281001
Rozplyntati Svazek: 3 Strana: 0163
Rozplyntati,
plynné učiniti, flüssig, dünn machen. Sýr uložený dlouhým ležením roz- plyntaný
, Us.
281002
Rozplynulosť Svazek: 3 Strana: 0163
Rozplynulosť, i, f., die Verschwommen- heit, Zerflossenheit,
281003
Rozplynulosť Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplynulosť sklovatce, synchisis sim- plex. Schb.
281004
Rozplynulý Svazek: 3 Strana: 0163
Rozplynulý, zerflossen, zerschmolzen, ver- schwommen. Dch.
281005
Rozplýtvati Svazek: 3 Strana: 0163
Rozplýtvati, verschleudern. -
co čím: štědrostí své jmění. Us. R. své síly. Mš., ZN.
281006
Rozplýtvati co nač Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplýtvati co nač: čas na radovánky. Třk.
281007
Rozplyv Svazek: 3 Strana: 0163
Rozplyv, u, m.,
hmota rozplyvadlem zplo- zená ku pr
. cukr vodou rozteklý
. Presl. — R.,
rozplynutí das Zerfliessen. R
. vod. Měst. bož. III.
59.
281008
Rozplyv Svazek: 8 Strana: 0345
Rozplyv, u, m. Po cestách jenom lidstva rozplyv zříti (velký počet). Słow. Lil. Ven. 117.
281009
Rozplyvadlo Svazek: 3 Strana: 0163
Rozplyvadlo, a, n.,
kapanina skupenství těla nějakého proměňující nedotekši se slou- čenství jeho na pr. voda, v níž cukr se roz- pustí. Pr. Chym. 4.
281010
Rozplývání Svazek: 3 Strana: 0163
Rozplývání, n., vz Rozplynuti.
281011
Rozplývaný Svazek: 9 Strana: 0279
Rozplývaný. R. blouznění po přírodě. Pal. Pam. 316.
281013
Rozplývati Svazek: 3 Strana: 0163
Rozplývati, vz Rozplynouti
. —
R., roz- pouštěti, měkčiti. Reš.
281014
Rozplývavě Svazek: 7 Strana: 0614
Rozplývavě, zerflossen. R. něco pronésti. Herm. Zák. 19.
281015
Rozplývavec Svazek: 3 Strana: 0163
Rozplývavec, vce, m., nerost, Kalk- salpeter, m
.
281016
Rozplývavosť Svazek: 3 Strana: 0163
Rozplývavosť, i, f
., die Zerfliessbarkeit. Šm.
281017
Rozplývavý Svazek: 3 Strana: 0163
Rozplývavý,
roztékavý, zerfliessend, zer- fliesslich, schmelzend. Reš.
281018
Rozplzlý Svazek: 3 Strana: 0163
Rozplzlý, zergangen, zerplatzt. Č
. R
. ne- žit
. Jel.
281019
Rozplznouti se Svazek: 3 Strana: 0163
Rozplznouti se, zergehen, zerplatzen. Nadul se jako bublina, rozplznul se a byl ničím. Č. M. 99.
281020
Rozpnulina Svazek: 8 Strana: 0345
Rozpnulina, y, f. Plošná r. krajiny. Mus. 1893. 459.
281021
Rozpnutelný Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpnutelný =
roztažlivý, expansibel. Sl. les.
281022
Rozpnutí Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpnutí, n. R. či světlost' klenby, die Spannweite, Spannung
.
281023
Rozpnutí Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpnutí soustruhu, Spitzenweite, f. Včř. Z. II. 57.
281024
Rozpočet Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpočet, čtu, m., der Uiberschlag, Ko- stenüberschlag
, Voranschlag
, Kostenanschlag. Dch. Předchozí r
. přijmuv a vydání. Rk. R. práce. Us
. R. na rok napřed. R
přes vydání, přes stavbu
, chybně m.: r. vydání, náklad, výměra nákladu; vyměřený, rozpočtený, roz- počítaný, navržený náklad (na stavbu). Bs. R. schválen jest
s 3000 zl,
lépe: r. schválen jest v summě 3000 zl. R. v stavitelství, r. zboží. Vz S. N.
281025
Rozpočet Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpočet, čtu, m. Vz Ott. XXII. 2.
281026
Rozpočetní Svazek: 10 Strana: 0660
Rozpočetní kommisse
. Tk. Pam. II. 84.
281027
Rozpočetniti se Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpočetniti se, il, ěn, ění =
rozmno- žiti se, zahlreich werden. Čas. th. XIII. 539.
281028
Rozpočetný Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpočetný výbor, der Budgetausschuss. Dch
.
281029
Rozpočínati Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpočínati;
rozpočíti, čnu
, čal
, at
, etí, verschiedenes anfangen
. Jg.
281030
Rozpočitadlo Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpočitadlo, a, n. Vz Sb. sl. 1902. 68. nn. a Čes. 1. XII. 477., 480. Sr. násl. a Rozčitadlo.
281031
Rozpočítati Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpočítati;
rozpočísti, počtu, četl, čten, čtení;
rozpočtovati, rozpočítávati, veranschla- gen, be-, ausrechnen
.—
co: vydání. Us. —
se s kým: se společníkem. Sp.
281032
Rozpočítávka Svazek: 8 Strana: 0345
Rozpočítávka (při dětských hrách). ČT. Tkč.
281033
Rozpočítávka Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpočítávka, y, f. (při dětských hrách) Vz Sbor. slov. 1901., 139., předcház. Roz- počitadlo.
281034
Rozpočítavosť Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpočítavosť, i, f., die Berechnung.
281035
Rozpočítavý Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpočítavý, berechnend.
281036
Rozpočtený Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpočtený; -
en,
a, o. R. summa, prä- liminirter Betrag. Dch.
281037
Rozpočtoprávní Svazek: 7 Strana: 1377
Rozpočtoprávní důvod. Nár. listy.
281038
Rozpočtový Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpočtový =
rozpočetný. R. výbor, komraisse Us.
281039
Rozpodati Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpodati, rozpodávati. Rozpodejte si
ty koláče, reicht sie einer dem andern. Us. Tkč.
281040
Rozpodobný Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpodobný =
nepodobný. Slov. Hdž. Čít. 116.
281041
Rozpodsívati Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpodsívati, anfangen zu sieben
. Ros. —
co.
281042
Rozpohlaviti Svazek: 8 Strana: 0345
Rozpohlaviti, dle pohlaví rozděliti. Am. Orb. 96., 98.
281043
Rozpohnaný kam Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpohnaný kam. Lodě k Hebru
r-né. Mark.
281044
Rozpoj Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpoj, e, m., die Auflösung
. Dch., Č.
281045
Rozpoj Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpoj, vz Průzev. Nz.
281046
Rozpojek Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpojek, jku, m
., das Getrennte, Auf- gelöste.
281047
Rozpojení Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpojení, n., Lösung, Scheidung, Tren- nung. Us. Lpř.
281048
Rozpojený Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpojený; -
en,
a,
o, aufgelöst, entfugt. Deh. Vz Rozpojiti.
281049
Rozpojidlo Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpojidlo, a, n.
, das Auflösungsmittel Sm.
281050
Rozpojitelnosť, i Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpojitelnosť, i
, f., die Auflösbarkeit. Jg-
281051
Rozpojitelný Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpojitelný, auflöslich, auflösbar. D
., Ráj.
281052
Rozpojiti Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpojiti, il, en, ení;
rozpojovati, trennen, scheiden, auflösen. —
co: manželství D.—
co čím od čeho. Us. —
se. R-li sú se va- zové moji. BO.
281053
Rozpojiti co komu Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpojiti co komu: údy (ranou = zabiti ho). Msn. 71. 11., Škod. II. 2 89.
281054
Rozpojitosť Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpojitosť, i, f., die Trennung. Us.
281055
Rozpojitý Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpojitý, getrennt
. Sedl. R. veličina, diskrete
, unterbrochene
, gesonderte Grösse. Nz.
281056
Rozpojka Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpojka, y, f
., Synkope. Šm.
281057
Rozpojka Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpojka = rozstěpina, Ablösungskluft, u kamenného uhlí
střih. Hř.
281058
Rozpojně Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpojně, odděleně, rozlučně, zertrenn- lich, trennbar. Ješto slova ev
tovtoi k slovu ov nerozpojně se druží. Sš. Sk. 47.
281059
Rozpojný Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpojný, disjunktiv. R. výrok, pojmy, Dsch. I
. 55., 33
., otázky. Křn. 300.
281060
Rozpokládati Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpokládati. Krásná vyhlídka na celou krajinu se r-dá. Us. u Uh. Hradiště. Tč.
281061
Rozpol Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpol, u, m
.,
rozpolení, die Trennung. Us
. Šd.
281062
Rozpolcení Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpolcení atd., vz Rozpoltiti.
281063
Rozpolcenosť Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpolcenosť, i, f. R. knihy (svým ob- sahem). List. fil. 1902. 381.
281064
Rozpolčení Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpolčení, n., vz Rozpolčiti
281065
Rozpolčiti Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpolčiti, il, en, ení;
rozpolčovati, zer- trennen. V. —
co komu: lebku
. Us
. —
se s kým. Kdo se spolčil s bláznem, rozpolčil se s rozumem.
Č. M. 211. Což jste se s roz- umem r-čil ? Šml., Osv
.
281066
Rozpolení, n Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpolení, n
., vz Rozpoliti
. —
R., prů- seč, tmesis, die Trennung eines Wortes: quod facinus eunque m.: quodeunque facinus
. Nz.
281067
Rozpoliti Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpoliti, rozpůliti, il, en, ení;
rozpolo- lovati, pozdější: rozpůlovati, in zwei Theile theilen, halbiren. —
co: úhel. Sedl
. —
co kde: přímku v bodu r. Sed. —
co komu: hlavu
. Sych
. —
co jak. Jednou
ranou ho rozpůlil. Sych. —
čím: sekerou, mečem
. R. čarou obrazec. Nz
. —
se. Zeď se r-la. —
R. =
rozpáliti, entzünden. —
co: oheň. Ostrav. Tč.
281068
Rozpoliti Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpoliti římské císařství. Šf. Strž. I.
290.
281069
Rozpolnica Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpolnica, e, f. =
rozpolující přímka, Halbirungslinie. Phľd. II. 4. 119.
281070
Rozpolný Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpolný, vz Rozpolovací.
281071
Rozpolný Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpolný, vz Rozpolovací.
281072
Rozpoloha Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpoloha, y, f. R. mysli, fysiologická. Sml. Cf. Rozpoložení, Rozloha, Rozmar, Rozpoloženina.
281073
Rozpolovací Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpolovací,
půlicí, rozpolný, Halbi- rungs-. R. čára, bod. Nz.
281074
Rozpoložení Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpoložení, n., něm. Laune,
šp. m.: mysl, vůle, chvíle (zlá, dobrá)
. Byli všichni dobré mysli. Proč nechceš dobré vůle býti? Os. R. mysli, stav mysli. Nz. V takovém mysli své r. odpovídá učenníkům; Chce vy- líčiti, v jakém r. se při vidění onom nalézal. Sš. J. 74., Sk. 126. Na Mor. se říká: není n. je dobré chuti. Mřk. Vz Rozmar, Rozloha.
281075
Rozpoložení Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpoložení, Disposition, f
. R
. látky. Dk.
— R. mysli. Cf. Jg. Slnosť 46.
281076
Rozpoloženina Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpoloženina, y, f. =
rozpoloha, Fläche, weite Ausdehnung, f. Laš. Tč.
281077
Rozpoloženosť Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpoloženosť, i, f.,
poloha, die Lage
.
281078
Rozpoložený Svazek: 3 Strana: 0163
Rozpoložený; -
en,
a, o, aus einander ge- legt, —
R., aufgelegt. Vz Rozpoložení.
281079
Rozpoložený Svazek: 7 Strana: 0614
Rozpoložený. Veličiny v prostoru r-né. Jd. Geom. I. 2.
281080
Rozpoložiti Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpoložiti, il, en, ení, aus einander legen.
281082
Rozpoltění Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpoltění, n., die Zweiteilung, Spal- tung
. R. stran. Dch.
281083
Rozpoltěný Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpoltěný; -
en,
a, o, getheilt, gespalten. Vz Rozpoltiti.
281084
Rozpoltiti Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpoltiti, il; cen a těn, cení a tění;
roz- polcovati, rozpolťovati =
rozpůliti, mitten von einander theilen, schneiden, hauen, ent- zwei hauen, zerspalten. Jg.
, BO. —
co komu: hlavu. Us. —
koho jak: vojáka
na dvé, V., na poly. Pref. —
co čím: tělo pilou. Ob. Pan. —
se kdy jak. Měšťanstvo naše se
po volbách úplně na dvé r-lo. Us. Tč.
281086
Rozpomenouti Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpomenouti (zastr.
rozpomanouti), ul, utí;
rozpomínati =
v paměti obnoviti, worauf verfallen
, sich besinnen
, bedenken;
se =
vzpomenouti, sich besinnen, bedenken; s
ve- dlejším významem pohnutí mysli, lítosti = sli- tovati se, sich erbarmen
, gedenken. Jg
., ZN
. —
koho (gt.). Jich rozpomanul jest (v pa- měti obnovil). Ps. Ms. —
se. Až se mé srdce rozpomene; Jenom rozpomeň se, není to na rok ani na leta dvě. Sš. P. 218., 428. —
(se) na co. Na svou bolesť rozpomenu. St. skl. R
. se na krátkosť života. Mand. Zaplaču se, rozpomním se na ten bídný svět. Sš
. P. 468
. R. se na svůj stav. Dal. 36., 130. R. se na boží spravedlnosť. Chč. 634. Na svú moc se rozpomena. Smil v. 709. R. se na něčí věrnú službu, na dobrodiní otce svého
. Výb
. II
. 58
., 55. Zdali by se r-nuli na ukrutné utr- penie. Hus I. 77. (I. 132., 134., 186., 350., II. 149., 217
.). Rozpomeň se na mou lásku, na mé naříkání, na své slovo. Sš. P. 75., 246
., 332. R. se na Boha, na dítky, na vlasť, na smrť, na přípověď, na přísahu. Ros
. R. se na něco. V., Kom., Alx., St. skl., Dal., Vrat. —
se nad kým (slitovati se). D., Us. —
že. Rozpomeň se na to, žes člověk. Ml. Synu, rozpomeň se, že vzal si dobré . . . Rozpomínaje se, že on jest boží stvořenie. Hus II. 238., III
. 18. (181.
, 182.). —
si co. Já sem si to dávno rozpomněla, na tebe sem, synku, zapomněla
. Sš. P. 321. —
kde. Ó by některý se z nich r-nul jako onen lotr
na kříži (se r-nul), že . . . Hus I. 445. —
sobě nač. Jak já sobě r-nu na můj deň poslední. Sš. P. 54. —
se proti komu. Rozpomeň se, pane Bože mój, proti těm, kteříž po- skvrňují kněžstvie. Hus I. 134.
281087
Rozpomenouti Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpomenouti. Vz Ž. wit. 250. —
čeho. Rozpomanul jest milosrdie svého. Ž
. kl. 78. a
.— se nač Abr. R-se na
své udatenství, Výb. II. 44., na boží moc, na své hříchy. Št. Kn. š
. 36., 181.
— se čeho: časů mi- nulých. Šmb. S. I. 554. —
se kde. Roz- pomeň se sám v sobě. Sv. ruk. 129.
281088
Rozpomenouti Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpomenouti. Nerozpomínaj našich hříchů. Modl. v Ž. pod.
281089
Rozpomenouti se Svazek: 9 Strana: 0279
Rozpomenouti se. Sr. Gb H. ml. I
II. 2. 248.
281090
Rozpomenutí Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpomenutí, rozpomínání, n., die Erin- nerung. V. Rozpomínání-se na to. Kom. L. Vzpomenutí jest osvědomění jměných před- stav a rozpomínání jest snažnosť ku probuzení jich ve svém vědomí. Mark. Lg. 119. — Roz- pomínání rajských radostí (rozjímání). Kruz.
281091
Rozpomenutý Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpomenutý; -ut, a, o, erinnert. V.
281092
Rozpomínač Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpomínač, e, m., der Erinnerer. Jg.
281093
Rozpomínání Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpomínání na své hříchy. Št. Kn. š. 181.
281094
Rozpomínaný Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpomínaný; -
án, á, o, erinnert. Vz Rozpomenouti.
281095
Rozpomínati Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpomínati, vz Rozpomenouti.
281096
Rozpomínka Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpomínka, y, f., die Erinnerung
. Č. Bs
. 13.
281097
Rozpomněti se Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpomněti se, vz Rozpomenouti.
281098
Rozpomoci se Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpomoci se, mohu, mohl
, žení =
roz- moci se, zu Kräften kommen, mächtig, stark werden. Slov.
281099
Rozpon Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpon, u, m.
= rozpona. R
. oblouku. SP. II. 20. Cf. Řebřina (dud.),.
281100
Rozpon Svazek: 8 Strana: 0345
Rozpon, u, m., vz Rozpěrák (3. dod.).
281101
Rozpona Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpona, y, f. = rozspěrák. Šd. Mor.
281102
Rozpona Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpona ve stavitelství. Čch. Mch. 107.
281103
Rozponka Svazek: 3 Strana: 0164
Rozponka, y, f., rapunculus, der Rapun- zel.
—
R., rozpinka, u tkadl.
281104
Rozponka Svazek: 7 Strana: 0615
Rozponka, rostl. Cf. Rstp. 975.
281105
Rozpopadati Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpopadati, stückweise wegschnappen. —
co komu. Chléb mi r-li (každý vzal kus). U Rychn. Msk.
281106
Rozpopeliti Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpopeliti, il, en, ení,
rozpopelovati —
na popel rozdrobiti, zu Staub machen. Koubl.
281107
Rozpor Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpor, u, m
., spor. Koř.
pr. Gb
. Hl. 146. Vz R se stupňuje. Der Streit, Wort- wechsel. V r. přijíti. Us. R. mezi filosofy o svrchované dobré. Měst. bož. Vystavuje (apoštol) r. vniterný a bídu člověčenstva; Člověka vniterného r-ru oprostiti. Sš. I. 17,
, 15. O slovech těchto nemalý r. mezi vykla- dateli panuje. Sš
. Mt. 49. Na r-ru býti = nesnášeti se, nesnaditi se. O ta slova nesnázi mají filologové a o nich na
r-ru jsou; Aby s prospěchem církve r. ten uklizen byl; R. v církvi římské povstalý ukliditi. Sš. Mr. 67., Sk. 176.
, I. 15. (Hý.). -
R. na Mor. =
rozparek, Schlitz, m. D. —
R. =
rozpora.
281108
Rozpor Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpor, Zwiespalt, m. Dk. Dj. fil. 64., Mkl. Etym. 258. R
. žádostí. Dk. Nastal ve- liký r. v myslech Dk. Do r-rů se zaplésti. Dch —
R, Spannstütze, f., v tělocv. Čsk. —
R. klikatý či točivý, Kurbelschleife. Zpr. arch. X. 22. R. v peci vysoké NA. IV. 164.
281109
Rozpor Svazek: 9 Strana: 0279
Rozpor. Kde r. nastane, jest veta po všem pořádku. Mus. fil. VI. 463. —
R-ry = váhy u vozu. Hoš. 100
281110
Rozpor Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpor, u, m. Vyvalte
r. až tam na vrch a svalí se vám v neštěstí. Svět. knih. 420. 75.
281111
Rozpora Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpora = hák, jímž se otevřené okno upevňuje, aby jím vítr házeti nemohl. Us. Pdl. —
R.
u petlice, otvor v ní, Schlitz, m. Vz Včř. Z
I
. 51.
281112
Rozpora Svazek: 9 Strana: 0279
Rozpora mezi ohňovou komorou
a pláštěm kotlu. KP. IX. 10.
281113
Rozpora, rozporka Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpora, rozporka, y, f. =
vidlička, na niž se zavěšují tenata, rozpor, die Netzgabel, Garnstange. Kom. J. 425., Šp. —
R.,
jedno z oněch dvou dřevcí, na které prostranky se přivazují, das Ortscheit; také
váhy u ko- čáru, die Querstänglein. Us. —
R.,
dřevo, jímž nohy zadní vola zabitého se rozpírají, das Sperrholz (v obec. mluvě šp. z něm. Krumholz:
krumpolec). Us.—
R.
u tkadlce. Us. Vz Tkadlcovství.—
R.,
v bot., die Ast- achsel. Nz.
281114
Rozporadovať Svazek: 7 Strana: 0615
Rozporadovať =
zaříditi. Slov. Biel. Uh 9.
281115
Rozporák Svazek: 3 Strana: 0164
Rozporák, vz Rozpěrák.
281116
Rozporek Svazek: 3 Strana: 0164
Rozporek,rku, m. =
rozparek, der Schlitz
. U Hradce.
281117
Rozporek Svazek: 9 Strana: 0279
Rozporek, rku, m., vz Rozporka, Roz- parek. R. na předu nohavic (rázporek, vaček, fiók, obranka). Sbor. slov. II. 123.
281118
Rozporka Svazek: 10 Strana: 0660
Rozporka, y, f.
R. (tyč krátká) upev- ňuje lopatky kola mlýnského jednu k druhé. Čes. 1. XV. 229.
281119
Rozporka, vz Svazek: 7 Strana: 0615
Rozporka, vz
Rozpora.
281120
Rozporní Svazek: 3 Strana: 0164
Rozporní, v bot, achselständig. Nz.
281121
Rozporník Svazek: 3 Strana: 0164
Rozporník, u, m.,
hřeb u vozu, který váhy drží, der Vor-, Wagennagel, Wolf. D
.
281122
Rozporník Svazek: 9 Strana: 0279
Rozporník, a, m., Widersacher. Mus. 1898. 328
281123
Rozporný Svazek: 3 Strana: 0164
Rozporný,
sporný, Streit-, strittig; zer- trennbar. R. věc, spis, strana. Th.
281124
Rozporný Svazek: 7 Strana: 0615
Rozporný článek. Dch.
281125
Rozporný Svazek: 9 Strana: 0279
Rozporný. R. city, sich widerstrebend. Slád. Caes. 14.
281126
Rozporoučeti Svazek: 3 Strana: 0164
Rozporoučeti, el, en, ení, verschiedent- lich testiren. —
co komu: kšaft poklady jednotám rozporoučející. Kom. On každému rozporúčá, jako by byl pánem (Befehle ver- teilen). Na Ostrav. Tč. —
co kdy. Jmění své
po smrti rozporučiti (odkázati). V By- stersku. Sn
.
281127
Rozporový Svazek: 3 Strana: 0164
Rozporový, od rozporu,
Streit-; Stangen-.
281128
Rozporu Svazek: 3 Strana: 0164
Rozporu, zastr., vz Rozpárati.
281129
Rozporučiti Svazek: 7 Strana: 1377
Rozporučiti. Zboží své r-čil služební- kóm svým. Půh. III. 503.
281130
Rozpořádání Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpořádání, n., die Anordnung. R. látky. Us. Pdl.
281131
Rozpořádati Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpořádati, ordnen, rangiren. Koll., Měst. bož., Tč. —
co.
281132
Rozpořadí Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpořadí, n. Msn. II. 14.
281134
Rozpořice Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpořice, e, f.
, spellium
, zastr. Ždk.
281135
Rozpořice Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpořice, e, f. =
menší váhy u vozu. U Hořic. Hk. U Skuhrova. Dhn.
281136
Rozpořice Svazek: 7 Strana: 1377
Rozpořice dvojnic, duellum, zastr. Pršp. 78. 58.
281137
Rozpořípat Svazek: 10 Strana: 0660
Rozpořípat = roztřapatiti. Brt. Sl.
281138
Rozpořiti něco Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpořiti něco, vermehren. Rk.
281139
Rozposílati Svazek: 9 Strana: 0279
Rozposílati. Lidi
po světě r-li. Har. I. XXVI
281140
Rozpósobení Svazek: 8 Strana: 0345
Rozpósobení držeti. Půh. V. 71.
281141
Rozpósobiti Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpósobiti =
rozděliti. —
co komu: pe- níze (distribuere). Bj
. Sv. Lucie všecko
mezi chudé r-la. Pass. 44. Vz Rozpůsobiti.
281142
Rozpósobiti Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpósobiti sbožie. Št. K n. š. 254. 33.
281143
Rozpósobiti Svazek: 8 Strana: 0345
Rozpósobiti. Nedrží (toho), jakž jest p. otec nás r-bil (rozdělil). Půh. IV. 433.
281144
Rozpostavení Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpostavení, n., Stellung, Disposition, f
. Rat. 486.
281145
Rozpostaviti Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpostaviti, il, en, ení;
rozpostavovati, herumstellen. —
co kam: stráže
na výšiny. Krok
.
281146
Rozpostírka Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpostírka, y, f., die Streu. Dej slámy na
r-ku. Na Ostrav. Tč.
281147
Rozposýlati Svazek: 3 Strana: 0164
Rozposýlati, aus einander schicken
. --
co: listy. Trip
. —
koho: posly
.
281148
Rozpošiti Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpošiti ženský živůtek (rozešiti). Us.
281149
Rozpošitý Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpošitý =
rozešitý. Mám ten kabát právě r-tý (právě jej šiji)
, in der Arbeit. U Rychn. Msk.
281150
Rozpotěšiti Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpotěšiti, il, en, ení,
rospotěšovati, in Freude setzen
. —
koho. Mus.
281151
Rozpotiti Svazek: 3 Strana: 0164
Rozpotiti, il, cen, ení, in Schweiss brin- gen. —
koho čím: teplým vínem
. —
se, in Schweiss kommen
. —
se čím: chůzí, mlá- cením. Us. Tč.
281152
Rozpotnati Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpotnati, vz Rozbobněti. Dyby sněhy byly, už by r-ly. Sš. P
. 123.
281153
Rozpotok Svazek: 9 Strana: 0279
Rozpotok, u, m., vz předcház. Mlýn.
281154
Rozpoupěný Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpoupěný;
-ěn, a, o =
rozvitý. R. ruže. Jbl. 166.
281155
Rozpousta Svazek: 9 Strana: 0279
Rozpousta, y, m. =
rozpusta. Di r-sto jeden! Dšk. Vok. 55
281156
Rozpousta Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpousta, y, m. =
rozpustilec. Dšk. Kra. 8.
281157
Rozpoušť Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpoušť, e, f
. = tání. Mor. R
. sněhová. Rgl.
281158
Rozpouštěcí Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpouštěcí masť, olej, flastr. Sal. 245. Auflösungs-.
281159
Rozpouštěcí Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpouštěcí. Patent sněm r. Pal. Rdh. III. 57.
281160
Rozpouštědlo Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpouštědlo, a, n., Auflösungsmittel
, n
. Nz.
281161
Rozpouštění Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpouštění, n., Auflösung, f. R. jed- noty. Sl. les.
281162
Rozpouštěti Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpouštěti, vz Rozpustiti.
281163
Rozpouštivosť Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpouštivosť, i, f. =
rozpustitelnosť, Auflösungsvermögen. Sl. les., Šp , Rm. I. 188.
281164
Rozpouštivý Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpouštivý, auflösend, zerlassend. Rk.
281165
Rozpoušťka Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpoušťka, y, f
., das Aufgehen. R
. sněhu. Us
. u Petrovic. Ďch.
281166
Rozpoutání, n Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpoutání, n
., die Entfesselung
. Dch.
281167
Rozpoutanosť Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpoutanosť, i, f
., die Zügellosigkeit. Měst
. bož.
281168
Rozpoutaný Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpoutaný; -
án,
a,
o, entfesselt. R. vášně. Dch.
281169
Rozpoutaný Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpoutaný. R. vrkoč, Kká., srdce, Osv., fantasie, Hrts , smích. Vrch.
281170
Rozpoutati Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpoutati, entfesseln. —
koho, co. —
co čím: přátelství nevděčností.
281171
Rozpoutati co kde Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpoutati co kde. Hněvy své když r-la bouř na ořích větrů. Vrch. —
se komu. Hněv se mu r-tal. Čch. —
jak, Bouře se r-la
v plné zuřivosti. Osv. I. 276.
281172
Rozpovážiti Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpovážiti, überlegen. Sá.
281173
Rozpověděti Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpověděti, rozpovídati = do
podrobna pověděti, genau erklären. Na Ostrav
. Tč. —
co komu. R-děl mu to, jak tému je. U Opav. Klš. Přinda k jedné, poví jí slovečko, přinda k druhé, rozpoví jí všecko; Přiletěl k nim anděl a jim r-děl, že se Kristus pán narodil. Sš. P
. 268
., 746., Sl. p. 75
. (156.).
Rozpovídati se = pustiti se do povídání. Ten se r-dal, že nevěděl kdy přestati. Us. Ft,
281174
Rozpověstiti Svazek: 9 Strana: 0279
Rozpověstiti. Něco
po světě r. Mus. 1898. 340.
281175
Rozpověstniti co Svazek: 9 Strana: 0279
Rozpověstniti co. Ld. Sr. Rozpověstiti.
281176
Rozpovídaný Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpovídaný. Jrsk. XXVII. 333.
281177
Rozpovídati. R Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpovídati. R. se a nedokončiti, jako přestati v jídle po polévce. Tbz. XIII. 386.
281178
Rozpovídati se o čem Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpovídati se o čem. Šml.
— co komu =
vyložiti. Brt. D. 262.
281179
Rozpovodniti Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpovodniti, il, ěn, ění,
rozpovodňovati, überschwemmen. Koll
.
281180
Rozpovolniti Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpovolniti, il, ěn, ění, freier, bequemer machen. Č
. vč
.
281181
Rozpoznání Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpoznání, n., Agnostik.
281182
Rozpoznání, n. R Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpoznání, n.
R. lékařské, Diagnose. Vz Ott. XX1I. 3.
281183
Rozpoznati Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpoznati, rozpoznávati, deutlich er- kennen
, unterscheiden. L.
281185
Rozpozoriť sa Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpozoriť sa = rozjasniti se. Slov. Hdž. Rkp.
281186
Rozpožčati Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpožčati, rozpožčavati = rozpůjčiti, aus einander borgen. —
co: knihy. U Opavy. Klš
.
281187
Rozpožičaj Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpožičaj, e, m. =
rozpůjčka. Slov. N. Hlsk. III. 10.
281188
Rozpožičaný Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpožičaný =
rozpůjčený. Slov. N. Hlsk. II.
114.
281189
Rozpožičiti Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpožičiti, il
, en
, ení,
rozpožičati = roz- půjčiti. Slov.
281190
Rozpracovaný Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpracovaný, in die Arbeit genommen. R. stavba. Nár. listy.
281191
Rozpracovati Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpracovati = rozhnísti, rozmíchati. zerarbeiten. —
co. Jg. —
se,
prací se pře- trhnouti. Kdybych se rozpracoval
, ničeho nezpůsobím. Us.
281192
Rozpráhnouti Svazek: 9 Strana: 0279
Rozpráhnouti. Roztoužila se a r-hla
po pomstě. Šml. X. 24.
281193
Rozprach Svazek: 3 Strana: 0165
Rozprach, u, m., zastr.
= rozprášení, die Zerstäubung, Zerstreuung. Výb. I. 155.
281194
Rozprach Svazek: 8 Strana: 0345
Rozprach, u, m. =
roztržka. V zámutném r-še. AlxBM. 184
281195
Rozprachnivěti Svazek: 3 Strana: 0165
Rozprachnivěti, ěl, ění, zermorschen, vermodern. Ros.
281196
Rozprání Svazek: 3 Strana: 0165
Rozprání, n., die Zerhauung, Zerwaschung.
281197
Rozprání, n Svazek: 7 Strana: 0615
Rozprání, n. =
zpírání, spor. Za takové milovánie, jež máš k němu bez r. Hr. rk. 93. — Sv. ruk. 392. Nedaj lakotě r., jenž činí ďáblu pokání = nedávej vůle, nepo- voluj, nehov. St. skl. III
. 233; Siroba tať mi nedá na ničem (v ničem) r. = vůle uží- vati Tkdl. 25. b.; Též každá milosť na po- čátku sobě r. nedá (láska nelábhne, ne- chabne, nemdlí, jest pevna). Vz List. fil. 1884. 419., 420. (Opatrný).
281198
Rozpránie Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpránie, n. =
volnost, vůle. Pel. XX.
281199
Rozprasečiti se Svazek: 8 Strana: 0345
Rozprasečiti se =
rozmnožiti se (o hou- senkách, blechách, švábeeh, štěnicích a p.). Us. NZ. II. 614. —
se komu kde. R-čil se se mu
pod koleny svrabľavý výsyp. Phľd. XII. 55.
281200
Rozprasiti Svazek: 3 Strana: 0165
Rozprasiti, il, en, ení =
rozkaňčiti. — se, wild, dicht werden, in einander ver- wachsen. Us.
281201
Rozprasiti Svazek: 7 Strana: 0615
Rozprasiti. Neřež bradavice, r-sí se ti ještě více (rozmnoží). V Kunv. Msk. Rána se dále r-suje (rozžírá). Slov. Rr. Sb.
281202
Rozprask Svazek: 7 Strana: 0615
Rozprask, u, m. =
rozparek, Schlitz, m. U Kr. Hrad. Kšť.
281203
Rozpraskaný Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpraskaný; -
án,
a,
o, gesprungen. Dřevo horkem r-né. Us.
281204
Rozpraskaný Svazek: 8 Strana: 0345
Rozpraskaný. Led
v kusy r-ný. Vrch. Tryz. 341.
281205
Rozpraskati Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpraskati, rozpraštiti, rozprasknouti, sknul a skl, ut, utí =
rozlomiti, zerschlagen mit einem Knalle. —
co. Vichřice vesla roz- praští. Krok. —
se = rozlomiti, rozštípnouti se. —
se čím: prkno horkem se rozprasklo, zersprang, riss.
281206
Rozpráskati Svazek: 3 Strana: 0165
Rozprásk
ati, mit der Peitsche aus ein- ander jagen.
281207
Rozprašek Svazek: 10 Strana: 0342
Rozprašek, šku, m., vz Omatek (zde).
281208
Rozprášenec Svazek: 3 Strana: 0165
Rozprášenec, nce, m., der Zerstreute.
281209
Rozprášení Svazek: 3 Strana: 0165
Rozprášení, n., die Zerstreuung.
281210
Rozprášený Svazek: 3 Strana: 0165
Rozprášený; -
en,
a,
o, zersprengt, zer- streut. R. strana. Dch. —
kam. O těchto no- votnících již bez toho do ctyř větrů r-ných. Sš
. 1. 15.
281211
Rozprašitel Svazek: 3 Strana: 0165
Rozprašitel, e, m., der Zerstreuer. Us.
281212
Rozprášiti Svazek: 3 Strana: 0165
Rozprášiti, il, en, ení;
rozprašovati =
rozpuditi, rozhoditi. —
co,
koho: nepřátely. Us
. Jak vichr plevy rozprášil jsi Němce. Puch. -
koho čím. Rozpráším je věječkou. Ben. V. Pěchotu jízdou, vrabce ranou r. Us. —
co jak. R-ším Aegyptské
po národech a rozvěji je po zemiech. BO. —
kde. Roz- prášen jsa
po všech královstvích země. Hus I. 56. Leč odbojníci ti r-li se po horách judských. Sš. Sk. 64. —
na jak dlouho. Veškeří křesťané
na nějakou chvíli r-šeni byli
. Sš. Sk. 93. —
se = jako prach se roz- létati, verstauben, ver-, zerstieben. D.
281213
Rozprášiti co Svazek: 7 Strana: 0615
Rozprášiti co. Hospodin r-šuje rody. Ž. wit. 32. 10. Rozpraš pyšné a zdvihni pokorné. Kar. 93. —
se. Peníze se r-ly (rozešly). Us. Tkč. —
se kam: R
-li se
na všecky strany. Dch. —
co kudy. R-šil je lesem. Čch. Dg. 711.
281214
Rozpráška Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpráška, y, f., die Zerstreuung, Zer- stiebung. L.
281215
Rozpráška Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpráška, y, f. Na r-šku práci odbý- vati (tak hbitě, že se práší) Mudr. 525.
281216
Rozprašný Svazek: 3 Strana: 0165
Rozprašný, zerstreuend. L.
281217
Rozprašovací Svazek: 7 Strana: 0615
Rozprašovací přístroj. Us. Vz Rozpra- šovadlo, Rozprašovač.
281218
Rozprašovač Svazek: 7 Strana: 0615
Rozprašovač, e, m. =
kdo rozprašuje; rozprašovací přístroj, Zerstäubungsapparat, m. Cf. Rozprašovadlo.
281219
Rozprašovač Svazek: 8 Strana: 0345
Rozprašovač, e, m., drosofor = přístroj, jímž tekutiny v mlhový prášek se rozstřikují. Vz Ott. VIII. 39.
281220
Rozprašovadlo Svazek: 3 Strana: 0165
Rozprašovadlo, a, n
. R. na voňavky. Prm. IV. 191.
281221
Rozprašovadlo Svazek: 7 Strana: 0615
Rozprašovadlo, Zerstäubungsapparat, Pulverisator. Rr. Sb., Nz. lk, Šp. Vz před- cház.
281222
Rozprašovadlo Svazek: 9 Strana: 0279
Rozprašovadlo, a, n. =
vřeteno u rozme- tadla, jež jest umístěno v sontíku a tlakem rychle se otáčí. Vz Ott. XIV. 674b.
281223
Rozprašovati Svazek: 3 Strana: 0165
Rozprašovati, vz Rozprášiti.
281224
Rozpraštiti Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpraštiti, vz Rozpraskati
.
281225
Rozprati Svazek: 3 Strana: 0165
Rozprati, vz Rozeprati.
281226
Rozprati se Svazek: 7 Strana: 0615
Rozprati se = pukati (se), trhati se, rozstoupiti se a p.; přenes, slabnouti, chab- nouti, mdleti, ustávati. Opatrný.
281227
Rozpratiti Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpratiti, il, cen, ení = rozpínati jako jirchář vydělané kůže, aby hebké byly, stollen
. D.
281228
Rozprava Svazek: 3 Strana: 0165
Rozprava, y, f
.,
rozmluva, Unterredung; Verhandlung, f. R. o něčem. Us. —
R.,
uč
ené
pojednání, die Abhandlung. Mus. R. (po- jednání) zanáší se událostmi, pojmy, pomysly, dovodíc nějakou pravdu nebo vyvracujíc nějakou nepravdu. Můžeť v sobě pojímati výpravu i popis, hodili se tyto tvary slo- hové k účelu jejímu. Zvláštní způsob r-vy, jehož ku cvičení školnímu se užívá, jest
chrie (-/geiar— upotřebení). Vysvětluje a odů- vodňuje nějakou důmyslnou propověď podlé pravidel zcela určitých. KB
. 243. Vz S. N., Rozprávka. —
R.
skla v huti =
rozpleštění, das Flachmachen. L.
281229
Rozprava Svazek: 7 Strana: 0615
Rozprava. Cf. Vor. St. 204.
281230
Rozpravač Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpravač, e, m. =
rozpravovač. Slov. Dhš. Úv. 110.
281231
Rozpravák Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpravák, u, m.,
hřeben k rozčesávání vlasů. Us
. v Písecku. L. Šbk.
281232
Rozprávať Svazek: 7 Strana: 0615
Rozprávať =
rozprávěti. Mor. a slov. Vhl., N. Hlsk. XVIII. 27., Nár. nov. IV. č. 83.
281233
Rozpravatel Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpravatel =
rozpravovatel. Slov. Vlč. Lit. I. 310.
281234
Rozpravěcí Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpravěcí dějepisný sloh, erzählend. Jg.
281235
Rozpravěč Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpravěč, e, m., der weitschweifende Redner. Us.
281236
Rozpravěčný Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpravěčný, gesprächig
. Sm
.
281237
Rozpravení Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpravení, n., die Schilderung, Dar- stellung, Abhandlung. Jestiť pak pře sepření prvotního účinku před svým súdcí na sto- lici súdné sedícím, žalobníka a viněného s obú stranú učiněné r. CJB. 395. A protož k plnému poznání tohoto r. najprve a prvotně povědíno má býti, že všichni lidé dopúštějí se, aby pravili svědectví kromě těch, jimžto práva brání
. CJB. 409.
281238
Rozpravení Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpravení. Št. Kn. š. 112.
281239
Rozprávěti Svazek: 3 Strana: 0165
Rozprávěti, ěl, ěn, ění;
rozprávívati, roz- pravovati = mluviti, psáti, jednati, von etwas handeln, reden, schreiben;
rozmlouvati, ho- vořiti, rozjímati, sich besprechen
, unterreden;
povídati, oznamovati, sprechen, erzählen. Jg. Na Ostrav. rozpraviat. Tč. —
co komu (ozná- miti). Knížeti kratochvíli rozprávěti
. Háj. Někomu svůj sen r. Plác. Jiným něco r. Hns III. 35. — (
co,
komu) o kom, o čem (oznámiti, povídati)
. Však o jiné (ohavnosti) ještě r-věji. Hus III. 314. Rádi
o takových věcech r. slyší. Pref. 556. O
jeho stavení mnozí rozprávěli. Háj. R. o Žižkovi. V. Oví- dius divy o ní rozpráví. Troj. Rozprávěl mu o naší příhodě. Pref
. Kdo čeho nezkusil, neumí o tom r. Prov. —
s kým jak. Se svým milým r. Sš. P. 556. A idé kat s ňu po mostě a r-ví s ňu
po sprostě. Sš. P. 158. —
ke komu. Poď, synečku, poď a pomáhej, jenom ty ke mně nerozprávěj. Sš. P. 279. — kd
e. Já bych zapomněla na tvé sladké slova, co sme r-věli v našem humně stoja. Sš. P
. 236. —
co na koho (oznámiti). Pulk. —
co čím: věštbami budoucí věci r. (oznamovati). Pulk. —
že. V. Rozprávěl (povídal) mu, že se to stalo. Ros. —
se o čem ( pass.). Roz_ práví se o tom.
281240
Rozprávěti Svazek: 7 Strana: 0615
Rozprávěti. Hr. rk. R. 443. —
co. Můj úmysl jest cizích zemí přiebytky a viery r. Výt). II 599. Neb viery nikdy neslušie přieti, ač někdy navzchvále netřeba jest všeho r.
Št. Kn. š. 16. —
komu. Něco sobě r. Št. Kn. š 112. —
co do koho. To také do něho r-věli (o něm). Žvt. otc. 58. b.
281241
Rozprávěti Svazek: 9 Strana: 0279
Rozprávěti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 341.
281242
Rozpraviti Svazek: 3 Strana: 0166
Rozpraviti, il, en, ení;
rozpravovati =
rozpořádati, spořádati, an-, beschicken, ein- richten, bestellen, in Ordnung bringen;
roz- posýlati, verschiedentlich abfertigen
, weg- schicken, entlassen;
rozpustiti vodou, auf- lösen im Wasser, einrühren, einweichen, zer- gehen lassen, zerlassen;
rozundati, rozpojiti, von einander thun. Jg.
co (
kde). R. dům, věci, vojsko
po bytech (spořádati), L., vlasy (rozčesati). D. R. mouku (vodou rozpustiti). Us. —
koho —
rozeslati: posly. Us. —
co čím: kože nožem (spořádati), Techn., sůl vodou (rozpustiti)
, Us., něco octem. L. —
R., otevříti, öffnen. Buďte vrata hospodinova
rozpravena, jde král. Hod. sv. Mart. —
R.,
vysvléci, entkleiden. Rozprav se a lehni. Mor.
Brt Rozprávka, y, f.,
rozprávění, rozmlou-
vání společné, das Gespräch, der Diskurs.
R. míti, Ros., V., držeti
. V. Den v r-kách
stráviti. V. Na
r-ky se dávati. Sych. Utěše-
nými r-kami pokratochvíliti
. Jel
. Z té r-ky
zrodily se mnohé otázky. Sych
. V r-ku s ně-
kým se dáti. Záv. —
R., řeč, naučení, die
Rede, Zusprache, Lehre. Tkad
. -
R.
, co se
vůbec rozpráví, die Sage, Rede, das Gerede
,
Gerücht
. R. mezi lidmi
. V. Nejisté řeči a
r-ky. V. Marná, směšná r. Jest o tom r. Har.
Býti za r-ku jiných. Jel. Řeč jako r. (láry
fáry; nerozumná pleskanice). Na Mor
.,u Žam-
berka. Brt., Kf. Lživé r-ky vypravovati. BN.
V r-ku jiným se dáti. Bart
. Básnivé r-ky.
Kn. —
R., pověst, povídka, die Erzählung.
Pod r-kou o nich v ten smysl píše
. V. —
R.,
vymyšlená historie, die Fabel
. R. smy- šlená
. V
. Homerus dálé věci pravdu v chytré r-ky proměnil. —
R., vz Rozpravení. -
R., y, m. a f. =
mluvka, der Schwätzer, die Schwätzerin. Ty r-ko! Us
. u Rychn
. Msk.
281243
Rozpraviti Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpraviti, narrare. —
co komu. R-li mi básui. Ž. wit. 118., 85.
281244
Rozprávka Svazek: 7 Strana: 0615
Rozprávka. R-ky staročeské. Vz Jir. Ruk. II. 201., Ukaz. 36.
— R., das Gerücht. Byli bychom jiným k pomluvě a za r-ku. 1600. Mus. 1884. 430. Budeš na r-ku a na noviny všude. Wtr. exc.
281245
Rozprávka Svazek: 8 Strana: 0345
Rozprávka. To je řeč jako r. (dlouhá). Nov. Př 612.
281246
Rozprávkář Svazek: 3 Strana: 0166
Rozprávkář, e, m , der Fabler
. Tatr
. I. 24.
281247
Rozprávnik Svazek: 7 Strana: 0615
Rozprávnik, a, m. =
rozprávěč, vy- kladač. R. poviestok zdedených. Slov. Sldk. 638.
Rozpravný. R. spisy, Jir. Herm., básně. Č. Kn. š
. 114. R písně. Vz Čes. mor. písně 290., Er. P. 466. nn.
— R., zum Unterreden dienend,
áialentmóg. Lpř
.
281248
Rozpravnosť Svazek: 3 Strana: 0166
Rozpravnosť, i, f., die Beredsamkeit, Red- seligkeit. Slov.
281249
Rozpravný Svazek: 3 Strana: 0166
Rozpravný, erzählend
, episch. R
. báseň — epická. Jg. R. básnictví
, die Epik. Nz. —
R., mluvný, redselig. Bern.
281250
Rozprávný Svazek: 10 Strana: 0342
Rozprávný člověk =
mluvný. Tk. Pam. I. 58.
281252
Rozpravovák Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpravovák pohroužil do vlasů (hřeben). Rais. Lep. 129.
281253
Rozpravování Svazek: 3 Strana: 0166
Rozpravování, ň., vz Rozpravení.
' Rozpravovati, vz Rozpraviti.
281254
Rozpražiti Svazek: 3 Strana: 0166
Rozpražiti, il, en, ení, zerprägeln.
281256
Rozprcati Svazek: 7 Strana: 0616
Rozprcati =
zmařiti, prochoditi. R. den. Cf. Rozfrcati. Tkč.
281257
Rozprckaný Svazek: 7 Strana: 0616
Rozprckaný, vz Prckati. Má paní mandu r-nou Mor. Šd.
281258
Rozprděný Svazek: 7 Strana: 0616
Rozprděný;
-ěn, a, o. Chodí jaksi r-ný (lozhněvaný). Čce. Tkč.
281259
Rozprdoliti se Svazek: 7 Strana: 0616
Rozprdoliti se = rozpovídati se. Na Hané. Bkř.
281260
Rozprechtice Svazek: 3 Strana: 0166
Rozprechtice, dle Budějovice, něm. Ross- presse, ves v Boleslavsku. Tk. I. 436.
281261
Rozprestreť Svazek: 7 Strana: 0616
Rozprestreť =
rozprostříti. Slov. Bern.
281262
Rozprch Svazek: 3 Strana: 0166
Rozprch, u, m
. =
rozprchnutí, das Aus- einandersprengen, Ausreissen. L.
281263
Rozprchalý Svazek: 3 Strana: 0166
Rozprchalý, aus einander gestoben
. Dch.
281264
Rozprchati Svazek: 3 Strana: 0166
Rozprchati, vz Rozprchnouti.
281265
Rozprchle Svazek: 7 Strana: 0616
Rozprchle, zerstreut. Bern.
281266
Rozprchlec Svazek: 3 Strana: 0166
Rozprchlec, chelce, m
., rozprchlý, der Flüchtling. Sš
. Sk. 135.
281267
Rozprchlený Svazek: 7 Strana: 0616
Rozprchlený =
rozhněvaný. Němc. VII. 65.
281268
Rozprchleti Svazek: 3 Strana: 0166
Rozprchleti, el, ení
= rozprchliti se. Zlob.
281269
Rozprchliti Svazek: 3 Strana: 0166
Rozprchliti, il, en, ení,
unáhliti, auf- bringen. D. — se =
rozhněvati se, sich er- zürnen, sich ereifern. —
se proti komu čím: nenávistí. Us.
281270
Rozprchliti se Svazek: 9 Strana: 0279
Rozprchliti se. Osv. 1899.
281271
Rozprchlý Svazek: 3 Strana: 0166
Rozprchlý, versprengt, zerstreut. R. stádo, psi
. Us
., BO.
281272
Rozprchnouti Svazek: 7 Strana: 0616
Rozprchnouti. Cf Mkl. Etym. 242. —
se kam: na lup. Kká. —
se před kým. Mlhy před sluncem se rozprchávají. Us. Pdl.
281273
Rozprchnouti se Svazek: 3 Strana: 0166
Rozprchnouti se, chl, chnutí;
rozprchati se, rozprchovati se, rozprchávati se, aus ein- ander stieben o
. laufen
, sich zerstreuen o. versprengen.
—abs. Nepřátelé se rozprchli
. Stádo celé se rozprchlo. Us. Rozpršaly sú
sě ovce. BO
. Lidé se rozprchují
. D.
— kam : do svých domů
. Cyr. R-chnete se každý k svému
. Sš. J
. 256.
— Ros.
— kdy. Mnozí z těch
, jenž
po ukamenování Štěpána se r-chli. Sš
. Sk. 107.
— kudy. A všichni r-chli se
po krajinách judských
. Sš. Sk
. 92
. se (odkud) proč. Pro takové proná- sledování
z Jerusalema se r-chli
. Sš. I. 2.
Strachem před nepřátely se rozprchli
. Sych. R-prše se lid
po vší zemi k sbieránie strnišť
. BO
. —
se komu (kde). Stádo
v lese
, po lese se mu rozprchlo
. Tak se ti rozprchli. V. — Kom.
281274
Rozprliť sa nač Svazek: 7 Strana: 0616
Rozprliť sa nač =
rozhněvati. Slov. Lipa I. 45.
281275
Rozprnouti Svazek: 3 Strana: 0166
Rozprnouti, nul, ut
, utí, zastr. =
roze- hnati, zerstäuben,
ch se vysulo jako v lep- tati z chleptati. Ht. Mut
. 85
. Sr
. poprnu, při prnu v Alx. a strany významu přechodného sr.: Sklesnu svoji ruce obé. Kat. 3107. (Bdl.)
. —
koho. Rozprnucha vsie jich voje četné. Rkk. 49. Že je jak zvěř plachý rozprnuchu. Rkk. 48. —
se =
rozutíkati se, aus ein- ander stieben. Rozprnú se řady sěmo tamo. Rkk. 23.
281276
Rozprodati Svazek: 3 Strana: 0166
Rozprodati, rozprodávati, vieles o. alles, da und dorthin, verschiedentlich verkaufen, vergreifen. V. —
co : zboží, Us., svině, koně
. Půh
. II. 125., 530
., šatstvo, knihy. D. -
jak :
bez zisku, Kom.,
za malý peníz, Sych.,
na odhad »(feilbieten). Sych. Na m
enší částky
mezi chudé dvůr r. Us. Tč. —
čeho, šp. m.
co. Vz Roz-. Brt.
281277
Rozprodati co jak Svazek: 7 Strana: 0616
Rozprodati co jak: zboží
za fatku. Us. Pdl.
281278
Rozprodej Svazek: 7 Strana: 0616
Rozprodej, e, m., Ausverkauf, m. Dch.
281279
Rozpronajímati Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpronajímati, alles verpachten. Us. Šd.
281280
Rozprositi se Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprositi se, il, šení,
rozprošovati =
velmi prositi, sehr bitten. Us
281281
Rozprostěrač Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprostěrač, e, m., der Ausbreiter, Aus- spanner
.
281282
Rozprostírání Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprostírání, n., die Ausbreitung, Aus- spannung. Rostl.
281283
Rozprostíraný Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprostíraný; -
án,
a, o, ausgebreitet, veRbreitet. R. pověsti. 1611.
281284
Rozprostírati Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprostírati, vz Rozprostříti.
281285
Rozprostíravosť Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprostíravosť, i, f
.,
rozprostranivosť, die Ausdehnungs-, Exspansivkraft. Rostl. I
. 18.
281286
Rozprostíravosť Svazek: 7 Strana: 0616
Rozprostíravosť. Pal. Rdh. I. 390.
281287
Rozprostírka Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprostírka, y, f.,
plachta, která se v posteli na slámu rozprostírá
, das Lein- tuch. Na Ostrav. Tč.
281288
Rozprostiti Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprostiti, il, štěn, štění,
rozprošťovati =
prostým učiniti, frei machen
. Mm. Judit.
281289
Rozprostovlasatěti Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprostovlasatěti, ěl, ění,
rozprosto- vlaseti, el, ení =
prostovlasým se stávati, die Haare fliegen lassen. Jg.
281290
Rozprostovlasatiti Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprostovlasatiti,
rozprostovlasovati,
-vlasiti = vlas
y rozplésti, die Haare frei machen. —
koho: ženu. Ros
. —
se, seine Haare frei machen, fliegen lassen. D
. Roz- prostovlasatila-li jest se, či nerozprostovla- satila jest se Nabuchodonozorova dcera (žer- tem)? — Jg
.
281291
Rozprostovlasený Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprostovlasený, mit gelöstem Haare. Žena r-ná jako příšera. V. abc. 71.
281292
Rozprostovlasený Svazek: 8 Strana: 0345
Rozprostovlasený. R. dívka. Wtr. Krj.
I. 47., 4G.
281294
Rozprostovlasý Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprostovlasý. R. vlasy, gelöst, flie- gend. V
.
281295
Rozprostranění, n Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprostranění, n
.,
rozšíření, die Aus- breitung, Expansion
. Další vývoj a r církve. Sš. Sk. 63
.
281296
Rozprostraněnosť Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprostraněnosť, i, f
., die Ausdehnung, Expansion. Vz S.' N.
281297
Rozprostraněnosť Svazek: 8 Strana: 0345
Rozprostraněnosť. Mus. 1894. 445.
281298
Rozprostraněný Svazek: 7 Strana: 0616
Rozprostraněný;
-ěn, a, o, ausgebreitet. Každá hmota jest r-ná. Mj. 4.
281300
Rozprostranitelný Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprostranitelný, ausdehnbar, expan- sibel. Nz.
281301
Rozprostraniti Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprostraniti, il, ěn, ění;
rozprostra- ňovati =
rozšířiti v prostoru, verbreiten
, er- weitern
, ausbreiten;
se =
rozšířiti se, sich erweitern;
obšírně o čem jednati, weitläufig o. ausführlich reden. —
se. Již se tu r-lo
, es ist Platz geworden
. Us
. Tč
. -
něco: síň. Us. Plyny pomocí tepla se rozprostraňují. Krok. Zahřitá voda se rozprostraňuje. Pr. Chym. —
se kde (kdy). Dým
po celém domě se rozprostraňuje. Us. Chrám (jerusa- lemský) na hoře Morii se r-ňoval. Sš. L. 175. V Tyru hned záhy
z počátku křesťanství se r-nilo. Sš. Sk. 243
. -
se o čem (kde, jak). Tam místněji o tom r-níme se. Sš. Mt. 157. O milosrdenství člověčenstvu uštědřeném ší- řeji se r-ňoval, Sš. I. 122
. Ve hlavě 11. Petr týmiž bez mála slovy se o témž ději r-ňuje. Sš. Sk. 3. —
se na čem. Tudy r-ňují se na modlitbách za Petra. Sš. Sk. 143. —
co k čemu. Co praví, na dobu tu a čas onen se vztahuje, aniž k jiným dobám r-ňovati toho sluší. Sš. Mr. 22
. —
se kam odkud. Poznání jejich co símě v jejich srdce polo- ženo byvši dolů i vzhůru
, u výši a hloubi se r-ňovati počalo; Že
z města Jerusalema právě ta vláda se r-ňovati bude až
do končin země; Tedy odtud (z Jerusalema) pokoj no- vého zákona nejlépe do světa se r-ňovati mohl
. Sš. J. 263
., Sk. 174
., 7. (Hý
.).
281302
Rozprostraniti co Svazek: 7 Strana: 0616
Rozprostraniti co: meze. Pal. Rdh. I. 69. —
se čím. Rtuť, voda atd. teplem se r ňuje. Stč., Mj. 112., Kod.
281303
Rozprostranivosť Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprostranivosť, i, f
., die Ausdehnungs- kraft, Elasticität.
281304
Rozprostranivosť Svazek: 7 Strana: 0616
Rozprostranivosť. Mj. 106., 115., Mus. 1888. 204.
281305
Rozprostranivý Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprostranivý, elastisch. R. síla. Sedl.
281306
Rozprostranivý Svazek: 7 Strana: 0616
Rozprostranivý. R. síla. Mj. 137., 112., NA. III. 105.
281307
Rozprostraňovaci Svazek: 7 Strana: 0616
Rozprostraňovaci, erweiternd. NA. III. 104.
281308
Rozprostranování Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprostranování, n
.,
šíření, vz Roz- prostraniti
. A její (církve) všady se r.; R
.-se církve v pohanstvu
. Sš
. Sk. 72., 246.
281309
Rozprostřelý Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprostřelý = rozšířený, roztažený, aus- gebreitet
. R-lé vlasy. Reš.
281310
Rozprostření Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprostření, n., die Aus-, Verbreitung, Ausspannung
. Us
. Jg
.
281311
Rozprostřený Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprostřený; -
en,
a, o, ausgebreitet, verbreitet. Ubíral jsem se r-nými lučinami dále. Us
. Tč. R-ný praporec, fliegende Fahne. Zlob
. —
kudy. Májové koberce malebným dolem r-né
. Us
. Tč. -
kde. Lež
mezi lidmi r-ná. Čr. R
. na čem, po čem. Br.
281312
Rozprostříti Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprostříti, stru, střel, střen a střín, ení;
rozprostírati =
prostříti, roztáhnouti, rozšířiti, auf-, aus-, verbreiten, breiten
, sprei- zen
. Jg
. —
co: větve
. BO. —
co v co. Ve zlú řeč rozprostrú jazyk. Št. N. 234. —
se čemu. Krásné panorama r-střelo se zrakům mým
. Us. Tč
. —
co na koho: síť. BO
. —
kde. Spisy mezi lidem r-raji. Čr.
Před někým ruce, své potřeby r. Pešín.
— co podlé čeho. Plavec podlé větru plachty rozprostírá. V
. — co mezi koho ke komu kam: ruce k Bohu. Br. Poručil to mezi bratry a sestry rozprostříti (rozděliti). Bl
. Aug. 13
. — co přes co. Slunce přes oblaky paprslky rozprostírá
. Kram.
—
se kde jak. Na zemi (V
.) způsobem hovädským se r. Jel. Tmy
po světě se rozprostřely. Troj
., Br.- Krásná rovina rozprostírala se
přede mnou. Us. Tč. Mhla se r-rá
po té skále hustá. Sš. Bs. 73. Chtěje v posvátném
na modlitbách před Bohem se r-rati. Sš. Sk. 119. Dýmy r-střely se
černou chmurou nad celou kra- jinou. Brt. Instr. 16. Noc se již nad zemí r-rala. Us. Tč. —
se odkud kam. Od Lystry k jihovýchodu r-rala se Derba. Sš. Sk. 167. -
se o čem (šířiti se). Štěpán za to se.r-rá obšírně o původu a účelu chrámu. Sš. Sk. 75.
281313
Rozprostříti co Svazek: 7 Strana: 0616
Rozprostříti co: ruce. Ž. wit. 87. 10. —
co kam. R-střel mezi lid (rozšířil spisem atd ). Kom. —
se kam. Ovzduší r-rá se
do výše asi osm mil. ZČ. —
se kde: na zemi. Sv. ruk. 337. —
koho kdy. V smutcé r-střel si mě, dilatasti. Ž. wit. 4. 2.
281314
Rozprostřitý Svazek: 10 Strana: 0342
Rozprostřitý = rozprostřený. Val. Čes. 1. XII. 45.
281315
Rozprotiti Svazek: 8 Strana: 0345
Rozprotiti =
rozděliti. Tam barva v pro- tivy se nerozprotila. Am. Orb. 95.
281316
Rozprotivování Svazek: 8 Strana: 0345
Rozprotivování, n., Differenzierung. Am. Orb. 10.
281317
Rozproudění Svazek: 7 Strana: 0616
Rozproudění, n. Prsa jeho vlnila se v r. hbitém. Hdk.
281318
Rozprouděný Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprouděný; -
ěn,
a, o, in Fluss ge- bracht. Dch.
281319
Rozproudí Svazek: 3 Strana: 0167
Rozproudí, n.,
rozvodnění, das Austreten des Wassers. Us. Ptr.
281320
Rozprouditi Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprouditi, il, ěn, ění, strömen machen. —
co čím: kovy ohněm (rozpustiti), krev během (v proud uvésti). —
se, in Fluss kommen. Dch. —
se jak. Hovor r-dil se plným tokem. Brt. —
se odkud kam. Z ně- hož by se krev r-dila
do končin. Kos. Ol. I. 234
.
281321
Rozprouditi se kde Svazek: 7 Strana: 0616
Rozprouditi se kde. Boj
na všech stranách se r-dil, po celé krajině. Dch.
281322
Rozproutiti se Svazek: 3 Strana: 0167
Rozproutiti se = proutí dostati. Vrby se již r-ly. Us. Tč
.
281323
Rozprskati Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprsk
ati, rozprsknouti, skl, ut, utí;
rozprskovati, schnicken. —
se. Jak začalo pršeti, všecky se rozprskli
, liefen aus ein- ander. Na Ostrav
. Tč. —
se komu kde. Vše se mu
v ohni rozprskalo. Ros.
281324
Rozprstenovati Svazek: 3 Strana: 0167
Rozprstenovati, rozprsténkovati, koho = zasnoubené rozvésti
, Verlobte trennen, scheiden. Na Slov., Bern,
281325
Rozpršeti Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpršeti. Za St. skl. polož: Alx. V. v. 264. (HP. 7.). Z hmoty věčné, neobsáhlé ohnivým se deštěm r-šely (hvězdy). Čch. Bs. 61.
281326
Rozpršeti se Svazek: 3 Strana: 0168
Rozpršeti se, el, ení =
rozprchnouti se, aus einander laufen, zerstreuen. Když pastýř před vlkem srší, toho se stádo rozprší. Št. skl. Bojím se, aby se plátno nerozpršelo (nerozsypalo)
. Zb. exc. —
R.
se =
v pršku se dáti, ins Regnen kommen. D. To se roz- pršelo. Us. Nečekej, až se r-ší. Us. Tč.
281327
Rozpršovačka Svazek: 9 Strana: 0279
Rozpršovačk
a, y, f. = stříkačka ? po- střikování květin. Us.
281328
Rozprštěný Svazek: 10 Strana: 0660
Rozprštěný. Příbytkové po horách r-ní (roztroušení). Čes. 1. XV. 257.
281329
Rozprtiti Svazek: 7 Strana: 0616
Rozprtiti, vz Rozpreati. Tkč.
281330
Rozpručiti se Svazek: 3 Strana: 0168
Rozpručiti se, il, ení, zastr. =
rozpuk- nouti, bersten. —
se čím: hořem. St. skl.
281331
Rozpruditi Svazek: 3 Strana: 0168
Rozpruditi, il, zen, ení;
rozpruzovati, erhitzen.
281332
Rozpruditi Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpruditi. List. fil. XIV. 182. Krev se mu r-vala. Tbz.
281333
Rozpruzený Svazek: 3 Strana: 0168
Rozpruzený, erhitzt. —
čím: líce hý- řivou rozpásaností rozpruzené
. Č.
281334
Rozpružiti Svazek: 3 Strana: 0168
Rozpružiti, il, en, ení, aus einander span- nen
. —
co čím. Na Ostrav. Tč.
281335
Rozprýskali Svazek: 3 Strana: 0168
Rozprýskali, rozprýštiti, il, štěn, ění;
rozprysknouti, sknul a skl, ut, utí;
rozpry- skovati, zerspritzen
. —
co: jed. Ráj. —
se = rozpukati se, rozprchnouti se, aus einander laufen, sich spalten, bersten. D. Jíl za sucha se rozprýští
. Vaň.
281336
Rozprýskaný Svazek: 8 Strana: 0345
Rozprýskaný =
rozpukaný. Brt. D.
II. 380.
281337
Rozprýskati Svazek: 7 Strana: 0616
Rozprýskati. Voda se r-kuje. Č. —
se več. Zlaté klíče v tisíc jisker se r-knuly. Čch. Petrkl. 56.
281338
Rozprysklý Svazek: 3 Strana: 0168
Rozprysklý, zerplatzt. Šm. R
. bublina
.
281339
Rozpřádání, n Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpřádání, n
. R. pletich. J. Lpř. Vz Rozpřísti.
281340
Rozpřádati Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpřádati, vz Rozpřísti.
281341
Rozpřah Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpřah, u, m. Svým vlastním
r-hem se skáceti. Slád. Třík. 108.
281342
Rozpřáhlý. R Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpřáhlý. R. ramena. Zr. Leg. 82.
281343
Rozpřáhnouti Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpřáhnouti (zastr.
rozpříci), rozpřáhnu (zastr.
rozpřahu, rozpřehu), práhnul a přahl, přáhnut, utí a přažen, ení;
rozpřáhati = vy- přáhati, rozloučiti, aus einander spannen, ausspannen, auflösen
, aufbinden ;
roztáhnouti, ausspreizen
, ausstrecken, ausholen. —
co, koho: koně, voly (od vozu vypráhnouti); ruce (od sebe rozvésti). Us
. —
co od čeho: nohy od sebe. Us. —
čím. A jak vrah ten bičem rozpřáhá
. Sš
. Sntt. 92. —
se = na- přáhnouti ruku k uhození. Us.
se k čemu: k ráně
. Dch
. —
se nakk
oho. Rozpřáhnuv se na nepřátely praštil přátely
. Č.
281345
Rozpřáhnutí Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpřáhnutí, n., das Aushohlen. Lpř.
281346
Rozpřástky Svazek: 7 Strana: 0615
Rozpřástky = konec přástek ? R. slaví se v Šumavsku v popeleční středu. Rgl.
281347
Rozpřašovač Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpřašovač, e, m.
R. kokainu, Cocain- zerstauber;
r. hrtanový, Kehlkopfs..., La- ryngeals..., prášku, Pulverbläser, r. jodo- formu, Jodoforms... Ktt.
281348
Rozpřátelený Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpřátelený; -
en,
a, o, verfeindet. Pal. Rdh.
III. 277.
281349
Rozpřáteliti Svazek: 3 Strana: 0165
Rozpřáteliti, il, en, ení, verfeinden.
koho, se s kým proč.
281350
Rozpředati Svazek: 3 Strana: 0166
Rozpředati = rozprodati. Na Ostrav. Té
. —
R., vz Rozpřísti.
281351
Rozpředení, n. R Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpředení, n.
R. barvy v její odstíny. Nár. list. 1904. č. 3. 13.
281352
Rozpředu Svazek: 3 Strana: 0166
Rozpředu, vz Rozpřísti.
281353
Rozpřehlý Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpřehlý =
rozbředlý, řídký. R. bláto. Mor. Bkř.
281354
Rozpřemítati Svazek: 3 Strana: 0166
Rozpřemítati = rozházeti, zerwerfen
. Zlob,
281355
Rozpřeskati Svazek: 3 Strana: 0166
Rozpřeskati, aufschnallen. Slov
.
281356
Rozpřidati Svazek: 3 Strana: 0166
Rozpřidati, durch Zugeben verschenken, zugeben. -
co. D., Jg
.
281357
Rozpřieci Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpřieci. Rozpřahši se, Kat. 132. m.: rozpřiehši se. List. fil. X. 126.
281359
Rozpřipovídaný Svazek: 9 Strana: 0279
Rozpřipovídaný. Mám máslo r-né. Hoř. 81.
281360
Rozpřisáhati se Svazek: 3 Strana: 0166
Rozpřisáhati se, sich zerschwören. -
abs. By se r-hal, já mu nevěřím. Č. M. 538
.
281361
Rozpřísti Svazek: 3 Strana: 0166
Rozpřísti, vz Přísti;
rozpředati, rozpřá- dati, anfangen zu spinnen. —
co. Rozpředli to a nedopředli
. Ros
. R-dati novou přeslici
= předením rozháněti. Us
. R. rozmluvu. Us. Kos
. —
o čem. O nejedné otázce theologi- cké bychom se rozpřádati ještě mohli. Sš. L. předm.
281362
Rozpřísti co Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpřísti co: děj, Jir., řeč, Schlz., dlouhý řetěz myšlének. Vrch. —
co s kým: hovor, Šml., řeč. Lpř. —
kdy kde.
V po- slední době rozpředl se v časopisectvu o věci této prudký boj. Pr. 1884. 87. —
se. R-dl se boj, Čch.; r-dla se rozmluva. Osv., Dch.
281363
Rozpsiti se Svazek: 3 Strana: 0168
Rozpsiti se, il, ení, anfangen hündisch zu leben. Ros.
281364
Rozptyl Svazek: 3 Strana: 0168
Rozptyl, u, m. =
rozptýlení. Nz. V r-lu býti. Sš. Ob. 139
.
281365
Rozptyl Svazek: 7 Strana: 0616
Rozptyl světla. Mj., ZČ. III. 152.
281366
Rozptýlce Svazek: 3 Strana: 0168
Rozptýlce, e, m.,
kdo rozptyluje, mařitel, mrhač, der Zersplitterer. Zjevný obecného dobrého r. Arch. III. 84.
281367
Rozptylčivosť Svazek: 3 Strana: 0168
Rozptylčivosť, i, f., die Sucht aus ein- ander zu gehen. Šm.
281368
Rozptýlenec Svazek: 3 Strana: 0168
Rozptýlenec, nce, m
., der Versprengte. Kom
., Kos
. Ol
. I
. 191.
281369
Rozptýlení, n Svazek: 3 Strana: 0168
Rozptýlení, n
., die Zerstreuung atd
. Vz Rozptýliti
. Společnosť jejich brzo k r. prišla
. V. R. barev, die Farbenzerstreuung
. Nz
.
281370
Rozptýlenosť Svazek: 3 Strana: 0168
Rozptýlenosť, i, f., die Zerstreutheit.
281371
Rozptýlený Svazek: 3 Strana: 0168
Rozptýlený;
rozptýlen, a, o, verstreut
, zerstreut
, zersprengt. R-ní vojínové (rozptý- lenci). Čsk. Nás r-né syny.
skrze hřiech shro- máždil a k sobě přivinul. Hus III. 176. R. vojsko sebrati. D. R. světlo.
281372
Rozptýlený Svazek: 7 Strana: 0616
Rozptýlený. Cierkev
po světě r-ná. Us. Pdl. Světlo odrazem r-né. ZČ. III. 35.
281373
Rozptýleti Svazek: 7 Strana: 0616
Rozptýleti, vz. Rozptýliti. Aby neroz- ptýlel, disperdere. Ev. olom. 182. R-lel a dal chudým. Ib. 186. —
se kde jak. Hmoty malé spojivosti r-lují se
v kapalině
v ma- lých částinkách
na vše strany. Mj 21.
281374
Rozptýleti Svazek: 9 Strana: 0279
Rozptýleti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 311.
281375
Rozptylitel Svazek: 3 Strana: 0168
Rozptylitel, e
, m., der Zerstreuer. Jg.
281378
Rozptylitelný Svazek: 3 Strana: 0168
Rozptylitelný, zerstreubar. Rostl., Jg.
281379
Rozptýliti Svazek: 3 Strana: 0168
Rozptýliti, il, en, ení;
rozptýleti, -lej, el, en, ení;
rozptylovati = rozehnati, rozplašiti, zerstäuben
, zerstreuen
, ver-
, zersprengen; verzehren, verschwenden
, verthun;
se, sich zerstreuen, zerstreut werden. Jg. -
abs. Ktož nesbierá (neshromáždí) se mnú, roz- ptyluje
. Hus II. 100
., I. 254, —
co, koho. Vítr rozptýlil prach; r
. zloděje
, celý národ. D. Rozptýlím je jako lev. V. Slunce mhlu rozptýlilo. Us. R. stádo, Ben. V., něčí bázeň, D., statek, V
., bohatství, Jel., nepřítele. Us. R. jmění, Chč.382., pochybnosti
, Dch., siemě duchovnie, ovce, něčí zbožie. Hus I. 204, II. 165., 299. —
co, koho kudy. Obor věr- ných
po celém světě r. V
. Po vší zemi roz- ptýlena sú stáda má a nenie, ktoby pohle- dal. Hus. I. 246. R-lí tě pán po všech li- dech
od svrchka země a do krajin jejie
. Hus I
. 58. -
co čím. R. stádo psem. Us Aby každý svú naději hřiechy r-lil. Hus III.
164. —
co kde. R-lil modly
na horách. Hus I. 162
. —
co od čeho. R-lí pán od Israhele hlavu. Hus I. 262. —
se po čem : po kořisti. Pcht. —
se
nač. Statkové roz- ptylují se na kvasy a hody. V. —
co jak. Věc
na díly r. Us.
Pod způsobou přátel- ství církev rozptyluje. Hil. Jel
. —
co v čem. V národech je rozptýlili
. Ctib.
281380
Rozptýlivosť Svazek: 7 Strana: 0616
Rozptýlivosť, i, f. Dk. Aesth. 20., 562.
281381
Rozptýlka Svazek: 3 Strana: 0168
Rozptýlka, y, f., čočka rozptylovací, die Zerstreuungslinse. Dch
.
281382
Rozptylky Svazek: 7 Strana: 1377
Rozptylky =
vyduté čočky. Vz Ott. VI. 804. a.
281383
Rozptylnosť Svazek: 3 Strana: 0168
Rozptylnosť, i, f.,
rozptylovatelnosť, das Zerstreuungsvermögen
. Nz
.
281384
Rozptylný Svazek: 7 Strana: 0616
Rozptylný. R. čočka, Šv., ZČ. III. 171., síla. ZČ. III. 152.
281385
Rozptylovací Svazek: 3 Strana: 0168
Rozptylovací zrcadlo
, čočka (rozptýlka). Nz. Vz Zrcadlo
.
281386
Rozptylování Svazek: 3 Strana: 0168
Rozptylování, n., das Zerstreuen
. R
. světla hranolem
. Vz KP. IL 140.
281387
Rozptylování Svazek: 7 Strana: 0616
Rozptylování pozornosti. Us. Pdl.
281388
Rozptylovatel Svazek: 3 Strana: 0168
Rozptylovatel, e, m
., der Zerstreuer. R
. a mrhač komory císařské. Kom.
281389
Rozptylovatelka Svazek: 3 Strana: 0168
Rozptylovatelka, y,
rozptylovatel- kyně, ě, f., die Zerstreuerin
.
281390
Rozptylujičnosť Svazek: 3 Strana: 0168
Rozptylujičnosť, lé
pe:
rozptylivosť, i, f
., zerstreuende Kraft
. Miner.
281391
Rozpucovaný. Je r Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpucovaný. Je
r-ná, vše čistí, uklízí, bílí. Zvon III. 709. Byla
r-ná tak, že... (do pucování zabraná). Jrsk. XXVII. 61.
281392
Rozpučelý Svazek: 3 Strana: 0168
Rozpučelý háj. Vz Rozpučiti. Hdk. Ls
. k. 34.
281393
Rozpučení Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpučení jarní. Č. Ku. š. 88.
281394
Rozpučeni, n Svazek: 3 Strana: 0168
Rozpučeni, n
. Nazval to miesto rozště- penie neb r. (divisio). BO.
281395
Rozpučený Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpučený =
rozlomený. Val. Čes. 1. XI. 324.
281396
Rozpučeti Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpučeti =
rozpučiti se. Tbz. V. 9. 349.
281397
Rozpučit Svazek: 8 Strana: 0345
Rozpučit. V III. 168. oprav
se čím v:
se kde. —
co čím. Vajce nohou r. Phľd. 1895. 621. Spadl s peci hołúbek, r-číł si załudek (=roztrhl; pukl mu). Brt., D. II.375. Mal sa r.
od zlosti (puknouti). Slov. Nov. Př. 555.
281398
Rozpučiti Svazek: 3 Strana: 0168
Rozpučiti, il, en, ení;
rozpučovati = roz- trhnouti, zersprengen, aus einander drängen;
se, roztrhnouti se, aufbersten, aufplatzen
, aufbrechen. —
se od čeho: od hněvu. Bern. — Reš
. —
se čím. Srdce se
v něm roz- pučilo. V
. Ať se v něm srdce r-čí. Sš. P. 50. —
se. Růže už se rozpučila. R-čí se květné jaro. Us. Dch. —
se komu kde. Rozpučil se mu prst
při nehtě. Bern. —
se jak. R-čil se (Jidáš) v půli. Sš. Sk. 2. Rozpučí se (mé srdce)
na dva kusy, že ta vojna býti musí. Sš. P. 124. —
v čem. Kráva na kunčíně (jeteli) hnedky ti zahyne
, jako člověk r-čí se ve velké slanině. Tč.
281399
Rozpučiti se jak Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpučiti se jak: na poly. B. mik. Act. 1. 18. —
se čím: hořem. Sš. P. 94. —
se proč. Mé srdce se r-či pro tvé muky. Pravn. 1165. —
co: okno (rozbiti). Mor. Brt. D. 262.
281400
Rozpučnati Svazek: 3 Strana: 0168
Rozpučnati =
rozpučiti se, aufquellen. Na Ostrav. Tč. —
čím: mokrem. Opav. Klš.
281401
Rozpud Svazek: 3 Strana: 0168
Rozpud, u, m. =
rozpuzení, rozehnání, der Schwung, Hinsturz, das Hinschiessen. L.
281402
Rozpuditelný Svazek: 3 Strana: 0168
Rozpuditelný = roptylitelný, zerstreu- bar. Sm.
281403
Rozpuditi Svazek: 3 Strana: 0168
Rozpuditi, puď, dil, zen, ení;
rozpuzo- vati = rozehnati, aus einander treiben oder jagen, zerstreuen. —
co: stádo, BO., Hus, tesknotu srdce. Dch. —
co kde kým: stádo
na poli psem. —
čím : holí. —
co kudy. Sem i tam po světě jako zběhy je r-dil. M.
281404
Rozpuchlý Svazek: 3 Strana: 0168
Rozpuchlý, breitgeschwollen. Us. Dch
.
281405
Rozpuchnatý Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpuchnatý, aufgeblasen. Ssk.
281406
Rozpuchnouti Svazek: 3 Strana: 0168
Rozpuchnouti, chl, utí, ganz verschwel- len. L.
281407
Rozpůjčený Svazek: 3 Strana: 0168
Rozpůjčený;
-en, a, o, da und dort ge- liehen. Mám své knihy r-né
. Us. Dch.
281408
Rozpůjčiti Svazek: 3 Strana: 0168
Rozpůjčiti, il, en, ení;
rozpůjčovati, herum- leihen, vielen leihen, Reš. —
co komu.
281409
Rozpůjčovatel Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpůjčovatel, e, m.
R. knib. Čch. Kv. 163.
281410
1. Rozpuk Svazek: 3 Strana: 0168
1. Rozpuk, u, m.,
rozpuknutí, das Zer- bersten, Zerplatzen, die Spalte. Strsl. razpaki.
, koř. pak(nouti). Mkl. B. 40. To vám bylo do r-ku
, tak jsme se smjolí (smáli). Na Ostrav. Tč. Hněvá se na mne do r-ku. Na Mor. Brt
. Najedli se do r-ku. Sborník 92. Ty ženské jsou jako na r. (tlusty). V Dobrušce. Vk
. Do r-ku se smáti. Šf., Kos. Ol. 81. Tomu jde k duhu, umře na r. (tlouští pukne). Us. Dch. Hlava do r-ku bolí. Us. —
R., a, m., člověk tučného těla
. Ty r-ku! Tf. —
R., rostlina. R. jizlivý, cícuta virosa, grosser Wasserschierling. Čl. 84, Čl. Kv. 336., FB. 91., Slb. 585., Schd. II. 304.
281411
2. Rozpuk Svazek: 3 Strana: 0169
2. Rozpuk, a, m.,
veliká housenka mající oči na
hřbetě. Vz
Rozpuka. Us. Bolesl.
281412
1. Rozpuk Svazek: 7 Strana: 0616
1.
Rozpuk jarní. Osv. —
R. = rostl. Cf. Rosc. 159., Rstp. 711., Mllr. 33., Ott. V. 356.
281413
2. Rozpuk Svazek: 7 Strana: 0616
2.
Rozpuk. Cf. List. fil. XV. 172. Kdo na r-ka vstoupne, tomu prý so noha roz- pukne. U Kr. Hrad. Kšť.
281414
Rozpuk Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpuk, u, m., verpis. Rozk. P. 2402. —
R., vz Popuk.
281415
Rozpuka Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpuka, y, f.,
rozpuk, cicuta. —
R.
, housenka, vz Rozpuk, 2.
281416
Rozpuka Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpuka, rostl. Cf. Rstp. 74., List. fil. 172.
281417
Rozpuka Svazek: 8 Strana: 0346
Rozpuka, y, f., vz Lolek, rostl.
281418
Rozpukalý Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpukalý =
rozpukaný, aufgesprungen. R. kůže
. — od čeho: kůže r-lá od mrazu. Dch.
281419
Rozpukalý Svazek: 9 Strana: 0279
Rozpukalý. R. země = roz pukaná. Hoř. 87.
281420
Rozpukanina Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpukanina, y, f. R. na kůži, der Haut- riss
.
281421
Rozpukaný Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpukaný;
rozpukán, a,
o, geborsten, voll Spalten, geschrunden. R. země, pysky. D.
281422
Rozpukaný Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpukaný, gesprungen, geborsten, není passivum, tedy správně: rozpukalý, rozpuklý. Mš.
281423
Rozpukati Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpukati, vz Rozpuknouti.
281424
Rozpuklina Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpuklina, y, f.,
trženina, der Riss, Sprung, die Aufberstung. Schrunde. R. země, V.,
od mrazu,
na sklenici. D. R. skalní. Us
. Tč.
281425
Rozpuklina Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpuklina. Cf. List. fil. 172.
281426
Rozpuklosť Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpuklosť, i, f., die Zerberstung, das Zerplatzen.
281427
Rozpuklý Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpuklý, ritzig, klüftig, zersprungen. R. pysky, geschrundene Lippen. D.
281428
Rozpuklý od Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpuklý od zimy. Dch.
281429
Rozpuknouti se Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpuknouti se, pukl, utí;
rozpukati se, rozpukávati se, rozpukovati se = roz- trhnouti se, bersten, zer-, aufbersten, sprin- gen
, zerplatzen, aufspringen. Jg. —
abs. Sklenice se rozpukla. D. Rozpukl by se, kdyby co v sobě zadržel. Vz Tajemství. Č. —
se čím. Země se horkostí rozpukla ; r. se závistí, Ros., pitím, žalostí, Vrat. 137., Jel., hněvem, žlučí. Us. Zlostí bych se hned rozpuk. Er. P. 42. Div se zlostí nerozpukl. Prot. 29. —
se jak: na dvé. Ros. R-kni se baj na desatero. Sš. P. 359. -
komu. Roz- pukl se mi prst. Us. Hlava mne bolí, div se mi nerozpukne. Us. Už sa mojej miuej (milej) srdečko rozpuká
. Sš. P. —
kde. Div že se ti srdečko
v těle nerozpukne. Er. P
. 302
.
281430
Rozpuknutí Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpuknutí, n. =
rozpuk. Až do r. Us. Dch.
281431
Rozpuknutý Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpuknutý;
-ut, a, o =
rozpuklý, ge- borsten, zersprungen. Ros.
281432
Rozpůlený. R Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpůlený. R. hvězda (v erbu). Kol. Her. 1. 95.
281433
Rozpůlinec Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpůlinec, nce, m
., schaeferia, rostlina. R
. křovitý, latnatý, zelenavý, hroznatý
. Rostl
.
281434
Rozpůliti Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpůliti, vz Rozpoliti.
281435
Rozpůlný Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpůlný. Vz Plocha.
281436
Rozpůlovaný. R Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpůlovaný. R. krajky. Vz Krajka.
281437
Rozpumpovati Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpumpovati, das Pumpen ins Werk setzen. —
R. =
rozhoupati. Těžký kámen oběma rukama r. a pak hoditi. —
se =
rozběhnouti se, přichystati se ke skoku. ČT. Tkč.
281438
Rozpunktovací Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpunktovací znaky n
. znaménka, die Satzzeichen
. Nz.
281439
Rozpunktování Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpunktování, n, die Interpunktion. Nz.
281440
Rozpunktovati Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpunktovati, interpunktiren. —
co. Nz.
281441
Rozpupeniti se Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpupeniti se, il, ění =
rozviti se, knospen, Č
.
281442
Rozpupný Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpupný, sehr stolz. Vz Roz-. Us.
281443
Rozpur Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpur, u, m. =
rozpor, rozporek. Slez. Šd.
281444
Rozpůrka Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpůrka, vz Rozporka
.
281445
Rozpuřiti Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpuřiti, il, en, ení =
nadouti, auf blä- hen, stolz machen. —
co: své srdce. BO. Cf. Pour, Púřeti.
281446
Rozpůsobiti Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpůsobiti, il, en, ení;
rozpůsobovati = rozděliti, theilen. Vz Rozpósobiti. —
co: zboží. Št. R-bím vozy tvé (perdam)
. BO. Eustachius rytieřstvo ruozno rozpósobil. Pass
. 930
. —
co kam: zboží
mezi chudé. Leg., Pass. 44. Bóh vás mezi rozličné národy r-bil a rozsul. BO. —
kde. R-bil jezdce
po městech (disposuit). Bj.
281447
Rozpust Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpust, u, m
.,
rozpuštění, odpust, der Urlaub, na Slov. Strsl. razpusti, dimissio, příp. -i,. Mkl
. B. 41. V odpust je r., Aus- gelassenheit. Na Ostrav
. Tč. R. bráti, vzíti; na r-stě býti. Bern. — V rozpust (křičeti, krásti) =
náramně, bez ostychu. Na mor. Zlínsku. Brt
.
281448
Rozpusta Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpusta, y, f., na Mor. =
rozpustilosť, Ausgelassenheit, f. Ráj. —
R., y, m.,
roz- pustilec, ausgelassener Mensch. Kos. Ol. I. 59., Hý.
281449
Rozpustatiti Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpustatiti =
rozpustošiti, verwüsten. Slov. Bern.
281450
Rozpustek Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpustek, stku, m., die Lösung. R. skelný, der Glasfluss. Dch.
281451
Rozpustidlo Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpustidlo, a, n
., Auflösungsmittel, n. Nz. Kyselina dusičná jest rozpustidlem olova. Pr. Chym
.
281452
Rozpustile Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpustile, ausgelassen. V. R. veselý. Kom. R. se chovati. Us.
281453
Rozpustilec Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpustilec, lce, m., der Ausgelassene, Zetterjunge. D. Ten r. nikoho s pokojem nenechá. Sych.
281454
Rozpustilosť Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpustilosť, i, f.,
prostopášnosť, nevá- zanost, der Muthwille, Uibermuth, die Aus- gelassenheit, Zügellosigkeit. Rozmáhá se r. Sych. Neví co r-stí činiti. V r. vydaný. Kom. Vámi r. lomcuje. Sych.
281455
Rozpustilství Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpustilství, n. =
rozpustilost'. Dk. Aesth. 378.
281456
Rozpustilstvo Svazek: 8 Strana: 0346
Rozpustilstvo =
rozpustilství. Wtr. Krj. I. 72.
281457
Rozpustilý Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpustilý, rozpuštěný, aufgelöst. Tekutá a r. krev. Krab. —
R.,
prostopášný, nezbedný, ausgelassen, lose, übermüthig. V. R. živo- bytí vésti. Ros. R. kluk, holka, děvče, Us., oči. Jel. R. kousky, lose Streiche; Tropiti r-lou slotu, Schindluder treiben. Dch. Byla r-lá z maličkosti (od malička). U Kunv. Msk.
281458
Rozpustitel Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpustitel, e, m., der Zerlasser, Zer- schmelzer.
281459
Rozpustitelka Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpustitelka, y,
rozpustitelkyně, ě, f., die Zerlasserin.
281460
Rozpustitelnosť Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpustitelnosť, i, f., die Auflöslichkeit, Schmelzbarkeit
.
281461
Rozpustitelný Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpustitelný, auflösbar, auflöslich, schmelzbar. —
čím. Hmoty vodou rozpu- stitelné. Techn
.
281462
Rozpustiti Svazek: 3 Strana: 0169
Rozpustiti, il, štěn, ění;
rozpouštěti, ěl, ěn, ění:
rozpušťovati =
různo pustiti, aus einander lassen;
povoliti, rozšířiti, auslas- sen ;
tekuté učiniti, rozliti, zerlassen, zer- gehen lassen, auflösen, schmelzen;
se =
te-
kutým se státi, rozehříti se, zergehen, zer- schmelzen, aufthauen, zerfliessen;
rozpad- nouti, sich zertheilen, aufgelöst werden;
oslabiti, schwächen;
dáti se, geben, einlas- sen. Jg. —
co koho: radu, Pr., sněm, vězně, Bern., shromáždění, Kom., Br., vojsko, šaty (povoliti), D., špačky rozpouštěti (žertovati), Us., jazyk, plachty (povoliti), Har., křídla, koně (uzdu mu pustiti), někoho (vše mu po- voliti) ; máslo, rudu (tekutou učiniti). Us. R. spolek. Us. Dch. Pak král Jiří r-stil pole. Let. 187. Zlosť své šípy r-la. Hus III. 119. R-stiti koně (vypřáhnouti). Sl. p. 103. —
co, se čím (kudy): vodu trubami r. Us. R. kovy, olovo, vosk, máslo ohněm (tekutým učiniti). Ros., V. Tlučené zlato živým stříbrem r.,
něco (cukr) vodou r. Vys. Chechtáním ústa rozpouštěti. Hus I
. 263
. Vosk ohněm, ctnosť chloubou se r-ští. Sš. Mk. 87. R-stil by se závistí. Lb. Prudkými výklady se rozpou- štěti, sich in heftigen Diatriben ergehen
. Dch. Sněhové horkem se rozpouštějí. Us. —
co na co. Svůj nešlechetný jazyk na ublí- žení té panny rozpustila
. Ob. Pan. Pán Bóh rozpúští jazyky utrhačóv na své vyvolené, zdaliby co chlúbky v ně vpustilo, aby jazyk utrhačóv to vyčistil. Hus. I. 239. —
kudy. R-la vlásky po pravém rameni. Sš. P. 777
. R-stil syneček vraný koně po něm (po poli). Sš. P. 361. A r-stil zlaté pérečka koníčkovi po hlavě. Sš. P
. 241. —
se o kom —
roz-
mluviti se o kom. Šml. —
se od čeho: od velkieho žaľa. Sl. p. 112. —
co jak: na rózno. BO. —
co, se kde. Cukr
ve vodě se Rozpouští. V. Měď
před míškem roz- pusť. Vys. Vosk
na slunci se rozpouští. V. —
se v co. Těla v živly se rozpouštějí. Kom. Rozpustil se v smích (dal se). V. V ne- střídmost se r. Eus. —
se do čeho: do pláče ( = se dáti). Bern. — se
. Sníh se r-stil. Us. Že mázdřice porušena není, ale
se roz- pustila (oslabila). Ras. —
se k čemu. A to se stává, když Kristus duši věrnú svým vnitřním vdechnutím nadchne a ji k nebe- ské žádpsti ponukne a ona se k té řeči jaksi rozpustí. Hus III. 62
.
281463
Rozpustiti Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpustiti, liquefacere. Ž. wit. 147. 18. —
co: lid, Let. 111., hromadu. —
co kudy: vlasy po ramenech. Sv. ruk 335. —
co od- kud. Lid od sebe r-stil. Výb. II. 833. —
jak : vojska
přes zimu. J. Lpř.-
kdy. V masopusty r-lo (roztálo). Brt. D. —
co komu: Pražanům uzdu. Bart. 203.
281464
Rozpustiti se Svazek: 8 Strana: 0346
Rozpustiti se =
státi se rozpustilým. GR. Nov. 23. 7.
281465
Rozpustivý Svazek: 3 Strana: 0170
Rozpustivý = rozpouštějící, auflösend, zertheilend. R. věci
. Ras
., Ja.
281466
Rozpustlivosť Svazek: 3 Strana: 0170
Rozpustlivosť, i, f. =
rozpustnosť, die Auflösbarkeit
. Rostl
.
281467
Rozpustlivosť Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpustlivosť. Šfk. Ruk. 116., 117.
281468
Rozpustlivý Svazek: 3 Strana: 0170
Rozpustlivý, auflösbar. R
. sůl. Us.
281469
Rozpustně Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpustně = rozpustile. Slov. Bern.
281470
Rozpustnice Svazek: 3 Strana: 0170
Rozpustnice, e, f., eine Ausgelassene. Us.
281471
Rozpustník Svazek: 3 Strana: 0170
Rozpustník, a, m., ein ausgelassener Mensch
. Na Ostrav. Tč.
281472
Rozpustnost Svazek: 3 Strana: 0170
Rozpustnost, i, f., zerlassende Kr
aft. R. kyselin
. Techn
.
281473
Rozpustnost Svazek: 3 Strana: 0170
Rozpustnost, i, f. =
rozpustilosť, Bern.; 2.
rozpustlivosť. Techn.
281474
Rozpustnosť Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpustnosť. Cf. Rm. 74., Šfk. Ruk. 120.
281475
Rozpustnost Svazek: 10 Strana: 0660
Rozpustnost, i, f.
R. kovů v tavírnách. Vz Vstnk. XIV. 627.
281476
Rozpustný Svazek: 3 Strana: 0170
Rozpustný = rozpustilý, ausgelassen. Na
Ostrav., Tč., na Slov., Bern.; 2.
rozpustlivý. Techn.
281477
Rozpustný Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpustný = rozpustlivý. R. látky. ZČ. I. 397. —
jak. Sůl snadno r-ná. Us. Pdl. —
kde: ve vodě, v líhu. Kk. Fys. 60., Rm.
281478
Rozpustošiti Svazek: 3 Strana: 0170
Rozpustošiti, il, en, ení =
pustým učiniti, verwüsten. Slov. Bern.
281479
Rozpustovati Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpustovati =
býti rozpustilým. U Kr. Hrad. Kšf.
281480
Rozpuščení Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpuščení = rozpuštění. Slov. třeb. 14.
281481
Rozpuščený Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpuščený = rozpuštěný.
R. rozkoš. Pass. 333.
281482
Rozpúščka Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpúščka,
y, f. =
tání. Vz Vincencín. Brt. v Obz. 1888. 217.
281483
Rozpušťadlo Svazek: 3 Strana: 0170
Rozpušťadlo, a, n., der Schmelztiegel
.
281484
Rozpušťadlo Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpušťadlo, Schmelzmittel, n. O r-dlech vz KP. VI. 170. nu.
281485
Rozpuštěk Svazek: 3 Strana: 0170
Rozpuštěk, šťku, m. =
rozpuštěnina, Entlassung, Auflösung, etwas Aufgelöstes
. Kafr surový rozpusti se lihem, r. se procedí a
vodou se srazí. Techn.
281486
Rozpuštěné Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpuštěné, losgelassen. Lpř. Sl. I. 54.
281487
Rozpuštěnec Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpuštěnec, nce, m. =
rozpustilý člověk Jrsk. VI. 1. 139.
281488
Rozpuštění Svazek: 3 Strana: 0170
Rozpuštění, n., die Auseinanderlassung
. R
. vojska, rady, sněmu. —
R., die Auslas- sung, Erweiterung, Spannung. R. šatů, pla-' chet, křídel. —
R., die Zerlassung, Schmel- zung, Auflösung. R. rudy, zlata, olova, vosku, másla, cukru. —
R.,
povolení, die Nachlas- sung. R. v mysli zatracenie hodno jest. Hus I. 264. R
. v kóře jako šeptání n. smiech. Hus I. 265.
281489
Rozpuštění Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpuštění = povolení, rozpustilosť. R. nestydatá. Zbrt. 166.
281490
Rozpuštění Svazek: 10 Strana: 0342
Rozpuštění, n. =
povolení. Nestydaté
r. Chč. Post. 30a.
281491
Rozpuštění, n Svazek: 9 Strana: 0279
Rozpuštění, n
. Veselý bez r. (rozpusti- losti)
. Modi. LXVII.
281492
Rozpuštěnina Svazek: 3 Strana: 0170
Rozpuštěnina, y, f.,
roztok, tekutina, etwas Zerlassenes, der Fluss. Presl.
281493
Rozpuštěnosť Svazek: 10 Strana: 0343
Rozpuštěnosť, i, f.
R. svobody výstrahou zameziti. Krok II. b. 317. (1827. ).
281494
Rozpuštěný Svazek: 3 Strana: 0170
Rozpuštěný;
rozpuštěn, a, o. R. vojsko, rada, máslo atd. vz Rozpuštění. R
. rozkoš. Pass. 530
. — kde: kamenec
ve vodě rozpu- stený. Lk
. — k čemu: ke zlému
. Hus I. 153. —
v čem. Převrácená duše, v zemských rozkošech r-ná. Hus II. 311. —
R. =
roz- pustilý. R. člověk, Us., žádosť. Troj. Taký jest člověk r. Hus I. 264. (I.
279)
.
281495
Rozpuštěný čím Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpuštěný čím: vlasy vichrem r-né. Osv. 1. 378. —
R. =
nevázaný. Výb. I. 585., List. fil. 1887. 262., Let. 136. Očí střehúc ot dívánie r-ho. St. Kn. š. 48.
281496
Rozputí Svazek: 10 Strana: 0343
Rozputí, n. Jděte na r. cestné, ad exitus viarum. Ev. seit. Mat. 22. 9.
281497
Rozputnati Svazek: 7 Strana: 0616
Rozputnati. R-tnal šohajek štyry koně vrané. Brt. N. p. I. 315.
281498
Rozputnati Svazek: 8 Strana: 0346
Rozputnati. Klbko začalo sa rozputnávať (rozvíjeti, rozbalovati), Phľd. 1896. 231.
281500
Rozputye Svazek: 7 Strana: 1377
Rozputye, exitus viarum, zastr. Mnč. Ev. 38. M. 22. 9.
281501
Rozpuzení, n Svazek: 3 Strana: 0170
Rozpuzení, n
., das Auseinandertreiben, dispersio. Z r. se navrátiti. BO.
281502
Rozpýchati Svazek: 3 Strana: 0170
Rozpýchati, pyšným se státi, stolz wer- den. V. —
proti komu. Leg.
281503
Rozpylec Svazek: 3 Strana: 0170
Rozpylec, lce, m., drymis, rostlina
. R
. úžlabičný, lékařský , granadský, chýlský, mexický, Rostl.
281504
Rozpylec Svazek: 7 Strana: 0616
Rozpylec. Cf. Rstp. 33.
281505
Rozpýřený Svazek: 3 Strana: 0170
Rozpýřený;
-en, a,
o, locker. Stopky r-né. Um. les.
281506
Rozpýřiti Svazek: 3 Strana: 0170
Rozpýřiti, il, en, ení, Fasern auflockern, fiedern. —
co. Us. —
se, vor Zorn erglühen. Us. Tč.
281507
Rozpyskati Svazek: 3 Strana: 0170
Rozpyskati =
pyskem rozcvaňhati, mit der Schnauze zerwühlen. —
co: jídlo. Ros.
281508
Rozpyšněti Svazek: 3 Strana: 0170
Rozpyšněti, ěl, ění, stolz werden. V.
281509
Rozpyšniti Svazek: 3 Strana: 0170
Rozpyšniti, il, ěn, ění, stolz machen. Us.
281510
Rozpyt Svazek: 3 Strana: 0170
Rozpyt, u, m.,
rozjímání, die Erforschung, Zerlegung. Mus. A po nepředsudném r-tu sama od sebe v niveč se rozpadne. Šf. III. 10.
281511
Rozpytati se Svazek: 3 Strana: 0170
Rozpytati se,
rozpytávati se, sehr nach- fragen. L.
281512
Rozpytovati co Svazek: 9 Strana: 0279
Rozpytovati co =
uvážiti. Šeb. 98
. Sr. Rozpytati.
281513
Rozrabovati Svazek: 7 Strana: 0616
Rozrabovati, ausrauben. —
R. =
pře- házeti. Všecko mi tu rozrabuješ. ČT. Tkč.
281514
Rozrada Svazek: 3 Strana: 0170
Rozrada, y, f. =
odrazování, das Ab- rathen von etwas. L.
281515
Rozrada Svazek: 7 Strana: 0616
Rozrada = odrada. Pk.
281516
Rozradilka Svazek: 7 Strana: 0616
Rozradilka, y, f. =
bojínek luční. Rt.
281517
Rozraditi Svazek: 3 Strana: 0170
Rozraditi, il, zen, ení;
rozrazovati, ab-, widerrathen. —
koho = odraditi od čeho, abrathen, durch Rath abwenden. Výb. I. 456., Pulk.
281519
Rozradník Svazek: 3 Strana: 0170
Rozradník, a, m
., der Widerrather. L
.
281520
Rozradostnělý Svazek: 10 Strana: 0343
Rozradostnělý, erfreut. R. tvář. Dost. Pov. 90.
281521
Rozradostněně Svazek: 9 Strana: 0279
Rozradostněně pravil. Horen. 224.
281522
Rozradostnění Svazek: 7 Strana: 0616
Rozradostnění, n., freudige Stimmung. Jrsk., Dk.
281523
Rozradostněný Svazek: 7 Strana: 0617
Rozradostněný; -en, a, o, freudig ge- stimmt. R. matka, Jrsk., mysl. Dk.
281524
Rozradostniti Svazek: 3 Strana: 0170
Rozradostniti, il, ěn, ění, zur Freude stimmen
. Šm
. —
se, freudig gestimmt sein. Ft.
281526
Rozradovaný Svazek: 7 Strana: 0617
Rozradovaný; -
án,
a,
o, freudig ge- stimmt. Jrsk.
281527
Rozradovati koho Svazek: 3 Strana: 0170
Rozradovati koho = rozradostniti.
se čím: výhrou, sich sehr freuen.
281528
Rozrachaný Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrachaný; -
án,
a,
o =
rozbitý, roz- házený. R. vůz, trakař a p. U Kr. Hrad Kšť.
281529
Rozrachotiti Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrachotiti =
rozviklati. R. vůz jízdou, stůl strkáním. Celý jsem se r-til (špatnou jízdou roztřásl). Us. Tkč, Rjšk.
281530
Rozrachovati Svazek: 3 Strana: 0170
Rozrachovati, durchrechnen, aus-, ab- rechnen,
rozpočítati. -
se, mit einander abrechnen. Na
Ostrav
. Tč.
281531
Rozramenatka Svazek: 3 Strana: 0170
Rozramenatka, y, f., cephea, slimýš. Krok.
281532
Rozrameněný Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrameněný; -
en, a, o, in Arme, Zweige auslaufend. R. ořešák. Ntr. VI. 281.
281533
Rozrameniti Svazek: 8 Strana: 0346
Rozrameniti. Potok sa r-nil. Phľd. 1894. 146.
281534
Rozrameniti se Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrameniti se, in Arme, Zweige aus- laufen. Haluzy sa
v šíř r-ly. Sldk. 572.
281535
Rozramovati Svazek: 3 Strana: 0170
Rozramovati, rozhrabati, zerwühlen.
281536
Rozrampati Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrampati =
rozdrápati. Čce. Tkč.
281537
Rozrancaný Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrancaný =
břicháč (kdo má ranec). ČT. Tkč.
281538
Rozrandati Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrandati, rozrundati = proběhati. R. čas Rundo rozrandaná! Čce Tkč.
281539
Rozraniti Svazek: 3 Strana: 0170
Rozraniti, il, ěn, ění,
rozraňovati =
ve- lice raniti, sehr verwunden
. Vz Roz-
.
281540
Rozraniti se Svazek: 3 Strana: 0170
Rozraniti se, il, ění, tagen. Sotva se r-lo, už šli. Us. Tč
. '
281541
Rozrasovati Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrasovati (val.
rozrasirovať) =
na kousky roztrhati. Brt. D. 160.
281542
Rozrašiti se Svazek: 10 Strana: 0343
Rozrašiti se. Stromy se již
r-ly (počaly pučeti). Vyhl. Obrz. 179.
281543
Rozrašplovati Svazek: 3 Strana: 0170
Rozrašplovati, rašplí rozpilovati. Us Tč. —
co čím.
281544
Rozratati Svazek: 3 Strana: 0170
Rozratati —
rozrachati. Slov.
281545
Rozratený Svazek: 7 Strana: 0617
Rozratený; -
en,
a, o, v bot., finger- förmig gestaltet. R list. Hdž. Čít. 197.
281546
Rozratolestěti Svazek: 3 Strana: 0170
Rozratolestěti, rozratolestněti, ěl, ění, ästig werden. Ros.
281547
Rozratolestiti Svazek: 3 Strana: 0170
Rozratolestiti, il, ěn, ění, ästig machen; se = rozratolestěti. Strom se rozratolestil.
281548
Rozratolestiti Svazek: 7 Strana: 0617
Rozratolestiti. Šf. III. 533.
281549
Rozraz Svazek: 3 Strana: 0170
Rozraz, u, m.,
rozražení, die Zerschlagung. Bern. —
R.,
překážka, das Hinderniss. -
R.
, nepokoj, die Unruhe, Zerstreuung. Bern. —
281550
Rozraz Svazek: 7 Strana: 1377
Rozraz, u, m , anapaestus. 15. stol. D. Gesch. 306
281551
Rozrazení Svazek: 3 Strana: 0170
Rozrazení, n., die Abrathung. Jg.
281552
Rozrazil Svazek: 3 Strana: 0170
Rozrazil, u, m., rostlina, der Ehrenpreis, veronica. R. potoční, v. beccabunga, lékař- ský (přítržník), v. officitialis, gebräuchlicher Ehrenpreis, rezekvítek, v. chamaedrys, ko- přivový, v. urticaefolia, útlý, v. tenerrima, třílistý, v. triphyllos, S. N., polní, v. agres- tis, Acker-Ehrenpreis, Buxbaumův, v. Bux- baumii, dlouholistý, v. longifolia, langblätt- riger Ehrenpreis, Čl. 83.- 85., štítnatý, v. scutellata, horní, v. montana, ožankolistý, v. teucrium, rozprostřený, v. prostrata, klasnatý, v. spicata, latnatý, v. spuria, douškolistý, v
. serpyllifolia, horský, v
. alpina, chudob- kovitý, v. bellidivides, jarní, v. verna, ci- zinský, v. peregrina, časný, praecox, troj- prstý, v. triphyllos, břečtanolistý, v. hede- raefolia, Tourrurfortův, v. Tournefortii, lesklý, v
. polita, tmavý, v. opaca. Čl. Kv. 239.- 244. Vz FB. 57., Slb. 313., Schd. II. 291. R. šu- pinatý, v. squamosa, vodní, v. anagallis, zu- batý, v. dentata, položený, v. prostrata, ši- rokolistý, v. latifolia, nitkový, v. filiformis, roučí, v. praecox, skalní, v. sexatilis. Krok.
281553
Rozrazil Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrazil, rostl. Cf. Dlj. 61, Rosc. 135., Rstp. 1142, 1147., Mllr. 110., 111.
281554
Rozrazilka Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrazilka, y, f. = rozrazil potoční, veronica beccabunga Vz Rstp. 1148.
281555
Rozrazilovitý Svazek: 3 Strana: 0171
Rozrazilovitý. R. rostliny, veroniceae.
281556
Rozrazilovitý Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrazilovitý. Cf. Rstp. 1136, 1147.
281557
Rozrazinka Svazek: 3 Strana: 0171
Rozrazinka, y, f
.,
rozrazil potoční, ve- ronica beccabunga, die Bachbunge
. Hank.
281558
Rozraziti Svazek: 3 Strana: 0171
Rozraziti, il, žen, ení;
rozrážeti, el, en, ení;
rozřazovati = na kusy rozbiti, von ein- ander-, zerschlagen
, sprengen, zerbrechen, ein-, aufschlagen, aufstossen;
mocí rozděliti, roztrhnouti, trennen
, zersprengen;
rozehnati, rozplašiti, trennen, verscheuchen, zertheilen
. Jg
. —
co, koho: hrnec, sklenici
, vejce, okno, Ros.; že tě rozrazím (rozbiji), Ros
.; r. dvéře, pluk, zástup, D., šik, vojsko, nepřítele, Kom
.; důvody. Jel. Rozrazilo (na Mor.: rozmra- zilo) mne horko (zima) = drobilo, lámalo. Rozráží (m.: rozmráží) mne zima. Ml., Kšá
. Mne
z toho horko r-lo (m.: rozmrazilo). Us
. Vk. —
co komu čím. Nos si pádem roz- razil. D
. Mlatem hlavu Zbyhoněvi r. Rkk. 28
. Vodu rukama rozrážeti, vzduch křídloma. Braňú mocnú rozráže vrahóm shluky. Rkk. 25. Slunce raními paprsky temnotu rozráželo. Bdl
. R. koho = baviti, zerstreuen
. Slov. —
koho, se o koho, oč. Jednoho o druhého rozrážeti. Br. Kladivo bije, kovadlina drží, až se jedno o druhé rozrazí
. Č
. M. 300. Loď o skálu se r-la. Let. —
koho od čeho. Od lásky bratrské na různo rozrazil nebo roz- loučil lidi. Kram. —
co (kde) jak: kyz
v kyzkomoře
na drobno r. Vys. Byl bych si r-zil na kusy nos. Er. P. 285. Dyž mě nechceš, hrom tě rozraz
na vše strany
pro falešné milování. Sš. P. 364. —
se. Dotud se se džbánkem pro vodu chodí, až se roz- razí. Ros. Co do nového hrnéčka kuchařka vloží, tím zapáchati bude, až se rozrazí. Rým. —
se kde. Osvěta se rozráží
nad lidem naším. Kos. Křik
v povětří se rozrážel. Ler. —
skrze co. Nyní měla skrze smrť sko- řápka rozražena býti. Sš. J. 262.
281559
Rozraziti Svazek: 7 Strana: 0617
Rozraziti, concutere. Ž. wit. 28. 8
.
281560
Rozrazivý Svazek: 3 Strana: 0171
Rozrazivý = rozráživý.
281561
Rozrazovati Svazek: 10 Strana: 0343
Rozrazovati, vz Rozraditi. Apoll. 281. —
komu = odrazovati. Baw. Ap. 209b.
281562
Rozrážať si něco Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrážať si něco =
vyrážeti z hlavy. Brt. D. 262.
281563
Rozrážecí Svazek: 3 Strana: 0171
Rozrážecí, Spreng-
. R. stroj, těleso. Dch.
281564
Rozrážeti Svazek: 3 Strana: 0171
Rozrážeti, vz Rozraziti.
281565
Rozrážiště Svazek: 8 Strana: 0346
Rozrážiště, ě, n., Ausschlagplatz, m., v horn. Sterz. I. 350.
281566
Rozražitý Svazek: 8 Strana: 0346
Rozražitý, vz Ražitý (3. dod.).
281567
Rozráživý Svazek: 3 Strana: 0171
Rozráživý = rozrážející, zertheilend. R. moc. Byl.
281568
Rozrážka Svazek: 3 Strana: 0171
Rozrážka, y, f., die Sprengung.
281569
Rozrážlivý Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrážlivý =
rozrazivý, zerschlagend. Rk.
281570
Rozrejdilý Svazek: 3 Strana: 0171
Rozrejdilý, in Bewegung gebracht, muth- willig, hitzig, wild. —
po čem. Dobytek po dobré píci r-lý. V.
281571
Rozrejditi Svazek: 3 Strana: 0171
Rozrejditi, il, ěn, ění,
rozrejdovati, zer- wackeln. —
co: vůz. Ros.—
se, ins Drehen kommen, zu tanzen anfangen. —
se při čem: při dudách.
281572
Rozrejniti Svazek: 3 Strana: 0171
Rozrejniti, il, ěn, ění, zerwühlen, auf- rütteln. Dch. —
co čím.
281573
Rozrejniti Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrejniti nitro. Dk.
Aesth. 627.
281574
Rozrejsnit Svazek: 10 Strana: 0343
Rozrejsnit, rozkorejsnit jídlo
= s nechutí pojísti a pak nechati. Litom. 52.
281575
Rozremsati něco Svazek: 7 Strana: 0617
Rozremsati něco = rozhlodati. Myš r-la pytel. U Kr. Hrad. Kšť.
281576
Rozremtati Svazek: 7 Strana: 0617
Rozremtati =
rozrýpati. Jídlo r. Čce. Tkč.
281577
Rozriedený Svazek: 10 Strana: 0343
Rozriedený =
řídký. Ten kaprad
je tam tak
r-ný. Slov. Phľd. XXII. 587. Šr. Riediť.
281578
Rozrobiti Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrobiti, il, en, ení, rozrobívati, aus einander thun. Na Ostrav. Tč
. —
co: vápno —
rozdělati. Na Slov. — Bern.
281579
Rozrod Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrod, u, m. =
rozdělení. R. plemen. Us.
281580
Rozrod Svazek: 9 Strana: 0279
Rozrod, n, m. R. jazvků slovanských. Mus. 1897. 558.
281581
Rozroditi Svazek: 3 Strana: 0172
Rozroditi, il, zen, ení =
rozděliti. —
se v co. Pokolení lidské r-lo se v rozličná ple- mena, kmeny a národy. Pal, Radh. I. 1.
281582
Rozroditi Svazek: 7 Strana: 0617
Rozroditi. Některá (šlechtická) rodina tak se r-la, že její příbuznosti rodové podle jmen poznati nelze. Pk.
281583
Rozrodnosť Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrodnosť, i, f. =
rozrození, die Fort- pflanzung. L
.
281584
Rozróchaný čím Svazek: 9 Strana: 0279
Rozróchaný čím. Zem suchem r-ná. Mus. ol., 1898. 115. Vz Rozróchati.
281585
Rozrochati Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrochati =
rozryti. Svině r-ly zahradu. U Kdýně. Rgl.
281586
Rozrojený Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrojený; -
en, a, o. Včely r-né po vrších. Č
. Kn. š. 297.
281587
Rozrojiti se Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrojiti se, il, ení, von einander schwär- men, ins Schwärmen gerathen
. Včely se r-ly. —
se odkud kudy. Hoši se
ze školy
po celém náměstí r-li. Us
. Tč.
281588
Rozrojiti se kudy Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrojiti se kudy. Tisíce exemplářů r-ly se Europou. Msr, SP. II. 296. —
se komu kde. Vzpomínky r-ly se mu
v Hlavě. Kos.
281589
Rozroprcati Svazek: 7 Strana: 0617
Rozroprcati, vz Rozprcati. Čce. Tkč.
281590
Rozrorejkati Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrorejkati = roztroubiti, rozhlásiti, ausposaunen
. —
co. Už to všecko rozrorej- kal. Č. M
. 605.
281591
Rozrostati Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrostati, al, ání;
rozrůsti, rostu, rostl, stení;
rozrostávati, aus einander wachsen, sich verbreiten. —
čím. Strom rozrostává nepochopitelným přírostkem. Ros —
v co. Haluzy se v ratolesti rozrostají
. Kom. —
se, aus einander wachsen. Hřib se tak rozrostl, že se zdá, že jest to chrástek
. Na Ostrav. Tě.
281592
Rozrostek Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrostek, stku, m. = prostřední, vál- covitý a dutý oddíl kosti ramenní. Ott. IV. 546.
281593
Rozrostiti Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrostiti, il, ěn, ění, wachsen machen, stark machen. Jg.
281594
Rozrostlosť Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrostlosť, i, f., das Auseinanderge- wachsensein. R. stromu.
281595
Rozrostlý Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrostlý, rozložený, široký, aus einan- der gewachsen, ausgebreitet. R. strom, Ros., rohy. Orb. p.
281596
Rozrostlý Svazek: 8 Strana: 0346
Rozrostlý. R. strom. Bl. Gr. 336. Bor r-lý
po ústraní hor. Lerm. II. 119.
281597
Rozrostlý Svazek: 9 Strana: 0279
Rozrostlý. Literatura již r-lá. Nár. list. 1901. č. 94
281598
Rozrotiti Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrotiti, roztrotiti, il, cen, ení =
rotu rozehnati, zertrennen. Ros.
281599
Rozrotiti Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrotiti. Měsíčky (rostl.) se r-ly (hojně rozrostly). U Kdýně. Rgl.
281600
Rozroubiti Svazek: 3 Strana: 0172
Rozroubiti, il, en, ení;
rozroubati, roz- rubovati = rozsekati, auf-, zerhauen. Ros. —
co čím: sekerou. —
R., roubení rozházeti, das Zimmerwerk aus einander nehmen. Ros.
281601
Rozrouchati Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrouchati;
rozrušiti, il, en, ení;
roz- rušovati = rozlomiti, rozhoditi, erschüttern, wankend machen, umwerfen, zerstören. Jg. —
co, koho: krávu, vola (rozřezati), di- voký kus, D., přátelství rozrušiti, V., vlasy (rozmuchlati). Plk. —
co čím: srnce nožem. —
se, ausgähren. Rozrušané těsto. U Opav. Klš.
281602
Rozrovnati Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrovnati, aus einander schlichten. —
co jak: dřiví
do sáhu.
281603
Rozrovnati Svazek: 8 Strana: 0346
Rozrovnati slámu
po sánkach. Phľd. 1895. 411.
281604
Rozrození Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrození, n. =
rodokmen. Nelze vy- tknouti celé r. Přemyslovců. Pal.
281605
Rozrození Svazek: 9 Strana: 0279
Rozrození. Za Pal. polož: Děj. 1. 2. 82.
281606
Rozrôznenosť Svazek: 8 Strana: 0346
Rozrôznenosť =
rozrůzněnosť. It. Slo- vákov. Phľd. 1893. 446.
281607
Rozrub Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrub, u, m., Repartition. Slov. Rr. Sb.
281608
Rozrubati Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrubati, vz Rozroubiti.
281609
Rozrúbený Svazek: 8 Strana: 0346
Rozrúbený. Taxa dľa dôchodku r-ná (roz- vržena), Phľd. 1894. 657.
281610
Rozrubiti Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrubiti, il, en, ení, repartiren. Slov. Rr. Sb.
281611
Rozrúcanina Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrúcanina, y, f. =
zřícenina. Slov. Šd
281612
Rozrúcať Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrúcať =
sbořiti. Každý dobytý zá- mok dal r. Slov. Let. Mt. sl. IX. 1. 49. — Bern.
281613
Rozrúcať co Svazek: 10 Strana: 0343
Rozrúcať co =
rozbořiti. R. mesto. Slov. Sbor. slov. VIII. 106.
281614
Rozručaný Svazek: 7 Strana: 0617
Rozručaný; -
án,
a, o = rozeřvaný; roz- léhavý. R. jek (vody). Slov. Sokl. II. 25.
281615
Rozručať sa Svazek: 7 Strana: 0617
Rozručať sa =
rozryčeti se, anfangen zu brüllen. Slov. Bern.
281616
Rozruch Svazek: 3 Strana: 0172
Rozruch, u, m., die Unruhe, der Tumult, Aufruhr. Šm. R. (rozčilení) zmítal myslí její. Osv.
281617
Rozruch Svazek: 7 Strana: 0617
Rozruch vnitřní Čch. L k. 62., společ- nosti. Dk.
281618
Rozrucha Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrucha, y, f. Všaks opět, z té mdloby vyšed, zlomil peklo v tej r-šé a navrátil všecky duše k jich dědinám. Pravn. 235.
281619
Rozruchaný Svazek: 7 Strana: 0617
Rozruchaný; -án, a,
o. V dům r-ný pořádek uvésti. Čch. Živ.
281620
Rozruchati Svazek: 3 Strana: 0172
Rozruchati =
roztlouct, zerschlagen. —
co. Na Ostrav. Tč.
281621
Rozrumený Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrumený; -
en,
a, o = v rum obrácený. R
. zámky. Phľd. III. 3. 301.
281622
Rozrumiti Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrumiti =
rozbořiti, in Schutt ver- wandeln. Vz Rozrumovati, Rozrumený (dod.). R-miť sa Tatra nedá. Phľd. III. 3. 282.
281623
Rozrumovati Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrumovati, den Schutt zerwerfen. Ros.
281624
Rozrumplovati Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrumplovati =
rozedříti. Gatě r. Val.
Brt D. -263.
281625
Rozrumy Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrumy, pl. f. =
zříceniny. Slov. Phľd. III. 3. 282.
281626
Rozrunatěti Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrunatěti, ěl, ění, zottig werden. Jg.
281627
Rozrunatiti Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrunatiti, il, cen,
ení = zcuchati, zottig machen. —
se = rozrunatěti
. —
se komu. R-natila se mi hlava. Us.
281628
Rozruncaný Svazek: 7 Strana: 0617
Rozruncaný; án, a, o = rozbručený. Runca r-ná! Čce. Tkč., Rgl.
281629
Rozrundati Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrundati, vz Rozrandati.
281630
Rozrunditi Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrunditi =
rozházeti, rozcuchati, roz- hněvati. Je všecek r-ný. Us. Rgl., Rjšk.
281631
Rozruntěný Svazek: 7 Strana: 0617
Rozruntěný;
-ěn, a, o =
rozbořiti, zni- čiti. Hrad požiarom r-ný. Slov. Sokl. II. 34.
281632
Rozruntiti Svazek: 7 Strana: 0617
Rozruntiti =
rozbořiti, strhati, zničiti. Rieka r-tí násyp. Slov. Toth. Trenč. m. 146.
281633
Rozrusať Svazek: 8 Strana: 0574
Rozrusať =
roztřepiti. Slov. Kal. S. 152.
281634
Rozruskaný Svazek: 9 Strana: 0279
Rozruskaný =
zasúkaný, vypluskaný (o ga- tích). Sbor. slov. II. 122.
281635
Rozrůst Svazek: 8 Strana: 0346
Rozrůst, u, m. R. rostlin. Am. Orb. 97.
281636
Rozrůstati Svazek: 8 Strana: 0346
Rozrůstati. Rozrůstající stáří. Šf. (Mus. 1895. 75.).
281638
Rozrůsti Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrůsti, vz Rozrostati.
281639
Rozrušení Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrušení, n., das Zertheilen, Zerreissen.
281640
Rozrušenína Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrušenína, y, t. = látka rozrušením jiné povstalá. SP. II. 101.
281641
Rozrušený Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrušený;
-en, a, o, zertheilt, zerrissen.
281642
Rozrušený Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrušený. R. poměry. Dch. —
jak. Mysl až
do chorobna r-ná. Šml. —
čím. Duše děsem r-ná. Čch. Dg. 691.
281643
Rozrušitel Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrušitel, e, m., der Zertheiler, Zer- störer
, Verderber
.
281645
Rozrušitelnosť Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrušitelnosť, i, f., die Auflösbarkeit, Zertrennbarkeit. Jg.
281646
Rozrušitelný Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrušitelný, auflöslich, zertrennlich, zerstörbar
. R. svazek. V.
281647
Rozrušiti Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrušiti, il, en, ení;
rozrušovati, zer- theilen, zerreissen. — Vz Rozrouchati. —
co (jak): na dvé. R. zvěř, aus-, zerwirken. Us. Dch. Rozruš hříchů tenata. Sš. Bs. 50. — —
co kam. Město na zemi r-šil (ad solum deducere). BO.
281648
Rozrušiti Svazek: 7 Strana: 0617
Rozrušiti. Cf. List. fil. 1890. 196., 197. (Mz.) —
co: zákony. Mus. 1880. 487. —
co čím. Šml. I. 36., Tš. Laok. 48. —
jak. Až
na dno koho r. Tbz. —
se proč. Jakžko- livěk ta jízda se jest (pro mor) r-la (poka- zila). Výb. II. 1254.
281649
Rozrušivý Svazek: 10 Strana: 0343
Rozrušivý, zersetzend.
R. živel. Jeř. Rom. bá8n. 305.
281650
Rozruta Svazek: 7 Strana: 0618
Rozruta, y, f. =
rozrúcanina. Slov. Hdž.
281651
Rozrútiti Svazek: 7 Strana: 0618
Rozrútiti, vz Rozrúcati. Slov. Šd.
281652
Rozrůzeň Svazek: 9 Strana: 0279
Rozrůzeň, zně, f. =
různice. Ld. Ne- ujalo se.
281653
Rozrúzněnosť Svazek: 7 Strana: 0618
Rozrúzněnosť, i, f., Verschiedenheit, f. Dk. P. 62.
281654
Rozrůzněný Svazek: 7 Strana: 0618
Rozrůzněný; -ěn, a, o, geschieden, ge- trennt, unterschieden. R. představy. Dk. P. 32.
281655
Rozrůzniti Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrůzniti, il, ěn, ění;
rozrůzňovati —
sem tam rozehnati, rozplašiti, rozděliti, sc nei- den, von einander trennen
, aus einander le- gen
, zerwerfen. —
co. Dch. —
jak. Jména však ta druhdy obapolně a nedílně užívaná později
na ten způsob rozrůzněna jsou, že .. . Sš
. Sk
. 139
. —
co v čem. Teplo polučeniny ve svém svazku rozrůzňuje
. Pr
. Chym.
281656
Rozrůzniti Svazek: 7 Strana: 0618
Rozrůzniti látku. Šf. Strž. I. 6.
281658
Rozrýhaný Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrýhaný, durchfurcht. —
čím. Slívky deštěm r-né
. Ostrav. Tč
.
281659
Rozrýhati Svazek: 7 Strana: 0618
Rozrýhati, zerfurchen. Kůru nožem r. Tč.
281660
Rozryhovač Svazek: 10 Strana: 0343
Rozryhovač, e, m. Parní silniční
r. Nár. iist. 1904. 135. 21.
281661
Rozrýpati Svazek: 3 Strana: 0172
Rozrýpati, zerwühlen. —
co čím. Prase rypákem půdu rozrýpalo. Us.
281662
Rozrýpati Svazek: 7 Strana: 0618
Rozrýpati,
rozrýpnouti. R. si na hubě strup. Us. Šd.
281663
Rozryti Svazek: 3 Strana: 0172
Rozryti, vz Rýti;
rozrývati, um-, zer- wühlen, aufgraben. —
co čím: zahradu rý- čem. Us. Ten poklid rozrývá mu bolem duši. Sš
. Bs
. 19.
281664
Rozryti. — co Svazek: 7 Strana: 0618
Rozryti. —
co. Obličej četné r-valy vrásky. Čch. Výkřik srdce r-vající. Zr. Údolí hory r-vá Us. Pdl. —
co komu. Žal mi srdce r-vá. Čch. —
co jak: až na dno. Pt.
281665
Rozrytý Svazek: 7 Strana: 0618
Rozrytý, durchfurcht, zerklüftet, zer- wühlt. Čelo vráskami r-té. Šml., Kká
281666
Rozryvač Svazek: 3 Strana: 0172
Rozryvač, e, m., der Zerwühler
.
281667
Rozryvačka Svazek: 3 Strana: 0172
Rozryvačka, y, f., die Zerwühlerin.
281668
Rozrývave Svazek: 8 Strana: 0346
Rozrývave. Zasmál se r. Světz. 1895. 559. b.
281669
Rozryvně Svazek: 10 Strana: 0660
Rozryvně. Hudba zněla
r.
Zvon
VI. 129.
281670
Rozřad Svazek: 3 Strana: 0170
Rozřad, u, m.,
rozřadění, pořádek, or- dentliche Abtheilung, Anordnung, Reihe, f. Krok.
281671
Rozřadění Svazek: 3 Strana: 0170
Rozřadění, n., die Zer-,Vertheilung, Aus- einanderreihung.
281672
Rozřadí Svazek: 7 Strana: 0616
Rozřadí, n. =
rozřad. Lpř.
281673
Rozřaditi Svazek: 3 Strana: 0170
Rozřaditi, il, ěn, ění;
rozřadovati, an- ordnen, vertheilen
. —
co jak. Větve národu
podlé rodové příbuznosti
. Šf
.
281674
Rozřadování, n Svazek: 7 Strana: 0617
Rozřadování,
n.
, vz Rozřadění. Lpř.
281675
Rozřáchati Svazek: 7 Strana: 0617
Rozřáchati =
ve sněhu neb ve vodě roz- máčeti. U Kr. Hrad. Kšf. Rozřáchané boty.
281676
Rozřachta Svazek: 7 Strana: 0617
Rozřachta, vz Rozřechta (dod.).
281677
Rozřásněný Svazek: 7 Strana: 0617
Rozřásněný;
-en,
a,
o, entfaltet. Vz Rst. 486.
281678
Rozřásniti Svazek: 3 Strana: 0170
Rozřásniti, il, ěn, ění, entfalten. Ros.
281679
Rozřečený Svazek: 3 Strana: 0171
Rozřečený; -en, a, o, redselig. Ta holka byla dnes velmi r-na (rozhovořila se). Us. u Rychn.
281680
Rozřečí Svazek: 7 Strana: 0617
Rozřečí, n., Dialekt, Jargon, n., hrvát. Šd.
281681
Rozřečí Svazek: 7 Strana: 1377
Rozřečí, n. R moravská, česká, sloven. Vz Podřečí (2. dod.), Šb D. 38., 13., 64.
281682
Rozřečiti se Svazek: 10 Strana: 0343
Rozřečiti se. Když se
r-čil
. Tbz. XVI
. 279.
281683
Rozředěnosť Svazek: 3 Strana: 0171
Rozředěnosť, i, f.,
zředlosť, die Verdün- nung. Nz
.
281684
Rozředěný Svazek: 3 Strana: 0171
Rozředěný, verdünnt. R. kyselina.
281685
Rozřediti Svazek: 3 Strana: 0171
Rozřediti,
rozříditi, il, děn, ění =
řídké
učiniti, dünn machen, verdünnen. —
co čím: šťávu hustou r. vodou. —
R.,
spořádati. —
co: vojsko
. BO.
281686
Rozřediti Svazek: 7 Strana: 0617
Rozřediti, rozřeďovati.
281687
Rozředlosť Svazek: 3 Strana: 0171
Rozředlosť, i, f., die Verdünnung (der Flüssigkeit)
. Ros.
281688
Rozředlý. R Svazek: 3 Strana: 0171
Rozředlý. R
. bláto, dünn, verdünnt. Ros.
281689
Rozřednouti Svazek: 3 Strana: 0171
Rozřednouti, dl, utí, dünn werden. —
čím: teplem.
281690
Rozřehniti se Svazek: 7 Strana: 0617
Rozřehniti se =
rozesmáti se. Řehnile r-ný! Čce. Tkč.
281691
Rozřehotati Svazek: 3 Strana: 0171
Rozřehotati, hotám a řehoci,
rozřehtati, itis Wiehern bringen
. —
koho: koně;
se, sich ins Wiehern geben
. Jg
.
281692
Rozřehtati Svazek: 10 Strana: 0343
Rozřehtati se =
rozesmáti se. Rais. Sir. 114.
281693
Rozřecha Svazek: 3 Strana: 0171
Rozřecha, y, f.,
rozřešení, die Lösung. Julius Afrikanský v listu k Aristidovi o r-chu závady té se pokusil
. Sš. L. 55. Nejednou jsme se nadáli r-chy zadrhlitých věcí. Sš. L. předml. — Sš. L. 55., J. 180., 253., Sk. 185., 79. (Hý.).
281694
Rozřechta Svazek: 7 Strana: 0617
Rozřechta,
rozřachta, y, f a m., Lacher, Lacherin. V. Vondrák.
281695
Rozřepiti Svazek: 3 Strana: 0171
Rozřepiti, il, en, ení, trennen, auflösen
. Ros
.
281696
Rozřešek Svazek: 3 Strana: 0171
Rozřešek. šku, m. =
rozřecha. Že Niko- dem slovy svými nejenom Pána k místněj- šímu r-šku nauky své přijměti zažádal
. Sš. J
. 48.
281697
Rozřešení Svazek: 3 Strana: 0171
Rozřešení, n., die Lösung. Nejeden vy- kladatel o jeho (místa toho) konečném jistém r. pustil, Sš. I. 104. Vz Rozřešiti.
281698
Rozřešení Svazek: 7 Strana: 0617
Rozřešení rovnice, Šim., záhady, Mus., dissonance, Dk., úlohy, otázky. Us. Pdl.
281699
Rozřešený; -en Svazek: 7 Strana: 0617
Rozřešený; -en, a, o. Dávám něco na r-nou, gebe etwas zu entscheiden. Lpř. Sl. 18.
281700
Rozřešitel Svazek: 3 Strana: 0171
Rozřešitel, e, m., der Löser.
281701
Rozřešítelka Svazek: 3 Strana: 0171
Rozřešítelka, y,
rozřešitelkyně, ě, f
., die Löserin. Us.
281702
Rozřešitelný Svazek: 3 Strana: 0171
Rozřešitelný, lösbar. Otázka těžko r
. Sš. Sk. 190.
281703
Rozřešiti Svazek: 3 Strana: 0171
Rozřešiti, il, en. ení;
rozřešovati. —
co (rozhodnouti): úkol, rovnici
, Us.
, nějakou otázku, Mus
., úlohu, lösen. Rozřešíte moje výpovědi. LS. v
. 64
. Bratroma rozřešíte pravdu ( = právo rozsuďte, který z bratří má právo. Cf. Súditi někomu)
. LS
. v
. 57
. Vz Rozluštiti. —
se čím. Manželský svazek se rozřešuje (rozvazuje) smrtí kteréhokoliv z manželův. Sš. I. 75. —
co kde. Sv. Je- ronym slíbil
na jistém místě r
. záhadu tu
. Sš. Sk
. 79. —
jak. Že spor s Pavlem
dle vůle jejich rozřešen bude
. Sš
. Sk
. 293. —
se, sich befreien. St. skl. II
. 253.
281704
Rozřešiti Svazek: 7 Strana: 0617
Rozřešiti = rozhodnúť. Biel. Uh. 3.
— co: záhadu. Stč. zem. 151., Mus. 1880. 425. —
co čím: mečem. Osv. I. 118. R
. úlohu početní složitým způsobem. Us. Pdl. —
jak.
Na dobro něco r. Osv. Na základě něčeho něco r. Osv. I 520.
— se. Opět se voda r-ší (změní). Alx. V. v. 2210. (HP. 53.).
281705
Rozřešiti Svazek: 8 Strana: 0346
Rozřešiti. Opět se voda rozřeší = roz- pustí, zmrzlá roztaje. AlxV. 2210. (Krok 1893. 62.).
281706
Rozřevniti Svazek: 3 Strana: 0171
Rozřevniti, il, ěn, ění =
roznítiti, ent- flammen. Dal. —
co, koho. Zda bych kterak r-vnil pleť svoji (příbuzné své podlé pleti). Sš. I. 115., 116.
281707
Rozřevniti Svazek: 7 Strana: 0617
Rozřevniti, exacerbare. R-vnil hospo- dina hřiešník. Ž. wit. 9. 4. (25.).
281708
Rozřez Svazek: 7 Strana: 0617
Rozřez, u, m. =
rozřezáni, rozříznutí, Schnitt, Aufschnitt, m. R. zašiti. Phľd. VII. 250.
281709
Rozřezání Svazek: 3 Strana: 0171
Rozřezání, n., das Zerschneiden. R
. pilú. Hus I
. 233
.
281710
Rozřezanina Svazek: 3 Strana: 0171
Rozřezanina, y, f. =
otvor rozříznutím učiněný, eine aufgeschnittene Oefnung
. Ras. I. 16.
281711
Rozřezatelný Svazek: 8 Strana: 0346
Rozřezatelný, zerschneidbar. Am. Orb. 59.
281712
Rozřezati Svazek: 3 Strana: 0171
Rozřezati, řezám a řeži;
rozříznouti, znul a zl, ut, utí;
rozřezávati, rozřezovati, von einander schneiden
, zer-, aufschneiden, schlitzen, aufschlitzen
. V. —
co: břicho, D., svazky přátelství, Jel., pečeni,
lépe: rozkrá- jeti, Km., knihu
. Dch. Vezmi má milá dva nože, rozřeš pútečka na noze. Sš
. P
. 569. —
co jak: na dvé, Ras., na drobno. D. Maso
do kosti r. Lk. Už to mé srdečko na poly rozřežú. Sš
. P
. 219
. —
co čím: nožem. Us.
281713
Rozřezati Svazek: 7 Strana: 0617
Rozřezati. List. fil. 1878. 207.
281714
Rozřezávač Svazek: 7 Strana: 0617
Rozřezávač, e, m., Zerschneider. NA.
281715
Rozřezina Svazek: 7 Strana: 0617
Rozřezina, y, f., Schnittöffnung, f., horvát. Šd.
281716
Rozřičeti se Svazek: 3 Strana: 0171
Rozřičeti se, el, ení, zu brüllen anfangen. Ros.
281717
Rozříditi Svazek: 3 Strana: 0171
Rozříditi, vz Rozřediti.
281718
Rozřidký Svazek: 3 Strana: 0171
Rozřidký = rozředlý.
281719
Rozřídlý Svazek: 7 Strana: 0617
Rozřídlý, vz Rozředlý. Us. Tkč.
281720
Rozřídnouti Svazek: 7 Strana: 0617
Rozřídnouti, vz Rozřednouti. Us. Tkč.
281721
Rozříkati Svazek: 7 Strana: 0617
Rozříkati. Rozříkej mu to (rozmluv); Ještě si to r-kám (rozvážím). ČT. Tkč.
281722
Rozřinčelý Svazek: 7 Strana: 1377
Rozřinčelý třesk ocele. Lerm. I. 169.
281723
Rozříšiti Svazek: 3 Strana: 0171
Rozříšiti, il, en, ení =
rozšířiti. Na Ostrav. Tč.
281724
Rozřit Svazek: 3 Strana: 0172
Rozřit, u, m
.,
rozřícení, die Zerwerfung. Jg.
281725
Rozřititel Svazek: 3 Strana: 0172
Rozřititel, e, m., der Zervveríer.
281726
Rozřítiti Svazek: 3 Strana: 0172
Rozřítiti, il, cen, ení,
rozříceti =
rozme- tati, zer-, aus einanderwerfen.
281727
Rozřízený Svazek: 3 Strana: 0172
Rozřízený; -e
n,
a, o = rozříznutý. Rychn.
281728
Rozřízkati Svazek: 3 Strana: 0172
Rozřízkati, nožem rozřezati, verschnitzeln. I).
281729
Rozříznouti Svazek: 3 Strana: 0172
Rozříznouti, vz Rozřezati.
281730
Rozřižaviti Svazek: 3 Strana: 0172
Rozřižaviti, glühend machen. —
co : že- lezo. —
se, glühend werden
. U Opav. Klš.
281731
Rozřoukati se Svazek: 3 Strana: 0172
Rozřoukati se, rozboukati se (o sviních), zu ranzen anfangen, ins Ranzen kommen. —
komu. R-la se nám svině. Mor. Hý.
281732
Rozsadění Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsadění, n. =
rozsazení. Slov. Bern
281733
Rozsaditi Svazek: 3 Strana: 0172
Rozsaditi, il, zen, ení, na Slov
. děn, ění;
rozsázeti, el, en, ení;
rozsazovati, rozsázívati, aus einander
, hie und da setzen
. Jg
. —
co: stromy, Ros., štěpí, V
., žáky. Us. Namoklý hrách sud rozsadi = roztrhne, sprengt. Slov. Tč. Přílišné horko kamna rozsadilo
. Us
. Mšk. —
co čím: zahrady stromovím všelija- kého ovoce r
. V. —
co, koho kde (jak). Některé
po žalářích rozsázel. Plk
. Byliny
v zahradě
s velikou pilnosti r. Byl
. —
koho kam jak: (hostě)
za stoly. Kom. Rozkázal jim r. je
po hromadách
na zelenou trávu. Sš. Mr. 29. —
R.,
rozděliti. —
se s kým. Když se se mnú rozsazoval. Půh. brn.
1459. f. 100.
281734
Rozsaditi Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsaditi, plantare. Ž. wit. 77. 9. —
co čím: kysličníkem. S. N. X. 217. —
koho jak. Rdí
na dvé jeho (roztrhne). Marg. v. 341. —
koho kam: do vesnic. J. Lpř. —
se. Vz Nadíti se (dod.). —
se kdy kde. V sedmém století usazovali se Slované i
v Malé Asii. Šmb. S. I 270.
281735
Rozsadlina Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsadlina = rozsedlina. Slov. Phľd. VII 65.
281736
Rozsádliti se Svazek: 3 Strana: 0172
Rozsádliti se, usádliti se, sich wo bequem machen. Vz Sádliti
. U Olom
. Sd. —
kde: u kamen, na lávce. Us
. Hý
.
281737
Rozsah Svazek: 3 Strana: 0172
Rozsah, u, m.,
rozsažení, extensio, der Umfang
, die Ausdehnung, Extension
. Rozsah pojmu jest celek všech jeho druhů, der Be- griffsumfairg
. Jest úplný, neúplný, odporný (protiřečný, contradictorius) a příčný (con- trarius). Vz S. N. Hš. R. hlasu (objem), Um- fang, m. Hd.
281738
Rozsáhle Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsáhle, ausgedehnt. Lpř.
281739
Rozsáhlina Svazek: 3 Strana: 0172
Rozsáhlina, y, f.,
rozsaž, das Ausge- dehnte
, Stetige. Nz.
281740
Rozsáhlosť Svazek: 3 Strana: 0172
Rozsáhlosť, i, f., die Ausdehnung, der Umfang. Nz. R. dolů
. Vz Schd
. II. 147. R. práce. Us. Tč
. R
. hlasu.
281741
Rozsáhlý Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsáhlý, roztažený, ausgedehnt. R. ob- chod, vyšetřování. Dch. R. kmen lípy ob- jati. Us
. Tč. Není lesa tak r-lého, aby z něho cesta nevedla. Ehr. R. rovina. Us. Věc r-hlých účinků. Nz. R. říše, statky
. Us.
281742
Rozsáhlý Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsáhlý. R. opatření, literatura, pří- pravy, prax (lékařská atd ), Us., vyhlídka, Šml., studia. Sbn.
281743
Rozsáhnouti Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsáhnouti, sáhl, ut
, utí,
rozsáhati, aus- strecken. Jg.
281744
Rozsahový Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsahový akkusativ. Brt
. Skl. 19
.
281745
Rozsakrovati Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsakrovati =
prokleti. —
koho. ČT. Tkč.
281746
Rozsamopášiti se Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsamopášiti se, il, ení, muthwillig werden. Slov. Plk.
281747
Rozsanktovati se Svazek: 9 Strana: 0279
Rozsanktovati se =
při hře rozčitáním se rozděliti na strany. Již. Mor. Šeb. 40.
281748
Rozsápaně po někom Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsápaně po někom se hnáti. Zr. Čer. 93.
281749
Rozsápání Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsápání, n., direptio. Budou velblou- dové jich v r. BO.
281750
Rozsápanosť Svazek: 9 Strana: 0279
Rozsápanosť. Zdivočilosť a r. vojska. Pal. Děj. III. 2. 269.
281751
Rozsápaný Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsápaný; -
án,
a, o, vz Rozsápati
. —
v čem: v životě. Kom.
281752
Rozsapati Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsapati, rozsápati; rozsapávati (zastr
. rozsapiti, il, en, ení) =
roztrhati, rozházeti, zerreissen, zerfleischen;
se =
rozsápánu býti, zerrissen werden;
rozhněvati se, grimmig werden. —
co, koho: lítá zvěř je rozsapá; r. království. V. R. něčí oltáře, plen. BO. — Br
., Sych. —
co jak. Jednotu církve
na kusy rozsapali. Eus. R-pal lva jako kozelce na kusy. BO. R
. šaty na kusy. Us. Tč. —
co kam. Království zemské, mezi sebe roz- sapali.
Chč. 307. —
co čím. Úrody blýskáním a hřímáním spalovali a rozsapávali. Kom. —
se na koho. Ten se na mne rozsapal. Us.
281753
Rozsápati Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsápati. Mkl Etym. 27. Simson, jenžto r-pal lva
ode tlamy po útrobu spráhlou. Kká.
281754
Rozsápati se na koho Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsápati se na koho. Jako jestřáb roz- sápava se na holubici opuštěnou. Tbz. V. 6. 103.
281755
Rozsataniti se nač Svazek: 8 Strana: 0346
Rozsataniti se nač =
rozzlobiti se. Kld. IV. 89.
281756
Rozsátí Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsátí, n.=
rozsetí, die Aussäung
. Slov
. Bern.
281757
Rozsatoniti se na koho Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsatoniti se na koho =
rozlobiti se. Pro tu nadávku se naň r-nil. U Kr. Hrad. Kšť.
281758
Rozsatý Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsatý; -
at,
a, o, auseinandergesäet. Eus.
281759
Rozsazení Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsazení, n., die Versetzung
. Hd
.
281760
Rozsazení Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsazení, n. Geografické r. národů, Vertheilung. Ndr. Lub.
281761
Rozsazený Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsazený; -
en,
a, o, ver-, ausgesetzt, versetzt. —
kde: po zahradě. Er. P. 207.
281762
Rozsazování Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsazování, n., die wiederholte Von- einandersetzung
.
281763
Rozsazovaný Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsazovaný;
-án, ana, o, wiederholt von einander gesetzt, versetzt.
281764
Rozsaž Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsaž, e, m. = rozsáhlina. Nz
.
281765
Rozsažení Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsažení, n., das Ausdehnen, Ausstrec- ken. R. ramen. Jg. .
281766
Rozsažitosť Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsažitosť, i, f
.,
rozsaznosť, rozsah, die Ausdehnung. R. ponětí
. Marek
.
281767
Rozsažitý, rozsažný Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsažitý, rozsažný = prostorný, räumig. —
R.
, extensiv. Nz
. R
. nedokonalosť. Sš
. I. 259. Od přirozené moudrosti a vědy roze- znávají se charismatická moudrosť a věda netoliko původem, nýbrž i rozsažnou a dů- sažnou dokonalostí. Sš
. I. 251. R. pokrok u víře. Vz Pokrok.
281768
Rozsažnosť Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsažnosť, vz Rozsažitosť. Psp.
281769
Rozsažný Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsažný, vz Rozsažitý. Psp.
281770
Rozséci Svazek: 9 Strana: 0279
Rozséci. Kázal ho r. na sedm částí =
rozsekati. 14. stol. Mus. 1900. 511.
281771
Rozsecka Svazek: 8 Strana: 0574
Rozsecka, y, f., halbbreite Säge. Prům. mus. V.
281772
Rozsečka Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsečka, y, f., halbbreite Säge, v tru- hlářství. Rgl.
281773
Rozsedalý Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsedalý, zerborsten, zerbrochen. Rst. 486.
281774
Rozsedání Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsedání, n. =
roztržení, rozpukání, das Aufspringen, die Spaltung, der Spalt. O r. pyskóv od povětřie. Ras.
281775
Rozsedaný Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsedaný; -
án,
a,
o, gespalten, aufge- sprungen. R. nohy. Us.
Jg.
281776
Rozsedaný Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsedaný. R. nohy (rozpukané). Rais. Lop. 381.
281777
Rozsedati se Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsedati se, vz Rozsednouti se.
281778
Rozsedění Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsedění, n., die Spaltung, das Bersten. R. skály (při Kristově smrti). Sv. ruk. 296
281779
Rozsedenie Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsedenie, n. =
rozstoupení. R. zdi vy- sokej. Pror. 22a.
R. svrchní dešťky
lebné. Rhas. E. 13.
281780
Rozseděti se Svazek: 3 Strana: 0173
Rozseděti se, ěl, ění, ins Sitzen kommen. R.
se =
sedě se unaviti, sich müde sitzen. Celý jsem se r-děl. Us.
281781
Rozsedlati Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsedlati, absatteln. —
co Nemá kde koně r. (jest nuzák). Č. M. 618. R
. velbloudy. BO.
281782
Rozsedlati Svazek: 9 Strana: 0279
Rozsedlati koně. Kn. rožm čl. 207., 208.
281783
Rozsedlený Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsedlený, klüftig. Bc.
281784
Rozsedlina Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsedlina, y, f.,
rozstoupení, rozpadlina, rozpuklina, die Kluft, Spalte, der Sprung. Z
rozsedlý, příp. -ina
. Mkl. B. 139 R. země. V. Do rozsedlin skalních se schovávali. Aesop. R. ve skále. Km. Do r-dlin tajných skal. Sš. Bs. 21. R
. ve zdi; r. zdi. BO. Orel v r-nách po horách bydlí. BO. R. stromu, D., lbi, Ras., rtů
. Sal. 7
.
281785
Rozsedlina Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsedlina na bradavkách. Vz Kžk. Por. 445. — Cf. Slov. zdrav. 333
281786
Rozsedlina Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsedlina, y, f. R., trhlina kožní, Haut- schrunde. Ktt.
281787
Rozsedlinatý Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsedlinatý, rozsedlinovatý, klüftig, voll Spalten, schrundig. Rostl.
281788
Rozsedlinný Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsedlinný, Absonderungs-. R. plochy, tvar (-gestalt).
281789
Rozsedlinovitý Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsedlinovitý = rozsedlinatý. R. lišej, eczema rhagadiforme.
281790
Rozsedlinový. R Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsedlinový. R. útvary, Schrunden- bildungen. Ktt.
281791
Rozsedlistý. R Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsedlistý. R. Ithoma. Msn. II. 39.
281792
Rozsedlý Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsedlý, rozpuklý, leck, klüftig, auf- gesprungen, gespalten
. R. bradavice prsů, páteř, vřed, Ja., skála. V.
281793
Rozsedlý Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsedlý. R. údolí, Stč., hornina. NA. —
R. =
usedlý, ansässig Venedové tam r-dlí; Slované
v Uhřích r-dlí; Hlavní větev po Moesii r-dlá slula Slované. Šf. Strž. I. 154., II. 168., 251
281794
Rozsednouti se Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsednouti se, ul, utí;
rozsésti (rossísti) se, rozsedu se (zastr.), sedl, dení;
rozsedati se =
jeden od druhého sednouti, sich aus einander setzen;
rozpuknouti se, aufklaffen, sich öffnen, Ritz, Spalt bekommen. —
abs. Rozsedla se země (rozstoupila se). Zlob
. Roz- sedá se kopyto koňské (puká), noha (kůže puká)
. Us. R-dne se základ, údolí
. BO. —
se komu. Vůl se mu r-dne (nadmut jsa pukne). Slez. Šd. —
se kde: na louce (od sebe sednouti). Ros. Rozsedněte se
po louce, Us.,
v stolici. Us. —
se čím. Síra mírným teplem se rozsedá (puká). Presl. —
se jak. Jakžkoli jasno bieše, tak veliká hřímota přišla, že se chrám pohanský
na tři čiesti rozsedl. Pass. 926
.
281795
Rozsednouti se Svazek: 9 Strana: 0279
Rozsednouti se. Rozsedli se
po rozlič- ných sídlech. Sdl. Hr. X. 76.
281796
Rozsednutí Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsednutí, n., die Spalte. Aqu.
281797
Rozsechlý Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsechlý = rozeschlý.
281798
Rozsechnouti Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsechnouti = rozeschnouti.
281799
Rozsejvák Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsejvák, u, m. =
čásť stup. Čes. 1. XI. 179.
281800
Rozsek Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsek, u, m. =
rozseknutí. Aby se jed- ním rozmyslem a jakoby r-kem na pokání dali. Sš. Sk. 29.
281801
Rozsekání Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsekání, n., die Zerhauung, Zerhac- kung.
281802
Rozsekanosť Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsekanosť, i, f. =
rozkouskovanosť. Dk. Aesth. 325.
281803
Rozsekaný Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsekaný; -
án,
a, o, zerhauen, zerhackt.
281804
Rozsekati Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsek
ati, rozsekávati; rozseknouti, ul, ut, utí;
rozséci n.
rozsíci, rozseku (zastr.), sekl, sečen, ení, zer-, aufhauen, zerhacken, stückeln, zermetzeln. —
abs. Mám-li se dač katóm rozsekati lebo za vojskem mašírovati? Sš. P. 794. —
co. Patery vrata r-kám. Sš. P. 429. R. maso, skopce, sele = sekerou n. nožem rozděliti. D. —
čím kde: sekerou dříví
v lese. —
co, koho jak:
na kusy, na drobno, na různo, V., Troj. 413., na caparty, D., na poly. Vrat., Ros
.
281805
Rozsekati Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsekati v hrnčířství = vypálené ná- dobí od sebe odděliti. Vchř.
281806
Rozselací Svazek: 3 Strana: 0173
Rozselací, Speditions-. R. úřad. Šm.
281807
Rozsésti Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsésti, vz Rozsednouti.
281808
Rozsestřiti Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsestřiti, il, en, ení, die Schwester- schaft aufheben. Ros
. —
se, sich entzweien
. Ros.
281809
Rozseti Svazek: 7 Strana: 0618
Rozseti, vz Rozsíti.
281810
Rozsev Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsev, u, m.,
rozsévání, das Aussäen. Obilí hodné k r-vu. Us. Tč
.
281811
Rozsevací Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsevací, rozsívací, Säe-. R
. plachta, stroj. Ros., Plk.
281812
Rozsevač, rozsévač, rozsívač Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsevač, rozsévač, rozsívač, e, m., der Säer, Säemann. Bart., Hus II. 75. Svár- livý jest r. nesvornosti. Hus I. 254. R. ne- pravých věcí, klevet, nesvornosti, V., bludů. Háj. R
. slova božieho
. Pass. 907.
281813
Rozsevačka, rozsívačka Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsevačka, rozsívačka, y, f, die Aus- säerin. —
R. = rozsévka. —
R.,
rozsévák.
281814
Rozsevačný Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsevačný, aussäebar. Penízejsou r-čny. U Rychn. Ntk.
281815
Rozsevadlo Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsevadlo, a, n.,
secí
stroj, die Säe- maschine. Šp.
281816
Rozsévák Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsévák, u, m.,
stroj k rozsévání, die Säemaschine. Plk.
281817
Rozsévání Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsévání, rozsí
vání, n., das Aussäen, Säen. V., Plk.
281818
Rozsévaný Svazek: 3 Strana: 0173
Rozsévaný,
rozsívaný; -án, a, o, ausge- säet.
281819
Rozsévatel Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsévatel, e, m., seminator. Rozk. P. 2704.
281820
Rozsévati Svazek: 3 Strana: 0174
Rozsévati, vz Rozsíti
.
281821
Rozsévka Svazek: 9 Strana: 0279
Rozsévka ďáblova. Chč. S. I. 210. a j.
281822
Rozsévka, rozsívka, rozsevačka, roz- sívačka Svazek: 3 Strana: 0174
Rozsévka, rozsívka, rozsevačka, roz-
sívačka, rozsívací plachta, das Säetuch. Hus II. 75. Děravá r. tratí. Sych. Nasekal mu jich jako z r-ky; Chlapec jako z r-ky (by- strý a silný): Dítě hledí jako z r-ky (bystře). Tr. —
R.,
rozsévání. Počas r-ky. Koll. Vz Schd. II. 255.
281823
Rozsezený Svazek: 9 Strana: 0279
Rozsezený. Sem r. Mtc. 1900. 339.
281824
Rozschovati Svazek: 3 Strana: 0174
Rozschovati, rozschovávati, hin und her verstecken, verbergen. —
co, se kde. Po lesích se (
před Nepřítelem) rozschovali
. Háj. R. se
v domě
, v lese. Us.
281825
Rozsiati se s kým Svazek: 8 Strana: 0346
Rozsiati se s kým =
rozejíti se. Jak s ním jsi se rozstala. Kolc. 138.
281826
Rozsídlení Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsídlení, n., Ansiedelung, f. R. ná- rodů; R.-se kmene v zemi. Šf. Strž. I. 449., II. 244.
281827
Rozsídlený Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsídlený; -en, a, o, angesiedelt. R-ni jsouce po nábřeží mořském. Šf. Strž. II. 285.
281828
Rozsídliti Svazek: 3 Strana: 0174
Rozsídliti, il, en, ení, hier u. dort an- siedeln, ansässig machen. —
koho: národy. Šf
. —
se, rozhostiti se.
281829
Rozsiesti Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsiesti. Vz List. fil. 1878. 208.
281830
Rozsievač Svazek: 9 Strana: 0279
Rozsievač. Hus. I. 254. Vz Rozsévač.
281831
Rozsilatel Svazek: 3 Strana: 0174
Rozsilatel, e, m., vz Rozesylatel.
281832
Rozsílati Svazek: 3 Strana: 0174
Rozsílati, lépe: rozsýlati, vz Rozeslati.
281833
Rozsiliti Svazek: 3 Strana: 0174
Rozsiliti, rozsilniti, il, ěn, ění,
rozsilovati, rozsilňovati, stärken. —
co: knížectví. Pulk. R, koho. BO
. R. svú říši
. BO. —
se. Hus I. 348.
281834
Rozsílka Svazek: 3 Strana: 0174
Rozsílka, lépe: rozesýlka. Vz Rozeslati.
281835
Rozsilniti Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsilniti. R-li sú se nade mnú. Ž. wit. 17 18.
281836
Rozsíti Svazek: 3 Strana: 0174
Rozsíti (na Slov
. rozsáti), seji; sil a sel a sál; set, sat, sit; etí, ití, átí;
rozsévati, rozsívati, rozsévávati, rozsívávati, säen, aus- säen, ausstreuen. —
abs. Jak kdo rozsíval, tak kliditi bude. Rb., Cr
. Kdo by tak roz- sieval; Když kdo rozsievá mieně, aby žal. Hus I.195., 182
. —
co. Dnes rozsili 20 korc Ros. R. bludy, Ros
., sváry, různice, klevety
. BO. Buřiči rocení a spiknutí rozsívají. Kom. Vietr rozsievati budú a vichr žieti. BO. R. bludně učení. J. tr. Dříve semeno dobRých skutků Rozseli. Sš. Sk
. 37
. Třikrát rýčem zaryla, tu krev svatou rozsela
. Sš. P. 49
. Když sem já to žito rozsíval
, překrásnú sem pannu uhlídal. Sš. P
. 19. R. slova popuzu- jící k zlému; Vtělil se jest
, aby to siemě rozsieval; Hověnie nerozumné hřiechy roz- sievá. Hus 1. 127., II. .75., 285. —
co kde: ječmen
na poli r. Us. Na písku r. (nic ne- prospěti)
. Prov., V. li. po brázdách. BO. Rozsel zuby
po poli. Troj
. Podobno jest královstvie nebeské člověku, jenž rozsiel jest dobré siemě na svém poli; A to siemě Rozsál jest Kristus v poli cierkvi svaté. Hus II. 55., 57. V okolí hrůzu rozsívá. Tč. —
co čím: řepku, obilí rukou, strojem. —
co kam: zlé mezi lidi. Bl. R.
v kyprou půdu. Us. Tč. R. sváry mezi bratry. Hus I. 254. A tak rozsievaje
v ně nedůvěru. Hus. II. 55. —
jak. Ktož rozsievá
v požehnániech, z požehnání bude také žíti. Hus I. 116. Nebť Bóh
skrze ten košík
tobě rozsievá. Hus II
. 75. —
z čeho. Jiní jsú rozsievky, z nichž on rozsievá. Hus II. 75.
281837
Rozsití Svazek: 3 Strana: 0174
Rozsití, n., das Aussäen.
281838
Rozsíti co kde Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsíti co kde. Jason rozsil je (zuby) na poli. Troj. 27. a.
281839
Rozsitý Svazek: 3 Strana: 0174
Rozsitý; -it, a, o, gesäet, ausgesäet.
281840
Rozsív Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsív, gt. rozsevu, m. =
rozsev. Laš. Tč.
281841
Rozsívač Svazek: 3 Strana: 0174
Rozsívač, e, m., vz Rozsevač.
281842
Rozsívač Svazek: 9 Strana: 0279
Rozsívač, e, m., vz Zvonohlík.
281843
Rozsívání, n Svazek: 3 Strana: 0174
Rozsívání, n
., das Aussäen. R. semen, řeči
. Hus II. 75., I. 271.
281844
Rozsívatel Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsívatel, e, m., vz Rozsévač. R. víry. Šf Strž. II. 11.
281845
Rozsívati Svazek: 3 Strana: 0174
Rozsívati, vz Rozsíti
.
281846
Rozsívka Svazek: 3 Strana: 0174
Rozsívka, vz Rozsévka
.
281847
Rozsivka Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsivka, diatoma, Schnittalge, f., rostl. Vz Rstp. 1880, Ott III. 45., Rosc. 54.
281848
Rozsivka Svazek: 7 Strana: 1377
Rozsivka, cymbela, lastura. Vz Ott. V. 816.
281849
Rozsivka Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsivka, y, f.
R-ky, bacillariaceae, orga- nismy stojící na prahu říše rostlinné a živo- čišné. Vz Ott. XXII. 4.
281850
Rozsivkovitý Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsivkovitý. R. rostliny, diatomeae. Vz Rstp. 1846., 1879.
281851
Rozsivkový Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsivkový. R hlína. NA. V. 550.
281852
Rozskakující-se Svazek: 7 Strana: 0618
Rozskakující-
se, elastisch aufspringend. Vz Rst. 486.
281853
Rozskočiti Svazek: 3 Strana: 0174
Rozskočiti, il, en, ení;
rozskákati, skáči, al, án. ání;
rozskakovati = skokem rozraziti, einspringen; se =
na různo skočiti, aus ein- ander springen;
puknouti, von einander sprin- gen, zerspringen;
ve skákání přijíti, ins Sprin- gen kommen. Jg. —
co:okno (skokem roz- raziti). Us., D. —
se. Žáby se rozskákaly. Us. Ponajprv zaťali
, -krev se rozskočila. Sš. P. 144. —
se kdy kam. Všichni se
po tom udeření
mezi ně rozskočili. Us. —
se komu (po čem). Hlava mne bolí, že se mi muže r. Us. Div jest
, že se mi srdce nerozskočí po ní. St. skl. Div že se tni mé srdečko nerozskočí.. Sš. P. 380. —
se komu čím. Hlava se mi bolestí rozskočí
. Ml. A ve- likó žalostí,. hořem se rozskočil; To moje srdečko žalem se rozskočí. Sš. P
. 125
., 140. Hořem se r-čil. Er. P
. 48G. —
se v co. Rozskočí se v mnohé hvězdy. Nej. Helm se rozkoči v dva kusy. Rkk
. 43. —
se kde. Krev bohatýrská
v něm rozskákala se (roze- hřála se). Č.
Za štítem se rozskočista Lu- děkova prsi. Rkk. 12. —
se jak. R-čí se
na dva poly, ja ach Bože můj, co to boli. Sš. P. 380.
281854
Rozskočiti. Před Svazek: 9 Strana: 0279
Rozskočiti.
Před jeho očima vše se r-čí. Flor. A. (List. fil. 1900. 33. )
281855
Rozskočiti se jak: na Svazek: 7 Strana: 0618
Rozskočiti se jak: na tisíc kusů. Er. —
se kudy.
Po polích se rozskákali. Č. Kn. š. 98.
281856
Rozskořepiti Svazek: 3 Strana: 0174
Rozskořepiti, il, en, ení, aufschälen.
281857
Rozskotačiti se Svazek: 7 Strana: 0618
Rozskotačiti se =
rozdováděti se. Us. Tkč.
281858
Rozskrviti Svazek: 3 Strana: 0174
Rozskrviti, il, en
, ení
= rozškvařiti, roz- topiti, schmelzen. Ž. witen. Plačte moji oči a nerozeskřivi se má duše. Výkl
. na Mat. 14, stol.
281859
Rozskryti Svazek: 3 Strana: 0174
Rozskryti, skryji
, yl
, yt, ytí;
rozskrývati, hie und da verstecken. —
co koho kde:
po domě, po lese. Rozkryli se
mezi cizími. Br.
281860
Rozskřečený Svazek: 7 Strana: 0618
Rozskřečený =
rozčepýřený, rozježený. Mor. Vck.
281861
Rozskřečeti se Svazek: 9 Strana: 0279
Rozskřečeti se. R-čel se i soják. Řezn. Gol. 138.
281862
Rozskřípati Svazek: 3 Strana: 0174
Rozskřípati, rozkřipovati, rozskřipnouti =
zkaziti, rozštípiti (o péruj, die Feder ver- derben
. —
co kdy: péro
ve hněvu
. Měst. b. III. 220. —
co čím: péro psáním.
281864
Rozskřipec Svazek: 3 Strana: 0174
Rozskřipec, pce, m.,
skřipec, nástroj k na- tahování a mučení zločinců, die Leiter. —
R., nástroj k chytání ptákův, der Kloben. —
R.
u péra psacího, die Spalte. — Jg., Sš. P
. 764.
281865
Rozskučeti se Svazek: 10 Strana: 0343
Rozskučeti se. Vítr se
r-čel. Tbz. V. 6
. 15.
281866
Rozskvirlý Svazek: 7 Strana: 0618
Rozskvirlý vosk, cera liquescens. Ž. wit. 21. 15. Vz Skvřieti a násl.
281867
Rozskvrlý Svazek: 7 Strana: 0618
Rozskvrlý, vz Rozeskvrlý, Ž. wit. 249. (konec).
281868
Rozskvrlý Svazek: 8 Strana: 0346
Rozskvrlý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65., 78. (liquefactus).
281869
Rozskvrlý Svazek: 9 Strana: 0279
Rozskvrlý, vz Skvřieti, Gb. H. ml. III. 2. 198.
281870
Rozskvřieti Svazek: 7 Strana: 0618
Rozskvřieti, liquefacere. Ž. pod. 74. 4. Rozeskřvěla jest země, linquefacta est. Z. wit. 74. 4. Vz Rozeskvřieti.
281871
Rozslabnouti Svazek: 3 Strana: 0174
Rozslabnouti, ul, utí =
slabnouti, slabým se státi, schwach werden. Tkání bez zará- žení rozslabne. Bech
.
281872
Rozsladiti Svazek: 3 Strana: 0174
Rozsladiti, il, zen, ení;
rozslazovati, süss machen. —
koho čím : láskou.
281873
Rozsladiti. R Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsladiti. R-dí se památka. Ev. olom. 115. 246.
281874
Rozsladiti. V Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsladiti.
V těle celém život se roz- slazuje. Č. Kn. š. 100.
281875
Rozsladnouti Svazek: 3 Strana: 0174
Rozsladnouti, dnul a dl, utí, süsslich werden.
281876
Rozslaviti Svazek: 3 Strana: 0174
Rozslaviti, il, en, ení,
rozslavovati, be- rühmt machen. —
se, berühmt werden
. Roz- slavuje se jméno jeho. Kom.
281877
Rozslazení Svazek: 7 Strana: 0618
Rozslazení, n. R. sluchu. Č. Kn. š. 202.
281878
Rözsler Fr Svazek: 7 Strana: 1376
Rözsler Fr
., hud. 1750—1792. Vz Srb 81.
281879
Rozslupí, n Svazek: 3 Strana: 0174
Rozslupí, n.
, prostor mezi sloupy, die Säulenweite. Us
. Dundr.
281880
Rozslynouti Svazek: 3 Strana: 0174
Rozslynouti, ul, utí,
r. se = rozslaviti se, berühmt werden. L.
281881
Rozslzený od čeho Svazek: 10 Strana: 0343
Rozslzený od čeho. Oči od větru r-ué. Jrsk
. XX. 2. 59.
281882
Rozslzeti se komu čím Svazek: 7 Strana: 0618
Rozslzeti se komu čím. Oko slastí se mu r-lo, es traten ihm Thränen in die Augen. Šml.
281883
Rozsmáti se Svazek: 3 Strana: 0174
Rozsmáti se, vz Rozesmáti se.
281884
Rozsmáti se čemu Svazek: 9 Strana: 0279
Rozsmáti se čemu. Té věci se kníže rozsmál. Ezop. 329. a j.
281885
Rozsmejčiti Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsmejčiti, il, en, ení, zerfegen. —
co čím: pavučiny smetákem. Us. Tkč.
281886
Rozsmek Svazek: 3 Strana: 0174
Rozsmek, u, m
. = rozpolení, rozkol. Per- wolf.
281887
Rozsmeklosť Svazek: 3 Strana: 0174
Rozsmeklosť, i, f., das Zerfallensein
.
281888
Rozsmeklý Svazek: 3 Strana: 0174
Rozsmeklý, aus einander gegangen, zer- fallen
. R. hora. Č.
281889
Rozsmeknouti Svazek: 3 Strana: 0174
Rozsmeknouti, ul, ut a utí; rozsmeku (zastr.), smekl, cen, ení;
rozsmýkati, roz- smekovati =
rozdrhnouti, rozvázati, roztá- hati na různo, aus einander ziehen o. neh- men, aufbinden. Jg. —
co, koho: psy (od sebe pustiti). Ros. Kázeň slabá rozsmekuje svazky řádu. Kom
. Aby psi je rozsmýkali. Kom. —
se, rozvázati se, rozpadnouti se, sich lösen, von einander gehen, aus einander gehen o. fallen. Kola vozu se rozsmýkala (rozpadla se). Kom
. Lodí se rozsmekla. Kom
. Pouta se rozsmekla
. Dl. R-kli se svazkové, kterými koruna česká byla dohromady spo- jena. Pal. —
se komu. Rozsmekla se mu stolice. Kom.
281890
Rozsmeknouti Svazek: 9 Strana: 0279
Rozsmeknouti. Dvojí převrat rozsmekl nynějšek
od někdejška. Řezn. Pal. 194.
281891
Rozsmeknouti se Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsmeknouti se. Jen se nerozsmekni, vrtké štěstí Č. Kn. š. 216. —
se k čemu. Rty k písni se r-kli. Čch. Bs. 174. —
se kde. Strašná propasť se
mezi nimi r-kla. Us. Dbv.
281892
Rozsmeknutý Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsmeknutý; -
ut,
a, o, aus einander gebrochen, gegangen, zerfallen. R
. loď. Kom. Las. 296.
281893
Rozsměliti Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsměliti, il, en, ení, muthig, kühn machen. —
koho čím. —
se: muthig, kühn werden
. Č.
281894
Rozsmilniti se Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsmilniti se, il, ěn, ění =
smilstvem natříti, sich der Wollust hingeben. Když se r-ní, teprv chtie za muž. Št.
281895
Rozsmilniti se Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsmilniti se. Za Št. polož: Kn. š. 86.
281896
Rozsmíšiti Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsmíšiti, il, en, ení =
rozesmáti, ins Lachen bringen. —
koho: čtenáře. V. —
se, ins Lachen kommen, zu lachen anfangen. V.
281897
Rozsmíšiti Svazek: 9 Strana: 0279
Rozsmíšiti =
rozesmáti. Ezop. 358.
281898
Rozsmraděný Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsmraděný;
-ěn, a, o = kdo smrdí. Sumrndo r-ná. ČT. Tkč.
281899
Rozsmrděný Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsmrděný ;
-ěn, a, o =
rozsmraděný, rozkaděný. ČT. Tkč.
281900
Rozsmutiti se nad čím Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsmutiti se nad čím =
rozsmutniti. Rzm. Štf. 7., Ntr. VI. 217.
281901
Rozsmutnělý Svazek: 9 Strana: 0460
Rozsmutnělý. R. sirotek. Tbz. V. 283
281902
Rozsmutnělý. R Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsmutnělý. R. tvář. Tbz. V. 4. 372.
281903
Rozsmutněný Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsmutněný životem. Zr. Krist. 68 Sr. Rozsmutnělý.
281904
Rozsmutniti Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsmutniti, il, ěn, ění, betrüben
. —
koho čím: svou řečí. Us. Tč.
281905
Rozsnova Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsnova, y, f. =
rozsnování, das Aus- einanderweben
, die Entwickelung. L.
281906
Rozsnovač Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsnovač, e, m
., scytodes, pavouk. Krok.
281907
Rozsnovati Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsnovati;
rozsnouti, ul, ut, utí =
roze- brati, co snováno, aus einander wickeln. —
co. Us.
281908
Rozsobáš Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsobáš, e, m., Ehescheidung, f. Slov. Ntr VI. 167., Let. Mt. sl. X. 1. 29.
281909
Rozsobášiti Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsobášiti, il, en, ení, na Slov.
manžely rozvésti, ehescheiden. —
se, sich scheiden. Mor., Slov. Koll.
281910
Rozsocha Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsocha. V MV. pravá glossa. Pa. 23. —
R. národu. Šf. Strž. II 54.
281911
Rozsocha Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsocha, y, f., ticiale. Rozk. R. 97., Bhm. hex. 585.
281912
Rozsocha, razsocha, rosocha,rasocha; rozsoška, razsoška Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsocha, razsocha, rosocha,rasocha;
rozsoška, razsoška =
socha n. větev na dvé rozrostlá. Strsl. rasocha, furca. Mkl
. B
. 413. Der Gabelast, Zwiesel, Spriet. —
R.,
rozpora, úhel mezi dvěma větvemi vidlicovitě se rozkládajícími. Čl. Kv. XXVI. —
R.,
vše co dva rohy, konce má, jako rozsocha, dvou- ostné bidélce k podávání slámy, vidlice do peci, die Gabel, Forchel, Furchel, Ofengabel. R. k roztahování tenat, die Fang-, Stell- stange. Jg., V. —
R., zvrš, krátký a zá- roveň prohnutý hřbet hory, das Querjoch. S. a Ž. Na té rovině roste zakrnělá r. (Gabel- holz). Sych., Sš
. Sntt. 106. — Vz Přidrž.
281913
Rozsochacený Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsochacený; -e
n,
a, o, wiederholt- gabelästig. Vz Rst. 486.
281914
Rozsocháč Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsocháč, e, m.
, rohatina, vidle, ein gabelförmiger Wurfspiess. Šp. —
R.
, vůbec něco rozkladitého, rozdrchaného. Us
. Sd. Ská- kalo psisko přes příkopisko, přes pcháč, přes rozsocháč, přes Nevyrovnalovo humno. Mor. Mřk.
281915
Rozsocháč Svazek: 9 Strana: 0279
Rozsocháč, e, m., údolí u P
. Ostravy. Věst. op. 1895. 16.
281916
Rozsocháč Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsocháč, e, m. =
dvojitý strom. Val. Čes. 1. XII. 46.
281917
Rozsocháček Svazek: 9 Strana: 0279
Rozsocháček, čku, m., v
z Kotevka.
281918
Rozsochaný Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsochaný; án,
a, o, gabelästig. Vz Rst. 486., Slb. XLV.
281919
Rozsochatě Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsochatě to trčí. Hlavn. 59.
281920
Rozsochatěti Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsochatěti, ěl, ění, gabelig werden.
281921
Rozsochatiti Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsochatiti, il, cen, ení, gabelig machen. Rostl. —
co.
281922
Rozsochatiua Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsochatiua, y, f. Strašidelná
r. Nár. list. 1904 č. 31. 13., Hlavn. 29.
281923
Rozsochatka Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsochatka, y, f
., furcelaria, řasa cha luhovitá
. Rostl.
281924
Rozsochatka Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsochatka, Gabeltang, m Vz Rstp. 1850.
281925
Rozsochatosť Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsochatosť, i, f.,
vidlovatosť, rozdvo- jení, die Gabelförmigkeit
, Zackigkeit
.
281926
Rozsochatý Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsochatý, razsochatý, gabelig, zwie- selig;
rozsochu mající. R
. strom (který na dva kmeny rozrostá)
. Ros., Křk. Zelenaj se
, zelenaj chrástku r-tý
. Sš. P
. 407. — R.,
rozdrchaný, načechraný, zerzaust. R
. hlava
. Us. na Mor
. Sd.
281927
Rozsochatý Svazek: 7 Strana: 0618
Rozsochatý. R. větev, Vrch., peň, Us., rohy (jelení), Ezp. 2339., postava. Koll. III. 285. Dáváš r-té otázky a žádáš kulatých odpovědí (dáváš drsnou otázku a chceš hladkou odpověď). Slez. Šd., Brt. v Obz. 1889. 93.
281928
Rozsochel Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsochel, u, m
. = rozsocháč. U Olom. Sd.
281929
Rozsochovatý Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsochovatý, vz Rozsochatý
. L.
281930
Rozsochový Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsochový = rozsochatý, gabelästig. Sl. les.
281931
Rozsol Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsol, u, m., ratina, Rozk. R. 91., ra- cina
. Rozk. P. 1787.
281932
Rozsolení Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsolení mýdelného klihu = solení mýdelného klihu, aby se přebytečné vody a glycerinu zbavil. Stč. Al.
281933
Rozsoliti Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsoliti, il, en, ení,
rozsolovati = se solí míchati, salzen. -
co: mýdlový klih. Techn
.
281934
Rozsopnouti se Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsopnouti se, sopl, utí =
roznítiti se, sich entzünden (zastr
.). Ben
.
281936
Rozsopsti Svazek: 7 Strana: 1377
Rozsopsti, succendere, zastr. Hank. Sb. 211
281937
Rozsoptiti se Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsoptiti se =
rozvztekliti se. Hol. Met. II. 430.
281938
Rozsořiť Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsořiť =
zhubiti. Slov. Biel. Uh. 3., 2.
281939
Rozsošení, n Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsošení, n
.,
rozsocha, rozvětvení lo- žiska, die Zwieselung eines Lagers
. Hr. 72
.
281940
Rozsoší Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsoší, n
= více rozsoch. Kos.
281941
Rozsošiti Svazek: 8 Strana: 0346
Rozsošiti. Plasty se rozsošují (rozdvojují). Ott. XI. 593.
281942
Rozsoška Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsoška, vz Rozsocha
.
281943
Rozsošná Svazek: 8 Strana: 0346
Rozsošná, é, f., vrch v Gemersku, Phľd. XII. 337.
281944
Rozsotoniti Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsotoniti, vz Sotoniti.
281945
Rozsoudce, rozsudce Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsoudce, rozsudce, e,
rozsudí, m., der Richter, Schiedsrichter. Zlob., Ráj.
281946
Rozsouditi Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsouditi, suď, soudil, zen, ení;
roz- suzovati = rozhodnouti, rozeznati, entschei- den, erkennen, rechtsprechen, urtheilen;
roz- mysliti, rozeznati, urtheilen, beurtheilen, überlegen, nachdenken. Jg
. —
co: odpor, rozepři, V.; spisy, díla. D. Nechtí nyní prae- lati, aby sv. písmo r-lo
pravdu, ale aby oni sami súdili; Poručil, aby on r-dil tu křivdu. Hus I. 60
., II. 121. Rozsuzoval minulé (roz-
mýšlel o tom)
. Jel
. Anděl Páně zatroubí, pán Bůh všecky rozsoudí
. Sš
. P. 777. Úřed- níci mají tu při r-ti. Arch
. II. 106
. A jakž je brzo r-dí
. Alx. (Výb. I.
138
.). Cf
. Mus. 1878. 552
. —
podlé čeho. Aby podlé toho páni r-li. Půh. I. 205., 207. (r
. 1407.)
. Podlé pravdy písma r. Chč. 300. —
oč. Kterak je o to podlé práva r. máme. NB. Tč. K súdu stávati má, dokudž o to rozsouzen nebude. Vš. 4. —
(koho) v čem. Protož rozsuď mú zlosť v tom a každého ďábla. Hus III
. 245
. (Přisahati) v sudě, t. j. aby r-dil v roz- umu, aby nepřisahal i pravdy, jediné pro připuzenie atd. Hus I
. 99. —
co mezi kým, mezi čím. R. mezi stranami. V. Mezi zlým a dobrým r. nemohla (jedno od dru- hého rozeznati)
. Br. Ta věc byla mezi nimi rozsouzena. Půh. I. 205. —
o čem. Co máme o snech r.? Reš. Soudný ústav ten (areopag) o vraždách atd. rozsuzoval. Sš. Sk. 205. (Hý.)
. —
koho čím: spravedlivým soudem
. Lib. S. R
. koho soudem
. Pulk. —
co skrze koho: skrze vyšší
. Št. Kn. š
. 118
.
281947
Rozsouditi Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsouditi. —
abs. Hloupý nerozsoudí a moudrý neodsoudí. Němc. —
co. Tohoť já neumiem r. Št. Kn. š. 118. —
kde,
kdy oč.
V jiných zemích lidé
v mnohých létech o své pře rozsúzeni nebývají. Vš 7.—
kde. Rozsúdě
v své mysli, co slušie činiti. Št. Kn. š. 180. —
co jak. A
po něm (právu) příhody rozsuzují. Kol. 3. —
se s čím. Ne- maje kdy se s tím rozsuzovati. Bl.
281948
Rozsoudně Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsoudně, verständig, klug. R. něco ohledati. Pal. Rdh. I. 313.
281949
Rozsoudnosť Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsoudnosť, rozsudnosť, i, f., die Ur- theilskraft, die Beurtheilung
, der Verstand
. L.
281950
Rozsoudný Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsoudný, rozsudný =
plný rozsudku, rozvážlivý, verständig, klug, gescheit
. R. vyrčení, D
.; den (rozhodující)
. Sych.
281951
Rozsoukati Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsoukati, rozsukovati, aufdrehen, auf- trennen. —
co = zpátkem roztočiti.
Jg. —
R. =
rozuzliti, den Knoten lösen
. U Olom. Sd.
281952
Rozsousediti Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsousediti, il, ěn, ění =
rozděliti, scheiden
. Slov
.
281953
Rozsouti Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsouti, suji, ul, ut, utí =
rozsypati, zerstreuen
. —
co. Nebo zlosť nerozsuje té oběti. Lom
. Jer. R. vojsko. BO
. —
se kudy. Filistinští přiřítili sě a rozsuli sě po všem úvale. BO. —
se kde. Rozsuchu sě rózno
v úvale
. BO
.
281954
Rozsouti Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsouti, dispergere. R-ty jsú všecky kosti mé Ž. wit. 21. 15. —
se kde. Milosť
v ústech se jie rozsu. Výb I. 795 —
se več. Letohrady rozsuly se v zříceniny. Jir. — Sv. ruk. 392.
281955
Rozsouzení, n Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsouzení, n
., die Beurtheilung, Ent- scheidung, Erkenntniss. Věc k r
. dáti. Us. Pravé r. nějaké věci. Jel
. Při na soud zem- ský k r. podati. Zř. F. I. A. VII. 3
. K jed- nání a r
. mocnému. Arch II. 275.
281956
Rozsouzený Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsouzený; rozsouzen, a, o, beurtheilt, entschieden. R. věc. V.
281957
Rozspolčiti se s Svazek: 8 Strana: 0346
Rozspolčiti se s rozumem (minouti se ho). Bml. VIII. 167.
281958
Rozspořiti Svazek: 3 Strana: 0175
Rozspořiti, il
, en, ení =
mrhati, ver- schwenden
. Pulk. R. plodnosť (augere). ZN.
281959
Rozspořiti Svazek: 7 Strana: 0619
Rozspořiti milosť. Pravn. 2471.
281960
Rozspraviti Svazek: 8 Strana: 0346
Rozspraviti, vz Dřichmať (3. dod.).
281961
Rozspu Svazek: 3 Strana: 0175
Rozspu, vz Rozsypati.
281962
Rozspůsobiti Svazek: 3 Strana: 0175
Rozspůsobiti, vz Rozpůsobiti. Pass.
281963
Rozsrdený Svazek: 8 Strana: 0346
Rozsrdený = rozhněvaný. Otec sú celí r-ní. Phľd. XII. 542. (209., 1894. 15.). — Pastr. L. 89.
281964
Rozsrdiť sa Svazek: 8 Strana: 0346
Rozsrdiť sa. Phľd. XII. 654.
281965
Rozsrditi Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsrditi, il, ěn, ění, entrüsten, aufbrin- gen. —
se na koho = rozhněvati se. Us.
281966
Rozsrditi sa s kým Svazek: 9 Strana: 0279
Rozsrditi sa
s kým =
rozhněvati. Slov. Němc. III. 229., Mus. 1859. 91.
281967
Rozsrdnatěti Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsrdnatěti, ěl, ění, beherzt werden. Jg
.
281968
Rozsrdnatiti Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsrdnatiti, il, cen, ení. —
koho, be- herzt machen;
rozhorliti, entrüsten
.
281969
Rozsrdniti Svazek: 3 Strana: 0175
Rozsrdniti, il, ěn, ění, aufmuntern; —
se, Herz fassen
. Knížata i páni napomenutím císařovým rozsrdnivše se v lesy k Čechům vedrali se dále. Pulk. 123.
281970
Rozsršený Svazek: 8 Strana: 0346
Rozsršený. Také na Slov. Phľd. 1894. 314.
281971
Rozsršeti se Svazek: 9 Strana: 0279
Rozsršeti se. Rozhorlil se a rozsršel ná- ramně. Pal. Děj. III. 1. 361.
281972
Rozsršiti se Svazek: 3 Strana: 0176
Rozsršiti se, il, en, ení, grimmig werden.
281973
Rozstání Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstání, vz Rozsiati. —
R., Rostitz, ves u Olomouce.
281974
Rozstati se Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstati se, rozstanu se, stal, ání;
roz-
stávati se =
rozstoupiti se, von einander gehen, sich aufthun, aulbersten. —
se s kým, s čím =
loučiti se, sich von einem trennen
, ihn verlassen. R
. se s milým, se životem, s tělem
. —
se kdy odkud. A
v samém že- hnání se rozstal
od nich. Sš. Sk. 9.
281975
Rozstáti se Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstáti se, rozstojím se, vz
Bozestáti se.
281976
Rozstav Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstav, u, m
.,
rozstavení, das Hin- und Herstellen. L.
281977
Rozstava Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstava, y, f.. apotheca, zastr. Rozk,
281978
Rozstava Svazek: 7 Strana: 1377
Rozstava pojmů. Hš. Št. 126.
281979
Rozstavať Svazek: 7 Strana: 0619
Rozstavať =
rozstavěti, anfangen zu bauen :
rozestavovati, hie und da aufstellen. Slov. Bern.
281980
Rozstavěč, rozstavitel Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstavěč, rozstavitel, e, m., der Hin- und Hersteller.
Jg.
281981
Rozstavěti Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstavěti, vz Rozestavěti.
281982
Rozstaviti Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstaviti, vz Rozestaviti.
281983
Rozstávka Svazek: 7 Strana: 0619
Rozstávka, y f., diastoles signum. Nz. Vz Roztírka.
281984
Rozstavný Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstavný, verschiedentlich hinzustellen. Jg.
281985
Rozstehnouti Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstehnouti, hnul a hl, utí =
rozpárati, auftrennen
, aufheftein. V.
281986
Rozstěrací vz Svazek: 7 Strana: 0621
Rozstěrací vz Rozstírací.
281987
Rozstěradlo, a Svazek: 7 Strana: 0621
Rozstěradlo, a, n., vz Rozstíradlo.
281988
Rozsteskněný Svazek: 8 Strana: 0346
Rozsteskněný. Kká. Puš. Roz. 66.
281989
Rozstíradlo Svazek: 7 Strana: 0619
Rozstíradlo, a, n. =
rozstírací stroj. Vz Roztírací
(dod.).
281990
Rozstírání Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstírání, n., die Ausspannung, Aus- breitung.
281991
Rozstírati Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstírati, vz Rozestříti
.
281992
Rozstírátko Svazek: 7 Strana: 0619
Rozstírátko, a, n. =
rozstíradlo. Tbz. R
. na barvy.
281993
Rozstírka, y Svazek: 10 Strana: 0660
Rozstírka, y
, f. =
rozestření, stlaní. Vz Brt. Sl.
281994
Rozstodivný Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstodivný =
rozmanitý, všelijaký. Na Mor. Brt,
281995
Rozstojím Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstojím, vz Rozstáti.
281996
Rozstok Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstok, šp. m.: Roztok.
281997
Rozstomileně Svazek: 7 Strana: 0619
Rozstomileně, lieblich; liebreizend; lieb- Reich. Bern.
281998
Rozstomilenosť Svazek: 7 Strana: 0619
Rozstomilenosť, i, f., Lieblichkeit; Lieb- reiz; Freundlichkeit, f. Bern.
281999
Rozstomilený Svazek: 7 Strana: 0619
Rozstomilený, lieblich; liebreizend; lieb- reich, freundlich, gefällig, Bern.
282000
Rozstonaný Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstonaný =
kdo se rozstonal. Na Slov.