431001   Žaječatý Svazek: 8 Strana: 0495
Žaječatý. Z. králík. Rais. Rod. 75.

431002   Žajkrut Svazek: 5 Strana: 0768
Žajkrut, u, m. = zákrut cesty, oklika, der Umweg, die Krümmung. Na Mor. Brt., Vck.

431003   Žajunačit si Svazek: 8 Strana: 0496
Žajunačit si. Phľd. 1895. 228.

431004   Žák Svazek: 5 Strana: 0768
Žák, a, žáček, čka, m., žáče, ete, n., z řec. ()iá/.ovoc = 1. posel, 2. průvodce; sluha; středolat. ziaconus. Mz. 27. — Ž. = první stupeň duchovního stavu nastouplý, nižší než jahen (zastr.), der Kleriker. Jg. Cf. S. N. Xl. 315. Žáky světiti. V. Ne z každého ž-a bude kněz. Koll., č., Lb. Biskup muože jiné žáky n. laiky na kněžství světiti. Arch. III. 223. Vladislav zapověděl, aby budoucně svěcení kněžské nedávalo se žádnému žákovi, leda pro určité obroky. Pal. Děj. I. 2. 34. On mé mimo panský nález podal o tu věc někakému žákovi k duchovnímu právu. Půh. II. 390. (430.). — Háj. — Ž. = hoch do školy chodící, školník (V.), der Schüler. Žáček malý, školní, nový. V. Lavice žákův. Pod koní a ž. St. skl. Žáci do školy chodí. Býval také chatrným žákem po školách. Pal. Děj. V. 2. 204. Žákóm draho vařenie. Žk. Nebudz, dzievka, nebudz taká, nezamiluj sebe (sobě) žáka, sčil (včil) sú žáci šelijakí (všelijací), nosá perká za širáky. Sl. ps. 40. Žákom prechádzka (procházka) je užitečná. Na Slov. Tč. Do nichž (vyšších škol) mnoho kompanů (žáků vyšších) chodilo. Slov. Koll. IV. 122. Na vsi žebráci a ve škole žáci vždy novým představeným se radují. Bž. exc. Plná škola žiakov (už mám dosť, už jsem se najedl). Slov. Zátur. Zle sa je učiť, keď je plná škola žiakov (když je břicho plno). Mt. S. L 123 Bez jedneho žiaka bude škola (bez jednej ovce bude salaš; jedno drevo nenie hora). Slov. Zátur. Žák, který se bez knih učí, ten se mnoho nenaučí. Koll., Č. Žák mezi pannami etc., vz Mol. Žáčata mrskáme a velikým žákům odpouštíme. Č., Pk. Ani ž., ani dvořák (k ničemu se nehodící). Č. — Ž. = kdo jiné učí, paedagog, učitel (zastr.), der Lehrer, Pädagog. Není ž-a doma; Ne- čije žáka doma; Přijde-li na ně žák. Ros. Z vlka ne brzo bude oráč a z zemana žák. D. — Z. = zpěvák (zastr.), der Chorknabe. Ros., Tk. III. 29., 150. — Ž., os. jm. 1528., Tk. V. 105. Ž. (Ziak) Vinc., linguista, vz Jg. H. 1. 658., Šb. H. 1. 310., S. N. Ž. Jos. Vz Jg. H. 1. 658. Ž. z Radobyle. Vz S. N. (dod.). Ž. Adam, vz Blk. Kfsk. 1133., 1135.; Ž. Jan. Vz ib. 1076., 1134. Ž. Bened., hu- debník, †1816. Vz S. N. (dod.).

431005   Žák Svazek: 7 Strana: 1167
Žák, clericus, student. Sv. ruk. S. 236., Bhm., Tk VIII. 504, 505., Wtr. Obr. II. 211. Cf. Kram. Slov. Ž. svěcený. Št. Kn. š. 169. Ž. kůrní. Tk. VIII. 9. — Ž., os. jm. Arch. VII. 337., 515., VIII 609. — Ž. Pa- vel. Pal. Rdh III. 265. — Z. Vinc. Bačk. Písm. I. 247, Ukaz. 114.

431006   Žák Svazek: 8 Strana: 0524
Žák. Oděv žáků v XV. stol. Cf. Wtr. Krj. I. 226.

431007   Žák Svazek: 9 Strana: 0416
Žák. Z nekaždého žiaka kňaz. Zát. Př. III. 109. Žáci ve středověkých školách. Vz Wtr. Part. 821.

431008   Žakarový Svazek: 8 Strana: 0524
Žakarový. Z. šňůra (spojující zvedák stroje žakarového s nitěnkami, s osnovými nitmi). V tkadl. Arcade-. Sterz. I. 241.

431009   Žákat Svazek: 8 Strana: 0524
Žákat = louditi, žebroniti. Záp. Mor. Brt. D. II. 430.

431010   Žákati na koho Svazek: 5 Strana: 0768
Žákati na koho = křičeti, schreien auf Jem., quäcken. Ros.

431011   Žákava Svazek: 5 Strana: 0768
Žákava, y, f., Žakau, ves u Rokycan. PL. Cf. Blk. Kfsk. 280., Tk. V. 192.

431012   Žakavec Svazek: 5 Strana: 0768
Žakavec, vce, m., os. jm. Arch. IV. 265.

431013   Žakéř Svazek: 7 Strana: 1167
Žakéř, z něm. Schäker = kejklíř, Spass- macher, m. Št. Kn. š. 171. 15. V jeden den byli sú u dvora Kaam někací žakéři. Mill. 84. Cf. Zákeř.

431014   Žaket Svazek: 10 Strana: 0544
Žaket, u, m. = ženský kabátec Rgl.

431015   Žaketář Svazek: 10 Strana: 0544
Žaketář, e, m. = kdo šije žakety. Rgl.

431016   Žaketský Svazek: 7 Strana: 1167
Žaketský. Ž. mlýniště. Arch. VIII. 387.

431017   Žakoné Svazek: 5 Strana: 0768
Žakoné, vz Mušelín.

431018   Žákonit Svazek: 8 Strana: 0524
Žákonit = žádati. Záp. Mor. Brt. D. II. 430.

431019   Žákost Svazek: 5 Strana: 0768
Žákost, vrch u Světlé. Sá.

431020   Žákov Svazek: 5 Strana: 0768
Žákov, a, m., Žakow, ves v Litovelsku. — Z Žákova Salomena Říčanská z Říčan. Vz Blk. Kfsk. 494.

431021   Žákova Svazek: 7 Strana: 1167
Žákova Hora u Herálce v okr. novo- městském na Mor. Km.

431022   Žákovcová, é Svazek: 5 Strana: 0768
Žákovcová, é, f. Ž. ze Žákavy Lud. Vz Blk. Kfsk. 338.

431023   Žákovec Svazek: 5 Strana: 0768
Žákovec, vce, m., os. jm. Arch. II. 55. Ž. ze Žákavy a z Jivan. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1462.

431024   Žákovec Svazek: 10 Strana: 0544
Žákovec Fr., prof. a spis.

431025   Žákovica Svazek: 10 Strana: 0544
Žákovica = Žákova hora. Hoš. Pol. 146.

431026   Žákovice Svazek: 5 Strana: 0768
Žákovice, dle Budějovice, Žakowitz, ves u Bystřice u Hostýna na Mor.

431027   Žákovna Svazek: 5 Strana: 0768
Žákovna, y, f. = škola, die Schule; se- meniště, das Alumnat, Seminarium, Priester- haus. D.

431028   Žákovský Svazek: 5 Strana: 0768
Žákovský, Schüler-. Vypravoval mi o ž-ských čtveráctvích. Koll. IV. 119. — Ž., Priester-. Vz Žák. Ž. sukně. V. Ostřižen jest po žákovsku. Dch., Mus. 1880. 462. Jeden tovaryš řádu ž-ho. Arch. IV. 350. Ani ihned chopiece je tu, v kostele sú je bili, rvali, poličkovali a uvedúce je do obec- nice ž-ské, tu sú je mrskali. Hus II. 124. Ž. stav. Pass. mus. 283. — Ž., ého, m., os. jm Ž. Jos., hudeb. Vz S. N. (dod.). — Ž., ého, m., samota u Čimelic.

431029   Žákovství Svazek: 5 Strana: 0768
Žákovství, n. = žákovské umění, die Studien. Ros., Pulk.

431030   Žákovství Svazek: 9 Strana: 0416
Žákovství, n. = dědiny ustanovené na výživu chudých žáků a udržování všeho, co se týkalo školy. Wtr. Part. 233.

431031   Žákovstvo Svazek: 5 Strana: 0768
Žákovstvo, a, n. = žákovství (zastr.). Dal. — Ž. = žáci, (též učitelé se zpěváky; v tomto smyslu zastr.), die Schüler, Schul- jugend, Studierenden. Ros., Apol. Ž. hro- madně vyznamenávalo studující kleriky, pak i školáctvo vůbec, zvl. při slavných prů- vodech i se zpěváky a učiteli. S. N. XI. 315. Ž. školní. Mus. 1880. 449. Bystřické ž. Koll. IV. 180. V Kunici i hostinec i sad přeplněn byl ž-stvem. Koll. IV. 237. — Ž. = nižší světské duchovenstvo (zastr.). Hr. rk. 311., Št. Kn. š. 6. Die niedere Geistlich- keit Cla neobyčejná na ž. a kněžstvo ukládali. V. = kněžstvo. Dal. 46. Kdyby české ž., jenž lanžuje po obrocích a po lakomství, lidí na cestách nesvodilo. Hus III. 280.

431032   Žákový. Ž Svazek: 10 Strana: 0544
Žákový. Ž. chytrosť Marg. brn. 22. — Mš,

431033   Žákrut Svazek: 5 Strana: 0768
Žákrut, u, m. = žajkrut. Na mor. Val. Vck.

431034   Žáků mlýn Svazek: 5 Strana: 0768
Žáků mlýn, Žakmühle, u Kamenice na Mor. Tč.

431035   Žákův Svazek: 5 Strana: 0768
Žákův, ova, ovo, dem Schüler gehörig, Schülers-. Ž. kniha.

431036   Žáky Svazek: 5 Strana: 0768
Žáky, ves v Čáslavsku. Vz Blk. Kfsk. 685., 702.

431037   Žákyně Svazek: 5 Strana: 0768
Žákyně, ě, f. = žačka.

431038   Žákyně Svazek: 8 Strana: 0524
Žákyně podle bůh — bohyně.

431039   1. Žal Svazek: 5 Strana: 0768
1. Žal, vz Žíti, žnu.

431040   2. Žal Svazek: 5 Strana: 0768
2. Žal, e a u (zastr. žal, a), m., na Slov. žial', das Leid. Na Ostrav. žol. Tč. Zomreli děti vo žiali a rodičovia od hanby. Mus. Ž. míti; Žalem se trápiti. Us. Neskláněj šíje k malomyslnému žaľu; Ž. naplniti; Žalu slzou lehčiti. Dch. Ž. srdce rvoucí, herzzer- reissender Schmerz. Dch. Veľmi citlivý to bol pohyb národnieho žiaľu. Phld. IV. 527. Mamulenko moja, žale mia dochoďá, ti moji frajeři všetci mia odchoďá; Má moja ma- mička veliký žal, že sa jej synáček do vojny dal; Těžký žal rodičům i mně udělali. Sš. P. 272., 570., 583. Dve srdenka v žiaľe sa rozlialy. Mt. S. 874. A čo by sa sišli zo sveta pisári, ver by moje ťažké žiale ne- spísali; Sluboval si, že ma vezmeš, že ma nenecháš a teraz ma zarmútenú v žiaľi za- necháš; Keby lem ručku dac, nebulo by na žaľ, keby ho pan farar milovac nekázal; Jaký to velký žiaľ na mojom srdiečku; Nech ludia nevraviá, že ja v žiali žijem. Sl. sp. 120., 144., 196., 209. Spievaj si, dievčatko, nerob si srdcu žiaľ; Pramen žiaľu velikého tečie z srdca nevinného; To moje srdiečko musí sa rozpustiť od velkieho žáľa; A milá v hlbokom žiali zaplakala; Dobre jej od žiaľu srdiečko nepukne. Sl. ps. 9., 32., 112., 126., 278. Plače, dobre mu tam žiaľ srdce neskruší. Č. Čt. I. 207. Ťažko mi je nermútiť sa, srdce žiaľ prerýva. Ib. 267. Zvädla mi od žiaľa dobrá máti moja. Ib. 276. Poduj, ty větríčku, podujže na skále, azdajže od- duješ z môjho srdca žiale; Ani neviem, kde som, ani neviem, čo som; od veľkého žiaľu zaplakala by som; Žiale moje, žiale, šak ste m' zaujaly nie z jednoho boku, ale z každej strany; Jajže, milá, či ti nie žiaľ, keď pohliadneš, kde som ležal? Jakže by mi nebolo žiaľ, keď si v mojom srdci ležal!; Láska, láska zlá, nedobrá, nie každá ju panna pozná; ktorá panna je v ľúbosti, tá má žiaľu v srdci dosti. Sb. sl. ps. II. 1. 29., 44., 73., 128. Od veľkého žiaľa skočím do Dunaja. Sb. sl. ps. II. 1. 94. Stálá žalosť krotí divý žal. Shakesp. Tč. Presmutná no- vina, čo pre žiaľ robiti ?; Nie pre to si zpievám, by vesela bola, ale pre to zpievám, by žiale zabola; Milý moj, nečiň že mi žiaľu, milovala by ťa, ale mi nedajú; Opytuj sa ho, ak sa má? či je v tom žiali, čuo som já?; Žiale moje, žiale na mojom srdečku, snim (sejmi) že mi jich, Bože, aspoň polo- vičku; Moj milý sa chváli, že ma nachal v žiali; ništ sa, milý, nechval, ni mi je velký žiaľ; Jako sa mi časy friško pominuly, len mi veliký žiaľ za sebou nechaly; Ach srdečko moje, čo ma tolko bolíš? ažda sa mi nikdy v žiali neukojíš?; Narobila žiaľu svojmu frajerovi; Nebola som s milým ani na slo- víčku, jaký to velký žiaľ na mojom srdečku; Veť je to žiaľ velký, keď sa odoberá frajer od frajerky; Už je nám, šuhajko, na roz- lučováňú, podajme si rúčky v tomto velkom žiaľu; L'úbosť, Bože, ľúbosť, kde sa dva milujú, ale tam větší žiaľ, kde sa rozlučujú; Žiaľ ma, mamko, došiel, frajer mi k inšej šiel. Dievčičko, čo ťa doň, jeden dnu, druhý von; Žiaľu, Bože, žiaľu veť ho já mám vela, veť ho já mám vela, že som bez fra- jera; Nic vetšího žiaľa, jako ho děvča má, keď ho frajer nechá; Od velkého žiaľu snad zhynúti musím; Vesel mi je, vesel, kým mi prijde jeseň a keď mi prijde jar, na muoj veliký žiaľ; Už ideme zo sobáša, nalej, mamko, oldomáša. Ver by ho naliala, ne- muožem od žiaľa; Není tej pšenice, v kterej kúkol není, není stav manželský, v kterom žiaľu není; Brat sa mi oženil, sestru nehal v žiaľu; Má žiaľ v srdečku, žiaľ v srdečku velký od jeho frajerky, že ho zanechala, nevernica celky; Neplač, dievča, neplač, nerob si srdcu žiaľ, vela vody ujde, pokým já prijdem k vám. Koll. Zp. I. 22., 61., 103., 111., 113., 114., 118., 137., 157., 172., 176., 192., 193., 212., H. 223., I. 229., 242., 256., 289., 361., 394. (Tč.). Klam je krátký, dlouhý žal. Us. Prešiel rôček aj žiaľ z očiek (po roce na zemřelého zapomínají). Btt. Sp. 91. Jej srdce žialom puká. Ib. 103. Jednemu som ruku dala a druhý má žiaľ a tretímu som pravila, že nepojděm zaň. Sš. P. 317. Slzy, plač je od žiaľa. Hdš. Šlb. 52. Ne- možno jej hovoriť od žiaľu. Zbr. Lžd. 97. Pesničky moje, načo vás spievam, keď vás nikto nepočúva? Ja žiale svoje vo vás roz- sievam a tieto osúd rozdúva. Čjk. 23. Ach jaj, je to žiaľ, ked si ma tak zanechal! Sl. ps. 348. Plače, dobre mu ta (tam) žiaľ srdce nezkruší. Chlpk. Sp. 17. Nech sa žiale naše tratia! Syt. Táb. 302. Bodaj bola v takom žiali, jak som teraz ja; Od velkýho žiaľa skočím do Dunaja. Šl. p. Šf. I. 85., II. 57. Aby teba nebolo, už by som i sama bola uvädla od žiaľu. Dbš. Sl. pov. VII. 45. Kdo má deti, má žiaľ, kdo má statok, má škodu. Zátur. Spievaj si dievčatko, nerob si srdcu žiaľ; poteší ťa Pánboh, nenazdáš sa, odkiaľ ; Nechal si ma, nechal, v žiali postavenú a ty si zaletel za horu zelenú; Či ti, milý, neni žiaľ? Rozpomeň sa na tie sľuby, čos' mi sľuboval. Sl. spv. I. 1., III. 102., IV. 144. — Ž., adv. = líto, žel, leid. Žal mi toho. Us. Nebyl by mi tě žal, dybys mi byl umřel, ale je mi tě žal, žes mi vypo- věděl. Sš. P. 354. Čeho ti je žiaľ? Či ve- nočka zeleného či prstienka srieberného? Ht. Sl. 225. Ale mi milej (gt.) žal. Brt. P. 142. Žel mi je za tebou. Zpěv. I. 6. Nieje mi žiaľ koníčkovej podkovy, ale mi žiaľ mojej mladej podoby. Sl. sp. 178. Bylo mi ho žôl. Na Ostrav. Tč. Letela pávička ponad čierne hory, odpadlo jej pierko do zelenej trávy; nie mi je žiaľ pierka, že padlo do trávy, žiaľ mi je milého, že je v cudzom kraji. Sb. sl. ps. II. 1. 63. Žiaľ mi je na veky za tebou (tebe). Koll. Zp. I. 6. Paní mámo, peknú dceru máte, prečo si ju doma nechováte? Žiaľ! Koll. Zp. L 389. Ide Marfa. Žiaľ videť ubohú! Zbr. Lžd. 35. Riekni mu, že mi je žiaľ umierať. Phld. IV. 526. Žiaľ mi, že zle sa ti vodí pri nás. Zbr. Lžd. 249. — Žale, pl., zastr. = po- hřební píseň, naenia. VMV. nepravá glossa. Pa.

431041   Žal Svazek: 7 Strana: 1167
Žal. Cf. Mkl. Etym. (rejstřík). Jagić. Arch XI. 142. Také: hrob; břeh. NZ I. 445.

431042   Žal Svazek: 8 Strana: 0524
Žal. S žalem se ples střídá. Vrch. Tryz. 80.

431043   Žal Svazek: 9 Strana: 0416
Žal. O pův. sr. Zub. 425. Mnoho žalu značí nerozum. Slád. Rom. 103. Od žiaľu srdce puká. Zát. Př. XII. 381.

431044   Žal Svazek: 10 Strana: 0544
Žal činí trpitele vzdorným. Slád. Jan 51.

431045   Žala Svazek: 7 Strana: 1401
Žala = půda dolu n. štoly Arch. XII. 462.

431046   Žalák Svazek: 5 Strana: 0769
Žalák, a, m., os. jm. Šd.

431047   Žalán Svazek: 5 Strana: 0769
Žalán, a, m., os. jm. Hol. 146.

431048   Žalanský Svazek: 5 Strana: 0769
Žalanský, ého, m. Ž. Havel, spisov. 1571.—1627. Vz Jg. H. 1. 658., Jir. Ruk. H. 362., Šb. H. 1. 311., Sbn. 913., 938., S. N. — Ž. Jan. Vz Blk. Kfsk. 1036.

431049   Žalanský Svazek: 9 Strana: 0416
Žalanský Hav. f 1621. Sr. Flš. Písm. I. 390.

431050   Žalany Svazek: 5 Strana: 0769
Žalany, dle Dolany, něm. Žalan, ves u Teplice. Vz Blk. Kfsk. 861., 862.

431051   Žalárček Svazek: 5 Strana: 0770
Žalárček, rečku, m. = žaláříček. Slov. Bern.

431052   Žalář Svazek: 5 Strana: 0769
Žalář (zastr. želář), e, m. O původu vz Mz. 376. — Ž. = vězení, šatlava, temnice, das Gefängniss, der Arrest. V. Ž. = pevné místo, v němž drží se lidé, aby trestáni byli ztrátou svobody. Ž. = trest záležející v ode- jmutí svobody a sice trest stupně vyššího u přirovnání se stupněm mírnějším, jenž slove vězením, der Kerker. Vz více v S. N. Ž. vojenský. D. Za soudnicí šatlava (žalář) stavěna bývá. Kom. Do žaláře se dostati, uvrženu býti. V. Ze ž-e vyšlý. Dal. Z věč- ného želáře. Št. Mírnější stupeň žaláře; do- zorce ž-e, nad ž-em; ž. doživotní, lebens- langer Kerker. J. tr. On smutném ve žaláři se trápí. Hol. 5. Lepšia sváda na dvore než svornosť v žalári. Zbr. Báj. (dod. 36.). V žalář kázal ju vsaditi. Pass. mus. 320. Tehda sv. Anastazia v hrozném žaláři byla zamčena. Pass. 14. stol. V ž-ři sem byl a přišli jste ke mně; Pustil jest ho v ž., dokudby ne- vrátil dluhu (Mat. 18. 30.); Mám dosti psáti často odpovídaje z žaláře. Hus I. 140., II. 388., III. 281. V ž-ři vězeti. St. N. 239. Ž. zlá hospoda. Pk., Hkš., Bž. Kadidlo na čerty a ž. na zloděje. Pk.

431053   Žalář Svazek: 7 Strana: 1167
Žalář. Cf. Mkl. Etym. (rejstřík). O žalá- řích v Čech. v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 834.—853.

431054   Žalářce Svazek: 5 Strana: 0770
Žalářce, e, m. = žalářník. Sš. Sk. 197.

431055   Žalářík Svazek: 5 Strana: 0770
Žalářík, u, m., ein kleiner Kerker. Us.

431056   Žalářiti Svazek: 5 Strana: 0770
Žalářiti, il, en, ení; žalařovati koho; žalářiti se, žalařovati se s kým = v žaláři ho držeti, Jem. einkerkern, im Kerker halten. Ros., Sb. vel. III. 179. Toho klnú, hrdlují, žalařuji. Hus II. 9. — jak. Aby Hus nebyl žalařován na hanbu všemu jazyku českému. Zb.

431057   Žalářné Svazek: 5 Strana: 0770
Žalářné, ého, n., vz Žalářný.

431058   Žalářní Svazek: 5 Strana: 0770
Žalářní, vz Žalářný.

431059   Žalářní Svazek: 7 Strana: 1167
Žalářní vladař. Gen. I. 6. Mus. 1890. 453.

431060   Žalářní Svazek: 9 Strana: 0416
Žalářní vězení. 1752. Čes. 1. VIL 299.

431061   Žalářnice Svazek: 5 Strana: 0770
Žalářnice, e, f., die Kerkermeisterin. Dch. — Ž. = v žaláři vězená, die Gefangene, Eingekerkerte. Vid. list. 1816.

431062   Žalářnictví Svazek: 5 Strana: 0770
Žalářnictví, n. = úřad žalářníka, die Kerkermeisterei; das Kerkerwesen. Ros.

431063   Žalářník Svazek: 5 Strana: 0770
Žalářník, a, m. = správce nad žalářem, der Schliesser, Kerker-, Stockmeister, Ge- fängnisswärter. Dch., Ros. Kto iným odjíma volnosť, sám je jatý; žalárnik býva tiež len v žalári. Zbr. — Ž. = vězeň, der Gefangene, Eingekerkerte. Bel.

431064   Žalářný Svazek: 9 Strana: 0416
Žalářný, ého, m. = žalářník. Děkoval svým ž-ným za jejich šetrné s ním naklá- dání. Pal. Děj. III. 1. 201.

431065   Žalářný, -ní Svazek: 5 Strana: 0770
Žalářný, -ní = k žaláři náležející, Kerker-. Ž. dům, Ben. V., věž., Br., dvéře, Zlob., hospodář, D., trest, dohlídka. J. tr. Brány ž-nie (carceris). ZN. Ž. temnoty, Vlč., do- zorce, trest. J. tr. Vz Žalářový. — Ž. (správce) = žalářník. Br., Reš. Čehož příklad při onom ž-ném, jehož pokřtili. BR. II. 308. b. — Ž. = vězeň. Vz Žalářník. Navštěvovati nemocné a žalářné. Bel. Ž-ného utěšiti. GR. Ž-né vysvoboditi. Hus I. 144. —Ctib., Pešín. — Žalářné, ého, n. = vězné, plat za vězení. D.

431066   Žalařování Svazek: 5 Strana: 0770
Žalařování, n., das im Kerker Halten, das Kerkern, die Haft. Kon., Martin.

431067   Žalařovaný Svazek: 5 Strana: 0770
Žalařovaný; -án, a, o = vězený, einge- kerkert, im Kerker gehalten. Mládenci ti byli ovšem i ž-vání i biti. Koll. IV. 98. — proč. Nebol som za zločin ž-ný, ale že som Slovák, bol som katovaný. Na Slov. Tč.

431068   Žalařovati Svazek: 5 Strana: 0770
Žalařovati, vz Žalařiti.

431069   Žalářový Svazek: 5 Strana: 0770
Žalářový, Kerker-. Proměnil rúcha ž-vá; Vsadil jeho v dom ž-vý. BO. Dvéře ž-vé se otevřely. Pass. 770. Vz Žalářný. Stráže žalářové. Pass. mus. 391.

431070   Žalářoznalství Svazek: 5 Strana: 0770
Žalářoznalství, n., die Gefangnisskunde. Šm.

431071   Žalářský Svazek: 5 Strana: 0770
Žalářský = k žaláři se vztahující, Kerker.

431072   Žalba, y Svazek: 5 Strana: 0770
Žalba, y, f., die Klage. V tonů hebkou skrýši žalby svoje skládá. Hdk. C. 38. Žialby Svätobojové. Btt. Sp. 115. Pri mesiačku žiaľbami spieva. Syt. Táb. 48.

431073   Žale, vz Svazek: 5 Strana: 0770
Žale, vz Žal, 2.

431074   Žaleč Svazek: 5 Strana: 0770
Žaleč, lče, m. (Žaly), ves v Jičínsku. Vz Blk. Kfsk. 926.

431075   Žalej Svazek: 8 Strana: 0524
Žalej, e, m., vrch u Jilemnice. NZ. V. 524.

431076   Žaleň Svazek: 5 Strana: 0770
Žaleň, lně, f., hammonium, hmyz. Krok II. 252.

431077   Žalestivě Svazek: 10 Strana: 0545
Žalestivě = žalostivě. Ž. revúci lev, Aesop. Báj. z r. 1517.

431078   Žalfije Svazek: 5 Strana: 0770
Žalfije, e, f. = šalvěj. Mor.

431079   Žalhostice Svazek: 5 Strana: 0770
Žalhostice, dle Budějovice, Žalositz, ves u Litoměřic. PL.

431080   Žalíček Svazek: 5 Strana: 0770
Žalíček, čku, m. = malý žal. Budem ti, má milá, žialíček robievať, budem pod váš oblok s drombličkou chodievať; Žialíčku, žialíčku na mojom srdečku, prenes mi ho, milý, aspoň polovičku. Koll. Zp. 165., 262.

431081   Žaliňáček Svazek: 10 Strana: 0545
Žaliňáček, čku, m = sváteční šátek žen. Litom 68.

431082   Žalinka Svazek: 5 Strana: 0770
Žalinka, y, f., oděv. Za ten groš mzdy pořídila si sukni a pestrou ž-ku. Jrsk.

431083   Žalinka Svazek: 10 Strana: 0545
Žalinka. Jrsk. Pov. 43.

431084   Žaliti Svazek: 5 Strana: 0770
Žaliti, il, en, ení, klagen. — abs. Účastie cudzých som neočakával; my sme tratili svoje, jaký div, že sme žialili? Phld. IV. 527. Sedela v závoj čierny zahalená, žialila ťažkým žiaľom rozžialená. Č. Čt. I. 47. Otec je smutný, matička vzdychá, a žialiť sa zdá chalúpka tichá, že on už viac v nej nebýva. Sldk. 98. Nuž my vždy len žialiť, stenať, plakať, ponosy vykládať budeme? Či budeme divy z neba čakať, že tým srdce vraha pohneme? A čo Slovák more slz vy- leje, nepriateľ sa z toho len vysmeje, čo do l'útosti je katanom! A preto len päsť oproti pästi, len to vypomôže nám z nerestí a obláme rohy tyranom. Žello. — co. S Bohem! ty ľud môj, ľud môj ľubený, syn tvoj chce žialiť tvoje žialenie, a na síl tvojich víťazné vrenie s vrelým sa nadšeniem dívať. Sldk. 254. — kdy. Pozde je už žialiť, keď sa raz čas ztratí, ten, čo raz uplynul, viac sa nenavrátí. Slav. 17. — za čím. Za čím obyčaj žialiť, požiali. Č. Čt. II. 165. — nad čím. Zašumely hory, zavial vetríček, jako by žialil nad vernými svojimi druhami. Lipa 342. — se komu. Žiali sa mi, žiali, frajer sa mi žení, ani ma nevolá na svoje veselí. Koll. Zp. I. 212.

431085   Žalivý Svazek: 10 Strana: 0545
Žalivý zvuk. Jrsk. VII. 12, Tbz. V. 1 12.

431086   Žalka Svazek: 5 Strana: 0770
Žalka, y, f., die Klage, Trauer. Slov. Žialky hlas tvoj rozplýva sa vo plač. Zbr. Hry 244. Žalko, a, m., os. jm. Hol. 151.

431087   Žalkov Svazek: 5 Strana: 0770
Žalkov, a, m., ves ve slez. Vratislavsku. Pal. Děj. V. 1. 104.

431088   Žalkovice Svazek: 5 Strana: 0770
Žalkovice, dle Budějovice, Žalkowitz, ves u Hulína na Mor.

431089   Žalkovský Svazek: 5 Strana: 0770
Žalkovský, ého, m., osob. jm. Žer. Záp. II. 192. Ž. Frant. 1698. Vz Jg. H. 1. 659., Jir. Ruk. II. 365. Ž. ze Žalkovic, rytířská rodina. Vz S. N.

431090   Žalkovský Svazek: 7 Strana: 1167
Žalkovský ze Žalkovic Fr. Fridr. † 1709. Vz Mus. 1891. 311.

431091   Žalkovský Svazek: 9 Strana: 0416
Žalkovský Frant. z Žalkovic ok. r. 1696. Vz Flš. Písm. 476.

431092   Žalm Svazek: 5 Strana: 0770
Žalm, u, m., zastr. žalma, y, f., z lat. psalmus, vz Mz 376., Bž. 45. Der Psalm. P se sesulo a s se proměnilo v ž. Ht. — Ž. 1. píseň doprovázená strunovým nástrojem; 2. svaté a národní písně židovské, jež se- brány jsou v knihách žalmů starého zákona a obyč. Davidovi se připisují; 3. nábožné písně dle vzoru žalmů složené, der Psalm, Gesang, das Lied, das Loblied Gottes. Vz více v S. N., Sbn. 904., KB. 174. Píseň chvály, žalm. V., Št. Kn. š. 14. Pění žalmů, das Psalliren. Dch. Ž. = píseň v žaltáři starého zákona položená. Sš. II. 225. Kněží truchlé žalmy pěli. Štulc I. 179. V ďalekej krajine tam, kde prorok, král David skládal svoje žalmy. Zátur. Vinš. 1. 9. Žalmy borů. Vrch. Myth. I. 188.

431093   Žalm Svazek: 7 Strana: 1167
Žalm. Cf. Mkl. Etym. 266. b., Vor. P. 69.

431094   Žalm Svazek: 8 Strana: 0524
Žalm. Moc a účinek žalmů na Val. Vz Vck. Val. I. 137.

431095   Žalman Svazek: 5 Strana: 0771
Žalman, a, n. = Salamon. NB. Tč. 47. Dětskou hru na Ž-na vz v Er. P. 68. b.

431096   Žalmánék Svazek: 5 Strana: 0771
Žalmánék, nka, m., os. jm. na Mor. Šd., Vck.

431097   Žalmár Svazek: 5 Strana: 0771
Žalmár, a, m. = žalmista. Slov. Bern.

431098   Žalmický Svazek: 9 Strana: 0416
Žalmický Ž. modlitba. Flš. Písm. I. 39.

431099   Žalmíček Svazek: 5 Strana: 0771
Žalmíček, čku, m. = krátký žalm, ein kurzer Psalm. Mus. 1880. 466.

431100   Žalmista Svazek: 5 Strana: 0771
Žalmista, y, m., dle Despota. Ž. = skla- datel žalmův, der Psalmist. Ž-sta David. Jg., S. N. — Ž. = žalmovník.

431101   Žalmistový Svazek: 10 Strana: 0545
Žalmistový. Podle slov ž-vých. Zvon III. 390.

431102   Žalmiti Svazek: 9 Strana: 0416
Žalmiti, psallare. Před obličejem ange- lovým ž. budu. Hod. 14. stol. Mus. fil. VII 99. Sr. Žalmovati v I. Přisp.

431103   Žalmo Svazek: 5 Strana: 0771
Žalmo, adv. = žalno, leid. Ž. mi je, žalmo velmi na slovenské bratry. Hdk. C. 108.

431104   Žalmování Svazek: 5 Strana: 0771
Žalmování, n., das Psalliren. Hud.

431105   Žalmovati Svazek: 5 Strana: 0771
Žalmovati = žalmy zpívati, Psalmen singen, psalliren. Ráj., Koll.

431106   Žalmovati Svazek: 8 Strana: 0524
Žalmovati. Žáci ž-li s kantorem při mrtvole z peněz celou noc (zpívali žalmy). Kutn. šk. XIV.

431107   Žalmovník Svazek: 5 Strana: 0771
Žalmovník, a, m. = žalmista, zpěvák žalmů, der Psalmsänger. Bj.

431108   Žalmový Svazek: 5 Strana: 0771
Žalmový, Psalm-. Kde sú Husitov ohlasy ž-vé, kde ich zástavy? Č. Čt. I. 193.

431109   Žalmozpěv Svazek: 5 Strana: 0771
Žalmozpěv, u, m., die Psalmodie. Šm.

431110   Žalmozpěv Svazek: 7 Strana: 1167
Žalmozpěv, u, m., Psalmgesang, m Rk.

431111   Žalně Svazek: 5 Strana: 0771
Žalně = žalostivě, smutně, kläglich. Ž. úpíš. Msn. Or. 123. Murina ž. stená. Kls. Ž. se lúčite. Ppk. I. 51.

431112   Žalno Svazek: 5 Strana: 0771
Žalno = žalně. Ž. mi jest, ich bin in weh- müthiger Stimmung. Dch. Proto celý rod ubohý ž. pokoruje. Hdk. C. 130. Čože vám je, slečno drahá? Žiaľno hladíte. Phld. IV. 226. Hlasom žiaľno potriasajú. Sld. 91. A jích muzika tak žiaľno hrala, akoby chcela dušu z človeka vytiahnúť; Klesla nazpät do lôžka a žiaľno nariekala. Phld. III. 2. 148., 313.

431113   Žalnořeký Svazek: 5 Strana: 0771
Žalnořeký, kläglich sprechend. Rk.

431114   Žalnotklivě Svazek: 10 Strana: 0545
Žalnotklivě pěti. Msn. Hym. 64.

431115   Žalnovleklý Svazek: 10 Strana: 0545
Žalnovleklý den. Slád. Rich. 137.

431116   Žalnozbožný Svazek: 5 Strana: 0771
Žalnozbožný, wehmüthigfromm. Ž. roze- chvění. Ehr.

431117   Žalnozvuký Svazek: 8 Strana: 0524
Žalnozvuký. Z. řeč, píseň. Arch. Rol. XLIII. 32., ib. I.—VI. 127.

431118   Žalný Svazek: 5 Strana: 0771
Žalný = žalostný, smutný, klagend, kläg- lich, Klage-, traurig. Rkk. Ž. hlas, Kká. K sl. j. 33., útrapa, Vrch., slzy, vyhnanství, Čch. Mch. 78., vzkřik, Hdk., písně, Osv. V. 635., tlupa lidí (žal mající), Čch. Dg. 723., líce. Čch. Dg. 700. Slunce žalně zírá zpět. Hdk. L. Kv. 80. Tam se třela v duši žalnou; Ž. rozhovor; Z ducha mého ž. hněv jest rozplašen. Štulc I. 79., 190., 197. Slýcháváť ona často v tiché době ty žalné hlasy, jenž Slovenskem lkají. Ntr. 1. 5. Tak zadumený so hradieb Trenčína ku svojej vlasti žiaľny zrak napína. Č. Čt. II. 87. Hrôzy podstúpené nemože mi nikdy dosť nahradiť, tým pak menej žiaľnu ztratu syna. Zor. Lžd. 34. Jak vždy musím trúchliť, jak žálná vždycky na- říkať. Hol. 413. Rozpukni sa tamburica, odskakujte ladné struny, posledný jích hlas nech búrnou disharmoniou zazuní a nech nesie žialne zvesti, kde len ľudská duša býva, Svatoslava zlatovlasá že už v hrobe odpočíva, a nech nesie žialne zvesti, kde len ľudská duša žije: že pri mrtvej Svato- slave moje živé srdce hnije. Vaj. Tat. a mor. 117.

431119   Žalný. Ž Svazek: 10 Strana: 0545
Žalný. Ž. slza (žal na jevo dávající). Slád. Rich. 22.

431120   Žalo Svazek: 7 Strana: 1167
Žalo, a, n. = žihadlo. Na Oravsku na Slov. Rl. Pr. II. 11. Vz Žialo (dod.).

431121   Žaloba Svazek: 5 Strana: 0771
Žaloba, y, f. = naříkání, toužení, žalo- stení, die Klage, das Wehklagen. V. Ž. == píseň pohřební, smutná, der Klaggesang. Hlasitou ž-bou nářek vésti. Dch. Keby já umarla (umřela), bula by ž., ani by neišla pres Košice voda. Koll. Zp. I. 78. V. — Ž. = obvinění koho, zastr. půhon, die Klage, Anklage, Beschuldigung. Ž. jest to, což původ proti straně obeslané před soudem vznáší a v tom zaopatření žádá. Pr. měst. Ž. právní, die gerichtliche, útrpná (která se na česť a hrdlo vztahuje), peinliche, městská (která se na česť a hrdlo nevztahuje), politische (nicht peinliche) Klage, V., stříčná (Widerkl.), D., opačná proti odpovědi, die Replik, Sych., křivá, Plk., Čr., z dědictví, z moci (Gewalt), z dluhu, z nářku (Ehren- antastung), Vš., ústní, vlastnická, o vlast- nictví nějaké věci, ž. záznam spravující, die Pränotationsrechtfertigungsklage, Šp., spra- vovací, die Rechtfertigungsklage, Exc., z urážky, z křivé přísahy, písemná, odpo- rovací (Oppositions-), rozvodní (o rozvod, o rozvedení manželův), nedůvodná, odvolací. J. tr. Ž. přední (nápřední), pro vadu, vy- zývací. Exc. Byl tu přes chvíli se žalobou; Tyto ž-by se hlavně ozývají; Ž-bu odraziti, die Klage pariren; Ž-by pronášeti, Anklagen vorbringen; Ž-bu chystati, mit der Klage im Anzuge sein; Ž-bou někoho stíhati, die Kl. gegen. Jem. erheben; Ž-bě nadržovati, begünstigen; Jde na tebe ž., es belastet dich die Klage. Dch. To je na tebe ž.; Přišli jsme k vám na ž-bu. Us. Len uchvátiť, kde čo sa dá, nu v lese, v lese — les bez žaloby všetko znesie. Phld. V. 54. Pamätáš tamtie nebeské doby, v ktorých utíchly srdca žaloby? Sldk. 345. Súdca slyšať musí žaloby, jak sluší. Slov. Tč. Jakou ž-bu ve- dete proti člověku tomu?; Měl smésti a od- kliditi křivou na sebe sčítanou ž-bu; Pavel nejprve žaloby odvodí na něho metané. Sš. J. 277., Sk. 73., 267. Na koho k Bohu ž. než na tě?; Ač se pohnaný na žalobě tak brániti bude, während der Klageführung, bei der Beweisführung; Vyslyševše jich ža- lobu i odpor; Vyslyševše plně jich žaloby i odpovědi s obú stranu. Arch. II. 483., 492., IV. 269., 362. Ž. po dání, po kúpení, aus dem Titel des Kaufes. O. z D. V žalobě městské padne-li jeden, jiní padnú. Vz Brikc. Jir. XXXI. 4. 1. Vysoká a stížná ž. Rvač. Vinil je a ž-bu na ně vedl. Čr. Pakli ob- žalovaný jest přítomen, má o to státi ža- lobník, aby jeho ž-bě odpovídal. CJB. 379. Ž. z podávení, ze škod. O. z D. Ž-bu vždycky sobě pamatuj ve dsky vložiti; Ž. s puohonem když by se nesrovnávala. Zř. zem. Jir. C. 2., 29., 14., 38., 39. Ž. před soudem když se čtla. Zř. zem. Jir. I. 41. O ž-bách roz- ličných, Vš. Jir. II. 10.; Při žalobě póvod co měl zachovati, ib. II. 11.; O žaloby za- vření a konci, ib. II. 12. Ž. vzájemná, re- conventio, die Widerklage. Vz S. N. (dod.). Ž. vzájemná jest zvláštní způsob hájení se 338* proti žalobě i záleží v tom, že obžalovaný sám proti žalobníku se svou žalobou vy- stoupí tak, že tím místo jedné pře dvě vzejdou. S. N. XI. 315. Póvod (póvodce = žalobník) póhonem (žalobou) pohnal (žaloval) někoho před soud, sváděje vinu na něho, až svodem a líčením (dokazováním) toho dovedl a dokázal svědky, že pohnanec vinen jest. Pk. Na něj jde ž. Har. Aby nalezli ž-bu proti němu. Br. Ž-u u práva zadati. D. Právo ž-by; vedení ž-by; odvésti ž-u od sebe. D. Osvobození ž-y; ž-bu na někoho učiniti. V. Ž-by proti někomu činiti (vésti). Ben. V. Co jest vaší ž-by kořen (základ)? Sych. Zanech té ž-y na jindy; ž-ou komu hroziti. Sych. Ž-u vésti, klásti; k ž-ě osobně státi (erscheinen); na své ž-bě státi. Vš. K někomu ž-ou hleděti o své právo; na ž-u odpověď dáti; k ž-ě odpovídati; proti ž-ě přivésti obranu; ž-bu vznésti na koho; ž-u vyříditi, vrátiti; právo k žalobě; za- vrhnouti někoho od žaloby (mit der Klage abweisen); ž-u na někoho k soudu podati; od ž-by upustiti; ž-u ústní do zvláštního protokolu zapsati; ž-ou na někom svého práva dobývati; prokázati podání ž-y (die Einbringung der Klage ausweisen); výpis, výtah ze ž-y. J. tr. Jakož oni v ž-bě kladú, že toho nenie; Byl by tu ž-bu žaloval, byl by uslyšel...; Židovka k němu ž-bu klade po smrti muže svého; 0 takovou věc ž. šla na Martina Dubna; Vedla jest žalobu k Blažkové, což se příhody tej dotýče, kte- ráž se zde stala; Poněvadž potom žalobníci opustivše Matúše dokonali ž-bu na Janečka, má Janeček sám v tejto při odbývati; Na počátku v tejto při ž. jde na dvě osoby; Žalobník má svú ž-bu vésti k obžalova- nému aneb na svědky aneb na přísahu; Jakož sobě žalobu polepšuji, že jsem já k tomu promluvila; Ráček jest tou ž-bú přemožen; Opatřili jsme právo a dopustili jsme ž-by; Já jsem na šesti rocech žalobu vedl před konšely proti Bielínovi, a on nikdy neodpovídal; Jan Cihlář prožaloval jest ža- lobu k ctnému právu na mne; Proti témuž Matějovi prožaloval jest žalobu jinú takto znějící. NB. Té. 28., 41., 50., 61., 86., 96., 141., 209., 239., 251., 280., 292. Přišel ke mně ten člověk, na kterého ž. jde i řekl mi. NB. Tč. Když mne v těch žalobách od- bude, ješče mám k němu více mluviti; V pó- hone ani v žalobě nic nedotýče cti pana Ješka; Pryč jíti od svých póhonóv a od žalob; Kropáč se k ž-bě nezná; Poněvadž se Jich nezná v žalobě Anně, práv jí má býti na kříži s kleskú. Púh. I. 168., 202., 11. 157., 445., 515. Původoví vedlé žaloby jeho právo stané dáno býti má. Kol. 10. K tuhým ž-bám proti sobě vedeným mlčel. BR. II. 126. b. Když by ž-by své průvod neprovedl, obeslaný bude očištěn, by pak nic neodvedl. Bdž. 60. Ž. z dědictvie, ze škod, z moci, z nářku cti, vz Vš. Jir. 12., 48.; o žalobách, ib. 48.-52., 60.—67.; Ža- lobu čísti, 49, sepisovati, 50., s ž-bú hotov býti, 50.; ž. má se s pohonem srovnati, 50.; ž-bu se dskami srovnati, 51., ž-bu s pró- vody srovnati, 51., ž-bu měniti, vymazati, 51., ž-bu provoditi, 52., zavřieti, 52.; v ža- lobě se doložiti, 52., se dokládati, 52.; ž-bu provésti, 52., k ž-bě jíti, 154; Každý póvod ž-bu svú prožalovanú má provoditi, 55.; Pó- vod oděniem póhonu a žaloby jest opatřen, 61.: Ž-bu klásti, 109., vepsati, 141., v desky vložiti, 141., opraviti, proměniti. 145. Tak hřešiece smrtedlně připravují sobě ž-bu ku pádu v deň božieho hněvu; Té lživé ž-bě odpoviedá Kristus řka. Hus I. 123., II. 122. Nikdo k ž-bě nemá puzen býti, leč by po- čal žalovati; K žalobě ne z hrdosti, ne ze všetečnosti ani z pychu, ani z hněvu aneb z jiných hnutí zlých, ale z nouze a přinu- cen jsa přistup; Ž-y, co nejkratší můžeš, užívej, více-li slov vyleješ, více od pohna- ného honěn budeš (Vš. Jir. 55.); V ž-bě klaď slova vážná, platná, zřetelná, pravá: chceš-li ž-u provésti a práv zůstati, nežaluj neprávě; Jednou ž-ou ze dvou n. více roz- ličných a sebe nedotýkajících věcí pohá- něti nemůžeš; Jednou ž-bou z kolika věcí viniti se nemůže; Nepořád ž-u zdvíhá; Ž. spletená a nesrozumitelná se zdvíhá; Každá ž. zatmělá a spletená budiž zdvižena; Každá ž. sama v sobě i v průvodech spletená pů- vodci zdvižena bude; Pustíš-li dobrovolně od ž-y, škody obeslané mu nahraď; Odpověď na ž-u jest aneb přiznání aneb odepření; Kolik žalob, tolik dej odpovědí; Obeslaný na každou žalobu zvlášť odpovídej; Ze ž-y neprovedené nejde povinnosť; Podlé na- učení rok sobě opravíš k těm rokóm, v nichž ž-by jdú; O hlavu (mord) takto jest ž.. ..; Kdyžby kdo koho pohonil a naň ž-bu vlo- žil; Řečník (advokat) mzdu vezma žalobu stvoří (učiní. Ondřej z Dubé). Pr. Kdožkoli pohání a ž-by nevloží, bude jemu půhon zdvižen. Nál. 159. Původ učině ž-bu, bude-li mlčeti den a rok, při ztratí. Koll. 12. Původ ž-bu provozuj, obeslaný odvozuj; Původ ž-bu k soudu složil. Er. Ž-by se obávati; Původ ž-u, obviněný odpověď na ž-u pro- vésti jest povinen; K žalobě přiložiti prů- kazy; Na ž-bu rozsudek vyšel; ž-bu obno- viti. Řd. Od ž-y dělání 4 gr. č. Er. Původ od ž-y upustiti může. Ž. jde na úředníky. Jv. Ž-bu zanésti, Zlob., lépe: podati. Šb. Š a Ž. Žalobu odmrštiti, lépe: zavrhnouti někoho od ž-by (vz na hoře) Kolik žalob, tolik odpovědí. Č., Pk., Bž. Ž. v strčeském právě: Co se nemohlo přátelsky srovnati, to soudem rozeznáno bylo; v rozepře ne- měli se všetečně dávati, vz Rb. 88.—92. Co byla ž. a na čem se měla zakládati; kdo nemohl sám žalovati ? pře měly po pořádku slyšány býti; nepořád ž-bu zdvíhal; kdo k svému půhonu nestál, při tratil; vz Rb. 92.—97. O obranách a odpovědi na ž-bu; jak se měl pohnaný vyslech ž-u zachovati; které obrany měl vésti a kde? o hojem- ství; kterými příčinami se vymlouvalo ne- stání pohnaného k soudu? Vz Rb. 98.—101. Vz také Advokat, Hojemství, Prázdniny, Průvod, Původ, Půhon, Rozsudek, Soudní, Rb. 274., Vš. 572., Sdl. Hrad. II. 188.—189., Gl. 390., Kn. drn. Sv., Tov. 46.

431122   Žaloba Svazek: 7 Strana: 1167
Žaloba. Cf. Mkl. Etym. (rejstř.). Žaloba o hlavu, vz Výb. I. 981., o podávení 982, o dědiny bez desk a s deskami 982., o zá- stavu věnnú 983., ze škod, z účinka a z ká- zání 984., ze škody na dědině 986., z příjma. 986. Kde je ž , tam je pokuta. Slov. Rr. MBš. Jak se soudní ž. v 16 stol. podá- vala. Vz Wtr. Obr. II. 643. nn , 736 — Slova: Pamätáš — Sldk. 345. (v 36. ř. článku) polož do 2. ř článku za : V.

431123   Žaloba Svazek: 8 Strana: 0524
Žaloba = smutek. Závadka, Phľd. 1895. 630. Dal jí na ž-bu po paní Evě Vlčkové 11 loket kromraže atd. 1672. Věst. op. 1892. 8. — Ž. Z-bú hnúti v súdu (žalobu podati). 1469. Čel. II. m. II. 15.

431124   Žaloba Svazek: 8 Strana: 0580
Žaloba. O ž-bách v starší době cf. Kn. drn. L. nn.

431125   Žaloba Svazek: 9 Strana: 0416
Žaloba. Bez ž-by není sporu. Ott. Říz. I. 258. Ž. předurčující, ib. 28, dílčí, ib. 91, rozkazní 92., vyzývací 105.. postižní 107., odpůrči 117., o dědictví 128., z pořízení pro případ smrti 129., prokazovací 130., syndi- katní 132., konfessorní, negatorní 134., spra- vovací 136., publicianská, zástavní, 180., 181., garanční 182, podružná 253. Ž. o plnění, Leistungsklage; Ž. určovací, Feststellungs- klage, Ott. Říz II. 6., 17., 22.; ž. o vyko- nání vyjevovací přísahy, ib. 9.; ž-by určo- vací kladné a záporné 22., ž-by určovací samostatné a podružné (postranní) 29.; ž. z věrných práv 41, hypothekarní 44. Ž. na- vzájem, Widerklage 45. Ž. za starší doby. Vz Pal. Děj. ?. 404. Kde ž., tam pokuta. Zát. Př. VIII. 1195.

431126   Žaloba Svazek: 10 Strana: 0545
Žaloba. O ž-bách v starší době. Vz Arch. XIX. 593.

431127   Žalobce Svazek: 5 Strana: 0772
Žalobce, žalůbce, e, m. = žalobník, der Kläger. Brikc, Pr. hor., Výb. I. 159., Alx. Bell. v. 332. (HP. 89.). Poněvadž ž. již dávno svými ohradil se jest ohradami. CJB. 379. Veřejný ž., der öffentliche Ankläger. Dch. Hlavitý ž. Sš. Sk. 217.

431128   ŽaloBce Svazek: 9 Strana: 0416
ŽaloBce, e, m = onen podmět právní, jenž při soudě samostatným úkolem dovo- lává se na určitém odpůrci určení a spla- cení svého nároku soukromoprávního. Ott. Říz. I. 155.

431129   Žalobín Svazek: 5 Strana: 0773
Žalobín, a, m., místní jm. východně od sloven. Beskyd. Č. Čt. II. 352.

431130   Žalobkyně Svazek: 5 Strana: 0773
Žalobkyně, ě, f., die Klägerin. Pr.

431131   Žalobně Svazek: 5 Strana: 0773
Žalobně = s žalobou, kläglich. Ros. Ž. Něčeho pohledávati. Schön. A když ze mnohých žalob skrze naše horníky ž. nám vypravených mnohá jsme byli práva se- brali. CJB. 269. Vznesl jest na purkmistra a fojta ž.; Předkládajíce své nedostatky ž. v tato slova. NB. Tč. 102., 144. Osvědčo- vali se ž. proti způsobu, kterak s nimi na- kládáno bylo. Pal. Děj. IV. 1. 92.

431132   Žalobně Svazek: 5 Strana: 0773
Žalobně, ého, n., das Klagegeld. Dal hornému ž-ho groš. Pk. Exc Vz Žalobní

431133   Žalobné Svazek: 8 Strana: 0524
Žalobné. Cf. Vypočút (3. dod.).

431134   Žalobně Svazek: 10 Strana: 0545
Žalobně. Hlas (zvonu) ž. (žalostně) zněl. Jrsk. VI. 1. 68.

431135   Žalobní Svazek: 5 Strana: 0773
Žalobní = k žalobě se vztahující, Klag-, Klage-, Ž. spis, list, D., knihy. Vš. Jir. VIII. 10., skutek, příběh, kus, článek, důvod, právo. J. tr. Ž. faktum, prosba, útraty, kauce, jistota, přílohy. Pr. O knihách ža- lobních vz Vš. Jir. 362. — Ž., ího, n. = plat od žaloby, die Klagegebühr. Dipl. Vz Žalobné.

431136   Žalobnice Svazek: 5 Strana: 0773
Žalobnice, e, f., die Klägerin. Vyznala, kterak v některý čas ž. do jeho domu při- šedši žádala za zlatý peníz; Však's nám pravil, že od ž-ce z jejího domu na koni jel NB. Tč. 32., 184.

431137   Žalobnický Svazek: 5 Strana: 0773
Žalobnický, Kläger-. Ž. jistota, die ak- torische Kaution. J. tr. — Ž. = kdo rád žaluje. Ž. Kateřina (říkají tomu, kdo pořád žaluje). U Kr. Hrad. Kšť.

431138   Žalobnictví Svazek: 5 Strana: 0773
Žalobnictví, n., die Zuträgerei. Šm.

431139   Žalobníček Svazek: 5 Strana: 0773
Žalobníček, čka, m., vz Žalobník.

431140   Žalobník Svazek: 5 Strana: 0773
Žalobník, a, m. = kdo žaluje, si stýská, der Kläger. D. — Ž. = kdo na jiného ža- luje, ho viní, der Kläger, Ankläger, Be- schuldiger. Tkad., Rad. zv. K ž-kóm maj (měj) vždy jedno ucho zatvorené a k tým, kdo sa vymlúvajú, obě otvorené. Na Slov. Tč. Žalobníčkovi druhé děti se posmívají: Maměnko! kočka na mne hledí! Na Zlin- sku. Brt. Vz Žalobný.— Ž. = donášeč, udavatel, pomlouvač, der Angeber, Zuträger, Verleumder, Ankläger. V. Křivý ž. Sych. Nedbaje na mnohé cti utrhače a ž-ky své. Koll. III. 47. Špatní služebníci jsou dobří ž-ci. Na Mor. Tč. Mnohý ž. jest jen zlo- mluvník. Slov. Tč. — Ž. = před právem, der Kläger (vor Gericht). V. Vz Vš. 113., Vš. Jir. VIII. 8. Z. pak nebo póvod slove od žaloby a od vevedení, neboť při vede; Pakli obžalovaný přítomen, má o to státi žalobník, aby jeho žalobě odpovídal. CJB. 381., 379. Žádný sobě toho těžce nebeř, že ž-kem často póvoda jmenuji; neb kdež ža- lobníka čteš, věz, že o tom žalobníku píši, kterýž nic spravedlivého nemaje, než sobě, své vzácnosti, přiezni nebo všetečnosti nebo svým fortelóm, nebo žalování svému nebo řečníku svému n. čemužkoli jinému doufaje, smí dobrého člověka a spravedlivého po- honiti a jej k nesnázím a škodám připra- vovati. Takového žalobníka jméno nésti jest ohyzdná věc. Vš. 53. Ž. první den státi má. Vz Tov. 44. Čeho se nepropůjčuje ob- žalovanému, toho také ž. podlé práva užiti nemá; Každý, jsa spravedliv, má se proti svému žalobníku nepravému zastávati; Ž. když k své při n. žalobě nestojí, té žaloby má pohnaný prázden býti; Ž. i pohnaný při žalobě mají oba skrze se nebo skrze své poručníky přítomni býti; Ž-kem, svědkem, soudcem žádný po jednou a spolu nemůže a nemá býti; Nesluší ž-ku, což obžalova- nému nesluší. Pr. Proti ž-ku jak se měl míti pohnaný ? Vz Vš. Jir. II., 17. Jestliže ž. žaluje o lúku, tehdá jemu obžalovaný nic povinovat nenie vedlé práva. NB. Tč. 155. Kde není ž-ka, není soudce. Č. M. 342. Vz Žaloba, Původ, Průvod a Rb. 274., Kat. 113.—114.

431141   Žalobníkův Svazek: 5 Strana: 0773
Žalobníkův, -ova, ovo, dem Kläger ge- hörig, Kläger-. Ž-kova žena. NB. Tč. 250., 251.

431142   Žalobnivý Svazek: 5 Strana: 0773
Žalobnivý, klagend. Jsem jak na javoru ž-vé ptáče. Hdk. C. 58.

431143   Žalobnonylý Svazek: 10 Strana: 0545
Žalobnonylý. Msn. Od. 64.

431144   Žalobnosť Svazek: 5 Strana: 0773
Žalobnosť, i, f., die Kläglichkeit. Ras.

431145   Žalobný Svazek: 5 Strana: 0773
Žalobný = kdo žaluje, běduje, klagend. Starý jest lakomý a ž. Hus III. 110. Kdo rád a ustavičně žaluje (hl. o dětech), o tom se říká: žalobný. Koláčku, nemastný pa- gáčku! Mlč jenom, ty žalostný koláčku! Mor. Vck., Mtl., Bka. Cf. Žalobník (Žalob- níček). — Ž. = žalostný, kläglich. Ž. na- říkání. V. V násilnej zavretý pod mrežkami kletke slávík na svém hambalku seďácí ná- ramný vede kvíl, i žalobnou náreky pesňou cifruje, až zmorené usedá jemu od horu srdce. Hol. 6. — Ž. = k žalobě se vztahu- jící, Klag-. Ž. listy, Mus., knihy, Vš., spis. Th. Čteni článkové ž-bní na každého z pří- tomných kněží táborských. Pal. Děj. IV. 1. 87., J. tr., skutek, příběh, kus, článek, dů- vod, právo. J. tr. Poslal mi velmi mnoho přiepisuov, listuov žalobných na naši stranu, Klagschriften gegen unsere Partei. Arch. II. 41. List ž-bný napsán byl syrsky a čten jest hlaholem syrským. BO. — Ž. = kdo u práva žaluje, klagbar. D. — Ž. skloněk = akkusativ. Krok I. d. 143. — Ž., ého, m., der Kläger (ve hře na rychtáře). Mor. Brt.

431146   Žalobný Svazek: 8 Strana: 0524
Žalobný. Lidé ž-bní sobě bezpráví činie. Chč. S. 149.

431147   Žalodějný Svazek: 5 Strana: 0773
Žalodějný, voll schmerzlicher Ereignisse. Dch.

431148   Žalohojný. Ž Svazek: 10 Strana: 0545
Žalohojný. Ž. Váda. Škod. II2 208.

431149   Žalokojný Svazek: 7 Strana: 1167
Žalokojný, Trauer stillend. Lpř.

431150   Žalokojný Svazek: 10 Strana: 0545
Žalokojný prs. Škod. II2 II. 193.

431151   Žalokřik Svazek: 5 Strana: 0773
Žalokřik, u, m., das Wehgeschrei. Šm.

431152   Žalonosný Svazek: 5 Strana: 0773
Žalonosný, Betrübniss bringend. Dch.

431153   Žalopíseň Svazek: 5 Strana: 0773
Žalopíseň, sně, f., das Klagelied. Šm.

431154   Žalosne Svazek: 5 Strana: 0773
Žalosne = žalostně. Slov. Frajerečka moja, Bohu ce (tě) poručam, už ja sa od cebia (těbe) ž. rozlučam. Sb. sl. ps. II. 1. 85.

431155   Žalosno Svazek: 5 Strana: 0773
Žalosno = žalosne. Slov. Ž. zatrúbil. Ntr. II. 46.

431156   Žalosný Svazek: 5 Strana: 0773
Žalosný = žalostný. Slov. Však precaj ci (ti) pridze ž-ná novina. Sb. sl. ps. II. 1. 74.

431157   Žalosť Svazek: 5 Strana: 0773
Žalosť, i, f. = zármutek, bolesť, smutek, hoře, lítost, das Leid, Betrübniss, der Schmerz, Gram, die Traurigkeit, Wehmuth. V. Vz S. N. Z. míti; ž. z něčí bídy míti (útrpnosť); ža- lostí zbědovaný a obklíčený; polehčení, oblevení žalosti; ž. nad hříchy. V. Ž. na srdci míti. Flav. Míti ž. čeho, nad čím, pro co, z čeho. Jg. Plný žalosti; ž-stí umříti. V. Činiti někomu ž., Mand., působiti. Har. Ž. po otci zabitém. Kron. tur. Hořem a ž-sti v prsy se bíti. V. Ž. čeho. Št. Měl toho ž. velikou. Reš. Je těch ž-stí až dosť!; Ž. mimo sebe pustiti. Dch. Srdce v ňadrech žalostí mi puká; Jak jsme se loučili s ža- lostí dnes. Čch. L. k. 43. 45. Mnohem mi- lejší jest dobro, které po žalosti přicházi. Exc. Ž. nad tím byla veliká. Ddk. IV. 63. Vojna mě přivedla do žalosti. Er. P. 437. Div mi srdce ž-stí nepukne. Us. Vrů. Ne- mohl pro ž. u svých bydleti. Us. Lež priam to mi štiepa srdce horkou (hořkou) žalosťou, že z tak mnoho tvrdých mozoľov tak málo užitku pre tebä. Let. Mt. S. I. 60. Nevim od žalosti, čo mám robiť. Sl. ps. 125. Má napnutá radosť se změnila v ž.; Sivá holu- bička po Dunaji plývá, z velikej ľúbosti ráda žalosť bývá; Žalosti, žalosti, veť jej já mám dosti vo svojej mladosti; Ž. nad žalosti, presmutné lúčení, že mosím zane- chať moje potěšení. Koll. IV. 178., Zp. I. 109., 212., 372. Ž. leží v srdci vřelém, jako oheň pod popelem. Mor. Tč. Žalosť radosti vždycky jedna druhé z místa ustupuje. Tč. (Píseň) všem smutným pro ž. Mor. Šd. Muž má ž. velkú, jak má zlú manželku. Mor. Tč. Alebo mi srdénko ze ž-sti ty rozvaž. Pck. Ps. 65. Bez velké ž-sti srdce svého na to se dívati nemohu. Štr. Že ot nie nemá vzat býti, ani které ž-sti trpěti. Arch. II. 93. I na duši i na těle zbav je všie žalosti cele; Pro tvé matky pět žalostí. Výb. II. 14., 24. Abys mi naposled posloužila, vě- neček na hlavu položila. To se ti, synečku, nemože stať, pro ž. by (bych) ti to nemohla dať. Ps. slez. Šd. Toho velikú žalosť otec a matka jmějechu. Pass. 499. Měl toho ž. velikou. Troj. 284. Ž. první ženy (objekt. gt.) od něho odstúpila. GR. Ž. srdce svého pláčem pronášel; Srdečná ž. nad hříchy. BR. II. 285., 789. Má-li hřiešník pravú, plnú ž. na své hřiechy, že jest jimi pána Boha rozhněval, tekdy . . . .; Ta jich bláznovská radosť obráti se v žalosť. Hus III. 220., 309. Vzdechna v svej žalosti k Bohu. Alx. V. v. 1714. (HP. 41.). Krátká veselosť dlouhou často činí ž. Lpř., Hkš. Krátká radosť — věčná ž. Pk. Radosť má sokolova křídla a ž. olověné škorně. Kmp. Č. 85. Radosť po ž-sti chodí; Radosť měří se na píď, ž. na sáhy; Dnes radosť, zítra ž.; Hněv ž. za se- bou vodí. Šd. Lépe vodu píti v radosti, nežli med v ž-sti. Hkš. Odkaď sobě radosť bereš, odtaď ž. získáš; Po radosti ku ža- losti; Dobrý sen ž. přináší a zlý potěšení. Mor. Tč. Kde je velká ľúbosť, ráda žalosť bývá. Slov. Tč. Z divoké radosti bývají ž-sti; Vystřel radosť, zabiješ starosť. Sb. uč. Pokora milosti, pýcha dochází žalosti. Mladosť radosť, starosť žalosť. D. Starosť není radosť, ale žalosť a má mrzutosti dosť. Sych. Hříšná radosť plodí ž. Sych., Č. Vem vítr ž.; Jen trpělivost, vítr odnese ž. (Kšť.); Růže při trní se rodí, radosť po ž-sti chodí; Ožel radosti, ožel i ž-sti (Vz Radosť). Pk. Ani radosť věčná, ani ž. bezkonečná; Když ž. vrchu dostupuje, už se radosť ohlašuje. Pk Strany přísloví vz Smutek.

431158   Žalosť Svazek: 7 Strana: 1167
Žalosť. Vz Kříž (dod.). V pravdě trpí, kdo v svá ňádra uzavře ž.; Máš li ž., dou- fáš, máš-li radosť, bojíš se. Č. Kn. š. 302., 311.

431159   Žalost Svazek: 9 Strana: 0416
Žalost. O pův. sr. Zub. 425. Úsloví atd. vz v Zát. 33b., IV. odst. 17. Kde radosť jásá, ž. nejvíc kvílí. Slád. Ham. 97.

431160   Žalosť Svazek: 10 Strana: 0545
Žalosť. Ž-sti se vystříhej jakožto od vraha svého života. Jrsk. VII. 2. 56. Ž. je hotové neštěstí. Zl. Pr. XXI. 223.

431161   Žalosten Svazek: 10 Strana: 0545
Žalosten, stna, o, vz Žalostný.

431162   Žalostena Svazek: 5 Strana: 0774
Žalostena, y, f., personifikovaná žalosť. Slov. Sldk. 388.

431163   Žalostení Svazek: 5 Strana: 0774
Žalostení, n., die Trauer. Vz Žalostiti. BO.

431164   Žalostiti Svazek: 5 Strana: 0774
Žalostiti, vz Žalostiti.

431165   Žalostiti Svazek: 5 Strana: 0774
Žalostiti (žalostěti, Ros.), il, ění, žalo- stívati = žalosť míti, Leid haben, traurig sein. V., Korn. — abs. Nereptachu ani ža- lostiechu. Št. Ale ty ž-stíš, Hron náš, rieka milá. Č. Čt. II. 133. Prídu časy, kde budú ž. oni, ty pak budeš sa radovať. Zbr. Lžd. 237. Litujeme-li ztrátu relací těchto hlu- boce, tož tím více žalostiti sluší, že ... . Ddk. III. 138. Od Slovanů žalostících uložen byl k pokoji. Ntr. VI. 5. Budú ž. národové. ZN. — v čem. Tu má ovociny sice do sy- tosti, než sám je tu, ach sám žalostiac úzkosti. Zátur. — proč. Jel. Srdnaté z-stil pro smrť její. Břez. 5. — nad čím: nad dětmi, Kram., nad smrtí matky. Plác. Ach já nad tebou ž-stím. Koll. Zp. II. 234. — Ben. V., Br., Sych. — kde (před kým). Ctib. — čeho (gt. příčiny). Zdaliž toho ža- lostíš, že ... . Boč. Ale vizmež také, čeho žalostí Jeremiáš. Št. Kn. š. 133. — oč. Ne- žalostila jsem oň. Ctib. Hád. 8. — na koho proč. A viec z toho na ně nežalosť. Žvt. otc. 57. a. — jak: s bolestí. Koll. Zp. II. 238. — s kým. Smil v. 1732., Dch. — za kým. My za tebou žalostíme, druha viac že nevidíme; pieseň tvoja bola milá, ňadier bôle ukojila. Phld. IV. 479. — že. Moje mladé oko žalostí že som osirela v mla- dosti. Sl. sp. 43.

431166   Žalostiti Svazek: 7 Strana: 1167
Žalostiti. Takovým skutkem ž-k. Výb. II. 804.

431167   Žalostiti koho Svazek: 8 Strana: 0524
Žalostiti koho. Nežalosť mne. Mnč. Ev. seit. 24. Luc. 11. 7.

431168   Žalostiv Svazek: 10 Strana: 0545
Žalostiv, a, o, vz Žalostivý.

431169   Žalostívati Svazek: 5 Strana: 0774
Žalostívati, vz Žalostiti.

431170   Žalostivě Svazek: 5 Strana: 0774
Žalostivě = se žalostí, kläglich, traurig. Ž. křičeti, V., zvolati, Kom., s kým zachá- zeti. Ottersd. A ž. zaplakal. Sl. let. I. 282. Ta naša maměnka ž. plače. Sš. P. 567. Ž. přikryv svú hlavu jide do svého domu. BO. Ach, plakal som dlho, horko, ž-vě, že ma tak sklamaly tie očičky sivé. Vaj. Tat. a mor. 17.

431171   Žalostivo Svazek: 5 Strana: 0774
Žalostivo, vz Žalostivý. — Ž. = žalo- stivě, kläglich, traurig. Ž. vzdychati, prositi. Rkk. Staré obletovali a ž. piskotali. Hdž. Čít. 180. Bosorka to hned uvidela a tak ho dlho a ž. prosila, aby jej ty šaty nezul. Dbš. Sl. pov. 8. 30.

431172   Žalostivosť Svazek: 5 Strana: 0774
Žalostivosť, i, f. = žalosť, lítostivosť, die Wehmüthigkeit. Ros.

431173   Žalostivý Svazek: 5 Strana: 0774
Žalostivý; žalostiv, a, o = plný žalosti, smutný, traurig, klagend, mit Wehmuth erfüllt. Ž. děva, slunečko, lesi. Rkk. Nebo si položil nás v městě žalostivém, afflictio- nis. Ž. wit. 43. 20. Tam si sedela, tam horko (hořce) plakala, mať moja, mati biedna žalo- stivá. Č. Čt. I. 47. Proč jsi má milá ža- lostivá? Jak já nemám být ž-va, dyž sem poctivosť ztiatila? Brt. P. Muoj koníčku černohřivý, čo si tak ž-vý? Či ťa ťaží ta zbroj moja či ta guba sobolová? Koll. Zp. I. 168. Pro tvú matku ž-vú. Výb. II. 23. — Ž. = smutný, žalost působící, kläglich, trau- rig, beklagenswerth. V. Ž. věc, Byl., škoda, Jel., život. Reš. Velmi prepeknú a ž-vú notu sobe hrali. Koll. Zp. I.46. = Ž. = žalost jevící, kläglich, Klag-. Ž. pláč, křik, naříkání nad mrtvým, V., stenánie, Rkk., hlasy, Troj., píseň, D., nářek. Jg. Ž-vý její zpěv až srdce rozrýval. Brt. L. N. II. 53. Ž-vá psaní obou jatých bratří. Pal. Děj. V. 2. 114. Ž-vé piesně. Hus III. 19.

431174   Žalostivý Svazek: 7 Strana: 1167
Žalostivý = žalosť působící. Bylo ž. léto a veliké sucho. Let. 129. Ž. smrť. Sv. ruk. 296.

431175   Žalostlivě Svazek: 5 Strana: 0775
Žalostlivě, vz Žalostivě. Bern.

431176   Žalostlivosť Svazek: 5 Strana: 0775
Žalostlivosť = žalostivosť. Bern.

431177   Žalostlivý Svazek: 5 Strana: 0775
Žalostlivý = žalostivý. Bern. Ž. pád = akkusativ (!) Ros.

431178   Žalostně Svazek: 5 Strana: 0775
Žalostně = žalostivě, bídně, kläglich, jämmerlich, kummervoll. V. Žalostně naří- kati. Flav. Ž. dodělati, doklepati, ein kläg- liches Ende nehmen. Dch. Letel kozák k Moskovanom, tam ž. zhynul. Č. Ct. I. 267. Košielka bialená, šila ju Iliena, šila da ju v noci pri zelenej svieci; keď ju do- šívala, ž. spievala, keď na mňa dávala, ž. plakala. Sb. sl. ps. II. 1. 83. Na prievoze stála, ž. plakala, prevez, prevez, prievoz- níčku, dám ti pol toliara. Sl. spv. II. 73. Budeš ty, má milá, ž. plakať. Mor. ps. Tč. Medzi dvermi stála, ž. plakala. Sl. ps. 62. Rúčku mu podala, ž. plakala: Bodaj som ťa, milý, bola nepoznala. Dbš. Obyč. 166. Telá mrtvých pálili, lebo sa domnievali, že duše umretých poletujú zo stroma na strom a ž. nariekajú, kýmkoľvek telo nespáli sa, a len potom že duša príde k pokoju. Dbš. Pm. 7. Predca moje srdce ž. naríká; K čomu si privykla, ž. odvykaj; Tak ž. vzdychal; Oči, moje oči plačú vo dne v noci, ž. fikajú, šuhajka lutujú. Koll. Zp. I. 117., 181., 368., 181. Ž. volati. Št. Kn. š. 5.

431179   Žalostně Svazek: 8 Strana: 0524
Žalostně. Pro práci zbylo ž. málo času. Kutn. šk. XV.

431180   Žalostněna Svazek: 5 Strana: 0775
Žalostněna, y, f., das Klageweib. Kram. Nov.

431181   Žalostněti Svazek: 5 Strana: 0775
Žalostněti, ěl, ění, traurig sein, trauern. — proč. Hlas. — kdy. Žalostnil tichou nocí. Wtr.

431182   Žalostník Svazek: 5 Strana: 0775
Žalostník, a, m., der Betrübte. Ros.

431183   Žalostniti Svazek: 5 Strana: 0775
Žalostniti, il, ěn, ění, traurig machen. Jg. — koho (= žalostným činiti).

431184   Žalostno Svazek: 5 Strana: 0775
Žalostno = žalostně. Ž. spievajte. Sl. ps. Šf. II. 40. Ž. plakala. Ib. II.111.

431185   Žalostnosť Svazek: 5 Strana: 0775
Žalostnosť, i, f., die Kläglichkeit. Dch.

431186   Žalostný Svazek: 5 Strana: 0775
Žalostný = plný žalosti, lítostný, žalo- stivý, bídný, wehmüthig, reumüthig, reuig, traurig. V. Když my žalostny biechu. Ž. wit. 34. 13. Zevzněchu mutno žalostní lesi. Rkk. 26. — Ž. = žalost činící, Trauer verursa- chend, jammervoll, jämmerlich, traurig. Ž. příhoda, rok, D., časy. Ros. Ž. konec vzíti. Ž-stno jest na to zpomínati. Ž. úkaz, úpa- dek, Us , Pdl., Lpř., noviny, Ros., Osv. I. 268., poroba, Vlč., stav věcí, Šmb. S. II. 211. Dojde teba, dzievčatko, ž-ná novina. Sl. ps. 97. Oba sme sa na smrť ž-nú do- stali, ein kläglicher Tod. Sb. sl. ps. II. 1. 102. Maje sobě skrz Samuele oznámeno, čo jej a dům jeho od Boha pro hříchy žalost- ného potká, BR. II. 27. b. V súdný den, kteříž stanú na levici, žalostné slovo uslyší. Št. Kn. š. 22. Milé zlého počátky, leč ko- nec žalostný. Prov. Šd. — Ž. = žalosť pro- nášející, Leid ankündigend, Trauer-. Ž. zpěv, D., píseň, báseň. Písničku ž-stnou zpíval. BR. II. 50. a.

431187   Žalošče Svazek: 10 Strana: 0545
Žalošče = žalosti. Rúcho žaloščemi ro- zedřela. Pass. 348.

431188   Žaloštěky Svazek: 5 Strana: 0775
Žaloštěky, pl., m. = žalné štěky. Ehr.

431189   Žalota Svazek: 5 Strana: 0775
Žalota, y, f., šp. m.: žalosť. Jg.

431190   Žaloteskný Svazek: 5 Strana: 0775
Žaloteskný, wehbedrängt. Dch.

431191   Žalotluk Svazek: 5 Strana: 0775
Žalotluk, u, m. Ž. slavičí, der Nachti- gall Klaggesang. Dch.

431192   Žalotok Svazek: 5 Strana: 0775
Žalotok, a, m. = Acheron. Cf. Žalov.

431193   Žaloudek Svazek: 5 Strana: 0775
Žaloudek, dku, m. = žaludek. Us. — Ž., dka, m., os. jm.

431194   Žaloudík Svazek: 5 Strana: 0775
Žaloudík, a, m., os. jm. Šd.

431195   Žalov Svazek: 5 Strana: 0775
Žalov, a, m., ves u Roztok. PL. — Ž. = u Řeků řeka v podsvětí plná steskův a žalů. Msn. Or. 63. Cf. Žalotok.

431196   Žalov Svazek: 7 Strana: 1167
Žalov, u, m., Trauer , Urnenstätte, Todten- hof. Rk.

431197   Žalov Svazek: 8 Strana: 0524
Žalov, u, m., pohřebiště v Smíchovsku. NZ. III. 162.

431198   Žalov Svazek: 10 Strana: 0545
Žalov Jaro, spis.

431199   Žalova Svazek: 5 Strana: 0775
Žalova, y, f. = žaloba. NB. Tč. 42. Po- sud na Ostrav. a ve Slez. Tč. Přehráli (pro- hráli) ž-vu. Slez. Šd.

431200   Žalovací Svazek: 7 Strana: 1167
Žalovací, Klage-. Ž. přísaha. Lpř.

431201   Žalovan Svazek: 7 Strana: 1167
Žalovan, a, m., actor, zastr. Rozk.

431202   Žalovanec Svazek: 5 Strana: 0775
Žalovanec, nce, m. = žalovaný. Pk.

431203   Žalování Svazek: 5 Strana: 0775
Žalování, n., das Klagen. Vz Žalovati. Slyš ž., slyš též vymlúvání. Na Mor. Tč.

431204   Žalovaný Svazek: 5 Strana: 0775
Žalovaný; -án, a, o, angeklagt, beschul- digt. Vz Žalovati.

431205   Žalovaný Svazek: 9 Strana: 0416
Žalovaný jest onen podmět právní, proti němuž samostatným útokem nastupuje ža- lobce domáhaje se při soudě dotčeného účelu. Ott. Říz. I. 155.

431206   Žalovatel Svazek: 5 Strana: 0775
Žalovatel, e, m. = žalobník, der Kläger.

431207   Žalovatelka Svazek: 5 Strana: 0775
Žalovatelka, y, f. = žalobnice.

431208   Žalovatelnosť Svazek: 7 Strana: 1167
Žalovatelnosť, i, f., Klagbarkeit, f.

431209   Žalovatelnosť Svazek: 9 Strana: 0417
Žalovatelnosť nároku. Ott. Říz. I. 11. II. 5.

431210   Žalovatelný Svazek: 7 Strana: 1167
Žalovatelný, klagbar. Us

431211   Žalovati Svazek: 5 Strana: 0775
Žalovati, žalovávati = toužiti, stěžovati si, naříkati, sich beklagen, Klage erheben, klagen; u práva, u představeného viniti, klagen, verklagen. — abs. Ty budzěš stać a žalovać a ja musim pokutovać. Sš. P. 379. Šla do fojta (= k fojtovi) žalovať, co má na to přikládať. Slez. (Hra dětská). Šd. Ale keď ten úraduík ž. neprestával, nuž tu na- posledok vypovedal naňho smrť. Dbš. Sl. pov. 8. 35. Pošli do pána žalovać. Pán jim tak povedal: Bolo vám varovać. Koll. Zp. I. 288. Kdo žaluje, mluv krátce, dovozuj potřebně a na spravedlnosť více než na vtipnou chytrost, více na jistý próvod než na jistou výmluvnosť spoléhej. Pr. — co, koho. A tehdy jeden každý propověz a odpověz, cožkoli měl by ž. CJB. 383. Jeden druhého žaluje a sú sobě rovni. Mor. Tč. Koza capa žalovala, že stromy obžírá. Na Ostrav. Tč. Vraný kůň stojí u něho, hrabe nohó, žaluje ho (oň, klagt um ihn); Přijdi ke mně křivdu žalovati. Sš. P. 174., 561. Keď to už ďalej snášať němohol, išiel ho žalovať na mestský dom. Pokr. Pot. I. 313. Pražané i jiná města ten kus žalovali, že stav panský a rytířský se zavírají bez nich při sněmích. Dač. I. 129. Na to paměť jsem měl, aby on neměl co v pravdě ž. Arch. II. 36. — na koho, nač (co). Na své ne- štěstí. V. Ž. nač. Plk., Dal., Ojíř. Půh. I. 183. Ž. co na koho. Br., Jg. Petr žaluje na Jana, že ... O. z D. Pakli žalobce pří- tomný žaluje na pohnaného. CJB. 379. Na mňa žalujú len títo, vetí jestráb, na teba ale všetci operenci, že si tyran. Zbr. Báj. 57. Svět celý vždy na vás žaluje, že jen pro vás bídu a nouzi zkušuje. Tč. exc. Bože môj, Bože môj z vysokého trůnu! Akože to bude s milým pri tom súdu? Akožeby bolo? Budeme bedovať, jeden na druhého budeme žalovať. Sb. Sl. ps. II. 1. 50: Srdce na oči žaluje, že jsou ony na příčině. Koll. Zp. II. 240. Těžko jest na rodiče ž. a na- říkati. Koll. IV. 149. Sedlářka pravila před námi odpovídajíc, že což na ni žaluje, že toho všeho pří; Jakož naň žaloval žalobu smyšlenú, té mi se žalobě nezdá odpoví- dati. NB. Tč. 9., 41. Sem sám na něho ža- loval a žaluji. Arch. II. 36. A tu pak na ty roky kaž ot sebe ž., jakž tvá pře zá- leží. Arch. II. 489. Na Choděru ž-val. 1630. Jan je sě naň ž. Dal. Na své sluhy ž-val. Pass. 14. stol. Hřiech ten žaluje na člo- věka a hyzdí před Bohem. Hus II. 299. — komu na koho. Jg. Půjdu na ťa ž. císaři pánu, ďúravému žbánu (v dětské hře). Mor. Tč. Žaluje jim na Kropáče. Půh. II. 299. — (co) komu. Br. Ž. někomu své příhody. Ros. Jak pěkně (krávy) cingaly, jakby husle hrály, jakby husle hrály, jakby Janóškovi křivdu ž-ly; Divča pani to vidělo, hned panovi ž-lo. Sš. P. 102., 158. Na plotě straka rapotala; ej čože matke (matce) ž-la ? Ž-la, že som milému pišťok (hubičku) dala. Sl. ps. Miluj že ma, miluj, ak ma máš mi- lovať, lebo veru budem kňazovi ž. Koll. Zp. I. 94. Synovia moji, nevďační synovia, Slávie, matky svojej, viac neznajú! Skalám žalujem, zlý svet sa mi smeje. Č. Čt. I. 48. Žalovala bych si své maměnce, nesmim. Anth. Brt. 58. — komu čeho (jak). Ž. někomu zlého skutku. Háj. I žalovalo mi toho s pláčem. Svěd. Žaluje těch novin milému Bohu. Výb. I. 807. I přijížděli mnozí ku králi žalujíce jemu svých nehod a ne- bezpečí; Mistrové přišli ku pánuom konše- lóm toho jim žalujíce. Let. 9., 151. Toho jsem všeho žaloval panu Lvovi; A toho jsem JMti i pánom žaloval. Arch. IV. 71., 89., 90. Bohu toho ž-li. 15. stol. Pobral mi 100 věder vína a toho jsem jemu žaloval prose, aby mi kázal navrátiti. Půh. II. 114. Jala sě hanby ž. (gt. příčiny). Št. Je sě hanby ž. Dal. III. 32. — kde (na koho): před soudem, Zř. zem., před soudcem. Řd. Ž. kdož by před kterým soudem začal a potom tak nechal. Zř. zem. Jir. E. 25. Z. u hrdelního práva. D. Musí ťa Pánboh sám za to pokárať, pred ním sa na teba budem ž. Sl. spv. II. 63. Já ž. budu na vás u otce. Sš. J. 92. Židé na Pavla před Gallionem ž-li. Sš. Sk. 212. Ž. na koho před papežem. Dal. 85. Mářa Sedlákova žaluje před námi na Cecilii sedlářku o čechel, že jej ztratila. NB. Tč. 9. Člověk kající má sám na sě před Bohem ž. Hus I. 88. — co proti komu. Ros. Právem-li proti tobě žaluje (nepřítel), měl bys jemu děkovati. Sš. J. 126. — na koho (komu kde) z čeho: z peněz, z krá- deže, Plk.; z učiněné škody, z dluhu. J. tr. Nežaluj leč z nouze a potřeby. Pr. Tu naň z dvojí věci žalovali. Pass. 290. A na tom zavřel, že z toho milému Bohu žaluje; Z úrokóv ž-val. Arch. II. 36., 494. Polené z násilie na Čechy žalovachu; Vladislav je sě na bratra z války ž.; I je sě z té řeči zemanóm na otcě ž. Dal. Jir. 75., 102., 114. A když sě to stalo a dále na toho z vraždy žaluje, tehdy slyšíce žalobu řádně i odpověď i také svědomie, móžete nám zase odepsati; Má-li to býti podlé práva, aby z cedul ža- lováno a odpovídáno bylo. NB. Tč. 106., 171. Chceli-ť z toho ž. Smil v. 724. Z toho naň žaluji; Kněz Šacl z více žaloval nežli v póhonu jest; Ž-val ze škod; Naň žaluje ze brání; I žaloval naň z puol osmi hř. Půh. I. 148., 201., 381., II. 230., 529. Ž-li naň před Pilatem z odvrácení od zákona božieho. Hus I. 393. — V., Br., Th., Er. Kdožby z jiného žaloval, jiné potom vedl a ukazoval. Kol. 17., Zř. zem. Jir. C. 15. A obeslali ti konšelé druhú stranu, že tento z toho a toho ž-je. Tov. 121. Kdožby z ji- ného ž-val, nežli by pohnal, ten puohon jemu zdvižen bude. Zř. F, I. C. XXXIX. Kdyžby kdo úroky měl na druhém ve dskách a z úroků ž-val a desk se doložil. O. z D. Kdož má ž. z některé věci, má s sebou přivésti důvody. CJB. 409. Žalobce má za to, z čeho žaluje, přísahati. CJB. 421. — oč: ze škody o náhradu, Řd.; na někoho z něčeho oč ž. J. tr. Komu se škoda stala, má fojtovi o takovú škodu ž. 1525. Šd. exc. Žaluji na vládyku o peníze. Tov. 96. Oč na Krista pána ž-li. BR. II. 126. b. Jakož na mne žaluje o 10 zl., o dluh neprovodný; O druhý kus žaluji na Jana Stránského, že byl u mne 10 let komorú a měl mi dáti každý rok zlatý od komory; Martin jest také ž-val o svú škodu pánóm svým; Ne- žaluje naň o peníze ani o žádný dluh. NB. Tč. 33., 37., 87., 246. Já o to často ž-val, aby se to nedalo. Půh. II. 472. Pánóm není svědomo, by kdy o to zboží bylo žalováno. Ib. II. 548. — o čem (se). Ž-li o tak ne- pravé smrti Oniášově. BO. Když sa ti někdo žaluje o svojej úzkosti, chce sebe (sobě) skrz žalování uleviť bolesti; Potěš každého, jak sa žaluje o nejakej bíde. Na Slov. Tč. — koho v čem. V tém, čo nikdy neučinil, silně ho žalujú. Slov. Tč. —jak (na koho, se, kde, komu). Nechcej sa často ž., že ti něco schádza (sich beklagen). Slov. Tč. Ž. někomu něco dojemnými slovy. Kyt. 1876. 33. Na Zdeňka z Lobkovic těžce od stavóv čes. žalováno. Dač. I. 246. Žalostivě a zjevně žaluje. Arch. III. 289. I žalujem Vám všem s velikú žalostí. Arch. III. 306. A ten žaluje temito slovy; Žaloval jest na Černého Václava na místě paní Elšky, man- želky své, o haněnie, kterak . . .; Otčím jedné děvečky na jiejí místě před jich právem žaloval na jednoho pacholka. NB. Tč. 103., 242., 276. Poněvadž z moci žaloval, nemá tomu póhonu odpovídati. Půh. II. 455. Je sě milá ž. po tichúnku v borcě. Rkk. 62. Již na ni Mikem žaluje. Hus I. 203. Kdo na jiné rád žaluje, špatné srdce ukazuje. Sb. uč. — ke komu, k čemu (na koho, oč, co). Žaluje p. Marek k věrnému právu, že bych já žid Beneš jeho sukno prodával; Žaluje jeden žid náš k statku jednoho člo- věka přespolného a k tomu, ktož se po něm v ten statek uvázal, že . . .; Šilhavý žaluje k Janovi a Ondrovi, k súkopóm svým, kterak on jim prodal purkrecht; Zná-li mi sě, co naň žaluji k dluhu spravedlivému, znáť mi sě věrně v pravdě; A já žaluji k poslovi a k tej věrnej ruce; Žalobník žaluje k Bohu, k věrnému právu na odpo- vídatele, kterémuž vinu dává, že mi sedí bez mé vuole na mej vlastnie otčizně (väter- liches Erbgut); Jakož sě pan Jan na mne svedl hrubú žalobú a nežaluje ke mně o střiebro ani o zlato, než žaluje ke mně a k mé cti i k mému hrdlu; Kožený k tomu se nezná, což k němu Majdalena žaluje a k němu nenie provedeno; Ke mně žaluje Jan Jelítko o lúku, kterouž držím na 30 let nebo viece bez naříkanie a bez nárokóv. NB. Tč. 10., 23., 28., 66.. 79., 160., 170., 237., 290. — (se) kdy. Muž jeden učený, ale bídný a opovržený, žaloval na modlitbe Bohu, že keď nevedomci majú slávu mnohú, on žije prezrený. Zbr. Báj. 44. Kdo prve žaluje, napřed právo má. NB. Tč. 228. Jichž řečníkem jest milý otec Ježíš a bude mlu- viti od nich, žaluje v súdný den na ty zlo- děje a lotry. Hus II. 222. — s kým. I bude opět ž. Źofka s Janečkem, zetěm svým. NB. Tč. 118. — za kým. Nebanuj, nežaluj (nenaříkej) za tým čeladníkom. Sl. spv. II. 51. — kam. Chce-li rychtář o vinu rychty státi, muož strany obojí tej pře před právo ž. a právem toho hleděti. NB. Tč. 75. — se = naříkati si, stěžovati si, sich beklagen. Na Mor. a Slov. Tč. Žalujeme sä. Hdž. Šlb. 13. Bola to hrdá a pyšná jedlička. O tom si rozprávaly jej súsedky a ž-ly sa, že ne- chce s nimi obcovat. Phld. IV. 193. Ž-la se, že . . . Kld. 183. Tu vyšla za ní ven a teprv se žaluje, jaký kříž má. U Rožn. Bayer. — se komu. Tam sa mi žaloval, že ho srdce bolí. Koll. Zp. I. 85. Keby má mamička chcela hore stati, veru bysom sa jej vedel ž. Ale má mamička už viacej ne- stane a tak má žaloba u Boha zostane. Sb. sl. ps. I. 9. Nemám otca ani máti, nemám sa kom žalovati. Sš. P. 251. Jak světnicu zamětala, slzama ju polévala: matka jak to zuhlídala, hned jí metlu (koště) z rukú vzala: Hybaj, mrcho ušubraná, nejsi hodna mého syna! Tá výďa ven zaplakala, svém milém sa žalovala. Pck. Ps. 67. Už já mosím z tohto domu, žalovať sa nemám komu. Sš. P. 452. — se nač, na koho. Ha, bezumci, žalujete sa na osud národa? A ani len to neviete, že vy to tá nehoda? Phld. III. 3. 280. Darmo sa žaluje vdova na pohromu. Zátur. — se kdy. Naveky sa žalujete, že musíte hlady mrieť. Dbš. Sl. pov. I. 71. — se kde. Ke- bych sa začala nad hrobem ž., musela by ta zem so mnou horekovať. Sl. ps. 128., Č. Čt. II. 135., Sl. spv. III. 83.

431212   Žalovati Svazek: 9 Strana: 0417
Žalovati. O pův. sr. Zub. 425.

431213   Žalovati co Svazek: 7 Strana: 1167
Žalovati co. By byl tu žalobu ž-val, byl by uslyšel. NB. Tč. 41. — za čím. Budes dakedy ž. za naším chlebom. Slov. Rr. Sb.

431214   Žalovati co o kom Svazek: 8 Strana: 0524
Žalovati co o kom = někoho oč, z čeho. Čel. Pr. m. II.

431215   Žalovatlivý Svazek: 10 Strana: 0545
Žalovatlivý (!). Ž. pád = akkusativ. Rosa.

431216   Žalovaťník Svazek: 10 Strana: 0545
Žalovaťník (!), u, m. = akkusativ. 1775. Sr. Bilý Obr. 75.

431217   Žalovávati Svazek: 5 Strana: 0777
Žalovávati, vz Žalovati.

431218   Žalovavý. Ž Svazek: 10 Strana: 0545
Žalovavý. Ž. protiva (často žalující). Rais. Sir. 46.

431219   Žalověstný Svazek: 5 Strana: 0777
Žalověstný, Weh verkündend. Dch.

431220   Žalovně Svazek: 5 Strana: 0777
Žalovně = žalobně. Slov. Bern.

431221   Žalovní Svazek: 5 Strana: 0777
Žalovní = žalobní, Klage. Ž. list. Aqu. (zastr.).

431222   Žalovnice Svazek: 5 Strana: 0777
Žalovnice, e, f. = žalobnice. Bern.

431223   Žalovnička Svazek: 5 Strana: 0777
Žalovnička, y, f. = žalobnice. Bern.

431224   Žalovník Svazek: 5 Strana: 0777
Žalovník = žalobník, zastr. Posud na Slov. Čas určený vinníkóm a ž-kom. Arch. IV. 467.

431225   Žalovník Svazek: 7 Strana: 1167
Žalovník. Ev. olom. 51., Výb. II. 1360.

431226   Žalovný Svazek: 5 Strana: 0777
Žalovný = žalobný, zastr. Posud na Slov.

431227   Žalovřelý Svazek: 5 Strana: 0777
Žalovřelý. Ž. památky. Tč. exc.

431228   Žalozpěv Svazek: 5 Strana: 0777
Žalozpěv, u, m., lamentatio, das Klage-, Trauerlied. Vz Naenie. Bibl., Nz. Ž. nad ztrátou. Dch. Tklivý ž. Msn. Or. 85.

431229   Žalozpěvný Svazek: 5 Strana: 0777
Žalozpěvný, elegisch. Šm.

431230   Žaložalně Svazek: 7 Strana: 1167
Žaložalně vzlýkati. Nrd.

431231   Žaložalný Svazek: 9 Strana: 0417
Žaložalný. Z. rod Oedipův. Louk. 54.

431232   Žaltář Svazek: 5 Strana: 0777
Žaltář (zastr. želtář), e, žaltářík, u, m. Ž. místo psaltář, z psalterium, p se sesulo a s se proměnilo v ž. Ht. Vz Mz. 376., Bž. 45. — Ž. = nástroj hudební na způsob harfy o 10 strunách, které tepátkem tloukli; nablium
týž nástroj o 12 strunách, který prsty se
dotýkali. Vz Gl. 390. Der Psalter. Ž. jest
nastroj či náprava hudby maje způsobu a
formu obecné loutny. Žalm. Na ž. huda. Št.
N. 77. David všechny tajnosti choti a chotě,
tociž Krista a cierkve sv. v žaltáři o desíti
strunách vyzpieval. Hus III. 5. Ž-ře, pl., die
Psaltermusik, Harfentöne. Shakesp. Dch. — Ž = kniha žalmy obsahující, sbírka žalmův, der Psalter, das Psalmenbuch. St. skl. Ž. vitemberský (14. stol), klementinský (14. stol.), kapitulní (14. stol.), poděbradský či olešnický (14. stol.), glossovaný v Museu (13. stol.); zlomek ž-ře v Brně a v českém museu ze 14. stol. Vz S. N., Sbn. 142., Gl. 390., Jir. Ruk. II. 365. Bulharské nářečí známe z památek mnohem později sepsa- ných; Za památku nejstarší uvádí Mkl. z. boloňský, psaný v Ochridě mezi 1. 1186.-1196. za cara Asěna. Podlé Dějin národu bulhar- ského Konst. Jirečka (str. 384.) byl to Jan Asěn II., jenž r. 1230. dobyl Macedonie a Žaltář boloňský byl tedy psán mezi 1230. a 1241. t. j. asi 300 let po sepsání prvních překladů slovanských. Vm., Ppl. Gr. 5. Ž. slucký, památka panonská, písmem cyrill- ským psaná. Ppl. Gr. 8. Ž. pěti, Výb. II. 13. Ž. Někomu čísti = plísniti ho, levity mu čísti. Us. Kšť. S nimi za živé i mrtvé ž. se modlili. Ddk. IV. 299. — Ž. = rů- ženec jeptišek, psalteriurn Marianum, žaltář marianský. Vz Gl. 390., Mž. 148.

431233   Žaltář Svazek: 7 Strana: 1167
Žaltář. Cf. Mkl. 266., Št. Kn. š. 113., 154., Hš. Dod. I. 34., II. 69. č. 537.-600., Šf. III. 356. nn , Jir. Mor. 4., 74. nn., Ott. VI. 282.

431234   Žaltář Svazek: 8 Strana: 0524
Žaltář. Cf. Vlč. Lit. 11.

431235   Žaltář Svazek: 9 Strana: 0417
Žaltář. O ž-řích sr. Flš. Písm. 22. nn., Rozb. II. 111. nn.

431236   Žaltářnice Svazek: 5 Strana: 0777
Žaltářnice, e, f., die Psalterspielerin. Bern.

431237   Žaltářnička Svazek: 5 Strana: 0777
Žaltářnička, y, f. = žaltářnice. Bern

431238   Žaltářník Svazek: 5 Strana: 0777
Žaltářník, a, m. = kdo žaltář hude aneb zpívá, der Psalterschläger, -Spieler, Psalmen- sänger. Ros., Tk. III. 62.

431239   Žaltářník Svazek: 7 Strana: 1167
Žaltářník = psalmista. Zrcd. 3. a., Mus. 1887. 473., Výb. I. 593., Kar. 91.

431240   Žaltářník Svazek: 9 Strana: 0417
Žaltářník, a, m. = pisatel žaltáře. St. Bes. 16.

431241   Žaltářový Svazek: 5 Strana: 0777
Žaltářový, Psalter-, Psalm-. Zpieváte ž-vým hlasem. BO.

431242   Žaltářův Svazek: 10 Strana: 0545
Žaltářův. Podle slova žaltářova. Mat. 228. 1.

431243   Žaltice Svazek: 5 Strana: 0777
Žaltice, dle Budějovice, míst. jm. Sdl. III. 232.

431244   Žaltman Svazek: 5 Strana: 0777
Žaltman, a, m., pohoří nad Svatoňovi- cemi v severovýchodních Čech., das Falten- gebirge. Krč. Vz Osv. 1885. 318., 196, Krč. G. 592., S. N. XI. 315 , II. 324.

431245   Žaltmanský Svazek: 5 Strana: 0777
Žaltmanský. Ž. hory, vz Žaltman.

431246   Žaltmanský Svazek: 9 Strana: 0417
Žaltmanský. Ž. Hory, dříve: Stěny. Jrsk. Den. 89.

431247   Žalůbka Svazek: 5 Strana: 0777
Žalůbka, y, f., demin. slova žaloba, eine kleine Klage. Kam.

431248   Žalud Svazek: 5 Strana: 0777
Žalud (zastr. želud), u, m., na Slov. a ve Slez. žaluď, i, f., Pk., Jg., Mkl, glans, die Eichel. Ž. = dubové ovoce. Us. Ž. = ovoce, plod dubu, jehož spodek v mísce (češce) sedí. Jg. Ž. dubu = nažka se šeše- linou čili mískou. Rst. 527. Cf. Kk. 140. Ž. = ořech nepukavý, jednosemenný. Vz S. N. Ž. jest zapuštěn do dřevnaté, zevnitř šupinkaté češulky; češulkovitý plod dubu. Čl. Mistička, košatička ž-du. Šp. Dub ž-dy nese. V. Krmení ž-dy. D. Hnáti prasata na ž-dy (na žír). Šp. Pražené ž-dy na místě kávy v rozličných chorobách jedí. Rstp. 1396. Lépe, že jsi se k nám vrátil, než by krkem žalud klátil (na dubě visel). Dh. 135. Žaludem po dívce házeti = na ni bráti. Vz Sbtk. Rostl. 74. Která dívka sní žalud, ztěhotní. Cf. Sviedol Janko Marišku v tom zelenom hájičku! Nasypal jej žaludu: Jedz,
Mariška, jedz žalud a nikomu nežaluj. Ža-
lud jedla, plakala a na Janka volala: Poď,
Janíčko, poď ko mne, poviem ti ja, čo je
mne: v tebe duša, vo mne dve. Sb. sl. pies.
II. 1. 95. Bola som v hájíčku na žaludě,
vzali mi plachtičku, nech tam bude! Koll.
Zp. I. 290. Neodťahuj sa od kvetu lipy, že
vidíš dub už s ž-dom! Cudzie ťa nikdy
nesmiera vtipy s naším slovenským osu-
dom! Ntr. V. 33., Sldk. 27. Tobě pouze
ž-dy svědčí (nestojíš za mnoho)! Šml. Na-
sypu jim (sviňám) žaludů, sama půjdu, kde
hudú. Sš. P. 679. Vinšujem smele všetkým
vesele sedliakom vrece, plné na plece, pa-
sterom kaše a kravám paše, sviniam žaludu,
že tučné budú! Sb. sl. ps. I. 176. Je-li
mnoho žaludů, padne o vánocích mnoho
sněhu. Kšť. Svini sa na veky o žaludi sníva.
Slov. Zátur. Z ž-du nebude než dub (vz
Mladík). Č., Lb., Sych. Na dubě nerostou
než ž-dy. Sych., Č., Sbr. Koho mrzí chléb,
může dobře s sviněmi žaludy jísti. Jg. Pa-
dají-li před sv. Michalem žaludy, nastane
brzká zima. Kšť. — Ž., ž-dy v kartách ně-
meckých, die Eicheln, Eckern. — Ž. = hlávka
pyje, die Eichel. Napřed končí se pyje ža-
ludem. Ssav. Zánět předkožky a žaludu,
balanoposthitis. Nz. lk. — Ž. také jazýček,
poštiváček, chitoris, der Kitzler, das Zünglein.
Ja. — Ž. = žaludek. Ros. Ž. mořský, bala-
nus, korýš. Vz Schd. II. 528. — Ž. = po-
dlouhlé střilidlo, jehož se zvl. pro náboj za-
dovek užívá, das Langblei, Langgeschoss.
Vz S. N. XI. 198., NA. III. 108. — Ž. =
jablko, der Gefässknopf an der Hiebwaffe.
Čsk. — U Žaludů v Praze. Tk. II. 554. — Ž., a, m., osob. jm. Ž. Mik. Tk. V. 72. Ž. Řehoř. 1609. Vz Jg. H. 1. 659., Jir. Ruk. 366.

431249   Žalud Svazek: 7 Strana: 1167
Žalud. Cf. Mkl. Etym. 407. b., Kram. Slov., Mllr. 51. — Hádanka. 1. Šel do lesa Jalec, uťal si tam dřevo jak palec; udělal si z něho dvoje troky, dva štoky a skři- délku na hrnec. 2. Šel sedlák do lesa, uřízl tam poleno jak vrabčí koleno, udělal z něho dvoje necky a ještě mu poleno zbylo. Brt. Dt.154., Km. 1886. 753. — Ž. poštěváč- kový, glans clitoridis. Ott. V. 463. — Z., Wirbel (beim Grubenlicht). Hrbk. — Ž. Řehoř. Pal. Rdh. 1. 112.

431250   Žalud Svazek: 8 Strana: 0524
Žalud. O pův. cf. Jag. Arch. XVI. 423. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 29. Byl ž-dem z dobrého dubu (dobře kovaný). Šml. VIL 148. Hádanka o ž-du. Vz NZ. III. 39.

431251   Žalud Svazek: 9 Strana: 0417
Žalud. O pův. sr. Zub. 423. Že nepukneš jako ž.; Člověk by zlostí puk jako ž. Hoř. 124., 97. Je-li na dubinách mnoho ž-dů, bude v následující zimu mnoho sněhu. Fisch. Hosp. 298.

431252   Žaludčina Svazek: 5 Strana: 0778
Žaludčina, y, f. = šťáva v žaludku, suc- cus gastricus, der Magensaft. Rostl.

431253   Žaludec Svazek: 5 Strana: 0778
Žaludec, dce, m. Ž-ci, balanidae, svijo- nožci, nemají stvolu, nýbrž přirůstají k roz- ličným věcem v moři deskou vápenitou aneb rohovitou. Ž. tulipánový, balanus tin- tinabulum, rýhovaný, b. sulcatus, obecný, chthamalus stellatus, želví, chelonobia te- studinaria, korálový, pyrgoma. Vz Frč. 87., 88.

431254   Žaludec Svazek: 7 Strana: 1167
Žaludec, balonoglossus, žije v mořském písku, ale neví se, je-li to červ n. ostno- kožec n. pláštěnec. Vz Ott. III. 136 , Brm. IV. 2. 63.

431255   Žaludec Svazek: 9 Strana: 0417
Žaludec, dce, m., mantura, brouk. Ž. černomodrý, m. obtusata, kopretinový, chry- santhemi, modroševý, saturalis, travní, ru- stina. Klim. 699.

431256   Žaludeček Svazek: 5 Strana: 0778
Žaludeček, vz Žaludek.

431257   Žaludeční Svazek: 7 Strana: 1167
Žaludeční nevole, vz Slov. zdrav. 261., hlen.

431258   Žaludeční Svazek: 10 Strana: 0545
Žaludeční dáveni, gastrorrhoea; opera- tivní utvoření trvalého píštěle ž-ho, ústícího předními stěnami břišními na zevnějšek. Ott. IX. 948. Ž. katarrh (katarrhální zánět žaludku), catarrhus gastricus, gastritis catar- rhalis, Magenkatarrh; zánět žláz ž-čních gastroadenitis, Magendrüsenentzündung. Ktt

431259   Žaludečný Svazek: 5 Strana: 0778
Žaludečný, vz Žaludeční.

431260   Žaludek Svazek: 5 Strana: 0778
Žaludek, žaloudek, dka a dku, žalude- ček a žaloudeček, čka, m., zdrobnělé z ,ža- lud'. Ž. = úd živočišný, v němž se pokrm stravuje, ventriculus, r) yaôrŕ^, ô tíxôfiayoc, der Magen. V. Ž. = každé obyč. velmi roz- šířené místo kanalu potravního, kde požitá potrava po delší čas zůstává a nejvíce che- micky někdy i mechanicky přeměňována bývá. Vz S. N. Ž. člověčí, Us., vepřový, sviňský, mdlý, zemdlený, nedobře zažíva- jící; zlý ž. míti; nestatečného ž-ka býti. V. Ž. studený (který netráví). Potrava skrze jícen do žaludka se spouští. Kom. Ž. dvoukopytníkův (přežvykavců; drštky) skládá se ze čtyř oddílův: první slove ba- chor či denník (jest největší), druhý čepec, třetí kniha, či knihy, čtvrtý slez (pravý ža- ludek, na Mor. sliz. Brt. D. 303.). Kom., Pt., Jhl., Lk. Vz Frč. 379. Láčkovitý ž., Magen der Schleimfische. Vz Šlemovitý. Sl. les. Ž. brouků. Kk. Br. 9. U jelenů, srncův a daňků slove ž.: trávnice, u černé zvěři: bachor. Šp. Ústa ž-ku. Nz. Zapálení, zánět ž-ku; křeč, svíraní v ž-ku. Ž. prázdný jsa lační a žízní. Kom. Bolení, bolesť (gastro- dynia), netrávení ž-ku. D. Nadutí, zápal, záněť, změklosť, krvácení, řez, vyvrhování ž-ku; nazírání do ž-ku, gastroscopia (Nz. lk.). Pro nezáživnosť mdlého ž-ka posto- návati; ž. jeho mdlí; mám syrovo od ža- ludka. Sych. Koprník rozhání větrosti ža- ludku a ukrocuje žření. Byl. 5. Rozšíření ž-dku, die Magenerweiterung, trávení ž-dku, die Magenverdauung. Nz. lk. Ž. jest tvrdý věřitel, pořád upomína; Hořká pro ž., das Magenbitter; Je mi nanic od ž-dku; Je šťasten, máť ž., že by hřebíky ztrávil; Ž. mu nechce tráviti; Ž. si napraviti, naprati, nacpati. Us. Dch. Nazavařuje mu ž. Us. u Golč. Jeníkova. Kál. Podíval se mu do ž-dku (prozkoumal ho). Us. Dbv. Ž. nám ukazuje na poledne (máme hlad). Us. Kšť. Ž. mi vrčí polku (mám hlad). U Litomyšle. Bda. Nemůže to přes ž. přenésti (strpěti). Us. Sd. Má dobrý ž. (je žrout). Bdl. Vy- pařím mu žaludek (vyplísním ho). Mor. Hý. Komu ž. špatně tráví, tomu bílá káva ne- svědčí. Us. Má větší oči než ž. (více by jedl, než může. Us. Dbv. U nás v horách mají děti žaludky kyselou polévkou povy- táhnuté. Mor. Sk. Všecko člověk do ž-ku jako do hrobu kryje. Na Ostrav. Tč. Je-li ž. prázdný, i chlipnosť omdlívá, chlipnosť při prázdném žaludku hospody nemívá; Jak ž. nepřeplníš, bude vždycky zdravý. Mor. Tč. To je lék od žaludku, gegen Magen- beschwerden. Mor. Brt. Svírá mě v ž-ku. Mor. Šd. Nepchaj mnoho do ž-ka a budeš ve zdraví. Slov. Tč. Prustvorec jest dobrý studenému a mdlému ž-ku. Byl. Ž. se mi kormoutí, když to vidím. Sych. Ž. štěká, říhá, vychrkuje. Lk. Ustuzený ž. navrátí zázvor; příložek z soli a z medu proti tvr- dosti ž-ku i břicha. Jád. Ž. jde mi proces- sím (střeva ve mně hladem křehotají). Sych. S lačnym žaludkem vyjíti. Us. Komu duše smrdí od žaludka. Jád. To je žalúdok, aj klince by strovil. Mt. S. 1. 96, SB. sl. ps. I. 96. Zastuzeného jest ž-ka, nemůže nic zažiti, zachovati. Jest příliš chladného ža- ludka; studeného ž-ka člověk (který ničeho zamlčeti nemůže; klevetář). Jg., Lb. Stu- deného (chladného, nezáživného jest ž-ka příliš (vše vytlachá. Vz Tajemství). Č. Když býk seno z ž-dka do rohóv dostává, i proti gazdovi s rohami (s rohy) povstává. Slov. Tč. Ž. hladovitý jedla (jídla) napravuje; Ž. mnoho stroví, jak si mu slúžiť hotový. Slov. Tč. Zastrelil strelec bociana. Bocian mal v žalúdku celého hada, had mal v žaludku celú žabu, žaba mala v ž-ku celú hlístu. Tu vidno, reknul, ako to mocnejšie slabších postupne zožierajú. Zbr. Báj. (dod. 61.). Ted se mu zatmí v ž-ku (hodně se nají). Us. Olv. častokráte mu v ž-ku cigáni klince kujú (je hladový). Koll. Zp. I. 386., Sb. sl. ps. I. 104., Mt. S. L 104. Hlad mu klopká v ž-ku. Sb. sl. ps. I. 105. Plíce krm vě- trem, ž. zemí, kůži vodou, srdce ohněm a dobře bude. Tč. Starí ľudia majú zuby v žalúdku (dobre jim troví, trebas nemajú na čom zuvat). Zátur. Dětí pánem malý ž. Msn. Or. 102. Ž. jest jeho Bohem (více dbá o jídlo než o Boha). Us. Žaludek mu piští. Us. Žaludek si oškliví krmi stuchlou. Sš. I. 123. Po toľkom hladování jim len o to šlo, aby už žalúdok toľké kriky nerobil. Dbš. Sl. pov. I. 68. Každé jídlo začíná se nápojom, neboť nejenom do žaludku, ný- brž také do hlavy něco. Pokr. Pot. I. 109. Žaludek můj zbeh se všudy rovně co děravé dudy. Dh. 115. Kachního ž-ku nenasytíš a kněžské mošny se nedodáš. Pk. Má kačičí (kachní) ž. (dobrý). Č. Prázdný ž. naděje nezažije. Bž. exc. Hladovitý ž. uší nemá. Žer. L. I. 146. Žaludek je milovník pořádku Sb. uč. City sprostého lidu soustřeďují se v měšci a v ž-ku. Sb. uč. Je záživného ž-ku (= trpělivý; 2. z domluv si nic ne- dělá). Č. Hledá oko na žaludku. Jg. Ž. lačný štěká; Svítá mu v ž-ku (o vylačně- lém); Bezedný ž. (vz Hlad, Žrout); Ž. je pouhé hovado; Dobrý (hladový) ž. tuhou buchtu snese; Popravil si na mně ž. (uško- dil mi ze msty. Vz Msta). Č. Ž. nerozumí žertům. Pk. Vyčistil mu ž. (vyvadil se s ním). Lb. Někoho míti v žaludku (= hněvati se na koho). Mt. S., Dch., Šml., Šd. Měl ho v ž-ku ako treťoročnú halušku. Slov. Hdž. O žaludcích živočichů vz více v S. N., Schd. II. 351., 353. — Žaludky = střevíce, krpce. U Břetislavi. Tč. — Ž., dka, m., os. jm. Vck.

431261   Žaludek Svazek: 7 Strana: 1167
Žaludek. Cf. Mkl. Etym. 407. b., D. Lhrg. 169., Kram. Slov. Ž. rozšířený, ža- ludku zdvíhání. Vz Slov. zdrav. Chabosť ž-dku, Gastrophlegie, křeč ž-dku, -spasmus, rozšíření, roztažení ž-dku, dilatatio ventri- culi, vynětí části ž-dku, Gastroektomie, zá- nět ž-dku, gastritis (dužninový, parenchy- matosa, kruposní, crouposa, mázdřivčitý, mázdřivka ž-dku, g. diphtheritica, meze- rový, interstitialis, tuberkulosní, tubercu- losa). Ktt. exc. Neprekládaj si nemiernym jedením žalúdok ; Nepreber si žalúdok. Slov. Rr. Sb. Z tím se nenakrmí, čím se oko napase. Us. Němc. Do ž-dka ti nevidí nikdo, na kabát však každý. Kmk. Kuk. II. 111.

431262   Žaludek Svazek: 7 Strana: 1401
Žaludek. Hojení bolení ž-dku na Mor. Vz Mtc. 1893. 147

431263   Žaludek Svazek: 8 Strana: 0524
Žaludek. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 48., Jgć. Arch. XVI. 423. Léčení bolení ž-dku na Mor. Cf. Duf. 29. Prečistení ž-dku. Vz Phľd. XII. 566. Ž. když nemůže dobře zažívati, nemůže se tělo síliti (tak i člověk bez slova božího). Bl. Gr. 316. Cigáni mu klince kujú v žaludku (má hlad); Svítá mu v žaludku. Slov. Nov. Př. 596.

431264   Žaludek Svazek: 9 Strana: 0417
Žaludek: bachor, jelito, Matěj. Zát. Př. 66b. Od žalúdka mnoho pochodí; Má ho v ž-dku; Dvihá sa mu v ž-dku; Ž. dobrý; Ž. mu klince stroví; Ž. si prebral; Ž. všetko nesnesie. Zát. Př. 381b. Dobrý ž. všecko spráší. Hoř. 122. Vypral mu ž. (vyhuboval ho). Hoř. 124. Viděl mu až do ž-ku (pro- hlédl ho). Kukla. 159.

431265   Žaludek Svazek: 10 Strana: 0545
Žaludek. Přístroj k ohledání ž-dku, Gastroskop, vyšetření ž-dku zrcadlem, Gastroskopie, osvětlení ž-dku žárovkou elektrickou, Gastrodiaphanie, řez ž-dku, Gastrotomie, trhlina, natržení ž-dku, ga- strorrhexis, vyříznutí části žaludku a střev a sešití obou, gastroenterostomia. Vz Ott. IX. 945. Krvácení ž-dku, gastrorrhagia, Magenblutung; otevření ž-dku, gastrotomia, Magenöffnung; zánět ž-dku z otravy, ga- stritis toxica. Ktt. Má žalúdok ani (jako) kňaskô vrece (nenasytný). Slov. Phľd. XXIV. 342. Má ho v ž-dku jako kámen oblázkový. Tbz. II3. 351. Není co jiného drzejším kromě žaludku ukrutného, který sebe silně vzpomínati káže (lačný). Škod. Od. 107. Má ž. jako kachna (dobrý). Hav. Chamr. 64.

431266   Žaludenka Svazek: 5 Strana: 0779
Žaludenka, y, f. Ž. žravá, glandina car- minensis, měkkýš. Vz Frč. 252.

431267   Žaludí Svazek: 5 Strana: 0779
Žaludí, n. = žaludy, Eicheln. Nasbírej ž. (žaluďo) pro prasata. Šli jsme na ž. Na Ostrav. Tč. — Ž. v kartách. Tč.

431268   Žaludí Svazek: 7 Strana: 1167
Žaludí. Mnoho ž., veliká zima. Pran. Tš.

431269   Žaludka Svazek: 7 Strana: 1167
Žaludka, y, f. = žaludová karta. Šd

431270   Žaludkobránicový Svazek: 5 Strana: 0779
Žaludkobránicový, gastrophrenicus. Nz. lk.

431271   Žaludkoděložní Svazek: 10 Strana: 0545
Žaludkoděložní řez (císařský), sectio caesarea, gastrohysterotomia. Ktt.

431272   Žaludkodvanáctníkový Svazek: 5 Strana: 0779
Žaludkodvanáctníkový, gastroduode- nalis. Nz. lk.

431273   Žaludkodvanáctníkový Svazek: 10 Strana: 0545
Žaludkodvanáctníkový katarrh, catar- rhus gastroduenalis, zánět, gastroduodenitis Ktt.

431274   Žaludkohled Svazek: 5 Strana: 0779
Žaludkohled, u, m., der Gastroskop, vynalezl Dr. Mikulič. Dch. Obyč.: žaludeční sonda.

431275   Žaludkohřevný Svazek: 7 Strana: 1167
Žaludkohřevný pás, magenwärmend. Stč. Luň. 142.

431276   Žaludkojatrový Svazek: 5 Strana: 0779
Žaludkojatrový, gastrohepaticus. Nz. lk.

431277   Žaludkoplícní Svazek: 7 Strana: 1167
Žaludkoplícní, gastropulmonalis.

431278   Žaludkoslezinový Svazek: 5 Strana: 0779
Žaludkoslezinový, gastrolinealis. Nz. lk.

431279   Žaludkostřevní Svazek: 10 Strana: 0545
Žaludkostřevní příznaky, Magendarm- erscheinungen, zánět, gastroenteritis. Ktt.

431280   Žaludkotračníkový Svazek: 5 Strana: 0779
Žaludkotračníkový, gastrocolicus. Nz. lk.

431281   Žaludkový Svazek: 5 Strana: 0779
Žaludkový = od žaludku, co žaludku náleží, gastrisch, Magen-. Z. voda (k posí- lení žaludka), Ros., ústa (začátek ž-ka), šťáva či míza (žaludčina). Krok, kůže, D., nemoci, Mus., bubeník (otok, nadmutí), ka- šel). Jg. Ž. kýla, gastrocele, bolesti, kardial- gia (obyč. ž-vé křeče), pohyb, Magenbewe- gung, oblouk, Magenbogen, tlak, -druck, žlázy, -drüsen, píštěl, -fistel, vřed, -geschwür, důlek, -grube, dno, -grund, obsah, -inhalt, křeč, -krampf, rak, -krebs, čerpadlo, -pumpe, rána, -wunde, Nz. lk., nálep, -pflaster. Ž. politika (která dbá jen svého ž-ka, svého prospěchu). Us.

431282   Žaludkový Svazek: 7 Strana: 1167
Žaludkový. Ž. právo (hlad). Kos.

431283   Žaludkový Svazek: 8 Strana: 0524
Žaludkový. Hojení nemocí ž-vých. Vz Mtc. XVIII. 205. nn. — Žaludkovo koření (pro žaludek). Dačice. Brt. D. II. 283.

431284   Žaludkový Svazek: 9 Strana: 0417
Žaludkový. Ž. koření = lomikámen zrnatý. Hoř. 108.

431285   Žaludní Svazek: 8 Strana: 0524
Žaludní kury (žaludy krmené). Arch. XIV. 267.

431286   Žaludní, -dný Svazek: 5 Strana: 0779
Žaludní, -dný, Eichel-. Ž. pastva. Um. les. Ž. svině = žaludy krmená. Us. Ž. ka- mení, Dch., míska. Vz Žalud.

431287   Žaludnice Svazek: 5 Strana: 0779
Žaludnice, e, f., druh strak žaludy se živících, glandaria. Jel.

431288   Žaludník Svazek: 5 Strana: 0779
Žaludník, a, m. = pták sojce podobný, der Eichvogel, Eichelhäher. Us. Č.

431289   Žaludný Svazek: 5 Strana: 0779
Žaludný, vz Žaludní.

431290   Žaludojed Svazek: 7 Strana: 1167
Žaludojed, a, m. = šaludojídce. Sl. les.

431291   Žaludojídce Svazek: 5 Strana: 0779
Žaludojídce, e, m., ßaAavf]eayoc, der Eichelesser. Lpř.

431292   Žaludokaz Svazek: 5 Strana: 0779
Žaludokaz, a, m., balaninus, brouk. Ž. ořechový, b. nucum, dubový, b. glandium, křížový, b. crux, zelný, b. brassicae, hnědo- rohý, B. pyrrhoceras. Kk. Br. 314., 315.

431293   Žaludokaz Svazek: 7 Strana: 1167
Žaludokaz. Cf. Šír II. 63. Ž. dubový, Eichelbohrer.

431294   Žaludokaz Svazek: 9 Strana: 0417
Žaludokaz, a, m., balanobius, brouk. Ž. křížový, b. crux, obecný, salicivorus, rudo- rohý, pyrrhocera. Klim. 593.

431295   Žaludonosný Svazek: 5 Strana: 0779
Žaludonosný, Eichel tragend. Us. Jg.

431296   Žaludorožec Svazek: 8 Strana: 0524
Žaludorožec, žce, m., acylophorus, brouk. Vz Klim. 191.

431297   Žaludové Svazek: 5 Strana: 0779
Žaludové, vz Sdl. Hrad. I. 39.

431298   Žaludovitý Svazek: 5 Strana: 0779
Žaludovitý, eichelartig. Ros.

431299   Žaludovník, u Svazek: 5 Strana: 0779
Žaludovník, u, m., balanites, rostl. Rostl. III. b. 60.

431300   Žaludový Svazek: 5 Strana: 0779
Žaludový, Eichel-. Ž. šupina, Ros., olej, Volk. Ž. krm, die Eichelmast, Škd., káva, gebrannte Eicheln, Nz. lk., mistička, koša- tička, die Eichelkapsel. Šp. — Ž. král (v kartách německých). Rk. — Ž. hnisotok (na pyji), balanoblennorrhoea. Nz. lk. Vz Žalud.

431301   Žaludský Svazek: 5 Strana: 0779
Žaludský touš, v kartách, Eichel-. Vy- padá jako ž. touš = vyžilý, bledý. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

431302   Žaluduška Svazek: 5 Strana: 0779
Žaluduška, y, f., priapulus, červ. Krok II. 242.

431303   Žaluplně Svazek: 8 Strana: 0524
Žaluplně lkala. Vrch. Rol. XLIII. 58.

431304   Žaluplný Svazek: 5 Strana: 0779
Žaluplný = žalu plný. Mcha.

431305   Žalusí Svazek: 5 Strana: 0779
Žalusí, vz Jalousie.

431306   Žaly Svazek: 5 Strana: 0779
Žaly, dle Dolany = Žaleč, Heidelberg, ves u Jilemnice. PL. Cf. S. N. XI. 315., II. 325.

431307   Žalý Svazek: 8 Strana: 0524
Žalý vrch u N. Strašecí. NZ. III. 162.

431308   Žalý Svazek: 9 Strana: 0417
Žalý = hora v Krkonoš. Nár. list. 1897. č. 317. feuill.

431309   Žalý kopr Svazek: 7 Strana: 1167
Žalý kopr, draconus, zastr. Rozk.

431310   Žambera Svazek: 7 Strana: 1167
Žambera, y, m. = prastará socha na kašně plzeňské. Řvn. 284. 520*

431311   Žamberk Svazek: 5 Strana: 0779
Žamberk, a, m., mě. v Čech. Senften- berg v Hradecku. Vz Tf. Odp. 7., 353., Tk. VI. 5., S. N. Jest pacholek od Ž-ka (vz Chytrý); Cháska od Ž-ka (luza). Jg., Č. Ž. sluje pyšným. Vz Sbtk. Krat. h. 138. Vz více S. N., Sdl. Hrad. I. 176., II. 282. Ž. hrad, vz Blk. Kfsk. CXLIX. — Žamberčan, a, m., pl., -né. — Žamberský, Senftenber- ger. Vk. Přišla pro něj žamberská (= smrť). Us. u Litomš. Dr. — Žamberský, ého, m., os. jm. Vz Jir. Ruk. 366.

431312   Žamberk Svazek: 8 Strana: 0524
Žamberk, a, m., z: Senftenberg. Čern. Př. 37.

431313   Žambír Svazek: 5 Strana: 0779
Žambír, u, m. = gambér, žampaňské rudky, katechu, výtah z listí řemdiháku trpkého. Vz Rstp. 792.

431314   Žamboch Svazek: 5 Strana: 0779
Žamboch, a, m., os. jm. Vck.

431315   Žambruček Svazek: 7 Strana: 1168
Žambruček, čku, m. — vodní stoka. 1472. Pakli jde voda tichá cestou nebo ž-kem, nemá se brániti. Hrš. Nách.

431316   Žambruček Svazek: 8 Strana: 0524
Žambruček, čku, m., louka u Náchoda. Hrš. Nách. I. 362.

431317   Žamlat oč Svazek: 9 Strana: 0417
Žamlat oč = žebroniti. Šeb. 276.

431318   Žampa Svazek: 5 Strana: 0779
Žampa, y, f., vz Žumpa, die Mistgrube. U Olom. Sd.

431319   Žampach Svazek: 5 Strana: 0779
Žampach, a, m., os. jm. Žer. Záp. II. 192., Tk. III. 664 , IV. 746., V. 116., 119., VI. 358., S. N. Ž. z Potenšteina. Vz Blk. Kfsk. 70., 791. — Ž., a, m., ves u Jílové. Vz S. N., Sdl. Hrad. II. 282., IV. 376., Blk. Kfsk. 51. Ze Ž-cha Hložek. Vz Blk. Kfsk. 1314. Ze Ž-cha Jan. Vz Tk. Ź. 119., 172. - Ž., místní jm. u Chromče na Mor. Pk.

431320   Žampach Svazek: 8 Strana: 0524
Žampach, z: Sandbach. Čern. Př. 37., NZ. III. 165.

431321   Žampák Svazek: 5 Strana: 0779
Žampák, u, m. = zemče, Solanum tube rosum, der Erdapfel. Rostl. III. a. 90.

431322   Žampánka Svazek: 10 Strana: 0545
Žampánka, y, f. = druh brambor. Hoš. Pol. 146.

431323   Žampaňský Svazek: 5 Strana: 0780
Žampaňský, vz Champagne. Ž. rudky, vz Žambír.

431324   Žampašský Svazek: 5 Strana: 0780
Žampašský potok, přítok Tiché Orlice. Krč.

431325   Žampion Svazek: 5 Strana: 0780
Žampion, a, m., z fr. champignon = houba, pečárka, bedla uhelka, cikánka, pe- čárka, pečírka, couralka, zemanka; v obec. mluvě kobylí bzdinky, agaricus campestris, der Tafelschwamm, Champignon, Feldschw., Angerling, Herrnschwamm. D. Ž., dle Dch. lépe: šampiňon, z franc. Ž. bílý, ovčí. D. Ž-ny do plechových pušek, s máslem, dle anglického způsobu, s octem, ve vlastní šťávě, po provensalsku zavařiti; ž-ny su- šiti, nadívati. Šp. — Ž. škotský, druh ze- máků. Us. Pdl.

431326   Žampion Svazek: 7 Strana: 1168
Žampion, houba. Cf. Kram. Slov., Mllr. 9, Rosc. 72.

431327   Žampion Svazek: 10 Strana: 0545
Žampion. Na Chudenicku: švestková houba, že prý roste pod švestkami. Čes. 1. XL 290.

431328   Žampionový Svazek: 5 Strana: 0780
Žampionový. Ž. zárodky, die Champignon- brut. Pdl.

431329   Žampionový Svazek: 7 Strana: 1168
Žampionový. Ž. essence, extrakt, prá- šek. Vz Kram. Slov.

431330   Žampírky Svazek: 7 Strana: 1168
Žampírky, míst. jm. u Rokycan. Rgl.

431331   Žampr Svazek: 8 Strana: 0524
Žampr, u, m., žen. oděv. 1736. NZ. III. 322.

431332   Žampuch Svazek: 5 Strana: 0780
Žampuch, u, m. = klacek, der Prügel. Us.

431333   Žampulák Svazek: 5 Strana: 0780
Žampulák, u, m., eine dicke Gurke. Šm.

431334   Žamputa Svazek: 5 Strana: 0780
Žamputa, y, m. = žamputář. Hvlk. — Ž = švitořivé děťátko. U Polči. Kšá. Vz Žamputářka.

431335   Žamputář Svazek: 5 Strana: 0780
Žamputář, e, m., z fr. Jean fouter, Jg., vz Mz. 377. — Ž. = kdo mnoho mluví, hu- bař, tlachal, darmotlach, der Phrasendre- scher, Mauldrescher. Dch., D.

431336   Žamputář Svazek: 8 Strana: 0524
Žamputář, dle Jir. z vlas. giambatore = přednášce gambů (iambů) čili žertů. Čern. Př. 81.

431337   Žamputařiti Svazek: 5 Strana: 0780
Žamputařiti = repetiti, brebentiti, klá- bositi, schnattern, Mauldrescher sein. Jg.

431338   Žamputářka Svazek: 5 Strana: 0780
Žamputářka, y, f., die Phrasendresche- rin, Mauldieseherin. Vz Žamputář. — Ž. = malé dítě, které počíná Mluviti a mnoho povídá. U Kostelce n. Orl. Ktk. U Poličky. Kšá. Vz Žamputa.

431339   Žamputářský Svazek: 5 Strana: 0780
Žamputářský, Mauldrescher-. Z. huba. Sych.

431340   Žamputářství Svazek: 10 Strana: 0545
Žamputářství, n. = žvast. Nár. list. 1902. č. 347.

431341   Žamputije Svazek: 5 Strana: 0780
Žamputije, e, f. = žamputářka. U Kr. Hrad. Kšť.

431342   Žamrat Svazek: 10 Strana: 0682
Žamrat, vz násl. Žemrat.

431343   Žamrati koho oč Svazek: 5 Strana: 0780
Žamrati koho oč = dotíravě prositi. Na Mor. Brt. D. 303.

431344   Žanda Svazek: 5 Strana: 0780
Žanda, y, m., os. jm. Mor. Šd. Ž. Jan Prk. — Ž., jm. os = Johanka. Us.

431345   Žandamár Svazek: 5 Strana: 0780
Žandamár, a, m. = žandarm. U Král. Hrad. Kšť.

431346   Žandár Svazek: 5 Strana: 0780
Žandár, a, m. = žandarm. Us. Pre teba, má milá, zostau (zostal) som žandárom. Sl. ps. 199.

431347   Žandarm Svazek: 5 Strana: 0780
Žandarm, a. m., z fr. gens d'armes, lid ozbrojený = četník, strážce veřejné bezpeč- nosti. Rk., S. N. XI. 315.

431348   Žandarmerie Svazek: 5 Strana: 0780
Žandarmerie, e, f., = četnictvo, die Gen- darmerie. Vz S. N. Ž. polní. Vz Čsk. I. 5. 61.

431349   Žandati Svazek: 8 Strana: 0524
Žandati = žádoniti, žebroniti, n vsuto. U mor. Kruml. Brt. D. II. 430.

431350   Žandera Svazek: 5 Strana: 0780
Žandera, y, f. = špatný nožík, schlechtes Taschenmesser. Us. Polič.

431351   Žandov Svazek: 5 Strana: 0780
Žandov, a, m., mě. v Čech., Sandau, u Čes. Lípy. Vz více v S. N., Tk. I. 202., Blk. Kfsk. 418., 718. — Ž., něm. Žandau, ves u Uhlíř. Janovic; něm. Schanda, ves u Chabařovic; Ž. horní, Ober-Sandau, ves u Žandova, Senftenberg. PL. Cf. Blk. Kfsk. 694., Sdl. Hrad. II. 219.

431352   Žandovan Svazek: 5 Strana: 0780
Žandovan, a, m.

431353   Žandovka Svazek: 5 Strana: 0780
Žandovka, y, f., samota u Neustupova. PL. — Ž., tabatěrka, Sandauer Dose. Dch.

431354   Žandovský Svazek: 5 Strana: 0780
Žandovský, ého, m. Ž. Severin. 1627. Vz Jg. H. 1. 659., Jir. Ruk. 366. Ž. z Ne- dakrovic Václ. Vz Blk. Kfsk. CXL.

431355   Žanek Svazek: 7 Strana: 1168
Žanek, nka, m. = Jan. Us. Rgl.

431356   Žanetka Svazek: 7 Strana: 1168
Žanetka, Žanka, y, f. = Johanna. Rgl.

431357   Žangel Svazek: 5 Strana: 0780
Žangel, glu, m. = rampouch, der Eis- zapfen. U Opavy. Pk. Mor. Brt. D. 303.

431358   Žangr Svazek: 8 Strana: 0524
Žangr, u, m., turritis glabra, rostl. Brt. D. II. 508.

431359   Žangr Svazek: 10 Strana: 0545
Žangr, u, m. =— strmobýl obecný, turritis glabra. Čes. 1. XIV. 373.

431360   Žanikl Svazek: 5 Strana: 0780
Žanikl, u, m. = žindava, rostl. FB. OL, Cl. Kv. 336., Slb. 600.

431361   Žanikl Svazek: 8 Strana: 0524
Žanikl, rostl. Odvar z ní proti nemocem prsním. Duf. 283. Cf. Zanikl.

431362   Žanka Svazek: 10 Strana: 0545
Žanka, y, f. = Johanna. Rgl.

431363   Žaňkl Svazek: 5 Strana: 0780
Žaňkl = žanikl. Slb. 600.

431364   Žánny Svazek: 7 Strana: 1168
Žánny = žádný, žádostivý. Nenie som ž. tvojho chleba. Slov. Rr. Šb.

431365   Žanný Svazek: 8 Strana: 0524
Žanný = žádný. Mor. Mtc, 1894. 101.

431366   Žanovec Svazek: 5 Strana: 0780
Žanovec, vce, m., colutea, der Blasen- strauch, rostl. Ž. obecný, c. arborescens, krvavý, c. cruenta. Vz Rstp. 379., FB. 104., Čl. Kv. 384., Slb. 522., Čl. 33., Kk. 256., Schd. II. 312.

431367   Žanovec Svazek: 7 Strana: 1168
Žanovec. Cf. Mllr. 35., Rosc. 167.

431368   Žanta Svazek: 5 Strana: 0780
Žanta, y, m., os. jm. Mor. Šd.

431369   Žantov Svazek: 5 Strana: 0780
Žantov, a, m. = Žarkov, něm. Žantow, ves u Mnichova Hradiště a u Chlumce n. Cidl.

431370   Žantovský Svazek: 5 Strana: 0780
Žantovský, ého, m. Ž. z Nedakřevic. Vz S. N. (dod.).

431371   Žanygl Svazek: 10 Strana: 0545
Žanygl, u, m. = žanikl. Hoš. Pol. 146.

431372   Žapantaný Svazek: 9 Strana: 0396
Žapantaný = spletený-, opilý. Val. Čes. 1. X. 35.

431373   Žaplení Svazek: 8 Strana: 0524
Žaplení, vz Mrkotání. 1598.

431374   Žapliť sa Svazek: 10 Strana: 0545
Žapliť sa = dohadovati se. Slov. Phľd. XXIV. 606.

431375   Žaponisující Svazek: 10 Strana: 0545
Žaponisující dámy (po žaponsku si ve- doucí). Nár. list. 1903. 353. 9.

431376   Žar Svazek: 5 Strana: 0780
Žar, a, m., basuarius, pták pštrosovitý. Krok. II. 124.

431377   Žár Svazek: 5 Strana: 0780
Žár, u, m. = vysoká teplota žhavých hmot; žežavosť, žeřavosť, zanícení, die Hitze, Gluf. Z. k sváření železa. D. Ž. uhlí, die Kohlenglut; červený ž., die Rothglühhitze, plamenný ž., das Flammenfeuer; v červeném žáru shořeti. Šp. Ž., lit. ž?r?ti, glühen. Mkl. aL. 60. Tá moja hlavenka žiarom rozpálená, nemôže ju schladiť vodička studená. Vaj. Tat. a mor. 47. Než to zrálo na pekelném žáru. Sš. Snt. 131. Ž. krve. Kká. K sl. j. 155. Z. retů. Goll. Slunce žáry parné; Po- lední ž.; Žár hranice, sopečný. Vrch. — Přenes. = prudkosť, zápal, oheň, die Hef- tigkeit, Glut, das Feuer. Ž. lásky. Šf. Duch můj hotov v svatém žáru pro svobodu dáť se v seč. Štulc. I. 94. Ž. poetického ducha. Šml. I. 11. Ž. očí. Čch. Bs. 43., 59. Co jest to lásky žár? Ntr. VI. 105. Z očí žár na- dšení jim blýská; Divý ž. vášně; 'L. po- msty plál v mém srdci. Vrch. Ž. šílený plá na očích; Zraků divoký ž. Osv. I. 377., V. 758. Rév zlatý ž.; Touhy ž. Kká. K sl. j. 26., 51. S vilným žárem v zraku. Kšá. K nimžto planul plným hněvu žárem. Čch. Mch. 61. Nabádal k hněvnému žáru; Při muzice v srdcích bývá plno žáru. Klš. — Ž. = ždár, výpal, vypálené místo, paseka
získaná vypálením lesa, die Ausrodung eines
Waldes durchs Feuer, die Brandstätte. Vz
Žďár. Staropohanských obyčajov, rozprávok,
obradov, mien, vrchov, miest, vesnic, mohyl,
hrádkov, žiarov .... množstvo nachodí sa
na Slovensku. Č. Čt. II. 380. K jeho (Peru-
nově) pocte pred jeho sochou pálil sa usta-
vične oheň, jako i na horách, které menujú
sa Žiare, páleval sa ustavične oheň. Takéto
Žiare nachodia sa v každej slovenskej sto-
lici. Č. Čt. II. 384. — Ž., něm. Schorsch,
ves u Nových Hradů; něm. Ziaro, ves u Vo-
lyně. PL. Cf. Ulk. Kfsk. 653. — Ž. = cha-
lupy v bývalém lese. Laš. Brt. D. 303. — Ž., psí jm. Škd. exc. — Ž., novoholandský pták. Zl. klasy 1855.

431378   Žár Svazek: 7 Strana: 1168
Žár. Cf. Mkl. Etym. 409. b., Kram. Slov., Šf. III. 563. — Ž. pohoří. Krč. G. 345.

431379   Žár Svazek: 8 Strana: 0524
Žár, slov. žiar. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 80., 312.

431380   Žár Svazek: 9 Strana: 0417
Žár. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 72.

431381   Žár Svazek: 10 Strana: 0545
Žár, u, m., rybník na Krumlovsku. Arch. XXI. 543.

431382   Žára Svazek: 5 Strana: 0780
Žára, y, f. = zora, záře, záření, der Schein, Schimmer, Glanz, das Licht. Ranňá ž., die Morgenröthe, polnočná, das Nord- licht. Slov. Bern., Loos. U Břeclavi. Tč. Na Ostrav. Tč. Na nebi je žářa, někde hoří, Feuerschein. Na Mor. Tč. Šd. Nebyla to žára, žára ohníčková, než to byla žára, žára, šohajkova. Sš. P. 415. Tráva zelená, rosa studená, prečo nás spája slnka žára čer- vená? Sl. ps. 48. Tu deň je už, večného dňa čistá žiara svieti živobytím sveta. Lipa 178. Keď žiara zorničná na horách zasvieti, rozlúčime sa s nášmi hviezdami. Syt. Táb. 46. Svetlo slnečnie volá sä rano zora, svit, večer žiara (zore zapálené, červánky), ces den jas. Hdž. Čít. 151. Preč, preč mrákavy, preč z mojej hlavy ! Mladosti mej žiara blíska! Btt. Sp. 119. Čítal si často v ružovej žiari líc, čo počuť chcely uši. Sldk. 322. Na mo- dlitbách duša jejej k Bohu uletuje, až ra- ňajšej zory žiara hory pocaluje. Ppk. I. 219. Za žiarou prišla zase až k vatre. Dbš. Sl. pov. II. 44. Tam teda pokľaknuv na po- božných stále sa meškal modlitbách, doka- váď zorná nevychádzala žára; Masnějším hotové podpálá od spodu lúčom; v tom sa plameň vyrazí a bledou zableskoce žárou. Hol. 9., 258.

431383   Žaravice Svazek: 5 Strana: 0781
Žaravice, dle Budějovice, Žarawitz, ves u Přelouče. PL., Sdl. 1. 259.

431384   Žáravý Svazek: 5 Strana: 0781
Žáravý = zářící, jasný, leuchtend, hell. Cf. Žára. Němc. VII. 101.

431385   Žarčanka Svazek: 5 Strana: 0781
Žarčanka, y, f., chlora, die Chlore, rostl. Ž. porostlá, ch. perfoliata. Vz Rstp. 1076., Slb. 375.

431386   Žarčice Svazek: 5 Strana: 0781
Žarčice, dle Budojovice, tvrz. Arch. I. 540.

431387   Žarda Svazek: 5 Strana: 0781
Žarda, y, f. = sukovitá, silná hůl, ein knotiger Stock. Us.

431388   Žárec Svazek: 5 Strana: 0781
Žárec, rce, m., jm. polností u Hovězí na Vsacku. Vck.

431389   Žárec Svazek: 9 Strana: 0417
Žárec, rce, m. (Žáry) = místo, kde ovčáci ohně zapalovali nebo kde se lesy vypalo- valy. Vck.

431390   Žárečník Svazek: 5 Strana: 0781
Žárečník, u, m., Linkia. rostl. lilkovitá. Rostl. III. a. 82.

431391   Žarek Svazek: 5 Strana: 0781
Žarek, rku, m. = subucula, košile, das Hemd. Obleče biskupa v ž. lněný. BO.

431392   Žárka Svazek: 5 Strana: 0781
Žárka, y, f., der Rostbraten. Šd.

431393   Žárko Svazek: 5 Strana: 0781
Žárko, a, m., os. jm. Slov. Hol. 191.

431394   Žarkoslav Svazek: 5 Strana: 0781
Žarkoslav, a, m., os. jm. Slov. Hol. 150.

431395   Žarkov Svazek: 5 Strana: 0781
Žarkov (= Žantov ?), ves v Bolesl. Vz Blk. Kfsk. 532.

431396   Žárkov Svazek: 5 Strana: 0781
Žárkov, u, m. = žároviště, der Brand- altar. Pluskal Děj. 188.

431397   Žárkovice Svazek: 5 Strana: 0781
Žárkovice, e, f. = žárkovina. Šd.

431398   Žárkovina Svazek: 5 Strana: 0781
Žárkovina, y, f., vz Žárka. Šd.

431399   Žarký Svazek: 7 Strana: 1168
Žarký = ohnivý, palčivý, horoucí, žhavý, heiss, glühend. Slov. Šd., Phľd. 1881. 168., Rr. Sb.

431400   Žarlaviti se, il Svazek: 5 Strana: 0781
Žarlaviti se, il, en, ení, sich mit etwas mühsam abgeben, scheren. Šm. Žadlaviti se.

431401   Žarlavý Svazek: 5 Strana: 0781
Žarlavý = páravý, zdlouhavý. Ž. práce. Na Želivsku. Sř.

431402   Žárlice, e Svazek: 5 Strana: 0781
Žárlice, e, f., die Eifersichtige. Slov.

431403   Žárliti Svazek: 5 Strana: 0781
Žárliti, il, ení = řevniti, eifern, eifer- sichtig sein. Us. — nad kým: nad svou milenkou. Na Ostrav. Tč. — s čím, s kým. S krajem nohavic a plášťů krátkých žárlí kordů zlaté rukojeti. Hdk. Za vol. 9.

431404   Žárlivě Svazek: 5 Strana: 0781
Žárlivě, eifersüchtig. Jak ž. bděly Čechy nad touto přirozenou ohradou. Ddk. IV. 212. (V. 68.).

431405   Žárlivec Svazek: 5 Strana: 0781
Žárlivec, vce, m. = kdo je žárlivý, der Eifersüchtige. S tím ž-cem je hrůza. Us. Kšť.

431406   Žárlivost Svazek: 5 Strana: 0781
Žárlivost, i, f. = řevnivosť, die Eifersucht. Plk. Ž. = usilování jiné převýšiti spojené se zármutkem pro přednosť jiných a s tajnou proti nim záští. Sš. II. 62. Naplněni byli ž-stí. Sš. Sk. 59. Ž-sti muka. Čch. Bs 94. Cf. Die Eifersucht ist eine Leidenschaft, die mit Eifer sucht, was Anderen Leiden schafft.

431407   Žárlivosti Svazek: 8 Strana: 0524
Žárlivosti, vz Vrch. Rol. XXXI. 37. nn.

431408   Žárlivůstka Svazek: 5 Strana: 0781
Žárlivůstka, y, f, die Eifersüchtelei. Maloměstská ž. Sš. L. 63.

431409   Žárlivůstkování Svazek: 5 Strana: 0781
Žárlivůstkování, n., die Eifersüchtelei. Sm.

431410   Žárlivý Svazek: 5 Strana: 0781
Žárlivý = řevnivý, eifersüchtig. — nač. Města a městysy žárlivy jsouce na své svo- body se šlechtickými statkáři neustále se sporovaly. Ddk. VI. 74.

431411   Žarloch Svazek: 5 Strana: 0781
Žarloch, a, m., os. jm.

431412   Žarlok Svazek: 5 Strana: 0781
Žarlok, a, m., squalus, ryba. Krok I. d. 105.

431413   Žarlokovitý Svazek: 5 Strana: 0781
Žarlokovitý. Ž. ryby. Vz Źarlok.

431414   Žárna Svazek: 7 Strana: 1168
Žárna, y, f. = kotlíček kadidlný. Hnoj

431415   Žárně Svazek: 8 Strana: 0524
Žárně. Lká v hořkém pláči usedavě, žárně. Vrch. Rol. XXX. 15.

431416   Žarnica Svazek: 5 Strana: 0781
Žarnica, e, f., řeka na Slovensku vté- kající do Hrona; místní jm. Sl. let. VI. 130.

431417   Žárnice Svazek: 7 Strana: 1168
Žárnice, e, f. = pec pod kotlem. Rk.

431418   Žarno Svazek: 5 Strana: 0781
Žarno, a, n. = ruční mlýn, die Hand- rnühle. U Opavy. Pk.

431419   Žárno Svazek: 5 Strana: 0781
Žárno = ohnivě, bystře, feurig. Holky na mně ž. pohledly. Ksm. II. 205.

431420   Žarnolupek Svazek: 5 Strana: 0781
Žarnolupek, pku, m., der Pyroplyllit, nerost křeman. Miner. 459.

431421   Žarnov Svazek: 5 Strana: 0781
Žarnov, u, m. = žernov, mlýnský kámen, der Mühlstein. Na Slov. Bern., Hdž. Čít. 204.

431422   Žarnov Svazek: 8 Strana: 0524
Žarnov, a, m., ves na Slov. Phľd. XII. 177.

431423   Žarnovec Svazek: 5 Strana: 0781
Žarnovec, vce, m., ves na Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 13.

431424   Žarnovica Svazek: 8 Strana: 0524
Žarnovica, e, f., mě. v Tekovsku. Phľd. XII. 177., 340.

431425   Žarnovice Svazek: 5 Strana: 0782
Žarnovice, e, f. = potok v Turčanské stolici na Slov. Phld. IV. 531. — Ž., dle Budějovice, ves v Uhřích. Hol. 189.

431426   Žárný Svazek: 5 Strana: 0782
Žárný = plný žáru, glühend. Ž. oheň. Č. Ž. krb, Msn.. Nr. 123., kozub, Phld. V. 57., výheň, Čch. L. k. 58., sluuce, ruka, Osv. V. 766., 759., východ. Kká. K sl. j. 11. Ž. cylindr (naboj bomby), der Branderlinder. S. N. Ž. metla komety. Btt. Sp. 60. — Prenes. Ž. oko, Kká. K sl. j. 101., Kls., zrak, Čch. Mch. 27., touha, Kká. K sl. j. 81., opojení. Hrts. — čím. Na zlatém a drahými kamenicami žárném prestole. Hol. 251. Žarohas, u, m., der Exstinkteur. Rk.

431427   Žároděj, e Svazek: 7 Strana: 1168
Žároděj, e, m., deflagrator, kalorimotor. Kod. Úv. 291.

431428   Žárohled Svazek: 7 Strana: 1168
Žárohled, u, m., Photoscop. Čerm. Kal. čes. has. 1885. 94.

431429   Žárohlína, y Svazek: 7 Strana: 1168
Žárohlína, y, f., terra cotta. Rk.

431430   Žaróch Svazek: 8 Strana: 0524
Žaróch, u, m., vz Zaružina (3. dod.).

431431   Žarojev Svazek: 5 Strana: 0782
Žarojev, u, m., isopyre, nerost křeman. Miner. 452.

431432   Žárokruh Svazek: 7 Strana: 1168
Žárokruh, u, m. Dk.

431433   Žaroměr Svazek: 5 Strana: 0782
Žaroměr, u, m., der Pyrometer. Nz. Vz KP. II. 336., IV. 322., Stč. Zmp. 502., Mj. 12. Ž. Daniellův, ž. vzduchový Petersenův, Kk. Gauteletův. KP. V. 98.

431434   Žároměr Svazek: 8 Strana: 0524
Žároměr, u, m. Ž. slouží k měření ná- ramného horka, Pyrometer, m. Am. Orb. 32., 34.

431435   Žaroniti Svazek: 5 Strana: 0782
Žaroniti, il, ěn, ění = žebroniti. Prosil, žaronil. Kv. 1884. 565.

431436   Žaronor Svazek: 5 Strana: 0782
Žaronor, u, m., der Feuertauchapparat. Rk.

431437   Žarook Svazek: 7 Strana: 1168
Žarook. a, m., os. jm. v slov. mythol. Phľd. II. 499.

431438   Žárooký Svazek: 10 Strana: 0545
Žárooký blouznivec. Kká. Sion I. 71.

431439   Žaroplodný Svazek: 5 Strana: 0782
Žaroplodný, Gluth erzeugend. Stč. Zmp. 483.

431440   Žárorys Svazek: 9 Strana: 0417
Žárorys. Ž. (čára ohnivá) u topení kotlů = čára v kotle, až ku které voda v něm má sáhati. KP. IX. 6., Ott. XIV. 977.

431441   Žárorys Svazek: 10 Strana: 0545
Žárorys, u, m. = strop ohniště. KP. X. 405.

431442   Žarošice Svazek: 5 Strana: 0782
Žarošice, dle Budějovice, poutnické místo u Kyjova na Mor. s přestarýrn kostelem. Vck., Tč. V Ž-cích cář ruský a císař ra- kouský po bitvě u Slavkova pro bídu jen zemáky k večeři měli. Tč. U Žarošic ko- peček, na kopečku domeček, v tom domečku je má milá, ta panenka Maria. Sš. P. 73.

431443   Žárošky Svazek: 10 Strana: 0545
Žárošky, zaniklá ves v Bučovsku na Mor. Vz Mtc. 1905. 379.

431444   Žaroučí Svazek: 9 Strana: 0417
Žaroučí, n. Plné ž. = upolín (rostl. ). Mus. ol. III. 136.

431445   Žarouš Svazek: 5 Strana: 0782
Žarouš, e, m. = pryskyřník lítý, ranun- culus sceleratus. Vz Rstp. 12., FB. 70., Čl. Kv. 279., Odbor. path. a ther. III. 701. — Ž. = blatouch, caltha palustris. U Šumberka na Mor. JT.

431446   Žaroušek Svazek: 8 Strana: 0524
Žaroušek, vz Žarouš. Tvarožná. Hledík.

431447   Žaroušovitý Svazek: 5 Strana: 0782
Žaroušovitý. Ž. rostliny, ranunculeae. Vz Lakušník, Pryskyřník, Orsej. Rstp. 10.

431448   Žárov Svazek: 5 Strana: 0782
Žárov, a, m., Sorau, v Brandenbursku. Vz S. N., Tk. IV. 570.

431449   Žarované Svazek: 7 Strana: 1168
Žarované, oddíl polabských Srbů. Šf. Strž. II. 618. Cf. Zarované (dod.).

431450   Žárování Svazek: 8 Strana: 0524
Žárování. Elektrické ž. KP. VI1I. 213.

431451   Žarovčík Svazek: 9 Strana: 0417
Žarovčík, potok u Trstené. Mus. slov. II. 22.

431452   Žarověst Svazek: 5 Strana: 0782
Žarověst, u, m. = požární automat, der Feuermelder, Feuerautomat. Dch.

431453   Žarověsť Svazek: 5 Strana: 0782
Žarověsť, i, f., die Anmeldung durch den Feuerautomat.

431454   Žarovice Svazek: 5 Strana: 0782
Žarovice, dle Budějovice, Žarowitz, ves u Plumlova. PL., Tč., Vck., Tk. I. 402., III. 7I.

431455   Žárovice Svazek: 8 Strana: 0524
Žárovice, e, f. = lampa se žárovým svě- tlem. O zevnější úpravě její vz v KP. VIII. 169., 210. Cf. násl.

431456   Žárovina Svazek: 5 Strana: 0782
Žárovina, y, f. = látka žár působící, v bombách das Brandzeug. Čsk. Ž. = hranice, bustum. Vlšk. 481. — Ž., der Sonnberg. Nz.

431457   Žárovisko Svazek: 5 Strana: 0782
Žárovisko, a, m., die Brandstätte. Roz- něcujme ž-ska lásky, podporujme bohulibý pokoj. Chládek 73.

431458   Žarovišče Svazek: 7 Strana: 1168
Žarovišče, e, n. = žároviště, strč. Šf. III. 545.

431459   Žároviště Svazek: 5 Strana: 0782
Žároviště, ě, n. = hranice i místo, kde mrtví se pálili, der Scheiterhaufen; die Leichenbrandstätte, Ustrine. Krok. Cf. S, N. (dod.)., Vlšk. 480. VMV. nepravá glossa. Pa. Krok, Ks. Jg. myslí, že ž. znamenalo toliko místo, kde mrtvoly se pálily. Cf. Smetiště, Hradiště. Ž. (žárovišče, sarowisce, pyra, rogus) = místo, kde pohanští Čechové mrtvoly veřejně pálili. Odtud místní jména: Žerovice, Žarovice, Serovice, Žerovnice. S.
N. XI. 316. Cf. Žár, Ždár. Nebo jak na
vrcholu samém, tak i v hájku po jižním
úbočí se táhnoucím vyskytuje se veliký
počet žárovišť. Vc. Prav. I. 5. 14. sh. — Ž. = místo, kde se les spálil, spáleniště, po- hořeliště, die Brandstätte. Cf. Žár, Žďár. Nz. Kdo ví, zda vyprávěl bych příště kde u jiného ž. Hdk. (Osv. 1880.). — Ž. ve výhni = místo, kde se železo nejvíce rozpaluje. Vz, Včř. Z. II. 13. — Ž. v horn. = požárné, hořící pole, das Brandfeld. Hř.

431460   Žároviště Svazek: 10 Strana: 0545
Žároviště, ě, n. = místo, kde se pálily mrtvoly. Škod. II2. II. 212.

431461   Žárovito Svazek: 5 Strana: 0782
Žárovito, hell, leuchtend. Tu k spánku víko pritkýňa a hneď zas žiarovito hľadí. Phld. IV. 12.

431462   Žárovka Svazek: 7 Strana: 1168
Žárovka, y, f. = uhel hořící v elektrické lampě; žárová lampa elektrická. Us.

431463   Žárovka Svazek: 8 Strana: 0524
Žárovka, y, f. = svítilna žárová, žárovice. Svítilna, která poskytuje světla rozžhaveným, do proudovodu vloženým vláknem uhlíkovým. Vz KP. VIII. 163., 169., 506. Ž. s uhlem vy- nalezena již r. 1838. Vz ib. 16.

431464   Žárovná Svazek: 5 Strana: 0782
Žárovná, é, f., Źarowna, ves u Husince. PL. Vz Blk. Kfsk. 37.

431465   Žárovna, y Svazek: 5 Strana: 0782
Žárovna, y, f., v horn. die Prägelkatze, Prügelkatze. Hř., Šp.

431466   Žárovník Svazek: 7 Strana: 1168
Žárovník, u, m. = výheň v lučebnických kamnech. Rk.

431467   Žarovod Svazek: 7 Strana: 1168
Žarovod, u, m., ve fys., Deflagrator, m. Rk.

431468   Žárový Svazek: 5 Strana: 0782
Žárový, gluthig, Gluth-, Glüh-. Ž. lampa elektrická, světlo. Us. Pdl. Ž. pec (palací, plamenice). Včř. Z. I. 8.

431469   Žárovy Svazek: 7 Strana: 1168
Žárovy, míst. jm. VSlz. II. 209., MzO. 1890. 123.

431470   Žárový Svazek: 8 Strana: 0524
Žárový. Ž. svítilna. Vz Žárovka (3. dod.). Ž. hroby. Vz NZ. III. 461.

431471   Žárový Svazek: 9 Strana: 0417
Žárový fale (u pokladen). Brandfalz. KP. VII. 502.

431472   Žárový. Ž Svazek: 7 Strana: 1168
Žárový. Ž. lampy plynové světlo vzniká rozžhavením nějaké pevné ohnivzdorné látky (vápna, cirkónu, platiny a p.). Vz KP. Vl. 416. Ž. hroby (kde uloženy spálené zbytky mrtvol). Ndr. Anthr. I. 38., NZ. I. 45., 222.

431473   Žárský Svazek: 5 Strana: 0782
Žárský, ého, m., os. jm. Vck.

431474   Žárství Svazek: 10 Strana: 0545
Žárství, n. = oheň. Z praž. kn. soud. 1536. Wtr.

431475   Žart Svazek: 5 Strana: 0782
Žart = žert. Slov.

431476   Žart Svazek: 8 Strana: 0524
Žart, u, m. = žert. Dbš. Sl. pov. 450., 457., Pastr. L. 9.

431477   Žartíček Svazek: 5 Strana: 0782
Žartíček, čku, m. = žertíček.

431478   Žartík Svazek: 5 Strana: 0782
Žartík, u, m. = žertík.

431479   Žartovač Svazek: 5 Strana: 0782
Žartovač, e, m. = žertovník.

431480   Žartování Svazek: 5 Strana: 0782
Žartování = žertování.

431481   Žartovati Svazek: 5 Strana: 0782
Žartovati = žertovati.

431482   Žartovitý Svazek: 5 Strana: 0782
Žartovitý = žertovitý.

431483   Žartovlivý Svazek: 5 Strana: 0782
Žartovlivý = žertovný.

431484   Žartovně Svazek: 5 Strana: 0782
Žartovně = žertovně.

431485   Žartovní Svazek: 5 Strana: 0782
Žartovní = žertovní.

431486   Žartovnice Svazek: 5 Strana: 0782
Žartovnice = žertovnice.

431487   Žartovník Svazek: 5 Strana: 0782
Žartovník = žertovník.

431488   Žartovnosť Svazek: 5 Strana: 0782
Žartovnosť = žertovnosť.

431489   Žartovný Svazek: 5 Strana: 0782
Žartovný = žertovný, -ní.

431490   Žarúš Svazek: 5 Strana: 0782
Žarúš, e, m. = žarouš. Mor. Šd.

431491   Žarúž Svazek: 8 Strana: 0524
Žarúž, e, f. = žáružík, žaruží, žaružina, caltha palustris, rostl. Brt. D. II. 500. — Ž., zarůžek atd. Vz Zaružina (3. dod.).

431492   Žarůžek Svazek: 5 Strana: 0782
Žarůžek, žku, m. = žarouš, ranunculus. Mor. Brt., Bka. Žlutý jako žarůžek. Brt.

431493   Žaružel Svazek: 5 Strana: 0782
Žaružel, f., seda, zastr. Rkp. vodň.

431494   Žaruží Svazek: 8 Strana: 0524
Žaruží, n., vz předcház. Žarúž.

431495   Žáružík Svazek: 8 Strana: 0525
Žáružík, u, m., vz předcház. Žarúž.

431496   Žaružina Svazek: 8 Strana: 0525
Žaružina, y, f., vz předcház. Žarúž.

431497   Žáry Svazek: 5 Strana: 0782
Žáry, pl., m. a) les u Zděchova, b) pole u Hovězí na Vsacku. Vck.

431498   Žáry Svazek: 9 Strana: 0417
Žáry, vz předcház. Žárec.

431499   Žář Svazek: 5 Strana: 0780
Žář = zář. Mor. Bkř., Vck.

431500   Žář Svazek: 7 Strana: 1168
Žář, vz Zaře.

431501   Žářa Svazek: 7 Strana: 1168
Žářa = záře Dol. Brtch. Vz Záře.

431502   Žařáb Svazek: 5 Strana: 0781
Žařáb = jeřáb, der Kranich. Bhm. min.

431503   Žařenice Svazek: 5 Strana: 0781
Žařenice, e, f. = topinka, geröstete Brod- schnitte. Na Slov. Plk.

431504   Žáří Svazek: 5 Strana: 0781
Žáří = září (měsíc), September. Na Slov. žárí. Na Hané. Bkř. Cf. Žář.

431505   Žařiště Svazek: 5 Strana: 0781
Žařiště = hranice ku pálení pohřebních jídel a obětí. Koll. St. 601.

431506   Žářiti Svazek: 5 Strana: 0781
Žářiti, il, en, ení = péci, smažiti, pra- žiti, prögeln, rösten an der Glut. Slov. Plk. — co. Rk. — Ž. = zářiti. Uhlí žáří. Na Ostrav. Tč. Na Hané. Bkř. Také na Slov. — odkud. Aničke vlásky belavé padajú do bielej tvári, z Jankových oču veselo šelmovská iskierka žiari. Vaj. Tat. a mor. 149. — (se) jak. Jaký pekný západ slnka, jakou milou zorou žiari! A ten slepý ju nevidí, ale dobre cíti v tvári. Č. Čt. 1. 64. Opreté na prejasných slnka paprškoch lebky horá a na ďáľ trasavými sa bleskami žárá. Hol. 25. Blesky tuhými na ďáľ sě prúhami žárá. Ib. 6. Sám zlata najmnožšú za všetko to dostane ťarchu, a vzácných kameňov, čo sa jasným žárily ohňom. Ib. 73. Keď sa žiari v pableskoch slnečných najpekneji chlum, vtedy sbierajú v dolinách sa hromo- nosné chmáry. Zbr. Lžd. 121.

431507   Žářiti Svazek: 7 Strana: 1168
Žářiti, pregeln. Ct. Mkl. Etym. 409. b.

431508   Žas Svazek: 5 Strana: 0782
Žas, u, m. = úžas. VMV. nepravá glossa. Pa. Vz Mkl. a L. 60., Gt. F. 101. Ž., u Ko- jetína. Bkř. Ž., užasnutí, úžas. Čch. Bs. 73. Mysle na tě, plynu v sladkém žase. Sš. Snt. 38. S nich nemoh' očí spustiť žasem nesko- nalým. Kká. Td. 49.

431509   Žas Svazek: 7 Strana: 1168
Žas. Šf. III. 551.

431510   Žásání Svazek: 5 Strana: 0782
Žásání, n., formidatio. Vz Žásati. BO.

431511   Žásati Svazek: 5 Strana: 0782
Žásati; žásiti, il, en, ení; žasnouti, žasnu, žesneš, nč. žasneš, vz Listy filol. 1884. 276.; ul, ut, utí; žásti, žasu, žásl (žíští, zastr.) = uleknouti, lekati (zastr.), in Schrecken setzen; lekati se, děsiti se, hroziti se, schaudern, sich entsetzen, in Erstaunen gerathen; ž. se = lekati se, žasnouti, sich entsetzen, schau- dern, erschrecken. Jg., Lex. vet. — koho. Některé ženy žiesly sú ny. ZN. Zrak žasl. Hdk. Žasnoucí oko, zrak. Koll. III. 318. Nežásaj sě, jež mě uvidíš. 14. stol. Mnč. R. 19. Lovec žasne. Mus. — nad čím. Rk. Tuť věru žasneme nad bohatstvím, jímž oplývali panovníci moravští a čeští. Ďdk. IV. 310. A žasnou nad tou písní hlasnou. Sš. Bs. 30. Duch nad silou žasne. Čch. Mch. 78. Až hrabě žasl nad tou krásou nenadálou. Kká. Td. 50. Mnozí nad tím žasnou. V. — se čeho. Žásají se ho na cestě. Eccl. Žásám se vašich slov. Kos. Ol. I.. 136. Žásajíce se propasti. Smil. v. 168. Nežásajte se těch, ješto tělo zabíjejí. ZN. Trojie věci mé sě srdce žásá; Nežásaj sě jich; Neroď sě stra- chovati ani žásati čeho. BO — proč. Z tvé řeči žasneme. Msn. Or. 57. Žásli sě strachem. ZN. Protož se zlostí pro ni žásá. Výb. I. 924. — čím. Oči divem žasly. Čch. Bs. 83. Krása její vše je divem žásá. Sš. Bs. 193. Novými divy žásal jsem se. Anth. Jir. I. 53. — před čím, správně: se čeho, nad čím.

431512   Žásati Svazek: 7 Strana: 1168
Žásati. Cf. Mkl. Etym. 406. b , List. fil. XVI. 176. Kakž se koli žásá někdy. Št. Kn. š. 224. 28. Tak se žasú. Sv. ruk. 163. Nežásaj sě, Anna. Výb. I. 390. — se proč. Proto se nic nežasaj. Výb. I. 291.

431513   Žasavosť Svazek: 5 Strana: 0783
Žasavosť, i, f. = lekavosť, die Furcht- samkeit. Jg. Slov.

431514   Žasavý Svazek: 5 Strana: 0783
Žasavý = lekavý, furchtsam. Bibl. Člověk ž-vý a srdce strašlivého. BO. Ž-vým hlasem to vykládal; Ž-vým okem za sebe hleděl. Us. Tč.

431515   Žaslivý Svazek: 5 Strana: 0783
Žaslivý, schreckenbietend. Ž. soud, právo. Dch.

431516   Žaslý Svazek: 10 Strana: 0545
Žaslý, attonitus, uleklý. Mam. F. 85b. 2.

431517   Žasno Svazek: 5 Strana: 0783
Žasno. Pořád jasno, člověku žasno, nichts ist schwerer zu ertragen als eine Reihe von schönen Tagen. Dch.

431518   Žasnouti Svazek: 9 Strana: 0417
Žasnouti. O tvarech sr. Gb. H. ml III. 2. 257.

431519   Žasnouti Svazek: 10 Strana: 0545
Žasnouti, vz Žásati.

431520   Žasnutí Svazek: 9 Strana: 0398
Žasnutí, n. Sladké duše z. Mtc. 1899. 57.

431521   Žasný Svazek: 5 Strana: 0783
Žasný, staunend, schaudernd, schauder- haft, entsetzend. Dch. Ž. výše, Čch. Mch. 77., vášeň. Čch. L. k. 59.

431522   Žasť Svazek: 5 Strana: 0783
Žasť, i, f. Slov. V Evrope žasť! Z osviet pyšných kráži od západu ide chmárava na teba, Rus, na teba to vraží nenávisť a závisť rúhavá. Phld. IV. 155. — Hdž.

431523   Žastec Svazek: 7 Strana: 1168
Žastec, stce, m. = tuha, grafit. Slov. Rr. Sb.

431524   Žaškov Svazek: 7 Strana: 1168
Žaškov, a, m., míst. jm. na Slov. Ev. šk. III. 262., Phľd. X. 564.

431525   Žaškovec Svazek: 10 Strana: 0545
Žaškovec, vce, m., potok a přítok Oravice na Slov. Sb. sl. 1901. 162.

431526   Žať Svazek: 7 Strana: 1168
Žať, vz Žnouti. Dol. Brtch.

431527   Žaták Svazek: 7 Strana: 1168
Žaták, a, m. = Žatčan. Pršp. 36.

431528   Žatba Svazek: 5 Strana: 0783
Žatba, y, f. = žen, der Schnitt. Slov. Baiz. Vz Žatva.

431529   Žatebný Svazek: 5 Strana: 0783
Žatebný, Schnitt-, Ernte-. Ž. píseň. Slov. Lip. II 174. Vz Žatevný.

431530   Žatec Svazek: 5 Strana: 0783
Žatec, tce, Žateč, tče, m., zastr. Ziateč, Ziatec (Haj.); mě. v Čech., Saaz. Jiní pak proto, že pod město zátoka z řeky blízko zatiekala, Žáteč jemu (t. j. městu Hlasislavi) říkali. Háj. Šťastným byl by se narodil, komu by se v Žatci nevysmáli, koho by z Loun nevyhnali a v Litoměřicích neopili (vínem). Šk. Vz víc o městě v S. N., Blk. Kfsk. 1462., Tk. Ž. 228., Tk. I. 630., II. 554., III. 664., IV. 746., V. 265., VI. 358. Tf. Odp. 395., Sdl. Hrd. I. 193.—194.

431531   Žatec Svazek: 7 Strana: 1168
Žatec. Cf. Pal. Rdh. II. 127. Ž. hrad u Kosmy. Vz Mus. 1892. 277.

431532   Žatec Svazek: 9 Strana: 0417
Žatec. O skloň. sr. Gb. H. ml. ?I. 1. 123.

431533   Žatecká Svazek: 5 Strana: 0783
Žatecká, é, f. Ž. (Kalivodová) Dorota. Vz Blk. Kfsk. 1018.

431534   Žatecko Svazek: 5 Strana: 0783
Žatecko, a, n., das Saazergebiet, der Saazerkreis. Dal. Jir. 29., 31. V Žatečtě. Arch. IV. 29.

431535   Žatecký Svazek: 5 Strana: 0783
Žatecký, Saazer-. Ž. župa. Vz S. N. XI. 316. Ž. kraj. Dal. Jir. 43. Žatectí sládci, vz Slánský. Ž. arcijahenství, Tk. IV. 155., kraj, ib. 133., 186., VI. 358. — Ž., ého, m., os. jm. Mus. 1880. 358. Ž. Jan. Vz Tk. V. 67.—68., Jir. Ruk. 360. Ž. Pavel f 1517. Vz Jg. H. 1. 659., S. N., Jir. Ruk. 367. Ž. Václ. f 1520. Vz S. N., Jir. Ruk. 367. Ž. Mik., malíř. Vz S. N. Ž. Martin f 1600. Vz Jir. Ruk. 360. Ž. Hav., Jak., Jan, Jiří, Václ. Vz Blk. Kfsk. 1462. Ž. z Vejkrštorfa. Vz Blk. Kfsk. 1065., Sdl. Hrad. I. 192.—194.

431536   Žatecký Svazek: 7 Strana: 1168
Žatecký, os. jm. Arch. VIII. 400. — Ž. Petr. Pyp. K. II. 331.

431537   Žatecký Svazek: 9 Strana: 0417
Žatecký. Jan Orpheus Ž. 1515. —-1542. Vz Truhl. 11. — Ž. Pav., spis. Vz Mus. 1901. 267.

431538   Žateč Svazek: 8 Strana: 0525
Žateč, .tče n. če (tč v č). K městu Žiaci. Posud k Zači, v Žači; od toho i chybný nom. Zač, f. Gb. H. ml. I. 394. Du do Žače.U Zbi- rova. Dr. Jedlička.

431539   Žatečan Svazek: 5 Strana: 0783
Žatečan, a, m., der Saazer.

431540   Žatel Svazek: 5 Strana: 0783
Žatel, e, m. = žnec. Us. Šd. — Ž., os. jm. Šd.

431541   Žatev Svazek: 5 Strana: 0783
Žatev, tve, f. = žatva. Šm.

431542   Žatevný Svazek: 5 Strana: 0783
Žatevný = žatebný, Ernte-. Ž. píseň. Dch., Koll. Zp. II. 388., Šd. Údolie sa ozýva žatevnými. Phld. III. 447. Kteražto náchyl- nosť v ž-ným čase až v horlivosť a blaženosť se menila. Koll. IV. 116.

431543   Žati Svazek: 5 Strana: 0783
Žati, vz Žíti (žnouti).

431544   Žatí Svazek: 5 Strana: 0783
Žatí, n. = žetí. Na Slov. Žatie trávy na Jana. Koll. Zp. I. 18. Ani mi to žatie po- riadkom neide, keď si já nevidím milého pri sebe. Koll. Zp. I. 301.

431545   Žáti Svazek: 9 Strana: 0399
Žáti, vz Zieti.

431546   Žatný Svazek: 5 Strana: 0783
Žatný, schneidbar, reif. Šd.

431547   Žatský Svazek: 5 Strana: 0783
Žatský, ého, m., os. jm. Šd.

431548   Žatva Svazek: 5 Strana: 0783
Žatva, y, f. = žetí, klizení, žeň, die Ernte, der Schnitt, das Mähen, Einsammeln der Früchte. Na Mor. a Slov. Také v Čech. u Žamberka, u Domažlic a j. Dbv., Jrsk. Nová ž.; Zlú ž-vu míti; Ešče je tvoja ž. zelená, dein Wunsch ist noch weit vorn Ziele; Svoju žatvu páliť (své lidi hubiti). Bern. Máme žatvu. Mor. Brt. Dospívá pro nebeskou žatvu (brzo umře). U Žamb. Dbv. Kloním se pod břemenem, jako žitný klas zralý k žatvě. Kos. v Km. 1884. 693. Žatva, milá žatva, vítaj s novým chlebom! Už sme sa nažali tam pod širým nebom. Sl. spv. II. 77. V divném (bitvy) jeku srp obrovský bleskne ... k žatvě bohaté. Čch. Ž. = žetí. Kká. Td. 19. Slovo ž., žitva znamenalo celú úrodu polnú a jej božstvom bola Živa. Kuzm. Pkr. 14. Kosba — žatva — milý to spev. Zátur. Toť mé žatvy, toť můj celý statek. Sš. Bs. 177. Hneď po žatve oženil sa. Lipa 215. Príhodný čas k žatve a z trúb jačaly veselé divé ohlasy. Lipa 247. Ž-vu jsme již skončili. Ntr. VI. 26. A ja schýlil som sa k zemi ako zralý klas, keď blíži sa k žatve; Do vody lebo na rosu ani raz (v těchto botách nechoďte). To hľaďte že iba nám čižmárom žatva, keď v botách po vodách! Dbš. Sl. pov. VII. 55., VIII. 12. Žatva, milá žatva, vítaj s novým chlébom, už budeme zpievať tam pod holým nebom; Diovčence do žatvy! srpy ako britvy: ktorá vyžne postať, má šuhajka dostať; Nepojdem do žatvy, dosť som já nažala, dosť som já od draba za rebra nabrala; V žatvě Slováci i zvláštní způsob pozdravování se mají; Setba i ž. každého roku na jinou a jinou třídu padne. Koll. Zp. I. 60., 300., II. 388., IV. 115., 116. Žatvy čas už nastal, nebrúsil nikdo kosáka, nikdo nezazpíval veselej nad hrsťami pesne; Bohatá ž. niv; I prám do- zrátá na kosák očekávala ž., keď každý od svej vlasti do krajny vrazil. Hol. 68., 250., 377. Těší se na to ako sedliak na žatvu. Mt. S. I. 96., Sb. sl. ps. I. 96. Po kosbách prichodí ž. Mt. S. 1. 201. Kdo se dívá na oblaky, ten žatvy nemívá. Na Slov. Tč.

431549   Žatva Svazek: 7 Strana: 1168
Žatva. Cf. Mkl. Etym. 409. a

431550   Žatviar Svazek: 5 Strana: 0783
Žatviar, a, m. = žnec, der Schnitter. Slov. Spevy ž-rov. Dbš. Obyč. 164. Posiela žinčice a páleného a vína za žiatviarmi na pole. Sb. sl. ps. I. 202., Mt. S. I. 202.

431551   Žatviarka Svazek: 5 Strana: 0783
Žatviarka, y, f. = žnečka, die Schnitterin. Slov.

431552   Žatvina, y, f Svazek: 5 Strana: 0784
Žatvina, y, f. = žetí. Ej veru vinohrad děvečkám vymrihlad, ale ta ž. děvečkam hostina. Koll. Zp. II. 389.

431553   Žatvový Svazek: 5 Strana: 0784
Žatvový, Schnitt-, Ernte-. Cf. Žňový. Ž. zpev. Sl. ps. Cf. II. XXV.

431554   Žatý Svazek: 5 Strana: 0784
Žatý; žat, a, o, geschnitten, geerntet. Ž. obilí. Us. Děvečka mě s sebou vzala na žatou nebo do lesa hledat hub. Km. 1884. Mi jest bral obilí žaté i nežaté. Půh. I. 256. V lesi je to uťaté, na poli je to žaté (há- danka). Mor. Šd.

431555   Žauditi Svazek: 7 Strana: 1168
Žauditi = žadoniti. Pořád na nás žaudí. U Roušína. Plsk.

431556   Žávati Svazek: 10 Strana: 0545
Žávati, iterat. k žíti, žnu. Us. Mš.

431557   Žavej Svazek: 9 Strana: 0417
Žavej muž. Vz Hoř. 114.

431558   Žáví Svazek: 7 Strana: 1401
Žáví (m. žahví, jahví) = jahodoví. U Vy- sokého. Kotík.

431559   Žavka Svazek: 5 Strana: 0784
Žavka, y, f. Ž. lesní, rubeta. Rkp. vodň.

431560   Žavota Svazek: 5 Strana: 0784
Žavota, y, m. a f., ein ausgelassener Bube o. Mädchen. Šm.

431561   Žavý, šp Svazek: 5 Strana: 0784
Žavý, šp. m.: žhavý. Vz toto. Jg. On je do toho ž. (entbrannt). Us. u Dobrušky. Vk.

431562   Žáža Svazek: 5 Strana: 0784
Žáža, e, f. = světlo, oheň (v dětské řeči). Hle, žáža! Vidíš žáža (žažu). Mor. Brt., Šd., Vck. Vz násl.

431563   Žáža Svazek: 7 Strana: 1168
Žáža. Také v Krkonš. Hk.

431564   Žážati Svazek: 5 Strana: 0784
Žážati = páliti (v dětské řeči), brennen. Vz Žáža. To žážá. V Kunval. Msk.

431565   Žažina Svazek: 5 Strana: 0784
Žažina = šašina, šarina, šaší. Koll. St. 535.

431566   Žažkov Svazek: 10 Strana: 0545
Žažkov, a, m., dědina v oravské stolici. Vz Sb. sl. VII. 53.

431567   Žažula Svazek: 5 Strana: 0784
Žažula, y, f. = žížala, hmyz, das Insekt, Ungeziefer. Cf. Žúžel. Mor. Kld. I.160., Vck.

431568   Žažulina Svazek: 5 Strana: 0784
Žažulina, y, f. = žažula. Slov. Ssk.

431569   Žbáč Svazek: 7 Strana: 1172
Žbáč. Št. Kn. š. 169., Pršp. 43. Rj.: žhář.

431570   Žbán Svazek: 5 Strana: 0784
Žbán, vz Čbán.

431571   Žbán Svazek: 7 Strana: 1168
Žbán. Cf. Šf. III. 557. Ž. hora u Řen- čova. Vz Ott. VI. 24. a.

431572   Žbán Svazek: 8 Strana: 0525
Žbán m. džbán, d odsuto. Gb. H. ml. I. 411.

431573   Žbánček Svazek: 5 Strana: 0784
Žbánček, ečku, m. = žbáneček. Slov. Bern.

431574   Žbáneček Svazek: 5 Strana: 0784
Žbáneček, čku, m., vz Čbán.

431575   Žbánek Svazek: 5 Strana: 0784
Žbánek, nku, m., vz Čbán. — Ž. = hruška. Mor. Brt.

431576   Žbankár Svazek: 5 Strana: 0784
Žbankár, a, m., der Krugmacher, Krug- händler. Slov. Bern.

431577   Žbankáriti Svazek: 5 Strana: 0784
Žbankáriti, il, ení, Krugmacher o. Krug- händler sein. Slov. Bern.

431578   Žbankárka, y Svazek: 5 Strana: 0784
Žbankárka, y, f., die Krugmacherin, Krug- händlerin. Slov. Bern.

431579   Žbánkárna Svazek: 9 Strana: 0417
Žbánkárna, y, f. = místo, kde dělají džbány. Us. Čes. 1. IX. 82.

431580   Žbankárský Svazek: 5 Strana: 0784
Žbankárský, Krugmacher-, Krughändler-. Bern.

431581   Žbankárství Svazek: 5 Strana: 0784
Žbankárství, n., das Krugmacherhand- werk, der Krughandel. Slov. Bern.

431582   Žbánky Svazek: 8 Strana: 0525
Žbánky, pl., m. = pukače, lychnis inflata. Brt. D. II. 504.

431583   Žbánov Svazek: 5 Strana: 0784
Žbánov, a, m., Krug, osada u Úsova na Mor. Tč.

431584   Žbány Svazek: 5 Strana: 0784
Žbány, pl. m., druh hrušek. Mor. Šd.

431585   ŽBány Svazek: 9 Strana: 0417
ŽBány, pl., m., pozemek na Hořicku. Hoř. 137.

431586   Žbár Svazek: 5 Strana: 0784
Žbár, u, m. = nakloněné dřevo v štolách, štrekách, které tyto podporuje, by se nesesuly, das Stützholz, die Stollenstütze. Am. — Ž. = žber. Bern.

431587   Žbar Svazek: 8 Strana: 0525
Žbar = džber. Phľd. 1893. 53.

431588   Žbára Svazek: 5 Strana: 0784
Žbára, y, f. = žbár, die Stollenstütze. Ssk.

431589   Žbarovati Svazek: 5 Strana: 0784
Žbarovati, unterstützen, stollen. Vz Žbár

431590   Žbel Svazek: 5 Strana: 0784
Žbel, e, m. = dřevěná nádoba na vodu (vyšší než puténka), k vrchu užší; při vrchu prostrčen jest šprušel, za niž se nosí. U Kelče. Brt.

431591   Žbelec Svazek: 8 Strana: 0525
Žbelec, lce, m. = řbelec, hřbelec. Dšk. Jihč. I. 11. Žber m. džber, d odsuto. Gb. H. ml. I. 411.

431592   Žbélek Svazek: 10 Strana: 0682
Žbélek, lku, m. = džbán na vodu. Brt. Sl.

431593   Žbelík Svazek: 9 Strana: 0417
Žbelík, u, m., studánka. ??k. Hol. 24.

431594   Žbelka Svazek: 5 Strana: 0784
Žbelka, y, f., samota u Batelova na Mor. Tč.

431595   Žber Svazek: 5 Strana: 0784
Žber, vz Čber.

431596   Žber Svazek: 7 Strana: 1168
Žber. Cf. Mkl. Etym. 37. b.

431597   Žběračka Svazek: 8 Strana: 0525
Žběračka m. sběračka. Us.

431598   Žbernice Svazek: 5 Strana: 0784
Žbernice, e, f. = káď, vana v lázni, eine Badwanne. I spatřili, že ještě dvě ž-ce jsou prázdny. Pk. Světoz. 1881. 93.

431599   Žberník Svazek: 7 Strana: 1168
Žberník, u, m. Ž. piva. Wtr. Obr. II. 330.

431600   Žbeřík Svazek: 7 Strana: 1168
Žbeřík, u, m., demin. žber. Us. Rgl, Let. 235.

431601   Žbírcel Svazek: 9 Strana: 0417
Žbírcel, cle, f. = hřbílko. Hoř. 287. Vz Žbírcle.

431602   Žbircle Svazek: 5 Strana: 0784
Žbircle = hřbelce. U Kr. Hrad. Kšť. Vz Žbírko.

431603   Žbirkať Svazek: 5 Strana: 0784
Žbirkať = plaziti se. Na Slov. Ssk.

431604   Žbírko Svazek: 5 Strana: 0784
Žbírko, lépe: hřebélko, der Striegel. Jg. Slov.

431605   Žblaboniti Svazek: 5 Strana: 0784
Žblaboniti, il, ění = cancati, unnützes Zeug reden. Us. Ktk.

431606   Žblabuň Svazek: 5 Strana: 0784
Žblabuň, ě, f., bublina vzduchu, die Wasserblase. Us. Psgr.

431607   Žblabuněti Svazek: 5 Strana: 0784
Žblabuněti, ěl, ění, Wasserblasen werfen. — kde. Na jednom konci rybníka foukne a na druhém to žblabuní. U Rychn. Ntk.

431608   Žblabuňka Svazek: 5 Strana: 0784
Žblabuňka, y, f. = žblabuň. U Bydž. u Něm. Brodu. Holk. Dělají-li se na kalužích ž-ky, bude dlouho pršeť. U N. Bydž. Kšť. — Ž., y, m. a f. = přihlouplý člověk, který všecko poví; žvástal, cancal. U Skuhrova, u Něm. Brodu. Brnt., Semrd., Kál.

431609   Žblachy Svazek: 7 Strana: 1168
Žblachy = pomyje kravám ; též nápoj z mouky a jiných přídavků rostlinných spařených. Mor. Vhl.

431610   Žblak Svazek: 7 Strana: 1168
Žblak, u, m. = žbluk, žblunkání. Žbla- kom naslúcha vody. Slov. Orl. VI. 204.

431611   Žbláňať Svazek: 5 Strana: 0784
Žbláňať = bláňať, zvoniti. Mor. Brt. D. 303.

431612   Žblemptati Svazek: 5 Strana: 0784
Žblemptati, patschen, plätschern. — kde: ve vodě, v blátě. Šaty ženské žblemptají po nohách, když jsou mokré. Mor. Tč. Ten šat se jí tak žblemptá za nohuma. U Uher. Hrad. Tč.

431613   Žblna Svazek: 5 Strana: 0784
Žblna, y, f. = žbluna. Slov. Loos.

431614   Žblnk Svazek: 5 Strana: 0784
Žblnk, u, m., das Wassergemurmel. Nač slávika hlasy v stienu húšťavy v tiché nočné časy s žblnkom potôčka ľubým sa slievajú. Lipa III. 351. Vo vode ž. so žblnkom se strieda. Ppk. II. 134.

431615   Žblnknúť do Svazek: 10 Strana: 0545
Žblnknúť do vody = žblunknouti. Slov. Phľd. XXII. 456

431616   Žblnkot Svazek: 5 Strana: 0784
Žblnkot, u, m. = žblunkot. Slov. Vaj. Tat. a mor. 39. Veselo šumí ž. vln ihravý. Č.Čt. I. 90.

431617   Žblnkotati Svazek: 5 Strana: 0784
Žblnkotati = žblunkotati. Slov. Ako stoki čerstvje tatránské žblnkocú. Phld. I. 6. Tvár žblnkotala v bôľu tisícom. Lipa I. 135.

431618   Žblnkotavý Svazek: 5 Strana: 0784
Žblnkotavý, plätschernd, murmelnd. Dup- nul nohou v kameň, i vyrítil sa ž. prameň. Phld. III. 1. 58. Čuj, jak ž. prameň v penách zráža sa o kameň. Ppk. I. 32.

431619   Žblochtati Svazek: 5 Strana: 0784
Žblochtati = žvaniti. — co. Když se napije, neví, co žblochtá. U Skuhrova. Semrd.

431620   Žblonit Svazek: 8 Strana: 0525
Žblonit = žvaněti, bláboliti. Jevíčko. Brt. D. II. 430.

431621   Žbluchan Svazek: 7 Strana: 1168
Žbluchan, u, m. = blatouch. U Kyš- perka. Jos. Káfuněk.

431622   Žbľuchat Svazek: 7 Strana: 1168
Žbľuchat, žbukat = dělati žbluch, žbluch. Je tu mokro, tak mně žbľuchá v botech. Na již. Mor. Šd.

431623   Žbluchnout do Svazek: 10 Strana: 0682
Žbluchnout do vody = skočiti. Vz Brt. Sl.

431624   Žbľuk Svazek: 7 Strana: 1168
Žbľuk, u, m. = žblukání, žblunkání. Mor. Šd.

431625   Žbľukať Svazek: 7 Strana: 1168
Žbľukať = žbluňkati. V nedoplněné bečici na zádech zbľuká. Na již. Mor. Šd.

431626   Žbluna Svazek: 5 Strana: 0784
Žbluna, žblunka, žbluňka, žblunečka, y, f. = bublina. Na Mor. Prší, až se dělají ž-ny na vodě. Us. Krůpěj do vody padajíc činí žblunu. Kom. Když uhodíš pleským kamenem do vody, dělají se na povrchu žbluny. Tč.

431627   Žbluňa Svazek: 5 Strana: 0784
Žbluňa, dle Báča = ožralec, der Säufer. Na Mor. Ktz.

431628   Žbľuňa Svazek: 8 Strana: 0525
Žbľuňa, dle Bača = hlupák. Brt. D. II. 430.

431629   Žblundra Svazek: 5 Strana: 0784
Žblundra, y, f., schlechtes Getränk, schlechte Suppe usw. U Olom. Sd.

431630   Žblundy Svazek: 10 Strana: 0545
Žblundy = bubliny. Dšk. Km. 22.

431631   Žblunečka Svazek: 5 Strana: 0784
Žblunečka, y, f., vz Žbluna.

431632   Žblunit Svazek: 10 Strana: 0682
Žblunit, vz Žblouit v I. Přisp — Brt. Sl.

431633   Žbluňk Svazek: 5 Strana: 0784
Žbluňk, plump, patsch = zvuk, který povstává, hodíš-li kámen do hluboké vody. Us. Tč. Hoď kámen do vody, udělá to ž. Vodník se dal do smíchu a ž. (skočil) do vody. Brt. Tam ništ nepočúvať iného len vetríčka šuchot, len vábných žblunky po- tóčkov. Hol. 346. (371.).

431634   Žbluňk Svazek: 9 Strana: 0417
Žbluňk, u, m. Ž. byla podzemní hospoda na rohu Rybní ulice v Praze. Vz Kukla. 158.

431635   Žblunka Svazek: 5 Strana: 0784
Žblunka, žbluňka, y, f., vz Žbluna.

431636   Žbluňkař Svazek: 9 Strana: 0417
Žbluňkař, e, m. = kdo chodil do Žbluňku. Kukla 162. Vz Žblunk.

431637   Žbluňkati Svazek: 5 Strana: 0784
Žbluňkati, žblunkati; žbluňknouti, knul a kl, utí, plätschern, plumpen ; spritzen. — abs. Nežbluňkej = nestříkej. Bs. Když prší, voda žblunká. Us. Šd. Ta horalská píseň se proudí jak ten žblunkající potůček horský od skalky ku skálce. Ntr. VI. 253. Jďte domov, jalovičky, na pól horňácka je slnko. Ešte posledníkrát čistej do sytosti vodičky z tejto si žblunčácej naporád uchlupnite réky: už skoro beh dokoná a zimou až do dna zatuhne. Hol. 358. Co spadne do vody a nežblunkne to? Stín. Mor. Tč. — kam: v tok. Dch. Sklínka padla z ruky a na zemi žblunkla. Na Ostrav. Tč. Tuze se na- hnula a do vody žblunkla. Němc. I. 68. Žába žblunkla do vody. Us. Kameni žblun- kají do vody. Tč. Kámen žblunkl do vody. — (komu) kde. Potůček žblunce po ka- menech. Víd. list. Žblunká mi v břiše. Us. Hned bol u jezera a už ju videl ve vode sa šplechtať a žblunkať jako rybu. Dbš. Sl. pov. VIII. 30. Napil jsem se vody a už to ve mně žblunká. Šd. Cosi ve vodě žblunklo. Us. Šd.

431638   Žblunkavě něco Svazek: 10 Strana: 0545
Žblunkavě něco plniti. Jrsk. XXVII. 380.

431639   Žblunkavý. Ž Svazek: 10 Strana: 0545
Žblunkavý. Ž. jarní strouha. Rais. Lid. 133.

431640   Žblunknouti Svazek: 5 Strana: 0785
Žblunknouti, vz Žbluňkati.

431641   Žblunknúť Svazek: 9 Strana: 0417
Žblunknúť = žblunknouti. Phľd. 1897. 190.

431642   Žblunknutí Svazek: 5 Strana: 0785
Žblunknutí, n., einmaliges Plätschern. Hodil klíč do vody nemalé maje potěšeni ze ž. Km. 1884.

431643   Žblunkot Svazek: 5 Strana: 0785
Žblunkot, u, m. = žblunkání, das Ge- plätsche. Ź. potoka. Sedl. Čistý z neho jak sklo pramének odtékal i zvučné mihotáním ž-ty dával. Hol. 328.

431644   Žblunkotati Svazek: 5 Strana: 0785
Žblunkotati, plätschern. — kde. Opodial zámku potok žblunkotal. Mt. S. I. 59.

431645   Žblunkotavý Svazek: 5 Strana: 0785
Žblunkotavý, vz Žblnkotavý.

431646   Žbráchal Svazek: 5 Strana: 0785
Žbráchal, a, m, Panscher; Schwätzer. Us. Dch.

431647   Žbráchati Svazek: 5 Strana: 0785
Žbráchati, žbrachtati se = máchati se, šplouchati se, broditi se, fletschern, mähren. Ve vých. Čech. Us. — kde: ve vodě. Us. u Bělohr. — Ž., aus vollem Maul schwätzen, grosse Lügen auskramen. Hanka.

431648   Žbrachel Svazek: 7 Strana: 1168
Žbrachel, chle, m. = trošek. Ž. soli. Též něco rozmočeného. Ze střevíců je ž. ČT. Tkč.

431649   Žbracholec Svazek: 5 Strana: 0785
Žbracholec, lce, žbrachovec, vce, m. = malá, tlustá ženská, ein kleines, dickes Weib. To je ž.! U Kr. Hrad. Kšť. — Ž. = pandero, teřich, der Wanst. Us.

431650   Žbracholec Svazek: 7 Strana: 1168
Žbracholec, lce, žbrachovec, vce, m., Wanst, m. Rk.

431651   Žbráchora Svazek: 5 Strana: 0785
Žbráchora, y, f., das Gewäsch, Geschwätz. Mus. VIII. 430.

431652   Žbrachta Svazek: 5 Strana: 0785
Žbrachta, y, f. = mnoho bláta, viel Koth. To je tam ž.! U Rychn. Brv.

431653   Žbrachtati se Svazek: 5 Strana: 0785
Žbrachtati se = žbráchati se. Šm.

431654   Žbrdlení Svazek: 10 Strana: 0545
Žbrdlení, n. = brlení. V. Mýto. Mš.

431655   Žbrílať Svazek: 7 Strana: 1168
Žbrílať = běhati, toulati se. Kde si zase žbrilal? Slov. Rr. Sb.

431656   Žbriol Svazek: 10 Strana: 0545
Žbriol, u, žbriolek, lku, m. = špatná káva, brynda. Šumava. Rgl.

431657   Žbŕlať Svazek: 8 Strana: 0525
Žbŕlať = čbŕlať, přelívati. Phľd. 1893. 53.

431658   Žbrnda Svazek: 10 Strana: 0545
Žbrnda, y, f. = brynda, kořalka. Slov. Phľd. XXIII 597.

431659   Žbrndati Svazek: 5 Strana: 0785
Žbrndati = žbŕňati. — co. Nežbrndej vodu. Na Hané. Bkr. Vz Žbronditi.

431660   Žbrochna Svazek: 5 Strana: 0785
Žbrochna, y, f. = ženská, která má na sobě mnoho sukní. U Košic. Brnt.

431661   Žbrochta Svazek: 5 Strana: 0785
Žbrochta, y, m. a f. = kdo mluví páté přes deváté. Us. Kšá.

431662   Žbronda Svazek: 7 Strana: 1168
Žbronda, y, f. = brynda. Káva jako ž. Čce. Tkč. Cf. Škronda (dod.).

431663   Žbronda Svazek: 8 Strana: 0525
Žbronda = řídká polévka n. káva, vůbec něco tekutého. U Žleb. NZ. II. 696. Cf. násl.

431664   Žbronda. Ž Svazek: 10 Strana: 0545
Žbronda. Ž. užbrondaná. Ces. 1. XIII. 177.

431665   Žbrondanice Svazek: 5 Strana: 0785
Žbrondanice, e, f. = chůze řídkým blátem. To je tam dnes ž. U Polič. Kšá.

431666   Žbronditi Svazek: 5 Strana: 0785
Žbronditi, il, ěn, ění = žbrndati. — co. Děti vodu žbrondají. U Něm. Brodu. Holk.

431667   Žbrouda Svazek: 7 Strana: 1168
Žbrouda. Vz Rozžbroudati (dod.).

431668   Žbrouditi se kudy Svazek: 5 Strana: 0785
Žbrouditi se kudy: loukou = brouzdati se. U Ronova. Rgl.

431669   Žbrouchať se Svazek: 7 Strana: 1168
Žbrouchať se = broditi se. Ve vých Čech. Šb. D. 29.

431670   Žbruchání Svazek: 5 Strana: 0785
Žbruchání, u., das Geflätscher. Dch.

431671   Žbrúlati Svazek: 5 Strana: 0785
Žbrúlati = žbrndati, žbŕňati, přelévati. — co: vodu. Mor. Vck. — se = broditi se, waten. Brt. D. 303.

431672   Žbrúňati Svazek: 5 Strana: 0785
Žbrúňati = vodou se brouzdati; vodu přelévati. Na mor. Val. Vck. Cf. Žbrndati.

431673   Žbrunda Svazek: 5 Strana: 0785
Žbrunda, y, f, das Geschloder. Po dešti je na ulici samá ž.; To není mléko, to je ž.; To mléko je samá ž. (smíšenina tekutin). Mor. Tč., Vck. — Ž. = špatná káva, špatné pivo, schlechter Kaffee, schlechtes Bier, Ge- pantsch. Cf. Brynda. Na Mor., Slov., u Kr. Hradce. Kmk., Šd., Vck., Kšť.

431674   Žbrundanina Svazek: 10 Strana: 0545
Žbrundanina, y, f. = špatné jídlo. Rais. Sir 119.

431675   Žbrundati Svazek: 5 Strana: 0785
Žbrundati = cmírati, žbrndati, šplíchati, žbrúlati. — co (komu). Ž. vodu. U Ronova. Rgl. Co mi to žbrundáš (bryndáš)? Mor. a Slez. Šd., Brt. — se kde: žbráchati se, bryndati se. Celý boží den by se ž-la. U Kr. Hrad. Kšť. Ž se = broditi se. Brt. D. 303.

431676   Žbryje Svazek: 9 Strana: 0417
Žbryje, e, f. = brynda. Val. Čes. 1. X. 37.

431677   Žbrýňat Svazek: 10 Strana: 0682
Žbrýňat = mrskati sebou Vz Brt. Sl.

431678   Žbrynda Svazek: 5 Strana: 0785
Žbrynda, y, f. = žbrunda. Nepij tu žbryndu. Us. u Fryštátu. Džl. Na Hané. Bkř.

431679   Žbrynda Svazek: 8 Strana: 0525
Žbrynda, y, f. = brynda. Ž. fabričního vína. Phľd. 1896. 527.

431680   Žbryndati Svazek: 5 Strana: 0785
Žbryndati = žbrundati. Mor. a Slov. Šd.

431681   Žbřuľa Svazek: 8 Strana: 0525
Žbřuľa = chatrná polévka. Val. Brt. D. II. 485.

431682   Žbun Svazek: 5 Strana: 0785
Žbun, u, žbunek, nku, m. = čbán, der Krug, das Krügel. Na Ostrav. Tč.

431683   Žbuňa Svazek: 9 Strana: 0417
Žbuňa. Ty's ž. = budiž k ničemu. Tům. 129.

431684   Žbunek Svazek: 5 Strana: 0785
Žbunek, vz Žbun.

431685   Žby Svazek: 5 Strana: 0785
Žby, zastr. = žeby, dass. Pass.

431686   Žbýcnúť Svazek: 7 Strana: 1168
Žbýcnúť do koho = drcnouti. U St. Jič. Vhl. Zčerkati. Vz Zšermovati (dod.).

431687   ŽC Svazek: 8 Strana: 0525
ŽC mění se v žť (spodobou šť): dat. po- rážce, z toho dial. porážtč. Gb. H. ml. I. 501.

431688   Žč Svazek: 5 Strana: 0785
Žč. Této skupiny se českoslovanština varuje a mění ji v jč: půjčiti m. půžčiti z požičiti. Ht. Vz Žďár.

431689   žč Svazek: 8 Strana: 0525
žč mění se v žť: nebožčík — nebožtík. Vz Gb. H. ml. I. 522.

431690   Žčeliny Svazek: 5 Strana: 0785
Žčeliny, pl., f. Polena žčeliny, ináč šteliny, místy faklence. Slov. Poleno sa rozštiepa, rozkála na šteliny alebo faklence a tieto sa porúbu na triesky. Hdž. Šlb. 85. Dle Šd. na Mor. = lúč, der Span.

431691   Žd Svazek: 5 Strana: 0785
Žd. Touto skupeninou počíná se jen málo slov, hlavně několik osobních a místných jmen: Ždata, Ždava, Ždákov, Ždanov. Jména v -žda ukončená nevsouvají v gt. pl. žád- ného e: vražda, mnoho vražd, ne: vražed, vz Ct. Dj = strsl. žd : strb. mežda z medždža = medja. Vz Filog. listy VI. 176., VIII. 159.

431692   Žd Svazek: 5 Strana: 0785
Žd'. Této skupeniny hustěji užíváme než skupeniny žd. Žď; z zď: zhyzditi — zhyžďo- vati; vz Zď. Žď z zh: mozh — možditi. Žď nemění u sloves 4. tř. v trpném příčestí ď v z: drážditi — drážděn.

431693   žď Svazek: 8 Strana: 0525
žď m. ž: paždie, brachium. Lact. 25. a. Pod paždí, Us., paže; ždieti. ždrnu m. žieti, žmu; drážditi v. drážiti. Gb. H. ml. I. 409.

431694   Žďabec Svazek: 5 Strana: 0785
Žďabec, bce, m. = ždibec. Us. u Kr. Hrad., v Krkonoš., u Polic. Kšť., Kb. Kšá. Nemám másla ani ždibec, ani ždibek, ani žďabec. U Bolesl. Knšk. Cf. Ždibec

431695   Žďabek Svazek: 5 Strana: 0785
Žďabek, bku, m. = žďabec, ždibec. Dej mi žďabek chleba. U Kr. Hrad. Kšť. U Ro- nova. Rgl. Vz Ždibec.

431696   Ždabitek Svazek: 7 Strana: 1168
Ždabitek, tku, m. = žďabek. Us. Rgl.

431697   Žďadlo Svazek: 7 Strana: 1168
Žďadlo, a, n., žilotež, e, f., Tourniquet, n., náčiní k držení žil.

431698   Ždaju Svazek: 5 Strana: 0785
Ždaju, vz Ždáti.

431699   Ždákov Svazek: 5 Strana: 0785
Ždákov, a, m., něm. Ždakow, ves u Vor- líka. PL. Vz Tk. I. 407., III. 88., Blk. Kfsk. 647.

431700   Žďamchati Svazek: 5 Strana: 0785
Žďamchati = špatně práti, schlecht waschen. Vz Žďamchna. U Zbirova. Lg.

431701   Žďamchna Svazek: 5 Strana: 0785
Žďamchna, y, f. = špatná pradlena, která pere s jedné vody na čisto, eine schlechte Wäscherin. U Zbirova. Lg. 339

431702   Žďamchy Svazek: 5 Strana: 0786
Žďamchy. Šplíchy, žďamchy šup na plot (o špatných pradlenách. Cf. Žďamchna). U Zbirova. Lg.

431703   Ždan Svazek: 5 Strana: 0786
Ždan, a, m., os. jm. Pal. Rdh I. 128.

431704   Žďaň Svazek: 5 Strana: 0786
Žďaň, ě, f., samota u Mníška. PL.

431705   Ždan Svazek: 7 Strana: 1168
Ždan = Desiderius. Kld. Rok. III. 221., 434.

431706   Žďanek Svazek: 5 Strana: 0786
Žďanek, nka, m., samota u Sobotky. PL.

431707   Ždání Svazek: 5 Strana: 0786
Ždání, n. = žádosť, touha. Čch. Petrkl. 29. Dle přání a ž. Rgl.

431708   Ždání Svazek: 7 Strana: 1168
Ždání, praestolatio. Pršp. 58.

431709   Ždanice Svazek: 5 Strana: 0786
Ždanice, dle Budějovice, Ždanitz, ves u Vilimova, u Kouřimi, n Bohdanče, u By- střice v Brněnsku (vz Zdanice); Ž. nová, Neu-Ždanitz, osada u Bohdanče. PL. Vz Tk. IV. 245., Blk. Kfsk. 1111., Sdl. Hrad. I. 259., II. 282., III. 192., S. N.

431710   Ždánice Svazek: 5 Strana: 0786
Ždánice, dle Budějovice, Steinitz, mě- stečko u Kyjova. PL. Šd., Tč., Vck.

431711   Ždánice Svazek: 8 Strana: 0525
Ždánice, e, f. = bramborová kaše. Brn. Brt. D. II. 486.

431712   Ždáník Svazek: 5 Strana: 0786
Ždáník, a, m., os. jm. Šd.

431713   Ždanov Svazek: 5 Strana: 0786
Ždanov, a, m., něm. Tannawa, ves v Do- mažlicku u Klenče; něm. Zosum, ves u Kašper. Hor. Vz S. N., Blk. Kfsk. 49., 1056.

431714   Ždansko Svazek: 5 Strana: 0786
Ždansko, a, n. = okolí ždánické. Mor. Šd.

431715   Ždánský Svazek: 5 Strana: 0786
Ždánský. Ž. panství. Cf. Ždánice. Mor. Šd., Mtc. 1882. 163.

431716   Ždánský Svazek: 9 Strana: 0417
Ždánský les u Buchlova. Vz Mtc. 1897. 250.

431717   Ždaný Svazek: 5 Strana: 0786
Ždaný (vz Ždáti), erwartet. K takovýmto snažným prosbám nakloněn jsa se vší pod- daností, kterouž jsem na něm i s dědici svými ždanou měl, jej svobodna činím. Faukn. 113. Ždaný abbé nepřicházel. Šml.

431718   Žďár Svazek: 5 Strana: 0786
Žďár, u, žďárek, rku, m., ist herzuleiten von žár, cauma, der Brand, wobei das d epenthetisch ist wie ždímati statt žímati. Die Rodung der Wälder fand in ältester Zeit sowie noch heute in Amerika, durch Anzünden derselben statt. Da in solchen Rodungen respektive ausgebrannten Wäldern Ortschaften angelegt wurden, erklärt es sich, warum in Böhmen u. Mähren eine erkle- ckliche Anzahl von Orten den Namen Žár und Ždár, Žďárná, Žďárek, Žárovna usw. führt (in B. 36., in M. 5.). Von diesem Ver- brennen der Wälder zu Kolonisationszwecken und von dem Umstande, dass die Wälder Brennmaterial enthalten, stammt mch per synecdochen die Bedeutung des Wortes žďár als Holz, sowie die Erscheinung, dass Wälder mit dem Namen Žďár belegt wurden. Žďáry die grossen Wälder bei Chudenitz, Ždárské hory bei Elbeteinitz. Daraus erhellt auch, warum die Stadt Žďár im Zipserlande im Deutschen Morgenröthe genannt wird, da žár (žďár) nicht blos den Brand, sondern auch die Flamme, die röthliche Farbe des Feuers bezeichnet. Gl. 390. Žďár od z-žár, der Abbrand, Brand, abgebrannte Waldstätte, das Neuland. Vz více v Archiv für slav. Philologie 1879. 76., 1882. 127. (Gb.) Cf. Žár. Žďár jest jméno několika míst českých a původ jeho vykládám si ze z-žár, kde -žár totéž znamená co v původní složenině po-žár a z- jest předložka buď z buď s. Co do významu jest tedy zžár asi tolik jako výpal. Aby pak výklad jména místního Žďár z obecného zžár byl učiněn pravdě- podobným, jest zapotřebí ukázati pravdě- podobnosť a) se stránky hláskové, b) se stránky významové. a) Se stránky hláskové dlužno ukázati, že všecky známé obměny jména místního Žďár dobře se srovnávají s původním zžár. Takové známé obměny jsou následující. 1. V jedné listině staré (z r. 1252., v Er. Reg.) čteme Zschar, a to je = samo zžar. 2. U Protivína je vesnice Zďár, ale lid tamější jmenuje ji Žár. Také Palacký uvádí Žár (Mus. 1834.418. Vz Žár.). Forma Žár vysvětluje se ze zžár známými proměnami hlásek: buď se tu z prostě za- nedbalo (odsulo), buď se vyslovovalo žž místo zž. 3. V něm. transformaci jmenují se naše Žďáry, Saar, Saara a p. Hláska s bývá ve starých jménech českoněmeckých často za české ž: Saar — Žatec, Seelau — Želivo, Seltsch — Želeč, Serowitz — Žirov- nice. Svědčí tedy něm. Saar pro starší české Žár a toto dle 2. pro etymologické zžár. 4. V téže krajině u Protivína, o níž byla prve řeč, mluví se dojžáru, zejžáru a vejžáře (místo: do Žďáru atd.). Také tyto tvary shodují se s etymologií z-žár, ano přímo k ní ukazují a jí žádají. Jest totiž hlasko- slovné pravidlo, podlé kterého, když dvě sykavky se setkají, prvá se měnívá v j. Na př. póžčiti (m. požičiti = ku požitku dáti) proměnilo se v pójčiti novočes. půjčiti; zažhu partc. zažžen a strčes. také zajžen; kompar. strč. starší i slajší, mlazší i mlajší; m. přes-zimu říká se doudlebsky přejzimu, místo božský říkají v Podkrkonoší bojský a podobně na Mor. matijce m. matičce . . . Tato zvláštnosť jest pravidlem také v oné krajině u Protivína a mluví se také tam přejzimu atd. Když pak se tam také slyší dojžáru, zejžáru a vejžáře, tedy je to za- jisté m. do-zžáru atd. a je nepopíratelné svědectví pro etymologie z-žár. 5. Nejčastější a spisovná forma tohoto jména má žd místo etymologického zž, žďár m. zžár. Také to dobře se srovnává. V češtině a i jinde ve slovanštině mění se totiž zž v žď; na př. jako noha — podnoží, tak utvořeno také rozha — rozží, ale rozží proměnilo se dále v roždí. (Vz tam více příkladů). Takovým způsobem proměnilo se také etymologické zžár u pozdější Ždár. — b) Se stránky vý- znamové dlužno se přesvědčiti, je-li pravdě podobno, aby appellativní význam zžáru vzal na sebe úkol jména vlastního místního a nepamatuje-li se onen význam appellativní ještě také ve jméně vlastním. Také s této stránky mohu etymologii zžár potvrditi. 1. Letopisec kláštera žďárského mluví také o jméně Žďár (Sar) a praví, že jest to jméno slovanské a že znamená plantatio recens (Font. rer. boh. 2. 531.). Překladu tomu rozuměti je zajisté tak, jako pasece. Paseka je vlastně les posekaný; když pak na místě lesa posekaného zdvihne se porostlina nová, zůstává staré jméno také jí a pasekou jme- nuje se mladý les. Podělání lesa je práce nesnadná a není-li škoda dříví, snáze se vykoná pomocí ohně. Taková praxe drží se dosud; na př. ve Skandinavii a v Americe, kde je dříví hojnosť, vypalují celé kusy lesův, aby získali půdu pro louky a pole a na bavorské straně Šumavy hospodáři po- dnes vypalují pařezy a kořeny a tím jednak těžké práce se zbavují a jednak zemi po- pelem mrví. Taková praxe byla známa ve středověku v Němcích. Že se podobně dělo ve středověku také v Čechách, to lze my- sliti samo sebou a na to máme také svě- dectví výslovné. Kosmas (k r. 1092.) chválí knížete Břetislava, že pohanské háje exstir- pavit et igne cremavit. (Paseky vyklízeli v létech 1560. u Rakovníka ohněm. Wtr v Osv. 1885. 1079.). Při takové pak praxi měli Čechové ovšem s-žáry nebo z-žáry místo pasek. Jakož pak i nyní pasekou se jmenuje i to, co na místě posekaného lesa znovu se vysází a pěstí, tak znamenal i zžár plantatio recens; a když na takovém místě vznikla osada, zůstalo jí appellativum zžár a stalo se jejím jménem vlastním. 2. V ná- řečí slovenském znamená žára aurora, ranňá žára, die Morgenröthe. Vz Žára. Základem tomuto pojmenování je názor známý také u nás, když se říká, že východ hoří. Tamtéž jedna vesnice (ve stolici spišské) jmenuje se Zďár; její název německý Morgenröthe svědčí zajisté zřejmě, že také ve vlastním jméně slovenského Žďáru se cítil takový význam appellativní, jaký jest slov. záře a v etymol. zžáru. Gb. v Listech filolog. IV. 307.— 309. Výklad tento dotvrzuje Jan Orth v Listech filolog. V. 217—218. výkladem slova Nežárka. Vz tam. — Ž. = spáleniště, die Brandstätte. Na tom žďáru nový dům postavil (do předešlého hrom uhodil a on shořel). 16. stol. č. — Ž. = žároviště. Č. — Ždár, Saar, mě. v Jihlavsku; Saar, ves v Kádaňsku u Doupova. Vz S. N. Ž., něm. Schaar, ves u Jechnic. Ž. dolní, Nieder-Mühl a Ž. horní, Ober-Mühl, vsi u Jindř. Hradce. Ž. Nový, Ratschin, ves u Přibislavi. Ž. Ve- selý, Lustig-Saar, ves u Něm. Brodu. Ž. Zámek, Saar Schloss, ves u Žatče. Ž., něm. Ždiar, vsi u Dokes, u Kamenice n. L., u Selčan, u Police, u N. Paky, u Podola, u Jaroměře, u Borohrádku, u Zavlekoma, u Protivína, u Blovic, u Rokycan, u Blanska na Mor., u Lomnice, u Turnova; na Slov. ve spišské stolici. Ž. Pluhův, Ždiar Pluhowý, ves u Kardašovy Řečice. Ž., něm. Ždiar, samota u Turnova, čásť Dolního Újezda u Litomyšle, dvůr u Kladrub, myslivna u Rokycan, samota u Sušice. Ž. horní, Ober- Ždiar, samota u Kostelce n. Orl. Vz Blk. Kfsk. 1462., Sdl. Hrad. I. 259., III. 308., IV. 376. Tk. II. 232., III. 664., IV. 746. Ze Žďáru Otilie. Vz Blk. Kfsk. 1462. Ve Ždáře na Mor. jsou samí holubáři. Sbtk. Krat. h. 217. Ž. = horský hřeben u Dobříva. Krč. v Kv. 1884. 439. — Ž. = rozštípené dřevo, gespaltenes Holz, der Spriessel. D. — Ž. = žula, der Granit. Slov. — Ždáry = hory větším dílem vulkanické. Vz také předchá- zející.

431719   Žďár Svazek: 7 Strana: 1168
Žďár. Cf. Krok (nový) IV. 52., Gb. Ml. II. 73. — Ž. = žula. Chdt. 30.

431720   Žďár Svazek: 8 Strana: 0525
Žďár. Cf. Gb. H. ml. I. 430., 527., 495.

431721   Žďára Svazek: 5 Strana: 0787
Žďára, y, m., os. jm. Ž. Tom. Vz Blk. Kfsk. 1134.

431722   Žďarák Svazek: 8 Strana: 0525
Žďarák, a, m. = rýpal. Mor.

431723   Žďárati Svazek: 5 Strana: 0787
Žďárati, žďourati = šťárati, píchati, her- umstierlen. Us. Vck. — kde: v peci, v ohni. Zlob. — kam čím: do břicha křivákem. Us. Tč.

431724   Žd'árec Svazek: 5 Strana: 0787
Žd'árec, rce, m., Zďaretz vsi a) u Skutče, b) u Čáslavi, c) u Tišňova. PL. Vz Blk. Kfsk. 461., Sdl.. Hrad. I. 154., 157. Z. les. Tk. III. 41., 43. Na Žďárcích. U N. Kdyně. Rgl.

431725   Žďárecký Svazek: 10 Strana: 0545
Žďárecký vedle žďárský. Hoš. Pol. 119.

431726   Žďárek Svazek: 5 Strana: 0787
Žďárek, rka, m., Scharing, ves v Bolesl. u Hodkovic. Vz Blk. Kfsk. 537., 794. — Ž., Scharchen, ves tamtéž. Vz Blk. Kfsk. 803., 844. Cf. Sdl. Hrad. IV. 117., 124.

431727   Ždárek Svazek: 7 Strana: 1168
Ždárek = polní trať v Semil. Mzr. 99.

431728   Ždarmit Svazek: 7 Strana: 1168
Ždarmit = ždarati. U St. Jič. Vhl.

431729   Žďárna Svazek: 5 Strana: 0787
Žďárna, y, f. (Žďárno, Žďár, Zárov, Soor), ves v Jičínsku. Vz Blk. Kfsk. 708.) 1238. — Ž., ves u Boskovic na Mor. PL., Tč.

431730   Žďárna Svazek: 9 Strana: 0417
Žďárna, y, f., potok u Sloupu na Mor. Bdl. Mor. 12., Mtc. 1900. 14.

431731   Žďárno Svazek: 5 Strana: 0787
Žďárno, a, n., vz Žďárna.

431732   Žďárny Svazek: 5 Strana: 0787
Žďárny, ždiarny = od žďáru, od žuly, ze žuly se prýštící, Granit-, Fels-. Na slov Voda čistá, čerstvá, ždiarna, súca na pitia, je bez pachu. Hdž. Čít. 158. Pstrúh má rád bystrú, čerstvú a ždiarnu vodu. Hdž. Šlb. 40.

431733   Žďáro Svazek: 5 Strana: 0787
Žďáro, a, n. (Žďář), ves v Plzeňsku. Vz Blk. Kfsk. 668.

431734   Žďarovec Svazek: 8 Strana: 0525
Žďarovec, vce, m., carrarischer Marmor. Am. Orb. 64.

431735   Žďárovo Hradiště Svazek: 5 Strana: 0787
Žďárovo Hradiště, n., ves v Plzeňsku. Vz Blk. Kfsk. 253.

431736   Žďárská Svazek: 5 Strana: 0787
Žďárská, é, f., os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1462.

431737   Žďársko Svazek: 5 Strana: 0787
Žďársko, a, n. = Poždársko, Velké a Malé Žďársko (v obecné ml. Ďářsko, Po- ďářsko) = rybníky, z nichž u Mor. Žďáru vytéká Sázava. Holk.

431738   Žďárský Svazek: 5 Strana: 0787
Žďárský. Ž. listina (ze Žďáru). Ddk. V. Ž. železo. 1505. Saar-. — Ž. Chalupy, Cha- lupen ob Žďár, ves u Vodňan. PL. — Ž., ého, m., os. jm. Ž. Šimon. 1555. Vz Jir. Ruk. II. 368. Ž. ze Žďáru, panská rodina česká. Vz S. N., Sdl. Hrad. I. 102., II. 32., IV. 211., 232. — Ž. Hory, Staré hory = českomor. pohoří, Altenberge. Zlob., S. N.

431739   Žďáry Svazek: 5 Strana: 0787
Žďáry, pl., vz Žďár. — Ž., ves u Chru- dimi, vz Blk. Kfsk. 461., ves v Hradecku. Vz ib. 530.

431740   Žďář Svazek: 5 Strana: 0787
Žďář, e, m. = obušek, okleštěk, der Prü- gel. D.

431741   Ždata Svazek: 5 Strana: 0787
Ždata, y, m., os. jm. Pal. Děj. I. 128.

431742   Ždáti Svazek: 5 Strana: 0787
Ždáti (zastr.), ždu a ždaju (vz Listy filolog. VI. 235.—236., kde se tento tvar připouští, Bž. 202.), žda a ždaje, ždi a ždaj, ál, án, ání = čekati, nadíti se, warten, er- warten, hoffen. Výb. I. 41., Kat. 1920., 3413., 3415. Cf. Gb. v List. filol. 1884. 100., Mkl. aL. 221.. 271. — abs. Marno mi ždáti. Msn. Or. 88. — čeho. Sv. Ludmila smrti dobrovolně zdáše. Dal. C 28. Vždy polep- šeme ždúce. Kat. 20. Bude svého času ž. ML. 56. a. Odměny tam stejné ždají tisí- cové. Čch. Dg. 702. Po němž veždy smrti zdáše. Hr. rk. 83. — na koho (kde). Moje milá v pochládečce na milého ždaje. Rkk. 62.— na kom. Opět před nás konšelé zlínští osobně přistúpivše ždali sú na nás (žádali sú; cf. Mkl. aL. ž. = cupere), aby- chom jie opatřili. NB. Tč. 151. — co komu. A to všecko sobě ždáte. Alx. — co odkud. Neblah, kdož ždá pomoc z ruky cizí. Sš. Snt. 50. — čeho, koho kde. A protož u hroba ždáše. Hr. rk. 85. Lubor na ohradě ždáše. Rkk. 43. Před zdí ž. Hanka. Byl hotov před komňatú ždaje (= žda). Tandf. 162. a. Ač jí chceš na této cestě ždáti. Dal. 13. Na rovni (se) položichu i cháma 339* zdě ždáchu. Rkk. 46. Komu drah živótek, tomu v Taterech milosti ž. Rkk. 52. — kdy. V míře válku múdro ž. Rkk. 40. — co od koho. Ot Boha nám milosť ždáti chvalno. Rkk. 53. — s infinit. Na mé líce žréci (zřieti) ždúce. Kat. 44.

431743   Ždáti Svazek: 7 Strana: 1168
Ždáti. Mkl. Etym. 62. a., Šf. III. 545., Sv. ruk. NM. 521., Jir. Mor. 59. — čeho: boží milosti. Výb. I. 409.

431744   Ždáti Svazek: 9 Strana: 0417
Ždáti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 379.

431745   Ždatý Svazek: 5 Strana: 0788
Ždatý, gepresst (ždmu). Kmín skrze ruchu ž. Mus.

431746   Ždava, y, f Svazek: 5 Strana: 0788
Ždava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 128.

431747   Ždavý Svazek: 5 Strana: 0788
Ždavý = žádavý. Slov. Ha, ľud marný, chleboždavý, ľud bez duše zvlnenia. Phld. III. 3. 280.

431748   Žděrcat Svazek: 8 Strana: 0525
Žděrcat = drcati. Záp. Mor. Brt. D. II. 430.

431749   Ždercnouti Svazek: 5 Strana: 0788
Ždercnouti, cnul a cl, ut, utí = rukou silně strčiti, mit der Hand stossen. — koho. U N. Brod. Holk.

431750   Žděrka Svazek: 7 Strana: 1168
Žděrka, y, f. = kovová kapsle, jíž obí- její dírky u obuvi, otvory kol a p. U Rou- šína. Plsk.

431751   Žděř Svazek: 5 Strana: 0788
Žděř, i, f. Ž. kamene (otvor v něm). Vz Zděř. Rgl.

431752   Žděřec Svazek: 5 Strana: 0788
Žděřec, řce, m., Siertsch, ves u Dubé. PL. Vz Blk. Kfsk. 18., 782., Arch. III. 484.

431753   Ždětín Svazek: 5 Strana: 0788
Ždětín, a, m., ves u Plumlova. Tč.

431754   Ždi Svazek: 8 Strana: 0525
Ždi = ždy, vždy. V Čadě. Phľd. 1893. 372.

431755   Ždiar, u Svazek: 8 Strana: 0525
Ždiar, u, m. = žula. Slov. Kal. S. 220.

431756   Ždiarik Svazek: 10 Strana: 0545
Ždiarik, hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 19C0. 152.

431757   Ždiarný Svazek: 9 Strana: 0417
Ždiarný, vz Ždárný.

431758   Ždibec Svazek: 5 Strana: 0788
Ždibec, bce, ždibek, bku, ždibel, ble, m. = malý kousek něčeho, drobek, das Bröck- lein. Cf. Žďabek. Us. Hrp., Ktk., Knrz., Bkř. Ždibek mýdla. Dch. Ale s takovým ždibcem na trh, kam to číhá (čelí)? Ehr. 17. Nemám másla ani ždibec, ani ždibek, ani žďabec. Us. u Bolesl. Hnšk.

431759   Ždibec Svazek: 8 Strana: 0525
Ždibec, cf. Štibec (3. dod.).

431760   Ždibek Svazek: 5 Strana: 0788
Ždibek, vz Ždibec.

431761   Ždibel Svazek: 7 Strana: 1169
Ždibel, ble, m. = ždibec. Rk.

431762   Ždibet Svazek: 7 Strana: 1169
Ždibet, bte, m. = ždibec. Rk.

431763   Ždibínek Svazek: 5 Strana: 0788
Ždibínek, nku, m. = ždibec.

431764   Ždibítek Svazek: 5 Strana: 0788
Ždibítek, tku, m. = malý ždibec. Us. Knrz.

431765   Ždieti Svazek: 8 Strana: 0525
Ždieti, ždmu, žieti, žmu. Vz Ždíti, žď, Gb. H. ml. I. 409. Ždímati. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 82.; Zdieti.

431766   Ždichna Svazek: 5 Strana: 0788
Ždichna, y, m. os. jrn. Ž. Jiří. Vz Blk. Kfsk. 1134.

431767   Ždikovice Svazek: 5 Strana: 0788
Ždikovice, dle Budějovice. Vz Sdl. Hrad. III. 194.

431768   Ždímací Svazek: 5 Strana: 0788
Ždímací, Auswind-, Winde-. Ž. bidlo, D., stroj. NA. IV. 51., Dch., válec. Wld., Prm.

431769   Ždímačka Svazek: 7 Strana: 1401
Ždímačka, y, f = ždimadlo Us.

431770   Ždímačka Svazek: 10 Strana: 0545
Ždímačka na prádlo. Rgl. Sr. Ždímadlo.

431771   Ždimadlo Svazek: 5 Strana: 0788
Ždimadlo. ždímadlo, a, n. = stroj na ždímání prádla, die Auswindmaschine, Ring- maschine, Wringmschine, Ausringmaschine. Dch., Šp. Ž. na prádlo. Dch., Wld. Ž. od- středivé, die Centrifugaltrockenmaschine. Mj.

431772   Ždimadlový Svazek: 5 Strana: 0788
Ždimadlový válec. Vz Ždímací. Wld.

431773   Ždímák Svazek: 5 Strana: 0788
Ždímák, u, m. = bidlo k ždímání, beim Weissgärber der Windeknittel, Windestock, die Windestange. Šp., Dch. Ž. na prádlo = ždimadlo. Dch.

431774   Ždímal Svazek: 5 Strana: 0788
Ždímal, a. ždímálek, lka, m. = lakomec, který peníze ždímá, der Geizhals. Lpř., Kšť.

431775   Ždímálek Svazek: 5 Strana: 0788
Ždímálek, vz Ždímal.

431776   Ždímárna Svazek: 5 Strana: 0788
Ždímárna, y, f. = místo, kde se ždímá, das Auswindlokale. Ž. chudých kapes = drahá hospoda. Us. Dch.

431777   Ždímati Svazek: 5 Strana: 0788
Ždímati, ždmouti, ždmu, ul, ut, utí; ždíti, žďal, žďat, ždětí; ždímávati = tisknouti, hněsti, drucken, pressen, winden; mokrosť vytlačovati (kroucením, tlakem), winden. Ž. místo: žímati, v strslov. ožímati = vy- tlačovati. Ht., Bž. 49. — co: prádlo. Ždíme měšec, každý groš (šetří, houževnatě drží). Dch., Ntk. Ždímá čepici (mačká jsa v roz- pacích). Us. Rjšk. — co komu: ruku (tisk- nouti). Jg. — co (čím): mokré prádlo, D., přízi, Sych., prádlo rukama, strojem. Někoho lichvou ž., Jem. bewuchern. Dch. — koho jak: na krev (utiskovati). Us. Kšá.— kde: prádlo v ruce (rukou) ž. Uh. Hrad. Tč. — se. Svěrák se ždíme (tře). Vz Včř. Z. II. 19.

431778   Ždímati Svazek: 7 Strana: 1169
Ždímati. Cf. Mkl. Etym. 408. b., Šf. III. 475.

431779   Ždímati Svazek: 9 Strana: 0417
Ždímati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 189. Dvě hodiny na mne ždímal (mne zkoušel), že jsem nevěděl, Čí jsem. Šml. IV. 217.

431780   Ždimka Svazek: 5 Strana: 0788
Ždimka, y, f., Korkquetsche. Us. Šk.

431781   Ždímy Svazek: 5 Strana: 0788
Ždímy, pl. m. Rýmy ždímy (o neoheb- ném rymování, reim' dich oder ich fress dich. Dch.

431782   Ždírec Svazek: 5 Strana: 0788
Ždírec, rce, m., Seelenz, ves u Polné; Sehrlenz, ves u Něm. Brodu; Ždiretz, vsi a) u N. Paky, b) u Chotěboře, c) u Blovic. Cf. Blk. Kfsk. 933., 570., 1098., Sdl. IV. 308.

431783   Ždírnice Svazek: 5 Strana: 0788
Ždírnice zadní, Hinter-Zdirnitz, ves u Kalné, Ž. přední, Vorder-Zdirnitz, u Kalné u N. Paky. PL.

431784   Ždíti Svazek: 5 Strana: 0788
Ždíti, vz Ždímati. Cf. Bž. 183.

431785   Ždmouti Svazek: 5 Strana: 0788
Ždmouti, vz Ždímati.

431786   Ždóchnót koho Svazek: 8 Strana: 0525
Ždóchnót koho = strčiti, šťouchnouti. Brt. D. II. 90.

431787   Žďourati Svazek: 5 Strana: 0788
Žďourati, vz Žďárati.

431788   Žďov Svazek: 5 Strana: 0788
Žďov, a, m., Gestob, ves u Radonic v Ka- daňsku. PL. Vz Alk. Kfsk. 722.

431789   Ždrastiti Svazek: 9 Strana: 0402
Ždrastiti. Abv se naň nezdrastilo. Chč. (List fil. 1898. 455. ).

431790   Ždrcati koho Svazek: 5 Strana: 0788
Ždrcati koho = vybiti, durchprügeln. Který pasák nejpozději přižene, tomu říkají záprtek, a zdrcají jej. Mor. Šd.

431791   Ždrejchati Svazek: 5 Strana: 0788
Ždrejchati = do někoho slovy rýpati. Dh.

431792   Ždrngnouť koho Svazek: 7 Strana: 1169
Ždrngnouť koho = strčiti. Mor. Rgl.

431793   Ždu Svazek: 5 Strana: 0788
Ždu, vz Ždáti.

431794   Žduc Svazek: 9 Strana: 0417
Žduc = ducnutí. Lisic.

431795   Žducati Svazek: 5 Strana: 0788
Žducati, žducnouti, cnul a cl, ut, utí = trkati, mit der Stirn, mit den Hörnern stos- sen. Baran žduc (duc)! Cf. Ducnouti. Slez. Šd. Ta kráva má jenom jeden roh, ale prece by žducla. Šd.

431796   Ždúce Svazek: 5 Strana: 0788
Ždúce, zastr. = očekávajíce. Kat. 334., 780. Vz Ždáti.

431797   Žduch, u, m Svazek: 5 Strana: 0788
Žduch, u, m., der Stoss. Někomu do žeber ž. dáti; na kulečníku dobrý, špatný ž. udělati. Na Mor. Té. Vz Žduchanec.

431798   Žduchač Svazek: 5 Strana: 0788
Žduchač, e, m. = zbojník. Ale oni Ho- vězané na zbojníky neb ž-če hvízdali a volali. Přiběhlo pět těch ž-čův. Pk. Vojny na Vsacku. 1717.

431799   Žduchancovati koho Svazek: 8 Strana: 0525
Žduchancovati koho = žduchance mu dávati. Nár. list. 1896. č. 100. odp. feuill.

431800   Žduchanec Svazek: 5 Strana: 0788
Žduchanec, nce, m. = žďuch, šťouchnutí. Us. Vck. Dej mu ž., až se svalí. Šd. Do zad někomu ž. dáti. Té.

431801   Žduchati Svazek: 5 Strana: 0788
Žduchati, žduchnouti = šťouchati, stos- sen. Mor. Vck., Mtl., Škd. — koho. Brt. S. 98. — kam. Žduchnu do něho. Čes. mor. ps. 206. — čím: pěstí. Us. Tč.

431802   Žďuchavá Svazek: 7 Strana: 1169
Žďuchavá, é, f. = mor. tanec. Brt. N. p. 1. 299.

431803   Žduchovať Svazek: 8 Strana: 0507
Žduchovať, vz Žduchati. Mtc. 1894. 339.

431804   Ždulec Svazek: 5 Strana: 0788
Ždulec, lce, m. = menší prohlubeň do země okolo žumpy při hře na svini; v něm se při odrážení svině drží hůl. Us. Vrů.

431805   Žduranec Svazek: 9 Strana: 0417
Žduranec, nce, m. = švestkový strom s kulatými, dužnatými plody sladkými (na- dýmají). Lisic. Sr. Durancie.

431806   Ždúrati Svazek: 5 Strana: 0788
Ždúrati, ždúrnouti, nul, ut, utí = str- kati, stossen. Berané ždúrají. Slez. Šd. — koho. Ždúrni ho! Na Mor. a Slov. Šd. — co kam. Ždúrni sem tu kuli. Šd. Ždúrni do něho. Šd., Vck. — Brt. D. 303.

431807   Ždurchati Svazek: 5 Strana: 0788
Ždurchati = strkati, stossen. Cf. Ždú- rati. Na Hané. Bkř.

431808   Ždurkati Svazek: 5 Strana: 0788
Ždurkati, ždurknouti, knul a kl, ut, utí, stossen. — co, koho čím: kyjem. Mor. Tč.

431809   Ždurknouti Svazek: 5 Strana: 0789
Ždurknouti, vz Ždurkati.

431810   Ždúrnouti Svazek: 5 Strana: 0789
Ždúrnouti, vz Ždúrati.

431811   Ždurýcnouti Svazek: 5 Strana: 0789
Ždurýcnouti = žduchnouti. Na mor. Val. Vck

431812   Žduřiti kam (do koho Svazek: 5 Strana: 0788
Žduřiti kam (do koho) = drknouti, stossen. Na Slov. a Mor. Kch., Tč.

431813   Ždúřiti se Svazek: 9 Strana: 0417
Ždúřiti se = durditi se. Horen. 260.

431814   Ždušiti Svazek: 5 Strana: 0789
Ždušiti = žduchati. Mor. Brt. D. 303.

431815   Ždy Svazek: 7 Strana: 1169
Ždy = vždy. Rr. Sb.

431816   Ždy Svazek: 8 Strana: 0525
Ždy = vždy. Jastrabie. Phľd. 1893. 427. — Us.

431817   Ždycky Svazek: 5 Strana: 0789
Ždycky = vždycky. Us. Šd., Tč.

431818   Ždycky Svazek: 8 Strana: 0525
Ždycky = vždycky. Us., Pastr. L. 149.

431819   2. Že Svazek: 5 Strana: 0789
2. Že (dříve ež, jež, ž), spojka, dass. Že povstalo z původního, vztažného zájmena ježe, což se skládá ze zájmena středního rodu je a enklitického že. Po odsutí e zbylo jež. Ježe Christus bude na věky. Ev. sv. Jana. Ež nepálí oběť. Rkk. Tako ž spade bezduch mezi mrchy. Rkk. Neměj za zlé, jež sem bratra tresktal; Ež tě otcem vzývá. Leg. z pol. 14. stol. Jež hlad trpěl. Pass. Sesutím celé prvé slabiky je zbylo jen že, které teprv v 13. stol. ve funkci spojky ježe se objevuje. V 13. a 14. stol. vystu- puje zvláště ve verších m. že jen ž. Počí- najíce Husem a vůbec s 15. stol. nalezáme jen že. Gb. Cf. Gb. Hl. 86., Bž. 45., 33., Ht. Sn. ml. 329. — Že klade se: 1. ve větách podstatných po slovesech uznamenati, mysliti, věděti, ohlašovati, dokazovati, pů- sobiti, přihoditi se, činiti, málo chybí, jisté a zřejmé jest, užitečnu, potřebnu býti atd. Cf. Věta podstatná, Brt. S. 3. vyd. 129. S indikativem oznamuje skutečnost n. jistotu toho, o čem se mluví. Praví, že mi toho dluhu nezaplatil. NB. Tč. 34. I viděl Bůh světlo, že bylo dobré. I stalo se, že řekl jemu. I přišlo k tomu, že se přední knížata sjeli. I způsobil, že je zachovali. O málo chybělo, že ho v hlavu neudeřil. — S konditionalem se pojí, když řeč jest o vě- cech nejistých aneb domnělých, pochybných, neskutečných. Po sobě domnívám se, že by ten člověk byl. Oznámil mu místně, žeby nalezeny byly oslice. Nevím, že by již byl do školy šel. Veru by si bola skorej po- myslela, že by se fialka v trňá obrátila, ako že muoj Janík ku cizej pristane a u nej tak dlúho ostane. Koll. Zp. I. 97. Povídali mi, žeby se ti dobře vedlo (= že prý se ti dobře vede). — Pozn. Někdy se že vy- nechává. Každý se praví dosti míti = každý praví, že dosti má. Kom. Vz Akkusativ cum infinitivo. — 2. Ve větách příčinných = protože, odkazuje ke skutku, z kterého vy- plývá děj n. stav vytčený větou hlavní. Kos. Vz Věta příčiny, Brt. S. 3. vyd. 131. Že pozdě přišel, nedostal nic. D. Že není; kdoby ho káral, liknaví. Sych. Hlédajte, žež (quia) jsem já Bóh. Ž. wit. 45. 11. Čert matku zabil a vyhováral sa, že hustá hmla bola. Sb. sl. ps. I. 88. Zvoral jsem, tatíčku, ale málo, že se mně rádylko polámalo. Sš. P. 535. Pan Konrát jako dobrý člověk řekl, abych toho nečinil, že sobě to lépe právem opravíš. NB. Tč. 78. Čierné moje oči smutně popatrujú, že toho nemajú, ktorého milujú; Chodievali by k nám, že čierné oči mám; Nechcela za mňa isť, že nemám nohavic; Poďakuj sa, dievča, pánu starejšiemu, že ťa doprovodil k stavu manželskému; Rozo- sielá svatóm koláč, že mu bude zajtra so- báš. Koll. Zp. I. 72., 100., 223., 244., 340. — Poznam. Ne zřídka jdou před že výrazy: proto, z té příčiny, tím, v tom atd. Zk. — 3. = aby po slovesech prošení, napomínání, poroučení, dass, damit, ut. Vám poroučím, źe s ním o všecko účet učiníte a jej spo- kojíte. Žer. Pros, dzevčatko, Boha, žebys byla moja. Koll. Zp. I. 216. — 4. Ve vě- tách připouštěcích = ačkoliv, dejme tomu že. Nebo že jsem upadla, zase vstanu. Br.— 5. O čase. Přijdou dnové, že je navštívím. Br. — 6. O účinku nebo sousledku. Ve větách účinkových (sousledných) — dass, so dass, ut — pojí se s indik., když se účinek za věc skutečnou soudí; s konditionalem, když účinek se závislým býti mysli na ji- ných okolnostech. Ctnosť jest taková věc, že služebníka svého neopustí. Mudr. Roucho tak mokré bylo, že by z něho štědře vodu vyždímal. Let. (Zk.). Jest to tak těžké, že toho pozdvihnouti nelze. Dám ti facku, ež upadneš. Slez. Šd. Lodie bez vesla větry klácena bývá tak dlúho, že (= až) sě o skalé rozbie. Hugo. Cf. Brt. S. 3. vyd. 134. — 7. Ve větách vylučovacích sbíhá se ve spo- jeních : jenom že, jediné že, toliko že, kromě že, než že, leč že, mimo to že. Co jiného z toho zavříti máme, než že ho jiný duch zlý spravoval. 1 já ľubím, len že tajne. Koll. Zp. I. 93. Mimo to, že barvy jest černé, i to při dřevě se vidí atd. V z Věta vylučovací. — 8. Ve větách účelných. Otvá- řejte bránu peknú malovanú, že si ja ne- zlámem venček z majoránu. Btt. Sp. 18. Kvitni že nám, kvitni, naša jarpanička, žeby padla krása na tie naše liečka, krása na dievčatá a na chlapce sila, žeby nám slo- venská rodina ožila; Svieť mesiačik v noci a slniečko vo dne, žeby nám vždy bolo na tom svete hodne; Pán Boh nás pože- hnaj i náš úrad celý, žeby bol striezlivý a za pravdu smelý. Phld. IV. 463., 465., 471. Stúpaj, koník, stúpaj, stúpaj pomaličky, žeby sme dnes došli k tej mojej Aničky. Sl. spv. 18. (Niesla bych mu) na poludnie vody a na večer vína, žeby mi prekvital, ako tá kalina. Sb. sl. ps. II. 1. 35. Keď ho zabili, kríž uderili, že by sa dievky pri ňom modlily; Mosím jej tu šatku vrátiť, žeby neplakala; Nech mi podá ruku, srdce, že nebledne moje líce (aby nebledlo); Dá- vali mi starú babu, že by som ji miloval, vrabce žitko vyzobali, a ja by som plevy bral. Koll. Zp. II. 31., I. 199., 217., 272. — 9. Ve větách podmíněčných. Pravil, že by mu ji dal, kdyby ji měl. T. V těchto větách se že vypouští i klade se prosté by. — 10. Ve větách tázacích. Že klade se někdy ve větách tázacích, chceme li právě opak toho, čeho se dotazujeme, označiti za mínění své. Já že jsem to udělal ? Kos. Ty že o tom nic nevíš? Vz Brt. S. 3. vyd. 11. Vz Otázka (II. 439. b. 25. ř. sh.). — 11. Ve větách roz- lučovacích. Buď že pijeme aneb jíme, Boha na paměti mějmež. Sych. Buď že mám dě- lati buď že nic. Berg. — 12. Provází po- hnutí vnitřní, nevoli, žalosť, podivení atd., ve větách zvolacích. Ba že! Že to dostanu! Přijdeš k nám? Jako že, ja wohl! Pravda že! Us. Dch. Že se nestydíš! Us. Ale že ma nekatuj! Sb. sl. ps. I. 104. Že pak nejde! Us. Žes přišel! Us. Že jsme tak hloupí byli! Br. Cf. Brt. S. 3. vyd. 30., Slovník IV. 650. a., Zvolání. — 13. Spojkou že uvádí se řeč nepřímá, ale někdy také přímá. Cf. Brt, S. 3. vyd. 148., Řeč (přímá, nepřímá). A Mahda začla odpírati, žeť nejsem vinna. NB. Tč. 118. On ho viní, že mu vzal strom. Povídal, že hned přijde. Že prý hned přijde. Že prý tam nebyl. Že prý ho neviděl. Že prý nechce. Že nesmí, že prý by dostal. Us. Šd. Ak mi ho (kosák) nakuje, budem že já ráda. Pri brodě na vodě koně vodu pijú, varaj' že sa, milý, že ťa nezabijú. Koll. Zp. I. 293., II. 99. A kterak jí slíbil, že u něho bez- pečna budu s koňmi svými; K prvé jsem pravil, že jsem za činy vyfrajmarčil; Na to Brk mluví, že mi Nenie potřebí mnoho na tu žalobu odpovídati, než na těch svědcích prestává; Syn její mluvil na smrtedlné po- steli, že od žádného toho nemám než od Janečka; Ona jest jim odpověděla pod svú duší, že jsem nevzala; Počekaj mi, až bude po vinném bránie, že já tobě dám; Mluvil jim tak, aby se jeho přidrželi, že vás nikdy opustiti nechci a toho statku nikam ne- obraceti nežli Vám; Dále se jest též Kuna té Korduly ptala, tu-li klíče chová? A ona řekla, že tu chovám ty klíče za obručí. NB. Tč. 6., 10., 66., 96., 119., 133., 206., 214. Ale on odpověděl, že jsem mu nevzal nic. Us. Zk. — 14. Ve větách vylučovacích. Radšej ťa mám, že (= než) mamička tvoja. Sl. ps. 354. Nevydávaj sa ty, dievča, ešte, lepšie je dievčatu, že neveste (= než neveste). Sl. spv. I. 30. Vz Slov. IV. 653. a. — 15. Ve větách pleonastických. Chtěli jsme že k Vám ít. Šél na rolí že prasatom na trávu. Na Zlinsku. Brt. — 16. Ve větách ohavných. Vz Věta (IV. 655. b.), Obavný, Brt. S. 3. vyd. 134. — co, vz Co, 11. — 17. S pří- klonným ť. Žeť jest ještě přišel. Ros. — 18. Že žeť silněji stvrzuje. Že (žeť) nedám! Ros. Žeť bylo mílo na to se dívati. Ros. — 19. Žež (zastr.) = že. St. skl. — Pozn. Že se nemá od své věty odtrhovati. Pravilo se, že, kdyby byl šel přes Brandýs, byl by došel o den dříve, lépe tedy: Pravilo se, kdyby byl šel přes Brandýs, že by byl došel o den dříve. Šb. — Vz ostatně Konditional XII., XIII., 1. Pozn., Věta.

431820   Žé Svazek: 5 Strana: 0790
Žé = žet, slov. žeť, litera: Ž. Šd.

431821   Že Svazek: 7 Strana: 1135
Že. Ty źe (si je = jsi) chytřejší. U Místka. Brt. D. 359.

431822   2. Že Svazek: 7 Strana: 1169
2. Že. Cf Gb. Ml I 183., Brt. D. 177., 135.., D. Lhrg. 279. Že místo inftvu. Vz D. Lhrg. 317. §. 92.

431823   Že Svazek: 8 Strana: 0525
Že spojka jest neutrum zájmena vztažného. Vz Kla. Sklad. 144. pozn.

431824   -že Svazek: 8 Strana: 0525
-že mění se v Morkovicích a v okolí v-ži: s věži. Brt. D. II. 62.- 63.

431825   Že Svazek: 9 Strana: 0417
Že spojka. Sr. Mus. fil. 1898. 212. Ve větách předmětných na Císařovsku na Mor. Vz Mtc. 1899. 40. V otázce nepřímé nad- bytečně. Poslal se ho zeptať, že eslé nepo- jedó do mněsta. Mtc. 1899. 47. V přímé řeči. Řka: Nikoli že nevkročím do příbytku svého domu. 132. Žalm. Jinde se vynechá- valo: Nevěděli, by Ježíš byl. Jan. 24. 14. íVz Rozb. Kral. 45. ) Že = vero, zdůrazňuje pojem slova, po němž stojí. Vz Mus. fil. 1900. 341.

431826   -že Svazek: 9 Strana: 0417
-že. Subst. v -žě mají v gt. pl. -ž, nč. ží mnoho kož (koží), věž (věží). Gb. H. ml. III. 1. 210.

431827   Že bych Svazek: 5 Strana: 0794
Že bych, vz Že.

431828   Že jeden Svazek: 5 Strana: 0797
Že jeden = nikdo. Že jeden tam byl. Na Ostrav. Tč.

431829   Že ne Svazek: 5 Strana: 0811
Že ne po slovesech zdržování, zbraňo- vání, překážení, zapovídání. Vz Věta pod- statná spojková, Brániti, Zápor.

431830   Že nevíte, pane kmotře Svazek: 8 Strana: 0526
Že nevíte, pane kmotře. Vz Tanec (3. dod.).

431831   Že. Vz Svazek: 10 Strana: 0682
Že. Vz Brt. Sl. 557. —558.

431832   1. Že, ž, příklonná částka Svazek: 5 Strana: 0789
1. Že, ž, příklonná částka. Omezuje pojem slova místněji a přisvojuje se 1. k im- perativu, když vůli mocněji vynášíme = přece, ihned, aspoň. Pohleďmež již do sebe sami Kom. Táhne zhoubce na tebe, ostříhejž pevnosti své. Br. Křičtež již! Nemilč že, ne sileas. Ž. wit. 34. 22. Jdiž, viztež, bdětež. Dejž to pán Bůh. Keď ste dali kúpel, daj- teže aj dieťa. Pořek. Zátur. Ach jaj Bože, požehnajže, jedno berže, druhuo dajže; Hora, hora, znižiže sa, moja milá, zblížiže sa. Koll. Zp. I. 281., 290. Darujže mi plátna. Na Slov. Ht. Spasiž ny. Povězže mi, ženo věrná, jak si to sobě zpívala; Povězže že mi, služko věrná. Sš. P. 132. O vylezže, sv. Petře, na horu a poslúchaj tych panenek koledu. Sš. S. 748. Máti, zebehni že ty do tej komory, veď vieš po čo. Dbš. Sl. pov. VIII. 3. Povedz že mu, že sa ja dobre mám. Sb. sl. ps. II. 1. 34. Diovča, diovča, bude mráz, bozkaj že ma jeden raz. Otvor že mi, otvor, okenečko, oblok; Pozri že na moju bielú tvár; Lubme že sa, lubme, ak sme sa lúbili; Rozmarin zelený, neuvadni že mi. Koll. Zp. I. 25., 26, 35., 72., 136. — 2. K tázacím náměstkám a příslovkám. Což činíš? Ros. Kdo že to řekl? Us. Kdož to jde k nám? Us. Po čemž to poznám? Br. A jací že to darové ? Kom. Kdeže si mi tak dlho? Us. Dokud že? Ž wit. (Anth. Jir. I. 3. vyd. 8.). Kdeže je muoj milý, kdeže mi je teraz? Koll. Zp. I. 33. Ktože móže z toho bráti? Výb. I. 131. A kdeže co toho činil? Br. Kam že se poděly moje mladé časy? Koll. Zp. I. 69. — Ku vztaž- ným a jiným slovům: jenž, kterýž, což, kdož, pročež, protož, když, jakýž — takýž, takliž, jestliž, zdaliž, aniž, tudíž, pokudž, poněvadž, totiž, než, nebž, tamž, tamže. Kterážto slova. Ros. Jakáž se vidí. Har. Neže slunce postupi. Rkk. Týž, táž, též atd. Jichže nectili. Ž. wit. Deut. 17. Tako- výž = právě takový, téhož způsobu. Vojáci naši udatně bojovali, nepřátelé též. Kamž se koli obracel. Br. Jestliže přijde. Jg. Po- žité rytieřstvo, jiže vši zemskú věc oprá- viechu; Jakože uzřechu koho; Kdyže na vojnu se zdviže; V téže časy; Jakože doma nikoho neostávěli; A všem svým téže roz- káza; I mluvie tak mistri tiže. Alx. (Výb. I. 1100., 1102., 339., 1111., 1115., 1142. Do- lina, dolina, čo že mi je po něj! Cesta za- rúbána k frajerectě (frajerečce) mojej. Koll. Zp. I. 34. Takž vkročíme na třetí síň. Kom. A v touž hodinu mnohé uzdravil Br. Aby nebylo ničímž zlým zpomínáno; Že jest při právě ničímž. Skl. I. 107., II. 80. Hlavně v již. Čech. se ho zhusta užívá (jakož i ť). Jak se máš? Kde siž byl? S je splývá tam ž v že: Co že tohle? Kts. — 4. Příklonné ž slyšeti u výkřiku, u zvolání. Není-liž pravda? Pro Bohaž! Na Zlinsku. Brt., Mtc. 1878. 21.O milé že moje vy žlté vlasy, už mi ich přikryje čepiec belasý! Koll. Zp. I. 245. Pro Bohaž tě prosím, chlapče, co smé- slíš? V Bohuslavsku na Mor. Neor. — 5. Spojuje se také s ť: nechžť (v obec. mluvě nežť). nechažť, takžť, tožť, kdožť. Jg. — Pozn. Některých slov se nyní bez ž ani ne- užívá: jenž, týž, již, než. Zk. — Cf. Ht. Brs. 166. a násl, Ht. Sn. ml. 251.—242., Ht. v Mus. 1860., Jir. v Mus. 1878. 132., Mkl. S. 117.—119., Bdl. v Obraně Lib. soudu. V Brně 1879. str. 93., Bž. 34., Gb. Hl. 86., Jg. Slov., Jir. Nkr. §. 390., 391.

431833   Že-ový Svazek: 5 Strana: 0816
Že-ový. Ž. přípony: ež (krádež, papež, loupež, drůbež, mládež), ýž (lanýž). Bž. 235.

431834   Žeberk Svazek: 5 Strana: 0790
Žeberk, a, m., Seeberg, sešlý hrad u Eisen- berka. Vz S. N. XI. 317., VIII. 213. Z Že- berka, panský rod, jenž nazýval se původně z Elsterberka, Vz S. N., Blk. Kfsk. 1462., Tk. I. 197., IV. 746.

431835   Žebérko Svazek: 5 Strana: 0790
Žebérko, vz Řebro.

431836   Žebérko Svazek: 7 Strana: 1169
Žebérko = dřevená trestka k jalovcové dýmce. Má po sobě pruhy jako žebra. Brt. L. N. I. 193. — Z-ka, Cotelette, f.

431837   Žebérkovati Svazek: 5 Strana: 0790
Žebérkovati, rippen. Sl. les.

431838   Žebérkovatý Svazek: 5 Strana: 0790
Žebérkovatý, vz Řeberkovatý.

431839   Žebernáč Svazek: 9 Strana: 0417
Žebernáč, e, m., calville, jablon. Wlt. Ž. bílý, italský hollandský, zimní, ženský, žlutý. Ott. XII. 776.

431840   Žebernatka Svazek: 5 Strana: 0790
Žebernatka (vz Řebernatka), y, f. Ž-ky, ctenophorae, medusy, mají vejčité, válcovité ba i do šířky roztažené tělo s dvěma otvory životními. a) Ž-tky oblé, boroida, mají tělo oblé a ústa veliká bez chapadel. Ž. vejčitá, boroë Forskali, b) Ž-ky ploské, callianirida. Pás Venušin, cestum Veneris. Vz Frč. 41., Schd. II. 541.

431841   Žebernatka Svazek: 7 Strana: 1169
Žebernatka. Cf Brm. IV. 2. 460., Ott. III. 862., V 331.

431842   Žebernatky Svazek: 8 Strana: 0525
Žebernatky, ctenophora. Vz Ott. VIII. 807.

431843   Žebernatky Svazek: 10 Strana: 0545
Žebernatky, ctenophora. Vz Ott. XVIII. 497.

431844   Žebernatý Svazek: 5 Strana: 0791
Žebernatý = žebra mající, gerippt, rippig. Krok. Ž. list, Us., nažka. S. N. V. 151.

431845   Žeberní Svazek: 5 Strana: 0791
Žeberní, vz Řeberní.

431846   Žebernice Svazek: 5 Strana: 0791
Žebernice, e, f., das Rippenfell. Rk. Ž. dřevěná, der Rippenbalken. Sl. les.

431847   Žebernožilnatý Svazek: 5 Strana: 0791
Žebernožilnatý, když žíly nepravidelně rozvětvené se vúšťují n. p. na listech pod- ražce obecného, adernervig. Rst. 527.

431848   Žebetín Svazek: 5 Strana: 0791
Žebetín, a. m., Žebetein, Schebetein, ves u Brna. Tč., PL. Žebetínským převzdívají sousedé bystrčtí: ,Žeběcky r?b?čk?', po- něvadž e ve slově r?b? (ryby) vyslovují hodně široce. Brt. v Osv. 1884. 31., Sbtk. Krat. h. 217.

431849   Žebice Svazek: 5 Strana: 0791
Žebice, dle Budějovice, zašlá ves v Bolesl. Vz Blk. Kfsk. 18., 782. — Ž., Žebitz, sa- mota u Ml. Boleslavi, u Skalska.

431850   Žebín Svazek: 5 Strana: 0791
Žebín, a, m., místní jm. Sdl. Hrad. IV. 325.

431851   Žebinec Svazek: 5 Strana: 0791
Žebinec, nce, m., Auerhahn, samota u Chlumce u Budějov. PL.

431852   Žebírko Svazek: 5 Strana: 0791
Žebírko, a, n., vz Žebro.

431853   Žebírník Svazek: 5 Strana: 0791
Žebírník, a, m. = člověk suchý, hubený. Ty vypadáš jako ž. U Rychn. Ntk.

431854   Žebletín Svazek: 5 Strana: 0791
Žebletín, a, m., Sebeltitz, ves u Doupova. PL. Vz Blk. Kfsk. 943.

431855   Žeblík Svazek: 7 Strana: 1169
Žeblík, vz Zeblík (dod).

431856   Žebnice Svazek: 5 Strana: 0791
Žebnice, dle Budějovice, místní jm. Tk. III. 429 , V. 265.

431857   Žebolík Svazek: 10 Strana: 0545
Žebolík, ranopar. Rozk. P. 504.

431858   Žebr Svazek: 5 Strana: 0791
Žebr, u, m. = žebrání, das Betteln, Bettel- handwerk. Oddati se žebru; šel na žebr; žebrem choditi. Us. Č.

431859   Žebr Svazek: 7 Strana: 1169
Žebr, u, m. Ty děti sotva žebrem od- chovali. U Loun. Wtr.

431860   Žebr Svazek: 9 Strana: 0417
Žebr. Žebrem něco nalézti (al. žebřem). Chč. S. I. 432.

431861   Žebr Svazek: 10 Strana: 0545
Žebr, u, m. Žebrem něco nalézti (žebrotou). Chč. S. II. 136b.

431862   Žebra Svazek: 5 Strana: 0791
Žebra, pl., n., vz Žebro.

431863   Žebrací Svazek: 5 Strana: 0791
Žebrací, Bettel-. Ž. list, der Bettelbrief. J. tr.

431864   Žebrácky Svazek: 5 Strana: 0791
Žebrácky, bettelhaft. Ž. žíti. Us.

431865   Žebrácký Svazek: 5 Strana: 0791
Žebrácký (m. žebráčský) = co žebráku přísluší, Bettler-, Bettel-. Ž. mošna. Sych K ž. mošně přijíti. Pam. kut. Ž. průvodní list (žebrací), vši, zvyk atd. Us. Ž. pochůzka, der Bettelgang, pýcha, der Bettelstolz; Ž. hůl špatná podpora. Dch. Ž. polívka (chle- bová), Kšá., Kčr., Brnt., hůl. Čch. Mch. 108. Přivedl to na ž-kou hůl. Us. Kšť. Ž-kou kapsou smrděti = ničeho nemíti. Wtr. v Osv. Ž život vésti. Us. Tč. Predca mi je milšá ž. palica lež ta zbroj zbojnická a s ňou šibenica. Koll. Zp. I. 354. Spaňje (spaní) ž-ké kochaňje. Phld. I. 2. 7. Marnotratník jest blázen, který své jmění na to obětuje, aby do řádu ž-kého přijat byl. Kmp. Č. 95. Z kterého domu se vystěhuje pilnosť, do toho vchází žebrácký pytel. Vz Lenosť. Lb. Dlhé spanie žobrácke kochanie. Slov. Zátur. Vyšiel na žobrácku palicu (stal se žebrákem). Slov. Zátur. Panská huba, žebrácká kapsa. č. M. 98. — Ž. noc = noční toulání roz- pustilých milovníkův. D., Sych. Ž. noc = vohlady t. j. když v sobotu večer pacholci své milé navštěvují. Sl. ps. Šf. II. 37. Vy březovské děvčatka, krajní noc vám ide (ohlední, žebrácká). Sš. P. 396. U Čechů se tento pěkný, nevinný staroslavský obyčej (zálety), nepříjemným jménem ,ž-ká noc' nazývá. Koll. Zp. I. 442. — Ž. vši = semeno třebule obecné. Rštp. 757. — Ž. knoflíky = plod lopuchy. U Bydž. Kšť. — Ž., ého, m , os.Jm. Jir. Ruk. II. 368.

431866   Žebrácký Svazek: 7 Strana: 1169
Žebrácký. Ž. vnada. Sv. ruk. 257. Ž. kyj je těžký a přec ho ľudě často hledajú. Slez. Šd. Ž. znamení. Vz Wtr. Obr. II. 120. — Ž., vz Klemens Václ.

431867   Žebrácký Svazek: 9 Strana: 0417
Žebrácký správce (žebráků). 1641. Čes. 1. VII. 286. Ž. kapsa, palica. Zát. Př. 383b. Ž. kaše či karmínová: z krúpov, pohanky, krve, obaru a vôbec od jelit a rozličností. Slov. Čes. 1. X. 360. — Ž. vši = dvojzub (rostl. ). Hoř. 108.

431868   Žebrácký. Ž Svazek: 10 Strana: 0545
Žebrácký. Ž. zábava chasy v sobotu po výplatě (při pivě). Čeč. 170. Není horšího člověka, než když do ž-cké hlavy vleze furie (furiantství). Tbz. V. 9. 57.

431869   Žebráctví Svazek: 5 Strana: 0791
Žebráctví, n., mendicitas, die Bettelei. V., Ž. wit. 106. 10.

431870   Žebráctvo Svazek: 5 Strana: 0791
Žebráctvo, a, n. = žebráci, die Bettler, das Bettelvolk. Zlob., Tč., Lpř. Děj. I. 20.

431871   Žebraczie Svazek: 7 Strana: 1169
Žebraczie, mendatio, zastr. Pršp. 46. 70.

431872   Žebrač Svazek: 5 Strana: 0791
Žebrač, i, f. = žebráctvo, chudina, die Bettler. Na Slov. Šd. — Ž., hrad u Osvětína. Pal. Děj. IV. 1. 440.

431873   Žebrač Svazek: 7 Strana: 1169
Žebrač, Bettler. Také mor. Brt. D.

431874   Žebračan Svazek: 5 Strana: 0791
Žebračan, a, m., obyvatel města Žebráka. Štulc. I. 177.

431875   1. Žebráče Svazek: 5 Strana: 0791
1. Žebráče, ete, n., das Bettelkind. Dch.

431876   2. Žebráče Svazek: 5 Strana: 0791
2. Žebráče, pl., osada u Čechovic ve Slez. Tč.

431877   Žebráček Svazek: 5 Strana: 0791
Žebráček, čka, m., vz Žebrák.

431878   Žebráček Svazek: 10 Strana: 0545
Žebráček, čka, m. Byl to takový ž. = mrzáček. Čes. I. XIV. 151.

431879   Žebračí Svazek: 5 Strana: 0791
Žebračí hůl, Bettler-, Bettel. St. skl. V. 207., Anth. Jir. I. 3. vyd. XI. V ž-čiech šatech na cestu se vypravil. BN. Panské spaní, ž. snídání. Mus. Ž. kabela. Brt.

431880   Žebráčík Svazek: 5 Strana: 0791
Žebráčík, a, m., der Bettler. Já biedný ž., muoj priatel mesiačík, priatelka palička, stodola kapsička. Koll. Zp. I. 353. Biedny ž. Db. Sl. pov. I. 204.

431881   Žebračina Svazek: 5 Strana: 0791
Žebračina, y, f. = žebráctvo. Mor. Sd,, Vck. Ať mi ta ž. do domu již nevstoupí, das Bettelgesindel. Šd.

431882   Žebračina Svazek: 8 Strana: 0525
Žebračina = babinec u kostela. Věst. op. 1894. 44.

431883   Žebračisko Svazek: 5 Strana: 0791
Žebračisko, a, m. = špatný, odporný žebrák, ein widerwärtiger, ekelhafter Bettler. Mor. Tč.

431884   Žebračiti Svazek: 5 Strana: 0791
Žebračiti, il, ení, schnorren, als Bettler herumziehen, den Bettler spielen, kargen. Us. Tč,, Dch. — s čím. S voskem tatínek už všelijak ž-čí (spoří). U Rychn. Ntk. — se = přiváděti se na mizinu, okrádati se, sich bestehlen; jako žebrák žíti, ein Bettler- leben führen, elend leben. Sd. Otec darmo se žebračí, když se hoch ničemu učiti nechce. Us. Kšť. — Ž. = žebrati. Slov. Bern.

431885   Žebračka Svazek: 5 Strana: 0791
Žebračka, y, f. = žena žebrající, die Bettlerin, das Bettelweib. Žebractě, dat. = žebračce. U Mošovec na Slov. Koll. IV. 105. Mladá mlsačka, stará žebračka. Sb. uč. — Ž. = žebrácká (chlebová) polévka (někdy se
smetanou a vejci, má-li býti dobra), chlebovka,
žebrákovice, varmuže, die Brod-, Bettlersuppe.
Chlebová polívka s pivem, s podmáslím, pro
nemocné, s vínem. Us. Šp. Ž.= omáčka
chudých, Armeleutesauce. Šp. — Ž. = ba-
bince, žebračna, podvěží, síňka u kostela,
kde žebráci sedávají. Mor. Vck., Šd. — Ž. = výstupek u dveří do chalupy. Domovní dvéře obezděny jsou výstupkem, jemuž v ně- kterých osadách žebračka říkají. Hanácky: žudr. Vz toto. Brt. L. N. II. 10., Hrb., Ktk. — Ž. das Armenhaus, Gemeindearmenhaus. Mor. Šd. — Ž., hospoda u Hlinska na Mor. Tč. — Ž., les u Přerova. Pk. — Ž. = stu- dánka a její okolí u Vsetína na Mor. Vck.

431886   Žebračká Svazek: 7 Strana: 1169
Žebračká. Na Mor. ž. = žebrání, das Betteln; žebráčka, die Bettlerin. Šd. Chytil se ž-ky. N. Hlsk. XI. 63 — Ž. = polévka z chleba, kmínu a másla. Us.

431887   Žebračna Svazek: 5 Strana: 0791
Žebračna, y, f. = předsíň u kosteía. Vz Žebračka. Mor. Kld. I. 309. U ž-čny se modlila. Kld. II. 151.

431888   Žebračně Svazek: 5 Strana: 0791
Žebračně = žebrácky. Slov. Bern.

431889   Žebračnica Svazek: 5 Strana: 0792
Žebračnica, e, f. = žebračna. Slov. Bern.

431890   Žebračný Svazek: 5 Strana: 0792
Žebračný = žebravý, bettelnd. Slov. Bern.

431891   Žebráčstvo Svazek: 10 Strana: 0545
Žebráčstvo = žebráctvo. Ž. pod. 106. 10., Mam. F. 90a. 2.

431892   Žebrák Svazek: 5 Strana: 0792
Žebrák, žebráčík, na Slov. také žobrák, a, žebráček, čka, m. = kdo žebrá, chudý, chodec, der Bettler, Bettelmann. V. O pů- vodu vz Mz. 377., Bdl. v Mtc. 1880. 105.; jest nejistý. Ž-kuov, chodcuov a pastýřuov škodných vyzdvihování. Zř. zem. Jir. R. 25. Stal se z něho hotový (učiněný) žebrák, er ist ein aufgelegter Bettler geworden; Chodí (otrhaný) jako ž (jsa chudobně oděn); Ž. ze řemesla, ein Professionsbettler. Us. Dcn. Budeš-li tak hospodařiť, půjdeš odtud žebrákem. Us. Brt. Dyť je to ž. (o hubeném koni). U Kunvald. Msk. Modlete se, žebráci, za mého milého, aby mi dal pán Bůh do rána jiného. Sš. P. 130. Bůh mne zachraň před schudlým boháčem a před bohatým žebrákem. Exc. Ľudia boží, ľudia, nechže vás prebudia husličky biedného ž-ka slepého; Já žebráček starý, nesmiem jít do fary, nebo se bojím, že zle obstojím, keď si pýtám dary. Koll. Zp. I. 353., 354. Je z něho holý ž.; Poručil ž-kům n. na žebráky 100 zl. Us. Šd. Nechcela za mňa ísť, že nemám kabata, a teraz by išla trebárs za ž-ka. Sl. ps. 341. Páni a žebráci nejsou jednací. Mor. Tč. Vím, že nechceš, milý synu, zostati ž-kem, tehdy nebuď krem potreby darebným ležákem. Slov. Tč. Lepší ž. púhý než ten, co má dluhy. Mor. Tč. To je pán! Žebráci mu říkají: Bratře! Jir. Ves. čt. 359. Korhel (piják) remeselník ž-kom sa stává. Na Slov. Tč. Každý ž. svou mošnu chválí; Ž. právě tak nerad se loučí se svou chudobou, jako král se svou slávou; Z. ž-ku závidí (cf. Záviděl lysý holému). Bž., Šd. Kde není ž-ků, tam dvojí almužnu dávají. Pk. Čím viac pijem, tým mám ešte vätší smäd, keď sa tycenem, je mi každý žobrák brat; no už vari vínko, to je hrozný kat. Ppk. I. 148. Sedeli žobráci strežúce na pútnikov ako pavúk na muchu. Zbr. Báj. (dod. 49.). Žo- brákovi i kepeň (plášť) brat. Mt. S. I. 128. Sejúc zrno hovor: Toto vtáčkom, toto bo- báčkom, toto žobráčkom a toto mně. Ib. I. 203. Hanblivý žobrák naveky prázdnu kapsu má; Osievame múku v širokom klobúku, čo naosievame, to žobrákom dáme (hovoria ký- vajúc deti za hlav, akoby osievali). Slov. Zátur. Pyšný ž. nic nevyžebře. Kom. Ně- koho na ž-ka přivésti. Us. Ž. od (ze) zvyku. Šm. Mošny od ž-ka žádati. Jg. Nepýtaj od žobráka palicu. Slov. Mtc. Sl. I. 122. Prosíš mošny od žebráka a holi od ovčáka (čeho oni sami potřebují. Odbytí prosícího). Jg., Lb. Jestli (ač) ž. syt, ale mošna není (nic. Vz Nesyta). Jg., Č., Lb. Horší je od žobráka (bídný, nuzný). Zátur. Na vsi žebráci a ve škole žáci vždy novým představeným se radují. Bž. exc. Starý dvořák, hotový žebrák. Mus., Pk. Má to v prstech jako slepý housle a ž. veš. Stál statečně jako ž. u cesty (vz Bojácnosť); Lekl se toho jako ž. groše. Č. Dej ž-ku hůl a pohůnkovi bič a snadno od něho neupustí; Mladí ležáci, staří ž-ci (Š. a Ž., Tč., Bž., Šd., Sb. uč.); Mladý voják, starý ž.; Marnotratný je ž. Budoucí a skupec věčný; Když se ž. na koně dostane, ani čert ho nedohoní. Pk. Požičaj žobrákovi koňa a utečie ti aj s ním; Mlady ž., starý
zloděj. Mt. S. I. 123. — Ž. = mrzák, der
Krüppel. Na Mor. Kd., Brt., Vck. Jsem ž.,
říká o sobě i ženská. Kd. — Ž., u, m. =
haděnec, liščí ocas, vlčí ocas, panská láska,
echium, der Natterkopf, rostl. Vz Slb. 364.
Ž. = dvojzubka, bidens, rostl. Pres!. S. N. XI.
317., I. 700. — Žebráček, čku, m. = žebračka,
chlebová polévka. U Chocně. Ktk. Tak říkali
ve 14. stol. polévce, pro niž žáčkové že-
bráčkové k sousedům chodívali. Zk. v Mus.
1880. 462. — Žebrák = jídlo z vajec, kvásku
a housek. Peče se. U Loučimi. Psčk. — Ž., ž-ky =provrtané desky u zadní a přední části plti, přes něž jsou zaraženy svořeně pro vesla. Poněvadž tyto desky provrtáním a naražením plti na břeh mnoho se poško- zují, proto slují žebráky. Na mor. Val. Vck. — To sú ž-ky = hubené koně. Mor. Brt. D. 303. — Ž., a, m., něm. Žebrák, město v Be- rounsku. Vz S. N., Tk. III. 664., IV. 746., VI. 358., Tk. Ž. 228., Sdl. IV. 221. V Ž-ce věšeli jen domácí lidi na šibenici (aby jí věšením lidí cizích mnoho neopotřebovali); Také se nesmí Žebráčanům říci, že jsou omáčkáři. Vz Sbtk. Krat. h. 138. Ž., ves u Dobříše; několik domků u Bilska ve Slez.; pila u Břežnice; něm. Petlarn, ves u Tachova. PL. — Ž. rybník. Žer. Záp. I. 36., 76., 87.

431893   Žebrák Svazek: 7 Strana: 1169
Žebrák. Cf. Mkl. Etym. 406. b., Mst. 6. b., Wtr. Obr. J. 674., II. 106., 122., 130, 226. (v 16. stol.). Malý ž. nosí veľkú kapsu (chodí s velkou palicou = holí). Na bok (= stranou) sedliak ide ž. Slov. Rr. MBš. Bohatý jest ž. (chuďas) svobodný. Ezp. 2694. Prosím jich, jak sú kvíteček (rozma- rýneček), také mne něčím podarujú (prosí ž.). Val. Vck. — Z. = mrzák Su ž. na ruku. Mor. Brt. D. 244. Lepší vojákem ež ž-kem Mor. a slez. Šd. — Ž., vz Zloděj (dod.). — Ž. = prouh na stěně, po bílení zůstalý, kocour Na Hané. Wrch. — Ž. = jm. zvonu v Rakovníce a v Kr. Hradci. Wtr. Obr. I. 439.— Ž. = rybník v Písecku,

431894   Žebrák Svazek: 8 Strana: 0525
Žebrák dle Šf. I. 274. od Sabiri, Sebiri, odtud u Srbů dosud sebr = poddaný. A. Briick- ner v Jgč. Arch. XV. 320. z něm. dial. Seffer, Sefer — žebr, ž bývá často m. s a b m. f; S. = druh vagabundů, kteří v XV. stol. ob- těžovali země. Keď sa žobrákovi palica v ruke ohladila, neľahko ju opustí. Phl'd. 1894. 197. Pouštíme si žebráka za pec a on nás vyženie zpoza stola, Slov. Phľd. 1896. 293. Říká že- brákovi: bratře! (chuďas). NZ. V. 545. — Ž., rostl. Vz Střílky (3. dod.). — Ž., rostl. Vz Vlčí ocas (3. dod.). — Ž. = zbylý kousek ne- dožatého obilí na poli; slaměný panák v ha- dry oblečený, který se nese o dožince s pole do domu hospodářova. Brod. Brt. D. II. 430.

431895   Žebrák Svazek: 9 Strana: 0417
Žebrák (nuzař): hladoš, lašút, niktoš, potlkeň, šklban, trhan, všivák, všinda. Zát. Př. 16lb. Je horší od žobráka; Od žobráka iba vši; Žobráka je celý svet; Vezme kus chleba od žobráka; Zo žobráka nic dobrého; Ž. žobrákovi závidí atd. Vz Zát. Př. 383b., 158a., 161b. (o nouzi), 37b. (o pýše). Pyšný ž. málo v kabeli nosí. Mus. ol. 1898. 114. Kdybych neměl těch trochu dětí a dluhů, byl bych hotovým žebrákem. Tům. Ml. 109. Vezme aj žobrákovi kapsu (dříč). Mus. slov. II. 9. — Ž. Žebráci také = čeští bratří, žold- néři původně Husité, ale naposled sběř vše- likých národův a vůdcové její byli katolíci. Vz Pal. Děj. IV. 2. 356.

431896   Žebrák Svazek: 10 Strana: 0545
Žebrák, a, m., tanec na Těšínsku. Slám. Put. 325. Vz Brt. P. n. 985. — Ž. = žebravý člověk. Žije, ako u cesty žobrák (špatně). Rizn. 174. Vytras žobráka zo vší, dovedie ťa do nich. Sbor. slov. VII. 133. Jak se ž. nají, chce v domě i na pána hrát. Vyhl. II. 35 66. Keď ho raz žobrák zplodi, tanistra a neho neshodi. Mus. slov. VI. 26.

431897   Žebrákov Svazek: 5 Strana: 0792
Žebrákov, a, m., Žebrákow, vsi u Mi- levska, u Světlé, u Dobříše. PL. Vz Blk. Kfsk. 701., 647, Tk. III. 88. — Ž. dvůr, vz ib. 620. — Ž., zaniklá tvrz a ves blíže Hrabi u Vyškovic. 1496. Pk. 2. pr. 39. — Ž. = trať polí v Liptálsku na Vsacku. Vck.

431898   Žebrákovice Svazek: 5 Strana: 0792
Žebrákovice, e, f. = žebračka, chlebová polévka. Na mor. Val. Vck.

431899   Žebrákův Svazek: 5 Strana: 0792
Žebrákův, -ova, -ovo, dem Bettler gehörig, Bettler-. Ž-kův dík je klíč k nebesům; Janda. v Mt. 1. 1871. O Bočkovi 35. Prosíš mošny ž-vy. Bž.

431900   Žebrakyně Svazek: 5 Strana: 0792
Žebrakyně, ě, f. = žebračka, die Bettlerin. Ros. Na Slov. Bern.

431901   Žebrákyně Svazek: 9 Strana: 0417
Žebrákyně, ě, f. = žebracka. Konáč. (Vlč. Lit. I. 344. )

431902   Žebral Svazek: 5 Strana: 0792
Žebral, a, m. — škemral. 1548. Jir.

431903   Žebraňa Svazek: 10 Strana: 0682
Žebraňa, e, m. = nezbedný žebrák. Brt. Sl.

431904   Žebrání Svazek: 5 Strana: 0792
Žebrání, n., das Betteln. Pyšný žebrák ž-ním nic nevyžebře. Kom. Ž. po ulicích, die Strassenbettelei. J. tr. Trebas já ubohý po žebrání chodím, na silu neberiem, nikomu neškodím. Koll. Zp. I. 354. Páričkova paní chodí po ž., Páričok velký pán, nosí jej kapsu sám. Koll. Zp. I. 354. Ž-ním se ob- choditi. Hr. rk. 22. b. Až já půjdu po ž. Sl. ps. 197.

431905   Žebranina Svazek: 5 Strana: 0792
Žebranina, y, f., die Bettelei. Us. Tč.

431906   Žebranina Svazek: 8 Strana: 0525
Žebranina, y, f. Chceš srdce mého ž-nu (aby žebralo). Słow. Lil. Ven. 92.

431907   Žebraný Svazek: 5 Strana: 0792
Žebraný; -án, a, o, gebettelt. Měl pěkný majetek a včil chodí žebraným chlebem; Vyhoral sem a mám leda trochu toho ž-ho chleba. Slez. Šd. Vz Žebrati.

431908   Žebrati Svazek: 5 Strana: 0792
Žebrati, žebrám a žebři a žebřu, žebřeš, žebře, žebřeme, žebřete, žebří; žebrej a žebři, žebřete; žebraje, žebře, žebřúc (Gb.), bral, án, ání; žebrávati = almužny prositi, betteln; velmi prositi, žadoniti, zudringlich, unaufhörlich bitten. Vz Mazati. — abs. Každý ho chválí, a přec ho nechají ž. Us. Ž-ti se zapovídá. J. tr. Robiť na teba nevládzem, žobrat by nám hanba bylo. Dbš. Sl. pov. I. 173. Ty máš přieliš a druhý žebře. Št. Uč. 140. a. Sedieše u cesty žebřie. ZN. — čeho. Almužny ž. musil. Hlas. Ž. chleba. Háj. Slepý almužny žebře. Brt. S. 3. vyd. 44. Chleba žebříce. Hugo 99. Chleba u sou- sedů. Us. Tč. Umění jde žebrat chleba. V. Šel žebrat chleba. Ros. (Ve dvou posledních příkladech gt. také za příčinou supina). — komu čeho: chleba rodičům. V. Dy ně- možetě dělati, iditě si chleba ž. Sš. P. 119. — kde: po ulicích, po vsech, v městě (po městě). Ž. u koho. Chč. 381. Než bych šel ž po světě. Us. Šd. — kde oč. Nemusil u žádné ž. dlouho o hubičku. Sá. Osv. I. 182. — od koho. Bude od jiných ž. Rd. zv. Aby žebral almužny od těch, co vcházeli do chrámu. Sš. Sk. 35. Chleba od matky ž. Zk. — s kým. Bodaj si takú vzal, čoby si s ňou žebral. Koll. Zp. I. 122. — nač, na koho. Bodaj si takú vzal, čo bys na ňu žobral. Koll. Zp. I. 211. Nechce mu jí (fary) stavěti, musí na ňu ž. Sš. P. 759.— zač: za pomoc. J. Lpř. Za něčí lásku ž. Osv. V. 635. Ačkoli nikdy nebudeme ž. za rozšíření našich hranic, nikdy přece nedopustíme jejich súžení. Ddk. VI. 151. — kdy (jak). Byl boháč a nyní žebrá. Us. Lenoch neoře pro zimu, pročež ž. bude ve žni, ale nadarmo. Kn. přísl. 20. 4. Ori, ori (orej), sedljáčik! Ak nebudeš orati, budeš na rok žobrati. Koll. zp. II. 133., Sh. sl. ps. I. 184. — kde čeho kdy proč. Přede dveřmi velikým mumláním chleba žebří. Jel. Enc. m. 60. Lepší něco přátelům po smrti Nechati, než z úzkosti v starém věku po domech ž. Na Mor. Tč. — kde (s kým). Před kostelními dveřmi s jinými žebře. Pass. Krivda za stol sadla, pravda u dvier žobre. Na Slov. Tč. Krivda sedí pri stole a pravda žobre u dverí. Mt. S. I. 122. — se s čím. Chleba dostatek nemají, každý rok se s ním žebrají. Lom.

431909   Žebrati Svazek: 7 Strana: 1169
Žebrati. Cf. Mkl. Etym. 406. b., List. fil. 1892. 362. — Pass. 288., Hrad. 109. b., Kat. 91. b. Z kad si ? Z Novej Vsi. Čo tu hledáš? Zobrem si. Koll. Zp. 1. 354.

431910   ŽeBrati Svazek: 9 Strana: 0417
ŽeBrati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 355.

431911   Žebrávati Svazek: 5 Strana: 0793
Žebrávati, vz Žebrati.

431912   Žebravec Svazek: 5 Strana: 0793
Žebravec, vce, m., der Schnorrer. Dch.

431913   Žebravý Svazek: 5 Strana: 0793
Žebravý, bettelnd, Bettel-. Ž. žena, Ros., žák. Vz Sbn. 269. Ž. tulák, der Landes- fechtbruder, Us. Dch., Návštěva, die Bettel- visitte. Posp. Ž. mnich, Der Bettelmönch, Mendikant. J. tr., Mus. 1880. 459., S. N. XI. 317. Vsichni (mniši) spolu podávají břímě na žebravé mnichy. Jel. Enc. m. 70. Neboť těm mlčelivým úfají svých duší lépe než žebravým (mnichům). Chč. 381. Ž. lidé. Mus. 1880. 26. Ž. plíživosť tím bujněji v člověku roste, čím výše jej posouvá na řebríku dů- stojenství. Kos. v Km. 1884. 740.

431914   Žebravý Svazek: 8 Strana: 0525
Žebravý. Ž. řády. Vz Tk. X. 124.

431915   Žebricní Svazek: 8 Strana: 0525
Žebricní. Ž. ceva. Am. Orb. 94.

431916   Žebrní Svazek: 5 Strana: 0793
Žebrní, Rippen-. Byl.

431917   Žebrník Svazek: 5 Strana: 0793
Žebrník, a, m., barthora (monstrum), zastr. Rozk.

431918   Žebro Svazek: 5 Strana: 0793
Žebro, a, n., m. řebro, ž jest změkčeno z ř. Vz Řebro, Ž.

431919   Žebro Svazek: 8 Strana: 0525
Žebro. Do konce žebr (m. žeber). Sal. 337. — Ž., rostl., vz Kapradí (3. dod.). — Ž. = troubel dýmky činící se špičkou jeden kus. Žďár. Nár. list. 1894. č. 74. odp. feuill.

431920   Žebroň Svazek: 5 Strana: 0793
Žebroň, ě, m. = kdo pořád žebroní. Prk. Přísp. 28.

431921   Žebronil Svazek: 8 Strana: 0525
Žebronil, a, m. = žebroň. Nár. list. 1895. č. 350. feuill.

431922   Žebroniti Svazek: 5 Strana: 0793
Žebroniti, il, ění = neodbytně žebrati, zudringlich, unaufhörlich bitten. Us. — koho oč. Pořád mě o to ž-ní. Us. Šd. — jak. Úklonou i zrakem žebroní dudák. Kká. Td. 359. — po kom. Na Hané. Bkř.

431923   Žebronivě Svazek: 10 Strana: 0682
Žebronivě. Zvon VI. 415.

431924   Žebronivý Svazek: 5 Strana: 0793
Žebronivý, bettelnd, bittend Ž. hlas. Hlč.

431925   Žebronožky Svazek: 8 Strana: 0525
Žebronožky, brachiopoda, korýši. Ott. VIII. 766. a.

431926   Žebroštítec Svazek: 8 Strana: 0525
Žebroštítec, tce, m., thoracophorus, brouk. Z. korový, t. corticinus. Vz Klim. 261.

431927   Žebrota Svazek: 5 Strana: 0793
Žebrota, y, f. = žebrání, das Betteln, die Bettelei. Do ž-ty chudý; k ž-tě přivedenu býti. V. Ž-tou n. po ž-tě jíti, choditi; ž-tou zem projíti, se vyživiti, se přiživiti, D., živu býti. Aesop. Ž-tou se v nouzi uživíš. Rd. zv. Někoho na ž-tu přivésti; na ž-tu přijíti. Us. Ožralství mnohého i k ž-tě přivozuje. Rým. Stupavčí pacholci ž-ty neminú. Sš. P. 699. Jen ž-tou se živili. Ddk. V. 207., Vod. Pytám, pytám žebrotú, strča hlavu do plotu a nožičky do nebe, kde nás Pámbu povede. Mor. ps., Pck. Ps. 95. Nestydatá ž. Koll. IV. 193. Po městech pak a krajích válkou nedotknutých neukojitelná těkala ž. Pal. Děj. V. 1. 5. Dobrota — žebrota; Pro dobrotu přišel na žebrotu. Šd. Nenechá že- broty, komu se hůl v rukou ohřála. C. M. 222. Devatero řemesel desátá ž. Pk. Přílišná štědrota, holá (hotová) ž.; Mnoho řemesel, pouhá ž. (nestálý v čem málo si vydělá. Cf. Mnohé umy na chléb čumí). Ruka bez ro- boty přijde do ž-ty (vz Lenosť). Lb. Strany přísloví vz ještě: Boží, Hodiny, Chudoba, Kout, Mošna, Muka, Pohořeti, Prosík, Pytel, Touš. — Ž. = žebrotina, chudý lid, chudina. Byla tam samá ž. Us. Kšť.

431928   Žebrota Svazek: 7 Strana: 1169
Žebrota. Cf. Wtr. Obr. I. 795.

431929   Žebrota Svazek: 8 Strana: 0525
Žebrota. Zly jest ž. pan. Slez. Nov. Př. 181.

431930   Žebrota Svazek: 9 Strana: 0418
Žebrota jest nemocí líné kůže. Šml. IX. 8. — Ž středověkých žáků. Vz Wtr. Part. 374. V Příspěvcích zly oprav v: zlý.

431931   Žebrotina Svazek: 5 Strana: 0793
Žebrotina, y, f. = žebrota (konec). Kšť., Nl.

431932   Žebrotný Svazek: 5 Strana: 0793
Žebrotný = žebravý, Bettel-. Z. mniší. Háj.

431933   Žebrotský. Ž Svazek: 10 Strana: 0546
Žebrotský. Ž. žebrota (špatné živobytí). Rais. Lop. 25.

431934   Žebroutit Svazek: 9 Strana: 0418
Žebroutit. Bes. 1871. 592.

431935   Žebroutiti Svazek: 5 Strana: 0793
Žebroutiti = louditi. U Jilemn.

431936   Žebrovadlo Svazek: 5 Strana: 0793
Žebrovadlo, a, n., vz Žejbrovadlo.

431937   Žebrovaný Svazek: 5 Strana: 0793
Žebrovaný; -án, a, o, gerippt. Ž. dlaždice chamottová, závaží, plotna, Us. Pdl. Ž.plos- ňatka. Vz Plosňatka.

431938   Žebrovaný Svazek: 10 Strana: 0546
Žebrovaný plech. Ott. XIX. 890.

431939   Žebrovatěti Svazek: 5 Strana: 0793
Žebrovatěti, ěl, ění = hubeným se stá- vati, mager werden. Kůň ž-tí (vystupují mu žebra). Us. Kšť.

431940   Žébrovati Svazek: 7 Strana: 1169
Žébrovati, žibrovati = osívati žébrem, žíbrem ; jako žébro do sebe cpáti, mnoho jísti Us. Šd.

431941   Žebrovatý Svazek: 5 Strana: 0794
Žebrovatý = řebrovatý, grossrippig. Ros., Reš.

431942   Žebroví Svazek: 5 Strana: 0794
Žebroví, n., das Gerippe, ve stav. Dch.

431943   Žebrovice Svazek: 5 Strana: 0794
Žebrovice, e, f., blechnum. das Rippen- farn Ž. obecná, b. boreale. Vz Rstp. 1790. Vz Žebrovinec.

431944   Žebrovina Svazek: 5 Strana: 0794
Žebrovina, y, f. = žebrové maso, das Rippenfleisch, das Rippenstück. Us. Tč., Šp.

431945   Žebrovinec Svazek: 5 Strana: 0794
Žebrovinec, nce, m. = žebrovice. Slb. 91.

431946   Žebrovitý Svazek: 5 Strana: 0794
Žebrovitý, rippenartig. Ž. vahadlo. Mj. 77.

431947   Žebrovitý. Ž Svazek: 10 Strana: 0546
Žebrovitý. Ž. klenutí. Ghet. 101.

431948   Žebrovna Svazek: 5 Strana: 0794
Žebrovna = žejbrovna.

431949   Žebrovní Svazek: 5 Strana: 0794
Žebrovní = žeberní, žebru náležející, zur Rippe gehörig, costalis, na př. úponka ze žebra vynikající n. na žebře stojící. Rst. 527.

431950   Žebrovník Svazek: 5 Strana: 0794
Žebrovník, a, m. Ž. Waltlův, pleurodeles Waltlii. Brm. Živ. zv. III. 2. 84.

431951   Žebrovník Svazek: 10 Strana: 0546
Žebrovník, a, m., pleurodeles, mlok. Vz Ott. XIX. 916.

431952   Žebrový Svazek: 5 Strana: 0794
Žebrový, Rippen-. Ž. kosť, Us., maso. Ros., Tč.

431953   Žebrový. Ž Svazek: 10 Strana: 0682
Žebrový. Ž. klenba. Nár. list. 1906. 69 13.

431954   Žebrunek Svazek: 10 Strana: 0546
Žebrunek, nku, m. = žebrota. Šel po žebrunku. Dšk. Km. 34.

431955   -žebrý Svazek: 5 Strana: 0794
-žebrý, -nervis, -adrig. Mnoho-, řídko-, bludno-, bezžebrý. Rst. 527.

431956   Žebř Svazek: 5 Strana: 0791
Žebř (vz Řebř), e, m. = řebřík, die Leiter. Mor. Mtl., Vk., Dřk. Ty by si mně musel taký ž. udělať, co bych tam mohla vylézti. Sš. P. 702.

431957   Žebř Svazek: 7 Strana: 1169
Žebř. Mkl. Etym. 274. a.

431958   Žebř Svazek: 9 Strana: 0417
Žebř = žebřík. Ž. má dvě žřdky, škeble a déščky. Mus. ol. 1898. 121. — Ž. = koryto, žlab. Dělať volóm ž. Horen. 204.

431959   Žebřec Svazek: 9 Strana: 0417
Žebřec, ptochus, brouk. Ž. dvojznaký, p. bisignatus. Klim. 532.

431960   Žebří Svazek: 5 Strana: 0793
Žebří, n. = žébřiny. Mor. Jsk., Bkř.

431961   Žebřice Svazek: 5 Strana: 0793
Žebřice, e, f., libanotis, die Heilwurz. Ž. širolistá, l. vulgaris. Vz Rstp. 730. Ž., athamantha cervaria, die Bergpetersilie.

431962   Žebřice Svazek: 9 Strana: 0418
Žebřice, e, t., libanotis, rostl. Vz Ott. XV. 1009.

431963   Žebříček Svazek: 5 Strana: 0793
Žebříček, čku, m. = mečík obecný, gla- diolus, die Siegwurz. Slb. 208. — Ž., achillea, die Schafgarbe. Slb. 414., Kk. 165. — Ž., potentilla anserina; vodní ž., hottonia pa- lustris. Na mor. Val. Vck. — Ž. = přístroj k otvírání koňských tlam. Na Hané. Bkř. — Ž. = malý řebrík, eine kleine Leiter. Us.

431964   Žebříček Svazek: 8 Strana: 0525
Žebříček, čku, m. = myší ocásek (chvo- stek), myšinec, krvavník, achillea millefol., rostl. Brt. D. II. 498.

431965   Žebřičina Svazek: 7 Strana: 1169
Žebřičina, y, f. = bok žebříku, šteřín, Fahrtschenkel, m., v horn. Hrbk.

431966   Žebříčkový Svazek: 5 Strana: 0793
Žebříčkový. Ž. tráva. Vz Slb. 208.

431967   Žebřičňák Svazek: 7 Strana: 1169
Žebřičňák, u, m. = skoba, Fahrthaken, m , v horn. Hrbk.

431968   Žebřihák Svazek: 5 Strana: 0793
Žebřihák, u, m., v horu. der Fahrthacken. Bc.

431969   Žebřík Svazek: 5 Strana: 0793
Žebřík, m. řebřík; v již. Čech. jen: řebřík. Kts. Vz Řebřík, Ž.

431970   Žebřík Svazek: 8 Strana: 0525
Žebřík. Za ž. dávat = žvýkati bago. Brt, D. II. 430.

431971   Žebřík Svazek: 9 Strana: 0418
Žebřík. Ty ž-ku od šibenice (nadávka). Nár. list. 1900. č. 163. odp.

431972   Žebřík Svazek: 10 Strana: 0546
Žebřík, u, m. Stál pod žebříkem n. byl u vývodu (v mučírně, jsa od na žebříce mučeného nařčen z nějakého zločinu). V XVI. stol. nadávka. Zvon II. 593. Wtr. — Dvoukolový mechanický ž. posouvací. Nár. list. 1904. 138. 10.

431973   Žebříkový Svazek: 5 Strana: 0793
Žebříkový, vz Řebríkový.

431974   Žebřina Svazek: 5 Strana: 0793
Žebřina, y, f., vz Řebřina.

431975   Žebřina Svazek: 10 Strana: 0546
Žebřina, y, f. Dyž žena po klinoch vy- vłáčá, nestačí muž v ř-nách zvážať. Val. Čes. 1. XIII. 75. Přistroj hubu do žebřin (do žebřinového vozu se více vejde). Litom. 73. — Ž. Stará ž. = nadávka staré ženě. Volyně. Čes. 1. XIII. 126. — Ž. = vychrtlý kůň. Hauer.

431976   Žebřiňák Svazek: 7 Strana: 1401
Žebřiňák, u, m. = žebřinovy vůz Us. Šd.

431977   Žebřiňák Svazek: 10 Strana: 0546
Žebřiňák, u, m. = žebřinový vůz. Vrch. Muš. I. 359.

431978   Žebřinovec Svazek: 5 Strana: 0793
Žebřinovec, vce, m. = žebřinový vůz. Slov. Šd.

431979   Žebřinový Svazek: 5 Strana: 0793
Žebřinový, vz Řebřinový.

431980   Žebřinský Svazek: 10 Strana: 0546
Žebřinský. Žebřinskej vůz = žebřincový Dšk. Km. 38.

431981   Žebyrek Svazek: 5 Strana: 0794
Žebyrek, rka, m., os. jm, Žer. Záp. I.

431982   Žebýrko Svazek: 5 Strana: 0794
Žebýrko, vz Řebro.

431983   Žéce Svazek: 8 Strana: 0525
Žéce, žéčka = lžíce, lžička. V Chromči na Mor. List. fil. 1894. 89.

431984   Žéci Svazek: 5 Strana: 0794
Žéci (stb. žesti, zega, žBg-, urere), žíci, žhu, žžeš, žže, žžeme, žžete, (žhú) žhou, žži (žzi, žzěte), žha (ouc), žehl, žhla, žeh (žehši), žžen, žžení. (Místo žéci šp. se klade žíti; rozžíti svíci m.: rozžéci; proto i rozžal, rozžat od rozžhnu (které změněno v rozžnu bralo se za sloveso třídy I. s: žnu) m. roz- žehl, rozžžen; míchá se tedy s žíti, žnu. Jg.).Cf.Gb. v Listech filolog. 1883. 129.-130. — Ž. = páliti, brennen, zünden. Místo žéci užívají v nářečí dolnobečovskérn na Mor.: páliti. Listy filolog. 1855. 241. Žžené vody apatekářův. Tkad. Žžené víno (francouzská kořalka z hroznů vinných). Techn. — co čím. Kázal ji ohněm žéci. Pass. 14. stol. — kde. A já tedy budu v Němcích žéci.
Dal. — (komu) co, koho: zemi, statky
někomu (ohněm pleniti). Dal. Žži ledvie mé.
Z. wit. 25. 2. Ž. knihy. Pass. mus. 352. Žhlo
jej. GR. Kadidlo žéci. BO. Chtěvše jeho
zzseczi. Ap. Š. 108. Káza všecky zzecy.
Pass. 413. Ať nás nežže věčný plamen. Výt).
II. 24. = Ž. = hořeti, žhnouti. Žhúcí oběť.
Jg. Žhúcí oheň. Ž wit. 103. 4. — odkud. Z temnic barbarů žže slávy jas. Kká. K sl. j. 6. — po čem (hořeti, toužiti). Jak róže z pupy iducie po rose sladce žže. St. skl.

431985   Žéci Svazek: 7 Strana: 1169
Žéci. Cf. Mkl. Etym. Ž. v dialektech. Vz List. fil. 1892. 117 , 406. b. Prudká světla žhou tu v oči. Zl. Praha 1889. č. 25.

431986   Žéci Svazek: 8 Strana: 0525
Žéci. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 84. O ča- sování r. 1440. cf. Mus. fil. 1896. 450.

431987   Žéci Svazek: 9 Strana: 0418
Žéci, žhu; většinou zaniklo; nahrazuje se větším dílem slovesem žhnouti. O časo- vání vz Gb. H. ml. III. 2. 172., 258.

431988   Žečka Svazek: 5 Strana: 0794
Žečka, y, f. = lžička, lžíce, der Löffel. Na Hané. Brt.

431989   Žéčka Svazek: 8 Strana: 0525
Žéčka, vz předcház. Žéce.

431990   Žed Svazek: 5 Strana: 0794
Žed, a, m. = žid. Us. v Počensku na Mor. Brt.

431991   Žeď Svazek: 5 Strana: 0794
Žeď, i, f. = starosť, die Sorge, der Ge- genstand des Verlangens? Abych prázden byl vší té zzedi. St. skl. V. 129.

431992   Žeda Svazek: 7 Strana: 1169
Žeda, y, m., os. jm. Slov. Šd.

431993   Žedění Svazek: 5 Strana: 0794
Žedění, n , das Verlangen. Bech.

431994   Žediti se Svazek: 5 Strana: 0794
Žediti se, il, ení (zastr.) = žízniti, žá- dostiv býti, toužiti, begierig sein, dürsten, verlangen. — nač: na peníze lakomě se ž. Výb. I. 144. — čím v čem. Ač se jest žedila myslí v smilstvie. Št. — po čem. Lačný žedie sě po pokrmu. Št. Běda těm, ktož nežedie sě po spravedlnosti. Št. Ktož viece miluje to, což se dlí, ten sě po tom viece žedí. Ms. 14. stol. Kdo se žedí po cti. Sš. J. 173. Po blyskotě žedíc se vždy klamné. Sš. Bs. 187. Nehledá-li věcí, po nichž se jiní žedí. Sš. J.154. Po lahodách se žedí (= honí). Pal. Čeho oči nevidí, po tom se srdce nežedí. Brt. S. 81. — kam. Žedí se duše má k Bohu živému jako ten, jenž by rád pil. Št. Jir. Anth. I. 147. 44.

431995   Žediti se Svazek: 7 Strana: 1169
Žediti se. Št. Kn. š. 70., 95., 139., 183, Mkl. Etym. 409. a. — se s kým. Nežli se s ním přieliš žediec nemúdře oplzati. Št. Kn. š. 96. — Str. 794. b. 1. ř. sh. oprav 144 v: 174.

431996   Žediti se Svazek: 8 Strana: 0525
Žediti se. Takú žádostí máš se ž. Kruml. 307. b. O tvarech cf. Gb. II. ml. I. 112.

431997   Žédléčka Svazek: 10 Strana: 0546
Žédléčka, y, f. Ž-čky = druh hrušek. Haná.

431998   Žedléky Svazek: 9 Strana: 0418
Žedléky, pole s úzkými dílci. Pck. Hol. 192.

431999   Žedlíček Svazek: 5 Strana: 0794
Žedlíček, čku, m. = žejdlíček. A my vam tež dame po ž-čku vina. Od Příb Sš. P. 745.

432000   Žedlivý Svazek: 5 Strana: 0794
Žedlivý = žíznivý, durstig (zastr.). Br. Cf. Žedný.