310001   Spolutrpěti Svazek: 3 Strana: 0580
Spolutrpěti, ěl, ění, mitleiden, mitdulden. — s kým. A s Kristem s. se zdráhají; Kdo tak trpí, ten s Kristem s-pí. Sš. II. 180., 176.

310002   Spolutrpící Svazek: 3 Strana: 0580
Spolutrpící. Duchek švec s. náš chtě sě do cechu řemesla ševcovského vkúpiti . . . NB. Tč. 288., 190. Cf. Spolutrpeni.

310003   Spolutrpící Svazek: 9 Strana: 0306
Spolutrpící. Arch. XVIII. 528.

310004   Spolutrpitel Svazek: 3 Strana: 0580
Spolutrpitel, e, m., der Leidensgenosse. Šm.

310005   Spolutrpitel Svazek: 10 Strana: 0388
Spolutrpitel, e, m. Sbor. čes. 17.

310006   Spolutvárný Svazek: 3 Strana: 0580
Spolutvárný = spolupodobný. S-no bude tělo naše tělu Kristovu. Sš. II. 181.

310007   Spolutvor Svazek: 10 Strana: 0388
Spolutvor, a, m. Zr. Let. IV. 153., Mus. 1843. 399.

310008   Spolutvorčí Svazek: 8 Strana: 0377
Spolutvorčí. S. duch. Am. Orb. 109.

310009   Spolutvůrce Svazek: 7 Strana: 0753
Spolutvůrce, e, m., Mitschöpfer, -Ur- heber. Dk

310010   Spolutvůrce Svazek: 10 Strana: 0388
Spolutvůrce, e, m. Lit I. 846.

310011   Spolutvůrčí Svazek: 10 Strana: 0388
Spolutvůrčí duch. Osv. 1896. 729.

310012   Spoluúčastenství, n Svazek: 3 Strana: 0580
Spoluúčastenství, n., die Theilnahme.

310013   Spoluúčastnice Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluúčastnice, e, f. (lépe: účastnice, Jg.), die Theilnehmerin. Plk.

310014   Spoluúčastnictví Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluúčastnictví, n. (lépe: učastnosť, Jg.), die Theilnahme. Plk.

310015   Spoluúčastník Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluúčastník, a, m. (lépe: účastník, Jg.), der Theilnehmer, Mitinteressent. Plk., Nz.

310016   Spoluúčastnosť Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluúčastnosť, i, f. (lépe: účastnost), die Theilnahme.

310017   Spoluúčastný Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluúčastný (lépe: účastný, Jg.), thcil- nehmend, theilhaftig.

310018   Spoluučedlnice Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluučedlnice, e, f., die Mitschülerin. Koll.

310019   Spoluučedlník Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluučedlník, a, m., der Mitlehrling, Mitschüler. V., Kom. J. 736.

310020   Spoluučenec Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluučenec, nce, m., der Fachgelehrte. Šm.

310021   Spoluúčinkování Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluúčinkování, Mitwirkung, f. Us. Pdl.

310022   Spoluúčinkovati Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluúčinkovati, mitwirken. Us. Pdl.

310023   Spoluúčinnosť Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluúčinnosť, i, f., die Mitwirkung. Šm.

310024   Spoluúd Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluúd, a, m. (lépe: úd, Jg.), das Mit- glied. Kom.

310025   Spoluúdka Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluúdka, y, f., melothria. Rostl. I. b. 236., 626.

310026   Spoluúdství Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluúdství, n., die Mitgliedschaft. Šm.

310027   Spoluumělec Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluumělec, lce, m., der Kunstgenosse. Srn.

310028   Spoluúpon Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluúpon, u, m., Confunction, f. Ssk.

310029   Spoluurčení Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluurčení, n., die Mitbestimmung. Dch.

310030   Spoluúředník Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluúředník, a, m., der Amtsgenosse, Kollega.

310031   Spoluutrpení Svazek: 7 Strana: 1385
Spoluutrpení s někým míti. Snm. I. 437.

310032   Spoluutrpenství Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluutrpenství, n., die Mitleidenheit. D.

310033   Spoluútrpnosf Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluútrpnosf, i, f., spolu trpení, das Mitdulden. Leška. — S. (lépe: útrpnost, D.), utrpení, das Mitleiden. V.

310034   Spoluútrpný Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluútrpný = spolu trpící, mitleidend, mitduldend. Leška. — S. (lépe: útrpný, lí- tostivý, D.), mitleidig. V.

310035   Spoluválečník Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluválečník, a, m., Mitkämpfer, Kampf- genosse, Kriegsgenosse. Č. Kn. š. 400.

310036   Spoluvandrovník Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluvandrovník, a, m., der Reisege- fährte. V.

310037   Spoluvěčnosť Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluvěčnosť, i, f., die Mitunsterblicli- keit, Mitewigkeit. Aqu.

310038   Spoluvěčný Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluvěčný, mitewig. Plk., Karyon.

310039   Spoluvěčný Svazek: 8 Strana: 0377
Spoluvěčný. S. otec. Chč. S. 328.

310040   Spoluvědec Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluvědec, dce, m., Mitwisser, m. Dch.

310041   Spoluvědomec Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluvědomec, mce, m., der Mitwissei. Dch:

310042   Spoluvědomí Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluvědomí, n., Mitwissenschaft, f. Posp.

310043   Spoluvědomý Svazek: 10 Strana: 0388
Spoluvědomý. Tk. XII. 200. — čeho. Kubl. 183.

310044   Spoluvěk Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluvěk, a, m. = vrstevník, Zeitge- nosse. Mezi s-ky svými. Hr. rk. 5.

310045   Spoluvěkosť Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluvěkosť, i, f. = vrstevnictví. Bern.

310046   Spoluvěkovník Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluvěkovník, a, m. = vrstevník, der Zeitgenosse. Nej.

310047   Spoluvěký Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluvěký, gleichzeitig, der Zeitgenosse. Kom., Výb. 1. 182. 24. S. dějepisec. Pcht. — S., téhož věku, von gleichem Alter. Vus.

310048   Spoluvelitel Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluvelitel, e, m., Mitbefehlshaber, m. Lpř.

310049   Spoluvěno Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluvěno, a, n., Mitgift, f. Pr. tr.

310050   Spoluvěrec Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluvěrec, rce, m., der Glaubensge- nosse. Nz., D., Sš. I. 126.

310051   Spoluvěřitel Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluvěřitel, e, m., der Mitgläubige. J. tr.

310052   Spoluvěřiti Svazek: 10 Strana: 0388
Spoluvěřiti = důvěřovati. Chč. S. II. 245a.

310053   Spoluveslař Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluveslař, e, m., Mitruderer, m. Lpř.

310054   Spoluvězeň Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluvězeň, zně, m., der Mitverhaftete, Gefängnissgenosse. V., ZN., Vrat., J. tr. Byl s-zněm apoštolovým. Sš. II. 195.

310055   Spoluvězenství Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluvězenství, n., die Miteinkerkerung. S. to pri Epafrovi a Aristarchovi bylo s-né. Sš. II. 230.

310056   Spoluvina Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluvina, y, f, die Mitschuld. Us., J. tr.

310057   Spoluvinnice Svazek: 10 Strana: 0388
Spoluvinnice, e, f. Zr. Let. IV. 77.

310058   Spoluvinník Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluvinník, a, m., der Mitschuldige, Mitbeschuldigte. J. tr.

310059   Spoluvinný Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluvinný, mitschuldig. Jg.

310060   Spoluvláda Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluvláda, y, f., die Mitregentschaft. J. tr. S. Páně s otcem. Sš. J. 264.

310061   Spoluvladař Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluvladař, e, m. = spoluvládce.

310062   Spoluvladařství, n Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluvladařství, n., die Mitregentschaft. J. tr. Vz Spoluvláda.

310063   Spoluvladatel Svazek: 8 Strana: 0377
Spoluvladatel, e, m. Phľd. 1895. 350.

310064   Spoluvládce Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluvládce, e, m., der Mitregent. J. tr.

310065   Spoluvládce Svazek: 8 Strana: 0377
Spoluvládce. Mtc. 1895. 36., Vrch. Hol. XVII.—XXII. 73.

310066   Spoluvládkyně Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluvládkyně, ě, f., Mitregentin. Šmb., Dk.

310067   Spoluvlastenec Svazek: 10 Strana: 0388
Spoluvlastenec, nce, m. 1618. Hrubý. 226.

310068   Spoluvlasteuec Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluvlasteuec, nce, m., der Landsmann, Kompatriot. Jg.

310069   Spoluvlastnictví Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluvlastnictví, n., Miteigenthum, n. Pr. tr.

310070   Spoluvlastník Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluvlastník, a, m., der Miteigentümer. J. tr.

310071   Spoluvlastník Svazek: 9 Strana: 0306
Spoluvlastník, a, m. Ott. Říz. I. 167.

310072   Spoluvojín Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluvojín, a, m., Mitsoldat, Kriegsge- nosse, m. Fr.

310073   Spoluvolení, n Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluvolení, n., die Mitwahl. S. císaře. Ml.

310074   Spoluvolitel Svazek: 10 Strana: 0388
Spoluvolitel, e, m. Pokr. 1886. č. 23.

310075   Spoluvtěliti Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluvtěliti, il, en, ení, spoluvtělovati. — s kým. Vy jste s Kristem s-ni. Sš. II. 43.

310076   Spoluvydavatel Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluvydavatel, e, m., der Mitheraus- geber. J. tr.

310077   Spoluvyhnanec Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluvyhnanec, nce, m., der Mitver- bannte. Lpř.

310078   Spoluvýletník Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluvýletník, a, m., der Mittourist. Us. Tč.

310079   Spoluvyslanec Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluvyslanec, nce, m., Mitgesandte, m.

310080   Spoluvyznavač Svazek: 10 Strana: 0388
Spoluvyznavač, e, m. Fel. 113.

310081   Spoluvzdělati Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluvzdělati, mitbilden. — se kde v co. V němžto i vy s-láváte se ve pří- bytek boží v duchu. Sš. II. 97.

310082   Spoluvznie Svazek: 9 Strana: 0306
Spoluvznie, n. = souhláska. Hus. (Šb. Hus. Orth. 30. )

310083   Spoluvznik Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluvznik, u, m. KP. VI. 393.

310084   Spoluzacházení Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluzacházení, n., das Mitumgehen. J. tr.

310085   Spoluzajatý Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluzajatý, mitgefangen, der Mitgefan- gene. Jg.

310086   Spoluzakladatel Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluzakladatel, e, m., Mitgründer, m. Us. Pdl., Ddk.

310087   Spoluzaložiti Svazek: 9 Strana: 0306
Spoluzaložiti něco s někým. Pal. Pam. 612.

310088   Spoluzápasník Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluzápasník, a, m., spolubojovník, der Mitkämpfer, Kampfgenosse. S. evangelický. Sš. II. 182.

310089   Spoluzápisnice Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluzápisnice, e, f., die in die Ver- schreibung mitbegriffene. Arch. VII. 541.

310090   Spoluzápisník Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluzápisník, a, m., který účasten jest zápisu, der in der Verschreibung mitbegriffen ist. Ros.

310091   Spoluzapřísahnutí Svazek: 9 Strana: 0306
Spoluzapřísahnutí učiniti = spiknouti se. Sk. apošt. 23. 13.

310092   Spoluzavázaný Svazek: 9 Strana: 0306
Spoluzavázaný. Ott. Říz. I. 35.

310093   Spoluzávaznosť Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluzávaznosť, i, f. S. nedílná, Solidar- haftung. Neč.

310094   Spoluzávěr Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluzávěr, u, m. = spoluzávěra. Čsk.

310095   Spoluzávěra Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluzávěra, y, f., společné zavřetí, die Mitsperre, Gegensperre. J. tr., Nz.

310096   Spoluzavíratel Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluzavíratel, e, m., Mitsperrer, m. S. pokladnice, Cassa-. Čsk.

310097   Spoluzávodník Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluzávodník, a, m., der Konkurrent. Rk.

310098   Spoluzbrojnik Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluzbrojnik, a, m., der Waffengefährte. Johannit. 49.

310099   Spoluzemec Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluzemec, mce, m., der Landesgenosse. Dch.

310100   Spoluzeť Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluzeť, č, m., druhé dcery muž, der Miteidam. V.

310101   Spoluzločinec Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluzločinec, nce, m., der Mitverbre- cher. J. tr.

310102   Spoluzmoeněnec Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluzmoeněnec, nce, m., spoluplno- moenik, der Mitbevollmächtigte. J. tr.

310103   Spoluznačiti co Svazek: 9 Strana: 0306
Spoluznačiti co. Pal. Pam. 402.

310104   Spoluznak Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluznak, u, m. = souznak.

310105   Spoluznalec Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluznalec, lce, m., der Fachgenosse. Dch.

310106   Spoluznějící Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluznějící, zusammenstimmend. Spolu- znějící struny. Kom.

310107   Spoluznějičnosť Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluznějičnosť, i, f., šp. m.: spolu- zvučnost, der Zusammenklang. Ros.

310108   Spoluznějičný Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluznějičný, šp. m.: spoluznějící, zu- saminenlautend, harmonisch. Ros.

310109   Spoluznění Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluznění, n., das Zusammenlauten, die Harmonie. Libé s. Kom.

310110   Spoluzpěvák Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluzpěvák, a, m., Mitsänger, m.

310111   Spoluzpívání Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluzpívání, n., das Mitsingen. Us.

310112   Spoluzvučeti Svazek: 7 Strana: 0753
Spoluzvučeti, mittönen. Lpř.

310113   Spoluzvučící Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluzvučící, mittönend, mitlautend.

310114   Spoluzvučka Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluzvučka, y, f. = souhláska, der Mit- laut. Ros.

310115   Spoluzvučnosť Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluzvučnosť, i, f., souzvučnosť, der Zusammenklang. Ros.

310116   Spoluzvučný Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluzvučný, zusammenstimmend, -lau- tend. Ros.

310117   Spoluzvučný Svazek: 10 Strana: 0664
Spoluzvučný. S. čtena = konsonant. 1587 Čes. 1. XV. 28.

310118   Spoluzvuk Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluzvuk, u, m., der Mit-, Zusammen- klang. Hud. — S. = spoluzvučka. Beneš, kníž.

310119   Spolužáctví Svazek: 9 Strana: 0306
Spolužáctví, n. Slád. Ham. 66.

310120   Spolužáček Svazek: 7 Strana: 0753
Spolužáček, čka, m , demin. k spolužák. Kos.

310121   Spolužačka Svazek: 7 Strana: 0753
Spolužačka, spolužákyně, ě, f., Mitschü- lerin, f. Rk.

310122   Spolužadatel Svazek: 7 Strana: 0753
Spolužadatel, e, m., Mitbewerber, m. Kutn.

310123   Spolužák Svazek: 3 Strana: 0581
Spolužák, a, na., spoluškolák, der Mit- schüler. Jg.

310124   Spolužalobce Svazek: 3 Strana: 0581
Spolužalobce, e, m., der Mitkläger. J. tr.

310125   Spolužalobník Svazek: 7 Strana: 0753
Spolužalobník, a, m. = spolužalobce. Lpř.

310126   Spolužalovaný Svazek: 9 Strana: 0306
Spolužalovaný. Ott. Říz. I. 67.

310127   Spolužalovaný Svazek: 10 Strana: 0388
Spolužalovaný. Ott. Říz. III. 21.

310128   Spolužel Svazek: 3 Strana: 0581
Spolužel, u, m., das Beileid. Šm.

310129   Spoluženství, n Svazek: 3 Strana: 0581
Spoluženství, n., syngamia. Scip. Kat. post. 67.

310130   Spolužití Svazek: 3 Strana: 0581
Spolužití, n., das Zusammenleben. Po- kojné s. Dch.

310131   Spoluživný Svazek: 3 Strana: 0582
Spoluživný, mitlebend. Aqu.

310132   Spoluživot Svazek: 3 Strana: 0582
Spoluživot, u, m. = spolužití. S. občanský.

310133   Spolužoldnéř Svazek: 9 Strana: 0306
Spolužoldnéř. Br. (Rozb. kral. 86. )

310134   Spolužrout Svazek: 7 Strana: 0753
Spolužrout, a, m., omosita, brouk. Kk. Br. 142.

310135   Spoly Svazek: 3 Strana: 0582
Spoly, dle Dolany, něm. Spole, ves u Ne- veklova. PL.

310136   Spolykati Svazek: 3 Strana: 0582
Spolykati, vz Spolknouti.

310137   Spolym Svazek: 8 Strana: 0377
Spolym = spolem. Brt, D. L 102.—103.

310138   Spolzvuk Svazek: 3 Strana: 0582
Spolzvuk = spoluzvuk. Mat. Beneš.

310139   Spomahač Svazek: 7 Strana: 0753
Spomahač, e, m. = spomocník. Bern.

310140   Spomahač Svazek: 10 Strana: 0388
Spomahač, e, m., adjutor. Rozk. P. 1129.

310141   Spomáhati Svazek: 3 Strana: 0582
Spomáhati, vz Spomoci.

310142   Spomáhati Svazek: 7 Strana: 0753
Spomáhati, vz Spomoci.

310143   Spomenouti Svazek: 3 Strana: 0582
Spomenouti, vz Zpomenouti (toto lepší, poněvadž ze: vzpomenouti. Brs. 2. vd. 235).

310144   Spomenouti Svazek: 7 Strana: 0753
Spomenouti, vz Zpomenouti.

310145   Spomenúť Svazek: 10 Strana: 0388
Spomenúť, vz Spomenouti.

310146   Spomenutí Svazek: 3 Strana: 0582
Spomenutí, n., die Erinnerung, Erwäh- nung. Jg.

310147   Spomík Svazek: 7 Strana: 0753
Spomík, u, m. = znaménko uvozovací, Anführugnszeichen. Slov. Hdž. Šlb. 45.

310148   Spominka Svazek: 3 Strana: 0582
Spominka, vz Zpomínka.

310149   Spominouti se Svazek: 3 Strana: 0582
Spominouti se, ul utí = vztéci se, wü- thend werden. Pes se spominul. Us.

310150   Spominulý Svazek: 7 Strana: 0753
Spominulý, wüthend. Rk.

310151   Spominutý Svazek: 3 Strana: 0582
Spominutý = vzteklý, wüthend, wüthig. S. pes. Us.

310152   Spomír Svazek: 3 Strana: 0582
Spomír, a, m., osob. jm. Šd.

310153   Spomněti Svazek: 10 Strana: 0388
Spomněti. To mohu s., což... Alx. V. 897. Sr. Zpomněti.

310154   Spomoc Svazek: 7 Strana: 0753
Spomoc. Bez tvé s-ci. Sv. Mar. v. 7. Tvé s-ci žádáme. Výb. II. 25.

310155   Spomoc, i Svazek: 3 Strana: 0582
Spomoc, i, f., spomůcka, spomocička, y, f. == spomožení, pomoc, die Hilfe. V. Pro- siti spomoci a odpuštění všech hříchův. Ojíř. Zpomněl na mne s nemocí, nebylo mně k s-ci. Sš. P. 776. Učiníme mu s. BO.

310156   Spomocenství Svazek: 7 Strana: 0753
Spomocenství, n. Vký Šp. m.: pomoc.

310157   Spomoci Svazek: 3 Strana: 0582
Spomoci, spomohu, můžeš, 3. os. pl. mo- hou, moz, moha (ouc), mohl, žen, ení; spo- máhati = pomoci, helfen, aufhelfen, Hilfe leisten, befördern. Jg. — abs. Jak mohl, tak spomohl. Vz Pomoc. Č. Nabrala mu vody z louže : Pí bratříčku, to spomůže. Sš. P. 169. — komu. Jinému spomáhá. V. S. zraku. Byl. Spomoziž nám Pane, ať nezahyneme; Sv. Jan mně spomůže, utrhače přemůže. Sš. P. 16., 56. Síla hyne, neduhové rostou, jimž konečně lékaři nespomohú. Hus II. 431. Aby nám ráčil spomoci. Pass. 9. Nespomohlo babě ani kouřeni. Prov. — komu v čem. Rk. Půjdu já k otci, on je všemocný, on mně spomůže v tejto úzkosti. Sš. P. 51. — čím. Svému úmyslu také tím mnoho spo- máhá. Ras. Sobě mistrovstvím nespomóžem. Kat. 2184. Ale cožkoli muož v Bohu komu dobrého učiniti řečí, neb skutkem spomoci, jest jemu povinen. Hus III. 180. — kdy. A tobě v tvú núzi spomohu. Pass. 35. — komu k čemu. Ten lék spomáhá ke všem bolestem. Jád. Ke všeliké nemoci mého mistra masti mohu spomoci. Mast. v. 119. — od čeho. Od rozličných neduhů lidem spo- máhal. Br. — odkud: z vazby někomu s. Br. Na dušičky spomínejte, z očistce jim spomáhejte; O lásko, o lásko zlá, jak ty mnoho můžeš, že ty tem mladém lidům ze světa spomůžeš. Sš. P. 63., 125. Rač spo- moci nám z núze. Kat. 1906. — jak. Jenžto (Buoh) nadpřirozeně množ spomoci. Pass. 3. Hospodin nad vešken přirozený běh s. muož. Pass. 4. — komu kam. Jenom jeden halíř dala, ten jí do nebe spomáhá. Sš. P. 27. S-ci komu z bláta do louže. Us. Mřk. — proti čemu. Ten kořen spomáhá proti je- dovatému uštknutí hadův. Byl. — komu čeho. Všichni svatí proste, nám toho spo- mozte, abychom s vámi bydleli. Hank. výb. — komu na co. V žádné zemi nemohli lékaře takového nalézti, aby mu na tu ne- moc mohl s. Čtení Nikod. — s inft. Co spomůže vodu bíti? Prov. Jg.

310158   Spomoci Svazek: 7 Strana: 0753
Spomoci. — komu. Sivé bradě (starého ženicha) zpomožeme, do vody ju namočíme. Sl. spv. VI. 218. Zpomoz nám, ak si z Boha. Dbš. Sl. pov. VIII. 8. Spíše umoří, nežli mu spomůž. Bart. 154. Že sou horkem lidé mřeli po polích a některým ledva s-hli. Let. 401. Ty nám račiž s. Výb. II. 23. Ké sobě nynie móžeš s. Hr. ruk. 257. Nebude, ktoby spomohl tobě. BO. Zlaté lůže nemo- cnému nezpomůže. Us. Šd. — komu kdy. Abychom v núzi s-hli jim. Št. Kn. š. 42. — komu k čemu. S-ziž nám k věčné radosti. Výb. II. 18. — komu od čeho (čím). Móžeš nám s. svého syna mocí od ohně pekelného. Výb. II. 27. Rač jiej od toho s. Pravn. 609. — z čeho. Tys jiným s-hal z nemoci. Hr. ruk. 257. Pomoz nám z hřie- chóv rova. Výb. I. 331. Pakli kdo v jaké škody přijde, z toho jemu zpomoženo ne- bude. Smil Osov. zř. sel.—jak. Jak moh, tak spomohl. Lpř. — komu čeho. Rač nám toho spomáhati. Hr. rk. 5. — čemu čím. Věcem odporným spomáhá se věcmi odpornými. Anth. Jir. 1858. 115.

310159   Spomoci komu čeho Svazek: 10 Strana: 0388
Spomoci komu čeho. Spomáhajíce jim zlého v lahodnostech. Chč. S. II. 142b.

310160   Spomocitel Svazek: 3 Strana: 0582
Spomocitel, e, m. = pomocník, der Hel- fer. Pass. 5., BO., Boč. exc. 1410.

310161   Spomocně Svazek: 8 Strana: 0377
Spomocně. Rúd. 31. a.

310162   Spomocnice Svazek: 3 Strana: 0582
Spomocnice, spomocnice, e, f., die Helfe- rin, Gehilfin. D.

310163   Spomocnice Svazek: 7 Strana: 0753
Spomocnice. Bylas s-cí. Dlouhoveský Zdor. 131.

310164   Spomocník Svazek: 3 Strana: 0582
Spomocník, zpomocník, a, na., der Helfer. BO. V. On bude jeho s-kem. Flav. Kováře z neužitečných buřičů s-ky hor učinili. CJB. 311.

310165   Spomocník Svazek: 9 Strana: 0306
Spomocník, a, m. = včitel pomocný. Vz Kustoš.

310166   Spomocný Svazek: 3 Strana: 0582
Spomocný, zpomocný; -cen, cna, o, hel- fend, hilfreich. S. voda. Lék. kn. — komu k čemu. Byl ke vší pravdě (= právu) všem s-cný. St. skl.— komu od čeho. Byl jí od jejích muk a bolestí s-cný. Biancof. — Jg-

310167   Spomocný Svazek: 7 Strana: 0754
Spomocný. Pravn. 2004. — komu (kdy). Budu vám spomocnější umra, než zde živ jsa. Pass. mus. 417. Metla všem v hoři, v núzi s-ná. Sv. Mař. v. 115. — k čemu. Masť k hluchotě velmi spomocná. Drk. Hry 290.

310168   Spomocný komu čeho Svazek: 10 Strana: 0388
Spomocný komu čeho. Baw. T. v. 4.

310169   Spomožení Svazek: 3 Strana: 0582
Spomožení, n., die Abhilfe. Žádal nebe- ského s. Hus III. 266. Jest slušná věc leto- pisuov a pamětí po sobě pozůstavovati pro s. v dobrém a spravedlivém. Dač. I. 3.

310170   Spomožitel Svazek: 10 Strana: 0388
Spomožitel, e, m. Zk. Ml. 380.

310171   Spomožitelný Svazek: 3 Strana: 0582
Spomožitelný —- spomáhající, Hilfe lei- stend. Har. I. 7.

310172   Spomožník Svazek: 10 Strana: 0388
Spomožník, a, m. Zk. Ml.

310173   Spomstiti se Svazek: 3 Strana: 0582
Spomstiti se, il, ění, sich rächen. — komu. Tak se jí spomstily. Kldy. Vánč.

310174   Spomyšl Svazek: 3 Strana: 0582
Spomyšl, e, i"., Spomischel, ves u Veltrus. PL.

310175   Spon Svazek: 7 Strana: 0754
Spon, u, m. Vrškový spon (zápoj ko- runy), Kronenschluss, m

310176   Spon Svazek: 7 Strana: 1385
Spon, u, m., vitrea, zastr. Pršp. 95 25

310177   Spon Svazek: 8 Strana: 0377
Spon = vzdálenost jednotlivých sazenic lesničil. Nár. list. 1893. č. 277. 5.

310178   Spon Svazek: 10 Strana: 0388
Spon, u, m. = vazba vazenic lesních. S. hustý, řídký. Vz Ott XXIII. 896.

310179   Spona Svazek: 7 Strana: 0754
Spona. Vz Mkl. Etym. 238. Sponkou knihu spíná. Čch. Mch. 29. S. na hadice, R. Smekal, štítu, Querspange der Innen- seite des Schildes. Lpř. S. třecí (na rameně pod spodní šárkou vozu), Reibspange, če- pová, Zapfen-, na podjízd, Reibscheit-, kří- žová, Kreuzband, nárožní, Eckspange, Eck- band, postranní, Seiten-, ke kolečku, Scheib- truhe-, k upevnění péra na nápravu, Achsen-, pod péro, Federtrag, na voj, Deichsel-, na příční švinku u hřebenáče, die Schwingen- spange zum Steinkarren. Us. Pdl. S. = spinadlo (ozdoba). Cf. Zbrt. Krj. I. 81., 103. S. u tesařů (svora). Vz Včř. Z. I. 23. — S. v anat. synchondrosis. — V math. a ve spisech s. či závorka (Klammer) = dva sto- jaté obloučky: ( ), mezi nimiž čísla neb výrazy vepsány jsou. Šim. 10.— S. v mluv- nici. Cf. Brt. S. 3. vd. 2.

310180   Spona, sponka, spoučička Svazek: 3 Strana: 0582
Spona, sponka, spoučička, y, f., ze pbnu (h stupňováno v o. Gb. Hl. 141.). S. = nástroj, jímž se dvě věci spínají, spojují, skoba, die Klammer. S. na ruce. BO. Dvé lodí přitužily se sponami k holandskému korábu. Hlas. Sponky oponové, na rámy. Kh. S. na ramena, ramenní, die Achselspange. Čsk. Spona na ruce, ruční, die Handspange. Čsk. S. úhelná, das Winkelband. Nz. Spona v hudbe, die Klammer. Hud. — S., spinadlo šatů, die Spange, das Heft, Haftel, Heftel, die Schleife. V MV. nepraváglossa. Pta. Spon- kami sepínati, sepnouti. D. S. stříbrná. — S., nečistota ve vlně, Knoten in der Wolle. V. Vz Sponka. — S., částka spojující v úsudku podmět s přísudkem, das Satzband, die Ko- pula. Marek. S. jestta časť věty, kterouž vzá- jemný vztah mezi podmětem a přísudkem se označuje. Kos., Brt. S. §. 17. — 1. Vy- náší-li se výrok časoslovem, bývá spona, jíž se přísudek podmětu připíná, v časoslově (v thematick é samohlásce a v osobní kon- covce): nese-me, nese te. Vz Koncovka (I. 734. b.), Bž. 172, Spojný. — 2. Vynáší-li se pří- sudek jménem podstatným n. přídavným n. příčestím n. zájmenem n. číslovkou, jest spo- nou a) pomocné sloveso býti. Hvězdy jsou jasné. Bůh stvořitel jest. — Pozn. 1. Tato spona se vynechává a) ve příslovích. Zlá rada rádci nejhorší. Bez ochoty zlé roboty. Pěšky jako za vozem. — ß) V soudech sluš- nosti, potřeby, povinnosti, možnosti (potřebí, možná, platno atd.). Znáti víno po octě. Třeba opatrnu býti. Každému potřebí mou- drosti. V. — y) Při partc, trpném na ozna- čenou minulosti. Utonul a více potom ne- nalezen. — 0) Ve spojeninách téměř v jedno splynulých. Kde který žebrák přišel. Zk., Brt. S. §. 18. Vz Býti. — Pozn. 2. Býti není sponou, nýbrž přísudkem, přisuzuje-li se pod- mětu toliko jsoucnost. Bůh jest. Byla svornosť, už jí není. Brt. S. §. 17., 18. Vz Přísudek. — b) Rovněž jako spona býti mají též jiná slovesa za přísudek jména podstatná aneb přídavná a to «) slovesa nepřechodná (ostati, zůstati, trvati, jíti, choditi, státi, ustáti, le- žeti, padnouti atd.). Dědiny pusté zůstaly. Háj. Pravé přátelství nepohnuté trvá. Mudr. To dítě z té nemoci zdrávo vstalo. — ß) Slovesa střední: činím se, dělám se, stavím se, rodím se, zdám se, vidím se, ukazuji se, nacházím se atd. Udělej se nemocen. V. Před Bohem se spravedliví (-ými) činili. Br. — ?) Slovesa rodu trpného: nazván, jmenován, nalezen, shledán, učiněn jsem nebo: nazývám se, jmenuji se atd. Tělo to celé nalezeno jest. Pass. Sami moudří vidíni byli. Št. — Pozn. 1. Jméno podstatné n. pří- davné klade se do nominativu n. do instru- mentalu. Vz Instrumental, Přísudek, Zk. S. 22.-26. Vz S. N. VIII. 668., Ht. Sr. ml. 4. — Pozn. 2. Nezaměňuj spony se spojkou.

310181   Sponač Svazek: 3 Strana: 0583
Sponač, e, m., quippa, ryba, zastr. Rozk.

310182   Sponáhliť sa Svazek: 8 Strana: 0377
Sponáhliť sa = pospíšiti si. Phľd XII. 105.

310183   Sponár Svazek: 7 Strana: 0754
Sponár, u, m. = klinec. Slov. Hdž. Šlb. 87.

310184   Sponcedule Svazek: 10 Strana: 0388
Sponcedule, e, f. = vyčtení povinností. S. kantora slapského. 1754. Smích. a Zbrasl. 502.

310185   Spondej, e, sponde-us Svazek: 3 Strana: 0583
Spondej, e, sponde-us, a, m., z řec, veršová stopa:--- : chválím.

310186   Spondejský Svazek: 3 Strana: 0583
Spondejský verš.

310187   Spondili-um Svazek: 10 Strana: 0389
Spondili-um, a, n. S. alludelu = místo, kde se sublimát usazoval, dno či vnitřek. Zach. Test. 32., 150.

310188   Spondňa Svazek: 8 Strana: 0377
Spondňa, ě, f. = ženský šat, V Buči. Phľd. 1894. 253. Vz násl.

310189   Spondník Svazek: 8 Strana: 0377
Spondník, u, m. = spondha (předcház.). V Železné Breznici. Jinde na Slov. = rubač. Phľd. 1894. 253.

310190   Spondylarthrokace Svazek: 3 Strana: 0583
Spondylarthrokace, e, f., hniloba obratlů. Nz. lk.

310191   Spondylit-is Svazek: 3 Strana: 0583
Spondylit-is, y, f., zánět obratiu. Nz. lk.

310192   Spondylolysthes-is Svazek: 3 Strana: 0583
Spondylolysthes-is, y, f., vyvrtnutí obratie. Nz. lk.

310193   Sponec Svazek: 3 Strana: 0583
Sponec, nce, m., nestola, oděv, zastr. Rozk.

310194   Sponička Svazek: 7 Strana: 0754
Sponička, y, f., vz Spona.

310195   Sponisati Svazek: 7 Strana: 0754
Sponisati, skonisati = mnoho snísti. Ten toho sponisá. U Smidar. Kšť.

310196   Sponka Svazek: 7 Strana: 0754
Sponka, y, f., vz Spona.

310197   Sponka Svazek: 10 Strana: 0389
Sponka, y, f. Mam. A 20b. Sr. Spona, Ott. XXIII. 899.

310198   Sponkář Svazek: 3 Strana: 0583
Sponkář, e, m., der Spangen-, Haftel- macher. Šd., Jg.

310199   Sponkářka Svazek: 3 Strana: 0583
Sponkářka, y, f., die Spangenmacherin.

310200   Sponkatý Svazek: 7 Strana: 0754
Sponkatý, flockenringig, v bot. Sl. les.

310201   Sponkovati Svazek: 3 Strana: 0583
Sponkovati, klammern. Šm.

310202   Sponkový Svazek: 3 Strana: 0583
Sponkový, Binde-. Šm.

310203   Sponosnice Svazek: 3 Strana: 0583
Sponosnice, e, f. = žalobnice, die Klä- gerin. Slov.

310204   Sponosník Svazek: 3 Strana: 0583
Sponosník, a, m. = žalobník, der Klä- ger. Slov.

310205   Sponosnosť Svazek: 3 Strana: 0583
Sponosnosť, i, f., na Slov. = žaloba, die Klage.

310206   Sponosný Svazek: 7 Strana: 0754
Sponosný, klagend. Rk. Vz násl.

310207   Sponosovati Svazek: 7 Strana: 0754
Sponosovati = stěžovati si. Slov. Bern.

310208   Sponosovati se Svazek: 3 Strana: 0583
Sponosovati se — žalovati, stěžovati si, klagen, sich beklagen. Slov. Bern.

310209   Sponosovnica Svazek: 7 Strana: 0754
Sponosovnica, e, f. = žalobnice. Slov. Bern.

310210   Sponosovník Svazek: 7 Strana: 0754
Sponosovník, a, m. = žalobník. Slov. Bern.

310211   Sponovati Svazek: 3 Strana: 0583
Sponovati, sponou seplti, klammern. D.

310212   Sponově Svazek: 9 Strana: 0306
Sponově něco uvésti. Mus. fil. IV. 329.

310213   Sponový Svazek: 7 Strana: 0754
Sponový. S. žebro. Vz Spona. Stat. kn. 188 3/4. 120. — S. samohláska, Bindevocal. Šf. III. 535.

310214   Sponta Svazek: 8 Strana: 0377
Sponta, y, f. = druh krátké halapartn ij. Wtr. Krj. I. 616.

310215   Spontanní Svazek: 3 Strana: 0583
Spontanní, spontánní, z lat., dobrovolný, samovolný, samočinný, z vlastní vůle vychá- zející, freiwillig, spontan. Rk., S. N.

310216   Spontánnosť Svazek: 10 Strana: 0389
Spontánnosť, i, f. = samovolnost. Čad. 114

310217   Sponton, u Svazek: 7 Strana: 0754
Sponton, u, m., fr. esponton, it. spun- tone = druh bodné zbraně jako polopíka v 17. a 18. stol. Vz S. N. XI. 182.

310218   Spopácati Svazek: 7 Strana: 0754
Spopácati = spopadnouti, ulapiti, er- haschen. U Bzence na Mor. Šd. Vz násl.

310219   Spopáckati Svazek: 7 Strana: 0754
Spopáckati = spopácati. Ešte ani raz nemohol som s. ťa pri hriechu; S-la ju tu Ježibaba a driapala z nej zlato hřebien- kami. Dbš. Sl. pov. V. 19., VI. 13.

310220   Spopadati Svazek: 3 Strana: 0583
Spopadati = popadati. — co. Spopadá tělo mé hrůza. Br.

310221   Spopeleti Svazek: 3 Strana: 0583
Spopeleti, el, ení, zu Asche werden. Ta prsť s-lela. Lom.

310222   Spopeľiť sa Svazek: 8 Strana: 0377
Spopeľiť sa. Ký ďách ťa tam vynes? Ať sa néspopeľíš (nesletíš, nespadneš)! Jicko. Brt, D. II. 387.

310223   Spopeliti Svazek: 3 Strana: 0583
Spopeliti, il, en, ení, einäschern. Byl.

310224   Spopod Svazek: 3 Strana: 0583
Spopod (z -/- po -/- pod). Vyskočil s. mo- sta. Na Slov. Tov. V. 30. Vz Mkl. S. 538., Předložka (II. 928. b).

310225   Spor Svazek: 7 Strana: 0754
Spor. Cf. List. fil. XIV. 14., 179. S. ži- vlů, Vrch., literarní, Mus., mravnostní. Dk. Aesth. 401. S. v log. dvou-, tří , čtyř-, mnohočlenný. Jd. 3. vd. 10. Zůstaviti něco na sporu. Šml. I. 10. S. dvou žádostí; S. se protiví. Dk. Se všemi jsem ve sporu. Čch. S. srovnati. Kká. Jest slovo vítr, spor se slovy dme. Kká. Td. 74. S. duše s tě- lem. Vz Vlčk. 66.

310226   Spor Svazek: 8 Strana: 0377
Spor. O pův. slov. cf. Gb. H. ml. I. 78.

310227   Spor Svazek: 9 Strana: 0306
Spor jest boj o právo. Ott. Říz. I. 250.

310228   1. Spor Svazek: 10 Strana: 0389
1. Spor, a, o, vz Sporý.

310229   2. Spor Svazek: 10 Strana: 0389
2. Spor, u, m. Sr. Ott. XXIII. 899.

310230   Spor, zpor Svazek: 3 Strana: 0583
Spor, zpor, u, m. = rozepře, pře u soudu i mimo soud. S. od pr (příti). Cf. Gb. Hl. 146. Der Streit, die Streitsache. S. je stav, ve kterém se něco pře, příčí, protiví; stav, který sjednocení, sjednání, mír nemožným činí. Vz S. N. S. mezi stranami nic jiného není než toliko té věci, o kterouž mezi stra- nami činiti jest, u práva z obojí strany vy- pravování. Bdž. 56. Bude mezi nimi o to s. Žer. Záp. II. 174. Stal se pak i s. mezi nimi; Aby s. uklizen byl; S. jest o to čteni mezi kritiky; Dotknouti toho s-ru; O masti té drahé, kterou pán pomazán byl, otázka na nejednom s-ru se povahuje. Sš. L. 199., Sk. 146., II. 290., Mt. 269., Mr. 61. (Hý.). Spor o slovo, o dosazení někoho někam. Apol. S. písemní (polemika), učený, Hš., o pří- slušnost S. mezi né uvedli. V. Chtivosť s-ru, Kom.; s. doktorů. Scip. Kde není ro- zepře, tu není sporu. Na Slov. Máme o to s. D. Na s. sobě býti. Ve s-ru s kým býti Kram. Při tom s. mezi nimi se stal. Žalansk. Jest stálý s. mezi nimi. Us. S. o něco s ně- kým míti. Smrž. Veliký s. vésti. Skl. II. 225. Po vzešlém sporu původ mezi stranami ne- může od žaloby upustiti; Prve, než-li by s. mezi stranami vzešel, svědkové vedeni býti nemají. Kol. 10., 22. S-rů vyhledávati; s. nastrojiti (anzetteln), přiostřiti, způsobiti; marný s.; o to není sporu. Dch. Než ani to snad na spory nepůjde (s. o to nebude). Kos. Ol. I. 211., 274. S. mezi stranami vzešel. Pr. měst., V. S. mezi nimi vyrovnal. 1684. Při- jíti s někým ve s., do sporu; když o něco vzejde spor; je-li o něco s.; vzešel s. v pří- čině toho. J. tr. Byl-liby s. o věc svěřenou. Er. S. o mezi se zdvihl. Pr. (Bdl.). Bráti něco ve spor. Šp. V s. někomu něco uvésti. Th. Ve s. se dáti. Ŕd.

310231   Spora Svazek: 3 Strana: 0583
Spora, y, f., spoření, die Vermehrung, Sparsamkeit. Troj — S. = spor. Stf. — S., y, m., osob. jm. Šd. Spořad, u, m., das Programm (slovo nové). Šm.

310232   Spora Svazek: 7 Strana: 0754
Spora bakterie = výtrus, die Spore. Ott. III. 121. a.

310233   Sporáček Svazek: 7 Strana: 0754
Sporáček, čku, m. = plameník spořicí, Sparbrenner, m. Sl. les.

310234   Sporadický Svazek: 3 Strana: 0583
Sporadický, řecky, porůzný, po různu jsoucí, zerstreut, sporadisch. S-cké nemoci. S. N.

310235   Sporádni Svazek: 10 Strana: 0389
Sporádni = boty. V zloděj. mluvě.

310236   Sporadosidery Svazek: 7 Strana: 0754
Sporadosidery = druh povětroňů. Cf. Stč. Zem. 252.

310237   Sporady Svazek: 3 Strana: 0583
Sporady, gt. Sporad, f., pl., ostrovy v aegaejském moři, různé souostroví, die Sporaden. Vz S. N.

310238   Sporachovati co, z Svazek: 3 Strana: 0583
Sporachovati co, z němec, berechnen. U Frýdka. Té. — si co. Děvečko, děvečko, sporachuj to sobě, kela (kolik) já chodníčků udělal sem k tobě. Sš. P. 226.

310239   Sporák Svazek: 7 Strana: 0754
Sporák. Cf. Blacha (ostrav.). S. olejní. Wld.

310240   Sporák Svazek: 10 Strana: 0389
Sporák, u, m. = sporokrb. Sr. Ott. XXIII. 900.

310241   Sporák, u Svazek: 3 Strana: 0584
Sporák, u, m., der Sparherd. Šp Vz Sporník, Spořiště, Sporokrb.

310242   Sporákový Svazek: 7 Strana: 0754
Sporákový, Sparherd-. S. hrnec, dvířka atd. Pdl.

310243   Sporážeti Svazek: 3 Strana: 0584
Sporážeti, el, en, ení, eins nach dem andern niederwerfen, umhauen, um-, einstür- zen. — co: všecko stromoví. Br. — co čím. Smrť svými šípy některé sporáží. Kom. — co kam. Jupiter na obry vrchy sporážel. Rkp. — co jak. Vše mentinou s. Dch.

310244   Sporck Svazek: 9 Strana: 0306
Sporck (Špork) Fr. Ant. hrabě, 1662. — 1738. Vz Vlč. Lit. II. 1. 123.

310245   Sporco Svazek: 3 Strana: 0584
Sporco (it., sporko), váha z hruba, váha hrubá (váha zboží i s obálkou), unrein, sporco. Rk., Kh.

310246   Sporeček Svazek: 3 Strana: 0584
Sporeček, čku, m., bylina. Us.

310247   Sporejšek Svazek: 7 Strana: 0754
Sporejšek, ška, m., ein kleiner Mensch. Rk.

310248   Spori Svazek: 7 Strana: 0754
Spori, zkažené jm. místo Srbi. Šf Strž. I. 113.

310249   Sporica Svazek: 7 Strana: 0754
Sporica, e, f. = spořitelna. Poštová s. Slov. ZObz. XXIV. 241.

310250   Sporičný Svazek: 7 Strana: 0754
Sporičný = uspořený. Za s-né peniaze kupuje žena obuv detom. Slov. ZObz. XXIV. 242.

310251   Sporina, y Svazek: 9 Strana: 0306
Sporina, y, f. Lebo by se všecka s. vy- metla (dostatek ? ?. ). Phľd. 1899. 61.

310252   Sporlík, a Svazek: 7 Strana: 0754
Sporlík, a, m., anabula, ssavec, zastr. Rozk.

310253   Sporník Svazek: 3 Strana: 0584
Sporník, u, m., der Sparherd. S. ple- chový, s kamnovcem, bez kamnovce, s plot- nami, s troubami. Kh. Vz Sporák. — S., a, m., protivník, der Streiter, Gegner. L. Po- sieláme vám pro naučenie těchto dvou spor- níků. NB. Tč. 289.

310254   Spornosť Svazek: 3 Strana: 0584
Spornosť, i, f., die Streitigkeit. Ta věc zůstává na s-ti. Ros.

310255   Sporný Svazek: 3 Strana: 0584
Sporný = soudný, strittig, Streit-. S-ný spis, hádka, D., věc. Řd. S. živly, otázka, článek, hádka, rozmluva. Dch. S. věc, pře, strana, kus, záležitosť, držení, právo; řízení ve věcech s-ných. J. tr. S. předmět. Nz.

310256   Sporný Svazek: 9 Strana: 0306
Sporný. S. řízení. Vz Ott. Říz. I. 12., 18.

310257   Sporo Svazek: 3 Strana: 0584
Sporo = užitečno, s užitkem, vortheilhaft. Není to s. Ros. Přesazovaný štípek neroste sporo. Č. M 380. Přiňdi ty k nám na přástku skoro, skoro, ať je nám to na ty cívky s. (vydatné). Sš. P. 763. — S. = hojně, tuze. velmi, sehr. Moudrý chybí-li, chybí s. Prov. Je zimní vítr, tak s. je zima. Ve Slez. Šd.

310258   Sporo Svazek: 8 Strana: 0377
Sporo = spoře, hojně. S. plovúcie slzy. Krist. 14. Tak vědí, jak Jest s. na hotový (peníz) živu bejti. Kat. z Žer. I. 224. Keď už skoro, tedy sporo. Phľd. 1895. 733. Neskoro, ale sporo. Slov. Nov. Př. 261. Vz Sporý.

310259   Sporo Svazek: 9 Strana: 0306
Sporo. Moudrý chybí-li, chybí neskoro, ale sporo. Mus. 1898. 484.

310260   Sporokrb Svazek: 3 Strana: 0584
Sporokrb, u, m. = sporák.

310261   Sporokysta Svazek: 8 Strana: 0377
Sporokysta, y, f. Vstnk. II. 572.

310262   Sporom luv, u Svazek: 3 Strana: 0584
Sporom luv, u, m., vz Perissologie.

310263   Sporomilec Svazek: 7 Strana: 0754
Sporomilec, lce, m. = milovník sporu. Dk. Rozb. fil. 124.

310264   Sporomluvný Svazek: 10 Strana: 0389
Sporomluvný = malomluvný. K. Tůma. Ale s. je naopak mnohomluvný. Sr. Sporý.

310265   Sporoplovoucí Svazek: 3 Strana: 0584
Sporoplovoucí =.hojně tekoucí, reichlich fliessend. S. slzy. Živ. Jež. 14. stol.

310266   Sporosť Svazek: 3 Strana: 0584
Sporosť, i, ť., hojnost, mnohost, die Er- giebigkeit, Reichlichkeit, glücklicher Fort- gang, das Wachsthum. Leg., Ros. V tobě andělé s. své radosti vidí. Pass. 809.

310267   Sporosť Svazek: 8 Strana: 0377
Sporosť. Postie sie pro s. iako lakomczi. Hus. (List. fil. 1896. 69.). Cf. Sporota.

310268   Sporosť Svazek: 9 Strana: 0306
Sporosť, i, t. Hus. Hř. 248a.

310269   Sporota Svazek: 3 Strana: 0584
Sporota, y, f., šetření, šetrnost', schrán- livosť, die Sparsamkeit, Mässigkeit, das Er- sparniss. S-tu milující (sporý); Na tomť jest nemalá s., neb což se doma udělá, za to netřeba platiti; Sádlo velikou s-tu máslu přináší. V. To není s žádnou s-tou. Drsk. S. jest veliké mýto. Kom., Č. M. 430., Pk. — S., sporosť, rozmnožení, hojnost, die Er- giebigkeit, Ausgiebigkeit. S. letošního obilí jest ku podivu. Sych. S. stravy (dostatek). BO.

310270   Sporota Svazek: 9 Strana: 0306
Sporota. Tá móka (mouka) to je s. (je sporá). Císařov. Mtc. 1899. 164.

310271   Sporotný Svazek: 3 Strana: 0585
Sporotný = sporotu zachovávající, ho- spodářský, Ersparniss-, sparsam. S. příroda. Ráj. — S., skrovný, gering, unausgiebig. S-tnou prací bídně se živí. Zlob.

310272   Sporování, n Svazek: 3 Strana: 0585
Sporování, n. = spor. Pohaněv jejich s. před pohanskými soudci. Sš. I. 156. Krátké porovnání lepší než dlouhé s. Č. M. 348.

310273   Sporovati se s kým oč Svazek: 3 Strana: 0585
Sporovati se s kým oč (hádati se). Měst. bož. I vyšli fariseové a počali se s. s ním. Sš. Mr. 35. Co pak já se s tebou o to sporuju? Us. u Kunv. Msk. O záleži- tosti světské pravotili se a sporovali. Sš. I. 199. — o čem. Nepřijde na to, aby člověk o pravdách k víře příležitých sporoval se. Sš. I. 21

310274   Sporovnice Svazek: 9 Strana: 0306
Sporovnice = čásť Radvanic. Věst. op. 1895. 17.

310275   Sporozoidní Svazek: 8 Strana: 0377
Sporozoidní. S. útvar. Vstnk. II. 572.

310276   Sporozoon Svazek: 8 Strana: 0377
Sporozoon, -zoa, n., třída prvoku. Vstnk. II. 531. nn.

310277   Sporozuměti Svazek: 3 Strana: 0585
Sporozuměti, ěl, ěn, ění = porozuměti, verstehen, ersehen, inne werden. Mus I. c 75., Ms. 1448.

310278   Sport, u Svazek: 3 Strana: 0585
Sport, u, m., angl, zábava zvl. ta, kterou se cvičí tělo, ku př. jízda o závod, honba atd. Vz S. N.

310279   Sportle Svazek: 3 Strana: 0585
Sportle, športle, i, f., důchody vedlejší, die Sportein , Nebengebühren , Nebeneinkünfte.

310280   Sportovní Svazek: 10 Strana: 0389
Sportovní hry, klub. Nár. list. 1903. č. 154. 13., č. 250. 17. č. 94. 13.

310281   Sportovník Svazek: 9 Strana: 0306
Sportovník, a, m. = milovník sportu. Nár. list. 1899. č. 245.

310282   Sporuční Svazek: 9 Strana: 0306
Sporuční, universus. XV. stol. Mus. 1899. 507.

310283   Sporý Svazek: 3 Strana: 0585
Sporý; spor, a, o: spořičký = hojný, užitečný, vydajný, ausgiebig, ergiebig. S. chléb (který sytí), obilí (námelné), mouka, smetana, déšť, Us., práce (které přibývá), Plk., cesta (dlouhá). Ros. Med také spořejší jest do krmí nežli cukr. V. S. tisk, dichter, kompresser Druck, písmo (kterého se mnoho vejde). Dch. S. jedle. Hdk. Ten oves je s. . Us. u Řenčova. S. máslo, ženská (nadělaná). Us. na Polic. Kšá Chléb chorý do brucha sporý. Kda. S. člověk (statečný). Km. 1880. 302. To je s. měch. Na Hané. Hz. Cf.: Když zlých lidí zlosť roste, netoliko nemá kázánie božieho ubyti, ale má se ho přispořiti (má se rozmnožiti). Hus II. 121. Válka jest věc nesporá. V. — S , střídmý, skrovný, spo- řící, sparsam. Buď mírný a sporý a nebudeš chorý. Prov. na Ostrav. Tč. Marnotratná a nesporá mládež. Reš. Vz Nespory. — v čem. On jest ve všem s. Kor. — na co. Buchty jsou nesporé na máslo (mnoho ho potřebují). Ros. — S., způsobilý k čemu. Ač tvé srdce bude sporo, že snadně tomu uvěříš. Kat. 896.—Pozn. Poněvadž slovo sporý znamená hojnosť, nemáme ho užívati ve smyslu něm. spärlich, toto dobře překládáme slovy: skrovný, malý, mdlý a p. Brs. 2. vyd. 235., Brt. v Km. 1877. 189., Bdl.. Fr. Vymazal v Obzoru 1879. 320. Také u Opavy nezna- mená s. nikdy něm. spärlich, nýbrž vždy jen ausgiebig. Klš. Cf. Sporýš, Spoře, Sporo a p.

310284   Sporý Svazek: 7 Strana: 0754
Sporý = mnohý, copiosus. 1424. Cf. Mkl. Etym. 318. S. paměť (obsáhlá). Pravn. 1552. Malý, ale s. = trvanlivý. V Čáslav. Cf. Cepný. Uzené maso, suché švestky a měkký chléb nejsou sporé (rychlé ubývají). Us. Kšť.

310285   Sporý Svazek: 7 Strana: 1385
Sporý = nepatrný. J. Král, Vrch. F. II 205. Vlastně to má opačný význam.

310286   Sporý Svazek: 8 Strana: 0377
Sporý. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 23., 31. Prší-li na sv. Petra a Pavla, bude obilí nesporé a zčerná. CT. Tkč. — V novější době užívají tohoto slova často ve smyslu: řídký, malý, nedostatečný a p. dle něm. spärlich, Mus. 1894. 1(51. Sporé cáry sítnice. Schl). X. 25. S. opisování Slovářc. Jg. (Zl. Jg.). S. zprávy. Phľd. XII. 727. Tak slabá naděj kmitá mu a sporá. Vrch. Kol. XXIII.—XXIX. 43. Cf. Rozspořiti.

310287   Sporý Svazek: 9 Strana: 0306
Sporý. Zádal o rychlou a sporou (vy- datnou) pomoc. Pal. Děj. V. 1. 96. Ovoce stokrát sporé. Rozb. ?. 731. Nebyla ně (mně) sporá (hustá) travička zelená. Brt. P. n. 231. Smrť je sporý a vydatný předmět pro spisovatele. Klc. v Mus. 1843. 330.

310288   Sporý Svazek: 10 Strana: 0389
Sporý. V zimě jest mokré dříví daleko spořejší (déle hoří). Frant. 10. 25.

310289   Sporý Svazek: 10 Strana: 0664
Sporý. Sr. Brt. Sl.

310290   Sporýš Svazek: 3 Strana: 0585
Sporýš, e. m., tvrdá tráva hustě rostoucí. Us. u Opavy. Pk. — S., verbena, das Eisen- kraut, rostl., vz Spoříš. Vz Rstp. 1200, Schd. II. 291., Kk. 179., Čl. Kv. 251,, Slb. 302., FB. 60.

310291   Sporýš Svazek: 7 Strana: 0754
Sporýš. 14. stol. exc. Cf. Rosc. 135., Mllr. 110. — S. = spoříček = námel. Brt. D. 267.

310292   Sporýš Svazek: 8 Strana: 0378
Sporýš, vraní chléb, vrbica, železník, ver- bena, Brt. D. II. 508. — S., truskavec, uce- stka, praščák, křupavka, přetržník, vlčoun, polygonům aviculare, rostl. Brt. D. II. 506.

310293   Sporýš Svazek: 10 Strana: 0389
Sporýš, e, m. = vrabčí rdesno. Slez. Čes. 1. XIII. 110.

310294   Sporýšek Svazek: 3 Strana: 0585
Sporýšek, ška, m., ein Knirps. Us.

310295   Sporýšovitý Svazek: 3 Strana: 0585
Sporýšovitý. S. rostliny, verbenaceae. Vz Kk. 179., Slb. 302., Rstp. 1200.

310296   Spořáček Svazek: 8 Strana: 0377
Spořáček, čku, m., rostl. Duť. 282.

310297   Spořadač Svazek: 3 Strana: 0583
Spořadač, e, m., der Ordner. Jg.

310298   Spořadačka Svazek: 3 Strana: 0583
Spořadačka, y, f., die Ordnerin. Jg.

310299   Spořádaně Svazek: 3 Strana: 0583
Spořádaně, ordentlich gereiht. V.

310300   Spořádání Svazek: 3 Strana: 0583
Spořádání, n., die Ordnung, Anordnung, Einrichtung, Anstalt. S. vojska (šik). V., hvězd, sebe, Kom., času, D., soudů. J. tr.

310301   Spořádanosť, i Svazek: 3 Strana: 0583
Spořádanosť, i, f., gute Ordnung, Ein- richtung. Ros.

310302   Spořádaný Svazek: 3 Strana: 0583
Spořádaný; -án, a, o, geordnet, rangirt. V. S. rovnice, geordnete Gleichung; mnoho- člen (Polynom) vzestupně (výstupně) n. se- stupně s-ný. Nz. — v čem. Ve zdraví ne- dobře s. Dch. — na čem. Muž na údech těla pěkně s. Ler.

310303   Spořádaný Svazek: 7 Strana: 0754
Spořádaný. S. dívka, Sá., poměry. Hrts. Je ze s-né rodiny. Us. Dch.

310304   Spořadatel Svazek: 3 Strana: 0583
Spořadatel, e, m., der Ordner, Einrichter, Besteller. Měst. bož. III. 7. — S. stroje, der Regulator. Sedl.

310305   Spořádati Svazek: 3 Strana: 0583
Spořádati = v řad uvésti, zusammen- reihen, rangiren; srovnati, spraviti, in Ord- nung bringen, organisiren, einrichten, an- ordnen, zusammenrichten, fügen, reguliren. V., Jg. — co: vojsko, poslední vůli, Ros., školy, Kom., myšlénky své, účty, D., úřad, lesy, plat, řádné místo, systemisiren, J. tr., Nz., mathematický výraz. Sté. Alg. 149. Mám já drobné děti, chcu jich s-dati. Sš. P. 10. — co jak: vše krásně s. Us. Vše co nejlépe s. Dch. S-li se na způsob kola. Hus 130. Podlé toho zajisté chtěl Pán odpověď svou na otázku Pilatovu s-ti; A život svůj dokonale dle předpisů Kristových s-dal. Sš. J. 280., II. 206. S. vojsko po praporcích. Kom. S. vojsko v klín, Kom., v houfy. Cyr. S. dle abecedy. J. tr. — co kde: ve svém domě, na vinici, na poli. — se. Pěkně se spořá- dejte = a) do řadu se postavte, b) srov- nejte. Us. — se s kým: se sousedem. S. se s pánem Bohem. Us. Sd.

310306   Spořádati koho Svazek: 7 Strana: 0754
Spořádati koho. Jestli na vás, kluci, přijdu, já vás spořádám. Us. Rgl., Šd. — co jak: přehledně. Us. — co kde: růz- nice mezi sousedy. J. Lpř. — čeho. Ten toho s-dá (sní). Us. Kšť.

310307   Spoře Svazek: 3 Strana: 0584
Spoře, hojně, na mnoze, aby mnoho vy- dalo, ergiebig, ausgiebig, reichlich, fruchtbar. Výb. I. 912. S. (mnoho) zboží rozdal. Leg. Aby se tvůj zástup denně šířil a s. zmnožil. Leg. A pak vlož ten prach na šev spoře a hustie. Sal. Sv. písmu s. se naučil. Pass. 875. Tvá česť se množí s. Smil v. 630. Na vše strany ve všem světě jeho chvála slula s; Krmil Daniele spoře. Kat. 41., 2682. Aby se k tobě s. vinuli. St. skl. V. 165. — S , šetrně, sparsam, so dass es lange dauert. Jg. Kdež se zvěřina dává, tu opět maso sporej i, zvláště husy, kačice. V. Velmi nespoře a zhojna všeho užívají. Cyr. Témě pokryto šedinami s. Kká. Š. 71. Čeleď svou mírně a s. spravuje. Jel. — Vz Sporo.

310308   Spoře Svazek: 7 Strana: 0754
Spoře. Lid s. (hustě) tu vieru přijímal. Výb. I. 311. Aby se viera s. rozmnožila (hojně). Výb. I. 314. Nesúc v pláštích bílého chleba s. Pass. mus. 412.

310309   Spoře Svazek: 7 Strana: 1385
Spoře. Že na Horách i užitečněji i spo- řeji muož býti mincováno než jinde (vy- datněji). Snm. I. 278.

310310   Spoře Svazek: 8 Strana: 0377
Spoře = hojně. Jeho chvála slula s. Kat. 41. Obecné dobré s. rozšířil. Pass. 394. Více dokladu ze strč. vz v List. fil. 1895. 122. Vz Sporý.

310311   Spoře Svazek: 10 Strana: 0389
Spoře, plenissime. Rosú přeplně a s. skropený. Pat. Jer. 22. 20.

310312   Spořec Svazek: 3 Strana: 0584
Spořec, řce, m., vz Kolenec.

310313   Spořec Svazek: 9 Strana: 0306
Spořec, řce, m., acanthoderes, brouk. S. šedý, a. flavipes. Klim. 656.

310314   Spořeček Svazek: 7 Strana: 0754
Spořeček = tučný mužík. Mor. Knrz.

310315   Spořečnosť Svazek: 3 Strana: 0584
Spořečnosť, i, f., die Sparung. Prol. in Esar. 1. Mm.

310316   Spořéditi Svazek: 7 Strana: 0754
Spořéditi = spoříditi. S. něco múdře. Št. Kn. š. 121.

310317   Spoření Svazek: 3 Strana: 0584
Spoření, n. = šetření, das Sparen. S. obohacuje. Kom. J. 853. S. bohaté koření, č. — S., množení, die Vermehrung. Jg.

310318   Spořeni Svazek: 9 Strana: 0306
Spořeni. Sr. Zát. Př. 168.

310319   Spoříce Svazek: 3 Strana: 0584
Spoříce, ném. Sporitz, ves u Chomutova. PL.

310320   Spořič Svazek: 3 Strana: 0584
Spořič, e, m., spořitel, der Sparer.

310321   Spoříček Svazek: 3 Strana: 0584
Spoříček, vz Spoříš.

310322   Spoříček Svazek: 7 Strana: 0754
Spoříček, vz Sporyš (dod.).

310323   Spořička Svazek: 3 Strana: 0584
Spořička, y, f., spořitelka, die Sparerin.

310324   Spořičký Svazek: 3 Strana: 0584
Spořičký, vz Sporý.

310325   Spoříditi Svazek: 3 Strana: 0584
Spoříditi, il, zen, ení, anordnen. V. — co čím, za co. Penězi, za peníze mnoho spořídíš. - co kde. Ten pořád spořiedil ve svém stvoření = učinil, spořádal. Výb. I. 651.

310326   Spoříditi co kde Svazek: 7 Strana: 0754
Spoříditi co kde. Já už to tu všecko spořídím. Us. Šd. Buoh s-dil zde na světě troj řád čistoty. Št. Ku. š. 60. Zpořiedil jest Buoh ve mně milosť. Ib. 42. — koho k čemu. Alx. 1116. — co komu. Všeho máme poslúchati, což nám jest spořiedil kostel. Št. Kn. š. 27.

310327   Spořidlo Svazek: 3 Strana: 0584
Spořidlo, a, n., prkénko, na němž zedník maltu drží jí něco ovrhuje, das Handbrett, Sparholz, die Tünchscheibe. Us. Jg., Vys.

310328   Spořík Svazek: 3 Strana: 0584
Spořík, vz Spoříš.

310329   Spořík Svazek: 8 Strana: 0377
Spořík, a, m., masoreus, brouk. Klim. 74.

310330   Spořil Svazek: 7 Strana: 0754
Spořil, a, spořílek, lka, m., Sparmeister, m. Rk.

310331   Spoříš Svazek: 3 Strana: 0584
Spoříš, e, spoříšek, šku (vz Sporýš), na Slov. spořík, u, m., rostlina, verbena, das Traubenkraut. Reš., Jád. S. pospolitý, železník, v. officinalis, das Eisen-, Tauben- kraut. — S., polygonum aviculare, der Wege- tritt. Jg.

310332   Spoříš Svazek: 7 Strana: 0754
Spoříš. Cf. Mkl. Etym. 318.

310333   Spoříšovitý Svazek: 3 Strana: 0584
Spoříšovitý. S. rostliny, verbenaceae. Rostl. b. 245.

310334   Spoříšový Svazek: 3 Strana: 0584
Spoříšový, na Slov. spoříkový, Tauben- kraut-. S. kořen.

310335   Spořiště Svazek: 3 Strana: 0584
Spořiště, ě, n., der Sparherd. Vz Sporník, Sporokrb.

310336   Spořit Svazek: 8 Strana: 0377
Spořit. Tráva spoří = je ji hodně. Spoří? Tážou se těch, kteří něco sklízejí. Cf. Přispo- řit. Brt. D. II. 387.

310337   Spořitel Svazek: 3 Strana: 0584
Spořitel, e, m., der Sparer.

310338   Spořitel Svazek: 9 Strana: 0306
Spořitel, e, ?. = pondělí, úterek, středa a Čtvrtek. Pnrkavec. Věst. VII. 151.

310339   Spořitelka, y, spořitelkyně Svazek: 3 Strana: 0584
Spořitelka, y, spořitelkyně, ě, f., die Sparerin. Jg.

310340   Spořitelna Svazek: 7 Strana: 0754
Spořitelna poštovní. O s. vz v S. N., Rk. Sl.

310341   Spořitelna Svazek: 10 Strana: 0389
Spořitelna poštovní. Vz Ott. XX. 319. O p. vůbec Sr. Ott. XXIII. 904.

310342   Spořitelna, y, spořitelnice Svazek: 3 Strana: 0584
Spořitelna, y, spořitelnice, e, f. (nov.). S. = ústav k tomu účelu zřízený, aby se povzbuzovala spořivost' v lidu zvl. chudší třídy a zároveň příležitosť se mu poskyto- vala bezpečně ukládati svůj úsporek, z čehož mu povstati může častějšími vklady a při- rážkou úroků kapital pro případ nemoci, nouze atd. Die Sparkasse. S. česká, praž- ská, jičínská, městská, obecná, spolková atd. Do s-ny vkládati (peníze) na úroky; ve s-ně peníze míli; ze s-ny peníze vyzdvih- nouti, vybrati. Vklad ve s-ně.

310343   Spořitelní Svazek: 7 Strana: 0754
Spořitelní vklad, úřad. Us. Pdl.

310344   Spořitelní. S Svazek: 3 Strana: 0584
Spořitelní. S. knížka = spořitelniční.

310345   Spořitelnictví Svazek: 8 Strana: 0377
Spořitelnictví. Znalci s. = věcí týkají- cích se spořitelen. Nár. list. 1895. č. 91. odp.

310346   Spořitelník Svazek: 7 Strana: 0754
Spořitelník, a, m. = člen spořitelny. Šd.

310347   Spořitelný Svazek: 3 Strana: 0584
Spořitelný, uspořující, Spar-. S. kamna, der Sparofen. Řád. stav. 9.

310348   Spořitelský Svazek: 7 Strana: 0754
Spořitelský, Spar-. S. jednota, -verein. Pdl.

310349   Spořiteluiční Svazek: 3 Strana: 0584
Spořiteluiční knížka, das Sparkassen- büchel. J. tr.

310350   Spořiti Svazek: 3 Strana: 0584
Spořiti, il, en, ení; spořívati = množiti, gedeihen lassen, segnen, mehren; šetřiti, shrbiti, sparen. Jg. — abs. Kdo chce s., od úst musí začíti. Prov. MP., Jg. — co kde. Ty svatý duše, koho chceš, v duši sporíš i živíš. Leg. — co: pravdu s. (lháti). Ros. Což neslušně spoří Stýskal, to utratí s hanbou Výskal. Reš. — čeho k čemu. Spořil toho k větší (nuzné) potřebě. V. — čemu (kdy). Aby se penězům v darování nespořilo. Eus. Města se zmocnili, ničemu nespořili. Mus. — Jg. Vz Skrovniti, Šetřiti.

310351   Spořiti Svazek: 7 Strana: 0754
Spořiti. Cf. Mkl. Etym. 318. — co: lid (augere, množiti) Ž. kl. 104. 24. Viece túhy spoří (množí). Hr. rk. 155. v. 146. — S.= trhati. S. trávu. Na Víškovsku. Brt.

310352   Spořiti Svazek: 9 Strana: 0306
Spořiti. Koho chceš, v duši spoříš a živíš. Rozb. III. 734.

310353   Spořiti Svazek: 10 Strana: 0389
Spořiti = rozhojňovati. Lid jich lakom- ství spoří. Chč. S. II. 203a. Lépe dobře s. nežli mnoho robiti. Lit. list. XIX. 318. Sr.

310354   Spořivec Svazek: 9 Strana: 0306
Spořivec, vce, m. Nár. list. 1897. č. 162. feuill.

310355   Spořivost Svazek: 3 Strana: 0584
Spořivost, i, f., die Sparsamkeit Učí nás s-sti. Sš. J. 99. Vz strany přísloví: Šetrnosť.

310356   Spořivosť Svazek: 7 Strana: 0754
Spořivosť velké clo. Kom.

310357   Spořivý Svazek: 3 Strana: 0584
Spořivý = šetrný, schránlivý, skrovný, sparsam. D.

310358   Spořízení Svazek: 3 Strana: 0584
Spořízení, n. Božím spořízením. Št. Vz Spoříditi.

310359   Spořízený Svazek: 3 Strana: 0584
Spořízený; -en, a, o, eingerichtet, dispo- nirt. Dch. Domácnost' dobře s. Us.

310360   Spořízený Svazek: 7 Strana: 0754
Spořízený. Je s-ný (špatně ustrojený; 2. špatně vypadá). Us. Kšť. To byla čer- tová s ním p-ná (nebylo s ním řeči). Us.

310361   Sposlúchati Svazek: 7 Strana: 0754
Sposlúchati = poslechnouti. Št. Kn. š. 273. 35.

310362   Spósob Svazek: 3 Strana: 0585
Spósob, vz Způsob.

310363   Spôsob Svazek: 8 Strana: 0378
Spôsob. Syna sme na fašingy do s-bu do- niesli = oženili. Phľd.

310364   Spósoba Svazek: 10 Strana: 0389
Spósoba = okázalosť Baw. Ar. v. 5408.

310365   Spósobenství Svazek: 9 Strana: 0306
Spósobenství, n. = způsobnost. Rozb. III. 740.

310366   Spósobiti Svazek: 3 Strana: 0585
Spósobiti, vz Způsobiti.

310367   Spósobně Svazek: 10 Strana: 0389
Spósobně, vz Způsobně. Mam. F. 87a. 2.

310368   Spósobověda Svazek: 9 Strana: 0306
Spósobověda, y, f. = methodika. Slov. Ormis Sam.

310369   Sposvětiti Svazek: 3 Strana: 0585
Sposvětiti, sposvěcovati, weihen. Ms.

310370   Spoševek Svazek: 7 Strana: 0754
Spoševek, vku, m., Biessfleck.

310371   Spošívati Svazek: 7 Strana: 0754
Spošívati, biessen.

310372   Spot Svazek: 7 Strana: 1385
Spot, a, m., udes. Pršp 18. 17.

310373   Spotavice Svazek: 3 Strana: 0585
Spotavice, Spotawitz, ves ve Slez.

310374   Spotění Svazek: 7 Strana: 0754
Spotění = spocení Slov. Bern.

310375   Spotěnosť Svazek: 7 Strana: 0754
Spotěnosť = spocenosť.. Slov. Bern.

310376   Spotěný Svazek: 7 Strana: 0754
Spotěný = spocený. Slov. Bern.

310377   Spotiti Svazek: 3 Strana: 0585
Spotiti, il, cen, ení; na Slov. těn, ční; spotívati, spocovati, abschwitzen, in Schweíss bringen, —koho: koně. —se čím: během, in Schweiss kommen.

310378   Spotka Svazek: 7 Strana: 1385
Spotka, y, f., centris, serpens ? Pršp. 22. 14.

310379   Spotkati se s kým Svazek: 3 Strana: 0585
Spotkati se s kým, begegnen. C.

310380   Spotna Svazek: 7 Strana: 0755
Spotna, y, f., os. jm. ze 14. stol. Mus. 1880. 467.

310381   Spotřeba Svazek: 3 Strana: 0585
Spotřeba, y, f., der Bedarf, Konsum, die Konsumtion, Verzehrung, der Verbrauch. Dch., Nz. Věci na s-bu, Dch., ku s-bě. Us. Počítání na s-bu. Sp. Vz S. N.

310382   Spotřeba Svazek: 7 Strana: 0755
Spotřeba. Daň z s-by,Verbrauchsabgabe.

310383   Spotřebitel Svazek: 3 Strana: 0585
Spotřebitel, e, m., der Konsument. Nz.

310384   Spotřebitelský Svazek: 7 Strana: 0755
Spotřebitelský, Consumenten-. Kzl. 84., 177. Vz Zpotřebovatelský.

310385   Spotřebitelstvo Svazek: 7 Strana: 0755
Spotřebitelstvo, a, n., die Consumentcn. Kzl. 126.

310386   Spotřebivo Svazek: 7 Strana: 1385
Spotřebivo, a, n , Verbrauchsmaterial, n. Tch. 1889. 62.

310387   Spotřebné Svazek: 7 Strana: 0755
Spotřebné, ého, n. = daň z věcí s-bných, Verbrauchsabgabe, f. J. tr.

310388   Spotřební Svazek: 10 Strana: 0389
Spotřební daň. Nár. list 1903. č. 284. 21. Sr. Spotřebný.

310389   Spotřebník Svazek: 3 Strana: 0585
Spotřebník, a, m., spotřebovatel, der Konsument. Dch.

310390   Spotřebný Svazek: 3 Strana: 0585
Spotřebný, verbrauchbar.

310391   Spotřebný Svazek: 7 Strana: 0755
Spotřebný, Verbrauchs-. Vz Spotřebné (dod.). S. kolek, J. tr., daň, Dch., hospo- dářství, kapitál, statky, úvěr. Kzl.

310392   Spotřebovací Svazek: 3 Strana: 0585
Spotřebovací, Konsumtions-. Dch.

310393   Spotřebování, n Svazek: 3 Strana: 0585
Spotřebování, n., die Abnützung, der Verbrauch. Nz.

310394   Spotřebovaný Svazek: 7 Strana: 0755
Spotřebovaný, verbraucht. S. pára. Mj. 141.

310395   Spotřebovatel, e Svazek: 3 Strana: 0585
Spotřebovatel, e, m., der Konsument. Dch.

310396   Spotřebovatelný Svazek: 3 Strana: 0585
Spotřebovatelný, verbrauchbar. S. věci.

310397   Spotřebovati Svazek: 3 Strana: 0585
Spotřebovati, zpotřebovati, auf-, ver- brauchen, aufnützen. — co: všecko dříví s. (vypotřebovati). D. Co hrachu do roka spotřebujete. V. Polní nářadí s. (potřebo- váním zhoršiti, abnützen).

310398   Spotřebovati Svazek: 8 Strana: 0378
Spotřebovati. Oo se potrebuje, to se spo- trebuje. Šariš. Phľd. 1895. 186. '

310399   Spotřebovati co pro koho, nač Svazek: 7 Strana: 0755
Spotřebovati co pro koho, nač. Co vydělá, sám pro sebe a na své děti spo- třebuje. Us. Tč. — Pozn. Tímto mdlým něm. slovem vystrnaďujeme z řeči bezpo- četná slovesa jadrná a významná, přiléha- jící po každé ku svým předmětům: Už jsme všecek olej vysvítili, sůl vysolili, nití vyšili, mouku vypekli, seno vykrmili, mý- dlo vymydlili. Brt.

310400   Spotřebovný Svazek: 7 Strana: 0755
Spotřebovný = spotřebný. Tpl.

310401   Spotvoření Svazek: 7 Strana: 0755
Spotvoření šatstva, scurritas in vestitu. Pož. 177.

310402   Spotvořenosť Svazek: 10 Strana: 0389
Spotvořenosť, i, f Mtc. 1. 1893. 6. 109.

310403   Spotvořený Svazek: 7 Strana: 0755
Spotvořený, vz Zpotvořiti. S. šaty. Pož. 177.

310404   Spotvořile Svazek: 10 Strana: 0389
Spotvořile něco o někom povídati. Fel. 11.

310405   Spotvořilý Svazek: 3 Strana: 0585
Spotvořilý, vz Zpotvořiti. A Antikristus zase proti nim stane se svým s-lým húfem. Hus III. 310.

310406   Spotvořiti Svazek: 3 Strana: 0585
Spotvořiti, vz Zpotvořiti.

310407   Spotvořiti co komu Svazek: 10 Strana: 0389
Spotvořiti co komu. Koňům kravské rohy s-řil (udělal). Faust. 112.

310408   Spoucati co Svazek: 3 Strana: 0585
Spoucati co: chléb, herabwürgen, zusam- menpapsen. Rk., Dch.

310409   Spoud Svazek: 3 Strana: 0585
Spoud, u, m., zastr., jistá míra obilná, das Scheffel. 1717. Vz Mz. 77.

310410   Spoud Svazek: 7 Strana: 0755
Spoud. Cf. Mkl. Etym. 318.

310411   Spoud Svazek: 8 Strana: 0378
Spoud. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 47.

310412   Spouchlantice Svazek: 10 Strana: 0389
Spouchlantice, e, f. = spouchle, plané jablko. Dšk. Km. 41.

310413   Spouchle Svazek: 9 Strana: 0306
Spouchle, e, ?., vz Spouchlík v VIL 755 Také dítě, jinak spouchně, výraz mazlivý. Kub. L. f. 1900. 363.

310414   Spouchle Svazek: 10 Strana: 0389
Spouchle, e, n., vz Spouchlantice. Dšk. Km. 41.

310415   Spouchlík, u Svazek: 7 Strana: 0755
Spouchlík, u, m. = přesušené ovoce. U Libunce. Dr. Jakubec.

310416   Spouchlina Svazek: 9 Strana: 0462
Spouchlina, y, f. Ale úrodu (obilí) měli zase samou s-nu. Tbz. IV. 2. 23.

310417   Spouchlý Svazek: 3 Strana: 0585
Spouchlý, vz Zpouchlý.

310418   Spouchnouti Svazek: 3 Strana: 0585
Spouchnouti, vz Zpouchnouti.

310419   Spouka Svazek: 3 Strana: 0585
Spouka, y, f., nečistota ve vlně, Knollen in der Wolle. Vus. Vz Spona (Sponka).

310420   Spoura Svazek: 3 Strana: 0585
Spoura, vz Zpoura.

310421   Spousta Svazek: 3 Strana: 0585
Spousta, y, f., co spuštěno jest, etwas Zusammengeschmolzenes, ein Klumpen, die Masse. Veliká s. stříbra. Háj. 714. — S., vůbec něco velikého, die Masse, der Klumpen, Wust. Veliká, široká, hrubá s.; s. všeho světa. V. S. sněhu, D., s. těla. Us. Slon, pro svou s-tu hrozný. Jel. Neskrovné s-ty těžším pádem klesají. Velenský. S. skály. Us. S. hornin, Massengesteine. Vz Bř. N. 235. S. žalob. Dch. Malitko kvasu porušuje celou s-u. Sš. II. 59. Strany pořekadla vz Vy- hlížeti. — S. = zkáza. Kram.

310422   Spoustka Svazek: 3 Strana: 0585
Spoustka, y, f. = poustka, die Wüsterei, der Ruin. V s-tku uvésti, přivésti. Jg.

310423   Spoustlý Svazek: 9 Strana: 0306
Spoustlý m. spustlý. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 55.

310424   Spoustný Svazek: 3 Strana: 0585
Spoustný = veliký. S. příval vody. Hdk. v Lum. V. 242.

310425   Spoušť Svazek: 3 Strana: 0585
Spoušť, i, f., spuštění, zkáza, die Ver- wüstung, der Ruin. — S. = zač n. čím se něco spouští, Ros., závaží, der Gewichtstein. V. S., háčky, s nichž zatažením strže síti se vysmýkaj í a pružinami zahrnují. Sp. Vz Spoušťadlo. — S. vody = spuštění vody, der Ablass. D. — S., prut v hodinách, který bití zdržuje, die Auslösung. — S. u ruč- nice, kohoutek, ozubec, jazýček ku spouštění ručnice, der Drücker, Schneller. S. u ruč- nice pustiti. - S., naříznutí péra, die Feder- spalte, rozparek. Pérem, jehož s. řezákem se dělá. píšeme. Kom. — S., ozubec u ber- línských želez na lišky, který tlačí na pru- žinku (die Schnellstange). Šp.

310426   Spoušť Svazek: 7 Strana: 0755
Spoušť. Venku byla hotová s. (špatné počasí). Prss. — S. na ječmen (ve sladovně přístroj k odstraňování ječmene ze stoku máčecího). Zpr. arch. VII. 31.

310427   Spoušť Svazek: 8 Strana: 0378
Spoušť, i, f. = příkopka napříč cestou, Mulde, f. Záp. Mor. Brt, D. II. 388.

310428   Spoušťadlo Svazek: 3 Strana: 0585
Spoušťadlo, a, n., při stavu tkadlcovském, die Auslassung; kohoutek na ručnici. Mor. poh. II. 134. Vz Spoušť.

310429   Spoušťadlo Svazek: 7 Strana: 0755
Spoušťadlo, a, n. = večerní zábava po přástkách. U Domažl. Jrsk. Psohl.

310430   Spouštěcí Svazek: 7 Strana: 0755
Spouštěcí lano, Us., mříž, NA., ústroje, Dk. P. 6 , strop v divadle. Vlšk. 33.

310431   Spouštělka Svazek: 8 Strana: 0378
Spouštělka, y, f. S. závětrných plachet, Bekaier. Sterz. 434. a.

310432   Spouštění Svazek: 3 Strana: 0585
Spouštění vody, der Ablass, D.; lodi do vody, der Stapellauf des Schiffes. Dch. S. v tělocv. = přechod se shybu do svisu. Vz KP. I. 474.. 478.

310433   Spouštění Svazek: 7 Strana: 0755
Spouštění, vz Spustiti. S. stroje, Hrm. 11., plachet, Posp., litiny (z peci). NA.

310434   Spouštěti Svazek: 3 Strana: 0586
Spouštěti, vz Spustiti.

310435   Spouštíř Svazek: 3 Strana: 0586
Spouštíř, e, m., kdo upouští, der Schmel- zer. D. exc.

310436   Spouštivý Svazek: 7 Strana: 0755
Spouštivý. S. kladka. Kod. Úv. 71.

310437   Spoušťka Svazek: 3 Strana: 0586
Spoušťka, y, f., spoušť, die Verwüstung, der Ruin.

310438   Spouštka Svazek: 8 Strana: 0378
Spouštka, y, f. = boží dopuštění. Bože na nebi, tohle je s. Žďár. Brt. D. II. 388.

310439   Spoutanec Svazek: 3 Strana: 0586
Spoutanec, nce, m., der Gefesselte. Šm.

310440   Spoutanec Svazek: 10 Strana: 0389
Spoutanec, nce, m. Jrsk. XII. 145., Tbz V. 9. 93.

310441   Spoutanosť Svazek: 3 Strana: 0586
Spoutanosť, i, f., das Gefesseltsein. Aby člověku jeho pod hříchem s. ozřejměla. Sš. II. 40.

310442   Spoutanosť Svazek: 10 Strana: 0389
Spoutanosť, i, f. Čch. Kv. 150., Vlč. Lit. II. 2. 4.

310443   Spoutaný Svazek: 7 Strana: 0755
Spoutaný; -án, a, o, gefesselt. S. na rukou i na nohou Us. Osv.

310444   Spoutati Svazek: 3 Strana: 0586
Spoutati, spoutávati — pouta dáti, svá- zati, fesseln. — co v co. Černé žehrání když lásku v porobu spoutá. Gníd. — koho čím: okovy, kde: v žaláři.

310445   Spoutati Svazek: 7 Strana: 0755
Spoutati někomu ruce, někoho na rukou, na nohou. Us. Pdl.

310446   Spoutiti Svazek: 7 Strana: 0755
Spoutiti, il, cen, ení = spoutati. V Rou- šíně. Plsk.

310447   Spoutovati Svazek: 3 Strana: 0586
Spoutovati, fesseln. Nej., Mus. II. a. 18.

310448   Spouzet Svazek: 8 Strana: 0378
Spouzet = hledali něco nedovoleně, hřmotně nebo prohledávati. Co tam spóziš? Han. Brt. D. II. 388.

310449   Spouzeti Svazek: 3 Strana: 0586
Spouzeti, vz Spuditi.

310450   Spouzeti se Svazek: 3 Strana: 0586
Spouzeti se, vz Zpouzeti se.

310451   Spouznouti Svazek: 3 Strana: 0586
Spouznouti = spoustnouti. Us. na Plašte. Prk. Př. 22.

310452   Spověď Svazek: 3 Strana: 0586
Spověď, vz Zpověď.

310453   Spovedlný Svazek: 7 Strana: 0755
Spovedlný = zpovědní. Slov. N. Hlsk. III. 360.

310454   Spovérkovať koho Svazek: 8 Strana: 0378
Spovérkovať koho = pověrkem sbíti. U Žleb. NZ. II. 695.

310455   Spovídati Svazek: 3 Strana: 0586
Spovídati, vz Zpovídati. Spovšedněti, ěl, ční, alltäglich werden. Sm.

310456   Spovrci Svazek: 7 Strana: 0755
Spovrci, spovrhovati = opovrci. Vale, tebe spovrhujem. Koll. Zp. II. 238.

310457   Spovšechňování, n Svazek: 3 Strana: 0586
Spovšechňování, n., die Verallgemeine- rung.

310458   Spovšechňovati co Svazek: 3 Strana: 0586
Spovšechňovati co, verallgemeinern. Us.

310459   Spovýkaný Svazek: 3 Strana: 0586
Spovýkaný = rozmazlený, choulostivý, verwöhnt. Na Mor. KB., Brt. v Km., Dch.

310460   Spovýkati Svazek: 3 Strana: 0586
Spovýkati = rozmazliti, verwöhnen. Na Mor. Brt. — koho: dítě.

310461   Spoza Svazek: 3 Strana: 0586
Spoza (z -/- po -/- za). s. hori viskočilo. Na Slov. Pov. 48. Vz Předložka (II. 928. b.), Mkl. S. 535.

310462   Spoza Svazek: 7 Strana: 0755
Spoza, vz Zpoza.

310463   Spozditi se Svazek: 7 Strana: 0755
Spozditi se, sich verspäten. Dnem se léto nespozdí. Km.

310464   Spózeti Svazek: 8 Strana: 0378
Spózeti, vz S])ou/eti (3. dort.).

310465   Spoznic śe Svazek: 9 Strana: 0306
Spoznic śe = zpozditi se. Slez. Lor. 78.

310466   Spozorovati Svazek: 3 Strana: 0586
Spozorovati, vz Zpozorovati.

310467   Spožáhati Svazek: 7 Strana: 0755
Spožáhati, spožehati = shltati. Všecko spožehoval, jen se po tom zaprášilo. Mor.

310468   Spožitkovati Svazek: 3 Strana: 0586
Spožitkovati něco = snísti, aufessen, verzehren. U Nezamyslic na Mor. Bkř.

310469   Spracovalý, spracovaný Svazek: 3 Strana: 0586
Spracovalý, spracovaný, ustalý. — čím: válkami. Mus. Vz Spracovati.

310470   Spracování, n Svazek: 3 Strana: 0586
Spracování, n., die Verarbeitung. Látka hodila se dost pro s. básnické. Gb. v List. filol. II. 114. Divadelní hra v novém s. Dch.

310471   Spracovaný Svazek: 3 Strana: 0586
Spracovaný, ver-, ausgearbeitet, herge- stellt. Nábytek důkladně s.; s. řepa. Dch. Staň Lukáši s-ý (prací unavený). Sš. P. 41.

310472   Spracovaný Svazek: 7 Strana: 0755
Spracovaný. Spis samostatně s-pý. KB. IV.

310473   Spracovatel Svazek: 3 Strana: 0586
Spracovatel, e, m., der BearbeiteR. Šm.

310474   Spracovati Svazek: 3 Strana: 0586
Spracovati, prací shromážditi, erarbeiten, arbeitend verdienen. — S., prací unaviti, ermüden. — koho. Us. — S., spracováním spotřebovati, abnützen. — se = pracemi zemdleti. Člověk spracovaný. V. — se kde. Kdo se při obci spracuje, hoden almužny bývá. Kruz. — Jg.

310475   Spracovitosť Svazek: 9 Strana: 0306
Spracovitosť, i, f. Pro sešlosť a s. víceji pracovati nemohl. 1611. Uč. spol. 1900. VIII. 21.

310476   Sprahlosť Svazek: 3 Strana: 0586
Sprahlosť, i, f., vz Zprahlosť.

310477   Sprahlý Svazek: 3 Strana: 0586
Sprahlý, verdorrt, trocken. Us. Jg. S. hrdlo. Pcht. Vz Zprahlý.

310478   Sprahnouti Svazek: 3 Strana: 0586
Sprahnouti, vz Zprahnouti.

310479   Sprahnouti nač čím Svazek: 10 Strana: 0389
Sprahnouti nač čím. Byl by (horkostí) na popel sprahnul (se vysušil). Faust. 83.

310480   Sprahoušle Svazek: 3 Strana: 0586
Sprahoušle, e, f., lépe: přehrstí, Hand- voll, n. Kram.

310481   Spráchneť Svazek: 7 Strana: 0755
Spráchneť = spráchnivěti. Slov. č. Čt. II. 142.

310482   Spráchnivělosť Svazek: 3 Strana: 0586
Spráchnivělosť, i, f., vz Zpráchnivělosť.

310483   Spráchnivělý Svazek: 3 Strana: 0586
Spráchnivělý, morsch. S. dřevo. Us. Tč. Vz Zpráchnivělý.

310484   Spráchnivělý. S Svazek: 7 Strana: 0755
Spráchnivělý. S. tělo. Bart. 246.

310485   Spráchnivěti Svazek: 3 Strana: 0586
Spráchnivěti, vz Zpráchnivěti.

310486   Spráchnivka Svazek: 7 Strana: 0755
Spráchnivka, y, f. = mor dobytčí. Vz KP. VI. 442.

310487   Sprasečiti Svazek: 3 Strana: 0586
Sprasečiti, il, en, ení = pokaziti, ver- pfuschen. — co komu. Ten ti to s-čí. Us. Msk.

310488   Sprasiti se Svazek: 3 Strana: 0586
Sprasiti se, il, ení — oprasiti se, Ferkel werfen, ferkeln. Svině se sprasila. Jg. Též o jiných zvířatech. Ros.

310489   1. Sprask Svazek: 3 Strana: 0586
1. Sprask, u, m., der Zusammenbruch. — S., výprask, die Prügel, Wichse. Dostati 8. D. Vydal se v dešti na cestu, však mu to dá Hodný s., er wird schon den Derber bekommen. Us. u Petrov. Dch. — S., třapeček u šňůry biční, die Schwippe. Us. — S., trhlina, der Riss. Dostati s.

310490   2. Sprask Svazek: 3 Strana: 0586
2. Sprask, u, spratek, tku, m., stažená kůže zvířecí, abgezogene Thierhaut. Us. Šd.

310491   Spráskati Svazek: 3 Strana: 0586
Spráskati = zbíti, abprügeln, abpeitschen. Zlob. — koho čím: bičem. — jak: na zmoch. D. — S., viel zusammenessen. Ten toho spráskal. Us. Sd.

310492   Spraskavec Svazek: 3 Strana: 0586
Spraskavec, vce, m. = chrustavec. Us.

310493   Sprásknouti Svazek: 3 Strana: 0586
Sprásknouti, kl, utí, zusammenschlagen. — co jak: ruce nad hlavou, Us., Dch., rukama nad hlavou. Er. Čít. sl. 31. — koho: dívku = přespati, stíhati, schwängern. Mor. Šd. Cf. Sprášiti.

310494   Sprásknutý Svazek: 3 Strana: 0586
Sprásknutý, geschwängert. Už je s-tá. Šd.

310495   Sprasnice Svazek: 3 Strana: 0586
Sprasnice, e, f. = sprasná svině, Mutter- sau, f., Bache, f. Us. Sprasný. S. svině (březí), trächtig. D.

310496   Sprasnice Svazek: 8 Strana: 0378
Sprasnice, s přisuto (prasnice). Dšk. Jihč. I. 41.

310497   Sprasný Svazek: 7 Strana: 0755
Sprasný. Svině s-ná s devíti prasaty. Wtr. exc.

310498   Spraš Svazek: 8 Strana: 0378
Spraš, vz násl.

310499   Spraš, i Svazek: 3 Strana: 0586
Spraš, i, f. = lehká, kyprá země, die Stauberde. Um. les. Sij žito třeba v s. Č. M. 423.

310500   Sprašák Svazek: 7 Strana: 0755
Sprašák, u, m., Abstäuber, m. Pdl.

310501   Sprášať Svazek: 10 Strana: 0389
Sprášať = doprošovali se, dovolávati se Boha zvl. proti někomu. Val. Ces. 1. X. 472., XII. 44.

310502   Sprášati komu Svazek: 7 Strana: 0755
Sprášati komu = vyčítati, nadávati.

310503   Spraščí Svazek: 3 Strana: 0586
Spraščí = sprasný. Sviňu s. se svinčaty samu sedmú. Púh. II. 160.

310504   Spraší Svazek: 3 Strana: 0586
Spraší země = spraš. Um. les.

310505   Sprášiti Svazek: 3 Strana: 0586
Sprášiti, il, en, ení; sprášívati — pra- chem posypati, bestäuben. — co komu čím: popelem hlavu. Leg. — co odkud: spraš ten prach s hodin (práše setři). — S. = snísti, aufessen. Vše sprášil. Us. Šd. - S. = stíhati, schwängern. — koho: dívku. V Kunv. Msk. Cf. Sprásknouti.

310506   Sprášiti Svazek: 8 Strana: 0378
Sprášiti. Matka včel se sprašuje s trub- cem v letu, letí na spraš. CT. Tkč.

310507   Sprašívěti Svazek: 9 Strana: 0462
Sprašívěti = prašivým se státi. Tbz. V. 225.

310508   Sprašná Svazek: 10 Strana: 0389
Sprašná, é, f. = poslední den draní peří. Ledenice. List. fil. 1902. 252.

310509   Sprašné Svazek: 3 Strana: 0586
Sprašné, ého, n. — 1. míra obilí, která ; se mlatcům u zdvíže dává, das Drescher- mass; 2. schodek na obilí povstávající se- schnutím na špejcharu, der Schrumpf. D. Od vypůjčených 10 měřic ovsa od faráře dáno jeho lokajovi 16 krej. s-ného. 1761. Gl. 320.

310510   Sprašněti Svazek: 3 Strana: 0587
Sprašněti, ěl, ění, stäubig werden. Země s-la. Vaň. Hosp. 8.

310511   Sprašný Svazek: 3 Strana: 0587
Sprašný = prašný, Staub-. S. země = spraš.

310512   Sprašování Svazek: 10 Strana: 0389
Sprašování (opylování) umělé = pře- nášení pylu květu na bliznu květu jiného. Vz Ott XXIII. 910.

310513   Sprašovati se Svazek: 10 Strana: 0389
Sprašovati se. Sprašuje se = padá drobný sníh, poprašek. Hoš. Pol. I. 142.

310514   Spraštěný Svazek: 3 Strana: 0587
Spraštěný, vz Spraštiti. Běží jako s. Us. Vsk.

310515   Spraštiti Svazek: 7 Strana: 0755
Spraštiti dívku = sprásknouti. Laš. Tč.

310516   Spraštiti Svazek: 8 Strana: 0378
Spraštiti. Snad bys se pro babu nespra- štila? Světz. 1896. 614.

310517   Spraštiti se Svazek: 3 Strana: 0587
Spraštiti se = sebrati se, sich aufmachen. S-il se a odešel. U Žamb., Kunv. Kf., Msk. — S. — přenáhliti se, sich übereilen. Teď jsem se spraštil. V již. a vých. Čech. Kal.

310518   Spraťák Svazek: 9 Strana: 0306
Spraťák = svraták, hrnec na Svratecku dělaný. Hoř. 94.

310519   Spratať Svazek: 8 Strana: 0577
Spratať. Mohla som kytku nepozorovane s. Phľd. 1897. 11.

310520   Spratati Svazek: 3 Strana: 0587
Spratati, spretati, spratávati = skliditi, abräumen; einräumen, einfahren. Bern.

310521   Spratati Svazek: 7 Strana: 1385
Spratati (směstnati) v dialekt. Vz List. fil. 1892 370.

310522   Spratati Svazek: 8 Strana: 0378
Spratati. O pův. vz Gb. II. ml. I. 33. Do- brých sa mnoho sprace (směstná). Phľd. 1894. 517. To se jim nemnoze do hlavy s. 1607. Phľd. 1894. 5. (XII. 613.).

310523   Spratati se Svazek: 7 Strana: 0755
Spratati se. Cf. Mkl. Etym. 263. a., Sl. spv. IV. 122.

310524   Spratek Svazek: 7 Strana: 0755
Spratek. Mkl. Etym. 258. a. Na Mor. = vydělaná kůže kočičí n. psí — S., tka, m. = čtverák, šelma. Brt. D. 268.

310525   Spratek, tka Svazek: 10 Strana: 0389
Spratek, tka, m. = slabý, nestatečný člověk. Litom. 75. — S., tku, m. = zelená slupka ořechu. Ořech se musí sázet se vším sprat- kem. Úbočí. Rgl.

310526   Spratek, zpratek Svazek: 3 Strana: 0587
Spratek, zpratek, tku, sprateček, čku, m. = plod, zvl. tele nedošlé, unzeitige Frucht. Us. Také dítě nedošlé. Šm. — S., kůže z nedošlého zvířete, zvláště telete a jehněte. Jg., Gl. 320., 1543. S. ptačí. KP. I. 34. S. králičí, tchořový. Kh. První s. knězi pod kožich. Č. M. 336. — S. Někomu s. prášiti (bíti). D. — S., spletek, šňůra u biče ne velmi tenká. U Jižné. Vrů. — S., tka, m. = malé dítě. Co se ten s. nakřičí. Us. Msk. — S., osob. jm. Šd.

310527   Spráti Svazek: 3 Strana: 0587
Spráti, vz Seprati.

310528   Spratí Svazek: 3 Strana: 0587
Spratí, n. = sprání. Slov. Jg.

310529   Spratkový Svazek: 3 Strana: 0587
Spratkový = ze n. od spratků, von jungen Fellen. S. kožich. Klat. 101.

310530   Spratlivý, spratný Svazek: 3 Strana: 0587
Spratlivý, spratný = směstný, was sich einräumen lässt. S. úl. Rozml. o vč. 43.

310531   Spratoušatý. S Svazek: 10 Strana: 0389
Spratoušatý. S. čepice = přílišná zna- mení na č, š, ž. Hanka. Lit. I. 695.

310532   Spratý Svazek: 3 Strana: 0587
Spratý = spraný. Slov. Jg.

310533   Správa Svazek: 3 Strana: 0587
Správa, y, f. Vz Zpráva. — Správa = zlepšení, oprava, die Besserung, Ausbesse- rung, Reparirung. S. domu, střevíců, ka- bátu. Us. Povinnosť k dávání s-vy. J. tr. Náklad na správu, s-vu vésti. J. tr. Jaká tom' s. (= jak to spraviti) ? Na Mor. Brt. Na všecko je s. (vše lze napraviti). U Opav. Klš. Uvolil se s-u do 10 zl. sám dávati. Us. u Rychn. — S., naučení, informace, nave- dení, pravidlo, die Unterrichtung, Unterwei- sung, Belehrung, Vorschrift, Instruktion, Regel, Anleitung, der Unterricht. S-vu dáti. V. S. života. Jel. Křesťanská s. nebo nave- dení. Reš. Někomu v učení-se jazykům s-u dáti. Klat. To budiž ti ke s-č. J. tr. — S., řízení, panování, panství, úřad, vladařství, vedení, vláda, die Verwaltung, Regierung, Verwesung, das Regiment. Jg. S. úřadu, domovní, obecní, státní, zemská, duchovní (cura animarum, die Seelsorge) a světská. S. N. S. hejtmanská. Zlob. S. obce, města (městská), krajiny, království. Správa obcí, obecná, Cyr. zemská, boží, D., vojenská duchovní s., Čsk., domovní (domu a čeledi, V.), církevní, Ros., tyranská, vojenská, V., válečná, Br., obchodu, závodu, věcí. Šp. S-vu na sobě míti, ve s-vě býti, s-vu držeti (nad královstvím, nad něčím), ve s-vě a na úřadě seděti; s. země; s-vu města (obce, země) držeti; někomu s-vu nad něčím svě- řiti, poručiti, odevzdati; té s-vě žádným způsobem poddán býti nemíní a nebude; s-va všecka toho času na králích záležela; s-vu země někomu odevzati; s-vy země se ujati; Komu Bůh dal s-vu země, ten nechť zemi právem řídí (Rb.); zemi někomu ku s-vě poručiti. V. Pod s-vou pána lodí plavci po moři se plaví. Kom. Duchovní s-vy hleděti. Dch. Životní s. církve křesťanské. Sš. Sk. 32. S. městská cílí k pokoji. Us. Tč. S-va zemská nezáleží na osobách lidských, než na dědinách a na gruntiech. Vš. IV. 14. Složil se sebe úřad s-vy světské; s-vu boží na světě vésti; býti pod něčí s-vou; v ně- jaké zemi s-vu držeti. Br. Ten ostrov pod jejich s-vu náleží. Har. Pod svou správu něco přijati. Háj. S. nad lidem válečným. Zlob. S. vládní, dvorní. Šm. S-va obecná, veřejná, vz Rb. 272. Nová správa nová práva. Vz Zvyk. Č., Lb. Nová správa rovná práva. Km. — S., způsob správy, die Regie- rungsform, Verfassung. Ne vždycky jedno- stejný způsob s-vy obecné mezi lidmi se zachoval; Takovou správu někdy Lacedae- monští ve své obci drželi; Každého času rozdílné s-vy ve světě se nacházely. V. — S., řád, pořádek, die Ordnung, Anordnung, Einrichtung. Jg. S. zlá, dobrá V tom domé jest dobrá s. D. Obrací, co čte, ke správě života. Jel. Mlč, chůvěnko, má rozmilá, bude temu jiná s-va; Tatíčko starý náš šedivú hlavu máš, dokel (dokud) tvoja hlava, dycky dobrá s.; Pane rychtář poďte k nám, soďte (suďte) podli práva, shoďte žida, vlezte sám, bode dobrá s. Sš. P. 179., 505., 687. Mnoho řvavy, málo správy. Koll. — S., pořádnost, die Richtigkeit, Bezahlung. Učiniv správu křesťanskou zemřel. Mus. S. boží (zpověď). Us. Odebral se na s-vu boží (umřel). Us. Všk. Šel ku s-vě boží (ku zpovědi). Hdk. C. 290. Byl jsem na s-vě boží (na službách božích). U Chrud. Kd. — S., jednání, ří- zení, das Geschäft, Werk, die Handlung. Jdu na kancelář ku s-vě. Us. Písař městský s-vy (jednání) poznamenává. Kom. Jdu do města, mám tam s-vu. Us. Klš. — S., uji- štění, die Gewähr, evictio. Kupce svého s-vou opatřiti. Pr. mést. S-vou se zavázati. D. S-vu někomu za něco dáti; s-vou za- vázaný, povinný. J. tr. — Vš., Zříz. Ferd. — S., náklad, die Regie. Ve vlastní své s-vé. J. tr. Náklad na s-vu (správní), der Regieaufwand. — S., oznámení, návěští, vě- domost, odpověď, vz Zpráva. — S., nástroj, stroj, die Vorrichtung. Jest pak hromosvod taková na domě s., kterou hrom od stavení odveden bývá. Slov. Tab. lid. 21. — S., spravení se čeho, die Rechtfertigung. K s-vě a k nevině se zdvíhaje. Výb. I. 614. — S. taká = gerade so, auch so, desgleichen. Včeraj bylo zimo a dnes taká s. (= taktéž). U Opav. Klš.

310534   Správa Svazek: 7 Strana: 0755
Správa = naučení. S. na statuta země české. 15. stol. Mus. 1880. 547. O bychom tuto správu našeho spasitele drželi. Hus I. 240. — S. = panování atd. S. hospodářská, finanční, dráhy, Us., užitečná atd. Vz Jg. H. 1. 748. Udeřili pod správou Záboje na Franky. Anth. I. 3. vyd. 8. Jest vám po- ručena s. lidu; Moudrý k s-vě. Hus I. 470., IV. 7. Chceme poctivů správu země udě- lati. Arch. I. 279. Aby hodné osoby k sprá- vám a zvl. církevním vybrány byly. Pož. 5. Byl v s-vě lidu božího. BR. II. 6. b. Sta- vové vzkazují svému starému císaři, že jim možno není pod takovouto zlou správou zůstávati. Wtr. exc. Cf. Ukaz. 8.-9., Cor. jur. IV. 3. 2. 442., Zř. zem. 486.-487., 73. — S. = pořádnosť. Slíbil mi s-vu uči- niti a neučinil; Slíbil mi za správu toho zboží; Tak dobře za správu slíbil jako já. Půh. I. 181., 192., 221. — S. = jednání atd. Přišéł sem po své správě (za svou potře- bou, po svých věcech), Brt. D. 268. — S. = ujištění, G., wodurch sich Jemand ver- pflichtet, dass dem, welcher ein Gut kauft oder sonst erwirbt, dasselbe von einem dritten nicht abgestritten werde auf Grund- lage eines vor dem Kaufe ihm zukommen- den Rechtes. In der Gewähr standen die Gewährsleute 3 Jahre 18 Wochen. Cf. Ssutí, Oprava, Gl. 387. S. = povinnosť toho, který statek prodával, statek ten od každého ná- roku a závady osvoboditi a povinnosti té stál prodávač 3 léta a 18 neděl. Tov. 136., Kn. rož. 143., Vš. 185. — S. = nástroj atd. S. na prádlo. Mor. Brt. Má správu (Vor- richtung) na chytání holubů. Ib. Rgl., Brt. D. 268. — S. = právo. To není po správě, že tak jedná. Us u Dobrušky. Vk.

310535   Správa Svazek: 8 Strana: 0378
Správa = práce u dobytka. CT. Tkč,

310536   Správa Svazek: 9 Strana: 0306
Správa. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 362a.

310537   Správa Svazek: 10 Strana: 0389
Správa starší doby. Vz Arch. XIX. 600. nn.

310538   Správa Svazek: 10 Strana: 0664
Správa. Sr. Brt. Sl.

310539   1. Správce Svazek: 3 Strana: 0587
1. Správce, e, m., vok. sg. správce (vz -ce), lépe než správec, vce, vok. sg. správče. Mkl., Jg., Bs. Za s-ci (akkus.). Skl. S., kdo správu vykonává, der Verwalter, Vorsteher, Verweser, Regent, Gouverneur, Befehlshaber, Meister, Beamte, Pfleger, Vogt, Wirthschafter, Patron, Führer. S. království, nejvyšší a přední s. a služebník cÍRkve, města, dvoru knížecího, domu, lodí, veslařův, pohřbu, školy (školní), hodů. V. S-cem nad něčím ustanoviti, někoho za s-ce naříditi, za s-ce přijati. V. S. církevní (farář). Schön. S-ce ostrova, Har., místa, lesů, hor, nad stavením. Hospodářství (hospodářský), káznice, pozů- stalosti duchovní. D. S. lidu. Jel. S. novin, der Zeitungsverweser, země, der Landvogt, Landesverwalter, Gouverneur, Dch., J. tr., obecní, der Gemeindeverwalter. J. tr. Ta- kového každý, kdož by s-cím statku byl, muože samého pohnati. Vc. Str. děd. pr. 23. S. domový, důchodů; s. dočasný ma- jetku. Sš. L. 87., 157. Ten hodoňský s-ce pěknú dcerušku má, ona nic nedělá, v oke- nečku sedá. Sš. P. 12tí. Já i s mými s-cemi. Půh. I. 185. S-e bez zdravého soudu, sáček bez peněz, stejné to ceny. Pk. S-ci svými něco spravovati. Brikc. Zřídka se tu co šťastně a dobře vede, kdež jest mnoho s-ců. V. S. čeleď spravuje. Kom. Byl s-cím nad lidem. Dač. I. 193. Život s-ce není rozkoš, ale práce; Mnoho na moudrém s-ci záleží; Takoví bývají měšťané, jací jsou v obci s-vé;. Rb. — S., kdo se správou zavázal, der Gewährsmann. S-ce n. soukupa svého maje nesuď se. Pr. měst. Drž se svého s-ce. Vl. zř. 439. My rukojmové a s-cové jeho za již dotčenou summu vyznáváme . . . Faukn. 25. O kúpené dědiny jmá po žalobě hned zástupce neb s-ce, ač které má, jme- novati. O. z D. A zastupte jej s. neb dr- žitelé dědin správních neb nezastupte, má on (pohnaný) před se k tomu půhonu stá- vati. Zř. F. I. C. XXII. — Kn. rož. 292 , 293. Pakliby š-ím neposlal úmluvy a soudil by se sám, tehdy s. aneb ti držitelé dědin správních nebudou mu povinni toho dě- dictví, by je pak prosoudil. Zř. F. I. C. XXII. Drží se také za právo, kdož pro ne- správil na správce chce sáhnouti, že má najprve na jistce sáhnouti a teprv, cožby jemu se nedostalo, toho má na spoluspráv- cích jeho postíhati. Vš. IV. 11.

310540   2. Správce Svazek: 3 Strana: 0588
2. Správce, e, f., die Verwalterin, Vor- steherin. Maria, s-ce zemí Nyderlanských na místě bratra svého. V.

310541   Správce Svazek: 7 Strana: 0755
Správce. O skloňování vz Gb. Ml. 94. S konkursní podstaty, Pr., duchovní, Mus., vozu, koní, Lpř., vesla, 1512., Mus., domu, Us., sboru, BR. II. 729. a., lovu, Štelc, království čes., zemský. Pal. Zlý z. Hus III. 117. Dokudž církev dbalejší s. měla. BR. II. 81. b. S. sirotkuov. NB. Tč. 163. Chtěl býti zprávcí lidu svého. Kar. 105. Když zprávcí byl. Let. 290. — S., Gewährs- mann. Tehdy mají ti správce Bartošovi plniti. Půh. I. 312. Správce spravú jsú po- vinni tomu, komuž prodávají. Vš. 188. Cf. Správa (i dod.)., Kn. rož. 143 , Cor. jur. IV. 3. 2. 11., Zř. zem. 486., 703.

310542   Správce Svazek: 8 Strana: 0378
Správce (správec, Us.). O skloň. cf. Gb. Km. -a. 28. nn.

310543   Správce Svazek: 9 Strana: 0306
Správce. Vok. správce a správče. Us. Gb. H. ml. III. 2. 228. O skloň. sr. ib. 122., 229. Ten, u něhož odcizená věc nalezena byla, jmenoval toho, od něhož jí nabyl, ten slu zprávce (Gewährsmann), poněvadž na něm bylo, aby dále ukázal, od koho on ji má. Bdl. v Kn. rožm. str. 86. pozn. 6. Sr. Sok, Soukup.

310544   Správcová Svazek: 3 Strana: 0588
Správcová, é, f., dle Nová, paní správ- cová, die Verwalterin. Us.

310545   Správcovati Svazek: 3 Strana: 0588
Správcovati = správcem, býti, Verwalter sein, oinovo/teľv. Již nebudeš moci s. Sš. L. 155.

310546   Správcovní Svazek: 3 Strana: 0588
Správcovní, Verwalter-. Jg.

310547   Správcovský Svazek: 3 Strana: 0588
Správcovský, Verwalter-. S. úřad. Zlob.

310548   Správcovství Svazek: 3 Strana: 0588
Správcovství, n., die Verwalterstelle. Us.

310549   Správcův Svazek: 3 Strana: 0588
Správcův, -ova, -ovo, dem Verwalter gehörig.

310550   Správčí Svazek: 3 Strana: 0588
Správčí, ího. m. = správce. — S., adj., Verwalter-.

310551   Správčí Svazek: 7 Strana: 0755
Správčí. Na již. Mor. Šd. S. těchto věcí. NB. Tč. 272. Byl jsem s. za jeho otce za, to zboží Lužice. Půh. II. 310. — S., adj. Chci to listem s-čím ukázati. Půh. II. 422.

310552   Spravčice Svazek: 3 Strana: 0588
Spravčice, něm. Sprawtschitz, ves u Kr. Hradce. PL.

310553   Správčík Svazek: 7 Strana: 0756
Správčík, a, m., zdrobn. správce. Vzala si s-ka z panství. Kos.

310554   Spravditel Svazek: 7 Strana: 0756
Spravditel, e, m , Verificator, m. Dch.

310555   Spravditi, il Svazek: 3 Strana: 0588
Spravditi, il, ěn, ění, wahr machen. Dch. — co jak. Čímž i s-dil výrok. Sš. Mt. 197. — se, kde. Tak se tu s-dilo, co přísloví praví. Sš. II. 49.

310556   Správec Svazek: 3 Strana: 0588
Správec, vce, m., lépe: správce, vz toto.

310557   Správec Svazek: 7 Strana: 0756
Správec m. správce Gb. Ml. 82.

310558   Správec Svazek: 10 Strana: 0389
Správec již od XVI. stol. Sr. Správce,

310559   Správectví Svazek: 3 Strana: 0588
Správectví, n. = správcovství.

310560   Spravedlenství Svazek: 3 Strana: 0588
Spravedlenství, n. = spravedlnost. Ž. k. 118. 83.

310561   Spravedlenství Svazek: 7 Strana: 0756
Spravedlenství. Pravn. 2230 , 1748.

310562   Spravedliv Svazek: 9 Strana: 0462
Spravedliv ? něčemu = právo mající. 1424. Mšín. 12.

310563   Spravedlivě Svazek: 3 Strana: 0588
Spravedlivě = dle spravedlnosti, dle práva, gerecht, mit Recht, rechtmässig, ge- hörig, der Gerechtigkeit gemäss. Jg. S. dě- lati; Nespravedlivě nabytého statku neužive třetí dědic. V. Grunty, ježto od starodávna ku právu městskému s. příslušejí pod šos. Václ. IV. S. souditi. Dch. S. se živí a po- maličku přikrádá (o člověku, který, jakoby se nic nedělo, krade). U Žambk. Vz Při- kradnouti. Dbv. A fojt hotov byl jemu s. učiniti; Přiď k nám na dědinu, budeš-li čeho žádati, máť se od toho, kdož bude v čem povinovat, spravedlivě státi. NB. Tč. 5., 168. Noviny každé, jichž jest Kristus neučil, s. tupíme. Hus III. 236. Podlé toho chtí s-vě nalézti. Půh. II. 550. Jsem toho zbožie blíže a s-věji než on. Půh. II. 398., 420., 397. — S., v pravdě, opravdu, wahr- haftig, ernst, in der That. Já již s-vě jdu domů. Us. Chce naň provésti, že jemu těch 13 zl. dlužen jest s. NB. Tč. 47.

310564   Spravedlivě = v Svazek: 7 Strana: 0756
Spravedlivě = v pravdě. S. jsem nevě- děl, že . . . Mor. Vhl.

310565   Spravedlivec Svazek: 3 Strana: 0588
Spravedlivec, vce, m., der Gerechte. Sš. L. 86.

310566   Spravedlivějí Svazek: 3 Strana: 0588
Spravedlivějí = spravedlivější. Št. N. 71.

310567   Spravedliviti Svazek: 3 Strana: 0588
Spravedliviti, il, en, ení. — se před kým: před lidem. ZN. Jir. exc.

310568   Spravedlivosť Svazek: 7 Strana: 0756
Spravedlivosť. Spravedlnosť jest ctnosť mravní, vůli člověka nachylující jednomu každému právo jeho skytati. Stárek 362 S. zřejmá či obecní (justitia universalis), hodnosti lidské uvažující (hodnosti dělící, podílná, j. distributiva), Pož. 106, 121., 125, zákonná (j. legalis), směnná (j. com- mutativa), trestní, Stárek 362, poetická, dramatická Dk. Aesth. 483., 305. S-dlnosť všech jiných ctností jest základ. Výb II. 1181. S-dlnosť božího súdu. Št. Kn. š. 31. Všecka s-dlnosť není ještě se světa. Jrsk. Kteréž (právo) na s-dlnosti založeno jest. Kol. 3 S-dlivosť se skví i v chýžích dym- natých. Msn Or. 31. Přílišná s-dlnosť není s., ale ukrutnosť. Št. N. 205. Spravedlnosť světská blížnie snadno odsuzuje. Krnd 214. Z s-dlnosti pochází dobré jméno; S. nejstálejší mezník; S. všech ctností krá- lovna; S. potřebnější než síla. V. S-dlnosti kde není, tu stálého nic býti nemůže. Sk. uč. Užitkové s-dlnosti. Vz Krnd. 213. Po- vahy křesťanské s ti. Ib. Časem při s-sti náleží vinným činiti milosť, zvláště když jest naděje k napravení. Arch. X. 186. O s-sti. Cf. Výb. II. 653., Cor. jur. IV. 3. 2. 442. — S-sti, pl. Protož jim přikázanie vydal o s-dlnostech. Chč. P. — S. = šibe- nice. On zůstává tam nad s-dlností. U Ho- řic. Hk. Pole na s-sti. U Domažl., u Lip- níka. — S. = pranýř, Pranger, m. 16 stol. Wtr. Obr. 514. — S. = právo k něčemu. Koupil sobě s. na domě za 34 kop. Mus. 1880. 502. Soudcové lidské s-sti rozezná- vají. Kol. 3 Žádal, aby mu s-sti dopomo- hli. Let. 515. Když on předce v své s-sti stál. Pož. 96. Své neviny i s-sti hájiti Bart. 115. Pakli s-dlnosť k dědictví má; S. jich skrze odtahovánie súdu jim se pro- dlévá; Ktož se zná lepší s. k čemu mieti, Vš. 306, 7., 354. O s-sti a právu. Cf. Výb. II. 1553. (Kol.). — S. = mlynářská virgule. Messruthe, f. Svt. 131. — S. = věno. Všecku s-dlnosť manželky své utratil. Braun. — Poznam. Str. 589. b. 4. ř sh. vůbec oprav v: vůle.

310569   Spravedlivost Svazek: 8 Strana: 0378
Spravedlivost. S-sti už dovne pod oboru odzvůnili. Slez. Nov. Př. 66.

310570   Spravedlivosť Svazek: 9 Strana: 0306
Spravedlivosť. Úsloví, přísloví atd. vz v Zát. Př. 134. nn., VIII. D. odst. 1.

310571   Spravedlivost, spravedlnost Svazek: 3 Strana: 0588
Spravedlivost, spravedlnost (zastar. spravednost), i, f. = náležitost, slušnost, die Gerechtigkeit, Billigkeit. V. S., shoda jed- nání s právem. S., soujem všech ctností, mravná upravenosť na mysli a snaha a píle všech ctností. Sš. II. 142. S. jest ctnosť. jíž člověk dá každému, což na koho slušie. Hus II. 282. S. uděluje jednomu jako dru- hému ; od s-sti ani za nehet se neuchylo- vati, neodcházeti, neodstupovati; na s. pa- třiti, zření míti; pochvalu n. pokutu vedlé s-ti přijímati; s. jak chudým tak bohatým udělovati. V. S. každému, co jeho jest, dává. Kom. Aby s-nosť stranám učinil. Sob. 22. S. bez premeny (proměny) je všeckym jed- naka a na jedných vážkách váží pána i se- dláka. Mor. Tč. Po s-vosti souditi. Dch. S. při hře svinské chlívky (m.: nebesa) pro- ráží. U Žirovn. Vlk. S-nosť s bezpravím a moc se soudem se mísí. Dl. Domnělá ze zá- kona dostihovaná s-nosť; Prostředek, vý- minka k uchopení s-sti; S. boží v Bohu bytující; S. boží na člověka přenesená, člo- věku udělená; S. soudnou a trestající skut- kem prokázati; Apoštol s-ti zákona naproti staví s. z víry; Cesta k dosažení s-sti před Bohem platné; V té příčině vece Klemens alexandrijský s. čtverhrannu býti odevšad rovnou a stejnou v řeči, ve skutku, ve zdr- žování-se zlého; Pramen, následek s-ti; S. pokrytecká, licoměrná; S. prázdná, vyšlech- talá, věčně trvalá, spasivá; Že s-ti jednou došlé člověk pozbyti nemůže; Lichá s. světa; S. napohledná, pravá a před Bohem platná; S. kárná (j. vindicativa). Sš. I. 2. 26., 48., 107., 108., II. 26., 35., 121., 176., 202., 251., 252. (Hý.). Ať mne nesúdí po s nosti, ať mně učiní milosrdenství. Sš. P. 70. I vaší milosti prosíme, že ráčíte nám naučení dáti, kterak ty strany předepsané s-stí máme poděliti, poněvadž jsme my o to nemohli uhoditi; Věřiece, že nám na to z práva dáte na- učenie, kterak jich o to rozděliti máme podlé s-ti; I žádal jest žalobník dle s-ti, abychom my to jeho listovní svědomí sly- šeli; A my chtiece ku konci uvésti, polo- žili jsme jim rok zavitý, že jim chceme s. učiniti; Ráček praví, že již dosti s-sti udě- lal; Kterak jich o tu věc rozsúditi jmáme podlé s-sti. ŇB. Tě. 4., 26., 184., 225., 239., 240. Podlé s-nosti. Půh. II. 225. Bez s-ti každý súd jest nepravosť. Vš. I toť jest do s-sti, že jsú pod jejie jménem všecky ctnosti; S-nosť panna krásná bez očí. Št. N. 205. Neb tu s-nosti nenie, kdež sudce v svém hněvu súdí. Smil v. 1064. Nespravedlivé svazky roztrhuje (ruší) spRavedlivosť; Pro s-nosť bojuj, pro svú duši a až do smrti vaď se pro s. a Buoh vybojuje za tě ne- přátely tvé; A bude ostřéhati všech přiká- zánie mých a učiní-li súd a s., životem bude živ a neumře (Ezech. 18.); Stój u s-ti, jako věc čtverohranatá, jež, kam ji vrhú, stane upřiemo; Pátá (prosba) ukazuje upřiemosť s-ti, na niž slušie každému, což jeho jest, dáti; S. povyšuje lidu, ale biedné činí lidi hřiech; A čině s., zavinil-li co proti bliž- niemu, aby, jakož jest mnoho hřešil, tak mnoho trpěl; Ač jest byl pohan, ale že s. vedl, pán Bóh jeho zachoval, aby nebyl na věky zatracen; Jich s. byla jest omylná, že sú uměli, by jedné skutek zlý byl hřiech smrtedlný a božieho přikázanie přestúpenie, ale zlé myšlenie by nebylo hřiech smrtedlný; S-nosť ukázal jest, že z chrámu trhovcě vy- metal jest; S. prodávati jest ji za dary vzaté zachovati; Dvě jsta straně s-sti, jedna ne- hřešiti a druhá dobré činiti; Aby věděl, čeho má mstíti súdem z s-sti; Všichni, jenž lačnějie a žieznie s-sti, nasyceni budú od hojnosti domu božieho; A jako žieznivé s-sti napájí (církev); A kteříž k s-sti při- vodie mnohé, stkvieti se budú jako hvězdy na věčné věky; Když die ďábel: ,Bóh ne- móž své s-sti opustiti', toho jemu pojčme; Kteříž hledí toliko k s-sti boží a hřešivše milosrdenstvie nehledají, ti naděje nemají a ti zvláště slovú zúfalci; Pakli co trpíte pro s., blahoslaveni jste; S. potratiti. Hus I. 31., 255., 341., 349., 356., 467., II. 151., 247., 283.. 307., 313, 318., 425., III. 11., 52., 102., 116., 158., 229., 266. (Tč.). S. je ctihodná, nepravosť nic není hodná. Na Slez. Tč. Vyslyšel při a stížnosť a každému s. udělal. Plk. S-ti hleděti, šetřiti; s. před očima míti, sobě předkládati; s-ti sloužiti. Us. Dle přísné s-ti nález pronésti. Sych. S-sti a práva nepřestupuj. Mus. Toho s. nedopouští. Tkad. S. každému činiti. BO. Háj. Zachovej rozšafnosť a vážnosť v s-ti; Dvě jsou věci, kteréž s. lidskou porušují: darové a přátelství; Velmi rychle s. zlatem se porušuje a snadno pravda dary se po- tlačuje. Pr. S-ti kde není, tu stálého nic býti nemůže; S. jest všech ctností královna; S. je základ všech jiných ctností. Rb. S. grunt práva; Nic nemůže býti pravého a slušného bez s-ti; S. jest matkou všech lid- ských nařízení a ustanovení; S. učí člověka dáti a navrátiti každému, což jeho jest; Rovnosť a s. jest pokoje a všeliké svor-
nosti původ a počátek; S. jde a pochází
z podstaty práva; S. jest ustavičná a ne-
měnící se vůbec, která jednomu každému
uděluje toho práva, jakéž komu náleží; S-tí
práva všechna se spravují a soudové všichni
se jí tvrdí; S. to sama ukazuje, aby jeden
každý podnikl to právo, kteréž na jiné ulo-
žiti směl (patere legem, quam ipse tuleris).
Vš. S. do nebe utekla. Č. Lépe jest míti
málo se s-tí, nežli mnohé užitky s nepra-
vostí. Prav. Pán Bůh vysoko, král daleko;
pravdy a s-sti ve světě málo. Jg. S. nebesa
proráží. Mírná s. lepší nežli přísná s. Vz
Slušnosť. Pr. S. jest rodná sestra zbožnosti.
Km. Strany přísloví vz: Cizí, Dar, Hnáti
se k čemu, Kněz, Koza, Král, Osel, Právo,
Soudce, Souditi, Šenkýř, Umění, Věřitel.— S., pl., Werke der Gerechtigkeit. Bs. — S., šibenice, der Galgen, die Gerechtigkeit, Richt- stätte, das Schaffot. D. Zrádce na třetí den na spravedlnosti malostranské oběšen. Skl. 108. — S., právo k čemu, das Recht, gerechter Anspruch. Věci pokradené mají těm býti vydány, kdož k nim s. měli. Lidem ku s-em jich dopomáhati. Pr. měst. Společným statků vzdáním věnní a obvěněná s. se přetrhuje a míjí. Kol. 45. A král ráčil jest přiříci obojí straně je při zvyklostech a, s-stech jich zachovati*. Zř. F. I. B. XVII. Pakli pů- vod n. pohnaný postavě se před právem na ten den ještě se s-stmi svými bezelstně na hotově býti nemohl a hodné příčiny před- ložil, tehdy jistý odklad stranám se stane; K jiným pak dvoum dílům přátelé s městem trpící nejbližší s. míti budou. Kol. 13., 42. Na ty každý podlé práva táhnouti může, ktožby k nim s-nosť měl, jako na lidi své; Hlásí se, že by k tomu úřadu s-nosť míti měli. Zř. F. I. J. XXVIII., A- XXX. Ku svým s-stem přicházeti. VI. zř. Úvod. Páni Dubští se hlásí že by k tomu úřadu s. (Anrecht) míti měli; Panna, kterážby slíbila komukoli- věk bez povolenie otce svého, aby s. svú, kterúžby koli k jakému statku měla, ji ztra- tila. Vl. zř. 231., 492. S jinými všelijakými horními s-mi pánu gruntovnímu zůstati mají. Nar. o h. a k. Aby lidé ve svých s-stech nehynuli. Boč. exc. ms. 1496. On s. jeho nějakú za sebou jměl. Břez. 164. Lepší moci s hrsť nežli s-ti s pytel, říká ukrutník. Sych. Ivu kostelnímu stavení právo a s. míti. Apol. Přede všemi obranami obranou spravedlnosti a nevinnosti se opatř proti všem žalobníkům, jakkoli vtipným, chytrým, hrdým neb mo- cným ; S-ti své každý pořadem práva do- bývej. Pr. Zbavení dědictví jest dětí aneb dítěte jednoho od statku svého i od bu- doucí nápadné s-ti odstrčení, zahnání a jako zavržení. Bdž. 81. Kdo své s-ti pořadem práva hájí. Kol. 9. A protož k tomu purk- rechtu a polulánie Kateřině a dítěti jejímu s. přísluší podlé práva ; Že svědomí jeho skrz Polešovské nepořádně ku právu po- slali a tudy Bartoš svú s. ztratil, tehda Po- lešovščí jsou povinni.. .; Aby se žádnému v jeho s-sti neukrátilo; Za pana držitele, za kteréhož stávku učinil, tu jest s-sti nežá- dal; I žádá od nás naučenie, má-li on skrze to, že žalobníci právu nedostáli, k tomu zá- kladu i tudiež k tiem 9 zl. podlé práva s.?;
Lečby na dědině právo a s. odpierána byla;
Chtiece k němu (statku) podlé krve a pří-
buznosti s. (gerechten Anspruch) jmieti po
jich přítele smrti; Nemíní své s-sti opúščeti;
Že by ona k tomu s. jměla po smrti muže
svého; Že nemá k tomu žalobník žádné
s-sti vedlé práva; Žalobník bude sobě roku
prositi řka : Ať se zeptám na svú s., jsem-li,
k čemu spravedliv?; Nemá-li on také k tomu
statku jí od tetky poručenému s. podlé práva
po smrti otce svého a na jeho miestě; Kte-
rak by sě ve statek její vpíral k tomu žádné
s-sti nemaje: O zamlčené s-sti. NB. Tč. 12.,
40., 62., 68.; 75., 88., 97., 139., 158., 160.,
184., 187., 192., 290. Spravedlivost' míti na
něco, správně: k něčemu. Cf. předcházející
věny. Brs. — Vz Právo, Rb. 272. S. =
povinnost, die Pflicht. Aby s. placení dluha
(manželského) manžela viece táhla k skutku
než tělestná libosť n. jiná příčina; A tak
Ježíš tu naplnil jest všichnu s. t. j. doko-
nalú pokoru, že poddal se nižším v poslu-
šenstvie; Kdož Boha miluje, ač jiných s-tí
nemuož dostati, poněvadž, že miluje Boha
zřízeně, a tak miluje i bližního. Hus I. 200., II. 31., III. 166. S. = právům přiměře- nost', die Rechtmässigkeit. 8. let, činu. Jg. — S., pobožnosť, die Frömmigkeit. Plk. — S., pravost, die Echtheit. Jg.

310572   Spravedlivý Svazek: 3 Strana: 0590
Spravedlivý; spravedliv, a, o; sprave- dlný=dle práva a náležitosti činící, práv, gerecht, gerechtigkeitsliebend. Osoby (soud- cové atd.) jsou vlastně spravedlivé neb ne- spravedlivé, činy jsou spravedlné neb ne- spravedlné. Taktéž zákony nespravedlné vadí soudcům býti spravedlivými. Tyto významy se často zastupují, což by však nemělo býti. Vz S. N. Ukázal se s-dlen. BO. S-vého, s-va někoho učiniti, vyhlásiti, V., za svého vy- hlásiti (ospravedlniti). D. Snesitelnější jest nespravedlivý hejtman, nežli spravedlivý ne- přítel. Flav. Učiniti se s-va, sich rechtferti- gen. V. S-vému Bůh, právo, štěstí i všecko pomáhá. Pr. Nebývej více s-vý, nežli by s-vé bylo. Pr. Žaluj pan Marek právu spra- vedlivému na žida Beneše, že jeden čas mi- nulý ukraden mi jest postav sukna; Právo sě s-vé neomýlí; Že um sě s-vé podlé práva státi má; Když komu vinu dadí, má sě jim též s-vé státi; Abychom sirotkóm i mateři s-vé učinili; Taká se u nás přítká stala, že přišla Maruše, kmetična p. Miroskava požá- dajíc svého. NB. Tč. 10., 79., 104., 149., 204., 208. Ne vše, co před lidmi s-vé se zdá, ihned před Bohem s-vé jest; S-vý jest pán všeho světa; Aj král přišel jest, tobě s-vý, jenž dá každému vedlé jeho zaslúže- nie; Když dobrým věcem učí, vyznává před lidem, že jest s-vý a že, zle-li činí, hřiešnik jest v sobě; Kupci v chrámu jsú ti, kteříž toho, což s-vé jest, bližniemu zaplatiti ne- chtí; Když die s-ví, dotýká těch, jenž bliž- niemu škodí na jich osobě; Odvrátí-li sě s-vý od spravedlnosti své a učiní-li zlosť, všechny spravedlnosti, kteréž jest učinil, nebudu jemu vzpomenuty, ale v hřieše svém umře; Budú se stkvieti s-ví jako slunce v královstvie otce mého; Ktož s-vý jest a nespravedlivě jest klet, odplata se jemu dává od Boha. Hus I. 244., 477., II. 7., 276., 313., 317., III. 120., 127., 227. Píše, aby té panně s-vé učinili. Půh. II. 626. S-vé se neztratí. Km. Sedmkrát přes den s-vý padne a vstává. Vš. 9. 3. — S., pobožný, boha- bojný fromm, gerecht. V. Rcete s-vému, že dobře jemu bude. Ros. Ne posluchači zá- kona s-vi jsú před Bohem, ale plniči zá- kona; S. na počátce žaluje na se a tak hřiechu najprve vyznává na sě; Člověk jest s., když Bohu dá nejvěčší chválu, počest- nosť a milování a svému bližniemu toho přeje, což by sobě hodně pŕiel v takéž pří- hodě; S. z viery živ jest; Ktož pravdu činí, s-vý jest a ktož hřiech činí, z ďábla jest. Hus II. 140., 317., 424., III. 155., 273. (Ťč.). — S., právo mající. — k čemu. Než dr- žitel jest k tomu spravedliv. Vš. Věz, žeť toho dluhu, k němuž jsi s-dliv, nemienime nikteRak zniknúti, ale . . . zaplatiti. 1441. Na fojta přísluší, aby zločince z obcováni dobrých vyplenil a statek lidem k tomu s-vým navrátil; Jestliže se žalobník jist vie a s-va k těm penězuom, muož na své svedomie ty peníze s kříže bez přísahy k sobě snieti vedlé práva; Žalobník bude sobě roku prositi řka: Ať se zeptám na svú spravedlnost, jsem-li k čemu s-dliv. NB. Tč. 5., 16., 184. K těm jsem já penězóm s-va a těch mi vrátiti nechce; Já jsem k tomu s-dliv jako syn nejstarší po svém otci; Já jsem k tomu tak s-dliv jako on. Půh. 1. 156., 164.. II. 529. — čím. Poručník dskami s-vý. Půh. II. 24. — S., věrný, treu. Čer- vený tulipán není trvanlivý, černooký šohaj není s-vý. Sš. P. 782. — ke komu. Aj toť máš muže přečisté, k tobě své. Rada králi, rkp. — S., s pravidlem zákona se srovná- vající, slušný, náležitý, statthaft, rechtmäs- sig, gerecht, billig, der Gerechtigkeit ge- mäss. D. Opak: nespravedlivý. V. S. vý- mluva, příčina, V., pře. Ros., váha, D., nález. Us. Za své opatření prositi. Sych. Nemá žádné s. nahlížení. Dch. A já žádal na fojtovi s-vého, aby jej osadil se mnú. NB. Tč. 125. Uznána jest jeho žádosť s-va býti. Žer. Záp. II. 92. Kterakž tobě muož býti s-vé, že ty, opustiv slova božieho ká- zánie i slúžíš kuchyni? Hus III. 247. Co by mělo na páté léto na 30 hř. s-vého úroka býti. Půh. II. 29. Což jest s-dlného, služeb- nikóm svým dajte. ZŇ. Pakliť se pro s-vou příčinu odepře, nenabíhej. Kom. Ku s-ému někomu dopomáhati. Boč. Někomu za s-vé učiniti. Sych., Háj., Br. Loupežníkům oprát- kou za s-vé učiniti. Sych. Neděje se mu za s-vé. Ottersd. Sobě samému za s-vé činiti nesluší. Boč. Ještě let svých s-vých neměl (nebyl dospělý k tomu). Plác, Zříz. Ferd. K letóm s-vým žeby přišly (děvečky), tehdy se (poručník) poručenství zbavi. Vl. zř. 490. Vz Léto. S-vé se neztratí. Č. — S., pravý, jak náleží, echt, recht. S-vou litosť jsem nad ním měl. Har. Své uherské víno. Plk. Voděnky se napila, barvu přeměnila. Néni jsi ty, má milá, děvka s-vá. Sš. P. 287. Dyby bola dzevka s-vá, nemala by černé pod očima. Sš. P. 687. Toho ona jest s. dědička. Půh. II. 45., 140. Nenie lepšieho než v s-vé cti jméno dobré. K. š. 2. Známo činíme tímto listem vůbec, komuž ukázán anebo čten bude, že jsme vypůjčili 28 zl. uherských červených dobrých a s-vých na zlatě i na váze od opatrného žida Davida. NB. Tč. 69. — kde. Zlatý na váze s-vý. Tov. 100. — čím. Peníze váhú s-vé. Tov. 89., 95. — S., pravdivý, opravdový, sku- tečný, wahr. Mnoho věcí s-vých, než jsou se staly, předpovídal jest. Pulk. S. pravda. U Opav. Klš. Že sem jej o dluh svuoj s-vý obžaloval před panem rychtářem, který mi spravedlivě dlužen byl 30 zl. NB. Tč. 37. Její muži dlužen jest s-vého dluhu 26 kop gr. Půh. II. 94. Prosím, aby mi ráčili dáti toho s-vé svědomie, že sem sě k tomu pod- dával. Hus III. 276.

310573   Spravedlivý Svazek: 7 Strana: 0756
Spravedlivý Bůh. Št Kn. š. 8. Buď s-vý, podobný váze. Sb. uč. S. ruka celý svět projde a ošemetná hanby dojde. Hkš. exc. Příjemně a sladce spí s-vý. — S. = právo mající. Kdožby k čemu s-dliv byl, aby při tom zůstal. Arch. VII. 213. — S. = nále- žitý atd. To činí s-vé podivení. Us Pdl. S. boj, skutky. Št. Kn. š. 166., 35. Statek nespravedlivý sežírá i spravedlivý. Us. Hkš. — S. = pravý. S. zlato. Dk. Tys s. cigán. Us. Vhl. Summa 60 zlatých v zlatě podle zlata i váhy s-vých. 1505. Mus 1880. 414.— S. = pravdivý. To už je s. zima. Brt. D. 268

310574   Spravedlivý Svazek: 7 Strana: 1385
Spravedlivý. K tomu nápadu po otci svém s-dliv jest podle toho listu. Půh. V. 16. a 17. Ten s-dliv jest od hřiecha, točiž neslúži jemu viece. Chč. m. s. III. 27., 28. S-dliv učiněn jest od hříchu Ib. 115

310575   Spravedlivý Svazek: 9 Strana: 0306
Spravedlivý. S-vé se neztratí. S. má chleba atd., vz Zát. Př. 362a.

310576   Spravedlivý Svazek: 9 Strana: 0307
Spravedlivý. Hus. Hř. 245a. S-né činiti. XV. stol. Modl. ms. (Mus. fil. 18P8. 185. )

310577   Spravedlně Svazek: 7 Strana: 0756
Spravedlně, gerecht. S. činiti. Mus. 1891. 193. v. 56.

310578   Spravedlník Svazek: 3 Strana: 0591
Spravedlník, a, m. = člověk spravedlivý, der Gerechte. Abdiáš prorok přijal proná- sledované s-ky. Sš. Mt. 155. — Sš. Sk. 254.

310579   Spravedlnost Svazek: 7 Strana: 0756
Spravedlnost, vz Spravedlivosť.

310580   Spravedlnosť Svazek: 7 Strana: 1385
Spravedlnosť jest všech jiných ctnosti základ. Lobk. 81.

310581   Spravedlnost Svazek: 8 Strana: 0378
Spravedlnost. Brig. 61.

310582   Spravedlnost Svazek: 9 Strana: 0307
Spravedlnost. Dej zločinu jen zlaté brnění a mocný oštěp s-sti se zlomí ne- škoden. Slád. Lear. 135. S. boží má dlouhý ? jistý meč. Šml. IX. 249. Sr. Zát. Př. 132. nn. — S. = jmění po rodicích zděděné neb jinak nabytě. Mtc. 1897. 355. Utratil s. své manželky. Br. Hod. 118., Br. St. 136.

310583   Spravedlnosť Svazek: 10 Strana: 0389
Spravedlnosť Chudí ať nehledají spra- vedlnosti, neroste pro ně. Zr. Strat. 81.

310584   Spravedlný Svazek: 3 Strana: 0591
Spravedlný, vz Spravedlivý.

310585   Spravedlný Svazek: 8 Strana: 0378
Spravedlný, dlen. Gb. II. ml. I. 164. — Ž. wit. 7. 12.

310586   Spravedně Svazek: 3 Strana: 0591
Spravedně = spravedlivě. Výb. II. 31., 35.

310587   Spravednosť Svazek: 10 Strana: 0389
Spravednosť, i, f. Ž pod. 64. 5.

310588   Spravedný Svazek: 3 Strana: 0591
Spravedný = spravedlný. Prk. Př. 32.

310589   Spravedný Svazek: 10 Strana: 0389
Spravedný. Ž. pod.

310590   Spravelný Svazek: 3 Strana: 0591
Spravelný = spravedlný, zastr. Bž. 46.

310591   Spravelný Svazek: 8 Strana: 0378
Spravelný m. spravedlný. Gb. II. ml. I. 410.

310592   Spravení Svazek: 3 Strana: 0591
Spravení, n., vz Spraviti.

310593   Spravený Svazek: 3 Strana: 0591
Spravený; spraven, a, o. Hospodářství pěkně s-né. Loď špatně s-ná (opatřená). Har. Nemáme nad tu knihu jiné spravenější (do- konalejší). V. S. děva, žena = sprásknutá. Mor. Šd. — zač. Chlapci za pastýře s-ní (přestrojení). Mor. Brt. — Vz Spraviti.

310594   Spravený Svazek: 7 Strana: 0756
Spravený, Země dobře s-ná a osátá. BR. II. 58. b. Leží s-ný (upravený, oble- čený). Na již. Moravě. Šd. Měli by Če- chové řeč svú mnohem spravenější. Vš. 539.

310595   Spravidlo Svazek: 3 Strana: 0591
Spravidlo, a, n., čím se něco spravuje, řídí, die Richtschnur, Regel, der Leitfaden. Lodie všech spravidl oblúpená. Troj, K s-dlu jejich to pravím, ne k pohanění, zur Richt- schnur, Belehrung. Ctib. Jg.

310596   Spravidlo Svazek: 7 Strana: 0756
Spravidlo, regula, Bj., mensura, BO., gubemaculum, ZN., norma. V.V. 26. Les pod spravidlem (hájený, Bannwald). Sl. les. P. sv. Tómy z Aq. Hš. D. I. 25

310597   Spravitel Svazek: 3 Strana: 0591
Spravitel, e, m., der Verwalter, Regierer. Tkadl.

310598   Spraviti Svazek: 3 Strana: 0591
Spraviti, sprav, -vě (íc), il, en, ení (spra- vati, zastr.), spravovati. — S. = napraviti, opraviti, richten, ausbessern, herstellen, zu- recht machen; konati, činiti, působiti, po- říditi, thun, schaffen, richten, ausrichten, abthun, bewirken ; v pořádek uvésti, přiho- toviti, ve způsob dobrý uvésti, richten, zu- richten, bestellen, zurecht machen, zusam- menrichten, in Ordnung bringen; ostarati, opatřiti, an-, verschaffen, besorgen; zapla- titi, bezahlen, berichtigen, entrichten ; říditi, vésti, richten, lenken, leiten, regieren, ver- walten ; dokázati, usvědčiti, beweisen, dar- thun; ujistiti, versichern ; se = sebrati se, sesíliti se, sich erholen, sammeln; starati se o sebe, auf sich Acht haben (sich regieren); říditi se, sich wornach richten; vymluviti se, očistiti se, ospravedlniti se, sich recht- fertigen; na mor. Zlínsku také = obléci se, sich ankleiden. Jg., Brt. — abs. Všecko jest spraveno (v pořádek uvedeno). Jsme spraveni (zaplaceni, vyrovnáni). Us. Spravils, jako vítr mouku (spořádals to). Prov. — co: cesty, Flav., šat, obuv (zašiti), hodiny, živnosť (opraviti), V., zmatky, Jel., zeď atd. Kdo do cizích věcí nos strká, je slídí a spravuje. Br. Ty bys to spravil. Poručenou sobě věc s. (učiniti). V. Dobré slovo mnoho spraví. D. Nespraví ten nic, kdo nezavře na čas oko. Reš. Však já to spravím!; S. prádlo. Us. Dch. Všecky dluhy i s úroky s. NB. Tč. 217. Dyž viděl, že nic nespraví, poslal psaní do Moravy; Dyž se polámalo, dej ho spravit. Sš. P. 173., 535. S. koho (= do šatů obléci; se = obléci se). Sprav se a poď se mnou. Mor. Brt. Už ji spravil (spráskl, obtěžkal). Us. Šd. Ale teraz běda tomu, kdo to spravil (= učinil). Er. Čít. slov. 67. A ty oba úřady spolu spravoval. Dač. I. 46. Bez příčiny, nic ještě nespravě, odjeti měl. Žer. 17. Žádám Boha, aby sám srdce a mysl vaši s-val. Žer. 350. Nemoc svou s., die Krankheit (das Nichterscheinen wegen Krankheit) rechtfertigen. Zř. F. I. C. XXXV., VI. zř. 408., 295., 91. Oni mají lid s-vati. Hus I. 471. Sprav své doma. Vz Vada. Lb. S-viv duši svou skonal; Svou nevinu spravil. V. S. vlasy, D., loď, Har., dobytek a) poklízeti, b) zabiti, D., armádu (v pořádek uvésti). V. Kočí koně i vůz spra- vuje (řídí). V. S. dluh, berni (zaplatiti). Zlob. S. zemi, D., úřad, království, V., obec, Ros., obecné věci, Jel., čeleď, Kom., hospodář- ství, dům, V., statky, Plk., oheň, Vys., soud = říditi. Zříz. S. své záležitosti, věci, své pRáce. Bs. — Pozn. Stojí-li bez dalšího do- kladu, znamená tolik, co přísahu složiti. Aby to spravil, jak mu pány nalezeno bude. Index k Tov. 135. — co komu: střevíce, chalupu, hlavu. S. si potřeby (opatřiti). Us. Jeden druhému spravuje (ručí). Vš. A v té smlúvě že by stálo, že jemu to dědictví s. má (Gewähr leisten für). Vl. zř. 137. Na tom jim s-vili 100 hř. gr. Půh. II. 121., NB. Tč. 272., 30. Jak mi věci s-vujete. Žer. 1591. — co čím. Psaním to spravil (učinil). Kom. Mocí se nic nespraví (neučiní). Kom. Oděv sobě prací člověk s. musí (opatřiti). Žalanský. Něco duchem božím s., svou vůlí (říditi). V., Kom. Koně opratí, otěží s. Šp. Nářkem ničeho nespravíš. Us. Troufám sobě jedním slovem více s. než ty desíti. Žer. 328. Ne- bývá ta horlivosť jejich spravována pravou Boha známostí. Sš. 1. 108. Lidé nevinu svou rozpáleným železem aneb studenou vodou spravovali (dokazovali). V. Přísahou něco s. Pref. Kdož komu spravuje dědinami svými (ujišťuje, ručí). Zříz. Ferd. — se kým, čím. Spravovati se zákonem, Štelc, něčí radou, V., Kom., něčí odpovědí. V. Králové řádem a právem se spravují. V. Spravuje se tělo duší = řídí se. Kom. Nemůže se ničím s. (ospravedlniti). Akt. m. Ferd. A já sa spra- vím (= udělám se) malú rybečkú. Ps. sl. 59. Spravíš (uděláš) se chrobákem. U mor. Bu- dějovic. Kdoby chtěl strygy viděti, které se znají nevidomými (unsichtbar) spraviti. Slov. Němc. A já se spravím (učiním) hvěz- dou na nebi. Sl. ps. 377. Abychom se tiem s. mohli. NB. Tč. 284. Filippy se italským právem s-valy. Sš. Sk. 192. Osoby, které se s-ly bratřími; Kdo se konsistoří s-je. Skl. I. 32., 168. Aby věděli, kým se spra- vovati. Břez. 6. Mohli-liby vyhledati ňáký příklad, jímžby se s. mohli. Žer. f. 16. b. Poněvadž se jí (konsistoří) s. žádáte. Jdn. 230. Aby se čím s. věděl. Nar. o h. a k. A nemaje s počátku psaný N. na statku po zemském dědictví a nemoha dskami zem- skými téhož dědictví a za tu summu, jakž se nadpisuje (a třetinou výš) čím spraviti, protož já ji tímto listem spravuji. Faukn. 25. Vaší vůlí ve všem se nyní i na potomní časy s. rádi chceme. Jdn. 189. Aby se tím všichni spravovali. Zř. F. I. A. III. Aby v budúcich časích naši potomci jimi se s-li. Tov. 17. Rozumem každý se spravuj, ne- slušného se varuj. Prov. Abyste měli se čím při dobrých věcech s-vati. Jel. Enc. m. 1. Psanými právy se s. Tov. 17., Vrat. 18., Dač. I. 44. Raději já se svou matkou s. budu. Dch., Jir. Chtějí se p hejtmanem s. Žer. 324. 8. se vědomím. Žer. 329. Aby Pražané ku pánům regentům o všecko hle- děli a jimi se s-vali; Dal pánům spolu od- pověď, že města pražská podlé práv svých nemají se žádným spravovati a k žádnému hleděti než k samému králi. Let. č. 293. Kázáním slova božího žádosť se spravuje. Hus II. 16. — Vrat., Reš., Háj., Br. — co s kým. S tím lenochem nic nespravíš (ne- uděláš, nepořídíš). Sych. S někým se s. (sich abfinden). Us. Dch., Klš. Nač bych si ku- poval lepší šat, když to spravím se starým? Us. u Rakov. Kp. — co kde. To při králi mnoho spravilo. Kom. Již pros nebo peklem Hroz, přece při nich nic nespravíš (nepo- řídíš). Br. Spravil to při nich, že chtivi byli k boji. Br. Národy na zemi spravuješ. Ps. ras. Spraví se jako řemen v uhlí. Prov. Jg., Sd. Sprav hraničku v kamnech. Us. Dch. Lid u toho kostela spravoval (kněz). Hus I. 434. — co z čeho. Z toho domu povi- nen jest 24 grošů s. (zaplatiti). Boč. Úrok nemalý z toho s-vuji. Arch. rakovn. A z toho aby dluhové sni byli. N.B. Tč. 1(36. Z mla- dého děvčete s-la (stala) se nám žena. Sl. ps. 34. — se. Nemocný se spravuje (sbírá se, přibývá mu sil). D. Spravuj sám sebe (starej se o sebe). Kom. A tu se má spra- viti (sich rechtfertigen), proč jest nehonil. Vl. zř. 540. Spravuj se sám a nech lidí na pokoji. Us. Netřeba jim zkazovat, ví každý, jak se spravovat. Sš. P. 20. Sprav se (= oblec se), půjdeme. Mor. Brt., Sd. — se kam. Už se sprav (oblec) do kostela. Mor. Sd., Brt. — čeho, šp. m.: co. Spravili sešlých kostelů m. kostely. Brt. — koho nač. Na to vás spravujeme. NB. Tč. 40. — co za koho. Sprav za mne 18 zl. NB. Tč. 289. — co proti komu. Co proti němu spravíš (vy- konáš)? Us. — co odkud. Když Vitellius náměstce syrský z daleké Antiochie a z cest vojenských Judeu s-val. Sš. Sk. 92. — se kdy. Po nemoci se s. (sesíliti). Us. Repa po deštích hezky se s-vila- Us. Ntk. — se dle, podlé čeho. S. se podlé jistého pra- vidla, Zlob., podlé něčího předpisu, D., po- dlé práva (dokázati). Zříz. Ferd. — po čem. Hvězda, po níž jsem se spravoval (řídil). Tkad. Aby se nespravovali lidé po jich ná- lezích. 0. z D. Mají se po čem s-vati. Er. P. 506. Přepisy posýláme, po nichž se s-vati budeš. Arch. 1. 305. Plavec po běhu oblohy nebeské se spravuje. V. Vz Hodiny. — zač. Ten, ktož jest jej poslal, má za to s. (dafür verantwortlich sein), že jest jej byl pro tu nemoc poslal. Vl. zř. 88. — co jak dlouho. Vz Správní. — se v co (hoditi se). Us. — se čeho (kde) = očistiti se. Aby se učení svého spravil; Každý měštěnín musil se jim toho s. (ospravedlniti]; S. se bludů; Toho skutku se před ním spravil. V. Aby před soudem toho se spravil. Faukn. Chtěl, aby se toho, což se naň žaluje, spravil. Háj. Jestliže by kdo po listu obranním v držení nevpustil, toho vůli má to učiniti: však ten se má toho spraviti a příčinu, proč jest vpu- stiti nechtěl, oznámiti. Zř. F. I. Č. XXIX. Protož vás žádáme, že jí dle spravedlnosti z úřadu vašeho rozkážete, aby se v Praze postavila a toho se s-la, proč toho vyko- nati zanedbává, Jdn. 233. Vz Správce, der Gewährsmann. J. tr. — (se) v čem. Dh. 93. Co by měl činiti pán svému služebníku, v tom se nespravuje (neospravedlňuje). Br. Spravovati je budeš v metle železné. Ctib. S. se v něčem cizí zkušeností. Málo ten ve světě spraví, kdo vše na svou hlavu staví. 0. — co jak. Svůj úřad k obecné spoko- jenosti s. J. tr. Jestliže by nemocen byl, nemoc má vedlé práva s. Vz S. co. Vl. zř. 408. To chce na malý náklad s. V. Ten to pěkně (překrásně) spravil! Us. Dch. S ve- likou pilností něco spravovati. Výb. II. 55. Nemohl s ním po dobru nic s. Us. Brt., Sd. Berni omylem s. Žer. Záp. II. 20. Žádají, aby se v jiné uvázal a dluhy, za kteréž oni rukojmě jsou, na jich miestě spravil. NB. Tč. 143. Královstvie s-val vedlé rozumu a ne vedlé vuole. GR. Zemi v metle železné s-val. V. Cf. S. co dle čeho. — S. = oznámiti; poučiti, pověděti, vypravovati, vz Zpraviti.

310599   Spraviti Svazek: 7 Strana: 0756
Spraviti. U Bzence spraovati. Šd. — co. Pekáče dělají se z baněk ve dvě polo- vice rozříznutých; dodělávati tyto polovice slove je spravovati. Us. Mý. Vinu s. (omlu- viti). 1478 Pk. Tu svú nemoc aby spravil (omluvil, dokázal) a přisáhl, že byl nemocen. Půh. I. 259, II. 64, 162. S. svou pečeť, Půh. I. 258., póhon, ib. 230., otázku (zod- povídati), BR. II. 99. b., 166., jabka (bram- bory oborati), Us. Hk., peníze (zaplatiti). Půh. II. 33. Já tě spravím, ty lenochu! Us. Dluh s. NB. Tč. 13. S. něčí nohy (říditi), jazyk (aby mluvil tak, jak by kdo chtěl). BR. II 38. b., 9. b. Kdo mnohé spravuje, ten od mnohých spravován býti musí. Výb. II. 1603. Ač by. tě i s-val (pomlouval) i po- smievalť se. Št. S. koho = obléci. Vz Roz- praviti. Brt. — co komu: nohu křivú (na- pravili). Hus I. 239. Jeden z nich mi spravil (připravil) horkou lázeň. Kos. Dalbych si s. zo zlata truhlu (zhotoviti). Sl. ps. Šf. I. 82. Roboty mu s-vali (konali). Arch. I. 169. S-vati někomu statek; Spravil mu dluh, NB Tč 198 , 13., 27., 44., peníze ctně, ji- stinu podle listu, židům lichvu Půh. II. 47., 191 , 79. Co sám sobě móžeš s., nechti v tom jiného bavit Mor Tč. S-vati někomu dům. Sob. 168. Na hody kázeň (= kázání) s. (učiniti). Brt. D. 268. — se komu. Vok má se jemu s., z čehož jemu pan P. vinu dává. Půh. I 262. Tak že sa mi spravuj, aby som ťa, keď prídem, pochválil. Dbš. Sl. pov. 1. 174. Pomni, že Pánu s-vati se budeš (počet klásti) Ms. (Č.). Nedadie se jemu s. (omluviti). Arn. 1481. — čeho. To toho spravíš (neurčitou měrou). Us. Tkč. Plnú moc jim dávajíce tu zemi i nás všech z-vati. Výb. II. 394. Aby všech těch věcí spravil. Arch. VII. 83. I toho jsem spraven. Arch. X 236. — co čím. Chce mu ty dvě hřivně vídeňskú mincí s.; By tiem domem těch dluhuov s. mohl. NB. Tč. 29., 153., 222. Ty sú mi již hotovými penězi zpra- veny. Arch. II. 326. Někomu zboží právem manským s. Půh. I. 222. Jiná zpráva jest, kdež kto zpravuje vším, což má nebo mieti bude. Vš. 186. Mniece, by král spal, s-vali jeho řečí utrhavú (pomlouvali ho). Kšch. 14. Opatrnosť jest ctnosť, již člověk rozum zpravuje. Hus I. 375. Zpravte (dobrými činy) cěstu Páně. Ib. II 20. — se čím. Potri sa jeho krvou a zpravíš (učiníš) sa takým ptáčatkom, jako to bolo. Dbš. Sl. pov. 1 25. S-vali se svými knížaty. Tk. Ten se může z. touto summou. BR. II. 3. Tím se zpravte. BR. II.52. a. Již sě zpravuj tiemto počtem i na kapitolách. Hus I. 362. Aby se věděl čím s. Zř. F I, VI. zř. Úvod. — co, se s kým. Spravils (učinils) se mnou smluvičienku. Kyt. S la se s Kačí (vyrovnala se). Šml. S tým sa nespravíte (tím se ne- můžete říditi, dle toho nemůžete souditi). Brt. D. 268. — co, se kde. Při skleničkách obecní hospodářství s. Mus. Před právem se s. Vš. 187. Medzi sebou spravme smlouvu. Kyt. Má to s. na kříži (přísahou). Us Tč. S. svadbu, pohřeb na faře (obstarati). Brt. Kterak měli při tom soudu se s-vati. Vl. zř. Úv. — odkud co. Z toho berni s-vali. Půh. I. 226., 255. Z tohu lichvu na každý r. s-vali NB. Tč. 18 — se z čeho. Krejčí se z toho s-vuje (vymlouvá). Dh. 92 — co od koho. On to má z. od každého, kdo by mi na tom překážel. Půh. I. 289 , 342 — co kudy. Oheň otvorem s. NA. IV. 166. — se. Práv's jako srp, až se spravíš, budeš jako podkova. Us. Bayer Spravovati se = přetvařovati se. Val Slavč. 71. — co nač, na koho. Že mi dvě stě hř. zpraveno na ten list. Půh. I. 278. Vyprázdní kde kterou láhev a potom na jiné děvky spraví (svede). Reš. Muž nemúdrý spraví (svede) na ženu, by jemu milá nemohla býti leckakús jí ohyzdú dada. Št. Kn. š. 38. — za koho čím. Přivedl ji k tomu, aby svým statkem zaň z-vala, einstehen, haften. Val. Vck. — co kdy. Ty peníze měl jemu s. ve čtyřech nedělích. Půh. II. 98., 114. Aby svú nemoc na každý rok (termin) zpravil (omluvil) Půh II. 486. Chci, aby při sv. Václavě též po groši z-vali. 1595 Šd. exc. — co jak: rychle (učiniti). BR. 11. 249 b. Podlé toho móžete se z. NB. Tč. 92., 213. Vedlé mož- nosti rozumu mého poněkud bude zpraven. Vš 86. Co spraví, napolo jen spraví. Sá. Bez tresktánie něco s.; Král má je s-vati v pravdě a spravedlnosti; Aby žádosť svú v dobrém s-li; Múdře s-vuje; Aby je právě s-vali. Hus I. 239., 466 , II. 268., III. 106 282. Ten to spravil, jak vítr mouku (pastuší chalupu, plevy). Mor Km. S. se (osprave- dlniti se) v tento rozum. Mus. 1880. 457. K jeho cti umenšenie pokútně jej s-vali (pomlouvali). Št. — jak dlouho co. Pur- krabí má ten zámek do své živnosti s-vati tak jako pán. Zř. F. I. B.XIX. Rolníci od starodávna plat peněžitý do důchodů mých z-vují. 1595. Šd. exc. — se čeho (kde čím). Všechněch věcí, ze kterých mne viní židé, před tebou se s-vati budu. Sš Sk. 275. On s-val se činu toho tím, že řekl. Kom. Toho móže se s. NB Tč. 104. Z če- hož bych jemu vinu dal, aby mi se toho zpravil. Půh. I. 374. Z-vili se těch věcí králi. Čr. Chce-li z. obuzstva. Kn. rž. Po- vinen bude před soudem toho, proč to činí, se z. BR. II 21. b. Aby toho se spravil tento úterý. Arch. VIII. 268 — se v čem (čím). Všichni s-vali se v těch věcech, jakž rozuměli. Čr. V těch věcech má se dskami z. O. z D — co k čemu. Kristus zpravuje člověka k spasení. Chč. Mus. 1880. 539. Aby si to k řemeslu s-li. Wtr. exc.— koho oč. Aby je zpravil o ty věci, což jest mezi nimi. Půh. II. 225. — si co kde. S. si chuť na něčem. Us. Vrů. — se kam. Do všedních šatů se spravují, do sváteč- ních se strojí. Val. Slavč. 67.

310600   Spraviti Svazek: 8 Strana: 0378
Spraviti. Nic mu nespravil (neublížil). Phľd. 1896. 251. Zabudli na ňom (kostele) okná s. (udělati). Phľd. 1896. 258. Chce s. z muchy dva kožuchy (udělati, poříditi). Nov. Př. 549.

310601   Spraviti Svazek: 8 Strana: 0577
Spraviti koho čeho = oznámiti mu něco. (Potom) šíře vás té věci spravím. Arch. XV. 68.

310602   Spraviti co Svazek: 10 Strana: 0389
Spraviti co: oheň (udělati). Slov. Sbor. čes. 87. — co pro koho: lůžko pro mrtvolu (upraviti). Sbor. Nár. sbor. 1902. 7. — se. Spravoval se, že spí(dělal, jakoby spal). Val. Nár. sbor. VIII. 87.

310603   Spraviti koho več Svazek: 9 Strana: 0307
Spraviti koho več (odíti). Je spraven v dlouhý kabát. Mtc. 1893. 20. S. se do všedních šatů a strojiti se do svátečních. Tům. 101.

310604   Správka Svazek: 3 Strana: 0592
Správka, y, f. = spravování, správa, die Ausbesserung, Reparatur, das Flicken, die Flickerei. 8-ku vykonati; Přijati něco do s-ky. Míti hodinky ve s-ce. Us. Dch. Menší, drobné s-ky. Us. Šd. Výdaje na všelijaké s-ky. Us. Šd. — S. Paní s-ka = die selbst- ständige Verwalterin, p. správcová, die Ver- waltersgattin. Cf. Myslivka. Mor. Šd.

310605   Správka Svazek: 7 Strana: 0757
Správka na barák = zbytečná, marná práce. U Kr. Hrad. Kšť.

310606   Správkář Svazek: 7 Strana: 0757
Správkář, e, m., Flicker, m. Rk.

310607   Správkář Svazek: 8 Strana: 0378
Správkář šatů. Čel. Pr. m. II. 1275.

310608   Správkářský Svazek: 8 Strana: 0577
Správkářský. S. práce. Naše doba IV. 527.

310609   Správková Svazek: 10 Strana: 0389
Správková Ella, nar. 1872., klavírní virtuoska. Vz Ott. XXIII. 911.

310610   Správkyně Svazek: 3 Strana: 0592
Správkyně, ě, f., die Verwalterin, Ver- weserin. Č.

310611   Správně Svazek: 3 Strana: 0592
Správně, správným, způsobem, dle práva, právně, gesetzmässig, rechtlich. Země jeho s. beze vší odpory žéci mohli. Pulk. S. se leknouti. Št. — S. = pořádně, náležitě, or- dentlich, recht. S. něco pochopiti. Dch. Maje list s. vrátiti. Půh. I. 235. Nemóž býti na- zván s. kříž slavné znamení. Pass. 21. S. něco vyříditi, zjednati, učiniti, Jg., koupiti (lacino). Ros., psáti (nov.). Nebo řeč mylná s. (regelmässig, regulariter) má býti vyklá- dána na škodu vynášejícího nebo toho, kdož ji pověděl. CJB. 365.— S. = lacině, wohl- feil. S. to kúpil. Na mor. Zlínsku. Brt.

310612   Správně Svazek: 7 Strana: 0757
Správně. Ano by se s. lekl, ktožby sta- voval listy královy; Ktož mají rozum, s. mají věřiec věděti těch 12 věcí; (Pro ty hřiechy) mohl jej Buoh s. zatratiti; Měli by se s. střieci. Št. Kn. š. 4., 15., 34., 111. Což's ty s. (juste) trpěti měla. Ms. 14. stol. — S. = pořádně. Choval se té doby zprávně a bez poroku. Pal. Dj. V. 2. 114.

310613   Správní Svazek: 3 Strana: 0592
Správní, Gewähr-. S. list, der Gewährs- brief. Boč. S. list, kterým se summa přijatá za prodané statky spravovala do tří let, osmi nedělí. Faukn. — Správní registra (účetní kniha), das Rechnungsbuch. V. Vz Správný.

310614   Správní Svazek: 7 Strana: 0757
Správní, Verwaltungs-. S. soudní dvůr, Verwaltungsgerichtshof, Dch., výlohy, vy- dání, věda (doctrina administrationis publi- cae), výbor, Us., Pdl., kommisse. S. N. XI. 95 S. list, der Gewährbrief, die Bescheini- gung, dass Jemand die Verpflichtung, für die Gewähr zu haften, übernommen habe. Gl. 388. Cf. Správa. Chci naň s-ním listem dovésti, ukázati; Na to mi slíbil s. list uči- niti ve čtyrech nedělích, do sv. Jiří. pod jistým časem. Půh. I. 281., 264., 304., 306., 333. II 197.

310615   Správní Svazek: 10 Strana: 0389
Správní. Nejvyšší soudní tribunál správní. Nár. list. 1904. 196. 6.

310616   Správnictví Svazek: 3 Strana: 0592
Správnictví, n., die Verwaltung. Šm.

310617   Správník Svazek: 3 Strana: 0592
Správník, u, m. = rejstřík, ukazatel, das Register. Sych.

310618   Spravník Svazek: 7 Strana: 0757
Spravník na Litvě = náčelník policie zemské (zemanské, venkovské). Kká. Td. 376

310619   Správnosť Svazek: 3 Strana: 0592
Správnosť, i, f., pořádnosť, die Richtig- keit, Pünktlichkeit, Ordentlichkeit. D. Ve s-sti něco zachovati. Dch. — S., poctivosť, die Gesetzmässigkeit, Redlichkeit, Recht- lichkeit. Spoléhajíce na vaši s. Us. -— S. řeči, slohu (pravidlům přiměřenost'), die Korrektheit, Fehlerlosigkeit. S. jazyka. Nz., Jg. Úsečné s-sti slohové nevšady hledati možno. Sš. J. 211. S. kresby.

310620   Správnosť Svazek: 7 Strana: 0757
Správnosť řeči. Vz Jg. Slnosť. 35 , 58.

310621   Správný Svazek: 7 Strana: 0757
Správný = co z práva jest. Št. Kn š. 34., 111., 155., 214. S. kázeň ho zastiže. Ms. — S. = pořádný. — v čem. V plnění sum umluvených byli zpravnější. Pal. Dj. III. 3. 52. — S., Gewähr-. S. léta, die Ge- währzeit, -jahre. Vz Léto. S. léta mu vyšla : Nedočkav let s-ných, prodal to zboží ji- nému. Půh. II. 162., 312. — Vz Správní (i dod.).

310622   Správný, spravný Svazek: 3 Strana: 0593
Správný, spravný, co z práva jest, ge- setzmässig, rechtlich. Aqu. — S., pořádný, řádný, ordentlich, pünktlich, Ordnung lie- bend. S. člověk, muž, D , děvče. Kdo ve všem díle svém moudrého pořádku si hledí, vše v čas koná a jak to býti má a na pa- třičném místě, s. slove. Blř. — v čem: ve svých skutcích. BO. — S., způsobilý, ge- schickt, tauglich, gut zur Leitung. Potře- buje s-ného ředitele svých věcí. S. muž ozdobuje úřad. V. S. dělník. Us. S-ní lidé neberou se ledakdes pojednou co hřibové. Správní lidé neklatí se se stromu co plané hrušky. Prov. Jg. — S., dobře spravený, pořádný, náležitý, dobře upravený, ordent- lich eingerichtet, gut bestellt, recht, richtig. S. obec, Aesop, střela, Br., řeč. Jel. Cho- vání koní s-nější jest než kupování. Puch. Jestiť pak póhon s-né ku právu povolání. CJB. 347. 8. obsluha, nadpis. Dch. S. co do jazyka, sprachrichtig. Nz. Správné roz- řešení úlohy. Nz. Ty jsi nesprávný (iron.)! Us. S. co bratrské hodiny. Č. Buď ticho, jsi tak s-ný jako on (ein Schlingel wie der andere). Us. Šd. To je tam to žito správné (v nepořádku)! Us. v Kunv. Msk. — S., k po- jištění náležitý, Gewähr-. S. třetina. Vš. — S., kw správě, k řízení se vztahující, Ver- waltung-, S. kancelář, odbor, odvětví, opa- tření, rada, rok, sbor, účet, úřad, úředník, ústrojí, věc, řízení, vedení, vydávání, zále- žitosť, náklady (n. na vedení správy), způ- sob. J. tr., Šp. S. vojenské ústavy (Militär- verwaltungsanstalten) mají na péči správu a rozdělování zásob vojenských. Vz více v Čsk. I. 5. 38.

310623   Spravodajský Svazek: 8 Strana: 0378
Spravodajský, Berichterstatter-. Vz Nár. list. 1894. č. 30.

310624   Spravodajství Svazek: 8 Strana: 0378
Spravodajství, n., Berichterstatten, n. Nár. list. 1891. č. 30.

310625   Spravovací Svazek: 3 Strana: 0593
Spravovací = ku spravování sloužící. — S. stroj v hodinkách, die Hemmung. Techn. — S., Gewähr-. S. žaloba, die Rechtferti- gungsklage. J. tr.

310626   Spravovač Svazek: 3 Strana: 0593
Spravovač, e, in., der Ausbesserer, Flicker. Dch.

310627   Spravovač Svazek: 7 Strana: 0757
Spravovač. Pokútní s. (pomlouvač). Št

310628   Spravovačka Svazek: 3 Strana: 0593
Spravovačka, y, f., die Flickerin. Jg.

310629   Spravovačka Svazek: 7 Strana: 0757
Spravovačka = správka. Dala jsem od s-čky botek 30 kr Slez. Šd.

310630   Spravovák Svazek: 3 Strana: 0593
Spravovák, u, m., der Regulator. Šm.

310631   Spravování Svazek: 7 Strana: 0757
Spravování. Na místo s. dosednouti. Hus III 311. S. básní. Št. Kn. š. 6. Po- kutně s. (pomlouvání). Št. — S = arci- biskupství, konsistoř. Konvent pražského s. Arch. IX 377., 379 a j.

310632   Spravování, n Svazek: 3 Strana: 0593
Spravování, n. Vz Spraviti. S. města držeti, Jel., úřadu (zastávání). D. Za jeho s. se to stalo. V. Vz Spraviti. S. jmění, majetnosti něčí. Pr.

310633   Spravovať se Svazek: 7 Strana: 1385
Spravovať se = přetvařovati se. Val. Slavč. 71.

310634   Spravovati Svazek: 3 Strana: 0593
Spravovati, vz Spraviti.

310635   Správověda Svazek: 7 Strana: 0757
Správověda, y, f., Verwaltungswissen- schaft. NA. IV. 110., 113.

310636   Správovědný Svazek: 7 Strana: 0757
Správovědný = ku správovědě se vzta- hující. NA. IV. 111.

310637   Spravovna Svazek: 3 Strana: 0593
Spravovna, y, f., die Anweisung zur Regierung. Ždk.

310638   Spravovna Svazek: 7 Strana: 0757
Spravovna (správa královská). Sepsal Židek. Vz Výb. II. 743., 744.

310639   Spravovna Svazek: 10 Strana: 0664
Spravovna, administrace.

310640   Spravovný Svazek: 3 Strana: 0593
Spravovný, Verwaltungs-. Tab. lid. 119.

310641   Správu-vedoucí Svazek: 3 Strana: 0593
Správu-vedoucí, ího, m., der Regieleiter. Dch.

310642   Spráž Svazek: 3 Strana: 0593
Spráž, i, f., die Bräune. Šm.

310643   Spraž Svazek: 7 Strana: 0757
Spraž, e, f. = podeschlá louka.. Us. Ant- Truhlář. S. = výkvas suchý, Guhr. Hř. — S. = spřež. Slov. Bern.

310644   Spräž Svazek: 7 Strana: 0757
Spräž, e, f. = spřež, zápřah. Slov. Phľd. VI. 155.

310645   Spraža Svazek: 7 Strana: 0757
Spraža, e, f. = spraž. Slov. Bud korá- bom, buď s-žou po svete cestu koná. Hol. 423.

310646   Spražení Svazek: 7 Strana: 0757
Spražení = spřežení. Slov. Bern.

310647   Spražený Svazek: 3 Strana: 0593
Spražený; -en, a, o, vz Spražiti. Us. Dch. S. jelen (verblattet), který falešným pískáním na list zrazen jsa na pískání nejde. Šp.

310648   Spražiti Svazek: 3 Strana: 0593
Spražiti, il, en, eni, spražovati, zusam- menrotten ; zu Paaren treiben, kirre machen, Jemanden einen Hieb versetzen, ihm den Muth benehmen. — koho: psa. Us. Dch. Však já ho spražím. Us. Dch. Já jsem Vám ho, zlaté ženy, spražila (trefně jsem mu od- pověděla, odbyla jsem ho). Němc. Však on se spraží! Vz Vyhrůžka. Lb. — Vz Zpra- žiti. — co kde: máslo na rendlíku. Us. Tč.

310649   Spražniti Svazek: 7 Strana: 0757
Spražniti, zpražniti, -ňovati = na jaře s luk smetí, kal a pod. věci shrabovati. U Telče. Jos. Pejčoch.

310650   Spražníváti Svazek: 9 Strana: 0462
Spražníváti. A což by se bláta nadělalo tú vodú, to máta spolu s. 1450. Mšín. 16. Sr. Spražniti.

310651   Spražnovati Svazek: 10 Strana: 0389
Spražnovati = shrabovati na jaře krtiny. Také jihočes. List. fil. 1902. 252. S. seno = sklízeti. Dšk. Km. 54.

310652   Spražný Svazek: 7 Strana: 0757
Spražný = spřežný. Slov Bern.

310653   Sprček Svazek: 10 Strana: 0389
Sprček, čka, m. = polní vrabec. Č. Třeb. Čes. 1. XI. 36.

310654   Sprčený Svazek: 10 Strana: 0389
Sprčený = potrhlý. Jsi s. jako švec. Mor. Ces. 1. XIV. 224.

310655   Sprdkovaný Svazek: 7 Strana: 0757
Sprdkovaný. S. vajce = záprtek. Slov. Rr. Sb.

310656   Spréčiť Svazek: 7 Strana: 0757
Spréčiť = zpříčiti. Slov. Bern.

310657   Sprečnosť Svazek: 7 Strana: 0757
Sprečnosť = zpříčnosť. Slov. Bern.

310658   Sprečný Svazek: 7 Strana: 0757
Sprečný = zpříčný. Slov. Bern.

310659   Spred y Svazek: 8 Strana: 0378
Spred y m. zpředu. Brt, D. I. 85.

310660   Sprejsknouti Svazek: 9 Strana: 0307
Sprejsknouti = rychle shořeti. Již. Čechy Kub. L. f. 1900. 363.

310661   Spreneverilosť Svazek: 7 Strana: 0758
Spreneverilosť = zpronevěřilosť. Slov. Bern.

310662   Spreneverilý Svazek: 7 Strana: 0758
Spreneverilý = zpronevěřilý. Slov. Bern.

310663   Sprengelka Svazek: 3 Strana: 0593
Sprengelka, y, f., sprengelia. Rostl. I. b. 251.

310664   Spresovati Svazek: 3 Strana: 0593
Spresovati, lépe: stlačiti, zusammenpres- sen.

310665   Sprevádzati koho Svazek: 3 Strana: 0593
Sprevádzati koho = sprovázeti.. Slov. Dbš.

310666   Sprevané Svazek: 3 Strana: 0593
Sprevané byli kmenem polabských Ve- letů při řece Sprevě. Vz S. N.

310667   Sprevoditel Svazek: 7 Strana: 0758
Sprevoditel, e, m. = sprovoditel, prů- vodce. Slov. Phľd. VII. 158.

310668   Sprch, u Svazek: 3 Strana: 0594
Sprch, u, m. = sprchnutí, padání, der Fall. S. jisker. Hdk.

310669   Sprcha Svazek: 3 Strana: 0594
Sprcha, y, f., Douche. S. N. S. studená. Dch. S. pokojová, das Zimmerkloset. Šp.

310670   Sprcha Svazek: 7 Strana: 0758
Sprcha děložní, jícnová, nosová, oční, ranná, teplá. Us. Wld., Kžk. Por. Cf. Slov. zdrav. To byla naň s. Us.

310671   Sprcha Svazek: 10 Strana: 0389
Sprcha = déšť. Hauer 14.

310672   Sprchací Svazek: 3 Strana: 0594
Sprchací voda, Regen-. Zlob.

310673   Sprchalý odkud Svazek: 10 Strana: 0389
Sprchalý odkud. List (se stromu) s-lý. Zub. Még 18.

310674   Sprchavý Svazek: 7 Strana: 0758
Sprchavý, Sturz-. S. lázeň, Nz. lk, sto- jan (v lázni). Wld. Vz Sprchový.

310675   Sprchlý Svazek: 7 Strana: 0758
Sprchlý, abgefallen. S. růže. Čch. Dg. 484., Bs. 93.

310676   Sprchnouti Svazek: 3 Strana: 0594
Sprchnouti, chnul a chl, utí; sprchati; spršeti, el, ení; sprchovati, sprchávati = spadnouti, ab-, herabfallen. Jg. — abs. Květ sprchal. Jel. Víno, ovoce sprchlo. Ros. Když jablka uzrají, samy sprší. Mus. Žádný sníh nesprchl. V. Kroupy veliké sprchly. V. S. čistý déšť. Ros. Sprchlo (drobet pršelo) Us. Sprchne pověst' tvá. Jel. — odkud. List se stromu sprchl. Rvač. Sprchuje list s vin- nice. BO. — kde. Sníh sprchl na horách. Pref. Na fíkovém dřevě list sprchl jest. BO. — kam. Květ sprchl na zem, do země. Cyr. — v čem. V nepravém zápalu kůže na vzor otrub sprší (opadá). Ja. — jak (odkud kam). Manna s výšin od Boha během zvláštním s oblaku a vzduchu dolů na zemi sprchla; Zřídka manna sladkou ostrahou sprchá na mou duši ochabou. Sš. J. 105., Bs. 176.

310677   Sprchnouti Svazek: 7 Strana: 0758
Sprchnouti. Příval s-chl. Výb. II. 1544. List jeho nesprchne. Kar. 9. Sprchl = utekl. Na Hané. Bkř. — jak. Když drobet sprchne. Har. II. 35. — odkud. Z mé lásky sprchal květ i list. Šml. Kvietok som ja, kvietok, počím nemám dietok; keď budem mať dietky, zprchnú ze mňa kvietky. Slov. Dbš. Obyč. o.

310678   Sprchnutí Svazek: 3 Strana: 0594
Sprchnutí, n., spršení, das Herabfallen. S. květu, D., deště. Us.

310679   Sprchovna Svazek: 9 Strana: 0307
Sprchovna, y, f. = místo, kde přiroze- ným nebo umělým průvanem něco ochlazují. Sr. Chladírna. Vz Ott. XIV. 674b.

310680   Sprchový Svazek: 7 Strana: 0758
Sprchový, Douche-. S. lázeň, roura. Us. Pdl.

310681   Spríbuznený Svazek: 3 Strana: 0594
Spríbuznený; -en, a, o, verwandt. — s čim. Štěpán byl s Pavlem s. Sš. Sk. 73., 210.

310682   Sprievod Svazek: 7 Strana: 0758
Sprievod = sprovod, průvod (pohřební). Slov. Orl. II. 185.

310683   Sprievodce Svazek: 8 Strana: 0378
Sprievodce, e, m. = průvodce. Ja viem o tvojom s-covi. Phľd. XII. 52.

310684   Sprievodčí Svazek: 10 Strana: 0389
Sprievodčí = průvodčí. Slov. Czam. Slov. 225.

310685   Sprievodčík Svazek: 7 Strana: 0758
Sprievodčík, a, m. = průvodce. Slov. Rr. Sb.

310686   Spríhanie Svazek: 8 Strana: 0378
Spríhanie, n. = spiknuti. Chceli přísť na stopu nejakému s-niu. Phľd. XII. 3S9.

310687   Spríkriť sa komu Svazek: 8 Strana: 0577
Spríkriť sa komu = zprotiviti. Phľd. 1896. 655.

310688   Springer Svazek: 7 Strana: 0758
Springer, gra, m. — S. Ant. Cf. Tf. Mtc. 298., Ukaz. 109.

310689   Springer Svazek: 10 Strana: 0389
Springer Jos., nar. 1870., knihkupec a nakladatel. Vz Ott. XXIII. 915.

310690   Sprisahanec Svazek: 7 Strana: 0758
Sprisahanec, nce, m., Verschwörer, m. Slov. Lipa.

310691   Sprisahanie Svazek: 10 Strana: 0389
Sprisahanie, n. = spiknutí. Slov. Sbor. čes. 34.

310692   Spritzleder Svazek: 3 Strana: 0594
Spritzleder u kočáru, něm., odkrápka, boční kůže, bočnice. Šp.

310693   Sprloch Svazek: 3 Strana: 0594
Sprloch, u, m., tenticulum, zastr. Veleš.

310694   Sprncl Svazek: 8 Strana: 0378
Sprncl. Objednal s-cle a jiné řebíky. 1724. Pras. Řem. 50.

310695   Sprobovati Svazek: 3 Strana: 0594
Sprobovati = zkusiti. Slov. Er. Čít. sl. 54.

310696   Sprodati Svazek: 10 Strana: 0389
Sprodati = rozprodati S. maso. 1607. Mtc. 1903. 253.

310697   Sprohnati někoho Svazek: 3 Strana: 0594
Sprohnati někoho, Jemanden jagend ermüden, abhetzen. Já tě s-ženu. Us. Kčr.

310698   Sprochovice Svazek: 3 Strana: 0594
Sprochovice, Sprochowitz, ves u Těšína. PL.

310699   Sprolíhati koho Svazek: 3 Strana: 0594
Sprolíhati koho: ženskou, beschlafen. Puch Vz Zprolíhati.

310700   Sproneveřiti Svazek: 7 Strana: 0758
Sproneveřiti atd., vz Zpronevěřiti.

310701   Sproniknouti Svazek: 3 Strana: 0594
Sproniknouti, knul a kl, utí, durch- bohren, durchstechen. — koho čím : mečem. Strejc.

310702   Spropadati Svazek: 7 Strana: 0758
Spropadati. To bych se s-dl, da könnte Einen der Teufel holen. Us. Tak se všecko s-dlo (ztratilo)! Us. Msk.

310703   Spropadati se Svazek: 3 Strana: 0595
Spropadati se; spropadnouti se, ul, utí; (spropasti, spropadu, zastr.), padl, padení, versinken. — abs. Bodejž se spropadl! Us. Ta se spropadala (durdila, hněvala se, hau- sen, schelten, es toll treiben), když jí to řekli. Us. Co se, kluku, tak spropadáš (vzte- káš)? Us. Dch. Kury zazpívajú, zlí se spro- padajú. Sš. P. 162. — se kam. Spropadali se do pekla. Rvač. — se s kým. Spropadl se i s koňmi a vozem.

310704   Spropadený Svazek: 7 Strana: 0758
Spropadený, vz Zpropadený.

310705   Spropití Svazek: 3 Strana: 0595
Spropití = s propití, ku propití, das Trinkgeld. Pč. 16. Dáti někomu na s. Žer. 333., V. Na s-tí bráti. Mus. Dávali jim s.Pč. 35.

310706   Spropitná Svazek: 3 Strana: 0595
Spropitná, é, f., spropitné, ého, n. = spropití, Trink-, zum Vertrinken. Peníze na s-tnou. D. Dáti někomu na s-né. Vrat, Tč. ex usu, Dh. 168. S-tného dáti, Zlob., na s-tné vybírati (na propitnou). Har. Dali mu s-tné, o které se žebrák podpírá (holí, byl bit). Vz Trest. Č.

310707   Sprositi Svazek: 3 Strana: 0595
Sprositi = všech prositi, alle bitten; po- prositi, uprositi, bitten, bittend bewegen, erbitten. — co od koho. Přítel s-sí-li co od tebe, daj od sebe. Cato. — s infinit. Sprosi kněžnu utr Vyšegradě na popravu ustaviti pravdu. LS. v. 26. — Pozn. O vazbě slovesa s. s akkus. a infinit, vz Mus 1878. 123., Prositi, Bdl. Obr. LS. 76. a Cf.: Že jsem jej byl pohnal a tu mi ten pohon (akkus.) sprosil. Půh. I. 348.

310708   Sprositi co koho Svazek: 7 Strana: 0758
Sprositi co koho. Přítel sprosí-li co tebe. Sv. ruk. 218. Katonovy disticha. Zpro- šoval-li jest p. Hynek pánuov, aby . . . Soud. kn. opav. Cf. Sv. ruk. K. 1. 29 — kde. S. u Boha. Ž. wit. 29. 9.

310709   Sprospěch Svazek: 3 Strana: 0595
Sprospěch, u, m. — prospěch. O s-chu nezoufati. V.

310710   Sprosta Svazek: 3 Strana: 0595
Sprosta, vz Prosto, Zprosta.

310711   Sprostácký Svazek: 3 Strana: 0595
Sprostácký, podlý, nízký, pöbelhaft, ge- mein, verworfen; simpel, einfältig. Kos. Ol. I. 75., Zlob. S. luza, moudrost'. Dch.

310712   Sprosťácky Svazek: 7 Strana: 0758
Sprosťácky, gemein. S. se chovati.

310713   Sprostáctví Svazek: 3 Strana: 0595
Sprostáctví, n., sprostnota, die Gemein- heit. Nz.

310714   Sprostáctvo Svazek: 3 Strana: 0595
Sprostáctvo, a, n. = sprostáctví. — S., sprostý lid, gemeines Volk. Měst. bož.

310715   Sprostač Svazek: 7 Strana: 0758
Sprostač, e, f. = sprostý lid. Slov. Ev. šk. 1. 53., Hdž. Šlb. 37.

310716   Sprostáček Svazek: 3 Strana: 0595
Sprostáček, čka, m., vz Sprosták.

310717   Sprostačeti Svazek: 3 Strana: 0595
Sprostačeti, el, ení, gemein werden.

310718   Sprostačisko Svazek: 3 Strana: 0595
Sprostačisko, a, m. = sprosták. Slov.

310719   Sprostačka Svazek: 3 Strana: 0595
Sprostačka, y, f., sprostá žena, ein sim- ples Weib. — S., neumělá, eine Unwissende. Us.

310720   Sprosťák Svazek: 9 Strana: 0307
Sprosťák: kolodej, komondor, koridou, kosti ák, krpáň, kulifaj, medvěd, moriak, mrdúc, mrdús, murckos, odzgán, ohĺo, okál, popolček, posmák. potkan, pšochevár, roňo, skydoň, skrieň, slezák, slimák, strapák, svrček, šarbal. skero (vyskerený), skropím, skulibander, skuliperda, šmajták, šunt pochabý, talagra, tarbák, tetrov, trpák, zmrzliak, zogan, žogan. Zát. Př. 41b. Vohrňďora, otevřhuba. Lisic. Sr. Sprostý (násl. ) Deravý mechúr nenaduješ, sprostáka darmo učiť budeš. S. nikdy dobre nenarobil. S-kovi len cepy do ruky atd. Vz Zát. Př. 17a. — S. = hloupý. Sprostého, kam chceš, strčiť môžeš. S-stého postrč, múdrému povedz. S. ani vraveť, ani mlčať nevie. Slov. Zát. Př. 17a.

310721   Sprosták, sprosťák Svazek: 3 Strana: 0595
Sprosták, sprosťák, a, m., sprostáček, čka, m. = sprostý, surový člověk. Hodný s. Dch. Vz Clialon, Halama, Chebzoň, Slivoň, Chrapoun, Hřbet, Pazour. Ein simpler, ge- meiner Mensch. — S., hlupec, blb, ein ein- fältiger Tropf, Dummkopf. Kom., Sych.

310722   Sprost'an Svazek: 3 Strana: 0595
Sprost'an, a, m. —- sprosták. Us. Vlk.

310723   Sprostaňa Svazek: 10 Strana: 0389
Sprostaňa, ě, m. = sprosták. Slov. Phľd. XXIV. 481. Sr. Sprostan v III. 595., Spro- s fant.

310724   Sprosťant Svazek: 10 Strana: 0389
Sprosťant, a, m. = sprosťák. Kbrl. Džl. 15.

310725   Sprostavý Svazek: 10 Strana: 0389
Sprostavý člověk = poněkud sprostý. Deštná. Mš.

310726   Sprostě Svazek: 3 Strana: 0595
Sprostě —- s prosta, nehledaně, neuměle, gemein, einfach. Sprostě se nésti, s. choditi, Puch., psáti (nízko). D. Dítě s-stě chovati. Plk. — S., zhola, mit dürren Worten, kurz u. bündig. D. — S. = hloupě, dumm. D.

310727   Sprostec Svazek: 3 Strana: 0595
Sprostec, stce, m. = sprosťák, ein simpler Mensch. Us. u Petrovic. Dch.

310728   Sprostenství Svazek: 3 Strana: 0595
Sprostenství, n., sprostnost, die Einfalt. St. skl., Výb. I. 83. S-stvím někoho viniti. Dal. I. Jemužto sv. Mikuláš z svého s. od- povědě a řka. Pass. 39. V s-ví mého srdce. BO. Z p-sti svého srdce. BO. Ktož má s-tvie bez chytrosti, lehce móž oklamán býti. M. S-stvie holúbkové. M. S. a upřemnosť. ZN.

310729   Sprostenství Svazek: 7 Strana: 0758
Sprostenství. 1383. U velikém s. bydlil. Pasa. mus. 477. — Hr. rk. 137., Sv. ruk. 65.

310730   Sprostičký Svazek: 3 Strana: 0595
Sprostičký, schlicht. Dch. Vz Sprostý.

310731   Sprostina Svazek: 3 Strana: 0595
Sprostina, y, f., sprostý lid, das gemeine Volk. Berg. exc.

310732   Sprostina Svazek: 9 Strana: 0307
Sprostina, y, m. = hlupák. Slov. Zát. Př. 21b.

310733   Sprostina Svazek: 10 Strana: 0389
Sprostina, y, f. = počátky pletení na krosienkách. Nár. sbor. 1904. 4.

310734   Sprostitel Svazek: 3 Strana: 0595
Sprostitel, e, m., Befreier, m. V. S. hříchů. Lom. S. nepřátel. Kom.

310735   Sprostitel Svazek: 7 Strana: 0758
Sprostitel, e, m. Ž. wit. 17. 3. Hříšných duší s. Pass. mus. 352.

310736   Sprostitelka Svazek: 7 Strana: 0758
Sprostitelka, y, sprostitelkyně, ě, f., Los- macherin. Bern.

310737   Sprostiti Svazek: 3 Strana: 0595
Sprostiti, sprosť a sprosti, stě (íc), il, štěn, ění (na Slov. stěn, ění), sprošťovati = osvoboditi, befreien, losmachen, entledigen, entheben, erledigen, benehmen. — koho čeho: úřadu, služby, škody, zahynutí a zkázy, nebezpečenství, V., práce, cesty, starosti, D., Sych., povinnosti, Dch., bře- mena. Ús. Sprost ny vrahóv. Rkk. 49. Vz Spásati. S-li jsme se toho zrádce. Sych. — Br., Vrat., Dal., Ros. — co, koho, od čeho. S někoho od nemoci, V., od hříchů, Br., od viny. Ben., V. Ježíš od věčné smrti nás s-til. Pass. — se, koho od čeho čím. Od smrti je sice Gamaliel řečí svou sprostil. Sš. Sk. 54. Tím lékem od jedu se sprostil a zhojil. Byl. — Pozn. Mýlí se tedy, kteří myslí, že vazba: s-titi koho od čeho jest špatna. — z čeho: z rukou něčích někoho s. Ben. V. S. se z velikých nebezpečenství. BO. — co, koho čeho (čím, z čeho). On ze své milosti (svou milostí) vší roboty zemi sprostil. Dal. Člověk sproštěn bývá náruživosti souženími. Sš. I. 59. Ohněm přehání litinu, aby ji přísad sprostil. Sych. Kristus s-il nás moci ďáblovy. Ros. Sprosť mne bázně mé. V. — jak. Útrap tím způ- sobem se s. doufá. Sš. II. 135. Aby se ho a výtek jeho pod přátelským pláštěm s-li. Sš. L. 137.

310738   Sprostiti koho Svazek: 7 Strana: 0758
Sprostiti koho. Ž. wit. 49. 15. Neroď hada s. GR. — koho čeho (jak čím). Chci ho bídy s. Us. Tč. Všech nás bludóv sprostí. Výb. I. 323. (367.). Neníť ten zá- kona zproštěn. Št. Ř. 9. 5. Biskup k roz- kazu papežovu r. 1149. klatby ho sprostil, z moci papežské. Ddk. III. 143., 151. Město obležení s., Šmb., sval krve. Osv. Svou smrtí nemilého výroku soudního ho s-la Ddk. V. 17. Zlého se sprostíš a i smutku se zhostíš. Mudr. 196. — koho od čeho (jak čím). Tím je ode všeho urukování sprošťují. CJB. 381. Město ote vší nebez- pečnosti zprostil. GR. Takéž druhý člověk, syn boží, skrze dřevo sv. kříže od věčné nás smrti sprostil. Pass. 22. (Hý.). Svú mocí od núze z. Kat. 2854. Aniž móž ho kto od toho slibu z. Hus I. 267. — koho odkud: z vězenie, Hus III. 295., ze všech hřiechóv. Ž. brn. Kterak já tě mohu z. z ozdu neb z lésice? Bj. Kterýž mě zpro- stil z cisterny. Jos. 185. — čeho s kým. Ale jiných záhub nemoh' sem s těmi lidmi z. (odvrátiti) Arch. VII. 374. — se komu. Jazyk se mu zprostil (rozvázal). Pass. mus. 276. — se kam. Hned se k němu člunek sprosti (rozvázal se). Hr. rk. 27. — S. = zpřímiti, aufrichten, gerad machen. S. se. BR. II. 253. a.— co čím kde: křivý hře- bík kladivem na kovadlině s. Laš. Tč.

310739   Sprostiti koho od čeho Svazek: 9 Strana: 0307
Sprostiti koho od čeho. Sprosť mě od osidel ? šech nepřátel. Modl. LXXXIX. Sprosť mě od protivníka. 1b. CLI. 121.

310740   Sprostně Svazek: 3 Strana: 0595
Sprostně, sprostníčce = sprostě, neozdob- ně, einfach, schlechtweg. S. mluviti. V., něco povědíti. Br. — S., beze lsti, upřímně, auf- richtig. Upřiemo a s. sem řeč položil, zda bych co mohl svatokupectvie poraziti a vy- pletl'. Hus I. 474. — S., einfach, simpliciter. Nedaj jí viny z slibu než s. z daru. Půh. II. 226. Aby žádal věci s. se vším jejím užitkem. CJB. 387. — S., neskvostně, ein- fach, schlecht. S. živ jest. Jg.

310741   Sprostně Svazek: 7 Strana: 0758
Sprostně = upřímně. Věřiti s., že tak jest. St. Kn. š. 9., 12., 25, Bart. 244. — S., einfach. Přieliš se s. mieti. Št. Kn. š. 165.

310742   Sprostní Svazek: 3 Strana: 0595
Sprostní = sprostný. S. nevinnosť. Ctib. Hdk. 19.

310743   Sprostničký Svazek: 7 Strana: 0758
Sprostničký, vz Sprostý.

310744   Sprostník Svazek: 7 Strana: 1385
Sprostník, a, m., simplex, zastr. Pršp 43. 82.

310745   Sprostnosť Svazek: 7 Strana: 0758
Sprostnosť. Sv. ruk. 330 Miloval s. Pass. mus. 451. S. za apoštolův. Bart. 40. Byla předobrá žena v počestné s-sti. Št. Kn. š. 83. S. víře bývá máti. Ezp. 1830.

310746   Sprostnost, sprostost, sprostnota, sprostota Svazek: 3 Strana: 0595
Sprostnost, sprostost, sprostnota, sprostota, y, f. = obyčejnosť, nehledanosť, neozdobnosť, die Einfachheit, Einfalt, das Simple. S. řeči, oděvu. Us. Skrze oči s-nosť a nevinnosť cierkve sv. se znamená; S-stná nebožátka pro jedno slovo z p-nosti řečené odsuzují o peníze a někdy i o hrdlo. Hus III. 21., 195. S. předmluvy. Dač. — S., upřímnosť, die Aufrichtigkeit, Reehtschaffen- heit, Einfalt. V. S. a upřímnosť. Kom. Něco z p-sti prořeknouti. Sych. — S., neskvosť nosť, špatnost, die Geringfügigkeit. S. živ- nosti. — S., hloupost, die Einfalt, Dumm- heit. Kdo nevěda zlého se dopustil, s-sti na tu chvíli přičti. Kom. Kdoby pro nedo- statek a s. svou pře své vésti neuměl. Zříz. těš. ms.

310747   Sprostný Svazek: 3 Strana: 0595
Sprostný, sprosten, stna, o == sprostý, sprostníčký, sprostíčký, sprostinký, spro- sťounký = neozdobný, neumělý, obecný, oby- čejný, einfach, simpel, schlechthin, ohne Kunst und Schmuck. S. řeč (nehledaná). Us. Ve s-ných a upřímných slovích něco před- nésti, oznámiti. V. S-stná, čistá pravda, D., způsob psaní (nízký). Jg. Čáry, Jimiž s-né rozumy jejich mámil. Sš. Sk. 97. Čemu tedy obrazy? Aby na nich se s-ní učili a tak vzpomínali na Boha a na svaté; Milostivý pán Buoh dává s-ým poznání pravdy, jenž v pokoře jeho prikázánie drží a skrývá před mudrci světa; S. řeč starého zákona; Doktorové malitké s-ným naučením krmie. Hus I. 70., 472., III. 9., 88. Býti k někomu srdce s-ho. Čr. — v čem. Kniha ve smyslu i slovích s. Lom. — ZN. — S., upřímný, beze lsti, dobrý, einfach, einfältig, simpel, auf- richtig. V., Br. Aj ty krásná jsi, tociž s. a upřiemé srdce majíc. Hus III. 21. — S., přívětivý, herablassend. S., kdo se nestydí obcovati s lidem obyčejným třebas byl uče- ným n. měl vysoké postavení. Us. Klš. Ten je s. U Nové Kdyně. Psčk. — S., hloupý, dumm. V. I s-ný někdy dobře mluví. Sych. Kdo jest tak s., kdyby čil, an mu penieze berú, zvláště mezi lidmi, aby jměl toho za- tajiti? NB. S. ako tela, ako baraný roh. Mt. S. Strany pořekadel vz: Pacholek, Sláma, Urozený. — k čemu. Tys k mému učení sprosten. Rad. zvíř. K tej věci (ku kralo- vání) ovšem s-ného. Dal. 164. — S., ne panský, neurozený, nižší, gemein, gering. Sprostný a sprostý člověk, voják, lid, jazyk, řeč. Us. Doktorové světí jako prsmi na- učením svým obecné s-né lidi krmie; Od- pustky dávají v nájmu, aby mohli viece na lidu s-ném vylúditi. Hus III. 51., II. 10. Pán může se svatými žertovati: u něho jest to vtip, co u sprostšího zlá bezbožnosť. Shakesp. Tč. — čím: urozením. Št. — S., chatrný, špatný, mdlé ceny, gemein, schlecht. S. oděv, V., víno, úřad, rod, dar, rozum, chléb (černý). Z prostého rodu. Us. S. la- tina. D. Nižádného rozdělení není mezi s-nú krmí a drahú, když kdo v nich míry nemá. Hus III. 187.

310748   Sprostný Svazek: 7 Strana: 0758
Sprostný = obyčejný atd. Podlé mého s-ného rozumu. Šml. Bratr jeho byl člověk p-ný a pokojný. Výb. I. 460. S-né roucho, s. krádež. Št. Kn. š. 165., 169. — S. = upřímný. S. prosba; Ty modlitvy z přie- mého a p-ného ú-sla nepošly; S. pokora. Št. Kn. š. 11., 92 — S. = upřímný. S. srdce. Kom. Lab. 111. — S. = hloupý. S-né ovce. Výb. II. 949. S-tá hlava neše- divie, neplešivie, nebolievá. Rr. MBš. On je velice s-tý. Us. S-ní tomu nerozumějí; Pakli by již který tak s-ný byl, že se nikakž nemóž naučiti, aby...; Leckaks s-nějšího oklamají. Št. Kn. š. 3., 12., 30 — S. = špatný. Přiezň jest vždy hotova, což by s-ného viděla, by to svým pláščem za- střela. Alx. — S. = prostý, prázdný, frei. Shoďte ju tam z toho mosta, ať je už té hanby sprostá. Sš. P. 156.

310749   Sprostný Svazek: 8 Strana: 0378
Sprostný = špatný. Dosti byla s-ná rada. AlxV. 2300.

310750   Sprostolibý Svazek: 3 Strana: 0596
Sprostolibý, einfach und angenehm. S. radosť. Gníd. 3.

310751   Sprostomluvnosť Svazek: 10 Strana: 0389
Sprostomluvnosť, i, f. 1728. Hrubý. 257.

310752   Sprostomudrák Svazek: 3 Strana: 0596
Sprostomudrák, a, m., ein einfältiger Klügler, Pedant. Kram. exc.

310753   Sprostomyslně Svazek: 3 Strana: 0596
Sprostomyslně, schlichten Sinnes, auf- richtig. Bern.

310754   Sprostomyslnice Svazek: 3 Strana: 0596
Sprostomyslnice, e, f., eine Recht- schaffene, Aufrichtige. Bern.

310755   Sprostomyslnik Svazek: 3 Strana: 0596
Sprostomyslnik, a, m., ein Rechtschaf- fener, Aufrichtiger. Bern.

310756   Sprostomyslnosť Svazek: 3 Strana: 0596
Sprostomyslnosť, i, f., sprostá mysl, die Einfalt, Aufrichtigkeit, Rechtschaffenheit. Bern.

310757   Sprostomyslný Svazek: 3 Strana: 0596
Sprostomyslný, sprosté mysli, einfältig, arglos, aufrichtig. Bern.

310758   Sprostonárodniti Svazek: 7 Strana: 0759
Sprostonárodniti, popularisiren. Nz., Pal. Rdh.

310759   Sprostonárodnosť Svazek: 9 Strana: 0307
Sprostonárodnosť. Pal. Pam. 127. Sprostý (neslušný, spustlý) zevnějšek: Ban - buch, borsuk, cicmák, cmuĺo, čudák, čudo, čilek, drnaj, drumo, dudok, fičfiriť, fičúr, frckos, gelo, čo kefu s ožral, glemba. griňavec, griňo, grisniak, grnaj, grcňo, halapirkoš, haťapa, hnusník, hr- čiak, hurtoš, chmuľo, chrapúň, chriopok, chruňo, jastor, kamas, kľago, kokrhel, kolohnát, lajdák, lusfák, nemotora, neohrabanec, ???kresan??, otr???, ozemhuch, slimák, strapák, svrček, sarbal, čo má mačata v bruchu, škero vyškerený, škra- púň, škulibander, skuliperda, šmajták. sust po- chabý, ťalagra, ťarbák, tetiov, trpák, zmrzliak, zogan žogan. Slov. Zát. Př. 40. — 41. Sr. před- cházející: Sprosták. Sprostá ženská: morka, mrnda, murcka, rapaňa, rázga, šuta. Najprvší medzi sprostými. S. kotrba. S. ako baran, a. baranní roh, a. basa, a. býk (= tele), ?. furumanova bôta, ako hus (ženská), a. ka- pustný hlúb, a. noc, a. pantok, a. pastierova trúba, ako peň, a. somár (osel), a. Talafús, a. teľa, a. telica (žena), a. tlk, a. vôl. Slov. Zát. Př. 21a. Sr. ib. 362a. S. ako kyjanica, ako cvik. Mus. slov. II. 50., 9., III. 37.

310760   Sprostosť Svazek: 3 Strana: 0596
Sprostosť, i, ť. = sprostnost.

310761   Sprostota Svazek: 3 Strana: 0596
Sprostota, y, f. = sprostnost.

310762   Sprostovlasiti Svazek: 3 Strana: 0596
Sprostovlasiti, il, en, ení = prostovlasým učiniti, die Haare auflösen. — koho. Schön. exc.

310763   Sprostředčiti Svazek: 3 Strana: 0596
Sprostředčiti, il, en, ení, sprostředko- vati, vermitteln.

310764   Sprostředkovací Svazek: 7 Strana: 0759
Sprostředkovací, Vermittlungs-. S. ná- vrh, rada. Šp., Osv.

310765   Sprostředkovaně Svazek: 10 Strana: 0389
Sprostředkovaně něco zabrati (nepřímo). Čad. 82.

310766   Sprostředkování Svazek: 7 Strana: 0759
Sprostředkování, n., Vermittelung. Osv. I. 200., Ddk.

310767   Sprostředkovaný Svazek: 7 Strana: 0759
Sprostředkovaný, vermittelt. Jd.

310768   Sprostředkovatel, e Svazek: 7 Strana: 0759
Sprostředkovatel, e, m., Vermittler, m. S. koupě, prodeje, sňatku. Us. Pdl.

310769   Sprostředkovatelna Svazek: 10 Strana: 0389
Sprostředkovatelna, y, f. P. práce. Nár. list. 1903. č. 38. 18. Sr. Ott. XXIII. 916.

310770   Sprostředkovatelský Svazek: 10 Strana: 0389
Sprostředkovatelský úkol. Lit. II. 4.

310771   Sprostředkovati Svazek: 3 Strana: 0596
Sprostředkovati; sprostředčiti, il, en, ení, interveniren, vermitteln. — co komu u koho. Us. S-val nám poznání Boha. Sš. J. 12.

310772   Sprostředkovati co Svazek: 10 Strana: 0389
Sprostředkovati co. Hojnosť drah s-je spojení všech větších měst. Stačí: spojuje. Mš.

310773   Sprostředkovný Svazek: 3 Strana: 0596
Sprostředkovný, vermittelnd. S. návrh. Sš. Sk. 181.

310774   Sprostříti Svazek: 7 Strana: 0759
Sprostříti. Tu křik sprostřechu (strhli) veliký. AlxV. v. 1386. Vz Zprostřiti, Ž. kl. 17 37., 43. 21 , 84. 6.

310775   Sprostvo Svazek: 8 Strana: 0378
Sprostvo, a, n. = hladké plátno. V Hontě. Phľd. 1894. 310.

310776   Sprostý Svazek: 3 Strana: 0596
Sprostý, vz Sprostný.

310777   Sprostý Svazek: 8 Strana: 0378
Sprostý = sprostný, špatný. S. si ty medzi svätých (o nepovolných). Výklad vz v Phľd. 1894. 374. — S. = hloupý. S. jako peň, jako teľa, ako somár, ako tľk; sprostá jako hus. Nov. Př. 566.

310778   Sprostý. S Svazek: 10 Strana: 0389
Sprostý. S-mu sa musí rozum do hlavy vbíjat palicou. Rizn. 64. Pre sprosté reči přijdeš do seči. Sbor. slov. VIII. 87.

310779   Sproštění Svazek: 3 Strana: 0596
Sproštění, n., die Befreiung, Rettung. S. z dluhu. Aqu. Vz Sprostiti.

310780   Sproštění Svazek: 7 Strana: 0759
Sproštění od závazku, Haftungsentbin- dung. J. tr.

310781   Sproštěný Svazek: 3 Strana: 0596
Sproštěný, vz Sprostiti. S. v botan., so- lutus, abgelöst, díl dříve spojený a potom oddělený. Rst. 494.

310782   Sprota Svazek: 3 Strana: 0596
Sprota, y, f., clupea sprattus, ryba sle- ďovitá. Vz Frč. 290.

310783   Sprota Svazek: 8 Strana: 0378
Sprota, Sprotte, f. Us.

310784   Sprotava Svazek: 3 Strana: 0596
Sprotava, y, f., Sprottau, mě. v prus. Slezsku. Vz S. N., Tk. IV. 517.

310785   Sprotiviti se Svazek: 3 Strana: 0596
Sprotiviti se atd., vz Zprotiviti se.

310786   Sprouděný Svazek: 8 Strana: 0378
Sprouděný = zpruzený mezi nožkami. S. dítě. Záp. Mor. Brt. D. II. 388.

310787   Sprovoda Svazek: 3 Strana: 0596
Sprovoda, y, f. = provoda, prvá neděle po velikonoci, der Sonntag nach Ostern.

310788   Sprovoditi Svazek: 3 Strana: 0596
Sprovoditi, il, zen, ení; sprovázeti, el, en, ení — vyprovoditi, begleiten; zabiti, tödten, aus der Welt schaffen. Jg. — koho : Pití ho sprovodilo (zabilo), lis. Sprovoď vás juž pán Bůh (říká, kdo nemilých hostí se zbyl). Us. Ja. Jak tě já mám sprovoditi, dy už lidé všady svítí? Sš. P. 258. — koho (s kým) kam. Sprovodili nás se svými ženami za město. V. S. koho do hrobu. V. Kdo mne sprovodí do té země? V. S. ně- koho až ku hrobu, Us., na onen svět. Dch. Košili ušije, do ní mne obleče, do truhly mne vloží, do hrobu položí; do hrobu po- loží, do nebe sprovodí; Sprovoď tě Kristus Pán do tureckej země, abys sa navrátil, jak si živ už ke mně!; Jedna matka syna měla, do vojny ho sprovázela; Od večera do rána hojila, ráno si ho pěkně nastrojila, večer k hrobu s-ila. Sš. P. 21., 126., 175., 185. — kde. Půjdu tak ve svatém pokoji, pán Bůh mě ua cestě sprovodí. Sš. P. 66. — koho odkud: ze světa (se světa). V., D. Spro- voďte mne mamičko od vašeho dvoru, už ja u vas něbudu, s panem Bohem půjdu; Matka 3 sta dala, z města sprovázela. Sš. P. 428., 144. — čím. Svitem strážné hvězdy s-zej mne vezdy. Sš. Bs. 4. Nedbalostí spro- vodí se jedno po druhém. Us. — koho kudy. Sprovázej mne po cestách mých. Kom. Sprovoď mia milá přes tu dolinu. Sš. P. 262. — koho kde proč. Nechtěl ani, aby žena nějaká jej na cestách pro obsluhu sprovázela. Sš. 1. 9.

310789   Sprovoditi koho kam (odkud, kudy Svazek: 7 Strana: 0759
Sprovoditi koho kam (odkud, kudy). Pán Bůh tě tam sprovoď. Sš. P. 360. S-dil nás do Mošovic, z Teplic do Drážďan, Koll., do nebe, ke dvoru, BR. II. 262. b., 373., odlehlými cestami do Bavor. Ddk. — od- kud. Já tě s-dím ven ze zahrady (vyženu)! Us. Šd., Neor. — koho kudy: po resi- denci. Koll. — koho jak: v pokoji. BR. II. 584 a.

310790   Sprovodnice Svazek: 7 Strana: 0759
Sprovodnice, e, f. = průvodní list, Be- gleitadresse, f., Frachtbrief (nákladní list). Srb. Šd.

310791   Sprovodný Svazek: 3 Strana: 0596
Sprovodný. S. neděle. Vz Sprovoda. — S. poznamenání, ein- u. begleitende Note. Šf. Rozpr. 36.

310792   Sprskati Svazek: 3 Strana: 0596
Sprskati, sprsknouti někomu něco = ukrásti, stehlen, Us. Polič.; postříkati, be- spritzen, Bech.; uprskati, prskaje si udělati. Jakou lež si spískali. Us.

310793   Sprskování Svazek: 9 Strana: 0307
Sprskování, ?., die Besprengung. XVI. stol. Rozb. II. 184.

310794   Sprsteniť Svazek: 7 Strana: 0759
Sprsteniť = sprsténkovati.

310795   Sprsténkovati se Svazek: 3 Strana: 0596
Sprsténkovati se, na Slov. = zasnou- biti se, sich verloben.

310796   Sprstenkovati se Svazek: 10 Strana: 0389
Sprstenkovati se — při zasnoubení-se prsteny si vyměniti. Sbor. slov. VII. 111.

310797   Sprstvený Svazek: 7 Strana: 0759
Sprstvený = slepený. S. vlasy. Mor. Brt. D. 268.

310798   Spršeti Svazek: 3 Strana: 0596
Spršeti, vz Sprchnouti.

310799   Sprška, y Svazek: 7 Strana: 0759
Sprška, y, f., vz Sprcha. S. ušní, mater- niková. Us.

310800   Sprtavý Svazek: 10 Strana: 0669
Sprtavý = šmatlavý. Vz Brt. Sl.

310801   Sprtkaveť Svazek: 7 Strana: 0759
Sprtkaveť, verderben (o vejcích). Slov. Ssk.

310802   Sprubovati Svazek: 3 Strana: 0596
Sprubovati, probiren, z lat. — abs. A kdo nechce věřit, nech ide s-at, jak mu tam bude dráb na záda bubnovat. Sš. P. 512. — co. Co že ste vy za jonáci, já vás chcu s-vat. Sš. P. 705.

310803   Spručeuý Svazek: 3 Strana: 0596
Spručeuý = uvirý, na slunci zborcený. Vz Souverilý. Dřevo s. Ve Valaš. na Mor. Věk,

310804   Spruditi Svazek: 3 Strana: 0596
Spruditi, il, zen, ení; spruzovati — za- nítiti, zjitřiti, entzünden. — co kde. Spru- dilo v něm vino přirození. Lom. — co od- kud. Ta voda bělmo s oka spruzuje. Jád. co komu. Ostrosť cukru čelisti dětem sprudila. Berg. S. si kůži. Us. — se komu (od čeho). Sprudily se mu oči od horkosti. Čern. S-ila se mu rána. Ros. — co čím. Plátno kyselinou solní s-iti. Víd. list. Maso prachem zlatohlavovým s. Ras. — se kde: na koni jeda. Děti na příhbích pod bříškem se sprudí. Us. — Jg.

310805   Spruditi Svazek: 7 Strana: 0759
Spruditi. List. fil. XIV. 182., Mkl. Etym. 265. — co na koho. Jinak sic z-li by na sebe inkvisici. Har. II. 135.

310806   Sprúdník Svazek: 7 Strana: 0759
Sprúdník, u, m., der Wasserschlag auf der Strasse Las. Brt. D. 268.

310807   Spruďník Svazek: 10 Strana: 0664
Spruďník, u, m. = spousť. Brt. Sl.

310808   Sprugpunkt Svazek: 7 Strana: 0759
Sprugpunkt oprav v Sprungpunct.

310809   Sprugpunkt, m Svazek: 3 Strana: 0597
Sprugpunkt, m., něm., převratník, bod převratu. Stč.

310810   Spruha Svazek: 3 Strana: 0597
Spruha, y, f., die Feder. Zámek se s-ou. Us. Hk.

310811   Spruha Svazek: 7 Strana: 0759
Spruha. Mkl. Etym. 262. Cf. Spružina.

310812   Spruhle Svazek: 3 Strana: 0597
Spruhle, e, f. = špruhla, pruhel, der Sprengel. Ptáky do s-e chytati. Us.

310813   Spruhlík Svazek: 7 Strana: 0759
Spruhlík, u, m. = spruhle. Slez. Šd.

310814   Spruhlo Svazek: 3 Strana: 0597
Spruhlo, a, n. — spruhle. U Opav. Klš., Pk.

310815   Spruch Svazek: 8 Strana: 0378
Spruch. Napínaje svalu každý s. Vrch. Rol. XXIIL—XXIX. 241.

310816   Sprungbrett Svazek: 3 Strana: 0597
Sprungbrett v plovárně, něm.: pružné skákací prkno, pruha.

310817   Sprungbrett Svazek: 3 Strana: 0938
Sprungbrett, z něm. Sprungbrett, Spring- brett = pružné prkno, skakací lávka, ska- kadlo, skakačka (v plovárnách).

310818   Spruzený Svazek: 3 Strana: 0597
Spruzený; spruzen, a, o, entzündet. S. jazyk, dásně, nohy, Us., dítě. V. — čím, od čeho. Srdce zlostí s-ná. Reš. S-ný od horkosti, horkostí. Lk.

310819   Spružina Svazek: 3 Strana: 0597
Spružina, y, f, co je spružného buďto ze dřeva n. ze železa, spruha, die (elastische) Feder. Us. Šd., Dch. Vz Zpružina.

310820   Spružina Svazek: 8 Strana: 0378
Spružina. S. řezačky = habrová tyč, zdvíhá celou spodní pohyblivou část řezačky vzhůru. Brt. D. II. 454. U saní = habrová tyč mezi snice pod přední násad prostrčená. Brt, D. II. 451.

310821   Spružinky Svazek: 3 Strana: 0597
Spružinky, dle Dolany, osada u Příbora na Mor. Tč.

310822   Spružiti Svazek: 7 Strana: 0759
Spružiti, vz Zpružiti

310823   Spružitosť, spružitý Svazek: 3 Strana: 0597
Spružitosť, spružitý atd. vz Zpružitosť atd. Spružnosť, vz Zpružnosť.

310824   Spružka Svazek: 8 Strana: 0378
Spružka, y, f. = šprysl, příčle. Slov. Kal. S. 166.

310825   Spružla Svazek: 7 Strana: 0759
Spružla, y, f. = šprysel, sčebel. Slov. Bern.

310826   Spružlák Svazek: 8 Strana: 0378
Spružlák, u, m., vz Spinka (3. dod.).

310827   Spružlovať Svazek: 7 Strana: 0759
Spružlovať = sčeblovať, die Leiter mit Sprossen versehen. Slov. Bern.

310828   Spružník Svazek: 7 Strana: 0759
Spružník, u, m., u jehlovky, Feder- büchse, f. NA. III. 108.

310829   Sprva Svazek: 3 Strana: 0597
Sprva, z prva. Nebylo je s. potřebie zá- kona přirozeného. Št. N. 290. Vz Zprva. Sprvapočátku atd. vz Zprvapočátku.

310830   Sprvu Svazek: 10 Strana: 0389
Sprvu, vz Zprvu, primo. Mill. 126a.

310831   Sprysk Svazek: 7 Strana: 0759
Sprysk, u, m. = stupňovitě zamrzlá ka- lužina. Val. Vck., Slavč. 102.

310832   Sprysk Svazek: 10 Strana: 0664
Sprysk, u, m. = voda na cestě nebo na poli rozlitá. Vz Brt. Slov.

310833   Sprýskati Svazek: 3 Strana: 0597
Sprýskati; sprysknouti, skl, ut, utí; sprý- skávati, spryskovati; sprýštiti, il, ěn, ění; sprýštívati = prýskati vzhůru, stříkati, auf-, nieder-, zusammenspritzen, sprudeln. Jg. — se kam: vody se sprýštily do mé duše. Pass. — S. = puchýřky dělati, vz Zprýs- kati. — Jg. Spryskeřovati, vz Zpryskeřovati. Sprýštiti atd., vz Sprýskati, Zprýštiti. Sprzniti, vz Zprzniti. Spu = sypu. Vz Sypati. Spučeti, vz Zpučeti. Spučiti, il, en, ení = dohromady stlačiti, an-, zusammendrücken — co kam: kůži na ránu s. Sal.

310834   Sprýskavý Svazek: 7 Strana: 0759
Sprýskavý přílep, Ziehpflaster, n.

310835   Spřad Svazek: 7 Strana: 0755
Spřad. Dle Hanky spřaď, f.

310836   Spřad, u, m Svazek: 3 Strana: 0586
Spřad, u, m., antax, kámen, zastr. Rozk.

310837   Spřádati Svazek: 3 Strana: 0586
Spřádati, vz Spřísti.

310838   Spřáha Svazek: 9 Strana: 0306
Spřáha, y, f. Sedláci jezdívali na robotu spřahou, půjčujíce si navzajem koně (spřá- hali si koně). Ces. 1. 1898. 170.

310839   Spřahatel Svazek: 3 Strana: 0586
Spřahatel, e, m., der Miteinspanner, Zu- sammenjocher. Bern.

310840   Spřahatel Svazek: 7 Strana: 0755
Spřahatel, polož před: Spřáhati.

310841   Spřahatelka, y, spřahatelkyně Svazek: 3 Strana: 0586
Spřahatelka, y, spřahatelkyně, ě, f., die Mitspannerin.

310842   Spřáhnouti Svazek: 3 Strana: 0586
Spřáhnouti, hnul, ut, utí; (spříci, spřehu, zastaralé), spřáhl, spřežen, ení; spřáhati, spřahovati, spřahávati = koně spolu za- přáhnouti, zusammenspannen; spojiti, ver- binden. Jg. U Opav. spříhnouti. Klš. — koho. Spřáhla (spojila) je ruka kněze. Plk. Nemožú sa spříhnút (srovnati, snášeti). Us. Brt. — se, koho s kým. Vozka náručního koně s podsedlním spřáhá. Kom. Slova . . . s předešlými se spřáhají. Sš. J. 226. A tak sú ti vlcie se s nájemníky rozmnožili a spřiehli, že pastýře věrné i ovce kúsají a mordují jako kacieře; Duchovnie se spřiehli s pohany o Ježíše, aby duchovní svědčili a světští aby lapiece zamordovali. Hus II. 170, 397. — koho čím: jhem. Reš., Troj. — koho v co: voly v pluh. Troj. V ne- rovnou spřež se nespřáhejte. Br. - se. Ne- mohou se s. (nemohou se shodnouti). Us. Šd. Spřáhati se = půjčovati si dobytek do zápřahu. Mor. Šd. — se na co jak. S-nou se čtyři sedláci na cestu po jednom koni. Vz Spřežník. Us. — se s kým proti komu (sich verbinden). Br. — Vz Spřehnouti.

310843   Spřáhnouti Svazek: 7 Strana: 0755
Spřáhnouti. Cf. Mkl. Etym. 262., List. fil. XIV. 190. Nemůžete se s. = svornými býti. Us. Bkř. Spřáhal se s ním = každý dal krávu do spřežení. Val. Slavč. 9.

310844   Spřáhnouti se s kým Svazek: 8 Strana: 0378
Spřáhnouti se s kým. Ohč. P. 54. b., Št. Ř. 98.

310845   Spřahovatel Svazek: 3 Strana: 0586
Spřahovatel, e, m. = spřahatel.

310846   Spřajníček Svazek: 7 Strana: 0755
Spřajníček, čku, m. = skrojek chleba. Mor. Bdl. U Příbora která dívka, když se chléb krájí, uchytne s., té bude milý přáti.

310847   Spřásky Svazek: 8 Strana: 0378
Spřásky = přástky. 1645. NZ. III. 242.

310848   Spřátelený Svazek: 3 Strana: 0587
Spřátelený; spřátelen, a, o, befreundet. — s kým. Jest s ním spřátelen. V. S Čechy s-ná Morava. Vinař. — skrze co: s. skrze manželství. V.

310849   Spřáteliti Svazek: 3 Strana: 0587
Spřáteliti, il, en, ení, befreunden. — se, koho s kým. V. Hleď se s ním spřáteliti. Sych. Příliš s Bakchem se s-il (opil se). U Jižné. Vrů. — jak proč. Spřátelil se s ním přes matčinu zápověď z pouhé ná- klonnosti k němu; aby svého účelu pomocí jeho dosáhl. Us.

310850   Spřatný Svazek: 7 Strana: 0755
Spřatný = přátelský. Val. Brt. D. 154.

310851   Spřažený Svazek: 3 Strana: 0593
Spřažený; -en, a, o, miteingespannt. Us. Dch. Vz Spřežený.

310852   Spřažiti Svazek: 7 Strana: 0757
Spřažiti = spřežiti, spřáhnouti. — se s kým. Arch. II. 162.

310853   Spřažník Svazek: 7 Strana: 0757
Spřažník, a, m. = spřeženec, společník. Slez. Šd.

310854   Spředenosť Svazek: 10 Strana: 0664
Spředenosť, i, f. S. linií, barev atd. Nár. list. 1905. 326. 13.

310855   Spředjížděti se Svazek: 3 Strana: 0593
Spředjížděti se, ěl, ění, einander vor- reiten, vorfahren. D.

310856   Spředný. S Svazek: 10 Strana: 0389
Spředný. S. mocnosti = spředené, spře- zené Kká. Sion II. 153.

310857   Spředu Svazek: 3 Strana: 0593
Spředu, vz Před, Doma, Spřísti.

310858   Spřeh Svazek: 9 Strana: 0307
Spřeh, u, m. Tam tíhnou spřehy (hejna) labutí. Žeran. 49.

310859   Spřeha Svazek: 8 Strana: 0378
Spřeha, y, f. Pojedu do města spřehó, t. j. pojedeme dva s jedním vozem, každý dá jed- noho koně a něco si naloží. Hau. Brt. I). I. 388.

310860   Spřehnouti Svazek: 3 Strana: 0593
Spřehnouti, obyčejněji spřáhnouti, ul, ut, utí; spříci, spřehu, spřežeš, hl, žen, ení; spřáhati, spříhati, zusammenspannen. — koho čím v co. Býky jhem ve pluh spříci. Troj. — koho s kým. Schön. — se čím s kým. Jhem se s vámi spříci žádá. Br. Zlý sě se zlým brzo spřeže. Mus. — Jg. Vz Spřáhnouti.

310861   Spřeja Svazek: 9 Strana: 0307
Spřeja, e, m. = člověk přejný. Mus. ol. 1898. 116.

310862   Spřejný Svazek: 7 Strana: 0757
Spřejný = štědrý. Mor Brt. D. 154., Vck.

310863   Spřekládaný čím Svazek: 10 Strana: 0664
Spřekládaný čím: huzlama (uzly) = kdo se jich mnoho nenanosil. Vz Brt. Sl.

310864   Spřerážeti Svazek: 3 Strana: 0593
Spřerážeti, el, en, ení; spřeražovati. — co komu čím: nohy kolem. V. Vz Zpře- rážeti.

310865   Spřestaviti Svazek: 3 Strana: 0593
Spřestaviti, il, en, ení, spřestavovati, ver- stellen, anders stellen. Ros. Vz Zpřestaviti.

310866   Spřetínati Svazek: 3 Strana: 0593
Spřetínati, spřetíti, nach einander zer- hauen, vz Títi. —co komu: žily. V. Vlákna a niti s-nati. Sš. II. 46. — co čím: klacek sekerou na kousky. — co komu kde: žílu na nohou. V. Vz Zpřetínati.

310867   Spřevraceti Svazek: 3 Strana: 0593
Spřevraceti, el, en, ení; spřevrátiti, il, cen, cení, nach einander o. alle umkehren, umwerfen. V. — co čím. Vítr svou prud- kostí mnoho stromů spřevracel. — se, um- stürzen.

310868   Spřevraceti co Svazek: 7 Strana: 0758
Spřevraceti co. Kristus s-cel jich stoly (kupců). Št. Ř. 212. a. Domy s. BO. — kde. Listy v knize s., Osv., snopy na Humně. Tč. — jak. Listy dnem dólů s. Kld.

310869   Spřevrhati Svazek: 3 Strana: 0593
Spřevrhati, spřevrci, unwerfen (von mehreren). Vz Vrci. C. — co čím. Všecky stolice nohama spřevrhal.

310870   Spřež Svazek: 3 Strana: 0593
Spřež, e (na Slov. spraž, i), f., spřežení, zapřežení, potah, pojezd, zápřež, das Spann, Ge-, Anspann, der Zug Pferde, Ochsen. Šp. Spřeže koní. Pět spřeží volů. Zlob. Nerovná s. (vůl a kůň n. slabé hovado se silným). Nerovná s. volů. Kom. Nerovná s. také - nerovné a nesvorné manželství, tovaryšství. Žer. 326., Ros. Nerovná spřež neráda spolu dobře a zároveň táhne. Sych. Vz Manželství. Č. Ořech tvrdý, zub červivý; mladá žena, kmet šedivý: toho spolku radím se střež, věc nejlepší jest rovná spřež. Prov. D. Zlo- dějská s. Sych. — S., luza, das Gesindel, der Pöbel.

310871   Spřež Svazek: 7 Strana: 0758
Spřež. Cf. List. fil. XIV. 191. S tobú jsúce v čistej spřeži. Pravn. 670. S. čer- tova = nerovná. Us. Kšť. V nerovnou s. se nespřáhejte. BR. II 603. a.

310872   Spřež Svazek: 9 Strana: 0307
Spřež, -i a -e. Gb. H. ml. III. 1. 400.

310873   Spřeženec Svazek: 3 Strana: 0593
Spřeženec, nce, m. = souspřežník, sou- délník, spolupracovník. Pravý s. Pavlův. Sš. II. 182.

310874   Spřežení Svazek: 3 Strana: 0593
Spřežení, n., das Gespann, Anspann. Vz Spřež. S. volů (pár), volové, Bj., koní. Zlob. Patero s. volů jsem koupil. Ros. S. volóv pět kúpil sem a jdu pokúšet jich; protož prosím tebe, měj mě vymluvena (Luk. 14.). Hus II. 250. — S., srocení, spiknutí, die Verschwörung, der Bund. V. — S. = spřežka, vz Zeugma.

310875   Spřeženosť Svazek: 7 Strana: 0758
Spřeženosť, i, f. S. vloh pro mathema- tiku a musiku. Dk. Poet. 139.

310876   Spřežený Svazek: 3 Strana: 0593
Spřežený; spřežen, a, o, zusammen-, ein- gespannt. S-ni koně. Us. — v čem s kým. Neb sú s nimi s-ni v libosti a v přízni světa tohoto. Hus I. 465. — proti komu. Ctnosti sú spolu s-ny proti zlostem. Hus I. 357.

310877   Spřežený Svazek: 7 Strana: 0758
Spřežený. S. kmen, vz Přioděný (dod.).

310878   Spřežitosť Svazek: 3 Strana: 0593
Spřežitosť, i, f., die Konjugation, v matli. Rk.

310879   Spřežitý Svazek: 3 Strana: 0594
Spřežitý, konjugirt. S-tí průměrové, kon- jugirte Durchmesser, s. veličiny, konjugirte Grössen. Nz.

310880   Spřežka Svazek: 3 Strana: 0594
Spřežka, y, f., vz Spřež. Slovo tou s. nějakou také se praví o dětech Jerusalema. Sš. — Spřežky qu, x (v cizích slovech). Bž. 5. — S., vz Zeugma.

310881   Spřežka Svazek: 7 Strana: 0758
Spřežka, y, f, vz Složení (dod.). S. = několik liter k vyjádření hlásky jedné spře- žených: comaar, rzyeka (řeka). Vz Gb. Ml. II. 223.

310882   Spřežka Svazek: 9 Strana: 0307
Spřežka, y, í. Spřežky u Pal. Vz Mtc. 1901. 154.

310883   Spřežka Svazek: 10 Strana: 0389
Spřežka čím se liší od složeniny. Vz List. fil. XXIX. 139. S.: jméno s jménem: pajmáma (paní máma); příslovka a jméno nebo jiné slovo neohebné: erchovado, ne- mluva; imperativ a jméno n. zájmeno n. příslovce: trapihlav, třeštipuška, bervšecko; s. číslovková: pětpeněžka, dvoušestník. Vz Dšk. Km. 51.

310884   Spřežkový Svazek: 7 Strana: 0758
Spřežkový pravopis, který užívá spře- žek. Gb. Cf. předcház.

310885   Spřežkový Svazek: 7 Strana: 1385
Spřežkový pravopis. Vz Ott. VI. 277.

310886   Spřežkový Svazek: 9 Strana: 0307
Spřežkový pravopis (který užíval spře- zek: rz = s, ff = š, cbz = c, cz = c. ) Flš. Písm. I. 47.

310887   Spřežkový Svazek: 10 Strana: 0389
Spřežkový pravopis, ve kterém se spo- jovaly dvě až tři litery a ve kterém zna- menali spřežkami české hlásky zvláštní na př. hlásku č spřežkami: cz, ch, chz. Vz List. fil. 1902. 418.

310888   Spřežní Svazek: 7 Strana: 0758
Spřežní, vz Spřežný.

310889   Spřežnice Svazek: 3 Strana: 0594
Spřežnice, e, f., die Anspännerin.

310890   Spřežník Svazek: 3 Strana: 0594
Spřežník, a, m. = sedlák, který chová koně n. voly, der Anspänner, Zugviehhalter. D. S-ci se spolu spřahajú (dva sediáci si připřahují). Ostrav. Tč. — S., člověk téhož povolání, der Gespann. Ros.

310891   Spřežný Svazek: 3 Strana: 0594
Spřežný, Zug-, spännig. S-ná hovada. Reš. Šestispřežný vůz. D. Jako nespřežní koni, jeden hat, druhý čihy. Mus. S. pluh se samovodem. Dch. — S. úhel, der Kon- jugationswinkel. Nz.

310892   Spřibodati Svazek: 3 Strana: 0594
Spřibodati, alle zusammen anspiessen. — co kam čím. Hromy spiatými s-li nás ke dnu toho jezera. Ráj I. 19.

310893   Spříbuznělý Svazek: 7 Strana: 0758
Spříbuznělý = spříbuzněný. S. duše. Hrts.

310894   Spříbuzněnosť Svazek: 3 Strana: 0594
Spříbuzněnosť, i, f., die Verwandtschaft. Us. Dch.

310895   Spříbuzněti Svazek: 3 Strana: 0594
Spříbuzněti, ěl, ění = příbuzným se státi- Sš.

310896   Spříbuzniti Svazek: 3 Strana: 0594
Spříbuzniti, il, ěn, ění, verwandt machen. — co, se s kým. Ros. Jiní s lyckýra ja- zykem jej (jazyk lykaonský) spříbuzňují. Sš. Sk. 169.

310897   Spříci Svazek: 3 Strana: 0594
Spříci, vz Spřehnouti.

310898   Spříčiniti Svazek: 3 Strana: 0594
Spříčiniti, verursachen. Šm.

310899   Spříčiti Svazek: 3 Strana: 0594
Spříčiti, vz Zpříčiti.

310900   Spříčka Svazek: 7 Strana: 0758
Spříčka, y, f. = spírání, mrzutosť. Val. Brt. D 268.

310901   Spřiehli Svazek: 3 Strana: 0594
Spřiehli = spřáhli, zastr.

310902   Spřih Svazek: 8 Strana: 0378
Spřih, u, m. = spor. Máme ze sósedem takové s. Han. Brt. D. II. 888.

310903   Spříhat se Svazek: 10 Strana: 0664
Spříhat se = spřáhati se, společně s ně- kým dobytek do spřežení dávati. Vz Brt. Sl.

310904   Spřihnót Svazek: 7 Strana: 0758
Spřihnót = spřáhnouti. Nemužó spolu s , nespřihajó = neshodují se. Mor. Neor., Brt. D. 268,

310905   Spříkat se Svazek: 8 Strana: 0378
Spříkat se = zříkati se, vzpírati se, pro- tiviti se. Nespříkaj se! Nespříkám se, že ti to neudělám. Zlín. Brt. D. II. 388.

310906   Spříměřenec Svazek: 3 Strana: 0594
Spříměřenec, nce, m., der einen Waffen- stillstand eingeht. Šm.

310907   Spřímětiti Svazek: 3 Strana: 0594
Spřímětiti — zpřímětiti.

310908   Spřímotiť Svazek: 7 Strana: 0758
Spřímotiť, vz Zpřímotiti. Bern.

310909   Spřipínaný Svazek: 3 Strana: 0594
Spřipínaný; -án, a, o, angeheftet. Kom.

310910   Spřisahač Svazek: 3 Strana: 0594
Spřisahač, e, m. — spřisahovač.

310911   Spřisahání Svazek: 7 Strana: 0758
Spřisahání, n. Tam se stalo i s., Schwur. Koll. St. 243.

310912   Spřisahaný Svazek: 3 Strana: 0594
Spřisahaný; -án, a, o, angetraut. Diev- čátko s-né vedú od oltára. Sl. ps. II. 5. 356.

310913   Spřisahatel Svazek: 7 Strana: 0758
Spřisahatel, e, m. = spřisahač, Beschwö- rer, m. Rk.

310914   Spřisahati Svazek: 3 Strana: 0594
Spřisahati; spřisáhnouti, sáhl, ut, utí = přísahou zavázati, beschwören. Bern, — S., přísahou stvrditi, beschwören. — co. Svěd- kové vyřčení svá spřisahati musejí. Trest, zák. Hdk. — se = přísahou se zavázati, sich verschwören. V. — se k čemu: k zlému. V. — se s kým. Pulk. — mezi sebou se s. Bj.

310915   Spřisáhlec Svazek: 3 Strana: 0594
Spřisáhlec, hlce, m., der Eidgenosse. Rk.

310916   Spřisáhnouti se proti někomu Svazek: 9 Strana: 0307
Spřisáhnouti se proti někomu. Ezop. 290.

310917   Spřisáhnutí Svazek: 3 Strana: 0594
Spřisáhnutí, n, die Verschwörung. V.

310918   Spřisažení Svazek: 3 Strana: 0594
Spřisažení, n., die Verschwörung. BO.

310919   Spřísaženstvo, a, n Svazek: 3 Strana: 0594
Spřísaženstvo, a, n., společnost vespolek se zapřísáhnuvší. Temné s. pekelníků. Hdk.

310920   Spřisel Svazek: 3 Strana: 0594
Spřisel, slu, m., vz Řebřík.

310921   Spříseženec Svazek: 7 Strana: 0758
Spříseženec, nce, m., Verschwörer. Kar. 17.

310922   Spřísežení Svazek: 7 Strana: 0758
Spřísežení, n., Verschwörung, f. Bj.

310923   Spřísežný Svazek: 3 Strana: 0594
Spřísežný, ein Verschworener. Bern.

310924   Spřísti Svazek: 3 Strana: 0594
Spřísti, spředu, spřeď, da (ouc), en, ení; spřádati. — co. Všecku bavlnu spředla. Us. — co v co: v hromadu. Vz Přísti. — se s kým do čeho: do soudu. U Rychn.

310925   Spřísti Svazek: 7 Strana: 0758
Spřísti. — co: myšlénky, báje s-dati. Vrch., Čch.

310926   Spříti Svazek: 7 Strana: 0758
Spříti = přáti někomu, gönnen. Val. Vck.

310927   Spřítomnění Svazek: 3 Strana: 0594
Spřítomnění, n., die Vergegenwärtigung. S-ní bohů svojich. Sš. I. 29.

310928   Spřízněnec Svazek: 3 Strana: 0594
Spřízněnec, nce. m., der Verwandte, Befreundete. Hus.

310929   Spříznění, n Svazek: 3 Strana: 0594
Spříznění, n. = příbuzenství, přátelství, die Verwadtschaft, Freundschaft, Verbin- dung, Sippschaft. V. S. s někým míti. Br.

310930   Spřízněnosť Svazek: 3 Strana: 0594
Spřízněnosť, i, f., die Verwandtschaft. Sych.

310931   Spřízněný Svazek: 3 Strana: 0594
Spřízněný; spřízněn, a, o — přátelstvím spojený, verwandt, befreundet, verbunden, versippt. S. přátelství. V. Jsou s-ní. Ros. — komu. Krevně mi s-ný. Sych. — v čem: ve krevnosti n. příbuznosti s. Zlob. — čím: krevností. V. — s kým (jak). Národové s námi s-ní. V. Byl Timotheus tedy s mat- činy strany se židy, s otcovy s pohany s. Sš. Sk. 189. Že lidé s božstvím s-ni jsou. Sš. Sk. 210. — podlé čeho. Podlé jazyka s-ný. Hlas.

310932   Spříznilý Svazek: 3 Strana: 0594
Spříznilý — spřízněný. Rvač. 267.

310933   Spřízniti Svazek: 3 Strana: 0594
Spřízniti, spřízni, il, ěn, ění; spřezňovati, spřizňovati == spřáteliti, zur Verwandtschaft, Freundschaft bringen, verbinden. — koho : lidi. Jel. — co komu (něčeho dopřáti). Šm. Kdoby v té zimě šel dříví dělat, kdyby po- lesný mu to polínko nes-il? Us. u Bělohr. — koho, se s kým (s čím). BO. Spříznil se s tím rodem. BR. II. 6. a. Ani se spřízniš s nimi manželstvím. MP. S iti se s někým krví svou. Us. Jsú andělé, s nimiž sě ne tak spřieznil jako s lidmi vtělením. Hus II. 264. To sestry s tebou spřezňuje. Jel. S-il se s Achabem, Br., s poctivými lidmi. V. — se mezi kým. S-li se mezi sebou. Vrat. —- se skrze koho. Jest s nimi skrze N. s-ěn. Štelc.

310934   Spřížka Svazek: 3 Strana: 0594
Spřížka, y, f. = spřež, das Gespann. Je to čertovská s. Us. Dbv.

310935   Spůcnouti Svazek: 7 Strana: 0759
Spůcnouti = sestřeliti. S. ptáka. Us. (v dět. řeči).

310936   Spucnouti co Svazek: 9 Strana: 0307
Spucnouti co = snísti. Tům. Ml. 125.

310937   Spůdek Svazek: 7 Strana: 0759
Spůdek, dka, m. = malý člověk. U Stu- dence. Neud.

310938   Spudidlo Svazek: 3 Strana: 0597
Spudidlo, a, n., kdo vše spudí, shodl, spuditel, der Verwirrer. U Olom. Sd.

310939   Spuditel Svazek: 3 Strana: 0597
Spuditel, e, m. = spudidlo. Spuditi, il, zen, ení; spouzeti, el, en, ení; spuzovati = sehnati, ab-, wegtreiben; sehnati, zusammentreiben. — koho odkud: s pole, Troj., s hradiště. Dal. — co. Samo vápno nehašené divé maso spuzuje. Ras. Co tam zase spouzíš (slídíš) ? U Prostej. Vch. — co komu. Záviši kníže hlavu spudi (srazil). Dal. 148. Štilfrid hlavu jemu spu- děse. Výb. II. 45. 35. —co kam: v ohradu. Alx. — co čím: divoké maso mastí, Sal., prachem s-iti. Ras. Někoho hrozú (hrůzou) s dědinice s. St. skl. Větrové úhelní silou odpornou spudí (seženou) hory lednaté. Ráj. Spuha, y, f., lazební houba, spongia, der Meer-, Saugschwamm, rostl. S. N., Rstp. 1886.

310940   Spuditi co Svazek: 7 Strana: 0759
Spuditi co (To mazadlo) i srsti i vlasy spudí. Rhaz. IV. 26. — odkud. S. koho s cesty. Marg. v. 168. Nevěrného z rady z. Vš. 411. — co komu: hlavu. Výb. II. 45., Dal. k. 94. — co kam. (Darms) zpudi (sehnal) vše (vojsko) v jednu ohradu. AlxV. v. 1108. (HP. 27.). - koho čím odkud. Jenžto hrózú koho s dědinice s jeho spúzie. Hr. rk. 347. v. 1061.

310941   Spůdnělý Svazek: 8 Strana: 0378
Spůdnělý = stuchlý. S. seno, obilí. Zlín. Brt, D. II. 388.

310942   Spudzat sa Svazek: 7 Strana: 0759
Spudzat sa = zpouzeti se. Bern.

310943   Spuhoplod Svazek: 3 Strana: 0597
Spuhoplod, u, m., feronia, die Feronie, rostl. Vz Rstp. 188.

310944   Spuhovitý Svazek: 3 Strana: 0597
Spuhovitý, spongiosus, schwammig, pod- staty neb ústrojnosti spuhy na př. lůžko zábělníku, ztlustlá semenice blínův, durma- nův. Rst. 494.

310945   Spuchlík Svazek: 3 Strana: 0597
Spuchlík, u, m. = pucher. V Krkonš. Hd.

310946   Spuchlina Svazek: 3 Strana: 0597
Spuchlina, y, f., spuchnutí, oteklina, vřed. Kosatec všeliké s-ny rozhání. Byl. Vz Zpuchlina.

310947   Spuchlosť, i Svazek: 3 Strana: 0597
Spuchlosť, i, f., spuchlý (oteklý) atd. Vz Zpuchlosť atd.

310948   Spuchlý Svazek: 9 Strana: 0307
Spuchlý. Nohy s-lé jako konve. Hoř. 126.

310949   Spuchnouti Svazek: 3 Strana: 0597
Spuchnouti, chl, utí — otéci, anschwel- len. — komu. Tvář mu spuchla. Us. Vz Zpuchnouti.

310950   Spuchnutí Svazek: 7 Strana: 0759
Spuchnutí, n., Anschwellen, n. Bern.

310951   Spuchnutý Svazek: 7 Strana: 0759
Spuchnutý = zpuchlý. Bern.

310952   Spuchřelík Svazek: 9 Strana: 0307
Spuchřelík, a, m., eryx, brouk. S. černý, e. ater. Klim. 496.

310953   Spuchřelosť Svazek: 3 Strana: 0597
Spuchřelosť, i, f., práchnivosť, vz Zpu- chřelosf.

310954   Spuchřelý Svazek: 3 Strana: 0597
Spuchřelý, práchnivý, morsch. S. dřevo, sláma. Us. — v čem. Jiné v hříších s-lé. Sš. II. 26. Vz Zpuchřelý.

310955   Spuchřeti Svazek: 3 Strana: 0597
Spuchřeti, el, ení, spráchnivěti, morsch werden. — Dřevo, prkno spuchřelo. Us. — čím: dřevo deštěm, mokrem spuchřelo. Us. Cf. Zpuchřeti.

310956   Spuchřeti jak: na Svazek: 10 Strana: 0390
Spuchřeti jak: na prach. Msn. Hym. 14.

310957   Spukalosť, spukalý, spukati se Svazek: 3 Strana: 0597
Spukalosť, spukalý, spukati se, vz Zpukalosť atd.

310958   Spukřelý Svazek: 3 Strana: 0597
Spukřelý atd., vz Spuchřelý atd.

310959   Spulati Svazek: 3 Strana: 0597
Spulati, zastr. = špulati. Spuléř, e, m., osob. jm. Šd.

310960   Spulec Svazek: 10 Strana: 0664
Spulec, lce, m., druh vrabce, passer mon- tanus. Brt. Sl.

310961   Spůleční Svazek: 7 Strana: 0759
Spůleční, mittelgros. Plod rybí velký a s. 1538. Soud. kn. opav.

310962   Spůlu Svazek: 7 Strana: 0759
Spůlu = spolu. Soud. kn. opav.

310963   Spulucestovatel Svazek: 7 Strana: 0752
Spulucestovatel, e, m. = spolucestov- ník. Koll. III. 278.

310964   Spuly Svazek: 3 Strana: 0597
Spuly, něm.- Spule, ves u Vimberka. PL.

310965   Spuntování Svazek: 10 Strana: 0390
Spuntování = vzpoura. S. činiti. Frant. 31. 24.

310966   Spuntovati Svazek: 3 Strana: 0597
Spuntovati = srotiti, verbinden, zusam- menrotten. V. — se proti komu. Reš. Němci tejně se proti němu s-li. V. — se s kým (na koho): s cizími národy. Br. Betlem Gabory s týmiž stavy čes. se spun- toval. Dač. I. 276. Pročež se na něj král Ferdinand s jinými svými v tom společníky s-li. Dač. I. 79. —jak s inft. S-li se jako za jednoho člověka ve všech smlúvách věrně pracovati. Let. 123. — co, anzetteln. U Zam- berka. Kf.

310967   Spuntovati Svazek: 3 Strana: 0939
Spuntovati, -vávati = díru sudu bedniti, spunden. — co: sud. Rk. — Š. = střikovati; vyřezáním po krajích pojiti, spünden (mit- telst einer Fuge an und in einander fügen). co: prkna. D., Jg.

310968   Spupnosť, spupný Svazek: 3 Strana: 0597
Spupnosť, spupný atd., vz Zpupnost Spůra, y, f. Bude protiviti sě vóli božie, ukáže do sebe bláznovu spůru. Št. N. 92. Vz Vzpoura.

310969   Spůrce Svazek: 3 Strana: 0597
Spůrce, e, m., der Gegner. Rk. Spuri-us, a, m., jm. římské. — S., lat., panchart. — S. Ten má spuria = je vtipný. Us.

310970   Spurně, spurnosť, spurný Svazek: 3 Strana: 0597
Spurně, spurnosť, spurný, vz Zpurně atd. Spůsob, spůsoba, spůsobiti atd. vz
Způsob atd.

310971   Spurný Svazek: 9 Strana: 0307
Spurný Pav., vz Zahálka.

310972   Spurný Svazek: 10 Strana: 0390
Spurný Jak., spis. Tob. 217.

310973   Spuřeček Svazek: 8 Strana: 0378
Spuřeček, čku, m. = stomocí, sedům acre, rostl. Brt. D. II. 507.

310974   Spůsobilý atd Svazek: 3 Strana: 0597
Spůsobilý atd., vz Způsobilý. Spust, u, m. = spuštění, das Herab-, Ablassen. Spusty a pozdvižení hlasu, das Fallenlassen. S. vody, rybníka, železa (roz- topeného, das Abzapfen). Jg. Vz Kláda.

310975   Spúsobli Svazek: 7 Strana: 0759
Spúsobli (!) = spůsob. Pohl

310976   Spůsobný Svazek: 7 Strana: 0759
Spůsobný, vz Způsobný.

310977   Spůsobovosť Svazek: 8 Strana: 0378
Spůsobovosť, i, f., Modalität, f. Mark. (Krok 1896. 12.).

310978   Spust Svazek: 7 Strana: 0759
Spust = otvor vysoké peci, kterým se litina vypouští. Včř. I. 3. — S. = dlouhý hoblík. Rr. Sb. — S. Směje se ve spust (neomaleně); Krade ve spust (bez ostychu); Ve spust světa (prostopášně) Mor. Brt. D. 268.

310979   Spusť Svazek: 8 Strana: 0378
Spusť vedle zespusť. U Císařova. NZ. VI. 76.

310980   Spusť, i Svazek: 7 Strana: 0759
Spusť, i, f. = deskami (prkny) vyklá- daný smyk, po němž se dřevo a kládí spouští. Val Brt. D. 268.

310981   Spusta Svazek: 7 Strana: 0759
Spusta, y, f., Geschick, Verhängniss, n. Rk. — S., coga, tlouk, Puttenschläger, zastr. Rozk.

310982   Spusta Svazek: 10 Strana: 0390
Spusta, y, f. = výtržnosť, povyk. Val. Čes. 1. XI. 379.

310983   Spustatělosť, i Svazek: 7 Strana: 0759
Spustatělosť, i, f. = spustošení, Ver- ödung. Slov. Sl. let. II. 285.

310984   Spustek Svazek: 3 Strana: 0597
Spustek, stku. m. = spust. Špustěnosť, i, f., skleslosť mysli, die Niedergeschlagenheit; pokora, die Demuth. Slov. Bern.

310985   Spustek Svazek: 8 Strana: 0378
Spustek, stku, ni. = splávek u strouhy na mlýn. Vel. Meziříčí. Brt, D. II. 388.

310986   Spústek Svazek: 10 Strana: 0390
Spústek, stku, m. = spustlé místo. Sb. sl. 1901. 156.

310987   Spustilosť Svazek: 3 Strana: 0597
Spustilosť, i, f. = spustěnosť. Slov. Bern.

310988   Spustilý Svazek: 3 Strana: 0597
Spustilý = malomyslný, kleinmüthig, niedergeschlagen. Na Slov.

310989   Spustilý Svazek: 10 Strana: 0390
Spustilý = spuštěný. S. vlasy. Mš.

310990   Spustilý Svazek: 10 Strana: 0664
Spustilý = zpustlý. S. grund. 1540. Arch. XXII. 115.

310991   Spustina Svazek: 3 Strana: 0597
Spustina, y, f. = spustlina. Spustiti, spusť, -stě (íc), il, štěn, ění (a stěn, ění); spouštěti, štěj, štěje (íc), ěl, ěn, ění; spuštovati == dolů pustiti, nieder-, herab-, herunterlassen, senken, einsenken, los-, abdrücken; vyhraditi, uvolniti, ab-, anlassen; počíti mluviti, plakati atd., an- fangen zu reden, weinen usw.; dopustiti, verhängeon; dohromady pustiti, zusammen- lassen; slíti, schmelzen; sleviti, nachlassen, u Přerova, Kd.; odpustiti, verzeihen, zastr., Bdl.; se = dolů se snésti, sich herab-, her- unterlassen ; dáti se do někoho, sich über Jemanden hermachen; opustiti, verlassen; počíti téci, zu fliessen usw. anfangen. Jg. — abs. Spusť! Flinta, motyka spustila. Us. Když pán Bůh dopustí, i motyka spustí. Časem i motyka spustí. Hudebníci spustili (počali hráti). Us. Péro nechce spustiti, spouštěti. Teď může spustiti! Dch. Zpěv spustil, der Gesang ging los. Dch. — co: opony, kotvu, vodu, kohoutek u ručnice, strunu, Us., oči dolů (sklopiti). V., luk, Us., plachty, Har., ruce, zámek, D., most, Dal., stroj, mlýn; důl, hory, štolu (opustiti), Dač. I. 138., Vys.; provazy (z více pramenů stá- četi), Dch.; rybník, Půh. II. 242., veselou řeč, die Rede vom Stapel lassen, prapor. Dch. Pro síme, aby pán Buoh svój úraz otpustil a vinu s-il (odpustil). Hus I. 335. S. přímku, Sedl., hudbu (pocíti hráti), Us., kohouty (do hro- mady pustiti). Ros., kovy (rozpustiti, slíti), Háj., ručnici (losdrücken), péro (schnellen lassen), D., střelbu (počíti stříleti). V., mol- dánky (do pláče se dáti). Sych. Slib čistoty s. (prominouti). Št. N. 16. — co komu. Spustil jim manu, aby jedli. Hus I. 263. Spustil mi rybník (vodu) a škodu mi učinil. Půh. I. 177., 186. Spusť mi.dva kusy (od- pusť mi je při prodeji). Arch. rkv. — co, se z čeho (odkud, proč): vodu z rybníka, Us., něco n. někoho z mysli, V., něco z ceny s. (sleviti), D., kov z peci (slíti). Vys. Spu- stila se z něho do rána krev. Šd. Z kra- tochvíle mladého lva se psem s. (dohromady pustiti). V. Bázeň božie s. se své mysli a stud ztratiti. Št. N. 158. S-la se mu z nosu krev. Us. Šd., Dch. — (co, koho) s čeho. Nespustí s něho očí. Jel. Spustil s něho oči a on kradl. Sych. Nespustiti ani oka s ně- čeho. D. Spustil s kvinty. Vz Kvinta. Č. Něco s mysli s. (zapomenouti); Ktož učiní toho, spustieme jemu s kázaného pokánie tolikto. Št. N. 339. Některým příjemným slovem v doufání jej postaviti, někdy zas jako s patra dolů spustiti. Žer. 310. — co na co, na koho. Bůh na krále tento ne- dostatek spustí. Dal. 158. Zlato na 8 kusů s. = ohněm tekuté učiniti (rozpustiti). Háj., Vys. Kníže Soběslava na Vacka spustí (po- štve). Dal. Potom na ně déšť s sirů a s ohněm spustil. Hus I. 196. Vodu na mlýn s. Us. Dch. — se. Spustil se déšť, liják; s-la se bouřka. Us. Dch. Spusť se dolov (dolů). Hus I. 179., Sš. Ps. 34. — se na koho = 1. dáti se do neho. Hokyně se na ni spustila a vy- mluvila jí. Us. Na tak velikou činži nemohu se s. Us. Dch. — 2. Dověřiti jemu, bezpečiti se naň, sich verlassen. Nemá se spouštěti na takovou moc; Na vojsko se spouštěl. V. Na Boha se spouštěti. Br. S. se přílišnou bezpečností na milosť (čím). Opsim. Kdo se na Boha spustí, toho nikdy neopustí (pán Bůh ho neopustí). Tč. Kdo chce ve psí býti, spusť se na čeleď. Pk. — co, koho s kým, s čím: mladého lva s psem spustiti (do hro- mady pustiti). V. Vola s medvědem s. Ros. S. smolu s voskem (slíti). Ros. — co, se čím kam. Ohněm zlato v hromadu s. (roz- pustiti). Háj. Ať se spustí ohněm. Vys. Jeden z lidu v hluk střelu spustil. BO. Vlasy na ramena s. V. Spusť Bože mne v sebe. Ojíř. S. do studny, D., do hor, Jg., hlínu, les (dříví) po provaze do šachty, Vys., pivo do sklepa. Šp. Do hrobu s. Us. Dch., Sš. P. 523. Kterýmžto peřím jednak by se vznesla v nebesa, jednak by se s-la do pekla. Hus III. 119. Mněl jsem vidět krásu netělesnou, an se spoušti s nebe k mysli spilé. Sš. Bs. 189. S. se do něčeho, lépe: dáti se. Jv. — co, se kde. S. kov na tichem uhlí (rozpu- stiti). Čerň. Lék na střepince s. Lék. kn. Kov při ohni s. Nz. Olovo se v tygli s-lo (roz- pustilo). Vys. Spustil se ve světě, ist ver- wahrlost. Šd. — co, se po čem (s čeho): po provaze s věže. Sych. S. se po vodě, Bern., po plachtách (plaviti se), D., po líze (líhách) do sklepa. Šp. Spustil se po dřevě javoru; Milá nemeškala, šňůru kupovala, milému podala. Spusť sa, milý, důle po hed- bávné šňůře. Sš. P. 186., 329. S. se po zdi. Pč. 7. S. plachtu po skřipcích. Pref. 31. Měl se dolóv s. po prostěradlech. Pč. 38. — se k někomu = dověřiti mu, bezpečiti se naň. V. - se koho, se čeho = opustiti. S. se cesty, D., Boha, Ros., rukojmí (pustiti je). J. tr. Přítele se nespouštěj. Kom. 1 listy před nás k svědomie pojožil a že se jich již spúští a jinak žaluje; Žádajíce, aby jeho (podsedku) se spustil; Proto se žida právem nespúštiem. NB. Tč. 41., 158., 291. Nemůže se toho s., k čemu jest jednú opravdově při- lnula. Žer. 310. Kdo se Boha spustí, toho Bůh opustí. Slez. Tč. — se čeho proč. Ne- spouštěj se silnice pro nejistou pěšinku. Č. — kudy (v čem, odkud, kdy). Učedlníci Pavla v koši přes zeď s-li; Byv z Da- mašku přes zeď spuštěn, utekl. Hus II. 172., III. 306. Za noci přes zeď s-li jej (Pavla). Sš. Sk. 113. — jak. S. kohoutek ručnice na celé kolo, den Hahn abspannen, in Ruhe stellen. Šp. Na soupeře hrubstvím s. Kos. Ol. I. 116.

310992   Spustiti Svazek: 7 Strana: 0759
Spustiti. — abs. Kráva nechce s. (mléko). Us. Hol. 358. — co: měchy, NA., víno, abziehen, Šd., pláč, Rais, píseň, Us. Tč., pochod. Us. S. čtyři hřivny (odpustiti, sle- viti). NB. Tč. 156. Cf. Hr. ruk. P. 830., D. 904. (odpustiti). S. pole (nechať spustnouti). Brt. — co komu: vinu (= odpustiti). Sv. ruk. 285., Výb. II. 23. Jeden vůz jmu spu- stil (odpustil, nemusili s ním nikam jeti). Wtr. Obr. 44. S. = odpustiti, verzeihen. Št. Kn. š. 259. 23.— co odkud kam. To spusť s srdce. Št. Kn. š. 114. S daného bodu na přímku kolmici s. Jd. Geom. I 9. — na koho jak. Na soupeře s. hrubstvím, hrubě. Us. Kos. — se nač, na koho. Spustil se před ním na kolena. Šbr. Z. Enom sa na toho Člověka nespúšťaj! Val. Vck. Ať se na to chutně spustí. 1497. Jak se smíš naň s. Ezp. 1439. Spouštějíce se na velikou sílu svou císařství římskému poslušní býti nechtěli Kosmogr. 66. A. Kdo se na svůj rozum spouští, bývá hrdý. Pk. Na tuť (tvou milosť) se spouštím (spoléhám). Kom. Lab. 114. — co, se kam. S. člun na vodu, Mour., psa na zloděje, Tč., kol- mici na přímku, Hra., zraky v knihu, Kká., litinu do forem. NA. Nad oči mé se spouští noc Dch. Tam potok do Bodrogu sa zpúšťa. Sl. let. II. 11. Kráva zpúšťá málo do hrotka. Hol. 358. Noc na kraj se spu- stila. Zr. Smrť pozvolna spouštěla na vička má své prsty ledové Vrch. — co čím. Síť šňurou n. drátem s. NA. — co kde. To vše spusť (rozpusť) na rendlíku. Rk, Kd Aby se v nich (v potápěcích zvonech) lidé do hloubi spouštěti mohli. Mj. 8. — se čeho: víry, Mus, naděje. Dch. Svého se nespustí. Us. Sá. S-li se toho. NB. Tč. 262. Kdo se dobytka spouští, chleba se spouští. Mudr. 425. — co jak. S. něco přes něco (něco něčím potáhnouti). Lpř. Sl. Ten se náramně spouští. Us. Brt. Ruku spustil zemdleně. Kká. — co proč. Hanbú hlavu spustí. Výb. I. 413.

310993   Spustiti Svazek: 8 Strana: 0378
Spustiti. Všitek dluh s-il jsem tobě = odpustil. Ev. seit. 39. 32.

310994   Spustiti co Svazek: 10 Strana: 0390
Spustiti co: bradu. 1571. Lépe než: Nechat si vousy růst (stát). Mtc. 1901. 388. — co komu. = odpustiti. By mu hněv ráčil s. Baw. Ar. v. 5701.

310995   Spustiti co komu Svazek: 7 Strana: 1385
Spustiti co komu. Aby zaplatil (knihy) podle ceny, kterouž sem mu spustil na 300 zl. Kom. Kor. 174.

310996   Spustiti se Svazek: 9 Strana: 0307
Spustiti se = státi se spustlým, dare- bákem. Hoř. 94 — při čem. Pri nejakom predmete s. = sleviti. Také na slov. Phľd. 1897. 711.

310997   Spustka Svazek: 3 Strana: 0598
Spustka, y, f. = spružina. Us. Šd.

310998   Spustka Svazek: 7 Strana: 0759
Spustka = klacek. S-ky (baculos) za- žhú. BO.

310999   Spustlec Svazek: 7 Strana: 0759
Spustlec = spustlý, ničema. Na Hané. Bkř.

311000   Spustlík Svazek: 9 Strana: 0307
Spustlík, a, m. = spustlec. Nár. list. 1897. 1. /5.