Phľd. 1893. 212.

392352   Vyšedivený Svazek: 8 Strana: 0487
Vyšedivený = vyšedivelý. V. sukňa. Slov. Sbor. slov. I. 35.

392353   Vyšedka Svazek: 9 Strana: 0386
Vyšedka, y, f. = veranda. Slez. Lor. 80.

392354   Vyšehnějovice Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšehnějovice, dle Budějovice, ves u Pardubic. Arch. 1399., S. N., Sdl. I. 259.

392355   Vyšehněv Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšehněv, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

392356   Vyšehněv Svazek: 8 Strana: 0487
Vyšehněv, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 35.

392357   Vyšehněvští Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšehněvští ze Solče. Vz Sdl. I. 72.

392358   Vyšehora Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšehora, y, f. (Kašna hora), ves v Pí- secku. Vz Blk. Kfsk. 649., 650.

392359   Vyšehoře Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšehoře, Allerheiligen, ves u Mohel- nice.

392360   Vyšehoří Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšehoří, n., Wischehor, ves u Rudy.

392361   Vyšehořovice Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšehořovice, dle Budějovice, Wische- rowitz, ves u Čes. Brodu. Vz Tk. I. 82., V. 190., 198., Blk. Kfsk. 704., S. N.

392362   Vyšehrad Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšehrad, u, m., v již. Čech. vyšohrad. Kts. Vz Slovo složené. V. = vyšší hrad. Bž. 66. Die Hochburg. Atheny světoznámé mě- sto a v. veliké náuky a umy a vědy. Sš. Sk. 203. V. uherský nad Dunajem, Blindenburg. Pal. Děj. II. 2. 21., III. 1. 408. (Šd. ). — V. = díl Prahy, Wyschehrad. Podlé Kosmovy
zprávy (Font. II. 16. ) slul dříve: Chrasten.
Jir. Dán u V-du. Arch. I. 18. Ha, ty naše
slunce, V-de tvrd! — Vz Tk. I. 629., II.
553., III. 663., IV. 745., Blk. Kfsk. 951.,
S. N., KP. I. 162., Dal. 19., 22., 23., 26.,
27., 61., 100., 118., Sbn. 83., 90., 110. — V. = samota u Kašperských hor. — V. = díl města Sedlčan.

392363   Vyšehrad Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšehrad. Cf. List. fil. 1878. 212. Za Chrasten polož: , Chvrasten. Šmb. I. 310. Cf. Chvrastí, Rk. Sl. — V , časopis. Red. Klecanda.

392364   Vyšehrad Svazek: 9 Strana: 0387
Vyšehrad. Vz Uč. spol. 1897. VIII. 11.

392365   Vyšehrad Svazek: 10 Strana: 0504
Vyšehrad v Praze. Vz Tk. Pam. II. 525.

392366   Vyšehradný Svazek: 10 Strana: 0504
Vyšehradný. V. Troja. Msn. II. 159., Od. 51.

392367   Vyšehradská Svazek: 10 Strana: 0504
Vyšehradská, vz Popelková.

392368   Vyšehradsko Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšehradsko, a, n. = okres vyšehradský. Prodledním času vládl v Čechách, vlastně ve V-sku, kníže Krok. Šb. Lit. I. 13.

392369   Vyšehradský Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšehradský, Wyschehrader. Probošt v. za to, že jest dsky staré chovával někdy prve a opatroval, ještě i nyní béře od každé kopy, což ke dskám do truhlice přichází, 4 gr. české. Vš. 147. V. kronika Dal. 3. Vz Tk. I. 629., II. 553., Blk. Kfsk. 1456.

392370   Vyšehradský Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšehradský. V. svobody. Vz Staro- městský (dod.).

392371   Vyšehrazký Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšehrazký. Cf. List. fil. 1878. 212.

392372   Vyšehřeben Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšehřeben, u, m., der Hochkamm (beim Bortenwirkerstuhle). Šm.

392373   Vyšejditi Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšejditi, il, ěn, ění, erschwindeln. — co. Dch. Cf. Vyšiditi.

392374   Výšeji Svazek: 10 Strana: 0504
Výšeji = výše. Čern. Z. 128.

392375   Vyšejízdný Svazek: 10 Strana: 0678
Vyšejízdný Zeus (vysoko ve vzduchu jezdící). Škod. II2 II. 126.

392376   Výšek Svazek: 4 Strana: 1128
Výšek, ška, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127., Tk. IV. 366., S. N.

392377   Vyšekorint Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšekorint, a, m. = vyšehrad korintský, Akrokorinth. Sš. I. 153., Sk. 213. (Hý).

392378   Vyšekrovný. V Svazek: 10 Strana: 0504
Vyšekrovný. V. síň. Škod. Od. 26., II. 2 91.

392379   Výšekruh Svazek: 4 Strana: 1128
Výšekruh, u, m., der Höhenkreis. Smet. Astron. 12.

392380   Vyšelétavý Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšelétavý, hochflugliebend, vyinetrieK;. Lpř.

392381   Vyšeletý Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšeletý, hochfliegend, vxpmétrjg. Lpř.

392382   Výšelistý Svazek: 4 Strana: 1128
Výšelistý strom, vytntrřjloc. Lšk.

392383   Vyšelmovati Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšelmovati, ausschelten, Schelm nen- nen. Ros. — koho.

392384   Výšeměrný. V Svazek: 10 Strana: 0504
Výšeměrný. V. (hypsometrická) mappa. Šb. Mtc. 1905. 270

392385   Vyšemetiti Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšemetiti, il, ěn, ění, erschwindeln. — co na kom. Us. Tč.

392386   Vyšemila Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšemila, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

392387   Vyšemír Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšemír, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127. Tk. I. 420.

392388   Výšemocný Svazek: 4 Strana: 1128
Výšemocný, autoritativ. Dch.

392389   Vyšemrati Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšemrati = vyšeptati.

392390   Vyšeň Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšeň = vysoko stojící, hoch stehend, zastr. Rkk. 18.

392391   Výšenec Svazek: 4 Strana: 1128
Výšenec, nce, m., der Höhenbewohner. Nej.

392392   Výšení Svazek: 4 Strana: 1128
Výšení, n., die Erhöhung, Steigung, das Steigen. V. se závitu, die Steigung des Ge- windes. Šp. V. ploch naklonitých. Nz.

392393   Výšenk Svazek: 7 Strana: 1086
Výšenk, vz Vejšenk (dod.).

392394   Vyšenkéřiti Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšenkéřiti, il, en, ení, durch den Schank. erwerben. Ros.

392395   Vyšenkovati Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšenkovati, z něm. ausschenken. — co: sud piva. Us. Vz Vyčepiti.

392396   Vyšenkovati Svazek: 10 Strana: 0678
Vyšenkovati Příchozího tovaryše v. — na další cestu podporou vypraviti. Wtr. Řem. 765.

392397   Výšený Svazek: 4 Strana: 1128
Výšený; -en, a, o, erhöht. Bern., Dch.

392398   Vyšepeliti Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšepeliti, il, en, ení, heiser, säuselnd aussprechen. — co jak. Ochraptěl tak. že málo které slovo hlasem vyšepelí. Na Mor. Tč.

392399   Výšepisný Svazek: 4 Strana: 1128
Výšepisný, hypsometrisch. V. mapa. Koz. Atlas. Úvod.

392400   Vyšeplati Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšeplati, vyšeplávati = šeplaje dostati. — si nač: na šaty. Ros.

392401   Vyšeptalosť Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšeptalosť, i, f., das Schwammige. Rst. 322., 519. Cf. Vyšetalý.

392402   Vyšeptalosť Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšeptalosť, Rogeligkeit. Sl. les.

392403   Vyšeptalý Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšeptalý, vyšeptaný = slabý, vetchý, vysílený, schwach, entkräftet, schwammig, rogel. V. hlas. Mor. Knrz. V. řetkev. Šml. V. tuřín, dumlík, řepa, zub (kotlavý). Us., D. V. košťál. Us. Vz Vyšetalý.

392404   Vyšeptalý Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšeptalý. V. řepa šp. m.: šatnavá, vy- šetnalá. Vz Šatnatý. Brt.

392405   Vyšeptalý Svazek: 10 Strana: 0504
Vyšeptalý tenorista. Kos. Živ. 127.

392406   Vyšeptání Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšeptání, n., vz Vyšeptati.

392407   Vyšeptati Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšeptati, vyšeptávati, ausflüstern, flü- sternd heraussagen; aufhören zu flüstern; ausplauschen. — co komu. Us. Tč. — se kde s kým. Dosť se s ním ve škole vy- šeptal. Us. Tč. — V., schwammig werden. Vz Vyšetalý. Dumlík vyšeptal (vyšeptalým se stal). Marek. — se. Us.

392408   Vyšeptati co Svazek: 10 Strana: 0504
Vyšeptati co = šeptem pronésti. V. mši. Hrubý. 167. Než sobě pytlíky do železné truhly dal, já mu je od spodu vyšeptávala (vytahovala). Zvon III. 289.

392409   Vyšerediti Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšerediti, il, ěn, ění, vyšeredovati, häss- lich machen. — co komu. Us. Tč. — se, garstig werden. Čas se v-dil. Us. Tč.

392410   Vyšermicovati Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšermicovati, vyšermovati, ausfechten, ausscharmitzeln. Ros. — co.

392411   Vyšeřeti Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšeřeti, el, ení, grau werden. Us. Tč.

392412   Vyšeřiti Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšeřiti, il, en, ení, vyšeřovati, gran, dämmerig machen. — se, anfangen zu däm- mern. Nepůjdeme domů, až se trochu vy- šeří. Us. Tč.

392413   Vyšeslav Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšeslav, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127., S. N.

392414   Vyšeslav Svazek: 8 Strana: 0487
Vyšeslav, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 35.

392415   Vyšeslava Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšeslava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

392416   Výšestropý Svazek: 4 Strana: 1128
Výšestropý, vyócoeoc, V. strop. Lšk.

392417   Výšestupňový Svazek: 4 Strana: 1128
Výšestupňový, höhergradig. Šm.

392418   Vyšetalý Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšetalý = vyšeptalý. V. košťál. Kos. v Km. 1884. Cf. Šet.

392419   Vyšetati Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšetati = vyšeptati. Cf. Vyšetalý.

392420   Výšeter Svazek: 4 Strana: 1128
Výšeter, tru, m. = vyšetření. Bez před- chozího výslechu a v-tru. Sš. Sk. 256.

392421   Vyšetice Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšetice, dle Budějovice, Wischetitz, ves u Votic. Vz S. N., Blk. Kfsk. 238.

392422   Vyšetín Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšetín, a, m., byla ves u Černovsi. Tk. III. 34., 2 Apol. 547.

392423   Výšetlak Svazek: 7 Strana: 1086
Výšetlak, u, m., Hochdruck, m. V. vodní. Kod. Úv. 102.

392424   Vyšetnalý Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšetnalý, vz předcház. Vyšeptalý.

392425   Vyšeťra Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšeťra, y, f. = listnatec, lesní myrtus, jedlice vlašská, ruscus, Mausdorn. Mllr. 91.

392426   Vyšetřenec Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšetřenec, nce, n., der Inquisit.

392427   Vyšetření Svazek: 4 Strana: 1128
Vyšetření, vyšetřování, n., die Unter- suchung, Ermittelung, Erhebung. Upustiti od v., protože skutek nezavírá v sobě zlo- činu, že není právních důkazův, pro nedo- statek půtahův, důkazův; v. soudní zdvi- hnouti; někoho u v. vzíti. J. tr. V hrdelní v. upadnouti. Er. Do v. někoho vzíti. Šp. V. úplné. J. tr. V. křivky. ZČ. Výjezd k v. Ms. Zevrubné v.; Býti pro zločin u v. ŘZ. V. na svobodné noze. Vz Noha. V. soudní. Us. V. ceny; V. toho, co by asi bylo výloh, annäherungsweise Ermittelung der Ausla- gen. J. Jr. V. hodnoty, die Werthvermit- telung. Šp. Předchozí v., die Vorerhebung, v. škody. Dch. Grafické v. zdi, klenby. Pek. 184., 196. V. číselné. Stč. Zmp. 135.

392428   Vyšetřený Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšetřený; -en, a, o, untersucht, ermit- telt, erhoben, eruirt. V. věc, skutek atd. — kým: soudcem. Vz Vyšetřiti.

392429   Vyšetřitel Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšetřitel, vz Vyšetřovatel.

392430   Vyšetřitelnosť Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšetřitelnosť, i, f., die Untersuchbar- keit, Eruirbarkeit. Stč. Zmp. 471.

392431   Vyšetřitelný Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšetřitelný, untersuchbar, eruirbar, er- mittelbar. Stč. Zmp. 378.

392432   Vyšetřiti Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšetřiti, il, en, ení; vyšetřovati = vy- hledati, vystihnouti, vyzpytovati, vyskoumati, er-, ausforschen, aufsuchen, entdecken, er- finden, hinter etwas kommen, ausspähen. — co: zločinství, D., nedostatky, Kom., čas. Vrat., rovnici, Nz., pokladnici, Šp., cenu věci. J. tr. Aesthetika vyšetřuje zákony krásy. Dk. Aesth. 3. V. ovoce (ohledati, vyceniti). Rk. 1684. — co při kom. Smrž., J. tr. — koho jak: při svobodě, skrze kommissi, J. tr., zevrubně, číselně, Stč. Zmp. 87., bez vazby. J. tr. By skrze ně pů- vodové toho spiknutí vyšetřeni byli. Ddk. III. 30. — co čím: hloubku vody olovnicí, Sych., prostředkem kommisse (kommissí). J. tr. V. ránu patradlem, sondiren. Nz. Ik. — co odkud. Z nichž by se takové smý- šlení dalo v. Ddk. III. 240. Když krejčí stříhá, hledí, aby z látky něco vyšetřil (aby mu něco zbylo). U Jindř. Hradce. Sř. — co zač. V. něco za slušnou odměnu. Us. Pěkně to za potřebné vyšetřil. Kom. D. 45. — kde. Visitace vedením pražského pro- bošta v říši českomoravské v-la, zdali... Ddk. III. 137.

392433   Vyšetřiti čeho Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšetřiti čeho (obyč. co). Vynasnažo- vali se prvotních jejich sídel v Europě v. Šf. Strž. I. 326. — odkud nač. Krejčí v-třil z látky na čepici. U Kdýně. Rgl.

392434   Vyšetřovací Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšetřovací, Untersuchungs-, Inquisi- tions-, inquisitorisch. V. čin, krok, kommisse, vezení, soud, výkon, náklady, pře, soudce, řízení, J. tr., kommissař, likvidace, řízení. Šp.

392435   Vyšetřovačka Svazek: 10 Strana: 0504
Vyšetřovačka, y, f. = vyšetřovací jehla, Untersuchungsnadel. Ktt.

392436   Vyšetřovadlo Svazek: 9 Strana: 0387
Vyšetřovadlo, a, n. V. výhřezové, Pro- lapsspatel. Ktt.

392437   Vyšetřovaěka Svazek: 9 Strana: 0387
Vyšetřovaěka, y, f. = lampa k vyšetřo- vání, Visitlampe. Ktt.

392438   Vyšetřovanec Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšetřovanec, nce, m., der Inquisit. Uvě- zený v., Untersuchungsgefangener. J. tr.

392439   Vyšetřování Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšetřování lékařské. Vz Slov. zdrav. 410.

392440   Vyšetřování, n Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšetřování, n., vz Vyšetření. Vzíti ně- koho u v., gegen Jemanden eine Untersu- chung anhängig machen; trvající v., anhän- gige Untersuchung. J. tr. V. historické. Nz. Drobnohledné v.; předchozí, přípravné v., Voruntersuchung. Šp. V. činiti. Dch. V. ká- rací, Disciplinaruntersuchung, Čsk., kázeň- ské. Us. V. zdvihnouti, aufheben. Čsk. Býti u v. Us. Pr. Pozatím z v. slepce bylého pustivše; Právné a soudné v.; v. hrdelné. Sš. J. 163., Sk. 205., 256. (Hý. ).

392441   Vyšetřovatel Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšetřovatel, vyšetřitel, e, m., der In- quirent. J. tr.

392442   Vyšetřovatelna Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšetřovatelna, vyšetřovna, y, f., das Untersuchungsbureau. Rk.

392443   Vyšetřovatelstvo Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšetřovatelstvo, a, n. = vyšetřovatelé, die Kommission (slovo nové). Jg.

392444   Vyšetřovati Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšetřovati, vz Vyšetřiti.

392445   Vyšetřovna Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšetřovna, vz Vyšetřovatelna.

392446   Výšeuvedený Svazek: 10 Strana: 0504
Výšeuvedený výrok. Us.

392447   Vyševčiti Svazek: 4 Strana: 1129
Vyševčiti, il, en, ení, als Schuster ver- dienen. Us. Šd.

392448   Vyševěžní Svazek: 7 Strana: 1086
Vyševěžní, hochthürmig. Lpř.

392449   Vyševládný Svazek: 7 Strana: 1086
Vyševládný, hochwaltend. Lpř.

392450   Výšež výšež Svazek: 4 Strana: 1129
Výšež výšež = výš a výš. Aby vstu- poval v. v. Št. Vz Vysoko.

392451   Vyšež, výšež Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšež, výšež. Št. Kn. š. 190. 1., 194. 21 , Pravn. 1223.

392452   Vyšialiť sa Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšialiť sa, austoben Slov. Rr. Sb. Cf. Vyšíliti se.

392453   Vyšiapnuť Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšiapnuť = vyschnouti. Slov. Ssk.

392454   Výšib Svazek: 4 Strana: 1129
Výšib, u, m. = vyšibání. V-bem vypro- vodili ho z domu. Šd.

392455   Vyšibání Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšibání, n. = vyšlehání. Vz Vyšibati. Bern.

392456   Vyšibaný Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšibaný = vyšlehaný, ausgepeitscht, ausgestäubt. Keď jich vidie, ako sa vliekli domov bosí, malí, v-ní. Mt. S. I. 75. Chcem ukloniť kolena pred vaším v oba boky vy- zauškovaným, v-ným a rozpjatým Bohom. Lipa 37.

392457   Vyšibať si Svazek: 10 Strana: 0504
Vyšibať si vajíčko (šibaje dostati o veli- kon. pondělí). Čas. mus. V. 22., VI 70., 83., 107., VII 10., 88. Čes. 1. XIV. 400.

392458   Vyšibati Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšibati, vyšibávati, vyšibnouti, bl, ut, utí, vyšibovati, z něm. Schub, na Slov. = vymrskati, ausstäuben, auspeitschen, hinaus- peitschen, durchpeitschen, durschwippen. — koho. Baiz. Přece jedno Němče vyšibal. Koll. I. 87. — komu. Trak ti vyšibám, co do tebe vleze. Mor. Šd. — komu čím: bičem, prutem. Mor. Tč. — (kdy) kam. Metly na sv. Jana do vrchu v., emporwer- fen. Na Ostrav. Tč. Hľa, Agar u nôh žobre tu tvojich, ozaj v prudkom hnevu čake či nevyšibeš ju do púšte zase!?; Nech v-bú ho, jak mňa, na púšť sveta! Phld. III. 1. 46., 57. Aj jich temer do naha vyzliekli a tak v-li do hory. Mt. S. I. 75. — co od- kud kam, hinauswerfen. Na Ostrav. Tč.

392459   Vyšibnouti Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšibnouti, vz Vyšibati.

392460   Vyšibnutí, n Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšibnutí, n., vz Vyšibati.

392461   Vyšibnutý Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšibnutý; -ut, a, o, vz Vyšibati.

392462   Vyšibovati Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšibovati, vz Vyšibati.

392463   Vyšibrování, n Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšibrování, n., die Ausschieferung, Aus- zwickung. Nz.

392464   Vyšibrovaný Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšibrovaný; -án, a, o, vz Vyšibrovati.

392465   Vyšibrovati Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšibrovati = něčím drobným vycpati, vystrkati, mit kleintheiligen Sachen aus- stopfen. Us. Jg.

392466   Vyšice Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšice, dle Budějovice, Wispitz, ves u Jamnice.

392467   Výšice Svazek: 4 Strana: 1129
Výšice, Weischitz, ves u Březnice.

392468   Vyšicjé Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšicjé, vz Ljamec.

392469   Vyšidařiti co Svazek: 10 Strana: 0678
Vyšidařiti co. Máj. IV. 189.

392470   Vyšiditi Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšiditi, il, zen, ení, vyšinovati = vy- klamati, vylhati, durch Betrug erlangen. — co. Hledí, aby něco vyšidil. Us. Ntk. — co na kom. Us., Tč., Ros. — jak: lstí.

392471   Vyšiditi co čím Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšiditi co čím: lží, hanykú. Wtr. exc.

392472   Vyšíjati Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšíjati, vz Vyšiti.

392473   Vyšikovati Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšikovati = vypraviti, vyslati, hinweg- schaffen, expediren, ausschicken. — koho kam: na jiné místo. V. — Br. — koho k čemu, ausrüsten. Us. Tč. — V. = ve svůj prospěch navléci, zu seinen Gunsten anlegen. — co. Dobře to v-val. U Král. Hrad. Kšť.

392474   Vyšikovati Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšikovati koho z domu. Us. Rgl.

392475   Vyšikovati Svazek: 7 Strana: 1398
Vyšikovati koho ze země. Arch. XII. 267.

392476   Vyšiky Svazek: 9 Strana: 0387
Vyšiky, trať u Jelšavy. Sbor. slov. IV. 133.

392477   Vyšilhati Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšilhati = šilhavým hledem vyslíditi, schielend aufspüren. — co kde: jídlo v troubě, za oknem atd. Us. Tč.

392478   Vyšilhovati nač Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšilhovati nač, schielen. Na Ostrav. Tč.

392479   Vyšíliti se Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšíliti se, austoben. Vz Vyšialiť sa (dod.).

392480   Vyšimír Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšimír, a, m., osob. jm. Mus. VI. 67.

392481   Výšin Svazek: 4 Strana: 1129
Výšin, u, m. = vyšinutí. V. z vazby = protisled, změtená vazba, anakoluthon. Vz Anakoluth. Nz., Sš. II. 19., L. 88. Jiní při- jímají tu v. z vazby a jinopádnosť. Sš. J. 23. — V. v tělocviku. V. předem, der Felge- aufzug, výšin zadem, der Kreuzaufzug, na hrazdě, v. předem, v. zadem, vz Hrazda, Kruh. KP. I. 482., 495., Čsk.

392482   Vyšín Svazek: 4 Strana: 1129
Vyšín, a, m., ves. Vz Tk. I. 383.

392483   Vyšín Svazek: 9 Strana: 0387
Vyšín Vojt. dr. Sr. Jub. XXXV.

392484   Výšina Svazek: 4 Strana: 1129
Výšina, y, f., lépe než: výšina; výšinka = vrch, výsosť, die Anhöhe. Vojsko polo- žilo se na výšinách. Hlas. Nalézti výšinu nějakého místa. Sedl. V-ny opanovati. Us. Dch. Král se jal šikovati lid svůj i svedl jej dolů přes výšiny; Na Moravě rozeznává 282 se trojí směr výšin s tolikéž nížinami a ko- tlinami. Ddk. II. 264., IV. 125. (Tč. ). V. skalnatá k východu srazitá. Sš. L. 34. — Přenes. V. slasti. Koll. I. 203. — V. = rá- kos, das Schilf. V-nou cesty při božím těle posypati. Us.

392485   Vyšinář Svazek: 9 Strana: 0387
Vyšinář, e, ?., orina, brouk. V. český, o. bohemica, havezový, cacalia, mnohotvárný, polymorpha, modrý, intricata, nádherný, spe- ciosissima, starčkový, senecionis, temno- modrý, tristis, úhledný, fraudulenta. Vz Klim. 686.

392486   Vyšinek Svazek: 4 Strana: 1130
Vyšinek, nku, m. = vyšinutí, výšin. Šd. -- V., nka, m., Wischinek, ves u Slaného. PL.

392487   Vyšinka Svazek: 4 Strana: 1130
Vyšinka, y, f, Wischinka, ves u Prahy; V. dolejší, hospoda; hořejší, samota u Prahy. PL.

392488   Vyšinkovati Svazek: 4 Strana: 1130
Vyšinkovati = vyšenkovati. Cf. Vyče- povati. Na Ostrav. Tč.

392489   Výšinný Svazek: 8 Strana: 0487
Výšinný hnojník, brouk. Vz Klim. 392.

392490   Výšinoměr, u Svazek: 4 Strana: 1130
Výšinoměr, u, m., der Höhenmesser, Hypso- meter. Dch.

392491   Výšinoměrný Svazek: 4 Strana: 1130
Výšinoměrný, hypsometrisch. Dch.

392492   Vyšinouti Svazek: 4 Strana: 1130
Vyšinouti, ul, ut, utí; vyšinovati = vychý- liti, vyndati, vybočiti stranou, herausbewegen, verrenken; v. a v. se = vychýliti se, heraus- treten, weichen; vyskočiti (v tomto smyslu staří toho slova neužívali. Šf. ), auffahren, sich schnell heraus- o. emporbewegen, sich aufschwingen. Jg. — abs. Jelen vyšine = uhne se. D. Hleď vyšinouti. Sych. — co: jazyk. Troj. — si co: nohu (vyvinouti, vy- tknouti). Ros. — (co, se) odkud: vůz z kolejí se vyšinul. Us. Dch. Že veškeren obor světa z kolejí se vyšinuje. Sš. Sk. 24. Žádal, aby vrátila se zase na staré své cesty, s kterýchž neměla prý v. nikdy. Pal. Děj. IV. 1. 391. (Šd. ). Z cesty ctnosti v., D., z dobrého řádu. Scip. Bouře kru- tým dýmáním vyšinuje se z jeskyň svých. Troj. — se kudy. V. se stranou. Scip. — se kam: mezi sloupy. Har. V. se na horu, na koně, šp. m. vyšvihnouti se na koně, vyskočiti, vskočiti, vsednouti, vymrštiti se. Vz na hoře. Jg., Brs. 2. vyd. 264., Brt. S. 3. v. 170. Podlé toho posuď i věty: Duch lidský k znamenité výši se vyšinul (po- vznesl se). Us. Len tuž a horli v svätom zápalu, či z hlbin vzlietneš a či z Uralu, k nebu sa predca vyšinieš! Sldk. 347. Dítě do vrchu vyšinovati. — se odkud proč. Apoštol pro nával myšlének, jimiž uchvácen byl, z dráhy započaté vyšinul se. Sš. I. 39. (Hý. ). Vz Přešinouti.

392493   Vyšinouti Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšinouti. Cf. Jg. Slnosť. 61. — co, se odkud čím. V. tělo z polohy. NA. V-nul se ze stezek přírody své. Pal. Rdh. I. 368. Vahadlo vyšine se zrušením rovnováhy ze směru vodorovného. Mj. 76. Částečky těla silou ze vzájemné spojitosti v. Kk. Fys. 32. — se kam. V. se k nejvyšší dokona- losti. Pal. Rdh. 432. Cf. Vyšvihnouti.

392494   Výšinovid Svazek: 4 Strana: 1130
Výšinovid, u, m., die Höhencharte. Nz.

392495   Výšinový Svazek: 4 Strana: 1130
Výšinový = rákosový, Schilf-. Us. V z Výšina.

392496   Výšinový Svazek: 7 Strana: 1086
Výšinový, Höhen-, V. pásmo, -gürtel, poloha. Sl. les.

392497   Výšinský Svazek: 4 Strana: 1130
Výšinský, Höhen-. V. dobytek, das Höhenvieh. Šp. V. plemeno skotu hovězího. NA. IV. 98.

392498   Vyšinulý Svazek: 4 Strana: 1130
Vyšinulý, vorspringend, herausgeschweift, v rostl. Slb.

392499   Vyšinutí Svazek: 4 Strana: 1130
Vyšinutí, n. V. vlaku, die Entgleisung des Bahnzuges. Dch.

392500   Vyšinutý Svazek: 4 Strana: 1130
Vyšinutý; -ut, a, o, entgleist. V. vlak (z kolejí). Us.

392501   Vyšípati Svazek: 4 Strana: 1130
Vyšípati = vyšupati, pardus dáti, einen Schilling abstreichen. Ros. — co kudy. Pochytali slunko v holách, vyšípali blaho rovní. Hdk. C. 230.

392502   Vyšiplati Svazek: 4 Strana: 1130
Vyšiplati, herauswinden, herausbeuteln. — co odkud. Na Ostrav. Tč. -- V., schlecht ausführen, verpfuschen. — co. Ib. Tč.

392503   Vyšíření Svazek: 4 Strana: 1130
Vyšíření, n,, die Ausbreitung, Auswei- tung. V. samosprávy, die Erweiterung der Autonomie. Dch.

392504   Vyšířený Svazek: 4 Strana: 1130
Vyšířený; -en, a, o, ausgebreitet, erwei- tert.

392505   Vyšířiti Svazek: 4 Strana: 1130
Vyšířiti, il, en, ení, vyšiřovati, ausbrei- ten, erweitern. — co. Ženské svoje šaty vyšiřují. — co na koho. Ženské vyšiřují jak raci svá klepeta na mužské. Us. Tč.

392506   Vyšiřování Svazek: 4 Strana: 1130
Vyšiřování, n. = rozšiřování. Vz Vy- šíření.

392507   Vyšiřovaný Svazek: 4 Strana: 1130
Vyšiřovaný = rozšiřovaný. Vz Vyšířiti.

392508   Vyšiřovati Svazek: 4 Strana: 1130
Vyšiřovati, vz Vyšířiti.

392509   Vyšišmati se odkud: z Svazek: 4 Strana: 1130
Vyšišmati se odkud: z domu (nemo- torně jíti), schwerfällig herauskommen. Koll.

392510   Výšitel Svazek: 4 Strana: 1130
Výšitel, vyšitel, e, m., der Erheber, Er- höher. — V. = zdrazovatel, der Hauteur, Contremineur. Strana v-lů, la hausse; strana nížitelů, la baisse = špekulanti bursovní chtějící kursy papírů cenných zvýšiti aneb snížiti. Nz., Skř.

392511   Výšitelka Svazek: 4 Strana: 1130
Výšitelka, vyšitelka, y, f., die Erhöherin, Erheberin.

392512   Vyšiti Svazek: 4 Strana: 1130
Vyšiti, šiji, il, it, ití, vyšívati (vz vy- šíjati), ausnähen; durchs Nähen verbrau- chen. — abs. Děvečka vyšije, šohajek vy- mlátí. Sš. P. 471. — co. V-la všecky niti (šijíc zpotřebovala). Us. D., Dch., Brt. Ne- byla bys u mne jiného dělala, šatky vyší- vala, peníze čítala. Sš. P. 146. — co komu. Už ti tvá panenka šátek vyšívá. Čes. mor. ps. 92. V. si peníze (šitím získati). Us. — co čím: šátek hedvábím. Ros. V. vlnou, bůstkami, suknem. Š. a Ž. Zlatem šátek vyšívá. Er. P. 449. Ja dolina, dolina, na dolině bučník, vyšívaj ty, vyšívaj, šohajovi ručník; vyšívaj ho, vyšívaj drobnými kví- tečky. Sš. P. 242. Ona zlatem šila, stříbrem vyšívala. Brt. P. 80. Pokryvky zlatem v. Ddk. IV. 253. — kde. Za deviatými kachly plátence vyšíva (= umřela). Mt. S. I. 98 Ty budeš v tym domku vyšivač a ja budu k tobě chodivač. Sš. P. 387. Ach vyšij ju (košulenku), vyšij zhůru na příramku, abych pamatoval, že sem měl galanku. Sš. P. 583. Pod jaborečkem má milá zelený šátek vy- šívá; vyšívá na něm víneček, že ju opustil syneček. Sš. P. 269. Na kanavě, na stra- mínu, na papíře, na rámě, na bubínku vy- šívati. Š. a Ž. — kam. Jména na žínku, na prádlo v. Š. a Ž. — nač. Co se na to vyšilo nití! Us. Dch. Ona si ledva vyšije na stravu. Us Tč. — jak. Něco podlé ně- čeho v. Vypukle v, hoch sticken. Us. Šp. Ona ji vyšije s tulipánama. Er. P. 136. Už se láska zrušila, už ti jiná galanečka šátek vyšila; vyšila ho do kola, na šátečku na prostředku zlatá litera; Bo (neb) moja ša- tečka draho vyšita, slúžila sem za ňu blízko tři léta. Sš. P. 367., 398. (Tč. ). — kdy. A ma ta děvucha take bystre oči, co ona vyšije černu šatku v noci. Sš. P. 748. — jak dlouho. Do půlnoce vyšívala, od půl noce zametala. Sš. P. 112. — komu = vy- biti, durchprügeln. U Brušperka. Mtl.

392513   Výšiti Svazek: 4 Strana: 1130
Výšiti, il, en, ení = vyzdvihnouti, heben, erhöhen, hoch machen. — koho. Troj. Jal sě král ještě viece v. Jonatu. BO. Dnes počnu tě výšiti. BO. Voláchu výšiece svój hlas. BO. Příroda stromy výší. Hdk., Troj. — koho čím: příkladem něčím. Pass. — abs. Mladosť výší, starosť hrbí. Us. — se. Kdo se výší, bude ponížen. Vz Nížiti. ZN., Hus II. 314., 360. Čím se více pne a výší, tím spíšeji mizí. Lom. Sv. víra se výšila. Pass. 801. Čím se kto neřádně viece výší, tiem sě před Bohem níží. Hus I. 184. — se kde: na zemi. Ž. wit. 9. 18. (39. ). Ktož se v světě výší, ten před Bohem jest menší. Hus II. 319. — odkud. Jenž výšil mne ot vrat smrtelných. Ż. wit. 9. 15. — se kam. Muž ješitný v pýchu sě výší. BO. Proč sě výšíte nad lid? BO.

392514   Vyšití Svazek: 4 Strana: 1131
Vyšití, n., die Ausnähung. Bern.

392515   Výšiti Svazek: 8 Strana: 0487
Výšiti. Když z toho nějak se vajší. Břez. Font. V. 404.

392516   Výšiti koho zač Svazek: 7 Strana: 1086
Výšiti koho zač. Kázal jej za palce v. (pověsiti). Pass. mus. 425.

392517   Vyšitý Svazek: 4 Strana: 1131
Vyšitý; -it, a, o, ausgenäht; durch Nähen verbraucht. V-té niti. Us. — čím. Mom (mám) fortušek zlatem vyšitý. Brt. P. 153. Co to máš, děvečko, co to máš za pasem ? Červené šáteček v-té harasem; A ja sem tak zdrava jako ty, mam fortušek zlatem v-ty. Sš. P. 217., 387. — z čeho. Ti kři- žáci nosili na šatech svých kříže červené ze sukna v-té. Pal. Děj. IV. 2. 535.

392518   Vyšívací Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšívací umění Us.

392519   Vyšívací Svazek: 8 Strana: 0487
Vyšívací práce. Vz KP. VII. 95. nn.

392520   Vyšívací, vyšivací Svazek: 4 Strana: 1131
Vyšívací, vyšivací, zum Ausnähen ge- hörig, dienlich, Stick-. V. jehla, rámec. D.

392521   Vyšívač Svazek: 4 Strana: 1131
Vyšívač, vyšivač, e, m., der Ausnäher, Stepper. Bern., Stat. př. kn. 1874. 55., Aqu.

392522   Vyšíváček Svazek: 4 Strana: 1131
Vyšíváček, čka, m., vz Vyšívač. — V., čku, m., vz Vyšívák.

392523   Vyšívačka Svazek: 4 Strana: 1131
Vyšívačka, vyšivačka, y, f., die Ausnä- herin, Stepperin. D. — V. = vyšívání. Jsú z hadbábu sice, ale bez všetkej ozdobiny a v-ky. Sl. let. I. 33. — V. = vyšitá věc, ausgenähte Sache. Bern.

392524   Vyšívačka Svazek: 7 Strana: 1398
Vyšívačka. Vz NZ 1. 171.

392525   Vyšívačka Svazek: 9 Strana: 0387
Vyšívačka, y, f. V-ky na Čes. Horácku. Vz Čes. 1. X. 215.

392526   Vyšívačský Svazek: 7 Strana: 1398
Vyšívačský. V. technika. NZ. II. 166.

392527   Vyšívačský. V Svazek: 10 Strana: 0504
Vyšívačský. V. umění. Čes. 1. XII. 446.

392528   Vyšívák, u, vyšíváček Svazek: 4 Strana: 1131
Vyšívák, u, vyšíváček, čku, m., der Strickrahmen. Šm.

392529   Vyšívalka Svazek: 4 Strana: 1131
Vyšívalka, y, f., die Stepperin. Dch.

392530   Vyšívání Svazek: 4 Strana: 1131
Vyšívání, n. = zhotovování výkresů na tkanině nitmi pomocí jehly, das Ausnähen, Sticken, Sticksverk. V. květované. Č. V., krumpéřství: bohaté, vypuklé, přistřihované, francouzské, anglické. Šp. Harasové v. na rukávcích dívek súchovských na Mor. má tyto části a jména: červené ščipky, bílé ščipky, červený stínek, černá řeťázka, žutá žlutá) řeťázka, červená řeťázka, formička, řeťázkové kvítky. Brt. V. umělé, Kunst- stickerei, křížové, zvýšené, Hoch-, bůstkové, Schmelz-, Dch., zlaté. Kká. Td. 319. V-ním proložený. Dch. Bílé v. jmen do prádla, ploché a vypuklé v. plišové. Š. a Ž.

392531   Vyšívání Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšívání. Cf. Kram. Slov., Wtr. Obr. I. 461. V. janovské, florentijské, krajkové, prolomené. Šp. Stehy mor. v.: mrštěnka, hadinku; mor. v. na růžu, na půl růžu, na rybí očko, na rozmarinku, na lomenou cestu, na hrušku, na buchtičky, na hvězdu. Cf. Formička. V. na Litomyšlsku. P. Ter. Nováková. 1891. V. lidové Cf. NZ. I. 595.

392532   Vyšívání Svazek: 7 Strana: 1398
Vyšívání na křížky (křížkové), stolíček, kopka, zakládané, krokvičky či rybí ocá- sek na kladeno, oselka, mandrinka, pilky, kopka plná, jetelinka, vraní očko a j. NZ. I 229. 187.

392533   Vyšíváni Svazek: 8 Strana: 0487
Vyšíváni na mor. Slov., vz NZ. III. 431.; na Val., vz Vck. Val. I. 140., českomoravské. Vz Mtc. 1893. 353., Čes. 1. V. 225. nn.

392534   Vyšívání Svazek: 9 Strana: 0387
Vyšívání. Jeho literatura z r. 1894. a 1895. Vz Čes. 1. 1897. 481.

392535   Vyšívání Svazek: 10 Strana: 0678
Vyšívání v XIV. a XV. stol. Vz Wtr. Řem. 299 nn., 818. Sr. Čes. 1. XV. 319 nn. 353. - 374., Nár. věst. I. 103.

392536   Vyšívání lidové Svazek: 10 Strana: 0504
Vyšívání lidové, Vz Čes. 1. X. 417., 447.

392537   Vyšívanka Svazek: 4 Strana: 1131
Vyšívanka, y, f., das Zeichentüchel, Kantentuch. Šm.

392538   Vyšívaný Svazek: 4 Strana: 1131
Vyšívaný; -án, a, o, ausgenäht, ge- steppt. V. dílo, ručník, Us., list, květ, ko- berec, střevíc, věncoví, stonek, kytička, arabeska, hvězda a p. Ś. a Ž. Podaj mi šatu tenkú, nech zavážu svú hlavěnku; a hned milá nemeškala, v-ný šátek vzala. Sš. P. 182. — jak. Roucho pestře v-né. Us. — čím: zlatem. Ddk. III. 60. Vz Vyšiti.

392539   Vyšívatel Svazek: 4 Strana: 1131
Vyšívatel, vyšivatel, e, m., der Ausnäher, Sticker, Stepper. V. řím. a řec. Vz Vlšk. 277.

392540   Vyšívati Svazek: 10 Strana: 0504
Vyšívati, vz Vyšiti. — V. = výpady činiti. Baw. T. v. 738. — se = vysekávati se. Ib. v. 1220.

392541   Vyšívka Svazek: 4 Strana: 1131
Vyšívka, y, f. = vyšívání, die Stickerei. Šd. V. na kozlík, der Schwellerkranz (beim Sattler). Šm.

392542   Vyšívka Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšívka. Cf. Cifra. Selské v-ky. Vz NZ. I. 4. nn.

392543   Výšivka Svazek: 8 Strana: 0487
Výšivka. Vz předcház. Vyšívání.

392544   Výšivka Svazek: 10 Strana: 0504
Výšivka. Vz Vyšívání. Mus. slov.

392545   Výšivkárka Svazek: 8 Strana: 0487
Výšivkárka, y, f. = vyšívacka. Slov. Phľd. 1896. 622.

392546   Výšivkář Svazek: 10 Strana: 0504
Výšivkář, e, m. = prodavač výšivek. Kal. Slov. 102.

392547   Výšivkářství Svazek: 10 Strana: 0504
Výšivkářství, n. Vz Čes. I. XIV. 490.

392548   Vyšívkový Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšívkový, Stickerei-. V. výstava. Nár. nov. 1887. č. 90.

392549   Výšivkový Svazek: 9 Strana: 0387
Výšivkový. V. ornamentika. Čes. 1. VIL 309. Vyškov. Pal. píše: Viškov. Pal. Děj. I. 2. 252., 259.

392550   Výšivky Svazek: 9 Strana: 0387
Výšivky v Nitransku: na mehenickú formu, na slivečky, na zahýbančeky, na racky, na strapaté rúže, na staroverské růže, na hladké rúže, na čičmanské srdca, na velké srdca, na pol srdca, na kluky, na kalichy, na po- hárky, na konvičky, na pilečka, na záklučky, na kríž, na pol kríž, na čerešienky, na per- kované kolesá, na štepené kolesá. Mus. slov. 1. 54. — V Trenčansku: na dusené riadky, na gulečky, na hviezdy, na klieště, na lá- mané kolesá, n? makovický, na ohreblá, n? rebrá, na štiepané jabúčka, na slymáčie rožky, na srdcia, na tulipány, na žilinku, na zúbky. Ib. 26. — Na Liptovsku: na hady, na hámriky, na hámričky, na hviezdičky, na hrebenčeky, na kolieska, na křížky, na lapku, na paličky, na poľuvania, na rozma- ríniky, na retiazky, na štepenia, na tieštiky, na věžičky, na vtáčiky. Ib. 26. — V Čes. Horácku. Vz Čes. 1. X. 119. nn., 215.

392551   Výšivkyně Svazek: 10 Strana: 0504
Výšivkyně, ě, t. = vyšivačka. Kal. Slov. 102.

392552   Výšivné Svazek: 7 Strana: 1086
Výšivné, ého, n , Nadelgeld, n. Rgl.

392553   Výšjmenovaný Svazek: 4 Strana: 1131
Výšjmenovaný = výše jmenovaný. Vz Vysoko. Na Zlínsku. Brt.

392554   Výška Svazek: 4 Strana: 1131
Výška, y, f., die Höhe. V. v obecném smyslu, v geometrii, ve fysice, v astronomii. Vz S N. V. tlaku (tlakoměrná, die Druck- höhe); v. tlaku hydraulického, hydraulische D.; v. tlaku hydrostatického, hydrostatische
D., Nz., KP. II. 53., 56.; v. překážky, die
Widerstandshöhe; v. hození či hodu, die
Wurfhöhe. Nz. V-y dle vyvýšenosti nad
mořskou hladinu: pahorek, pahrbek, kopec,
chlum, brdo, vrch, hora, velehora. Nz. V.
patra, die Geschosshöhe, vody, der Wasser-
stand; nad obyčejnou v-ku, über dem Nor-
male; pravidelná v., die normale H.; Orel
letěl ve přehrozné výšce; náramná v.; Něco
do výšky hnáti, stavěti, kroutiti; ve výšce
udržovati. Dch. V. vrcholu, die Gipfel-,
hřebene, hřbetní, Kamm-, prohybu, Pass-
höhe; v. rovníková, Aequatorhöhe; v. točny
či točnová, die Polhöhe. S. a Z. V. lisovní,
die Presshöhe, v. rtuti, die Quecksilber-.
Šp. Úhel výšky, der Höhenwinkel. Čsk.
V. tonu. Ddk. P. 20. V. nakloněné roviny,
klínu, otočky šroubové, pádová. ZČ. I. 92.,
95., 97., 118. V. či krok závitku. Vnč. 115.
V. zatížení, die Belastungshöhe, v. pádu,
die Fallhöhe. Pcl. 45., 97. V. trojúhelníku.
Jdč. I. 27. V. bodu nad obzorem (positivní
a negativní); v. nadmořská; v. tlakoměrná;
v. athmosfery stejnorodé, vlny mořské. Stč.
Zmp. 59., 61., 524., 542., 560., 565., 566.,
593., 755., 793. (Pdl. ). V. hory je prostá
(absolutní) a vztažná n. poměrná (relativní).
V. pohoří: průměrná n. prostřední vrcholu
(vrcholní); prostřední v. hřebene, prostřední
v. prohybu (v. přesmyčná), v. nejvyšší hory.
ZČ. V. celé vlny (vodní), hvězdy (nad ob-
zorem). Nz. V. vody v parním kotli. Vz
KP. II. 363. V. domů řím. a řeckých. Vz
Vlšk. 103. Výška obloučku, die Bogenhöhe.
Bc. Do výšky něco vyzdvihnouti, často
stačí: něco zdvihnouti. Vařením ztrácí
krev septická svou výšku jedovatosti šp.
m.: vařením jedovatosť krve septické se
mírní. Brt. Oba měli stejnou výšku. Sá.
Oblouk výšky (výškový, der Höhenkreis).
Us. V. roviny nakloněné. Mj. 85. Sebe
bral do výšky a jiné měl za onuce. Dch.,
Brt. Ale nadarmo skákali, bo ani do po-
lovice tej výšky doskočiť nemohli. Mt. S.
53. Malé bylinky hezké, koukol jen clo
výšky žene. Shakesp Tč. Na výšku někoho
bráti = špičkovati. U Kr. Hrad. Kšť. Nebaž
po výšce, strany přísloví o tom vz: Nebe,
Nebezpečný, Pád, Padnouti, Podkova, Příkře,
Pýcha, Střecha, Strom, Vrch, Vysoko. — Vz Výš a S. N. — V., y, m., osob. jm. Jan V. ze Schrynychova. Arch. IV. 378.

392555   Výška Svazek: 7 Strana: 1086
Výška = komora, špižírna. V. býva lebo nad izbou, lebo osobytne vystavená a vždy vyššia než ostatné stavby. Slov. Rr. Sb.

392556   Vyškádliti Svazek: 4 Strana: 1131
Vyškádliti, il, en, ení, durchs Necken erlangen. — co na kom. Ros.

392557   Vyškamrání Svazek: 4 Strana: 1131
Vyškamrání, n., die Erlangung durchs Murren. Bern.

392558   Vyškamraný Svazek: 4 Strana: 1131
Vyškamraný; -án, a, o, durchs Murren erlangt, ermurrt, ausgemurrt. Bern.

392559   Vyškamrati Svazek: 4 Strana: 1131
Vyškamrati, durchs Murren erlangen o. bekommen, er-, ausmurren, ausbrummen; auf- hören zu murren; se, genugsam murren. — co. Ledva svoji žádosť vyškemře. Us. Tč. — komu = vyhubovati, auszanken. MM.

392560   Vyškarediti Svazek: 4 Strana: 1131
Vyškarediti, il, ěn, ění. — koho. Když k ní přišli, ona je v-la (škaredíc se vypu- dila). Us. Vk.

392561   Vyškarpiti Svazek: 4 Strana: 1131
Vyškarpiti, il, en, ení, vyškarpovati = škarpu mimo cestu udělati, ausböschen. Čsk., Tč. 282*

392562   Vyškemrati Svazek: 4 Strana: 1132
Vyškemrati, mrám a mři; vyškemřiti = vyžebrati, vyprositi, erbetteln, erflehen. Jg., D. — co na kom čím: prosbami.

392563   Vyškerený Svazek: 7 Strana: 1086
Vyškerený struk = přezralý, otevřený. Zátur.

392564   Vyškerica Svazek: 7 Strana: 1086
Vyškerica, dle Káča = koketta. Slov. Rr. Sb. Cf. Vyščiřać (dod.).

392565   Vyškeřák Svazek: 4 Strana: 1132
Vyškeřák, a, m. = sedmihlásek pták, posměváček, der Spottvogel. Na Mor. Vck.

392566   Vyškéřati Svazek: 4 Strana: 1132
Vyškéřati, vz Vyškeřiti. Mor. Vck.

392567   Vyškeření Svazek: 4 Strana: 1132
Vyškeření, n., vz Vyškeřiti.

392568   Vyškeřený Svazek: 4 Strana: 1132
Vyškeřený; -en, a, o, vz Vyškeřiti. V. zuby. Hol. 34.

392569   Vyškeřice Svazek: 8 Strana: 0487
Vyškeřice = koketta. Ustavily (zastavily) se dve veselé v. u tejto dievky. Phľd. 1895. 385.

392570   Vyškeřiti Svazek: 4 Strana: 1132
Vyškeřiti, il, en ení (na Slov. vyceřiti), vyštěřiti, vyškeřovati (na Mor. vyškéřati; na Slov. vyškeruvať), die Zähne fletschen; ausrecken, herausstrecken, öffnen, aufthun. — co: jazyk, zuby. Plk. Smeje sa striga a zuby vyškeruje. Dbš. Sl. pov. I. 24. — co na koho: zuby, die Zähne zeigen. Us. Jg., Tč. — co kde. Vyskierala zuby pred ním. Dbš. Sl. pov. I. 520. — co jak. Zubů nevyškeřuj podlé tvojé chuti. Na Ostrav. Tč. Bláznivosť svú skrze smíchy blázen ukazuje, když bez míry jako osel zuby vy- škeruje. Na Slov. Tč. — se. Gamby z úst odrezal, že sa len tak zuby vyškieraly. Dbš. Sl. pov. I. 17. Zem už tak vyschla, že všude sevyškeřuje, kde byla mokřina (má trhliny). Us. Tč. — se komu (z čeho) = posmívati se, vysmívati se, auslachen. Mor. Vck. Cf. Vyškeřák. Přišla ku pastorkyni a tam, kde tato mozolila sa, vyškierala sa jej taká strojná a sytá: či vidíš, aké já mám pekné šaty a ty nič, iba handry! Dbš. Sl. pov. VI. 5. — se komu jak. Jaj aka že ste pekná! vykrikuje, a prjezočive sa jej do očí vy- škeruje. Er. Sl. čít. 56.

392571   Vyškeřování Svazek: 4 Strana: 1132
Vyškeřování, n., das wiederholte Zähne- fletschen. Vz Vyškeřiti.

392572   Vyškeřovati Svazek: 4 Strana: 1132
Vyškeřovati, vz Vyškeřiti.

392573   Vyškierať sa Svazek: 8 Strana: 0487
Vyškierať sa = šklebiti se, smáti se. Slov. Kal. S. 202. Vz Vyškeřiti. Zátur.

392574   Vyšklbnouti Svazek: 4 Strana: 1132
Vyšklbnouti, vz Vyšklubati. Na Slov.

392575   Výškleb Svazek: 4 Strana: 1132
Výškleb, u, m. = výšklebek. Jen kdy- bych slyšel nějaké v-by! V Kunvald. Msk.

392576   Vyšklebač Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšklebač, vz Vyšklebáček. Vhl.

392577   Vyšklebáček Svazek: 4 Strana: 1132
Vyšklebáček, čka, m. = kdo se jiným rád vysmívá, der Verlacher, Spötter. Kb.

392578   Výšklebek Svazek: 4 Strana: 1132
Výšklebek, bku, m., pl. v-ky, der Spott, Hohn. Us. Sd. V-ky z někoho si dělati, Jemand verhöhnen; V. na někoho dělati. Na Ostrav. Tč.

392579   Vyšklebení Svazek: 4 Strana: 1132
Vyšklebení, n. = vyškeření. Vz Vyškle- biti.

392580   Vyšklebený Svazek: 4 Strana: 1132
Vyšklebený; -en, a, o = vyškeřený. Vz Vyšklebiti.

392581   Vyšklebiti Svazek: 4 Strana: 1132
Vyšklebiti, il, en, ení; vyšklíbati, vy- šklebovati, ausfletschen, ausblecken; durchs Weinen erhalten; se, sich ausweinen. — co na koho: zuby, D., Šd., pysky, den Mund aufreissen. Us. Tč. — se na koho. Us. Tč. — se komu (z čeho) = Fratzen, Ge- sichter schneiden, Jemand aufheissen, Us. Šd., auslachen, verhöhnen. Sd. — se. Vy- šklebuje se jako svatohorská opice. Sk. — se komu jak. Vyškleboval se mu do očí, verhöhnen. Mor. Tč.

392582   Vyšklebiti co na kom Svazek: 7 Strana: 1086
Vyšklebiti co na kom = vyplakati, vyškemrati. Us. Kšť.

392583   Vyšklebování Svazek: 4 Strana: 1132
Vyšklebování, n., das wiederholte Ge- sichterschneiden, Verhöhnen.

392584   Vyšklebovati Svazek: 4 Strana: 1132
Vyšklebovati, vz Vyšklebiti.

392585   Výšklelmý Svazek: 8 Strana: 0487
Výšklelmý. Bylo v tom smíchu něco v-ho. Světz. 1894. 82. a,

392586   Vyšklhati Svazek: 4 Strana: 1132
Vyšklhati, vyšklhnouti, hnul a hl, ut, utí, ausgleiten; glatt machen. — co nač: led na klzačku vyšklhati, glatt machen. Na Ostrav. Tč. — kde: na ledě vyšklhnouti, ausgleiten. — odkud. Ryba mu z ruky vy- šklhla (vyšplhla). Na Ostrav. Tč.

392587   Výškliba Svazek: 4 Strana: 1132
Výškliba, y, m. = posměváček, der Hohn- lacher, Spötter. Ten v. se každému vysměje. U Hr. Král. Kšť.

392588   Vyšklíbati Svazek: 4 Strana: 1132
Vyšklíbati, vz Vyšklebiti.

392589   Vyšklubati Svazek: 4 Strana: 1132
Vyšklubati, klubám a klubi; vyškubati, škubám a škubi; vyšklubnouti, vyškubnouti, bnul a bl, ut, utí; vyšklubávati, vyškubá- vati = škubaje trhati, ausrupfen, ausraufen, ausreuten. — co komu: křídla, Us., cho- máč vlasů, Sych., si vlasy, huse peří. Us. Vyškľbla mu jedno piero. Dbš. Sl. pov. I. 131. V-bl jsem vlasy své. BO. — co čím: vlasy kléšťkami. V. — odkud. Vlasy ně- komu z hlavy v. Tč. — kdy. Peří na po- babě, na škubačce všetko v-ly. Na Ostrav. Tč. — koho kam. Rumpál ho vyskub' do výše. Osv. I. 87. — se komu jak. Hně- vivě se mu v-bla. Sá.

392590   Vyškňuřovati se na koho Svazek: 4 Strana: 1132
Vyškňuřovati se na koho, Fratzen, Gesichter machen. Mor. Šd. Vz Vyšklebiti.

392591   Vyškoblaný Svazek: 7 Strana: 1086
Vyškoblaný = vyškoblený, ausgewetzt. Ssk.

392592   Vyškobliti Svazek: 4 Strana: 1132
Vyškobliti, il, en, ení, vyškoblovati = vyškohliti, škoblou vyškrábati. Vz Vyško- hliti. Na Mor. a na Slov. Šd., Bern. Jsem celý, jako by mě vyškobloval (= prázdný). Mor. Šd.

392593   Vyškoblovaný Svazek: 4 Strana: 1132
Vyškoblovaný; -án, a, o, vz Vyškobliti. Mám žaludek celý jako v-ný. Mor. Šd.

392594   Vyškobrtati se Svazek: 4 Strana: 1132
Vyškobrtati se = s těží vylézti, vyškrá- bati se, sich schwer empor-, herausarbeiten, heraushelfen, befreien. Us. Šd. Nemohl se v. Mor. Šd. — kam. Sotva se na schody vyškobrtal. Us. u Kr. Hradce a j. Kšť

392595   Vyškobrtiti Svazek: 4 Strana: 1132
Vyškobrtiti, il, ěn, ění, vyškobrtnouti = vyvrátiti, umwälzen; se = vyšinouti se. Na Mor. D., Brt., Šd., Mtl., Kld. I. 87. — co kde: kozla na trávě, einen Purzelbaum machen. Na Ostrav. — se kam: na zem, umfallen, straucheln. Mor. Tč. — se komu. A když se mně to vyškobrtlo jaksi, ani nevím, jak. V již. Mor. Šd.

392596   Výškodnosť Svazek: 4 Strana: 1132
Výškodnosť, i, f. = náhrada za škodu učiněnou, Ersatz für angefügten Schaden. Dal mu 2 zlaté v-sti. Us. Č.

392597   Vyškodovati Svazek: 4 Strana: 1132
Vyškodovati, vyškodnouti = náhradu za škodu dáti, Ersatz leisten, entschädigen. — koho čím. Za cestu, která pole jeho za- sáhla, vyškodovali ho loukou. Us. Č.

392598   Vyškohlaný Svazek: 7 Strana: 1086
Vyškohlaný = vyškohlený. Slov. Ssk.

392599   Vyškohlení Svazek: 4 Strana: 1132
Vyškohlení, n., die Auskratzung, Aus- reibung; die Aufkratzung, Aufreibung, Oeff- nung durchs Kratzen. Na Slov. Bern.

392600   Vyškohlený Svazek: 4 Strana: 1132
Vyškohlený; -en, a, o, ausgekratzt, aus- gerieben; aufgekratzt, aufgerieben, durchs Kratzen (Reiben) geöffnet; genugsam ge- kratzt. Bern.

392601   Vyškohliti Svazek: 4 Strana: 1132
Vyškohliti, il, en, ení, auskratzen, aus- reiben; aufkratzen, aufreiben, durchs Krat- zen (Reiben) öffnen; genugsam kratzen. Bern. — koho čím. Vz Vyškrabati.

392602   Vyškohŕňaný Svazek: 4 Strana: 1132
Vyškohŕňaný; -án, a, o = vyhlodaný, ausgenagt. — kým. Chléb myšemi v. Mor. Šd.

392603   Vyškohŕňati Svazek: 4 Strana: 1132
Vyškohŕňati = vyhlodati, ausnagen. — se, schwer kommen. Vz Škobŕňati. Než on se až sem vyškohŕňá. Mor. Šd.

392604   Vyškolárený Svazek: 8 Strana: 0487
Vyškolárený = vyškolený, který školu vychodil. Phľd. 1891. 183.

392605   Vyškolení Svazek: 4 Strana: 1132
Vyškolení, n., die Ausschulung. Dch. Vz Vyškoliti.

392606   Vyškolenosť Svazek: 10 Strana: 0504
Vyškolenosť, i, f. Společenská v. Zvon. VI. 12.

392607   Vyškolený Svazek: 4 Strana: 1132
Vyškolený; -len, a, o, ausgeschult. V-né děti. Us. Vz Vyškoliti. — V. = vycvičený, geübt, geschult. Hlas jeho není dosud v-ný. Us.

392608   Vyškolený čím Svazek: 7 Strana: 1086
Vyškolený čím. Zrak hvězdářstvím vy- školený. Čch. Živ.

392609   Vyškoliti Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškoliti, il, en, ení; vyškolovati, aus- schulen. — co odkud. Lhota bude ze Slatiny vyškolena a do Moravan přiškolena lépe: bude ze školy slatinské vyňata a při- dána n. připojena ke škole moravanské. Šb. — V., na Slov. = vyplísniti, aushunzen, ausmachen. Plk.

392610   Vyškoliti se v něčem Svazek: 7 Strana: 1086
Vyškoliti se v něčem = vycvičiti. Nár. listy.

392611   Výškoměr Svazek: 4 Strana: 1133
Výškoměr, u, m. = nástroj, jimž se měří výšky předmětů nepřímým způsobem jako ku př. tlakoměrem, der Höhenmesser. Šp. Sedl. F. 197., Dch., Šp.

392612   Výškoměrství, n Svazek: 4 Strana: 1133
Výškoměrství, n., die Höhemessung. Rk.

392613   Vyškoný Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškoný, ého, m., osob. jm. Mor. Sd.

392614   Výškopa Svazek: 8 Strana: 0487
Výškopa, y, f. = (dvojlistec. Slov. Kal. S. 202.

392615   Výškopisný Svazek: 4 Strana: 1133
Výškopisný = hypsografický, hypsogra- phisch. Stč. Zmp. 460.

392616   Výškopisný Svazek: 7 Strana: 1087
Výškopisný nákres. Mus. 1887. 500.

392617   Vyškopit Svazek: 8 Strana: 0487
Vyškopit. V. barana = vyklestiti. Val. Brt. D. II. 417. Dítě v. = z vozíku vyvrátiti. Slez. Čes. 1. VI. 143.

392618   Vyškopiti Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškopiti, il, en, ení = vyškopiti, vy- klestiti, kastriren. Na Ostrav. Tč.

392619   Vyškorica Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškorica, e, f. Na Slov. A že sa rech- torova v. spolu s ním ošialila. Dramat. Chlpk. I. 95.

392620   Vyškortati Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškortati, vyškortávati = škortáním vyhloubiti, auskratzen, ausnagen, ausschaben — co. Myši řepu vyškortaly. Us.

392621   Vyškořupiti se Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškořupiti se, sich ausschälen. Ořechy se v-ly. Na Ostrav. Tč.

392622   Vyškoudlý Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškoudlý = hubený, mager. Us. Čes. vč. II. 195.

392623   Vyškoudnouti Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškoudnouti, dnul a dl, utí, mager werden. — po čem. Vlach se salátem krmí, Polák po něm vyškoudne. Č. M. 461.

392624   Vyškov Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškov, a, m., vz Víškov. Když sem já jel od své milé z Vyškovečka, z Vyškova, ztratila se mému koni podkova. Čes. mor. ps. 124. — V., vrch u valaš. Klobouk. Vck.

392625   Výškov Svazek: 4 Strana: 1133
Výškov, a, m., Waschagrün, ves u Plané; Wischkow, samota u Chrudimi, Wischkowa, ves u Postoloprt. Vz Blk. Kfsk. 605., S. N., Arch. III. 190. — V., Wischau, město na Mor.

392626   Vyškov Svazek: 7 Strana: 1087
Vyškov. Vz i Víškov (dod.). Co tam slibují hanáckému messiáši? O tom a o vy- škovském Jozovi vz v Sbtk. Krat. h. 215.

392627   Vyškov Svazek: 7 Strana: 1398
Vyškov, a, m. Půh. III. 679.

392628   Vyškovec Svazek: 7 Strana: 1087
Vyškovec, vce, m. = kopanice u St. Hrozenkova. Brt. N. p. II. 371,

392629   Výškovice Svazek: 4 Strana: 1133
Výškovice, dle Budějovice, Wischko- witz, vsi u Plané, u Vimberka a u Morav. Ostravy. Vz Blk. Kfsk. 1456., Arch. III. 190.

392630   Vyškovské Svazek: 7 Strana: 1087
Vyškovské, ého, n. = Výškovice. Us. Pk.

392631   Vyškovský Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškovský, ého, m., osob. jm. Mus. 1880. 24., Vck.

392632   Výškový Svazek: 4 Strana: 1133
Výškový, Höhen-. V. úhel. ZČ. I. 43. V. kruhy, rozdíly (hypsometrické), vrstvy, pásy. Stč. Zmp. 59., 459., 468., 546., 547.

392633   Vyškrábání Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškrábání, n., das Auskratzen, Aus- scharren. Bern.

392634   Vyškrábaný Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškrábaný; -án, a, o, ausgekratzt, aus- gescharrt. Vz Vyškrábati.

392635   Vyškrábati Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškrábati, škrábám a škrábu; vyškráb- nouti, bnul a bl, ut, utí; vyškrabovati = vydrápati, vyhrabati, vystrouhati, auskrat- zen, ausscharren, ausschaben, ausradiren. — co: slovo, kanku. V. Vyškrabuje varhany (= chrápe). Mt. S. I. 98. V. kotel. Suk. Vy- škrabuje-li děvče ráda hrnky, prší o její svatbě. Mus. 1883. 475. — co čím: šornou koryto, díži lžicí, Ros., nožem. — komu co: oči. Vyškrabte si své škraloupy. Us. Vy- škrábl by mu poslední sousto! Us. Kšť. — se kam: na strom (vylézti). Vyškrábal se stěží na lůžko, na horu. Us. Šd. Než se člověk do toho kopce vyškrábe! Us. Dch. Ona vyzula svoje čižmy a dala mu jich obúť, aby sa vyškrábal na strom, že tam najde zlatý prútik. Dbš. Sl. pov. 1. 11. — kudy. V-bal sa vám po tej konope až do samého neba. Dbš. Sl. pov. III. 34. — od- kud (čím). Nemocný se z lůžka dosti těžko vyškrábal. Us. Dch. Moucha začala sebou házet, vyškrábala se z pavučiny a fuk do povětří. Er. Sl. čít. 18. Vyškrabuje vařečka kaši z hrnka. Us. Tč. — co kde. V listině písmo nožíčkem v. Us. Šp.

392636   Vyškrábati co odkud kam: z Svazek: 7 Strana: 1087
Vyškrábati co odkud kam: z jimadla do tyglíku NA. IV. 170.

392637   Výškrabec Svazek: 7 Strana: 1087
Výškrabec, bce, m. = výškrabek NZ. I. 70.

392638   Výškrabek Svazek: 4 Strana: 1133
Výškrabek, bku, výškrabeček, čku, m. = co se vyškrabuje, ku př. z díže, i pečivo z toho, das Ausgekratzte, Aufreibsei. — V., bka, m. = poslední dítě z též matky, poškrabek, der Nestkuchen. D. To děcko není zdravé, je v. Us. Tč., Kšá.

392639   Vyškrabotati Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškrabotati = vyškrábati. Slov. Bern.

392640   Vyškrabovací Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškrabovací, Radir-, Schab-. V. nůž. D.

392641   Vyškrabovač Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškrabovač, e, m., v horn., die Drill- schraube. Šm.

392642   Vyškrabovačka, y Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškrabovačka, y, f., v horn., der Bohr- krätzer. Šm.

392643   Vyškrabování Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškrabování, n., das wiederholte Aus- kratzen.

392644   Vyškrabovaný Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškrabovaný; -án, a, o, wiederholt ausgekratzt. Us.

392645   Vyškrabovati Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškrabovati, vz Vyškrábati.

392646   Vyškrandati Svazek: 10 Strana: 0504
Vyškrandati =vyškrábati, vyhrabati. — co komu. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 90

392647   Vyškratať sa Svazek: 7 Strana: 1087
Vyškratať sa = vyhojiti se, ubrániti se nemoci. Val. Brt. D. 290.

392648   Vyškrbotiti Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškrbotiti, il, cen, ení. Ovce se v-la. Kld. 1876. 412.

392649   Vyškrčati Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškrčati, aufhören zu rauschen (klap- pern, klirren, murmeln, rasseln, schnarren, zischen). Na Slov. Bern.

392650   Vyškreti Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškreti = vysmahnouti. Na Slov. Bern.

392651   Vyškrkati Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškrkati = škrkaje vy potřebovati. — co. Celou pakličku sirek vyškrkal, než si zapálil. Mor. Šd. Všecky škrkačky (Zünd- hölzchen) jsem vyškrkal. Us. Tč. — V., ausratschen. — co kdy na čem. Na ve- liký pátek chlapci poledne na škrkačkách vyškrkujú. Na Ostrav. Tč. —- V. = vyří- hati, herausrülpsen. — V. = těžce vypově- děti, schwer heraussagen, herauswürgen. — co. Ros.

392652   Vyškrknouti Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškrknouti, knul a kl, ut, utí, vz Vy- škrkati.

392653   Vyškrobati Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškrobati = vyškrábati. Na Ostrav. Tč.

392654   Vyškrobení Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškrobení, n., die Stärkung der Wä- sche. Us.

392655   Vyškrobený Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškrobený; -en, a, o, gestärkt. V. prá- dlo. Us. Už je košulenka v-ná. Us. Šd. Má rukávy v-ný tak jak pergamín. Sš. P. 660. Chodý celý v-ný. Mor. Šd. Je v-ná jako hlísta. Sk.

392656   Vyškrobiti Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškrobiti, il, en, ení; vyškrobovati, stärken, ausstärken (die Wäsche); durchs Stärken verbrauchen. — co: čepec, Jg.; všechen škrob (verbrauchen). — co jak. Na neděli ti vyškrubím košulu jemným škrubem. Na Ostrav. Tč.

392657   Vyškroučiti Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškroučiti, il, en, ení = vyprositi, vy- žebrati něco pláčem. — co na kom. Mor. Vck.

392658   Vyškroukati Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškroukati, ausknurren, ausrummeln. — koho = vyhubovati, ausschelten. Jg., Šm.

392659   Vyškrtati Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškrtati, vyškrtnouti, tnul a tl, ut, utí; vyškrtávati = vypíchnouti, vyškrábnouti, aus- stechen, auskratzen, auskritzeln. — co čím: perem, tužkou. Us. — co komu: oko. Ros.

392660   Vyškrtati Svazek: 7 Strana: 1087
Vyškrtati jména tužkou ze seznamu. Us. Pdl.

392661   Vyškrtiti Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškrtiti, il, cen, en = škrtě vypuditi, herausdrosseln. — co odkud: duši by z něho vyškrtil. Us. — jak. Budú všetci vyškrteni riadom (řádem). Lipa III. 85.

392662   Vyškrtnutí Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškrtnutí, n. = vytržení, der Durch- strich. Šp.

392663   Vyškrubiti Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškrubiti, vyškrubovati = vyškrobiti.

392664   Vyškrviti Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškrviti, il, en, ení, vyškrvovati = vy- škvařiti, anskröschen, ausschnioren. Pečeni obraceti, až se v-ví. Bech. — se od čeho. Vyčisť a vyškrv ode vši nečistoty. Ib.

392665   Vyškrybati Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškrybati, einkratzen. — co čím kde. Něčím ostrým svoje jméno na skle, na ka- meňu v. Na Ostrav. Tč. — V., aus-, weg- kratzen. — co odkud: ze zdi. Ib. Tč.

392666   Vyškrýpati Svazek: 7 Strana: 1087
Vyškrýpati, vyškrýpnouti = vyšplíchati. Us. Rgl., Otm.

392667   Vyškřečání, n Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškřečání, n., vz Vyškřečati.

392668   Vyškřečaný Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškřečaný; -án, a, o, vz Vyškřečati.

392669   Vyškřečati Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškřečati, aufhören zu schreien, plap- pern, plaudern, schwatzen; vykřičeti, aus- schreien; aufhören zu quacken (von Frö- schen). Na Slov. — V. = vyseděti, vylíh- nouti, ausbrüten. Na mor. Valaš. Vck.

392670   Vyškřečeti Svazek: 4 Strana: 1133
Vyškřečeti, vz Vyškřečati. Br.

392671   Vyškřupati Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškřupati, vyškřupkati = škřupkavě snísti, zusammenessen, dass es knistert. — co jak. Všecky oškvarky sme s chlebem vyškřup(k)ali. Na Ostrav. Tč.

392672   Výškub, výskub, výšklub Svazek: 4 Strana: 1134
Výškub, výskub, výšklub, u, m. = řiť husí, kachní, vůbec pečené drůbeže, od vyšklubování trhaček (odtud špatně: biskup). Č.

392673   Vyškubání Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškubání, n., das Ausrupfen, die Aus- rupfung. Us.

392674   Vyškubaný Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškubaný; -án, a, o, ausgerupft, aus- gezupft. V. peří. Us.

392675   Vyškubati Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškubati, vz Vyšklubati.

392676   Vyškubávati Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškubávati, vz Vyšklubati.

392677   Vyškubnouti Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškubnouti, vz Vyšklubati.

392678   Vyškubnutí, n Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškubnutí, n., das Ent-, Herausreissen.

392679   Vyškubnutý Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškubnutý; -ut, a, o, entrissen, her- ausgerissen. Us.

392680   Vyškubovati Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškubovati, vz Vyšklubati.

392681   Vyškudený Svazek: 8 Strana: 0487
Vyškudený = vyškudlý, vychudlý. Slov. Zátur.

392682   Vyškudliti Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškudliti = vykudliti. Na Mor. Šd. — V., geizend erlangen.

392683   Vyškudlosť Svazek: 7 Strana: 1087
Vyškudlosť, i, f. = hubenosť. Orl. VIII. 326.

392684   Vyškudlý Svazek: 7 Strana: 1087
Vyškudlý = vychudlý, hubený. Orl. VIII. 326., XI. 278., Rl. Pr. II. 8

392685   Vyškudlý jak Svazek: 8 Strana: 0487
Vyškudlý jak: jako chrt. Phľd. 1894. 442.

392686   Vyškule Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškule, ete, m., der Schieler. Otec zapotec, máť kostrbatá, děti vyškulata. (há- danka). Dbš. Sl. pov. I. 485.

392687   Vyškuliti Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškuliti, il, en, ení, aufhören zu schie- len. Na Slov. Bern.

392688   Výškvarek Svazek: 4 Strana: 1134
Výškvarek, rku, m. = oškvarek, Kram- mel. Reš. Z uhlí zůstanou v peci jen v-ky. Vz Škvár. Tč. V. z tuku. Vz Škvarky.

392689   Vyškvarovati Svazek: 7 Strana: 1087
Vyškvarovati cesty = škváry vysypati, mit Schlacken ausschütten. U Bydž. Kšť.

392690   Vyškvaření, n Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškvaření, n., das Ausprägein, Aus- schmelzen, Ausrösten.

392691   Vyškvařený Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškvařený; -en, a, o, ausgeprägelt, ausgeröstet, ausgeschmort. V. sádlo. Us.

392692   Vyškvařiti Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškvařiti, il, en, ení; vyškvařovati = škvařením vypéci, auskröschen, ausprägein, ausrösten, ausschmoren. — co kde: sádlo na ohni, D., na pánvi. — co odkud: sádlo z husy, čím: pečením. Mastnotu ze sádla vyškvařovati. Us. — kdy. Po zabíjačce hospodyně vyškvařívají sádlo a škvarky nechávají na omastu k zelí, k zemákům. Mor. Šd. — V. se, sich ausprägeln atd. O dětech = vyplakati se, sich ausweinen. Až se to dítě vyškvaří, bude zase dobře. Na Ostrav. Tč.

392693   Vyškvařování Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškvařování, n., das wiederholte Prä- gein, Rösten, Schmoren. V. loje. Zpr. arch. IX. 52.

392694   Vyškvračiti Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškvračiti, il, en, ení = vysmažiti. Na Slov. Bern.

392695   Vyškvrkati Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškvrkati = vyskvrčeti. Bern.

392696   Výšky Svazek: 4 Strana: 1134
Výšky, pl., f., Wisek, vsi u Rokycan a u Boskovic.

392697   Vyškytati Svazek: 4 Strana: 1134
Vyškytati; vyškytnouti, tnul a tl, ut, utí = škytaje vyhazovati, ausschlucken. — co. Ros.

392698   Vyšla Svazek: 4 Strana: 1134
Vyšla, y, f., nadávka ženským. V. chudá. Mt. S. I. 117., Dbš. Obyč. 45.

392699   Vyšlačiti Svazek: 4 Strana: 1134
Vyšlačiti, il, en, ení = vyšlakovati. Bern.

392700   Vyšlahanec Svazek: 4 Strana: 1134
Vyšlahanec, nce, m., der Ausgepeitschte.

392701   Vyšlahati Svazek: 4 Strana: 1134
Vyšlahati, vz Vyšlehati.

392702   Vyšlachtati Svazek: 4 Strana: 1134
Vyšlachtati, ausreiben, auswetzen, aus- höhlen. Sm.

392703   Vyšlakování, n Svazek: 4 Strana: 1134
Vyšlakování, n., die Ausspürung. Bern.

392704   Vyšlakovaný Svazek: 4 Strana: 1134
Vyšlakovaný; -án, a, o, ausgespürt.

392705   Vyšlakovati Svazek: 4 Strana: 1134
Vyšlakovati = po šlaku najíti, vyhle- dati, vyslíditi, vystopovati, aus-, aufspüren, aussuchen, ausforschen. — koho. Ros. — co kde: v knihách. Jel. — V. = vyjeti. — co: cestu, ausfahren. Us.

392706   Vyšlamtati Svazek: 4 Strana: 1134
Vyšlamtati = šlamtaje vytrhati. — co: dlouhé šaty. Na Ostrav. Tč. — se kudy. Dosť po ulici se v., genugsam herumschlen- dern. Ib. Tč.

392707   Vyšlapání Svazek: 4 Strana: 1134
Vyšlapání, n., das Austreten.

392708   Vyšlapaný Svazek: 4 Strana: 1134
Vyšlapaný; -án, a, o, ausgetreten, durchs Treten ausgehöhlt. V. cesta, Us. Dch., stezka, cestička. V této věci kráčí v-nou (obvyklou) cestičkou. Mus. 1880. 477., 482. — kudy. Cesta loukou v-ná.

392709   Vyšlapati Svazek: 4 Strana: 1134
Vyšlapati, šlapám a šlapu; vyšlapiti, il, en, ení; vyšlapnouti, pnul a pl, ut, utí; vy- šlapávati, vyšlapovati = šlapnutím vyraziti, aus-, ein-, durchtreten. — co: dno, obilí, Us., schody. D. V střevíce. Tč. Vyšlapal ho jako motýl žábu. Ros. — co odkud: zrno z klasů v. Us. Lpř. J. Dj. I. 29. — si v čem, stolz daher gehen, schreiten. Jak si v těch šatech vyšlapuje! Ros. Ten si z vysoka vyšlapuje! Jindy okolo bot cho- díval a nyní neví, jak v nich vyšlapovati. Mor. Brt. S. 100. — komu co. Vyšlápl mu oko. Us. Šd. Vyšlápnouti slepákovi oči (žertem = šlápnouti do lejna). U Králova Hradce. Kšť. Všecko mu vyšlapal = vy- chodil, dobyl. Us. Kšť. — si jak. Vyšla- puje si z pyšna, z hrda (hrdě si vykračuje. D. ). Us. Brt. Ona si čerstvě, zhurta vyšla- puje jako srnka. Dch. — co čím: trávu, louku chůzí, Us., barvu botami. — (si co), kde. Kůže v kádi vyšlapovati, austreten. Šp. Vyšlapoval jsem si na zámku faru (tam jsem za ni žádal). Šml. — co odkud. Volové zrní z klasů vyšlapovali. Lep. Děj. I. 29.

392710   Vyšlapati Svazek: 9 Strana: 0387
Vyšlapati. V-poval si faru (ucházel se o ni). Šml. V. 33.

392711   Vyšlapati — si jak Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšlapati — si jak. Vyšlapuje si jak husa v nebi. U Řenčova.

392712   Výšlapek Svazek: 7 Strana: 1087
Výšlapek, pku, m., ausgetretene Stelle. Šd.

392713   Vyšlápnouti Svazek: 10 Strana: 0504
Vyšlápnouti. Tak abychom někam vy- šlápli (vyšli)? Praha 39.

392714   Vyšlapování, n Svazek: 4 Strana: 1134
Vyšlapování, n., das Austreten. O v-ní obilí vz KP. III. 255.

392715   Vyšlapovatel Svazek: 10 Strana: 0504
Vyšlapovatel, e, m. V. cestičky. Slám. Put. 206.

392716   Vyšlapovati Svazek: 4 Strana: 1134
Vyšlapovati, vz Vyšlapati.

392717   Výšleh Svazek: 4 Strana: 1134
Výšleh, u, m., das einmalige Auf-, Em- porlodern, Aufflammen. — V-y, protuberance, na slunci rozkládají se na objemu slunečním v podobě horstva a rozmanitých obyč. rů- žových vypuklin nad povrchem slunečním trčicích a sopečným výbuchům nenepodob- ných. Vz Stč. Zmp. 189. V-hy jsou rozžha- vené hmoty plynné sopečným způsobem nad povrch sluneční vyšlehující. Stč. Zmp. 188., 195. Cf. Průžár.

392718   Vyšlehanec Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšlehanec, nce, m., der Ausgepeitschte. Us. Pdl.

392719   Vyšlehati Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšlehati, vyšlahati, vyšlohati, vyšleh- nouti, hnul a hl, ut, utí; vyšlehávati, vyšle- hovati (zastr. vyšležiti) = vymrskati, aus- hauen, heraushauen; zbíti, mit der Ruthe ausstreichen, herauspeitschen; vyskakovati jako plamen, hervorbrechen. Jg. — abs. Plamen, záře, oheň vyšlehuje. Dch. — jak. Oheň vyšlehuje přes okna. Us. Tč. Plameny vysoko vyšlehly. Us. Dch. — co: bílek, abschlagen. Šp. — kam. Vatra vyšľahla do hora. Dbš. Sl. pov. II. 46. Slova vyšlehnuvší před tvář boží v choré mysli horečné. Čch. Mch. 79. — kdy. Dvakrát za den chleba dám a po třetí vyšlahám. Sš. P. 109. Ně- komu na šmigrustě v. Mor. Tč. — komu. Já mu vyšlohám, co se do něho vejde. Us. — co komu čím: oko bičem. Zlob. — (koho) odkud. Někoho z domu, Ros., z města v. Us. Plamen z peci vyšlehuje. Jg. — se. Moc ten stroj běhá a brzy se vyšlehá (abnützen). Us. Vz Vyšlochtaný.

392720   Vyšlehati co Svazek: 9 Strana: 0464
Vyšlehati co: půdu = vymrskati, příliš využiti, vyčerpati. Tbz. IV. 2. 392.

392721   Vyšlehati več Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšlehati več. Vyšlehnouti v požár. Vlč.

392722   Vyšlehnutí Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšlehnutí, n. = výšleh. Nové v. pla- mene, Wiederausbruch der Flamme. Dch.

392723   Vyšlehnutý Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšlehnutý; -ut, a, o, ausgepeitscht. V. oko. Us.

392724   Vyšlechtalý Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšlechtalý = prázdný, vyšeptalý, vyše- talý. Staví tu naproti spravedlnosti prázné nyní a v-lé spravedlnosť věčně trvalou a spasivou. Sš. II. 176.

392725   Vyšlechtění Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšlechtění, n., die Veredlung, das Auf- putzen.

392726   Vyšlechtěný Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšlechtěný; -en, a, o, veredelt. V. mysl. Us.

392727   Vyšlechtilý Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšlechtilý = ušlechtilý, edel. 1544

392728   Vyšlechtiti Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšlechtiti, il, ěn, ění; vyšlechťovati = ozdobiti, okrášliti, aufputzen, ausschmücken, veredeln. V. — koho, co čím: strom rou- bením. Kristus sám si voli choť svou vysta- viti a v. Sš. II. 134. — kdy. Jak vyšlech- těna bývá na den svatby choť. Sš. II. 134.

392729   Vyšlemovati Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšlemovati = šlemu zbaviti, entschlei- raen. — co. Ros., Msk.

392730   Vyšleptati Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšleptati, ausstammeln. —co. Vz Ušlep- tati se.

392731   Vyšlohati Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšlohati, vz Vyšlehati.

392732   Vyšlochtaný Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšlochtaný; -án, a, o = vymletý, ab- gerieben, abgenützt. Kolečka jsou už v-ná. U Rychn. Msk. Vz Vyšlehati.

392733   Vyšloptati Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšloptati = vychleptati. ČT. Tkč.

392734   Výšlovka Svazek: 8 Strana: 0487
Výšlovka, y, f. = přípřež. Dač. Brt. D. II. 417.

392735   Vyšlu Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšlu, vz Vyslati.

392736   Vyšlundrati Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšlundrati, ausplätschern. — co odkud kdy: vodu z vany při koupání. Na Ostrav. Tč. — se kudy: po dědině, sich satt schlendern. Ib. Tč.

392737   Vyšlý Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšlý = který vyšel, herausgekommen, herausgegangen, herausgegeben, entsprun- gen, fortgezogen, ergangen, abgegangen, ver- flossen a p. Vz Vyjíti. V. počet. Us. Vyšlé právo. NB. Tč. 261. V. nařízení, ergangene Verordnung. J. tr. Osoby vyšlé a vypově- děné. Mus. 1880. 495. Jestliže by po vyšlém příměří válka se zase počala. Arch. IV. 458. — jak kam. Počátků staročeských vyšlých úvodem do téhož výboru. Ht. Brs. 210. — jak. A po těch šesti nedělích vyšlých tiemto příměřím sobě viec povinni nebudeme. Arch. IV. 457. — odkud. Ze světa vyšlý, abge- gangen. Křesťanství z pohanů vyšlé. Sš. Sk. 149. Vyhnaní z měst aneb vyšlí samoděk nevracujte se zase. Pal. Děj. III. 3. 175. Dluh vyšlý ze zápisu krále Sigmunda. Arch. II. 469. Slovo ze zvyku vyšlé (aus dem Ge- brauche gekommen). Proch. — nač. Obe- slání na nás vyšlé (an uns ergangen). Zlob. — V. = vzešlý, aufgegangen. Slunce vyšlé zapuzuje mhy. Jg. Vyšmachtaný = vyhlodaný, vyšlehaný, vyšlochtaný. V. díra (od kola). U Kostel. n. O. Ktk.

392738   Vyšlý Svazek: 9 Strana: 0387
Vyšlý. Les ten jest v. (zrostlý), který se k stavení hoditi může. 1494. Arch. XVII. 447.

392739   Vyšlý odkud: z Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšlý odkud: z paměti, z mládí, Lpř., z mody. — jak : tiskem, nákladem spiso- vatelovým. Us. Pdl. — kde kdy. Kniha v Praze u Šimáčka před rokem vyšlá. Us. Pdl.—jak. Věřitel na prázdno vyšlý. Pr. — V., verblassr. V. barva. Lpř.

392740   Vyšmádrati něco Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšmádrati něco = vyšťárati, ausstö- bern. U Chudenic. Rgl.

392741   Vyšmachťaný Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšmachťaný = vyšmaťhaný. Us. Prk.

392742   Vyšmachťati Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšmachťati = vyšmaťhati.

392743   Vyšmandrati Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšmandrati = vytlachati, ausplauschen. U Kdýně. Rgl.

392744   Vyšmaniti Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšmaniti, il, ěn, ění = vybrati, vyšu- maniti, wegnehmen, eripere. Ros.

392745   Vyšmárati Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšmárati, vyšmarovati, ausschmieren, einschmieren, durchs Schmieren verbrauchen. — co čím: bič lojem, vlasy špekem. Mor. Tč. — co nač: luj na boty. Ib. Tč. — komu (i. e. kůži) = notně vybiti, vylupati, durchwichsen, durch-, abprügeln. Na Mor. Vck., Tč.

392746   Vyšmarili koho kam Svazek: 8 Strana: 0487
Vyšmarili koho kam. Prudká vlna v-la ma na chod ík (ze zástupu = vyhodila). Phľd. 1894. 415. — koho odkud. V-la ho z priamej cesty. Ib. 1895. 6 3.

392747   Vyšmatati Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšmatati = vyšmaťhati. Cf. Rozkoslati.

392748   Vyšmaťhaný Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšmaťhaný, ausgetreten. V. boty, stře- více. Us.

392749   Vyšmaťhati se Svazek: 10 Strana: 0504
Vyšmaťhati se někam = vyjiti. Zvon III. 2.

392750   Vyšmaťhati, vyšmatlati Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšmaťhati, vyšmatlati, krumm austre- ten. — co: střevíce, boty. Us.

392751   Vyšmatlaný Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšmatlaný; -án, a, o = vyšmaťhaný. Us. Brt. V. boty, střevíce. Šd. V. opatek. Šd.

392752   Vyšmatlati Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšmatlati, vz Vyšmaťhati. — se = šma- tlavě vyjíti. Us. Šd.

392753   Vyšmátrati Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšmátrati = šmatráním domakati se, bedlivým hledáním něčeho se dopíditi, přijíti něčemu na stopu, dodělati se něčeho. Mor. Šd., Zb.

392754   Vyšmejditi Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšmejditi, erschwindeln. — co. Dch.

392755   Vyšmelcovati Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšmelcovati = šmelcováním dostati, z něm. ausschinelzen. — co. Us.

392756   Vyšmigati Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšmigati, vyšmihati = prutem vybiti, durchpeitschen. Na Zlínsku a Slov. Brt., Bern. — komu čím kde, kdy: bičiskem, prutem po rukách a nohách, na šmigrustě. Na Ostrav. Tč.

392757   Vyšmigrovať komu Svazek: 9 Strana: 0387
Vyšmigrovať komu = metlou vyšlehati. Val. Čes. 1. X. 36.

392758   Vyšmigurovati Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšmigurovati = vystrojiti, auszieren. Val. Vck.

392759   Výšmih Svazek: 8 Strana: 0487
Výšmih, u, m. = výšvih. Slov. Kal. S. 202.

392760   Vyšmochtať sa Svazek: 8 Strana: 0487
Vyšmochtať sa = vymočiti se. Phľd. 1892. 698.

392761   Vyšmŕlať Svazek: 8 Strana: 0487
Vyšmŕlať. V-lámto von oknom (vyhádžem). Myjava. Phľd. 1895. 446. Cf. Šmřlať (3. dod.).

392762   Vyšmrncnouti Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšmrncnouti, cnul a cl, ut, utí = vy- vésti, aus-, durchführen. — co. Tys to vy- šmrncl! U Něm. Brodu. Hvlk.

392763   Vyšmrnknouti Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšmrnknouti = vyšmrncnouti. Jak by se to ještě jinak dalo v. V Kunvald. Msk.

392764   Vyšmýkati Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšmýkati, vz Vyšmyknouti.

392765   Vyšmyknouti Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšmyknouti, vyšmýkati, vz Vysmý- kati. — co. Tys to vysmykl (špatně pro- vedl)! U Kr. Hradce. Ksť. — se komu. Vezme ťa pod pazuchu, ale ty sa jej vysmy- kni a poberaj sa von; Tu sluhovia za ňou, že ju uchytia. Ona sa jim vyšmykla. Dbš. Sl. pov. I. 149., 341. (Šd. ). Vyšmykla se mu noha a on hýbaj! dolů víchem. Er. Sl. čít. 54. — se komu odkud: z ruk. Dbš. Sl. pov. III. 56. — kudy. Videl zlatého ptá- čika ces izbu preletieť a klúčovou dierkou von sa vyšmyknúť. Dbš. Sl. pov. I. 420. — koho (vyhoditi). Nezlob mě, nebo tě vy- šmejknu. Us. Smr.

392766   Vyšnápati Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšnápati = vyházeti, herauswerfen. — co: cihly. Us. u Nách. Hrš.

392767   Vyšňápati koho čím odkud Svazek: 10 Strana: 0504
Vyšňápati koho čím odkud: bičem = vytlouci, vyhnati. Zvon III. 628.

392768   Vyšnary Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšnary, dle Dolany, Wischnar, ves u Li- tomyšle.

392769   Vyšněrovati Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšněrovati = šněrováním zpotřebovati, mit Schnüren verbrauchen. — co. Ros. Cf. Vyšnořiti.

392770   Vyšní, -šný Svazek: 4 Strana: 1135
Vyšní, -šný = co výš jest, horní, hořejší, der obere, Ober-. Us. na mor. Valaš. Brt. V. Sasy (horní), Ober-Sachsen. Vyšní země, Oberland. D. V. Morava. Šf. Vyšní Lhoty, Ober-Ellgoth, ves ve Slez. Tč. Aj vzhoru k vyšňu hradu voji tecte. Rkk. 18. V. cesta. Us. u Vsetína na Mor. Vck. Na vyšném konci bývá (bydlí). Na Slov. Bern. Že bych se vy- dala do vyšnieho konca. Sl. ps. 324. Či mä vezmú, či nie na ten vyšný koniec. Mt. S. I. 26. V. parallaxa, die Höhenparallaxe. Nz. V. kruh (almukantarat), der Höhenkreis (Almu- kantharat). Nz. V. Brod či Vyšnobrod. V. důstojenství křesťanů; A slova následující táhnou k slovům vyšným. Sš. II. 54., Sk. 104. (Hý. ). Slova vyšná pronesl Simeon. Sš. Vz Vyšnový.

392771   Výšnica Svazek: 4 Strana: 1136
Výšnica, e, f., Wissnitz, řeka. Sl. let. VI. 101.

392772   Vyšnobrod Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšnobrod, Vyšnobrod, u, Vyšňov, a, Vyšší Brod, gt. Vyššího Brodu, Vyšněbrod, u, m. (Vz Slovo složené). Jg. Vyšebrod, lépe prý než Vyšňobrod, ale i toto slovo jest dobré, vz Vyšní. V., Hohenfurth, klá- šter v Čechách.

392773   Vyšnobroďan Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšnobroďan, Vyšňobroďan, a, m., ein Hohenfurther.

392774   Vyšnobrodský Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšnobrodský, vyšňobrodský, Hohen- further. V. klášter. Pč. 40.

392775   Vyšnolice Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšnolice, e, f., anatas, pyramidales Ti- tanerz. Min. 122.

392776   Vyšnoněmecký Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšnoněmecký = z horních Němec, ober- deutsch. D.

392777   Vyšnorožňovský Svazek: 8 Strana: 0487
Vyšnorožňovský. V. dolina. Phľd. 1895. 439.

392778   Vyšnoření, n Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšnoření, n., der Aufputz.

392779   Vyšnořený Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšnořený; -en, a, o, aufgeputzt, ge- schniegelt. Us. Ktk, Dch. — jak. Kabát krásně modře v-ný. Us. Tč. Hoch svátečně v-ný. Vlč.

392780   Vyšňořiti Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšňořiti, vyšnořiti, il, en, ení; vyšňo- řovati = ozdobiti, vyfintiti, zieren, putzen, aufputzen. — koho: nevěstu. D. — co čím. — V. = vyšněrovati. U Uher. Hradiště. Tč.

392781   Vyšňořovatel Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšňořovatel, e, m., Schmucker, m. Lpř.

392782   Vyšnov Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšnov, vz Vyšňobrod.

392783   Vyšňový brod Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšňový brod= Vyšnobrod. Vz Vyšní. Pč. 6.

392784   Vyšnozemský Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšnozemský = z vyšných zemí, ober- ländisch. D.

392785   Vyšňupati Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšňupati, ausschnupfen. — co komu odkud: tabák z pixly. — co kdy. Dva loty tabáku za den vyšňupe. Us. Tč. -- co. V-pal by ji (o slabounké ženštině). U Žamb. Dbv. — V. = vyslíditi, ausspürren. U Olom. Sd.

392786   Vyšňupkati Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšňupkati = šňupky dáti, Nasenstüber geben. — koho. Ros.

392787   Vyšnuřiti Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšnuřiti, vyšnurovati, ausschuüren. Na Slov. Bern. — V. = vyšnořiti. Na Ostrav. Tč.

392788   Vyšný Svazek: 10 Strana: 0504
Vyšný mlynár hořejší. Slov. Sb. sl. VIII. 107. Sr. Vyšní ve IV. 1135.

392789   Vyšobaliť sa Svazek: 8 Strana: 0487
Vyšobaliť sa = z obalu se vyprostiti: kuře ze skořápky, motýl z pupy. Slov. Kal. S. 202.

392790   Vyšobaliti Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšobaliti, il, en, ení — se komu kam. Vyšobalí sa mu do lodiky (loďky) troje ve- likých vajec. Dbš. Sl. pov. III. 14.

392791   Vyšobrovati Svazek: 10 Strana: 0504
Vyšobrovati = vykopati. V zloděj. mluvě.

392792   Vyšohlíd Svazek: 8 Strana: 0487
Vyšohlíd, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžł. 22.

392793   Vyšohnědek Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšohnědek = vyšohnězdek. Rozk.

392794   Vyšohnězdek Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšohnězdek, dka, m., alcio, der Eis- vogel. Vj. Slov.

392795   Vyšohniezdek Svazek: 10 Strana: 0504
Vyšohniezdek. Rozk. P. 206., R. 59., Nom. 160.

392796   Vyšohrad Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšohrad, vz Vyšehrad, O.

392797   Vyšohrad Svazek: 7 Strana: 1398
Vyšohrad, les u Hodova. Mtc. 1893.263.

392798   Vyšochtati se od někud Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšochtati se od někud = vyjíti, U Kdýně. Rgl.

392799   Vyšorfovati Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšorfovati, z něm. ausschürfen, lépe: vykutati. Vys.

392800   Vyšoť Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšoť, i, f. = výsosť? Stól jmějieše vy- šoť puoldruhého lokte. BO.

392801   Vyšoulati se Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšoulati se = vyváleti se, vyplahočiti se, sich herausarbeiten. V. Svoboda.

392802   Vyšouliti Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšouliti = vyšuliti. U Kdýně. Rgl.

392803   Vyšoupati Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšoupati, vz Vyšoupnouti. V. díru dlá- tem.

392804   Vyšoupnouti Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšoupnouti, pnul a pl, ut, utí, hinaus- schieben. — co. Us. — koho odkud: ze spolku. Vz Šoupati.

392805   Vyšoupnouti si co Svazek: 10 Strana: 0504
Vyšoupnouti si co kam: okulary na nos. Čch. I. Pov. 29.

392806   Vyšoupnutí Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšoupnutí, n., das Hinausschieben. Pdl.

392807   Vyšoupnutý Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšoupnutý, hinausgeschoben. V. z ho- spody.

392808   Vyšourati Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšourati = vyšťárati, vyhledati, aus- suchen. — co. Ros. — se. Opona v-la se zvolna do výše (vysunula se). Stňk.

392809   Vyšourovati Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšourovati = ze špíny vyvářeti, durchs Sieden reinigen. — co: vlnu. Us. na Mor.

392810   Vyšoustati Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšoustati, vyšoustnouti, stnul a stl, ut, utí = šoustáním vyndati, vyčistiti, aus-, her- ausreiben; vysmýkati, durchs Schleppen ab- kehren, auswischen. — co čím, kým: ka- bát kartáčem. Us. Zem jím vyšoustal (vysmý- kal). Ros. — koho = s posměchem a hanbou vyhnati, tosend verlachen, auspfeifen. V. — komu čím: prutem (vybiti). Us. Vck.

392811   Vyšoustati Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšoustati prach, bláto rukama z obleku.

392812   Vyšoustati Svazek: 9 Strana: 0387
Vyšoustati. Vyšoustán jí pardus u pra- nýře pro smilství. Dač. II. 47., 147.

392813   Vyšovatka Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšovatka, y, f., Scheiben, ein Ort bei Winterberg. Puchm.

392814   Výšovice Svazek: 4 Strana: 1136
Výšovice, dle Budějovice, Waischowitz, ves u Prostějova. PL.

392815   Vyšpačkovati Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšpačkovati = šprýmy dostati, erscher- zen, erschäckern. — si co. Ros.

392816   Vyšpalkovati Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšpalkovati = vyšpejliti. — co: ryby, vypitvaného zajíce. Na Ostrav. Tč.

392817   Vyšpárati Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšpárati, vyšparovati = vypárati, vyšťou- rati, ausstochern. — si co čím: zuby br- kem, Us., fajku šparákem, hryzek a trestku stéblem. Na Ostrav. Tč.

392818   Vyšparchati Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšparchati = vyparchati, vyšpárati, auswühlen. — co odkud: červíky z rány. Plk.

392819   Vyšpatniti Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšpatniti, il, ěn, ění = vyhoditi, vyliti, hinauswerfen, -schmeissen. — koho. A po- řád je trápil, až ho vyšpatnili. U Opočna Hrš. — V. = ukrásti. Však já ti to vy- špatním! U Rychn. — se = uprdnouti se. No tak se vyšpatni!

392820   Vyšpehářiti Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšpehářiti, il, en, ení = vyšpehovati, přestati špehovati, aufhören ein Späher zu sein. Na Slov. Bern.

392821   Vyšpehovač Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšpehovač, e, m., der Späher. Bern.

392822   Vyšpehování Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšpehování, n. = vyzvědění, vystraho- vání, die Ausspähung. Bern.

392823   Vyšpehovaný Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšpehovaný; -án, a, o = vyzvěděný, vystrahovaný, ausgespäht. Bern.

392824   Vyšpehovati Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšpehovati = vyslíditi, vyhledati, vy- zvěděti, vyšťárati, ausspähen, ausspioniren, ausforschen. — co, koho: vojsko. V. — kde: v polích.

392825   Vyšpejliti Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšpejliti, il, en, ení = vyšpilkovati, aus- speilen. Us. Šp., Ros.

392826   Vyšpekulovati Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšpekulovati, ausspekuliren. — co. Us. Tč.

392827   Vyšpekulovati co Svazek: 10 Strana: 0503
Vyšpekulovati co = vymysliti, z lat. Faust. 84.

392828   Vyšpeliti Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšpeliti, il, en, ení, hinausrücken. — co odkud: z domu. Mor. Šd.

392829   Vyšpendliti Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšpendliti, il, en, ení; vyšpendlovati = špendlíky vypnouti, ausspendeln. — co. Ros.

392830   Vyšperkování Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšperkování, n., die Verzierung.

392831   Vyšperkovaný Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšperkovaný; -án, a, o, verziert. Us. — čím.

392832   Vyšperkovati Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšperkovati = vyšlechtiti, ozdobiti, auf- putzen, ausschmücken. — koho čím: ná- ramky atd. V-vati se stříbrnými sponkami. Němc. — koho nač: ptáka na špár (šle pod křídla mu dáti a ho uvázati k lapání jiných ptákův). Us. — co jak: romanticky. Šb.

392833   Vyšpetati co jak Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšpetati co jak. Čeho je málo, i po špetkách se brzo vyšpetá (vybéře). Us. Šd.

392834   Vyšpetkovati Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšpetkovati, kleinweise verbrauchen, ausleeren. Na Slov.

392835   Vyšpicovati Svazek: 4 Strana: 1136
Vyšpicovati = vysekati, aushauen. Us. Chatrné zdivo v. a novým nahraditi. Stat. př. kn. 1877. 108. — koho = vypuditi, vy- strnaditi. Us. Kšť., Prk,

392836   Vyšpičatění Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšpičatění, n., die Zuspitzung. Bern.

392837   Vyšpičatěný Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšpičatěný; -en, a, o = vykončený, zu- gespitzt. Bern.

392838   Vyšpičatiti Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšpičatiti, il, ěn, ění = vykončiti, zu- spitzen. Us. Bern. — co čím kde: v ko- várně kladivem. Us.

392839   Vyšpičkovati Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšpičkovati, auszanken, foppen, nek- ken. — koho. Us. Šd.

392840   Vyšpidlatiti Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšpidlatiti, il, cen, ení = vyšpičatiti. Us. Bern.

392841   Vyšpihlati Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšpihlati = vytáhnouti? — co odkud. Vyšpihli ven ten nůž z pecna. Mor. Šd.

392842   Vyšpihovati Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšpihovati. Utekl z města v-vav něco statku (sebrav). Let. 375.

392843   Vyšpikování Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšpikování, n., die Ausspickung. Us.

392844   Vyšpikovaný Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšpikovaný; -án, a, o, ausgespickt. V. zajíc. Us. V. šelma. Us. Šd.

392845   Vyšpikovati Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšpikovati = slaninou protkati, aus- spicken. — co: pečeni, zajíce. Ros. V. sla- ninu (všecku zpotřebovati). Us. — čeho. Ty té slaniny vyšpikovaly (mnoho).

392846   Vyšpilkovati Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšpilkovati = vyšpejliti.

392847   Vyšpincovati Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšpincovati = vyšpičkovati, vyplísniti, auszanken, ausfoppen. Mor. Brt, Šd., Vck.

392848   Vyšpiniti Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšpiniti, il, ěn, ění. — komu = nadati, aufheissen. Kld. 78. — se. Pták se už vy- špinil (vykoupal, vyšplíchal). Slez. Šd. — se kam, sich ausleeren. Na Ostrav. Tč.

392849   Vyšpintati Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšpintati = vyhřešiti. Na Slov. Bern.

392850   Vyšpitlářiti Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšpitlářiti, il, en, ení, aufhören zu kargen. Na Slov. Bern.

392851   Vyšpížiti Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšpížiti, il, en, ení; vyspižovati. co = vytráviti, snísti, den Proviant verzehren. Ros.

392852   Vyšpláchati Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšpláchati, vyšplíchati, ausschweifen. — co kde. Prádlo již vyprané ve vodě vy- špláchati. Us. Klš. Cf. Vymáchati.

392853   Vyšplechati Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšplechati, vyšplechnúti, aus-, heraus- giessen. Slov. Bern.

392854   Výšplechce Svazek: 4 Strana: 1137
Výšplechce, e, f. (žert. ), die Auslassung, Expektoration. Rk.

392855   Výšplechka Svazek: 4 Strana: 1137
Výšplechka, y, f. = výšklebek. Dělati si z někoho v-ky, spotten, höhnen. U Olom. Sd.

392856   Výšplecht Svazek: 4 Strana: 1137
Výšplecht, u, m. = řeč vyšplechtnutá, albern herausgeplatzter Ausdruck. Dch. To jsou tak jeho v-ty. Us.

392857   Vyšplechtati Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšplechtati, vyšplechtnouti. — co = vybleptnouti, mit etwas herausplatzen, Jg.; vypláknouti, ausschwenken. V. — se, co čím: vodou (zmýti). V. — odkud. Vy- šplechtlo to z něho. Nevím, jak to bylo, ale z něho cosi o tom vyšplechtlo. Us. Šd.

392858   Vyšplhati Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšplhati, hinaufklettern. — kam: na strom. Dch. — V., vyšplhnouti, ausgleiten. — odkud. Ryby z ruky hned vyšplhnou. Na Ostrav. Tč.

392859   Vyšplíchati Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšplíchati; vyšplíchnouti, chnul a chl, ut, utí = šplícháním vyhoditi, vymyti, aus- schweppern, ausschwenken; se = zmýti se, sich abwaschen, baden. — (co) odkud: vodu z vany. Ros. Vyšpláchlo z něco cosi (= napověděl něco). Mor. Šd. — se kde: ve vodě, ve vaně. Us.

392860   Vyšplíchati Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšplíchati vodu na zem. Č. Kn. š 323.

392861   Vyšplochaný Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšplochaný; -án, a, o, herausgeplatzt. V. hana. Dch.

392862   Vyšplothati Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšplothati, vz Vyšplechtnouti.

392863   Vyšplouchati Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšplouchati, ausplätschern, ausschwen- ken. — co kde: prádlo ve vodě. — V., ausgiessen, ausspritzen. — co odkud: vodu z vany. Us. Tč.

392864   Vyšplouchnouti Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšplouchnouti, vz Vyšplouchati.

392865   Vyšploumati Svazek: 9 Strana: 0387
Vyšploumati džbán = vyšplouchati. Př. star. II. 5.

392866   Vyšpotiti Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšpotiti, il, cen, ení = vyšmaťhati, aus- treten. — co: buty. U Opavy. Klš.

392867   Vyšpouliti Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšpouliti, il, en, ení, vyšpulovati, zu- spitzen, aufwerfen, muffeln. Vz Spouliti, Vy- špuliti. — co: hubu, pysky k hubičce. Us. Tč.

392868   Vyšpráchati někomu Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšpráchati někomu = vybiti. U Kdýně. Rgl.

392869   Vyšprajčit si co Svazek: 10 Strana: 0504
Vyšprajčit si co = vyzdobiti. Litom. 57.

392870   Vyšprkati Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšprkati, vyšprknouti, ausspritzen. Us. Pdl.

392871   Vyšprtati Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšprtati, vyšprtnouti, tl, ut, utí = vy- točiti, roztočiti, in drehende Bewegung brin- gen. — co kde čím: krejcar dvěma prsty na stole. Us. na Mor. Tč. — komu od- kud. Ryba z ruky vyšprtla. U Uher. Br. Tč. Vřeteno mi z ruky vyšprtlo (sich dre- hend herausfliegen, entschlüpfen). Mor. Tč., Šd. — co odkud. Hráč vyšprtl fazuli z důlka ( = vyfrkl). Ib. Šd. — V. = vyhoditi, vy- loučiti, vybrakovati, auswerfen, ausmerzen. U Olom. Sd.

392872   Vyšprymovati Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšprymovati, durch Scherz erlangen, sich zuziehen. Ros. — si co. Us. — se kde. Chlapci se ve škole dosť vyšprymují. Us. Tč.

392873   Vyšpulený Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšpulený; -en, a, o = vypjatý, vyhr- nutý, aufgeworfen. Šp. V. pysky. Us. Šp.

392874   Vyšpulirovati Svazek: 9 Strana: 0387
Vyšpulirovati a vybrati město. Har. J. 74.

392875   Vyšpuliti Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšpuliti, il, en, ení; vyšpulovati, rüm- pfen. — co: pysky, hubu, Ros., na koho. Vz Vyšpouliti.

392876   Vyšpuliti Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšpuliti zlatku = vydati. U Kr. Hrad. Kšť.

392877   Vyšramotiti Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšramotiti, il, cen, ení, auslärmen. — se kde. Na Ostrav. Tč. — V. = vyhubo- vati, auszanken, ausmachen. — komu proč. Farář mu za to vyšramotil a pravil, aby se do takových věcí nepouštěl. U Frenšt. Šd.

392878   Vyšramotiti se ze Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšramotiti se ze světnice do prů- jezdu = vyjíti. Herm. Pr. z. 2.

392879   Vyšramovati Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšramovati = vysekati, stroužku pro- sekati, aushauen, eine Rinne durchhauen. — co jak: kámen v potu tváři v. Vys. —co kde. Na některé straně kámen v. Vys.

392880   Vyšrěbetaný Svazek: 4 Strana: 1138
Vyšrěbetaný; -án, a, o, vz Vyštěbetati.

392881   Vyšrotat Svazek: 10 Strana: 0504
Vyšrotat zz vytáhnouti, vyvléci, vyvaliti. Spiš. Sbor. slov. IX. 51.

392882   Vyšrotovati Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšrotovati, ausschroten. D. — co jak: ječmen na hrubo. Us. Tč. — co komu. Už jsem koňům všecek oves vyšrotoval. Us. Tč.

392883   Vyšroubkovati Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšroubkovati, ausschrauben; vorsich- tig herausziehen. — co jak. Něco dosti pěkně v. Kos. Ol. I. 208.

392884   Vyšroubovák Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšroubovák, u, m., náčiní truhlářské. Šp.

392885   Vyšroubování Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšroubování, n., das Aufschrauben. V knotu. Us. Pdl.

392886   Vyšroubovaný Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšroubovaný hlas. Fr. Chlum. XII.

392887   Vyšroubovati Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšroubovati = ven ze šroubu vyndati, ausschrauben; se = z něčeho se vytáhnouti, sich herausschrauben, herausziehen. — co: šroub. — se z čeho. Pam. kut. — co čím: šroub kleštěmi.

392888   Vyšší Svazek: 4 Strana: 1137
Vyšší, der höhere. Vyšší důstojník, Ober- offizier. J. tr. Vyšší dědiny; v. postavení ve vzdělanosti, ein höherer Kulturgrad. Dch. V. nadání; citové žádosti. Dk. P. 104., 147, V. algebra, geometrie, mathematika, analysa. Stč. Děj se vůle vyššího (Boží) ! Chmeln. Čo vyššie nad nebe (= Bůh)?; Čo je vyššie od kostela (= střecha)? Mt. S. I. 137., 139. (Šd. ). Což vyšší jest a z těch jemu škod vinu dá, za to má jemu přisáhati. Půh. I. 261. Učiní tě pán Buoh tvoj vyššieho všech národóv, jenž přebývají v zemi; Což tehdy, když vyšší ( = představený) zlý bude, i zdali budeme poslúchati zlého ?; Jest-li kdo vyš- šie na některém dobrém neb na některé milosti, i závidí jemu z toho. Hus 1. 54. 90., III. 179. (Tč. ). Naposledy o posměch zavadí, kdož se s vyšším nesnadí. Vz Moc. V., Č., Lb. Ostatně vz Vysoký. — Vyšší Brod, vz Vyšňobrod, Hohenfurth. Cf. Blk. Kfsk. CXLIX., S. N.

392889   Vyštabarcovati Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštabarcovati = vystopovati, vyhnati. Na Slov. Ssk.

392890   Vyštafírovati koho Svazek: 10 Strana: 0504
Vyštafírovati koho: vyzdobiti. Zvon III. 394.

392891   Vyštafovati Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštafovati, ausstaffiren, aufputzen. Berl. král. 142.

392892   Vyštahel Svazek: 7 Strana: 1087
Vyštahel, hla, m. = vyčouhlý chlapík. Laš Brt. D. 290.

392893   Vyštachetovati Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštachetovati, mit Stacheten umgeben. — co: plot, zahradu. Us. Tč.

392894   Vyšťákati Svazek: 4 Strana: 1138
Vyšťákati = vycákati, ausspritzen. Na Strážn. na Mor. Šd.

392895   Vyšťárati Svazek: 4 Strana: 1138
Vyšťárati, vyšťárati, vyšťourati, vyšťou- rati = vyhledati, vyslíditi, ausstöbern, aus- stänkern, aufgabeln, ergrübein. — co: všecky kouty. V. Vyšťáral to (vypátral). — co komu: kapsy. Us. — co kde: ve stodole, pod poduškou. Us.

392896   Vyšťárati co odkud Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšťárati co odkud: ze spisů. Šf. Strž. I. 253.

392897   Vyšťastiti se Svazek: 4 Strana: 1138
Vyšťastiti se, il, en, ení = vydařiti se, gerathen. Na Slov. Bern.

392898   Vyšťáviti Svazek: 4 Strana: 1138
Vyšťáviti, il, en, ení, vyšťavovati, ent- saften. Šm.

392899   Vyšťávlý Svazek: 4 Strana: 1138
Vyšťávlý = bez šťávy, saftlos. Us. Je vyšťavlý jako tříska. U Rychn. Msk.

392900   Výště Svazek: 4 Strana: 1138
Výště, ě, n. = výští. Výště Jordanovo do moře přeslaného. BO. Vz Výští.

392901   Vyštěbetání, n Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštěbetání, n., vz Vyštěbetati.

392902   Vyštěbetati Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštěbetati, betám a beci. — co = vy- bleptnouti, ausschwatzen, ausplauschen, her- ausschnattern. — koho = štěbetáním vy- puditi, herausschwatzen. Us. — co na kom (vylouditi štěbetáním, herausschwatzen, her- auslocken). Us. — že. Laštovky vyštěbe- raly, že bude déšť. Us. Tč.

392903   Vyštěbrati Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštěbrati, zastr. = vyštěrbati, aushöh- len. Čern.

392904   Vyštěgliti Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštěgliti, il, en, ení, abkützeln. Na Slov. Bern.

392905   Vyštěchtati co Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštěchtati co. Husa košťál vyštěchtala = vykousala, ausbeissen. Us. Cf. Oštěchtati.

392906   Vyštejrati Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštejrati = vyšťárati. — co. A když se v lese něco ztratilo, chodil s nimi po košařích a sám všechno vyštejral. Na Slov. Šd.

392907   Vyštěkání Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštěkání, n., das Ausbellen, Ausbelfern.

392908   Vyštěkaný Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštěkaný; -án, a, o, ausgebellt, aus- gebelfert. — V., grossmäulig, frech. Na Ostrav. Tč.

392909   Vyštěkati Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštěkati, vyštěkovati, ausbellen; durchs Schreien u. Zanken erlangen. — koho od- kud. Pes z domu, ze dvora ho vyštěkal. Us. — koho na koho. Budeš ty dotud štěkati, až na se vlka z lesa vyštěkáš (vy- voláš). D., Jg. Vyštěkovati na koho = po- křikovati. Na Ostrav. Tč. Slýchal jsem, jak sem živ, že zlý pes mohl by na se vlka z lesa vyštěkati. BN. — se, sich satt bellen. Us.

392910   Vyštěkati Svazek: 7 Strana: 1087
Vyštěkati. O mäsarovi hovoria ženy: Keď nevýšteká, veru nevyseká. DŠk. II. 266.

392911   Vyštěknutí Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštěknutí, n., der Belfer.

392912   Vyštěknutý Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštěknutý; -ut, a, o, ausgebellt. V. hlas. Us.

392913   Vyštekování Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštekování, n., die Auspfählung. Bern.

392914   Vyštekovaný Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštekovaný; -án, a, o, ausgepfählt.

392915   Vyštekovati Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštekovati, auspfählen; aufhören zu pfählen; mit dem Rebenpfahl abprügeln.

392916   Výštělek Svazek: 4 Strana: 1138
Výštělek, lku, m. = zrní z klasů vy- mnuté n. vyklepané. Ty kytky daly dvě měřice v-ku. Us. Č. — V. = vyloupané oříšky (výlupky). Us. Tč.

392917   Vyštěliti Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštěliti, il, en, ení, vyštělovati = vy- louhovati, auslaugen. — co; popel. Koubl. Hosp. 63.

392918   Vyštěňati sa Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštěňati sa = vystonati se. Na Slov. Bern.

392919   Vyštěniti se Svazek: 7 Strana: 1087
Vyštěniti se, junge Hunde, Wölfe wer- fen. — V. se = zdařiti se. Pěkně se to v-lo. U Lužan. Kšť.

392920   Vyštěpati Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštěpati, aufspalten. Cf. Vyščepati. Na Slov. Bern. Vz Vyštípati.

392921   Vyštěpení Svazek: 9 Strana: 0387
Vyštěpení. Po v. tolika odborů stal se časopis (musejní) též odborným. Mus. 1898. 4.

392922   Vyštepování Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštepování, n., das Aussteppen.

392923   Vyštepovaný Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštepovaný; -án, a, o, ausgesteppt. V. sukně. Us.

392924   Vyštepovati Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštepovati = vyšiti, aussteppen, aus- sticken. — co kde. Jméno v šátce. Mor. Tč.

392925   Vyštěpovati Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštěpovati, bepflanzen, pfropfen. — co kde pro koho. V súsedově zahradě v-val tam syneček dvě míšeňské jabloně; v-val edem dvě, pro svou milou, pro sebe. Čes. mor. ps. 142.

392926   Vyštěptalý Svazek: 8 Strana: 0487
Vyštěptalý kořen. Háj. Herb. 169. b.

392927   Vyštěptalý Svazek: 9 Strana: 0387
Vyštěptalý. V. liška, squalida vulpes. Rozb. III. 694.

392928   Vyštěptaný Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštěptaný, vz Peřenodělený.

392929   Vyštěptati Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštěptati = vyštípati. Byl.

392930   Vyštěptati Svazek: 8 Strana: 0487
Vyštěptati. Kořen vyštěptaný. Háj. Herb. 185. b.

392931   Výštěrb Svazek: 4 Strana: 1138
Výštěrb, u, m. = vyříznutí, die Spalte. Rst. 519.

392932   Vyštěrbati Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštěrbati = vyštěrbiti. Na Ostrav. Tč.

392933   Výštěrbek Svazek: 4 Strana: 1138
Výštěrbek, bku, m. = vada. Kdo k sobě nepřihlédá a svojich vad a v-bků napra- viti nechce. Sš.

392934   Vyštěrbení Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštěrbení, n., vz Vyštěrbiti.

392935   Vyštěrbený Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštěrbený; -en, a, o = peřenosečný, federschnittig, pinnatisectus. V. list. Nz. Třikrát v-ný. Vz Rst. 508., S. N. 10. 159.

392936   Vyštěrbený Svazek: 7 Strana: 1087
Vyštěrbený. Od zákona božieho v-ný = odpadlý. Krnd. 74.

392937   Vyštěrbiti Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštěrbiti, il, en, ení, vyštěrbovati = štěrbatým učiniti, ausscharten, schartig ma- chen. — co: kosu, hrnec. Us. Jg., Tč. — V. = přečiniti, zhřešiti, poblouditi, fehlen, irren, sündigen. — abs. A kněžie, kteřížby vyštěrbovali, aby trestal a kteréby viděl bludné, aby obrátil. Let. 126., Pal. Děj. IV. 1. 60. Bezhlavé jest a nedokonalé každé právo, v kterém se žádná vyštěrbujíciem pomsta neukládá. Vš. Jir. 289. Ti ale do- cela bloudí a vyštěrbují, kdo...; O nich obšírně klade Eusebius v historii, ač sám vyštěrbuje. Sš. II. 201., Sk. 243. (Hý). — kde. A ovšem tedy nevyštěrbí Bůh ani v zámluvách svých lidu israelskému čině- ných; Jakož Petr nevyštěrbal ve víře; Kdo ve víře nějak vyštěrbuje. Sš. I. 119., II. 25., II. 112. (Hý. ). — odkud. A ovšem z ni (spásy) vypadnouti možno jest, kdybys od víry v-bil. Sš. I. 166. Nechci, aby která (z obou mocí) vyštěrbovala z mezí svých. Pal. IV. 2. 397. — kam. Aby nevyštěrbo- vali ani na pravo ani na levo. Sš. II. 178. — čím, v čem. Pont. o stát. — co proti čemu: proti kompaktatům. Jel. Proti for- mám a chodu římského práva nevyštěrbu - jíce; Výkladové, kteří očividně proti všeliké mluvě vyštěrbují. Sš. Sk. 265., II. 198. (Hý. ).

392938   Výštěrbka Svazek: 4 Strana: 1138
Výštěrbka, y, f. = chyba, vada, blud, der Fehler, Mangel, Irrthum. V-ky a záviny při nakládání s Pavlem. Sš. Sk. 263. Vz Vy- štěrbiti.

392939   Vyštěrbování Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštěrbování, n. = chybování, das Feh- len, der Irrthum, das Irren. Časté jevilo se v. u víře. Pal. Děj. IV. 1. 404. Nějaké v. ve víře; Odchýlení a v. jejich ještě nebylo vykonáno. Sš. Sk. 277., II. 9. (Hý. ).

392940   Vyštercovati Svazek: 4 Strana: 1138
Vyštercovati, vyštarcovati, vyšturcovati = štercováním najíti, vyslíditi, ausstöbern. — co. Us. — se odkud = štercováním vy- jíti. Ros.

392941   Vyštěrkati Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštěrkati = štěrkaje vypuditi nebo vy- moci, aus-, herausklappern. Jg.

392942   Vyštěrkovati Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštěrkovati = štěrkem vysypati, aus- schottern. — co čím: cestu kamením. Us.

392943   Vyštěření Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštěření, n. = vyščeření.

392944   Vyštěřený Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštěřený; -en, a, o = vyščeřený.

392945   Vyštěřiti Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštěřiti, vyštířiti, il, en, ení; vyštírati = vysunouti, vymknouti, herausstrecken, herausrecken, ausstrecken. — co: oči, her- auswälzen, aufreissen, zuby, blecken, flet- schen, jazyk, ausstrecken. D. — co na koho: zuby (vyceniti). Rk., Brt.

392946   Vyštětkovati Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštětkovati = štětkou vyčistiti, vyče- sati, mit einem Pinsel reinigen. — co: osnovu. Us. Tč.

392947   Výšti Svazek: 4 Strana: 1139
Výšti, vz Výskati.

392948   Výští Svazek: 4 Strana: 1139
Výští = vyjití, východ, der Ausgang. Sal. Ode dne v. z života mateře. Bel. V. vodné. Z. wit. 106. 33. Radovala se Egypt v výští (profectio) jich. Ž. wit. 104. 38. Veští a výště (výští), introitus et exitus. BO. Před výštím čtvrti léta. 1455. Mus. 1880. 410. Vz Výště.

392949   Vyštibrati Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštibrati, na Slov. = vydrobiti, (mit den Fingern) herausbröseln. Plk.

392950   Vyšticovati Svazek: 4 Strana: 1139
Vyšticovati, auszupfen, -ab-, ausbeuteln. Na Slov. Bern., Šd.

392951   Vyšticovati koho Svazek: 8 Strana: 0487
Vyšticovati koho = za vlast/ vykrákati. Slov. Cf. Kštice. HZ. IV. 508.

392952   Vyštie Svazek: 7 Strana: 1087
Vyštie, exitus. Ž. kl. 64. 9. Po všeli- kých vyštích svatinných, per omnes exitus sanctuarii. Ol. Ezech. 44. 5. Cf. Vyšče (dod.).

392953   Výštie Svazek: 8 Strana: 0487
Výštie. Cf. Gb. H. ml. I. 512.

392954   Vyštiji Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštiji, vz Vyscati.

392955   Vyštikati co kde Svazek: 10 Strana: 0504
Vyštikati co kde: dieru v karte (vy- štípnouti, vyraziti). — komu co. Vyštikaj si zuby (nebudeš to jísti). Phľd. XXIV. 432., 341.

392956   Vyštiknouti Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštiknouti, vyštknouti, knul a kl, ut, utí; vyštikati, vyštikovati = uškubati, vy- trhati, ausrupfen, auspflücken. Aqu. — co. Rk.

392957   Vyštikotati Svazek: 7 Strana: 1087
Vyštikotati = vyštikati; vyškytati, aus- schluchzen.

392958   Vyštilcovati Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštilcovati = štilce dáti, Schnippchen geben. — koho, komu. Ros.

392959   Vyštimrati Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštimrati = vyškemrati — co. U Rych- nova. Ntk.

392960   Vyštinkati se Svazek: 7 Strana: 1087
Vyštinkati se = vyplakati se. U Kdýně. Rgl.

392961   Výštip Svazek: 4 Strana: 1139
Výštip, u, m. = vyštípání, das Aus- zwicken, Auskneipen. V. mrazu. Jg. exc.

392962   Vyštípání Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštípání, n., die Aufspaltung, Aufbre- chung, Zerspaltung.

392963   Vyštípaný Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštípaný; -án, a, o, aufgespalten, auf- gebrochen, zerspalten.

392964   Vyštípati Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštípati; vyštípnouti, pnul a pl, ut, uti; vyštipovati. — koho = poštípati, knei- pen, beissen. Ros. — co. Slepice zrní v-ly = vyzobaly. Us. — (koho) odkud: z domu štípáním vypuditi, herauskneipen, heraus- beissen). Kousek desky ze stolu se vyštípl. Us. Šd. — co komu jak. I s krví sobě to vyštípal (nehtem vydrápal, auszwicken, aus-, abkneipen). Ros.

392965   Vyštípiti Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštípiti, il, en, ení = udělati, upraviti, vystaviti, machen, zurichten, errichten. — co: chalupu, školu. Us. Litomyšl. — co k čemu: slepici k polohu. Puch. — se. Den se vyštípil (probral, vyjasnilo se). Us. v Prach.

392966   Vyštípliti Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštípliti = štíplým učiniti, schlank machen. L.

392967   Vyštípnouti Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštípnouti, vz Vyštípati.

392968   Vyštípnutí Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštípnutí, n. = vyščípnutí.

392969   Vyštípnutý Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštípnutý; -ut, a, o = vyščípnutý. Vyštipovati, vz Vyštípati.

392970   Vyštírání Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštírání, n., vz Vyštírati.

392971   Vyštíraný Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštíraný; -án, a, o, vz Vyštírati.

392972   Vyštírati Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštírati, vyštírati = vyštěřiti. — co: zuby. Us. Tč. — se = neslušně se smáti, ungeziemend lachen. — se komu, über Je- mand ungeziemend lachen. Us. u Opav. Klš. — se na koho, Jemanden anlachen. Ib. Klš.

392973   Vyštířený Svazek: 9 Strana: 0387
Vyštířený. Měl zuby v-né (ven rostlé). Hoř. 95.

392974   Vyštířiti Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštířiti, il, en, ení = vycíditi, ausrei- nigen. — co: studnu, strouhu. Us. v Tábor. Lg. — V. = k plavbě vše upraviti, klar machen. Na Labi. Lg. — V. = přední vor ve výši udržeti. Cf. Výpona. Na Labi. Špd.

392975   Vyštířiti Svazek: 7 Strana: 1087
Vyštířiti zuby = vyšceřiti. Us. Pdl.

392976   Vyštkati se v Svazek: 9 Strana: 0387
Vyštkati se v slzách. Slád. Oth. 133.

392977   Vyštknouti Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštknouti, vz Vyštiknouti.

392978   Vyštloupiti Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštloupiti = vystoupiti. U Rychn.

392979   Vyštouchati Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštouchati, hinausstossen. — co čím: dřívkem. — koho kam odkud: ze svět- nice do kuchyně. — komu = vybiti, Schläge, Stösse geben, stossen. Us. Sd.

392980   Vyšťouchati co čím Svazek: 10 Strana: 0678
Vyšťouchati co čím: jez kamením (vy- plniti). 1588. Arch. XXII. 310.

392981   Vyšťourati Svazek: 4 Strana: 1139
Vyšťourati, durchwühlen, erforschen. — co. On všecko vyšťourá. Us. Nechoď k nám v noci, vyštuřeš (al. vykoleš) si oči. Sš. P. 291. Novinky v. Us. Dch. — co kde: pe- čeni v komoře, sádlo na půdě atd. Us.

392982   Vyštragati Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštragati = vyštrachati. — se odkud. Nemilí hosté sa z izby v-li. Na Zlínsku. Brt.

392983   Vyštrachati se kam Svazek: 7 Strana: 1087
Vyštrachati se kam = zvolna odejíti, vylézti V. se po schodech do druhého patra. Us. Pdl. Vz Vyštragati.

392984   Vyštrbení, n Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštrbení, n., das Ritzen, die Ritzung. Bern.

392985   Vyštrbený Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštrbený; -en, a, o = vyštěrbený, zu- batý, Ritzen habend. Slov. Cf. Vyštěrbený. V. mísa. Kld. Najde tam v-nú škrablicu. Dbš. Sl. pov. 1. 452.