344001   Točidlo Svazek: 7 Strana: 0912
Točidlo. Cf. Zmítač. T., das Ringelspiel. Hvlč. I. 115.

344002   Točidlo Svazek: 7 Strana: 1392
Točidlo = přístroj, ve kterém dítě učí se chodiť. Val. NZ. II. 225.

344003   Točidlo Svazek: 8 Strana: 0430
Točidlo v nádraží na otáčení parostrojů. Nár. list. 1895. '22/6. odp.

344004   Točidlo Svazek: 10 Strana: 0445
Točidlo, a, n., nadávka ženským (které se pořád otáčejí a málo pracují). Slez. Vyhl. II. 335.

344005   Točík Svazek: 7 Strana: 0912
Točík, u, m. = brečtan. Mllr. 52.

344006   Točikleště Svazek: 4 Strana: 0110
Točikleště, pl., die Drehzange (in der Glashütte). Sm.

344007   Točikolo Svazek: 4 Strana: 0110
Točikolo, a, n., die Drehscheibe (bei Knopfmachern). Sm.

344008   Točilivý Svazek: 4 Strana: 0110
Točilivý. Oslík t. = neposlušný. M.

344009   Točina Svazek: 4 Strana: 0110
Točina, y, f. = strouha, rýha, die Rinne. 1548.

344010   Točina Svazek: 7 Strana: 0912
Točina ve vodě = vír. Na již. Mor. Sd.

344011   Točinec Svazek: 9 Strana: 0342
Točinec, n??, m. = jídlo ze zbytku chle- bového těsta nadlouho rozváleného, hado- vité svinutého, solí a kmínem posypané. Vz Čes. 1. X. 236.

344012   Točínek Svazek: 4 Strana: 0110
Točínek, nka, m. = z chlebové mouky koláč točený jako had. Us. Jg. Vz Točanka.

344013   Točinka Svazek: 7 Strana: 0912
Točinka, y, f. = základní tvar národní ornamentiky. Mor.

344014   Točinka Svazek: 8 Strana: 0430
Točinka, y, f. = točená ozdoba. Nár. list. 1894. č. 241. odp. feuill.

344015   Točinkový Svazek: 9 Strana: 0343
Točinkový. T. tvar (do kola) pečiva. Čes. 1. X. 130.

344016   Točírka Svazek: 4 Strana: 0110
Točírka, y, f., die Docke bei Drechslern.

344017   Točíř Svazek: 7 Strana: 0912
Točíř, e, m., Dreher, m. Rk.

344018   Točiskok Svazek: 4 Strana: 0110
Točiskok, u, m., der Drehsprung, ein Sprung in die Höhe, bei dem man sich in der Luft umdreht. Šm.

344019   Točistřeble Svazek: 4 Strana: 0110
Točistřeble, e, n., der Drehstift (beim Uhrmacher eine eiserne Spindel, auf welcher die Räder angebracht sind). Šm.

344020   Točiš Svazek: 4 Strana: 0111
Točiš, vz Točiž.

344021   Točiš Svazek: 7 Strana: 0912
Točiš, točiž, točiž, točuž. Vz Krok. III. 242., 417., IV. 5., Mne. R. 76., Tociš (i dod.), Čiúš, Točiž, Točuž, Totjiž (dod.).

344022   Točíš Svazek: 8 Strana: 0430
Točíš, vz Totiž a Č se mění v ť (3. dod.).

344023   Točíš Svazek: 9 Strana: 0343
Točíš, tocii — totiž. Maš. ruk. 204b., 205a. a j. Vz Mus. fil. 1899. 288., Točúš.

344024   Točiště Svazek: 4 Strana: 0110
Točiště, ě, n., der Drehungspunkt. Šm. — T. = provaziště, die Drehbahn (der Seiler).

344025   Točišto Svazek: 7 Strana: 0912
Točišto = totižto. 15. stol. Mnč. R. 63. Cf. předcház.

344026   Točitel Svazek: 4 Strana: 0110
Točitel, e, m., der Dreher. T. stroje. Dch.

344027   Točitelný Svazek: 7 Strana: 0912
Točitelný, drehbar. T. věž. Dch.

344028   Točiti Svazek: 4 Strana: 0110
Točiti, toč, toče (íc), il, en, ení; točívati. Teku — točím (na př. točiti víno; potočiti posla, strč. = učiniti, aby posel tekl či bě- žel). Gb. Hl. 141. — T. = působiti, aby teklo, rinnen o. fliessen lassen, zapfen; na mázy prodávati, zapfen; vůkol vinouti, obraceti, drehen, herumdrehen, herumtreiben, wenden, haspeln, schwenken; točením činiti, drehend formen, runden; se n. sebou = obraceti se, sich drehen, sich wenden, sich krümmen, sich schlängeln, kreiseln. Jg. — abs. Toč! kehrt um! Us. Dch. — co. Červ dřevo točí (vrtá, hryze; cf. Červotoč). D. T. kámen, kládu = váleti. Korouhev sem tam t. D. T. rožeň, provaz, válku (vésti). Dali mu t. provázek (dali mu výhost, vystrčili ho). Us. Tabák t. (víti). D. T. pivo, zapfen, Us., kože, eintreiben. Šp. Tu jsú víno točili a pili a potom vodú Henríkovi čep mazali, aby ple- snivěl. NB. Tč. 124. — co odkud kam: víno ze sudu do džbánu t. Us., Ml. Řeka se točí od východu na jih. Ml. A z sebe střeva točieše. Dal. 69. Vína z velikých sudů si točili. Pal. D. III. 2. 383. — čím kde co. I chorúhvú výš nad hlavú toči. Rkk. 50. Něco těžkého na válcích t., Us., hrnce na kruhu. L. Točí se jako holub na báni, na obrtlíku (o nestálém). T. se jako holub na střeše. Pk. Na koni (s koněm) se t. Ros. — (se) čím, kým. T. koněm, Us., kolem, V., Svěd., praporem. Ros. Plato točil frejem a nevážně zamiloval ji. Smrž. Od kamene domy stavěti a klenutím vrchní půdu točiti věc u Turků neobyčejná. Lesl. leg. 61. Stará žena bičem točí. Sš. P. 7. Nedajte sebou t. vlnami světa zabylého. Št. Š. kn. 130. Toče sebú. BO. Fortuna světem točí. Dač. I. 300. Tento svět rozličným točením vždy se točí. Výb. I. 548. Lehké peří váním větrů vždy se točí. Har. I. 3. Štěstí námi okolo točí a hrá. Jel. Točili se každým větrem (nestálí). BR. II. 671. Kolo vodou se točí. V. T. kloboukem, očima. Ml. T-ti nebozezem, Vys., čápem (o chytrácích). Prov. T-čiti kamenem. Tkad. — se. Cesta, řeka, lodí, štěstí, brus, kolo, vítr se točí; pivo, víno se točí. Svět se točí jako kolo. V. Píti, ažby se hlava točila (až se nebe točí. D. ). V. Točí se jak motovidlo třírohé. Pk. Svět se točí jako kolo. Us. Do vody skočila, kde se kolo točí. Slav. Čes. morav. ps. 88. Tam se voda točí. Ib. 130. A země se přece točí! Dch. V tom pokoji je zima, až se vítr točí. Dch. Kačenka se točí! Sš. P. 779. — co, se s kým. Ermanrik s Ve- nedy krvavé války točil. Šf. Hlava se se mnou točí. D. Vše se s nim točí. Br. Dívají se oči jak se můj syneček s jinou pannou točí. Ps. mor. Šd. Hlava mi jde kolem a všecko se se mnou točí. Us. Šd. (Celý) svět se se mnou točí. Er. Ps. 109. a., 205. Po zahradě chodila, šátek v ruce držela, točila s ním (m.: jím), točila, až do vody skočila. Sš. P. 607. — se jak. Točiti se kolečkem (jako kolečko). Jg. T. se do kola. D. Vítr v kolo se točí. Kom. Lb. 14. Hlava se mně kolem točí. Us. Když už hlava opilého do kola se točí, i náchylnosť ku zjavnosti ven z něho vyskočí. Slov. Tč. Kdo se po větru točí, tomu nepadá prach do očí. Chch. Do kroužečků vlásky se vám točí. Er. P. 224. Celý svět se se mnou do kola točí. Ib. 224. Běží voda, běží, kolečkem se točí, a už sem já vyplakala svoje černé oči; Tam se dunaj kolem točí; Tam sú tvoje černé oči, kde sa dunaj kolem točí; Po dvoře cho- dila, kolem se točila, do kola, do kolečka do kola. Sš. P. 53., 165., 662. — se za kým. Falešný galáne, nechoď mi na oči, nech sa mé srdenko za tebú netočí. Sš. P. 288. Točí se vám za dcerou. Er. P. 271. — se na čem (vz kde). Kat se točí na bo- tičce. Er. P. 490. — čím po kom: očima (po děvčatech atd. ). Er. P. 289. Po boha- téch vočma točí: chudobná děvčico, jdi mně z vočí. Sš. P. 212. Která očima po mně točívá. Pís. Šd. — kdy. Syneček se u muziky točí, že má černé oči, sklínku vína sobě nalívá. Sš. P. 652. U muziky šá- tečkem točí. Slez. pís. Šd. — se kam. Vítr se točí k západu. D. Všecko se ku zkáze točí. Slov. Tč. — se komu. Hlava se mi kolem točí. D. Pije, až se mu nebe točí. Us. Šd. Pěkně se mi toč, já ti koupím šáteček, abys měla proč. Er. P. 263. a. Vo- děnka mu kolo točí, sedláček mu žito vozí. Sš. P. 537. Z toho by se mně točila hlava. Us. Šd. — se od čeho (kam). Třtina sebou od větru točí (na všecky strany). Tkad. — se o čem. Ni sě kto buď o tom toče viec (nikdo o tom nemluv). Kat. 357. — se kde. Oči se mi v hlavě točí. D. Točí se jako motovidlo v pytli (o neohrabaném člověku). Bda. Točí se jako kaša v čepici, jako holub na střeše, Pk., jako holub v pod- máslí (vz Nejapný), jako holub na báni (vz Neposeda), Lb., jako hrom v polici. U Li- tovle. Kčr. Pode mlejnem nade mlejnem husy se točí. Pís. (Slav. 72. ). Poznáš z řečí, z očí, co se v srdci točí. Mor. Tč. T. se na svém koni. Výb. II. 45. Kůň se pod ním točil. Ib. 49. V potoce se voda točí; Na rybníce husy se točí; Tam se v kole točí. Er. Ps. 147, 232., 262. Její černé oči, písek se v nich točí; Nad naším humenkem, nade dvorem točí se syneček s vraném koněm; V úbočí, v úbočí, tam se voda točí, kerá má dvóch galánů, nech mi jed- noho pojčí; Nepřestanu, ješče povolím, potom tě, má milá, do dunaja hodím; do dunaja, do tej hlubočiny, co by se nad tebú klokočky točily; Nad dubem se točí (pták), zdvíhá k nebi oči, smutně pohlídá. Sš. P. 145., 278., 375., 473., 755. (Tč. ). Nič sa ne- starajme, jak sa v svete točí. Na Slov Tč. Již se vítr o něho točí. Jam proximus ardet Ucalegon. Us. — se kudy. Cesta se točí lesem. Ml. Už mé černé oči po horách se točí. Er. P. 492. Červené jabučko po zemi sa točí, odevři mně, milá, máš-li černé oči. Sš. P. 241., 407. (Tč. ). — se oč. O tento rozdíl točily se veškery hádky. Pal. Dj. IV. 1. 86. Ale tajné jednání točilo se vždy jen o povýšení královo na království římské. Ib. IV. 2. 148.

344029   Točiti Svazek: 7 Strana: 0912
Točiti, Cf. Mkl. Etym. 348. — abs. Ne- toč (nemluv pořád o jednom). Laš. Brt. D. 278. — co: brus. Us. Pdl. — odkud. Juž ze všech stran tváři točie. Alx. To išlo, kým v hore javory trvaly a bolo z čeho t. (drechseln). Dbš. Sl. pov. III. 68. Vítr se točí od západu k severu. Stč. — čím: myslí, Št. Kn. š. 70., 75., klikou, Us., hla- vou. Kyt. — se s kým: s děvčetem. Hdk. — jak. Točí se jak zlé pivo. VSlz. I. 236. T se jako motovidlo. Brt. Točí se jako osel ve mlejnici. Us. Rgl. Vz T. se. — kde. Je šikovná, při práci jen se točí. Us. Fč. Točí se jako šiška v másle, jako vůl na ledě. Brt. Ptactva pluky vírem nad hla- dinou vod se t-ly. Vrch. Dráha místy silně se točí. Us. Pdl. Poklad v zemi, kdežto rez a molové ztočí (demoliuntur). Ev. olom. 221. Bod se točí okolo přímky. Hra. — co, se po kom. Oči všech po ní se t-ly. Šml. Již pušku po něm točí. Kká. Td. 170. — kam. Theobaldus prvé se tam točíše. Výb. II. 45. Vrkoče vlasů mu na plece jak dva hadi se t-ly. Vrch. — co pro koho jak. Točeno víno pro lid v hojnosti. Pal. Děj. V. 2. 101.

344030   Točiti Svazek: 8 Strana: 0430
Točiti. O původu cf. Gb. H. ml. I. 84. — Točil se okolo toho jako chmel okolo tyčky. Šml. VII. 116. Točí se jak vůl na ledě. Slez. Nov. Př. 570. — co odkud. Chce z lidí krev t. Chč. S. 114.

344031   Točiti Svazek: 9 Strana: 0343
Točiti. Včil tím točí (povídá to jinak). Lisic. — se jak. Točí se jak na obrtlíku, j sochor v měchu (pytli), j. Káča v čepici. Šeb. 221.

344032   Točiti se jak kde Svazek: 10 Strana: 0445
Točiti se jak kde. Točili se v kole (pří muzice), jako když se mlýnská kola nej- prudčeji rozeženou. Tbz. V. 6. 199. Točí se jako šiška na másle (když se smaží), jako přišitá čarnrda (špatně). Čes. 1. XI. 269. Točí se okolo toho, jako kočka okolo hor- kých krup. Hlk. Točí se jako vůl na ledě. Vlasť. I. 236. — Až se z toho hlava točila. Tbz. V. 6. 370.

344033   Točitý Svazek: 4 Strana: 0111
Točitý = točící se, sich drehend. T. brus, Zlob., schody, Wendel-, Schneckenstiege, chod, D., Šm., péro (v hodinkách), tření. Sedl. T. kolo, das Drehrad. BO., Dch. T. záslony, Rouleaux. Dch. Po t-tém vzchodu, in cochleam. BO.

344034   Točitý Svazek: 7 Strana: 0912
Točitý vzrůst, Drehwuchs, m. Sl. les.

344035   Točiúš Svazek: 4 Strana: 0111
Točiúš = točíš = točíš, zastr. Bž. 212. T. to o tom dni súdném. EZ.

344036   Točiúž Svazek: 7 Strana: 0912
Točiúž, vz Tociš, Točiš.

344037   Točivě Svazek: 7 Strana: 0912
Točivě, vz Točivý. Mj. 206.

344038   Točivosť Svazek: 7 Strana: 0912
Točivosť. i, f., Drehsucht, f. Sl. les.

344039   Točivosť Svazek: 8 Strana: 0430
Točivosť, Drehbarkeit, f. T. země. Stč. P. př. 138. T. větrů. Vstnk. III. 493.

344040   Točivý Svazek: 4 Strana: 0111
Točivý = svlačivý, volubilis, windend, gewunden = okolo jiných těl se otáčející a tak po nich se vzhůru pnoucí na př. lo- dyha. Jestli přijmeme, že stojíme uvnitř tohoto točení, točí se hned v pravo, hned v levo, tak že jest pravotočivý, dextrorsum volubilis, rechts gewunden, und levotočivý, sinistrorsum volubilis, links gewunden; pří- klad prvního jest lodyha chmelu, druhého lodyha svlačců rozdílných, fazolův. Rst. 506.

344041   Točivý Svazek: 7 Strana: 0912
Točivý. T. pohyb, Mj., Stč., ZČ., vážky, výchvěje, ZČ. I. 226., 231., dráha, most, kolo na nádraží, trám, vrata, NA., rychlosť, síla. Stč.

344042   Točivý Svazek: 8 Strana: 0430
Točivý. T. rychlost naší zeměkoule. Stč. P. př. 140. — Ť. tanec. Vz Zbrt. Tan. 188.

344043   Točivý Svazek: 10 Strana: 0445
Točivý člunek v šicím stroji. Ott. XXIV. 600.

344044   Točiž Svazek: 4 Strana: 0111
Točiž = totiž, zastar. Št. Točiž, točiš, tociž, tociš. Cf. Tocuž. Strč. kusé sloveso: čiúš, čúš, číš, 2. os. od čiuti (ve smyslu = slyšeti) m. čiuješ. To-čiúš to o tom dni súdném. — Točiúš přehlaseno v točíš, točiž. Nynější totiž je z: toť již = to již. Vz Totiž (konec). Dle Prk. z č = tš zbylo pouhé t, cf. ješče — ještě. Ruka, točiž moc, má. BO. Dada jich právo, tociž což na ně sluší, to jest 4 libry vosku. Sedl. Rychn. Neviete (tociž i zdali neviete), proč to řečeno jest?; Rebeku z Mezopotamie, tociž z tekúciech a míjejíciech věcí tohoto světa k Izákovi při- vedli jsú; On jest první cierkev z Aegypta přišlú, tociž židovstvo, jako dceru Fara- onovu skrze vieru zasnúbil; David všeckny tajnosti choti a chotě, tociž Krista a cierkve sv.. v žaltáři o deseti strunách vyzpieval; Aj ty krásná jsi, tociž v svých dobrých skutciech dokonalá; Údolé znamenají mysli pokorné, jichžto lilium, tociž okrasa, jest Kristus. Hus II. 160., III. 3., 5., 21., 24. (III. 10., 59., 204. Tč. ).

344045   Točka Svazek: 4 Strana: 0111
Točka, y, f., die Drehung, Windung. Dch. — T. na Slov. = čep, der Zapfen. — T. = zámysl, kroucení práva, smyslu, pře- kážka, das Hinderniss, die Ungelegenheit, Ausflüchte, Anfechtung, Verdrehung. Má přijíti úrok a nemá jemu tuoček činiti, te- netur suscipere censum et non impugnare. Gl. 342. Nechtěl s barvou ven, pořád mně dělal točky. Us. — T. = spodní čásť vrat, o kterou se vrata v díře otáčejí, běhoun. Mor. Kda. — Točky, pl., f., na Sloven. = kytka z peří, der Federbusch. Bern. — T. = kolečko, der Schiebkarren. Mor. Tč.

344046   Točka Svazek: 7 Strana: 0912
Točka = tečka, bod. Slov. Czm. 105.

344047   Točka Svazek: 8 Strana: 0430
Točka = čep. Na policiach boly čbánky, točky a rozličné sklepové náradie. Phľd. 1896. 486,

344048   Točka Svazek: 9 Strana: 0343
Točka, y, f. = šňůra ? klobouku. Sbor. slov. II. 129.

344049   Točkolo Svazek: 8 Strana: 0430
Točkolo, vz Kolotoč. NZ. III. 24.

344050   Točlivý Svazek: 4 Strana: 0111
Točlivý = točící se, sich drehend. Před- sevzetí lidská jsou nestálá jako t-vé kolo. Prov. T. nebe. Jel. T. kříž. Dch.

344051   Točlivý Svazek: 10 Strana: 0445
Točlivý. Had je hovado t-vé; Dáváme ti hada t-vého = rozum písma falešný. Uč. spol. 1903. II. 19.

344052   Tôčmôž Svazek: 9 Strana: 0343
Tôčmôž — tučný muž, netřesk. U Zábřehu. Mus. ol. X. 145.

344053   Točna Svazek: 4 Strana: 0111
Točna, y, f. T. u hřídele mlynářského, okolo něhož se kolo točí, čep, der Zapfen an der Radwelle. Us. Jg. T., osa otáčení n. otáčecí, die Drehungsaxe, Nz., die Um- drehungsaxe. Šp. — T., die Schleudermühle. Šp. — T. = sloupek u vrat stodolních v pán- vičce zasazený, na svrchním konci s krkem, aby se mohl v kruhu točiti, das Thorgrengel. D., Šp. — T., die Drehstelze. Prm. IV. 249. — T., die Schwenkungslinie. Čsk. — T. = pol, der Pol. T-ny zemské jsou ko- nečné body osy zemské. Blř. Led na toč- nách. Presl. Točna severní, jižní. Vz více v S. N. T. severní či arktická a jižní či antarktická; odlehlosť točny; vzdálenosť, odlehlosť od točny, die Poldistanz. Š. a Ž. Mrazná t., der frostige Erdpol. Dch. Točna světa či světová, der Weltpol. Š. a Ž. Vz Pol.

344054   Točná Svazek: 4 Strana: 0112
Točná, é, f., Totschna, ves u Zbraslavi. PL.

344055   Točna Svazek: 7 Strana: 0912
Točna = pol. Stč. Zem. 160. T. nebeská, slunníková, Stč. Zem. 58., 77., jižní a se- verní. Schd. I. 197. Cf. Kram. Slov. — T. = sloupek ve mlýně, kolem něhož se nasypací koš točí. Cf. KP. V. 613., Zmítač.

344056   Točná Svazek: 7 Strana: 0912
Točná, é, f. (osa), Drehachse. Včř. Z. II. 58.

344057   Točna Svazek: 9 Strana: 0343
Točna, y, f. = závitnice (čára). V Blatsku. Čes. 1. VIII. 18.

344058   Točna Svazek: 10 Strana: 0445
Točna vrat. KP. IX. 319.

344059   Točne Svazek: 7 Strana: 0912
Točne = správně. Slov. Czm. 105.

344060   Toční Svazek: 4 Strana: 0112
Toční, Wende-. T. kruh. D.

344061   Točnice Svazek: 4 Strana: 0112
Točnice, e, f. = točící se ručnice s dvěma hlavněmi; spodní hlaveň se nahoru otáčí, má-li se druhá rána vystřeliti, der Dreher. Šp. — T., helicia. Rostl. I. 257. b.

344062   Točnice Svazek: 7 Strana: 0912
Točnice, die Drehscheibe. Šp. — T. = polarnice, Polare, f. Jd. II. 44.

344063   Točnice Svazek: 8 Strana: 0430
Točnice, e, ť. T. a rozličné druhy vozíků. Bellman. Kurýr 1893. (Dhn.).

344064   Točnicový Svazek: 8 Strana: 0430
Točnicový. T. koleje, Abrollgeleise. Ptrl. 14.

344065   1. Točník Svazek: 4 Strana: 0112
1. Točník, u, m. = bod otáčení, der Drehpunkt. Šp.

344066   2. Točník Svazek: 4 Strana: 0112
2. Točník, a, m. = sámek a ves u Že- bráka; ves u Klatov, Totschnig. Us. Vz S. N. — Tk. III. 661., IV. 743. — T. z Kři- mic, staročes. rodina vládycká. Vz S. N., Pal. III. 1. 146., 2. 235.

344067   1. Točník Svazek: 7 Strana: 0912
1. Točník = zemský pol. Kod. — T., Drehstift. T. s matičkou, Mutterdrehstift, kolní, Räderdrehstift, kulatý, korkový. Šp.

344068   Točnoblízký Svazek: 7 Strana: 0912
Točnoblízký = cirkumpolarní. T. hvězdy, krajiny. Stč. Zem. 61., 664.

344069   Točnopásmo Svazek: 8 Strana: 0430
Točnopásmo severní a jižní. Am. Orb. 83.

344070   Točnování Svazek: 4 Strana: 0112
Točnování, n., die Polarisation, nové slovo, které se neujalo. Smet. Astr. 118.

344071   Točnovous Svazek: 4 Strana: 0112
Točnovous, u, m., streptachne. Rostl. I. 264. b.

344072   Točnový Svazek: 4 Strana: 0112
Točnový, Polar-. T. krajina, led. Krok. Točný. T. křídlo, der Schwenkungsflügel. Čsk. T. rohatina. Šm. — T. krajník v tělo- cviku, vz KP. I. 423. — T. máslo, gedreht. Mřk.

344073   Točnový Svazek: 7 Strana: 0912
Točnový. T. hvězda, Schd. I. 202., 216., výška, 206., kruhy, 205., poloměr země, ledovec, zář, Stč. Zem. 88., 94., 657., 659., zobrazení povrchu zemského gnomické, stereografické, krajiny. 388., 400., 636.

344074   Točný Svazek: 7 Strana: 0912
Točný = rotačný, Rotations-. T. plocha, ellipsoid, baroboloid, hyperboloid. Jrl. 129., 262., 331., 420., 422. T. osa, Stč., těleso. Včř. — T., sich gut drehend. T. děvče (při tanci). U Chroustova. Tbnk. — T., ého, m., der linke Flügelmann. Rgl.

344075   Točný Svazek: 8 Strana: 0430
Točný. T. proud elektrický. KP. VIII. 106. T. transformator (při elektr. proudech). Vz Ib. 126.

344076   Točpivo Svazek: 8 Strana: 0430
Točpivo Jan. XVII. stol. Mus. 1894. 497.

344077   Točúš Svazek: 8 Strana: 0430
Točúš, vz Totiž a C se mění v f (3. dod.).

344078   Točúš Svazek: 9 Strana: 0343
Točúš. Že by t. bylo z to a čúš (čuješ), tomu odporuje točí. Vz Mus. fil. 1899. 288.

344079   Točuž Svazek: 4 Strana: 0112
Točuž = totiž. Hr. rk. Vz Točiž.

344080   Točuž Svazek: 7 Strana: 0912
Točuž. Dle Koř. Ml. z: to čuješ, dle Prk. v Kroku III. 417. z imper.: to cujž. Cf. List. fil. X. 473., Alx. B. v. 34. (HP. 72), Tociš, Točiš.

344081   Tod Svazek: 7 Strana: 0912
Tod, a, m., todus, pták = ploskozobec zelený. Brm. II. 332.

344082   Todě Svazek: 4 Strana: 0112
Todě = hle, ovšem, vedě, etenim. A t. slúha tvoj střeže jich; A t., hospodine, ty poznal jsi. Ž. wit. 18., 12., 138. 5. Nebo todie králi sebrali sú sě. Ib. 47. 5. Vz Toďka.

344083   Todice Svazek: 4 Strana: 0112
Todice, Toditz, ves u Jesenic. Tf. 267. — T., Dirtach, mě. v Rakousích. Šb. Lit. I. 27. (Šd. ).

344084   Todie Svazek: 9 Strana: 0343
Todie, ecce. Ž. pod XLVII. 5. Sr. Todé.

344085   Toďka Svazek: 4 Strana: 0112
Toďka = todě. Na Mor. Sd.

344086   Todně Svazek: 4 Strana: 0112
Todně, ě, f., ves v Budějovsku. Vz S. N., Tk. III. 75.

344087   Tof, tuf Svazek: 4 Strana: 0112
Tof, tuf, u, m., z latin, tophus, kámen vápenatý, der Tof, Tofstein.

344088   Tof-us Svazek: 4 Strana: 0112
Tof-us, u, m. (tophus) = tvrdá narostlina povahy vápenité v ohybech a na povrchu kosti po dně a příjici. Tophi pulmonum = uzly v plících povahy vápenité. S. N.

344089   Tófar Svazek: 4 Strana: 0112
Tófar, u, m. = porcelánové zboží. Na Mor. Kd.

344090   Tofarňa Svazek: 8 Strana: 0430
Tofarňa m. továrna. Mor. Brt. D. II. 512. b.

344091   Tofieldka Svazek: 4 Strana: 0112
Tofieldka, y, f., tophielda, rostl. síťovitá. Rostl. I. 266. a.

344092   Ťofnúť Svazek: 7 Strana: 0912
Ťofnúť = udeřiti, klepnouti, ťuknouti. Cf. Ťafnouti. Ťofni ho holí, slovem. Slez. Šd.

344093   Toga Svazek: 4 Strana: 0112
Toga, y, f., lat., starořímský bílý svrchní oděv mužský z vlny bez rukávů, jejž nosili nad tunikou v čas míru. Toga praetexta, toga olemovaná pruhem purpurovým, jakou nosili osoby vyššího důstojenství, die Toga. Jg. Vz S. N.

344094   Toh Svazek: 8 Strana: 0430
Toh m. toho. Z toh hradu. Pass. 627. (Gb. H. ml. I. 250.).

344095   Tohanec Svazek: 4 Strana: 0112
Tohanec, nce, m., jídlo. Na mor. Zlínsku. Brt.

344096   Tohda Svazek: 7 Strana: 0912
Tohda = tehdy. Slov. Czm. 205.

344097   Tohlek Svazek: 8 Strana: 0430
Tohlek m. tohle, k přisuto. Brt. D. II.

344098   Ťohnat se Svazek: 8 Strana: 0430
Ťohnat se = Uhnit se, tlačiti se. Záp. Mor. Brt. D. II. 402.

344099   Toho Svazek: 4 Strana: 0112
Toho, vz Ten.

344100   Tohodle Svazek: 4 Strana: 0112
Tohodle = dle toho, demnach, nach dem. — T. = tedy, also, daher.

344101   Tohojka Svazek: 4 Strana: 0112
Tohojka, y, f., diomeda, pták čapatý. T. hýkavá, d. exulans, Albatros.

344102   Tohojka Svazek: 7 Strana: 0912
Tohojka oprav v: tohajka, albatros dio- medea. Vz Ott. I. 704.

344103   Tohoročí, tohoroční Svazek: 4 Strana: 0112
Tohoročí, tohoroční, na Slov. = letošní, diessjährig.

344104   Tohoročný Svazek: 8 Strana: 0430
Tohoročný. T-né Národní noviny. Phľd. 1892. 625., 465.

344105   Tohotéž, šp Svazek: 4 Strana: 0112
Tohotéž, šp. m. tohotéhož, raději: téhož. Vz Tentýž.

344106   Tohoto Svazek: 4 Strana: 0112
Tohoto, ve Tento.

344107   Tohotočky Svazek: 4 Strana: 0112
Tohotočky, vz Tentočky.

344108   Toch Svazek: 4 Strana: 0112
Toch = to sem. Ně na toch tě vřucil, že bych tě retoval, ene tobě Jašo, dunaj ve- flastroval. Sš. P. 777. — T., a, m., osob. jm. Šd.

344109   Tocha Svazek: 4 Strana: 0112
Tocha, y, f. Lesknoucím se dušem skvoucí tochy šat se odívá. Sš. Hc. 69.

344110   Tocháček Svazek: 4 Strana: 0112
Tocháček, čka, m., osob. jm.

344111   Tocháček Svazek: 8 Strana: 0430
Tocháček, čka, m., vz násl. Tomáš. Toj-ce ví = toť so ví. Dšk. Jihč. I. 29. Tok. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 81., 20. — T. = mlat. Zrno sype sa na hladko ubitý t. Phľd. 1893. 316. — T. = stodola. Phľd. 1893. 317. — T. = řečiště. Vodu s sta- rých toků svodil. Půh. VI. 103. — T., a.m. = jméno ptáka. T. zoborožec. Brehm. Živ. zvíř. (Dhn.).

344112   Tochomyšl Svazek: 7 Strana: 0912
Tochomyšl, vz Tuchomyšl, Pal. Rdh. II. 407.

344113   Tochovice Svazek: 4 Strana: 0112
Tochovice. dle Budějovice, ves u Břez- nice. Vz S. N., Tk. V. 179.

344114   Toilette Svazek: 4 Strana: 0112
Toilette, (fr., toalet), obyč. toaleta, y, f. = stolek dámsky na šperky, der Putztisch; potřeby ku šperkování strojné; oděv, der Anzug, šperk, der Putz. Šp., KB.

344115   Toilettní Svazek: 7 Strana: 0912
Toilettní plášť, stolek, Us., náčiní řím. a řec. Vz Vlšk. 188., 190., 278.

344116   Toito Svazek: 7 Strana: 0912
Toito. Na hore rastie t, hotuj si mla- ducha koryto (kolíbku). Koll. Zp. I. 152.

344117   Toj Svazek: 4 Strana: 0112
Toj = to je (jest). St. skl.

344118   Toj Svazek: 7 Strana: 0912
Toj' = to jest. Št.

344119   Toj Svazek: 9 Strana: 0343
Toj = to je (jest). Toj očité. Št. Bes. 16., 37., 35. a j.

344120   Toješť Svazek: 7 Strana: 0912
Toješť. Cf. Ott. II. 515., 514. Od učaro- vání kravám chránila t. VSlz. I. 202.

344121   Toješt Svazek: 10 Strana: 0445
Toješt, vz Toješť ve IV. 112., VII. 912. - Vlasť. I. 202.

344122   Toješť, i Svazek: 4 Strana: 0112
Toješť, i, f., rostlina, apocynum, die Schwalbenwurz, die Giftwurzel. Vz S. N. T. mucholapná, a. androsaemifolium; ko- nopná, a. cannabinum; adriatská, a. vene- tum; jedlá, a. reticulatum. Vz Rstp. 1052.

344123   Toješťovitý Svazek: 4 Strana: 0112
Toješťovitý. T. rostliny, apocyneae. Vz Rstp. 1051., Kk. 174.

344124   Tojeznice Svazek: 4 Strana: 0112
Tojeznice. Z Tojeznic Bedřich. Tk. V. 179.

344125   Tojí Svazek: 4 Strana: 0112
Tojí; mezi tojí (mezi tojú i. e. dobú) = mezi tím, inzwischen. Mezi tojí jedna k niej žena přistúpivši i poče jiej rozprávěti a řkúc. Leg., Výb. I. 266., 37., Št.

344126   Tojice Svazek: 4 Strana: 0112
Tojice, Tojitz, ves u Nepomuk.

344127   Tojiž Svazek: 7 Strana: 0912
Tojiž = totiž, často v listinách hradišť- ských z 1. 1514-1520. Tč.

344128   Tojiž Svazek: 9 Strana: 0343
Tojiž = totiž. Vzal jsem si díl v krá- lovství Českém, t. zámek Pardubice. 1505. Arch. XVII 76. a j.

344129   Tojten Svazek: 9 Strana: 0343
Tojten, tojta, tojto (toj z: toť). Chrom Gb. H. ml. III. 1. 448

344130   Tojú Svazek: 10 Strana: 0445
Tojú, vz Tojí.

344131   Tok Svazek: 4 Strana: 0112
Tok, u, m., od tek (tek-u). Strsl. tokb, fluxus, tek v teką.; lit. takas. Mkl. L. 62., 71., B. 24., 26. (Hý. ). T. = tečení, das Fliessen, der Fluss. Bahna jsou pramenové bez toku. Kom. T. měsíčný (čmýra), Monat- fluss, m., červený (červenka), rothe Ruhr, bílý, weisser, Fluss, V., břicha (stolice), Bauchfluss, Čern., jaterní (běhavka za pří- činou zatvrzení jater u koní), Leberfluss, slaný (lišej leptavý), Salzfluss, m., Ja.; t. semene, chamotok, der Samenfluss, Nz. lk.; t. krve = krvotok. V., BR. II. 231. b. — Tok (tečení) kapalin (tropfbarer Körper): ohnivý, vodnatý. Nz. — T. = vlna (mořská), die Fluth. Martim. — T. vody, řeky = běh, tečení, der Lauf des Wassers, Flusses, Jg., J. tr., der Strom, die Strömung, Fluth, das Geström. Dch. Řeka upřímým tokem šla. Cyr. Tokem se rozděliti. V. Tokem valným hlučí. Sš. Snt. 30. Tok řeky = její rozvoj. Tl., Km. — T. = řečiště, das Flussbett. V. Tak že vystoupí ze všech toků svých. Br. Tok horní (vyšší, vrchní), střední, dolní, nižní (při ústí), Tl., Š. a Ž., hořejší, střední, dolejší. Nz. Každý můž vodu na svých gruntích... vésti a zase též po gruntích svých do starého toku ji pustiti. Vl. zř. 476. — T. = rameno řeky, der Arm des Flusses. Odjal t. vody, kterýž vchází do města. Flav. — T. = stoka, strouha, der Wassergraben. V. — T. = síto, řešeto (místy v Čech. ), das Sieb. U Král. Městce, Psčk., v Čáslavsku, Kal., ve vých. Čech. Jir. — T. = mlat, die Tenne. Na prostried stodoly bývá tok. Slov., Dbš. 50., Plk. — T., na Slov. = pouzdro. Bern. — T. přens. V oby- čejném toku života. Sš. Ob. 176. (Hý. ). Pro- tivné zásady v toku věků podnes stýkají a potýkají se. Pal. Dj. IV. 2. 208.

344132   2. Tok Svazek: 4 Strana: 0113
2. Tok, u, m. = tokání tetřevů, jeřábků, bažantů, dropů, jeřábů, die Balz, Falz, das Falzen, Balzen; čas páření se jich, die Balz- zeit. Šp.

344133   3. Tok Svazek: 4 Strana: 0113
3. Tok, u, m., samota u Dobříše. — 4. T., a, m., antacaeus, die Tinke, ryba. Slov.

344134   Ťok Svazek: 4 Strana: 0113
Ťok, u, m. = hlas ptáků volavých, pěn- kav atd. Má ťok (jest chytrý). Us. (Turn. ) — Ť. = chuť, kohoutek, die Lust, der Appetit. Sraziti někomu ťok. U Jilemn. — T., a, m., osob. jm. Šd.

344135   1. Tok Svazek: 7 Strana: 0912
1. Tok. Cf. Mkl. Etym. 348. T. slzí. Vrch., Čch. T. vzdušin, NA. V. 189., páry. Mj. 139. — T. rév. Kká. — T. = proud. Déšť se valil toky. Vrch. — T. přenes. V toku 9. století. Šf. Strž. II. 13., 16. a j. T. žití, Kyt., mluvy, Dk., řeči, bolesti. Vrch. Slov přívětivých zval mne rychlým tokem. Čch. Bur. Zdálo se, že linuly dva toky zlatých hvězd jí z temena (vlasy). Zr. Gris.

344136   3. Tok Svazek: 7 Strana: 0912
3. Tok = hora u Obecnice v Příbramsku. Krč. ve Kv. 1884. 435.

344137   Tok Svazek: 10 Strana: 0445
Tok, u, m. = řešeto; vlastně ta částka, skrze niž obilí teče (propadává), druhou čásť, na níž je t. upevněn, jmenují lub. Hanka. Vz List. fil. 1901. 478., Čes. 1. XII. 433. — T. = pouzdro. Zapravil si obraz do nového toku. Slov. Czam. Slov. 129.

344138   1. Toka Svazek: 4 Strana: 0113
1. Toka, y, f. = strouha, die Rinne. Us.

344139   2. Toka Svazek: 4 Strana: 0113
2. Toka, y, f. = krátký, tlustý sloup, die Pfoste, Docke. Sr. střněm. tocke, truncus, pařez, nněm. Docke, parva columna. Mz. 348.

344140   Tokaj Svazek: 4 Strana: 0113
Tokaj, e, m., mě. v Uhřích, něm. Tokay. — Tokajan, a, m. — Tokajský. T-ké víno. Vz S. N.

344141   Tokajčina Svazek: 4 Strana: 0113
Tokajčina, y, f. = tokajské víno. Ht. Sl. ml. 222.

344142   Tokanisko Svazek: 4 Strana: 0113
Tokanisko, a, tokaniště, ě, n. = místo, kde ptáci tokají, der Balzplatz.

344143   Tokáreň Svazek: 4 Strana: 0113
Tokáreň, rně, f. = soustružnická stolice. Na Slov. Kde t. majú, hotujú i drevené taniere. Dbš. 62.

344144   Tokáriť Svazek: 9 Strana: 0343
Tokáriť = konati práce soustružnické. Slov. Čes. 1. X. 358.

344145   Tokárna Svazek: 7 Strana: 0912
Tokárna, y, f. = tokáreň. Slov. Koll. IV. 114.

344146   Tokář Svazek: 4 Strana: 0113
Tokář, e, m., na Slov. = soustružník, der Drechsler. Plk., Šd.

344147   Tokářka Svazek: 4 Strana: 0113
Tokářka, y, f., die Drechslerin. Slov.

344148   Tokářský Svazek: 4 Strana: 0113
Tokářský, Drechsler-.

344149   Tokářství Svazek: 4 Strana: 0113
Tokářství, n., die Drechslerei. Slov.

344150   Tokati Svazek: 4 Strana: 0113
Tokati, tokovati, tokávati, tokovávati = křičeti jako tetřev, hlas v toku (v páření-se tetřevů) vydávati, balzen, falzen, krolzen, krollen. Jg., Šp. Tetřev hluchý toká. D. Když tetřev tokuje, tehdáž naň stříleti. Ros. Cf. Chámiti.

344151   Toke Svazek: 4 Strana: 0113
Toke, e, ovi, (I. 342. b. ), m., osob. jm. Vz Tk. IV. 743.

344152   Tokma Svazek: 4 Strana: 0113
Tokma, y, f. = cena (ovcí, jehňat atd. ), der Preis. Slov. Jir.

344153   Tokmiti Svazek: 4 Strana: 0113
Tokmiti, il, en, ení = ceniti, schlätzen. Slov. Jir. Vz Tokma.

344154   Tokna Svazek: 9 Strana: 0343
Tokna, y, f. = Část vozového kola. Vz Sbor. slov. III. 28.

344155   Tokňa Svazek: 10 Strana: 0445
Tokňa, ě, f. = čásť vozu na koncích os, aby kola nespadala. Mus slov. IV. 13.

344156   Tokologie Svazek: 4 Strana: 0113
Tokologie, e, f., řec., porodnictví, náuka o porodech, die T. S. N.

344157   Tokoměr Svazek: 4 Strana: 0113
Tokoměr, u, m. = nástroj k měření rych- losti a síly vody tekoucí, der Hydrometer. Techn.

344158   Tokoměrný Svazek: 4 Strana: 0113
Tokoměrný. T-ný čtverník, der Strora- quadrant, kývadlo. Nz.

344159   Tokoměrský Svazek: 4 Strana: 0113
Tokoměrský, hydraulisch. T. stroj. Sedl.

344160   Tokoměrství Svazek: 4 Strana: 0113
Tokoměrství, hydraulika, n. = die Hy- draulik. Sedl.

344161   Tokooký Svazek: 4 Strana: 0113
Tokooký, lipus, triefäugig. Jg.

344162   Tokoškrab Svazek: 4 Strana: 0113
Tokoškrab, u, m. = škrábání pryskyřice se stromů. Um. les.

344163   Tokoun Svazek: 4 Strana: 0113
Tokoun, u, m. = ssavec, das Taschen- thier. T-ni, phalangistae = malí ssavci vač- natí s chrupem jako klokani, avšak všecky nohy jsou stejné dlouhé; ocas je točivý. T. liškový, phalangista vulpina; vakodlak po- pelavý, parovník poletuchový. Frč. 372. T. malouchý, microtis, tleskohlavý, Cookii, medvědový, ursina, skvrnatý, maculata. Ssav.

344164   Tokoun Svazek: 7 Strana: 0913
Tokoun. Cf. Brm. I. 2. 592.-594.

344165   Tokovati Svazek: 4 Strana: 0113
Tokovati, vz Tokati.

344166   Tokovati Svazek: 9 Strana: 0343
Tokovati. Tetřev t-val. Ezop. 180.

344167   Tokovina Svazek: 4 Strana: 0113
Tokovina, y, f., maso z ryby toka (vz Tok, 4. ), Tinkenfleisch. Slov.

344168   Tokoviště Svazek: 7 Strana: 0913
Tokoviště, ě, n., vz Tokanisko. Rk.

344169   Tokový Svazek: 4 Strana: 0113
Tokový, Pfosten-, Docken-. T. jehlice. Techn. Vz Tok, Toka.

344170   Tokozelka Svazek: 4 Strana: 0113
Tokozelka, y, f., pontederia, die Ponte- derie. T. obecná, p. vaginalis; šípovitá, p. hastata. Rst. 1681.

344171   Tokozelkovitý Svazek: 4 Strana: 0113
Tokozelkovitý. T. rostliny, pontederia- ceae: tokozelka. Vz Rstp. 1681.

344172   Tokrát Svazek: 9 Strana: 0343
Tokrát = tenkrát. Záblatí. Kub. 157.

344173   Ťoktati Svazek: 4 Strana: 0113
Ťoktati = ťok křičeti. Vz Ťok. Us.

344174   Tokussa Svazek: 4 Strana: 0113
Tokussa. Kalužnice t., eleusine tocussa, rostl. Vz Rstp. 1727.

344175   -toký Svazek: 7 Strana: 0913
-toký. Hnisotoký atd.

344176   Tolan Svazek: 7 Strana: 0913
Tolan, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 258.

344177   Tolantetrachlorid Svazek: 8 Strana: 0430
Tolantetrachlorid, u, m v lučbé. Vstnk. III. 251.

344178   Tolar Svazek: 4 Strana: 0113
Tolar, u (v obec. ml. toral), tolárek, rku, toláreček, čku, m., z něm. der Thaler a to z Joachims-Thal, kde r. 1519. nejprve hrabě Šlik tolary razil. Dle Narodn. listů II. č. 72. správně dolar od dol = údolí. Vz Tolský. Tolar všeobecný název větších přes 1 lot vážících stříbrných mincí. T. tvrdý, Speciesthaler, m. = 2 zl. 10 kr.; t. říšský = 1? zl. Tolar křížový = 2 zl. 30 kr. Tolar s pannou Marií. Dch. Když se žení, tolary mění; jak se ožení, malého peníze není. Prov. Mám já v Hodslavicách galánku, dal sem jí tolarek závdanku; ona mně závdanku nechce vzít, ani mú galánkú nechce byť; Péro z marijánku je velice drahé, jedna haluzenka za čtyry tolare; Ach choć ja ju ztracim, něvelka škoda, dam ci tolareček, zas budzě nova; Ně tvoja dzěvucho, ně tvoja škoda, zaplacim ci ja ju baj tola- roma; Zena lúbí tolary a já lúbím poháry; Má na krku goraly, mezi nima tolary; A ja vam dam dva bite tolary. Sš. P. 271., 366., 398., 565., 609., 660., 745. (Tč. ). — T., a, m., osob. jm.

344179   Tolar Svazek: 7 Strana: 0913
Tolar. Dostal jsem na tolarech širokých. K. Eichler exc. — T. ševcovský = čtyrák. Brnt.

344180   Tolar Svazek: 9 Strana: 0343
Tolar. Doba t rů. Vz Mtc. 1897. 130.

344181   Tolarka Svazek: 7 Strana: 0913
Tolarka, y, f. = hruška. Mor. Brt.

344182   Tolarový Svazek: 4 Strana: 0113
Tolarový ráz, das Thalergepräge. Ros.

344183   Tolary Svazek: 10 Strana: 0445
Tolary = tanec na Hlinecku. Vz Čes. 1. XII. 175.

344184   Tole Svazek: 9 Strana: 0343
Tole = todle. Hoš. 110.

344185   Toledo Svazek: 4 Strana: 0113
Toledo, a, n., mě. ve Španělsku, lat. To- letum. Vz více v S. N. — Toleďan, a, m. — Toledský.

344186   Tolej Svazek: 4 Strana: 0113
Tolej = tolik, so viel. Na mor. Slov. Šd., Brt. A šak ty, Michalku, tolej hříchů nemáš; Pověz mi, synečku, co od tebja ptajú (= žá- dají)? Sto rýnských stříbrných, ještě tolej drobných; Hlavičko, hlavo má, co mia t. bolíš? ani neodpadáš, ani sa nehojíš; Moje potěšení netulaj se tolej. Sš. P. 166., 328., 467., 406. (Tč. ).

344187   Tolej Svazek: 7 Strana: 0913
Tolej. Cf. Mkl. Etym. 367.

344188   Tolen Svazek: 4 Strana: 0113
Tolen, u, m., druh uhlovodíku: C20 H16. Vz Šfk. 530.

344189   Toleranc Svazek: 4 Strana: 0113
Toleranc, e, m., z lat. = jídlo, tvaroh s máslem smíchaný, rozhuda. Šp.

344190   Toleranc Svazek: 8 Strana: 0430
Toleranc = tvarohová bryja. Slez. NZ. IV. 499.

344191   Tolerance Svazek: 4 Strana: 0113
Tolerance, e, f., z lat. = snášelivosť zvl. náboženská, die Toleranz. Rk. — T. = malá dovolená úchylka od zákonité stříže n. zákonného zrna mince, das Passirgewicht. Skř.

344192   Toleranční Svazek: 4 Strana: 0113
Toleranční patent = nařízení cís. Jo- sefa II. o snášelivosti náboženské, das To- leranzpatent. Vz S. N.

344193   Tolerantní Svazek: 4 Strana: 0113
Tolerantní = snášelivý, tolerant.

344194   Tolet Svazek: 4 Strana: 0113
Tolet, u, m., eine Art Battist. Gl. 342.

344195   Tolet se k někomu Svazek: 10 Strana: 0673
Tolet se k někomu = tuliti se. Brt. Sl.

344196   Tolhaj Svazek: 10 Strana: 0445
Tolhaj, e, m. = darmožrout. Slov. Phľd. XXIV. 545., 813.

344197   Toli Svazek: 4 Strana: 0113
Toli = tolik, so viel. Strsl. tol?, toli; na morav. Slovácku: tolé (Hý. ); příp. -l?, -li. Mkl. B. 104., L. 132. Us. u Přer. Kd. Také ve Slez. Tč. Zapřahajtě dvacet koni, ješče k tomu volů toli; Žáden toli něvystoji, co vojaček musi. Sš. P. 41., 595. (Tč. ). — T. = vždyť. A t. sem ti povědal, ich habe dir ja doch erzählt. U Opav. Klš. — T. = tantum, blos. 1 přidechu ne dle lha, toli neže aby Lazar viděli, jej že vzkřesi od mrtvých, Ev. Joan. ms.

344198   Toli Svazek: 7 Strana: 0913
Toli. Cf. Mkl. Etym. 367.

344199   1. Tolice Svazek: 4 Strana: 0114
1. Tolice, e, f., rostlina, medicage, der Schneckenklee. Tolice vojtěška, m. sativa; srpková, m. falcata; stromovitá, m. arborea; pramenatá, m. radiata; terčitá, m. orbicu- laris; čihovitá, m. turbinata; zpletená, m. intertexta, vz Rstp. 375.; položená, procum- bens, dětelová, lupulina, nejmenší, minima. Flora. — Jg., Schd. II. 310., Čl. Kv. 378., Kk. 225., FB. 102., Slb. 533.

344200   2. Tolice Svazek: 4 Strana: 0114
2. Tolice, adv. = tak, tak velice, so. Aby t. den súdný na ny vzevřel milosrdnýma očima, jakožs ráčil vzevřieti na lotra. Ms. 14. stol. (V Rozb. 1840. ).

344201   Tolice Svazek: 7 Strana: 0913
Tolice. Cf. Rosc. 167., Mllr. 66.

344202   Tolice Svazek: 10 Strana: 0445
Tolice setebná, dětelová, písečná. Rostl. Vz Ott. XIX. 709.

344203   Tolidin Svazek: 8 Strana: 0430
Tolidin, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 462.

344204   Tolije Svazek: 4 Strana: 0114
Tolije, e, f., parnassia, das Einblatt, Studentenröschen, rostl. T. srdčitá, bahní, palustris, malokvětá, parviflora, vejčitá, ovata, okrouhlá, caroliniana, kopytníková, asarifolia, velikolistá, grandifolia, třísňatá, fimbriata. Flora. Cf. Čl. Kv. 301., Čl. 60., Kk. 218., 219., FB. 78., Slb. 647.

344205   Tolije Svazek: 8 Strana: 0430
Tolije. T. bahní, suřanka, suřanek, par- nassia palustris, rostl. Léčení jí vz v Vck. Val. I. 158.

344206   Tolije Svazek: 10 Strana: 0445
Tolije, e, f., Studentenröschen. Vz Ott. XIX. 248.

344207   Tolijovitý Svazek: 4 Strana: 0114
Tolijovitý. T. rostliny, parnassieae: tolije. Vz Rstp. 110, Slb. 647.

344208   Tolik Svazek: 4 Strana: 0114
Tolik, vz Toliko. Slez. tolej. Klš.

344209   Tolik Svazek: 10 Strana: 0445
Tolik, v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 87.

344210   Tolika Svazek: 4 Strana: 0114
Tolika, y, f. = tolita. Dh. 102.

344211   Tolikačíselný Svazek: 4 Strana: 0114
Tolikačíselný. T. soustava. Stč. Alg. 4.

344212   Tolikajazyčný Svazek: 7 Strana: 0913
Tolikajazyčný, so vielsprachig. T. moře. Km.

344213   Tolikakopový Svazek: 4 Strana: 0114
Tolikakopový. Kopa, je pásmo, kolik pásem na loket, t-vé plátno. U Domažl. Nl.

344214   Tolikanásobně Svazek: 8 Strana: 0430
Tolikanásobně. NZ. VI. 32.

344215   Tolikátý Svazek: 4 Strana: 0114
Tolikátý, der sovielte.

344216   Tolikemásobný Svazek: 4 Strana: 0114
Tolikemásobný, sovielerlei. Kom

344217   Tolikerosť Svazek: 4 Strana: 0114
Tolikerosť, i, f = tolikosť. Ros.

344218   Tolikerý Svazek: 4 Strana: 0114
Tolikerý; (zastr. toliker), a, o = toliký, toliknásobný, sovielerlei. Kolikerý jest? Odp. Tolikerý. T. = mnohý, vielfach. T-keré psaní jsem mu poslal. Ros. — Vz Kolikerý.

344219   Tolikerý Svazek: 8 Strana: 0430
Tolikerý má některé tvary jmenné. Vz List. fil. 1895. 280.

344220   Tolikéž Svazek: 4 Strana: 0114
Tolikéž = také tolik, eben soviel, gleich- viel. T-éž studnic. Ben. V. Rovina na 200 kročejů dlouhá a t. široká. Kram. Zavěsiž každému na sedlo tisíc hřiven zlata a já chci t. ze svého vybrati. Výb. II. 42. Pe- níze jim dada t., což jsú bratru mému dali. Půh. II. 397. Jestliže jest ta rána s kyjem modrá byla, musí dáti podlé práva 20 gr. viny a raněnému dvakrát tolikéž. NB. Tč. 15. T-kéž o sv. Jiří. Půh. II. 239. (Tč. ). — T. = podobně, také tak, touž měrou, týmž způsobem, ebenso, gleichfalls, auch, inglei- chen. Jg., V. Vy nic nejste a dílo vaše t. nic není. Br. Nebylo mi t-kéž možné. Žer. Řezník klobásy, jelita, t. vepřové pléce atd. dělá. Kom. Onen k prostřednictví mezi Bohem a lidmi bráván byl, Kristus tolikéž; Onen řádně byl k úřadu povolán, t. Kristus. BR. II. 750., 751. Vz Též.

344221   Tolikéž Svazek: 7 Strana: 0913
Tolikéž = podobně. Páni horníci t. uči- nili. Bart. 116.

344222   Tolikkrát Svazek: 7 Strana: 0913
Tolikkrát, vz Tolikrát. Vm.

344223   Toliknásobně Svazek: 4 Strana: 0114
Toliknásobně, so vielfach, auf so viel- fache Art.

344224   Toliknásobní Svazek: 4 Strana: 0114
Toliknásobní, so vielfach. Ros. — T. = tolikerý, mnohý, vielfach, vielfältig. T-bní psaní jsem mu poslal. Ros.

344225   Toliknásobnosť Svazek: 4 Strana: 0114
Toliknásobnosť, i, f. = tolikerosť, die Sovielfachheit, Vielfachheit. Ros.

344226   Toliknitní Svazek: 4 Strana: 0114
Toliknitní = tolika nití. T. rostliny, iso- stemones, které tyčinek tolik mají, kolik lupenů nebo částek korunových. Rostl. I. 209. a.

344227   Toliko Svazek: 4 Strana: 0114
Toliko, neutr. adjektiva: tolik, vz Toliký. T., obyč. tolik, subst., adj., adv., vz Koliko. T. = tak mnoho, so viel. Za tolikoli jste pole své prodali? A ona řekla: Ano za tolik. Br. T. jisto jest, že... Dch. Muž již sám nemá v moci těla svého, neb již žena má jeho tělo v moci; též žena nemá v moci své t. (touž měrou těla). Hus II. 40. Pij len tolko, abys mohel žižeň zahasit. Mor. Tč. Mluv na tolko, by sa mohlo změstiti do uší. Slov. Tč. — S gt. (subst. ) T. jich tam bylo. Kolik jich bylo? Tolik. Ros. T. dní o hladu byli. Lom. Na tolik mnoho sekt roztrhána jest. Skl. II. 75. Námluvy o vážných oněch otázkách, pro kteréž od tolika let t. krve lidské již prolito bylo. Pal. Dj. III. 3. 131. Ach nemáš na toliko statku (nejsi s tolik). Us. u Buchlovic. Všaks nás z tolika dluhuov neupomínal. NB. Tč. 195. Mám na ni s tolik svědomí, co mi k mému právu třeba; Měla muže a potom ovdověvši i mlčala toliko časuov. Půh. I. 163., 390. Není tě za tolik (nejsi s to). Mor. Brt. Kdo jest kdy slýchal o toliku králův. Skl. 140. — Jako adjekt. Po tolika létech. Obklíčeny tolika nebez- pečenstvím. V. Ušel tolika tenatům. V. Tolika hostem nebude se místa dostávati. Sych. O kolikati vstáváte? O tolikati (ho- dinách). V již. Mor. Šd. — T., jako adv. Po toliko škodách; po toliko žalostech. Troj. V toliko letech. Ben. V. Že nemohú túhu toliko zlého zapomenúti. Dal. 153. — Tolik-co; tolik-kolik, soviel-als (srovnávací). Toliko múdrých, co bláznů. Jel. Tolik zemi, co by slepice hrabati mohla. Us. Obdržel tolik co nic. Us. Dch. Tolik a jednostejnej počet osob nahoru vstupujících aneb rodičů se nachází, tolikýž jest mezi dolů sstupu- jícími. Bdž. 87. Což jest Oldřich dal věna po tom sirotku, tolik jemu mají zase od- věnovati; V tomto čtení slovo justificare se ipsum tolik sě miení jako zpraviti se. Půh. II. 325., 335. (Tč. ). Tolko píjaj, kolko treba, ne tolko, čo móžeš. Slov. Tč. Boháč tolko má přátelů, kolko je ve světě ludí; Kolko ludí, tolko chutí, co ten spraví, to ten zřutí. Mor. Tč. Kolik krajů, tolik oby- čejův. Koliv hlav, tolik klobouků (tolik smyslů; tolik rozumu. V. ). Kolik děr, tolik věr, kolik mlynářů, tolik měr. — Tolik (na Sloven. také: na tolik) = tak velmi, sehr. Tolik Kochan na Jaromira soči, až i káza kniez bratru vylúpiti oči. Dal. Na tolko (toliko) chybila. Baiz. — Toliko (na Slov. tolko) = jen, jenom, nur, bloss, lediglich, nur allein. Vz Věta výlučná. Když z více věcí, činností a vlastností jednu vynímáme a ne více. Zk. Věřte t. těmto svědkům. Ne toliko, ale i... Půh. I. 298. Co musí, to t. dělá. Toliko ty; t. že ne. V. T. že on pět hř. sirotčích vymienil; Za to prosila vy- vedši nás před duom Tománkův, abychom jednie hlasem toliko bez skutku slíbili. NB. Tč. 192., 196. (Tč. ). Kteréž tolik příslušie dokonalým. Hus III. 51. List břízy podobný jest černému topoli, t. že vnitř jest drsna- tější. Byl. — Pozn. 1. Přidává se: jen, jediné. Ta hlava jistě způsob jako živého člověka měla, jediné toliko že nemluvila. Háj. (Zk. ). Jen toliko hněvají mne. Bibl Světem po- hrzejíce tolik jedno o nebeských věcech myslé. Hus III. 73. — Pozn. 2. V záporných větách nekladou toliko na mor. Zlínsku do genitivu. Brt. — Z tolika = toliko. Akt. m. Ferd.

344228   Toliko Svazek: 7 Strana: 0913
Toliko, tantum. V bib. olom. všude bez- mála s tolik, s toliko. Nebude jísti nic su- rového, ale s tolik pečeného u ohně; Ač dotknu se s toliko rúcha jeho. Ev. olom. 133., 302. Jelikž miluji, s tolik jest mé. Št. Kn. š. 34. — S gt. Vzdyše, že tolik lida má ztratiti. Výb. II. 10.

344229   Toliko Svazek: 8 Strana: 0430
Toliko. O skloň, cf. List. fil. 1895. 283.

344230   Tolikoletý Svazek: 4 Strana: 0115
Tolikoletý, sovieljährig. Kom. Cent. 93.

344231   Tolikonitný Svazek: 4 Strana: 0115
Tolikonitný, vz Tolikonitní. T. květy. Rostl.

344232   Tolikosť Svazek: 4 Strana: 0115
Tolikosť, i, f., na Mor. a na Slov. tol- kosť, das Aequivalent. Ros.

344233   Tolikosť Svazek: 10 Strana: 0445
Tolikosť, i, f, tantitas. Rozk. P. 1400.

344234   Tolikostěnný Svazek: 4 Strana: 0115
Tolikostěnný, sovielseitig. Prsl.

344235   Tolikověký Svazek: 4 Strana: 0115
Tolikověký, so viele Jahrhunderte dau- ernd. Šm.

344236   Tolikrát Svazek: 4 Strana: 0115
Tolikrát, -te = tak často, sovielmal. T. jsem ho napomínal. Ros. Kterýž jsa t. od- byt, přece se navracuje. Žer. 310. Kolikrát kolivěk nestydatě uzří ženu ku požádánie jie, t. zhřeší. Hus I. 276. — Kom., D.

344237   Toliký Svazek: 4 Strana: 0115
Toliký (na Slov. a na Mor. tolký) = tak veliký, so gross. Ros. Koliký — toliký, quantus — tantus. Brt. Poněvadž v tolikém času žalobnice o ten podsedek mlčela, má již dále také mlčeti. NB. Tč. 158. Vtip jejich toliký bývá, že... Baiz. — T. = tak mnohý, so viel. T-ké a tak mnohé věci zlé. V. Tolikem (instr. sg. ) křivdu činíš, kolikem moha pomoci i nepomóžeš. Št. Je nehoden toľkej lásky. Ht. Sl. ml. 172. Při tolikých vědách paměť se cvičiti musí. Jg. Tolikých (= tolik) má dluhů a přece hýří (vz Spo- doba). Brt. Tolikej je i bratři rozdíl (spe- cies), kolikterej jest dítek a rodičů. Bdž. 89. Vz Koliký.

344238   Toliký Svazek: 7 Strana: 0913
Toliký. Cf. Mkl. Etym. 367.

344239   Toliký Svazek: 9 Strana: 0343
Toliký. Požíval toliké vážnosti. Pal. Rad. I. 314. V Čech. málo.

344240   Tolikýž Svazek: 10 Strana: 0445
Tolikýž = právě tak veliký. Leč by tolikáž rota šibaluov byla. Chč. S. II. 262b.

344241   Toliš Svazek: 9 Strana: 0343
Toliš = tolik. U Polné. Hoš. 101.

344242   Toliš Svazek: 10 Strana: 0445
Toliš (toliž). Vz Mus. fil. 1904. 449.

344243   Tolita Svazek: 4 Strana: 0115
Tolita, y, f., asclepias (dle Rstp. 1048. cynanchum, die Schwalbenwurz), rostlina. T. pospolitá, a. vincetoxicum; žlutá a) bla- touch bahní, boleočko, máslenka, měsíček, červilák, žluťák, caltha palustris, vz Rstp. 15.; b) pryskyřník plamínek, ranunculus flam- mula, Sumpfhahnenfuss, m. — T. = vlaštovič- ník větší, nebeský dar, chelidonium majus, das grosse Schellkraut. D. — T. zlá n. lítá = žluťák proklatý, ranunculus sceleratus, der Gifthahnenfuss. Ja. Vz Slb. 374, Rstp. 1048., Schd. II. 290., Čl. Kv. 222., Kk. 175., FB. 52.

344244   Tolita Svazek: 7 Strana: 0913
Tolita. Cf. Rosc. 132., Mllr. 18., 27., Ott. II. 831., Kram. slov., Odb. path. III. 757., Mách. 147.

344245   Tolita Svazek: 10 Strana: 0445
Tolita. Vz Opolín, Sasanka, Vlaštovičník.

344246   Tolitlík Svazek: 4 Strana: 0115
Tolitlík, u, m. = poblekla modrá, cata- nanche, Zwangkraut, n. Rstp. 946.

344247   Tolitovina Svazek: 4 Strana: 0115
Tolitovina, y, f. = prvek v tolitě. Presl. Chym. II. 126.

344248   Tolitovitý Svazek: 4 Strana: 0115
Tolitovitý. T. rostliny, asclepiadeae: svícník, smrdutka, perlucha, baňura, besed- nice, nevěnčenec, klejicha, ostnoplod, plcho- plod, tolita, dužnověnec, skamona, svidina. Vz Rstp. 1040. a násl., Kk. 175., Slb. 374. T., Schwalbenwurz-, Hahnenfuss-, Schell- kraut-. Vz Tolita. T. kořen, květ. — T. ho- řepník, schwalbenwurzartiger Enzian, pneu- monanthe asclepiadea. Rostl.

344249   Toliž Svazek: 4 Strana: 0115
Toliž. Jeliž — toliž = jestliže — tehdy, so, alsdann. St. skl. I. 79. Ale až se pokrstí, toliž má milá choť bude. Kat. (Výb. I. 291. 10. ). Jeliž bude vyňata (střela) z jézveného těla, t. lékař všelikého tak uléčí (raněného). Hr. rk. 329.

344250   Toliž Svazek: 7 Strana: 0913
Toliž = tolik. Nemohl t. vydělati. U Po- čát. Jndr.

344251   Tólka Svazek: 7 Strana: 1392
Tólka, y, f. = toulka. Dol. Brtch.

344252   Tolkéž Svazek: 10 Strana: 0445
Tolkéž = tolikéž. A odpočinúc zvali ho t. (znovu). 1589. Šb. Pam. 1861. 142, NB. č. 102.

344253   Tolko Svazek: 4 Strana: 0115
Tolko, na Mor. a na Slov. = toliko, so- viel, nur.

344254   Toľko. Brt Svazek: 7 Strana: 0913
Toľko. Brt. D. 177.

344255   Tolkokrátný Svazek: 8 Strana: 0430
Tolkokrátný. Že t-né nařízení nepozoro- vali. 1726. Pras. Řem. 43.

344256   Toľkoráz Svazek: 7 Strana: 0913
Toľkoráz = tolikkrát. Slov. K. Ml. 53.

344257   Tol'korazy Svazek: 7 Strana: 0913
Tol'korazy, so oftmal. Slov. Ssk.

344258   Toľkoto Svazek: 7 Strana: 0913
Toľkoto, so viel da. Slov. Ssk.

344259   Toľkotorazy Svazek: 7 Strana: 0913
Toľkotorazy, sovielmal. Slov. Ssk.

344260   Tolkovať Svazek: 8 Strana: 0430
Tolkovať = tlumočiti. Phľd. 1894. 231.

344261   Tolkový Svazek: 8 Strana: 0430
Tolkový. T-vú stravu zedl (snědl) = tolik jídla. Vck. Val. I. 106.

344262   Tolkož Svazek: 4 Strana: 0115
Tolkož, na Slov. = tolikéž.

344263   Tolký Svazek: 4 Strana: 0115
Tolký = toliký.

344264   Tolkýž Svazek: 9 Strana: 0343
Tolkýž = tolikéž. K zlosynom pak powij t. XV. stol. List. fil. 1898. 129.

344265   Tolman Svazek: 10 Strana: 0445
Tolman Bohum. E, knihkupec, 1842. až 1903. Vz Zl. Pr. XXI. 132. s podobiznou.

344266   Tolman Svazek: 10 Strana: 0673
Tolman Liberin, učit., spis., 1810. —1881. Vz Ott.

344267   Toľme Svazek: 4 Strana: 0115
Toľme, na Slov. = tolik. Ani by som toľme nenariekala, kebych ťa na svojich očach nemala. Sl. ps. 150.

344268   Tolmi Svazek: 7 Strana: 0913
Tolmi - toľme. Po čom človek t. dychtí. Slov. Let. Mt. sl. X. 1. 26.

344269   Tolna Svazek: 7 Strana: 0913
Tolna, y, f-, město nad Dunajem mezi Budínem a Moháčem. Pal. Dj. V. 2. 512.

344270   Toľo Svazek: 4 Strana: 0115
Toľo = toľko, tolik, so viel. Slov. Dbš. 71.

344271   Toloch Svazek: 4 Strana: 0115
Toloch, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

344272   Tolokněnka Svazek: 4 Strana: 0115
Tolokněnka, y, f. = medvědice, kostrou- nek, arotostaphylos uva ursi, die Sandbeere, rostl. Vz Rstp. 988., Čl. Kv. 270., FB. 67., Slb. 382., Nz.

344273   Tolosa Svazek: 4 Strana: 0115
Tolosa, y, f., mě. špaň. Vz S. N.

344274   Tolský Svazek: 4 Strana: 0115
Tolský m.: dolský. T. groš = tolar. V. Vz Tolar.

344275   Tolský Svazek: 7 Strana: 1392
Tolský groš = kopě míšeňské či 70 kr. Snm. I. 589.

344276   Tolský Svazek: 9 Strana: 0343
Tolský tolar, Jeachymsthaler Thaler. 1553. Mtc. 1901. 62.

344277   Tolstoj Svazek: 9 Strana: 0343
Tolstoj, gt. Tolstého. Gb. H. ml. III. 1. 566. Torna ze Štítného. Vz Pal. Děj. III. 1. 36, Štítný.

344278   Tolštein Svazek: 4 Strana: 0115
Tolštein, a, m. Vz Tk. IV. 743.

344279   Toluánský Svazek: 4 Strana: 0115
Toluánský balsám z jižní Ameriky. Vz S. N.

344280   Tolubalsam Svazek: 7 Strana: 0913
Tolubalsam, u, m. Rm. II. 372.

344281   Toluchinon Svazek: 7 Strana: 0913
Toluchinon, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 97.

344282   Toluidin Svazek: 4 Strana: 0115
Toluidin, u, m., v lučbě, das Toluidin. Nz.

344283   Toluidin Svazek: 8 Strana: 0430
Toluidin, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 4., 287.

344284   Toluidový Svazek: 8 Strana: 0430
Toluidový, v lučbě. Vstnk. III. 5.

344285   Toluol Svazek: 4 Strana: 0115
Toluol, u, m., v lučbě, das Toluol. Nz. T. = druh uhlovodíku. C14 H8. Vz Šfk. 442., 530.

344286   Toluolsulfhydrat Svazek: 7 Strana: 0913
Toluolsulfhydrat, u, m, v lučbě. Vz Rm. II. 85.

344287   Toluolsulfonový Svazek: 7 Strana: 0913
Toluolsulfonový. T. kyselina. Vz Rm. II. 55.

344288   Toluylaldehyd Svazek: 7 Strana: 0913
Toluylaldehyd, u, m., v lučbě. Vz Rm. 11. 116.

344289   Toluylan Svazek: 4 Strana: 0115
Toluylan, u, m., v lučbě, toluylsaures Salz. Nz.

344290   Toluylen Svazek: 7 Strana: 0913
Toluylen, u, m, v lučbě. Vz Rm. II. 256.

344291   Toluylendiamin Svazek: 7 Strana: 0913
Toluylendiamin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 59.

344292   Toluylenhydrat Svazek: 7 Strana: 0913
Toluylenhydrat, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 238.

344293   Toluylový Svazek: 4 Strana: 0115
Toluylový. T. kyselina, die Toluylsäure (Nz. ). T. kyselina: C16 H8 O4. Vz Šfk. 442.

344294   Toluylový Svazek: 7 Strana: 0913
Toluylový. T. kyseliny. Vz Rm. II. 164.

344295   Tolylalkohol Svazek: 7 Strana: 0913
Tolylalkohol, u, m. Vz Rm. II. 106.

344296   Tom Svazek: 4 Strana: 0115
Tom, lokal sg., vz Ten.

344297   Tom-i Svazek: 4 Strana: 0116
Tom-i, dle Dolany, nebo: Tom-is, idy, f., mě. v Moesii. Vz S. N. — Toman n. Tomiďan, a, m. — Tomský n. Tomidský.

344298   Tomahawk Svazek: 7 Strana: 0913
Tomahawk, u, m. = válečná sekera se- veroamerických Indiánův.

344299   Tomala Svazek: 4 Strana: 0115
Tomala, y, m. = Tomáš (opovržlivě). Ten Tomala! Co chce tu ten T-la! V již. Mor. Šd.

344300   Tomala Svazek: 10 Strana: 0445
Tomala Gustav (Oravin), slov. spis. Vz Čas. mus. V. 41.

344301   Toman Svazek: 4 Strana: 0115
Toman, a, m. (= Tomáš), osob. jm. Pal. T. Hugo, advokat a spisovatel v Praze, nar. 1838. Vz S. N., Tf. H. 1. 180. — T., vz Tomi.

344302   Toman Svazek: 7 Strana: 0913
Toman, os. jm. NB. Tö. 144., Arch. VIII. 533. T. a lesní panna. Vz Č. Kn. š. 117. nn. — T. Hugo. Cf. Rk. Sl.

344303   Toman Svazek: 8 Strana: 0430
Toman, a, Tomaň, ě, m , vz násl. Tomáš.

344304   Toman Svazek: 9 Strana: 0343
Toman Hugo dr. f 19. /3. 1898. Vz Nár. list. 1898. č. 79. a č. 82., Jub. XXXII.

344305   Toman Svazek: 10 Strana: 0445
Toman. Popěvek: Toman, Toman sčernum bradum, odřel koňa za zahradum; Tomanek nerad lamanek. Slez. Vyh. 1. II. 259. — T. B. Sr. Lit. I 937. — T. Fr., spis. — T. Kar., básn.

344306   Toman Svazek: 10 Strana: 0673
Toman Kar, básn. — T. Hugo f 19. /3. 1898. Vz Ott.

344307   Tomandl Svazek: 8 Strana: 0430
Tomandl, a, m., vz násl. Tomáš.

344308   Tomanec Svazek: 4 Strana: 0115
Tomanec, nce, m., osob. jm. Mor. Šd., Arch. I 443.

344309   Tománek Svazek: 4 Strana: 0115
Tománek, nka, m., osob. jm. NB. Tč. 196.

344310   Tomanice Svazek: 7 Strana: 0913
Tomanice, ves v prus. Slez. Pk.

344311   Tomanikl Svazek: 4 Strana: 0115
Tomanikl, a, m., osob. jm. Vz Žer. Záp. I. 50., 129., II. 4.

344312   Tomanovská Svazek: 7 Strana: 0913
Tomanovská, é, f., míst. jm. u Naho- šovic. Pk.

344313   Tomanův Svazek: 4 Strana: 0115
Tomanův mlýn, Kientscher Mühle, u Roud- nice.

344314   Tomáš Svazek: 4 Strana: 0115
Tomáš, e, Toma, y, Tom, a, Tomek, mka, Tomík, a, Tomíček, čka, m., z hebr. Thomas. Nevěřící T. Praví sv. Tomáš: Jez doma co máš, u lidí, co ti dají. Lepší Tomáš (= to n. tu máš), nežli Adam (= a dám). — T. = samota u Chotěboře. — T., osobní jm. Vz Jir. H. 1. II. 290, Tk. I. 626., Tk. II. 551., V. 261. — T. = člověk nevěřící, ein ungläubiger Mensch. Us. Bdl. Ty ne- věřící T-ši! Us. Šd. Vy jste a zůstanete nevěřícím Tomášem. Stnk.

344315   Tomáš Svazek: 7 Strana: 0913
Tomáš, e, m., ein Stück des Saumagens. Slov. Ssk. — T. sv. Cf., Mách. 191.

344316   Tomáš Svazek: 8 Strana: 0430
Tomáš. Odtud: Toman, Toman, Tomandl, Tomášek, Tomáš k, Tomec, Tomeček, Tomeš, Tomíček, Tomíska, Tomíšek, Tomsa, Tomše, Tomšík, Tomšovic, Tomšů, Tošek, Tůma, Tomek. Kbrl. Sp. 10., 19. Cf. odvozeniny v Kotk. 32.

344317   Tomáš Svazek: 9 Strana: 0343
Tomáš neveriaci. Zát. Př. IV. 151. Sv. To- máš. Vz Chorv. 127.

344318   Tomáš Svazek: 10 Strana: 0445
Tomáš sv. Pověry k němu se táhnoucí vz v Mus. slov. VIII. 30. Torna, poseď doma. Čas. mus. IV. 63.

344319   1. Tomášek Svazek: 4 Strana: 0115
1. Tomášek, ška, m., samota u Volyně.

344320   2. Tomášek Svazek: 4 Strana: 0115
2. Tomášek, ška, m., osob. jm. T. Václ., hudeb. skladatel. — T. písař. Vz Tk. II. 121.

344321   Tomášek Svazek: 7 Strana: 0913
Tomášek Václ. Cf. Slavín I. 120., Zl. Jg. 186., 211., Tf. Mtc. 20., Rk. Sl., Srb. 112., Bačk. Písm. I. 431 , 772.-774. — T. Jan Pavel, nar. 1802., uher. školní rada. Cf. Tf. H. 1. 181., Bačk Př, 172., Pyp. K. 449., 471.

344322   Tomášek Svazek: 8 Strana: 0430
Tomášek, ška, m., vz předcház. Tomáš.

344323   Tomášek Svazek: 10 Strana: 0445
Tomášek Kazim., kněz, básn. a spis., 1817. —1876. Vz Vyhl. I. 41., Slám. Put. 474.

344324   Tomášek Svazek: 10 Strana: 0673
Tomášek Václ., hud. sklad., 1774. —1850. Vz Ott.

344325   Tomášek V Svazek: 9 Strana: 0343
Tomášek V. Sr. Jub. XXXII.

344326   Tomášenec Svazek: 4 Strana: 0115
Tomášenec, nce, m. = přívrženec To- máše akvinského, der Thomist. 1522.

344327   Tomáši Svazek: 9 Strana: 0343
Tomáši Mik., notář v Žilině, spis. v XVII. století. Vz Vlč. Lit. II. 1. 34.

344328   Tomašič Svazek: 7 Strana: 0913
Tomašič Nikola. Pyp. K. I. 53., 133.

344329   Tomášík Svazek: 4 Strana: 0115
Tomášík Pavel Jan a Samuel, spisov. Vz S. N., Jg. H. 1. 641., Šb. H. 1. 299.

344330   Tomášík Svazek: 7 Strana: 0913
Tomášík Sam., 1813.—10/9 87. Cf. Tf. H. 1. 222., Slavín č. 35., Šb. D. řeči 299., Pyp. K. II. 470., 476., Nár. listy 1887. ze dne 12/9. — T. Pav. Šb. Dj. ř. 299., Rk. Sl.

344331   Tomášík Svazek: 8 Strana: 0430
Tomášík, a, m., vz předcház. Tomáš.

344332   Tomášik Svazek: 9 Strana: 0343
Tomášik Samuel, básn. Vz Vlč. Lit slov. I. 149., 278.

344333   Tomášík Svazek: 10 Strana: 0673
Tomášík Samo, kněz a slov. spis., 1813. až 1887 Vz Ott.

344334   Tomašov Svazek: 4 Strana: 0115
Tomašov, a, m., mě. na Mor. a v Polsku. Vz S. N.

344335   Tomáštík Svazek: 4 Strana: 0115
Tomáštík, a, m., osob. jm. Na východ. Mor. dotud ještě úplně neutuchlo naznačo- vání příbuzenstva tak pravidelné, když se někdo jmenoval Tomáš, aby syn Tomášek a vnuk slul Tomáštík. Pk. v Mtc. 1880. 126.

344336   Tombak Svazek: 7 Strana: 0913
Tombak. Cf. Kram. Slov., Včř. I. 11. Rothguss, Rothmessing.

344337   Tombak, tompach Svazek: 4 Strana: 0115
Tombak, tompach, u, m. = kov udě- laný z mědi a jiných kovův, od Angličana Dombaka. Snad z malajského tambâga. Mz. 348. Něm. Tomback. Z mědi a cinku bývá t. Koll. T., kovová směs z mědi a malého dílu cinku. Vys. T. = slitina 82—85% mědi a 15-18% zinku. Šfk. 330. Vz KP. IV. 156.

344338   Tombakotepec Svazek: 4 Strana: 0115
Tombakotepec, pce, m., der Tomback- schläger. Plk.

344339   Tombakovec Svazek: 4 Strana: 0115
Tombakovec, vce, m. = sířičník žele- zitý, der Magnetkies. Prsl. Chym. I. 203.

344340   Tombola Svazek: 4 Strana: 0116
Tombola, y, f., it. = veřejná hra loterní v Italii.

344341   Tomčík Svazek: 4 Strana: 0116
Tomčík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

344342   Tomčín Svazek: 4 Strana: 0116
Tomčín, a, m., ves na Slov. u sv. Mar- tina. Šd.

344343   Tome Svazek: 9 Strana: 0343
Tomek V. V. Vz Mus. 1898. 209., Jub. XXXII., Flš. Písm. 593. nn.

344344   Tomec Svazek: 4 Strana: 0116
Tomec, mce, m., osob. jm.

344345   Tomec Svazek: 7 Strana: 0913
Tomec, mce, m., os. jm. D. ol. VIII. 624. T. Frant., nar. 1842., řed. ústavu učitel. v Příbrami.

344346   Tomec Svazek: 8 Strana: 0430
Tomec, mce, m., vz násl. Tomáš (3. dod.).

344347   Tomeček Svazek: 4 Strana: 0116
Tomeček, čka, m., osob. jm.

344348   Tomeček Svazek: 8 Strana: 0430
Tomeček, čka, m., vz předcház. Tomáš.

344349   Tomek Svazek: 4 Strana: 0116
Tomek, mka, m. = Tomáš. — T. Mikul., Jg. H. 1. 641. — T. Václ., nar. 1818., prof. a čes. spisov. v Praze, první rektor české university 188 2/3. Vz S. N., Jg. H. 1. 641., Tf. H. 1. 153.; 154., Šb. H. 1. 299. — T. z Čejkova, jm. staroč. rodiny rytířské. Vz S. N. — T., samota u Koloděj.

344350   Tomek Svazek: 7 Strana: 0913
Tomek, os. jm. Arch. VII. 297., VIII. 1. 18. — T. Mik. Šb. Dj. ř. 299. — T. Václ. Vl. Cf. Šb. Dj. ř. 299., Mus. 1886. 639., Zl. Jg. 340., Bačk. Př. 105., 112., 123., Tf. Mtc. 299., Pyp. K. II. 548., Ukaz. 112., Slavín II. 151., Rk. Sl.

344351   Tomek Svazek: 8 Strana: 0430
Tomek, mka, m., vz předcház. Tomáš (3. dod.).

344352   Tomek Svazek: 10 Strana: 0445
Tomek V. V-, + 12/6. 1905. Sr. Lit. I. 27., 695, Zvon III. 532. Mus. 1905. 481., 525. nn., Dolen. Pr. 340., 416., 457., 606., 607., Zl. Pr. XXII 417., Máj. III. 633. s podob., denní listy po 12. červnu 1905. Paměti z mého života. W. W. Tomek. I. díl. 1904, díl II. 1905. — T. Ferd.; T. V. V., básn.

344353   Tomek Svazek: 10 Strana: 0673
Tomek V. V., 31. /5. 1818. —12. /6. 1905. Vz Ott. XXV. 527. -547. — T. Mikul, spis., 1791. —1871. — T. Ferd., básn. a spis., nar. 1860. — T. Vrátisl. Václ., spis., nar. 1868. Vz Ott.

344354   Tomel Svazek: 4 Strana: 0116
Tomel, mle, m., diospyros, die Dattel- pflaume. T. obecný, d. lotus; japanský, d. kaki; lepnatý, d. embryopteris; virginský, d. virginiana; ebenouš, d. ebenaster; t. ze- lenodřev, d. chloroxylon; t. černodřev, d. melanoxylon. Vz Rstp. 1010., Kk. 192. — T., mla, m., osob. jm. Arch. II. 480.

344355   Tomeš Svazek: 4 Strana: 0116
Tomeš, mše, m. = Tomáš. Us. Škd., Šd. — T., osob. jm.

344356   Tomeš Svazek: 7 Strana: 0913
Tomeš. Tomši! počké, haž bode po mši. Brt.

344357   Tomeš Svazek: 8 Strana: 0430
Tomeš, mše, m., vz předcház. Tomáš.

344358   Tomeš Svazek: 10 Strana: 0673
Tomeš Jar., spis., 1861. —1891. Vz Ott.

344359   Tomi Svazek: 7 Strana: 0913
Tomi, nyní Mankale. Šf. Strž. I. 314.

344360   Tomice Svazek: 4 Strana: 0116
Tomice, Tomitz, ves u Dol. Kralovic. Vz Tk. I. 406., 408., III. 73.

344361   Tomíček Svazek: 4 Strana: 0116
Tomíček, čka, m., osob. jm. T. Jan Slavo- mír, spisov. čes., † 1866. Vz S. N., Jg. H. 1. 641., Tf. H. 1. 163.. 172., Šb. H. 1. 299.

344362   Tomíček Svazek: 7 Strana: 0913
Tomíček Jan, nar. 1806. Cf. Šb. Dj. ř. 299., Rk. Sl., Pyp. K. II. 398., Zl. Jg. 305., 345., Tf. Mtc. 299., Bačk. Písm. I. 826., 867. — T. Kar. Tf. Mtc. 36., Rk. Sl. - T. Jos. Vz Ukaz. 112.

344363   Tomíček Svazek: 8 Strana: 0430
Tomíček, čka, m., vz předcház. Tomáš.

344364   Tomíček Svazek: 9 Strana: 0343
Tomíček Jan. Sr. Jub. XXXII.

344365   Tomíček Svazek: 10 Strana: 0445
Tomíček Kar. Dr., spis. 11. /2. 1814. až 16. /4. 1903. Vz Zvon III. 436., V. 244 nn., Lit. II. 877. — T. Ant., spis., pošt. officiál. — T. Jan. Sr. Tk. Pam. L 497.

344366   Tomíček Svazek: 10 Strana: 0673
Tomíček Jan Slavom., spis. 1806. —1866. Vz Ott. — T. Kar., spis., 1814 —1903. Vz Ott.

344367   Tomík Svazek: 4 Strana: 0116
Tomík, a, m. (= Tomáš), osob. jm. Pal., Tk. I. 312., Dal. k. 104. (Jir. čte: Kamýk), Arch. I. 342.

344368   Tomín, Tmin, a, m Svazek: 4 Strana: 0116
Tomín, Tmin, a, m., vlas. Tolmino, něm. Tollmein, mestečko v Goricku.. Vz S. N.

344369   Tomiš, e Svazek: 4 Strana: 0116
Tomiš, e, m., osob. jm. Šd.

344370   Tomišek Svazek: 4 Strana: 0116
Tomišek, ška, m., osob. jm. Hý.

344371   Tomíšek Svazek: 8 Strana: 0430
Tomíšek, ška, m., vz předcház. Tomáš.

344372   Tomíška Svazek: 8 Strana: 0430
Tomíška, y, m., vz předcház. Tomáš.

344373   Tomka Svazek: 4 Strana: 0116
Tomka, y, f., anthoxanthum, das Ruch- gras, rostl. T. vonná, a. odoratum. Vz Rstp. 1723., Schd. II. 262., Čl. Kv. 104., Čl. 155., Kk. 110., FB. 9., Slb. 132. — T., y, f., osob. jm. Pal.

344374   Tomka Svazek: 7 Strana: 0913
Tomka rostl. Cf. Kram, slov., Rosc. 108.

344375   Tomko Svazek: 4 Strana: 0116
Tomko, a, m. = Tomáš. — T., osob. jm. Slov. Dbš.

344376   Tomkovice Svazek: 4 Strana: 0116
Tomkovice, e, f., hierochloe. T. půl- noční, h. borealis; jižná, h. australis. V z Rstp. 1724., Čl. Kv. 105., FB. 9., Slb. 156.

344377   Tomkovice Svazek: 8 Strana: 0430
Tomkovice, tráva. Cf. Ott. XI. 280.

344378   Tomola Svazek: 4 Strana: 0116
Tomola, y, m. = Tomáš; osob. jm. Mor.

344379   Tomotomie Svazek: 4 Strana: 0116
Tomotomie, e, f., řec, porod vyřezáním dítěte. S. N.

344380   Tompach Svazek: 7 Strana: 0913
Tompach, vz Tombak.

344381   Tompachový Svazek: 7 Strana: 0913
Tompachový, Tomback-. T. plech, drát.

344382   Tompašky Svazek: 7 Strana: 0913
Tompašky, pl., f., Tombackuhr, f. Šp.

344383   Toms, Tomš Svazek: 10 Strana: 0445
Toms, Tomš = Tomáš. Rgl.

344384   Tomsa Svazek: 4 Strana: 0116
Tomsa, y, m., osob. jm. T. Frant. Jan, čes. spisov., nar. 1753. Vz S. N., Jg. H. 1. 642., Tf. H. 1. 97., 172., 173., Šb. H. 1. 299. T. Fr. Boh., čes. spisov., naroz. 1793. Vz S. N., Jg. H. 1. 642., Tf. H. 1. 125., Šb. H. 1. 299. T. Ant., lékař a spisov., nar. 1832. Vz S. N.

344385   Tomsa Svazek: 7 Strana: 0913
Tomsa Frant. Jan, † 1814. Cf. Tf. Mtc. 299., Rk. Sl., Pyp. K. 11. 548., Bačk. Písm. I. 185., 190., 220., 226., 228., 932., Gb. Ml. II. 219., D. Lhrg. IX., X. — T. Frant. Boh. Cf. Tf. Mtc. 299., Zl. Jg. 93., 94., Rk. Sl. — T. Vladim., nar. 1830. v Praze, dr. lékař. a prof. při čes. univers. v Praze, r. 1890-91. rektor university, vládní rus. rada. Cf. Rk. Sl.

344386   Tomsa Svazek: 8 Strana: 0430
Tomsa, y, m., vz předcház. Tomáš.

344387   Tomsa Svazek: 9 Strana: 0343
Tomsa Ant. dr., Vlád. dr., Fr. Sr. Jub. XXXII. T. Fr., vz Flš. Písm. 502.

344388   Tomsa Svazek: 10 Strana: 0445
Tomsa Fr. Sr. Čes. 1. XII. 66., Lit. I. 937., Čad. 119, 124.

344389   Tomsa Svazek: 10 Strana: 0673
Tomsa Fr. Jan, spis., 1753. —1814.; T. Fr. Bohum., spis., 1793. —1857. Vz Ott.

344390   Tomsk Svazek: 4 Strana: 0116
Tomsk, a, m., mě. v Rusku. Vz S. N.

344391   Tomša Svazek: 4 Strana: 0116
Tomša, dle Báča = Tomáš.

344392   Tomšál Svazek: 10 Strana: 0445
Tomšál, a, m. = Tomáš. Dšk. Km. 13

344393   Tomše Svazek: 8 Strana: 0430
Tomše, e, m., vz předcház. Tomáš.

344394   Tomšej, e Svazek: 4 Strana: 0116
Tomšej, e, m., osob. jm. Mor. Šd.

344395   Tomšík Svazek: 4 Strana: 0116
Tomšík, a, m. = Tomáš.

344396   Tomšík Svazek: 8 Strana: 0430
Tomšík, a, m., vz předcház. Tomáš.

344397   Tomšovic Svazek: 8 Strana: 0430
Tomšovic, e, m., vz předcház. Tomáš.

344398   Tomšovské Svazek: 7 Strana: 0913
Tomšovské = druh jablek sladkých. Mor. Vck.

344399   Tomšů Svazek: 4 Strana: 0116
Tomšů, osob. jm Vz, Ů, Petrů.

344400   Tomšů Svazek: 8 Strana: 0430
Tomšů, dle Otcův nebo v sg. nesklonné. Vz Brs. 3. vyd. 30.

344401   Tomto Svazek: 4 Strana: 0116
Tomto, lokal sg., vz Tento.

344402   Tomyr-is Svazek: 4 Strana: 0116
Tomyr-is, y, f., královna Masagetů. Vz S. N.

344403   1. Ton Svazek: 4 Strana: 0116
1. Ton, u, m., z lat. -řec. T. = zvuk ur- čitě vysoký n. hluboký, der Ton. Hd. T. = zvuk určité výšky a hloubky. Mlt. T. = zvuk, jenž stejnorodými pravidelnými vlnami zvukovými povstává. KP. II. 280. Ton a výška jeho, nejhlubší a nejvyšší; ton nej- hlubší v rouře otevřené, t. nejhlubší v rouře zavřené; o povstávání tonu, rozdílový ton, součtový t.; o způsobování tonu vidličkou ladicí, výška tonu, základní ton. Vz KP. II. 279., 287., 280., 309., 308., 281., 290., 291., 281., 284., 283. Tony harmonické či hořejší, kombinačné, souzvučné a nesouzvučné, Tar- tiniovy, v rourách zavřených a otevřených. Vz KP. II. 283., 289., 308., 290., 284., 291., 308., S. N. T. bas (tón ba) = snížený ton; t. haut (tón ó) = zvýšený ton; t. génera- teur (ženeratér) = hlavní tonina. Mlt. Ton osmistopní (Achtfusst. ); t. se snadně, ostře, tvrdě ozývá (der Ton spricht leicht etc. an); t. predjatý (Anticipation); hlavní tony v každé tonině (Tonart) jsou: základník, Grund-, vládnice hořejší a dolejší, střed- nice dolejší a hořejší; tony středohlasu n. prostřední (Mitteltöne); tony parallelní n. rovnoběžné; t. trylkové; t. celý, půlton, velký půlton, malý půlton, chromatický, nezměněný, původní, diatonický, prosouv- nutý, čistý, falešný, vysoký, hluboký (hrubý) Kontra-, hořejší půlton, dolejší půlton; ton průtažný, dolů n. nahoru jdoucí, pomocný (Zwischent. ), dvojrážkový, Doppelschlags-, flažeoletový, Flageolet-, jednostopný, Ein- fuss-, církevní, Kirchen-, nepřipravený, frei anschlagender, pozůstalý, verbliebener T.; tvoření, -bildung, délka, -länge, postup, -folge, posloupnosť, rozsah, -grosse, poloha, -lage, míra, -mass, řada, -reihe, pořadí, -reihe, soustava, -system, poměr tonu, -ver- hältniss; dálka tonu, die Tonentfernung, třetina tonu, der Drittelton, vynecháni tonu, die Auslassung des Tones, zdvojení tonu, die Verdoppelung des Tones; ton držeti, vydržeti (aushalten); t. přimrtviti, přidusiti, přitlumiti (dämpfen); t. udati, nasaditi, an- geben, rozmáhati, rozdouti, ztráceti; ton vyznívá, tratí se; uhoditi do tonu; ton se zmáhá, tratí; kus jde do toho n. onoho tonu, do té n. oné toniny. Hd. Výška, stup- nice n. skála tonu; ton vzíti (intonovati). Nz. Ta mění tony (= hubuje). Us. Ale ovšem city radostnými se proplétá ton elegický. Sš. II. 150. (Hý. ). — T. v mluvnici = pří- zvuk, Akcent, m. T. temný, tvrdý, jasný, ostrý, měkký. Nz. T. chřtánový = chrop; pronášený; plnosť, chod tonu. Šm. — T. v malířství, der Ton. T. tmavý, světlý, místní, t. barvy. Nz. — Dobrý ton = dobrý mrav a způsob společenský, guter Ton. Rk.

344404   2. Ton Svazek: 4 Strana: 0116
2. Ton, a, m. = Tonda, Antonín. U Místka. Škd.

344405   Ton Svazek: 7 Strana: 0913
Ton. Cf. Schd. I. 94., MS. 112. T. dlouhý, fistulní či falsetní, hlasový, houslový, jedno- duchý, krátký, nízký, píšťalový, plný, prázdný, prsový, průchodní (harmonický, chromatický, střídavý, pomocný), silný, slabý, složený, souzvěnný, svrchní, zabar- vený, značivý. Dk., Zv. Síla, ráz, výška tonu. Mj. Odlehlosť tonů, MS. 116., ráz tonu, 128., stupnice tonů. 114., 128.

344406   Tôn Svazek: 7 Strana: 0913
Tôn, ě, f. = stín. Slov. Stromy opršalé nedávajú viac zjadnej tône v úpalu slu- nečnom. Slov. Tč.

344407   Ton Svazek: 8 Strana: 0430
Ton. Čím falošnejší tón, tým hlasnejší. Phľd. 1896. 27.

344408   Ton Svazek: 8 Strana: 0578
Ton. Cf. Hostn. 115. nn.

344409   Ton Svazek: 10 Strana: 0446
Ton. Intensita tonu, Strh. Akust. 118.; tony harmonické, spodní, svrchní, ib. 301., 305. komorní. Ib. 459. Vznik tonu. Vz Vstnk. XIII., 299., XIV. 231.

344410   Tón Svazek: 10 Strana: 0673
Tón, u, m. Sr Ott.

344411   Tona Svazek: 4 Strana: 0116
Tona, y, f., strč. = tůně. Šb. Vz Toně. Na Slov. tona. Dbš. 58.

344412   1. Tona Svazek: 7 Strana: 0913
1. Tona, y, f. = tůně. 11. stol. D. Gesch. 84.

344413   2. Tona Svazek: 7 Strana: 0913
2. Tona = Toník, Antonín, Toniš. Mus. 1889. 164. — T., y, f. = Antonie. Kšť.

344414   Tôňa Svazek: 7 Strana: 0913
Tôňa, ě, f. = tón, stín. Slov. a u Uher. Hrad. Brt. D. 278. Vyzeral už len ako da- jaká t. (toňava). Slov. Dbš. Sl. pov. II. 14., II. I. 140.

344415   Tonalit Svazek: 10 Strana: 0673
Tonalit křemitý, diorit. Vz Ott.

344416   Tonar Svazek: 4 Strana: 0116
Tonar, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

344417   Toňava Svazek: 7 Strana: 0913
Toňava, y, f. = tôňa, stín, schattiger Ort. Slov. Čelom mu prejde t. Č. Čt. II. 147., Btt. Sp. 120., Dbš.

344418   Toňavý Svazek: 7 Strana: 0913
Toňavý = stinný. Slov. Šd.

344419   Tonča Svazek: 7 Strana: 0913
Tonča, dle Káča = Antonie. Us. Kutn.

344420   Tončí Svazek: 4 Strana: 0116
Tončí, f., Antonie. Us. Dch.

344421   Tonda Svazek: 4 Strana: 0116
Tonda, y, m., vz Ton, 2. — T., y, f. = Antonie. U Příbrami. Prk.

344422   Tonda Svazek: 7 Strana: 0913
Tonda, y, f. = kommissárek (chléb). Za dva (krejcary) nitě (kořalku) a kus tondy. Us. vojenský. Vz Niť. Lamač.

344423   Tonder Svazek: 10 Strana: 0673
Tonder Ferd., hud., nar. 1852.; T. Cen., spis., nar. 1859. Vz Ott.

344424   Tondík Svazek: 7 Strana: 0913
Tondík, a, m. = Antonín. Us. Rgl.

344425   Tondl Svazek: 8 Strana: 0430
Tondl, a, m. = Antonín, z něm. Kbrl. Sp. 13.

344426   Toně Svazek: 4 Strana: 0116
Toně, vz Tůně, Tona.

344427   Tóně Svazek: 7 Strana: 0913
Tóně, cadus, tůně. Sto tóní oleje. Ev. olom. 287.

344428   Tonek Svazek: 4 Strana: 0116
Tonek, nka, m. = Antonín.

344429   Tonek Svazek: 10 Strana: 0446
Tonek, nka, m. Popěvek; Tonek — zvonek je černý jak komínek. Slez. Vyhl. II. 259.

344430   Toněvý Svazek: 4 Strana: 0116
Toněvý, Tümpel-. V. T. rybník, zastr.

344431   Tonice Svazek: 4 Strana: 0116
Tonice, e, f. = tonina. Šm.

344432   Tonice Svazek: 8 Strana: 0430
Tonice, bylo jm. jezera v Poděbrad. NZ. IV. 100.

344433   Tonický Svazek: 4 Strana: 0116
Tonický = co k jisté tonině se vztahuje, tonisch. Tonické (zvukové) umy, tonická umění, tonische Künste. Nz.

344434   Tonický Svazek: 7 Strana: 0914
Tonický. T. léky = napínající, pružně sílící. S. N. XI. 238.

344435   Toníč Svazek: 10 Strana: 0446
Toníč, e, m. = Toníček Dšk. Km. 49.

344436   Toníček Svazek: 7 Strana: 0914
Toníček, čka. m. = Antonín (zdrob.). Us.

344437   Tonička Svazek: 7 Strana: 0914
Tonička, y, f., Antonie. T-ky jsou tru- covity. Nrd.

344438   Toník Svazek: 7 Strana: 0914
Toník, a, m. = Antonín (zdrobn.). Us.

344439   Toník Svazek: 8 Strana: 0430
Toník, a, m. = Antonín. Toník — ukradl troník! (Pokřikování na Žďár.). Nár. list. 1891. č. 234. odp. feuill.

344440   Tonika Svazek: 4 Strana: 0117
Tonika, y, f. = základní ton čili zvuk ve stupnici jisté toniny, die Tonik. Vz S. N., KP. II. 287.

344441   Tonikový Svazek: 7 Strana: 0914
Tonikový, vz Tonika. T. kombinace. Phľd. IV. 474.

344442   Tonina Svazek: 4 Strana: 0117
Tonina, y, f., die Tonart = způsob tonu, na př. měkký n. tvrdý; v tonině je základ- ním a prvním tonem tonika. T. = poměr- nosť tonů skladby hudební k tonu základ- nímu, jak se nám ve skále jeví. Vz S. N.. Mlt. T. authentická či hlavní, plagalní či vedlejší, cizí či nevlastní, poboční, Seiten-, měkká, Molltonart, aeolická, aeolische Ton- art; pohlaví tonin (tvrdé, měkké), das Ton- geschlecht, znak t-ny, das Kennzeichen der Tonart, příbuznosť tonin, die Verwandt- schaft der T. Hud.

344443   Tonina Svazek: 10 Strana: 0446
Tonina, y, f. Sr. Strh. Akust. 187., Nejed. 357. T. hypofrygická, hypoionická, hypo- lydická, hypomixolydická, ionická. Nejed. 349., 350.

344444   Tónina Svazek: 10 Strana: 0673
Tónina, y, f. Vz Ott.

344445   Toninový Svazek: 7 Strana: 0914
Toninový, Tonart-. T. soustava. Zv. Př. kn. I. 16.

344446   Toniny Svazek: 7 Strana: 0914
Toniny. V T-nách, myslivna u Libáně.

344447   Tonis Svazek: 4 Strana: 0117
Tonis, e, m., osob. jm. Pal.

344448   Tônistý Svazek: 7 Strana: 0914
Tônistý = stinný. Slov. Phľd. III. 1. 8. — Tóth.

344449   Tonišova Svazek: 4 Strana: 0117
Tonišova hora. Vz Tk. III. 91.

344450   Toniť sa Svazek: 7 Strana: 0914
Toniť sa = točiti se. Slov. DŠk. II. 362., Zátur. Priat. I. 6.

344451   Toniti Svazek: 4 Strana: 0117
Toniti = stíniti. Na Slov. Cf. Tíniti.

344452   2. Tonka Svazek: 4 Strana: 0117
2. Tonka, y, f. = juvia, bertholletia, rostl, ve vých. Amer. Rstp. 611.

344453   Tonka bona Svazek: 8 Strana: 0430
Tonka bona, z faba tonquiuensis. Čern. Př. 60.

344454   1. Tonka, Tonička, Toninka Svazek: 4 Strana: 0117
1. Tonka, Tonička, Toninka, y, f. = Antonie, Tony.

344455   Tonkabona Svazek: 7 Strana: 0914
Tonkabona, y, f. = tonka, ovoce veli- kosti pecky švestkové ze silovoně obecného. Vz Kram. slov.

344456   Toňkati Svazek: 7 Strana: 0914
Toňkati = naříkati. Val. Vck.

344457   Tonkový Svazek: 4 Strana: 0117
Tonkový bob, die Tonkabohne, luštinatý plod stromu dipterix odorata. Vz Šfk. 524. Vz Tonka, 2.

344458   Tonner Svazek: 4 Strana: 0117
Tonner, a, m., osob. jm. T. Eman., Frt. a Aug., čeští spisovat. Vz S. N., Tf. H. l. 160., 163., 190., Šb. H. 1. 300.

344459   Tonner Svazek: 7 Strana: 0914
Tonner Em., nar. 1829., řed. čes. ob- chodní akademie v Praze. Cf. Pyp. K. II. 370., 437., Bačk. Př. 117., Mus. 1886. 639., Rk. Sl. — T. Frant., řed. vyš. reálky v Písku. Tf. H. 1. 193., Rk. Sl.

344460   Tonner Svazek: 9 Strana: 0343
Tonner Em. Sr. Jub. XXXII. Zemřel 4. dubna 1900. Vz denní listy z té doby.

344461   Tonner Svazek: 10 Strana: 0673
Tonner Aug., spis., 1823. —1890.: T. Eman., řed. a spis., 25. /12. 1829. —5. /4. 1900. Vz Ott.

344462   Tonný Svazek: 4 Strana: 0117
Tonný, Tonnen-. Slov.

344463   Tonobáseň Svazek: 7 Strana: 0914
Tonobáseň, sně, f., Tongedicht, n. Dk. Aesth. 318.

344464   Tonobásník Svazek: 7 Strana: 0914
Tonobásník, a, m., Tondichter, m. Dk. Aesth. 318.

344465   Tonologie Svazek: 4 Strana: 0117
Tonologie, e, f., řec. = náuka o tonech, die Tonlehre. S. N.

344466   Tonomalba Svazek: 7 Strana: 0914
Tonomalba, y, f., Tonmalerei, f. Dk. Aesth. 239.

344467   Tonoměr Svazek: 7 Strana: 0914
Tonoměr, u, m., vz Tonometr. NA. V. 202

344468   Tonometr Svazek: 4 Strana: 0117
Tonometr, u, m. = tonoměr, zvukoměr, nástroj k měření tonů, der Tonometer, Ton- messer. Rk. Vz Ton.

344469   Tonometr Svazek: 10 Strana: 0446
Tonometr, u, m. Sr. Strh. Akust. 387.

344470   Tonomíra Svazek: 4 Strana: 0117
Tonomíra, y, f., das Tonraass. Šm.

344471   Tonopán, u Svazek: 7 Strana: 0914
Tonopán, u, m., z něm. Tannenbaum = vánoční stromek. U Kdýně. Rgl.

344472   Tonopohlaví Svazek: 4 Strana: 0117
Tonopohlaví, n., das Tongeschlecht. Šm.

344473   Tonorod Svazek: 4 Strana: 0117
Tonorod, u, m., das Tongeschlecht. T. tvrdý a měkký. Vz Mlt., Tonina.

344474   Tonosled Svazek: 4 Strana: 0117
Tonosled, u, m = škála. Šm.

344475   Tonoušek Svazek: 10 Strana: 0446
Tonoušek, ška, m. = Anton; Antonie. Dšk. Km. 39.

344476   Tonouti Svazek: 4 Strana: 0117
Tonouti (Ros. také tunouti), ul, utí = topiti se, ertrinken, sinken, untersinken, im Wasser niedersinken; plynouti, plouti, schwimmen. Jg. T. m.: topnouti = topiti se. Mkl. B. 428. V již. Čechách tynouti. Kts. — abs. To- noucí břitvy se chytá. Vz Nešťastný. Prov. Tonul, až utonul. Us. Kdo tone, sekeru sli- buje a když ho vytáhneš, i topůrka (mu) líto. Pk. — kde v čem: v blátě, Br., v bí- dách, Kram., v lásce. Dch. Tone srdce v krvi; v moři světských žádostí t. Kom. V žádo- stech tělesných t. Scip. T. v rozkoši, ve slasti. Dch., Stnk. Pohlédaje v jeho řásy tone divem také krásy v přeradostném úchvatu. Sš. Bs. 38. Spatřiv, že lidé v hřieších velmi tonú. Hus III. 152., I. 457. — čím (v čem). Čarodějná Slovač zpěvem tone v pláči. Hdk. C. 38. Ta však duše rázná tone proudem citů. Sš. Bs. 45. — kde kdy. Když jednú ještě za života sv. Mikuláše lidé na jednom korábu na moři toniechu. Pass. 39. (Hý. ). Tonouti na moři. Kom. Vz Tonutí. — jak. Tak že bez mala toniešta. ZN. — kam. Těžká jako kámen, ješto vždy tone na dno. Boč.

344477   Tonouti Svazek: 7 Strana: 0914
Tonouti. Cf. Mkl. Etym. 358. — kde, v čem. T. v pohanství, v surovosti, v blu- dech a pověrách, Šmb., v slzách, Kká., ve tmách, KP., v myšlénkách, Hdk., v roz- pacích a v úzkostech. Msn. Or. 79. Líce v němém tonou žasu. Mkr. — čím: blahem. Hrts. Arab. 34.

344478   Tonouti Svazek: 8 Strana: 0430
Tonouti. O pův. vz Gb. H. ml. I. 84.

344479   Tonouti Svazek: 9 Strana: 0343
Tonouti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 255.

344480   Tonovosť Svazek: 10 Strana: 0446
Tonovosť, i, f. Smysl pro jemnou t. i barev velmi živých. Nár. list. 1903. 305. 13.

344481   Tonový Svazek: 4 Strana: 0117
Tonový, Ton-. T. dírky. Vz KP. II. 310., 320. T. soustava (souhrn) všech tonů, jichž v hudbě užíváme, das Tonsystem. Mlt., Hd.

344482   Tôňový Svazek: 7 Strana: 0914
Tôňový, Schatten-. Slov. Ssk.

344483   Tonový. T Svazek: 10 Strana: 0446
Tonový. T. melodie barev. Nár. list. 1903. 250. 17.

344484   Tonsillotom Svazek: 7 Strana: 0914
Tonsillotom, u, m. = nástroj k vyřezá- vání zbytnělé mandle. Slov. zdrav.

344485   Tonsillotomie, e Svazek: 7 Strana: 0914
Tonsillotomie, e, f. = krvavé odstra- nění zbytnělých mandlí v krku. Slov. zdrav. 372.

344486   Tonsori-us Svazek: 4 Strana: 0117
Tonsori-us, a, m. (Barvíř), spisov. Vz Jg. H. 1. 642., Jir. H. 1. II. 290.

344487   Tonství Svazek: 4 Strana: 0117
Tonství, n., das Tonwesen. Šm.

344488   Tonsura Svazek: 4 Strana: 0117
Tonsura, y, f., z lat. = postřížka vlasů na hlavě kněží při svěcení jich a potom oholené místo na temeni katol. kněží, pleš, koruna, die Tonsur. Rk. Vz S. N., Postři- žiny. Blř., Sd.

344489   Tonsurka Svazek: 10 Strana: 0446
Tonsurka, y, f. = čepička na tonsuru knězskou. Rgl.

344490   Tontina Svazek: 4 Strana: 0117
Tontina, y, f. = druh ročního důchodu. Jistý počet účastníků složí kapitál na úroky; umře-li některý z nich, připadají úroky jeho ostatním; kdo z nich ostatní přežije, užívá sám až do smrti celého úroku. Skř.

344491   Tonutí Svazek: 4 Strana: 0117
Tonutí, n. T. na moři, das Unter-, Ver- sinken. V.

344492   Toona, tuna Svazek: 4 Strana: 0117
Toona, tuna, y, f. = česnekovník, ce- drella, die Cedrelle. Vz Rstp. 233.

344493   Top Svazek: 4 Strana: 0117
Top, u, m. = topení, das Heizen. Silným topem topiti. Us. Měl mi dávati t. do vý- měnku. Slez. Šd.

344494   Top, u, ťopák Svazek: 4 Strana: 0117
Top, u, ťopák, u, m. = ptačí zobák, der Schnabel. Us.

344495   Topa Svazek: 4 Strana: 0117
Topa, y, f., zastar. = stopa, die Spur. Tkad. — T. = indská hrobka slavných mužů. Vz KP. I. 97.

344496   Topa Svazek: 7 Strana: 0914
Topa = topivo. U Hostýna. Fr. Zimmer- hackel.

344497   Ťopák, u, m Svazek: 4 Strana: 0117
Ťopák, u, m., vz Top. — Ť., ťopan, a, m. = krocan, der Truthahn. Vz Krocan. KP. III. 293.

344498   Ťopan Svazek: 4 Strana: 0117
Ťopan, a, m. = ťopák. — Ť. = četník (ve mluvě trestnické). Šg.

344499   Topanky Svazek: 4 Strana: 0117
Topanky, pl., f. = krátké boty, čižmy, Halbstiefeln. Baiz.

344500   Topánky Svazek: 8 Strana: 0430
Topánky. Phľd. XII. 289.

344501   Topánky Svazek: 9 Strana: 0343
Topánky. Ani by si ho pod t. neposílali (nevážili by si ho). Phľd. 1897. 315.

344502   Topanov Svazek: 4 Strana: 0117
Topanov, a, m., zaniklá ves u Mor. Krum- lova. Vs. S. N.

344503   Topárka Svazek: 4 Strana: 0117
Topárka, y, f., na Mor. a na Slov. = moutev, der Butterstössel. Jg., Vck.

344504   Topárka Svazek: 7 Strana: 0914
Topárka, vz Máselnice.

344505   Topárka Svazek: 8 Strana: 0430
Topárka, y, f. = chudina, chamúz, jasionc montana. rostl., Brt. D. II. 503.; 2. = pľúc- ník, scabiosa pratensis, rostl. Ib. 507.

344506   Topas Svazek: 4 Strana: 0117
Topas, u, m., drahokam, der Topas. V. T. obsahuje kyselinu křemičitou, kysličník hlinitý a fluor. T. = křemen hlinitý, ve kte- rém jest jisté množství fluoru obsaženo. Vz Schd. II. 49., KP. III. 191. Topas dýmový, orientský. Vz KP. III. 195., 187., 188. T. průhledný, štípatelný, bledě vinný, bezbarvý, červený, modrý, žlutý, růžový, zrnitý. Vz Topazion, Drahokam. Bř. 184. Dle barev slove: aquamarin, chrysopras, rubicel, chry- solith, rubin, safir. Vz S. N. T. křemenný, vz Křemen.

344507   Topas Svazek: 7 Strana: 1392
Topas symbol víry, spravedlnosti, stříd- mosti, vlídnosti a milosrdnosti. Vábil zlato a odhaloval poklady a zlaté žíly v zemi. Činil každého v ohni nezranitelným Nár. listy. Cf. Drahokam.

344508   Topasový Svazek: 4 Strana: 0117
Topasový, Topas-. T. kámen. = topas.

344509   Topasový Svazek: 9 Strana: 0343
Topasový kolibřík, topaza pella. Vz Ott. XIV. 552a.

344510   Topať Svazek: 9 Strana: 0343
Topať = zobákem klofati. Sbor. slov. I. 57.

344511   Ťopati Svazek: 4 Strana: 0117
Ťopati = jako krůta křičeti. Krůta ťopá.

344512   Topati do sebe Svazek: 7 Strana: 0914
Topati do sebe = cpáti, stopfen, viel essen. U Místka. Škd.

344513   Topátko Svazek: 7 Strana: 0914
Topátko, a, n. = polínko, kus. Dokázala notný koháč (pařez) rozdělati na drobná t-ka. Rais 40. Ib. Vým. 53.

344514   Topaz Svazek: 10 Strana: 0446
Topaz, u, m. Mnoho t-zů. Mill. 108. Vz Topas

344515   Topazion Svazek: 4 Strana: 0117
Topazion. Protož jsem miloval kázání tvá nad zlato a nad t. = topas. Ž. wit. 118. 127. Vz Topas.

344516   Topazitový postavec Svazek: 10 Strana: 0446
Topazitový postavec. Baw. Ar. v 2774.

344517   Topazius Svazek: 10 Strana: 0446
Topazius, drahý kámen. Kom. Did. 2. Sr. Topaz.

344518   Topek Svazek: 4 Strana: 0117
Topek, pka, m., osob. jm. Šd.

344519   Topělec Svazek: 7 Strana: 0914
Topělec. Jak chytají v T-lci u Písku zajíce. Vz Sbtk. Krat. h. 116.

344520   Topelec n. topelec Svazek: 4 Strana: 0117
Topelec n. topelec, lce, m. = kdo se topí n. topil. Č. — T. = vodník. Na Slov. Hdk. C. 281. — T., osob. jm. Č. — T., něm. To- pieletz, ves u Písku. PL., Tf. 288.

344521   Topelník Svazek: 4 Strana: 0117
Topelník, a, m. = vodník, der Wasser- mann. Rgl. Vz Topelec.

344522   Topělý Svazek: 4 Strana: 0117
Topělý, vz Tepělý.

344523   Topeňa Svazek: 7 Strana: 0914
Topeňa, ě, f. = listina, Dostál sem t-ňu z kancełářa. Zlinsky. Brt. D. 278

344524   Topeně Svazek: 4 Strana: 0117
Topeně, ě (na Mor. ), topenice, e, to- pénka, topinka a topinka, topenička, y, f. = skyva chleba sádlem mazaná a na uhlí, na plotně atd. smažená, das Brotkrüst- chen, gerösteter Brotschnitt. Br., Krab. T-y péci, Tab., sušiti. D. On tu t-ku cítí, er riecht den Braten. Dch. Dostal t-enku (do- mluvu, kterou se mu zatopilo). Us. Šd. Vz Topinka. — T. = suchár, der Zwieback. Gl. 342.

344525   Topení Svazek: 4 Strana: 0118
Topení, n. = teplení. V. — T. = zahří- vání vzduchu v uzavřeném prostoru. Vz S. N., KP. I. 218. Die Heizung, Feuerung. Přílišné topení. Dch. Kamna k t. z venku, z po- koje; urovnati hraničku k t.; přístroj k t. hvozdu; přístroj k t. bez kouře (dymotrav, der Rauchverzehrer); dříví k t.; přílišné t. Us. Dch. T. parního kotla, die Dampfkessel- heizung; T. pod kotlem, die Kesselheizung; t. bez kouře, rauchlose Feuerung; t. zara- ziti, abstellen. Šp. T. místné, die Lokalhei- zung. Nz. lk. Takto opatř jeden každý t., aby jeden skrze druhého ohněm ku škodě nepřišel; U koho by bylo zlé a nebezpečné t., ten opraviti dej. Smila osov. Zř. selské. T. čím: kamny, krby (vlaskými komíny), parou, vzduchem, vodou, dřívím, tříslem (Lohheizung), komínem, die Kaminheizung, petrolejem, lisovaným uhlím. S. N., Šp., Nz. lk. — T. = topivo, palivo. Výlohy na topení. Šp. — T. = rozhřívání, rozpouštění, die Schmelzung. T. másla. Tab. lid. — T. = pohřižování, das Versenken. Mlčím o bouř- kách a t. Jel.

344526   Topení Svazek: 7 Strana: 0914
Topení. T. plynem, plynové. Us. Cf. Vlšk. 81., 101., Sdl. Hr. III. 205. Ústřední t., Centralheitzung (topení všech místnosti z jedné komory). Cf. KP. VI. 306. Ústřední t. vodou. Vz ib. 313. T. horkou vodou, vz ib. 313., teplou, ib. 315., parou, ib. 320. nn., vzduchem, ib. 306., místní, ib. 297. nn., kr- bové (je nejdražší). Ib. 297. nn. O t. a vě- trání obydlí lidských. Vz KP. VI. 281. nn.

344527   Topení, n Svazek: 9 Strana: 0343
Topení, n. Vz KP. IX. 2. — T. = kamna kachlová; kamínka železná. Císař. Mtc. 1900. 343.

344528   Topení, n. T Svazek: 10 Strana: 0446
Topení, n. T. kamnové, kostelní, kuchyň ské, pecní. Vz KP IX. 315. nn. Vytápění parních kotlů. Ib. X. 378. nn.

344529   Topenice Svazek: 4 Strana: 0118
Topenice, e, f. = topinka. Nasyp semene kopřivového na t-ci. Rkp. kd.

344530   Topenice Svazek: 7 Strana: 1392
Topenice, offa. Pršp. 65. 90.

344531   Topenice Svazek: 9 Strana: 0343
Topenice, e, topenička, y, f. — topénka, panis frixus. Topenička chleba; topenice s octem, učin t. = topénku. Mas. ruk. 45b, 208b., 48b.

344532   Topenička Svazek: 7 Strana: 0914
Topenička, y, f., vz Topeně.

344533   Topenička Svazek: 8 Strana: 0430
Topenička, y, f., vz Topenice. Phľd. XIII. 521.

344534   Topeniště Svazek: 4 Strana: 0118
Topeniště, ě, n., der Feuerraum, die Heiz- stätte. Šp.

344535   Topeniště Svazek: 7 Strana: 0914
Topeniště, Feuerbüchse, Heitzanlage. T. zavříti. Šp. Cf. KP. VI. 281.

344536   Topénka Svazek: 4 Strana: 0118
Topénka, y, f. = topínka, topenice. Dch., Jir., Šd. Vz Topeně.

344537   Topený Svazek: 4 Strana: 0118
Topený; topen, a, o = teplený, geheizt. T. pokoj. Us. — T. chléb, gebäht, vz To- peně. — T. máslo, na Mor. a na Slov. = přepouštěně, zerlassen, Schmalz. D. T. zlato do hrdla mu líti dal. Pal. Děj. III. 2. 76. — T. = pohřížený, vodou přikrytý, versenkt, ersäuft, überschwemmt. Jg.

344538   Topený Svazek: 8 Strana: 0430
Topený = prevarený. T. lůj. 1633. Věst. op. 1894. 15.

344539   Topeš Svazek: 7 Strana: 0914
Topeš, pše, m., topsus, zastr. MV. Cf. Hank. Sb. 425.

344540   Topěti Svazek: 4 Strana: 0118
Topěti, topím, zastr. topěji, ěl, ění = tonouti, topiti se, ertrinken. — v čem. Duše má topěje v hřiešiech. Modl. ms.

344541   Topicí Svazek: 4 Strana: 0118
Topicí přístroj, topidlo, der Heizapparat. Šp.

344542   Topicí Svazek: 7 Strana: 0914
Topicí komora, přístroje, kalorifery. Vz KP. VI. 309.

344543   Topický Svazek: 4 Strana: 0118
Topický = místní, Lokal-, z řec. T. pro- středky, které jenom v určitou chorobnou čásť těla mají působiti. Vz S. N.

344544   Topič Svazek: 4 Strana: 0118
Topič, e, m. = kdo topí, der Heizer, m. D., V. T. parního kotla, der Kesselheizer. Šp., Hrk. — T. = palivo, Brennholz, n. Ze dříví vrbového jest špatný t. Um. les. — T. = kdo rozpouští, der Schmelzer. Bern. — T. = nástroj tesařský, který se do rudniku strká či topí, když znamenají rudkou, der Tau- cher. Us. — T., osob. jm.

344545   Topič Svazek: 7 Strana: 0914
Topič. Cf. Mkl. Etym. 352.

344546   Topička Svazek: 4 Strana: 0118
Topička, y, f., die Heizerin, Tkadl.; die Schmelzerin. Bern. Vz Topič.

344547   Ťopička Svazek: 4 Strana: 0118
Ťopička, y, f., vz Ťopka.

344548   Topička Svazek: 7 Strana: 0914
Topička = maličká skvrna. Měla sem ť-ky černé na rukou, jako když mákem po- seje. Us Fč.

344549   Topičný Svazek: 4 Strana: 0118
Topičný, Heizer-. Jg. — T. = k rozpou- štění náležející, Schmelz-. T. huť. Bern.

344550   Topičovský Svazek: 4 Strana: 0118
Topičovský, ého, m., osob. jm.

344551   Topičský Svazek: 7 Strana: 0914
Topičský, Heitzer-. T. zkouška. Us. Pdl.

344552   Topidlo Svazek: 4 Strana: 0118
Topidlo, a, m. = žumpa v dolích, tůně, der Sumpf. — T. = prostředek k topení, k rozpouštění, das Flussmittel. Techn. — Jg.

344553   Topika Svazek: 4 Strana: 0118
Topika, y, f., z řec., vynalézání látky k řečnickému pojednání o nějakém před- mětu; staří rozuměli tím slovem sestavení všeobecných pojmův a vět (loci communes) v pořádku systematickém jako pomůcku k nalezení a k vhodnému volení důkazů. S. N. T., die Topik. Rhetorische Topik, pramenosloví, zdrojesloví, dokazovatelství (odkud doličovati čeho, prameny důkazu a přesvědčení); grammatische Topik d. i. Wort- und Satzstellung, náuka u kladení, pořádání slov a vět. Nz.

344554   Topika Svazek: 7 Strana: 0914
Topika. Cf. KB. 312. Vor. St. 6.

344555   Topinambur Svazek: 4 Strana: 0118
Topinambur, u, m. = slunečnice hliznatá, helianthus tuberosus, die Erdbirne. Čl. 100., Kk. 164., FB. 42.

344556   Topínka Svazek: 4 Strana: 0118
Topínka, y, f., vz Topeně; na Slov. hřánka. Plk. Mastnou t-ku přátelům od- kázal (byl bohat, vz Blahobyt); Co platna tučná t., ano zubů není! Č. M. 193. — T. = prkno tenké, dünnes Brett. — T. = slabá tenká cihla n. dlažička, Pflasterziegel, m. — T. = výtopek, der Wischer. D. — T., sa- mota u Mirovic; mlýn u Písku.

344557   Topinka Svazek: 7 Strana: 0914
Topinka. Kdo nemá mastné t-ky, i s tvr- dou kůrkou béře za vděk. Us. — T., y, m.,os. jm.

344558   Topinka Svazek: 7 Strana: 0914
Topinka, y, f. = malá a slabá ženská. Us. Kšť.

344559   Topinka Svazek: 10 Strana: 0446
Topinka, y, f. Už běží s t-kum (s kle- vety). Hauer 15. — Sr. Topiny. — T. = tenké prkno k bednění stropů, střech. Vz KP. IX 265.

344560   Ťopinka Svazek: 10 Strana: 0446
Ťopinka, y, f. Je jako ť. (tichá, mírná). Hav Chamr. 147.

344561   Topinka Svazek: 10 Strana: 0673
Topinka, y, f. = prkno k bednění střech. Vz KP. XI 278.

344562   Topinkový Svazek: 4 Strana: 0118
Topinkový. T. prkno, dünnes Brett. Us. Dch.

344563   Topinky Svazek: 10 Strana: 0446
Topinky, pl., f. = karty. V zlod. mluvě. Čes. l. XV. 48.

344564   Topiny Svazek: 10 Strana: 0446
Topiny, topinky, pl., f. = karty. T. válet — hráti v karty. V zloděj. mluvě. čes. 1. XI 142.

344565   Topírna Svazek: 4 Strana: 0118
Topírna, y, f. = místo, kde se a) topí, kamna, das Heizhaus, die Heizkammer, Šp., Dch., b) zahřívá (das Treibhaus).

344566   Topisko Svazek: 8 Strana: 0430
Topisko, a, n. = místo, kde se topí, rudy roztápějí. Phľd. 1893. 482.

344567   Topiště Svazek: 4 Strana: 0118
Topiště, ě, n., der Muffelherd in der Malz- dörre. Šm.

344568   Topitelný Svazek: 4 Strana: 0118
Topitelný povrch, die Heizfläche. Nz.

344569   Topiti Svazek: 4 Strana: 0118
Topiti, topím, top, pě (íc), il, en, ení; topívati = teplo činiti, hříti, wärmen, hei- zen, feuern; rozpouštěti, schmelzen, zerlas- sen; pohřížiti, in's Wasser tauchen, senken, ersäufen; vodou pokryti, mit Wasser bedek- ken. Jg. T., immergere, lit. tepti, tepu, be- schmieren; calefacere, heizen, lat. tepere, stind. tap, tapati. Cf. Teplý. Mkl. L. 71. Na Slov. říkají kouřiti. Jv. — abs. Už jsi to- pil ? Us. Jak ten rybník od starodávna stál a topil a topiti může, der Teich und sein ganzes Inundationsgetviet. Z. d. op. — co: lázeň, světnici, pec, Us., pokoj, D., Ml. (hříti); rudu, sádlo (rozpouštěti). D. Voda topí doly. Vys. T. rybník (vodou napustiti). 1506. Král se na to rozhněval a pec hrozně topit dal. Sš. P. 8. Ať Kateřiny nebo Kříže, když mrzne, topte chýže. Pk. — co, se kde. T. v kamnech. Ros. Štěňata v rybníce t. Ml. T. se v rozkošech. Hlas. Milý se ći tam topí v tym bystrem dunaji. Sš. P. 188. — (kde) jak. Toho rybníka dále topiti nemá, než v té míře má t... Půh. II. 448. A kam by sě děli kuběnáři kněžie a mnišie a my moře nemáme? A snad s ženami svými, by měli s žernovy u potoce topeni býti, zastavili by potok a učinili by rybník. Hus II. 284. — čím: dřívím, uhlím t.; světnici kamny, krbem t. Jakýmas drvama topila ? Sš. P. Topí slamou (říká se o vyzáblém člověku). U Olom. Šd. Jednú rukú pila, druhú se topila. Sš. P. 148. — kam: do vody, do země (pohřížiti), V., do zatracení. Výb. I. 719. Voda topila až do obočí bra- dáče pod mostem. V. Voda v Praze k bra- dáči, k židům topila (se rozlévala), Štelc., až ku chlévu. Rybník tehdáž až za naši zahradu topil (se rozlil). Us. T. koho v co. Vz Váznouti. Št. Přes ty hranice ten ryb- ník t. bude na páně Jindřichovo zboží. Půh. II. 576. — co proč. Troje hody mu chy- stala, topila proňho pec. Sš. P. 761. — se. Loď se topila; kluk se topí (padá pod vodu). Ml. Kdo se topí, slámy (břitvy) se chytá. Vz Nešťastný. Lb., Kmp., Pk., Jg. Kto sa topí, i břitvy sa lapá. Mt. S. Přišel tam, kde se málo topí (do vězení). Bda. Sníh se topí (rozpouští). Tab. lid. Hory. doly se topí; kolo mlýnské se topí (brodí se, jde brodem). Vys. — co kdy. V zimě topili tři pokoje. Us. Ml.

344570   Topiti Svazek: 7 Strana: 0914
Topiti. Cf. Mkl. Etym. 352., 358.—jak. Slunce dnes pořádně topí (hřeje). Šml., Us. — čím. Cizák topí hrdla kvasem. Hlk. S. I. 79. Dycky kýmsi čertem topí (smýšlí něco zlého). Vhl. — co, se kam. V noc němou se bory topí. Kká. S palcátem v dav nepřátel se topím. Vc. Lab. 12. Kdyby ryb- ník topil na mé lesy. Výb. I. 1013 Topil na jeho stranu (byl při něm). Us. Zrak se v šero noční topí. Osv. (To) topí lidi do zatracenie. Št. Kn. š. 152. — kdy. Poseďte, kmocháčku, budem zítra t. Brt

344571   Topiti Svazek: 8 Strana: 0430
Topiti. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 84. Kdo sa topí, pien (pěn) sa lapá. Slov. Zátur. — Keď počínal snach sa t. (táti). Phľd. 1895. 488.

344572   Topiti Svazek: 8 Strana: 0578
Topiti. Kdo se topí, i pěny se chytá. Hudc. 59.

344573   Topiti komu co čím Svazek: 10 Strana: 0446
Topiti komu co čím. T la mu šerednou horkou lázeň tvrdými slovy a skutky. Zvon IV. 57.

344574   Topiti komu kam Svazek: 9 Strana: 0343
Topiti komu kam. Topí p. Bohu do oken (nadarmo). Hoř. 92.

344575   Topivo Svazek: 4 Strana: 0119
Topivo, a, n., palivo, das Brenn-, Heiz- material. Nz., Šp., Šd.

344576   Topivosť Svazek: 4 Strana: 0119
Topivosť, i, f. = výhřevnosť, die Heiz- kraft. Nz.

344577   Topivový. T Svazek: 10 Strana: 0446
Topivový. T. dříví. Uč. spol 1905. XV. 11.

344578   Topivý Svazek: 7 Strana: 0914
Topivý plyn, Heitzgas, n. Vz KP. VI. 293.

344579   Topivý. T Svazek: 4 Strana: 0119
Topivý. T. plocha, die Feuerfläche. Šp.

344580   Ťopka Svazek: 4 Strana: 0119
Ťopka, y, f. = krůta. D. — Ť. = s pří- hanou o ženské přihlouplé, nevšímavé, das Tschoperl. Dch. — Ť. = stopka, Stiel, m. — Ť. = bidlo ve studnicích, pumpách, der Stiel.

344581   Ťopka Svazek: 7 Strana: 0914
Ťopka = Český tanec národní.

344582   Ťopka Svazek: 10 Strana: 0446
Ťopka, y, f. = žena dobračka. Rais. Sir. 210.

344583   Ťopkovati Svazek: 7 Strana: 0914
Ťopkovati, tupfen. Us., Kžk. Por. 152.

344584   Ťopkový Svazek: 7 Strana: 0914
Ťopkový plž, capulus. Frč. Geol. 67.

344585   Topľa Svazek: 4 Strana: 0119
Topľa, y, f. = topola = topol. Pl. Pre- neščasna t. ešči baržej zeskla. Sl. ps. 79.

344586   Topľa Svazek: 10 Strana: 0446
Topľa = toplina, syn. plaň. Slov. Phld. XXIV 484

344587   Tople, pl Svazek: 4 Strana: 0119
Tople, pl., toplice = teplice, léčné pra- meny. Slov. Dbš. 67.

344588   Toplucha Svazek: 7 Strana: 0914
Toplucha, teplucha = teplice, teplá voda. Phľd. IV. 532.

344589   Topná Svazek: 7 Strana: 0914
Topná, é, f. = topička. Slov. Bern.

344590   Topnice Svazek: 4 Strana: 0119
Topnice, e, f., na Slov. = huť k rozpou- štění rudy, der Schmelzofen. Bern.

344591   Topnictví Svazek: 4 Strana: 0119
Topnictví, n., das Schmelzeramt. Slov. Bern.

344592   Topnik Svazek: 4 Strana: 0119
Topnik, a, m. = kdo rudu topí, rozpou- ští, der Schmelzer. Slov. Bern.

344593   Topný Svazek: 4 Strana: 0119
Topný, Schmelz-. — T., ého, m., der Schmelzer.

344594   Topný Svazek: 7 Strana: 0914
Topný. Heitz;-. T. plocha, Zpr. arch. IX. 13., roura, kanál (jímž teplý vzduch se při- vádí). Us. Pdl.

344595   Topograf Svazek: 4 Strana: 0119
Topograf, a, m., z řec. = místopisec. Rk.

344596   Topografický Svazek: 4 Strana: 0119
Topografický, z řec. = místopisný. Rk.

344597   Topografický Svazek: 7 Strana: 0914
Topografický. T. anatomie, S. N., mappa. Stč.

344598   Topografie Svazek: 4 Strana: 0119
Topografie, e, f., z řec. = místopis, po- pis míst, die Topographie. Rk.

344599   Topol Svazek: 4 Strana: 0119
Topol, e, m. (na Plašte a Plzeň. f. Prk., slov. topola, topla; u Opavy: topůl, Klš. ), topolík, u, topolíček, čku, topolček, ečku, m., topolí, n. Ve vých. Čechách, také na Plasku a Příbramsku (Prk. ); topol, u. Vz L. T., z lat. populus, die Pappel. Vz t. TopolB souvisí, jak už Šf. v Rozb. 121. po- znamenal, s adj. topielý, tepielý, tepělý = directus, rovný, štíhlý (tepilý, ztepilý). Prk. Př. 17. T. bílý, třesutý n. osyka (libický. V. ), Jg., jehličnatý. Šp. T. linda, p. alba; t. sokora, p. canescens; t. osyka, p. tre- mula; t. vlaský, p. pyramidalis; t. černý, p. nigra; t. kanadský, p. monilifeia; balsa- mitý, p. balsamifera. Vz Rstp. 1408., Schd. II. 274., Čl. Kv. 145., Čl. 113.. KP. III. 308., Kk. 148., 149., FB. 29., Slb. 269., Kk. 227., Slb. 639. Kdekoli v písních slovanských děje se zmínka o topoli, nevyrozumívá se, trvám, vysoký, nudný topol vlaský (po- pulus pyramidalis), který se dostal do Čech teprv začátkem 18. století a do ostatních krajin slovanských snad ještě později, nýbrž košatá, bělolistá linda (populus alba), jejíž zjev má do sebe cosi ženského, pročež v ná- řečích ruských i v polském jest topoł, to- polja fem., a rus. topoľ, strsl. topola zna- mená skutečně bílý topol (naši lindu). Jest pak linda obrazem mladé dívky. Sbtk. 125. Já koníčky vodím pod zelenú lindu. A já tam, synečku, na travěnku přindu. Sš. P. 246. Podívej se milá na tu suchú lindu: až se rozzelená, teprv k tobě přindu (= nikdy). Sš. P. 377. Pozri že děvčátko na ten suchý topol: keď sa ten rozvije, potom já budem tvoj. Těžko je rozvíjať suchým haluzinkám: těžšie sa vydávať chudobným dievčinkám. Koll. I. 222. Z pupenců topolových dělají masť, po které prý vlasy dobře rostou. Sbtk. 125. —128. Cf, Ib. 14.

344600   Topol Svazek: 7 Strana: 0914
Topol. Cf. Kram. slov.. Mllr. 82., Rosc. 118., Rk. Sl., Mkl. Etym. 358. — T. = druh révy. V Podluží. Brt.

344601   Topoľ Svazek: 8 Strana: 0430
Topoľ, druh révy. Brt. D. II. 440. — T. vlaský, populiis pyramidalis, v košíkářství. Vz KP. VIII. 102.

344602   Topol Svazek: 10 Strana: 0446
Topol. Vz Ott. XX. 240., Phľd. XXIV. 425.

344603   Topola Svazek: 4 Strana: 0119
Topola, y, f. = topol. Slov. Popater ty, mila, na suhú topolu. Sl. ps. 79.

344604   Topola Svazek: 7 Strana: 0914
Topola = míst. jm. v Uhřích.

344605   Topolany Svazek: 4 Strana: 0119
Topolany, dle Dolany, něm. Topolan, vsi a) u Víškova, b) u Olomouce; němec. Teplitzhof, dvůr u Radonic. PL.

344606   Topolář Svazek: 4 Strana: 0119
Topolář, e, m. = topolník. Rk.

344607   Topolář Svazek: 9 Strana: 0343
Topolář, e, m., phyllodecta, brouk. T. černý, ph. obscura, čtverouhlý, atrovirens. kovolesklý, vulgatissima, šíroštítý, laticollis, úxkoštítý, vitellina, žlutostehný, tibialis. Klim. 688.

344608   Topolčany Svazek: 4 Strana: 0119
Topolčany, dle Dolany, mě. v Uhřích. Vz Tk. IV. 661.

344609   Topolčárka Svazek: 4 Strana: 0119
Topolčárka, y, f. = druh hrušek, die Plutzerbirn, pyrum lacteum. Slov. Bern.

344610   Topolče Svazek: 10 Strana: 0446
Topolče, e, n, zdrobn. topol. Msn. Od. 102.

344611   Topolček Svazek: 4 Strana: 0119
Topolček, vz Topol.

344612   Topolčina Svazek: 7 Strana: 0914
Topolčina, y, f. = topolí. Hol. 311.

344613   Topolí Svazek: 4 Strana: 0119
Topolí, n. = topoly, die Pappeln. Šd.

344614   Topolí Svazek: 9 Strana: 0343
Topolí, n., jm. polí. ?ck. ??l. 26.

344615   Topolice Svazek: 7 Strana: 0914
Topolice, e, f. = topol samičí. Us. Kšť.

344616   Topolík Svazek: 7 Strana: 0914
Topolík, u, m. = topol. Dievča tenké ako t. Sb. sl. ps. I. 88.

344617   Topolina Svazek: 7 Strana: 0914
Topolina, y, f. = topolí, topolčina. Orl VII. 198., Ntr. I. 19. Laš. Wrch.

344618   Topolinka Svazek: 4 Strana: 0119
Topolinka, y, f., popolina, keř, zastar. Rozk.

344619   Topolisko Svazek: 4 Strana: 0119
Topolisko, a. n., veliký n. špatný topol, eine sehr grosse o. schlechte Pappel. Cimrhz.

344620   Topoliště Svazek: 4 Strana: 0119
Topoliště, ě, n., der Pappelgarten. Šm.

344621   Topolka Svazek: 4 Strana: 0119
Topolka, y, f., samota u Hlinska.

344622   Topolky Svazek: 9 Strana: 0343
Topolky, pozemek. Hoř. 136.

344623   Topolná Svazek: 4 Strana: 0119
Topolná, é, f., ves u Napajedel. PL.

344624   Topolní Svazek: 7 Strana: 0914
Topolní, vz Topolový. T. klikoroh, cur- culio populi, Pappelrmger, mandelinka, rez. Sl. les.

344625   Topolníček Svazek: 7 Strana: 0914
Topolníček, čka, m., dorytomus, brouk. Vz Kk. Br. 311.—312., Zl. kl. 1856. č. 14.

344626   Topolníček Svazek: 9 Strana: 0343
Topolníček, čka, m., dorytoums. T. černo- pruhý, d. taeniatus, černoštítý, dorsalis, dlouhonohý, longimanus, chlupatý, villosus, chlupokrový, hirtipeunis, jarní, majalis, malý, minutus, osykový, tremulae, plavý, macropup, příbuzný, affinis, rudonosý, rufulus, rzivo- hnědý, puberulus, silnonohý, tortrix, skvrnitý, taeniatus, tečkovaný, melanophthalmus, tlusto- nosý, validirostris, tmavý, nebulosus, tvrdý, occalescens, úzký, salicinus, vrbový, salicis, žlutonohý, flavipes. Vz Klm. 565.

344627   Topolník Svazek: 4 Strana: 0119
Topolník, a. m., der Pappelfreund. Mus. IV. b. 166. Vz Topolář.

344628   Topologie Svazek: 4 Strana: 0119
Topologie, e, f., řec. = náuka vštípiti sobě v paměť vlastnosti nějaké věci dle jistého pořádku. S. N.

344629   Topololistý Svazek: 4 Strana: 0119
Topololistý, pappelartige Blätter habend. Rostl.

344630   Topolovina Svazek: 4 Strana: 0119
Topolovina, y, f., das Pappelholz. Rk

344631   Topolovitý Svazek: 4 Strana: 0119
Topolovitý, pappelartig. Šm.

344632   Topolovka Svazek: 4 Strana: 0119
Topolovka, y, f. = proskurník t., althaea rosea. Čl. 24. Vz Rstp. 134.

344633   Topolovka Svazek: 7 Strana: 0914
Topolovka = topolová hůlka, Pappel- stock, m. Sl. les.

344634   Topolový Svazek: 4 Strana: 0119
Topolový, Pappel-. T-ý dříví, BO., list, strom. Us. Třese se jako t. list (jako osyka). Ros. Zdání své na topolovém (osykovém) listu zavěsiti (kdo se nemůže na něco ji- stého rozmysliti). Ros.

344635   Topolový. T Svazek: 7 Strana: 0914
Topolový. T. růže, althea. Rt. Dívky mažou si vlasy t-vou mastí, aby jun tak rychle rostly, jak rychle roste topol. Us. Sbtk.

344636   Topoly Svazek: 4 Strana: 0119
Topoly, dle Dolany, něm. Topol, ves u Dob- kovic.

344637   Topor Svazek: 4 Strana: 0119
Topor, u, toporek, rku, m., od tep (te- pati), vz e, -or. Strsl. toporB, ascia, srv. arm. tapar, pers. tabar. Mkl. L. 71. (Hý. ). T. = náčiní tesařské (sekera), die Zimmeraxt. T. řeznický, die Fleischeraxt, Vz násl. Co za- psáno perem, toho nevyvrátíš toporem. Č. M. 79. Vždyť má nožky jako hůlky a ruce jak topory. Nár. ps. Na tvrdý suk silný to- por. Kmp. In den Hammerwerken der Ham- merstiel. Nz. Na Slov. = hůl s krátkou se- kyrkou. S. N.

344638   Topor Svazek: 7 Strana: 0914
Topor. Mkl. Etym. 359.

344639   Toporec Svazek: 7 Strana: 0914
Toporec, rce, m. = topůrko. Rk.

344640   Toporec Svazek: 8 Strana: 0431
Toporec, rce, m., riečka ve Spišsku. Phľd. XII. 75., 553.

344641   Toporka Svazek: 4 Strana: 0119
Toporka, y, f., torda, pták vodní, čápo- vitý. Krok. I. c. 126.

344642   Toporka Svazek: 9 Strana: 0343
Toporka, y, f. = toporko (násl. ). Slez. Lor. 80.

344643   Toporko Svazek: 4 Strana: 0120
Toporko, a, n. = topůrko. Vz Toporo. V již. Mor. Šd. Jede Polach po draze s tym malym toporkem. Sš. P. 684.

344644   Toporko Svazek: 9 Strana: 0343
Toporko, a, n. = tluk, tlucek (u másel- nice). U Janovic ve Slez. Ces. 1. 1897. 466.

344645   Topornosť, i Svazek: 7 Strana: 0915
Topornosť, i, f., Steifheit, f.

344646   Toporný Svazek: 7 Strana: 0915
Toporný, steif, unnachgiebig, nicht weich. T. postava, Tš. Laok. 51., komíhání, Rgl., sukno

344647   Toporo Svazek: 4 Strana: 0120
Toporo, a, (zastr. ), toporce, topůrce, e, topůrko, a, topůrečko, a, n. = topo- řisko. Místy držadlo vůbec: u kosy (kosisko), u sekyry, u motyky u rýče atd., ve Slez. to- púr. Kd., Ktk., Šd. Der Stiel. Kladivo spadlo (smeklo se) s topůrka. D. Sláva jeho bude na krátkém topůrku (bude brzy u konce). Sych. Má řeč na dlouhém topůrku (dlouho mluví). Us. Někoho na své topůrko nasaditi. Vz Topořisko. Přidělává ku svému kladívku vhodné topůrko (chce někoho k něčemu užiti). Šm.

344648   Toporo Svazek: 7 Strana: 0915
Toporo. Naraziti věc na krátké topůrko (něčeho rázně se chopiti). Us. Knrz.

344649   Toporový Svazek: 4 Strana: 0120
Toporový, Beil-. Vz Topor.

344650   Topoření Svazek: 7 Strana: 0914
Topoření, n., erekce. T. pyje, Vz Slov. zdrav. 372.

344651   Topořisko Svazek: 4 Strana: 0119
Topořisko, a, topořiště, ě, topořišče, e, topořišťko, a, n. = násada u toporu. Strsl. topořiště, manubrium asciae, příp. -iske (-isko); von toporB, ascia. Mkl. B. 277., 274. Der Hackenstiel. Spadla sekyra s topořiště. BO. Tehdy Jan švec sekerú svú chtěl toho kúši udeřiti, i přesáhl jeho se- kyru, ne;: toliko topořištěm jeho v hlavu ranil. NB. Tč. 107. — T. = násada u kla- diva, der Hammerstiel. Har. Nasaditi ně- koho na své topořiště (jeho za nástroj svůj užívati). Jest na jeho topořiště (topořisko) nasazený. Sych., Ros., Kom., BR. II. 790.

344652   Topořisko Svazek: 7 Strana: 0914
Topořisko. Cf. Mkl. Etym. 359. Toporně, steif. Rgl.

344653   Topořiti Svazek: 4 Strana: 0119
Topořiti, il, en, ení = arrigere, exten- dere virilem virgam. Lex. vet. Č. — se = přímiti se, sich aufrecht, steif stellen. Farao sám se nakloňoval, obměkčoval a ohýbal a opět se topořil, se tvrdil (zatvrzoval). Sš. I. 103. (Hý. ).

344654   Topořivý. T Svazek: 10 Strana: 0446
Topořivý. T. tělisko, corpus cavernosum. Ktt

344655   Toposkop Svazek: 4 Strana: 0120
Toposkop, u, m, topognom, z řec. = ná- stroj, kterým možno ustanoviti místo požáru na perspektivní mapě nějaké krajiny; také se jím měří vzdálenosť lodi od pobřeží. S. N.

344656   Topot Svazek: 4 Strana: 0120
Topot, u, m, strsl. tepetB, sonitus. Mkl. B. 188. (Hý. ).

344657   Topovati Svazek: 4 Strana: 0120
Topovati = mísy klasy v bílé hlince omočenými tečkovati. Mý.

344658   Topovna Svazek: 4 Strana: 0120
Topovna, y, f. (nové) = topnice, die Schmelzhütte. Vz Topnice.

344659   Toprič Svazek: 8 Strana: 0431
Toprič, e, m., potok ve Spišsku. Phľd. 1892. 75., 554.

344660   Topšovitý Svazek: 4 Strana: 0120
Topšovitý, tophaceus, tuffsteinartig n. př. stélka některých lišejníků, obrostlá mnohými pupenci anebo příčepky přemnohými sléva- jícími se, čímž má pohled děrnatodubkatý jako topeš. Rst. 506.

344661   Topůl Svazek: 4 Strana: 0120
Topůl = topol. U Opavy. Klš.

344662   Topúr Svazek: 4 Strana: 0120
Topúr, vz Toporo.

344663   Topůrce, topůrko Svazek: 4 Strana: 0120
Topůrce, topůrko, vz Toporo.

344664   Topuška Svazek: 4 Strana: 0120
Topuška, y, f., halypus, hmyz. Krok.

344665   Tor Svazek: 4 Strana: 0120
Tor, u, m., tora, y, f., na Mor. = utřená cesta, Bahn, f. — T. zvěři = stopa. Na Mor. Vrátiť-li se nemá zpětným torem. Sš. Ps. 193. Ale Lukáš nemusel všady jedním torem choditi. Sš. Sk. 161. (Hý). — Tím torem = způsobem. Slez. Klš.

344666   Tor Svazek: 7 Strana: 0915
Tor = stopa, dráha, chodník. Mkl. Etym. 352. Obá sú jednej tory = jedné mysli, sobě povahou podobni. Val. Brt. D. 278. — Na všecko vám stačí, na nákladné krestiny, svatby, tory; jen pro výchovu dítek nic nezbývá. Zbr. Múd. živ. II. 45.

344667   -tor Svazek: 9 Strana: 0343
-tor: otrhátor, žvátor, synátor.

344668   Tora Svazek: 4 Strana: 0120
Tora, vz Tor.

344669   Tora Svazek: 7 Strana: 0915
Tora = toral. Km. 1887. 408.

344670   Toral Svazek: 4 Strana: 0120
Toral, vz Tolar. Zač jedna formane? Za štyry torale. Sš. Ps. 726.

344671   Torba Svazek: 7 Strana: 0915
Torba. Cf. Mkl. Etym. 359. T. lícní, Backentasche, -höhle. Šv. 95.

344672   Torba Svazek: 8 Strana: 0431
Torba. T. na květiny, Botanisiertrommel, f. Jeř. Plná t. cežká (těžká), prázdna eščik cežší. Šariš. Phľd. 1895. 378.

344673   Torba Svazek: 9 Strana: 0343
Torba na cestu: torbečka, kapsa, kapsička, kapsela vieko. Sbor. slov. II. 131.

344674   Torba, torbička Svazek: 4 Strana: 0120
Torba, torbička, y, f. = tobola, der Beu- tel, Tornister. T. pocestní, die Reisetasche. Šp. Mamuška jemu nakladla pulnu torbečku priplamkoch. Er. Sl. čít. 72. Budu-li žebrá- kem, budu torbu nosiť, nad svymi krajičky budu se honosiť. Sš. P. 515. Torby čili měšec pod kůží tvářní (o opicích). Ssav. T. myslivecká, brašna lovecká. Šp. Vz Tor- nistra, Torbička.

344675   Torbák Svazek: 8 Strana: 0431
Torbák, a, m., vz Tlamák.

344676   Torbář Svazek: 7 Strana: 0915
Torbář, e, m. = kdo torby dělá, Taschner, m. Šd.

344677   Torbice Svazek: 4 Strana: 0120
Torbice, e, f., mléčnice, vítod, polygala, die Kreutzblume. Vz Slb. 652.

344678   Torbička Svazek: 4 Strana: 0120
Torbička v botan. = díl blánovitý, py- tlovitý, zavřený, n. př. obálka zrn pelových a pelatek obsahující látku zúrodivou, tak nazvaná t. mateční u řas čili žabinců, utri- culus, der Schlauch, Antheridienbeutel. Rst. 188., 196., 199., 506. T-ky pelové. Ib. 118. Vz Torba.

344679   Toreador Svazek: 4 Strana: 0120
Toreador, a, m., ve Špan. = zápasník 8 býky koňmo; zápasník pěší slove torero. S. N.

344680   Torebka, y, f Svazek: 7 Strana: 0915
Torebka, y, f. = saccomys. Brm. I. 419.

344681   Torebník Svazek: 4 Strana: 0120
Torebník, a, m., der Beuteldachs, pera- meles, ssavec. T. ostrouchý, dlouhouchý, tupouchý. Ssav. — Jg.

344682   Torec Svazek: 4 Strana: 0120
Torec, rce, m., der Thorit, nerost kře- men. Min. 386.

344683   Torecký Svazek: 4 Strana: 0120
Torecký = turecký. Sš. P. 580.

344684   Torénka Svazek: 4 Strana: 0120
Torénka, y, f., torenia, rostl. krtičníko- vitá. Rostl. I. 243. a.

344685   Torero Svazek: 4 Strana: 0120
Torero, vz Toreador.

344686   Toreska Svazek: 4 Strana: 0120
Toreska, y, f., toresia, tráva sveřepovitá. Rostl. I. 264. b.

344687   Toreutika Svazek: 4 Strana: 0120
Toreutika, y, f., řec. = řezbářství. S. N.

344688   Torf Svazek: 4 Strana: 0120
Torf, u, m., lat. turpha, der Torf, raše- lina, borky = země tučná, hustými a rozlič- nými kořínky prorostlá, která v kusy na způsob cihel vykopaná a vysušená k palivu slouží. Jg.

344689   Torfový Svazek: 4 Strana: 0120
Torfový, Torf-.

344690   Torgov Svazek: 4 Strana: 0120
Torgov, a, m., něm. Torgau, mě. ve prus. Sasku. Vz S. N., Tk. II. 513.

344691   Toríček Svazek: 8 Strana: 0431
Toríček, vz Hrboluška, Ott. XL 190.

344692   Torisa Svazek: 7 Strana: 0915
Torisa, y, f., řeka na Slov. Phľd, I. 1. 20. Vz Torysa.

344693   Torka Svazek: 9 Strana: 0343
Torka, y, f. =? Za horami t., nezrálo je. Slez. Věst. op. 1896. 15.

344694   Torka Svazek: 10 Strana: 0446
Torka, y, f. = trnka. Slez. Vyhl. II 276.

344695   Tormentill Svazek: 10 Strana: 0446
Tormentill, u, m. = lék. 1741. Schulz 260.

344696   Tormina Svazek: 4 Strana: 0120
Tormina, y, f. = žření, trhání, hryzení v břiše. S. N.

344697   Tormužna Svazek: 8 Strana: 0431
Tormužna, y, f., riečka v Gemer. Phľd. XII. 554.

344698   Torna Svazek: 4 Strana: 0120
Torna, y, f., mě. v Uhřích, Torna. — Torňan, a, m. — Tornský, torenský.

344699   Torna Svazek: 7 Strana: 0915
Torna, y, f. = torba, tornistra. U Kr. Hrad. Kšť.

344700   Torna Svazek: 8 Strana: 0431
Torna (Turňa), y, f., dvůr v Gemer. Phľd. XII. 554.

344701   Torna Svazek: 10 Strana: 0445
Torna, vz Tomáš.

344702   Torna Svazek: 10 Strana: 0446
Torna, pole u Pacova. Čes. 1. XIV. 440.

344703   Tornav Svazek: 4 Strana: 0120
Tornav, a, m. (Tornava, y, f., Ros), mě. ve Flandrii, Tornaw, Dornek. V. — Torna- van, a, m. — Tornavský. V.

344704   Tornistra Svazek: 4 Strana: 0120
Tornistra, y, f., v již. Cech. tanejstra, der Tornister, das Ränzel. Kts. — T. = torba, tlumok vojenský z telecí kůže, Jg., v obec. mluvě: tele. Vz Tanejstra, Torba.

344705   Tornov Svazek: 7 Strana: 0915
Tornov, a, m. = míst. jm. v Uhřích.

344706   Torný Svazek: 7 Strana: 0915
Torný, Frictions-, horn. Hr.

344707   Torone Svazek: 4 Strana: 0120
Torone, y, f., bylo mě. v Macedonii. — Toroňan, a, m. — Toronský.

344708   Torovati Svazek: 4 Strana: 0120
Torovati, vz Stopovati. Cf. Tora. — koho: zloděje. Slov. Klš. Také na Mor. Mtl., Dml.

344709   Torovati Svazek: 7 Strana: 0915
Torovati, vz Tořiti (dod.).

344710   Torpeda Svazek: 9 Strana: 0343
Torpeda. Vz Žv. II. 257.

344711   Torpední Svazek: 4 Strana: 0120
Torpední, Torpedo-. T. loď. Kpk.

344712   Torpedo Svazek: 4 Strana: 0120
Torpedo, a, n. = střelní nástroj k boření lodí. T. = offensivní zbraň námořní tvaru válcovitého na obou koncích zaostřeného, opatřená strojem, který šroub žene, a ná- bojem dynamitovým nebo střelnou bavlnou; t. tyční, vlečné (Schlepptorpedo). Kpk. Jméno má od ryby torpeda, rejnoka elektrického. S. N., Pokrok 1877. č. 146., Pekelný stroj. — T., a, m. = rejnok elektrický, trnák.

344713   Torpedo Svazek: 7 Strana: 0915
Torpedo, trnák. Cf. S. N. X. 175., XI. 240., 242, Rk. Sl.

344714   Torpedo Svazek: 10 Strana: 0446
Torpedo, torpedová střela, pekelný stroj, vypaluje se z výstřelných otvorů stlačeným vzduchem nebo ocelovými vzpruhami. Je dlouhé 4—7 metrů, široké 35—50 cm. Jest ocelové a uvnitř je explosivni látka. Vz Zl. Pr. XXI. 250. T. bezdozorné, střelové, ra- ketní, plující, automobilní či rybní. List. fil. 1904. 147. 10.

344715   Torpedobor Svazek: 10 Strana: 0446
Torpedobor, u, m = loď. Nár. list. 1904. 22. 5. Vz, násl.

344716   Torpedoborce Svazek: 10 Strana: 0446
Torpedoborce, e, m. = loď ničící torpe- dové lodi, které metají torpeda. Vz Zl. Pr. XXI. 250.

344717   Torpedoničitel Svazek: 9 Strana: 0343
Torpedoničitel, e, m. (loď). Nár. list. 1898. 159.

344718   Torpedovka Svazek: 4 Strana: 0120
Torpedovka, y, f., das Torpedoboot, člun rozvážející torpeda. Kpk.

344719   Torpedový Svazek: 10 Strana: 0446
Torpedový člun, na němž vozí torpeda. Vz Zl. Pr. XXI 250

344720   Torpedský Svazek: 7 Strana: 0915
Torpedský. T. člun. S. N. XI. 239.

344721   Torpidní Svazek: 4 Strana: 0120
Torpidní, z lat. = ztrnulý, zmrtvělý, bez- citný, träge, erstarrt. S. N.

344722   Torpor Svazek: 4 Strana: 0120
Torpor, u, m., lat. = strnutí, zmrtvělosť. S. N.

344723   Torquerin-us Svazek: 7 Strana: 0915
Torquerin-us, a, m. = jm. ďábla. Výb. II. 488.

344724   Torrefakce Svazek: 4 Strana: 0120
Torrefakce, e, f., lat. = sušení, pražení, zvl. rud. S. N.

344725   Torričelský Svazek: 4 Strana: 0120
Torričelský. T. prázdnota, rourka, torri- cellische Leere, Röhre. Sedl. F. 186.

344726   Torse Svazek: 4 Strana: 0120
Torse, e n. y, f., z lat. = stočení, skrou- cení. T. arterii. Vz S. N.

344727   Torso Svazek: 7 Strana: 0915
Torso, vz Komolec.

344728   Tort, dort Svazek: 4 Strana: 0121
Tort, dort, u, m., torta, y, f., tortík, dortík, u, tortíček, čku, m., tortka, tor- tička, y, f., ze střlat. torta, eine Art Back- werk, die Torte. Mz. 349. T. chlebový, ja- blečný, čokoládový atd. To je jako tort (křehké). Torta. V. T., tykanec, jídlo z cu- krového těsta. Rk.

344729   Tortář Svazek: 4 Strana: 0121
Tortář, e, m., der Tortenbäcker. Jg.

344730   Tortářka Svazek: 4 Strana: 0121
Tortářka, y, f., die Tortenbäckerin. Jg.

344731   Tortový Svazek: 4 Strana: 0121
Tortový, Torten-. T. těsto. Us.

344732   Tortura Svazek: 4 Strana: 0121
Tortura, y, f., z lat. = muka, mučení, die Marter; mučidlo, skřipec, die Folter, Rk., útrpné právo, peinliche Frage.

344733   Toruň Svazek: 4 Strana: 0121
Toruň, ě, f., mě. v Prusích, Thorn. Do Toruně. Kom. Vz více v S. N., Tk. II. 513. — Toruňan, a, m. — Toruňský.

344734   Tory Svazek: 4 Strana: 0121
Tory, přívrženci staré soustavy vládní v Anglicku, strana dvorská; v novější době nemá již toho významu, ač název zachován; obyčejně se tím rozumí strana méně svo- bodomyslná; strana jí protivná jsou whigy. Rk. Nyní jsou tam v obyčeji jména kon- servativcův a radikálů. Vz S. N.

344735   Torysa Svazek: 7 Strana: 0915
Torysa = Torisa (dod.). C. Čt. II. 351., 352., Syt. Táb. 371.

344736   Tořenka Svazek: 4 Strana: 0120
Tořenka, y, f., spergularia, rostl. kou- kolovitá. Rostl. I. 239. b.

344737   Tořice Svazek: 4 Strana: 0120
Tořice, e, f., torilis, die Borstdolde, rostl. T. třebulovitá, t. anthriscus. Vz Rstp. 754., Čl. Kv. 346., FB. 94.

344738   Tořice Svazek: 10 Strana: 0446
Tořice, e, f., vz Tařice rostl.

344739   Tořič Svazek: 4 Strana: 0120
Tořič, e, m., ophrys, das Knabenkraut. T. muchonosný, o. muscifera; pavoukonosný, o. aranifera; pavoukový, o. arachnites; včelo- nosný, o. apifera. Vz Rstp. 1505., Čl Kv. 135., Čl. 137., FB. 23.

344740   Tořič Svazek: 7 Strana: 1392
Tořič, e, m., arrigena, rostl. Pršp. 31. 60.

344741   Tořič Svazek: 8 Strana: 0431
Tořič, vz Mudavka (3. dod.).

344742   Toříček Svazek: 4 Strana: 0120
Toříček, čku, m., herminium, rostl. Vz Čl. Kv. 135., FB. 23.

344743   Tořičovitý Svazek: 4 Strana: 0120
Tořičovitý. T. rostliny, ophrydineae: vstavač, uzdenka, muďatka, vemenník, temno- hlávek, tořič, helmatka, bezostrožka, hrbo- luška, sehnutka. Vz Rstp. 1499. a násl.

344744   Tořičovitý Svazek: 9 Strana: 0463
Tořičovitý. T. rostliny, ophrydeae. Vz Ott. XVIII. 307.

344745   Tořík Svazek: 4 Strana: 0120
Tořík, u, m., das Thorium, nerost. Rk.

344746   Tořík Svazek: 8 Strana: 0431
Tořík, u, m., nerost. Cf. Am. Orb. 59.

344747   Tořil Svazek: 7 Strana: 0915
Tořil, u, m. = tořič. Jir.

344748   Tořín Svazek: 9 Strana: 0343
Tořín, u, m., tořna, y, f. = tuřín. Také: tořen, tořt, toř, tořn. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 42.

344749   Tořiti Svazek: 7 Strana: 0915
Tořiti, torovati = stopovati; špiniti, za- ťápati podlahu nohama. Val., laš. Brt. D. 278., Vck., Slavč. 42. Cf. Tora (po toře jíti). T. koho. Tč. Koľaje toriť = brázdy orati. Slov Sokl. II. 310.

344750   Tořn Svazek: 10 Strana: 0446
Tořn = tuřín. Kbrl Džl. 5. Sr. Tořín v II. Přisp 343.

344751   Tos Svazek: 4 Strana: 0121
Tos = to jsi. Tos mu dal. I na tos pa- matoval. V.

344752   Tosamosť Svazek: 4 Strana: 0121
Tosamosť, i, f. = totožnosť. L.

344753   Tosamosť Svazek: 7 Strana: 0915
Tosamosť. V.V. 153.

344754   Tosamý Svazek: 4 Strana: 0121
Tosamý = totožný. L.

344755   Toska Svazek: 7 Strana: 0915
Toska, y, f. = tesknosť. Ach, jako úzkosť (toska) srdce nyje. Slov. Phľd. IV. 527.

344756   Toskana Svazek: 4 Strana: 0121
Toskana, y, f., země v Italii, jejímž hlav- ním městem jest Florencie; od r. 1859. jest spojena s královstvím italským. Rk. Vz S. N. — Toskánský, toskanisch. T. sloup. Vz KP. I. 122.

344757   Toskanka Svazek: 4 Strana: 0121
Toskanka, y, f., hospoda u Únoště.

344758   Tossan Svazek: 4 Strana: 0121
Tossan, a, m., spisov. Jg. H. 1. 642., Jir. II. 1. II. 290.

344759   Tost Svazek: 4 Strana: 0121
Tost, a, m., osob. jm. Vz Tk. III. 178., IV. 570., V. 125.

344760   Tosten Svazek: 4 Strana: 0121
Tosten, u, m. = mateří líčko, rostl.

344761   Toš Svazek: 4 Strana: 0121
Toš, e, m. Udělal to na toš (= na vzdory). Klda. 210.

344762   Tošek Svazek: 4 Strana: 0121
Tošek, ška, m., osob. jm. Vz Tk. V. 261.

344763   Tošek Svazek: 8 Strana: 0431
Tošek, ška, m., vz Tomáš (3. dod.).

344764   Tošenovský Svazek: 8 Strana: 0431
Tošenovský potole na Frýdecku. Věst. op. 1894. 18.

344765   Tošín Svazek: 9 Strana: 0343
Tošín, a, m. = Anton. U Zábřehu. Brt.

344766   Toškanec Svazek: 10 Strana: 0446
Toškanec, nce, m., nějaké moučné jídlo. Čas. mus. V. 100.

344767   Tošneť Svazek: 10 Strana: 0446
Tošneť, Aby si netošnel za dievkú. Slov. Sb. sl. VII 125.

344768   Tošněťi Svazek: 4 Strana: 0121
Tošněťi, ěl, ění, na Slov. = toužiti, trach- ten, sich sehnen.

344769   Tošnovec Svazek: 4 Strana: 0121
Tošnovec, vce, m. T. Adam. Tf. 320.

344770   Tošov Svazek: 4 Strana: 0121
Tošov, a, m., Toschov, ves u Humburek. Vz S. N.

344771   Tot Svazek: 4 Strana: 0121
Tot = ten; totot = tento. Slov.

344772   Toť Svazek: 4 Strana: 0121
Toť = to + ť. Vz Tenť. Toť jest. Toť bych rád věděl. Toť se ví. Us. Toť by bylo! Toť si myslím! Toť samo sebou se rozumí. Us. Dch. — T. = hle. T. ho máš. T. reči a písmo jeho. Vyzn. Toť země všecka před vámi; Toť jest pán tvój; Toť čeleď má naj- nižšie. BO. Ten sirotek, toť již žalobník na tej dědině otčizny nemá. NB. Tč. 160. — Kom., Plk., Leg. — T. v již. Čechách = ovšem, zcela přirozeně, arciť, zajisté, ja wohl, freilich, sicherlich. Kts. Také jinde i na Mor. a ve Slez. Je tam pěkně? Odp.: Toť! Slez. Šd. Sú ty hrušky už zralé? Toť že sú. Mpr. Brt. Pravda, že krejcar dáte? Toť! Šd. Ó Kriste, toť v tu pokoru nebrzy pyšní kněží vstupí, aby se tak poddali, jsúce vinni, obci tresktati, jako si ty se poddal, jsa ne- vinný. Hus I. 467. Tys dostala od matičky šumné šaty? Toť! Slez. Šd. Toť ano! Dch. Budu tatičku, toť budu (vás živiti) do vaší smrti, dá-li Bůh. Sš. P. 118. — T. = tu, zde, da, hier. Kde je to? Toť. Mor. Brt. Hned mu šel naproti, přivítal ho a pobízel, aby slézl s koňa, že si půjdou k toť té stu- dénce sednout. Slav. Poh. a pov. 18. Ale toť jejto, nevidíš? Mor. Šd. Ale toť to máš. Mor. Šd. — T. = onehdy, nedávno, neulich. Toť sem ho viděl. Mor. Brt. Toť se to stalo. Na Mor. Vck., Šd. — Vz Toti.

344773   Toť Svazek: 7 Strana: 0915
Toť. Cf. Brt. D. 176. T. oběd jsem při- pravil. Ev. víd. 68. Moravci: toť, toťka, to- tejky. Bl. 339.

344774   Toť Svazek: 8 Strana: 0431
Toť = teď. Brt, D. II. 140. Toť, toťka, toťky, totejky = teď. Mor. Bl. Gr. 339.

344775   Tot Svazek: 9 Strana: 0343
Tot = ten. U Vel. Revúce. Sbor. slov. IV. 31.

344776   Toť Svazek: 9 Strana: 0343
Toť, vz To. Sme my toho překusili toť (= tuhle) s Josefem. Val. Čes. 1. X. 136. Jindy = ovšem. Ib.

344777   Toť Svazek: 10 Strana: 0673
Toť. Vz Brt. Sl.

344778   Toť ten Svazek: 8 Strana: 0431
Toť ten = tento. Brt. D. II. 316.

344779   Tota Svazek: 4 Strana: 0121
Tota, y, m., osob. jm. Pal.

344780   Tota Svazek: 8 Strana: 0431
Tota, y, i". = náprstek, digitalis, rostl. Brt. D. II 502.

344781   Totach Svazek: 4 Strana: 0121
Totach, u, m. = nástroj ku střílení veli- kými kameny, der Schnellbock, Wurfschwen- gel, catapulta, aries, machina ad ejaculan- dum jacula et lapides magnos. Zdaleka ka- mení z praků a totachů, nástrojů ku stří- lení velikých šípů neb kamení, vyhazujíce. Kom. J. 712. Presentovali 585 hlav lidských, kteréžto Matiáš všecky na veliké praky čili totachy nakládati a jimi do českého ležení stříleti kázal. Pal. IV. 2. 48. Vz Totyž.

344782   Totalní, totální Svazek: 4 Strana: 0121
Totalní, totální, z lat. = úplný, celý. T. zatmění měsíce.

344783   Totčený Svazek: 7 Strana: 0915
Totčený = tetčený. T. deti (bratranci a sestřenice). Slov. Phľd. III. 2. 201.

344784   Toťčíž Svazek: 10 Strana: 0446
Toťčíž, vz Točíž.

344785   Totě Svazek: 4 Strana: 0121
Totě z tot' je. Totě zlé. Us. Vz Ť na konci článku.

344786   Totě Svazek: 7 Strana: 0915
Totě = toto! Val. Vck.

344787   Totejky Svazek: 7 Strana: 0915
Totejky, vz Toť (dod.).

344788   Totejky Svazek: 8 Strana: 0431
Totejky = teď. Mor. Bl. Gr. 339.

344789   1. Toten Svazek: 4 Strana: 0121
1. Toten, u, m., rostlina, sanguisorba, der Wiesenknopf. T. obecný n. krkavec. D., Kk. 251., FB. 99. Vz S. N. T. lékařský, s. offi- cinalis; kanadský, s. canadensis. Vz Rstp. 489., Schd. II. 307., Čl. Kv. 302. T., Černo- býl zahradní, škodí prý čarodějkám. Vz Mus. 1855. 181., Sbtk. 334.

344790   2. Toten Svazek: 4 Strana: 0121
2. Toten = týž, derselbe. Slov. Er. Sl. čít. 72.

344791   Toten Svazek: 7 Strana: 1392
Toten. Toten, kde jsi, můj milý, poď sem! Mtc. 1892 197.

344792   Toten Svazek: 8 Strana: 0431
Toten, u, m. = krvavník, korovrátek, san- guisorba off'., rostl. Brt. D. II. 507.

344793   Toten Svazek: 9 Strana: 0343
Toten chrání před zloději. Charv. 57.

344794   Toten Svazek: 10 Strana: 0446
Toten = líčko mateří, sanguisorba, Wiesen- knopf, rosť. Vz Ott. XXII. 602.

344795   Totenka Svazek: 4 Strana: 0121
Totenka, y, f., sclerochaena = plod slo- žený, podobný mrhelci, od něhož se liší, že kalich a lůžko nejsou zdužnatěly, na př. toten, řepík. Rst. 157., 506.

344796   Totenovitý. T Svazek: 4 Strana: 0121
Totenovitý. T. rostliny, sanguisorbeae: krvavec, toten, perloušek, kontryhel. Vz Rstp. 488, Kk. 251.

344797   Totéž Svazek: 4 Strana: 0121
Totéž, vz Tentýž.

344798   Tóth-Pauliny Svazek: 7 Strana: 0915
Tóth-Pauliny Vilém, 1826.—1877., slov. spisov. Vz Slavín I. 178., Rk. Sl., S. N.

344799   Toti, toť Svazek: 4 Strana: 0121
Toti, toť = ecce, hleď:, viz. Toty slyšeli jsmy; Toty člověk; Toty jdu, ecce venio; toti dědina Hospodinova; Toth jsi mierný, postavil dni mé; Tot nepřietelé zvučeli. Ž. wit. 131. 6., 51. 9., 39. 8., 126. 3., 38. 6., 82. 3. a j. Vz Toť, Tenť.

344800   Totíš Svazek: 8 Strana: 0431
Totíš, vz Totiž a C se mění v ť (3. dod.).

344801   Totiž Svazek: 7 Strana: 0915
Totiž. Cf. List. fil. X. 473.

344802   Totiž Svazek: 8 Strana: 0431
Totiž, v strč. také tiž, ciž, lat. id est, hoc est, řec. xnvxéaxi, das ist. Vz Kla. Sklad. 88., Č se mění v ť (3. dod.).

344803   Totiž, totižto Svazek: 4 Strana: 0121
Totiž, totižto, neutr. zájmena tentiž. — T., adv. = to jest, jak následuje, jmenovitě. Jg. Vz Věta spojovací. Šestého z sebe, t. Barnabu poslali. Dal. Vím, co chceš, totiž abych odešel. Bern. Tesař ukazuje učedl- níku, jak se staví, t. rozměřuje, vrtá, klade, pojí atd. Tudiež opět, odpovídatel praví, že jí zlatý, totižto ten třetí, dal před jedniem zde usedlým. NB. Tč. 32. O jiné, totiž o ostatek jistiny, má se doupomínati na jiných.... Půh. II. 517. Proč činíte také věci, totiž že s ženami ležíte. Přidúce k ne- mocnému ihned vedú ho na to, aby najprve Bohu odkázal totiž jim, a netbají, že má chudého otcě neb máteř. Hus I. 245., 310. Cf. Aby mu je tam někde zjednal, to již 200 kop. Vil. z Pern. (Bž. 212. ). Vz Tocuž.

344804   Totjiž Svazek: 7 Strana: 0915
Totjiž, totjuš = totiž. 1438. Št. má: točiš, Hus klade totiž. Vz Šf. III. 335., Jir. Nkr. 102.

344805   Totka Svazek: 7 Strana: 0915
Totka, y, f. = tetka. Slov. Phľd. X. 5.

344806   Toťka Svazek: 7 Strana: 0915
Toťka = zde; nedávno. Na Hané. Bkř. Vz Toť.

344807   Toťka Svazek: 8 Strana: 0431
Toťka = teď. Mor. Bl. Gr. 339. — T. = nedávno. U Kroměř. Brt. D. II. 33.

344808   Toťkaj Svazek: 4 Strana: 0121
Toťkaj, adv. = zde, hier. Na Mor. Brt., Kld., Šd. T. do téj studénky. Mor. Šd.

344809   Toťkaj Svazek: 7 Strana: 0915
Toťkaj = toť. Vz Tota a Brt. D. 176. — T. = ondyno Val. Slavč. 30.

344810   Toťkaj Svazek: 8 Strana: 0431
Toťkaj = teď. U Zábř. Brt. D. II. 140.

344811   Toťky Svazek: 7 Strana: 0915
Toťky = toťka. U Doláků. Brt. D. 51

344812   Toťky Svazek: 8 Strana: 0431
Toťky = teď. Mor. Bl. Gr. 339.

344813   Toťlen Svazek: 7 Strana: 0915
Toťlen = tehda. Hol. 297., Bern.

344814   Toto Svazek: 4 Strana: 0121
Toto, neutr. zájmena tento. Vz Tento. — T. (zapírá) = nikoliv. Byls tam ? Odpov.: Toto! Us. Už jste hotovi? Toto! Už jste zorali? Toto! Us. v Čech. i na Mor.

344815   Toto Svazek: 7 Strana: 0915
Toto = nikoli. Cf. Neor. 6 , Zápor, List. fil. 1883. 275.

344816   Toto ono Svazek: 7 Strana: 0915
Toto ono Kdyby nebyl toho onoho. Němc.

344817   Totohle Svazek: 9 Strana: 0343
Totohle = tohleto. Čes. 1. X. 384.

344818   Totoliž Svazek: 4 Strana: 0121
Totoliž, neutr. k tentoliž.

344819   Totoy Svazek: 8 Strana: 0431
Totoy = toto j', toto jest, Št. Uč. 9. b. (Gl). H. ml. I. 152.).

344820   Totožmluv Svazek: 4 Strana: 0121
Totožmluv, u, m., die Tautologie. Šm. Vz Tožmluva. 219

344821   Totožník Svazek: 4 Strana: 0122
Totožník, a, m., der Selbsteigener. Šm.

344822   Totožniti Svazek: 7 Strana: 0915
Totožniti co s čím, identificiren. V.V. 23.

344823   Totožnosť Svazek: 4 Strana: 0122
Totožnosť, i, f. = identita, tosamosť, slovo nové, die Identität. Není pochybnosti o t-sti osoby Josefovy, lépe: není pochybnosti, že Josef jest ta pravá osoba, n. že Josef jest ten, koho hledají. Nabyli jistoty o t-sti osoby, lépe: nabyli jistoty, že jest to táž osoba. Šb., Š. a Ž. T., identičnosť. Šb. Vz Tožnosť.

344824   Totožnosť Svazek: 7 Strana: 0915
Totožnosť. Dk., Psp., Osv., Pal. Rdh. III. 313., Šf. Strž. I. 406., II. 571. a j. Cf. Jg. Slnosť 63.

344825   Totožnosť Svazek: 9 Strana: 0343
Totožnosť, Úsloví vz v Zát. Př. XVI. odst. 3.

344826   Totožnostní Svazek: 4 Strana: 0122
Totožnostní, Identitäts-. Mudrctví t. Mus. XI. 177.

344827   Totožný Svazek: 4 Strana: 0122
Totožný, slovo nové = identičný, týž, derselbe, identisch. Cf. Tožný. Jest jim t-ný zákon (lépe: týž). T. úsudek. Marek. Ponětí ta jsou totožná. Krok. Mají totožné zájmy. Dch. Hra na Libušu provozovaná v Oseku a okolí téměř t-na jest se hrou čamčaráka. Sš. P. 764.

344828   Totry Svazek: 8 Strana: 0431
Totry = troud, práchno. Dřevo suché jak t. Jevíčko. Brt. I). II. 402.

344829   Toťten Svazek: 9 Strana: 0343
Toťten = tento. Sr. Gb. H. ml. III. 1. 448.

344830   Toťuž Svazek: 4 Strana: 0122
Toťuž = tím, um desto. Slov. T. méně n. více. Koll.

344831   Totyž Svazek: 4 Strana: 0122
Totyž, e, m. = totach. Slov. Bern.

344832   Tou Svazek: 4 Strana: 0122
Tou, instr. fem. zájmena: ten, ta, to.

344833   Touba Svazek: 9 Strana: 0343
Touba, y, f. = dužina u nádob. U Horažď. Kub. 364.

344834   Touboř Svazek: 4 Strana: 0122
Touboř, e, m., něm. Tauboř, ves u Kum- štatu.

344835   Touček Svazek: 4 Strana: 0122
Touček, čka, m., samota n N. Knína.

344836   Toučný Svazek: 4 Strana: 0122
Toučný, zastr. = tučný, fett. Rd. zv. 52.

344837   Toufakyr Svazek: 9 Strana: 0343
Toufakyr, u, m., trať v M. Němčičkách. Šeb. 189.

344838   Toufar Svazek: 7 Strana: 0915
Toufar. Je jako t. (silný). U Kdýně. Rgl.

344839   Toufar Svazek: 8 Strana: 0431
Toufar. Přivezla dva barvíře (lazebníky) toufary. Kat. z Žer. II. 350.

344840   Toufar, túfar Svazek: 4 Strana: 0122
Toufar, túfar, a, m., na Mor. = hrnčíř, z něm. der Töpfer. Mz. 349. — T., u, m., dílo hrnčířské na bílo polévané. Mor. Kd., Zlob. Vz Tuf.

344841   Toufarník Svazek: 4 Strana: 0122
Toufarník, a, m. = hrnčíř, toufar. Šd.

344842   Toufarový. T Svazek: 4 Strana: 0122
Toufarový. T. talíř, mísa. Vz Toufar. Mor. Šd.

344843   Toufarový. T Svazek: 10 Strana: 0446
Toufarový. T. nádobí = hliněné. Litom. 62.

344844   Touha Svazek: 4 Strana: 0122
Touha (zastr. túha), y, f. Tuha. V. Strsl. tąga, angor, moeror, od teg. Cf. Tuhý. Mkl. L. 106., B. 38. T. = toužení, těžkosť, tužba, úzkost, tesknosť, tužebnosť, hoře, smutek, zá- rmutek, die Sehnsucht, Bangigkeit, Angst, Betrübniss. Jg. Ciesaře vzpodjechu túhy. Kat. 3166. Touhy plný zpěv, Hdk. L. k. 58., pohled. Němc. T. s hořem. Št. Touhu míti. Aesop. Túhať jest mezi cuzími a smutný utěší sě svými; Skotu odpočinem a snad sě tu s túhú minem; Dřieve Čechy túhu jmiechu, že je Němci zahladiti chtiechu. Dal. 11., 7., 156. a j. Pro niť v túhách vadnu. Mus. Věčnú túhú lkáti. St. skl. T. naň přišla. Štelc. Dokudkoli žíti, vší touhy nelze zbýti. Č. T. po čem: po milé. Mus. T. po nebi. MP. 85. T. po slávě. Měst. bož. Ani mně jest po něm t. St. skl. III. 46. Nebuď tebe (akkus. ) po tom touha. Brt. S. 3. vyd. 35. 2. c. T. po domově. Šm., po otčině. Ml. — čeho. Pojala mne t. dobrých časů n. po dobrých časech. Us. — pro koho. Rk.

344845   Touha Svazek: 7 Strana: 0915
Touha. Mkl. Etym. 351., Výb. II. 10. Rač je té túhy zbaviti. Výb. II. 13. Aby chřadl v túhách. Št. Kn. š. 50. — po čem. T. po domově. Vz Tesknice.

344846   Touha Svazek: 8 Strana: 0431
Touha. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 47., 82.

344847   Touha Svazek: 10 Strana: 0446
Touha po domově, melancholia noatalgica. Ktt.

344848   Touha Svazek: 10 Strana: 0673
Touha. Každá t. je nepřítelem štěstí. Máj. IV. 282.

344849   Touch Svazek: 4 Strana: 0122
Touch, a, m., osob. jm.

344850   Toucha Svazek: 4 Strana: 0122
Toucha, y, f. = tušení, předtucha, die Ahnung, die Vorempfindung, das Vorgefühl. Nz. T. té věci všady prochodila; Podivení to vyjde u světákův a nevěrcův od tajné vnitrně přirodilé t-chy; Touchu v někom o čem vzbuditi; Pán v ní nějakou napřed t-chu o vyšší bytnosti své vzbuzuje; Ne- míti o čem ani touchy; Zmocnila se obou posvátná t. SŠ. Zj. 442., 469., J. 67., 99. Neměl on ani touchy o zlobě a duchové zaškoudlosti nepřátelů Kristových; T. pří- rody; Ta potěšivá t. ve slově tom nazna- čena; Tím nejhlubší t. a touha srdce lid- ského se označovala. Sš. J. 85., I. 17., 106., Sk. 169. (Hý. ). Jaká vede přírodu tu toucha! Sš. Snt. 134.

344851   Touchati Svazek: 10 Strana: 0446
Touchati = tušiti. Hyna. Vz Čad. 115.

344852   Touchati čemu Svazek: 4 Strana: 0122
Touchati čemu = žádati, přáti si čeho, begehren, wünschen. Knst., Vký. Vz Tušiti.

344853   Touchnouti Svazek: 7 Strana: 0915
Touchnouti = zapařovati se a zapáchati. Cf. Ztuchlý. Us. Rgl.

344854   Touchořiny Svazek: 4 Strana: 0122
Touchořiny, dle Dolany, Taucherschin, ves u Litoměřic.

344855   Touchovice Svazek: 4 Strana: 0122
Touchovice, Tauchowitz, dle Budějovice, ves v Lounsku. Vz S. N.

344856   Toul Svazek: 4 Strana: 0122
Toul (zastar. túl), e a u, toulec, lce, touleček, čku, m. T. = pouzdro na šípy, V., kolčan, Vký., der Kocher. Strsl. tulb, pharetra. Mkl. L. 176. V touli, v toule. D. Střelci z toulu střely dobývati zvykejte. Kom. Plní túli na plecech řechcú. Rkk. V túlu svém skryl mě. BO. Smrť svůj t. vyprázdnila. Dch. Nosí toulec bez šípu (má hrb). Bdl. Zarachoce nad ním tulec. Rkk. Z cizího toulu šípy bráti (příklad bráti od jiného). Bart. 89. Vz Všetečný. Č. — Tou- lec = pouzdro na prach a kulky, das Pulver- horn. Ros. Toul na patrony, die Patro- nenhülse. Čsk. — Toulec, toul, krb, krbec, krž, klubaně, tulejka, Schlotterfass, n. = pouzdro na brousek sekáčů. Šp., D. — T. v bot. = příkrov květový z ojedinělého n. nemnohých listenů se skládající, hned květu jedinému n. př. u narcisu, kosatce, hned ce- lému květenstvu přináležející n. př. u aronů, ďáblíků, spatha, die Blüthenscheide. Díly jeho slovou zátulky, valvulae. Rst. 91., 565. Květy hromaděné mívají společnou stopku či vřeteno a bývají před rozvitím ve zvlášt- ním listu uzavřené, jenž slove toul či toulec; toul liší se od listů svou barvou a velikostí a vyniká nálevkovitou svou podobou u ro- stliny kolokasie (calla). Je-li květenství ob- stoupeno větším množstvím listenů přesle- novitě seřaděných, jmenují se tyto společné zákrov (involuerum), jenž je zvláště vyvi- nut u slunečnice a jiných rostlin spolulož- ných. Schd. II. 207. T. = listen břichatý n. pošvatý, podporující a objímající buď jeden květ buď celé květenství, jako u narcísků, česneku. Čl. Kv. XXVIII. Cf. Kk. 38.

344857   Toul Svazek: 7 Strana: 0915
Toul. Mkl. Etym. 365. Upraviti šípy ve svém túle. Ž. wit. 10. 3. — T. sekáčů také : čachor (slov.), kloubec, poklubec, korbelík, kubík, krbel. — T. k plamenníku, Brenner- hülse, t. Šp.

344858   Toul Svazek: 9 Strana: 0343
Toul sekáčů, také: krbík, kloubec, křžek, doudelík.

344859   Ťoula Svazek: 7 Strana: 0915
Ťoula, y, m. = tululum (nadávka). Nov.

344860   Toula Svazek: 8 Strana: 0431
Toula ťoulovatej = hlupák. Dšk. Jihč. I. 18.

344861   Toulačka Svazek: 4 Strana: 0122
Toulačka, y, f. = návštěva, beseda, přá- stva, der Besuch. Us. ve východ. Čechách. Přijď k nám na t-čku; Šli jsme na t-čku. Us. Bda., Kal., Všk.

344862   Toulačka Svazek: 7 Strana: 0915
Toulačka = toulání se. Obz. 1889. 359. Chasa vychází večer na t-ky. Mor. Hrb.

344863   Toulák Svazek: 4 Strana: 0122
Toulák = tulák.

344864   Toulal Svazek: 4 Strana: 0122
Toulal, a, m., der Bummler. Vz Tulák. Lovecký t., der Jagdbummler. Dch.

344865   Toulání Svazek: 7 Strana: 0915
Toulání po krajiech cizích, po uliciech, po domiech. Št. Kn. š. 77.

344866   Toulání, n Svazek: 4 Strana: 0122
Toulání, n., das Herumschweifen, Vagi- ren. Túlanie bez domu. BO. T. někomu pře- trhnouti, Einem das Herumschlenkern legen. Dch.

344867   Toulař Svazek: 4 Strana: 0122
Toulař, e, m., der Bogenverfertiger. Tk. II. 377., 382.

344868   Toulať sa jak Svazek: 9 Strana: 0343
Toulať sa jak. Túla sa ako sova v noci. Zát. Př. XV. 56.

344869   Toulati Svazek: 4 Strana: 0122
Toulati (zastr. túlati), toulávati. — čeho, o čem = po čem jíti, snažiti se, wornach gehen, streben. Nebude jim třeba lovóv túlati. Št. O tom tulachu tudy i onady. St. skl. — se = běhati sem a tam, umher- streichen, herumschweifen, herumschlendern, umstreichen, herumstreichen, irren, schwär- men, umziehen. Jg. Kde se ona toulá, o tom sám pán Bůh ví. Sš. P. 137. Sem i tam se t. jako sv. Antonína prase. Reš. — se kudy (s kým): po světě. Chč. 379., V. T. se po ulicěch, BO., po pustých lesiech, po zemi. Dal. 67., 138. Zhub, Kačenko, zhub to dítě, netolé se s ním po světě; Udeřila jedna, udeřila druhá, ešče sa šohajek po dědině túlá; A dyž ono (jabko) spadne, po zemi se kúle, už sa můj syneček po tom světě túle. Sš. P. 158., 366., 588. T. se horou. Pov. 75. Ať sě nepočnu túlati po stádách tovařišóv tvých. (Pís. Šal. I. 7. ). Hus III. 16. Jakoby se nutil po poušti toulati. BR. III. 56. b. Šuhaju, šuhaju, čerti ťa túlajú po tej tmavej noci, vybiješ si oči. Slov. Tč. — odkud kam: z krajů do krajů. Chč. 377. — jak. T. sě kút od kúta. BO. — se čím: myslí, očima, ušima jinde se toulati, Kram., myšlénkami. Sych. Pakli sě modlí, rty hý- bají a myslí sě jinudy túlají. Hus I. 130. — se za čím. Myslí svou za nepřítomnými věcmi se t. Br. Nebude mi třeba daleko za ním se t. Žer. Že se můj milej za jinou toulá. Er. P. 101. — se kdy: v noci, za dne. Kdo se v noci toulá, často se mu bu- chet dostává (je bit). Pk. Černovocí mlá- denci tólali se po noci. Sš. P. 430. Všeci lidé povidajó, že já se v noci tólám, a já hledám potěšení, kterého doma nemám. Sš. P. 636. V kůži lvové oslové se túlají. Jel. En. m. 9.

344870   Toulati Svazek: 7 Strana: 0915
Toulati = snažiti se, žádati. Požívaj tak zbožie svého, jakž by netúlal jiného (= ci- zího). Sv. ruk. 253. — se. Cf. Lajstrovati, Lantati. Přijď se k nám taky někdy toulat (návštěvou. Vz Toulačka). U Rychn. — kde. Myšlénky jeho Bůh ví kde se t-jí. Hrts.

344871   Toulati Svazek: 7 Strana: 1392
Toulati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 362.

344872   Toulatka Svazek: 4 Strana: 0123
Toulatka, y, f., cornucopiae, tráva třti- novitá. Rostl. 264. b.

344873   Toulatý Svazek: 4 Strana: 0123
Toulatý vbot. = toulem opatřený, blüthen- scheidig. Rst. 505.

344874   Toulavcův Svazek: 9 Strana: 0343
Toulavcův. Jsi jako T-covy baby (mlsný). Vz Nár. list. 1898. č. 183. feuill.

344875   Toulavě Svazek: 4 Strana: 0123
Toulavě, herumschweifend. Ros.

344876   Toulavec Svazek: 4 Strana: 0123
Toulavec, vce, m. = tulák. — T., sphinx pinastri, der Fichtenschwärmer. Um. les.

344877   Toulavosť Svazek: 4 Strana: 0123
Toulavosť, i, f., das Schwärmen. Ros.

344878   Toulavý Svazek: 4 Strana: 0123
Toulavý, túlavý, herumschweifend, un- stät. V. T. lidé, V., kozy, Sych., štěstí, mysl, Jel., dělník, žebrák, Dch., život. J. tr.

344879   Toulavý Svazek: 7 Strana: 0915
Toulavý. T. hospodářství, Femmelbetrieb, -wirthschaft, Sl. les., básník, Tf. H. 1. 19., pěvec, Jir., sýkora, Šml., ženy, Mus. 1880. 467., světlo (bludička). Zbrt. Má boty z t-ho telete = rád se toulá. Us. Kšť., Knrz.

344880   Toulavý čím Svazek: 9 Strana: 0343
Toulavý čím: myslí. Vlč. Lit. I. 344.

344881   Toulcovitý Svazek: 4 Strana: 0123
Toulcovitý, köcherförmig. T. listen. Rostl.

344882   Toulec Svazek: 4 Strana: 0123
Toulec, vz Toul. — T. v botan. = toul malý nebo druhořadý, spatha, die Blumen- scheide. Slb. XLVII., das Scheidchen. Rst. 505. Vz Toul.

344883   Toulec Svazek: 8 Strana: 0431
Toulec. T. na patrony. XVI. stol. Cf. Wtr. Krj. I. 626.

344884   Toulec Svazek: 10 Strana: 0446
Toulec, lce, m. = čásť lodi. Uvázali ho k toulci a k stěžni přivázali lána. Škd. Od. 193. — T. sekáčů. Sr. Toul, Klubík, Tulejka, Kloubec, Tulaj.

344885   Toulečník Svazek: 4 Strana: 0123
Toulečník, u, m., choretum. Rostl. I. 234. b.

344886   Toulečník Svazek: 10 Strana: 0673
Toulečník, a, m. = toulař. Wtr. Řem. 447.

344887   Toulení Svazek: 4 Strana: 0123
Toulení, n., vz Touliti.

344888   Toulenka Svazek: 4 Strana: 0123
Toulenka, y, f. = býložilec, vaginicola. Krok. II. 520.

344889   Touléř Svazek: 7 Strana: 0915
Touléř, e, m. = kdo dělá touly. Wtr. Obr. 251., 566.

344890   Toulice Svazek: 4 Strana: 0123
Toulice, e, f., chironia, die Chironie, rostl. T. lahodná, ch. fructescens. Vz Rstp. 1080.

344891   Toulice Svazek: 7 Strana: 1392
Toulice, orthezines, červci. Vz Ott. VI. 645.

344892   Toulicovitý Svazek: 4 Strana: 0123
Toulicovitý. T. rostliny, chironieae: ho- řepník, plchokvět, zavilka, toulice. Vz Rstp. 1078.

344893   Touliti Svazek: 7 Strana: 0915
Touliti. Cf. Mkl. Etym. 365. — co, se kam (jak, čím). Vánek mezi keř se tulí. Zl. Praha. Lesť tulí se k zlobě. Hdk. La- skavě k někomu se t. Osv. T. něco v své lůno. Kká., Vrch. On ju k sobě tulí ra- menma mocnýma. Bl. Ps 58.

344894   Touliti, tuliti Svazek: 4 Strana: 0123
Touliti, tuliti, il, en, ení; toulívati = chýliti, vinouti, točiti, biegen, schmiegen; chrániti, chovati, bergen, verbergen, in Sicherheit bringen; tišiti, hojiti, beruhigen, stillen; se = točiti se, vinouti se, chouliti se, chýliti se, sich biegen, sich drehen, sich bücken; usmívati se stydlivě, upejpati se, sich zieren, verschämt thun, geduckt lächeln; louditi se, pokorně se stavěti, geduckt schlei- chen, anschmeicheln. Jg. — co: dítě (k sobě přitisknouti, kojiti, tišiti). L. T. pysky (stá- hnouti, zusammenhalten). Us. Tč. — co kam. Pták hlavu pod křídlo toulí. L. — se. Toulí se jako pes. Ros. Dvorně se tuliti. Tulí se (usmívá se) jako staré boty pod schody. Us., Č. M. 521. — se kam (před kým). Před vichrem se do kře toulí. Sš. Bs. 95. Liška se toulí (loudí se) na slepice, vlk na ovce. Ros. On se k němu toulí. Ros., Br., Kom. — se kam jak. Kteráž tigřice netoulí se krotkým hlasem k svým mladým? Měst. bož. — Jg.

344895   Toulka Svazek: 4 Strana: 0123
Toulka (zastr. tulka), y, f., pl. toulky = toulání se, das Herumvagiren, Müssiggehen. V. Po toulkách choditi, čas mařiti. Ros. Šel na t-lky. Us. Daremné toulky. Br. Na t-lku někde se zastaviti (na pobyt). Us. Jrsk. Přijď k nám někdy na toulku. Us. u Ry- chnova. Cf. Toulačka, Táčky.

344896   Toulka Svazek: 7 Strana: 0915
Toulka noční. Us.

344897   Toulnice Svazek: 4 Strana: 0123
Toulnice, e, f., phyllactis. Rostl. I. 256. a.

344898   Toulon Svazek: 4 Strana: 0123
Toulon, a, m., mě. ve Francii. Vz S. N.

344899   Toulouse Svazek: 4 Strana: 0123
Toulouse (Tulús), y, f., mě. ve Francii, Dolny, pl., Mus. IV. 323.

344900   Toulovatý Svazek: 8 Strana: 0431
Toulovatý. Vz predeház. Ťoula,

344901   Toulovcovy Svazek: 7 Strana: 0915
Toulovcovy Hory, Skály u Litomyšle. Řvn. 201.

344902   Toulový Svazek: 7 Strana: 0915
Toulový, Köcher-. T. pouzdro. Lpř

344903   Ťouma Svazek: 7 Strana: 0915
Ťouma, y, m. = loudavec, zevlovač. ČT. Tkč. Vz Rozťoumaný (dod.).

344904   -toun Svazek: 4 Strana: 0123
-toun (-tunB), přípona: pěstoun (pit — živiti). Bž. 230.

344905   -toun Svazek: 7 Strana: 0915
-toun přípona. Cf. Gřb. Ml. I. 60.

344906   Touně Svazek: 4 Strana: 0123
Touně, e, f., vz Tůně.

344907   Toupalík Svazek: 4 Strana: 0123
Toupalík, a, m., osob. jm. Ť. Jan Maurus, čes. básník. Vz S. N., Jg. H. 1. 642.

344908   Ťoupati Svazek: 8 Strana: 0431
Ťoupati = ďoubati. Kotk. 106.

344909   Toupě Svazek: 4 Strana: 0123
Toupě, ěte, n., pl. ťoupata i ťupata = ťopky, mladé krůty. U Pelhř. Ptů.

344910   1. Tour Svazek: 4 Strana: 0123
1. Tour, a, m. = tur, der Auerochs. Zdk.

344911   2. Tour Svazek: 4 Strana: 0123
2. Tour (fr., túr), obyč. tura, y, f. = oběh do kola, oběh, okruh, procházka, cesta, ob- chůzka, řada; v tanci: obrat, změna tance, der Gang, Umlauf, die Runde, die Reise, Tanzwendung, Tour. S. N., Rk.

344912   Tourista, y Svazek: 4 Strana: 0123
Tourista, y, m., dle Despota (z fr., tu- rista), cestovatel z obliby a pro zábavu. Rk., S. N.

344913   Tournajské Svazek: 4 Strana: 0123
Tournajské sukno. Vz Tk. I. 302., 320.

344914   Tournée Svazek: 7 Strana: 0915
Tournée, fr. = cesta okružná. Dhnl.

344915   Tournefortka, y Svazek: 4 Strana: 0123
Tournefortka, y, f., tournefortia. Rostl. I. 244. b.

344916   Tourniquet Svazek: 7 Strana: 0915
Tourniquet, u, m. Wld. 87.

344917   Tournura Svazek: 4 Strana: 0123
Tournura, y, f. (fr., turnýr) = obratnosť, obratné chování, Tournure. Rk.

344918   Tourové Svazek: 4 Strana: 0123
Tourové, ého, n, něm. Taurow, ves u Ba- vorova. PL.

344919   Tourquinol Svazek: 10 Strana: 0446
Tourquinol, u, m. = umělé pižmo vy- ráběné v Lipsku. Ott. XIX 823b.

344920   Tourretka Svazek: 4 Strana: 0123
Tourretka, y, f., tourretia. Rostl. I. 246. a.

344921   Tours Svazek: 4 Strana: 0123
Tours, dle Dolany. Sv. Bž. 120., mě. ve Francii.

344922   Touš Svazek: 4 Strana: 0123
Touš, e (na Slov. túz, a), z řec. óvác, das Daus. Mz. 358. T. v kartách n. na kostkách dvě oka. V. V kartách německých t. jest to, co ve francouzských eso čili eš. Hráti touše (m. touš; jako u životných). Us V touše hráti. 1563. Propasovati touše. D. Žíž, ciňk nedá, eš, touš nemá, kotr, dryje zaplať. Prov. Touš, eš nemá nic, žíž, ciňk nedá nic, quater, drye pomáhej. V. Pohořel od žaludového touše (vz Pohořeti); Obloupil ho touš (hra v karty). Vz Žebrota, Karbaník. Č. Kdo se honí za toušem, peníze mu vypadají. Č. M. 142. — T. = okrouhlá koule z kamene n. mědi, kterouž házejí, klub, frček, kotouč, die Scheibe, discus. Br. Touš = koule podoby čočkovité. Tš. Po obědích z kuší stříleno, touši (f. ) házeno. Břez. 142. T. v tělocviku, vz KP. I. 517.

344923   Touš Svazek: 8 Strana: 0431
Touš, z něm. Daus a to z ťr. dous. Gb. H. ml. I. 407.

344924   Toušek Svazek: 4 Strana: 0123
Toušek, ška, m., osob. jm. Arch. I. 437.

344925   Toušeň Svazek: 4 Strana: 0123
Toušeň, šně, f., městečko v Brandýsku. Vz S. N., Tk. II. 421., 476.

344926   Toušeň Svazek: 7 Strana: 0915
Toušeň, šně, f. = touš, frček. Házeno toušní. Zbrt. Hry 251.

344927   Toušice Svazek: 4 Strana: 0123
Toušice, Tauschitz, ves u Kouřimi. PL., Tk. III. 78., Tf. 287.

344928   Touškov Svazek: 4 Strana: 0123
Touškov, a, m., Weiss-Tuschkau, mě. ve Stříbrsku; T. Hartmanův, Tuschkau, ves ve Stodsku. Vz S. N. — T., Tauschkov, ves u Zalužan.

344929   Toušovati, šp Svazek: 4 Strana: 0123
Toušovati, šp. z něm. tauschen, směniti. V. 219*

344930   Toutalka Svazek: 4 Strana: 0117
Toutalka, y, f., tontalea. Rostl. I. 225. b.

344931   2. Touž Svazek: 4 Strana: 0124
2. Touž, touže = toužeji, vz Tuze. — T. = více. Us. v Krkonš. Světz. Dvojnásobně t. křičeli. Ler.

344932   1. Touž, touže Svazek: 4 Strana: 0124
1. Touž, touže, vz Týž.

344933   Toužba Svazek: 4 Strana: 0124
Toužba (lépe: tužba), y, f. Kam.

344934   Toužebně Svazek: 10 Strana: 0446
Toužebně, vz Túžebně atd.

344935   Toužebně, toužebnosť, -bný Svazek: 4 Strana: 0124
Toužebně, toužebnosť, -bný atd., vz Tužebně atd.

344936   Toužebník Svazek: 7 Strana: 0915
Toužebník, u, m., philipendula. Byl. 15. stol.

344937   Toužebnosť Svazek: 7 Strana: 0915
Toužebnosť. Št. (Hš. Št. 252.).

344938   Toužeji Svazek: 4 Strana: 0124
Toužeji, vz Tuze.

344939   Toužení Svazek: 4 Strana: 0124
Toužení, n. T. po čem = žádání, žádo- stivosť, die Sehnsucht, das Sehnen, Verlan- gen, der Wunsch. V., Kom. T. po cti. D. T. mi neplní. Ps. sl. 186. — T. na co = ná- řek, žalování, bědování, das Klagen, der Jammer. V. T. na svůj osud. Us. — T. nad čím (nářek atd. ). T. jeho nad souže- ním lidu. Br.

344940   Toužení Svazek: 7 Strana: 0915
Toužení. Cf. Túžení.

344941   Touženice Svazek: 4 Strana: 0124
Touženice, e, f. Dle té tužby a žádosti sloula velebná svatosť t-cí. Sš. L. 197. (Hý. ).

344942   Toužený Svazek: 7 Strana: 0915
Toužený, ersehnt. T. země, chvíle. Vrch.

344943   Toužeti Svazek: 7 Strana: 0915
Toužeti, iterat. vexare, touhu působiti. Kdež věčné radovánie jest, ježto nikdy ne túžie (kteréž t. j, nepomijitelné panství ne- beské nikdy touhu n. tíseň nepůsobí. List. fil. 1891. 73.). Kat. 3008.

344944   Toužetín Svazek: 4 Strana: 0124
Toužetín, a, m., Taužetin, ves v Loun- sku. Vz S. N., Tk. I. 87., III. 130.

344945   Toužík Svazek: 4 Strana: 0124
Toužík, vz Túz.

344946   Toužil Svazek: 4 Strana: 0124
Toužil, a, m., der Sehnsüchtler. Dch.

344947   Toužim Svazek: 4 Strana: 0124
Toužim, i, f., Theusing, mě. v Cheb- sku. Vz S. N.

344948   Toužim Svazek: 7 Strana: 0915
Toužim, i, oprav v: ě (i).

344949   Toužimský Svazek: 9 Strana: 0343
Toužimský J. J. Sr. Jub. XXXII.

344950   Toužimský Svazek: 10 Strana: 0446
Toužimský Jos. J., spis., 7. /3. 1848. až 22/7. 1903.

344951   Toužín Svazek: 4 Strana: 0124
Toužín, a, m., Thusing, ves u Dačic. PL.

344952   Toužitel Svazek: 4 Strana: 0124
Toužitel, e, m, = tužebník. Šm.

344953   Toužiti Svazek: 4 Strana: 0124
Toužiti, tuž, touže (íc), il, ení; toužívati. T. od touha. Jg., Schl. Strsl. tąžiti moerere. Mkl. B. 437. — abs. Krásně tam, až duše touží. Us. Dch. — po čem, po kom (tuze něčeho žádati, po něčem dychtiti, verlangen, sich sehnen, streben, lechzen, geizen). BR. II. 635. b. T. po milosti, po cti a chvále, po bohatství. V. Habe (aby) mý srdečko po něm netóžilo. Sš. P. 368. Po němž vždy toužím. Dr. v. 88. Po níž-tě tvoj otec túžil. Kat. 339. (356. ). T. po králi. BR. II. 9. Oba po jejiem milování túžista. BO. Po dobrých skutcích t. Výb. I. 928. Jelen touží po vo- dách, duše po Bohu. Sš. J. 132. Mé srdečko po ní touží. Er. P. 119. Kdo po vysokých věcech touží, po neštěstí touží. Č. — s inft. = žádati, wünschen, gern wollen. Tím toužím krajanům posloužiti; kralovati tou- žím. Sych. — čeho = tuze litovati, želeti, pykati, reuen, bereuen. On toho velice toužil. Ros., Zk. Poče toho Tristram srdečně túžiti. Tristr. — čeho, komu čeho, komu co, o co, nad čím, proč, nač, o čem, na koho proti komu, do koho s že aneb bez neho = naříkati, stýskati si, žalovati, těžce nésti, klagen, Klage führen. O čež tedy na nás touží. Dh. 98. A jemu takového ha- nebného skutku slzavě toužil a žaloval. V. T. někomu své bídy. Kom., Br. Na některé bratří, že ho opustili, sobě touží. BR. II. 720. Toho mi toužil. V. Takové křivdy toužila paní přátelům svým. V. T. komu čeho: Br., Kram., Plac, Plk. Toužili mi toho srdečně. Reš. Bůh proto t. ráčí u proroka. Reš. Na svůj rod t. Dal. Touží na to a těžce to nese. BR. II. 508. a. T. na co, na koho: Br., Lom., Reš., St. skl., Smil v. 642. T. o něco. Reš. T. o bídě. Kat. Žer. Hrozně sobě proti němu n. do něho touží. Ros. T. do zlých časů. Hlas. Tu všichni nad tak ukrutným divadlem toužili. Ottersd., Br. Tajně jim toho touží. Jel. Enc. m. 63. Herkules ke všem králům jezdil touže jim toho bezpráví. Troj. 62. Poče toho Tristramovi srdečně t. St. skl. IV. 268. Kdež Bůh touží nevděku, vrátkosti, nestálosti lidu svého. Ž. 99. (Hý. ). Chceme jemu své hanby túžiti. Výb. II. 382. Ale ovšem touží o těch zvěstovatelích apoštol. Sš. II. 157. Toužil sirotek na otčima svého, že sedie na purkrechtu otce jejieho. NB. Té. 163. Což má duše pro ten národ touží. Sš. Bs. 175. Na Patrona túže. Alx. Nepo- chybuji, že jste nemálo sobě na mne tou- žili Žer. 22. A že židé práva nemají, proto na Boha.... křivdy nějaké na ně zašlé tou- žili. Sš. I. 104. (Hý. ). — za kým. Ten môj šuhajko za mnou eště túží. Sl. ps. 187. Mojho srdca žiale za ňú túžá neustále. Na Slov. Tč. — se kde zač. V tomto kraji sa nesmejú za krivdy všelijaké túžiť. Slov. Tč. — kde čeho. Jak toho několikráte v listech svojich touží. Sš. I. 142. Biskup Ondřej přijel do Říma toužit křivdy své u papeže. Pal. — po čem jak dlouho. (Duše tvoje) po nebeském pokladu toužívala od mladu. Sš. Bs. 5. — odkud kam. Pra- meny až z hloubí k světlu touží. Kká. Š. 107. Ten sám sobě škodí, kdo ku zlému túží. Mor. Tč. — jak. T. k někomu s plá- čem. Bhm. eccl. Kterak toužím po všechněch vás v utrobě Ježíše Krista. Sš. II. 152. Po- mněnko, ty země oko, kdo tak touží pře- hluboko? Sš. Bs. 66. Nebo paní od zemana horko po něm touží. Hdk. C. 260.

344954   Toužiti Svazek: 7 Strana: 0915
Toužiti. Cf. Mkl. Etym. 351. — po čem (jak odkud). Po něm láskou vroucnou toužím, s největší snahou. MH. 3. Z hloubi lesa jelen po svojí lani táhlým touží řevem. Vrch. Duch jeho neukojnou žízní toužil po vědomostech. Vlč. T. po marnostech. Us. S pravú věrú sú dlúho po Praze t-li. Let. 12. Po něm vždy toužím. Sv. ruk. 308. Duše po něm túží; T. po dědictví nebeském. Št. Kn. š. 4., 42. T. velice po Bohu. Hus III. 144. (279.). — s inft. Túží svú chválu roz- množovať. Slov. Tč. T-la dělat selku. Sá. — komu čeho. Má své nehody t. zde v Čechách královi. Št. Kn. š. 167. Túžím toho tvé milosti. Výb. I. 362. Toužil jim své příhody. Výb. II. 963. Králi toho túžiechu. Ib. 236. — Otter I. 16., Výb. I. 362., NB. Tč. 243., 276., Půh. II. 502. za kým: za chlapcem. Us. Jrsk. — nač (kde, z čeho). Musím na sebe t. Brt. N. p. 605. Túžila na Prokopa; Túžil před námi na zúvače z lázny, že ...; Túžil u nás na druhého. NB. Tč. 36., 55., 107., 179., 225. Na zlé mravy bolestně t. Oter. I. 2. Túžil na ni z krádeže. NB. Tč. 115. (Kochan) na svój rod poče t. Dal. Túžil jest na mě. Ž. wit. 142. 2. Na Patrana túže. AlxB. M. v. 208. (HP. 86.). — oč (kdy). Žena o vraždu túží; Nikdy o to za markrabí netúžil. Půh. II. 447. — do čeho. Mnoho toužil do věci, že . . . Kom. — ke komu. Panie je se k němu túžiti (žalovati). Výb. I. 827. — kam (čím). Toužím duchem k obloze. Vrch. T. v nebes výše. Kyt. — co komu o čem. Jemu to túžíc o synu svém. NB. Tč. 105.

344955   Toužiti komu oč Svazek: 7 Strana: 1392
Toužiti komu oč. O to jsem jemu tú- žila (žalovala) a on nechce mi toho opra- viti. Půh. IV. 396.

344956   Toužiti za čím Svazek: 8 Strana: 0431
Toužiti za čím. Netúžim za slávou, tú- žim po šťastie. Phľd. 1895. 51.

344957   Touživosť Svazek: 7 Strana: 0916
Touživosť, i, f. Vch. Ar. II. 22.

344958   Touživý Svazek: 7 Strana: 0916
Touživý, sehnsuchtsvoll. Dk. Poet. 462.

344959   Touživý Svazek: 10 Strana: 0446
Touživý list. Lit. II. 444.

344960   Toužlivý Svazek: 4 Strana: 0124
Toužlivý, túžlivý, sehnsuchtsvoll. U Uher. Hrad. Tč.

344961   Toužně Svazek: 4 Strana: 0124
Toužně = tužebně, sehnlich, begierig. T. výlevy písní ssáti. Č.

344962   Toužnosť Svazek: 4 Strana: 0124
Toužnosť, i, f., tužebnosť, die Sehnsucht, Begierde. Jg.

344963   Toužnovati Svazek: 4 Strana: 0124
Toužnovati = někoho z tuha k něčemu míti, naléhati nań, auf dem Halse liegen. — koho. Ustavičně mě t-val. Dch. Us.

344964   Toužný Svazek: 4 Strana: 0124
Toužný = tužebný, sehnend, begierig. T. zvuk. Hdk. L. kv. 14. Děvčata nejsou nyní tak snivá a t-ná (schmachtend), jako byla dříve. Nár. listy feul. 1872. č. 240.

344965   Toužný Svazek: 7 Strana: 0916
Toužný. T. odpočinek, Vrch., člověk, Dk., chvat. Kká.

344966   Tovacovský Svazek: 8 Strana: 0431
Tovacovský Ctib. Cf. Vlč. Lit. 274.

344967   Tovačov Svazek: 4 Strana: 0124
Tovačov, a, m., mě. na Mor., Tobitschau. Vz S. N., Tk. IV. 743. — Tovačovan, a, m. Tovačovský, Tobitschauer. T. kniha. Vz S. N. T-ští páni z Cimburka. Vz S. N. T. panství, vz Žer. Záp. I. 166. — T. z Cim- burka Ctibor. Vz Jir. H. 1. II. 291.

344968   Tovačovský Svazek: 7 Strana: 0916
Tovačovský. Ctibor T. z Cimburka, † 1494. Cf. Pal. Rdh. II. 535., Mus. 1867. 342., 1868. 76., 1863. 227. — T. z Cimburka. Cf. Arch. VII. 723., VIII. 606., Ott. V. 371. — T. Arnošt Forchtgott, hud. skladatel 1825.—1874. Srb. 165. — T. kniha. Cf. Hš. Dod. II. X.

344969   Tovačovský Svazek: 9 Strana: 0343
Tovačovský z Cimburka Ctib. Vz Flš. Písm. I. 246., Jub. XXXII. — T. kniha. Vz ib. 245.

344970   Tovar Svazek: 4 Strana: 0124
Tovar (továr), u, m., na Mor. a na Slov. = zboží, výrobek lidské ruky, jako jest plátno, tkaniny atd., die Waare, das Fabrikat. Kd., Kld., Tč., Kčk. Jaký dělník, takové tovary (dílo). Kká. Š. 60. Domácí, cizí t. Šp. T. hrnčířský (nádobí). Koll. Já jsem kramářka z Opavy a vezu tovar do Prahy. Sš. P. 104. — T-ry, pl. = práce, výdělek, die Arbeit. Jdi aspoň na tovary (místy: na tovarych). Mor. Ksm. Jeli do města na t. (na trh). Kd. — T., a, m., osob. jm. Vz Žer. Záp. I. 5., 6., 16., 17., 33., II. 191. — Vz Továrna, Továrník.

344971   Tovar Svazek: 7 Strana: 0916
Tovar. Cf. Mkl. Etym. 359.

344972   Tovar Svazek: 8 Strana: 0431
Tovar. 1774. Věst. op. 1893. 47.

344973   Tovar Svazek: 9 Strana: 0343
Tovar dobrý kupca najde. Zát. Př. VII. 289.

344974   Tovar Svazek: 10 Strana: 0446
Tovar, u, m. Aký t., taká cena. Rizn. 167. Tovar neplatí, ale čas. Mus. slov. VIII. 27.

344975   Tovara Svazek: 7 Strana: 1392
Tovara, y, m., socianus, zastr. Pršp. 36. 91.

344976   Továreň Svazek: 8 Strana: 0431
Továreň, rně, f. — továrna. Phľd. 1896. 281.

344977   Továrenský Svazek: 7 Strana: 0916
Továrenský = tovární. T. byliny. NA. IV. 87.

344978   Tovariš Svazek: 8 Strana: 0431
Tovariš. O strč. skloň, vz Gb. Km. -i. 47.

344979   Tovaŕíšek Svazek: 8 Strana: 0431
Tovaŕíšek. Alx. Nách. kap. 5.

344980   Tovarka Svazek: 4 Strana: 0125
Tovarka, y, f., tovaria. Rostl. I. 242. a.

344981   Továrna Svazek: 4 Strana: 0125
Továrna, y, f. = dílna, veledílna na to- vary, t. na zboží, lat. pojmenováním: fabrika. die Fabrik. Větší dílny nežli jsou řemesl- níkův a umělců slovou fabriky, továrny. Techn. T. (veldílna) = budova, kde se tovary (výrobky) obyčejně stroji (vodou n. parou hnanými) ve velikém množství vyrábějí. Pt. T. na cukr, na tkaniny, Šp., na líhové ná- poje, Liqueurfabrik, na líh, Spiritus-, na stroje, Maschinen-, na tukoviny, Fettprodukten-, na předení příze, Garnspinn-, na umělý vosk, F. für Kunstwachs, na lepenkové věci, Kar- tonagen-, na cukrovinky, Kanditten-, na kru- povku, Gerstenschleim-; t. oděvu, Kleider-, železného nábytku, kočárů, Wagen-, kovo- vého zboží, Metallwaaren-, nábytku, Möbel-, hodin, Uhren-, svíček a mýdla, Kerzen-; t. akciová (podílná), Aktienfabrik. Dch. T. na řemeny, Riemen-, na juchty (juchtárna), Juch ten-, na obzy, Kratzen-, na usně nádherné, Luxusleder-, na nádherné zboží, Luxuswaa- ren-, na usně marokánské (na marokánky), Marokko-, na cement (cementárna), Zement-, na kraviny, na kravské podešvice, Vache- leder-, na lakýrky, Lackleder-, na čepičky lakýrkové, na nárty, na svršky, Vorschuh- leder-, na nádobí, na nástroje, Werkzeug-, na skopovice, Schafleder-, na safián, Saffian-, na konice, Rossleder-, na nártovnice, Oberleder-, na glasírky, Glaceleder-, na holénčičky, Schäft- chen-; znak, znamení, známka, zřízení, za- ložení, držitel, vlastník, nájemce továrny. Šp. Sklad klobouků z továrny, Hutfabriks- niederlage. Dch. Valnštajn, továrna na ru- kavice, šp. m.: Valnštajnova t. n. r. Km. T-u na vodě z cihel velikým nákladem sta- věti. Do továrny choditi, v t-ně pracovati atd. T. = skladiště na zboží, die Waaren- niederlage. Balbi. — Vz Tovární.

344982   Továrna Svazek: 7 Strana: 0916
Továrna tkaninná, plátnová, súknová, barvivná, škrôbná, cukornie. Slov. ZObz. XXIV. 245.

344983   Tovární Svazek: 4 Strana: 0125
Tovární, Fabriks-. T. práce, dělník, spo- třeba, stavení, účet, znak, odpadky, úřed- ník, olej, řád, kolek, náčiní, průmysl, usně, učenník, cena, kniha, látka, výrobek, kapi- tál atd. Šp. T. kraj, Fabriksgegend, zboží. Nz. T. sklad nábytku Tomáše Klepala, ně- kdy lépe: Sklad nábytku z továrny (z dílny) Tomáše Klepala.

344984   Tovární Svazek: 7 Strana: 0916
Tovární doba, Fabrikscampagne. Dch.

344985   Továrnice Svazek: 4 Strana: 0125
Továrnice, e, f., die Fabrikantin. Rk.

344986   Továrnický Svazek: 4 Strana: 0125
Továrnický, Fabrikanten-. T. spolek. Us.

344987   Továrnický Svazek: 10 Strana: 0446
Továrnický, po továrnicku. Nár. list. 1898. č. 135.

344988   Továrnictví Svazek: 4 Strana: 0125
Továrnictví, n., die Fabrikation, das Fa- brikswesen. Světz. I. 16.

344989   Továrnictví Svazek: 7 Strana: 0916
Továrnictví řím. Cf. Vlšk. 269. T. = řemeslo ve velkém stroji provozované. Sb. uč.

344990   Továrník Svazek: 4 Strana: 0125
Továrník, a, m., od tovar, der Fabrikant. T. juchet, Juchtenfabrikant. Shromáždění, sjezd továrníků. Šp. T. skopovic, Schaf- leder-, usní, Leder-, laku, Lack-, nártovic, Oberleder-, korduánu, Korduan-, usněných řemenů, Lederriemen-, Šp., obuvi, Beschu- hungs-, hodinek, Uhren-, zbraní (zbrojíř), bičů, Peitsch-. Dch.

344991   Továrník Svazek: 7 Strana: 0916
Továrník na usně, lépe: usní. Vm.

344992   Továrník Svazek: 8 Strana: 0431
Továrník. T-ci vypovídají se z Paliva přes Uhlice do Párníku. NZ. III. 229.

344993   Továrníky Svazek: 7 Strana: 0916
Továrníky, dle Dolany, míst. jméno v Uhřích.

344994   Továrniště Svazek: 4 Strana: 0125
Továrniště, ě, n., der Fabriksort. Tpl.

344995   Tovarový Svazek: 10 Strana: 0446
Tovarový, vz Tovar Nár. list. 1904. 17. 17.

344996   Tovaroznalství Svazek: 7 Strana: 0916
Tovaroznalství, n., Waarenkunde, f. Šp.

344997   Tovarych Svazek: 4 Strana: 0125
Tovarych, u, m., na Mor. a na Slov. = denní plat, der Taglohn. Ksm. Na t-ch robit. Bern. Vz Tovar.

344998   Tovarych Svazek: 7 Strana: 0916
Tovarych = nádeňka, nádennická práce. Brt., Džl., Prss. Gaz. Býti na t. = praco- vati za denní mzdu. Na jihových. Mor. Hrb.

344999   Tovarychárství Svazek: 7 Strana: 0916
Tovarychárství, n. = nádennictví. Slov. Bern.

345000   Tovarychář Svazek: 4 Strana: 0125
Tovarychář, e, m, = nádenník, dělník, der Taglöhner.