413001   Zbušiť Svazek: 7 Strana: 1131
Zbušiť. Na tom zbušíš (vyděláš; iron.). Brt. D. 297.

413002   Zbušok Svazek: 7 Strana: 1131
Zbušok. To je z. železný s topárkou. Slov. Sokol. II. 51.

413003   Zbútlavěti Svazek: 7 Strana: 1131
Zbútlavěti = zbútleti. Slov. Phl'd. VI. 111.

413004   Zbútlelý Svazek: 5 Strana: 0393
Zbútlelý = zprachnivělý, morsch. Zo z-lých bukov je voňavö práchno (trúd), do ktoroho sä dá iskra zakresať. Hdž. Čít. 194.

413005   Zbútlený Svazek: 5 Strana: 0393
Zbútlený = zbútlelý. Slov. Ssk.

413006   Zbútleti Svazek: 5 Strana: 0393
Zbútleti = zprachnivěti, morsch werden. — kde. Už z nich každá pláňka v širém poli zbútlí. Hdk. C. 295.

413007   Zbútnělosť Svazek: 7 Strana: 1131
Zbútnělosť, i, f. = zpráchnělosť. Slov. Orl. VI. 289.

413008   Zbuzany Svazek: 5 Strana: 0393
Zbuzany, dle Dolany, Zbuzan, ves u Duš- ník. Cf. Tf. Odp. 267., Blk. Kfsk. 346., Tk. III. 34., 83.

413009   Zbúzať Svazek: 9 Strana: 0402
Zbúzať = býti vzhůru; bezúmyslně někoho buditi. Val. Čes. 1. X. 374.

413010   Zbúzati Svazek: 5 Strana: 0393
Zbúzati = kutiti, šukati, tändeln, ge- schäftig thun. — co. Co pořád zbúzáš? Na Mor. Vck. — Z. = lákati, verleiten. — koho kam. Pořád mě kamsi zbúzá. Mor. Vck. Cf. Zbúdzati.

413011   Zbuzení Svazek: 5 Strana: 0393
Zbuzení, n. = probuzení, die Erweckung, Erregung, Aufmunterung. Vz Zbuditi.

413012   Zbuzený Svazek: 5 Strana: 0393
Zbuzený; -en, a, o = probuzený, erweckt, erregt, aufgemuntert. Vz Zbuditi.

413013   Zbuzí Svazek: 7 Strana: 1131
Zbuzí, n. = hrad u Blatné. Řvn. 299. Vz Zbuzy.

413014   Zbuzička Svazek: 5 Strana: 0393
Zbuzička, y, f., samota u Troje u Prahy. PL.

413015   Zbuzičky Svazek: 5 Strana: 0393
Zbuzičky, Zbusitz, samota u Blatné. PL.

413016   Zbuziti Svazek: 8 Strana: 0506
Zbuziti. Knížete toho zbuziv císařství. . . svět osvěcuje (principis illius disturbato im- perio). 1418. List. fil. 1895. 434.

413017   Zbuzy Svazek: 5 Strana: 0393
Zbuzy, samota u Blatné. PL.

413018   Zbuženství Svazek: 7 Strana: 1130
Zbuženství, n. Všech neščastných nezb .. Kat. 3091.

413019   Zbýčeti Svazek: 7 Strana: 1131
Zbýčeti = býčí podobu dostati.

413020   Zbýčit se Svazek: 8 Strana: 0506
Zbýčit se. 1. Volek, jak se dhího nevy- řeže, potom zbýčí se, t. j. dostane býčí po- dobu, hlavně velikou hlavu. Las. Brt. D. II. 424. Cf. Zbýčeti. — 2. O kravách, když ne- ostanou stelné a zdivočejí. Val. 1b.

413021   Zbydleti Svazek: 5 Strana: 0393
Zbydleti, el, ení, eine Zeitlang wohnen. — kde: v městě. Pref. 255.

413022   Zbydliti Svazek: 5 Strana: 0393
Zbydliti, zbydlovati, vz Sbydliti.

413023   Zbydlivý Svazek: 5 Strana: 0393
Zbydlivý, gern mit Jem. wohnend. — Z. žena, zur Beiwohnung geneigt. Ssav. 113.

413024   Zbydlovati Svazek: 5 Strana: 0393
Zbydlovati, vz Zbydliti.

413025   Zbydu Svazek: 5 Strana: 0393
Zbydu z kmene by vedlé obyčejnějšího zbudu z kmene bu; zde se u s y střídá. Vz U (střídá se s y), Zbýti. Ht.

413026   Zbyhněv Svazek: 5 Strana: 0393
Zbyhněv, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128., Tk. IV. 746.

413027   Zbyhněv Svazek: 7 Strana: 1131
Zbyhněv ze Spytihněv; jinde je Zbyti- hněv, jinde zase Sbyhnyev. Vz Osv. 1887. 40., 1886. 916.

413028   Zbyhněv Svazek: 8 Strana: 0506
Zbyhněv, zaniklá ves na Mor. Mtc. 1896. 122

413029   Zbyhoň Svazek: 5 Strana: 0393
Zbyhoň, ě, m., osob. jm. Pal. Rdh. I.128. j

413030   Zbyhoň Svazek: 8 Strana: 0506
Zbyhoň v Rkk. Vz List. fil. 1896. 334.

413031   Zbychnouť do koho Svazek: 7 Strana: 1131
Zbychnouť do koho = strčiti. Mor. Rgl.

413032   Zbychoň Svazek: 7 Strana: 1131
Zbychoň. Cf. Vlšk. 12.

413033   Zbyknouti co Svazek: 10 Strana: 0680
Zbyknouti co = smysliti. Vz Brt. Sl.

413034   Zbykovcovati koho Svazek: 7 Strana: 1131
Zbykovcovati koho = býkovcem zbíti. Us. Šd.

413035   Zbýlečko Svazek: 8 Strana: 0506
Zbýlečko, a,n. Ručičky mělo jak z. (tenké). Mor. NZ. VI. 83. Cf. Zbylko.

413036   Zbylich Svazek: 7 Strana: 1131
Zbylich, a, m., os. jm. D. ol. IV. 200.

413037   Zbýliti Svazek: 5 Strana: 0393
Zbýliti, il, en, ení = v býlí obrátiti, zur Pflanze machen; se = v býlí se obrátiti, zur Pflanze werden. — se več. Květoml. 56.

413038   Zbylko Svazek: 5 Strana: 0393
Zbylko, a, n., kleines Uiberbleibsel. Z. mýdla. U Olom. Sd. Z. = klasy, stébla na poli zbylá, neshrabaná. Na Hané Bkř.

413039   Zbylý Svazek: 5 Strana: 0393
Zbylý = který zbyl, übriggeblieben. Z. jídlo. Z. pohledávky, Aktivrückstände, m. — odkud. Maso z oběti zbylé. Sš. Sk. 181.

413040   Zbyna Svazek: 5 Strana: 0393
Zbyna, y, m. a f., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

413041   Zbyněk Svazek: 5 Strana: 0393
Zbyněk, ňka, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128., Sb. 440., Tk. II. 92., 94., III. 664., IV. 172., Arch. III. 13. Z. z Letošic. Sdl. I. 215.

413042   Zbynice Svazek: 5 Strana: 0393
Zbynice, Zbinitz, ves u Sušice. PL. Cf. Tk. III. 58., 63., Blk. Kfsk. 449.

413043   Zbynka Svazek: 5 Strana: 0393
Zbynka, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

413044   Zbynohy Svazek: 5 Strana: 0393
Zbynohy, vz Zbinohy.

413045   Zbyňov Svazek: 7 Strana: 1131
Zbyňov, a, m., míst. jm. D. ol. X. 195.

413046   Zbyslav Svazek: 5 Strana: 0393
Zbyslav, a, m., mnich 1227. Vz Šb. H. 1. 309.

413047   Zbystření Svazek: 5 Strana: 0393
Zbystření, n., vz Zbystřeti a Zbystřiti.

413048   Zbystřený Svazek: 5 Strana: 0393
Zbystřený; -en, a, o, geschärft. Z. oko, Man. Or. 123., zrak. — čím. Duch vědou z-ný. Osv. I. 131. — Z. = urychlený, be- schleunigt. Z. chod. — Vz Zbystřiti.

413049   Zbystřeti Svazek: 5 Strana: 0393
Zbystřeti, el, ení, scharf, hell, munter werden. Zrak jeho zbystřel. Kká. Td. 156. — komu. Oči mu z-ly, jak viděl, že jest osvobozen. Us. Tč.

413050   Zbystřiti Svazek: 5 Strana: 0393
Zbystřiti, il, en, ení; zbystřovati = by- strým učiniti, scharf, flink, schnell machen. — co: hledy, zbraň, Šml. I. 48., svůj sluch. Us. Zbystřil zrak a hledal známé tváře. Nitra VI. 304. — co komu: sobě nohy. Ros. — se. Zbystřuje se zrak, vtip. Ros. — co čím: rozum cvičením. — se jak. Na- jednou se zbystřil (= ze dřímoty se pro- budil). Šml. ve Světz. 1881. 317.

413051   Zbystvie Svazek: 7 Strana: 1131
Zbystvie rájské. Sv. Mař. v. 100.

413052   Zbyšek Svazek: 5 Strana: 0393
Zbyšek, ška, m. Z. (Zbyněk) z Trotiny. Vz S. N., Pal. Děj. II. 1. 392.

413053   Zbyšničovsko Svazek: 5 Strana: 0393
Zbyšničovsko, a, n., pustý poplužní dvůr v Plzeňsku. Vz Blk. Kfsk. 1055.

413054   Zbýšov Svazek: 5 Strana: 0393
Zbýšov, a, m., ves v Čásl. Vz S. N. Cf.

413055   Zbyt Svazek: 5 Strana: 0393
Zbyt, u, m. = zbytek, der Rest. Zlob. Nejmenší kladný zbyt; Při dělení koná se proba násobením zbytu dělitelova zbytem podílovým, k čemuž se pak zbyt ze zbytku přičte. Šim. 108., 109. — Z. = hojnosť, der Uiberfluss. Ráj. Nemám nouze, ani zbytu. Puch. — Na zbyt = až zbývá, se zbytkem, überflüssig, zum Uiberfluss. Na z. Mající (bohatý); všech věcí na z. míti; všeho dosti a na z. míti. V. Nic nemá na z. Us. Kdo má na z., může pozbyt. Všady bláznů na zbyt. Jg. On nikdy nemá peněz na z. Us. Tč. Dětí nahrnulo sa až na dostač i na z. Dbš. Obyč. 16. Detí a fliaš je v dome nikdy nie na zbyt. Poř. Zátur.

413056   Zbyt Svazek: 7 Strana: 1131
Zbyt. Cf. Mkl. Etym. 97. 6. (hojnosť). Duši zbytu naplníš. Jir. Mor. 58.

413057   Zbytčeti Svazek: 5 Strana: 0393
Zbytčeti, el, ení = zbohatnouti, reich werden, Uiberfluss bekommen. Vz Zbyt. Reš.

413058   Zbytčiti Svazek: 5 Strana: 0393
Zbytčiti, il, en, ení = nashromážditi, naspořiti, získati, ersparen. Cf. Zbyt. Ry- bay. — co s kým. S ním mnoho nezbyt- čím. Us. Jg.

413059   Zbyteček Svazek: 5 Strana: 0394
Zbyteček, čku, m. = malý zbytek, klei- nes Restel. Us. Dch.

413060   Zbytečně Svazek: 5 Strana: 0394
Zbytečně = na zbyt, hojné, nad míru, überflüssig, übermässig. V. — Z. =daremně, unnütz, unnöthig. Z. čas tráviti, statek utra- titi, promrhati. V. Dobre hostí vojsko? Hostí, ale nie zbytočne štedre. Zbr. Lžd. 51. To mi na um prišlo, že ma nemiluješ, zbytočne sužuješ. Sl. ps. 159. Zbytečně ně- koho polekati. Osv. I. 177. Tomu rozum ba i zdraví zármutek odnímá, kdo ho v srdci za dlúhý čas z. objímá. Na Mor. Tč.

413061   Zbytečně Svazek: 7 Strana: 1131
Zbytečně. Tak z. (abundanter) dán buď vám vchod. Ev. olom. 155.

413062   Zbyteční Svazek: 5 Strana: 0394
Zbyteční, vz Zbytečný.

413063   Zbytečnice Svazek: 5 Strana: 0394
Zbytečnice, e, f. = která vše zbytečně dělá. To si z.! U Rychn. Črk. Vz Násl.

413064   Zbytečník Svazek: 5 Strana: 0394
Zbytečník, a, m. = dováděč, dožera. Cf. Zbytkovati. Slez. Daj sem mojo! nězbytkuj ty z-ku! Šd. Vz Zbytečnice.

413065   Zbytečniti Svazek: 5 Strana: 0394
Zbytečniti, il, ěn, ění = zbytečným či- niti, überflüssig machen. Č.

413066   Zbytečniti Svazek: 7 Strana: 1131
Zbytečniti. Stav manželský sobě za ně- jakou věc z-ní. 1557. Mus. 1891. 197.

413067   Zbytečno Svazek: 5 Strana: 0394
Zbytečno, vz Zbytečný.

413068   Zbytečnosť Svazek: 5 Strana: 0394
Zbytečnosť, i, f. = nemírnosť, přílišnosť, die Uibermässigkeit, Uiberflüssigkeit, Un- nützigkeit, Entbehrlichkeit, das Uibermass. Všeliké z-sti se vystříhati; přílišná z.; z. nákladu v stravě a v šatstvu; z. v šatstvu přetrhnouti. V. U z-sti živi jsou. Jel. Činiti z-sti. Dch. Z-stmi se zabývati. Kom. V smí- choch, v žartoch i v mluveňú nemaj z-sti. Slov. Tč. — Z. = výstupek, daremnosť, pře- činění, der Muthwille, Excess. Aby čeládka ku provozování svých z-stí nočního času vycházeti nemohla. Mus. — Z. = zbytek, hojnost, der Uiberfluss. V. Země má z. všeho. Hlas. Nad prostrednosť k z-sti nepozdvihuj hlavy. Na Slov. Tč. Každá z. bojuje proti statí čnosti. Na Ostrav. Tč. Veliká z. bojuje proti statečnosti. Na Ostrav. Tč. Veliká z. (luxuries) byla u Římanů. Jir. exc. Tento by rád dal z veliké lásky a žádosti i nemá, a onen dává z malé žádosti a z veliké z-sti. Hus II. 268. — Z. = zbytek, co zbývá, der Rest, Uiberrest. Koření kosatcové vytahuje vodnaté z-sti skrze stolice. Byl.

413069   Zbytečnosť Svazek: 7 Strana: 1131
Zbytečnosť = hojnosť. Z-sti srdce ústa mluví. Ev. olom. 305.

413070   Zbytečný Svazek: 5 Strana: 0394
Zbytečný (na Slov. zbytočný. Tč., Šd.), -ční = co zbylo, ostatní, residuus, das übrige. Ž. wit. Deut. 36. Kde máte z. peníze z trhu? Us. Bylo jich sbito na 5000 a zbyteční utekli Martim. — Z. = bezpotřebný, nemírný, prílišný, übermässig, überflüssig, entbehrlich, unnöthig, zu viel, zu gross. Mnoho z. řečí nadělati; Z-nou řečí koho meškati; z. práce; z. práci podniknouti; z. péče a starosť o něco; věc daremná a z.; z. pýcha; nic z-čného nedělati. V. Z. slova. D. Z-čnými věcmi se zanášeti. Ros. Z. náklad. Kom. Z-čných věcí nechati. Kom. To je z. věc, otázka, hádka; Bylo by velmi zbytečno. Us. Dch. Z. obava, namáhání, okrasa, vý- loha, výdaj, strach. Us. Žáden nechce měť z-ných hostí při svém stole. Na Ostrav. Tč. Zbytočné ju šperky činia špatnou; vyzerá v tých perlách a vo drahých kameňoch jako halušky s makom. Zbr. Lžd. 138. To je tam zbytečný větr (náramný). Slez. Šd. Z. zdání; Já mám dosti jiných nákladů bez toho, abych čeládku z-čnou a mně nepo- třebnou chovati měl. Žer. 323., 348. Počet vydati musejí z slov z-čných. BR. II. 55. Lekárstvo z-né není užitečné; Z. rozprávka v múdrosť sa nezmení; Z. láska dětkám je prekážka. Na Slov. Tč. Zbytečného křiku neměj v tvojem zvyku; Láska matky z-čná není dítkám užitečná; Dary z-čné jsou ne- užitečné ; Z. hněv rozum pomútí. Mor. Tč. Co z-čno, nebývá požitečno. Šd., Pk. Z-čné řeči škodí a mrzutosť plodí. Sd., Sb. uč. Bez peněz do mesta z-čná cesta. Us. Tč. Hrob a pohřeb z-čná starosť; V nouzi poznáváme, i co z-ných potřeb máme. Bž. Stran poře- kadel vz ještě: Bohatý, Kolo, Patřiti, Platný, Potřebí, Sytý. — Z. = hojný, mnohý, reichlich, stark, viel. Jád. Kdyby tracení tak příliš velmi z-čné bylo. Krab.

413071   Zbytečný Svazek: 7 Strana: 1131
Zbytečný = přílišný. Z. jídlo a pití kazí ti živobytí. Bart. exc. — Z., luxuriös. To byli z-ní lidé. Slez. Šd.

413072   Zbytečný Svazek: 9 Strana: 0402
Zbytečný. Člověk s jinými z ný (m. sby- tečný, společenský). Hus. Post. 209b

413073   Zbytek Svazek: 5 Strana: 0394
Zbytek, tku, zbyteček, čku, m. = co zbývá, ostatek, der Rest, Uiberrest, das Uiber- bleibsel. Z. sukna, D., jídla. Aesop. Na všech rybnících ryby dobré a plodu dostatek, a každého roku téměř že nemálo zbytku se štikám a do stok vysýpati musí. Břez. 241. Z. za jinými, za někým či návratný, der Hereinrest. Nz. Z. účetní, der Rechnungsrest, Čsk., z. listů, der Blätterrest, z. popelový, der Aschenrückstand, petrolejový, der Petro- leumrückstand, prachu, dluhů, Schuldenrest, z. přenesený z předešlého účtu, anfänglicher Rest, hmot, Materialienrest; z. vydaný či na doplacenou, der Herausrest; zůstalý z., ver- bleibender Rest. Šp. Zbytky látek, Stoffreste; z. od jídla. Dch. Něčí tělesné zbytky (mrtvola). Lpř. J. Je to z., dám vám jej lacino. Us. Šd. Tak zůstaly z nich pouhé zbytky; Dal je obstoupiti a až na skrovný z. posekati; Slabé zbytky vojska; Zbytky toho máme v tak zvaném slavení.. . Ddk. II. 92., 407., III. 170., IV. 277. Jest to jakoby koleda ostatní, jejížto i z. se býti zdá. Sš. P. 721. To jsme utratili do několik zbytků (až na něk. zbytků). Pk. Kdo je od zbytků živ, netloustne. Němc. Ze z. (= poslední dítě). Us. Tč. Kdo jest na lidské zbytky živ, zbohatne-li, bude div. Prov. — Z. v počtech = rozdíl, licha, der Rest, die Differenz. Jg., Sedl. Číslo, jež děleno jsouc číslem a zůstaví b co zbytek. Nz. Číslo, které při dělení ostane nemohouc dále děleno býti, slove z, Šim. 42. — Z. = hojnosť, der Uiberfluss, die Fülle. V. Z. dříví, vína míti. D. Nevy- hazujte peněz, nemáte jich zbytkem (im Uiberfluss). Us. Šd. Nekterí zbytkem (aus Uiberfluss) milujú pokoj v samotnosti. Na Slov. Tč. Kdo má z. v jídle, v pití, nemá vždycky šťastné žití. Mor. Tč. — Z. = ne- mírnosť, přílišnosť, das Uibermass, das Zu- viel, die Uiberflüssigkeit. V. Ctnosť v pro- střední míře stoji: vada (nectnosť) jest tak v zbytku jak v nedostatku. Kom. Mnozí nynějšího věku, co k potřebě lidské od starých jest vymyšleno, k zbytku obracují. Vš. Jir. 68. Z. všadě je bláznivý, čo mnoho, to mnoho; Z. v stoloch (= v jídlech) vy- háňa velké statky z príbytku; Čokolvek je krem potreby, to už stojí v zbytku; Z. v řeči nikomu nesvědčí. Na Slov. Tč. Z. škodí, psotu plodí; Z. v jídle v pití nechti nikdy míti. Mor. Tč. — Z. = zbytečná věc, über- flüssige, unnöthige Sache. Ten člověk robí zbytek. Na Slov. — Z. = tabák, der Tabak. Šla žena mužovi pro chuť (sůl), pro rozum Nebo obyčaj (kořalku) a pro zbytek či zvyk (tabák). Na mor. Val. Vck. — Z. = les. Vz Sdl. Hrd. II. 73. — Z., místní jm. u Chromče. Mor. Pk.

413074   Zbytek Svazek: 7 Strana: 1131
Zbytek = hojnosť. My máme zbytky, oni nemohou hladu se ubrániti. Črn. Zuz. 116. — Z. = přílišnosť. To je zbytkem drahé (předraženo). Vhl. Nemiloval pejchy a z-tku. Let. 399.

413075   Zbytek Svazek: 7 Strana: 1400
Zbytek v math., lépe: rozdíl. Sold. 12.

413076   Zbytek Svazek: 9 Strana: 0402
Zbytek — neužitek. V Trstené. Mus. slov. II. 20.

413077   Zbytelnosť, i Svazek: 5 Strana: 0395
Zbytelnosť, i. f. = snadnosť, vlídnosť, die Leutseligkeit, Verträglichkeit. Z. s kým. Jel. S bližními z. BR. II. 685.

413078   Zbytelný Svazek: 5 Strana: 0395
Zbytelný = snadný, vlídný, štědrý, leut- selig, verträglich. Jel., BO., BR. II. 720 a.

413079   Zbýti Svazek: 5 Strana: 0395
Zbýti, zbudu a zbydu (vz Zbydu), zbuď, da (ouc), zbyl, zbytí; zbývati = pobyti, po- baviti, bydlili, obcovati, verweilen, sich auf- halten ; přes počet n. potřebu býti, vybývati, übrig bleiben o. sein, darüber sein, im Uiber- flusse sein; zbytečným býti, überflüssig sein; ztratiti, o něco přijíti, etwas verlieren, um etwas kommen; pozbyti, osvoboditi se, los- werden, sich vom Halse schaffen, sich los- machen; zhostiti, zprostiti se, Jem. loswerden o. abfertigen, sich von ihm losmachen ; ujíti, vyváznouti z čeho, entkommen, loswerden; odbývati, odváděti, abführen; se = zbýti, loswerden. — abs. Každá se bojí, aby ne- zbyla. Troj. Nezbývá Než mlčeti. Us. Dch. Zbývá ještě promluviti o ... Nezbývalo než poslechnouti. Us. Keď čas a prázná zbývala chvíľa. Hor. 9. Ale i teď zbylo ještě něco naděje; Zbýval jenom Oldřich, na kterého musil pozor míti; Co zbude, přenechej tomu, kdo to odnese; Co roku ještě zbývalo, prožil Přemysl na Moravě; Zbývající plodiny vyměňovali za zboží. Ddk. II. 138., III. 212., IV. 319., V. 60., VIII. 174. A jestli by co zbylo, to vámi opatřeno a drženo býti má. NB. Tč. 45. Kde nescházím, nechci zbývati. Us. Šd. — co (komu) =vykonati, zaplatiti, erfüllen, bezahlen. Své povinnosti zbýti. 1750. Děj. Vsetína 286. Vck. Zbývati dům, role, den Acker bestellen, die Hauswirth- sehaft, Haushaltung bestreiten. Na Slov. Bern. Z. komu co = odváděti. 1776. Rkp. Zbývati panské, Frohndienst leisten. Na Ostrav. Tč. — s kým. Pro svou vzpouru s mužem zbýti (pobyti, bydleti) nemohla. Br. Spíše oráč dobrým knězem bude, než Němec s Čechy věrně zbude (obcovati bude). Dal. Zbýval (hádal) se s ním, kdo tomu lépe rozumí. Na Ostrav. Tč. Že chce robotu s druhými svému pánu zbývati. Na mor. Val. Brt. Ta vdova tu s zetěm svým zbýti nemohla (aushalten). NB. Tč. 201. Dieš: Mám patrona zlého. A já diem: Snad patron jest dobrý a ty zlý; protož nechaj zlosti, zbuď se s patronem i s ovcemi. Hus I. 445. — komu. Ještě nám zbylo (vybylo). Jg. Nezbývá mu (o chudém). Ros. Počkej, až | co nám zbude. Brt. S. 134. Zbylo mu ještě j 5 zl. Us. Avšak biskupovi zbýval ještě jiný prostředek. Ddk. III. 189. Slibuje mi po- stúpiti toho, co mu zbývá. Půh II. 603. — od čeho. Zbude-li od jídla. Sych. — (se) čeho (o něco přijíti; zprostiti se; ujíti, vy- váznouti z čeho). Byli rádi, že se čerta zbyli. Us. Šd. Otec konečně, aby se ho zbyl, pravil; Když se ho nemohla zbýť, povolila mu. Kld. I. 219., II. 166. Kterak se toho vězenie zbyl. Let. 24. Smutku z. nemohu. 15. stol. Ż. služby, Jel., všech radostí, St. skl., života, dobrého jména, Dal., starosti, péče, V., potupy a hanby. Sych. Sotva jsem se toho člověka zbyl. Nebylo mi zle se ho zbýti. Dal. Chtěl-liby z. pana svého, relinquere volens dominum. Arch. III. 149. Zisku z., den Vortheil verlieren. Už sem se ho zbyl. Us. Tč. Kterých z. jsem se nedo- vedl. Bž. Předml. Radž života zbudu. Er. P. 486. Obého biskupství buď nabudu nebo obého zbudu. Ddk. II. 229. Aby svojich rozpaků z. mohl. Sš. Bs. 28. Když jest duši těla zbýti. 13. stol. Mus. 1882. 121. Kdekoli budeš, sebe nikde nezbudeš. Mudr. 287. Viz co na liudiech dobudeš, jakož umřeš, všeho zbudeš, s horami se nepřebudeš. Jir. Anth. I. 3. vyd. 266. 48. Hřiechóv zbudúce. Hr. rk. 47. Plakala nejedna matka, zbyvši tu svého děťátka. Výb. I. 139. 34. Dřéve nežli duše zbudú; A vy baby, čaróv zbuďte. Výb. II. 23., 38. Ale již jsem té psoty zbyl. Žk. 362. Komu která nemoc škodí, on jeho chce uzdraviti, žeť musí duše zbýti. Mst. Nemohl jsem jeho zbýti, musím se s niem k věrnému právu dáti. NB. Tč. 78. Žižka oblehl Rabí hrad a tu jest zbyl oka druhého. Chron. 462. Když již vší naděje zbudú; Jiný zbyl zimnice. Jel. Enc. m. 41., 44. Zbyl věčné muky pekla horúcieho. Žvt. otc. 50. a. Z. cti toho světa. Št. N. 223. A pakliby svého bludu nechtěl zbýti; Ktož umře v smrtedlném hřieše, ten nezbude věčné smrti. Št. Kn. š. 2., 9. Bez boží pomoci člověk hřiecha z. nemuož; Všichni smysla zbyli. Pass. 5., 642. Téť (viny) nelzě jinak zbýti; A svých bludných řeči zbude. Kat. 849., 1445. Ač kto zbude meče (mu ujde). Alx. V. v. 1801. (HP. 44.). Svých přátel z. Alx. Věčného zatracenie zbude; Chválu obdrželi, hanby zbyli i núze; Ktož toho desátého přikázánie nenaplní, ten těch muk nezbude, o nichž nynie jest řečeno; A čím viece mrzí ho jeho hřiech a má věččí žádosť, aby zbyl hřiecha, tiem ho viece miluje. Hus I. 178., 200., 285., II. 334. To toho bylo, až toho zbylo. Us. Kdo chce škody zbýti, nedej jiskře ohněm býti. Prov. Cf. Z čeho kde. Opatrnosti nikdy nezbývá. Jg., Šd. Až v hrobě budeš, pak hoře zbudeš. Č. M. 181. — čeho čím. Tím dobrého jména zbyli. Dal. Tím hříchů zbýváme. Št. Jakož rzi mosí prací aneb ohněm železo zbýti, taktéž člověk hřiecha. Št. 262. V kteréžkoli práci bude, té jeho (sv. Marka) pomociú zbude. Výb. II. 5. Jediné takovým rodem t. j. obrodem duchovým člověk oněch nestatečí zbývá. Sš. J. 50. Aby jím (stříbrem) své chudoby zbyli. Dal. Jir. 64. Čáp mladý, když otec jeho peřie starostí zbude a ne- móž létati, nosí jemu jiesti. Hus I. 150. A sám jich napomenutím zbyl i svého bludu. St. Kn. š. 2. — komu z čeho. Nic mu z toho nezbývá. D. Zbude z tebe padrť, jak ti dám facku. Mor. Bkř. Když juž nelze zbýti z toho. Alx. 1123. — komu čeho. Chleba nám zbylo. Ht. — čeho jak. Nad míru bude zbývati radosti. V. Dluhů těch bez jich pomoci nižádným obyčejem bychom nemohli z. Tov. 15. Beze křsta matka ne- mohla z. děťátka. Výb. II. 16. (Člověk) bez božie pomoci vší svú mocí hřiecha z. ne- muož. Pass. 5. Již se uč trpěti, neboť nelzě jest muk na věky zbýti. Hus II. 246. — (čeho) proč. Pro nouzi nemohl tam z. (pobyti). Ros. Prodlením této cesty sotva mu zbývalo času s Jaromírem se obírati. Ddk. II. 244. Juž jsi toho všeho zbyla skrze nepravosti, hříchy. Dač. I. 281. Pitie, jímžto mnoho liudí zbylo, napivše se, svého zraku pro neštoviční povlaku. Výb. II. 4. Mnohý pro hlad života zbude. 1790. Šd. Že skrze modlitby vaše zbudou pekla, sata- náše. Dh. 90. Že pro mě kto zbyl (pozbyl) dědiny bez práva. Alx. BM. 8. A když již zbude skrze ten zákon hřiechuov. Chč. P. 10. — koho odkud Sbyl ho s krku (sich vom Halse schaften). Sych., Dch. . . ., ež ho jest z dvora zbyl. Kat. 88. — kde. Každý v svém rozumu zbývaj (měj ho pře- bytek). Orloj. Pacholek zbýł u hospodářa ai na druhý rok. Na Zlínsku. Brt., Kld. II. 197. Z. při něčem (pobyti). Br. Mezi ním a strýcem prázdné místo zbylo. Kká. Td. On tam nezbude (ve službě nevydrží). Us. na mor. Val. Vck. Šárka sama zbyla v tmavé noci. Vrch. Zelená travěnka na mém hrobě zbude. Čes. mor. ps. 168. Kdo chce v domu škody zbýti, nedaj jiskře uhlem býti. Dal. Švec svých peněz v krčmě zbývá. Hr. rk. 379. Smilovi mimo věno na něm plat zbývá. Půh. I. 402. Z. čeho zde i na onom světě. Kat. 3484. — čeho k čemu. Z. k seči. Alx. 1124 Nezbývalo mu k zábavě mnoho času. Us. — nač. Sic na ocet zbyde (nevdá se). Er. P. 248., Šml. I. 51. — kdy. Zbylo koncem roku x zl. Us. Pdl. A při této obrovské činnosti zbyl Brunovi ještě čas, aby se oddával pracem spisovatelským. Ddk. VII. 39. Co by po zaplacení těch 15 zl. dluhu zbylo. NB. Tč. 216. Biskup po létě života zbyl. Dal. Jir. 32. — kolik. Té látky mi s sukni, s plášť zbývá. Hr. rk. 333. — kam jak. A to aby společně kúpili, nebo všichni jednostojně do cechu zbývají (přispívají). Čechov. artik. 1558. Sl. let. I. 59.

413080   Zbytí Svazek: 5 Strana: 0396
Zbytí, n. = sbytí, sbydlení, obcování, die Beiwohnung. — Z. = vyproštění, die Befrei- ung, Rettung, der Ausweg, das Loswerden. Vidouce, že zbytí není, na běh se oddali. V. Volme, nevolme, není zbytí. Sych. Ne- vida jiného zbytí. Šm. Radosť jest, když není z , svých neřestí druha míti. Č. M. 159. Vida, že z. není, s lidem k řece Tise utíkal Sl. Uh. 1. 8. Nevida z. o mír prosil. Šmb. S. II. 21. Znal, že z. není. V. — Z. = ztráta, der Verlust. To z. rozumu zapuzuje. Byl. — St. skl. Daj mi mých dluhóv zbytie (pozbytí). Pravn. 597. Mé těžké núzě z. Ib. 910.

413081   Zbýti Svazek: 8 Strana: 0506
Zbýti. Zbyde v. zbude. Gb. H. ml. I. 257.

413082   Zbytí Svazek: 8 Strana: 0506
Zbytí. Rukojmě za z. v učení (že učeník mistru neuteče). Mus. 1894. 496.

413083   Zbýti Svazek: 9 Strana: 0402
Zbýti (sbýti). Ačbyssebú mohli z.; Pakliby s sebú z. nemohli. 1448. Mšín. 13.

413084   Zbýti. — abs Svazek: 7 Strana: 1131
Zbýti. — abs. Len kamen zbudol po- mezný. Phľd. V. 48. Dluh najprv slušie zaplatiti a potom zbývá-li, almužnu dáti. Št. Kn. š. 43. — co: dluh, Exc, platy. Brt. D. 298. — komu. Co mi zbude, tobě bude. Bart. — čím. Zbývati budú (hojnosť míti, abundabunt) presové vínem. Ev. ol. 154. — čeho. Jak strachu zbyl, dostal též laskominy na takovou čapku. VSlz. I. 38. Poroby z. Šf. Strž. II. 485. Z. svého krá- lovství, Pož. 294., smrti, Kar. 123., duše, smysla, Let. 213., 471., 476., pekla, Homl. v. 447., muk, Jiří v. 208., panenstva, dlu- hóv. věčné smrti. Št. Kn. š. 62, 81., 185. — čeho jak. Vidím, že skrze kúzlo těchto muk zbýváš. Pass. mus. 430 — čeho kdy. Před smrtí smysla zbyl. Let. 71. — se. Zbývati se = hádati se, streiten. U Příbora. Vck.

413085   Zbytkár Svazek: 5 Strana: 0396
Zbytkár, a, m., der Verschwender. Na Slov. Ssk.

413086   Zbytkář Svazek: 10 Strana: 0525
Zbytkář, e, m. = chudé dítě, které do- stává v určitý den polévku, ale přichází i v jiné dni čekajíc, nezbude-li něco pro ně. Us.

413087   Zbytkov, a Svazek: 5 Strana: 0396
Zbytkov, a, m., Zbitkau, ves u Strumiena ve Slez.

413088   Zbytková Svazek: 8 Strana: 0506
Zbytková, é, f., trať na Frýdecku. Věst. op. 1894. 20.

413089   Zbytkovati Svazek: 5 Strana: 0396
Zbytkovati = dováděti, žerty tropiti, herumtreiben, Possen treiben. Slez. Ně- zbytkuj! Šd., Ssk.

413090   Zbytkový Svazek: 5 Strana: 0396
Zbytkový = ve zbytku učiněný, aus dem Uiberrest entstanden. Z. chléb (ze zbytkové mouky), dítě (poslední). Na Ostrav. Tč. Z. či residualní ostrov. Stč. Zmp. 773.

413091   Zbytky Svazek: 5 Strana: 0396
Zbytky, pl., m. Nedělej zbytků, mache keine Umstände. Mor. Šd. — Z., jm. něko- lika domků u Bohumína. — Z., adv. = zbytečně. Je z. rozpustný. Slez. Šd.

413092   Zbytně Svazek: 5 Strana: 0396
Zbytně = s dostatek. To z. postačuje.

413093   Zbytně Svazek: 7 Strana: 1131
Zbytně. Tolik z. dostačuje. Šf. Strž. II. 177.

413094   Zbytně Svazek: 10 Strana: 0525
Zbytně, abundauter. Ev. olom. 13. 32.

413095   Zbytnělosť Svazek: 5 Strana: 0396
Zbytnělosť, i, f. Z. svalů (otylost), po- lysarcia, z. jazyka, macroglossia. Nz. lk.

413096   Zbytnělosť Svazek: 7 Strana: 1131
Zbytnělosť dělohy, hypertrophia uteri, srdečního svalstva, polysarcia cordis. Ktt. exc.

413097   Zbytnělý Svazek: 5 Strana: 0396
Zbytnělý sval, jazyk. Vz Zbytnělosť.

413098   Zbytnělý Svazek: 7 Strana: 1131
Zbytnělý. Vz Nitroblána (dod.).

413099   Zbytnělý Svazek: 10 Strana: 0526
Zbytnělý. Z. jizva, cicatrix hypertrophica. Ktt.

413100   Zbytnění Svazek: 5 Strana: 0396
Zbytnění, n. = zdužnění, zdužnělosť, zbytnosť, hypertrophia. Z. prsu. Čs. lk. IX. 349. Z. srdce. Ib. III. 151. Z. kosti, hypero- stosis, z. vaziva víček, pladaroma, z. pysků stydkých vnitřních (zástěra hottentotská), die Hottentottenschürze. Nz. lk. Z celého čípku neb pysku branky. Křž. Por. 131.

413101   Zbytnění Svazek: 7 Strana: 1131
Zbytnění, jahůdky, hypertrophia carun- culae, kůže, h. cutis, mandlí, h. tonsillarum, měchýře, Harnblasen-, miskovité, h. cystica, mozku, h. cerebri, sklípkovitá, h. caver- nosa, stěn, Wandverdickung, žláz, Drüsen- hypertrophie. Ktt. exc.

413102   Zbytněti Svazek: 5 Strana: 0396
Zbytněti, ěl, ění = zdužněti. Vz Zbyt- nění.

413103   Zbytní Svazek: 10 Strana: 0526
Zbytní, vz Zbytný.

413104   Zbytnice Svazek: 5 Strana: 0396
Zbytnice, e, f., die Hyperbel, nové slovo. Sedl. G. 20.

413105   Zbytnice Svazek: 7 Strana: 1400
Zbytnice, e, f. = kuželosečka. Sedl.

413106   Zbytničník Svazek: 5 Strana: 0396
Zbytničník, u, m., hyperboloides. Sedl. G. 21.

413107   Zbytnieť Svazek: 10 Strana: 0526
Zbytnieť= zprachnivčti. Spiš Sb. sl. IX. 48. Sr. Zbútleti.

413108   Zbytno Svazek: 5 Strana: 0396
Zbytno. Nezbytno jest, es ist unaus- weichlich, unumgänglich nothwendig. Dch. Vz Zbytný.

413109   Zbytnomluv Svazek: 5 Strana: 0396
Zbytnomluv, u, m., perissologia. Nz.

413110   Zbytnosť Svazek: 5 Strana: 0396
Zbytnosť, i, f. = zbytečnosť, přílišnosť, zdužnění, superfluitas, hypertrophia, der Uiberfluss. Z. krve = krevnatosť, die Voll- blütigkeit. Ja. Vz S. N., Sal. 212. 24. Z. kůže, pachydermia. Nz. lk. Z. pokožky. Čs. lék. IX. 179. Z. záhybu půlměsíčného, hyper- trophia plicae semilunaris. Schb.

413111   Zbytnosť Svazek: 7 Strana: 1131
Zbytnosť srdce, abundantia cordis. Ev. olom. 220.

413112   Zbytnosť Svazek: 10 Strana: 0526
Zbytnosť, i, f. Sešlosť z-stí čili slono- vinou kožní, cachexie pachydermatique. Ktt.

413113   Zbytný Svazek: 5 Strana: 0396
Zbytný = zbytečný, überflüssig. Z. maso = divoké, wild. Zbytné se vidí o tom psáti. Sych. — Z. = jehož zbýti lze, den man los- werden kann, abfertigbar. Ten člověk jest nezbytný. Sych. Z. potřeba. Kaizl 308. Byl nezbytnější nežli blecha. Šml.

413114   Zbytný Svazek: 9 Strana: 0464
Zbytný. Z. houf vojska = záloha. Jrsk. XVI. 209.

413115   Zbytný. Z Svazek: 10 Strana: 0526
Zbytný. Z. voda v rybníce (přebytečná). Arch. XX. 470.

413116   Zbytočnosť Svazek: 5 Strana: 0396
Zbytočnosť = zbytečnosť. Slov.

413117   Zbytok Svazek: 5 Strana: 0396
Zbytok, tku, m. = zbytek. Slov. Bern.

413118   Zbytovat Svazek: 8 Strana: 0506
Zbytovat = zjednati, opatřiti. Jevíčko. Brt. D. II. 424.

413119   Zbytský Svazek: 7 Strana: 1131
Zbytský potok v Semilsku. Mzr. 148.

413120   Zbytství Svazek: 10 Strana: 0526
Zbytství, n. =? Příbytka rajského z., ave jest naše Člověčství. Levšt. 100. — Mš.

413121   Zbytý Svazek: 5 Strana: 0396
Zbytý; -yt, a, o, abgethan, fertig. Chceš-li se krátce pomodliť, udělej kříž a je zbyté (zbyto); Jak koho urazíš, odpros ho a je zbyté. Na Ostrav. Tč.

413122   Zbývající Svazek: 5 Strana: 0396
Zbývající, übrig, übriggeblieben.

413123   Zbývala Svazek: 8 Strana: 0506
Zbývala, y, m. = kdo se rád zbývá. Jicko. Brt. D. II. 424. Cf. násl.

413124   Zbývání Svazek: 5 Strana: 0396
Zbývání, n., das übrigbleiben. — Z., die Bestellung des Ackers, Bestreitung der Wirthschaft, der Haushaltung. Na Slov. Bern.

413125   Zbývať sa Svazek: 8 Strana: 0506
Zbývať sa = příti se. Aľe co sa budeš z., přecéj to vím ľepší než ty. Val. Brt. D. II. 424.

413126   Zbývatel Svazek: 5 Strana: 0396
Zbývatel, zbyvatel, e, m. = obyvatel. 1732. Vck. exc.

413127   Zbývati Svazek: 5 Strana: 0396
Zbývati, vz Zbýti.

413128   Zbývati Svazek: 10 Strana: 0526
Zbývati chlebem. Ev. olom. XXX.

413129   Zbývavý Svazek: 5 Strana: 0396
Zbývavý = zbytečný, überflüssig, über- schwenglich. Ctib.

413130   Zbyvek Svazek: 5 Strana: 0396
Zbyvek, vku, m. = co zbývá, zbytek, der Uiberrest. Puch., Koll.

413131   Zbyvka Svazek: 5 Strana: 0396
Zbyvka, y, f. = zbyvek. Zlob.

413132   Zbyzantiněti Svazek: 7 Strana: 1131
Zbyzantiněti, byzantinisch werden. Čas. kat. duch. 1887. 413.

413133   Zcákati Svazek: 5 Strana: 0396
Zcákati, vz Zcáknouti.

413134   Zcáknouti Svazek: 5 Strana: 0396
Zcáknouti, knul a kl, ut, utí; zcákati, zcakovati = stříknouti, aufspritzen. — co. Tys to zcákl (vyvedl)! D.

413135   Zcakovati Svazek: 5 Strana: 0396
Zcakovati, vz Zcáknouti.

413136   Zcamprnatět se Svazek: 9 Strana: 0402
Zcamprnatět se = zblázniti se. U Jiiemn. Bes. 1871. 626.

413137   Zcamprnatěti Svazek: 5 Strana: 0396
Zcamprnatěti, ěl, ění = zblázniti se. Us. u Jilem.

413138   Zcapartiti Svazek: 5 Strana: 0396
Zcapartiti, il, cen. ení = za caparty ztrhati, zerfransen. Mor. Tč.

413139   Zcápovatěti Svazek: 5 Strana: 0396
Zcápovatěti = cápovitým se státi, zko- stnatěti, zottig werden.

413140   Zcápovatiti Svazek: 5 Strana: 0396
Zcápovatiti, il, ěn, ění = cápovitým učiniti, zottig machen. D.

413141   Zcátati se Svazek: 5 Strana: 0396
Zcátati se, vz Opilý.

413142   Zcediti Svazek: 5 Strana: 0396
Zcediti, vz Scediti.

413143   Zcechovati Svazek: 5 Strana: 0396
Zcechovati, zcejchovati, bezeichnen. — co kde: dřeva v lese. Na Ostrav. Tč.

413144   Zcejhati Svazek: 5 Strana: 0397
Zcejhati = zmalovati, nařezati, durch- prügeln, durchblauen. — koho. Zcejhám tě, že tě ani vlastní táta nepozná. V Kunv. Msk.

413145   Zcejchovati Svazek: 5 Strana: 0397
Zcejchovati, vz Zcechovati.

413146   Zcejprati koho Svazek: 7 Strana: 1131
Zcejprati koho = do bryndy uvésti. U Bystrice n. P. Knrz.

413147   Zćekły Svazek: 9 Strana: 0402
Zćekły = vzteklý. Slez. Lor. 81.

413148   Zcela, z cela Svazek: 5 Strana: 0397
Zcela, z cela = cele, ganz, völlig, durch- aus, ganz und gar, lediglich. Neminul z. rok. Sych. Něčemu z. se oddati. Je to zcela hotovo; Učinil z. dobře; Býti z. při sobě. Us. Dch. Z. případně se o věci pronesl. Ddk. II. 270. Běží tu o něco zcela jiného. Us. Město z. vyvrátiti, zničiti. Us. Lpř. Děj. I. 46. Z. nic po tom není. Us. Šd. Z. a zú- plna. 1639. Tč.

413149   Zcelelý Svazek: 5 Strana: 0397
Zcelelý, ganz o. heil geworden, geheilt. Z. rána. Zlob.

413150   Zcelenosť Svazek: 10 Strana: 0680
Zcelenosť, i, f. Z. smyšlenková. Zvon VI. 382.

413151   Zcelený Svazek: 5 Strana: 0397
Zcelený; -en, a, o, vz Zceliti. Z. rána, verheilte Wunde. Vrch.

413152   Zceleti Svazek: 5 Strana: 0397
Zceleti, ejí, el, ení = celým se státi, ganz werden; zahojiti se, verheilen, ver- narben. Rána zcelela. Ráj. — od čeho. Rána od té masti z-la. Db.

413153   Zcelistvěti Svazek: 5 Strana: 0397
Zcelistvěti, ěl, ění = zceleti, ganz werden. Us. Tč.

413154   Zcelistvý Svazek: 5 Strana: 0397
Zcelistvý, dle Šm. chybně m.: zcelivý.

413155   Zceliti Svazek: 5 Strana: 0397
Zceliti, il, en, ení; zcelovati = celým učiniti, ganz machen. Kká., V. — Z. = zhojiti, heilen. Pulk. — co: ránu. Dch. — Z., verschneiden. — co s čím. Kyselé víno s mdlým, lehké s těžkým, vonné s bez- vonným, bezbarevné s barevným zcelovati (= míchati v jedno). Šk.

413156   Zceliti Svazek: 7 Strana: 1131
Zceliti rány. Sv. ruk. 188.

413157   Zcelivý Svazek: 5 Strana: 0397
Zcelivý = zcelující, heilend. Z. masť. Ras.

413158   Zcelnění Svazek: 5 Strana: 0397
Zcelnění, n., die Verzollung. Us.

413159   Zcelniti Svazek: 5 Strana: 0397
Zcelniti, il, ěn, ění = clo z něčeho pla- titi, verzollen. — co. Kn. rož. 143.

413160   Zcelovací Svazek: 7 Strana: 1131
Zcelovací = zcelivý. V.V. 40.

413161   Zcelovati Svazek: 7 Strana: 1131
Zcelovati, vz Zceliti.

413162   Zcendžati Svazek: 5 Strana: 0397
Zcendžati = zazníti, zacinkati, ertönen. — abs. Zrazu pesťou na stôl udre, len tak poháriky zcendžaly. Slov. — odkud. Keď zvona hlasy z väže zcendžaly. Sldk. 245.

413163   Zcengati Svazek: 5 Strana: 0397
Zcengati = zazvoniti, zacinkati, zcen- džati. Zcengali a národ padá na kolena. Na Slov. Btt. Sp. 86.

413164   Zcenitelný Svazek: 5 Strana: 0397
Zcenitelný, Werth-. Z. papíry, Werth- papiere, .). tr., listina. Šp.

413165   Zceniti Svazek: 5 Strana: 0397
Zceniti, il, ěn, ění, zceňovati, taxiren, abschätzen, verwerthen. — co. Umí vše z. Us. Dch. — jak: draho. Us. Tč. — čím. Vše, co jednají, penězi zceněno jest. Chč. 449.

413166   Zceniti co Svazek: 8 Strana: 0506
Zceniti co. Všecky svátosti zcenili. Chč. S. 270. — co čím. Ten lid jest zceněn bo- lestmi jeho. Chč. S. 286. Ty věci tak tvrdě súzeny budú, jakož sú zceněny smrtí a bo- lestmi Kristovými. Chč. S. 113.

413167   Zceniti co zač Svazek: 10 Strana: 0526
Zceniti co zač: za peníze. Chč. S. I. 33a.

413168   Zcentralisovaný. Z Svazek: 10 Strana: 0526
Zcentralisovaný. Z. osvětlení. Nár. list. 1904. 38. 13.

413169   Zcentralisovati Svazek: 5 Strana: 0397
Zcentralisovati, centralisiren. — co: vládu říše. Pal. Děj. IV. 2. 51.

413170   Zcepenati Svazek: 5 Strana: 0397
Zcepenati = zcepeněti.

413171   Zcepenati Svazek: 7 Strana: 1131
Zcepenati. Bhm., Rozk.

413172   Zcepenělosť Svazek: 5 Strana: 0397
Zcepenělosť, i, f, die Verrecktheit. Jg.

413173   Zcepenělý Svazek: 5 Strana: 0397
Zcepenělý, verreckt. D.

413174   Zcepenění Svazek: 10 Strana: 0526
Zcepenění, n., consternatio. Rozk. P. 1583., R. 87.

413175   Zcepeněti Svazek: 5 Strana: 0397
Zcepeněti, ěl, ění; zcepenati = cepeněje umříti, ztuhnouti, steif o. starr werden, er- starren, sterben, daraufgehen; zdechnouti, scípnouti, krepiren, verrecken. —abs. Bodejž zcepeněl! Us. Z-li všicci. Ž. wit. Moys 15. — komu. Ať mu ruka z-ní! Dch. — jak: v krutých bolestech. Kom. Bídně z. V. Z-níš jako pes. Us. Šd. — od čeho: od rány. V. — proč: hořem. Kram. Strachy z-li. Pal. Děj. III. 1. 395. — komu proč. Pro špatný poklid zcepení (zdechne) mu dobytek. Sych. — kde. Bodej tam z-něl, kde je! Mt. S.

413176   Zcepeněti Svazek: 7 Strana: 1131
Zcepeněti. Modl. 16. 6.

413177   Zcepovati Svazek: 5 Strana: 0397
Zcepovati = cepy sbíti, stlouci, abdre- schen, zerschlagen. — koho. Ros.

413178   Zcestí Svazek: 5 Strana: 0397
Zcestí, n. = nepravá cesta, der Irr-, Ab- weg, Umschweif. Zlob. Tajné z. slunka. Hdk. L. kv. 81. Vz Scestí.

413179   Zcestnosť Svazek: 5 Strana: 0397
Zcestnosť, i, f. = scestnosť. Kos. Ol. I. 187., Arch. IV. 383. Vz Scestnosť.

413180   Zcestný Svazek: 5 Strana: 0397
Zcestný = scestný, z cesty vyšlý. Vz Scestný.

413181   Zcestný Svazek: 10 Strana: 0526
Zcestný. Není ničím povinen a zvláště ne scesten. 1574. Zbrasl. 309.

413182   Zcestovalý Svazek: 8 Strana: 0506
Zcestovalý. Z. člověk. Wtr. Živ. c. I. 224.

413183   Zcestovati Svazek: 5 Strana: 0397
Zcestovati, durchwandern. — co: svět. Us. Tč. — co proč. Umienil si lev z. ríšu svoju pre skušenosť. Na Slov. Zbr. Báj. 35.

413184   Zcezení Svazek: 5 Strana: 0397
Zcezení, n., das Abseihen. Z. mladinky. Zpr. arch. VIII. 67.

413185   Zcezenina Svazek: 5 Strana: 0397
Zcezenina, y, f. = scezenina. Rostl.

413186   Zcezený Svazek: 5 Strana: 0397
Zcezený, vz Scediti.

413187   Zcezovací Svazek: 5 Strana: 0397
Zcezovací, Seig-. Z. káď, Seigbottich, m.

413188   Zcicati Svazek: 5 Strana: 0397
Zcicati = vycucati, aussaugen. — co: koštial. Dbš. Sl. pov. I. 483.

413189   Zcíditi Svazek: 5 Strana: 0397
Zcíditi, il, ěn, ění, ausreinigen. — co. Zciedí je jako zlato. BO. Bráníš, aby knih múchy nezcídily, aby jich neoblily. Hus I. 81.

413190   Zcikáněti Svazek: 5 Strana: 0397
Zcikáněti, ěl, ění, zum Zigeuner werden. Us.

413191   Zcikániti Svazek: 5 Strana: 0397
Zcikániti (zcigániti), il, ěn, ění, erdichten, erlügen. — co. Mor. Tč.

413192   Zcíliti Svazek: 5 Strana: 0397
Zcíliti, il, en, ení, zcilovati, erzielen, aufs Korn nehmen oder bekommen. — co: zvěř. Ros., Mor. Tč.

413193   Zcintlavený Svazek: 7 Strana: 1131
Zcintlavený. Slova kroz vplyv němčiny z-ná. Slov. Sokl. II. 191. Vz Cintlavý.

413194   Zcintlovatění Svazek: 7 Strana: 1131
Zcintlovatění. Toto z. řeči našej něm- čina zapříčinila. Slov. Sokl. II. 191. Vz Cintlavý.

413195   Zcipánky Svazek: 5 Strana: 0397
Zcipánky, pl., m. = zcípání, das Kre- piren. Již je na z-kách = již je po něm veta. Us.

413196   Zcípati Svazek: 5 Strana: 0397
Zcípati, vz Scípnouti.

413197   Zcíplina Svazek: 5 Strana: 0397
Zcíplina atd., vz Scíplina.

413198   Zcíploň Svazek: 5 Strana: 0397
Zcíploň, ě, m. = kdo pořád scípá, stůně, der Krepirer. Ten s. pořád scípá a nescípne. Mor. Šd.

413199   Zcíplý Svazek: 5 Strana: 0397
Zcíplý = scíplý.

413200   Zcípnouti Svazek: 5 Strana: 0397
Zcípnouti = scípnouti.

413201   Zcírkevniti co Svazek: 8 Strana: 0506
Zcírkevniti co. Nár. list. 1894. č. 230. feuill.

413202   Zcítiti Svazek: 5 Strana: 0397
Zcítiti, il, ěn, ění, wahrnehmen, fühlen. — co. Us. Tč.

413203   Zcítiti Svazek: 8 Strana: 0506
Zcítiti. Co zkušeností získáš, zcítíš, zvíš. Brab. 37.

413204   Zcitlivělosť Svazek: 5 Strana: 0397
Zcitlivělosť, i, f. = sentimentalnosť, die Sentimentalität. Nz.

413205   Zcitlivělý Svazek: 5 Strana: 0397
Zcitlivělý = přecitný, sentimentalní, sen- timental. Ssk.

413206   Zcitlivený Svazek: 7 Strana: 1131
Zcitlivený. Z. deska fotografická. ZČ. III. 105.

413207   Zcitlivěti Svazek: 5 Strana: 0397
Zcitlivěti, ěl, ění = citlivým se státi, empfindlich, empfindsam werden. Krok. II. 417.

413208   Zcivený Svazek: 7 Strana: 1131
Zcivený = vycivený. Phľd. II. 336. Vz násl.

413209   Zciveť Svazek: 7 Strana: 1131
Zciveť = vycivět, vyschnouti. Jak zem bez dažďa, zcivie na mrtvotu. Slov. Phľd. II. 567.

413210   Zcivilisovati Svazek: 5 Strana: 0397
Zcivilisovati, civilisiren. — koho. Km. 1884.

413211   Zcizení Svazek: 5 Strana: 0397
Zcizení, n. = odcizení, prodání, die Ver- äusserung. J. tr.

413212   Zcizenosť Svazek: 8 Strana: 0580
Zcizenosť, i, f. Pahýl hrdé z-ti. Hanš. Neb. 38.

413213   Zcizený Svazek: 5 Strana: 0397
Zcizený; -en, a, o, entfremdet, veräussert. Z. statky vrátiti. Ddk. II. 456.

413214   Zcizeti Svazek: 5 Strana: 0397
Zcizeti, el, ení = cizím se státi, fremd werden. Ros.

413215   Zcizinštělec Svazek: 7 Strana: 1131
Zcizinštělec, lce, m., der Entfremdete. Hvlč. I. 166.

413216   Zcizinštělý čím Svazek: 9 Strana: 0402
Zcizinštělý čím. Jazyk látkou zlý. Vlč. Lit II. 184.

413217   Zcizitel Svazek: 7 Strana: 1131
Zcizitel, e, m., Entfremder, Veräusserer.

413218   Zcizitelnosť Svazek: 7 Strana: 1131
Zcizitelnosť, i, f., alienatio. Stárek 376.

413219   Zcizitelnosť Svazek: 8 Strana: 0506
Zcizitelnosť statku. Čel. Pr. m. I. 676., 677.

413220   Zcizitelný Svazek: 7 Strana: 1131
Zcizitelný, entfremdbar, veräusserlich. Nezcizitelná práva. Pyp. K. II. 86.

413221   Zciziti Svazek: 5 Strana: 0397
Zciziti, il, en, ení = cizím učiniti, fremd machen, entfremden; veräussern. — koho. Ros. — se. Kos. — Z. = ukrásti. — co: dobytek, Berg., statek. Rk. — co odkud: od sebe (prodati). J. tr.

413222   Zcizoložení, n Svazek: 5 Strana: 0397
Zcizoložení, n., vz Zcizoložiti.

413223   Zcizoložený Svazek: 5 Strana: 0397
Zcizoložený; -en, a, o, vz Zcizoložiti, Zcizoložilý.

413224   Zcizoložený Svazek: 8 Strana: 0506
Zcizoložený. Z. slovo = zpotvořené. Šf. (Mtc. 1895. 298.).

413225   Zcizoložilý Svazek: 5 Strana: 0397
Zcizoložilý = kdo zcizoložil, ehebrüchig. V. — Z. = zcizoložený, zparkantilý, ver- fälscht. Eus.

413226   Zcizoložiti Svazek: 5 Strana: 0397
Zcizoložiti, vz Scizoložiti.

413227   Zcizování, n. Z Svazek: 10 Strana: 0526
Zcizování, n. Z. obecního jmění. Us.

413228   Zcizovatel Svazek: 9 Strana: 0402
Zcizovatel, e, m. Ott. Říz. II. 44.

413229   Zcizozemčiti Svazek: 5 Strana: 0397
Zcizozemčiti, il, en, ení, fremdländisch machen. — koho. By nás mohli z. Kká. Td. 159.

413230   Zcloniti Svazek: 5 Strana: 0398
Zcloniti, il, ěn, ění, zcloňovati, zacloniti, verhüllen, verschleiern. — co komu. Prvý mrak v manželstve dnes mu čelo z-nil. Phld. IV. 25.

413231   Zcloňovati Svazek: 5 Strana: 0398
Zcloňovati, vz Zcloniti.

413232   Zcmírati Svazek: 5 Strana: 0398
Zcmírati, zusammenpanschen. Ros.

413233   Zcuckati Svazek: 5 Strana: 0398
Zcuckati, zu Fucken wirren. Šm. Vz Zcuckovatiti.

413234   Zcuckovatěti Svazek: 5 Strana: 0398
Zcuckovatěti, ěl, ění, zu Fucken werden. Jg. Slov.

413235   Zcuckovatiti, il Svazek: 5 Strana: 0398
Zcuckovatiti, il, ěn, ění, zu Fucken machen, wirren. Us.

413236   Zcudziti Svazek: 5 Strana: 0398
Zcudziti = zciziti. Slov. Bern.

413237   Zcuchání Svazek: 5 Strana: 0398
Zcuchání, n., vz Zcuchati.

413238   Zcuchaný Svazek: 5 Strana: 0398
Zcuchaný; -án, a, o, verwickelt, zerzaust, verworren. Z. vlasy, Hrts., Vrch., pletenice, krauses Gewirre. Dch. — Z. = opilý. Je všecek z. Us. Kšť. — Vz Scuchati.

413239   Zcuchaný Svazek: 8 Strana: 0506
Zcuchaný. Z. brada. Vrch. Rol. L—VI.

413240   Zcuchati Svazek: 5 Strana: 0398
Zcuchati, vz Scuchati.

413241   Zcukernatění Svazek: 7 Strana: 1131
Zcukernatění, n., Verzuckerung. KP. V. 413.

413242   Zcukernatěti Svazek: 7 Strana: 1131
Zcukernatěti, zu Zucker werden.

413243   Zcukernatěti Svazek: 8 Strana: 0506
Zcukernatěti. Nár. list. 1894. č. 223. 3., Vrch. Tryz. 244.

413244   Zcukerniti co Svazek: 8 Strana: 0506
Zcukerniti co: škrob. Vstnk. III. 9.

413245   Zcukrovatělý Svazek: 5 Strana: 0398
Zcukrovatělý med, in Zucker verwandelt. Us.

413246   Zcukrovatěti Svazek: 5 Strana: 0398
Zcukrovatěti, ěl, ění, zum Zucker werden, zuckersüss werden. Med zcukrovatěl. Us.

413247   Zcukřeti Svazek: 5 Strana: 0398
Zcukřeti, el, ení, zuckerig werden. — čím. Řepa teplým počasím z-la. Us. Šd. Vz Zcukrovatěti.

413248   Zcumlati Svazek: 10 Strana: 0526
Zcumlati = zmačkati. Z. krajky. Zvon IV. 7.

413249   Zcupati Svazek: 5 Strana: 0398
Zcupati, vz Scupati.

413250   Zcvaknouti Svazek: 5 Strana: 0398
Zcvaknouti, kl, ut, utí, vz Cvakati. — komu. Zcvaklo mu = zklaplo, es ist ihm misslungen. Us.

413251   Zcválati Svazek: 5 Strana: 0398
Zcválati, anfangen zu gallopiren. Ctib. H. 112.

413252   Zcvrknouti Svazek: 5 Strana: 0398
Zcvrknouti, vz Scvrknouti.

413253   Zcvrný Svazek: 5 Strana: 0398
Zcvrný = skvrnný, zastr. Z. skutky. M.

413254   zč Svazek: 8 Strana: 0506
zč mění se v žč: svažček m. svazček. Vz Gb. H. ml. I. 494.

413255   Zčaditi Svazek: 5 Strana: 0398
Zčaditi, il, zen, ení, ein-, beräuchern, mit Rauch schwärzen. — co. Ros.

413256   Zčadlý Svazek: 5 Strana: 0398
Zčadlý, beräuchert. Z. zeď. Ros.

413257   Zčadnouti Svazek: 5 Strana: 0398
Zčadnouti = kouřem zčernati, beräuchert werden, schwarz vom Rauch werden. Ku- chyně zčadla. — čím: kouřem. — od čeho. Stěny od dýmu zčadnou. Us. Tč.

413258   Zčarený Svazek: 7 Strana: 1131
Zčarený kraj. Vz Čariti. Orl. II. 203.

413259   Zčarodějněti Svazek: 5 Strana: 0398
Zčarodějněti, ěl, ění, verhext o. zaube- risch werden. Jg. Slov.

413260   Zčarodějniti, il Svazek: 5 Strana: 0398
Zčarodějniti, il, ěn, ění = čarodějným učiniti, zauberisch machen, verzaubern. — se = zčarodějněti. Omylové. 62.

413261   Zčarovati Svazek: 5 Strana: 0398
Zčarovati = čar nadělati, voll Striche machen. — co: tabuli. — Z. = okouzliti, bezaubern. — koho čím: láskou.

413262   Zčasoslovení Svazek: 5 Strana: 0398
Zčasoslovení, n., die Verbalisation. Nz.

413263   Zčasosloviti Svazek: 5 Strana: 0398
Zčasosloviti, il, en, ení, verbalisiren. Nz.

413264   Zčástečniti Svazek: 5 Strana: 0398
Zčástečniti, vz Sčástečniti.

413265   Zčastný Svazek: 5 Strana: 0398
Zčastný = šťastný. Vz toto. Hus., Vš.

413266   Zčečeřiti Svazek: 5 Strana: 0398
Zčečeřiti, il, en, ení = zježiti, zčechrati, auflockern. Pták se zčečeřil zježil, sträubte die Federn, 2. rozlobil se, wurde böse, zornig. Us Jg.

413267   Zčediti Svazek: 10 Strana: 0526
Zčediti, defetare. Mam. F. 87b. 2.

413268   Zčeglati Svazek: 5 Strana: 0398
Zčeglati = lektati, kitzeln. Na mor. Val. Vck.

413269   Zčechisovati Svazek: 10 Strana: 0526
Zčechisovati německou mládež. Šb. (Mtc. 1905. 249. ).

413270   Zčechrati Svazek: 5 Strana: 0398
Zčechrati, vz Sčechrati.

413271   Zčechrati co Svazek: 10 Strana: 0526
Zčechrati co. Ž. kap. č. 40. 4. Z. peřiny. Us.

413272   Zčekání Svazek: 5 Strana: 0398
Zčekání, n. Aby měl z., až . . ., sich gedulden, warten, bis . . . Ob. pan. 157.

413273   Zčekati Svazek: 5 Strana: 0398
Zčekati = počkati, warten. Troj. — čeho.

413274   Zčeliti Svazek: 5 Strana: 0398
Zčeliti, il, ení = opříti se, widerstehen. — čemu čím: hříchu nějakým způsobem z. Kyt. křest.

413275   Zčemerený Svazek: 7 Strana: 1131
Zčemerený svět. Trok. 173.

413276   Zčenichati Svazek: 5 Strana: 0398
Zčenichati, erschnüffeln. — co. Mor. Tč.

413277   Zčepejřiti Svazek: 5 Strana: 0398
Zčepejřiti, vz Zčepýřiti.

413278   Zčepek Svazek: 5 Strana: 0398
Zčepek, pku, m., seiridium, der Ketten- staub, rostl. Z. růžový, s. marginatum. Rstp. 1992.

413279   Zčepéřiti Svazek: 5 Strana: 0398
Zčepéřiti, vz Zčepýřiti.

413280   Zčepování Svazek: 5 Strana: 0398
Zčepování, n., vz Zčepovati.

413281   Zčepovaný Svazek: 5 Strana: 0398
Zčepovaný; -án, a, o, gestemmt. Z. dvéře. Us. Pdl.

413282   Zčepovati Svazek: 5 Strana: 0398
Zčepovati = čepem do dlabu vsaditi, verzapfen.

413283   Zčepýřený. Z Svazek: 10 Strana: 0526
Zčepýřený. Z. peří. Slád. Třík. 53.

413284   Zčepýřiti Svazek: 5 Strana: 0398
Zčepýřiti, il, en, ení, aufsträuben. — co. Čejka chochol svůj zčepejřila. Vrch.

413285   Zčerkati Svazek: 9 Strana: 0402
Zčerkati = poškrábati. Obrazv z. Jrsk. XIX. 12. Sr. Čerkati.

413286   Zčernalosť Svazek: 5 Strana: 0398
Zčernalosť, i, f., das Schwarzwerden. Ros.

413287   Zčernalý Svazek: 5 Strana: 0398
Zčernalý, schwarz geworden. Rst. 523., Ros. Z. jiskra, Nrd., krev. Lpř.

413288   Zčernání Svazek: 7 Strana: 1131
Zčernání, das Schwarzwerden.

413289   Zčernati Svazek: 5 Strana: 0398
Zčernati, zčernávati = černým se státi, schwarz werden. Všechen zčernal. Ros. — kde. Kůže na mně zčernala. Br. — od čeho. Od zbroje mu ramena zčernala. L. Od čier- neho prachu zčernali sme. Č. Čt. I. 149. — jak. An již zčrnal jako vrána. Hr. rk. 425. Zčernal jak uhel. Us. — komu. Pere, bije, kam jen může, až mě zčerná celá kůže. Ps. slez. — kdy. Čí uhlí po čas večeře zčerná, má znamení, že do roka umře. Kld. II. 284.

413290   Zčernati Svazek: 7 Strana: 1132
Zčernati čím. Černé moře vichřicemi zčerná. Har. I. 55.

413291   Zčernávati Svazek: 5 Strana: 0398
Zčernávati, vz Zčernati.

413292   Zčernělý Svazek: 5 Strana: 0398
Zčernělý, schwarz geworden. Z. lodí. Plk.

413293   Zčerněti Svazek: 5 Strana: 0398
Zčerněti, ěl, ění, schwarz werden.

413294   Zčerniti Svazek: 5 Strana: 0398
Zčerniti, il, ěn, ění; zčerňovati, schwarz machen, anschwärzen. Ros. Již se jich ně- kolik zčernilo n. spálilo (škodu vzalo). Vz Škoda. Č. Ktož sě s smolú obierá. rád se zčerní i jí zmaže. Arch. IV. 146. Všechen sě zčernil. Pass. XIV. — co čím: inkou- stem.

413295   Zčernošeťi Svazek: 10 Strana: 0526
Zčernošeťi, el, ení = státi se černochem (co do smýšlení, myšlení). Stan. II. 79.

413296   Zčerstvěti Svazek: 5 Strana: 0398
Zčerstvěti, ěl, ění, zčerstvívati = čerstvým se státi, frisch werden, sich erfrischen. V. — čím: vykoupáním-se. — kdy. Po dešti všecko zčerství. Us. Tč.

413297   Zčerstvinka Svazek: 10 Strana: 0526
Zčerstvinka = zčerstva Z běžeti. Zvon IV. 655.

413298   Zčerstviti Svazek: 5 Strana: 0398
Zčerstviti, il, en, ení, zčerstvovati, frisch machen. Zčerstvující spánek. Phld. III. 1.35.

413299   Zčerstvování Svazek: 5 Strana: 0398
Zčerstvování, n., das Erfrischen. Z. ro- stlin vodou. Mj. 20.

413300   Zčerstvovati Svazek: 5 Strana: 0398
Zčerstvovati, vz Zčerstviti.

413301   Zčervenalosť Svazek: 5 Strana: 0398
Zčervenalosť, i, f., die Erröthung. Ros. Ja.

413302   Zčervenalý Svazek: 5 Strana: 0399
Zčervenalý, roth geworden, erröthet. Ros., Rst. 523. Z. papír, Mj. 25., líčko. Čjk. 43. — čím: vášní. Hlk. S. I. 82.

413303   Zčervenati Svazek: 5 Strana: 0399
Zčervenati, zčervenávati = červeným se státi, roth werden. Ros. —jak: jako rak, jako růže. Us., Er. Sl. čít. 13. Ružou (= jako růže) z-nal mi siný ret. Phld. IV. 168. Bílý sem na můj první zjev, zelenám se jako listí a když z-nám jako krev, můžete mne, dítky, jísti (jablko, jahoda). Slez. Šd. — proč: studem. Us. Sestry zlostí z-ly jako pivoňky. Němc. I. 76. Nos z-nal mu zlostí. Hrt8. Až jsem za chvilku z nadělení toho zčervenal jako vařený rak. Km. 1884. Dievka moja drahá, čože sa ti stalo, dáko sa ti pravé líčko z-lo? Čjk. 43.

413304   Zčervenati Svazek: 7 Strana: 1132
Zčervenati Zčervenal sa Dunaj teplou krví celý. Bl. Ps. 48.

413305   Zčervenávati Svazek: 5 Strana: 0399
Zčervenávati, vz Zčervenati.

413306   Zčerveněti Svazek: 5 Strana: 0399
Zčerveněti, ěl, ění = zčervenati.

413307   Zčerveniti Svazek: 5 Strana: 0399
Zčerveniti, il, ěn, ění; zčerveňovati, ro- then. — co čím. Purpurem svým slunce zčerveňuje skaliny. Č. — se kdy. Podla starej skušenosti dobré je znamení, jestli sa tvár zčerveňuje po zlém učinění. Na Slov. Tč.

413308   Zčerveňovati Svazek: 5 Strana: 0399
Zčerveňovati, vz Zčerveniti.

413309   Zčervivělosť Svazek: 5 Strana: 0399
Zčervivělosť, i, f., die Wurmstichigkeit. Jg. Slov.

413310   Zčervivělý Svazek: 5 Strana: 0399
Zčervivělý, wurmig. V. Z-lý strom, chléb. Ler. Dřevo z. Ros.

413311   Zčervivěti Svazek: 5 Strana: 0399
Zčervivěti, ěl, ění, wurmig, wurmstichig werden. V. Ovoce zčervivělo. Sych. Prší-li na sv. Marketu, ořechy lískové z-vějí. Us. Tč.— čím. Čtvrté ovoce jest smilstvie, jímž sú (prelati) velmě z-věli. Hus II. 294.

413312   Zčervotočený Svazek: 7 Strana: 1132
Zčervotočený, wurmstichig. Koll. IV. 136.

413313   Zčervotočilý Svazek: 7 Strana: 1132
Zčervotočilý, wurmstichig. Koll. IV. 5.

413314   Zčervotočivěti Svazek: 5 Strana: 0399
Zčervotočivěti, vz Zčervotočněti.

413315   Zčervotočněti Svazek: 5 Strana: 0399
Zčervotočněti, zčervotočivěti, ěl,ění,wurm- stichig werden. — kde. Dříví v povětří zčervotoční. Rostl.

413316   Zčeření Svazek: 5 Strana: 0398
Zčeření, n., vz Zčeřiti. Z. syrobu (zčištění). Zpr. arch. VIII. 88.

413317   Zčeřený Svazek: 5 Strana: 0398
Zčeřený; -en, a, o, vz Zčeřiti. Z. hladina, Hrts., vlny, Us., šťáva řepová. KP. V. 67. Lyska se vynořila nad zčeřené vlny. Kos. v Km.

413318   Zčeřitěti Svazek: 5 Strana: 0398
Zčeřitěti, ěl, ění, kraus werden. Země z-la. Mus. V. 220.

413319   Zčeřiti Svazek: 5 Strana: 0398
Zčeřiti, il, en, ení, kreiseln. — co. Vítr jezero zčeřil (rozvlnil). — se čím. Jezero vlnami se zčeřilo. Kká. Š. 34.

413320   Zčesati Svazek: 5 Strana: 0399
Zčesati, vz Sčesati.

413321   Zčestí Svazek: 5 Strana: 0399
Zčestí, n. = štěstí, zastr. Hus II. 28., 241.

413322   Zčeštělý Svazek: 8 Strana: 0506
Zčeštělý. Z. Němec. Wtr. St. nov. 117.

413323   Zčeštění Svazek: 5 Strana: 0399
Zčeštění, n., die Uibersetzung ins Böh- mische. Z. spisu nějakého. Mus. 1880. 170., 293.

413324   Zčeštilý Svazek: 5 Strana: 0399
Zčeštilý, bohemisirt. Z. Němec.

413325   Zčeštiti Svazek: 5 Strana: 0399
Zčeštiti, il, ěn, ění; zčešťovati, böhmisch machen, bohemisiren. — co: knihu (do če- štiny přeložiti), ins Böhmische übersetzen. Us., Mus. — koho, se (sich) bohemisiren. Us. — co odkud. Zčešti z chorvatštiny báseň. Šb. Lit. 268.

413326   Zčešťovatel Svazek: 9 Strana: 0402
Zčešťovatel, e, m. Z. latinských básní. Vlč. Lit. I. 299.

413327   Zčiastky Svazek: 5 Strana: 0399
Zčiastky = z částky, theils. Na Slov. Ssk.

413328   Zčičíkati Svazek: 5 Strana: 0399
Zčičíkati = utišiti. Na Slov. Phld. IV. 16.

413329   Zčičrati Svazek: 5 Strana: 0399
Zčičrati = zčechrati? — co kdy. Všechna postlánie jeho zčičrals v nemoci jeho. Ž. kap. 40. 4. (Č.).

413330   Zčiernelý Svazek: 5 Strana: 0399
Zčiernelý = zčernělý, začazený. Z. stiena. Na Slov. Lipa II. 362.

413331   Zčila Svazek: 10 Strana: 0526
Zčila = hbitě. Kat. 307., List. fil. IX. 300.

413332   Zčiněný Svazek: 5 Strana: 0399
Zčiněný; -ěn, a, o = učiněný. Z. stany (rozbité, fixa tentoria). Bj.

413333   Zčiniti Svazek: 5 Strana: 0399
Zčiniti, il, ěn, ění, zčiňovati = učiniti, zhotoviti, machen, errichten. — koho. Při- ved je k křesťanskej vieře, zčinil je božie rytieře. Výb. II. 7. — co z čeho. Ale teď holoty z sebe zčiniechu. Dal.

413334   Zčínštiti Svazek: 9 Strana: 0402
Zčínštiti. Řeč z. = pokaziti. Mus. 1898. 325

413335   Zčiprněti Svazek: 5 Strana: 0399
Zčiprněti, ěl, ění = čiprným se státi, behend, frisch werden. Sá.

413336   Zčiprněti Svazek: 9 Strana: 0402
Zčiprněti. Sá. Kř. u pot. 86.

413337   Zčířeti Svazek: 5 Strana: 0399
Zčířeti, el, ení, lauter werden? Presl. Čch. 268.

413338   Zčířiť se Svazek: 7 Strana: 1132
Zčířiť se = zasíháti se. U Přer. Kd.

413339   Zčísnouti se Svazek: 5 Strana: 0399
Zčísnouti se = dolů se smeknouti, ab- gleiten, sich losreissen. Větvička na plaňce přivázaná se zčísla. Us. Dch.

413340   Zčista Svazek: 5 Strana: 0399
Zčista, z čista, rein. Vz Čistý. Z čista dobra = z dobré vůle, von freien Stücken. D. — Z čista jasna (z čistého, jasného nebe) uhodilo, vom heiteren Himmel. Us. Z čista jasna mluviti (bez přípravy). — Z čista nahý = zcela nahý, blank und bloss. D., Jg. Vz Málo, Bž. 127.

413341   Zčísti Svazek: 5 Strana: 0399
Zčísti, vz Čísti; zčítati, vz Sčísti.

413342   Zčistidlo Svazek: 5 Strana: 0399
Zčistidlo, a, n., das Reinigungsmittel. St. skl. II. 266.

413343   Zčistidlo Svazek: 7 Strana: 1132
Zčistidlo od hříchů. Sv. ruk. 301.

413344   Zčistiti Svazek: 5 Strana: 0399
Zčistiti, il, štěn, ění, zčisťovati, rein ma- chen, reinigen, abklären. — co čím. Z. vodu cezením, Mj. 32., srdce věrú. ZN. — se. Z. se střele = chybiti se. U Řenčova. Kráva se zčistila (vyvrhla lůžko). Us. Rjšk. — se kde. Voda se v nádržce zčistila. Us. — od čeho. A svět obač se nezčistil ote všie tmy nočnie. Alx. BM. 2. 26. (HP. 81.).

413345   Zčistiti co Svazek: 7 Strana: 1132
Zčistiti co. Št. Kn. š. 81., 140 — co čím. Ves svět plamenem zčistí. Sv. ruk. 297.

413346   Zčistiti co kde Svazek: 9 Strana: 0402
Zčistiti co kde. Zčisť a posvěť jméno tvé sv. sv. nás. Modl. XC. — koho od čeho. XV. stol. Modl. ms. (Mus. fil. 1898 59. ). Hod. 14. stol. Mus. fil. VII. 89.

413347   Zčištění Svazek: 5 Strana: 0399
Zčištění, n., die Reinigung, Abklärung. Šp. Z. sirobu. Zpr. arch. VIII. 88.

413348   Zčištěný Svazek: 5 Strana: 0399
Zčištěný; -ěn, a, o, gereinigt, abgeklärt. — čím. Cornelius centurio, ještě pohan, darem ducha svatého zčištěn jest. Hus I. 183.

413349   Zčítání Svazek: 5 Strana: 0399
Zčítání, n., die Herzählung. Opt.

413350   Zčítatel Svazek: 5 Strana: 0399
Zčítatel, sčitatel, e, m., numerator. Kram. exc.

413351   Zčítati Svazek: 5 Strana: 0399
Zčítati, vz Zčísti.

413352   Zčlánkovati Svazek: 5 Strana: 0399
Zčlánkovati, gliedern. Šm.

413353   Zčľapotati Svazek: 5 Strana: 0399
Zčľapotati = zašplíchati, zastříkati, zu spritzen anfangen. Rybka zčľapotala zase a zanorila se pod vodu. Na Slov. Dbš. Sl. pov. I. 77. (80.).

413354   Zčlenění Svazek: 5 Strana: 0399
Zčlenění, n., die Verknüpfung, das Ge- triebe. Šim. 148.

413355   Zčleniti Svazek: 5 Strana: 0399
Zčleniti, il, ěn, ění, zčleňovati, verknüpfen, anreihen. — co.

413356   Zčlověčení Svazek: 5 Strana: 0399
Zčlověčení, n., die Anthropomorphie, Menschwerdung. Nz.

413357   Zčlověčení Svazek: 7 Strana: 1132
Zčlověčení. Št. (Hš. Št. 43.).

413358   Zčlověčený Svazek: 5 Strana: 0399
Zčlověčený; -en, a, o, anthropomorphi- sirt. Vz Zčlověčilý.

413359   Zčlověčeti Svazek: 7 Strana: 1132
Zčlověčeti, el, ení, zum Mensch werden. Jg.

413360   Zčlověčilý Svazek: 5 Strana: 0399
Zčlověčilý, menschgeworden, humanus. Vz Zčlověčený. BO.

413361   Zčlověčiti Svazek: 5 Strana: 0399
Zčlověčiti, il, en, ení, zčlověčovati, an- thropomorphisiren, zum Mensch machen. Nz., Ml.

413362   Zčlověčování Svazek: 5 Strana: 0399
Zčlověčování, n., der Anthropomorphis- mus, die Gottvermenschlichung. Nz.

413363   Zčlověčovatelství Svazek: 5 Strana: 0399
Zčlověčovatelství, n. = zčlověčování. Nz.

413364   Zčlověčovati Svazek: 5 Strana: 0399
Zčlověčovati, vz Zčlověčiti.

413365   Zčrnati Svazek: 5 Strana: 0399
Zčrnati = zčernati. Vz toto. Viděl jsem, ano slunce zčrnalo jako měch žieněný. Pass. 12.

413366   Zčrnělý Svazek: 5 Strana: 0399
Zčrnělý, vz Zčrněti. — čím: teskností. Modl. 17. a.

413367   Zčrnělý čím Svazek: 10 Strana: 0526
Zčrnělý čím: teskností. Modl. 17a., List. fil. XI. 441.

413368   Zčrněti Svazek: 5 Strana: 0399
Zčrněti = zčerněti. — kde. Zčrněla jest tvář jejich na uhlé. BO.

413369   Zčrveněti Svazek: 5 Strana: 0399
Zčrveněti = zčerveněti. — co čím. Zčr- venie líčidlem barvu jeho. Hus I. 70.

413370   Zčrvočený Svazek: 5 Strana: 0399
Zčrvočený, wurmstichig. Slov. Ssk.

413371   Zčtveračelý Svazek: 5 Strana: 0399
Zčtveračelý, zčtveračilý, ausgelasssen, lustig. Z. mlynář. Puch.

413372   Zčtveračeti Svazek: 5 Strana: 0399
Zčtveračeti, en, ení = čtverákem se státi.

413373   Zčtvercovaný Svazek: 5 Strana: 0399
Zčtvercovaný; -án, a, o. Z. poměr, vzdá- lenost. Jdč. II. 57., IV. 56.

413374   Zčtvercovati Svazek: 5 Strana: 0400
Zčtvercovati, aufs Quadrat erheben

413375   Zčtverhraniti Svazek: 5 Strana: 0400
Zčtverhraniti, il,ěn,ění, abvieren. Puchm.

413376   Zčudený Svazek: 5 Strana: 0400
Zčudený, finnisatus. I Maďar v istom ohläde jen len z. Staroslovák. Hdž. Vet. 180.

413377   Zčúchnuť Svazek: 7 Strana: 1132
Zčúchnuť = umlknouti. Slov. Orl. II. 292.

413378   Zčurchati Svazek: 5 Strana: 0400
Zčurchati, abzausen. — koho. Na Ostrav. Tč.

413379   Zčuť Svazek: 5 Strana: 0400
Zčuť = zčouti. — co. Zčula koza kameň. Pořek. Mt. S. I. 99.

413380   Zčúti Svazek: 8 Strana: 0506
Zčúti = pocítiti, zastr. Z. změněno v ščúti a dále ve štíti (Bav. 43. a ve zčísti dinume- rare změněním ve žčísti a dále v štísti). Vz Gb. H. ml. I. 494.

413381   Zd Svazek: 5 Strana: 0400
Zd nemění u sloves třetí třídy v příčestí trpném d v z: hyzditi, hyzděn, vz D. — Zd změkčuje se následující měkkou hláskou (následujícím j) v iď: jezditi — vyjížděti (vyjízdjeti), Gb., hvízdám — hviždi, hyzditi — ohyžďovati. Vz Žď z zd, Ct.

413382   Zd Svazek: 5 Strana: 0400
Zd', ze zź: rozzev — rozděv. Gb. Vz Li- sty filol. IV. 305. a násl.

413383   Zd Svazek: 7 Strana: 1132
Zd.. V 1. ř. článku oprav třetí v: čtvrté.

413384   zd Svazek: 8 Strana: 0506
zd. V zd z přisuto: hrazditi v. hraditi, od- tud ohražďovati, hromázditi v. hromaditi, brouzdati a broditi. Vz Gb. H. ml. I. 496.

413385   2. Zda Svazek: 5 Strana: 0400
2. Zda, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

413386   Zda Svazek: 7 Strana: 1132
Zda, utrum. I z. Buoh nezvolil chudých? Nezda bohatci sužují vás? Ev. olom. 155. Nezda jemu dá kámen ? Ev. víd. 48. — Z. = kdyby. Z. by se to stalo 14. stol. Jgč. Archiv XII. 125.

413387   1. Zda, zdaž, zdali, zdaliž, zdaliť Svazek: 5 Strana: 0400
1. Zda, zdaž, zdali, zdaliž, zdaliť, spojka tázací. V otázkách přímých = což, ob, denn. Zdaž si neslýchal? Br. Zdaž to napravíme? Kom. Zdali pléva zrno potlačí? Prov. David král zdaž jest pokuty ušel? Lom. Zdaliž nevíš, že ... V. Zdali všichni jsou proroci? D. A zda to nevieš? Tkadl. Zda sme zapomněli sukně jeho? Výb. II. 31. Zdali sem kdy zapřel chudým, co sú ote mne chtěli?; A zdali jsem já Bóh? Bj. I zdali tací jsú praví lidé? Jistě nic? Zda mieníš, že . . .; I zdali dobrota má tobě jest příčina zlosti?; A zda jim tak to po- mine? Hus I. 300., II. 69., III. 139. Zdali nemá Boha lid israhelský, žes poslal, aby se ptali zdravie tvého na bohu pohanském? Št. kn. š. 10. Zda by oni svolili k sjezdu ? Pal. Děj. IV. 1. 98. — S následujícím: aneb, čili. Zdali co dobrého činili, čili co zlého páchali. Berg. Zdali zarmoucení aneb úzkosť? nebo protivenství? Zdali hlad čili nahota? A co jest podobnějšího k zlému, zdali to, že jest komár chtěl kůň snísti, čili to, že sto vlků škubali jednu hus? Bart. 74. Cf. Nevíte, kdy přijde pán, večer-li, či o půl- noci? V. — V nepřímých otázkách, ob. Zda- liž kníže Vladislav k sněmu tomu se dosta- vil, něm zjištěno. Ddk. II. 419. A to sám Bůh ví, zda pražský panenky spatříme víc. Čes. mor. ps. Co ty, dívča, sa ohlédáš, zdali ty tam někoho máš? Sš. P. 190. Protož pomni a poznaj se v duši, zda's ho kdy rozhněvala a pokoř se a pros milosti u něho. Hus III. 107. Podívej se, zdali již vstali? — Zdoby, zdaliby, zdaližby. Šťárají na všecky strany, zdaby něco více vypátrati mohli. V. Povinnosť jest i žalostiti, zdaby i tím lid- ských srdcí tvrdosť obměkčena býti mohla. Br. Tu jsme jeho tázali, zdaby ještě komu co dlužen byl. NB. Té. 195. — Vz Věta tázací. — Zdali m. že po slovesech bázně, strachu, vz Věta podstatná. — Zda = jestli, když, wenn, quando. Také k tomu času vy- nalož, sda ho jmáš, aby .... Hugo. Rady požívaj, zda najdeš. Tkadl. — Asa jedné věci nauč se v měsíci a druhé v druhém a tak zdali (= snad? přece?) se někdy všemu i naučíš. Št. — Zda = as, etwa, ungefähr. A on mezi tiem umřel, zda léta čtyři. NB. Tč. 168. — Cf. Vzdaliž.

413388   Zda-liž Svazek: 5 Strana: 0400
Zda-liž, vz Zda.

413389   Zďábliti Svazek: 5 Strana: 0400
Zďábliti, il, en, ení — ďáblem učiniti, verteufeln. — se. Bech. (Č.). Kto neuverí, ten zneľudí, zdiablí sa. Hdž. Ds. 25.

413390   Zdaboř Svazek: 5 Strana: 0400
Zdaboř, e, m., ves u Příbrami.

413391   Zdačkati Svazek: 5 Strana: 0400
Zdačkati = zmačkati, zerquetschen. — koho. Zasutý dům lid zdačkal. Pam. kut.

413392   Zdadí Svazek: 5 Strana: 0400
Zdadí, vz Zdíti.

413393   Zdahněti Svazek: 8 Strana: 0506
Zdahněti = shořeti. Krok 1895. 178.

413394   Zdaj Svazek: 5 Strana: 0400
Zdaj, e, m. = zdání. Mor. Šd.

413395   Zdající se Svazek: 5 Strana: 0400
Zdající se, scheinend. Us. Dch.

413396   Zdajně Svazek: 5 Strana: 0400
Zdajně = zdánlivě, scheinbar. Na Ostrav. a Slov. Tč., Ht.

413397   Zdajný Svazek: 5 Strana: 0400
Zdajný, scheinbar. Z. věc, wahrschein- lich. Na Ostrav. Tč.

413398   Zdakäde Svazek: 7 Strana: 1132
Zdakäde = odkudsi. Slov. N. Hlsk. II. 70.

413399   Zdakadial Svazek: 5 Strana: 0400
Zdakadial = odněkud. Na Slov. Phld. IV. 337.

413400   Zdála Svazek: 5 Strana: 0400
Zdála = zdaleka, von fern her, von wei- tem. Z. koho znáti, s kým mluviti. Na Ostrav. Tč. Napred sic mírné pravicou strely z. vypúšťá. Hol. 98.

413401   Zdálava Svazek: 5 Strana: 0400
Zdálava, y, f. = veliká vzdálenosť, grosse Entfernung. Us. na Mor., Brt. Cf. Zdáleba.

413402   Zdáleba Svazek: 5 Strana: 0400
Zdáleba, y, f. = zdálava, die Entfernung. Na Mor. Bkř.

413403   Zdálečí Svazek: 5 Strana: 0400
Zdálečí, vz Pozdálečí.

413404   Zdaleky Svazek: 8 Strana: 0506
Zdaleky m. zdaleka. Gb. H. ml. I. 123.

413405   Zdálení Svazek: 5 Strana: 0400
Zdálení, n. = vzdálení.

413406   Zdálený Svazek: 5 Strana: 0400
Zdálený = vzdálený. Polovniček zeleny je, že můj mily zdaleny je. Sš. P. 553. Ten bol ešte 13—14 hodin v-ný. Č. Čt. I. 105.

413407   Zdálený Svazek: 7 Strana: 1132
Zdálený od ctnosti. Výb. II. 1320.

413408   Zdalí Svazek: 5 Strana: 0400
Zdalí, vz Zda.

413409   Zdálí Svazek: 5 Strana: 0400
Zdálí, n. = dalekosť od věci k věci, die Weite, Distanz. V. — Z , adv. = vzdálí, fern, weit. V jedné míli zdálí. V. Jest z. šest mil od Prahy. Ros. Obě jsou od sebe jen as hodinu z. Ddk. III. 124. Aby mýto v polu míli z. brali a jeho hájili. List hrad. z r. 1503. Tč. Vz Zdélí.

413410   Zdálí Svazek: 7 Strana: 1132
Zdálí odchylkou místo zdáli. Vz Gb. Ml. I. 93. §. 129. 1. — D. Lhrg. 282., Gb. Ml. II. 148.

413411   Zdali Svazek: 9 Strana: 0402
Zdali v V. 400b. oprav v: zdali.

413412   Zdalič Svazek: 5 Strana: 0400
Zdalič, e, m., der Entferner. Zlob.

413413   Zdalička Svazek: 5 Strana: 0400
Zdalička, y, f., die Entfernerin. Zlob.

413414   Zdalinec Svazek: 5 Strana: 0400
Zdalinec, nce, m., artigeta, zastr. Rozk. 79.

413415   Zdáliti Svazek: 5 Strana: 0400
Zdáliti, zdal, zdále (íc), il, en, ení; zda- lovati = vzdáliti, entfernen. — se odkud: od světských věcí. Zák. sv. Ben. Avšak sě ještě zdalují od nich. Arch. III. 12. — se čeho. Mus., Reg. zdr. Ale chtěl-liby po- moci od krále a král se toho zdaluje. Arch. II. 429. Těch skutkuov se zdalovati. Anth. Jir. II. 58. — se před kým. Co sa ty že- nichu před námi zdaluješ, že ty tej ženičky od nás nekupuješ? Sš. P. 445.— Vz Vzdá- liti.

413416   Zdáliti se Svazek: 8 Strana: 0506
Zdáliti se m. vzdáliti se. — čeho: školní práce. 1521. Kutn. šk. 2.

413417   Zdálka Svazek: 5 Strana: 0400
Zdálka, y, f. = délka, die Länge. Zlob.

413418   Zdálnosť Svazek: 5 Strana: 0400
Zdálnosť, i, f. = vzdálenosť, die Ferne. Jg.

413419   Zdálný Svazek: 5 Strana: 0400
Zdálný = vzdálený, fern. Č.

413420   Zdalovač Svazek: 5 Strana: 0400
Zdalovač, e, m. = zdalič. Jg. Slov.

413421   Zdalovati Svazek: 5 Strana: 0400
Zdalovati, vz Zdáliti.

413422   Zďalša Svazek: 7 Strana: 1132
Zďalša. čím z. sa začne, tím lepší . . . Ev šk. III. 88.

413423   Zdálý Svazek: 5 Strana: 0401
Zdálý = konaný, gethan, ausgerichtet. Z. poselství. Troj.

413424   Zdan Svazek: 5 Strana: 0401
Zdan, a, m., ves. Arch. II. 450.

413425   Zdaná Svazek: 5 Strana: 0401
Zdaná = vdaná. Lex. vet.

413426   Zdané Svazek: 7 Strana: 1400
Zdané. Udělali duršlág do zdaného Arch. XII. 419.

413427   Zdánek Svazek: 5 Strana: 0401
Zdánek, nku, m. = zdání, die Meinung.

413428   Zdanění Svazek: 10 Strana: 0526
Zdanění, n. Cukerní z.; Vysoké z. závodů průmyslových. Nár. list. 1903. 127. 5., 1904. 18. 3.

413429   Zdaněný Svazek: 7 Strana: 1132
Zdaněný ; -ěn, a, o, versteuert. Z. zboží. Us. Pdl.

413430   1. Zdání Svazek: 5 Strana: 0401
1. Zdání, n., das Zusammengeben. — Z. = vzdání, das Uibergeben, die Abgebung. Z. úřadu.

413431   2. Zdání Svazek: 5 Strana: 0401
2. Zdání, n , vz Zdáti se. Z. = mínění, domnění, die Meinung, Ansicht, das Bedün- ken, Votum, Parere, der Befund, das Schei- nen, Dünken, der Dünkel, Gedanke, die Ein- bildung. Z. = to, co kdo o některé věci, o níž pravého přesvědčení nemá, dle po- vědomých jemu okolností za pravdě po- dobné uznává či subjektivní myšlení. Vedlé mé žádosti a zdání mého; podlé mého z ; Svésti Někoho z jeho domnění a z. V. Z mé jest (míním). Solf. Já jsem toho z. Ros. Z. rozličná a různá. Scip. Dobré z. = dobré mínění; 2. přímluva v potazu, die Meinung, Stimme. V. Dobré z. = projevení smýšlení svého o nějaké věci k vyššímu vyzvání, das Gutachten. Vz S. N. Z. lékařské. Us., J. tr. K něčímu z. přistoupiti; k svému z. nakloniti, přivésti; od prvnějšího z. se od- chýliti; z. neslyšeti. V. Všech zdáním od- souzen jest. Jel. Mé z. jest, aby . . . Solí". Své zdání vypověděť; Jsem toho pevného zdáňá; Zlé z. o mně má; Z. o druhém slo- žiti, premeniť. Na Slov. Bern. Z. důvody opatřiti; téhož zdání býti; srovnávati se se zdáním jiného; dobré z. znalcův; dáti své z. o něčem. J. tr. Podati dobré z. písemně, ústně. Obch. zák. č. 407. A tu vedlé z. těch lidi škodu zaplať ten, čížby dobytek škodu učinil. Vl. zř. 477. Znalci mají své z. se- psati. Řd. A tak mi z. svá pravíme; z. a radu svou oznámiti. 1528. Er. Své dobré z. o něčem pronésti, dáti, podati, oznámiti. Šp. Nemíti o něčem ani z. Já., Ml. Z. pan- ské, der Ausspruch des Herrerigerichtes. Gl. 385. Zvláštní z., das Seperatvotum. Šp. Z. na zdaní, die Superarbitrirung. Čsk. Před- stavte mi své z. Hol. 11. Lehký chod ne- zbudil vězně z strašných zdání. Mcha. Nemá o povaze jazykův ani zdáníčka. Kos. 01. I. 59. Jsouť věci na zemi a na nebi, o kte- rýchž rnoudrosť naše nemá z Shakesp. Tč. Z. nás klame. Čjk. 64. Všeliká z. a učení. Pal. Děj. III. 1. 12. Posmívej se tomu, kdož chceš, však platnější bude u mne rozum pravý než z. lidí hloupých. Jel. Přijímej cizí z. a drž se svého uznání. Us. Šd., Pk. Na pouhé z. nikoho v podezření neměj. Pk. Z. mnoho v pytel vchází. Prov. Chudob- ného z. nemá uznaní. Č. Ms. 173. — Vz více v S. N. — Z. noční = sen, der Traum. V. Z. míti. — Z. = zpráva, die Nachricht. Dostal z., že ... . Na Mor. v Poduží. Brt.

413432   Zdání Svazek: 7 Strana: 1132
Zdání. Dobré z. lékařské a p. = úsudek lékařský. Poslal mu upřímné z. své (soud, úsudek). Osv. 1884. 855.

413433   Zdanice Svazek: 5 Strana: 0401
Zdanice, dle Budějovice, Zdanitz, ves u Bystřice.

413434   Zdanice Svazek: 7 Strana: 1132
Zdanice v Brněnsku.

413435   Zdáníčko Svazek: 10 Strana: 0526
Zdáníčko, a, n., zdrobn. zdání. Nemá ani z, že... Rais. Vlast. 178.

413436   Zdaniti Svazek: 5 Strana: 0401
Zdaniti, il, ěn, ění. — co: zboží (daň z něho zaplatiti), versteuern. Trest. zák.

413437   Zdánka Svazek: 5 Strana: 0401
Zdánka, y, f. = zdání. Us. Šd.

413438   Zdánlivě Svazek: 5 Strana: 0401
Zdánlivě, scheinbar. Z. nečinným býti. Mus. 1880. 453. Z. zemřelý. Us. Šd.

413439   Zdánlivosť Svazek: 5 Strana: 0401
Zdánlivosť, i, f., die Scheinbarkeit. D.

413440   Zdánlivý Svazek: 5 Strana: 0401
Zdánlivý = co se toliko zdá, scheinbar, Schein-. Z. důkaz, důvod, D., průměr, Krok., výška, vzdálenosť. Us. Z velikosť předmětů; z. místo předmětu ve vodě. Vz KP. II. 158., 136. Z. cena, Dch , smrť, neduh, nemoc, Šp., pohyb hvězd, pohyb denní, pohyb roční, oběh planetarní. Stč. Zmp. 52., 75, 167., 177. Jak lze tento z. odpor odstraniti?; Z. odpory vyrovnati. Ddk. II. 309., III. 238. Z. útok, NA. III. 82., klid, adhaese. ZČ. I. 100., 248. Z. odchylka od pravidla. Mus. 1880. 328.

413441   Zdánlivý. Z Svazek: 10 Strana: 0526
Zdánlivý. Z. smrť hysterických, syncope hysterica. Ktt.

413442   Zdaňovací Svazek: 10 Strana: 0526
Zdaňovací povinnosť. Nár. list. 1903. 312. 21.

413443   Zdaňovaný Svazek: 10 Strana: 0680
Zdaňovaný = na zdávání. Z. šaty = svatební. Brt. Sl.

413444   Zďaňuřiti Svazek: 7 Strana: 1168
Zďaňuřiti = nesrozumitelně mluviti. Val. Vck.

413445   Zdaný Svazek: 5 Strana: 0401
Zdaný, vz Zdáti, 1., 2.

413446   Zdaný Svazek: 7 Strana: 1132
Zdaný. Nemám koně zdaného kromě bruony. Arch. VIII. 18.

413447   Zdar Svazek: 5 Strana: 0401
Zdar, u, m., zdara, y, f., zdára = zda- ření, zdařilosť, das Wohlergehen, Wohlge- deihen. V ničem mu více zdaru nenie. Us. Na zdar! Rk. Nešťastný z., lépe: konec. Km. IX. 431. Z míti; Dáti z. podniku, das Un- ternehmen fördern; Důvěra ve zdar věci; Věrný zápasník pro zdar lidský; Ve zdar vlastí a krále; Vésti vojsko ve zdar; Kde člověk pilný, zdar neomylný, Streben und Ringen zum Gelingen. Dch. Komu v čem ušlechtilého zdaru uštědřiti. Sš. 1. 142. On zdaru křesťanství ve vlasti naší nepřekážel; Ten kraj děkuje tomuto klášteru svůj z.; Nebylo se nadíti zdaru. Ddk. II. 92., 282., IV. 53. Aby zdarem byl bezpečen. Kom. Závistník schne od toho, vidí-li zdar u koho. Bž. exc.

413448   Zdar Svazek: 7 Strana: 1132
Zdar. Cf. Mkl. Etym. 107.

413449   Zďár Svazek: 8 Strana: 0580
Zďár = les zapálením vymýtěný. Vz Ku. dm. LXX. Želva. Ž-vy mořské. Vz Oit. XII. 135. nn. Žena. Ženy vždycky k sobě táhnú, jako udice ryby. Tov. 103.

413450   Zdar Svazek: 9 Strana: 0402
Zdar, nezdar. Vz Zát. Př. 146., IX. odst. 8.

413451   Zdara Svazek: 5 Strana: 0401
Zdara, y, F., vz Zdar. — Z. = kvítek (z čertovy zahrádky), čtverák. To je z. člověk ! Mor. a Slez. Také o malých dová- divých, čiperných zvířatech. To je malá zdara! Tč., Šd.

413452   Zdara Svazek: 7 Strana: 1132
Zdara. To je čistá z. = nezdara. Val. Brt.

413453   Zdaraz Svazek: 8 Strana: 0506
Zdaraz m. Zderaz. Cf. Gb. H. ml. I. 286.

413454   Zdárce Svazek: 5 Strana: 0401
Zdárce, e, m., der Wohlgerathene. Zlob.

413455   Zdarebáčený Svazek: 5 Strana: 0401
Zdarebáčený; -en, a, o, verludert, lieder- lich. Už je celý z-ný. Us. na Mor. Šd.

413456   Zdarebáčiti Svazek: 5 Strana: 0401
Zdarebáčiti, il, en, ení, zum Lumpen machen; se, ein Lump werden. — kde. Všecek by se tam mezi nimi z-čil. Šd. — koho. Hra v kostky, nemírné pitky . . . zdály se, že z-čí naprosto knížete někdy nadějného. Pal. Děj. II. 1. 305.

413457   Zdarebniti se Svazek: 7 Strana: 1132
Zdarebniti se = darebným se učiniti. Us. Vck.

413458   Zdaremněti Svazek: 5 Strana: 0401
Zdaremněti, ěl, ění, schlecht, krank werden. — kdy. Po tom škubání husy nám z-ly. Us. Ntk.

413459   Zdarma Svazek: 5 Strana: 0402
Zdarma, z darma, vz Darmo, umsonst, kostenfrei, frei, Frei-, unentgeltlich. Nz. Strava z. Zlob. Na stravě chová několik sirotků z. Sych. Byt a strava z. Šm. Dostal to od poly, odpůl z. Vz Laciné. Č. To je od poly z. (lacino). Us. Brt. Škola z., die Freischule, váha z., das Freigewicht Dch. Z. ti nedají nic. Us. Nic není na světě z Sá. v Osv. I. 178.

413460   Zdárně Svazek: 5 Strana: 0402
Zdárně, zdarně (od zdar) = zdařile, glücklich, gerathen, herrlich, schön. Z. někde působiti. Anth. Jir. I. 3. vyd. VII. Ta by- lina z. roste. Br. Vše jde mu z. od ruky. Reš. Z. pokračovati, si vésti, Us. Dch., pro- spívati. Us.

413461   Zdárnokoní Svazek: 10 Strana: 0526
Zdárnokoní Ilion (kde se koně dařili, svTttolog). Msn. Od. 207.

413462   Zdárnosť Svazek: 5 Strana: 0402
Zdárnosť, zdarnosť, i, f. = zdařilosť, ušlechtilosť, dobrota, die Wohlgerathenheit, Vollkommenheit, gute Beschaffenheit, das Gedeihen. Všecka jeho z., sláva v mc se obrátí. Br. Na z. nem Nad dolskou pšenici. Sych. Neb veľanábožným cvičený bol v malbe Methodom s toľkou zdarnosťou, všech že prevýšil iných. Hol. 395.

413463   Zdárnosť Svazek: 10 Strana: 0526
Zdárnosť. Umělecká z. Nár. list 1905. 326. 13.

413464   Zdárný Svazek: 5 Strana: 0402
Zdárný, zdarný — zdařilý, podařilý, do- konalý, ušlechtilý, dobrý, gut beschaffen, wohlgerathen, vollkommen, gerathen. Z. syn, měsíc; bezděčné dílo nebývá zdárné. V. Z. děti, D., mládenec, Kom., vtip, Trip., růst církve, chléb, Br., ovoce, Har., obilí. Sych. To máme letos z-ná jablka (podařená). V Kunv. Msk. Majte rozkoš z toho, že z tých, čo ste vy učili, zdarných jest ľudí mnoho. Zátur. Vinš. I. 26. Jsou zdární sy- nové své ozdoba vlasti. Vinaře. Byť sjezd i sebe déle trval, z-ho konce od něho nelze očekávati. Pal. Děj. V. 1. 77. Zdárný konec radě vážnosť dá. Jel. — kde: na těle. V. — jak. Tělo své nad míru a bez nedo- statku sličné a zdárné cvičila v projíždkách. Mus.

413465   Zdarný Svazek: 9 Strana: 0402
Zdarný. Kdo z. jest, nechce pověsť svou a česť poskvrnit. Král. El. 61.

413466   Zdaroplodný. Z Svazek: 10 Strana: 0526
Zdaroplodný. Z. Demeter. Msn. Hym. 45.

413467   Zdarovid Svazek: 7 Strana: 1132
Zdarovid, u, m. = vidění zdaru. Váž- nější výsledek slibovati si bylo by více než z. Nár. listy. 1889. č. 356.

413468   Zdaruplný Svazek: 10 Strana: 0526
Zdaruplný, erfolgreich. Z. činnosť. Pokr. 1885. č. 121.

413469   Zdařbů Svazek: 5 Strana: 0401
Zdařbů = zdařbůh. Us. Poličanský.

413470   Zdařbůh Svazek: 5 Strana: 0401
Zdařbůh = zdař Bůh, vz Zdařiti, Mezi- slovce.

413471   Zdaření Svazek: 5 Strana: 0401
Zdaření, n. = podaření, das Gelingen, der Glückswurf. V. Práce jistá jest to, zda- ření nejisté. Jel. Z. skutku. Osv. V. 765.

413472   Zdařenka Svazek: 5 Strana: 0401
Zdařenka, y, f. = zdaření. Vyroste-li jim to dítě, bude z. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

413473   Zdařený Svazek: 5 Strana: 0401
Zdařený; -en, a, o, geglückt. Na zda- řenou něco činiti = na zdařbůh, aufs Ge- rathewohl. Ráj. Z. plémě, edler Stamm, Dch., úskok, podnik, výprava. Us.

413474   Zdařil Svazek: 5 Strana: 0401
Zdařil, a, m., osob. jm.

413475   Zdařile Svazek: 5 Strana: 0401
Zdařile = šťastně, glücklich, mit Glück, wolilgerathen. Z válku vésti. Ráj.

413476   Zdařilosť Svazek: 5 Strana: 0401
Zdařilosť, i, f. = zdaření, das Wohlge- rathen, Gedeihen. Červenala se z-stí krásy své. Br.

413477   Zdařilý Svazek: 5 Strana: 0401
Zdařilý = dokonalý, ušlechtilý, dobrý, gerathen, wohlgerathen, fein, herrlich. Z. dítě, krása, Jel., postava, V., místo, Troj., klas. Br. Z. obraz, podobizna, Us. Dch., práce, spis. Us. Tč.

413478   Zdařiti Svazek: 5 Strana: 0401
Zdařiti, zdař, ře (íc), il, en, ení, zdařo- vati = poštěstiti, požehnati, gedeihen lassen, 315 segnen, glücken lassen, seinen Segen geben; podarovati, obdařiti, beschenken, Kat. 899.; se = poštěstiti se, povésti se, glücken, ge- lingen, von Statten gehen; dobrý zrůst míti, podařiti se, gerathen. Jg. — abs. Zdař Bůh (dař Bůh, dej štěstí. Pozdravení hl. horníkův, lovců), V., Ros. Zdařiž pán Bůh. Pane Bože, rač zdařiti (zdar dáti). Arch. II. 429. Zdař pan Bůh, Řího. Čes. mor. ps. 15. Zdař Bůh, dcerko milá! Daj mi kúsek chleba. Sš. P. 119.— Kom., Sych. Na zdař- boh (zdař Bůh), na zdař = leda bylo, na ne- jisto. Něco na zdař bůh činiti. D. — co. Bože, rač to zdařiti, Lom. Ač co pán Bůh zdaří, co na mně bude, nedám tebe od toho od- lúčiti. NB. Tč. 272. Zdařiti někomu něčí porážku. Arch. III. 385. — s infinit. Dyby sa vám tam zdařiło ít (přihodilo). Na Zlínsku Brt. Zdaří-li mu Bóh dáti. Pub. IL 27. Zdaří li bohové žádosť mou vám naplniti. Troj. Na smrtelné posteli te- prv činiti pokání řídkým se zdaří. Kom. Vz Dostati se. — se. Ne po každé se zdaří. Us. Ovoce se zdařilo. Us. Když se pon- dělek zmaří, celý týden se zdaří (žertem o modrém pondělku). U Bydž Kšť. Ne- zdařila se várka. Prov. Práce se zdařila. Us. — (se) komu. Zdařilo se mi. Ros. Zdařily se mu vinice. Us. Zdař vám čert. Dač. Zdařilo se mu. Us. Šd. Bodej vám Bůh zdařil. Arch. rakovn. Wtr. — Br., Kom. — se po kom, po čem. Syn zda- řil se po otci (jest mu podoben). V. — Ml. — se jak. Zdařilo se dle jeho Rady. Lom. Daří se mi po vůli. V. Dobře, šťastně se z. V. Prvním rázem se to zdařilo. Ml. A byť se (samostřiel) dobře zdařil, velmiť bych rád. Arch. III. 23. Chcete-li míti dítě, aby bylo knězem dobrým, proste Bohu, ať zdaří k své chvále a k jeho spasení. Hus I. 448. — se kde. Kaštané zdařují se na neulehlé zemi. Ms. o štěp. V obém zdařilo se mu. Ddk. II. 333. Co povedlo se v Če- chách, mohlo i v Uhrách zdařiti se. Ddk. II. 145. Dále milý Buoh ví, kterak se nám tu zdaří. Pal. Děj. IV. I. 158. — kdy. Co se jednou nezdařilo, může se po druhé zdařiti. Us. Bž. Nezdaří-li se poprvé, zdaří se podruhé. Bž. exc. — že, aby. Zdařilo se, že nám povolil. Br. Nezdařilo se, aby naň ránu udělal. Svěd. V z Činiti. By jediné Bóh zdařil, abych s měšečnými odpustky přijel. Arch. V. 328.

413479   Zdařiti Svazek: 9 Strana: 0402
Zdařiti. Aby Bůh ráčil z. dobrého zpo- vědlníka. Modl. LX1I

413480   Zdařovati Svazek: 5 Strana: 0402
Zdařovati, vz Zdařiti.

413481   Zďasilý Svazek: 5 Strana: 0402
Zďasilý, ócu/ióvioí;. Vký.

413482   Zďasit Svazek: 8 Strana: 0506
Zďasit = zděsiti (uh.). Brt. D. II. 424.

413483   Zdáše sě Svazek: 5 Strana: 0402
Zdáše sě = zdálo se. Kat.

413484   Zdata Svazek: 5 Strana: 0402
Zdata, y, m., osob. jm. Arch. IV. 248.

413485   1. Zdáti Svazek: 5 Strana: 0402
1. Zdáti, zdávati = sdáti, spojiti, zu- sammengeben, vereinen; vzdáti, übergeben, hingeben, aBiegen. — koho. On je zdal = spojil. A ten (kněz) na svú víru řekl, že on je zdával (kopuliren). Půh. II. 628. — co: soud = skončiti, endigen, schliessen. Zř. F. Z. poselství (vyříditi). Hr. rk. 185. — se s kým = obcovati s kým manželsky, Ms. pr. kut.; 2) oddati se. Rváč. Zdali se spolem, sind verheirathet. Us. Tč. Jiřík slíbil sě se mnú zdáti (heirathen). NB. Tč. 92. Rachman jest zdán s Jindřichovú mateří dřéve než se jest Jindřich narodil. Půh. II. 628. Devět mužů ty si měla, s žádným zdávána nebyla. Sš. P. 3. — co kde, Tu konšelé před pány měli úřady své zdáti (složiti). V. Ve svém srdci ten úmysl zdála (učinila. Dle opravy Opatrného). Hr. rk. Pa. 85. — se čeho: studu (=vzdáti). Gníd. Na Ostrav. Tč. — se komu s čeho, sich entblössen, hingeben. Se všeho se otec synům zdal (vše jim dal). Puch.

413486   Zďáti Svazek: 5 Strana: 0404
Zďáti, herabnehmen, herabthun, auszie- hen. Na Ostrav. Té.

413487   1. Zdáti Svazek: 7 Strana: 1132
1. Zdáti. Když poselství zdal (odevzdal). Arch. VII. 246. Z. poselství. Sv. ruk. 71.

413488   Zdáti Svazek: 8 Strana: 0525
Zdáti v strč. často se objevuje. Vz Dob. Dur. 125. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 73. Ž. čeho v Rkk. Vz List. fil. 1896. 345.

413489   Zdáti Svazek: 10 Strana: 0526
Zdáti = provdati. — koho s kým. Jehož náš otec bieše zdal se dcerú knížete tyrol- skéko (oženil). Kat. 27.

413490   2. Zdáti se Svazek: 5 Strana: 0402
2. Zdáti se, zdám se; zdávati se = vi- děti se, na mysl jíti (zdá se, neosobně = vidí se), scheinen, anscheinen, den Anschein haben, vorkommen, dünken; míhati se, tušiti, ahnen, schwanen; sníti, ve snách viděti, träumen; viděti se, líbiti se, gut scheinen, gefallen. Jg. Vz Spona. Z., chybnou ana- logií zdíti, 2. os. zdíš, 3. os. zdí. Vz Gb. v List. fil. 1884. 106. — Zdáti se může býti i osobné (zdáte se mi býti pilnými) i bez- osobné (zdá mi se, že jste pilni) — abs. Cožť sě zdá, ve všech těchto věcech co sě hledá? Kajících skrúšenie? Hus I. 79. Co se zdá, to je sen a kdo snu věří, stín lapá. Pořek. Šd. Co se zdá, to je sen, na to nedbej. Pořek. Zdí (= zdá, vz nahoře) mi se. Alb. 78. b, Hr. rk. 41. b., Alx. H. 2. b., Alx. V. 163. b., Tristr. 372. Zdíte se. Mat. 23. 28. Zdá-li se, že nakládá hnůj, umře někdo z rodiny; Zdá-li se, že někomu vypadl zub nebo vytáhne-li ho bez bolesti, umře někdo z rodiny; Zdá-li se (komu), že někoho holí bil, uslyší radostnou novinu; Zdá-li se (komu), že se topil v kalné vodě, onemocní. Na mor. Val. Vck. Vz Zdáti se o čem, kdy (doleji). Ani by se nezdálo (am by Nepomyslil). Us. Brt. — s inft. Nohy, oči, jazyk, vše na obrtlíku míti se zdal. Kom. Zda se Býti co ovce, ale trkal by co beran. Prov. Zda se něco uměti. Ros. Po- hanění trpěti zdá se mu na tvrdo skočiti. Prov. Zdáš se býti nepozorný. Us. Nezdá se uměti kuřátka rozvázati. Prov. Jestliže j se nám malá zdá býti nepravosť. Br. Člo- věčina nejchutnějším pokrmem zdá se jim býti. Sych. Nezdálo se Římanům toho uči- niti. Háj. Veselá se býti zdám. Ht. Sl. ml. 265. Bude-li se jim zdáti to konati. Exc. Zdá mi se ještě za potřebné býti. Brt. S. 154. Nezdálo se to slušeti pod Rokycanu. Let. 71. Oblakové leckdys vzhůru se vzná- šejíce zdály se zemí býti. Ler. A když jest jim nezdálo se trh držeti, řekl Miloš. NB. Tč 12. Bude-li se co zdáti Zigmundovi k lantfridu mluviti, páni chtí nález učiniti. Půh. II. 224. Ačkoli nyní se zdá to cos býti velikého. BR. II. 641. b. Toť mi se jest zdálo promluviti. Chč. Vz Infinitiv. — Poznam. Výrokové jméno stojí v nominativu: Us., Ben., Sych., Br., V., D., Troj., Kom., Solf., aneb v instrumentale: Gníd., Ben., Sych., Eus. Viz příklady v tomto článku. Mimo to: Sově soumrak svítáním a trna noční polednem se zda. Vz Brt. S. 3. vyd. 64. a. Nezdá se mi již tak upřímným jako dříve. Us. Uhry zdály se k poskytnutí pomoci příhodnější. Ddk. III. 20. Skrze ty brylle hledícímu věc daleká blízka (blízkou) se zdála. Kom. Aby se lidem zdála krásna; Ktož jen po tom stojí, aby postavú zdál se dobrý. Št. N. 25. 17., 167. 36. Zdalo se mi jest užitečno. Vš. Jakž mi sej' zdálo po- dobné. Št. Kn. š. 1. Zdajíc se sobě múdřejšie nežli jiní. 1B. 9. — se komu. Proto, že se spravedlivý sobě zdál. Br. Zdá se mi divné. V., D. Pánóm se zdá (dem Herrengerichte), že to oboje poručenství podlé práva země nic není. Kn. our. f. 50., Gl. 385. Každému se nevěra zdáše. Dal. Jir. 47. Zdají se tobě to sediaci. Kom. Jak se mi zdá. V. Co se vám zdá? Mně se všecko zdá. Šm. Nezdá se mu domů. Šm. Co se ti dnes zdálo? Ros. Zevnitř zdáte se lidem spravedliví. Br. Co se ti nezdá (co tě napadá)! Us. Brt. Nezdá (= nelíbí) se mi to. Us. Sá. Cosi pěkného se mi zdálo. Us. Šd. To se mi jenom zdálo. A jděte, co se vám zdá! Us. Šd. Zdá-li se komu hrozný sen, má říkati, by se zlého uvaroval, jakmile procitne: Sen je sen, poroučím ho třem: Bohu otci, Bohu synu, Bohu duchu svatému. Amen. U Bydž. Kšť. Keď sa malebný dúhy luk ponad Váh jasal v chmúrny čas, tak sa mi zdálo, žiaden kraj, len môj mať môže toľko krás. Čjk. 63. Čo sa ti, môj milý, moja láska nezdá (nelíbí)? Ak sa mi budeš zdáť (líbiti), budem k vám chodievať. Sl. ps. 72., 205. Protož jestli se vám bude z. (líbiti), dáte mně znáti a já na to pilnosť míti budu. Sl. let. VI. 65. Mně se zdá (k tomu odpovídají: Co se zdá, to je sen). Brt. Když ja půjdu spáti, nesmí se mi nic zlého zdáti. Pís. Zdáť mi se. Mst. 225 Učiňte, což se Vám kolivěk líbí a zdá. Žaluji VMsti na služebníky vaše, že sebravše, s kým se jim zdálo, i šli na lidi mé; Scházejíce se na lesy i kdež se jim zdalo; I mějte se v té věci, jakž se vám zdá a jáť se také mieti budu, jakž se mně zdá Arch. II. 173., V. 334., 345. Když se vám zdá, že jste pečlivější o ten zástup nežli já, dokažtež tedy . . . BR. II. 665. a. Kohož se jemu zdáti bude, môže poručníka listem udělati: Nezdá se mi spravedlivé; Aby mohl diel dědictvie svého, komuž by se jemu zdálo, dáti. Vš. Jir. 23., 107., 308., 316. Pakli se pánóm co nezdá, tu opravují. Vš. To obrátil, kamož se mu zdálo, na své potřeby: Tu mi podával za to peněz, i zdálo mi se to málo; Mezi p. K. a p. Ješkem tak se pánóm zdá; A tím činil, jak se jemu zdálo. Půh. II. 24, 290., 384., 468. Tako sě j'mu jistě zdáše. Alx. Anth. I. 3. vyd. 35. Tak by mně se zdálo. Kat. 1338. Nezdaj se vám klam to, coť pravím. Št. N. 141. 4. 1 Jidášovi nezdála sě to služba Boží, když Byla masť draha prolita na Krista. Št. N. 251. 5. Nech sě to žádnému nemožnou věcí nezdá. Kom. — že. Zdá se mu, že něco umí. Ros. Mně se všecko zdá, že nepřijde. Us. Dch. Jemu se zdá, že jest moře do kolenou. Kmp. Č. 94. Zdá se pánóm, že nejma odpovídati. Půh. 200. Toť mi se zdá, že slove, že ten stojí na levici, ktož . . . Št. Kn. š. 22. — by. Nám sě zdálo, aby Pavel odpor ku právu položil. NB. Tč. 138. A ten, jenž se zdál, by pastýř byl a nebyl jest, opustil ovcě a utieká. Hus II. 170. Nezdá se tobě, by Bél byl živý bóh? BO. Protož nezdá se mi, by . .. Št. K. š. 3. Pánóm zdá se, aby ho tu právem hledala. Půh. II. 384. Zdáše sie mu. By... Pass. XIV. — jakoby. Zdá se, jakoby chtělo pršeti. D. Vz Zdáti se z čeho (doleji). — ano. Zdálo se mu, ano (= ani) stali se křikové. V. — se komu o kom, o čem. Zdálo se mi o vás. Us., D. Zdálo se mi o východní záři. Er. P. 109. Plavci se zdá o vodách a povětří, bitci o bitvách. Reš. Nač lidé ve dne myslí, o tom se jim v noci zdá. Us. Tč. O tom se mi nezdálo ani ve snách. Us. Tč. Co vám sě zdá o Kristovi, čí syn by byl? Hus II. 373. Zdá-li se o třešních, uvidí člověk lidskou krev; Zdá-li se o modrých peřinách, někdo z rodiny umře; Zdá-li se o ovoci, zemře někdo z domu; Zdá-li se o potřebě, bude dlouho živ; Zdá-li se o pe- nězích, holé neštěstí; Zdá-li se o ohni, je peklo (křik) v tom domě; Zdá-li se o vších, bude bohat; Zdálo-li se komu o úhlu na něčem ležícím (na zdi atd.), zemře někdo z domácích nebo z rodiny (to se vždy vy- ráčí); Zdáli se o kalné vodě, onemocní někdo buď z rodiny nebo z domu; Zdá-li se o kněžích, je pohoršení (Cf. Než o knězoch, radši o čertoch t. j. ať se zdá, praví lid); Zdá-li se o svatbě, umře; zdáli se o potřebě, vdá se neb ožení se; Zdá-li se o mrtvých, prší nebo sníh mete; Zdá-li se o švestkách, neštěstí. Na mor. Val. Vck. Ať se ti o tom nic nezdá (nemysli na to). D. Co kdo rád má, o tom se mu zdá. Č. — se komu jak. 315* Zdáliť se za dobré králi. Br. Zdálo se nám za neslušné. Us. Za veliké štěstí se jí zdálo. Št. Potom se to zdieše za veliký div. Kat. 12. To by se mi za punč (punčem) ani ne- zdálo. Us. u Choc. Zdálo se mu za věc ne- možnou odtud vyproštěnu býti. Br. Zdá se na první pohled, že... Us. On se takto zdá nad lidi, ale není (er scheint brav zu sein). U Dobrušky. Vk. Sedl na ohnisko, zdálo se mu hnízko (nízko); posedl on výše, koza na něj dýše. Sš. P. 764. Nezdalo se tedy od věci. I všem se zdá za podobné. Smil. v. 108. Mně by zdálo sě to za veliké ščestie. Kat. 2488. Co se nám za obtížné zdálo, po- znamenali jsme. Žer. Sn. 67. Králi nezdálo se za slušné. Let. 184. — Anth. I. 164., Kat. 93. — se komu do čeho. Nezdá se mi do toho = nemám chuti k tomu. Us. Co se vám zdá do zlého člověka tohoto? Pass. 290. — z čeho. A z té bázni bude se jim zdáti, jakoby Buoh nebyl mocen. Št. Kn. š. 29, Veliká chvála na kázání, že se z toho zdá, že jest nelze zahynouti té duši. Chč. P. 170. Z těchto věcí zdá se, že ani otcóm tělestným ani duchovním, kteří jsú protiv- níci zjevní boží, dlužní jsú synové, aby je tak ctili, jako kdyby byli šlechetní. Hus I. 244. — kde. V čem se vám nezdál (nelí- bil)? Sá. Pokrytci proto, že sú sě před lidmi zdáli jako spravedliví a činili se jako spravedliví nejsúce. Hus II. 282. Vz Zdáti se kdy. — kdy. Dej mi, Bože, ten dar, co se mi v noci zdál. Sš. P. 224. Zrcadlo přesné není věcí tak obyčejnou, jak by se zdálo v prvním okamžiku. ZČ. III. 38. Zdálo se mně, zdalo až na samé ráno, žes mi dal hubičku; Zdálo se mně, má milá, tej noci o tobě, že jsme my se procházeli v zelenej zahradě. Čes. mor. ps. 83., 134. Třeba se ti ve snách zdálo, že na tě z nebe volalo. Kld. II. 293 Zdálo se mi té noci na mojí postýlce; Zdálo se mi na neděli ráno. Er. P. 172., 242. Co se zdá na pátek, to prý se v Neděli vyplní. U Bydž. Kšť. I skúmá, zdali není též pravda iná, čo zdálo sa mu ve sne? Hol. 109. Zdieše se jemu v tej hodině. Výb. I. 138. Jako se bude jemu zdáti za podobné po smrti Petrově. Půh. II. 252. Zdálo se mi ve sně. BO. Zdá se mi v noční hodinu. Alx. V. 158. a. Vz Listy filol. 1884. 106. — se komu na čem. Uhři jistoty jiné nemají než přísahu, listy a pe- četi a na těch se králi málo zdá uvažujíc předešlé běhy. Pal. Děj. IV. 1. 125.

413491   2. Zdáti se Svazek: 7 Strana: 1132
2. Zdáti se. Z. se, v dialektech. Vz List. fil. 1892. 375. Aby se nezdálo (neřeklo), že ... . Us. Dělej, jak se dá, a ne, jak se zdá. Brt. exc. Jed zdá se sladek. Brig. F. 12. Chtiec mlada se z. Št. Kn. g. 99. Bude se z. tichý. Ib. 41. Ani by se nezdálo (ani by nepomyslil, neřekl). Brt. D. 298. — se komu. Co sa ti nezdá (co ti napadá)! Brt. D. 298. Zdá mi se, že . . . . Št. Kn. š. 71. Těmto poslóm sě to zdieše. Kat. 192. — s inft. Nezdá se mi ho opomínati a sám k placení se nebere; To sa mi nezdá ani věřit (nechce). Us. Vhl.

413492   2. Zdáti se Svazek: 9 Strana: 0402
2. Zdáti se. On se nezdá, ale je (mazaný). Hoř. 118.

413493   Zdatně Svazek: 5 Strana: 0404
Zdatně, ausgiebig, wacker, fähig, tüch- tig. Z. působiti, pokračovati. Us.

413494   Zdatnosť Svazek: 7 Strana: 1132
Zdatnosť, i, f., Tüchtigkeit, f. Us.

413495   Zdatnosť Svazek: 9 Strana: 0402
Zdatnosť něčí. Krč. Assoe. 106.

413496   Zdatnosť Svazek: 10 Strana: 0526
Zdatnosť, i, f. Z. hmotná, mravní, obchod- ní. Nár. list. 1903. 298. 21., 257. 21.

413497   Zdatný Svazek: 5 Strana: 0404
Zdatný, ausgiebig, wacker, fähig, tüch- tig. Z. kritik (vyššího hlediště). Dch. Zdatní mužové státních rozvojů. Nitra VI. 13. Z. pomoc (vydatná). Sb. vel. III. 291. Z. plod práce, Čch. Petrkl. 38., L. k. 86., lék. Hdk. L. k. 48. — s inft. Doma však bylo práce dosť s přípravami, aby město a hrad zdatny byly nepříteli vzdorovati. Janda.

413498   Zdav Svazek: 7 Strana: 1132
Zdav, u, m. = zdavky, copula, zastr. Pršp. 65.

413499   Zdav Svazek: 10 Strana: 0526
Zdav, vz Sdav.

413500   Zdávání Svazek: 5 Strana: 0404
Zdávání, n., die Heirath. Nech synečku, nech řezání (sečky), vypravuj se na z. Sš. P. 425. Na z. někoho vézti. Us. Tč. Že nima (koňmi) poveze Annu na z. Sš. P. 295. Rádo, děvče, rádo mě máš, dyž mě na z. voláš. Sš. P. 425. Byli při tom z. Půh. II. 628.

413501   Zdávaňový Svazek: 7 Strana: 1132
Zdávaňový = na zdavky, svatební. Z. šaty. Val. Brt. D. 298.

413502   Zdávaný Svazek: 9 Strana: 0402
Zdávaný. Žena z ná (manželským sňatkem vázaná). 1505. Arch XVII. 69

413503   Zdávati Svazek: 5 Strana: 0404
Zdávati, vz Zdáti, 1.

413504   Zdávení Svazek: 5 Strana: 0404
Zdávení, n., vz Zdáviti, Zadávení. V. Z. od sedla (otlačení, útlak), der Satteldruck. Čsk., D.

413505   Zdávenina Svazek: 5 Strana: 0404
Zdávenina, y, f. = zdávení, die Quet- schung. — Z. = dávenina. Ros.

413506   Zdávený Svazek: 5 Strana: 0404
Zdávený; -en, a, o, vz Zdáviti, Zadá- vený. V. Nevejde kleštěný nebo z-né lóno neb odťaté maje, neb otřezané v kostel Hospodinův. BO. — čím. Olej vrchulkem z-ný (v stoupě tlučený). BO.

413507   Zdávený Svazek: 10 Strana: 0526
Zdávený olej, oleum contusum Mam. A. 18b. Z. svazek fíků (stlačený). Ib.

413508   Zdáviti Svazek: 5 Strana: 0404
Zdáviti, zdav, zdávě (íc), il, en, ení; zdavovati = stisknouti, zmačknouti, zusam- mendrücken, zusammenpressen, quetschen; zadáviti, umačkati, erwürgen: zblíti se, bre- chen, speien. — co, koho: břímě ho zdá- vilo (zmáčklo). Troj. Z. srdce (zkrotiti), Rokyc., jídlo (zblíti). Zdávil vše, co jedl. Hanka. Zdávil se = zblil se. Jg. Zdávil jej lev (zadávil). Jel. Vlk ovci zdávil. Ros. Hrnčieř lepkú zemi zdáví (mollem premens) a s úsilím slepí všeliké orudie. BO. (Armo- deus) zdávil šest mužóv Sáry, již jsú po- jímali pro krásu a prvú noc každý z nich chtěl smilniti; Ó by všechny nynie čert zdávil, co jich tak pro krásu neb pro chlíp- nost' pojímá, málo By snad ostalo manželek a méně manželóv. Hus 1. 123 , II. 41. — koho (kde) čím. Zrádce ohavného u tvých nohou zdáví. Čch. Dg. 488. Že jich Azmo- deus na těle nezdáví. Hus I. 123. Poplenění, jímžto tě zdáví nepřietel tvój mezi vraty tvými. Ib. 1. 57. — co kam. Učesl jsem hrozny a zdávil (vytlačil) sem v kalich. BO. — se nač. Když se na nohy zdáví (zmačká), nemůže z místa. Us. Jg.

413509   Zdáviti Svazek: 8 Strana: 0506
Zdáviti koně = otlačiti. Kuoň mi zdáven, že nelze na něm jeti. Arch. XIV. 245.

413510   Zdáviti koho Svazek: 7 Strana: 1132
Zdáviti koho. Ž. kl. 88. 43., Št. Kn. š. 117. — se komu kde. Vlku kostka se v hrdle zdávi. Esp. 503 — co kam. Vz Učesati (dod.).

413511   Zdáviti se čím Svazek: 10 Strana: 0526
Zdáviti se čím: svým skutkem = obtížiti se. Baw. E. v. 905.

413512   Zdavka, y, vdavky Svazek: 5 Strana: 0404
Zdavka, y, vdavky, pl. = oddavka, vdavky, die Kopulation, Trauung. Na Mor. Brt., Včř. Když jde svatba na zdavky (do kostela) a setká-li se s pohřbem, jeden ze snoubenců do roka umře; Když jde nevěsta do kostela na zdavky a prší nebo mete (padá sníh), praví se, že neumyla doma hrnců; je-li pěkně, že umyla. Ale nic méně prší-li jí do věnečku, prší jí prý požehnání. Na mor. Val. Vck. Na které straně při zdavkách svíce lybotají (plápolají) nebo zhasnou, ten ze snoubenců dříve zemře. 1b. Vck. Sem peníze od pohřbu, sem od zdavek zbíhati se musí. Lesl. leg. 100.

413513   Zdavkový Svazek: 10 Strana: 0680
Zdavkový prsten = svatební. Vz Brt. Sl.

413514   Zdavky Svazek: 7 Strana: 1132
Zdavky. O z. a jich zjednání. Vz Mtc. 1892. 282. nn. (Pověry). Kopulaci v kostele říká se zdavky, val. zdivka, laš. slub, horn. sobáš.

413515   Zdávna Svazek: 5 Strana: 0404
Zdávna, z dávna = od dávna, von lange her, seit jeher. Jel. Z dávna očekávaný. Zlob. Dočekali sme, čo srne z. žádali. Kol. ván. 96. Čo pred námi z. bolo (bylo), to budě i po nás. Na Slov. Tč. Z. zaslibovaný mesiáš. BR. II. 823. a.

413516   Zdavné Svazek: 5 Strana: 0404
Zdavné, ého, n., das Abzugsgeld. Z. bráti. 1457. Dipl. Die Abgabe des Unter- thanen, wenn er heirathete. 1595. Bdl. exc. Gl. 385.

413517   Zdavné Svazek: 10 Strana: 0526
Zdavné, ého, n., laudemium, Auffang. Kdyby tento vrch ku prodeji přišel obyčej- nému zdavnému všelijak bez škody. 1689. Vstnk. X. 559. Sr. Čechelné (zde).

413518   Zdavovati Svazek: 5 Strana: 0404
Zdavovati, vz Zdáviti.

413519   Zdaž Svazek: 5 Strana: 0404
Zdaž, vz Zda.

413520   Zdaždiť Svazek: 8 Strana: 0506
Zdaždiť = popršeti. Slov. Kal. S. 213.

413521   Zdblo Svazek: 5 Strana: 0404
Zdblo, zastr., vz Zblo.

413522   Zdblo Svazek: 7 Strana: 1132
Zdblo. Bhm.

413523   Zde Svazek: 5 Strana: 0404
Zde, zdeť, příslovce místa; v již. Čech. zded, vz D. Vz Tadek. — Z. = na tomto místě, tu, v tom místě, v té zemi, hier, da, daher, hierin, hiesigen Orts, in diesem Lande. Váleno zdě i váleno tamo od Slavoje; I kací bozi v cuzei vlasti, takým sě klaněti zdě; Pozdraví drahého, že zde hořem nyju. Rkk. Byl zde u krále. Br. Zde něco schází. D. Já vás neměl za zde (nemyslil jsem, že jste zde). U Rychn. Vk. Vše zde již jednou bylo, Alles ist schon einmal da gewesen (bramanské pořekadlo). Dch. Zpomoziž nám zde smutným k věčné radosti. Výb. II. 18. Ktož z. nechce, čta o Bohu, jej poznati, v den súdný Buoh nebude jeho tbáti po- znati; Pokrm, jímž by jeho duše živa mohla býti zde i věčně na onom světě; Každý věřiti musí z. mnohému; Aby mnú mohl zde nad jinými panovati; Zde na světě. Št. Kn. š. 5., 6., 7., 18., 31. Nemáme zde přie- bytečného miesta ale budúcieho hledáme (Pav. Heb. 13.); Bydlo naše z. biedné a krátké jest; Žádáš-li živ býti věčně, buď dobře z. živ a neumřeš na věky. Hus I. 299., 364., III. 135. Dnes jsme zde a zítra kde. Prov. Šd. Co před světem zde ukryto, bude někdy všem očito. Prov. Tč. Za jeho zde pobytu, lépe: za jeho zdejšího pobytu. Pk. — Poznam. Příslovce zde sluší jediné místu, na kterém mluvící právě jest. Mluvě o místě vzdáleném užívej příslovce tu, tam a adj. tamější. Tam (na Jamajce daří se káva (ne: zde na . . . .) Cf. Zdejší. Brt. S. 3. vyd. 20. Sebráno zde (m.: tam) mnoho kořisti. Ddk. II. 319. Zde (m.: tam) Čimbo- raso strmí. Šel do Prahy a zde (m.: tam) koupil koně. — Zde — na tomto světě, v tomto životě, hienieden, hier unten, nie- der). Št. Kn. š. 21. Ochranu zde i věčně. Br. — Zde onde, zde i onde = na některých místech, hie und da, hin und her. Jel. Král jest docela bílo oblečen a na hlavě korunu má, kterou mu po zdě onde (hie und da) z pěnky t. j. z plíška zlatého, jak papír tenkého, dělávají. Sš. P. 761.

413524   Zde Svazek: 7 Strana: 1132
Zde. Konstantin živší v žegligovském klášteře a psavši zde (m.: tam) pojednání. Šf. III. 181.

413525   Zdě Svazek: 8 Strana: 0506
Zdě m. zde v Rkk. Vz List. fil. 1896. 339.

413526   Zde Svazek: 9 Strana: 0402
Zde. Toto příslovce na Císařovsku za- niklo. Vz Mtc. 1899. 365.

413527   Zdeblati Svazek: 5 Strana: 0405
Zdeblati = strčiti, einstecken. — co kam. Už jsem to kamení všecko do díry zdeblal. Šm.

413528   Zdebor Svazek: 5 Strana: 0405
Zdebor, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128, Ddk. IV. 200., Arch. I. 232.

413529   Zdeboř, e Svazek: 5 Strana: 0405
Zdeboř, e, ves u Votic. Vz Blk. Kfsk. 241. — Z., ves v Pražsku. Vz Blk. Kfsk. 1196.

413530   Zdebořice Svazek: 5 Strana: 0405
Zdebořice, dle Budějovice, Stoboritz, ves u Klatov. PL.

413531   Zdebrad Svazek: 5 Strana: 0405
Zdebrad, a, m., Stiebrad, dvůr u Říčan.

413532   Zděbrady Svazek: 5 Strana: 0405
Zděbrady, pl., osada. Vašek, Tf. Odp. 267. Cf. Blk. Kfsk. 20., 527.

413533   Zdebud Svazek: 5 Strana: 0405
Zdebud, a, m., osob. jm. Mus. VI. 67.

413534   Zdebuzeves Svazek: 5 Strana: 0405
Zdebuzeves, vsi, f., ves u Vlašimi. Vz S. N., Arch. III. 508. Od Zdebuda. Pal. Rdh. I. 136.

413535   Zděcí Svazek: 7 Strana: 1132
Zděcí kámen. Wtr. Obr. I. 417. Cf. Zdicí.

413536   Zded Svazek: 5 Strana: 0405
Zded, vz Zde.

413537   Zdědělý Svazek: 5 Strana: 0405
Zdědělý = zděděný, geerbt. Z. statek, Ros., zahrada. Apol.

413538   Zdědění Svazek: 5 Strana: 0405
Zdědění, n., das Erben, die Erbschaft. Us. Dch.

413539   Zděděný Svazek: 5 Strana: 0405
Zděděný; -ěw, a, o, ge-, ererbt, ange- stammt. Cf. Bž. 41. Z. obyčeje, práva, zvyk, Us., nemoc, Us., Pdl, náboženství, Tf., hřích (dědičný). Šd. Slované se značnou houžev- natostí drželi se zvykův a obyčejů od otců z-ných. Ddk. IV. 251. Z. nauka. Sš. I. 147. Z. dluh, D., statek. Sych. — po kom. Bo- hactví po otci z-né. Us. Pdl.

413540   Zděděti Svazek: 5 Strana: 0405
Zděděti, ěl, ění = dědem se státi, alt werden. Volk.

413541   Zdědičiti Svazek: 5 Strana: 0405
Zdědičiti, il, en, ení = zděditi. Na Slov. — co po kom. On statky a veľkú nekdy majetnosť po slavných zdedičil predkoch. Hol. 214.

413542   Zdědičněti Svazek: 9 Strana: 0402
Zdědičněti Ta jména z-la. Mus. 1860. 155

413543   Zdedičnosť Svazek: 5 Strana: 0405
Zdedičnosť, i, f. = dědictví. Na Slov. Bern.

413544   Zdědičný Svazek: 5 Strana: 0405
Zdědičný = dědičný. Na Slov. Bern.

413545   Zdědičovati Svazek: 5 Strana: 0405
Zdědičovati = děditi. Na Slov. Bern.

413546   Zdědilosť Svazek: 5 Strana: 0405
Zdědilosť, i, f. = dědictví. Na Slov. Bern. — Z., die Angeerbtheit. Ja.

413547   Zdědilý Svazek: 5 Strana: 0405
Zdědilý = zdědělý. Bern.

413548   Zdědináčeti Svazek: 5 Strana: 0405
Zdědináčeti, zdědinčeti, el, ení, die Dorf- sitten annehmen. — kde. Už tam na té dědině celý zdědimičel. Na již Mor. Šd.

413549   Zdědinčení Svazek: 5 Strana: 0405
Zdědinčení, n. Čo ho pred obyčajným z-ním zachránilo. Sldk. 690.

413550   Zdědinčeti Svazek: 5 Strana: 0405
Zdědinčeti, el, ení, vz Zdědináčeti.

413551   Zdědit co na kom Svazek: 8 Strana: 0506
Zdědit co na kom = získati. Na tem moc nezdědí. Loštice. Brt. D. II. 424.

413552   Zděditelný Svazek: 9 Strana: 0402
Zděditelný. Ott. Říz. II. 289.

413553   Zděditi Svazek: 5 Strana: 0405
Zděditi, zděď, zdědě (íc), il, děn, ění; zděďovati = odkazem n. právem po zemřelém dostati, erben, ererben. Jg. — co po kom. Statek po bratru, Ros, hřích po prvních rodičích z. V. Bohatí ne vždycky vědí, kdo po nich zdědí. Prov. Po matce zdědil slič- nosť těla a smělosť ducha. Ddk. III. 100.— co, se na koho. Zdědil to na syna svého. Plk. Povaha rodičů nezdědí se na rodinu. Plk. — (koho) jak. Náhodou něco z. Us. Jménem věčným zdědil ho (učinil dědicem). Lom. Z. něco právem, po právu. Us. — co. Ja som nezdedil ani grajciara, mne moji rodičia poručili ,do kostela chodník' a k tomu ,do týždňa sedem dní'. Na Slov. Zátur. Priat. IV. 102.

413554   Zděditi co komu Svazek: 10 Strana: 0526
Zděditi co komu. To sobě a dítkám z. chce. 1598. Listář 40.

413555   Zděditi. Z Svazek: 7 Strana: 1132
Zděditi. Z pokladů těch matka má ne- mnoho zdědila. Koll. IV. 91.

413556   Zdedko Svazek: 5 Strana: 0405
Zdedko, zdedky = zde. Ros.

413557   Zdedky Svazek: 5 Strana: 0405
Zdedky, vz Zdedko.

413558   Zdeehlena Svazek: 8 Strana: 0506
Zdeehlena, y, f. = převzdívka velkému bubnu. Oderte (udeřte) na z-nu. Mor. Nár. list. 1896. č. 254. feuill.

413559   Zdefigurovati co Svazek: 8 Strana: 0506
Zdefigurovati co = zohyzditi. Slad. Žen. 25.

413560   Zdeformovati Svazek: 5 Strana: 0405
Zdeformovati, deformiren. — co: svá- tek boží (zhanobiti, znesvětiti). Žal. Kn. o sk. Kr. I. 4.

413561   Zdehleť Svazek: 5 Strana: 0405
Zdehleť = zde, tuto, hierselbst. D.

413562   Zdehonestovať koho Svazek: 10 Strana: 0526
Zdehonestovať koho = znehodnotiti koho, vyčiniti komu. Phľd. XXII. 44.

413563   1. Zdech Svazek: 5 Strana: 0405
1. Zdech, lok. pl., vz Zeď.

413564   2. Zdech Svazek: 5 Strana: 0405
2. Zdech = zdechl jsem, zastr. St. skl. V. 131. Vz Zdechnouti.

413565   3. Zdech Svazek: 5 Strana: 0405
3. Zdech, u, m. = zdechnutí, vzdychnutí, der Athemzug, der Seufzer. Č. Není po něm ani zdechu. Šm. O tři vzdechy pracovati = usilovně. U Hostýna. Zmšk.

413566   4. Zdech Svazek: 5 Strana: 0405
4. Zdech, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

413567   4. Zdech Svazek: 7 Strana: 1132
4. Zdech = Zdeslav. Šf. I. 270.

413568   Zdechati Svazek: 5 Strana: 0405
Zdechati, vz Zdechnouti.

413569   Zdechľa Svazek: 8 Strana: 0506
Zdechľa, aťa, vz Zdechle. Brt. D. II. 424.

413570   Zdechlačený Svazek: 7 Strana: 1132
Zdechlačený; -čen, a, o = zlenošený. Val. Vck.

413571   Zdechlačisko Svazek: 7 Strana: 1132
Zdechlačisko, a, n. = veliký lenoch, grosser Faulenzer. Val. Vck , Slavč. 92.

413572   Zdechlák Svazek: 7 Strana: 1132
Zdechlák, a, m = lenoch; slaboch. On je z. na prsa. Laš.Vck., Brt. D. 298., Slavč. 65.

413573   Zdechláň Svazek: 5 Strana: 0405
Zdechláň, ě, m. = hubenáče, etwas Ab- gemagertes. Koupil z-ně. U Olom. Sd.

413574   Zdechle Svazek: 7 Strana: 1132
Zdechle, ete, n. = slabé a hubené do- bytče. Slez. Šd. Cf Zdechláň.

413575   Zdechlina Svazek: 5 Strana: 0405
Zdechlina, y, f. = co zdechlo, scíplina, mrcha, padlina, cadaver, krepirtes Thier, das Aas. D., Šd., Nz. lk. Krkavec ucítě zdechlinu přiletí a jí se živí. Kld. II. 312. To maso z-nou smrdí, ta z. smrdí, Aas- geruch. Tč. Kde je z., tam shromažďují se orlové a kde je shnilotina, tam líhnou se žížaly a hmyz. Tč. exc. Z. sušená (sušené maso z mrch), der Kern. Škd. exc.

413576   Zdechlina Svazek: 7 Strana: 1132
Zdechlina = sešlý, líný kůň. Val. Slavč. 70.

413577   Zdechlina Svazek: 10 Strana: 0526
Zdechlina. Žerú se (perou se, hádají se), jak psi při zdechlině (o svárlivých). Vlast'. I. 235

413578   Zdechlinář Svazek: 8 Strana: 0506
Zdechlinář, e, m., catops, brouk. Z. čer- navý, c. nigricans, černohnědý, morio, černý, coracinus, dlouhý, longulus, mandelinkový, chrysomeloides, okrouhloštítý, Kirbyi, příbuz- ný, affinis, temný, umbrinus (tristis), tmavo- nohý, picipes, velkoštítý, grandicollis. Vz Klim. 281.

413579   Zdechlinec Svazek: 5 Strana: 0405
Zdechlinec, nce, m. = zdechloš. Mor. Šd.

413580   Zdechlinný Svazek: 8 Strana: 0506
Zdechlinný komik, brouk. Vz Klim. 160.

413581   Zdechloň Svazek: 9 Strana: 0402
Zdechloň, ě, m = zdechloš. Mus. ol 1898. 120.

413582   Zdechloš Svazek: 5 Strana: 0405
Zdechloš, e, m., der Krepirer. Je lepší, když je teľo zdravé než taký zdechloš. Slez. Šd. Vz Zdechlinec. Zdechlý = scíplý, krepirt. V. Z. kůň. Č. Do konca záhonka, do konca, peče nám hospodyň baranca, baran ca pěkného tlustého, našla ho za plotem zdechlého. Sš. P. 555. Z-ho lva snadno za bradu škubati. Us. Bž — Z. = shnilý, lenivý, faul, träg. Z. jako pes. Mor. Šd.

413583   Zdechlovať sa Svazek: 7 Strana: 1132
Zdechlovať sa = lenošiti. Val. Slavč. 86.

413584   Zdechnouti Svazek: 5 Strana: 0406
Zdechnouti, chnul a chl, utí; zdechati, zdechávati = vzdychati, seufzen, erseufzen; poslední dechnutí učiniti, umříti, den letzten Athemzug machen, abdrucken, abfahren, ver- scheiden, sterben; pojíti jako dobytek, scíp- nouti, verrecken, krepiren. Z.= vzdychnouti. St. skl. — abs. Kůň, vůl zdechl (zcepeněl). Us. Šd. Boh daj, bych zdechl! Hus I. 94. Kněz k Bohu vzďeše, Němec, užas sě, zdeše. Dal. Jir. 117. Oheň zdechl (potuchl, shasl, erlöschen). Mor. Vck. Kým tučná mršina zchudne, chudá zdochne. Slov. Zátur. Čekej pse, až kobyla zdechne, dostaneš masa (ří- kají nedočkavým). Na mor. Val. Vck. — proč (čím): radostí (umříti), V., strachy, Hlas., hořem. Bl. Aj zdechneš (morieris) pro ženu. BO. A také jich pro žízeň mnoho velikým horkem zdechlo. Chron. 470. — kde. V peci zdochlo. Slov. Zátur. Sviňa pred dvermi zdochne. Slov. Zátur. Jenž na tom místě zdechl. Plk. Inhed zdeše na svém vozě. Bj. Aby před mýma očima zdechl. Arch. I. 72. Žeby dítky své raději před očima svýma zdechnouti viděl, nežli by se dočkal od nich činu nectného. Pal. Děj. V. 1. 361. Nech v té konfessí zdechají. Apol. — komu. Zdechl mu kůň (scípl). Ros. — nač. Ani jsem na to nezdech (nezpo- mněl). Us. Rdlf. — o čem Nikdo o tom ani nezdechne, nevzdechne, kein Hahn kräht darüber. Dch. — jak. Náhlou smrtí všichni zdechli. Hus III. 187. Vz Státi v čem. Ana- niáš pojednou zdechl. BR. II. 405. Vatra pomaly tlie a zdochýna. Slov. Sldk. 34. V zúfalstve zdochni smrťou skorpiona. Slov. Phld. IV. 172. — kdy. On móž z. prve, nežť dá. Hus II. 189. Bojím se, že mi do rána zdechne. Us. Šd.

413585   Zdechnouti Svazek: 7 Strana: 1132
Zdechnouti. Udeřil ho a on ani ne- zdech (a byl mrtev). Us. Rgl. — komu. Zdechlo mi to (vyhaslo v dýmce). Brt. D, 298., Slavě. 88.

413586   Zdechnouti Svazek: 9 Strana: 0402
Zdechnouti = shasnouti. Svetidlo zdechlo. Mus. ol. 1899. 22.

413587   Zdechnutí Svazek: 5 Strana: 0406
Zdechnutí, n., das Krepiren. Bern. — Z., der Athemzug. Dokonal své poslední z. Jel.

413588   Zdechnutý Svazek: 5 Strana: 0406
Zdechnutý; -ut, a, o = zdechlý. Na Slov. Bern.

413589   Zděchov Svazek: 5 Strana: 0406
Zděchov, a. m., Zdiechow, ves u Vse- tína na Mor. Vck., Tč.

413590   Zdechovice Svazek: 5 Strana: 0406
Zdechovice, dle Budějovice, ves u Pře- louče. Vz S. N., Sdl. Hr. 190., 199., 206.-208., 244.-248.

413591   Zdechovičky Svazek: 5 Strana: 0406
Zdechovičky, dle Dolany, Zdechowitz, ves u Heřmanova Městce. PL.

413592   Zděchu Svazek: 5 Strana: 0406
Zděchu, zastr. = zděli, učinili. Vz Vzdíti. Kat.

413593   Zdějati Svazek: 5 Strana: 0406
Zdějati, cf. Dějati. — co. Hystoria vy- prává, čo ľudia dějali. Jedno takô, čo sä zdialo, co ľudia zdejali, menuje sä dej či dejina, vidcej dejov spolu menuje sä deja. Hdž. Čít. 258.

413594   Zdejčina Svazek: 5 Strana: 0406
Zdejčina, y, f., Zleitzina, ves u Berouna.

413595   Zdejchati Svazek: 9 Strana: 0402
Zdejchati = vzdychati. Ezop. 202. 2.

413596   Zdejchavičněti Svazek: 5 Strana: 0406
Zdejchavičněti, vz Zdýchavičněti.

413597   Zději Svazek: 5 Strana: 0406
Zději, zdím, vz Zdíti (zdieti).

413598   Zdejmání Svazek: 10 Strana: 0526
Zdejmání, n. Aby se mlejnové z-ním vod nevytopovali. Arch. XX. 514.

413599   Zdejšek Svazek: 5 Strana: 0406
Zdejšek, šku, m., das Diesseits, die Erde. Co člověka ku zdejšku poutá. Sš. Sk. 66.

413600   Zdejší Svazek: 5 Strana: 0406
Zdejší = co zde jest, hiesig, allhiesig, in-, hierländisch. Z. právo, obyčej, víno, pivo, lid, obyvatelé, Ros., peníze, zboží, Us., svět, D., život, království (na tomto světě). Br. On není zdejší. Us. On je z. (domácí), er ist Hier zu Lande, ein Hiesiger. Us. Tč. Zdejší (domácí) a cizozemská vína, in- und ausländische Weine. Dch. Člověk jeden žaloval jest na jednoho zdejšího; Jan i Crlík někdejší (weiland) úředník zdejší li- stem svým vyznává v tato slova. NB. Tč. 135., 165. Přirovnávání věcí zdejších k bu- doucím ; Lidé o věci zdejší pilnosť vedou; Hojnou odplatu dám, k níž z. práce a utr- pení ani přirovnána býti nemohou; Aby těmi zdejšími bídami přemožen nebyl; Roz- díl mezi způsobem zdejšího života a budou- cího: zdejší jest zemský, ale onen nebeský. BR. II. 110., 114. a., 598. a. I kto chce všetečně sobě doufati, aby po zdejší radosti bez zamúcenie došel radosti věčné; Nemóž to býti, aby kto z Rozkoši zdejší šel ihned v rozkoš blahoslavenstvie. Hus II 128., 152. Z. (pozemské) dobré; Tu radosť a to veselé, jiež oko z. nevídalo; Ktož nedou- fají, by chtěl Buoh jim dáti dosti odplaty v nebesiech za z. práci ? St. Kn. š. 22., 28., 31. — Pozn. Někdy chybně m.: tamější. Zdejší obyvatelstvo jest pleti černé; Z. datle jsou nejlepší (píše-li někdo ku př. o Africe a tímto způsobem vypravuje). Km. Z. (ja- majská) káva jest dobrá. Vz Zde. Pozn.

413601   Zdejšina Svazek: 5 Strana: 0406
Zdejšina, y, f. = zdejší krajina, Rgl., das Hiesige. Ros.

413602   Zdejšinec Svazek: 5 Strana: 0406
Zdejšinec, nce, m. = zdejší člověk, der Innländer. Krok.

413603   Zdejšinec Svazek: 8 Strana: 0506
Zdejšinec, der Einheimische. Ml. Hüb. 449.

413604   Zdejšnosť Svazek: 5 Strana: 0406
Zdejšnosť, i, f. = vezdejšnosť, was hie- nieden ist. Ros.

413605   Zdejšok Svazek: 5 Strana: 0406
Zdejšok, šku, m. = zdejšek. Na Slov. Bern.

413606   Zděju Svazek: 5 Strana: 0406
Zděju, vz Zdíti.

413607   Zdekauer Svazek: 5 Strana: 0406
Zdekauer Em., zakladatel praž. záložny Řemeslnické. Vz S. N.

413608   Zdél Svazek: 5 Strana: 0406
Zdél = zdélí, der Lange nach, lang. Ta cesta je na mílu zdél; Měř to na zdél a na šíř. Na Ostrav. Tč.

413609   Zděla Svazek: 5 Strana: 0406
Zděla = vzděla, učinila, zastr. Kat. Vz Zdíti.

413610   Zdélá Svazek: 5 Strana: 0406
Zdélá = zdélí. Na Mor. Brt., Vck.

413611   Zdéla Svazek: 7 Strana: 1132
Zdéla, zdélá, vz Zdélí (dod.).

413612   Zdelaka Svazek: 5 Strana: 0406
Zdelaka = zdaleka. Z. bolo vidieť (jeho) nadutú tvar. Na Slov. Zátur. Priat. IV. 108.

413613   Zdělání Svazek: 5 Strana: 0406
Zdělání, n., die Verarbeitung, Bearbei- tung. Nz. Z. koží, protokolu, Šp., dříví. Sl. les. Vz Zdělati.

413614   Zdělanosť Svazek: 5 Strana: 0406
Zdělanosť, i, f. = vzdělanosť. Že's vraj neprieteľ jejich z-sti. Hdž. Rkp.

413615   Zdělaný Svazek: 5 Strana: 0406
Zdělaný; -án, a, o, bearbeitet, verarbei- tet, gemacht, errichtet, aufgebaut. Z. pro- story. NA. IV. 145. Přišel domů zdělaný (opilý); Má kalhoty z-né (zablácené). Us. Kšť. — jak. Básně na způsob kroniky Dalimilovy z-né. Anth. Jir. I. 3. vyd. VIII. Církev křesťanská krví jest z-ná. Jel. Enc. m. 68. — Vz Zdělati.

413616   Zdělatebný Svazek: 5 Strana: 0406
Zdělatebný, zu verarbeitend (nové). Z. kov. Techn. I. 127.

413617   Zdělatel Svazek: 5 Strana: 0406
Zdělatel, e, m. = vzdělatel, der Be-, Verarbeiter, Errichter, Aufbauer udgl. Vz Zdělati.

413618   Zdělatelný Svazek: 5 Strana: 0407
Zdělatelný, errichtbar. Z. půda, der Kulturboden, Nz., řeč. Mus. Vz Zdělati.

413619   Zdělati Svazek: 5 Strana: 0407
Zdělati, zdělávati = sčiniti, smísiti, zu- sammenmachen, -mischen; vystaviti, udělati, způsobiti, errichten, aufführen, aufbauen, machen, anrichten; učiniti, machen, ver- fertigen; děláním v něco obrátiti, verar- beiten; děláním spotřebovati, aufarbeiten, verthun, verbrauchen; zmalovati, zkatovati, übel zurichten; se = sdělati se, způsobiti se, sich bilden, sich gestalten: spraviti se, sich zurichten. Jg. — co : sruby, Troj., náspy, mozoly (udělati), škodu, V., rybníky, Jel., zlato, stříbro, kůže, D., dědinu, pole, město, obležení (udělati), poselství (vyříditi), Troj., mnoho dříví n. vápna z. (spotřebovati). Us. Hejtmany z. (jmenovati). V. Z. listinu, aus- stellen, J. tr., sady, zahradu. Mus. 1880. 438., bavlnu, verarbeiten, NA. IV. 29., oltář, errichten, Bibl., dříví, aufarbeiten, Škd. exc., trávu (vysekati). Us. u N. Paky. Vik. Z. listy. Arch. II. 22. Zdělal sem sady a štěpnice. Hus I. 282. Z hory, důl, pramen (rudu z pramene dobývati); za týden 150 hřiven čistého stříbra z. Vys. — koho: 1) zmilo- váti, zkatovati koho. D. Ti ho hezky zdě- lali. Us. Rgl. — 2) Ctíti. Lid mne zdělává. Jel. 3) Učiniti. Poručníky z., bestellen. Vš. Jir. 44. — co komu (kudy) : mosty si zdělal přes moře. V. Z-ti si zálohu, Hinterhalt legen. Lpř. Odbojným Uhrům veliké škody zdělal. Exc. Z. komu památku. Ráj. A jiné poručníky jim (dcerám) nad týmž statkem zdělal. Vl. zř. 488. — co, se, koho čím. Pracemi se z. (utrmáceti). Kram. Teda myslíš, že tam každý, kto zachce, môže sa zdelať cárom? Zbr. Lžd. 175. — co, koho z čeho: z nepřátel přátely z., V., z grošů zlatý (v počtu). Opt. Pochvy celé ze zlata a stříbra zdělány byly. Ddk. II. 140. Puol osma podsedků sobě skoupili, z kterejchž sobě dvory z-li. List Hrad. z r. 1581. Ťč. Zdělá z mědi rozličné orudie. BO. — co nač. Všechno zdříví na popel zdělal (spálil). V. Listy na smlouvu z. Aesop. Něco na jinou věc z. J. tr. Mozoly zdělal na oči (oslepil je). BR. II. 351. b. A na to zbožie Sloták jemu listy zdělal, aby jemu ve dsky vložil. Arch. I. 173. Jestliže by řeka tam toky aneb jezera na budoucí časy kdy z-la. List hrad. 1581. Tč. — co kdy. Aby mohli do pravého času listy z. a dokonati. Hol. z Št. Z-li 15 loket za deň. Us. Tč. Pohoří oderské teprve na počátku 13. stol. hra- dištskými premonstraty bylo zděláváno. Ddk. IV. 129. — co več: les v dědiny. Dipl. 1461. Z. co v jinou věc. J. tr. Pole sobě v zahrady z. List hrad. z r. 1478. Tč. — co k čemu. Soud sám má z. otázky k svěd- kům. J. tr. Nemocný na třetí rok poručníky sobě pře své k súdu zdělaj. Vš. Jir. 61. — co kde. Listina teprve v Magdeburce zdě- lána jest dne 1/7 1179. Ddk. IV. 32. Lid český veliké Škody v Rakousích zdělal. Dač. I. 255. Na té ztezce znamení hraničná zdělati dali. List hrad. z r. 1581 Poručníky své sobě před dskami zdělaj. Vš. Jir. 59. Žalujemy na dříve řečeného Vlčka i na jeho syny, že sú sobě z-li lúky na naší pravej obci; Sobě na mém na vlastním lúky zdělal. Půh. I. 183., II. 467. — koho nad kým. Když kněžna vdova zdělala hejtmany nad Čechy Němce. Pal. Děj V. 2. 79. Vz Z. co komu. — co za koho. A za Kuklíka jistce zdělali. NB. Tč. 265. — co o čem. Zdělal o tom biskup Pelhřim listinu potřebnou. Ddk. IV. 50. — co kam. To staré maso zdělám do cerbulátů. Us. v Kunv. Msk. — co jak. Duom opravoval a dobře zdělal. Arch. IV. 352. Z-li okenka šourem skrze zeď. Bl. A tak rozsievaje v ně nevěru, bludy a všelikaké hřiechy zdělal jest je kúkolem. Hus II. 55. On má všecky své úředníky upřímnými a spravedlivými z. Jel. Enc. m. 61. — co s čím (smíchati). — co v čem. Mus.

413620   Zdělati Svazek: 8 Strana: 0506
Zdělati. Poněvadž Petra zdělal jest rybáře. Chč. S. 10.

413621   Zdělati co, koho Svazek: 7 Strana: 1132
Zdělati co, koho: příkopy, Kar. 20., nové konšely. Let. 53. Kry škodu s-ly. Let. 457. — co odkud: šátek s hlavy z, (sundati), nádobí se stolu. Vck.

413622   Zdělávání Svazek: 5 Strana: 0407
Zdělávání, n., die Verarbeitung. Vz Zdě- lání, Zdělati. Z. kalu, die Schlammverar- beitung, Šp., vlny, bavlny. NA. IV. 51., 29. Jarloch teprv na začátku 13. věku při- stoupil ke z. dějin věku svého. Ddk. III. 194.

413623   Zdělávátel Svazek: 5 Strana: 0407
Zdělávátel, zdělavatel, e, m., der Bildner; Anbauer.

413624   Zdělávatelka Svazek: 5 Strana: 0407
Zdělávatelka, zdělavatelka, y, sdělá(a)- vatelkyně, ě, f., die Bildnerin; Anbauerin.

413625   Zdělávatelný Svazek: 5 Strana: 0407
Zdělávatelný, vzdělavatelný = ku vzdělání sloužící, erbaulich. Jg.

413626   Zdělávati Svazek: 5 Strana: 0407
Zdělávati, vz Zdělati.

413627   Zdělavice Svazek: 5 Strana: 0407
Zdělavice (Zdeslavice), Sdalawitz, dle Budějovice, ves v Čáslavsku. Blk. Kfsk. 691.

413628   Zdéle Svazek: 7 Strana: 1132
Zdéle, vz násl.

413629   Zdělek Svazek: 5 Strana: 0407
Zdělek, lku, m. = četa, spolek, nejmenší oddělení většího vojenského zástupu, fr. peloton, der Zug. Vz S. N. Zdělkem po - chod ! Čsk.

413630   Zdělení Svazek: 5 Strana: 0407
Zdělení, n., vz Zděliti, Sdělení.

413631   Zdělený Svazek: 5 Strana: 0407
Zdělený; -en, a, o, vz Zděliti.

413632   Zdélí Svazek: 7 Strana: 1132
Zdélí odchylkou místo zdéli. Vz Gb. Ml. I. 93. Na Mor. místy: zdélá, zdéla, zdélú, zdéle. Brt. D. Cf. Vzdálí, Gb. Ml. II. 148., D. Lhrg. 282.

413633   Zdélí, zdýlí Svazek: 5 Strana: 0407
Zdélí, zdýlí = vzdélí, lang, in die Länge. Z. lokte, D.; sáhu, dvou loket z. Zlob. De- víti loktů z. Br. Most pražský jest z. 862 loket. Háj. Z. přes dva lokty. Har. Tří mil zdélí a zšíří ti zlodějové na časy budoucí a to pod propadením hrdel prázdni budou. Arch. náchod. z r. 1597. Hrš. Hrozen z. listu, von der Länge des Blattes. list. 523. Polo- vice kopí z. Ler. Loď z. nebyla více než sedm sáhů a zšíří půl třetího. Har. 1. 88. Na sáh z. Har , Pref. 182. Na hony zdýlí. Dač. 1. 71. Z., zšíří, zvýší atd. ve prose dobré jen se slovesem býti a s genitivem udávajícím tu kterou míru; proto lépe: bývá zdélí tří stop než: mívá tři stopy z. Ale i tato frase jest dobra. Cf. Maje z. devět loket. V. Z. pojí se obyčejně s genitivem: v obec. mluvě klade se také akkus. Ta zeď jest z. tři lokte, lěpe: tří loket. Ten oheň šel dáleji od města nežli dvojie hony z. Kron. hrad.

413634   Zdéliti Svazek: 5 Strana: 0407
Zdéliti, il, en, ení; zdélovati = prodloužiti, lang machen, verlängern. Krok, Rostl. — co.

413635   Zděliti Svazek: 5 Strana: 0407
Zděliti, vz Sděliti.

413636   Zdélka Svazek: 5 Strana: 0407
Zdélka, y, f. = délka, die Länge. Vz Z. Na Mor. Vck., Brt. Cvičení v zdélku, das Zugsexerciren. Čsk. V okolí rožnovském krájí každý při večeři jablka na příčky, ne na zdélku. Kld. II. 285.

413637   Zdélmo Svazek: 7 Strana: 1132
Zdélmo, nach der Länge. Slez. Šd.

413638   Zdélní Svazek: 7 Strana: 1132
Zdélní, länglich. Slez. Šd.

413639   Zdělnosf Svazek: 5 Strana: 0407
Zdělnosf, i, f., vz Sdílnosť. Bern.

413640   Zdělný Svazek: 5 Strana: 0407
Zdělný, vz Sdílný. Bern.

413641   Zdělov Svazek: 5 Strana: 0408
Zdělov (Zdelov), a, m., Zdelow, ves u Borohrádku. PL. Cf. Blk. Kfsk. 23., Sdl. Hrd. II. 34.— 35.

413642   Zdélovati Svazek: 5 Strana: 0408
Zdélovati; vz Zdéliti.

413643   Zdělovati, vz Svazek: 5 Strana: 0408
Zdělovati, vz Sděliti.

413644   Zdelšiti Svazek: 5 Strana: 0408
Zdelšiti, il, en, ení; zdelšovati = delším činiti, verlängern. — co: bídu. D.

413645   Zdelšovati Svazek: 5 Strana: 0408
Zdelšovati, vz Zdelšiti.

413646   Zdemil Svazek: 5 Strana: 0408
Zdemil, a, m., osob. jm. Pal. Kdh. I. 128., Mus. VI. 67.

413647   Zdemístný Svazek: 10 Strana: 0526
Zdemístný, hierortig, špatné slovo. Mš.

413648   Zdemokratisovati Svazek: 9 Strana: 0402
Zdemokratisovati lid. Nár. list. 1898 č. 231.

413649   Zděmvo Svazek: 5 Strana: 0408
Zděmvo = zde von, zde vonku, zvonku (zvenku). Věštec přikázal, aby z. za ohradou stáli. Na Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 25.

413650   Zdemyslice Svazek: 5 Strana: 0408
Zdemyslice, Domislitz, ves u Blovic.

413651   Zden Svazek: 7 Strana: 1132
Zden, vz Zdeslav (dod.). — Z., derig- num, strom, zastr. Pršp. 23.

413652   Zden, a Svazek: 5 Strana: 0408
Zden, a, m., os. jm. Tk. I. 156.

413653   Zdena Svazek: 8 Strana: 0506
Zdena,, y, f. Zvukem připodobněno k lat. Sidonia. Čerň. Př. 27.

413654   Zdena, y Svazek: 5 Strana: 0408
Zdena, y, f., vz Zdeňka. Svadba se dcerou královou Zdenou. Pal. Děj. IV. 2. 80., Rdh. 128.

413655   Zdeňátko Svazek: 5 Strana: 0408
Zdeňátko, a, n., osob. jm., zdrob. Zdeněk. Arch. IV. 19.

413656   Zdenček Svazek: 5 Strana: 0408
Zdenček, ečka, m., osob. jm. Arch. IV. 378.

413657   Zdeněk Svazek: 5 Strana: 0408
Zdeněk, ňka, m., z lat. Sidonius. Pal. Rdh. I. 128., Gl. 385., V., Pal. Děj. V. 2. 398., Arch. IV. 9. Vz Tk. II. 226., 422., III. 340., IV. 367., V. 264.— Z. Jaroslav, prof. v Praze. Vz Tf. H. 1. 164.

413658   Zděnek Svazek: 5 Strana: 0408
Zděnek, nku, m. = bachor, die Magen- wurst, der grosse Schweinsdarm. Jg. — Z., nka, m. = macek, macák, macatý, buclík, ein Dickbackiger, Dickback. D. Dítě to jest hodný z. Tento Zdeněk (Zdeňkův hošík) jest hodný z. Us.

413659   Zdeněk Svazek: 7 Strana: 1132
Zdeněk, vz Zdeslav.

413660   Zdění Svazek: 5 Strana: 0408
Zdění, n., das Mauern, die Mauerung. Z. důlní (výstroj zděný, vyzdívka), die Grubenmauerung (gemauerter Ausbau); z. jámy či jámové (vyzdívka jámová), die Schachtmauerung; z. střídy či střídové, die Streckenmauerung; z. nepromočné, wasser- dichte Mauerung. Hř. Z. na maltě, die Mörtel- mauerung; z. na sucho, die Trockenmauerung, z. ochranné, die Schutz-; z. porubové, Ab- bau-. Bc. Z. římské a řecké. Vz Vlšk. 65., 66.

413661   Zdenice Svazek: 5 Strana: 0408
Zdenice, dle Budějovice, Zdenitz, ves u Prachatic. PL. Cf. Tk. I. 407., Sdl. Hrd. III. 43., 48.

413662   Zděnice Svazek: 5 Strana: 0408
Zděnice, e, f. = stěna z kamene vystavěná, eine Mauer aus hartem Materiale (aus Stein). Na Mor. Vck. — Z., pl., zděné domky (ne tesané, ne dřevěné chalupy). Mor. Šd.

413663   Zděnice Svazek: 8 Strana: 0506
Zděnice = zeď z nepálených cihel. Brt, D. II. 433. Cf. Kamenice, Murovanice.

413664   Zdeňka Svazek: 5 Strana: 0408
Zdeňka, Zdena, y, f.. ze Sidonia. Jg. Vz Mz. 374., Gl. 385., V. Kal. 59., Tk. I. 451., Mus. 1880. 467., Zdena.

413665   Zdenko Svazek: 5 Strana: 0408
Zdenko, a, m., osob. jm. Šd.

413666   Zdenkov Svazek: 5 Strana: 0408
Zdenkov, a, m., ves u Telče na Mor. Tč.

413667   Zděný Svazek: 5 Strana: 0408
Zděný; -ěn, a, o, gemauert, von Stein. Z. zídka, základ. Z. věž, Kom., dům, náhon. D. — jak. Světnice dolem zděná. Us. Studna z dobrého staviva zděna. Us. Z. na vápno. Har. I. 156.

413668   Zdeorganisovati Svazek: 5 Strana: 0408
Zdeorganisovati, desorganisiren. — koho čím jak.

413669   Zdepčiti Svazek: 5 Strana: 0408
Zdepčiti, il, en, ení, zdepčovati = po-, zašlapati, zer-, niedertreten. Slov. — co kam. Zdepčite do prachu tie ničomné červy. Zbr. Hry 109.

413670   Zdepsiti Svazek: 5 Strana: 0408
Zdepsiti, il, šen, ení, zdepšovati = zde- ptati. — co (čím): nohama trávu. Na Ostrav Tč. Dnes jsme zelí už z-li (eintreten, ein- legen). Na Ostrav. Tč.

413671   Zdeptání Svazek: 5 Strana: 0408
Zdeptání, n., vz Zdeptati.

413672   Zdeptaný Svazek: 5 Strana: 0408
Zdeptaný; -án, a, o, niedergetreten, fest- gestampft. Pokud pohne někto nohu za nás, dávno ležať budeme z-ní (v hrobě). Na Slov. Lipa III. 32. Z. rod. Čch. Mch. 7.

413673   Zdeptati Svazek: 5 Strana: 0408
Zdeptati, zer-, niedertreten. — co. Z-la vše vítězná moc. Čch. L. k. 80. Dúfám, že sa paripy uhorské napijú vo krátce slanej vody. Nech zdepcú tak nevďačnú zem túto, by sa blízke tázalo potomstvo, kde stálo to kráľovstvo chorvátske? Zbr. Hry 35. — co kde. Církev z-la v té zemi lidu kacíř- ského vzdor. Čch. Mch. 99.

413674   Zderad Svazek: 5 Strana: 0408
Zderad, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128. Vz S. N.., Dal. 87.— 90. (Jir.), Tk. I. 22., 112.

413675   Zderad Svazek: 7 Strana: 1132
Zderad. Výb. II. 437.

413676   Zderad Svazek: 8 Strana: 0506
Zderad. Odvozeniny vz v Kotk. 35.

413677   Zderadiny Svazek: 5 Strana: 0408
Zderadiny, dle Dolany, ves v Čáslavsku. Vz Blk. Kfsk. 61.

413678   Zděrák Svazek: 7 Strana: 1132
Zděrák, u, m. = útěk, Flucht, f. Pustil se do z-ka. Val. Vck.

413679   Zderata Svazek: 7 Strana: 1132
Zderata, y, m., vz Zdeslav (dod.).

413680   Zderatice Svazek: 8 Strana: 0506
Zderatice, ves na Mor., v listinách Stě- radice. Mtc. 1896. 122.

413681   Zděravělý Svazek: 5 Strana: 0408
Zděravělý = děravý, löcherig. Ros.

413682   Zděravěný Svazek: 5 Strana: 0408
Zděravěný, durchlöchert, durchstochen, durchbohrt n. p. zuby obústové roketův a prutníkův. Rst. 523.

413683   Zděravěti Svazek: 5 Strana: 0408
Zděravěti, ějí, ěl, ění, löcherig werden, Löcher bekommen. — komu. Měšec mu z-věl, das Geld ist ihm ausgeronnen. Us. Šd.

413684   Zděraviti Svazek: 5 Strana: 0408
Zděraviti, il, en, ení, löcherig machen. — co čím.

413685   Zderaz Svazek: 5 Strana: 0408
Zderaz, u, m., částka Prahy na Novém městě blíže Karlova náměstí stranou k řece. Na Z-ze bydleti. Vz S. N., Tk. II. 235., III. 418. Z. od Zderada. Pal. Rdh. I. 132. Z., vsi u Richmburka, u Kolešovic (něm. Der- eisen); dvůr u Smiřic, něm. Zdaras. Cf. Blk. Kfsk. 39., 286., Sdl. Hrd. I. 192., 195., II. 227., 242. — Z. a, m. J. Jan. Vz Tk. V. 264.

413686   Zderaz Svazek: 9 Strana: 0402
Zderaz. O pův. a skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 120.

413687   Zderaz Svazek: 10 Strana: 0526
Zderaz, gt. Zderaze (z bylo měkké). Mš.,

413688   Zderazský Svazek: 5 Strana: 0409
Zderazský. Z. klášter, brána. Vz Sdl. Hrad. I. 179., 181., Tk. II. 553., III. 664., IV. 746., VI. 27. Z-ští kněži. Tk. VI. 161. Z Petr. Tk. V. 111.

413689   Zděrba Svazek: 7 Strana: 1132
Zděrba, y, f. = luza. Laš. Brt.

413690   Zděrčák Svazek: 8 Strana: 0506
Zděrčák, u, m. = veka ze zděřové (odě- rové) mouky. Laš. Brt, D. II. 485.

413691   Zděrec Svazek: 7 Strana: 1132
Zděrec, rce, m. = pole neúrodné. Brt.

413692   Zděrec Svazek: 8 Strana: 0506
Zděrec, rce, m. = jemnější zdboj konopný, jídal se, chutnal jako potlučený mák. Han. Brt. D. II. 424. — Z. = dříč. Phľd. 1893. 32.

413693   Zděrek Svazek: 5 Strana: 0409
Zděrek, rku, m. = hadr. Naklaď vetkých klakolóv a vetkých zděrkóv. Jer. 38. 12. BO.

413694   Zderešovati Svazek: 7 Strana: 1132
Zderešovati = utíkati. U Místka. Škd. Vz Zděrovati.

413695   Zděrka Svazek: 5 Strana: 0409
Zděrka, vz Zděř.

413696   Zděrka Svazek: 8 Strana: 0506
Zděrka, y, f. = zdířka. Brt. D. II. 444.

413697   Zděrky Svazek: 5 Strana: 0788
Zděrky, ů, m. = nuky v mlíce vařené. U Frenštátu. Dřk.

413698   Zděrnice Svazek: 5 Strana: 0409
Zděrnice, e, f., ves. Arch. I. 535.

413699   Zděrovatěti Svazek: 5 Strana: 0409
Zděrovatěti, ěl, ění, lépe: zděravěti. Jg.

413700   Zděrovati Svazek: 5 Strana: 0409
Zděrovati = utéci, davonlaufen. Na Mor. na Zlínsku, u Příbora a j. Brt., Mtl. Cf. Zděrygati.

413701   Zděrstvo Svazek: 5 Strana: 0409
Zděrstvo, a, n. = vydírám, die Schin- derei, Prellerei. Na Ostrav. Tč. Na spôsob týchto spolkov utvorily sa neskoršie aj také, ktorých cieľ bolo zderstvo a podkopávanie blahobytu. Na Slov, Phld. III. 3. 232. Kúpil ho bohatý, ale pre z. prekliaty. Zátur.

413702   Zderu Svazek: 5 Strana: 0409
Zderu, vz Zedrati.

413703   Zděrygati Svazek: 5 Strana: 0409
Zděrygati = utíkati, davonrennen. Vz Zděrovati. Na Mor. Vck.

413704   1. Zděř Svazek: 5 Strana: 0408
1. Zděř, i n. e, zděřka, zdířka, zděrka, zdírka, y, f. = kruh, der Ring, Reif. V. Sloup má škudliny zděřmi stažené. Vrat. — Z. = zvl. železná obruč v kameně mlýnském (v běhouně), v které pružinka klepá, der Steinring, Steinreif. Jg. Z. pupková = krou- žek zapuštěný do oka běhounu, der Warzen-, Staffelung. Prm. IV. 249. — Z. = železná obruč k stáhnutí hřídele, válce, hlavy kolu jehly, piloty), trouby, cévy, kladnice atd., der Ring Vys. Z. kola, výtočka, die Rad- büchse, Us., Pdl.; z., puška, spojma do trouby, die Röhrenbüchse. Nz., Šp. Z. na voji, nábojní n. nábojová (aby náboj ne- pukl), der Deichselring; u pluhu. Us. Dch. Z. je kování, jež objímá oj, kde se pojí s rameny. V Kunv. Msk. Z. na točnu, der Thorhalsring, nápravní, die Achsenbüchse, chodící, der Steckenring, vojová, der Deich- seiring. Šp. Kovaný železnými zděřemi, Ring. Prm. IV. 200. Z. na kaď (železná obruč). Hk. Zevnější částky stříkačky jsou : nápravy, zděře, svorník .. . Khl. Z. u klanice, der Kipfenring. Us. Pdl. Z. či buben jest jakási káď z dubových anebo borových, dole ostře přisekaných dužin, které jsou železnou obručí spojeny, die Brunnenbüchse; Z. ke spojení trub, die Lamelle. Šand. II. 74., 86., 87. Zdířka = železné kování čepu v dolním prahu stodoly. Na Zlinsku. Brt.

413705   2. Zděř Svazek: 5 Strana: 0408
2. Zděř, e, f, ves. Arch. III. 469.

413706   Zděř Svazek: 7 Strana: 1400
Zděř, fagla. Pršp. 73. 25

413707   Zděř Svazek: 10 Strana: 0526
Zděř, e, zdířka, y, f. = konec nápravy u vozu; železná sponka u nože pod střenkou. Litom. 57.

413708   Zděřec Svazek: 5 Strana: 0409
Zděřec, řce, m., ves. Arch. III. 505.

413709   Zdeřikovati Svazek: 5 Strana: 0409
Zdeřikovati = zděrovati. U Vyzovic. Mtl.

413710   Zděřina Svazek: 7 Strana: 1132
Zděřina, y, f., jm. lesa. Jrsk.

413711   Zděřina Svazek: 9 Strana: 0464
Zděřina, y, f., ves u Police. Jrsk. X. 157.

413712   Zděřka Svazek: 5 Strana: 0409
Zděřka, vz Zděř.

413713   Zdesateronásobniti Svazek: 5 Strana: 0409
Zdesateronásobniti, zdesetnásobniti, ver- zehnfachen. — co. Us., Koll. Z. daň Rk. — se kde. Ač počet slov v písemných znacích téměř se zdesateronásobnil. Lpř. Děj. I. 16.

413714   Zdesátkovatí Svazek: 5 Strana: 0409
Zdesátkovatí, decimiren. — koho jak. Podlé řady je z-val. Šd.

413715   Zdese Svazek: 5 Strana: 0409
Zdese, zastr. = zde. Ale protiv tejto dievce nenie ijednoho pěvce ani hovořiče zdese. Kat. 2168.

413716   Zděsilý Svazek: 5 Strana: 0409
Zděsilý = zděšený, erschrocken. Ros.

413717   Zděsiti Svazek: 5 Strana: 0409
Zděsiti, zděs, se (íc), il, šen, ení; zdě- šovati = zastrašiti, uleknouti, erschrecken, aufschrecken; se, entsetzen, sich entsetzen. — koho. Protož není div, že ty strážné zděsil. BR. II. 132. b. — koho jak: na smrť. V., Ros. — koho čím: křikem. Us. — Záv. — Kom. — se čeho. V., Koc. Z. se svého skutku. Háj. Kdož mu dosud věrni byli zůstali, zděsili se prý této zprávy jako rány morové. Ddk. II. 381. Čehož jsem já se zděsil a všichni přítomní. Kom. Lab. 102. — se nad čím. Km.

413718   Zděsiti koho čím Svazek: 10 Strana: 0526
Zděsiti koho čím. Hod. žalt. 127.

413719   Zděsivý Svazek: 5 Strana: 0409
Zděsivý, schrecksam. Šm.

413720   Zdeslav Svazek: 5 Strana: 0409
Zdeslav, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128., Tk. I. 180., Arch. IV. 324. — Z., ě a i, f., Deslawen, ves u Jechnic; Zdeslaw, ves u Kla- tov.

413721   Zdeslav Svazek: 7 Strana: 1132
Zdeslav, a, m. Cf. Mus. 1889. 169., 161. Zkráceně: Zdech, Zden, Zdeněk, Zderata, Zdeš, Zdich, Zdík. — Z., ě, f., míst. jm. Cf. Km. 1886. 27.

413722   Zdeslav Svazek: 8 Strana: 0506
Zdeslav. Odvozeniny vz v Kotk. 35.

413723   Zdeslava Svazek: 5 Strana: 0409
Zdeslava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

413724   Zdeslavice Svazek: 5 Strana: 0409
Zdeslavice, dle Budějovice, Zdeslawitz, vsi u Uhl. Janovic, u Zbraslavic, u Ledče. Cf. Blk. Kfsk. 514.

413725   Zděsník Svazek: 5 Strana: 0409
Zděsník, u, m., rostl., mor. Dch. Vz násl.

413726   Zděsníkový Svazek: 5 Strana: 0409
Zděsníkový odvar, z děsníku. Mor. Dch.

413727   Zdesoudně Svazek: 5 Strana: 0409
Zdesoudně se ohlásil, šp. m.: u zdejšího soudu, úřadu. Bs., Brs. 2. vyd. 272.

413728   Zdestillovaný Svazek: 10 Strana: 0526
Zdestillovaný. Z. víno. 1585. Uč. spol. 1902. 27.

413729   Zdestillovati co Svazek: 8 Strana: 0506
Zdestillovati co. Bráb. 159.

413730   Zdeš Svazek: 7 Strana: 1132
Zdeš, e, m., vz Zdeslav (dod.).

413731   Zdéščiť sa Svazek: 7 Strana: 1132
Zdéščiť sa = dáti se na déšť. Možná, že sa večer zdéščí. Brt. D. 298.

413732   Zděšeně Svazek: 5 Strana: 0409
Zděšeně, entsetzt. Z. zvolati, k někomu pohlédnouti a p. Hrts.

413733   Zděšenec Svazek: 5 Strana: 0409
Zděšenec, nce, m. = třezalka, hyperium. Vz Třezalka.

413734   Zděšenec Svazek: 7 Strana: 1132
Zděšenec. rostl. Rosc. 147. Jím se na- kuřují děti, když se z úděsu břídijó. Us. Brt., Mtc. XV. 186.

413735   Zděšenec Svazek: 8 Strana: 0506
Zděšenec, nce, m. = prostřelenec, milov- ník, zvonečky, hypericum perforatum, rostl. Brt. D. II. 503. Z. pomáhá při leknutí. Žďár. Nár. list. 1894. č. 74. odp. feuill.

413736   Zděšenec Svazek: 9 Strana: 0402
Zděšenec, nce, m. = zděšený člověk. Tbz. V. 183.

413737   Zděšení Svazek: 5 Strana: 0409
Zděšení, n., die Bestürzung, der Schrecken, das Entsetzen. Prudké leknutí jest z. Sb. uč. Z. někde způsobiti. Us. Dch.

413738   Zděšení Svazek: 10 Strana: 0526
Zděšení, expiramen. Rozk. P. 1509.

413739   Zděšenosť Svazek: 5 Strana: 0409
Zděšenosť, i, f. = zděšení. Osv. I. 188. Z. a strach bývají při každém ohni. Sb. vel. I. 69.

413740   Zděšený Svazek: 5 Strana: 0409
Zděšený; -šen, a, o, bestürzt, erschrocken, entsetzt. Z. srdce. Srdce zděšeného (bázlivý). V. Všecek zděšený tam přiběhl. — kde: na mysli zděšenu býti. V. — čím: hrůzou, radostí. Kom.

413741   Zdešititi se Svazek: 5 Strana: 0409
Zdešititi se, il, ění = dáti se do deště, zu regnen anfangen. — kdy. Možná, že sa večer zdeští. Na mor. Val. Vck.

413742   Zdešov Svazek: 5 Strana: 0409
Zdešov, a, m, Zdeschow, ves u Počátek. PL., Arch. III. 473.

413743   Zdeť Svazek: 5 Strana: 0409
Zdeť, vz Zde.

413744   Zděti Svazek: 5 Strana: 0409
Zděti, vz Zdíti, Vzdíti.

413745   Zdětilý Svazek: 5 Strana: 0409
Zdětilý = kdo má děti, wer Kinder hat. Scip.

413746   Zdětilý Svazek: 10 Strana: 0680
Zdětilý = kdo měl mnoho dětí, zkušený. Čes. 1. XV. 143.

413747   Zdětín Svazek: 5 Strana: 0409
Zdětín, a, m., Zdietin, ves u Plumlova na Mor. a u Starých Benátek. Tč., Arch. I. 544., Vck., PL. Cf. Tk. III. 112.

413748   Zdětinělosť Svazek: 5 Strana: 0409
Zdětinělosť, i, f., das Kindischwerden. Ja.

413749   Zdětinělosť Svazek: 7 Strana: 1132
Zdětinělosť. Pož. 150.

413750   Zdětinělý Svazek: 5 Strana: 0409
Zdětinělý, kindisch geworden. Z. kmet, Sych., člověk. Dač II. 21., Dch., Mus. 1880. 244.

413751   Zdětinění Svazek: 5 Strana: 0409
Zdětinění, n., das Kindischwerden.

413752   Zdětiněný Svazek: 5 Strana: 0409
Zdětiněný; -ěn, a, o = zdětinělý. Bern.

413753   Zdětiněti Svazek: 5 Strana: 0409
Zdětiněti, ěl, ění, kindisch werden. V., Ros. Velmi staří zdětiněji. Kom.

413754   Zdětinilý Svazek: 5 Strana: 0409
Zdětinilý = zdětinělý. Z. rodičové. Reš.

413755   Zdětinštělosť Svazek: 10 Strana: 0526
Zdětinštělosť, i, f. Slád. Ant. 99.

413756   Zdětinštěti Svazek: 10 Strana: 0526
Zdětinštěti = dětinským se státi. Stan. I. 270.

413757   Zdětiti se Svazek: 5 Strana: 0409
Zdětiti se, il, ění, Kinder bekommen. — se s kým (děti s ním dostati). Schön.

413758   Zdětky Svazek: 5 Strana: 0409
Zdětky = zde. Na Mor. MM.

413759   Zdetleti Svazek: 10 Strana: 0526
Zdetleti = zetleti Mrtvola zdetlí. Deštná. Mš

413760   Zdeúřadní Svazek: 10 Strana: 0526
Zdeúřadní hierämtlich, špatné slovo. Mš.

413761   Zděvčiti se Svazek: 5 Strana: 0409
Zděvčiti se, il, en, ení, ein Mädchen narr werden, sich in ein Mädchen närrisch ver- lieben. Us. Šd.

413762   Zdezemský Svazek: 5 Strana: 0409
Zdezemský, hierländig, domácí. Dch. Cf. Zdesoudně.

413763   Zdchnouti Svazek: 7 Strana: 1132
Zdchnouti = zdechnouti. Veter zdechel všecky jabúčka (shodil). Slov. Rr. Sb.

413764   Zdí se Svazek: 5 Strana: 0409
Zdí se, vz Zdíti.

413765   Zdiala Svazek: 7 Strana: 1132
Zdiala = zdaleka. Sliedil očima z. Orl. XI. 205.

413766   Zdialiť sa Svazek: 5 Strana: 0409
Zdialiť sa = vzdáliti se. Na Slov. Lebo nikdy sa nezdialil, nezdiali Slovák pobožný od svojeho Boha. Sldk. Mart. 20.

413767   Zdiamantiti Svazek: 8 Strana: 0506
Zdiamantiti. Keď z-tí myslienočky do knih (básník). Phľd. 1896. 613.

413768   Zdibor Svazek: 5 Strana: 0409
Zdibor, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

413769   Zdibsko Svazek: 5 Strana: 0409
Zdibsko, a, n.. ves u Zdib. PL.

413770   Zdiby Svazek: 5 Strana: 0409
Zdiby, dle Dolany, ves v Karlínsku. Vz S. N., Tk. II. 423., III. 95., Blk. Kfsk. 22.

413771   Zdice Svazek: 5 Strana: 0409
Zdice, dle Budějovice, Zditz, ves u Hořo- vic. Cf. Tk. I. 630., IV. 746., V. 264., S. N. — Zdický.

413772   Zdicí Svazek: 5 Strana: 0409
Zdicí (ne: zdící), Bau-, Mauer-. Z. kámen, V., cihla. 1694.

413773   Zdicí Svazek: 8 Strana: 0506
Zdicí kámen lámati. Arch. XV. 120.

413774   Zdielt Svazek: 7 Strana: 1133
Zdielt, a, m., farias, serpeus, zastr. Pršp. 22. 18.

413775   Zdielt Svazek: 7 Strana: 1400
Zdielt v dod. serpeus oprav v: serpens.

413776   Zdierati Svazek: 5 Strana: 0409
Zdierati = sdírati, sedřiti, abschinden, herabziehen. Slov. — co komu. Deviatu kožu nám zdierajú, článok za článkom režú telo naše a my? Mlčíme. Btt. spv. IV. 172.

413777   Zdierec Svazek: 5 Strana: 0409
Zdierec, rce, m. = dříč, der Schinder. Na Slov. Zbr. Hry. 58. Nič nedať tím zdier- com. Syt. Táb. 137.

413778   Zdiernik Svazek: 5 Strana: 0409
Zdiernik, a, m. = zdierce. Na Slov. Ke- bych len vedela, kde býva dajeden z tých zdiernikov. Zbr. Hry. 58.

413779   Zdierstvo Svazek: 5 Strana: 0409
Zdierstvo, a, n. = zdírání, das Schin- den, die Schinderei. Na Slov. Násilí a z. Zbr. Hry 228

413780   Zdieř Svazek: 9 Strana: 0402
Zdieř. Kdyby se buď článek řetězu neb zdieř (u studny) přetrhla. 1447. Věst. uč sp. 1899. 15.

413781   Zdieše sě Svazek: 5 Strana: 0409
Zdieše sě, zastr. = zdálo se. Kat. 192. Vz Zdíti, 3.

413782   Zdieti Svazek: 5 Strana: 0409
Zdieti, vz Zdíti (učiniti). Kat.

413783   Zdieti Svazek: 10 Strana: 0526
Zdieti, vz Zdieti 1.

413784   Zdich Svazek: 5 Strana: 0409
Zdich, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I 128. Dle Gl. 385. = Zdislav.

413785   Zdich Svazek: 7 Strana: 1133
Zdich, vz Zdeslav (dod.), Mus. 1889. 161.

413786   Zdik Svazek: 5 Strana: 0410
Zdik, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128. Dle Gl. 385. = Zdislav. Vz S. N., Tk. I. 630., Sbn. 119., Sdl. Hr. 125.

413787   Zdík Svazek: 7 Strana: 1133
Zdík (ne: Zdik), vz Zdeslav (dod.).

413788   Zdíkov Svazek: 5 Strana: 0410
Zdíkov, a, m. Z. velký a Malý, Gross-, Klein-Zdikau, vsi u Vimberka. Vz Blk. Kfsk. XVIII., XXVI.

413789   Zdíky Svazek: 5 Strana: 0410
Zdíky, dle Dolany, Stiegesdorf, ves u Ka- plice v Buděj. Vz Blk. Kfsk. 653., S.U. Hr. III. 43., 48.

413790   Zdílač, e, m Svazek: 5 Strana: 0410
Zdílač, e, m. = sdíleč, der Mittheiler. U Uher. Hrad. Tč.

413791   Zdíleti Svazek: 5 Strana: 0410
Zdíleti, vz Sděliti.

413792   Zdílivosť, i Svazek: 5 Strana: 0410
Zdílivosť, i, f., der Mittheilungssinn. Šm.

413793   Zdílně Svazek: 5 Strana: 0410
Zdílně, mittheilend. Kram.

413794   Zdílniště Svazek: 9 Strana: 0402
Zdílniště, ě, n., jm. pozemku na Hořicku. Hoř. 135.

413795   Zdílnosť, sdílnosť Svazek: 5 Strana: 0410
Zdílnosť, sdílnosť, i, f. = sdílení se s kým, dání částky, udělení, die Mittheilung. Z. někomu učiniti. To nám buď nejbližší cesta k dobročinnosti, k z-sti a štědrosti. V. K z-sti vede před oči stavěje užitky. BR. II. 29. Pud k 2-sti. Dk. P. 148. Z. ctí zdílného. V. — Z. = společnost, die Ge- meinschaft. Z. ve všem. Sych. Z. těla a krve Kristovy (večeře Páně). V.

413796   Zdílný, sdílný Svazek: 5 Strana: 0410
Zdílný, sdílný = sdělující se, štědrý, mittheilsam, freigebig. V. Zdílnosť ctí zdíl- ného. V. jsou zdílní a štědří. BR. II. 26. a. — komu čím. Míti to, čímž by zdílný i přátelům i nuzným býti mohl. Jel. — Z. = obecný, gemeinschaftlich. —komu: z. všem Scip.

413797   Zdilut Svazek: 5 Strana: 0410
Zdilut, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

413798   Zdím Svazek: 5 Strana: 0410
Zdím, vz Zdíti.

413799   Zdiměřice Svazek: 5 Strana: 0410
Zdiměřice, dle Budějovice, Stiměřitz, ves u Jesenic. PL. Cf. Blk. Kfsk. 944.

413800   Zdimír, a, m Svazek: 5 Strana: 0410
Zdimír, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

413801   Zdinka, y Svazek: 5 Strana: 0410
Zdinka, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. 1. 128.

413802   Zdinky Svazek: 5 Strana: 0410
Zdinky, pl., f. = cimbuří, die Mauer- zinnen. Čsk.

413803   Zdirad Svazek: 5 Strana: 0410
Zdirad, a, m., os. jm.

413804   Zdírati Svazek: 5 Strana: 0410
Zdírati, vz Zedříti, Sedrati. — Z. = utí- kati, davonlaufen. Na Mor. Brt., Vck.

413805   Zdírati Svazek: 8 Strana: 0506
Zdírati maso, zajíce, häutein. Zlín. Brt. I). II. 424.

413806   Zdírka, zdířka Svazek: 5 Strana: 0410
Zdírka, zdířka, y, f. = zděř; železný obrouček na rukojeti, der Heftring, die Zwinge, das Zwingel. Šp., Msk. — Z. = nádržka na vodu. U Rychn Čsk.

413807   Zdírkovati Svazek: 5 Strana: 0410
Zdírkovati, löcherig machen. Lom. Pých. 66.

413808   Zdíř Svazek: 5 Strana: 0410
Zdíř, e, f. = zděř, železný kruh, jímž se spojují ramena s ojí. Mor., Pk., Bkř., Jsk. Vz Zděř, Zdířka.

413809   Zdíř Svazek: 9 Strana: 0402
Zdíř, vz Zdieř, Zdířka.

413810   Zdíř Svazek: 10 Strana: 0526
Zdíř. Zdíří železnou obitý. Arch. XX. 522.

413811   Zdířiti se Svazek: 9 Strana: 0402
Zdířiti se. Zdířil se = udělal díru, koule projela kuželkami. Rakovník. Kub. L. f. 1900. 365.

413812   Zdířka Svazek: 8 Strana: 0506
Zdířka (zděřka) = čásť oje před formán- kem. Brt. D. II. 444. — Z. S obou stran kro- jidla hřídel přepásán jest z-kami. Ib. 448, Železný pás, jímž snice k strmolilavci připev- něny jsou. Ib. 451. — Z. = zákovka, Ib. 452.

413813   Zdířkový Svazek: 5 Strana: 0410
Zdířkový, Ring-, Beschlag-. Z. plech u nápravy. Vz Zděř.

413814   Zdisciplinovanosť Svazek: 10 Strana: 0526
Zdisciplinovanosť. Průmyslová z. Nár. list. 1903. 312. 21.

413815   Zdisciplinovaný Svazek: 10 Strana: 0526
Zdisciplinovaný. Nár. list. 1904. 91. 1.

413816   1. Zdislav Svazek: 5 Strana: 0410
1. Zdislav, a, m., osob. im. Pal Rdh. I. 128 , Tk. I. 630., V. 58., 60. Ž. Zeman. Zžk. 8.

413817   2. Zdislav Svazek: 5 Strana: 0410
2. Zdislav, i a ě, f., ves v Chrudimsku. Arch. III. 474., Sdl. Hrad. 1. 82., 97., 101., 103 , Blk. Kfsk. 517.

413818   Zdislav Svazek: 7 Strana: 1133
Zdislav, ě, f., míst. jm. Vz Km. 1886. 27.

413819   Zdislava Svazek: 5 Strana: 0410
Zdislava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128., Dal. Jir. 145

413820   Zdislavice Svazek: 5 Strana: 0410
Zdislavice, dle Budějovice, městečko u Benešova. Vz S. N., Tk. III. 36., 123., Blk. Kfsk. 61., 62. — Z., ves u Zdonnek. na Mor. Tč. — Z , ves v Čáslavsku. Vz Blk. Kfsk. 701. — Z., ves zaniklá v Lito- měřicku. Vz Blk. Kfsk. 845.

413821   Zdislavov Svazek: 7 Strana: 1133
Zdislavov, a, m., ves. D. ol. X. 415.

413822   Zdišek Svazek: 7 Strana: 1133
Zdišek, ška, m. = Zdislav. D. ol. IV. 566.

413823   Zdita Svazek: 5 Strana: 0410
Zdita, y, f., osob. jm. ze 14, stol. Mus. 1880. 467.

413824   1. Zdíti Svazek: 5 Strana: 0410
1. Zdíti (zastr. zdieti), sdíti, zději a zdím, zděj, zděl a zdíl (zastr. zdál), zděn, ění = sčiniti, učiniti, udělati, thun, machen. Kat. 59., 805., 3106.; se = díti se, státi se, ge- schehen, wiederfahren. Vz Vzděti, Listy filol. 1884. 107. (Gb.) — co. Potom zdievši ty potřeby jel jest z Olumúce. NB. Tč. 93. Aby proto prve přijel, než páni KM. soud zdadie. Arch. V. 511. Vezmětež to svaté tělo, neb jest nic zlého nezdělo. Výb. II. 35. Anděl zdal (z kmene da) poselství. Št. Ř. 215. B. Zdav poselstvie. Hr. rk. 107.— co komu: lítosť bližnímu. Rad. zv. Rodi- čům odměnnú službu z. (činiti). V. Ben. Až noc temná konec bojem zdieše. Rkk. 52. Kapla tuto stála, Cyrill zděl ji jménu Kle- mentovu; Vezmi bič, zděj konec lomu tomu. Sš. Bs. 187., 195. Aby ty jim zdal potřebu. Hugo 394. Což sobě smutná sději. Hr. rk. 40. a. Kdež mi se česť zděje. Alx. V. 856. Co je nám sobě sdieti? Mst. 240. Co's nám sděl? Hr. rk. — Dal. — co kde (čím) : posel- ství na sněme. V. Nevěda co zdieti sobě v té strasti. St. skl. I kak sě zdie v cuzej vlasti ot jutra po večer, tako bě sě zdieti diet- kám i ženám. Rkk. 8. Poselství před císa- řem z. (učiniti), poručení. V. Z co u koho. Rad. zv. I zdieše hoře v dědinách ohněm i mečem. Rkk. 17. Lilije, vy děvy milo- skvoucí, zda zář luny ve vás stan si zděla?; Zděje trůn vám na suti a rumu. Sš. Bs. 179., 183. Před najvyšším komorníkem, su- dím a písařem zdieti má svú potřebu. Arch. V. 363. — co jak. Jakožby ona přikázala, aby to věrně zdála (učinila). Tristr. 108. A ty osoby mají klejty potřebnými opa- třeny býti, aby to poselstvie svobodně zdieti mohli. Arch. IV. 482. Kterak posel- stvie pána svého dobře zděje posel nena- učený? Hus I. 232. Toť rád zději. Hr. rk. 131. Že jsú k necti nic nezdieli. Tand. Z. 166. b. — se komu (jak). Lučanům sě zde zle zdie. Dal. A najviece pro ten sku- tek, z něhož král jmieješe smutek, bychu všichni bez naděje, že sě jim vše hoře zděje Alx. Anth. 1. 3. vyd. 37. — co z čeho. Vroucnosť, jenžto zděla nebe ze žaláře. Sš. Bs. 175. — co odkud kam. A od téhož krále poselství k nám zdav. Arch. III. 306. K němužto bez meškánie zděj to poselstvie. Výb. II. 22. Gawin zdie k nim to poselstvie. Tand. Z. 165. b. — co proč. Ach, ty trnie, ostré trnie! čemu si bol zdělo? Rkk. 61. — co čím: mečeni. Dal. Vz dole. Aby ty tělem zdal (zděl, vy- konal) potřebu svú. Hugo. Zděli jste svým žitím morovým, že se zloba proti církvi ježí. Sš. Bs. 195. Jak jste svatou pílí všem nám radosť zdili. Sš. Bs. 64.

413825   2. Zdíti Svazek: 5 Strana: 0410
2. Zdíti, zdím, ěl, ěn, ění = říci, pově- děti, sagen. Přemysl dá to vší zemi věděti; muží nevěděchu, co tomu zdieti. Dal. — St. skl.

413826   4. Zdíti Svazek: 5 Strana: 0411
4. Zdíti, zdím, zdi, il, ěn, ění; zdívati = zeď stavěti, mauern, eine Mauer ziehen. — co: město (zdí ohraditi). Dal. — jak: po stupních z. (usazovati). Nz. Z. na sucho (bez vápna n. malty). Vys.

413827   5. Zdíti Svazek: 5 Strana: 0411
5. Zdíti = sdíti, svléci, ausziehen. — co odkud: kabát se sebe z. Na Ostrav. Tč.

413828   1. Zdíti Svazek: 7 Strana: 1133
1. Zdíti. Vz Mkl. Etym. 44. a. — co. Co ta žena mohla sdieti? Hr. rk. 81. Mohl by boj sdieti. Alx. V. v. 2267. (HP. 55.). Ktož má múdrosť, všecko zděje. Sv. ruk. 7. — co komu. Co jsem tobě zděl? Sv. ruk. 168.

413829   5. Zdíti Svazek: 7 Strana: 1133
5. Zdíti = rozděliti. Zděl ten plen mezi ty, ktož sú bojovali. BO.

413830   Zdíti Svazek: 9 Strana: 0417
Zdíti. Ždmiž mu ty ranky (malé rány) korú (= tlač). Maš. ruk. 203a. Sr. 4. Žíti.

413831   Zdíti kam Svazek: 8 Strana: 0507
Zdíti kam. K nim zdě Záboj. Rok. Záb. 16. Dle Kroka 1893. 99. = zamířil.

413832   3. Zdíti se Svazek: 5 Strana: 0410
3. Zdíti se, zději se = zdáti se, scheinen. Zději se. Výb. I. 239. Však sě jemu nic to nezdi (nezdálo). Výb. I. 1080. 25. By ty byl, mně cele i zdí sě. Hr. rk. 117. Mnozí blázni slyšíce slovcě výborná, ješto se jim zdejí dvorná. Hr. rk. 99. a. Kteříž se sobě umělí býti zdadí (od kmene dad). Bl. 124. Kteříž se zdadí býti poslední. BR. II. 87. a. Ale to mně se zdadie pohróžky. Arch. IV. 389.

413833   Zdíti se Svazek: 9 Strana: 0402
Zdíti se. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 224. — Z. poselství = učiniti. Chč. S I. 76.

413834   Zdiva Svazek: 9 Strana: 0402
Zdiva. Dělati něco na zdivu = na odiv Blatná. Kub. 139.

413835   Zdívati Svazek: 5 Strana: 0411
Zdívati, vz Zdíti, 4.

413836   Zdivělosť Svazek: 5 Strana: 0411
Zdivělosť, i, f. = zdivočilosť, die Ver- wilderung.

413837   Zdivělý Svazek: 5 Strana: 0411
Zdivělý = divoký, wild, verwildert. Rehot z-lých koní, scheu geworden. Sldk. 515.

413838   Zdivělý Svazek: 7 Strana: 1133
Zdivělý, verwundert. Mill. 105. Cf. Zho- vadělý.

413839   Zdiveně Svazek: 5 Strana: 0411
Zdiveně = udiveně. Hlk. S. I. 13.

413840   Zdivený Svazek: 5 Strana: 0411
Zdivený; -en, a, o = zdivělý, wild, ver- wildert, scheu. Z. hled, Kká. Š. 113., oko, Hdk. L. k. 50., hosť. Kká. Td. 14. Stařec bíly promlouvá k druhům z-ným. Nitra VI. 98.

413841   Zdivený Svazek: 8 Strana: 0507
Zdivený = udivený. Zří Roland zdiven. Vrcb. Rol. XXIII.—XXIX. 27.

413842   Zdivený Svazek: 9 Strana: 0402
Zdivený. Z-ní zřeli kol. Vrch. Rob. 71.

413843   Zdivěti Svazek: 5 Strana: 0411
Zdivěti, ěl, ění = zdivočeti, wild, scheu werden. Slov. Dbš. Obyč. 44., Mt. S. I. 117. Aby syn nezdivel. Sldk. 4

413844   Zdiviti Svazek: 5 Strana: 0411
Zdiviti, il, en, ení, verwildern, wild, scheu machen. Dch. — se, sich wundern, verwundern, ins Erstaunen gerathen; wild, scheu werden. — se. Nech zdiviem sa (nech se zblázním), ak čistú pravdu ne- hovorím. Dbš. Obyč. 45. — se čemu. Rk. Vz Diviti se.

413845   Zdívka Svazek: 5 Strana: 0411
Zdívka, y, f., das Mauern. Máme dnes zdívku (zdíme, stavíme). Mor. Šd.

413846   Zdivniti Svazek: 5 Strana: 0411
Zdivniti, il, ěn, ění = divným učiniti. — co. Zdivnil milosrdie své. Ž. kap. 36. 22. (Č.). Vz Zdiviti.

413847   Zdivniti Svazek: 10 Strana: 0526
Zdivniti, vz Vzdiviti.

413848   Zdivo Svazek: 5 Strana: 0411
Zdivo, a, n., das Mauerwerk, Gemäuer, Baumaterial (věci ku zdění). Dch., Tč., Kká. Td. 211., 50. Z. přihrádkové, der Riegel- bau, Krost, základní, sklepové, cihelné. Us. Pdl. Z. na sucho, rauhes Mauerwerk. Šp. Tvrdé zdivo bašt. Tč. Obmítka zdiva, der Anwurf des Gemäuers. Dch.

413849   Zdivo Svazek: 10 Strana: 0526
Zdivo = čásť stavby skládající se z látek zdicích, nejvíce z kamene n. cihel. Z. beto- nové, cihelné, hliněné, hrazděné, kamenné, kvadrové, lité, nárožní, obvodní, v patrech, podnožní, v podstřeší (štítové, štíty, ohni- vzdorné, převýšené komínové), podzemní, v přízemí, roubené, smíšené. Vz KP. IX. 278a., 289.

413850   Zdivočelosť Svazek: 5 Strana: 0411
Zdivočelosť, i, f. = zdivočilosť, die Wild- heit. Z. všech stavů. Pal. Děj. IV. 2. 83.

413851   Zdivočelý Svazek: 5 Strana: 0411
Zdivočelý = kdo zdivočel, wild, scheu geworden, verwildert. D., Dch., Lpř. Z. člověk, Tč , fantasie, kůň. Osv. I. 365., VI. 548. Muž ten z-lý. Pal. Děj. V. 2. 126. — čím: vášní. Vrch.

413852   Zdivočení Svazek: 5 Strana: 0411
Zdivočení, n., die Verwilderung, das Scheuwerden. Bern., Dch. Z. mravů, Mus. 1880. 27., vojska. Osv. I. 212.

413853   Zdivočený Svazek: 5 Strana: 0411
Zdivočený; -en, a, o = zdivočelý. Vz Zdivočiti. Bern.

413854   Zdivočeti Svazek: 5 Strana: 0411
Zdivočeti, ejí, el, ení = divokým se státi, wild werden, verwildern, wildern. Vojáci zdivočeli. V. Lid týraný rozprchával se po zemi a z-čel. Pal. Děj. V. 1. 5.— Ros, D. — kde. On na školách zdivočel. Sych. Děti na ulici zdivočely; Mezi divochy člo- věk sám zdivočí. Us. Tč.

413855   Zdivočeti Svazek: 10 Strana: 0526
Zdivočeti = státi se divokým. Já myslil, že zdivočím (se zblázním). Šumava. Rgl.

413856   Zdivočile Svazek: 5 Strana: 0411
Zdivočile, wild, scheu. Z. se zpínati. Sych. Z. si vésti, počínati. Lpř, Němc.

413857   Zdivočilec Svazek: 5 Strana: 0411
Zdivočilec, lce, m., ein verwildeter Mensch. Vinař.

413858   Zdivočilosť Svazek: 5 Strana: 0411
Zdivočilosť, i, f. = divokosť, die Wild- heit, Verwilderung. D. Kozmas potvrzuje tuto z. Ddk. IV. 301.

413859   Zdivočilý Svazek: 5 Strana: 0411
Zdivočilý = zdivočelý, divoký, který se zdivočil, wild. Z. obyčejové, Ros., vášeň, Č., zubr. Sych. Zdivočilý. Kká. Td. 130. a j. Z. kluk, Dch., chasa, houští, Čch. Mch. 18., 45., rota. Ib. 78. Sv. Vojtěch nalezl manželství v Čechách ve stavu z-lém. Ddk. IV. 301. — Pozn. Zdivočilý jest prý chybné m. zdivočelý od zdivočeti. Cf.: zprachnivělý, zkamenělý, zmoudřelý, zdivočelý, zhova- dělý. Ale Jg. má tvar zdivočilý a odvádí jej od: zdivočil se a nikoli od zdivočeti. Cf. zhovadilý (který se zhovadil), Rkk., vko- řenilý, změkčilý, zmocnilý, znuzilý, Žer., zmužilý, V., zněmčilý, V., opilý (který se vkořenil, změkčil, zmocnil, znuzil, zmužil, zněmčil, opil); zhošilý, zepsilý, zjedovatilý. Vz Zhovadilý.

413860   Zdivočilý Svazek: 8 Strana: 0507
Zdivočilý pohled. Vrch. Tryz. 64.

413861   Zdivočiti Svazek: 5 Strana: 0411
Zdivočiti, il, en, ení; zdivočovati = di- vokým učiniti, wild o. scheu machen. — koho. Nepráskej bičem, ať krav nezdivo- číš. Us. Tč. — se kde. Us., Jel. Krávy se v lese z-čily. Us. Tč.

413862   Zdivočovati Svazek: 5 Strana: 0411
Zdivočovati, vz Zdivočiti.

413863   Zdivoj Svazek: 5 Strana: 0411
Zdivoj, e, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

413864   Zdivokaz Svazek: 5 Strana: 0411
Zdivokaz, u, m., ein Fehler am Gemäuer. Zpr. arch. VII. 58.

413865   Zdivokaz Svazek: 8 Strana: 0507
Zdivokaz, a, m. Nár. list. 1894. č. 303.

413866   Zdivokaz Svazek: 10 Strana: 0526
Zdivokaz, u, m. Z. povstává tam, kde organické látky blízko vápenatých přechá- zejí v hnilobu. Vz více v KP. IX. 447.

413867   Zdivošiti Svazek: 7 Strana: 1133
Zdivošiti = divochem se státi. N. Hlsk. III. 385.

413868   Zdivuřený Svazek: 10 Strana: 0526
Zdivuřený = zdivočilý. Val. Čes. 1. X. 472.

413869   Zdivůřiť koho Svazek: 9 Strana: 0402
Zdivůřiť koho = zdivočiti. Val. Čes. 1. X. 382.

413870   Zdižer Svazek: 5 Strana: 0411
Zdižer, u, m. = plíseň?

413871   zdj, ždj Svazek: 8 Strana: 0507
zdj, ždj změněno v žž a to v žď: hromaz- diti, hromažžu, hromažďu. Z. wit. Cf. Gb. H. ml. I. 400., Dšk. Jihč. I. 37.

413872   Zdjeti Svazek: 5 Strana: 0411
Zdjeti = zdieti, zdíti, zastr. Vz Zdíti (činiti).

413873   zdl Svazek: 8 Strana: 0507
zdl m. zl (d vsuto): kúzdlec m. kúzlec, kuzdelec m. kozelec. Podkrkon. Cf. Gb. H. ml. I. 409.

413874   Zdla Svazek: 5 Strana: 0411
Zdla, y, f., gale, Gagel, rostl. Z. obecná, g. commune. Vz Rstp. 1416. — Z. = boro- vice, mirica. Rkp. vodň.

413875   Zdlabati Svazek: 5 Strana: 0411
Zdlabati = vydlabati, aushöhlen. Ros. — Z. = snísti (žertem), zusammenessen. — co. Vše zdlabal. U Kr. Hrad. Kšť.

413876   Zdlabiti Svazek: 5 Strana: 0411
Zdlabiti, il, en, ení, zdlabnouti, bnul a a bl, ut, utí, zdlabovati = zmačkati, stisk- nouti, zusammendrücken, zerdrücken. Ros. Mor. Vck. — co kam. Leč té chraň se, sice v zhlaň tě zdlabí. Sš. Snt. 133. — Z.= snísti. Cf. Zdlabati. — co. Vše zdlabli. U Kr. Hrad. Kšť.

413877   Zdlač Svazek: 7 Strana: 1133
Zdlač, peonium, rostl. Pršp. 33. 12.

413878   Zdlapati, zdlapčiti Svazek: 7 Strana: 1133
Zdlapati, zdlapčiti = udupati. Slov. D. Šk. I. 263.

413879   Zdlatoliti Svazek: 5 Strana: 0411
Zdlatoliti, il, en, ení = sešlapati, svá- leti, zer-, zusammentreten. — co čím: osení sezením. Kouble.

413880   Zdlávený Svazek: 8 Strana: 0507
Zdlávený. Z. pod podnož. Phľd. 1896. 698.

413881   Zdláviti Svazek: 5 Strana: 0411
Zdláviti, il, en, ení, zdlavovati = zadá- viti, erwürgen; pošlapati, nieder-, zusam- mentreten. Slov. — co. Zlomiť konár, z. hrady (záhony). Zátur. Háj. I. 35. — co čím: patou. Nitra VI. 87.

413882   Zdlha Svazek: 5 Strana: 0411
Zdlha = zdlouha. Na Slov. Bern.

413883   Zdlhavosť Svazek: 5 Strana: 0411
Zdlhavosť, i, f. = zdlouhavosť. Slov. Ludia k odkladu a z-sti velmi náchylní sú. Lipa 379.

413884   Zdlhavý Svazek: 5 Strana: 0411
Zdlhavý = zdlouhavý. Na Slov. Šd.

413885   Zdlouha Svazek: 5 Strana: 0411
Zdlouha, langsam. Z. si vykračovati, V., něco dělati. Z. si počínati, jíti; Práce jde z. ku předu. Dch. Z. mluviti, píti. Hrts. Květ útlý z., koukol rychle roste. Shakesp. Tč.

413886   Zdlouhavě Svazek: 5 Strana: 0411
Zdlouhavě, komp. -věji, langsam. Z. pra- covati, všecko dělati. Us.

413887   Zdlouhavec Svazek: 9 Strana: 0402
Zdlouhavec, vce, m. Z. (volnokrok), athous-, brouk. Z. černý, a. niger, červený, rufus, dlouhoštítý, longicollis, dvojpáský, bifascia- tns, hnědavý, subfuscus, horský, alpinus, lemovaný, circumductus, páskovaný, undu- latus, rudořitný, haemorrhoidalis, tečkoboký, circumscripts, tmavošedý, vittatus Zebeiův, Zebei, zkomolený, mutilatus, zkoumavý, scru- tator. Vz Klim. 433.

413888   Zdlouhavost Svazek: 5 Strana: 0411
Zdlouhavost', i, f. = váhavosť, nerychlosť, die Langsamkeit, Saumseligkeit. D.

413889   Zdlouhavý Svazek: 5 Strana: 0411
Zdlouhavý = váhavý, nerychlý, meškaný, langsam, saumselig, zauderhaft. Z. nemoc (couravá), Dch., krok, chod, Us., Mcha., člověk, práce, cesta. Tč. Šel z-vým krokem. Us. Z-vý, budiž k ničemu. Us. Bkř. Z. jízda (račí). D. Vz Srání. — v čem: v řeči. Tč.

413890   Zdlouhavý Svazek: 7 Strana: 1133
Zdlouhavý. Z. řeč, brachyphasia.

413891   Zdlouhavý Svazek: 10 Strana: 0526
Zdlouhavý jako rak, jako šnek. Us. Rgl.

413892   Zdloužiti Svazek: 5 Strana: 0411
Zdloužiti, il, en, ení = dlouhým učiniti, verlängern. — co komu: plášť. Ros. — komu čeho. Chceš-li sobě z. věku, hledej k tomu v ctnosti léku. Sb. uč., Hkš. — co jak. Dva kročky zdloužím v jeden mužský krok. Shakesp. Tč.

413893   Zdlovitý Svazek: 5 Strana: 0412
Zdlovitý. Z. rostl., myriceae: voskovník, zdla, postopčák, obkotec, kupinovec. Vz Rstp.,141., S. N., Zdla.

413894   Zdlska Svazek: 5 Strana: 0412
Zdlska, y, f. = zdlouška, zdélka. Na Slov. Šd.

413895   Zdlúha Svazek: 5 Strana: 0412
Zdlúha = zdlouha. Slov.

413896   Zdluhl Svazek: 7 Strana: 1133
Zdluhl (zduhl), u, m. = irius, nerost duhových barev, opál? Rozk, Pršp. 6.

413897   Zdlužení Svazek: 5 Strana: 0412
Zdlužení, n., vz Zdlužiti.

413898   Zdlužený, vz Svazek: 5 Strana: 0412
Zdlužený, vz Zdlužiti.

413899   Zdlužilý Svazek: 5 Strana: 0412
Zdlužilý = zdlužený, geborgt, entlehnt.

413900   Zdlúžiti Svazek: 5 Strana: 0412
Zdlúžiti = zdloužiti.

413901   Zdlužiti se Svazek: 5 Strana: 0412
Zdlužiti se, il, ení, zdlužovati = dluh učiniti, borgen, ausborgen, Schulden machen. V., Br., J. tr. Zavadil-liby prve co otec na tom dielu, než-li by syna oddělil, zdluže se. Arch. V. 37. — se jak. Žeby sě kto zdlužil viece nežby svého statku měl. VI. zř. 205., Arch. V. 118. — več. Aby mně to dala popsáno, več by se z-la. Arch. I. 153. Ve veliké summy peněz se z. V. — se (kde) nač. Z. se na řemeslo. Rad. zv. Na kupectví se u lidí zdlužil. Bart. — kdy (proč). Dluhóv mužových platiti nemá, než kteréž se z-la v svém vdovství, ty plať. Arch. II. 505. Všech dluhuov, v něž jesti pro nás a pro obecné dobré zašel a sie zdlužil nebo sie v časiech budúcich zadluží; Dluhy, v kteréž jest sie pro obecné dobré zdlužil osobám rozličným. Arch I. 209. — se od koho. Rk.

413902   Zdlužiti se Svazek: 7 Strana: 1133
Zdlužiti se Zdlužil jsem se v znamenité peníze na stavenie. Arch. VIII. 540.

413903   Zdlúžky Svazek: 5 Strana: 0412
Zdlúžky, in der Länge, adv. Na Slov. Bern.

413904   Zdlužovati Svazek: 5 Strana: 0412
Zdlužovati, vz Zdlužiti.

413905   Zdlž Svazek: 5 Strana: 0412
Zdlž, e, f. = délka, die Länge. Slov. Z. odmerála (odměřila) kročajama. Phld. IV. 4. — Hdž. Čít. XII.

413906   Zdlžeti Svazek: 5 Strana: 0412
Zdlžeti, el, ení = zdloužeti, zdloužiti se, lang werden. Tvar jeho z-la. Na Slov. Klčk. Zb. IV. 106.

413907   Zdlžina Svazek: 5 Strana: 0412
Zdlžina, y, f. = délka, die Länge. Slov. Koľko tedy ma do z-ny toto drevo? Zátur. Nápr. 118.

413908   Zdlžiti Svazek: 5 Strana: 0412
Zdlžiti = zdlužiti, borgen. Na Slov. Loos.

413909   Zdlžiti Svazek: 5 Strana: 0412
Zdlžiti = zdloužiti, verlängern. Na Slov. Loos.

413910   Zdlžka Svazek: 5 Strana: 0412
Zdlžka, y, f. = délka, die Länge. Slov. Šířka i z. poľa. Sldk. 115. List tento je písaný na pol hárku (archu) papieru a sice nie po šírke lež po zdlžke jeho. Sl. let. I. 66.

413911   Zdlžosť Svazek: 5 Strana: 0412
Zdlžosť, i, f. zdloužka, dloužka dlouhosť, die Länge. Na Slov. Hdž. Čít. XII. Na ší- rinu i na z. pomerati (poměřiti). Sl. let. V. 167. Z. merajú (měří) na siahy či láktory, laktre. Hdž. Šlb. 54.

413912   Zdmouti Svazek: 5 Strana: 0412
Zdmouti, vz Zedmouti.

413913   Zdmuchati Svazek: 7 Strana: 1133
Zdmuchati = zdmýchnouti, anfachen. Tč.

413914   Zdmutí Svazek: 5 Strana: 0412
Zdmutí, n., das Aufschwellen, Aufblähen, die Stauung. Z. bouře. Hdk.

413915   Zdmutý Svazek: 5 Strana: 0412
Zdmutý, auf-, angeschwollen, aufgebläht, gestauet. Kká. K sl. j. 61. Z. kejdy. Tč. — jak. Každé zrno (hroznu) sladce z. Kká. K sl. j. 210. — čím. Vichrem z. Čch. Bs. 172. Bospor žalem bouřně zdmutý. Kká. K sl. j. 202.

413916   Zdmýchati Svazek: 5 Strana: 0412
Zdmýchati, vz Zdmýchnouti.

413917   Zdmýchnouti Svazek: 5 Strana: 0412
Zdmýchnouti, chnul a chl, ut, utí; zdmý- chati, zusammenblasen; herab-, wegblasen; aufblasen, in die Höhe blasen; durch Blasen zu Wege bringen. Vz Sdmýchnouti.

413918   Zdn Svazek: 7 Strana: 1133
Zdn. Z této skupiny d na Dol. vypadá: prázné. List. fil. 1891. 431.

413919   zdn Svazek: 8 Strana: 0507
zdn m. zn {d vsuto): przdniti z przniti, pazdnehty. Gb. H. ml. I. 408. Trýzdnit m. trýzniti. Dšk. Jihč. 1.16. — Z zdn odsuto d: prázný, jízný (jízdný), pozní etc. Gb. H. ml. I. 411.

413920   zďň Svazek: 8 Strana: 0507
zďň mění se v žďň: brážďní (brázdní) kůň. Doudl. Kts. 15. Práždněji — prázdněji. Št. Cf. Gb. H. ml. I. 495.

413921   Zdnění Svazek: 5 Strana: 0412
Zdnění, n., vz Zdníti.

413922   Zdníti Svazek: 5 Strana: 0412
Zdníti, zdnívati se, tagen. Vz Dníti se. Us. Tč.

413923   zdnj Svazek: 8 Strana: 0507
zdnj změněno v žďň: prázdniti — prážďněn. Cf. Gb. H. ml. I. 400.

413924   Zdnu Svazek: 8 Strana: 0507
Zdnu = zvnitř. Slov. Kal. S. 213.

413925   Zdnuká Svazek: 5 Strana: 0412
Zdnuká = uvnitř, darin, innen. Na Slov. Konečne domu niet už chyby. Bez meškania ho sriadil (zřídil) z. Phld. IV. 16. Cf. Zdnuky.

413926   Zdnuka Svazek: 7 Strana: 1133
Zdnuka, vz Zvonká, Mkl. Etym. 396. b.

413927   Zdnukati Svazek: 5 Strana: 0412
Zdnukati = uvnitř býti, innerlich, zu Hause sein? Cf. Zdnuká. Jaký zvonká, taký zdnuká. Na Slov. Dbš. Obyč. 46.

413928   Zdnuky Svazek: 5 Strana: 0412
Zdnuky = uvnitř, innerlich. Slov. Z-ky prázdny mešec. Zátur. Nektorí sprostí ľudia podobajú sa bubnu: z. sú prázdni, ale veľký lomoz robia. Zátur. Priat. III. 96. Čakaj, nech si ruku zdvihnem! ohlásil sa ten z., von innen. Dbš. Sl. pov. IV. 29. Vz Zdnuká.

413929   Zdoba Svazek: 5 Strana: 0412
Zdoba, y, f. = ozdoba, skvělosť, die Zierde, der Schmuck, der Flitter, das Lustre. Kam., Dch , Kká. Td. 97., Brf. Z. berly. Čch. Dg. 483. Z. bílých růží. Čch. Z. pozlátka dvořanů, der Höflinge Flitterzier. Dch. Náušnice, drahokamy, žien šťastných zdoby. Phld. III. 1. 31. Z. zlatá. Kká. K sl. j. 30. Opáše se jonák zdobou stuh. Hdk. Sen to prostý záře rajské zdoby. Nitra IV. 124.

413930   Zdoba Svazek: 10 Strana: 0526
Zdoba, y, f. = dobrá příležitost. Baw. Ar. v. 4801.

413931   Zďobaný Svazek: 5 Strana: 0412
Zďobaný; án, a, o, blatternarbig. Dch. Nz. lk. Cf. Dolúčkovatý, důlkovatý, zdrápaný. Z. od neštovic.

413932   Zďobaný Svazek: 8 Strana: 0507
Zďobaný od neštovic, lépe: zďubaný. Krok 1894. 98.

413933   Zďobati Svazek: 5 Strana: 0412
Zďobati = ďobáním zhloubiti, aufpicken.

413934   Zdobek Svazek: 5 Strana: 0412
Zdobek, bku, m. callichroma, hmyz. Krok II. 256.

413935   Zdoben Svazek: 5 Strana: 0412
Zdoben, bna, m., osob. jm. Pal Rdh. I. 128.

413936   Zdoben Svazek: 5 Strana: 0412
Zdoben, bně, f, Zdobin, ves u Miletína. Vz Zdobín.

413937   Zdobenec Svazek: 8 Strana: 0507
Zdobenec, nce, m., gnorimus, brouk. Vz Klim. 407.

413938   Zdobení Svazek: 5 Strana: 0412
Zdobení, n., das Zieren, die Verzierung. Z. stěn NA. I. 59.

413939   Zdobeninka Svazek: 5 Strana: 0412
Zdobeninka, zdobina, y, f., die Galan- teriewaare. Šm.

413940   Zdobeninkář Svazek: 5 Strana: 0412
Zdobeninkář, e, m., der Galanteriear- beiter. Šm.

413941   Zdobeninkářský Svazek: 5 Strana: 0412
Zdobeninkářský Z. Hlína, derDecklehm. Šm.

413942   Zdobený Svazek: 5 Strana: 0412
Zdobený; -en, a, o, geziert, ausge- schmückt. — jak. Dům hrdě z. Osv. I. 377. — čím. Desky dubové, koží potažené, často slonovinou a kovem z-né. Ddk. IV. 329.

413943   Zdobili Svazek: 5 Strana: 0412
Zdobili, a, m., samota u Mnichova Hra- diště. — Z. (Zdobeň), ves v Jičínsku. Vz Blk. Kfsk. 801., 807.

413944   Zdobina Svazek: 5 Strana: 0412
Zdobina, y, f., vz Zdobeninka.

413945   Zdobinář Svazek: 5 Strana: 0412
Zdobinář, e, m. = zdobeninkář. Rk., Loos.

413946   Zdobinský Svazek: 5 Strana: 0412
Zdobinský, ého, m., osob. jm. Šd.

413947   Zdobiti Svazek: 5 Strana: 0412
Zdobiti, il, en, ení = krášliti, šlechtiti, zieren, schmücken. — co, koho, se (čím): dům věnci. Us. Darmo se vrána pavím peřím zdobí. L. Ženu čepec, muža brada zdobí. Us. Tč. Nábožnosť zdobí vůbec lid náš slo- vanský. Sb. vel. I. 83. Vzhůru prut a druhý na přič leže, zdobí nejvíc kostely a věže (kříž) Slez. Šd. Či čítá, či píše, či sa pierkom zdobí? Sl. ps. 190. Plemeno dobytka krví jiného plemene z. NA. IV. 103. Křesťany v Kolosse trojím názvem zdobí. Sš. II. 193. Proč bys se zdobil cizím peřím, když své vlastní máš? Poř. Tč. — kdy, jak dlouho čím. Z jara, v létě květinami se zdobíme. Us. Kterýž sotva po 17 měsíců zdobil svou hlavu tiarou; Podlé této listiny měl král český korunou se z. v těch dnech; Osoby korunované při slavných bohoslužbách zdo- beny byly korunou. Ddk. III. 201., 225., 236.

413948   Zdobivosť Svazek: 10 Strana: 0680
Zdobivosť a zdobnosť tvarové osnovy. Nár list. 1906. 62., 13.

413949   Zdobivý Svazek: 5 Strana: 0413
Zdobivý = zdobný Rk.

413950   Zdobizna, y Svazek: 5 Strana: 0413
Zdobizna, y, f., vz Nezdobizna.

413951   Zďobkaný Svazek: 5 Strana: 0413
Zďobkaný = zďobaný. Prk.

413952   Zdobně Svazek: 5 Strana: 0413
Zdobně, zierlich. Pochva z. vykládaná. Vrch.

413953   Zdobnec Svazek: 5 Strana: 0413
Zdobnec, ence, m., aglaia. Rostl. III. 321.

413954   Zdobnice Svazek: 5 Strana: 0413
Zdobnice, e, f., přítok Orlice. Vz S. N. — Z., dle Budějovice. Z. malé, Klein-Stieb- nitz, veliké, Gross-Stiebnitz, vsi u Rychnova. Vz Sdl. Hrd. II. 12., 261., 262., 263.

413955   Zdobnice Svazek: 8 Strana: 0507
Zdobnice, druh hrušek. Arch. XV. 558.

413956   Zdobník Svazek: 8 Strana: 0507
Zdobník, a, m., poecilus, brouk. Z. lepý, p. lepidus, medový, cupreus, modravý, coeru- lescens, modrolemý, Koyi, obroubený, margi- nalis, příbuzný, affinis, rozpolteným dimidiatus, tečkořadý, striatopunctatus, tečkovaný, punctu- latus. Klim. 32.-33.

413957   Zdobník, a Svazek: 5 Strana: 0413
Zdobník, a, m., der Kunstvergolder. Kv. 1842.

413958   Zdobnosť Svazek: 5 Strana: 0413
Zdobnosť, i, f. = ozdobnosť, die Zierlich- keit. L. Zaisté iné čosi sa tam stalo: to z. vyvolala. Na Slov. Phld. III. 1. 43.

413959   Zdobnovypouklý Svazek: 10 Strana: 0526
Zdobnovypouklý štít. Msn. II. 197.

413960   Zdobný Svazek: 5 Strana: 0413
Zdobný = ozdobný, zierlich, schmuck- haft, Zier-, Schmuck-, Luxus-. Z. roucho, zahrada, kameny, pták, strom, květina, plášť, lipa, papír, Dch., písmo, barvy. Vrch. Ztrháme však hradby zlobné, vystavíme stany zdobné. Nitra VI. 35. Jich (pokrytců) řeč jest zdobná. A chalupu povláčkou opásali zdobnou. Slov. Phld. IV. 364., 5. Cf. Cifrovaný.

413961   Zdobný Svazek: 7 Strana: 1133
Zdobný. Arn. 1906.

413962   Zdobný Svazek: 10 Strana: 0526
Zdobný = dobrý. Zdá se mně to býti zdobno z země jeti. Baw. Ar. v. 1906. Sr. předcház. Zdoba

413963   Zdoboryt Svazek: 5 Strana: 0413
Zdoboryt, u, m., die Illustration. Šm. Z-ty opatřiti, illustriren. Šm.

413964   Zdoborytní Svazek: 5 Strana: 0413
Zdoborytní, illustrirt. Z. dílo. Šm.

413965   Zdobotinář Svazek: 7 Strana: 1133
Zdobotinář, e, m. = zdobotník (dod.). Rk.

413966   Zdobotiny Svazek: 7 Strana: 1133
Zdobotiny, pl., f., Galanteriewaaren.

413967   Zdobotník Svazek: 7 Strana: 1133
Zdobotník, a, m., Galanteriewaaren- händier, m. Rk.

413968   Zdobotný Svazek: 7 Strana: 1133
Zdobotný, Galanteriewaaren-. Z. obchod. Rk.

413969   Zdobropověstniti se čím Svazek: 7 Strana: 1133
Zdobropověstniti se čím, in einen guten Ruf kommen. PI. II. 104.

413970   Zdobrotit se Svazek: 10 Strana: 0526
Zdobrotit se = udobřiti, smířiti se. Hoš. Pol. I. 146.

413971   Zdobruchati se Svazek: 5 Strana: 0413
Zdobruchati se = zdobřiti se. Na Ostrav. Tč.

413972   Zdobřeti Svazek: 5 Strana: 0413
Zdobřeti, el, ení, gut werden, sich ver- bessern, sich versöhnen. Us.

413973   Zdobřiti Svazek: 5 Strana: 0413
Zdobřiti, il, en, ení, zdobřovati, udobřiti; gut machen, besänftigen. — si koho. Jan Augusta. — se = zdobřeti. Us. Tč. — koho čím. Což keď nám vykonáš a hrozných takto obětmi trápiteľov zdobríš : sľubujem, že ti všetko vypadne, jak sebe len žádáš. Hol. 254.

413974   Zdobřiti co Svazek: 9 Strana: 0402
Zdobřiti co i nějaké dílo (opraviti). Mus. 1898. 326.

413975   Zdobyti Svazek: 5 Strana: 0413
Zdobyti, zdobývati = dobyti, vybojovati, erobern, einnehmen, bestürmen ; vytáhnouti, herausziehen (Bern.). — co. Všechna města už zdobýval. Us. Obrátili se proti posádkám okolním, zdobývali i pobořili je. Pal. Děj. III. 3. 149. — Br., Cyr., Kram., Dač., Ben. V., Sych. — čeho. Zdobývaje některých mést táhl . . . Ros. — Br., V., Plk. — co (čeho) jak: mocí. Cyr. — se. Když takové zločince ven z města vésti chtěli, že se zdobývali (přiházelo se). Břez. 186. — co jak. Vtrhnuv do Uher zdobýval rychle po sobě města Šoproň, Kamen ... Pal. Děj. V. 1.311. — co čím odkud, herausbekommen. Na Mor. Tč.

413976   Zdočkati Svazek: 10 Strana: 0526
Zdočkati = dočkati. Doudl. List fil. 1902. 254.

413977   Zdohnati Svazek: 5 Strana: 0413
Zdohnati= dohnati, einholen. V již. a vých. Mor. Šd., Brt. Vz Z. — koho. Jenom jděte, však my vás zdoženeme. Šd.

413978   Zdohnati Svazek: 7 Strana: 1133
Zdohnati. Už Janoška zdoháňajú. Brt. N. p. I. 27.

413979   Zdohodnót Svazek: 8 Strana: 0507
Zdohodnót = uhodnouti. Brn. Brt. D. II. 424.

413980   Zdohoniti Svazek: 5 Strana: 0413
Zdohoniti, il, ěn, ění, zdoháněti = zdo- hnati. Mor. Hrb.

413981   Zdohoniti Svazek: 10 Strana: 0526
Zdohoniti = dohoniti. Doudl. List. fil. 1902. 254

413982   Zdochliak Svazek: 9 Strana: 0402
Zdochliak, a, m. = nemocný. Zát. Př. 77a.

413983   Zdochnouti komu kde Svazek: 10 Strana: 0526
Zdochnouti komu kde. Zdochlo mu vo fajke (uhaslo v dýmce). Slov. Czam. Slov. 140.

413984   Zdochnúť Svazek: 5 Strana: 0413
Zdochnúť = zdechnouti. Na Slov.

413985   Zdochnutý Svazek: 5 Strana: 0413
Zdochnutý = zdechnutý, zdechlý. Slov. Vyhodili na ulici z-té jehňa. Zbr. Báj. 59.

413986   Zdochýnať Svazek: 5 Strana: 0413
Zdochýnať = zdechati. Na Slov. Vz Zdechnouti.

413987   Zdochýnat Svazek: 8 Strana: 0507
Zdochýnat. Vatra zdochýňa (hasne); Iď z. = spát; umírati. Phl'd. 1894. 59.

413988   Zdojek Svazek: 5 Strana: 0413
Zdojek, jku, m. = co se po oteleni krávy zdojí. Cf. Mlezivo.

413989   Zdojek Svazek: 7 Strana: 1133
Zdojek, vz Vrzanec.

413990   Zdojený. Z Svazek: 10 Strana: 0526
Zdojený. Z. bahnice. Msn. Od. 138. Vz násl. Zdojiti.

413991   Zdojiti koho Svazek: 10 Strana: 0526
Zdojiti koho: bahnici (ovci). Hus. I. 144., Škd. Od. 143.

413992   Zdojky Svazek: 5 Strana: 0413
Zdojky, pl-, m. = zdojek. U Nov. Města na Mor. Brt.

413993   Zdojky Svazek: 8 Strana: 0507
Zdojky, vz Mlezivo (3. dod.).

413994   Zdokonalení Svazek: 5 Strana: 0413
Zdokonalení, n., die Vervollkommnung. Z. sebe, řemesel. Ddk. II. 44 , III. 173.

413995   Zdokonalenosť, i Svazek: 5 Strana: 0413
Zdokonalenosť, i, f. = zdokonalení. Kaizl 281.

413996   Zdokonalený Svazek: 5 Strana: 0413
Zdokonalený; -en, a, o, vervollkommnet. Z. řeč, nalez. Us. NA. IV. 95.

413997   Zdokonalitel Svazek: 5 Strana: 0413
Zdokonalitel, e, m., der Vervollkommner. Šmb. I. 443., 511.

413998   Zdokonalitelnosť Svazek: 5 Strana: 0413
Zdokonalitelnosť, i, f. = možnosť zdo- konalení, die Perfektibiütät. Osv. I. 51. Zasada oprav i z-sti. Pal. Děj. V. 1. 385.

413999   Zdokonalitelný Svazek: 7 Strana: 1133
Zdokonalitelný, vervollkommnenbar. Us. Pdl., V. V. 58

414000   Zdokonaliti Svazek: 5 Strana: 0413
Zdokonaliti, il, en, ení; zdokonalovati, vervollkommnen. D.. Č., Sych. — co. Svet kráča obrovským krokom prácu z-luje. Zátur. Vinš. 1. 27. — co čím: novými nástroji. Pilným čtením se z. Nitra VI. 188. — co kde: na stroji, ve vědě. — se jak. Přede vším z lil sebe sama Ddk. II. 43. — kdy kde. Při této cestě z-li Cyrill a Method na Rusi, což byli . . . započali. Sb. vel. III. 54.