424001   Zošklivení Svazek: 5 Strana: 0609
Zošklivení, n., der Ekel. Hojnosť plodí z. Exc. Z. osoby něčí. Mus. 1880. 160. Býti na z., zum Ekel werden. Dch. Náklonnosť proměnila se na z. stavu, Koll. IV. 116.

424002   Zošklivený Svazek: 7 Strana: 1152
Zošklivený. Jest na potupu lidem z-ven. Wtr. exc.

424003   Zošklivěti Svazek: 5 Strana: 0609
Zošklivěti, ěl, ění = ošklivým se státi, hässlich, ekelhaft, verächtlich werden. Us.

424004   Zoškliviti Svazek: 5 Strana: 0609
Zoškliviti, il, en, ení; zošklivovati = ošklivým učiniti, verekeln, widern; chuť, lásku, žádost odníti, verleiden, ekelhaft ma- chen, Abseheu erregen, verächtlich machen ; osočiti, in Ungnade bringen, verhasst ma- chen; se komu = v ošklivosť přijíti, nechut- ným se státi, zum Ekel ekelnaft werden. Jg. — co komu: sobě jídlo. V. Z. si co. Kom. Zošklivila si ho sobě. Záv. Z. lidu knihu. 1585. Aby Krista i s učením jeho sobě z-li BR. II. 38. a. Taktéž se nám ně- které poměry představ z-ví. Hš. Sl. 152. Z-vil si zpátečnictví, držel se pokroku. Hš. Sl. 136. Kdyby tě v tvém kožichu viděl, všecko by si z-vil. Němc. I. 156. Jak chlip- nosť miluješ, i sebe i tvé dobré skutky Bohu zošklivuješ. Slov. Tč. Z-lo se mu živobytí tak hříšné. Kld. 1. 285. Je osvítil a farizee jim z-vil. BR. II. 71. Rodičove chtě- jíce dítkám opilství z , opojily své otroky. Koll. IV 132. — kde. U poddaných nás zoškliviti chtěli. Pal. Děj. V. 2. 470. — se nad kým. Tu sa až sám nad sebou zo- šklivil, taký otrhaný vyzeral. Dbš. Sl. pov. 328 I. 167. — někoho kde (u někoho) n. někomu = osočiti. Ros. — se komu (čím) = v ošklivost přijíti. Svět se mu zošklivil. Sych. Zošklivil se mu svou ště- betností. Sych. — Ros. — s inft. Brzo já jim v této naší zemi škoditi zůšklivím (zošklivím). Háj.

424005   Zoškrdovati Svazek: 5 Strana: 0610
Zoškrdovati = oškrdem zkřesati. — co : mlýnský kámen. Us. Šd.

424006   Zoškrečati Svazek: 5 Strana: 0610
Zoškrečati = skřečeti ? Slov. Tu je ne- máš, choď ďalej! z-čali čerti. Dbš. Sl. pov. II. 20., Sb. sl. pies. II. 1. 142.

424007   Zoškriekati Svazek: 8 Strana: 0516
Zoškriekati = zakokrhati. Z-ly kohutíky. Phľd. 1895. 2.

424008   Zoškvarený Svazek: 5 Strana: 0610
Zoškvarený; -en, a, o = seškvrklý. Slov. Jako z. remeň. Dbš. Sl. pov. I. 35.

424009   Zošmariť Svazek: 5 Strana: 0610
Zošmariť, il, en, ení = shoditi, abwerfen. Slov. — co. Z-ril mech (shodil s ramen). Dbš. Sl. pov. I. 183.

424010   Zošmiknúť sa Svazek: 5 Strana: 0610
Zošmiknúť sa = vylézti, herauskriechen Slov. — odkud. A on len čupel, kým čupel za tou pecou; až raz z-kol sa z kúta a doma ani nevedeli, kam sa podel. Mt. S. I. 53. Ráno ešte za tmy zošmiknul sa žobrák z lavičky a poberal sa preč. Dbš. Sl. pov. I. 84.

424011   Zošpatiti koho Svazek: 8 Strana: 0516
Zošpatiti koho. Hněv z-til ho = učinil ho škaredým a p. Phľd. 1895. 202.

424012   Zošpulený Svazek: 5 Strana: 0610
Zošpulený; -en, a, o, verzerrt. Slov. Ssk.

424013   Zoštipkovati Svazek: 5 Strana: 0610
Zoštipkovati, flicken. — co kde: boty na prstech. Na Ostrav. Tč.

424014   Zoštúredenie Svazek: 5 Strana: 0610
Zoštúredenie, n. O rychle provedenom z. tohoto (tabora). P. Tóth. Trenč. M. 114.

424015   Zošudiť Svazek: 7 Strana: 1152
Zošudiť = sošoustnouť sa. Mnoho zeme z-dilo sa do hrobu. Slov. Orl. X. 270.

424016   Zošústnúť sa Svazek: 5 Strana: 0610
Zošústnúť sa = sešoustnouti se, slézti. — odkud. Ráno sa prvý prebudil, z lavičky zošústol, poďakoval sa za nocľah a poberal sa pryč. Dbš. Sl. pov. I. 81.

424017   Zotáčeti Svazek: 5 Strana: 0610
Zotáčeti, vz Zotočiti.

424018   Zotať Svazek: 5 Strana: 0610
Zotať = stíti, utíti, abhauen, niederhauen. Slov. — co. Zoťali brezu. Sl. pov. Šf. I. 104. Zotnem borovičku, preložím lavičku Sl. ps. 190. Chrápe, akoby ho boli zoťali. Mt. S. I. 105. Dám vám z. hlavy. Ppk. I. 195.

424019   Zoťatí Svazek: 5 Strana: 0610
Zoťatí, n. = stětí. Slov. Bern. Ta ma (dej), mamko, ta ma, kde ja budem sama, kdeby mi svokruša nerozkazúvala. Ani ma ta nedaj, kde sú dvoja bratia, akobys' ma dala katom na zoťatia. Sb. sl. pies. II. 1. 60.

424020   Zoťatý Svazek: 5 Strana: 0610
Zoťatý = sťatý. Slov. Plakali chlapci i dievčata, že je ta breza zoťata. Sl. ps. Šf. I.105. Zoťaté mladé stromky ihličnaté volajú sa pavúzy, listnaté stromky zoťaté, keď sú trochu dlhšie, volajú sa ráźgy. Slov. Hdž. Čít. 192.

424021   Zotava Svazek: 5 Strana: 0610
Zotava, y, f., die Erholung. Letní z., die Sommerfrische. Dch.

424022   Zotavělec Svazek: 5 Strana: 0610
Zotavělec, lce, m., der Rekonvalescent. Šm.

424023   Zotavená Svazek: 10 Strana: 0537
Zotavená, é, f., ErholuDg. Vyjel si na z-nou. Us.

424024   Zotavení Svazek: 5 Strana: 0610
Zotavení, n., die Erholung. Vz Zotava. Dk. P. 124.

424025   Zotavený Svazek: 5 Strana: 0610
Zotavený; en, a, o, erholt, erfrischt.

424026   Zotaviti Svazek: 5 Strana: 0610
Zotaviti, il, en, ení; zotavovati = travou znova obrostiti, begrasen; posíliti, stärken, emporhelfen; se = novou travou obrůsti, sich frisch begrasen; posilniti se, okřáti, zu Kräften kommen, sich aufraffen, sich erholen, zu sich kommen. Jg. — co, koho. Pěkný podzim zotavuje louky (tráva zase roste). Jg. Samokupčení ho zotavilo. Sych. Z. ne- mocného. D. Ó již zotav svoji mdlobu. Sš. Bs. 63. Z. své tělo. Mus. 1880. 156. — se kde. V zlatom blesku tvojich očí háj môj sa zotaví. Sl. ps. Na tom mojom hrobe v každej jara dobe zotaví sa, zbujnie tráv- niček zelený. Phld IV. 28. Z. se v hospo- dářství, v živnosti (sebrati se). Zlob. Neboť se zotaví pastviska na poušti. Br. — se kdy: po nemoci. Vz Z. se kde. — se čím: obchodem, Sych., procházkou. Ml. Tú ma- ličkosťú som ho zotavil. Na Ostrav. Tč. — se z čeho: z choroby, Mus. 1880. 243., z nemoci, Dch., Tč., z pohromy. Osv. I. 526. — se. A keď v práci telom duchom vystaneme, zase sa sem hore z. prijdeme. Zátur. My sme vyšli sem do hory, aby sme sa zotavili. Zátur. — se čeho. Lidé se těch všech škod dobře z-li. Arch. I. 8.

424027   Zotaviti Svazek: 8 Strana: 0516
Zotaviti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 75.

424028   Zotavujícnosť Svazek: 5 Strana: 0610
Zotavujícnosť, i, f., die Erholung. Mus. II. 440.

424029   Zotázati Svazek: 5 Strana: 0610
Zotázati, befragen, untersuchen. — jak. Takoví lidé i skrze trápení (torturu) zotázáni bývají. Sl. let. I. 298.

424030   Zotevříti Svazek: 5 Strana: 0610
Zotevříti, vz Zotvírati.

424031   Zotěžkati Svazek: 5 Strana: 0610
Zotěžkati, zotěžkovati, co kde: v ruce, in der Hand etwas abwägen. Us. Tč.

424032   Zotic Svazek: 8 Strana: 0516
Zotic, e, m., vrch v Požúnsku. Phľd. XII. 555.

424033   Zotínati Svazek: 5 Strana: 0610
Zotínati, vz Setnouti. Bern.

424034   Zotíti Svazek: 5 Strana: 0610
Zotíti, vz Setnouti. Bern.

424035   Zotka Svazek: 9 Strana: 0410
Zotka, y, f. = zátka, hadr, jímž se zatkává trouba od kamen. Slez. Lor. 81.

424036   Zotnelý Svazek: 7 Strana: 1152
Zotnelý = přehnilý Z. hnoj. Slov. Rr. Sb.

424037   Zotnúť Svazek: 5 Strana: 0610
Zotnúť, vz Setnouti. Slov. Tč.

424038   Zotočiti Svazek: 5 Strana: 0610
Zotočiti, il, en, ení, zotáčeti, el, en, ení = vše otočiti, alles umdrehen. — co: vlasy. Troj. Všecky je zotáčel. Jg.

424039   Zotrapčelý Svazek: 5 Strana: 0610
Zotrapčelý, zotrapčilý = kdo zotrapčel, se zotrapčil, otrapou se stal. Ty děti sou z-lé. Us. u Dobrušky. Vk.

424040   Zotrenie Svazek: 5 Strana: 0610
Zotrenie, n. = setření, die Verwischung. Sľubujúc, že k z-niu svojej viny vynajde spôsob. Sl. let. II. 64.

424041   Zotreť Svazek: 5 Strana: 0610
Zotreť = setříti. Na Slov. Keď som sa prebudila, moje líčka mokré, volala som milého, že mi jich on zotre. Sl. spv. IV. 131.

424042   Zotročelý Svazek: 5 Strana: 0610
Zotročelý, sklavisch geworden. Dch.

424043   Zotročení Svazek: 5 Strana: 0610
Zotročení, n., die Knechtung. Kká. K sl. j. 138.

424044   Zotročenosť Svazek: 5 Strana: 0610
Zotročenosť, i, f. = stav zotročeného, die Sklaverei.

424045   Zotročený Svazek: 5 Strana: 0610
Zotročený; -en, a, o, geknechtet.

424046   Zotročilec Svazek: 5 Strana: 0610
Zotročilec, lce, m., der Sklave, Knecht. Tč.

424047   Zotročilosť Svazek: 5 Strana: 0610
Zotročilosť, i, f. = zotročilého vlastnosť, der Sklavensinn. Z. ducha, duchová. Sš. J. 251., I. 114.

424048   Zotročilý Svazek: 5 Strana: 0610
Zotročilý = otrokem učiněný, zum Sklaven geworden, sklavisch. Gníd. 23., Ntr. VI. 15. Z. ruka, Kká. K sl. j. 170., člověk. Tč. Národ náš není povahy z-lé. Tč. exc.

424049   Zotročitel Svazek: 5 Strana: 0611
Zotročitel, e, m., der Sklavenmacher. Koll. Zn. 324., Koll. III. 180.

424050   Zotročiti Svazek: 5 Strana: 0611
Zotročiti, il, en, ení, zotročovati, zum Sklaven machen, knechten. = co, koho, se. Us. Naše skladba nikdy myšlénku ne- zotročuje. Kmp. Č. 159. Dohán, opium, káva, vodka všetky rody zotročujú. Hrbň. Jsk. Ducha nic nezotročí. Čjk. 131. Škoda toho

424051   Zotročovatel Svazek: 10 Strana: 0537
Zotročovatel, e, m. Lit. II. 259.

424052   Zotřepati se z čeho Svazek: 5 Strana: 0610
Zotřepati se z čeho: z plev, z prachu, sich abschütteln. Us. Tč.

424053   Zotřímati Svazek: 5 Strana: 0610
Zotřímati, zotřímávati = držeti, zacho- vávati. — co. Trebas ve dne, třebas v noci slub budem zatrímávať. Koll. Zp. II. 448. — co ke komu. Sčírosť, vernosť mého srdce ku tebe zotrimujem. Koll. Zp. II. 448.

424054   Zotřískati Svazek: 5 Strana: 0610
Zotřískati = zorážeti, abschlagen. — co kdy odkud. Vítr v noci zotřískal se stromů všecko ovoce. Mor. Šd.

424055   Zotříti Svazek: 5 Strana: 0610
Zotříti = otříti, setříti, abwischen. — co odkud. Ale mi nezotre s oka slzu mutnú. Exc. Oj, drahá moja, sestra spanilá, zotri slzy z hviezdných očí. Sldk. 300. — čím. Zotierala by ich hodbavným ručníkom. Sl. ps. Šf. I. 72.

424056   Zoubcovati Svazek: 7 Strana: 1152
Zoubcovati = zoubkovati. Rk.

424057   Zoubečkovatý Svazek: 8 Strana: 0516
Zoubečkovatý. Z. výstupek. Čl. L. Jos. 29.

424058   Zoubečkový Svazek: 9 Strana: 0410
Zoubečkový (cokýnkový) pásek. Čes. 1. VIII. 67.

424059   Zoubek Svazek: 7 Strana: 1152
Zoubek. Zoubky bílé jako smetánka. Osv. — Z. Frant. † 29/6 90. Cf. Pyp. K. II. 364., 433., Mus. 1886. 641., Ukaz. 114., Tf. Mtc. 237., Bačk. Př. 186. Život a práce jeho vypsal Vojt. Kryšpín. 1891.

424060   Zoubek Svazek: 9 Strana: 0410
Zoubek Fr. Vz Jub. XXXVI. — Z. česneku = stmužek. Blatná Kub. 159.

424061   Zoubek Svazek: 10 Strana: 0537
Zoubek Fr. Vz Tk. Pam. I. 414.

424062   Zoubíněný Svazek: 9 Strana: 0410
Zoubíněný. Z. zeď (jinovatkou pokrytá). Č. Křemže. Kub. L. f. 1900. 365.

424063   Zoubkočepka Svazek: 10 Strana: 0537
Zoubkočepka, y, f., racomitrium, druh mechu. Vz Ott. XXI. 16.

424064   Zoubkokrový Svazek: 9 Strana: 0410
Zoubkokrový, vz Krátkonožec.

424065   Zoubkování Svazek: 7 Strana: 1152
Zoubkování, n. Průjmy ze z., diarrhoea dentitonis.

424066   Zoubkovec Svazek: 9 Strana: 0410
Zoubkovec, vce, m., rhopalodontus, brouk. Z. rohatý, rh. fronticollis, tečkovaný, per- foratus Klim. 484.

424067   Zoubkovník Svazek: 8 Strana: 0516
Zoubkovník, u, m.= zubále, vráskovník, Zahnhobel. Ott. XL 418.

424068   Zoufalec Svazek: 5 Strana: 0611
Zoufalec, lce, m. = zoufalý člověk a) bez- nadějný (Jg., Háj.), ein Hoffnungsloser, Ver- zweifelter, der Verzweifler, b) na všecko od- vážný, ein tollkühner, verwegener, verruchter Mensch. Br., Lom., Kká. Útěchy prázdný z. Němc. I. 156. Kteří hřešivše milosrdenstvie nehledají, ti naděje nemají a ti zvláště slovú z-ci; Z-cóv nechá v zúfalství, neb se nechtie káti. Hus III. 158., II. 355.

424069   Zoufaleček Svazek: 7 Strana: 1152
Zoufaleček, čka, m. Črn. Zuz 126.

424070   Zoufálek Svazek: 5 Strana: 0611
Zoufálek, lka, m., ein Muthwilliger. Ros.

424071   Zoufalení Svazek: 5 Strana: 0611
Zoufalení, n., vz Zoufaliti.

424072   Zoufalice Svazek: 5 Strana: 0611
Zoufalice, e, f. = žena zoufalá, doskočná, smilná, eine Verwegene, Verruchte. Ros.

424073   Zoufaliti Svazek: 5 Strana: 0611
Zoufaliti, il, ení = zoufale si počínati, muthwillig sein, treiben. Ros.

424074   Zoufalivosť Svazek: 5 Strana: 0611
Zoufalivosť, i, f. = zoufalosť, die Ver- zweiflung. Mus. II. a. 24.

424075   Zoufalivý Svazek: 5 Strana: 0611
Zoufalivý = zoufalý, verzweifelt, desperat. Krok I. d. 9.

424076   Zoufalkyně Svazek: 5 Strana: 0611
Zoufalkyně, ě, f., die Verzweiflerin. D.

424077   Zoufalosť Svazek: 5 Strana: 0611
Zoufalosť, i, f., zoufalství, zoufalstvo. a, n. = stav zoufajícího; úplné pozbytí vší důvěry k Bohu, die Verzweiflung. Jg., MP. 84. Z-ství = nedostatek aneb odmítnutí všeliké důvěry v Boha. Pkt. Z. jest konečné hřiechu nekánie, tak že člověk konečně ne- želé hřiechóv; K z-stvie ji vedeš; Ale z-stvie je přemáhá, že nemohú pokorně žádati, aby jim bylo dáno. Hus II. 355., 99., 248. V zou- falosť upadnouti nad něčím. Chmel. Z-losť. Kom. Zoufalství. V. V z. něco učiniti. Vz Zoufalec. Z-ství světoborné. Ntr. VI. 251. Mě z-ství žralo. Kká. Td. 301. — Z-losť = ne- zbednosť, der Muthwille, die Ruchlosigkeit. V.

424078   Zoufalosť Svazek: 9 Strana: 0410
Zoufalosť. Vz Zát. Př. 33b., 380b. Nemá z. lék v z sti. Slád. Rom. 127.

424079   Zoufalský Svazek: 7 Strana: 1152
Zoufalský = zoufalý. Z. žádosť. Pož. 188.

424080   Zoufalství Svazek: 5 Strana: 0611
Zoufalství, n., vz Zoufalosť.

424081   Zoufalství Svazek: 7 Strana: 1152
Zoufalství, Ruchlosigkeit. Lotři, kteréž král pro veliké jejich z. zbil. Pož. 187.

424082   Zoufalství Svazek: 10 Strana: 0537
Zoufalství dodává sily. Tbz. III. 1. 201.

424083   Zoufalstvo Svazek: 5 Strana: 0611
Zoufalstvo, a, n., vz Zoufalosť. Zaplakali a hlasom zúfalstva zavolali. Sldk. 197.

424084   Zoufalý Svazek: 5 Strana: 0611
Zoufalý (zastr. zúfalý), od zoufal = který zoufal, bez naděje jest, verzagt, verzweifelt, desperat. V. Aniž jest kto tak zúfalý, aby chtěl komu bezděky svědčiti. Vš. Jir. 358. Z-lým nenávisť života vytočiti nesnadno jest. Jel. Z. boj, odpor, Lpř. Děj. I. 41., 77., stav, Šmb. S.U. 280., udatnosť, Lpř., hlas, smích, Us., mysl, pláč, zápas. Vrch. Umři z-lý, ver- zweifle und stirb! Dch. Byla z-lá pouhým na to pomyšlením. Hrts. Pokánie jest pecnec, jehož zúfalí nejedi. Hus II. 111. — Z. = všetečný, ošemetný, zlý, muthwillig, ausge- lassen; ruchlos, verzweifelt. Zoufalými a ne- podařilými dětmi jich dobře trestati může. V. Z. všetečnosť. V. Byli bezbožní a z. Br. Z. mládež. Peyt. Z. lotřík. Dač. I. 157.

424085   Zoufalý Svazek: 7 Strana: 1152
Zoufalý. Cf. Mkl. Etym. 269. a. Bys nebyl z. Sv. ruk. 274.

424086   Zoufání Svazek: 5 Strana: 0611
Zoufání, n., die Verzweiflung, Verzagung. V. V z. nad něčím upadnouti. Chmel. Z. k vysvobozenie. Hus I. 22.

424087   Zoufání, n Svazek: 7 Strana: 1152
Zoufání, n. Verzweiflung, f. Us.

424088   Zoufanlivě Svazek: 5 Strana: 0611
Zoufanlivě, zoufánlivě = zoufale. Ros.

424089   Zoufanlivec Svazek: 5 Strana: 0611
Zoufanlivec, vce, m. = zoufalec. Bern.

424090   Zoufanlivosť Svazek: 5 Strana: 0611
Zoufanlivosť, zoufánlivosť, i, f. = zou- falosť, die Verzweiflung. Ros. Z. neuleví žádného súžení; Z. v súžení bývá k obtí- žení. Na Slov. Tč.

424091   Zoufanlivý Svazek: 5 Strana: 0611
Zoufanlivý, zoufánlivý = zoufalý, ver- zweifelt. Ros. V žádném neščastí nebuď z-vý. Slov. Tč.

424092   Zoufanlivý nad Svazek: 9 Strana: 0410
Zoufanlivý nad její láskou. Pal. Záp. I. 96.

424093   Zoufati Svazek: 5 Strana: 0611
Zoufati (zastr. a na Slov. zúfati), zufá- váti = naději pouštěti, die Hoffnung auf- geben, verzweifeln. — abs. Kdo příliš doufá, často zoufá. Berg. Srdce jen nezoufej, ale v Boha doufej. Slez. Tč., Šd. Nezúfajme; 828* čo nás a kde čaká, tajemstvo je pre človeka. Zbr. Báj. 9. Núdzu máme, ale nezúfame. Hdž. Šlb. 22. Zle mi je, brat. No, my všetci nádejeme sa, ty tiež nezúfaj. Phld. IV. 527. Nezúfaj nikdy, šuhajko mladý, oko tvoje nech nesmúti. Čjk. 32. Nesluší žádnému z. D., Lb. Žádný neduh nemá zoufán býti (pass.). Vš. — kdy: v neštěstí. Vz Neštěstí. Ml., Sokol. V štěstí doufej, v neštěstí ne- zoufej. Prov. Tč., Bž. V bídě nezoufej, v Boha doufej. Mudr. 12. — nad čím, nad kým. Ojíř, St. skl., Lk. Z. nad milostí boží. D., Mž. 18. Zúfal by nad tak velikú studnicí milosrdenství? Hus I. 295. — o čem. Jel., Chč. 383. O vysvobození svém z. musejí. Vrat. 175. O jejie zdravie zúfali. GR. O ni- žádném nemáme z., dokud božie hovění vede ku pokánie. Hus II. 271. Z. o odpuštění hříchů, V., o nemocném. Ml. — sobě. Sych. — se čeho, koho: Boha. — proč Poku- šením kto chtie z., kteréž buď, zle činie. Hus I. 377. Protož nezufávej nižádný pro hřiechy. Chč. 613., Št. Kn. š. 30. — do koho. Přepustil Hospodin nemoc na to dietě i zúfáno jest do něho (pochybovalo se o něm, desperatus est). Bj.

424094   Zoufati Svazek: 7 Strana: 1152
Zoufati. Cf. Mkl. Etym. 269. a. Doufej, nezoufej, Bůh tvůj s tebou. Bž. exc.

424095   Zoufati Svazek: 8 Strana: 0516
Zoufati. K GR. přidej: Nov. 3.

424096   Zoufati. Do Svazek: 9 Strana: 0410
Zoufati. Do boží milosti nezófati. St. Bes. 72.

424097   Zouhar Svazek: 5 Strana: 0612
Zouhar, a, m., osob. jm.

424098   Zoujímati, šp Svazek: 5 Strana: 0612
Zoujímati, šp. m.: zaujímati, vz toto. Šr., Brs. 275.

424099   Zoul Svazek: 5 Strana: 0612
Zoul, u, m., z něm. Sohle, z lat. solum (půda) = půda šachty, štreky. Am. Lépe: žula, spod, podlaha. Z. štoly. Vys. — Z., a, m., os. jm. Arch. II. 365.

424100   Zoumatek Svazek: 5 Strana: 0612
Zoumatek, tka, m., os. jm. Šd.

424101   Zoumyslně Svazek: 5 Strana: 0612
Zoumyslně atd., vz Zúmyslně atd.

424102   Zoun Svazek: 7 Strana: 1152
Zoun. Červený jako zoun. Us. Jg. Zdravý jako z. Čce. Tkč. Není známo, co toto slovo znamená. Tkč. praví, ža se myslí, že to bylo as příjmení zdravého, červeného člověka, jako ku př.: Tys tlustý jako podě- bradský Bláha atd. Švanda Dudák 1892. č. 11. a 12. uvádí mnoho významů tohoto slova (znamená prý to: rybu, rostlinu, kro- cana, tele, zrzouna atd.), ale je to as jen švanda, citujeť na př. u prvního významu jako pramen Presla, ale v tom nic tako- vého není.

424103   Zouná, zouvná Svazek: 10 Strana: 0537
Zouná, zouvná = výkupné za nevěstin věneček. Ledenice. List. fil. 1902. 254.

424104   Zounořiti Svazek: 9 Strana: 0410
Zounořiti = promrhati. Č. Křemže. Kub. 365.

424105   Zouplna Svazek: 5 Strana: 0612
Zouplna, vz Zúplna.

424106   Zourek Svazek: 5 Strana: 0612
Zourek, rka, m., os. jm. Mus. 1880. 372. Z. Mart., děkan a spisov. 1735. Vz Jg. H. I. 656., Jir. Ruk. 350.

424107   Zoustně Svazek: 5 Strana: 0612
Zoustně = ústně. Mus. 1880. 558.

424108   Zoustní Svazek: 8 Strana: 0516
Zoustní. Z. oznámení, lépe: oustní, ústní. Bl. Gr. 263.

424109   Zoutfírat Svazek: 8 Strana: 0516
Zoutfírat ze strč. z-ótvierati, z toho z-uo- tvierati a z-ňtvírati. Doudl. Kts. 8. (Gb. H. ml. I. 235.).

424110   Zouti Svazek: 5 Strana: 0612
Zouti, zuji, zuj, zul, zut, zutí; zouvati, zouvávati. Vz Bíti (strany časování). Z. = svléci z obuvu, ausziehen (Schuhe, Strümpfe, Stiefel); se, sich ausziehen. — komu co. boty, střevíce, punčochy. Není hoden, aby mu střevíce zul (aby mu vody podal). V. — se. Ros. — se, koho z čeho: z bot, ze stře- víců. Us. Z ostýchavosti se zuj, pevně na svém blahu stůj. Shakesp. Tč. Náš věk se z vaší zůstalosti zouvá. Čch. Mch. 7. Což z práva svého budem zhola zuti. Kká. Td. 206.

424111   Zouti Svazek: 7 Strana: 1152
Zouti. Mkl. Etym. 97. b., 371. a.

424112   Zouvač Svazek: 5 Strana: 0612
Zouvač, e, m. = zuvač, der Auszieher der Fussbekleidung. Dch., Jg. Z. = pomocník lazebnický, der Badediener. NB. Tč. 179.. Světoz. 1881. č. 10. Chce-li z. naříkánie ža- lobníkova nevinen a prázden býti, má nevinu svú dvěma prsty na kříži od sebe odvésti; Mně jest vědomo, že ty tři zlaté jsú v to- bolce byly a z-čovi dány schovati, ale neviem, vratil-li zasě čili nic; Proti tomu z. odpírá řka: Dal mi schovati i ovšem šaty a tobolku a řekl mi: Opaš na sě, jsúť tam haléře. NB. Tč. 179.

424113   Zouvačka Svazek: 7 Strana: 1152
Zouvačka, y, f. = zouvání. Brt. Sv. 62.

424114   Zouvadlo Svazek: 5 Strana: 0612
Zouvadlo, zuvadlo, a, n., zouvák, zuvák, n, m. = náčiní k zouvání bot, der Stiefel- zieher, Stiefelknecht. D.

424115   Zouvák Svazek: 5 Strana: 0612
Zouvák, vz Zouvadlo.

424116   Zouvák Svazek: 8 Strana: 0516
Zouvák, u, m. = punt u šněrovačky. CT. Tkč.

424117   Zouvák Svazek: 10 Strana: 0537
Zouvák, u, m. = zvonice udělaná z roz- sochy (z pně dělícího se ve dvě větve) s ku- želovitou střechou krytou šindelem. Čes. 1. XIV. 322.

424118   Zouvalka Svazek: 5 Strana: 0612
Zouvalka, y, f., Zouwalka, mlýn u Slav- kova. PL.

424119   Zouvaná Svazek: 7 Strana: 1152
Zouvaná, é, f. = čes. tanec.

424120   Zouvati Svazek: 5 Strana: 0612
Zouvati, vz Zouti.

424121   Zouvěřilý Svazek: 7 Strana: 1152
Zouvěřilý = zborcený. Z. prkno. U Chrud. Ndrf.

424122   Zouveřit Svazek: 10 Strana: 0537
Zouveřit = zduvěřit se = sbortiti se. Litom. 57.

424123   Zouzati Svazek: 5 Strana: 0612
Zouzati = hučeti, šeptati, sausen, lispeln. Kon. — Z. se = pomalu se pošinovati. Upevni podpinku, ať se nezouzá. Us. U Kral. Hrad. Kšť.

424124   Zouzeti Svazek: 5 Strana: 0612
Zouzeti, el, ení = hučeti, šeptati. V. Vz Zouzati.

424125   Zoužel Svazek: 5 Strana: 0612
Zoužel, e, m. a f. Vz Žížala. U Olom. Sd.

424126   Zoužiti Svazek: 5 Strana: 0612
Zoužiti, vz Zúžiti.

424127   Zov Svazek: 7 Strana: 1152
Zov, u, m. = zvání, pozvání. Šd.

424128   Zovčí Svazek: 5 Strana: 0612
Zovčí, ího, m. = zváč, kdo zve, der Ein- lader. Plk.

424129   Zovčí Svazek: 8 Strana: 0516
Zovčí, ího, m. = družba, tlampač. U Polné. Vykl. Svat. 16.

424130   Zovdověti Svazek: 5 Strana: 0612
Zovdověti, ěl, ění = ovdověti, eine Witwe werden. Šd.

424131   Zověděti Svazek: 5 Strana: 0612
Zověděti, ěl, ění, erfahren. Jak se zovieš ? Slov. Kyt. 1876. 19.

424132   Zověnka Svazek: 5 Strana: 0612
Zověnka, y, f., rostlina, amaryllis. Rostl. Vz Zovnice.

424133   Zověnkovitý Svazek: 8 Strana: 0516
Zověnkovitý. Z. rostliny, amyrillideae. Am. Orb. 97.

424134   Zovierať Svazek: 5 Strana: 0612
Zovierať, vz Zovreť.

424135   Zovišc Svazek: 9 Strana: 0410
Zovišc, pozemek ve Slez. Lor. 82.

424136   Zovišćic Svazek: 9 Strana: 0410
Zovišćic = záviděti. Slez. Lor. 81.

424137   Zovitka Svazek: 5 Strana: 0612
Zovitka, y, f. = padlá ženština. U Místka. Škd. Vz Závitka.

424138   Zovňajšek Svazek: 5 Strana: 0612
Zovňajšek, ška. m. = zevnějšek. Slov. Phld. III. 3. 215.

424139   Zovnice Svazek: 5 Strana: 0612
Zovnice, e, f., amaryllis, die Amaryllis, rostl. Z. nejsličnější, a. formosissima, zlo- mocná, a. belladonna. Vz Rstp. 1532., Kk. 131., Jhlč., Zověnka, Odb. path. a ther. III. 833.

424140   Zovnicovitý Svazek: 5 Strana: 0612
Zovnicovitý. Z. rostliny, amaryllideae. Vz Rstp. 1528.

424141   Zovňútorne Svazek: 5 Strana: 0612
Zovňútorne = zevniterně. Slov. Šd. Národ z. roztrhaný a rozdrobený. Lipa 282.

424142   Zovňútorný Svazek: 5 Strana: 0612
Zovňútorný = zevniterný. Slov. Šd.. Ssk.

424143   Zovocněti Svazek: 5 Strana: 0612
Zovocněti, ěl, ění, zur Frucht werden. — kde. Květ na stromě z-cněl. Sd.

424144   Zovrený. Z Svazek: 10 Strana: 0537
Zovrený. Z. ruka = opuchlá. Slov. Phľd. XXIV. 606.

424145   Zovreť Svazek: 5 Strana: 0612
Zovreť, zovierati = sevříti, aufwallen. — kde. V malom hrnci chytro (rychle) zovre, kleine Töpfe laufen bald über. Zátur. — abs. Keď to víno počne zovierať. Dbš. Sl. pov. I. 559.

424146   Zovroubiti Svazek: 5 Strana: 0612
Zovroubiti, il, en, ení, vz Vroubiti. — co. Rty z-bil úsměvek libý. Pokr. Z hor 5.

424147   Zovrubný Svazek: 5 Strana: 0612
Zovrubný = zevrubný. Slov.

424148   Zovšad Svazek: 7 Strana: 1152
Zovšad = zevšad, odevšad. Slov. Phľd. VI. 263.

424149   Zovu Svazek: 5 Strana: 0612
Zovu, vz Zváti.

424150   Zoysec Svazek: 5 Strana: 0612
Zoysec, sce, m., nerost křeman, der Zoisit, Kalpepidot. Miner. 472.

424151   Zoyska Svazek: 5 Strana: 0612
Zoyska, y, f., zoysia, tráva ječmenovitá. Rostl. I. 265. b.

424152   Zozbierať sa Svazek: 5 Strana: 0612
Zozbierať sa = zebrati, podebrati se, schwürig werden. Nezapuchne ti rána ani nezozbiera sa. Dbš. Obyč. 112.

424153   Zozdobiti Svazek: 5 Strana: 0612
Zozdobiti, il, en, ení, auszieren. Šm.

424154   Zozimiť sa Svazek: 5 Strana: 0612
Zozimiť sa, sich erkälten. Slov. Ssk.

424155   Zoznati Svazek: 5 Strana: 0612
Zoznati, zoznávati = seznati, seznávati. — koho. Pes psa zozná. Slez. Op. týd. 1885. č. 21. Pred súdom vyzpytovaný zoznává zločin spáchaný. Č. Čt. I. 271.

424156   Zozřel Svazek: 7 Strana: 1152
Zozřel, a, m., Eous, zastr. Pršp. 7. 49. V rj. zořel. Ib.

424157   Zozubrovať Svazek: 7 Strana: 1152
Zozubrovať = zezubrovati. Slov. Šd.

424158   Zozvati Svazek: 5 Strana: 0612
Zozvati, zastr. = sezvati, berufen, ein- laden. St. skl. III. 27.

424159   Zožabiti sa Svazek: 5 Strana: 0612
Zožabiti sa = zežabiti se, státi se žabou, zu Frosch werden. Ale ty neber nič, dievka moje, z-la by si sa. Dbš. Sl. pov. III. 5.

424160   Zožati Svazek: 5 Strana: 0612
Zožati = sežati. Vz Sežíti. Slov.

424161   Zožatý Svazek: 5 Strana: 0612
Zožatý = sežatý. Vz toto. Slov. Sl. spv. I. 39.

424162   Zožehati Svazek: 5 Strana: 0612
Zožehati = rozpalovati ? Ďábel poče srdce té dievky ve zlém myšlenie z. Pass. 833.

424163   Zóžeľ Svazek: 7 Strana: 1152
Zóžeľ = žóžeľ. Dol. Brtch.

424164   Zožinok Svazek: 5 Strana: 0612
Zožinok, nku, m. — sežinek. Slov. Vz Sežinek.

424165   Zožírati Svazek: 5 Strana: 0613
Zožírati, vz Zožrati.

424166   Zožrati Svazek: 5 Strana: 0613
Zožrati, zožierati = sežrati. Vz toto. Slov. Dbš., Zbr. Báj. (dod.) 24., Zbr. Lžd. 109.

424167   Zožuchanina Svazek: 5 Strana: 0613
Zožuchanina, y, f. = odřenina, odrhlina. Slov. Z-ny zodratím povstalé. Sl. let. I. 28.

424168   Zožúžoliť Svazek: 5 Strana: 0613
Zožúžoliť = na žúžol popáliti. Slov. Ziža lebo žížava páli polená a zožúžolí je, popálí je na žúžol. Hdž. Šlb. 8.

424169   Zp Svazek: 5 Strana: 0613
Zp, skupenina nevyslovitelná, vyslovuje se tedy: sp: zpěv — spěv. Vz Souhláska. Ht.

424170   Zpaběrkovati Svazek: 5 Strana: 0613
Zpaběrkovati, vz Zpaběrovati. — co: sady. Us.

424171   Zpaběrovati Svazek: 5 Strana: 0613
Zpaběrovati = paběrováním sebrati, nach- lesen, Nachlese halten. — co: ovoce. Us. — koho kde. Těch pak, kteří utíkali, zpabě- rovali po cestách 5000 mužů. Br.

424172   Zpáčejc Svazek: 8 Strana: 0516
Zpáčejc = více zpět. Dšk. Jihč. I. 42.

424173   Zpáčení Svazek: 10 Strana: 0537
Zpáčení, n., retroversio. Z. dělohy, r. uteri. Ktt.

424174   Zpáčilé Svazek: 7 Strana: 1152
Zpáčilé, ého, n., Reugeld, n. Z. platiti. Šd.

424175   Zpáčiť se čeho Svazek: 10 Strana: 0537
Zpáčiť se čeho = zrušiti smlouvu, slovo. Val. Čes. 1. XIII. 75.

424176   Zpáčiti Svazek: 5 Strana: 0613
Zpáčiti (zpátčiti), il, en, ení; zpačovati zpět obrátiti, zurück-, umwenden, rückgän- gig machen; se = zpět jíti, zurückgehen, zurücktreten, sich zurückwenden; zpíčiti se, zpěčovati se, sich weigern, widersetzen, sich entgegenstellen. Jg. — co, koho: kroky, sich zurückziehen. Alex. fab. Chtěli jsme jiti, ale déšť nás spáčil. Us. — se. Byť se žádný nezpáčil (nepochyboval, neustoupil). Kanc. sv. Stěp. Koupil louku, dal na ni závdanek a potom se zpáčil (smlouvě ne- dostál, od smlouvy n. koupě odstoupil). Us. Šd., Kd., Pk. Kdo se spáčí, musí platit. Us. Šd. Ľud sä zpätčil. Phld. IV. 432. — odkud. Odtud mnozí se zpátčili a již s ním necho- dili. Sš. J. 116. Mladý L. zvlčil se a z učení se zpáčil. Ehr. 56. — kam. Zpáčil se k pod- obojím (přidal se k nim). Mus. 1880. 256. Hříšník se zpáčil do hříchů. Mor. Knrz. — koho, se v čem (kde). Někoho v běhu, v útoku z. (zpět zahnati), D., v úmyslu (s úmyslu sraziti). Plod se v matce spáčil (obrátil). Zlob., Lk. — se komu. Koll. Zp. II. 331.

424177   Zpáčiti se Svazek: 7 Strana: 1152
Zpáčiti se. Já také nespáčím sebe ani chci od tebe odjíti. Pravn. 1531. — se komu. Vůz se jim zpáčil (převrátil). U Kdýně. Rgl.

424178   Zpačmaný Svazek: 8 Strana: 0516
Zpačmaný = sešlapaný. Z. boty. Cf. Pač- mák (dod.). U Žleb. NZ. II. 615.

424179   Zpáčnice Svazek: 5 Strana: 0613
Zpáčnice, e, f. = zpáteční voda, das Stauwasser. A jestližeby ten rybník, co . . . zatopil z-cí. 1486. Pokudžby z. nepřekážela lovení. 1490. Z. d. op.

424180   Zpád Svazek: 5 Strana: 0613
Zpád, zastr, lépe: spád.

424181   Zpadančeti Svazek: 9 Strana: 0410
Zpadančeti = jako padanka spadnouti. Us.

424182   Zpadati Svazek: 5 Strana: 0613
Zpadati, vz Zpadnouti.

424183   Zpadek Svazek: 10 Strana: 0537
Zpadek, dku, m, Na zpadek (zpět) jsem myslela, že to zle pujdě. Hauer 16.

424184   Zpadělati Svazek: 5 Strana: 0613
Zpadělati, pfuschend nachahmen. — co. Us. Mor. Tč.

424185   Zpaděrkovat Svazek: 10 Strana: 0681
Zpaděrkovat = utíkati. Brt. Sl.

424186   Zpadlý Svazek: 5 Strana: 0613
Zpadlý = spadlý.

424187   Zpadnouti Svazek: 5 Strana: 0613
Zpadnouti, lépe: spadnouti. Vz toto.

424188   Zpadnouti Svazek: 10 Strana: 0537
Zpadnouti = zahynouti. — komu čím. Včely mně hladem zpadly. Pal. Záp. II. 90.

424189   Zpahýlený Svazek: 7 Strana: 1152
Zpahýlený. Z. rostlina, Stummelpflanze, f. Sl. les.

424190   Zpáchati Svazek: 5 Strana: 0613
Zpáchati = učiniti, provésti, dopustiti se, verüben, verwirken, thun, begehen. — co: hřích, krádež, vraždu, nešlechetnost báseň (špatnou). — co komu jak proč. Soldáti manželce pražského měštěnína ná- silí mocně zpáchali. Dač. I. 191. Přiznali se k tomu, že ten mord z úplatku zpáchali. Dač. 1. 191.

424191   Zpachna Svazek: 5 Strana: 0613
Zpachna = najednou. Us. u Kvasin.

424192   Zpáchnouti Svazek: 7 Strana: 1152
Zpáchnouti = stuchnouti. Obilí na po- lích lehlo a zpáchlo. Arch. pam. 1887 82.

424193   Zpacholkovati Svazek: 5 Strana: 0613
Zpacholkovati, Jem. knechten. Šm.

424194   Zpachtěný Svazek: 5 Strana: 0613
Zpachtěný; -ěn, a, o, erschöpft. Hlk. S. I. 12.

424195   Zpachtiti Svazek: 5 Strana: 0613
Zpachtiti, il, ěn, ění, abrackern, er- schöpfen. — koho čím: těžkou prací. Us. Tč.

424196   Zpajdiť Svazek: 7 Strana: 1152
Zpajdiť, zpajznouť = ukrásti Brt. D. 301.

424197   Zpajznouti Svazek: 5 Strana: 0613
Zpajznouti, znul a zl, ut, utí = kradmo vzíti. Brt., Pokr.

424198   Zpak Svazek: 5 Strana: 0613
Zpak = zpět. Slov. Šuhajíčku, prchni zpak. Pokr. Z hor. 41. — Zbr. Báj. 13.

424199   Zpakostěný. Z Svazek: 10 Strana: 0537
Zpakostěný. Z. šaty. Rgl.

424200   Zpakostiti Svazek: 5 Strana: 0613
Zpakostiti, il, štěn, ění, verderben. U Olom. Sd.

424201   Zpakostněti Svazek: 5 Strana: 0613
Zpakostněti, ěl, ění = ztvrdnouti, ver- härten. Sal. 193. 33.

424202   Zpakovati Svazek: 5 Strana: 0613
Zpakovati = v pak, v nájem dáti (zpachto- vati), verpachten. — co: pole u Bolesl.

424203   Zpakrukou Svazek: 5 Strana: 0613
Zpakrukou = opakom rukou; páka ruky je protivná strana dlane na ruke (vrch ruky, dorsum). Phld. III. 476. Iba raz z. dokola zatočí, už siedmym lapajom stľp- kom stoja oči. Btt. Sp. 13. Vz násl.

424204   Zpakruky Svazek: 5 Strana: 0613
Zpakruky = zpakrukou. Udrem ťa z. = od ruky t. j. tak, jak ruka prosto od mo- jeho těla zaletí, aniž bych se zaháněl, tak že ti to přijde neočekávaně. Mor. Bičom plesknut z. (zahnať bičom poza seba, alebo od seba na pravú stranu. Zátur., Šd. Nalej že mi z., opijem sa. Zátur. Len jedna kri- vuľka, čo z. švihla, čarovnú mu žilku v opasku prestrihla. Btt. Sp. 13.

424205   Zpaky Svazek: 5 Strana: 0613
Zpaky! volá se na ohaře, má-li jíti zpět. Šp.

424206   Zpála Svazek: 5 Strana: 0613
Zpála, vz Spála.

424207   Zpálenčený Svazek: 7 Strana: 1152
Zpálenčený = zgořalčený. V terajších z-ných časoch. Liter. listy. I. 56.

424208   Zpaličatěti Svazek: 10 Strana: 0537
Zpaličatěti = tvrdohlavým se státi. Rais. Lep. 291., Lid. 195.

424209   Zpáliti Svazek: 5 Strana: 0613
Zpáliti, vz Spáliti.

424210   Zpamätati sa Svazek: 5 Strana: 0613
Zpamätati sa = zpamatovati se, zur Be- sinnung kommen. Až se zpamace. Na Ostrav. Tč. Tu akoby mu najostrejší nôž do srdca vrazil, zdúpnel od ľaku a obledol ako stena; lebo sa len teraz zpamätal, že bol nahal ženu samodrahú. Sb. sl. pies. II. 1. 140. — se kde. Keď zlatovláska trocha zpamätala se v tej studni, našla sa tam na piesočine. Dbš. Sl. pov. I. 13. — se nač. Na Ostrav. Tč.

424211   Zpamatování Svazek: 5 Strana: 0613
Zpamatování, n., die Erinnerung. Vz Spamatování. Pro snadnější z., kteří po kterých z předků Kristových byli. BR. II. 7. b.

424212   Zpamatovati Svazek: 5 Strana: 0613
Zpamatovati, vz Spamatovati.

424213   Zpaměť Svazek: 5 Strana: 0613
Zpaměť, vz Spaměť.

424214   Zpaměti Svazek: 5 Strana: 0613
Zpaměti, z paměti. Vz Pamět, Spaměť, Doma.

424215   Zpaměti Svazek: 7 Strana: 1152
Zpaměti, dobře. Gb. Ml. II. 131.

424216   Zpančilý, Zpančiti Svazek: 5 Strana: 0613
Zpančilý, Zpančiti = spančilý atd.

424217   Zpandrtiti Svazek: 5 Strana: 0613
Zpandrtiti, il, těn, ění = pomluviti, zhaniti. — koho komu. Mor. Knrz. — Z. koho = za blázna míti. Ib.

424218   Zpaněti Svazek: 5 Strana: 0613
Zpaněti, vz Spaněti.

424219   Zpanéti Svazek: 8 Strana: 0516
Zpanéti. Král ho zpaněl. Chč. S. 144.

424220   Zpangartiti sa Svazek: 5 Strana: 0613
Zpangartiti sa = zpanchartiti se. Len na toľko zaneviera na céru svoju, na koľko sa z-la. Pr. šk. ev. I. 3.

424221   Zpanchartělý Svazek: 5 Strana: 0613
Zpanchartělý, zum Bastard geworden. Z. panchart! Us. Šd.

424222   Zpanchartiti se Svazek: 5 Strana: 0613
Zpanchartiti se, il, ění, ein Bastard werden. Z-til se (nechodí ani po selsku ani po městsku). Mor. Šd.

424223   Zpanile, Zpanilosť, Zpanilý Svazek: 5 Strana: 0613
Zpanile, Zpanilosť, Zpanilý, vz Spa- nile atd.

424224   Zpanilotvářný Svazek: 5 Strana: 0613
Zpanilotvářný, lieblich vom Gesicht. Z. Ludvík. Koll. IV. 216.

424225   Zpanilý čím Svazek: 10 Strana: 0537
Zpanilý čím: tělem. Kom. Did. 64. Sr. Spanilý.

424226   Zpániti Svazek: 10 Strana: 0537
Zpániti = zvelebiti. Baw. Ar. v. 4366.

424227   Zpanošeti Svazek: 5 Strana: 0613
Zpanošeti, el, ení = zpyšněti. Zpanoší-li chuděra, hned z toho funěra. Č. M. 100. Z kterýchžkoli příčin z-šeli. Arch. V. 401.

424228   Zpanošilý Svazek: 5 Strana: 0613
Zpanošilý = zbujnělý. Z. měšťanstvo. Šf.

424229   Zpanošilý Svazek: 10 Strana: 0537
Zpanošilý, militaris. Z. muž. Mill. 81a.

424230   Zpanošiti se Svazek: 7 Strana: 1152
Zpanošiti se = zpanošeti. Nechali se žida z. (zmoci se). Laš. Brt. D. 301.

424231   Zpánovatěti Svazek: 10 Strana: 0537
Zpánovatěti = státi se pánovitým. Tbz. III. 2. 365, V. 3. 81.

424232   Zpanslaviť koho Svazek: 7 Strana: 1152
Zpanslaviť koho = panslavem učiniti. Phľd. V. 349.

424233   Zpanštělosť Svazek: 5 Strana: 0613
Zpanštělosť, i, f. = zpanštilosť.

424234   Zpanštělosť Svazek: 7 Strana: 1152
Zpanštělosť. Vz Spanštilosť.

424235   Zpanštělý Svazek: 5 Strana: 0613
Zpanštělý, vz Spanštilý.

424236   Zpanštěti Svazek: 5 Strana: 0613
Zpanštěti, vz Spanštěti.

424237   Zpanštěti čím Svazek: 9 Strana: 0410
Zpanštěti čím: svými důchody. Slád. Bouře. 15.

424238   Zpanštilosť Svazek: 7 Strana: 1152
Zpanštilosť, i, f., vz Spanštilosť.

424239   Zpanštilý Svazek: 7 Strana: 1152
Zpanštilý, vz Spanštilý.

424240   Zpanštiti Svazek: 5 Strana: 0613
Zpanštiti, vz Spanštiti.

424241   Zpantati něco Svazek: 5 Strana: 0614
Zpantati něco = splésti, verwirren, ver- schlingen. Na Mor. Vck. — se, vz Opilý.

424242   Zpantiť Svazek: 10 Strana: 0681
Zpantiť = spantat, splésti, smotati. Vz Brt. Sl.

424243   Zpantoškovaný Svazek: 5 Strana: 0614
Zpantoškovaný; -án, a, o = spletený, verworren. Tak to bylo vše z-né. U Rychn. Msk.

424244   Zpapati Svazek: 7 Strana: 1152
Zpapati, zusammenessen. Kočička mně všecko z-la (říkají mrňavému děcku). Val. Vck.

424245   Zpapčit se do čeho Svazek: 10 Strana: 0681
Zpapčit se do čeho = zamilovati se. Vz Brt. Sl.

424246   Zpapírkovati Svazek: 5 Strana: 0614
Zpapírkovati, verzetteln. Šm.

424247   Zpaprčený Svazek: 8 Strana: 0516
Zpaprčený = potrhlý. Val. Brt. D. II. 428.

424248   Zpaprčiti se Svazek: 7 Strana: 1152
Zpaprčiti se = zblázniti se do něčeho (do tance atd.). Val. Vck.

424249   Zpár Svazek: 5 Strana: 0614
Zpár, u, m., vz Spár.

424250   Zpára Svazek: 5 Strana: 0614
Zpára, vz Spára.

424251   Zpára Svazek: 10 Strana: 0537
Zpára, y, f. = vedro. Letní z. A'x. V. 1245.

424252   Zparagrafovati co Svazek: 10 Strana: 0537
Zparagrafovati co = do paragrafů uvésti. Vlč. Lit. II. 2. 90.

424253   Zpárati Svazek: 5 Strana: 0614
Zpárati, vz Spárati.

424254   Zparchantělý Svazek: 5 Strana: 0614
Zparchantělý = zpanchartělý. Lom.

424255   Zparchantilý Svazek: 9 Strana: 0411
Zparchantilý. Mus. 1897. 532, Fisch. Hosp. 43. Sr. Zparchantělý.

424256   Zparkositi, vz Svazek: 5 Strana: 0614
Zparkositi, vz Sparkositi (dod.).

424257   Zpárkovaný Svazek: 8 Strana: 0516
Zpárkovaný. (Lidé) mladí a nezpárkovaní (svobodní). Nár. list. 1896. č. 239.

424258   Zparlamentarisovať Svazek: 10 Strana: 0537
Zparlamentarisovať ministerstvo. Nar. list. 1905. 139. 1.

424259   Zparnosť Svazek: 5 Strana: 0614
Zparnosť, vz Sparnosť.

424260   Zparný Svazek: 5 Strana: 0614
Zparný, vz Sparný.

424261   Zparodovati Svazek: 9 Strana: 0411
Zparodovati něčí verše. Vlč. Lit. I. 316.

424262   Zpartekovati něco Svazek: 10 Strana: 0537
Zpartekovati něco = zašantročiti. Wtr. Min. 55.

424263   Zpartočit sa Svazek: 8 Strana: 0516
Zpartočit sa. Phľd. 1894. 759.

424264   Zparušit co Svazek: 8 Strana: 0517
Zparušit co = zhotoviti. Jevíčko. Brt. D. II. 428., 361

424265   Zpary, pl Svazek: 5 Strana: 0614
Zpary, pl. = spary, spaření, smrad. Má-li v uše zpary. Výb. I. 68.

424266   Zpaření Svazek: 5 Strana: 0614
Zpaření, n., vz Spaření.

424267   Zpařený, vz Svazek: 5 Strana: 0614
Zpařený, vz Spařený.

424268   Zpařezovatěti Svazek: 5 Strana: 0614
Zpařezovatěti, ěl, ění = pařezem se státi, ein Stock, Baumstock werden. Tyl. Šv. dud. 18.

424269   Zpařilý Svazek: 5 Strana: 0614
Zpařilý, vz Spařilý (dod.).

424270   Zpařiti, vz Svazek: 5 Strana: 0614
Zpařiti, vz Spařiti.

424271   Zpářiti, vz Svazek: 5 Strana: 0614
Zpářiti, vz Spářiti.

424272   Zpas Svazek: 10 Strana: 0537
Zpas, u, m. Sveřepice nemóž vdáti, kteráž na sobě znamení má na spase, protože chodí s znamením kobylím polem. Rožm. 182. (Jir. Prove 431. ).

424273   Zpáslý, vz Svazek: 5 Strana: 0614
Zpáslý, vz Spáslý.

424274   Zpasovati Svazek: 5 Strana: 0614
Zpasovati = pasem otočiti, umgürten. Troj.

424275   Zpásti Svazek: 5 Strana: 0614
Zpásti, vz Spásti.

424276   Zpastušiti něco Svazek: 7 Strana: 1152
Zpastušiti něco = zkaziti. Mor. Rgl.

424277   Zpaščekovati Svazek: 5 Strana: 0614
Zpaščekovati, durchschimpfen. — koho. Na Ostrav. Tč.

424278   Zpaškuditi Svazek: 5 Strana: 0614
Zpaškuditi, il, ěn, ění = paskudu, škodu udělati, Schaden thun, schlecht etwas thun. — co kde; v kuchyni. Na Ostrav. Tč. Vz Zpaškuditi.

424279   Zpaškuditi Svazek: 5 Strana: 0614
Zpaškuditi = zkaziti, verderben. Na mor. Val. Vck. Vz Zpaskuditi.

424280   Zpät Svazek: 5 Strana: 0614
Zpät = zpět. Slov. Šd.

424281   Zpat Svazek: 7 Strana: 1152
Zpat = zpět, laš. Wrch. Slov. Šd.

424282   Zpäť sa Svazek: 5 Strana: 0614
Zpäť sa = zpiati se, spíti se, sepnouti se. Jich vetvy zpäly sa až do povaly. Phld. IV. 11.

424283   Zpátčiti Svazek: 5 Strana: 0614
Zpátčiti, vz Zpáčiti.

424284   Zpátečná Svazek: 5 Strana: 0614
Zpátečná, é, f., čes. tanec. Škd. exc.

424285   Zpátečná Svazek: 8 Strana: 0517
Zpátečná, é, f., tanec u Bolesl. Vz NZ. IV. 528., Tanec čes. (3. dod.).

424286   Zpátečně Svazek: 5 Strana: 0614
Zpátečně, spátečně = na zpět, zurück. Z. se svésti (opačně; nešťastně). V. — Z. = nesmyslně, widersinnig, verkehrt. Všecko činí z. Us.

424287   Zpáteční Svazek: 5 Strana: 0614
Zpáteční, -čný, spáteční = co zpět jde n. jest, Bück-, rückgängig, znrückgehend, rückfällig. Z. tažení, stopa, koupě, D., cesta, Sych., náklad, vítr, voda, Us., krok, Rkk., hon. Sp. Z. kolo (Segnerovské). Vz KP. II. 101. Z. působení vody. Vz KP. II. 101. Z. dobýváni, rubáni, der Rückbau. Hř. 108. Poplatek za z. list, die Rückscheingebühr; z. pochod, der Rückmarsch, tažení, der Rückzug, z. plavba, die Rückfahrt zu Wasser, z. telegramm, Antwort-Telegramm, z. lístek, Retourbillet. Dáti se na z. cestu, na z. pochod. Dch. Z. pohyb, die Rückwärtsbewegung. Nz. lk. Z. pára, der Retourdampf, jimadlo z. vody, Retour d'eau, z. parní trouba, die Retourdampfröhre, z. záklopka, zámyčka, die Retourklappe, das Retourventil, z. ob- držecí lístek, das Retourrecepisse, trouba z-ho toku, das Rückflussrohr, z. náklad, die Rückfracht. Šp. Z. zámek, das Rückschloss, z. běh, der Rücklauf. Čsk. Z. jízda, die Rückfahrt, Us., zásylka, list (psaní), die Rücksendung, der Rückbrief. Hnš. Z. kohout u stříkačky. Čerm. Něco z-ho (převráceného) učiniti. Sá. v Osv. I. 102. Z-čnú vodu (t. j. pod mlýnskym kolesom nazpät hnanú) na- čierajú devy do džbánkov na veliký piatok predo dňom a umývajú sa ňou, aby boly švárne. Phld. III. 3. 288. Kníže byl již na z. cestě z Němec. Ddk. III. 28. Vojsko české nastoupilo (na) z. pochod. Pal. Děj. IV. 2. 462. I hneď veľké roztáhna si krídla zpá- tečnou k nebesám cestou sa ochotne vynáša. Hol. 8. — Z. = nesmyslný, widersinnig, un- gereimt, verkehrt. Z. člověk, prostředek. Us. Z. zajisté moudrost jest, po skutku moudřeti. Kom.

424288   Zpáteční Svazek: 7 Strana: 1152
Zpáteční přehlasování, vz Přehlasování.

424289   Zpáteční Svazek: 10 Strana: 0537
Zpáteční, tanec Vz Brt. P. n. 871., 986.

424290   Zpáteční Svazek: 10 Strana: 0681
Zpáteční (= divoké) žínky na Domažl. Vz Čes. 1. XV. 396.

424291   Zpátečnický Svazek: 5 Strana: 0614
Zpátečnický, rückschrittlich. Dch. Z. smý- šlení. Us. Šd. Vz Zpátečník.

424292   Zpátečnictví Svazek: 5 Strana: 0614
Zpátečnictví, n., die Reaktion. J. tr.

424293   Zpátečník Svazek: 5 Strana: 0614
Zpátečník, a, m., der Rückgänger, Rück- schrittler, Reaktionär. — Z. — jelen, který méně výsad nasadil, než před tím, ein Hirsch, welcher zurücksetzt. — Z., u, m., der Auf- haltnagel am Pflug. Puch.

424294   Zpátečník Svazek: 8 Strana: 0517
Zpátečník, a, m., porrhodites, brouk. Z. okénkovaný, p. fenestralis. Vz Klim. 253.

424295   Zpátečnosť Svazek: 5 Strana: 0614
Zpátečnosť, spátečnosť, i, f., die Rück- gängigkeit, Rückfälligkeit, der Rückgang. Ros. Z. smlouvy svědky dokázati. Zlob.

424296   Zpátečný Svazek: 5 Strana: 0614
Zpátečný, vz Zpáteční.

424297   Zpátek Svazek: 5 Strana: 0614
Zpátek, spátek, tku, m., ve tvarech: na zpátek, zpátkem, zpátky, po zpátku = na zad, zurück, rückwärts, hinter sich. Cf. Gb. Hl. 64. Na zpátek: se vrátiti, hleděti, jeti, jíti, V., vzíti. D. Modlí se otčenáše na zpátek. Brt. L. N. II. 44. Jde ta naša láska všecka na z. Sš. P. 360. Co se rodí v pátek, rádo na zpátek (umírá). Us. Královská (knížecí) slova na z. jíti nemají. Prov. — Zpátkem jíti, postou- piti, běžeti, táhnouti, se plaviti, se vrátiti, voje obrátiti (utíkati), běh obrátiti, lézti, nakřiviti; hra šla mu zpátkem. V. Zpátkem leze co rak. Mus. To pošlu z. (retour). Us. Šd. Byl ve škole a došel z. Šd. Jak přijdu z., zastavím se u vás; Šel z. (po zpátku). Us. Šd. Krajcar až pod ložo se zakulil a zas z. Us. Šd. Odmyk z., das Rückwärts- abschieben. Us. Čsk. Obrátil je z. Bl. A on (provazník) coufá z., pohybuje zadkem; Má milá tam stojí, utírá se šátkem, neplač, milá, vo mně, šak já přendo spátkem. Sš. P. 483., 574. Z. se ohlédal. BR. II. 237. b. Voda z. teče. Koll. III. 173. Obrátil vůz zpátkem. Prov. Z. padnouti. D. Coufá zase z. Prov. Kdo příkře pristavuje, rád z. padá. D. Prov. — Zpátky zůstati (v zadu), býti (v restu). D. Jest z cesty z. (vrátil se). Us. Jízda tam i z. Dch. Máte z. (drobné)? Brt. Musel jsem na pětku dáti 40 kr. z. (dodati), herausgeben. Us. Dch. Konečne predsa ne- mohla sa zapreť, i zastala a obzrela sa zpiatky; K večeru vrátili sa zpiatky; No, obzrela sa v smiechu zpiatky. Phld. III. 1. 49., IV. 19., V. 71. Šlechetnosť charakteru jeho ne- nedopúšťaly mu, aby pokusil sa násilen- stvom obsiehnút zpiatky onen trón. Lipa 166. A tu zas z brehov potoka zpiatky ženie sa voda do rybníka. Mt. S. I. 60. Rakem z. jdeš. Brt. S. 56. — Pozpátku seděti. D. Býti po zpátku, im Reste sein. Dch. Vehnal dobytek ukradený po z. do své jeskyně. Cimrh. Myth. 243.

424298   Zpátek Svazek: 7 Strana: 1152
Zpátek. Cf. Mkl. Etym. 239. a., List fil. XV. 175. Aniž odvolá řečí svých zpátkem (zpět). Bart. 341. Nerad bych svým rčením zpátkem šel (slovu nedostál). Arch. XI. 116.

424299   Zpátek Svazek: 8 Strana: 0517
Zpátek. Kdo chodí po zpátku, kopá otci a matce hrob. Us.

424300   Zpaterněný Svazek: 5 Strana: 0614
Zpaterněný; -ěn, a, o, quinarius factus, verfünffacht. Sd.

424301   Zpaterniti Svazek: 5 Strana: 0614
Zpaterniti, il, ěn, ění, verfünffachen. Šd.

424302   Zpateronásobniti Svazek: 5 Strana: 0614
Zpateronásobniti, il, ěn, ění, verfünf- fachen. — co. Us.

424303   Zpátkem Svazek: 5 Strana: 0615
Zpátkem, vz Zpátek.

424304   Zpátkovati Svazek: 5 Strana: 0615
Zpátkovati = zpátkem jíti, hnáti, ohý- bati, jeti, vésti, zurückgehen, zurücktreiben, zurückbeugen, zurückführen. Na Slov. Bern. — s čím. Začne z. s kočom tak, že užuž koč i s pánom do hlbokej rieky sa mal zviesť. Hdž. Čít. 171. Odporem proti zpát- kujicímu směru tomu. Pal. Děj. III. 2. 269.

424305   Zpátkový Svazek: 7 Strana: 1152
Zpátkový. Z. voda = nabraná z řeky n. z potoka proti proudu. Mtc. 1891. 93. Ty zeliny se uvařú ve z-vé vodě a děťo se v tym okúpe. Slez. Šd.

424306   Zpátkový. Z Svazek: 10 Strana: 0537
Zpátkový. Z. voda = spáteční s kola mlýnského. Vlasť I. 209.

424307   Zpátky Svazek: 5 Strana: 0615
Zpátky, vz Zpátek.

424308   Zpatlati Svazek: 5 Strana: 0615
Zpatlati = pokaziti, verhunzen. — co komu. Ten nám to spatlal. Mor. Šd.

424309   Zpatrnění Svazek: 8 Strana: 0517
Zpatrnění exposice. Vz Ott. VIII. 965.

424310   Zpatrniti Svazek: 5 Strana: 0615
Zpatrniti, il, ěn, ění = patrným uči- niti. — se, sich ersichtlich machen, evident werden. — se kde. Na této dráze zpatrní se ještě jiné rozšíření smyslu poesie. Dk.

424311   Zpatrniti něco Svazek: 9 Strana: 0411
Zpatrniti něco = patrným, učiniti. Dk. Paed. 17.

424312   Zpatřiti Svazek: 5 Strana: 0615
Zpatřiti, vz Spatřiti.

424313   Zpazděrkovati Svazek: 5 Strana: 0615
Zpazděrkovati = utíkati, běžeti. Na mor. Val. Vck.

424314   Zpazdernatěti Svazek: 7 Strana: 1152
Zpazdernatěti, ěl, ění = zdřevěněti. Ret- kev z-tí. Slov. Rr. Sb.

424315   Zpéci Svazek: 5 Strana: 0615
Zpéci, vz Spéci.

424316   Zpecičkovatěti Svazek: 5 Strana: 0615
Zpecičkovatěti, ěl, ění, steinbrandig werden. Us.

424317   Zpeckovatěti Svazek: 5 Strana: 0615
Zpeckovatěti, ěl, ění, zpteckovitěti = zpecičkovatěti.

424318   Zpěčení Svazek: 5 Strana: 0615
Zpěčení, n., das Widerstreben. Vz Zpě- čiti, Zpíčiti se. Beze všeho z. proti městu hlavnímu pražskému. Arch. I. 202.

424319   Zpečený Svazek: 5 Strana: 0615
Zpečený, vz Spečený.

424320   Zpečetění Svazek: 5 Strana: 0615
Zpečetění, n., vz Zpečetiti.

424321   Zpečetěný Svazek: 5 Strana: 0615
Zpečetěný; -ěn, a, o, versiegelt, mit einem Siegel versehen, verbrieft. — čím. Práva z-ná křivých svědků slovem. Čch.

424322   Zpečetiti Svazek: 5 Strana: 0615
Zpečetiti (spečetiti, V.), il, ěn, ění; zpe- čeťovati, siegeln, be-, versiegeln. — co. Plk., Br., V. Z. schránku, ein, Behältniss versie- geln, J. tr., svůj osud. Šmb. S. II. 204. — co čím kde kdy. Z. něco voskem, Ros., svou smrtí. Kká. K sl. j. 238. Že prý po Kristu a pro Krista víru smrtí z-til. Sš. Sk. 91. V bitvě na Moravském poli věrnosť svou životem z-til. Ddk. VI. 154. Nadační listina sepsána a seniorem rodu. knížetem Kunrátem z-na. Ddk. IV. 211. Dne 2/11. z-til Filipp v Norimberce smlouvu mezi Otou a biskupstvím. Ddk. V. 37. Statek v truhlách z. Pr. — na jak dlouho. Pro první semestr prima e morum cultura byla z-na (prvnička z mravného chování). Kos. v Km. 1884. 776.

424323   Zpečetiti Svazek: 7 Strana: 1152
Zpečetiti. Spolu s Čechy se z-li a tak v pokoj vešli. Bart. 135.

424324   Zpečeťovati Svazek: 5 Strana: 0615
Zpečeťovati, vz Zpečetiti.

424325   Zpěčiti Svazek: 5 Strana: 0615
Zpěčiti, vz Zpíčiti. — co. Již smyslili z. chody mé. Ž. wit. 139. 5. — se, vz Spě- čiti se, Zpíčiti se.

424326   Zpěčovati se Svazek: 5 Strana: 0615
Zpěčovati se, vz Spěčiti se, Zpíčiti se.

424327   Zpěhatěti Svazek: 5 Strana: 0615
Zpěhatěti, zpěhavěti = zpíhatěti, pěha- tým, pěhavým po lících se státi, Sommer- sprossen bekommen. Na Ostrav. Tč. Cf. Piha, Zperšavěti.

424328   Zpejchati Svazek: 5 Strana: 0615
Zpejchati, zpejchnouti, stolz werden. Dch. — jak. U větší zpouru zpejchali. V. — čím. Dvojího smíchu jest hoden, kdo přednostmi nezaslouženými zpejchá. Kmp. Č. 90.

424329   1. Zpejchnouti Svazek: 5 Strana: 0615
1. Zpejchnouti, vz Zpejchati.

424330   2. Zpejchnouti Svazek: 5 Strana: 0615
2. Zpejchnouti, chnul a chl, ut, utí = drobet ovařiti. — co: maso. Us.

424331   Zpejchořiti Svazek: 5 Strana: 0615
Zpejchořiti, il, ení = zpyšnětí. Kb. (V Krknš.).

424332   Zpejznouti Svazek: 5 Strana: 0615
Zpejznouti, mausen, wegachnippen, weg- schnappen. Šm.

424333   Zpekelněti Svazek: 5 Strana: 0615
Zpekelněti, ěl, ění = pekelným se státi, höllisch, teuflisch werden. Bech.

424334   Zpekelnilý Svazek: 5 Strana: 0615
Zpekelnilý, höllisch. Bech.

424335   Zpekelniti Svazek: 5 Strana: 0615
Zpekelniti, il, ěn, ění = pekelným uči- niti, höllisch, teuflisch machen. Bch.

424336   Zpěkněti Svazek: 5 Strana: 0615
Zpěkněti, ěl, ění, schön werden. — abs. Jak to děvče vyrostlo, z-lo, zešvarnělo. Us. Tč. — komu. Líce už jí zase z-ly. Us. Šd.

424337   Zpěkniti Svazek: 5 Strana: 0615
Zpěkniti, il, ěn, ění, schön machen. Techn. — se. Čas se zase zpěknil. Us. Tč.

424338   Zpekolec Svazek: 5 Strana: 0615
Zpekolec, lce, m., nerost, der Pektolit. Miner. 405.

424339   Zpeku Svazek: 5 Strana: 0615
Zpeku, vz Spéci.

424340   Zpěl Svazek: 5 Strana: 0615
Zpěl, vz Zepnouti a Zpěti.

424341   Zpelíchati Svazek: 5 Strana: 0615
Zpelíchati, ausmausen, ausrauhen. Z-la křídla. Hdk. Lum. V. 259.

424342   Zpěnák Svazek: 7 Strana: 1152
Zpěnák, a, m., spumosus, zastr. Pršp. 46. 63.

424343   Zpeňažený Svazek: 5 Strana: 0615
Zpeňažený; -en, a, o = zpeněžený, zu Geld verwerthet. Maťko jim bujaka predal a rozpoviedal ím, ako majú z-ho na kostol vynaložiť. Dbš. Sl. pov. VIII. 8.

424344   Zpeňažiti Svazek: 7 Strana: 1152
Zpeňažiti = zpeněžiti. Slov. Šd.

424345   Zpěnělý Svazek: 5 Strana: 0615
Zpěnělý = pěnivý, schaumig. D., Č.

424346   Zpěněný Svazek: 5 Strana: 0615
Zpěněný; -ěn, ěna, o, schäumend, auf- geschäumt, Schaum-. Z. kůň, Kká. K sl. j. 49., uzda, ib. 160., řeka, ib. 100., víno (vinná pěna, chaudeau), Šp., vlny, Us., bílek (sníh, der Eierschnee). Šp. Pečivo jako pejchavka z-né. Us. Dch.

424347   Zpěněti Svazek: 5 Strana: 0615
Zpěněti, ěl, ění, zu Schaum werden. — čím. Polívka vařením zpěněla.

424348   Zpeněžení Svazek: 5 Strana: 0615
Zpeněžení, n., die Verwerthung, Versil- berung. Šp. Z. dobytka. Us.

424349   Zpeněžený Svazek: 5 Strana: 0615
Zpeněžený; -en, a, o, verwerthet, ver- silbert. Z. dobytek. Us.

424350   Zpeněžitelný Svazek: 5 Strana: 0615
Zpeněžitelný, verwerthbar. Z. papíry, Effekten (Staatspapiere). Šp.

424351   Zpeněžiti Svazek: 5 Strana: 0615
Zpeněžiti, speněžiti, il, en, ení; zpeně- žovati, verwerthen, versilbern, zu Gelde machen, verkaufen, aus etwas Geld schla- gen. Jg., Šp., Dch., Tč., J. tr. — co (kdy). Dlužník speněží statek v 6 nedělích. Pr. měst. — Br, Vrat. Všecko ovoce dobře z-žil. Us. Šd. A Petr praví, ež je to z-žil i prodal. Arch. II. 319. Jen to zpeněž = prodej. Dhn. U mne vzal šest koní a ty z-živ slíbil mi za ty koně peníze dáti. Půh. II. 528. Kdyby to z. nemohli, žeby přinu- ceni byli grunty opustiti. 1672.

424352   Zpeněžiti co Svazek: 10 Strana: 0537
Zpeněžiti co. Chč. Post. 211a.

424353   Zpeněžiti co komu Svazek: 7 Strana: 1152
Zpeněžiti co komu. Kom. Kor. 174.

424354   Zpěniti Svazek: 5 Strana: 0615
Zpěniti, il, ěn, ění = v pěnu obrátiti, in Schaum verwandeln. — co čím: vodu tlučením. Vz Spěniti.

424355   Zpěnivý Svazek: 5 Strana: 0615
Zpěnivý = pěnivý, zpěnilý, schaumig. Vody z. Troj.

424356   Zpeprnatěti Svazek: 5 Strana: 0615
Zpeprnatěti, vz Zpernatěti.

424357   Zpěr Svazek: 5 Strana: 0615
Zpěr, u, m = zpírání, závěra, závor, die Sperrung. Šp.

424358   Zpěra Svazek: 7 Strana: 1153
Zpěra, y, f., die Strebe (bei der Zim- merung). Hrbk. Vz Zpěr.

424359   Zpěrací Svazek: 5 Strana: 0615
Zpěrací most. NA. IV. 236. Vz násl.

424360   Zpěradelný Svazek: 5 Strana: 0615
Zpěradelný = zpěrací, die Sprengwerks- brücke. Nz.

424361   Zpěradlo Svazek: 5 Strana: 0615
Zpěradlo, a, n., v stavitelství = spojení dřev k podporování vodorovně položených trámů, aby se neprohybovaly, das Spreng- werk. Vz S. N., Nz, NA. IV. 190., 233. Most se z-dlem. NA. IV. 236. Vz násl.

424362   Zpěrák Svazek: 5 Strana: 0615
Zpěrák, u, m., ve stav., vz Zpěradlo. NA. IV. 190., 233.

424363   Zperděný Svazek: 8 Strana: 0517
Zperděný. Vyjebená dušez-ná! Arch. XIII. 411.

424364   Zpěrek Svazek: 5 Strana: 0615
Zpěrek, zpírek, rku, m., vz Spěrek.

424365   Zpergameněti Svazek: 7 Strana: 1153
Zpergameněti, ěl, ění, pergamentartig werden. Šf. III. 194.

424366   Zperlený Svazek: 5 Strana: 0616
Zperlený; -en, a, o, in Perlen, Tropfen gesammelt, bethaut. Zlatá kráska z-né má oči. Hdk. C. 247. Tak mňa dvojaká túžba napadá a smysel každý použiť žiada z-né zraky milenky. Sldk. 271. Počul si tiché vtáčka vzdychánie? videl si kvety z-né? Sldk. 265. — čím. Oči jej čierne ku zemi sklopené od studu, žiaľu slzami z-né. Lipa II. 320.

424367   Zperliti sa Svazek: 5 Strana: 0616
Zperliti sa, il, en, ení, in Tropfen sich versammeln, sich bethauen. — kde. Jeho žene studený pot zperlil sa na čele. Phld. III. 540.

424368   Zpermežiti Svazek: 5 Strana: 0616
Zpermežiti, il, en, ení = zhasiti, ver- derben, verhudeln. Us. Puchm.

424369   Zpernatělý. Z Svazek: 10 Strana: 0537
Zpernatělý. Z. křídla orlí. Polák. Lit. II. 12.

424370   Zpernatěti Svazek: 5 Strana: 0616
Zpernatěti, ěl, ění = pernatým se státi, peprným, perným, zhořknouti, einen scharfen Geschmack bekommen, bitter werden. Zper- natí zelí, křen, Puch., máslo. Fch. — Z. = peřím obrůsti, Federn bekommen, fluck werden. Písklata zpernatěla. Ráj.

424371   Zperšavělý Svazek: 5 Strana: 0616
Zperšavělý, mit Sommerflecken behaftet. Je celý z. Mor. Šd.

424372   Zperšavěti Svazek: 5 Strana: 0616
Zperšavěti, ěl, ění, Sommerflecke be- kommen. — komu kdy. V létě celá tvář mu z-la. Mor. Šd. Cf. Zpěhatěti.

424373   Zperu Svazek: 5 Strana: 0616
Zperu, vz Seprati.

424374   Zpěry Svazek: 5 Strana: 0616
Zpěry, pl., f. = tkanice n. niti u pro- skřipce, die Klobenfaden. Na zpěry táhnouti. Us.

424375   Zpeřenorožec Svazek: 5 Strana: 0615
Zpeřenorožec, žce, m., ptilinus, brouk. Z. hřebenorohý, p. pectinicornis, žebernatý, p. costatus. Kk. Br. 239.

424376   Zpeřenorožec Svazek: 7 Strana: 1153
Zpeřenorožec. Cf. Šír II. 63.

424377   Zpeřenožilný Svazek: 7 Strana: 1153
Zpeřenožilný, fiedernervig. Z. list. Nz.

424378   Zpeřený Svazek: 5 Strana: 0616
Zpeřený, vz Speřiti, Speřený.

424379   Zpeřestěti Svazek: 5 Strana: 0616
Zpeřestěti, ěl, ění = peřestým se státi, buntfarbig werden. Jg.

424380   Zpeřiti se Svazek: 5 Strana: 0616
Zpeřiti se, vz Speřiti se.

424381   Zpeřitý Svazek: 10 Strana: 0537
Zpeřitý květ (akacií). Emin 47.

424382   Zpeskovaný Svazek: 8 Strana: 0517
Zpeskovaný. Wtr. St. nov. 209.

424383   Zpeskovati Svazek: 5 Strana: 0616
Zpeskovati, vz Speskovati.

424384   Zpestiti Svazek: 5 Strana: 0616
Zpestiti, il, štěn, ění, verhätscheln. — koho: děti. Na Ostrav. Tč.

424385   Zpestiti Svazek: 5 Strana: 0616
Zpestiti = speskovati. — co: les, ver- hunzen. Us.

424386   Zpestiti se Svazek: 5 Strana: 0616
Zpestiti se, il, štěn, ění = naučiti se dělati peství, Hundsfotterei treiben. On by poslouchal, ale jak přijde mezi druhé, to se zpestí. Slez. Šd.

424387   Zpestření Svazek: 5 Strana: 0616
Zpestření, n., vz Zpestřiti. Z. kůže. Kos. 01 I. 50.

424388   Zpestřený Svazek: 5 Strana: 0616
Zpestřený; -en, a, o, bunt gemacht. — čím. Společnosť příměsí přerozličných živlů z. Exc.

424389   Zpestřeti Svazek: 5 Strana: 0616
Zpestřeti, el, ení, bunt werden.

424390   Zpestřiti Svazek: 5 Strana: 0616
Zpestřiti, il, en, ení, bunt machen.

424391   Zpestřiti se čím Svazek: 10 Strana: 0537
Zpestřiti se čím. Promenada z-la se přílivem vzdělanějších hostí. Zvon IV. 175.

424392   Zpět Svazek: 5 Strana: 0616
Zpět, lépe než spět = na zpátek, zpátkem, zurück, rückwärts. Z. m.: vzpět. Bž. 45. Z. jíti, běžeti, hleděti, V., vzíti, přijíti, vésti, vézti, dáti (vrátiti), táhnouti, zůstati. D., Us., J. tr. Všecko mu šlo z. (nedařilo se mu). Kom. Vklad, návrh z. vzíti; z. půso- biti, kroutiti, sáhnouti, hleděti. Dch. Z. ob- držení, der Rückempfang; z., zpátkem po- čítati, zurückberechnen. Šp. Předstráže z. volati, die Vorposten einziehen. Jízda tam i z.; z. plouti, Us., kloniti. Lpř. Slov. I. 47. Láska, milosť jest jako host; panská přízeň též jako sen; růžový květ, to tré jde zpět. Prov. — Na zpět = zpět, zurück. Na z. odplouti, hnáti, V., koho povolati. D. — Z., na z. = na opak, celé jinak, das Gegentheil, umgekehrt. Z. činiti. V. Při těchto pak se z. děje. Jel. Pakli se kde na z. nalézá. Br. Učini-li zpět (špatné činiti, das Gegentheil thun). Er. Ale hradští žáci z. činie a ve všem tam chodie, což se zde bránie. Let. 150. Ale z. dobře činí těm, jenž jemu zle činie; A tak synové boží slovú synové pravdy; A z. slovo ďáblovo, jímž sě synové jeho rodie, jest lež; Jistě Antikristovým vymyšlením, ne Kristovým, jenž jest vše z. učinil; A toho zákonník neučinil, ale opak neb z. počal jest od dě- kovánie řka; A tito vždy z. nic netrpie, jediné když je břicho bolí z obžerstvie a z opilstvie. Hus I. 161., II. 118., 127., 317., III. 137.

424393   Zpět Svazek: 7 Strana: 1153
Zpět. Ct. List. fil. XV. 175. Z. čtená slova a věty. Vz Vratka.

424394   Zpět Svazek: 8 Strana: 0517
Zpět. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 107. Půjčené peníze zpět vrátil (zde ,zpěť zbytečné). Phľd. XII. 171.

424395   Zpětběžný Svazek: 5 Strana: 0616
Zpětběžný, rückläufig, retrograd. Nz.

424396   Zpětěně Svazek: 5 Strana: 0616
Zpětěně = na patero, gefünft. Listy z. sekané. Rostl. III. 15.

424397   Zpětění Svazek: 5 Strana: 0616
Zpětění, n. = navrácení se ku předešlému smýšlení, der Rückfall. Pal.

424398   1. Zpěti Svazek: 5 Strana: 0616
1. Zpěti = pospíchati. Vz Spěti.

424399   2. Zpěti Svazek: 5 Strana: 0616
2. Zpěti, zastar., zpíti, zpěji, ěl, ěn, ění m. vzpěti = zpívati, odzpívati. Br., Ctib., Ž. wit. 56 8. — co za koho: mši. Leg.— co jak proč. Když z samého zvyku a obyčeje jalově některý páteř pověrně zpěje. BR. II. 26. b.

424400   Zpětilosť Svazek: 7 Strana: 1153
Zpětilosť, i, f. = opětné upadání ve hřích. Skočd.

424401   Zpětilý Svazek: 5 Strana: 0616
Zpětilý, rückfällig. Z. hříšník, Us., ka- cíř. Pal. Děj. IV. 2. 326. Vz Zpětivý.

424402   Zpětiti Svazek: 5 Strana: 0616
Zpětiti, zpítiti, il, ěn, ění; zpětovati = zpět obrátiti, um-, zurückwenden. — co, koho. Z. potok. Sš. P. 478. Nikdo duši ne- zpětuje. Sš. L. 163. — co kam. Pán všady působení svoje zpětuje na vůli otcovu. Sš. J. 107. Kristus nás od cesty zátraty na cestu spásy navrátil a zpětil. Sš. L. 147. — co komu. Tím jim zpětuje žalobu, kterou proti němu vynášeli. Sš. J. 125. — kam kdy. Ovšem tím apoštolství nepozbylo práva . . ., co k tajemství přísluší, v okol- nostech proměněných na sebe z. Sš. Sk. 70. — se. Výb. I. 889. Zpětil se ženich (nevěstu opustil). Us. Vítr se zpětuje. Berg. Ti se byli z-li, nechtíce svoliti. Let. 162. Ale poznavše, že měli poslušní býti Roky- cany Bez výminky, z-li se zase. Pal. Děj. IV. 1. 268. — se proti čemu. Rač věděti, žeť sě papež byl zpětil proti tomu konci- lium a odvolal je. Arch. III. 9. — se komu. On se mu zpítil = nedodržel smlouvy. Us. Jndr.

424403   Zpětiti Svazek: 7 Strana: 1153
Zpětiti, zpětovati odkud. Jsa ve všie cnosti, z niež bych věč zase nezpětil. Pravn 218.

424404   Zpětiti Svazek: 8 Strana: 0517
Zpětiti. Opět tomu zpítíte. Chč. Mik. 441.

424405   Zpětivý Svazek: 5 Strana: 0616
Zpětivý, rückfällig, recidivus. Sněm trid. Šd. Ať se opálí ohněm co kacíř z-vý. Pal. Cod. XL p. 342. Z. hříšník, jenž do týchž hříchů, z nichž pokání činil, opět klesne. Pkt.

424406   Zpětka Svazek: 5 Strana: 0616
Zpětka, y, f., der Rückfall. Nedaj mi v tom mieti zpětky. Pravn. 686.

424407   Zpětně Svazek: 5 Strana: 0616
Zpětně = obráceně, na opak, umgekehrt. Hus. A tak majíce z přikázanie svého vy- kupitele za ně Boha prositi, pak z. činie; Zpětně tedy znamenaj, že tyto věci jsú, ješto překážejí dóstojnému přijímání božieho těla. Hus II. 203., III. 175.

424408   Zpětně Svazek: 8 Strana: 0517
Zpětně. Z. sú (tyto rozomy) proti vašemu rozomu. Chč. Mik. 478.

424409   Zpětník Svazek: 5 Strana: 0616
Zpětník, u, m., vítr se zpětující, ein rück- gängiger, sich zurückwendender Wind. Berg.

424410   Zpětnopatý Svazek: 10 Strana: 0537
Zpětnopatý luk, ncdíwovo?. Msn. II. 181. v. 459., Hym. 69.

424411   Zpětnosť Svazek: 5 Strana: 0616
Zpětnosť, i, f., die Rück-, Wiederkehr. Častá z. zánětu na očích obyčejně slepotu uvozuje. Ja.

424412   Zpětný Svazek: 5 Strana: 0616
Zpětný = na zpět jdoucí, rückgängig, zurückwirkend, Rück-. Z. úpad, der Rück- fall, účinek, die Rückwirkung, působení, žaloba, die Widerklage, náhrada, die Rück- Vergütung, Refaktie, dražba, die Relicita- tion, náklad, die Rückfracht, odstoupení, die Retrocession, nabytí, der Rückerwerb. Dch. Z. běh oběžnice, der rückläufige Pla- net. Z. výkony početní (inversae): odnímání a dělení. Šim. 49. Z. pochod. Ddk. II. 384. Z. položení (svalův očních), die Rücklage- rung. Nz. lk. Z. zástava krve, das Rück- stauen des Blutes. Ib. Spodoba souhlásek zpětná; Přehláska je zpětná, když příčina její, měkká souhláska, následuje jako : pro- daj — prodej; Přehlásce zpětné podlehlo jenom a a to jen před j. Bž. 37., 16., 18.

424413   Zpětný Svazek: 8 Strana: 0517
Zpětný. Z. věštec = dějepisec. Osv. 1896. 179.

424414   Zpětoběžný Svazek: 5 Strana: 0617
Zpětoběžný = zpětběžný, rückläufig, retrograd Dch.

424415   Zpětodesýlka Svazek: 5 Strana: 0617
Zpětodesýlka, y, f., die Rücksendung nicht verkaufter Waare, Rimesse. Šm.

424416   Zpětohledný Svazek: 5 Strana: 0617
Zpětohledný, retrospektiv. Dch.

424417   Zpětoverší Svazek: 5 Strana: 0617
Zpětoverší, n., das Palindrom. Nz.

424418   Zpětozorný Svazek: 5 Strana: 0617
Zpětozorný, rückschauend. Dch.

424419   Zpětpovolání Svazek: 5 Strana: 0617
Zpětpovolání, n., die Rückberufung Šm.

424420   Zpětpřišlec Svazek: 5 Strana: 0617
Zpětpřišlec, šelce, m., Remigrant, m. Šm.

424421   Zpětpůsobení Svazek: 5 Strana: 0617
Zpětpůsobení, n., die Rückwirkung. Šm.

424422   Zpetrovštilý Svazek: 5 Strana: 0617
Zpetrovštilý = petrovský, zamračilý, nevrlý, mürrisch, sauersichtig. D.

424423   Zpětský Svazek: 7 Strana: 1153
Zpětský. Česť jest proti slunci zpětská. Pravn. 1396. Cf. Vítr se zpětuje toče se od západu k východu, proti slunci běže, což znamená obyč. nečas. Berg.

424424   Zpětský Svazek: 10 Strana: 0537
Zpětský. Větu: Vítr atd. polož do: Zpětiti.

424425   Zpěttahač Svazek: 7 Strana: 1153
Zpěttahač, e, m. Z. boltce, musculus retrahens auriculam.

424426   Zpětuvedení Svazek: 5 Strana: 0617
Zpětuvedení, n., die Reduktion. Šm.

424427   Zpětúvodní Svazek: 5 Strana: 0617
Zpětúvodní kružidlo, der Reduktions- zirkel. Šm.

424428   Zpětverší Svazek: 7 Strana: 1153
Zpětverší, n. Vz Jg. Slnosť. 159.

424429   Zpětvzetí Svazek: 9 Strana: 0411
Zpětvzetí žaloby. Ott. Říz. II. 54.

424430   Zpětytečný, šp Svazek: 5 Strana: 0617
Zpětytečný, šp. m,: zpátečný. Vký.

424431   Zpěv Svazek: 5 Strana: 0617
Zpěv, u, m. (na Slov. zpevek, vku, zpe- veček, čku, m.), z pě (pě-ji), der Gesang. Z. = vyvodění řady rozličných tonův uchu srozumitelných pouze hlasovým ústrojím lidským nehledíce k tomu, zdali tonům těm slova nějaká podkládáme čili nic. S. N. Z obyč. = přednášení nějaké básně neb jiného z pravidla poetického textu pomocí tonů lidského hlasu, kterež i co do rhythmu i co do objemu určity a srozumitelny jsou. Vz S. N. Z. přirozený a umělý. Vz více v S. N. Z. měkký, tvrdý, pouhý, provázený, solový. národní, Hd., stálý, pevný. Zvonař. Z. ví- tězný (paean), Nz., bukolický či pastýřský, Schäfer-, Hirtengedicht, choru či chorový či sborový, der Chorgesang, antistrofický (protislohový), volný, Nz., nízký (bas). Br. Zpěvy historické. Vz Jir. Ruk. II. 359. Z. církevní. Vz Sbn. 147. Z. při hostině řím- ské a jeho pěstování. Vz Vlšk. 191., 198., 235., 245., 248. Z. přísný, ostrý, trpký, bo- jovný, povolný, pochlebný, tichý, líbý, roz- košný, bez hurta a hřmotu. Bl. mus. Zpěv o závod. Us. Zpěv houpavý (jaksi roz- marný), společný, der Ensemblegesang, bo- hatýrský, Heldengesang, jednotný, Einzel- gesang, okružný, der Rundgesang, Dch., figuralní, Figuralgesang, Hd., ozdobný či koloraturní. Zvon. Zpěvy vzájemné a oba- polné, andělské. Sš. II. 131., L. 36. Dal se do zpěvu, er stimmte einen Gesang an; Z. provésti, provozovati; Skřivan z. sladce rozvádí. Dch. Není mi do zpěvu, ich habe keine Lust zu singen, ich bin nicht gut auf- gelegt. Dch., Sd., Brt. S. 59. Z. je zvučná souměrnost hlasu lidského; Z. vázán na verše; z. požaduje jen souměrnosti slohové a zvučnosti samohláskové. Hš. Sl. 178. Ne dověděl jsem se toho ani z ptačího zpěvu ani z povětrného letu (vím to z důkladného pramene). Dvsk. Z. vod, větrů. Mcha. Z. ten zazníval z nekonečna v nekonečno. Šml. Neustálý z. k nemožnostem patří; Ovšem z. její bohodyšen jest. Sš. II. 131., L. 22. Z. jest hlasem rozličně províjeným (t. j. zhůru a dolů se vznášejícím a jednak spěšně skočným, jednak znenáhla rozvláčitým) sebe nebo jiných obveselování. Kom. Umění zpěvu; Jejich dům hlučí hudbou a zpěvem. Kom. Zpěvem někoho uspati, D., okouzliti. Sych. Tatry naše, Tatry věčné mají zpěvů tisíc a Slovenka svou slovenskou píseň nedá za nic. Ntr. I. 127. Zpievajže si, zpievaj, vylej žiale svoje, veď je zpev jedinké po- lahčenie tvoje. Sl. ps. Z. je zmocněnou řečí. Dk. Kraj slovenský milý! Krásne tvoje stráne, keď sa mi ozývaš vo speve na ráne. Vo speve veselom, co spieva družina, co sa tam na poli pri klasoch zohýna. Slav. 45. Z. ptáka prozrazuje. Ros. Po zpěvu, po peří pták poznán bývá. V. Labutí z. (poslední. Vz Staroba). Mus., Č. Z. jednotí, jednota sílí. Sb. vel. I. 87. Ptáka poznáš po zpěvě, hrnec po zvuku, osla po uchu, blázna po řeči. Tč. exc. I zpěvu čas i mo- dlitbě svá chvíle. Pk., Šd. Kde Slovanka, tam i zpěv. Bž., Pokr. Pot. 158., Tč. Řeč člověka, z. ptáka prozrazuje a jaké srdce jistě ukazuje. Hkš.

424432   Zpěv Svazek: 7 Strana: 1153
Zpěv dokonalý, duchovní, chrámový, ko- ledový, mešní, odpovědní, odpovídací, po- stupní, přípravní, stupní, střídavý, táhlý, započínací, zavírací, žalmový. Hnoj., Stárek. Z. církevní. Cf. Zbrt. 292. Z. ve 14. stol. Tk. VIII. 503.

424433   Zpěv Svazek: 8 Strana: 0517
Zpěv. Jeho druhy. Cf. Hostn. 126.

424434   Zpěv Svazek: 9 Strana: 0411
Zpěv. Kde na ústech z., tam v srdci dobrota. Br. Hod. 203. Pěstování zpěvu ve středověkých školách. Vz Wtr. Part. 573.

424435   Zpěv Svazek: 10 Strana: 0537
Zpěv. Sr. Strh. Akust. 408. Duše bez zpěvu jest jen sirá poušť, bez vláhy květina. Zr. Poes. 223. Lidový z. světský v době před- husitské. Vz Čes. 1. XIV. 98

424436   Zpěvací Svazek: 5 Strana: 0617
Zpěvací = ku zpívání se hodící, Sing-. Z. žalm. Ohláš.

424437   Zpěvácký Svazek: 5 Strana: 0617
Zpěvácký, Sänger-, Sing-, Z. hoch, der Singknabe, Chorknabe, Gesangsfundatist, Sängerknabe. Dch. Umění z., die Singkunst. Ros. Z. spolek (mužský, ženský, smíšený). Vz více v S. N.

424438   Zpěváctví Svazek: 5 Strana: 0617
Zpěváctví, n. = umění zpěvu, die Sing- kunst. Ros.

424439   Zpěvač Svazek: 5 Strana: 0617
Zpěvač, e, m., der Sänger. BO. Vz Zpě- vák.

424440   Zpěvač Svazek: 9 Strana: 0411
Zpěvač, e, m. Hus I. 314.

424441   Zpěváček Svazek: 7 Strana: 1153
Zpěváček, čka, m., vz Zpěvák.

424442   Zpěváček Svazek: 8 Strana: 0517
Zpěváček, čka, m., vz Sedmihlásek pták (3. dod.).

424443   Zpěvačiti Svazek: 5 Strana: 0617
Zpěvačiti, il, ení, sängeln. Dch.

424444   Zpěvačka Svazek: 5 Strana: 0617
Zpěvačka, y, zpěvakyně (V.), ě, f., die Sängerin. — Zpěvačka, jm. místa u Bedhoště na Mor. Pk.

424445   Zpěvačka Svazek: 7 Strana: 1153
Zpěvačka. Malá je ta chvála mnoho piesní znáti, ak nevie z. pekně ich zpie- váti. Koll. Zp. I. 63.

424446   Zpěvák Svazek: 5 Strana: 0617
Zpěvák, a, m. (zastr. zpěvec). zpěvač, e, m., der Sänger. Zpěvák, spěvák, V., zpě- vač. Ros., BO. Vz Sbn. 21., Vlšk. 327. Sbor z-ků. Pouličný z., der Bänkel-, Gassensän- ger. Dch. Kniežata z-kóv. BO. Z-ci vlaští nezpívají, ale ryčejí. Koll. III. 141. — Z. = člověk, který v kostele lidu předzpěvuje, der Vorsänger. Us. Mtl. — Zpěváci = zpívaví ptáci. Vz S. N., Pták. Lesní z. D.

424447   Zpěvák Svazek: 7 Strana: 1153
Zpěvák = řebřík. V zloděj. řeči.

424448   Zpěvákový Svazek: 9 Strana: 0411
Zpěvákový pohyb. Krč. Assoc. 53.

424449   Zpěvákový. Z Svazek: 10 Strana: 0537
Zpěvákový. Z. osudí, vas musicorum. Pror. ol. 22a. 1. Isa. 22. 24.

424450   Zpěvakyně Svazek: 5 Strana: 0617
Zpěvakyně, ě, f. = zpěvačka. V., Br., Lom., Břez. 5., Reš.

424451   Zpěváneček Svazek: 5 Strana: 0617
Zpěváneček, čku, m. = zpěv, der Ge- sang. Rozkvete v ní z. Pokr. Z hor. 73. Za ubohou Slovač nebojuje žádný, jen z hloubky srdénka z. ladný. Hdk. C. 26.

424452   Zpěvanka Svazek: 5 Strana: 0617
Zpěvanka, y, f. = popěvek, písnička, der Gesang, das Lied. Slov. Hdk. C. Z-ky = malé, krátké zpěvy obyč. ze dvou alexan- drinských veršů. Sl. p. II. 166. (Jg.). Ně- které rektorské a měšťanské z-ky už dávno zpospolitěly k. př. švárné koně, pěkné voly. Koll. Zp. II. 487., Kls. Národní z-ky slo- venské. Koll. Slovensko, zlato mé, co ti zavázali? Z-ky a lásku do peřinky dali. Hdk. C. 19. Zpievanky, zpievanky, kdeže ste sa vzaly? či ste spadly z neba, či ste rástly v háji ? Z neba sme nespadly, v háji sme nerástly, ale nás mládenci a dievčence našly. Sl. spv. VI. 201. — Z., das Chorbuch. Šm.

424453   Zpěvánkování Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvánkování, n., die Sängelei, Gesang- spielerei. Šm.

424454   Zpěvanky Svazek: 7 Strana: 1153
Zpěvanky. Cf. Hš. Dod. I. 5. č. 20. Z. čili světské prostonárodní písně. Koll. III. 67.

424455   Zpěvaný Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvaný; -án, a, o = zpívaný. Z-nou mši konati. Har. I. 198.

424456   Zpevar Svazek: 5 Strana: 0618
Zpevar, a, m. = zpěvák. Slov.

424457   Zpevarka Svazek: 5 Strana: 0618
Zpevarka, y, f. = zpěvačka. Slov.

424458   Zpěvárna Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvárna, y, f., das Gesangslokale.

424459   Zpěvatelnosť, i Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvatelnosť, i, f., die Sing-, Sangbar- keit. Jg. Slov.

424460   Zpěvatelný Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvatelný, singbar.

424461   Zpěvatelný Svazek: 7 Strana: 1153
Zpěvatelný, cantabilis. Ž. kl. 118. 54.

424462   Zpěvavě Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvavě, singend. Z. něco čísti. Osv. V. 762. Z. své tovary nabízejí. Koll. III. 142.

424463   Zpěvavosť Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvavosť, i, f. = sklonnosť ku zpívání, die Singlust. Z-vé dietky. Vaj. Tat. a mor. 144.

424464   Zpěvavý Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvavý = zpívavý, der gern singt, Sing-, Sang-. Z. ptáci, V., Kom., Jel., Smil v. 1685., Ntr. VI. 292., pěnkava. Us. Vz více v S. N. Cf. také Pták. Z-vá Slovačka jest naše rodačka. Slov. Tč. Zpievaj si, zpievaj, zpievavé stvorenie. Sl. ps. Nuže, my Slo- venky, Slovenky zpěvavé, šveholme pís- ničku naší matce Slávě. Ntr. I. 163.

424465   Zpěvavý Svazek: 7 Strana: 1153
Zpěvavý. Z. řeč. Hš. Sl. 11.

424466   Zpěvavý Svazek: 9 Strana: 0411
Zpěvavý. Z-vi ptáci, cantores, Sänger. Vz Sír III. 3. nn. Z. mše = zpívaná. Har. I. 45 a j. Sr. Zpěvaný.

424467   Zpěvavý Svazek: 10 Strana: 0537
Zpěvavý. Mluviti s-vým hlasem. Vz Hoš. Pol. 129.

424468   Zpěvec Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvec, vce, m. = zpěvák, pěvec, der Sänger. Na břehu Nitry topolina stojí, na- slécha Nitry žalostný plač i vzdech, a pod ní zpěvec ukončiť sa strojí počatou píseň o Nitry osudech. Ntr. I. 47. Z. toulavý. Anth. I. 3. vyd. VIII. Štědře choval u dvora svého zpěvce německého. Šb. Lit. I. 70.

424469   Zpěvecký Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvecký, Sänger-. Z-kým nadšen du- chem. Č.

424470   Zpěvectví Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvectví, n. = zpěváctví, die Singkunst. Jg.

424471   Zpěveček Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěveček, vz Zpěv.

424472   Zpěvečka Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvečka = zpěvačka.

424473   Zpevek Svazek: 5 Strana: 0618
Zpevek, vku, m. = kratičký zpěv. Slov. Vz Zpěv. Jsou zpevky a píseňky zvlášt- ního druhu. Sl. ps. Šf. II. 166.

424474   Zpěvkovati Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvkovati = zpívati, singen, trillern Č. Bs. 78.

424475   Zpěvkyně, ě, zpěvačka Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvkyně, ě, zpěvačka, y, f., die Sän- gerin. Strany gt. pl. vz -yně.

424476   Zpěvmistr Svazek: 7 Strana: 1153
Zpěvmistr, a, m , Meistersänger, m. Rk.

424477   Zpěvmo Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvmo = zpívaje, zpívajíc, singend, sangweise. D.

424478   Zpěvna Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvna, y, f. = provedení děje částečně zpěvem, ein Melodrama, eine Operette. Č. Sb. list. 16.

424479   Zpěvně Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvně, singend.

424480   Zpevněle Svazek: 10 Strana: 0538
Zpevněle odpovídati. ZI. Pr. XXI. 115.

424481   Zpevnění Svazek: 5 Strana: 0618
Zpevnění, n. = pevnosť, die Befestigung.

424482   Zpevněný Svazek: 5 Strana: 0618
Zpevněný; -ěn, a, o, befestigt. Dch.

424483   Zpevněný Svazek: 9 Strana: 0411
Zpevněný = opevněný. Město dobře z né. Har. II. 20.

424484   Zpěvněný čím Svazek: 10 Strana: 0538
Zpěvněný čím: skála baštami z-ná. Zl. Pr. XXL 230.

424485   Zpevněti Svazek: 5 Strana: 0618
Zpevněti, ěl, ění, fest werden. Sotva že malý Franko dač odrástol a zpevnel, vzali ho k sebe do kláštera. Č. Čt. I. 108.

424486   Zpěvní Svazek: 9 Strana: 0411
Zpěvní hudba, Gesangmusik. Mus. 1850. II 9 Př. Sr. Zpěvný.

424487   Zpěvnice Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvnice, e, f., cantica. Past. duch. 1882. 226.

424488   Zpěvnictví Svazek: 7 Strana: 1153
Zpěvnictví, n. = poesie. Třk. II. 263.

424489   Zpěvník Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvník, u, m. = kniha zpěvů, das Ge- sangbuch. Z. jest sbírka písní ke zpěvu určených buď duchovních neb světských, buď s nápěvy neb bez nich. Vz S. N.

424490   Zpevniti Svazek: 5 Strana: 0618
Zpevniti, spevniti, il, ěn, ění; zpevňo- vati = pevným učiniti, befestigen, fest ma- chen. — co: město, V., Kom., Dal., zámek. Mus. 1880. 439. —co čím: město příkopy. Mus. — Rkk. — kde. Na Kladsku lid vo- jenský, jenž se tam dali a z-li, nepřestá- vali se císaři protiviti. Dač. I. 285.

424491   Zpěvnosť Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvnosť, i, f., die Singbarkeit, Gesangs- kunst. Tatranská Slovenka sama všecky národy z-stí svou převyšuje Koll. Zp. II. 488., Hdk. C. 13. Po krajích, kde z. troní. Ntr. VI. 210.

424492   Zpěvnosť Svazek: 7 Strana: 1153
Zpěvnosť národní. Pal. Rdh. I. 435.

424493   Zpevňovati Svazek: 5 Strana: 0618
Zpevňovati, vz Zpevniti.

424494   Zpěvný Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvný = co zpívati lze, sanglich, sing- bar. Z. částka. Dch. — Z. = zpěvavý, zpí- vající, singend, sängerisch, Sing-. Z. pták, Ros., národ. Tabl. Národ český jest národ z-ný. Pdl. Z. klinkání, der Singsang; z. vrabec, der Singsperling, ptactvo, die Sing- vögel. Dch. Z. hruď pěvce; Odříkati zpěv- ným hlasem nešpory. Vrch. Rtíků z. žalo- vání. Osv. VI. 941. Z. lid, kraj, Slovač. Us. Tč. Všady zpívá se hra tato spěvná. Sš. P. 622. Z. národ (slovenský). Koll. III. 289.

424495   Zpěvný Svazek: 8 Strana: 0517
Zpěvný. Z. povinnosť (povinnosť někde zpívati). Wtr. Živ. c. 946.

424496   Zpěvoborec Svazek: 7 Strana: 1153
Zpěvoborec, rce, m. Č. Kn. š. 257.

424497   Zpěvodruh Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvodruh, a, m. = pomocník ve zpěvu. Dej mi, Bože, plačidruha, z-ha sám si najdu. Č. M. 234.

424498   Zpěvoherec Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvoherec, rce, m.. der Opernsänger. Šm., Dk.

424499   Zpěvoherečka Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvoherečka, y, f., die Opernsängerin. Dch.

424500   Zpěvoherna Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvoherna, y, f. = operný dům, opera, das Opernhaus, die Singspielhalle. Nz., Dch. Berg.

424501   Zpěvoherní Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvoherní, Opern-. Z. škola, die Opern- schule. Rk.

424502   Zpěvohernictví Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvohernictví, n., die Opernschau- spielkunst. Šm.

424503   Zpěvohlas Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvohlas, u, m., melodische Stimme. Kde Slovenka přijde, ozývají se líbezným z-sem pole, vinice, zahrady. Koll. Zp. II. 488.

424504   Zpěvohlasný Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvohlasný. Z. dívčina. Mor. Tě.

424505   Zpěvohra Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvohra, y, f. = drama se zpěvem, die Oper. D. Z. = dramatická báseň, která teprve ve spojení s hudbou a zpěvem pravé platnosti dochází. Z. vážná, komická. Vz více v S. N. Z. (opera) směšná (o. buffa), vážná (o. seria). Nz. Slova z-hry, das Li- bretto, Opernbüchel. Dch. Opery či zpěvo- neb hudbohry. Hš. Sl. 181. Vz Opera.

424506   Zpěvokniha Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvokniha, y, f., das Gesangbuch. Při překládání z německého do českého vy- hýbati se jest složeninám, lépe ku př. kniha zpěvů než zpěvokniha. Hš. Sl. 146.

424507   Zpěvokol Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvokol, u, m., der Rundgesang? Ach, kde že jste břetislavské kraje, kde vy statní Tater jonáci vrstevníci, spolurodáci, jež zpěv někdy bratřil u Dunaje? Jak nám zmizly z-lů ráje? Ntr. I. 3.

424508   Zpěvolibnosť Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvolibnosť, i,t., die Sangeslust. Sm.

424509   Zpěvolibosť Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvolibosť, i, f., die Anmuth des Ge- sanges. Koll. Zp. II. 377.

424510   Zpěvomil Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvomil, a, m., der Gesangsfreund. Rk.

424511   Zpěvomluva Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvomluva, y, f. = báseň. Ros. Gram.

424512   Zpěvomluvec Svazek: 10 Strana: 0538
Zpěvomluvec, vce, m. = básník. 1784. Lit. I. 359., Bílý Obr. 152.

424513   Zpěvomluvnosť Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvomluvnosť, (!), i, f. = slovesnosť. Slovo to utvořil Ros.

424514   Zpěvona Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvona (!), y, f. = báseň. Slovo to utvořil Ros. Vz Báseň.

424515   Zpěvona Svazek: 7 Strana: 1153
Zpěvona (!) y, f. = báseň. Utvořil Rosa.

424516   Zpěvoňan Svazek: 7 Strana: 1153
Zpěvoňan, a, m., musicus, zastr. Pršp. 41.

424517   Zpěvonec Svazek: 8 Strana: 0517
Zpěvonec (!), nce, m. = báseň. V. F. Hřib. Cf. Zpěvona.

424518   Zpěvopanna Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvopanna, y, f. = Musa. Th.

424519   Zpěvopláč Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvopláč, e, m. Směšné věci do z-če přiměšovati. Koll. Zp. II. 387.

424520   Zpěvopláč Svazek: 8 Strana: 0517
Zpěvopláč = vykládání nad mrtvým. Phľd. 1895. 21.

424521   Zpěvorodný Svazek: 5 Strana: 0619
Zpěvorodný, Gesang erzeugend. Z. lesy. Hdk. Les. kv. 48. Otrávíš-li Slovač záští prsu, nezbyde ti z keřů z-dných věru ani trsu. Hdk. C. 129.

424522   Zpěvoroh Svazek: 5 Strana: 0619
Zpěvoroh, u, m. = křídlovka, hudební nástroj. Dch. Vz KP. II. 311. Z. altový. Vz KP. II. 317.

424523   Zpěvořádek Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvořádek, dku, m. = verš. Ros.

424524   Zpěvořečník Svazek: 5 Strana: 0618
Zpěvořečník (!), a, m. = básník. Slovo to utvořil Ros

424525   Zpěvořečnosť Svazek: 5 Strana: 0619
Zpěvořečnosť (!), i, f. = slovesnosť. Slovo to utvořil Ros.

424526   Zpěvosbor Svazek: 5 Strana: 0619
Zpěvosbor, u, m., der Singchor. Šm.

424527   Zpěvoschopný Svazek: 5 Strana: 0619
Zpěvoschopný hlas, gesangsfäbig. Dk.

424528   Zpěvoslovka Svazek: 5 Strana: 0619
Zpěvoslovka, y, f., syllaba in carmine. Ros. Gram.

424529   Zpěvoslovnosť Svazek: 5 Strana: 0619
Zpěvoslovnosť (!), i, f. = slovesnosť. Slovo to utvořil Ros.

424530   Zpěvosnivý Svazek: 9 Strana: 0411
Zpěvosnivý spáč (pták). Hlk. Več. 55.

424531   Zpěvotok Svazek: 5 Strana: 0619
Zpěvotok, u, m. Zdali vylil z. se z ráje? Sš. Bs. 24.

424532   Zpěvovědec Svazek: 5 Strana: 0619
Zpěvovědec, dce, m. = zpěvoznalec. Rk.

424533   Zpěvový Svazek: 7 Strana: 1153
Zpěvový. Z. ústrojí. Fr. Chlum.

424534   Zpěvovzor Svazek: 7 Strana: 1153
Zpěvovzor, u, m. Dk.

424535   Zpěvoznalec Svazek: 5 Strana: 0619
Zpěvoznalec, lce, m. = zpěvovědec, der Hymnolog. Rk.

424536   Zpěvozvučnosť Svazek: 5 Strana: 0619
Zpěvozvučnosť (!), i, f. = slovesnosť. Slovo to utvořil Ros.

424537   Zpěvozvučný Svazek: 8 Strana: 0517
Zpěvozvučný. Z. háj. Štěpnička. Cf. Mtc. XVIII. 235.

424538   Zpěvula Svazek: 5 Strana: 0619
Zpěvula, y, f. = dívka, která ráda zpívá, ein Mädchen, das gern singt, die Sängerin. Mor. Brt., Kch. Vz Zpěvulenka.

424539   Zpěvulenka Svazek: 5 Strana: 0619
Zpěvulenka, y, f. = zpěvula. A ty no- voveské, to jsú z-ky, ty si rozveselá pole za rosenky. Sš. P. 550. Také na Slov.

424540   Zpěvumilovnosť Svazek: 8 Strana: 0517
Zpěvumilovnosť, i, f. Česká z. Wtr. Živ. c. 953.

424541   Zpěvumilovný Svazek: 5 Strana: 0619
Zpěvumilovný, Gesang liebend. Dk.

424542   Zpéznóť Svazek: 7 Strana: 1153
Zpéznóť = kradí vzíti, pajznouti. Dol. Brtch.

424543   Zpěž Svazek: 5 Strana: 0619
Zpěž, e, f., die Bronze, slovo temné a nejspíše cizí; lépe užívati bronz. Mz. 417.

424544   Zpěžník, zpěžovník Svazek: 5 Strana: 0619
Zpěžník, zpěžovník, a, m., der Bronze- arbeiter. Šm. Vz Zpěž.

424545   Zpěžovec Svazek: 9 Strana: 0411
Zpěžovec, zpiežovec, vce, m. = litý zvonec. Zát. Př. 236a. Sr. Spěžovec.

424546   Zpěžový Svazek: 5 Strana: 0619
Zpěžový, Bronze-. Šm. Vz Zpěž.

424547   Zpiati sa Svazek: 5 Strana: 0619
Zpiati sa = vzepnouti se.

424548   Zpiatky Svazek: 5 Strana: 0619
Zpiatky = zpátky.

424549   Zpiatočně Svazek: 5 Strana: 0619
Zpiatočně = zpět, zpátky, nazpět, zu- rück. Potom skoro pribehne z. a iným rvát' z pysku počne. Zbr. Báj. 9.

424550   Zpiatočník Svazek: 10 Strana: 0538
Zpiatočník, a m. = rak (leze po zpátku). Čas mus. VI. 92.

424551   Zpiatočný Svazek: 5 Strana: 0619
Zpiatočný = zpátečný. Ktoré ho po z-čnej ceste sprovádzaly. Sl. let. V. 178. Kým Ha ceste kráčal z-čnej. Phld. IV. 15.

424552   Zpiatý Svazek: 5 Strana: 0619
Zpiatý, gespannt, starr. Slov. A tu Matuš von zo stánku pod šišákom ide zlatým, hneď na vojska, hneď na Nitru pohadzuje okom zpiatým. Č. Čt. I. 297.

424553   Zpicati Svazek: 5 Strana: 0619
Zpicati, al, án, ání = zkaziti, verderben. — co komu. Krejčí mu zpical kabát. Us. Kšť. Vz Zpiclati.

424554   Zpíciti Svazek: 5 Strana: 0619
Zpíciti, il, en, ení = vykrmiti, ausmästen. Zlob.

424555   Zpíciti Svazek: 5 Strana: 0619
Zpíciti, il, en, ení. — co čím. Že zvý- šením stavu na gruntech Slavkových vodu zpíčil a poddaným škodu udělal (zurück- stauen machen). Žer. — se, zpěčovati se (ne : zpečovati se) = zpět se obraceti, nechtíti, zprotiviti se, zepříti se, sich weigern, wider- streben, sich sträuben, sich wider etwas steifen, Trotz bieten, sich auflehnen, sich empören, widerspänstig sein. Jg. Zpíčiti m. zpětčovati se od ,pata;, slov. pęta, na patu se stavěti, o ní se podpírati, nechtíti dále, zdráhati se. Šf. — abs. Nezpěčuj se. D. Ženich se zpíčil. Vz Zpětiti. — s inft. Zpěčoval se na království dosednouti. Sych. Nesouce zvěsť, že vojsko zpěčuje se podstoupiti bitvu. Ddk. II. 384. (III. 65., 259., VII. 88.). Kteří obrátiti se zpě- čovali. Sš. I. I. 113. Pan mincmejstr se toho zpěčoval učiniti. Dač. I. 119. — V., Ros , Kom., Br. — se čeho. A maje učiniti slib, toho se zpěčoval. Mus. Toho se zpěčoval a bránil. Jg. Pročež také nemohla se z. koruna česká dávky této. Ddk. II. 248. Petr zpě- čoval sě úcty sobě prokázané; Zarytci, jenž milosti boží zpěčují se. Sš. Sk. 125., I.104. Apol., Koc, Svěd., J. tr., Nz. — se čemu, komu. Žádný se jeho rozkazu nezpíčil. V. Tomuto novému vyzvání nemohl se Jindřich déle zpěčovati. Ddk. II. 118. — Ben., Jel, Br., Plác., J. tr. — se proti čemu, proti komu. Žádný se proti nim z. nesměl. V. Kterýžto zpěčil se proti ciesaři. Let. 101. Pakliby která obec proti tomu se zpiečila. Arch. I. 212. Tudy zpěčovali se proti apo- štolům. Sš. Sk. 164. Tvrdo jest proti ostnu se zpěčovati. Prov. — Jel., J. tr. — se komu v čem. Kom. V dávání cla. Plác. — J. tr., Nz. — kdy. Zpěčoval se z počátku ho přijmouti. Mus. 1880. 230. — se čím. Kterou radou a silou zpíčiti (protiviti, V.) se míníš. Ben. — se před čím. Tato vazba není doložena, tedy lépe: z. se čeho, čemu, proti čemu. — Vz Spěčiti se.

424556   Zpíciti se Svazek: 8 Strana: 0517
Zpíciti se nepravému prikázanie. Chč. S. 152. Vodu v rybníku z. Půh. VI. 144.

424557   Zpickati Svazek: 7 Strana: 1153
Zpickati = zpicati. Rgl Vz Pickati (dod.).

424558   Zpiclati Svazek: 5 Strana: 0619
Zpiclati = zpižlati, verpfuschen, ver- patzen. — co komu. Krejčí mu zpiclal kabát. Vz Zpicati. Us. Tč.

424559   Zpíčitel Svazek: 10 Strana: 0538
Zpíčitel, e, m., adversarius. Mam. A. 16a.

424560   Zpíčiti Svazek: 7 Strana: 1153
Zpíčiti. Pakli se nám pravdú zpiečí (Kristus). Výb. II. 1142. (948).

424561   Zpičkati se Svazek: 9 Strana: 0411
Zpičkati se = poscati se. Maš. ruk. 181b. Vz Pičkati.

424562   Zpíditi Svazek: 5 Strana: 0619
Zpíditi, il, ěn, ění = pídí změřiti, mit der Spanne abmessen. Ros., pídí obsáhnouti (ve hře dětí o fazole, o peníze). Nehraj s ním, on všecko zpídí. U Holešova na Mor. Kd.

424563   Zpietčiti Svazek: 10 Strana: 0538
Zpietčiti, supplantare = na patu se vze- příti, odporovati. Z. witt. 139. 5.

424564   Zpietka Svazek: 10 Strana: 0538
Zpietka, y, f. = ústup, vzdalování se. Mš.

424565   Zpievací Svazek: 8 Strana: 0517
Zpievací kniha. Břez. Font. V. 404.

424566   Zpievanky Svazek: 5 Strana: 0619
Zpievanky, pl., f., vz Zpěvanka.

424567   Zpíhovatěti Svazek: 5 Strana: 0619
Zpíhovatěti, ěl, ění, Sommerflecke Be- kommen. Vz Zpěhatěti. Zmokne-li dítě dříve roku — zpíhovatí. Mus. 1853. 473.

424568   Zpíchač Svazek: 7 Strana: 1153
Zpíchač, e, m., punctoria, zastr. Pršp. 95. 25.

424569   Zpíchaný Svazek: 5 Strana: 0619
Zpíchaný; -án, a, o = jako jehlou zdě- ravený, punktirt. Rst. 525.

424570   Zpíchati Svazek: 5 Strana: 0619
Zpíchati, vz Spíchati.

424571   Zpíjený Svazek: 5 Strana: 0619
Zpíjený; -en, a, o, berauscht. Us. Dch.

424572   Zpikartilý Svazek: 7 Strana: 1153
Zpikartilý. Bart. 97.

424573   Zpikhartěti Svazek: 5 Strana: 0619
Zpikhartěti, ěl, ění, ein Pikhart werden. Pal. Děj. V. 1. 170.

424574   Zpikhartilý Svazek: 5 Strana: 0619
Zpikhartilý, pikhartisch geworden. Z-lí neměli přístupu do shromáždění katolických stavů. Pal. Děj. V. 2. 65.

424575   Zpikhartiti Svazek: 5 Strana: 0619
Zpikhartiti, pikhartisch machen. — koho. Lživě pikhartujíce, až sú drahé věrné bratry zpikhartovavše i k smrti přivedli. Arch. III. 237. — se = zpikhartěti. Z-li se kněží a proto z Prahy běží. Pal. Děj. V. 2. 461.

424576   Zpiklovati co proti komu Svazek: 5 Strana: 0619
Zpiklovati co proti komu, ein Komplot machen. Na Ostrav. Tč.

424577   Zpikovati Svazek: 5 Strana: 0619
Zpikovati = zpíchati, zerstechen. Ms. o štěp.

424578   Zpílati Svazek: 5 Strana: 0619
Zpílati, vz Spílati.

424579   Zpile Svazek: 5 Strana: 0619
Zpile, (liebes)trunken. Pak tě teprv z. zlíbám roztomilé děvče, já ti udělám. Č.

424580   Zpíliti Svazek: 5 Strana: 0619
Zpíliti, il, en, ení = pilkou zřezati, ab- sägen. Slov. — co: strom.

424581   Zpilkovati Svazek: 5 Strana: 0619
Zpilkovati = pilkou zřezati, absägen.

424582   Zpilosť Svazek: 5 Strana: 0619
Zpilosť, vz Spilosť.

424583   Zpilovati Svazek: 5 Strana: 0619
Zpilovati, vz Spilovati.

424584   Zpilý Svazek: 5 Strana: 0619
Zpilý, vz Spilý.

424585   Zpilý Svazek: 9 Strana: 0411
Zpilý čím: pýchou. Vor. d. Kiejst. 14.

424586   Zpínati Svazek: 5 Strana: 0619
Zpínati. vz Sepnouti.

424587   Zpínavě Svazek: 5 Strana: 0619
Zpínavě. Hradu a města zpínavě hledá (snažně, enixe). Bech.

424588   Zpínavý Svazek: 5 Strana: 0619
Zpínavý = který se zpíná, der sich erhebt, stolz. Aqu.

424589   Zpiplati Svazek: 5 Strana: 0619
Zpiplati = pipláním zkaziti, verkünsteln. D. — Z. = zmazati, poskvrniti, beflecken, beschmutzen. Nezpiplaná, nedotklá, nepo- skvrněná, intacta. Lex. vet. — Z. = zamotati, zamodrchati. Mor. Vck.

424590   Zpiplati co Svazek: 9 Strana: 0411
Zpiplati co = pokaziti. Sum. 91.

424591   Zpírala Svazek: 8 Strana: 0517
Zpírala, y, m. = kdo se rád zpírá. Brt. D. II. 428.

424592   Zpírati Svazek: 5 Strana: 0620
Zpírati, vz Zepříti.

424593   Zpíravý Svazek: 7 Strana: 1153
Zpíravý most, gesprengte Br Nz.

424594   Zpírek Svazek: 5 Strana: 0620
Zpírek, vz Spěrek.

424595   Zpírka Svazek: 5 Strana: 0620
Zpírka, y, f. = rozepře, der Streit. Na- stala mezi nimi z. Mor. Šd.

424596   Zpířiti se Svazek: 7 Strana: 1153
Zpířiti se = vzepříti se, na odpor se po- staviti Hdk. Kr. v. 833.

424597   Zpísečnatěti Svazek: 7 Strana: 1153
Zpísečnatěti ěl, ění, sich in Sand ver- wandeln. Sl. les.

424598   Zpískati Svazek: 5 Strana: 0620
Zpískati, zpísknouti, knul a kl, utí, vz Spískati. — Z. = zapísknouti. — proč. Od bolesti drak zapískol. Dbš. Sl. pov. I. 106.

424599   Zpísknouti. — kde Svazek: 10 Strana: 0538
Zpísknouti. — kde. Skřivani spískli v poli (se ozvali). Phľd XXII. 265.

424600   Zpisovati Svazek: 5 Strana: 0620
Zpisovati, vz Zepsati.

424601   Zpisten Svazek: 7 Strana: 1153
Zpisten, u, m., situlus, zastr. Pršp. 21. 499.

424602   Zpítek Svazek: 5 Strana: 0620
Zpítek, tku, m. Nemá zpítku = nemůže se zotaviti, nemá zniku. Na vých. Mor.

424603   Zpítěné Svazek: 5 Strana: 0620
Zpítěné, ého, n. = peníz, jejž tratí, kdo o koupi se zpítil, das Reugeld. Zpítěné platiti, das Reugeld zahlen. Us.

424604   1. Zpíti Svazek: 5 Strana: 0620
1. Zpíti, vz Zpěti, 2.

424605   2. Zpíti Svazek: 5 Strana: 0620
2. Zpíti, vz Spíti, Sepnouti.

424606   Zpitihněv Svazek: 7 Strana: 1153
Zpitihněv, u, m. = nevolnosť po pití, Katzenjammer, m. Nár. listy. 1892. č. 265

424607   Zpítiti se Svazek: 5 Strana: 0620
Zpítiti se, vz Zpětiti se.

424608   Zpitomělý Svazek: 5 Strana: 0620
Zpitomělý, betäubt. Stál jsem jako z. Us. — čím: hlukem. Kká. Td 71.

424609   Zpitoměti Svazek: 5 Strana: 0620
Zpitoměti, ěl, ění = pitomým učiněnu býti, zahm werden, V.; ohlušen býti, betäubt, dumm werden. — v čem. Snad v té řádné kázni zpitomí (divokosti pozbude). Sych. — nad čím. Hlas., Sá. — čím: velikým du- ševním namáháním. — komu. Syn mi z-měl. Kká. Td. 213.

424610   Zpitomiti Svazek: 5 Strana: 0620
Zpitomiti, il, en, ení, zpitomovati, zahm, betäubt machen. — koho. Kořalka zpitomí člověka. — koho čím: kořalkou.

424611   Zpitomiti koho Svazek: 9 Strana: 0411
Zpitomiti koho. Strach člověka z mí. Osv. 1899.

424612   Zpitovať koho Svazek: 10 Strana: 0681
Zpitovať koho = zkoušeti, vyzvídati na kom. Vz Brt. Sl.

424613   Zpitvati Svazek: 5 Strana: 0620
Zpitvati = vypitvati, ausweiden. — co: rybu. — Z. = vydrancovati, ausplündern. — co: ostrov.

424614   Zpitvořený Svazek: 10 Strana: 0538
Zpitvořený mužík. Kká. Sion I. 124.

424615   Zpitvořiti Svazek: 5 Strana: 0620
Zpitvořiti, il, en, ení, komisch misstalten. — co. Rk. — čím: nožem. Tč.

424616   Zpitý Svazek: 5 Strana: 0620
Zpitý, vz Spitý.

424617   Zpívačový Svazek: 7 Strana: 1153
Zpívačový díl, pars cantorum. Ol. 2. Esd. 13. 5

424618   Zpivák Svazek: 7 Strana: 1153
Zpivák, a, m. = zpěvák. VSlz. I. 89.

424619   Zpívaná Svazek: 5 Strana: 0620
Zpívaná, é, f., vz Zpívaný.

424620   Zpívaná Svazek: 9 Strana: 0411
Zpívaná, é, f. = karetní hra. Vz Čes. 1. X. 175.

424621   Zpívání Svazek: 5 Strana: 0620
Zpívání, n., das Singen, der Gesang, Sang, cantatio. Ž. wit. 70. 6., V. Z-ním ku spaní přivésti. D. Společný zpěv jest mnohých spolu z. Kom. Mistr ve z. D. Z. kohoutův. Reš. Z., canticum, der Gesang. Ž. wit. 97.1. Z. o cenu, das Preissingen. Dch. Ležim blizko kostela a neslyšim zvoněňa ani ptáčka zpivaňa. Sš. P. 162. Věčně je ji do z. Nrd. Bld. 56. Z. neslušné, jenž viece popúzie k tanci než k náboženstvie; (Majíce) jazyk v slovách neb v hlasitém z. a žádosť mezi ženami neb v kuchyni. Hus 1. 77., 300.

424622   Zpívání Svazek: 7 Strana: 1153
Zpívání. Št. Kn. š. 72., 112.

424623   Zpívanice Svazek: 5 Strana: 0620
Zpívanice, e, f. = zpívání, das Singen. Na Slov. Koll. Zpěv. I. 63. Trapná z., die Singsangplage. Dch.

424624   Zpívaný Svazek: 5 Strana: 0620
Zpívaný; -ván, a, o, gesungen. Z. mše za mrtvé. D. Ranní zpívaná (mše); menší zpívaná, matura; míti zpívanou, gesungenes Amt (Messe) halten. Dch. V neděli bude z-ná, cantata. Šd. Z. písně. Pokr. Pot. 12.

424625   Zpívaný Svazek: 8 Strana: 0517
Zpívaný. A my hlasem z-ným zpívajmy, voce praecelsa. 14l8. List. fil. 1895. 437.

424626   Zpívaný Svazek: 9 Strana: 0411
Zpívaný = poplvaný. Ohavně z Nár. sbor. II. 52.

424627   Zpívatelný Svazek: 5 Strana: 0620
Zpívatelný, singbar. Ž. kap.

424628   Zpívati Svazek: 5 Strana: 0624
Zpívati = uplvati, bespeien, bespucken. — co: něčí tvář. 1529.

424629   Zpívati Svazek: 7 Strana: 1153
Zpívati. Cf. List. fil. 1892. 360. — abs. Národ, který nezpívá, je jako vrba prách- nivá. Opav. týd 1889. č. 25. — jak (co). Radčej máme pána, ktorý menej platí, len nech nám dovolí slobodně z. Koll. Zp. I. 60. Zpíval podlé obyčeje svého. Výb. II. 955. Zpievajíc tak přesladce kakús pieseň. Št. Kn š. 72. — čemu. Jménu tvému z. budu. Kom. Lab. 138. — komu proč (kdy kde jak). Bohu na česť z. Lg. Kr. v. 51., Mnč. R. 34. Ješto i dnes v kosteléch zpie- vají mnozí s velikú chutí Bohu na česť. Št. Kn. š. 128. — o čem jak. O Bohu v dobré žádosti z. piesni. Št. Kn. š. 128., 65. — kde. Spieva vtáča po doline. Kyt. 1876. 17. — kdy. Ono zpievánie ješto zpie- vají na hodinách sv. Marie. Št. Kn. š. 72. — si jak. Slovensky si spievaj. Orl. III. 122. Spievajte si dzievky, však je leto na to, ej, šak neztracíte poccivosci za to Sl. ps.

424630   Zpívati Svazek: 8 Strana: 0517
Zpívati. Keď sa dám spievať, celá Sielnica (ves) je moja (řekla žena ze Sielnice). Phľd. 1894. 442. — za koho. Aby za jich duše Bohu spívali (mniši). Chč. S. 245.

424631   Zpívati Svazek: 9 Strana: 0411
Zpívati písničkami. Las. Mus. fil. 1897. 443. Zpieva akoby dverkami vŕzgal, akoby suché tácky vozil, akoby tie liatoše (spie- žovce, lité zvonky) spustil, ako kukačka po Jáne. Zát. Př. 236a.

424632   Zpívati jak Svazek: 10 Strana: 0538
Zpívati jak. Ten zpívá jak zvon. Čes. 1. XII. 307. Zpívá jako moucha v konvi. Zbirov. Čes. 1. XI. 269.

424633   Zpívati na koho Svazek: 7 Strana: 1153
Zpívati na koho. Drk. 191. b.

424634   Zpívati, V Svazek: 5 Strana: 0620
Zpívati, V., spívati, V., lépe: zpívati, singen, besingen, dichten; mši, halten. Jg. V Krkonš.: tejnořiť. Kb. Na mor. Val. a ve Slez.: zpívu, eš, e, eme, ete, ú n. zpívajú. Vck., Šd. Zpivum, eš, e. Na Ostrav. Tč. — abs. Zpívají ptáci (zpěvaví), slavíci, skři- vánci, pěnkavy atd. Nešťastný taký dům, kde kohout mlčí a slepice zpívá. Koll. Učiti se, uměti z. Us. Staří zpívali, mladí po nich pískali, wie die Alten sungen, so zwitscherten die Jungen. Dch. Až ryby zpívať a ptáci bez peří lítať budou (nikdy). Sd. Budě kvitnúť rež ba i pšenica, budě spivať ptaček křepelica. Sš. P. 5. Zpívána bude píseň tato. BO. Zpívala bych neumím a mlčeti nechci; šla bych domů, nevím kudy. Zpívej co umíš, dělej co můžeš a jez co máš. Rým. Zpívej co umíš, rob, co móžeš, jez co máš, mluv čemu rozumíš a dobře budě. Slez. Šd. Zpívej co umíš, dělej co můžeš, jez co máš, nesahej výše sebe, ostojíš, poznáš. Hkš., Tč. Lépe zpívati nežli klívati. Šd. Zpívá kohoutek, těší ho živůtek. Šd. Nezpievaj, až z krčmy pójdeš. Prov. Smil. Ty musíš tancovať, jak já budu zpívať (píseň zpívat). Prov. Já rád zpívám, ty rád výskáš. Vz Stejnosť. Č. — co. Zpíval žalostnou, zpíval si veselou. Us. Šd. Píseň českou nečti, ale zpívej. Hš. Po- mohu ti, až budeš z. děvet a devadesát písní (až budeš u veliké nouzi). U Litmšl. Bda. Milý brachu, takovou zpívá zde každý (tak si každý naříká). Us., Brt. S. 18. Anděl spívá písničku, pozdravuje matičku; Půjdu, půjdu tu uličku ku dvoru, budu zpivať tu pěsničku o Bohu. Sš. 33., 745. Matury zpí- vali. Dač. I. 121. Ktož tuto pieseň zpievají. Výb. II. 24. Zpievali radostnú pieseň. BO. Sv. Martin šed velikú mši zpieval. Pass. 942. Z. mši. Hus I. 401. Tak pohřiechu kněžie a žáci řiekají a zpievají hodiny ; Lépe jest hřiechóv srdečně bez řeči želeti než krásnú řeč vymyšlenú řiekati neb zpievati. Hus I. 307., II. 316. Jednu píseň ustavičně z.; Z. otcovské písně (kráčeti do otcovských šlepějí); Kdo miluje zisk, Jidášovu píseň zpívá. V. Kdo čí chléb jí a pivo pije. toho píseň zpívej. D. Čí pivo piješ, toho píseň zpívej. Mus. Čí chléb jím, toho píseň zpívám (toho vůli činím). Mus. Z. melodie, Kom., zlou (píseň = naříkati, klagen). Us. —jak: kosmici, durch die Fistel singen, Kom., půl hlasem, jiným hlasem, Us., celým hlasem. Hd. Dva spolu (zaroveň) mohou z. ale ne spolu i mluviti. Hkš., Jg. Z. bez oddechu. Sych. Z. pěkně, dobře, silně, Us., napřed (před- zpěvovati), D., rychle. V. Dobře zpíváš, kdyby (= kdybys) jen notu měl (dobrý úmysl máš, kdybys měl jen prostředky). Ros. Však ty budeš jinak z., du wirst einen anderen Ton anschlagen. Zpíval až radosť, dass es eine Freude war. Z. z listu (hned bez zkoušky), vom Blatt weg singen. Dch. Z. česky, po česku, mateřskou řečí. Us. Každý pták zpívá, a každý člověk mluví, jak mu pán Bůh dal; Zpívá do každé noty (dělá, jak kdo chce, každému po chuti). Šmil. Nedaj pozor, jak sa zpívá, ale čo sa zpívá. Slov. Tč. Zpívejte ptáčkové pěkně vesele. Pís. Zpívá na starou notu, jen že do jiného klíče. U Litmšl. Dř. Z. při varhanech. Ehr. Zpívá se známou notou. Us. Šd. Zpívá při práci velkým hlasem; Z. z plných hrdel, něco hlasně, Vrch., při loutně. Mus. 1880. 93. Vejde maměnka: Co to za ptáčka? Tak vesele zpívá, jak zpívávala má dcera milá, dyž doma bývala; Zpivéte vesele kohóti, hať (ať) se mý srdéčko nermótí; Jak pak budeš zpívať? bebebe, mememe. Sš. P. 484., 577., 743. Spievala bych hlasom, niesom v poli našom. Ht. Sl. ml. 231. Ptáčku malý, líbezně zpíváš. Pís. mor. Po prvníkrát jsem tě viděl, kdy jsi krávy hnala, tak jsi se mi j zalíbila, žes pěkně zpívala. Pís. slez. Po- stavil kohouta na stůl a pravil: Zpívej! A kohout zpíval, až nazpíval tolik dukátů, že se už se stola sypaly. Baj. slez. Slavíček zpívá, až se rozlíhá, že moje milá není po- ctivá. Pís. slez. Na mandlíku budu sedať, přelíbezně budu zpívať: pět měrek, pět měrek (volá křepelka)! Slez. Šd. Zpívala jsem někdy, zpívala, až se hory zelenaly; vstávajíc lehajíc jsem zpívala. Sk. Zpívej žalmovými melodiemi. Dač. I. 269. Cechové cizím jazykem z-li. Ib. 354. Ty jistě velmi's teď libě a přerozkošně zpíval. Ler. A sám podlé Musy návodu písně slasti, písně zpívám trudu. Sš Bs. 190. Ale tuto slavně zpievají. Aby ji (víru) tak zevně zpievali. Št. Kn. š. 513. Zpievá v piščalku. GR. A k tomu po- dobně a vesele cierkev zpievá. Hus I. 472 Z. vysokým hlasem. Chč. 624. Každý pták zpívá podlé povahy přirozené možnosti své. Bart. Bolí hrdlo zpívať darmo. Šd., Lb. By slavík jak krásně zpíval, přece vrabce ne- naučí. Šd. On zpíve jako slavík. Slez. Šd. Jak kněz zpívá, tak mu lid odpovídá Bž. Zpívá jako slavíček, co ovce dáví (vyje jako vlk). Ros. Staří ptáci jak zpívají, mladí po nich tak vrzají. Reš. Jak staří zpívají, tak mladí cvrlikají. Prov. Ne tak kusá jako s ocasem pěnkava zpívá. Z. jako zimní sla- víci (vlci). Prov. Zpíváš jako sova; Ten už ví jak zpívať (rozumí tomu); Zpívá jako kanárek, co po kravách skáče (jako býk). Slez. Šd. Spieva, ako by dverce otváral (vrzavé dvéře); Čo budeš sväté pašie na holých kolenách spievať (nedám, neurobím). Slov. Zátur. Ja di ty, skřekoňu jakýsi, že ťa to nemrzí! Neumíš-li lepší zpívať, mohl bys teho nechať. Brt. L. N. II. 86. — komu: hluchému zpívati (marnou práci ko- nati). Zpívati někomu novu piesň. Ž. wit. 143. 9. Zpievajme Hospodinu. Ž. Klem. Ho- dinky někomu z., Einem die Leviten lesen. Dch. Ne každý veselý, kdo v rozkoši žije a já sobě zpěvám, hoc mne psota bije. Jir. Ves. čt. Vrabec jest domácí ptáček, zpívá sobě jako žáček. Kol. ván. 115. Zpievaj si, ženička, ako si zpievala, bývaj mi vesela, ako si bývala: bývaj mi vesela, ako si bý- vala, keď si někdy za mnú dvere zatvárala (zavírala). Sl. ps. Zpievajže si, zpievaj, vylej žiale (žely) svoje, veď je zpev jedinké po- lahčenie tvoje. Sl. ps. Panna Maria tobě zpívá a sv. Anton tě kolíbá. Čes. mor. ps. 5. Krista pána kolébala, svaté písně mu spívala. Sš. P. 45. My spíváme, víme komu. Sš. P. 735. Až mně dáš jísti, teprve mi zpívej (napřed zaplať, potom poroučej). Vz Odbyti (prosícího). Lb. Vám zpívají a na nás nota padá (jeden se kárá a jiný se míní). Tč., Šd., V. Z. komu také = láti. Ten mu zpívá! Us. — s kým. Us. Spieval jsem s jinými vigilie. Hus I. 307. Raději s moudrým plakati nežli s bláznem zpívati. Tč. exc. — proč. Bohu k chvále z. V. Na česť Bohu z. Výb. II. 8. 8. (Pass.). Z kratochvíle. Mk. Zpívala bych ráda, nemožu od hlada. Sš. P. 550. — o čem: o vojnách. Us. — Knst. Z. chvály o sobě. V. Z hloubi o něčem z. Kká. K sl. j. 145. Zpívala bych sobě, sy- nečku, o tobě, pomyslela sem si, co je mňa po tobě. Sš. P. 214. — co za koho: mši za mrtvé. D. Z-li zaň rekvie. Sš. P. 714. Kněžstvo aby za mne žalné zpívalo písně. Sš. Bs. 36. — (co) kde. V kostele z. Ml. Už to ptáci po střechách zpívají (je to známé). Č. Tu písničku vrabci po střeše zpívají. Z-li nad ním rekvie (nadávali mu). U Rychn. Na Slovensku zpívá všecko: Pole, lesy, obydlí ozývají se písněmi starými a nové a nové stále se ještě tvoří. Pokr. Pot. 11. Vyběravá Slovenka nevolí si nikoho kromě sedláka, neboť ,sedliak spieva v poli'. Ib. 158. V tom háječku při měsíčku zpíval tam slavíček. Z. v kůru. Er. P. 118., 183. Mamička tam v hrobě zpive, malé díťatko kolibe; Zpive un tam velice, milej pronika srdce. Sš. P. 90., 546. Že rolníci při pluhu, žencové na roli, vinaři ve vinohradech žalmy z-li. Sš. II. 131. Tu, kdež kokot nad ním zpie- val. Hr. rk. 129. Kde se zpívá, tam jdi, tam dobrý lid bývá. Prov. Šd. Kohout na svém smetišti rád kokrhá a zpívá. Prov. — od- kud : z not. Mk. Co (pták) zpívá z malinkého zobce. Hdk. C. 54. — kdy. Při jídle nemá svobodný nebo svobodná z., dostal by blá- znivou ženu (dostala by bláznivého muže). Na mor. Val. Vck. Zpívá-li děvče při jídle, dostane veselého (bláznivého) muže. U Kr. Hrad., u N. Bydź. Kšť. Co zpívá prostomile ptactvo rannou chvílí? Hdk. Zpívá-li kdo v pátek, bude v neděli plakati. Brt. Zpívá jako labuť před smrtí. Litomšl. Dř. Zpívá tam slavíček za noc kolikrát. Er. P. 132. Nadešli tam chlapka, žito žal, svaté pěsničky při tom zpíval. Sš. P. 19. Slovensky si zpievaj i v zime i v lete: veď to najkrajší zpev na tom božom svete. Sl. ps. Až roz- kvete lípa, slavík bude zpívat, budu tě, dceruško, do háje nosívat. Sladký chládek bude kolem tebe hráti a pod hlavu útlou lípa květy stláti. Ty v soumraku tichém budeš se učívat Jako pravá Češka od slavíka zpívat. Mar. Čacká. Zpěváci evangelium v jistý čas zpívají. Har. I. 16. Po něm zpíval jiný. Us. A tu vieru slovutně na všakú ne- děli i v jiné svátky některé zpievají na mši. Št. Kn. š. 13. V té vieře, ješto na mši zpie- vají. Ib. 15. Zpívá jako slavík o Havle; Zpívá jako slavíček po sv. Havle (nic). Če- chové tehdáž zpívají, když se najedli. V. Hus o Martině nejkrásněji zpívá (na pekáči). Prov. Tč. Kde jsi z-la v létě, zpívej i v zimě. Té. Sloboda je zlatá, ale služebnosť proklatá, jen ptáčik slobodný vesele zpívá den po dni. Koll. Hlasové. 178. — kde (před kým) zač: za odměnu. Koll. Zp. II. 387.

424635   Zpívavý Svazek: 5 Strana: 0621
Zpívavý, vz Zpěvavý.

424636   Zpívavý Svazek: 8 Strana: 0517
Zpívavý. Z. přízvuk řecký. Vz List. fil. 1896. 173.

424637   Zpívavý Svazek: 9 Strana: 0411
Zpívavý přízvuk. List. fil. 1898. 11.

424638   Zpívavý Svazek: 10 Strana: 0538
Zpívavý plamének. Strh. Akust 369.

424639   Zpizditi Svazek: 5 Strana: 0621
Zpizditi, il, ěn, ění, verhunzen. — co. Us.

424640   Zpiznouti Svazek: 7 Strana: 1153
Zpiznouti = ukrásti. Brt. D. 301.

424641   Zpižlati Svazek: 5 Strana: 0621
Zpižlati = špatným nožem sřezati, zer- hecheln. Us. Tč.

424642   Zpjantiti se Svazek: 5 Strana: 0621
Zpjantiti se, sich vermengen, verfitzen. — komu. Kuděl sa mu zpjantila, nenande konca; Rozum se mu zpjantil. Na Ostrav. a Slov. Tč.

424643   Zpjatočný Svazek: 5 Strana: 0621
Zpjatočný = zpiatočný, zpátečný. Chýlilo sa k poledniu, bolo teda myslet na z-nú cestu. Lipa 266.

424644   Zpláca Svazek: 7 Strana: 1153
Zpláca, e, f. = splátka. Slov. ZObz XXIV. 252.

424645   Zplácaný Svazek: 7 Strana: 1153
Zplácaný. Roucha záplatami z-ná. Výb. II. 1443.

424646   Zplacení Svazek: 5 Strana: 0621
Zplacení, n., vz Splacení.

424647   Zplacený Svazek: 5 Strana: 0622
Zplacený, vz Splacený, Splatiti.

424648   Zpláceti Svazek: 5 Strana: 0622
Zpláceti, vz Spláceti.

424649   Zpláchnouti Svazek: 5 Strana: 0622
Zpláchnouti, vz Spláchnouti.

424650   Zpláchy Svazek: 7 Strana: 1153
Zpláchy = spláchy. Orl. VI. 231.

424651   Zplákaný Svazek: 5 Strana: 0622
Zplákaný, vz Zplákati. Čižmy z-né na plúcky. Slov. Zátur.

424652   Zplakati Svazek: 5 Strana: 0622
Zplakati, zplači, splači; zplakávati = počíti plakati, do pláče se dáti, in Thränen ausbrechen, zu weinen anfangen. — koho. Splaka (splakal) svého sestřence. Troj. — nad kým, nad čím. Zlob., Sych. Z. nad výdělkem (prodělati). Us. Dch., Kšť. Kdo by chudého nepřijal do domu, to prý by pán Ježíš nad tím zplakal. Bes. ml. Mráz dopravil nám vinohrady, že by člověk nad tím zplakal. Us. Šd. Kdyby ho matka viděla, z-la by nad ním. Šd. Uzřev město zplakal nad ním. Proch. Děj. bibl. II. 123. — proč: radostí. Us. Šd. — komu. Člověku srdce nad tím zplače. Němc. — jak. Žalostně z-la: Bodaj bych ťa, synečku, nebyla poznala. Čes. mor. ps. 123. Cf. Sš. P. 393. — kdy. Však on brzo zplače. Us. Šd.

424653   Zplakati Svazek: 7 Strana: 1153
Zplakati. Z-li a zslzeli všichni. V.

424654   Zplakati po čem Svazek: 9 Strana: 0411
Zplakati po čem. Chč. S. L 395.

424655   Zplakávati Svazek: 5 Strana: 0622
Zplakávati, vz Zplakati.

424656   Zpláknouti Svazek: 5 Strana: 0622
Zpláknouti, vz Spláchnouti.

424657   Zplamenati Svazek: 5 Strana: 0622
Zplamenati = zplameněti (zčervenati, za- páliti se). — proč. Bujarou mu rozkoší líce z-naly. U Žamb. Dbv.

424658   Zplamenělý Svazek: 5 Strana: 0622
Zplamenělý, entflammt. Na něž ruka krytá oblak clonou žhavým prstem z-lé píše čteny. Štulc I. 49. Z. píseň. Č.

424659   Zplameněti Svazek: 5 Strana: 0622
Zplameněti = počíti plamenem hořeti, entflammt werden. — kde. Zplameněv ve tváři řekl. Us.

424660   Zplameniti Svazek: 5 Strana: 0622
Zplameniti; zplameňovati = v plamen zanítiti, entflammen. — co: city něčí. Mus. Oheň z-ní nepřátely, inflammabit. Ž. wit. 96. 3. Z. váhající roty. Hdk. — se. Sláma zapálená se na ráz z-la. Na Mor. Tč.

424661   Zplanělosť Svazek: 10 Strana: 0538
Zplanělosť řeči. List. fil. 1905. 365.

424662   Zplanělý Svazek: 5 Strana: 0622
Zplanělý, verwildert. Z. vinný keř. Ben. Z. poušť (vasta). BO.

424663   Zplanění Svazek: 5 Strana: 0622
Zplanění, n., die Flachmachung, Ver- flachung. Vz Zplaniti. — Z. od zplaněti. Poslal vojsko ku pohubení a z. síly isra- helské (ad exstirpandum). BO.

424664   Zplaněti Svazek: 5 Strana: 0622
Zplaněti, ěl, ění, zplanívati = planým učiněnu býti, verwildern; špatným se státi, schlecht werden. V. — abs. Byla si, byla velmi drahá, již si z-la, zůsťaň zdráva. Koll. Zp. II. 289. Z-li pohané. Výb. I. 646. Hoch zplaněl (zdivočel). Šml. ve Světz. Duch jejich (lidí) zplaněl. Co uťatá ratolesť zplaníš. Sš. I. 29., 118. Od kořene prut zrostlý zplanie, když jeho neštěpují. Arch. III. 68. Urození zplaní- vají, když od dávna v chudobě budú, že jdú vókol s chaternými. Kšch. 13. — čím: strom neopatrováním zplaní. Byl. Naše mysl zahálčivostí jako zplaní. Byl. Obyčejem zlého zplaněl lid (zdivočel). Št. N. 308. 2. — kde. Křesťané pod tureckým jhem zplaněli. Před jeho očima rostl a zplaněl. Šml. V. 142. — jak. Bez něho zplanievají. Št.

424665   Zplaněti Svazek: 9 Strana: 0411
Zplaněti. Ten zplaní ve všem dobrém. Modl. CVIII.

424666   Zplanilý. Z Svazek: 10 Strana: 0538
Zplanilý. Z. hlava. Lit. I. 799.

424667   1. Zplaniti Svazek: 5 Strana: 0622
1. Zplaniti, il, ěn, ění; zplaňovati = planým učiniti, wild machen. — co, se. D., Zlob. Z. zemi (conterere). BO. Z. se. HN.

424668   2. Zplaniti Svazek: 5 Strana: 0622
2. Zplaniti = srovnati, ebnen. Vz Splaniti.

424669   Zplanouti Svazek: 5 Strana: 0622
Zplanouti, vz Splanouti.

424670   Zplantaný Svazek: 5 Strana: 0622
Zplantaný; -án, a, o, verwirrt. Už je celý z-ný. Mor. Šd.

424671   Zplantati co Svazek: 8 Strana: 0517
Zplantati co = zmásti, pokaziti. Brt. D. II. 428.

424672   Zplápol Svazek: 5 Strana: 0622
Zplápol, u, m. = zplápolání. Zplápolalý, auflodernd, entflammt. Šf.

424673   Zplápolání Svazek: 5 Strana: 0622
Zplápolání, n., das Auflodern, Auf- flackern. Vz Zplápolati.

424674   Zplápolati Svazek: 5 Strana: 0622
Zplápolati = počíti plápolati, aufflackern, auflodern. — abs. Zrada sa ztratí a lásky bratskej z-lá vatra. Vaj. Tat. a mor. 109. — v čem. V milování jejím srdce jeho zplá- polá. Troj. — kde. V jeho srdci neuhasný oheň lásky zplápolal. Ntr. VI. 42. Který (žár) králi v nadrech zplápolal. Čch. Dg. 482. — čím. A sláva zašlých vekov junáka oviala (ovála) a duša jeho svätým ohňom zplápolala. Chlpk. Sp. 10. — Z. = shořeti, verbrennen, verlodern. D.

424675   Zplasati Svazek: 5 Strana: 0622
Zplasati, zastr. = strhati, zerreissen. — co kde jak. Ale rúcho na něm až do na- hoty zplasa. Leg., Výb. I. 279. Rúcho na sobie zplasav, ven vyšel. Pass. 14. stol. Mus. 1883. 110.

424676   Zpláskati Svazek: 5 Strana: 0622
Zpláskati, splasknouti, vz Splasknouti.

424677   Zplašeně Svazek: 5 Strana: 0622
Zplašeně, scheu. Z. běhá

424678   Zplašeno Svazek: 5 Strana: 0622
Zplašeno = zplašeně, plaše. Slov. Jej veľké modré oči zvedavo, z. ligotaly sa. HVaj. BD. II. 135.

424679   Zplašený Svazek: 5 Strana: 0622
Zplašený, vz Splašený.

424680   Zplašiti Svazek: 5 Strana: 0622
Zplašiti, vz Splašiti.

424681   Zplat Svazek: 7 Strana: 1153
Zplat, u, m., Zahlungsrate, f. Rk. Cf. Splat.

424682   Zplata Svazek: 5 Strana: 0622
Zplata, y, f. = splata.

424683   Zplatek Svazek: 5 Strana: 0622
Zplatek, tku, m., vz Splatek.

424684   Zpláti Svazek: 5 Strana: 0622
Zpláti, zplávati, vz Pláti, aufflammen. — čím. Oči jeho zplály svatým zanícením. Čch. Petrkl. 35. — nad kým proč. Nad níž zrak tvůj obdivem zplával. Čch. Bs. 78.

424685   Zplatiti Svazek: 5 Strana: 0622
Zplatiti, vz Splatiti.

424686   Zplátkovatělý Svazek: 9 Strana: 0411
Zplátkovatělý. Z. tyčinka. Čl. Fyll. 10.

424687   Zplatník Svazek: 5 Strana: 0622
Zplatník, a, tu. = kdo z platu pracuje, der Lohndiener. Us.

424688   Zplatnosť Svazek: 5 Strana: 0622
Zplatnosť, vz Splatnosť.

424689   Zplatný Svazek: 5 Strana: 0622
Zplatný, vz Splatný.

424690   Zplávati Svazek: 5 Strana: 0622
Zplávati, vz Zplátí.

424691   Zplavěti Svazek: 7 Strana: 1153
Zplavěti, ěl, ení, verflüssigen. Rk.

424692   Zplavitelný Svazek: 5 Strana: 0622
Zplavitelný, verwaschbar. Rk. Vz násl.

424693   1. Zplaviti Svazek: 5 Strana: 0622
1. Zplaviti, il, en, ení = plavbou zjezditi, über-, durchsegeln. — co: Všecky moře zplavil. D.

424694   2. Zplaviti Svazek: 5 Strana: 0622
2. Zplaviti = dolů plaviti, vz Splaviti.

424695   Zplavnění Svazek: 5 Strana: 0622
Zplavnění, n., die Schiffbarmachung. Dch.

424696   Zplavniti Svazek: 5 Strana: 0622
Zplavniti, il, ěn, ění, schiffbar machen. — co: řeku. Dch. Cf. Splavný.

424697   Zplaz Svazek: 5 Strana: 0622
Zplaz, u, m. = dno pod plechem (radlicí) u pluhu, das Sohlenstück. Vz Plaz. Mor. HS., Vck.

424698   Zplazení Svazek: 7 Strana: 1153
Zplazení, n., cassatio, zastr. Pršp. 58. 3.

424699   Zplazení Svazek: 9 Strana: 0411
Zplazení, cassatio, dle Uč. spol. 1893. Z. místo: zhlazení.

424700   Zplaziti se Svazek: 5 Strana: 0622
Zplaziti se = plaziti se, kriechen. — se po čem, kudy. St. skl. V. 189. I po všech sě hřadách zplazí. Žk. 265. Vz Splaziti se.

424701   Zplechatělý Svazek: 5 Strana: 0622
Zplechatělý = plechatý. Z. strom (opa- dalý). Pl.

424702   Zplemenati se Svazek: 5 Strana: 0622
Zplemenati se = zplemeniti se Šestero prasat se nám zplemenalo. Ostrav. Tč.

424703   Zplemeniti se Svazek: 5 Strana: 0622
Zplemeniti se = rozplemeniti se, sich vermehren. Ros. — jak. Do několika set koz se zplemenilo. Břez. 236. — kde. Velmi zhusta se z-li v Čechách (kalvinisté). Štl.

424704   Zpleniti Svazek: 5 Strana: 0622
Zpleniti, il, ěn, ění, ausplündern, deva- stiren — co. Dch., Čsk..

424705   Zplésati Svazek: 5 Strana: 0622
Zplésati, zplésám a zpleši = zaplésati, zaradovati se, frohlocken. Ros,, Žalm. Za- vzněly ťrouby, z-ly Tatry slovenské. Ntr. I. 43. Zplésal, když tu novinu uslyšel. Us. — nad čím. — čím. Zplešíce rukama vecechu: Živ buď král! Bj. — kde. V nebeské vlasti tvoji zplésají. Štulc I. 163. Na posvátné stařec síni zplésal. Tb. T. 103. — Vz Plésati.

424706   Zpleskati Svazek: 5 Strana: 0623
Zpleskati, vz Spleskati.

424707   Zplesněti Svazek: 5 Strana: 0623
Zplesněti, ěl, ění = zplesnivěti. Na Ostrav. Tč.

424708   Zplesnivělý Svazek: 5 Strana: 0623
Zplesnivělý, vz Splesnivělý.

424709   Zplesnivěti Svazek: 5 Strana: 0623
Zplesnivěti, vz Splesnivěti.

424710   Zplésti Svazek: 5 Strana: 0623
Zplésti = vyplésti, pletením zpotřebovati, verflechten. — co: pruty. D. — Z., vz Splésti.

424711   Zplešivělý Svazek: 7 Strana: 1153
Zplešivělý, glatzig geworden. Orl. III. 203.

424712   Zpleškový Svazek: 5 Strana: 0623
Zpleškový. Z. koření = pleška, leonto- don taraxacum. Jád.

424713   Zpleštělý Svazek: 5 Strana: 0623
Zpleštělý, vz Spleštělý.

424714   Zpleštěný Svazek: 7 Strana: 1153
Zpleštěný, verflacht. NA. V. 112.

424715   Zpleštilokulovatý Svazek: 5 Strana: 0623
Zpleštilokulovatý, depressoglobosus, niedergedrücktkugelig. Z. jablka. Rst. 525.

424716   Zpleštilý Svazek: 5 Strana: 0623
Zpleštilý = zpleštělý.

424717   Zpleštiti Svazek: 5 Strana: 0623
Zpleštiti, vz Spleštiti.

424718   Zpletek Svazek: 5 Strana: 0623
Zpletek, tku, m., vz Spletek.

424719   Zpletenec Svazek: 5 Strana: 0623
Zpletenec, nce, m., vz Spletenec.

424720   Zpletení Svazek: 5 Strana: 0623
Zpletení, n., vz Spletení.

424721   Zpletený Svazek: 5 Strana: 0623
Zpletený; -en, a, o, vz Spletený.

424722   Zplétež Svazek: 8 Strana: 0517
Zplétež. Škodnou z. v těch literách z, s činí (zmatek). Bl. Gr. 147.

424723   Zpleti se Svazek: 5 Strana: 0623
Zpleti se, zpleji, el, ení, loswerden. Mor. Šd. — čeho. Nijak nemohu se ho zpleť; Jeho se nezpleješ. Šd. Dám lacino, ať se toho zpleju. Přer. Kd. Vz Spleti.

424724   Zpletichati Svazek: 5 Strana: 0623
Zpletichati, vz Spletichati.

424725   Zplchati Svazek: 5 Strana: 0623
Zplchati = oplchati. — komu. Vlasy mu zplchaly.

424726   Zplchtiti Svazek: 5 Strana: 0623
Zplchtiti, il, ěn, ění = pokaziti, poru- šiti. — co čím. Vydavatel moravský di- plomatář nestoudnými falsy zplchtil. Jir.

424727   Zplíhati Svazek: 5 Strana: 0623
Zplíhati, zplouhati = plíháním zcuchati, zusammen-, niedertreten. — co čím: obilí dobytkem. Dobytek nohami obilí zplouhal

424728   Zplihlý Svazek: 10 Strana: 0538
Zplihlý. Z údů zplihlá kůže visí. Kká. Sion. II. 212.

424729   Zplichtiti Svazek: 5 Strana: 0623
Zplichtiti, vz Splichtiti.

424730   Zplískati Svazek: 5 Strana: 0623
Zplískati, vz Spláskati.

424731   Zpliskyřiti se Svazek: 5 Strana: 0623
Zpliskyřiti se, vz Zpryskyřiti se. Ostrav. Tč.

424732   Zplísniti Svazek: 5 Strana: 0623
Zplísniti, il, ěn, ění = vyplísniti, her- unter machen, ausschelten. D. — koho.

424733   Zplna Svazek: 5 Strana: 0623
Zplna, z plna, voll. Nemá z. rozumu. Mt. S. I. 113. Zabili Janka miesto jeleňa. Nebol to jeleň, lež bola srna, čakaj ma, milá, tri roky zplna. Sl. spv. I. 7.

424734   Zplnění, n. Z Svazek: 10 Strana: 0538
Zplnění, n. Z. hlasu. Klc. 34.

424735   Zplniti Svazek: 5 Strana: 0623
Zplniti, vz Splniti.

424736   Zplnoletěti Svazek: 5 Strana: 0623
Zplnoletěti, zplnoletněti, ěl, ění, voll- jährig, mündig werden. Šm.

424737   Zplnoletiti Svazek: 5 Strana: 0623
Zplnoletiti, zplnoletniti, volljährig ma- chen. Šm.

424738   Zplnoletnělosť Svazek: 5 Strana: 0623
Zplnoletnělosť, i, f., das Mündigwerden Šm.

424739   Zplnoletnění Svazek: 5 Strana: 0623
Zplnoletnění, n. = zplnoletnělosť. Šm.

424740   Zplnomocněnec Svazek: 5 Strana: 0623
Zplnomocněnec, nce, m., der Bevoll- mächtigte, Vollmachtträger. Slovo novější. Dch., Ddk. V. 203., 210. Vz Plnomocník.

424741   Zplnomocnění Svazek: 5 Strana: 0623
Zplnomocnění, n., die Vollmacht, plná moc. Papežské z. Ddk. V. 15. Upis má vý- slovně v sobě uzavírati, zdaž je z. všeobecné nebo pouze obzvláštní. Hš. Sl. 164.

424742   Zplnomocněný Svazek: 5 Strana: 0623
Zplnomocněný; -ěn, a, o, bevollmäch- tigt. — k čemu (odkud). Kdožkoli by přejel stanici mýtní, anižby k tomu z-cněn byl mýtným. Ddk. IV. 231. Prelat k tomu z Říma z-ný. Km. 1884.

424743   Zplnomocník Svazek: 5 Strana: 0623
Zplnomocník, a, m. = zplnomocněnec. V úpise má se určiti, zdaž se mocník neb z. zavázal bez náhrady neb za náhradu vy- konati úřad svůj. Hš. Sl. 164.

424744   Zplnomocniti Svazek: 5 Strana: 0623
Zplnomocniti, il, ěn, ění; zplnomocňo- vati = plnou moc a vůli někomu dáti, be- vollmächtigen, Vollmacht geben, autorisiren. J. tr., Nz. — koho. Kom. — k čemu. Z těchto brevií zplnomocňuje biskupa On- dřeje k rozhřešení prelatů. Ddk. V 90. — aby.— čím: listem.— Dle Brs. 257. lépe: plnou moc dáti; ale slovo z. se tam ne- zamítá.

424745   Zplnomocňovati Svazek: 5 Strana: 0623
Zplnomocňovati, vz Zplnomocniti.

424746   Zplod, u Svazek: 5 Strana: 0623
Zplod, u, m., die Erzeugung. Frucht. Rk.

424747   Zploda Svazek: 5 Strana: 0623
Zploda, y, f. = plod, zplození, die Er- zeugung, Frucht. Výb. I. 931.

424748   Zplodina Svazek: 5 Strana: 0623
Zplodina, y, f. = plod, das Produkt, Erzeugniss. Nz. Z. europská. Rostl. Nej- vyšší z. jest mozek. Rostl. Z. rozkladu (rozloučeniny), Zersetzungsprodukte. Šp. Lihové nápoje jsou vesměs z-ny kvašení kapalin cukernatých. Kk.

424749   Zplodina Svazek: 8 Strana: 0517
Zplodina. Světlo je z-nou tepla. KP. VIII. 135.

424750   Zplodistvěti Svazek: 5 Strana: 0623
Zplodistvěti, ěl, ění, fruchtbar werden. Nz.

424751   Zplodistviti Svazek: 5 Strana: 0623
Zplodistviti, zplodistvovati = plodistvým učiniti, befruchten, fruchtbar machen. — se. Um. les. — co. Tč.

424752   Zplodistvovati Svazek: 5 Strana: 0623
Zplodistvovati, vz Zplodistviti.

424753   Zploditel Svazek: 5 Strana: 0623
Zploditel, e, m., der Erzeuger (eines Kindes). Ryt. kr., J. tr.

424754   Zploditelka Svazek: 5 Strana: 0623
Zploditelka, y, zploditelkyně, ě, f., die Gebärerin, Erzeugerin.

424755   Zploditelkyně Svazek: 5 Strana: 0623
Zploditelkyně, ě, f. = zploditelka.

424756   Zploditi Svazek: 5 Strana: 0623
Zploditi, il, zen, ení; zplozovati = ze sebe ploditi, erzeugen, gebären; příčinu k povstání čemu dáti, hervorbringen, er- zeugen, produciren, erzielen. Jg. — co, koho: děti. V. Malá jiskra zplodí plamen veliký. Troj. Bázeň před císařem zplodila zradu. Ddk. IV. 87. Z. lež, in die Welt setzen. Nezplodíš lesu. BO. Kdo vlasť mi- luje, ľúbi istotne i tých, čo ho z-li. Phld. IV. 367. Aby palivo co nejvíce tepla zplo- zovalo. Kk. — Ros., Sych. — co k čemu. Zplodilo mne přirození k tomu. Jel. — co kam: dítě na svět z. Kom. — co, se kde. Něco v mysli z. V. Hneď zas nádej v bôl- nej duši zplodí. Kyt. 1876. 16. Vypravuje, že to pokání sedmero ovoce při nich zplo- dilo. BR. II. 605. — kdy. Buď česť i duchu svatému, posvětiteli našemu, že nás na křtu sv. zplodil, dítkami božími zvolil. Sš. P. 74. — odkud. Zplozuje se z toho doufání. Opsim. Co se z ní (Marie) kolivěk narodí, z ducha sv. se to zplodí. Sš. P. 735. Bůh otec nezbytně zplozuje ze sebe syna. MH. 12. Jenž zplozen jest ze semene Davidova podlé pleti či těla. Sš. 1. 20. -- koho s kým. S králem polským jediného syna splodila. Dač. I. 193. Svou švakrovou pojal a s ní Josefa zplodil. BR. II. 7. b. Po té královně Anně, s níž mnoho dětí splodil, arciknížata rakouská nápad a právo dědičné míti se praví. Dač. I. 85. — čím. Hořením, třením zplozuje se teplo. Us. Pdl.

424757   Zplodniti Svazek: 8 Strana: 0517
Zplodniti, il, ěn, ění. Ten mé lůno zplodní. Słow. Lit. Ven. 21.

424758   Zplodňovaný Svazek: 7 Strana: 1153
Zplodňovaný, befruchtet. Vzdělavatelé země sluncem z-né. Koll St. 702.

424759   Zplochatěti Svazek: 8 Strana: 0517
Zplochatěti, ěl, ění = plochým se státi, flach werden. Am. Orb. 86.

424760   Zplošení Svazek: 5 Strana: 0623
Zplošení, n., die Komplanation, Inhalts- berechnnug einer krummen Oberfläche. Nz. — Z., die Verflachung.

424761   Zplošený Svazek: 5 Strana: 0623
Zplošený; -en, a, o, complanatus, ver- flacht, abgeplattet. Z. větve plavuně chvojky. Rst. 525.

424762   Zplošiti Svazek: 5 Strana: 0623
Zplošiti, il, en, ení, zplošovati, kompla- niren, flach machen. Nz.

424763   Zploštělec Svazek: 5 Strana: 0623
Zploštělec, lce, m., platysoma, brouk. Z. stlačený, p. depressum. Kk. Br. 133,

424764   Zploštělý Svazek: 5 Strana: 0624
Zploštělý, verflacht. Z. buňky. Kk.

424765   Zploštění, n Svazek: 5 Strana: 0624
Zploštění, n., die Verflachung.. Z. země.

424766   Zploštěnosť Svazek: 7 Strana: 1153
Zploštěnosť, i, f, Plattheit, f. Rk.

424767   Zploštiti Svazek: 5 Strana: 0624
Zploštiti, il, ěn, ění = zplošiti.

424768   Zplouhati Svazek: 5 Strana: 0624
Zplouhati, vz Zplíhati.

424769   Zplouhati Svazek: 9 Strana: 0411
Zplouhati. Její jméno jest z-no (pošpi- něno) Slád. Oth. 96.

424770   Zplouti Svazek: 5 Strana: 0624
Zplouti, vz Splouti.

424771   Zplovati Svazek: 9 Strana: 0411
Zplovati. Napoj mě, ať živé vody zplovú ze mne. Rozb. II. 140.

424772   Zplozencc Svazek: 5 Strana: 0624
Zplozencc, nce, m. = zplozený, der Er- zeugte. Měst. bož. Cf. Splozenec.

424773   Zplozenec Svazek: 10 Strana: 0538
Zplozenec, nce, m. Z pekla z. Tbz. XVI. 130.

424774   Zplození Svazek: 5 Strana: 0624
Zplození, n., die Zeugung, Erzeugung. Nz. lk., V. Z. dětí, synův. Jel. Schopnosť, spůsobnosť k z. Nz. lk. — z koho: z po- ctivých rodičův. Kom.

424775   Zplozenina Svazek: 7 Strana: 1153
Zplozenina, y, f., das Erzeugniss. Pyp. K. II. 86.

424776   Zplozenka, y, f Svazek: 5 Strana: 0624
Zplozenka, y, f, die Erzeugte. Jg.

424777   Zplozený Svazek: 5 Strana: 0624
Zplozený; -zen, a, o, erzeugt, hervor- gebracht. Neřádně z. V. — z čeho: ze smilstva, z neřádného lože. V. — čím. Myšlením z-né představy. Jd. Plyny hoře- ním z-né. NA., Kk. Nestihlým rozením z. Ž. Benešov. — od koho jak. Bůh syn od otce od věčnosti z. Us.

424778   Zplozovací Svazek: 5 Strana: 0624
Zplozovací ústroj, das Erzeugungsorgan. Ssav., Osv. VI. 34.

424779   Zplozování Svazek: 5 Strana: 0624
Zplozování, n., die Erzeugung. Osv. VI. 34.

424780   Zplozovati Svazek: 5 Strana: 0624
Zplozovati, vz Zploditi.

424781   Zplozuji Svazek: 5 Strana: 0624
Zplozuji, zastr. = ochraňuji. Jir.

424782   Zplstiti Svazek: 5 Strana: 0624
Zplstiti, il, štěn, ění, filzen. — co: vlnu. KP. I. 35.

424783   Zplštěný Svazek: 5 Strana: 0624
Zplštěný; -ěn, a, o, infiltratus. Sal. 78. k. 57.

424784   Zpltnouti Svazek: 5 Strana: 0624
Zpltnouti, tnul a tl, ut, utí = zhltnouti, verschlingen. — co. Zpltne to hned. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

424785   Zpluhaviti Svazek: 5 Strana: 0624
Zpluhaviti, il, en, ení, verunreinigen, abscheulich, schmierig machen. — se kde kdy: na poli při orání. Ve Slez. Tč.

424786   Zplukati Svazek: 5 Strana: 0624
Zplukati = zplákati, herunterwaschen. — co. Voda úrodu dolů z-la. Ostrav. Tč.

424787   Zplundrovati Svazek: 5 Strana: 0624
Zplundrovati, V., z něm. ausplündern, popleniti. V.

424788   Zplundrovati co Svazek: 9 Strana: 0411
Zplundrovati co: víno (pokaziti). 1549. Arrh. XVIII. 393. Sr. Vysekati (zde).

424789   Zplúštěti Svazek: 5 Strana: 0624
Zplúštěti, ěl, ění, sich herabgiessen. Cf. Plúšť. — odkud. A z mračien zplúští jako z vriec. Slov. Phld. IV. 390.

424790   Zplúti Svazek: 10 Strana: 0538
Zplúti, vz Zplouti.

424791   Zpluzel Svazek: 9 Strana: 0411
Zpluzel, potok u Tisovce. Sbor. slov. III. 123.

424792   Zplužiti Svazek: 5 Strana: 0624
Zplužiti, il, en, ení = zorati, pflügen. — co. Sych.

424793   Zplužna Svazek: 5 Strana: 0624
Zplužna, y, f. = železný pás na rozvoře. U Frýšt. Džl.

424794   Zplynaření Svazek: 5 Strana: 0624
Zplynaření, n., die Vergasung. Šp.

424795   Zplynatěti Svazek: 7 Strana: 1153
Zplynatěti, ěl, ění, gasig werden.

424796   Zplyněti Svazek: 5 Strana: 0624
Zplyněti, ěl, ění, zplynovatěti = plynem se státi, zu Gas werden. Pr. Chym. 223.

424797   Zplyniti Svazek: 5 Strana: 0624
Zplyniti, il, ěn, ění= plynem učiniti, zu Gas machen. Krok I. a. 134.

424798   Zplynouti Svazek: 5 Strana: 0624
Zplynouti, zplývati, vz Splouti.

424799   Zplynování Svazek: 10 Strana: 0538
Zplynování látky (proměňování jí v plyn). KP. X. 118.

424800   Zplynovatěti Svazek: 5 Strana: 0624
Zplynovatěti, ěl, ění, vz Zplyniti.

424801   Zplýtvati Svazek: 5 Strana: 0624
Zplýtvati, verschwenderisch vergeuden. — co: celou hodinu. Us. Dch.

424802   Zplývati Svazek: 5 Strana: 0624
Zplývati, obenschwimmen. Sádlo (mastné) vždycky zplývá. Č. M. 349. Vz Splouti. Zplý- vající listy leknínové, stulíkové. Rst. 525.

424803   Zplývavý Svazek: 5 Strana: 0624
Zplývavý, schwimmend. Z. kořen. Nz.

424804   Zplz Svazek: 5 Strana: 0624
Zplz, i, f., místní jm. Arch. III. 466., 480..

424805   Zplzeti Svazek: 5 Strana: 0624
Zplzeti, el, ení = plzkým se státi, schlüpf- rig werden. Ras.

424806   Zplznúti se Svazek: 10 Strana: 0538
Zplznúti se, labi. Greg. (List. fil. XI. 261. ).

424807   Zpnouti Svazek: 5 Strana: 0624
Zpnouti, vz Zepnouti.

424808   Zpňovatěti Svazek: 5 Strana: 0624
Zpňovatěti, ěl, ění = v peň se obrátiti, zum Stamme werden. Jg. Slov.

424809   Zpobiti Svazek: 5 Strana: 0624
Zpobiti, il, it, itý, alle erschlagen. Ps. ms. 109. 5.

424810   Zpobožniti Svazek: 5 Strana: 0624
Zpobožniti, il, ěn, ění, zpobožňovati, das Gemüth erheben. Šm.

424811   Zpocení Svazek: 5 Strana: 0624
Zpocení = zapoceni. D.

424812   Zpoctivěti Svazek: 9 Strana: 0411
Zpoctivěti. Svět zase z-věl. Slád. Ham. 64.

424813   Zpočinouti Svazek: 5 Strana: 0624
Zpočinouti, vz Spočinouti.

424814   Zpočísti Svazek: 5 Strana: 0624
Zpočísti, vz Spočísti.

424815   Zpod Svazek: 5 Strana: 0624
Zpod, vz Spod. — Z. = z pod, dvě před- ložky, s gt., unter (dem Tisch) hervor. Mor., Slov. Vytáhl truhlu z pod lůžka. Kn. poh. 302. Vylezl z pod stola. Na mor. Val. Brt. Z pod lávy (lavice) něco vydobyti, vylézti. Na Ostrav. Tč. Kdybych to měl z. kůže vzíti, tož ti to dám. Mor. poh. I. 592. Tečie voda z pod hrubých topolí. Sl. ps. 45. Práca mu ide z. ruky ako voda. Mt. S. I. 109. Pod Muráňom stojí lipka zelena, z. tej lipky tečie voda studená. Sl. ps. Šf. II. 122. Ty, z. té lavice, pojď sem! , Kld. II. 167. Hviezdička z. mračna svita! Č. Čt. II. 179. V tom vyskočil z. mostu; Tu raz milý šuhaj ostane na brehu a z. neho vyletí kačica a pláva rybníkom preč voľakdesi na druhú stranu a stratí sa mu z očí. Dbš. Sl. pov. L 327., III. 20. Musíš ho vystanoviť, čo ho hneď z. plota vyhrebieš (tuhé naléhání); Taký sa mi chlebík udal, čo pod kôrkou kocúr dudal; zo sriedky mi voda tekla a z. kôrky myš utekla (o pečení chleba); Hoden je z. živého plota huby jiesť (lejno, za svoju naničhodnú robotu). Pořek. na Slov. Zátur. — Vz Z popod, Km. III 338.

424816   Zpod Svazek: 7 Strana: 1153
Zpod. Práca mu ide z. ruky ako voda. Sb. sl. ps. I. 109. Cf. Brt. D. 189.

424817   Zpod Svazek: 8 Strana: 0517
Zpod, vz Předložka (3. dod.).

424818   Zpodejmouti Svazek: 5 Strana: 0624
Zpodejmouti, ul, ut, utí; zpodjíti, jal, jat, jetí; zpodjímati = podniknouti, předse vzíti, unternehmen. — co. Zpodjal (levavit) ruku svú. Ž. wit. 105. 26. Z. cesty. BO. Zpodjímá všěcny popilzené (vz Poplznúti), eriget elisos. Ž. wit. 144. 14. — co proti komu: boj. Leg. — Z. = pojíti. — co z čeho. Ps. ms.

424819   Zpodejmouti Svazek: 7 Strana: 1153
Zpodejmouti práci tuhú Výb. I. 1182.

424820   Zpodek Svazek: 5 Strana: 0624
Zpodek, vz Spodek.

424821   Zpodepříti Svazek: 7 Strana: 1153
Zpodepříti. Na něž se zpodpíraji. Výb. II. 1572.

424822   Zpodepříti Svazek: 8 Strana: 0517
Zpodepříti. Koho by z-li u vieře svým uměním. Chč. S. 261.

424823   Zpodepříti co čím Svazek: 5 Strana: 0624
Zpodepříti co čím. Vz Spodpírati.

424824   Zpodepříti se čím kam (nač Svazek: 10 Strana: 0538
Zpodepříti se čím kam (nač) = spo- lehnouti. 1513. Arch. XIX. 194.

424825   Zpodepříti se na koho Svazek: 9 Strana: 0411
Zpodepříti se na koho. Chč. S. L 361.

424826   Zpodezřívání Svazek: 5 Strana: 0624
Zpodezřívání, n,, die Verdächtigung. Z. mince. Ddk. IV. 176.

424827   Zpodezřívati Svazek: 5 Strana: 0624
Zpodezřívati, verdächtigen. — co: minci. Ddk. IV. 174,

424828   Zpodhlavy Svazek: 10 Strana: 0538
Zpodhlavy (z pod-hlavy). Litom. 41.

424829   Zpodierka Svazek: 7 Strana: 1153
Zpodierka, y, f., columen, zastr. Pršp 71. 64. V rj.: zpodpierka. ib.

424830   Zpodina Svazek: 5 Strana: 0624
Zpodina, y, f., die Basis. Rst. 525.

424831   Zpodinový Svazek: 5 Strana: 0624
Zpodinový = na zpodině umístěný, grund- ständig. Rst. 525.

424832   Zpodívati se Svazek: 5 Strana: 0624
Zpodívati se = podívati se. Ještě se zpodívám, kde můj milý jede na svém vra- ném koníčku. Slez. ps. — kam. Ještě se já z-vám k těm panským stodolám. Mor. Džl. Na to bych se zpodíval. Mtc. 1878. 7., Brt. Vz Z.

424833   Zpodjatý Svazek: 5 Strana: 0624
Zpodjatý; -at, a, o = vzatý. — odkud jak. Kradmo zpodjat z země židovské. BO.

424834   Zpodjechu Svazek: 5 Strana: 0624
Zpodjechu = vzpodjaly. Kat. 674. Vz Vzpodjíti.

424835   Zpodjeti Svazek: 7 Strana: 1153
Zpodjeti, darunter fahren. Hom opat. 152. a.

424836   Zpodjetý Svazek: 5 Strana: 0624
Zpodjetý; -et, a, o, adoptivus. Synové srny skirze milosť božu z-tí, filii sumus per graciam adoptivi. GR. Homil. opat. Vz Mus. 1880. 115.

424837   Zpodjímati Svazek: 5 Strana: 0624
Zpodjímati, vz Zpodejmouti.

424838   Zpodjíti Svazek: 5 Strana: 0624
Zpodjíti, vz Zpodejmouti.

424839   Zpodklenouti Svazek: 5 Strana: 0624
Zpodklenouti, nul, ut, utí, unterwölben. Šm.

424840   Zpodklenutý Svazek: 5 Strana: 0624
Zpodklenutý; -ut, a, o, unterwölbt. Dch.

424841   Zpodkosmek Svazek: 5 Strana: 0624
Zpodkosmek, u, m., lasiobothrys, der Taubenbalglitig, rostl. Vz Rstp. 1973.

424842   Zpodkrkonošský Svazek: 10 Strana: 0538
Zpodkrkonošský. Náš hlas z. Jakb. Mar. 60.

424843   Zpodlajce Svazek: 10 Strana: 0538
Zpodlajce (z-pod-lajce = lavice). Litom. 41.

424844   Zpodleti Svazek: 7 Strana: 1153
Zpodleti, el, ení = podlým se státi. Phľd. VII. 158.

424845   Zpodliniti Svazek: 5 Strana: 0624
Zpodliniti, il, ěn, ění, zastr. = podlinky obsaditi, obšiti, obroubiti, Untersatz dem Rocke geben. — co jak: k tomu (karná- ček) do pat zpodlinivši. Hr. rk. 285., Výb. 1. 239.

424846   Zpodliti se Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodliti se, il, ení = zpodlým se státi. Za synov národa môjho som sä modlil, by sä žiadon Sloven jako ja nezpodlil. Chlpk. Sp. 39.

424847   Zpodmětniti Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodmětniti, il, ěn, ění = podmětným učiniti, subjektiv machen. Mus. I. b. 109.

424848   Zpodmítati Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodmítati = vše podvrhnouti, podvrá- titi, alles umstürzen. Mor. Šd.

424849   Zpodně Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodně, vz Spodně.

424850   Zpodnebení Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodnebení, n., die Akklimatisirung. Sl. les.

424851   Zpodnebie Svazek: 8 Strana: 0517
Zpodnebie. Blesk bleskne se zpod z-pod- nebie, de sub coeo. Koř. Luc. 17. 24.

424852   Zpodnebiti Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodnebiti, il, en, ení = podnebí při- vyknouti, akklimatisiren. — co kde: v ně které zemi. Rostl.

424853   Zpodní Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodní, vz Spodní.

424854   Zpodníček Svazek: 8 Strana: 0517
Zpodníček, čku, m. = spodní perlový věnec na hlavě panny (mívaly dva); svrchní sloul korunkou, poněvadž míval podobu ko- runky. Wtr. Krj. I. 375., Arch. XIII. 339.

424855   Zpodnože Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodnože, f. = podnoží, spodek nohy, die Fussohle. Sal.

424856   Zpodnožiti se Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodnožiti se, il, ení= podnože dostati. von der Wurzel frisch ausschlagen. Žito se zpodnožilo. Jg.

424857   Zpodnucení Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodnucení, n., exercitatio, zastr. Ps. ms. 54. 3.

424858   Zpodoba, vz Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodoba, vz Spodoba.

424859   Zpodobati Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodobati, vz Spodobati.

424860   Zpodobitelný Svazek: 10 Strana: 0538
Zpodobitelný. Nezpodobitelná původnost' názorů. Zvon. V. 559.

424861   Zpodobiti Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodobiti = zpodobniti. Vz Spodobiti.

424862   Zpodobniti Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodobniti, vz Spodobniti.

424863   Zpodobňovací Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodobňovací, Assimilations-. Z. zákon. Slovo nové. Jg. Slov.

424864   Zpodobňování Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodobňování, n., vz Spodobňování.

424865   Zpodobňovati Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodobňovati, vz Spodobniti.

424866   Zpodobrvnatý Svazek: 7 Strana: 1153
Zpodobrvnatý. Z. nálevníci, hypotricha. Vz Ott. II. 892.

424867   Zpodobrvnatý Svazek: 10 Strana: 0538
Zpodobrvnatý nálevník, oxytricha. Vz Ott. XVIII. 1021.

424868   Zpodočmýrka Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodočmýrka, y, f., rhicina, der Haft- faserling, rostl. Z. čeřitá, r. undulata. Vz Rstp. 1936.

424869   Zpodočnělka Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodočnělka, y, f, hirtelia, die Hirtelle, rostl. Z. hroznatá, h. racemosa. Vz Rstp. 473.

424870   Zpododěr Svazek: 5 Strana: 0625
Zpododěr, u, m., ceanothus, die Seckel- blume, rostl. Z. americký, c. americanus. Vz Rstp. 309.

424871   Zpodpaždí Svazek: 8 Strana: 0517
Zpodpaždí. Vyně z-pod-pazdye hlavu. DalC 21.

424872   Zpodpěradlo Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodpěradlo, a, n., das Geländer. Jg. Slov.

424873   Zpodpierka Svazek: 10 Strana: 0538
Zpodpierka, y, f., columen. Rozk. R. 94. Sr. Zpodierka.

424874   Zpodpírati Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodpírati, vz Spodpírati.

424875   Zpodpokluditi Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodpokluditi, il, zen, ení, zpodpoklú zat = pokliditi (dobytek); něco schrániti, vyčistiti, das Vieh bedienen; aufräumen, reinigen. Jdu zpodpoklúzať. Na mor. Val. Vck.

424876   Zpodpoklúzať Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodpoklúzať, vz Zpodpokluditi.

424877   Zpodpora Svazek: 7 Strana: 1400
Zpodpora. Věrným jest z. jich naděje. Chč. m s. III. 86.

424878   Zpodrobněti Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodrobněti, ěl, ěn, ění, zpodrobňovati, detailiren. Sl. bs., Dk. Poet. 15.

424879   Zpodrývati Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodrývati, vz Spodrývati.

424880   Zpodřezati Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodřezati, zpodřezovati, unterschneiden. Bibl.

424881   Zpodsívati Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodsívati, vz Spodsívati.

424882   Zpodstatění, n Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodstatění, n. = zvěcnění. Z. myšlénky, die Hypostase. Nz.

424883   Zpodstatnělý Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodstatnělý, substantivisch. Z. jména. Krok I. a. 153.

424884   Zpodstatnělý Svazek: 7 Strana: 1153
Zpodstatnělý výraz Vz Gb. Ml. I. 71. §. 349.

424885   Zpodstatnělý Svazek: 9 Strana: 0411
Zpodstatnělý. Z. adj.: parno, horko stu- deno. O skloň, jich vz Gb. H. ml. III. 1. 280.

424886   Zpodstatniti Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodstatniti, il, ěn, ění, zpodstatňovati, personificiren. Peníze tu co nějaká osoba se zpodstatňují. Sš. Sk. 99.

424887   Zpodstatniti Svazek: 7 Strana: 1153
Zpodstatniti. Dk. Poet. 525. a j.

424888   Zpodtínati Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodtínati = vše podetnouti, alles fällen, umhauen. — co: stromy.

424889   Zpodvíhati Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodvíhati, in die Höhe heben, erheben. — co kam: rucie k chrámu. Ps. ms.

424890   Zpodvihnúti Svazek: 7 Strana: 1153
Zpodvihnúti, -víhati, elevere, Ž. kl. 23. 7., irruere 58. 4., levare 62. 7., allevare 62. 18., extollere. 74. 6.

424891   Zpodvozubek Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodvozubek, bku, m., nemoc koňská na kopytě. Db.

424892   Zpodvozubiti se Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodvozubiti se, il, ení = kopytem one- mocněti. Vz předcházející. Db.

424893   Zpodvraceti Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodvraceti, vz Spodvraceti.

424894   Zpodvrátiti Svazek: 5 Strana: 0625
Zpodvrátiti, vz Spodvraceti.

424895   Zpodvrchmo Svazek: 10 Strana: 0538
Zpodvrchmo Chochol z. pomával. Msn. II. 53., 186.

424896   Zpohančiti Svazek: 5 Strana: 0625
Zpohančiti, il, en, ení, heidnisch ma- chen. — koho: lid, sebe, školu. Us. Šd.

424897   Zpohanělosť Svazek: 5 Strana: 0625
Zpohanělosť, i, f, die Heidenschatt. Sš. Sk. 224.

424898   Zpohanělý Svazek: 5 Strana: 0625
Zpohanělý, heidnisch. Z. modlář. Kron. mosk. Uhersko bylo z-lé. Lčk. CM. 59.

424899   Zpohaněti Svazek: 5 Strana: 0625
Zpohaněti, ěl, ění = pohanem se státi, ein Heide, heidnisch werden. - z čeho. Z čehož by lidé zhovaděli, zpohaněli. V. — abs. Nebo takoví z-li. BR. II. 864. a. Zpo- hanělo-liž tvé zcela ňadro? Sš. Bs. 187. — kde. Lid ten byl ve svém od judské říše oddělení téměř docela z-něl. Sš. I. 105. — jak. Křesťanství brzy z-lo veskrz a ve- skrz. Chč. Par. st. 82.

424900   Zpohanilec Svazek: 5 Strana: 0625
Zpohanilec, lce, m., ein zum Heiden Gewordener.

424901   Zpohanilosť Svazek: 5 Strana: 0625
Zpohanilosť, i, f., das Heidenthum, die Heiden. Troj.

424902   Zpohanilý Svazek: 5 Strana: 0625
Zpohanilý = který se zpohanil, zpoha- nělý. Cyr., Pís. br. Ten jest z-lý. Mist. Pro- kop Plzeňský. 1420. (Pal. Děj. III. 3. 53.). Turci a všecka ta z-lá zběř také i chválu náboženství sobě osobuje. Jel. Enc. m. 46. Třas se, Nitro z-lá, oblehne a sevře síla teď hradby tvé křesťanů. Ntr. I. 26. — jak. Lid nad pohany z. Bart. 354.

424903   Zpohanilý Svazek: 7 Strana: 1400
Zpohanilý, heidnisch geworden. Chč. m. s. II. 68.

424904   Zpohanilý Svazek: 8 Strana: 0517
Zpohanilý. Chč. S. 59., 102., Břez. Font. V. 404.

424905   Zpohaniti Svazek: 5 Strana: 0625
Zpohaniti, il, ěn, ění; zpohaňovati = pohanem učiniti, zum Heiden machen. — koho. — Z., confundere. Zpohaněni buďte všickni křivdu činíce na prázdnosť. Ž. wit. 24. 4.

424906   Zpohaňovati, vz Svazek: 5 Strana: 0625
Zpohaňovati, vz Zpohaniti.

424907   Zpohanštěti Svazek: 5 Strana: 0625
Zpohanštěti, ěl, ění = zpohaněti. Ehr. 34.

424908   Zpohlavkovati Svazek: 5 Strana: 0625
Zpohlavkovati, vz Spohlavkovati, Zli- skati, Zlepancovati.

424909   Zpohodlnělosť Svazek: 9 Strana: 0411
Zpohodlnělosť. Nár. list. 1897. č. 252.

424910   Zpohodlnělý Svazek: 9 Strana: 0411
Zpohodlnělý. Nár. list. 1898. č. 229.

424911   Zpohodlnění Svazek: 10 Strana: 0538
Zpohodlnění, n. Mus. 1905. 380.

424912   Zpohodlněti Svazek: 9 Strana: 0411
Zpohodlněti, ěl, ění. List. fil. 1900. 385.

424913   Zpohodlněti Svazek: 10 Strana: 0538
Zpohodlněti, ěl, ění. Us.

424914   Zpohubkovati koho Svazek: 10 Strana: 0538
Zpohubkovati koho. Zvon. IV. 247. Wtr.

424915   Zpochabělý Svazek: 9 Strana: 0411
Zpochabělý = pomatení,. Zát. Př. 233a.

424916   Zpochabený Svazek: 5 Strana: 0625
Zpochabený; -en, a, o = zvětřelý, di- voký, bláznivý. Behá ako z-ný. Slov. Mt. S. I. 100.

424917   Zpochabeť Svazek: 8 Strana: 0517
Zpochabeť = zpochahiti se. Slov. Kal. S. 217.

424918   Zpochaběti Svazek: 5 Strana: 0625
Zpochaběti, ěl, ění, ein werng erschlaffen.

424919   Zpochabiti se Svazek: 5 Strana: 0625
Zpochabiti se = zblázniti se. Slov. Plk.

424920   Zpochýliti Svazek: 5 Strana: 0625
Zpochýliti, il, en, ení; zpochylovati = nachýliti, neigen.

424921   Zpojímati Svazek: 5 Strana: 0625
Zpojímati, zpojmouti, nehmen. — koho. Zpojímal David jiné ženy; Zpojímachu sobě dcery jejich. BO.

424922   1. Zpojiti Svazek: 5 Strana: 0625
1. Zpojiti = opojiti. — se od čeho. Zpojí se ot rozkoši domu. Ps.

424923   2. Zpojiti Svazek: 5 Strana: 0625
2. Zpojiti, vz Spojiti.

424924   1. Zpojiti Svazek: 8 Strana: 0517
1. Zpojiti = opojiti. Až sě zpojie. Ev. seit. 12. Jan 2. 10.

424925   Zpojiti koho čím Svazek: 10 Strana: 0538
Zpojiti koho čím = opiti. Chč. S. I. 40b.

424926   Zpojka Svazek: 5 Strana: 0625
Zpojka, vz Spojka.

424927   Zpokamenovati Svazek: 5 Strana: 0625
Zpokamenovati, alle steinigen. D.

424928   Zpoklínati Svazek: 5 Strana: 0625
Zpoklínati = poklíti všecky, alle ver- fluchen. Zátur.

424929   Zpokojenosť Svazek: 5 Strana: 0625
Zpokojenosť, i, f., vz Spokojenosť.

424930   Zpokojený Svazek: 5 Strana: 0625
Zpokojený, vz Spokojený.

424931   Zpokojiti Svazek: 5 Strana: 0625
Zpokojiti, vz Spokojiti.

424932   Zpokorna Svazek: 5 Strana: 0625
Zpokorna, z pokorna = pokorně, be- scheiden, demüthig. Č.

424933   Zpokorněti Svazek: 5 Strana: 0625
Zpokorněti, ěl, ění = pokorným se státi, demüthig werden. Zátur.

424934   Zpokořiti Svazek: 5 Strana: 0625
Zpokořiti, il, en, ení = pokorným uči- niti, demüthigen. Us.

424935   Zpokutovati Svazek: 5 Strana: 0625
Zpokutovati, vz Spokutovati.

424936   Zpola, z pola Svazek: 5 Strana: 0625
Zpola, z pola, halb, zur Hälfte. Z. ně- čemu uvěřiti. Čch. Petrkl. 27. Nádoba z. vodou naplněná. Pdl. 329

424937   Zpolačilý Svazek: 7 Strana: 1153
Zpolačilý = zpolštěný, polonisirt. Pyp. K. 1. 330.

424938   Zpolámati co Svazek: 5 Strana: 0626
Zpolámati co, alles nach einander bre- chen. Všecky židlice z. Us.

424939   Zpolarisovati Svazek: 5 Strana: 0626
Zpolarisovati, polarisiren. — co čím: světlo odrazem. Mj.

424940   Zpoledněti Svazek: 5 Strana: 0626
Zpoledněti, ěl, ění, Mittag werden.

424941   Zpoledniti se Svazek: 5 Strana: 0626
Zpoledniti se, il, ění = zpoledněti. Leda sme začali robiť a už se z-lo. Na Ostrav. Tč.

424942   Zpolehadlo Svazek: 5 Strana: 0626
Zpolehadlo, spolehadlo, a, n. = lenoch u židlice, die Lehne. Z. rukám s obou stran té stolice (podpory, zpodpěradla). Br. — Z. u soustružníka. Die Vorlage. Šp.

424943   Zpoléhání Svazek: 5 Strana: 0626
Zpoléhání, n., das Sichverlassen. K ne- zřízenému z. na boží opatrování. BR. II. 15.

424944   Zpoléhati Svazek: 5 Strana: 0626
Zpoléhati, vz Spoléhati.

424945   Zpoléhati n Svazek: 9 Strana: 0411
Zpoléhati na pánu Bohu. Chč. S. L 152.

424946   Zpoléhati več Svazek: 10 Strana: 0538
Zpoléhati več. Nemáme v zboží z. Čes. 1. XIII. 404.

424947   Zpolehka Svazek: 9 Strana: 0411
Zpolehka někoho přenésti. Slád. Oth. 151.

424948   Zpolévati Svazek: 5 Strana: 0626
Zpolévati, alle begiessen. Jg.

424949   Zpolicajtštiti co Svazek: 8 Strana: 0517
Zpolicajtštiti co: stát. Nár. list. 10. květ. 1895.

424950   Zpoličkovati Svazek: 5 Strana: 0626
Zpoličkovati, vz Spoličkovati.

424951   Zpolízaná Svazek: 5 Strana: 0626
Zpolízaná, é, f. Z toho muže míti notnou polízanou (bolesť, nemilou věc, nemoc a p.). Us. Šd., Šd.

424952   Zpolovati Svazek: 5 Strana: 0626
Zpolovati, auf dem Felde erjagen. — koho. Ej co za myslivěc po poli poloval, lěj nic nězpoloval .... Mor. Brt. P. 146.

424953   Zpolovice Svazek: 5 Strana: 0626
Zpolovice, z polovice = z pola. Hovoril z. pre seba. Lipa 191. Mnozí ludě ani z. něsú (nejsou) tak dobří, jak jich přátelé představjajú. Ostrav. Tč.

424954   Zpolštělý Svazek: 5 Strana: 0626
Zpolštělý, polonisirt. Z. slovo. Tč.

424955   Zpolštiti Svazek: 5 Strana: 0626
Zpolštiti, il, ěn, ění, polonisiren. Us. — se. Ináč nieť jej zo zániku zbavy, či sa zpolští lebo zmongolí. Hdž. Rkp.

424956   Zpolštiti Svazek: 7 Strana: 1153
Zpolštiti někoho. Pal. Rdh. I. 59.

424957   Zpoly Svazek: 5 Strana: 0626
Zpoly, z poly = z polovice, do polou. Z. zplaceno, zmrtvý, zlámaný. Tč. Odpo- věděl z. prose z. napomínaje. F. Schulz. Ale táto prvšia nedobre robila, kto u nej (ní) zaklopal, každého ľúbila. Čože mi je z takej, čo mi je len z poly? Sb. sl. ps. II. 1. 75.

424958   Zpomáhati Svazek: 5 Strana: 0626
Zpomáhati, vz Zpomoci.

424959   Zpomala Svazek: 5 Strana: 0626
Zpomala, langsam. Lesi provaz něpo- može, utni dubca, bij do kůže zpomala, znenáhla, až se chytí povala. Čes. mor. ps. 236.

424960   Zpomaliti Svazek: 9 Strana: 0411
Zpomaliti postup Draci. Nár. list. 1898. č. 20. 2., 1901. č. 154.

424961   Zpomanouti Svazek: 5 Strana: 0626
Zpomanouti, vz Zpomenouti.

424962   Zpomedzi Svazek: 5 Strana: 0626
Zpomedzi, aus der Mitte von. Vz Zpo- mezi. Slov. A jarabé Vesny o borovice opreté Dívaly sa z. zelenej chvojiny na ve- selú čeliaku (čeliadku) svoju. Phld. IV. 463. Za odměnu aby si jednu z. nich vybral; Rozprávala mu o svojom Jankovi, ako ho z. troch najradšej videla; Ako len budeš mocť pomaličky vytiahni z. zubóv kľúče. Dbš. Sl. pov. I. 78., 79., 122. Vykradnul sa po tichu z. svadobníkov a bežal do kosto- líka. Mt. S. I. 79. (45.) Ortiel zmrašteným vládne už čelom a z. fúzov, brady hrubé znie slovo tyranskej vlády. Sldk. 178. Spatrí hviezdy z. čiernych mrakov prebleskujúce. Slov. Mohúc z každého dekanátu jedneho z. sebä vyslať. Zátur. — Cf. Z pomezi.

424963   Zpomenlivosť Svazek: 5 Strana: 0626
Zpomenlivosť, i, f., vz Vzpomenlivosť.

424964   Zpomenout se Svazek: 10 Strana: 0538
Zpomenout se = pominouti se. Pes se zpomenul. Domažl. Kbrl. Džl. 12.

424965   Zpomenouti Svazek: 5 Strana: 0626
Zpomenouti, spomenouti (zastr. zpoma- nouti), ul, ut, utí, zpomněti (ne: zpoměti), ěl (na Slov. zpoml, vz doleji), ěn, ění, zpo- mínati (m. vzpomenouti) = na paměť uvésti, hu paměti přivésti, erinnern, anregen; si, sich erinnern, sich besinnen, sich entsinnen, woran denken; na něco myslí přijíti, ein- fallen; mysliti nač, an etwas denken, sich erinnern. — co = nač, in Erinnerung brin- gen, gedenken. Nyní zpomíná nepravosť jejich. Br. Z. něčí slávu. Ruk. sv. Aug. Jiné dluhy, komu co povinovat byl, zpo- mínal a platiti kázal. NB. Tč. 46. Staré hřiechy nezpomínaj. Zátur. Odpytujem vašu poctivú hlavu (hlavičku) i tento stôl, na ktorom sa dary božie přijímajú, kúpil som koňa. Slovák odpytuje, keď má zpomenúť: koňa, psa, sviňu a jiné. Krávu a ovcu zpo- rnínajúc neodpytuje. Takto asi odpytuje, keď má něco mrzkého, špatného vypovedať, Slov Zátur. Vz Odpýtati. — abs. Přijde čas, že zpomene (že rady poslechnouti ne- chtěl). Ros. Již zpomíná (na bývalý lepší byt n. radu). Kdo tady pojede, každý ať spomene: Tu leží Adámek, zbojnický hét- mánek. Sš. P 181. A zpomeňme, kde jsou naši rekové. Pal. Děj. III. 3. 174. — Nač, na koho = mysliti nač, myslí na něco při- jíti. Na něčí řeč z. Dal. Nemohu na to z. D. Nezpomenu na to jméno, ač se mi na jazyku plete. Us. Dch. Pán Bůh na něho zpomněl (potrestal ho). Us. Šd. Zpomněla na slova starcova. Němc. I. 106 Zpomla na milého, zmútila vodičku. Sl. ps. 141. Má milá dzěvečko, jak se pěkná zdáš! Eden (jen) spomeň na to, že jsi popel, blato, konec lásky máš; Dobře mi pravila ma stara matička, že budu spominať na jejich slovečka Sš. P. 60., 489. Těžko na to zpo- mínati. Dač. I. 281. (Zamúcení) spieš spo- mínají na zatracenie věčné. Hus I. 279. Každý na svój rod zpomana .... Alx. V. 1494. Z. na svú žalosť. Alx. Zpomeň na své narozenie. Výb. II. 12. Pero psalo (písalo), srdce hralo a na vás rodičia moji zpomí- nalo. Zátur. Neb čím více na hněv se zpo- míná, tím více se hněvá. Hus III. 183. — Solf., Vrat., St. skl. — si, komu nač, na koho. Zpomeň mi zejtra na to. Us. Zpo- mněl jsem si na přítele. D. Zpomeňte si na mne. D. Nemohu si na to jméno zpo- menouti. Dch. Když se mně nezpomnělo na to, indem ich mich nicht erinnert habe. Slez. Šd. Nač si zpomene, to chce míti. Us. Však si na mne zpomeneš! Němc. Mla- dosť, milá mladosť, kterak tě odžaleť? Když sobě já na tě zpomím, tak musím ošáleť. Ps. slez. Šd. Cf. Z. komu. Na tebe, dě- večko, často si zpomeně. Čes. mor. ps. 114. Zpomněl si na Dorotu, žije-li či nežije; Jenom ty se na to zpomeň, že's k nám chodíval; Ja, kterak já a překerak mé sr- dečko nemá plakať, dyž se (si) spomenu na milého, jaké bývaly slova jeho!; Dyž půjdeš mimo nás, zpomeň si na dům náš; Miloval mě, ale ne na dlúze, zpomenu si na jiného brze; Když se na tě zpomenu, srdce ve mně poskočí; Ty panenko ma- ličká, ty černovoké děvče, dyž se na tě spomenu, hned se mně do pláče chce; Zpo- meň si, synečku, na přísahu svoju, jak si mně přisahal drža ruku moju; Zpomním já si na ty slova, co sme spolem mluvili. Šš. P. 8., 245., 259., 281., 320; 345., 364., 377., 605. — na koho s čím. Spomeň na nás s koledou. Sš. P. 748. — komu. Plete se mi to na jazyku a nemohu si zpomenouť. Dch. Mladosť, milá mladosť, kterak tě oža- liť? Dy sobě zpomenu, to musím ošalif. Sš. P. 802. Cf. Z. si nač. Jak dojeu (dojel) pod hory, pod jabor zelený, sobě tu zpomínau, na Aničku vouau (volal). Sš P. 130. Co se té mrše zpomnělo? Slez. Šd. — si, komu co. Zpomeňte mu to, erinnert ihn daran. Dch. Zuby mi trhej, len mi to nespomínaj (když něco nerádi slyšíme). Zátur. Co si zpomněl? Us. — Br. Tu službu mu král z (odměniti) chce. V. — čeho = nač, woran denken, sich erinnern. Lonského sněho z. (starých věcí). Ctib. Hád., Sych. Ač ne- zpomanu tebe; Když zpomieniechom Siona. Ž. wit. 136. 6., 136. 1. Nezpomínej toho, co už minulo (o věcech mrzutých a pominu- lých mlč). Mudr. 191., Lb. Dětí ni domu zpomane. Alx. V. v. 597. (HP. 15.). — Br,, Troj., St. skl. —co komu čím: dobrým, zlým (odměniti, potrestati), entgelten, be- strafen. List z roku 1449. Mus. 1880. 404. Tkad., Lom., Pal. Děj. III. 3. 207. Což že jim zase vší milostí vždycky z. chtíti račí. Skl. I. 84 Aby mu přečinění nebylo ničím zlým zpomínáno; Že všem stavům toho ničeho žádnou nemilostí, nelibostí z. ne- chce. Ib. I. 107., 254. A jedni druhým ni- čehož toho ničímž zlým nyní a na časy budoucí a věčné nezpomínali. Ib. I. 317. Když my znajíce tvú víru neproměnitedlnú k sobě to vším dobrým časy potomními zpomínati ráčíme. Dač. 1. 128. Nechcem jim toho viece ničímž zlým zpomínati; Pakliby čím zlým která strana druzie zpomenula; A más to shledati, žeť to vším dobrým budem zpomínati. Arch. I. 190., 213., V. 296. Abychom sobě toho nikdy ničím zlým nezpomínali. Půh. I. 374. — koho čím. Žádný jeho dobrým nespomene. Výb. I. 922. — na koho čím, gedenken. Dch. Zpomněla otčenáškem na bratra. Němc. — co komu, na koho jak, kdy (v čem). Dyž na mňa zpomeneš, edem (jenom) v do- brém zpomeň. Ces. mor. ps. 137. Habes (abys) na mě zpoměla v svým svobodným stavě. Brt. P. 118. Zapovídalo se přísně mstíti aneb ve zlém zpomínati měšťanům odpor. Pal. Děj. V. 1. 404. My ani pod- daní naši jim toho v řeči ani v skutku ničím zlým nebudem z. List z r. 1479. Tč. Zpomenou na pána Boha v úzkosti. Šd. A my vám to vším dobrým v časích bu- dúcich z. chceme. Arch. III. 387. On si každou chvíli něco zpomene. Dch. Já na tě zpomenu to nejednó v roce, já na tě, má panenko, já na tě v každém kroce. Sš. P. 625. V modlitbách svých všech hříchů mých zpomínej. Shakesp. Tč. Na něco s ža- lostí z. Št. N. 284. — komu čeho, čím oč. Slibuji ... ani jeho služebníkóm nikdy ničím zlým o ty věci toho nezpomínati. Arch. I. 192. Z tej smlúvy Mužík slíbil Klinikovi toho o ty krávy nikdy nezpomí- nali. NB. Tč. 7. — o čem. I o hradě zpo- mínali. Arch. II. 431. Zpomínati o božiem umučení. Smil v. 287. — co kde. Kdy ten mír kto mezi námi zpomenenul? Půh. I. 377. Školu před ním ani z. jsem nesměl. Koll. IV. 152. — že. Tu jsem si teprum spomněl, že já su hospodář. Sš. P. 665 Na- jednou si zpomene, že nepřijde. Us. Dch. — s inft. Zpomenula babka dědka plakati. Sych. Vz Vzpomenouti.

424966   Zpomenouti nač Svazek: 7 Strana: 1153
Zpomenouti nač. Na jeho smrť zpoma- núce Sv. ruk. 191. — čeho. I z-nul Petr slova, jenž řekl jemu Ježíš. Výb. II. 406.— co komu čím. Chci vám to odplacovati a vším dobrým z. Arn. 1698. Žádný jeho do- brým nezpomene. Výb. I. 922. (II. 376.). — koho v čem. Ve všem dobrém (ho) zpo- mínají. Arn. 202. — o čem. Z-nul sem o divu. Kar. 57. — se komu. Dyby se mi to mohlo zpomněť (kdybych si mohl zpo- mněti). Laš. Brt. D. 301.

424967   Zpomenutý Svazek: 5 Strana: 0627
Zpomenutý; -ut, a, o, erwähnt. Vz Vzpomenutý. Shora z-tý spis. Us Pdl.

424968   Zpomenutý Svazek: 7 Strana: 1154
Zpomenutý pes = pominulý, vzteklý.

424969   Zpometalka Svazek: 7 Strana: 1154
Zpometalka, y, f. = kráva, která zpo- metala. Mor. Šd.

424970   Zpometati (se Svazek: 5 Strana: 0627
Zpometati (se), abortiren, fehlgebären. Kráva za dva tydně zpometala; Kráva nám z-la. Us. Tč., Šd.

424971   Zpoměti Svazek: 5 Strana: 0627
Zpoměti, šp. m.: zpomněti. Vz Zpome- nouti.

424972   Zpomezi Svazek: 5 Strana: 0627
Zpomezi, vz Zpomedzi. Na Ostrav. Z., předl. s genit., von, aus, aus der Mitte von. Někoho z. sebe vyhoditi, vydružiti. Tč. Vytáhla z. trámů jakousi krbaňku (hrnek). Kld. II. 272. Jeden z. nás mne zradí. Na Ostrav. Tč.

424973   Zpomezi Svazek: 7 Strana: 1154
Zpomezi. Cf. Brt. D. 189.

424974   Zpomienočka Svazek: 5 Strana: 0627
Zpomienočka, y, f. = zpomínečka, die Erinnerung. Slov. Devy tohto môjho kraja, kterým je mila z. na dávnu jarosť šuhaje. Sldk. 455.

424975   Zpomínáček Svazek: 5 Strana: 0627
Zpomínáček, čku, m., květina. Slzičky a žluťáčky, modrooký z. Rubeš.

424976   Zpomínání Svazek: 5 Strana: 0627
Zpomínání, n., die wiederholte Erin- nerung. Us.

424977   Zpomínati Svazek: 5 Strana: 0627
Zpomínati, vz Zpomenouti.

424978   Zpomínati co Svazek: 9 Strana: 0411
Zpomínati co. Abychom své hříchy z-li. Hus. Zrc. (List. fil. 1900. 213. )

424979   Zpomínka Svazek: 5 Strana: 0627
Zpomínka, y, f. = vzpomínka. Šd., Dch. Tu obživla v srdci jeho z. na otce. Kld. I. 94. Jesti to země plná svatých z nek.

424980   Zpomlázati koho čím Svazek: 9 Strana: 0411
Zpomlázati koho čím = stlouci. Čes. 1. VIII. 361.

424981   Zpomnění Svazek: 5 Strana: 0627
Zpomnění, n., die Erinnerung. Dk. P. 82. Z. mladistvých let. Mcha.

424982   Zpomněnka Svazek: 7 Strana: 1154
Zpomněnka, y, f. = zpomínka. N. Hlsk. IV. 46. a j.

424983   Zpomněti Svazek: 5 Strana: 0627
Zpomněti, vz Zpomenouti.

424984   Zpomoc, i, f Svazek: 5 Strana: 0627
Zpomoc, i, f., vz Spomoc.

424985   Zpomoci Svazek: 5 Strana: 0627
Zpomoci, vz Spomoci.

424986   Zpomocník Svazek: 5 Strana: 0627
Zpomocník, a, m., vz Spomocník.

424987   Zpomocný Svazek: 5 Strana: 0627
Zpomocný, vz Spomocný.

424988   Zpomožení Svazek: 5 Strana: 0627
Zpomožení, n. = spomoc.

424989   Zpomstviti se Svazek: 5 Strana: 0627
Zpomstviti se = pomstíti se, sich rächen. Slov. A tak se ja zpomstvím s tvojími ju- náky. Koll. Zp. II. 422.

424990   Zponad Svazek: 7 Strana: 1154
Zponad s gt. Cf. Brt. D. 189.

424991   Zponad (z Svazek: 5 Strana: 0627
Zponad (z+ po + nad). Na Slov. Slnce bleslo z. hory (keď blesne při svojom vý- chode medzi horou a oblakom). Zátur. Či vráti sa zpät slnko z. hory? Sldk. 144. Cf. Mkl. S. 536.

424992   Zponáhľať sa Svazek: 5 Strana: 0627
Zponáhľať sa = pospíšiti si, sich be- eilen. — za kým. Pověz mu, ať se za mnú z-lá. Na již. Mor. Šd. — s inft. Hrot zpo- náhľa sa rozlomiť vražedných krýdiel brk. Phld. IV. 169.

424993   Zponáhlať sa Svazek: 8 Strana: 0517
Zponáhlať sa = pospíšiti si. Slov. Kal. S. 217.

424994   Zponatahovati se Svazek: 5 Strana: 0627
Zponatahovati se, sich ausstrecken, an- strengen. U Místka. Mtl.

424995   Zponazdejať sa Svazek: 5 Strana: 0627
Zponazdejať sa, zponazdáti sa = nadíti se, očekávati, erwarten. To by nebola zpona- zdejala sa od dakedajšej dobrej kamarátky. Dbš. Sl. pov. VI. 5.

424996   Zponenáhla Svazek: 5 Strana: 0627
Zponenáhla = znenáhle, gemach, nach und nach, allmälig, langsam. Jád., Ć. Vz Předložka (dod). Čím dial tým viac mizne z. stromovie. Lipa 262. Odtáď zas výšá sa malé s vinohrádkami kopce a z. traťá, do hor až na posledy zmiznú. Hol. 335.

424997   Zponenáhliti Svazek: 5 Strana: 0627
Zponenáhliti, zponenáhlovati = znená- hliti, rychlost umenšiti, verzögern. Techn.

424998   Zponenáhlý Svazek: 5 Strana: 0627
Zponenáhlý, lépe: nenáhlý, povlovný, allmählig. Jg.

424999   Zponěvačiti Svazek: 5 Strana: 0627
Zponěvačiti, il, en, ení = zhltati, ver- schlingen. — co. U Jižné. Vrů.

425000   Zponevažovati koho Svazek: 7 Strana: 1154
Zponevažovati koho = nevaliti si. Val. Vck.