38001   Dejl Svazek: 6 Strana: 0024
Dejl, u, m. = kruh železa, litiny, asi 100 kilo těžký, který po úplném odstranění strusek z peci se vyndal; byl podoben moř- ské houbě a kováním k ďalší potřebě se upravoval, die Luppe, Deul. Nz., Prm. IV. 242., Šp. Vz Palička. — D., a, m., os. jm. Šd. D. Jiřík. Blk. Kfsk. 1158.

38002   Dejl Svazek: 10 Strana: 0045
Dejl, u, m., vz Vlk.

38003   Dějlnomalíř Svazek: 6 Strana: 0023
Dějlnomalíř, e, m., der Historienmaler. Šm.

38004   Dejlovati Svazek: 6 Strana: 0024
Dejlovati, Deul machen. Vz Dejl.

38005   Dejlový Svazek: 6 Strana: 0024
Dejlový. D. mlýnek. Vz Mlýnek.

38006   Dejm Svazek: 6 Strana: 0024
Dejm, a, m. D. (Deym) ze Stříteže, ro- dina nyní hraběcí. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1297.

38007   Dejm Svazek: 9 Strana: 0036
Dejm = domů. Jihozáp. Čechy. Dšk. Vok. 57. Sr. násl. Dem.

38008   Dejm Svazek: 10 Strana: 0045
Dejm, u, m. = dým. Us. Dej mi (kou- sek). Odpověď: V komíně jsou dejmy. Us.

38009   Dejmek Svazek: 6 Strana: 0024
Dejmek, mka, m. D. Jiří. Blk. Kfsk. 1264.

38010   Dejmov Svazek: 7 Strana: 1226
Dejmov, a, m., rybník v Písecku.

38011   Dejmovat Svazek: 8 Strana: 0052
Dejmovat koho = říkati: Dej mně (lou- diti). Záp. Mor. Brt. D. II. 304.

38012   Dejmovat kde Svazek: 10 Strana: 0570
Dejmovat kde. V továrně dnes dejmujou; Tatík dejmuje z fajfky. Us. Rgl.

38013   Dejmy Svazek: 9 Strana: 0036
Dejmy = zduřelé žlázy. Jihozáp. Cech. Dšk. Vok. 60.

38014   Dejna Svazek: 6 Strana: 0024
Dejna, y, f., Klio, Göttin der Geschichte. Slov. Loos. Vz Dějena.

38015   Dejně Svazek: 9 Strana: 0036
Dejně = denně· jinde déně. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 24.

38016   Dějnice Svazek: 6 Strana: 0024
Dějnice, e, f., tapete. Ostřela sem postel d-cemi psanými z Aegypta (tapetibus pictis). BO. (Prov. 7. 16.). I učini dějnic jeden- nadcte z srstí kozích k přikrytí střechy stanové (houní); Jedna d. jmieješe na dél loket 30. BO.

38017   Dějnice Svazek: 10 Strana: 0045
Dějnice, dienice, dínice, dýnice, e, f. = čaloun, pokrývka, koberec. Gb. Slov.

38018   Dějnosť Svazek: 6 Strana: 0024
Dějnosť, i, f., die Thätigkeit. Heroická d., apoštolská, lidská. Sš. I. 8., 17., II. 168.

38019   Dějnosť Svazek: 7 Strana: 1226
Dějnosť, i, f. = činnosť. (To) obmezuje d. jejich na těsný obvod dědiny. Šf. Strž. I. 583.

38020   Dejnožka Svazek: 8 Strana: 0052
Dejnožka, y, m., os. jm. Vz Kbrl. Dmžl. 22.

38021   Dějný Svazek: 6 Strana: 0024
Dějný = dělný, činný; plný dějů, thatig; thatenreich. Šf. Strž. D. panovník. Šmb. S. II. 145. Účinná a d. láska; Slova Páně byla účinná a dějná. Sš. J. 231., 290. D. léta. Zl.

38022   Dějohra, y Svazek: 10 Strana: 0045
Dějohra, y, f. Vlastenecká d. ku konci XVIII. stol. Lit. I. 253.

38023   Dějopis Svazek: 1 Strana: 0220
Dějopis = dějepis.

38024   Dějopis Svazek: 6 Strana: 0024
Dějopis. Šf. Rozpr. 30.

38025   Dějopisec Svazek: 6 Strana: 0024
Dějopisec. Šf. Vz Bačk. Pís. I, 130.

38026   Dějopiství Svazek: 10 Strana: 0045
Dějopiství, n. Krok II. b. 162. (1827. )

38027   Dějoprava Svazek: 6 Strana: 0024
Dějoprava, vz Děja.

38028   Dějoprázdný Svazek: 6 Strana: 0024
Dějoprázdný, thatenlos. Morava nyní d-zduá. Koll. I. 141.

38029   Dějoslavný Svazek: 6 Strana: 0024
Dějoslavný, durch Thaten berühmt. Hdž. Rkp.

38030   Dějosť Svazek: 10 Strana: 0570
Dějosť, i, f. Na sveta dějosti málo sme sa zučastnili. Slov. Sb. sl. VIII. 99.

38031   Dejotar-us Svazek: 1 Strana: 0220
Dejotar-us, a, m., král armenský za Ci- cerona.

38032   Dějově Svazek: 9 Strana: 0036
Dějově. D. něco vyložiti. Mus. fi. IV. 334.

38033   Dějověda Svazek: 6 Strana: 0024
Dějověda, y, f., die Geschichte. Pluskai. Vz Děja,

38034   Dějovosť Svazek: 10 Strana: 0570
Dějovosť, i f. D. a anekdotnosť výjevu. Nár. list 1904. 349. 13.

38035   Dějový Svazek: 6 Strana: 0024
Dějový, vz Dějinový. Vch. Ar. 14. D. tvar. Vz Jg. Slnosť. 85. D. význam tvarů časových. Ndr. str. 456.

38036   Dějový Svazek: 7 Strana: 1226
Dějový význam sloves. Vz Gb. Ml. II. 152.

38037   Dejpozornanic Svazek: 6 Strana: 0024
Dejpozornanic, e, m. = člověk budiž k ničemu. U Přer. Fr. Bílý.

38038   Dejsnouť Svazek: 1 Strana: 0220
Dejsnouť v Krkonoších = něčím silně hnouti; silně do něčeho vraziti. Kb.

38039   Dějstva Svazek: 7 Strana: 1226
Dějstva (!), y, f. = praxis. Slov. Czm. 81.

38040   Dejstvár Svazek: 6 Strana: 0024
Dejstvár, a, m. = dějepisec. Slov. Sldk. Mart. 2.

38041   Dějství Svazek: 1 Strana: 0220
Dějství, n. = jednání (rus.). Handlung. Jg.

38042   Dějství Svazek: 6 Strana: 0024
Dějství dramata. Dk. Aesth. 309., Jg. Slnosť. 136.

38043   Dějstvo Svazek: 6 Strana: 0024
Dějstvo, a, n. = jednání, actio, die Hand- lung, der Akt; die Gesammtbegebenheiten. Vch. Ar. 10., Ppl. Gr. 79., Dch.

38044   Dějstvovati Svazek: 6 Strana: 0024
Dějstvovati = jednati, handeln. Slov.— jak. Nuž, tedy bez vás d. nám súdeno. Sldk. 567. — čím. Uzavrel prímerie s Moj- mírom II., ale len aby mal čas d. politikou. Let. Mt. S. X. 1. 37.

38045   Dejštník Svazek: 6 Strana: 0024
Dejštník, u, m. = deštník. U Kroměř.

38046   Děju Svazek: 6 Strana: 0024
Děju, vz Díti.

38047   Dějúcie sě Svazek: 1 Strana: 0220
Dějúcie sě = dějící se. Kat. 1199.

38048   Dějuplný Svazek: 10 Strana: 0045
Dějuplný. Jeřb. Rom. básn. 3. chybně m.: dějeplný, dějůplný.

38049   Dejvice Svazek: 6 Strana: 0024
Dejvice, dle Budějovice, Dejwitz, ves u Prahy u Ovence. Vz Dehnice.

38050   Dejvice Svazek: 8 Strana: 0052
Dejvice. O pův. Cf. Krok 1895. 178.

38051   Dejvorcovitý. D Svazek: 6 Strana: 0024
Dejvorcovitý. D. rostliny, caucalineae: dejvorec, tořice. Vz Rstp. 753.

38052   Dejvorec Svazek: 6 Strana: 0024
Dejvorec, rce, m., caucalis, die Haftdolde, rostl. D. mrkvovitý, c. daucoides. Vz Rstp. 753., Slb. 583., Čl. Kv. 345., FB. 94., Rosc. 158., Mllr. 19., 40., 89.

38053   Děk Svazek: 1 Strana: 0220
Děk, dík, u, m., díka, zastr. děka; díky, gt. děk, f., nebo díků, m. — líbosť. Wol- gefallen. V děk = k libosti, zu Dank, an- genehm. Jg. Buď jim to vděk nebo nevděk. V děk komu učiniti (aby spokojen byl). Jg. Vděk přijati (vděčně, s líbostí). — D. = dobrá vůle, Wille, Einwilligung, Dank. Bez jich deky biskupem ho učiní. Dal. — D. = osvědčení líbosti nad účinkem. Der Dank. Diky činiti, vzdávati za dobrodiní. Jg. Díky z vítězství Bohu vzdali. Novot. Díky věděti (germ.), praviti, vysloviti, lépe: díky činiti, V., Br., konati, skládati, Har., vzdáti. V., D., Jg., aneb prostě: děkovati. Dík n. díků činění n. vzdávání (děkování). V. Povinné diky vzdáti. D. Díka Bohu, jenž . . . Br. Buď tobě díka. Br. S děkou Kor. Měj dík. Solf., Háj., Št. Díka Bohu otci. Kom. Za to díky skládám. Jg. Díky a chválu Bohu konati. Har. Díků plný. Rk. Jsem ti za to díky dlužen. Šm. Díkem n. díky zavázán býti komu. Nt. — Kat. 1882., 2062.

38054   Dek Svazek: 6 Strana: 0024
Dek, u, m. = deka, pokrov na koně, die Decke. Dal. 141., Plk. D., phalera. Sv. ruk. 321. D., jenž kóň kryje. Hus II. 126. Vz Deka.

38055   Děk Svazek: 6 Strana: 0024
Děk = dobrá vůle. Mkl. Etym. 40. Ciesař svatú Anastazii za jednoho svého starostu bez její děky oddal. Pass. 14. stol. Vieš to, že bych s mým děkem byl rád dobrým člověkem. Pravn. 152. Za Dal. v poslední řádce (220. a.) přidej: 56. Smrť trpočí je bez jich dieky. Št. Kn. š. 277. — D. = osvědčení libosti. Děk někomu věděti není german. Cf. yágiv eíóoucú doi. Xenophon. Měj dík. Št. Kn. š. 117. Díky činiti. Bart. 199. Dieku Bohu vzdávám. ZN , Št. Kn. š. 112., 181. Bohu buď díka Hod. 23. Zasloužil by pokuty, ne dieky. Št. Kn. š. 5. Tím větší jest česť a díka; Za hrozbu měj díku. Koll. I. 415., 124. Dieka. Hr. ruk. D. 988. Díky pomoci lékařské uzdravil se otec šp. m.: Pomoci lékařské děkovati jest, že otec se uzdravil. Brs. 2. v. 101. Vz Díka.

38056   Dek Svazek: 7 Strana: 1226
Dek, a, m., vz Deka.

38057   Dek Svazek: 10 Strana: 0045
Dek, u, m. = deka, pokrývka na koně, Pferdedecke, —schmuck. Gb. Slov.

38058   Deka Svazek: 1 Strana: 0216
Deka, vz Deska.

38059   Deka Svazek: 1 Strana: 0220
Deka, y, f., z něm. Decke, přikryvadlo, pokrov, pokryvka, přikryvka, nástelka, na Slov. paplon; prostěradlo. Jg. D. jezevčí = kůže, die Dachsschwarte. Us.

38060   Déka Svazek: 1 Strana: 0220
Déka, vz Dýka.

38061   Děka Svazek: 6 Strana: 0024
Děka, y, m. a f., os. jm. Pal. Rdh. I. 119. — D., y, f., vz Děk. Déka. Mkl. Etym. 39.

38062   Deka Svazek: 10 Strana: 0045
Deka, y, f. — dýka. Hanác. Šb. D. 47.

38063   Deka. — D Svazek: 6 Strana: 0024
Deka. — D., y, m., a f. = dekagramm. Jeden deka, dvě deka, půl deky (půl deka). Us. Tč. — Dekametr = 10 metrů, dekalitr = 10 litrů.

38064   Dekada Svazek: 1 Strana: 0220
Dekada, y, f., z řec, deset, desetice, Rk., zehn Stück, eine Dekade.

38065   Dekadence Svazek: 6 Strana: 0024
Dekadence, e, f. = klesnutí (o 1/2 tonu v hudbě); mravní d. = zpustlosť. Rjšk.

38066   Dekadentism-us Svazek: 8 Strana: 0052
Dekadentism-us, u, m. Nár. list, 1894. č. 284.

38067   Dekadentista Svazek: 9 Strana: 0036
Dekadentista, y, m. Us.

38068   Dekadentní Svazek: 9 Strana: 0036
Dekadentní pravopis. Mus. 1900. 421.

38069   Dekadentní Svazek: 10 Strana: 0045
Dekadentní básník. Flš. Písm. 710.

38070   Dekadický Svazek: 6 Strana: 0024
Dekadický, dekadisch. D. číslo, Stč. Alg. 55., Šim. 33., soustava, oprava. Šim. 33., 71.

38071   Dekadika Svazek: 6 Strana: 0024
Dekadika, y, f. = soustava desítková. S. N.

38072   Dekádový Svazek: 10 Strana: 0045
Dekádový výkaz. Nár. list. 1904. 128. 17. Vz Dekada.

38073   Dekagram Svazek: 1 Strana: 0220
Dekagram, u, m., činí 10 gramů či 0.5696 lotu (7 dekagramů as 4 loty).

38074   Dekalitr Svazek: 1 Strana: 0220
Dekalitr, u, m., činí 10 litrů (as 7 mázů).

38075   Dekalog Svazek: 6 Strana: 0024
Dekalog, u, m. = desatero božích při- kázání. S. N.

38076   Dekametr Svazek: 1 Strana: 0220
Dekametr, u, m., činí 10 metrů. — 1 čt. d. činí 100 čt. metrův.

38077   Dekametr Svazek: 6 Strana: 0024
Dekametr, u, m., v math., der Deka- meter. Nz.

38078   Děkan Svazek: 1 Strana: 0220
Děkan, a, m., pl. děkani (ne: děkané, vz -an, é). Z lat. decanus; Dechant. O titulu vz „Veledůstojný."

38079   Děkan Svazek: 6 Strana: 0024
Děkan, dekan sboru professorského na universitě. Us. Pdl. Vz Mkl. Etym. 40. Cf. Tk. III. 644., V. 77., VI. 28., S. N., Kram. Slov. 87.

38080   Dekan Svazek: 7 Strana: 1226
Dekan, u, m., v lučbě. Rm. I. 155.

38081   Děkan Svazek: 7 Strana: 1226
Děkan s kaplanem = děkuji (žertem). Us. Vác.

38082   Děkan Svazek: 10 Strana: 0570
Děkan. Žíti jako d. (dobře). Rais. Lop. 25.

38083   Dekanat Svazek: 6 Strana: 0024
Dekanat, děkanat, u, m. = úřad dekana, děkana. D. v duchovní správě okres něko- lika far, děkanství, der Dekanatabezirk. Šd.

38084   Dekanatní Svazek: 6 Strana: 0025
Dekanatní, Dekanats-. D. úřad. Šd.

38085   Děkančice Svazek: 6 Strana: 0025
Děkančice, dle Budějovice, Děkantschitz, ves u Křelovic. Blk. Kfsk. 20.

38086   Děkančičky Svazek: 6 Strana: 0025
Děkančičky, pl., ves. Arch. I. 530.

38087   Děkanka Svazek: 6 Strana: 0025
Děkanka, y, f., die Dechantin eines Frauen- stiftes. Šm.

38088   Dekanka Svazek: 8 Strana: 0052
Dekanka, y, f. děkanova žena. Wtr. Živ. c. 648.

38089   Děkanka Svazek: 9 Strana: 0036
Děkanka, y, f. Zimní d = hruška. Hoř. 295.

38090   Děkanovati Svazek: 6 Strana: 0025
Děkanovati = děkanem býti, Dechant sein. Us. Tč.

38091   Děkanovic Svazek: 6 Strana: 0025
Děkanovic Mikeš. Tk. V. 79.-83.

38092   Děkanovice Svazek: 6 Strana: 0025
Děkanovice, dle Budějovice, Děkanowitz, ves u Dolních Kralovic. Arch. I. 530., Tk. I. 406., III. 73.

38093   Děkanovský Svazek: 6 Strana: 0025
Děkanovský Štěpán. Blk. Kfsk. 1069.

38094   Děkanský Svazek: 1 Strana: 0220
Děkanský, Dechant-.

38095   Děkanský Svazek: 9 Strana: 0036
Děkanský. D. volba na univ. ve středo- věkn. Vz Wtr. Živ. vys. šk. 293.

38096   Děkanství Svazek: 1 Strana: 0220
Děkanství, n. D. obdržeti = úřad děkan ský, die Dechantwürde, die Dechantei; na d. zůstávati (v obydlí děkanském), die De- chantei. Us.

38097   Dekantace Svazek: 6 Strana: 0025
Dekantace, e, f., v lučbě = slévání, die Dekantation. Nz. Dekantační = slévací. D. apparat, roura. Čes. vinař 1883. 45. Vz Dekantace.

38098   Dekantovati Svazek: 6 Strana: 0025
Dekantovati = slévati, dekantiren. Nz., ZČ. I. 403.

38099   Dekapitace Svazek: 6 Strana: 0025
Dekapitace, e, f., lat. = odstranění hlavy dítěte mrtvého při porodu, aby plod snáze vyjíti mohl. Vz Slov. zdrav., Čs. lk. III. 54.

38100   Dekastich-on Svazek: 6 Strana: 0025
Dekastich-on, u, m. = desítiřádková sloka. S. N.

38101   Dekastr Svazek: 6 Strana: 0025
Dekastr, u, m. = 10 sterů (krychlový metr). míra na dříví. Cf. Decistr.

38102   Dékat Svazek: 8 Strana: 0052
Dékat — říkati dé (dej), loudit i. Záp. Mor. Brt, D. II. 305.

38103   Dekatovací Svazek: 8 Strana: 0052
Dekatovací stroj, Decatiermaschine, f. Sterz. I. 653. a.

38104   Dekatovaě Svazek: 8 Strana: 0052
Dekatovaě, e, m., Decatierer, m. Sterz. I. 653. a.

38105   Dekatovati co Svazek: 1 Strana: 0220
Dekatovati co: sukno = močením upra- viti, aby déšť mu neškodil. Techn. Tüchern den Pressglanz geben.

38106   Dekatylalkohol Svazek: 7 Strana: 1226
Dekatylalkohol, u, m. Vz Rm. I. 260.

38107   Děkčinění Svazek: 6 Strana: 0025
Děkčinění, n. = děkování. Slov. Bern.

38108   Dekeleia Svazek: 1 Strana: 0220
Dekeleia, vz Deceleia.

38109   Deklamace Svazek: 1 Strana: 0220
Deklamace, e, f., z lat., přednášení. D. mluvnická, povahoznačná, divadelní, hudební (melodramatická). S. N. Eine kunstmässige Rede; die Kunst des Vortrages, Deklamation.

38110   Deklamace Svazek: 7 Strana: 1226
Deklamace. Vz Ott. VII. 179.

38111   Deklamační Svazek: 6 Strana: 0025
Deklamační, Deklamatious-. D. před- nášky. Mus. 1880. 9.

38112   Deklamator Svazek: 6 Strana: 0025
Deklamator, a, m. = krasomluvec; řeč- nitel; hulákač. Nz.

38113   Deklamator Svazek: 8 Strana: 0052
Deklamator při zem. deskách. Čel. pr. m. I. XLIII.

38114   Deklamatorika Svazek: 6 Strana: 0025
Deklamatorika, y, f. = krasomluvnictví, nauka o krasomluvnosti, die Deklamatorik. Nz.

38115   Deklamatorka Svazek: 6 Strana: 0025
Deklamatorka, y, f., die Deklamatorin. Us. Pdl.

38116   Deklamatorní Svazek: 1 Strana: 0220
Deklamatorní, deklamatorisch. Rk.

38117   Deklamatorství Svazek: 6 Strana: 0025
Deklamatorství, n. = deklamatrika. Dk.

38118   Deklamovanka Svazek: 1 Strana: 0220
Deklamovanka, y, f., Deklamations- stück. Rk.

38119   Deklamovati co z čeho Svazek: 1 Strana: 0220
Deklamovati co z čeho: z paměti; z knihy něco d. (přednášeti). Kunstgemäss reden o. lesen, mit Geschmack und Ausdruck etwas- vortragen, deklamiren.

38120   Deklarace Svazek: 1 Strana: 0220
Deklarace, e, f., zlat., vysvětlení; odpověď; osvědčení. Rk. Anzeige; Erklärung.

38121   Deklarace Svazek: 6 Strana: 0025
Deklarace = vyjádření, že dlužník ne- může platiti; v obchodě = seznam zboží k vyměření poplatku. Kram. Slov. 87. — D. česká. Vz S. N. X. 1. 162.

38122   Deklarace Svazek: 7 Strana: 1226
Deklarace česká. Vz Ott. VII. 181.

38123   Deklarant Svazek: 6 Strana: 0025
Deklarant, a, m. = kdo deklaraci po- depsal a i ten, kdo se k obsahu v deklaraci vyslovenému přiznává. Vz S. N. X. 162.

38124   Deklarovati Svazek: 6 Strana: 0025
Deklarovati, deklariRen. — co: poža- davky věřitelů. Mus. 1880. 38.

38125   Deklinace Svazek: 1 Strana: 0220
Deklinace (v mluvnici), vz Sklonění; S. N. II. Wortbiegung, Beugung, Beugungsart. — D., Abweichung (der Magnetnadel, der Sterne). Úchylka, odklon, odklonění, odchyl rovníkový. S. a Z.

38126   Deklinace Svazek: 6 Strana: 0025
Deklinace = odklon = vzdálenost něja- kého bodu nebeského od rovníku. D. severní a jižní: D. hvězdy. Stč. Zem. 291. 162. D. magnetická = odchylka magnetky od severní točny o něco v levo. Km. Cf. Stč. Zem. 55., 666., Schd. I. VI. D. slunce. Stč. Zem. 78.

38127   Deklinační Svazek: 6 Strana: 0025
Deklinační, Deklinations-. D. jehla ma- gnetická. Stč. Zem. 55., 667., Mj. '359.

38128   Deklinator Svazek: 6 Strana: 0025
Deklinator, u, n. = přístroj, jímž se deklinace měří. Blř.

38129   Deklinatori-um Svazek: 6 Strana: 0025
Deklinatori-um, a, n. = stroj, kterým se odklon jehly magnetické od rovníku ur- čuje, Mj., odchyloměr. Ck. Blř.. S. N.

38130   Deklinisté Svazek: 8 Strana: 0052
Deklinisté = žáci pokročilejší, kteří již deklinovali. Vz Hrš. Nách. 411.

38131   Deklinograf Svazek: 7 Strana: 1226
Deklinograf, u, m., Declinograph, m. Vz Ott. VII. 182.

38132   Deko Svazek: 10 Strana: 0570
Deko, a, n. - dekagramm. Us. Hoš. Pol. II. 157.

38133   Dekokce Svazek: 7 Strana: 1227
Dekokce, e, f., z lat. = svaření. Ott. VIL 182.

38134   Dekokt Svazek: 1 Strana: 0220
Dekokt, u, m., z lat., odvar. Rk. Absud, Kräutertrank.

38135   Dekolletovaný. D Svazek: 10 Strana: 0045
Dekolletovaný. D. žena (s šaty na prsou hluboko vystřiženými). Chyt. 38.

38136   Dekomponování, n. D Svazek: 10 Strana: 0570
Dekomponování, n. D. jednoty celé země. Nár. list. 1904. 353. 2. Z lat.

38137   Dekomponovati Svazek: 10 Strana: 0045
Dekomponovati, z lat. = rozebrati Jind. 30.

38138   Dekomposice Svazek: 7 Strana: 1227
Dekomposice, e, f., z lat. Vz Ott. VII. 184.

38139   Dekora Svazek: 6 Strana: 0025
Dekora, y, m. D. Vít. Blk. Kfsk. CXLI.

38140   Dekorace Svazek: 1 Strana: 0220
Dekorace, c, f., z lat., okrášlení, okrasa, ozdoba, Ver-, Auszierung; přístroj n. malba divadelní, Rk., Bühnenmalerei.

38141   Dekorace Svazek: 6 Strana: 0025
Dekorace. Změny div. dekorac římských. Vz Vlšk. 33., 36., 80.

38142   Dekorace, z lat Svazek: 10 Strana: 0045
Dekorace, z lat. D. cihel atd., pravá a falešná. Vz KP. IX. 195.

38143   Dekorační Svazek: 1 Strana: 0220
Dekorační, Dekorations-.

38144   Dekorační Svazek: 6 Strana: 0025
Dekorační malíř, NA. I. 23., Koll. III. 404., plastika. NA. I. 58.

38145   Dekoratér Svazek: 10 Strana: 0046
Dekoratér, a, m. Nár. list. 1903. ě. 154. 13.

38146   Dekorativně Svazek: 10 Strana: 0570
Dekorativně, z lat. D. monumentální malba Nár. list 1904. 314. 17.

38147   Dekorativní Svazek: 6 Strana: 0025
Dekorativní, dekorativ. D. rostliny, Dlj. 7., malba, architektura, Us., Pdl., umění. Dk. V antických stavbách římských sloup měl pouze význam d. Šmb. S. I. 454.

38148   Dekorativní Svazek: 7 Strana: 1227
Dekorativní, decorativ. Ott VII. 185.

38149   Dekoratívnosť Svazek: 10 Strana: 0046
Dekoratívnosť, i, f. D. dřevěných staveb. Čes. 1. XII. 322. Zajímavá d. v krajinovém obraze. Nár. list. 1903. č. 134. 13.

38150   Dekorovaný Svazek: 6 Strana: 0025
Dekorovaný; -án, a, o, dekorirt. — čím: květinami.

38151   Dekorovati Svazek: 1 Strana: 0220
Dekorovati, okrášliti, ozdobiti, verzieren, ausputzen, dekoriren.

38152   Děkořeč Svazek: 6 Strana: 0025
Děkořeč, i, f., die Dankrede. Šm.

38153   Děkořečník Svazek: 6 Strana: 0025
Děkořečník, a, m., der Dankredner. Šm.

38154   Děkoslovný Svazek: 7 Strana: 1227
Děkoslovný, Danksage-. D. oběť. Vchř.

38155   Děkov Svazek: 1 Strana: 0220
Děkov, a, m. = Děčín. Jg.

38156   Děkov Svazek: 6 Strana: 0025
Děkov, a, m. (od Děky. Pal. Rdh. I. 136.), Dekan, ves u Horosedel. Blk. Kfsk. 423.

38157   Děkovací Svazek: 1 Strana: 0220
Děkovací řeč, modlitba. Dank-.

38158   Děkovací Svazek: 6 Strana: 0025
Děkovací list, přípis, řeč. Dch., Pdl., Ml.

38159   Děkovadlo Svazek: 6 Strana: 0025
Děkovadlo, a, n., carmen laudativum. Koll. St. 383.

38160   Děkování Svazek: 1 Strana: 0220
Děkování někomu činiti. Háj. Das Danken, der Dank. D. zasloužiti. V. Jemu buď sláva i d. Pešín. — D. z poručenství, vz Vš. 179., 276. - 277., 395. — 396.; Gl. 27. D. z přátelské odpovědi. Břez.

38161   Děkování Svazek: 6 Strana: 0025
Děkování z porucenství. Vl. zř. 145. Cf. Zř. zem. Jir. F. 11.

38162   Děkovati Svazek: 1 Strana: 0221
Děkovati, děkovávati, ne: děkovati se. Jg. Danken, zu verdanken haben, ablehnen.— abs. Když uprosíš, očs prosil, poděkuj. Kom. Když komu co dávají, rád každý dě- kuje. Vš. VI. 24. — komu: dobrodinci. V. — komu z čeho. Mám z čeho d. Troj. Komu ze služby, z večere (říci, že k ní ne- přijde). Us. Protož z toho Bohu d. dlúze. Anth. I. 152. D. komu z novin (za noviny), z milostivého psaní, Arch. I. 30., 81., z kvasu ctného. Prot. 197. Děkujíce z toho Bohu. Kat. 2026. D. někomu z poručenství. Žer. Záp. I. 132. Děkuji ti z upřímnosti: Děkuji ti z lásky. Er. P. 107., 161. Vz Děkování. — Br., Kom., Vrat., Háj., Dal., Žer., Jg., V. — jak. Věrným srdcem tobě z toho děkuji. Tr. S vděčností velikou někomu d. Pr. měst. — komu za co. Bohu za vysvobození. Flav. Kdo neděkuje za málo, nepoděkuje za mnoho. Pk., Č. (Mdr. 49.). Děkuji ti za milování. Er. P. 161. — Br., Jg., D. —komu co. Máme mu co děkovati, lépe: máme mu zač n. z čeho d. Š. a Ž. — s adv.: vřele; služebně a přá- telsky. Skl. — že. Děkuji mu, že žiji. Nt. — aby. Děkoval mu, aby svou vděčnosť na jevo dal. Us.

38163   Děkovati Svazek: 6 Strana: 0025
Děkovati. — abs. Mámť d., dokavad jsem nejdéle živ. Exc. — komu. Děkuju vám mamičko, děkuju vám stara, co jste vy mne chovaly, dy sem byla mala. Sš. P. 428. Kéž mi děkuješ, ano mi jiní dobří lidé děkují. NB. Tč. 186. Králi! Tvé milosti děkuji. Výb. II. 35. To vše mám d. vám, lépe: za to vše, z toho všeho mám vám d., za to vše jsem vám díky povinen, zavázán. Brt. — komu z čeho. A já mo dékojo z jeho dobré noce, že se nevyspale moje černý voče. Sš. P. 222. Hospodáři ctnost- livý, děkujem vám z hostiny. Ib. 737. Z ta- kové služby ti pěkně d-ji. U Rychn. Vk. Otci děkuje z toho, že jest tajemství spa- sení skryl. Jel. Enc. m. 74. Z ochrany a lásky Vaší milosti děkuji; Děkuji Vašnosti z psaní od P. z Náchoda mi odeslaného. Žer. 15., 339. Z tvé viery děkuji tvej mi- losti, z kvasu. Dal. 50., 51., 61., 122. Z té jemu čsti (Bohu z toho) děkující. Hr. ruk. 195., 189. a j. Děkova z toho orlovi. Smil v. 29. A z toho děkuji Bohu. Žk. 364. Z do- brých skutků komu d. Sv. ruk. 215. Děkuji tobě, mistře, z toho. Mast. v. 313. Děkuji z toho milému spasiteli; Z toho jemu d-ji, že má na mě tbu. Živ. otc. 51. b., 53. a. D-my tobě z tvého smilování. 13. stol. Mus. 1882. 120. Poručníku z poručenství d. Vš. Jir. 276. Jenž z toho d-val Bohu. Št. N. 282. Proto z nich nebude d. Chč. P. 18. b. Cf. Brt. S. 3. vyd. 187. — jak. Pěkně dě- kujeme, tak se trápiť! Dch. Pěkně vám d-ju, hodonské družičky, co ste bývávaly s mú Maryškú dycky. Sš. P. 126. D-li v duchu šťastné náhodě. Šml. D-ji velmi. GR. — zač. Děkujem ti, milý, za tvoje chodění. A ja ti ď-jem za tvoju dobrotu, co's mi svietivala v pátek a v sobotu. A já ti ď-jem, moj šuhajko, za to, co si mi šlapával pod okenkem bláto. Sb. sl. ps. III. 1. 82. Už som sa napila, už mi je dosť, ďakujem ti, milý, frajer môj uprímný, za úctivosť. Sl. spv. III. 88. D. za poklony. Hrts. Dítky u mrtvoly otcovy hlasem přislibují polep- šení a děkují za dobrodiní. Sk. Črty. 79. Pěkně vám d-ji za dobré chování (vycho- vání), za zlé vydávání; D-ju ti milý, můj holúbku sivý, za úpřímnosť; Za její dobrotu pěkně jí d-val; D-ji vám, má mamičko, za to vaše chováníčko, za to vaše chování. Sš. P. 147., 300., 368., 455. Za kteréž (dobré) spasitel děkuje otci. Chč. P. 102. b. — zač skrze koho. Nejprvé d-je Bohu svému skrze Jesu Krista za vás za všechny. Sš. I. 22. — proč. D-ji Bohu svému vezdy za vás pro milosť boží, jež dána byla vám v Kristu Ježíši. Sš. 1. 158.

38164   Děkovka Svazek: 6 Strana: 0025
Děkovka, y, f., Diakowa, ves u Třebenic.

38165   Děkovně Svazek: 6 Strana: 0025
Děkovně, dankbeflissen. Bern.

38166   Děkovnička Svazek: 6 Strana: 0026
Děkovnička, y, f., die Danksagerin. Bern.

38167   Děkovník Svazek: 6 Strana: 0026
Děkovník, a, m., der Danksager. Rk.

38168   Děkovnosť Svazek: 1 Strana: 0221
Děkovnosť, i, f., sklonnosť k děkování. Dankberlissenheit. Bern.

38169   Děkovný Svazek: 1 Strana: 0221
Děkovný, dikčinný. Dank-, Danksagungs-. D. oběť, píseň, modlitba, kázání, oltář; 2. vděčný, dankbeflissen. Bern.

38170   Děkozpěv Svazek: 6 Strana: 0026
Děkozpěv, u, m., der Dankgesang. D-vy Mojžíšovy. Lpř. Děj. I. 38.

38171   Dekreditovati koho Svazek: 1 Strana: 0221
Dekreditovati koho: = připraviti koho o vážnosť, o víru, o dobrou pověsť. Rk.

38172   Dekrepidní Svazek: 6 Strana: 0026
Dekrepidní, z lat., vyžilý, sešlý, se- stárlý. S. N.

38173   Dekret Svazek: 1 Strana: 0221
Dekret, u, m., z. lat., jmenovací, ustavo- vací (Ernemmngsdekret), J. tr., dvorní, po- chvalný. Us. Dekretem (usnesením, výrokem, nálezem, rozkazem) něco poručiti, V., někoho na úřad dosaditi, dekretem někoho něčím udělati. Us. Vz List,

38174   Dekret Svazek: 6 Strana: 0026
Dekret ustanovovací. dosazovací, zřizo- vací, dvorské komory, Šp.; oznamovací d. rozsudku. J. tr. Dekret kutnohorský. Sbn. 441. — D. na košili = podělané místo. Us.

38175   Dekret Svazek: 10 Strana: 0046
Dekret, u, m. = prsten. Val. Vck. Vset. 362.

38176   Dekretalie Svazek: 1 Strana: 0221
Dekretalie, vz Decretales.

38177   Dekretář Svazek: 1 Strana: 0221
Dekretář, e, m. = živnostník, jemuž de- kretem (vz Dekret) povoleno živnosť provo- zovati (bez pomocníkův). Rk. Dekreteur.

38178   Dekretník Svazek: 6 Strana: 0026
Dekretník, a, m., der Dekreteur. Šm.

38179   Dekretovati Svazek: 1 Strana: 0221
Dekretovati něco = dekretem ustanoviti, naříditi. Vz Dekret. Dekretiren, beschlicssen, festsetzen, verfügen, dekretiren.

38180   Dektura, y Svazek: 10 Strana: 0570
Dektura, y, f. = lepenka. Vz Litom. 44.

38181   Dekuria Svazek: 1 Strana: 0221
Dekuria, dekurio, vz Decuria, Decurio.

38182   Dekurio Svazek: 9 Strana: 0433
Dekurio, lat. Školní d. v XV. a XVI. století = lepší žák, který s jinými učení opakoval. Vz Wtr. Part. 175.

38183   Dél Svazek: 1 Strana: 0221
Dél, dýl,i(Kat. 1848.; cf.Dál, i, f.), f. = Němci). Us. — čím. Vlasy ženským obyčejem dělané. Jel. Kostel pěkným dílem d. Pref. 287. Vz Dělati.

38184   Dél Svazek: 1 Strana: 0221
Dél, déle, vz Dlouho.

38185   Děl Svazek: 1 Strana: 0221
Děl, vz Díti; Dílo, Děla.

38186   Del Svazek: 6 Strana: 0026
Del, u, m., das Gränzgebirg. Slov. Ssk.

38187   Dél Svazek: 6 Strana: 0026
Dél, i, f. Déli vrat změřil jsem; Deset loket bieše d. dsky jedné; Na dél, na šíř; Bude d. (skříně) málem méně než ...; Změřil jest sieň vz dél 100 loket na čtyři hrana, BO.

38188   Del Svazek: 7 Strana: 1227
Del, gt. a lok. dli, instr. dlí. lok pl. dlech. Vz Mus 1877. 112 a Jir. Mor. 38., Výb. II. 360., 724., 730, Dlech (2. dod.).

38189   Dél Svazek: 10 Strana: 0046
Dél, e, f. = déle, dálka. Gb. Slov. Ta roz- sedlina má na dýl tři lokty. Pref. 29.

38190   Del-os Svazek: 1 Strana: 0225
Del-os, a, m., ostrov řecký v Archipelagu, kde Apollo a Diana se narodili a zvláštní úcty požívali. Vj. — Delský.

38191   Děla Svazek: 1 Strana: 0221
Děla, gt. děl, pl., n. = dělo, die Kanone; 2. = žně, Ernte. V děla se to stalo. Je pryč již od děl. Po dělech. Us. (Vorlík).

38192   Děla Svazek: 9 Strana: 0036
Děla, pl. n. = žně. Buděj. Kub. 151.

38193   Delace Svazek: 6 Strana: 0026
Delace, e, f., z lat. = udání něčeho, ně- koho. — D. = ustoupení kontrahenta od trhu umluveného. Pr. 1884. 56., 57. — D. = lhůta, čas, die Frist, der Zeitraum. Dostal delace na 5 dní; Dali mu 2 dni delace na rozmyšlenou. Slez. Tč. Ale žádné delace (= odklady) při tom! Us. u N. Bydž. Kšť. — D. Felčar už mu dal d-ci (když nemoc- nému ukládá, že bude žíti na př. ještě tý- den). U Brušperka. Brt. D. 206.

38194   Dělací Svazek: 1 Strana: 0221
Dělací, k dělání náležející. Arbeits-. D. den. Na Slov. — 2. = dělající. Der Arbeitende. St. skl.

38195   Dělací Svazek: 6 Strana: 0026
Dělací den (robotní, všední). Slov. Rr. Sb., Koll. Zp. I. 174., J. tr. V d. den pijú a v nedělu šijú (ševci). Koll. Zp. I. 352.

38196   Dělač Svazek: 6 Strana: 0026
Dělač, e, m., der Arbeiter. Ssk.

38197   Dělač Svazek: 10 Strana: 0046
Dělač, e, m. D. dešťů. Emin. 120.

38198   Dělaj Svazek: 10 Strana: 0046
Dělaj, e, m. Na svátek sv. Dělaje — ve všední den. Ml. Bolesl. Ges. 1. XIII. 176.

38199   Dělák Svazek: 6 Strana: 0026
Dělák, a, m. = dělník, dobrý dělník (ve mlýně). U Ronova. Rgl.

38200   Delako Svazek: 6 Strana: 0026
Delako = daleko. Slov. Milá je d. Sl. ps. 170., 42., Koll. Zp. I. 158. (vz Milý).

38201   Delako Svazek: 8 Strana: 0052
Delako, vz Daleko (3. dod.).

38202   Dělání Svazek: 1 Strana: 0221
Dělání knih, das Bücherschreiben; škody, Verursachung des Schadens; polí, Feldbau; hor, Betrieb eines Bergwerkes. Jg., Rk. — D., dílo, die Arbeit. Kat. 3155.

38203   Dělání Svazek: 6 Strana: 0026
Dělání hor, der Bergbau, Nz., řemesla (pro- vozování), páry, die Dampfproduktion, Šp., dříví, die Holzung, opruží, die Faschinen- fabrikation, duhovin, Fassdaubenproduktion, kol, der Radbau, šindele, die Schindelerzeu- gung, děr (důlkování), Sl. les., poklon. Posp.

38204   Dělanina Svazek: 6 Strana: 0026
Dělanina, y, f., die Mache, das Mach- werk, etwas Gemachtes, Erdichtetes. Bídná d. Dch. Vz Dělanosť.

38205   Dělánky Svazek: 9 Strana: 0036
Dělánky či vyráženky = druh kanafsek (sukní). Hoř. 212.

38206   Dělanosť Svazek: 6 Strana: 0026
Dělanosť, i, f. = dělanina. Dch., Dk. P. 164., Dk. Aesth. 97. Chronologie římská jeví v hlavních rysech patrnou d. Lpř. Děj. I. 174.

38207   Dělaný Svazek: 1 Strana: 0221
Dělaný, gemacht, gethan. D. síra, stříbro, (V.), nápoj, země (nedělaná, neoraná, V.), cesta. Jg. Dělaná jest to = věc smyšlená. Ros. Dělaná česká opposice (jak říkají mnozí Lab. 117. Kozla zahradníkem d. V. Neví, co radostí dělá. T. Milo dělati, kde je čím. Pk. — jak. Na den d. V. Jen na oko něco d. Us. Na dluh d. Rk. Všecko dělá na dlouhé lokte. Jg. Dělá páté přes deváté. Č., Sych. Dělá to po svém (po své hlavě. Žer. Záp. II. 170.). Bs. Mimo pořádek něco d. Us. Proti něčí vůli a bez jeho svolení dle vzorku o závod něco s někým d. Us. D. něco s ve- likou pílí. Něco z roboty d. Har. I. 76. — co po kom = napodobovati ho, imitari, nach- ahmen, nachmachen. V.— o čem. Zlatník dělá o zlatě, o kovích. V. D. o vinicích. Br. Dě- láme nyní o pšenici (1. sklízíme ji; 2. pracu- jeme za ni). Us. O dědinách a o rolích sami dělají. V. - kdy. Dělal na sv. Ducha (vz Nikdy). Lb. Přijde čas, že se zeptá zima, cos dělal v létě? Jg. Ob den něco d. Us. — po čem = dobývati, dychtiti. Po zlatě pilně dělali. Háj. D. po kovech, po pramenu, po rudě. Vys. — kde (v čem, na čem, před čím atd.). To mu dělá v hlavě vrtochy. Jg. Tuhavka dělá nadýmání v břiše. Lk. D. v domě, v dílně. V. V tom se nejvíce chyb dělá. Us. D. na příkopech městských. Preff. Obraz na stříbře d. Br. Bělmo jim dělá na oku. D. Někteří okolo Jílového vrchu na zlatě dělali (dobývali). Háj. D. na rudě, na skále, na žíle (v horn.). Vys. Vz Pracovati; Mkl. S. 667. Dělám nad tebou kříž. Er. P. 302. Dělá u Formánka (pracuje u něho). Us. Něco za něčími zády d. Us. Dělají se mi mžičky (mrákoty) před očima. D., Ml. Okolo něho jako mhla se dělala. Kom. — co do čeho, do koho. D. do ně- koho = přemlouvati ho. Kb. (ve vých. Čech.). Něco do zásoby d. Us. — kam. Dělá pod sebe (podělává se). Us. Bělmo na oči někomu dělati (mámiti ho). Č. Truhlářské práce do Prahy dělati. Us. — co od čeho. Kovář věci od železa dělá. V. Nevěděla, co má dělať od strachu, nasypala sočovice do hrachu. Č. — (koho), co za co: za mzdu, lépe ze mzdy. Co pak ty nás děláš za blázny? Poh. 82. — aby. Dělal to, aby byl pochválen. Us. — adv. D. zvolna, pilně atd. Dělej čerstvě lépe: pospěš si. — se: 1. = dělánu býti. V tom se nejvíc chyb dělá. Jg. — 2. = Stávati se, povstávati, býti, entstehen, sich machen, werden. Jg. Dělá se bublina. D. Mžičky se mi dělají. D. Dělá se noc (tmí se), D., den. Dělá se tam bláto, vítr, zima, chladno. Jg. Dělá se mi světlo (počínám tomu rozu- měti), naděje. D. 3. = Stavěti se, bíliti se, sich geberden, sich stellen als ob. Však tě tak nebolí, jak se děláš. Er. P. 123., Sš. PÍs. 218. Pojí se: a) s .jako' s opt. Dělá se, jakoby chtěl dále jíti. Bibl. Dělá se, jakoby se ne- hněval. Us. b) S že. Dělej se, že ty neslyšíš, než něco jiného myslíš. Lom. c) S přechod- níkem. Dělá se neslyše. Us. Proč by se ne- věda dělal ? Kom. d) S akkus. cum infinit. (zřídka). Napomínal, aby nad jiné moudřejšími býti se nedělali. Bor. e) Je-li výrokem věty jméno, klade se a) do nominativu: Dělá se hloupý. Us. b) Do instrum. Dělá se hloupým. Us. c) Do akkus. s předložkou za: Za pannu se dělá. Br. d) Do nominat. s jako: Jako panna se dělá. Br. e) Vynáší se lok. příslovečným. Dělal se smutně. Vrat. (Zk).

38208   Dělaný Svazek: 6 Strana: 0026
Dělaný. — jak. Je dělaný na hloupé kopyto ( = hloupý). U Žamb. Dbv.

38209   Dělař Svazek: 1 Strana: 0221
Dělař, e, m., kdo děla dělá, Stückgiesser; z nich střílí, Kanonier. Ros., D.

38210   Dělař Svazek: 6 Strana: 0026
Dělař, e, m. = plasia, der Bildner. Dělaři modlební (model), plastae idoli. BO. — D. = dělolijce.

38211   Dělařský Svazek: 6 Strana: 0026
Dělařský, Kanonengiesser-. Bern.

38212   Dělařstvo Svazek: 6 Strana: 0026
Dělařstvo, a, n., die Kanonengiesserei; die Kanonengiesser. Loos.

38213   Dělatel Svazek: 1 Strana: 0221
Dělatel, e, m., Macher, Verfertiger, Er- zeuger. Rk.

38214   Dělati Svazek: 1 Strana: 0221
Dělati, dělám, -lej, -laje (íc), al, ání; dělávati. D. od „dě" (dě-ji, díti). Šf. Dělati = působiti, činiti, konati, jednati, thun, wirken, machen, handeln; pracovati, arbeiten; vzdělávati, strojiti, bauen, bearbeiten, bilden, zimmern; obsahovati, vynášeti, obnášeti, činiti, ausmachen, betragen; něčím se obírati, sich mit etwas beschäftigen, an etwas sein; se, vz konec. Jg. — abs. Dělej, ať jsi hotov. Dělej, co ti patří. Jak čas míti chce, tak dělej. V. Dělá, co musí. Vz Lenoch. Lb. Jak staří dělají, tak se od nich mladí učí. V. Jak děláš, tak máš. Us. Jak kdo dělá, tak se má. Vz Osud. Lb. Kdož nedělá, nejez. Chč. 381. Když jísť, tak jísť a když dělať, tak se schovať. Sk. Dělej co dělej. Cf. Státi. Brt. Kdo nerad dělá, tomu vždycky svátek jest. V. Sám dělej, přátel nečekej. Jg. — koho, co: pokání, křik, drahotu, křivdu, povyk, řemeslo, nepokoj, zeď, rány, cihly, řezanku, V., Kom., D., rybník, hráz, kolo, důl, hory kovové, hory uhelné, hory olověné, hory železné, štolu, kukus, díl. Vys. Ten dělá dílo = ten řádí, vzteká se. Kts. (V již. Cech. a jinde). To dělá veliké oko (píchá do očí). Sm. To nic nedělá. Us. Všecko umíš dělal, ale páté přes deváté. Sk. D. co kdy: vz Čas. Dělá vždycky rozpaky, Umstände. Šm. Slovo dělá muže. Us. Dělati darebáka. Šm. Co děláte? Us. Kalendáře lidé dělají, Bůh časy. Prov. Míti mnoho co d. D. Vz Co. To dělá (= činí) pět zlatých. Us. D. oheň = roznítiti. Us. Dělá svou potřebu (je na straně). Us. Teprv závory dělá, když mu koně vyvedli. Prov., Jg. Dělá hubu jako opice (= ošklíbá se). Us. — čeho. Dělal kolem sebe náramného hluku a prachu, šp. m. co. Brt. Žijí v chodbičkách lykožroutů, aniž sami chodbiček (šp. m.: chodbičky) dělají. Vz Spodobení. — co k čemu: přípravy k svatbě. D. Vše dělá lidem k oku. Č. D. koláč k večeři. Er. P. 331. — co komu: bratru křivdu d. Nic si z ničeho nedělá. Jg. Sobě čáku d. D. Dělej čertu dobře, peklem se ti odmění. Prov. To ti dělá česť. Us. — co na koho, nač. Metlu na sebe d. — Vše na odbyt ledabyle dělal. Kom. Lab. 28. - (si, co) z čeho. Něco ze dřeva d. Us. Ze stravy d., z peněz. Br. Ze mzdy. Rk. Smích si z ně- koho d. D. Blázna ze sebe d. Us. D. si z ně- hoho šaška, blázna. Šm. Nic si z toho nedělá. Us. Z návodu tkadlci dělají. Prov. Ze starého nové d. V. — Dělá se z něho chlapík. Us. Z bití si nic nedělám; Z hloupých moudré dělati. Er. P. 121., 53. — se, co čím. D. něco robotou, V., nožem. Jg. Se pánem. D. se nemocným. Br. Se drahým. V. Se nezku- šeným. Šm. D. ohněm (v horn.). Vys. Ta paní dělá celý den hubou (vadí se). Ml. Rána suchá dělá se udeřením aneb zmožděním. Lk. Dvůr rozvezen a tieni kamenem (instr. hmoty = z tohoto kamene) hrad dělán. Arch. I. 168. Omatem jako slepí vše dělají. Kom. (něco roztáhnouti). V., Br. Oblý na dýl. V. Na dýl něco rozkrájeti. Byl. Vz Dlí.

38215   Dělati Svazek: 6 Strana: 0026
Dělati. V laštině dělovati, děluju (= dě- lávati), dělovovati, dělovuju (dělávávati). Brt. D. 157. — abs. Jala se dělať (máslo tlouci). Kld. 317. Kdo d. nechce, nech je to kde chce, darmo se nenají ani v Americe. Us. Tam hezkó dceru majó, d. jí nedajó. Sš. P. 103. Nechce-li kdo d., nejez (Pav.). Hus II. 66. Ktož nedělá, také nejez; Aniž by veď mohl aneb uměl d. člověk, byť to Bohem jemu nebylo dáno. Št. Kn. š. 31., 54. — co. D. jámy (kopati, dolovati), ko- paninu, pořádnosť, rozvody (hřízenice), lizy, Bäume anplätzen, líhy, anlachen, dříví, Sl. les., velikou dámu, Vlč., návrh, Us., hrstky, zu Bündeln zusammenlegen, Lpř., výboje, Osv. I. 222., rámusy, Sá., mosty, dobré ře- meslo. Št. Kn. š. 155., 169. Dluží se, jen což děláš, dass es wettert. Dch. Šla mu práce, jen což děláš, dass es eine Freude war. Ml., Kšk. Dělej, co dělej, ona jinak nedá. Us. Dělá vše, jen to ne, co d. má. Us. Krejčíř dělá pichy, pichy, popukala bych se smíchy. Sá. P. 481. Maso dělá opět maso. Osv. I. 631. Pro mne si dělej, co chceš. Jg. Jakož on otázku dělá, trpím-li to svě- dectví; Konopie trhal, svá diela dělal. NB. Tč. 41., 108. Všeho, co můžeš, nedělej. Kom. Kto dělá svú dědinu, bude syt chleba. BO. Užitečné dílo d. bude. BR. II. 13. b. Bůh chce, aby každý dělal, jeden jedno, druhý druhé. Št. Kn. š. 31. D. kolo, lépe rozstoupiti se kolem; Dělati oči šp. m.: vykukovati, vyvalovati, vytřešťovati; Vra- bec dělal hrdinu, lépe: dělal se hrdinou, hrál si na hrdinu. Brt. Dělati kyselý obli- čej, germ. m.: hleděti, tvářiti se mrzutě, ošklíbati se; D. přísný obličej germ. m.: tvář do přísna strojiti; To nic nedělá m.: o to nic. Brt. S. 3. vyd. 175. — co, se komu, čemu. Krásně se to oku dělá, es nimmt sich schön aus. To mu dělá strachy. Osv. I. 207. D. někomu dobrodiní, Vrch., naději. Us. Když poručník jim (sirotkům) počet d. bude. Zř. F. I. F. XL Nechoď za mnó leda- jaké vdovče, dělal bes mně, jaks dělal ne- božce. Sš. P. 198. Co mi práci děláš? NB. Tč. 7. Nyníť sobě dělají a když bude svátek, chciť jim ráda kázati. Půh. II. 20. D. komu pomocníka, nádenníka, služku, germ. m.: býti komu pomocníkem atd.; D. komu místo, cestu,germ. m.: odsednouti, vyhnouti, uhnouti. Brt. S. 3. vyd. 175. — nač. Všeci aby d-li na lenocha. Brt. D. — z čeho. Pranic ze sebe nedělala. Osv. I. 183., Dch. D. si z ně- koho Kašpara (= blázna). U Olom. Sd. Ve vinici z penieze dennieho d. Hus I. 312. D. si z někoho dobrý den. Vz Den. Nedělá si z toho nic germ. m.: nedbá, nevšímá si toho; Nic si z toho nedělej germ. m.: ne- zabírej se nad tím, nepřipouštěj, nebeř si toho k mysli, pusť to mimo se. Brt. S. 3. vyd. 175. — čím (co, se). D. se přítelem. Us. Úlohou něco si d. Lpř. Slv. 11. Pře- tvrdého bydla tvého, jež si dělal svatyniú tvú. Jir. Anth. I. 3. vyd. 7. Sladák dřevěnou lopatou slad dělá. KP. V. 249. D-la se po- ctivou pannou. Sš. P. 157. Umí dělati zlatem, střiebrem, mědí, železem; Jednú rukú dělachu a v druhej meč držechu. BO. Ač nedělají rukama tělesných věcí. Št. Kn. š. 54. (32., 106). — jak. On se dělá, jakoby . . .; Nejsi, jak se děláš; On se jen tak dělá; Věc dobře se dělá; Jeden dělá nad druhého, über- bieten. Dch. On dělá za tři. Us. Skopová ti nedělá dobře. Hrts. Dělej, jak pána Boha znáš (jak myslíš, že se to Bohu bude líbiti). U Žamb. Dbv. Nic proti právu nedělá. Vš. 299. Ta masť mu dělá dobře. Us. Vk. Mladík plány sotva ze dne na den dělá. Vlč. Člověk, co dělá na ruky, moc nezachová. Brt. D. Dělá jako kůň. Us. Brt. D. něco lstivě. Mž. 13. D. někomu vše na příkoř; Vše co děláme, do páru děláme (po dvou). Sá. Do potu d. 15. stol. Mnč. R. 95. Každý dělal roli svú s pokojem (im Frieden). BO. — o čem. Celý den dělá jenom o jídle (vaří); My teď o tom neděláme (tím se nezabýváme); Při- neste si list chudoby a potom teprv se bude o tom dělať. U Rychn. Vk. K čemu o tom tolik řečí děláte? Sá. Dělá o své stRavě. Brt. D. — kdy. Ve svátky d. Hr. ruk. 275. Dělaj mi svatbu v letě, dyž fialka kvete. Sš. P. 282. Toman tehdáš u fojta dělal. NB. Tč. 129. — kde Dělá pře zed nikách, o havířu. V Bohusl. na Mor. Neor. Dříve dělal (= pracoval) v Praze, teď děla venku. Us. Dch. V tom oboru se dělaly po- kusy. Ves. I. 31. V kůru hudbu d. Vrch. Obtíže při něčem d. Osv. I. 68. Dívali se páni z tej hodonskej brány, co dělá Juříček pod šibenicami; Nebyla bys u mňa jinší dělávala, ve zlatě, ve stříbře přebírala; Co tu, díťa, děláš? Sš. P. 130., 147., 159. Umie d. na zlatě, na střiebře, na mramoře a na dřevě. BO. Ktož mezi sebú poklidy dělají. Sš. Jir. 59. — od čeho. Ježto od střiebra dělají (argentarii). BO. D. dům od dřievie. Smil v. 1654. — co odkud kam. Aby dělal mosty z Uher do Moravy. Sš. P. 135. —- co, se zač. Ona tak praví, že já za to práva d. nechci; Já jsem za ten mlýn d. mosiel, chtěl-li jsem, aby mi zase vrácen byl. NB. Té. 52.; 152. Kdo to chodí po mém dvoře, dělá se mi za šafáře?; Co se jí za křivda dělá? Sš. P. 16.; 192. — s kým. D. extráty s někým. Jemanden eine Extrawurst braten. U Olom. Sd. Dělá s ním, co mu libo. Us. Dělá s nim, jako s malovaným vajíčkem (opatrně, šetrně). Brt. On dělá všecko s sebou, germ. m.: jest při všem; D-li jsme tu vy- cházku s sebou m.: byli jsme také na té vycházce; Budete tu cestu d. s sebou m.: pocestujete-li také s námi? Brt. S. 3. vyd. 175. — jak dlouho. Už nebude dlouho d. (už brzo umře). Us. Fch. — se. Dělá se teplo, chladno, den, lépe: oteplívá se, ochla- zuje se, rozednívá se. Brt. S. 3. vyd. 175. Cf. Dělá se den. V.

38216   Dělati Svazek: 7 Strana: 1227
Dělati v dialektech. Vz Listy fil. 1892. 216. Dělá pod sebe (chlubí se a neví proč). Mor. Krmela.

38217   Dělati Svazek: 9 Strana: 0036
Dělati, vzor sloves V. tř. Vz Gb. II. ml. III. 2. 319., 323. Dyž dělat, tož se najest. Mor. Šeb. 90.

38218   Dělati Svazek: 10 Strana: 0046
Dělati — pracovati. — jak: o strhání. Čes. 1. X. 444.

38219   Dělati co Svazek: 8 Strana: 0052
Dělati co. Co dělati! (něm. frase. Lid říká: Jaká tu pomoc! Jaká tomu rada! Brt.) Co dělá N. ? Sedla a válce (sedí a povaluje se). Mor. Nov. Př. 547. — nač. Nedělá ješče na ruku (má ruku bolavou). Brt. D. II. 288. — o čem. Dělá vo (o) domě (poklízí), o lesi, o dříví, vo hnoji. Ib. —jak. Dělá ke zdravě (za stravu). Ib. Z peněz u někoho d. Arch. XIV. 19. a j. Dělá, div dušu nevybľuje. Mor. Ces. 1. V. 418. Dělá to na dłúhé motání (po- malu). Mor. Ces. 1. V. 418.

38220   Dělati jak Svazek: 10 Strana: 0570
Dělati jak. Dělá, div se nepřetrhne. Us. Rgl. Dělati po svém (hleděti si svého); o něčem. Aby vo ní ďál (dělal), jako vo malým dítěti. D. o zelí = kroužiti je, o senách (sekati je); co: drva = káceti je. Litom. 45., Hoš. Pol. II. 56.

38221   Delator Svazek: 1 Strana: 0222
Delator, a, m., lat., udavač. Rk. Angeber, geheimer Ankläger.

38222   Delator Svazek: 6 Strana: 0027
Delator, a, m. = udávač. Vz S. N.

38223   Delava Svazek: 8 Strana: 0052
Delava, y, f., míst. jm. ve Spiši. Phľd. 1894. 61.

38224   Dělávati Svazek: 6 Strana: 0027
Dělávati, vz Dělati.

38225   Dělba Svazek: 1 Strana: 0222
Dělba, y, f. Když ku d-bě přijde, tvůj jest největší dar. PIk. — Slovo nové, lépe prý: dělení. Šb., Šm., Š. a Z. Ale není pří- činy, proč bychom ho neměli užívati. Die Theilung.

38226   Dělba Svazek: 6 Strana: 0027
Dělba. Nz., Dbš. Sl. pov. III. 67. D. práce. Kaizl. 32., 115.

38227   Dělce Svazek: 1 Strana: 0222
Dělce, e, m., malé dělo, kleine Kanone. Rk., Víd. list.

38228   Dělce Svazek: 6 Strana: 0027
Dělce. Následovalo nemálo Uhrů v čubách a v dělcích jejich. Skl. IV. 29.

38229   Delcký Svazek: 6 Strana: 0027
Delcký. Ťf. Odp. 45.

38230   Delco, n Svazek: 6 Strana: 0027
Delco, n. = délce, malé dělo. Slov. Ssk.

38231   Délčí Svazek: 6 Strana: 0027
Délčí = dílčí. Bern.

38232   Dele Svazek: 1 Strana: 0222
Dele, lat. = vymaž. (Píše se při korrek- tuře tisku na prázdný kraj, má-li se něco tištěného vymazati, vynechati.).

38233   Déle Svazek: 1 Strana: 0222
Déle, vz Dlouho.

38234   Déle Svazek: 9 Strana: 0036
Déle, subst. Šest loket vz déli, v déli, na dél m. na déli; vzdéli, zdélí, v-déli, vzdélí. Vz Gb. H. ml. III. 1. 217., 218.

38235   Déle, adv Svazek: 10 Strana: 0046
Déle, adv., länger. — D., e, f. = déka. Vz Dél. Gb. Slov.

38236   Delegace Svazek: 1 Strana: 0222
Delegace, e, f., z lat, vyslání, poslání, Absendung; přenesení dluhu, platební po- ukázka dlužníkova věřiteli; přenesení soudní moci od stolice, které vlastně po právu pří- sluší, na jinou. Anweisung, Uibertragung, Delegation. S. N., Rk. D. v Rakousku za- stupitelstva obou polovic rak. říše k povo- lování peněz, potřebných k placení potřeb společných.

38237   Delegační Svazek: 7 Strana: 1227
Delegační, Delegations-, D. listina. Bor. 608.

38238   Delegat Svazek: 1 Strana: 0222
Delegat, a, m., z lat., poslanec. Rk. Ab- geordneter.

38239   Delegat Svazek: 7 Strana: 1227
Delegat, a, m., der Delegirte.

38240   Delegatka Svazek: 7 Strana: 1227
Delegatka, y, f., die Delegirte. Nár. listy.

38241   Delegátka, y Svazek: 10 Strana: 0570
Delegátka, y, f. Nár. list. 1901. 329. 1.

38242   Delegovaný Svazek: 1 Strana: 0222
Delegovaný soud = soud přenosní (vz Delegace). J. tr. Ein delegirtes Amt.

38243   Delegovati Svazek: 1 Strana: 0222
Delegovati = poslati, absenden; přenésti vyšetřování na jiný soud, J. tr., abtreten, übertragen, anweisen.

38244   Delegraf Svazek: 8 Strana: 0052
Delegraf, u, m. = telegraf. Zlín. Brt. D. I. 15.

38245   Delechtor Svazek: 6 Strana: 0027
Delechtor, a, m., místo: direktor. Us. Bž. 51. Vz R.

38246   Déleji Svazek: 10 Strana: 0046
Déleji m. déle. Čen. Z. 125.

38247   Delektovati se Svazek: 6 Strana: 0027
Delektovati se = baviti se, pochutnati si, z lat., sich delektiren. Koll. Zp. II. 210.

38248   Deleký Svazek: 8 Strana: 0052
Deleký = daleký. U Mal. Polome. Phľd. 1895. 439.

38249   Delen Svazek: 10 Strana: 0046
Delen, u, m., z fr. delaine, vlněná látka. Nár. pol. 1896.

38250   Dělenec Svazek: 1 Strana: 0222
Dělenec, nce, m., dividendus (numerus), der zu theilende. Sedl. Vz Dělení.

38251   Dělenec Svazek: 6 Strana: 0027
Dělenec, nce, m., der Dividend. Nz.

38252   Dělenec Svazek: 7 Strana: 1227
Dělenec. Akkus. sg. d-nce. Sold. 11.

38253   Dělení Svazek: 1 Strana: 0222
Dělení, n , lat. divisio; divise, divisí. Die Theilung, Scheidung, Sonderung, Division. Dividend = dělenec; divisor = dělitel; ąuo- tient = podíl. D. skrácené; způsob dělení skráceného. Nz. Vz Rozdělení. D. na dvé. Jg. D. nestejné, vz stran pořekadla: Rybář. K d. skla užívá se diamantu, lépe: diamantem sklo dělíme, řežeme. Pk. — D. slabik. Často chybujeme proti etymologickému složení slov dělíce: přij-du, nej-sem, vyt-knu, příj-my, zem-řel, zar-děl, pos-lal, poz-nal, přeč-kal, pom-sta atd. Vz také Ck, Čk. Dělíme pak slabiky takto. Rozdělujíce slabiky v písmě držíme se především toho pravidla, aby každá souhláska zůstala při slabice svého slova; nerozdělíme tedy če-sťa-slá-va nebo jinak podobně, nýbrž česť-a-slá-va. — Dále o sou- hláskách na kraji slova (na začátku nebo na konci) nemůže býti pochybnosti, ku které slabice by přináležely; majíť jen jednu samo- hlásku ve svém sousedství, ku které se do slabiky přidružiti mohou: st ve slově stav patří ku slabice následujícího a a v milosť ku slabice předcházejícího o. — Avšak sou- hlásky, které jsou v prostředku slova mezi dvěma samohláskama, mohou se i k před- cházející i k následující slabice přitahovati a pro tyto případy je tedy pravidel obzvláště potřebí. — Nejsnáze by bylo říditi se pra- vidlem staroslovanským, podlé kterého každá slabika buď samohláskou neb souhláskou j by se končiti měla, Velmi často skutečně tak dělíme, např. chu-do-ba, ne-tra-ti, ne-stůj-te, stra-sti atd. Ale často zpouzel by se proti takovému rozdělení grammatický cit náš, t. j. povědomosť o původu slova, které patrně z jiných částí se skládá, než by ono rozdělení slabikové ukazovalo, na př. když bychom rozdělili pa-nský, mo-řský, mo-stský, o-tče, o-dstup atp! Pro tyto případy ustálila se zvykem pravidla jiná, která se s povědomostí naší o původu slova nějak srovnávají. — Především se rozeznává, má-li se a) slovo složené na švu svého složení rozděliti, anebo b) jde-li o dělení jiné. a) Jde-li o slabičné rozdělování a přidělování souhlásek (ať jedné ať několika) na švu slova složeného, tedy se rozdělí tak k oběma samohláskám sousedním, jak k nim patří mimo složení, na př. cl v noc-leh, dr v pod-robiti a po-drobiti; zdr v roz-drobiti a po-zdraviti, a podobně po-doba a pod-obojí, na-duřiti a nad-užiti, ná-hlý atd. Kdy se od tohoto pravidla odchylujeme, je doleji připomenuto. — b) Není-li to ve slově složeném, a je-li mezi dvěma samohláskama 1. souhláska jediná, tedy patří (ve shodě se zákonem staroslovanským) vždy ku slabice samohlásky následující, na př. dru-há, ne-dě-le, ve-li-ký. 2. Pakli několik souhlásek mezi dvěma samohláskama skupeno a a) je-li prvním členem té skupeniny j, tedy se při- tahuje j k slabice předcházející a souhlásky ostatní k následující (zase ve shodě se zá- konem staroslovanským) na př. zdej-ší, milej-ší, dej-te. — Poznam. Kde jest ej místo ý, dělí se tak, jako by jen ý bylo, na př. hej-ří, tejn-ský atp. jako hý-ří, týn-ský. — ß) Je-li ve skupenině jiná souhláska prvým členem, než j, tedy to je zase buď skupenina původní, buď nepůvodní. Když je to skupe- nina původní, t. j. taková, která se nám nerozkládá takořka sama (třeba byla po- vstala kdysi složením), tedy patří celá ku slabice následující (opětně v souhlase se zá- konem staroslovanským), na př. my-slím, my-šlení, se-stra, bi-tva, vla-sti (původ z vlad-ti není nám již patrný bez rozboru gramma- tického), sla-sti atp. Když však skupenina není původní, nýbrž taková, na jaké patrně vidíme, že povstala vysutím samohlásky (na př. velký m. veliký) nebo střetnutím sou- hlásek s rozdílných stran (na př.: panský: n od kmene pan-, a sk od přípony -ský; otcovský: v od přípony -ov a sk od jiné přípony -ský; kosťmi: sť od kmene kosť a m od ohýbací přípony -mi, atp.), tedy se skupenina roztrhuje: souhláska, která vysutím samohlásky osiřela, přitahuje se ku slabice předcházející a ostatek k následující (tedy vel-ký, pon-dělí = poneděli, chal-pa = cha- lupa atp.), souhlásky pak, které při tvo- ření neb ohýbání slova s rozličných stran se v jednom skupení střetly, podlé slo- žení svého se zase rozdělují (tedy pan-ský, bož-ský, ot-cov-ský, ten-ký, kosť-mi, veď-te, prv-ní, hod-ný, hlás-ka, jed-not-livý, jed- not-ný, pás-ti, pás-li, pas-týř, pas-tva, sed-nu, sed-lý, sed-lo, dět-ský atd.). — To jsou pra- vidla, kterých se přes všecku svobodu a nestej- nosť poměrně přece dosti šetří. Dlužno k nim v krátkosti ještě něco poznamenati. a) Větším dílem snadně se poznává, které slovo a jak je složeno; ale někdy se to zakrývá jistými změnami hláskovými, které na švu složeného slova se sběhly, anebo za jinou příčinou nám to z povědomosti vyšlo, na př. při slovích oběd (z ob a jed), obyčej (z ob a yč-ej od učiti se), oblek (z ob a vlek), oběť (z ob a věť), počev (z pod a šev) atp, V případech těch a takových zvykem jest děliti takto: 1. Je-li (v písmě) mezi dvěma samohláskama souhláska jediná a to a) nesmíšená, tedy přitahujeme ji k slabice následující, jako ve slovích ne- složených: o-běd, o-byčej, o-běť, o-bec, anebo se dělení vyhýbáme: oběsiti; b) je-li smíšená, přitahuje se též ku slabice následující, na př. ro-sol, pře-ce (z před a se) anebo se píše nesmíšeně a slabiky oddělují se, jak toho slo- žení žádá: počev psáno podsev, a děleno pod-šev, pod-síň atd. — 2. Je-li mezi dvěma samohláskama skupina souhlásek a povstala-li při skládání slova, tedy se roztrhuje a dělí, jak toho složení vyžaduje, na př.: ob-raz, ob-saditi, pod-stavec atp. Podobně mělo by se také děliti oblek z ob a vlek, tedy ob-lek, ob-lékati; ale proti takovému napsání jako ob-leknouti atp. zpouzí se náš grammatický smysl, poněvadž — leknouti není skutečným slovem, jakým by mělo býti (jako na př.: saditi v obsaditi) a proto jest radno, vy- hýbati se takovým případům a neděliti. Druhé možné rozdělení, totiž o-bleknouti protivilo by se nám zajisté ještě více. Z týchže příčin vy- hneme se dělbě v obrat a obrátiti atp. — b) Někdy se souhlásky dvou původně roz- dílných slabik nejen střetnou, ale dokonce smísí na př. dětsko (stb. dé + tb -sko) a děcko, bohatství a bohactví. Píšeme-li ne- smíšeně dětsko, bohatství atp., dělíme sku- peninu dle pravidla výše udaného: dět-sko, bohat-ství. Píšeme-li však smíšeně děcko, bohactví, a dělíme-li děc-ko, bohac-tví, tedy roztrhujeme původní skupeniny sk a stv (neboť děc-ko = děts-ko, a bohac-tví = bo- hats-tví), což jest proti pravidlu o netrhání skupenin původních; a dělíme-li dě-cko, bo- ha-ctvo, vše-cko, záme-cký, kupe-cký, če-ský atp., tedy souhlásku, která vysutím samo- hlásky osiřela, ku slabice následující přita- hujeme (neboť dě-cko = dě-ť-sko, vše-cko = vše-č'-sko dle stb. vbsé -čb-sko, vla-ský = vla-š'-ský atd.), což zase jest proti pravidlu o přitahování těchto souhlásek k slabice předcházející. To jest vůbec: když slabika některá uprostřed slabik jiných svou samo- hlásku ztratí a samohláska její se souhláskou slabiky následující se smísí, tedy nelze při dělení slabik obou pravidel právě vyložených zároveň Šetřiti, nýbrž potřebí jest rozhodnouti se pro to neb ono. Přednosť zasluhuje dělení dě-cko, český, jakož i pře-ce (= před-se) vždycky dělíme, poněvadž slovanština vůbec miluje slabiky zakončené samohláskou (dě-, če- ...) a poněvadž souhlásky, které se s ji- nými následujícími smísily, tím samým ku slabikám následujícím se přidružily (dě-ť-sko = dě-tsko = dě-cko). — c) Že pravidla o pra- ktickém dělení slabik nejsou vesměs důsledná, ano že někdy vespolek do sporu přicházejí, jindy pak že není rádno děliti ani tak ani onak, to z toho vyplývá, že do jazyka psaného mechanicky vkládáme, co v jazyce živém není t. j. začátky a konce slabik; a dále že se v tom řídíme pravidly, v nichžto dvě zásady rozdílné se křižují, ze kterých každá má své právo a každá i ve zvyku písařském nějaké platnosti si dobyla: prvá totiž zbytek staroslovanského zákona o samo- hláskovém zakončení slabik, a druhá na původu slova založená. Gg. Listy filolog, a paedag. III. 201. - 205.

38254   Dělení Svazek: 6 Strana: 0027
Dělení hmot mechanické. Mj. 10., Schd. I. 23. D. logické, harmonické. Jdč. Množení mořských hub děje se buď pučením a dě- lením aneb vajíčky. Frč. 1. D ním rozmno- žují se jednobuněční a někteří mnohobuněční tvorové. NA. V. od. II. 30. D. o statky. Vz Zř. zem. Jir. F. 30., 31. D. mezi bratry. Vz Tov. 80. D. buněk. Rosc. 25. — O d. slabik v písmě vz také Brs. 2. vyd. 216., Gb. Hl. 40., Bž. 54.

38255   Dělenice Svazek: 6 Strana: 0027
Dělenice, e, f. = dělení. Rubeš.

38256   Dělenolupenný. Am Svazek: 8 Strana: 0540
Dělenolupenný. Am. Orb. 75.

38257   Dělený Svazek: 6 Strana: 0027
Dělený; -en, a, o, getheilt. Nz. D. výroba. Kaizl. 94., 116. Ponechati někomu něco na dělenou. Kká. K sl. j. 112. Království dělené brzo se rozpadne. Lpř. D. list, kalich, koruna (v bot.) až ku zpodu nebo až po střední žílu rozdělený (á). Čl. Kv. XIX, Slb. XLI., Rst. 406. — kde. Kruh po obvodě d. ZČ. III. 36. —jak. Kvadrant na stupně d.; Stupnice d-ná na 100 dílů. ZČ.

38258   -dělený Svazek: 6 Strana: 0027
-dělený, -partitus, -theilig. Dlanitodělený, vyvstávají-li úkroje jako prsty na roztažené ruce; peřenodělený, sahají-li výřezy až ku prostřední žíle na př. listy charpy čakánku. Rät. 406.

38259   Delessit Svazek: 6 Strana: 0027
Delessit, u, m., nerost. Vz; Bř. N. 162., N.

38260   Delessit Svazek: 10 Strana: 0046
Delessit, u, m., nerost. Vstnk. XI. 835.

38261   Děleta Svazek: 6 Strana: 0027
Děleta (galeta), y, f. = hrotek na žinčici. Z Rožnova. Tč.

38262   Deležance Svazek: 10 Strana: 0046
Deležance. Věst. XI. 1.

38263   Delfi Svazek: 1 Strana: 0224
Delfi, vz Delphi.

38264   Delfín Svazek: 1 Strana: 0224
Delfín, a, m., plískavice, štěk (ryba). Der Delphin. — D. u děla = ucho, držadlo. Vz Dělo. L. Die Delphine, Handhabe. — D. dříve nástupce trůnu francouzského, der Dauphin, Kronprinz, a žertovně starší syn vůbec, nástupce, dědic, prvorozený, der erstgebo- rene. L.

38265   Delfin Svazek: 6 Strana: 0027
Delfin, u, m. = souhvězdí. Stč. Zem. 24., S. N.

38266   Delfinula Svazek: 7 Strana: 1227
Delfinula, y, f. D. laločnatá, delphinula laciniata, hlemýžď. Brm. IV. 2. 293.

38267   Delfský Svazek: 6 Strana: 0027
Delfský, vz Delphi.

38268   Delhi Svazek: 6 Strana: 0027
Delhi, dle Dolany. Bž. 122., S. N.

38269   Dělhova Svazek: 6 Strana: 0027
Dělhova, y, f., Dielhau, ves v Opavsku.

38270   Déli Svazek: 6 Strana: 0027
Déli = déle. Slez. Tč. Že sou se d. umluvili. NB. Tč. dod. 35.

38271   Delia Svazek: 1 Strana: 0224
Delia, na Slov. = hrdina; topánky, botky.

38272   Deliace Svazek: 8 Strana: 0052
Deliace, e, f., z lat. = obnažování půdy větrem. Vz Mus. 1893. 457., Denudace (násl.).

38273   Deliacký Svazek: 6 Strana: 0027
Deliacký = hrdinský. Slov. Ssk.

38274   Delibáš Svazek: 7 Strana: 1227
Delibáš (lépe: delibaša, dle Bača), plu- kovník turecké jízdy. Vz Č. Kn. š. 327.

38275   Deliberace Svazek: 6 Strana: 0027
Deliberace, e, f., lat. = uvažování, ra- dení se.

38276   Deliberovati Svazek: 6 Strana: 0027
Deliberovati, uvažovati, raditi se, z lat.

38277   Delice Svazek: 6 Strana: 0027
Delice (delís), fr., z lat. deliciae = rozkoš. S. N.

38278   Dělicí Svazek: 1 Strana: 0224
Dělicí právo, D., znaménko. Vz Dělidlo. Theilungs-.

38279   Dělicí Svazek: 6 Strana: 0027
Dělicí, zum Theilen dienend, Theilungs-. D. stroj (délkový a kruhový), ZČ. I. 23., Mj. 89., S. N., poměr, das Theilverhältniss, Jrl. 423., stěna, Posp., body, Sté. Zem. 445., Jrl. 419., zeď. Zpr. arch.

38280   Dělící Svazek: 6 Strana: 0027
Dělící, theilend.

38281   Delici-um Svazek: 1 Strana: 0224
Delici-um„ a, n., lat, pochoutka, rozkoš. Lust, Wonne, Freude.

38282   Deliciosní Svazek: 6 Strana: 0027
Deliciosní, lahodný, rozkošný.

38283   Delická Svazek: 6 Strana: 0027
Delická úloha = zdvojnásobení krychle. Vz S. N.

38284   Dělič Svazek: 1 Strana: 0224
Dělič, dělitel, e, m., (divisor). Sedl. Der Theiler- Scheider.

38285   Dělič Svazek: 6 Strana: 0027
Dělič. Učinil mě súdcí nebo d-čem nad vámi, divisor. ZN. — D. = dělidlo, das Ab- theilungszeichen. Nz. — D. na hnojnici. Wld.

38286   Dělič Svazek: 9 Strana: 0036
Dělič, e, m. Hus. I. 405.

38287   Dělička Svazek: 6 Strana: 0027
Dělička, y, f., die Theilerin, Scheiderin. Bern.

38288   Dělíčko Svazek: 6 Strana: 0027
Dělíčko, a, n. = malé dělo. Us.

38289   Děličový Svazek: 7 Strana: 1227
Děličový, distributionis. Ž kl. 77. 54.

38290   Dělidlo Svazek: 1 Strana: 0224
Dělidlo, a, n. D. liché, neplodné. Jd. Der Theilungsgrund, Eintheilungsgrund. — D. reči, písma: čárka (,), čárka- s tečkou n. středník (;), tečka, (.), dvoutečka (:), závorka ((), znamení otázky (?), znaménko podivení (!). NXz. Unterscheidungszeichen.

38291   Dělidlo Svazek: 6 Strana: 0027
Dělidlo, a, n., die Theilungszahl. Hud. — D., das Theilungswerkzeug: klín, nůžky, průboj, nůž a p. Včř. Z. II. 28. — D. = stavba na konci ostrova z kamenů a štěrku a jejíž účelem jest rozváděti vodu stejno- měrně do obou ramen řeky. Zpr. arch. XII. seš. 4. str. 17. — D. písma, dělicí znaménka. Vz Vm. 75., Brt. S. 3. vyd. 156. a násl., Dk. P. 502., Prm. III. č. 18., Nz. 159., Bačk. Výsk. 44.-47., 53.

38292   Dělidlo Svazek: 9 Strana: 0036
Dělidlo. D la při třídění sloves. Vz Gb H. ml. ?. 2. 109. D. řeči. Vz Věst. V. 2.

38293   Delikatesse Svazek: 1 Strana: 0224
Delikatesse, fr., lahodnosť, něžnosť; la- hůdka, pochoutka, Rk. Zartheit, Zartgefühl; Leckerbissen, Köstlichkeit.

38294   Delikátně Svazek: 10 Strana: 0046
Delikátně sympatický. Nár. list. 1903. 317. 21.

38295   Delikatní Svazek: 6 Strana: 0027
Delikatní = lahodný, delikat. D. jídlo, nápoj. Us. Pdl. — D. = jemnocitný, zart- fühlend. D. člověk, pán. Tč. — D. = vybí- ravý, wählerisch. — v čem: v jídle. Slez. Té.

38296   Delikatnosť Svazek: 6 Strana: 0027
Delikatnosť, i, f. = lahodnosť. Vz Deli- katesse. — D. = jemnosť, jemnocitnosť, die Feinheit, feines Benehmen. Slez Tč.

38297   Delikátnosť Svazek: 10 Strana: 0046
Delikátnosť, i, f. Zr. Kom. 118.

38298   Delikt Svazek: 6 Strana: 0027
Delikt, u, m., lat. = přečin; zločin. Vz S. N.

38299   Delikvent Svazek: 8 Strana: 0052
Delikvent, a, m., místo delinkvent. List, fil. 1893. 466.

38300   Delina Svazek: 6 Strana: 0027
Delina, y, f. = deska v podlaze; d-ny = dřevěná podlaha. Slc. Tč.

38301   Dělina Svazek: 7 Strana: 1227
Dělina, y, f. = zádruha, Hauscommunion. f. Athen. V. 293.

38302   Delinový Svazek: 6 Strana: 0027
Delinový. D. podlaha. Vz Delina.

38303   Delinquent Svazek: 1 Strana: 0224
Delinquent, a, m. Zločinec, Verbrecher, Missethäter.

38304   Deliny Svazek: 8 Strana: 0052
Deliny = prkenná podlaha. Brt. D. II. 434.

38305   Deliri-um Svazek: 1 Strana: 0224
Deliri-um, a, n., dle „Slovo"; blouznění, třeštění, blabolení, mluvení ze spaní. S. N. Wahnsinn, Irrsinn, Geistesverwirrung.

38306   Delisko Svazek: 6 Strana: 0027
Delisko, a, n. = děliště. Slov. Loos.

38307   Děliště Svazek: 6 Strana: 0028
Děliště, ě, n., der Theilungspunkt, Scheide- platz. Šp., Šm.

38308   Dělitba Svazek: 6 Strana: 0028
Dělitba, y, f., die Theilung. D. práce. Kos. Ol. I. 125.

38309   Dělitebný Svazek: 6 Strana: 0028
Dělitebný = dělitelný. D. celek. Jdč., Ssk.

38310   Dělitel Svazek: 1 Strana: 0224
Dělitel, e, m., dělič; dělitelka, y, f., die Theilerin.

38311   Dělitel Svazek: 6 Strana: 0028
Dělitel v alg. = číslo, jímž se dělí. Sim. 36.

38312   Dělitel Svazek: 7 Strana: 1227
Dělitel, v math. Akkus. sg.: d-le. Sold. 11.

38313   Dělitelnost Svazek: 1 Strana: 0224
Dělitelnost, i, ť. dílnosť. D. čísel. Nz. Die Theilbarkeit.

38314   Dělitelnost Svazek: 6 Strana: 0028
Dělitelnost', i, f. D. pozemků, Dch., svo- bodná d., die Freitheilbarkeit, hranolová, die peritome Theilbarkeit. Sl. les. D. hmot. Mj. 10. D. = vlastnosť těles, že je lze děliti na díly, z nichž každý podržuje původní vlastnosti celku. D. chemická, mechanická. ZČ. I. 47. Cf. KP. II. 9., Schd. I. 22. Cf S. N.

38315   Dělitelný Svazek: 1 Strana: 0224
Dělitelný, dělný, theilbar. Číslo na pět rovných částek na čisto (na prosto, něm. ohne Rest) dělitelné. Nz. — D., dílný, theilhaft, D.

38316   Dělitelný Svazek: 6 Strana: 0028
Dělitelný. Každá hmota jest d-ná. Mj. 4. — čím. Každé číslo jest samo sebou a jed- ničkou d-né. Šim. 51.

38317   Děliti Svazek: 1 Strana: 0224
Děliti, 3 pl. -lí, děl, děle (íc), il, en, ení; dělívati. Na částky rozděliti, krájeti, trhati etc., theilen, schichten; různiti, dvojiti, theilen; trennen, scheiden, absondern; vertlieilen; — se = dělenu býti, getheilt sein, werden, sich theilen; poděliti mezi sebou, sich in etwas theilen; různiti se, sich trennen, absondern; lišiti se. sich scheiden, unterscheiden. Jg. — co: počet, město, peníze, Us., dědictví, D., užitek z hor. Vys. — se, co od čeho. Duši od těla d. Alpy dělí Němce od Vlach. D. D. se od čeho. V. Stříbro od zlata d. Vys. Bránice dělí srdce a plíce od slezin a jater. V. D. se od jiných (lišiti se). Us. — koho, co, se čím (od čeho). D. koho losem, rovným dílem, V., koláč nožem, Us., počet počtem, Jg., něco pokusem. Nz. Šest děleno třemi rovná se dvěma. Nz. Číslo samo sebou děleno rovná se jednušce. Nz. Ničím se od Sodomy nedělilo. Br. Rovným dílem se s někým D. Us. Neděliti se úmyslem. V. Rozumem dělí se člověk od zvířete. Ros. Kněží řečtí nedělí se od lidu obecného ničímž. Har. I. 277. — Alx. 1107., Chč.452., Kom., Jel. - co komu. Sousedovi své mysli d. L. Vz Sdíleti. — se, co na co: svůj statek na tři díly, na dvé. D. Čechy se dělily na kraje. Us. Něco na rovné díly, V., na polovic. Er. P. 325. Počet 15 na 3 částky se dělí. Jg. m: n. = m děleno na n (t. j. rovných dílu). Nz. Řeka na mnoho struh se dělí. Har. II. 145. - se v čem (od čeho). Neděliti se v smyslu od jiného. V. D. se v mínění od někoho. J. tr. Oznámiv jim, co společného v právě mají a v čem se od sebe dělie. Vš. Tu sumu máme zaplatiti rukou společnou, tak aby z nás ru- kojmí v tom slibu a dluhu jeden od druhého se nedělil. Er. — co mezi koho: peníze mezi chudé. Us. — V. — se, co s kým. D. co s kým. Arch. I. 163. Kdažto sě noc se dnem dělí. Alx. — co, se oč s kým kde: o pe- níze. Let., Mitr. S mnohými dělil se o kořisť. Dělili se v lese o kořisť. Ml. - se. Kde se cesty dělí, stojí sloup. Ml. Tam se řeka dělí. Us. — se z čeho, odkud. Když tvá duše z těla se dělila. Ojíř. — se o čem. Pakli by se páni o čem dělili (nesrovnávali se), mohou kázati vystoupiti všem, aby povolně potaz a rozmluvu míti mohli. Tov. — co v co. Časy dělíme v absolutní a relativní. Rs. — aby. Dělil to, aby nás uspokojil. Us. Dělil své statky před svědky dle svých zásad mezi své děti beze všeho váhání proti vůli svého bratra.

38318   Déliti Svazek: 1 Strana: 0224
Déliti, 3. pl. lí, del, déle (íc), il, en, ení; délívati = delšiti, länger machen. D. co do nekonečna, — co čím: čáru křídou.

38319   Děliti Svazek: 6 Strana: 0028
Děliti. Mkl. Etym. 45. — abs. D-la, div se nepotrhala. Us. Kšť. — co, koho. Sv. Štěpán koledoval, chyťa pecen ohledoval, chyťa druhý dělil ludi, chyťa třetí, dělil děti. Sš. P. 739. Kdo se d. nechtěl. Vz Zř. zem. Jir. K. 4. D. co by se nemohlo, buď šaco- váno. Cor. jur. F. LV. — co, se odkud. Hranice dělí země od sebe. Us. Pdl. Svou od nich se dělíš povahou. Jir. Anth. III. 179. D. sě od své bratřie. Výb. II. 1. Dělil se od hřiešných. BR. II. 5. b. A ten úřad (dvorský) se dělí od zemského svobodného súdu. O. z D. List práva zvláštního v tom dělí se od zápisu, neb ... CJB. 417. — čím. Po Žižkove smrti stalo se roztržení mezi Tábořany a Sirotky, že sú se městy dělili. Let. 64. — co komu. Větrům lkáni, slzy dělím řekám. Koll. I. 186. — co, se jak. Les na seče, paseky, poruby d., in Gehaue theilen. Sl. les. Den se na poly dělieše. ZN. Ta cierkev dělí se na tři strany. Hus I. 25. Řeka dělí se ve dvě ramena. Us. Nebude viece dvój lid, ani se budú d. ve dvoje krá- lovstvie. BO. D. mechanicky, chemicky. Rm. Zemské právo na tré se dělí. O. z D. — kde. V písmě třeba slabiky děliti; Ve slovech složených dělíme dle toho, jak složení vy- žaduje: pod-loubí. Bž. 54., 55. Ač se málo v slovech dělí. Hus I. 49. — s kým (jak, oč). Už sem se d-la se smrtí (už sem byla na umření). Us. Vk. Keď sa s milým na dvé dělím (loučím). Sl. ps. 172. Když se bude duše s tělem d. Výb. II. 36. Když žaloba jeho (řečníkova) s dskami se dělí (jim od- poruje). O. z D. Aby se se mnú znov dělil. Půh. 1. 343. S nimi se dělí o užitky. Hus I. 400. — oč (jak, kde). D. se o peníze. Let. 515. U Jimramova d-li sú sě o ně (koření); D-li sě o sukno. Pč. 3., 9. Pakli by se o tu otázku v soudu páni dělili. Vl. zř. 14., O z D., Zř. F. I. C. XVI. — več. Jali se v jeho oděv d. Č. (Nár. bibl. IX. 60.). Ve statky světa se d. Exc. Mluvnice se děli v hlásko- sloví, ve tvarosloví, ve skladbu. Gb. Úv. 10. — se. Ovoce se dělí (= opadává). Us. u N. Bydž. Kšť. Našli jsme, dělme se. Lpř. — k čemu. Ty dělí toliko ku přebývání společnému, aby spolu nepřebývali. Hus III. 200. — co mezi sebou. Dělte mezi sebú. 15. stol. Mnč. R. 83. Chléb mezi sebú d. Pass. mus. 411. — Cf. Rozděliti.

38320   Děliti Svazek: 8 Strana: 0052
Děliti. To se mi smrťó děli = protiví do duše. Brt. D. II. 305.

38321   Děliti Svazek: 9 Strana: 0433
Děliti. Ulička, ješto dělí mezi jejich jistbami. 1417. Mšín. 10.

38322   Děliti co Svazek: 7 Strana: 1227
Děliti co: ortel, výpověď = vážiti, za právo říkati. Wtr. Obr. II. 680. — něco mezi někoho. Cf. Nábytek (dod.). Lečby řečník žaluje se dskami se dělil (neshodoval). Výb. I. 986. — mezi čím. Čísla mezi sebou d., špatně m.: číslo číslem, čísla spolu d. Sold. 9. — do čeho. D. číslo do čísla chyb. m.: číslo číslem. Sold. 10.

38323   Děliti se Svazek: 10 Strana: 0046
Děliti se = opadávati. Letos je sucho, ovoce se dělí. Kšt. Lid. 9.

38324   Dělítko Svazek: 1 Strana: 0224
Dělítko, a, n., znamení dělení. Sedl. Theilungszeichen.

38325   Dělítko Svazek: 6 Strana: 0028
Dělítko. Nz.

38326   Dělivky Svazek: 10 Strana: 0570
Dělivky (bakteric), poltivky., Schizo- myceten. Ktt.

38327   Dělivo Svazek: 1 Strana: 0224
Dělivo, a. n., Theilungsstoff. Rk.

38328   Dělivo Svazek: 6 Strana: 0028
Dělivo, divisum. Nz., Dk. Aesth. 78.

38329   Dělivosť Svazek: 6 Strana: 0028
Dělivosť, i, f., die Theilbarkeit. D. látek přírodních. Jir. Anth. III. 85.

38330   Dělivý Svazek: 6 Strana: 0028
Dělivý, partitiv. D. genitiv. Dch., Křn. 3. vyd. 190.

38331   Deližance Svazek: 6 Strana: 0028
Deližance, e, f. (deližanec, nce, m. Plk.), z fr. diligence (diližans) = poštovní vůz. Us.

38332   Délka Svazek: 1 Strana: 0224
Délka, y, f., dýlka. D. mezi dvěma (věcmi) = vzdálení. V. Die Länge, Entfernung. D. zeměpisná, hvězdopisná; d. planety v dráze ; d. planety heliocentrická n. slunostřední; d. geocentrická n. zeměstřední; d. přísluní, od- sluní. S. N. D. (dálka) ranní, večerní, Mor- gen-, Abendweite. Š. a Z. D. slabiky, samo- hlásky. Sr. S. N. VIII. 650. Vzhled do dálky. Jednička, míra, míle délky. Průřez (průrys) na délku. Nz. — Délkou (času, Länge der Zeit) se přece něčemu naučím.

38333   Délka Svazek: 6 Strana: 0028
Délka prostorová, časová. Dk. Aesth. 201. Vz S. N. D. přímky kladná n. příčetná, záporná n. odčetná. Jd. Geom. III. 3. D. ky- vadla, ZČ. I. 147., Mj. 157., nakloněné ro- viny, Mj. 85., ZČ. 92., zeměpisná (východni, západní), Nz., Stč. Zem. 282., hvězdářská, Stč. Zem. 79., tangenty, normaly, Stč. Dif. 158., vlny (mořské); Mj., Stč. Zem. 755., KP. II. 275., dne, stupně, Štč. Zem. 311., 363., polena, zedmutí (nadržení, die Stauweite), šindele, latě, metrová, Meterlänge, stoky, oblouku, pramenu atd. Sl. les. Stupeň, míra, měřítko, měření délky. Us. Pdl. Cf. Schd. I. 197. — D. časová. To trvá dýlku, než je hotov! Us. Dch. D. časová tonu. Zv. Pŕ. kn. I. 4. D. slabiky vz Kvantita, Samohláska, S. N. VIII. 650., Gb. Hl. 14., 46.-47., 131., 133., 132., 138., Bačk. Výzk. 57., 61. Vážnou délku čiješ, křepká hbitě hláska ubíhá. Vinař. D. fonetická. Vz List. filolog. II. 173.

38334   Délka Svazek: 9 Strana: 0036
Délka, vz Dloužení.

38335   Délka Svazek: 10 Strana: 0046
Délka. Sr. Lind. 31.

38336   Dělko Svazek: 1 Strana: 0224
Dělko, a, n. = dělce. Kleine Kanone.

38337   Délkoměr Svazek: 1 Strana: 0224
Délkoměr, u, m., nástroj k měření dálky. Längenmesser. Světoz.

38338   Délkoměrství Svazek: 6 Strana: 0028
Délkoměrství, n., die Longimetrie. NA. V. 1. D. = čásť měřictví zabývající se mě- řením délky. Vz S. N.

38339   Délkomíra Svazek: 8 Strana: 0540
Délkomíra, y, f., Längenmass, n. Am. Orb. 16.

38340   Délkování Svazek: 9 Strana: 0036
Délkování. D. hlásek. Ott. XIII. 597. Vz Dloužení.

38341   Délkový Svazek: 6 Strana: 0028
Délkový, Längen-. D. číslo, die Längen- zahl, Jd. Geom. I. 4., míra, míle, výstřed- nost, jednotka, Stč. Zem. 12., 15., 162., 339., měřítko, Sl. les., rozměry. Us. Pdl.

38342   Dělmistr Svazek: 7 Strana: 1227
Dělmistr, a, m., Werkmeister, -führer. Neč.

38343   Dělmo Svazek: 7 Strana: 1227
Dělmo, a, n., mulsum, zastr. Hank. Sb. 176.

38344   Délmo Svazek: 10 Strana: 0046
Délmo = na dél, der Länge nach. Křížkův Lat. slov. u slovesa contexo. (Mš. ).

38345   Dělna Svazek: 1 Strana: 0224
Dělna, y, f., dílna. Aqu.

38346   Dělna Svazek: 6 Strana: 0028
Dělna donucovací, robotárna, das Arbeits- haus. Sl. les.

38347   Dělně Svazek: 10 Strana: 0046
Dělně pilný. Msn. II. 343.

38348   Dělní Svazek: 1 Strana: 0224
Dělní dům = dílna. D.

38349   Dělní Svazek: 6 Strana: 0028
Dělní den = všední. Mor. Brt. Vz Dělný. — D., Theil-. Ssk.

38350   Dělní Svazek: 10 Strana: 0046
Dělní vůz (na dílo). Čern. Z. 276 (1652).

38351   Dělnice Svazek: 1 Strana: 0224
Dělnice, e, f. V. To je dobrá d. Us. Ar- beiterin. — 2. = dílna. Lom., Břez.

38352   Dělnice Svazek: 6 Strana: 0028
Dělnice. Přední d. (v továrně), die Vor- arbeiterin. Dch. — D. = dílna, die Werk- statt. Praž. arch. č. 1172. f. 202. Wtr.

38353   Dělnice Svazek: 8 Strana: 0052
Dělnice = dílna. Arch. XIV. 462.

38354   Dělnický Svazek: 6 Strana: 0028
Dělnický, Arbeiter-. D. rodina, třída, J. tr., lid, Werksleute, čtvrť, Arbeitergrund, Dch., město, osada, KP. I., 200., 199., strana, -parthei, stav, stávka (Arbeiterstrik), mzda, obydlí, řád, spolek, otázka, věc, svícen pro- strkovací. Sl. les.

38355   Dělnický Svazek: 7 Strana: 1227
Dělnický. D. hygiene, vz Ott. VII. 214., obydlí 216 , otázka 216.-226., choroby 226., koalice 226., kolonie, pojišťování. 230. nn.

38356   Dělnický Svazek: 10 Strana: 0046
Dělnický. D. hospodářská a bytová banka, hospodářství. Nár. list. 1903. č. 284. 22.

38357   Dělnictví, n Svazek: 6 Strana: 0028
Dělnictví, n., die Taglöhnerschaft. Lpř.

38358   Dělnictvo Svazek: 1 Strana: 0224
Dělnictvo, a, n. = dělníci. Die Arbeiter, Arbeiterklasse, -stand.

38359   Dělničení Svazek: 6 Strana: 0028
Dělničení, n., das Arbeiten um Taglohn. Lpř.

38360   Dělničí Svazek: 1 Strana: 0224
Dělničí, Arbeiter-.

38361   Dělničiti Svazek: 6 Strana: 0028
Dělničiti, il, ení, Taglöhner sein. Lpř., Tč.

38362   Dělnička Svazek: 6 Strana: 0028
Dělnička, y, f., die Taglöhnerei. Po d-čce choditi, na d-čku jíti. Ostrav. Tč.

38363   Dělniční Svazek: 10 Strana: 0570
Dělniční čeleď. 1558. Arch. XXII. 157.

38364   Dělník Svazek: 1 Strana: 0224
Dělník, a, m. Der Werkmann, Arbeiter. D. ze mzdy najatý. V. D. nájemný. V. Děl- ník na den najatý, d. denní (nádenník), V., pilný. Hoden d. záplaty (mzdy) své. Prov. D. na vinici Páně. Kom. D. od kusu (Stück- ąrbeiter, Stückwerker), na poli, v poli, polní. Šp. Nevděčný platec činí tesklivého děl- níka, Lb.

38365   Dělník Svazek: 6 Strana: 0028
Dělník, operarius. Bj., Hř. 7. D. pomocný, zjednaný, lakyrnický atd.; nedostatek d-ků, nouze o d-ky. Sl. les. D. jest nemastný zel- ník. Hodenť jest d. pokrmu svého. Mat. 10. 10. D. zlých činů. Ep. Pog. st. 27. Na Fren- štatsku jest d. jen najatý pracovník na poli. Chysta se na dešč a ja mam d-ka. Jinak říkají: nádenník. Brt. D. 206.

38366   Delník Svazek: 8 Strana: 0052
Delník n. deník, u, m. = kůlna bez patra. Jemnicko. Brt, D. II. 436.

38367   Dělnišce Svazek: 8 Strana: 0052
Dělnišce, ete, n. = místo v lese, kde te- saři kácejí a pracují, rubisko. Vých. Mor. Brt. D). II. 305.

38368   Dělniščata Svazek: 10 Strana: 0570
Dělniščata, jm. lesa. Vz Hoš. Pol. II. 57.

38369   Dělniště Svazek: 6 Strana: 0028
Dělniště, ě, n. = pracoviště, die Arbeits- stätte. Sl. les.

38370   Dělnosť Svazek: 6 Strana: 0028
Dělnosť, i, f., die Thätigkeit, Industrie (činnost), die Leistung, Leistungsfähigkeit. Kos. Ol. I. 197., 248., Jg. Sbr. sp. 1841. 148. D. národa. Exc. D. stroje. Šim. 126., Sl. les., Mj. 143., 182., 183., 189., Hrm. 92.

38371   Délnosť Svazek: 6 Strana: 0029
Délnosť, i, f., die Länge. Rk.

38372   Dělný Svazek: 1 Strana: 0224
Dělný = ku práci ustanovený, Arbeits- ; pracovitý, arbeitsam. Šest dní máš dělných a sedmý odpočineš. Št. D. člověk, Hus., lid, Ben. V., včela, D. (pracovitá). D. hovado, kůň, Ros., dům, D., den = všední.

38373   Délný Svazek: 1 Strana: 0224
Délný = na dél. Lang, der Länge nach. Údolí d. Krok.

38374   Dělný Svazek: 6 Strana: 0029
Dělný = ku práci ustanovený. D. voda, Mj. 183., síla, Kod., Šp., stroj, Šim. 99., 145., 147., muž, Zl., lid, Vrch., St. Kn. š. 118., 177., den. Št. Kn. š. 55. Tři tisíce vladařov (praepositi) nad d-mi lidmi. BO. — D. = vracovitý. D. žena, Reš., čeleď, Sdl. Hr. I. 3., člověk, u Rychn., Ntk., roba, u Místka, Škd., ruka, Čch. Dg. ve Kv. 1884. 111., oráč. Pass. 1013. Dělného člověka jediný ďábel láká, ale prázdného všichni. Hus III. 189. — D. = oddělený, neúčastný, expers. Bych jich chleba nebyl dělen. Pravn. 678. - D. = dělitelný, theilbar. Trojice není dělná, avšak jest v ní rozeznání, man findet an ihr verschiedene Momente. Št. —D. D. skutek = který lidé rukama dělají. Št.

38375   Délný Svazek: 6 Strana: 0029
Délný. D. čára. Dch., Rst. 406.

38376   Dělný Svazek: 7 Strana: 1227
Dělný. D. čeleď. Arch. IX. 148.

38377   Dělný Svazek: 10 Strana: 0046
Dělný = do díla. D. sáně. 1743. H. Jir. Sr. Dělní. — D. = všední. D. den. Št. Er. I. 55., Us.

38378   Dělo Svazek: 1 Strana: 0224
Dělo, a, n. = dílo. Div. z ochot. — D., nástroj, Maschine. Troj. — D., ein Geschütz. Stück, Kanone. Dělo je z děloviny (vz Dě- lovina) n. železa a leží na dřevěných ložích (lafetách). Trouba děla má na zadním konci násadku kulatou, hrozen, aby se zdvíhati mohlo a dva kruhy, delfíny. Vnitřní dutosť slove vývrt n. duše, přední její konec ústí a díra v zadním konci k zapalování prachu zápalní díra. D. granátní (houfnice), pumovní, moždířové; polní, bořicí. U Čechův mívala děla jména: chmelík, rychlice, hovorka, menší: srubnice, tarasnice, houfnice, píšťaly, harcovnice. — Z děl střílejí se koule bud plné, buď duté aneb kartáče (krabice hru- bými broky naplněné). S. N. Dělo metací, jehož střela v malém oblouku se pohybuje = kanon (dělo v užším smyslu); dělo há- zecí, jehož střela u větším oblouku se po- hybuje = húbice (houfnice), hmoždíře (kotle). U děl házecích slove přední a širší čásť: let, zadní a užší: komora. Hlavně děl a húbic leží na lafetách, hlavně hmoždířů stojí v smyčních (něm. Schleife). Děla jsou dle váhy železné koule, která do jich vývrtu se hodí, 3, 6, 12, 18, 24, 30-liberní; húbice a hmoždíře dle váhy kamenné koule, která do jejich vývrtu se hodí, 10 atd. liberní. Váha, která se zde rozumí, je stará n. no- rimberská (a ta se má k vídeňské jako 9: 11). Průměr vývrtu dle udání váhy slove: ráž (kaliber). Báz železná (u děl), ráž kamenná (u húbic a hmoždířův), olověná (u ruční střelné zbraně). Ráž označuje se i délkou průměru v palcích, v čárkách (v centime- trech) atd. Vývrty húbic a hmoždířův jsou hladké, vývrty děl hladké a tažené. Húbice a hmoždíře nabíjejí se jen od předu, děla od předu (předová), nebo od zadu (zadová), tato jsou zároveň i tažená. Dělo polní, horské (tříliberní tažené předové), pevnostní, oble- hací, pobřežní, námořní, rozkladné, skladné. Vz Střela. Valy děly obsaditi. D. Koule do děla. V. Z děl kulí bez počtu vystříleli. V. Dělo vzíti. V. Co by z děla dostřelil. Ka- nonenschussweite. Vrat. Děla strojiti. Jg. Dělo (nové) nakolesiti (aufprotzen). Rk. Děla líti. Šm. Kdo z stříbrných děl střílí, nebrzyť se chybí. Reš.

38379   Dělo Svazek: 6 Strana: 0029
Dělo = dílo. Mkl. Etym. 45. Zpropadené d. Us Brt. Co's, nevěsto, co's dělala, že po tobě neznať děla? Sš. P. 138. Děla = žně. Vz Děla, Žeň. — D. = plást. D. důležité = souběžné s duškou s vrchu dolů; krajité — napříč klátem (úlem), konci k dušce; kútné (koutnó) = do rohu. Na Zlínsku. Brt. — D. = kanon. Hlaveň děla, das Kanonenrohr; d. otáčecí (srubnička), die Drehbasse, železné, lesknaté, Metall-, dobývací, bořicí, obranné, lodní; soustružadlo na děla, die Drehbank, střílení z děl, dělostřelba, kanonáda, die Kanonade. Čsk. D. postaviti, Dch., zasaditi, Bart. 262., vypáliti, lösen. Us. D. revolverové, ryhované. Vz KP. IV. 508., 503., Sdl. Hr. II. 249.

38380   Dělo Svazek: 7 Strana: 1227
Dělo. Děla v 15. stol : bombarda, čtvrt- nice, harcovnice, houfnice, hovorka, kartoun, píšťala, rychlice, srubnice, švihovka, taraska, tarasnice, trubačka. Wtr. Obr. I. 267. Cf. Střelba (dod.), Kus, Střelba, Ott. VII. 239. nn.

38381   Dělo Svazek: 8 Strana: 0052
Dělo, po staročesku by se řeklo puška. Bl. Gr. 175. D. kartáčově, varhanové. Ott, VIL 241. — D. = zásyp. K vytopení peci na jedno dělo pohanky třeba 15 polen; Najedno d. berou 3 metr. centy pohanky. Mor. NZ. III. 226.

38382   Dělo Svazek: 9 Strana: 0036
Dělo. Děla znali v Indii již p ed tisíci léty. Har. II. 127.

38383   Dělo Svazek: 10 Strana: 0046
Dělo. Sr. Lind. 31.

38384   Dělo Svazek: 10 Strana: 0570
Dělo, a, n. Hoden do děla nabiť a vy- streliť. Phľd. XXIV. 342.

38385   Delobijna Svazek: 6 Strana: 0029
Delobijna, y, f. = dělobitna. Slov. Ssk.

38386   Dělobitna Svazek: 6 Strana: 0029
Dělobitna, y, f., die Batterie. Dch.

38387   Dělobitný Svazek: 7 Strana: 1227
Dělobitný, Batterie-. D. divise. Us. Pdl.

38388   Delogement Svazek: 1 Strana: 0225
Delogement (fr., deložman), vystěhování se, das Ausziehen, der Aufbruch der Truppen; vypuzení, zahnání, Austreibung, Verdrän- gung. Rk.

38389   Děloha Svazek: 1 Strana: 0225
Děloha, y, f. = dětinec, materník, die Mutter, Bärmutter; u klisny: hříbětn(k; u krávy: teletník; u ovce: jehnětník. Šp. Balsam pro dělohu (pro matku). D. Vystou- pení dělohy. Aqu. Zavření dělohy. — D. = lůžko po porodu, die Nachgeburt, der Mutter- kuchen. Čern. — D., u rostlin, vz Semeno, Jádro. — Dělohový, Bärmutter-.

38390   Děloha Svazek: 6 Strana: 0029
Děloha = maternice. BO. V MV. nepravá glossa. Pa. Spodina d-hy, Uterusgrund, čípek, -hals; dutina, -höhle; branka, -mund; roz- tržení, -ruptur; sliznice, -echleimhaut; stěna d-hy, die Uteruswandung. Nz. lk. Útvar d-hy neúplný (rudimentní), nepravidelnosti d-hy, d. dvojrohá, bezrohá, snížení a výhřez d-hy, uchýlení d-hy zpět (retroversio), uchý- lení d-hy v před (anteversio), šikmá poloha d-hy (obliquitas), vychlípení d-hy (inversio), sklesnutí dna d-hy (depressio fundi uteri), roztržení a poranění d-hy (násilné), trhlina pronikající (ruptura penetrans). Křž. Por. 127., 128., 129., 135., 137., 141., 142., 143., 144., 155., 156., 157. Nepravidelnosti ve vý- konech d-hy, váhavosť d-hy (inertia), ochab- losť (atonia), úplné unavení či ochrnutí (ex- haustio, paralysis), cévkování, zúžení (kře- čovité) d-hy; nepravidelnosti v okolí d-hy, ohnutí d-hy v před (anteflexio), obrácení d-hy, odchylky v poloze d-hy, ohnutí d-hy zpět, výhřez d-hy prvotní, druhotní. Ib. 169., 172., 178., 189., 220., 414., 444., 445. Cf. Čs. lk. I. 153., 229., 231., 254., 278., II. 13., 14., 4L, 71., 72., 94., 112., 145., 226., 227., 249., 271, III. 278., 406., IV. 162., VI. 291., 401., VII. 241., VIII. 61., 115., 203., 220., X. 3., 251., 396 , 397. — D. botan. = prvorodý list na klíčku, již v semeni vytvořený, jenž pu- pínek docela anebo po straně přikrývá a zavírá; jest buď jeden pošvovitý (u jedno- děložných) anebo dva vstříčné (u dvoudě- ložných nejmnožších) nebo více jich v pře- slenu (u sosnovitých), cotyledon, der Samen- läppen. Čl. Kv. XIX. Cf. Schd. II. 169., Kk. 13., Rst. 168., 406., Rosc. 2., 16.

38391   Děloha Svazek: 7 Strana: 1227
Děloha, uterus. D. dětská, u. infantilis, na dvé rozdělená, u. bipartitus, dvojitá dvourohá oddělená, u. duplex bicornis se- paratus, dvojmístá, u. bilocularis, dvojrohá poldvojitá, u. bicornis semiduplex, jedno- rohá, u. unicornis, kovadlinovitá, u. incudi- formis, mužská, u. masculinus, obloukovitá, u. arcuatus, oddělená, u. separatus, omlad- nicová, u. puerperalis, plodová, u. foetalis, podpřepažená, u subseptus, přepažená, za- krnělá, u. rudimentosus; nabodnutí dělohy, Uteruspunction. nádory d-hy, -geschwülste (krevní, Uterushaematom), nemoci d-hy, -krankheiten, pohyby d-hy, -bewegungen, rozšiřovadlo d-hy, -dilatator, sklesnutí d-hy, Uterinalsenkung, stahování se d-hy, Uterus- contraction, stažení d-hy, Uterinsystole, stiskadlo d-hy, Uterusdepressor, úbytě d-hy, -Hyperplasie, ucpání d-hy, -infarct, vynětí, vyříznutí d-hy, -exstirpation, zánět d-hy, -vaginitis, zbytnění d-hy, -hypertrophie, zdvíhadlo či zdvihač d-hy, -elevator, výron krve v d-hu, Uterohaemorrhagie. Ktt. exc. Choroby, krvácení, novotvary, operace, roz- tržení, záněty, zátvory (srostění, atresiae), zrůdnosti d-hy. Vz Ott. VII. 250. nn.

38392   Děloha Svazek: 10 Strana: 0046
Děloha, matrix. Rozk. P. 1220. D. dětská, uterus foetalis (infantilis), d dvojitá oddě- lená, přepažená, uterus duplex separatus didelphys, dvourohá, dvojitá oddělená, pře- pažená, u. bicornis duplex separatus, jedno- duchá, prostá, u. simplex, křivosť d-hy, Schiefheit des Uterus, ohnutí d-hy stranou, lateroflexio (latoflexio) uteri, rozříznutí (řez) d-hy, hysterotomia, sklon d-hy stranou, la- teroversio (latoversio) u-ri, pravé, levé ústí vejcovodové d-hy, orificium tubae uterinum dextrum, sinistrum, utvoření d-hy, Colpo- plastik, výhřez d-hy, hysteROcele, d. zakrnělá, zakrsalá, uterus acollis et paroicollis, zánět pobřišničního pouzdra povlaku d-hy, perime- tritis, zánět dělohy cévnatý, metritis vascu- losa, zánět d-hy dužnicový (z. dužniny dě- ložní), metritis parenchymatosa, změkčelosť d-hy, hysteromalacia, ztrnutí d-hy, hystero- katalepsia. Ktt.

38393   Dělohokonečníkový Svazek: 7 Strana: 1227
Dělohokonečníkový, uterorectalis.

38394   Dělohoměchýřový Svazek: 6 Strana: 0029
Dělohoměchýřový, uterovesicalis. Nz. lk.

38395   Dělohopastelinový Svazek: 6 Strana: 0029
Dělohopastelinový, uterorectalis. Nz. lk.

38396   Dělohopochvový Svazek: 6 Strana: 0029
Dělohopochvový, uterovaginalis. Nz. lk.

38397   Dělohopoševní Svazek: 7 Strana: 1227
Dělohopoševní, uterovaginalis.

38398   Dělohový Svazek: 6 Strana: 0029
Dělohový, Gebärmutter-. D. nemoc, sliz atd. Us. — D. v botan. Samenlappen-, Ko- tyledonen-. D. tělo = částka kle z jedné nebo množité dělohy složený, jakožto celek považovaný. Rst. 406., Sl. les. — Vz Děloha.

38399   Dělolejba Svazek: 6 Strana: 0029
Dělolejba, y, f., das Kanonengiessen. Ssk.

38400   Dělolejec Svazek: 6 Strana: 0029
Dělolejec, jce, m. = dělolij. Ssk.

38401   Dělolejna Svazek: 1 Strana: 0225
Dělolejna, dělolijna, y, f., kde se děla lijí. Die Stückgiesserei. Berg.

38402   Dělolij Svazek: 1 Strana: 0225
Dělolij, e, m.; slevač děl, Stückgiesser. Břez. Rožm. 130.

38403   Dělolijce Svazek: 6 Strana: 0029
Dělolijce, e, m. = dělolij. Čsk.

38404   Dělolijectví Svazek: 8 Strana: 0052
Dělolijectví. Cf. Ott. VIL 254. nn.

38405   Dělolijectví, n Svazek: 6 Strana: 0029
Dělolijectví, n., die Kanonengiesserei. NA. III. 122., Čsk.

38406   Dělolijna Svazek: 6 Strana: 0029
Dělolijna, y, f. = dělolejna. Rk.

38407   Dělolitna Svazek: 6 Strana: 0029
Dělolitna, y, f., die Kanonengiesserei. Koll. III. 137.

38408   Děloměr Svazek: 1 Strana: 0225
Děloměr, u, m. Mündungsstab, Mass-, Richtstab. Jg.

38409   Děloměr Svazek: 6 Strana: 0029
Děloměr, u, m., v dělostř., der Mündungs- stab, das Kaliber. Ssk., Čsk.

38410   Dělopalba Svazek: 6 Strana: 0029
Dělopalba, y, f. = dělostřelba. Čsk.

38411   Dělopalba Svazek: 10 Strana: 0046
Dělopalba, y, f. Kká. Sion. I. 219.

38412   Delos Svazek: 7 Strana: 1227
Delos, ostrov. Na Délonu. Výb. II. 1188. (Jel.).

38413   Děloslavný Svazek: 6 Strana: 0029
Děloslavný, nivtosQyo. Lpř.

38414   Děloslevač Svazek: 1 Strana: 0225
Děloslevač, e, m. Kanonengiesser. Us.

38415   Děloslévarna, y,f Svazek: 6 Strana: 0029
Děloslévarna, y,f., die Geschützgiesserei. Čsk.

38416   Dělostrelectvo Svazek: 8 Strana: 0052
Dělostrelectvo. Cf. předcház. Dělostře- lecký.

38417   Dělostřelba Svazek: 1 Strana: 0225
Dělostřelba, y, f. Kanonen-, Geschütz- feuer. General d-by, General der Artillerie, Feldzeugmeister.

38418   Dělostřelčí Svazek: 1 Strana: 0225
Dělostřelčí, Kanonen-, Artillerie-. D. dů- stojník. Jg.

38419   Ďělostřelec Svazek: 1 Strana: 0225
Ďělostřelec, lce, m., der Artillerist, Ka- nonier. Dělostřelci: setníci, nadporučíci, po- ručíci, kadeti, ohňostrojcové (Feuerwerker), četaři, desátníci, trubači batterijní, nápředníci (předstřelci, Vormeister, Čsk. ), nad- a pod- dělostřelci, dělovozníci, sluhové důstojničtí, kováři, sedláři, koláři, koňští lékaři. Rf, Čsk. Dělostřelec ozbrojen jest sekáčem (šavlí zá- kopnickou, Pionniersäbel); poddůstojníci mají šavle jízdy a revolvery. Čsk.

38420   Dělostřelecký Svazek: 1 Strana: 0225
Dělostřelecký, Kanonier-, Artillerie-. — D. umění, Bur., člun, důstojník. D. obslu- hovatelstvo (Bedienungskanoniere), zbrojná továrna, zbrojné skladiště, továrna na vyrá- bění prachu, dílny atd. Čsk.

38421   Dělostřelecký Svazek: 6 Strana: 0029
Dělostřelecký. D. akademie, ředitelství, palba, střelba, výbor, škola, Čsk., ochranstvo, die Geschützbedeckung, S. N. XI. 368., vůz, Koll. III. 142., prapor. Čsk.

38422   Dělostřelecký Svazek: 8 Strana: 0052
Dělostřelecký. Každý sborový a divisní pluk d-ký dělí se v době míru na plukovní štáb, 4 batterie, muniční kadr a náhradní dep. kadr; mimo to u mnohých pluků jest ještě jízdná batterní divise (skládající se z di- visního štábu a dvou jízdných batterií) a dílem i pohorská batterie; polní dělostrelectvo ra- kouské skládá se od r. 1893. ze 14 sborových a 42 divisních pluků a z pohorské batterní divise. Nár. list. 1893. č. 344.

38423   Dělostřelectvo Svazek: 6 Strana: 0029
Dělostřelectvo, a, n. = dělostřelstvo. Čsk.

38424   Dělostřelna, y Svazek: 6 Strana: 0029
Dělostřelna, y, f., die Batterie. Šm.

38425   Dělostřelný Svazek: 6 Strana: 0029
Dělostřelný = dělostřelecký. Ssk.

38426   Dělostřelský Svazek: 6 Strana: 0029
Dělostřelský = dělostřelecký. Ssk.

38427   Dělostřelství, n Svazek: 6 Strana: 0029
Dělostřelství, n., die Geschützkunde. Posp., Ssk.

38428   Dělostřelstvo Svazek: 1 Strana: 0225
Dělostřelstvo, a, n. Die Artillerie. D. polní, horské (pohorské, Čsk. ), pevnostní, pobřežní, oblehací, námořní, zbrojenské (Zeugs-Art., obstarává zbroj a souvislé po- třeby). — D. polní: pěchotní, jezdecké, jízdné, vozné, letavé (raketní), technické (dělá zbraň, náboje). Rf. str. 52. D. polní skládá se z 13 pluků, každý pluk má 13 batterií s kmenem doplňovací batterie a s kmenem batterijním č. 14.; d. pevnostní má, 13 pra- porů a 6 setnin. Čsk. Oděv a zbraň d-stva vz Čsk. I. 5. str. 32. a násl. D. metá z děl (z kusův) koule (granáty, kartáče) v nepřítele. Vz Dělo.

38429   Dělostřelstvo, a, n Svazek: 6 Strana: 0029
Dělostřelstvo, a, n. = onen oddíl vojska, který obsluhuje hrubé střelivo (děla, hmo- ždíře). Kram. Slov. — D. hučné. Koll. V. 236., Ssk.

38430   Dělostřílna Svazek: 7 Strana: 1227
Dělostřílna, y, f. Cf. Ott. VII. 259.

38431   Dělouš Svazek: 6 Strana: 0029
Dělouš, e, m., Tillisch, ves u Chabařovic. Blk. Kfsk. 1296.

38432   Děľovať Svazek: 10 Strana: 0570
Děľovať = dávati prkennou podlahu do světnice. Brt. Sl. 55.

38433   Delovati Svazek: 6 Strana: 0029
Delovati = delinami pokryti, vz Delina. — co: jizbu. Slez. Tč.

38434   Dělovec Svazek: 6 Strana: 0029
Dělovec, vce, m. = podstavec na dělo, dělová podloha, na níž dělo se vozí nebo leží, laffetta. Šd.

38435   Dělovina Svazek: 1 Strana: 0225
Dělovina, y, f., Stückmetall, z níž se dě- lala u nás děla: 91% mědi, 9°/0 cínu. Vz Měď. Bř. Nyní se dělají děla dle Uchatiova návodu z ocelové bronzoviny. Čsk.

38436   Dělovina Svazek: 6 Strana: 0029
Dělovina = dělová litina, das Stückgut. Nz., Čsk., Šfk. 332., Sfk. Poč. 278., Schd. I. 353., KP. IV. 159,

38437   Dělovina Svazek: 8 Strana: 0052
Dělovina. Cf. Ott, VIL 260.

38438   Dělovinný Svazek: 6 Strana: 0029
Dělovinný, aus Stückmetall. Rk.

38439   Děloviště Svazek: 7 Strana: 1227
Děloviště, ě, n. = místo na děla. Ott. III 483.

38440   Děloviště Svazek: 10 Strana: 0046
Děloviště, ě, n. Ostrov vypadal jako d. na vodě. Stan. I. 166.

38441   Dělovka Svazek: 1 Strana: 0225
Dělovka, 'y, f. Kanonenboot. Rk.

38442   Dělovka Svazek: 7 Strana: 1227
Dělovka, y, f, Kanonenfabrik, f. Rgl. exc.

38443   Dělovna Svazek: 6 Strana: 0029
Dělovna, y, f., das Kanonen-, Stück- magazin. Čsk.

38444   Dělovoda Svazek: 6 Strana: 0029
Dělovoda, y, f., das Scheidwasser. Ssk. Vz Dělvoda.

38445   Dělovozník Svazek: 6 Strana: 0029
Dělovozník, a, m., der Fahrkanonier (dříve Stuckknecht). Dch.

38446   Dělovrt Svazek: 6 Strana: 0029
Dělovrt, u, m., der Kanonenbohrer. Čsk.

38447   Dělovrtárna Svazek: 1 Strana: 0225
Dělovrtárna, y, f. Kanonenbohrerei. Techn.

38448   Dělový Svazek: 1 Strana: 0225
Dělový. D. koule, vývrt atd. Vz Dělo. Stück-, Kanonen-.

38449   Dělový Svazek: 6 Strana: 0029
Dělový. D. batterie, granát, lodička (vz Dělovka), lože, die Laffette, výstřel, Čsk., prach, Sl. les., čára ve vojen, ležení, koule (plná, dutá). NA. III. 86., 126.

38450   Dělový Svazek: 8 Strana: 0052
Dělový. D. lodice. Vz Ott. VIL 259.

38451   Děloznalství Svazek: 6 Strana: 0029
Děloznalství, n., die Geschützkunde. Čsk.

38452   Dělozvuk Svazek: 6 Strana: 0029
Dělozvuk, u, m., der Kanonenschall. Šm.

38453   Deložman Svazek: 6 Strana: 0029
Deložman, u, m., z fr. delogement = vystěhováHÍ se; vypuzení, zahnání.

38454   Děložní Svazek: 1 Strana: 0225
Děložní, vz Děloha, Gebärmutter-.

38455   Děložní Svazek: 7 Strana: 1227
Děložní, uterinus, Uterus-, Uterin-. D. dužnina, -parenchyrn, háček, -Häkchen, ka- ménky, -steine, kolika, -kolik, protínač, nasekávač, -scarificator, sliznice, -Schleim- haut, sprcha, -douche, trhlina, -ruptur, záhať, -infarct, vláknitý nádor, -fibroid, žlázy, -drüsen. Ktt. exc. D. branka (ústí), dno, dutina, hrdlo, tělo. Vz Ott. VII. 251.

38456   Děložní Svazek: 8 Strana: 0052
Děložní. Zánět sliznice d., endometritis. Vz Ott. VIII. 605.

38457   Děložní Svazek: 10 Strana: 0046
Děložní bolesť, Hysteralgie, hostec, rheu- matismus uteri, strnutí, tetanus uteri, trhlina, ruptura u-ri, ústí (zevní branka), orificium uteri externum; dužnicový z. hrdla děložního, metritis parenchymatosa colli, rozsáhlý oto- kový (hnisavý) zánět děložní, metritis phleg- monosa diffusa, ohraničený zán. d., m. circum- scripta, syrovatečný z. d., m. serosa, z. d. výpotkový, s výpotkem, m. exsudativa. Ktt.

38458   Děložní Svazek: 10 Strana: 0570
Děložní. Zánět žíly d., phlebitis uterina. Ktt.

38459   Děložný Svazek: 6 Strana: 0029
Děložný. D. svazy, Mutter-, Uterusbänder, sprcha, -douche, pištěl, -fistel, cévy, -gefässe, infarkt, -infarkt, patradlo, -sonde, pysky, -mundlippen, zrcátko, -spiegel-, nůžky, še- lesť, -geräusch, koláč (placenta uterina), Nz. lk., dutiny, Křž. Por. 638. Vniknutí vzduchu do žil d-ných při porodu nebo po něm. Ib. 461. — D. v bot., samenlappig. Sl. les.

38460   -děložný Svazek: 6 Strana: 0030
-děložný, -samenlappig. Jedno-, dvoj-, bezděložný, ein-, zweisamenlappig, samen- lappenlos. Rst. 406.

38461   Delphi Svazek: 1 Strana: 0225
Delphi, nyní píšeme: Delfi; dle „Dolany"; město a věštírna Apollinova ve Fokidě. — Delfský. — Delfan, a, m.

38462   Dělslevač Svazek: 1 Strana: 0225
Dělslevač, e, m. = dělolij. -

38463   Dělslévačský Svazek: 6 Strana: 0030
Dělslévačský = dělolijecký. Šm.

38464   Dělslévačství Svazek: 6 Strana: 0030
Dělslévačství, n. = dělolijectví. Šm.

38465   Dělstvo Svazek: 6 Strana: 0030
Dělstvo, a, n., die Artillerie. Posp.

38466   Delšejác Svazek: 10 Strana: 0570
Delšejác z kompar. delší. Hoš. Pol. II. 157. D Ď.

38467   Delší Svazek: 1 Strana: 0225
Delší, vz Dlouhý.

38468   Delší Svazek: 10 Strana: 0046
Delší, fem. delší, n. delše, kompar. tvaru jmenného, a delší kompar. tvaru složeného k positivu dlouhý. Gb. Slov. Kdoby na vzróstu délí byl než měl. Pulk. Klem. k. 11. Jest délí než třicft noh. Modl. (Mš. Slov. ).

38469   Delšo Svazek: 10 Strana: 0571
Delšo. Na delšo uvázat. Brt. Sl. 55.

38470   Delta Svazek: 1 Strana: 0225
Delta, název ostrovu při ústí řek do moře, majících podobu řeckého písmene A. Rk.

38471   Delta Svazek: 6 Strana: 0030
Delta, vz Schd. II. 135. Tvoření delty, die Deltabildung. Sl. les.

38472   Deltoid Svazek: 7 Strana: 1227
Deltoid, u, m. = různoběžník souměrný. Ott. VII. 266.

38473   Deltotvar Svazek: 6 Strana: 0030
Deltotvar, u, m., das Deltoeder, halbes oktaedrisches Tetragonal-Ikositetraeder. Nz.

38474   Deltovitý Svazek: 1 Strana: 0225
Deltovitý, deltě podobný. Vz Delta. Rk.

38475   Deltovitý Svazek: 6 Strana: 0030
Deltovitý, deltaförmig. V bot. = troj- hranný dolů klínovitě ztenčený čili jehlanec trojsténný překocený představující. Rst. 406.

38476   Deltový Svazek: 6 Strana: 0030
Deltový, Delta-. D. nížina. Lpř. D. I. 24.

38477   Delů Svazek: 8 Strana: 0052
Delů m. dolů. U Domžl. Šb. D. 15., Dšk. Jihč. I. 37.

38478   Delvauxit Svazek: 6 Strana: 0030
Delvauxit (Bořickit), u, m., nerost. Bř. N. 165.

38479   Delvauxit Svazek: 7 Strana: 1227
Delvauxit = vodnatý, zásaditý fosfo- rečnan vápenatoželezitý. Ott. VII. 267.

38480   Dělvod Svazek: 6 Strana: 0030
Dělvod, u, m., v plavectví, das Kriech. Šm.

38481   Dělvoda Svazek: 1 Strana: 0225
Dělvoda, y, f. = lučavka, Scheidewasser. Bern.

38482   Dělvoda Svazek: 6 Strana: 0030
Dělvoda, y, f. = lučavka. Šm.

38483   Dem Svazek: 9 Strana: 0036
Dem, dém = domů. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 57.

38484   Demad-es Svazek: 1 Strana: 0225
Demad-es, a, m., známý athenský řečník.

38485   Demagnetisace Svazek: 8 Strana: 0052
Demagnetisace, e, f., Entmagrnetisierung, f. D. železa. Vstnk. III. 18.

38486   Demagnetovati Svazek: 10 Strana: 0046
Demagnetovati = odmagnetovati. Lind. 32.

38487   Demagog, a Svazek: 1 Strana: 0225
Demagog, a, m., z řec., vůdce lidu. Rk. Volksführer; Volksaufwiegler.

38488   Demagogický Svazek: 6 Strana: 0030
Demagogický, demagogisch. D. rejdy. Šmb. S. I. 402.

38489   Demandace Svazek: 6 Strana: 0030
Demandace, e, f. = rozkaz, zakázka, der Auftrag; kupecky. Kh.

38490   Demandovati Svazek: 6 Strana: 0030
Demandovati = zakázati, objednati, einen Auftrag wegschicken; kupecky. Kh.

38491   Děmanovská Svazek: 6 Strana: 0030
Děmanovská jeskyně nádherná, kráp- níková v Liptově na Slov. Pokr. Pot. II. 10., 32.-33.

38492   Demanovský Svazek: 8 Strana: 0052
Demanovský. D. jeskyně u Sv. Mikuláše na Slov. Vz Phľd. 1894. 123.

38493   Démant Svazek: 1 Strana: 0225
Démant (diamant), u, m., z řec. «ď«, ««?, = neporušitelný. Der Diamant. D. bezbarvý, zelenavý, záhnědlý, šedý, žlutavý, červený. Má lesk démantový. Je nejtvrdší všech ne- rostův a nejčistší uhlík prost všech přísad. Dle způsobu broušení rozeznávají se: rozety a brilianty. Vz Drahokam. Bř. — Kat. 972.

38494   Démant Svazek: 9 Strana: 0036
Démant. Vidím, že jest člověk d. (vý- borný). Šml. IV. 133.

38495   Démantně Svazek: 10 Strana: 0046
Démantně. Kde hvězdy d. rozkvetaly. Zr Let. II. 17. D. kmitati. Ib. III. 82.

38496   Demantoid Svazek: 6 Strana: 0030
Demantoid, u, m., adamantoid = kry- stallový tvar soustavy krychlové, vyzna- menaný 48 stejnými lichostrannými troj úhelníky. S. N.

38497   Démantokop Svazek: 10 Strana: 0046
Démantokop, a, m. — kdo kope po dé- mantech Hol. Met. I. 83. a j.

38498   Demantotvar Svazek: 6 Strana: 0030
Demantotvar, u, m., das Demantoid, Tetrakontaoktaedr. Nz.

38499   Demantovec Svazek: 6 Strana: 0030
Demantovec, vce, m., entymus, brouk. Schd. II. 510.

38500   Demantový Svazek: 6 Strana: 0030
Demantový, Diamant-. D. lesk, Nz., NA. V. 474, šperk. Us.

38501   Demarat-os Svazek: 1 Strana: 0225
Demarat-os, a, m., Atheňan.

38502   Demarkace Svazek: 1 Strana: 0225
Demarkace, e, f., vyměření, ustanovení hranic. Rk. Begrenzung.

38503   Demarkační Svazek: 1 Strana: 0225
Demarkační linie, čára pohraničná, po- mezní, Demarkationslinie, Grenz-, Scheide- linie; d. vojsko, vojsko na pomezí. Rk.

38504   Demaskovati Svazek: 1 Strana: 0225
Demaskovati, škrabošku sundati někomu, zastření odkryti. Rk. Demaskiren, entlarven, entschleiern, enthüllen. Rk.

38505   Démat Svazek: 8 Strana: 0052
Démat = douti. U mor. Kruml. Brt. D. II. 219.

38506   Dembina Svazek: 6 Strana: 0030
Dembina, y, f., několik domkův u Sko- czówa ve Slez.

38507   Dembina Svazek: 8 Strana: 0052
Dembina, y, f., rybník u Bartultovic ve Frýdecku. Věst. opav. 1893. 7.

38508   Dembinský Svazek: 6 Strana: 0030
Dembinský Lukáš. Žer. Záp. II. 182.

38509   Dembovčák Svazek: 9 Strana: 0433
Dembovčák, u, m, rybník u Rudníka. Věst. op. 1895. 11.

38510   Dembový Svazek: 10 Strana: 0046
Dembový — dubový. Slez. Vyhl. II. 94.

38511   Demel Svazek: 6 Strana: 0030
Demel, mla, m., os. jm.

38512   Demel Svazek: 10 Strana: 0571
Demel Jan Rud., prof. v. v. a spis., 4. /4. 1833. —1. /10. 1905. Vz Nár. list. 1905. 272. 3. a jiné listy z též doby. Sr. Deml v Ott. VII 278. — D. Jar. Dr., doc., a spis,

38513   Dementi Svazek: 1 Strana: 0226
Dementi (fr., demanti), vinění koho ze lži, Beschuldigung einer Lüge; vyvrácení zprávy v novinách, Widerlegung einer Zeitungs- nachricht.

38514   Dementovati Svazek: 1 Strana: 0226
Dementovati, z fr., ve lži koho posti- hnouti, odporovati někomu v něčem, vyvrá- titi nějaké tvrzení. S. N. Einer Lüge Je- manden beschuldigen; eine Behauptung wi- derlegen.

38515   Demeter Svazek: 6 Strana: 0030
Demeter, try, f. Bž. 116. — D., os. jm. Šf. Strž. II. 309.

38516   Demetri-os Svazek: 1 Strana: 0226
Demetri-os, a, m., král macedonský; slavný řečník; básník; grammatik.

38517   Demfule Svazek: 6 Strana: 0030
Demfule, pl., f. = veliké bačkory, pa- puše, grosse Potschen. Val. Vck.

38518   Demi-monde Svazek: 6 Strana: 0030
Demi-monde (dmimond), u, m. = polosvět, obyč. mladé ženské prostředky k elegant- nímu životu z přízně mužských čerpající. S. N.

38519   Demian Svazek: 6 Strana: 0030
Demian, a, m. D. Ondř. f 1799. Vz Jg. H. 1. 2. v. 545., Jir. Ruk. 159.

38520   Demian Svazek: 9 Strana: 0433
Demian Ondř., slov. básn. Vz Vlč. Lit. II. 282.

38521   Demikát Svazek: 1 Strana: 0226
Demikát, u, m., sýrová polívka, Käse- suppe. Bern.

38522   Demikát Svazek: 6 Strana: 0030
Demikát, také u Místka na Mor. Škd. V letě smrdí valachovi d-tom kapsa, v zimě hladom zamorený nestojí i za psa. Slov. Tč.

38523   Demikát Svazek: 9 Strana: 0036
Demikát, ?, m. = česneková polévka s chlebem. Sbor. slov. III. 26.

38524   Demikátový Svazek: 6 Strana: 0030
Demikátový. D. polévka. Vz Demikát. Bern.

38525   Deminuendo Svazek: 1 Strana: 0226
Deminuendo, lat. — decrescendo. Hd.

38526   Deminutiva Svazek: 1 Strana: 0226
Deminutiva (verba), zdrobnělá jména pod- statná, Verkleinerungswort.

38527   Deminutiva Svazek: 6 Strana: 0030
Deminutiva, vz Zdrobnělý.

38528   Demirelief Svazek: 1 Strana: 0226
Demirelief, u, m., řezba polovypuklá, Vz Basrelief. Šp. Halberhabene Arbeit.

38529   Demisse Svazek: 6 Strana: 0030
Demisse, e, f., z lat. = propuštění, die Entlastung.

38530   Demiurg Svazek: 6 Strana: 0030
Demiurg, a, m., z řec. = živnostník; lidovládce. Rk.

38531   Demknouti Svazek: 6 Strana: 0030
Demknouti = odemknouti. — co. Sel jest do komory a 'demkl jest truhlu. NB. Tč. 198.

38532   Deml Svazek: 8 Strana: 0052
Deml Jan Rud., nar. 1833., prof. v Olom. v. v. Vz Ott, VIL 278.

38533   Demo Svazek: 6 Strana: 0030
Demo = tma? Je tam d., už do voči ščipe. V Bohuslavsku na Mor. Neor.

38534   Demobilisovati Svazek: 6 Strana: 0030
Demobilisovati, z fr. = vojsko válečné na stav míru ztenčiti. Vz S. N.

38535   Demografický Svazek: 7 Strana: 1227
Demografický, demographisch, z řec. D. oddělení ve výstavě. Nár. listy.

38536   Demografický Svazek: 8 Strana: 0052
Demografický = lidopisný.

38537   Demografie Svazek: 9 Strana: 0036
Demografie, e, f., z řec. Nár. sbor. III. 84.

38538   Demoiselle Svazek: 1 Strana: 0226
Demoiselle, f, fr. (demoasel), slečna, panna. Rk. Fräulein, Jungfrau.

38539   Demokl-es Svazek: 1 Strana: 0226
Demokl-es, ca (a), m., Atheňan; dějepisec.

38540   Demokrat Svazek: 1 Strana: 0226
Demokrat, a, m., z řec, přítel lidu, pří- vrženec lidovlády, Volksfreund, Anhänger der Volksherrschaft. — Demokracie, e, f., lidovláda, Volksherrschaft. Rk. D-cii za- vésti. Nt.

38541   Demokratický Svazek: 1 Strana: 0226
Demokratický, demokratský, volksherr- lich. D. zřízení, stat (demokracie); d. zásady zastávati, jich hájiti; obec d-cky zaříditi, Nt., založiti.

38542   Demokratie Svazek: 7 Strana: 1227
Demokratie, e, f. Vz o ní v Pal. Rdh. III. 135. nn.

38543   Demokratie Svazek: 8 Strana: 0052
Demokratie. Cf. Ott. VIL 280.

38544   Demokratisace Svazek: 10 Strana: 0571
Demokratisace, e, f., z lat. Nár. list. 1905. 131. 25.

38545   Demokratisovati co Svazek: 10 Strana: 0046
Demokratisovati co: vědu Lit. I. 32.

38546   Demokratka Svazek: 6 Strana: 0030
Demokratka, y, f., die Demokratin. Mus. 1880. 150.

38547   Demokrit-os Svazek: 1 Strana: 0226
Demokrit-os, a, m., slavný řecký filosof.

38548   Demolovati Svazek: 1 Strana: 0226
Demolovati, z lat., sbořiti, strhnouti (dům). Niederreissen, abbrechen, schleifen. Rk.

38549   Demon Svazek: 1 Strana: 0226
Demon, vz Daemon.

38550   Demona-x Svazek: 1 Strana: 0226
Demona-x, kta, m., řecký filosof za časův Hadrianových.

38551   Demonický Svazek: 6 Strana: 0030
Demonický, vz Daemonický.

38552   Demonstrace Svazek: 1 Strana: 0226
Demonstrace, e, f., z lat., důkaz, důvod, Beweis; 2. vyložení, objasnění, najevo dání něčeho, Darlegung; 3. výtržné dokazování něčeho, J. tr., vyhrožování, pohrůžka. De- monstration, drohende Kundgebung.

38553   Demonstrace Svazek: 6 Strana: 0030
Demonstrace ve vojen. = líčený útok, jímž pozornosť nepřátel od skutečného před- mětu útoku odvrácena býti má. NA. III. 79.

38554   Demonstrativ-nm Svazek: 1 Strana: 0226
Demonstrativ-nm, a, n., lat. (d. prono- men) = zájmeno ukazovací. Rk. Anzeigendes Fürwort.

38555   Demonstrativný Svazek: 6 Strana: 0030
Demonstrativný = názorný, odůvodňu- jící. S. N. D. poznání. Hlv.

38556   Demonstrovati Svazek: 1 Strana: 0226
Demonstrovati, z lat., dokazovati, uka- zovati. Rk. Hinweisen, beweisen, darstellen.

38557   Demontovati, co Svazek: 1 Strana: 0226
Demontovati, co: dělo, zničiti podstávku (lafetu) děla, zničiti dělo. Rk. Unbrauchbar machen.

38558   Demontující Svazek: 6 Strana: 0030
Demontující batterie. Vz Demontovati. NA. III. 158.

38559   Demoralisace Svazek: 1 Strana: 0226
Demoralisace, e, f., z lat., kleslosť, zrna- látnělosť ve mravech, zkáza mravů, nemrav- nosť. Rk. Entsittlichung, " Sittenverderbniss.

38560   Demoralisace Svazek: 6 Strana: 0030
Demoralisace. D. umění, státu. Osv. I. 157.

38561   Demosthen-es, ea Svazek: 1 Strana: 0226
Demosthen-es, ea či a, m., slavný řecký řečník.

38562   Demosthenes Svazek: 6 Strana: 0030
Demosthenes. Vz S. N.

38563   Děmota Svazek: 6 Strana: 0030
Děmota, y, m., os. jm. D. ol. I. 363., II. 319.

38564   Demotický Svazek: 6 Strana: 0030
Demotický. D. písmo = v Aegyptě obecné písmo lidu, hieroglyfy. Rk., Lpř. Děj. I. 31.

38565   Demu Svazek: 1 Strana: 0226
Demu = domů. Na Mor.

38566   Demů Svazek: 6 Strana: 0030
Demů = domů. V Klatovsku. BPk.

38567   Démů Svazek: 8 Strana: 0052
Démů m. domů. II Domžl. Šb. D. 15.

38568   Demuš Svazek: 6 Strana: 0030
Demuš, e, m. = Damasus, jm. muž. Dch.

38569   Demuť Svazek: 1 Strana: 0226
Demuť, i, f. = douška, Thymian. Us. u Kr. Hradce.

38570   Demuť Svazek: 6 Strana: 0030
Demuť, i, f. = douška, tymián, thymus vulgaris, Quendel, m. Vz Rstp. 1176.

38571   Demutový. D Svazek: 10 Strana: 0571
Demutový. D. omáčka (omáčka na di- voko). Litom. 71. Sr. Demut.

38572   Den Svazek: 1 Strana: 0226
Den, den, dnek, denek, gt, denku, dníček, čku, m. Na Mor. a na Slov. deň. Den, skr. dina, lit. děna, lat. dies (nun-dina-e, pl. m. novem-dina-e, devátý den), strslov. d&nb; koř. div. (div -f- nt) = svítiti, světlým býti, vi- děti (Cf. div-adlo, div-iti se, lit. dyv-a-s a strslov. div-es = zázrak); nt je přípona a v se vysulo. Schl., Ht., Fk. 93. V staroč. se takto skloňovalo: den, gt. dne; dat. dni n. dňu; lok. dni, dne, dnu (cf. ve dne); instr. dnem; pl. nom. dnjé (dnové); gt. dní(dnóv); dat. dnem; akk. dni; lok. dnech; instr. dněmi. Mkl. Nyní skloňuje se dle 2. muž. sklonění, dle „Meč". Sg. nom. den (deň); gt. dne (na Mor. dně); dat. dni (dnu); akkus. den; vok. dni (ne: dne, Jg. ); lok. dni (dnu, ve dne); instr. dnem; pl. nom. a vok. dni, dnové (ne: dny), gt. dní, dnů, dnův; dat, dnům; akkus. dni, dny; lok. dnech; instr. dni, dny (dněmi). — D. = světlo sluncem působené, der Tag, die Anwesenheit des Sonnenlichtes. Den slunečný, Sonnentag. Š. a Ž. Den se dělá, býti počíná, d. se bílý ukazuje (dní se). V. Již je den. Ke dni, přede dnem, prve nežli den. V. Té noci svůj život už ke dni dokonal. Bs. Se dnem (se svítáním). V. Šestá na den hodina (z rána), šestá na noc. V. Již dobře na den, pojďme. V. Dlouho na den spáti. Již je vysoko na den. D. Bílý den. Na den bude pěkně. Až do bílého dne spáti. D. To je na bíle dni. Vz Na bíle dni, Bílý. Ve dne běle, bei hel- lichtem Tage. Mus. 1840. 295. Z r. 1395. Co den = časné ráno. Přišel co den. Us. u Krásné Hory v Táborsku. Ve dne, za dne (dokud je den) někam dojíti, doraziti, přijíti. Ještě za dne (za světla). D. Ve dne v noci, přes den a noc. V. Ve dne i v noci. Ben. Čas svůj dnem i nocí v tom trávil. Br. Dnem i nocí (neustále) pracovati. Kram. Ve dne v noci pokoje nemíti. Ve dne v noci, dnem i nocí seděti. D. To jest jako den a noc (tak rozdílné). Nech státi za den a za noc. Byl. Den se od noci dělí, d. pomíjí, d. noci ustupuje, den se s nocí rozděluje. V. Něco na den vynésti (na světlo). Us. — Dobrý den! dobrý a šťastný den! V., (dobré jitro). — Míti dobré dni (časy = dobře se míti). Udělal si z něho dobrý den, jest germanis- mus. Km. Lépe: Z někoho si žerty tropiti; někoho za blázna míti. Rk. — Den u hor- níkův = povrch země, naproti dolům samým. Rudu na den vynésti (z dolů nahoru, na po- vrch země). Erz zu Tage fördern. Pam. Kut. Rudu z dolů na den bráti, vyhnati, tahati atd.; vodu na den vésti; z dolů na den vy- lézti. Kdyby v dole díla nebylo, tedy aby na dni dělal. Padesát later pod dnem. Pou- štěti něco, lézti se dne do dolů. Vys. — D. = vně, äusserlich. Rána na den malá. Ros. — D. = čas denní, čas od rána do ve- čera, od východu do západu slunce, den přirozený, der Tag. Váleno (bojováno) den, váleno den vterý (druhý). Rkk. Celý den pracovati. Celý boží den. Jednou za den jísti. D. Den se schyluje, nachyluje (k ve- čeru), nakloňuje. V. Krásný, jasný, světlý, deštivý d. (počasí). Jg. Dělá se tam na den, na pěkný den (vybírá se nebe). Us. Dnové letní, psí. V. Druhý den vždycky moudřejší. Č. Hledá včerejšího dne. Vz Pitomý. Č. D. po- šmourný, chmurný (pod oblakem). Us. — Den všední. Šaty na všední dni. Ve všední den pracovati. Kabát pro všední den. Den Páně = neděle; soudný den. D. svatý, zasvěcený, posvěcený, slavný, nedělní, robotný, sváteční. Den sváteční světiti. V. — Den zasnoubení, námluv, D., svatební. D. soudní, právní, d. soudu a práva, neprávni n. zahájený. D. po- ložiti, jmenovati (sročiti). V. K jistému dni sročiti (čas, rok položiti). D. od práva ulo- žený (k appellací). Er. Sešli se ke dni ur- čitému. Držeti den a hodinu (v čas přijíti). Jg. D. nešťastný, černý. Dne ubývá, přibývá. D. Dlouhý den, krátká niť. (Mnoho k pla- cení a málo peněz. Vz Dlužník. ) Lb., Prov. Na krátkém dni (v zimě). Kom. D. pamětný, narození, smrti, jmenin (cf. jmeniny, rodiny). D. slaviti. D. zasvěcený, slavný, slavnosti, radosti, svatební, postní, suchý (Quatember), adventní, panny Marie, božího vstoupení, úroční (roční, Aqu. ), včerejší, zejtřejší (zej- třejšího dne, k zejtřejšímu dni, V. ), dnešní. Us., Jg. Druhého, třetího atd. dne; na druhý, třetí atd. den. V. Každý d., na každý d., každého dne. V. D. výplatní, odpočinutí, D., jízdy, odjezdu. Us. Dělník na den najatý. V. Plat na den. Er. Ze mzdy na den dělati, pracovati. V. Nádenník se na den najímá. V. Poslední den života, soudu (soudní den). D. Den za dnem, léto za letem; Každý d. má svůj večer. Lb. Den začíná vlašťovička, večer končí zpěv slavíčka. Pk. Ani neviem, ako mi deň prešiel (preletel). Ms. S. Vz Chváliti a Rb., str. 265. — Den hvězdářský neb obecný (občanský Š. a Ž. ), celých 24 hodin. Der bürgerliche, astronomische Tag. D. hvězdářský, občanský n. obyčejný, při- rozený, Nz., závěrný, závěrečný, d. závěry (d. závěry účetní. Ode dne..., do dne zá- věry účetní; od toho dne až do závěry účetní), Us., dělní (všední), tržní, d. podání (praesentatum); plat, výlohy na den. Šp.; křížový, božího těla, přestupný, kritický, pamětný. D. není rokem. Ros. Jeden den mnoho promění. Víc dnů než klobás (šetřiti třeba). Na Slov. Nermuť se o den zejtřejší. Jg. Po dvou dnech. Ob d., přes d. Do čtvr- tého dne hodovali. Háj. Za tíi dni pořád zběhlé. Háj. Tyto dni jsem měl mnoho práce. Před málo několika dny; před nemnoha dny. D. Za 8 dní. Od zejtřka za osm dní. (germ. ? Na Mor. a. jinde říkají vždy: za týden). — Dnem prodloužiti, odkládati. Wus. D. v den, co d., co denně, d. ke dni. Ode dne ke dni (jest germanismus: von Tag zu Tag m. den ode dne. Vz Gb. Uvedení do mluv. čes. 34. ). D. po dni, d. za dnem, d. ode dne, d. jako d., ze dne na d., d. na d. L. D. ode dne protahovati, odkládati. V. D. jako d. tam bývá. V. Slunce co d. vychází. L. Nařízení, vynesení ze dne 28. července 1875. nebo: Nařízení dané dne 28. č. Frase: Nař. ode dne 28. červ. v Km. se neschvaluje. Žádný nevie, co jemu den zajtřejší n. ještě večer dnešní přinese. Vš. VII. 12. Ples ten ve pří- rodě každým dnem víc zrostal. Sš. 53. — Rok a den v právích = rok a 45 dní. Jiní berú ten den toliko za přirozený den k súdu uložený; jiní pak berú jej za přirozený den, jenž po roce přichází. Pr. měst. Vz Gl. 27. Do dne do roka, binnen Jahr und Tag. J. tr. D. ustanoviti, určití, sročiti, pronedbati, promeškati (lhůtu). D. — D. = čas, věk. To se může státí každý den. Do dnešního dne, po dnešní den. V nemnohých, v brzkých dnech, V., v krátkých dnech. V. Oněch, pře- dešlých, minulých dnů. V. Tyto dni, v těchto dnech, těchto dnů. D. Za dnů Mojžíšových. D. — Dni - - život. Vykonav své dny umřel. Háj. -děn a -zen v příčestí pass: hoditi — hozen, cíditi — cíděn. Na Slov. a na Mor. se d neměnivá v z. Vz D, -ěn.

38573   Den Svazek: 6 Strana: 0030
Den. Cf. Mkl. aL. 111., Gb. Hl. 111. O skloňování vz Bž. 89. V MV. nepravá glossa. Pa. Na Zlinskn pl.: dni, dní, dňom, dňoch, dňama; v lok. sg. po dňu, ale: ve dne. Brt. Zvóní deň (ranní klekání). Mor. Brt. D. 206. Na den (ráno) byl Václav vy- veden. Us. Vk. Topil až do dne. Us. Dhn. Za dne, so lange es Tag ist, ve dne, bei Tage. Dch. Když už bylo na den. Er. P. 482. Svieťže mi zornička do bieleho dníčka, nech ja nepoblúdim od milej chodníčka. SI. ps. 255. Když sem já jel do polečka, ešče nebyl deň; Mně bude muzika do dně bílého hrát; Ja dybych měl klíče ty ode dňa bílého, nedal bych já svítati až do roka celého; Von povédá vo své milé, že ho ní bel, haž deň bílé; Vím já hruščičku jednu, půjdu já na ňu ke dňu; Svítila mně hvězda od večera do dňa. Sš. P. 207., 260., 293., 370. 384., 392. Za dne jasného. Bj. Deň sedlákóm a noc žákóm najvíc poslu- huje. Glč. II. 217. Ak den za nohy nechytíš, za chvost ho neudržíš (kdo v čas ráno vstává, Bôh mu požehnává). Zátur. — D. = čas od rána do večera. D. vozní, der Fahrtag. Sl. les. D. pracovní, Werktag. Mour. Pracoval celý boží d. Co sem sa k vám nachodíval, dni i noci s tebú mrhal. Sš. P. 350. Tak to šlo každý od Boha (boží) den. Koll. Zp. I. 259. Šenkéřka vykradla šaty z hospody v noci a ve dne zítra ušla. NB. Tč. 148. Dělal v Olešné na den. Arch. I. 164. Třetí hodina na den, totiž po východu slunce. Bdž. 65. Jsú-liť dni krátci; Súdný d.; Jakož světíš den božieho vstúpení na nebe; Když dny svatých světíš; Na však den řiekáme ji (včera). St. Kn. š 4., 5., 12., 16. Dne ni noci přestanúce. Alx. Ve dne, na každé dny, ve dnech. Ž. wit. 1. 2., 7. 12., 36. 19. a j. Večer ukáže, jaký byl den. Bž. Dělati si z někoho dobrý den germ. m.: z někoho smíchy, blázna, žerty, šašky si tropiti, Brt. S. 3. vyd. 175., míti koho za blázna, za šaška, bláznem, šaškem. Ht. Br. 277. — D. obecný, 24 hodin. D. hvězdný (doba uply- nulá mezi dvěma po sobě následujícími horními kulminacemi též stálice; čas, v němž se země jednou otočí kolem své osy), slu- neční (doba od jedné kulminace slunce k ná- sledující), průměrný, pravý, vz Stč. Zem. 106., 107., 111., 166., 167., 761., povinný, přestupný, ib. 127., povinný, poštovní, smě- nečné dospělosti, der Verfallstag, Šp., den co n. jak d., tagtäglich. Dch. Ze dne na den to trvá; Útraty jsou den ze dne (den jak den); Já jsem ho (čepec) měla právě o (v) ten den; Ona den na den pro zuby nikam nemůže. Us. Vk. D. jak moře (dlouhý). Us. Vlk. A to je tak deň jak deň; Daj sa mu napic, něbuďze ca bic do dňa dzevjatého Sš. P. 654., 664. Den ode dne. Ler. 16. dne měsíce ledna. Bdž. 91. Stalo se den matky boží semennej. NB. Tč. 214. Že ja ľúbim, zjaviť nesmiem, pre ňu zo dňa na deň kles- nem. Sl. ps. 197. Měl mi (tu ves) postúpiti pod jistým dnem uloženým mezi námi. Půh, I. 375. Na něho d. co d. očekávám. Kom. Den ote dne. ZN., Št. Kn. š. 48., 149. Deň ze dňa; deň na deň (každý den); džeň v džeň, deň vedla dňa. Brt. D. Dnové, jichžto ižádné zapomenutie nezahladí; Dny počítají velmi se mútiec. BO. Svú smrť před dvěma dnoma věděl. Hr. rk. 53. Před dvěma dnoma. Hus III. 194. Sv. dny ctíti; Kristus třetí den vstal z mrtvých; Na každý den; Dnové všie marnosti již míjejí. Št. Kn. š. 108., 12., 13., 171. Je jich jako dni do roka (mnoho). Brt. Zítra také den bude. Ještě všem dnům večer nepřišel; Druhý d. vždycky moudřejší; Dnem se léto neopozdí. Prov. Km. Nedočkal dne a roka (do roka umřel). Us. Rgl. Cf. Kn. drn. 128. — D. a rok v právích. Den a rok jest celý rok a šest nedělí. Cor. jur. A. LIL Práva měst- ská (manuscr. v brn. zem. arch. pod sign. M. VII. 22.) mají toto pravidlo: Že slovo den, přidané roku, kdež se dí: d. a rok, ten den někteří berú za šest neděl, jenž činí nebo znamená zavitý rok v súdu . . . Jiní pak berú ten den toliko za přirozený den k soudu uložený, kterýž po plném roce vlad- núti nastává neb následuje; jiní pak berú jej za přirozený d., jenž po roce přichází 52 neděle za rok počítaje, neb takový d. rok doplňuje (p. 148.). Kn. drn. 128. — D. = čas, věk. A to bez mé vóle drží po dnešní den. Půh. II. 30. Až i do dnešnieho dne. Št. Kn. š. 13. — Dni = život. Moji mladí dni. Sš. P. 800. Jsou dnové lidští jako tráva polní. Nud. Dnové naši jsou jako stín běžící po zemi beze vší zástavy. Bž. exc. — Den a noc = drnavec obecný, parie- taria officinalis, das Glaskraut. Byl. 15. stol. Cf. Rstp. 1359., Mllr. 76.

38574   Deň Svazek: 6 Strana: 0031
Deň, vz Den. — D. Já deň tebou (= býť tebou), to bych neudělal. V Jičín. Kšť.

38575   -děn Svazek: 6 Strana: 0031
-děn, vz -sen.

38576   Den Svazek: 7 Strana: 1227
Den. O tvarech vz Jir. Mor. 38., D. Lhrg. 167. Cf. Neděle (dod.). D. jak moře (dlouhý); D. se jen mihne (je krátký). Čce. Tkč. Ne- cháš tu státi ten košík na den (neschováš ho, aby se hned zase našel). U Rokyc. Fč. — Cf. Mách. 67.

38577   Den Svazek: 8 Strana: 0052
Den. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 169. Nemá ani dňa, ani noci (kdo pořád pracuje). Phľd. XII. 254. Aký dobrý deň, taký pán Boh daj. Ib. 1894. 509. Osef být čím deň (= dál) horší. Val. Brt, 1). II. 305. Deň si dať = ustanoviti den k svatební smlouvě. Phľd. 1895. 526. Noc chval' ráno a doň večer. Mor. Ces. 1. V. 420. Ak deň za rohy nechytíš, za chvost ho neudržíš. Slov. Nov. Př. 433.

38578   Den Svazek: 9 Strana: 0036
Den. O sklonění vz Gb. H. ml. III. 1. 411., na Lašsku. Mus. fil. 1897. 339. Ve dňe = za dne, za dňu = během dne. U Císař. na Mor. Mtc. 1900. 149. O příslovích vz Zát. Př. 305. b.

38579   Den Svazek: 9 Strana: 0433
Den. Instr. pl. u lidu: dníma; na Mor. dněma, dňama. Mtc. 1901. 160.

38580   Den Svazek: 10 Strana: 0046
Den. Lepšie je (království České) ode dne ke dni. Kar. 29. — Sr. Mš. Slov.

38581   Deňa Svazek: 10 Strana: 0046
Deňa, ě, f. = dýně. Lišeň. Čes. 1. 1902. 435.

38582   Denacionalisace Svazek: 10 Strana: 0046
Denacionalisace, e, f., lat. D. Rusů. Nár. sbor. VIII. 153.

38583   Děnáčka Svazek: 10 Strana: 0571
Děnáčka, y, f. = dýmka. V zlod. ml. Čes. 1. XV. 46.

38584   Denár Svazek: 6 Strana: 0031
Denár, u, m. Mkl. Etym. 46. Cf. Vlšk. 303.—305. Polož před: Děnásek. — Má d-ry = peníze. Us.

38585   Denár Svazek: 8 Strana: 0052
Denár. Cf. Ott. VIL 288. nn., Mtc. 1896. 17. nn.

38586   Denár Svazek: 8 Strana: 0540
Denár. České d-ry. Vz Mtc. 1897. 34., 40.

38587   Denar, u Svazek: 1 Strana: 0227
Denar, u, m., z řec., jistá mince římská, v pozdější době 30—40 kr.; v Čechách asi 3 kr.

38588   Denary Svazek: 9 Strana: 0036
Denary, barva italských karet. — D. = mince. D. Boleslava I, II., III. Naps. Jos. Smolík. 1899.

38589   Deňásek Svazek: 1 Strana: 0227
Deňásek, ska, m. Tagfalter. Rk.

38590   Denatka Svazek: 1 Strana: 0227
Denatka, y, f. Florfliege. Rk.

38591   Denaturalisovaný Svazek: 10 Strana: 0046
Denaturalisovaný líh. Us.

38592   Denaturateur Svazek: 10 Strana: 0046
Denaturateur, a, m. — kdo denaturuje líh Nár. list. 1904. 114. 17.

38593   Denaturovaný Svazek: 8 Strana: 0052
Denaturovaný. D. sůl. Phľd. 1894. 649.

38594   Dénce, vz Svazek: 1 Strana: 0227
Dénce, vz Dno.

38595   Denco Svazek: 6 Strana: 0031
Denco, a, n. = dénko, dřevěná poklička na hrnce. U Příbora. Mtl.

38596   Dendrit Svazek: 6 Strana: 0031
Dendrit, u, m. = nákres mechům nebo stromům podobný na kamenných deskách. Vz Schd. II. 82.

38597   Dendrity Svazek: 9 Strana: 0036
Dendrity či vádová pěna, nerosty. Hoř. 24.

38598   Dendrografie Svazek: 6 Strana: 0031
Dendrografie, e, f., řec. = popis stromů.

38599   Dendrolith Svazek: 6 Strana: 0031
Dendrolith, u, m. = zkamenělý strom. Vz S. N.

38600   Dendrologie Svazek: 6 Strana: 0031
Dendrologie, e, f., řec. = stromosloví, nauka o poznávání stromů jednající. S. N.

38601   Dendrometr Svazek: 6 Strana: 0031
Dendrometr, u, m., řec. = nástroj k mě- ření stromů, der Baummesser. S. N., NA. V. 104.

38602   Děnďušiť Svazek: 10 Strana: 0571
Děnďušiť = dláviť, miešiť. Slov. Phľd. XXIV. 345.

38603   Deneb Svazek: 6 Strana: 0031
Deneb, u, m., hvězda. Stč. Zem. 31., S. N.

38604   Denek, vz Svazek: 1 Strana: 0227
Denek, vz Den.

38605   Denen Svazek: 1 Strana: 0219
Denen, hnu, m., hnilosť. Jád. Fäulniss.

38606   Denětice Svazek: 6 Strana: 0031
Denětice, dle Budějovice, Tenetitz, ves u Žatče. Blk. Kfsk. 160., 617., 1253.

38607   Denga Svazek: 7 Strana: 1227
Denga, y, f., vz Cengárka (2. dod).

38608   Dengelačka Svazek: 7 Strana: 1227
Dengelačka, y, f. = denga (předchází).

38609   Denglavěti Svazek: 6 Strana: 0031
Denglavěti, ěl, ění = slábnouti. Mor. a Slov. Ssk., Brt.

38610   Denglavo Svazek: 6 Strana: 0031
Denglavo, zart. D. někoho chovati. Glč. I. 271.

38611   Denglavosť Svazek: 6 Strana: 0031
Denglavosť, i, f., die Zartheit, Schwäche. Mor. a Slov. Bern.

38612   Denglavý Svazek: 1 Strana: 0227
Denglavý = měkký. Na Slov.

38613   Denglavý Svazek: 6 Strana: 0031
Denglavý = slabý, útlý, neduživý, chorý, schwach, zart, kränklich, zimperlich. Slov. Rr. Sb., Phld. II. 3. 75. O nemocnom a d-vom. Zátur. Já maličký d. Sl. sp. 170. Ja sem velmi mladý a d., nerád bych po- špatil svojej tváři. Koll. Zp. II. 373. Vzácní, d-ví, čo cnosť svoju znajú, i najmenšú ne- uctivosť za velikú majú. Slov. Té., Glč. I. 270. Obyčajně sedláci pevná těla majú a páni zas najvíc d-ví bývajú. Glč. I. 303. Také na Mor. Brt. D. 206.

38614   Denhort, a Svazek: 6 Strana: 0031
Denhort, a, m. D. Jer., děkan 1607. Jg. H. 1. 2. v. 545., Jir. Ruk. I. 159.

38615   Dění Svazek: 1 Strana: 0227
Dění, n., činění. Vz Díti se.

38616   Dění Svazek: 6 Strana: 0031
Dění. Dobré d., benefícium. Ml., Ž. wit. 77. 11. D. = konání. Dk. P. 130., 140., Vch. Ar. II. 11.

38617   Dění Svazek: 8 Strana: 0052
Dění, n. = oddělení tilu. Dle počtu dění je úl jednak, dvoják, troják, štverák. Val. Brt. D. II. 305. Cf. Brť.

38618   Deniasok Svazek: 6 Strana: 0031
Deniasok, ska, m., der Tagfalter. Slov. Ssk. Vz Deňásek.

38619   Denice Svazek: 9 Strana: 0433
Denice. Hod. 14. stol. Vz Mus. fil. VII. 98., Dennice.

38620   Denice, e Svazek: 1 Strana: 0227
Denice, e, f., koberec, čaloun, tkanina. Ms. pr. cís.

38621   Děnie Svazek: 7 Strana: 1227
Děnie. Zapomněv mnoho dobrého d. (dobrodiní) králova. Výb. I. 442.

38622   Deník Svazek: 8 Strana: 0052
Deník, u, m., vz Dělník (3. dod.).

38623   Děnina, y, f Svazek: 6 Strana: 0031
Děnina, y, f. (neujalo se), etwas Ge- machtes, Machwerk. Šm., Loos.

38624   Deniti se Svazek: 6 Strana: 0031
Deniti se, il, ění = dníti se. — kdy. Po noci jasně se dení. Hdk.

38625   Denivka Svazek: 6 Strana: 0031
Denivka, y, f., hemerocallis, die Taglilie. D. žlutá, h. flava, plavá, h. fulva. Vz Rstp. 1602., Kk. 126., Schd. II. 519., Slb. 201., Čl. Kv. 127. — D. = členovec plochokřídlý. D. zlatooká, hemerobius perla, die Florfliege (osmylus chrysops. Ves. 1880. 3.). Frč. 152., Jhl., Sl. les.

38626   Denivka Svazek: 7 Strana: 1227
Denivka, hemerobius, Landjungfer, mou- cha. Brm. IV. 519.

38627   Denivka Svazek: 8 Strana: 0052
Denivka, hmyz. Vz Ott. VIL 300. a., XI. 91.

38628   Deňka Svazek: 6 Strana: 0031
Deňka, y, f., tamias, das Backenhörn- chen. D. sedmižíhaná, americká. Vz Brm. L 2. 303.

38629   Deňka Svazek: 8 Strana: 0052
Deňka, rod hlodavců. Vz Ott. VIL 300. a,

38630   Děnkara Svazek: 6 Strana: 0031
Děnkara, y, f., cullumia, die Kullumie, rostl. D. brázdovaná, c. sulcata. Rstp. 922.

38631   Dénko Svazek: 1 Strana: 0227
Dénko, a, n. = dno. Us. — D., talířek = čásť želez dénkových, na kterou se vnada přivazuje. Šp. Vz Dénkový.

38632   Dénko Svazek: 6 Strana: 0031
Dénko = pokryvka, poklička, der Deckel. D. na ucháč. Brt. Mtc. 1878. 32. A já ti udělám d., přikrývať tvoje srdenko. Sš. P. 291.

38633   Dénko Svazek: 8 Strana: 0052
Dénko, a, n. Uvázati šátek na d. Vz Skybka (3. dod.).

38634   Denkovice Svazek: 6 Strana: 0031
Denkovice = louky u Kojetína. Pk.

38635   Deňkovice Svazek: 6 Strana: 0031
Deňkovice, e, f. = deňčí kůže, der Bak- kenhörnchenbalg. Šp. Vz Deňka.

38636   Dénkový Svazek: 1 Strana: 0227
Dénkový. D. či talířová železa (Teller- eisen) = druh želez, do kterých se zvířata za nohy lapají sražením chvatů (oblouků) zubatých. Šp.

38637   Dénkový Svazek: 10 Strana: 0046
Dénkový (dýnkový) čepec jest složen ze tří částí. Vz Čes. 1. XII. 200., Půlkový.

38638   Denn Svazek: 1 Strana: 0227
Denn, něm. a) Příklonná částice. Co pak zlého učinil ? Po čemž to poznám ? Což jste nečtli? Zdaliž nespravedlivý jest Bůh? — b) Spojka. Pane, nepřidávej si práce, nejsem zajisté hoden, abys... Zdaliž nespravedlivý jest? Nikoli, sic jinak kterak by soudil svět (Bůh) ? Vz Nebo. Mk. Kromě toho: neb, nebo, neboť, tudy, než, leč, jediné, zda, zdali. Rk.

38639   Denňátko Svazek: 6 Strana: 0031
Denňátko, a, n. = deňásek, denní mo- týl. Nz., Kk., Škd.

38640   Denně Svazek: 1 Strana: 0227
Denně, co den, ve dne, beim Tage, täg- lich. Přijď nočně n. denně. Ros.

38641   Denně Svazek: 9 Strana: 0433
Denně, každodenně třikrát čerstvé pečivo m.: třikrát za den. Mtc. 1901. 155.

38642   1. Denní Svazek: 1 Strana: 0227
1. Denní (denný, zastar. ), dnový, ve dne se dějící, den po den trvající, Tages-, am Tage geschehend, einen Tag dauernd. D. svetlo, D., chléb, strava, V., mzda, D., plat, kniha, Us., zimnice, dělník (nádenník), čas, V., stráž, chvíle, práce, Jg., úkol, oznámeni (něm. Bericht), list, obchůzka, cedule, svět- nice, rozkaz, běžná měna (Cours), události politické, J. tr., papíry cenné, kalendář, za- vírka, summa, přebytek, písař, seznam, Šp., služné, stavení (u dolů: na povrchu zem- ském, vz Den), voda (drnovka, drnová; na povrchu zemském, ne v dolech), vítr (který se se dne do dolů táhne), šachta (která se hloubí se dne, s povrchu země), míra (na zemi, ne v dolech), Vys., S. N. — Denní po- řádek v sněmích atd. dle Šb. lépe: pořádek rokování. Tag ve slově Tagesordnung není prý „den", nýbrž „sněm, rok". Sr. Landtag sněm zemský, Juristentag sjezd právnický, Zechtag schůzka řemeslníkův; též časoslovo „tagen" = rokovati, sročiti. Šb. Ale naproti tomu se píše: Šembera chce: pořádek roko- váni. Avšak slovo „Tag" ve složenině Tages- ordnung znamená skutečně „den, lat. dies" a nikoliv toliko: rokovati, zasedati = tagen. Angličané a Francouzi jistě se neučili sně- movati od Němcův a přece říkají: ordre du jour, order of the day. Že tu „jour, day" neznamená tolik co Tag od tagen, nýbrž tolik co: „Tag, den, dies", je patrno, poně- vadž Angličané a Francouzi a Češi nemají časoslova utvořeného od „day, jour, den", které by znamenalo rokovati, jaké mají Němci „tagen" od podstatného jména „Tag", kteréž pak ovšem neznamená „den", nýbrž „sněm". (J. K. ). Bs. Vz Pořádek. — Jedno-, dvou-, tří-, čtyř- (čtvero-), pěti-, mnohodenní. Us. Z denní mzdy, z denního platu pracovati. D.

38643   2. Denní Svazek: 1 Strana: 0227
2. Denní, od „dny". D., Gicht-. D. střevo (deník, veliké střevo), der Gichtdarm, žíla, Ms. bib., koření, bylina. Jád.

38644   Denní Svazek: 6 Strana: 0031
Denní pečeť poštovská, Tagesstempel, trh, zkušenosť, Us. Pdl., střída, směna v horn., Hř. 9., hlídač, Lpř., hosť, Mus. 1880. 10., pohyb hvězd, odchylka, nerovnosť. Stč Zem. 521., 764., 58. V oblace denném, diei. Ž. wit. 77. 14. D. květ = ve dne toliko otevřený. Rst. 406. D. oblouk. Vz Schd. I. 204. D. řípa. Mllr. 26.

38645   1. Denní Svazek: 9 Strana: 0036
1. Denní. D. doba. O pořekadlech atd. vz. Zát. Př. 230. nn., XIV. D. 1., 6.

38646   2. Denní Svazek: 9 Strana: 0037
2. Denní. Otok v střevu denním. Maš. ruk. 170b.

38647   Denní Svazek: 9 Strana: 0433
Denní modlitba = kterou se modlíme ve dne. Mtc. 1901. 155. Denní práce, procházka = za dne; d. zprávy = zprávy dne, Tages-; d. hosté = kteří přicházejí ve dne (noční, kteří přicházejí v noci). Ib. Místo denní uží- vají zde dle němč. každodenní. 1b. 154., 155.

38648   Dennice Svazek: 1 Strana: 0228
Dennice lépe než denice, e, f., dennička = denní, ranní hvězda, jitřenka, světlonoš, jitřena (Š. a Ž. ), der Morgenstern. Tuto (hvězdu) ráno dennici, večer zvířednicí jme- nují. Kom. Za dennice. V. Hvězda Venus či d. V. — D., ranní záře, das Morgenlicht. Th.

38649   Dennice Svazek: 6 Strana: 0032
Dennice = hvězda. St. Kn. š. 186. V MV. nepravá glossa. Pa. Vz S. N., Stč. Zem. 169., Kram. Slov. 87, Světlá d., jasná zvě- řinnice. Sv. Mař. v. 268., 269., 334., 335 (Mus. 1884. 520.). Keď by som ja mala kluče od denničky, nedala bych svitať za dve hodinečky; Muzikanti hrali, až dennička vyšla. Sl. sp. 232. a 233. Byla by si se skla (leskla) jak d. jasná; Dyž sem šel dom z hospody, dennička svítila. Sš. P. 150., 665.

38650   Dennice Svazek: 7 Strana: 1227
Dennice. Cf. Mách. 42., 56.—58.

38651   Dennice Svazek: 9 Strana: 0433
Dennice, vz Denice.

38652   Denníček Svazek: 6 Strana: 0032
Denníček, čku, m. = malý denník. Bern.

38653   Dennička Svazek: 1 Strana: 0228
Dennička, y, f., 1. dennice; 2. denní zimnice, tägliches Fieber. Ja.

38654   Denniční Svazek: 1 Strana: 0228
Denniční, od dennice, Venus-. D. záře. Tkadl.

38655   1. Denník Svazek: 1 Strana: 0228
1. Denník, u, denníček, čku, m., kniha, ve kterou se každého dne zprávy spisují, das Tagebuch. D. hlavní, naturalni (pří- rodnin), vedlejší, účetní, důchodní, přehledný, vydání, práce, účtů veškerých, účtů obec- ných, příjmů, důchodků, od druhé strany (vzájemný), prodeje, vklad do denníku, výtah z denníku, zkoušení denníku, položka v den- níku, vložiti něco do denníku, v d. něco ve- psati. Sp. D. oznamův, Rapport-Journal. Čsk. Něco zapsati v d. nebo do denníku. Er. — D. = noviny, které každého dne vycházejí, Tageblatt, Journal: Národní Listy, Posel z Prahy, Pokrok atd. Pražský denník.

38656   2. Denník Svazek: 1 Strana: 0228
2. Denník, deník, u, m. = první žaludek u přežvykujících zvířat, bachor, der Bansen. Vz Žaludek. D. — D. = nejtlustší střevo, slepé, jednooké, denní střevo, der Blind- darm. Us. — D., těřich. Aqu. — D., a, m., jistý druh ryb mořských. Aqu.

38657   Denník Svazek: 6 Strana: 0032
Denník = žaludek. Vz Schd. II. 356. — D., das Tagbuch, Journal. Sbn. 673.

38658   Denník Svazek: 8 Strana: 0052
Denník. Vz Ott. VIL 301.

38659   Denníkář Svazek: 6 Strana: 0032
Denníkář, e, m., der Journalmacher. Šm., Loos.

38660   Denníkovati Svazek: 6 Strana: 0032
Denníkovati, journalisiren. Šm., Loos.

38661   Denníkovitý Svazek: 9 Strana: 0037
Denníkovitý. D. odpovědi. Vlč. Lit. I. 395.

38662   Denníkovitý Svazek: 10 Strana: 0046
Denníkovitý zápisek. Vlč., Lit. II. 2. 83.

38663   Denníkový Svazek: 1 Strana: 0228
Denníkový. Tagebuch-, Journal-. D. člá- nek, položka, arch, vložka, list, účet, slou- pec. Šp.

38664   Dennivka Svazek: 1 Strana: 0228
Dennivka, y, f., Gold-, Taglilie, Goldwurz.

38665   Dennodenně Svazek: 10 Strana: 0046
Dennodenně = každodenní. Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 28.

38666   Dennoch Svazek: 1 Strana: 0228
Dennoch, doch, něm. Ač oni mluví, že je někdo vysvobodí, ale sami nevědí kdo a kdy. Vz ještě: Přece, Nicméně, Však, Ne- méně.

38667   Dennopis Svazek: 9 Strana: 0037
Dennopis, u, m. Letopis a d. XVI. stol. Flš. Písm. 460. Sr. Deňopis.

38668   Dennorovnosť Svazek: 9 Strana: 0037
Dennorovnosť, i, f. Jarní d. Fisch. Hosp. 47. |

38669   Denný Svazek: 6 Strana: 0032
Denný, Gicht-. Vz Dna. D. koření, das Gichtkraut. Rk.

38670   Denný Svazek: 7 Strana: 1227
Denný, diei. D. oblak. Ž. wit. 77., 14.

38671   Denok Svazek: 6 Strana: 0032
Denok, nku, m. = den. Slov. Ssk.

38672   Denominativ-um Svazek: 1 Strana: 0228
Denominativ-um, a, n., lat., d. verbum = časoslovo od jména odvozené. Rk.

38673   Děnopis Svazek: 1 Strana: 0228
Děnopis, u, m. Tagebuch, Ottersd., lépe: Denník.

38674   Denopis Svazek: 9 Strana: 0037
Denopis, u, m., Tagbuch. 1648. Uč. spol. 1897. XI. II. Děnopis oprav v dennopis.

38675   Denś Svazek: 6 Strana: 0032
Denś = dnes, zastr. Rači ny d. nakrmiti. 13. stol. Mus. 1882. 121., 122.

38676   Dens Svazek: 7 Strana: 1227
Dens = dnes. V písni o božím těle. Cf. Mus. 1888. 94.

38677   Densimetr Svazek: 6 Strana: 0032
Densimetr, u, m. = hustoměr. ZČ. I. 309.

38678   Densimetr Svazek: 10 Strana: 0046
Densimetr, u, m. Sr. Strh. Mech. 476.

38679   Denský Svazek: 1 Strana: 0228
Denský = Tage-. Na Slov. D. voda, das Tagewasser. Vz Den (v hornictví).

38680   Dentalit Svazek: 6 Strana: 0032
Dentalit, u, m. — D-ty = zkamenělé annelidy (kruhovití červi), mořské zuby. Vz S. N.

38681   Dentista Svazek: 6 Strana: 0032
Dentista, y, m. = lékař zubů.

38682   Dentulín Svazek: 6 Strana: 0032
Dentulín Tomáš. Blk. Kfsk. 1257. D. Vit Ib. 993.

38683   Dentulus Svazek: 6 Strana: 0032
Dentulus = Zubáček, os. jm.

38684   Denunciace Svazek: 1 Strana: 0228
Denunciace, e, f., z lat., oznámení, udání, Anzeige, Angabe.

38685   Denunciant Svazek: 1 Strana: 0228
Denunciant, a, m., udavač, Angeber, An- kläger. — Denunciat, a, m. = udaný, der Angegebene, Beklagte.

38686   Denunciantství Svazek: 6 Strana: 0032
Denunciantství, n. = udavačství. Kutn.

38687   Denunciovati koho Svazek: 1 Strana: 0228
Denunciovati koho = udati, angeben, anzeigen. Rk.

38688   Deňuvý Svazek: 10 Strana: 0046
Deňuvý = dýňový. D. jádro. Lišeň. Mtc. 1902. 444.

38689   Denysdor Svazek: 8 Strana: 0053
Denysdor, u, m., bud. nástroj vynalezený od Prok. Divise. V z KP. Vílí. 10.

38690   Deo gratias Svazek: 1 Strana: 0228
Deo gratias, lat., Bohu díky. Gott sei Dank! Gottlob!

38691   Dépa Svazek: 10 Strana: 0571
Dépa, y, f. = rýma, niežik. Slov. Vz Rýma. Také na Mor. Vz Brt. Sl. 56.

38692   Depak Svazek: 8 Strana: 0053
Depak m. kdepak, Brt. D. II. 234.

38693   Departement Svazek: 1 Strana: 0228
Departement, fr. (departman), odbor, od- děleni, okres, kraj. Rk. Geschäftskreis, Be- zirk, Kreis.

38694   Depci Svazek: 1 Strana: 0228
Depci, vz Deptati.

38695   Depekorace Svazek: 1 Strana: 0228
Depekorace, e, f., z lat., zmenšení počtu domácího dobytka. Depekoration.

38696   Depekorace Svazek: 8 Strana: 0053
Depekorace. Cf. Ott. VIL 311. a.

38697   Dependence Svazek: 7 Strana: 1227
Dependence na taláru. Bor. 8.

38698   Dependencie Svazek: 6 Strana: 0032
Dependencie, pl. = co k některé věci patří, příslušenství. S. N.

38699   Dependentní Svazek: 6 Strana: 0032
Dependentní, z lat. = odvislý, nesamo- statný. S. N.

38700   Dependirovati Svazek: 6 Strana: 0032
Dependirovati z něm. a to z lat. Břehy řeky na jurisdikci Starého města pražského dependirující (dependující, visící). Arch mě. Prahy č. 284. 4. Kutn.

38701   Depersonifikace Svazek: 9 Strana: 0037
Depersonifikace, e, f., z lat. = zbavení charakteru osoby. Gb. H. ml. III. 1. 26.

38702   Depeše Svazek: 1 Strana: 0228
Depeše, e, f. = rychlá (úřední) zpráva, ein schneller (ämtlicher) Bericht. Rk.

38703   Depiiť Svazek: 8 Strana: 0053
Depiiť trávu = deptati. Phľd. 1896. 137.

38704   Depka Svazek: 6 Strana: 0032
Depka, y, f., spitziges Leistenholz. Slov. Ssk.

38705   Děpolt Svazek: 1 Strana: 0228
Děpolt, a, m., Theobaldus. V.

38706   Děpolt Svazek: 6 Strana: 0032
Děpolt, a, m. Tk. I. 604., II. 416., V. 117.

38707   Děpoltice Svazek: 6 Strana: 0032
Děpoltice, dle Budějovice, Depoldowitz, ves u Dolejšího Nýrska.

38708   Děpoltovice Svazek: 6 Strana: 0032
Děpoltovice, dle Budějovice, Tüppels- grün, ves v Karlovarsku. Blk. Kfsk. 822, 875.

38709   Depolymerisační Svazek: 10 Strana: 0046
Depolymerisační mohutnosť. Vot. 250.

38710   Depolymerisovati co Svazek: 10 Strana: 0046
Depolymerisovati co: vodu. Vot. 197., 248., 250.

38711   Deponens Svazek: 1 Strana: 0228
Deponens, lat., d. verbum, časoslovo kryto- činné. Rk.

38712   Deponent Svazek: 1 Strana: 0228
Deponent, a, m.; skladač, skladatel ně- jaké věci, der Niederleger; svědek, Zeuge. Rk.

38713   Deponovati Svazek: 1 Strana: 0228
Deponovati, z lat., co u koho - uložiti, niederlegen, in Verwahrung geben; aus- sagen. Rk.

38714   Depopulace Svazek: 1 Strana: 0228
Depopulace, e, f., z lat., vyhubení lidu. Rk. Entvölkerung.

38715   Deportace Svazek: 1 Strana: 0228
Deportace, e, f., z lat., vyvezení ze země, zavezení někoho někam, aby tím byl trestán. Rk. Verbannuug, Landesverweisung.

38716   Deportovati koho Svazek: 1 Strana: 0228
Deportovati koho: zavézti trestance do nějaké země za moře. Rk., J. tr. Verbannen, in die Verbannung abführen.

38717   Deposit Svazek: 6 Strana: 0032
Deposit, vz Depositum.

38718   Depositar Svazek: 1 Strana: 0228
Depositar, a, m., z lat., uchovavatel ulože- ných věcí, Verwahrer eines Gutes. — Depo- sitní, z lat., schovací; d. peníze = schované, d. kasa (pokladnice). — Depositori-um, a, n., dle „Gymnasium", soudní vkladnice, ge- schlossener Schrank für wichtige Papiere. — Deposit-um, a, n., deposit, u, m., z lat., věc složená, ke schování daná, niedergelegtes, anvertrautes Gut. Soudní deposita schovati, vydati; d. obecní; nakládati s deposity a s ci- zími penězi. Rk., Šp.

38719   Depositi, n Svazek: 10 Strana: 0046
Depositi, n., depositum. V d. něco uložiti. Mart. S. Před. Xí.

38720   Depositní Svazek: 9 Strana: 0037
Depositní. D. úřady. Vz Ott. Říz. I. 53.

38721   Depossedovaný Svazek: 6 Strana: 0032
Depossedovaný; -án, a, o = ze svého vlastnictví vypuzený, sesazený, depossedirt. D. potentát. Kos. I. 265.

38722   Depossesse Svazek: 1 Strana: 0228
Depossesse, e, f., z lat., odnětí majetku, Besitzentziehung, Austreibung.

38723   Depošiť Svazek: 7 Strana: 1227
Depošiť = cupati (nohama). Slez. Šd.

38724   Depot Svazek: 1 Strana: 0228
Depot, fr., z lat. (depó), sklad, skladiště, Waarenniederlage; zástava, Unterpfand; do- plňovací vojsko, Ergänzungstruppen.

38725   Depot Svazek: 10 Strana: 0571
Depot (depó), fr. = skladiště. Us.

38726   Depravace Svazek: 1 Strana: 0228
Depravace, e, f., z lat., zkažení, zkáza. Rk. Verderbniss, Verschlechterung.

38727   Deprecirovati Svazek: 6 Strana: 0032
Deprecirovati, z něm. a to z lat. = odprošovati, zamítati.

38728   Deprekace Svazek: 1 Strana: 0228
Deprekace, e, f., odprošení. Rk. Vz Mus. Čas. 1844. str. 439. Abbitte; Ablehnung.

38729   Deprekace Svazek: 6 Strana: 0032
Deprekace. Vz Jg. Slnosť. 70.

38730   Děprem Svazek: 6 Strana: 0032
Děprem, děpro, děprym, deprem, deprv = teprv, erst. Us. v severových. Mor., u Opavy. Brt. v Osv. 1884. 33., Klš. Něpuscila, ale dzěprem myslim (pustiť); Syneček přišel v poledně, ona d. z lůžka vyhledně. Sš. P. 369., 541.

38731   Depresse Svazek: 6 Strana: 0032
Depresse, e, f., z lat. = stlačení, snížení, sníženosť, die Depression. D. kapaliny, ZČ. I. 360., horizontu (sklon obzoru), barome- trická, athmosfärická. Stč. Zem. 288., 592. Vz S. N.

38732   Depressivní Svazek: 6 Strana: 0032
Depressivní střelba, dělo, jehož hlaveň lze říditi tak, aby batterie na výšině po- stavená nepřátelský dolem táhnoucí voj po- střelovati mohla, das Depressionsgeschütz. S. N. XI. 368., Čsk.

38733   Deprimovati Svazek: 1 Strana: 0228
Deprimovati, z lat., stlačiti, potlačiti, nieder-, unterdrücken. Rk.

38734   Deprivace Svazek: 1 Strana: 0228
Deprivace, e, f., oloupení. Beraubung.

38735   Děpro Svazek: 6 Strana: 0032
Děpro, vz Děprem.

38736   Deprv Svazek: 6 Strana: 0032
Deprv, vz Děprem.

38737   Deprvej Svazek: 8 Strana: 0053
Deprvej = teprve. Val. Brt. D. I. 64.

38738   Děprym Svazek: 6 Strana: 0032
Děprym, vz Děprem.

38739   Deps Svazek: 1 Strana: 0228
Deps, debs, u, m. = depsání, das Getöse. Vz Depsati.

38740   Deps Svazek: 6 Strana: 0032
Deps. Od debsu jezdcóv pohnú se zdi. BO.

38741   Deps Svazek: 7 Strana: 1227
Deps, u, m. = dupot. Kar. 31.

38742   Depsati Svazek: 1 Strana: 0228
Depsati, depsávati = šustiti, Getös machen. O 7 vstup. Když má (chudý) plúti na lodí, nedepšíť břehóv; jehoť chodbú klidni jsou břehové, neobstúpil ho zástup lidí. Sent. phil. ms. — čím: nohama. Ben.

38743   Depsati Svazek: 9 Strana: 0037
Depsati, vz Debsati.

38744   Depsati Svazek: 10 Strana: 0046
Depsati — šlapati. Depsala jsem na něj, co jsem v noze síly měla. Sá. Prost. II. 172.

38745   Depsati čím Svazek: 6 Strana: 0032
Depsati čím: nohama zem, po zemi, stampfen. Ostrav. Tč. Depšice nohama. Ben. Jud. 14. 9.

38746   Dept Svazek: 6 Strana: 0032
Dept, u, m. = depot, dupot, das Ge- stampfe. Tč., Hdk. Země chví se pod dep- tem koní. Tč. exc.

38747   Deptač Svazek: 6 Strana: 0032
Deptač, e, m., der Treter. Ssk.

38748   Deptalňa Svazek: 6 Strana: 0032
Deptalňa, ě, f., die Tretkelter. Slov. Ssk.

38749   Deptati Svazek: 1 Strana: 0228
Deptati, deptám a depci, deptávati = nohou tisknouti, treten. — co: hlínu; kůže (jako jirchář), víno. L. — po čem = šlapati; pohrdati. — co komu čím. Jeden druhému depce koněm paty. Jg.

38750   Deptati Svazek: 6 Strana: 0032
Deptati. Mkl. Etym. 369. D. drahocenné tkané (po tkaných kobercích šlapati). Msn. Or. 37. Nivočí polia a depčí palúky. Vaj. Ttr. m. 104.

38751   Deptati Svazek: 7 Strana: 1227
Deptati. Mkl. Etym. 369.

38752   Deptati Svazek: 10 Strana: 0046
Deptati = choditi. Učili děti d. Slez. Vyhl. II. 230.

38753   Deptavý Svazek: 6 Strana: 0032
Deptavý, trippelnd. D. krok, chůze. Mor. Tč.

38754   Depurační Svazek: 6 Strana: 0032
Depurační povinnosť. Pr. 1884. 19.

38755   Depurganti-a Svazek: 1 Strana: 0228
Depurganti-a, í, n. Dle Gymnasium. Či- sticí léky. Reinigungsmittel.

38756   Deputace Svazek: 1 Strana: 0228
Deputace, e, f., z lat., poslání; poselstvo. Absendung einiger Personen mit einem ge- wissen Auftrage.

38757   Deputační Svazek: 6 Strana: 0032
Deputační, Deputations-.

38758   Deputat Svazek: 1 Strana: 0228
Deputat, u, m., náchlebek, výměrek (dříví, obilí, pivo, máslo, sůl atd. ) dávaný co část' služného. Rk. Das Einkommen ausser der jährlichen Besoldung. Náchlebné (náchlebek) z plodin, z hospodářských výrobkův, dříví. Pt., Er. Má deputatu šest sudů piva atd. Us.; ne: deputat od šesti sudů.

38759   Deputátní Svazek: 1 Strana: 0228
Deputátní kniha, náležitosť (Gebühr), dříví, obilí, sůl, máslo atd. Deputat-.

38760   Deputatní Svazek: 6 Strana: 0032
Deputatní pole, zahrada, uhlí, louka, sládek. Us. Šp.

38761   Deputatník Svazek: 1 Strana: 0228
Deputatník, a, m. Deputatbeamte.

38762   Deputovaný Svazek: 1 Strana: 0228
Deputovaný, z lat., poslaný, poslanec. Abgeordneter. Rk.

38763   Deputovati Svazek: 1 Strana: 0228
Deputovati = vyslati koho. — koho do čeho: do sněmu, absenden, abordnen.

38764   Der Svazek: 6 Strana: 0032
Der, dru, m., grobe Hechel, die Scheve. Slov. Ssk.

38765   Der Svazek: 7 Strana: 1227
Der, dru, m. = brzdina, Bremsbacke, f. Hrbk.

38766   Der, die, das Svazek: 1 Strana: 0228
Der, die, das (náměstka), jener, e, es nevyjadřují se 1. po spojkách, nežli, jako': A na každý rok slaví den jeho jako svatého (=jako den svatého). Ale ten hrot v Konstantinopoli jestiť širší nežli v Paříži (= nežli hrot v P. ). — Když by se měl výrok opakovati. Černý květ jest obraz smutku, modrý milosti (= květ modrý obraz milosti). — 3. Ve větě hlavní, když ve větě pobočné jest vztažné zájmeno. Kdo poctivě živ jest, (der) poctivě umírá. Mk. Vz Člen.

38767   Děra Svazek: 1 Strana: 0229
Děra = díra.

38768   Děra Svazek: 6 Strana: 0032
Děra = jeskyně. Slov. Dch.

38769   Děradlo, a Svazek: 6 Strana: 0032
Děradlo, a, n., der Schlagbohrer. Ssk.

38770   Děrák Svazek: 6 Strana: 0032
Děrák, a, m., psí jm. Škd.

38771   Děrák Svazek: 7 Strana: 1227
Děrák, a, m. = divoký holub, malý, hnízdí v děrách, Hohltaube, f. Us.

38772   Děrák Svazek: 10 Strana: 0571
Děrák, u, m. = vejklínek, otvor pod oknem pro stékající vodu. Litom 61.

38773   Derangement Svazek: 1 Strana: 0229
Derangement, fr. (deranžman), zmatek. Rk. Unordnung, Störung, Verwirrung.

38774   Deranžovati Svazek: 6 Strana: 0032
Deranžovati (fr. déranger) = v nepořá- dek uvésti; býti d-ván = ve špatných okol- nostech co do jmění. S. N.

38775   Deratenáctkrát Svazek: 6 Strana: 0039
Deratenáctkrát, neunzehnmal. Us.

38776   Děratka Svazek: 6 Strana: 0032
Děratka, y, f., v hornictví. D. sejpní, die Seifengabel; zkusní, der Probering. Šm.

38777   Děrátko, a Svazek: 6 Strana: 0032
Děrátko, a, n. D. jehlářské, die Fitz- feile. Šm.

38778   Děravec Svazek: 1 Strana: 0229
Děravec, vce, m., cedidlo. Us.

38779   Děravec Svazek: 6 Strana: 0032
Děravec. — D. = krevníček, krevník, třezalka, hypericum, das Johanniskraut, rostl. Mllr. 55.

38780   Děravělý Svazek: 6 Strana: 0032
Děravělý, sděravělý = děr nabyvší. Rst. 406.

38781   Děravěti Svazek: 1 Strana: 0229
Děravěti, löcherig werden. — čím. Tím zuby děravějí. V.

38782   Děraviti Svazek: 1 Strana: 0229
Děraviti, 3. pl. -ví, il, en, ení = děravé činiti, löcherig machen, durchlöchern. — co čím. Kapka ustavičným padáním i kámen zděraví. L.

38783   Děraviti Svazek: 6 Strana: 0032
Děraviti. — co: vody deravie kamenie, excavat. BO.

38784   Děravitý Svazek: 10 Strana: 0046
Děravitý = děravý). Což nenie děravito, musí býti probito. Baw. Ezop. 2576.

38785   Děravosť Svazek: 1 Strana: 0229
Děravosť, i, f. Děravosť zubů. Die Lö- cherigkeit.

38786   Děravý Svazek: 1 Strana: 0229
Děravý, díravý; děrav, a, o. V obecné mluvě: diravý, löcherig. D. pytel (= tupá hlava, v níž nic nezůstane). Do děravého sudu líti (marnou práci konati). Ros. Není co šíti, ano všecko děravo. Vz Nuzný. Lb. Zub d. (vyžraný, hohl). Ležel na děravé plachtě (= často se budil). Prov. Má jazyk děravý (nemůže nic zamlčeti). Děravé svě- domí; d. naděje. L. Paměť lidská je velmi děravá a krátká. Br. D. pytel == lakomec. Us.

38787   Děravý Svazek: 6 Strana: 0032
Děravý. Nechcete si koupiť d. máslo (n.: smradlavý sýr? Tak ptá se jiných, kdo malé děti na zádech nosí. Žertem)? Msk. Neožením se já v jeseni, lebo já mám kabát dvý. Sl. sp. 48. Ač jsú plny stodoly, ko- mory i pivnice (kněží), ale zadosť vždy d-vá nenie plna. Hus II. 271. Neradím na d. lodi sa voziti. Glč. I. 260.

38788   Děravý Svazek: 7 Strana: 1227
Děravý. D. paměť (špatná). Šml.

38789   Děravý Svazek: 10 Strana: 0046
Děravý. Je jako d. sud, pije jako d. sud. Zvon III. Darmo dúchať do děravého měcha. Sbor. slov. VII. 129.

38790   Děravý. D Svazek: 8 Strana: 0053
Děravý. D, koláč = pleteme, ľhľd. 1894. 203. I), čepec = malá čepička síťkovaná n. pletená. Wtr. Krj. I. 72. D. majestát moci nemá, 1540. Čel. Pr. m. I. 379., 380.

38791   Děraz Svazek: 6 Strana: 0032
Děraz. Kobzale sam děraz (samá díra, chrobalivé, vyžrané od červů). Laš. Brt. D. 206.

38792   Derázek Svazek: 8 Strana: 0053
Derázek, zku, m. == roždí naplavené i jiné. Chodí na d. Záp. Mor. Brt. I). II. 305.

38793   Derázka Svazek: 8 Strana: 0053
Derázka = otep z posekaných větví. Brt, D. II. 305.

38794   Derazka Svazek: 10 Strana: 0046
Derazka, y, f. = otýpka posekaného haluzi. Mtc. 1902. 6.

38795   Derazný Svazek: 8 Strana: 0053
Derazný = drzý, bezočivý. U Myjavy. Phľd. 1895. 446.

38796   Deraždí Svazek: 1 Strana: 0229
Deraždí, n., roští, chrasť, drobné dříví, roždí. Das Reis. Na Mor.

38797   Děrbek Svazek: 6 Strana: 0032
Děrbek, bka, m. = malé děcko, kleines Kind. Val. Vck., Brt.

38798   Derce Svazek: 6 Strana: 0032
Derce, e, m. = dráč. Který d. a cuzého zbožie berce. Hr. ruk. 321.

38799   Děrčicka Svazek: 6 Strana: 0032
Děrčicka, y, f. = dírčička. Bern.

38800   Derčík Svazek: 6 Strana: 0032
Derčík, a, m., os. jm. Sl. let. III. 298., Hol. 418.

38801   Děrda Svazek: 6 Strana: 0032
Děrda, y, m., os. jm. Mor. Šd.

38802   Derec Svazek: 6 Strana: 0032
Derec, rce, m. = u pluhu dřevo, na němž jsou kolečka, na derci jest zhlaví a na zhlaví hřídel, die Schere. Us. Psčk., Šmd. — D. = v zadní části vozu na nápravě, odpovídá předním ramenům, der Schnabel an der Hinterachse. Šmd., Bauer.

38803   Derečka Svazek: 6 Strana: 0033
Derečka, y, f., míst. jm. v Uhrách. Šd.

38804   Deregla Svazek: 8 Strana: 0053
Deregla, vz Šejtrok.

38805   Děrek Svazek: 7 Strana: 1227
Děrek, rka, m. = dědek. Chodsky. Listy fil. 1891. 33.

38806   Děrek Svazek: 9 Strana: 0037
Děrek, vz předch. Dědek.

38807   Děrek Svazek: 10 Strana: 0046
Děrek, rka, m. = dědek. Džl. Čes. 1. XI. 70., Kbrl. Džl. 5. Sr. Děreček v 1. Přisp. 53.

38808   Děrek Svazek: 10 Strana: 0571
Děrek m. dědek. Sr. Huj. Progr. 15.

38809   Derele Svazek: 8 Strana: 0053
Derele, e, f., vz Cicí (3. dod.).

38810   Derelie Svazek: 10 Strana: 0046
Derelie — hostina na ukončenie priadko- vých večierkov. Slov. Czam. Slov. 123.

38811   Dereniak Svazek: 7 Strana: 1227
Dereniak, u, m. = dřínovka, Cornelwein. Slov. Orl. III. 85.

38812   Děreřek Svazek: 8 Strana: 0053
Děreřek, čka, děrek, rka, deroušek, ška, m. = dědeček atd., d měněno v v. Dšk. Jihč. 15.

38813   Dereš Svazek: 1 Strana: 0229
Dereš, e, m. = stolice, na níž bitý leží. Na Slov. Prügelbank.

38814   Dereš Svazek: 6 Strana: 0033
Dereš, e, m., die Pdigel-, Stockbank. Ssk., Rb., Bern., Dbá. Obyč. 81. — D. = polapení, léčka, usvědčení. Už jsi v dereši! Dostati někoho do dereše. Mor. Vck., Hz., Brt. Mtc. 1878. 32., Brt. D. 206. — D., de- rešák = drsnochlupý kůň, rauhhaariges Pferd. Csk., Ssk. — D. pajtaš = hajdy! utíkej! U Místka. Škd.

38815   Dereš Svazek: 7 Strana: 1227
Dereš, maď. = vozík, na nějž se přiva- zovali odsouzení k ranám holí; výprask, Val. Slavč. 38.

38816   Dereš Svazek: 8 Strana: 0053
Dereš. Človeka na dereš hore rubom po- ložiť; Židovi batoh, sedliakovi d. a pánovi koč. Slov. Phľd. 1893. 385., 1894. 316.

38817   Dereša Svazek: 6 Strana: 0033
Dereša, e, f. = dereš. Brt. D. 206.

38818   Derešák, a Svazek: 6 Strana: 0033
Derešák, a, m., vz Dereš.

38819   Derešek Svazek: 6 Strana: 0033
Derešek, ška, m. = derešák. Rk.

38820   Derešisko Svazek: 6 Strana: 0033
Derešisko, a, n. = malý dereš. Bern.

38821   Derešovati Svazek: 6 Strana: 0033
Derešovati = utíkati. Vz Dereš. U Místka. Škd.

38822   Dereští Svazek: 1 Strana: 0229
Dereští, n. = roždí, chrasť. Um. les. Das Reis.

38823   Derevo Svazek: 8 Strana: 0053
Derevo = drevo. Phľd. 1895. 629.

38824   Derflice Svazek: 6 Strana: 0033
Derflice, Dörflitz, ves u Znojma.

38825   Derflik Svazek: 6 Strana: 0033
Derflik, a, m., Dörflik, ves u Vys. Mýta; Dbifles, ves u Jevíčka. PL.

38826   Derchati Svazek: 1 Strana: 0229
Derchati; derchnouti, chl, utí. — koho = udeřiti, schlagen. — do čeho: do hrnce. Us. -

38827   Derchati Svazek: 6 Strana: 0033
Derchati, derchovati, derchnouti = prorá- žeti. — co. Mol šat dobrý derchuje. 1531. — koho = peskovati, tlouci. Rk. U Chrud. Brv.

38828   Derivace Svazek: 1 Strana: 0229
Derivace, e, f., z lat., odvození, odvod. Ab-, Herleitung. Vz Tvoření slov. — V ma- them. = odvozený úkon, představuje rychlost', s jakou se mění hodnota úkonu. Stč. — — Derivat-um, a, n. = odvozené slovo, ein abgeleitetes Wort. Rk.

38829   Derivace Svazek: 6 Strana: 0033
Derivace = odchylování střely od svislé roviny stanovené čarou svislou a tečnou v tom kterém bodě dráhy; vybočování pro- jektilů vystřelených z Ryhovaných děl. ZČ. 119., 186. — Vz S. N.

38830   Derivační Svazek: 6 Strana: 0033
Derivační, Derivations-. D. determinant. Stč. Dif. 89.

38831   Derivator Svazek: 8 Strana: 0053
Derivator či graduator, u, m., přístroj telefonní. Vz Ott. X. 392.

38832   Derivaty Svazek: 6 Strana: 0033
Derivaty v lučbě. Vz Šfk. Poč. 23.

38833   Derivování Svazek: 6 Strana: 0033
Derivování, n., die Derivation. D. rov- nice. Stč.

38834   Derivovati Svazek: 6 Strana: 0033
Derivovati, deriviren. — co jak: rov- nici podlé x. Stč. Dif. 34, 73.

38835   Děrka Svazek: 1 Strana: 0229
Děrka = dírka, vz Díra.

38836   Derka Svazek: 6 Strana: 0033
Derka, y, f. = dračka, světidlo, der Leuchtspan. Slov. bájesl. P. Tótha I. 86.

38837   Děrkavec Svazek: 6 Strana: 0033
Děrkavec, vce, m. D. poprášený, grimmia pulvinata. Ves. prázdn. 141. Vz násl.

38838   Děrkavka Svazek: 6 Strana: 0033
Děrkavka, y, f., grimmia, die Grimmie, rostl. mechová. D. červenohlavá, g. apo- carpa. Vz Rstp. 1809., Ves. prázdn. 136., 141., Let. Mt. S. VIII. 1. 15. Vz Děrkavec.

38839   Děrkavosť Svazek: 6 Strana: 0033
Děrkavosť, i, f. = děrkovatost Šm.

38840   Děrkavý Svazek: 6 Strana: 0033
Děrkavý = děrkovatý, porös. Šm., Loos.

38841   Děrkovati Svazek: 1 Strana: 0229
Děrkovati = dírky dělati, lochem.

38842   Děrkovati Svazek: 6 Strana: 0033
Děrkovati = dírkovati.

38843   Děrkovatosť Svazek: 6 Strana: 0033
Děrkovatosť, i, f., die Porosität. Frč. 10., S. N.

38844   Děrkovatý Svazek: 1 Strana: 0229
Děrkovatý, porös, löcherig

38845   Děrkovnice Svazek: 6 Strana: 0033
Děrkovnice, e, f. = strojek, jímžto se na papíře dělá řada dírek, aby roztržení jeho bylo rovné a snadné, die Perforir- maschine. Dch. Jako na zálepkách.

38846   Derlavý Svazek: 10 Strana: 0046
Derlavý, vz Derlivý v II. Přisp. (Výb. I. 1149. ).

38847   Derlivý Svazek: 9 Strana: 0037
Derlivý (dru). D. koruna (pichlavá). Rozb. II. 139.

38848   Dermatidis Svazek: 6 Strana: 0033
Dermatidis, řec. = zánět kožní. Vz S. N.

38849   Dermatin Svazek: 6 Strana: 0033
Dermatin, u, m., nerost. Vz S. N.

38850   Dermatograf Svazek: 8 Strana: 0053
Dermatograf, u, m. = tužka, kterou klinikové na tělo nemocného kreslí obrysy zvětšených organu, výpotkův a naznačují směry, kterými třeba vésti řez při operaci a p. Světz. 1894. 79. a.

38851   Dermatografie Svazek: 6 Strana: 0033
Dermatografie, e, f., řec, = anatom. popsání kůže. S. N.

38852   Dermatografism-us Svazek: 8 Strana: 0053
Dermatografism-us, u, m. = chorobný stav, při němž lze na kůži psáti. Cť. Dermato- graf. Světz. 1894. 79. a.

38853   Dermatol Svazek: 8 Strana: 0053
Dermatol, u, m. = zasejpací prášek (od pocení nohou). Nár. list. 1895. č. 194.

38854   Dermatologie Svazek: 6 Strana: 0033
Dermatologie, e, f., řec. = náuka o zá- byvech kůže. S. N.

38855   Dermatopathologie Svazek: 6 Strana: 0033
Dermatopathologie, e, f., řec. = náuka o kožních chorobách. S. N.

38856   Dermoid Svazek: 6 Strana: 0033
Dermoid, u, m. D. oční. Čs. lk. IV. 52.

38857   Děrnatka Svazek: 6 Strana: 0033
Děrnatka, y, f. D-ky, terebratulidae, měk- kýši, mají skořápky jemně tečkované, misky nestejné. D. australská, terebratula flaves- cens, sklovitá, t. vitrea, hladká, t. melonica, obecná, t. vulgaris, vejčitá, t. subrotunda, koštická, terebratulina rigida. Vz Frč. 205., Frč. G. 26., 124., Schd. II. 537., NA. V. 586.

38858   Děrnatka Svazek: 7 Strana: 1228
Děrnatka, y, f., terebratula, Terebratel, f., Armfüsser. Brm. IV. 2. 175. nn.

38859   Děrnatý Svazek: 1 Strana: 0229
Děrnatý, dírkovatý. Rostl. Porös, löcherig.

38860   Děrne Svazek: 6 Strana: 0033
Děrne, Tyrn, ves u Fulneka.

38861   Děrňovitý Svazek: 6 Strana: 0033
Děrňovitý. D. rostliny, marattiaceae: děreň, slejemka. Vz Rstp. 1776., 1778.

38862   Derogace Svazek: 6 Strana: 0033
Derogace, e, f., z lat. = ztenčení, ujma; zrušení nebo obmezení zákona. S. N.

38863   Derogativní Svazek: 9 Strana: 0037
Derogativní. D. moc (zákonu). Ott. Říz. L 7.

38864   Děrolez Svazek: 10 Strana: 0046
Děrolez, a, m., nadávka nuzařům. Tbz. V. 5 54.

38865   Děroměr Svazek: 6 Strana: 0033
Děroměr, dírkoměr, u, m., das Lochmass. Šp.

38866   Děromudka, y Svazek: 6 Strana: 0033
Děromudka, y, f., tremandra, rostl. Vz Rstp. 115.

38867   Děromuďkovitý Svazek: 6 Strana: 0033
Děromuďkovitý. D. rostliny, treman- dreae: čtveroděromuďka. Vz Rstp 115.

38868   Děrotravka Svazek: 6 Strana: 0033
Děrotravka, y, f., tripsacum, das Löcher- gras. Šm.

38869   Děroušek Svazek: 8 Strana: 0053
Děroušek, vz Děreček.

38870   Derout Svazek: 1 Strana: 0229
Derout, fr. (derut), návrat; útěk; úpadek, das Zurückkommen; die unordentliche Flucht des geschlagenen Heeres; der Verfall. Rk.

38871   Derout Svazek: 6 Strana: 0033
Derout (derút), u, m., fr. = zblouzení; zkáza; úplné rozptýlení vojska. S. N.

38872   Děrovací Svazek: 6 Strana: 0033
Děrovací stroj = děrovadlo. Wld.

38873   Děrovač Svazek: 8 Strana: 0540
Děrovač, e, m., Lochbeitel, náčiní tru- hlářské. Prům. mus. V.

38874   Děrovač Svazek: 9 Strana: 0037
Děrovač, e, m, náčiní truhlářské, Loch- beutel, druh dláta Průmysl. mus. v Chru- dimi V.

38875   Děrovadlo Svazek: 6 Strana: 0033
Děrovadlo, a, n. = děrovací stroj k dě- lání dírek, die Lochmaschine. Wld., Prm. D. Duplexovo, ruční, šroubové na kůže, der Riemenlocher, francouzské. Wld.

38876   Děrování Svazek: 6 Strana: 0033
Děrování, n., die Löcherung. D. řemenů, stroj k d. Wld.

38877   Děrovati Svazek: 10 Strana: 0046
Děrovati, lochen, durchlöchern. Lind. 33.

38878   Děrovka Svazek: 8 Strana: 0540
Děrovka, y, f.= zlodějka, Lochsäge. Prům. mus. V.

38879   Děrovrt Svazek: 1 Strana: 0229
Děrovrt, u, m., Schlagbohrer. Rk.

38880   Derpt Svazek: 1 Strana: 0229
Derpt, a, m. Derpy, dle Dolany. Dorpat v Livonsku (v Rusku).

38881   Derselbe Svazek: 1 Strana: 0229
Derselbe. Vz Týž, Ten, Tento, On.

38882   Derslav Svazek: 6 Strana: 0033
Derslav, a, m. = Drslav. Arch. IV. 452.

38883   Derství Svazek: 6 Strana: 0033
Derství, n. = derstvo. Ssk.

38884   Derstvo Svazek: 1 Strana: 0229
Derstvo, a, n. = loupež, Raub. Žer.

38885   Derstvo Svazek: 10 Strana: 0046
Derstvo, a, n., rapina. Z. kap. 611. 11.

38886   Deru Svazek: 1 Strana: 0229
Deru, vz Dráti.

38887   Deruta Svazek: 10 Strana: 0571
Deruta, y, f., z fr. = otřesení. D. bursovní. Nár. list. 1905. 15. 17.

38888   Deruza Svazek: 6 Strana: 0033
Deruza = deruzda. Ssk.

38889   Deruzda Svazek: 1 Strana: 0229
Deruzda, y, f. = bříza. Us. Birke.

38890   Deruzda Svazek: 6 Strana: 0033
Deruzda, y, f. = bříza bílá, betula alba. Vz Rstp. 1411.

38891   Děružditi Svazek: 6 Strana: 0033
Děružditi = lézti, schleichen. Tyn člověk už něchodí, on už tak jen déruždí. Ostrav. Tě. — po čem. Psina (zimnice) po mně děruždí. Ib. Tč. Koltun déruždí po člověku (obchází). Brt. D. 206.

38892   Derviš Svazek: 1 Strana: 0229
Derviš, e, m., turecký mnich neb pou- stevník. Rk. Derwisch.

38893   Derviš. Cf Svazek: 8 Strana: 0053
Derviš. Cf. Ott. VII. 336.

38894   -děrý Svazek: 6 Strana: 0033
-děrý, -löcherig. Jedno-, dvou-, tří-, čtyř- děrý. Rst. 406.

38895   Deryska Svazek: 6 Strana: 0033
Deryska, y. f., das Labkraut. Šm.

38896   Deryzda Svazek: 6 Strana: 0033
Deryzda, y, f. = svízel obecný, přitula, galium aparine, rostl. Vz Rstp. 843.

38897   Deryzima Svazek: 8 Strana: 0540
Deryzima, y, f., Chinin. Am. Orb. 69.

38898   Deryždí Svazek: 1 Strana: 0229
Deryždí, n. = dereští.

38899   Deryždí Svazek: 8 Strana: 0053
Deryždí. Háj. Herb. 16. a,

38900   Deržava Svazek: 7 Strana: 1228
Deržava, y, f. = država. Slov. Czm. 81.

38901   Deržavný Svazek: 6 Strana: 0033
Deržavný, ého, m. = místodržitel. Slov. Zbr. Lžd. 15. — D., Staats-, Reichs-. Cf. Država. Musí snem byť svolaný d-ný, der Reichstag. Zbr. Lžd. 50.

38902   Deržavný Svazek: 7 Strana: 1228
Deržavný = državný. Slov. Czm. 81.

38903   Děřec Svazek: 6 Strana: 0033
Děřec, řce, m. = jedle modřín, abies la- rix. Vz Rstp. 1440.

38904   Děřec Svazek: 7 Strana: 1227
Děřec (dierziecz), larex, rostl., zastr. Prsp. 25. 8.

38905   Deřeň Svazek: 6 Strana: 0033
Deřeň, řně, f., danaea, die Danäa, rostl. D. prostolistá, d. simplicifolia. Vz Rstp. 1778.

38906   Deřiti koho Svazek: 10 Strana: 0046
Deřiti koho — udeřiti. Msn. Od. 264.

38907   Děs Svazek: 1 Strana: 0229
Děs, a, m. = ďas; d. u., m. = děšení, der Schreck. Mus.

38908   Děs Svazek: 6 Strana: 0033
Děs, u, m. Anděl děsu. Nrd. Bld. 5. D. smrti, noci, s děsem a hrůzou. Us. Dch.

38909   Des Svazek: 7 Strana: 1228
Des = kdež. I des co má. Půh.

38910   Děs Svazek: 7 Strana: 1228
Děs, Leviathan. 14. stol. Bhm. min., Pršp. 3. 29.

38911   Děs Svazek: 8 Strana: 0053
Děs noční, choroba dětská. Ott. VIL 385.

38912   Desarmovati Svazek: 1 Strana: 0229
Desarmovati, odzbrojiti, entwaffnen. Rk.

38913   -desát Svazek: 1 Strana: 0229
-desát. K tomuto nemá se e přidávati, tedy ne: padesáte, šedesáte, nýbrž padesát, šedesát.

38914   -desát Svazek: 6 Strana: 0033
-desát. Cf. Ht. Sr. ml. 245. a Prk. Přisp. 17.

38915   Desát Svazek: 7 Strana: 1228
Desát. Vz Listy fil. 1886. 385

38916   Desát Svazek: 9 Strana: 0037
Desát. O sklonění vz Gb. H. ml. III. 1. 272.

38917   Desat Svazek: 10 Strana: 0046
Desat. Připravíc zem o mnoho desat tisic zl. Z rakovn. knih svěd. Wtr. Aby tu sám desát mohl živ býti. Háj.

38918   Desátati Svazek: 1 Strana: 0229
Desátati = desátého trestati, den zehnten Mann strafen. — koho. Vz Decimovati.

38919   Desátati Svazek: 6 Strana: 0033
Desátati = vyčítati. Tá mi vydesátala. Val. Brt. D. 206.

38920   Desátečné Svazek: 6 Strana: 0033
Desátečné, ého, n. = desáteční plat, die Zehendgelder. Šp., J. tr.

38921   Desáteční Svazek: 1 Strana: 0229
Desáteční, Zehent-. D. pán (desátník, Zehentfröhner), peníze, rolí, žnec (sekáč), Jg., robota, plat, rejstřík, Šp., obilí. Zehent- getreide. Ms. 1539.

38922   Desáteční Svazek: 6 Strana: 0033
Desáteční právo (pr. k desátku), povin- nosť (desátek dávati), pozemnosť (desátkem povinná), úroda zemská (desátkem povinná). J. tr. D. soustava, das Decimalsystem. Slov. Ssk.

38923   Desátečník Svazek: 1 Strana: 0229
Desátečník, a, m., vz Desáteční.

38924   Desátečnosť Svazek: 6 Strana: 0033
Desátečnosť. J. tr.

38925   Desátečnosť, i Svazek: 1 Strana: 0229
Desátečnosť, i, f. Zehentbarkeit.

38926   Desátečný Svazek: 8 Strana: 0053
Desátečný. D. vína. Půli. IV. 14.

38927   Desátečny Svazek: 9 Strana: 0037
Desátečny, jm. pole. Pck. Hol. 80.

38928   Desátek Svazek: 1 Strana: 0229
Desátek, tku, m., na Slov. dežma. — D. = desaterní počet, ein Zehner. D. vojákův = 10 vojákův. D., V. — D. = desátý díl z něčeho dávaný, der Zehnte, Zehent, der Tätz. V. D. z vlny, vinný, obilný (velký), sutý, Jg., drobný (konopě, len, hrách, zelí, vika, Čočka atd. ); jarý a ozimý (jarního, zimního obilí). Gl. 27. D. dávati, odváděti, odvážeti, D., vybírati. Kom. Právo k braní desátku. Pán desátku. Právo k desátku. Se- znam desátku. Povinnosť k dávání desátku. Povinný desátkem. J. tr. D. hutní, Šm., horný. Řd.

38929   Desátek Svazek: 6 Strana: 0033
Desátek. Dal. 78. a j. Vz S. N. Jus deci- mandi. Pán d-tku. J. tr. D. z balšanu a z rúty i ze všie zeliny. ZN. D. od stříbra ku pavování. Nar. o hor. a k. Drží mi mocí d-tky vinné a horné. Půh. II. 412. D. bi- skupský, papežský. Tk. III. 41., 140. D-kové vydržením let k přetržení nepřicházely. Cor. jur.F. XXXVIII. — D. = vor s 10 dřev se skládající, eine Flosstafel von 10 Hölzern. Sl. les. — D. = balík o 10 kožích, ein Ballen mit 10 Häuten. Val. Vck. 369

38930   Desátek Svazek: 7 Strana: 1228
Desátek. Cf. Arch. VIII. 610., Desátník (2. dod.). — D., Gabelfrühstück, n. U Chrou- stova u Milet. Tbnk.

38931   Desátek Svazek: 10 Strana: 0046
Desátek drobný ·. konopě, len, hrách, čočka, vika, zelí, proso. Mtc. 1904. 40.

38932   Desátek. Cf Svazek: 8 Strana: 0053
Desátek. Cf. Ott. VIL 341.

38933   Desater Svazek: 10 Strana: 0046
Desater, vz Desaterý.

38934   Desaterák Svazek: 1 Strana: 0229
Desaterák, a, m., jelen s parohy o 10 koncích. Č.

38935   Desaterako Svazek: 7 Strana: 1228
Desaterako, auf zehnerlei Weise. Trpí na d. Orl. VI. 291.

38936   Desaterec Svazek: 6 Strana: 0034
Desaterec, rce, m. = pětistopý trochej. Dk. P. 372.

38937   Desaterka Svazek: 6 Strana: 0034
Desaterka, y, f. = decimola, decima, hud. — D. = sud 10 věder, ein Zehneimerfass. Mor. Šd.

38938   Desaternásobný Svazek: 1 Strana: 0229
Desaternásobný. D. náhrada. Ros. Zehn- fach.

38939   Desaternatý Svazek: 6 Strana: 0034
Desaternatý, zehnständig: deset listů v přeslínek postavených n. p. svízel nachový. Rst. 406.

38940   Desaterní Svazek: 1 Strana: 0229
Desaterní = desaterý. D. počet. Kom. Zehnfältig.

38941   Desaternice Svazek: 6 Strana: 0034
Desaternice, e, f., při čem účinkuje de- satero osob. Mor. Šd.

38942   Desaterník Svazek: 6 Strana: 0034
Desaterník, u, m., der Denar. Ssk.

38943   Desatero Svazek: 1 Strana: 0229
Desatero. Vz Druhové číslovky, Desaterý.

38944   Desatero Svazek: 8 Strana: 0053
Desatero. To nebylo v jejím d-ru (toho nemusila dbáti). Šml. VIL 105.

38945   Desatero Svazek: 9 Strana: 0037
Desatero = opasek (žertem). Tatík vo- de pal d. a přetáh ho jím. Hoř. 89

38946   Desaterolístek Svazek: 8 Strana: 0053
Desaterolístek. Petar.

38947   Desateronásobnosť Svazek: 6 Strana: 0034
Desateronásobnosť, i, f., die Zehnfältig- keit. Bern.

38948   Desateronásobný Svazek: 6 Strana: 0034
Desateronásobný, zehnfach. Šim. 34., Ssk.

38949   Desaterý Svazek: 1 Strana: 0229
Desaterý; desater, a, o, zehnerlei, zehn- fältig, zehn. Jg. Desatero boží přikázání. Br. Desatero božích přikázání. V. V desaterém přikázání. Ctib. S desaterým přikázáním bo- žím. V. S manželkou a desaterem dítek. Kom. Desatero (přikázání) židovské. Us. Vz Čtvero, Druhové číslovky.

38950   Desaterý Svazek: 6 Strana: 0034
Desaterý. Na desatero míti co dělati, míti rozběháno. Us. Rjšk. Choť by se kameň rozstupil baj na d-ro, už mi tak něbudě, jak mi byvavalo; A nasbírala mu d-re mascě, d-re mascě mazać jeho koscě; Rozpukni se, kameňu, baj na desatero, že mojemu srdečku něbudže veselo. Sš. P. 249., 151., 359. Kte- rými slovy na desaterom-li božiem přikázánie čili na čem jiném jmá ta židovka tu přísahu židovskú učiniti. NB. Tč. 284. Aby vždy plnil d-ro přikázánie. Št. Kn. š. 36. Jmáte najíti písmo desaterého božieho přikázánie. NB. Tč. 284.

38951   Desatina Svazek: 1 Strana: 0229
Desatina, vz Desetina.

38952   Desatinastý Svazek: 1 Strana: 0229
Desatinastý, zastr. = dvacátý. Desátý- nástý.

38953   Desatinovati Svazek: 6 Strana: 0034
Desatinovati = desetinovati. Slov. Ssk.

38954   Desatiti Svazek: 1 Strana: 0229
Desatiti, vz Desátkovati.

38955   Desátka Svazek: 6 Strana: 0034
Desátka, y, f. = desátek na růženci. Slez. Sd., Brt. D.

38956   Desátkář Svazek: 6 Strana: 0034
Desátkář, e, m., der Zehenteinnehmer. Rk. Vz Desátník.

38957   Desátkování Svazek: 6 Strana: 0034
Desátkování, n. = placení desátku. D. z nepatrných bylin, z malých věcí. Sš. L. 119., 175.

38958   Desátkovati Svazek: 1 Strana: 0229
Desátkovati, desátý díl oddělovati, in 10 Theile theilen; desátého muže trestati (vz Decimovati). — co, koho.

38959   Desátkovati Svazek: 6 Strana: 0034
Desátkovati = desátek platiti, dávati — z čeho. Vy desátkujete z máty a z routy a ze všeliké zeliny. Sš. L. 117.

38960   Desátkový Svazek: 1 Strana: 0229
Desátkový, od desátku, Zehent-. D. sle- pice. Das Rauchhuhn. D.

38961   Desatnásobnosť Svazek: 6 Strana: 0034
Desatnásobnosť, i, f., die Zehnfachheit. Slov. Ssk.

38962   Desaťnásobný Svazek: 6 Strana: 0034
Desaťnásobný, zehnfach. Slov. Ssk.

38963   Desátné Svazek: 6 Strana: 0034
Desátné, ého, n., der Zehentacker. Šm.

38964   Desátnice Svazek: 6 Strana: 0034
Desátnice, e, f. = paní desátníkova. Ssk. — D., das Zahrzehent; das zehnte Jahres- fest; zehnstRähniges Garn. Šm.

38965   Desátnický Svazek: 6 Strana: 0034
Desátnický, Korporals-.

38966   Desátnictví Svazek: 1 Strana: 0229
Desátnictví, -tvo, a, n., Korporalschaft. Bur.

38967   Desátnictvo Svazek: 6 Strana: 0034
Desátnictvo, a, n., das Zehentamt; die Korporalschatt. Loos.

38968   Desátník Svazek: 1 Strana: 0229
Desátník, a, m., představený desíti mužům, Rottmeister, Korporal. V. — 2. Kdo desátek vybírá. Gl. — 3. Jelen mající 10 výsad. Zehner. Šp. — 4. D., u, m., peníz 10 krej- carů obnášející (desetník). Jg.

38969   Desátník Svazek: 6 Strana: 0034
Desátník denní služby, Korporal vom Tag, poddůstojník, jenž rozkazy, oznamy (raporty) a oběžníky důstojníkům své setniny donáší a mužstvo do služby vyvolává, vůbec po 24 hodin dozorní službu v setnině koná. S. N. XI. 368. — D. na horách. Vz Zř. zem. X. 24.

38970   Desátník Svazek: 7 Strana: 1228
Desátník = zástupce čtvrtního hejtmana v 10. části jeho čtvrti, tato 10 čásť čtvrti slula desátek. 16. stol. Wtr. Obr. II. 25.

38971   Desátník Svazek: 10 Strana: 0046
Desátník, a, m. = představený desátku (okresu v Praze). 1607. Schulz. 53.

38972   Desátník, a, m Svazek: 9 Strana: 0037
Desátník, a, m. = kdo má právo bráti desátek, gruntovní pán. Nár. sbor. II. 79. — D. = správce desíti vozů válečných i j-jich mužstva. Jrsk. XIX. 307.

38973   Desátnina Svazek: 6 Strana: 0034
Desátnina, y, f., das Zehentfeld. Slov. Ssk.

38974   Desätný Svazek: 6 Strana: 0034
Desätný, dekadisch. Slov. Ssk.

38975   Desatoraký Svazek: 6 Strana: 0034
Desatoraký, zehnfach. Slov. Ssk.

38976   Desatorka Svazek: 6 Strana: 0034
Desatorka, y, f., das Zehntel. Slov. Ssk.

38977   Desaťraz Svazek: 6 Strana: 0034
Desaťraz = desetkrát, zehnmal. Slov. Dbš. Sl. pov. VIII. 37.

38978   Desaťročie Svazek: 10 Strana: 0046
Desaťročie, decennium. Czam. Slov. 169.

38979   Desátý Svazek: 1 Strana: 0229
Desátý; desát, a, o, der zehnte. Desátý díl. Po desáté. D. Tak že toliko sám desát utekl. Br. Desátá (hodina) bila. Us. Za de- sáté. Po desáté hodině.

38980   Desátýnástý Svazek: 1 Strana: 0229
Desátýnástý, zastr. = dvacátý. St. skl.

38981   Desátýnástý Svazek: 6 Strana: 0034
Desátýnástý. Výb. I. 838., Sv. ruk. 149.

38982   Desava Svazek: 1 Strana: 0229
Desava, y, f., mě. v Anhaltsku, Dessau. Desavan, a, m. — Desavský.

38983   Děsba Svazek: 6 Strana: 0034
Děsba, y, f. Stažby a děsby. Sš. Ob. 216. Vz Děsení.

38984   Descendence Svazek: 1 Strana: 0229
Descendence, e, f., z lat., potomstvo, pokolení dolů sestupující, Abstammung, Ab- kunft. — Descendent, a, m., z lat, pří- buzný z pokolení dolů sestupujícího, Ab- kömmling, Sprössling, syn, dcera, vnoučata, pravnoučata = potomci, die Nachkommen. Opak: Ascendent. Vz Příbuzný.

38985   Descendenční Svazek: 7 Strana: 1228
Descendenční theorie. F. Heusler 32.

38986   Descloisit Svazek: 6 Strana: 0034
Descloisit, u, m., nerost. Šfk. Poč. 319.

38987   Desčený Svazek: 1 Strana: 0229
Desčený (deska) = prkenný, brettern. Na Slov.

38988   Děsení Svazek: 1 Strana: 0229
Děsení, děšení, n. Entsetzen, Erschrecken, vz Děsiti. Reš.

38989   Deserce Svazek: 6 Strana: 0034
Deserce, e, f., z lat. = sběhnutí. Kos. Ol. I. 309.

38990   Deserterství Svazek: 10 Strana: 0046
Deserterství, n. Vědecké d. Osv. 1896. 1029. — Mrší. Obrz. 162.

38991   Deserteur Svazek: 1 Strana: 0229
Deserteur, fr. (desertér), uprchlík, sběh vojenský, Uiberläufer, Flüchtling, Ausreisser. — Desertovati, sběhem se státi, vom Feinde überlaufen, desertiren. Rk.

38992   Desertní Svazek: 6 Strana: 0034
Desertní, vz Dessertní.

38993   Deset Svazek: 1 Strana: 0229
Deset, gt., dat., lok. a instr. deseti neb desíti. Desíti m. desiati, posud na Slov., z toho přehláskou = desieti a stažením = desíti. Ht. Gr. §. 273. Deset, skr. dacan,
zend. dacan, lat. decem, řec. ôty. a, goth.
taihun, nněm. zehn. Fk. 85., Schl. Prvotní
tvar byl desinti, z čeho se staročeské desieť
vyvinulo. Deset bylo prvotně rodu muž., viděti
to z výrazu pro dvacet: dva desieti, dva dcieti,
nikoliv dvě desieti. Nyní je bez rodu po-
dobně ostatním číslovkám. O skracování slova
deset v desítkách vz Číslovka a vůbec: Kt.
str. 44. -45.; Mus. 1848. str. 243. (Šf. ); Mus.
1864. IV. str. 325 a násl. — S desíti vojáky.
Ros. Deset (lépe: desatero, Brt. ) božích při-
kázání. V. Utrácel od groše českého deset
bílých peněz. Prov. Jednoho čerta vyhnati
a deset jiných vehnati. V. Jeden z desíti.
Před desíti nedělemi. Pán desíti domů. Jg.
Deset chutí do něčeho míti. Šm. Po deseti,
po desíti. Us.

38994   Deset Svazek: 6 Strana: 0034
Deset. Vz Gb. Hl. 64., 85., 101.. 118., 126., Mkl. aL. 3., 7., Mkl. Etym. 43., Bž. 141. D. znamená 2 sahy (ruky). Šf. Mus. 1848. Deseti zlatých; desieti hřivnami. NB. Tč. 20., 251. Od desíti let. Půh. II. 9. V de- sěti. BO.

38995   Deset Svazek: 7 Strana: 1228
Deset. Cf Šf. III. 638., Gb. Ml. I. 122. Pakli ráčíš všichnu deseť (subst.). Výb. I. 378.

38996   Deset Svazek: 8 Strana: 0053
Deset. O původu a tvarech cf. Gb. H. ml. I. 19., 49., 93., 114., Gb. Km. -i. 11.

38997   Desět Svazek: 9 Strana: 0037
Desět, i, f., podle, kosť atd. Vz Gb. H. ml. III. 1. 350. Chňapne to všema desíti (prsty). Hoř. 8 '.

38998   Deset Svazek: 10 Strana: 0046
Deset. Vz Mš. Slov.

38999   Deseťák Svazek: 6 Strana: 0034
Deseťák, u, m. = desítizlatová bankovka. Val. Brt. D.

39000   Desetice Svazek: 7 Strana: 1228
Desetice, e, f., die Zahl ,zehn'. Šf. III. 625.