387001   Vylašovati Svazek: 4 Strana: 0983
Vylašovati = vypátrati, erforschen, Acht geben, lauschen. — co. Lašuje po zahradách, kde by něco vylašoval. Mor. Šd. — kdy. Dievčence a jich příbuzní vyľašujú v noci, ktorý šuhaj ktorej postavil máje. Mt. S. I. 197. — kde. Len lašovali za ním a vyľa- šovali na kľučovú dierku, ako on iba k tej ľaliji privoniaval. Dbš. Pov. VI. 92.

387002   Vylatač Svazek: 4 Strana: 0983
Vylatač, e, m., der Ausrflicker.

387003   Vylátati Svazek: 4 Strana: 0983
Vylátati, vylátávati = spraviti, ausflik- ken. — co čím kde: záplatou. V. kalhoty na kolenách bílou latou. Mor. Tč. — V. koho, komu = vybiti, vytlouci, ab-, durch- prügeln. Na Mor. a Slov. Brt., Mtl., Šd. A keď Petor zase nehýbal sa, chytil milý gazda lopatu a vylátal ho; Pochytil styk i vylátal ho dobre. Na Slov. Dbš. Pov. IV. 57., VII. 10. — komu čím jak: prutem po řiti. Tč.

387004   Vyláteřiti Svazek: 4 Strana: 0983
Vyláteřiti, il, en, ení. — komu. Vz Lá- teřiti. Us. Šd.

387005   Vyláti Svazek: 4 Strana: 0983
Vyláti, vylaji, ál, án, ání, vylávati, aus- zanken, ausschelten. — abs. Nevyprosíš-li, nevylaješ. Prov. Bž. — komu. D., Mtl., Tč, Mistr mi vylál. Us. Němc. Ta jí chleba ne- dala a ešče jí vylála; Vylála ti máti nebo tě pobila. Sš. P. 91., 315. — koho. Ros. Lebo sa na toho najmladšieho hnevali, že ho matka najradšiej videla a jich neraz vy- lála. Dbš. Pov. I. 264. Či ťa mamka vylála pre toho šuhaja? Sl. ps. 121. — co na kom = láním obdržeti, erzanken. Us. Nelze na něm vyláti ani vyhněvati. Jir. Ves. Čt. 6. — koho odkud = láním vypuditi, heraus- zanken, z domu. Ros.

387006   Vyláti co na kom Svazek: 10 Strana: 0499
Vyláti co na kom. Na něm (Bohu) nelze v. XV. stol. Mus. 1904. 388.

387007   Vylaziti Svazek: 4 Strana: 0984
Vylaziti = vylézti. Slov.

387008   Vyľažú sa Svazek: 8 Strana: 0483
Vyľažú sa (od liahnuť = líhnouti) = vy- líhnou se. Slov. Kal. S. 201.

387009   Vylebediti Svazek: 8 Strana: 0580
Vylebediti. Trkala do mne ve spaní, aby si místo v-la. Nár. list. 1897. č. 85. l.

387010   Vyléci se odkud Svazek: 10 Strana: 0499
Vyléci se odkud. Vylehú se z vajec kuřence. Mand. 18b Sr. Vylíhnouti se.

387011   Vyléčenec Svazek: 9 Strana: 0384
Vyléčenec, nce, m. = vyléčený. Ott. XIV. 426.

387012   Vyléčení, n Svazek: 4 Strana: 0984
Vyléčení, n., die Heilung. V. ran. Dch.

387013   Vyléčený Svazek: 4 Strana: 0984
Vyléčený; -en, a, o, geheilt. V-né rány. Us.

387014   Vylečitel Svazek: 4 Strana: 0984
Vylečitel, e, m., der Heiler. Us.

387015   Vyléčitelný Svazek: 10 Strana: 0678
Vyléčitelný. V. nemoc. Nár. list. 1906. 34. 13.

387016   Vyléčiti Svazek: 4 Strana: 0984
Vyléčiti, leč, il, en, ení, vylečovati = vy- hojiti, heilen. — co, koho: ránu, nemoc- ného. Us. Snáze nemoc předejíti než ji v. Us. Dch. Pouta, hlad a trýzně dovedou i staré hlavy vyléčiti. Msn. Or. 66. — koho z če- ho: z nemoci. Z té chyby se vyléčil. Us. Jejich rány z choroby sa vyléčily. Na Slov. Té. Někoho z omylu v. Dch. Z pýchy v. Vrch. Blaho duši z bolů vylečuje. Vlč.

387017   Vyléčky Svazek: 8 Strana: 0483
Vyléčky (veléčky) = hanácké plátěné pun- čochy bez chodidel (k červenícím). Brt. D. II. 470.

387018   Vyléčky Svazek: 9 Strana: 0384
Vyléčky. Hanáci nosili koženice, upjaté pod kolenem a v. do vysokých botů. Mus. ol. VIII. 114. Vz Příspěvky. V. (podléčky, v Hrubčicích) kryly nohu mezi holínkou a gatěmi (baněmi) Nár. sbor. 1901. 24.

387019   Výleh Svazek: 4 Strana: 0984
Výleh, u, m. = vylehnutí, porod, die Niederkunft. Koll. — V. = plod, die Brut. L.

387020   Vylehanec Svazek: 4 Strana: 0984
Vylehanec, nce, m., der Bastard. L.

387021   Vyléhati Svazek: 7 Strana: 1073
Vyléhati z okna, sich auf dem Fenster hinauslegen. Lpř. Včely vyjéhují (léhají venku majíce v úle horko). ČT. Tkč. Vz Vylehnouti.

387022   Vylehčelý Svazek: 4 Strana: 0984
Vylehčelý, zastr. vylehčalý = kyprý, leicht, locker. V. země, prsť. Ms. o štěp.

387023   Vylehčeti Svazek: 4 Strana: 0984
Vylehčeti, čej, el, ení = lehkým se státi, leicht o. locker werden. — čím z čeho. Co z čerstvého dřeva časem a suchem vy- lehčí. Jg. — kdy. Za ten čas řepa vylehčí. U Rychn.

387024   Vylehčiti Svazek: 4 Strana: 0984
Vylehčiti, lehči, il, en, ení; vylehčovati = lehkým učiniti, erleichtern, leichter machen. Jg. — co: ječmen, Šm., koráb. L. — komu. Rk., Tč. — se čím. Řepa vypařováním se vylehčí. U Rychn.

387025   Vylehlý Svazek: 4 Strana: 0984
Vylehlý = který vylehl, hinausgelegt. — V. = vydaný, strmící, hervorragend, erha- ben. — V. = narozený z vajec, ausgebrütet. V. kuřata. Jg. — z čeho. Scip.

387026   Vyléhlý Svazek: 10 Strana: 0499
Vyléhlý. V. hříbě, Čeč. 164., kuřata. Mš. Sr. Vylehlý.

387027   Vylehnouti Svazek: 4 Strana: 0984
Vylehnouti, hl, utí; vyléhati, vylíhati, vylíhnouti, vyléhovati = ven lehnouti, sich hinauslegen; stačiti, dostati se, hin-, aus- langen, genug sein; vyseděti (mladé z vajec), ausbrüten, aushecken. — odkud: z okna. Vylehni ven z okenečka, ochladí se tvá hlavička. Sš. P. 151. Vylehni z lůžka a lehni si na zem. Brt., Rk. — si kam: na pavlač. Ros. — komu = stačiti. To plátno mi nevylehne (nevystačí). Us. — proč. Obilí vyléhá od bujnosti (klade se). L. — koho. Stala se v světě novina, vylíhla šveca ko- byla. Slez. ps. Šd. Slepice vylehla (vylíhla) 10 kuřat Us., Kom. Sedla kvočna do ko- šíka, vylíhla tam pumprlíka, pumprlík jí utek, kvočna měla smutek (počítadlo při hře). U N. Bydž. Kšť. Holubi vylíhli (vy- seděli) mladé. Ros. — se kdy. Vylíhla se kuřata; Jedním dnem se všechny nevy- líhnou. Kuře sotva že se vylehne a oschne, již běhá. Us. Ht. Ve třech nedělích kuřata se vylíhají. Ros. — se kde To se v jejich mozku vylehlo. Kom., BR, II. 328. a. — se komu. Zapaří se ti hlava a potom vši se ti vylínou; Vylíhla se nám housata, kuřata atd. Us. Šd. — se odkud: z vajec. — Vz Prodělati (ku konci).

387028   Vylehnouti Svazek: 8 Strana: 0483
Vylehnouti. Zas budeš vylinovat do tre- tieho zvonenie V Phľd. XII. 205. Na lavici vylehovati. Ces. 1. V. 316.

387029   Vylehnouti Svazek: 10 Strana: 0499
Vylehnouti. Zajíci do oranin již vy- léhají. Zvon V. 556.

387030   Vylehnouti se kde Svazek: 7 Strana: 1073
Vylehnouti se kde. Každé sa ta tiahne, kde sa vyliahne (všude dobře, doma nej- lépe). Slov. Zátur.

387031   Vylechtati Svazek: 4 Strana: 0984
Vylechtati, vylektati, vylechtávati, vy- lektávati, aus-, heraus-, wegkitzeln. — koho. Ros. — odkud: z postele (aby vstal). — kde: pod paží. Us. Tč.

387032   Vylejnění Svazek: 7 Strana: 1073
Vylejnění, n., Kothentleerung, f.

387033   Vylejniti se Svazek: 7 Strana: 1073
Vylejniti se, sich entleeren.

387034   Vylejvák Svazek: 7 Strana: 1073
Vylejvák, u, m., vz Vylévák.

387035   Vylejvák Svazek: 9 Strana: 0464
Vylejvák, u, m. = náčiní pískařů, z něhož nabraný písek do lodi vyhazují. Semer. 125.

387036   Vylejví Svazek: 4 Strana: 0984
Vylejví, n., Willejvi, domky u Mladé Vožice.

387037   Výlek Svazek: 4 Strana: 0984
Výlek, u, m., heftiges Erschrecken.

387038   Vylékařiti Svazek: 4 Strana: 0984
Vylékařiti, il, en, ení, als Arzt erwer- ben. Us.

387039   Vyleknouti Svazek: 4 Strana: 0984
Vyleknouti, knul a kl, utí; vylekati, er- schrecken. L. — koho: děti. Na Mor. a Slov. Šd. — koho čím z čeho: ze spaní, auf- schrecken. Mor. Tč. — se. Jak byl ten oheň, celá jsem se vyjekala a od toho času jsem nemocna. Us. Šd.

387040   Vylekovati komu Svazek: 7 Strana: 1073
Vylekovati komu = vyplísniti. U Stu- dené. Vlchř.

387041   Vylelkovati si co Svazek: 4 Strana: 0984
Vylelkovati si co, er-, ausgaffen. Málo sobě co kdo vylelkuje. Ros.

387042   Vylém Svazek: 4 Strana: 0984
Vylém = vyleji, zastr.

387043   Vylemovati Svazek: 4 Strana: 0984
Vylemovati, einsäumen. Ros. — co čím. Slovačky vylemují si kraje košulek žlutým neb červeným hedbávem. Na vých. Mor. Tč.

387044   Vyleniti se Svazek: 4 Strana: 0984
Vyleniti se = vylínati. D. — se komu. Choť budzě měť sivu bradu, to mu zvařim vodu na ňu, tak se mi chlopek vyleni, brada se mu začerveni. Sš. P. 799.

387045   Vyleniti se Svazek: 8 Strana: 0483
Vyleniti se = vylenošiti se. Po dobrém obědě se v. Bráb. 187.

387046   Výlenky, pl., f Svazek: 4 Strana: 0984
Výlenky, pl., f., druh jablek. Vz Vé- lenka. Mor. Bkř.

387047   Vylenochovati Svazek: 4 Strana: 0984
Vylenochovati; vylenošiti, il, en, ení, durchs Faulenzen sich zuziehen. — si co: nemoc. Jg. — se kde: na peci, za pecí atd.

387048   Vylenošený Svazek: 4 Strana: 0984
Vylenošený; -en, a, o = vyzahálený. Vz Vylenochovati.

387049   Vylenošiti se Svazek: 7 Strana: 1073
Vylenošiti se, hinlänglich faulenzen. — kdy: o zprázdninách. Us. Pdl.

387050   Vylepancovati někomu Svazek: 4 Strana: 0984
Vylepancovati někomu = vypohlavko- vati, abohrfeigen. Na Mor. Sd., Šd.

387051   Vylépati někomu Svazek: 4 Strana: 0984
Vylépati někomu =vylepancovati. Na Mor. Brt., Mtl., Vck., Sd., Šd.

387052   Vylepený Svazek: 4 Strana: 0984
Vylepený; -en, a, o, vz Vylepiti. — čím. Škatula papírem v-ná. Us.

387053   Vylepiti Svazek: 4 Strana: 0984
Vylepiti, il, en, ení; vylípati, vylepovati, ver-, auskleiben — co čím: krabici malo- vaným papírem. Us. — co nač. Všecek klih na ty obrazy vylepil. Na Mor. Tč. — co komu: poliček (dáti). Ros. Vylepil mu jednu (i. e facku). Dch. — co komu kam. Vylepím ti jednu za ucho. Mt. S. I. 117.

387054   Vylepšiti Svazek: 4 Strana: 0984
Vylepšiti, il, en, ení, vylepšovati, aus- bessern. —- co kde čím: chyby v úloze červeným inkoustem; V. boty látami. Us. Tč. — si kde. Když se tu máš zle, jdi a vylepš si kde jinde. Na Ostrav. Tč.

387055   Vyleptání Svazek: 4 Strana: 0984
Vyleptání, n, die Ausbeizung. Šp.

387056   Vyleptaný Svazek: 4 Strana: 0984
Vyleptaný; -án, a, o, ausgebeizt.

387057   Vyleptati Svazek: 4 Strana: 0984
Vyleptati, leptám a lepci; vyleptávati = leptáním vyžrati, ausschlappern, heraus- schlappern. Vz Leptati. — co. Aby mýdlo špínu vyleptalo. Št. — V., ausplauschen. — co komu. Kde co ví, svojí sousedě vy- lepce. Na Ostrav. Tč. — V. = vychleptati, ausschleppern. — co odkud. Kočka mléko z misky vylepce. Na Ostrav. Tč.

387058   Vyleptati co kde čím Svazek: 7 Strana: 1073
Vyleptati co kde čím: obraz ve skle fluorovodíkem. Us. Pdl

387059   Vyleptávání Svazek: 7 Strana: 1073
Vyleptávání písma, okras do skla a porculánu. Mj. 40.

387060   Vylermovati Svazek: 4 Strana: 0984
Vylermovati, z něm., herauslärmen = vyburcovati. = koho. Ros.

387061   Vylesknouti Svazek: 4 Strana: 0984
Vylesknouti, knul a kl, utí, vyleskovati, hervorblitzen, hervorschimmern. Mor. Tč.

387062   Vyleščiti Svazek: 4 Strana: 0985
Vyleščiti = vyleštiti. Na Ostrav. Tč.

387063   Vyleštění Svazek: 4 Strana: 0985
Vyleštění, n,, das Ausputzen.

387064   Vyleštěný Svazek: 4 Strana: 0985
Vyleštěný, ausgeputzt, glänzend gemacht. Kníže, levicí se opíraje o v. tříhranný štít a v pravici prapor drže. Ddk. IV. 197.

387065   Vyleštěný Svazek: 7 Strana: 1073
Vyleštěný. V. deska, plocha. Zč. — čím: křídou

387066   Vyleštiti Svazek: 4 Strana: 0985
Vyleštiti, il, ěn, ění; vylešťovati, blank putzen, auspoliren. — co: drahé kameny. Svět. — co čím: podlahu voskem. Šm. — co komu: boty. — co jak. Rydlo ocelové po vybroušeni vídeňským vápnem úplně na černo v. se musí. ZČ. I. 25.

387067   Vylešťovadlo Svazek: 4 Strana: 0985
Vylešťovadlo, a, n. = vylešťovací hla- dítko, der Polirhammer. Šp.

387068   Výlet Svazek: 4 Strana: 0985
Výlet, u, m. = vyletění, das Ausfliegen, der Ausflug. Loďstvo na výlet jest přiho- toveno. Kram. K v-tu opeřiti, flügge ma- chen. Dch. V. ptáčete z Hnízda. Vrch. — V. jest prý slovo chybné, znamená-li vy- cházku, vyjízdku, procházku atd.; výlet pod- niknouti (Mus. 1880. 377. ), šp. prý m. vy- cházku učiniti, vyjíti, vyjeti, míti vycházku. Studující, kteří málo se pohybují, mají pod- nikati výlety, chybně prý m.: studující, kteří málo se pohybují, čiňte vycházky, často vycházejte. Ale slovo toto špatné není a můžeme ho v uvedeném smysle užívati, pravíť o něm sám Jg., že lze ho užívati ve smysle i vlastním i přeneseném. Mš. pak dokládá v Mtc. 1874: Budiž při- puštěno, že německé slovo Ausflug dalo podnět k užívání slova českého výlet; zdaž však slovo špatně jest tvořeno? zdaž ne- hodí se dobře k označení zábavné vycházky ? zdaž neříkáme dosti často obrazně: Vyle- tíme-li si v neděli do okolí? Zdaž neří- káme: Ten letí (rychle jde) ? Zdaž neznáme jiných slov utvořených právě od slova le- těti v přeneseném významu na př. záletník? V Brs. 2. vyd. 260. se toto slovo také ne- zavrhuje. Místo výletu, der Ausflugspunkt; lovecký v., der Jagdausflug; v. vodní, po vodě, die Spritzfahrt. Dch. V. geologický. Mus. 1880. 394. — V. = díra, kterou včely z úle vyletují, česno, letáč, das Flug-, Zieh-, Einflugloch. D. — V. = otvor v holubníku, kudy holubi vyletují, das Ausflugloch. Šd. — V. = vikýř na střeše. Na Slov. — V. = otvor hlavně. Šp.

387069   Výlet Svazek: 7 Strana: 1073
Výlet. Slovo dobré. Gb. Cf. Non te rogo, ut domum redeas, quin hinc ipse evolare cupio. Kř. Lat. ml. 3. vd. 275.

387070   Výlet Svazek: 8 Strana: 0483
Výlet = vikýř ve střeše. Laš. Brt. D. II. 434.

387071   Výleta Svazek: 4 Strana: 0985
Výleta, y, m. = výletník. Flor. 86.

387072   Vylétací Svazek: 4 Strana: 0985
Vylétací otvor = česno v úle, das Aus- flugloch NA. IV. 108. Vz Výlet.

387073   Vyleťálek Svazek: 4 Strana: 0985
Vyleťálek, lka, m. = pták, který po prvé z hnízda vyletěl, der Ausfügling; také o dě- tech. 1709., Dač. I. 280.

387074   Vylétanec Svazek: 7 Strana: 1073
Vylétanec, nce, m. = vyléťálek (pták).

387075   Vyletěl Svazek: 4 Strana: 0985
Vyletěl, a, m., osob. jm. Mus. 1880. 260.

387076   Vyletěl pták Svazek: 10 Strana: 0499
Vyletěl pták, tanec. Vz Brt. P. n. 946.

387077   Vyletění Svazek: 4 Strana: 0985
Vyletění, n., der Ausflug. Taká bola len na vyletenia (radostí naplněná). Mt. S. I. 95.

387078   Vyletěti Svazek: 4 Strana: 0985
Vyletěti, 3. pl. -ti, leť, letě (íc), ěl, ění; vyletnouti, vylítnouti, tnul a tl, utí; vylétati, vylítati, vyletávati. vylítávati, vyletovati, auf-, aus-, herausfliegen, herausflattern; čer- stvě vyjíti, schnell herausgehen, ausfliegen, herausfahren. — abs. Již jsou ptáci vylítali (z hnízda). Prov. Klec zavříti, když ptáci vyletěli (pozdě něco činiti) V. Vyletěl, až hlavou do neba bušil. Mt. S. I. 98. Je jak andílek, jen vyletět! Mor. Šd. — odkud: z klece. Us. Už z něho duše vyletě. Výb. II. 45. Rána z ručnice v-la. Us. Dřevce z rukou v-lo. Lpř. J. Děj. I. 20. Vyletěl jako čert z pekla. D. Jen vyletěl z domu (čerstvě vyšel). Us. Zajíc vylítnul z houští. Us. To by člověk z kůže vyletěl! To slovo mně vyletělo z huby. Us. Šd. Pták mu z kletky vyletěl. Us. Tč. Vylecěla duša z cěla, žáden něvi, kaj lecěla; Já su malá Apolenka, vyletěla sem z komínka. Sš. P. 19., 736. Vyletěla křepelenka z prosa a já za ňú bosulenka bosa. Sš. P. 637., Brt. Ps. 85. Vyletěli na mě ze skály. Er. P. 186. Vylecěla lastovička zo skaly, zobudzila čarne očka, co spaly. Sl. ps. 302. Bodaj naraz duša z teba vyletela. Mt. S. I. 114. Je, ja- koby vyletěl z divokého vejce (= divoký). U Žamb. Kf. Udeřil ho, až by duše z těla vyletěla. Us. Šd. Z prázdného duba vyletí sova (Cf. Niektorá kráva celé hovado i. e. keď niekto niečo sprostého povie, keď to tak z neho len ako vybuchne, vybuší). Mt. S. 1. 99. V-la jim z Prahy hus. Dač. I. 158. — kudy. Do jedné díry vletěla a druhou vyletěla. Us. Tč. Div stropem nevyletí, aus der Haut fahren. Tč. Zatoč se, ďáble, ko- lečkem, vyleť vokynečkem; Veleť (vyleť), vtáčku, veleť přes te hore dole přes ten zábrdovské les; Jak ty tři tanečky do kola obešly, pod paže ju popad oknem s ňu vy- letěl. Sš. P. 153., 628., 709. Sie (duša) vy- letě pěkným, táhlým hrdlem, z hrdla krás- nýma rtoma. Rkk. 26. — za kým. Žiaden človek nevie, ani moja mati, za kým moje srdce dobre nevyletí. Sl. ps. 41. — jak. Přišli dva andělé, vzali ju pod křidla, vy- letěli nizko, vzletěli vysoko. Sš. P. 159. Kdo Martinka zhusta světí, statek dýmem (jako dým) mu vyletí. Č. M. 60. — odkud jak. Vyletě z toho člověka čert v černého ptáka postavě. Pass. 482. Co někdy z úst vrab- cem vyletí, zase toho nevtáhneš čtyřmi koňmi. D., Č. M. 79 — kam. Vyletěl sokol na ten panský dvůr. Mor. ps. Šd. Zamknúc za sebou dvere vyletela von ako striga. Dbš. Pov. I. 417. Dybych byla ptáč- kem, sivó holubičkó, vylětela bych do pole dosť maló chvílečkó. Čes. mor. ps 122. Když dům shoří, dluh na komín vyletí. Prov. Šd. Kohout vyletěl na střechu (vzle- těl). Ros. Vyletě na drvo (duše). Rkk. 23. Vyletel vták hore nad oblaky. Sl. spv. VI. 216.

387079   Vyletěti co Svazek: 7 Strana: 1073
Vyletěti co. Laštovičky vylietajú déšť, když nízko lítají Němc. IV. 441. — (od- kud) jak. Vylítl ze dveří, jako když ho vystřelí. Sá. Špatně vyleťéł (dopadl); Zle mu to vyletělo (dopadlo). Mor. Brt. D. 288.

387080   Vyléti Svazek: 4 Strana: 0985
Vyléti, zastr., vz Vyliti.

387081   Vyletí, n Svazek: 4 Strana: 0985
Vyletí, n. = vylití, das Ausgiessen. Zlob.

387082   Výletiště Svazek: 7 Strana: 1073
Výletiště, ě, n., Ausflugsort, m. Rgl.

387083   Výletné Svazek: 4 Strana: 0985
Výletné, ého, n. = plat ze včel, včelné, das Fluggeld. D.

387084   Výletní Svazek: 4 Strana: 0985
Výletní, Ausflugs-. V. dírka v úli, vz Výlet. Dch. V. místo, výbor (das Ausflugs- komité). Dch. V. host, der Fluggast. Dch.

387085   Výletnický Svazek: 7 Strana: 1073
Výletnický, Ausflügler-.

387086   Výletník Svazek: 4 Strana: 0985
Výletník, a, m., der einen Ausflug macht, der Ausflügler. Dch. Cf. Výlet.

387087   Výletník Svazek: 10 Strana: 0499
Výletník, a, m., vz Lufťák zde.

387088   Vyletovati Svazek: 4 Strana: 0985
Vyletovati, auslöthen. — co čím: hrnec železný plechem. Us. Tč. — V., vz Vy- letěti.

387089   Výletový Svazek: 4 Strana: 0985
Výletový = od výletu, Flug-, Ausflugs-, Mündungs-. L.

387090   Výlev Svazek: 7 Strana: 1073
Výlev kuchyňský, Ausguss, m. Pdl. — V. přenes. Píseň jest v. citu. Zv.

387091   Výlev krevní Svazek: 10 Strana: 0499
Výlev krevní (výron) dužnicový, hae- morrhagia parenchymatosa, v. krevní pro- tržením cev, h. per diaeresin. Ktt.

387092   Výlev, výliv Svazek: 4 Strana: 0985
Výlev, výliv, u, m. = vylití, vylévání, co se vylévá i místo, kde se co vylévá, der Aus- guss, Erguss, das Ausgiessen, die Mündung, V. slz, řeky (povodeň); v. i odlev moře. L. V. krve v kůži, die Hauthämorrhagie Nz. lk. V. krve, apoplexia, mrtvice, der 273 Blutaustritt; v. krve z vlásečnic, vlásečni- cový, apoplexia capillaris; v. krve těžký, a. gravis; v. krve do omozečnice, a. inter- meningea; sídlo výlevu krevního, apoplek- tischer Herd; v. krve do dělohy, haemato- metra; v. krve při větrnatosti hrudníku, haemopneumathorax; v. krve (krvácení), haemorrhagia; v. krve od roztržení cev, extravasatum haemorrhagicum; v-vy krevné (peteče), peteohiae. Nz. lk. V. krve pod spojivkou, haemorrhagia subconjunctivalis; v. krve do přední komory, hypohaema; v. krve do víček, h. palpebrarum; v. krve do očnice, h. orbitalis; výlev krve do sítnice, apoplexia retinae. Schb. — V. = konečné lití svíček voskových, aby svíčky byly stejně voskem polity. Ktk. — V. = výčep, der Ausschank. Kolik's utržil dnes z výlevu? Výlevu mnoho, výdělku málo. Cf. Kolik's vylil? U Uher. Hrad. Tč. — V., přenes., der Erguss. V. citu. Čch. Petrkl. 27. Duševní v., seelischer Erguss. Dch. Zcela souhlasně s tímto básnickým výlevem vyslovuje se připomenutý letopis o králi; Jen pořídku a v případech jednotlivých zaplašen byl na chvíli prudkým výlevem citů z hloubi duše vycházejících. Ddk. VI. 208., V. 48. (Tč. ). Hojný výliv ducha sv.; Ten blažený výliv spustil se na syny a dcery; Je list náš bezprostředním výlivem srdce apoštolova; Veškeren proud a v. milostí ode Krista se počínal. Sš. Sk. 7., 23., II. 150., J. 37. (Hý. ).

387093   Vylévací Svazek: 4 Strana: 0986
Vylévací, Ausguss-. V. roura = výlevka. Šp. V. kámen, der Ausgusstein. Dch.

387094   Vylévač Svazek: 4 Strana: 0986
Vylévač, vylévač, e, m., der Ausgiesser.

387095   Vylévačka Svazek: 4 Strana: 0986
Vylévačka, vylevačka, y, f., die Aus- giesserin. — V. = vylévací miska, die Aus- gusschüssel.

387096   Vylévadlo Svazek: 4 Strana: 0986
Vylévadlo, vylevadlo, a, n., der Aus- guss. Vz Výlev. Šp. V. na splachky. Zpr. arch. IX. 79.

387097   Vylevák Svazek: 4 Strana: 0986
Vylevák, u, m. = lopatka k vyhazování vody, die Wasserschuufel, der Wassersack.

387098   Vylévání Svazek: 4 Strana: 0986
Vylévání, vylívání, n., das Aus-, Ver-, Ergiessen, der Ausguss. V. moře, V., slzí, D., slov. Solf. Nepotřebné v. řeči. Ur.

387099   Vylévaný Svazek: 4 Strana: 0986
Vylévaný, vylívaný, aus-, ver-, ergossen.

387100   Vylévatel Svazek: 4 Strana: 0986
Vylévatel, vylevatel, e, m. = vylévač.

387101   Vylévatelka Svazek: 4 Strana: 0986
Vylévatelka, vylevatelka, y, f. = vyle- vačka.

387102   Vylévati Svazek: 4 Strana: 0986
Vylévati, vz Vyliti.

387103   Vyľevit v Svazek: 10 Strana: 0678
Vyľevit v práci = poleviti, někdy i: ustati. Vz Brt. Sl.

387104   Výlevka Svazek: 4 Strana: 0986
Výlevka, y, f., das Ausgussrohr. Nz. V. železná, kamenná. Dch. Vz Trouba, Výlé- vačka.

387105   Výlevna Svazek: 4 Strana: 0986
Výlevna, y, f., der Ausguss, latrina. V. římská. Vz Vlšk. 90.

387106   Výlevní Svazek: 4 Strana: 0986
Výlevní, Ausguss-. V. kbelík. Šp. — V., ausgiessbar. Jg.

387107   Výlevový Svazek: 7 Strana: 1073
Výlevový, haemorrhagisch (krvavý). V. choroby, h. Erkrankungen, zánět, h. Entzün- dung.

387108   Výlez Svazek: 7 Strana: 1073
Výlez, u, m. = vylezení. V. na Tatru. Zátur.

387109   Vylézání Svazek: 4 Strana: 0986
Vylézání, n., das Himmskriechen. V. z dolu. Vz KP. III. 83.

387110   Vylézati Svazek: 4 Strana: 0986
Vylézati, vz Vylézti.

387111   Výlezek Svazek: 10 Strana: 0678
Výlezek, zku, m. = přelízek (v plotě). Čes. 1. XV. 44.

387112   Vylezení Svazek: 4 Strana: 0986
Vylezení, n., das Aus-, Herauskriechen. V. z díry. Us. — V. = lezení nahoru, die Ersteigung. D.

387113   Vylezený Svazek: 9 Strana: 0384
Vylezený = vylezlý. Už byl u vršku v-ný. Mtc 1900 138

387114   Vylezlý Svazek: 4 Strana: 0986
Vylezlý, herausgekrochen, heraufgekro- chen. V. zuby (laskomina), stumpfe Zähne.

387115   Výlezný. V Svazek: 4 Strana: 0986
Výlezný. V. šachta. Vz Vyroubený. V. jáma (lezná). Hř.

387116   Vylézti Svazek: 4 Strana: 0986
Vylézti, zl, ení; vylézati = leza vyjíti, aus-, herauskriechen, aussteigen, ausschlüp- fen; na horu vylézti, auf-, Hinaufsteigen, hinauf klettern. — abs. Když dělať, tak se schovať; když jíst, tak vylízt. U Solnice. Vylezají-li dešťovky, očekává se déšť. Tč. — odkud. Vylezl z pod stola. Brt. S. 87. Když jsem šel k mé milé v poledne, právě vylezala z postele. Sl. ps. Šd. Bez pochyby vám rozum z pod čiapky vyliezol. Phld. III. 1. 3. On už z té nemoci nevyleze. Us. Šd. Na to děva z podstolí vylízá a zasedne s jinými; Dám já tobě, blázne, té zpovědi dosti, až tobě vylezou z tvé hlavěnky kosti. Sš. P. 764., 136. Každý rád, když z bláta vyleze. Prov. Tč. V. z díry, z vozu, Ros., z lodí. Us. Nastane-li jih, vyleze jezvec ze svého brlohu. Sych. — komu. Vylezly mu vlasy. — kam: na strom, na vůz, na koně, Us., z dolu na den. Vys. Daj jiesť a píť, bo nám už žalúdky na chrbát vyliezly. Mt. S. I. 74. A jak vylezal k Batovu do ko- pečka, volalo za ním. Us. Šd. Nevěsta hned ven vylezla, dva zlaté nože nalezla; I vy- leze s ní na stolici a zpívá; Vylez, dě- vucho, na vysoký práh; Vylezla na pec, nadula hubu, pane polesný, já tu nebudu; O vylez že sv. Petře na horu a poslouchaj tych panenek koledu. Sš. P. 83., 434., 597., 682., 748. (Tč. ). Vylez na pec zahřát sa. Mor. Šd. Vylez' mezi děti. Sš. P. 11. Brucho mu na chrbát vylezlo (jest hladový). Mt. S. — kudy. Aby ti vylezly týlem plíce, bokem srdce. Er. P. 198. V. děrou. Vrat. 133. — jak kam: po provaze do lodí. Har.

387117   Vylézti s čím Svazek: 9 Strana: 0384
Vylézti s čím. Dostávala strach a vy- lézala s barvou (přiznávala se). Šml. IV. 106.

387118   Vyleželosť Svazek: 4 Strana: 0986
Vyleželosť, i, f., das Ausgelegensein. V. piva. Zlob.

387119   Vyleželý Svazek: 4 Strana: 0986
Vyleželý (zastr. vyležalý), vyležatý, vy- ležený, ausgelegen. Vyleželé pivo, ovoce, Us., zboží. L. Vyležaté víno. D. Vyležené (lépe: vyleželé) ovoce, Us., pivo. Č. Zelŕ dobře v-lé. Dch. V. víno. Vz KP. V. 186. — V., durchs Liegen eingedrückt, ausge- legen. V. brloh, slamník. Us.

387120   Vyleženec Svazek: 4 Strana: 0986
Vyleženec, nce, m., der Ruhefreund, Bequemling. U Olom. Sd.

387121   Vyležení Svazek: 9 Strana: 0384
Vyležení, n. Dobývání mést v-ním. Tom. 302.

387122   Vyležený Svazek: 4 Strana: 0986
Vyležený, vz Vyleželý. — V. obilí, aus- gewintert. U Opav. Klš.

387123   Vyležeti Svazek: 4 Strana: 0986
Vyležeti, lež, leže (íc), el, ení = ležením vyčkati, ausliegen; slehnouti, niederkommen; ležením dostati, vyhloubiti, dobyti, ausliegen. Jg. — abs. Když vyleží (žena), půjde k od- vodu. Ros. Byvši u p. otce v Rakousích tam vyležela. Břez. 2. Šla do Prahy v. Us. — co, koho: podlahu, slamník (ležením vyhloubiti). Us. Vrchnosť zastává dobré a pokojné lidi a ne takové, kteří chtějí kaž- dou krčmu vyležeti. Dvorský. Pam. o škol. čes. Kurfiřšti (vojáci) rozuměli, že nelze jim (Glacka) vyležeti. Skl. V. 210. Když na Gabriela prší a leží 48 hodin, to (= tož) vyleží všechnu réž. Slez. Šd. V. město, ne- přítele, zemi (ležením dobyti, aushungern). Br. — si co. Ten ležák žebráckou hůl si vyleží. Sych. V. si záda (proležeti). Us. — (co, koho) čím. Koho uděláte kmotrem, až žena dítětem vyleží? Sych. Vyležel jej hladem. Br. Město hladem v. Dal. 39., 52. Umínili posádku v. hladem. Pal. Děj. III. 2. 311., III. 3. 59. — co, koho, se kde. V městě krále N. vyležel. Příd. k. Cyr. Celou nemoc na hůře v-la; V-la se dosť na slámě. Us. Tč. — co jak. L. 1569. byli sněhové velicí, trvali až do velikej noci a obili na větším díle v-li, odtud draho přišlo. Tč. exc. — co kam: díru do peřin, do slamníku. — se. Již jsem se vyležel. — se z čeho: z nemoci (ležením zdraví zí- skati). Us.

387124   Vyležeti co Svazek: 7 Strana: 1073
Vyležeti co. V-la 13 neděl (stonala). Val. Vck. — co čím: město hladem Výb. II. 234, Let. 85., 475. — se kde. Než kšaft složen byl a na právě v-žel, ona ně- kterých věcí se ujala. Wtr. exc.

387125   Vyležeti co komu Svazek: 8 Strana: 0483
Vyležeti co komu. Neštovice jí hrubé doliny (na tváři) vyležely. Kat. z Žer. I. 285.

387126   Výležky Svazek: 4 Strana: 0987
Výležky, ů, m., pl. = krtiny, hody dané po vylezení, das Mahl nach der Niederkunft. Ms. 1693.

387127   Vylhání Svazek: 4 Strana: 0987
Vylhání, n., das Lügen.

387128   Vylhaný Svazek: 4 Strana: 0987
Vylhaný; -án, a, o, erlogen. V. zprávy. Dch. V. hříčka, cit. Mus. 1880. 263., 269.

387129   Vylhati Svazek: 4 Strana: 0987
Vylhati, vylhu a vylžu, lžeš atd. Vz Lháti; vylhávati = lží něčeho dosíci, durchs Lügen erlangen, erlügen. V. — co na kom: peníze. Ros., NB. Tč. 243. — se (koho, komu) odkud, sich Herauslügen. Ten se ze všeho vylže. Us. Dch. Chtěl mne tím z toho v. Us. A tak smrti se vylhal. Sl. let. III. 28. V. se z nářku. Sych. Vylže se čer- tům z pekla. Prov. Č. — se čím. Lží se nevylžeš. Us. Dch., Št. — se kam. A tak jsi se sem k nám vylhal. Us. Šd. — že. Vylhal se, že půjde po hospodářství. Štelc.

387130   Vylhati co Svazek: 7 Strana: 1073
Vylhati co. Veršovec dívku vylhal, er- sinnen. Osv.

387131   Vylhávka Svazek: 4 Strana: 0987
Vylhávka, y, f., die Noth-, Nutzlüge. Šd.

387132   Vyliahnuť sa Svazek: 7 Strana: 1073
Vyliahnuť sa = vylíhnouti se. Slov.

387133   Vyliazovák Svazek: 9 Strana: 0383
Vyliazovák, u, m. = náčiní klempířské, Jímž se výrobek z lůna vyhazuje. Vz Ott. XIV. 348a.

387134   Vylíbati Svazek: 4 Strana: 0987
Vylíbati, abküssen. — co komu odkud čím. Líbáním obrazu všecku barvu vylíbali. Us. Tč. S lící zardělých stud jí vylíbáme, smutku tíž; Brzy jiní vylíbají rtové s čela ti mých políbení sled. Čch. Bs. 100., 80.

387135   Vylibovat Svazek: 9 Strana: 0384
Vylibovat. Mnoho v. (vylehávati, líhati). Slov.

387136   Vylice Svazek: 4 Strana: 0987
Vylice, pl., jm. místní. Arch. III. 503.

387137   Vylíceti Svazek: 4 Strana: 0987
Vylíceti, el, en, ení; vylíknouti, knul a kl, ut, utí = políceti, aufstellen. — co: pletky. Ros.

387138   Vylicovati se Svazek: 4 Strana: 0987
Vylicovati se, sich ausschmücken. V-la se, jako by šla do kostela. Us. Tč.

387139   Vyličání Svazek: 10 Strana: 0499
Vyličání, n. = počitadlo. Slez. Vyhl. II. 241.

387140   Vylíčení Svazek: 4 Strana: 0987
Vylíčení, n., die Schilderung, Darstel- lung, das Aufzähleu, Ausschmücken. Vylí- čení slov. D. Vz Vykládání. Přehledné v. Dch. V. panování krále; V. hrozných skutků. Ddk. II. 338., 405. Leč apoštol nepřestává na všeobecném v. milostí a darů nám od Krista získaných a uštědřených. Sš. II. 202.

387141   Vylíčený Svazek: 4 Strana: 0987
Vylíčený; -en, a, o, dargestellt, geschil- dert. — V., getüncht. V. stěny. Us.

387142   Vyličitel Svazek: 4 Strana: 0987
Vyličitel, e, m., der Aufzähler, Aus- schmücker, Erzähler. Aqu., Jg.

387143   Vylíčiti Svazek: 4 Strana: 0987
Vylíčiti, lič, líče (íc), il, en, ení = vy- ličovati, vypraviti, darstellen, erzählen; vy- čísti, her-, aufzählen; vyozdobiti, vyšlechtiti, ausschmücken, aufputzen, aussraffiren; vy- hojiti, ausheilen (lépe: vyléčiti, Jg. ). — abs. Máme vylíčeno (= vybíleno). Us. Ktk. — co: něčí způsoby. Troj. V. kuchyni, svět- nici (= vybíliti, austünchen, ausweissen). Šd. V-li jsme všecko vápno (verbrauchen). Us. Šd. Kronika jeho, vyličujíc skutky Bole- slava Chrabrého, zasluhuje tudíž všeliké víry; Člověka zlého svědomí byl by nám Kozma jinak v-čil; V-čiv život svůj zejména vytknul, kterak ku vládě povolán jest byl; Jich postavení na knížecím dvoře jsme vy- líčili. Ddk. II. 88., II. 425., III 31., IV. 210. (Tč. ). V. něco = vypočítati, berechnen. Na Ostrav. Tč. — co komu: svůj smutek (pověděti). Tkadl. Těm chtěl pán vylíčiti, jak docela neprávě o sobě smýšlejí. Sš. L. 175. — co jak (kde). Zde jsme toliko v hlavních obrysech vylíčili činnosť velikého Boleslava; Oběžník, v němž pravý stav věcí bez obalu vylíčil, zmařil účinek císařského manifestu; Nejsme s to, abychom vylíčili dle souvěkých pramenů příčinu tohoto obratu. Ddk. II. 88., III. 222., V. 177. Obraz osob- nosti jeho, jak jej Aeneas Sylvius dle pří- rody a zkušenosti neméně uměle nežli věcně vylíčil. Pal. Děj. III. 3. 265. Kamarilla dvor- ská pana Petra Voka císaři velmi černě vy- líčila; V. něco věrně. Mus. 1880. 228., 463. Způsobem tím proměna poměru sličněji se vyličuje; Hodlal Pán zlobu nepřátel svých v parabole v.; Pavel opět v obecných ta- zích a čerchách vyličuje stav jejich před obrácením; Ještě zloduchy dle zlopovahy jejich vyličuje; Prorok po básnicku veliké na nebi proměny vyličuje; Lukáš vyličuje opět stručně a úhrnkem ráz prvotné církve a nenáhlý, avšak jistý rozvoj a vzrůst její; Vyličuje tu a v následujícím verši v ostrých protivách či v antithesách nevděk Israelitů; Slovo to složené již přirozeným významem svojím nepřátelskou přemoc a násilí vyli- čuje; I toto se jenom ode Petra v náčrt- kách všeobecných vyličuje. Sš. L. 69.. 187., II. 93, 141., Sk. 24., 57., 84., 129. (Hý. ). — co kde (jak, pro koho). Vylíčili piňondzky (vypočítali penízky) na lipovém stole. Brt. P. 144. V kuchyni stěny v. (vybíliti). Us. Povahu prvocírkve vylíčil sv. Lukáš ku konci předešlé kapitoly; A ten spěch pře- devším, v jakémž verš 17. ve třech postav- kách událosť vyličuje; V apokalypsi se město boží, Jerusalem nebeský, dle toho rozměru vyličuje; Pro pastýře člověky se v tom vyličuje vzor. Sš. Sk. 54, 145., II. 108., J. 174. (Hý. ). — o čem. A o tom vyličuje Lukáš nyní opět právě tak, jak dřívěji při podobném udávání vzrostu církve byl povahu vniternou vylíčil. Sš. Sk. 52. — se. Pakli sě nevinní ukáží, zlosť sě má vylíčí. BO. — co čím: večeřadlo obrazy a čalouny v. (ozdobiti). Sych. Tvář vodičkou kokoříkovou si v. Byl. Světnici vápnem v. Us. Tč.

387144   Vylíčiti co jak: v Svazek: 7 Strana: 1073
Vylíčiti co jak: v stručnosti, Hrts., živými barvami, Pdl., útrapy vlasti do- jemným zpěvem. Tf H. 1. 10. V-čil mu ji za paní rozumnou. Šml.

387145   Výlička Svazek: 4 Strana: 0987
Výlička, y, f. = vylíčení, die Darstel- lung. Pro lepší té události vyrozumění na veškery ty v-ky ohled bráti budeme. Sš. Mt. 241.

387146   Vylidnatělý Svazek: 4 Strana: 0987
Vylidnatělý, entvölkert, menschenleer. V. krajina. Us.

387147   Vylidnatěti Svazek: 4 Strana: 0987
Vylidnatěti, vylidněti, ěl, ění = lidnosti pozbyti, entvölkert werden. Jg.

387148   Vylidnatiti Svazek: 4 Strana: 0987
Vylidnatiti, vylidniti, il, ěn, ění = lid- nosti zbaviti, entvölkern. Jg.

387149   Vylidnění Svazek: 7 Strana: 1073
Vylidnění, n., Entvölkerung. Lpř.

387150   Vylidněný Svazek: 4 Strana: 0987
Vylidněný; -en, a, o, entvölkert. Vystě- hovali se do Multan tatarským vražděním v-ných. Proch. V. Hvězdno. Ddk. II. 123.

387151   Vylidněti Svazek: 4 Strana: 0987
Vylidněti, vz Vylidnatěti.

387152   Vylidniti Svazek: 4 Strana: 0987
Vylidniti, il, ěn, ění, vylidňovati, ent- völkern. — co. Z doby velikého moru vy- lidnivšího mnohá místa v Němcích. Ddk. II. 357. Ta vojna celou zem vylidnila. Us. Tč. Vz Vylidnatiti.

387153   Vylidňovač Svazek: 8 Strana: 0483
Vylidňovač, e, m., Entvölkerer, m. Sterz. I. 818.

387154   Vylíhati Svazek: 4 Strana: 0987
Vylíhati, vz Vylehnouti.

387155   Vylíhlý Svazek: 7 Strana: 1073
Vylíhlý, ausgebrütet. Vz Vylehlý. Ptáče z vejce v-hlé. Kk.

387156   Vylíhnouti Svazek: 7 Strana: 1073
Vylíhnouti, vz Vylehnouti

387157   Vylíhnutý Svazek: 9 Strana: 0384
Vylíhnutý = vylíhlý. Mtc. 1900. 343.

387158   Vylíhnutý Svazek: 10 Strana: 0499
Vylíhnutý. V. kuřata. Us. Sr. Vylíhlý.

387159   Vylihovati Svazek: 4 Strana: 0987
Vylihovati = lží vydobývati. = kým. Nevylihuje králem (nevylhávaje se králo- 273* vým jménem) mohlby pomoc vzieti na svých lidech. Výb. I. 724. 33., Št. — Cf. Vylicho- vati.

387160   Vylihovati se kým Svazek: 10 Strana: 0499
Vylihovati se kým v IV. 987. chybně m.: vylyhovati. Sr. Vylhati.

387161   Vylichotiti Svazek: 4 Strana: 0988
Vylichotiti, il, cen, ení, erschmeicheln, abschmeicheln. — co na kom. Rk. — koho odkud kam. Jest třeba z úkrytu jej v pole v. Kká. Td. 270.

387162   Vylichovati Svazek: 4 Strana: 0988
Vylichovati = lích nadělati, vz Líha, Lícha. — co: pole, zahradu. Us. Šd.

387163   Vylichvařiti Svazek: 4 Strana: 0988
Vylichvařiti, il, en, ení = vylichviti. Us. Nrd. — co na kom. Us., Tč., Šb.

387164   Vylichvený Svazek: 4 Strana: 0988
Vylichvený; -en, a, o, durch den Wu- cher erworben. Vydělaný peníz stálosť mívá a v-ný jako oheň tráví. Č. M. 61.

387165   Vylichvený Svazek: 7 Strana: 1073
Vylichvený peníz. Št. Kn. š. 158.

387166   Vylichviti Svazek: 4 Strana: 0988
Vylichviti, il, en, ení = lichvou získati, er-, ab-, auswuchern; lichvou zhubiti, durch Wucher zu Grunde richten. Jg., Št. — co: něčí statek. V. — koho = lichvou zhubiti. V. — co na kom. Výb.

387167   Vylichviti Svazek: 7 Strana: 1073
Vylichviti. Št. Kn. š. 30., 54., 174. — co na kom. Ib. II. 58.

387168   Vyliji Svazek: 4 Strana: 0988
Vyliji, vz Vyliti.

387169   Výlimek Svazek: 4 Strana: 0988
Výlimek, mku, m., pl. výlimky = druh jablek, eine Apfelart. Us. Vck., Jg.

387170   Vylínalý Svazek: 4 Strana: 0988
Vylínalý = který vylínal, vevlrärt, aus- gehaart. Vz Vylínati.

387171   Vylínaný Svazek: 4 Strana: 0988
Vylínaný; -án, a, o = vylínalý. V. ko- žuch, had, kráva, hlava, kůň, pes atd. Mor. Tč., Šd.

387172   Vylínati Svazek: 4 Strana: 0988
Vylínati = vlasy, chlupy, peří, kůži ztra- titi, die Haare, Federn, die Haut verlieren, haaren, aus-, verhaaren, sich aushäuten. — abs. Již vylínali. Ros. Však to tele vylíná. Us. v Táborsku. — se = vylínati. Až se kráva vylíná, lépe na sebe bráti bude. Sych. Kůň se už vylínal. Us. Šd. — (komu) kdy. Po nemoci vylínala mu hlava. Us. Zvířata se na podzim v-la. Us. Tč. — (se) z čeho. Ze starého peří v. Rad. zv. A ty, ktož prodav trhem na ten fortel kladeš zá- pisem, aby se ze správy sám vylínal a na jiného ji (se samého přeskoče) převedl, kázně panské neujdeš. Vš. Jir. 323.

387173   Vylinděnej Svazek: 4 Strana: 0988
Vylinděnej = vyfintěný, aufgeputzt. Kb.

387174   Výlinek Svazek: 4 Strana: 0988
Výlinek, nku, m. = svlečená kůže hadí, abgelegte Schlangenhaut.

387175   Vylinkovati Svazek: 7 Strana: 1073
Vylinkovati arch = vylinovati. Bor. 172.

387176   Vylinovati Svazek: 4 Strana: 0988
Vylinovati = linami vyznamenati, Linien ziehen, entwerfen. V.

387177   Vylinovati Svazek: 4 Strana: 1165
Vylinovati, genug plagen, strapiziren. Vz Unovati. — V., aufhören zu plagen.

387178   Vylinovati Svazek: 8 Strana: 0483
Vylinovati = lží vydobývati. Gb. v H. ml. I. 62. píše: vylyhovati.

387179   Vylinúti Svazek: 10 Strana: 0499
Vylinúti, emanare. — co odkud. Třeva z sebe v-nul. Pat. Jer. 133. 19.

387180   Vylípati Svazek: 4 Strana: 0988
Vylípati, vz Vylípnouti.

387181   Vylípnouti Svazek: 4 Strana: 0988
Vylípnouti, pnul a pl, ut, utí, vylípati = lípaje obdržeti, erlicitiren. — co čím. Krej- carem tu louku vylípl. Us. — Vylípati se kam = vylézti, hinaufklettern. Keď chcel človek spať, vyliepal sa na strom a tam medzi konármi odpočinul si. Sl. baj. Paul. Totha. I. 63.

387182   Vylípnouti co komu Svazek: 7 Strana: 1073
Vylípnouti co komu : facku dáti. Us. Kšť.

387183   Vylísalý Svazek: 4 Strana: 0988
Vylísalý = vylísaný. Znali se jako v-lé kočky. U Rychn.

387184   Vylísaný Svazek: 4 Strana: 0988
Vylísaný; -án, a, o, geschmiegelt, ge- bügelt. V neděli v. a v robotný dín roz- čurchaný a roztrhaný jak žebrák. Na Ostrav. Tč.

387185   Vylísati Svazek: 4 Strana: 0988
Vylísati = lísáním obdržeti, erschmei- cheln. — co na kom. — co kam: vlasy na stranu, za uši (jakoby ho kráva lísala). Us. Tč.

387186   Vyliska Svazek: 10 Strana: 0499
Vyliska, y, f. = vytisknutý pohlavek. Slez. Vyhl II. 305.

387187   Vyliskati Svazek: 4 Strana: 0988
Vyliskati; vylištiti, il, ěn, ění; vytisk- nouti, knul a kl, ut, utí; vyliskávati, vy- liskovati = liskaje vymrštiti, schlagend hin- auswerfen, hinaufwerfen. Ros. — co čím: míč palaestrou. Us. — komu = vypohlav- kovati, abohrfeigen. Mor. Mtl., Sd., Šd. — komu jak: po hřbetě = lískovkou vybiti, durchprügeln. Mor. Tč.

387188   Vylisování Svazek: 4 Strana: 0988
Vylisování, n., das Auspressen, Keltem. V. vína, hroznů. Vz KP. V. 157., 159.

387189   Vylisovaný Svazek: 4 Strana: 0988
Vylisovaný; -án, a, o = vytlačený, aus- gepresst. V. šťáva, der Pressaft (výtlačky), víno. Šp.

387190   Vylisovati Svazek: 4 Strana: 0988
Vylisovati, auspressen, keltern. — co: víno. Šp. Mnoho věder vína vylisoval. Bdl.

387191   Vylistění Svazek: 4 Strana: 0988
Vylistění, n. = navrstvení listu, der Aus- bruch des Laubes.

387192   Výlistný Svazek: 4 Strana: 0988
Výlistný, extrafoliaceus, když úd na větvích bezlistných lonských sedí ku př. květy, plody u bémerky květnovětvé, boeh- maria ramiflora. Rostl. I. 85. a.

387193   Vylišiti Svazek: 4 Strana: 0988
Vylišiti, il, en, ení = co lichého pryč vyvrci, (als ungleichzählig) ausscheiden. — koho. Třináctého v-li. Ros.

387194   Vyliškovati Svazek: 4 Strana: 0988
Vyliškovati = vylouditi, erlisten. Ros.

387195   Vylištovaný Svazek: 8 Strana: 0483
Vylištovaný. V. sence byla sroubena ze stěn, klad prostřední síly. Chod. NZ. II. 646. Vz Lišta.

387196   Vylištovati Svazek: 4 Strana: 0988
Vylištovati = zlištovati, austafeln, mit Leisten versehen. — co: světnici (lištou, mazaninou vymazati, ausschmieren). Us.

387197   Vylítalec Svazek: 4 Strana: 0988
Vylítalec, vz Vylítanec.

387198   Vylítanec Svazek: 4 Strana: 0988
Vylítanec, nce, lépe: vylítalec, lce, m. = mladý pták, který z hnízda vyletěl, ein jun- ger Vogel, der eben das Nest verlassen hat, Us.

387199   Vylítání Svazek: 7 Strana: 1073
Vylítání, n. Je na v. (o děvčeti do- spělém). Rr. Sb.

387200   Vylítaný Svazek: 4 Strana: 0988
Vylítaný, ausgeflogen. V. pták. Us. — V. = prohnaný, durchtrieben, pfiffig. U Pří- brami. Šml.

387201   Vylítati Svazek: 4 Strana: 0988
Vylítati, vz Vyletěti.

387202   Vyliti Svazek: 4 Strana: 0988
Vyliti (zastr. vyléti; u Opavy vyleť, Klš. ), vyliji, lépe než vyleji (zastr. vylém, vylím), vylij (v obec. mluvě: vylí, vylej), il (zastr. el), it (zastr. en), ití (zastr. ení); vylévati, vylívati = ven liti, lije vypustiti, aus-, weg- giessen, ausschütten, ausstürzen; hojně, cele rozliti, reichlich ausgiessen, ganz vergiessen, ausschütten, ergiessen; litím vypuditi, gies- send heraustreiben; se = vytéci, přetéci, ausströmen, austreten, sich ergiessen; dáti se v co, vydati se nač, sich ergeben, sich ganz hingeben, zerfliessen. Jg. — abs. Kolo vylévá (jsou-li lopatky mnoho roze- vřeny). Vys. Bystra voda vyliva, všecky lučky přikryva. Sš. P. 439. — co. Kolik's vylil (vz Výlev)? Us. Tč. V. pivo, víno, Us., krev svou (= proliti), slzy, prosby, V., sysla (litím vypuditi), své srdce (otevříti). Us. V. olej, Hus III. 10., vodu, hněv. BO. Vylém ducha mého. ZN. Dvě vědra piva sem dnes vylil (= vytočil, ausschenken). U Uh. Hrad. Tč. Plačte oči, plačte slzy vy- lívajce. Sl. ps. 97. Což bych já ju (vodu) vylíval, dy sem ji tam něnalal (nenalil). Sš. P. 211. Žaloby, což najkratšie móžeš, užívej; viece-li slov vylieš, viece od pohnaného honěn budeš. Vš. Jir. 55. V. požehnání. BR. II. 91. b. Mnohú's krev vylil a moho bojóv bojoval si. Hus I. 174. — co, koho, se odkud: vodu z hrnce, z lodí; sysla z díry. Us. Oblakové z sebe přívaly vylévali. Troj. Reka vylévá se z břehu, Jel., z řečiště. V. Někoho z hospody vyliti (vyhoditi). Rk. Vylila se mu krev z nosu, z úst; V. vodu ze slévače. Us. Dch. Tolik z očí vylila sl- ziček. Er. P. 161. Vylej ze své tísně Pánu vroucné písně. Sš. Bs. 1. Z ústrojí církve se vylívá obživný vzduch a životná krev do každého úda jejího. Sš. I. 124. (Hý. ). Raději bych dal sobě mozk z hlavy vyliti. Arch. II. 234. Jed učení zlého z sebe vy- lévali. BR. II. 13. a. — co v čem. Hořkosť duše vylévati v pláči. Vrch. — co čím, se komu čím. Don přilbicemi vyléti. Krok. Vylij si svoje hoře. Sš. Cementovou maltou něco v. Zpr. arch. IX. 39. A ten starý hejt- man na druhé straně stál a zlatým pohárem voděnku vyléval. Sš. P. 146. Když dlouho neprší, chodí děvy k studénkám a vylévají vodu rukama z nich. Sš. P. 760. Vylévata slova marná bezpečnou svobodou. Troj. Při- rození stědřeji se dary svými ženám než mužům vylévá. Kom. — co proč: svou krev pro Ježíše, Háj., pro vlasť. — co kdy (kam odkud v co). A sice na služebnice své a na služebníky své ve dnech oněch vyleji z ducha svého; Tu se vylévá v roz- jařenosti mysli své ve strohou domluvu; Srdce Janovo při vypravování odporu ta- kového v žalosť a nářek se vylévalo. Sš. Sk. 22., II. 31., J. 64. (Hý. ). Víno na ho- dech vylévati. L. — co kde. Modlitby před Bohem vylévati. Jg. Svou zlosť, svůj hněv na někom, D., na psu si vyliti. Ml., Šd., Stnk. Až keď Růžena hodne vyrástla, před- savzal si pomstu svoju na nich vyliať. Mt. S. I. 56. — co, se kam. V. na někoho svůj hněv, V., zlořečenství, pomstu, Br., svou vzteklosť, zlosť. D., své požehnání, Ps. br.; vodu na stůl. Us. Vylite sedm bání hněvu božieho na zemi. ZN. Vylila se voda na louky. Us. Vylil si vodu za košili, za rukáv. Us. Pil by víno kolébač, kúpil si ho za babku, vylel si ho za lavku. Sš. P. 510. Z hrota pomyj nabrala, na hlavu jí vylela. Sš. P. 778. Služkám prikázala, aby pomyje naň vylievaly. Dbš. Pov. I. 161. Vylial do sebe i tretiu pintu. Ib. I. 544. Lež v lid vyliti. Chč. 376. Ak pri stole prevrhne a vyleje sa pohár s nápojom alebo polievka na mladoženichov, čakaj do roka proroka (dítě). Dbš. Obyč. 28. Jako druhdy rosu vylil na mládence v peci ohnivé; Veškery potoky lásky na něho (Boha) vylejme; Vy- leji ducha svého na velikou pleť; Nad to také bezpřemná mnohosť milosti boží se na člověčenstvo Kristovo z nova vylila; Festus vylévá nevoli svou na Pavla. Sš. II. 240., J. 55., Sk. 22., 51., 280. (Hý. ). Na práci jich požehnání své vyléval. BR. II. 82. a., 294. Vylém na vás vodu čistú a budete očištěni ode všech poškvrn; Masť vylila na hlavu syna božieho. Hus II. 234., III. 183. (Tč. ) — se. Řeka se vylila. D. Co se vypilo, to se vylilo, vše zmařeno. Us. Tč. D. — se več, po čem = dáti se v co, vydati se nač. V. se v rozkoše, V., v hříchy. Br. Aby tr- pělivosť mieti uměli ne v lání, ne v hrózy, v pomstu se vylévajíce. Vš. 445. Po pýše, po úřadech, Mus., po lakomství se v. Ros. Apoštolé vylili se ve velebeni Boha; Josef Flavijský nemírně se v jeho chválu vylévá; Pán ne v prosbu, nébrž v díku činění se vylévá; Slepí zajisté byli pohané v prosto- pášnosti se vylévajíce; Za tou příčinou vdě- kem unešen a jako uchvácen vylévá se ve slavosloví. Sš. Sk. 19., 141., J. 192., L. 179., II. 8. (Hý. ). V píseň vylila city své. Němc. Tudy se vylévá v ta bolná slova. Sš. L. 138. — co jak (komu kam kde). V slad- kých rečách lež vylívá, v skutkoch pod- vodnosti. Na Slov. Tč. Dolinám jen plodná voda vylévá se potokem; Zem naň bláhu proudem vylívá; Ješto ale přece duch sv. se nad nimi takovou vylil hojností; Poně- vadž hříchem také na ostatní přírodu kletba se vylila; Ano se (. srdce Pavlovo) takovými slovy pěstěnými opětně vylévalo; (Kristus) všemi dary se jim vylévá, jichžto jim k do- sažení spásy potřeba. Sš. Bs. 15., 166., 1. 162., II. 41., 182., J. 23. (Hý. ). Byť moře všecko na zem s ječením se vylévalo. Kom. A tak právě svou zlosť nad míru vylévá. BR. II. 70. b. — co zač. Jež (slzy) Pavel vyléval za hříchy svého mládí. Sš. Sk. 236. Kto vylé krev lidskú, vylita bude krev jeho za ni. Hus III. 9. Kristus vylel svou krev za celý svět, Us. Tč. Kristus krev vylil za lidi. Chč. 444. On vyleje krev svou za ro- dinu svoji. Us. Tč. Kto krev svoju vyleje za slobodu? Slov. Tč. — co, se kudy. Voda přes břehy se vylila. Štelc. Voda strouhou, pípou se vylila. V. něco po trávě. Er. P. 422. — si co s kým jak: na dobro (pokaziti, rozhněvati si ho). Us. Dch.

387203   Vylití Svazek: 4 Strana: 0989
Vylití, n., das Ver-, Ausgiessen, der Aus- guss. V. vody. Us. Nekdy bolesť bez v. slzí nemóže sa znésť. Na Slov. Tč. V. ducha svatého, effusio spiritus sancti, die Ausgies- sung des hl. Geistes. Šd.

387204   Vyliti Svazek: 7 Strana: 1073
Vyliti. U něho vylej nalej. VSlz. I. 239. — co odkud. Aby všicku závisť ze srdce v-li Št. Kn. š. 114.— kam. Tiež nevyleje na zem (rád pije). Rr. Sb. Tato svědectví na příběhy jejich žádného světýlka nevy- lila. Šf. Strž. I. 150.

387205   Vylití Svazek: 10 Strana: 0499
Vylití, n. = náruživosť (to, več se člověk celou duší dává). (Vzteklosť), ježto se nese ven v rozličná v. světem. Čhč. S. I. 21a.

387206   Vylítostit se Svazek: 10 Strana: 0678
Vylítostit se = lítosti zbýti. Vz Brt. Sl.

387207   Vylitý Svazek: 4 Strana: 0989
Vylitý; -it, a, o, ausgegossen. — čím. Díry cementem vylité. Zpr. arch. IX. 39. — kde. Krev pomsty toho násilníka na jezera březích vylitou (vergossen) posud vidí oko pocestníka. Koll. I. 113.

387208   Vylitý Svazek: 10 Strana: 0499
Vylitý = náruživý. To činí srdce v-tým a lakomým; V. lakomec. Chč. S. II. 228b., 250b.

387209   Výliv Svazek: 4 Strana: 0989
Výliv, vz Výlev.

387210   Vylivák Svazek: 4 Strana: 0989
Vylivák, u, m. = lopata k vylévání vody, die Wasserschaufel. Us. Vz Výlivka.

387211   Vylívání Svazek: 4 Strana: 0989
Vylívání, n. = vylévání.

387212   Vylívati Svazek: 4 Strana: 0989
Vylívati, vz Vyliti.

387213   Výlivek Svazek: 4 Strana: 0989
Výlivek, vku, m. = vyliv. Že na každého částečný v. připadne. Sš. Sk. 23.

387214   Výlivka Svazek: 4 Strana: 0989
Výlivka, y, f., der Ausguss. Us. Šd. — V. = vylivák.

387215   Vylízač Svazek: 7 Strana: 1074
Vylízač, e, m. = vylizovač (dod.). Lpř.

387216   Vylízaná Svazek: 4 Strana: 0989
Vylízaná, é, f. = škodlivý následek. Má z toho v-nou (= polízanou). U Police. Kšá.

387217   Vylízání Svazek: 4 Strana: 0989
Vylízání, n., das Auslecken.

387218   Vylízaný Svazek: 4 Strana: 0989
Vylízaný; -án, a, o, ausgeleckt. V. talíř. —V. = vylisaný. — V. skála, něm. Wili- zana Skala, myslivna u Zdounek na Mor.

387219   Vylízati Svazek: 4 Strana: 0989
Vylízati, lízám a líži, vylízej a vyliž, zal, án, ání; vylíznouti, znul a zl, ut, utí; vylizovati. — co. Pes talíř vylízal. V. hrnky, misky. Us. Šd. Ta tam ani bečku soli ne- vylíže (dlouho tam nebude). Us. Dq. — co odkud čím: povidla, hrnce jazykem. Reval drak ešte horšie a vyplazenými jazykmi vylizoval si rozďavené pysky. Dbš. Pov. VI. 40. — se. Kočka se vylízala (lízáním se vyčistila). Us. Dobrý pes sa vylíže. Po- řek. Lipa I. 25. — se z čeho = lízáním se zhojiti. On se ze všeho vylíže jako pes (pozdraví se). Mus., Č. Už se z toho zase vylízal (z bídy, z nemoci atd. ). Kšá., Brt. Pantáta z nemoci ani za týden se nevylíže. Us. Němc. Víc z převzdívky se nevylízal (nezbavil se jí). Ehr. — (co) komu. Kuku! Odpověď: Vyliž mně ďupu! Mor. Šd. Vyliž mi — zadní líca (nebo: kde se mi bachoro končí). Na Ostrav. Tč. Nevím, co si spolem vylízali (říkají, když se neví, proč se dva hněvají). Us. Šd.

387220   Vylízati co Svazek: 7 Strana: 1074
Vylízati co. Ten si nasral, že to ani nevylíže (uškodil si). ČT. Tkč. — co kde: hrnec v kuchyni. Pdl. — s čím. V-zla s barvou (přiznala se). Šml.

387221   Výlizek Svazek: 4 Strana: 0990
Výlizek, zku, m., das Ausgeleckte. Šp. — V. = facka, pohlavek, die Ohrfeige, das Kopfstück. Taký ti dám v. ! Us. na Mor. Škd. — V., zka, m. = mladík (s příhanou), ein Junge. Bude-li se takovým mladým vej- lizkům trpěti, že to více činiti budou. Vrat.

387222   Vyliziti Svazek: 9 Strana: 0384
Vyliziti lesy. Arch. XVI. 532. Vz Liziti.

387223   Vylízlý Svazek: 10 Strana: 0678
Vylízlý = vylízaný, tlustý a červený. Brt. Sl.

387224   Vylizovač Svazek: 7 Strana: 1074
Vylizovač, e, m., Tellerlecker. Šd.

387225   Vylizování Svazek: 7 Strana: 1074
Vylizování, n. Vz Vylizovati = lizy uči- niti. Mnohá v. a sloupy při cestách udělati dal. Sněm. 1561.

387226   Vylizovati Svazek: 4 Strana: 0990
Vylizovati, vz Vylízati. — V. = lizy učiniti, abplatzen, anlaschen. — co: les. Sych.

387227   Vylk Svazek: 4 Strana: 0990
Vylk, a, m. = vlk. Daj pozor na vylka, ať co neukrade. U Rožnova. Koled. ván. 92.

387228   Vylka Svazek: 8 Strana: 0483
Vylka, y, f. V. jeptišská, velum, Schleier. Wtr. Krj. I. 27.

387229   Vylkati Svazek: 4 Strana: 0990
Vylkati, vylkávati, vylknouti, ul, ut, utí = lkáním dostati, erschluchzen. — co. Ros. — si (v čem). Ve zpívání si v. (oddechnouti, den Athem schöpfen). Jel. To jsem se na- dřel, musím si vylknouti. Us. Mý.

387230   Vylknutí, n Svazek: 4 Strana: 0990
Vylknutí, n., das Aufathmen. (V právích učení) šest set práv bez v. (oedem spiritu) k jedné věci přivozují. Jel. Enc. m. 57.

387231   Vylkodlak Svazek: 7 Strana: 1074
Vylkodlak, a, m. = vlkodlak. Laš. Brt. Slez. Mtc. XV. 189. Cf. Koltoun (2. dod.).

387232   Vylmálek Svazek: 8 Strana: 0481
Vylmálek, lka, m., býv. rybník u Poděbr. NZ. IV. 100.

387233   Vylna Svazek: 10 Strana: 0499
Vylna, y, f. = vlna. Brt. P. n. 529.

387234   Vylňák Svazek: 7 Strana: 1074
Vylňák, u, m. = vlněný šátek (veliký) Val. Slavč. 108.

387235   Vylnatý Svazek: 4 Strana: 0990
Vylnatý = vlnatý. V. baran. U Rožn. Kol. ván. 93.

387236   Vylnička Svazek: 10 Strana: 0499
Vylnička, y, f., zdrobn. vylna.

387237   Vylňunka Svazek: 9 Strana: 0384
Vylňunka, y, f. = vlňák. Těšín. Věst. op. 1895. 21.

387238   Vylňunka, y Svazek: 10 Strana: 0499
Vylňunka, y, f. = ubrus, do kterého Lašky se odívaly při úvodech, svatbách, pohřbech. Čes. 1. XI. 118.

387239   Vyločkati Svazek: 4 Strana: 0990
Vyločkati = lokaje vypiti, ausschlürfen. Us. — Na Slov. = vyliti, ausgiessen. — co kde: vodu na cestě. Bern.

387240   Vyloděnec Svazek: 4 Strana: 0990
Vyloděnec, nce, m., der Schiffbrüchige, lépe: pobitek. Č.

387241   Vylodění Svazek: 4 Strana: 0990
Vylodění, n., die Ausschiffung, Löschung, Auslandung. V. vojska. Dch.

387242   Vyloděný Svazek: 4 Strana: 0990
Vyloděný; -ěn, a, o, ausgeschifft, ausge- landet. V. zboží.

387243   Vyloditi Svazek: 4 Strana: 0990
Vyloditi, il, ěn, ění, vyloďovati, aus- schiffen, löschen. — co: vojsko, lépe: vy- saditi, vyložiti z lodi. Vz Brs. 261.

387244   Výlodní Svazek: 4 Strana: 0990
Výlodní, schiffbrüchig. Posp.

387245   Vylogať Svazek: 4 Strana: 0990
Vylogať = vylokati. — co komu. Ty kujon, ty lotor, čo's Kristu pánu ocet vy- logal. Lipa I. 85.

387246   Výloh Svazek: 4 Strana: 0990
Výloh, u, m., výloha, y, f. = co se vy- loží, die Auslage. V. sýra = bochník sýra, Käseleib. Na Mor. Už je čas, abych zavřel výlohy (= věci na krámě vyložené, sklad vyložených věcí). Us. Vk. — V. = vydání, náklad, útraty, dle něm. die Ausgabe. V. na stravu či stravné; v. obchodní, Handlungs- spesen; na provozování něčeho (Betriebs), na vozbu, na těžení; v. okresní, zemské. Šp. V-hy na úpravu lesní, Waldkultur-, na odvod lidu, Rekrutirungs-. Šp. V-hy zdra- votní, na drahotu, na palivo. Šp. Všecky ty výlohy byly marny. Us. V-hy provodu, Betriebs-; v. budoucího roku, nächstjährige Auslagen; v. stavby, Anlagekosten; výlohou vydaný, verauslagt; na v-hy se zmoci, die Kosten aufbringen; v-hy, které tím vzešly; dělati si n. někomu v-hy; budu míti veliké v-hy; v-hy se mění dle toho, jak.... Us. Dch. V-by dosáhly výše veliké. Ddk. IV. 99. Výlohy na zjednání si něčeho, die An- schaffungskosten. Us. Kdo želí malé výlohy, pozděj se učí ze škody. Prov. Tč., Pk. — V. = výložky, die Aufschläge. Na čižmách majú všetci ostrohy, na dolomáňoch rovné výlohy. Sldk. 14. Červené výlohy. Koll. Zpěv. 252.

387247   Výloh Svazek: 10 Strana: 0499
Výloh, u, m. = výklad. Vábivý v. ob- chodu. Slov. Phľd. XXIV. 423.

387248   Vylohnouť Svazek: 4 Strana: 0990
Vylohnouť = vylehnouti. — se komu. Vylohlo se nám 10 kuřat. Na Ostrav. Tč.

387249   Vylohovat co Svazek: 10 Strana: 0499
Vylohovat co. Ovčák pole vylohuje. V. Mýto. Mš. Sr. Lohy.

387250   Výlohový Svazek: 4 Strana: 0990
Výlohový, Kosten-. V. křivka, die Kosten- kurve. Zpr. arch. XI. seš. 3. str. 6.

387251   Vylochati Svazek: 4 Strana: 0990
Vylochati = vylokati. — co. Mám tu všechen smrad v., hinunterschlucken, ver- schlingen? Mor. Šd.

387252   Vylojiti Svazek: 4 Strana: 0990
Vylojiti, il, en, ení, vylojovati = lojem namazati, mit Talg schmieren. — co kde: osnovu pod bidlem, aby se niti netrhaly. — co komu. Bolavé prsty si v. Na Ostrav. Tč.

387253   Vylokati Svazek: 4 Strana: 0990
Vylokati, vylokávati = lokáním vypiti, ausschlucken, aussaufen. — co komu: pivo. Ros., Bern. Chlap vše víno vyloká. Hr. rk. 271.

387254   Vyloknouti Svazek: 10 Strana: 0499
Vyloknouti, vz Vylokati. Mtc. 1902. 439.

387255   Výlom Svazek: 4 Strana: 0990
Výlom, u, m. = vylomení, průlom, der Durchbruch, Ausbruch, die Bresche. Jg., Šp., Čsk.

387256   Výloma Svazek: 4 Strana: 0990
Výloma, y, f. = co se z otcovského dě- dictví synovi nebo dceři vylomí t. j. oddělí a jemu připíše, der Erbantheil. Slez. Šd. Vz Vylomený.

387257   Vylombati Svazek: 7 Strana: 1074
Vylombati = vyřezati. U Kdýně. Rgl.

387258   Výlomek Svazek: 4 Strana: 0990
Výlomek, mku, m. = výlom, vylomený kus i místo, odkudž co vylomeno, der Bruch, Ausbruch. St. skl. IV. 70. — V. = výminka, die Bedingung. Zrobil se (= si) v., že... hat sich ausbedungen. U Opav. Klš.

387259   Vylomení Svazek: 4 Strana: 0990
Vylomení, n., das Ausbrechen.

387260   Vylomenina Svazek: 4 Strana: 0990
Vylomenina, y, f. = něco vylomeného, výlom, výlomek, der Durch-, Ausbruch. Ulo- meny ratolesti štěpové, aby napřed planá oliva zešlechtěla, napotom i ty v-ny opět ve svou olivu vštípeny byly. Sš. Mc. 20.

387261   Vylomený Svazek: 4 Strana: 0990
Vylomený; -en, a, o, ausgebrochen. V. zub. Šp. Má z toho gruntu 600 vylomených, als Erbtheil zugeschrieben. Slez. Šd. Vz Výloma.

387262   Vylomený Svazek: 7 Strana: 1074
Vylomený. Kámen ze skály v-ný. Frč.

387263   Vylomhlavy Svazek: 4 Strana: 0990
Vylomhlavy, pl., f. Dali se na útěk na v., über Hals und Kopf. Němc. VII. 336. Cf. Vylomkrky.

387264   Vylomitel Svazek: 4 Strana: 0990
Vylomitel, e, m, der Ausbrecher.

387265   Vylomitelka Svazek: 4 Strana: 0990
Vylomitelka, y, vylomitelkyně, ě, f., die Ausbrecherin. Jg.

387266   Vylomiti Svazek: 4 Strana: 0990
Vylomiti, lom, il, en, ení; vylámati (na Ostrav. vylumať, Tč. ), lámám a lámi; vyla- movati, vylomovati = lámaje vyníti, durch-, ausbrechen, aussprengen; vybiti, abprügeln; vysvoboditi, mit Gewalt befreien; vyletěti, auffliegen (in der Jägersprache). Jg. — abs. Když veliký pták (tetřev) vylomí (ze stromu vylítne, aufstehen), dělá veliký šustot. Us. — co (se) odkud: cihlu ze zdi. Us. V. dvéře od stěžejí. Jel. Co dostaneš (co ti dají), dej sobě z gruntu vylomiti, den Erbtheil vom Stamm vermögen separiren. Vz Výloma, Vy- lomený. Slez. Šd. V-mil se ven ze žaláře. Us. Šd. Jiřík Dobeš vylámal se ze šatlavy. Dač. I. 123. Z vězení se v. Žer. L. I. 53., Háj., J. tr. Z pravého kmene ratolesti v. BR. II. 55. b. — co čím: pakou. Us. Ne- chodievaj do nás, neradi to máme, lebo ťa moja mať palicou vyláme. Sl. ps. 271. — co kde: díru ve zdi. Ros. Len na lámačce n. trdlici vylámati. Us. Ta kůrka je tvrdá, až by si na ní zuby vylámal. Us. Šd. Sulek mi vylámal komoru na Špilmberce. Půh. I. 227. V-mal kostel ve vsi. Dač. I. 111. — co: zeď, kus zdi, větve, dvéře, dům (vlo- miti se), palec, Us., zámek, D. Vylom grgy (krk). Dbš. Obyč. 44., Mt. S. I. 115. Voničku mu dala, vršky vylámala. Sl. ps. Šf. II. 52. V. turkyně. Šd. Domy kupecké vylamovali a drancovali. Pal. Dj. III. 3. 304. — koho vybiti, na Slov. Bern.; 2. mocí vysvoboditi. L. — komu co: si zub, ruku. Ros.. D. Vylomil se mi zub. Us., Sš. P. 751. Vylá- mali mu truhlicu. Sl. let. II. 76. — co od čeho. Vylomila se zeď od toho násilí. Jg. Vylomkrky, pl., m. Běžel na v. = div si krk nezlomil. Cf. Vylomhlavy. Dbš. Pov. II. 62.

387267   Vylomiti Svazek: 7 Strana: 1074
Vylomiti od koho peníze (o člověku nemajícím už nikde úvěru, když se mu po- daří přece někde ještě něco si vypůjčiti). Brt. D. 289.

387268   Výlomný Svazek: 8 Strana: 0483
Výlomný. V. huť, Aufbrechfrischschmiede, f. Sterz. I. 266.

387269   Vylomoziti koho Svazek: 9 Strana: 0384
Vylomoziti koho = sbíti? Zát. Př. 249b

387270   Vylôňať koho Svazek: 10 Strana: 0499
Vylôňať koho = zbiti (holí, papekom). Slov. Phľd. XXIV. 605.

387271   Vylopatkovati Svazek: 4 Strana: 0991
Vylopatkovati, vylopatovati = vypeřiti, aufschaufeln. Šp., Bern. — co: kolo. Šp.

387272   Vylopotiti Svazek: 4 Strana: 0991
Vylopotiti, il, cen, ení, vylopotovati. — se z čeho: z nouze, sich herausarbeiten. Us. Tč. — si co = lopotováním získati, mühsam erarbeiten.

387273   Vylosovati Svazek: 4 Strana: 0991
Vylosovati = vymísiti, auslosen. — co: dobytek ovčí, berany. Svob. — koho k če- mu: k odvodu (vojenskému).

387274   Vyloť Svazek: 4 Strana: 0991
Vyloť = vyliti. Na Ostrav. Tč.

387275   Vylotati Svazek: 4 Strana: 0991
Vylotati = vylátati.

387276   Vyloučenec Svazek: 4 Strana: 0991
Vyloučenec, nce, m. = vyloučený, der Ausgeschlossene, Verwiesene, Exkommuni- cirte. Ros., Šb.

387277   Vyloučení Svazek: 4 Strana: 0991
Vyloučení, n., die Ausschliessung, Aus- scheidung, Elimination; die Verbannung, Exkommunicirung; der Laufpass. V. člena ze spolku. Us. V. od svědčení, od úřadu, z úřadu. J. tr. V. cukru, die Zuckeraus- scheidung. Šp. V. od služeb božích. Ddk. III. 97. V. čísla z jiného čísla, Eliminirung. Šim.

387278   Vyloučení Svazek: 7 Strana: 1074
Vyloučení polož před Vyloučenina.

387279   Vyloučenina Svazek: 4 Strana: 0991
Vyloučenina, y, f. = vymíšenina, etwas Ausgeschiedenes. Tak slovou v rostlinstvu hmoty k obživení rostlin z potrav vymíšené. Rostl. V. = látka z těla živočichů vylou- čená. Frč. 1.

387280   Vyloučenosť Svazek: 7 Strana: 1074
Vyloučenosť, i, f., die Ausgeschieden- heit. Tš., Kzl. 218.

387281   Vyloučenství Svazek: 4 Strana: 0991
Vyloučenství, n, die Ausgeschiedenheit (als Zustand). Šm.

387282   Vyloučený Svazek: 4 Strana: 0991
Vyloučený; -čen, a, o, ausgeschlossen, ausgeschieden. — od čeho: od volitelnosti. ŘZ. 1850. č. 1. §. 15. V. ze spolku. Us. V. ze škol, relegirt. Dch.

387283   Vyloučiti Svazek: 4 Strana: 0991
Vyloučiti, vyluč, vylouče (íc), il, en, ení; vylučovati = odmísiti, ab-, aussondern, aus- schliessen; vyobcovati, verbannen, exkommu- niciren. — abs. Povždy zůstal jistý kus půdy co obecní pastviště vyloučen. Ddk. IV. 140. — co. Ponětí říše samostatné vy- lučuje také všeliký poplatek. Ddk. II. 310. — co, koho odkud. Vyloučil je od Afriky. V. Kacíře od církve. Kom. V. z církve, Trip., ze školy. Plác. Jmenovatele z rovnice v. (odkliditi), abschaffen. Nz. V. některé místo od něčeho, absondern, ausschliessen. J. tr. V. někoho od úřadu, z úřadu. J. tr. Ze služby někoho v., ausser Dienst setzen. Dch. V. Někoho od dědictví, od nástup- nictví, Šb., od účastenství v něčem. Posp. Všeliká nebožskosť nutně z božství se vy- lučuje; Lukáš sebe od těch, jenž tam vy- čítají se, učitelů antiochijských vylučuje; A Jakoba toho docela z apoštolů vylučují. Sš. J. 86., L. 1., II. 15. (Hý. ). Belu Štěpán z nástupnictví v. chtěl; V. z amnestie; Knížectví olomúcké, byvši s dostatek za- lidněno, zcela lehce mohlo ze sebe v. oblasť břeclavskou co zvláštní knížectví; Říše měla býti vyloučena ze svazku s říší německou. Ddk. III. 49., IV. 113., IV. 130., V. 343. (Tč. ). V. ze spolku, z církve. BR. II. 81. a., 96., 846. a. — odkud čím, jak kdy. Otroci podlé zákonů starého světa vyloučeni byli ode všelikého dědictví. Sš. II. 227. On v měsíci červnu z církve vyloučil domini- kány v Brně. Ddk. V. 204. Někoho výro- kem papežským z církve v. Mus. 1880. 71. Slovem tím vylučuje lidské velení. Sš. L. 6. (Hý. ). V. něco mastí zelenú, Sal., kyselinou. Us.

387284   Vyloučiti koho odkud čím: z Svazek: 7 Strana: 1074
Vyloučiti koho odkud čím: z kře- sťanské obce kletvú. Št. Kn. s. 27. — se kde. Kyslík v-čuje se na polu positivním Mj.

387285   Výloučný Svazek: 4 Strana: 0991
Výloučný, abzusondern, ausnehmbar; ab- gesondert, ausgenommen. L.

387286   Vyloudati se Svazek: 7 Strana: 1074
Vyloudati se, hinaus gehen; otříti se, opotřebovati se, sich abnützen. Kolečko v ho- dinách se už v-lo. U Kdýně. Rgl.

387287   Vylouditi Svazek: 4 Strana: 0991
Vylouditi, luď, loudě (íc), il, zen, ení; vyluzovati = vymámiti, entlocken, ablocken. — co, koho: pannu. Th. Bulla papežova na odpustciech pokánie, najlepšieho kusu, zapomněla, proto aby peněz viece vylúdila. Hus I. 364. Ocel jiskru vyloudí. Kmp. Č. 122. Jejž divný zpěv tvůj vyluzuje. Koll. l. 389. — co na kom: peníze. Sych. Sna- žili se v. na nich konečnou odpověď. Pal. Děj. III. 3. 177. Ondrová vyloudila na dívce její loktušku. NB. Tč. 240. Vyloudil i jiné zboží na našem otci. Půh. II. 498. Penie ze na chudině v.; Zloděj na ní v-dil. Hus I. 470., 220. Ten mamič na krávě tele by vy- loudil. Prov. — co čím. Rád by houserem berana vyloudil (klobásou polt slanin srazil i. e. menším darem větší získal). D., Č. V. co svou chytrostí. Štelc. — co komu: slzy, lépe: k slzám pohnouti, rozplakati ho. Us. Brs. 261., Km. V-dil mi mé tovařiše. Půh. I. 184. — odkud: z města. Us. V. se od někoho. Rk. Ten by z krávy tele vyloudil. Dch. Povzdech se mu z prsou vyloudil; Z hudebního nástroje krásný zvuk v. Us. Ty štědrý večere, na každém prahu úsměv ty vyloudíš neb slzu z řas. Sládek. V-dil se z vlhavého mraku. Kká. Td. 176. Z veršů těch nemohu jasný smysl v. Mus. 1880. 42. V-dil od něho peníze. Us. Šd., Bkř. V. ně- koho z hospody. Us. Tč. V. soupeře 7. hra- deb, Pal. Děj. III. 3. 152., z města. Alx. — co, koho kam. V. někoho na pole, Solf., na procházku, do lesa. Us. A on ti ju lódil (loudil) ten kósek po kósku (kousku), až ti ju vylodil k červenýmu mostku. Sš. P. 136. Že jich Holý a Jan Černý odsud sebú na jeden mlýn vylúdili. NB. Tč. 113. Slezané silně vtrhli do Čech a vylúdivše Čechy po sobě i obrátili se zase na ně. Let. 54. Jeden nešlechetník vyloudiv matku svou ven za město zamordoval ji. Dač. I. 168. Pohled ten vyloudil na tvář jeho úsměv. Hrts. — koho kam jak. Všecky před město sobú vylúdi pod umluvením přelstivým. Alx. V. v. 1979. (HP. 48. ). Chytře, lstivě někoho do lesa v. Us. — co kde. Nevyloudíš u vlka kóže. Mus. Na tváři něčí úsměv v. Us. Pot v potnici z těla vyluzovati. Kom. — se odkud = vykrásti se. Troj.

387288   Vylouditi Svazek: 10 Strana: 0499
Vylouditi koho po sobě. Baw. Ar. v. 4686, 32*

387289   Vylouditi koho s kým Svazek: 7 Strana: 1074
Vylouditi koho s kým. Učinivše zá- lohu a chtíce je s vojsky v. Let. 147.

387290   Vyloukati Svazek: 4 Strana: 0991
Vyloukati, vylukati = vylouditi. Us. Ve Slez. V. někoho z jizby, na pole. Us. Tč.

387291   Vyloupání Svazek: 4 Strana: 0991
Vyloupání, n., die Aushülsung, Ausker- nung.

387292   Vyloupaný Svazek: 4 Strana: 0991
Vyloupaný; -án, a, o, ausgehülst, aus- gekernt. V. okurka (ze které jádra jsou vyndaná). Us. Šp.

387293   Vyloupati Svazek: 4 Strana: 0991
Vyloupati, vz Vyloupiti.

387294   Vyloupati. — se Svazek: 7 Strana: 1074
Vyloupati. — se. Ten se vyloup' (vy- dařil). Us. — se odkud. Slunko z mlhy se v-palo. Prss. Gaz. — se po kom. Ten se vyloupl po tatíkovi. Us. Fč.

387295   Vyloupení Svazek: 4 Strana: 0991
Vyloupení, n., die Beraubung, der Dieb- stahl. V. hrobu, J. tr., včel. Ddk. IV. 240. — V. očí, das Herausreissen der Augen. Po- tom spáchať na mně kázal horší nad smrť očí vyloupení. Koll. I. 123.

387296   Vyloupený Svazek: 4 Strana: 0992
Vyloupený; -en, a, o, vz Vyloupiti.

387297   Vyloupežiti Svazek: 4 Strana: 0992
Vyloupežiti, il, en, ení, ausrauben. — koho. Us. Tč.

387298   Vyloupiti Svazek: 4 Strana: 0992
Vyloupiti (zastr. vylúpiti), vylup, vy- loupě (íc), il, en, ení; vyloupnouti, pnul a pl, ut, utí; vyloupati, vylupovati = z lupin vybírati, vylouštěti, hülsen, aushülsen, aus- klauben, ausschälen, kernen; vybodnouti, vykláti, ausstechen; stáhnouti kůži, abdek- ken, abhäuten; vykrásti, ausrauben, aus- plündern, berauben, bestehlen; vylámati, ausspalten, ausbrechen; se, sich hülsen, sich ausschälen. Jg. — co: jádro. Ros. V. dům, Us., kostel (vykrásti), Kom., oči (vy- kláti, 2. vyvaliti). V., Bj., BO., ZN., Šd. Na- vrať mně, milá, co sem ti zavdal. Nezavdal si mně jenom prstýnek, ještě si vyloupl jeden kamýnek. Sš P. 597. Však jste mi slíbili hrdlí a bezživotí nečiniti, jedno oči v. Arch. II. 23. Několik úlů včel v. 1594. Vylup smysl své řeči. Ryt. kr. — co komu: oči, V., Jel., D., včely. Nohy, ruce jí povázal, černé očka ji vylúpal. Sš. P. 780. Takové nalezáme, kteřížby hotovi byli oči sobě vy- loupíce nám je dáti. BR. II. 603. a. — co odkud: jádro ze šupiny. Us. Krásná jak by ji vyloupl z vosku. Us. Pozrel von oblokom: tu vidí krásný zámok, akoby ho z vajca vylúpil. Dbš. Pov. I. 268., Mt. S. I. 90. V. z prstenu kamének. Er. P. 227. V. něco ze slupky. Us. Knoflík z povláčky se vyloupl. Dch. Já tě z kůže vyloupím. Aesop. — čím: jádro nožem. Us. — Aesop. — co kam: dvéře do kostela (vylomiti). Ros. Lev hrozný zrak očí svých naň vyloupil (vy- valil). Rad. zv. — co kde: v městě doby- tém. Ml. — kdy. V-li mu do rána troje včely. Us. Šd. Aby jich (včel) zloděj ne- vylúpal ani ve dne ani v noci. Brt. P. 165. — jak. Mezka mírem (= pod záminkou míru) vylúpi knězi oči. Dal. 33. = co za co. Oko za oko v. dali. BR. II. 24. a. — se. Ořechy se vyloupaly. Jg. Má úročky, ale brzo se vyloupá. Us.

387299   Vyloupnouti Svazek: 4 Strana: 0992
Vyloupnouti, vz Vyloupiti, Vyloupati.

387300   Vyloupnutí, n Svazek: 4 Strana: 0992
Vyloupnutí, n., die Aushülsung, Losschä- lung, das Ausschneiden. V. oka.

387301   Vyloupnutý Svazek: 4 Strana: 0992
Vyloupnutý, losgeschält, ausgeschnitten.

387302   Vylouskati Svazek: 4 Strana: 0992
Vylouskati, vylousknouti, knul a kl, ut, utí; vylúskati, vylúsknouti (na Mor. Tč. ), vy- louštiti, vyluštiti, il, ěn, ění; vylouskávati, vyluskovati = vyloupati, aushülsen, aus- schälen; vyobcovati, ausschliessen, exkom- municiren; vysvětliti, erklären. Jg. — co (vysvětliti), Scip. (vyloupati). Us. — co od- kud: jádro z ořechu. Ros. Někoho z církve. Apol. V. hrách z lusek. Us. Tu holúbok vylúskne z neho (z ořieška) srieborné šaty. Na Slov. Dbš. Pov. I. 442. — co komu kde: ořechy na hlavě. Us. Tč. — komu = vybiti. Na Slov. Phld. II. 2. 51. — se. Vy- louští se hrách. Jg.

387303   Vylousknouti Svazek: 7 Strana: 1074
Vylousknouti sklenici piva = vypiti. Us. Rgl.

387304   Vylouštěný Svazek: 4 Strana: 0992
Vylouštěný, vyluštěný, ausgehülst, los- geschält.

387305   Vyloušťka Svazek: 4 Strana: 0992
Vyloušťka, y, f., die Erklärung, Erläu- terung, pol. L. Cf. Vylouskati.

387306   Vylouzení Svazek: 4 Strana: 0992
Vylouzení, n., die Aus-, Ablockung, Er- schleichung. Us.

387307   Vylouzený Svazek: 4 Strana: 0992
Vylouzený, vz Vylouditi.

387308   Vyloužení Svazek: 4 Strana: 0992
Vyloužení, n., die Ablaugung. Šp.

387309   Vyloužený Svazek: 4 Strana: 0992
Vyloužený; -en, a, o, ausgelaugt. V. řízky (diffusní odpadky), die Diffusionsrückstände. Šp.

387310   Vyloužiti Svazek: 4 Strana: 0992
Vyloužiti, vylušiti. luž, il, en, ení; vy- luhovati = louhem z něčeho jisté částky vy- táhnouti, ab-, auslaugen, durchbeizen; vodou vymyti, ab-, auswaschen. — co: popel, měď; nové sudy v. (louhem natáhnouti dáti). Jg. — co odkud: sůl z popela. Us. — co, se čím. ladem a vodou něco v. Rostl., Pr. Chym. Mokrem se pole vyluží (vymočí). Us. — co kde: v kašnách luhovacích. Krok.

387311   Výlov Svazek: 4 Strana: 0992
Výlov, u, m., das Auf-, Ausjagen, Auf-, Ausfischen. Šm.

387312   Výlovati Svazek: 4 Strana: 0992
Výlovati, vz Vejlovati.

387313   Výlovati Svazek: 10 Strana: 0500
Výlovati m. vetovati. 1478. Uč. spol. 1903. II. 24. Vz Vejlovati IV. 599.

387314   Vylovení, n Svazek: 4 Strana: 0992
Vylovení, n., die Auffischung, Ausfischung. V. ryb.

387315   Vylovený Svazek: 4 Strana: 0992
Vylovený; -en, a, o, aufgefischt. V. mr- tvola. Dch.

387316   Vyloviti Svazek: 4 Strana: 0992
Vyloviti, il, en, ení: vylovovati, aufjagen, auffischen, ausfangen, ausfischen. — co, koho: ryby, Jel., raky, D., zajíce, koroptve. Jg. V. rybník. Půh. 1. 148., List z r. 1514. (Tč. ). Rybník mají rok držeti a v. Arch. I. 541. — co komu. V-vil mi rybník, řeku. Půh. II. 421., 399. (Tč. ). Skopal mi rybník mój a vylovil. Arch. IV. 28. (II. 105. ). — co odkud čím. Bočan žábě něpoví, že ju z bahna vyloví (tajný nepřítel nepoví, že chce někomu škoditi). Prov. Slez. Šd. Ryby z rybníka v. Arch. II. 177. Ryby z vody sítí v. Us. Vz Loviti.

387317   Výlovné Svazek: 4 Strana: 0992
Výlovné, ého, n. = co se za lovení dává, das Fischergeld. Us. Vz Výlovní.

387318   Výlovní, -vný Svazek: 4 Strana: 0992
Výlovní, -vný, Fischer-, Jagd-. V. kapr. D.

387319   Výložek Svazek: 4 Strana: 0992
Výložek, žku, m. = vyložený kraj na šatu, der Aufschlug, die Epaulette. V-ky červené, D., ze sobolových kůžiček. Sych. V. jinobarvý. Dch. Je od zelených v-ků = myslivec. Světz. 1874. 583. Vojáci mají červené, zelené, modré atd. výložky. Us. Šd. Šaty máme pěkný, bílý, výložky čer- vené. Čes. mor. ps. 257. Že mám dost ka- bátek s modrýma výložkami. Sš. P. 575. V. náprsní. — V. = ona karta, jež sejmutím jest odkryta, der Umschlag im Kartenspiel. Us. Dch.

387320   Vyložená Svazek: 4 Strana: 0992
Vyložená, é, f, Na v-nou býti, ausliegen. Šm.

387321   Vyloženec Svazek: 4 Strana: 0992
Vyloženec, nce, m. = vyložené dítě, das Findelkind. Bern.

387322   Vyložení Svazek: 4 Strana: 0992
Vyložení, n. = vykládání zboží, die Aus- lage. — V. = výložek, der Aufschlag. V. na kabátě; jupka s červeným v-ním. Us. Dch. — V. = vysvětlení, objasnění, die Ver- deutlichung, Erklärung, Demonstration. J. tr. V. zatemnělých slov. V. Otevru v žaltáři v. mé. Ž. wit. 48. 5. V. důvodů, die Darlegung der Gründe. Us. Dch. Nyní chceme po po- řádku zabývati se s v-ním této jeho vnější politiky. Ddk. II. 347. V., der einleitende Theil des Drama. Nz.

387323   Vyložení Svazek: 7 Strana: 1074
Vyložení = vysvětlení. V. onoho popsánie viery. Št. Kn. š. 14.

387324   Vyložení Svazek: 8 Strana: 0483
Vyložení = soukenná podšívka na okraji. NZ. III. 46.

387325   Vyložený Svazek: 4 Strana: 0992
Vyložený; -en, a, o, vz Vyložiti. Vyklá- dané dno. Us. — čím. Čepel stříbrem v. Mus. 1880. 393. Košík mechem v-ný, aus- gelegt. Us. Žena vyložená = vyňatá, nad jiné předací. Výb. I. 376., 262. Cf. Vylo- žiti. — V. = zvláštní, vzácný. Kat. 488. Dóm na ulici v-ný. Hr. rk. 217. — čemu: věci v boji nebezpečenstvím a meči vylo- žené. Jel. — Jsem dobře vyložený šp. m.: jsem vesel, dobré mysli, v dobré míře n. vůli. Cf. Rozmar. — Ostatně vz Vyložiti.

387326   Vyložený Svazek: 7 Strana: 1074
Vyložený. — kde. Časopisy v čítárně v-né. Us. — proč. Zboží ke koupi v-né. Lpř. Podmíňky pachtovní jsou v úřadovně k volnému nahlédnutí v-ny. Us. Pdl.

387327   Vyložitel Svazek: 4 Strana: 0993
Vyložitel, e, m., der Ausleger.

387328   Vyložitelka Svazek: 4 Strana: 0993
Vyložitelka, y, vyložitelkyně, ě, f., die Auslegerin.

387329   Vyložitelnosť Svazek: 8 Strana: 0483
Vyložitelnosť, i, f., Erklärbarkeit. Jg.

387330   Vyložitelný Svazek: 4 Strana: 0993
Vyložitelný, auslegbar, erklärbar. Šm. Vz Vyložiti.

387331   Vyložiti Svazek: 4 Strana: 0993
Vyložiti, il, en, ení; vykládati, vyklásti (vyklasti) kladu, kladl, den, ení; vykládá- vati, vyložovati = ven klásti, aus-, heraus- legen, aufstellen; na jevo dáti, aufs Tapet bringen; vyjmouti, ausnehmen; vystaviti, aus-, blosstellen; v něco klásti, aus-, einle- gen, furniren; rozložiti, vysvětliti, auslegen, erklären, aufklären, erläutern, deutlich ma- chen; smysl něčeho ustanoviti, rozuměti, rozum vkládati, auslegen, deuten, nehmen, verstehen, interpretiren; překládati, tlumo- čiti, übersetzen, dolmetschen, verdolmet- schen. Jg. Neser mi na krám, až vyložím (= neskákej mi do řeči). Prov. Ten umí vykládati (= ten má rozumu)! Us. Dch. Abych snad od někoho vykládán nebyl, že sobě úřadu lehce vážím. Žer. Kramáři už vyložili. Tč. 38. To slovo nemá tak vylo- ženo býti; Tak vykládá Sv. Augustin. Hus II. 43., 224. — co: zboží, Us., práva vyklá- dati, V., text, Kom., sny, tajné písmo, D., dar, cenu (ustanoviti), Bern., karty, pohádku, rebus. Us. V-žil ruku svú. Ž. wit. 54. 21. V. dítě, šp. m.: pohoditi. Km., Pk. Svou moudrosť vykládati. Dch. Vyložiti volební listiny. J. tr. Vykládati erb, blasonniren. Nz. Článek o světském panování kněžstva. Pal. Děj. III. 3. 79. Kde bychom mohli svój krám vyklásti; Že takú masť za dvě hřivny zlata vykládáš (= prodáváš). Mast. v. 19., 163. Než vyložím modlitbu Kristovu, prvé vyložím, co jest modlitba; Ale zle Kristovy skutky vykládali. Hus I. 291., II. 102. V. zvěř zastřelenou = do řad položiti. Us. Škd. — co nač: peníze na něco = 1. rozložiti, vysázeti, 2. jimi platiti. Bern. V. něco na prodej, na zlé, na zlou n. na dobrou stranu, V.; vinu na jiného v. (strkati), Bern., Šm.; německé slovo na česko, D., spis nějaký na jiný jazyk v. J. tr. To nemůže nikterak na smělosť nebo pošetilosť vykládáno býti. Ddk. II. 66. Žádný aby v trhový den sukna mo- ravského na trh vykládati nesměl. Sl. let. V. 57. — co kam: na povětří, D., peníze na stůl, Us., něco na mísu. Us. — co kdy. Po honbě zastřelenou zvěř v. Šp. — co, se (odkud). Všecko z truhly vyložil. Ros. V. se z okna. Jg. Z těchto jaz je vykládaji (vyjímám). Hr. rk. 289. Co sobě vykládáme z tehdejšího stavu věci politických. Ddk. II. 395. Že sem ji z Polsky v-il. Dh. 108. A dá-li komu Bóh které slovo z latinské řeči v., to móž dobře učiniti. Hus III. 260. Vyložiti z desk = vymazati. Tov. To zbožie ven z desk vyložiti a vypsati naším ná- kladem a prací. List z r. 1482. Slibuji, bu- de-li toho jemu potřebie, z desk v Praze v. i ve dsky vložiti. Arch. II. 325. Aby mi z desk v-li věno mé, kdyžbych od nich po- třebovala; Jemu slíbil ve dsky vložiti ves Kobeřice k dědictví a sobě z desk v.; Slíbil mi ten spolek zase z desk vyložiti a toho učiniti nechce. Půh. I. 165., II. 6. 539. (Tč. ). Z jednoho jazyka do druhého něco v. V. Některá místa z té knihy v-il. Ml. — co k čemu: ku prodeji. V., Kom. Volební li- stiny k nahlédnutí v. J. tr. Má mamičko, otvírajte, šaty k svadbe vykládajte. Sš. P. 792. Mohl bych ukázati, že vám to může vyloženo býti k lakomství. Žer. 321. Také že kosti svatých na vnadu vystavují, die sv. Bernart: — kostí svatých vykládají k zisku; I mámť úmysl, abych, což mohu, najlehčejie v-il k rozumu čtenie. Hus I. 79., II. 2. — co kde. časopisy v čítárně v. Us. Jichž obsah vykládá se ve vzpomenutém listu asi takto; Na všechen způsob neopomenul císař v plné radě v. podnět tohoto povýšení. Ddk. II. 298., 306. (Tč. ). Len sa tu raz stalo, že ten otec umrel. Matka, neborka, vykládala na jeho hrobe horkými slzami svoju biedu celý boží den. Dbš. Sl. pov. V. 83. Hrnú sa do domu mrtvého pohľadeť a viedieť i počúvať, ako budú nad ním vykládať (bě- dovati); Povolajíc si ženičku, ktorá by uměla pekne vykládať nad mrtvým. Na Slov. Dbš. Obyč. 108. Balšám, pryskyřici vykládali sú na tvých trziech. BO. V. zboží v krámě. D. V prosebním listu něco v. Bern. Nevyklá- dach před očima mýma věci nepravé. Ž. wit. 100. 3. Něco na počátku v. Ib. 136. 6. — co čím: zlatem, pokoj prkny, V., něco někomu jiným jazykem v. V. Kazatel text biblický kázáním vykládá. Kom. Šperk če- skými granaty v., pokoj deskami. Us. Dch. V. chodby kamenem. Km. Obraz, maje pět loket zvýší a deset pídí zšíří, vykládán byl drahými kameny a křišťály. Ddk. II. 126. — co jak. Něco četnými důvody v.; Zprávu v ten smysl v. sluší, že... Us. Dch. V-il mu to do široka (důkladně). Šml. Neoby- čejné datování Kozmovo v-il Dobner zcela správně na neděli dne 15. června; Strana Jindřichova vykládala sobě po své vůli ustanovení papežská ve prospěch císařův; Jinak bude se věc míti, vyložili se ono místo v onen smysl; Jal se bouřlivou řečí vykládati jim vinu nenávidění čeledi Vr- šovců; Metropolita vykládal vormský kon- kordat ve smyslu císařově; Což mu císař ve zlé vykládal. Ddk. II. 225., 303., 309., 402., III. 220., IV. 10. Prokop v-il mu dle pravdy
nejen celý stav svého jmění, ale také ve-
škeré moci táborské; Vratislavským to vůbec
velmi ve zlé vykládáno; Poutníkům do Říma
jdoucím vykládal po uhersku, kterak...
Pal. Děj. III. 3. 74., V. 1. 66., V. 2. 504.
(Šd. ). Slova ta vůbec na příchod Eliáše před
Kristem vykládána byla; I při tom významu
na dvojí smysl se slova Páně v-ti mohou; S tím jsme celou tu událosť ve hlavních částkách vyložili; Přece sami řečtí otcové v prvnějším v tom smyslu je vykládají; Jiní slova ta vykládají o rozhojnění se zev- nějším; Že by Pavel a Barnabáš snad nález sněmu podlé svého smyslu vykládali; Slova ta na jednu stranu vykládána byla. Sš. J. 27., L. 98., II. 24., 135., Sk. 117., 183., 258. (Hý. ). A nemáme slovo z slova, ale smysl z smysla vykládati. CJB. 365. Mořskou tě hvězdou mnozí vykládají (za ni tě mají). Výb. I. 330. Jména některá vlastní, co v sobě obsahují, do jiného jazyku v témž smyslu a mínění jinými však slovy vykládali. BR. II. 7. a. Máme-li vedlé jiného písma druhé vykládati, jakož světí božím darem vyklá- dají. Hus ÍI. 2. Mistři ty prosby rozličně v-jí a zvláště v tomto rozumu; Písma s pil- ností v-ti. Chč. 636., 610. V. něco v lepší, něco v jinou řeč v. (překládati). V. V. dle libosti, Kom., zákon dle litery. J. tr. A kte- řížby písaři takové (německé) věci na česko v-li, těm aby strana podlé slušnosti zapla- tila. Zř. F. 1. C. IX. Něčí slova do češtiny v. Mt. — co komu (za co). Někomu něco v. Us. Tož mi přece něco vylož (pověz). Us. Vck. Někomu něco za pýchu, za zlé, za bláznivosť, Bern., někoho za tyrann. Br. Někomu sny v-ti. Us. Tč. Tak aspoň vy- kládáme sobě skoupá v té příčině slova Kozmova; Bylo by lze v. si starosť jeho o to; Této synodě v-il, že oběma dostalo se již od císaře stvrzení; Nový kníže v-il zajisté císaři, kterak je mu nemožno. Ddk. II. 325., 345., 354., IV. 69. (Tč. ). Keď ty budeš uskakovať za milou, vyložia ti dvě stolice, vypráša ti nohavice; A tu pustým horám, dolinám vykládaly svôj hlboký zár- mutok, ale darmo; Nenadbä ti priam celou bibliu vyložiť (= tajemství prozraditi). Mt. S. I. 32., 56., 92. (Šd. ). Vyložte tomu pá- novi ruku, veď vám je to otec. Dbš. Sl. pov. I. 206. Hrabě pomocí svou obmeškával, což mu za zlé vykládáno bylo. Dač. I. 248. Jakž on sobě mudrce v-il (jejich jednání). BR. II. 11. b. To tej panně vykládachu. Kat. 100. Ves ve dsky vložiti a sobě v. Půh. II. 42., 307. A tož ide svaté Petr před Krista Pána a vykládá mu to. Er. Sl. čít. 49. Mistři zákon boží lidu v-li. Hus II. 282. — co proč jak za co. A za tyranna pro vylou- čení toho mezi vámi nečistého člověka mne nevykládejte. BR. II. 604. a. Aby svého bližního nepodhlídal, ale z lásky raději vše- cko na dobrou stranu sobě při něm vyklá- dal. Ib. II. 640. b. — co kam. Neverím mu ani ako máčný mak a čoby priam dušu na dlaň v-il. Mt. S. I. 92. Usmaž mu ho z černé jíšky, vylož mu ho na dvě mísky. Sš. P. 169. — co po kom. Tak nejedni po Zla- toustovi vykládají. Sš. II. 99. — kdy. Měli mi právo své ve dsky vložiti a sobě v. na panském semnu (sněmu). Půh. I. 116. Včera nám to v-il. Us. — co o čem. Vykládají to o všelijakých ozdobách. Br. Leč lépe jiní o jistotě nauky Kristovy slovo to vykládají; Nedobře někteří slova ta o službě Pavlovi propůjčené v-li; Vykládá se o seslání ducha sv. a o mluvení apoštolů v jazycích; Vy- loživ Lukáš o výslechu veřejném vyličuje dojem. Sš. II. 31., 195., Sk. 17., 49. (Hý. ). — se. Babylon město veliké jest, sbor zlých lidí, neb Babylon vykládá se pohanění a přenesení; Jericho vykládá se neustavičnosť; Vykládá se Damaskus žiezeň krve neb krve nápoj neb oko krve, neb chtie tomu, že tu Abel, první mučedlník, svú krev vylil. Hus I. 459., II. 336., III. 85. (Tč. ). — se s čím kde. V-il se se svým zbožím u pilíře, za branou atd. Ihned v-il se s žalobou. Plk. — adv. Zle, dobře něco v., Bern., neobšírně, V., široce, Pal., stručně, KB. V., místněji, zjevně, Dch., falešně, BR. II. 21., lstivě. Br. Někomu zle (na zlé) něco v. Br. — že. To sv. Řehoř vykládá, že nynie kněz má vznieti slovem božím pod pokutú smrti věčné. Hus II. 168.

387332   Vyložiti — co Svazek: 7 Strana: 1074
Vyložiti — co. Vylož krám, ať si vy- beřeme. Us. Kakť to v-dají. Št. Kn. š. 13. — co odkud. Ze přilnavosti lze v. veliké množství výjevů. Kk. Z desk v. (= vy- mazati). Výb. II. 826. — kde. U každého výjevu v. příčinu. Mj. 2. — co jak: k svému smyslu, Arch. VIII. 350., falešně, Bart. II, v souhlasu s něčím, Osv., česky. Št. Anti- krist vykládá se jako protikrist. 1512. Mus. Síly vykládáme si jen pouhými domněn- kami. Mj. 2. — co zač. V-dá proud ten za proud thermický. Osv. I. 485. V. krásno za něco subjektivního Dk. — komu. Člo- věk si vykládá (míní) a Pámbu to rozkládá (mění). Val. Vck., Brt. — se s čím. Aby žádný s ničímž se nevykládal (na trhu). Let. 27. 7.

387333   Vyložiti co Svazek: 8 Strana: 0483
Vyložiti co : koně = z vozu vypřáhnouti. Laš. Brt. D. II. 416. — se s čím. Vyložte se s grošem českým = dejte jej, vytaste se s ním. XV. stol. NZ. IV. 312. — co jak. Vod šestáka karet nevykládejte (laciněji než za šesták). Brt. D. II. 287. — nad kým: nad mrtvolou = naříkati. Zbrt. Pov. 19., Pokr. Mrt. z. 92.

387334   Výložka Svazek: 4 Strana: 0994
Výložka, y, f., vz Výložný.

387335   Výložky Svazek: 4 Strana: 0994
Výložky, vz Výložek.

387336   Výložna Svazek: 4 Strana: 0994
Výložna, y, f. = výložní skříň, der Aus- lagkasten.

387337   Výložník Svazek: 4 Strana: 0994
Výložník, u, m. = nalezinec, das Findel- haus. Bern.

387338   Výložný Svazek: 4 Strana: 0994
Výložný. V. deska, v horn., výložka, das Vorlegebrett. Bc. — V. dům = výložník. Bern.

387339   Vylryb Svazek: 4 Strana: 0994
Vylryb, a, m. = velryba. Hus.

387340   Vylstění Svazek: 4 Strana: 0994
Vylstění, n., die Erlistung, Erschleichung.

387341   Vylstěný Svazek: 4 Strana: 0994
Vylstěný; -en, a, o, erschlichen. V. volba. Dch.

387342   Vylstiti Svazek: 4 Strana: 0994
Vylstiti, il, stěn, ění, erlisten, erschlei- chen. — abs. V. též jest jako i ukrásti. Št. — co na kom. Us. Jg., Tč. Výluček, čku, m., der Ausschluss. Rk. — V. = výměsek. Čsk.

387343   Vylstiti Svazek: 7 Strana: 1074
Vylstiti. Št. Kn. š. 54., 103., 109. — jak : proti pravdě, proti někomu. Št. Kn. š. 30., 18.

387344   Vylučenina Svazek: 4 Strana: 0994
Vylučenina, vz Vyloučenina. Vylúčilý, zastr. = vyniklý, zdařilý. Jir. Na miestě v-lém ustavi sobě dóm. Výb. II. 93. 14.

387345   Vylučiti Svazek: 4 Strana: 0994
Vylučiti, il, en, ení, vylučovati = lukem vystřeliti, vom Bogen abschiessen. — co kam. Střelec v-il šíp s hořlavými věcmi tak dovedně na střechu, že se vzňala. Ddk. III. 106.

387346   Vylučiti Svazek: 4 Strana: 0994
Vylučiti, zastr. = vyloučiti. — V. = vy- hoditi, werfen. — co kam. Hneď ju hodil do vysoka, hneď zas vylúčil na strechu. Dbš. Sl. pov. I. 272. — co odkud. A to mi verte (věřte), tak mi sekyru z hrsti vylúčil, len tak hvižďala. Slov. Šd. — se. — V. sa, auftauchen. Tu sa vylúči Hadogaspar na vrch vody. Dbš. Pov. I. 57.

387347   Výlučivosť Svazek: 4 Strana: 0994
Výlučivosť, i, f., die Abgesondertheit. Apoštol jim v. jejich vytýká. Sš. I. 49.

387348   Výlučivý Svazek: 4 Strana: 0994
Výlučivý, sich absondernd.

387349   Výlučkový Svazek: 7 Strana: 1074
Výlučkový, Ausschuss-. V. nádobí. Pdl.

387350   Výlučky Svazek: 4 Strana: 0994
Výlučky, pl., f. = co se vyloučilo, ochab- ky, odpadky, brak, der Ausschuss. Na Ostrav. Tč.

387351   Výlučná Svazek: 4 Strana: 0994
Výlučná, é, f., exclusiva. Dáti někomu v-nou = vyloučiti ho, Jemand exclusivam geben. J. tr.

387352   Výlučně Svazek: 4 Strana: 0994
Výlučně, exklusiv. Avšak ani to nesmí se v. slyšeti. Sš. II. 22.

387353   Výlučné Svazek: 4 Strana: 0994
Výlučné, ého, n., die Scheidekosten (při prodeji zlata a stříbra). Skř.

387354   Výlučnosť Svazek: 7 Strana: 1074
Výlučnosť, i, f., Ausschliesslichkeit. Dk. Poet. 351.

387355   Výlučný Svazek: 4 Strana: 0994
Výlučný = vylučující, vylučovací, ex- klusiv, ausschliesslich. Titul ten (rabbi) ve v-čném významu se mu přivlastňoval. Sš. J. 33. V. věno. Kdm. Jednota organismu jest v-čná. Mus. 1880. 424. Výlučná věta, vz Věta.

387356   Vylučovací Svazek: 4 Strana: 0994
Vylučovací, Ausscheidungs-. V. příčina, důvod, der Ausschliessungsgrund. J. tr. V. návod (způsob řešení rovnic o dvou nezná- mých), die Eliminationsmethode. Nz., Šim. 100.

387357   Vylučování Svazek: 4 Strana: 0995
Vylučování, n., die Absonderung. Rst. 256.

387358   Vylučovati Svazek: 4 Strana: 0995
Vylučovati, vz Vyloučiti.

387359   Vylučující Svazek: 4 Strana: 0995
Vylučující, abschliessend, exkludirend.

387360   Výlud Svazek: 4 Strana: 0995
Výlud, u, m. = vylouzení, die Heraus- lockung. Krok.

387361   Výluda Svazek: 4 Strana: 0995
Výluda, y, f. = vylouzení, das Auslok- ken, Ablocken, Abschwindeln. L.

387362   Vyluditel Svazek: 4 Strana: 0995
Vyluditel, e, m., der Ablocker. L.

387363   Výlůh Svazek: 4 Strana: 0995
Výlůh, gt. výlohu, m. = míšek tvarohu na lisici na vytlačení vyložený. U Opavy. Pk., Klš.

387364   Vyluhati Svazek: 4 Strana: 0995
Vyluhati = vylhati. Na Slov. Bern.

387365   Vyluhovací Svazek: 4 Strana: 0995
Vyluhovací přístroj, der Auslaugeapparat. Br. V. káď, der Auslaugebottich, Šp., te- kutina, nádoba. KP. V. 47., 48. V. stroj ve škrobárně, vyluhovadlo. Zpr. arch. VIII. 89.

387366   Vyluhovač Svazek: 4 Strana: 0995
Vyluhovač, e, m. = přístroj, jímž kal se lisuje. KP. V. 86.

387367   Vyluhovadlo Svazek: 4 Strana: 0995
Vyluhovadlo, a, n., vz Vyluhovací.

387368   Vyluhování Svazek: 4 Strana: 0995
Vyluhování, n., das Auslaugen, V. sody. Vz KP. IV. 406. V. dřeva. Bc. V. stružku, řízků řepových. KP. V. 48., S. N. XI. 371., 372. V. ve mlýncích odstředivých. S. N. XI. 371.

387369   Vyluhování Svazek: 10 Strana: 0500
Vyluhování rud. Vz KP. X. 143.

387370   Vyluhovati co v čem Svazek: 4 Strana: 0995
Vyluhovati co v čem: v kádi Techn. Vz Vyloužiti.

387371   Vyluchati Svazek: 7 Strana: 1074
Vyluchati = vypiti. U Místka. Škd.

387372   Výluka Svazek: 4 Strana: 0995
Výluka, y, f. = vyloučení. V. z církve. bš. bk. 56. V. v log., když rozsah pojmu jednoho celý leží mimo rozsah pojmu dru- hého. DJ. 15.

387373   Vylúkati Svazek: 4 Strana: 0995
Vylúkati = vylákali, herauslocken. Na Ostrav.

387374   Vylulať Svazek: 7 Strana: 1074
Vylulať = vylokati, z láhve vypiti. Val. Slavč. 98.

387375   Vylulati se Svazek: 4 Strana: 0995
Vylulati se (o dětech) = vyčurati se. — kam. Vylulej se do hrnečka, lu lu lu! Na Ostrav. Tč.

387376   Výlum Svazek: 4 Strana: 0995
Výlum, u, m. =výlom. Na Ostrav. Tč.

387377   Vylumbati Svazek: 4 Strana: 0995
Vylumbati =vyklestiti, vyřezati, aus- schneiden. Světoz. — koho: velblouda.

387378   Vylundati se Svazek: 4 Strana: 0995
Vylundati se = vytoulati se. Cf. Lundati se. Mor. Šd.

387379   Vyluniti se Svazek: 7 Strana: 1074
Vyluniti se = vyviniti se. Vz Luniti. Zpev z prsú sa v-ní. Slov. Phľd. VIII. 85.

387380   Vylunštiti Svazek: 4 Strana: 0995
Vylunštiti, il, ěn, ění, vylunšťovati = vypiti, austrinken. Us.

387381   Výlup Svazek: 4 Strana: 0995
Výlup, u, m. = vyloupení, das Ausklau- ben, Ausplündern; věc uloupená, das Ausge- plünderte.

387382   Vylupati Svazek: 4 Strana: 0995
Vylupati, vylupiti, il, en, ení = vyprá- skati, vyšlehati, vydrbati, abprügeln, strie- geln. — koho. Ros. — co: peníze. Vz Lu- pati. U Olom. Sd. V. hrách = vyloupati, aushülsen. Na Ostrav. Tč. — komu (co). Já mu hodně vylupám. Er. P. 120. Hodně mu vylupal (záda, zadnici, Jg. ). Ros. Vy- lupil mu poliček (vyťal). Ros. — komu čím: rákoskou. Chmela. Jg.

387383   Výlupek Svazek: 4 Strana: 0995
Výlupek, pku, m. = něco vyloupeného, das Ausgeklaubte, Ausgeschälte, zvl. zralý ořech, který se sám vyloupl, vyrubák, vy- rubce, lušťák, eine reife Nuss, von der die Schale von selbst weggefallen ist. Nerád ořechy louská, rád však výlupky chroustá. Prov. Č. M. 126. Chlapec jako v. (jako lusk — pěkný, hladký). Mají syna jako výlupek. Sš. P. 562. — V. = nejlepší výbor, jádro, der Ausbund, das Beste. Pavel Stránský, všech českých historiků jádro a v. Para. kut. — Ve zlém smyslu, der Ausbund. V. všech nepravostí. Dch. V. všech čtveráků, šelem. Sych., Šd. — V. = husa neb kachna oškubaná a vyčistěná, jak se na trhu pro- dává, der Braten. Na Ostrav. Tč. — V., výprask, Prügel, Wichse. V. holí, v. komu dáti, D, dostati. Plk. — V., pka, m. = od- padlec, der Abtrünnige. V.

387384   Výlupek Svazek: 8 Strana: 0580
Výlupek, pku, m. = výdumek. Čes. 1. VI. 346.

387385   Výlupek Svazek: 10 Strana: 0500
Výlupek, pka, m. = starosta. V zloděj. řeči.

387386   Vylupitel Svazek: 4 Strana: 0995
Vylupitel, e, m., der Ausschäler, Aus- stecher (der Augen), Ausplünderer. Jg.

387387   Vylupiti Svazek: 4 Strana: 0995
Vylupiti, vz Vylupati.

387388   Vylúpiti Svazek: 10 Strana: 0500
Vylúpiti, vz Vyloupiti.

387389   Vylupkati Svazek: 4 Strana: 0995
Vylupkati = vylupati, abprügeln. — komu. Phld. 11. 2. 51.

387390   Vylupnouti Svazek: 4 Strana: 0995
Vylupnouti, pnul a pl, ut, utí = jedním douškem vypiti. Vck. — co: sklenku piva. Us. Brt. V. pohárek vína, kořalky. Us. Šd — jak. Pohárek vína na ráz v. Šd.

387391   Vylúpnuti Svazek: 10 Strana: 0500
Vylúpnuti, vz Vyloupnouti.

387392   Výlupný Svazek: 4 Strana: 0995
Výlupný, aushülsbar, ausschälbar. Us. Vz Výluštný.

387393   Vylupovací Svazek: 4 Strana: 0995
Vylupovací, Schäl-. V-cí mlýnek, eine Schälmühle zum Enthülsen von Samen.

387394   Vylupovač Svazek: 4 Strana: 0995
Vylupovač, e, m., der Obstentkerner. V. pecek. Us. Dch.

387395   Vylupovadlo Svazek: 7 Strana: 1074
Vylupovadlo, a, n. = vylupovač. Dch.

387396   Vylupování Svazek: 4 Strana: 0995
Vylupování, n., das Ausschälen.

387397   Vylupovati Svazek: 4 Strana: 0995
Vylupovati, vz Voloupati.

387398   Vyluskati Svazek: 4 Strana: 0995
Vyluskati, vz Vylouskati. — V. někomu — vybiti, abprügeln, durchbläuen. Mor. Vck.

387399   Výluskný Svazek: 4 Strana: 0995
Výluskný, ausschälbar, aushülsbar. Us. Jg.

387400   Vylúščiti Svazek: 7 Strana: 1074
Vylúščiti, vz Vylouskati. Při tom déšči se nám pomáły všecka vika vylúščí. U St. Jič. Vhl.

387401   Vylúšiti Svazek: 4 Strana: 0995
Vylúšiti = vylúčiti, vymrštiti, vyhoditi, hinauswerfen. — co kam. Vylúší mech (= měch, pytlík) s dukáty na pleco a hajda. Dbš. Sl. pov. I. 183.

387402   Vyluštěnec Svazek: 4 Strana: 0995
Vyluštěnec, nce, m. = odpadlec, der Abtrünnige. Apol.

387403   Vyluštění Svazek: 8 Strana: 0483
Vyluštění. V. oka = vykloubení, enukle- ace. Vz Ott. VIII. 643.

387404   Vyluštěný Svazek: 4 Strana: 0995
Vyluštěný; -ěn, a, o, ausgeschält, aus- gehülst. Vz Vylouštěný. V. hrách. Šp.

387405   Vyluštitel Svazek: 4 Strana: 0995
Vyluštitel, e, m., der Ausschäler, Aus- hülser, Erklärer. Jg.

387406   Vyluštitelný Svazek: 4 Strana: 0995
Vyluštitelný, aussehälbar, aushülsbar. Vz Výlupný.

387407   Vyluštiti Svazek: 4 Strana: 0995
Vyluštiti, vz Vylouskati. V. sklenku (vy- piti). Us. Šd.

387408   Výluštný Svazek: 4 Strana: 0995
Výluštný, aushülsbar. Rk.

387409   Vylušťovací Svazek: 10 Strana: 0500
Vylušťovací stroj na jetel. Nár. list. 1905. 131. 21.

387410   Vylušťovač Svazek: 10 Strana: 0500
Vylušťovač kulatin: řepy, bobů, hrachu, čočky a vikve (nástroj). Nár. list. 1903. 136. 9.

387411   Vylušťování Svazek: 4 Strana: 0995
Vylušťování, n., das Ausschälen. V-ní hrachu.

387412   Vylúzniti Svazek: 4 Strana: 0995
Vylúzniti, il, ěn, ění, vyluzňovaťi = vy- biti, durchprügeln, abbläuen. — koho čím. Na Slov. Dbš. Obyč. 45. Vylúznim ťa po- lenom (nepáleným popolom). Mt. S. I. 117.

387413   Vyluzování Svazek: 7 Strana: 1074
Vyluzování ofěr od lidí. Tk. III. 447.

387414   Vyluzovati Svazek: 4 Strana: 0995
Vyluzovati, vz Vylouditi.

387415   Vylužitelný Svazek: 4 Strana: 0995
Vylužitelný, auslaugbar. — čím: vodou a líhem. Rostl. III. b. 171.

387416   Vylúžiti Svazek: 4 Strana: 0995
Vylúžiti, vz Vyloužiti. — se = vyscati se, harnen. Mor. Šd.

387417   Vylyhovati Svazek: 7 Strana: 1074
Vylyhovati = vylhávati. Nevylyhuje králem (= lživě se králem nezastíraje) mohl by pomoc vzieti na svých lidech. Št. Kn. š. 156. 28.

387418   Vylyhovati Svazek: 8 Strana: 0483
Vylyhovati, vz Vylihovati (3. dod.).

387419   Vylykati Svazek: 4 Strana: 0995
Vylykati, austrinken, ausschlürfen. — co odkud. Vylykal všecko mléko z mísy. Us. Tč.

387420   Vylypovati se Svazek: 4 Strana: 0995
Vylypovati se = vysmívati se, verlachen. U Opavy. Pk.

387421   Vylysaný Svazek: 4 Strana: 0995
Vylysaný; -án, a, o, kahl. V. hlava. Us. Tč.

387422   Vylysati Svazek: 4 Strana: 0995
Vylysati = vylyseti. — komu kde. Už v-sal na temeně; Hlava (se) mu už v-la. Na Ostrav. Tč.

387423   Vylysení Svazek: 4 Strana: 0995
Vylysení, n., die Kahlheit. Ctib.

387424   Vylysený Svazek: 8 Strana: 0483
Vylysený. V. čelo (lysým učiněné). Tov. (Vlč. Lit. 212.).

387425   Vylyseti Svazek: 4 Strana: 0995
Vylyseti, el, ení = lysým se státi, kahl werden. Ctib.

387426   Vylysiti Svazek: 4 Strana: 0995
Vylysiti, il, en, ení = lysým učiniti, kahl machen. — co komu: čelo.

387427   Vylyskovati Svazek: 4 Strana: 0995
Vylyskovati = odseknutím kousku kůry a tudy holým místečkem znamenati stromy k podtětí určené, Bäume auszeichnen. Us. Č. Cf. Vylizovati.

387428   Vylžavno Svazek: 7 Strana: 1074
Vylžavno = vlhko. Mor. Brt. D.

387429   Vyłágat někomu Svazek: 10 Strana: 0678
Vyłágat někomu = vybiti Brt. SI. 176. Sr. Lágat.

387430   Vymacatí Svazek: 4 Strana: 0996
Vymacatí, vymacávati = vymakati. Na Ostrav. Tč.

387431   Vymáčaný Svazek: 4 Strana: 0996
Vymáčaný = vymáčený. Mor. a Slov. Šd.

387432   Vymáčecí Svazek: 4 Strana: 0996
Vymáčecí, Macerations-. V. přístroj. Šp.

387433   Vymáčení Svazek: 4 Strana: 0996
Vymáčení, n. = macerace, die Maceration. V. řízků řepových. S. N. XI. 371., KP. V. 48. Studené, horké, zelené; způsob v., die Macerationsmethode; přístroj k v. (máčedlo); voda k v. Šp. Vz Vymočiti.

387434   Vymáčený Svazek: 4 Strana: 0996
Vymáčený; -en, a, o, ausgeweicht; aus- getunken. V. voda. Us.

387435   Vymáčeti Svazek: 4 Strana: 0996
Vymáčeti, ejí, el, en, ení = máčením vy- potřebovati, austunken. — co: jíchu, chléb. — co kde: housku v kávě. Vz Vymočiti.

387436   Vymačkání Svazek: 4 Strana: 0996
Vymačkání, n., das Ausdrücken.

387437   Vymačkaný Svazek: 4 Strana: 0996
Vymačkaný; -án, a, o, ausgedrückt. V. citron. V. mošt. KP. V. 177.

387438   Vymačkati Svazek: 4 Strana: 0996
Vymačkati, vymačkávati, vymáčknouti, knul a kl, ut, utí, ausdrücken, herausdrük- ken. — co: houbu. Us. — co odkud čím: vodu z houby rukou, víno z hroznů lisem. — se. Nemůže se vymáčknouti (= vyjádřiti, aussprechen, ausdrücken). Us. Brnt., Kšť.

387439   Vymačkati co jak Svazek: 7 Strana: 1074
Vymačkati co jak. Hlas v-kával do sopránu. Osv. I. 92.

387440   Vymädliť Svazek: 7 Strana: 1074
Vymädliť = vymydliti, vymnouti, vy- tříti. Klások vymädlil na dlani. Phľd. VIII. 170.

387441   Vymagnetisovati Svazek: 4 Strana: 0996
Vymagnetisovati = magnetismem vylé- čiti, ausmagnetisiren. Jg.

387442   Vymáhač Svazek: 4 Strana: 0996
Vymáhač, vymahač, e, m, der Auswirker. Bern.

387443   Vymáhání Svazek: 4 Strana: 0996
Vymáhání, n. = výmoha, výmožka, die Requisition. Nz. V. dluhů, die Eintreibung, der Schulden. V. Vz Vymoci. V. spravedl- nosti, vz Rb. 274.

387444   Vymáhať sa na dačo Svazek: 8 Strana: 0483
Vymáhať sa na dačo (od môcť) = vy- pytoyať sa na dačo silou-mocou, zo zvedavo- sti. Co sa ma toľko vymaháš? Myjava. Phľd. 1895. 445.

387445   Vymáhatel Svazek: 4 Strana: 0996
Vymáhatel, vymahatel, e, m. = vymáhač. Bern. V. daní, der Steuerexequent. Šp.

387446   Vymáhati Svazek: 4 Strana: 0996
Vymáhati, vz Vymoci.

387447   Vymáchání Svazek: 4 Strana: 0996
Vymáchání, n., das Umschwenken, Aus- schwenken, Ausspülen. V. prádla.

387448   Vymáchaný Svazek: 4 Strana: 0996
Vymáchaný; -án, a, o, ausgeschwenkt, ausgespült. — kde. Prádlo v čisté vodě v-né. — V. Má nevymáchanou (nevypařenou) hubu, ein loses Maul (o tom, kdo neoma- leně mluví). Us. Brt., Dch., Šd.

387449   Vymáchati Svazek: 4 Strana: 0996
Vymáchati, vymáčknouti, chnul a chl, ut, utí = máchaje vyhoditi, schwingend auswer- fen, hinausschleudern; vyprati, ausschwingen, ausschweifen, ausspülen. — co: vlnu. D. — co kde jak: prádlo ve vodě na čisto v. Sych. V. košile z jedné vody v. Us. Jg.. V. prádlo v řece, Us., kůže v potoce. Us. Šp. — koho, ordentlich durchwaschen. Us. Šd. Vymachlovati = vylouditi, herausschwin- deln. L.

387450   Vymajcnouti Svazek: 4 Strana: 0996
Vymajcnouti, cnul a cl, utí = dáti, vle- piti, aufhauen. — co komu. Že ti jednu vymajcnu! Us. u Rychn. Gth.

387451   Vymajdati Svazek: 4 Strana: 0996
Vymajdati = vyvésti, ausführen, aus- richten. — co: U Olom. Šd.

387452   Vymájiti Svazek: 4 Strana: 0996
Vymájiti = májem zeleným vystrojiti, aus-, benmien, belauben. --- co: dům.

387453   Vymajstrovati Svazek: 4 Strana: 0996
Vymajstrovati = vymistrovati. — co, ausmeistern; nad kým, übertreffen. Na Ostrav. Tč.

387454   Výmäk Svazek: 7 Strana: 1074
Výmäk, u, m., Erweichung, f. Slov. Ssk.

387455   Vymakati Svazek: 4 Strana: 0996
Vymakati, er-, austasten, ausfühlen. — co čím kdy: rukou po tmě, za tmy. co komu kde. Vymakal mu v kapse dva krejcary Na Ostrav. Tč.

387456   Vymákati Svazek: 4 Strana: 0996
Vymákati, vz Vymoknouti.

387457   Vymakati něco z něčeho Svazek: 7 Strana: 1074
Vymakati něco z něčeho. Dk. Poet. 21.

387458   Vymakati si co kde Svazek: 8 Strana: 0483
Vymakati si co kde. Sama si v-la na klávesách několik písniček. Šml. I. 151.

387459   Vymakávání Svazek: 4 Strana: 0996
Vymakávání, n., das Heraustasten, Ent- decken. V. zvuků. Kos. Ol. I. 167.

387460   Vymakčiti Svazek: 4 Strana: 0996
Vymakčiti = vyměkčiti. Bern.

387461   Vymakotiť Svazek: 7 Strana: 1074
Vymakotiť = něco hloupého říci. Val. Brt. D. 289.

387462   Vymalování Svazek: 4 Strana: 0996
Vymalování, n., das Ausmalen. V.

387463   Vymalovaný Svazek: 4 Strana: 0996
Vymalovaný; -án, a, o, ausgemalt. V. pokoj. — kde. Ale již jej před sebou vi- díme a jako před očima v-ho máme. BR. II. 629. b.

387464   Vymalovati Svazek: 4 Strana: 0996
Vymalovati, vymalovávati = malbou vy- obraziti, auf-, ausmalen, entwerfen; vypsati, vylíčiti, beschreiben, schildern, vorstellen, malen. Jg. — co, koho: obraz. V. Ta hra- dišťská brána, pěkná malovaná; kdo ju vy- maloval, barvy nešanoval. Brt. P. 15. Ne- moh on ho v., musel pod ním podřimovať; Jakoby ju vymaloval. Sš. P. 41., 757. — co čím (jak): živými barvami, V., křídou. Us. To (jméno) šuhajkovo vymaluju zlatem. Sš. P. 270. Kázání Páně pod sedmerým po- dobenstvím předložené, jímž moc a důstoj- nosť svého učení v-val BR. II. 57. (Šd. ). — co komu (kam). Vymaluj mně ten obrá- zek, co pod srdcem nosím (nebo:, který já v srdci nosím). Sš. P. 642., 299. Černé oči, bílé líčka mala (měla), ada (jakoby) si jích vymaluvať dala. Sl. ps. 29. Nocovali, noco- vali tři malíři u nás, dala sem si v. frajera na obraz. Mor. ps., Sl. ps. 291. V. někomu něco na vrata. Us. — co kde: na papíře. Us. V-val na ni (na bráně) štvero koní vra- ných. Sš. P. 599. V-val na ní štyry koně vrany. Brt. P. 15. Ješto vám před očima Kristus v-ván byl. Sš. II. 31.

387465   Vymalovati Svazek: 7 Strana: 1074
Vymalovati někomu záda = vybiti. Us. Šd.

387466   Vymamitel Svazek: 4 Strana: 0996
Vymamitel, e, m., der Schwindler. L.

387467   Vymámiti Svazek: 4 Strana: 0996
Vymámiti, il, en, ení, vymavovati, er- listen, erschwindeln, durch Betrug erreichen. — co na kom. Us. Jg., Dch., Tč., Šd. Ten by na jalové krávě tele vymámil (= mluvka). Bda. — co odkud. Žebrá, že by z kamene peněz vymámil. Us. Vk.

387468   Výmana Svazek: 7 Strana: 1074
Výmana, y, f. = vymanění. Hdž.

387469   Vymandlovati Svazek: 4 Strana: 0996
Vymandlovati, ausmangeln, ausrollen. — co kde: prádlo na cizím mandlu, u hoky- náře a p. Us.

387470   Vymandrčiť Svazek: 7 Strana: 1074
Vymandrčiť = vylhati, vymámiti co na kom. erschleichen. Val. Vck., Brt. D. 229.

387471   Vymaněnec Svazek: 7 Strana: 1074
Vymaněnec, nce, m., der Befreite. Pal. Rdh. III. 302.

387472   Vymanění Svazek: 4 Strana: 0996
Vymanění, n., die Emancipirung. Us. Dch. Obmýšlel při tom celkovité v. -se z pod moci velikých kňazov. Lipa 6. V. -se z jař- ma nadvlády, v. nevolníků. Mus. 1880. 365., 507.

387473   Vymanévrovati co Svazek: 9 Strana: 0384
Vymanévrovati co. Ott. XVI. 763.

387474   Vymanglovat koho Svazek: 9 Strana: 0384
Vymanglovat koho = sbíti? Zát. Př. 249b.

387475   Vymaniti Svazek: 4 Strana: 0996
Vymaniti, il, ěn, ění, vymaňovati, los- lösen, loskaufen, emancipiren. — co, se odkud. V. se z poručnictví, ze závislosti, z poplatnosti. Šb. Národ z barbarství v-ti, z politických zařízení; Konečně podařilo se jim v. své poddané od soudů župních; Hlu- boce zakořeněna byla v rodu Přemyslovců politika zcela se v. od říše. Ddk. II. 135., IV. 313., V. 135. (Tč. ).

387476   Vymaniti se z čeho Svazek: 7 Strana: 1074
Vymaniti se z čeho. Pal. Rdh. II. 227., Ntr., Tš., Dk.

387477   Vymaňovací Svazek: 4 Strana: 0996
Vymaňovací, Emancipations-. V. zákony. Mus. 1880. 504.

387478   Výmar Svazek: 7 Strana: 1074
Výmar, vz Vímar.

387479   Výmar, Vímar Svazek: 4 Strana: 0997
Výmar, Vímar, a, m., Weimar v Ně- mecku. Vz S. N. Z V-ra Bernard. Vz Blk. Kfsk 1456.

387480   Vymarastiti Svazek: 4 Strana: 0996
Vymarastiti, il, štěn, ění, ganz und gar abmachen. U Olom. Šd. — co s kým.

387481   Vymarkotněti Svazek: 4 Strana: 0996
Vymarkotněti, ěl, ění = z markoty či z markotnosti (Trübsinn) se probrati, aus dem Trübsinn kommen. Markotni po své ženě, ale snad brzy vymarkotní. Na Ostrav. Tč.

387482   Vymárniti Svazek: 4 Strana: 0996
Vymárniti, il, ěn, ění, vergeuden. Na Slov. Bern.

387483   Vymaroditi se Svazek: 10 Strana: 0500
Vymaroditi se. Až se v-dí (vystůně) a uzdraví. Dost. Poy. 100.

387484   Vymasařiti Svazek: 4 Strana: 0996
Vymasařiti, il, en, ení = masařstvím si dobyti, als Fleischer erwerben. — si co. Na Mor. Tč.

387485   Vymasilý Svazek: 4 Strana: 0997
Vymasilý = masem prorostlý, masitý, fleischig. V. dobytek. U Vys. mýta. Hrt. U Ronova. Rgl.

387486   Vymasiti Svazek: 4 Strana: 0997
Vymasiti, il, en, ení; vymasovati = maso z kůže zdělati, abhäuten. Jg., Šp.

387487   Vymasta Svazek: 7 Strana: 1074
Vymasta, y, m. = drbaný člověk. Laš. Wrch.

387488   Výmastek Svazek: 4 Strana: 0997
Výmastek, stku, m., das Fett. Šd.

387489   Vymásti Svazek: 4 Strana: 0997
Vymásti, matu, mátl, maten, ení = co zmateno jest, vypraviti, aus-, entwickeln, ent- wirren. V. — co odkud: ptáka ze sítí. V. se ze svazků. Br. Oko moje záměr mělo z bludiště se toho v. Koll. I. 359. Ďábel la- komce do divných labyrintů zaplétá, že se jim z nich v. nedá. BR. II. 719. b.

387490   Vymastiti Svazek: 4 Strana: 0997
Vymastiti, il, štěn, ění, vymašťovati (na Mor. vymaščovati, Šd. ) = maštěním vypotře- bovati, beim Schmalzen verbrauchen; mast- notou pomazati, einfetten, mit Fett ein-, aus- schmieren. — co (čím). Už sem všecko máslo v-la. Us. Šd., Tč. Pekáč k buchtám v.: pekáč sádlem, máslem v. Us. Šd. — V. = vyvésti, ausführen, ausrichten. — co. Inu, tys to vymastil! U Olom. Šd. — V. = vy- biti, durchprügeln, durchbläuen. Mor. Vck. — co komu čím. V. někomu kosti biči- skem. Mor. Tč.

387491   Vymastiti si co Svazek: 9 Strana: 0384
Vymastiti si co = kapcu (vyhráti). Us. Hoř. 122.

387492   Vymaškařený Svazek: 4 Strana: 0997
Vymaškařený; -en, a, o. V. mumraj. Mus. 1880. 474. (Z r. 1615. ).

387493   Vymaškati Svazek: 4 Strana: 0997
Vymaškati, vymazkati = vymazati, ein- fetten, mit Fett einschmieren. — co kam: máslo na chléb. — co čím: lojem. Us. na Ostrav. Tč. — se, sich herausschniegeln. Ib. Tč.

387494   Vymaškrtiti Svazek: 4 Strana: 0997
Vymaškrtiti, il, cen, ení, naschend ver- zehren. Na Slov. Bern.

387495   Vymaštěný Svazek: 4 Strana: 0997
Vymaštěný; -ěn, a, o (na Mor. vymaš- čený, Šd. ), beim Schmalzen verbraucht. Už je všecko máslo v-no. Us. -- V., mit Fett eingeschmiert. V. pekáč, bábovka, zámek. Us. Šd.

387496   Vymatati Svazek: 4 Strana: 0997
Vymatati = vyhmatati. Na Slov. Bern.

387497   Výmati Svazek: 10 Strana: 0500
Výmati m. vyjímati. Mš.

387498   Výmátko Svazek: 10 Strana: 0500
Výmátko, a, n. = vemeno (zdrobn. ). Us. Mš.

387499   Výmaz Svazek: 4 Strana: 0997
Výmaz, u, m. = vymazání, die Löschung. V. = opatření soudní, jímž se z knih ve- řejných vymazuje nějaké právo na věci ne- movité zapsané. S. N. Vz tam více. V. z po- zemkové knihy. Dch. Od výpisu z desk platí se výpisného tolik jako od výmazu. Ms.

387500   Vymazal Svazek: 4 Strana: 0997
Vymazal, a, m., osob. jm. V. Frant., čes. spisov., nar. 1841. Vz Tf. H. l. 144., 175., Šb. H. l. 307.

387501   Vymazal Svazek: 7 Strana: 1074
Vymazal. Cf. Pyp. K. 549., Bačk. Př. 126., 143., 153., Rk. Sl.

387502   Vymazal Svazek: 9 Strana: 0384
Vymazal Fr. Sr. Jub. XXXV.

387503   Vymazání Svazek: 4 Strana: 0997
Vymazání, n., das Aus-, Einschmieren. V. kamen hlinou, pekáče sádlem. Us. -- V. = výmaz. Úředníci přivolili k tomu v. Půh. II. 522. Od registr ohledánie neb v. nemá nic dáno býti. Arch. II. 485.

387504   Vymazaný Svazek: 4 Strana: 0997
Vymazaný; -án, a, o, beim Schmalzen verbraucht. V. sádlo, máslo. — V., mit Fett eingeschmiert. V. pekáč. — čím: máslem, sádlem. Us. — V. Ten kůň jest už v. (již shodil zuby). V Kunv. Msk. Vz Vymazati.

387505   Vymazatel Svazek: 4 Strana: 0997
Vymazatel, e, m., der Auslöscher.

387506   Vymazatelnosť Svazek: 4 Strana: 0997
Vymazatelnosť, i, f., die Auslöschlich- keit, Auslöschbarkeit.

387507   Vymazatelný Svazek: 4 Strana: 0997
Vymazatelný, auslöschlich, auslöschbar. D.

387508   Vymazati Svazek: 4 Strana: 0997
Vymazati, mazám a maži, maž, zal, án, ání; vymazovati, vymáznouti = zamazati, ausschmieren, auskleistern; mazáním zpotře- bovati, ver-, ausschmieren; vypráskati, ab- prügeln; smasati, auslöschen, wegwischen. Jg. — abs. Kůň vymazal (jádro i. e. čer- ného důlku s nažlutlým kroužkem na zubech pozbyl). Us. Letos máme stodolu, jako by vymazal (= úplně plnou). U Solnice. Frch. — co: kamna, Us,, škorně lovecké. V-ti hlínu (zpotřebovati), D. slovo (smazati), Us., chyby. V. -- co komu: boty. Us. Vymázl mu ně- kolik dobře mířených ran. Kos. — komu = vybiti. Us. — co odkud (kde): z desk. Dipl. 1409., O. z D. Někoho z kněh živých, D., skvrnu z papíru, Us., jméno z knihy. D. Všecku kolomaz z kolomaznice v-zal. Us. Šd. Něco z knihy dějin v.; Nevidíme pod- statné příčiny, proč bychom jméno jeho z historie v-li. Ddk. II. 315., 360. (Tč. ). Aby se raději takový opis jich z desk v-zal. Pal. Děj. V. 1. 412. A kdyby nám kde dskami zavázané bylo, z desk vymazati... List z r. 1528. Měla mu to věno z desk v. Půh. II. 5. Když se spolek z desk vymaže v tom miestě, kdež jest napsán byl, tím vymazá- niem a propuštěniem všichni zmatkové, ne- snáze, súdové i pochybnosti zdviženy budú. Vš. Jir. 273. — co čím: kamna hlinou, Us., písmo svými slzami. Bern. V. něco vápnem. Zpěv. I. 172. Skuliny hlinou v. (= zama- zati). Us. — co kde: léta na zubech n. jádra (vz nahoře: kůň vymazal). Us. — co (komu čím) kam. Vymázl mu jednu přes hubu rukou. Všecku mastnotu na buchty, na pekáč v-zal. Us. Tč. — co kdy kde. Hned té noci dal na obrazu v. podobu krá- lovu. Pal. Děj. V. 1. 66. — se. Po vyplnění 6. roku jádro se (u koně) vytírá n. vyma- zuje. Ja.

387509   Vymazgati Svazek: 4 Strana: 0997
Vymazgati =vymazati, ausschmieren. — co čím: mastný talíř chlebem. Na Ostrav. Tč.

387510   Výmazné Svazek: 4 Strana: 0997
Výmazné, ého, n. = plat za vymazání z knih, die Löschungsgebühr. D. Daj v-zné. Tov. 62. Cf. Zámazné, Gl. 372.

387511   Výmazné Svazek: 7 Strana: 1074
Výmazné. Výb. II. 824., Wtr. Obr. I. 38., 712.

387512   Výmazné Svazek: 8 Strana: 0483
Výmazné, delenciales (denarii). Eml. Urb. 431.

387513   Výmazný Svazek: 4 Strana: 0997
Výmazný, ausschmierbar. — V., löschungs- fähig. V-ná (propustná) kvitance. J. tr.

387514   Výmazný Svazek: 7 Strana: 1074
Výmazný. V. listina, löschungsfähige Urkunde. Vz Pr. tr.

387515   Vymazovati Svazek: 4 Strana: 0997
Vymazovati, vz Vymazati.

387516   Vymdleti Svazek: 4 Strana: 0997
Vymdleti, el, ení, schwach, kraftlos werden.

387517   Vymdliti Svazek: 4 Strana: 0997
Vymdliti, il, en, ení = mdlým učiniti, entkräften. — co: něčí hněv. Jg.

387518   Výmě Svazek: 4 Strana: 0997
Výmě (dříve vémě, jako sémě, témě, Jir.: veymě, vaymě), gt. vymene n. vemene, n., vz Rámě; nyní obyč. vemeno, a, n.. na Mor. vymeno; veménko, vemýnko, a, n. Das Eiter, das Gesäuge. Výmě místo výdmě. Bž. 232. Výmě = cecky hovadské. V. Z jejího vemene mléko teklo. Háj. Prasátka vemeno opras- nice ssají, tele a neodstavené jehně z ve- mena mlezivo ssají, děvka pak mléko dojí. Kom. Odpadlo mu v. od huby (ztratil úřad, dobrodějce. Vz Úřad, Dobrodějce). Č. — V. = prsy ženské. Volk. Ot vymen mateře mé. Ž. wit. 21. 10.

387519   Výmě Svazek: 7 Strana: 1074
Výmě, gt. výmene, vz Vémě (dod.). Cf. Mkl. aL. 155., 162. a Etym. 397. b., Sv. ruk. 314., Gb. Ml. I. §. 147. 3. Výmeno ist jetzt unmöglich ; auch výmě kann sich kaum behaupten statt des durch Analogíe ent- standenen vémě. Vondrák v Jgč. XIV. 1. 122. Haná je jako nějakým výmenem země moravské. Výb. II 1565.

387520   Výmě Svazek: 8 Strana: 0483
Výmě. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 310. V. kraví. Chč. S. 303.

387521   Vymečovati Svazek: 4 Strana: 0997
Vymečovati = vyčistiti (vlastně o meči), ausglätten, peliren. Meč naostřen a vyme- čován. V. železo. Reš.

387522   Vymědliti Svazek: 4 Strana: 0997
Vymědliti, il, en, ení = mědlicí vytříti, ausriffeln, ausräufeln. — co: len, konopí.

387523   Vymedziti Svazek: 4 Strana: 0998
Vymedziti = vymeziti. Na Slov. Bern.

387524   Vymechovati Svazek: 7 Strana: 1074
Vymechovati, vz Vymešiti (dod.).

387525   Vymeji Svazek: 4 Strana: 0998
Vymeji, vz Vymyti.

387526   Vymejtiti co Svazek: 10 Strana: 0500
Vymejtiti co: studánku (vybrati). Ces. 1. XIV. 29.

387527   Výmek Svazek: 4 Strana: 0998
Výmek, mku, m. = vymknutí i kudy se vynikne, die Entschlüpfung, der Schlupfort. Mark. Omyl. 49.

387528   Vyměkčiti Svazek: 4 Strana: 0998
Vyměkčiti, il, en, ení, vyměkčovati, weich machen, durchweichen. — čím Deštěm země se vyměkčí. Na Ostrav. Tč.

387529   Vyměknati Svazek: 4 Strana: 0998
Vyměknati = vyměknouti. Na Ostrav. Tč.

387530   Vyměknouti Svazek: 4 Strana: 0998
Vyměknouti, knul a kl, utí, weich weiden. — čím, kdy. Deštěm země vyměkla; Země po dešti vyměkne, vyměkná; Sníh teplým větrem vyměkl. Us. Tč.

387531   Vymektati Svazek: 4 Strana: 0998
Vymektati = s namáháním a nesrozumi- telně vyříditi, ausstottern. — co. Sotva to vymektal. Us. Kšť.

387532   Výmel Svazek: 7 Strana: 1074
Výmel. Mkl. Etym. 195. a.

387533   Výměl, výmel Svazek: 4 Strana: 0998
Výměl, výmel, u, m. = co voda vymlela, výmol, zmol, die Bachfahrt. Us. Jg.

387534   Vymělčiti Svazek: 4 Strana: 0998
Vymělčiti, il, en, ení; vymělčovati, seicht machen. — co: mlýn (učiniti, aby palce čelníku do ceví kladnice méně zabíraly), aus dem Zeug treiben. Vys., Šp. — se, seicht weiden. Jak mlynář vodu srazí, příkop se vymělčí. Us. Tč.

387535   Výmělek, výmelek Svazek: 4 Strana: 0998
Výmělek, výmelek, lku, m.. = plat n. jistý díl obilí mlynáři za mletí (výmělné, plat výmělný), die Mahlinetze, der Mahllohn, das Metzkorn. Vys. — V. = užitek, der Vortheil, Nutzen. Hern. — Výmelek = výmol. Vz Výměl. Zlob.

387536   Výmelné Svazek: 4 Strana: 0998
Výmelné, ého, n., das Mahlgeld.

387537   Výmělné Svazek: 8 Strana: 0483
Výmělné. V. brali mlynáři (plat za mletí). Nár. list. 1896. č. 53.

387538   Výmelné Svazek: 10 Strana: 0678
Výmelné, ého, n. Arch. XXII. 161. Sr. Mýto.

387539   Vymělní Svazek: 4 Strana: 0998
Vymělní. Z v-ho obilí ze tří mlejnů obec- ních každého roku mnoho měřic sobě do domuov svých brali. List z r. 1581. Tč.

387540   Vymelnisko Svazek: 4 Strana: 0998
Vymelnisko, a, n. výměl. Na Slov. Bern.

387541   Vymělniti Svazek: 4 Strana: 0998
Vymělniti, il, ěn, ění změlniti, aus- reiben. — co: zrna, prsť. Bern.

387542   Výmělný, -ní Svazek: 4 Strana: 0998
Výmělný, -ní = od vymlení, Mahl-. Vz Výmělek. V. V-ného platiti. Zlob. V. obilí,
chléb (z obilní směsice), Us., truhla. D. — V. = drobivý. V. země. Koubl. Hosp. 33.

387543   Výměna Svazek: 4 Strana: 0998
Výměna, y, f. = vyměnění, der Aus- tausch, Tausch, Wechsel, die Aus-, Um- wechslung, Einlösung, Reluition. D. V. látek. Vz Schd. II. 351. V. dřevení, v horn., die Gezimmerauswechselung. Bc. V. poledníku. Stč. Zmp. 287. V. myšlének, der Ideenaus- tausch, peněz, die Geldumwechslung, zboží; výměnu s někým učiniti. Dch. V. vzduchu, der Luftwechsel, plynoměru, die Gasmesser- wechslung. Šp. Noviny v-nou dostávati. Us. V. na železnicích, der Eisenbahnwechsel. Zpr. arch. VII. 1. Byl v Němcích na v-ně (jeho otec A. poslal ho do Němec k panu B., aby se u něho naučil německy mluviti a za to měl u sebe synka občana B., který sě u něho učil česky mluviti). Obě města postoupena jim za jistou summu a na v-nu za kněze Bedřicha. Pal. Děj. III. 3. 171. Smluvili se v ten rozum, že výměnou zao- krouhlí své statky; Předsevzal v-nu statků s klášterem v Plasích; Svoluje ku vzájemné v-ně zajatých. Ddk. IV. 143., V. 42., 312. (Tč. ). — V. = výplata, die Auszahlung, Aus- lösung. —V. = výminka, die Ausnahme. Troj. — V. = výměnek, das Ausgedinge. Mor. Šd. A ten můj slavný syn nechce mi dáť výměny. Kom. To bude (cesta) na tu věčnou výměnu k pánu Bohu. Sá. Šd.

387544   Výměna Svazek: 7 Strana: 1074
Výměna látek. Vz Slov. zdrav. 407. Úřady na v-nu zlata a stříbra, Gold- u. Silbereinlösungsämter.

387545   Vymeňač Svazek: 4 Strana: 0998
Vymeňač, e, m. = vyměnitel. Na Slov. Bern.

387546   Výměnář Svazek: 8 Strana: 0483
Výměnář, e, m., Weichensteller, m. Ptrl. 25.

387547   Výměnčí Svazek: 4 Strana: 0998
Výměnčí, Ausgedinger-. V-čí chalupa. Puch.

387548   Vyměněč Svazek: 4 Strana: 0998
Vyměněč, e, m. = vyměnitel. Bern.

387549   Vyměnečný Svazek: 7 Strana: 1398
Vyměnečný = výminečný. Pfleger.

387550   Výměnek Svazek: 7 Strana: 1074
Výměnek. Sdl. Hr. V. 320. - V. = čásť obilí, které se vzalo na straně, kde bylo poněkud vysoko rozhrabáno a polo- ženo do čela mlatu. U Bydž. Kšť.

387551   Výměnek Svazek: 8 Strana: 0483
Výměnek. Vz o něm v Vykl. Svat. 11. V. na sednici a ke stodole. Žďár. Nár. list. 1896. č. li. odp. feuill.

387552   Výměnek, výmínek Svazek: 4 Strana: 0998
Výměnek, výmínek, nku, m. = co si kdo vymínil, das Alisbedungene; zvl. doživotí n. obydlí sedlákům statek odstoupivším, das Ausgedinge, Geding, die Stube. Sedí na vý- mínku. Us. Byli na čertově v-nku = dařilo se jim špatně. U N. Bydž. Kšť. — V. = domek výměnkářský různo při usedlosti pro výměnkáře vystavěný, das Ausgedingerhäus- chen. Slez. Šd.

387553   Vyměnění Svazek: 4 Strana: 0998
Vyměnění, n., die Aus-, Einwechselung. V. zajatých, D., peněz. V. — V. = vypla- cení, die Auslösung, Befreiung durch Geld Bern.

387554   Výměnice Svazek: 4 Strana: 0998
Výměnice, e, výměnkářka, výmín- kářka, die Ausgedingerin. Us.

387555   Výměnický Svazek: 4 Strana: 0998
Výměnický, Ausgedinger-. V. chalupa. Us.

387556   Výměničník Svazek: 4 Strana: 0998
Výměničník, a, m., der Ausgedinger.

387557   Výměničný Svazek: 4 Strana: 0998
Výměničný, Ausgeding-. V-ná chalupa. Zlob.

387558   Výměník Svazek: 4 Strana: 0998
Výměník, a, výměnkář, výminkář, e, m., der Ausgedinger, Stübler.

387559   Vyméniť Svazek: 9 Strana: 0384
Vyméniť = vyjmenovati. Vyméniía vše- ckých vředů. Val. Čes. 1 X. 370.

387560   Vyměnitel Svazek: 4 Strana: 0998
Vyměnitel, e, m., der Austauscher, Aus- löser; Ausbedinger. Jg.

387561   Vyměnitelný Svazek: 4 Strana: 0998
Vyměnitelný, austauschbar, einlösbar. Us.

387562   Vyměniti Svazek: 4 Strana: 0998
Vyměniti, il, ěn, ění; vyměňovati = vy- míniti, ausbedingen, vorbehalten; vyjímati, ausnehmen; jedno za druhé dáti, austauschen, wechseln, aus-, einwechseln. — co, koho: stavení (vymíniti). Ms. pr. pr. V. zajaté, za- jatce. J. tr., Šb. Už sem veřejně záloh svůj v-nil a slubu danému dosti učinil. Na Slov. Tč. V. peníze. Šp. O celém království tak, že ani Jerusalema nevyměňuje (nevyjímaje). Br. — si co kde: v smlouvě (vymíniti). Act. m. Ferd. Na (ve) shromážděních těch vyměňovala by se mínění jednotlivcův. Osv. I. 41. — aby. Vyměnil si, aby strany sobě neradily. Us. — co, koho komu: dukát, desítku, Us., zajaté. K našemu vlastnímu užitku a propůjčování si je zůstavujem a vyměňujem. Nar. o h. a k. V. si úlohy. Us. Hrts. Pri Morave má paretka, pri Morave, pri Trenčíne pás. Vymeň mi ho, můj šo- hajko, vymeň mi ho, už je temu čas. Sš. P. 552. Jánošík junošík máš veľké poklady, vymeň že si, vymeň, ten tvoj život mladý. Lipa II. 260. — co za, co čím. Vojtěch stav rytířský vyměnil za roucho řeholní. Listinou touto vyměňuje Spytihněv klášterní ves Luka za obec Zhoře. Ddk. V. 182., IV. 112. V. něco penězi, im Gelde reluiren. Čsk. Našpiněný ubrousek čistým v. Dch. Jánošík junošík, veď si ty bohatý, vymeň že sa, vymeň, tvojimi dukáty! Lipa II. 260. — jak. Tuto jeho rozhodnou náklonnosť ne- chceme ovšem v základním jejím směru v. Ddk. V. 112. — co s kým. Židé spirští měli plnou volnosť věci své s lidmi všech stavů v-ti. Ddk. IV. 160. odkud. Poručníka otcem učiněného z počtu vždycky vymě- ňuji. Vš. Jir. 276. Otec, duša moja, vyměň ma z vazenia. Sl. ps. Šf II. 101.

387563   Výměnitý Svazek: 4 Strana: 0999
Výměnitý, bedingt. Zlob.

387564   Výměnka Svazek: 4 Strana: 0999
Výměnka, y, f. = výmínka, die Aus- nahme. Arch. IV. 53. V. o smlouvě, die Bedingung, der Vorbehalt. Zříz. Ferd. Pod takovou v-kou. Vš. Aby za ně peníze purk- rechtní skupovali s tou v-kou, aby úřad... Pam. Val. Meziř. 92. S takovú výměnkú; Leč by zvláštnie v. o tom byla. Vš. Jir. 211., 271. — V. = výměnný lístek, der Einlösungs- schein. Nz. Vz Výměnný.

387565   Výměnka Svazek: 7 Strana: 1074
Výměnka = výměnkářské stavení. V pravo je byt hospodářův, v levo jest v. Kmk. II. 4.

387566   Výměnkář Svazek: 4 Strana: 0999
Výměnkář, vz Výměník. Sedlák hlava, v. prdelkář. Na Hané. Bkř.

387567   Výměnkář Svazek: 7 Strana: 1074
Výměnkář. Před vyvráceným (zvaleným) křížem a před v-řem žádný klobouk ne- sejme. Slez. Šd.

387568   Výměnkář Svazek: 9 Strana: 0384
Výměnkář. V-ři přeje každý — ale ne- beského království; Ani kočka nemá tak tuhý život jako v. Nár. list. 1801. č. 189. 1.

387569   Výměnkářka Svazek: 4 Strana: 0999
Výměnkářka, y, f., vz Výměnice.

387570   Výměnkářský Svazek: 4 Strana: 0999
Výměnkářský, Ausgedinger-. V. stůl. Sá.

387571   Výměnkářský Svazek: 7 Strana: 1074
Výměnkářský. V. kráva = na užitek, nikoli k tahu. Val. Vck.

387572   Výměnkový Svazek: 10 Strana: 0500
Výměnkový závazek. Mtc. 1903. 318.

387573   Výměnné Svazek: 4 Strana: 0999
Výměnné, ého, n., Reluitionsgelder. Šp.

387574   Výmenník Svazek: 4 Strana: 0999
Výmenník, vz Výměník. Sá.

387575   Výměnník Svazek: 7 Strana: 1398
Výměnník, u, m., Wechselständer, m. Tch. 1889. 84.

387576   Výměnnosť Svazek: 7 Strana: 1074
Výměnnosť, i, f., Tauschkraft Zlato má větší v. nežli stříbro. Skř. Vz Výměnný.

387577   Výměnný Svazek: 4 Strana: 0999
Výměnný =mohoucí vyměněn býti, um- tauschbar; k výměně sloužící, Tausch-, Ęin- lösungs-. V. cena, der Reluitionspreis. Čsk. V. hodnota, der Tauschwerth. Stříbro má vysokou v-nou hodnotu, zlato však mnohem vyšší. Skř. V; lístek (výměnka), der Einlö- sungsschein. Šp. V. koleje. Zpr. arch. X. 77.

387578   Výměnný Svazek: 7 Strana: 1075
Výměnný obchod. Mour. V. dloužení, krácení samohlásek. Ndr.

387579   Vymeno Svazek: 4 Strana: 0999
Vymeno, a, n., das Euter. Roste tam velká travička kravám po vymena. Čes. mor. ps. 59. Vz Výmě.

387580   Vymeno Svazek: 8 Strana: 0483
Vymeno kozí, barbarea vulg., rostl. Brt. D. II. 500.

387581   Vymeno Svazek: 10 Strana: 0500
Vymeno, a, n. = vemeno. Chč. Post. 193a.

387582   Vyměňovací Svazek: 4 Strana: 0999
Vyměňovací protokol, das Auswechs- lungsprotokoll. Šp. V-cí pokladnice, Geld- wechslungskasse. Šp. V. cena (výměnná), der Reluitionsvertrag, J. tr., kohoutek, der Weehselhahn. Šp.

387583   Vymenovati Svazek: 4 Strana: 0999
Vymenovati = vyjmenovati. Bern.

387584   Výměnový Svazek: 8 Strana: 0483
Výměnový. Stavěcí zařízení v-vé, Weichen- stellanlage, f. (u železnic). Ptrl. 25. V. závora, Weichenriegel, věž, cesta, stavěcí páka, sta- věcí stroj. Ib.

387585   Vymenšiti Svazek: 4 Strana: 0999
Vymenšiti, il, en, ení, vymenšovati = zmenšiti, vermindern. Jg.

387586   Výměr Svazek: 4 Strana: 0999
Výměr, u, m. = vyměření, das Ausmes- sen, die Ausmessung, die Ein-, Vertheilung. Spravedlivý mezi přestoupením a trestem v., das rechte Verhältniss. Jg. V. poplatku, die Gebührenbemessung. Dch. — V. = nej- stručnější pronesení obsažených znaků v po- nětí. Marek. V. = výklad pojmu čili udání takových znaků, kterými se pojem od všech podobných liší. V. Biba. v Písem. V. jest úplný výklad obsahu pojmu, die Definition. V. dle způsobu: a) rozborný (definitio ana- lytica), b) souborný (d. synthetica); výměr dle dosahu: a) slovný (d. nominalis, který udává pouze význam slova a za slovo jiné slovo klade, Blř. ), b) věcný (d. realis, který odlučuje vše, což nahodilého, vyslovuje jen, co náleží k pojmu podstatně a nutně, Blř. ); výměr záporem, obrazem n. obdobou, roz- lukou, kruhem; výměr odměřený, přimě- řený, úsečný, neodměřený či příliš úzký, nepřiměřený, neúsečný či nadbytný. Vz Jd. 79 a násled. V. (v logice, definice) gene- tický (vznikový, původojevný), názevný, věcný, slovný. Nz. — V. = co výměřeno. V. pokuty, Us., pole. Vaň. — V. = odpo- věď na úřední zadání, der Bescheid, die Erledigung, f. V. dáti na žádosť, na žalobu; výměrem žádosť opatřiti; spis opatřený vý- měrem, spis s výměrem. J. tr. Vz Vyměření. — V. v geometr. = dimense, die Ausdehnung. Velikosť těla má 3 výměry: dlouhosť, širo- kosť a hlubokosť. L.

387587   Výměr Svazek: 7 Strana: 1075
Výměr = stanovení pojmu, definice. Cf. Jg. Slnosť. 41. V. těsný, široký.

387588   Výměra Svazek: 4 Strana: 0999
Výměra, y, f. = míra, vyměření, das Aus- mass. J. tr. Potvrzení vykazující výměru pozemku, das Certifikat über die Area des Grunstückes. V. sazby či sazební, der Tarif- satz. Šp. V. nepřestupná (největšina), das Maximum. Nz. V. mzdy, der Lohnsatz; v. ná- ležitosti, das Gebührenausmass. V. úbytku, das Schwendungsausmass. Šp. Knížectví zno- jemské zaujímalo větší výměru půdy nežli brněnské; Jitro a hon za dob Přemysla II. byly. jak se zdá, v-rou sobě rovny; Výměra úroků se měnila. Ddk. IV. 131., 143., 161. (Tč. ). Vz Vyměření.

387589   Vymerač Svazek: 4 Strana: 0999
Vymerač, e, m., der Ausmesser. Slov.

387590   Vymeránie, n Svazek: 4 Strana: 0999
Vymeránie, n. = vyměřování, die Ver- messung. Na Slov. Ssk.

387591   Vymerati Svazek: 4 Strana: 0999
Vymerati = vyměřovati. Slov.

387592   Výměrčí Svazek: 4 Strana: 0999
Výměrčí, ího, m., der Ausmesser. Reš.

387593   Výměrek Svazek: 4 Strana: 0999
Výměrek, rku, m. = měřičné, die Mahl- metze. — V. = úhrnek, plat úhrnkový, das Pauschale. V. (povolení) paliva na jedna kamna, die Brennstoffpassirung für einen Ofen. Nz. On má hezký v. paliva, potravy atd. Dch. V. úhrnkem (úhrnkový, das Pau- schale). — V. = vyměřený pojem, definitum. Nz.

387594   Výměrek Svazek: 7 Strana: 1075
Výměrek = nadbytek při měření. Us

387595   Výmerkár Svazek: 8 Strana: 0483
Výmerkár, a, m. = výměrník. Slov. Phľd. XII. 172.

387596   Výměrník Svazek: 4 Strana: 1000
Výměrník, a, m. = přijímač platu na mlýně n. stoupách z obilí podlé míry. Které by peníze přes neděli z opichání v. přijal, z těch peněz aby každou sobotu důchodnímu písaři počet činil. Hosp. instr. 1574.

387597   Výměrnosť Svazek: 4 Strana: 1000
Výměrnosť, i, f., die Ausmessbarkeit.

387598   Výměrný Svazek: 4 Strana: 1000
Výměrný = mohoucí vyměřen býti, aus- messbar, qualificirbar. Jg., Dch. — V. = ku měření sloužící, Mess-. V. (měřická) tyč. ZČ. 18.

387599   Výměrový Svazek: 4 Strana: 1000
Výměrový, Ausmessungs-.

387600   Výměrový Svazek: 7 Strana: 1075
Výměrový, Definitions-. Vch. Ar. II. 36.

387601   Vyměřenec Svazek: 4 Strana: 0999
Vyměřenec, nce, m. = pojem, kterým se vyměřuje, definitum. Mark. Log. 110. Vz Vyměřenosť.

387602   Vyměření, n., výměra Svazek: 4 Strana: 0999
Vyměření, n., výměra, y, f., das Aus- messen, Ausmass. J. tr. V. doby promlčení. Us. Kus rolí tím v-ním a potud, jakž ji nyní v držení měl. List z r. 1576. Tč. V. ceny, hodnoty. Šp. V. druhu vzdělaného pozemku, Katastralbemessung der Kultursgattung. Dch. V. pole; v. okem. D. — V. = ustanovení, die Bestimmung, Satzung, der Beschluss, die Vorschrift. V-ní odvodu, části výnosu, die Quotenbemessung. Šp. V., instrukce dáti. V. Proti právnímu v. dosazen jest. Apol. Jistá v. komu ustanoviti. Pr. M. Spis v-ním opa- třiti. Er. Jakož pak každý pán gruntu vedlé v. zřízení zemského tím povinen jest. Nar. o h. a k. Že se tak podlé v. našeho beze všeho porušení zachovati mají. Zř. F. I. A. X. Příčinu k v. připojiti. Rd. Vz Výměr.

387603   Vyměřenosť Svazek: 4 Strana: 0999
Vyměřenosť, i, f., die Ausgemessenheit. — V. = vyměřenec. Mark. Log. 111.

387604   Vyměřený Svazek: 4 Strana: 0999
Vyměřený; -en, a, o, aus-, abgemessen. V. meze, Háj., zákon, V., robota (úkol), uží- vání něčeho, Jel., pokrm (deputát), Br., díl, D., úsudek. Marek. Až do času od nebož- tíka vyměřeného. Žer. 335. Na v-řená léta předměstí v zástavě měli. List z r. 1550. Mudrci při dokonání nedělí matkám od Boha vyměřených do Betlema se dostali. BR. II. 10. b. — komu. Na v-né jemu artikule. Dač. I. 179. — čím: zákonem. Br., V. Roční summa daně přímé řádem volebním v-ná. ŘZ. On pokutu zřízením zemským v-nou o nářek cti trpěti má. Zř. F. I. W. IX. — kde. Pokudžby se pokuty v zřízení zem- ském v-né nedotýkalo. Zř. F. I. A. VII. 3. Podlé ceremonií z zákoně v-ných. Br. — na koho. Summa na věřitele v. J. tr. Vz Vyměřiti.

387605   Vyměřený Svazek: 7 Strana: 1075
Vyměřený pojem. Jd. 80.

387606   Vyměřitel Svazek: 4 Strana: 0999
Vyměřitel, e, m., der Ausmesser, Be- stimmer, Entscheider.

387607   Vyměřitelný Svazek: 7 Strana: 1075
Vyměřitelný,ausmessbar,definirbar. Dk.

387608   Vyměřiti Svazek: 4 Strana: 0999
Vyměřiti, il, en, ení; vyměřovati = podlé míry děliti, aus-, abmessen; ustanoviti, be- stimmen, bemessen, vorsehreiben: vymluviti, ospravedlniti, rechtfertigen, entschuldigen: se = vymluviti se, sich rechtfertigen oder entschuldigen. Us. — abs. Oni to učiniti povinni budou pod pokutou, jakž smlouva svatováclavská vyměřuje. Kol. 30. Vyměřují, co by jim mělo kázáno býti. BR. II. 147. b. — co: pole, les, cestu, staveniště atd., Us., meze, V., staniště, D., ležení, Kom., něčí dni. Br. V. stavení, cenu něčeho, platy. J. tr. V. pojmy, definiren. On má jen málo vyměřeno. Dch. — co čím (proč): kružidlem, D., právy, Us., poslední vůlí. V. Nikdo, jímž bychom se v. mohli, vinen není hlukem; Jímž bychom se v. mohli pro hluk ten a pro tu kramolu; Mohli se vyměřovati o ža- lobě té tím, že... Sš. Sk. 227., 230., L. 207. (Hý. ). Ježto se takovou odpovědí všudy budeš moci vyměřiti. Arch. V. 296. Sám Bůh svým rozšafným řízením vyměřuje, kdy své vyvolené z bíd chce vysvoboditi. BR. II. 11. a. Nynější kazatelé svými básněmi je (muky očistcové) divně vyměřují. Jel. Enc. mor. XII. — co jak: na sáhy. D. Na vous něco v. Us. V. něco podlé libosti. Karyon. V. po- kuty dle zasloužilosti. Har. V. něco úhrnkem, pauschaliren. Nz. K čemuž (měřítku) by (marnoslavci) skutky jiných v-ovali; A tudy podlé různých o předešlém svátku náhledů také rozličně mezičasí to vyměřováno. Sš. II. 64., J. 98. (Hý. ). Letopisy trvání celé výpravy na tři skoro měsíce v-ují; Nebyla toho nutná potřeba, aby vše bylo vyměřo- váno v ceně peněžité. Ddk. III. 165., IV. 169. Aby jim na klučovaniny, které sou jim od hajných mých vyměřeny na šíř i na dal od Hradiště v dlúhém kútě, potvrzení anebo nadání dal. List, z r. 1563. Aby z strany náboženství svého... světle a patrně se vy- měřil, sich rechtfertigen. Skl. V. 63. — co komu. Drží si on bílý šátek v ruce; bílý šátek, červenú harásku, vyměrává svojej mi- lej lásku. Sš. P. 632. V-il vůli napřed každé hnutí. Čch. Bs. 141. Již mu konec v-en, es ist ihm schon das Ziel gesetzt. Us. Dch. Avšak přes to Vašnosti nic nevyměřuji. Žer. 347. Kterémužto rybníku podlé hamu na ryb- níku, jakž jemu vyměřeno jest, vody upou- štěti má. List z r. 1576. Cesta, kterouž Bře- tislav v-il říši českomoravské, jevila se jasně před duší jeho. Ddk. III. 186. — V. komu pole, trest, Us., žákům řád. Har. Vyměřujíce sobě, jak by se smluviti chtěli. Bart. 220. — kde. Jiné právo, v němž se vyměřuje, aby... V. Tak jakož nadepsané dědiny, lúky, lesy a rybníci mezi nimi vyměřeny jsú. Arch. V. 566. Zápis toho sboru vyměřoval v 19 článcích určitě, co a jak věřiti se mělo. Pal. Děj. III. 3. 163. — koho = omluviti, ospra- vedlniti. V. — koho, se kde (před kým, při kom, v čem, u koho a p. ) = omlu- viti. Ješto se (vojáci) nijak v té věci v. ne- mohli; Ares tam (na areopagu) pro vraždu na Halirrotiu, synovi Neptunově, spáchanou přede dvanácterem hlavitých bohů v-oval; A Alexander chtěl se vyměřovati u lidu. Sš. Sk. 146., 207., 227. (Hý. ). — se z čeho: z pokuty (vyníti). Bart. 202. 18. Mluvil k ji- ným ostatniem artikuluom ze všech se vy- měřuje (ospravedlňuje). M. J. z Pr. 12. Z na- řčení se v. Zř. F. I. W. XIV. Aby se v-řil z toho svého počínání; Žádá na Štěpánovi, aby se ze žalob na něho sčítaných vyméřil. Sš. J. 26., Sk. 74., 288. (Hý. ). V. se za žalob (= očistiti se). Tjř. Nevyměřuje se ze žádné pokuty. Bart. 3. 1. V. se z vraždy. Brik., Plác, Schön, Reš., Lom., Trip. — o čem. O božských věcech tak smýšleti náleží, jak samo slovo boží o nich vyměřuje. V. Těm se má náprava státi, pokudž o nářcích vy- měřeno jest. Kol. 31. Tak jak zřízení zemské o tom vyměřuje. Zř. F. L Q. X. — Apol. — aby. V jiném právě se vyměřuje, aby žádný po druhé purkmistrem nebyl. V.

387609   Vyměřiti co komu Svazek: 7 Strana: 1075
Vyměřiti co komu Aby král vládl, pokud by mu stavové v-li. Bart. 15. — se z čeho = vyvésti, ospravedlniti. NB. Tč 99., Výb. II. 958., Let. 295. — co kde. Pří- hektolitru vyměřil 5 litrů (naměřil 105, zí- skal 5 litrů). Us. Rjšk.

387610   Vyměřiti se z čeho jak Svazek: 8 Strana: 0483
Vyměřiti se z čeho jak = ospravedlniti. Aby se z toho slušně v-řil. Arch. XII. 382. Z toho že se chce v. 1529. Kutn. šk. 4.

387611   Vyměřovací Svazek: 4 Strana: 1000
Vyměřovací, Ausroess-. V-cí kommisse daně příjemní, lépe: kommisse, která vymě- řuje daň z přijmův. Šb.

387612   Vyměřovačka Svazek: 9 Strana: 0384
Vyměřovačka, y, f. V. nemocí. Nár. sbor. 1901. 141.

387613   Vyměřování Svazek: 4 Strana: 1000
Vyměřování, n., das Ausmessen, die Aus- messung. V. nádob podlé míry, das Eich- mass. — V. (změření) zeměpisné, místopisné, hospodářské, die Vermessung; v. hráze, die Dammvermessung. Nz. V. hráněpisné (kry- stallographische V. ). ZČ. I. 35. V. země, der Kataster. Šp. — V. = ustanovení, die Be- stimmung, Festsetzung, Vorschreibung, Be- messung. V. poplatků, die Gebührenausmes- sung. Šp. — V. se = vymlouvání se, die Rechtfertigung, Entschuldigung. Vz Vy- měřiti.

387614   Vyměřování Svazek: 10 Strana: 0500
Vyměřování dřeva. Vz KP. XI. 44 nn.

387615   Vyměřovati Svazek: 4 Strana: 1000
Vyměřovati, vz Vyměřiti.

387616   Výměsek Svazek: 4 Strana: 1000
Výměsek, sku, m. = co vymíšeno, die Absonderung, das Exsudat. V-ky prvních prvků. Čas. mus. V. 214. — V. = citat. Div. z ochot. — V. ve stilistice, der Aphorismus. Nz.

387617   Výměsek Svazek: 7 Strana: 1075
Výměsek. Výměsky o dědičném právě v Čechách. Šf. III. 153.

387618   Výměsice Svazek: 4 Strana: 1000
Výměsice, e, f., die Reutgabel (eine ei- serne Gabel, mit der man in Seifenwerken das Grobe absondert). Sm.

387619   Vymésiť Svazek: 4 Strana: 1000
Vymésiť = vymísiti. Slov.

387620   Výměsný Svazek: 4 Strana: 1000
Výměsný, aphoristisch. Nz., Mark. Log. 126.

387621   Vymésti Svazek: 4 Strana: 1000
Vymésti, metu, metl a mítl, ten, ení; vymetati, vymetati, vymítati, vymetávati atd. = ven mésti, vyhoditi, aus-, hinauswerfen; vyhnati, herauswerfen, vertreiben; vyčistiti, ausfegen, auskehren; se = klasy dostati, schossen; vyvrci se, naskočiti, vyraziti se, ausbrechen, vortreten, hervorspringen. Jg. V již. Čech. vymětati. Kts. — abs. Všecko bylo, jak by vymetl. Us. Sopka vymetá. Us. Obilí již vymetalo (dostalo klasy). Vz Vy- metati. Má kapsy, jak by vymet (CI'. Má kapsy plné, jako stodoly o sv. Janě = prázdné). Slez. Šd. Stodola světlá, hrdlo suché (n.: huba teplá) a kapsy jak by vymet. Slez. Šd. Ve vsi bylo, jak by vymet. Us. Vk. — co, koho: zemi (kopati), nečistoty, V.; ďá- belství, Kom., směsici slov, Sych., mezníky (odstraniti), valy; všecky kouty vymetá (všude leze), Us., krev, pokoj, kamna, prsk, D., komín. Us. Všecky kouty, krčmy a mu- ziky vymetá, läuft überall herum. Us, Tč. Vymetati stoly (vyklízeti, vynášeti o svatbě, aby se mohlo tancovati). Slez. Šd. Vymec (= vyvrz) nesvobodnú i syna jejího s ní. Vš. Jir. 175. Vymeťte starý kvas. Hus I. 443. Něstrkaj se mezi chamroď, aby tě něvymetli. Slez. Šd. Kdož poklad naleznouti chce, zemi vymítá. Ctib. Hád. V ten čas vymietáše Je- žíš ďábla a ten bieše němý; A tak mnohé kněžie vymietají a Kristus je přijímá. Hus II. 100., 203. Všecky trumfy vymetl (vyhodil). Na Ostrav. Tč. — co komu. Ktožby koli- věk komu mezníky vymetal, quicunque ali- cui limites ejiceret. Arch. V. 179. Ješče jednu ti povím, abys mně vymet komín. Sš. P. 617. Vymetl jí komínek (spráskl ji, zprznil, brachte sie zum Falle). Mor. Šd — co odkud (kdy). Pták mnoho peří z křídel vymetl; Nepřítele z města v. Jel. Přijde duben, zbytky vy- metem z humen; přijde máj, přec dobytku daj! Pranos. Tč. Vymetla saze z kamen. Us. Šd. Některé obrazóv modliče uzřev ty obrazy si zlámal a z kostelóv vymetal. Hus I. 76. V. se od něčeho = odloučiti se od čeho. Mor. Před hostinou z domu vymést prach a smetí. Kká. Td. 122. Šestinedělky z loží vymietají. Arch. IV. 142. Ty, jichž hřiechové zjevní jsú, ze sboru vymietáme. Hus III. 228. Z jich břich střeva vymítají. Pass. 827. Protož jest Pán všecky věci odporné domu jeho modlitebnému z něho vymietal. Chč. P. — odkud jak. Víno šlem z sebe srkze kysání vymítá. Ler. Kůň vymítá ze sebe chřípěcí ve hrubých kusech. Db. Synové vaši z vašeho pokolenie vymietají ďábly ve jméno mé. Hus II. 102. Vyobcovánie je zlé, když člověka bez viny z obce vymietají. Ib. II. 200. — kde. Vymetaj před svojím prahem (před svojum síňum) = nestarej se o cizí věci. Slez. Šd. O by dřív byl vlastní ve chyši, v sousedově potom vymetával. Kol. 1. 291. Ona po všech smetiskách vy- mětá Mor. Tč. — komu jak. Metlu drže sedlákovi podlé vší potřebnosti vymetl jest. BN. — co kam. Mílek láskostřelý všecku zbroj svou na mne vymetal. Koll. I. 208. V. koho = vyhoditi. Us. — co čím: prach chvoštištěm, V., pometlem, Br., kamna štět- kou. Us. Všudy námi zadní kouty vymítají. Mus. Něco kašlem vymítati. Lk. Tím člo- věkem všechno všudy vymetou. Us. Jednú metlú dve izby v. Phld. I. 2. 7. Jistě vy- mietám-li prstem božím ďábly, tehdy přišlo jest mezi vy královstvie božie; Belzebubem vymietá ďábly; Mú mocí ďábly sú vymietali; Řekli, že ďáblem ďábly vymietá. Hus II. 100., 102., 197. Ach keby ja znala, kdze budzem nevestú, vymítala bym já rozmarijú cestu. Sl. ps. 352. — (se) koho (s kým) z čeho v. (oba). Vš. Kůň brzo vymece (vy- čistí) se ze chřípěcího. Db. — se. Žito se již vymetalo (dostalo klasy). Us. Otok se mu vymítá (dělá, naskakuje). V.

387622   Vymésti co odkud Svazek: 9 Strana: 0384
Vymésti co odkud. Všetko z domu ne- vymetaj (při výdaji dcery všecko nevydávej) Mus. slov. I. 11.

387623   Vymésti co odkud Svazek: 10 Strana: 0500
Vymésti co odkud. Těla mrtvá z hrobů vymítati (vyhazovati). Arch. XX. 117.

387624   Vyměstiti Svazek: 4 Strana: 1001
Vyměstiti, vymístiti, il, štěn, ění; vymě- šťovati = z místa vypraviti, von der Stelle bewegen. — co. Krok, Ssav. 23.

387625   Výměšek Svazek: 4 Strana: 1001
Výměšek, šku, m. = odměšenina, die Ausscheidung, Aussonderung, das Exsudat. V. pohrudnice, pleuritisches Exsudat. Dch.

387626   Výměšek Svazek: 7 Strana: 1075
Výměšek. Cf. Slov. zdrav. 408 V., ex cretio, exsudatum. V. buněčný, zelliges Ex- sudat, Hnisavě vláknitý, eitrig fibrinöses E , hnisavý, Eiterexs , eitriges E., jíchovitý, putrides E., katarrhový, katarrhalisches, kožný, Haut-, krevní, Blutextravasat, kru- posní či záškrtový, krupöses E., krvavý, haemorrhagisches E., mázdřitý, vz kruposní, syrovátečnovláknitý, serösfibrinöses E., sy- rovátečný, seröses E, vláknitý, fibrinöses E , zánětlivý, entzündliches E., záškrtový, vz kruposní Ktt. exc.

387627   Výměšek Svazek: 10 Strana: 0500
Výměšek, šku, m., aphorismus. Mark. Neujalo se. — V. (výpotek) dužnicový, exsudatum parenchymatosum, hlenovitý, schleimiges Exsudat, mázdřivčitý, e. diphthe- riticum, volný, e. liberum, vmezeřený, pro- sáklý, e. interstitiale, potních žláz, e. se- cretum, Schweissdrüsensekret. Ktt.

387628   Vyměšenina Svazek: 4 Strana: 1001
Vyměšenina, y, f. = výkal. NA. IV. 77.

387629   Vymešiti Svazek: 7 Strana: 1075
Vymešiti, vymechovati, mit Moos ver- stopfen. Sl. les.

387630   Výměškový Svazek: 7 Strana: 1075
Výměškový, exsudativ, Exsudat-. V. mázdra či blána (výpotková), membrana exsudativa.

387631   Výměšně Svazek: 4 Strana: 1001
Výměšně, ausschliesslich. Dostavěčně a v. se vrací k některým příkazům všeobecným. Sš. II. 228.

387632   Vyměšovací Svazek: 4 Strana: 1001
Vyměšovací, Absonderungs-. V. ústroje, organa excretoria, Ausführungsorgane. Vz Vyměšovadlo. Nz. V. úkon.

387633   Vyměšovadlo Svazek: 4 Strana: 1001
Vyměšovadlo, a, n. = vyměšovací ústroj, Exkretionsorgan, vz Vyměšovací. Nz.

387634   Vyměšování Svazek: 4 Strana: 1001
Vyměšování, n., die Ausscheidung, Ab- sonderung. Nz. V. slin. Us.

387635   Vyměšování Svazek: 7 Strana: 1075
Vyměšování. Cf. Slov. zdrav. 408 V bílkoviny, Eiweissausscheidung, kožní, Haut- secretion, v ledvinách, Nierensecr., poru- šené, Secretionsstörung ; nauka o v, Eccri- nologie. Ktt. exc.

387636   Vyměšování Svazek: 10 Strana: 0500
Vyměšování, n. Přílišné v., Hypersekre- tion, Hyperkrinie, v. moče, Harnsekretion, v. tuku na nepravém místě, parasteatosis. Ktt. Sr. Výpotek.

387637   Vyměšovaný Svazek: 4 Strana: 1001
Vyměšovaný; -án, a, o, ausgeschieden, abgesondert. V-né látky, Ausscheidungs- stoffe. Nz. lk.

387638   Vyměšovati Svazek: 4 Strana: 1001
Vyměšovati, vz Vymísiti.

387639   Vyměštění Svazek: 4 Strana: 1001
Vyměštění, n., die Fortbewegung. Vz Vyměstiti.

387640   Vyměštěný Svazek: 4 Strana: 1001
Vyměštěný, von der Stelle bewegt.

387641   Výmet Svazek: 4 Strana: 1001
Výmet, u, m. = co se vymete, vymetení, der Auswurf. Plk. — V. = poslední tanec, der Kehraus. Us.

387642   Výmět Svazek: 4 Strana: 1001
Výmět, u, m. = výmětek. V-ty tuhé, te- kuté, kravské. Zpr. arch. IX. 10. Výmět = chrchel. V. krví prokvetalý, blutig tangirt. Nz. lk. — V. = brak, výhoz, der Ausschuss. V. papíru. Mus. V. luzy. Us. Dch. — V., výmětek, der Ballast. Šp. — V. = mouční díra v moučníku, kudy padá mouka do py- tlíku, das Mehlloch. Prm. IV. 236.

387643   Výměť Svazek: 4 Strana: 1001
Výměť, i, f. = veliká boule na těle, eine Art Beule. — V. = malá ryba, der Fisch- satz. Vz Výmětek.

387644   Výmět Svazek: 7 Strana: 1075
Výmět. Cf. Slov. zdrav. 408.

387645   Vymetač Svazek: 4 Strana: 1001
Vymetač, vymětač, e, m., der Auskehrer. V. ďáblů, der Vertreiber. V. V. masopustu, der Kehraus des Faschings. Dch. Cf. Výmet. — V. = hoblík, který hobliny po straně vy- mítá, der Grathobel. D.

387646   Vymetáček Svazek: 4 Strana: 1001
Vymetáček, čka (čku), m., vz Vymetač, Vymeták.

387647   Vymetačka Svazek: 4 Strana: 1001
Vymetačka, y, f., die Auskehrerin. V. vymetá kostel atd. Us. Šd.

387648   Vymetačský Svazek: 4 Strana: 1001
Vymetačský, vymetacký, Auskehrer-.

387649   Vymetačství, vymetactví Svazek: 4 Strana: 1001
Vymetačství, vymetactví, n., die Aus- fegerei.

387650   Vymeták, u, vymetáček Svazek: 4 Strana: 1001
Vymeták, u, vymetáček, čka, m., der Wischer. V. — štětec n. kartáček, jímž se saze z trub, z cylindrů atd. vymetají. Šd.

387651   Vymětal Svazek: 4 Strana: 1001
Vymětal, a, m., osob. jm. Šd., Vck.

387652   Vymětal Svazek: 10 Strana: 0500
Vymětal Jos., spis. Zl. Pr. 1904.

387653   Vymetalý Svazek: 4 Strana: 1001
Vymetalý = co naskočilo neb se vyvrhlo, ausgebrochen, aufgesprungen. — kde. Proti nežitům na kolenou v-lým. O vod. — V. obilí = z něhož klasy již se vyvinuly.

387654   Vymetání Svazek: 4 Strana: 1001
Vymetání, n., das Auskehren usw. Vz Vymésti.

387655   Vymetaný Svazek: 4 Strana: 1001
Vymetaný; -án, a, o, ausgekehrt atd. Vz Vymésti. —V. = prohnaný, durchgetrieben. Slm.

387656   Vymetati Svazek: 4 Strana: 1001
Vymetati. Obilí už vymetá (= dostalo klasy, schiesst). BR. 11. 60. a. Když se to žítko v poli vymetalo. Er. P. 200. Až se ta pše- nička vymetá. Ib. 104. Když záhy trn roz- kvetá, záhy se žito vymetá. Pranos. Tč. Roz- kvétá-li záhy trn, vymetá brzy žito. Tč. Čím spíše trn vykvetá, tím spíše žito vymetá. Šd. Vz Vymésti.

387657   Vymetati Svazek: 10 Strana: 0500
Vymetati. Ten vymetal (se spravil). Rgl.

387658   Výmětek Svazek: 4 Strana: 1001
Výmětek, výmětek, tku, m., výmětky, vý- metky, pl. = co se vymítá, der Kehricht, Auswurf. V. = směť. V. V-ky ze zlata, ze stříbra, ze železa, der Abgang. D. V. z polí. Vaň. V. = výkal, vyloučenina, lejno, trus, exerementa. Nz. lk. — V. = brak, der Aus- schuss. Šp. V. člověčenstva, Auswüchse der 274 Menschheit. Dch. — Výmětek, výmět = malá ryba, kleiner Fisch, der Spross, der Fisch- satz. V. Ryba nejmenší slove plod, něco větší výmět, pak kapr atd. Jest pěkná vý- měť, budou pěkné kapry Us. Plod (ryb) na výtah n. na výrost výmětky n. kapry tří- cími na tralo se nasadí. V. Lovci po lovení dostali výmětek. Us.

387659   Výmětek Svazek: 7 Strana: 1398
Výmětek (vajmětek) do rybníka přivsa- diti. 1530 Arch. XI. 37.

387660   Vymetení Svazek: 4 Strana: 1002
Vymetení, n., das Auskehren. Us.

387661   Vymetený Svazek: 4 Strana: 1002
Vymetený; -en, a, o, ausgekehrt. V. svět- nice.

387662   Vymětiny Svazek: 4 Strana: 1002
Vymětiny, pl., f. = smeti, der Kehricht.

387663   Vymětliti Svazek: 4 Strana: 1002
Vymětliti, auswickeln. L.

387664   Vymětlivý Svazek: 4 Strana: 1002
Vymětlivý, vývodný, auswickelbar. Reš.

387665   Vymetlovatii Svazek: 4 Strana: 1002
Vymetlovatii mit Besen abprügeln. Na Slov.

387666   Výmetné Svazek: 4 Strana: 1002
Výmetné, ého, n. V. dává se mlatcům. Rgl.

387667   Výmetný Svazek: 4 Strana: 1002
Výmetný = výbytný. A od sv. Jeronýma co výbytná a v-ná vložka se zavrhuje. Sš.

387668   Výmětný Svazek: 4 Strana: 1002
Výmětný, Auswurfs-. V. látky, Ausschuss. Dch.

387669   Výmětný Svazek: 10 Strana: 0500
Výmětný. Slezina jest úd černé krve a přirození v-ho, neb očišťuje játry od mno- hých přílišností. Rkp. lék. Jhr. 215b.

387670   Vymětovati Svazek: 4 Strana: 1002
Vymětovati, auswirren, auswickeln. Reš.

387671   Výmětový Svazek: 7 Strana: 1075
Výmětový. V. hlíza, Foecalabscess.

387672   Výměty Svazek: 10 Strana: 0500
Výměty, vz Vejtoče.

387673   Výmez Svazek: 4 Strana: 1002
Výmez, u, m. = vymezení, výměr, vysvě- tlení, die Erklärung. Kom.

387674   Vymezení Svazek: 4 Strana: 1002
Vymezení, n., vz Vymeziti, die Entfer- nung. Jednalo se o v. pikhartství z Čech. Pal, Děj. V. 2. 481. — V., die Begränzung, Bestimmung. — V. = výměr, definice. Sedl., Měst. bož. V. = úhrnek znaků třídy, řádu, pokolení, rodu atd., die Diagnose. Přesné v. pojmu. SP. II. 45. Vz Výměr.

387675   Vymezenosť Svazek: 4 Strana: 1002
Vymezenosť, i, f. = vymezení, die Ein- schränkung, Begränzung. Nz. — V., die Be- stimmtheit.

387676   Vymezený Svazek: 4 Strana: 1002
Vymezený; -en, a, o, eingeschränkt, be- gränzt, bestimmt. Nz.

387677   Vymeziti Svazek: 4 Strana: 1002
Vymeziti, il, en, ení, vymezovati, aus- schliessen, abgränzen, bestimmen. — co: dě- dictví, Br., pochybnosť, Dch., něčí moc, práva. Us. V. pojem, Stč. Zmp. 8., výměr. Mus. 1880. 431. On svoju rolu kolkolem vy- mezil. Us. Tč. — co čím: důl pravou mě- rou, mezemi. Vys. Vymezuje-li se souvislostí možnosť nedorozumění. Kos. —co kde. V. hranice na poli, na louce. Us. Šd. Jakož ta ves ve svých mezách a hraniciech od sta- rodávna vymezena a vymieřena jest. List z r. 1467., 1477., 1482. (Tč. ). — co odkud: zboží z obchodu (vyloučiti). Trest. zák. — co k čemu: místo ku klášteru. V.

387678   Vymeziti co odkud Svazek: 7 Strana: 1075
Vymeziti co odkud. Ty předměty z na- šeho okresu vymezeny buďtež. Šf. Strž. I. 212. Abychom ů z pravopisu v-łi Pal. Rdh. I. 205.

387679   Vymezivý Svazek: 7 Strana: 1075
Vymezivý zánět, demarkirende Entzün- dung.

387680   Vymezníkovati Svazek: 7 Strana: 1075
Vymezníkovati pole dolové, verloch- steinen. Pr. tr.

387681   Výmeznosť Svazek: 4 Strana: 1002
Výmeznosť, i, f., das Extrem. Šm.

387682   Výmeznosť Svazek: 7 Strana: 1075
Výmeznosť, Limitation. NA. V. od. II. 13.

387683   Výmezný Svazek: 4 Strana: 1002
Výmezný, ausschliessend. V. pravidlo. ZČ. I. 82.

387684   Výmezný Svazek: 7 Strana: 1075
Výmezný, limitativ. V. soud. Dk.

387685   Vymezování Svazek: 4 Strana: 1002
Vymezování, n., das Ausschliessen. V. jazyka ze škol. Kos. Ol. I. 124.

387686   Vymhleti se Svazek: 4 Strana: 1002
Vymhleti se. Už se v-lo, der Nebel hat sich verzogen. Mor. Šd. — kde. Až se na horách vymhlí. Ib. Tč.

387687   Vymhourati Svazek: 4 Strana: 1002
Vymhourati, blinzelnd finden. Šm.

387688   Vymiaždiť Svazek: 7 Strana: 1075
Vymiaždiť = vymačkati. Z citronu šťávu v. Slov. Zátur.

387689   Vymícenosť Svazek: 10 Strana: 0500
Vymícenosť, i, f. Definitiones = vymíce- nosti, významy alfabeticky označené. Zach. Test. 144.

387690   Vymídnút Svazek: 10 Strana: 0500
Vymídnút = vymíniti. Zapomněli jsme si to v. Val. Čes. 1. Nár. sbor. VIII 76.

387691   Vymieniť co komu Svazek: 9 Strana: 0384
Vymieniť co komu. Tanečnice mu klobúk, vymienila. Phld. 1897. 178. Sr. násl.

387692   Výmienka Svazek: 8 Strana: 0483
Výmienka = námítka. V-ku proti svědku učiniti. 1469. Čel. Pr. m. II. 17.

387693   Výmienka Svazek: 9 Strana: 0384
Výmienka, y, f. = výplata. Phľd. 1897. 178 Vz předcház. Vymieniť.

387694   Vymignouti Svazek: 4 Strana: 1002
Vymignouti, vz Vymihati.

387695   Vymihati Svazek: 7 Strana: 1075
Vymihati, vymihovati se. Osv. V. 637.

387696   Vymihati se Svazek: 4 Strana: 1002
Vymihati se, vymihnouti se, hnul a hl, utí, schnell erscheinen. L. — komu. Vy- migla mu myšlénka, že... Mor. Tč. — kam. Hvězda vymigla na nebe a hned zamigla. Ib. Tč. — čím kam. Vymignul metlou do vrchu. Ib. Tč.

387697   Vymíchati Svazek: 4 Strana: 1002
Vymíchati, vz Vymísiti.

387698   Vymíjeti Svazek: 4 Strana: 1002
Vymíjeti, el, ení, ausweichen. — komu odkud: z cesty. Us. Tč.

387699   Vymikati někomu Svazek: 4 Strana: 1002
Vymikati někomu = vybiti. Dbš. Obyč. 45.

387700   Vymiklati Svazek: 7 Strana: 1075
Vymiklati = vyvikłati. U Kdýně. Rgl.

387701   Vymílání Svazek: 4 Strana: 1002
Vymílání, n. V-ní břehů, die Unterwa- schung. ZČ. I. 177.

387702   Vymílati Svazek: 4 Strana: 1002
Vymílati, vz Vymleti.

387703   Vymilovati Svazek: 4 Strana: 1002
Vymilovati, erlieben, durch Liebe er- langen. — co. L.

387704   Výmin, u Svazek: 4 Strana: 1002
Výmin, u, m. = výminka. Na Slov. Ssk.

387705   Vyminač Svazek: 4 Strana: 1002
Vyminač, e, m., der Ausreiber (der Aeh- ren usw. ). Jg.

387706   Vymínání Svazek: 4 Strana: 1002
Vymínání, n., die Ausreibung. V. klasů. BR. II. 52

387707   Vymíňať sa čemu jak Svazek: 9 Strana: 0384
Vymíňať sa čemu jak. Vymíňá sa ko- stelu jak čert křížu = vyhýba se. Mus. ol. 1898. 120. Sr. Vymnouti.

387708   Vymínati Svazek: 4 Strana: 1002
Vymínati, vz Vymnouti.

387709   Vymínati Svazek: 8 Strana: 0483
Vymínati. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 81.

387710   Vymincovati Svazek: 4 Strana: 1002
Vymincovati, ausmünzen. Zlob. — co: stříbro.

387711   Výminčář Svazek: 4 Strana: 1002
Výminčář, e, m. = výměnkář, der Aus- gedinger. Přídomek pro v-ře. Na Ostrav. Tč.

387712   Výminčářče Svazek: 4 Strana: 1002
Výminčářče = výminčořče.

387713   Výminčářka Svazek: 4 Strana: 1002
Výminčářka, y, f., die Ausgedingerin. Ostrav. Tč.

387714   Výminčářský Svazek: 4 Strana: 1002
Výminčářský, Ausgedinger-. V. statek. Na Ostrav. Tč.

387715   Vyminčorka Svazek: 10 Strana: 0500
Vyminčorka, y, f. = výměnkářka. Slez. Vyhl. II. 291.

387716   Výminčoř Svazek: 4 Strana: 1002
Výminčoř, e, m. = výminčář. Na Ostrav. Tě.

387717   Výminčořče Svazek: 4 Strana: 1002
Výminčořče, ete, n., das Kind eines Ausgedingers. Na Ostrav. Tč.

387718   Vyminčořka Svazek: 4 Strana: 1002
Vyminčořka, y, f., die Ausgedingerin. Na Ostrav. Tč.

387719   Výminec Svazek: 4 Strana: 1002
Výminec, nce, m. = výměnkář. Slov.

387720   Výminečně Svazek: 4 Strana: 1002
Výminečně, ausnahmsweise. Tentokráte podniknuta v. výprava zimní. Ddk. V. 310.

387721   Výminečnosť Svazek: 4 Strana: 1002
Výminečnosť, i, f., der Ausnahmszustand. Dch.

387722   Výminěčnosť Svazek: 10 Strana: 0500
Výminěčnosť něčeho. Jlnk. Jas. I. 113.

387723   Výminečný Svazek: 4 Strana: 1002
Výminečný, ausnahmsweise. V. posta- vení. Ddk. VI. 165., Dch. Vyjádření opata činí z této události pouhý v. případ beze vší další důslednosti; K takovému v-mu stavu odvolává se kníže Bedřich. Ddk. IV. 266., IV. 313. — V., bedingt, konditional. V. rovnice, die Bedingungsgleichheit, spojka. Nz. V. věta, vz Věta vymiňovací.

387724   Výmínek Svazek: 4 Strana: 1002
Výmínek, nku, m. = výmínka, das Aus- gedinge. Us. Na v-ku býti, seděti. Us. Má u nich sedničku výmínkem. Us. Vz Vý- měnek.

387725   Výminek Svazek: 7 Strana: 1075
Výminek, výměnek = kopeček, do něhož se sází zelí, mrkev atd. Laš. Wrch.

387726   Vymínění Svazek: 4 Strana: 1002
Vymínění, n., die Bedingung, Ausnahme. Dch.

387727   Vymíněný Svazek: 4 Strana: 1002
Vymíněný; -en, a, o, ausgenommen, be- dingt, ausbedungen. Nz. V. proměna. Us. Ht. Vymíněná (smluvená) pokuta. Šp. — čím. Při té moci zápisem vymíněné jest ještě jedna pochybnosť. Vš. 316.

387728   Vymíněný Svazek: 7 Strana: 1075
Vymíněný. V. lhůta. Pr. Jisté věci a v-né moc mají. Cor. jur. IV. 3. 1. 391.

387729   Výminice Svazek: 4 Strana: 1002
Výminice, e, f. = výměnkářka. Na Slov.

387730   Výminík Svazek: 4 Strana: 1002
Výminík, a, m. = výměnkář. Na Slov. Bern.

387731   Vyministrovati Svazek: 7 Strana: 1075
Vyministrovati = doministrovati, pře- stati býti ministrem; si něco = jako mi- nistr získati.

387732   Vyminitel Svazek: 4 Strana: 1002
Vyminitel, e, m., der Ausbedinger. Na Slov.

387733   Vymíniti Svazek: 4 Strana: 1002
Vymíniti, vymiň (m. vyměň, Bž. 195. ), vymíně (íc), il, ěn, ění; vymiňovati, vymě- ňovati = vyjmouti, ausnehmen; něco si za- chovati, vymísiti, vyníti, sich etwas aus- bedingen. — co, koho. Toliko že on pět hřiven sirotčích vymienil. NB. Tč. 192. Zvlášče toto vymínějíc, že... List z r. 1423. Tč. Vymíníc tebe (kromě tebe); žádného ne- vymiňujíc. V. — co, koho odkud: z pra- vidla (vyjmouti). Br. — koho, co při čem. Však při tom toto jest znamenité vymie- nieno, aby vodu na altéře našie púščel. List z r. 1587. Z tej příčiny to se při tom artikuli znamenitě vymieňuje, že... List z r. 1581. Tč. Mstiboje při tom vymínil (vyjmul). Háj. Při prodeji domu jeden po- koj si vymínil (vyjednal). D. — komu co: si kus louky. D., J. tr. Nic sobě nevymie- ňujíce kromě berně. List z roku 1467. — komu čeho. Krom pět hřiven, těch jest jí vymínil, aby... NB. Tč. 192. — si co od koho: život. — co pro koho: pro první děti. Er. — kde. To se pak při tom v tejto smlouvě nade všecko znamenitě vy- mieňuje, že.... List z r. 1577. Tč. Toto mezi námi vymíněno jest, že my... List z r. 1467. Tč. — jak. Dále jesti znamenitě vymieněno. Arch. I. 219. Toto se však zna- menitě vymieňuje, že, ktož s listem přizná- vacím k úřadu přijde, že se to bez osob- nieho přiznánie prodávajícieho ve dsky klade. Vš. Jir. 167. Tak vymienili s obú stran, ten statek aby na druhého spadl. NB. Tč. 192. — o čem kdy. Seznali sě obapolně, že sobě při tom trhu o penězích nic nevymínili. NB. Tč. 256. — čím. Ale kdy by kto sobě tu moc dskami a zápisem svým vymínil... Vš. 316. — aby. Havlis vymínil, aby jie (té čtvrti) žádnému jinému nepostupoval, než.... NB. Tč. 165. To sobě vymiňuji, aby jeden každý klčovaninu svú ohrazoval. List z r. 1563. — s infinit. Hřivna stříbra normberské váhy toliko po 7 zlatých 14 groších a 6 penězích českých platiti vy míněna byla. Nar. o h. a k.

387734   Výminka Svazek: 9 Strana: 0384
Výminka = podmínka. Uzavřeno příměří ptákovými v-kami; V-ky pokoje. Pal. Děj. III. 1. 500., 504, II. 2. 371. a j.

387735   Výmínka, výminka Svazek: 4 Strana: 1003
Výmínka, výminka (V. ), vymínka, y, f. = vymínění, vynětí, die Bedingung, Aus- nahme, Einschränkung, der Vorbehalt. S ja- kou výminkou; beze vší v-ky; v-ku před- ložiti; to nám s tou v-kou svěřeno jest, abychom... V. V-ku v něco vložiti; podlé své možnosti k výmínce státi. Br. Hradu pražského na jisté výminky postoupili; Po- rovnal se s ním na níže psané výminky. Skl. I. 284., 324. Prodali jsme pastviště, aby na něm pásli dobytek a požívali ho, jak by se jim nejlépe zdálo, však pod takovou v-kou, že nám 4 hřivny gr. platu ročního platiti povinni budú. Tov. 157. Nám i sobě všecka práva příslušná s v-kami přidanými nepo- rušitelně zachovávajíce; Propojičky s túto v-kou propůjčují se. CJB. 335., 353. Dání statku pod v-kou, kterážby k vykonání nepřišla a se nevykonávala, může zase od- voláno býti. Kol. 47. Není pravidla bez v-ky. D. Na té v-ce zavěšeno jest, volíte-li se toho odříci. Sych. V. na případ (až by se něco stalo). J. tr., Er. V. obtížná, do- dávací (Lieferungs-), vedlejší. Us. Statek bez v-ky, s v-kou daný; statek pod v-kou odkázaný; něco za v-ku položiti; slušné v-ky vyplniti se mají. Er. Svoliti na jisté v-ky; zdržeti smluvní v-ky (einhalten); s v-kou, pod v-kou, bez v-ky; navrhnouti porovnání s v-kou; připověděti se, přihlá- siti se k dědictví pod v-kou; věc pod v-kou odkázaná. J. tr. Nezbytná či neuchylná v. (conditio, sine qua non). Nz. Kdyby mi s tou výminkou dávána byla moudrosť, abych.... Kom. D. 183. Pod tou v-kou léno dávati. Er. Pokoj na tu v-ku smluven. Jv. Podlé v-něk smlouvy strany k sobě zachovati se mají; v-něk svých, jak zápis svědčí, každý se drž; v-ky jaké uděláš, jsi jimi povinen; v-ky náležité, slušné, možné všem zachovávány buďte. Rb. V-ky kšaftu, v smlouvách, vz Rb. 274. Výminek v zá- pisu pozuostavených každý užiti měl; V. v zápisu dskami k odkázání pozůstavená; V-ky kšaftu, kdož by sobě k zrušení ne- pozůstavil. Vz Zř. zem. G. 34., F. 5., 2. V. při dodávání či dodávací, Lieferungsbeding- nisse; v. přepravní, Transportbedingung. Šp. Při těch tvrdých v-kách nájemce ne- obstojí; Přistoupil k těm v-kám; V-ky či- niti; dražebné v-ky, Licitationsbedingungen. Dch. V-ky nájemné. Us. Není tedy tvrda ona v.; Pokání jim káže co první a neod- bytnou v-ku pro dosažení křestu a darů ducha sv. Sš. I. 89., Sk. 29. Pan Berka peněz žádných odsud nedostane, dokud v-kám v sněmě léta 1605. položeným dosti neučiní. Žer. 334. Objevilo se poselství na- bízejíc mír za v-ky velice prospěšné; Svato- pluk nemínil se již proto vzpěčovati této v-ce; V Pozňansku stalo se dohodnutí o vý- minkách míru; Manuel zaslal ku králi Vla- dislavovi s příznivými v-kami míru dvořa- nína svého Bohutu; Jelikož výminek usta- novených se nešetřilo, vypukl spor.... Ddk. II. 148., 391., III. 214., 255., IV. 71. (Tč. ). Též také i v prodeji, leč by v tom v. kteraká byla vymluvena mezi stranami; Mirúška jest pojala Pavla do statku svého a mocným hospodářem jest jej učinila beze všie výmienky; Prodal jest ten purkrecht a to polulánie synu svému Janovi pod ta- kovú výmienkú, aby... NB. Tč. 213., 265., 12. Pod tou výmínkou jest prý špatné m.: s tou v-kou, za těch v-nek, na tu v-ku; ale vz předcházející věty a Cf.: Když kdo na sobě plat komorní zapíše pod takovou vý- měnkú (= výmínkou). Vš. Pod slušnými v-kami. Pal. Děj. IV. 1. 83. Pod těmito v-mi. 1529. Mus. 1880. 493. Ferdinand pod jistými v-kami korunován jest. Partl. Má jim glejt dán býti pod tú v-kú. Arch. II. 293. — Vz Smlouva, Vš. 571., Vš. Jir. III. 10., 14. — V., die Bedingung rozdílné od výjimka, výnimka (vynětí), die Ausnahme. Sř. Ale oba tyto významy se často slovem výmínka vyjadřují. Cf. Vymíniti. — V. = výměnek, das Ausgedinge. Ten sedlák jest na výmince, má výmínku. Us. Kdež v prázdné v-ce z milosti býval; Dovedli jej do v-ky; Běžela do v-ky. Kmk. II. 24., 25., 228.

387736   Výmínkář Svazek: 4 Strana: 1003
Výmínkář, výminkář, e, m., vz Výmě- ník. J. tr., Blř. V. žije na výminku; v. na výminek dostal jizbu a tři měřice role. Us. Tč. Vejminkáři, to jsou páni, těm se musí všecko stát; jak jim nedá, tak se hněvá, hned to běží žalovať. Čes. mor. ps. 268.

387737   Výminkářka Svazek: 4 Strana: 1003
Výminkářka, výmínkářka, y, f., die Aus- gedingerin. Vz Výmínka.

387738   Výminkářský Svazek: 4 Strana: 1003
Výminkářský, výmínkářský, Ausgedin- ger-. V. chalupa.

387739   Výminkářství Svazek: 4 Strana: 1003
Výminkářství, výmínkářství, n., das Aus- gedinge, der Stand des Ausgedingers. Us.

387740   Výminkovitý Svazek: 4 Strana: 1003
Výminkovitý, výmínkovitý, bedingt. V. rozsudek. Krok. II. 567.

387741   Výminkový Svazek: 4 Strana: 1003
Výminkový, výminkový, Bedingungs-. V. věta, vz Věta vymiňovací. 274*

387742   Výminně Svazek: 4 Strana: 1004
Výminně, bedingungsweise. Na Slov.

387743   Výminník Svazek: 4 Strana: 1004
Výminník = výminík.

387744   Výmiňný Svazek: 4 Strana: 1004
Výmiňný, bedingt. Na Slov.

387745   Vymíno Svazek: 7 Strana: 1075
Vymíno = ve jméno. V. otce a syna. 1566. Wtr. Obr. II. 144.

387746   Vyminouti Svazek: 4 Strana: 1004
Vyminouti, ul, ut, utí; vymíjeti, el, en, ení, vymínati, vyminávati = vyhnouti se, ausweichen. Mor. — abs. Vymiň, počta jede, lesti nevymineš, do arestu přijdeš. Brt. P. 46. Kdekoliv's mia potkati měl, dyckys vyminúti hleděl. Sš. P. 251. Nevy- mínaj, nevymineš, trestu božího neujdeš. Sš. P. 251. — komu s čím: vymíňal mu s vozem. V již. Mor. Šd. — (se) komu, čemu: vozu. Us. Vymíňal blatu, aby se nezamazal. Mor. Tč. Jeli a nevyminuli nám; Vymínej se mu zdaleka. Mor. Vck. Umínila si, že tomu musí v. Kld. 82. — kde. Na úzké lávce se nemohli v. (vyhnouti se). Mor. Šd. — V. = vymíniti. Kořen pak vymíná se (= vymiňuje se, excipitur). Bdž. 117. si co. U Kdyně Rgl.

387747   Vymiňovací Svazek: 4 Strana: 1004
Vymiňovací věta, vz Věta vymiňovací.

387748   Vymiňovati Svazek: 4 Strana: 1004
Vymiňovati, vz Vymíniti.

387749   Vyminutě Svazek: 4 Strana: 1004
Vyminutě, ausnahmsweise, Ukazuje list dobrý, jenž svědčí na duom i na vešken statek a v. na to městiště. Arch. IV. 369.

387750   Vyminutý Svazek: 4 Strana: 1004
Vyminutý; -ut, a, o = vymíněný, aus- genommen, except. Ani škola ani fara není v-ta. Šd.

387751   Vymírající Svazek: 4 Strana: 1004
Vymírající rod, aussterbendes Geschlecht. Dch.

387752   Vymírání, n Svazek: 4 Strana: 1004
Vymírání, n., das Aussterben. Býti na v. (vymření),.. auf dem Sterbeetat sein. Dch.

387753   Vymírati Svazek: 4 Strana: 1004
Vymírati = vyměřovati, ausmessen. Na Ostrav. Tč.

387754   Vymírati, vz Vymříti Svazek: 10 Strana: 0500
Vymírati, vz Vymříti.

387755   Vymířiti se z čeho Svazek: 4 Strana: 1004
Vymířiti se z čeho = vysvoboditi, oči- stiti, sich rechtfertigen. NB. Tč. 237. Chce se z toho všeho v. a očistiti. Háj. Žalobníci k němu práva žádají, poněvadž jest člověk zlé pověsti, jakož dotčeno jest, a z toho se v. nemohl, jakož se byl podvolil; A my nadějíce sě podlé jich řeči, že on se z toho vymieří (vyvede), dali jsme jej na rukojmě pod základem 50 hřiven peněz drobných; Aby se opatřil a z toho sě vymieřil. NB. Tč. 76., 99., 237.

387756   Vymísení Svazek: 4 Strana: 1004
Vymísení, n. = vyloučení, die Ausschei- dung. Šp.

387757   Vymísený Svazek: 4 Strana: 1004
Vymísený; -en, a, o, ausgemischt, V. těsto. Šp.

387758   Vymísiti Svazek: 4 Strana: 1004
Vymísiti, měs, míse (íc), il, šen, ení; vyměšovati = odděliti, odloučiti, sondern, absondern; vyobcovati, aussehliessen, aus- märzen; vymíniti, ausbedingen; promísiti, völlig auskneten o. umrühren. — co: plevy (odděliti), D., chléb (dosti promísiti). Us. — co odkud: zlé od dobrých v. Kom. V. někoho z tovaryšstva. Zlob. Ledviny vy- měšují z krve moč. Ssav. Lenivé vojáky z vojska v. Abr. Aby nedali se v. z počtu. kollegů svých. Pal. Děj. V. 2. 253. — co komu = zachovati, vymíniti. V. — co kudy: sliz nosem. Mus. 1880. 181. co čím kde: těsto v díži kopisti dobře v., durchkneten. Us. Tč.

387759   Vymísiti se odněkud Svazek: 9 Strana: 0384
Vymísiti se odněkud. 1630. Kom. Kor. 7.

387760   Vymísiti. Z Svazek: 7 Strana: 1075
Vymísiti. Z nás vyměšovati se jemu nedopustíte. Arch. VII. 29.

387761   Vymísnouti kde. V Svazek: 8 Strana: 0483
Vymísnouti kde. V kamnech již vy- míslo = vyhořelo do poslední jiskry. V Milí- nově a v okolí. Seyk. Ruk. 257.

387762   Vymistati Svazek: 4 Strana: 1004
Vymistati, einen Ort auffinden, ausfindig machen. co komu. Ještě sem si nic ne- vymistal, kde bych mohl spáť; Dobré místo si v-stal. Na Ostrav. Tč.

387763   Vymistrovanosť Svazek: 8 Strana: 0483
Vymistrovanosť. K tomu patří zvláštní v. duše. Světz. 1894. 247. c.

387764   Vymistrovati Svazek: 4 Strana: 1004
Vymistrovati, ausmeistern, auskünsteln. —- si co čím. Us. Tč.

387765   Vymíšení Svazek: 4 Strana: 1004
Vymíšení, n., die Absonderung, Aus- schliessung, Ausknetung, Ausbediugung.

387766   Vymíšenina Svazek: 4 Strana: 1004
Vymíšenina, y, f., das Abgesonderte. Rostl.

387767   Vymiškovanec Svazek: 4 Strana: 1004
Vymiškovanec, nce, m., der Entmannte, Kastrirte. Slov.

387768   Vymiškování Svazek: 4 Strana: 1004
Vymiškování, n., die Kastrirung.

387769   Vymiškovaný Svazek: 4 Strana: 1004
Vymiškovaný; -án, a, o, kastrirt. Jsi jako v. Slez. Šd.

387770   Vymiškovati Svazek: 4 Strana: 1004
Vymiškovati = míšek vybrati, vyklestiti, vyřezati, kastriren. — co: prase. D. V. koně. Vck., Tč., Šd. Počkej, šelmo, hned tě vy- miškuju (vyhrůžka klukům). Us. Tč.

387771   Vymítání Svazek: 4 Strana: 1004
Vymítání, n., die Ausstossung. V. ďáblů, der Exorcismus.

387772   Vymítati Svazek: 4 Strana: 1004
Vymítati, vz Vymésti.

387773   Vymítati Svazek: 8 Strana: 0483
Vymítati = vyhazovati (při hře v karty). Brt. D. II. 326. Cf. Mítati, Mítka (3. dod.).

387774   Vymítati Svazek: 9 Strana: 0384
Vymítati. Vz Gb. H. ml. III. 2. 371.

387775   Vymítiti Svazek: 8 Strana: 0483
Vymítiti. O ,vymítěno' m. ,vymíceno' vz Mus. 1896. 252.

387776   Vymítiti si Svazek: 7 Strana: 1075
Vymítiti si = vymíniti. Val. Brt. D. 289.

387777   Vymítka Svazek: 4 Strana: 1004
Vymítka, y, f. = výhoz, prak, der Aus- wurf, die Wurfmaschine. Reš. — V. = zá- mlčka, die Ausstossung, Elision. Nz.

387778   Výmitka Svazek: 10 Strana: 0678
Výmitka y, f. Vorhand ve hře v karty. Kdo je na v-tce? Brt. Sl.

387779   Vymítnutí Svazek: 4 Strana: 1004
Vymítnutí, n., die Ausstossung.

387780   Vymítnutý Svazek: 4 Strana: 1004
Vymítnutý; -ut, a, o, ausgeschieden. V. železo, das Ausschusseisen. Bc.

387781   Vymízdřený Svazek: 7 Strana: 1075
Vymízdřený; -en, a, o, ent-, ausge- fleischt. V. kůže.

387782   Vymízdříti Svazek: 7 Strana: 1075
Vymízdříti, ganz entfleischen V. kůže Vz Mízdřiti.

387783   Vymizeti Svazek: 4 Strana: 1004
Vymizeti, vymizeti, el, ení; vymizívati = ztratiti se, verschwinden. — abs. Dobrý řád vymizel. Plác. Modly docela vymizejí. Br. Chvála Bohu, že už vymizeli oni pře- nešťastní časové. Koll. I. 139. — komu. Štěstí jim vymizí. Br. — jak: voda parou vymizí. Us. — kde: v nepříjemné samot- nosti. Kartig. Ač v církvi boží zázračné působení ducha sv. docela nikdá nevymi- zelo. Sš. Sk. 20. Aby v součtu jedna ne- známá vymizela. Šim. 100. — odkud. Při řešení rovnic návodem vylučovacím na- kládá se s danými rovnicemi tak, by jedna neznámá z nich vymizela. Šim. 100. Z ní duch slovanský pořád víc a více vymizívá. Ht. Brs. 27.

387784   Vymizhovati co komu Svazek: 4 Strana: 1004
Vymizhovati co komu = vyčítati, vor- werfen. Us. u Petrovic.

387785   Vymiznutý Svazek: 4 Strana: 1004
Vymiznutý; -ut, a, o, verschwunden. Hvl. 432.

387786   Vymjaknouti Svazek: 4 Strana: 1004
Vymjaknouti =vymoknouti, nass (weich) werden. U Uher. Hrad. Tč.

387787   Vymknouti Svazek: 4 Strana: 1004
Vymknouti, knul a kl, ut, utí; vymy- kati = snadně vysunouti, leicht o. schnell aus-, hervor-, herausschieben, aus-, heraus, hervorrücken; vysmeknouti se, ujíti, vyklouz- nouti, entkommen, entgehen, ausreissen, ent- fahren, entschlüpfen. — abs. Nepatrně ušel a jako vymkl. Br. Úhoř plzký, jejž lapáš-li, vymkneť (vymkneť se). Kom. Musím jít domů, sic bych byl vymknut. Na Ostrav. Tč. — co: paty = utéci, ent-, fortlaufen. Na Hané. Bkř. V. závory, die Riegel auf- sperren. Dch. — co, se odkud. V. měšec z kapsy. Vymkne se to z ruky (vysmekne se). D. Vymkl se mu meč z ruky. Us. V. se z hovoru. Šm. Sotva vymkne paty z domu, už někdo přichází. Mor. Šd. Čechové vy- mknuli se ze jha franského. Šb. Z objetí ně- čího se v. Us. Vymykujíce se z úkolu svého. Kos. Ol. I. 289. — jak. Anglický ten husita jako had plzký čím oužeji sevřen a sklíčen býti se zdál, tím hbitěji prý po každé zase vymykal se. Pal. Děj. III. 3. 69. Tuto (moc) dal sobě král Václav až do roku 1250. jen s tíží vymknouti. Ddk V. 277. — co čím. Jimiž vymyká máť ta veliká svoje rozboly (jeví). Sš. Bs. 16. — se, sich ausrenken; sich einer Sache entziehen. Zvon se vymknul, die Glocke kam aus der Lage. Dch. — co, se komu. Vymyká se mu (chce utéci). Us. Dbv. On nám dycky vymyká (se vy- hýbá). Na Ostrav. Tč. V. se robotě (práci). Tč. Natírali se olejem, aby tím snáze pro- tivníku v. se mohli. Cimrhnz. To se vy- myká všemu úsudku, dies entzieht sich jeder Beurtheilung. Dch. Podňali se nového, zoufalého pokusu vymknouti se jejich svr- chovanosti. Ddk. II. 409. V. se zákonu. Osv. 1879. 271. Nad to zdálo se Filippovi, že bez- prostřednému vlivu božství v Kristu přítom- ného duše Nathanaelova se nevymkne. Sš. J. 35. — co komu. Vymknul si hák (tak říká lid o bolesti v krajině bederních obratlů, která povstává někdy náhle bez zřejmé pří- činy, často však shybáním, zdviháním břemen a namáháním vůbec). Úpl. dom. lék. 33. Dr. Šel. Druzí opět lomcovali úšky, že mu obě téměř vymknuli (utrhli). Koll. I. 316. — se kam. Úhoř hladký vymyká se na palouk. U Žamb. Dbv. — koho = zavříti před ním, nepustiti ho v dům. Na Slov. On nás vymknul (= zamkl dům dříve, než jsme přišli, aussperren). Na Ostrav. Tč. Vz Vy- tknouti.

387788   Vymknouti Svazek: 7 Strana: 1075
Vymknouti. List. fil. XI. 163. Vymkl se těmi slovy. Zr.

387789   Vymknouti se Svazek: 8 Strana: 0483
Vymknouti se = tajně se vytratiti. Je- víčko. Brt. D. II. 415.

387790   Vymknutí Svazek: 7 Strana: 1075
Vymknutí. Cf. Slov. zdrav. 408. V. bér- cové, Luxation des Unterschenkels, čerstvé, frische L., dolení čelisti, luxatio mandibulae, čéšky, L. der Patella, čočky, 1. lentis, čočky podspojivkové, 1 subconjunctivalis, čočky předzornicové, 1. antepupillaris, hlavičky kosti loketní, 1. capituli ulnae, hlavičky kosti lýtkové, L. des Fibulaköpfchens, hla- vičky kosti vřetenní či pramenní, L. des Radiusköpfchens, hrázové, 1. perinealis, hru- diklíčkové, 1. sternoclavicularis, klíčku, kosti klíční, 1. claviculae, v kloubu hleznobérco- vém, 1 talocruralis, v kloubu hleznozanárt- ním, L. im Talotarsalgelenke, v kloubu ko- lenním, L. des Kniegelenkes, kloubu kyčel- ního, Hüftgelenks-, v kloubu loketním, Ellen- bogengelenks-, v kloubu lopatkovém, L. des Schultergelenkes, v kloubu nadpažkoklíč- kovém, Acromioclaviculargelenks-, v kloubu mezizápěstním, L. des Intercarpalgelenkes, v kloubu pánvičném, L. des Beckengelen- kes, v kloubu vřetenoloketním dolením. l. articulationis radiocubitalis inferioris, kosti holenní, L. der Tibia, kosti hrudní, 1. sterni, kosti jařmové, Jochbein-, kosti stydké, 1. pubica, kyčle, 1. iliaca, l. coxofemoralis, kyčlohřebenní, 1. ileopectinea, kosti před- loketní, L. des Vorderarmaknochens, nad kostí stydkou, 1. suprapubica, kostí zanárt- ních, L. der Metatarsalknochen, kosti zá- pěstní, 1. carpi, lokte, 1. humerocubitalis, I. cubiti, Ellenbogen , mezišikové, 1. interpha- langealis, nad- a podkůtkové, 1. supra- et infracondyloidea, následné, 1. consecu- tiva, neúplné, 1. incompleta, nohy, l. pedis, obratle krčního, Halswirbel-, obratle hrud- ního a bederního, L. des Brust- u. Lenden- wirbels, palce, l. pollicis, páteře, L. der Wirbelsäule, podhákovité, 1. subcoracoidea, podlopatkové, 1. subscapularis, příznakové, 1. symptomatica, prosté, 1. simplex, prstu, 1. digiti, prstu u nohy, 1. digiti pedis, L der Zehe, ramene, 1. brachii, 1. scapulo- humeralis, samočinné, 1. spontane, složené, 1. complicata, středozápěstní, l. mediocar- palis (mediocarpienne), trvalé, habituelle L., ucpávací, l. obturatoria, úplné, 1. completa, úrazové, l. traumatica, varlete, L. des Ho- dens, l. testiculi, vřetenozápěstní, radiocar- palis, vrozené, l. innata, congenita, výčnělku mečíkovitého, l. processus xiphoidei, v za- nártí, l. im Metatarsus, zánětlivé, entzünd- liche L., zapěsťozáprstní, l. carpeometaear- pea, záprstošikové, l. metacarpophalangea, zastaralé, veraltete L. Ktt. exc.

387791   Vymknutí Svazek: 10 Strana: 0500
Vymknutí, n. Napravení v., repositio luxationis; v. ruky, luxatio manus. Ktt.

387792   Vymknutí, n Svazek: 4 Strana: 1005
Vymknutí, n. = výtka, vytknutí, vyvi- nutí, vyrašení, vystoupení, vyhnutí, die Ver- renkung, Auslenkung; podvrtnutí, strhnutí spěnačky (u koní), vytknutí zánožních kostí, die Verstauchung. V. ruky, čéšky (Knie- scheibe), kotníku. Šp. V. čelisti dolejší, kostí prstních. Ja. V. kloubu, vz S. N. V. čečele, Čs. lk. I. 95., ramene, II. 74., kosti pažní, I. 159., kloubu kyčelního, I. 15., víčka očního, III. 380., kosti hradní, VII. 224., saně, VII. 97., čelisti, X. 123. atd. V. Čočky, laxatio lentis. Schb.

387793   Vymknutina Svazek: 4 Strana: 1005
Vymknutina, y, f., die Verrenkung, Ver- stauchung. Dch. V. = vymknutí údu. Po- krok 1883. č. 82. str. 4.

387794   Vymknutý Svazek: 4 Strana: 1005
Vymknutý; -ut, a, o, verrenkt, verstaucht. V. trám, ausgekegelter Balken. Dch.

387795   Vymlácení Svazek: 4 Strana: 1005
Vymlácení, n., die Ausdreschung.

387796   Vymlácený Svazek: 4 Strana: 1005
Vymlácený; -en, a, o. V. obilí, ausge- droschenes Getreide, der Ausdrusch.

387797   Výmladek Svazek: 4 Strana: 1005
Výmladek, dku, m. = výstřelek, výrostek (co vedlé stromu z kořene vyrostlo), der Schössling. Sš. I. 140., Tč.

387798   Výmladek Svazek: 7 Strana: 1075
Výmladek pařezový, Stocklode, f. V. kmenový, Stammsprosse, m. Sl. les.

387799   Vymladiti Svazek: 4 Strana: 1005
Vymladiti, vz Odmladiti.

387800   Výmladnosť Svazek: 7 Strana: 1075
Výmladnosť, i, f. = síla reprodukční, Reproductionskraft. Ott. IV. 878.

387801   Vymladnouti, vymladněti Svazek: 4 Strana: 1005
Vymladnouti, vymladněti, jung wer- den, sich verjüngen. Na Ostrav.

387802   Vymladnutí, n Svazek: 4 Strana: 1005
Vymladnutí, n., die Verjüngung. Na Slov.

387803   Vymladnutý Svazek: 4 Strana: 1005
Vymladnutý; -ut, a, o. Panstvo hrnie sa do dvora, aj švagor Ryba so svojou v-tou žienkou. Na Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 55. Vz Vymladnouti.

387804   Vymlaskati Svazek: 4 Strana: 1005
Vymlaskati, ausschnappern. — co od- kud jak. Svině všecky pomyje z koryta až na dno v-ly. Na Ostrav. Tč.

387805   Výmlat Svazek: 4 Strana: 1005
Výmlat, u, m. = co vymláceno, der Aus- drusch, Erdrusch. Jg., Šp. Častá zdviž, v. blíž. Šd. Po žních sedlák zpívá, po výmlatu zívá. Pr. Výmlatek.

387806   Výmlatek Svazek: 4 Strana: 1005
Výmlatek, tku, m. = co vymláceno, der Er-, Ausdrusch. Jg. Seznam výmlatku (mla- tební), das Abdruschregister. J. tr. Vz Vý- mlat. — V. = co se mlatcům od mlácení na zrně dává, der Drescherlohn, wenn er in einem Quantum des Ausgedroschenen be- steht, mlatebné, měřičné. J. tr. Nuž a cože budeš žiadať na výmlatek? Dbš. Sl. pov. II. 90.

387807   Výmlatek Svazek: 7 Strana: 1075
Výmlatek. Na v. choditi = mlátiti obilí. Val. Brt.

387808   Vymlatěný Svazek: 4 Strana: 1005
Vymlatěný = vymlácený. Na Slov.

387809   Vymlátiti Svazek: 4 Strana: 1005
Vymlátiti, vymlať, mlátě (íc), il, cen, ení; vymláceti, el, en, ení; vymlacovati = cepem vytlouci, ausdreschen; vybiti, vyhnati. hinausprügeln; zbíti, ab-, aus-, durchprü- geln, abdreschen. — abs. Požaté obilí sklá- dáno bylo ve stohy, pak vyšlapáno nebo také vymláceno. Ddk. IV. 139. Děvečka vyšije (šitím vydělá), šohajek vymlátí, ach Bože rozbože, ti budú bohatí. Sš. P. 471. — co: posledy zboží (obilí). Mor. Tč. V. plný nadbyt. Půh. II. 599. V. zrno. Dbš. Sl. pov. III. 38. V. obilí. D., V. — kde čím: na poli mašinou (strojem), ve stodole cepy. Us. — co, koho čím odkud: Žižka římské kněžstvo cepy z Čech vymlátil. Pal. Cepy z něho duši vymlátil. Kn. — jak. Snopy na čisto v. Kn. poh. 610. Všecko obilí po- svážeti a do čista v. Us. Šd. — komu = vybiti mu, abprügeln, durchprügeln, abbläuen. D., Brt. V. někomu (kůži). Tč. Jak ťa chytnu, tak ti vymlátím. Brt. Já ti vyplatím a ti vymlátím, až ti tvoje tvrdé kosti na prach rozmlátím. Čes. mor. ps. 226. — co komu. Švábům kůži vymlátil. Kká. Td. 122. — komu jak čím: po hřbetě pěstí. Us. Tč.

387810   Vymlátiti Svazek: 8 Strana: 0483
Vymlátiti. Vymlacovati. Háj. Herb. 277. a.

387811   Výmlatný Svazek: 4 Strana: 1005
Výmlatný, ausgiebig beim Dreschen. V. obilí. Jg.

387812   Vymlčeti Svazek: 4 Strana: 1005
Vymlčeti, el, ení, bis zu Ende schwei- gen, durch Schweigen erlangen. — abs. Mlčel a vymlčel (mlče získal). Č. M. 78. — co. Nemoha ji (výmluvu) v. Skl. II. 73. — jak dlouho. Celý den v. Us. Tři hodiny vymlčel, ale potom pleskal jako voda, když ju zadrží. Na Ostrav. Tč. — odkud. Každé přísloví tajné věci k věci přirovnání a po- dobenství s sebou nese, toliko že se jedna z nich vymlčuje. Kom.

387813   Vymleti Svazek: 4 Strana: 1005
Vymleti, vymlíti, meli, mlel, en a et, ení a etí; vymílati, vymlívati = mletím všecku mouku ze zrna vydobyti, ausmahlen; mletí skončiti, ausmahlen, zu Ende o. fertig mahlen; vybiti, durchprügeln; vymyti, aus- waschen, auswühlen. Jg. — abs. Již vy- mleli. — co: obilí. Us. Déšť vymlel cesty. D. Voda zem vymlela, Háj., břeh. Rk. Vy- mleti mouku, zu Ende mahlen. Tč. — se. A panstvo ako bolo prihrmelo, tak vymlelo sa to všetko (= tak odjeli, se vytratili). Na Slov. Dbš. VII. 43. — se odkud. Roh se od ouška vymlel. Vys. — co čím. Ty bys všecko rád hubou vymlel, durch das Mundwerk zu Wege bringen. Dch. — co kde. Čas vymílá mezery mezi vámi a cho- vancem. Kos. Ol. I. 176. — komu = vy- biti, ab-, durchprügeln, durchbläuen. Hned každému vymlel. Us. Šd., Vck. — komu, co jak. V. obili na hrubo, na tenko, gro- bes, feines Mehl mahlen. Us. Tč. V. ně- komu na hrubo, ne na tenko, aby na to pamatoval. Na Ostrav. Tč. Vymelu (vybiji) ti po své chuti. Er. P. 272.

387814   Vymletí Svazek: 4 Strana: 1005
Vymletí, n., das Ausmahlen; die Aus- waschung. Us. Dch.

387815   Vymletý Svazek: 4 Strana: 1006
Vymletý, ausgemahlen, vermählen. V. obilí. Us. — V., vom Wasser ausgehöhlt, ausgewaschen. V. údolí. Stč. Zmp. 795., Nz. Vz Výmol. — čím: vodou, deštěm v. Us.

387816   Vymliaždiť Svazek: 7 Strana: 1075
Vymliaždiť = vymačkati. Slov. Čkžk. I. 73.

387817   Vymlouvač Svazek: 4 Strana: 1006
Vymlouvač = vymlúvač.

387818   Vymlouvačný Svazek: 4 Strana: 1006
Vymlouvačný, vymluvačný, sich gern entschuldigend, rechtfertigend.

387819   Vymlouvání Svazek: 4 Strana: 1006
Vymlouvání, n. Vz Vymlúvání.

387820   Vymlouvání Svazek: 4 Strana: 1006
Vymlouvání, n., das Entschuldigen, Recht- fertigen.

387821   Vymlouvati Svazek: 4 Strana: 1006
Vymlouvati, vz Vymluviti.

387822   Vymlsati Svazek: 4 Strana: 1006
Vymlsati, weg-, ausnaschen. — co. Ty musíš vše v. Us. Sd. — co odkud. Děti všecky cukrovinky z talíře vymlsaly. Us. Vz Vymlsiti.

387823   Vymlsiti Svazek: 4 Strana: 1006
Vymlsiti, il, en, ení = vymlsati. Mor. Sd., Šd. — co komu. Co najde, všecko vymlsí. Mor. Šd. Měli oni měch (pytel) ořechů, já sem jim jich vymlsil. Sš. P. 610.

387824   Výmluv Svazek: 4 Strana: 1006
Výmluv, u, m. = výminek, výměnek, das Ausgedinge. Us. u Domažl. Nl., Němc. I. 238.

387825   Výmluva Svazek: 4 Strana: 1006
Výmluva, y, f. = vymluvení, die Aus- sprache, der Vortrag. Člověk libé výmluvy. Troj. — V. = výmluvnosť, die Beredsam- keit. Z. wit. Deut. 2. V. Hospodinova roz- plamenila jeho Ž. wit. 104. 19. Duchovní čeští jali se (ve 13. věku) básně latinské obsahu náboženského v roucho české při- odívati užívajíce při tom nejen formy, ale, pokud stačila, i také výmluvy básnictví národního. Anth. I. 3. vyd. III. Výmluva či výmluvnosť tvá sladká. Hus. 44. V. činí veliké divy; Má v. nebuď tobě těžka (elo- quentia mea non sit tibi gravis). BO. Zna- menaj hlas mé v-vy. BO. Muž krásné v-my. GR. Byly-li by strany takové opatrnosti a vý- mluvy, tehdá budú moci samy (bez řečníka) osobně mluviti. Brikc. — V. = výrok, der Ausspruch. A on jemu toho neodepřel, než učinil jest v-vu takovú a řkúc k němu. NB. Tč. 11. — V. = viny s sebe skládání, die Ausrede, Entschuldigung, Ausflucht, der Vorwand, Behelf. V. spravedlivá, jalová; jalové v-vy užívati; jalovou v-u míti; v-u poraziti. V. V-ám místa nedati. Sych. Da- leko pro v-u nechodí. Us. Každý hřích svou v-u má. Prov. Žaloba i výmluva ro- zepři majících, Anklage und Einrede. Kom. Kdož by koho zabil a měl toho jakou vý- mluvu. Vl. zř. 437. Hodná a obranná v. CJB. 35. Tato v. nemá podstaty, ist unbegrün- det; Kroucená, naprosto nepravá, planá. Us. Dch. Loupežníci majíce slova jejich za pouhé výmluvy jali jsou se všelikými mukami pe- níze na nich vynucovati; Jaromír jal se v-mi i omluvami sebe obhajovati; V-vu její, že k ničemu není zavázána, za lichou pro- hlásil. Ddk. II. 90,, 255., IV. 268. (Tč. ). To je obnošená v. U Žamb. Dbv. Však na tvé v-vě nic nenie a na mé také. Arch. V. 344. Čím jejich marné v-vy Pán smítati ráčí; Zákon přirozený měvše v-vy míti nemohou. BR. II. 116., 483. V. planá, jalová. Bart., Koule. A nic nemají v-vy, že sú jim o těch hřiešiech nekázali; Aby v-vy z neuměnie pro dlúhosť neměl; Aniž mají v-vy řkúce, že netbají, co duchovní činí; Protož nemají v-vy bohatci a bohaticě řkúce, že nechodil v té purpuře a v bissu; Ta dva hřiechy, pýcha a lakomstvie, máta mnoho výmluv přikrytých a chytrých. Hus I. 196., 313., 450., II. 239., 254. Kdo nerád dává, snadno v-vu najde. Pk. Lepší v. než hůl. U Litomš. Bda. U Kr. Hradce. Kšť. Lepší v. nežli psí hovno. U Rychn. Hsp. Dobrá v. člověka omlouvá. Us. Tč. V. jaká taká, jen když je platna. Us. Sd. Vz také Obrana a Rb. 274. Strany přísloví vz Bíliti se, Bratr, Čert, Čistý, Díra, Drbati se, Lavice, Mydliti se, Odštěkati, Omlouvati se, Přikrývka, Řepa, Sítka, Špína, Trávníček, Útěk, Věník, Vozka, Vymluviti se, Záplata. — V. = výmínka, die Bedingung. Však s touto výmluvou, jakož jest sobě na smlouvách svatebních vymluvila. Schön. Také v tom trhu jest taková v. a vymienka, jestližeby... 1433. Nách. 63. Dále taková jest v. mezi námi, jestliže bych. Ib. Se všemi právy, v-kami. Ib. — Pulk., Martim. Však toho podtržení můžeme se vystříci v-vami a zápisy opatr- nými. Pal. Děj. III. 3. 174. Nenie-li žádných výmluv ve dskách v tom veně; Pakli jest co vymluveno a ve dskách v. stojí, to má tak držáno býti, jako dsky svědčie; Tak jakož přímiří mezi sebú máme s v-vú osm neděl napřed; S dobrú pamětí i s rozumnú v-vú učinil svój kšeft. Arch. II. 504., III. 19., IV. 354. (Šd. ). — V. = výminek, vý- měnek, das Ausgedinge. Us. na Domažlicku. Němc. Cf. Výmluv.

387826   Výmluva Svazek: 7 Strana: 1076
Výmluva, Vortrag. V. svatých čtení. Kar. 42. — V. = výmluvnost Sladká v. Výb. II, 940 — V., Ausrede, Nemají v-vy z hřiechu. Kar. 48. Lepší v. než nemastné zelí. Nov. Lepší v. než hůl, kdo jí věří, ten je vůl. Us. — V., Bedingung. S túto v-vú, aby . . . Kar 60. Povinni byli platiti s takovou v-von; Pod těmito v-vami. Arch. VII. 648., 659. Pakli jest co vymluveno (vymíněno) a ve dskách ta v. stojí. Výb. I. 1003. Přikazujem mezi vámi příměřie s jistými v-vami. Výb. II. 378.

387827   Výmluva Svazek: 8 Strana: 0483
Výmluva = výrečnosť, Aussprache, f. Chybná v. Phľd. XII. 393.

387828   Výmluva Svazek: 9 Strana: 0384
Výmluva. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 45.. V. odst. 5. Každý hřích má svou v vu (každý se omlouvá). Rybay.

387829   Výmluva, y Svazek: 10 Strana: 0500
Výmluva, y, f. = výměnek. Chod. Rgl.

387830   Vymlúvač Svazek: 4 Strana: 1006
Vymlúvač, e, m. = řečník při soudě, der Anwalt, Advokat. Vš. Jir. 7.

387831   Vymlúvání Svazek: 4 Strana: 1006
Vymlúvání, n., das Ausreden. Bylo to nějakého v., da gabs ein Ausreden! Us. Dch. Daremné v. Mus. 1880. 257. Nepro- vedl toho, což se jest k svému v. provésti podvolil. NB. Tč. 76. Prodlenie a v. Kri- stovo viece ctností a zbožie jí dalo. Hus II. 97. Nepotřebné v. nemá žádné víry. Us. Tč. Slyš žalování, slyš též v. Mor. Tč.

387832   Vymlúvati se Svazek: 10 Strana: 0500
Vymlúvati se, vz Vymlouvati se. — V. = vykládati. Frant. 2b.

387833   Výmluvce Svazek: 4 Strana: 1006
Výmluvce, e, m. = řečník, der Redner, beredte Mann. — V., der Entschuldiger. L. — V., der Schiedsmann. Gl. 372.

387834   Výmluvčí Svazek: 4 Strana: 1006
Výmluvčí, ího, m. = výmluvce, řečník, der Vertheidiger, Advokat. V., NB. Tč 151. Chce to ukázati těmi v-čími, že jsú to vyřkli. Půh. II. 184. Stůl překocený čině kletby v-čím (jako překotil stůl, tak ať padne rod Pelopův). Msn. Or. 65.

387835   Vymluvení Svazek: 4 Strana: 1006
Vymluvení, n., das Ausreden, Ausdrük- ken, Aussprechen. Člověk hněv má v srdci, potom ukáže jej znamením a třetí v-ním rozumným neb vypsáním. Hus II. 286. — V., das Herauslocken, die Entschuldigung.

387836   Vymluvený Svazek: 4 Strana: 1006
Vymluvený; -en, a, o, ausgesprochen, entschuldigt. Měj mě v-na. BR. II. 257. a., Arch. V. 270., Hus II. 250.

387837   Vymluvitel Svazek: 4 Strana: 1006
Vymluvitel, e, m., der Aussprecher, Aus- reder, Uiberreder, Entschuldiger. Jg.

387838   Vymluvitelný Svazek: 4 Strana: 1006
Vymluvitelný, aussprechlich, entschuld- bar, verantwortlich. Jg.

387839   Vymluviti Svazek: 4 Strana: 1006
Vymluviti, il, en, ení; vymlouvati, vy- mluvovati = vyříci, vysloviti, aussprechen; vše do konce pověděti, ganz ausreden, her- aussagen; důkladně vysloviti, ausdrücken, aussprechen, beschreiben; mluvením způso- biti, aby něčeho nevěřil n. nečinil, ausreden, aus dem Kopfe bringen, aus dem Sinne reden; mluvením vyvolati, vyvésti, vymoci, dostati, herausreden, durch Reden heraus- bringen, herauslocken; vymíniti sobě, aus- bedingen, vorbehalten; vinu s někoho sníti, entschuldigen; vyláti, ausschelten; se = do syta namluviti se, sich ausreden, genug reden; očistiti se mluvením, sich entschul- digen, sich rechtfertigen. Jg. — abs. A proto tak vymlúvají, že sami túž cestú běží a chtie mnoho obrokóv mieti. Hus I. 453. Když vymluvi, vyjide s svými učedlníky. ZN. A všichni póhonové, kteříž se dějí k soudu zahájenému, ač to není vymluveno (ausdrücklich bestimmt), zavitíť jsú póho- nové. CJB. 379. Toto jest vymluveno (durch einen Schiedsspruch entschieden), jestliže by se kterého z nás která pře dotýkala. Arch. II. 275., 278. Vymluviv (domluviv) sešel s kazatelny. Jg. — co, koho. Ledva to vymluvil (vyslovil). Us. Nemohu to vymlu- viti (vysloviti). Kom. V. koho = vinu s něho sníti. V. Vymluv mne. Us. Abych vymluvil (pověděl) všecky divy tvé. Ž. wit. 25. 7. Vymluvujiece chválu Hospodinovu. Ib. 77. 4. Komu přejeme, toho rádi vymlouváme. Kmp. Č. 156. Kázali mně otec, máti, ti mja budú vymlúvati; Jak ta slova vymluvili, v ka- mení se obrátili. Sš. P. 189., 775. (Tč. ). Své výstupky vymlúváme. Us. Tč. Vymlúval bych zlosť svú, ale nevím jako; Neposuď nikého, vymlúvej každého. Na Mor. Tč. Lečby toho našeho seznávače a správci ne- moc aneb jiná hodná příčina vymlúvala. Arch. III. 253. Nevědomie každý hřiech, každú vinu vymlúvá. Vš. Jir. 384. Aniž ho vymluví ustanovenie lidské, jimž se přestu- puje božie přikázanie; Velmě jest nemúdrý, ktož hřiech vymlúvá; Hřiechu obyčej ne- vymlúvá ani přirozenie; I kto by mohl vy- mluviti, neřku vypsati všecky psoty, co jich móž člověk v světě mieti. Hus I. 188., 228., 476., III. 110. (Tč. ). — co, se čím (na svou omluvu uváděti). Něco slovy v. (vysloviti). Kom. V. se nevědomím, nevě- děním, Knih. tovač., časem, Br., nepamětí. Er., J. tr. Kupec se vymlouval opozděním pošty. Ml. Kdež úředník svého pána vy- mlouvá a pánem svým sebe nevymlouvá, dobřeť jest. O. z D., Arch. II. 484. A tím aby se žádný v. nemohl. Zř. F. I. U. V. Avšak kteroukoliv příčinou z dotčených tří v. by se chtěl. Er. V. se nemocí. D., Mus. 1880. 254., Dač. I. 203. Ten v-vá se domácími péčemi; Čechové císařem se vy- mlouvají, že jeho nechtí opustiti. Pal. IV. 2. 154., V. 1. 148. (Šd. ). Aby každý o tom věda neměl se čím v. 1525. V. se úmluvami; V-li se panem Oldřichem; V-val se potře- bami kostelními, sjezdy s kniežaty i rozličně jinak; Že smieš se tiem lidem vymlúvati. Arch. I. 151., II. 27., 228., IV. 145. (Šd. ). A on jich (těch zlatých) na ní svú pěknú řečí vymluvil a vyprosil; Dávaje jí tu vinu, že by ona na jeho ženě pěknú řečí základ vymluvila. NB. Tč. 21., 223. Ani se druh druhem vymlouvaje; Jeden na druhého ne- ukazuje ani sě druhým vymlúvaje. Listy z r. 1477., 1482. (Tč. ). V. se zlou cestou. Žer. Záp. II. 102., Vš. 40., Tov. 93. Aby bezbožní ničímž se vymluviti nemohli. BR. II. 107. a. Rozkazem Kristovým se vymlou- val. BR. II. 314. (Šd. ). Mnohými chytrostmi kněží sě vymlouvají; Chceš-li tiem duovo- dem sě vymlúvati. Hus I. 396., 435. Boha nemožem ižádnú řečí vymluviti. Št. N. 106. V. se něčím, lépe prý z čeho; ale obě vazby jsou dobré. — komu = vyláti. Scip., Us. Správec šafáři notně vymluvil. Ml. Vymlu- vil mu, co se do něho vešlo. Dch. — co komu odkud: z hlavy (aby nevěřil, neči- nil něco). Us. V. něco ze srdcí lidských. V. Vše jsem sestře vymluvil. Ml. Nedal si to v. Us. Nevymluvíš si nic. Tkad. Já si to všelijak vymlouvám. Us. Němc. Něco si v. (vymíniti). Soud kn. opav. Vymluvi imě tvé bratří mej. Ž. wit. 21. 23. — koho, se odkud: někoho z domu v. (vyvolati). Háj. Se z něčeho (vinu se sebe svalovati), Br., Solf., z vazby. Sych. Nemohu se z ničeho vymlouvati. Us. V. se z něčeho. Chč., Tkadl. II. 26. Aby žádný z toho se nevymlúval; Aby nižádný proti té zápovědi učiniti ne- směl a potom, jestliže by kdo jinak učinil, by ničímž z viny nemohl se vymluviti. Arch. IV. 442., V. 282. Adam vymlouval se z hřiechu; Tiem dóvodem v-vil by se Jidáš i kněžie z smrti Kristovy. Hus. I. 199., 215., II. 433. a j. (Tč. ). — se. V. samého se. V. Jen se pořád nevymlouvej a pojeď s námi. Us. Šd. Vymlouvá se každý, ktož viece zemské než nebeské věci miluje; Ale ona se jako vymlouvá řkúc. Hus II. 253., III. 60. Nadarmo čert svou mateř bil, že se neuměla vymluviti. Kom., D. Vymlouvá se, an ho ještě neviní. Vz Ničema, Výmluva. Č., Lb. — co od koho = vylákati. — co na kom (jak). V-vil na hospodáři mój list. Půh. brn. 1406. Vymluvil na ní peníze pěknou řečí. NB. Tč. 21., 223. Tu on na něm v-vil list mým slovem. V-vil na mém úředníku nadbyt, půlpata hř. gr. platu. Půh. I. 241., II. 286., 418., 542. Na někom hřiechy vymlouvati. Chč. 377, Aby, což mohú, na lidech vymluvili. Hus II. 67. Na jalové krávě tele by vymluvil. D., Č. Vymluvil by prase na svini. D., Č. — koho, se od čeho. Od smrti řečník se nevymluví. Rad. zv. Já jich neumiem vymluviti od hřiechu; Od toho mordéřstvie vymlúvá se sv. Petr řka; Netoliko hřiešníky k sobě volá, ale jim káže, s nimi jie a je od utrhačóv jich vymlúvá. Hus I. 101., 232., 260. (Tč. ). Od smrti se vymluvil. GR. — co (se) jak. V-vil jsem se za slušnými příčinami. Žer. Vz předcházející věty. V. něco na někom krásnými řečmi a sliby. Chč. 448. Sám se udává, kdo se bez potřeby vymlouvá. Us. Šd. To široce vymlouval. Pal. Děj. IV. 2. 270. V-vil na mé ženě hřebíky bez mé vuole. NB. Tč. 121. — koho kam: na lov. Háj. Kochan mladé kníže pod způso- bem myslivosti do lesa vymluvil (vylákal). V. — (za koho) kde. Dále každý, tak pohnaný jako původ, sám za se vymlouvej aneb vymlouvati můž před soudem buď žena nebo muž. Vš. Přec právem tyto pří- činy každého vymlouvají. Kol. 11. Výmienka mezi stranami byla vymluvena. NB. Tč. 213. Ktož je před Bohem vymluví od svato- kupectví (biskupy); Eva na hada hřiech počítala, když se před Bohem vymlúvala. Hus I. 415., II. 433. — skrze co. Aby skrze to nemohl se žádný člověk v., který.. Hus III. 305. Ač obviněný nestál by v čas uložený, aniž by hodně vymluven (omluven) byl skrze někoho. CJB. 383. — koho v čem. Také mistra Václava v tom sú vy- mlúvali. List z r. 1532. (Mus. 1880. 499. ). — se na koho (= vinu na něho sváděti). Us. Na žádného se nevymlouvej. Šd. — koho ke komu. Polský Boleslav vymluviv ho k sobě dal ho oslepiti. Bs. — s adv.: To se tvrdě, měkce, krátce, dlouze vymlouvá (vyslovuje). L. Pořádně v. Jel.

387840   Vymluviti Svazek: 9 Strana: 0384
Vymluviti = úmluvu učiniti. A také v-li že.. 1423. Mšín. 13.

387841   Vymluviti co Svazek: 7 Strana: 1076
Vymluviti co. Král uher. mnohé řeči poče vymlúvati (pronášeti). Výb. II. 837. Něco znamenitě v. Arch. VII. 648. Cf. Pro- měřování (dod.). Neb ktož dědinu dává na plat, což v-ví a več onen vstúpi, to móž na něm vzieti. Št. Kn. š. 160. (12.) — co komu = vymíniti. Arch. IX 447. a j. tam. V-vě sobě Kolín. Výb. II. 763. — se. Počkej, až se v-ví (do syta namluví) Us. Pdl. — se od čeho. Dobře's odpověděl, tak že's se od smrti v-vil. Výb. II. 921. — se z čeho. Židé, kteří se z viny vymlou- vali. Arch. VIII. 282. — koho jak. La- hodnými slovy jej sebú v-vil (přemluvil, ven vyvedl) Zrcd. I. a. Mus. 1890. 456. — kde. Také to jest mezi námi v-veno. Arch. VIII. 491. — co v čem. Leč by byli, osa- zijíc svú dědinu, v tom právě ji dali a v-li. Št. Kn š. 160. — se nač, ausreden. Sá. — že. Vymlúvámy (vymiňujeme) zvláště, že . . Výb. I. 497. a tam často.

387842   Vymluvitý Svazek: 4 Strana: 1008
Vymluvitý = vyvaditelný, entschuldig- bar.

387843   Výmluvka Svazek: 4 Strana: 1008
Výmluvka, y, f. = výmluva. L.

387844   Výmluvně Svazek: 4 Strana: 1008
Výmluvně, beredt. Aqu. Velmi v. líčil bezpraví to. Ddk. IV. 61. Ta věc výmluv- něji hovoří než... Dch.

387845   Výmluvné Svazek: 4 Strana: 1008
Výmluvné, ého, n. = výmínka, die Aus- nahme, das Ausgeding. Puchm.

387846   Výmluvnice Svazek: 10 Strana: 0500
Výmluvnice, e, f. = výměnkářka. Chod. Rgl.

387847   Výmluvnický Svazek: 10 Strana: 0500
Výmluvnický = výměnkářský. Chod. Rgl. V. chalupa. Hruš. 19., 159.

387848   Výmluvník Svazek: 4 Strana: 1008
Výmluvník, a, m. = řečník. Rad. zv. 150. Vz Výmluvce.

387849   Výmluvník Svazek: 10 Strana: 0500
Výmluvník, a, m. = vyměnkář. Chod. Rgl. Hruš. 93.. 159.

387850   Výmluvnosť Svazek: 4 Strana: 1008
Výmluvnosť, i, f. = vyslovování, die Aussprache. V-stí jest obdařen (nabyl opět řeči). Br. — V. = umění dobrého, krásného mluvení, krasomluvnosť, eloquentia, die Be- redsamkeit, Wohlredenheit, Redekunst. V. = způsobnosť o každé věci dobře t. záko- nům výmluvnosti přiměřeně mluviti nebo psáti. Blř. V-nosť jest vlastnosť řečníka buď přirozená aneb uměle nabytá, která mocí a důrazem slova dovede posluchače přesvěd- čiti a pohnouti. S. N. Bohyně v-i; K v-sti někoho vycvičiti. V. Muž jasné a opatrné v-i. Troj. V-stí dštil. Kom. V. ohnivá, Br., ušlechtilá, Háj., plná a dokonalá, Jel., svo- bodná, krásná, Háj., kazatelská. Mus. 1880. 468. Kolikrát se v. tvá s poctivostí potkala? Jir. Ves. čt. 382. V. jest nebezpečnější zbraň než dýka. Arbes. Tak v-stí a neumořitelnou klidností mysli nade všecky vynikal; Různé tyto zájmy vnukly s dostatek v-sti přáte- lům Soběslavovým. Ddk. II. 390., IV. 16. V-stí něčí srdce obměkčiti. Ib. II. 466. V. činí řečníka. Jel. Rečník k v-sti řeč cvičí. Kom. Kde celý svět mužů vší v-stí nesveď ničeho, tam ženská zvítězila laskavosť. Sha- kesp. Tč. Přidajme jim v. písma svatého. Hus III. 99. Kdo má mnoho v-sti, ten je bez múdrosti; V. obyčejně od pravdy se dálí. Na Mor. Tč. Hlad v-sti učí. Hkš. V. v nešlechetném člověku jest rovně jako jed v zlatém koflíku. Pr., Rb. V. bez rozšafnosti a upřímnosti nic jinač není než jako oheň v rukou dítěte aneb meč dobytý v ruce člověka nesmyslného. Rb. — V. = výpovědi, der Ausspruch. V-sti Hospodinovy jsou čisté. BR. II. 147. a

387851   Výmluvnosť Svazek: 7 Strana: 1076
Výmluvnosť. Cf. Jg. Slnosť 30 V., če- muž Řekové říkají phrasis. Filomates.

387852   Výmluvnost Svazek: 8 Strana: 0483
Výmluvnost'. Dle Filomata phrasis. Bl. kárá tento překlad a praví, že v. jest eloquen- tia, Bl. Gr. 62.

387853   Výmluvný Svazek: 4 Strana: 1008
Výmluvný = kdo o něčem dobře, pěkně a ozdobně mluviti umí, beredt, wohlredend, beredsam. Výmluvná řeč, výmluvný muž, Troj., žena. Brikc. Častokrát svú pravdu jedna strana řečí podobnou a výmluvnou přede pány vyvede. O. z D. Paní moudrá a výmluvná; Pilný náš a v. zpravodaj, kro- nikář Kozma; V-nými slovy od podniknutí jejich je odvrátil; V-ný to obraz činnosti s pravé cesty zbloudilé. Ddk. II. 328., 468., III. 96., V. 282. (Tč. ). Důmyslné a v-né ve- lebení nejvyšší autority církve svaté. Pal. Děj. III. 3. 71. Strany přísloví vz: Čert, Efeta, Kámen, Mluviti, Plach, Uměti (s inft. ). Vozka, Vyhádati (co na kom), Vymluviti (co na kom). — kde: při pivě. Jv. V. v kázání. Hus III. 45. — proti čemu. Tito jsú v-ní proti pravdě, učení ku křivdě. Hus I. 256. — čím: jazykem. Martim. — V. = vy-
mluvený, omluvený, entschuldigt. Výmluvna
učiniti sebe n. jiného. V. Lečby jej zašla
která příčina, kteráž podlé práva výmluvna
činí (rechtfertigt). Z. D. opav. Ktož pohnán
jsa a za nemocna nebo ven z země jest po-
ložen a k póhonu nebo k žalobe nestojí a
po malé chvíli se při svědčení nebo před
soudem okáže, ten v zmatek ničímž nevý-
mluvný upadá. Vš. Jir. 428. — V. pokrm,
rationalis esca, acroc Xoyuóq = manna, která
svědčila o dobrotě a lásce boží. Desolda. — V. = vyslovitelný, aussprechbar, ausdrückbar.

387854   Výmluvný Svazek: 7 Strana: 1076
Výmluvný. Cf Jg. Slnosť. 1., 30. V. pohled, Hrts , rty. Kká Tak v-vna je skal těch němá řeč. Kká. V šrancích (V sou- dech) v-ný. Smržický.

387855   Vymlýnkovati Svazek: 7 Strana: 1076
Vymlýnkovati obilí = mlýnkem vy- čistiti.

387856   Vymlzati Svazek: 4 Strana: 1008
Vymlzati, aussaugen. — co: mlzek. Vz Mlzati. Mor. Šd.

387857   Vymlzati co odkud Svazek: 9 Strana: 0384
Vymlzati co odkud. Z prsta to v-zal (vycucal, vymyslil). Zát. Př. 47b.

387858   Vymĺzť Svazek: 7 Strana: 1076
Vymĺzť = vymlzati. Zbr. Hry 238.

387859   Vymnácnouti něco Svazek: 7 Strana: 1076
Vymnácnouti něco = vyvésti; vyříditi. Us. Rgl.

387860   Vymňačkati Svazek: 4 Strana: 1008
Vymňačkati = vymačkati. Mor. Šd.

387861   Vymňadliti Svazek: 4 Strana: 1008
Vymňadliti = vymědliti, zum zweiten- male brechen, ausriffeln. — co: konopě, len. Mor. Šd.

387862   Vymňágati Svazek: 4 Strana: 1008
Vymňágati = vymačkati. Mor. Šd.

387863   Vymnati Svazek: 4 Strana: 1008
Vymnati, vymnám a vymnu = nalévati, výmě plné mléka dostávati, Euter bekommen, eutern. Us. Tč. Kráva vymne. Puchm. — V. (se), sich mit weissem Nebel überziehen. Jak hory vymnajú, bude pršeť. Sr. Vymnati. Na Ostrav. Tč. Háj vymná. U Poděbr. Fr.

387864   Vymnišiti Svazek: 4 Strana: 1008
Vymnišiti, il, en, ení, entmönchen. Jg.

387865   Vymňoukati Svazek: 4 Strana: 1008
Vymňoukati, vymňouknouti, kl, utí = mňoukáním něčeho dosíci, ausmiauen. — Vy- mňouknouti něco = špatně provésti, zkaziti, schlecht durchführen, dumm anstellen. Ten to vymňoukl! Us. Dch., Kšť.

387866   Vymnouti Svazek: 4 Strana: 1008
Vymnouti, ul, ut, utí: vymínati = mna vy- mačkati, aus-, herausreiben; vyčistiti, durchs Reiben reinigen. — co: zrna, své ruce. D. Počechu vymínati klasy. ZN. V. šev, aus- rippeln. — co odkud. Uschlé bláto ze šat- stva v. V. zrna z klasů, bláto ze šatů. — si co. Vstanu, jak jen si oči vymnu. Us. — co čím: šat rukou. — co kdy. Učedl- níci klasy v sobotu vytrhali a vymínali. BR. II. 52 b.

387867   Vymnouti Svazek: 8 Strana: 0483
Vymnouti. Kráva vymne = dostává ve- meno, je stelná. Brt. D. II. 415.

387868   Vymnouti co Svazek: 9 Strana: 0384
Vymnouti co. Lačni jsouce počali vy- mínati klasy a jísti. Bibl. kral. Mat. 12. 1.

387869   Vymnouti co čím Svazek: 7 Strana: 1076
Vymnouti co čím Klasy jediechu vy- mínajíce rukama. B. mik. Luk. 6.

387870   Vymnožiti Svazek: 4 Strana: 1008
Vymnožiti, il, en, ení, vymnožovati, aus- säen. — co kam kdy. Letos jsem víc obilí do role vymnožil, než jsem dostal (= skli- dil). Na Ostrav. Tč.