370001   Vepřovice Svazek: 7 Strana: 1016
Vepřovice = polévka z uzeného masa. U Kdýně. Rgl. — V. = kožené kalhoty. U Kdyně Rgl. — V. = cihla, také trupel, truple (f.), bachoř, bouchoř, u Jilemnice. Hk. Cf. Bačkora, Válek (dod.), Batina.

370002   Vepřovice Svazek: 8 Strana: 0462
Vepřovice, vz Cihla (také 3. dod.).

370003   Vepřovice Svazek: 10 Strana: 0478
Vepřovice, cihla. Také: buchta.

370004   Vepřovicový Svazek: 7 Strana: 1396
Vepřovicový, vz Vepřovice. V. zídka. NZ. II. 383.

370005   Vepřovicový Svazek: 9 Strana: 0368
Vepřovicový komín = z vepřovic. Mus. ol. X. 145.

370006   Vepřovičář Svazek: 4 Strana: 0625
Vepřovičář, e. m. = kdo dělá vepřovice (cihly), der Ziegelmacher. U Olom. Sd.

370007   Vepřovičářství Svazek: 4 Strana: 0625
Vepřovičářství, n., die Ziegelmacherei. U Olom. Sd. Vz Vepřovice.

370008   Vepřovina Svazek: 4 Strana: 0625
Vepřovina, y, f., vepřovinka = ve- přové maso, das Schweinfleisch. V. V. di- voká (z divokého vepře). V. Ve Slez. bravo- vina. Šd.

370009   Vepřovitý Svazek: 4 Strana: 0625
Vepřovitý = k vepři podobný, schwein- artig. Krok. I. b. 83.

370010   Vepřovka Svazek: 4 Strana: 0625
Vepřovka, y, f. = vepřovina (cihla). U Rychn. Gth.

370011   Vepřový Svazek: 4 Strana: 0625
Vepřový = z vepře, schweinen, Schwein-, Schweine-, Schweins-. V. maso (vepřovina), plece, perna, sádlo, žaludek, V., pečeně, D., klobásy, polta, Kom., střeva, Sych., kůže (vepřovice), D., hody, Wurst-, Schweinfest (jitrničné hody). Dch. Víme toho tolik, jako koza o v-vé pečeni. Šml. Zabíjení v-ého (kusu), der Sautanz, das Wurstfest, — V. = k vepři se táhnoucí, Sau-. Dokavadž člo- věk nebude podlé obyčeje v-ho, dotud ďábel nemož nižádné moci nad člověkem míti. Hus III. 186. — V. = z vepřů, ze sviní se skládající, Sau, Schweins-, Borsten-. V. do- bytek, Us. Dch., Jg., stádo. ZN. — V. = líný, träge, faul. Us. u Strakon. Slm.

370012   Vepřový Svazek: 7 Strana: 1016
Vepřový = z vepřů se skládající. V. brav. Lambl. V. dobytek, jeho plemena, ne- moci. Vz KP. VI. 445., 466., 453. — V. nota = špatný hlas. Zpíval by, ale v. notu. U Kr. Hrad. Kšť.

370013   Vepřový Svazek: 9 Strana: 0368
Vepřový. Bez vína maso vepřové jest horší nežli skopové; kdo pak k němu víno pije, krmě i líku užije. Fisch. Hosp. 198.

370014   Veps V Svazek: 10 Strana: 0478
Veps V., prof. obch. akad., spis.

370015   Vepsání Svazek: 4 Strana: 0626
Vepsání, n., die Ein-, Anschreibung. V. (vložení) něčeho v desky, do desk. J. tr. V. póhonu. Vš. Jir. 404.

370016   Vepsaný Svazek: 4 Strana: 0626
Vepsaný; -án, ána, áno, eingeschrieben, eingetragen. — kam: kruh ve trojúhelník. Us. — jak kam. Vedlé nálezuov v knihy městské jednosvorně v-ných. Arch. I. 219. — kde. Ten list jest vepsán mezi měst- skými listy. Arch. I. 500.

370017   Vepsaný Svazek: 7 Strana: 1016
Vepsaný. Kruh do ellipsy v-ný. Jd. Geom. IV. 79. Smlouva v knihách měst- ských na rathúze v-ná. 1532. Mus. 1880.497.

370018   Vepsati Svazek: 4 Strana: 0626
Vepsati, vpíši, vpiš, vpíše (íc), psal, án, ání; vpisovati, einschreiben. — co kam: ve dsky, Dipl., do knih, Kom., mnohohran do kruhu. Sedl. Do počtu svatých v. Jel. Dobré slovo slyš, do paměti vpiš. Dch. V tutéž knihu vepsána jest také odevzdací listina. Ddk. IV. 265. Také tebe isme v ten spis vepsali. Arch. IV. 18. I žádal, aby ce- dule ta vepsána byla do akt sborových. Pal. Dj. III. 3. 79. Já vždycky svědomie nejmám než registra, ve kteráž jest napsal ten dluh. NB. Tč. 211. V. něco v knihy. Chč. 377. Udělíš-li dobrodiní, vpiš to v lístky květinové, tobě-li kdo dobře činí, vpiš to v desky mramorové. Jbl. Vložil mi více v de- sky, než v správný list vepsal. Půh. II. 587. Vepsati relacie v desky. Vš. Jir. 22. Má ty vsi čisté a žádnému nezávadné ve dcky vložiti a v. Listy z r. 1528. — kam čím. Tato myšlénka i prstem božím do srdce lidského vepsána. MP. Perem něco v. — kde. Ve vzorci obměňovacím veli- činy jednorodé pod sebe v. Šim. 185. Toho se táhnem na dsky tu, kde (v deskách) jeho zbožie je vepsáno. Půh. I. 182. — co kam jak, proč. V. něco denníkem, jour- nalisiren. J. tr. Neshladitelným písmem ve- psána jest do duše lidské touha po Bohu. Sš. Sk. 170. To zbožie ve dsky zemské v. a to vše naším nákladem a prací ku pra- vému dědictví jeho. List 1482. Jakoby tu všickni listové vepsáni slovo od slova a položeni byli bez umenšení. List. 1522. V. půhony do register po pořádku. Er. Do desk vedlé pořádku v. Er. Abyste tento list náš pro budúci paměť ve dsky zemské vložiti a v. rozkázali. Zř. F. I. B. XVI.

370019   Vepsati co kam (jak). Do Svazek: 7 Strana: 1017
Vepsati co kam (jak). Do něhož (textu lat.) mezi řádky vepsán byl překlad český. Tf. Odúmrtí některé se ve dsky zemské vpisují proti právu a nálezu panskému. Arch. IV. 451.

370020   Vepsati se komu kam. V Svazek: 8 Strana: 0462
Vepsati se komu kam. V srdce dámám všem se vpsali hned. Vrch. Hol. XVII.—XXII. 158.

370021   Vepsí Svazek: 4 Strana: 0626
Vepsí. Kdo chce v. býti (= v nouzi), spusť se na čeleď. Č. M. 428. Vz Psí, 2.

370022   Vepura Svazek: 10 Strana: 0478
Vepura, y, f. = tlustá žena. Slov. Mus. slov. VII. 17.

370023   Ver Svazek: 4 Strana: 0626
Ver = věru. Na Slov. No v. stie uhádli. Slov. Šd. Piesně moje, piesně, ver vás já velo viem; Ver mně velo krivdy Robia; Napoj mi, milá, mojho koníčka. Ver ho ně- napojím, lebo sa ho bojím. Sl. ps. Šf. I. 35., 38. Na prvý pohľad' poznal, že je to ver ona. Dbš. sl. pov. I. 445.

370024   Ver Svazek: 7 Strana: 1017
Ver. Cf. List. fil. VII. 294.

370025   Vér Svazek: 8 Strana: 0462
Vér', a, m. = výr. Místy na Mor. Mtc. 1893. 301.

370026   Věra Svazek: 4 Strana: 0626
Věra, vz Víra. Na mou věru! Us. Vck. Co se dotýče zámluvy k manželství aneb tak řečené věry. Let. sl. II. 247. Říká se věra i záruka, společná ruka, fideiusio uni- versalis. Ddk. IV. 233. — V., Vera, y, f., křestní jm. Šd.

370027   Věra Svazek: 7 Strana: 1017
Věra. Najprv v., potom sobáš. Slov. Sokl. I. 280. V krčme smädnému natočí, namerá na veru (víru, úvěr). Slov. Phľd. VIII. 131.

370028   Vera Svazek: 8 Strana: 0462
Vera, y, f. = zasnoubení. Slov. Cos. 1. V. 244.

370029   Véra Svazek: 10 Strana: 0478
Véra, y, f. Mnoho choditi o trhu jenom po vérách (se podívati). Haná. Hoch 67.

370030   Verabože Svazek: 8 Strana: 0462
Verabože = Bůh mi svědek. Slov. Phľd. 1896. 739., Kal. S. 199.

370031   Veraj Svazek: 4 Strana: 0626
Veraj, e, f. = veřeje. Na Slov. Bern.

370032   Veramovati co kam Svazek: 10 Strana: 0478
Veramovati co kam = vynésti. Mtc. 1902. 233.

370033   Veranda Svazek: 4 Strana: 0626
Veranda, y, f., špan. = besídka z předu otevřená, aby v ní bylo lze pod střechou požívati čerstvého vzduchu. Vz S. N.

370034   Verastovati Svazek: 4 Strana: 0626
Verastovati = bdíti, wachen. Na Slov. Plk.

370035   Věrati se Svazek: 4 Strana: 0626
Věrati se = věrovati se.

370036   Veratralbin Svazek: 7 Strana: 1017
Veratralbin, u, m., v lučbě. Rm. II. 389.

370037   Veratrin Svazek: 4 Strana: 0626
Veratrin, u, m.. v lučbě, der Veratrin. Šp. Vz Čs. lk. II. 47.

370038   Veratrin Svazek: 7 Strana: 1017
Veratrin. Cf. Rm. II. 389 , Slov. zdrav. 394.

370039   Veratrol Svazek: 7 Strana: 1017
Veratrol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 86.

370040   Veratrový Svazek: 7 Strana: 1017
Veratrový. V. kyselina. Vz Rm. II. 158.

370041   Veraže Svazek: 7 Strana: 1017
Veraže = věru že. Slov. Krt v. ho (pie- destál) nepodryje. Phľd. IV. 4.

370042   Verba Svazek: 4 Strana: 0626
Verba, y, m., osob. jm. Šd.

370043   Verbalia Svazek: 4 Strana: 0626
Verbalia, vz -ání (časoslovná substant. ), Abstrakta.

370044   Verbálka Svazek: 8 Strana: 0462
Verbálka, y, f., Zustelluno-. Phľd. 1893. 540. ;

370045   Verbalní Svazek: 4 Strana: 0626
Verbalní, z lat. = slovní, doslovný, slovo od slova.

370046   Verbalní Svazek: 7 Strana: 1017
Verbalní subst. Vz Gb. Ml. II. 176, Podstatný (2. dod.), D. Lhrg. 317. §. 92.

370047   Verbalný Svazek: 9 Strana: 0368
Verbalný. V-ným substantivům nevyhý- bala se dle Gb. stará čeština tak, jak se posud myslilo. Dle Flš. v Mus. fil. 1897. 347. mívala čeština a má posud raději slova kořenová neb z kořenů slovesných utvořená: póhon, svod, nářez, sek, bod, lup, návrat, chvat a j.

370048   Verbar Svazek: 4 Strana: 0626
Verbar, a, m., osob. jm. Šd.

370049   Verbář Svazek: 9 Strana: 0368
Verbář, e, m. = herbář. Starý v. Čes. 1. VII. 121., Hoř. 77.

370050   Verbena Svazek: 4 Strana: 0626
Verbena, y, f., z lat., vz Spoříš.

370051   Verbena Svazek: 7 Strana: 1017
Verbena. Cf. Dlj. 54., 55., Mllr. 110.

370052   Verber Svazek: 4 Strana: 0626
Verber, bra, m., osob. jm. Šd.

370053   Verbeš Svazek: 4 Strana: 0626
Verbeš, e, f. = sehnaná luza, cháska, nečistá společnosť. Ktk., Nvk., Kos. I. 255. To je v. ! Us. Rgl., Vrů.

370054   Verbička Svazek: 7 Strana: 1017
Verbička, y, f., lythrum salicaria. Göm. Bartol.

370055   Verbina Svazek: 7 Strana: 1017
Verbina, y, f. = běhna, lehká ženská. U Kr. Hrad. Kšť.

370056   Verbina Svazek: 9 Strana: 0368
Verbina, y, f. = sporýš. Hoř. 108.

370057   Verbínek Svazek: 7 Strana: 1017
Verbínek, nku, m. Význam jeho v po- dání svatojanském. Vz Mus. 1891. 481.

370058   Verbíř Svazek: 4 Strana: 0626
Verbíř, e, m., z něm. Werber, sběrač, najímač lidu válečného. D.

370059   Verbířský Svazek: 4 Strana: 0626
Verbířský, Werber-.

370060   Verbířství Svazek: 4 Strana: 0626
Verbířství, n., die Werberei.

370061   Verbloud Svazek: 10 Strana: 0478
Verbloud, a, m., vz předcház. velbloud. V Krkonoš.

370062   Verbon Svazek: 4 Strana: 0626
Verbon, u, m. = výhon. Pase koně na v-ně. Čes. mor. ps. 32.

370063   Verbovaná Svazek: 4 Strana: 0626
Verbovaná, é, f., die Rekrutirung. Bude vojna bude, bude v-ná, půjde na ňu chasa sama vybíraná. Sš. P. 572.

370064   Verbování Svazek: 4 Strana: 0626
Verbování, n., die Werbung. V. na vojnu. Us.

370065   Verbovať Svazek: 10 Strana: 0676
Verbovať = flámovati hýřiti v hospodě. Brt. Sl.

370066   Verbovati Svazek: 4 Strana: 0626
Verbovati = sbírati, na vojnu najímati, werben. — co: vojáky. Kom. J. 695. Tekla si Jozífka verbuje. U Žher. Kol. ván. V Ho- lomúcu na placu, verbujó se vojáci, dyž verbujó, budó bráť, škoda chlapců nastokrát. Čes. mor. ps. 101., 245. Chudobných prá- telóv žáden neverbuje. Na Slov. Tč. — kam (kdy). Na tu sv. Kateřinu v nedělu v-li mia husaři na vojnu. Sš. P. 571. -- kde pro koho. A na Brně verbujú, já sem se dal na vojnu. Sš. P. 588. Verbo- váno té doby na Moravě pro Gejsu. Ddk. II. 266.

370067   Verbovní Svazek: 4 Strana: 0626
Verbovní, Werbe-. V. místo (braniště). D. Vz S. N.

370068   Verbovnický Svazek: 4 Strana: 0626
Verbovnický = verbířský. Bern.

370069   Verbovnictví Svazek: 4 Strana: 0626
Verbovnictví, n. = verbířství. Bern.

370070   Verbovník Svazek: 4 Strana: 0626
Verbovník, a,. m. = verbíř. Bern.

370071   Verbum Svazek: 4 Strana: 0626
Verbum, vz Časoslovo, 2. Slovo.

370072   2. Verbunk Svazek: 4 Strana: 0626
2. Verbunk, u, m. = tanec jmenovaný tak proto, že se tančil o verbování na vojnu. Na Slov. Tč

370073   Verbuňk Svazek: 4 Strana: 0626
Verbuňk, u, m., z něm. = bití, Schläge. Dostal od tatínka v. Na mor. Val. Vck. — V., vz Verbunk. 1.

370074   1. Verbunk, verbuňk Svazek: 4 Strana: 0626
1. Verbunk, verbuňk, u, m., šp. z něm. = sbírání, najímání vojínův, die Werbung. Bern.

370075   Verbunkoš Svazek: 4 Strana: 0626
Verbunkoš, e, m., der Werber. Pri Preš- porku v-ši hrajú, moj taćičku, já mezi nich půjdu. Sš. P. 794., 795.

370076   Verbunkoš Svazek: 7 Strana: 1017
Verbunkoš. Koll. IV. 106.

370077   Vercelly Svazek: 4 Strana: 0626
Vercelly, dle Dolany, pl., mě. v Italii, Vercelli. — Vercellský.

370078   Vercingetori-x Svazek: 4 Strana: 0626
Vercingetori-x, ga, m., gallský vůdce proti Římanům, r. 52. př. Kr. Vz Š. N.

370079   Verdek Svazek: 4 Strana: 0626
Verdek, dka, m., Werdek, ves u Krá- lové Dvora. PL.

370080   Verdín Svazek: 7 Strana: 1017
Verdín Jan Fil. Vz Mus. 1845. 354.

370081   Verduna Svazek: 4 Strana: 0626
Verduna, y, f., Verodunum, Verdun, mě. lotarinské.

370082   Věrduňk Svazek: 4 Strana: 0626
Věrduňk, u, na., verdunk, z něm. Vier- dung = čtvrtka něčeho. — V. = čtvrť libry, Vierdung. Kom. Posud v již. Čech. Kts., Mý. Na Policku. Kša. U Klatov, u Bechyně. — V. = čtvrť míry tekutých věcí, Vierdung flüssiger Dinge. V. sádla. Jád. V. piva. Bck. — V. = čtvrť peníze většího, někde zlatého, někde hřivny (čtvrt hřivny, ein Vierding, Viertelmark, asi 16 grošů pražských. Výb. I. 967. ). Dal na to 3 v-ky. Půh. I. 366. — I. 184., 233, 295., II. 33., 235. Lépe na ba- vlně získati kopu nežli na hedvábí. Č. M. 286. Jeliž jej věrdunk oběce, toliž teprv baba šedši získa koláč na jinoši; Ty škorně za v. prodám. Hr. rk. 309., 371., 373., 467.

370083   Verdunk Svazek: 8 Strana: 0462
Verdunk. Oty H groše peněz počítajíce na v. XV. stol. Čel. pr. m. II. 153.

370084   Věrdunkový Svazek: 4 Strana: 0627
Věrdunkový, Vierding-. — V. = čtvrt- liberní, viertelpfündig. Bern.

370085   Věrec Svazek: 4 Strana: 0627
Věrec, rce, m. = věřící, der Gläubige. Sš. II. 33., Šd. Apoštolé byli ustanoveni k tomu, aby všechny milosti, jimiž Kristus církev obdařil, věrcům prostředkovali; Veliký zá- stup přivtělen byl ku věrcům Páně; Abra- hama jako otce věrců vystavil. Sš. Sk. 98., 136., II. 41. (Hý. ). Ve složených: starověrec, novověrec.

370086   Věrectví Svazek: 4 Strana: 0627
Věrectví, n., das Glaubenthum. Dch.

370087   Věrečný Svazek: 4 Strana: 0627
Věrečný, jm. potoka a pole v Polánce u Vsetína. Vck.

370088   Vereja Svazek: 4 Strana: 0627
Vereja, i, f. = veřeje. Na Slov. Bern.

370089   Věren Svazek: 4 Strana: 0627
Věren, vz Věrný.

370090   Verestovať Svazek: 10 Strana: 0478
Verestovať děti = opatrovati, vychovati. Slov. Phľd. XXIV. 545.

370091   Vereš Svazek: 4 Strana: 0628
Vereš, rše, m. V. Melich., spis. 1624. Vz Jir. H. 1. II. 316.

370092   Vereš Svazek: 7 Strana: 1017
Vereš, Eisenschimmel, m. Mor. (slov.). Brt.

370093   Vereš Svazek: 8 Strana: 0462
Vereš. Cf. VII. 1017. Mám lakové vereše, ani biča na ně potreba není. Mor. Nár. list, 1896. č. 324. odp. feuill.

370094   Vereša Svazek: 4 Strana: 0628
Vereša, dle Bača, os. jm. Mor. Šd.

370095   Vereta Svazek: 4 Strana: 0628
Vereta, y, f., grober Zwillich. Na Slov. Ssk.

370096   Verévať Svazek: 7 Strana: 1017
Verévať, vz Vebarovať (dod.).

370097   Vergil Svazek: 8 Strana: 0462
Vergil, a, m. V. jako čaroděj. Odkud to ? Vz Zbrt. Pov. 82.

370098   Vergl Svazek: 4 Strana: 0628
Vergl, e, m. = flašinet, kolovrátek. Na Mor. Flk., TJ. U Něm. Brodu. Brnt. Cf. Verkl.

370099   Verglář Svazek: 10 Strana: 0478
Verglář, e, m. = kolovrátkář. Mtc. 1902. 30, Čes 1. XI. 178.

370100   Vergleich Svazek: 4 Strana: 0628
Vergleich, něm. To nic není proti tvé nebeské chvále. Pass. Jako zrno písku, tak jest tisíc let proti dnům věčným. Br. Stříbro za bláto proti moudrosti se počítá. Br. — Mk.

370101   Verhältniss Svazek: 4 Strana: 0628
Verhältniss. Im V-s = proti..., u srov- nání s... Vz Vergleich. Mk.

370102   Verhiny Svazek: 7 Strana: 1017
Verhiny = trať na Újezdsku u Uher. Brodu. MzO. 1890. 125.

370103   Verch Svazek: 8 Strana: 0462
Verch, u, m. = vrch. Ve Spiši. Phľd. 1893. 431.

370104   Verchan Svazek: 9 Strana: 0368
Verchan, u, m., náčiní kovářské. 1676. Mus. ol. XII. 35.

370105   Verchovinec Svazek: 10 Strana: 0478
Verchovinec, nce, m. = horal. Slov. Jrsk. XXVIII. 1. 430.

370106   Verchšuh Svazek: 10 Strana: 0478
Verchšuh, u, m. = míra asi l1/2 pídi. Arch. XX. 409.

370107   Věricí Svazek: 7 Strana: 1017
Věricí list. Let. 386., 510., Výb. II. 854.

370108   Verifikace Svazek: 7 Strana: 1017
Verifikace, e, f., z lat. = schválení, po- tvrzení. V. volby poslance. Us. Pdl.

370109   Verifikační Svazek: 7 Strana: 1017
Verifikační kommisse (kommisse ku pro- zkoumání volby poslance).

370110   Verifikovati Svazek: 7 Strana: 1017
Verifikovati volbu poslance = schvalo- vati, ku schválení doporučovati. Srbený. 33.

370111   Verism-us Svazek: 8 Strana: 0462
Verism-us, u, m. Vz Nár. list. 1894. č, 284.

370112   Verk Svazek: 9 Strana: 0368
Verk, u, m. To jsou verky na veverky (to je, pane, něco)! Us. Hoř. 96.

370113   Věrka Svazek: 4 Strana: 0630
Věrka, y, f. = závdavek, das Pfand, An- geld. D.

370114   Verka Svazek: 7 Strana: 1017
Verka, y, f. = Veronika. Bl. Ps. 72.

370115   Verkařka Svazek: 9 Strana: 0368
Verkařka, y, f. V. u parní mlatičky. Šeb. 153.

370116   Verkehr Svazek: 4 Strana: 0630
Verkehr, vz Pospoj. Cf.: Doprava, die Beförderung, Spedition; dovoz, die Beför- derung zu Wagen; doplav, Beförderung zu Wasser; přeprava, der Transport, provod, der Betrieb. Dch.

370117   Verkhamer Svazek: 8 Strana: 0462
Verkhamer, u, m. = veliké kladivo s pá- kou (u kovářů). 1502. Hrš. Nách. 1. 504.

370118   Verkl Svazek: 4 Strana: 0630
Verkl, u, m. = kolovrátek, die Leier. Vz Vergl.

370119   Verklík Svazek: 8 Strana: 0462
Verklík. Phľd. 1892. 662., 1895. 69.

370120   Verklikář Svazek: 8 Strana: 0462
Verklikář, e, m. = kolovrátkář. Phľd. 1894. 394., 1895. 69.

370121   Verkový Svazek: 9 Strana: 0368
Verkový. V. registra. 1498. Arch. XVIII. 39., 40.

370122   Verkštuk Svazek: 10 Strana: 0478
Verkštuk, u, m. Věž z v-ku udělaná. Faust. 88.

370123   Věrkyně Svazek: 4 Strana: 0630
Věrkyně, ě, f., h môtr], die Gläubige. Sš. Sk. 188.

370124   Verlangzettel Svazek: 4 Strana: 0630
Verlangzettel, něm., žádanka. Us. u knih- kupcův.

370125   Verliba Svazek: 4 Strana: 0630
Verliba, v obec. mluvě m. velryba.

370126   Verlochsteinung Svazek: 4 Strana: 0630
Verlochsteinung, vz Sadování.

370127   Verměřice Svazek: 4 Strana: 0630
Verměřice, dle Budějovice, Wermieřitz, ves u Dobříše.

370128   Verměřice Svazek: 7 Strana: 1017
Verměřice chybně m.: Hříměždice.

370129   Vermouth Svazek: 10 Strana: 0478
Vermouth, u, m. = druh vína zahořklého přimíseným pelynkem, víno pelynkové. Us.

370130   Vermoutka Svazek: 7 Strana: 1017
Vermoutka, y, f. = druh brambor. Us. Pdl.

370131   Vermutlich Svazek: 4 Strana: 0631
Vermutlich = snad, domýšlím se, do- mnívám se, tuším, myslím, trvám, pokudž předvídám. Myslím, že jste o tom už slyšeli. Zk. Ml. II. 86.

370132   Vernak Svazek: 4 Strana: 0631
Vernak, a, m., osob. jm.

370133   Vernár Svazek: 8 Strana: 0462
Vernár, a, m., míst. jm. v Gemer. Phľd. 1894. 61.

370134   Verndlovka Svazek: 4 Strana: 0631
Verndlovka, y, f. = druh nových ručnic (zadovek) dle soustavy puškáře J. Werndla, Werndlgewehr. Její částky: hlaveň, zámek, násadka (měřítko, hledítko), pažba, kování a bodák (jatagan). Vz S N., KP. IV. 493.

370135   Věrně Svazek: 4 Strana: 0631
Věrně = s věrou, upřímně, treu, treu- lich, aufrichtig. Ž. wit. 11. 6. Věrně dělati, raditi, Kom., milovati, Tr., někomu sloužiti, Us., někomu něčeho přáti. Žer. Pakli stojí: aby nad nimi v. a právě učinil, tehdy po- ručník jest povinen, ač sirotci k letóm přijdú a na něm počtu žádají, počet jim učiniti. Tov. k. 98. Vz více v Gl. 360. V. a spravedlivě odpovídali. Pam. Vel. Meziř. 195. Tak že již nemohli rozuměti, kdo by byl s kým v. a dobře. Pal. Dj. III. 3. 302. Abyste se dobře měli, přál bych vám v. Žer. 345. V. a právě učiniti, Treu und Recht üben. Gl. A já chci těm sirotkům v. učiniti a jich zbožie úplně zajistiti. Arch. IV. 356. A keď já jim počnu v. žalovati, věru ta černá zem musí zaplakati. Sš. P. 499. Jako by jim toho díla v. pomáhati chtěli. BR. II. 10. Aby nade mnou sirotkem v. učinil; On mi slíbil to v. zase vrátiti. Půh. II. 163., 537. V. pravi vám. ZN. V. se nám ve všem dáváš, svú milostí k nám plápoláš. Hus III. 263. — V. = jistě. Měj to za celo, v. živo boží tělo. St. sk. V. vědě (vere scio). BO. V. veliké bláznostvie; V. neviem, kterak jsú pracovníci u vinici boží; V. jako žrnov, když běží a nemá pod sebú zrna, jedné větrem hýbá a sám se tře a kazí: též blekotný, když pravdy nemá pod svú řečí, lže vymýšlí. V. pravi vám, vzeliť sú odplatu svú; Věrně tak jest; I v. jest knězi kuchmistrství potřebie, aby opustě kuchmistrovstie, vedl právě knéžstvie. Hus I. 162., 163., 271., 289., 94., III. 242. (Tč. ).

370136   Věrně Svazek: 7 Strana: 1017
Věrně někomu o něčem vyprávěti, Vrch., hřiechóv pykati, Výb. II. 25., něco vylíčiti. Mus. V. věřiti, slib splniti. Št. Kn. š. 15., 29. — V. = hned, honem. Enom v. ho při- nes. Laš. Brt. D., Vck. Jak v. = jak mile. Val. Brt. Jak v. z domu paty vytáhnu, už sú v sobě. Mor. Vhl.

370137   Věrně Svazek: 8 Strana: 0462
Věrně = právě, sotra. Enom co v. odo- šél. Val. Brt. D. II. 410.

370138   Verneřice Svazek: 4 Strana: 0631
Verneřice, dle Budějovice, Wernstadtl, mě. v Děčínsku. S. N.

370139   Verneřovice Svazek: 4 Strana: 0631
Verneřovice, dle Budějovice, Werners- dorf, ves v Broumovsku u Teplice (Weckels- dorf). Vz S. N. — V., Wetzdorf, ves u Ústí nad Orlicí. PL.

370140   Věrník Svazek: 4 Strana: 0631
Věrník, a, m., der Gläubige. Ještě pak tobě pravím, věrníče Kristóv. Hus I. 101.

370141   Věrník Svazek: 7 Strana: 1017
Věrník. Najlepší verník najväčší berník. Zátur.

370142   Věrník Svazek: 9 Strana: 0368
Věrník. Za Zát. polož: Př. 129b.

370143   Vernířov Svazek: 4 Strana: 0631
Vernířov, a, m., Werniřow, ves u Zbra- slavic.

370144   Verniřovice Svazek: 4 Strana: 0631
Verniřovice, dle Budějovice. V. hořejší, Ober-Wernersdorf, ves u Police. Vz S. N. V. dolní, tamtéž.

370145   Věrnobako Svazek: 7 Strana: 1018
Věrnobako, adv., verum tarnen, zastr. Hank. Sb. 202.

370146   Věrnohodný Svazek: 4 Strana: 0631
Věrnohodný = hodnověrný, zuverlässig. Ms. jur. 222.

370147   Věrnoklona Svazek: 4 Strana: 0631
Věrnoklona, y, f., věrnoklonění, die Hul- digung. Dch.

370148   Věrnoklonný Svazek: 4 Strana: 0631
Věrnoklonný, huldigend. Dch.

370149   Věrnomilý Svazek: 4 Strana: 0631
Věrnomilý, treu und lieb. Kamar.

370150   Věrnonka Svazek: 4 Strana: 0631
Věrnonka, y, f., vernonia. Rostl. I 253. b.

370151   Věrnosrdečný Svazek: 4 Strana: 0631
Věrnosrdečný, treuherzig. Div. z och.

370152   Věrnosť Svazek: 4 Strana: 0631
Věrnosť, i, f. = víra, upřímnosť, die Treue. V. pánu svému zachovati. Br. S v-stí k ně- komu státi. Dch. Manželská v., die eheliche Treue. Us. Šd. Pes svou v-stí častokrát za- hanbuje i přátelství lidské. Bs. mlád. Jsou mu v-stí a poddaností zavázáni. Žer. 343. Do očí se staví a v. slibuje, po straně se vysmívá. Čes. mor. ps. 182. Věrnosť jest ohromné moře bez břehu, bez přístavu. Lu- žická. V. biskupů k církvi spočívala na bezženství. Ddk. IV. 289. Na něčí víru a v. se bezpečiti. I). Úřad svůj s v-stí zastávati. D. Shledal jsem v. jeho. Har. Věc pod vý- minkou zvláštní a obapolné v-sti propůjčená jmenovala se manství čili léno. Mus. V bitvě na moravském poli v. svou životem zpečetil. Ddk. VI. 154. V. služebnému přislúchá kaž- dému. Přátelská vernosť v neščastí najvíc sa poznává, keď v neščastí i v zármutku pomoc ti dodává. Na Slov. Tč. A ta v. zkažena bývá v cizoložných, kteříž jie sobě nedržie. Hus III. 208. Sv. Jan v. Pánu zachoval. BR. II. 48. b., 725. a. Věrnosť = dodržení víry a pravdy v řečech a chování-se; Svědectví diplomatické v-sti při listině. Sš. II. 63., Sk. 184. V. je vzácný host. Ve Slez. Tč. Ženský pláč, raní déšť, mužská v. a psí kulhání ne- mají dlouhé trvání. Sk.

370153   Věrnosť Svazek: 7 Strana: 1017
Věrnosť. S historickou věrností něco vypisovati. Sbn. Podmínka každého pozo- rování je v. a úplnosť. ZČ. I. 6. V. paměti. Dk. Přísaha v-sti. Šb. F. V chladném srdci zmrzne věrnosť. Exc.

370154   Věrnost Svazek: 8 Strana: 0462
Věrnost. Tak pevně provaz břímě neob- jímá, ni v prknu nedrží tak hřebík stálý, jak v když ctnou, krásnou duši jímá svým tuhým uzlem. Vrch. Kol. XVII.—XXII. 202. Též ne- smí býti v. zrušena ať dána jednomu, ať ti- sícům. lb.

370155   Věrnost Svazek: 9 Strana: 0368
Věrnost'. Kde prostá, přímá věrnost, není kliček. Slád. Caes. 92. Sr. Zát. Př. 129. nn., VIII. B. odst. 4.

370156   Věrnosť Svazek: 10 Strana: 0478
Věrnosť. Jednou se v. odměňuje bečkami zlata a stříbra, a podruhé se zašlapává. Tbz. VIII. 417.

370157   Věrný Svazek: 4 Strana: 0631
Věrný; věren, rna, o = věřící v co, víru mající, gläubig. Věrní, V.; nevěrný, odpa- dlec. V. Člověk v. osudu poddán není. Jel. K odpočinutí nynějšiemu, jímž věrní v svátek v Bohu odpočívají; Věrnější t. j. lépe vě- řící byla jest tato žena než knieže židov- ské; Mnohokrát nevěrný muž skrze věrnú ženu spasen bude a tak zasě. Hus I. 121., II. 404., III. 207. — V. = k víře slušící, zum Glauben gehörig. Poslúcháno má býti vyšších a kazatelóv, jelikožto učenie a mravi jich světi a věrni jsú. Hus III. 223. — V. = věrnosť zachovávající, nezrádný, víru komu držící, treu, getreu. V. Chud nevěren, chu- doba vieru láme. Prov. Mus. Věrným zůstati. D. Moji milí věrní. Solf. V. ruku někomu podati. Rkk. K v-né ruce dáti, poručiti (ke schování dáti), V., svěřiti, Abr. z G. II. 118., schovati. Arch. plz. 1493. V. ruka, manus fidelis, die getreue Hand, der Treuhänder, Salman. Er war verpflichtet dafür zu sorgen, dass alle Punkte einer gewissen Urkunde dem, für wen sie ausgestellt war, erfüllt werden. Věrné ruky proto se kladů v listu, aby ten, ktož v. ruka jest, nad těmi, komuž list svědčí, věrně udělal. Tov. k. 188. Vz více v Gl. 360. V. ruka, vz Tov. 103., 105. Poněvadž jest odpovídatel věděl, že jest to takový člověk, proč jej věrnú rukú dělal a mé pe- níze jemu chovati dával. NB. Tč. Skrze jeho mateř k v-né ruce dán a poručen; Viem, že tomu rozumiete, kdož komu co svěří, žeť má v. ruka odevřiena býti; Prosíme, aťby náš súsed svých peněz škoden nebyl, nebť jest kúpil za svú v-nú robotu. Arch. II. 304., IV. 65., 339. Dal mu ten list k v-né ruce; Učinila jsem jej věrnú rukú a on mi slíbil v mé poručství nesahati. Půh. II. 306., 430. Já na místě rodičů této poctivé nevěsty od- dávám ji tobě k v-né ruce tvé. Na Mor. Brt. V-ná ruka nic netratí. Vz Přímosť. Prov. Ros. Ty Bože věrný. Ž. wit. 85. 15. V-ná družnosť, treue Gefolgschaft. Dch. V slibech svých věren byl nalezen. Vš. 443. Jménem věrných pánů českých. Pal Dj. III. 3. 177. Tak v. bude oblúpen a zlý ten bude vy-
kúpen. Smil. v. 1271. Chci od něho přijíti,
což mi páni v-ní za právo najdú. Půh. II.
110. Černé oči černé, ne každému věrné a
ty nejčernější sú nejfalešnější. Sš. P. 219.
Luhar (lhář) rekl ciganovi, že nechce býť
verný. Na Slov. Tč. V-né služebníky věrní
páni velice ctí. BR. II. 111. a. Věrnýť jest
Bóh, nemožť sebe zapřieti. Hus II. 49. To
píši za věrnú kroniku. Hus II. 60. Přítel v.
jest poklad, kterého penězi nezaplatíš. Us.
Tč. Kdo má věrného čeledína, má poklad
v domě. Us. Sd. Kde láska nelícoměrná, tam
naděje v-ná. Us. Šd. Věrný sluha nezapla-
cený klenot. Pk. — komu (jak dlouho).
Dej mi, milý Bože z vysokého nebe, abych
vlasti věrnou vychovala z tebe. Na Slov.
Skult. Věren jazyku svému. Dal. 114. Zů-
stával knížeti po všecky časy věren; Zůstal
vyvolenému věren až do smrti; Do posled-
ního okamžení věren své povinnosti bránil
volnosť církve. Ddk. II. 221., III. 91., V.
242. Od mladosti jim věren byl. V. Kdo
není v. Bohu, nebude věrný ani člověku.
Prov. — Kom. — V. žena, muž = slib man-
želský zachovávající, treu. Věrná manželka
ta vždy svého chotě miluje, daj neb nedaj a
trpí s ním ráda núzi. Hus III. 129. Žena
věrná, milá, jest divná co vrána bílá. Lom. — V. = upřímný, pravý, neklamný. V. Svědek na nebi v ný. Ž. wit. 88. 38. V. tovaryš, přítel; V-ou pravdu mu pověděl. V. V-mu tovaryši v. buď. Kom. Smlouva v. Flav. V. vlastenec. V. biskup. V. Za jistou, v-nou pravdu míti. V. V. práce. Kom. V-ný rada, pláč, Jel., písmo (pravé). Troj. V-né slovo. Dch. Oči sivé, ty jsou lživé, oči černé, ty jsou v-né. Na Ostrav. Tč. Milujem jedneho zo srdca vernieho; Kde je v. láska, tam je aj prekážka. Sl. ps. 47., 57. V. pravda. Rvač. V. věra. BN. Oni za věrné zezrěli jsú. Ž. wit. 21. 8., 62. 10. Je to v-ná pravda. Us. Šd. Tomu listu má se všudy věrná víra dáti. Let. sl. I. 304. Pověděl v-nou pravdu. Za věrnou pravdu to přijala. Ler. Přietel věrný jest, jenž brání hřešiti. Hus I. 378. Dva, tři věrní přátele jedna duše v rozdíl- ném těle. Us. Tč. To vše jest v-ná a pravá pravda. Let. sl. V. Sl. — čím ke komu. Čeleď má k své hospodě v-na býti srdcem. Št. — jak. Jest věrný za nehet. Č. — v čem. Jest i v nejmenším věren. Bern. Čiň, co ti gazda káže a buď mu vždy ve všeckem věrný. Na Mor. Tč. A sě ve všem věren čině. Dal. 63. V tom ti chci věren býti. Hr. rk. 225. Pane Jindřiše, v. v Bohu příteli. Hus III. 281. — nad čím. Měj diek, v. sluho, byls nad málem věren. Śt. N. 238.

370158   Věrný Svazek: 7 Strana: 1018
Věrný, credibilis. Ž kl 92. 5. — V. = věřící v co. Duše všech věrných zemřelých. Mž. 10. Tělo božie, věrných duší jisté sbožie. Výb. II. 25. — V. = věrnosť zachovávající. V. překlad, obraz. Us. Pdl. Otevřel věrnú ruku (vrátil, co mu svěřeno). Arch. X. 530. V. ruka vždy má bez súduov otevřena býti. Arch. VII. 552.-553. — v čem: v slibech. Mž. 109., Výb. 11. 1349. Ktož jest věren u mále. Výb I. 1065. V malé věci byl si věren. Št, Kn. š. 117. — čemu: praporu, fahnen- treu. Dch. — z čeho. A z toho byli věrni. Krnd. 169. — koho. Jsúce věrni pána svého. 15. stol. Feuill. Nár. listů. — V. = upřímný. Toť každý v. vie. Výb. II. 28. V. tovařišstvo. Št. Kn. š. 44. Poručiv ženu i sbožie svým věrným. Výb. II. 40.— jak. V srdcem, ústy i skutkem. Št. Kn. š. 117.

370159   Věrný Svazek: 10 Strana: 0478
Věrný = skutečný. Už to tedy byla věrná pravda. Hruš. 8.

370160   Věrný čeho Svazek: 8 Strana: 0462
Věrný čeho. Aby, jsúce věrni pána svého, užívali jeho (města). XV. stol. Mus. 1893. 434. — proti komu. Proti Bohu velmi věrný. XV. stol. Mus. fil. 1896. 182. — V. ruka. Žádal jí, aby mu ruku věrnu otevřela (svěřené pe- níze vydala); Propustil ho z věrné ruky (z ru- čení za věc svěřenou); K věrné ruce něco přij.mati. Arch. XIII. 219., 220., 259. Dal jí prsten k věrné ruce chovati. GR. Nov. 42.

370161   Věrodatný Svazek: 9 Strana: 0368
Věrodatný. Šlo to již z jeho vidin v-tných. Šml. III. 117.

370162   Věrohodnosť Svazek: 7 Strana: 1018
Věrohodnosť, i, f., Glaubwürdigkeit, f. Osv. VI. 548.

370163   Věrohodný Svazek: 4 Strana: 0632
Věrohodný, vz Hodnověrný, toto lepší.

370164   Věrojatně Svazek: 4 Strana: 0632
Věrojatně = pravděpodobná, wahrschein- lich. Brt. Hanuš měl v. pravdu. Bdl. Obr. 88. Kteří všichni v. ku římské církvi se přiznávali. Čas. duch. MP.

370165   Věrojatně Svazek: 8 Strana: 0462
Věrojatně. (O něm) lze v. hádati. Pras. Těš. 108. Věrojatně jméno místa do XII. stol. položili. Mtc. 1896. 196. Cf. List. fil. 1891. 49.

370166   Věrojatnosť Svazek: 4 Strana: 0632
Věrojatnosť, i, f., die Wahrscheinlichkeit. Šd. Vz Věrojatný.

370167   Věrojatný Svazek: 4 Strana: 0632
Věrojatný = co víru jímá, k pravdě po- dobný, glaubwürdig. Tč., Bdl. U Slovinců m. našeho věřiti obyčejné verjeti a verjamiti vzniklo vztažením z verjo jeti m. stbul. věra jęti a strus. věru jati, dle něhož Rusové posud aspoň věrojatie, věrojatnostB, věrojat- nyj atd. říkají. Ht. Brs. 277. Na v-tnou sku- tečnosť božského původu zjevení souditi lze. Čas. duch.

370168   Věrokaz Svazek: 9 Strana: 0368
Věrokaz, a, m. Tbz. V. 25.

370169   Věrokvět Svazek: 4 Strana: 0632
Věrokvět, u, m., ailanthus, der Götter- baum. Dch.

370170   Věrolomec Svazek: 4 Strana: 0632
Věrolomec, mce, věrolomce, e, m., der Wortbrüchige. Hlč., Div. z och.

370171   Věrolomně Svazek: 4 Strana: 0632
Věrolomně, wortbrüchig. Pomsta krevní příbuzným v. popraveného Šturma svatou byla zajisté povinností. Ddk. IV. 13.

370172   Věrolomnice Svazek: 7 Strana: 1018
Věrolomnice, e, t., die Wortbrüchige. Exc.

370173   Věrolomnosť Svazek: 4 Strana: 0632
Věrolomnosť, i, f. = věrolomství.

370174   Věrolomný Svazek: 4 Strana: 0632
Věrolomný = nevěrný, víry prázdný, wortbrüchig, treubrüchig. Hank.

370175   Věrolomný Svazek: 7 Strana: 1018
Věrolomný. V. Fortuna. Č Kn. š. 340.

370176   Věrolomství, věrolomstvo Svazek: 4 Strana: 0632
Věrolomství, věrolomstvo, a, n., die Wort-, Treubrüchigkeit, der Treubruch. Bi- skup řezenský zasýlá zprávu o tomto v-ství; Oba byli hotovější voliti muky těla nežli v-stvo. Ddk. V. 90., Koll. I. 144.

370177   Věromožný Svazek: 7 Strana: 1018
Věromožný, wahrscheinlich. Rk.

370178   Verona Svazek: 4 Strana: 0632
Verona, y, f., mě. a pevnosť prvního stupně ve Vlaších. Vz více v S. N. -- Ve- roňan, a, m. — Veronský. — V., y, f. = Veronika. NB. Tč.

370179   Veronáč Svazek: 4 Strana: 0632
Veronáč, e, m., osob. jin. Na Slov. Šd.

370180   Veroňan Svazek: 4 Strana: 0632
Veroňan, a, m., Veroneser. Us. Vz Ve- rona.

370181   Veronika Svazek: 4 Strana: 0632
Veronika, Verunka, Veruna, Veruška, y, f. = jméno ženské. Vz S. N. — V. = ve- ronica, rozrazil lékařský, Ehrenpreis, m. Rstp. 1149.

370182   Veronský Svazek: 4 Strana: 0632
Veronský, Veroneser-.

370183   Věropis Svazek: 4 Strana: 0632
Věropis, u, m, = věroučení. Šm.

370184   Věroprava Svazek: 7 Strana: 1018
Věroprava, y, f. = credo, vyznání víry. Hnoj.

370185   Věrorušný Svazek: 7 Strana: 1018
Věrorušný, den Glauben zerstörend, untergrabend. V. učení. Zátka.

370186   Věrosilný Svazek: 4 Strana: 0632
Věrosilný, glaubensstark. Šm.

370187   Věroskum Svazek: 7 Strana: 1018
Věroskum, u, m.. Gnosticismus, m. Rk.

370188   Věroskumec Svazek: 7 Strana: 1018
Věroskumec, mce, m, Gnostiker, m. Rk.

370189   Věroslabý Svazek: 4 Strana: 0632
Věroslabý = slabověrý. Sš. Sk. 241.

370190   Věrosloví Svazek: 4 Strana: 0632
Věrosloví, n. = věrouka. Rk.

370191   Věroslovný Svazek: 7 Strana: 1018
Věroslovný. V. nauka = věrosloví. MP. 4

370192   Věrosoud Svazek: 4 Strana: 0632
Věrosoud, u, m., die Inquisition. Šm.

370193   Věrosoud Svazek: 7 Strana: 1018
Věrosoud. Posp., Koll. III. 199.

370194   Věrosoudce Svazek: 4 Strana: 0632
Věrosoudce, e, m., der Inquisitor. Šm.

370195   Věrostrážný Svazek: 8 Strana: 0462
Věrostrážný. V. Řím. Stč. př. 124.

370196   Věrošílenosť Svazek: 4 Strana: 0632
Věrošílenosť, i, f., der Fanatismus. Šm.

370197   Věrotřeštěnec Svazek: 4 Strana: 0632
Věrotřeštěnec, nce, m., der Fanatiker im Glauben. Šm.

370198   Věroucí Svazek: 4 Strana: 0632
Věroucí věrnosť.

370199   Věroúčastnec Svazek: 4 Strana: 0632
Věroúčastnec, ence, m., der Glaubens- genosse. Vid. list. 1816.

370200   Věroučení Svazek: 7 Strana: 1018
Věroučení, n. = věrouka.

370201   Věroučitel Svazek: 7 Strana: 1018
Věroučitel, e, m, Glaubenslehrer. Šmb. S. II. 189. a j.

370202   Věroučitel Svazek: 9 Strana: 0368
Věroučitel křesťanský. Pal. Děj. I. 1. 137.

370203   Věroučitelský Svazek: 7 Strana: 1018
Věroučitelský, Glaubenslehrer- V. úřad. Šmb.

370204   Věroučný Svazek: 7 Strana: 1018
Věroučný, Glaubenslehre-. V. soustava, Šmb., spisy. Pal. Rdh. II 460.

370205   Věroučný Svazek: 8 Strana: 0462
Věroučný. V. soustava. Arch. XIV. 325.

370206   Věrouch Svazek: 4 Strana: 0632
Věrouch, a, m. = věřílek, tupověrec, der Bigotte, Dummfromme. Nz.

370207   Věrouka Svazek: 4 Strana: 0632
Věrouka, y, f., věrověda = soustavné předložení, vysvětlení a odůvodnění nauk katolické církve o víře v Boha a jeho činy, die Glaubenslehre, Dogmatik. Hý. Když po- čali hloubati v křesťanské v-ce. Ddk. VI. 7.

370208   Věrovací Svazek: 4 Strana: 0632
Věrovací, Betheuerungs-. V. průpověď. Dch.

370209   Věrovanec Svazek: 7 Strana: 1018
Věrovanec, nce, m. = přísežný. Koll. St. 765.

370210   Věrování Svazek: 4 Strana: 0632
Věrování, n. = věru říkání, die Be- theuerung, der Schwur. Ješto by je dobrým svědomím bez přísah a v. provésti mohli; Kteréžby škody bez v. a bez přísah doká- zali, ty jim máme a slibujeme dáti a úplně a docela zaplatiti; Kteréžby škody dokázati mohli svědomím slušným bez v. a bez přísah; Dobrým svědomím a bez přísah a bez v-ní okázati. Listy z 1. 1456., 1467., 1482. (Tč. ). Slova ta uvádí v-ním amen, amen. Sš. J. 89. Ješto by je dobrým svědomím bez přísah a v. pokázati mohli. Arch. II. 279. V. ku- pecké. Žk. By viece věřili lidé jich skutkóm než jich řeči neb v.; Hněv, z něhožto vy- chodí svár, popuzení, zloba, nepodobné v. a křivé přísahání. Hus 1. 102., III. 180. (Tč. ). Vě- říme Vám bez přísah a v. Sych. Kupeckému v., panenskému slibování, ženskému plakání a lidskému pochlebování,... radímť ať žádný nevěří. Rým. Kupecké v. a ženský pláč na korec se neměří. Č. M. 329. Zaplatiti se všemi škodami, ježto by dobrým svědomím bez přísah a v. mohl prokázati. Faukn. 2., Tov. 161., 67. V. v strč. pravé od víra, fides, der Glauben, also auf seinen Glauben nehmen, die Betheuerung, Bewährung. Nalezá se bez přísah v.: beru to k své víře n. duši, neb k své cti. Tov. k 116. Vz více v Gl. 360. V. = odvoláním se na víru svou pravdivosť slov svých dotvrzovati. Tov., Pr. 1869. str. 737. a násl. Cf. Kn. dr. LXI. — Pozn. Vě- rujíce užíváme předložkového akkusativu na, pro, skrze a předložkového lokalu při. Ach, na můj hloupý rozum! Pro všecky svaté! Zaklínám tě skrze Boha. Přísahal při živém Bohu. Brt. S. 3. vyd. 79.

370211   Věrování Svazek: 7 Strana: 1018
Věrování. Št. Kn. š. 173. 28., 203 37.

370212   Věrování Svazek: 8 Strana: 0579
Věrování v starší době. Vz Kn. drn. LXI.

370213   Věrovany Svazek: 7 Strana: 1018
Věrovany. Tobičova oprav v: Tovačova. O koze z V-van vz v Sbtk. Krat. h. 213.

370214   Vérovat Svazek: 8 Strana: 0462
Vérovat = brečet, záp. Mor.; chodit po věrách, lelkovati. Nevéruj a dělé. Jevíčko. Brt. D. II. 410. Cf. Vér (3. dod.).

370215   Věrovati Svazek: 4 Strana: 0633
Věrovati = věru (na mou věru) říkati, etwas bei seinem Glauben bekräftigen, be- theuern — abs. Sv. Petr poče v. a řka: Neznám toho člověka. Pass. 286. Tehdy po- čechu v. a řkúce. Hr. rk. 241. (335. ). Tři mají přisíci a čtyři věrovati. Půh. II. 141. Ktož má v obyčeji přísahati, věrovati. Št. N. 304. — jak. Neopatrně věrujíce. Hus I. 86. Slyší, ano lidé křesťansky mezi sebou se věrují. Pass. mus. 366. Mnozí lží, křivě se věrují. Št. Ale tuto věrují se tvrdě. Jir. Čít. po IV. tř. V-ti ctí svou. Půh. I. 274. Obyčej bez rozmysla v. St. N. 141. — zač. A ti jsú za to chtěli věrovati i učiniti podlé panského nálezu. Půh. II. 460. — v čem. V marných a lehkých věcech věrují. Hus 1. 102. — se. Zavěruj se = zadušuj se. Us. v Krkonš. Vz předcház. — že. Čtyři mají v., že jest bratr jeho vlastní nedílný, že ty škody vzal jest. Půh. I. 315., II. 229. (Tč. ). — V. = věřiti, glauben. — komu. Já mu nišť neverujem. Na Slov. u Píščan. Tč.

370216   Věrovati Svazek: 7 Strana: 1018
Věrovati. Kdo věruje, ten do pekla van- druje. U Jilemn.

370217   Věrovati Svazek: 7 Strana: 1396
Věrovati Má jemu v. před úředníky. Půh. III. 54.

370218   Věrovati Svazek: 8 Strana: 0462
Věrovati. Vysokými slovy se věruje, že ... Arch. XIV. 232.

370219   Věrověda Svazek: 4 Strana: 0633
Věrověda, y, f. = věrouka. Hý.

370220   Věrověst Svazek: 4 Strana: 0633
Věrověst, a, m., der Glaubensbote, Apo- stel, Missionär. V-vé slovanští, die Slaven- apostel. Us. Šd. Vz Věrověstec.

370221   Věrověstec Svazek: 4 Strana: 0633
Věrověstec, stce, m., der Glaubensapo- stel. Vz Věrověst. Mor. Tč.

370222   Verovice Svazek: 4 Strana: 0633
Verovice, dle Budějovice, Wairowitz, ves u Znojma. PL.

370223   Věrovice Svazek: 4 Strana: 0633
Věrovice, dle Budějovice, Wernsdorf, ves u Nov. Jičína. PL., Vck.

370224   Věrovitice Svazek: 4 Strana: 0633
Věrovitice, Veröcze, mě. v Slavonsku. Vz S. N.

370225   Věrovitý Svazek: 7 Strana: 1018
Věrovitý, wahrscheinlich. Rk.

370226   Věrovyznání Svazek: 7 Strana: 1018
Věrovyznání, n., das Glaubensbekennt- niss. Msr. SP. II. 308.

370227   Věrozákon Svazek: 4 Strana: 0633
Věrozákon, a, m., das Dogma. Rk.

370228   Věrozpyt Svazek: 7 Strana: 1018
Věrozpyt, u, m. = věroskum. Rk.

370229   Věrozpytec Svazek: 7 Strana: 1018
Věrozpytec, tce, m. = věroskumec. Rk.

370230   Věrozvěst Svazek: 4 Strana: 0633
Věrozvěst, a, m. = věrověst. Z osudů při- pomenutých v-stů shledává se, že..; Kře- sťanský v.; Každý v. má dle starého oby- čeje napřed přijíti pro potřebné navedení. Ddk. II. 92, III. 92. (Tč. ).

370231   Věrozvěštec Svazek: 8 Strana: 0462
Věrozvěštec, stce, m. = věrozvěst. V. kře- sťanský. Zbrt, Pov. 5.

370232   Verpach Svazek: 9 Strana: 0368
Verpach, přítok Oslavy. Mus. ol. X. 17.

370233   Verpán, verbán Svazek: 4 Strana: 0633
Verpán, verbán, u, m., šp. z něm., Ler- chenbaum, modřín. Us. Hrp., Kal.

370234   Verpánek Svazek: 4 Strana: 0633
Verpánek, nku, m., šp. z něm. Werkbank = stolice (stolek) ševcovská. Mz. 366. Sedí u v-nku. Us. V již. Čech. říkají jenom: sto- lek. Da. — V. = verpán. Us. u Šmidar. Kšť.

370235   Verpánek Svazek: 8 Strana: 0462
Verpánek. V. (ševcův) má tři nohy a přece nikdy neuteče a švec vylítne hned oknem ven (je prchlivý). Nár. list. 1894. č. 107. odp. feuill.

370236   Verr-es, a Svazek: 4 Strana: 0633
Verr-es, a, m., jm. římské.

370237   Verrofon Svazek: 10 Strana: 0478
Verrofon, u, m. = akustický názor fysi- kalně velmi zajímavý. Vz Strh. Akust. 325.

370238   Versailles Svazek: 4 Strana: 0633
Versailles, mě. ve Francii u Paříže, podlé Nusle. Vz S. N.

370239   Versalka Svazek: 4 Strana: 0633
Versalka, versálka, y, f. =začáteční ve- liké písmeno, der Anfangsbuchstabe, Ver- salie. Nz. Cf. Versalní.

370240   Versalní Svazek: 4 Strana: 0633
Versalní, versální, z lat. = začáteční, větší, Versal-. V. litera n. písmeno, der Ver- salbuchstabe. Ros., Kom. Vz Versalka.

370241   Verse Svazek: 4 Strana: 0633
Verse, e, f., z lat. = obrat, způsob nějaké zprávy, překlad, výklad, die Version. Rk.

370242   Versifikator Svazek: 4 Strana: 0633
Versifikator, a, m., lat., veršovník, ver- šovec, kdo dělá verše. Rk.

370243   Věrský Svazek: 10 Strana: 0478
Věrský. Mezi Persií a Tureckem jest větší věrská různost' než mezi katolíky a pravoslavnými. Nár. list. 18/9. 1900.

370244   Verso folio Svazek: 4 Strana: 0633
Verso folio (fo. vo. ), lat. = na ruby, na obrácené straně, auf der Kehrseite, kupecky. Kh.

370245   Versta Svazek: 4 Strana: 0633
Versta, y, f. = ruská míle asi 500 sáhův, 7 verst = míle zeměpisná. Jg.

370246   Věrství, n Svazek: 4 Strana: 0633
Věrství, n., die Glaubenschaft. Šm.

370247   Versura Svazek: 4 Strana: 0633
Versura, y, f., z lat., u kupců = odbyt, der Waarenumsatz. Kh.

370248   Verš Svazek: 7 Strana: 1018
Verš. Rhythmus verše je časomerný (kvan- titující), způsobuje-li se dvih syllabami dlouhými, klad syllabami krátkými; pří- zvučný (akcentující) jest r., způsobuje-li se dvih syllabami přízvučnými, klad syllabami bezpřízvukými. KB. 2. vd 2. Cf. Vor. P. 13., 22., 25., 28. V. bakchijský, belhavý, bezprostředně spojený, bezrozměrný, bez- taktý, cepový, dramatický, eupolidejský, ionický, jednorodý či ryzí, jednovětý, kra- tinejský, krátkovětý, kusovětý, logaoedický, nepřerušený, nerozměrný, nesjednocený, ob- jetý, objímavý, okročený, padavý či spádný, paličatý, pariambický, politický, přeplněný, přerušený, priapický, pyrrhichijský, ropa- lický, různorodý či smíšený, saturnický, skonalý, skoncovaný, s ozvěnou, správný, stejný, střídavý či střídolehlý, timokreon- tický, úplný, větospjatý, vícevětý, vložený, výpomocný, zkrácený, zvučný Dk. Poet. 239.—299., 305., 313., 378., 380., 392., 393 , 415., 530. (Pdl). Lahoda, spořáďanosť, rov- noměrnosť verše. Mus., Jir. Vzíti z každého verše slovo = krátce mluviti. Němc. B. — Tahal verše (chrápal). Rais. Vým. 137. Od- zváněli (umíráčkem) dva verše (mužskému), tři (ženské). Nap.

370249   Verš Svazek: 7 Strana: 1396
Verš. Z dějin čes verše. Podává Otak. G. Paroubek. Desátá zpráva obec. gymn. real. v Praze za r. 1892. Posudek o něm od Jos. Krále v List. fil. 1893. 236.

370250   Verš Svazek: 10 Strana: 0478
Verš. Z dějin českého verše. Naps. O. J. Paroubek. Progr. real. gymn. v Praze na r. 1892. — V., vz Vrš. Hauer 15.

370251   Verš, e, veršík, u, veršíček Svazek: 4 Strana: 0633
Verš, e, veršík, u, veršíček, čku, m., z lat. versus, der Vers. V. jest řádka či po- řádek několika slov, v nichž krátké a dlouhé slabiky dle jistého pravidla se střídají. Sš. 3. V. jest spojení jistého počtu a druhu noh poetických. Jg. Verš jest rhythmická řada slabik čili řada slabik taková, v níž panuje rhythmus. S. N. — V. časomerný, který se spravuje délkou a krátkostí slabik, der Quan- titätsvers. Vz Mk. MI. 312.; Zk. Ml. II. 186., Sš. 3., 53. V. časoměrný: iambický, trochej- ský, anapaestický, daktylický, choriambický; daktylické: adonický: — u u | — u; archi- lošský: — u u I — u u I —; alkmanský: — uu| — u u | — u u | — u; ferekratický: — — | — uu| — u; safický: — u| — — | — u u| — u | — u; pentameter nebo pětiměr: — u u | — uu | — u u| —|| — u u | — u u |—; šestiměr n. hexameter: — u u I — u u I — || u u I — u u I — u u| —u; asklepiadský menší: — —| — u u — | | — u u — | u —, větši: — — | — u — | | — u — | | — u — | u —; choriambický glykonický: — u — —| — u u— | u —. Vz uvedená jména, Tetrame- ter, Alkajský, S. N. — Verš přízvučný, který se řídí přízvukem, der Akcentvers. Vz Přízvuk, Rým, Mk. Ml. 312., 324.; Zk. Ml. II. 205.; Sš. 31., 38., 53. V. jednoduchý, složitý; dvoj-, troj- atd. stopí. Vz Mk. Ml. 315., Sš. 3., 15. V. nedoměrný n. kusý (v. catalecticus, vz Sš. 16. ), nadměrný (hyper- catalecticus, Sš. 16. ), doměrný (v. acatalec- ticus, Sš. 16); vz Mk. Ml. 315. V. nedoměrný (kusý, neúplný, bezslabičný), kusý o jedné slabice (catal. in syllabam), kusý o dvou sla- bikách (catal. in dissyllabum), úplný, asy- nartetický (nesčleněný, nedočleněný), nedo- stopný (bezstopný); verše združené, Nz., v. pro zpěv určený (vz Sš. 51. ), sklepaný, der Knittelvers. Šm. Verše rymované, nerymo- vané. Dch. O způsobilosti českého jazyka k veršům rymovaným vz: Meč a pluh ve Světoz. 1874. č. 26. str. 303. Skladatel v-šů. V. Verše skládati. Kom. Písně z veršů slo- žené. Kom. Pěknými veršíky někoho osla- viti. Br. Skladba veršů; chod verše se zdr- žuje, umdlévá. Nz. Plynnosť verše. Vz Rhyth- mus, Stopa, Caesura n. Přerývka, Rozkol (diaeresis), Sloha, Mk. Mluv., Zk. Mluv., Sš., KB. 1. —7. O skládání veršů ve strč. vz Jir. Nkr. 95. — V. = oddělení částek větších ku př. kapitol v písmě sv., Vers. Br. — V. = sloha, die Strophe. Zpívali jsme druhý verš. 251 Us. v již. Čech. Jdr. — V. při toku velikého ptáka = doba od začátku broušení až do jeho skončení. Šp.

370252   Verščina Svazek: 7 Strana: 1018
Verščina, y, f., versificatoria, zastr. Rozk.

370253   Veršekujec Svazek: 8 Strana: 0462
Veršekujec, jce, m. Kká. Puš. 34.

370254   Veršesloví Svazek: 4 Strana: 0634
Veršesloví, n. = veršovnictví, umění ver- šovnické, veršování, umění veršovati, die Vers- kunst. Nz.

370255   Verševnictvo Svazek: 7 Strana: 1018
Verševnictvo, a, n. = veršovnictví. KB.

370256   Veršík Svazek: 9 Strana: 0368
Veršík, vz Verš.

370257   Verškosti Svazek: 4 Strana: 0634
Verškosti, pl., f., sartomiae, zastr. Žd.

370258   Veršoděj Svazek: 4 Strana: 0634
Veršoděj, e, m., der Versemacher, Ver- sifex. Kos. Ol. I. 37. Cf. Veršokujec, Ver- šotepec, Veršovník.

370259   Veršokujec Svazek: 4 Strana: 0634
Veršokujec, jce, m., der Versemacher. Čím méně tvůrčí síly oněm v-pcům se do- stávalo. Bdl. Mtc. Cf. Veršoděj.

370260   Veršomanie Svazek: 10 Strana: 0478
Veršomanie, e, f. Bílý Obr. 117.

370261   Veršopisák Svazek: 9 Strana: 0368
Veršopisák, a, m. Jg. (Mus. 1871. 345. ).

370262   Veršopojný Svazek: 7 Strana: 1018
Veršopojný způsob, princip. Dk. Poet. 419., 347.

370263   Veršoschopnosť Svazek: 7 Strana: 1018
Veršoschopnosť, i, f., Versfähigkeit. V. jazyka. Dk. Poet. 531.

370264   Veršosklad Svazek: 7 Strana: 1018
Veršosklad, u, m., Dichtung. Ntr. VI. 181.

370265   Veršosloví Svazek: 7 Strana: 1018
Veršosloví, n = veršesloví. Dk.

370266   Veršostrůjce Svazek: 7 Strana: 1018
Veršostrůjce, e, m., Versmacher. Dk.

370267   Veršotepec Svazek: 4 Strana: 0634
Veršotepec, pce, m. = veršoděj. Koll. I. 349. Stal se konečně hřičkou nechutných v-ců. Bdl. v Mtc.

370268   Veršotepec Svazek: 7 Strana: 1018
Veršotepec, Versifex. Ntr. VI. 2002 , Čch.

370269   Veršotepecký Svazek: 7 Strana: 1018
Veršotepecký. V. zábava, hračka. Mus. 1880. 480., 481.

370270   Veršotepectví Svazek: 9 Strana: 0368
Veršotepectví. Nechutné v. Vlč. Lit. I. 339.

370271   Veršotepkyně Svazek: 7 Strana: 1018
Veršotepkyně, ě, f. = básnířka. Kutn.

370272   Veršotvorce Svazek: 8 Strana: 0462
Veršotvorce, e, m. Krok 1891. 19.

370273   Veršotvorný Svazek: 7 Strana: 1018
Veršotvorný, versmachend. V. básník. Dk.

370274   Veršotvorství Svazek: 4 Strana: 0634
Veršotvorství, n., die Versmacherei. D.

370275   Veršovací Svazek: 7 Strana: 1018
Veršovací, Versificirungs-. V. princip. Dk. Poet. 343.

370276   Veršovačka Svazek: 8 Strana: 0462
Veršovačka, y, f. = veršování. Vlč, Bás. 78.

370277   Veršování Svazek: 4 Strana: 0634
Veršování, n., das Versemachen. Vz Ver- šesloví. Nz., Bern.

370278   Veršovaný Svazek: 4 Strana: 0634
Veršovaný; -án, a, o, Vers-, metrisch. V. básnictví, die Verspoesie. Dch.

370279   Veršovatel Svazek: 7 Strana: 1018
Veršovatel, e, m., Versmacher. Dk.

370280   Veršovati Svazek: 4 Strana: 0634
Veršovati, Verse machen, versificiren. Nz., Bern.

370281   Veršovati co Svazek: 10 Strana: 0478
Veršovati co: anekdoty. Zr. Nov. 2 327.

370282   Veršovec Svazek: 4 Strana: 0634
Veršovec, vce, m. = kdo verše dělá, der Versemacher. Us. Ne tak básníci jako ra- ději veršovci. Pal. Dj. II. 1. 198. — V. = básník. Sych.

370283   Veršovec Svazek: 7 Strana: 1018
Veršovec Světští v-vci. Vz Pyp. K II. 353.

370284   Veršovecký Svazek: 10 Strana: 0478
Veršovecký. V. práce. Fryčaj. Sr. Ver- šovec.

370285   Veršovňa Svazek: 4 Strana: 0634
Veršovňa, i, f. = básnictví, die Dicht- kunst. Bern.

370286   Veršovně Svazek: 4 Strana: 0634
Veršovně = ve verších, in Versen. Na Slez. Bern.

370287   Veršovní Svazek: 4 Strana: 0634
Veršovní, dichterisch, poetisch, in Rei- men verfasst. Bern.

370288   Veršovnice, e, veršovnička Svazek: 4 Strana: 0634
Veršovnice, e, veršovnička, y, f., die Versmacherin, Dichterin. Bern.

370289   Veršovnický Svazek: 4 Strana: 0634
Veršovnický, dichterisch. V. umění. Vz Veršesloví. Nz.

370290   Veršovnictví Svazek: 4 Strana: 0634
Veršovnictví, n. = veršesloví, die Dicht- kunst. Nz.

370291   Veršovničkář Svazek: 4 Strana: 0634
Veršovničkář, e, m. = špatný veršovník, Dichterling, m.

370292   Veršovník Svazek: 4 Strana: 0634
Veršovník, a, m., der Versemacher, Ver- sifikator. Nz. Vz Veršovec. — V. = básník. Kom.

370293   Veršovný Svazek: 4 Strana: 0634
Veršovný = veršovnický. Na Slov. Bern.

370294   Veršovný Svazek: 10 Strana: 0478
Veršovný. V. zimnice (nutící k veršo- vání). Jrsk. XII 47.

370295   Veršovský Svazek: 4 Strana: 0634
Veršovský dichterisch.

370296   Veršovství Svazek: 4 Strana: 0634
Veršovství, n., die Versmacherei. D.

370297   Veršový Svazek: 4 Strana: 0634
Veršový, Vers-. V. úprava. Kos. Ol. I. 262.

370298   Veršový Svazek: 7 Strana: 1018
Veršový. V. míra, stopa, Dk., přízvuk, Křn., perioda, útvar. Dk.

370299   Veršovzor Svazek: 7 Strana: 1018
Veršovzor, u, m., Versmuster. Dk.Poet. 345.

370300   Veršt Svazek: 4 Strana: 0634
Veršt, lépe: versta. Jg.

370301   Verštat Svazek: 4 Strana: 0634
Verštat, u, m., šp. z něm. Werkstatt = dílna, Jg., Šr., dílnice, V., dělárna, pracovna. Ros. Nyní všeobecně: dílna.

370302   Verštat Svazek: 10 Strana: 0478
Verštat. Mnozí zplašíc se špatným vy- učováním k v-rům a jinam prchali Exc.

370303   Verštatně Svazek: 7 Strana: 1018
Verštatně. To je řečeno v. Bl. Gr. 105.

370304   Verte Svazek: 4 Strana: 0634
Verte, lat. = obrať! Vertatur = ať, nechť se obrátí. Rk.

370305   Věrtel Svazek: 4 Strana: 0634
Věrtel, e, věrtélek, lku, m., z něm. Viertel = čtvrt korce. Korec drží 4 věrtele a v. 4 čtvrtce. Kom. J. 764., Ros. V. ovsa, hrachu, naděje. Š. a Ž. Hlava jako v. (ve- liká). Mám hlavu jako v. (na Mor.: jako čtvrť = plnou starostí). Hš. Nestrkej věrtel do čtvrtce. Us. Píchl se věrtelem do oka (ten si dal)! U Solnice. On se doví, zač je toho v. (naplatí se). Us. Zvíš o něm, než s ním v. hrachu sníš. Mus. Hrstka jistoty lepší, než v. naděje. Us. Našel pannu bez věrtele (načatou). Kron. tur. — V. als Flüs- sigkeitsmass = 128 Pinten. Dva v-le piva bílého. Mus. 1839. 229. Sud pivní, který sluje v. Prm. IV. 151. V. piva obsahoval čtyry vědra, nyní se jmenuje sud čtyrvěderní. Bck. II. 1. 378.

370306   Věrtel Svazek: 7 Strana: 1018
Věrtel. Je toho na v-le (mnoho). Us. Kšť.

370307   Věrtel Svazek: 8 Strana: 0462
Věrtel. V. piva. Eml. Urb. 43., 48. a j.

370308   Věrtelní Svazek: 9 Strana: 0368
Věrtelní sud. 1490. Arch. XVI. 347. Ves. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 398. Řezník jde do vsi nakupovat. Přiďte do vsi = na návštěvu Hoř. 96.

370309   Vertep Svazek: 4 Strana: 0634
Vertep, u, vertepec, pce, m. = jeskyně, die Höhle, rus.

370310   Vertepnosť Svazek: 4 Strana: 0634
Vertepnosť, i, f., groteske Beschaffenheit. Rostl. III. b. 120.

370311   Vertepný Svazek: 4 Strana: 0634
Vertepný, zur Höhle gehörig, rus. Jg.

370312   Vertikalní Svazek: 4 Strana: 0634
Vertikalní, vertikální, z lat. = svislý, vertikal. Rk.

370313   Vertovati Svazek: 4 Strana: 0634
Vertovati, z lat. vertere = obraceti, um- wenden. — co: listy. — V. = čísti, lesen, blättern. V. — V. se = čísti, obírati se, lesen. — kde: v knihách, Pref., v registřích. V. — Jg. Cf. Verte.

370314   Vertovati Svazek: 7 Strana: 1018
Vertovati. Nemá v nich (v dskách) od písařuov vertováno býti. Výb. II. 822

370315   Věrtuch Svazek: 4 Strana: 0634
Věrtuch, u, m. = květovaný šátek na hlavu, buntes Kopftuch. Pm.

370316   Věru Svazek: 4 Strana: 0634
Věru (na Slov. veru), na mou věru = opravdu, zajisté, v skutku, in der That, wahrlich, auf meine Treu, fürwahr. Věru je najskorej zastr. 1 os. praes. ind. od ver-iť. Ht. Sl. ml. 146. Já v. nic nevím. Us. Já to v. chválím. Us. To jest v. k zlosti. Sych. Ba věru! Us. Dch., Brt. S. 3. Veru prídě syn muoj. Er. Sl. čít. 51. Ja ce ľubim, ja ce hcem, ja ce vera i vežnem. Sl. ps. 51. A či aj Ludmilka má zlaté vlásky? Ej veru má, kývnul Janík, práve také ako já; Po- slala druhú obzrieť, čo je vo veci; i ta prišla s tým, že je veru tak. Dbš. Sl. pov. I. 214., 229. Což bych byla za to kázně hodna! věru nic. BN. V. bys mě zradila a do vě- zení vsadila. Zelinko milá, dybych tě znala, věru bych si šohajíčka přičarovala; A já svoji ženu na jarmark poženu a jak ji ne- prodám, věru ju darmo dám. Sš. P. 138., 417., 664. (Tč. ). — Vz Dnes.

370317   Věru Svazek: 7 Strana: 1018
Věru. A protož věru, věru! třebaj' nám prositi Št. Kn š 51. Nebylo by věru divu. Us. Ba v., že to syn božie bieše. Výb. II. 32.

370318   Věrubože Svazek: 7 Strana: 1018
Věrubože = věru že (Do toho) v. nikto z nás nenazrel. Slov. Ev. šk. II. 203.

370319   Věrucha Svazek: 4 Strana: 0634
Věrucha, y, m. a f. = člověk, který něco zaškvaří n. něco neslušného udělá. U Opav. Pk.

370320   Veruna Svazek: 4 Strana: 0634
Veruna, Verunka, y, f., z Veronika. Šd., Prk. Př. 28. Cf. Veruša, Verunka.

370321   Veruna Svazek: 7 Strana: 1018
Veruna. 1. Vítova V. viděla ve věži velmi velikého vlka; Víte, Vávro, vemte vidle, vyžeňte velmi velikého vlka ven. — 2. Vím velmi veliký vrch. V tom vrchu velmi veliký vlk. Veruna Václava volala: Václave, vidly vem, vlka vyžeň ven (říkej rychle). Brt. Dt. 167.

370322   Veruna Svazek: 8 Strana: 0462
Veruna, y, f.. = druh dýky. Wtr. Krj. L. 611.

370323   Veruňk Svazek: 8 Strana: 0462
Veruňk. Dvůr za tisíc kop na veruňky koupiti. 1583. Mus. 1896. 142.

370324   Verunk Svazek: 10 Strana: 0478
Verunk, u, m. = lhůta. Prodal dům na verunky. 1517. Arch. XXI 513. a j.

370325   Veruňk, verunk Svazek: 4 Strana: 0634
Veruňk, verunk, (vejrunk, vejrunek), u, m., z něm. Währung = cena, číslo. Deset zlatých vídeňského veruňku (čísla). D. — V. = plat jistý, obzvl. kupní cena a peníze nájemné ve lhůtách odváděné a vybírané na statky dědicům, der Kaufpreis, die Zahlung, Fristzahlung. 1614. Schön, Bdl., Vinohrad prodán jest za 15 kop na tři roky, na první vánoce 5 kop, na druhé také 5 a ta dva v-ky pán napřed vzíti má a třetí veruňk na třetí vánoce. Gl. 360. Vz tam více. Po v-cích platiti = po lhůtách. Žer. Záp. I. 95.

370326   Verunka Svazek: 4 Strana: 0634
Verunka, y, f., vz Veruna. Má milá Ve- runko, na co ty to lámeš? A to na znamení, že ťa Turci jeli. Sš. P. 146. — V. = korunka, berunka, slunéčko, coccinella septempunctata, u Třebíče kankališka. Mor. Bkř., Vck., Šd. — V. = rozrazil, rostl. Mor. Vck.

370327   Verunka Svazek: 7 Strana: 1018
Verunka = druh hracích bobů. Wchř.

370328   Verunka Svazek: 8 Strana: 0462
Verunka, y, f. = polínka, potrhlec, utrhlec (laš.), úložník, rečník (záp. Mor.), prítržný kořen, veronica offic, rostl. Brt. D. II. 508.

370329   Věrunkový Svazek: 8 Strana: 0462
Věrunkový. V. peníze. 1631. Vz Veruňk, Vejrunkový. Kat. z Žer. I. 9.

370330   Veruša Svazek: 4 Strana: 0634
Veruša, e, Veruška, y, f. = Veruna, Veronika. Na Mor. a ve Slez. Škd., Brt., Tč. A šel najprv k svej Verušce, k svojí najstarší dcerušce; Kaj je má Veruška, ona mne nevítá? Sš. P. 118., 146. (Tč. ).

370331   Verušice Svazek: 4 Strana: 0634
Verušice, dle Budějovice, Gross-Wer- scheditz, ves u Žlutice. Arch. II. 464.

370332   Verušičky Svazek: 4 Strana: 0634
Verušičky, Klein-Werscheditz, ves u Bo- chova. Vz S. N.

370333   Veruška Svazek: 4 Strana: 0634
Veruška, y, f. = Veruna. Vz Veruša, Verunka. Věrutnosť, i, f. = k pravdě podobnosť, die Wahrscheinlichkeit. Měst. bož. III. 91.

370334   Veruška Svazek: 8 Strana: 0462
Veruška. Paní Verušce nemoci nepřejeme. Kat. z Zer. I. 247.

370335   Věrutný Svazek: 4 Strana: 0635
Věrutný, wahrscheinlich. Rk.

370336   Verva Svazek: 10 Strana: 0478
Verva, y, f. Plný vervy. Zvon III. 463.

370337   Vervetka Svazek: 10 Strana: 0478
Vervetka, y, f., Vervet, rothafterige Meerkatze. Emin. 7.

370338   Vervní Svazek: 10 Strana: 0676
Vervní štětec Nár. list. 1905. 326., 13.

370339   Verwöhnt Svazek: 4 Strana: 0635
Verwöhnt, něm., zavyklý. Us. Mor. Slo- váci říkají: spovýkaný a verwöhnen: spo- výkati někoho. Brt.

370340   Verýn Svazek: 7 Strana: 1018
Verýn, a, m. = psí jm. Mor. Brt.

370341   Veryna Svazek: 7 Strana: 1018
Veryna, y, f., jm. feny. Mor. Brt.

370342   Veřajník Svazek: 7 Strana: 1017
Veřajník, a, m. Novoveští (na Mor.) zase jiným V-ci praví, poněvadž mají ve stodole veřaj, kdežto oni tam mají stúp (sloup). Brt. L. N. II. 99.

370343   Věřec Svazek: 4 Strana: 0627
Věřec = věříc, zastr., glaubend.

370344   Věředlný Svazek: 9 Strana: 0368
Věředlný, glaublich. Svědectví tvá v-ná učiněna sú příliš. Hod. 14. stol. Mus. fil. VII. 93.

370345   Veřechov Svazek: 4 Strana: 0627
Veřechov, a, m., Weřechow, ves u Ho- ražďovic. PL.

370346   Veřeje Svazek: 4 Strana: 0627
Veřeje, e, f. od vr v zavříti, Gb. Hl. 146. Bž. 45.; vr = točiti. Bž. 226. Veřeje, křídlo u dveří, der Thor-, Thürflügel. V. mosazné vrzaly na stežejích zazerzavělých. Sych. — V. = sloupy, postranice u dveří, na kterých
přivěšeny jsou dvéře, der Thürstock, die
Pfoste, Thürpfoste. U kostelních dveří ve-
řeje vyrazil. Štelc. Vyvrátil obě bráně i
s veřejemi (postes). BO. Jichžto v. krví po-
mazány byly. V. — Br., Jel., J. tr. — V.
svrchní = podvoj, die obere Thürpfoste. — V. = vůbec tolik co dvéře, die Thür, das
Thor. Spatřuji vlasť nebeskou, k jejímž ve-
řejím mne již přivedl vůdce můj. Kom. Od
desk zemských má komorníka vzieti a po-
slati k veřejím toho, ktož to dědictví KMtí
pryč dané a provolané drží a komorník má
to témuž držiteli oznámiti, že jest provoláno.
Vš. Jir. 24. Vz více v Gl. 359. Když ko-
morník od úřadu zemského vedlé práva a
nálezu k veřejiem jede, má dáno býti od
toho 17 grošův. Vš. Jir. 400. Dání věděti
k veřejiem. Vš. Jir. 24. Vz Veřeji, Komorník.
V. u Římanův a Řeků, vz Vlšk. 77. 187. — V. = čep, na němž se dvéře otvírají, stěžeje, cardines, die Spill. Bibl., Ros.

370347   Veřeje Svazek: 7 Strana: 1017
Veřeje. Ev. olom. exod. 12. 7., Mkl. Etym. 382. a.

370348   Veřeje Svazek: 8 Strana: 0462
Veřeje. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 79.

370349   Veřeji od veřeje Svazek: 4 Strana: 0627
Veřeji od veřeje = ode dveří ke dveřím. Výb. I. 968., Arch. II. 485.

370350   Veřejně Svazek: 4 Strana: 0627
Veřejně = veřejným způsobem, zjevně, öffentlich. Řízení, ježto se děje veřejně a ústně, Öffentlichkeit und Mündlichkeit des Verfahrens. J.. tr. — Ros., Kom. — V. = vůbec, vesměs, überhaupt, insgemein. O ře- meslech v. Kom. Všichni v. na nepřítele vy- trhli. Br. Hned v. oděni byli a zbroj na se brali. V.

370351   Veřejně Svazek: 7 Strana: 1017
Veřejně mluviti. Lpř. Byl v. za doktora povýšen. Us. Pdl.

370352   Veřejnec Svazek: 4 Strana: 0627
Veřejnec, nce, m., der Insurgent. Ros.

370353   Veřejnecký Svazek: 4 Strana: 0627
Veřejnecký, Aufstands-, Insurrektions-. Ros.

370354   Veřejní Svazek: 4 Strana: 0627
Veřejní = ku veřejím se vztahující, Pfo- sten-. V. hák. Jg. — V vítr (= hlavní jako polední, severní atd). V.

370355   Veřejní Svazek: 9 Strana: 0368
Veřejní, cardinalis, uŠt stěžejní. V. ctnosti, že jako u veřejí dvéře se obracejí. Hus I. 119.

370356   Veřejnický Svazek: 4 Strana: 0627
Veřejnický = co k veřejníku patří. Ros.

370357   Veřejník Svazek: 4 Strana: 0627
Veřejník, a, m., der Publikan. Zlob. — V., der General, šp. Ros. — V., u, m. = veřejný spis, časopis, das Journal, Krok. I. a. 16.

370358   Veřejno Svazek: 7 Strana: 1017
Veřejno = veřejně, V. prodávati. Mor. Šd.

370359   Veřejnohospodářský Svazek: 7 Strana: 1017
Veřejnohospodářský. Kzl. 132.

370360   Veřejnoprávní Svazek: 4 Strana: 0627
Veřejnoprávní a soukromoprávní po- měry. Dch.

370361   Veřejnoprávní Svazek: 9 Strana: 0368
Veřejnoprávní instituce, důvod Ott. XIII. 156a., Ott. Říz. I. 18., 152.

370362   Veřejnoprávní Svazek: 10 Strana: 0478
Veřejnoprávní život. Czam. Slov. 159,

370363   Veřejnosť Svazek: 4 Strana: 0627
Veřejnosť, i, f. = veřejná známosť, die Oeffentlichkeit, Publicität, Wissenschaft. Věc ta přijde do v-sti. Jg. Vystoupiti na v-nosť s něčím. Us. Dch. Na v. (= ve v-sti) jsme si cizí. U Žambk. Dbv. Netopýř jen ve tmě létá, s jasným dnem se nerád skřetá. Tak i člověk zlý se štítí na v. vystoupiti. Ve Slez. Tč. — V., na Slov. a u některých nových = lid, publikum, das Publikum. Plk. V-sti něco oznámiti, na vědomí dáti. Dch. — V. = povstání všeho lidu země proti nepříteli, das allgemeine Aufgebot, der Landsturm, die In- surrektion. Ros. V. jest všeobecná hotovosť po krajích, když se po zemi rozhlášení stalo, aby všichni vzhůru byli t. j. hotovi k vy- táhnutí do boje. Pal. Rdh. I. 187. V. proti někomu vyzdvihnouti. Kom. Vojáky k v-sti svolati a sebrati. Br. — V. = veškernosť, všeobecnosť, die Allgemeinheit, der Inbegriff aller Dinge o. Menschen, das Weltall. Plk., Kom. — V. = otevřenosť srdce, die Offen- herzigkeit. Kom. L.

370364   Veřejnosť Svazek: 7 Strana: 1017
Veřejnosť. Něco u v-sť podati. Mus Něco do v-sti dáti. Osv. I. 127. Spis u v. vyjde. Mus. — V., Landsturm. Žádali ho, aby v této v-sti potřebovati se dal za ge- nerála. Mus. 1880. 229.

370365   Veřejnost Svazek: 9 Strana: 0368
Veřejnost', i, f· Muž se stará o v, žena však se do ní nepieť. Louk. 28.

370366   Veřejnosta Svazek: 4 Strana: 0627
Veřejnosta, y, m. = veřejník, der Ge- neral, šp. Ros.

370367   Veřejnovník Svazek: 4 Strana: 0627
Veřejnovník, a, m., šp., der General. Ros.

370368   Veřejný Svazek: 4 Strana: 0627
Veřejný = k veřejím náležející, zu den Thürpfosten gehörig. V. hák (veřejní), die Thürangel. — V. = hlavní, stěžejný, cardi- nalis, Haupt-. — V. = zjevný, všem známý, otevřený, obecný, öffentlich. V. ulice, krám, prodaj (dražba), pokání, kuchyně (Garküche, f. ). D., učitel, místo, zahrada, Us., potřeby. J. tr. V. knihy n. pozemní, jednání, vyučování. Vz S. N. V. čtení (Publicum; Vorlesung), vyznání víry, list (offener Brief); K v-mu mínění hleděti; V-né mínění se obrátilo; Neposuzuj člověka dle jeho sladkosti v-né, ale dle toho, jaký jest v domácnosti; On má své dříví na v-nu, im Freien. Us. Dch Na v-nu to se stydí; Já to nemůžu tak říct na v-nu. Us. u Chocer. Vk. V. služby boží; v-ná kaple. Us. Šd. Bezuzdnosť a libovůle v-ných úředníků. Djdk. IV. 67 V. dobrodiní. Dch. V-né fondy. Šd. V-ný jednatel, öffent- licher Agent. J. tr. O řím. a řec. veřejných hrách a obětech vz Vlšk. 373. a 328. V-né slyšení v kolleji Karlově. Tk. IV. 123. — V. = všech se týkající, obecný, gemein, gemein- schaftlich. V. dobré, Us., vlasť, věc. Kom. V. právo, vz Právo. V-ná církev svatá. Štr. Ř. zapověděl, aby žádný biskup veřejným biskupem se nenazýval. Štr.

370369   Veřejný Svazek: 7 Strana: 1017
Veřejný. Cf. Mkl. Etym. 382. — V. = zjevný atd. V. ctění, Dk., řeč, řečník, vý- mluvnosť, mluvení, Lpř., působení, Mus., úsudek, tisk, Osv., události, Sbn., úvěr, Kzl, pobožnosť, Mž., pohoršení, cvičení, produkce. Pdl.

370370   Veřejný Svazek: 8 Strana: 0462
Veřejný. O pův. cf. Gb. II. ml. 1. 79., Čern. Př. 6.

370371   Veřejný Svazek: 10 Strana: 0478
Veřejný = všeobecný. První díl bude v. (generahs). Kom. Did. 16.

370372   Veřejový Svazek: 4 Strana: 0627
Veřejový. V. skála (u hory Velikého Bla- níka). Dch.

370373   Věřen Svazek: 4 Strana: 0627
Věřen, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 127.

370374   Věření Svazek: 4 Strana: 0627
Věření, n., das Glauben, der Glaube. Jako kvapné v., tak nedověřování škodné jest. Kom. To jest sotva k v-ní, das ist kaum glaublich. D. Jemuž prosím, že, o čež s vámi mluviti bude a co vám oznámí, v-ní Vaše k tomu nakloníte. Pr. exc. A ty ctnosti jsú v., že jako u veřejí dvéře se obracují, též život ctnostného člověka v nich se obrací a na nich stojí; A tak máš, že ty čtyři ctnosti v-nie: opatrnosť, spravedlnosť, sta- tečnosť a skrovnosť, jsú spolu svázány; Toho věřenie, vyznánie i naplněnie rač nám do- pomoci Bóh milosrdný. Hus I. 119., II. 297. (Tč. ). K v. řečím tvojim nenuť žádného. Na Mor. Tč. Nebuď k vereňu spěšný. Na Slov. Tč.

370375   Věření Svazek: 9 Strana: 0368
Věření m. veřejní, čtyři ctnosti v. (stě- žejné). Hus I. 119.

370376   Věřenice Svazek: 4 Strana: 0628
Věřenice, e, f. = nevěsta? Nechoďte chlapci k nám, už som verenica; už som verenica hore do Chreňovca, chvála pánu Bohu, keď len za mládenca. Sl. ps. Tč. Sli- boval, že skoro zase přijdo pro svou vere- nici. Nitra VI. 351.

370377   Věřený Svazek: 4 Strana: 0628
Věřený; -en, a, o, geglaubt. Odpřisieci sě jest v-né věci se odpovědieti. Hus III. 274.

370378   Věři Svazek: 4 Strana: 0628
Věři, zastr. = věřím; věřúcí = věřící, Kat. 1722.

370379   Věřice Svazek: 4 Strana: 0628
Věřice, dle Budějovice, Wieřitz, ves v Be- nešovsku. Vz S. N.

370380   Věřicí Svazek: 4 Strana: 0628
Věřicí = k věření sloužící, Beglaubigungs-. V. list (vz List) někomu dáti, Beglaubigungs- schreiben, n., Beglaubigungsschein, m., Cer- tifikat, n., Kreditbrief, m., Akkreditiv, n. Vrat., J. tr. Opatřiti někoho v-cím listem. J. tr. Obdrževše slyšeni ve valném shro- máždění sboru předložili nejprv své listy v-cí. Pal. Dj. III. 3. 58. Ti obdrževše list v-cí jménem celého království přijati jsou velmi čestně. Pal. Dj. III. 3. 57.

370381   Věřící Svazek: 4 Strana: 0628
Věřící = kdo věří, der Glaubende. Nejsú věřící lidé, kteříž divóv žádají u vieře. Hus II. 386. — v koho. V. Obrať se v něho v-cí. Hus III. 80. Lid v Buoch v-cí spasen jest. Pass. 808. — V., m. a f., der Gläubi- ger, die Gläubigerin. Od v. naší n. věrné ruky její nám kde platit ukázáno; Že jsme dlužni urozené vládyce v-cí naší pravého a spravedlivého dluhu 15 kop gr. Fauk.

370382   Věřící Svazek: 10 Strana: 0478
Věřící. Na v. list s někým jednati. Arch. XX. 147.

370383   Věřič Svazek: 4 Strana: 0628
Věřič, e, m. = věřitel, der Gläubiger. Pravd. živ. B.

370384   Věřičnosť Svazek: 4 Strana: 0628
Věřičnosť, i, f., věřivosť, die Gläubigkeit. Dch.

370385   Věřidlný Svazek: 4 Strana: 0628
Věřidlný = věřitelný. Svědectvie tvá v-ná učiněna jsú. Ž. k. 92. 5. (Č. ).

370386   Věřílek Svazek: 4 Strana: 0628
Věřílek, lka, m. = věrouch.

370387   Věřímboha Svazek: 8 Strana: 0462
Věřímboha m. věřím v Boha. Us. List. fil. 1895. 433.

370388   Věřina. Cf. Gb Svazek: 8 Strana: 0459
Věřina. Cf. Gb. Ruk. 567.

370389   Věřislav Svazek: 4 Strana: 0628
Věřislav, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

370390   Věřitedlnice Svazek: 7 Strana: 1017
Věřitedlnice, e, f., Gläubigerin, f. Arch. X. 408.

370391   Věřitedlný Svazek: 7 Strana: 1017
Věřitedlný. Súdcie v. si býti příchoz, judex crederis esse venturus. HA. 19.

370392   Věřitel Svazek: 4 Strana: 0628
Věřitel, e, m., pl. — lé. V. = kdo komu co půjčil, der Gläubiger, Kreditor, Schuld- herr. Václ. XIII. V-le spokojiti, v-lům dosti učiniti. V. Kdo nad hlavní summu úroky vytahuje, není v., ale lichevník. Kom. V-lům práv býti. Sych. V-lé u velikém počtu se hlásí. Kram. Uvozovati v-le do statku dluž- níkova. Har. V. zástavní, na zástavu, der Pfandgläubiger, D., J. tr., konkursní, Kon- kursgläubiger. J. tr. Od dlužníka v. pustil. Pr. měst. V. má prve hleděti k osobě dluž- níkově nežli k statku jeho; V. pustě od osoby k statku hleděti nemůže; V., co sobě v statku dlužníka svého zvolí, vezme. Pr. Práva v-lů prostých jdou za právem v-lů knihovních. J. tr. V-le zaplatiti; s v-lem se smluviti; summa na v-le spočtená. Nz. Jak se měli věřitelé a rukojmové zachovati, nepostačoval-li jim statek dlužníkův. Vz Zř. zem. Jir. E. 12., F. 18. Spokoj v-le, neboj se žaláře. Vz Spravedlnosť. Lb. Dle řím- ského práva v-li volno bylo dlužníka jemu přiřknutého po vypršení jisté doby buď za- biti buď prodati. Ddk. IV. 234. Mám drahně v-lů svých pokojiti o sv. Václavě. Žer. 333. Frejunk jarmarkový nedává tej svobody, aby dlužníci v-lóm neplatili; V-lé do ce- chuov mají rukojmie za své peníze; V-lé zvěděvše o její smrti dávali na statek té ženy a jejieho muže každý zvlášť opovědné. NB. Tč. 88., 131., 216.

370393   Věřitel Svazek: 7 Strana: 1017
Věřitel. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 445. nn.

370394   Věřitelka, y, věřitelkyně Svazek: 4 Strana: 0628
Věřitelka, y, věřitelkyně, ě, f., die Gläubigerin. Jg.

370395   Věřitelkyně Svazek: 9 Strana: 0368
Věřitelkyně, ě, f. Pal. Záp. I. 79.

370396   Věřitelně Svazek: 4 Strana: 0628
Věřitelně, glaublich. Na Slov. Bern.

370397   Věřitelnosť Svazek: 4 Strana: 0628
Věřitelnosť, i, f., die Glaublichkeit. Bkř., Bern.

370398   Věřitelný Svazek: 4 Strana: 0628
Věřitelný = k víře podobný, glaublich, glaubwürdig. V. věc. Bern., Plk. — V. = mohoucí svěřen býti, anvertraubar. Plk.

370399   Veřitelský Svazek: 7 Strana: 1396
Veřitelský obyt. Wtr. Obr. II. 827.

370400   Věřitelský Svazek: 10 Strana: 0478
Věřitelský výbor. Nár. list. 1903. 257. 13.

370401   Věřitelstvo Svazek: 9 Strana: 0368
Věřitelstvo, a, n = věřitelé. Konkursní v. Ott. Říz. 154, 371.

370402   Věřiti Svazek: 4 Strana: 0628
Věřiti, věřím (zastr. věři), věř, věře (íc), il, en, ení; věřívati = za pravdu držeti, míti, für wahr halten, glauben, Glauben beimessen; důvěru míti, důvěřovati se, trauen; za pravdu míti to, čemu víra učí, glauben, gläubig sein; na úvěrek dáti, kreditiren. Jg. — abs. Málem bych v-il. D. Sotva se dá v. D. Věřiti jest mysl k pravdě nebo jako k pravdě bez či- telného znání přichýliti. Hus I. 3. Kdo ne- věří, ať to změří; Kdo nevěří, ať tam běží, uvidí co v mozku vězí; Ani nikdo nevěří, jak mi je. Dch. Ťa věřte (odpovídá místy Valach k otázce, jak se má ( = tak, tak). Všk. Dostal se tam jako Pilat do Věřím (do credo). Us. u Olom. Šd. Nechcela som verit, co mi povedali. Sl. ps. 101. Na krchovo po- spíchal, věřím, zdrávas vyříkal. Sš. P. 92. Věřili sú, ale nevyznávali sú bojíce se vy- obcovánie; Tak v. jest k pravdě rozumem přistúpiti, jiež člověk nevidí. Hus I. 455., II. 421. Věř, však komu věz Ros. Kdo věří, spasen bude. Us — co, koho. Já to věřím. Ros. Co má v. Št. Každý to věřil, co se mu líbilo. Plk. Co v-me, to nevíme, jen ten ví, kdo vidí. Na Mor. Tč. Zajíc také nic ne- věří a je přece živ. Us. Bayer. Já s tím listom tatam půjdem a verím pána Boha, že.. Let. sl. I. 289. V-ti Boha jest v-ti, že on jest Bóh; Věříme sv. cierkev, tociž v-me, že jest sv. cierkev obecná a ta jest všichni světí... Hus III. 216., 295. (Tč. ). Cf. Vě- řiti o čem, v koho, v. jak. — (co) za co = za pravé a jistotné míti. V. Jáz přejistě věři za to, že... St. skl. A věří jako za pravdu, že.. Hus I. 3. Za věrnú pravdu mi věřte. BN. — komu (ihm glauben; kreditiren), čemu. Št. Vz Dativ. Ja tomu věřím. Ros. Nejistým věcem nehned sluší v. V. Měščenín, když viní z dluhu za kúpiu nebo za stravu, že jemu samému věřil, začkolivěk dlužen...; Měščené nejmajú právo staviti pro dluh pána ani jeho ludi v jinej hospodě, ne v svém domu; proto, kdaž mu směl v., tehdy jedno, dobývaj jeho viec právem. Kn. rož. 231. Nevěř mi, trau' mir nicht! Dch. Nevěř cero chlapcom, nevěř, na říčicu vody neměř; ří- čica vody nepřijímá, syneček pravdy nepo- vídá Brt. Ps. 84. Pacholkovi věřić jako zlému hadu, on má pod jazykem devateru zradu. Sš. P. 307. Jemu v-ti hodno jest; Na tom přestávám a věřím věrnému právu, že mi najde. NB. Tč. 72., 291. Nevěř pouze uším, ale také očím; S naším míněním a s našimi hodinkami stejně to vyhlíží: každý věn svým a začasté žádné dobře nejdou. Kmp. Č. 117., 95. Zároveň zle jest i všechněm v. i nikomu. Šd., Tč. Nevidělo se komu v. Dač. I. 228. Ani dobre svojim vlastním očom neverila; Svetu neveľa ver. Dbš. Sl. pov. I. 15., 397. Posliž ke mně Skurovského, ježto jemu velmi dobře věříš; Věřím tobě, že to učiníš. Arch. II. 21., IV. 26. Věřte tomu, milí páni, že to pravda, jak na dlani. Kol. ván. 17. Věř mi tomu zajisté. Brt. S. 44. Každý věří jenom sám sobě. Šd. Já mu ani dost málo nevěřím. Šd. A kdo nám potom bude v., nezdržíme-li toho, což jsme na rokování umluvili a slí- bili? Pal. Dj. III. 3. 174. Chci více v. čtyrem kolám než čtyrem nohám koňským. Ctib. Hd. Kdo sobě má dobrý v. ? MP. V. slibné řeči. Alx. 1098. A tomu, žeť budou (hříchové ti) odpuštěni, cele věříš; Sv. Pavlovi v. jest hodné. BR. II. 39. a., 580 b. Hanba že o jeho božstvie chvále v. nechceš. Pass mus. 319. V-ti Bohu jest v., že pravda jest, což die Buoh; v. Boha jest v., že Buoh jest; v. v Boha jest, věře milovati, věře v něho jíti, věře jeho se držeti a jeho údom se vtěliti. Hus I. 7. Lidé vidúce, ani zbožie nehmatají, viece sú jim věřili. Hus I. 281. Ženo, věř mi, že přijde hodina...; Aj tomu lotru jest viece v. než oněm všechněm, jenž sú křičeli, že Ježíš hoden jest smrti; Tak obecně na Kristovi sě horší, ktož jemu a v něho nevěří; Ó bláznivý člověče, věřils viece hadu než pánu Bohu; Užitečné jest jim věděti, že jiné jest v. Boha a jiné jest v. Bohu a jiné v. v Boha; Jiné jest v-ti v kterú věc, jiné v. o té věci a jiné v. té věci. Hus I. 305., 472., II. 17., 430., III. 154., 214. (Tč. ). Panskému smíchu a jasnému nebi nevěř nikdy, brzy se změní; Přítelovu slovu věř jako svému vlastnímu; Blázen kdo štěstí věří a před nuzným zavírá dveří; Nemůže se vše jísti, co vidíme, ani všemu v., co sly- šíme; Lháři se nevěří, byť i pravdu mluvil; Více věř svým očím nežli cizím řečem. Us. Tč. Nevěř ženě hnedky, bys nevešel v pletky; Nevěř ženě, hodině a vodě, tak zůstaneš při svobodě; Člověk špatně měří, když všem řečám věří; Nevěř snovi, bábě a koňovi; Slubóv, řečí krásných dosti, my veríme len skutečnosti; Never každému vetrovi, jak chceš posmech minút. Na Mor. a Slov. Tč. Kdo včera lhal, tomu i zejtra se nevěří. Šd. Pověra je hůl, kdo jí věří, tentě vůl; Kdo snu věří, stín lapá. Šd. Selži jednou, nikdo ti nevěří více. Km. Kdo lehce věří, lehce sklamán bývá; Reč na váze měř, málo komu věř; Jidášovu nevěř políbení, ani psům a noze koní. Lb. Co lidé rádi slyší, tomu rádi věří. Hkš. Něčí zprávě v. Kom. Sytý lač- nému nevěří. Mus. Kdo lhal, tomu se nevěří. Us. Baba jest třikrát horší nežli čert, věř tomu, že to není žádný žert. Prov. D. Ne- věřím mu, kdyby pravdu na voze vezl pod pavuzou. Prov. Nevěř hned na kvap žád- nému, leč bys prve s ním prostici soli strávil. Lichá v lidech povaha, nevěř každému. Zpro- nevěřelému nevěř. Není hodno mu v. Koni, psu a zlému člověku nevěř. Us. Ženě a klínu nikdá nevěř. Prov. Ženě své nevěřiti (eifern). V. Jako slovu božímu v. V. Bohu v. Ten méně věří Bohu než svému tlumoku. Prov. D. — (komu) čeho. Věř mi toho. Jg., Plac, Kram. Ale ve svém domu hostě svého muž staviti v tom, což protrávil, jehož mu nevěřil. Kn. rož. 232. Neb jest jemu toho věřil jako otci svému; Ale já sem jemu toho věřil, že mi to bez práva placeno bude. NB. Tč. 12., 43. Nebylo mu toho v-no. Dač. I. 175 Všech svých tajných věcí jemu věřil. BN. Věří-li nám toho, věří nám pravdy, pakli nám nevěří, chci to ukázati listem; Nebu- dú-li jemu chtíti té nemoci v.; Má jemu toho věřeno býti. Půh. II. 93., 139., 383. Že jest ona jemu toho již tak věřila; Toho mi úplně rač v.; O milý příteli, věř mi toho, žeť tobě takové zlé pověsti nepřeji; Já tobě toho úplně věřím, jakožto příteli; I věřímť já vám toho jakožto pánóm a přietelóm zvláště milým, že mi pošlete na 500 bran- ného lidu; Ať jest dobrým hospodářem, jakož mu toho věřím. Arch. I. 179., II. 20., 31., 24., III. 380., 384. (Šd. ). Žádná škoda není, poněvadž hrdla a statku věřím. Klat. — komu kde. Čili by provedla kým dobrým, co by jemu na věrném právě věříno bylo. NB. Tč. 96. Pakli mu věří (kreditirt) v svém domu, viec nelze staviti, v němž věřil. Kn. rož. 232. — komu co. Věř mi to. Us., Dal. — o čem. Věří o tom těm, ješto toho nezku- sili. Jel. O životu věčném v. Kom. Mnozí jinak o Bohu věří. Let. 216. Když tebe kdo chválí, ty se sám rozsouditi pomni, více nevěř jinším o sobě, než sám sobě, nikdy. Kom. Kat. p. Bohatci o lepším životě nevě- řiece. Chč. 632. Boleslav počal o svatosti svého bratra v. Háj. 74. A tak budeš v-ti jie (panně Marii) o nie, ale ne v ni; Kteříž sú o příchodu Kristovu věřili; Tak bude sprostný člověk o svaté trojici v.; O němž nyní věří, že jest pravý Buoh i pravý člověk; V Boha v. jest vieru majíce Boha najviece milovati, ale o Bohu v. jest písmo, jenž o něm jest, za pravé mieti a pak Bohu v. jest vše, co Bóh die, za pravdu mieti; A tak máme o nie v.; a také máme jí v., že, což ona jest řekla, to jest pravda; A tak věříme o svatých a svatým, ale nevěříme aniž máme v. v svaté; V. o Bohu dále jest v., že jest stvořitel, vykupitel a zachovatel všeho světa. Hus I. 8., 324., II. 230., III. 153., 214., 215., 291. (Tč. ). — na koho, nač (komu). V. někomu na jeho česť. Proch. V-ti na čáry. Sych. Nevěřím na strašidla. Us. Prosím TMti, aby neráčil na mě, ač by kto co pravil, v.; A prosím za to, jestližeť co dále o mně roz- pisovali neboli mluvili, že na mě v. nebudeš. Arch. III. 8., 371. A věř mi na mé svědomí, že sem mnoho shledal kněžie, jenž... Hus I. 277. Nikdo se nezmaří, kdo na Boha věří. Ve Slez. Tč. Vz V. v koho. Někomu na slib v. Václ. VII. Nemá jeho zamykati u vězení, než na jeho česť jemu v. Zř. F. I. U. XVI. Ve smyslu: věřiti, že někdo jest nebo naň spoléhati, v něj doufati, správně: v. koho n. v koho místo: na někoho. Brs. 2. vyd. 253., Mtc. 13. 189., Brt. S. 3. vyd. 81. 3. — v koho, v co (an Jemanden glauben). Počal Boleslav v svatosť svého bratra v. Dal. 53. V. v Krista, V., v Boha otce, v ducha sva- tého, Št., v kouzla, v čáry, v čerta, Sych., v strašidla. Ml. V porážku tvou nevěřili. Kos. Ol. I. 116. Nevěřichu veň. Výb. I. 7. Nevěříš, synečku, nevěříš ty v Boha? Sš. P. 283. Ve sny věřil a kúzel následoval. BO. Tu uslyševše mnoho jich v Jesukrista jsú uvěřili. Pass. 1022. V toho bratra nevěri. Žalt. V. ve věci (nějaké); Ktož věří v mě a činí přikázánie otce mého, ten neumře na věky; Člověk nevěří v obraz aniž má v., avšak stoje, kleče.. má v Boha v., jehož jest obraz; I zdaliť kdo z kniežat v něho věří aneb z zákonníkóv? Věříš ty v syna božího; Chce, aby věřili v otcě, i syna i sv. ducha; Otče, v těž věříme, náš, v těž ufáme; A že mají v papeže v. a že on jest zemský buoh?; Cierkev v. ale ne v ni; V. Bohu jest jiné než v. v Boha; Klnúce ty, kteříž sú v něho v-li; Kto v mě věří, bystřiny z břicha jeho potekú vody živé; Z toho máš, že, ktož Boha najviece nemiluje, ten, ač vše- mu písmu, že pravé jest, věří, však v Boha neb v Bóh nevěří; V nižádnou věc kromě Boha nemáme v-ti proto, že nižádné věci kromě Boha nemáme najviece milovati; A tak nemáme v pannu Maří, matku boží, v. neb jie nemáme najviece milovati, ale máme o ní v-ti, že ona ostavši pannú čistú mocí boží boha Ježíše Krista nám urodila; Co jest tedy v. v něho? Věřiece milovati, vě- řiece jeho se přidržeti, věřiece v něho jíti a údom jeho se vtěliti; V Boha v. jest v-ti, že Bóh jest svrchované dobré; Nemámy v. v nižádného, ani v jinú věc, jedno v otce, v syna, v sv. ducha. Hus I. 9., 25., 54., 75., 238., 251., 305., 315., 352., 365., 384., II. 21., III. 66., 214., 215., 216., 291., 295. (Tč. ). — komu v čem. Muži nerodichu mu v tom v. Dal. Sami sobě v tom nevěřiece. Dal. 15. (1. 8. ). A v tom veríme vám, že to pro našú službu uděláte. Let. sl. III. 58. V tom jim má věříno býti: Chce-li jemu v tom Čeněk v., věř. Půh. I. 208., II. 143. V tom mi věři. Kat. 2970. Má-li řeči jejie prosté v tej při věříno býti. NB. Tč. 17. Neb by byl Adam s Evou nehřešil, tehdy by každý v stavu nevinném věřil každému, jako hovado věří hovadu; V tom věříme, že od Boha si vyšel. Hus I. 104, II. 188. — proč. V-ti něčemu pro pečeti. Chč. 616. Ale ne tomuto, ale jemu, jehož věříš skrze tohoto, vždy se modli nebo klaněj; Aby knežie naučili ty muže věřiti v Ježíše z toho skutku, že je uzdravil. Hus I. 76., II. 342. (Tč. ). Kdo z věrného čina vám věří. Kat. 1993. — s kým. S Římany věřím, s Čechy držím, s bratřími umírám. Vil. z Pernšteina. — Dal. — co, jak. Co se podlé božího vyjevení v. neb činiti má. Us. Nad jiné jsem mu věřil (se důvěřoval). Jel. V-ti bez základu (na úvěrek dáti). Br. Pevně, nepochybně, docela, zhola někomu v. V. Kdo lehce věří, snadno pochybí. Prov. Kdo lehce věří, ten špatně měří. Ve Slez. Tč. Neverím mu ani ako za máčný mák. Mt. S. I. 92. Také v Čech. ří- káme: Nevěřím mu ani za mák. Pod věčným zatracením v. Hus I. 8. I věřiž toho úplně, milý příteli, žeťbych byl k tomu chtiv i ho- tov. Arch. II. 22. Ústy i srdcem v. Št. Kn. š. 16. Těžko v., že by se byl mýlil. Pal. Dj. IV. 1. 120. V. srdcem. Bart. 146. Ktož pak spravedlnú pamětí věřil u mocného Boha. Kat. 1155. V. úmyslem zdravým. Ib. 1750. Aby každý člověk na světě tu vieru svatú srdcem věřil. Hus I. 44. Ukazuje se krásný svatého obraz a tiem věří se světější, že zbarvenější; Aby v-li věrú živú; Ktož myslí věří, že on jest pravý Buoh; Velmi mdle v.; Aby lidé plně v-li, že Buoh všecky hřiechy vidí; Ktož tak milovně věří, ten svět pře- máhá; Ktož věří živě a milovně, ten svět přemáhá. Hus I. 79., 165., 221., II. 49., 50., III. 154. (Tč. ). — čím k čemu. Jinak srdcem věří a jinak ústy vyznávají. Čr. Srdcem se zajisté věří k spravedlnosti. Sš. I. 107. (Hý. ). Že jsěm jemu věřil listu svého zprávního na své zbožie k věrné ruce. Půh. I. 179., II. 158. A věří jim k své veliké žalosti. Chč. 633. Vz V. jak. — s inft. Které věříš býti město, ježto by mu náleželo. V. Už nevěří dočkati. Na Slov., Koll. On se nevěří toho piva vynachváliti (tak jest dobré). Us. na Mor. Brt. — že. Věříme, že jeden Bůh jest. Us. Věři, že... Ž. wit. 26. 13. Lebo silne verím, že príde hodina. Sl. ps. 186. I vě- římť, že to učiníš, že mi raden budeš. Arch. IV. 7. Toto že tak v upřímnosti a v důvěr- nosti přijíti ráčíte, věřím. Žer. 328. Mějme vieru velikú věřiece, že on jest všemohúcí; Věřili, že Ježíš boží syn jest. Hus II. 48., III. 153. (II. 195., III. 159., 215. a j. ). — aby. Nevěříme, aby co chutnějšího najíti se mohlo. Ler. — se = věrovati se. Na Slov. Bern.

370403   Věřiti Svazek: 7 Strana: 1017
Věřiti. — abs. Ve věřím (úvěr) dáti, vzíti, prodati. Na Hané. Wrch. Pes nevěří, až přebřede, potom uvěří. Val. Vck. Věřte, nevím, kde sa poďéł. Brt. D. 197. To už je tak, věřte, dycky. Ib. Nětřa v., ene zme- řit. Slez. Sd. Věř, ale hleď, co máš! praví sv. Tomáš. Us. Pdl. — co, koho. Úrody zostali na verím Boha (bez dohledu). Phľd. VIII. 237. Kúpil to na věřím Boha (vyvěřil to). Brt. D. Moc tvú pevně v-me. Výb. II. 598. Pří Bohy aneb pány v. nám brání; Což nynie v-me, to uzříme. Št. Kn. š. 14., 26. Cf. V. co jak (dod.). — komu, čemu. Nevěřil ani sluchu ani zraku. Šml. Král si očiam ušiam v. nechce. Dbš. Sl. pov. I. 16. Nevěr ty dievčine. Sl. ps. (Orl. II. 51.). Ne- chcete-li tomu v., dejte si to změřit. Mor. Šd. Každý v. musí zde mnohému; Ne všemu věřie, což viera učí; V. Bohu; Neb i zlý v. móž dobrému. Št. Kn. š. 7., 8., 16., 35., (7., 15.). Nevěř nikomu, jen Bohu a sobě trochu. Němc. Všemu, co slyšíš, nevěř. Kom. Lépe v. svým očím než cizím řečem. Kmp. Gr. 128. — co komu: kupectví (zboží) = creditiren. Výb. II. 788. — nač. Mus. 1880. 108. Já na doktory nevěřím. Němc. B. — več: v Jesu Krista, v modly. Výb. II. 20. Věřiec ve mnohé věci, ješto viera v. brání; V. v Bóh. Št. Kn. š. 8., 12. On jest světlo tohoto světa, osvěcuje kaž- dého člověka v se věřícího. Chč. P. — komu v čem. Zda mi v tom nevěříš? 1450. Mus. Každý vždy něčemu v. musí v každém učení; Črtie také věřie Bohu ve mnohém, coj' mluvil skrze proroky. Št. Kn. š. 7., 16. — jak. V. něco zavinuté, zřejmé, výslovně. Stárek 193. Věř z viery duše tvé. Výb. II. 733. Ti také protiv kostełnie zápovědi veřie přieliš; Jakožť obecně věřie křestěné; V. sprostně, že . . .; věrně, dobře. Št. Kn. š. 9., 12., 16, 35. Srdcem v., že. . . MH. 3. Tuto vieru srdcem v-me. 1461. Mus. 1884. 467., 469. V-me srdcem i útrobú. KM. v. 130. Nezdá-li se jemu toho v. na jeho prostá slova. Arch. VIII. 406. — na čem. Ty sama (jediná) chceš, aby na všem bylo věřeno. Výb. I. 294. Abys mně na tom dobře v-la. Drk. Hry 96. — komu kdy. Nevěř všeho každému v každej době. Ezp. 1161. — s inft. Už neverím dočkat, keď prijde neděla. Koll. Zp. I. 125. Cierkev sv. obecnú my v-me býti. Krnd. 21. Ani sa toho najesť nevěřil, co to bylo tak dobré; Nevěřil sa nespať (velmi dobře se mu spalo). Vz Brt. D. 284. — aby. Nevěří, aby byl Bůh. Dfk. II. 26.

370404   Věřiti Svazek: 7 Strana: 1396
Věřiti. Nevraz sa (nechoď ustavičně dveřmi, nevrzej se pořád), netopíme na vě- řím Boha (nadarmo). Val. Vck.

370405   Věřiti Svazek: 10 Strana: 0478
Věřiti. Kdo snadně veří, také snadně oklamán bývá. Faust. 185. V. jest dobře, ale nevěřiti ještě lépe. Us.

370406   Věřiti jak Svazek: 8 Strana: 0462
Věřiti jak. Kdo příliš věří, v scestí přijde. Vrch. Hol. XXXVI11. 60. komu. Neb za blázna vždy považoval toho, kdo sobě nic a jiným věřil mnoho (v sebe nedůvěřoval, ale v pomoc od jiných). Vrch. Rol. XL. 119. Ani tomu never, čo do úst nesieš. Slov. Nov. Př. 255. — skrze koho. Aby všichni v-li skrze něho. Ev. seit. (!. Job. 1. 7.

370407   Věřiti koho Svazek: 9 Strana: 0368
Věřiti koho. Nikterého stvořitele, jedné Boba v. Hus. (Šb. Hus. Ortb. 41. ). - s inft. Tě přijíti věříme (že přijdeš). Hod. 14. stol. Mus. fil. VII. 92.

370408   Věřivě Svazek: 4 Strana: 0630
Věřivě, gläubig. Nepodrobí-li se v. naří- zením božím. MP. Dj. bibl. I. 249.

370409   Věřivosť Svazek: 4 Strana: 0630
Věřivosť, i, f. = sklonnosť k věření, die Glaubensgeneigtheit. Jg. — V. = věření, das Dafürhalten. Marek. — Cf. Věřičnosť.

370410   Věřivý Svazek: 4 Strana: 0630
Věřivý, gläubig. Us. Vik.

370411   Věřka Svazek: 4 Strana: 0630
Věřka, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 127.

370412   Veřnúti Svazek: 4 Strana: 0631
Veřnúti = vříznouti, einschneiden. — co, čím kam: nožem do ruky; své jméno do stromové kůry. Us. na Ostrav. Tč.

370413   Věřovany Svazek: 4 Strana: 0633
Věřovany, dle Dolany, Wierovan, ves u Tobičova. PL.

370414   Veřovjané Svazek: 4 Strana: 0633
Veřovjané na mor. Valašsku. Kda.

370415   Veřtat Svazek: 8 Strana: 0462
Veřtat = tkadl. stav. Žďársko. Nár. list. 1894. č. 156. odp. feuill.

370416   Věřúcí Svazek: 10 Strana: 0478
Věřúcí, věřujúcí, credibilis. Vz List. fil. XIV. 371.

370417   1. Ves Svazek: 4 Strana: 0635
1. Ves, zastr. = všecek. Zamúti sě ot krajin ote všech; Ajta, vsi vyrazichu vz vrahy. Rkk. 7., 9. Děti vsie tu zbožiem v jedno vladú. Ib. 69. Třetí žalobník bude ves svět. Pass. 18. (Hý. ). Ves svět. Pass. mus. 360. Kat. 168., 351., 920. Vz Bž. 146., Kt. 51., Všecek.

370418   2. Ves Svazek: 4 Strana: 0635
2. Ves, gt. vsi (ne: vse; dle Kosť), instr. pl vsemi m. vsmi. Zdrob.: véska (víska, výska). V., goth. veihs, praedium, skr. koř. viç, intrare, subst. viç homo agricolarum classis; ol/. uq (koř. v i — 'cxvíofiai), vicus. Schl. Sskr. viç-ati, kommen, eintreten, oix-oc, lat. vic-us; strsl. vesB, die Wohnstatt, das Dorf. Fk. 189., 611. Vz tam více. — V. = více stavení sedlských po hromadě, dědina, das Dorr, die Dorf-, Ortschaft, der Gau. Ve vsi bydleti; sedláci ve vsech. V. Do vsi jíti. D. Řezníci moravští chodí do vsi, když si vyjdou do některé dědiny koupit dobytčete, sice vždy dědina. Brt. Přijíti k někomu do vsi (návštěvou). Us. Sá., Kál. Číž to pa- chole po vsi chodí? Sš. P. 219. V městech i ve vsech; Ale takové aby ven hnali a honili město od města, ves ode vsi. Pal. Dj. IV. 1. 118., V. 2. 138. Skrýval se na čas po vsích (vsech) vůkolních. Ddk. II. 416. Chodil ves ode vsi. Brt. Přišli do vsi na táčky, na přástvu, na toulačku, na besedu. Us. Dst. Pohané ve vsech přebývají neb daleko jsú od města božieho. Hus III. 90. Tu v. jsem svým nákladem osadil; Vpadl mi v v. v Do- brotice bez práva v muoj základ. Půh. I. 366., II. 377. (Tč. ). K svým vsím a rolím. Br. Se vsmi. Ben. Ves s kostelem. D. Každý pes z jiné vsi (o věcech, které se do hromady nehodí). Prov. Na vsi. Šm. Po vsech cho- diti. Rk. Hledí, jakoby 9 vsí vypálil (hněvá se). Vz Zádumčivý. Č. Kysele hledí, jakoby 3 vsi vypálil. V. Kolik vsí tolik zvyklostí. Prov. Tč. Bos chodívá, komu celá ves boty kupuje. Prov. Tč., Šd. Neštěká pes pro ves ale pro sebe. Přísl. Šd. — Vz S. N. — V. březová. Dorf Friese, ves u Bukovic na Mor. Tč.

370419   1. Ves Svazek: 7 Strana: 1018
1. Ves = všecek. Cf. Mkl. Etym. 398. a., 399., Veš (dod.), 2, List. fil. 1883 442. V. svět. Št. Kn. š. 9. 1., 192. 27., 285. 8

370420   2. Ves Svazek: 7 Strana: 1018
2. Ves Cf. Mkl. aL. 112. Vsi poddané městům. Vz Wtr. Obr. 303. Vsi rodové, které povstaly z panských dvorů, jiterní, které povstaly z klučených lesů, z lesních klučenin. Sbor. hist 1885. 215., Athen. V. 29J. Jdem do vsi = za galánkú. Uh. Brt. D. 284. Vesele = všude. Výb. I. 313.

370421   Ves Svazek: 7 Strana: 1396
Ves. Slovo toto není na Hané známo, mají dědinu. NZ. II. 141. Čes. vsi. Vz NZ. I. 596.

370422   Ves Svazek: 8 Strana: 0462
Ves, veš = všecek. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 73., 317. O strč. skloň, vz Gb. Km. -i. 75.

370423   Vesa Svazek: 4 Strana: 0635
Vesa, e, f., v mech., die Wagschale. Na Slov. Ssk.

370424   Vesalka Svazek: 4 Strana: 0635
Vesalka, y, f., zeuzera, hmyz šupinokří- dlý. Krok II. 262.

370425   Vesce Svazek: 4 Strana: 0635
Vesce, e, f., Dörfles, ves u Jevička; Wes am Berg, ves u Budějovic; Wesce a) ves u Milevska, b) samota u Sedlčan; Wesetz, a) dvůr u Tábora, b) ves u Soběslavi, c) ves u Jičína, d) ves u Sobotky, e) ves u Turnova, f) ves u Roudnice, g) Wesetz bei Böhm. Aicha, ves u Hodkovic, h) Wesetz bei Swietla, ves u Čes. dubu; Westetz, vsi a) u Benešova, b) u Votic, c) u Vlašimi, d) u Skalice, e) u Nimburka, f) u Jaroměře, g) u Jesenic, h) u Dobříše, i) u Chrudimi, k) u Čáslavi, l) dvůr u Uhlíř. Janovic, m) mysl. u Sázavy; Wesze, vsi a) u Teplice, b) u Mor. Budějovic; Zabraw, ves u Vltavotýna; Vesce dolní, Unter-Westetz, ves u Chotě- boře, Unter-Wesze, ves u Velešína; Vesce horní, Ober-Westetz, ves u Chotěboře, Ober- Wesce, ves u Velešína; Vesce nová, Neu- Wesetz, ves u Brandýsa nad L.; V. stará, Alt-Wesetz, ves u Sadské; Vesce Žichova, Schichowa Wesce, ves u Nadějkova. PL., Tk. I. 47., 361., III. 35., 44., 46., 86., 439., IV. 171., Tf. 394.

370426   Vesce Svazek: 9 Strana: 0368
Vesce, e, f. = ves. K tomu hradu jsú dvě vesce. Arch. XVI. 301.

370427   Vésce Svazek: 10 Strana: 0478
Vésce, e, n. castellum. Pat. Zim. la 1.

370428   Vesčí Svazek: 4 Strana: 0635
Vesčí, n., jm. pole v Pradlisku. Sk.

370429   Vesda Svazek: 9 Strana: 0368
Vesda = vždy. Kn. rožm. čl.. 85. a j.

370430   Vesda = vesdy Svazek: 4 Strana: 0635
Vesda = vesdy.

370431   Vesdajší Svazek: 10 Strana: 0478
Vesdajší, od vesda. V. chléb. Mš. V. zimnice, quotidiana febris. Rhas E. II. 6.

370432   Vesde Svazek: 4 Strana: 0635
Vesde = všude. Dch.

370433   Vesdy, vesda Svazek: 4 Strana: 0635
Vesdy, vesda, zastr. = vždy, immer, z ves (= všecek) + dy. Vesdy chvály svět- ské žádáš. St. skl., Ž. wit. 15. 8. Cf. Vešdy.

370434   Vesec Svazek: 4 Strana: 0635
Vesec, sce, m., ves. Arch. V. 522. (Šd. ).

370435   Vesecko Svazek: 4 Strana: 0635
Vesecko, a, n., Wesecko, samota u Tur- nova. PL.

370436   Vesednice Svazek: 4 Strana: 0635
Vesednice, e, f. = světnice, das Zimmer. Us. v Táb. Dch.

370437   Vesek Svazek: 4 Strana: 0635
Vesek, ska, m., Wesek, ves u Uher. Hra- diště.

370438   Vesel Svazek: 4 Strana: 0635
Vesel, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 127. — V., vz Veselý.

370439   Věsel Svazek: 4 Strana: 0635
Věsel (viesel), e, m., citrulus, zastr. Veleš.

370440   Veselá Svazek: 4 Strana: 0635
Veselá, é, f., Fröhlichsdorf, ves u Konice na Mor.; Nepomuk, ves u Nové říše; We- sela, ves u Kamena a samota u Pardubic; Wessely, ves u Lomnice, Tk. III. 180., 323., IV. 774., V. 263.; Wessela, ves u Počátek. Vz S. N. — V. žertem = díra ve hřídeli pluhu před děrami potykačnými na příč vy- vrtaná, do které se potykač strká, když s pluhem zvráceným na vlačihách z pole se jede. Dáti na v-lou, do veselé = domů z pole od orby jeti. Us. Dch. — V. Pojedeme s ve- selou z Prahy. Us. Vk. Má v-lou. Vz Opilý. Proto mu v. s ramen nespadla (byl přece vesel). Us. u Jičína.

370441   Veselá hora Svazek: 4 Strana: 0635
Veselá hora, St. Laurenz, hájovna u Do- mažlic.

370442   Vesela, veselena Svazek: 4 Strana: 0635
Vesela, veselena, y, f., jm. kraví. Na mor. Valaš. Vck. V. má bílé nohy, bílé rohy a bílý ocas. Klda. I. 16.

370443   Veselace Svazek: 7 Strana: 1018
Veselace, ete, n., fröhliches Geschöpf. A to ptáča v. do pole letí. Koll. Zp. 1.243.

370444   Veseláček Svazek: 10 Strana: 0478
Veseláček, čku, m., rostl. Čes. 1. XIV. 74.

370445   Veselák Svazek: 4 Strana: 0635
Veselák, a, m., os. jm. Šd. — V., u, m. = silurská zkamenělina. Us. Zkr.

370446   Veselák Svazek: 7 Strana: 1019
Veselák, dalmanites socialis. Brm. IV. 2. 53.

370447   Veselaky Svazek: 4 Strana: 0635
Veselaky, dle Dolany, samota u Nové Kdyně. PL.

370448   Veselan Svazek: 4 Strana: 0635
Veselan, a, m. = svatebník, der Hoch- zeitgast. Jg.

370449   Veseľanka Svazek: 8 Strana: 0462
Veseľanka, y, f., vz Skybka (3. dod.).

370450   Veselanka Svazek: 9 Strana: 0368
Veselanka, y, f. = žena na svatbě jsoucí. Phľd. 1898. 498.

370451   Vesele Svazek: 4 Strana: 0635
Vesele = s veselostí, lustig, fröhlich, heiter. V. V. žíti, zpívati, Us., se stavěti. Har. Jen v. !; V. si počínati. Us. Dch. Hraj muziga v.; V., muziko, v-le! Us. Šd. Juro, pískej v-le. Kol. ván. 96. Hoja, chlapci, v., už to děvče moje je; Vesele, vesele, třeba sa zle děje; srdečko v zármutku, huběnka se směje. Sš. P. 189., 214. V. to vedli. Let. 167. V. tam bydlili. Pal. Dj. III. 3. 67. Mše v. sě i slovem i notú neb zpěvem počíná. Hus II. 108.

370452   1. Veselé Svazek: 4 Strana: 0635
1. Veselé, n. = veselí.

370453   2. Veselé Svazek: 4 Strana: 0635
2. Veselé, ého, n., Fröhlichsdorf, ves u Žďár; Wessela, ves u Rokycan; Schneidet- schlag, ves u Chvalšin; Wesseln, ves u Ne- štědic; Wessiedel, ves u Oder. PL. V. vy- soké, Hoch-Wessely, mě. u Nov. Bydž. PL.

370454   Veselek Svazek: 4 Strana: 0635
Veselek, lka, m., os. jm. Ve Slez. Šd. — V. = veselý člověk. Zůstalo ještě několik veseleků pohromadě, aby to pivo dopili. Opav. týd. 251*

370455   Veselena Svazek: 4 Strana: 0636
Veselena, y, f., vz Vesela.

370456   Veselení Svazek: 4 Strana: 0636
Veselení, n. Pro v-ní, zur Belustigung. Dch.

370457   Veselenka Svazek: 4 Strana: 0636
Veselenka, y, f. = veselí, die Hochzeit. Na Slov. u Presb. Tč. Ja na tvoju v-ku ne- pójdem. Sl. ps. 220.

370458   Veselí Svazek: 7 Strana: 1019
Veselí. Veselé, laetitia, gaudium. Ž. kl. 4. 7., 29. 12. a j. V. tohoto světa. Št. Kn. š. 61. Nikdě nečtem, by tak velie bývalo v světě veselie. Alx. Však jí bě ne do v. Jdš. v. 261. Radosť a v., jiež oko zdejšie nevídalo. Št. Kn. š. 28. — V. = svatba. V. svatební. Mus. 1880, 98. Veľké veseľé kapsu vymele. Slez. Šd. Na Slov. v. = sva- tební hostina. Zátur. — V. kuželové čili snožky slavily přídky na konec masopustu. Přinesly si od svých hospodin maso, klo- básy, slaninu, vejce a strojily společnou hostinu sobě i pacholkům. VSlz. I. 159. — Ve V. nad Lužnicí pěstují košťálníci samé zelí. Vz píseň o Veselských v Sbtk. Krat. h. 127. Když ve V. u Loštic na Mor. za- kládali hody, nabili jelito čočkou, proto jim převzdívají čečuvkářů (čočkářů). Vz Sbtk. Krat. h. 213.

370459   Veselí Svazek: 8 Strana: 0462
Veselí, n. Velké vesele kapsu vymele. Slez. Nov. Př. 142. Veseľe z kapsy vyleje. Mor. NZ. V. 544.

370460   Veselí Svazek: 9 Strana: 0369
Veselí, n. Sr. lát. Př. XVI. 618. Nucené veselí je vlastně pláčem. Jeln. 99.

370461   Veselí Svazek: 10 Strana: 0676
Veselí, n. Vysoké V. v Bydžovsku.

370462   Veselí, n Svazek: 4 Strana: 0636
Veselí, n., zastr. a na Mor. posud: ve- selé = veselosť, radosť, die Freude, Fröhlich- keit, Lustigkeit. Rozkoš a veselí z něčeho míti; v-lím plesati, poskakovati; veselí při- nésti. V. V-lí si učiniti. D. S v-lím na něco zpomínati. Jel. V. v pláč se skoná. Kram. U velikém v. Troj. Pod v-lím býti = vesel býti, fröhlich, bei guter Laune. Walk. Alex. Dal si v. v srdci mém. Ž. wit. 4. 7. (41. 5. ). Velké v. a malý statek; Veselé v. smutné živobytí. Na Ostrav. Tč. Kdo se při veselí směje, pláče po v. Tč. Pistole na stole, to moje v-lé. Sš. P. 583. Na mlatě tepeme, bi- jeme, pereme, byla-li sobota, bude i robota a po ní neděle, to bude v-lé (napodobení mlatby ve dvanáctero). Ve Slez. Šd. Potom už bola svadba a veselia bez konca bez kraja. Dbš. Sl. pov. I. 172. I strojil tu v. s pannami. Let. 114. Tvého veselí nic déle, enem od pátku do neděle. Sš. Ps. 461. Všakž jí bě ne do veselie. EZ. V zboru jedni druhých k modlení, k chválení i k du- chovniemu v. popudie příkladem svým; Ra- dujte se s veselím, kteříž ste v zamúcenie byli. Hus I. 299., II. 108. (Tč. ). Hrozné ve- selé napravi pěním mnohým zvukem; Tehdy Porfyrus s královú vzesta v obě srdci novú mysl i bohaté v-lé...; Kdež útěchy vele jest i bez konce v-lé. Kat. 1150., 2581., 2731. — V. = veselý den, veselý čas, slavnosť. Jg. — V. svatební n. pouze veselí = svatba. V. strojiti, V., držeti, Troj., míti. Us. Na v. zváti. Ros. Mladé v., poveselí = druhý den svatby. Ros. Byv toho úmyslu panně sestře své nákladné svatební v. na Krumlově ma- sopustního času vykonati. Břez. 161. O ne- dlho mu bolo v-lie s druhou. Ht. sl. ml. 227. Na v. huj a potom stůj! Na Ostrav. Tč. Čí je to svadbička, čí je to v. ? Brt. Ps. 86. Aj chmeli, chmeli pěkně zelený, bez tebe žádného v-lé není. Ve Slez. Šd. Sva- tební v. Dač. I. 122. Stála v poli krava- řenka: Je-li živa moja ženka? Tvoja ženka ešče živa, ona právě v-lí má; Žení sa mi, žení moje potěšení, ani mia nevolá na svoje v-lí; Štyry míle za Opavu oženil se vrabec s kravú; jak se sova dověděla, na v. do- letěla. Sš. P. 131., 418., 697. (Tč. ). Spolu u v. seděli. GR. Po tom v. královna Jitka hned třetího dne umřela. Kn. — V., Wes- sely, vsi a) u Něm. Brodu, b) u Přelouče, c) u Dolejšího Nýrska, d) u Tišňova, e) u Jimramova, f) u Mohelnice; mě. u Uher. Hradiště; V. nad Lužnicí, Wessely ob der Luschnitz; V. nové, Neu-Wessely, městečko u Žďára; V. předměstí, Vorstadt-Wessely, u Uher. Hradiště; V., Wesseln, vsi a) u Ne- štědic, b) u Čes. Lípy; V., Wessiedel, ves u Oder. PL.

370463   Veselica Svazek: 10 Strana: 0676
Veselica, e, f. = svatba. Brt. Sl.

370464   Veselice Svazek: 4 Strana: 0636
Veselice, e, f., Podweselitz, ves u No- vého města n. M. Vz S. N. Jan z Veselice. Arch. 1399. Mlýn na V-ci. Arch. IV. 227. — V., Wesselitz, vsi a) u Sobotky, b) u Blan- ska, c) u Něm. Brodu. PL.

370465   1. Veselíčko Svazek: 4 Strana: 0636
1. Veselíčko, a, n. = malé veselí. A bude-li kdy světské v., tehdy ihned aneb po malém času mnohým pomine zamúcením. Hus III. 110. Aj zpivaj, ptačku slavičku na mojem veseličku (na mé svatbě). Sš. P. 461.

370466   2. Veselíčko Svazek: 4 Strana: 0636
2. Veselíčko, a, n., Weseličko, ves u Ber- nardic; Wesseličko, ves u Lipníka. PL.

370467   Veseličký Svazek: 4 Strana: 0636
Veseličký = veselý.

370468   Veselík Svazek: 4 Strana: 0636
Veselík, a, m., der Lebemann. Dch. — V., osob. jm. Arch. I. 184., III. 416., NB. Tč. 209.

370469   Veselík Svazek: 9 Strana: 0369
Veselík K. Sr. Jub. XXXIV.

370470   Veselina Svazek: 7 Strana: 1019
Veselina, y, f. = veselé, zábava, svatba. Slov. Phľd. IV. 19., X. 265.

370471   Veseliti Svazek: 4 Strana: 0636
Veseliti, il, en, ení; veselívati = veselým činiti, erfreuen, fröhlich o. lustig machen, belustigen, ergötzen. — co, koho. Někoho velmi v. Jg. Veseliješ mladosť jich. Št. V. město. Ž. wit. 45. 5. Víno a hudba veselí srdce. BO. — koho, se, co čím. Čas smutný učením v. Jg. Sliby se blázni veselí, ale moudří se jimi kají. Prov. Když se veselí zbožím. Hus II. 311. Čím se mladý příliš veselí, na starosť toho poželí. Prov. MP. Dobré z daleka poznalé svým přiblížením člověka veselí a netoliko člověka ale i ho- vado. Hus I. 117. — Št. Kn. š. 183., Troj. 179. — se z koho, z čeho: z cizího štěstí. V. Veseliti se budem z daróv tvých. Hus III. 11. — Br., Ros. — se nad čím. Pís, slov. Veselil se Hospodin nad vámi. BO. A v-li se nad dílem rukou svojich. Sš. Sk. 80. — se. An sě velí svým všem v. a ra- dovati. Hus III. 118. — se v čem. Rado- vati a v. sě budeme v tobě; Radují sě, když zlé učinie a veselé sě v najhorších věcech; V tobě sě budeme v., ale ne v sobě; Kdo sě veselí, v Hospodinu sě vesel. Hus II. 12., 311., III. 12. — se čemu. Nebáti se smrti, ale věčné nesmrtelnosti se v. V. — se pro co. Pís. slov. — se kdy. Veselme se v no- vém roce. Us., Er. P. 45. — se s kým = 1. společně, sich mit Jem. freuen, Jg., 2. na Slov. = smíchy si z někoho dělati, Jemanden zum Besten haben. Bern. — se komu jak (exultare). Služte Hospodinu v bázni a v-te sě jemu s strachem. Ž. wit. 2. 11.

370472   Veseliti se čím Svazek: 7 Strana: 1019
Veseliti se čím. Št. Kn. š. 2. — se nač. Aby se na jeho útraty hodně v-li. Sa.

370473   Veselka Svazek: 4 Strana: 0636
Veselka, y, m. a f. = veselý člověk, ein lustiger Mensch, Lebemann. D. — V., f, a pl. veselky = veselí, zvl. svatba. Vz Veselí. V takové řeči vjela do mne veselka. Ehr. Pán Bůh dal veselku, dobře se nám vede. Šd. V tu chvíli veselku (svatbu) jsou slušně umluvili. Us. — V., Wesselka, ves u Oleš- nice; samota u Soběslavi; hájovna u Vel. Meziříčí; hospoda u Kroměříže. — V., Ve- selka, vsi a) u Svíň, b) u Votic, c) u Mníška; hospoda u Velešína, u Planice; samota u Su- doměřic, u Čáslavi, u Klatov; osada u Brna; V. u Psáře, Veselka bei Psař, hosp. u Vla- šimi; V. ratajská, Veselka bei Rattay, hosp. u Vlašimi. PL.

370474   Veselka Svazek: 7 Strana: 1019
Veselka = potok v Semilsku. Mzr. 147. — V. = vesela, kráva. Mor. Brt.

370475   Veselně Svazek: 4 Strana: 0636
Veselně = svatebně, hochzeitlich. Na Slov. Bern.

370476   Veselní Svazek: 10 Strana: 0478
Veselní koráb (vesly hnaný). Škd. Od. 63., Msn. Od. 33.

370477   Veselnický Svazek: 4 Strana: 0636
Veselnický = svatebnický, Hochzeitgäste betreffend. Jg.

370478   Veselnický Svazek: 7 Strana: 1019
Veselnický stůl. Slez. Šd.

370479   Veselnička Svazek: 4 Strana: 0636
Veselnička, y, veselnice, e, f. = sva- těbnička.

370480   Veselník Svazek: 4 Strana: 0636
Veselník, a, m. = svatebník, der Hoch- zeitgast. Na Ostrav. a ve Slez. Tč., Šd. V-ci do rána tancovali; Čím víc v-ků, tím vese- lejší, tím víc vyjedníkův. Na Ostrav. Tč. — V., der Steuermann. Zl. klasy. 1855. č. 22,

370481   Veselný Svazek: 4 Strana: 0637
Veselný = svatebný, hochzeitlich, Hoch- zeit-. V. den. Jg. Vz Veselní.

370482   Veselo Svazek: 4 Strana: 0637
Veselo, vz Veselý. — V. = vesele. Bylo tam v. Us. D. Nepochybuji, že vás (vám) rovně tak v. jako mne. Brt. S. 20. Jemu jde robota (práce) v. Slez. Tč. Nic mi tu v. néní, dyž tu má panenka néní. Sš. P. 297. Dokad matka s nimi byla, v. jim bylo; V té jizbě je v. Us. Tč. Jak si pozorlivý, budeš v. živý. Na Slov. Tč. Už od hladu omdlie- vali a tento si ešte bystro v. poskakoval. Dbš. Sl. pov. I. 413.

370483   Veselo Svazek: 10 Strana: 0478
Veselo = vesele. V. se poče míti. Baw. J. v. 1830.

370484   Veselobarevný Svazek: 7 Strana: 1019
Veselobarevný. V. malba. Hvlč. I. 83

370485   Veseloherec Svazek: 4 Strana: 0637
Veseloherec, rce, m., der Komiker. Sm.

370486   Veseloherní Svazek: 7 Strana: 1019
Veseloherní, Lustspiel-. Osv. I. 159.

370487   Veselohledý Svazek: 4 Strana: 0637
Veselohledý = veselovzorný. Šm.

370488   Veselohra Svazek: 4 Strana: 0637
Veselohra, y, f. = veselá hra, die Ko- moedie, das Lustspiel. V. = dramatické vy- stavení směšného děje. Jg. V., komoedie = dramatické představení komického (žertov- ného, veselého) děje. V. o jednom jednání: dramatický žert, blueta, proverbe; pohybu- je-li se v. v. oboru nižší drastické komiky, slove fraškou, burleskou; má-li směr mravo- kárný, sluje satirickou. Dle kruhů, z nichž básník svou látku čerpal, jsou veselohry: historické, salonní, konversační, občanské, idylické, fantastické. Též dramatické parodie sem patří. Vz více v S. N. Podstatu komoedie hledati dlužno v rozmarném zápletku úmy- slů s náhodou, kterýžto zápletek vždy sou- ladně se ukončuje, ovšem k oslavě mravní ideje. Dramatické provedení směšného čili komického může komoedií nazváno býti. Směšné povstává všude, kde to, co jest ni- cotno, náhodno, vadno, bezrozumno, tak se tváří, jakoby bylo podstatno, věcno, bez- úhonno, pravdivo; pravá v. uvádí takéto případy v životě pospolitém, takovéto osoby v různé mezi sebou zápletky a zmatky, z nichž však ku konci v jasnějším nad to světle problesknouti musí záře idealu. Jako tragické spočívá buď v charakteru buď v si- tuaci, tak hledati na témž základě i projevy komického. Odtud rozvrhuje se komoedie v komoedii charakterovou (povaholičnou) a intrikovou (spletečnou) neboli situační. Le- ží-li směšné v rozvoji charakteru, povstává v. prvého druhu; kde však vyvíjí se ze spletek, ze situací, vzniká v. intriková... Osoba žene se za svými zámysly, v povaze její stanovenými, avšak tím přichází v roz- marné zápletky s úmysly jiných osob, s ná- hodou, buďto k cíli dospívajíc, nebo je-li cíl ten nešlechetný, na jeho zmaření patřiti musíc. V charakteru takém objeviti se musí všeliká všestrannosť, veselosť, rozmarnosť; dialog musí prosáknut býti překvapujícími vtipy, živým humorem, ba i pichlavou iro- nií. Intriky vznikají povždy, setkávají-li se úmysly jedněch s úmysly druhých, takto sebe vzájemně křižujíce, a snaha, rozuzliti zádrhl, k novým jen zmatkům přivodí, až konečně zadrhlý uzel způsobem všecky je- dnající osoby překvapujícím se rozplétá; Podstata intrik spočívá tudíž ve vzájemném jednajících osob klamání. KB. 194. Vz tam více. Básník, skladatel v-hry. Nz. O řím. v-hrách vz Vlšk. 27., 351., 380.

370489   Veselohra Svazek: 7 Strana: 1019
Veselohra. Cf Sdl. Hr. IV. 62., Jg. Slnosť 140.

370490   Veselomyslnosť Svazek: 4 Strana: 0637
Veselomyslnosť, i, f., die Aufgewecktheit.

370491   Veselomyslný Svazek: 4 Strana: 0637
Veselomyslný, aufgeweckt, wohlgemuth. Reš.

370492   Veselorozmarný Svazek: 7 Strana: 1019
Veselorozmarný. V. povaha národa na- šeho. Ntr. VI. 253.

370493   Veselos Svazek: 8 Strana: 0462
Veselos m. veselosť. V sev. vých. Čech, Oestr. Mon. (Böhm.) L 495.

370494   Veselosť Svazek: 4 Strana: 0637
Veselosť, i, f. = dobromyslnosť, radosť, die Fröhlichkeit, Lustigkeit, Freudigkeit, das Vergnügen. V. Veselosť čeho, z čeho, nad čím. Brs. 105. Cf. Veseliti. Hleď v-sti bez bujnosti, sei guter Dinge ohne grosse Sprünge. Dch. Až já od vás půjdu, všecky veselosti za mnú plakat budú. Sš. P. 481. Krátká v. dlouhou často činí žalosť. Hkš. V. mysli. Jel. Z čehož na lidech dělala se v. Kom. Posvěcení chrámu s náležitou v-tí se slaví. Kom. Spadnul náhodou se schodů, když strojil masopustní veselosti. Pal. Dj. III. 3. 301. Někdy, co je k v-sti, i k užitku bývá, jestli sa slušná v. s rozumem užívá; Každý radnej k veselosti než k zármutku idě. Na Slov. Tč. Člověk k práci tím schop- nější bývá, když časem v. za pokrm užívá; Veselosť k zdraví tělo připraví; Mnohořeč- nosť k veselosti cestu zarubuje (zatarasuje); Veselosťú závistníkům přispoříš žalosti a u přátelů zůstaneš v předešlé vzácnosti. Na Mor. Tč. Jak mne v něm, maměnko, jak mne v něm nebude, všecka ta v. ja všecka za mnú půjde. Brt. Ps. 19. Veselosť a srdce čisté nad zlato jsou jmění jisté. Slez. Tč. — V. povrchní, die Heiterkeit. Freundlichkeit, Anmuth. V. tváři, čela. L V. nějakého místa (příjemná poloha). V. — V. = veselí, hody, slavnosť, die Ergötzlichkeit., Lustbar- keit, das Fest. Sych. — V. = veselka, svatba, die Hochzeit. U Chrud. Kd.

370495   Veselosť Svazek: 7 Strana: 1019
Veselosť. Čistota jest půl zdraví a v. celé. Němc. Cd. 1. V novém obydlí v. sídlí. Us. Bž.

370496   Veselosť Svazek: 9 Strana: 0369
Veselosť. Sr. Zát. Př. 32., IV. odst. 14. — V. = svatba.

370497   Veselosť Svazek: 10 Strana: 0478
Veselosť srdce jest život člověka. Kom. Did. 238.

370498   Veselounký Svazek: 7 Strana: 1019
Veselounký, recht froh. Holč. I. 38.

370499   Veselouš Svazek: 4 Strana: 0637
Veselouš, e, m. = veselý človek Vz Ve- selka. Ros.

370500   Veselov Svazek: 4 Strana: 0637
Veselov, a, n., Passnau, ves u Žlutice. PL.

370501   Veselovtipný Svazek: 9 Strana: 0369
Veselovtipný. V. myšlénka. Phľd. 1897. 563.

370502   Veselový Svazek: 9 Strana: 0369
Veselový = veselník (svatebník). Slez. Čes. 1. VIII. 369.

370503   Veselovzorný Svazek: 4 Strana: 0637
Veselovzorný = veselého pohledu. Krok. I. b. 33.

370504   Veselská Svazek: 4 Strana: 0637
Veselská obec židovská, Israelitenge - meinde-Wessely, ves u Uher. Hradiště.

370505   Veselské Svazek: 4 Strana: 0637
Veselské předměstí, Wesseler Vorstadt Sobieslau, u Soběslavi.

370506   Veselsko Svazek: 4 Strana: 0637
Veselsko, a, n., Wesselsko, samota u Ně- meckého Brodu. PL.

370507   Veselský Svazek: 4 Strana: 0637
Veselský, ého, m., osob. jm. V. Petr, učitel a hudebník, nar. 1810. Vz S. N., Tf., H. 1. 156., Šb. H. 1. 303. — V. Oldř. Tk. V. 57. — 59.

370508   Veselský Svazek: 7 Strana: 1019
Veselský P. M., nar. 1810., řed. kůru v K. Hoře. Vz Bačk. Př. 109., Ukaz. U3.

370509   Veseľunko Svazek: 10 Strana: 0676
Veseľunko = pěkně veselo. Brt. Sl.

370510   Veselůstka Svazek: 4 Strana: 0637
Veselůstka, y, f., eine kleine Lustbar- keit, der Jux. Us. Šm.

370511   Veselůstka Svazek: 8 Strana: 0462
Veselůstka, y, f. Škard. 57.

370512   Veselůstkář Svazek: 8 Strana: 0462
Veselůstkář, e, m. = kdo se rád baví, veselí; svatebník. Škard. 27.

370513   1. Veselý Svazek: 4 Strana: 0637
1. Veselý; vesel, a, o (vz strany skloňo- vání Přídavné jméno) = plný radosti, spo- kojené mysli, fröhlich, froh, lustig, munter, aufgeweckt, aufgeräumt, freudig, vergnügt. Veselu, veselým býti; Čechové, když se jim jísti chce, nebývají veseli. V. V. muž, mysl, Us., srdce. Bern. Člověk v-lé mysli; V. a čilý; V. hodovník; Z míry v-!ý; Vesel a dobré mysli; Ten je v-lá kopa. Us. Dch. Jeho bratia bez starosti, čo sa v svete robí, jedli, pili a boli veseli; Ale som veselý, že som zdravý. Dbš. Sl. pov. I. 311., 409. Buďte tu babičky v-lé, už vám to letečko neseme. Let. sl. II. 145. Šel sem hned s v-lým s-rd- cem. Pís. Veselá hlavěnka, veseléší srdce, přindi k nám synečku, přeju ti velice. Čes. mor. ps. 67. A já jim zaspievám tým v-lým vtákom. Sl. ps. 223. Ma nevidíte do roka veselú. Sl. ps. Šf. II. 46. Raduj se duše a buď vesela, tvého zde bydla je chvilka malá; Byla sem veselá, jak bych nebyla, dy sem sobě nasela maděranečke do zahra- dečke, abe se mně ujala; Buďte panny ve- selý, mládenci só lacení, pět a dvacet za půl jabka a padesát za celý. Sš. P. 73., 629., 689. (Tč. ). Zřídka v-lý se smutným se vespolek snese. Na Slov. Tč. Nic nenie lepšieho nežli veselu byti. Jir. exc. Pakli se dopustil hřiechu a již sě kál, tehdy opět jest vesel, že jest ho ostal. Hus I. 247. Na lékaře nemyslí, kdo jest veselé mysli. Č. M. Veselá mysl půl zdraví, celé tele půl krávy. Prov. Č. Proč bych neměl vesel býti, když mi jasné slunko svítí. Us. Šd. Mezi vese- lými zakrnělý nebuď, aniž však rozsápaně (rozpustile, nemírně) veselý. Kom. Když se pán směje, celý dvůr veselý. Koll. Ne každý vesel, kdo zpívá. Ros. Veselý na cestě to- vařiš za dobrý kočár stojí. Č. — čeho. Ižádný neby veseleji jeho příště nežli Voli- van. St. skl. — z čeho. Jel. Z vítězství. Háj. My jsme z toho v-li. Brt. Ps. 196. Jest v. z vítězství. Dch. Veselý je z vína člo- věk, nišť na bídu nedbá. Na Slov. Tč. — čím. Tkadl. Tím hrdinú možem veseli býti. Dal. 79. Vesel tiem budu, když se zlým nebudeš. Kšch. 1. Vesel tiem buď. Št. Bra- čislav tú válkú poče vesel býti. Dal. 106. Že Tristram přišel, tím byl vesel. St. skl. IV. 44. (Alexandr) tiem poče vesel býti. Alx. V. 363. Pokušením synové boží mají v-li býti; Vesel jest hřiechem svým i ci- ziem. Hus I. 377., II. 311. III. 248. — v čem. V marnosti. Št. kn. š. 36. Aby si také byli veseli v duchu byvše zamúceni pro své hřiechy. Hus II. 108. — čemu. Téj řeči běchu všichni veseli. St. skl. — přes ně- koho: šp. místo: posmívati, vysmívati se komu; vz Smích. Kmp. — V. = veselosť ukazující, äusserlich lustig, heiter, fröhlich. V. vzhled, pohled, D., obyčej, Bern., tvář, povaha, hlas, křik, dobytek, osení. Us. V. nálada. Dch. Zpíval si veselou (písničku). Brt. Veselú, mamičko, veselú jizbu máš, pokad mne, mamičko, doma máš. Sš. P. 481., Sl. ps. 363. V-lými šprýmy zakrýval úmysly své. Pal. Dj. IV. 2. 506. Na plném břichu veselá hlava. Prov. Tč. — V. = ve- selosť činící, libý, příjemný, erlustigend, er- freuend, lustig, fröhlich, angenehm, lieblich. V. hra, háj, poselství, den (šťastný), V., ná- pitek, Kom., hudba, veselou zahráti, léto, Us., hody, život, Ros., trávníky. Jel. Ne- pochybuji, že vás rovně tak veselo jako mne. Brt. S. 3. vd. 35. Vesela buď jemu mluva má. Ž. wit. 103. 34. V-lo, bydliti v hromadie. Ž. wit. 105. 1. V. neděle, vz Neděle. Mládí se rádo strojí do vesela (do jasných barev); Veselé kousky provozo- vati; Býti ve veselé míře. Dch. Je zde tak v-lo, že by tu mohli mrtvi tancovať. Sk. U mamičky býval život veseličký, jak sem se vydala, starosť mi nastala. Na Ostrav. Tč.

370514   2. Veselý Svazek: 4 Strana: 0638
2. Veselý, ého, m., osob. jm. V. Fab., kazatel a spis. Vz S. N., Jir. H. 1. II. 316. — V. Eng., básník. Vz S. N. — V. J. Vz Tf. H. 1. 137. — V. Jos. Vz Tf. H. 1. 186. — V. kopec, Wesely Kopetz, ves u Hlinska.

370515   1. Veselý Svazek: 7 Strana: 1019
1. Veselý. Cf. Mkl Etym. 386. b., Mkl. aL. 12. Přišel s v-lou Us. Gb. V. myslička, prázdná kapsička. Lpř. V. mysl ďablu po- rachuněk trhá. Slez. Šd. — z čeho. Rodi- čové v-lí z radosti svých dítek. Jrsk. Každý vesel byl z toho, což jest vyrobotoval. BO. — čím. Buď tím darem v-lá Brt. N. p. 516. — V. = jasný, světlý. V. barva. Osv. I. 84. V. šátek (v-lých barev). Brt. D. 284.

370516   2. Veselý Svazek: 7 Strana: 1019
2. Veselý Jos. Ot. 1853.—1879. Cf. Pyp. K. II. 422., Bačk. Př. 99., Rk. Sl. — V. Jan V. Vz Bačk. Př. 17., Rk. Sl.

370517   Veselý Svazek: 8 Strana: 0462
Veselý. V. mysl jest jako máslo na suchý chléb. Šml. VII. 150.

370518   Veselý Svazek: 9 Strana: 0369
Veselý. Veselá chlapina; V. mysel prázdna kapsa; v. ako pri gajdošovi; V. nemyslí na lékara. Slov. Zát. Př. 372b. Veselého dárce miluje Bůh. Fisch. Hosp. 385. — V. díra = u pluhu po straně mimo tu, kam se dává pověrák. Záblatí. Kub. 158. — V. Fab., 1684. —1729. Vz Vlč. Lit. II. 1. 16. — V. Ant. dr. a j. Sr. Jub. XXXIV. -- Dr. Fr. V., spis. 7. /4. 1869. — 13. /3. 1900.

370519   Veselý Svazek: 10 Strana: 0478
Veselý. Člověk veselý a který se často raduje, jeho věk bývá dlúho. Frant. 6. 37. — V. = pěkný. V. kostel. Domažl. Čes. 1. XII.
383. - V. počasí (jasné). Kalend. 1904. — V. Ant. Pravosl., spis. f 18/3. 1904. maje 31 r. Vz Nár. list. 1904. 79. 2., Zvon IV. 380., Zl. Pr. XXI. 276., Máj. III. 65. — V. Kar., tenorista, +1/9. 1904 Sr. Nár. list. 1904. 242. 2. a jiné listy z též doby, Zl. Pr. XXI. 550. s podobiznou. — Veselý- Benešovský J. J., spis. a žurn. 22/5. 1854. až 21. /2. 1905. Vz Nár. list 1905. 53. 2 a jiné listy též doby, Máj. III. 405., Zl. Pr. XXII., 228, 237. s podobiznou. — V. Th., mal. Sr. Zl. Pr. XXI. 624.

370520   Vesełótka Svazek: 9 Strana: 0369
Vesełótka, y, f. = veselíčko. Císař. Mtc. 1899. 227.

370521   Věsenec Svazek: 4 Strana: 0638
Věsenec, nce, m., der hängt o. gehangen werden soll. Zlob.

370522   Věsení Svazek: 4 Strana: 0638
Věsení, n., vz Věsiti.

370523   Věsenka Svazek: 4 Strana: 0638
Věsenka, y, f., prenanthes. V. nachová, p. purpurea, rostl. FB. 40., Slb. 469., Čl. Kv. 179.

370524   Vesenný Svazek: 4 Strana: 0638
Vesenný, Frühlings-. V. rostlina, planta vernalis: violka podivná. Rst. 513.

370525   Věsený Svazek: 4 Strana: 0638
Věsený; -en, a, o, vz Věsiti.

370526   Vesera n Svazek: 4 Strana: 0638
Vesera n. Visera, řeka v Německu, We- ser, lat. Visurgis. Vz S. N.

370527   Veserské Svazek: 4 Strana: 0638
Veserské pohoří. Vz S. N.

370528   Veseřice Svazek: 4 Strana: 0638
Veseřice, dle Budějovice, Weseritz, mě. v Chebsku. PL.

370529   Vesienka Svazek: 7 Strana: 1019
Vesienka, y, f., primula veris. Slov. Chlp. Sp. 46.

370530   Vesieť sa Svazek: 8 Strana: 0462
Vesieť sa = vznášeti se. Vesúci sa ško- vránok. Slov. Kal. S. 199.

370531   Vesika Svazek: 4 Strana: 0638
Vesika, y, f., die Blase. Nz. lk.

370532   Vesikator Svazek: 4 Strana: 0638
Vesikator, u, m., z lat., v obec. mluvě fisikátor = přílep zpryšťovací, das Spaniseh- fliegenpflaster. Rk., Nz. lk.

370533   Vesikator Svazek: 7 Strana: 1019
Vesikator. Vz Slov. zdrav.

370534   Věsiti Svazek: 4 Strana: 0638
Věsiti, il, sen a šen, ení; věšeti, 3. os. pl. -šejí, věšej, V., el, en, ení = činiti, aby viselo, hängen, aufhängen. — co, koho: uši, hlavu, hubu, Us., křídla. Sych. Kat lidi věší a rdousí. V. V. loupežníky. Kom. Věšeti prádlo, zloděje. Us. Šd. Je tu kúřu (kouře), že može pantoky věšat. Mor. Brt. Věší nos = hněvá se. Us. Kšá. Hneď sa urobily prípravy, že ho pôjdú věšat. Dbš. Sl. pov. I. 197. Mnoho práti, málo věšeti (o tlachalovi, který mnoho mluví a málo koná). Prov. Má veľa prať a málo vešať. Mt. S. I. 122. Dyž němožetě dělati, jditě se do lesa věšati. Sš. P. 118. Malé zloděje vě- šejí, velké pouštějí. Prov. — kde (na čem): na kříži. V. Já bych jich věšela na hed- vábnej šňoře, na hedvábnej šňoře v císař- skej komoře. Sš. P. 88. A zůstal tež po ni klineček, na kerem věšala věneček. Ib. 450. (Tč. ). Maso vysoko přede mnou věsíš. Rd. zv. — za co. Mateře za prsy věšeli. Vrat. — co, se komu kam. Prádlo na provazy. Us. Maso do komína věšeti. Us. Šp. V. se někomu na hrdlo. V. V tem břeclavském poli šibeničky, budú na né věšat sestřičky. Brt. P. 51. Druhý věší jim ne bez posměchu na nos listy ty a zápisy, jimiž Vendy vy- tvírali z cechů. Koll. 1. 315. Prádlo na půdu, na žerď v. Us. Tč. Věšá se vám na vůz! Us. Šd. Nevěšejte mne na duby, ob- jedli by mě holubi. Sš. P. 91. Hlavu k zemi v. Us. Dch. — proč. Věšeli je pro krádeže. Us. Ti kradú také přemnoho, avšak jich nevěšie z toho. Hr. rk. 331. — se komu jak. Ostýchavosť se jí olovem věšela na paty. Šml. Vz V. co kam.

370535   Věsiti Svazek: 7 Strana: 1019
Věsiti. Cf. Mkl. Etym. 392. a. — se. Věší-li se kdo, hrají mu čerti pěknou mu- ziku. Mor. Vck. — se komu kam. Věší se mu stále na paty (všude za ním chodí). Us. Pdl. — proč. Kat ohyzden, že věší pro penieze. Št. Kn. š. 168.

370536   Věsiti Svazek: 8 Strana: 0462
Věsiti. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 73.

370537   Věsiti se komu kam jak Svazek: 10 Strana: 0478
Věsiti se komu kam jak: na paty jako pijavice, jako klíště. Čes. 1. XI. 269.

370538   Véska Svazek: 4 Strana: 0638
Véska, y, f., Dörfel, ves u Oder; Weska, ves u Sezemic; Wiska, ves u Bělé. — V. malá, Klein-Wiska. ves u Hořovic. PL., Tf. 287. — V. u kostela n. velká, Gross-Wiska, ves u Hořovic. Vz S. N. — V. malá, das Dörfchen. Arch. II. 158., IV. 46.

370539   Vesklad Svazek: 4 Strana: 0638
Vesklad, u, m. = hlína, která při orání na stranu padá a brázdu zakrývá. Us. Jg., Šmd.

370540   Vesko Svazek: 4 Strana: 0638
Vesko, a, n., das flache Land. Rk.

370541   Veskočiti Svazek: 7 Strana: 1019
Veskočiti, vz Vskočiti.

370542   Veskoobčanský Svazek: 10 Strana: 0478
Veskoobčanský, ländlichbürgerlich. V. písně. Fryčaj 1813.

370543   Veskov Svazek: 4 Strana: 0638
Veskov, a, m. = Beskov, Weskau, ves u Znojma. Tč.

370544   Veskrz Svazek: 4 Strana: 0638
Veskrz, durchgehends, vollends, durchaus, durch, durch die Bank, durchgängig. Všichni v., alle durch die Bank. Dch. Vychování mělo na sobě v. ráz církevní. Ddk. IV. 245. V. mokrý; v. promoknouti, hnáti. D,

370545   Veskrzný Svazek: 4 Strana: 0639
Veskrzný = veskrz jsoucí a p., durch- gängig, durchschnittlich. Zlob.

370546   1. Veský Svazek: 4 Strana: 0639
1. Veský = ze vsi, vesnický, Dorf-. V. rychtář, člověk, dvůr, život. V.

370547   2. Veský Svazek: 4 Strana: 0639
2. Veský = vlhký, feucht. Na Mor. Jg.

370548   Vesla Svazek: 4 Strana: 0639
Vesla, zastr. = veslal. Výb. I. 1106. 26.

370549   Veslání Svazek: 4 Strana: 0639
Veslání, n., immissio. Ž. wit. 77. 49. Veslař, veslář, e, m. = kdo veslem loď žene, der Ruderer. V MV. nepravá glossa. Pa. Správce v-řů, der Steuermann; Veslaři spustili kotve. V. Vesláři po lavičkách u kolků sedíce veslují. Kom. J. 464. — V. = pták. V-ři, steganopodes, die Ruderer, mají jako ptáci kachnovití nehet na konci hořejší čelisti zobáku, zobák jest delší hlavy a má pod spodní čelistí kožnatý lalok; na nohou jsou všecky 4 prsty plovací blanou spojeny. Vz Pelikán, kormoran, terej, fre- gatka, faeton, anhinga. Cf. Pták.

370550   Veslař Svazek: 8 Strana: 0462
Veslař, e, m., copelatus, brouk. V. černo- rohý, c. ruficollis, černý, colymbetes. Vz Klim. 101.

370551   Veslařský Svazek: 10 Strana: 0478
Veslařský. V. závody, kluby. Nár. list. 1903. 175. 13.

370552   Veslařský, veslářský Svazek: 4 Strana: 0639
Veslařský, veslářský, Ruderer-. V. lavice, die Ruderbank. D. V. spolek, der Ruderverein (Blesk, Triton, Regatta v Praze), dostihy, das Wettrudern, angl. boat-race. Dch.

370553   Veslařství Svazek: 4 Strana: 0639
Veslařství, n., das Rudererhandwerk. Bern.

370554   Veslařstvo Svazek: 7 Strana: 1019
Veslařstvo, a, n., die Rudermannschaft. Lpř.

370555   Veslati Svazek: 4 Strana: 0639
Veslati = veslovati. Na Slov. Ssk.

370556   Veslati Svazek: 7 Strana: 1019
Veslati, hineinschiekeu. V. koho s ky- ticí do pokoje. Us.

370557   Veslati Svazek: 10 Strana: 0478
Veslati, veslu. Ž. klem. 1292., Pass 307., Alx V. 571.

370558   Veslatý Svazek: 4 Strana: 0639
Veslatý, ruderartig. Ráj II. 28.

370559   Veslice Svazek: 4 Strana: 0639
Veslice, e, f., die Galeere.

370560   Veslicha Svazek: 4 Strana: 0639
Veslicha, y, f., der Rudergänger (die an dem Steuer befindlichen Pinnen). Šm.

370561   Veslistý Svazek: 10 Strana: 0479
Veslistý koráb. Msn. II. 137.

370562   Veslit Svazek: 9 Strana: 0369
Veslit = veslovati. Slád. Tayl. Col. 34.

370563   Veslo Svazek: 7 Strana: 1019
Veslo. Cf. Mkl. Etym. 387. a., Mkl. aL. 380. V. skládá se z lopaty a příhlohy. Val. Vck. Správce vesla. 1512. Mus. V. vlády. Třk. Ruka veslo vládní třímala. Osv. Pre- viezol by, nemám vesla, všecko mi to voda znesla. Koll. Zp. I. 162. Dáti v. z ruky (vládu vzdáti). Šml. I. 12. — V. = lopatka, co sa ňú koláčky do pece hážú. Na Kopan. Brt. L. N. II. 108.

370564   Veslo, vesélko, vesílko Svazek: 4 Strana: 0639
Veslo, vesélko, vesílko, a, n., vesélce, e, n., veslíčko, a, n. Veslo m. veztlo od vez (vézti), Schl., Ht, Gb. Hl. 105. Cf. máslo od maz-ati. Jg. Zadní v. na lodi: pačina, opačina; širší konec: peruť; u prostřed voru: střídě. V. hlavní, das Steuerruder. J. tr. Veslem cloumati se musí. Vrat. Veslem tá- hnouti; loď o tréřadných veslech, triremis; loď s dvěma řady vesel. Koráb o šesti ve- slích. Vrat. 16. Lodí se větrem i veslem žene. Kom. Loďku vesla pudí. Kom. V. leží, vesluje-li se jím, ve vlčku. Kpk. I je (jal) se na Rudolta jako bez vesla proti vodě hrabati. Dal. 152. Máš ty člunek a i veslo, ale tebe blúdí pestvo; Nemám čluna ani v-a, všecko mi to voda znesla. Sš. P. 164. Přijel na čluně k druhému rybáři, ten mu řekl, aby nepáral veslem (stechen). Tov., Pk. v Km 1883. 48. Tomu správa lodí ne- měla by býti poručena, kterýž neuměl jest držeti vesla. Hus I. 462. Bez oprati na vůz, bez vesla na vodu a bez ostruh na koně nesedej. Prov. Tč. Malým veslom sa obracá velká loď na vodě. Na Slov. Tč. Nesvěřo- vat vesla těm, kteří na vodách nebyli. Pk. Bez vesla na moře se spustiti. Prov. Ne- pouštěj se na moře bez vesla. D. V. vésti (poroučeti). Šm. U vesla seděti (správu vésti, moc míti). Býti při vesle. Dch. O řím. a řec. v-ech vz Vlšk. 317. — V. = rybář- ské bidlo, Fischerstange. V. — V. = náčiní k veslu podobné: kopisť, lopata, die Rühr-, Schiebschaufel. Us. V. sladovnické k mí- chání sladu, die Maischscheite, Maischkrücke. Zpr. arch. VIII. 64. Vz Mrhačka. — V. = noha labutí a divoké husy, das Ruder. Šp.

370565   Vesloměr Svazek: 8 Strana: 0462
Vesloměr, u, m., Axiometer, v plavectví. Sterz. I. 375.

370566   Veslomilec Svazek: 4 Strana: 0639
Veslomilec, lce, m., ędrjęer/Aog. Lšk.

370567   Veslomilovný. V Svazek: 10 Strana: 0479
Veslomilovný. V. Tafijští. Škd. Od. 14., 85., Msn. Od. 14.

370568   Veslonosný Svazek: 4 Strana: 0639
Veslonosný, rudertragend. V. rejsek, sorex remifer. Ssav. 190.

370569   Veslovací Svazek: 4 Strana: 0639
Veslovací, Ruder-. V. kolo (u parníku). Nz.

370570   Veslování Svazek: 7 Strana: 1019
Veslování, n., das Rudern.

370571   Veslovaný Svazek: 7 Strana: 1019
Veslovaný; -án, a, o, gerudert. Dvoj- násobně V., ápqitiQiitó? Lpř.

370572   Veslovati Svazek: 4 Strana: 0639
Veslovati, veslovávati, rudern. — abs. Vodní ptáci veslují. Šp. — jak: proti vodě, po vodě, s velikým namáháním. Us. — kam. Modli se k Bohu a vesluj ku břehu. Prov. Šd.

370573   Veslovati čím kudy Svazek: 7 Strana: 1019
Veslovati čím kudy. Hlavu strkal dnuka očima veslujúc po prítomných. Lípa I. 60.

370574   Veslovatý, veslovitý Svazek: 4 Strana: 0639
Veslovatý, veslovitý, mit Rudern ver- sehen, Ruder-. V-tá loď. Ros. — Veslovité nohy, die Ruderfüsse. Krok. II. 251., Nz.

370575   Veslovec Svazek: 4 Strana: 0639
Veslovec, vce, m., polybrus, korýš. Krok. II. 246.

370576   Vesloví Svazek: 7 Strana: 1019
Vesloví, n., Ruderholz, n. Lpř.

370577   Veslovka Svazek: 4 Strana: 0639
Veslovka, y, f., remipes, korýš. Krok. II. 248.

370578   Veslovka Svazek: 7 Strana: 1019
Veslovka, Ruderbank, f. Lpř.

370579   Veslovnický Svazek: 4 Strana: 0639
Veslovnický = veslařský. Na Slov.

370580   Veslovnictví, n Svazek: 4 Strana: 0639
Veslovnictví, n. = veslařství, das Ruderer- wesen. Na Slov.

370581   Veslovník Svazek: 4 Strana: 0639
Veslovník, a, m. = veslař. Na Slov. Bern.

370582   Veslovný Svazek: 4 Strana: 0639
Veslovný, Ruder-. V. křídla. Dch.

370583   Veslový Svazek: 4 Strana: 0639
Veslový = k veslu náležející, Ruder-. V. provaz, dříví, hřeb, dřevo. Jg. V. loď, das Ruderschiff. Kpk.

370584   -veslý Svazek: 4 Strana: 0639
-veslý, -rudrig: dvouveslý. Dch.

370585   Vesměrnosť Svazek: 10 Strana: 0479
Vesměrnosť, i, f. Apoštol v-sti. Vz Čad. 130.

370586   Vesměrný Svazek: 7 Strana: 1019
Vesměrný. Cf. Vesmírný. Msr. 29.

370587   Vesměs Svazek: 4 Strana: 0639
Vesměs = obecně, vůbec, durch einander, insgesammt, durchgängig, ohne Unterschied, zusammen, überhaupt, im Durchschnitt. Jg. V. obecný; Což všechněm vůbec, v. náleží (obecný). V. Žere maso a jiné všecko v.; Bylo jich v. pět. D. Všudy v. rozmohlo se krve prolití. Br. Křehcí jsme lidé v. Sych. Vše v. řečeno, Alles in Allem gesagt; Cel- kem a v., im Grossen und Ganzen. Dch. Manželství v. obecné bylo. V. Vesměs a porůznu. Sn. trid. (Šd. ). Moravští Přemy- slovci čekali v. na zaopatření. Ddk. IV. 69. — V. = v průměru, im Durchschnitt. Puch., Zlob. — Vz Dnes.

370588   Vesměs Svazek: 8 Strana: 0462
Vesměs, z vbsbm?sb. Gb. H. ml. I. 156.

370589   Vesměsnosti Svazek: 4 Strana: 0639
Vesměsnosti, pl., f., miscellanea. Šm.

370590   Vesměsný Svazek: 4 Strana: 0639
Vesměsný = smíchaný, bez rozdílu, ver- mischt, gesammt. Zák. sv. Ben. 142.

370591   Vesměsný Svazek: 9 Strana: 0369
Vesměsný. Koupiti něco v-ho. Fisch. Hosp. 44.

370592   Vesmír Svazek: 4 Strana: 0639
Vesmír, gt. všeho míra, m. = veškeren svět (mír v strč. = svět), das Universum, der Kosmos, die ganze Welt, das Weltall. V MV. nepravá glossa. Pa. Slovo vesmír jest složeno z někdejšího veś, vśa, vśe ( = vše- chen, celý) a mír a proto skloňují někteří obě částky: všeho míra, všemu míru, ve všem míru n. míře, vším mírem; jiní sklo- ňují jen druhou čásť: vesmíra, vesmíru, ves- mírem jako: týden, týdne nebo: veškerý, veškerého m.: všehokerého. Ht. Obé jest dobré. Ale znamená-li vesmír ku př. časopis (v Praze vydávaný), potom ovšem jen druhá částka se skloňuje, gt. Vesmíra. Cf. Brs. 2. vyd. 3., Nz., Bž. 84., 147. Měl apoštolem všehomíra se státi; Od Krista všemi rem vlád- noucího. Sš. Sk. 112., II. 7. (Hý. ). O po- vstání všehomíra vz KP. II. 50., 337.

370593   Vesmír Svazek: 7 Strana: 1019
Vesmír. Cf. Stč. Zem. 18., Schd. I. 18. V. jest nově a nesprávně tvořeno, má zníti vešmír. Tak bylo v jazyku starém, veš-mír, a skloňovalo se: gt. všeho míra, všemu míru atd. Gb. Ml. I. 127. Ženin v. jest láska Šml. — V. časopis. Tf. Mtc. 299.

370594   Vesmír Svazek: 9 Strana: 0369
Vesmír m. vešmír, novotvar. Gb. H. ml. III. 1. 513.

370595   Vesmírný Svazek: 4 Strana: 0639
Vesmírný, gesammtweltlich. Dch.

370596   Vesmírný Svazek: 7 Strana: 1019
Vesmírný. V. moudrosť. Pal. Rdh. I. 355.

370597   Vesna Svazek: 4 Strana: 0639
Vesna, y, f. (zastr., na Moravě posud: vesno, a, n. ) = jaro. ŽKap. Cf. Vesno. Der Frühling. Cf. Sbtk. 55., 58., 104. —105., 107., 197., 216., 265. Vesny dítko (květina, die Blume). Dch. — V. žití, v. věku lid- ského, der Frühling des Lebens. Prvních 20 let jest v. žití. L. I jedinu druža nám iměti po púti vsiej z Vesny po Moranu (od mladosti až do smrti. Výb. I. 1270. Votke, Památky starobol. 185., Bž. 228. V. od koř. vas, z něhož vyrostlo sanskr. vâsara, řec. i'cí>, lat. ver, lit. vasará, léto. Bdl. v Mtc. 1876. 69. ). Rkk. Dle Bdl. v Gl. Vesna = die Frühlingsgöttin, der Gegensatz der Mo- rana, die Personifikation der wiederkehren- den Erdwärme u. befruchtenden Erdfeuchte. Vz tam více.

370598   Vesna Svazek: 7 Strana: 1019
Vesna, lit. vasara. Mkl. aL. 7., 12. Cf. Mách. 35., 196., 204. Moravci vesno m. pod- letí; z vesna, inepta vox Bl. Gr. 339. — V. almanach, vyšel po prvé r. 1837. Vz Pal. Rdh. I. 73.-82., Bačk. Písm. 848.

370599   Vesna Svazek: 9 Strana: 0369
Vesna. Uvozování Vesny čili mladistvého života vracejícího se do znova probudilé pří- rody. \z Pal. Děj. L 1. 213.

370600   Vesňácký Svazek: 9 Strana: 0369
Vesňácký lid. 1700. Vlč. Lit. II. 1. 63.

370601   Vesňák Svazek: 7 Strana: 1019
Vesňák, a, m. = dobytče na vesno ulíh- nuté. Laš. Brt. D. 284., Slez. Šd.

370602   Vesnák, vesňák Svazek: 4 Strana: 0640
Vesnák, vesňák, a, m. = vesník. Jg.

370603   Vesňany Svazek: 9 Strana: 0369
Vesňany = jarní. Slez. Lor. 80

370604   Vesnati se Svazek: 4 Strana: 0640
Vesnati se = vměstnati se, Raum genug haben, wohin hineingehen. — se kam (do čeho, v co). Vaň., Víd. list. — V. se, vesniti se, Frühjahr werden. Letos se časně vesnalo. Na Ostrav. Tč.

370605   Vesně Svazek: 9 Strana: 0369
Vesně, ěte, n. = zvíře narozené ve vesně. Kadlč. 11.

370606   Vesnec Svazek: 10 Strana: 0479
Vesnec, sr. vešnec. Mš.

370607   Vesní Svazek: 4 Strana: 0640
Vesní = veský, ze vsi, Dorf-. V. lid, dívka, škola. Jg. V městě stojí dům dřevěný na způsob vesní stodoly. Pal. Dj. IV. 1. 401.

370608   Vesní Svazek: 8 Strana: 0462
Vesní kovář. Čel. Pr. m. II. 1117.

370609   Vesní Svazek: 10 Strana: 0676
Vesní = jarní. Brt. Sl.

370610   Vesnice Svazek: 4 Strana: 0640
Vesnice, e, vesnička, y, f. = ves. Vrat. Jména vesnic, skloňují-li se dle I. sklonění, mají gt. koncovku a. Vz o tom: Jména měst. Ať třeba mnoho lidí, však i vesničky jsou živy. Dch. V-ci založiti; V. horská, pohorská; V-ci na tržiště povýšiti. Ddk. IV. 137., 138., 182. Kouká, jako by byl 99 vesnic vypálil. Vz Zádumčivý. Lb. V. ně- mecké, slovanské, vz KP. I. 196.

370611   Vesnice Svazek: 10 Strana: 0479
Vesnice, e, f., vicus. Pat. Zim. 18a. 7.

370612   Vesnický Svazek: 4 Strana: 0640
Vesnický = veský, Dorf-. V. lid, obyva- tel, kněz. Lom., Reš. V. příběh, eine Dorf- geschichte. Dch. V. rychtář. J. tr. Vnitřní návsí, porostlé jsouc travou, mívá malou kalužinu, rejdiště to v-ké havěti; Až podnes je žid po pravidle v obci v-ké mužem nej- zámožnějším; Zavedení německého práva v-ho a městského. Ddk. IV. 137., 159., 245. (Tč. ).

370613   Vesnický Svazek: 7 Strana: 1019
Vesnický. V. zřízení v Čech. Vz Ott. VI. 516. 535.

370614   Vesnictví Svazek: 4 Strana: 0640
Vesnictví, n., das Landwesen, -leben. Šm.

370615   Vesnictvo Svazek: 4 Strana: 0640
Vesnictvo, a, n., die Landleute. Šm.

370616   Vesničan Svazek: 4 Strana: 0640
Vesničan, a, m., pl. -né (vz -an) = ve- snický obyvatel, der Dorfbewohner, Dörfler. Us.

370617   Vesničánek Svazek: 4 Strana: 0640
Vesničánek, nka, m. = vesničan. Kos. Ol. I. 176.

370618   Vesničanka Svazek: 4 Strana: 0640
Vesničanka, y, f., die Dorfbewohnerin.

370619   Vesničany Svazek: 4 Strana: 0640
Vesničany, několik domků u Vsetína. PL.

370620   Vesničí Svazek: 4 Strana: 0640
Vesničí, Dorf-. Osada v. Pal. Rdh. II. 118.

370621   Vesnička Svazek: 4 Strana: 0640
Vesnička, y, f. = malá ves, das Dörf- chen. Us. Dch.

370622   Vesničný Svazek: 4 Strana: 0640
Vesničný = vesnický, Dorf-. Zlob.

370623   Vesník Svazek: 4 Strana: 0640
Vesník, a, m. = vesnický člověk, der Dorf- bewohner. Us. Háj. — V. = potok a paseky u Vsetína. Tč., Vck. — V. = potůček v Ja- kubčovicích na Opavsku. Šd. — V., jméno louky a role u Zašové. Na Mor. Pk.

370624   Vesník Svazek: 10 Strana: 0479
Vesník, čásť Vsetína. Vck. Vset. 168.

370625   Vesnikář Svazek: 4 Strana: 0640
Vesnikář, e, m. = vesník, der Dorfein- wohner. Ros.

370626   Vesníky Svazek: 9 Strana: 0369
Vesníky, pozemek. Pck. Hol. 122.

370627   Vesnín Svazek: 4 Strana: 0640
Vesnín, u, m. V. dvojlistý, majanthemum bifolium. Let. Mt. Sl. VIII. 1. 20. — V., a, m., osob. jm. Šd.

370628   Vesnin Svazek: 10 Strana: 0479
Vesnin, u, m., aropagus. Rozk. R. 78., ariopagus. Rozk. P. 992.

370629   Vesniště Svazek: 10 Strana: 0479
Vesniště, e, n. = náves. Krok. II. b. 314. (r. 1827. )

370630   Vesniti se Svazek: 4 Strana: 0640
Vesniti se, vz Vesnati se.

370631   Vesníti se Svazek: 4 Strana: 0640
Vesníti se, vz Sníti, sich in etwas hin- einträumen. Us. Dch. — se kam (do čeho), Nrd., v co. Hlk. I. 86.

370632   Vesno Svazek: 4 Strana: 0640
Vesno, a, n. = vesna, jaro, der Frühling. Na Mor. a ve Slez. Pk., Vck. Na vesno = na jaro. Brt., Šd., Tč., Kd. Bylo to právě na vesno = z jara. Kn. poh. 588., Klda. 108. Z vesna byla sem na robotě. Slez. Šd. Když je skoré vesno, sucho bývá v květnu. Klda. Na vesno se seje; Z vesna se na poli robí; K vesnu se všecko oruží polní chystá. Us. Tč. Stromy z jara a na v. opět pučí a rozkvítají. Sš. II. 185. (Hý. ). Sedláčku, pusť mne do stodoly, budu ti pást na vesno voly (povídá strnad). Slez. Šd. A když bylo kole vesna, to kuřička vajco snesla. Sš. P. 434. Ty učinil jsi léto i vesno. Ž. wit. 73. 17. Na vesno je vrtel dešťa a měrka blata, na podzim měrka dešťa a vrtel blata. U Opav.

370633   Vesno Svazek: 7 Strana: 1019
Vesno. Cf. Prk. Př. 25., Vesna (i dod.), Šf. v Rozboru strč. liter. 1842. 120. Svět na vesno se otevřel (nastalo jaro). Mor. Brt.

370634   Vesno Svazek: 8 Strana: 0462
Vesno = jaro. Dle Bl. Gr. 339. mor. a inepta vox.

370635   Vesnorodý Svazek: 4 Strana: 0640
Vesnorodý, das Kind des Lenzes, lenz- geboren. V. poupě. Dch.

370636   Vesnouti Svazek: 4 Strana: 0640
Vesnouti, ul, ut, utí = vesnovati.

370637   Vesnovati Svazek: 4 Strana: 0640
Vesnovati = snováním vpraviti, einzet- teln, einweben. — co do čeho, kam. Měst. bož., Tč.

370638   Vesnovati Svazek: 7 Strana: 1019
Vesnovati = vesno, jaro někde prožiti, den Frühling zubringen. Mz. Mkl.

370639   Vesnovka Svazek: 4 Strana: 0640
Vesnovka, y, f., lepidium, die Kresse. V. obecná, 1. draba, řeřicha, l. sativum, širo- listá, 1. latifolium. Rstp. 82., FB. 73., Slb. 704., Čl. Kv. 287.

370640   Vesnovka Svazek: 9 Strana: 0369
Vesnovka, y, f. = řeřicha. Vz Ott. XV. 891.

370641   Vesnovka, y Svazek: 10 Strana: 0479
Vesnovka, y, f. V. obecná, cardaria draba: houbí vole, řeřicha, turecká řeřicha, herec, zacanka, rumnice. Vz Čes. 1. XIV. 373.

370642   Vesnový Svazek: 7 Strana: 1019
Vesnový = vesný. Mz. Mkl.

370643   Vesnúť sa kam Svazek: 7 Strana: 1019
Vesnúť sa kam = vlézti. V. sa do ho- spody. Val. Brt. D. 284.

370644   Vesný Svazek: 4 Strana: 0640
Vesný, Frühlings-. V. lovení ryb. 1760. Gl. 361.

370645   Vesočajzný Svazek: 7 Strana: 1019
Vesočajzný = vysokánský. Mor. Neor.

370646   Vesoěaizný Svazek: 8 Strana: 0462
Vesoěaizný. U Bystřice na Mor. Brt. D. II. 78. Vespol. Milujte se v. vždycky. Boušk. 68.

370647   Veson-tio Svazek: 4 Strana: 0640
Veson-tio, ona, m., mě. Gallie, nyní Be- sancon.

370648   Vespasian-us Svazek: 4 Strana: 0640
Vespasian-us, a, m. V. Titus Flavius, císař římský, zemřel. 79. po Kř. Vz S. N.

370649   Vespati Svazek: 4 Strana: 0640
Vespati = vsypati.

370650   Vespatu Svazek: 10 Strana: 0479
Vespatu = ve spaní. Šf. Poč. 111.

370651   Vespěčky Svazek: 4 Strana: 0640
Vespěčky = ve spaní, im Schlafe. Háj. XVII.

370652   Vesplousky Svazek: 4 Strana: 0640
Vesplousky, samota u Pardubic.

370653   Vespod Svazek: 4 Strana: 0640
Vespod, vz Spod. Tyto v. psané zápisy. Arch. I. 411. Vespod domu leží zahrada k němu náležející. Us. Tč.

370654   Vespod Svazek: 9 Strana: 0369
Vespod = doleji. Jakož v. psáno stojí. Čel. Pr. m. I. 143.

370655   Vespol Svazek: 4 Strana: 0640
Vespol, mitsammen, mit einander. Dch.

370656   Vespolek Svazek: 4 Strana: 0640
Vespolek = spolu, jeden s druhým, jedni s druhými, mezi sebou, gemeinschaftlich, mit einander, zusammen, unter einander. Jg. V. se milovati. V. Neb se nelíbí rozumnosti, aby se ty osoby vespolek dráždily. CJB. 383. Všichni v. (společně) ručí, alle haften solidarisch. Dch. Zločin vespolek obmýšlený, gemeinschaftlich bezwecktes Verbrechen. J. tr. Jaké by to bylo vandrování, dyž my nejsme v. sezdáni. Sš. P. Abychom vám, uslyšíce o tom, měli z čeho všichni v. dě- kovati. Žer. 331. A zaň slibujem všichni v. společnú rukú. List z r. 1489. Zavázali se pomáhati sobě v. až do těch hrdel. Pal. Dj. III. 3. 145. Sebe v. darovati budú. Hus III. 309. Pěkné slova a pěkné skutky chcú v. bývať. Na Slov. Tč. Odporní sobě v. jsouce; Sousedé dlužni jsou sobě v. sloužiti. Kom. Oslové (mezkové) v. se drbí (hloupý hlou- pého chválí). Prov. Na se v. volajíce. Kom. Všichni v. Us. — V. = hromadně, spolu, insgesammt, alle, in Masse, durchaus, zu- sammen. Sych. Vz Zájmeno.

370657   Vespolně Svazek: 4 Strana: 0640
Vespolně, gemeinschaftlich. Us. Dch.

370658   Vespolní, -ný Svazek: 4 Strana: 0640
Vespolní, -ný, gegenseitig, gemeinsam, V. působení. Mus. V. poměr rozumu a citu. Krok. V. časoslova, vz Časoslovo. V. zá- jmeno a jak se vyjadřuje reciprocita, vz Se, Vespolnosť. V. odpor, die Kollision. J. tr.

370659   Vespolnosť Svazek: 4 Strana: 0640
Vespolnosť, i, f. = vespolné působení, die Gegenseitigkeit, Wechselwirkung. Pal. — V. se vyjadřuje: a) výrazy: mezi sebou, vespo- lek. Vz Se, Vespolek. — b) Výrazy druh druha, jeden druhého (bez substantiva!) Vz tato slova. — c) Opětováním téhož substantiva v různých pádech. Bratr bratru nevěří. Vz Vrána. Brt. S. 3. vyd. 31. Cf. Se. Také vněšně tu v. pronášeli. Sš. Sk. 32. (Hý. ).

370660   Vespolnosť Svazek: 7 Strana: 1019
Vespolnosť jazyka. Pal. Rdh. I. 259.

370661   Vespolnosť Svazek: 8 Strana: 0462
Vespolnosť. Vazby v. označující. Vz Kla. Sklad. 42.-47.

370662   Vespolný Svazek: 4 Strana: 0641
Vespolný = vespolní.

370663   Vespolný Svazek: 7 Strana: 1019
Vespolný. V. síly. Fr. V. přitažlivosť hmot. Mj. V. tlak těles. ZČ. I. 262.

370664   Vespovati Svazek: 4 Strana: 0641
Vespovati = kam jak. Také týmže kle- stem býváme v Krista vštípeni, vespováni a vtěleni. Sš. II. 42. (Hý. ).

370665   Vespravovice Svazek: 8 Strana: 0462
Vespravovice, vz Bezpravovice (3. dod.). Vespůl. Nás v. milosti pána Boha porou- čejíc zůstáváme... 1653. L. posíl. I. 66. Cf. Vespol.

370666   Vesprim Svazek: 4 Strana: 0641
Vesprim, maď. Veszprém, stoliční město v Uhrách. Vz S. N.

370667   Vespu Svazek: 7 Strana: 1019
Vespu, zastr. = vsypu. Vz Vsypati.

370668   Vespul Svazek: 4 Strana: 0641
Vespul = vespolek. Všichni v. nás za ochranu prosili. List 1577. (Zkl. ).

370669   Vespust Svazek: 4 Strana: 0641
Vespust = v rozpust. Na Zlínsku. Brt. V. světa, in universum mundum, in immen- sum. Na Slov. Bern.

370670   Vespust Svazek: 10 Strana: 0676
Vespust křičeti = nesmírně. V. mluviti = blouzniti. Vz Brt Sl.

370671   Vespustný Svazek: 4 Strana: 0641
Vespustný = co ve spust jest, na Slov. V. pahorky, montes feri. Holý.

370672   Vesský Svazek: 4 Strana: 0641
Vesský, lépe: veský.

370673   Vesský Svazek: 8 Strana: 0463
Vesský. V. vrata (položená ke vsi). Arch. XIII. 446.

370674   Vessmyslenství Svazek: 10 Strana: 0479
Vessmyslenství, n., Sensualismus. Vz Krec 11.

370675   1. Věsť Svazek: 4 Strana: 0641
1. Věsť, ě, m. = zvěstovatel novin, L.; věštec, der Wahrsager.

370676   2. Věsť Svazek: 4 Strana: 0641
2. Věsť, i, f. = oznámení něčeho, no- vina, pověsť, slovo, die Nachricht, Botschaft, Zeitung. Jg., Ros. V. místo: věd-tB z věd, d před t v s, vz T. Schl. Předmět věsti jejich (poslů) dobro a blaho jest. Sš. I. 111. Bez v-ti prudce výrok boží běží. Exc. Onde se zlá v. pronášie. Mus. — V. = návěští, znamení, das Zeichen. Žerď za věsť ve dne měli. Výb. I. 168. — V. v log., vz Výrok. — V. = věštba. V. božská. Dch.

370677   3. Věst Svazek: 4 Strana: 0641
3. Věst, a, o, věstý, zastr. = jistý, známý, sicher, bekannt. St. skl. II. 242. Vzkazuje jim tu řeč věstú. Alx. V. v. 5966. (HP. 44. ).

370678   2. Věsť Svazek: 7 Strana: 1019
2. Věsť. Cf Šf. III. 634., Mkl. Etym. 391. a.

370679   2. Vesta Svazek: 4 Strana: 0641
2. Vesta, y, f., lat., římská bohyně. Vz S. N., Vlšk. 330., 335. — Vestin, a, o. Ve- stiny panny (vestalky. Jg. ).

370680   Vesta Svazek: 7 Strana: 1019
Vesta, vz Punt. Kdo obleče vestu na ruby, bude míti štěstí. Mtc. 1892. 195.

370681   Vesta Svazek: 9 Strana: 0369
Vesta, vz Brucľak.

370682   1. Vesta, vestka, vestička Svazek: 4 Strana: 0641
1. Vesta, vestka, vestička, y, f. = ka- mizola (na Zlínsku: kordule, Brt. ), šat, který se obleká na prsa přes košili, přes něj pak kabát, z fr. veste a to z lat. vestis (Bdl. ), die Weste. Kabát ten nesluší se k té vestě. D. Má na vestě z stříbra bortu. Sš. P. 534. Tobě ta kacabajka tak pasuje, jako v. pra- saťu (praseti). Ve Slez. Šd. To je stará v., das ist etwas Altes, Bekanntes. Zkr.

370683   Vestalka Svazek: 4 Strana: 0641
Vestalka, vestálka, y, f. V. ve starém Římě kněžka bohyně Vesty. Vz S. N., Vlšk. 207., 337.

370684   Vestalský Svazek: 7 Strana: 1019
Vestalský, vestalisch. V. panna (ve- stalka). J. Lpř.

370685   Vestař Svazek: 7 Strana: 1019
Vestař, e, m. = krejčovský dělník, který šije vesty. Us. Pdl.

370686   Věstava Svazek: 4 Strana: 0641
Věstava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 127.

370687   Vestaviti Svazek: 4 Strana: 0641
Vestaviti, il, en, ení, einstellen. Koně do konírny. Šm.

370688   Věstba Svazek: 4 Strana: 0641
Věstba, y, f. = vědomosť věcí budoucích. Liubuše sě na své věstby vzpusti. Dal. IV. 44. Věstby hledati. BO. Cf. Věšťba.

370689   Věstě Svazek: 4 Strana: 0641
Věstě, zastr. = jistě. Výb. I. 1138. Vz Věst, 3.

370690   Věstě Svazek: 8 Strana: 0463
Věstě. Vz List. fil. 1895. 100., Zvěstě.

370691   Věstebný Svazek: 4 Strana: 0641
Věstebný = věštebný. Vyhnal jest Saul všecky věstce (magos) a kúzedlníky (hario- los) a zbil všecky, ješto mějiechu u břichu věstebný čár. Bj. (Král. I. 28. 3. ) Cf. Žena, ješto má věštebný čár (mulier habens py- thonem). Bj.

370692   Vestec Svazek: 4 Strana: 0641
Vestec, stce, m., Westetz, ves u Votic, u Vlašimi, u Jesenic. Cf. Vesce.

370693   Věstec Svazek: 4 Strana: 0641
Věstec, stce, m., ariolus. Vz Věštec. BO.

370694   Vestěhovati Svazek: 4 Strana: 0641
Vestěhovati, vstěhovati se kam, sich einquartieren. Us. Tč.

370695   Vestek Svazek: 4 Strana: 0641
Vestek = všechen. Ž. wit. Na nebi jsi vestek zjevně. 13. stol. Mus. 1882. 120.

370696   Vestělati Svazek: 4 Strana: 0641
Vestělati, vestlati, vstélati, hineinbetten, -streuen, einstreuen. — co kam: listí do slámy pod krávy. Us. Tč.

370697   Vestfal Svazek: 4 Strana: 0641
Vestfal, Vestfalan, a, m., ein Westfale. — V., os. jm. Tk. I. 344., V. 263. — Vest- falsko, a, n., nyní provin. pruská, Westfalen. Vz S. N.

370698   Vestfalský Svazek: 4 Strana: 0641
Vestfalský, westfälisch. V. země, uze- nina (šunka). Us. V. mír (ukončil r. 1648. třicetiletou válku). Vz S. N.

370699   Vésti Svazek: 4 Strana: 0641
Vésti (m. véd-ti, kořen ved, Schl., d před t v s. Vz Klásti. V obec. mluvě: vedsti, vedst). Vedu; veď, veďme, veďte; veda (ouc), vedl, den, ení; voditi, il, zen, ení, místy a na Slov. děn, dění; vodívati. — V. = hnutí něčímu směr dáti prostředky hmotnými, füh- ren; směr hnutí věci bezdušné dáti, führen, leiten; v jistém směru něco činiti, nach einer gewissen Richtung verfertigen, führen; smě- řovati, jíti, gehen, führen, zielen; směr hnutí věci n. osobě nějaké dáti prostředky nehmotný mi a to: ukázáním cesty, durch Zeigung des Weges führen; provázením, durch Beglei- tung führen: důvody, radou, přemluvením, durch Gründe, durch Beredung führen; uče- ním, chováním, zvykáním, führen, unterrich- ten, leiten, lehren, anleiten, anhalten, ge- wöhnen, erziehen; rozkazem, durch Befehl; předcházením, durch den Vorgang; příčinou býti skutku nějakého, připraviti, puditi, hnáti, činiti, přičiniti, aby co bylo, veranlassen. Ursache einer Wirkung sein, führen; říditi, spravovati, vjímati se, přičiniti se, eine Sache nach ihren Umständen anordnen, derselben vorgesetzt sein, sie verwalten; řeč, slovo v. = mluviti, Rede, das Wort führen, sich ver- lauten; život v. = žíti, Leben führen: pro- vozovati, držeti, hegen, führen; prodloužiti, dále co dělati, fortsetzen; v. svědky = svě- dectvím jich spravedlivost své pře dokazovati, Zeugen stellen, aufführen, vorführen, den Beweis durch Zeugen führen; k duhu jíti, gedeihen, nähren; se = jeden druhého v., ein- ander o. sich führen; chovati se, sich auf- führen; zabaviti, pfänden; dařiti se, von Statten gehen; si = počínati si, chovati se, býti, sein, thun, sich benehmen; hněvati se, bouřiti, dováděti, lärmen, toben, böse thun. Jg. — abs. Kam vede ta cesta? Jel. Ve- doucí cesta. Kom. Pakli by se znal a vésti chtěl, den Beweis führen. Václ. XII. Těžko toho vodit, kdo nechce sám chodit. Hrš., Sk. Já nepotrebuju voditi, když já umím choditi. Slez. Šd. Ten člověk přišel i vedl i řekl, že Jan nemá brániti žádných cest starých. Půh. II. 400. Ten chléb dobře vede (jde k duhu). Krab. Kdo vede, ať dovede (affirmantis est probatio). Č. — co, koho. Nejvyšší vrchnosť v. (vládnouti); v. úřad, právo, obchod, živnosť, soud, při, útraty, život (pokojný, chudý, ctný, hanebný), válku, lid, tanec, péči n. starosť oč; mnohou, da- rebnou práci. V. stížnosť, něco dále vésti (prodloužiti), Kom., náklad, práci, vojnu, bitvu, boj, D., pyšný regiment, Har., počet, knihy, Jg., slepého, vítězství. Jel., svědky, Kom., křivé svědky, nářek, Sych., řeč, svě- domí, svědectví, Br., hospodářství, kupectví, řemeslo, příkop, hradbu, hráz, násyp, zeď; péro dobře v. (psáti), řeč (mluviti; dále po- kračovati). Us. Tu píseň stále veďte, das Lied schlagt immer wieder an. Přiletěla sem jako vzteklý drak a vedla tu křiky; Hovor o něčem v. Us. Dch. Ten vede divné řeči. Dch. Ten vede pořád jenom svou (nelze mu věc vymluviti). Us. Dycky vedě svoju, jednu. Na Ostrav. Tč. On si vede svoji práci a na žádného se neohlídá. Us. Šd. Šel, kudy ho oči vedly; Půjdu do světa, kam mne oči povedou. Šd. Ten ji (opici) vede (o opilci). Us. Sn. Tvůj bratr vede slovo. Us. Dhn. Veliké slovo vésti. Ml. Co tě vede, was fällt dir ein? Us. u Rychn. Msk. Naše holka, když prší, vede křik (křičí). Us. Vidlice vede kyvadlo. Us. Šp. Bóh všecko vede. Us. Vésti obchodní knihy, protokol, J. tr., čáru přímku, Nz., práci, Žer. 17., útraty. Abr. z G. II. 269. Všecky své tovariše v tom přemáhal a převyšoval, že jest největší péči, práci, pilnosť a náklady vedl. Bart. Jede synek z pola, jede, zajal volky, dom jich vede; A když bylo po té vojně, komendanti vedó koně; Myselko, mysel má, aj kady ty mně chodíš? Kady mně ju, švárný šohajíčku, vodíš?; Maloměrščí jdó, už jsó za vudó, každé sobě vede frajerenko svó. Sš. P. 115., 173., 278., 717. (Tč. ). Mají-li strany co více vésti (probare) a, ukázati. Gl. Kterak má právo veda králi o kom uvěřiti. Arch. II. 488. Bůh sám tuto odpor vede; Takto vedl Pavel obranu svou; Matouš vede řadu rodu od Davida Šalamounem. Sš. Sk. 86., 279., L. 56. (Hý. ). Nejsú zavázáni vloženého od- poru před se vésti; Každý, ktož otpor vloží, povinen jest jej před se vésti a ukázati před súdem; Aby ten, ktož svědomie vede, ne- věděl dokonce, co a jak jsú jemu svědci jeho svědčili. Vš. Jir. 349., 361. Aby mohli tím dostatečněji živnosti své vésti. List z r. 1533. Měla v těle ženském ducha mužného, manžela pak vodila, kam chtěla. Pal. Dj. III. 3. 305. Uředníky vésti a jim peníze dávati; Obilé vésti. Půh. 1. 225., II. 239. Lepšie malú krivdu sniesti, jako dlhé právo viesti (ako veľky proces viesti). Mt. S. I. 100., Dbš. Obyč. 85. Ovad jakožto družba všudy predok vedol, pískal, výskal, tancoval, skákal, ako věděl. Sl. ps. Šf. I. 112. Nevolná mať s diet- kami v plachetke zabrala sa plačící svetom, kde ju dve oči viedly. Dbš. Sl. pov. I. 205. Život prostý, útrpný a příkladný vedl; Ně- kteří pak starší i noví učitelé ten smysl tuto vedou, že...; Začav svou řeč dále vésti; Že čisté učení boží vede; Snažnou práci veď. BR. II. 12. b., 49. b., 95. a., 97., 724. b. (Šd. ) Že (Judáš) vedl lakomstvie proklaté, má mi v paměti býti; I pak nechce dbáti, že větší hřiech duchovní člověk vede; Aby je spra- vovali a nedali jim zlosti vésti; Ti, kteříž Krista následují a jeho pravdu vedú...; Prosím řemeslníkóv, aby věrně své dílo, své obchody vedli. Hus I. 184,, 456., II. 10., III. 282. (Tč. ). Když slepý slepého vodí, oba v jámu upadnou. Us. Tč. Kdožby z jiného žaloval, jiné potom vedl a ukazoval. Kol. 17. Mnohý nepřímo neveda ani svědkův.... druhého pohnal jest. Tov. 38. Kdo falešné svědky vede, propadá hrdlo i statek. Faukn. Měščenín proti každému též právo vedi jako zeměnín z dědin ze všelijakých, z nichž koho viní nebo kto jej. Kn. rož. 116. Někteří z nich do měst se obrátili a tam již živnosť svou vedou a tu se osadili. Zř. F. I. J. XXVIII. Každý z panského a, rytířského stavu, kte- íížby živností a obchodů městských nevedli. Václ. III. Nenieť to dobré zlých, že mohú svobodně svú zlosť vésti. Št. Společnosť mlčky dále v. OZ. Chce-li v. půhon před se, má zaručiti do té summy, což výš jest, nežli má... VI. Zř. 44. V. zvod, exequieren. Kn. rož. 30. Než kdyžby pře nevedl, chtěl-li by sobě co kázati čísti (ve dskách), má od toho platiti jako jiní. Zř. F. I. B. I. — co proti komu. Pakli by ten, proti komu by tu svědky vedl, tu nebyl. Zř. F. I. S. I. Proti tomu Šponar vedl. Žer. Záp. I. 19. V. proti někomu svědomí (svědectví), Sych., odpor. Eus. — čeho, chybně m.: co. Jg. — co o koho: péči, starosť o koho v. V., Jel., Abr. z G. I. 83. Náklady o něco v. Bart. IV. 37. Vedla naň žalobu o ty kože. NB. Tč. 181. — čím. Duchem božím co v. a spra- vovati; vedenu býti nadějí, zlým duchem, V., lakomstvím, prchlivostí, Jel., bláznov- stvím. Troj. Kolo kružidlem v. Kom. On byl k tomu tím veden, že... Br. Hru náhodným metáním v. Troj. Dal se tím vésti. Us. Dch. Vedeni byvše divou a příšernou obrazivostí svou. Sš. J. 13. Kdyby se byl nenechal vodiť zámysly dvoru byzantského. Ddk. III. 290. Ktož jiné zlým příkladem aneb ponúcením k hřiechu vede. Hus II. 302. — co (jak) kde (před kým, u čeho, na čem, v čem, mezi kým). Stížnosť si vedl u vlády. Us. Na číchž jest gruntích myslivosť vedl. Zř. F. I. Před soudem zemským každý českým jazykem své pře v. má. Zř. F. I. C. IX., Pr. Vz Cizozemec. U doktora vedou zrovna hraběcí dům. Us. Ten si u toho vede (říkají, když někdo za nepatrnou příčinou dlouhé řeči má)! V Držkovsku. Kdm. A vítaj, můj milý, jak se ti v světě vedlo?; Jak se mu tam vede v cizí krajině? Sš. P. 186., 593. (Tč. ). Zdali při svou vedu před lidmi čili před Bohem ? Pavel hned mezi židy jako mladec nějakou přednosť vedl, Při moři se obchod s kožemi vedl; Vezdy podlé břehu loď ve- douce; Velitelé či starostové ti v osadách římských po římském právu řízení města vedli. Sš II. 11., 20., Sk. 122., 192., 195. (Tč. ). Bartoň činí odpor tej žalobě, kterúž žid vede před věrným právem NB. Tč. 65. Jak se tam u Vás vede? Us. Šd. Soud po- zoruj, co se před ním děje. Pr. Praktyku však mezi těmi musíme vésti, mezi kterýmiž jsme se zrodili. Žer. 317. Vše ve světě se vede ne naším rozumem, ale božím soudem (řízením). Us. Šd. Jinak v údolí, jinak na horách hospodářství se vésti má. Us. Tč. Vedli ho v protokole za nemocného šp. m.: zaznamenali v protokole, že jest nemocen. V radě rozumně si vésti. Pam. kut. Slovo ve společnostech vésti. Ml. V městech ve- liká se vedou kupectví. T. — koho kam (jak, do čeho, k čemu, nač, před koho, v co, mezi koho, proti komu). Tito mne vedli do nouze. Us. Vojsko do pole, do bitvy; někoho do temnice, do žaláře, Us., do ša- tlavy, V., koně do brodu v. Sych. Ta cesta vede do lesa. Us. Slečnu do divadla v. Ml. Naši mě do toho vedli (= nutili). U Rychn. Přk. Do součtu toho veďme čásť druhou. Šim. 144. Aby duše lidské poustkou života vedl do zaslíbené vlasti. Sš. Sk. 84. Měla babička kozílka ráda, vodívala ho do vino- hrada. Sš. P. 607. Neb mě sama vodívala do zahrádky na růže. Er. P. 415. Opavou vedla cesta do Polska. Ddk. IV. 130. Brána, ježto vede do královy zahrady. BO. Ta cesta do vlasti nebeské vede; Buoh vedl lid ten do země slíbené. Hus II. 290., III. 18. V. ně- koho do nebe. Chč. 382. I vede ji do svej jatky. Kat. 927. Svatá Markyta vodí žence do žita. Pran. Tč. Tvá povinnosť tě k tomu vede. V. Vede mne k tomu mysl; Dítě k dobrým skutkům v. Jel. Nesvorné k míru v. Kom. Ta cesta vede ku bráně; nevěstu k oltáři v.; někoho k dobrému, k zlému v.; cnosť nevede vždy k slávě: vojsko k útoku v. Us. V. koho k přísaze. Boč. Svój úřad k spasenie lidem v. Št. V. někoho k šle- chetnostem dobrým příkladem. Kom. Jeho vývoj k původu jmenovaných vzorů v. sluší; Věc ku předu vésti. Us. Dch. Prostředky k samostatnosti národa českého vedoucí. Ddk. II. 305. Ta (cestička) tě k nám bude vodit; Veď ji ku krámečku. Er. P. 121., 162. Už Aničku nesú s pannami mládenci a Juřenka vedú kati k šibenici; Aj nedaleko přes cestu veděm k Novákům nevěstu. Sš. P. 99., 429. Zoře vede k paměti první světa početí; Nyní kat již vede pannu k odpravě; Všecko k tomu vede, že psán list v Efesu; Hádání takové zřídka vede k nadějnému výsledku. Sš. Bs. 22., 67., II. 4., Sk. 72. (Hý. ). Nesu já ti novinečku, ale nedobrú, že už tvoji nejmilejší ku sľubu vedú. Slez. ps. Šd. Sněm držán v Praze, na kterémž k tomu vedeno, aby Čechové pod poslušenstvím papeže stáli. Dač. 1. 77. Vaše milosť nás naučeniem svým zpravila, že má žalobník svú žalobu vésti k obžalovanému. NB. Tč. 141. Novoměstští vedli k tomu (= směřovali), aby měli se staroměstskými společnosť Skl. III. 203. V. koho k někomu, Alx. 1133., ku kázni. Št. Porozuměl, k čemu paní vede. BN. Beránek mlčí, když ho k smrti vedú; Vede jako slepé zatracení; Ta cesta vede k spasení; (Toto jho) vede k věčnému odpočinutí; Vede je k tomu, aby svého otcě nebeského následo- vali; Ba běda nám kněžím, nevedeme-li lidu k spasení; Netoliko jsú sami dobře živi, ale i jiné k tomu vedú. Hus I. 111., 442., 473., II. 51, 268., 301., III. 27. (Tč. ). Hříšné slasti vedou k propasti. Prov. Šd. Pozorlivosť v každej věci měti nezaškodí, nebo mnohých nepozornosť ku potupě vodí. Na Slov. Tč. Rovná cesta tě jistě k cíli vede. Us. Tč. Mládež k Bohu v. Kom. I syny své k tomu vedli. Arch. I. 71. Vésti se k poklidu (ža- lobu odložiti). Pal. Dj. II. 2. 405. Vedu to k jeho právu, lege ihm den Eid auf. Gl. 361. Vz Vedení. Vodu na Tábor vésti (= marně pracovati; město Tábor leží vysoko a má podnes nouzi o vodu); Někoho na opice voditi (mámiti). V. Ta cesta na smrť vede. Apol. Hlídače na zloděje; zločince na po- pravu; někoho na led, na vrch, na přísahu v. Us. Vodu na rybník, na mlýn; větry s pil- ností na vorty v. Vys. Vedl sem je na lo- dičku poplavit na vodě. Sš. P. 258. V. ne- věstu na oddavky, někoho na šibenici. Er. P. 301., 489. Pavel na areopag veden byl. Sš. Sk. 205. V. někoho na meze. Vš. Jir. 402. Svatým slovem lidi na dobrú cestu vedl. Pass. 226. Jižto když vediechu na muky. BO. Cěsta, ježto vede na púšť. BO. Když ji před súdci vediechu. Dr. v. 60. Nemilostiví katové opět ji (Barboru) před starostu ve- diechu. Pass. 36. (Hý. ). A zjímaní vedeni budou mezi všechny národy. Sš. L. 193. Ty ny vedi proti Polanóm. Rkk. 31. Vedl jej před kněze. Rkk. 44. Lid v hromadu voditi. V. V blud vede důvěra; Někoho v záhubu. Sych., v pokušení v. Jg. Trojmoc dvoučlenu rovná se trojmoci části první, pak trojná- sobnému čtverci jejímu vedenému v čásť druhou... Šim. 126. V boj vedi mé sbory. Rkk. 17. V. někoho u vězení. Kat. 2656., Hus I. 56. Běda, ktož jiné zlým příkladem v hřiechy vede; Ďábel své sluhy v zlé vede. Hus II. 302., 348. (Tč. ). Plné stáje vedou v ráje. Prov. Tč. — co, koho v čem (při čem). Rodičové mají v tom skutečnou práci v. Kom. V lovích práci v. Jel. Vedl vás v jeho cestách. Št. Vedl ho v sloupu oblakovém. Br. Obchod v něčem v. V. Aby při soudu svou spravedlnosť v žalobách i odpovědích v. mohl (kn. Tovač. ). Pr. Pyšně v čem si v. Kom. I ve při z toho vznika- jící činně sobě vedl. Ddk. II. 227. Práci v něčem vésti. Abr. z G. II. 115. Anička ve své odpovědi před se vede, že jí ty čáry dala připravené. NB. Tč. 247. Jak prvoapo- štolé pro sebe v té věci si vedli. Sš. II. 20. — co, koho, se čeho nač, na koho (čím jak, kde). Něco na dobré; obilí na velikou cenu v. = dražiti. V. Kmen na štěpí v., V., keř na loubí (na odry). Us. Bude-li chtíti ten, na číž dědiny se právo vede, tomu odhádání odpor činiti má...; Pakli by ten, na kohož se právo vede, těch příčin před úřadem nepokázal; Tehdy se bude moci na své správce v.; Tu má napřed v. se každý na ty dědiny, kteréž se ve správě ze jména jmenují, a cožby se na těch dědinách nedo- stalo, tehdy teprv má se v. na jiné dědiny. Zř. F. I. C. XXX., XXII., G. IX. Vedu se toho na dsky, beziehe mich auf die Land- tafel. Gl. 361. Ta věc mne na to vede. Kom. Kdož by na koho před soudem co vedl buď řečí n. svědomím (svědectvím). Pr. Náklad nač, D., na kostel v. Vrat. Stížnosť nač v. Kom. Války na záhubu v. Mk. Na někoho pozornosť vésti. Us. Dch. Důvod na to po- vedu slovy. Kos. Ol. I. 249. Chtěl na ni ta- kovou neslušnosť v. BN. Ona vedla hroznou ktetbu naň. Us. Vk. Pořád sa mi to na mysl vede (staví před oči). Na Zlínsku. Brt. Vésti nějakou duši ďáblovi na ofěru (někoho du- ševně kaziti). Ehr. Má se na dědiny právo vésti. Vš. Jir. 189. Pravila, že jí dány byly (klenoty) od Václava ze Svojšína a na to i svědky vedla jest; Chtěl zde pány, celú radu podtrhnúti veda je na to, by zrušili zápis v městských knihách. Arch. III. 338., IV. 356. (Šd. ). U Kaifáše svědkové na něho fa- lešní vedeni. BR. II. 123. Že mi mé zboží nespravedlivé držela a úředníky vodila na to; Vedu se toho na úředníky i na knihy úřední, na landfrid i na pány, na jeho list, na plný vyšší úřad, na panský nález. Půh. I. 224., 225., 229., 254., 327., II. 99., 101. Tu páni mají nalézti, na koho mají sprave- dlivě vésti; On se vede na její svědky; Tu jsem se musil právem zemským naň v.; Po- ňovadž se obapolně na úmluvčí vedú, mají je postaviti na posudku. Půh. I. 264., II. 66., 198., 454. (Tč. ). Přidúce k nemocnému ihned vedú ho na to, aby najprve Bohu odkázal, totiž jim (kněžím); Pakliť sě k tomu žádný ze jména, jenž by toho chtěl na mě vésti, nezastaví, tehdyž...; Oniť vědie, kteří Če- chové a kterak mnohé a nehodné věci sú na mě vedli. Hus I. 310., III. 275.. 282. (Tč. ). Na něčí statek se v. (xabaviti jej). Zříz. zem. — co (se nač, na koho), proč. Kdož ty dědiny prosoudí, nemůž so pro nesprávu na svého správci v. Zř. F. I. C. XVII. VI. zř. 17. Tedy se můž v. na ty dědiny pro ne- správu třetinú výš, ius suum exequi ob evic- tionem in bonis illis ultra duplum. Vl. zř. 137. Žalobník žalobu vede na obžalovaného pro slyšení věci od jiného; Žalobník na mie- stě ženy svej k němu žalobu vedl pro to pochválení. NB. Tč. 250. Skrze zboření té zdi na nás veliké žaloby vedli. List z r. 1447. Vedla skrzevá to neslýchanou melu. Mor. Šd. Štvrtý stojí u maštale, rukama lomí: Za čo som já, můj božíčku, muzigu vodil? Sš. P. 317. Mikuláš z Prachňan mnohé práce a starosti vedl pro Horu Kutnou. Dač. I. 345. Mohl by se vésti pro nezprávu. Vš. Jir. 189. Pavel více ze všetečnosti lidu než pro nějaký soud na areopag veden byl. Sš. Sk. 205. Kázáním veliký náklad vedl. Št. Na muky pro nevinu někoho vésti. Kat. 2985. — co proti komu. Škaredé věci proti sobě vedli a vyhledávali. Dač. I. 176. I kázali konšelé, aby žalobu vedli proti sobě. NB. Tč. 280. JMti praveno tam o mně, že já proti, JMti i proti zemi zde vedu. Arch. III. 297. Proti němuž mistr J. Hus vede písma st. i nového zákona, že nejhorší člověk lepší jest než ďábel. Hus III. 241. — co za koho, za co. Při za někoho v. K své při něco za průvod v. Jg. To on za málo si vede (po- čítá). Bern. — co, se, si (kdy, jak, podlé, vedlé čeho, bez čeho, po čem, čím, pod čím, zač, si s čím, v čem, při čem, na čem, z čeho, přes koho). Podlé úhelnice kouty v. Kom. Život podlé své vůle v. V. Vše se mu podlé žádosti vede. D. Život bez starosti a práce v. V. Vede se mu vše po struně. Aug. Poručil jsem při svú... uro- zenému pánu N. na zisk i na ztrátu, tak aby již na místě mém při mou vedl soudem před p. hejtmanem. Tov. 151. Od vyjití dvou nedělí po výpovědi... má appellující v šesti nedělích appellací sobě k místu v. Kol. 35 Více věcí pod jednou relací v. Vz Obeslání. Pr. Voditi někoho za nos. Us. Vz Sliboval. Us. Dch., Lb. A já chodil, leda chodil, leda děvče za nos vodil. SŠ. P. 240. Viděli jsme, ano obžalovaný vede vuol za rohy. NB. Tč. Vésti si s poklidem. Dch. Vedli sobě při této synodě lidé nejšpatnější s největším hlukem. Ddk. II. 275. Za ručičku si tě k oltáři povedu. Er. P. 294. Svó miló za roko vodíl. Brt. P. 106. Včilej mosím ko- líbat, za ručičku vodívať, hulaj, bélaj, malé. Brt. P. 80. Vodili se za ruce. Us. Za obojek ves svět vodí. St. skl. I. 131. Svój život v dobrém vedúce. Výb. II. 18. (Pass. ). Ku pohanským modlám všemi činy někoho v. Anth. I. 55. Povedu si koho na provázku. Sš. P. 576. Posilám ti lásku po provázku a konopu po holi, aby se ti vedlo po voli; Že si z múdra vedeš, že si z múdra chodíš a robit neumíš. Sš. P. 514., 547. Podlé kom- paktat své náboženství vedli a řídili. Čr. Aby tam vedla prádlo v čistotě (hleděla si ho) Us. Vk. Řečník když jemu písař svědky po dskách jmenovati bude, má je vésti po jednom až do všech. O. z D. Jeden přes druhého nářek vedou. Us. Brt. Koně, vola na oprátce, prase před sebou na provaze vésti. Us. Má se v. třetinú výš. Arch. V. 73. Kdyby byl sobě vedl po moudrosti řeči (Pavel), obávati se bylo. Sš. I. 165. Po svět- sku a hříšnu si vede; Vede důvod od vět- ška k menšku; Velitelé v osadách římských po římském právu řízení města vedli; Aby představenci a náčelníci církve podlé pří- kladu jeho (Pavlova) péči o stádo svoje vedli; A právo královské po otrocku veda. Sš. II. 216., L. 125., Sk. 195., 235., 265. (Hý. ). Ukazuje pravidlo, podlé něhož ona vedena býti má. BR. II. 1. Život v nečistotě vésti. V. Týmž pořadem něco dále v. Zř. F. Pyšní, lakomí a zvláště smilní, zapomenouc věčného pokoje, nevedú skutkóv svých v duchu svatém, ale k práci ohavné s ďá- blem; Aby po své vuoli lid vedl svú cestú; Málo jest u dvora papežova božie pravdy, již by vedli vedlé zákona božieho. Hus I. 136., 406., II. 112. Rozkošný život beze vší práce na úsilí a krev robotného lidu v. Chč. 375. Stav vdovský v modlitbách v. Chč. 451. Vyvolení synové boží vedeni bý- vají duchem svatým v skutcích svých. Hus I. 463. Sv. Marek v udávání okoličností nej- živěji a nejmalebněji si vede; Jako apoštol v epištole naši hned při samém pozdravení si vede. Sš. Mr. 3., II. 6. — při čem. Ta- kovou práci při slovu božím veda. Bart. II. 15. Vede si při tom něžně a útle a s po- korou. Sš. II. 13. — co, se komu. Dobře si svou věc vede. V. Dobře se mu vede. V. Vede si nářek. Th. V. komu ruku (při psaní). Us., T. Oslu když se dobře vede, tehdy jde na led tancovat. Us. Dal se tedy Lipolt vésti vznešenějším podnětům. Ddk. II. 385. A když mi se vsě takto vede (se daří). Us. Nám se to nic vésti a dařiti ne- chtělo. Ler. Jak se ti tam v Brně vedlo? Us. Šd. Ako sa ti vodí? Sl. ps. 43. Řeč učitelům vede (Pavel). Sš. II. 26. (Hý. ). Bože môj, šak sa mi zle vodí. Sl. ps. 91. Mysleli si, že to už jeho obyčej veselým byť. i keď sa mu zle vodí. Dbš. Sl. pov. I. 413. Děkujíc pánu Bohu šťastně se nám vede. Pal. Dj. IV. 2. 340. Mé lidi nutil, aby jemu desátek vodili. Půh. II. 436. Vede si ji (opici = jest opilý). Us. Vrů. Stížnosť sobě v. Us. Dch. Náš pán, náš král jede z Opavy, vede sobě hrubé vojsko, samé husary. Sš. P. 762. — co, se s kým. Ob- chod s někým v. Har. Se ranou se nešťastně vede. V. Vedou se s ním. Us. Skutky s roz- umem vésti. Troj. Nečistoty s ženami vésti. Martim. Vésti s někým tovaryšství, s úřa- dem jednání. Šm. Ach Bože, můj Bože, co sa se mnú vodí (se mnou se děje), že mia každý člověk zdaleka uhodí? Sš. P. 402. A tak si s ňú hore vedla, žádnému ju dat nechtěla. S. P. 134. Začal som sa s diev- čatkami vodiť. Sl. ps. 185. S pannami se vodíte. Er. P. 389. Jenom se budete s ga- lánama vodit. Sš. P. 560. Vybral sa i on na poľovačku a všetkým činem sa mu s tou liškou tak vodilo, ako jeho bratrovi. Dbš. Sl. pov. I. 10. Keď sa každú chvílu s iným milým vodzíš. Sl. ps. 85. Kdo s opilci se vodí, brzo bez kabátu chodí. Moravan 1878. 57. Dávaje jí tu vinu, žeby ona na jeho ženě pěknú řečí základ vymluvila slibujíc s ní živnosť vésti. NB. Tč. 223. Turek ne- přestával s císařem válek vésti. Dač. I. 191. Osly s drvy vésti. BN. Dobré sa mi s ním vodí, len že mä za nosom vodí. Mt. S. Lépe jest ženu k hrobu nésti, než se s ní k od- davkům vésti. Prov. — Vz Opilec. — co, koho, kudy (po čem, čím, přes co, skrze co): po zahradě, Us., po polích, po lese, Rk., po pravé cestě. Us. Každý můž vodu po svých gruntech vésti. Vl. zř. 496. Budeme sa vodiť po lúce. Dbš. Obyč. 154. Vésti vodu žlabem, stokou, strouhou, tru- bami; větry štolou do dolů. Us. Vys. Pů- vodem a radou úředníkuov vedena jest voda struhami vnově zdělanými. Dač. II. 3. Veď nás po té svaté cestě. Sš. P. 789. Aby duše lidské poustkou života vedl do zaslíbené země. Sš. Sk. 84. (Hý. ). Na trubách, po nichž se voda vede na hrad pražský. Arch. I. 511. Z Moravy vede cesta do Vagovce přes Strážnici. Ddk. III. 51. Opavou vedla cesta do Polska. Ib. IV. 130. V. někoho drsnou cestou. Č. Ustaviv sobě mlýn i vedl naň vodu skrze mú obec, skrze mé zboží. Půh. II. 409., 538. Muž zlý vede ho cestú nedobrú (Šal. prov. ); Túto modlitbú zprávě boží sě porúčieme, aby nás ráčil pravú cestú vésti. Hus I. 260., 325. (Tč. ). — co za kým. Někoho za sebou voditi, auf Jemanden ein- wirken; jej klamati, betrügen, täuschen. Us. Dch. Hněv žalosť za sebou vodí. Č. To je čtvrtý rok, co ty za mnou chodíš a mě za- rmoucenou za svým srdcem vodíš. Čes. mor. ps. 184. Jož teho mládenca po krchově nesó, jeho nejmilejší za ňém k hrobu vedó; Dyž tys nechcela, mělas mně povědít, měľas mě za sebou dvě leta nevodit. Sš. P. 79., 262. (Tč. ). Cf. V. se s kým. — koho, co odkud kam. Nz. Ta si z toho vede (mnoho si na tom zakládá). Us. u Rychn. Čsk. Chy- stej, pane, púta, vedeme rekruta z té mo- ravské dědiny. Čes. mor. ps. 255. Jož teho mládenca do hroba vložili, jeho némiléší dvá vod hroba vedli; Z daleka se vedeme, novinu vám neseme. Sš. P. 79., 740. (Tč. ). Kde najdu cestičku, kde jakú stezičku, která vede přímo ze světa? Obec. ps. Šd. Tři kúpím provazy a káži jeho katovi vésti z jednoho rynku na druhý a káži jej obě- siti, syny níže a otce výše. NB. Tč. 237. Rod svůj od koho v. Us. Důvod vede z ne- možnosti a z nemístnosti takto; Vede důvod od nemožnosti a neshody; Ze slov těch ne zlý důkaz se o tradici vede; Nový důvod pro vyslyšení prosby za ně vede Pán z jich hodnosti a zásluhy o syna. Sš. I. 49., II. 27., 184., J. 264. Zdali pak důstojenství počátek z těchto dob vede, není sice zji- štěno, ale podobá se velice ku pravdě. Ddk. III. 11. V. někoho z města na popravu, na muky. Pref. 298., Výb. I. 298. Z řeky po trubách vodu do ulic vésti. Troj. 93. Lidi z hřiechóv vésti. Hus I. 433. — koho po kom. Zpraveni jsme, kterak při nás nepo- hnutě stojíš i s přáteli, jiné po sobě vedeš. Dač. I. 128. Ten člověk všecky lidi po sobě vede i táhne. Anth. I. 80. — co atd. jak dlouho. Jméno vladaře vedl po tři léta. Us. Do smrti kletbu na ni vedl. Us. Vk. Tu jej náš šuhaj porozprával všetko, ako sa mu vodilo od malička. Dbš. Sl. pov. I. 22. Taková svatá kázeň za dlouhé časy po apoštolech vedena byla. BR. II. 81. b. — kdy. Už i louka zkvětá, kde sem tě vo- díval minulého leta. Mor. ps. Tč. Ještě na sklonku léta 1179. vedl si vítězně; Tudy vedl r. 1108. své vojsko. Ddk. IV. 33., 133. (Tč. ). Vz Co jak. — se. Věc dobře se vede. D. Jak se vede? Us. Ať se šťastně vede. V. Takž vede se i oné vyšehradské listině. Ddk. II. 320. Neveď se tak (= jdi volně), máme daleko. U Kr. Hrad. Kšť. Kde se dobře vodí, tam se dobře (rádo) chodí. Pk-, Tč., Šd. — si (jak). V. si = počínati si, cho- vati se, býti. On si dobře vede. Sych., Ros. Vedla sobě, vedla, jako samojedna, s vy- soke stoličky na nizučku sedla. Sš. P. 382. Vedl si nad svůj stav. Vede si jako malé děcko. Us. Vrů. Šafářova dcera, ona sobě vede, ona sobě myslí, že pro ňu král jede. Sš. P. 699. Brzo pykal Benedikt toho i jal sobě opět vésti co papež. Ddk. II. 159. (370. ). Vésti si hanebně, nenáležitě, skoupě a skrbně, pyšně, zdařile, mravně, chvali- tebně, udatně, pokorně, vážně, mírně, V., zpupně, Kom., směle, hrdě, Us., slavně, vy- soko, útratně, hrdinsky, mužsky. Cyr. Vede si (hněvá se) až hrozno. Us. V. si poctivě, pokojně, moudře, rozumně. Bs. V. si ne- dbale, nešetrně. Us. Dch. Vedl sobě pansky; Pyšně si vede a v paty ho zebe. Brt. S. 44., 76. (Šd. ). V. si nejapně. Pk. V. si hrdo (pyšně), nízko (skromně). Mt. S. Vysoko se vynáší, zhůru sebě vedě. Sš. P. 386. Pro- tivníci počínali již sobě v. směleji; Tento počal sobě zase v. neposlušně; Vedliť sobě tam ukrutně; Obleženci vedli sobě chrabře. Ddk. II. 356., 257., 289., IV. 24. Nedivte se, se Slovenskem že si pyšně vedu. Hdk. C. 5. Lukáš v udajech chronologických velmi chudě, hubeně a skoupě a jenom všeobecně si vede; Když nezištně sobě vede; V od- sečných větách a zámlkách sobě vede ža- losť; Ještě sobě zas naproti tomu v záslu- hách skrovnějí vodí; Stručně jen a krátce při tom sobě veda; Přísněji a ostražitěji sobě vedla strana druhá. Sš. Sk. 186., 241., L. 186., II. 13., Mt. 205., 257. (Hý. ). — si co. Stížnosť si vésti. Kom. Hoře si vede (hořekuje). Bern. Vede sobě žalosť. Sš. L. 186. — si co do koho. Stížnosť do ně- koho si v. Us. — si kde. Při stole mírně si vedl. Pam. kut. — si proč. Pro tak malou věc tak si vedl (se hněval)! Ros. — co od koho. Při od koho v., den Process im Namen eines Anderen. V., J. tr.. Er. Kdož z těch lidí, kteří od jiných pře ve- dou.... Zř. F. I. Cf. Vésti co odkud. — se o čem. Aby se ohledal, kterak by se vedlo o dobytku. Martim. — že. Ale ža- lobnice před se vede, že jí ty dva zlaté dal; Anička vždy vede, že by ona jí ty čáry dala. NB. Tč. 32., 248. — se supin. Vedl koně plavit, kovat. Us., Šd., Ksm. v Moravanu 1878. 108.

370700   Vésti Svazek: 7 Strana: 1019
Vésti. Cf. Mkl. Etym. 387. a., List. fil. X. 118., 1892. 108. (v dialekt.). — abs. I vede (= dokazuje) br. Prokop, že . . . Mus. 1883. 363. — co, koho. Ťažko toho vodiť, kdo sám nechce chodiť. Slov. Rr. MBš. Takovú vede výmluvu. Brt. D. 285. V. kající život, svědky, řemeslo. Št. Kn. š. 82., 148., 171. — co proti čemu. V tom musím proti tobě odpor v. Šml. K tuhým žalobám proti sobě vedeným mlčel. Br. V. proti něčemu stížnosť. J. Lpř. Kdožť právo vedú protiv pravdě. Št. Kn. š. 150. — kde. Řád slušný v domě vede. Rgl. Stoudně si vede v povzdálí. Nrd. Abych vás vedl v jeho cestách. Št. Kn. š. 41.— co, koho kam (kdy jak). Pasáci na sebe volají: Kde (kam) vedeš ? Mor. Vck. Již před r 1300. daleko do moří obchod vedli. J. Lpř. Ve průvodu byl veden do kláštera. Vrch. Když ji bezděky na pokoj vedli. Pass. Ješto vás k tomu vede libosť a ute- šenie. Št. Kn. š. 112. — koho nač: na popravu, na smrť. Us. Pdl. Tys mne na to vedl navedl). Wtr. exc. V. si někoho na pomoc. Sá. — proč. Neb toho pro žádnú chlúbu ani pro peníze nevedu, ale pro česť jazyka svého českého. Výb. II. 43. — se, si, co, koho, jak. V. si pěkně, Vck., po starodávnu, J. Lpř, s volnou nenuceností při něčem, Vlč., moudře, ukrutně, despo- ticky, Šmb., vědecky. Dk. Krávu za rohy v. Lpř. V. psa na provázku. Us. Pdl. V. stavbu nákladně, skvostně J. Lpř Vede se to na levo (nedaří se). Neud. Vojak po prochazce chodzi, ženku za ručičku vodzi. Sš. P. 482. Vede svou až do omrzení. Osv. I. 92. Svój život v dobrém vedúce. Výb. II. 18. Svój úřad právě vésti; Donidž se jim dobře vede po jich vóli ; Aby je vedli v kázni k dobrým obyčejóm ; Řemeslo právě v.; Kak máte svój úřad v. k užitku jiným Št. Kn. š. 34 , 35., 99., 143., 167. Kde sa dobre vodí, tam sa rádo chodí; Nežije a predsa chodí a človeka dobre vodí (ho- diny). Mt. S. I. 106., 135. Ako kdo robí, tak sa mu vodí. Slov. Šd. - se komu. Letos se nám kuřata nevedou. Us. Tbnk. — co se s kým. V. o něco boj s někým J. Lpř. Loď vede zápas s orlem v rych- losti Posp. Za jinu chodíš a se mnú se vodíš. Sš. P. 307. — co kudy. V. proud elektrický drátem, Mj., průplav průkopem, NA., přímku bodem A k bodu B vésti. Us. Pdl. Havran s kání luhem svůj ples vede. Kyt. Cesta je vedla mimo chyši. Šml. Vedli ho tú ulicí. Sv. ruk. 167. Cesta vedla mezi rozházenými balvany. Šml. — koho, co odkud. V. od bodu n. z bodu nějakého přímku. NA. V. důkaz z něčeho. MH. 5 Nervy čivné vodí podnět od zevnějšku k mozku. Dk. P. 5. V. od zlého. Krnd. 165. Důkaz ontologický vede se z pojmu o Bohu. MH 4. Netbají, by z dobrého v lepšie je vedli. Št. Kn. š 136. — koho, co čím (kam). Zápas zbraní, slovem, pé- rem v. Mus. 1880. 470. Praha má v. národ český osvětou ku svobodě, moci a slávě. Vlč. — koho po kom. Kteříž (kněží) lid po sobě vedli. 1532. Mus 1880. 499.

370701   Vésti Svazek: 8 Strana: 0463
Vésti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 84. Jak se s ní vedlo šp. m.: Jak se jí vedlo. V. proto- koll, knihy atd. šp. m.: psáti. V. kancellář, obchod, šp. m.: říditi. Phľd. XII. 500.

370702   Vésti Svazek: 9 Strana: 0369
Vésti. Vzor časování sloves I. tř. Vz Gb. H. ml. III. 2. 117., 140. Časování na Císa- řovsku. Vz Čas. 1. VIII. 157.

370703   Vésti se nač Svazek: 9 Strana: 0463
Vésti se nač. Tu se Jan vedl na starú radu. 1418. Mšín. 13.

370704   Vestibul-um Svazek: 4 Strana: 0646
Vestibul-um, a, n., lat. = přededveří, der Vorhof; vchod do domu, v užším smyslu předsíň n. předpokoj; nyní = předsíň, die Vorhalle, der Vorsaal. S. N.

370705   Věstidlo Svazek: 4 Strana: 0646
Věstidlo, a, n., das Weissagungsmittel. A tudy poslušností svou neobmezenou a smrtí svou co věčným oslavy otcovy slou- pem a v-dlem zasloužil oslavy svojí u otce. Sš. J. 262.

370706   Věstín Svazek: 4 Strana: 0646
Věstín, a, m. V. hrubý, Gross-Wiestin, ves n Olešnice; V. malý, Klein Wiestin, ib. PL. Cf. Věstínek.

370707   Věstínek Svazek: 4 Strana: 0646
Věstínek, nka, m., Klein-Wiestin, ves u Olešnice. Tč. Cf. Věstín.

370708   Věstiště Svazek: 7 Strana: 1020
Věstiště, ě, n., das Orakel. Us. Pdl.

370709   Věstitel Svazek: 4 Strana: 0646
Věstitel, e, m. = zvěstovatel, der Ver- künder. — V. = věštec, der Wahrsager. Jg.

370710   Věstitel Svazek: 8 Strana: 0463
Věstitel bouře. Vrch. Tryz. 169.

370711   Věstiti Svazek: 4 Strana: 0646
Věstiti, il, štěn, ění = zvěstovati, ankün- digen. — co komu. Us. Že jim věstí ra- dostnou pro veškeren lid zprávu. Sš. L. 35. — V. = hádati, rathen, weissagen. — co z čeho, odkud. L. — v čem. Jimž ne- věstilo se o něm; Leč netoliko proroci v-li o ní (události té); Kněžský prorok o bu- doucnu jeho věstí. Sš. I. 142., Sk. 7., L. 29. (Hý. ).

370712   Věstiti Svazek: 7 Strana: 1020
Věstiti. Cf. Mkl. Etym. 391. a., Zvěstiti.

370713   Vestka Svazek: 4 Strana: 0646
Vestka, y, f. = malá vesta, eine kleine Weste. — V., vestia. Rostl. I. 248. a.

370714   Věstka Svazek: 4 Strana: 0646
Věstka, y, f. = věštkyně, die Weissagerin, Wahrsagerin. Noci, kněžno temná, věstko přetajemná. Sš. Bs. 34.

370715   Věstnice Svazek: 7 Strana: 1020
Věstnice, e, f. = věstiště (dod.). Msn. Or. 119. — V. (!) = universita. J. Pohl.

370716   Věstník Svazek: 4 Strana: 0646
Věstník, u, m., der Anzeiger. Drobný v., kleiner Anzeiger; v. záloženský, An- zeiger für Vorschusskassen. Us. Dch.

370717   Věstník Svazek: 7 Strana: 1020
Věstník, a, m. = věštec. Ml.

370718   Věstník Svazek: 10 Strana: 0479
Věstník, a, m. = herolt. Msn. II. 20. a j.. Od. 104.

370719   Věstný Svazek: 4 Strana: 0646
Věstný, verkündend, weiss-, wahrsagend, Seher-. V. kniha, das Seherbuch, znamení, das Wahrzeichen, die Vorbedeutung, das Omen, stanice, die Signalstation, výstřel, der Signalschuss. Dch.

370720   Věsto, adv Svazek: 4 Strana: 0646
Věsto, adv. = věstě, jistě, gewiss. Us. u Bavor.

370721   Vestoň Svazek: 4 Strana: 0646
Vestoň, ě, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

370722   Vestonie Svazek: 7 Strana: 1020
Vestonie. Cf. Bačk. Písm. I. 660.

370723   Věstonovice Svazek: 4 Strana: 0646
Věstonovice, dle Budějovice, Wiestono- witz, ves u Třebíče. PL.

370724   Věstovati co Svazek: 10 Strana: 0479
Věstovati co: diela božie. Ž. Tom. 63. 10. Vz Věstiti.

370725   Vestrčení Svazek: 7 Strana: 1020
Vestrčení, vz Vstrčení. Lpř.

370726   Vestringova Svazek: 4 Strana: 0646
Vestringova, y, f., vestringia. Rostl. I. 245. a.

370727   Vestrum Svazek: 4 Strana: 0646
Vestrum, lat., gt. pl. zájmena tu. Strany překladu vz Nostrum.

370728   Vestřední Svazek: 4 Strana: 0646
Vestřední, centricus, centrisch. V. klo- bouk (středem na třeni připevněný). Rst. 514.

370729   Vestřev Svazek: 4 Strana: 0646
Vestřev, a, m., Neustadtl, ves u Olešnice.

370730   Vestříbro Svazek: 4 Strana: 0646
Vestříbro, a, n., jm. skály a pole u Un- čova. Pk. v Km.

370731   Vestřikování Svazek: 7 Strana: 1020
Vestřikování, vz Vstřikování. KP. II. 352. V. mezi vejce a dělohu. Kžk. Por. 485.

370732   Vestup Svazek: 7 Strana: 1020
Vestup, u, m , vz Vstup. Dch.

370733   Věstuše Svazek: 4 Strana: 0646
Věstuše, e, f., os. jm. Pal. Rdh. 1. 127.

370734   Věství Svazek: 4 Strana: 0646
Věství, n. = jeství, substantia. Z v. ma- teřina urozen. Ž. wit. 226.

370735   Věstý Svazek: 10 Strana: 0479
Věstý = známý. Tu řeč věstú (kterou všem městům vzkazoval, aby se mu buď podrobila anebo k boji se přichystala). Pel. XXVII. - Alx. III. 4.

370736   Vesüan Svazek: 9 Strana: 0369
Vesüan, a, m. Mus. 1898. 347.

370737   Vesula Svazek: 7 Strana: 1020
Vesula, y, f = vesela (kráva). Mor. Brt.

370738   Věsutý Svazek: 9 Strana: 0369
Věsutý zámek = visutý. 1615. Mtc 1899. 281.

370739   Vesuv Svazek: 4 Strana: 0646
Vesuv, a, m. = sopka u Neapole. Vz S. N.

370740   Vesův Svazek: 7 Strana: 1020
Vesův. Cf. Stč. Zem. 785., Krč. G. 160

370741   Vesuvian Svazek: 4 Strana: 0646
Vesuvian, u, m. = nerost, idokras. S. N., Bř. N. 173.

370742   Vesuvian Svazek: 10 Strana: 0479
Vesuvian, u, m. (isokras). Vz Vstnk. XI. 837. V. IV. 648. idokras oprav v: isokras.

370743   Vesuvin Svazek: 7 Strana: 1020
Vesuvin, u, m. = fenylenová hněď, bis- marckova hněď. Ott IV. 104.

370744   Vesvrchně Svazek: 4 Strana: 0646
Vesvrchně, zastr., insuper. Ž. wit.

370745   Vesýlko Svazek: 4 Strana: 0646
Vesýlko, lépe: vesélko. Vz Veslo. Jg.

370746   Veš Svazek: 4 Strana: 0646
Veš, vši, veška, všička, veštička, y, f., die Laus. V MV. nepravá glossa. Pa. Vsi, pediculina, jsou bezkřídlí hmyzové, mají masitý, vtažitelný, čtyřmi štětinkami ozbrojený rypák, hruď není článkovaná, břich skládá se ze 7—9 článků. Tykadla jsou sedmičlánková a nožky mají pohyblivé drápky k přidržování. Vši žijí cizopasně na teplokrevných obratlovcích. V. dětská, pediculus capitis, šatní, p. vestimenti, muňka obecná, phtirius pubis (jest kratší a širší předešlých a zažírá se do kůže lidské celou přední částí). Vz Frč. 134., Schd. II. 522. V. jesetří, kapří, velrybí. Vz Schd. II. 528., 522., 527. V. sviňská, slepičí (čmelík), psí, ovčí (klíšťák). Jg. V užším smyslu: veš člověčí: hlavní (vejce její hnidy slovou), šatní, mouřeninská (malá, černá), hacní n. múdní (muňka), nožní (v amer. lesích); vešky v rukou (jistá nemoc). Jád. V. šatní (bebelka). Lk. Vz ještě Veška. Vši, na Zlín- sku: hyd. Brt. Líný jako veš. Us. Dch. Má muňky, mlynářské, drobné, bílé blech) = vši. Us. Sml. Vši míti, česati, sháněti, Us., bíti, zabíjeti, louskati. V. Vší zbýti. Jád. Masť na vši, D., proti všem. Ras. Má vši, až z něho kapají. Ros. Všmi se rozlezl Herodes (vši ho sežraly, umřel na všivou nemoc). Eus. Ze vši by kůži odřel (o příliš skoupých). Reš. Špatný a hrdá potvora co veš (vzrostu malého, ale pyšný). Vz Pýcha. Mus., Č. Pyšní se jako žebrácká v. (že veš ráda vylezá, jest znakem pýchy. Jg. ). Č. Ten se vypíná a za ňadry mu vši na vardu (míč) hrají. Jg., Č. Škoda, že tvou hlavu vši žerou (že ji nosíš na všední den). V Kunv. Msk. Pro krejcar by veš přes str- nisko do Prahy hnal (o šetrném). Us. Msk. Má v prdeli zelené vši = nie. Má v prdeli vši a v hlavě motolice. Us. Lezly mu jak brány po kabátě (vši = měl jich hodně). U Olom. Sd. Cpe se jako veš na strup ( = mermomocí). Vz Palírna, Mřk. Tak čuší jako veš pod chrastvou. Dbš. Obyč. 43. Staví se jako v. na strupě (o pyšném). Us. Holk., Dř. Veš sťatého svatého jest hůře na tom nežli veš živého darebáka. Hnš. Leze na mne pořád jako v. na strup (o dotěravém). Mor. Šd. Pryč s komorníkem, co neplatí (řekl žebrák a vyhodil blechu n. veš z ko- šile); Padne veš do múky, zdá se být my- nářkou; Dotíravý jako veš; Střásl to se sebe jako žebrák veš; Tak vyhlíží jako v. v base; Domácí veš nekúše tak strašně jako cizí; Vši možeš jen život vzját; Přiňdě veš do kožucha, těžko ju dostaneš; Žid a veš jest jedna spřež; Hnida je horší než veš. Ve Slez. Tč. Zasadil si v. do kožicha (ob- tížného člověka na krk jsi uvázal. Vz Ne- snáze, Neprozřetelný). C. Veš kašle (vana sine viribus ira). Jg. Hrdým býti jako v. Mus. Mluv tehdáž, když hus prdne a veš zakašle. Prov. Veš mu plece přelezla (říká se o zlobivých). Reš. Kdo má mnoho vší, ten má také mnoho štěstí. Mus. 1853. 471. Jak lze na někoho vši poslati? Vz Mus. 1855. 49. Vz Veška. — V. u soukenníků. Z vlny ježky vybírati (Distelkörner), vši (ostny bo- dlákovitých rostlin), chrunty. Us. Ntk. — V. v botan. V. žebrácká, lupen menší, xantium strumarium, die Spitzklette, D.; sviňská, conii species, der Schierling; slonová, pe- diculus elephantis, anachardium. Ms. bib. 121. str. 160. Vši slonové = peckovice ledvi- novníku (anacardium). Vz Rstp. 320., Kk. 238.

370747   1. Veš Svazek: 7 Strana: 1020
1. Veš. Cf. Mkl. Etym. 396. b , Slov. zdrav. 395., Kram. Slov., Brm. IV. 671. až 672., Muňka, Bírka, Rebelka, Mynářka, Pu- kaňa. V. papírní, troctes pulsatorius. Kk. Načo voš kašle, keď nemá plúc (proč něco podnikati, co převyšuje síly)? Mt. S. Leda bych to za veš koupil, kterou ještě ne- mám ! Us. Brnt. Aby tě vši žraly ! Us. Tkč. — Hádanka: 1. Mrtvý vleče živého z hor (hřeben — veš— vlasy). Mor. Brt. — 2. Vedou vola z Tylánova vokolo Slejchanova a před Koukalovy na kostěným špalku ho zabijou (z hlavy okolo uší před očima na nehtu). Brt. Dt 153 . Km. 1886. 703.

370748   2. Veš Svazek: 7 Strana: 1020
2. Veš, vše, vše, gt. všeho = všecek, celý, omnis. Cf. List. filol. V. 52., X. 442. nn., Ž. kl. 104. 21., 120. 7., Sv. ruk. Al. 653. 1110., 1115., 1370. atd., Ves, Gb. Ml. I. 120., D. Lehrg. 207. Sám's byl v. krvavý. Pravn. 1107.

370749   1. Veš Svazek: 8 Strana: 0463
1. Veš. Co je väkše jako v., to si do tor- bečky vež (vezmi). Phľd. 1895. 187. Poznáme še, jak v starym kožuchu vši. Šariš. Phľd. 1895. 377. Jak vypuzují na Slov. vši? Vz Phľd. XII. 567. nn. Hrubě zle, kěj v. kašle. Nov. Př. 630. — V. svinská, anacardium. Mtc. 1894. 335. V. svinská, sviní, veška, svimboška, conium maculatum, rostl. Brt. D. II. 501.

370750   2. Veš Svazek: 8 Strana: 0463
2. Veš, gt. všeho, omnis. O tvarech cf. Gb. H. ml. 1.180., 548., Gb. Km. -i. 47., Gb. Ruk. fugalgebläse. Vz Ott. VIL 695. — V. sklepu, Luftloch, n. NZ. II. 567. — V. Krov na v-ník. Chod, Vz NZ. IV. 206., 208. — V. = povětrná, marná pohrůžka. V-ky někoho strašiti. Bl. Gr. 280.

370751   1. Veš Svazek: 9 Strana: 0369
1. Veš. Voš darmo kašle; Vošky obuchom treť; Voš na třetí deň stará — mať; Voš svojská menej kúše; Voš ťa mrzí? kožuch do ohňa! Voš žobrácka horšie kúše. Slov. Zát. Př. 376a. Od spodku sa derie a od vrchu ho vši žerú (o skrčeném). Mus. slov. III. 12. Vaše milosť! máte na pleci voš; a ak sa hneváte, aj na druhom máte. Ib. 36 Staví se jako v. na strupě (o pyšném); Drží se ho jako veš kožichu. Hoř. 118., 119. Cpe se tam jako veš do strupa. Mus. ol. 1898. 102.

370752   2. Veš Svazek: 9 Strana: 0369
2. Veš, zájmeno. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 401., 512.

370753   Veš Svazek: 9 Strana: 0369
Veš = vejš, výše. Císař. Mtc. 1900. 344.

370754   1. Veš Svazek: 10 Strana: 0479
1. Veš. Ten by hnáł veš za škejhák do Holomúca po strniskoch bosky. Val. Ces. 1. XI. 484. Mohol sa držat, ako voš kožucha. Sbor. slov. VII. 130. Aj malá voš kúše. Rizn. 170. Sr. Voš.

370755   2. Veš Svazek: 10 Strana: 0479
2. Veš. Ve všem jemu nevieřichu = v ničem. Baw. J. v 1218. Za vše = vždycky. Ib. 334. To vše (vesměs) podstoupil. Chč. S. I. 115a. Sr. List fil. 1904. 435. "

370756   Veš Svazek: 10 Strana: 0676
Veš prosí: Vař mě, pař mě, jen mě ne- tluč. Us.

370757   Věša Svazek: 4 Strana: 0647
Věša, dle Káča, heliconius, hmyz motý- lovitý. Krok. II. 262.

370758   Věšací Svazek: 4 Strana: 0647
Věšací brašna, die Umhängtasche. Dch. V. svaz, vz Věšátko. Nz. lk.

370759   Věšáček Svazek: 7 Strana: 1020
Věšáček, čku, m. V. na klíče, Schlüssel- halter. Us. Pdl.

370760   Věšačka Svazek: 7 Strana: 1020
Věšačka, y, f. = houpačka; šibenice. Rjšk.

370761   Věšadlo Svazek: 4 Strana: 0647
Věšadlo, a, n., věšák, u, m. = náčiní, na něž se něco věsí, die Schwebe, Hänge, der Aufhäng-, Kleiderrechen, Kleidersteller. V. v komíně, der Rahmbaum. D., Šp. V. na šaty, der Kleiderrechen, -Ständer; v. ná- stěnný, der Wandrechen; v. na prádlo k su- šení ho). Us. V. na kartoun, die Hänge der Cottonfabrik. V. na klíče, na ručníky. Us. Dch. — V. ve stavitelství, zpěradlo, das Hängewerk, die Hängesäule. Šp., Čsk. V. železné, das Hängeeisen. Šp. V. železné ku podpoře střechy, ku podpoře mostu. Vz Zpr. arch. XII. seš. 1., IX. 27. Vz S. N. — V. tkadlcovské, na němž visí hýva (místo podnožky). Hlk. — V. = podstavec na chléb, die Brothange. Dch. — V. = bidélko na hrnce, der Topfschrank. — V. = stromek u čihadla, na nějž se klec věsí, das Hoch- gericht. — V. = léčka s prutem na lapání ptákův, die Schnellschleife, Höhmasche. Puch.

370762   Věšadlo Svazek: 10 Strana: 0479
Věšadlo, a, n. V. jednoduché, složité při stavbách. Vz KP. IX. 286.

370763   Věšadlo Svazek: 10 Strana: 0676
Věšadlo, a, n. V-dla při stavbách střech. Vz KP. XI. 316., 353.

370764   Věšadlový Svazek: 8 Strana: 0463
Věšadlový most, Hängewerksbrücke, f. Ptrl. 10.

370765   Věšák Svazek: 4 Strana: 0647
Věšák, u, m., vz Věšadlo. — V., rhip- salis, Ruthenkaktus. V. přeslenatý, r. cas- sytha. Vz Rstp. 683.

370766   Věšák Svazek: 7 Strana: 1020
Věšák lyrovitý u plynové svítilny, pla- men je mezi dvěma souměrnými rameny. Vz KP. VI. 411.

370767   Věšák Svazek: 10 Strana: 0479
Věšák, u, m., rhipsalis, Ruthenkaktus, rostl. Vz Ott. XXI. 662.

370768   Věšák Svazek: 10 Strana: 0676
Věšák, u, m., druh trámu. Vz KP. XL 316.

370769   Věšalec Svazek: 8 Strana: 0463
Věšalec, lce, m., trať na Frýdecku. Věst. op. 1894. 19.

370770   Vešalo Svazek: 7 Strana: 1020
Vešalo, a, n. = šibenice. Slov Hdž. Čít. 128.

370771   Věšárna Svazek: 10 Strana: 0479
Věšárna, y, f. V. při bělidle Tk. Pam. I. 447.

370772   Věšaté Svazek: 7 Strana: 1020
Věšaté, ého, n. = pole u Jasené na Vy- zovsku. MzO. 1890. 179.

370773   Věšatec Svazek: 4 Strana: 0647
Věšatec, tce, m. = viselec, ku šibenici odsouzený, der zu hängende. Us Hk.

370774   Věšatka Svazek: 7 Strana: 1020
Věšatka, pl., n. = bidélka u kamen. Laš. Brt. D. 285.

370775   Věšátko Svazek: 4 Strana: 0647
Věšátko, a, n. = svaz věšací, Suspenso- rium. Nz. lk.

370776   Věšátko Svazek: 7 Strana: 1020
Věšátko. Pečetidlo s v-tkem Mus. 1880. 371.

370777   Věšatky Svazek: 4 Strana: 0647
Věšatky, pl., f., druh hrušek, eine Birn- art. Na Mor. Bkř.

370778   Věšba Svazek: 4 Strana: 0647
Věšba, y, f. = polička k pověšování ša- tův a jiných věcí, das Hängebrett. Na Hané. Jg.

370779   Vešcek Svazek: 4 Strana: 0647
Vešcek = všecek. Vešcek plod země. Z. klem. 104. 35.

370780   Vešcek Svazek: 7 Strana: 1020
Vešcek. Sv. ruk. An. 391 , Ž. kl. 120. 7.

370781   Vešcek Svazek: 10 Strana: 0479
Vešcek. V. lid smútil. Vít. 52a. v. hněv. Ž. witt. 84. 4.

370782   Vešcen Svazek: 9 Strana: 0369
Vešcen = vešken. Sr. Gb. H. ml. III. 1. 513

370783   Vešci Svazek: 4 Strana: 0647
Vešci, palpebrae, zastr. D. exc.

370784   Vešcík Svazek: 4 Strana: 0647
Vešcík, a, m. = věštec. Na Slov. Dbš. Obyč. 5.

370785   Vešcken Svazek: 9 Strana: 0369
Vešcken = vešken. Sr. Gb. H. ml. III. 1. 513.

370786   Vešcken Svazek: 10 Strana: 0479
Vešcken svět. Ap. S. 63.

370787   Věščba Svazek: 4 Strana: 0647
Věščba, y, f., vz Věštba.

370788   Věšče Svazek: 10 Strana: 0676
Věšče, ete, n. = nestvůrné dítě, proměnče, podvrženče. Vz Brt. Sl.

370789   Veščebnosť Svazek: 4 Strana: 0647
Veščebnosť, i, f. Když jim bieše řekl: Budete jako bohové totiž takú múdrosť veščebnosti majíce, zlé i dobré vedúce. Leg. o zvěst. p. Mar.

370790   Veščec Svazek: 7 Strana: 1020
Veščec = věštec, zastr. Pršp. 12.

370791   Vešček Svazek: 10 Strana: 0479
Vešček lid. Dal. V. 1. 1.

370792   Věščica Svazek: 10 Strana: 0676
Věščica, e, f. = divizena. Brt. Sl.

370793   Veščkař Svazek: 10 Strana: 0479
Veščkař, e, m. = veštec. Chč. S. I. 15a.

370794   Věščút Svazek: 4 Strana: 0647
Věščút, a, m., Wieschczont, ves ve Sko- čovsku ve Slez. Tč.

370795   Vešda Svazek: 10 Strana: 0479
Vešda = vždy. V. póhon prošel. Rozm. 8. Pôvod v. stávaj na rociech. Ib 85. Sr. Vezda.

370796   Vešde Svazek: 4 Strana: 0647
Vešde, zastr. = všude, überall, durchaus. Dal.

370797   Vešden Svazek: 7 Strana: 1020
Vešden, Všednec.

370798   Vešden Svazek: 10 Strana: 0479
Vešden, cotidie. Rozk. P. 155.

370799   Vešdy Svazek: 4 Strana: 0647
Vešdy, zastar. = vezdy, vždy. Z. wit. 18. 15.

370800   Vešeľ Svazek: 10 Strana: 0479
Vešeľ. Stoji jak kuň na vešeľu (hloupý). Mus. slov. VI. 85.

370801   Vešelín Svazek: 4 Strana: 0647
Vešelín, a, m., osob. jm. Let. Mt. S. IX. 2. 17.

370802   Vešelín Svazek: 4 Strana: 0794
Vešelín, a, m., osob. jm. Arch. V. 566.

370803   Vešelovec Svazek: 9 Strana: 0369
Vešelovec, vce, m., trať u Špluchova. Věst. op. 1895. 18.

370804   Věšení Svazek: 4 Strana: 0647
Věšení, n., das Hängen. V. se na hrdlo. V.

370805   Věšení Svazek: 7 Strana: 1396
Věšení lidí v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 863. nn.

370806   Věšenka Svazek: 7 Strana: 1020
Věšenka, y, f. V. nachová, prenauthus purpurea, Hasenkohl, m. Sl. les.

370807   Věšeti Svazek: 4 Strana: 0647
Věšeti, vz Věsiti.

370808   Věšeti Svazek: 7 Strana: 1020
Věšeti v dialektech. Vz List. fil. 1892. 290

370809   Věšeti Svazek: 9 Strana: 0369
Věšeti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 315.

370810   Vešchen Svazek: 9 Strana: 0369
Vešchen = vešken. Vz Gb. H. ml. III. 1. 513.

370811   Vešcheren Svazek: 9 Strana: 0369
Vešcheren = veškeren. Vz Gb. H. ml. III. 1. 513.

370812   Vešcheren Svazek: 10 Strana: 0479
Vešcheren = veškeren. Ž. pod. 154a.

370813   Věšidlo, lépe Svazek: 4 Strana: 0647
Věšidlo, lépe: věšadlo. Jg.

370814   Vešier, u Svazek: 8 Strana: 0463
Vešier, u, m. = večer. Vel. Polom. Phľd. 1895. 439.

370815   Věšín Svazek: 4 Strana: 0647
Věšín, a, m., Wieschin, ves u Rožmitala. PL., Tk. III. 38. — V., osob. jm. Šd.

370816   Vešín Svazek: 8 Strana: 0463
Vešín, a, m., vz Václav (3. dod.).

370817   Věšín Svazek: 10 Strana: 0479
Věšín Jarosl., mal. Vz Zl. Pr. XXII. 321. s podobiz.

370818   Veška Svazek: 4 Strana: 0647
Veška, y, f., vz Veš. — V. zákožní, acarus, die Milbe. Kom. J. 218. Vešky mě kouší na dlani (svrbí mne dlaň). Bern. Má ten vešky v nose (chytrý)! Bern. Vybral mu vešky (špačky, vz Trest). Ros., Č. — V. srdečná (= zármutek). Reš. — V. listní, Blattläuse. — V., y, m. a f. = všivý člověk, ein Lausiger (Schimpfwort). Ros.

370819   Veška Svazek: 7 Strana: 1020
Veška. Svrbí-li někoho kůže a on se škrabe, říká se, že má vešky. U Chrud. Hk. Cf. Vešky.

370820   Veškán Svazek: 10 Strana: 0479
Veškán, a, m. = všivák. Soběnov. List. fil. 1902. 253

370821   Vešken Svazek: 4 Strana: 0647
Vešken (zastr. vesken), jen v rodě muž. v nom. a akkusat. sg. = všechen, veškeren, aller, ganz. V. svět. Troj. A vešken lid při- byl k němu. Sš. J. 136. Ščepán opat i ve- šken konvent. List z r. 1456. Aby svět vešken byl podražen pod jich poslušenství. Chč. Ciesař vešken se Bohu poručil. Pass. 803. Vešken národ sě vzhrozí. Pass. 13. Slíbil mu jej vešken (dobytek) zase vrátiti a nevrátil; Ten vešken nadbyt pobrala. Půh. I. 302., II. 123., 260., 497. (Tč. ). Vešken den nedělní má ztráven býti v duši....; Byť vešken svět lidí svědčil a tak by ne- bylo, tehdy všech svědectvie jest křivé; Však viem, že zmaže sě vešken v hovnách vědomě, nesměl by před krále, aby jemu nesmrděl; Na túto dvú přikázanie vešken zákon visí i proroci (Mat. 22. 40. ). Hus II. 366. (Tč. ). Vešken plod země. Ž. wit. 104. 35. — Dal.

370822   Vešken Svazek: 7 Strana: 1020
Vešken svět. Kšch. 9. V. svój úmysl; Kristus jest vešken a celý v podstatě vína. Št. N. 76. 23 , 318. 2. Dal sad vešken. Št. Kn. š. 74. 25.

370823   Vešken Svazek: 8 Strana: 0463
Vešken, obsoletum. Bl. Gr. 278.

370824   Veškeren Svazek: 4 Strana: 0647
Veškeren, -ra, -ro; akk. veškeren, -ru, -ro; u novějších: veškerý, á, é, gt. veške- rého, é, ého atd., dle Nový. Jg., Mkl. Dle Zk.: Veškeren, -ra, -ro; akk. veškerého n. veškeren (toto u neživých), -ru, -ro; pl. nom. -ři, -ry, -ra, akkusat. -ry, -ry, -ra, ostatní pak pády od veškery, á, é. — V. = všechen, všecken, aller, alle, ganz, gesammt. Veškeren dobytek veliký i malý. Půh. II. 93. Zna- menám se s veškerou úctou (podpis). Dch. Veškerý náklad, summa, majetnosť, užitek, průmysl, ministerstvo, mocnářství, J. tr., vynáška (Gesammtbetrag), výnos, Nz., dů- chod roční, clo, odpadky, tlak, obsah. Šp. V-en lid vyšel proti němu. Flav. Po ten v-en čas slunečného světla neviděl. V. V-ré vojsko. Kram. Veselil se v-ren lid země. Br. V. břemena, cena, hodnota, jmění, ná- hrady, náklad, příjem, summa, užitek, vý- daje, výlohy, výnos atd. Šp.

370825   Veškeren Svazek: 7 Strana: 1020
Veškeren. Cf. List. fil. 1886. 385., Mkl. Etym. 398. b. Dr. veškerých práv. Us.

370826   Veškeren Svazek: 8 Strana: 0463
Veškeren, dle Bl. Gr. 275. obsoletum. V. má některé tvary jmenné. Vz List. fil. 1895. 280. nn.

370827   Veškeren Svazek: 9 Strana: 0369
Veškeren. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 271.

370828   Veškerenství Svazek: 4 Strana: 0647
Veškerenství, n., das Gesammfwesen. Šm.

370829   Veškerenstvo Svazek: 4 Strana: 0647
Veškerenstvo, a, n. = celek, das Ge- sammtall. Nej., Dch. Věštec písní volá k pánu v-stva. Fr. Květ.

370830   Veškerenstvo Svazek: 7 Strana: 1020
Veškerenstvo, a, n. Št. III. 630., Dk. Dj f. 179., Rm. 2. Vůle v-stva státního. Pal. Rdh. III. 173. (I. 352.). Správa v-stva. Sš. Sk. 204.

370831   Veškernosť Svazek: 4 Strana: 0647
Veškernosť, i, f., universitas. V. praž- ská, Prager Universität. Ros.

370832   Veškerný Svazek: 4 Strana: 0647
Veškerný = všeobecný, celý. Ros., Kat. 1707.

370833   Veškero Svazek: 4 Strana: 0647
Veškero, a, n., das All. Souměr v-ra. Dch.

370834   Veškero Svazek: 7 Strana: 1020
Veškero, a, n. Dk. Dj. f. 161.

370835   Veškerosilý Svazek: 4 Strana: 0647
Veškerosilý zápas, das Pankration. Dch.

370836   Veškerosť Svazek: 4 Strana: 0647
Veškerosť, i, f. = celosť, vše, das Ge- sammte. Ganze, Universum, totalitas. Nz. V. světa. Víd. list. V. věcí, die Gesammt- sache. J. tr.

370837   Veškerý Svazek: 4 Strana: 0647
Veškerý, vz Veškeren.

370838   Veškohrb Svazek: 7 Strana: 1020
Veškohrb, a, m., u Poděbrad. Byľs ještě na V-bě, když se to přihodilo (nebyls ještě na světě). Us. Kšť.

370839   Veškovitosť Svazek: 4 Strana: 0647
Veškovitosť, i, f. = všivosť.

370840   Veškovitý Svazek: 4 Strana: 0647
Veškovitý = všivý. Ros. — V-tí, pedi- culina. Krok. II. 269.

370841   Veškový Svazek: 10 Strana: 0479
Veškový. V. masť (na vešky). Rgl.

370842   Veškrna Svazek: 4 Strana: 0647
Veškrna, y, m., osob. jm. Šd.

370843   Vešky Svazek: 4 Strana: 0647
Vešky, pl., f. = hedvábné růžičky (zelené nebo červené) na kožiše (dubňáku) v předu po obou stranách prsou; v zadu slují lapky, ořešky. Na mor. Valaš. Vck., — Vešky, Frost- beule. Na Slov. — Vz Veška.

370844   Vešky Svazek: 8 Strana: 0463
Vešky, perniones, svrbící vyraženiny mezi prsty u nohou. Hojení jich. Vz Mtc. 1894. 334.

370845   Vešlý Svazek: 4 Strana: 0648
Vešlý, eingegangen, eingetreten. V. ne- přítel. Jd. — v co: ve zvyk, Kom.; nález v moc v. V. Lidem v léta vešlým (obsta- rožným). O vod. — odkud kam: z chu- doby do panství. Mudr.

370846   Vešmarovať komu Svazek: 7 Strana: 1020
Vešmarovať komu = metlou vybiti. Mor. Neor.

370847   Vešnec Svazek: 7 Strana: 1020
Vešnec, m., villum, zastr. Rozk.

370848   Vešnec Svazek: 10 Strana: 0479
Vešnec, villum. Rozk. P. 1737., R. 91. Vz Vesnec.

370849   Vešní Svazek: 4 Strana: 0648
Vešní, Läuse-. D.

370850   Vešovitý Svazek: 8 Strana: 0463
Vešovitý ocasec, brouk. Vz Klim. 330.

370851   Vešroubovati Svazek: 7 Strana: 1020
Vešroubovati, vz Všroubiti.

370852   Věšťák Svazek: 7 Strana: 1020
Věšťák, a, m. = divý muž. Mor. Vz Mách. 130.

370853   Věšták Svazek: 9 Strana: 0369
Věšták. Za VIL 1020. přidej: Mus. ol. 1897. 150.

370854   Věšťany Svazek: 4 Strana: 0648
Věšťany, dle Dolany, Weschen, ves u Te- plice. Vz S. N.

370855   Věšťář Svazek: 4 Strana: 0648
Věšťář, e, m. = věštec. L.

370856   Věštba Svazek: 7 Strana: 1020
Věštba. Cf. Mách. 29., 48., 54.-55., 60 , 66., 70. O v. v Rkk. cf. Šf. III. 158. V = věštění, hádání. Št. Kn. š. 108. (10.).

370857   Věštba Svazek: 8 Strana: 0463
Věštba. O v-bách vz Zbrt. Pov. 78., 168., 65.

370858   Věštba Svazek: 10 Strana: 0479
Věštba vítězova. Vz Jir. Prove 394.

370859   Věštba, věštba, věsťba Svazek: 4 Strana: 0648
Věštba, věštba, věsťba, y, f. Vz Věsť. V. = výpověď prorocká, věštění, hádání, hadactví, die Wahrsagerei. Jg. V. = zvě- stování věcí tajných a budoucích způsobem nadpřirozeného nadšení. Blř. Po kterém vědmě n. věštbě. Št. Za věštbu. V. Povedla se mu věštba. Sych. Libuše spustila se na své věsťby. Dal. Cf. Sbn. 28. —31., 33., 12., 19., 415., Sbtk. 31. —34, 266., 268., 308., 309., 314., 321., 323., 331. Po věštbě státi. Št. Co-li pomóž mezi dvěma manželoma ta věštba, který má umřieti prve. Št. Ob. v. 10. Dvě věglasně děvě vyučeně věščbám vítě- zovým. LS. v. 50. Věščba vítězová = umění řečnické. Dle S. N. = vaticinia a dle Šf. (v Mus. 1864. 8. ) = carmina heroica = zpěvy vítězův. Dle Kořínk. vyd. věščba = vědění, vědomosť. V tom smyslu čte se v olom. bibli v I. král. 2. 3., kdež se lat.: quia Deus scientiarum dominus est vykládá: neb všie veščby Buoh pán jest. Vítěz znamená dle Jir. Sl. pr. tolik co znalec zákonů. Tedy jsou veščby vítězovy = zpěvy, kterými se zachovávala vedomosť práva. Dle Bdl. Obr. 111. —115. = zpěvy o vítězích.

370860   Věštbář Svazek: 4 Strana: 0648
Věštbář, e, m. = věštec. Pulk. 181.

370861   Věštbářka Svazek: 10 Strana: 0479
Věštbářka. Pulk. Lobk. k. 4.

370862   Věštbářský Svazek: 4 Strana: 0648
Věštbářský, prophetisch. Abych došla světla o tvé způsobnosti v-ské. Koll. I. 256.

370863   Veštbodárný Svazek: 9 Strana: 0369
Veštbodárný. V. Bůh. Louk. 60.

370864   Věštbomluvný Svazek: 7 Strana: 1020
Věštbomluvný, orakelsprechend. Lpř.

370865   Věštcování Svazek: 4 Strana: 0648
Věštcování, n. = věštění, die Wahrsa- gerei.

370866   Věštcování Svazek: 7 Strana: 1020
Věštcování. Výb. II. 1432.

370867   Věštcovati Svazek: 4 Strana: 0648
Věštcovati = věštiti, wahrsagen. Rozml. Pet. s Jul.

370868   Věštcový Svazek: 4 Strana: 0648
Věštcový, Seher-. Knieže věštcový a hadačkový, princeps magorum et incanta- torum. BO.

370869   Věštčí, věšťčí Svazek: 4 Strana: 0648
Věštčí, věšťčí, za str. věstčí = hadacký, Wahrsager-, prophetisch. V. duch, Příd. k Cyr.. obličej. Aesop., dívka. V. V. dar. Us. Veštčím jakýmsi duchem jemu se zdálo. Ler.

370870   Veště Svazek: 4 Strana: 0648
Veště, ěte, n., na Mor. = podvržené dítě, der Wechselbalg. Sš. P. 153.

370871   Věště Svazek: 9 Strana: 0369
Věště = dítě od bosorky nebo divé ženy nehlídané šestineděJce podnozené. Sum. 11.

370872   Věštěbna Svazek: 4 Strana: 0648
Věštěbna, y, věštěbnice, e, f., das Ora- kel. Rk.

370873   Věštebník Svazek: 10 Strana: 0479
Věštebník, a, m. Pror. ol. 14b. Isa. 8. 19., Mam. V.

370874   Věštebnosť Svazek: 4 Strana: 0648
Věštebnosť, i, f., das Wahrsagungsver- mögen. Leg. 65.

370875   Věštebný Svazek: 4 Strana: 0648
Věštebný, Weissagungs-, weissagend. V. duch, Leg. 62., zápal. Cf. Věstebný.

370876   Věštec Svazek: 4 Strana: 0648
Věštec, tce, věštěc, ťce, m. = kdo věští, hadač, der Wahrsager, Weissager, Prophet. V MV. nepravá glossa. Pa. Přistoupili ha- dači a věštci. V. Hůl, jakéž věštci při svých věšťbách užívali. Br. Věštec domní sě, jehož sám nevie. BO. Hadači, věštci a kúzedlníci (Dan. 2. 2. ). BO. Blesk, v. bouře. Dch. Jsou ve vaší osadě kouzelníci, věštci a zaklínači? Ddk. IV. 293. Mlčte bídní věštcové v růz- ných končinách věštící o záhubě v slav- ských rodinách. Hurban. V. lyrou hýbe ná- rody. Květ.

370877   Věštec Svazek: 7 Strana: 1020
Věštec. Cf. Mkl. Etym. 391. a.

370878   Veštec Svazek: 8 Strana: 0463
Veštec, dříve Vesce = Vesice. Čern. Př. 33

370879   Věštec Svazek: 8 Strana: 0463
Věštec. Vari si v. (uhodľs). Phľd. 1894. 313.

370880   Věštec Svazek: 9 Strana: 0369
Věštec. O věštcích vz Čes. 1. VII. 117.

370881   Věšteckosť Svazek: 10 Strana: 0479
Věšteckosť, i, f. Slád. Ant. 11.

370882   Věštecký Svazek: 4 Strana: 0648
Věštecký = od věštce, Wahrsager-. V. slovo. Hlas. III. 440.

370883   Věštecky Svazek: 10 Strana: 0479
Věštecky. Svatými výpary v. zpitá. Zr. Čch. 73.

370884   Věštectví Svazek: 7 Strana: 1020
Věštectví, n., Seherkunst, f. Lpř.

370885   Věštěk Svazek: 4 Strana: 0648
Věštěk, štka, m. = věštec, der Wahr- sager. Kor.

370886   Věštek Svazek: 9 Strana: 0369
Věštek = vešcek. Gb. H. ml. III. 1. 513., 514.

370887   Věštění Svazek: 4 Strana: 0648
Věštění, n., das Wahrsagen. Us.

370888   Věštění Svazek: 7 Strana: 1020
Věštění. Cf. Zbrt. 292.

370889   Věštění Svazek: 8 Strana: 0463
Věštění. V. z ptáků atd. Vz Zbrt. Pov. 65., Věštba.

370890   Veštěpiti Svazek: 4 Strana: 0648
Veštěpiti, il, en, ení = vštěpiti, einpflan- zen. Koll. Čít. 330.

370891   Věštěvání Svazek: 10 Strana: 0479
Věštěvání, n. = věštba. Vít. 100b.

370892   Veští Svazek: 4 Strana: 0648
Veští, n. = vjití, das Eingehen. Smrť bude šťastné věštie v dědictvo kraje nebe- ského. Št. Uč. 153. b. Šťastné v. v dědictvo nebes. Št. Ani v nás ostal duch k v. va- šemu. BO. — V. = vchod, der Eingang, introitus. Tajné v. BO. — Ž. wit. 120. 8., 67. 25. V., introitus. BO. Ukaž nám v. do města. BO. V. v chrámu. BO.

370893   Věští Svazek: 4 Strana: 0648
Věští = hadacký, tajných věcí povědo- mosť mající, weissagend, prophetisch, Wahr- sager-. V. dívka, V., panna, Troj., bába, Dal., děvečka, Br., duch. Jsa věštím du- chem, aby toho nechal, napomenut. Har. II. 123. Snažovávali se také větším duchem uměti hádati. Ib. 125. — V. duch také = bytosť nadpřirozená člověku věštbu vnuku- jící, der Wahrsagergeist, Genius. Sám ďábel v. V. Z ponuknutí duchů věštích. Háj. Dě- večka mající ducha věštieho. ZN. Děvečka ta měla věštího ducha. Sš. Sk. 194., II. 149. (Hý. ). Jsa věštím duchem, aby toho ne- chal, napomenut. Har. II. 123., — V., ího, m. = věštec, hadač, der Wahrsager. V. bu- doucích věcí. Ptal se svého věštího. Štelc. Jsi hloupé věští. V Krkon. Kb. — V., v Krkonš. = divoký. Lítá jako v. = běhá divoce. Kb.