403001   2. Záleský Svazek: 5 Strana: 0133
2. Záleský, ého, m. Z. ze Smyslova, čes. rodina vládycká. Vz S. N. Z. z Prostého. Vz Sdl. III. 36., 290.

403002   Zalesnění Svazek: 5 Strana: 0134
Zalesnění, n., die Bewaldung, Auffor- stung. Postupec z., der Aufforstungspara- graph; výsledek z., lhůta k z., zkouška na z., předpis o z, die Aufforstungsvorschrift; účel z. Sl. les.

403003   Zalesněný Svazek: 5 Strana: 0134
Zalesněný; -ěn, a, o, bewaldet. Z. stráně. Dch.

403004   Zálesní Svazek: 10 Strana: 0515
Zálesní sedlák = za lesem bydlící. Jrsk. XIV. 172.

403005   Zalesniti Svazek: 7 Strana: 1112
Zalesniti, il, ěn, ění, zalesňovati, bewal- den. Us. Pdl.

403006   Zalesňovací Svazek: 7 Strana: 1112
Zalesňovací, Bewaldungs-, Pdl.

403007   Zalesňování Svazek: 5 Strana: 0134
Zalesňování, n., die Bewaldung, Auf- forstung. Z. holých strání. Us. Pdl.

403008   Zalesňování Svazek: 8 Strana: 0497
Zalesňování přirozené setbou. Vz Ott. XI. 666. a. Záletnosť, i, f. = záletnictví. Wtr. Živ. c. II. 652. Záletný kupec. Vrch. Tryz. 26. Zálibka, y, f. = zalíbení. Měl nad tým z-ku. Nové Město. Brt. D. II. 420. Zálibně. Citáty z. se oháněl. Světz. 1893. 38. a. Zálibný pohled. Osv. 1896. 43. Zaliečať sa komu. Zátur. Vz Zalíciti. Zaliečavo k někomu se obraceti. Phľd. 1896. 607. Zalietavý vták = přeletavý. Slov. Kal. S. 209. Zaľiščený. Z. šátek = po hanácku zavá- zaný. Brt. D. II. 466. Zálišky = silné tyče na vůz, na kterém se sudy vozí, místo fasuňku. Tvarožná. Hledík. Zalivák, u, m. = ssavý papír. Brušp. Hledíková. Zaloknutý. Mlýnské kolo v bahně z-té. Věst. op. 1893. 20. Zalomiti co komu: rok žalujícímu a po- hnanému = ustanoviti. 1684. L. posil. I.75. — se do čeho = do práce (zabrati se s chutí do ní). Jevíčko. Brt. D. II. 420. Zálší z: Zá-olší. Gb. H. ml. I. 564.

403009   Zalesňovatel Svazek: 7 Strana: 1112
Zalesňovatel, e, m. = kdo zalesňuje. Us. Pdl.

403010   Zálesný Svazek: 5 Strana: 0134
Zálesný = který je za lesem, hinter dem Wald befindlich. Z. mlynář. Slez. Šd. Z-snú zem sebe (sobě) a svojim potomkom nado- budol. Sl. let. II. 15.

403011   Zalesy Svazek: 5 Strana: 0134
Zalesy, pl., několik domků u Bledovic na Mor.

403012   Záleš Svazek: 5 Strana: 0134
Záleš, ves u Litomyšle.

403013   Zalešáci Svazek: 5 Strana: 0134
Zalešáci u Brumova. Kld. Vz násl.

403014   Zalešák Svazek: 5 Strana: 0134
Zalešák, a, m. = zalesák. Mor., u Král. Hrad. Tč., Kšť.

403015   Záleší, n Svazek: 7 Strana: 1112
Záleší, n., pole u Pozděchova. MzO. 1890. 180.

403016   Záleší, n Svazek: 9 Strana: 0395
Záleší, n., pole. Pck. Hol. 129.

403017   Zálešná Svazek: 5 Strana: 0134
Zálešná, é, f., jm. polí na Zlínsku. Brt.

403018   Zaleští Svazek: 5 Strana: 0134
Zaleští, n., jm. trávníku v Pusté Polomi ve Slez. Šd.

403019   Zaleštiti Svazek: 5 Strana: 0134
Zaleštiti, il, ěn, ění, poliren. Us. Tč. — co čím.

403020   Zálet Svazek: 5 Strana: 0134
Zálet, u, m. = zaletění, die Verirrung im Fliegen, der Wegflug. Slovanští ochot- níci Normanům na záletech jejich tovaryšili. Šf. — Zálety = námluvy, frejování, das Courmachen, Freien. Na Mor. D. Na z-ty choditi. Us., Sych., Šm., Šd., Vck., Tč. Po- pred naše dvere na zálety nechoď; Šuha- jíčko bledý, zálety ťa zedly (snědly), na zálety nechoď. Sl. ps. 288. Ti hoši chodili sice na zálety, ale Byli to hoši z Drážďan a ne z Berouna (dráždili, ale nebrali). Němc. II. 8. Jeden mladík jda ze záletu (od mi- lenky) potkal se se smrtí a dle necudného obyčeje záletníků začal se jí dotýkati. Kld. II. 298. Naco by chodil po zaletách, dy se eště němôže ženiť? Slez. Šd. Kaj to ideš Kubíku? Na zálety, tatíku! Co to neseš na hřbetě? Gořalenku Margétě! Slez. Šd. Z-ty někomu prehraditi. Phld. IV. 18.

403021   Zálet Svazek: 7 Strana: 1112
Zálet. Cf. Mz. v List. fil. 1882. 202, Světz. 1884. 158.

403022   Zalétání Svazek: 5 Strana: 0134
Zalétání, n. = opětné zaletění. Vz Zale- tění, Zaletěti.

403023   Zaletářstvo Svazek: 10 Strana: 0515
Zaletářstvo, a, n. = záletníci. Msn. Od. 207.

403024   Zalétati Svazek: 5 Strana: 0134
Zalétati, vz Zaletěti.

403025   Zaletávati Svazek: 5 Strana: 0134
Zaletávati, vz Zaletěti.

403026   Zaletěti Svazek: 5 Strana: 0134
Zaletěti, leť, letě (íc), ěl, ění; zalítnouti, tnul a tl, utí; zalítati, zalétati, zaletávati, zalítávati, zaletovati = za něco vletěti, wo- hin fliegen, dahinter fliegen, fort-, wegflie- gen, sich verfliegen. V. — abs. Sokol za- letěl. D. Zaletěly včely. Jel. — (s kým) kam: za horu, na skálu. Kos. Já tam za- letím (zaběhnu). Us. Šd. Hle, až kam to zaletělo! Dch. Já včilej zaletím dom (za- běhnu). Slez. Šd. Myšlénky mé zaletěly da- leko do minulosti. Hrts. Z. k děvčeti (na zálety choditi). Us. Holub preč zaletěl. Us. Tě. Tak zaletěla můra do světla. Shakesp. Té. Zalítni k mý milý. Er. P. 401. V tom húsočky drobné kriedla rozopäly, v dialku zalietaly. Čjk. 45. Mládenecký duch zale- toval si hore tam, kde hviezdičky oblohu venčia. Lipa 334. Zaletěti s někým na pusté hory. Výb. II. 59. Vobjem šíry ľústva zaletěl. Sldk. 347. Vira zaletěla za moře. Č. Z. na strom, do houští, mezi husy. Mala som frajera, jako hus bielyho, ale mi zaletěl do pola cuzyho. Sl. ps. Šf. 1. 72. Ach, jak sa vzal, tak letel, na cin- terín zaletel; sadol si tam na jej hrob, na konča jej bielých nôh; Nechal si ma, nechal v žiali postavenú a ty si zaletel za horu zelenú. Sl. spv. I. 23., III. 102. (Šd.). — komu. Zaletěla nám husa. Zalétati komu = na zálety choditi. Na Ostrav. Tč. Už jí (matce) tak zalecíš, jako v hore zacel (dé- tel). Mor. ps. Skřivan zaletěl sobě do vzdušné samoty. Osv. I. 274. Sčít mu daleko zaletě. Rkk. 42. Kdo Martinka často světí, husy, koury mu zaletí. Reš. — jak. Jim v zá- pětí strach a hrůza zaletí. Puch. — odkud (kam). Takoví potom zaletí od pánův. Rad. zv. Zaletěl od něho. GR. Z okna vězně zrak zalétá ven za hluky vod. Mcha. Máj. 5. vyd. 13. Často zalétala mysl jeho z ciziny do vlasti. Us. Pdl. — čím kam. K assessoru očkem zaletí. Kká. Td. 102. — kudy. Zplašené vzlietly vysoko husice, za- lietly svetom, dunaj preletely, letely juhom, letely východom. Sldk. Mart. 51. Od sloupu k sloupu lampy svit dlouhou zalétá síní. Mcha. Z. branou v dálku. Mch. Máj. 5. vy- dání. 32. — kdy kam. Není volno po snu těžkém k ránu zaletět myšlénkou v tu stranu . . . Hdk. Noční ptáci přede dnem do doupat zalétají. Us. Tč. Ty rány sotva při mši k němu zaletěly. Kká. Td. 44. — s kým kam jak. V cvál z. s koněm ně- kam. Mcha.

403027   Zaletěti kam (čím). Do Svazek: 7 Strana: 1112
Zaletěti kam (čím). Do komůrky bych z-těl k srdci mému. Er. P. 131. Myšlén- kami někam z. Tč. exc.

403028   Záletí Svazek: 5 Strana: 0134
Záletí, n., der Spätsommer. Šp.

403029   Záletí Svazek: 7 Strana: 1112
Záletí. Č. Rž. XXXVIII.

403030   Záletně si vésti Svazek: 10 Strana: 0515
Záletně si vésti. Hol. Met. II. 267.

403031   Zaletněti Svazek: 5 Strana: 0134
Zaletněti, zletněti, ěl, ění, verjähren, alt werden.

403032   Záletnice Svazek: 5 Strana: 0134
Záletnice, e, f. = ženská přílepná, die Kokette. Kamar., L., Msn. Or. 58., Tč., Hrbň. Jsk. — Z. = milá, die Geliebte. Na Slov. Dbš. Obyč. 12.

403033   Záletnický Svazek: 5 Strana: 0134
Záletnický, Liebes-. Z. piesne. Mt. S. I. 206., Dbš. Obyč. 12.

403034   Záletnictví Svazek: 7 Strana: 1112
Záletnictví, n., Buhlschaft. Rk.

403035   Záletnictvo Svazek: 10 Strana: 0515
Záletnictvo, a, n. = záletníci. Škd. Od. 17. Sr. Záletnictví.

403036   Záletník Svazek: 5 Strana: 0134
Záletník, a, m. = frejíř, der Galan, Cour- macher. D., Koll., Kld. II. 298. Z. Alžbětin. Zbr. Hry. 192. Nastrojiv záletníkovi osidla neviditelná Hefaistos odebral se z domu. Cimrh. Myth. 83.

403037   Zaletniti Svazek: 5 Strana: 0134
Zaletniti, il, ěn, ění, zaletňovati, machen, dass etwas verjährt, verjähren. Jg.

403038   Záletnosť Svazek: 5 Strana: 0134
Záletnosť, i, f. = záletnictví, die Freierei, Liebelei, Buhlerei, Galanterie.

403039   Záletný Svazek: 5 Strana: 0134
Záletný = milý, milovaný. Ms. 16. stol. Č. — Z., Freier-, Liebhaber-.

403040   Zaletování Svazek: 5 Strana: 0134
Zaletování, n, die Verlöthung.

403041   Zaletovaný Svazek: 5 Strana: 0134
Zaletovaný; -án, a, o, verlöthet.

403042   1. Zaletovati Svazek: 5 Strana: 0134
1. Zaletovati, verlöthen. — co čím: cínem, olovem.

403043   2. Zaletovati Svazek: 5 Strana: 0134
2. Zaletovati, vz Zaletěti.

403044   Zálety Svazek: 5 Strana: 0134
Zálety, pl., m., vz Zálet.

403045   Zaleuk-os Svazek: 5 Strana: 0134
Zaleuk-os, a, m., zákonodárce Lokren- ských v Italii, asi r. 650. př. Kr. Vz S. N.

403046   Zalev Svazek: 5 Strana: 0134
Zalev, u, m., záleva, y, f, zálevek, vku, m., zálevka, y, f. = zalévání, zalití, das Vergiessen, Uibergiessen, Uiberschwem- men, Versehwemrnen. L., Ráj. — Z. = zá- liv, der Meerbusen, die Bucht. Sych.

403047   Záleva Svazek: 5 Strana: 0134
Záleva, y, f., vz Zálev.

403048   Zalévač, zalevač Svazek: 5 Strana: 0134
Zalévač, zalevač, e, m., der Uibergies- ser, Begiesser, Ausgiesser, Hingiesser. Jg.

403049   Zalévadlo Svazek: 5 Strana: 0134
Zalévadlo, zalevadlo, a, n., das Begiess- geschirr. Jg.

403050   Zalévání Svazek: 5 Strana: 0135
Zalévání, n., das Begiessen. Z. květin vodou. Us. Pdl. Vz Zaliti.

403051   Zalévání Svazek: 7 Strana: 1112
Zalévání, suffisiola, nemoc. Pršp. 61.

403052   Zalévaný Svazek: 5 Strana: 0135
Zalévaný; -án, a, o, begossen. — čím: říčnou vodou. Us. Ta lípa slovenská krví zalévaná. Hdk. C. 50.

403053   Zalévati Svazek: 5 Strana: 0135
Zalévati, vz Zaliti.

403054   Zálevek Svazek: 5 Strana: 0135
Zálevek, vz Zálev.

403055   Zálevka Svazek: 5 Strana: 0135
Zálevka, y, f., vz Zálev. — Z. = při plavení dříví = dřeva u voru pouze přivá- zaná a zaroveň plavená, zátahy, das Ge- hänge, Streifholz. Šp.

403056   Zalézati Svazek: 5 Strana: 0135
Zalézati, vz Zalézti.

403057   Zalezen Svazek: 5 Strana: 0135
Zalezen, zna, m., osob. jm. Arch. IV. 376.

403058   Zalezený Svazek: 7 Strana: 1112
Zalezený, verkrochen. Dycky je hdesik z. jak jezevec. Mor. Vhl.

403059   Zálezl Svazek: 5 Strana: 0135
Zálezl, a, m., osob. jm. Arch. IV. 376.

403060   Zalezla Svazek: 5 Strana: 0135
Zalezla, pl., n., der Schlupfwinkel. Ohlíží se po z-zlách. Us. — Z., ves u Poličan.

403061   Zalezlec Svazek: 5 Strana: 0135
Zalezlec, zlce, m. = poběhlec, der Land- läufer. Bl., BR. II. 767. a.

403062   Zalezlec Svazek: 7 Strana: 1112
Zalezlec = samotář. U Rychn. Dbv.

403063   Zálezlice Svazek: 5 Strana: 0135
Zálezlice, e, f. = skrýš, kout, der Schlupf- winkel. Br. — Z., Zalezlitz, ves u Klomína. Vz Tk. 86., IV. 172., Arch. III. 504. (§d.).

403064   Zálezly Svazek: 5 Strana: 0135
Zálezly, zel, pl., dle Dolany, ves u Stra- konic. Vz S. N. Něm. Zales, ves u Náchoda; něm. Salesel, vsi u Teplice, u Úště, u Žatče, u Stříbra. PL. Vz Tk. 58., 61., 132., 271., V. 52., Blk. Kfsk. 1457.—58., Sdl. II. 231., Arch. I. 542.

403065   Zalézti Svazek: 5 Strana: 0135
Zalézti, lezu, zl, ení; zalézati, sich ver- kriechen. — abs. Jezvec zalezl. D. — kam: do díry, Ros., do kouta (tajiti se). V. Z. na půdu, mezi sudy. Zvěř zalezla do br- lohů. Us. Šp. Zalezl až do samého koutka. Us. Šd. Ale on vždy hlbšie medzi kosti zaliezal a nedal vyduriť sa von. Dbš. Sl. pov. VIII. 29. Z. za stůl. Sá. Děti zalízaly na pec. Us. Šd. Do houští z. Na hromice uhledne-li jezvec stín, opět zalezá do své peleše. Kld. II. 305. — kam (komu, kdy). Z. komu do hrachu nebo do zelí (choditi mu za jeho milou). Na Ostrav. Tč. Zalezlo mu za nehty, Šml., za pahnosty. Na již. Mor. Šd. Větry mu zalízaji za koži. Mor. a slov. Šd. O narození panny Marie hadi do děr zalézají a trvají v nich až do sv. Jiří. Kld. II. 305. Pořád si na mne zalízá (nedá mi pokoje). Us. Čsk. — kde: na vy- sokých horách, sich versteigen. D.

403066   Zalézti si na koho Svazek: 7 Strana: 1112
Zalézti si na koho = seděti na něm, týrati ho. Us. Kšť., Fč.

403067   Zálež Svazek: 5 Strana: 0135
Zálež, e, f. = zaleželé zboží, verlegene Waare. Šp.

403068   Zálež Svazek: 7 Strana: 1112
Zálež = zaléhající ložistě, eingelagerte Lagerstätte, zaléhání, Einlagerung, f., v horn. Hř.

403069   Záležák Svazek: 7 Strana: 1399
Záležák, u, m. = hoblík k prutování. 16. stol. Mus 1893 98.

403070   Zaležání Svazek: 5 Strana: 0135
Zaležání, n. = zaležení. Na Slov. Bern.

403071   Zaležaný Svazek: 5 Strana: 0135
Zaležaný = zaležený. Na Slov. Bern.

403072   Zaležati Svazek: 5 Strana: 0135
Zaležati = zaležeti. Na Slov. Bern.

403073   Zaleželec Svazek: 5 Strana: 0135
Zaleželec, lce, m. = zaleželý, lenoch, der Faulenzer. Ros.

403074   Zaleželosť Svazek: 5 Strana: 0135
Zaleželosť, i, f., die Faulheit. Jg.

403075   Zaleželý Svazek: 5 Strana: 0135
Zaleželý = líný, faul. Ros. — Z. = ule- želý, ausgeruht, abgelegen. Z. pole, Ros., ovoce, teigig. Šd. — Z. zboží (= ležením zpukřelé, zkažené, verlegen). Vz Zálež. Reš. Z. maso. Rgl. Zaleželé a dokonce zkažené věci. Reš. Nebo i železo z-lé se kazí. Sš. I. 8. — Z. = nezaplacený, unbezahlt. Za- platil z-lý obrok dvouletý. Ddk. II. 352.

403076   Zaleželý Svazek: 9 Strana: 0395
Zaleželý. Dílo v rukopise z-lé. Vlč. Lit. II. 243. Vz nasl.

403077   Záležení Svazek: 7 Strana: 1112
Záležení, n. Dobře činiti lidem podlé z. statku svého. Kar. 121.

403078   Zaležení Svazek: 10 Strana: 0515
Zaležení, By srdce neustalo v z. své le- nosti. Um. roudn. 2828.

403079   Zaležený Svazek: 5 Strana: 0135
Zaležený = zaleželý, versessen, faul. Z. lenoch, Sych.; zboží (zpuchřelé, verlegen). Sych. Z. hrušky (hniličky). Na Ostrav. Tč.

403080   Zaležeti Svazek: 5 Strana: 0135
Zaležeti, el, ení = ležením ztratiti, lie- gend o. faulenzend verlieren, verfaulenzen, verschlafen, verlieren; zahnati, zamačkati, liegend erdrücken; se = odležeti se, ablie- gen; ležením seslaběti, se zkaziti, sich vor- liegen; se zanedbati, sich vernachlässigen. Jg. — abs. Beží, beží, nezaleží, nemá vôz ani sane, predca nikda neustane (= čas). Mt. S. I. 133. — co: čas, Rad. zv., hlad, Ros., dítě. Us. — se. To pole se již zale- želo (se odleželo). Ros. Mouka se zaležela, zboží se zaleželo (ležením zkazilo). Všechen se zaleží (zlení). Ros. Mnohdy i věc spra- vedlivá se zaleží. Vrat. 156. Ani nebylo sněha a hnůj tak se z-žel (uhnil). Slez. Šd. — se kdy: v nemoci (ležením seslaběti). L.— se kde. Hrušky v seně se z-ly; pivo ve sklepě se z-lo. Us. Tč., Vck.

403081   Záležeti Svazek: 5 Strana: 0135
Záležeti, el, ení; záležívati = na něčem založenu býti, na čem viseti, bestehen, wor- auf beruhen, sich gründen, fussen, davon abhängen ; dotýká se, jest veliké platnosti, es ist daran gelegen, es liegt daran; zaklá- dati se v čem, worin bestehen. Jg. — abs. Pokud jizba Jílkova záleží (jde). Záp. měst. 1448. Hřiech jest větší neb menší, jakž záleží úmysl, je nachdem die Absicht zu Grunde liegt. Št. Jinak žaloval, než póhon záleží. Půh. I. 263., 384., II. 384. O duom má jeho městským právem hledati, jakož duom záleží. Půh. II. 66. — na čem, na kom. Z-ží pak umění práv na tom trém; Také kdyby se věcí nějakých, kteréžby na míře a váze záležely, dotklo, z těch jednou žalobou úhrnkem může k obeslanému se přikročiti; Těmi slovy i statek můj všecek obsahuje se movitý i nemovitý, na čemž by ten koli a kdekoli záležel. Kol. 1., 15., 165. Právo horské záleží na dobývání, na zachovaní... CJB. 319. A poněvadž mnoho. na tom zaleží. Skl. I. 251. (299., II. 17.) Na něm mnoho (celá pře, nic nezáleží) záleží- V. Celé hospodářství na něm záleží. Ros. Zá~ leží to jen na tobě. D. To záleží na vaší vůli. J. tr. Služebnosti jedny na věci, druhé na osobě záležejí. Er. Dluhy na věcí zále- žející. Řd. Správa všecka toho času na krá- lích záležela. V. Skutek, na kterémž roz- hodnutí pře záleží, eine Handlung, worauf die Entscheidung der Sache beruht. J. tr. Pokud na něm záleželo; Málo na tom zá- leží ; Myslí, že na něm všechno záleží; Dal si na tom z. Dch. Ludská múdrosť nezáleží na rnnohém mluvení. Mor. Tč. Keďby mú- drosť záležela na mnohorečnosti, každá baba by Musela mať Hojnosť múdrosti. Na Slov. Tč. Na prvním strelcovi všetko záleží Slov. Šd. Na vytrpení záleží (= počkej, strp, po- tom bude zase dobře). Na Slov. Zátur. Svět záleží na chudobných, bez nich býti nemůže. Na Mor. Tč. Poněvadž jest věc zřejmá, že obci na takovém mostě nemálo, nýbrž mnoho a potřebně záleží. Pam. Val. Meziř. 94. Každý, komu na čem záleží. Mus. 1880. 84. Jeho moc zaleží přece jen na vůli stavů něme- ckých; Papeži na porovnání pře velice z-lo; Záleželo všecko na tom, jak se Německo rozmyslí; Na osobnosti jeho velmi mnoho záleželo; Důkaz to, jak velice mu z-lo na přátelství Čech. Ddk. II. 174., 268., III. 36., 43., 206. (Tč.). Křesťanuom na té pevnosti mnoho záleželo. Dač. I. 193., 297., 304. To mají a míti mohou, na čem podstata záleží; Na tom tak dalece nezáleží, než více na tom, mohou-li .... Žer. 315., 337. Povaha modlitby více na vroucnosti pobožné tužby, než na slovech záleží; Všecka vada a úhona Petrova tedy na tom oněm židovatelům po- volovaní záleží. Sš. I. 92., II. 23. (Hý.). I věřímť, že to učiníš, neb také něco do- brého mého na tom záleží. Arch. IV. 11. A tak známosť a umění práv záleží na tomto trém. Kol. 4. Na tom záleží příslovie. Jel. Enc. m. 2. Na tom jediném všecko zaleží. Kom. Na jednom na samém nezáleží súd zemský než na všech. Vš. Záleží to na pro- kázání a ne na samém mluvení. Koule. Na tom všecko záleží a visí. Reš. Veliká věc záleží na písaři. Kšch. 39. Všecka podstata jeho pře na svědcích záležela. V. Že spa- sení lidské na nich (kněžích) záleží. Chč. Krása záleží na čtveře věcí. Št. Má býti vědieno, na kterých věcech záleží svěcenie neděle aneb svátku; Ctěnie otce a mateře zaleží na žádosti a na skutku; Ctnosti čtyři sú, na nichž záleží dobrý život; A pak dostiučiněnie záleží na utrpenie tělestném posty, modlitbami, nespaním, žiezní, prací atd.; Na tom z-ží věčný život váš; Túto řečí znamenati to móžeš, kto mají se po- jímati v manželstvie a na čem záleží man- želstvo. Hus I. 118., 142., 365., II. 150., III. 153., 200. (Tč.). Moudrosť nezáleží na hed- báví ani na drahém kamení. Reš. — Br., Sych., Byl. Nezáleží na voráči, nezáleží na děvečce. Er. P. 262. Jest na tom záleženo; na tom není nic záleženo, šp. m.: záleží na tom; na tom nic nezáleží. Bs., Vst., Jv., Brs. 2. vyd. 268. Jg. připomíná, že této vazby místy toliko se užívá. Cf. Býti komu na čem, po čem, do čeho a dodatky u Býti, Ht. Brs. 165. Cf. také: Mnoho na tom jest, aby hleděl, co promluví žalobník tvój; Buď póhonem v zemi zastižen nebo nebuď, na tom nic není, při svú ztratíš. Vš. 47., 111. — na koho = náležeti na koho. Má vše konati, což na statečného muže záleží a sluší. V. Jakož na takového naleží krále. Biancof. 98. On titulu . . . ., jako na kníže záleží, užiti má. Zř. F. I. A. 9. Na biskupa země záleží, aby víru kázal. Pal. Děj. IV. 2. 394. Jako na dobré, ctné a počestné kře- sťany záleží a přísluší. NB. Tč. 288. Nenie zbytečné také i o uvázání tak, jakž na to záležie a mój rozum stačí, povědieti. Vš. Jir. 298. Jako na poctivého a zachovalého člověka záleželo a slušelo. Bart. To na kaž- dého záleží, dle Knst. šp. m. náleží, ale jest to s dostatek doloženo. — nač jak. Když pak starosta komorníka vypraví tak, jakž na to vedlé práva záležie. Vš. 120. — v čem = zakládati se v čem, v něčem býti. Prodali jsme dvůr s rolí oranou i neoranou, s lesy, háji, potoky atd., jakož ten dvůr od starodávna jest a záleží v svých hrani- cích. Tov. 150. V množství lidu sláva krá- lovská záleží. Br. V tom moudrosť záleží. Kom. Síla tychto časóv v peňázoch záleží. Na Slov. Tč. Její pokoj v jeho štěstí zá- leží; Jestli v tom celá tvoje blaženosť zá- leží, zaopatříme ti to. Němc. I. 48., 103. (249.). Vlastní podnět k boji záležel v snaze císařově zachovati v celosti jistý základní zákon říše; Prostředek k tomu záležel v se- sílení principu samovládného; Služby ty nemohly v ničem jiném z. nežli ve sbírání pole; Tamějším jeptiškám, jichž bohatství v chudobě záleží; Trest z-žel v pokutě pe- něžité. Ddk. I. 178., II. 338., V. 31., 158., IV. 234. (Tč.). V tom idea křesťana záleží se strany záporné; Veškerá moudrosť kře- sťana nezáleží v hojnosti slova ani v umě- losti, nébrž v pravé a přesné pokoře: Ja- koby jazykodar v exklamacech a plesotech nového druhu . . . záležel; Aniž dar jazyků záležel ve mluvení jazykem přirozeným jed- ním ; Služba křesťana obzvláště apoštola ne- toliko v působení, ale i v utrpení záleží. Sš. I. 71., II. 166., Sk. 20, 112. (Hý.). Dobro- volná přísaha záleží v moci a vůli stran. Bdž. 125. V čem záleží lidská blaženosť. Št. V té čtveré věci záleží pokánie. Št. Jako přieliš málo, takéž přieliš mnoho v každé věci jest nesličnosť a jen v hodují věci šlechetnosť záleží. Št. Ta ctnosť záleží ve trém. Št. N. 224. Ctnosť nezáleží v slovech, alebrž v po- čestném jednání. Tč. Život věčný záleží v poznání . . .; V milovánie Boha a blíž- nieho záležie všechna přikázanie; A zname- nají dva zákony, starý a nový, v Nichž všechno kázanie doktorské záleží: Manžel- stvie úplně v slíbenie a zavázanie vuole srdečné záleží. Hus I. 42., 63., III. 83., 201. (Tč). V jich rukou spasení záleží. Chč. 303., 378. Pozůstalost záleží v hotových penězích. Ml. — jak na čem. Mně v skutku málo na tom záleží. Žer. III. 10. (Bd.). Papeži na tom do opravdy záleželo, aby smířil strany. Ddk. V. 299. — čím. To náboženství jest pravé, které ctností a spravedlností záleží. Koc. Vámi spasenie jich duší záleží (a vobis pendet). BO. — z čeho (nová frase m.: skládati se). Knihy z epištol záležejí (se skládají). Č. Z krapek záleží moře (málo k málu dělá mnoho). Us. Šd. On jim před některým časem zběhlým, doniež ještě pe- níze horší šly, zde prodal purkrecht svuoj tu v St. Městě záležející ze 34 hř. za ta- kové peníze, jenž by v ty časy šly. NB. Tč. 29. — komu (= náležeti, gehören). Kterak jí to dědictví záleží. Půh. I. 206. — kam. (gehören.). Najstarší dluh zvláště, ješto k zá- dušním věcem záleží, najprve zaplacen jmá býti. NB. Tč. 146. Ty mlýny k našemu městu záležie a příslušejí. List hrad. z r. 1441. Tč. Mlýn a dvór i to vše, což k tomu záleží. Půh. II. 374. A k tomu záleží ono slovo sv. Jeremiáše; Jedné k vyvoleným Kristova řeč záleží. Hus I. 216., II. 193. — kde. Purkrecht tu v St. Městě záležející (liegend). NB. Tč. 29. Kterýžto duom záleží proti mastničím (stojí); Lúčku naši, která záleží nad naším pahovským rybníkem podlé pastviště. Listy hrad. z l. 1447., 1483. Tč. V Kristově těle život náš záleží. Hus II. 6. — s infint. Také se tak nepřipravil, jakož k takovémuž právu učiniti záleží. NB. Tč. 176. — aby. Záleží mi na tom, abys byl pilen. Us. Nedal si z., aby . . . Dch.

403082   Záležeti Svazek: 7 Strana: 1112
Záležeti, 3 pl. -ží, později -ejí. Vz Le- žeti. — abs. Jakž čas z-ží; Soudce má onomu, koho v právě obtížil, dosti učiniti podlé toho. jakž ta pře z-ží, wie die Rechts- sache vorliegt. Št. Kn. š. 102., 146. — na koho. česť, kteráž na samého Boha záleží. Pož. 82. — kde. V jehožto ruce moc z-ží- Kar. 85. V nichž (slovech) z-ží plnosť svr- chovánie. Št. Ř. 250. b. (Uč. 121., 124., 152.).

403083   Zaležeti Svazek: 9 Strana: 0395
Zaležeti mnoho času = bže ztráviti. Chč. S. I. 356. — kdo. To dílo v rukopise z lo (nevydalo se). Vlč. Lit. II 263.

403084   Záležeti k čemu Svazek: 9 Strana: 0395
Záležeti k čemu. Se vším právem, což k tomu domu záleží. 1424. Vz Mšín 13.

403085   Záležitosť Svazek: 5 Strana: 0136
Záležitosť, i, f., slovo nové, lépe: věc (na níž něco záleží), důležitost, příčina, po- třeba, dílo a p , die Angelegenheit, das In- teresse. To je z. môjho synova. Phld. IV. 215. Návěští našich z-stí se týkající; zanášel se vašimi z-stmi. Sych. O z-sti říše pracovati. Kram. Z. zemská. ŘZ. Jel tam za obchod- ními záležitostmi, lépe: za obchodem. Km Obchodní z., Geschäftsangelegenheit, Nz., poštovní n. poštovnictví, Postwesen, n., do- movská, Heiniathswesen, osobní, Privilegien- Angelegenheit, hrdelní, Kriminalangelegen- heit, J. tr., východní, Orientfrage, jednatelská, závodní. Geschäftsache; obstaral mé z-sti. Us. Dch. Z. hnojení, die Düngungsfrage, pivní, die Bierfrage, berničná (bernictví), das Steuerwesen, celní, peněžní, Geldgeschäft, důchodková, Gefällsangelegenheit atd. Šp. Záležitosti politické. Břetislav měl čas starati se o vnitřní z-sti zemí svých. Ddk. II. 163. (460.). Ráda bych věděla, za jakou z-stí tam byl. Us. Z srdce. Šml. I. 39. Z. správní, policejní, státní. Šmb. S. I. 167., 171. Z-sti soukromé, rodinné. Mus. 1880. 446. Z-sti a závazky mezi osobami a obcemi. Pal. Rdh. II. 99. V z-stech obchodních. Šp. Z. hna- necké, hnanectví. Er. Z. nutná, lépe: pilná, neodkladná, nevyhnutelná potřeba. Cf. Brs. 2. vyd. 268. a Ht. Brs. 166. Bs.

403086   Zaležitý Svazek: 5 Strana: 0137
Zaležitý. Manča je tuze z-tá = dá si na sobě mnoho záležeti. U Rychn. On měl vše- lijaké z-té spisy = na kterých záleželo. Ib. Vk. Vz násl.

403087   Záleživý Svazek: 5 Strana: 0137
Záleživý. Je to z. člověk = který na sobě záležeti dá. U Rychn. Čsk. Vz Zále- žitý.

403088   Zalgecať sa Svazek: 5 Strana: 0137
Zalgecať sa = zalécať sa. Na Slov. Bern.

403089   Zalgečiť Svazek: 5 Strana: 0137
Zalgečiť = zaléčiti. Na Slov. Bern.

403090   Zalgečník Svazek: 5 Strana: 0137
Zalgečník, a, m. = zálecník, záletník. Na Slov. Bern.

403091   Zalgečný Svazek: 5 Strana: 0137
Zalgečný = zálečný, záletní. Na Slov.

403092   Zalgevať Svazek: 5 Strana: 0137
Zalgevať = zalévati. Na Slov.

403093   Zalhaný Svazek: 5 Strana: 0137
Zalhaný = lhář (o dětech). U Polič. Kšá.

403094   Zalhaný Svazek: 9 Strana: 0395
Zalhaný. Byl tam na z-nou = na zapře- nou. Mus. ol. 1898. 120.

403095   Zalhati Svazek: 5 Strana: 0137
Zalhati, verleugnen. — koho. Ti, jež k sobě vinul nejtoužněji, že ho zalhou, zradí, opustí. Nrd. Ball. 6. — si, ein wenig lügen. Trošku si zalhal. Us. Šd. — se kam, durch List, Lüge irgend wohin kommen. Na Mor. Tč.

403096   Zalhavka Svazek: 5 Strana: 0137
Zalhavka, y, f. = lživé udání, klam, zá- minka, der falsche Vorwand, lügenhafte Vor- spiegelung. Us. Šd., Pk., Llk., Zkl. Aby měla z-ku, říkala, že půjde pro kousek kú- dele. Slez. Šd. Zali, zastr. = zdali, ob. Hus.

403097   Zali Svazek: 7 Strana: 1112
Zali. Cf. Mkl. Etym. 399. a.

403098   Zálib Svazek: 5 Strana: 0137
Zálib, u, m., der Sport, die Vorliebe, das Wohlgefallen, die Passion. Z. lovecký, jez- decký atd., der Jagd-, Reitsport. Dch., Pl. Vz Záliba.

403099   Záliba Svazek: 5 Strana: 0137
Záliba, y, í. = zálib. Z. v tanci; cena zvláštní z-by, pretium affectionis. Dch. Mají z-bu v cizí poesii. Tf. Z-bu v něčem míti, Dk. P. 157., Rk., Tč., Klč., z něčeho vzíti. Kos. Tak málo v cizím muži znám já z-by. Msn. Or. 25. S velikou zálibou něco konati. Us. Pal. A tu díval jsem se se zvláštní zá- libou na rozličné věci. Ddk. It. v. 71. — Z. = zalíbení,přisvojení, přísvojba, die Adop- tion. Kdo se buď zrozením, buď přisvojbou či zálibou stává nápadníkem a nástupcem majetku něčího. Sš. II. 43. Vz Zalíbenec.

403100   Zálibek Svazek: 5 Strana: 0137
Zálibek, bku, m. = zálib. Dch.

403101   Zalíbená Svazek: 5 Strana: 0137
Zalíbená, é, f., ves u Uhlíř. Janovic. PL.

403102   Zalíbenec Svazek: 5 Strana: 0137
Zalíbenec, nce, m. = zalíbený, ein Be- liebter. — Z. = zalíbený syn t. j. za vlast- ního přijatý, ein Wahlkind. D.

403103   Zalíbení Svazek: 5 Strana: 0137
Zalíbení, n., zalibování, das Wohlgefallen. Vz Zaľúbení. Z. míti, nemíti,, V., v něčem. D. K z. mluviti, činiti. V. Učiň mi to k z. (k libosti). Ros. S velikým mým z-ním. Har. Z. nad něčím míti. Flav., Sych. Z. v ně- čem míti. Sych., Berg. — Z., das Verspre- chen. Z mnohých těch z. božských. Ms. 15. stol. Z. na čem míti, šp. m.: z čeho, v něčem. Jg., Mus, Jv., Brs. 2. vyd. 268., Pal. Rdh. I. 192. Anežka neměla zalíbení v polském živobytí dvorském. Ddk. III. 141. Ta dcera si vzala do z. kočku; Přiznala se, že má z. v kočce. Kld. II. 157., 158. Tudy také židé z. božího nedošli. Sš. I. 17. Ne- mýlí-li mne jediné mé sebe samého z. Jel. Enc. m. 6. Neučinil mi v tom žádného z. Žer. 333. V čem kdo z. mívá, hned mu na jazyku bývá. Šd., Hkš. Zrcadla nosí k zalibo- vání se sobě. Kom. Zalibování sebe samého. Kom. — Z. = za syna přijetí, die Annahme an Kindesstatt. V. Syn skrze z. Brikc

403104   Zalíbenosť Svazek: 5 Strana: 0137
Zalíbenosť, i, f. = zalíbení, das Wohl- gefallen.

403105   Zalíbený Svazek: 5 Strana: 0137
Zalíbený; -en, a, o, beliebt, angenehm. Vz Zalíbiti, Zaľúbený. Z. slovo (zamilované), der Liebesausdruck. Sš. — komu. Tým sa Verunka umyje, aby byla pěkná bílá, pánu Bohu z-ná. Mor. ps. Brt. Církev sv., jenž jest choť Kristova z-ná. Hus III. 215. — Z. dcera, syn (za vlastního přijatý, an Kindes- statt angenommen). Ben. V.

403106   Zalíbiti Svazek: 5 Strana: 0137
Zalíbiti (dříve a posud na Slov. a na Mor. zalúbiti), lib, líbil, en, ení; zalibovati = zamilovati, anfangen zu lieben ; sjednotiti se, spojiti se, sich mit Jem. verbinden; oblíbiti, lieb gewinnen, erwählen, Wohlge- fallen finden; kochati v čem, Wohlgefallen haben; za vlastní dítě přijíti, an Kindes- statt annehmen, adoptiren; se = líbiti se, gefallen ; zamilovati se, gefallen, sich ver- lieben Jg. — koho, lieb gewinnen. Ach Bože, prebože, čo som urobila, keď som ťa, milý môj, zrazu zaľúbila?; Čo som urobila, chudobnej matere syna zaľúbila. Sl. ps. 117., 44. Oči moje, oči, dobre nechodíte ak koho vidíte, hned ho zaľúbite. Sl. ps. Šf. I. 70. Z-la som ho, čo ja môžem z toho? Sl. spv. VI. 202. — co, koho, se komu. Jestliže sobě zalibujete královské stolice a berly. Br. Z. si oběti. Br. I zalíbi také slib Ho- spodinu (vovit votum). BO. A že jsem o tom pannám psal dříve, zalíbiti-li jest lépe či- stotu či nezalíbiti. Št. Z. si nevěstu. Ros. Bohu slib, čistotu z. = zaslíbiti. O 7 vstup. — se. Už se chlapci zaľúbili (zamilovali), ešte som maličká. Sl. ps Šf. 1. 43. — se komu. On se mi zalúbil. Tč. Viděl sem tě po prvníkrát, jaks na poli pásla, hned si se mi zalíbila, žes pěkně zpívala. Brt. P. 157. Abych se mládencům z-la. Sš. P. 633. Šlo děvčátko žito žat k zelenému háju, nadešel ho mládenec, zalubilo sa mu. Sš. P. 547. Oj, veď kto si krásu děvy nezalúbi, pro něž počal život, s hrobom sa zasnúbi. Sl. spv. I. 33. Zalúbim si dvoch, alebo aj troch, keď ma jeden neha, budem mať ešte dvoch Sl. ps. 51. Nechť se ti to zalíbí, lass dir's wohl- gefällig sein. Dch. Kdo se na noc do čisté košile převléká, zalíbí se smrti. U Kr. Hradce. Kšť. Žádnému se nezalíbíš, nesplníš-li, co kdy slíbíš. Kmp. Č. 133., Hkš. Nikdo se nezrodil, co by všem se zalíbil. Tč. Zalibují se sobě. BR. II. 612. a. Těžko se mnohým z. V. Kdo chce se z. každému, nezalíbí se žádnému. Č.— Br., Sych., Ros. — se komu v čem. Zalíbil se mi v tom. Jel. Zalíbilo se Hospodinu v lidu svém. Ros. Toť jest můj syn, v němž se mi dobře zalíbilo. Sami se sobě v své moudrosti nezalibujte. Br. — sobě s kým (spojiti se). Pulk., Jg., Šm. — co s kým kdy. Toho dne zalíbi Hospodin slib s Abrahamem. BO. — se v koho: v děvu (zamilovati se). Sldk. 347. — koho v čem. Zalub ve všetkom Boha. Sldk. 347. — sobě v čem = kochati se v něčem. Zalibuje sobě v tom. Ros. — Lom., Reš. Zalibovali sobě v tom, že . . . vz Chváliti. — si na čem šp. m. : si co, v čem. Vz Zalíbení. — se do čeho (jak) = zamilovati se. Na Slov. Koll., Šm., Tč. I zalíbila sa vám do neho až po uši. Phld. III. 323. Lebo sa do jeho krásy až po uši všetka zaľúbila. Dbš. Sl. pov. I. 419. Doňho sa zaľúbila a on do nej. Dbš. Sl. pov. I. 27. — se komu čím. Ří- manům, pánům svojim, hleděl se zalíbiti divadly, půtkami a šermy gladiatorů a ji- nými hrami na okolech odbývanými. Sš. Sk. 141. Vyšším a moudrým osobám hleď se z. ctností, nižším zdvořilostí. Hkš. Starý Vít svou dobrosrdečností též se mu zalí- bil. Us. Tč. — (si, se) kde. Který (apo- štol) ve stínech zákona si zaliboval. Sš. II. 22. U nás se mu zalíbilo. Us. Tč. — jak. Nebo kteříkoli chtějí z. se v těle. Sš. II. 68. (Hý.). — proč. Každý z vás bližnímu svému zalibuj se k dobru, ku vzdělání. Sš. I. 138. Zaľúbila som ta nie zo všetečnosti, ale sa mi páča pekné čnosti. Sl. spv. III. 96. — aby, že. Zalíbilo se pánu Bohu, že , . ., aby. — Us. Šd. Ne bez příčiny za- líbilo se všemohoucímu Bohu, aby . . . Ddk. II. 284. — s inft. Z-lo se nám k zámku si zajíti. Sych.

403107   Zalíbiti Svazek: 7 Strana: 1112
Zalíbiti, také = slíbiti, versprechen. — co. Ráda sliby zalibovala. Kat. 455. b. — co, se komu. Z úmysla zalíbivše Bohu své panenstvie. Št. Kn. š. 61. (62.). Nic těžšího jako mnohým se z. Demosth. — co s kým. Ješto biechu s ní čistotu z-li. Kat. 479. — s inft. A ta (dievka) v čistotě slúžiti Bohu zalíbi. Kat. 488. (ruk. cís. kn.).

403108   Zalíbiti Svazek: 10 Strana: 0515
Zalíbiti = slíbiti, přisáhnouti. — co jak. A to pod věrú zalíbí. Baw. Ar. v. 1235.

403109   Zálibivosť Svazek: 5 Strana: 0138
Zálibivosť, i, f. = snaha zalíbiti se, die Gefallsucht, Koquetterie. Aby ho z. neporá- něla. Sš. II. 11.

403110   Zálibka Svazek: 5 Strana: 0138
Zálibka, y, f. = zalíbení, das Gefallen. Nemá ve hře zálibky. Us. Dch.

403111   Zálibnice Svazek: 5 Strana: 0138
Zálibnice, e, f, die Koquette. Rk.

403112   Zálibník, a Svazek: 5 Strana: 0138
Zálibník, a, m., der Liebhaber von Rari- täten u. drgl., der Sportsmann. Dch.

403113   Zálibnosť Svazek: 5 Strana: 0138
Zálibnosť, i, f. = záliba. Zkr.

403114   Zálibný Svazek: 5 Strana: 0138
Zálibný, liebgewinnend. Dch.

403115   Zálibný Svazek: 7 Strana: 1112
Zálibný. Verš z-ný sluchu. Exc.

403116   Zalibování Svazek: 5 Strana: 0138
Zalibování, n., vz Zalíbení. Z. se sobě v svých penězích. BR. II. 822.

403117   Zalibovati se Svazek: 5 Strana: 0138
Zalibovati se, vz Zalíbiti.

403118   Zalícený Svazek: 5 Strana: 0138
Zalícený; -en, a, o, in Fallstricke ge- fangen. Z. zajíc, srnec. Šd.

403119   Zalíceti Svazek: 5 Strana: 0138
Zalíceti, vz Zaléknouti.

403120   Zalíciti Svazek: 5 Strana: 0138
Zalíciti, vz Zaléknouti.

403121   Zalíčati sa Svazek: 5 Strana: 0138
Zalíčati sa = dvořiti se, lichotiti. Na Slov. Sl. ps., Hdk. C. Vz Zaléčiti.

403122   Zalíčení Svazek: 5 Strana: 0138
Zalíčení, n., das Be-, Uiber-, Zuschmie- ren, Verstreichen. — Z., das Austünchen, Ausweissen. — Z. = nalíčení, das Aus- schminken. Us.

403123   Zalíčený Svazek: 5 Strana: 0138
Zalíčený; -en, a, o, getüncht, übertüncht, ausgeweisst. Šd. Už je stěna zalíčená, má milá s ním rozlóčená. Sš. P. 182. — Z. = za-, vymazaný, verschmiert, überschmiert, zugeschmiert, verstopft. — Z. = nalíčený, geschminkt. Us.

403124   Zalíčiti Svazek: 5 Strana: 0138
Zalíčiti, il, en, ení; zaličovati = líčením zatříti, be-, über-, verschmieren, zuschmie- ren; austünchen, ausweissen; ausschminken. — co (čím): vápnem. Kom. Slávu něčí chytrostí a lstí z-ti. Br. Vraždy na vraždy množá, i krvou zem zhusta zalíča. Hol. 144. Sósedova stěna bílá, celá krvjú oprščená; panenka ju zaličuje, krev nevinná přestupuje (proniká). Sš. P. 182. — kde. Zalíčili jsme ve světnici a v kuchyni. Us. Šd. Už jsme na svátky všude zalíčili. Us. Šd. — se komu = dvořiti se, lichotiti se, zu gefallen suchen, schmeicheln, hofiren. Na Mor., Slov. a ve Slez. Tč., Němc. VII. 192. Ti se Slo- vákovi umí zalíčati. Hdk. C. 166. Ked chce dieťa zaliečať sa. Phld. III. 3. 254. Hneď sa tej mladej vyskiera, hneď stare zalieča. Chlpk. II. 15. Ani sa mi, šuhajko, nezalie- čaj. Sl. pov. 227. Z. sa dievčaťom. Na Slov. Šd. Královna sa začala svojmu mužovi za- liečať, líškala sa mu a chválila tú jeho moc a slávu; Ale teraz už pekne okolo neho prihovárajú sa, vyzpytujú sa, zaliečajú sa mu, len aby slova vyvábili z neho; Tie (psi) začali teraz okolo Janka chvostmi krútiť a zaliečať sa mu, aknáhle obadali, že už Janko prebudil sa. Dbš. I. 451., IV. 68., VII. 91. (Šd.). Zalieča sa jej slepý Janko (když ženská dříme). Na Slov. Zátur. Nebudzem se ženic, až mi sto lat (let) mine, musim sa zaličac tej krasnej dzivčine. Sl. ps.

403125   Zálička Svazek: 5 Strana: 0138
Zálička, y, f. = zalikování. U Olom. Šd.

403126   Záličník Svazek: 5 Strana: 0138
Záličník, a, m. = kdo zalikuje ženicha a nevěstu. U Olom. Šd.

403127   Zálidnění Svazek: 5 Strana: 0138
Zálidnění, n., die Bevölkerung. Z. země. Osv. I. 521. Husté z. Ddk IV. 237. Země z. schopné. Osv. I. 526.

403128   Zalidněnosť Svazek: 7 Strana: 1112
Zalidněnosť, i, f. Stat. kn. 188 3/4. 73.

403129   Zalidněný Svazek: 5 Strana: 0138
Zalidněný; -en, a, o, bevölkert. — jak. Krajina hustě, slabě zalidněná. Osv. I. 526.

403130   Zalidniti Svazek: 5 Strana: 0138
Zalidniti, il, ěn, ění; zalidňovati, be- völkern. — co kým: města novými osad- níky, Ameriku Europany. Krajiny jiným národem z. Pal. Děj. III. 1. 337. Město Ko- rynt svobodníky z-li. Sš. I. 153. — jak: zemi silně z. Us., Ddk. IV. 310. — odkud. Z Heiligenkreuzu zalidněn byl cisterciácký klášter zlatokorunský. Ddk. VI. 11. — se. A ovšem víc a více se z-val (Solun). Sš. II. 235.

403131   Zaliečatel Svazek: 10 Strana: 0515
Zaliečatel, e, m. Z. spevačky = ctitel. Phľd. XXII. 67.

403132   Zaligotati Svazek: 5 Strana: 0138
Zaligotati = zablýskati, zamíhati, blitzen. — čím: hořící metlou. Slez. Tč. — se = zatřpytiti se, erglänzen. Len sa to zaligotalo. Mt. S. I. 53. Když se chtěl z. světu. Hdk. C. 355. Kniežaťu se zaligotaly oči. Klčk. V. 30. — se kam. Jako slnko z-la sa mu do očí. Dbš. Sl. pov. I. 122. — se kde. Vz Zalygotati. — odkud. Ako z čierných mrakov keď sa zaligotá na polia něbeská jasnota. Chlpk. Sp. 42.

403133   Záliha, y Svazek: 10 Strana: 0679
Záliha, y, f. Pouchový sloup stavidel se z-hami. Vz Ces. 1. XV. 227.

403134   Zalíhati Svazek: 5 Strana: 0138
Zalíhati, vz Zalehnouti.

403135   Zalíhnouti Svazek: 5 Strana: 0138
Zalíhnouti, vz Zalehnouti.

403136   Zalíhnutý Svazek: 5 Strana: 0138
Zalíhnutý ; -ut, a, o. vz Zalehnouti. — kde. Červy v ranách z-hnuté. Phld. III. 3. 284.

403137   Zalichotiti Svazek: 5 Strana: 0139
Zalichotiti, z Lichotiti. — (se) komu čím, v čem, sich bei Jem. einschmeicheln. Rk. Čímž nemálo zalichotil národní hrdosti domorodcův. Šmb. S. II. 16.

403138   Zalichvařiti si Svazek: 9 Strana: 0395
Zalichvařiti si. Arb. Dom. 27.

403139   Zálik Svazek: 7 Strana: 1112
Zálik, u, m. = zálička. Brt. Sv. 75.

403140   Zalíkati Svazek: 5 Strana: 0139
Zalíkati, vz Zaléknouti.

403141   Zalíkávati Svazek: 5 Strana: 0139
Zalíkávati, vz Zaléknouti.

403142   Zalíknouti Svazek: 5 Strana: 0139
Zalíknouti, knul a kl, ut, utí, vz Za- léknouti

403143   Zalikovati Svazek: 5 Strana: 0139
Zalikovati, vz Zaléknouti.

403144   Zalikuvačka, y Svazek: 10 Strana: 0515
Zalikuvačka, y, f. = zatahování cesty svatebčanům. Lišeň. Mtc. 1902. 228.

403145   Zalimovati Svazek: 5 Strana: 0139
Zalimovati = zalemovati. Jg. Na Ostrav. Tč.

403146   Zálina Svazek: 5 Strana: 0139
Zálina, y, f. = drážka, der Falz. Na bocěch dsky budeta dvě zálině, jimižto dska se dskú se spojí. BO.

403147   Zalině Svazek: 5 Strana: 0139
Zalině, ě, f., Zallin, ves v Budějovsku. Vz Blk. Kfsk. 657.

403148   Zalíniti Svazek: 5 Strana: 0139
Zalíniti, il, ěn, ění = upevniti ? zastr. — co kde. Bych se tak ve cti zalínil, jakž bych nikdy neučinil i jednoho hřiecha; Bych mú vóli v tvej zalínil a tvú vóli vždy pak plnil. Pravn. v. 340., 2785

403149   Zalinovati Svazek: 5 Strana: 0139
Zalinovati = začárati, verliniren. Ros.

403150   Zalípanec Svazek: 5 Strana: 0139
Zalípanec, nce, m., ein mit Kraut o. fein geriebener Rübe gefüllter Kuchen. Veď čože by daly ženičky kraviarovi, ovčiarovi, hlás- nikom a iným hodnostárom, keďby hodne syrníkov nenapekly? Z ostatních bochničiek napečie zaliepancov. Phld. IV. 58.

403151   Zalípati si co Svazek: 5 Strana: 0139
Zalípati si co: karty (zahráti si). Us. Dhn. Vz Zalípnouti.

403152   Zalipení Svazek: 5 Strana: 0139
Zalipení, n., lippia, zastr. Ms. lex. vod.

403153   Zálipí Svazek: 7 Strana: 1112
Zálipí, n. = pole za lipami. MzO. 1890. 180.

403154   Zalípnouti Svazek: 5 Strana: 0139
Zalípnouti, pnul a pl, ut, utí, zalípati = zalepiti se, sich wohin ankleben, anpicken. — Z. si (v kartách) = přidati, dupliren. — co komu čím: někomu oči pěstí zalípati. V.

403155   Zalirýkati komu Svazek: 7 Strana: 1112
Zalirýkati komu = zazpívati. Laš. Brt. D. 228.

403156   Zalískaný od Svazek: 10 Strana: 0515
Zalískaný od blata = zastříkaný. Brt. Slov. 181. 33*

403157   Zaliskati Svazek: 5 Strana: 0139
Zaliskati, zalisknouti, zalištiti, zaliská- vati = zamítati, házeti. Ros. — co čím: míč palaestrou. — co. Daleko habdu (míč) zaliskl (liskačkou odrazil). Mor. Šd.

403158   Zalisnúť sa Svazek: 5 Strana: 0139
Zalisnúť sa = zablesknouti se. — kde, Ako sa slnce nad belehradskými kopci za- lisne. Na Slov. Vlčk.

403159   Zálistek Svazek: 7 Strana: 1112
Zálistek, stku, m. Z-ky sú slabšie ré- vové výhonky, ktoré povstávajú a sice ze spodnými listami na tohoročnom dreve. Slov. Rr. Sb. Jednotlivé květy sedia na z-stkoch. ZObz. XVIII. 182.

403160   Zálistí Svazek: 5 Strana: 0139
Zálistí, n., Das Blätterversteck. Dch.

403161   Zalistiti se Svazek: 5 Strana: 0139
Zalistiti se, il, stěn, ění, sich beblättern, laubig werden. — kdy. Na jaře se všecko stromoví zalistí. Us. Tč

403162   Zálistní Svazek: 5 Strana: 0139
Zálistní, extrafoliaceus, ausserblattstän- dig, jako zaúžlabíčkový. Rst. 521.

403163   Zališiti Svazek: 5 Strana: 0139
Zališiti = vylišiti, co lichého, pryč dáti, ausmerzen. — co, koho. Ros.

403164   Zališkati se Svazek: 5 Strana: 0139
Zališkati se = zalichotiti se, sich ein- schmeicheln. — komu. Židák chcejúc sa pánom z , zastavil každého hovoriac. Lipa I. 62.

403165   Zalištiti co kam Svazek: 8 Strana: 0580
Zalištiti co kam. Bl. (Hostn. 44.).

403166   Zalištiti se Svazek: 5 Strana: 0139
Zalištiti se = zalesknouti se, erglänzen, erschimmern. — kde. Píka na náhle zapraští a v tom na tisíc rozkáče sa zlomkov; zrazu tisíc ohnivých na šišáku sa zališťalo isker; Znenadála v očách jasná sa zališťala žára. Hol. 21., 359. (Šd.). — komu. Neb tak da- leká z temného pekla cesta na zem ... a očám sa svetlo zaliští. Hol. 36.

403167   Zališťovati Svazek: 5 Strana: 0139
Zališťovati = lištami přikryti, verleisten. — co. Ros.

403168   Zalítač Svazek: 5 Strana: 0139
Zalítač, e, m. = záletník. Ona bola dcéra dosť majetná a jediná, i mala zalietačov vera do božej vôle. Phld. IV. 17.

403169   Zalítati Svazek: 5 Strana: 0139
Zalítati, vz Zaletěti.

403170   Zalitavan Svazek: 5 Strana: 0139
Zalitavan, a, m., ein Transleithanier. Šd.

403171   Zalítávati Svazek: 5 Strana: 0139
Zalítávati, yz Zaletěti.

403172   Zalitavsko Svazek: 5 Strana: 0139
Zalitavsko, a, n., Transleithanien. Šd.

403173   Zalitavský Svazek: 5 Strana: 0139
Zalitavský, transleithanisch. Šd.

403174   Zaliteratiti si Svazek: 9 Strana: 0395
Zaliteratiti si. Šml. V. 147.

403175   Zaliteratiti si. S Svazek: 7 Strana: 1112
Zaliteratiti si. S několika básničkami se z-til. Šm.

403176   Zaliti Svazek: 5 Strana: 0139
Zaliti (zaláti, na Ostrav. a j. na Mor. a na Slov. Tč., Mtl.), liji (v obec. mluvě: za- leji, dříve: zalím), zalij (zalí, v obec. mluvě: zalej), lije (íc), il, it, ití; zalévati, zalívati = litím zakryti, politi, zavlažiti, zakropiti, be-, über-, eingiessen, giessend bedecken; uliti, uhasiti, vergiessen, giessend auslö- schen. Jg. — abs. Rád zalívá (= opilec). Bdl. Dříve sázet (jísti), potom zalívat (píti). Us. Dch. Čo nehorí, nezalievaj (čo ťa ne- pálí, nehas; Keď ťa nepáli, neomykaj sa). Na Slov. Zátur. — co: květiny, zahradu, zeliny. Us. Pracovati, až by pot oči zaléval V. Z. oheň (udusiti, uhasiti). Us. Voda luka zalila. Us. Tč. Krev ho zalila. Dám ti, až tě červená zaleje. Us. Vck. Zalejme ty své trampoty (zapijme). Us. Šd. Voda ho zalila, er starb an Wassersucht. Us. Dch. V tom Bátorka nasrdená udre ju do tvári, až Anulku krv zaliala. Ppk. II. 216. Lebo mu všetky zuby vybijem, až ho krvavá polievka zaleje. Vlčk. VI. 63. Keď já s tato puojdem, slzy me zalejú. Sl. ps. Šf. I. 35. Vyšla predo dvere, 6lzy ju zaľaly; Hrdlo sa nám rozsu- šilo, treba ho zaľati. Sl. ps. 95., 383. (Šd.). A tak božeká, tak vykláda, že by aj ten kameň slzy zalialy. Mt. S. l. 63., Dbš. Sl. pov. V. 87. Tu neborku mať slzy od žialu zalialy. Dbs Sl. pov. I. 79. Že štípení boží zaléval. Sš. I. 155. — co, se čím. Chč. 450. Z. něco vodou, V.: díru smolou, olovem, D.; se slzami. D. Z. se krví = 1. krví se pokryti, sich verbluten 2. krvotokem se za- dusiti, an Blutsturz sterben. D., Kom. Svými slzami travičku zalívá. Čes. mor. ps. 141. Mají vína do Boha a kdo tam přijde k nim, vínem by ho zalili. Mor. Šd. Oko slzou je zaliato. Sldk. 247. Ať se krví zalij u (ať umru, nemluvím-li pravdy). U Bydž. Zaliti polívkou tuhé jídlo, aby neškytal. Dch. Z. louky vodou. Har. I. 166. Tvář nachem se zalila. Jab. 131. Zrak se zalil slzou. Vrch. Lež mä ťažia tvé ostrôžky, čo pichajú moje bôčky. Kdekoľvek mä popichajú, všade krvou zalievajú. Mt. S. I. 23. Naše dvérka vrzýgajú a já jich zalévám; zalévám jich sladkým mlékem, kyselú smetanú, zalévala bych jich máslem, naši mně nedajú. Pck. Ps. 66. Eště vodou oheň zaleješ, ale vodu ničím. Na Slov. Zátur. — co kde: šaty na bě- lidle, květiny v zahradě. Us. Na hrobě kříž do kamene zalili olovem. Us Šd. Bodaj's sa bol zalial v tom prvom kúpeli, aby ťa moje oči neboly videly. Sl. ps. 171. A netrvala za mihnutia, prepadli sa svatovia, len jezero zalialo se nad nimi. Dbš. Sl. pov. IV. 27. Otvor rourky v plamenu sklářské lampy se zaleje. Kk. Fys. 87. I u nás smutné doby stávaly sťa nad tou pustou dolinou; často nás horké slzy zalialy nad sebou i nad ro- dinou. Čjk. 34. Takto-li tvých brániš, naj- vyšší Arevojakov? že v černých sa musíme zaľať jako sysli prepasťách? Hol. 292. — co komu: hubu (dáti mu píti, aby mlčel). L. Žluč mu srdce zalila. Šml. Krásný bol jej obličaj a smutek tichý, čo jej tvár zalial, ešte mu výrazu dodával. Lipa 306. Blesků požár mi zalívá hled. Čch. Bs. 9. Oči z. ne- božtíkovi, aby nikoho nevyhleděl nebo aby na něm tráva rostla (= po pohřbu píti. Cf. Zapíjeti dušičky). Na Mor Šd. Jedz Janíčko a nezalej si šaty (nepolij). Hdž Čít. 115 — jak. On dobře sází (jí)a pak dobře zalívá (pije). Dch. Květiny mírně, málo, mnoho za- lívati. Us. Dlj. Šuhajové oči vždy jasné bý- valy, teraz mu jich slzy potôčkom zalialy. Čjk. 49. — se. Loď se zalila. Us. By jí po- máhali, by sa nezalila (neutopila). Sš. P. 127. Čbán se poče zalévati (nabírati). Hr. rk. 391. — kdy. V tom okamžiku zaleje se na kahanu druhý konec. ZČ. I. 293. V žalosti se oči zalévají (oči pocházejí). Us. — koho kudy. Zaliala ho krev nosom, ústami i ušima. Zbr. Lžd. 104. — co kam: skoby do ka- mene olovem z. Koll.— se komu čím. Zalily se mu oči slzami. D., Sych., Ml.

403177   Zalití Svazek: 5 Strana: 0140
Zalití, n., das Begiessen, das Ersäufen; die Uiberschwemmung. Dal jim pálenky až do z. Zbr. Báj. 5.

403178   Zalití Svazek: 9 Strana: 0395
Zalití, n. Zemřel z-tím krve. Sdl. Hr. XI. 90.

403179   Zaliti co (komu čím Svazek: 7 Strana: 1112
Zaliti co (komu čím). Tomu sirotkovi každý bídný zvanek láním zalívá. U Žamb. Dbv. Kolečka vodou z. Er. P. 213.

403180   Zalítiti se Svazek: 5 Strana: 0140
Zalítiti se, il, cen, ení, böse, wüthend werden. — proti komu čím: ukrutností. Koc.

403181   Zálitnice Svazek: 5 Strana: 0140
Zálitnice, e, f. = záletnice. Mor.

403182   Zálitník Svazek: 5 Strana: 0140
Zálitník, a, m. = záletník. Mor. Tč., Škd.

403183   Zalítnouti Svazek: 5 Strana: 0140
Zalítnouti, vz Zaletěti.

403184   Zalitý Svazek: 5 Strana: 0140
Zalitý (na Slov. zaľiatý, zaľatý), vz Za- liti. A oheň jemu ke cti na vatre jak ve dne tak aj v noci jednostajne horáci poz- háša, podusí a zaľaté rozmete uhlí. Hol. 186. — čím: oči slzami, krví z., unterlaufen. Us., D., květiny vodou, begossen. Krví z. (po- dešlý, unterlaufen). Šp Kroupy (sutky) de- štěm zalité. Dch. Vynšli na tok, ten bol miesto hliny olovom zaliaty. Dbš. Sl. pov. I. 101. A brvno zaliaté súkrvicou z boku Pána, vztýča v tom úbočí. Lipa 176.

403185   Zalitý Svazek: 10 Strana: 0516
Zalitý. Potem z-tý došel do mlýna. Zvon III 591.

403186   Zalitý Svazek: 10 Strana: 0679
Zalitý mlýnský kámen. Vz Zalehlý, Slévač.

403187   Zaliubiti někomu něco Svazek: 5 Strana: 0140
Zaliubiti někomu něco = zaslíbiti. Vz Zalíbiti. Dal. 112.

403188   Záliv, u Svazek: 5 Strana: 0140
Záliv, u, m. = zátoka mořská, der Meer- busen. Z. = jest čásť moře, která se do souše vylévá. Blř. Největší zálivy: guinejský, mechický, hudsonský n. höcnský, bengalský. Tl. Z. v Europě: v moři baltickém: bot- nický, finský, rižský; v moři německém: zujderský. Vz Moře, S. N.. Stč. Zmp. 583.

403189   Zalívati Svazek: 5 Strana: 0140
Zalívati, vz Zaliti.

403190   Zálivek Svazek: 5 Strana: 0140
Zálivek, vku, m. = malý záliv, ein kleiner Meerbusen. Us.

403191   Zálivka Svazek: 5 Strana: 0140
Zálivka, y, f. = zalévání. Ta z. zabírá mnoho času. U Rychn. — Z. = čím se za- lévá. Slévárna zálivek. Dch. — Z. = šťáva zalháním na pečeni a j. utvořená. Šd. Obřezal sem korunu (kóru na stromě) a potom sem na tom místě nalezl zálivku tak na prst vy- litou. Slez. Šd.

403192   Zálivný Svazek: 7 Strana: 1112
Zálivný Golf-. Z. proud, strom, m. Rk.

403193   1. Zalízati Svazek: 5 Strana: 0140
1. Zalízati, vz Zalézti.

403194   Zalízati Svazek: 10 Strana: 0516
Zalízati. Zalizovať sa = hojiť sa. Slov. Phľd. XX1V. 605.

403195   2. Zalízati, zalíznouti Svazek: 5 Strana: 0140
2. Zalízati, zalíznouti, zalizovati, an- fangen zu lecken, ein wenig lecken. — čím. Kobyla pohla sa a žriebä za ňou. Vlkovi už tiekly slinky a jazykom zalizoval. Dbš. Sl pov. VIII. 15. — co, se čím. Nehnul sa drak; iba rozďavené pysky jazykmi zali- zoval a plameň z nich púšťal; Dvanásť hlav mala a jazykmi zalizovala sa ako dákymi ohnivými palošmi. Dbš. Sl. pov. VI. 41., III. 53. (Šd.). Prizerá sa, ako tá sedem hláv okrúca, siedmými jazykmi zalazuje sa a vy- tŕča zuby. lb. III 51. (Šd.).

403196   Zaljatí Svazek: 5 Strana: 0140
Zaljatí, n. = zalití. Na Slov. Sladu ta- kového nachází se šestero zaljatie, co sa zalieva po peti lukniech. Sl. let. III. 79.

403197   Zalkati Svazek: 5 Strana: 0140
Zalkati, zu ächzen, seufzen anfangen. — abs. Zalkalo děvče a zdvihlo uslzené oko k nebi. Němc. I. 186. Ston větrů zalkal. Osv. VI. 56. — jak. Zalkal z duše. Vrch. Z-ti písní trudnou. Obzor 1878. 40. Zástup hla- sitě zalkal nad jinochem. Lpř. Sl. I. 59. — kde. Zalkal tu někdo. Us. Z. pod břemenem svým. Ráj. — proč: touhou. Mus. — co: bolesť, neštěstí (lkaním zapuditi). Ros. Z-kal slova úchvatná. Kká. K sl. j. 146.

403198   Zalkati Svazek: 7 Strana: 1112
Zalkati, lkáním truchlivým. Lpř.

403199   Zalklý Svazek: 5 Strana: 0140
Zalklý = který se zalkl, der Erstickte. — Z. dříví (které nebylo na vzduchu). Kb. Je tam u nich zalklo (dušno) Us. u Dobrušky. Vk.

403200   Zalklý Svazek: 10 Strana: 0516
Zalklý. Zrno zrostlé a z-klé, z. hlas. Jrsk. XX. 1. 9., VIII. 3. 14.

403201   Zalknouti Svazek: 5 Strana: 0140
Zalknouti, knul a kl, ut, utí, zalykati, herunter-, verschlucken; se, ersticken. — abs. Z-kl se. V. Pláče, až se zalyká. Ros. Zalkly n. zalekly ryby. Us. Plakal jest velmě, až se zalknul a nemohl řeči dokonati. Hus II. 125. — se čím: vedrem, horkem, parnem, prachem, žízní, smíchem, větrem, kašlem, vodou se z. Us., D., Plác. Ježíš zalkny(u) sě duchem (zastonal). Jan 11. 33. (15. stol. Č). Zalknuv se pláčem řekl. Hus II. 307. Jednak se bolesti zalkával, jednak . . . Ler. — na čem. Zalkne dítě na tom kuse chleba. Us. — kde. Ve vodě se z. T. Ve světnici je puchu, až by tam zalkl. Us. Šd. V tom prachu by člověk až zalkl. Us. Šd.

403202   Zalknouti Svazek: 9 Strana: 0395
Zalknouti husu = udusiti. U Polné. Hoš. 102.

403203   Zalknutí Svazek: 5 Strana: 0140
Zalknutí, n., das Ersticken. Čs. lk. Vz Zalknouti.

403204   Zalknutý Svazek: 5 Strana: 0140
Zalknutý; -ut. a, o, erstickt.

403205   Zalkoholisovati Svazek: 10 Strana: 0516
Zalkoholisovati. Z-ná paměť. Zvon V. 70.

403206   Zalmanov Svazek: 5 Strana: 0140
Zalmanov, a, m., něm. Sollmus, ves u Bochova. Vz S. N., Bfk. Kfsk. 99.

403207   Zalnava Svazek: 5 Strana: 0140
Zalnava, y, f., jm. místní. Sdl. II. 37.

403208   Zalobudza Svazek: 10 Strana: 0516
Zalobudza, y, f. = potok na Zvolensku. Sb. sl. 1902. 57.

403209   Záloča Svazek: 9 Strana: 0395
Záloča, pl., pozemek. Pck. Hol. 167.

403210   Zaloditi Svazek: 5 Strana: 0140
Zaloditi, il, ěn, ění, zaloďovati, zu schiffen anfangen, ein wenig schiffen. Bl. Živ. Aug. 62.

403211   Záloďli Svazek: 7 Strana: 1112
Záloďli (!) = záď lodi. Pohl.

403212   Zalodniti Svazek: 5 Strana: 0140
Zalodniti, il, ěn, ění, einschiffen. Šm.

403213   Záloh Svazek: 5 Strana: 0140
Záloh, u, m. = založení i co založeno. — Z. = základ (stavení atd.), der Grund. Pulk. Majíc nejprve záloh všie dobré přiezni a milosti, milujtež se věrně spolu. Št. Vz Zá- klad. — Z., na Mor. a Slov. — zástava, das Pfand. Dal mu plášť do zálohu. Daj nám, děvče, daj nám záloh, že's na panském trávu žalo. Sš. P. 190. Nedávaj ména tvojého ni- komu na záloh. Na Slov. Tč. Vera my vas nepuščime, slabe mosty mame, by sce pola- maly, napravic nedaly. Ta ked polameme, napravic vam dame, čo najkrajšu pannu do zalohu dame. Sl. spv. VI. 232. Nebohý pán majiteľovi hradu tohoto požičal značnú sum- mu, za ktorú do zálohu obdržal majetok tento. Phld. III. 388. Hia, ale králevič mal ešte aj záloh, zlatú črievičku. Dbš Sl. pov. I. 445. Beriem vesť tú potěšitelnú za záloh šťastného panovánia. Zbr. Lžd. 57. — 2. Záloha = osidla. Orb. p. — Z. I má nám od sebe činiti po věčné časy podlé zálohu tohotu listu i. e. na čem ten list záleží, tedy tenor literarum, der Inhalt. 14l8. Bdl.

403214   Záloh Svazek: 7 Strana: 1112
Záloh = založení, fundamentum. Když založie z.; Duh Páně naplnil z. zemiej, orbem terrarum. Ev. olom. 326., 149.

403215   Záloha Svazek: 5 Strana: 0140
Záloha, y, f.; o původu vz Mz. 57. = za- ložení i to, co se založí, das Hin-, An-, Ver- legen, die An-. Hin-, Vorlage, Die Vorlegung, der Verlag. Z. u sukně, der Uiber-, Auf-, Einschlag. L. — Z. = závada v cestě, das Hinderniss, die Unterbrechung, Versperrung. L. Z-hy udělati. Haj. Z-hy na cestě učiněné. BR. II. 692. — Z. = posádka, die Besat- zung, Garnison. L. — Z. = líčka, úklad, vojsko ve skrytě položené, die Nachstellung, Hinterlist, der Hinterhalt. O z-hách nevěděti; z-hy dělati, líceti, činiti, vzdělati; v z-ze na někoho státi; z-hy na nepřátely dělati. V. Zálohy strojiti, D., někomu chystati, Chmela, zdělati n. proti někomu; z-hy osa- diti, objeti. Br. Z-hu na někoho učiniti. Háj. Z-hy rozestaviti. Příkl. k Cyr. Z-hy lidem léceti. Kom. Na z-hy někoho uvésti. Plác. A rozkázal za času nočního jim z-hy okolo pevnosti učiniti. Skl. I. 312. U Helfenburka z-hu učinili. Tč. 43. Nenadále z z-hy vy- skočili. V. Udělal na něj z-hu. Let. 98. Z-hy strojí duši mé. Kom. Lid v z-ze míti. Plác. V z-ze někoho čekati. Dal. V z-ze na ně- koho čekati, číhati. Sych. Ze záloh vysko- čiti. Troj. V z-hách ležeti. Ros. — Z. = moc (vojenská) po zadu zůstavená, die Re- serve. Vz S. N., Vlsk. 447. V z-ze býti. Th., Ml. Z. střeleb armády, die Armeegeschütz- reserve. Vz S. N. XL 306. Z. předstráží, die Vorpostenreserve, náhradní, Ersatzreserve, vojenská, bitevní, die Schlachtreserve. Čsk. Důstojník v záloze, der Reserve-Officier Dch. Z-hy ostaviti. St. skl. Ne se vším na harc, něco v z-hách (neukazuj všeho, co máš). Vz Šetrnosť. Má on ještě něco v z-ze. Ros. — Z. = podložení psi. Šp. — Z. = = sklad, die Niederlage, der Verschleiss, das Magazin. L. — Z. (nadací), der Reserve- fond, die Dotation. Nz. L. — Z. = zásoba, der Vorrath, Verlag. Peníze v z-ze míti. Sych., Ros. Z. obilí jest již vyčerpána. Ml. Z. střeliva, der Munitionsvorrath. Čsk. Z. pivní (zásoba piva), der Biervorrath, Us., poraženého dobytka, das Schlachtviehdepot. Čsk. Z. cukru. Us. Vk. — Z. = náklad, výdaje, die Kostenauslage, die Unkosten, Auslagen. L. — Z. = základ, úkol, thema. Hmn. 1418. — Z. = peníze někomu napred poskytnuté, der Vorschuss. Z. peněžní, pe- něžitá ; z-hu vzíti; kvitance ze z-hy (zá- ložní) ; účet ze zálohy (záložní); způsobem z-hy. J. tr. Z-hu někomu dáti (založiti ně- koho něčím). Nz. Z-ha za náhradu, gegen Ersatz, na účet, na pořádnosť, gegen Ver- rechnung ; z-hu přijmouti; z. bezúroční, nazpět přijatá, vrácená; z-hu vyplatiti; poukázka, příjemce, zbytek, náhrada z-hy ; z. na cestu, Reise-, účet ze z.; kniha na z-hy. Šp. Z. v hotovosti, der Baarvorschuss, na cenné papíry, Belehnung von Wertpapieren. Dch. Za z-hu žádati; z-hu spláceti, splatiti. Us. Z. na služné. — Z. = záloh, das Pfand. Moja je ona! z čela svitajú zálohy srdca vrelosti. Sldk. 281. Čo voláte, vy zemské ohlasy, že v nebi nieto prstenky ? Alabastrových prstov okrasy, zálohy vernej milenky? Nač tam záloh, kde po vše časy vernosť sa ver- nosti dáva? Sldk. 349. — Z. = mraky, které zahalují zapadající slunce.

403216   Záloha Svazek: 7 Strana: 1112
Záloha. Cf. Mz. v List. fil. 1882. 197. Položiti z-hy, insidias. Kar. 58. — Z., Vor- schuss. Z. na služné, Gehalts-. Pr. tr. Zá- znamní kniha záloh, Vorschussvormerkbuch, n.

403217   Zálohový Svazek: 7 Strana: 1112
Zálohový, Vorschuss-. Z. pokladna, pe- níze. Pr. tr.

403218   Zalojdaný Svazek: 5 Strana: 0141
Zalojdaný = lojdavý, kdo má lojdy v očích. Mor. Šd.

403219   Zalojiti Svazek: 5 Strana: 0141
Zalojiti, il, en, ení = lojem zamazati, mit Talg verschmieren, ver-, betalken. — co jak. Postel dokonale z., aby se stěnice vypudily.

403220   Zalokati Svazek: 5 Strana: 0141
Zalokati. Vypil vše, ani nezalokal. Ros. Vz Lokati.

403221   Záloketní Svazek: 10 Strana: 0516
Záloketní, brachialis. Ktt.

403222   Zaloknouti se Svazek: 5 Strana: 0141
Zaloknouti se, einsinken. Kde stoupíš, zem se zalokne. Na Ostrav. Tč. Když se směje, líca se zalokajú (bekommen Grübchen). Ib. Tč.

403223   Zaloktati Svazek: 7 Strana: 1112
Zaloktati = zalektati. Rais 34.

403224   Záloktí Svazek: 5 Strana: 0141
Záloktí, n. = rámě za loktem, r. hořejší, der Oberarm. Aqu.

403225   Záloktí Svazek: 7 Strana: 1112
Záloktí. Vz Ott. IV. 546. Píky v pravé z.! Piken am rechten Arm ! Čsk.

403226   Zálom Svazek: 5 Strana: 0141
Zálom, u, zálomek, mku, m. = zalo- mení i co zalomeno, Das Anbrechen, An- beugen. Der Anbruch, Anbug, Durchbruch. Z-ky břehu. L. Z. v hornictví. NA. IV. 138. Z. ve varhanách, der Kropf. — Z. = vývrat (stromů), der Windbruch. Vz Zálum. D. — Z., die Strafe, welche beim Zurücktreten von einem Vertrage zu zahlen ist. Bdl. 380. — Z. = závdavek, zástava, das Pfand. Od- úmrtí ono zástavou a zálomem jest, že tu blaženosť nám za podíl bude ; První částeční darové ducha sv. co věno, z. a zástava ve- škeré hojnosti a bohatosti jeho darů; Víra v Krista přibyti majícího spolu závdavkem a zálomem byla spásy příští; Jestliže z. ta- kový jest, jakým bude nám majetek. Sš. I. 76., 91., II. 55., 86. (Hý.). Zalomázditi, zalomáziti = udeřiti, Jem. heftig hauen. Na Slov. Koll.

403227   Zálom Svazek: 10 Strana: 0516
Zálom lesa = vývrat stromů. 1557. Uč. spol. 1903. XIII. 24.

403228   Zálom v Svazek: 7 Strana: 1112
Zálom v horn., vz Zátinka.

403229   Zalomadzgať koho Svazek: 9 Strana: 0395
Zalomadzgať koho = zabiti. Tak ťa z-gam! Slov. Zat. Př. 256b.

403230   Zalomaziti Svazek: 5 Strana: 0141
Zalomaziti, vz Zalomázditi. Zalomcovati, zu schütteln anfangen, ein
wenig schütteln. — čím. V divé zlobě za-
lomcoval dveřmi. Čch. Mch. 106.

403231   Zalomáždit koho Svazek: 10 Strana: 0516
Zalomáždit koho = zabiti. Slov. Phľd XXIV. 605. Sr. Zalomázdiť. II. Přisp. 395., Zalomadzgať, d. V. 141.

403232   Zálomek Svazek: 5 Strana: 0141
Zálomek, vz Zálom.

403233   Zálomek Svazek: 7 Strana: 1112
Zálomek. Mluvil jsem s ním beze všech z-ků (okolků). Arch. VIII. 145.

403234   Zalomení Svazek: 5 Strana: 0141
Zalomení, n , die Einschlagung, Ein- wärtsbiegung, Faltung, der Anbruch, die An-, Verbrechung. Z. roku, Bestimrnung der Tagsatzung = položení roku. Kinský, Bdl. 380.

403235   Zalomený Svazek: 5 Strana: 0141
Zalomený; -en, a, o, angebrochen, ein- geschlagen, gefaltet. Z. batterie. NA. III. 160. — kde. Železo v ráně z. Byl. — Z. pře, der anhängige Process. Kdo má při při právě z nou. Sněm 1612. Má při s ním za- lomenou v Polště. Žer. Záp. I. 254.

403236   Zalomiti Svazek: 5 Strana: 0141
Zalomiti, il, en, ení; zalámati, lámám a lamu; zalamovati, zalomovati = lámáním zahnouti, anbrechen, ankrümmen, anbeugen. Začala se mu kolena zalamovať (chvěti se). Lipa I. 89. — co: prut, D., ruce, zusammen- schlagen, L., Šm., cestu (zatarasiti), Ros., rok (položiti, vz Zalomení). Kinský. Stopu zvěři z. (zlomky, chvojí poznamenati, ver- brechen) Šp. Z. led. Us. Tč. A keď přišel domů, sednul na stoličku, zalomil hlavičku; Stojí, stojí, lamentuje, bílé ručky zalamuje. Sš. P. 147., 379. Na tom se všichni snesli, načež horný pokutu zalomil (zlomil prut dávaje tím. na jevo, že pokuta uložena jest). Ze 17. stol.. Pk. exc. — čím. Nad někým rukama z. Č., Šm. Cestu stromy z. Šm. Paní Běta zalomila rukama. Šml. (Koně) budou pěkně zalamovat šíjí. Hdk. C. 154. Štyry sivky tiahly kočiar, zalamovaly krkem. Lipa I. 113. Ako ho takého zazrela, zalomila bielyma rúčkama a pustila sa do placu. Dbš. Sl. pov. I. 233. — jak. Sedá Janík na ko- níčka, brinkoce mu už šablička, milá jeho horekuje, smutno ruky zalamuje. Sl. ps. Vz Z. co kam. — kam (jak). Do skály z-ti (kopáním). Puch. Tambor tamboruje, šuhaj mašíruje, švárno dievča plače, rúčky zala- muje. Veď jich zalamuje za svoju hlavičku, ej, už si ma nechal, švárny šuhajíčku. Sl. spv. IV. 144. Zalamuje ruky, zalamuje si jich za svoju hlavičku: komu's mia tu ne- chal, švarný šohajíčku? Sš. P. 123. A jako oni do toho lesa vošli, zapäť za nima prile- tela vichorica, zalamovala s náramným tre- skotem velikánske stromiska do cesty. Dbš. Sl. pov. pov. II. 35. — se. Ruda se zalamuje, macht Stücke. Šp. — si na čem. Ten si na učení nezalamuje (netěší ho). U Jižné. Vrů. — co kde: klíč v zámku. Ros. Zala- muje se led na řece. Brt. Tehdy mezi nimi pokuta zalomena je na tři rýnské (= usta- novena). Soudní zápis na Vsacku z r. 1754. Vck. — co nad kým: ruce (běduje) nad někým z. L. — se s kým zalomovati = vundati se s kým, sich womit plagen, ab- geben. Us. na Mor.

403237   Zalomiti Svazek: 7 Strana: 1112
Zalomiti. Pták se z-mil (sedl na strom). Us.

403238   Zalomiti Svazek: 10 Strana: 0516
Zalomiti. To učitelství ho nezalomuje (netěší). Hoš. Pol. I. 150.

403239   Zálomka Svazek: 7 Strana: 1112
Zálomka, y, f. = sázka. Zlínsky. Brt. D. 294. — Z. = míst. jm. v Mal. Hontu na Slov.

403240   Zálomní Svazek: 5 Strana: 0142
Zálomní, Einbruchs-. Z. předek, střída. Hř.

403241   Zalomoziti čím kde Svazek: 10 Strana: 0679
Zalomoziti čím kde. Z-zil klíčem ve dveřích. Máj. IV. 23.

403242   Zaloňov, a, m Svazek: 5 Strana: 0142
Zaloňov, a, m., něm. Salnei, ves u Jaro- měře. Vz S. N., Blk. Kfsk. 941.

403243   Zalonský Svazek: 5 Strana: 0142
Zalonský, vorjährig. Z. suchota. Zbr. Hry. 17.

403244   Zalopotať Svazek: 10 Strana: 0516
Zalopotať = zašelestiti? Z-ly lopúchy. Slov. Phľd. XXIII. 371.

403245   Zálosek Svazek: 5 Strana: 0142
Zálosek, sku, m. = záosek, lonek, zálo- ek, hřebík do osy, aby kolo s vozu nespadlo, der Achsennagel. Mor. Mtl., Džl.

403246   Zalosovati Svazek: 5 Strana: 0142
Zalosovati, zu losen anlangen. Jg.

403247   Zalotať Svazek: 5 Strana: 0142
Zalotať = zalátati, flicken. Na Ostrav. Tč.

403248   Záloučí Svazek: 5 Strana: 0142
Záloučí, n, = místo za loukou, ein Ort hinter der Wiese. Třešně má na z. U Rychn.

403249   Zaloučí Svazek: 9 Strana: 0395
Zaloučí, les na již. Mor. Šeb. 189v

403250   Zaloučiti Svazek: 5 Strana: 0142
Zaloučiti, vz Zalúčiti.

403251   Zalouditi Svazek: 5 Strana: 0142
Zalouditi, il, zen, ení; zaluzovati = někam zavésti, verlocken. — koho: pachole někam z. Ros. — co kam. Proč můj zrak do ne- známé strany zaluzuješ? Omyl.

403252   Zaloudků mlýn Svazek: 5 Strana: 0142
Zaloudků mlýn, Zaloudekmühle, u Kra- lovic.

403253   Zalouchati Svazek: 7 Strana: 1112
Zalouchati = zamáčeti, mokřiti, nass machen. Val. Vck.

403254   Zaloupiti Svazek: 5 Strana: 0142
Zaloupiti, il, en, ení = počíti loupiti, anschälen. D.

403255   Zaloupnouti Svazek: 7 Strana: 1112
Zaloupnouti oči, očima = hněvivě na někoho pohlédnouti. U Kr. Hrad. Kšť.

403256   Zalouskati Svazek: 5 Strana: 0142
Zalouskati, vz Zalousknouti.

403257   Zalousknouti Svazek: 5 Strana: 0142
Zalousknouti, sknul a skl, ut, utí, za- louskati = louskaje zahubiti, todt beissen. — koho. Smrť ho zalouskla. Kram. Vz Zaluskati.

403258   Zaloutnovati si Svazek: 9 Strana: 0395
Zaloutnovati si = zajodlovati si. Čes. 1. VIII. 378.

403259   Zalovení Svazek: 5 Strana: 0142
Zalovení, n. — zatáhnutí nevodem a p. Vz Zaloviti. NA. IV. 122.

403260   Zaloviti Svazek: 5 Strana: 0142
Zaloviti, il, en, ení; zalovovati, einfangen, einfischen, auflauern, Falle stellen. — (si) na koho (osidla nastaviti). Jg. — abs. Rád by zalovil. Šm. — čím kde: ve vodě sítí. Us. Pdl.

403261   Zálozek Svazek: 5 Strana: 0142
Zálozek, zku, m. = zálosek. Na Hané. Bkř.

403262   Záložek Svazek: 5 Strana: 0142
Záložek, žku, m. = záloha, der Vorschuss. Z. dáti, vyplatiti, V., geben; záložkem, vor- schussweise; splácení z-žků, die Rückzah- lung von Vorschüssen. Nz. Vydati z. o 500 zl., šp. m.: vydati z. 500 zl., einen Vorschuss von 500 zl. erfolgen.

403263   Založenec Svazek: 5 Strana: 0142
Založenec, nce, m., der Reservemann. Čsk. — Z. = záložní dlužník, der Vorschus- schuldner. Šp., J. tr.

403264   Založení Svazek: 5 Strana: 0142
Založení, n., das Gründen, die Gründung, der Grund. Z-ní stavby, die Anlage eines Baues; nové z., die Neuanlage, Šp., led- nice, Fundirung einer Eisgrube, Dch., z. koželužny, Gerbereianlage, Dch., rodiny, Pdl., závodu, Us., trávníku. Dlj. 85. Od z. světa. BR. II. 115. Svět jest toho z., v něm nic ustavičného nenie. Smil. v. 1605. Do- brého jsi z. Anth. Jir. I. 3. v. 34. Ale ktož slyší a nečiní, podoben jest člověku, jenž stavil jest dóm svój na zemi bez z. (Luk. 6.). Hus II. 418. — Z., die Stiftung, Er- richtung. Z. státu, Lpř. Děj. I. 14., chrámu, kláštera Us. — Z., das Einschlagen, Ein- wärtsbiegen. Z. sukně, kabátu. — Z., die Ein-, Zusammenfaltung. Z. sukně. — Z., die Aufkrämpung. Z. klobouku. — Z. = záloha, der Vorschuss. Náhrada z., der Vorschuss- rückersatz. Šp., Bdl. — Z. = nadání, fun- dace, die Fundalion, Dotirung. Nz., Šp. — Z., das Einlegen. Z. sena za jesle. Us. Z. ohně, die Brandlegung. Dch., Posp. — Z., das Verlegen. Z. spisu. -- Z., die Pfändung, Verpfändung, Versetzung. — Z., das Bauen, Vertrauen. Bern. — Z. = základ, der Grund. V které věci viera z. má; Neb každý kus má z. v písmě; Milovánie to nemá z. na Kristu; Všem těmto sv. biskupům a kněžím jest Kristus z. řka: Věru, věru pravím vám, že já jsem dvéře! Z. dobré jest příčina všeho dobrého, což ho odkud přijde; A tato řeč má z. v slovech Kristových; A jestli které jiné přikázanie, v tomto slově z. má; Všech ctností z. jest pokora; Tyto řeči svrchu psané mají z. v zákoně božiem. Hus I. 6., 46., 155., 183., 206., 243., II. 373., 422., III. 223. (Tč). — Z. = záloha, der Hinterhalt. — Z. = přirozená povaha, die natürliche Anlage. V z-niu věrne zbudi Hr. rk. 141. — Vz Zakládati.

403265   Založení Svazek: 7 Strana: 1112
Založení. Ž. kl. 17. 16., 81. 5. Mládec dobrého z., indoles. Ol. 3. Reg. 11. 28. Do- brého si z. (máš základ v dobrém). Alx.V. 198, Lidé kteréhožkoli stavu, z. Kar. 47.

403266   Založení Svazek: 9 Strana: 0395
Založení, n. = iusidiae, úklady. Vodo. (Mus. 1843. 149. )

403267   Záloženskospořitelní Svazek: 10 Strana: 0516
Záloženskospořitelní směnka Nár. list. 1904. 100 17.

403268   Záloženský Svazek: 5 Strana: 0142
Záloženský, Vorschusskassa-. Z spolek, Šp., knížka, jistina, věstník, Anzeiger für Vorschusskassen. Us. Dch.

403269   Založený Svazek: 5 Strana: 0142
Založený; -en, a, o, gegründet, angelegt, — jak. Široce z-né dílo, široce z. báseň. Us. Pdl. Spis na rozsáhlé rozměry z-ný. Osv. I. 79. — kde, na čem. Výklad na pravdě podobnosti z-ný. Stč. Zmp. 187. Učení na skutečných zjevech z-né. Osv. I. 50. Cestu ku blaženosti osvěcuje moudrosť z-ná na ctnosti. Kmp. Č. 80. Rozsudek z-ný na staro- dávném právě národním. Anth. Jir. I. 3. vyd. 1. A tak které právo aneb nařízení na tom gruntu, totiž na spravedlnosti zalo- ženo není. Kol. 3. Maje grunt všech těchto ctností na lásce z-ný. Žer. 310. Církev z-ná na pravdě trojice svaté. Hrbň. Jsk. Na tom je hlavně z-no, lépe: záleží. Vk. — Z., ge- stiftet. Z. stát, klášter. — Z., eingeschlagen, einwärtsgebogen. Z. vesta, kalhoty. Us. A ľudia von oblokmi na tie holé zeme zrakma beznádejnýma nemo pozerajú s rukama za- loženýma, čo bude, čakajú. Btt. Sp. 35. Jdú vyhadzovať otca zo školy. Cože, budeme na to hľadeť so založenýma rukama, he? HVaj. BD. I.120. Prišly tri panenky a prosily ho se založenýma rukama, aby tam tri dni prežil. Dbš. Sl. pov. VI. 19. Seděl rukama z-ma. Brt. S. 3. vyd. 58. C. 1. Stál tu se z-ma rukama a díval se na nás. Us. Šd.— jak. Chodil a rukama na zad z-ma. Us. Šd. — Z., gefaltet. Z. sukně. — Z., eingelegt. — kam. List do knihy z-ný. Us. — kde: ve knize. Us. Dch. — Z., aufgestülpt, auf- gekrampt. Z. klobouk. — Z., vorgeschos- sen, vorausbezahlt. — Z., zusammengelegt. Bern. — Z., verpfändet. — Z., in den Hin- terhalt gelegt. — Z., fundirt. Nezaložený dluh peněžitý, nicht fundirte (schwebende) Geldschuld, J. tr., založený státní dluh. Šp. — Z. duša. Skrivodlive nashromaždené poklady keď dakto zakope do zeme a umrie bez toho, že by jich vyjavil tomu, kdo si jich pobrať má, toho duša nebude mať po- koja, ale tam bude striezť nad tými po- kladmi. A to je z-ná duša. Dbš. Obyč. 117. — Z , unterlegt. Míti založené koně. Ml.

403270   Založí Svazek: 5 Strana: 0143
Založí, n. = záloha, der Hinterhalt. Ze z. na někoho vyskočiti. Us.

403271   Založić Svazek: 9 Strana: 0395
Založić komu do kopca = připřáhnouti. Slez. Lor. 81.

403272   Založitel Svazek: 5 Strana: 0143
Založitel, e, m. = zakladatel. Z. města Říma; z. rodu. Jel. Řeč ruská menuje sa tak od Rusov, slavianskej ríše na východe z-1'ov od r. 863. Č. Čt. II. 282.

403273   Založitelnice Svazek: 5 Strana: 0143
Založitelnice, e, f, = zakladatelka. Proch. exc.

403274   Založitelník Svazek: 5 Strana: 0143
Založitelník, a, m. = zakladatel. Jg. exc.

403275   Založitelný Svazek: 5 Strana: 0143
Založitelný, ein-, um-, verlegbar. Krok II. 253.

403276   Založiti Svazek: 5 Strana: 0143
Založiti, vz Zakládati.

403277   Založiti komu Svazek: 10 Strana: 0516
Založiti komu = připřáhnouti. Brt. P. n. 557.

403278   Záložka Svazek: 5 Strana: 0143
Záložka, y, f. = záloha, základ, základka v šatu, der Uiber-, Aufschlag. Us. na Mor. Z. na nohavici, der Einschlag. — Z. = post- positio, předložka stojící za svým pádem: mnedle, tohodle. — Z., das Buchzeichen. Šp. — Z. = základka, die Schwelleiste. Šp. — Z. = založená kůže na rozích knihy. Kniha na z-ce odřená. U Rychn. — Z. = úkol, die Aufgabe. To mám ještě dneska pod z-kou (to mám ještě úkolem). U Rychn. Črk.

403279   Záložna Svazek: 5 Strana: 0143
Záložna, y, f., die Vorschusskasse, Hilfs-. Z. živnostníkův, řemeslníkův, úvěrní, ob- čanská, rolnická. Cf. Půjčovna. Šp. Vz víc o ní v S. N. X. str. 234.—246.

403280   Záložna Svazek: 10 Strana: 0516
Záložna. Ústřední z. Nár. list. 1904. 38. 17.

403281   Záložňák Svazek: 7 Strana: 1112
Záložňák, a, m. = člen záložny, Vor- schusskassamitglied. Us. Šd.

403282   Záložnář Svazek: 7 Strana: 1112
Záložnář, e, m. = záložňák. Vz před- cház.

403283   Záložné Svazek: 7 Strana: 1112
Záložné, ého, n. = záloha. Rk.

403284   Záložní Svazek: 5 Strana: 0143
Záložní, Reserve-, militärisch. Z. armáda, jízda, Kram., voj, J. tr., vojsko, die Reserven, trubač, mužstvo (záložnictvo), pluk, lékař, povoz, střelivo, soumar. Čsk. Z. ústavy, Re- serveanstalten: armádní park střeliva, polní opatrovny, polní zdravotní ústavy, polní sklady oděvu. Čsk. — Z., Hinterhalts-, Z. vojsko. Čsk. — Z., Vorraths-. Z. komora, Kram., zboží, pumpa. Šp. Z. fond, Reserve- fond. Us. Z. zásoba. Šp. — Z., Vorschuss- kassa-, Vorschuss-. Z. peníze, kvitance, ná- hrada, účet, J. tr., fond, banka, doba, po- kladnice. Šp. — Z. sedlák. V malej Porubce jest sedlákov z-ných osm. Sl. let. III. 78. Cf. Záložnice.

403285   Záložní Svazek: 7 Strana: 1112
Záložní oko na révě. KP. V. 154.

403286   Záložnice Svazek: 5 Strana: 0143
Záložnice, e, f. V Liptově zovú z-cu takú rolú, ktorú namiesto úroku užíva ve- ritel do tých čias, kým (až) mu dlžník ne- vráti peniaze od neho vypožičané. Zátur.

403287   Záložnictví Svazek: 5 Strana: 0143
Záložnictví, n., das Vorschusskassawesen. Pdl.

403288   Záložnictvo Svazek: 5 Strana: 0143
Záložnictvo, a, n., das Reservekorps. Čsk.

403289   Záložník Svazek: 5 Strana: 0143
Záložník, a, m. = vojín v záloze, der Reservemann, Reservist. Dch., čsk. Z-ky svolati, povolati. Čsk. — Z. = založitel, der Gründer. 1588.

403290   Záložný Svazek: 5 Strana: 0143
Záložný = záložní.

403291   Zalsknouti se kde Svazek: 5 Strana: 0143
Zalsknouti se kde = zalesknouti se, erglänzen. Zalsklo se cosi za okny. Na Ostrav. Tč.

403292   Zalší Svazek: 5 Strana: 0143
Zalší, ves 1) v okr. veselském v Tábor - sku; 2) u Bernardic. Vz S. N., Tk. I. 20.. 430, Tk. III. 116., Blk. Kfsk. 151., Sdl. III. 308.

403293   Zalší Svazek: 7 Strana: 1112
Zalší. Píseň o Z. a Soběslavi. Vz Sbtk. Krat. h. 137.

403294   Zaľuba Svazek: 5 Strana: 0143
Zaľuba, y, f. = záliba. Na Slov. Pred- met z by. Phld. IV. 25.

403295   Zaľúbenec Svazek: 5 Strana: 0143
Zaľúbenec, nce, m. = zamilovanec, der Verliebte, Liebling. Na Slov. Vy z-ci, mla- dosť rada ľúbi. Sldk. 596.

403296   Zaľúbení Svazek: 5 Strana: 0143
Zaľúbení, n. = zalíbení. Zrazu z. nikdá dobré nenie, lebo sa to mení v každom oka- mžení. Sl. ps. 117. Čo máš do mňa z. (proč se ti líbím)? Sl. ps. 48. V čom máš z., není bez promeny. Na Slov. Tč. Nemaj (neměj) v chlipnej společnosti žádného z. Na Slov. Tč.

403297   Zaľúbený Svazek: 5 Strana: 0143
Zaľúbený, -en. a, o, verliebt. Z. sestra. Dbš. Sl. pov. I. 477. — do koho A keď začne spivac, co zna premilene, všicke sme dzivčata doňho zaľúbené. Sl. spv. V. 195.

403298   Zálubí Svazek: 5 Strana: 0143
Zálubí, n.. das Reisholz im Walde. Šp. — Z. = zálubné, n., die Mehlbahn (ve mlýně). Šp. Vz Zálubné. — Z. = klesť na lesní cestě. U Příbr.

403299   Zalubil Svazek: 5 Strana: 0143
Zalubil, a, m., osob. jm. Šd.

403300   1. Zalúbiti Svazek: 5 Strana: 0143
1. Zalúbiti, vz Zalíbiti. Kat. 1279. a j.

403301   2. Zalúbiti si co Svazek: 5 Strana: 0143
2. Zalúbiti si co = za lub schovati, za- viniti, verschulden. Na Mor. Šd.

403302   Zálubka Svazek: 7 Strana: 1112
Zálubka, y, f. = zadní mouka (za lu- bem). V Krkonš. Kšť.

403303   Zálubné Svazek: 5 Strana: 0143
Zálubné, ého, n., = za lubem jsoucí, das Stein-, Laufmehl. Sm., Šp. Z. = otruby, které vyplňují spodní čásť lubu. Prm. — Ž. = zálubí, der Ort hinter der Einfasung des Mühlsteines, die Mehlbahn. Šp., Šm.

403304   Zálubní, -bný Svazek: 5 Strana: 0143
Zálubní, -bný = co za lubem jest. Z. myšlénky, die Hintergedanken. Dch.

403305   Zálučí Svazek: 5 Strana: 0143
Zálučí, n., die Gegend hinter der Wiese. Šm.

403306   Zálučina Svazek: 7 Strana: 1113
Zálučina, y, f. = zalučí. Šd.

403307   1. Zalučiti Svazek: 5 Strana: 0143
1. Zalučiti, il, en, ení = z luku vystřeliti, vorn Bogen abschiessen. Na Slov. Hdk. C., Němc. VII. 50. — komu kam. Zalučte jim znova přímo v srdce. Hdk. v Lum. V. 259. Osud to byl krutý, v srdce mi zalučil. Hdk. C. 261. — co kam. Janko šteť zalučí; Chytil buzogáň a na devät mil ho nazpet zalučil (zahodil, odhodil). Dbš. Sl. pov. 1. 116., 100.

403308   2. Zalučiti Svazek: 5 Strana: 0143
2. Zalučiti, zalúčiti, il, en, ení = v louku obrátiti, in eine Wiese verwandeln. To je tam všecko zalúčeno. Na mor. Valaš. Vck. — se = travou zarůsti, v louku se proměniti, vergrasen. Šp.

403309   Zalučiti kam Svazek: 8 Strana: 0497
Zalučiti kam. Keď z-čí medzi ne kame- nom (hodí). Phľd. 1895. 295. Záludství, n., Sophistik. Mark. Toto slovo zaniklo. Krok. 1896. 14. Zalundati. (Chůva) z-la se s ním (s dí- tětem) hezky daleko od hospody. Kld. IV. 77. (113.). Zálup, u. m. = záděr u nehtu. Brt. D. II. 491. Zaľupkati. Z-la im za chrbtom jeho zá- stera. Phľd. XII. 194. Lovrovi z-ly víčka (oční) láskavé; Z-kal očima. Phľd. 1896. 142. Záľušek, šku, m. = zadní lišen vozu. Val. Brt. D. II. 446. Zalužany, dědina v Gemer. Phľd. 1894. 126. Zainárat lépe: zanárat (nořiti). Kal. S.209. Zamastilky = kulaté slívy. NZ. V. 586. Zamazati. Zapomněl na to, jakoby z-zal. Cejč. Hledík. Zámčisko = přírodou chráněný vrch, stráň, zámek a p. Vz NZ. ffl. 561. Na Z-sku = vrch na Frýdecku. Věst. op. 1894. 20. Zámecký. Z. schody v Praze. Tk. X.200. 2. Zámecký, ého, m. = trať u zámku v Prostř. Bludovicích na Frýdecku. Vést. op. 1894. 20. Zámečnický. Z. cech v Náchodě. Vz Hrš. Nách. I. 495. Cf. Cech. Zámek. Dřevěné zámky v Cech. a na Mor., vz NZ. IV. 291. nn., na Chodsku. Ib. 317. Z. Felterrův (bezpečný), Fenbiův. Vz Ott. IX. 85. b., 87. Dali jazyk na zámek = mlčeli. Šml. VIL 170. Elektrický z. Vz KP. VIII. 32 28S. Mnozí zánik}' tepruv dělají, když jim z komor bez zámkuo pokradú. Tov. (Vlč. Lit. 215.). — Z. = panské sídlo. Z. čím větší jest a hraženější, větší stráže potřebuje. Bl. Gr. 300. Vypadá jako ze starého zámku (nosí se staromódne). Pečír. Kal. 142.

403310   Zálud Svazek: 5 Strana: 0143
Zálud, u, m., die Finte, List, der Hinter- halt, v šermířství a vojenství. Vz S. N., KP. I. 455., 528., 532., 553., 561., Kká. Td. 348., Čsk. Z. kružný s dvěma pohrozy, ploský, s pohrozem kružným, odsmykem, úhlový, proti protichylu. Tš.

403311   Zálud Svazek: 7 Strana: 1113
Zálud, Phantom, n. Šml.

403312   Záluda Svazek: 5 Strana: 0143
Záluda, y, f. = sofisma, rozsudek, v němž se nepravda umnická zúmyslně kryje, der Trugschluss. Mark. Z. lapavá, verfänglicher Trugschluss. Šf. Rozpr. 1865. 374.

403313   Zaludeční Svazek: 5 Strana: 0778
Zaludeční, -čný = žaludkový, Magen-. Ž. šťáva, Ssav., žíly. Krok. Ž. křeč, der Magenkrampf, kapky, Magentropfen, Dch., důlek, scrobiculus cordis. Nz. lk.

403314   Záludmo Svazek: 5 Strana: 0143
Záludmo nepřítele znepokojovati, demon- striren. Čsk.

403315   Zaľudnatenie Svazek: 5 Strana: 0143
Zaľudnatenie, n. = zalidnění. Na Slov- Sl. let. III. 15.

403316   Zaľudnatený Svazek: 5 Strana: 0143
Zaľudnatený = zalidněný, bevölkert — kým. Sl. let II. 143.

403317   Zaľudnatiti Svazek: 5 Strana: 0143
Zaľudnatiti = zalidniti, bevölkern. Sl let. II. 140.

403318   Záludník Svazek: 7 Strana: 1113
Záludník, a, m. = podvodník. Us.

403319   Záludnosť Svazek: 10 Strana: 0516
Záludnosť, i, f. Vz Záludný v V. 143., Nár. list. 1901. č. 337.

403320   Záludný Svazek: 5 Strana: 0143
Záludný = klamný, svůdný, líčený, trü- gerisch, täuschend, Schein-. Z. umění, věc, Rk., řeč, Dsld., pohyb, Scheinbewegung, útok, Scheinangriff, ústup; z. pohyb vojska (demonstrace), Demonstration. f. Čsk. Před- stihla tu chladná věda i Nejodvážnější rozlet z-né obrazotvornosti. Osv. 1878. 533.

403321   Záludný Svazek: 7 Strana: 1113
Záludný. Z. rozumování. Šf. Strž. I. 128.

403322   Záludný. Z Svazek: 10 Strana: 0516
Záludný. Z. žena, Kká. Sion II. 254.

403323   Záluch Svazek: 10 Strana: 0516
Záluch, u, m. Pakli bychom tak plniti nedbali, jmáme v záluch vjeti a vléci do města Těšína. 1434. Vlasť. IV. 188. Vz Záloh.

403324   Zalúchati Svazek: 7 Strana: 1113
Zalúchati = zašubrati, zamočiti, urou- sati. Na Val. Vck.

403325   Zálum Svazek: 5 Strana: 0144
Zálum, u, m. = zálom, der Windbruch. Na Ostrav. Tč.

403326   Zálumí Svazek: 5 Strana: 0144
Zálumí, n. = zálum Na Moravce. Tč.

403327   Zalundati se někam Svazek: 5 Strana: 0144
Zalundati se někam = zatoulati se. V již. Mor. Šd.

403328   Zaluňov Svazek: 5 Strana: 0144
Zaluňov, a, m., místní jm. v Plzeňsku. Arch. I. 187., Sdl. II. 44 71.

403329   Zálup Svazek: 5 Strana: 0144
Zálup, u, m = záděra. Na Zlínsku. Brt., Kld. — Z. = zálupa. Onino ze zálupu (po- hané). Sš. J. 201. Přehrádka ona mezi ob- řízkou (židy) a zálupem (pohany) se odkli- dila. Sš. Sk. 182.

403330   Zálup Svazek: 7 Strana: 1113
Zálup = záděr v dřevené nádobě. Brt. D. 294.

403331   Zálupa Svazek: 5 Strana: 0144
Zálupa, y, f. = čepička, kožka na pyji, praeputium Ssav. Aby samého dne pacholík na z-pě byl obřezán. Sš. J. 127.

403332   Zalupati Svazek: 5 Strana: 0144
Zalupati; zalupnouti, pnul a pl, utí, an- fangen zu knacken, schnalzen, klapfen, kna- stern. — kde. Něco tu zaluplo. Ros. Zaluplo mně v hlavě. Us. Šd. — Z. = zaplatiti. Zalupej a nebudeš dlužen. U Kr. Hrad. Kšť. — Z. = náhle zabiti. U Olom. Sd.

403333   Zálupec Svazek: 5 Strana: 0144
Zálupec, pce, m. = zálupek. Rk.

403334   Zálupek Svazek: 5 Strana: 0144
Zálupek, pku, m. = ořech v puškařství, v zámku čásť ručničního ústrojí, die Nuss. Vz S. N. Oblouk z-pku, der Nussbogen, stonek z-ku, Kettenglied im Kettenschloss, přikrývka z-ku, die Nussdecke. Čsk.

403335   Záluplivý Svazek: 5 Strana: 0144
Záluplivý = který má zálupy (záděry). Z. dřevěná nádoba. Na Mor. Brt., Kld. II. 62.

403336   Zálupní Svazek: 5 Strana: 0144
Zálupní, Nuss-. Vz Zálupek. Z. čípek, die Nusskrappe, šroub, Nussschraube, špilka, Nussstift, čtverhran, Nussviereck, hřídelník, Nusswellbaum. Čsk.

403337   Zalupnouti Svazek: 5 Strana: 0144
Zalupnouti, vz Zalupati.

403338   Zálupovitý Svazek: 10 Strana: 0679
Zálupovitý = mající zálupy, odstávající třísečky. Z. podlaha. Vz Brt. Sl.

403339   Zálusk Svazek: 7 Strana: 1113
Zálusk. Cf. Slov. zdrav.

403340   Zálusk, u Svazek: 5 Strana: 0144
Zálusk, u, m., zálusku, y, f. = záští, zlost, choutka, laskominy, der Unwille, Groll. Zálusk na někoho míti. Z. mimo se pustiti. D. Hledá z-ku k někomu (příčin k někomu). Vz Nenávisť Mus. Č. Sem do zahrady vašnosť ráčí na z-ky. Kká. Td. 62. Z-ku a záští proti nepřátelům nechovati Sš. L. 73. A svůj z. přece upokoj. Sš. Snt. 6. Však musejí s mnohými zálusky i těla i ďábla zápasiti. Skl. V. 132. Na Italiany Arabové mají zá- lusku. Moravan 1867. Šd. Měl z. na maso písklat (kocour). Kos. v Km. 1884. 648.

403341   Zaluskati Svazek: 5 Strana: 0144
Zaluskati, zalouskati; zaluskovati, za- lusknouti, knul a kl, utí; zaluštiti = počíti luskati, anfangen zu knacken, ein Schnipp- chen schlagen; louštiti, vrhati, Zähne schie- ben. — abs. Hovado zaluskuje, schiebt Zähne, louští. — se komu. Zub se koni zaluskuje. Puch. — čím kdy. Zaluskna prstem zvolal (schnalzen). Němc. Prsty při muzice, u muziky z. Us. Šd., Hrb. — si na koho. Einem ein Schnippchen schlagen. Us. Dch. — kde. Na prstech zalusknouti, einen Schnalzer machen. Us. Tč. — Z. = zabiti, todtschlagen. Na Mor. Škd. Zaluskni toho zajíce. Tak tě pácnu, až tě hned za- luštím. Šd. Zalusknu tě jako psa, nieder- strecken. Na Mor. a Slov. Šd. — Vz Zalousk- nouti.

403342   Zalusknouti Svazek: 5 Strana: 0144
Zalusknouti, vz Zaluskati.

403343   Zaluskovati Svazek: 5 Strana: 0144
Zaluskovati, vz Zaluskati.

403344   Zaluský Svazek: 5 Strana: 0144
Zaluský, ého, m., osob. jm. Sd.

403345   Zaluščiť Svazek: 7 Strana: 1113
Zaluščiť = zabiti, Garaus machen. Mor. Brt. D. 294.

403346   Zálušek Svazek: 7 Strana: 1113
Zálušek, šku, m., čásť vozu. Vhl.

403347   Zaluštiti Svazek: 5 Strana: 0144
Zaluštiti, vz Zalouskati, Zaluskati.

403348   Zaľutavsko Svazek: 7 Strana: 1113
Zaľutavsko, a, n. = Zalitavsko. Slov. N. HIsk. 1. 6.

403349   Zalutavský Svazek: 5 Strana: 0144
Zalutavský = zalitavský. Z. pluk. Let. sl. I. 177.

403350   Zaľútit si Svazek: 10 Strana: 0679
Zaľútit si = zastesknouti si. Vz Brt. Sl.

403351   Zalútiti se Svazek: 7 Strana: 1113
Zalútiti se, sich erbarmen. Val. Vck.

403352   Zaľutovati Svazek: 5 Strana: 0144
Zaľutovati = zalitovati. Na Mor., Slez. a Slov. Šd.

403353   Zalutovati Svazek: 5 Strana: 0144
Zalutovati, oblutovati, verlutiren. Šp.

403354   Zalutovati co Svazek: 10 Strana: 0516
Zalutovati co = zaletovati. 1585. Uč. spol. 1902. 27., Zach. Test. 20.

403355   Záluzné Svazek: 5 Strana: 0144
Záluzné, ého, n., Moradorf, ves u Opavy. PL.

403356   Záluzny Svazek: 5 Strana: 0144
Záluzny, dle Dolany, Erdmannsdorf, osada u Opavy. PL.

403357   Zaluzovati Svazek: 5 Strana: 0144
Zaluzovati, vz Zalouditi.

403358   Zalužák Svazek: 5 Strana: 0144
Zalužák, a, m. = kdo bydlí za louží. Šd.

403359   Zalužanka Svazek: 5 Strana: 0144
Zalužanka, y, f., Helenenthal, samota u Jesenic. PL.

403360   Zalužanka Svazek: 7 Strana: 1113
Zalužanka = potok v Písecku.

403361   Zalužanský Svazek: 5 Strana: 0144
Zalužanský, ého, m. Z. ze Zalužan, starý rod. Vz S. N., KP. I. 91., Šb. H. 1. 308., Blk. Kfsk. 921., Jir. H. 1. II. 349., Tf. H. 1. 2. vyd. 80.

403362   Zalužanský Svazek: 7 Strana: 1113
Zalužanský ze Zalužan Ant. dr., bo- tanik v 16. stol. Vz Pal. Rdh. I. 109. — Z. Adam. Vz Pyp. K. II. 355 — Z. J. Mus. 1829. I. 59., 1848. I. 271.

403363   Zalužanský Svazek: 9 Strana: 0395
Zalužanský ze Zalužan Adam, f 1613. Vz Fl ?. Písrn. I. 400.

403364   Zalužany Svazek: 5 Strana: 0144
Zalužany, dle Dolany, ves u Mirovic. Vz S. N., Tk. III. 429., Blk. Kfsk. 1458.

403365   Záluží Svazek: 5 Strana: 0144
Záluží, n. = místo za luhem, ein Ort hinter der Aue. Dch. — Z., Zalusch, ves u Sušice, u Čelakovic, u Roudnice; něm. Zaluschy, ves u Budějovic, u Krumlova, u Tábora, u Vodňan, u Rokycan, u Hořovic; něm. Zaluschen, ves u Plzně; něm. Zalusch, samota u Kašperských Hor; něm. Zaluschy, samota u Hartmanic; něm. Salluschen, ves u Stoda; něm. Salusch, ves u Svín; něm. Zaribnitz, ves u Neveklova; Zaluschy, ves u Soběslavi; Z., ves u Milevska. PL. Vz Tk. I. 362., III. 34., 43., V. 85., Sdl. III. 308., Blk. Kfsk. 1458., 846.

403366   Záluží Svazek: 9 Strana: 0395
Záluží, ?, trať polní. Pck. Hol. 133.

403367   Zálužice Svazek: 5 Strana: 0144
Zálužice, dle Budějovice, Saluschitz, ves u Žatče; Zaluschitz, ves u Budějovic. PL., Arch. III. 518., Blk. Kfsk. 351., 352.

403368   Zálužný Svazek: 5 Strana: 0144
Zálužný, ého, m., osob. jm. Arch. I. 356. — Z. u Solného, jm. role a pastviny v Lu- hačovacích na Mor. Sk.

403369   Zálužská Svazek: 5 Strana: 0144
Zálužská, é, f. Z z Ostroskal Anna. V z Blk. Kfsk. 921.

403370   Zálužský Svazek: 5 Strana: 0144
Zálužský, ého, m., osob. jm Vz S. N. XI. 306. Z. Mich. Vz Blk. Kfsk. 1217. Z. z Ostroskal. Ib. 921.

403371   Zalybotať sa Svazek: 9 Strana: 0395
Zalybotať sa = mihotavě se zatřpytiti. Val. Čes. 1. X. 372.

403372   Zalygotati sa Svazek: 5 Strana: 0144
Zalygotati sa = zatřpytiti se, erglänzen. — kde. Na prsách sa mu zalygotala kra- ľovská hviezda. — Vz Zaligotati.

403373   Zalykati Svazek: 5 Strana: 0144
Zalykati, vz Zalknouti.

403374   Zalykování Svazek: 5 Strana: 0144
Zalykování, n. = tažení provazu přes cestu, jedou-li svatebníci, aby se vyplatili. Na Mor. Vz Zalikovati.

403375   Zalykovati Svazek: 5 Strana: 0144
Zalykovati, vz Zalykování, Zaléknouti. Z. = lykou, lýkem zavázati. Na již Mor. Šd., Bkř., Vch. — co komu čím kde. Hned na kraji vesnice zalykovaly nám ženy cestu provazem. Kmk.

403376   Zalyně Svazek: 5 Strana: 0144
Zalyně, ě, f., jm. místní. Sdl. Hr. III. 308.

403377   Zálysí Svazek: 7 Strana: 1113
Zálysí, n. = pastviny za Lysou u Žele- chovic. MzO. 1890. 180.

403378   Załápaný Svazek: 5 Strana: 0131
Załápaný = połápaný, besudelt, be- schmutzt, voll beschissen. Na Mor. Šd. Chodí celý z-ný. Šd. — Vck.

403379   Załápati Svazek: 5 Strana: 0131
Załápati = polápati, alles besudeln, be- schmutzen, bescheissen. Vz Lápati. Mor. Šd.

403380   Zam Svazek: 5 Strana: 0144
Zam (Czäm, Bsam), a, m. Z. Jan. Tk. V. 133., 148.

403381   1. Zama Svazek: 5 Strana: 0144
1. Zama. Stojí hora velmi vysoká, zuver vojna zama zima velmi vysoká. Sš. P. 751.

403382   2. Zama, y Svazek: 5 Strana: 0144
2. Zama, y, f., mě. v Numidii v Africe. — Zaman, a, m. — Zamský.

403383   Zamáčeti Svazek: 5 Strana: 0145
Zamáčeti, vz Zamočiti.

403384   Zamačkaný Svazek: 7 Strana: 1113
Zamačkaný od bláta = umazaný. Laš. Brt. D. 294.

403385   Zamačkati Svazek: 5 Strana: 0145
Zamačkati; zamačknouti, knul a kl, ut, utí, erdrücken, todt drücken. — koho čím: ptáka rukou (zahubiti). — co kam: chmel do žoku (vmačkati). Us.

403386   Zamačkávací Svazek: 10 Strana: 0516
Zamačkávací válec. Nár. list. 1905. 131. 22.

403387   Zamačknouti Svazek: 5 Strana: 0145
Zamačknouti, vz Zamačkati.

403388   Zamahnouti se Svazek: 5 Strana: 0145
Zamahnouti se, hnul, utí = zachtíti, zalíbiti se komu. Udělal, jak sa mu zama- hnulo. Na mor. Val. Vck.

403389   Zámach Svazek: 5 Strana: 0145
Zámach, u, m. = zamáchnutí, napřažení, das Ausholen zum Schlag. Šermuje, ale rány jeho jsou marní do vzduchu prázdného zá- machové. Us. — Z. = udeření, rána, der Hieb. L. — Z. = násilné předsevzetí, násilí, ein gewaltsames Unternehmen. Koll.

403390   Zamáchání Svazek: 5 Strana: 0145
Zamáchání, n., vz Zamáchati.

403391   Zamáchaný Svazek: 5 Strana: 0145
Zamáchaný; -án, a, o = zamáčený, zbro- děný, durchnässt. Přišel domů celý z-ný. Us. Šd.

403392   Zamachaný v čem Svazek: 9 Strana: 0395
Zamachaný v čem: v dluzích. Dač. II. 140.

403393   Zamáchati Svazek: 5 Strana: 0145
Zamáchati, vz Zamáchnouti.

403394   Zamachati Svazek: 7 Strana: 1113
Zamachati = ušpiniti. — se. Us. Rgl.

403395   Zamachlovat Svazek: 10 Strana: 0516
Zamachlovat = zapečetiti, zavázati. V zlo- děj. mluvě. Čes. 1. XV. 49.

403396   Zamachlovati Svazek: 5 Strana: 0145
Zamachlovati, verfitzen. — proč. Pro krádež nebyl ještě ani jednou z-ván (sou- zen a zavřen). Us. — koho kam: do pře (zaplésti); do vězení (zavříti). Us. Rjšk.

403397   Zamáchnouti Svazek: 5 Strana: 0145
Zamáchnouti, chnul a chl, ut, utí; za- máchati = rozpřáhnouti se k udeření, zum Schlage ausholen. — čím: oštěpem, L., rukou, Lpř. Slov. I. 21., zbrojí, mečem. Dch. — se kde: v louži (zamazati se, sich bepanschen). Us.

403398   Zamáchnutí Svazek: 5 Strana: 0145
Zamáchnutí, n., vz Zamáchnouti.

403399   Zamachy Svazek: 5 Strana: 0145
Zamachy, dle Dolany, Gross-Zamach, ves u Mělníka. PL.

403400   Zamalování Svazek: 5 Strana: 0145
Zamalování, n., das Vermahlen. Vz Za- malovati.

403401   Zamalovaný Svazek: 5 Strana: 0145
Zamalovaný; -án, a, o, vz Zamalovati. — jak. Zámok bol na černo z-ný. Dbš. Sl. pov. I. 128.

403402   Zamalovati Svazek: 5 Strana: 0145
Zamalovati, ver-, bemalen. — co čím: skvrnu temnou barvou. — co komu: oči (= zamydliti), Jem. etwas weiss machen, Sand in die Augen streuen. Slez. Šd.

403403   Zamámiti Svazek: 5 Strana: 0145
Zamámiti = omámiti. Bern.

403404   Zamamrati Svazek: 5 Strana: 0145
Zamamrati, anfangen zu brummen. — nač, nad čím. Na Ostrav. Tč.

403405   Zámana Svazek: 5 Strana: 0145
Zámana, y, f. = záminka, der Vorwand. U Kostelce. Hrp.

403406   Zamandlový Svazek: 7 Strana: 1113
Zamandlový, Retrotonsillar-. Z. hlíza.

403407   Zamaniti si Svazek: 5 Strana: 0145
Zamaniti si, il, ěn, ění, zamaňovati si täuschende Gedanken haben. Na Slov. Ssk. Cf. Zamanouti.

403408   Zamanlivosť Svazek: 5 Strana: 0145
Zamanlivosť, i, f., die Entschiedenheit. Šm.

403409   Zamanlivý Svazek: 5 Strana: 0145
Zamanlivý, entschieden (in der Gesin- nung), decidirt. Šm.

403410   Zamanouti Svazek: 5 Strana: 0145
Zamanouti, ul, utí, einfallen, in den Sinn kommen. — si co (umysliti si). Us., Šm. Co se mu zamane, to chce. Us. Má svoji hlavu a co si jednou zamane, od toho neupustí. Světz. 1880. Co si zamane, to pro- vede. Us. Msk. Král si nejspíše zamanul, abychom my teď věnce a kytky do pokojů vázali a ne vy. Němc. I. 96. Což kolivěk zamane, to vše ohněm zplane. Alx. Šf. v. 56. (HP. 95.).

403411   Zamanulý Svazek: 5 Strana: 0145
Zamanulý = tvrdošíjný, kdo si něco za- mane, der sich was in den Kopf setzt. Us. Knrk.

403412   Zamanutí Svazek: 9 Strana: 0395
Zamanutí, n. Cborobné z. Nár. list. 1898. č. 83.

403413   Zamaračka Svazek: 10 Strana: 0516
Zamaračka, y, f., fuligula, Tauch-, Moor- ente. Sb. sl. VIII. 140, 1901. 155.

403414   Zamarasiti Svazek: 5 Strana: 0145
Zamarasiti, il, en, ení, besudeln. — co čím: hnojem, blátem. — kde. Někoho po těle z. Mor. Tč., Mtl. Cf. Zamarastiti.

403415   Zamarastiti Svazek: 5 Strana: 0145
Zamarastiti, il, ěn, ění, besudeln, be- schmutzen. — co čím. Us. Sd. Cf. Zama- rasiti.

403416   Zamarašený Svazek: 7 Strana: 1113
Zamarašený = zaprášený. Laš. Brt. D. 294.

403417   Zamárati Svazek: 5 Strana: 0145
Zamárati = koupati, ponořovati, potá- pěti, baden, untertauchen. Na Slov. — se kde. Ich zrak sa tu napnute v tej hrúze zamára. Lipa II. 265. — se (kam). Tam vídal ich svet na tichých Moravy vodách právať sa, v hľbku zamárať sa a šplechtať krídlom a vodou križlovať. Sldk. 231 , 50. Divná to ihra na zpenenej Drave! To tam dvíha sa, to tam sa zamára. Sldk. 119.

403418   Zamarjovati si Svazek: 9 Strana: 0395
Zamarjovati si = říci: Ježíš Maria. Jrsk. XXIII. 310. Sr. Márjovati.

403419   Zámarka Svazek: 5 Strana: 0145
Zámarka, y, f., nectouxia, rostlina. Z ozdobná, n. formosa. Rostl. III. a. 99.

403420   Zamárněný Svazek: 7 Strana: 1113
Zamárněný = zničený. Z. mladosť. Bl. Ps. 52.

403421   Zamárniť niekoho Svazek: 10 Strana: 0516
Zamárniť niekoho = zničiti. Slov. čas. mus. VI. 3.

403422   Zamarniti Svazek: 7 Strana: 1113
Zamarniti = promarniti. Val. Vck.

403423   Zamárniti se Svazek: 5 Strana: 0145
Zamárniti se, il, ěn, ění. — proč. Pre dajaké (pro nějaké) leda dzievča nezamár- nim sa (= nezničím sa). Sl. ps. 344., Bern.

403424   Zamarvaniti Svazek: 5 Strana: 0145
Zamarvaniti, il, ěn, ění, verlieren, ver- stecken. U mor. Ostravy. Mtl.

403425   Zamaskati Svazek: 5 Strana: 0145
Zamaskati, einfetten. — co. Když co mastného jí, to se dycky celý zamaská. Na Ostrav. Tč.

403426   Zamaskovati co Svazek: 10 Strana: 0516
Zamaskovati co: rozmíšku. Zvon V. 521.

403427   Zamásliti Svazek: 7 Strana: 1113
Zamásliti něco = máslem zamazati.

403428   Zámasta Svazek: 5 Strana: 0145
Zámasta, y, f., der Schmalz Máslo k chlebu na zámastu, zum Einfetten. Na Ostrav. Tč.

403429   Zamásti Svazek: 5 Strana: 0145
Zamásti, matu (zastr. mětu), mať, mátl, maten, ení = zaplésti, zamodrchati, verfan- gen, verschlingen, verfitzen, verwirren, ver- wickeln, verstricken. V. koho, co kam: v léč, v osidla, D., v síť, v oka. Chmel. Z-ti sě v osidla ďáblova. Hus I. 281. Z. koho, se do čeho. D. — se kde (v čem). D.

403430   Zamastil Svazek: 10 Strana: 0516
Zamastil K., spisov.

403431   Zamastilka Svazek: 5 Strana: 0145
Zamastilka, y, f. = sušená sedmihrad- ská švestka. U Ryhn. Ntk.

403432   Zamastiti Svazek: 5 Strana: 0145
Zamastiti, il, stěn, ění, zamastívati = mastnotou zamazati, fett machen. — co, se čím: sádlem, máslem. Tč., Šd., Jg.

403433   Zamastiti Svazek: 7 Strana: 1113
Zamastiti. Z-stívá si rád barvičku (za- hrává). Us. u Kdýně. Rgl.

403434   Zamaščený Svazek: 5 Strana: 0145
Zamaščený = zamaštěný. Mor. Šd.

403435   Zamašky Svazek: 5 Strana: 0145
Zamašky, dle Dolany, Klein Zamach, ves u Ml Boleslavi. PL.

403436   Zamaštěný Svazek: 5 Strana: 0145
Zamaštěný; -ěn, a, o, mit Fett beschmiert. Us. Šd.

403437   Zamat Svazek: 5 Strana: 0145
Zamat, u, m. = samet? Oblieka sa v z-ty a dievčatko v záplaty; umýva sa vôdkami a sirota slzami. Ktt. Sp. 100.

403438   Zamat Svazek: 10 Strana: 0516
Zamat, u, m. = samet. Vz násl. Zamatový.

403439   Zamatati Svazek: 5 Strana: 0145
Zamatati, vz Omatati, Matati. Na Slov. Bern.

403440   Zámatek Svazek: 5 Strana: 0145
Zámatek, tku, m. = zmatek. Arch. I. 146., Šd. (Č.). Je všude takových zámatků (zamotaných věcí). U Dobrušky. Vk. Taky mají zámatky na tom statku. Us. Vk.

403441   Zámatek Svazek: 7 Strana: 1113
Zámatek. Št. Kn. š. 161., 348. Arch. VII. 616. Ta vinička má na nás bez všeli- kého zámatku a závady zase připadnouti. Arch. VII. 677.

403442   Zamatení Svazek: 5 Strana: 0145
Zamatení, n., die Verwickelung.

403443   Zamatený Svazek: 5 Strana: 0145
Zamatený; -en, a, o, verwickelt, ver- wirrt. Vz Zamotaný, Zapletený.

403444   Zamatlanec Svazek: 5 Strana: 0145
Zamatlanec, nce, m., der Beschmierte, Beschmutzte. Jdi, ty z-če! Mor. Šd.

403445   Zamatlaný Svazek: 7 Strana: 1113
Zamatlaný = zamazaný. Brt. D. 230.

403446   Zamatlati Svazek: 5 Strana: 0145
Zamatlati = zamodrchati, verwirren, ver- manschen. — co: obilí, trávu. Us. — Z. = zamazati. Cf. Zamatlanec. Na Mor. — se jak. Zamatlali se až po hlavu. Sd. — co čím: blátem, inkoustem. Tč., Vck.

403447   Zamátnouti Svazek: 7 Strana: 1113
Zamátnouti se někam = dostati se ná- hodou, zufällig gerathen. Us. Prs.

403448   Zámatný Svazek: 5 Strana: 0145
Zámatný = matoucí, wirrig, verworren, verfänglich. Z. vyrčenie. Tkad. II. 94.

403449   Zámatný Svazek: 9 Strana: 0395
Zámatný. Z. věci (glossa: pochybné). XV. stol. Mus. br. 346.

403450   Zamatový Svazek: 10 Strana: 0516
Zamatový = sametový. Slov. sbor. čes. 253

403451   Zámav Svazek: 10 Strana: 0516
Zámav, u, m. Vítr plachými zámavy ko- lem nás krouží. Šnajd. Int. 1. 81.

403452   Zamávnouti Svazek: 5 Strana: 0145
Zamávnouti, einmal schwingen. — čím (kudy). Z šátkem. Us. Z. šavlí vzduchem. Us., Vrch. — proč. Z. šátkem na rozlou- čenou. Us.

403453   Zámaza Svazek: 5 Strana: 0145
Zámaza, y, f., der Verputz (u zedníků). Šm. 299

403454   Zamazák Svazek: 7 Strana: 1113
Zamazák, a, m. = brhlík. U N. Strašecí. Šír. Pt.

403455   Zamazal Svazek: 5 Strana: 0146
Zamazal, a, m., osob. jm. Šd., NB. Tč. 57., Vck.

403456   Zamazanec Svazek: 5 Strana: 0146
Zamazanec, nce, m., der Beschmierte. Mor. Sd., Šd.

403457   Zamazání Svazek: 5 Strana: 0146
Zamazání, n., die Be-, Zu-, Verschmie- rung. Z. díry. — Z., die Beschmierung, Be- sudelung. Z. šatstva.

403458   Zamazaný Svazek: 5 Strana: 0146
Zamazaný; -án, a, o, zugeschmiert, ver- schmiert. — čím. Díra maltou, sádrou za- mazaná. Us. — Z. = pokálený, beschmiert, beschmutzt, kothig. Z-ný o čistého vždy prý rád se otírá. Us. Šd. — čím: těstem, Šp., blátem, jídlem atd. — jak Z-ný až po hlavu (hodně z-ný). Us. Sd.

403459   Zamazati Svazek: 5 Strana: 0146
Zamazati, mazám a maži, maž, al, án, ání; zamazovati, zamazávati = mazáním zakryti, zu , verschmieren, beschmutzen, be- sudeln. — abs. Je tam, jako když zamaže (úplné ticho). Us. Ksf. — co: skuliny, šaty (ušpiniti), písmo (smazati, ausstreichen, aus- löschen), papír (poškrtati atd.), Us , štufu, rudu (aby jí nebylo viděti). Vys. Tak jsem dočista na to zapomněl, jakoby mě z-zal. Mor. Šd. — co, se čím: kamna hlinou, Us., se blá- tem. V. Panímámo, zamažte to hlinú a dejte koledu jinú. Slez. Šd. Každú poškvrnu líči- dlem zamaže. Hus I. 70. — Někomu — dary porušiti, bestechen. D. — se od čeho. Chovačka od dítěte se zamazala. Bl. Kdo smoly se dotýká, od ní zamazán bývá. Sš. Sk. 30. — se kde atd.: na louce, v louži. I z-ží v nich čerta tím mírem. Chč. Post 262. — co komu. Mariška, nepolievaj chod- níčky ! Príde k tebe milý tvoj, zamaže si čižmičky. Sl. spv. II. 55.

403460   Zamazati Svazek: 7 Strana: 1113
Zamazati = smazati, delere. Asn. 4.

403461   Zámazka Svazek: 5 Strana: 0146
Zámazka, y, f., das Tunchwerk, die Rinde, das Gypsbild. Černá z., eingebrann- tes Gypsbild. Na Slov. Bern. Vz Zamáz- kati.

403462   Zamázkati Svazek: 5 Strana: 0146
Zamázkati, tünchen, gypsen, mit Gyps überziehen. überrinden. Na Slov. Bern.

403463   Zamazliti se Svazek: 10 Strana: 0516
Zamazliti se. Z-la se matka. Rais. Lep. 9.

403464   Zámazné Svazek: 5 Strana: 0146
Zámazné, ého, n., die Löschungsgebühr, welche den Steuerschreibern, die keinen Gehalt bezogen, für das Streichen aus den Steuerregistern gezalt wurde. Vz Št. K. š. 156., Arch V. 434., Gl. 380.

403465   Zámazné Svazek: 7 Strana: 1113
Zámazné, ého, n., deplanale. Pršp. 82.

403466   Zamazovati Svazek: 5 Strana: 0146
Zamazovati, vz Zamazati.

403467   Zambelínový. Z Svazek: 10 Strana: 0516
Zambelínový. Z. kóžka, zambellinorum. Mill. 66.

403468   Zambové Svazek: 5 Strana: 0146
Zambové z rodičův, z nichž jeden byl rudý a druhý černý. Tl.

403469   Zámče Svazek: 9 Strana: 0395
Zámče. Na Zámčatech. U Petroviček u Police. Sdl. Hr. V. 66.

403470   Zámček Svazek: 5 Strana: 0146
Zámček, ečku, m., ein kleines Schlöss- chen. Vz Zámek.

403471   Zamčení Svazek: 5 Strana: 0146
Zamčení, n. = zavření na zámek, die Verschliessung, Der Verschluss, die Sperre. Tuhé z. J. tr. Z desk. Vš. Jir 238 Dali mu na z. (na hubu aby mlčel. Vz Mlčení, Mlčeti). Kom. D. 268, Jg., Č Vz Zamčený. — Úřední z., ämtlicher Verschluss.

403472   Zamčený Svazek: 5 Strana: 0146
Zamčený; zamčen, a, o, verschlossen, eingesperrt. V. Zamčenými ústy sedí. Kom. Na zamčenou komu dáti. Vz Zamčení. Har. — čím: zámkem. Er. P. 235.

403473   Zamčieti Svazek: 7 Strana: 1113
Zamčieti, vz Mčeti. Daleko by zamčela (m. zamčala i. e. člověka) taková libosť. Št. Opat. 51.

403474   Zámčisko Svazek: 5 Strana: 0146
Zámčisko, a, n. = veliký n špatný zá- mek (k zamykání), ein grosses o. hässliches Schloss (zum Sperren). Šd. — Z., das Schloss, die Burg. Súrna potreba a tak blízke ne- bezpečenstvo donútilo našincov, že i oni z jednej strany Rimany z. vystavili. Let. Mt. S. IX. 2. 26. — Z. = místo, kde zámek stával, die Schlosstätte. Mor. Šd. — Z., jm. míst. u Zašové. Pk.

403475   Zámčiště Svazek: 5 Strana: 0146
Zámčiště, ě, n. = zřícenina zámku, die Schlossruine. U Vysok. Lng. — Z. = místo, kde zámek stával. Vz Zámčisko.

403476   Zamčitý Svazek: 5 Strana: 0146
Zamčitý = zamčený, verschlossen; co zamknouti lze, verschliessbar. Št. Z. pokoj, Bel., truhla. Háj. Nejsú žádné dvéře tak dobře z-té. BN.

403477   Zámčka Svazek: 5 Strana: 0157
Zámčka, y, f. = malý zámek u dveří, das Schlösschen. Strieborná z., pozlatistý kľúčik. Sl. ps. 176.

403478   Zamdlení Svazek: 5 Strana: 0146
Zamdlení, n = zemdlení, die Ermattung, Ohnmacht. Na Slov. Bern.

403479   Zamdlený Svazek: 5 Strana: 0146
Zamdlený = zemdlený, ermattet, ohn- mächtig.

403480   Zamdleti Svazek: 5 Strana: 0146
Zamdleti = zemdleti. Na Slov. Bern. Také na Mor. Kld., Vck., Brt. Keď deň búrny už zamdlieva. Č. Čt. II. 99. Vz Ze- mdleti.

403481   Zamdletí Svazek: 5 Strana: 0146
Zamdletí, n. = zemdlení. Na Slov. Dbš. Sl. pov. I. 233. Vz Zemdlení.

403482   Zamdleti od čeho Svazek: 10 Strana: 0516
Zamdleti od čeho: od starosti. Val. Nár. sbor. VIII. 95.

403483   Zamdlévati Svazek: 5 Strana: 0146
Zamdlévati = zemdlívati. Vz Zemdleti. Na Slov. Bern.

403484   Zamdlíti Svazek: 5 Strana: 0146
Zamdlíti, vz Zamdleti Jg. Slov.

403485   Zámecký Svazek: 5 Strana: 0146
Zámecký (m.: zámečský), Schloss-. Z. brána, zahrada, sklep, nádvoří, rybník, schody, Us , hejtman. D. — Z dvůr, Schloss- hof, dvůr u Bělehradu; Z. mlýn, Schloss- mühle, mlýn u Břežnice; Z. okres Blatná, Schlossbezirk-Blatná, Schulbezirk; Z. vrch v Praze, Schlossberg. Dch. Z. hora, lesní hřeben u Žebráka. Krč.

403486   Zámecký Svazek: 7 Strana: 1113
Zámecký, ého, n. = hradník. Us. Rgl.

403487   Zaměcovati Svazek: 5 Strana: 0146
Zaměcovati, vz Zamětiti.

403488   Zámeček Svazek: 5 Strana: 0146
Zámeček, čku, m. = malý zámek, klei- nes Schloss. — Z., samota u Rokycan. — Z., Schlössermühle, mlýn u Bystřice v Br- něnsku. — Z., místní jm. u Přerova. Pk.

403489   Zamečení Svazek: 5 Strana: 0146
Zamečení, n., einmahliges Mecken. Z. kozy. Us.

403490   Zamečeti Svazek: 5 Strana: 0146
Zamečeti, einmal mecken. — jak. Koza bolestně zamečela. Us., Osv. I. 93

403491   Zámečkový. Z Svazek: 10 Strana: 0516
Zámečkový. Z. krajky. Vz Krajka.

403492   Zámeční Svazek: 5 Strana: 0146
Zámeční, zum Schlosse gehörig. Z plech u ručnice. Das Schlossblech Cvič. o zbr. 32.

403493   Zámečnice Svazek: 5 Strana: 0146
Zámečnice, e, f. = žena zámečníkova. die Schlosserin. Z., pl = hrušky větší, podzimní, eine Birnart. Us. — Z., samota villa) u Košíř.

403494   Zámečnice Svazek: 10 Strana: 0516
Zámečnice, e, f. = svízel žlutý. Slez. Vyhl. II. 278.

403495   Zámečníci Svazek: 5 Strana: 0146
Zámečníci, vz Zámečník. — Z., několik domků u Vsetína. PL.

403496   Zámečnicky Svazek: 5 Strana: 0146
Zámečnicky, nach Art der Schlosser. Bern

403497   Zámečnický Svazek: 5 Strana: 0146
Zámečnický, Schlosser-. Z. nástroj, práce, tovaryš, Us., d áto, Pdl., vidlice, die Spreng- gabel. Včř Z. II. 14. Z. dílna, die Schlosse- rei. Dch. Vz Zámečnictví.

403498   Zámečnický Svazek: 7 Strana: 1113
Zámečnický. Z. zboží v Čech. Vz Ott. VI. 159.

403499   Zámečnický Svazek: 9 Strana: 0395
Zámečnický. Z. dílna. Vz KP. VIL 337. nn.

403500   Zámečnictví Svazek: 5 Strana: 0146
Zámečnictví, n., řemeslo obírající se hl. děláním zámků a klíčů, die Schlosserei, das Schlosserhandwerk. Vz S. N. Hocha na z. dáti. Knihu o z. napsal Večeř. V Praze 1884.

403501   Zámečnictví Svazek: 9 Strana: 0395
Zámečnictví, n. Vz KP. VIL 333. nn.

403502   Zámečničiti Svazek: 5 Strana: 0146
Zámečničiti, il, ění, das Schlosserhand- werk treiben. D. — kde: v Praze.

403503   Zámečnička Svazek: 5 Strana: 0146
Zámečnička, y, f. = zámečnice, die Schlosserin. Na Slov. Bern.

403504   Zámečník Svazek: 5 Strana: 0146
Zámečník, a, m., der Schlosser. V., Kom. Raději k z-kovi než k zámečníčkovi. Us. Tč Z se provinil a kováře oběsili. Mo- ravan 1878. 59. Z. strojní, der Maschinen- schlosser, Šp., Dch., stavební, der Bau- schlosser. Dch. Z-ci u Římanův a Řeků. V z Vlšk. 279. — Z., samota u Pelhřimova. — Z. Kašpar. Vz Blk. Kfsk. 1165., Tk. I. 553.

403505   Zámečník Svazek: 7 Strana: 1113
Zámečník. Patron z-ků sv. Dunstanus, sv. Apelles. Zbrt. 241.

403506   Zámečník Svazek: 10 Strana: 0516
Zámečník Fr., prof. a spis., 1841. až 4. /6. 1902. Vz Nár. List. 1902. č. 163. 3. a jiné listy z též doby.

403507   Zámečníková Svazek: 5 Strana: 0146
Zámečníková, é, f. = zámečnice, des Schlossers Frau, die Schlosserin.

403508   Zámečníkův Svazek: 5 Strana: 0147
Zámečníkův, ova, ovo, dem Schlosser gehörig. Z-kovo dítě. NB. Tč. 237.

403509   Zamedění Svazek: 5 Strana: 0147
Zamedění, n., das Ver-, Ausschmieren mit Honig.

403510   Zameděný Svazek: 5 Strana: 0147
Zameděný; -ěn, a, o, mit Honig be- schmiert, ausgeschmiert. Z. talíř. Mám ruce z-né. Us. Šd.

403511   Zamediti Svazek: 5 Strana: 0147
Zamediti, il, ěn, ění = medem zamazati, mit Honig be-, ausschmieren. — co: ko- ryto, nůž. Jg. — se. Podřezovali jsme včely, všecek jsem se z-dil. Us. Šď. — si co: ruce, kabat. Us. Šd.

403512   Zamediti Svazek: 7 Strana: 1113
Zamediti. Z-dil mu hubu (podplatil ho). Us. Dbv.

403513   Zamedzení Svazek: 5 Strana: 0147
Zamedzení, n. = zamezení. Na Slov. Bern.

403514   Zamedzený Svazek: 5 Strana: 0147
Zamedzený = zamezený. Na Slov. Bern.

403515   Zámedzí Svazek: 5 Strana: 0147
Zámedzí, n. = překážka. Na Slov. Bern.

403516   Zamedziti Svazek: 5 Strana: 0147
Zamedziti = zameziti. Na Slov. Bern.

403517   Zamegotati (se Svazek: 5 Strana: 0147
Zamegotati (se) = zablyštěti se, einen Schimmer von sich geben, erglänzen. Cosi tam zamegotalo jako zlaté. Mor. Sd., Šd.

403518   Zamechovaný Svazek: 5 Strana: 0147
Zamechovaný = mechem zarostlý. Šd. Vz násl.

403519   Zamechovatělý Svazek: 5 Strana: 0147
Zamechovatělý = mechem zarostlý, ver- moset. Z louka. Puch.

403520   Zamechovatěný Svazek: 5 Strana: 0147
Zamechovatěný; -ěn, a, o = zamecho- vatělý. Z. strom, louka. Šd.

403521   Zamechovatěti Svazek: 5 Strana: 0147
Zamechovatěti, ěl, ění = mechem za- růsti, vermosen.

403522   Zaměiti Svazek: 9 Strana: 0395
Zaměiti = zamknouti. Zamčím. Brt. (Gb. H. ml. III. 2 314. )

403523   Zámek Svazek: 5 Strana: 0147
Zámek, mku, zámeček, zámček, ečku, m. = nástroj k zamykání dveří, skříní atd., das Schloss. U Frýdka mají: zumek, mku, m., das Schloss (Gebäude) a zumek, mka, das Thürschloss. Tč. V. Z. visutý, D., pru- tový. Techn. Hlavní díly zámku: závora a klíč. S. N. Z. aegyptský, německý, fran- couzský, Baronnův, nejlepší: Chubbův a Bramahův; vz více v S. N. Předek z-ku, der Schlosstulp, Studel, Vorderstudel; z. obyčejný a bezpečný či nedobytný, Sicher- heits-, na jeden, na dva západy, eintourige, zweitourige Schlösser (jedno-dvouzápadový), krycí či bedněný (überbaut, který je tak prodloužen, že i skobu kryje, do které se závorka posunuje); z. na kliku, einfaches Fallenschloss, s nasazenou (zvedákový) a hbitou západkou, Schloss mit hebender o. schliessender Falle; z. vložený (eingesteckt), do dveří domovních, Hausthürschloss, ku skříním, das Schrankschloss, jednoduchý z. závorkový (rygl, einfaches Riegelschloss, deutsches Schloss), z. skříňový se zvedací západkou (mit hebender Falle) a s hbitou západkou (mit schliessender Falle), z. slepý, blindes Schl., s pevnou, stojatou klikou, mit steifer Klinge, z. ke kufru, k přihrádkám, k šuplíkům, Koffer-, Schubladen-, klavírový, Klavier-, visutý, Vorhäng-, Vorleg-, kon- trolní (Herrmannův), šálič, Vexier-, bez- pečný Chubbův, Jaleův či bodcový, Stech-, bezpečný Bramahův, Bramah-, bezpečný Kleinauův, Hoppeův, zámek písmenkový či prstenový, Buchstaben-, Ring-; z. Regnierův, z. bez klíče. Vz Včř. Z. 52. —77. Z. občasný, Zeitschloss (= ústrojí, které se přidělává na vnitřní stranu dvířek tresor v kassách a jež dovoluje otevření dveří kassy jen v určitou dobu). Vz Prm. III. č. 20. Z. s držením, Zuhaltungsschloss. Šp. Z. zapuštěný, einge- stemmtes Schl., kubloský, hvězdičkový, ví- eňský, cylindrový, s nadstavkem, Pdl., hodi d nový, Uhr-. Dch. Z. s klínem, das Keil- schloss. Šand. II. 87. Z. zapaditý, Er., visací, závěsný, Šp., ke kolně, k přibití kusý, krytý s klikou, k sklepu, ku skladu, k truhle, k zadlabání bez kliky, k záchodu se zá- vorkou, k zapuštění, malý k truhlíku, na mříže, patentní, překrytý, škádlivý, úzký na skleněné dvéře, Kll., ke kabelám, ke dveřím, k prádelníku, k podstavci, se zá- vorou, visutý kulatý. Šp. Z. římské a řecké. Vz Vlšk. 81., 87., 88. Z. přeskakuje (není-li stavítko dobře pracováno). Vz Včř. Z. I. 54. Klíč ze z-ku stáhnouti, abziehen. Dch Klíčem z. otevříti. V. Z. přibiti, zavěsiti, přivěsiti, otevříti, spustiti, Us., odraziti. D. Z. ode dveří, ke dveřím, u dveří. D. Na zámek potřeby zavírati. Har. Pod z., na z. dáti něco (zamknouti). Us. Z. zapustiti, za- pouštěti. Nz. Na z. zavírati; dvéře zámky zaopatřiti; z. odmykačem otevříti. Šp. Nebo posilnil zámkóv vrat tvých. Ž. wit. 147. 13. Zamči si ho, zamči na devět zámečků a já ho odemču teňúčkú slámečkú; Já sem si ho (srdce) zamkla na devět zámečků, tys mně ho odemkl, falešné synečku; Zamykala z ocele zámečkem, přišel tam syneček, ote- vřel slovečkem; Choť by stě ju zamkly čtyrema zámkami, my ju dostaněme dobrýma slovami; A nese mu dárek, řetěz, půta a z., tu máš, milý šohajíčku, císařský závdavek Sš. P. 335., 236., 404., 426., 574. (Tč.). Dsky mají pod zámkem býti. O. z D., Arch. 11. 486. Zámky pro blázny (aby ml- čeli), pro moudrého pečeť. Hkš. Nedobytý z. jest hrob. Tč. Zlatý klíč všecky zámky otevře i pekelný, ale nebeský nemůže. Us. Tč. = Z. u ručnice, u zbraně, das Buch- senschloss. Z. se skládá z ústrojí zevnitř- ního : z desky zámku a kladiva (mlatku, kohoutku) a z ústrojí vnitřního v hlavišti v zámkové dutině ukrytého, jehož hlavní díly jsou: bicí péro, zálupek či ořech, sto- lička, podstávka, péro podstávky a šrouby, vz více v S. N. Z. přední (anglický), zadní (německý), zpáteční, das Rückschloss, kap- sový, zápalkový, Kapselschloss, zámek na zápalky, z. skřínkový, Kastenschloss. Šp. Toulec, plát, plotna, prostor, šroubek, ko- mínek zámku; z. jest natažen. Šp. Z. vern- dlovky; zevnější jeho částky: kladivo či kohoutek (Hammer) a šroub kladivový, ko- touč (Hammerscheibe); části kladiva: nosec (Schnabel), trup (Hammerbrust); vnitřní části: bicí péro (Schlagfeder), ořech či zálupek (Nuss), stolička (Stuhl), podstávka (Stange), článek řetězový či spojovací (Kettenglied) a šrouby. Čsk- I. 4. 13. a 15. Z. čípkový (s čípkem), Krappenschloss, z. s křesadlem. Batterieschloss, zámek zadový s řetízkem, Kettenrück-, jehelní, Schl. beim Zündnadel- gewehr. Čsk. Z. puškový, luntový: kolní, kolový, perkussní či náražní, u jehlovky, křemenový. NA. III. 92., 102., 108., 170. — Z. — branka, hrdlo matičné. Otvírá se z. (rozvíjí se růže; při porodních bolestech). Ja. — Z. u skořepek = ono místo, kde spo- jeny jsou. — Z. u obruče = spojení obruče. Us. Z. francouzský (ve stavit. spojení trámů na ozub). NA. IV. 237. — Z. kleští = místo zařízené k zavírání a otvírání obou ramen 299* tam, kde se ramena křižují. Křž. 563. Z. kleští anglický, francouzský. Ib. — Z., der Abschluss, das Ende des Processes durch die Exekution. Gl. 380. Odhádání jest z. a vrch práva, neb všecka práva jiná, kteréž odhádání předcházejí, koná (končí), zamyká a zavírá. Vš 192 , 203 , 206. Arch., II. 501. — Z. = panské sídlo, zvláště na venkově, Das Schloss. O zámcích vz Sdl. I. 225., 235., 168., II. 166., S. N. Úředník zámku; královský z. V. Z. hraničný. Boč. Zamky markrabské. Vz Tov. 23. Rodný z., Stamm-, povětrný, Luft-, lovčí, Jagd-; v zámku se ubytovati. Dch. Děti šli na z. Us. Dch. Ani z. na ráz jedna ruka nepostaví. Na Slov. Tč. Dali by mně chládeček, ten koryčanský zámeček (Festungskerker); V tom zamečku byla pani moravskeho malovani. Sš. P. 138., 179. V jednom zámku sa paprčia (hnevají), ale v druhom nerobia si z toho nič. Ppk. I. 250. Již vás pustím bojovati, města, zámke dobývati; Tak se s nimi potýkali, Turkom do zámku nedali. Sl. let. I. 281., 282. Vtedy budzem žena tvá, keď vystavíš pekný z. z kameňa. Sl. ps. 223. Na vode zámky sta- vať. Mt. S. 92. To vieš, že ťa já nedám za zámky celého kraja. Sldk. 40. Tovaryši pak krejčího poručte, ať jest mi zámku prázden (dass er mein Schloss verlasse). Žer. 348. Aby nikoli král do země dopuštěn nebyl, lečby prve zámci vyplaceni byli. Pal. Děj. IV. 1. 71., Arch. II. 17. Aby tři dni napřed dal věděti každému do domu neb na zá- mek. Arch. IV. 469. Vzkázal, že Střela všecko na z. stěhuje. Ib. V. 315. Zámky z oblakov sú nastavené (po nebi), bude búrka (dělají se na obloze hrady, mračna); Nemaluj si zámky v povetrí. Us. Zátur. — Nové Zámky. Neuschloss, Neuhäusel, na Mor. Zámek Červený, vz Krakovec. Z. Nový (Mutinsko), v Jičínsku. Vz Blk. Kfsk. 529., 546. Z. Nový, Neuschloss v Litom. Vz Blk. Kfsk. 746., 765., 788., 831., 846. Pod zámky = pole u Ledče. Pk.

403524   Zámek Svazek: 7 Strana: 1113
Zámek (mknouti). Cf. Mkl. Etym. 206. b., List. fil. XI. 164. Z. vrat. Ž. kl. 147. 13. Před kmínom niet zámku. Slov. Orl. IX. 247. Na komoru třeba jest jednoho, na hubu dvou zámků. Slez. Šd., Brt. Hra na z. Vz Km. 1887. 214., Brt. D. 182. Há- danka: Rapeň sedl na peň, počkaj, rapňu, já ťa napnu, až pukneš (se otevřeš). Km. 1886. 753. — Z. u lastur. Cf. Dud. 5. — Z. = panské sídlo. Cf. Wtr. Obr. 1. 375., 376. Prázdný jest horní z. (hlava), není pána doma. Lpř. — Na zámku, pahrbek u Kali- voda; Z. Starý, zbytky zámku u Rynholce; Z. Staré u Libušína na Slánsku.

403525   Zámek Svazek: 7 Strana: 1399
Zámek k zamykání. Vz KP. VII. 1. nu.

403526   Zámek Svazek: 9 Strana: 0395
Zámek = panské sídlo. Do zámku s prav- dou nechoď, neobstojíš. Sdl. Hr. VI. 12.

403527   Zámek Svazek: 10 Strana: 0516
Zámek. Úprava zámků; z. Chubkův, Yalův, visací, západkový, závorkový. Vz KP. XI. 267. nn. s vyobraz. — Z. práva. Vz Odhádání. Z. =člověk hlídající chalupu. Ti mají z. ! Ouboč. Rgl.

403528   Zamekanlivě Svazek: 8 Strana: 0498
Zamekanlivě. Kde by se měly (novicky) z. Wtr. Živ. c. II. 748.

403529   Zamekati Svazek: 5 Strana: 0148
Zamekati, aufmeckern. Koza z-la. Us.

403530   Zaměkati Svazek: 5 Strana: 0148
Zaměkati; zaměknouti, knul a kl, utí; zaměkávati, weich werden. — po čem. Br. — čím: obkladky.

403531   Zamekati Svazek: 8 Strana: 0498
Zamekati. Když hrozny z-kají. 1735. Mtc. 1893. 343.

403532   Zaměkčený v čem Svazek: 10 Strana: 0516
Zaměkčený v čem: v lásce. Hrubý. 40.

403533   Zaměkěiti Svazek: 9 Strana: 0395
Zaměkěiti. Bychom byli v lásce zaměk- ceni. 1564. List. fil. 1900. 235.

403534   Zamekl Svazek: 5 Strana: 0148
Zamekl, v z l. Zaměknouti, 2. Zamknouti.

403535   Zameklova Svazek: 5 Strana: 0148
Zameklova, myslivna u Brunšperka na Mor.

403536   Zaměklý Svazek: 5 Strana: 0148
Zaměklý, weichlich. Hrušky jsou už z-klé. Us. Šd., Tč.

403537   Zameknout Svazek: 9 Strana: 0395
Zameknout m. zamknouti. Dšk. Vok. 32.

403538   Zaměknouti Svazek: 5 Strana: 0148
Zaměknouti, vz Zaměkati.

403539   Zamekotati Svazek: 5 Strana: 0148
Zamekotati = zamekati. Na Ostrav. Tč.

403540   Zamělič Svazek: 5 Strana: 0148
Zamělič, e, f., Klein-Semlovic, ves u Ronš- perka. PL.

403541   Zámelka Svazek: 5 Strana: 0148
Zámelka, y, f. = jídlo moučné, eine ge- bröselte Mehlspeise. Na Slov. Plk. — Z-ky, pl. = prach za luhem, který se tam zasype, aby se tam obilí netratilo. Us.

403542   Zámělosť Svazek: 9 Strana: 0395
Zámělosť, i, f. = zámožnost. Ld. Sr. Zá- mely.

403543   Záměly Svazek: 5 Strana: 0148
Záměly, dle Dolany, Zamiel, ves u Vam- berka. PL. Vz Sdl. II. 281.

403544   Zamělý Svazek: 7 Strana: 1113
Zamělý = zámožný. V Plzeň. Otm.

403545   Záměn Svazek: 5 Strana: 0148
Záměn, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

403546   Záměna Svazek: 8 Strana: 0498
Záměna, cnallage. Vz Ott. VIII. 595.

403547   Záměna, záměnka Svazek: 5 Strana: 0148
Záměna, záměnka, y, f. = dání jednoho za druhé, die Aus-, Vertauschung, der lausch, Austausch. Č., Krok., Sté. Alg. 59. Z. my- šlének, der Ideenaustausch; list na z-nu, das Tauschblatt; Dáti děti na z-nu (na vý- měnu). Vz Výměna. Dch. Z. dvou řádků n. sloupců v determinantu; Z. podvojná, po- stupná; cyklická z. přípon prvků determi- nantu. Zh. 8., 7., 35. Z. úsudků. Mark. Vz Enallage.

403548   Záměnečný Svazek: 7 Strana: 1113
Záměnečný, aequipollent. Z.pojmy. Dsch. I. 32.

403549   Zaměnitelnosť Svazek: 5 Strana: 0148
Zaměnitelnosť, i, f., die Aus-, Vertausch- barkeit.

403550   Zaměnitelný Svazek: 5 Strana: 0148
Zaměnitelný, aus-, vertauschbar.

403551   Zaměniti Svazek: 5 Strana: 0148
Zaměniti, il, ěn, ění; zaměňovati = jedno za druhé dáti, vzíti, ver-, austauschen. — co: rozprávku (o jiném mluviti). Č. — co za co: slovo za slovo z. D. Vola za tele z. Us. Tč. A Pavel sám proč zaměnil za ně (za jméno Pavel) předešlé jméno svoje hebrejské? Sš. Sk. 153. — co jak: statek bez platu z. Ms. dipl. 1565. Z. něco v pe- nězích. Dch. — co komu, se čím: obilí slamou. Národnosť je taký poklad, ktorý sa inými statkami zameniť nedá. Ppk. II. 7. — co s kým. Z-nil s ní několik slov. Us. Opět zaměňuje apoštol počet množný s poč- tem jednotným. Sš. II. 46. — co, kde, kdy. Kde (v Gaslaru) císař dne '/i 1158. s Jindři- chem Lvem některé statky zaměnil. Ddk. III. 223. Hellenista je člověk, žid, který v národnosti své vlastní přirozený jazyk zaměnil řeckým. Sš. Sk. 68. — co, se nač. Židé pronásledovali jej ještě více, dobrodiní na vinu zaměňujíce; Až život ten zamění se na věčnou blaženosť; Že prý kniha skut- kův apoštolských od kapitoly této ... na spis biografický se zaměňuje. Kněži ti dle řádu levitského či Aronova zaměnili úřad ten svůj na kněžství podlé řadu Melchise- dechova; Tudy ono slovo Páně na slovo boží z. se vidělo. Sš. J. 85., 205., Sk. 107., 139., 239. (Hý.).

403552   Záměnka Svazek: 5 Strana: 0148
Záměnka, vz Záměna.

403553   Záměnka Svazek: 10 Strana: 0516
Záměnka, y, f., druh hádanky.

403554   Záměnnosť Svazek: 5 Strana: 0148
Záměnnosť, i, f., die Substituirbarkeit. Stč. Alg. 10.

403555   Záměnnosť Svazek: 9 Strana: 0395
Záměnnosť, Vertauschbarkeit. Mtc. 1897. 372.

403556   Záměnný Svazek: 5 Strana: 0148
Záměnný, Tausch-. Z. podnik, obchod. Dch.

403557   Zámeno Svazek: 5 Strana: 0148
Zámeno, a, n. = zájmeno. Na Slov. Phld. III. 3. 226.

403558   Zaměňovatel Svazek: 9 Strana: 0395
Zaměňovatel, der Tauseher. Sterz. II. 1072.

403559   Zaměňovati Svazek: 5 Strana: 0148
Zaměňovati, vz Zaměniti.

403560   Záměr Svazek: 5 Strana: 0148
Záměr, u, m. = každý úmysl směřující k nějakému účelu. S. N. Die Unternehmung, Absicht, Richtung, das Ziel, der Zielpunkt, Vorsatz, Plan. Z znamená totéž co účel, ale se strany podmětné jakožto úmysl. Úče- lem z. se spravovati má Brt. S. 3. v. 180. Společný z. Krok. Shodovati se o záměr. Sych. Někoho do svých záměrů zaplésti. D. Za záměrem svým jíti, k němu postupo- vati; velké záměry na mysli míti; záměru svého dojíti; záměr na zřeteli míti, zrušiti, vzdáti; pevný z.; z-ru se chybiti; daleko- hledné záměry míti; za z-rem se nésti, sein Ziel verfolgen, z-ru napomáhati; náměř a z., Plan und Ziel. Dch. Velký záměr chová. Kká. Š. 95. Setrval při něm i z-rech jeho; Aby zvěděl, jaké náhledy a z-ry má císař s ním; I pojal z. jej překvačiti a zajíti; Leč z. jeho zmařen prozřetelností manželky Bedřichovy; Ukazuje, kam nesl se záměr císařův a co měl za lubem; Neměl-li asi při tom také své vlastní z-ry na zřeteli; Kde spatřují lepší zdar svých ctižádosti- vých záměrů, tam se obracejí. Ddk. III. 97., 241., IV. 28., 32, 289., V. 275. (Tč.). Po- tvrzení jich u víře byl hlavitý z. daného Pavlem listu k Římanům; Vytýká konečný z., proč. . .; Při tom posvěcení a očištění měl Kristus na mysli poslední z.: Konečný z. Kristův se tu vytýká; Z. divův a zá- zrakův; Ale stěžejným záměrem mu bylo; Tak spojil Bůh Několik z-rů v jedno Sš. I. 15., II. 115., 134., J. 87 , Sk. 2., 95. (Hý.). - Z. = plat od krčmářů dávaný po vyšen- kování ku př. dvou beček piva, das Schank- geld. Dipl. 1567. — Z. = míra od mletí, měřičné. Poněvadž sme z. brali, museli jsme i spravovať (mlýn); Kdo z. bere, ten na- kládat povinen jest. Sl let. V. 70. — Z. = znamení v rybníce neb při stavu, nad kteréž nesměla voda vystoupiti. Že vodu drží na stavu nad úmluvu a z. uložený. Sd. kn. op. — Z. = zaměření (střelce), das Zielen, der Anschlag mit dem Gewehr, náměr, při- lícení. Pod záměru, der Zielpunkt; čára z-ru, die Visirlinie. Čsk.

403561   Záměra Svazek: 7 Strana: 1113
Záměra, Visur, f. Hrbk.

403562   Záměra, záměrka Svazek: 5 Strana: 0149
Záměra, záměrka, y, f. = míra, tři žej- dlíky, místy osm žejdlíkův, ein Mass. Jg. Mlýny s mlýništěmi pustými v těch z-rách, jakž sú z starodávna byly vysazeny. Arch. III. 505.

403563   Záměrek Svazek: 5 Strana: 0149
Záměrek rku, m., metra, díl domu, zastr. Rozk. Zaměření, n. = zamíření. Vz Zaměřiti.

403564   Záměrka Svazek: 5 Strana: 0149
Záměrka, y, f., vz Záměra.

403565   Záměrkování Svazek: 5 Strana: 0149
Záměrkování, n., die Tendenzelei. Šm.

403566   Záměrně Svazek: 5 Strana: 0149
Záměrně = dle záměru, nach Zwecken. čas z. rozdělený. Krok. Z. něco překroutiti, tendentiös verdrehen. Dch. Z. mluviti. Sš. I. 70.

403567   Záměrní Svazek: 9 Strana: 0395
Záměrní příčina = konečná, finální. Pal. Záp. I. 27. Vz Záměrný.

403568   Záměrnica Svazek: 7 Strana: 1113
Záměrnica, e, f, Visirlinie, Sehstrahl. Hrvát. Šd.

403569   Záměrnosť Svazek: 5 Strana: 0149
Záměrnosť, i, f., die Zweckmässigkeit, Absichtlichkeit, Planmässigkeit, Tendenz. Mus., Pal.

403570   Záměrnosť Svazek: 9 Strana: 0395
Záměrnosť, i, f. Jmenuje krásu jistou z-stí. Pal. Pam. 692.

403571   Záměrný Svazek: 5 Strana: 0149
Záměrný = podlé záměru, zweckmäs- sig, planmässig, tendentiös. Z. deska, die Zielscheibe, Nz , výstřel, der Visirschuss. Čsk. Z. příčinnosť (Kausalität), Krok, přímka (lépe: směrná Jg.). Sedl.

403572   Záměrný Svazek: 9 Strana: 0395
Záměrný. Z. čára při střílení (= vzdušná) Ott. XVII. 411.

403573   Záměrný Svazek: 10 Strana: 0516
Záměrný. Z. pravítko u měřického stolku. Ott. XXI. 337a.

403574   Zaměření Svazek: 10 Strana: 0516
Zaměření, n. = záměr, mínění. Z. kněžské. Chč. S. II. 236b.

403575   Zaměřený Svazek: 5 Strana: 0149
Zaměřený; -en, a, o = zamířený. Vz Zaměřiti. — kam. Bylo naň zaměřeno, es war auf ihn gemünzt. Dch. — komu kým. Smrť ti bude Bohem z-na (ustanovena) Rkk. 53. — kdy. Dvojí hlavní stránka při ká- zání evangelia z-ná. Sš. II. 206.

403576   Zaměřiště Svazek: 5 Strana: 0149
Zaměřiště, ě, n, der Zielpunkt. Čsk.

403577   Zaměřiti Svazek: 5 Strana: 0149
Zaměřiti, il, en, ení; zaměřovati = počíti měřiti, napřahovati, zielen, visiren, richten; v úmyslu míti, beabsichtigen; míru, meze čemu ustanoviti, bestimmen, bemessen, be- gränzen. Vz Zamířiti. — kam. Z. na ně- koho, na něco. D., Dch. On zaměřuje na tvoje peníze. Us. Šd. Kdo na nic nenaměří, na nic neudeří. Hkš. Do výšky z., hoch visiren, do hloubky z., in die Tiefe zielen. Čsk. Z-li ku Praze. Ddk. II. 428. Z. ke stromu, Us., k zlému. Sych. Prohodil, že zaměřuje na falckrabě. Pal. Děj. IV. 2. 63. Zaměřichu vsici v jednu stranu. Rkk. 51. Protiv sobě zaměřista. Ib. 42. Z. proti ne- příteli. Us. Jelen z-řil proti psům. Us. Šp. — čím: ručnicí na ptáka, Us.; dělem. Bur. — co: lánu, Kom., někam chody. Rkk. 10.— co komu. Bůh člověku jistý okršlek, v kte- rém by stál, zaměřil. L. — kam kdy. Kri- stus pán k vůli otcově co k vrchovanému účelu ve všem konání a utrpení svém za- měřoval. Sš. II. 8. (Hý.). — kam proč. Zaměřoval ctižádostí svou až ke koruně římské. Pal. Děj. IV. 2. 271. —jak: dobře z , gut zielen ; na někoho si ostře z.. Jem. scharf aufs Korn nehmen. Dch. Vodorovně, wagrecht, na půl vojáka, auf halben Mann, přes neplnou, nízkou mušku, mit feinem, ge- strichenem Korn, přes celou (plnou) mušku z., mit vollem Korn visiren. Čsk. — s in- finit. Zaměřuje toliko o pronásledování j Neronově řeč vésti; Tak Bůh zaměřil spa- siti lidstvo veškero; K němuž (pohanstvu) Pán apoštoly rozeslati po smrti své zamě- řil. Sš. I. 13., 111., J. 175. (Hý.).

403578   Zaměřiti komu co Svazek: 10 Strana: 0516
Zaměřiti komu co = vyměřiti. Někomu místo ukázati a z. Arch. XX. 338.

403579   Zaměřívati Svazek: 9 Strana: 0395
Zaměřívati —zaměřovati. Pal. Rad. I. 366.

403580   Zaměřovací Svazek: 7 Strana: 1113
Zaměřovací plocha. ZČ. I. 418.

403581   Zaměřovači Svazek: 8 Strana: 0498
Zaměřovači, Abseh-. Z. kříž. Ptrl. 16.

403582   Zaměřovati Svazek: 5 Strana: 0149
Zaměřovati, vz Zaměřiti.

403583   Záměsící Svazek: 5 Strana: 0149
Záměsící, n., der Raum hinter dem Monde. Rk.

403584   Záměsíčný Svazek: 5 Strana: 0149
Záměsíčný. Z. hvězdy, die Mondsterne. Nz.

403585   Zaměsiti Svazek: 5 Strana: 0149
Zaměsiti, vz Zamísiti.

403586   Zaměskávati se čím Svazek: 8 Strana: 0498
Zaměskávati se čím = zaměstknávati se. Těmito recepty se zaměskával. 1560. NZ. III. 211.

403587   Zaměsknati Svazek: 5 Strana: 0149
Zaměsknati, vz Zaměstknati.

403588   Záměstek Svazek: 5 Strana: 0149
Záměstek, stku, m. (lépe: zaměstknání). Jg, Krab.

403589   Zamésti Svazek: 5 Strana: 0149
Zamésti, vz Zametati.

403590   Záměstí Svazek: 5 Strana: 0149
Záměstí, n. = místo za městem, die Ge- gend hinter der Stadt. Směti na z. vyvá- žeti. Us. Tč.

403591   Zaměstiti Svazek: 7 Strana: 1113
Zaměstiti, oceupare. Zemi zamésti. Ev. vid. 66.

403592   Zaměstiti Svazek: 10 Strana: 0516
Zaměstiti. Fíkový strom zemi z-stí. Ev. víd Luc. 13. 7.

403593   Zaměstkání Svazek: 9 Strana: 0395
Zaměstkání. Vz Zát Př. 376b., 378b., XI.

403594   Zaměstknání Svazek: 5 Strana: 0149
Zaměstknání, zaměstnání, n., die Be- schäftigung, Handtirung, Arbeit, das Ge- schäftsverhältniss. Vz Zaměstknati (na konci). Z. jak škodlivě působí na zdraví i život, Vz Čs. lk. VII. 14., 24, 31., 40., 48., 64., 72., 80., 88., 104., 111., 127., 130. Z. = nakládání práce za příčinou dosažení nějakého cíle. Zaměstknání, zaměstnání, za- měsknání, n. Někomu práci a z. činiti. Us. Z. neměti. V. Z. mnohotvárné; od z. prázd- nost míti; z. někomu dělati (těžkost, proti- myslnosť). Kom. Z. domácí. Jel. Hodina od z. volná. D. Zbytečné z. někomu způsobiti. Sych. Jest ve svém z., er ist in seinem Ge- schäfte; jíti za svým z-ním. Dch. Z. podlé denního pořádku, die Beschäftigung nach der Tagesordnung. Čsk. Vedlejší z. Mus. 1880. 462. Ktorékoľvek počestné zamest- knanie je lepšie ako žiadno. Zátur. Priat. II. 63. — Písně při z. Vz Sš P. 512., 551.

403595   Zaměstknaný Svazek: 5 Strana: 0149
Zaměstknaný, vz Zaměstnaný.

403596   Zaměstknaný Svazek: 8 Strana: 0498
Zaměstknaný sklep a plný = nacpaný. Kat. z Žer. I. 177.

403597   Zaměstknaný Svazek: 10 Strana: 0516
Zaměstknaný. Rynk uprostřed z-ný ka- mením = nacpaný. 1589. Čes. 1. XII. 468. Sr. I. Přisp. 498.

403598   Zaměstknati Svazek: 5 Strana: 0149
Zaměstknati, zaměstnati, zaměsknati; za- městknávati, zaměstnávati, zaměsknávati = místo zajmouti, vyplniti, Raum umfassen, nehmen, einnehmen, ausfüllen; pracemi za- nésti, zaneprázdniti, beschäftigen; obtěžo- vati, bemühen, beschweren, belästigen, Un- gelegenheit o. Verdruss machen. Jg. — co: místo (vyplniti, zajmouti). Br., D. Dům můj zaměstknala chudoba. Jel. Tělesná velikost' móž místo zaměstnati, räumlich einnehmen, ausfüllen. Hnš. exc. To zaměstnává jeho pozornosť. Us Pdl. Prosa jest vše, co za- městnává toliko rozum. KB. 1. A tím sebe, proč Pána zaměstnával, omlouval. BR. II. 76. — koho = pracemi zanésti; obtěžo- vati. — koho, se čím: pracemi. V., Žer., Apol. Mnohou prací. V. Někoho psaním z. Slon, šelma, kterážby sebou dům zaměst- knala (vyplnila). Jel. Ničím jiným svět za- městnávající časové. Kom. Z. někoho služ- bou, Dch., hovorem, Vlč., válkou. Šmb. Stř. II. 297. Král Gejza bude zaměstknán králem německým. Ddk. III. 131. Aby byl tím zaměstknáván. Žer. 125. Krále tím za- městnávali a obtěžovali. Čr. Zásluhami svými se zaměstknávají. BR. II. 260. Cierkev vešken svět svým kázáním zaměstnala a Naplnila jest. Hus III. 77. — se s čím, s kým: s pracemi, Štelc., s rolí, Kom., se žáky se z. Sych. — koho, se kde. Z. ně- koho při něčem, Rk-, se okolo něčeho. Lpř. Slov. I. 41. Udatného Velfa v Bavo- řích zaměstknával. Ddk. III. 81. Z. někoho v chrámě, Gníd., v nejvyšších věcech. Pam. trag. I v prázdnosti se z. Kom. V duchu se s někým z. Sych. V chválách jejich se zaměstknává. Lom. Kanc. sv. — kdy. Po ukončení války z-val krále přede vším olo- múcký biskup Robert. Ddk. V. 203.

403599   Zaměstknati Svazek: 7 Strana: 1113
Zaměstknati. I proč zemi zaměsknává. B. mik. Luk. 13. 7. Ta plachta že plac pro- střed nave zaměstkná (zabere). Výb. II. 1500.

403600   Zaměstnanec Svazek: 5 Strana: 0149
Zaměstnanec, nce, m., der Beschäftigte. Kaizl 287.

403601   Zaměstnání Svazek: 5 Strana: 0150
Zaměstnání, vz Zaměstknání.

403602   Zaměstnáníčko Svazek: 5 Strana: 0150
Zaměstnáníčko, a, n., eine kleine Be- schäftigung. Kos. Ol. I. 11.

403603   Zaměstnanosť Svazek: 7 Strana: 1113
Zaměstnanosť, i, f. Z. myslí. Tš. Laok. 38.

403604   Zaměstnanosť Svazek: 10 Strana: 0516
Zaměstnanosť, i, f. Z. prádelen, prů- myslu. Nár. list. 1903. 243. 17., 1904. 17. 17.

403605   Zaměstnaný Svazek: 5 Strana: 0150
Zaměstnaný, zaměstknaný, -án, a, o. Z. duch. Sá.

403606   Zaměstnaný Svazek: 7 Strana: 1113
Zaměstnaný. Kdo je z-nán, snadno mu den uběhne. Bž. exc.

403607   Zaměstnatel Svazek: 5 Strana: 0150
Zaměstnatel, e, m., der Beschaftiger, Brotherr. Kaizl 76., 287.

403608   Zaměstnávací Svazek: 5 Strana: 0150
Zaměstnávací, Beschäftigungs-. Z. ústav (pracovna). Nz.

403609   Zaměstnávatel Svazek: 5 Strana: 0150
Zaměstnávatel, zaměstnavatel, e, m., der Beschäftiger, Brotherr.

403610   Zaměstnavatel Svazek: 10 Strana: 0679
Zaměstnavatel, e, m. 1499. Arch. XXII. 215.

403611   Zaměstnávati Svazek: 5 Strana: 0150
Zaměstnávati, vz Zaměstknati.

403612   Záměstní Svazek: 7 Strana: 1113
Záměstní list, Linienpassierschein, m. Rk.

403613   Záměstský Svazek: 5 Strana: 0150
Záměstský = venkovský, ausserhalb der Stadt, ländlich. Z. rozkoše. Lesl. leg. 171.

403614   Záměstský Svazek: 8 Strana: 0498
Záměstský. Z. krajina. Čch. Drob. povíd. 10.

403615   Záměstský Svazek: 10 Strana: 0516
Záměstský. Obec z. (předměstská). Nár. list. 1905. 7. odp 2.

403616   Zaměšati Svazek: 5 Strana: 0150
Zaměšati = zamísiti. Na Slov. Bern.

403617   Zaměščovati Svazek: 10 Strana: 0516
Zaměščovati, occupare. Z. zemi. Ev. olom. 245. 187., Mill. 112.

403618   Zaměšilý Svazek: 5 Strana: 0150
Zaměšilý = mechem porostlý, vermoost. Puchm.

403619   Zaměšiti Svazek: 5 Strana: 0150
Zaměšiti, il, en, ení, zaměšovati = zamísiti zamíchati. Vz Zamísiti.

403620   Zaměšiti Svazek: 7 Strana: 1399
Zaměšiti je v Alx. i v Rkk chybné čtení a má býti zamiesiti a znamená silně myslí hnouti, mysl vzrušiti, v Jelenu (v Rkk.) ve smyslu původním: pohnul mocně zraky, tak že zlobou plály. Vz Mus. 1893. 236. nn Flš. v Athenaeu X. 231. neschvaluje Maškův výklad. Vz tam, Míšiti, Čech 1893. č. 66. (ze dne 21/3. V. Seykora).

403621   Zaměšiti Svazek: 8 Strana: 0498
Zaměšiti (zamiesiti) v R.. Vz Mus. 1896. 216., 366., 367. nn., List. fil. 1896. 280., 373., Nár. list. 1896. č. 223. 4., Osv. 1896. 713., Mus. fil. 1896. 232. Cf. násl. Zamísiti.

403622   Zaměšiti Svazek: 10 Strana: 0516
Zaměšiti, zamiešeti. Vz Lit. fil. XXIX. 58.

403623   Záměška Svazek: 5 Strana: 0150
Záměška, y, f. = nádivka? Krestan div sa nepretrhne v práci a sotva má kus planej z-ky ku naďatiu prázných svojich klobás. Zbr. Lžd. 159.

403624   Zameškal Svazek: 5 Strana: 0150
Zameškal, a, m., osob. jm. Šd.

403625   Zameškalec Svazek: 7 Strana: 1113
Zameškalec, lce, m., neglector. 16. stol. Wtr. — Pršp. 46.

403626   Zameškalý Svazek: 5 Strana: 0150
Zameškalý, versäumt. Z-lý čas nahraditi. CJB. 355.

403627   Zameškání Svazek: 5 Strana: 0150
Zameškání, n., die Versäumung, das Versäumniss. Us. Z. vyučování. Us.

403628   Zameškaný Svazek: 5 Strana: 0150
Zameškaný = zameškalý. Z. příležitosť, čas. Us.

403629   Zameškati Svazek: 5 Strana: 0150
Zameškati, zameškávati = zanedbati, čas k tomu prominouti, versäumen, verab- säumen, zu spät kommen. — co, koho: úřad, práci, Us., póhon, Kn. rožm. 7., stání, Šp., službu, Us., příhodný čas. Kom. Kdo kázání zamešká, bývá trestán. Pal. Děj. IV. I. 401. Jako u desk, kdo zamešká primu, ten vše ztratí. Hus I. 149. Žák zameškal 20 hodin. Us. Pdl. — Št. — se = zdržeti se, obmeškati se. Zameškal se tam. Us. Děvečka k muzice odešla a tam se z-la. Slez. Šd. — se v čem (zanedbati se). Jg. Aby se druhý v svém zameškal. Št. — se kde. Z-li se tam dlouho a přijeli pozdě na svadbu. Kld. II. 180. Vlak na cestě, v městě se zameškal. Us. Tč. — co, se čím. Z. se prací. Us. Hned všetci napospol hrozne lajú, toľké že zameškali hodmi koristi. Hol. 260. Ti mají pomněti na Ezau, jenž sprostnú šočovicí zameškal své požehnání. Hus III. 187. Své právo v této při zamlčením zameškal. NB. Tč. 290. — kdy. A v úterý kvas dělala, ve středu ho zameškala, ve čtvrtek ho po- válala a v pátek ho posázala. Sš. P. 681. — proč. A vždyť věřím, aby toho času nezameškal pro nižádnú věc. Arch IV. 22.

403630   Zameškávati Svazek: 5 Strana: 0150
Zameškávati, vz Zameškati.

403631   Zaměšovati Svazek: 5 Strana: 0150
Zaměšovati, vz Zamísiti.

403632   1. Zámět Svazek: 5 Strana: 0150
1. Zámět, u, m. (nové) = zaměstknání, die Beschäftigung. — Z. = záněť, zámínka. Kb.

403633   2. Záměť Svazek: 5 Strana: 0150
2. Záměť, i, f. = závěj (sněhu, prachu, písku), die Schneewehe, Staub-, Sandwehe. Kld., Kčr., Tč., Vck., Ktz., Rgl, Mkr. Vo- zataj nás do záměti vyklopil. Sych. — Br. Čím větší zámětě, tím více trávy. Slez. Šd. Veliké z-tě sněhu — mnoho ječmene. Kld. Jak jdou z-tě před vánocemi, tak se zdaří, ječmeny. Na Zlínsku. Brt. Když jsou skoré zámětě, povedou se skoré ječmeny. Ib. Brt. — Z. Kolo na záměť (když se klátí, točí-li se; zamítá se). Us. u Chrud.

403634   2. Zaměť Svazek: 7 Strana: 1399
2. Zaměť. Jako nějakou z-tí a zástěrou. Arch. XI. 483.

403635   Zámeť Svazek: 8 Strana: 0498
Zámeť, zámťa, m. = závěj. Laš. Jinde Zá- meť, i, f.

403636   Zámět Svazek: 10 Strana: 0516
Zámět'. Kámen mlýnský má záměť (ne- sedí pevně, klátí se). Čes. 1. XI. 168.

403637   Zametací Svazek: 7 Strana: 1113
Zametací, Auskehr-. Pdl.

403638   Zametač Svazek: 5 Strana: 0150
Zametač, e, m., der Kehrer. Z. ulic. D.

403639   Zametačka Svazek: 5 Strana: 0150
Zametačka, y, f., die Kehrerin. Us. — Z. = zametání, das Auskehren. Dnes máme velikou zametačku. Us. Vck.

403640   Zametadlo Svazek: 5 Strana: 0150
Zametadlo, a, n., ein Auskehrmittel. U Římanů, vz Vlšk. 159.

403641   Zameták Svazek: 5 Strana: 0150
Zameták, u, m., der Kehrbesen. Z. ze štětin, z rýžové slámy, ze žíní. Dch., Tč.

403642   Zametati Svazek: 5 Strana: 0150
Zametati, metám a meci, (zastr. zamětati); zamítati; zamésti, metu, meť, meta (ouc), tl, ten, ení; zamítnouti, tnul a tl, ut, utí, zamítávati, zametávati = zaházeti, bis hin- ter etwas hinwerfen, wegwerfen; odmítati, von sich weisen, widerlegen; zavrhovati, verwerfen, verschmähen, verachten, Verstos- sen; koštětem, smetákem mésti, aus-, weg- kehren, fegen; na Mor. také = kulhati, hinken; se = zakryti se, sich bedecken o. schützen. Jg. — abs. Sníh zametá (dělá záměti, závěje). Mor. Šd., Vck. Ale z-tá (běží) len sa tak za ním práši. Mt. S. Budeš drevo nosiť, kúriť, zametať a pratať. Dbš. Sl. pov. I. 147. — co: jámu, příkopy, studnici z. (zaházeti). Solf., Háj., Flav., důvody, slávu, prosby (odmítati), Jg., Jel., něčí radu, Troj., kacířstvo, Kom., něčí domnění, práci, šle- chetnosť, Jel., cestu, dům, pokoj, prach, smeti (metením vyčistiti). Us. Naše právo nezametávejte. Sl. let. IV. 77. (Smylní) za- miecúce slova božie. Hr. rk. 353. Já tvú moc zamieci. Pass. 506. Sníh ho zametl (za- vál). Us. Vck. Mizlo to z toho stolu, akoby to bol z-tal. Dbš. Sl. pov. 1. 22. Něčí žádosť z. Šp. Z. něčí svědomí. NB. Tč. 22., 151., 179. Z. svědka, NB. Tč. 232., nabídnutí, Ddk. III. 143., radu. BO. Což by k smilství sloužilo, všecko zamítej. BR. II. 23. Abraham zamietá jemu službu neužitečnou ; Nezamietaj člověka, jenž se obracuje od hřiecha. Hus II. 248., I. 250. — co, koho, se čím: co, koho kamením, Bib., Har., pokoj smetákem, Jg, sukní ulici, D., šachty a doly kamením (zavaliti). Vys. Se pavezou (zakryti se), Cyr., se štítem proti šermům pomluvy. Kom. Štít, jímž se mají rytíři zamítati a šípy naň bráti. Kanc. sv. Štěp. Vůl zametá nohama (šantá). Šd. Vítr tam zamětá sněhem. Us. Šd. Braň sě a zamietaj písmem, kněže! Hus I. 179. Jimiž (smlouvami) se strana odporná proti stavům Hájí a zamítá (zastírá). Skl. V. 351. Kdo jazykem zametává svých bližních pi- tvory, zanedbává pohlednúti do svojej ko- mory. Na Slov. Tě. — co kam = odkládati. Něco do dlouhé truhlice z.. V., za hřbet. Sych. Skalkami chlieb drví a metličkou do studničky zametá (= ústa. Hádanka). Mt. S. I. 133. Avšak poroučeje se pánu Bohu zamítám to za sebe (unbeachtet lassen) a svým obyčejem předce kráčím. Žer. 318. Něco na hromadu z. Us. Boží slovo za hřbet z. BR. II. 305.— co, čím odkud (od sebe) = odhazovati. Jg. Nezamietej mne od obličeje tvého. Ž. wit. 50. 13. Od své milosti je za- mítá. BR. II. 96. — koho = jím zavrhovati. Jel. — co, koho proč: pro nepravosti (zavrhovati). Us. — Ve své prchlivosti ně- koho z. (zavrhovati) Pís. br. Boha zamietá pýchú zamietaje jeho kázanie. Hus. I. 75. — se = zakrývati se. Jg. - co, se čemu: se ranám. St. skl. Rybám udici zamítati. Bech. — se k čemu. Tak duše pravá mi- lovnice k žádné sě škodě nezamítá. Hugo. — kde. Každý den ve třech pokojích za- metá. Ml. Každý ať zametá před vlastními dveřmi. Ml. A posaváde Krista v nauce i ve svátostech nejvíce lidé učení zamítají. Sš. L. 188. Zboží na humně na hromadu z. Us. Tč. Sedí-li kdo nebo stojí a jiný okolo něho zametá, odmetá mu štěstí (onen se ne- ožení). Us Brt. — se proti komu. A na hradu obvýšné mysli se dobrými radostmi proti zlým jiných úmyslům zamítati; Pavel zamítá se proti takovým nářkům a proro- kům ; Která (města) tedy jím (Pavlem) co svým učitelem proti bludařům zamítati a zaštitovati se nemohla. Sš. II. 158, 177., 208. Vz Z. co čím. — jak. Nová metla (nové koště) dobre zametá. Mt. S I. 118. — koho kdy: při zkoušce zamítnouti. Dch.

403643   Zametati Svazek: 8 Strana: 0498
Zametati freska modernou barvičkou, Phľd. 1895. 356. Smlouvou se zamítati. Tov. kn. 15.

403644   Zametávač Svazek: 5 Strana: 0151
Zametávač, e, m. = zametač.

403645   Zametávačka Svazek: 5 Strana: 0151
Zametávačka, y, f. = zametačka.

403646   Zametávati Svazek: 5 Strana: 0151
Zametávati, vz Zametati.

403647   Zámětek Svazek: 5 Strana: 0151
Zámětek, tku, m. = pláštík, přístěra, zástěra, poklička, der Deckmantel. Kron. hořek.

403648   Zametení Svazek: 5 Strana: 0151
Zametení, n., das Aus-, Wegkehren atd. Vz Zametati.

403649   Zametený Svazek: 5 Strana: 0151
Zametený; -en, a, o, aus-, weggekehrt atd. Vz Zametati.

403650   Zametený Svazek: 9 Strana: 0395
Zametený. Z. cesta (zavátá). Šeb. 193.

403651   Zametlařiti si Svazek: 7 Strana: 1113
Zametlařiti si = košťata dělati. Us. Prss.

403652   Zámětmo Svazek: 5 Strana: 0151
Zámětmo, modo tollente. Zamítá-li se dolejšek, tedy i hořejšek zamítnouti nutno a to slove z. Mark. Log. 96., 104.

403653   Zámetní Svazek: 8 Strana: 0498
Zámetní. Z. splávek, Einkebrberd, m. Sterz. I. 762.

403654   Zámětný Svazek: 5 Strana: 0151
Zámětný. Z. zavírání (které se zámětmo děje . Mark. Log. 104.

403655   Zamětu Svazek: 5 Strana: 0151
Zamětu = zamatu. Vz Zamásti.

403656   Zámez Svazek: 5 Strana: 0151
Zámez, e, f. = zámezí. Šd. — Z, ves v Bydžovsku. Jg.

403657   Zámeza Svazek: 5 Strana: 0151
Zámeza. y. f. = zámezí. Šd.

403658   Zámeza Svazek: 9 Strana: 0395
Zámeza, pozemek. Pck. Hol. 133.

403659   Zámezdnictví Svazek: 5 Strana: 0151
Zámezdnictví, n., die Entlohnung. Zá- sada z. = nabídky a poptávky. Opav. tý- deník 1883.

403660   Zámezdný Svazek: 5 Strana: 0151
Zámezdný poměr. Vz Zámezdnictví. Opav. týdeník. 1883.

403661   Zamezení Svazek: 5 Strana: 0151
Zamezení, n, die Verhinderung, Hintan- haltung, Steuerung, die Be-, Ausgränzung. Neměli přes to z. jedni druhým v požitky sahati. Gl. 370. Učinil to k z. mnohých Ne- příslušností. Dch. Z. Nákazy, die Desinfek- tion. Šp.

403662   Zamezenosť Svazek: 5 Strana: 0151
Zamezenosť, i, f., die Verschränktheit, Begränzung. Z. lidského poznání. Marek.

403663   Zamezený Svazek: 5 Strana: 0151
Zamezený; -en, a, o, verhindert, hintan- gehalten, gesteuert, verboten. — čím. Ra- ději jakéžkoli vaření jí, nežli maso zákonem z-né. BR. II. 522. a. — Z., begränzt.

403664   Zámezí Svazek: 5 Strana: 0151
Zámezí, n. = místo za mezí, die Gegend hinter dem Rain, hinter der Gränze. Jg. Ku zámedziu idú husy a na zámedzí pasúce sä gádžu. Hdž. Šlb. 22. S mečem v ruce bouří zástupy z rodných krajů do zámezí. Šbr. — Z., das Extrem. Mus. V z. ubíhali; Tím více sobě v z-mích libuje. Sš. Sk. 175., 290. Náruživý až do zámezí. Šml. — Z., ves v Jičínsku. Vz Blk. Kfsk. 536., 778. Z. horní, tamtéž. Vz lb. 777.

403665   Zámezí Svazek: 7 Strana: 1113
Zámezí. V z. koho uvésti. Pal. Rdh. I. 10.

403666   Zamezili, -zný Svazek: 5 Strana: 0151
Zamezili, -zný = co za mezí jest, hinter der Gränze befindlich. Z. končiny. Hlas. Cf. Pomezní. V. Z jmění. Pal. Děj. III. 1. 232. — Z. = excentrický. Mus. Z. filosof. Jg. Z. horlivosť, übertrieben. Jg. Sbr. sp. 1841. 152. Z. mínění a tudyž bludné. Pal. Děj. III. 1. 232.

403667   Zameziti Svazek: 5 Strana: 0151
Zameziti, il, en, ení; zamezovati, meze klásti, einschränken, eingränzen; překaziti, zabrániti, wehren, hemmen, verbieten. V. — co: zahálku, D., pokoutní obchod Sych. Les zamezoval vyhlídku. Šml. Nepořádky z. — co odkud kam: průchod z Holandu do Angličan. Berg. — co komu: cestu. J. tr., Berg., Cyr. Aby obleženým dovoz špíže zamezil. Ddk. III. 105. (114.). Roz- hled někomu z. Šml. — co čím: zahálku předpisy. Us. Z. pole mezníky. Us. Tč. Soběslav všelikou pomoc tím zamezil. Ddk. III. 8. Snesením tímto mělo se z, co se očekávalo. Ddk. VI. 110. — co jak. Ten průhon zamezte na šíř podlé vyznání sta- rých lidi. Boč. Něco někomu pod Nejvyšší nemilostí z. Kom. Kterýžto plat skrze tento list zamezuje se a spústie. Arch. IV. 261.

403668   Zameziti Svazek: 8 Strana: 0580
Zameziti. Slibujeme je ve všech právích držeti, ani jich kterým obyčejem proti právu zamezovati (obmezovati). 1323. Tov. kn. 14.

403669   Zameziti Svazek: 10 Strana: 0516
Zameziti = vymeziti. — co: hranice. Arch. XX 392.

403670   Zamezivý Svazek: 7 Strana: 1113
Zamezivý, prophylaktisch.

403671   Zámezničí Svazek: 7 Strana: 1113
Zámezničí, n. = louky za mezníkem v Zadveřicích. MzO. 1890. 180.

403672   Zamezník Svazek: 5 Strana: 0151
Zamezník, a; m. = kdo za mezí bydlí, zahraničný, fremdländisch. Tč., Kln. Bs. 207.

403673   Zámezník Svazek: 9 Strana: 0395
Zámezník, u, m., kopanice. Pck. Hol. 133.

403674   Zámeznosť Svazek: 5 Strana: 0151
Zámeznosť, i, f = zámezí, extrem. Krok. III. 42., Km. Aniž jsme kde na z-sti zabí- hali. Sš. Mr. předml.

403675   Zámeznosť Svazek: 7 Strana: 1113
Zámeznosť. O z-sti mocí církevních. Pal. Rdh. II. 342. — Šf. III. 303., Šf. Strž. I. 12. Z jedné z-sti do druhé ubíhati. Hš.

403676   Zámeznosť Svazek: 9 Strana: 0395
Zámeznosť, i, f. Extrem. Pal. Děj. III. 1. 325.

403677   Zámezný Svazek: 5 Strana: 0151
Zámezný, vz Zámezní.

403678   Zámezný Svazek: 7 Strana: 1113
Zámezný, excentrisch. Z. hloubavosť. Šf. Strž. I. 134.

403679   Zamezovací Svazek: 5 Strana: 0151
Zamezovací, Einschränkungs-. Z. úsudky. Mark. Log. 59.

403680   Zamezovati Svazek: 5 Strana: 0151
Zamezovati, vz Zameziti.

403681   Zamezující Svazek: 5 Strana: 0151
Zamezující, prohibitiv. Z opatření. Nz. Ik.

403682   Zamhleně Svazek: 5 Strana: 0151
Zamhleně = obscure. Sn. trid. (Šd.).

403683   Zamhlení Svazek: 5 Strana: 0151
Zamhlení, n., das Uiberziehen der Berge mit Nebel, der Höhenrauch. Cf. Vymnati.

403684   Zamhlený Svazek: 5 Strana: 0151
Zamhlený; -en, a, o, umnebelt. Z. ráno. Sldk. 4., Mkr. — čím. Žádnou závistí a nenávistí zamhlen nejsa. Sš. Sk. 79. (Hý.).

403685   Zamhliti Svazek: 5 Strana: 0151
Zamhliti, il, en, ení = mhlou zakryti, zatmíti, mit Nebel überziehen. — kdy co. Známe hodiny, ve kterých nadšenie, strach, túžba, nádej, tušenie zamhlia život nášho žitia. Sldk. 337. — se. Hory se zamhlily, bude pršeť. Na Ostrav. Tč.

403686   Zamhliti Svazek: 9 Strana: 0395
Zamhliti. Hříchy mne z-ly. Modl. CLVIII. 147

403687   Zamhliti se komu kde Svazek: 10 Strana: 0516
Zamhliti se komu kde. V očích se mu zamhlilo. Strn. Poh. 151.

403688   Zamhourati Svazek: 5 Strana: 0151
Zamhourati, ein wenig blinzeln. — čím: okem. Kká. Td. 249. Vz Zamhouřiti.

403689   Zamhouření Svazek: 5 Strana: 0151
Zamhouření, n., vz Zamhouřiti.

403690   Zamhouřený Svazek: 5 Strana: 0151
Zamhouřený; -en, a, o, vz Zamhouřiti. Z-nýma očima. Us. Šd.

403691   Zamhouřiti Svazek: 5 Strana: 0152
Zamhouřiti, mhuř, il, en, ení; zamhou- rati, zamhurovati, v obec. mluvě: zamou- řiti, die Augen zumachen, zudrücken. — co kdy: oči (přivříti). Sych. Zamhouřil (za- vřel) oči= umřel. Tkč. Bětuška se ulekla a oči z-la, aby ani panny neviděla. Er. Sl. čít. 31. Z-řil jedno oko a na druhé dal pěsť (měl ohled). U Kr. Hrad. Kšť. Celou noc jsem ani oka nezamhouřil. Us. Šd. Zvyk mám radše oči zamhuřovať, nežli schválné činiť výskumy. Koll. I. 86. — kde. Před světlem oči zamhuřovali. BR. II. 308. a — jak. S Hrůzou z-1a Běla oči a polí bila hada. Bož. Němc. I. 82.

403692   Zamhuřovati Svazek: 5 Strana: 0152
Zamhuřovati, vz Zamhouřiti.

403693   Zamiaknúť Svazek: 7 Strana: 1113
Zamiaknúť = zaměknouti. Na již. Mor. Brt. L. N. II. 14.

403694   Zamieňavo Svazek: 10 Strana: 0516
Zamieňavo = střídavě. Tak z. prichodí žobrák a vandrovný. Sbor. slov. 1900. 183.

403695   Zamieniti Svazek: 10 Strana: 0516
Zamieniti = umíniti si. Když by on z-nil. Hus. Šal. 86a. Vz Zamíniti.

403696   Zamiesiti Svazek: 5 Strana: 0152
Zamiesiti, vz Zamísiti.

403697   Zamiesiti Svazek: 8 Strana: 0498
Zamiesiti, vz Zaměšiti.

403698   Zamiesiti Svazek: 10 Strana: 0516
Zamiesiti v Rkk. Sr. List. fil. 1903 320.

403699   Zamiesti se Svazek: 10 Strana: 0516
Zamiesti se = zaplésti se. — več. Za- mátli jsme se v osidla. Hus. Er. I. 281.

403700   Zamiestiti Svazek: 7 Strana: 1399
Zamiestiti, occupare. Mnč. Ev. 104. L 13 7.

403701   Zamietati se Svazek: 10 Strana: 0516
Zamietati se = zatarasovati se, ohrazovali se. — čím: písmem. Hus. Er. í. 179. Sr. Za- mítati.

403702   Zamigati Svazek: 5 Strana: 0152
Zamigati, zamignouti = zamíhati. Na Ostrav. Tč.

403703   Zámih Svazek: 8 Strana: 0498
Zámih, u, m. Z. důtek (biče). Cch. Otr. 69.

403704   Zamíhati Svazek: 5 Strana: 0152
Zamíhati, zamihnouti, zamihotati = mí- haje se zasvítiti, aufblinzen, auffunkeln. — abs. Hvězda vymigla na nebe a hned za- migla. Na Ostrav. Tč. — se jak. Jasné světlo střelhbitým zablesknutím so zamihlo. Měst. bož. — se (komu) kde. Purpura se mi v očích zamihoce. L. Aj sa mu ten (vrch) skoro zamihotal v očách, čistý, jasný ako oko. Dbš. Sl. pov. VII. 66. Len čo to z huby vypuscil, zamihotalo sa znenazdajky svetélko pred nimi. Ib. V. 32. Kteréžto místo, zda se, zamihlo před duchovním zra- kem jejím. Sš. L. 21. Uprostřed Něhož se to zamihlo jako postava mužská. Sá (Osv. V. 181.). — jak odkud Divukrásně z po- bledlé líce zamihly se zraky. Čch. Bs. 73. — čím: metlou, zu schwingen anfangen. Tč.— se kdy. Že se mu ni ve snu nezamihne její smutná tvář. Čch. Bs. 96. Náhle jako v letě na obloze rudý oblak, zamihne se had. Tč. Exc.

403705   Zamíhati si Svazek: 5 Strana: 0152
Zamíhati si = zaměňovati si. — co s kým. O čom si so Štúrom myšlienky za- mieňal. Na Slov. Phld. III. 1. 79. A tak mal vždy príležitosť svoje myšlienky s cud- zími zamieňať. Sldk. 690.

403706   Zamihykati Svazek: 5 Strana: 0152
Zamihykati = zařehtati, aufwiehern. — kde jak. Tátoš veselo z-kal před ním. Dbš. Sl. pov. I. 315.

403707   Zamíchání Svazek: 5 Strana: 0152
Zamíchání, n., die Umrührung. Us.

403708   Zamíchaný Svazek: 5 Strana: 0152
Zamíchaný; -án, a, o, umgerührt. — čím kde: kaše v hrnci měchačkou z-ná. Us.

403709   Zamíchati Svazek: 5 Strana: 0152
Zamíchati, vz Zamísiti,

403710   Zámik Svazek: 9 Strana: 0395
Zámik, vz Slížik.

403711   Zámik Svazek: 10 Strana: 0516
Zámik, u, m. Košeľa na předku s drob- nýma zámikami (záhyby?). Slov. Phľd. XXIII. 527.

403712   Zamíknouti se Svazek: 5 Strana: 0152
Zamíknouti se, sich emporschnellen. — kde. Cosi se tam zamíklo ve vodě. Mor. Šd.

403713   Zamikotati Svazek: 9 Strana: 0395
Zamikotati. Vyskočí (tancuje), až se mu kosirek zamikoce (zatřepetá). Hořen. 335.

403714   Zamílati Svazek: 5 Strana: 0152
Zamílati, vz Zamleti.

403715   Zámile Svazek: 5 Strana: 0152
Zámile, ves. Arch. V. 561.

403716   Zamilenec Svazek: 5 Strana: 0152
Zamilenec, nce, m., lépe: zamilovanec. Dch.

403717   Zamilovaně Svazek: 5 Strana: 0152
Zamilovaně, verliebt. Z. na někoho hle- děti, se dívati. Sych.

403718   Zamilovanec Svazek: 5 Strana: 0152
Zamilovanec, nce, m. = zamilovaný, der Verliebte. D., Nitra VI. 319. Z-ci spoznali to naráz. Tóth.

403719   Zamilování Svazek: 5 Strana: 0152
Zamilování, n., die Liebgewinnung. Z. něčeho n. někoho = oblíbeni. — Z., z. se = lásky pojetí k někomu, das Verliebtwerden, Sichverlieben, die Liebschaft. Har.

403720   Zamilování Svazek: 9 Strana: 0395
Zamilování. Vz Zát. Př. 87. nn., 376. nn., VII. odst. 3. c).

403721   Zamilovánky Svazek: 7 Strana: 1113
Zamilovánky. V tom vězí z. Šml.

403722   Zamilovánky Svazek: 9 Strana: 0395
Zamilovánky. Za Šml. v VIL 1113. polož: IX. 211.

403723   Zamilovanosť Svazek: 5 Strana: 0152
Zamilovanosť, i, f., die Verliebtheit, Jg.

403724   Zamilovaný Svazek: 5 Strana: 0152
Zamilovaný = zalíbený, oblíbený, lieb gewonnen, Lieblings-, Leib-. Z. jídlo, víno, hřích, D., píseň, Mus. 1880. 321., slovo, Lieblingsausdruck. Sš. — Z. = láskou po- jatý, verliebt. To je z. člověk. Dva zami- lovaní se sejdou (sešli) dohromady (když dva najednou po jedné věci sahají). Č. Z. děvče rádo jídla přesolí. Us. Tu míli mě- řili dva z-ní (je příliš dlouhá). Us. Kšť. — jak: až po uši, Šd., na smrť (sterblich v.). Dch. — Z. = k lásce se vztahující, Liebes-, buhlerisch. Z. pohled, oči, báseň (o lásce), D., psaní, Us., knihy (romány), Sych., lístek, Billet-doux. Dch. Básník napísal zamilovanú odu na tlustú židovu dievku. Zbr. Báj. (dod. 4).

403725   Zamilovaný Svazek: 8 Strana: 0498
Zamilovaný. Z-ní vypovídají se z Tou- žetína přes Sloučín do Svojetína. NZ. III. 230.

403726   Zamilovaný Svazek: 9 Strana: 0395
Zamilovaný. Vz Zát. Př. 87 nn.

403727   Zamilovati Svazek: 5 Strana: 0152
Zamilovati = oblíbiti si, počíti milovati, lieb gewinnen, lieben ; zamilovati se do ně- koho, sich verlieben, verliebt werden. — abs. Ještě se nenarodil, kdo by zamilován nebyl. Dch. - co, koho: statek, rozkoše, Kom., zisk. Us., někoho. Br. Kristus nás zamiloval. Štelc. Seznámivši se s jiným kupcem zamilovala ho. V. Viděl dievku, kterou zamiloval. V. Tichá slova, platný čin zamiluje vlasti syn. Kmp.Č. 143. Také oči ten mal, čo ma z-val. Čjk. 50. Jenž svět z-val. BR. II. 113. b. Hore Vahom, dolu Vahom duha vodu pije, kdo Slováka zamiluje, nech žije, nech žije! Sl. ps. Za- nahaj, zanahaj, čo si z-val, ale tak zanahaj, žebys něbanoval. Sl. ps. Šf. I. 73. Tak nás milý Ježíš, tak nás zamiloval, že své drahé tělo pro nás nelitoval. Sš. P. 51. Ťažko človek to opúšča, čo raz zamiluje a jestli to nějak ztratí, velice banuje. Na Slov. Tč. — se do koho, do čeho: do děvčete, do hudby, do peněz. Us., D., Ml. Je do ní zamilovali co vůl do hrachoviny (do otepi slámy). Č. Vodníkův syn z-val se do jed- noho mlynáře dcery. Kld. II 262. Čtenář jeho díla bezděky zamiluje se do starého pána pro jeho povídavosť. Ddk. IV. 121. A oni obidvaja odrazu z-li sa do švarnej princézky až po samé uši. Mt. S. I. 55. — Pozn. Z. koho, si koho lépe než: z. se do koho. Brt. Cf. Zalíbiti.— si koho. D., Ml. Že si ledakoho věrně zamiluje. Sš. P. 228. Z-val si ju král, za Dorotou listy psal; Ešče jednú za svú milú půjdu, co jsem si z-val, to m. budu; Jeden si ju z-val, druhý si ju vzal, třetí sobě srdce probod, že ji nedo- stal; Z-val som si černooké děvče, ale mi ho nechcú dáť Sš. P. 8., 230., 310., 403. (Tč.). Jakú sem si frajirenku zamiloval ? Brt. P. 57. — se. A to tak a to tak ako na hore vták; Keď sa dvaja z-jú, musia sa nechať tak. Sl. spv. II. 60. Lúbosť, Bože, lúbosť, ved je to dobrota, ako keď sa holub v pazderí zamotá! Darmo hlávku dvíha, darmo podletuje, kto mu chce uveriť, nach sa zamiluje. Čjk. 92. — si co, se jak. Z. si někoho (s) vší prudkostí. Sá. Z. se až po uši. Us. Tč., Mt. S. A jakou z-val nás syn boží láskou!; Láskou z-val Kristus cír- kev útlou, čistou, upřímou, stálou, obětov- nou až k smrti. Sš. II. 29., 133. Zamiloval s plnou vášní dívku. Šml. I. 44. — kde. Ej z-val som si dievča na majeri (na dvoře). Mt. S. I. 9. — proč. Israelité modlářství pro obřady telesnosti hovící z-li; Titul ten (syn člověka) Pán z lásky k lidstvu z-val. Sš. Sk. 85., 202. (Hý.). Vz Z. se do čeho.

403728   Zamilovati Svazek: 8 Strana: 0498
Zamilovati. Odpúštějí se jí mnozí hřie- chové, neboť jest mnoho zamilovala. Chč. S. 294.

403729   Zamilovati se do koho jak Svazek: 7 Strana: 1113
Zamilovati se do koho jak. Z-val se do ní co vůl do hrachoviny (do otepě sena). Us. — si v kom. Kdo si v tobě zamiluje. Brt. N. p 631.

403730   Zamilovati se jak Svazek: 10 Strana: 0516
Zamilovati se jak. Z-val se jako ďábel do suché vrby. Mtc. 1. 1897. 4. 151.

403731   Zamimlaný Svazek: 8 Strana: 0498
Zamimlaný = zašumaný, zamatlaný. Brn. Brt. D. II. 420.

403732   Zámina Svazek: 5 Strana: 0152
Zámina, y, f. = záminka. Rk.

403733   Zámina Svazek: 9 Strana: 0395
Zámina, y, i. záminka. Mus. 1898. 338.

403734   Zamínění Svazek: 5 Strana: 0153
Zamínění, n. = umínění. Vz Zamíniti.

403735   Zamíněnosť Svazek: 7 Strana: 1113
Zamíněnosť, i, f. = umíněnosť. Nár. listy.

403736   Zamíněný Svazek: 5 Strana: 0153
Zamíněný; -ěn, a, o = umíněný. Vz Za- míniti.

403737   Zamíniti Svazek: 5 Strana: 0153
Zamíniti, il, ěn, ění; zamiňovati = umy- sliti si, sich in den Kopf setzen. — sobě co = umysliti si. V.— si co (kam). Něco ve svou hlavu si z. Th. Z. si co. Us. Šd., Tč., Mus. 1880. 46. Potřeby své na karách, kamž z-li se stády svými, přenášeli. V. Což kdyby byly všechny takové, jako je vaše Hanka, nemusel by Frantík dlouho hledati, ale kdož pak ví, koho by si ona zamínila. Sk.

403738   Zamíniti Svazek: 10 Strana: 0516
Zamíniti, vz předcház. Zamieniti. Jde, kam z nil. Chč. 8. II. 197b.

403739   Záminka Svazek: 5 Strana: 0153
Záminka, y, f. = zámysl, zástěra, barva, der Vorwand, Prätext. Jg., J. tr., Nz. Z-ku míti. D Pod tou z-kou, vz Pod, B. s in- strum. 3. Pod žádnou vymyšlenou z-kou. J. tr. Bráti sobě z-ku. Chmela. Z. války, Osv. I. 120., k valce. Ib. I. 212. Mělká z., seichter V.; Nalézti kloudnou z-ku, einen plausibeln V. finden. Dch. Hřích každý z-ky hledá. Sš. Sm. bs. 172. Z-kou bylo králi zdráhání se Boleslava odváděti poplatek; Z. k tomu byla, neboť . . .; Pod z-kou do- sazení kněžice Spitihněva v léno moravské biskupem byl svržen. Ddk. II. 409., III. 204., IV. 105. (Tč.).

403740   Zaminovati Svazek: 10 Strana: 0516
Zaminovati, labi. Jenž brzce zamiňují. Pat. Jer. 28. 34.

403741   Zaminulý Svazek: 5 Strana: 0153
Zaminulý = pominulý, vorübergegan- gen. Z. věci. Lact.

403742   Zaminutý Svazek: 5 Strana: 0153
Zaminutý = umínčlivý, umínitelný, ei- gensinnig. Us. — Z. = pominutý, bei Seite gelegt. A z toho již, což jest přesúzeno do této chvíle, nemá býti pohoněno ze škod, ale buď zaminuto. Arch. III. 313. (Šd.).

403743   Zamírati Svazek: 5 Strana: 0153
Zamírati = zavírati, schliessen. — co: oči. Mor. Tč., Knrz. — Z., vz Zamříti.

403744   Zamírati od smíchu Svazek: 10 Strana: 0516
Zamírati od smíchu. Msn. Od. 272.

403745   Zamíření Svazek: 5 Strana: 0153
Zamíření, n. = zaměření, das Hinzielen.

403746   Zamířený Svazek: 5 Strana: 0153
Zamířený; -en, a, o = zaměřený. Spě- chem přímo z-nýrn, mit straks dahin ge- richteter Eile. Dch.

403747   Zamířiti Svazek: 5 Strana: 0153
Zamířiti, měř, míře (íc), il, en, ení; za- měřovati. Vz Zaměřiti. — (co) kam. Za- míří k ženě kroky (šp.: kroků). Brt. Kamž jsme měli z-no (kam jsme chtěli jíti). Němc. Z. k lesu. Us. Pdl. Na někoho z., Jem. aufs Korn nehmen. Dch. Sám k tomu nešťastný tenkrát už cílu zamířil. Do tlamy nech si iný, do očí my zrovna zamírme. Hol. 10., 28. — kam (jak, proč, čím). Z-řil jsem bez ohledu na cesty a stezky zrovna na onen dům. Ddk. II. v. 25. Zamířil si pro večeři do hospody. Sá. Herakles z-řiv do nich lukem zabil jich ihned několik. Cimrhz. Mth. 240.

403748   Zamis Svazek: 5 Strana: 0153
Zamis, u, m. = zamísené na chléb v díži. Přidej mouky do z-su. Us Šd.

403749   Zamis Svazek: 8 Strana: 0498
Zamis, u, m. = hlína, která se najednou zadělala (zamísila) na cihly. Jicko. Brt. D. II. 420.

403750   Zamísiti Svazek: 5 Strana: 0153
Zamísiti (zastr: zaměsiti), měs, míse (íc), il, šen, ení; zamíchati (na Slov. zaměšati), Kat. 1309.; zamíšeti, ejí, šej, šel, en, ení; zaměšovati = rozhrnouti, smísiti, promíchati, ein-, um-, auf-, zusammenrühren, um-, ver- mischen, umschütteln; nepořádek ztropiti, Verwirrung machen. — co: lék, mouku, Us., těsto. D. Zaměši zraky zlobú zapolena (zaškarediti, finster sehen). Rkk. 26. — co čím: měchačkou. — co kam: hrozinky do těsta. Z. mouku do těsta. Tč. I umie- nila: Keď tí k ceste vstanú, že zamieša sa medzi karavánu. Phld. III. 1. 52. — kde: mezi nepřátely z. (Nepořádek ztropiti). St. skl. Z. těsto v díži, einrühren. Tč. Z. v Ně- čem. Kat. 1309. — se kdy. Tehdy sě zá- stup zamiesi. Alx. V. v. 1564. (HP. 38.). — se čím. Zaměsí se chán jich krutým hně- vem (zamútiti se). Rkk. 51. — se na koho (= zaškarediti se). Koll. — nač: na chléb (zadělati kvas). Us. Šd. — kdy: po solení, po slazení. Dch. — (co) komu Ten mu zamíchal (nadrobil, der Hat ihm eingebrockt)! Us. Dch. Zamíchati si (karty). Je Hodný, ale rád si zamíchá (rád hraje v karty). Us. Kšť. — aby. Zamíchej, aby se to nepři- pálilo. Us. Dch. — Cf. Listy fil. 1884 242.

403751   Zamísiti Svazek: 7 Strana: 1113
Zamísiti. Str. 153. a. 3. ř. zd.: Rkk. 26. K tomu přidej : Cf. Osv. 1886. 382.

403752   Zamísiti Svazek: 8 Strana: 0498
Zamísiti. Musí se zamiešati učený mezi sedliaky. 1560. Phľd. 1894. 4. A pak třetí den z mrtvých vstal svú vlastní mocí sě vzkřie- siv, tam v tvých ďáblech silně zamiesiv (zma- tek způsobiv, rozrušiv je). Kat. 1309. Cf. Gb. Ruk. 6., Mus. 1893. 413. (Gb.); Seyk. Ruk. 142. do 275. Cf. předcház. Zaměšiti.

403753   Zamísiti Svazek: 10 Strana: 0516
Zamísiti. Kdyžby sobě chtěl pouštěti do oka, pérem aby prve z-šel. Rkp. lék. Jhr. 62b. Tehdy sě zástup zamiesi, biechu u vojště lítí čěsi (časy). Alx V. 1564. a 1565. Podle Hanky; Tehdy sě zástup zaměši. Gb. v List. fil. 1902. 58. ukazuje, že slovesa zaměšiti nebylo. Sr. Zamíšati (násl. ).

403754   Zámiš, zamiš, samiš Svazek: 5 Strana: 0153
Zámiš, zamiš, samiš, e, m. = jircha, vydělaná měkká kůže, z něm. Sämisch a to z franc. chamois, kamzičí kůže. Gl. 381., Mk. 373. Das Weiss-, Sämischleder, fett- gegerbtes Leder. Z. čili leš = kůže hebká, měkká, žlutavá a po obou stranách stejná. Vz S. N. Zamiš. V. Jirchář jirchy (zámiše) dodává. Kom. Vydělal ho na zámiš (sbil ho). Mus. Z. na kladívka pianová; s. bar- vený, bílený, činný (fettgar); vydělávati z. Šp. — Vz Samiš.

403755   Zamíšaťi Svazek: 5 Strana: 0153
Zamíšaťi = zamíšeti. Vz Zamísiti.

403756   Zamíšati se kde Svazek: 10 Strana: 0516
Zamíšati se kde. Rak se zamíšal v moři, a hned všeci raci se sešli (zamíchal sebou, zatřepetal svým článkovitým tělem). Kld. Mor. nár. pohádky I. 86. Sr. List. fil. 1902, 59.

403757   Zamíšeti Svazek: 10 Strana: 0516
Zamíšeti, vz Zamísiti.

403758   Zámišievý Svazek: 8 Strana: 0498
Zámišievý = zámišový. Z. botky. Kabt. 30.

403759   Zámiškový Svazek: 10 Strana: 0679
Zámiškový. Z. střevíce. Vz Brt. Sl.

403760   Zámišky Svazek: 8 Strana: 0498
Zámišky, pl., f. = vystřižené střevíčky o nízkých kramfiících. Vck. Val. I. 31.

403761   Zámišnický Svazek: 5 Strana: 0153
Zámišnický, Sämischgerber-. Z. pomoc- ník. Šp.

403762   Zámišnictví Svazek: 5 Strana: 0153
Zámišnictví, n., die Oelgerberei, Fett-, Sämischgerberei. Z připravuje kůži velmi měkkou a pevnou. Vz Šfk. 661., Prm. IV. 223.

403763   Zámišnictví Svazek: 7 Strana: 1113
Zámišnictví. Cf. Schd. 1. 408.

403764   Zámišník Svazek: 5 Strana: 0153
Zámišník, a, m. = jirchář, bělokožec, der Sämisebgerber. D. — Z., osob. jm. Šd. exc. ze 16. stol.

403765   Zámišník Svazek: 7 Strana: 1113
Zámišník vydělává kůže jelení, srnčí, beránčí, ovčí, telecí na usně tukem. Cf. Jirchář, Koželuh. Matj. 49.

403766   Zamišovat Svazek: 9 Strana: 0395
Zamišovat = zaorávati. U Polné. Hoš. 102.

403767   Zámišový, zamišový, samišový Svazek: 5 Strana: 0153
Zámišový, zamišový, samišový = jir- chový, sämisch. Z. kůže, D., Mus. 1867. 29., peřiny (sovky), Krab , rukavice, Rgl., sko- povice, Sämischschafleder. Šp. Položil sva- zek z-vých kožek před právem. 1557.

403768   Zamítací Svazek: 5 Strana: 0153
Zamítací, Ablehnungs-. Z. právo. J. tr.

403769   Zamítání Svazek: 5 Strana: 0153
Zamítání, n., vz Zametati. BR. II. 658.

403770   Zamítaný Svazek: 5 Strana: 0153
Zamítaný; -án, a, o, vz Zametati.

403771   Zamítati Svazek: 5 Strana: 0153
Zamítati, vz Zametati.

403772   Zamítati Svazek: 9 Strana: 0395
Zamítati. Vz Gb. H. ml. III. 2. 371.

403773   Zamítati se čím Svazek: 10 Strana: 0516
Zamítati se čím: sudlicí (bránil se). 1512. Arch. XIX. 133. Sr. Zamietati.

403774   Zamítávati Svazek: 5 Strana: 0153
Zamítávati, vz Zametati.

403775   Zamítavosť Svazek: 5 Strana: 0153
Zamítavosť, i, f., Perhorrescenz. Šm.

403776   Zamítavý Svazek: 5 Strana: 0153
Zamítavý, verwerfend, ablehnend, ab- weislich. Rk.

403777   Zamítavý Svazek: 7 Strana: 1113
Zamítavý rozsudek, Pr. tr., návrh.

403778   Zamítka Svazek: 5 Strana: 0153
Zamítka, y, f. = ohrazení se, die Ver- wahrung. 1507. (Č.).

403779   Zamítnouti Svazek: 5 Strana: 0153
Zamítnouti, tnul a tl, ut, utí, vz Za- metati.

403780   Zamítnouti Svazek: 10 Strana: 0679
Zamítnouti. Žádný z žáků nebyl zamítnut zz reprobován. Tk. Pam. II. 143.

403781   Zamítnutí Svazek: 5 Strana: 0153
Zamítnutí, n., die Verwerfung. Vz Právo.

403782   Zamítnutý Svazek: 5 Strana: 0153
Zamítnutý; -ut, a, o, verworfen, abge- lehnt atd., vz Zametati. Z. soudce. J. tr.

403783   Zamjačgať Svazek: 5 Strana: 0153
Zamjačgať = zamačkati. Na Ostrav. Tč.

403784   Zamjáknouti Svazek: 5 Strana: 0153
Zamjáknouti = zaměknouti, weich wer- den. Jak to zamjákne, bude se lépe orať. U Uher. Hrad. Tč.

403785   Zamjančeti Svazek: 5 Strana: 0153
Zamjančeti, aufknautschen, zu miauen anfangen. — kde. Kočka, děcko v kolébce z-lo. Na Ostrav. Tč.

403786   Zamjantati Svazek: 5 Strana: 0154
Zamjantati = zadrchati, verfitzen. — co: niti. — se komu. Šaty se nám z-ly. Na Ostrav. Tč.

403787   Zámka Svazek: 8 Strana: 0498
Zámka, vz násl. Zámok.

403788   Zámka, y, f. Z Svazek: 5 Strana: 0154
Zámka, y, f. Z. u dveří = zámek, pe- tlice. Na Slov. Dvere, na ktorých velikán- ská z. visela, Dbš. Sl. pov. 1. 476. To mi je ako z. na dome (mohu na to spoléhati). Na Slov. Zátur.

403789   Zámkář Svazek: 5 Strana: 0154
Zámkář, e, m. = kdo dělá zámky, der Schlosser, Waffenarbeiter. Včř Z. 1. 66.

403790   Zámkářství Svazek: 7 Strana: 1399
Zámkářství. Vz KP. VII. 1. nn.

403791   Zámkářství Svazek: 10 Strana: 0516
Zámkářství, n. = umění dělati zámky. Ott. XX. 1017.

403792   Zamklý Svazek: 10 Strana: 0516
Zamklý = zamčený. Z. sklep. Val. Nár. sbor. VIII. 37.

403793   Zamknouti Svazek: 5 Strana: 0154
Zamknouti, knu, kni, kna (ouc), knul a kl a mekl, zamkla, zamklo, ut, utí a čen, ení: zamykati, zamykovati = zavříti zvl zámkem stáhnouti, schliessen-, zu-, ver- schliessen, einsperren, einschliessen. Vz Vi- nouti, Mknouti. — abs. A zamkna može to tu býť. Mor. Brt. A zamkna nesl ji (tru- hlici) k tetce. NB. Tč. 198. Zamekše dřvi zapečetili. Krist. 105. b. — co: chrám, dvéře, Br., okno, obruč (stáhnouti a spojiti a zámek zavázati. Vz Zámek) Us. Z. po- kladnici. Šp., Čsk. Řekli mu, aby zamkl hubu (aby mlčel). U Žamb. Dbv. Z. bestr- mana (vyhodí se pleskatým kamínkem co možná nejvýše. Spadne-li kámen hranou kolmo do vody, žblunkne a udělá se nad ním klokoč a b. je zamčen). Na Zlínsku. Brt, Dobře je privykať, ale zle odvykať, ale ešče horší srdečko zamykať. Sš. P. 236. Sotva oči zamkla, snesl se s nebe anděl. Němc. I. 186. Zamekl truhlici. NB. Tč. 198. Alexandr zamekl židy. Alb. 40. b. — co čím: zámek klíčem, Kom., Rýn řetězi, Martim., něco pečetí. Tkad. Zamknu tě zá- mečkem, přistrčím kolečkem, zamknu tě zámčiskem, zastrčím kolčiskem. Slez. Šd. Dolu kozy, dolu s tej vysokej skaly, veď vám už ti páni Janíčka slapali! Slapali, slapali, sťa vtáčka na lepe, keď valašku zamkli sedem dvermi v sklepe. Btt. Sp. 11. Choť byste ju (dceru) zamkly čtyrema zam- kami, my ju dostaněmy dobrýma slovami. Sš. P. 426. Šuhajcova mati, ej, tak mi od- kázala, by som jej syna do nás nevolala. A ja som jej, a ja, ej, odkázala takto: aby si jej syna zamykala kladkou. Sl. spv. V. 171. Slova ta paranthesou se z. musejí. Sš. II. 96. — co po kom. Dvéře po někom, Br., před někým z. Us. Před ňou jako před lotrom dvere zamkýnali. Btt, Sp. 135. — komu co. Biřic ústa mu zamekl. St. skl., Let. 19.— koho kde. Sv. Pavel se v jeskyni zamekl. Pass 88. Z. někoho v chrámě, V., v žaláři, Jd., na půdě. Hero- des Jana zamknul v žaláři Sš. L. 54. Ně- kterú zbroji svú zamekl v jednom pokoji na Levnově. Půh. II. 97. Tehdá sv. Ana- stasie v hrozném žaláři byla zamčena, aby tu hladem umřela. Pass. 14. — koho s kým. Pulk. — koho, se kam: do sklepa. Zamkli je mezi lotry. Us. Zamčeť je vzteklá po- vodeň v hořké moře. Ms. o kor. Noe. — kdy. Abyste šrankóv ve dne i v noci ne- zavierali ani zamykovali. Mus. 1836. 310. — se. Zamkl se. Zámek se nechce z. D. — co jak: Na dva západy. Šp. Z. úřadně n. od úřadu, ämtlich Verschluss anlegen. J. tr. Dvéře na klíč z., na kliku, Us. Dch., na zá- mek. Sd. Ešte raz naň zaškúli a zrazu zam- kýna. Lipa II. 265. Zhotuj dušu k odchodu, bije tvá hodina. Rečie, mizne a brána hurtom sa zamkýna Btt. Sp. 22. Všecky dvéře za- vřeny a na zámky zamčeny; Zamykám své srdce na tuhém řetázku, přece se odmyká pro tebe, obrázku!; Lehko je navykať, těžko je odvykať, těžko je srdečko na zámek za- mykať. Sš. P. 43.. 361. (Tč.).

403794   Zamknouti Svazek: 8 Strana: 0498
Zamknouti, lista mu zamekl. Tov. kn. 5.

403795   Zamknouti Svazek: 10 Strana: 0516
Zamknouti stůl řetězem (obtáhnouti). Brt. Čít. 365.

403796   Zamknouti co Svazek: 7 Strana: 1113
Zamknouti co. Biřič jeho ústa zemekl. St. let. 18. A jeho tvrdě zamekše dřvi za- pečetili. Pass.

403797   Zamknouti co komu Svazek: 9 Strana: 0395
Zamknouti co komu. (Na polo roztrže- ný) dub mu ruce zamekl (sevřel). E/. op. 347.

403798   Zamknutí Svazek: 5 Strana: 0154
Zamknutí, n., die Ver-, Zu-, Einschlies- sung, das Zusperren. Vz Zamčení.

403799   Zamknutý Svazek: 5 Strana: 0154
Zamknutý; -ut, a, o, verschlossen, zu- geschlossen, eingeschlossen, zugesperrt, ver- sperrt, Vz Zamčený. Bern. Dvere boly toho z-té. Dbš. 81. pov. 111. 94. Z-té je a klíč v studni (o bídě, o nouzi). Na Slov. Zátur. — jak. Dvéře na zámek z-té. Mor. Šd

403800   Zámkoví, n Svazek: 5 Strana: 0154
Zámkoví, n. = všecky zámky. Koll., Lum.

403801   Zámkový Svazek: 5 Strana: 0154
Zámkový, Schloss-. Z. plech, hřeb, Pdl., Šp., závěr (zavírání dveří zámky). Vz Včr. Z. I. 34. Z. pražec, v horn., der Schloss- schweller. Bc. — Z. = zámecký, Schloss-, Z. služebníci. 1582. Sl. let. I. 72. Dvere do druhých izeb z-vých. Klčk. V. 41.

403802   Zámkový Svazek: 8 Strana: 0498
Zámkový. Z. brána (zámku). 1638. Věst. op. 1892. 11. Z. masař (= zámecký; bil do- bytek pro zámek). Ib. 1894. 16.

403803   Zámky Svazek: 5 Strana: 0154
Zámky, vz Zámek.

403804   Zamkýnati Svazek: 5 Strana: 0154
Zamkýnati = zamykati. Vz Zamknouti. U N. Kdýně. Rgl.

403805   Zamlácení Svazek: 5 Strana: 0154
Zamlácení, n., vz Zamlátiti.

403806   Zamlácený Svazek: 5 Strana: 0154
Zamlácený; -en, a, o, vz Zamlátiti.

403807   Zamladiti se Svazek: 5 Strana: 0154
Zamladiti se, il, zen, ení = zamlsati se, lüstern wornach werden, was man gekostet hat — se nač. Zajíc se zamladil na zelí. Us. Dch.

403808   Zamláknuť Svazek: 9 Strana: 0395
Zamláknuť od smádu. Zát. Př. 69s. Co z. znamená, Zát. neví.

403809   Zamlasgotati Svazek: 8 Strana: 0498
Zamlasgotati = zamlaskati. Hubička z-la. Mor. Nár. list. 1896. č. 239. Ned. příl.

403810   Zamlaskati Svazek: 5 Strana: 0154
Zamlaskati; zamlasknouti, knul a kl, utí, zamlaskovati, aufschnalzen, schmatzen. Jí-li, zamlaskuje jako prasátko. Us. Tč. Po- celoval ji, až to zamlasklo. Us. — na koho. Us.

403811   Zamlaštiti Svazek: 5 Strana: 0154
Zamlaštiti, il, ěn, ění = zamlasknouti, aufschnalzen, zu schnalzen o. schmatzen an- fangen. — čím kdy: jazykem po něčem dobrém. Us. Tč. — Z. = zamlažditi, udeřiti, praštiti, zabiti, niederschlagen, niederschmet- tern, tödten. Na Mor. — koho. Zamlaštím tě jako psa. Šd., Vck., Kch.

403812   Zamlátění Svazek: 5 Strana: 0154
Zamlátění, n. = zamlácení. Na Slov. Bern.

403813   Zamlatěný Svazek: 5 Strana: 0154
Zamlatěný = zamlácený. Na Slov. Bern.

403814   Zamlátiti Svazek: 5 Strana: 0154
Zamlátiti, il, cen, ení, hineinschlagen. — co kam. Kroupy obilí do země zamlá- tily. — čím. Kladivem klín do díry z-til. Us.

403815   Zamlátiti si Svazek: 7 Strana: 1113
Zamlátiti si, ein wenig dreschen. Us. Pdl.

403816   Zamlaziti Svazek: 8 Strana: 0498
Zamlaziti. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 77.

403817   Zamlažditi Svazek: 5 Strana: 0154
Zamlažditi, vz Zamlaštiti.

403818   Zamlčaní Svazek: 5 Strana: 0154
Zamlčaní, n. = zamlčení. Na Slov. Bern.

403819   Zamlčaný Svazek: 5 Strana: 0154
Zamlčaný = zamlčený. Na Slov. Bern.

403820   Zamlčaný Svazek: 8 Strana: 0498
Zamlčaný. Z-né hockde schováš. Phľd. XII. 696.

403821   Zamlčati Svazek: 5 Strana: 0154
Zamlčati = zamlčeti. Na Slov. Bern.

403822   Zamlčávati Svazek: 5 Strana: 0154
Zamlčávati = zamlčovati. Na Slov. Bern.

403823   Zamlčedlivý Svazek: 5 Strana: 0154
Zamlčedlivý, still, schweigend. Boč. exc.

403824   Zamlčedlný Svazek: 5 Strana: 0154
Zamlčedlný, verschweigbar. Boč. exc.

403825   Zamlčení Svazek: 5 Strana: 0154
Zamlčení, n., das Verschweigen. Jan Jelítko své právo v tejto při z-ním zameškal. NB. Tč, 290 — Z., fig., reticentia, aposio- pesis. Vz Reticentia.

403826   Zamlčení Svazek: 7 Strana: 1113
Zamlčení. Vz Jg. Slnosť. 71.

403827   Zamlčení Svazek: 9 Strana: 0395
Zamlčení. Vz Zát. Př. V. odst. 12.

403828   Zamlčený Svazek: 5 Strana: 0154
Zamlčený; -en, a, o, verschwiegen. Z. hádka, krádež. Trvám právu, že Jan tiem dávným zadrženým a zamlčeným zápisem mne a mé sirotky tiskaúti nemuož. Arch. IV. 349.

403829   Zamlčený Svazek: 7 Strana: 1113
Zamlčený list = promlčený. Arch. VIII. 440.

403830   Zamlčeti Svazek: 5 Strana: 0155
Zamlčeti, vz Mlčeti; zamlkati, zamlčívati, zamlkávati, zamlčovati (zastr. zamlkovati) = mlče zatajiti, neříci, verschweigen; nehlásiti se k svému právu, sich nicht melden, schwei- gen ; se = zamlknouti, sich verschweigen, keinen Laut von sich geben, Rede abbrechen. Jg. Zamlčen a zamlčán (od zamlčati). Cf. držeti — držán, slyšeti — slyšán. — abs. Za- mlčí a sní jako hrušku z popela. Ctib. Hád. — co: výčitky, D., psaní. Bart. Poslední slovo vždy zamlčel. Us. Tč. To ovšem za- mlčel. Ddk. II. 354. Pravda len to, čo za- mlčujete. Zbr. Lžd. 163. Radši by o kordy šel, nežli slovo zamlčel. Hkš. — V., Kom. — co, se kde. Z. něco před někým. Biancof. Z. se v něčem. Bart. I jest mu v knize po- slední tolik zamlčeti, že jeho historické vy- pravování ztrácí půvabnou pestrosť oddílů předešlých. Ddk. IV. 121. Vypravuje věci, jež sv. Luka v dějech apoštolských zamlčel. Sš. II. 14. — se. Dítě se zamlčelo. D. A tu se zase zamlčel. Us., Lipa 304. — se, co proč. Pohnutím se z-čel. Osv. I. 261. Jan, miláček Páně, panenskou jakousi stydlivostí jméno své zamlčuje. Sš. J. 32. — se o čem (kdy). Z. muož-li se dědic o dědictví ve dni a v roce. Mus. 1880. 553. Dějepisec polský Dlugoš z úmysla z-čel se o přátel- ských úmluvách, tehdáž mezi oběma národy prošlých; Tím dána císaři možnosť vyko- nati to, co při žádání berně přede vším na zřeteli měl, ačkoli v řeči k sněmu o tom se byl z-čel. Pal. Děj. III. 3. 53. a 237. (Šd.). — jak. Kozma schválně z-čel zde některá další ustanovení papežských legatů; Kozma zamlčuje se náhle a úmyslně zrovna k r. 1120.; Které věci, nechtěje zjevením pravdy stati se Nelibým, raději zcela z. se rozhodl Ddk. II. 241., 450., 457. (Tč.). Na chvíli se zamlčeli. Šml. Akže bol nepriatel, toho zamlčal, kdo to našiel. Sl. spv. Úv. — kdy. Ako povstal dualismus, o tom bysme jedno druhé povedať mohli, ale zamlčíme nateraz. Rtk. 24. — čeho: hříchů, šp. m.: hříchy. D., Brt.

403831   Zamlčeti co Svazek: 7 Strana: 1113
Zamlčeti co: hřích Us. Pdl. — co komu. Také pannám nemohu toho z. Št. Kn. š. 67. (124). — o čem (se kde). Z-čím o ji- ných a řeknu jen o sobě. Pal. Rdh. III. 154. Z úmysla z-čel se o úmluvách. Pal. Děj III. 3. 53. O tom sotva by se byl za- mlčel ve svých spisech. Pal. Rdh. II. 465. — koho oč. Co jsem platil daně, z-lo mě to o ten tvůj šátek (zapomenul jsem). U Kr. Hrad. Kšť.

403832   Zámlčka Svazek: 5 Strana: 0155
Zámlčka, y, f. = zamlčení -se, obticentia, Abbrechung der Rede. Chmel. Vz Vymítka.

403833   Zámlčné Svazek: 7 Strana: 1113
Zámlčné, ého, n., Schweigegeld, n. Rk.

403834   Zámlčný Svazek: 5 Strana: 0155
Zámlčný. Z. otázka. Sš. Sk. 260.

403835   Zamlčovati Svazek: 5 Strana: 0155
Zamlčovati, vz Zamlčeti.

403836   Zamlečovati se Svazek: 5 Strana: 0155
Zamlečovati se (dostávati v zrně mléko), milchartig werden. Žito se zamlečuje. Č. M. 423. Žito dvě neděle se zelená, dvě neděle metá, dvě neděle odkvetá, dvě neděle za- mlečuje, dvě neděle usýchá. Brt. Skl. 22., Bž.

403837   Zamlekov Svazek: 5 Strana: 0155
Zamlekov, a, m., vz Zavlekov.

403838   Zamleti Svazek: 5 Strana: 0155
Zamleti, meli, el, et, etí, vermahlen. — abs. Zamlela, akoby ho omelom dobil. Mt. S. I. 112. — co: kámen (dopustiti, aby díra šrotem se zacpala). Kámen se zamlel. Us. — se. Sedláci se v podzim zamílají (mletím, moukou se zásobují). Us. — kým jak. Učitel zamlel sebou (trhl) netrpělivě a obrátil hlavu k sousedům. Exc. — za koho kde. Zamli trochu za mne na žernách. Na Ostrav. Tč.

403839   Zamlhnouti Svazek: 5 Strana: 0155
Zamlhnouti = zamhliti se, sich umne- beln. Louky zamlhly. Mor. Tč.

403840   Zamlíti Svazek: 8 Strana: 0498
Zamlíti. Vody nezameleš, lásky nepře- soudíš. Šml. VII. 5.

403841   Zámlka Svazek: 5 Strana: 0155
Zámlka, y, f. = úsudek, v němž jedna návěsť zamlčena jest, év&vpr^a, durch Aus- lassung einer Prämisse abgekürzter Schluss. Nz., S. N., Dk. P. 88., Jdč. 72. Každá hmota jest těžka, tedy jest i vzduch těžek (vy- puštěna jest navěšť: vzduch jest hmota). S. N. Zbytečná, nepravá a oslabná je do- pověď té zámlky; V odsečných větách a z-kách sobě vede žalosť. Sš. Sk. 360., L. 86. Vz Zamlkavý.

403842   Zámlka Svazek: 7 Strana: 1113
Zámlka. Cf. Jg. Slnosť. 54., 163.

403843   Zámlka Svazek: 8 Strana: 0498
Zámlka = zamlčení jedné (známé), obou návět úsudku nějakého. Vz Ott. VIII. 637.

403844   Zamlkati Svazek: 5 Strana: 0155
Zamlkati, vz Zamlčeti, Zamlknouti.

403845   Zamlkávati Svazek: 5 Strana: 0155
Zamlkávati, vz Zamlčeti.

403846   Zamlkavý Svazek: 5 Strana: 0155
Zamlkavý = který se zamlká, der sich verschweigt. — kdy. Dítě v pláči z. Jád. — Z. rozsudek, enthymema. Vz Zámlka. Mark. Log. 94.

403847   Zamlkle Svazek: 7 Strana: 1114
Zamlkle, schweigsam. Z. seděti.

403848   Zamlklec Svazek: 10 Strana: 0516
Zamlklec, kelce, m. Tbz. II. 31. Sr. Za- mlklenec.

403849   Zamlklenec Svazek: 5 Strana: 0155
Zamlklenec, nce, m. = zamlklý člověk. Mor. Knrz.

403850   Zamlklivosť Svazek: 5 Strana: 0155
Zamlklivosť, i, f. = chraplavosť, die Heiserkeit. Víno vařené s vodou pité za- hání z. Jád.

403851   Zámlklivý Svazek: 5 Strana: 0155
Zámlklivý = chraplavý, heiser. Jg. Slov.

403852   Zamlklosť Svazek: 5 Strana: 0155
Zamlklosť, i, f. = bezřečí, aphasia. Nz. lk., Sá., Kká. Td. 103. Z. hlasu = chrapla- vosť, die Heiserkeit. — Z. zrna = nezpů- sobilosť k zrůstu, die Taubheit. Jg. Slov.

403853   Zamlklý Svazek: 5 Strana: 0155
Zamlklý, schweigsam, verschlossen (nicht mittheilsam. Dch., Šml. Z. ústa. Šd. Stojí z. (nemluvě). Us. Od poslední volby jest jaksi zamlklý, zlobí se na všechny sousedy a nechce s nikým mluviť. Exc. Zamlklo bylo po celém kraji (ticho). Jrsk. Z. hlas = chraplavý, heisser, Ja.; zrno (nevyrostlé), taub, nicht voll, Kom., obilí (zuna). Us. Vz Zamlknonti.

403854   Zamlklý Svazek: 7 Strana: 1114
Zamlklý porod, unterbliebene Geburt.

403855   Zamlklý Svazek: 9 Strana: 0395
Zamlklý jako čáp. Šml. VI. 64.

403856   Zamlklý jak Svazek: 9 Strana: 0464
Zamlklý jak: jako čáp. Šml. VI. 64.

403857   Zamlklý. Z Svazek: 10 Strana: 0517
Zamlklý. Z. dřevo = které natáhlo vlh- kostí a špatně hoří (zamoklé). Val. Ces. 1. XII 46.

403858   Zamlknouti Svazek: 5 Strana: 0155
Zamlknouti, knul a kl, utí; zamlkati, zamlkovati = oněměti, mlčeti, stumm wer- den, verstummen, schweigen; zakrsati, ver- butten, taub, schwach werden. — abs. Každý z. musí (mlčeti). L. Símě hluboko zadělané neb zaorané zamlkne a udusí se. Kouble. A hromy ztíchnu, vetry zaml'knu, len blesky nebies tu i tu zbl'knu. Sldk. 334. Zamlkla (umlkla) aj sama slovenská liturgie. Phld. I. 1. 57. Keď zamľkla, on ju mocne dopieral, aby len ešte vravela ďalej. Dbš. Sl. pov. 1. 373. — jak. Všichni zamlkli maní, jen otec slovem odvece takto. Cimrh. Mth. 150.

403859   Zamlknouti jak Svazek: 10 Strana: 0517
Zamlknouti jak. Zamľkol, ako žaba po Jáně. Rizn. 176.

403860   Zamlknutí Svazek: 5 Strana: 0155
Zamlknutí, n. = umlknuti.

403861   Zamlkovati Svazek: 5 Strana: 0155
Zamlkovati, vz Zamlknouti.

403862   Zamlouvací Svazek: 5 Strana: 0155
Zamlouvací = objednávací, Bestellungs-. Z. list. Nz.

403863   Zamlouvač Svazek: 5 Strana: 0155
Zamlouvač, e, m. = kdo zamlouvá. Vz Zamluviti.

403864   Zamlouvačka Svazek: 5 Strana: 0155
Zamlouvačka, y, f. = která zamlouvá. Vz Zamluviti.

403865   Zamlouvání Svazek: 5 Strana: 0155
Zamlouvání, n., vz Zamluvení.

403866   Zamlouvaný Svazek: 5 Strana: 0155
Zamlouvaný, vz Zamluviti, Zamluvený.

403867   Zamlouvati Svazek: 5 Strana: 0155
Zamlouvati, vz Zamluviti.

403868   Zamlouvavý Svazek: 10 Strana: 0517
Zamlouvavý, einnehmend, gewinnend. Z. tón. Pokr. 1884. č. 95.

403869   Zamlsati se na něco Svazek: 5 Strana: 0155
Zamlsati se na něco, durchs Naschen nach etwas lüstern werden. Us. Cf. Zamla- diti.

403870   Zámluva Svazek: 5 Strana: 0155
Zámluva, y, f. — objednáaní, zákazka, die Bestellung, Kommission. Roucha dle z-vy pracovaná. Ddk. III. 185. Na z-u pracovati. Nz. Z. k službě, das Engagement, die Anwerbung. J. tr., Čsk. — Z. = přípo- věď, slib, das Versprechen, die Zusage, Ange- lobung. Na z-vu zapomenouti. V. Jakoby svým z-vám dosti nečinil. Br. Ze z-vy ně- koho propustiti. Žer. A pán Bůh všemo- houcí vedlé svých milostivých zámluv hojná odplata toho býti rač. Faukn. 74. Netáhne se k slovům, nýbrž ke smyslu a obsahu zámluv veškerých Bohem Abrahamovi uči- něných; Z. se stala Abrahamovi před zá- konem; Tehda přijal od Boha prvou ale poněkud temnou z-vu; Posvěcení, smíření s Bohem, odpuštění hříchův a z-va věčné spásy se ovšem usyněncům dává. Sš. I. 1.. 54., II. 33.. 81. (Hý.). A z-vy starého zá- kona vyplnění svého došly; A slibové a z-vy slyší se ty, jež se ku potomstvu od- nášejí. Sš. Božské zámluvy nevztahují se k mrtvým. BR. II. 98. b. — Z. = smlouva, der Vertrag, Bund, die Verabredung. Státi sluší k smlouvání a z-vám. Kom. Pod tou z-vou v Boj svolil. Pulk. Z vu, jížto se jest zamluvil s jich otci (pactum pepigit). Bj., .Apol. — Z. k manželství = námluvy, za- snoubení, das Eheverlöbniss. J. tr., Sl. let II. 247., V. Vz Věra. — Z. = zámysl, zá- stěra, barva, der Vorwand Z-vu měl, že uvidí. Har. — Z. = odpovědnosť. Aby činil na z-vu svou, co chce. Ve sněmovní knize kníž. Opavského k r. 1646. Myslím, že pro svoje děti nebudu měť žádné zámluvy, ne- boť dobře sem jich vychovala. Slez. Šd. — Vz Zamluviti.

403871   Zámluva Svazek: 7 Strana: 1114
Zámluva. Cf. Brt. D. 294.

403872   Zamlúvač Svazek: 5 Strana: 0156
Zamlúvač, vz Zamlouvač.

403873   Zamlúvačka Svazek: 5 Strana: 0156
Zamlúvačka, vz Zamlouvačka.

403874   Zamlúvati Svazek: 5 Strana: 0156
Zamlúvati, vz Zamluviti.

403875   Zámluvce Svazek: 5 Strana: 0156
Zámluvce, e, m. = objednatel, odkupce, odběrač, der Kundmann, Auftraggeber, Be- steller, Kommittent. J. tr., Nz. Z. = kdo si u někoho Něco zamlouvá, aby mu to ob- staral. Vz Obstarávatel. Skř. — Z. = řeč- ník, der Advokat. Aqu.

403876   Zámluvec Svazek: 5 Strana: 0156
Zámluvec, vce, m. = zámluvce. Slov. Bern.

403877   Zámluvek Svazek: 5 Strana: 0156
Zámluvek, vku, m., das Engagement. Šm. Vz Zámluvka.

403878   Zamluvení Svazek: 5 Strana: 0156
Zamluvení, n. = zámluva, die Bestel- lung. Vz Zámluva.

403879   Zamluvený Svazek: 5 Strana: 0156
Zamluvený; -en, a, o, durchs Reden unterbrochen. Z. návrh. — Z.= objednaný. bestellt. Z. máslo, zboží. Us. Šd. Má ruka jest již zamluvena. D. — komu Panna mládenci z. V. — k čemu. Th. — Vz Za- mluviti.

403880   Zamluviti Svazek: 5 Strana: 0156
Zamluviti, il, en, ení; zamlouvati, za- mluvovati = něco jiného počíti mluviti, řeč jinam obrátiti, etwas verreden, das Ge- sprach auf etwas anderes lenken; zjednati, ujednati, besprechen, behandeln; objednati, bestellen; zaklínati, velmi prositi, beschwö- ren, sehr bitten; sočiti, anklagen; zodpoví- dati, verantworten; se = zakázati se, při- slíbiti, versprechen, geloben, sich anheischig machen, sich verpflichten; v mluvení se omý- liti, sich versprechen, sich im Sprechen irren. Jg. — abs. Jen nezamlouvej, není ti to platno. Us. Ntk. — co, koho. On to zamluvil (řeč jinam obrátil). Ros., Kom. Z. zboží (objednati, zjednati). D. Nechť on pak sám spravuje jak chce, že potom bude věděti, jak tu věc v místě náležitém za- mlouvati; Aby to budoucně pan nejvyšší Vorlovský dostatečně zamlouval (zodpoví- dal). Ve sněmovní knize kníž. Opavského k r. 1646. Chtěl to z., proto jinou řeč za- čal. Dch. Z. věc = za ni odpovědným býti. V arch. slez. Lpř. J. Šla mletí zamlouvat (ptát se, kdy bude moci mleti). Us. Ntk. — co komu. Z. někomu telata. Us. Šd. Z-li ji Jiříkovi Landekovi (slíbili). Dač. II. 5 Já sem svou dceru žádnému z. nechtěl. Žer. 315. — se komu. Vám jsem se za- kázal a z-vil. Lom. Jeho dílo se nám velmi z-vá, empfiehlt sich. Dch. Otázka ta právě nyní se jeho mysli nezamlouvá. Šml. Nám se z-vá druhý výklad. Bdl. Obr. 46. Pavel se mu (Kristovi) poslušenstvím zamlouvá: Aby tím líbezněji se z-val těm, k nimž řeč jeho čelí; Nebo nyní lidem-li se z-vám čili Bohu?; Nauka ta jejich theosofická obzvláště se povaze Fryžanů zamlouvala. Sš. Sk. 109 , 210., II. 8, 192 (Hý.). Z-vil se jí. BR. II. 61. a. Nechtějí se takovým pánům zamlu- viti. V. — co, se čím. V., Plác. Ta kniha zamlouvá se vkusnou úpravou. Dch. Jež (tvorby) tak se zamlouvají svou přiroze- ností. Kos. Ol. I. 288. Čim se Bůh lidu israelskému z-vil; Jenž (židovci) se všelijak Bludy svými Filipanům zamlouvali; Zaslí- bení, jimiž se Hospodin Davidovi z-vil. Sš. Sk. 83., II. 174, Sk. 162. (Hý.). ? sobě co kde (s kým) = objednati. Střevíce u ševce si z. D. — Sych, Th. Vz Z. co, se s inft. — koho, se k čemu. Má odpo- věď se dobře k mysli jeho zamlouvala. Šml. Zamlouval se králi k věrnosti stálé. Pal. Děj. III. 1. 384. Pavel nyní obrácený neváhal činiti, k čemu se byl Kristu pánu zamluvil. Sš. Sk. 113. Ženě, kteráž tornu odpírá, že se jest k manželství nezamlu- vila, věřiti se nemůže, kdyby osoba mužská jinače, nežli ona praví, toho dokázala. Bdž. 105. — se s inft. Petr zamluvil se před jinými při Pánu setrvati. V. Zamlouval se západné končiny země poznovu navrátiti. Ddk. I. 148. Vyšed z Hradu odebral se na dvorec svůj, kamž prve jeti se zamlouval. Ib. II. 231. Někteří křesťanům pomáhati se zamluvili. Dač. I. 182. — se oč. Zamluvili se o švarnú děvčinu, verloren sich ins Ge- spräch. Sš. P. 369. — se (komu) kam. On se sám na vojnu zamluvil. V. Z-vil se mu do duše. Šml. Daj mi věděti něco na- před, aťbych se jinam nezamluvil. Arch. II. 15. Vinil jej, že ho v nějaké spolky z-val. Mus. 1880. 502. Rozumiete sami dobře, žeby nám neslušelo to dietě znova v ty věci za- rnlúvati, neb ještě mlado jest. Arch. I. 278. Pannu k stavu manželskému, k manželství, V., se k stavu manželskému, Žer., se k pra- cem, Kron. mosk., se s kým k boji, Leg., se s kým k manželství, Pr., Mus. 1880. 101., někoho k službě. J. tr., Čsk. — se, že. Za- mluvil se mu, že tam půjde. Plk. — se o čem. Zamluvil jsi se o domu služebníka svého (sliby jsi učinil). Br. — na koho = sočiti. Ms. pr. cís. — se v čem. V něčem se někomu z. Br. Ve všem přátelství se vám zamlouvám. Žer. V čem se Bůh Abra- hamovi z-vil? BR. II. 631. — Apol., Sych. — se (komu) jak. Lom. Hned té chvíle sám od sebe vším dobrým stavům se za- mluvil. Skl. 805. Kaplani se obyčejně fará- řům zamlouvali na tři léta. Borový. Který (Aretas) prý Kristu pánu dřívěji útočištěm a přítulkem se zamlouval. Sš. Sk. 115. (Hý.). Z-li se svatými modlitbami Vaší milosti. Žalan. Slibem se někomu z. Mus 1880. 501., Kanc. Slovem se někomu z. Br. A jim se v tom velikými odměnami zamlouvati ne- přestával. Apol. — co, koho jak. Pod věrú veliké přísahy jeho zamluvila, aby jedenkrát dar přijal. Leg. Něco rozličnými řečmi z. Tkadl. Že dcery naší kněžny Anny zamluviti a vdáti nemáme bez vědomí a rady téhož království. Pal. Děj. V. 2. 174. Z. něco jinou řečí. Us. Tč. — se za koho, Einem das Wort Reden. Dch. — se proti komu. Eus — se. Zamluvil se (mluvě se zmýlil). Ms. pr. cís. Nezamlouvej se tak (nezaříkej). — se s kým v co: v manžel- ství. Pr.

403881   Zamluviti se s kým k čemu Svazek: 7 Strana: 1114
Zamluviti se s kým k čemu : k boji. Výb. I. 316. — se kde. Z-la se tam (mlu- víc zapomněla sem na věc ; příliš dlouho jsem tam mluvila). Us. Vck. — co kde. Úřadování svá před nikým z-vati povinni nebyli. Lpř. Dj. I. 196. — se komu nač. Sluha se nám na všecku službu z-vil. U Kr. Hrad. Dbv. — koho več. Kteří zde nebyli, těch sme v to nezamluvili (k tomu neza- vázali). Arch. IX. 93. — s inft. A tak z-li se každý čtvrtek činiti. Let. 332.

403882   Zámluvka Svazek: 5 Strana: 0157
Zámluvka, y, f. = zámluvek, das Enga- gement. Šm.

403883   Zámluvnice Svazek: 5 Strana: 0157
Zámluvnice, e, f. = oddanica, die Ver- lobte. Slov. Bern. — Z., die Verbündete. Div. z ochot.

403884   Zámluvník Svazek: 5 Strana: 0157
Zámluvník, a, m. = zámluvce. Šp. — Z. = oddanec, der Verlobte. Slov. Bern.

403885   Zámluvný Svazek: 5 Strana: 0157
Zámluvný, Versprechungs-. Jg.

403886   Zámluvný čím Svazek: 10 Strana: 0517
Zámluvný čím: Zpěv nápěvem z-ný. Vykl. Obrz. 253., Zvon V. 798.

403887   Zamlyňany Svazek: 5 Strana: 0157
Zamlyňany, dle Dolany, ves v Pracheň- sku. Tk. I. 87.

403888   Zámlýní Svazek: 7 Strana: 1114
Zámlýní, n. = místo za mlýnem. Us. Wrch.

403889   Zamlýnice Svazek: 5 Strana: 0157
Zamlýnice, e, f. = místo za mlýnem (zahrada, louka a p.). Šd.

403890   Zamlýnský Svazek: 9 Strana: 0395
Zamlýnský, vinohrad na již. Mor. Šeb. 189.

403891   Zamlžení Svazek: 7 Strana: 1114
Zamlžení zorného pole v oku vzniklé zkaleuím rohovky. Ott. I. 513.

403892   Zamlžení Svazek: 8 Strana: 0498
Zamlžení (zorného pole, zkalením rohov- ky), Achlys, f. Sterz. I. 88.

403893   Zamlžení Svazek: 10 Strana: 0517
Zamlžení. Podzimní z. Nár. list. 1904. 100. 13.

403894   Zamlženosť Svazek: 10 Strana: 0517
Zamlženosť, i, f. Snivá z oka. Čch. Kv. 120.

403895   Zamlžený Svazek: 5 Strana: 0157
Zamlžený; -en, a, o, bethaut, feucht, be nebelt. Z. oko, Čch. L. k. 61., Jrsk., hled, Čch. Dg. 725., den. Vrch.

403896   Zamlžiti Svazek: 8 Strana: 0498
Zamlžiti. Les se z-žil temným zármutkem. Kolc. 55.

403897   Zamlžiti se komu Svazek: 10 Strana: 0517
Zamlžiti se komu. Zrak se jí z-žil. Kun. Id. 16. — co. Stan. III. 157.

403898   Zamňačiti Svazek: 5 Strana: 0157
Zamňačiti, anfangen zu knautschen, zu winseln. Kočka z-la, děcko z-lo. Na Ostrav. Tč.

403899   Zamňačkati Svazek: 5 Strana: 0157
Zamňačkati = zamačkati. Mor. Šd.

403900   Zamňágať Svazek: 7 Strana: 1114
Zamňágať = zašpiniti, zablátiti. U Pří- bora. Vck.

403901   Zamňágati Svazek: 5 Strana: 0157
Zamňágati = zamačkati. Na Strážnicku na Mor. Šd

403902   Zamničí Svazek: 10 Strana: 0517
Zamničí = mnišský, klášterní. Obleče ji v rúcho z. jeptišky. Gest. rom. (Mus. 1863. 96. ).

403903   Zamňoukati Svazek: 5 Strana: 0157
Zamňoukati, zamňouknouti, kl, utí, za- mňučeti, anfangen zu miauen, etwas miauen. — kde. Kočka u kamen, za domem, na peci atd. zamňoukala, zamňoukla, zamňu- čela Us Šd., Kmk.

403904   Zamnouti Svazek: 7 Strana: 1114
Zamnouti, etwas reiben. Z. kalhoty, si ruce. Us. Rgl., Prss.

403905   Zamnouti čím Svazek: 10 Strana: 0517
Zamnouti čím. Zamnul měchýrem (kde měl tabák), potřepal a... Zvon III 141. Sr. VII. 1114.

403906   Zamnožiti Svazek: 5 Strana: 0157
Zamnožiti, il, en, ení, zamnožovati, be- fruchten, bebauen, besäen. — co. Kaj (kde) bych hnoja nabrol, abych všecko pole za- rnnožil? Na Ostrav. Tč.

403907   Zamnožovati Svazek: 5 Strana: 0157
Zamnožovati, vz Zamnožiti.

403908   Zamňučeti Svazek: 5 Strana: 0157
Zamňučeti, vz Zamňoukati.

403909   Zamoci Svazek: 5 Strana: 0157
Zamoci, z. se, zamohu, hl, žení = zá- možným se státi, vermöglich werden. Plk. ? koho kde. Jiného na svém místě za- mohl, aby za něho preclíky pekl (in Stand setzen, bevollmächtigen). List z r. 1585. Č.

403910   Zamočení Svazek: 5 Strana: 0157
Zamočení, n., die Einweichung, Einwäs- serung, Eintunkung, Eintauchung. Bern.

403911   Zamočený Svazek: 5 Strana: 0157
Zamočený; -en, a, o, eingeweicht, ein- gewässert, eingetunkt, eingetaucht. Bern.

403912   Zamočený Svazek: 9 Strana: 0395
Zamočený. Je dobre z. (zadlužený). Zát. Př. 179b.

403913   Zamočiti Svazek: 5 Strana: 0157
Zamočiti, il, en, ení; zamočovati, za- máčeti, el, ení, einweichen, einwässern, ein- tauchen, eintunken. — co. V. Z. zemi, Put. svat., kraje postavu, Sedl. Rychn. 38., vápno, hlinu. Na. Z-čil si ma, ale ti bude na duši. Mt. S. I. 112. — co kam. Železo rozpálené do studené vody často zamáčeti, aby ztvrdlo. Koll. Z prst do studničky, DBš. Sl. pov. I. 205., Šaty do louhu. Tč. — se Káď se za- močila. Us. Jg. Nechoď do vody, zamáčíš se. Us. Šd Čo je to, čo cez potok chodí a nezamočí sa? Dbš. Sl. pov. I. 488. — se čím. Země vodou se zamáčí. Koc. — (si) co kde. Z-číš si nohy! Us. Šd. Šatstvo ve vodě zamáčeti. Us. Tč. Teraz choď, zamoč si vlasy v zlatom potoku. Dbš. Sl. pov. I. 241. — se jak. Po šírom sa mori točí, ani mak sa nezamočí, hvízda a píšťalky nemá, počuje ho i púšť nemá (vetor). Mt. S. L 136.

403914   Zámočník Svazek: 5 Strana: 0157
Zámočník = zámečník. Na Slov.

403915   Zámočný Svazek: 5 Strana: 0157
Zámočný = zámečný, Schloss-. Z. hradby. Na Slov. Sldk. 46.

403916   Zamočovati Svazek: 5 Strana: 0157
Zamočovati, vz Zamočiti.

403917   Zamodlíkati Svazek: 8 Strana: 0498
Zamodlíkati = zaprositi. Phľd. 1895.611.

403918   Zamodliti Svazek: 5 Strana: 0157
Zamodliti, il, en, ení = modlením za- puditi, verbeten. — co. D. — koho —za- klíti, verwünschen. Na Slov. Němc. III. 324. — Z. = hlasitým modlením vytrhnouti, durch lautes Beten aufstören. — koho. Tiše modlí se okolo něho udušujíce i pláč, aby sko- návajícího nezamodlili ani nezaplakali. Na Slov. Šd.

403919   Zamodliti koho Svazek: 8 Strana: 0498
Zamodliti koho. Za Šd. polož: Phľd. 1894. 716.

403920   Zamodliti se Svazek: 7 Strana: 1114
Zamodliti se = do modlení se zabrati, sich ins Beten vertiefen. Kmk. Kuk. II. 285.

403921   Zamodrale Svazek: 5 Strana: 0157
Zamodrale, bläulich. Ty svíčky hárají (hoří) z. Shakesp. Tč.

403922   Zamodralosť Svazek: 5 Strana: 0157
Zamodralosť, i, f., die Kyanose, Bläu- lichkeit.

403923   Zamodralý Svazek: 5 Strana: 0157
Zamodralý, bläulich. Chlebíček je trpký, z-lý, samý brus. Sk. Skloněné koruny vrb v z-lé hladině rybníka se zhlížely. Němc. I. 110.

403924   Zamodrati se Svazek: 5 Strana: 0157
Zamodrati se, blau werden o. anlaufen. Nebe se zase zamodralo. — kde. Rána na kraji z-la. Us. Tč.

403925   Zamodrchanina Svazek: 5 Strana: 0157
Zamodrchanina, y, f. = machlanina, změtení, die Verwirrung. D.

403926   Zamodrchanosť Svazek: 5 Strana: 0157
Zamodrchanosť, i, f. = zmaťchanosť, zadrchanosť. die Verworrenheit. D.

403927   Zamodrchati Svazek: 5 Strana: 0157
Zamodrchati, vz Zamotrchati.

403928   Zámoha Svazek: 7 Strana: 1114
Zámoha, y, f. = zámožnosť. Laš. Wrch.

403929   Zamohlý Svazek: 10 Strana: 0679
Zamohlý = zámožný. Brt. Sl.

403930   Zamochnatený Svazek: 7 Strana: 1114
Zamochnatený = zamochnatý. Slov. Z. lúka. LObz. XX11I. 253.

403931   Zamochnatý Svazek: 5 Strana: 0157
Zamochnatý = mochom, mechem porostlý, bemoost. Na Slov. Z. chalupy. Syt. Táb. 8.

403932   Zámok Svazek: 5 Strana: 0157
Zámok, u, m. = zámek. Na Slov. Ssk.

403933   Zámok Svazek: 8 Strana: 0498
Zámok, mku, m. = zámek (budova; zámka = zámek u dveří). Slov. Kal. S. 209.

403934   Zamokání Svazek: 5 Strana: 0157
Zamokání, n. = prýštění vody a p. a činění něčeho mokrým. Hrm. 67.

403935   Zamokati Svazek: 5 Strana: 0157
Zamokati, vz Zamoknouti.

403936   Zamokati Svazek: 10 Strana: 0517
Zamokati. Kom. Did. 124. Dýmka za- mokala. Hamz. 54.

403937   Zamoklý Svazek: 5 Strana: 0157
Zamoklý, eingeweicht, durchnässt.

403938   Zamoklý. Z Svazek: 10 Strana: 0517
Zamoklý. Z. dříví. Sr. Zamlklý.

403939   Zamoknouti Svazek: 5 Strana: 0157
Zamoknouti, knul a kl, utí; zamokati — mokro do sebe vtáhnouti, durchnässt, durch- weicht werden. — abs. Zeď zamoká. Když prší na Prokopa, zamokne každá kopa. Mor. Šd. — komu. Nohy mu zamokly. Us. Jg. Už nám dosti zamoklo. Us. — kam kudy. Zamoká za komín, na půdu střechou (teče tam). Us. — jak. Pršelo dlouho a zamoklo jen na dva prsty. Us. — od čeho kde. Od vlhké stěny obrazy na stěně zamoknou a zplesniví. Us. Tč. — kde. Obilí v mandelích zamoklo. Us. Švih- nem valaškou a milý sokol v svojej krví zamokol. Sldk. 35. — kdy. Letos nám po- řádně zamoká (prší). Us. Šd. — čím. Oči slzami zamokly. HVaj. BD. II. 117. Koše- lečka jeho krví nezamokne. Btt. Sp. 12.

403940   Zamoknouti Svazek: 7 Strana: 1114
Zamoknouti. Dýmka z-tá. Us.

403941   Zamokrot Svazek: 5 Strana: 0157
Zamokrot, u, m., zodiacus. Ms.

403942   Zamokřaný Svazek: 5 Strana: 0157
Zamokřaný = zamokřený. Z. stůl, ruce. Mor. Šd.

403943   Zamokření Svazek: 5 Strana: 0157
Zamokření, n., vz Zamokřiti.

403944   Zamokřený Svazek: 5 Strana: 0157
Zamokřený; -en, a, o, befeuchtet, durch- nässt. Z. stůl, ruce. Us.

403945   Zamokřiti Svazek: 5 Strana: 0157
Zamokřiti, il, en, ení, nass, feucht ma- chen. — co čím: šat vodou, si nohy, Us.

403946   Zamôlený Svazek: 7 Strana: 1114
Zamôlený. Otavy boly veľmi z-né. Slov. N. Hlsk. XI. 14. Vz násl.

403947   Zamôliť Svazek: 7 Strana: 1114
Zamôliť = zaplaviti. Mor. Slov. Vz před- cház. Obz. 1892. 132.

403948   Zámor Svazek: 5 Strana: 0158
Zámor, u, m. = nesytka, psí hlad, lat. bulimia, cynorexia, der Heisshunger = zvý- šený pocit hladu, spojený s pocitem sla- bosti v těle atd. Vz S. N.

403949   Zámor Svazek: 10 Strana: 0517
Zámor, u, m. Zvířecí mor, zámor jednot- livého místa, Enzootie, celé krajiny, Pazo- otie. Ktt.

403950   Zámora Svazek: 5 Strana: 0158
Zámora, y, f. a m. = člověk bledý; 2. nedorostlý, nedospělý, umořený, ein blasser, j nicht ausgewachsener, abgehärmter Mensch (o. Thi-er). Od mr v mříti. Hk. Ty husy jsou pravé z-ry. U Rychn. Ntk. Je jako zámora (mdlý, slabý). U Poličky. Kšá. Ta- kovej byl ten kluk jako z-ra. U Dobrušky. Vk. Vypadá jako z. (jako smrť). Mor. Bkř. To dítě je učiněná z. V Kunvald. Msk. Prosím vás, kdyby byla zdráva, ale taková z.! Ib. — Z. o špatném, nedošlém ovoci. To jsou pěkné višně, ale tyhle, to jsou takové zámory. U Hořic. Hk.

403951   Zámora Svazek: 7 Strana: 1114
Zámora = můra, která chodí na lidi. Brt.

403952   Zámoravčík Svazek: 7 Strana: 1114
Zámoravčík, a, m. = Dolák. Brt.

403953   Zámoravčík Svazek: 8 Strana: 0498
Zámoravčík. Z-ci = obyvatelé u Kromě- říže a Hulína, Brt. D. II. III.

403954   Zamoravec Svazek: 7 Strana: 1114
Zamoravec, vce, m. = Zábečvák. Šb. D. 50.

403955   Zámoraví Svazek: 5 Strana: 0158
Zámoraví, n. = severní čásť Moravy po levém břehu řeky Moravy. To jsou lidé od Z. U Olom. Sd.

403956   Zamoravjáci Svazek: 5 Strana: 0158
Zamoravjáci, pl., m., u Kroměříže. Kld.

403957   Zámoravka Svazek: 9 Strana: 0395
Zámoravka, y, f., sr. Zámoravčík.

403958   Zámoravský Svazek: 7 Strana: 1114
Zámoravský, cf. Zámoraví. Brt. P. 448.

403959   Zámoravštík Svazek: 7 Strana: 1114
Zámoravštík, u, m., za Moravou (řekou) bydlící. Brt.

403960   Zámorče Svazek: 5 Strana: 0158
Zámorče, ete, n. = morče. Máme to z. (prasátko) posavad. V Kunvald. Msk. Vz Morče. — Z. = zakrnělý, zamořený člověk, zámora. To z. se staví! U Kr. Hradce. Kšť.

403961   Zamordovati Svazek: 5 Strana: 0158
Zamordovati, z něm. morden = zabiti zavražditi. — koho. Sš. P. 77., 85., Dač. I. 216., NB. Tč. 105., 170., Hus I 206., 287. - jak. Hanebně matku zamordoval. Dač. I. 168. — kde: v domě, na poli, v lese atd. NB. Tč. 241. — koho zač. Annáš a Kaifáš s kněžími Krista za kacieře zamordovali. Hus I. 471.

403962   Zamorízganý Svazek: 8 Strana: 0498
Zamorízganý = ušpiněný. Slov. Čes. 1. V. 160.

403963   Zamorúsaný Svazek: 8 Strana: 0498
Zamorúsaný = v tvári zababraný, za- pískaný (dieťa od lekváru a p.). Myjava. Phľd. 1895. 447.

403964   Zamorúsený Svazek: 5 Strana: 0158
Zamorúsený; -en, a, o. Cf. Morousný. Z. mysel; Něbudě dáka z-ná, ale budě ona dobrej vuole. Phld. I. 3. 121. — Hdž. Šlb. 80.

403965   Zámořan Svazek: 5 Strana: 0158
Zámořan, a, m., pl. -né, der Einwohner jenseits des Meeres. Bern.

403966   Zámoře Svazek: 5 Strana: 0158
Zámoře, n. = zámoří. Šd.

403967   Zámořec Svazek: 5 Strana: 0158
Zámořec, řce, m., der hinter dem Meere wohnt. Rk.

403968   Zamoření Svazek: 5 Strana: 0158
Zamoření, n., vz Zamořiti, Umořiti.

403969   Zamořený Svazek: 5 Strana: 0158
Zamořený; -en, a, o = umořený, hla- dový, abgehärmt, hungrig. Z. dobytek, kůň, vůl. Us. Ach Bože, přebože, zamořen jsem celý. Hdk. C. 82. — čím kdy. Valach v zime hladem z-ný nestojí i za psa. Na Slov. Tč. — Z., gebeitzt. Zamořené maso je měkší než čerstvé. Mřk. — Z. = pohrou- žený, versenkt. — kde jak: v jezere pekná panna, ale z ná až po pazuchy vo vode. Dbš. Sl. pov. IV. 67. — Přens., vertieft, ver- senkt. — kam. Starká bola do tej knihy tak z-na, že ani nezbadala, keď milý šuhaj dnu vkročil. Dbš. Sl. pov. I. 448. — kde. Stojí hory v polokolu, z-ny v divém bolu. Hdk. C. 36.

403970   Zámoří Svazek: 5 Strana: 0158
Zámoří, n. = místo za mořem, die Ge- gend hinter dem Meere. Vz Zámoře. Kom., Sych., Kos. Ol. I. 103., Šf. I. 478., Msn. Or. 18. Že přichází ze z. Bdl. Přinesl sem tuto masť ze z. Mrt. Dále jest z Prahy do Říma než od z. tiberiadského do Jeruza- lema. Hus II. 112.

403971   Zamořilý Svazek: 5 Strana: 0158
Zamořilý = vymořilý, abgemergelt, dürr.

403972   Zamořiti Svazek: 5 Strana: 0158
Zamořiti, il, en. ení; zamořovati, zamo- řívati = hladem seslabiti, umrtviti, mit Hun- ger kraftlos machen, umbringen. V. — koho. Kor. — se kdy. Jak sa ovca pri mladém zamorí, malý dá užitek, keď sa jar otvorí. Na Slov. Tč. — Z. = zanořiti. Na Slov. — koho, se kam: do vody. Krok., Jg. Ty sa zamoř pod vodu. Dbš. Sl. pov. I. 45. Kačička si dala až k sebe pristúpiť, len keď ju už chcel chmatnúť, zamorila sa a vy- kukla zas neďaleko pred ním. Dbš. Sl. pov. I. 455. — Z. = bolesti míti v břiše, Schmer- zen im Unterleibe haben. Mne za celý čas nezamoří. U Olom. Sd. — Z., beizen. — co: maso. Šp.

403973   Zamořiti Svazek: 7 Strana: 1114
Zamořiti dítě hladem. 1554. Wtr.

403974   Zamořiti koho Svazek: 8 Strana: 0498
Zamořiti koho = nadrobiti mu, do bryn- dy ho uvésti. Phľd. XII. 202.

403975   Zamořiti koho čím Svazek: 10 Strana: 0517
Zamořiti koho čím: tancem (utancovati). Vyhl. Slz. 54

403976   Zámořivý Svazek: 5 Strana: 0158
Zámořivý = churavý, nedomrlý, kränk- lich. Naše Barbora je tuze z. U Kunvald. Msk.

403977   Zámořní Svazek: 5 Strana: 0158
Zámořní = zámořský, überseeisch. Z. vlasti. Sent. phil. ms. (Č.)

403978   Zámořský Svazek: 5 Strana: 0158
Zámořský — zámořní, übermeerisch, über- seeisch, jenseits des Meeres befindlich. Z. kupci, Br., země, Jel., krajiny, Kom., vojsko, Vrat., tykve, Kom., pošta. Rk. Z. plodiny, Šp., tržba, Us., cibule, na Slov. hadia ci- buľa, muscari comosum. Let. Mtc. S. X. 1. 42 Posly do z-ských zemí poslati. Štr. — Z., ého, m., osob. jm. Šd.

403979   Zámosko Svazek: 5 Strana: 0158
Zámosko, a, n., Zámosky, jm. polí u Lou- ček na Mor. Pk.

403980   Zámosko Svazek: 9 Strana: 0395
Zámosko, ?, ?., místo Zámostsko, pole za mostem. Pck. Hol. 155.

403981   Zámostek Svazek: 5 Strana: 0158
Zámostek, stku, m. = zámostí. Tam na z-stku. Us Šd.

403982   Zámostí Svazek: 5 Strana: 0158
Zámostí, n. = místo za mostem. — Z., něm. Zamost, vsi u Rožďalovic, u Libuně, u Krnska, u Kr. Hradce, u Mor. Ostravy; předměstí v Místku; ovčárna u Přeštic. PL.

403983   Zámostky Svazek: 5 Strana: 0158
Zámostky, jm. polí u Tešetic na Mor. Pk.

403984   Zámostný Svazek: 5 Strana: 0158
Zámostný, der Hinterbrückler. — Z., osob. jm. Šd., Tč.

403985   Zámostský Svazek: 5 Strana: 0158
Zámostský = co za mostem jest, hinter der Brücke befindlich. Z. hospoda. Čes. mor. ps. 102.

403986   Zamosúrený Svazek: 8 Strana: 0498
Zamosúrený = zamorousený, zamračený. Sedíš tu z. Phľd. XII. 716.

403987   Zámošč Svazek: 5 Strana: 0158
Zámošč = Zámostí, čásť města Místka na Mor.

403988   Zámot Svazek: 5 Strana: 0158
Zámot, u, m. = zamotanina, die Ver- wirrung, Verflechtung. Pal. Rdh. I. 309. Z. větví. Čch. Bs. 55. — Phld. I. 3. 101. Vz Zámota.

403989   Zámota Svazek: 5 Strana: 0158
Zámota, y, f. = zamotanina ku př. nití, etwas Verwirrtes. Us. Blubonících žváčů zámoty. Nitra VI. 68. — Z. = zamotaná cesta, labyrinth, der Irrweg, das Labyrinth. Nej., Hank., Nz.

403990   Zamotal Svazek: 9 Strana: 0395
Zamotal, a, m. = hlupák. Zát. Př. 21b.

403991   Zamotaně Svazek: 5 Strana: 0158
Zamotaně, verwirrt. Z. mluviti. Us., Hrts. Arabs. 75.

403992   Zamotání Svazek: 5 Strana: 0158
Zamotání, n., vz Zamotati. V strašlivém z. se nalezají. Kom.

403993   Zamotání Svazek: 7 Strana: 1114
Zamotání. Cf. Jg. Slnosť 136.

403994   Zamotanina Svazek: 7 Strana: 1114
Zamotanina, y, f., etwas Verfitztes. Dbš. Úv. 34.

403995   Zamotanosť Svazek: 10 Strana: 0517
Zamotanosť slohu. Tk. Pam. I. 138.

403996   Zamotaný Svazek: 5 Strana: 0158
Zamotaný; -án, a, o, verwirrt, verfitzt, verflochten. Vz Zamotati. Z. pře (zapletená). D. — čím: bludem. Scip.

403997   Zamotati Svazek: 5 Strana: 0158
Zamotati, zamotávati = zaplésti, zavésti, verfitzen, verwirren, verwickeln, verstricken, verschlingen. — se (komu) kde. Zámat- kové se slepicím na nohách zamotávají. Reš. Ale on zamotal sa v tej pustej hore a prišiel ku jednej chalupě. Dbš. Sl. pov. II. 71. — co, se čím. Škodlivé učení pěk- nými slovy z. Trip. Časnými věcmi se za- motávati (se zaměstknávati). Štelc. — Reš. Z. se šátkem (=- do šátku). Us. Šd. — se. Zamotej (= zabal) se, je tam zima. Na Mor. Sd. Čo si sa tak zamotala ako Mo- rena. Sl. let. VI. 291. — co, se kam. Za- motal maso do šátku. Us. Šd. Z. se v síť, v oka. Jg. Ten se do toho zamotal. Us. Ani nevíš, do čeho blázen tě zamotá. Tč. Zamotáš sa do bídy, když sa se zlým to- varyšíš. Na Slov. Té. Pan Joachim sa za- červenal. Nevedel, či na pravo, či na ľavo, jako vrabec, keď si do pazderia nohy za- motá. HVaj. BD. I. 206. Pavouk zamotával mouchy ve předivo své. Kos. v Km. 1884.

403998   Zamotati se v Svazek: 7 Strana: 1114
Zamotati se v odpory. Šml.

403999   Zamotávati Svazek: 5 Strana: 0159
Zamotávati, vz Zamotati.

404000   Zámotek Svazek: 5 Strana: 0159
Zámotek, (ku, m., zvl. vaječko, v němž se zapřádá housenka, kokon, der Kokkon. Um. les.. Frč. 178., Dch.