373001   Violeť Svazek: 4 Strana: 0699
Violeť, i, f. = violová barva, veilchen- blaue Farbe. V. anilová. Vz Prm. III. č. 3.

373002   Violeť Svazek: 7 Strana: 1029
Violeť. Cf. KP. VI. 222., 229.

373003   Violin Svazek: 7 Strana: 1029
Violin, u, m., barvivo. Cf. KP. VI. 215, Rm. II. 247.

373004   Violine Svazek: 4 Strana: 0699
Violine, f., it. violino = housle, die Geige. Vz S. N., Mlt.

373005   Violinista Svazek: 4 Strana: 0699
Violinista, y, m., dle Despota, houslista, der Violinist. Rk.

373006   Violka Svazek: 4 Strana: 0699
Violka, y, f., viola, das Veilchen. V. vonná, v. odorata, srstnatá, v. hirta, psí, v. canina, trojice, v. tricolor, hrubokvětá či zahradní či štěpná, grandiflora; polní, par- viflora. Vz Rstp. 104., Fiala, FB. 78., Kk. 220., Čl. Kv. 301., Slb. 648., Čl. 58., S. N.

373007   Violka Svazek: 7 Strana: 1029
Violka. Cf. Č. Kn. š. 256.

373008   Violkovina Svazek: 4 Strana: 0699
Violkovina, y, f., violinum, das Violin. Rst. 49.

373009   Violkovitý Svazek: 4 Strana: 0699
Violkovitý. V. rostliny, violarieae: vi- olka, chyboroh. Vz Rstp. 104., Kk. 219., Slb. 648., Schd. II. 293.

373010   Violon Svazek: 4 Strana: 0699
Violon, u, m. = basa, die Bassgeige. Vz Mlt., S. N., Hd.

373011   Violonbass Svazek: 4 Strana: 0699
Violonbass, u, m. = dřevěný hlas ote- vřený v pedále. Mlt.

373012   Violoncellista Svazek: 4 Strana: 0699
Violoncellista, y, m. = kdo hraje na violoncello, der V-list.

373013   Violoncello Svazek: 4 Strana: 0699
Violoncello (-ončelo), a, n., it. = malá basa, cello, basetl, die Kniegeige, das Violon- cell. Jg., Rk. Vz KP. II. 307., 308., Mlt., S. N.

373014   Violurový Svazek: 7 Strana: 1029
Violurový. V. kyselina. Rm. I. 591.

373015   Vionek Svazek: 10 Strana: 0482
Vionek, nku, m. = vínek, věnec. Orava. Sb. sl. 1902. 180.

373016   Vionok Svazek: 8 Strana: 0466
Vionok, nku, m., vz Věnec (3. dod.).

373017   Vipava Svazek: 4 Strana: 0699
Vipava, y, f., Wippach, mě. v Krajinsku ve vipavské dolině. Rk.

373018   Vipler Svazek: 4 Strana: 0699
Vipler, a, m., osob. jm.

373019   Vipsani-us Svazek: 4 Strana: 0699
Vipsani-us, a, m., osob. jm. lat. Vz S. N.

373020   Vir Svazek: 4 Strana: 0699
Vir, a, m.. Wir, hospoda u Zbraslavic. PL.

373021   1. Vír Svazek: 4 Strana: 0699
1. Vír, u, m. (od koř. vr ve vříti. Cf. Gb. Hl. 146. ), der Wirbel, Strudel. V. u vodě, na vodě, vodní = místo, kde voda vrtí se v kolo, zátočina, der Wasserwirbel, Wirbel, Walm, Mahlstrom. V. Na Mor. též víro. Hý. Dělali se vírové pojednou běh lodí za- stavující. Ler. Ve víru bývá čert a proto se mu lidé vyhýbají. Mus. Vodu, kde se točí, vírem n. kotlinou nazývej. Kom. Ja- koby se v. po něm zavřel. Ros. V. do hlu- bokosti své vše sehlcuje a požírá. Br. — V. vodní = obžerný, lakotný, der Nimmer- satt. V. — V. sněhový, der Schneewirbel. Dch. — V. = vicher, der Wirbelwind. Nz., D. V. vzdušný. Stč. Zmp. 597. — V. = to- čivé bubnování, der Wirbel. Vírem bubno- vati. D. V. bubnovati, tak že každá palička dvakrát na buben dopadá. Čsk. — V. citů. Hdk. L. kv. 27. V. smyslnosti, písní, vášní, pochybností. Čch. Bs. 30., 35., 59., 65. V. náruživosti. Ft.

373022   2. Vír Svazek: 4 Strana: 0699
2. Vír, u, m., něm. Wühr, ves u Kunštátu na Mor. Tč.

373023   3. Vír Svazek: 4 Strana: 0699
3. Vír, a, m., osob. jm. Vz Blk. Kfsk. 647., 968.

373024   1. Vír Svazek: 7 Strana: 1029
1. Vír. Cf. Šf. III. 502. (Vrtiti, Vrátiti), Kram. Slov. V. taneční, Hrts., hromů, světa, prachu, dýmu, událostí, Vrch., válečný, Kká., ohňů, boje. Hdk. — V. = nádoba s nožič- kami, do níž dávali žhavé uhlí a kladli pod jídlo, aby zůstalo vřelým. Wtr. Obr. 567.

373025   Vír Svazek: 8 Strana: 0466
Vír. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79. — Cf. 3. Víra (3. dod.).

373026   1. Víra Svazek: 4 Strana: 0699
1. Víra (zastr. věra), y, f., instr. sing. věrou, pl. gt. věr, dat. věrám, lok. věrách, instr. věrami, v ostatních pádech podržuje se í. Vz Míra. — V. = pravda, die Wahr- heit. To se k víře podobá, jest k víře po- dobno (-bné); k víře nepodobný; k víře podobná příčina, výmluva. V. Podobá se k víře; k v. podobnosť. Nz., D. Tomu bych dal za víru. Us. Ve množstvu milosrdie tvého uslyš mě u vieře spasenie tvého. Ž. wit. 68. 14. Mocí a vůlí boží, kterýž je může i chce věrou darovati. BR. II. 515. Že by to k vieře podobné nebylo, by žid jie ze vsi přídúcí bez základu (ohne ein Pfand) pojčívati jměl. NB. Tč. 67. Není to k víře podobné, což zákonníci praví; Věci k víře nepodobné. BR. II. 175. b., 217. b. — V. = věření v něco, přijímání za pravdu, o čemž nám schází vlastní poznání, der Glaube, Glauben, das Führwahrhalten. S. N. V. (subjektivně jako vniterní stav něčí) = ochotné přijetí nauky Kristovy a jí životem svatým osvědčování. Sš. I. 23. Slepá v. (beze všech důvodův). Marek, S. N. K víře přivésti = přemluviti. V. V-u něčemu dáti, přiložiti. Háj. Víra mu do hrsti přišla (ne- chtěl věřiti až po škodě. Vz Škoda). Č., Plác. Někomu víru dáti na jiného, Glauben beimessen wider Jemanden. Řd., J. tr. Ze lži lidé neumírají, jen že potom víry ne- mají. Hkš. K zprávám nejistým víry nepři- kládali. Skl. I. 56. Že dobrú věrú žaluje. CJB. 395. Aby, ktož slyší slovo boží, při- dal k němu víru. Chč. P. 48. b. Falešným šohajíčkům víry nepřidávejte. Sš. P. 302. Místo víru dáti, přiložiti doporučuje Ht. Brs. 276. a 277.: uvěřiti; sr. však předcházející doklady. V. není pouhé povolování prav- dám nauky křesťanské, nýbrž jí celou utro- bou a myslí svojí pochopení a jí celého člověka a všech mohutností jeho, mysli, citu a vůle dokonalé podrobení; Menší stu- peň víry, v. počátečná, v. vezdy rostoucí, zmáhající a zdokonalující-se; ve víře se vždy rozhojňovati; Měli tedy oni ovšem víru v Krista, ač jen zavinutou, touchou a touhou jenom se jevící; Že by člověk z víry samé mohl ospravedlnění dojíti; V. jest vý- minka, prostředek, osnova, kořen, na němž ospravedlnění stavěti se musí, poněvadž jest začátek a síň všeho obrozeného života; Že zmařena, neplatna učiněna, zničena, vy- prázněna jest v., že všechnu hodnotu, sílu a moc potratila; Pevnosť, odhodlanosť víry, jarosť víry, utužení víry; Abraham nevrtkal, neviklal se u víře: víra jeho neoslabovala nýbrž vytrvala a ostála i obdržela proti vše- likým námitkám nemožnosti tuto se nasky- tujícím; Opisuje povahu víry Abrahamovy; V. ta všecko přesahovala, takové výše do- sáhla, tak horovala, že....; V. podobně se dokonává vyznáním; V. u člověka má roz- ličné stupně a již rozhodnější a osvícenější jest, již v obojí stránce té nedostatek má nějaký a mdlobě podrobena jest; Potvrzeni byli v té, kterou byli ujali, víře v Pána co messiáše; Předce ujali víru v Krista a tu vy- učuje apoštol požehnané následky víry té; Tou zradou nemají se dáti zviklati ve víře; Abyste se nezviklali u víře, abyste jistoty 255* v ní neztratili; Apoštolé měli se svízely svými ve víře utužovati; Ale v. ta se měla spolu účinlivě projevovati; Stálosť a ne- vrtkavosť u víře; Živou a horlivou vírou se před jinými vynaznačoval Štěpán a víru tu skutky v životě dokazoval; V. jeho byla vněšná a nepronikla až ku podmanění sobě rozumu jeho, tím méně prostoupila hloub žádostí a tužeb jeho; Důvěra z víry počá- tečné vzešlá; Měli zajisté zavitou víru v pro- středníka, ač ještě rozvita nebyla; Z čehož viděti, že sami divové nestačí k zarození víry v srdcích lidských, nýbrž že k tomu zvláštní milosti boží třeba; Ke stupni víry člověka hleděl; V. zárodná, vz Zárodný. Sš. I. 25., 26, 38., 46., 48., 54., 57, 110, 133., J. 41, Gl, 217, 249, 230, II. 238, Sk. 69, 97, 168, 171., Ms. 35, 42. (Hý. ). Víru něčí podvrátiti. Us. Dch. V. hory pře- náší. Na Mor. Tč. V. uzdravuje. Us. Z bab- ských povídaček nejde člověku víra. Šml. v Osv. 1880. 141. Víra jest dar boží. Dač. I. 288. Sv. Pavla na víru obrácení. Us. Šd. Otčenáš a apoštolské vyznání víry mají lidu vštípeny býti v jazyku latinském i zem- ském. Ddk. IV. 281. Bojíte se, snad malé víry jste? Sš. P. 16. Drží (hřebík, uzel) jako helvetská víra, jako stará víra, jako židovská víra. Us. Kfk, Sd. Zachová to, jako žid víru. Vz Sliboval. Lb. Ale skut- kem a pravdou musí každý víry a pokání dokazovati; Odpuštění hříchů by nebyl do- šel, kdyby sám byl víry pravé neměl; V tom záleží, aby člověk z víry pravé přikázání boží ostříhal; Bude k věčnému životu při- veden a to ne pro svou víru ale skrze víru. BR. II. 13. a, 39. a, 112. a, 631. a. U víře své tvrdě stojí. Pass. mus. 365. Božská podstata lépe věrou dosažena a poznána býti může, nežli hlubokým a bedlivým zpy- továním. V. Viera jest základ a kořen všeho dobrého. Št. Kn. š. 7. V. jest založenie věcí nadějných a neviděných; Jenž blúdi u vieře o těch věcech; Vieru měj živú, milováním omaštěnú; Učenie sě od viery počíná; Pro hřiechóv rozmnoženie lidé ho (Krista) ne- vidie živú věrú; I vece jim: Co blázniví jste malé viery?; Vedlé miery viery člo- věka bývá milosť božie dána; Hřeší-li tak, tehdy viery nemá aneb u vieře vrtlá; Viera bez skutkóv mrtva jest; Kněžie a zákon- níci majíce velikú péči o platy a o tělestné potřeby, jsú malé viery; Pane, přimnož nám viery; Zaslúžil jest sobě, že ho Ježíš naučil i o svém božství vieře; V. a ústy vyznanie viery člověka nespasí bez napl- nění vóle božie; S pravú věrú na naději čaká jeho v nebi požívati po tomto životě; V. jest první ctnosť od Boha vlitá, na níž jako na dně neb krumfeštu má každá ctnosť založena býti; V. jest o těch věcech, jichž nyní nevidíš, neb by (bys) viděl, již by viery z toho neměl; V. jest založení věcí, o kterýchž naději máme, duovod věcí ne- viditelných; Kořen vyznání jest víra srdce; Všelijaké přijímá (Bóh), jenž k němu živú věrú jdú; V. jest o minulých i o budúcich věcech; Také naděje jest toliko o dobrých věcech, ale v. o dobrých i o zlých; Z toho dóvodu viery a poznánie vezmi, že té viery živé zlí nemají a cožkoli mají, mrtvú vieru mají; Od pravé viery odstoupiti. Hus I. 4, 86, 332, 383, II. 10, 48, 49., 50, 230, 296, III. 26, 153, 155, 156, 159, 292, 301. (Tč. ). Víra naději nic nepůjčuje. Pk. — V. = náboženství, der Glaube, die Religion. Pravá v. obecná křesťanská; od pravého vyznání víry odstoupiti, odpadnouti. V. Obrá- til se na katolickou víru. Sych. V té víře do smrti setrvám. St. skl. K víře nějaké se přiznávati. Mus. 1880. 457. Článek víry. Sych. Kolik děr, tolik věr, kolik mlynářův, tolik měr. Prov. Kolik mlynářů, tolik měr, kolik farářů, tolik věr. Vz Mínění. Bl. 296. Víru vyznávati; k víře nutiti; vyznávatel víry, vyznání víry. J. tr. K víře a ke křtu nemá nikdo nucen býti. Rb. Víry otců svých od- stoupiti, se odříci. Zk. Dal se na jinou víru. Sych, Jg. Přejíti na jinou víru, lépe: dáti se, obrátiti se na jinou víru. Jv. Není naší víry; Oba jsou rozdílné víry. Šd. Víry ru- šitel. Reš. Přednesli-li co ve článcích svých, ježto by bylo proti víře a pravdě; Kážete to, co z víry není. Pal. Dj. III. 3. 80, V. 1. 202. Nepotřeboval on nějakého ve víře do- plňování; Hluboké vnikání v podstatu víry; Hlavitý článek křesťanské víry; Ochotné přijetí víry jejich; Tudy musili apoštolé především v hlavitých městech ohniska víry založiti; Tou naukou podvracovali celou víru křesťanskou; Víru čistu, přesnu a ne- pokálenu zachovati. Sš. I. 3, 21, 24, 28, 143., II. 9, L. 121. Křesťanské víry veliký protivník. Pass. 31. Kacieř jest dnes, co dieš, když zajtra bade držeti obecnú vieru? Také hlúpým a sprostným vieru tvú zvě- stujme. Hus II. 232, III. 90. — (Tč. ). V. = dověrnosť, das Zutrauen, Vertrauen. Tak v. a láska se tvrdí. Har. Nejsme do nich té víry, žeby závazkem svým věrně stáli; Zmr- hali si víru. Sych. Víra v moc; Mějte víru, že....; pevné víry býti, že... Us. Dch. Společná v. vaše a moje. Sš. I. 23. Víru a přízeň ke mně ukázal. Us. Víru někomu v něčem míti. Alx. Však jmě vieru k voje- vodě. Rkk. 10. Kristus věrou v srdce přijat bývá. BR. II. 10. a. Nejsú viery a naděje veliké k Bohu, aby jim dal hodného vla- daře duchovnieho; Ukázal, že ta žena jest věččie viery než to knieže. Hus I. 460, II. 404. Vieru živou k Bohu míti. Chč. 302. Kde není lásky, tu není víry. Prov. Šd. Vsěch sto jmieše mocná paže, k Výhoňu v utrobách statnú vieru. Rkk. 30. — V. = hodnosť víry, kredit. Svědek víry hodný. Solf. Tuto poslední vůli pro lepší víru i váhu vlastní rukou podpisuji. L. K větší víře toho. Zlob. Kdo mluví bez míry, ne- dávej mu víry (ten má málo víry); Oby- čajné málo víry, kde je mnoho řeči. Na Mor. Tč. V mnohých vecách víra sa k vě- rení zmenšuje. Na Slov. Tč. Bůh vie, čím to oni vám zaplatia, nebo je chudoba, neb i ty koze na víru (na úvěr) vzali. Sl. let. VI. 341. Kdyby hned měl za víru (kdyby mu věřili), nevyhrál by. Us. Vk. Naše víra je nyní velmi nízko vzata (málo vážena). U Rychnova. Já bych mohla dělat všecko možné, nemám víry. Us. Vk. Ten jest znal pod svú dobrú vierú, že jest jich Jakub na to navedl. NB. Tč. 272. Kristu víru při- dati. Sš. J. 61. Přijímali ku své víře a duši, že jest v pravdě tak. Pam. Val. Meziř. 195. Kterým dobrodiní prokazoval a plnou víru dával. Ddk. III. 31. Pravím, králi, při mé víře. Smil. Což ještě nemáte víry? Br. Osud Táborův poddavších se na česť a na víru; Vojín český ve válce jatý propuštěn-li na česť a na víru; Vězňové jatí měli všichni svobodu míti, urození na česť a na víru, jiní za rukojemství; Slibujeme sobě pod našimi ctmi a vírami, že sebe nikterak ne- opustíme. Pal. Dj. III. 2. 77., IV. 1. 468., V. 1. 68., V. 1. 219. (Šd. ). Slíbil pode ctí a pod věrú býti s Pražany. Let. 27., Tov. 109. Za věrú k někomu sníti (věrou jsa ubezpečen). Dal. 86. Na tvú vieru a duši sestru ti porúčiem. Št. To ctí a věrou svou skrze ruky dání slíbili. V. Tobě velikú víru dávají; Slibujem naší dobrú věrú bez zlej lsti; Slibujem naší dobrú věrú křesťanskú sami za sě; Pod ztracením cti a víry naší slibujem; Vyznali jednostajně a na svú vieru vzali; Vyznala i svědčila a to berúc k své vieře, že to nijak nenie. Arch. II. 14., I. 144., 195., 200., 421., 425. (Šd. ). Čtyři mají na svú víru vzíti, že jsú právě přisáhali; Maji na svú víru vzíti, že jim svědomo, že jest ty škody vzal; Slíbil mi pod věrou a pode té pře stracením, aby... Půh. I. 216., 260., 338. (I. 149., 307., 310., 382., II. 160. ). Očím před ušima víra. Prov. Šd. Kde víry máš, užívej ji, ne však na zmar. Lb. Cf. V. = věrnosť. — V. = věrnosť, Treue u. Glau- ben, die Treue, das gegebene Versprechen, Wort. V-u držeti, zastati, vyplatiti, vyvaditi, zdržeti, Wort halten; víry nezdržeti; s vě- rou se chybiti; k víře dáti, poručiti; na svou v. slíbiti; věrou a slibem se zavázati; víru zastaviti, zavaditi, zavázati; na svou česť a viru slíbiti něco (cf. V. = hodnosť víry); na mou víru; víry a slibu manželského neza- chovati; něco k víře povědíti (v tajnosti). V. Žije s ňum (s ní) na víru, žijú spolem na víru (v divokém manželství). U Opav. Klš. Slí- bili si víru = zasnoubili se. Na Slov. Dbš. Obyč. 15. U dievčaťa věra ako v koši diera. Sl. ps. 81. U vieře sobě státi. Alx. 1113. Vieru od někoho čekati. Alx. Králova to ráda slíbi i da jemu na to vieru. Kat. 579. Na víru někoho vzíti = k věrnosti zavázati; víra manželská = věrnosť; člověk víry prázdný. S. N. V-u někomu držeti, Br., za- chovati. Solf. Zachová, jako žid, víru. D. Prov. Víru svou rušiti. Apol., Dal. 105. Apol. V-u k někomu zdržeti, slíbiti. Dal. 23., 28. Uhřie viery nezdržechu. Dal. 79. Na něčí víru a věrnosť se bezpečiti. D. Chud nevěren, chodoba vieru lámá. Smil., Č. M. 175. Zlato, střiebro vieru lomie. Smil v. 459. Svou v. někomu slíbiti. Rkk. Ctí a věrou zavázati. Bráti něco na svou víru a duši (Cf. V. = hodnosť víry). D. Na víru koho vzíti. St. skl. V. plzká (nestálá). Viera vieře pomáhá, kdeť jsú dva sobě věrná. Mus. Pravím vám pod svou věrou. č. exc. Aby byl odsúzen cti a víry. Tov. Také jest mnohá ženská viera jista jako v plotie diera. Boč. Přislíbiti na svou česť a víru, na svou víru a duši. J. tr. Cti a věrou. Václ. VII. V něm není víc víry než v ko- máru sádla. Bayer. Na penězích, opatrnosti a víře vždycky spíš při počtu se nedostává nežli nadbývá. Hkš. Polož míru a drž víru. Pk. Víra víře pomáhá. Č. — V. = důvěr- nosť k někomu, že zaplatí, der Glaube, Kre- dit. V. lepší než hotové peníze. Ros. Na v-ru něco někomu dáti (na úvěrek, půjčiti). Na víru bráti, vzíti. Bern. — V. = svěřené zbožie, das anvertraute, geliehene Gut. Svú víru (i. e. rukojmím) vypravuje. Kn. rož. §. 128. — V. = stolní kruh, podklad, der Tisch- ring, das Tischblatt, Tischrad. V. — V. muž- ská = bylina, máčka, vysoký bodlák, eryn- gium campestre, die Mannstreue, Bracken- distel. Kom. J. 136.

373027   2. Víra Svazek: 4 Strana: 0701
2. Víra, y, f., zastar. = pokuta peněžná za zabití. Šf. V. z ver (vir — muž) a gelt (pretium — cena), znamená cenu muže, cenu člověka, v nejstarším zákone německém taxa za člověka ustanovená v penězích podlé jeho stavu, das Wehrgeld. Pal. Dj. I. 1. 180., I. 2. 309. (Šd. ). Šf. Strž. I. 356., Šb. Stř. I. 155.

373028   Vira Svazek: 7 Strana: 1029
Vira, y, f., das Wergeid. Vz Víra, 2., Wtr. Obr. II. 791., 802.

373029   1. Víra Svazek: 7 Strana: 1029
1. Víra = věření v něco. Cf. Mkl. Etym. 389. a. V. v sebe (sebedůvěra). Vlč. Ona tomu dá za víru. Us. Vk. Vložiť víru v něco (uvěřiti). Brt. D. 285. V. mrtvá, živá ; Bez viery nelze se jest líbiti Bohu. Št. Kn. š. 17., 7. Pro vieru život dáti. Výb. II. 7. Pokud víry, potud člověka. Us. V. je jako zvon, nejmenší puklina ho pozbaví hlasu. Sb. uč. V. jest světlo duše, brána života, základ věčného spasení. Hkš. Není to ne- věřiti, ale k víře dohlédati Lpř. Ktož ztratie vieru, ten viece ztratiti nemóž. Výb. II. 657. — V. = vyznání víry. Tak v. obecná křesťanská zavírá se tím nejpotěši- telnějším artikulem: A život věčný. Amen. Dik. Neb u vieře malú dosti řečí mnoho dobrého rozumu jest shromáždieno; Tu vieru, jakož tu apoštolé položili na každý den, kněžie na první hodině a kumpletě řiekají lehky. Št. Kn. š. 13. (16.). — V. = náboženství. V., nábož., synonyma. Vz Mus. 1845. 526. Ne všemu věřie, což v. učí. Aby držal obecnú křesťanskú vieru; Každý lid má nějakou vieru; Ku pravé vieře se obrá- tili ; Držme svú vieru. Št. Kn. š. 7., 8. Pře- stoupení k víře (jiné), Conversion. Dch. Dogmata víry. MH. 2. U pravej víře sko- nali. Výb. II. 14., 18. Bludné víry lidé; Na víru obrátiti. Pass. Každá v. jinač světí. Us. Predal vieru za dieru (o muži, který si vzal ženu jinověrku a ku své víře stal se lhostejným). Slov. Br. MBš. — V. = do- věrnosť. Žil s ňu na viru (nebyli sezdáni; doufala, že si ji vezme). Laš. Brt. D. 285., Wrch. Dobrou měrou a věrou koupiti co jest ? Vz Cor. jur. IV. 3. H. XV. — V. = důvěra, kterou kdo má, že mu od soka žádná škoda aneb nic zlého činěno nebude, poně- vadž s ním ve smlouvu přátelskou vešel (protivou jest nevěra či zrada). Kn. rož. čl. 125. — V. = úvěr, t. j. dluh někomu půjčený v důvěře, že jej zaplatí. Kn. rož. čl. 125., 128. — V. = věrnosť. Slibóv i viery své zapomněv; Aby národové jemu drželi vieru. Kar. 53., 82. U pacholka v. jako u psa pára. Pís. slez. Ctí a věrou sobě sli- bujíce. Let. 237. Pod duší a věrou. Blk. Kfsk. XXIII. Pôsobte svá řemesla u vieře a v pravdě. Št. Kn. š. 172. Často v. i mi- losť bývá menšie mezi nima (manžely); Za- pomena viery nad nim v jeho núzi; V., kterúž oba manželé jsta dlužna sobě. Ib. 10, 126., 90. V. za moře zaletěla. Bž. exc. 2. Víra oprava v: Vira a cf. Pal. Rdh. II. 225. nn.

373030   Víra Svazek: 7 Strana: 1397
Víra = nádoba, která se v 16. století kladla na stole pod mísy (věnec, byla-li kruhovitá). Mus. 1893. 65

373031   Víra Svazek: 8 Strana: 0466
Víra. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 20. Kde víry nenie, tam hasne naděje. Šml. I. 127. Přehodila viem (změnila). Phľd. 1894. 94. — V. Nechtí tomu víry dáti dle 131. Gr. 320. sprostá frase m.: místa dáti, tomu věřiti, po- voliti, odpírají tomu.

373032   3. Víra Svazek: 8 Strana: 0466
3. Víra, zvír = vír, zřídlo. Brt. D. II. 411.

373033   4. Víra Svazek: 8 Strana: 0466
4. Víra = mosazný věnec, v němž doutnalo uhlí, a na který se mísy s jídly stavěly, aby jídla nevychladla, Wtr. St. Pr. 13., 13Í. Cf. Věnec (3. dod.), násl. Vireta.

373034   Víra Svazek: 8 Strana: 0579
Víra, instr. vírou (m. věrou). Kn. drn. 5.

373035   Vira Svazek: 9 Strana: 0371
Vira, das Wehrgeld (v německých právích; staří Čechové jí neznali). Pal. Děj. I. 1. 215.

373036   Víra Svazek: 9 Strana: 0371
Víra. Aká viera, taký pápež; Viera ne- spasie; Kdo nemá viery, nechce kostol; S vierou kupčiť mrzko; Vieru žiadnu netup. Slov. Zát. Př. 373a. Oni vládnou vírou. Chč. (Pal. Děj. IV. 1. 474. ). Priložil jsem medu víru (věřil jsem, že med pomůže). Hoř. 96.

373037   Víra Svazek: 10 Strana: 0482
Víra. Čeho mysl neprojímá, to že silná v. přijímá. Zvon IV. 209. V. a důvěra uzdravuje nejlépe. Čes. 1. XIII. 474.

373038   Víratka Svazek: 4 Strana: 0701
Víratka, y, f., spirographis, červ víčko - nosný. Krok II. 242.

373039   Vírava Svazek: 7 Strana: 1029
Vírava, y, f., řeka na Slov. Č. Čt. II. 352.

373040   Viravský Svazek: 4 Strana: 0701
Viravský, ého, m., osob. jm.

373041   Virbice Svazek: 4 Strana: 0701
Virbice, e, f., Wirbitz, ves u Bohumína ve Slez. Tč.

373042   Virbiš Svazek: 4 Strana: 0701
Virbiš, biribiš, e, m., hra v karty. Obt.

373043   Vircpurský Svazek: 7 Strana: 1029
Vircpurský. vircpurkský. Bačk.

373044   Virdunk Svazek: 10 Strana: 0482
Virdunk, vz Věrdunk.

373045   Víreční Svazek: 4 Strana: 0701
Víreční červi, turbellaria. Nz. Vz Vířenci.

373046   Vírek Svazek: 4 Strana: 0701
Vírek, rku, m., der Wirbel, Strudel. Vz Vír. Us. Dch. — V. = hlubina, die Tiefe, der Schöpfort. Dch. Vz Víro.

373047   Virement Svazek: 7 Strana: 1397
Virement (virmán.), franc. = převod z jednoho účtu do jiného. Viselcův šat. Vz Wtr. Obr. II. 865.

373048   Vireta Svazek: 8 Strana: 0466
Vireta, y, ť. = podložka pod jídelní mísu. Hrš. Nách. I. 50. Cf. předcház. Víra.

373049   Virga Svazek: 4 Strana: 0701
Virga, y, m., far. 1612. Vz Jir. H. 1. II. 320.

373050   Virgas Svazek: 8 Strana: 0466
Virgas, u, m. = výprask. Dostal v. Mor. Kár. list. 1896. č. 224. odp. feuill., Val. Brt, D. II. 519. Stojí ako žiak pred virgasom. Phľd. 1892. 580.

373051   Virgas, u, virgáš Svazek: 4 Strana: 0701
Virgas, u, virgáš, e, m., z lat. virga = bití, výprask prutem, šlehání, Ruthenschläge. Dostal virgas; Dám ti virgas. Na Mor. Kmk., Šd., Vck. U N. Bydž. virgáš, e, f. Odnesl si notnou v. Kšť. — V. = prut, metla. Na Slov. Bern.

373052   Virgasovati Svazek: 4 Strana: 0701
Virgasovati = vybiti prutem, metlou. Na Slov. Vz Virgas.

373053   Virgat Svazek: 8 Strana: 0466
Virgat, glotzen. Co tam virgáš Han. Brt. D. II. 411. Cf. Zdyhať (3. dod.).

373054   Virgati Svazek: 4 Strana: 0701
Virgati = vyhazovati jako kůň, aus- schlagen. Na Slov. Plk. Vz Virgnuť.

373055   Virgili-us Svazek: 4 Strana: 0701
Virgili-us (dle staršího pramene Vergi- lius), a, m., slavný římský epický básník, 70. —19. př. Kr. Vz S. N., Sbn. 371.

373056   Virgilka Svazek: 4 Strana: 0701
Virgilka, y, f., virgilia, rostl. vikvovitá. Rostl. I. 229. a.

373057   Virginal Svazek: 8 Strana: 0466
Virginal, u, m., hud. nástroj. XVI. stol. Vz Mus. 1894. 236., Zbrt. Tan.'240.

373058   Virgini-us Svazek: 4 Strana: 0701
Virgini-us, a, m. jm. starořímskeho rodu. Vz S. N.

373059   Virginia Svazek: 4 Strana: 0701
Virginia, e, f. = krajina v sev. Americe. Vz S. N.

373060   Virginský Svazek: 4 Strana: 0701
Virginský tabák. Vz S. N.

373061   Virginský Svazek: 7 Strana: 1029
Virginský jelen. Vz Brm. I. 3. 160.

373062   Virgnuť Svazek: 4 Strana: 0701
Virgnuť = vyhoditi, ausschlagen. — čím. Kobyla zadnyma nohama virgla. Dbš. Obyč. 72. Vz Virgati.

373063   Virgule Svazek: 4 Strana: 0701
Virgule, e, f., z lat. virgula = proutek, hůlka, die Schlagruthe. V. k hledání po- kladův, kovů atd., die Wünschelruthe. Vz S. N., KP. III. 67. — D. —V. k rozměřování a kroužení kamene mlýnského, die Messrutbe. Jg. — V. = znaménko v písmě, ein Strichlein in der Schrift. Vz Virgulovati. — V. = hruška máslovka, eine Art Butterbirn. Rstp. 516.

373064   Virgule Svazek: 8 Strana: 0466
Virgule, virhule, z lat. virga, virgula — prut o dvou vidlicích na jednom konci. Vz Vck. Val. I. 169, 173. Na Slov. = lískový dvojklaný prut bezlistý. V-lí zlato hledat. Jak se jí čarovalo? Vz Phľd. 1893. 472.

373065   Virgule Svazek: 9 Strana: 0371
Virgule = dvu proutky léskové do roka z jednoho očka vyrostlé. Mus. ol. XIII. 76. Vz tamtéž IX. 133. V. při hledání pokladů, Wünschelruthe. Vz Čes. 1. X. 250.

373066   Virgule Svazek: 10 Strana: 0482
Virgule = čarodějný proutek. Vz čes. 1. XV. 16. s vyobraz.

373067   Virgulovati Svazek: 4 Strana: 0702
Virgulovati = poznamenati něco čárkou, háčkem, závorkou, virguliren. Šp.

373068   Virch Svazek: 10 Strana: 0482
Virch = vrch. Na virch, desuper. Ev. olom. 106. 224.

373069   Virchy Svazek: 4 Strana: 0702
Virchy = vrchy. Bž. 32.

373070   Viriath-us Svazek: 4 Strana: 0702
Viriath-us, a, m., Lusitan, vůdce svých krajanů proti Římanům, † 140. př. Kr.

373071   Viribus unitis, lat Svazek: 4 Strana: 0702
Viribus unitis, lat. = spojenými silami, heslo rakous. císaře Františka Josefa.

373072   Viridin Svazek: 7 Strana: 1029
Viridin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 226.

373073   Viridomar-us Svazek: 4 Strana: 0702
Viridomar-us, a, m., vůdce Aeduův za Caesara.

373074   Virilní Svazek: 7 Strana: 1029
Virilní hlas na sněmu českém mají arci- biskup, tři biskupové a rektorové obou uni- versit. Srbený. 32. Vz násl.

373075   Virilník Svazek: 7 Strana: 1029
Virilník, a, m. V. v obci = občan, který má právo voličské a platí alespoň šestou čásť veškeré přímé daně v obci předepsané se státními přirážkami. Nár. listy. Vz před- cház.

373076   Viriva Svazek: 4 Strana: 0702
Viriva, y, f., pták. V. chocholatá, colius leucotis. Holub I. 56.

373077   Vírka Svazek: 4 Strana: 0702
Vírka, y, f. = úvěr, der Kredit. Ms. 1568. Bráti u kupce na vírku. Na Hané. Bkř. Cf. Víra.

373078   Virkati Svazek: 10 Strana: 0482
Virkati = vrkati. Mš.

373079   Vírnatý Svazek: 9 Strana: 0371
Vírnatý. V. řeka = plná vírů. List. fil. 1901. 72.

373080   Virné Svazek: 4 Strana: 0702
Virné, ého, n. = víra, das Wehrgeld. Vz Víra, 2. Kdoby s biskupem zle nakládal, má 10 let pokání činiti a třikrát více vir- ného dáti, než za kněze, jenž nezemřel. Ddk. III. 125.

373081   Vírně Svazek: 7 Strana: 1029
Vírně, wirbelnd. Bouře žalosti v. mi prochvěla hruď. Čch.

373082   Virnice Svazek: 7 Strana: 1029
Virnice. Würnitz, ves v Rakousích.

373083   Virníček Svazek: 7 Strana: 1029
Virníček, čku, m. = kohoutek na střeše. Tč. Cf. Vírník.

373084   Vírník Svazek: 4 Strana: 0702
Vírník, a, m. V. obecný, gyrinus natator, brouk potápník. Vz Frč. 190., Schd. II. 509., S. N., Krok II. 251. — V. = hrdelní soudce, cf. Víra, 2. — V., u, m. = kohoutek na střeše, který se točí, duje-li vítr, větrník, der Wetterhahn. Na Ostrav. Tč.

373085   Vírník Svazek: 7 Strana: 1029
Vírník brouk. Cf. Brm. IV. 55., Kk. Br. 63.

373086   Vírník Svazek: 7 Strana: 1029
Vírník. Cf. Brm. IV. 2. 100.—105.

373087   Vírník Svazek: 8 Strana: 0466
Vírník, brouk. Cf. Ott. X. 671. V., gyrinus. V. černošedý, g. marinus, dvojbarvý, bicolor, malý, minutus, nořivý, mergus, obecný, na- tator, plavčí, colymbus, rozdílný, distinetus, rudotemenný, dorsalis. Vz K lim. 108.

373088   Vírnoplod Svazek: 4 Strana: 0702
Vírnoplod, u, m., gyrocarpus. Rostl. I. 234 a.

373089   Vírný Svazek: 4 Strana: 0702
Vírný, wirbelnd. Iason brankou oka vnikl víle vltavské v utrobu vírnou, in den wirbel- wogenden Busen. Dch. V. skráň (v níž víří). Čch. Petrkl. 27.

373090   Vírný Svazek: 7 Strana: 1029
Vírný. V. řeka, Zr., ruch, světa kolot, tanec, závrať, Čch., prsténce, křivky. Rm. 235.

373091   Víro Svazek: 4 Strana: 0702
Víro, a, n. = hlubina (i nevírná). Nechoďme se tam koupat, je tam víro. Utopil se ve víře. Spadl do Víra. Us. na Mor. Kd. Cf. Vír, Vírek.

373092   Virola Svazek: 4 Strana: 0702
Virola, y, f., virola. Rostl. I. 235. b.

373093   Víronitník Svazek: 4 Strana: 0702
Víronitník, u, m., gyrostemon, rostl. lípo- vitá. Rostl. III. b. 251.

373094   Víroplod Svazek: 4 Strana: 0702
Víroplod, u, m, gyrocarpus, rostl. V. americký, g. americanus. Vz Rstp. 1295.

373095   Víroplodovitý Svazek: 4 Strana: 0702
Víroplodovitý. V. rostliny, gyrocarpeae: víroplod. Rstp. 1294.

373096   Vírot Svazek: 8 Strana: 0466
Vírot, u, m. = víření. Slov. Kal. S. 200.

373097   Vírovati Svazek: 4 Strana: 0702
Vírovati = vír dělati, wirbeln, kreiseln. Vký.

373098   Vírovatý Svazek: 4 Strana: 0702
Vírovatý, wirbelhaft, wirbelig, strudelig. Reš.

373099   Vírovice Svazek: 4 Strana: 0702
Vírovice, dle Budějovice, Weirowitz, ves ve Znojemsku. Tč.

373100   Vírovitý Svazek: 7 Strana: 1029
Vírovitý = vírovatý. Lpř., ZČ. I. 389.

373101   Vírovitý. V Svazek: 10 Strana: 0482
Vírovitý. V. řečiště (mající víry). Škd. Od. 92., Škod. F. 183., Msn. II. 43., Od. 91.

373102   Vírový Svazek: 4 Strana: 0702
Vírový, Wirbel-, Strudel-, Kreis-. V. běh L.

373103   Vírový Svazek: 8 Strana: 0466
Vírový, ého, m., vz Vejrovka (3. dod.).

373104   Viršink Svazek: 4 Strana: 0702
Viršink, a, m. V. Leop. Fr., spisov., †1844. Vz Šb. H. 1. 304.

373105   Viršnajdr Svazek: 9 Strana: 0371
Viršnajdr, u, m. = u ševců želízko k vy- čisťování švu na sáre (holénce), které má na konci dva ostré zoubky, z Vorschneider. Sbor. slov. III. 32.

373106   Viršteltlačiar Svazek: 9 Strana: 0371
Viršteltlačiar, u, m. = ševcovské náčiní k hlazení řemínku na švy v bocích holénky přišitého. Sbor. slov. III. 32.

373107   Virtembersko Svazek: 4 Strana: 0702
Virtembersko, a, n., Würtemberg. Vz S. N. — Virtemberčan, a, m. — Virtemberský.

373108   Virtoves Svazek: 4 Strana: 0702
Virtoves, vsi, f., Wirthsdorf, ves u Stra- konic.

373109   Virtualní Svazek: 4 Strana: 0702
Virtualní, virtuální, virtuell. V. rychlosť, die virtuelle Geschwindigkeit; zásada, princip v-né rychlosti. Nz.

373110   Virtuos Svazek: 4 Strana: 0702
Virtuos, a, m., z lat. = hudební výtečník, znalec, výborný hráč na některý nástroj hu- dební. Vz S. N. V. na housle, der Virtuos. Us.

373111   Virtuos Svazek: 7 Strana: 1029
Virtuos, a, m. Ceští v-vé hudební, vz Ott. VI. 372., na varhany Vz ib. 374. b.

373112   Virtuosita Svazek: 4 Strana: 0702
Virtuosita, y, f. = výtečnosť ve hře, mi- strovství, virtuosnosť, die Virtuosität, Meister- schaft.

373113   Virtuoska Svazek: 10 Strana: 0482
Virtuoska, y, f. Máj III. 4.

373114   Virtuosní Svazek: 4 Strana: 0702
Virtuosní = výtečný ve hře, virtuos. V. pianista, houslista. Nz.

373115   Virtuosnosť Svazek: 4 Strana: 0702
Virtuosnosť, i, f., die Virtuosität. Nz.

373116   Virvál Svazek: 8 Strana: 0466
Virvál, u, m. = virvar. Brt. D. II. 411.

373117   Virvar Svazek: 7 Strana: 1029
Virvar, u, m. = nepořádek; rozruch. Us. Kšť.

373118   Virvas Svazek: 4 Strana: 0702
Virvas, u, m. = hluk, der Lärm. Na Zlínsku. Brt.

373119   Víry prázdný Svazek: 4 Strana: 0702
Víry prázdný = víry prázdný, treulos. V.

373120   Víryhodnosť Svazek: 4 Strana: 0702
Víryhodnosť, i, f. = víry hodnosť, hodno- věrnosť, die Glaubwürdigkeit. Kom.

373121   Víryhodný Svazek: 4 Strana: 0702
Víryhodný = víry hodný, hodnověrný, glaubwürdig. V.

373122   Viržinka Svazek: 4 Strana: 0702
Viržinka, y. f., druh doutníků, Virginie- cigarre. Zkr.

373123   Vířenci Svazek: 4 Strana: 0701
Vířenci, turbellaria, vodní červi. Vz S. N. IX. 638., Víreční.

373124   Víření Svazek: 4 Strana: 0701
Víření, n., das Wirbeln. — V. bubnů. Us. Tč., Dch. V. kotlů. Nrd. Bld. 33.

373125   Víření Svazek: 7 Strana: 1029
Víření polnic, Kká., politické. Osv. I. 66.

373126   Vířenka Svazek: 4 Strana: 0701
Vířenka, y, f. V. maloústá, vorticella microstoma, nálevník. Vz Frč. 19.

373127   Viřidlo Svazek: 4 Strana: 0702
Viřidlo, a, n. = náčiní k víření, das Drehwerkzeug. Mus. XI. 180.

373128   Vířiti Svazek: 4 Strana: 0702
Vířiti, il, en, ení = točiti, drehen, wir- beln. Hodinu celou vířily bubny, wirbelten. Bur. — co. Ros., L. — se. Voda se víří. D., Ros. V. se v tělocviku, zwirbeln. V. se úkročmo, schrittzwirbeln, únožmo, spreiz- zwirbeln, skřižmo, kreuzzwirbeln. Kučera. — kde proč. V obou reků srdci láska pro ni víří. Tč. exc. Hlava rozkoší mu víří. Čch. Petrkl. 47. — kudy. Psi bezdnem lesa víří. Kká. Td. 127. — jak (s kým). Volně jako meteor v bujném letu láska víří. Čch. Bs. 49. Do kola s dívkou v.; S mnohým v tanci v-la má noha. Čch. Bs. 78., 79.

373129   Vířiti Svazek: 8 Strana: 0466
Vířiti, uvířiti = působiti, by se někdo zlobil, hněval = rozzlobiti, rozhněvali ho. Gdy s' sě na ny neuvířil. Alx. BM. 244. (Ctení dle Kroka 1893. 211.).

373130   Vířiti kde (jak). Na Svazek: 7 Strana: 1029
Vířiti kde (jak). Na bojišti viří děvy v bujném poskoku. Čch. Bs. 99. Ples vířil ve zdech hradu. Vrch.

373131   Vířivě, vz Vířivý Svazek: 7 Strana: 1029
Vířivě, vz Vířivý. V. časy se valí. Nrd.

373132   Vířivosť Svazek: 7 Strana: 1029
Vířivosť, i, f. Dk. Poet. 457.

373133   Vířivý Svazek: 4 Strana: 0702
Vířivý, wirbelnd. Proud v. Dch. V. vítr, pohyb, oblak. Stč. Zmp. 588., 661. V kole vířivém. Čch. Bs. 77. — V. touha. Čch. Petrkl. 30.

373134   Vířivý Svazek: 7 Strana: 1029
Vířivý. V. sokol, falco gyrfalco, Raub- falke, otřesení, rotatorische Erschütterung. SI. les., propasť, Msn., život v ulicích, Světz., šíp, Kká., bol, tanec, Osv., ples, Hlk., pla- nety, světu hun, Nrd., let. Čch. Bs. 164.

373135   Vířivý. V Svazek: 10 Strana: 0482
Vířivý. V. hudba. Klášt. Ep. 13.

373136   Viřkľe Svazek: 8 Strana: 0466
Viřkľe, í, pl., f. = viřtle (uzenky). U Kro- měř. Brt. D. II. 16.

373137   Vířník Svazek: 4 Strana: 0702
Vířník, a, m. V-ci, rotatoria, Räderthiere, jsou červi článkovaní. V-ci a) krytoocasí, tu- bicolarina: krytovířník (rosolový, pětirohý, dlouhobrvý); b) dlouhoocasí, philodinea: dvouvířník obecný; c) krátkoocasí, hydatinea: bublenka (ušatá, obecná); d) obrnění, bra- chionea: hrotenka. Vz tato slova a Frč. 56. — 59. — Schd. II. 532.

373138   1. Vis Svazek: 4 Strana: 0702
1. Vis, a, m. = druh pavouků klíšťovitých, uropoda. Krok II. 249.

373139   2. Vis Svazek: 4 Strana: 0702
2. Vis, a, m., it. Lissa, ostrov u Dalmacie.

373140   3. Vis Svazek: 4 Strana: 0702
3. Vis, u, m., od viseti, v tělocviku. V, je všeobecný název veškerých cvičení, při kte- rých nějak visíme. Kučera. V. na řebříku, vz Rebřík; na hrazdě, vz Hrazda, Kruh; v. v zápatí, v (na) nártech, hačmo, v pod- paždí, stehnoma, pokos (kosý), vznesmo (pokos), plavmo, ležmo, pobok, o patách, o loktech, střídmo, v přednártí, v zápěstí, v podkolení. Tš, KP. I. 474. —507.

373141   Vis Svazek: 7 Strana: 1029
Vis, Hang, m. V. na nártech, Fuss-, Rist- hang, v přednártí, Zehen-., v loktech, Unter- arm-, plavmo, Schwimm-. Čsk. V. ležmo, Liege-, vznesmo, Sturz-, o patách, Fersen-, v podkolení, Knie-, v týle, Genickhang. Rgl. Cvičení ve visu, Hangübung, měna visu, Hangwechsel. Čsk.

373142   Vis Svazek: 10 Strana: 0482
Vis (viš?), rama. Rozk. P. 1092.

373143   Vis-á-vis Svazek: 4 Strana: 0703
Vis-á-vis (fr., vizaví) tváří v tvář, naproti, gegenüber.

373144   Vis-im Svazek: 4 Strana: 0704
Vis-im, a, n. = viděné; pohled; schvá- lení něčeho po vidění na pr. listu průvod- ního. Visum repertum, lat. = zpráva ohle- dací, nález ohledací, nález lékařský po ohle- dání raněného nebo zabitého, der Untersu- chungs-, Funkbericht. Rk.

373145   Visa Svazek: 4 Strana: 0702
Visa ve strč. právě, vz Pr. 1869. str. 626. Cf. Visum.

373146   Visa Svazek: 8 Strana: 0466
Visa, dle Bača, vz Václav (3. dod.).

373147   Visací Svazek: 4 Strana: 0702
Visací, vz Visecí, Hänge- V. zámek, řemen, šroub, podpora, svitilna, Šp., hodiny, Tč., rohožka, Hängematte, lešení či klecník, der Fahrstuhl, Dch., tyč (u mostu řetězového). Zpr. arch. VIII. 16. V. lampy římské a řecké. Vz Vlšk. 154.

373148   Visačky Svazek: 4 Strana: 0702
Visačky, pl., f. = druh hrušek velikých a sladkých na Vsacku. Vck.

373149   Visačky Svazek: 8 Strana: 0466
Visačky, pl., f. Nastražił smyčku na vi- sačky = visící na olinutém stromku. Zlín. Brt. D. II. 411.

373150   Visadlo Svazek: 4 Strana: 0702
Visadlo, a, n., das Hängewerk. Rk.

373151   Vísahy Svazek: 4 Strana: 0702
Vísahy, pl., f. = druh hrušek na mor. Valaš. Vck.

373152   Visák Svazek: 4 Strana: 0702
Visák, u, visáček, čku, m. = vak u sedla, tlumok, die Satteltasche. V. — V. = vůbec tobolka, váček, das Felleisen. V. — V., der Bänderzopf. Na Slov. Ssk. — V., a, m., chytrák, šibal, der Schalk, Galgenstrick. Ros.

373153   Visák Svazek: 7 Strana: 1029
Visák = meč, nůž pobočný. Jrsk. — V. = svízel v obilí. Na Vyzovsku. Brt.

373154   Visák Svazek: 8 Strana: 0466
Visák = svazek četných pentlí visících až po bedra z lelíka děvčat valašských (při pen- tlení). NZ. IV. 436., Brt. D. II. 411. — V. = bambitnice, holstra, pouzdro na bambitky. Vz Ott. XI. 505.

373155   Visák Svazek: 10 Strana: 0482
Visák, u, m, V. sedla, vz Postranice (zde).

373156   Visalec Svazek: 4 Strana: 0702
Visalec, lce, m. = oběšenec, der Gehängte. Bart. 209. 14.

373157   Visalka Svazek: 4 Strana: 0703
Visalka, y, f. = šibenice, der Galgen. Jdi třebas na v-ku. V. — V., scopolina, rostl. Vz Slb. 358.

373158   Visánek Svazek: 8 Strana: 0466
Visánek, nka, m., vz Rehek domácí (3. dod.).

373159   Visanka Svazek: 10 Strana: 0482
Visanka, y, f. = co visí, ku př. ovoce na stromě. Brt. Čít. 99.

373160   Visatec Svazek: 4 Strana: 0703
Visatec, tce, m. = který visí, der Hän- gende. Visí, visí visatec (hruška, žalud), pod ním čouhá chlupatec (prase), visatec upadne, chlupatec ho popadne. Pohád. Č. Cf. Visúnik.

373161   Visatka Svazek: 4 Strana: 0703
Visatka, y, f., ptáček, ein Vogel. Ros. — V. = pták na lepu visící, ein Vogel, der an der Leimruthe hängt. Ros. — V. = visák (a), m., der Schalk.

373162   Visatka Svazek: 7 Strana: 1029
Visatka, y, f. = visačka, vísaha, hruška. Mor. Brt.

373163   Visátko Svazek: 4 Strana: 0703
Visátko, a, n., das Gehänge. Zlob.

373164   Visatý Svazek: 8 Strana: 0466
Visatý. V. krb na Chodsku = železný, vi- síval se stropu uprostřed světnice. Jím se je- nom svítilo a topilo, ale nevařilo se na něm. Ve stropě byl otvor pro kouř. NZ. II. 651.

373165   Visatý, visutý Svazek: 4 Strana: 0703
Visatý, visutý = visecí, Hänge-, hängend. V. zámek, das Vorhängeschloss, D., jablka, BO., vůz. Alx. H. v. 78. (HP. 61. ). Kdyby v-té spadlo, chlupaté by to popadlo. Mor. Šd. Visí, visí visaté, pod visatým chlupaté; to chlupaté by rádo, dyby to visaté spadlo (kočka a slaniny). Mor. Šd. Cf. Visatec.

373166   Visáž Svazek: 4 Strana: 0703
Visáž, e, f., z fr. visage = tvář, vzezření, osoba, das Gesicht, Angesicht, die Gesichts- bildung. Rk.

373167   Visbaden Svazek: 4 Strana: 0703
Visbaden, a, m., Wiesbaden, mě. v Nas- savsku. Vz S. N.

373168   Visby Svazek: 7 Strana: 1029
Visby od Štolby. Vz Kv. 1885. 31.

373169   Visceralllí Svazek: 8 Strana: 0466
Visceralllí, z lat. = vztahující se k vnitř- nostem. V. příjice. Čas. čes. lék. 1888. 53. (Dhn.).

373170   Viscount Svazek: 4 Strana: 0703
Viscount (ang., veikaunt, viskaunt), vz Vicomte.

373171   Visecí, visutý. V Svazek: 4 Strana: 0703
Visecí, visutý. V. zámek, hodiny. Us. Vz Visací.

373172   Viselák Svazek: 4 Strana: 0703
Viselák, a, m., osob. jm. Šd.

373173   Viselcovati komu Svazek: 9 Strana: 0371
Viselcovati komu = nadávati oběšenců. Wtr. Part. 508. Láti a v. zapovídal. Har. J. 42.

373174   Viselčí Svazek: 4 Strana: 0703
Viselčí = od viselce, vom Gehängten. V. kosti. Jád.

373175   Viselec Svazek: 4 Strana: 0703
Viselec, lce, m. = kdo visí; šibeničník, der Gehängte. V., BO. Když čehos v-cóm uřezují. Št. Kn. š. 8. Přijal v-lce na milosť (= visícího na kříži). Sš. Jednoho také v-lce z mrtvých vzkřísil. Pass. 990. Hnáty se po- lámaly dvěma viselcům. Sš. J. 293. Svěsiv hlavu, jakýž způsob bývá viselců. BR. II. 395. a. — V. = šibenice hodný, šibeničník, der Galgenstrick, Galgenvogel, Galgendieb. V. — V., stravadium, rostl. V. červený, s. rubrum. Vz Rstp. 604.

373176   Viselec Svazek: 7 Strana: 1029
Viselec. Ezp. 2402.

373177   Viselecký Svazek: 4 Strana: 0703
Viselecký, galgendiebisch. V. kluku, cos to udělal? Us. Vz Viselec.

373178   Viselice Svazek: 4 Strana: 0703
Viselice, e, f. = šibenice, der Galgen. Ros. Cf. Viselnice.

373179   Viselina Svazek: 8 Strana: 0466
Viselina, y, f. = co odněkud visí, ku př. pentle od zavití hlavy. Wtr. Krj. I. 378.

373180   Viselka Svazek: 4 Strana: 0703
Viselka (višolka), y, f. = sněženka, das Schneeglöckchen. V prus. Slez. Zkl. — V., parus pendulinus, die Beutelmeise.

373181   Viselnice Svazek: 4 Strana: 0703
Viselnice, dle Budějovice, jm. vrchu u Brezna na Slov. Dbš. Obyč. 163. — V., pl. = šibenice, der Galgen. Na Slov. Zaviedol ho ta pod v-ce; Už opustenejšieho na svate nebolo, ako tohto tu pod tymi viselniciami. Dbš. Sl. pov. I. 34.

373182   Viselský Svazek: 7 Strana: 1030
Viselský, Weichsel-. V. rovina. Tl. M. 20.

373183   Visenberk Svazek: 4 Strana: 0703
Visenberk, a, m., Wiesenberg, ves v Olo- moucku. Vz S. N.

373184   Visenec Svazek: 10 Strana: 0676
Visenec, nce, m. = viselec, oběšenec. Brt. Slov.

373185   Visera Svazek: 4 Strana: 0703
Visera, y, f., Weser, Visurgis, řeka v Ně- mecku. Vz S. N.

373186   Viseti Svazek: 4 Strana: 0703
Viseti, 3. pl. visí, vise (íc), el, ení; vi- sívati = zavěšenu, pověšenu býti, hängen; nachýleným býti, nicht gerade stehen, hängen; strměti, über etwas hängen, ragen; vznášeti se v povětří, in der Luft hängen, schweben; závislým býti, abhängen, abhängig sein. Jg. — abs. Nedaleko Nysy už ovčáček visí. Sš. P. 133. Niť visela. BN. Spolu brát, spolu viset. U Jižné. Vrů. A nic tu nenechám, enom ten klíneček, co visel věneček. Brt. P. 29. Byli jednou tři bratři: jeden lhal, druhý kradl a třetí visel. Us. Šd. Bodejž visel jako sysel. Vz Proklínání. Lb. By visel! V. Co má viseti, neutopí se, a by voda přes šibenici běžela. Prov. Č. Stěna visí (jest nachýlena). Rozepře visí (není rozhodnuta). D. — kde. Obraz visí na stěně. Us. Všecko na ní visí jako na lundě. D. Kolo na čepích visí. Vys. Pták visí v povětří (vznáší se). L. Má naděje v tobě visí. L. Skála visí nad mořem. Jg. Nad hlavou meč mu visí (hrozí). V. Visel u stodoly. Us. Visí tam v komůrce na hřebíčku. Er. P. 133. A nad námi hory na spadnutí visely. Har. 11. 66. V-ti na kříži. Chč. 613., Štelc. Majdalenka leží pod zele- ným stromem a ty budeš viset za širokým domem. Sš. P. 137. Šablenka visí mně na stěně v kasárni. Čes. mor. ps. 357. Chci to jeho listem ukázati, ježto u něho jeho pečeť visí. Půh. II. 116. Visí metla boží nad hlavami našimi. Ler. Na které (šibenice) mia dajú, na těch budu visat. Sš. P. 99. Ó růžičko nekrásnější, na vysokém kříčku visíš. Pís. Šd. Visí na něm úhona. Dch. V. na dřevě. Dal. 38. U rúcha kněze zvonci visie, když cěstu života s zvukem jazyka skutkové uka- zují. Hus. I. 168. By na šibenici visel! V. — na čem, na kom. Ctnosť a štěstí visí na tenké niti. Č. Láska na příteli visí i když byla uražena. Ddk. VI. 121. Nynější uspo- kojení země jako na niti visí. Pal. Dj. IV. 1. 122. Život visel toliko na vlase. Us. Že mnoho na obřadech oněch viseli. Sš. I. 164. Na túto dvú přikázání vešken zákon visí i proroci. (Mat. 22. 40. ). Hus II. 366., I. 63. Jeho život na niti visí. Sych. Svět na Bohu visí (zavislý jest). Kom. V. na čem = zá- vislým býti. Br., Hus. Ta věc visí na po- volení úřadu vyššího. J. tr. — komu kde. Záplatovaná torba visí mu po boku. Bes. mlád. Meči jim po bocěch visa. Rkk. 54. — odkud. Z bot cáry mu visely. Sych. Visí z vůle jeho. Mudr. Sukničku mám roztrhanou, visí od ní knoty. Er. P. 244. Od chomouta visí držadla. Kom. A ze mne bude visívávat palášek dolů z koňa. Sš. P. 601. Tomu ne- mluv o zármutku, kdo z rozkoše visí. Na Slov. Tč. —od koho, od čeho = závislým býti. Us. Škola od dobré vůle obce visí, chybně m.: Škola dobrou vůlí obce trvá. Vst. Veškery věci od Boha visí. Sš. I. 25. (Hý. ). Ne od síly visí mnoho, ale od pilnosti. Na Ostrav. Tč. Správně: v. na kom, na čem. Brs. 2. vyd. 254. Cf. V. na čem, Býti na čem, při kom. — kde, jak. Mnohý visí za ostruhu. Alx. V. v. 1763. (HP. 43. ). Před Holení na rohu, ja visi tam zdechla žaba, visi za nohu. Sš. P. 367. (Tč. ). Kdyby ti visely pentle přes ramena. Er. P. 22. V kmen- tové košili budu viseti. Er. P. 487. Za rucě nuzně visiechu na sucě. Výb. II. 11. (Pass. ). — čeho. Visí toho ovoce jako cimbuří (o neurčitém počtu. Jinak nikoliv). — jak dlouho. Kyselica kyselá štyry roky visela. Sl. let. II. 145. Nesem, nesem kyselo, štyry leta viselo, na pátý rok spadlo, jak spadlo, zvjadlo. Sš. P. 771. proč. Měl bych pro málo v., i visel bych pro všecko. NB. Tč. — (odkud) kam. Viselo to až na zem. Har. Spletání vrkočův, aby až do pat viselo. Chč. P. 216. Jest také znamenitě vymíněno, aby lidé břehů svých užívali tak jako prvé i vrby roubáním i to, což do vody visí. Arch. IV. 209. Zábrdovský vrchní, ten má zlého drába, visí mu karabáč s ramena na záda. Sš. P. 512. — adv.: dolů, napřed, ven v. D. Vdávala bych sa, kdyby jen přišel, aby lelíček dolů nevisel. Brt. P. 16.

373187   Viseti Svazek: 7 Strana: 1030
Viseti. Cf. Mkl. Etym. 392. a., Gb. Ml. I. 164., List. fil. 1884. 467.Visel, odchylkou visal. — abs. Někteří koňmi vláčeni i v-li. Št. Kn. š. 10. — kde (jak). Visel na kříži. Modl. 52. a. Visal v osidle. Ap. Š. 48., Výb. II. 3. Viséł na mně s hubú. Brt. D. 285. Rosa v-la v kapkách na trávníku. Šml. Visela na jeho rtech celým zrakem. Vrch. Na pasu visí kord. Hdk. Měsíc v sla- bých obrysech na obloze visí Vlč. Slunce žhavě v černém visí nebi. Nrd. Na nás ne- visí vina. Krnd. 33. Druzí za nozě, za rucě nuzně visiechu na sucě. Výb. II. 11. Visel na šibenici. Zr. Bouře v-la nad krajem. Osv. Pod ním na svahu půlí těla Turek visí. Kká. — odkud. Mech visel stromům s brady. Vrch. — jak. Bohatá dívka jeho touze příliš vysoko visí. Šml. — s kým. Visel s lotrem. Modl. 62. a.

373188   Viseti Svazek: 8 Strana: 0466
Viseti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 73. Na tom visí, cf.: Na tom pní zákon i proroci. Ev. seit. 37. Mat. 22. 40.

373189   Viseti Svazek: 9 Strana: 0371
Viseti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 296.

373190   Visetový Svazek: 4 Strana: 0704
Visetový. Dřevo v-vé (fisetové, rujové, žluté uherské, albánské), das Visetholz. Šp.

373191   Visevec Svazek: 10 Strana: 0482
Visevec, vce, m. = viselec. Visí, visí vi- sevec, ponním (pod ním) stojí myslivec. Čas. Mus. V. 97.

373192   Visiaty Svazek: 7 Strana: 1082
Visiaty = visetý. Slov. LObz. XIX. 171.

373193   Visící Svazek: 4 Strana: 0704
Visící, herabhängend. V. kořeny okřehku. Rst. 514. — V. = závislý na čem, abhängig. J. tr., Nz.

373194   Visie Svazek: 10 Strana: 0482
Visie, e, f., z lat. vidění. Snivá v. Nár. list. 1903. 66. 13. Sr. Visio. IV. 704.

373195   Visikator Svazek: 4 Strana: 0704
Visikator, u, m. = vesikator.

373196   Visikatorový Svazek: 4 Strana: 0704
Visikatorový = vesikatorový. V. zelina, ranunculus acer, pryskyřník prudký, scharfer Hahnenfuss. U Opav. Klš.

373197   Visio Svazek: 4 Strana: 0704
Visio, lat. = vidění (něčeho nadpřiroze- ného). Rk. V z Vidění. — V., vidění, figura. Vz Zk. Ml. II. str. 181., Mk. Ml. 305., Vidění.

373198   Visionář Svazek: 4 Strana: 0704
Visionář, e, m., z lat. = kdo mívá vidění. Vz Vidění, S. N.

373199   Visionářka Svazek: 10 Strana: 0482
Visionářka, y, f. Zr. Čes. 20.

373200   Visionářský Svazek: 9 Strana: 0371
Visionářský. V. vytržení. Vlč. Lit. II. 1. 102.

373201   Visionářství Svazek: 7 Strana: 1030
Visionářství, n. Pdl.

373202   Visir Svazek: 4 Strana: 0704
Visir, u, m. = hledí u přílby, das Visier. — V. = muška (u střelné zbraně). — V. = dioptr (u měřických nástrojů). S. N. — V. = znakovatel, cejchovač, der Fassmesser, Aicher. Kh.

373203   Visirovati Svazek: 4 Strana: 0704
Visirovati = měřiti, zielen, Rk.; cejcho- vati, aichen, visiren. Kh.

373204   Visita Svazek: 4 Strana: 0704
Visita, y, f. = návštěva, der Besuch, die Aufwartung, Visitte.

373205   Visitace Svazek: 4 Strana: 0704
Visitace, e, f., z lat. = přehlídka, pro- hlídka, die Untersuchung, Besichtigung, Vi- sitation. V. řádná, mimořádná, kostelní. Vz S. N. V. kanonická, již koná každoročně na jednotlivých osadách vikář, generalní v-ci koná biskup. Pkt. Jíti na v-ci. Us.

373206   Visitační Svazek: 4 Strana: 0704
Visitační, Visitations-. V. hostina. Kos. Ol. I. 164. V. kniha, protokol. Mus. 1880. 458.

373207   Visitator Svazek: 4 Strana: 0704
Visitator, a, m. = přehlížeč, vyšetřovatel, der Untersucher.

373208   Visitka Svazek: 4 Strana: 0704
Visitka, y, f., die Visittekarte.

373209   Visitka Svazek: 9 Strana: 0371
Visitka, y, f. = ženská kazajka. V Liptov, a Oravě. Sbor. slov. II. 125.

373210   Visitkový Svazek: 4 Strana: 0704
Visitkový, Visittekarten-. V. format, fo- tografie.

373211   Visitovati Svazek: 4 Strana: 0704
Visitovati = přehlížeti, prohledávati, vy- šetřovati, besichtigen, unter-, durchsuchen, visitiren. Rk.

373212   Visk Svazek: 7 Strana: 1030
Visk, a, n., cano, zastr. Pršp. 47.

373213   Víska Svazek: 4 Strana: 0704
Víska, vz Ves. — V., Wischka, samota u Nadějkova; Wiska a) ves u Brtnice, b) osada u Třebíče. PL. — V. (Véska) v Bo- lesl., vz Blk. Kfsk. 765., 766., 772., 774., 775., 808.; V., dvůr popuplužní u Kácova, ib. 61.; V. hrad, ib. 531.; V., dvůr poplužní v Cheb., ib. 450., V. v Litoměř., ib. 196.; V. (Véska malá), u Prahy, ib. 426.; V. ho- řovská (Véska velká, Gross-Wiska), u Prahy, ib. 487.; z Vísky Joach., ib. CXXXVIII.

373214   Viska Svazek: 7 Strana: 1030
Viska, y, f. = visle. Kdo má mze, vezme visku, smočí ji ve vodě a potře třikráte spánky. U N. Bydž. Kšť.

373215   Viskača Svazek: 4 Strana: 0704
Viskača, dle Káča, lagostomus, der Pam- pashase, zaječí myš. Vz Schd. II. 416.

373216   Viskača Svazek: 7 Strana: 1030
Viskača, dle Brm. I. 2. 475. Viskačka.

373217   Vískanica Svazek: 8 Strana: 0466
Vískanica, e, f. = podhodek (3. dod.). Mtc. 1894. 105. Cf. Odměna.

373218   Viskati Svazek: 4 Strana: 0704
Viskati, viskávati (z iskati, v přisuto, cf. Gb. Hl. 118. ) = vši hledati, bíti, lausen, Läuse suchen. — koho. Us. — komu co. Us. —se. Us.

373219   Vískati Svazek: 7 Strana: 1030
Vískati = hledati. V. jahody, houby. U Č. Buděj. Bdl.

373220   Vískati Svazek: 7 Strana: 1397
Vískati v dialekt. Vz List. filol. 1892. 368.

373221   Vískati komu kde Svazek: 10 Strana: 0482
Vískati komu kde. V hlavě mu v-la. Brt. Čít. 188.

373222   Viskeř Svazek: 4 Strana: 0704
Viskeř, kře, f., jm. vrchu u Svijan.

373223   Viskeř Svazek: 8 Strana: 0466
Viskeř. Odkud má své jm.? Vz Čern. Př. 29.

373224   Viskosita Svazek: 7 Strana: 1030
Viskosita, y, f. = houšťka. V. piva. KP. V. 561.

373225   Viskosita Svazek: 8 Strana: 0466
Viskosita, z lat. = tuhosť (hmoty). Ott. VII. 852.

373226   Viskosita Svazek: 10 Strana: 0482
Viskosita, y, f. V. kapalin. Vstnk. XIV. 215.

373227   Viskosní Svazek: 4 Strana: 0704
Viskosní = vazký. V. hmota. Stč. Zmp. 655.

373228   Viskup Svazek: 7 Strana: 1030
Viskup = biskup. V okolí Varína v Tren- čan. Rr. Sb.

373229   Vísky Svazek: 4 Strana: 0704
Vísky, pl., f., Mühldörfer, ves u Litovle; Wisek, vsi u Rokycan a u Boskovic. PL.

373230   Visla Svazek: 4 Strana: 0704
Visla, y, f., Visle, řeka v Polště, die Weichsel, lat. Visula, Vistula, Visela. Visla a Visle. V. Vz S. N. — V., ves ve Slez. nad Vislou. Šd.

373231   Visla Svazek: 7 Strana: 1030
Visla. Ve Visle na Těšínsku jest přísloví: Ve Visle počátek vody (Visly) a konec chleba (zámožnosti; odtamtud k horám počíná kraj neúrodný) Sbtk. Krat. h. 231

373232   Visla Svazek: 8 Strana: 0466
Visla. O pův. slova cf Dob. Dur. I. 145., 150., 196.. 420.

373233   Vislané Svazek: 7 Strana: 1030
Vislané v Polsku. Šf. Strž. II. 420.

373234   Visle Svazek: 4 Strana: 0704
Visle, ete, víslátko, a, n. = morče, mořská sviňka, das Meerschweinchen. Us. v Hradec. Jg.

373235   Visle Svazek: 7 Strana: 1030
Visle, pendix, zastr. Pršp. 70.

373236   Vislobob Svazek: 4 Strana: 0704
Vislobob, u, m., gustavia, die Gustavie, rostl. V. nádherný, g. augusta, ozdobný, g. speciosa, baňatý, g. urceolata, čtveroplátkový, g. tetrapetala. Vz Rstp. 604.

373237   Vislobol Svazek: 8 Strana: 0466
Vislobol), gustavia, Cf. Ott. X, 636.

373238   Visloplod Svazek: 4 Strana: 0704
Visloplod, u, m., eccremocarpus, rostl. trubačovitá. Rostl. I. 246. b.

373239   Vislý Svazek: 4 Strana: 0704
Vislý, hängend, herabhängend. L.

373240   Vismar Svazek: 4 Strana: 0704
Vismar, a, m., Wismar, mě. v Meklen- bursku. Vz S. N.

373241   Vismburk Svazek: 4 Strana: 0704
Vismburk, Visenburk, u, m., hrad pustý. Vz Blk. Kfsk. 530.

373242   Vismo Svazek: 4 Strana: 0704
Vismo, herabhängend. Stoj v. = stoj, při němž za ruce visíme. Km.

373243   Vismo Svazek: 7 Strana: 1030
Vismo. Váha v., Hangwage; ručkovati v., hangeln. Čsk.

373244   Vismus Svazek: 10 Strana: 0482
Vismus, u, m. Vezmi v. Rostl. G. 191a. Sr. Vismut.

373245   Vismut, bismut Svazek: 4 Strana: 0704
Vismut, bismut, u, m., lépe než vizmut (Jg. ), das Wismuth, vismuthum, bismuthum, kalík, polokov stříbrné, náčervenalé barvy, Jg., prvek kovový, vz S. N., KP. III. 136. O původu slova vz Mz. 369. V. klencový, rhomboedrisches oder gediegenes Wismuth. Nz. Cf. Šfk. 289. V. bílý, náčervenalý. Vz Kov, Bř. N. 209.

373246   Vismutový Svazek: 4 Strana: 0704
Vismutový, Wismuth-. V. popel, kyslič- ník, Wismuthoxyd, soli, -oxydsalze, Nz., běl, zásaditý dusičnan vismutový. S. N. V. 28.

373247   Visnar Svazek: 4 Strana: 0704
Visnar, a, m., osob. jm. Šd.

373248   Visnice Svazek: 4 Strana: 0704
Visnice, e, f., ves v Kadaňsku. Tf. 193.

373249   Visnouti Svazek: 4 Strana: 0704
Visnouti, nul, utí, herabhängen. — si co kde. Na prsou dáváš v. si křížek. Sš. Sm. bs. 191. — odkud. Lalok od pléce visne. Ovid. Met. II. 854. Překl.

373250   Visnouti Svazek: 7 Strana: 1030
Visnouti. Nenecháš-li toho řemesla (krá- deže), višneš. Výb. II. 1345.

373251   Visolaje Svazek: 7 Strana: 1030
Visolaje, pl., míst. jm. na Slov Šd.

373252   Visolec Svazek: 4 Strana: 0704
Visolec, lce, m., v horn. die Hängekuppe. Šm.

373253   Vison Svazek: 10 Strana: 0482
Vison, a, m. = zvíře tchořovité, der Mink. Nár. pol. 20. /12. 1896.

373254   Visourek Svazek: 9 Strana: 0371
Visourek, rku, m., vz Cinkátko.

373255   Vissemburský Tas Svazek: 4 Strana: 0704
Vissemburský Tas. Dal. 155. — Tk. IV. 328., 427.

373256   Vist Svazek: 8 Strana: 0466
Vist, u, m., vz Lajblík (3. dod.).

373257   Vista Svazek: 4 Strana: 0704
Vista = vidění; ? vista, po vidění, nach Sicht. Směnka ? v. = hned výplatná. Skř. Cf. Směnka. Rk.

373258   Vista Svazek: 8 Strana: 0466
Vista, y, f., vz Lajblík (3. dod.).

373259   Vista Svazek: 9 Strana: 0371
Vista, y, f., vz Brucľak.

373260   Vistamente Svazek: 4 Strana: 0704
Vistamente, it., v hud. = rychle. Mlt.

373261   Vistelně Svazek: 4 Strana: 0704
Vistelně = certo. Greg.

373262   Vistonice Svazek: 4 Strana: 0704
Vistonice, dle Budějovice. V-ce dolní, Unter-Wisternitz, městečko u Mikulova; V. horní, Ober-Wisternitz, ves tamtéž. PL.

373263   Visucí Svazek: 4 Strana: 0704
Visucí = visutý, Hänge-. V-cí hodiny. Zlob. Klinkají zvoncemi na řetízkách visu- cími. Har. II. 168. V. vrš. Hus I. 58.

373264   Visula Svazek: 7 Strana: 1030
Visula. Vistula, y, f. = Visla. Šf. Strž. I. 338.

373265   Visúnik Svazek: 4 Strana: 0704
Visúnik, u, m. Visí, visí v., pod ním behá behúnik, keď v. odpadne, behúnik ho popadne. Dbš. Sl. pov. 1. 483. Cf. Visatec, Visúrik.

373266   Visur Svazek: 4 Strana: 0704
Visur, a, m., os. jm. Šd.

373267   Visúrik Svazek: 4 Strana: 0704
Visúrik, a, m. Visí, visí v., pod ním sedí bibúrik; Boha prosí bibúrik, by odpadnul v. Dbš. Slov. pov. I. 488. Cf. Visúnik.

373268   Visuť Svazek: 4 Strana: 0704
Visuť, i, f. = výšina, vrch, stráň, der Abhang, die Höhe. Us., Šp.

373269   Visuté Svazek: 4 Strana: 0705
Visuté, ého, n. = sousedná vrstva hor- niny na sluhách (žilách) ležící, das Hangende. Nz., KP. III. 69.

373270   Visutec Svazek: 4 Strana: 0705
Visutec, tce, m., diazona, mlž dvojvě- nečný. Krok. II. 130.

373271   Visutina Svazek: 7 Strana: 1030
Visutina, y, f. = věc visící. V. při lokti = cíp dolů visící. Zbrt. Krj. I. 272.

373272   Visutosť Svazek: 4 Strana: 0705
Visutosť, i, f., die hangende Beschaffen- heit. Jg.

373273   Visutý Svazek: 4 Strana: 0705
Visutý = visící, visecí, visatý, visucí, hangend, Hänge-. V. pečeť, most, V., svícen, huba, D., Jože, Kom., uši, Har., hora, Us., kalendář. Šm. Kromě v této příhodě, ač by kdo z visuté nebo ležaté strany při hoře měřené jiný pramen nalezl. CJB. 303. V. hor- niny, vz Bř. N. 237. V. stěny (bez spodní podpory), die Hängewand. Vz S. N. V-té za- hrady. Vz S. N. V. podpora, die Hängstütze, lešení, das Hänggerüst, Nz., hodiny (visací, nástěnné, Wanduhr) zámek (visecí, petliční, Vorhangschloss), Šp., rým, schwebender Reim, schody, hängende Treppe, Dch., ucho (koňské), Db., život (svislý, der Hängebauch), Nz. lk., deska, die Hängeplatte. S. N. XI. 570. Dlouhý šat o v-tých rukávech. Ddk. IV. 254. List pod jejích pečetmi v-tými; V. pečetě na pergameně; Original takového milostivého potvrzení celej á neporušenej s pečetí císařskou na černém a žlutém hed- vábí v-tou. Listy z 1. 1441., 1502., 1577. (Tč. ). Nemá list obranní od desk jinak vydán býti než pod pečetí přitištěnú, ne s v-tou, než přitištěnú. Vš.. Tir. 382. List s v-tú pe- četí; Požičela jsem jemu v-tého voza s sper- lachem. Půh. II. 296., 605.

373274   Visutý Svazek: 7 Strana: 1030
Visutý. V. brada, vous, Mkr., dráha, klenba, lalok, NA. IV. 219., 99., I. 66., hrazda, Rgl., peníze, schwebende Gelder, Šp., rohož, Hängematte, Posp., Osv., ra- meno plynovodu. KP. VI. 610.

373275   Visutý Svazek: 8 Strana: 0466
Visutý. V. elektrická dráha. Vz KP. VIII. 449.

373276   Visutý Svazek: 10 Strana: 0482
Visutý vůz. 1488. Arch XIX. 241.

373277   Víš Svazek: 7 Strana: 1030
Víš. V. plakala, víš zpívala (brzo — brzo). Brt. N. p. I. 3.

373278   Viš Svazek: 10 Strana: 0482
Viš, vz předcház. Vis. Či vyš?

373279   Víša Svazek: 7 Strana: 1030
Víša, dle Bača. Vz Vitimír (dod.).

373280   Višek Svazek: 4 Strana: 0705
Višek, ška, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

373281   Víšek Svazek: 4 Strana: 0705
Víšek, vz Vích. — V., os. jm. Pal.

373282   Víšek Svazek: 7 Strana: 1030
Víšek, vz Vitimír (dod.). — Arch. VIII. 608., VII. 583., 588.

373283   Víšek Svazek: 8 Strana: 0466
Víšek, ška, m., vz Václav (3. dod.). — V., škn, m., vz Záblatník (3. dod.).

373284   Víšek Svazek: 9 Strana: 0371
Víšek Ant. dr. Sr. Jub. XXXIV.

373285   Višeň Svazek: 4 Strana: 0705
Višeň, šně, f., vz Višně.

373286   Višeň Svazek: 10 Strana: 0482
Višeň, šně, f. Vz Ott. XX. 844.

373287   Višeňka Svazek: 4 Strana: 0705
Višeňka, y, f., vz Višně.

373288   Višeňov Svazek: 4 Strana: 0705
Višeňov, a, m.. Wiesen, ves u Broumova. V., hrad. Vz Blk. Kfsk. 1017.

373289   Višeňsko Svazek: 4 Strana: 0705
Višeňsko, a, n., Wisehensko, samota u Klatov.

373290   Višinka Svazek: 4 Strana: 0705
Višinka, y, f., vz Višně. — V., vinnice u Prahy. — V., y, m., osob. jm.

373291   Višinka Svazek: 7 Strana: 1030
Višinka = sad višňový. Rgl.

373292   Víška Svazek: 7 Strana: 1030
Víška = lesní kupa u K. Týna. Krč.

373293   Víškov Svazek: 4 Strana: 0705
Víškov, a, m., Wiachau, mě. v Brněnsku. PL., Sbn. 580.

373294   Víškov Svazek: 7 Strana: 1030
Víškov, lépe než Výškov, zajisté od Víška. V. leží v rovině, není tam tedy žádné výše. Brt. Viškov od Víška (Víšek), Věch, ale zvykem píšeme Vyškov. Vm. v Km. 1884. 327. Cf. Viškovice.

373295   Víšková Svazek: 4 Strana: 0705
Víšková, é, f. V. Anna. Vz Blk. Kfsk. 1035.

373296   Viškovec Svazek: 4 Strana: 0705
Viškovec, vce, m., Wischkowetz, osada u Hrozenkova.

373297   Viškovice Svazek: 4 Strana: 0705
Viškovice, dle Budějovice, Wischkowitz, ves a) u Plané, b) u Vimberka, c) u Mor. Ostravy, d) u Bilovce. PL.

373298   Viškovské předměstí Svazek: 4 Strana: 0705
Viškovské předměstí v Kojetíně, Wi- sehauer Vorstadt in Kojetein. PL.

373299   Višňa Svazek: 8 Strana: 0466
Višňa, ě, f. Psí v., vz Střešňa (3. dod.) a Višně.

373300   1. Višňák Svazek: 4 Strana: 0705
1. Višňák, a, m. = kůň višňové barvy, der Braun. D. Tam koně v-ka hladko hře- belcuje. Hdk. C. 203. — V. = holub višňové barvy. Ft. — V., os. jm.

373301   2. Višňák Svazek: 4 Strana: 0705
2. Višňák, u, m. = višňové víno, der Weichselwein. D.

373302   2. Višňák Svazek: 7 Strana: 1030
2. Višňák = slíva višeň, Weichsel, f. Škd.

373303   3. Višňák Svazek: 7 Strana: 1030
3. Višňák Frant. Pyp. K. 249. Řed. čes. gymnasia v Kroměříži.

373304   Višňák Svazek: 9 Strana: 0371
Višňák Fr. Sr. Jub. XXXIV. — V. Višňáci, nadávka Boršičanům na Mor. Mus. ol. XIII. 25.

373305   1. Višně Svazek: 4 Strana: 0705
1. Višně, ě, (zastr. a na Moravě a Slov. višňa, i), f., višinka, višnička, višenka, nejistého původu, vz Mz. 88. — V. = ovoce, die Weichsel. Višně jsou zakyslé, třešně sladké. Jg. V. trpká, přihořklá, kyselá. Us. V. červené (sklenovky, amarelky č. amrhele), černé (Weichsel). Čl. Višně černé: kyselice, višničky, černičky; uherky, vlastní višně; královky; červené: amrhele, hamrale, hamrle kyselé; amrhele návinné; amrhele sladké. V. lotovka, muškatelka. Dumek. Vz Třešeň. Ach, dybys byl přišel, jak měsíček vyšel, byla bych ti dala do klobúčka višeň. Čes. mor. ps. 125. Sadil jsem si višeněčku v hu- mně. Brt. P. 52. Ješče je tam kerási višňa (na stromě); Utrhni mi jednu višinku. Us. Šd. Mám já srdce jako višňa, že můj milý chodí z pyšna. Sš. P. 348. Zrovna tak, jako dyž dáš volovi višni (ani si toho ne- všimne — to nic nevydá). V Hradecku. Kšť. Za času hrušky česati, višně trhati, i svým časem jahody sbírati. Prov. S velikými pány není dobře višní jísti. V. — V. strom, cerasus, der Weichselbaum, die Kirsche. Vz S. N. V. obecná, c. vulgaris; stálekvetoucí, c. semperflorens; plná. Rstp. 479. Vyjednáš mne snadně, zachvěješ v-kú, panenka ci spadně; Měla sem milýho, už nemám, kerak jinýho zas vydělám? jinýho mně bude snadně, zatřasu višinkó, on mně spadne; Namlóval tenké tenkó v zahrádce pod vi- šenkó; dyž pro tó tenkó jeli, stříbrný vozy měli. Sš. P. 383., 384., 758. (Tč. ). Cf. FB. 101., Čl. Kv. 375., Slb. 514.. KP. III. 274. Višně v národním podání slovanském, vz Sbtk. 160. až 165. — V. bobková = střemcha bobková, padus laurocerasus; mořská n. ži- dovská = mochyně boborolka. Vz Rstp. 482., 1126., Kk. 252., 253., Čl. 39. V. planá čer- vená; v. nízká, měchunka. (V. ). Ja. — V., Weichseln, ves u Krumlova.

373306   2. Višně Svazek: 4 Strana: 0705
2. Višně z Větrní, jm. staré rodiny vlá- dycké. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1448.

373307   Višně Svazek: 7 Strana: 1030
Višně = ovoce. Št. Kn. š. 77., Mkl. Etym. 392. b. Děvče jako višeň. Šml. — V.= strom. Cf. Mllr. 79., 83., 112., Kram. Slov., Rosc. 165. — V., os. jm. Arch. VII. 657.

373308   Višné Svazek: 7 Strana: 1030
Višné, ého, n., Hohenfurt? Arch. VIII. 532. Cf. Višný.

373309   Višně Svazek: 8 Strana: 0466
Višně, gt. pl. višeň, nč. višní. Gb. H. ml. I. 165. V. mořské, vz Střešně (3. dod.). Za- pýřil se jako višně. XV. stol. Mus. fil. 1896. 181.

373310   Višnec Svazek: 4 Strana: 0705
Višnec, šence, m., nerost, das Rothspiess- glanzerz. Min. 206.

373311   Višněvý. V Svazek: 10 Strana: 0482
Višněvý. V. pecka. Lék. B. 213b. Vz Višňový.

373312   Višnice Svazek: 10 Strana: 0482
Višnice, e, f., louka u Pacova. Čes. 1. XIV. 442.

373313   Višnička Svazek: 4 Strana: 0705
Višnička, y, f. = malá višně. Vz Višeň.

373314   Višninka Svazek: 4 Strana: 0705
Višninka, y, f. = višnička.

373315   Višňov Svazek: 4 Strana: 0705
Višňov, a, m., Wischniow, samota u Ve- selí. PL.

373316   Višnov Svazek: 10 Strana: 0482
Višnov, a, m., zaniklá ves v Bučovsku na Mor. Mtc. 1905. 379.

373317   Višňová Svazek: 4 Strana: 0705
Višňová, é, f., Wischenau, mestečko ve Znojemsku Vz S. N., Tk. IV. 127. Cf. Viš- ňový. — V., Wischnowa, ves u Dobříše. PL.

373318   Višnové Svazek: 4 Strana: 0705
Višnové, ého, n., ves na Mor. Žer. Záp. I. 64.

373319   Višňové Svazek: 4 Strana: 0705
Višňové, ého, n., Wischenau, ves u So- běslavi. PL., Tk. III. 37. Vz Blk. Kfsk. 479., 610.

373320   Višňovec Svazek: 4 Strana: 0705
Višňovec, vce, m. = antimon. Vz S. N. — V. = jídlo, der Kirschkuchen.

373321   Višňoví Svazek: 4 Strana: 0705
Višňoví, n. = mnoho stromů višňových, Weichselbäume. Ros. — V. = višňový strom. Vz Višně. Ms. o štěp.

373322   Višňovice Svazek: 4 Strana: 0705
Višňovice, c, f., višňovka, y, f. = viš- ňové víno (kořalka), Kirschbranntwein. — V. = vesta ze sukna barvy višňové. Na Zlín- sku. Brt. — V., jm. místa u Hulína Na Mor. Pk.

373323   Višňovina Svazek: 4 Strana: 0705
Višňovina, y, f., das Weichselholz. Na Ostrav. Tč.

373324   Višňovka Svazek: 4 Strana: 0705
Višňovka, y, f., der Weichselbranntwein, das Kirschenwasser. — V. = cesta višňovím vysázená, die Kirschenallee. Us. u Měln. — Cf. Rstp. 200., Kk. 229., 253., Višňovice. — V. = višňová hůlka. Us. Šd. 1. Višňovo, a, n., die Kirschfarbe. Na v. barviti.

373325   2. Višňovo Svazek: 4 Strana: 0706
2. Višňovo, a, n., jm. místní. Let. Mtc. sl. IX. 1. 42.

373326   Višňovsko Svazek: 4 Strana: 0706
Višňovsko, a, n. (Višov, Wisehow, ves pustá v Plzeňsku). Vz Blk. Kfsk. 870.

373327   Višňový Svazek: 4 Strana: 0706
Višňový, Wischenau, městečko ve Zno- jemsku. PL. Vz Višňová.

373328   Višňový Svazek: 4 Strana: 0706
Višňový (zastr. višněvý), Weichsel-. V. strom. V., víno (višňák), barva. D. V-vý knedlík (višněmi nadívaný), der Weichsel- knödel, líhovka (= višňovka). Dch. Tato nejstarší pečeť kapitoly zavěšena jest na hedbávných šňůrách v-vé barvy. Ddk. IV. 272. Dej té trávy koňu mému, koňu mému v-mu (vz Višňák); Slunečko zachodi za les javorovy a rosička pada na stromek višňovy; Postůj můj formánku v tom v-vým hájku. Sš. P. 192., 416., 785. (Tč. ). — V. Brod (lépe: Vyšší, Vyšný Brod, Jg. ), Hohenfurt. V. Kal. 10. —V., ého, m., osob. jm. V. Jan. Vz Blk. Kfsk. 968.

373329   Višňový Svazek: 7 Strana: 1030
Višňový. Sázení v-vé haluzky. Vz Zbrt. 532. — V. rtík (červený). Arb. — V. Brod. Výb. I. 449.

373330   Višňový Svazek: 9 Strana: 0371
Višňový, důl u Kutné Hory. Dač. I. 144.

373331   Višňůvka Svazek: 4 Strana: 0706
Višňůvka, y, f. = tréstka z višňového dřeva, das Weichselrohr. Us. Tč.

373332   Višný Svazek: 4 Strana: 0706
Višný, ého, m., os jm. Na Slov. Šd.

373333   Višný Svazek: 7 Strana: 1030
Višný, ého, m. = dvůr kláštera krumlov- ského. Arch. VIII. 532.

373334   Višolka Svazek: 8 Strana: 0466
Višolka, y, f., galanthus nivalis, rostl. Brt. D. II. 503.

373335   Višołlky Svazek: 10 Strana: 0676
Višołlky, pl., f. = viselka, rostl. Brt. Sl.

373336   Višotory Svazek: 10 Strana: 0676
Višotory = předměty v jizbě: kamna atd. Vz Brt. Sl.

373337   Višov Svazek: 4 Strana: 0706
Višov, a, m., ves v Táborsku. Vz Tf. 287. Blk. Kfsk. 1448, Višňovsko.

373338   Višova Svazek: 4 Strana: 0706
Višova, y, f., Wischow, ves u Přeštice.

373339   Višovatka Svazek: 4 Strana: 0706
Višovatka, y, f., Scheiben, ves u Vim- berka.

373340   Vít Svazek: 4 Strana: 0706
Vít, a, Vítek, tka, m. = jméno muže, Veit. Sv. Vít, vz S. N. O jiných Vítech vz tamtéž, Tk. I. 198., V. 263., Sbn. 519., 775. Sv. Víta ruka, Dal. 50., kostel, Dal. 35., 50., 53., 82. Sv. Víta chrám v Praze vz KP. I. 157., Tk. I. 628., II. 552., III. 662. Sv. Vít kořen štípl, sv. Petr ten ho natrhl, sv. Prokop ten ho dokop, sv. Markyta vede žence do žita. Prov. Na sv. Víta, co nebude nikdá (snad: Na sv. Vida? Vz Vid. ). Sv. Vit káže síct, sv. Jan seče sám. Na sv. Víta (16/6) na jednom konci se stmívá, na druhém svítá; Na sv. Víta hlava léhá, u nohou se svítá (nejkratší prý noc). Na Zlínsku. Brt. Sv. Jan mléko dal, sv. Vít mléko schyt; Na sv. Víta o půl noci svítá. Ve Slez. Šd. Na sv. Víta celý den svítá; Sv. Vít přijde mléko pít (více se dojí); Sv. Vít, na lžičku, sv. Jan na sbě- račku (o sv. J. ještě více se dojí); Na sv. Víta celou noc svítá. Er. P. 79. Kdo seje na Víta, škoda je žita. Tč., Hrš. — Sv. Víta tanec, chorea, nemoc napadající mladé lidi, nejvíce děvčata mezi 10. a 15. rokem; ta- koví lidé na způsob tancujících se pohybují, rukama rozličně házejí, dokud jich křeč nemine, der Veittanz. Jg. — Sv. Víta na hradě praž. probošství, děkanství a kapi- tola. Vz Blk. Kfsk. 1448. — V., osob. jm. V. Kaš. Vz Blk. Kfsk. 670.

373341   Viť Svazek: 4 Strana: 0706
Viť, vz Viď.

373342   Vít Svazek: 7 Strana: 1030
Vít. Život sv. Víta. Vz Výb. I. 306. nn. Cf. Vitimír, Mách. 26. O sv. Vítě videť hrozno v kvete (na sv. Víta hrozen zakvítá). Slov. LObz. XIX. 163. Kostel sv. Víta v Praze. Vz Ott. VI. 398.

373343   Vít Svazek: 8 Strana: 0466
Vít, a, m., os. jm. Odtud: Víta, Vitdček, Viták, Vitásek, Víteček, Vitejček, Vítek, Vitha, Vitík, Vitísek, Vitoch, Vitoš, Vitouš, Vitů, Vítůj, Viturka, Vitůrka. Kbrl. Sp. 20. Od- vozeniny vz také v Kotk. 34. — V., u, m. = světlo. Cf. Vitice. Jir. Mus. 1863.

373344   Vít Svazek: 9 Strana: 0371
Vít. Na sv. Víta jest den nejdelší. Fisch. Hosp. 301. Pranostiky vz v Hrub. 10., Mus. ol. XII. 62.

373345   Vít Svazek: 10 Strana: 0482
Vít. Prší-li na sv. Víta, škoda žita. Us. Jestliže Víta, českého dědice znáš, na ten svátek nejdelší den máš. Smíš. 1905. Stran pranostík vz Vlasť. I. 213.

373346   Víta Svazek: 4 Strana: 0706
Víta, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127. Vz Vitha.

373347   Víta Svazek: 7 Strana: 1030
Víta, y, m., cf. Vitimír.

373348   Víta Svazek: 8 Strana: 0466
Víta, y, m., vz předcház. Vít.

373349   Vítací Svazek: 4 Strana: 0706
Vítací, Bewillkommnungs-. V. list, řeč.

373350   Vítač Svazek: 7 Strana: 1030
Vítač, e, m. = kdo vítá Dbš. Sl. pov. IV. 70.

373351   Vítadlo Svazek: 7 Strana: 1397
Vítadlo, a, n. Na v-dla jeti = vítat krále. Arch. XI. 138

373352   Viták Svazek: 4 Strana: 0706
Viták, a, m., os. jm. V. Ant., spisov., nar. 1835. Vz Šb. H. 1. 304.

373353   Viták Svazek: 7 Strana: 1030
Viták, os. jm. Arch. VII. 620., VIII. 562. — V. A. K. Cf. Bačk. Př. 155., Rk. Sl.

373354   Viták Svazek: 8 Strana: 0466
Viták, a, m., vz předcház. Vít.

373355   Viták Svazek: 9 Strana: 0371
Viták, a, m. Vypiti půlčík na v-ka (na vítanou). Kadlč. 123.

373356   Viták Svazek: 10 Strana: 0676
Viták Konst., učit. a spis. + 6. /3. 1906. maje 71 léto.

373357   Vitala Svazek: 4 Strana: 0706
Vitala, y, m., os. jm. Vck.

373358   Vitalin Svazek: 7 Strana: 1030
Vitalin, u, m., lék.

373359   Vitáliš Svazek: 8 Strana: 0466
Vitáliš, e, m. V. Gregor, slov. básn.Phľd. 1895. 315.

373360   Vitalní Svazek: 4 Strana: 0706
Vitalní, vitální, z lat., života se týkající, důležitý, vital.

373361   Vítámvás Svazek: 7 Strana: 1030
Vítámvás, a, m., os. jm. Mor. Vck.

373362   Vítan Svazek: 4 Strana: 0706
Vítan, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 127.

373363   Vitan Svazek: 7 Strana: 1030
Vitan, a, m., vz Vitimír.

373364   Vítaná Svazek: 4 Strana: 0706
Vítaná, vz Vítaný.

373365   Vítané Svazek: 4 Strana: 0706
Vítané, ého, n. Dostaneš vítaného (při- vítají tě výpraskem). Us.

373366   Vítání koho Svazek: 4 Strana: 0706
Vítání koho, die Bewillkommnung, der Gruss. Háj. Kak se máš, proč že nám v-ní nedáš ? Hr. rk. 431. Děkuju macičko za vaše vitani! Sš. P. 409. Proti kterýmžto Pražané vyšli dávajíce jim vítánie. Let. 141. Přívě- tivé jim i poctivé v. činili. Bart. 4. 19., 1. 28. Vítání někomu dáti. Žk. 8., Pass. 778. Dali mu poctivé v. (uvítali ho). Pass. mus. 328. Že nahoru s stolce svého vstav i da jim všem vítánie. Kat. 1486. Jaké v-ní, také snídaní. Na Ostrav. Tč. — V., Wittana, ves u Hostouně. PL., Blk. Kfsk. 130.

373367   Vítanka Svazek: 7 Strana: 1030
Vítanka, y, f. = vítací řeč, Bewillkomm- nungsrede. Slov. Zátur., Phľd. I. 19., Obky. I. 5.

373368   Vítanosť Svazek: 10 Strana: 0482
Vítanosť, i, f. Za jeho v. mu vlastní cena zárukou (že jest dobře vítán, milý hosť). Slád. Šl. 38

373369   Vitanov Svazek: 4 Strana: 0706
Vitanov, a, m., ves u Hlinska.

373370   Vitanová Svazek: 7 Strana: 1030
Vitanová, é. f. = dědina v Oravě. Rl Pr. II. 7.

373371   Vitanovice Svazek: 4 Strana: 0706
Vitanovice, dle Budějovice, ves u Mladé Vožice a u Turnova. V z S. N., Arch. III. 470., Blk. Kfsk. 604.

373372   Vitanovský Svazek: 4 Strana: 0706
Vitanovský, ého, m. V. z Vlčkovic, jm. staré rytířské rodiny české. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1448.

373373   Vítaný Svazek: 4 Strana: 0706
Vítaný; vítán, a, o, bewillkommet, will- kommen. Vítán nám buď! V. host. V. pomoc m.: milá, vz Slov. II. 738. Mír ten byl králi asi tím v-nější. Ddk. IV. 75. Host nezvaný jest nejvítanější, když okáže paty. Shakesp. Tč. Peníze jsou i v ošumělém měšci v-ny. Prov. Tč. — Vítaná, přivítaná, der Will- kommen. Na vítanou (přivítanou) píti. D.

373374   Vitas Svazek: 4 Strana: 0706
Vitas, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 1. 127.

373375   Vitásek Svazek: 4 Strana: 0706
Vitásek, ska, va. V. Jan, hudebník, nar. 1771. — V. Jindř., čes. spisovatel, nar. 1817. Vz S. N.

373376   Vitásek Svazek: 7 Strana: 1030
Vitásek, ska, m. — V. Jan Aug., hud. sklad. 1771.—1839. Vz Srb. 112.

373377   Vitásek Svazek: 8 Strana: 0466
Vitásek, ska, m., vz předcház. Vít.

373378   Vitaš Svazek: 7 Strana: 1030
Vitaš, e, m., vz Vitimír.

373379   Vitaša Svazek: 7 Strana: 1030
Vitaša, dle Bača. Vz Vitimír.

373380   Vítatel Svazek: 10 Strana: 0482
Vítatel, e, m., vz násl. Vítatelka.

373381   Vítatelka Svazek: 10 Strana: 0482
Vítatelka, y, f. Slád. Rich. 125.

373382   Vítati Svazek: 4 Strana: 0706
Vítati, vítávati, z větiti = osloviti. Jg. — V. = přicházejícího osloviti, s radostí po- zdraviti, bewillkommen, willkommen heis- sen; vítánu býti, willkommen sein. — abs. Vítej, vítejte (buďte v-ni)! Us., Kom. Vítaj Francek! U Opav. Pk. Vítaj! Odpověď: Bodaj zdráv, vítaj také! Mor. Vck. Vítaj, Janko, vítaj, už tak dávno čakám na teba. Dbš. Sl. pov. I. 76. Vítajte, děti moje, ví- tajte! Na Slov. Šd. Vítaj, ženičko, dyž si přišla. Čes. mor. ps. 281. O vítej ztracená, vítej opuštěná, vítej holubičko, vítej má ovečko; Vítaj, vítaj, můj prvnější, ty Ja- níčku hledaj inší; A vitajce moj tacičko zdaleka, dali sce (ste) mia za cudzeho člo- věka. Sš. P. 67., 131., 443. (Tč. ). Kdo má peněz dosti, vítej milý hosti. Rým. — koho (akkus., ne: gt. Vz Slov. I. 391. ). Vítám tě atd. Kom., Sych., Ros. Vítám vás všecky! Odpověď: Děkujem pěkně, vítáme tě (vás) taky. V již. Mor. Šd. Slunce nás vítá. Pícek. Odebrali jsme se k legatu Julianovi, kte- rýžto vítaje nás objal Prokopa i vedl ho do zvláštního pokojíka. Pal. Dj. III. 3. 74. Ešte som len z koňa zchádzal, už ma milá vítala. Slov. ps. Ach kaj je ma dceřicka, že mne ona nevítá?; A všeci ju vítali, edem jeji dcera ni; Vítám vás, vy milí páni, je-li bratr mezi vámi?; Klašterne to panny idu, co dzicatko vitac budu. Sš. P. 85., 174, 736. (Tč. ). — koho kde: v městě, před městem atd. Vítej u nás, kníže! Hlas. Vitajte- že u nás (praví se příchozímu, a on odpo- vídá: Ďakujem pekne, akože sa máte?). Na Slov. Dbš. Obyč. 40. Vitajteže pri nás, vitajte. Dbš. Sl. pov. I. 15. Sestry sobě ruky podávaly, děťatka se v životě vítaly. Sš. P. 5. — koho kam: mezi sebe. Br. Vítaj, milý, vítaj k nám, cos donesl, pověz nám. Sš. P. 796. Vítám vás na jarmark. Us. Tč. Vítám vás k slovu božímu (pozdravují se lidé jdouce do kostela). Us. Msk. Vyrudlé ty děti země v lůno vítá. Sš. Bs. 61. — koho odkud: z cesty. Rk. Vítám vás z jar- marku, od slova božího (z kostela jdoucího). Us. Msk., Tč. — komu. Vítej nám! Us. Dch. Že som ti nerekla: Vitaj mi. Janičko. Sl. ps. 80. — kdy: hned po jeho příchodu, za krátkou dobu atd. — jak: radostí a ple- sáním. Berg. V. někoho biskupem. L. Vítal mne kmotrem (ne: co kmotra). Brt. S. 3. vyd. 65. Pěkně vás vítám. Us. Dch. My vás všecky přátelsky vítáme. Us. Brt. Proč ne- jdete otce pěkným slovem vítať ? Mor. Tč. Vítám vás slovem božím ( = od slova božího, vz nahoře). V Třeboňsku. Zle ho vítal. Dbš. Sl. pov. I. 260. Obímali sa a vítali za dlho, za dlho. Dbš. Sl. pov. I. 396. Vitaj syn muoj, vitaj mi na storaz. Er. Sl. čít. 55. V. ně- koho se strachem. Pov. 130. Ze srdca ho vítajte. Brt. P. 165. A již císař přijel, jehož Čechové slavně vítali. Dač. I. 81. Arcibiskup jménem celého sboru vítal je řečí laskavou. Pal. Dj. III. 3. 67. V-li se vespolek uctivě. Ib. IV. 2. 79. (Šd. ). Panovníci němečtí vítali zajisté s potěšením všelikou příležitosť, aby... Ddk. II. 388. (Tč. ). Vítej slunce s modlitbou v ústech a s prací v rukou. Prov. Pk., Šd., Tč. Dobře slunce s modlitbou vítati a s prací v rukou se s ním loučiti. Prov. Tč. Dle šatu vítají, dle rozumu provázejí. Prov. Šd. Pěkně se to vítá = vitám vás pěkně. V Krkonš. Kb. V. někoho k sobě (zváti). Plk. Vítej k nám (buď vítán). Apol. Vítej mi (buď vítán) do obydlí mého, Us., do domu. Rk. V. někoho s jásotem. Us. — se s kým. Br., Pref.

373383   Vítati Svazek: 7 Strana: 1030
Vítati. Mkl. Etym. 392. b. — abs. Jaký vítaj, taký bodajzdráv, wie der Gruss, so der Dank. Rr. Sb. — koho. Vítám vás obuch (oba), všetkých. Mor. a slez. Šd. — koho kam. Vítej ke mně. Sv. ruk. 74. Vítal je pod svou střechu. Osv. Vítám vás na slovo boží. Us. Vck. — odkud. Vítám vás ze slova božího. Vck. — jak. Pány vítá lid : Pěkně vítám. Mor. Vck. Pěkně vítám. Žertovná odpověď: Pěkně je tam. U Rokyc. Fč. V někoho usmívavě. Kká.

373384   Vítati Svazek: 7 Strana: 1397
Vítati v dialekt Vz List. fil. 1892. 371. Vítr. Vydali ho na vítr = vyobcovali z města 1610. Wtr. Obr. II. 77.

373385   Vítati Svazek: 8 Strana: 0466
Vítati. Dali mi tam ,vítám tě a jdi s pá- nem Bohem' (nic mi nedali). Žďársko. Nár. list, 1894. č. 247. odp. feuill.

373386   Vítati Svazek: 10 Strana: 0482
Vítati. Vítám vás, neznám vás, jak ně (mi) dáte krajíc chleba, poznám vás. Čes. I. XIII. 417.

373387   Vítava Svazek: 4 Strana: 0707
Vítava, y, f. = slavná vítaná, feierliche Bewillkommnung. Ros. Sotva odbyl vítavu, jal se nás místiti. Kos. Ol. I. 185. (161. ).

373388   Vítavě Svazek: 10 Strana: 0482
Vítavě mu letí vstříc. Zr. Let. I. 12., Zr. Krist. 185.

373389   Vitavky Svazek: 4 Strana: 0707
Vitavky, pl., f., vz Třešně.

373390   Vitavský Svazek: 4 Strana: 0707
Vitavský, ého, m., osob. jm. Ack.

373391   Vítavý Svazek: 4 Strana: 0707
Vítavý, bewill kommend. Č.

373392   Víťazlivý Svazek: 4 Strana: 0707
Víťazlivý, siegreich. Ale v tom on vy- trhol v. meč na nepriateľov a ten jich tak sekal, že sa zem triasla, čo sa mŕtve telá na niu váľaly. Na Slov. Dbš. Sl. pov. I. 390.

373393   Víťazský Svazek: 4 Strana: 0707
Víťazský, siegreich. David bol prv valach (pastýř), potom voják, potom král v. Na Slov. Tč.

373394   Víťazstvo Svazek: 7 Strana: 1030
Víťazstvo = vítězství. Slov. Dbš. Úv. 78.

373395   Vítažiti Svazek: 4 Strana: 0707
Vítažiti = vítěziti. Na Slov. Tč.

373396   Vitberk Svazek: 4 Strana: 0707
Vitberk, a, m., Werdenberg, ves u Oder. PL.

373397   Vitče Svazek: 4 Strana: 0707
Vitče, e, n., ves u Rožnova. Vck.

373398   Víteček Svazek: 8 Strana: 0466
Víteček, čka, m., vz Vít (3. dod.).

373399   Vítečka Svazek: 4 Strana: 0707
Vítečka, y, f., vz Vítka.

373400   Vítečník Svazek: 4 Strana: 0707
Vítečník, u, m., spartium, der Pfriemen. V. sítinový, s. junceum. Vz Rstp. 352., FB. 102., Čl. Kv. 375.

373401   Vítečník Svazek: 10 Strana: 0482
Vítečník, rostl. Vz Ott. XXIII. 779. a díl IV. 707.

373402   Vítečnosť Svazek: 4 Strana: 0707
Vítečnosť, i, f. = vítěznosť, pol.

373403   Vítečný Svazek: 4 Strana: 0707
Vítečný = vítězný, pol., zastr.

373404   Vítěj Svazek: 4 Strana: 0707
Vítěj, e, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

373405   Vitěj Svazek: 7 Strana: 1030
Vitěj. Cf. Vitimír.

373406   Vitejček Svazek: 8 Strana: 0466
Vitejček, čka, m., vz Vít (3. dod.).

373407   Vitějice z Svazek: 7 Strana: 1030
Vitějice z: Vitějovice. Mus. 1889. 165.

373408   Vítějovec Svazek: 4 Strana: 0707
Vítějovec, vce, m., Vítová, Heinzendorf, ves v Policku. Vz S. N.

373409   Vítějoves Svazek: 8 Strana: 0466
Vítějoves. Lid říká Vítojoves n. Vítejo- ves. Ces. 1. VI. 185.

373410   Vitějovice, Vitějice Svazek: 4 Strana: 0707
Vitějovice, Vitějice, dle Budějovice, ves u Netolic. Vz S. N.. Blk. Kfsk. 654.

373411   Vítek Svazek: 4 Strana: 0707
Vítek, tka, m. = Vít. Abys nepohodil Vítka (Bartka = aby se ti něco nestalo, abys neonemocněl chtěním a p. ). Ve Slez. Šd. — V., osob. jm. V. Ojieřovic z Land- šteina. Dal. 169. —171. — V., čes. malíř. Vz S. N. — V., Witek, samota u Vltavotýna,

373412   Vítek Svazek: 7 Strana: 1030
Vítek, tka, m., vz Vitimír.

373413   Vítek Svazek: 8 Strana: 0466
Vítek, tka, m., vz Vít (3. dod.).

373414   Vítěl Svazek: 4 Strana: 0707
Vítěl, e, m., zastr. = vítání. Luk. 10. 4.

373415   Vítel Svazek: 7 Strana: 1030
Vítel, a, m. = potok v Semilsku. Mzr. 147.

373416   Vítěl Svazek: 7 Strana: 1030
Vítěl, salutatio. Ani komu po cestě v. dajte. Ev. víd. 90.

373417   Vítěl Svazek: 8 Strana: 0466
Vítěl — pozdravení. Citát je z: Ev. vid. 128. Luc. 10. 4.

373418   Vitelli-us Svazek: 4 Strana: 0707
Vitelli-us, a, m. Aul. V., řím. císař, nar. 16. po Kr. Vz S. N.

373419   Vitellin Svazek: 7 Strana: 1030
Vitellin, u, m., v lučbě. Vz Km. II. 402., Slov zdrav. 398.

373420   Vitelsbachovec Svazek: 4 Strana: 0707
Vitelsbachovec, vce, m. Kunrat V. Ddk. III. 263.

373421   Vitelsbašský Svazek: 4 Strana: 0707
Vitelsbašský příbuzný. Ddk. IV. 62.

373422   Viteň Svazek: 4 Strana: 0707
Viteň, tně, f., ves v Klatovsku. Vz S. N.

373423   Vitěněves Svazek: 4 Strana: 0707
Vitěněves, vsi, f. Vz S. N., Vitiněves.

373424   Vitěnovský Svazek: 4 Strana: 0707
Vitěnovský, ého, m., os. jm. V. Mat. Vz Blk. Kfsk. 1165.

373425   Vitěšovice Svazek: 4 Strana: 0707
Vitěšovice, dle Budějovice, Kriebaum, ves u Chvalšin. Vz S. N.

373426   Vítěz Svazek: 4 Strana: 0707
Vítěz (na Slov. víťaz, Ssk. ), e (dříve -a), m. = kdo jiného mocí překonal, der Sieger, Uiberwinder. V MV. nepravá glossa. Pa. Strany původu vz Mz. 88. Mkl. B. 317. od- vozuje slovo to od staroněm. viting. — Ž. wit. Hab. 19. Ctnosť učinila nás v-zy nad štěstím. Jel. Když vítězové vrátili se do le- žení svého, shledali je vydrancované od Sasův. Ddk. II. 289. V. nájezdný octnul se z nenadání v nebezpečí zajetí. Pal. Dj. IV. 2. 435. Ten, kdož za v-ze v při zůstal..., má žádati práva za dopomožení. Bdž. 151. Třetí den vítěz smrti ukázal se novým člo- věkem. Hus II. 138. Kdo pravdu zastává, vítězem zůstává. Prov. Tč. Přemocný jest v., kdo zajatým milostiv jest. S. a. Z. Od- měny vítěze římského a řeckého, vz Vlšk. 43., 45., 365., 394., 401., 407. — V. = hr- dina, der Held. St. skl., Šf. Věštby vítězovy = carmina heroica. Šf. v Mus. 1864. 8. Cf. Bdl. Obr. 111., Věštba. — V. = věštný řečník, moudrý rádce. Kat. 3112. — V. = vítězství (zastr. ), der Sieg. Aesop. Alexandra velikého triumfové a vítězové pořád se vy- pravují. Walkenb. Alex. — Vz Vítězítel.

373427   Vítěz Svazek: 7 Strana: 1030
Vítěz. Cf. Mkl. Etym. 393. a., Šf. Strž. I. 65., 470., 473., Šf. III. 159. — Ž. kl. 13. 7., 21. 4. a j. — V. = junák. Slov. Mtc. XVI. 109.

373428   Vítěz Svazek: 8 Strana: 0466
Vítěz. O původu cf. Gb. H. ml. I. 315. O tvarech ib. 114. Podle něho běchu vítězi (hrdinové) stavani (stavěni). AlxV. 1456. (Krok 1893. 6.). Vítězedlný al. vítězitedlný. 1487. Krok 1895. 244. Vítězovať = vítězně bojovati. GR. Nov. 137. 28.

373429   Vítěz Svazek: 9 Strana: 0371
Vítěz od viti a vitb je torques de subere tortus; tedy vítězi = vojsko, které do výprav válečných vítí čili provazem lýkovým voláno bylo. Brückner. Zvyk ten v Čech. v XI. stol. zanikl. List. fil. 1898. 416.

373430   Vítěz Svazek: 10 Strana: 0482
Vítěz = hrdina. Baw. Ar. v. 2096. a j

373431   Vítězení Svazek: 10 Strana: 0482
Vítězení, n. = hrdinný boj. Baw. Ar. v. 5259.

373432   Vítězenství Svazek: 7 Strana: 1030
Vítězenství, n. = vítězství. Bož. umuč. 345.

373433   Vítězený Svazek: 4 Strana: 0707
Vítězený; -en, a, o = přemožený, besiegt. Ziak.

373434   Vítězil Svazek: 4 Strana: 0707
Vítězil, a, m. = vítěz, der Sieger. Cyr. 104.

373435   Vítězilosť Svazek: 4 Strana: 0707
Vítězilosť, i, f. = vítězení. Tam pouť koná statná v. Sš. Snt. 70.

373436   Vítězilý Svazek: 4 Strana: 0707
Vítězilý = kdo vítězil, siegreich. O lotře, kdes to vzal, žes najprve tomu v-mu králi v radosti přisazen ? Hus III. 122.

373437   Vítězitel Svazek: 4 Strana: 0707
Vítězitel, e, m. = vítěz, der Sieger. Háj. V-lé zmocnili se věží. V. — čemu. Vše- likému štěstí v-lé jsou. Bur. Vald. Ctnostní všelikému šípu štěstí v-lé jsou. Mudr. — nad kým. Pís. br. — proti komu. Štelc.

373438   Vítězitelka, y, vítězirelkyně Svazek: 4 Strana: 0707
Vítězitelka, y, vítězirelkyně, ě, f., die Siegerin. Lom.

373439   Vítězitelnice Svazek: 4 Strana: 0707
Vítězitelnice, e, f., die Siegerin. Ctib.

373440   Vítězitelnosť Svazek: 4 Strana: 0707
Vítězitelnosť, i, f,, die siegende Beschaf- fenheit. Zlob.

373441   Vítězitelný Svazek: 4 Strana: 0707
Vítězitelný = vítězící, sieghaft, siegreich. Jel.. Háj., V. oběť, korouhev.

373442   Vítěziti Svazek: 4 Strana: 0707
Vítěziti, il, en, ení; vítězívati, siegen, ob- siegen, überwinden. — abs. Ten v-zí, kterýž zabit bývá. Hus I. 166. Pravda vždycky ví- tězí, pomáhá pánu i knězi. Prov. — nad kým. Rkk. Jel., Vrat. Dobré nad zlým v-zí. Prov. Tč., Šd., Č. Bože, daj vítažiť nad zlobú sveta. Na Slov. Tč. — nad kým kdy. Již po roce po tomto proroctví v-zí živoucí církev nad císařstvím. Ddk. V. 6. — čím. Obyčej má ustavičností ne spěšně kvapě v. V. Poláček jeden Rychlík jménem vítězil lidmi (= potáhl lid po sobě) řka, že by on byl král polský. Mus. 1828. 1. 102. — čemu, zřídka. Cf. Vítězitel čemu. Vámť jsem bo- joval, vám vítězil! V. — kde: v bitvě.

373443   Vítěziti Svazek: 7 Strana: 1030
Vítěziti. Víceziti často v Ev. víd. a olom., v MM. skoro všude. Jir.

373444   Vítězivý Svazek: 4 Strana: 0708
Vítězivý, siegreich. V. koruna (diadema), ZN., zbraň. Tč.

373445   Vítězka Svazek: 4 Strana: 0708
Vítězka, y, m., osob. jm. V. Jan. Tk. V. 75. — V., y, f., die Siegerin. Tč.

373446   Vítězlivý Svazek: 4 Strana: 0708
Vítězlivý = vítězný, siegreich. V. národ. Jg.

373447   Vítězně Svazek: 4 Strana: 0708
Vítězně, siegreich. Us., Ddk.

373448   Vítěznice Svazek: 4 Strana: 0708
Vítěznice, e, f., die Siegerin. Ms.

373449   Vítězník Svazek: 4 Strana: 0708
Vítězník, a, m. = vítěz. Šm.

373450   Vítěznosť Svazek: 4 Strana: 0708
Vítěznosť, i, f., die Sieghaftigkeit. Ros., Dch.

373451   Vítězný Svazek: 4 Strana: 0708
Vítězný = k vítězi n. k vítězství patřící, Sieg-, sieghaft, siegreich. V. znamení, kámen, V., oblouk, oslava, D., brána, Sych., vůz, Jel., památka, plesání, Ráj, činy. Troj. V. průvod, tažení, Šb., věnec. Dch. V. pásky, brány, památky, oblouky římské a řecké. Vz Vlšk 17., 45., 116., 148., 60., 458. — V. = vítězící, siegend. V. církev. Aqu. V. panna Maria. S. N. Král v-ný nad ďáblem. Hus III. 167. V. Soběslav založil mu cestu. Ddk. IV. 28. V. lid. Ddk. IV. 216. (Tč. ) — v čem. Byl ve věcech a bězích válečných šťastný a v. V. — V. bylina = devětsil. Čern. Herb. 27.

373452   Vítězný Svazek: 10 Strana: 0482
Vítězný = rekovný. Baw. Ar. v. 2493., J. v. 969.

373453   Vítězoběť Svazek: 7 Strana: 1030
Vítězoběť, i, f., victima, zastr. Pršp. 88.

373454   Vítězobojce Svazek: 10 Strana: 0482
Vítězobojce, e, m. (vítězný v boji). Msn. II. 48, Od. 353.

373455   Vítězohlasný Svazek: 4 Strana: 0708
Vítězohlasný, siegverkündend. V. prů- pověď, die Tirade. Šm.

373456   Vítězojezdec Svazek: 10 Strana: 0482
Vítězojezdec, dce, m. Msn. II. 22.

373457   Vítězoposel Svazek: 9 Strana: 0371
Vítězoposel, sla, m. Ld.

373458   Vítězopředchůdce, e Svazek: 9 Strana: 0372
Vítězopředchůdce, e, m. Ld. Vlast. Zvěst. 1820. 10.

373459   Vítězopyšný. V Svazek: 10 Strana: 0482
Vítězopyšný. V. Achajové. Msn. II. 60., Škod. II2 68.

373460   Vítězoslav Svazek: 4 Strana: 0708
Vítězoslav, a, m., Siegbert, Viktor. Berg.,

373461   Vítězosláva Svazek: 4 Strana: 0708
Vítězosláva, y, f. = triumf, der Triumph. U v-ě domů se vrátili z pole. Č. Na zna- mení v-vy. Ddk. V. 228.

373462   Vítězoslavitel Svazek: 7 Strana: 1030
Vítězoslavitel, e, m., Triumphator. Koll. St. 482.

373463   Vítězoslaviti Svazek: 4 Strana: 0708
Vítězoslaviti, il, en, ení, den Triumph feiern, triumphiren, Nej.; dle Brs. 232. lépe: vítězství slaviti atd. — kde. Aby Kristus jedin v srdci jeho v-vil. Sš. L. 185. — nad kým (jak). Zjevně v-viv nad nimi v sobě; Kristus sám o své vlastní moci a síle nade zloduchy v-zil. Sš. II. 207., 214.

373464   Vítězoslaviti nad kým Svazek: 10 Strana: 0482
Vítězoslaviti nad kým, Al. Svoboda. — Lit. I. 759. — před kým. Kde před poše- tilou luzou v-vil. Hrlš. Hus. 80.

373465   Vítězoslavně Svazek: 4 Strana: 0708
Vítězoslavně, triumphirend. Kos. Ol. I. 149. Již pak v. Pavel vyhlašuje, že... Sš. I. 167. (Hý. ).

373466   Vítězoslavně Svazek: 9 Strana: 0372
Vítězoslavně. Vojsko v. domů se vrátilo. Pal. Děj. III. 1. 402.

373467   Vítězoslavnosť Svazek: 9 Strana: 0372
Vítězoslavnosť. Ld. 14.

373468   Vítězoslavný Svazek: 4 Strana: 0708
Vítězoslavný, Triumph-, siegreich. V. věnec, Hlas., brána. D. exc.

373469   Vítězosloup Svazek: 7 Strana: 1030
Vítězosloup, u, m., Siegessäule. Pl. II. 217.

373470   Vítězotah Svazek: 4 Strana: 0708
Vítězotah, a, m., der Triumphzug. V. vládyk israelských. Sš. II. 113. (Hý. ).

373471   Vítězov Svazek: 7 Strana: 1031
Vítězov, a, m., Siegfeld, ves v Kolín- sku.

373472   Vítězověstně Svazek: 10 Strana: 0482
Vítězověstně bouřiti. Kká. Sion. I. 229.

373473   Vítězový Svazek: 4 Strana: 0708
Vítězový, Sieger-. V. oblouk. Balbi. — V. věštby. Vz Věštba.

373474   Vítězový Svazek: 7 Strana: 1031
Vítězový. Cf. Sibyla vítězská (vaticina, věštná, moudrá). Kat. v. 1803.

373475   Vítězový Svazek: 9 Strana: 0372
Vítězový. Studenti přidali česť v-vou m. Hieronymu Pražskému. Pal. Děj. III. 1. 122.

373476   Vítězozpěv Svazek: 4 Strana: 0708
Vítězozpěv, u, m. = vítězný zpěv, der Triumpfgesang. Sš. I. 96., Nz.

373477   Vítězsky Svazek: 4 Strana: 0708
Vítězsky, siegreich. V. se obránil. Pass. 785. V. hospodinu sloužiti. Pass. mus. 318. V. jich dobýval. Alx. M. v. 70. (HP. 91. ). Alx. B. 77. (HP. 74. ). Bože, otčě svaty, ježtos' mé tělesenstvie do té doby v roz- ličném bojí v. zdržel. Pass. 26. (Hý. ). Mu- čedlníci v. proti nim se měli. Pass. 954. V. se s kopím pudě. Alx. (Výb. I. 162. 1. ).

373478   Vítězský Svazek: 4 Strana: 0708
Vítězský = vítězi příslušný, Sieger-, sieg- reich. Pulk., Leg. V. rov. Alx. V. v. 835. (HP. 21. ). V. koruna (diadema). BO. Vytekl sobě na česť korúhev v-skú. Bj. — V. = vítězný, siegreich. V. boj. Výb. I. 604. V. řeč. Alx. Šf. v. 45. (HP. 95. )., BO. — V. = věštný, moudrý v řeči. V. Sibyla. Kat. 1803.

373479   Vítězský Svazek: 8 Strana: 0466
Vítězský, triumphalis. 1418. List. fil. 1895. 220.

373480   Vítězství Svazek: 4 Strana: 0708
Vítězství, í, -stvo, a, n. = získání bitvy, přemožení nepřítele, der Sieg. V. jemu ná- leží; V. před časem hlásati; V-ství přivedlo naň strasti. Dch. Lidé, kteří málo síly mají, tehdy v křiku v. hledají. Mor. Tč. Bůh a štěstí dají nám v. Slez. Tč. Který v hrsti mal vítězstvo, bývá ponižený. Na Slov. Tč. Že Čechové dobyli u Mailberka stkvělého v., jest (jisto). Ddk. II. 295. V-ství obdržeti. Mark. 1. 153. V. někomu dáti. Výb. I. 31. V. obdržeti, dostati, odnésti, dosíci. V. V. bojem dobyti, slaviti, D., ztratiti. Háj. Pa- mětné znamení v. Br. V-m někoho dařiti. Rkk. Největší v. sebe samého přemoci. V. V. obdržeti, lépe než nabyti. Kos. V. nad nepřítelem dosíci šp. prý m.: nepřítele pře- konati, potříti, ale toto mínění jest mylné. Vz nahoře. Prostež za nás pána Boha, ať nám ráčí, přijdeliť na bitvu, šcestie a v. po- přieti a dáti. Arch. II. 45. (Šd. ). V. dojíti. Bart. 4. 18. Bozi nám vícestvie dajú; Ví- cestvie sě nikomu nekloni. Rkk. 11., 50. Kdež boje nenie, tu nenie v., kdež nenie v., nenie odplaty; A měli sú to v. Římeníné od Boha, ač sú mněli, by jich bohové jim to v. dali; Je přemohli a nad nimi v. ob- držie. Hus I. 310., II. 308., III. 295. (Tč. ). V. nepřichází bez práce. Hkš. Před časem nad v-stvím neplesej, strany přísloví o tom vz: Den, Hody, Hop, Krčma. Lb.

373481   Vítězství Svazek: 7 Strana: 1031
Vítězství. Největší v. sebe sama pře- moci. Sb. uč. Vítězstvo. Ž. kl. 49. 7. — V. = junáctví. Slov. Mtc. XVI. 109.

373482   Vítězstvíčko, ? Svazek: 9 Strana: 0372
Vítězstvíčko, ?, ?., zdrobn. vítězství. Mus. 1898. 481.

373483   Vítězův Svazek: 4 Strana: 0708
Vítězův. V. věščba. Vz Věščba.

373484   Vítěž Svazek: 4 Strana: 0708
Vítěž, e, f., Witesch, ves u Sedlčan. PL.

373485   Vitha Svazek: 4 Strana: 0708
Vitha, y, m., osob. jm. V. ze Rzavého (Víta ze Zrzavého). Vz Blk. Kfsk. 1448. Vz tamtéž o Vithové.

373486   Vitha Svazek: 8 Strana: 0466
Vitha, y, m., vz Vít (3. dod.).

373487   Vitherit Svazek: 4 Strana: 0708
Vitherit, u, m. = uhlan barnatý. Vz Schd. II. 38.

373488   1. Víti Svazek: 4 Strana: 0708
1. Víti, věji, vz Váti.

373489   2. Viti Svazek: 4 Strana: 0708
2. Viti, viji (v Opavsku také: vím. Mkl. ), vij, vije (íc), il, it, ití; víjeti, víjívati = sví- jeti, winden, abwinden; plésti, flechten, win- den; točiti, přísti, spinnen. Jg. — abs. Pa- vouk vije (tká). Orb. p. — co: niti, Us., přízi, D., věnec (plésti), V., tabák (točiti). D. Vijem veniec a vplietam doňho ružu. Dbš. Obyč. sl. 130. V. piero = kytku vázati na znamení, že ženich je přijat. Němc. VII. 276. Ženci a žnečky vijte věnečky. Brt. P. 133. Budu je v. BO. — co kam: niti na klubko (v klubko). D. — V. — co komu: věnec. Us. Vijem ti pérko, veru ti ho dám. Ps. sl. 218. V. někomu věneček. Er. P. 424. Můj vínečku fialový, vila sem ťa šuhajkovi; vila sem ťa helekaja, rozpletám ťa naříkaja. Sš. P. 440. — co, se jak: Had se vije v ko- touče. Us. Kytky u věnec v. Gníd. V. se kolem čeho. Rk. Vila ona věnečky: jeden vila harasem, druhý vila hedbávem, třetí vila v všem zlatě. Sš. P. 524. Had okolo štítu se vijící. Dač. I. 209. — z čeho. Švarno dievča perečko vije z červenej ružičky, bielej lalije. Sl. ps. 220. Vila vinky z mateřinky, uvila jich pět. Čes. mor. ps. 72. Vila věnec ze slziček. Er. P. 149. Víte věnce z pol- ských květóv svému vyprostiteliu Rkk. 36. Kdo nestřídmě jí a pije, z trní korunu si vije. Prov. Šd. Panny z kvítí věnce vijí. Dh. Z trnů věnec víti. Kká. Sedělo děvča v trávě zelenej, vilo perečko z růže červe- nej. SŠ. P. 330. — čím. Vijíc rukama pla- kala. Us. — co odkud. S motovidla klubka v. Kom.

373490   Vití Svazek: 4 Strana: 0709
Vití, n., das Winden, Flechten. Vz Víti. Sv. Jiří kořen buří, aby rostla tráva, všeli- jaké kvítí na věnečky vití. Sš. P. 768.

373491   Vítí Svazek: 4 Strana: 0709
Vítí, n. = vání, das Wehen. V. větrů, Krab., ohně. Hlas.

373492   1. Víti Svazek: 7 Strana: 1031
1. Víti. Cf. Mkl. Etym. 387 b.

373493   2. Víti Svazek: 7 Strana: 1031
2. Víti. Cf. Mkl. Etym. 389. b., List. fil. IX. 101., X. 454., VI. 220., 1892. 125., 290. — se kam. Kde se hvězda k hvězdě vije. Hdk. — co kde. V. věnce v zahradě, na poli; V. kvítí u věnec před zahradou atd. — kudy. Darmo viješ kolem ní své sítě. Hdk. Tisíc jar kol skrání ti květy vilo. Kká. — čím, complodere. Vijúci rukama (complosis manibus) plakáše. Bhm. 352 Nepřátely vieti budeme rohem. Z. kl. 43. 6.

373494   Víti Svazek: 8 Strana: 0466
Víti. O pův. cf. Gb. H. ml. 1. 73.

373495   Víti, v Svazek: 9 Strana: 0372
Víti, věji; novotv. váli. Gb. H. ml. III. 2. 391., 216.

373496   Vitice Svazek: 4 Strana: 0709
Vitice, e, f. = pochodeň, svíce, die Fackel, Leuchte, das Licht, die Kerze. Vychaziechu proti němu s korunami a s viticemi tancu- jíce s pištci a bubeníky = cum coronis et lampadibus (světly) ducentes choros. (Judit. III. 10. ). BO.

373497   Vítice Svazek: 4 Strana: 0709
Vítice, ves založená od Víty. Pal. Rdh. I. 136. V., dle Budějovice, ves a) u Čes. brodu, b) u Želiva. c) u Vodňan. PL.. Tf. 354., Tk. III. 662., IV. 644.. V. 263., Blk. Kfsk. 1448.

373498   Vitice Svazek: 8 Strana: 0466
Vitice = svíce. Jir. Mus. 1863.

373499   Vitichov Svazek: 4 Strana: 0709
Vitichov, a, m., Wititzhof, dvůr poplužní v Cheb. Vz Blk. Kfsk. 1168.

373500   Vitík Svazek: 4 Strana: 0709
Vitík, a, m., os. jm. Mor. Šd.

373501   Vitík Svazek: 8 Strana: 0466
Vitík, a, m., vz Vít (3. dod.).

373502   Vitimír Svazek: 7 Strana: 1031
Vitimír, Vitoslav, Vitislav, a, m, skrá- ceně : Vich, Víša, Víšek, Vít, Víta, Vitan, Vitaš, Vitaša, Vitěj, Vítek, Viton, Vitoš, Vituš.

373503   Vitín Svazek: 4 Strana: 0709
Vitín, a, m., ves založená od Víty. Pal. Rdh. I. 136. V., Witine, ves u Neštědic; Wittin, ves u Chlumce a u Ševětína. PL., Blk. Kfsk. 657., 866.

373504   Vitiněves Svazek: 4 Strana: 0709
Vitiněves, vsi, f., Witinoves, ves u Ji- čína; Wittingau, ves u Starého města v Bu- dějovsku. PL. Vz Blk. Kfsk. 394., 536., 777.

373505   Vitinger V Svazek: 10 Strana: 0482
Vitinger V., básn. Sr. Zvon IV. 250

373506   Vitinka Svazek: 4 Strana: 0709
Vitinka, y, f., Wittinka, ves u Rokycan.

373507   Vitiňoves Svazek: 9 Strana: 0372
Vitiňoves vedle Vitiněves. Gb. H. ml. III. 1. 269.

373508   Vitíř, lépe Svazek: 4 Strana: 0709
Vitíř, lépe: vikéř. Jg.

373509   Vitísek Svazek: 8 Strana: 0466
Vitísek, ska, m., vz Vít (3. dod.).

373510   Vitislav Svazek: 4 Strana: 0709
Vitislav, a, m. = Svatovít. Krok II. 376., Tk. Čes. Dj. 18., Šb. Stř. II. 239.

373511   Vitislav Svazek: 7 Strana: 1031
Vitislav měl 4 hlavy na jednom krku. Koll. Zp. I. 406. — Šb. oprav v: Šmb. — Cf. Vitimír.

373512   Vitka Svazek: 4 Strana: 0709
Vitka, y, f., osob. jm. Arch. I. 427.

373513   Vítka Svazek: 4 Strana: 0709
Vítka, y, f. = vití obilí, das Worfeln. Žito z první v-ky. Us. Dnes máme vítku. Us. Šd., Brt, v Mtc. 1878. 45.

373514   Vítka Svazek: 8 Strana: 0466
Vítka, y, f. = víšek, háječka. Čejč. Hledík.

373515   Vítka Svazek: 9 Strana: 0372
Vítka, y, f. = vití ?bilí. K vítkám, stří- hání ovec... bude dvě osobě nařizovati. 1673. Sr. Mtc. 1898. 394

373516   Vitkati Svazek: 4 Strana: 0709
Vitkati = vybiti někomu, durchprügeln. Na mor. Valaš. Vck.

373517   Vítkorožka Svazek: 4 Strana: 0709
Vítkorožka, y, f., larra, hmyz žilnokří- dlý. Krok II. 261.

373518   Vitkov Svazek: 4 Strana: 0709
Vitkov, a, m., Wigstadtl, mě. v Opavsku.

373519   Vítkov Svazek: 4 Strana: 0709
Vítkov, a, m., Witkow, ves u Písku. Vz Blk. Kfsk. 201., 1179. — V. = Žižkov, hora u Prahy (před rokem 1420. ). Vz Vítkův, S. N., Tf. 288.

373520   Vítkovcc Svazek: 4 Strana: 0709
Vítkovcc, vce, m., zámek v Litom. Vz Blk. Kfsk. 846.

373521   Vítkovci Svazek: 9 Strana: 0372
Vítkovci v Čech. Vz Pal. Děj. II. 1. 361.

373522   Vítkovice Svazek: 4 Strana: 0709
Vítkovice, dle Budějovice, Witkowitz, ves a) u Lubence, b) u Jilemnice, c) u Kla- tov; Wittkowitz, ves u Mor. Ostravy; Witz- kowitz, ves u Klatov. PL. Vz S. N., Blk. Kfsk. 14., 926.

373523   Vítkovici Svazek: 4 Strana: 0709
Vítkovici, potomci Vítka s Prčic, †1194. Vz Čes. vč. 1880. 106., Dal. 152., 154., S. N,, Tk. 1. 207.

373524   Vítkovici Svazek: 7 Strana: 1031
Vítkovici. Výb. I. 441. Jména místní od V-ců. Vz Mus. 1889 167.

373525   Vítkovický Svazek: 4 Strana: 0709
Vítkovický. V. předměstí v Mor. Ostravě, Wittkowitzer Vorstadt in Mähr. Ostrau.

373526   Vítkovna Svazek: 4 Strana: 0709
Vítkovna, y, f. V. Anna. Tk. V. 223.

373527   Vítkovská Svazek: 4 Strana: 0709
Vítkovská železárna, Eisenwerk Witko- witz, na Mor. Tč.

373528   Vítkovský Svazek: 4 Strana: 0709
Vítkovský, ého, m., osob. jm.

373529   Vítkový Svazek: 4 Strana: 0709
Vítkový, ého, m., osob. jm. V. Kašp. Vz Blk. Kfsk. 318.

373530   Vítkův Svazek: 4 Strana: 0709
Vítkův, ova, ovo. Vítkova hora, kteráž potom (po 1420. ) Žižkova n. Kalich sloula. Tk. TI. 279., IV. 745., Pal. Dj. II. 2. 106. — V. kámen, Vitigstein, Wittinghausen, hrad ve Vyšebrodsku. Vz S. N., Tk. IV. 380.

373531   Vitký Svazek: 4 Strana: 0709
Vitký = hbitý, flink. Mor. Tč., Mtl.

373532   Vitla Svazek: 4 Strana: 0709
Vitla, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

373533   Vítlův Svazek: 4 Strana: 0709
Vítlův, ova, m. V. Jan. Tk. V. 125.

373534   Vitmanka Svazek: 4 Strana: 0709
Vitmanka, y, f., wittmannia, rostl. klu- ziovitá. Rostl. I. 218. b.

373535   Vitmov Svazek: 4 Strana: 0709
Vitmov, a, m. = Vitiněves, Wittingau. Blk.

373536   Vito Svazek: 10 Strana: 0482
Vito, a, n. = čásť tkadlcovského stavu. Mus. slov. VII. 58.

373537   Vítobor Svazek: 4 Strana: 0709
Vítobor, u, m., mě. Wittenberg.

373538   Vítod Svazek: 4 Strana: 0709
Vítod, u, m., polygala, die Kreutzblume. V. a) pospolitý, p. vulgaris: větší, major, ostrokřídlý, oxyptera, alpská, alpestris; b) čuprinatý, p. comosa; c) dlouhonožičný, p. major; d) hořký, p. amara: pravý, genuina, předhorský, alpestris, drobnokvětý, parvi- flora; e) senega, p. senega; f) jedovatý, p. venenosa; g) dávivý, p. poaya, Vz Rstp. 112., FB. 86.. Čl. Kv. 325., Slb. 652.

373539   Vítod Svazek: 10 Strana: 0482
Vítod, u, m., polygala, rostl. Vz Ott. XX. 169.

373540   Vítodovitý. V Svazek: 4 Strana: 0709
Vítodovitý. V. rostliny, polygalcae: ví- tod, ratanhia. Rstp. 111., Slb., 652., Schd. II. 312., S. N.

373541   Vítodovitý. V Svazek: 10 Strana: 0482
Vítodovitý. V. rostliny, polygalaceae. Vz Ott. XX. 170.

373542   Vitohrad Svazek: 7 Strana: 1031
Vitohrad, u, m. = Vítobor Hdž. Větín.

373543   Vitoch Svazek: 4 Strana: 0709
Vitoch, a, m., osob. jm.

373544   Vitoch Svazek: 8 Strana: 0466
Vitoch, a, m, vz Vít (3. dod.).

373545   Vitochov Svazek: 4 Strana: 0709
Vitochov, a, m., Wittochow, ves u By- střice v Brněnsku. PL.

373546   Vitok Svazek: 9 Strana: 0372
Vitok, U, m. = dárek, jejž přináší někdo vraceje se domů. Slez. Lor. 80.

373547   Vitold Svazek: 4 Strana: 0709
Vitold, a, m. Tk. III. 528., 543., IV. 745.

373548   Vitolec Svazek: 4 Strana: 0709
Vitolec, lce, m., Wittoletz, samota u Vl- tavotýna. PL.

373549   Vitomin Svazek: 4 Strana: 0709
Vitomin, a, m., ves. Arch. I. 531.

373550   Viton Svazek: 4 Strana: 0709
Viton, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

373551   Viton Svazek: 7 Strana: 1031
Viton, vz Vitimír.

373552   Vitona Svazek: 4 Strana: 0709
Vitona, y, f., Liebstein, ves u Přeštic. PL.

373553   Vitonice Svazek: 4 Strana: 0709
Vitonice, Widowitz, ves u Hajdy. PL.

373554   Vítonice Svazek: 4 Strana: 0709
Vítonice, Wainitz, ves u Znojma; Wit- tonitz, ves a) u Dol. Kralovic, b) u Bystřice n. Hostýnem, c) u Prostějova. PL. Vz Blk. Kfsk. 348., 365.

373555   Vítonický dvůr Svazek: 4 Strana: 0709
Vítonický dvůr, Wainitzer Hof. Na Mor. Tč.

373556   Vítonín Svazek: 4 Strana: 0709
Vítonín, a, m., Wittonin, ves u Něm. Brodu. Vz Blk. Kfsk. 698.

373557   Vitorad Svazek: 4 Strana: 0709
Vitorad, a, m., osob. jm. Šb. L. I. 29., Tk. Čs. děj. 15., Šb. Stř. II. 143.

373558   Vitoraz Svazek: 4 Strana: 0709
Vitoraz, i, f., místo v Rakousích, Weit- rach, Weitra. Zlob. V z S. N., Pal. Dj. I. 2. 223., I. 1. 131.

373559   Vitoraz Svazek: 7 Strana: 1031
Vitoraz. Arch. IX. 205. Z V-ze. Ib. X. 26.

373560   Vítoslav Svazek: 4 Strana: 0709
Vítoslav, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127., Půh. II. 384.

373561   Vitoslav Svazek: 7 Strana: 1031
Vitoslav, vz Vitimír.

373562   Vítoslava Svazek: 4 Strana: 0709
Vítoslava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

373563   Vitoš Svazek: 7 Strana: 1031
Vitoš, e, m., vz Vitimír.

373564   Vitoš Svazek: 8 Strana: 0466
Vitoš, e, m., vz Vít (3. dod.).

373565   Vitošov Svazek: 4 Strana: 0709
Vitošov, a, m., Witeschau, osada u Zá- břehu na Mor. Tč.

373566   Vitoul Svazek: 4 Strana: 0709
Vitoul, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

373567   Vitouš Svazek: 4 Strana: 0709
Vitouš, e, m., osob. jm. Mor. Šd.

373568   Vitouš Svazek: 8 Strana: 0466
Vitouš, e, m., vz Vít (3. dod.).

373569   Vitoušek Svazek: 4 Strana: 0709
Vitoušek, ška, m., cf. Vít. Dyž tě Bůh povolal, můj zlatej Vitoušku. Čes. mor. ps. 180.

373570   Vitoušek Svazek: 8 Strana: 0466
Vitoušek, ška, m., vz Vít (3. dod.).

373571   Vítov Svazek: 4 Strana: 0709
Vítov, a, m., ves založená od Víta. Pal. Rdh. I. 136. V., Witow, mlýn u Vlašimi; ves u Slaného; Witthal, ves u Něštědic. PL. Vz Blk. Kfsk. 1448. — V. (Bítov), jména lesa blíže Polně v Klatovsku. Ft.

373572   Vítová Svazek: 4 Strana: 0709
Vítová, é, f., Heinzendorf, ves u Bře- zové; Wilova, mlýn u Vizovic; Wittowa, ves u Holešova v Olom. PL. — V. Kateřina. Vz Blk. Kfsk. 1045.

373573   Vítovec Svazek: 4 Strana: 0709
Vítovec, vce, m., osob. jm. V. ze Hře- bene Jan, válečník 15. stol. Vz S. N.

373574   Vítovec Svazek: 7 Strana: 1031
Vítovec H. J. Vz Mus. 1867. 117.

373575   Vítovice Svazek: 4 Strana: 0709
Vítovice, ves založená Vítem. Pal. Rdh. I. 134., 136. V. dle Budějovice, Widowitz = Vítonice; Wittowitz, vsi u Hořepníka a No- vého Rousinova. PL., Tov. 4., Tk. III, 36., Blk. Kfsk. 1448.

373576   Vítovják Svazek: 4 Strana: 0710
Vítovják, a, m., osob. jm. Vck.

373577   Vítovka Svazek: 7 Strana: 1031
Vítovka, y, f. = druh višní. Tbz. — V. = doly u Brandýska na Slansku.

373578   Vítovský Svazek: 4 Strana: 0710
Vítovský, ého, m., osob. jm. Šd. Vz Blk. Kfsk. 964. — Vítovská myslivárna, Witto- witzer Jägerhaus, na Mor. Tč.

373579   Vítovský Svazek: 7 Strana: 1031
Vítovský rybník u Mšece.

373580   Vítr Svazek: 4 Strana: 0710
Vítr, gt. větru, větřík, u, větříček, čku, větérek, rku, m. V., gt. větru, vz í, vok. větre a větře (je-li vítr zosobněn). Mkl. Mimo nom. a akkus. sg. krátí se ve všech ostatních pádech a v celém plur. í v ě. V. od vě (vě-ji), vz Tr., Šrc. 124. —120. Vietir. Ž. wit. 1. 4. Zastr. a posud na Mor. větr; na Slov. vetor. V. = silné hnutí vzduchu, der Wind, na rozdíl od větříčku, die Luft, das Lüftchen, a na rozdíl od bouře a vichru, jenž jest násilné jeho pohýbání, der Sturm, die Windsbraut. Jg. V. veliký, bouřlivý, V., mořský, příjemný, mírný, tichý, lahodný, teplý, ostrý, silný, tuhý, drsnatý, studený, lední, Us., palčivý, sžíravý, osuhlý (sy- chravý), ve Slezsku, Š., sněhový, Dch., palavý (palčivý), slez., Šd., ražný (= silný, prudký), na Mor., Šd., foukavý, Bern., pod- zimní, Kom., sušný, suchý, malý, odporný, zpáteční, Šp., passátní, vz KP. III. 361. V. horský, ssací, periodický (pravidelný), ná- hodný či neperiodický, vířivý, buran, slabý, neznačný, řádný, silný, samum (v. jedovatý), harmattan (v. lojový), chamsin, solano, si- rocco, taifun n. tyfon, hurrikan, dešťonosný. Stč. v Mtc. lidu č. 16. str. 86. 100., 92., 99., Zmp. 583., 585., 587., 588., 599., 605., 612., 642. V. dle pravidelnosti: a) nepravidelný: or- kány atd., b) pravidelný: mořský, zemský, passaty buď severových. n. jihovýchodní. Tl. 126. O větru vůbec a o jeho původu vz KP. III. 360., 361. V. nejslabší: vánek, potom větřík, vítr, vicher malý, vicher silný, orkán. Tl. Dělá se v.; je bez větru, es ist windstill. Větrů píseň. Čch. Bs. 21.. Ve větru plášť těsněji přibaliti; neslyšel jsem zvoniť, vítr to zanášel; vítr prudký, že by člověka porazil; v. nám to donášel; býti pod větrem, in der Lee sein. Us. Dch. Déšť s větrem a vichrem; bouří se větrové; bouře větru; moře zbouřené od větru; moře větry naduté; větry se zmítati. V. V. dělati ru- kou, šátkem, vějířem. Us. Když se povětří hýbe, povstává odtud v. Koll. Bůh větrů n. nad větry. D. Studení větrové váli. Vrat. V. věje, dme, čiší, dmýchá, šumí, fučí, fičí, fouká, táhne, duje, se tuží, Hučí, se tiší, se utišil, utichl, ulehl, přestává, přestal, se točí. Us. V. mračna k sobě táhne, V., na mne věje, D., z kniežeckých lesóv věje, Rkk. 60., se dělá, se zdvihá, se strhuje, D., buří přes vlasti, Rkk. 15., žene, Har., korábem za- hrává, Sych., prach do povětří sebou bere, prach žene, D., v listí šepce. Č. Tuhý vítr přestáti, Us., vystáti. Bern. Jak vítr zavál, oheň se zňal. Sych. Byl v. Us. Bohdej ho byl vítr zanesl! Us. Vítr se napravil, obrátil, počal (přestal) váti, se proměnil, se mocnil, bouří; síla větru (větrná) Šp. Vítr prach s obličeje země smete. Ž. wit. 1. 4. Místo bouře vetérec tam hraje. Hdk. C. 39. Nech prší prudce, jen leje, nech vítr píská, hrom bije, já odtud jít musím. Ps. slez. Šd. Už je po větře; tu je trochu za větrem; za lesem je za větrem. Us. Tč. Proti větru scáti = marně se namáhati. Us. Tč. Fouká-li silný vítr, někdo prý se oběsil. Us. Má vlasy do větru (rozcuchané). Us. u Jižné. Vrů. Není mu honiti se za větrem (nepo- třebuje pracovati). U Polič. Kluk se dal do větru (= utíkal). Mor. Valaš. Vietor bude zpievať a žalosť zavievať. Na Slov. Tč. Duje vietor, duje, z dola poťahuje. Sl. ps. 181. Studený vetríček na moju tvar veje; Duní vetor, duní v tom zelenom gruni, pase va- lach ovce v otrhanej huni. Sl. ps. Tč. Kde slunce nehreje a vetor neveje. Na Slov. Němc. Kde ani slnko nedosvieti, ani vetor nedofúkne. Mt. S. I. 90. Vz Plavba v S. N. Lg. Jde mu pod vítr, hoví mu a má proč. Bart., Bl. 297. Hněvati se naň, je jako láti vetru, že mi srazil klobouk. Vítr se lámal s hukotem o rohy panského domu; Zmi- zel, jakoby jej vítr smetl. Šml. Dostali jsme se za vítr (zbavili jsme se nouze). Jnda. Je tu vítr jako na Vyšehradě = prudký. Us. u Litomyšle. Bda. Bodejž do toho zlej vítr zavál. Er. P. 407. Vystavte mě za dveře, nech mě větr prověje; Dyž bude, můj synu, větříček fúkati, to ťa bude, synu, máti kolébati; A ty tvoje černé vlasy po dunaju větr plaší; Tichý větr po- fukuje, už sa vojsko pohybuje; Liboce se, liboce listeček zelený na lúce, ešče by se libotal, dyby ním větříček fukotal; Větr-li to fučí, lebo voda hučí, lebo sa šohajek se svú milú účí (loučí) ?; Fuč, větřičku odpoledne, shodz jabličko lebo ze dvě; Větříček ovéjá, slunéčko ohrjévá: Stodo- lenka prázná, větr do ní věje, kerý dobrý galán, zdaleka se směje; A to jedno (ja- bučko) je červavé, fúkne větr, ono spadne; ono spadne, odgúlí se, mé srdenko zarmútí se. Sš. P. 22., 140., 165., 173., 280., 304., 438., 518., 553., 784. (Tč. ). Již se vítr o něho točí (smrť mu hrozí). Bart. 30. My jsme odporného, oni pak pohodlného větru uží- vali. Ler. Vítr, kde chce, věje a hlas jeho slyšíš, ale nevíš, odkud přichází aneb kam jde. Sš. J. 46. Když loď nemohla čeliti větru. Sš. Sk. 281. (Hý. ). Vetry ho i tam hnaly, kde by si nebol zažiadal; Upravil ho k tretiemu bratovi, čo bol kráľ nad ve- trom; Otvorenýma dverma zaveje na krá- leviča tichý vetrík; V poli sa všetko ve- trom hýbe. Dbš. Sl. pov. I. 130., 141., 171., 502. (Šd. ). Kteraký jest tento, že moře i vě- trové poslúchají jeho?; Ač vietr čije, avšak nevie, kde sě počíná, ani kde se skoná, a dme, kam chce. Hus II. 48., 234. (Tč. ). Deště v říjnu měsíci, silné větry v prosinci; Odkud fučí v. na den zvěstování p. Marie, odtud fučí až do Jana. Kda. Je li večerní záplava červena, budou větry. Brt. Dují-li větry v advente, bude příštího roku ovoce, neboť takto se stromy pojímají; Pofukuje-li v. na boží tělo u prvního oltáříčka, obilí bude v penězích hned po novém; pakli u druhého, zpeněží se nejlépe před vánoci. Na mor. Zlínsku. Brt. Při silných větrech dávají na práh díži, koště a hřeblo, by vě- třice neuškodila stavení. Mus. Je-li trvalý a silný v., říká se, že se nepřítel tlačí do země. Mus. 1854. 546. Větrové na konci února zvěstují úrodný Rok. Tč. Lehké mysli na větru staví a takové zámky též vítr svalí. Hkš. Jižní v. přináší krátké a prudké
bouřky, vítr východní zřídka přináší déšť.
Tč. Když je větr v adventě, to se stromy
honcují; Velké větry v adventě, mnoho
ovoce na gruntě. Ve Slez. Šd. Honí větry
po poľu = nic nedělá; Pes štěká a vítr
odnáší; Tresť se neklátí bez větru; Větru
nelze udusiti. Šd. Je-li jasno na sv. Mau-
ricia, bývá v zimě mnoho větru. Prov. Tč.
Vz Větríček, Vicher. — V. s ponětím směru,
mit Bezug auf die Richtung. Čtyři hlavní,
úhelní (Kom. ) větry: východní, vzchodní,
od východu, ranní; západní, od západu; po-
lední, od poledne, jižní, od jihu; půlnoční,
od půlnoci, severní, od severu. V. poboční,
stranní. Vítr mezi východem a polednem
(východopolední, východojižní). V. V. mezi
polednem a západem (polednozápadní, jiho-
západní), severozápadní, severovýchodní.
V. nešporní (africký). Br. Tah větru. D.
Větry mořské, Seewinde, odzemní, Land-
winde. Nz. Viz, od Tatar zlý jde viater.
Hdk. C. 313. Zaduchaj, vetričku, z půlnoci
a zroň mi jabličko jedno, tři; Zavěj, vě-
třičku z dunaje, shoď mně jabličko lebo
dvě. Sš. P. 438. Dolní v. = jižní. U Olom.
Sd. Veje vetor, veje a to všetko od hor.
Na Slov. Tč. Severní větr (polák) v červnu
je dobrý, ale nesmí býť tuze studený (říkává
se, že věje žito do krajiny). Ve Vsacku. Vck.
V. puolnoční jest studený, polední horký.
A protož skrz vietr puolnoční hruozy, stra-
chové a protivenstvie se znamená. Hus III.
56. Studený v. ze strnisk duje. Us. Tč. Na
boží narození ráno soudí se z větru, jaký
bude rok: východní v. přináší válku, zá-
padní mor, půlnoční hlad, toliko polednový
zvěstuje rok dobrý; Odkud vane vítr na
boží narození, odtud chodívají mračna až
do Jana Křtitele; na Jana se pozoruje pro
druhou polovici roku. Na mor. Zlínsku.
Brt. Korouhvička po větru se obrací. Vítr
protivný, pohodlný, dobrý. Ptáci letí proti
větru. Po větru, s větrem. Plátno po větru
natahovati. V. Po větru jeti, jíti, plouti.
V. z zadu. Za větrem. Ticho od větru. D.
Patř, odkud v. věje. Jak v. věje, tak plachty
obracují. Na Slov. Kam v., tam plášť (o ne-
stálých). V. V. západní (vlhký), jižní (teplý),
severní (studený), východní (suchý; v létě
teplý, v zimě studený). Tl. Duje-li vítr proti
lodi, sluje protivný v. a loď pluje do větru;
fouká-li vítr šikmo od předu, sluje přído-
šiký v. a loď pluje k větru; přichází-li od
strany do pravých úhlů s kýlem, slove širý
v.; duje-li šikmo od zadu, slove zádišiký
v., duje-li přímo od zadu, slove zadní v.
a loď pluje zadním větrem n. po větru. — V. s ponětím rychlosti, nestálosti, nejistoty, marnosti, mit Bezug auf die Schnelligkeit, Unbeständigkeit, Unsicherheit, Vergänglich- keit. Běží, co by ho vítr nesl. V. Běží jako vítr. Us. Nad v. rychlejší. Přijel jako na větru. Kat. Žer. Do větru pouštěti (nepo- zorným býti). Slova mimo uši s větrem pu- stiti (nedbati jich). Br. Větry dělati (chlu- biti se). Do větru mluviti. D. Neštěbetají jen tak do větru (ptáčkové). Na Mor. Brt. (Mtc. 1877. 145. ). Rána do větru. Us. Dch. Peníze na v. vyhoditi. Šml. Premihla ako vetor po- medzi nich. Mt. S. I. 109. Větrem se živiti,
od větru živ býti. Kdo se větrem krmí, ne-
utyje. L. Do větru bouchati, třepati (nadarmo).
Bern. Vítr lapají, vodu měří. D. Slova na
v. sází. Vš. Byl-li kdo bit a pak utíká, praví
se, že dostal větr. Na mor. Valaš. Vck. Má
oči jen ve větru; Je všecka jen do větru.
Us. Němc. Nár. bibl. IV. 37. Jim dobytek
žere, jako by na v. házel (rychle). U Solnice.
Frch. S větrem co přišlo, s větrem rádo
mine (Cf.: Mnoho hluku, málo tuku; Mnoho
vůně, málo pečeně). Dbv. exc. Kdo na větry
pozoruje, zrna nerozsívá. Na Mor. Tč. Kdo
větrů šetří, nebude síti, a kdo oblakův, ne-
bude žíti. Pk. Starosti foukl do větru jako
kotouče z dýmky (nic si jich nevšímal). Šml.
Kdo se po větru točí, tomu napadá prach
do očí. Vz Moc. Lb. V. vzíti = na útěk se
dáti. U Jižné. Vrů. Slova u v. padla, lépe:
byla marna, byla na vítr sazena. Km. Po-
časí po větře poznáš, otce po dítěti. Prov.
Tč. Při dobrém větru na bouři pamatuj.
Šd., Hkš. Co se větrem nastavuje, větrem
hyne. Pk. Na makovičce korouhvička podlé
větru se obrací; Po větru korouhev točí.
Vz Nestálý. Lb. Ne jeden v. vždycky věje
(ne vždy štěstí); Po větru se obrací (ne-
stálý); Jak vítr věje, tak slunce hřeje; Vítr
od Dunaje, Dunaj za ním (jižní vítr přináší
déšť); Jiný v. věje (štěstí jde buď k lepšímu
n. horšímu); Do světa bouchati, do větru
třápati (vz Tlachal); Vítr v. noci po ulicích
honiti (toulati se); Vítr jak duje, tak plachty
obracejí (každý za štěstím. Kam v., tam
plášť); Utíká, jako v. (vz Útěk); Po všech
větřích se rozejíti (rozprášiti se, v nic obrá-
cenu býti); Vše to šlo, hnalo se za větrem
(zmizelo, jako statek, přízeň. Vz Zmizení);
Ofoukl ho šťastný vítr (vz Štěstí;; Větrem
se živiti (na fatku se živiti. Vz Mlsný); Ně-
komu větru nahnati (Vz Strach); On to vše
jako v. mece (zhola nedbá); Pohrůžky něčí
po větru pustiti; Slova na v. sázeti (vz Ne-
dbalý, Nevšímavý); Větrem podšitý; Větry,
tuky dělá; Mnoho jsem já takových větrů
viděl (o pyšných); Spravils to jako v. mouku;
Spraví on to, co v. pastuší chalupu (vz Ztře-
štěný, Chybování); V. za vodu ručí (oba
nejistí. Vz Podobný, Půjčka); Stín lapá a
v. honí; V. do čepíce chytati; Oheň na váze
a vítr loktem měřiti (marnou práci konati.
Vz Marný). Přijel jako na větru (vz Spěch).
Č. — V. = povětří, vzduch, die Luft, der
Wind. Volnosť větru. Nechoditi na vítr. Us.
Duch a vítr do sebe táhnouti. V. V. oblevný,
mrazový, Rk., suchý, vlhký, dobrý, nedobrý,
zlý, teplý. Šp. Je jako na větru (veselý,
čerstvý). U Žamb. Dbv. Blázen je jak me-
chur (měchýř) vetrom naplněný. Na Slov.
Tč. Plíce krm větrem, žaludek zemí, kůži
vodou, srdce ohněm a dobře bude. Prov.
Tč. Je jako v. v pytli. U Žirovnice. Vlk.
Hospodář má páchnouti větrem a hospodyně
dýmem. Prov. Šd. Stavitel musí k dílu svému
pouštěti i slunce i v., aby se vysušilo a
ztvrzovalo dílo jeho. Us. Tč. Služky by
krmila nejraději větrem (dává jim málo jísti).
Us. Němc. Je-li člověk celý den na větře.
Us. Komínem větru naháňal. Sš. P. 680. — V. v hutnictví = vzduch, který se měchy do peci n. výhně žene; u horníků = vzduch v dolech. Zlé větry v dolech jsou: švub, dušák, bicí větry. S. N. V. do peci pustiti, zavříti; Větry špatné v dolech dusí; Vítr do dolů vésti; Větry šachtami dobře táhnou; V. dobrý, čerstvý (nezkažený, v dolech) Vys., dušný, mdlý, požárný, špatný, hřímací či třaskavý, zdravý, zlý. Hř. — Přenes. Měv více větru = volnosti. V. Spoléhaje na vítr dvorský. Skl. II. 7. Poznal, že v. se obrátil. Stnk. Než nadchnutý súc zlým větrem s hne- vem a s hrozbou od nás vyhledával. Sl. let. VI. 153. Když větrové náruživosti a příbě- hové zevnější naň doléhají. Sš. I. 42. Po- dme-li větřík přiezni, raduje se, chlubí se; ale podme-li větřík utrháme odtud, odkud dýmal větřík chvály, tehdy ihned se k hněvu obrátí. Hus II. 17., 18. (Tč. ). — V. = dech, duch, Athem, m. Studený i teplý v. z jedněch úst vypouštěti. Prov. Vz Lhář. Č., Lb. Vě- trem zapuditi, odehnati. V. — V. = pára, der Dunst. V. Vychází smradlavý vítr z té jeskyně. Jg. — V. = čich, čuch, die Witte- rung, Luft, der Geruch, Wind. Pes má živý v. L. Pes béře vítr, větrem = větří; Pes má dobrý v.; Větrem bráti, hledati. V. dobrý či čelní foukající od té strany, od které má přijíti zvěř; Pes bere hořejším nebo spod- ním větrem, když hledaje nos do výše zvedá aneb k zemi snižuje. Šp. Ucítil vítr, ale neví odkud. Vz Nepozorlivý. Č. — V. = zpráva, návěští, die Nachricht, Kunde, der Wind. V. míti, dostati. D. — V. v žaludku, die Blähung, der Wind. Má větry, trápí ho větry; prášek pro větry. D. Vítr ze sebe pustiti, větry pouštěti. V. Nadmutí větrem. Větrů plný (nadutý). Zaražené větry (v těle), ver- schlagene Winde. Dch. Větry se mu spustily, zarazily. Us. Šd. Vdychujú deťom do úst, aby sa jim vetry pohly (= pohnuly). Let. mtc. sl. X. 1. 47. — V. zlý ho obešel = ranila ho mrtvice, der Schlag. Na Mor. Jg. Zlý větr ho ranil, se oň pokoušel. U Vsetína. Vck. Zlý v. ho přešel. V Uher. Hrad. Tč. Po- střelen zlým větrem. Bdl. — Pozn. U Rych- nova n. Kn. lid skoro všecky nemoci na vítr svádí a táže-li se kdo, čím ochuravěl nemocný, odpoví se mu z pravidla: Dostal zlý vítr. Ft. — Větry u vrat = křídla, die Flügel. Us. — V,, osob. jm. — V. španěl- ský = pokroutky. Hsg.

373581   Vítr Svazek: 7 Strana: 1031
Vítr. Cf. Mkl. Etym. 387. b., Schd. I. 167., Kram. Slov., MS. 95., Mách. 45., 70. až 73., 75., 110. V. = proudění vzduchu země- kouli pokrývajícího ; Příčina větrů jest pruž- nosť a roztažitelnosť vzduchu ve spojení s jeho nestejným rozteplováním. Stč. Pov. 6., 7. Větry, jejich příčiny a působení. Vz Krč. G. 29. O povstávání větrů vz Sbor. učit. 1860. 138. V. vlažný, Africus. Ž. kl. 76. 26. V. vstává. Wtr. exc Němka fúká. pod rendlík (= je veliký vítr). Val. Vck. Čo se větrem nastavuje, větrem hyne. Lpř. Je-li veliký v., říkají: To má starý čert svatbu. Kšť. Na cestě do větrů nemluvte, i větrové donášejí (bez opatrnosti i mou- drosť slepá). Kmp. Gr. 129. Postaviti ně- koho na v. (ošiditi ho). Us. Na třech vě- troch někoho nechati (v nejistotě, v nebez- pečí). Val. Slavč. 38. Kdo v. seje, bouři klidí. Dch. Pal. Spraví to, jako v. plevy. — V. s ponětím směru. V. pobřežní, pas- satní atd. — V. s ponětím rychlosti atd. Děvče má býti jako v. Us. — V. přenes. Jiný věje v. (jsou jiné poměry). Us. V ny- nější mládeži ženské jest mnoho větru a málo jádra; plev je nazbyt, zrna málo. Šml.

373582   Vítr Svazek: 8 Strana: 0466
Vítr. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 20. Nechal ho na třech větroch (v nejistotě). Vck. Val. I. 110. Bez vetra sa ani lístok v hore nehne (o šíření pověsti). Slov. Zátur. Pustil to s větrom a oblaky (zapomněl na to). Šml. I. 182. Vietor sa zabil (zarazil, přestal, utichl); Zlý vietor ho zavial (má neštěstí). Phľd. 1894. 59., 441. Přijel jako na větru (rychle) Kat. z Žer. I. 118. Co mi vzkázáno, tak zase jako u vítr sem za odpověď dala (hned). Kat. z Žer. II. 157. Větrem živu býti nelze. Nov. Př. 128. Honí větry po poľu. Mor. Čes. 1. V. 421. Jde mu pod vítr (hoví mu a ví proč). Bl. Gr. 297. U vítr své řeči vynášíte (tlacháte, marně mlu- víte). Chč. Mik. 461. Znamení, z nichž lze souditi, že bude v. Vz Duť. 245. — V. Zlý věter, apoplexia. slabá mrtvice. Mor. Vz Mtc. 1894. 23. Zlý věter ho přešel. Brt. D. II. 491. V. Stavené větry, kolika, colica flatulenta. Hojení jí na Slov. Vz Mtc. XVIII. 207.

373583   Vítr Svazek: 9 Strana: 0372
Vítr. Vietor hviždí ako valach, ako Me- luzína; V. kosti láme; V. sa zabil (přestal váti) atd. Vz Zát. Př. 373a. Sr. Zát. Př. 40. (o nerázném), 55a. (o pověsti), 77. (o životě), XIV. C. odst. 4. Dechem větru nepřemůžeš. Brt. (Čes. 1. VII. 329. ). Ten má v. (větří něco); Má před tím vítr (bojí se toho) Us. Hoř. 95, 121. Opatrí ho ako vietor múku (špatně). Mus. slov. L 55. Keď je veľký vietor, hovoria, že sa dakto obesil. Sbor. slov. IV. 48. Pověry na Hořicku k větru se táhnoucí vz v Hoř. 144.

373584   Vítr Svazek: 10 Strana: 0482
Vítr. Múdremu neraď, mocnjemu nedvíhaj, do neba nepľuj, proti vetru nešti a s pánmi z jednej misy nejedz. Mus. slov. IV. 51. Svedčí gazdovi vetrom páchnuf a gazdinej dýmom. Sb. sl. VIII. 83. Vetor by ho svalil (o slabém). Phľd. XXIV. 343. Všude je, zkel věter duje. Slez. Vlast. I. 234. Házíš slova na vítr (marně mluvíš). Wtr. Min. 62. To dá člověku pro vítr (starostí)! Us. Nár. sbor. VIII. 19. — V. Bolení, nadýmání větrů, colica flatulenta, Windkolik. Ktt.

373585   Vitra Svazek: 4 Strana: 0712
Vitra, y. f. = provaz skroucený z prutův obyč. březových. Na Mor. Džl., Vck. — V. = prut, die Ruthe. Vyťal mu vitrou. Na mor. Valaš. Vck.

373586   Vitrál Svazek: 7 Strana: 1031
Vitrál, u, m. = prut, metla Val. Brt. D. 285., 142.

373587   Vitralec Svazek: 9 Strana: 0372
Vitralec, z lat. = školní plat za správku skel okenních. Mus. 1900. 3., 6., Wtr. Part. 245.

373588   Vitrání Svazek: 10 Strana: 0482
Vitrání, n., vz Vrtrání.

373589   Vitrati Svazek: 4 Strana: 0712
Vitrati, zastr. = reptati, žehrati, murren. — o kom. O mistru pravedlném vitrachu. M.

373590   Vitrati Svazek: 10 Strana: 0482
Vitrati, vz Vrtrati.

373591   Vitrína Svazek: 7 Strana: 1031
Vitrína, y, f. = zaskleněná skříně, z fr. a to z lat.

373592   Vitriol Svazek: 4 Strana: 0712
Vitriol, u, m. (z lat. vitriolum, z vitrum. Mz. 369. )= skalice, sůl kovová, der Vitriol, V. železný (nickamínek zelený, skalice ze- lená), der Eisenvitriol; mědný (skalice modrá), der Kupfervitriol; cukrový, bílý, der Zucker- vitriol; stříbrný, Silber-; olovný, Bleivitriol, Bleizucker, Jg., míšený, gemischter Vitriol, černý (černá skalice, voda měďná, das Kupfer- wasser, Šp., Kupiervitriol. Nz. lk. ). Cf. KP. IV. 621. Vz Skalice.

373593   Vitriol-um Svazek: 10 Strana: 0482
Vitriol-um, a, n. 1518. Arch. XIX. 437. Vz Vitriol.

373594   Vitriolna Svazek: 4 Strana: 0712
Vitriolna, y, f., die Vitriolhütte. Rk.

373595   Vitriolný. V Svazek: 10 Strana: 0482
Vitriolný. V. slanosť. Zach. Test. 65.

373596   Vitriolový Svazek: 4 Strana: 0712
Vitriolový, Vitriol-. V. olej, D., břidlice. Krč. 264. V. huť = vitriolna. Rk.

373597   Vítrkovice Svazek: 4 Strana: 0712
Vítrkovice, dle Budějovice, Dittersdorf, ves u Opavy. PL.

373598   Vítrný Svazek: 4 Strana: 0712
Vítrný, zastr. = větrný. Aqu.

373599   Vitroli-um Svazek: 10 Strana: 0482
Vitroli-um, a, n. 1585. Uč. spol. 190 26 Vz Vitriol.

373600   Vitrolím Svazek: 7 Strana: 1031
Vitrolím, u, m. = vitriol. Slov.

373601   Vitrolímový Svazek: 7 Strana: 1031
Vitrolímový = vitriolový. Slov.

373602   Vitrolin Svazek: 8 Strana: 0467
Vitrolin, u, m. = vitriol NZ. III. 328.

373603   Vítrování Svazek: 4 Strana: 0712
Vítrování, n. = větrání. Horní v. Dač. I. 123.

373604   Vitrovica Svazek: 8 Strana: 0467
Vitrovica, e, f. = pružina. Vemu-li na tě v-cu! Záp. Mor. Brt. D. II. 411.

373605   Vítrovír Svazek: 4 Strana: 0712
Vítrovír, větrovír, u, m., der Wirbelwind.

373606   Vitruvi-us Svazek: 4 Strana: 0712
Vitruvi-us, a, m. V. Pollio M., řím. spisov. o stavitelství za Augusta. Vz S. N.

373607   Vítřice Svazek: 4 Strana: 0712
Vítřice, dle Budějovice, Witschitz, ves u Žatce; Gross-Witsehitz, ves u Podbořan. Vz Blk. Kfsk. 1448.

373608   Vitřisko Svazek: 7 Strana: 1031
Vitřisko, a, n. = divoch. Dol. Brt. D. 145.

373609   Vitřit Svazek: 8 Strana: 0467
Vitřit = blouzniti, zběsilým býti. Han. Brt. D. II. 411.

373610   Vitsenka Svazek: 4 Strana: 0712
Vitsenka, y. f., witsenia, rostl. šafránovitá. Rostl. I. 268. b.

373611   Vítský Svazek: 10 Strana: 0482
Vítský, spis. (o fotogr. ).

373612   Vítů Svazek: 4 Strana: 0712
Vítů, osob. jm. Strany skloňování vz -ů.

373613   Vítů Svazek: 8 Strana: 0467
Vítů, vz předcház. Vít.

373614   Vítůj Svazek: 8 Strana: 0467
Vítůj, vz předcház. Vít.

373615   Viturka Svazek: 4 Strana: 0712
Viturka, y, m., osob. jm. Šd.

373616   Viturka Svazek: 8 Strana: 0467
Viturka, Vitůrka, y, m., vz Vít (3. dod.).

373617   Vituš Svazek: 7 Strana: 1031
Vituš, e, m., vz Vitimír.

373618   Vitý Svazek: 4 Strana: 0712
Vitý; rit, a, o, gewunden. V. příze, věnec. Us.

373619   Vitý Svazek: 8 Strana: 0467
Vitý. V. kvítí = délané, krámské. Han. Brt, D. II. 411.

373620   Vitych Svazek: 4 Strana: 0712
Vitych, a, m., osob. jm. V. Jetř. Vz Blk. Kfsk. 1449.

373621   Viuokys Svazek: 4 Strana: 0697
Viuokys, u, m., die Weinsäure, Wein- steinsäure. Šm.

373622   Víva Svazek: 4 Strana: 0712
Víva, y, f., danaus, hmyz motýlovitý. Krok II. 262.

373623   Vivace Svazek: 4 Strana: 0712
Vivace (viváče), vivacissimo, it. = živě, s největší živostí, lebhaft, feurig. Hd.

373624   Vívanovy Svazek: 9 Strana: 0372
Vívanovy, pozemek. ??k. Hol. 50.

373625   Vivari-um Svazek: 4 Strana: 0712
Vivari-um, a, n., lat. = ohrada na živá zvířata. Rk.

373626   Vivat Svazek: 4 Strana: 0712
Vivat, lat. = ať žijel er (sie, es) lebe!

373627   Vívati Svazek: 4 Strana: 0712
Vívati, vz Váti.

373628   Vivatovati Svazek: 4 Strana: 0712
Vivatovati = vivat rufen. Lipa I. 125.

373629   Vívera Svazek: 10 Strana: 0482
Vívera, y, f. = íver. Mus. slov. IV. 28.

373630   Vivianit Svazek: 4 Strana: 0712
Vivianit, u, m. = anglarit, mullicit, ne- rost, Vz Br. N. 146., Šfk. 245., S. N.

373631   Vivianit Svazek: 9 Strana: 0372
Vivianit, u, m., nerost. Hoř. 23.

373632   Vivianka Svazek: 4 Strana: 0712
Vivianka, y, f. = viviania. Rostl. I. 219.

373633   Vivisekce Svazek: 4 Strana: 0712
Vivisekce, e, f., z lat. = sekce živého zvířete k účelu experimentalnímu. S. N.

373634   Vivisekce Svazek: 7 Strana: 1031
Vivisekce. Cf. Slov. zdrav.

373635   Vivisektor Svazek: 9 Strana: 0372
Vivisektor, a, m., z lat. = lékař činící zkoušky na živých zvířatech. Sr. Vivisekce.

373636   Vivisektorský Svazek: 7 Strana: 1031
Vivisektorský, vivisectorisch. V. me- thoda. Osv. I. 418.

373637   Vívka Svazek: 4 Strana: 0712
Vívka, y, f. = vějka, čistění obilí, das Worfeln. Us. na Mor. a ve Slez. Klš., Pk., Mtl. Dnes smy vívku měli. Pk. = V. = všecko obilí vívkou pojednou vyčištěné. Ovsa bylo jen tři vívky. U Opavy. Klš.

373638   Vivo Svazek: 4 Strana: 0712
Vivo = vivace.

373639   Vix Svazek: 4 Strana: 0712
Vix, u, m., z něm. = leštidlo (anglické atd. ). Šp.

373640   Vix Svazek: 4 Strana: 0712
Vix, vz Viděti.

373641   Viza Svazek: 4 Strana: 0712
Viza (visa), y, f. = žaloba pohnaným ohledaná, které ohledání bylo ve knihách půhonných zaznamenáno, načež původ na půhonu nic nesměl měniti. (Z lat. visa). Vložení vizy nic jiného není, než pohonu zdvižení n. čehokoli jiného obstavení a za- bránění, aby dále jinak hýbáno žádným oby- čejem ani opravováno nebylo, než tak, jak jest vidino, aby zůstalo. Vš. 571. O vize, která příleží pohnanému. Vz Vš. Jir. 144. Na kterúž (žalobu) se viza vloží. Vš. Jir. 55. Pohnaný vizu klade. Ib. 130. Na poručníka sluší vizy klásti. Ib. 74. Ib. 16. 31., 51., 111., 127, 130., 143. — 145. Jg. Prokuratorové Abraham Hroch z Mezilesic a po něm Jindř. z Písnice vložili vizy čili odpory do desk proti zápisům řečeným; Vložené vizy byly vyzdviženy. Mus. 1880. 228. Vz více v Jg., Mz. 369., Gl. 364., Zř. zem. Jir. O. 15. — V. = dalekohled, das Fernglas, Perspektiv. Na Mor. Brt., Šd., Vck.

373642   Viza Svazek: 9 Strana: 0372
Viza = náčiní, kterým lze zemské po- klady zrovna viděti. Sr. Virgule, Kryštofka, Tafrielka. Mus. ol. XIII. 76.

373643   Vizák Svazek: 4 Strana: 0712
Vizák, u, m. = co vízne, alles, was stek- ken bleibt. Ros.

373644   Vizba Svazek: 8 Strana: 0467
Vizba, y, f., místo izba, v přídech. Slov. Pastr. L. 113., Gb. H. ml. I. 432.

373645   Vízdat Svazek: 8 Strana: 0467
Vízdat m. hvízdati, h odsuto. Dšk. Jihč. I. 33.

373646   Vízdati Svazek: 7 Strana: 1031
Vízdati = hvízdati.

373647   Vízel Svazek: 4 Strana: 0712
Vízel, e, m., bylina, galium aparine, das Klebekraut. Cf. Svízel. — V., vicia eracca. Presl. — V., hromový kořen, hromový vý- střelek, asparagus, Reš., aspergula. Aqu. — V., rubea. Aqu. — Jg.

373648   Vizelka Svazek: 4 Strana: 0713
Vizelka, y, f., mollugo, rostl. koukolo- vitá. Rostl. 1. 239. b.

373649   Vizení Svazek: 4 Strana: 0713
Vizení = vidění, zastr. Vzkazuji vám, abyste sem přišli ihned z v. listu tohoto. Arch. IV. 172.

373650   Vízerka Svazek: 4 Strana: 0713
Vízerka, Wizerka, ves u Nebušic. PL.

373651   Vizerov Svazek: 4 Strana: 0713
Vizerov, a, m., Eckersdorf, ves v Kladsku.

373652   Vizgat Svazek: 8 Strana: 0467
Vizgat = hvízdati, d v g. U Tišn. a Brna. Brt. D. II. 185., 186., 411.

373653   Vizgotati Svazek: 4 Strana: 0713
Vizgotati = hučeti, pískati, pfeifen. Na Hané. Bkř.

373654   Vizi Svazek: 7 Strana: 1031
Vizi. Cf. List. fil. VI. 221., Št. Kn. š. 21. 24.

373655   Vizi, vizu Svazek: 4 Strana: 0713
Vizi, vizu, zastr. = vidím. Výb. I. 1067. 1., Kat. 310.

373656   Vizikanc Svazek: 9 Strana: 0372
Vizikanc, e, m. = visikator. Čes. 1. VII. 378.

373657   Vizin Svazek: 4 Strana: 0713
Vizin, a, m., osob. jm. Na Vsacku. Vck.

373658   Vizina Svazek: 7 Strana: 1031
Vizina. Mllr. 8., 55.Vz Vyzina, Pršp. 66.

373659   Vizina Svazek: 10 Strana: 0482
Vizina, y, f. V. lepší bude než kozina. Mart. 220.

373660   Vizír Svazek: 4 Strana: 0713
Vizír, yz Visír.

373661   Vizír Svazek: 7 Strana: 1031
Vizír, u, m. = šnepka, Schneppe, černý sametový oděv ženský. 18. stol. Ott. VI. 450.

373662   Vizír Svazek: 9 Strana: 0372
Vizír, a, m. = vůdčí beran. Mus. ol. 1899. 118.

373663   Vizita Svazek: 9 Strana: 0372
Vizita = polic, hlídka. Fs. zlodějů. Kukla 162.

373664   Vizitace Svazek: 4 Strana: 0713
Vizitace, e, f., z lat., lépe: visitace = prohlížení, dohlídka, die Untersuchung, Be- sichtigung.

373665   Vizitační Svazek: 4 Strana: 0713
Vizitační, lépe: visitační, Untersuchungs-, Besichtigungs-. V. právo. D.

373666   Víziti Svazek: 4 Strana: 0713
Víziti, il, en, ení = soužiti, quälen, plagen, drücken. — koho čím. Rk. — V. = schá- zeti, spadati se tesklivostí, abnehmen, ab- magern, abfallen. Drůbež zvyklá vycházeti se vizí, zavřeš-li ji. Us. Dch. — kde. Ten člověk se v žaláři zvízil. Us. Dch.

373667   Víziti Svazek: 7 Strana: 1031
Víziti. Cf. List. fil. 1888. 114.

373668   Vizitka Svazek: 8 Strana: 0467
Vizitka, y, f. = druh ženského lajblíku; nosí sa z jara, kým je nie celky ešte teplo. Hont. Phľd. 1894. 311. Ušiješ mi v-ku. Ib. 1892. 714.

373669   Vizitovati Svazek: 4 Strana: 0713
Vizitovati = visitovati, visitiren, unter- suchen, besichtigen. O sv. Bernarte, by nynie v val t. j. navštievil kláštery! Hus 1. 26. 0.

373670   Vizka Svazek: 4 Strana: 0713
Vizka, y, f. = strakaté morče, cavia aspe- rea, das Meerschweinchen. Ssav. 293.

373671   Vizkacha Svazek: 4 Strana: 0713
Vizkacha, y, f., lagostomus, ssavec. Ssav. 263.

373672   Vizkovice Svazek: 4 Strana: 0713
Vizkovice, e, f. = vizková kůže, kůže morčí, der Meerschweinchenbalg. Šp.

373673   Vizkový Svazek: 7 Strana: 1031
Vizkový. V. kůže = vizkovice. Šp.

373674   Vizmut Svazek: 4 Strana: 0713
Vizmut, vz Vismut.

373675   Vizmut Svazek: 10 Strana: 0482
Vizmut, u, m. Vz Vstnk. XI. 539., XII. 493. Dějiny, výroba, vlastnosti a upotře- bení v-tu. Vz KP. X. 234.

373676   Vizmut Svazek: 10 Strana: 0676
Vizmut, u, m. Vz Vstnk. XIV. 458.

373677   Vizmutiční, vizmutičitý Svazek: 4 Strana: 0713
Vizmutiční, vizmutičitý, Wismuth-. Hm.

373678   Vizmutnatý Svazek: 4 Strana: 0713
Vizmutnatý, Wismuth enthaltend. Šm.

373679   Vizmutový Svazek: 4 Strana: 0713
Vizmutový, Wismuth-. Šm.

373680   Vizna Svazek: 4 Strana: 0713
Vizna, y, f., mě. v Polsku. Vz S. N.

373681   Víznerov Svazek: 4 Strana: 0713
Víznerov, a, m., Wiesnerhof, dvůr a mlýn u Vys. Mýta. PL.

373682   Viznoh Svazek: 4 Strana: 0713
Viznoh, a, m., osob. jm. Viznoh (Viznog) a Oslav, učeníci sv. Cyrilla a Metoděje. Sborn. velehr. I. 115.

373683   Víznouti Svazek: 4 Strana: 0713
Víznouti, vz Váznouti. — V. se = hub- nouti. Vz Víziti. Us. Dch. — V. = udeřiti, schlagen. Us. u Zábřehu. Vck.

373684   Viznov Svazek: 4 Strana: 0713
Viznov, a, m. Mat. z V-va. Arch. IV. 344.

373685   Vizon Svazek: 7 Strana: 1031
Vizon, a, m., ezox, ryba, zastr. Pršp. 15.

373686   Vízop Svazek: 4 Strana: 0713
Vízop, u, m. = isop. Let. Mtc. sl. X. 1. 46.

373687   Vizopuch Svazek: 4 Strana: 0713
Vizopuch, a, m., scolopender (piscis). Rozk.

373688   Vizov Svazek: 4 Strana: 0713
Vizov, a, m., Quintenthal, ves u Šaclíře. PL.

373689   Vizovanka Svazek: 7 Strana: 1031
Vizovanka, y, f. = druh dřevěné dýmky.

373690   Vizovice Svazek: 4 Strana: 0713
Vizovice, dle Budějovice, lépe než Vy- zovice, mě. na Mor. NB. Tč.

373691   Vizovice Svazek: 7 Strana: 1031
Vizovice. Čistá (kapsa, dýmka atd.) jako V. Vz Sbtk. Krat. h. 214.

373692   Vizte Svazek: 4 Strana: 0713
Vizte světa obludného (gt. u výkřiku a zvolání). Brt. S. 50. 4.

373693   Vízti Svazek: 9 Strana: 0372
Vízti = vázati. Tenata v. Ezop. 71. 19.

373694   Vizuna Svazek: 9 Strana: 0372
Vizuna, y, f. —protivná ženská. Kub. 364.

373695   Vizuš Svazek: 4 Strana: 0713
Vizuš, e, m., ezochius (piscis), zastr. Rozk.

373696   Vizva Svazek: 4 Strana: 0713
Vizva, dual = vizme, zastr. Vz Viděti.

373697   Vizy Svazek: 9 Strana: 0372
Vizy, pl. = dalekohled. Slez. Lor. 80.

373698   Vizyna Svazek: 4 Strana: 0713
Vizyna, y, f., Wiesenschaft u polské Ostravy ve Slez. Tč.

373699   Vižďák Svazek: 8 Strana: 0467
Vižďák, a, m., vz Rehek zahradní a Ro- rýs (3. dod.), pták.

373700   Viždžák Svazek: 8 Strana: 0467
Viždžák (Brn.), a, m., vz Vižďák, Vidlák (3. dod.).

373701   Vížek Svazek: 8 Strana: 0467
Vížek, zka, m. = člověk usouzený, na těle sešlý. Kotk. 78. Cf. Víziti.

373702   Viželec Svazek: 4 Strana: 0713
Viželec, lce, m. = pes lovecký, der Spür- hund. Ms. pr. pr. 149.

373703   Vížgřit Svazek: 10 Strana: 0676
Vížgřit oči = tříti. Vz Brt. Sl.

373704   Víži Svazek: 4 Strana: 0713
Víži, vz Vázati.

373705   Vížikať Svazek: 7 Strana: 1031
Vížikať = vrlikať (o skřivánkovi). Slov. Hdž. Šlb. 34.

373706   Vižina Svazek: 4 Strana: 0713
Vižina, y, f., Wižim, ves u Dobříše. PL., Tk. I. 439.

373707   Vížiti Svazek: 10 Strana: 0482
Vížiti chbybno m.: vázati. Vížila ho pří- saha m. vázala. Věst XIII. 3

373708   Vížka Svazek: 4 Strana: 0713
Vížka, vz Věž. — V., Wiescka, ves u Plané. Vz S. N. — V., zašlá ves v Táb. Blk. Kfsk. 650.

373709   Vížky Svazek: 4 Strana: 0713
Vížky, pl., Wischek, ves u Nasavrk. PL., Blk. Kfsk. 923.

373710   Vižla Svazek: 4 Strana: 0713
Vižla, y, vižlice, e, f. = vižlenec, der Spürhund. Bern.

373711   Vižle Svazek: 4 Strana: 0713
Vižle, ete, n., pl. vižlata = mladý pes lovecký, slídník, der Spürhund. Nomencl.

373712   Vižle Svazek: 7 Strana: 1031
Vižle = slabé dítě. U Kr. Hrad. Kšť.

373713   Vižlec Svazek: 7 Strana: 1031
Vižlec, želce, m. 1380. Mus. 1885. 565. Vja skupina. Vz Mkl. aL. 228.

373714   Vižlenec Svazek: 4 Strana: 0713
Vižlenec, nce, m. = vižle.

373715   Vižlice Svazek: 4 Strana: 0713
Vižlice, e, f., vz Vižla. — V. = daremná ženština, ein liederliches Weib. Puch.

373716   Vižlín Svazek: 4 Strana: 0713
Vižlín, u, m. = hledík větší, vlčí huba, umrlčí hlavička, antirrhinum majus, das Lö- wenmaul. Rstp. 1140.

373717   vj Svazek: 8 Strana: 0467
vj mění se v slabikách vja, vju v: vi, v: stavjati, staviati, stávati, přehlasov. stavěti. Gb.H. ml. I. 426.

373718   Vjacej Svazek: 4 Strana: 0713
Vjacej = více. Na Slov. Šd.

373719   Vjacek Svazek: 8 Strana: 0467
Vjacek, cka, m., os. jm. u Kosmy.

373720   Vjačemil Svazek: 8 Strana: 0467
Vjačemil, a, m., os. jm. u Kosmy.

373721   Vjačeslav Svazek: 8 Strana: 0467
Vjačeslav (Václav), a, m., osob. jméno u Kosmy. V. vykládá Kosmas latinsky major gloria (větší sláva). Mus. 1894. 117.

373722   Vjadnouti Svazek: 4 Strana: 0713
Vjadnouti = vadnouti, welken. Na Mor. a ve Slez. Klš. — komu. Jak se já mám zelenať, dy mně už listí vjadne. Sš. P. 264. — za kým kdy. Má maměnka neví, ani neuhodne, za kým mé srdenko ve dně v noci vjadne. Sš. P. 200. — Vz Vadnouti.

373723   Vjambovati Svazek: 7 Strana: 1031
Vjambovati = iambem veršovati. Phľd. VI. 182.

373724   Vjati, vjeti Svazek: 4 Strana: 0713
Vjati, vjeti = váti, worfeln. U Příbora. Mtl.

373725   Vjazd Svazek: 7 Strana: 1031
Vjazd = vjezd. Slov. LObz. XIX. 178.

373726   Vjažení Svazek: 10 Strana: 0482
Vjažení, n. = vězení. Brt. P. n. 762.

373727   Vje Svazek: 4 Strana: 0713
Vje = vjo. Vje! koníčku, vje! vje! vje! už je s nama tuze zle. Bart. P. 61.

373728   Vjec Svazek: 8 Strana: 0467
Vjec = více. Již. Mor. Nár. list 1896. č. 151. odp. feuill.

373729   Vječí Svazek: 10 Strana: 0482
Vječí = větší. Us. Mš.

373730   Vjeděk Svazek: 4 Strana: 0713
Vjeděk, u, m. = okres, der Distrikt. Na Slov. Němc. III. 253.

373731   Vjedlý. V Svazek: 10 Strana: 0482
Vjedlý. V. železo, inviscatum ferrum. Mam. A. 25b. Sr. Jed, venenum. Mš.

373732   Vjednati Svazek: 4 Strana: 0713
Vjednati, vz Jednati. — se kam, v co = vetříti se, sich eindrängen. Když se Pro- kop u Franovo poručenstvie nynie vjednal, on vie kterak. Arch. IV. 356. Aby se v to pořádkem vjednal. Sedl. Rychn. 40.

373733   Vjedno Svazek: 7 Strana: 1031
Vjedno. Všecko by sa zmíšalo do vjedna = v jedna, do hromady. Val. Vz Brt D. 190.

373734   Vjednosjednání Svazek: 7 Strana: 1031
Vjednosjednání, n. Jemu jest u. v. resl- ního a ideslního. Dk. Poet. 136.

373735   Vjednospracování Svazek: 7 Strana: 1031
Vjednospracování reslního a ideslního. Dk. Aesth. 110.

373736   Vjecha Svazek: 4 Strana: 0713
Vjecha, y, f. = vícha. Vz Vích. Na Slov. Dobré víno, ryby, panna bez vjechy bývá predaná. Phld. I. 2. 7.

373737   Vjechati Svazek: 4 Strana: 0713
Vjechati = vjeti, hineinfahren. — kam (s kým). Niž (než) na její hrob vjechol (= vjechal). Brt. P. 148. V. s koňmi do vody. Na Ostrav. Tč. A jestli Moskal ča- sem do vsi vjechal. Kká. Td. 8. — V. = vjítí. Vz Jechati.

373738   Vjem Svazek: 7 Strana: 1031
Vjem, u, m., perceptio, rozlišený, osa- mocený a z duše promítnutý pocit, Dk. P. 71., postřeh. Dk. Aesth. 147. V. smyslový. Hlv. 47. V řadě kategorií, jimiž vjemy smy- slové usjednocujeme. Mus. 1887. 545. Kant rozeznává vjemy smyslové od rozumu. Proch. Prosta byla každého vjemu ze ze- vnějšku. Šml.

373739   Vjemový Svazek: 8 Strana: 0467
Vjemový. V. či pocitové středisko, senso- rium. Sterz. II. 921.

373740   Vjésti se do něčeho Svazek: 4 Strana: 0713
Vjésti se do něčeho = vežrati se, sich hineinessen, hineinfressen. Na Ostrav. Tč. Vz Vjísti se.

373741   Vješut, vješit Svazek: 4 Strana: 0713
Vješut, vješit, zastr. = marně, vergeb- lich. Vješut jich drzostné vzpieránie. Exc.

373742   Vjeti Svazek: 4 Strana: 0713
Vjeti, vjedu, vjeď, vjeda (ouc), vjel, et, etí; vjížděti, ěl, ěn, ění, einfahren, einreiten, einschiffen. — kam: do hospody, V., do dvora. Ros. Tyto boty jsou dosť velké, snadno do nich vjedu; Všichni čerti do něho vjeli; Vjel do toho (do něčí řeči) jako hlupák do kaše, er fährt hinein, wie der Peter in den Hirsebrei. Us. Dch. Král Vla- dislav slavně vjížděl do Prahy; Do země interdiktem stížené nesměl legat ani vjíž- děti; Otakar vjel do Prahy slavným způ- sobem dne 17. října. Ddk. III. 257., V. 104., 304. (Tč. ). Vjeli do Vídně asi v pěti stech koních. Pal. Dj. IV. 1. 88. Nelze na to pole vjet. Us. Rána zrovna do klobouku vjela. Vká. Td. 8. — kam kdy. Dne 23. pros. vjel také král slavně do Říma. Ddk. II. 159. — komu kam. Oheň mu vjel do srdce. Us. Dch. Štěpáne, jak Cyrillovi v bok vje- deš (člunem ve vodě), kdysi křivák na tě vytasím. Sk. Střelná rána vjela jí do ži- vota. Us. Šd. Pozor, ať mu nevjedeš na nohy. Us. Dch. — jak. Se dvěma koňoma má vjeti do města Krumlova. Arch. III. 246. V. někam na koni, na voze. Us. Dch. Každý 256 má sám svým životem vjeti neb miesto sebe
panoši poslati. Arch. I. 62. Vz Vjeti kam. — V. = vjati. U Příbora. Mtl.

373743   Vjeti kam Svazek: 7 Strana: 1031
Vjeti kam. Když mezi ně vjel sokol. Osv. I. 84.

373744   Vjetí, n Svazek: 4 Strana: 0714
Vjetí, n., das Einfahren, Einreiten, Ein- schiffen, die Einfahrt, der Einzug. V. do země. D.

373745   Vjezd Svazek: 4 Strana: 0714
Vjezd, u, m. = vjetí, die Einfahrt, der Einzug. V. na voze, na koni, na lodi. V. krále do města. Jg. Vjezd jeho podobal se slavnému vjezdu panovníkovu. Pal. Dj. III. 2. 131. V. do Vídně trval téměř celý den. Pal. Dj. V. 2. 297. Tichý a neokázalý byl v. ten. Sš. J. 200. Násilný v. Spytihněva do Moravy; Dne 8/4. držán jest slavný vjezd v Mohuči; Načež se odbýval slavnostní v. do Prahy; Vyšla mu vstříc a vykonala dne 12/3 za zvonění všech zvonů slavný v. do Prahy; Když kníže Soběslav slavil svůj v. na Vyšehrad. Ddk. II. 196., II. 76., 256., IV. 102., 282. (Tč. ). — V. = místo, kudy se vjíždí, příjezd, die Zu-, Einfahrt. Jg., J. tr. Ten dům nemá žádného vjezdu. Ros. Gervázi u vjezdu se stavil. Kká. Td. 54.

373746   Vjezda Svazek: 8 Strana: 0467
Vjezda, y, m., místo hvězda. U Chromče na Mor. List. til. 1894. 91.

373747   Vjezditi Svazek: 10 Strana: 0482
Vjezditi, vz Vjeti. Baw. Ar. v. 4449.

373748   Vjezdný Svazek: 4 Strana: 0714
Vjezdný, Einfuhr-, Einfahrts-. V. vý- hybka, der Einfahrtswechsel (u železnice). Dch. V. vrata (u kůlny). Zpr. arch. VIII. 81.

373749   Vjezdný Svazek: 7 Strana: 1397
Vjezdný, vjezdový. V návěští, Einfahrts- signal. Tch. 1889. 46.

373750   Vjezdový Svazek: 8 Strana: 0467
Vjezdový. V. koleje, Einťahrtsgeleise. Ptrl. 13. V. výměna, -weiche. Ib.

373751   Vjidu Svazek: 4 Strana: 0714
Vjidu, zastr. = vejdu, vz Vejíti.

373752   Vjímání Svazek: 7 Strana: 1031
Vjímání, n., das Aufnehmen. V. potravy usty. Frč. 15.

373753   Vjímati Svazek: 4 Strana: 0714
Vjímati, in sich empfangen, aufnehmen.

373754   Vjímavosť Svazek: 7 Strana: 1031
Vjímavosť, i, f., Empfänglichkeit. V. tepla a světla slunečního. Osv. I. 111.

373755   Vjímavý Svazek: 4 Strana: 0714
Vjímavý, empfänglich. Rk.

373756   Vjísti Svazek: 7 Strana: 1397
Vjísti. Že by se rád ve všecko vjedl Arch. XII. 84

373757   Vjísti se Svazek: 4 Strana: 0714
Vjísti se, vjím se, vjedl, dení, vz Vjésti se. — kam (do čeho, v co). Než by se to do plic vjedlo. Krab. V. se v něco. Lk.

373758   Vjíti Svazek: 4 Strana: 0714
Vjíti, vz Vejíti.

373759   Vjití Svazek: 4 Strana: 0714
Vjití, n. = vchod, der Eingang. V. — V. = místo, kudy se vchází, vchod, přístup, der Eingang. Br.

373760   Vjizd Svazek: 4 Strana: 0714
Vjizd, u, m., vz Vjezd. U Opavy. Klš.

373761   Vjízda Svazek: 4 Strana: 0714
Vjízda, y, f. = vjezd. Na Ostrav. Tč.

373762   Vjížděti Svazek: 4 Strana: 0714
Vjížděti, vz Vjeti.

373763   Vjo Svazek: 4 Strana: 0714
Vjo! volá se na koně, aby jeli. Mur. Šd., Kda. Cf. Vjokať, Vje.

373764   Vjodnúť Svazek: 4 Strana: 0714
Vjodnúť = vadnouti, welken. Na Ostrav. Tč.

373765   Vjokať Svazek: 4 Strana: 0714
Vjokať = koně křikem vjo pobízeti. U Opavy. Klš

373766   Vjoneček Svazek: 4 Strana: 0714
Vjoneček, čku, vjonek, nku, m., pol. = věneček. Er., Brt. P. 144.

373767   Vjoť Svazek: 4 Strana: 0714
Vjoť = váti, wehen, worfeln. Na Mor. Tč.

373768   Vjoznúť Svazek: 4 Strana: 0714
Vjoznúť = váznouti, untersinken. Na Ostrav. Tč.

373769   Vjuga Svazek: 7 Strana: 1031
Vjuga, y, f. = veliká sněhová vichřice. Slov. Č. Čt. I. 237.

373770   Vjunek Svazek: 4 Strana: 0714
Vjunek, nku, vjuneček, čku, m. = ví- nek, věneček. Cf. Vjoneček. Jak mně též ty muj vjuneček ukradněš, to se též, ty můj synečku, na tum vojnum dostaneš. Brt. P. 151. Vz Věnec, Sš. P. 376.

373771   vk Svazek: 10 Strana: 0482
vk m. hk: levký m. lehký, vlvkej — vlhký. U Domažl. a J. Hrad. Šb. D. 17.

373772   Vkáceti Svazek: 4 Strana: 0714
Vkáceti, vz Vkotiti.

373773   Vkaditi Svazek: 4 Strana: 0714
Vkaditi, il, ěn, ění, einräuchern. — kam čím. Us. Tč.

373774   Vkamaráditi se kam Svazek: 4 Strana: 0714
Vkamaráditi se kam, in Kameradschaft treten. V. se do něčí společnosti, mezi sou- druhy. Us. Tč.

373775   Vkanouti Svazek: 4 Strana: 0714
Vkanouti, ul, ut, utí; vkanovati = vkap- nouti, eintropfen, einfallen. — kam. Vka- nul v srdce mé duch sv. Aqu.

373776   Vkapati Svazek: 4 Strana: 0714
Vkapati; vkapnouti, pnul a pl, ut, utí; vkapovati = po kapkách líti, eintropfen, tropfenweise eingiessen, V.; po kapkách vpa- dati, tropfenweise einfallen, hineintropfen. — abs. Již všecko vkapalo. Ros. — komu čeho, co kam. Vkapni mu oleje do ucha. Us. Vkaplo jí z nosu do hrnce (říká se o hospodyni, když se hněvá). Na Ostrav. Tč. Vkaplo mu za krk. Us. Tč.

373777   Vkapky Svazek: 4 Strana: 0714
Vkapky, adv. = kvapem, na kvap, eilig, od koř. kyp. Vkapky měl to činiti. Št.

373778   Vkapování Svazek: 7 Strana: 1031
Vkapování, n., das Eintropfen. V. léků. Vz Slov. zdrav. 398.

373779   Vkasati Svazek: 4 Strana: 0714
Vkasati, vkasovati = do vnitř kasati, vstrčiti, vecpati, einthun, einstecken. — co: košili. Us. Jg., Mtl., Vck. — si co kam. V. si šaty pod opasek, aby byly kratší. Us. Tč.

373780   Vked Svazek: 4 Strana: 0714
Vked, u, m. = vyraženina, der Ausschlag. Knih. lék. 1544.

373781   Vklad Svazek: 4 Strana: 0714
Vklad, u, vkladek, dku, m. = vkladení, das Einlegen, die Einlage, Einschaltung, das Einschiebsel. Vkladek tento v tištěném exempláři později pérem přidán. Arch. V. 20. Pozn. Rukopis D tu čte v. povstalý z domnění, že.... Sš. Sk. 202. Vkladek, násek = vložená jednotlivá slova, incisum,
xófifia; vkladek, záběha, der Exkurs, die
Einschaltung, eingeschaltete Erklärung, Ab-
handlung, die strenge genommen in irgend
eine Doktrin nicht gehört, n. př. pojednání
o výměru (definici) v nauce o slohu. Nz. — V. = peníz pod úrok v některém ústavě
uložený, die Einlage. S. N. Cf. Šim. 175.
V. ryzý, hrubý. Stč. Alg. 191. Vklad prvotní,
ztenčený, zadržalý (rückständig), splacený;
v. ztrátou ztenčený, základní; v. doplniti,
zvýšiti, Šp.; v. do knih zapsati, dáti do
záložny; vklad ze spořitelny si vyzdvihnouti.
Us. Svůj v. vybrati, vyzdvihnouti. Dch. — V. = podíl společníka ve společném jmění ode všech společníků v jedno složeném, die Einlage, der Antheil. S. N. V. základní; v. do denníku, do rejstříku, do knih zapsati, v knihách zaznamenati. — V. = zápis ně- kterého práva ve knihách veřejných, intabu- latio, die Einlage, Einverleibung, Intabu- lirung, Einschreibung, Eintragung. Cf. Vtě- lení. Vz S. N., Zř. zem. Jir. G. IV., H. I., Žer. Záp. II. 191. Žádosť za vklad do knih. J. tr. Domy mající v. knihovní, lépe: domy, které jsou dány, zapsány, vloženy do knih. Šb., Brs. 2. vyd. 255. Vkladem do desk zji- stiti, dskami pojistiti. D. Vklad na vklad, der Supersatz, die Superintabulation. J. tr. Že ten grunt do vkladu doložen není, to se za příčinou slušnou stalo. 1613. Dřevní v. věnný propustila dobrovolně; A bez jeho vóle žádný v. desk nemóž dojíti. Arch. II. 50., 485. A nevím, čemu by v tom čase dosti učiniti nemohl kromě vkladům, kteří do desk brněnských dostati se mají. Žer. 342. Než vklady trhů, věn a zápisů dlužných též správních, tolikéž smlouvy, to mohou (úřed- níci desk), kdy a jak se strany svolí, při přítomnosti obojí strany opraviti n. doložiti n. ujíti i propustiti, pokudžby se strany, kterýchž se vlastně a ne jiných dotýkalo, snesou. Zř. F. I. C. XIX. V-dy trhové. Faukn. V. ve dsky vepsaný. Zlob. V. v knihy městské. Měst. pr. Ke vkladům obeslati = právně žádati, aby se ve dsky vložilo. Jg. Ot kladóv ve dsky úřad má bráti rozličně podlé věcí rozličných n. vkladóv. O. z D.

373782   Vklad Svazek: 7 Strana: 1031
Vklad. Od v-dů co se platilo? Vz Výb. I. 971.

373783   Vkládací Svazek: 4 Strana: 0714
Vkládací, Einlege-. Šm.

373784   Vkládač Svazek: 4 Strana: 0714
Vkládač, vkladač, e, m., der Einleger.

373785   Vkládačka Svazek: 4 Strana: 0714
Vkládačka, y, f., die Einlegerin. — V., die Einlegmaschine. Skv.

373786   Vkládání Svazek: 4 Strana: 0715
Vkládání, n., das Einlegen, die Einlage. Červenka nemuož v-ním těch svých řečí dostatečně prokázati, že by dluh zaplacen byl. NB. Tč. 63. V-ním se ciziny do našich věcí. Ddk. II. 185. Anižto která lidská v to v. toho zlého přetrhnouti nemohla. Let. 152. Penieze v církvi sv. od v. rukú berú, skrze kteréž v. duch sv. bývá dán. Hus III. 232. V. přestupných dnů. Stč. Zmp. 129.

373787   Vkládanina Svazek: 4 Strana: 0715
Vkládanina, y, f., die Placage. Bur.

373788   Vkládaný Svazek: 4 Strana: 0715
Vkládaný; -án, a, o, öfters, wiederholt eingelegt. Us.

373789   Vkladatel Svazek: 4 Strana: 0715
Vkladatel, e, m.; pl. -lé = kdo kam co vkládá, der Einleger. Úroky v-lům vyplatiti. Us.

373790   Vkládati Svazek: 4 Strana: 0715
Vkládati, vz Vložiti.

373791   Vkladba Svazek: 4 Strana: 0715
Vkladba, y, f. = vkládání, vklad. V. do knih.

373792   Vkladba Svazek: 7 Strana: 1031
Vkladba knihovní, Grundbuchseinlage. Pr. tr.

373793   Vkladek, vkladka Svazek: 4 Strana: 0715
Vkladek, vkladka, vz Vklad.

373794   Vkladenka Svazek: 4 Strana: 0715
Vkladenka, y, f., die Akzie. Šm. — V-ky, das Einlegeholz. Šm.

373795   Vkladka Svazek: 7 Strana: 1031
Vkladka, Parkettafel. Ssk.

373796   Vkladka Svazek: 7 Strana: 1397
Vkladka vína (vkládání do sklepu). Wtr. Obr. II. 496.

373797   Vkladné Svazek: 4 Strana: 0715
Vkladné, ého, n., die Intabulationstaxe, Einverleibungstaxe. J. tr.

373798   Vkladní, -ný Svazek: 4 Strana: 0715
Vkladní, -ný, Depot-, Einleg-, Tabular-, Einlags-, Intabulations-. V. list, lístek, knížka, arch, Nz., Rk., povolení, kniha, doložka (Intabulationsklausel), listina, žádosť (Intabu- lations), Šp., J. tr., kvaterny = knihy, kam se vklady (do desk) píší. Výb. I. 970. V. povolení (povolení ku vkladu knihovnímu), die Intabulationsbewilligung. J. tr. — V. = vložený, eingelegt, eingeschoben. Slova ta jenom v-ným přípiskem se býti zdají. Sš. Sk. 294. Vsouváme vkladné e v gt. pl. pro snadnější vyslovení: jablko — jablek. Bž. 104.

373799   Vkladník Svazek: 4 Strana: 0715
Vkladník, a, m. = vlastník vkladní listiny, akcionář, der Aktionär. Nz.

373800   Vkladový. V Svazek: 10 Strana: 0482
Vkladový. V. míra úroková. Nár. list. 1903 333 21.

373801   Vkladúpis Svazek: 7 Strana: 1031
Vkladúpis, u, m., Actie. Ssk.

373802   Vklagati Svazek: 4 Strana: 0715
Vklagati, einmischen. — co, čeho kam: písku do vápna. Na Ostrav. Tč.

373803   Vklamati Svazek: 7 Strana: 1397
Vklamati se, sich einschleichen. Že se v erby vklamal. Půh. V. 21. Vkoupiti se na faru. Snm. I. 467.

373804   Vklamati se Svazek: 4 Strana: 0715
Vklamati se = klamem někam se dostati, durch Betrug wohin gelangen. — se kam, v co. Boč.

373805   Vklápnouti Svazek: 4 Strana: 0715
Vklápnouti. Ten nejde okolo hospody, aby tam nevklápl, einschlüpfen. Dch.

373806   Vklásti Svazek: 10 Strana: 0482
Vklásti = vkládati. Rostl. 9. 47a. Vz Vlo- žiti.

373807   Vklátiti Svazek: 4 Strana: 0715
Vklátiti, il, cen, ení = klátě vtlouci, ab- schlagend, schüttelnd hineinthun, hineinbrin- gen. — co kam, do čeho: ořechy. — V. = vklagati, einmischen, einquirlen. Na Ostrav.

373808   Vkleče, chybně Svazek: 4 Strana: 0715
Vkleče, chybně, m.: kleče (-íc, -íce). Kleče modlil se. Klečíc modlila se. Klečíce modlili se.

373809   Vklejiti Svazek: 7 Strana: 1031
Vklejiti = vklížiti, eirs leimen. Šd.

373810   Vklejstrovati Svazek: 4 Strana: 0715
Vklejstrovati, hineinkleistern. Na Ostrav. Tč.

373811   Vklenutý. V Svazek: 10 Strana: 0482
Vklenutý. V. střílna. Kká. Sion I. 187.

373812   Vklepání Svazek: 4 Strana: 0715
Vklepání, vklepnutí, vklepávání, n., die Einklopfung.

373813   Vklepaný, vklepnutý Svazek: 4 Strana: 0715
Vklepaný, vklepnutý, eingeklopft, ein- geschlagen.

373814   Vklepati Svazek: 4 Strana: 0715
Vklepati, vklepávati; vklepnouti, pnul a pl, ut, utí, einklopfen, klopfend einschlagen. — co čím kam (v co, do čeho): — do zdi, v zeď kladivem.

373815   Vklesání, n. V Svazek: 10 Strana: 0482
Vklesání, n. V. oka v dutinu oční, enophthalmus. Ktt.

373816   Vklesati Svazek: 4 Strana: 0715
Vklesati, vz Vklesnouti.

373817   Vkleslina Svazek: 7 Strana: 1031
Vkleslina, y, f. = nížina nižší než hla- dina mořská NA. V. 547.

373818   Vkleslosť Svazek: 4 Strana: 0715
Vkleslosť, i, f., die Eingefallenheit.

373819   Vkleslý Svazek: 4 Strana: 0715
Vkleslý, eingefallen. Kůň vkleslého hřbetu. L.

373820   Vklesnouti Svazek: 4 Strana: 0715
Vklesnouti, snul a sl, utí, vklesati, hinein- sinken. — kam odkud: s hráze do vody Us. Tč.

373821   Vklíčiti Svazek: 4 Strana: 0715
Vklíčiti, il, en, ení, vkličovati, einklam- mern. — co kam: větu v závorky. Sš. J. 23.

373822   Vkliditi Svazek: 4 Strana: 0715
Vkliditi, il, zen, ení, vklizovati, einheim- sen. — co kam: seno na půdu. Us. Tč. — se kam, sich einquartiren. Na Ostrav. Tč.

373823   Vkliditi se kam Svazek: 8 Strana: 0467
Vkliditi se kam, sich einquartiren. Vo- jáci s koňmi na mou roli se v-li. 1684. L. posíl. I. 74.

373824   Vklínění Svazek: 4 Strana: 0715
Vklínění, n., die Einkeilung. Us. V lék. paragomphosis. Nz. lk. Vklíněný; -ěn, a, o, eingekeilt. V. kříž, crux immissa, když trám či tyč nad příčnicí něco vynikala či vysedala, vklíněna či vetkla jsouc v čásť přední trámu. Sš. J. 288.

373825   Vklíniti Svazek: 4 Strana: 0715
Vklíniti, il, ěn, ění; vkliňovati, einkeilen. — co čím kam (v co, do čeho). Maďaři od Pečengů vytisknuti byvše do velkomo- ravské říše se vklínili, ji také ku zhoubě západního Slovanstva i osvěty zhroutili. Kmp. Č. 130.

373826   Vkliznúť Svazek: 7 Strana: 1031
Vkliznúť = vklznouti, hineinschleichen. Slez. Šd.

373827   Vklon Svazek: 4 Strana: 0715
Vklon, u, m., der Einbug. Rk.

373828   Vkloniti Svazek: 4 Strana: 0715
Vkloniti, il, ěn, ění, vkloňovati, vkláněti, hineinbiegen. — co se kam. Haluze se vkláněly do vody, u vodu. Us. Tč.

373829   Vklonúti Svazek: 4 Strana: 0715
Vklonúti, ul, utí = vpadnouti, einfallen, nachfolgen. — kam (kdy). Nemúdří u ve- liké hoře vklonú. Št. Tě pak (Dionysia ty- ranna) třetieho a horšieho prvních žádám ještě mieti bojeci se, by po tvé smrti horší nevklonul (= nepřišel) na tvé miesto. 4 stěž. ctn.

373830   Vklonúti Svazek: 9 Strana: 0372
Vklonúti. Ktož v ústa vklone velrybu tomu. Št. Bes. 63.

373831   Vklopený Svazek: 7 Strana: 1031
Vklopený, vz Vklopiti. V. polokoule. NA. V. od. II. 35.

373832   Vklopiti Svazek: 4 Strana: 0715
Vklopiti, il, en, ení; vklopovati, stürzen. — co komu kam: na hlavu. Ros.

373833   Vklopiti co komu kam Svazek: 10 Strana: 0483
Vklopiti co komu kam. To si's sám na hlavu vklopil (si způsobil). Zvon III. 36. Wtr.

373834   Vklopotati Svazek: 4 Strana: 0715
Vklopotati = rychle vjeti, hineinfahren. — komu kam: meč v hrdlo mu v-tal. Boč. exc.

373835   Vklopotati Svazek: 10 Strana: 0483
Vklopotati, immergere. Meč v jeho vlastní hrdlo v-tal jest (vrazil). Pat. Jer. 105. 18.

373836   Vkloubení Svazek: 7 Strana: 1031
Vkloubení, n., Inarticulation.

373837   Vkloubený Svazek: 4 Strana: 0715
Vkloubený; -en, a, o, inartikulirt. Nz. lk.

373838   Vkloubený Svazek: 7 Strana: 1031
Vkloubený. Tykadla jsou blíže očí na hlavě v-ná. Kk. Br. 1.

373839   Vkloubiti Svazek: 4 Strana: 0715
Vkloubiti, il, en, ení, inartikuliren.

373840   Vkloubiti co do čeho Svazek: 7 Strana: 1031
Vkloubiti co do čeho. Kk. Br. 6., 7. Krovky jsou spodinou vkloubeny na hrudi. Kk. Br. 5.

373841   Vklouzati Svazek: 4 Strana: 0715
Vklouzati, vz Vklouznouti.

373842   Vklouzlý Svazek: 4 Strana: 0715
Vklouzlý, eingeschlichen, eingeschlüpft. Apol. — kam: do světnice. Do podkroví vklouzlý. Kká. Td. 219.

373843   Vklouznouti Svazek: 4 Strana: 0715
Vklouznouti, znul a zl, utí; vklouzati, vklouzávati, vkluzovati = rychle někam ujíti, vskočiti, ein-, hineinschlüpfen. Kom., Ros. — kam: do díry. D., Kom., Ros. V. do šatu, do rukávu. Us. Dch. Švec mu honem pod rokó podleze a do nebe vklózne. Er. Sl. čít. 49. Tak aby tlačil netoliko žádosti, ale i neužitečná myšlení, jenž vkluzují v duši. Hus I. 348. Do punčošek tenkých vklouzla nožka bílá. Kká. Td. 149. — kam jak. Čtení vulgaty (s pohany) jenom nějakým nedopa- třením, snad dvojitým téhož slova přelože- ním do onoho verše vklouzlo. Sš. Sk. 116. Vklouzl obouma nohama do vody. Us. Tč. — odkud kam (proč). Slova ta vklouzla semhle z páté kapitoly té epištoly pro snad- nější bez mála vazbu se slovy následujícími. Sš. II. 31. Vklouzl s ledu do vody. Us. Tč. Nie po svete rozšírená nepravosť, ale čo z nej do srdca tvojho vklzne, sotí ťa do propasti. Lipa. 273. — kdy čím kam. Při té hře a zpěvu se prsty pod rukávek ko- šilky vklouzne, jakoby liška utíkala. Čes. mor. ps. 12. — kudy. Skrze rozsedliny voda vklouzá. Kom.

373844   Vklouznutí Svazek: 4 Strana: 0715
Vklouznutí, n., das Einschlüpfen.

373845   Vklouznutý Svazek: 4 Strana: 0715
Vklouznutý; -ut, a, o, eingeschlichen. Bern.

373846   Vkluz Svazek: 10 Strana: 0483
Vkluz, u, m. = otvor, kterým se vchází do stok. Vz KP. IX. 315.

373847   Vklznouti Svazek: 4 Strana: 0715
Vklznouti = vklouznouti. Na Ostrav. Tč. Na Slov. 256*

373848   Vklznutí, n Svazek: 4 Strana: 0716
Vklznutí, n. = vklouznutí. Na Mor. a Slov.

373849   Vklznutý Svazek: 4 Strana: 0716
Vklznutý = vklouznutý. Na Mor. a Slov.

373850   Vkodrejniti se Svazek: 4 Strana: 0716
Vkodrejniti se, sich einwühlen. Šm.

373851   Vkochati se do koho Svazek: 4 Strana: 0716
Vkochati se do koho, sich verlieben, lieb gewinnen. Ve Slez. Tč.

373852   Vkolébati Svazek: 4 Strana: 0716
Vkolébati, vkolíbati, ein-, hineinwiegen. — co komu kam. Vlnky ji ho vkolíbaly v šáteček. Kamar.

373853   Vkoli Svazek: 4 Strana: 0716
Vkoli, vz Veklati.

373854   Vkolíbati Svazek: 4 Strana: 0716
Vkolíbati, vz Vkolébati.

373855   Vkoliti Svazek: 4 Strana: 0716
Vkoliti, il, en, ení, vkolovati, einpfählen. — co kam: kůl do země Us. Tč.

373856   Vkolostinný Svazek: 4 Strana: 0716
Vkolostinný, um-, kreisschattig.

373857   Vkolotati Svazek: 4 Strana: 0716
Vkolotati = vevříti, vtočiti, einwirbeln. — koho kam, v co. Č.

373858   Vkopání, n Svazek: 4 Strana: 0716
Vkopání, n., die Ein-, Vergrabung, Ver- scharrung.

373859   Vkopaný Svazek: 4 Strana: 0716
Vkopaný; -án, a, o, eingegraben, ein- gescharrt.

373860   Vkopati Svazek: 4 Strana: 0716
Vkopati, -pám a -pu; vkopávati; vkop- nouti, pnul a pl, ut, utí, ein-, hineingraben. — co: sloupy (do země), V., v kypřici (v běhounu hnízdo pro ni špicem vysekati). Vys. — se, co kam: do země. Hlas. Ko- pali, až se vkopali do zřídla, do vody, k vodě. Us. — co kam čím: díru do země motykou; něco nohama do díry. Tč. — s kým. Před tou výhní ďas, ten podkasalec, s rasem do země sloup v-li. Koll. I. 342.

373861   Vkořenatý Svazek: 10 Strana: 0483
Vkořenatý. Vlhkosť ta jest v-tá či pro- nikající každé tělo. Zach. Test. 47., 152.

373862   Vkořenělý Svazek: 4 Strana: 0716
Vkořenělý, eingewurzelt, eingealtet. V. (zastaralé) opilství. J. tr.

373863   Vkořenění, n Svazek: 4 Strana: 0716
Vkořenění, n., die Einwurzelung. V. V srdce v. (vložení v mysl). V.

373864   Vkořeněnosť, i Svazek: 7 Strana: 1032
Vkořeněnosť, i, f., Eingewurzeltheit. Znajíce v. tohoto snažení. Pal. Rdh. I. 42.

373865   Vkořeněný Svazek: 4 Strana: 0716
Vkořeněný; -en, a, o, eingewurzelt. Zů- stal sedět jako v-ný. Ehr. 18. V. zvyk, Kom. hřích, Jel., strom. — jak dlouho, od při- rození. V. — kde, v čem. Kram.

373866   Vkořeněti Svazek: 4 Strana: 0716
Vkořeněti, ěl, ění = vkořeniti se. Jg.

373867   Vkořenilý Svazek: 4 Strana: 0716
Vkořenilý = vkořenělý, eingewurzelt. K stromu hluboce v-mu. BR. II. 681.

373868   Vkořenitel Svazek: 4 Strana: 0716
Vkořenitel, e, m., der Einwurzeier. L.

373869   Vkořeniti Svazek: 4 Strana: 0716
Vkořeniti, il, ěn, ění; vkořenívati, vkoře- ňovati = vštípiti, einwurzeln lassen, wurzeln machen; se = kořeny hluboko pustiti, an-, einwurzeln. — co, se kam. Něco v mysl, v srdce v. V. Ve správu města se v. (zmocniti se). V. Vkořenilo se v nás t. o zlé. Jel. Turci se v uherskou zemi v-li. Bart. V. se do země. Us. Tč. Má býti snaha jejich vezdy víc a více vůli boží v povahu svou vkořeňovati. Sš. J. 86. (Hý. ). Kdo do srdca od malička zlosti vkořeňuje, potom sa ve veku vetšém ťažko napravuje. Na Slov. Tč. Těžko ostí vydobyti, když se vkoření. Na Ostrav. Tč. — se kde (s kým). Proutíčko to ležíc na zemi zase na některých místech se vkoře- ňuje. Byl. Ďábel, když se kde i se svým krá- lovstvím vkoření. BR. II. 77. b. Jak se ta lež jejich hrubě v srdcích židovských vkoře- nila. BR. II. 133.

373870   Vkositi Svazek: 4 Strana: 0716
Vkositi, il, en, ení, hineinschneiden. — komu čím kam. Jak kosil, to mu kosou vkosil do nohy. Na Ostrav. Tč.

373871   Vkotaliti Svazek: 4 Strana: 0716
Vkotaliti, il, en, ení, hineinschieben, -wäl- zen, -rollen. — co kam: kouli mezi ku- želky, do kuželek. Us. Tč. Cf. Vkouliti.

373872   Vkotiti Svazek: 4 Strana: 0716
Vkotiti, il, cen, ení, vkáceti, hineinwerfen. — co odkud kam: dřevo s vozu do dvora, s cesty do příkopu. Us. Tč.

373873   Vkotviti Svazek: 4 Strana: 0716
Vkotviti, il, en, ení, vkotvovati, einankern. — co kde: loďstvo v přístavě, u břehu.

373874   Vkoukati Svazek: 4 Strana: 0716
Vkoukati; vkouknouti, kl, utí, hinein- blicken, -sehen, einen Blick hineinwerfen. — kam kudy: do světnice okénkem. Us. Tč.

373875   Vkouliti Svazek: 4 Strana: 0716
Vkouliti, il, en, ení, vkouleti, hineinrollen, -schieben, -kugeln. — co kam. Us. Tč Cf. Vkotaliti.

373876   Vkoupení se Svazek: 4 Strana: 0716
Vkoupení se, der Einkauf.

373877   Vkoupiti se Svazek: 4 Strana: 0716
Vkoupiti se, vkup, vkoupě (íc), il, en, ení; vkupovati, sich einkaufen. Aniž se tu kdo vetříeti, vprošovati neb vkupovati móže. Vš. Jir. 34. — kam: do země, Zlob., do úřadu, Ros., do stolic. Kom. V. se v úřad. Br., J. tr., Er., Smil v. 655. Zatím má se do poctivého cechu vkúpit a mezi bratry zbývať. Sl. let. I. 61. Duchek švec chtě sě do cechu řemesla ševcovského vkúpiti. NB. Tč. 288. Kteřížkoli pozemské zámky drží, i do země se kdežkoli vkoupili. Arch. V. 455. Bernard se vkoupil do Moravy. Bdl. (Úvod k Tov). Ze se vkúpil v to arcibiskupstvie. Let. 14. A také někteří z úředníkóv v úřad od svých pánů se vkupují. Arch. IV. 448.

373878   Vkoupiti se kam (proč jak Svazek: 7 Strana: 1032
Vkoupiti se kam (proč jak). Lstí ně- kam se v. Výb. II. 1413. K dostání poho- dlného hlediště v-li jsme se na strop proti- stojící Koll. II. 107.

373879   Vkouřiti Svazek: 4 Strana: 0716
Vkouřiti, il, en, ení, vkuřovnti. ein-, hineinrauchen. — co, se kudy kam. Větr v-il dým do světnice; dým se vkouřil pecem do jizby. Na Mor. Tč.

373880   Vkousnouti Svazek: 4 Strana: 0716
Vkousnouti, snul a sl, ut, utí; vkousati, -sám asi; vkousávati, ein-, hineinbeissen. — (se) kam: do chleba, v chléb. Vkousal se to oříšku. Kká. Td. 202.

373881   Vkousnouti kam co Svazek: 9 Strana: 0372
Vkousnouti kam co. Své zuby hluboce do chřípí (koně) vkousl. Ezop. 152.

373882   Vkouti Svazek: 4 Strana: 0716
Vkouti, vkuji, ul, ut, utí; vkovati, ein- schmieden. — co kam (do čeho, Pref., v co). Us. V. něco do železa. Us. Tč.

373883   Vkouzliti Svazek: 4 Strana: 0716
Vkouzliti, il, en, ení; vkouzlovati, vkou- zlívati, ein-, hineinzaubern. — koho kam, v co. Puch. V. obraz na plátno. Us.

373884   Vkovati Svazek: 4 Strana: 0716
Vkovati, vz Vkouti.

373885   Vkra Svazek: 4 Strana: 0716
Vkra, y, f., řeka, die Ucker, die Wicker. Jg.:

373886   Vkráčení Svazek: 9 Strana: 0372
Vkráčení, n. = vkročování. Pal. Děj. II. 2. 252.

373887   Vkráčeti Svazek: 4 Strana: 0716
Vkráčeti, el, ení, vkračovati, vz Vkro- čiti. Vkrádati se, vz Vkrásti se.

373888   Vkrádce Svazek: 4 Strana: 0716
Vkrádce. e, m., der Einschleicher. -- V. zboží zapověděného, der Einschwärzer. L.

373889   Vkradlý Svazek: 7 Strana: 1032
Vkradlý, heimlich eingeschlichen. Lpř .

373890   Vkradu Svazek: 4 Strana: 0716
Vkradu, vz Vkrásti. Vkrájeti, vz Vkrojiti.

373891   Vkrajaněný Svazek: 7 Strana: 1032
Vkrajaněný, eingebürgert. Hrbň.

373892   Vkrápati Svazek: 4 Strana: 0716
Vkrápati, vkrapovati, vkrápnouti, ein- tröpfeln. — co kam: do rány. Us. Tč. Cf. Vkropiti.

373893   Vkrásti Svazek: 4 Strana: 0716
Vkrásti, vkradu, dl, den, ení; vkradnouti, ul, ut, utí; vkrádati = vkradmo vnésti, ein- stehlen, einschwärzen; — se = tajně někam se vlouditi, einstehlen, sich einschleichen. — abs. Nechtie do Prahy púštěti, leč se kto vkrade, Arch. IV. 389. — co, se kam. Zboží do země, L., se do domu. Us. V panský dům se vkradnou (myši) po tichu. Puch. Že sa vkradla ľubosť do srdienka. Sl. ps. č. 97. Vkradl se do země Soběslav. Ddk. III. 165. Zloděj vkradl se do světnice. Us. Tč. Vkradl se mezi ně. Us. Šd. — se komu kam. Že se jí do srdečka vkradl. Kká. Td. 56. — se kam jak. Jed se v tělo vkrádá v chodu tichém. Sš. Bs. 201.

373894   Vkrásti se kam s kým Svazek: 7 Strana: 1032
Vkrásti se kam s kým. S měsícem se spánek ke mně vkrádal. Osv. VI. 592.

373895   Vkrčiti Svazek: 4 Strana: 0716
Vkrčiti, il, en, ení, ducken. — co kam: hlavu mezi ramena. Tč.

373896   Vkresliti Svazek: 4 Strana: 0717
Vkresliti, il, en, ení. — co kam: obrá- zek do knížky. Us. Tč.

373897   Vkročení, n Svazek: 4 Strana: 0717
Vkročení, n., der Eintritt. Mýto při v. do Čech zaplatiti. Ddk. V. 279.

373898   Vkročiti Svazek: 4 Strana: 0717
Vkročiti, il, ení; vkráčeti, el, ení; vkračo- vati, vkročovati, vkročívati, vkráčívati = vstoupiti, ein-, auf-, betreten, einschreiten; vmíchati se, odporovati, einstehen, eingreifen, Eingriff, Einhalt thun; uvázati se v co, an- treten. Jg. — kam (komu): do domu, V., do chrámu, do věčnosti, Kom., někomu do prostřed cesty. D. Slunce vkročilo do znamení lva (vstoupilo). Us. V. do ostrova. Sl. let. II. 23. Opovážili jsme se do vašeho poctivého příbytku v. Us. Brt. Šlechticové městům vkračovali do živností jejich. Pal. Dj. V. 2. 420. Její milá máti do komory vkročí, svoje bílé nohy všecky v krvi zmočí; Jak do komory vkročila, hned svůj vrkůček zbořila. Sš. P. 150., 433. (Tč. ). V. pod střechu, D., mezi bojující. Us. Na jeviště v., die Bühne betreten. Us. Dch. Jak na krchovo vkročila, samy zvony zazvonily. Sš. P. 4. — kdy. Koncem února vkročil na půdu ně- meckou. Ddk. IV. 59. — kam proč. Pro něž kdo do čeho vkročí, něch se (si) všecko dobře zočí. Na Ostrav. Tč. — odkud kam: z pokoje na síň. Kom. — v co (kam, komu jak). V. vstav manželský; někomu v cestu. V. Neduhu lékařstvím v cestu v. Flav. V statky sobě náležité v. — se uvázati. Jg. Synové dědičně v ten úřad vkročovali. Plác. Že jim žádný v to nikdá ani král ne- vkračuje. Bart. 220. 16. Poněvadž v poru- čenství to vedlé pořádku nevkročili. Sd. kn. op. Aby při tomto našem vladařování jemu v to nevkročovali nižádným způsobem: A JMKé v to vkračováno a saháno býti nemá. Zř. F. I. A. II., VII. A k těm dnům svátečním soudové se držeti nemají, leč by v to některé důležité a od práva uznalé příčiny vkročily. Kol. 19. V. v řeč. Krab., Šm. V. v dědictví, v úřad, Th., v něčí práva. Solf. Ta věc v to vkročila. Bibl. Kdyžby přímluva od pana N. v to nevkročila. Apol. Obilé k městům na trhy svobodné vézti bránie a po vsech ladovati dopouštějí a tudy města hubie vkra- čujíce jim v jich živnosti a obchody. Arch. V. 395. V článku druhém vedla města žalobu na pány a rytířstvo, že vkračovali jim v živ- nosť jejich městskou. Pal. Dj. V. 2. 27. V. v něco = překaziti něco. Pref. VII., Čr. Aby každého dne zpívali, lečby slavnosť někte- rého dne neb svátek v to vkročil. Arch. rychn. Král český nemá desk zemských v moc bráti ani nikterakž v ně vkračovati. Beck. II. 1. 20. Slib můj v mém příchodu učiněný nebyl by nejistý, kdyby v to příčiny nebyly vkročily. BR. 11. 589. b. V dědictvie v. Vš. Jir. 203. V spravovánie a řiezenie v. Vš. Jir. 275. Avšak nebylo by mi se zle zdařilo, kdyby neštěstí opět nebylo v to vkročilo. Žer. 1591. Někteří páni a rytíři dělají slady a vaří piva na prodej vkračujíce měšťanům v jich živnosti a obchody. Pal. Dj. V. 1. 242. Nemá v to, co se víry dotýče, vkročovati a to spravovati. Čr. — kam jak. Mezi ně nějakým mezivládím vkročil zákon. Sš. 1. 66. V to jsou jim stav panský bez práva a vejsady v-li ladováním. Dač. I. 130. On dal v odpověď, že nevkročí nohou ani za most. Ddk. II. 83. Muselo se tomu v. vstříc novým patentem. Skl. V. 189. Do sporů mocí vojenskou v. Šb. Stř. 23. — kudy: přes práh. Us.

373899   Vkročiti kam (jak Svazek: 7 Strana: 1032
Vkročiti kam (jak). V to vkročil soud boží. Kom. Jestliže sú oni pořadem v to nevkročili. Arch. VII. 25. Také i jiná pří- čina v to vkročila. Arch. IX. 17. — odkud : z předsíně. Šbr.

373900   Vkrojiti Svazek: 4 Strana: 0717
Vkrojiti, il, en, ení; vkrájeti, el, en, ení; vkrajovati, einschneiden. — co kam (do čeho, v co): chléb do polívky, v polívku vkrájeti. Us. Do jablučka vkrojila, hned no- žíček zlomila. Brt. P. 95. Jak jednú doňho vkrojila, hned ten nožíček zlomila. Sš. P. 435. Vkrojil díru do chleba. Us. Tč.

373901   Vkropiti Svazek: 4 Strana: 0717
Vkropiti, il, en, ení; vkrápěti, ěl, ěn, ění, vkropovati, eintropfen, eintröpfeln. — co komu kam: vodu do očí. Byl., Br.

373902   Vkrosnati se Svazek: 7 Strana: 1032
Vkrosnati se = vejíti se. Lidé se ne- mohou do kostela v. U Slavkovic. Knrz.

373903   Vkroucený Svazek: 4 Strana: 0717
Vkroucený; -cen, a, o, einwärtsgedreht. V. čnělka stála u prostřed kuklíků. Rst. 514.

373904   Vkrouhliti Svazek: 4 Strana: 0717
Vkrouhliti, il, en, ení, konkav machen. Pro krátkozraké máš okulary vkrouhlené. Us. Tč.

373905   Vkroutiti Svazek: 4 Strana: 0717
Vkroutiti, vkruť, vkroutil, cen, ení; vkru- covati, vkrouceti, ein-, hineindrehen. — co čím kam (do čeho, v co): bílou niť do červených nití. Us. Tč.

373906   Vkroužení Svazek: 7 Strana: 1032
Vkroužení, n , Infibulation.

373907   Vkroužiti Svazek: 7 Strana: 1032
Vkroužiti žlábky do válce, einfräsen. Včř. II 38.

373908   Vkrůčnouti Svazek: 7 Strana: 1032
Vkrůčnouti, slov. List. fil. 1892. 129

373909   Vkrúšení Svazek: 10 Strana: 0483
Vkrúšení n. = skrúšení. Dobré v. vezmúce. Ryt. P. Kl. 283. (Mš. ).

373910   Vkrušiti Svazek: 4 Strana: 0717
Vkrušiti, il, en, ení, vkrušovati, einbrok- ken. — co kam: chléb do polívky. Na Ostrav. Tč.

373911   Vkrúžať Svazek: 4 Strana: 0717
Vkrúžať, einschneiden. — co kam. I hlúby do zelí v. na kružacích nožách. Na Ostrav. Tč.

373912   Vkrvit co kam Svazek: 10 Strana: 0676
Vkrvit co kam. V. ty ideje v českou krev. Zvon VI. 353.

373913   Vkrýti se kam Svazek: 4 Strana: 0717
Vkrýti se kam (vz Krýti), sich hinein- verstecken. Us., Tč.

373914   Vkřápěti, vz Svazek: 4 Strana: 0716
Vkřápěti, vz Vkropiti.

373915   Vkřesati Svazek: 4 Strana: 0717
Vkřesati, einhauen. — co kam (v co) čím.

373916   Vkřivený Svazek: 4 Strana: 0717
Vkřivený; -en, a, o = vehnutý. Rst. 514.

373917   Vkřiviti Svazek: 4 Strana: 0717
Vkřiviti, il, en, ení, vkřivovati, einwärts krümmen, einkrümmen. — co kam.

373918   Vkřiviti Svazek: 4 Strana: 0717
Vkřiviti, il, en, ení; vkrmovati = krme- ním něčemu navykati, durchs Füttern ange- wöhnen. — koho jak. Tak sokoly do těch ptaků najlépe vkrmíš (dávaje jim dříve jejich maso jísti). Ms.

373919   Vkřoviti Svazek: 4 Strana: 0717
Vkřoviti, il, en, ení, vkřovovati, ein- wurzeln.

373920   Vkuji Svazek: 4 Strana: 0717
Vkuji, vz Vkouti.

373921   Vkukliti Svazek: 4 Strana: 0717
Vkukliti, il, en, ení, verlarven. Us. Dch.

373922   Vkulhati (se) do čeho Svazek: 4 Strana: 0717
Vkulhati (se) do čeho, hinkend ein- gehen. Ros.

373923   Vkuliti Svazek: 4 Strana: 0717
Vkuliti, il, en, ení; vkouleti, el, en, ení, einrollen. — co, se kam (do čeho): do jámy. Us.

373924   Vkup Svazek: 4 Strana: 0717
Vkup, u, m. = vkoupení, der Einkauf. Jg.

373925   Vkúpení Svazek: 7 Strana: 1397
Vkúpení, n. Záhubu mi činíce v mém v. Půh. IV. 426. Vz Vkoupiti.

373926   Vkupné Svazek: 4 Strana: 0717
Vkupné, ého, n., die Einkaufsgebühr, -taxe. J. fr. Dal jsem 2 zl. v-ho. Us. Tč.

373927   Vkupný Svazek: 4 Strana: 0717
Vkupný, Einkaufs-. J. tr. Drží mi mého člověka purkrechtního, Filippa Pýška z Se- nice v-ho. Půh. II. 505.

373928   Vkupování Svazek: 4 Strana: 0717
Vkupování, n., das Einkaufen. Neboť tu o své újmě v ten úřad se vtírání aneb v. apoštol nic nepraví. BR. II. 712. a.

373929   Vkupovati Svazek: 4 Strana: 0717
Vkupovati, vz Vkoupiti.

373930   Vkus Svazek: 4 Strana: 0717
Vkus, u, m. = krasocit, der Geschmack. V. čistý, vytříbený, jemný, útlý, ušlechtilý, pravý, spanilý, dobrý, špatný, zkažený, zvrhlý, stavitelský; v. vyšlechtiti, vytříbiti; vkusu prázdný (nevkusný); vkusu se pří- čící; vzdělání, vytříbení vkusu. Nz. Aniž se ku vkusu řeckému snižovati. Sš. I. 154. (Hý. ).

373931   Vkus Svazek: 7 Strana: 1032
Vkus absolutní, anglický, bezpečný, ča- sový, francouzský, hellenský, hrubý, jemný, mdlý, moderní, nehotový, nesamostatný, pevný, pobloudilý, přeumělkovaný, přiro- zený, sraroklassický, tupý, zvláštní. Dk. Aesth. 65., 66., 67., 98., 101., 335. — V. = vkousnutí, morsus. Pršp. 85.

373932   Vkusiti Svazek: 4 Strana: 0718
Vkusiti, il, en, ení = okusiti. — čeho: pokrmu. Vrat., Br. — co, vz Zakusiti.

373933   Vkusně Svazek: 4 Strana: 0718
Vkusně, geschmackvoll. V. se šatiti. Us.

373934   Vkusní Svazek: 10 Strana: 0483
Vkusní výchova. Nár. list. 1903. 284. 1. Sr. Vkusný.

373935   Vkusnohlazený podstavec Svazek: 10 Strana: 0483
Vkusnohlazený podstavec. Msn. Od. 12.

373936   Vkusnopletený. V Svazek: 10 Strana: 0483
Vkusnopletený. V. žena. Msn. Od. 25.

373937   Vkusnosť Svazek: 7 Strana: 1032
Vkusnosť, i, f., Eleganz. Dk. Aesth. 353.

373938   Vkusnozrobený Svazek: 10 Strana: 0483
Vkusnozrobený dar. Msn. Od. 242.

373939   Vkusný Svazek: 4 Strana: 0718
Vkusný, schmackhaft. Nápoj v., lépe: chutný. Jg. — V., geschmackvoll, elegant. Nz. V. šat. Us. Dch., Šp. V. práce. Dch.

373940   Vkusověda Svazek: 7 Strana: 1032
Vkusověda, y, f., Aesthetik. Ssk.

373941   Vkusový Svazek: 4 Strana: 0718
Vkusový. V. úsudek, úsudek krasochuti, das Geschmacksurtheil. Nz.

373942   Vkutaliti Svazek: 4 Strana: 0718
Vkutaliti, il, en, ení; vkutáleti, el, en, ení; vkutalovati, ein-, hineinwälzen. — co kam, do čeho. Ros.

373943   Vkutati, vkutit Svazek: 4 Strana: 0718
Vkutati, vkutiti; il, cen, ení, vkuco- vati, vkutívati, einschurren, einschüren. — co kam. Pes, co nesežere, vkuce do sypké hliny. Us. Tč.

373944   Vkutý Svazek: 4 Strana: 0718
Vkutý, vz Vkouti.

373945   Vkvapati Svazek: 4 Strana: 0718
Vkvapati = vkapati.

373946   Vkvapiti Svazek: 4 Strana: 0718
Vkvapiti, il, ení; vkvapovati = kvapně vjíti, eilends eintreten. — V. = vkapati, eintropfen. V.

373947   Vkvapky Svazek: 4 Strana: 0718
Vkvapky = na kvap. Vz Kvap.

373948   Vkvasiti Svazek: 4 Strana: 0718
Vkvasiti, il, šen, ení, vkvašovati, ein- säuern.

373949   Vkydnouti Svazek: 4 Strana: 0718
Vkydnouti, dnul a dl, ut, utí; vkydati = vhoditi, ein-, hineinwerfen. — co kam (do čeho, nač, v co). Plné káry hříchů v srdce jeho vkydá. Rvač. V. někomu něco na hlavu. Ros., Br. Při té práci javše sloven- ského čižmára jej vkydli v koryto. Koll. I. 344. Setřené koření v roucho v. Db.

373950   Vkydnouti co kam Svazek: 9 Strana: 0372
Vkydnouti co kam. Lajno na něčí obličej. Chč. S. L 133.

373951   Vkydnouti se kam Svazek: 7 Strana: 1032
Vkydnouti se kam. Později vkydly a vedraly se mezi ně válečné kmeny ně- mecké. Koll. IV. 31.

373952   Vkypěti Svazek: 4 Strana: 0718
Vkypěti, ěl, ění. — kudy jak. Přes mrtvolu kmeta vkypěli jsme horskou by- střinou. Čch. Bs. 69.

373953   Vkytnouti se Svazek: 10 Strana: 0483
Vkytnouti se. Vyběhši na dvůr, cos mi se vkytlo (kmitlo), nemohl jsem viděti. Z nimburk. ku. měst. 1560. Wtr.

373954   -vl Svazek: 4 Strana: 0718
-vl (-vle) = přípona jmen osadních jednot- ných: Litovl (Litovle). Jir.

373955   vl Svazek: 8 Strana: 0467
vl. Z vl se v odsouvá: lať (klas) za vlať, Mikl. Etym. 394. (Gb.), Ladměřice m. Vladi- měřice. Ďšk. Jihč. I. 26.

373956   Vlabolati Svazek: 10 Strana: 0483
Vlabolati - blaboliti. Sbor. čes. 269.

373957   Vlač Svazek: 4 Strana: 0718
Vlač = druh řasy jako huspenina pod vodou se táhnoucí, eine Algenart. — V. = prvotní hmota, z níž v ústrojných tělech vlákna se tvoří, der Faserstoff. — V. = vlačiha. D.

373958   Vlačák Svazek: 4 Strana: 0718
Vlačák, u, m. = provaz lodňářský, že se vláčí, das Ziehseil. Na Slov. Plk.

373959   Vlačba Svazek: 4 Strana: 0718
Vlačba, y, f. = vláčení, das Eggen. Us. Jg., Tč.

373960   Vlačba Svazek: 7 Strana: 1032
Vlačba. 16. stol. Wtr. Obr. 36. a j.

373961   Vláče Svazek: 4 Strana: 0718
Vláče = vlačiha. Us. Psčk.

373962   Vlače Svazek: 9 Strana: 0372
Vlače, vlačihy, vz Vláky.

373963   Vlačebné Svazek: 4 Strana: 0718
Vlačebné, ého, n., das Eggengeld.

373964   Vlačební, -bný Svazek: 4 Strana: 0718
Vlačební, -bný = ku vláčení náležitý, Eggen-. V. brány. Reš. V. robota. Mus. IX. 281.

373965   Vlačebnice Svazek: 4 Strana: 0718
Vlačebnice, e, f., die Eggerin. Jg.

373966   Vlačebník Svazek: 4 Strana: 0718
Vlačebník, a, m. = kdo zavlačuje, der Egger. Reš. Vz Vlačec.

373967   Vláčebný. V Svazek: 10 Strana: 0676
Vláčebný. V. robota. 1525 Arch. XXII. 64. Sr. Vláčební.

373968   Vlačec Svazek: 4 Strana: 0718
Vlačec, čce, m. = vlačebník. V. — V. = druh sítí, eine Netzart. Šp.

373969   Vlačeha Svazek: 4 Strana: 0718
Vlačeha, y, f. = vidlák, špárek, čertův spár čili spár, sv. Jana pas, medvědí lapa, moří noha, jelení skok, jelení růžek, plavím vidlačka, lycopodium clavatum, der Bärlapp. Rstp. 1771.

373970   Vlačej Svazek: 4 Strana: 0718
Vlačej, zastr. = ryby nalovené jedním tahem sítí. Jir.

373971   Vláčej Svazek: 7 Strana: 1032
Vláčej. Kúpil v. od rybářóv. Výb. II. 928.

373972   Vláčeje Svazek: 10 Strana: 0483
Vláčeje = strůmky, jimiž se zadržuje jízda vozu, saní s vrchu. Č. Kremže. List. fil. 1902. 253.

373973   Vláček Svazek: 4 Strana: 0718
Vláček, čku, m., die Flocke. V-ky svě- tlové (Lichtflocken) = světlá tělesa u slunce se objevující. Vz S. N. V. sněhové. Dch.

373974   Vláček Svazek: 7 Strana: 1032
Vláček. Vláčky = příze panny Marie, babí léto, Altweibersommer, fliegende Som- merfäden. Dch. Cf. Vláčka.

373975   Vláček Svazek: 8 Strana: 0467
Vláček, čku, m., vz Vlak.

373976   Vláčení Svazek: 4 Strana: 0718
Vláčení, n., das Schleppen, Ziehen. — V. branami, das Eggen. Reš. Vz KP. III. 218.

373977   Vláčenice Svazek: 4 Strana: 0718
Vláčenice, e, f. = vláčení, die Schlep- perei.

373978   Vláčenice Svazek: 7 Strana: 1032
Vláčenice, ein Stück nachgeschlepptes Holz., Schleppbusch, -holz. Šp.

373979   Vláčený Svazek: 4 Strana: 0718
Vláčený; -čen, a, o, geschleppt, geeggt. V. pole.

373980   Vláčet Svazek: 10 Strana: 0483
Vláčet = žebrati. V zloděj. mluvě.