385001   Vyhonění Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhonění, n., das Hinaus-, Ab-, Müde- jagen.

385002   Vyhoněný Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhoněný; -en, a, o, durchs Treiben, durchs Jagen abgemattet, abgemagert. V-ný kůň, pes. Šd. Vz Vyhnati. — V. = honěním dobytý, erjagt, abgejagt.

385003   Vyhonír Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhonír, a, m., incendula, pták, zastr. Rozk.

385004   Výhoniská Svazek: 9 Strana: 0383
Výhoniská, pl., n., pole u Sv. Ondřeje. Mus. slov. III. 3.

385005   Vyhoniště Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhoniště, ě, n. = pařeniště, das Treib- haus. D.

385006   Výhoniště Svazek: 7 Strana: 1068
Výhoniště, ě, n. = ohrada, do níž se vyhání dobytek. Cť. Výhon. Exc.

385007   Vyhoniti Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhoniti, vz Vyhnati.

385008   Výhonka Svazek: 7 Strana: 1068
Výhonka, y, f. = výhon (brázda). Vhl.

385009   Výhonné Svazek: 4 Strana: 0934
Výhonné, ého, n., die Hirtengebühr, der Lohn für das Austreiben des Viehes. Cf. Výhonek (konec). — V. = plat od výhonu, das Triftgeld.

385010   Výhonný Svazek: 4 Strana: 0934
Výhonný. V. šachta. Vz Vyroubený. —

385011   Vyhonositi Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhonositi, il, šen, ení, prahlen. Kdo se honosí a nemá z čeho, brzo vyhonosí. Na Ostrav. Tč.

385012   Výhoňov Svazek: 9 Strana: 0383
Výhoňov, a, m., pozemek. Pck. Hol. 148.

385013   Vyhoňovati Svazek: 9 Strana: 0383
Vyhoňovati. Vz Vyhnati.

385014   Vyhontrlať sa Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhontrlať sa = vyhoupati, vykolébati se Slov. Rr. Sb.

385015   Vyhopcovati se při Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhopcovati se při muzice, sich satt tanzen. Us. Tč.

385016   Výhor Svazek: 4 Strana: 0934
Výhor, u, m. = holé, vyprahlé (vyho- řené) místo na poli, die Schrindstelle, der Brandfleck. Jg., Pta., Rgl. V. = vysoké místo v poli bez vlhkosti, suchopár, kahler Fleck. To pole leží na výhoru. Us.

385017   Výhor Svazek: 8 Strana: 0481
Výhor = podeschlé osení. Jevíčko. Brt. D. II. 415.

385018   Výhor Svazek: 9 Strana: 0383
Výhor (výhoř) = místo suchem vypálené, vyprahlé. Čes. 1. IX. 391.

385019   Výhorčivý Svazek: 4 Strana: 0934
Výhorčivý = kdo se snadno strhá, unaví, wer bald müde wird. V. kůň. U Ronova. Rgl.

385020   Vyhorelisko Svazek: 8 Strana: 0481
Vyhorelisko, a, n. = spáleniště. Zábř. Brt. D. II. 415.

385021   Vyhorenisko Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhorenisko, a, n. Chodí jako po v-ku. Mus. slov VIII. 28.

385022   Výhorovatý Svazek: 4 Strana: 0934
Výhorovatý = výhořivý. V-té pole. Vz Výhor.

385023   Vyhořalosť Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhořalosť, i, f. = vyhořelosť.

385024   Vyhořalý Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhořalý = vyhořelý. U Opavy. Klš.

385025   Vyhořati Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhořati = vyhořeti, abbrennen. Na Mor. a ve Slez. Vyhorali jsme. Us. Šd. — komu. Chalupa mu vyhonila. Tč. — kde. Na slině dobrá úroda vyhore, dy neprší. Na Ostrav. Tč. — V. = pozbyti, verlieren. — oč. Vy- horal som o tri zlatky. Na Slov. Kd.

385026   Vyhořekovati se kde: před kým Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhořekovati se kde: před kým, sich ausklagen. — si co, durch Klagen gewinnen, erreichen.

385027   Vyhořelec Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhořelec, lce, m., ein Abgebrannter. Plk.

385028   Vyhořelice Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhořelice, dle Budějovice, trať u Uh. Brodu. MzO. 1890. 125.

385029   Vyhořelina Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhořelina, y, f. = země sluncem vyho- řelá, ein von der Sonne ausgebranntes Erd- reich. Us.

385030   Vyhořelosť Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhořelosť, zastr. vyhořalosť, i, f., die Ausgebranntheit, das Ausgebranntsein. Jg.

385031   Vyhořelý Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhořelý = vypálený, ausgebrannt, ab- gebrannt. V. ves. Dch. Stojím jako Vulkan vyhořelý. Koll. I. 208.

385032   Vyhořenec Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhořenec, nce, m. = vyhořelec. Plk.

385033   Vyhoření Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhoření, n., das Aus-, Abbrennen. Chodí po v. (prosit); Prosí (ptá) na v. Šd. Je tu jako po v. (prázdno, pusto). Us. Brt., Šd.

385034   Vyhořenisko Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhořenisko, a, n. = pohořelisko. Bern.

385035   Vyhořený Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhořený, na Slov.; lépe: vyhořelý. Jg.

385036   Vyhořeti Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhořeti, el, ení, vyhárati, vyhořívati, vyhořovati = vnitř n. v celém hořeti, shořeti, ausbrennen, ausgebrannt sein, ganz verbren- nen, abbrennen, durch Brand aufgezehrt werden; vyprahnouti, ausdörren, ausbren- nen; trest snésti, Strafe leiden; trpěti, leiden, büssen. Jg. — abs. Vyhořel dům, oheň; obilí (vyprahlo). Us. Zámek vyhořel. V. Krutá jeho pomsta nevyhárá. Č. Nikdy tam tráva nevyhoří (nevyprahne). Er. P. 420. Už ma dvarazy pre teba ubili, tretí raz by som nerád vyhorel (trpěl). Dbš. Pov. I. 368. Oni sa svadili a ja som vyhorel; Aj Neboj sa vyhorel. Mt. S. 108., 120. Do půl třetího sta domův a dva kostely vyhořaly. Dač. I. 301. Pobíjí-li pokryvač střechu a jiskra-li mu od hřebíku odlítne, ta střecha prý vyhoří. Na mor. Valaš. Vck. — komu. Vyhořela mi svíčka (dohořela). D. — čím: louky horkem vyhořely. Us. Suchem všecko vyhořelo. Har. II. 82. — jak. Dům až na základy vyhořel. Celá ulice až po můj dům vyhořela. T. — odkud. V rukách blištia sa jim ostré nože a z jich úst vyhárá plameň zlosti. Phld. III. 3. 233. Zcela v., in Feuer und Flammen auf- gehen. Dch. Aby láska naše zapálená jedním plamínečkem vyhořela. Er. P. 156. Neklad drevo na oheň, ľahko i sám vyhoríš. Mt. S. I. 92. Aby se ta láska zapálila, modrým pla- mýnečkem vyhořela. Sš. P. 231. Město spolu i se zámkem všecko z gruntu vyhořelo. Kron. Kroměř. Z kořen v. Let. 142. Vyhořalo 60 domuov ohněm domácím. Dač. I. 160. — odkud. Pastieri často vidia, ako peniaze presúšajú sa, ako z nich plamienok ponad zem vyhára. Dbš. Obyč. 61. — kde. Vyho- hořela fara blízko pivovára, všecko zlato shořelo, jen olovo ostalo. Sš. P. 759. — kdy. Téhož léta vyhořal Most v noci před matkú boží na nebesa vzetí. Let. 164. — od čeho. Zapálil hrom kostel, od čehož všecek vyhořel. Dač. I. 41. — s čím. Město Kla- tovy vyhořalo všicko i s předměstím. Dač. I. 153. — za koho = sa jiné trpěti, für andere leiden. U Brušperka. Mtl.

385037   Vyhořeti Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhořeti. Západ v-řel (slunce zašlo). U Bělohradu. Bf. — jak. Věž v-la do země. Wtr.

385038   Vyhořeti Svazek: 8 Strana: 0481
Vyhořeti. První odkud vynech a první příklad z něho polož až k druhému odkud. Dva v-li od hroma, Brt. I). II. 287. — Hanba oči vyhára. Phľd. 1894. 551. Že na Glianiku vyhára poklad; Keď vyhárajú poklady pred polnocou. Phľd. 1895. 3, 123. — Ona pre ňu pokvárenou smotanu, zkaženou) vyhorela trpěla, byla trestána). Ib. 1892. 199.

385039   Vyhořeti Svazek: 9 Strana: 0383
Vyhořeti. Když vyboruje západ, bude pršeti. Hoř. 96. Tvrz v-la od zapálení hro- mového. Dač. II. 116.

385040   Vyhořivý Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhořivý = který vyhořuje. V. půda, der Brandboden. Us Vz Výhor, Výhorovatý.

385041   Vyhořov Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhořov, a, m., Wihořau, ves v Kla- tovsku.

385042   Vyhořovati Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhořovati, vz Vyhořeti.

385043   Vyhospodaření Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhospodaření, n., die Erwirthschaf- tung.

385044   Vyhospodařený Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhospodařený; -en, a, o, erwirthschaftet.

385045   Vyhospodařiti Svazek: 4 Strana: 0934
Vyhospodařiti, il, en, ení, erwirthschaf- ten. — si co. Us.

385046   Výhost Svazek: 4 Strana: 0934
Výhost, u, m. = vyhoštění, propuštění, die Entlassung, Aufkündigung, Abdankung, der Abschied. Dáti v. komu. Kom. V. bráti. Št. Výhosty s neobyčejnými výminkami dávali. Skl. I. 126. Oznámiti můžeš, že jest již od p. kardinala propuštěn a že mám na něj v. Exc. Rozkazem císařským vynesen v. z města na všechny židy. Proch. Děj. bibl. II. 206. Vydaný v. z Říma; V. vyná- šejí nade všelikým, byť i andělem s nebe, jenž...; Ode času babylonského výhostu; V. křesťanů z Říma. Sš. I. 145., 147., Sk. 84., 195. (Hý. ). Když jim Mojžíš bral v. Št. Kn. š. 160. Císař Klaudius vynesl v. z Říma na všecky židy. Ev. Mat. 1. — V. dáti čemu = odříci se, opustiti něco. V. dáti zlostem, hříchům, světu, spolkům, Kom., všelikému studu. Br. Pro Christovu lásku hříchům v. dávej. Sš. P. 51. Že dá v. řádu. Čch. Mch. 78. Ač jestli historii výhost dáti nehodlají. Sš. I. 13. Vesměs to práva, kte- rýmž Řím až podnes jen z přinucení v. dává. Ddk. V. 59. V. dáti zemi. Koll. I. 51. Zvl. v. dáti vojáku (ze služby ho pustiti), einen Soldaten abdanken; v. též = list vý- hostní, das Abdankungsschreiben, der Los- brief. Ros. — V. = propuštění z chlapství nebo tělesné poddanosti; téz i list, jímž se to činí, list zhostní n. výhostní, die Entlas- sung aus der Leibeigenschaft; der Entlass-, Freibrief, Losbrief. V. dáti (svobodu). V. Na v-ě býti (v cizině). Šm. Poddaní, kteří sobě jednají v-sty do měst a jinam, aby byli povinni JMti pánu propuštění upláceti. Břez. 236. Vz více ve Světoz. 1881. str. 519.

385047   Výhost Svazek: 7 Strana: 1068
Výhost. Kniha v-stů = seznamy lidí na jiné statky nebo na svobodu propuštěných. Pk. Npj 130.

385048   Výhost Svazek: 8 Strana: 0481
Výhost = v usvědčení od ohlášek ženichovi nebo nevěstě dané, Verkündschein, m. Val. Brt. D. II. 415.

385049   Výhostek Svazek: 4 Strana: 0935
Výhostek, stka, m. = vyhostěnec.

385050   Vyhostěnec Svazek: 4 Strana: 0935
Vyhostěnec, nce, m. = vyhostěnec. Sš. I. 14.

385051   Vyhostění Svazek: 4 Strana: 0935
Vyhostění, n. = vyhoštění.

385052   Vyhostěnství Svazek: 4 Strana: 0935
Vyhostěnství, n. = vyhoštění, die Ver- bannung. Č.

385053   Vyhostěný Svazek: 4 Strana: 0935
Vyhostěný = vyhoštěný. Bern.

385054   Vyhostiti Svazek: 4 Strana: 0935
Vyhostiti, il, stěn, ění, na Slov. stěn, ění; vyhošťovati = vyčastovati (na Slov. ), mit einem Schmause bewirthen; hosti od- byti, propustiti, die Gäste entlassen; vůbec vybyti, propustiti, vypuditi, svobodu dáti, abschaffen, entfernen; se = odstěhovati se, wegziehen, sich entfernen, auswandern; pře- stati hostiti, sich satt gastiren. Jg. — koho. Legat pozvané panstvo vyhostil (vyčastoval), hat traktirt. Lesl. leg. 137. — co. Statek se nevyhosti, ale naskrbí (hostinami nezíská). Us. Č. V. netečnosť, nedbalosť. Vlč. — koho odkud. Již jsem je všecky z mého domu vyhostil (vybyl). Ros. Vyhostiti někoho ze země, ze spolku, z přátelství, Us., vojáka (ze služby propustiti), D., z poddanosti (pro- pustiti). Reš. — koho čím: listem zhostním. Schön. — se odkud: z české země (se vy- stěhovati). V. Aby z pout tělesných duch se vyhostil. Sš. Bs. 36. Starší jeho bratr vyhostil se ze země české. Pal. Děj. V. 2. 113. — (se) kam: na jiný grunt. Boč. Napotom byl vyhoštěn do Vienny. Proch. Děj. bibl. II. 169. — se. Každý čeledín, buď pacholek neb děvka, aby přinesl list od svého pána, že jest počestně doslúžil a vyhostil se. Arch. IV. 499. Aby žádný žád- nému čeledi neodluzoval, ani lidí úročních ani služebných, leč by se řádně vyhostili. Pal. Děj. IV. 1. 303. — se čeho. Vyhostil jsem se všeho. Vrch.

385055   Vyhostiti koho od koho Svazek: 9 Strana: 0383
Vyhostiti koho od koho = vysvoboditi. Ty ny ot vraha vyhosti. Hod. 14. stol. Mus. fil. VII. 88.

385056   Vyhostiti se odkud Svazek: 7 Strana: 1068
Vyhostiti se odkud. Ten lid ze svých sídel nikdy docela se nevyhostil. Šf. Strž. I 226. Myšlénky násilně z paměti v-stil. Vlč. — se kam. Do Uher, na horní Dunaj k Rénu se v-li (vystěhovali). Šf. Strž. II. 280.

385057   Vyhostlivý Svazek: 4 Strana: 0935
Vyhostlivý = kdo vyhošťuje ? Zlob.

385058   Výhostné Svazek: 4 Strana: 0935
Výhostné, ého, n. = plat za výhost, za vyhoštění, das Losbriefgeld. 1483.

385059   Výhostní Svazek: 4 Strana: 0935
Výhostní = k výhostu náležející, Ab- schieds-, Freilassungs-, Entlassungs-. V. list, der Frei-, Losbrief. Žer., Faukn. Listem vý- hostním někoho osvoboditi. Žer. V. list, literae manumissionis, der Brief, durch den ein Dienstboth aus dem bisherigen Dienste entlassen wurde. Kterýžby koli čeledín do- sloužil, má se jemu dáti list v. Gl. 371. Cf. Zř. zem. Jir. J. 28. Obmezena svoboda stě- hování se poddaných, pokudby nevykázali se listy v-mi. Pal. Děj. V. 1. 198. Kdožby- koli z gruntů panských utekl anebo přišel nemaje listu v-ho. Arch. V. 482.

385060   Výhostní Svazek: 7 Strana: 1069
Výhostní list. Wtr. Obr. I. 65., 70—72. V. list známka dědičné poroby selského lidu. Pal. Rdh. II. 535

385061   Vyhostní Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhostní poplatek. Zbrasl. 394.

385062   Výhostník Svazek: 4 Strana: 0935
Výhostník, a, m., der Freigelassene. Aqu.

385063   Výhostný Svazek: 4 Strana: 0935
Výhostný = mohoucí vyhoštěn býti, ver- abschiedbar. Hlas. — V. = propuštěný, frei- gelassen. V. syn. Bern.

385064   Vyhoštěnec Svazek: 4 Strana: 0935
Vyhoštěnec, nce, m., vyhostěnec = vyho- štěný, der Verwiesene, Abgedankte. Č., Čch. Bs. 155., Dch.

385065   Vyhoštění Svazek: 4 Strana: 0935
Vyhoštění, n. = výhost. Čas slušný k vy- prodání a v. z města jim (židům) dáti a položiti, ve kterémžby se vyprodati a vy- hostiti mohli. List z r. 1514. Tč.

385066   Vyhoštěný Svazek: 4 Strana: 0935
Vyhoštěný; -ěn, a, o, vz Vyhostiti.

385067   Vyhoštěný Svazek: 8 Strana: 0481
Vyhoštěný. V. člověk. Arch. XIII. 62.

385068   Vyhotovení Svazek: 4 Strana: 0935
Vyhotovení, n., vz Vyhotoviti.

385069   Vyhotovený Svazek: 4 Strana: 0935
Vyhotovený; -en, a, o, ausgefertigt. Pra- videlně v-né pozvání k tomuto sněmu; Kni- haři vázali po vrstvách vyhotovené ruko- pisy v desky obyčejně bukové nebo du- bové. Ddk. III. 167., IV. 329.

385070   Vyhotovitel Svazek: 4 Strana: 0935
Vyhotovitel, e, m., der Verfertiger. D.

385071   Vyhotoviti Svazek: 4 Strana: 0935
Vyhotoviti, il, en, ení; vyhotovovati, vy- strojiti, odbyti, vypraviti, aus-, verfertigen, zubereiten. — co: list, Us., spis, D., zápis, poslední vůli (lépe: zdělati, učiniti, vydati, sepsati. B. 135. ), Us., někomu náhrobek. Sych. — koho kam: na cestu. Us. — co komu (kdy). Jaromír dal sobě v. císařský list výsadní dne 24. dubna t. r. Ddk. II. 315. Bulla kanonisační vyhotovena jest dne 6. ledna 1485. Ddk. III. 66. (Tč. ). Apoštol brzo po svém do Efesa přibytí psaní ta Galatům vyhotovil. Sš. II. 4. — jak. Li- stina, kteráž dle závěti Roberta vyhoto- vena byla, ztratila se. Ddk. V. 25.

385072   Vyhotoviti Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhotoviti knihu. Šf. III. 307.

385073   Vyhotoviti co Svazek: 8 Strana: 0481
Vyhotoviti co: smlouvu. 1673. L. posíl. I. 68.

385074   Vyhoublý Svazek: 4 Strana: 0935
Vyhoublý = vyhublý, abgemagert. V. člověk. Us. u Počat. Zlný.

385075   Vyhoudat Svazek: 8 Strana: 0481
Vyhoudat = nalézati chyby na něčem, vybírati si. Záp. Mor. Brt. D. II. 415.

385076   Vyhoudati Svazek: 4 Strana: 0935
Vyhoudati = nadávati, aufheissen. V-dal učiteli. Ehr. — V. = vytýkati, vorwerfen. — komu co. U Kr. Hradce. Kšť. — V. = vy- mlouvati, entschuldigen. — co. A pořád to vyhoudá. U Hořic. Hk. — V. = tlachati, balamutiti, plauschen, zum Besten haben. U Hořic a Kvasin a j. Hk. — V. se z čeho. Bůh sám ví, vyhoudá-li se z toho nečasu = bude-li pěkně. U Kunv. Msk.

385077   Vyhoukati Svazek: 4 Strana: 0935
Vyhoukati, vyhukati; vyhoupnouti, vy- kuknouti, knul a kl, ut, utí; vykoukavati, vyhukávati, ein Getöse von sich geben; mit Getöse vertreiben; herausschreien, her- ausgirren. — abs. Někdo tu vyhoukl. Us. — koho odkud. Holub holuba z kotce vy- houká. Jg. — si co na kom. L. — na někoho vyhouknouti. Einen anfahren. Us. Tč. — se (dosť se nahoukati), sich müde schreien, girren.

385078   Vyhoulati se Svazek: 4 Strana: 0935
Vyhoulati se = vykouliti se. Us. u Hradce, v Kunvald. Kšť., Msk.

385079   Vyhoulávati se Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhoulávati se = vyjasnívati se. Krknš. Šb. D. 33. Sr. Vyhouliti se.

385080   Vyhouliti se Svazek: 4 Strana: 0935
Vyhouliti se, vyhuliti se, il, ení = vy- jasniti se, vyčasiti se, sich aufheitern. Us. Jg., Rgl., Krjk. Snad se to ňáko vyhoulí (vyhoulá). U Kunv. Msk. Již sotva zaprší nám, mračna se vyhoulila. U Solnice. Fch. Až se v-lí, bude zase pěkně. U Rychnova. Zdálo se, jakoby se mračilo, ale vyhoulilo se. U Hořic. Hk. — co. Kdož tmu zjasní, mraky vyhoulí. Sš. Snt. 138.

385081   Vyhoupnouti Svazek: 4 Strana: 0935
Vyhoupnouti, pnul a pl, ut, utí; vykou- pati, hinaufschaukeln, in die Höhe schau- keln; herausschaukeln, herausschleudern. — co. Co kolébka vyhoupala (schaukelnd gross- zog), to motyka zakopala. Č. M. 223. — koho odkud. Vlny z bezedna ven vy- houpnou utonulou ženštinu. Chmel. — koho, se kam: zločince na přezmen v., schwip- pen, D.; někoho, se na koně, na vůz. Us. — se kam jak. Jakoby na křídlech modlitby byla se duše její vyhoupla v ty kraje rodné. Hrts. Vysoko nad celé okolí vyhoupl se mohutný zvon. Hrts. — se kde. V hlavě jeho vyhoupl se roj myšlének. Hrts. — si = vyskočiti si, genug herumspringen. Mor. Šd.

385082   Vyhoupnouti Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhoupnouti. Však já ho přece v-pnu (vypíchnu, dostanu z domu). Šml.

385083   Vyhoupnouti Svazek: 8 Strana: 0481
Vyhoupnouti. Tu v-pl naň lev fse vyřítil; tak často bez se). Kld. IV. 206.

385084   Vyhourati se Svazek: 4 Strana: 0936
Vyhourati se = zvolna vyjíti, se vy- brati, langsam herauskommen, sich heraus- machen. Osv. 1871. 2. — odkud. To to trvá, než se ze sínky vyhourá. Sá. Kr. z Ješt. 119.

385085   Vyhousti Svazek: 4 Strana: 0936
Vyhousti, hudu, houdl, uden, ení; vy- húdati, vyhudávati, als Musiker verdienen; přestati housti, zu musiciren aufhören; za- housti, Musik machen, aufspielen. — abs. Již vyhoudli (přestali housti). Us. — komu. V. mu musili. Us. — si co (hudením zí- skati). Ros. — Jg.

385086   Výhova Svazek: 4 Strana: 0936
Výhova, y, f., die Ruhe, Erholung. To by bylo v těch vašich horách v. Sá. (Osv. 1873. 41. )

385087   Vyhovarač Svazek: 4 Strana: 0936
Vyhovarač, e, m. = vymlouvač. Na Slov.

385088   Vyhovárati Svazek: 4 Strana: 0936
Vyhovárati = vymlouvati, entschuldigen. Na Slov. — se. Ja sem sa hej (jí) vyhová- ral, že musím ísť s koníkem. Sl. ps. 255. Ja som nepustil, vyhováral sa kuchár. Dbš. Pov. I. 54. — koho. Vidno, že chceš sám seba ochrániť, keď tak snažně vyhováraš vinných. Lipa 130. — se na koho. Teraz sa nebudete jeden na druhého vyhovárať. Dbš. Pov. I. 36. (Šd. ).

385089   Vyhovárati se Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhovárati se = vymlouvati se. Kto sa vyhovára, ten sa zamotáva. Rizn. 171.

385090   Vyhovárka Svazek: 4 Strana: 0936
Vyhovárka, y, f. = výmluva. Na Slov. Bern.

385091   Vyhověcí Svazek: 4 Strana: 0936
Vyhověcí prostředek, ein zweckmässiges Vorbeugungsmittel. Šm.

385092   Vyhovění Svazek: 4 Strana: 0936
Vyhovění, n., das Genügeleisten, die Genugthuung. Us. Bern.

385093   Vyhověti Svazek: 4 Strana: 0936
Vyhověti, -ví a vějí, ěl, ění, vyhovovati, genügen, genug thun, Genüge leisten, lavi- ren. — komu (jak). Každému dle mož- nosti vyhoví. Us. Umí každému v. D. Moudrý času vyhoví. Sych. Tomu člověku těžko v.; On se nutí jemu v., er thut sein Aeusserstes ihm zu genügen; Tomu mrzou- tovi a podivínu těžko vyhověti; Však tomu nějak vyhovíme. Us. Dch. Spis ten poža- davkům časovým úplně vyhovuje. Us. Vě- děla dobře v. všelikým jejím vrtochům; Potřebám lidu v. Mus. 1880. 445., 513. Pře- neščasná cizí máti, nemožu jí v-ti. Sš. P. 138. Jindřich snažil se jistě i tomuto zá- konu církevnímu v.; Jak dalece biskup na- řízení tomu vyhověl, nevíme; Dostačilo, aby se všeliké formě v-lo, oznámiti, co se Btalo; Otakar s radostí vyhověl této žádosti a vypravil... Ddk. III. 41., 129., 290., VI. 61. (Tč. ). Nemůže ani pán Bůh v všem, Us. Ht. Pán sám a jediný všem potřebám, tuž- bám a žádostem člověčenstva v. může; Víra veškerým duchovním potřebám v-la; Aby pak zuřivosti své a vzteku svému v-věl. Sš. J. 106., Sk. 67., 107. (Hý. ). Hněvivému vyhovíš, jestli libě odpovíš. Kmp. Č. 86. Ros., Kom. — v čem. Ve všem jim vyhoví. Lom., Puch. V. někomu v ráně, pariren. Šm. V tom v-ví mi Tubal, bohatý žid mého kmene. Shakesp. Tč. Nevedeli si ani tak rady s omrzelým králom, čo tomu žiadna duša na svete v ničom vyhovieť nemohla. Dbš. Pov. VI. 92. Aby jim nějak o žádosti jejich vyhověl. Sš. J. 201. — komu proč. Nemohu vám pro mdlobu v. Sych. — si kdy: po cestě (odpočinouti si). — čím: opatrným jednáním všem vyhověl. Us. Ne- mocnému v. opatrným ošetřováním. Dch.

385094   Vyhověti komu kdy Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhověti komu kdy. Něčemu ve čty- řech létech v. Osv. I. 71. — s kým komu jak. Potřebám jejich milosrdně i s jinými bohatými vyhovujíc. Pal. Rdh. II. 453

385095   Vyhoviti, šp Svazek: 4 Strana: 0936
Vyhoviti, šp. m.: vyhověti.

385096   Výhovný Svazek: 4 Strana: 0936
Výhovný. výraz, schonender Ausdruck, Eufemismus. Šm.

385097   Výhovor Svazek: 4 Strana: 0936
Výhovor, u, m. = vyrčení, vyřknutí, vy- slovení, die Aussprache. Šf., Sš. II. 166. V. slova toho náhodou tak se porušil; Tvrdý samé aramštiny v.; Avšak tuto znamená v. či vyřeknutí a vyslovení; V. vlastenské mluvy. Sš. J. 65., Sk. 21., 47., 252. (Hý. ). — V. = výmluva, die Ausrede, Entschul- digung. Vyrozumel sem z listu velmi pilný v. strany poddaného, menem Seba. Sl. let. L 289. Ssk.

385098   Výhovora, výhovorka Svazek: 4 Strana: 0936
Výhovora, výhovorka, y, f. = výmluva, die Ausrede. Na Slov. Bern., Ssk. Cf. Vy- hovárati. To je len, devenka, tvoja výho- vora. Sl. ps. 216. I prvej bývaly takové zakážky a prece si v-ru našli. Sl. let. I. 301. Ssk. Dobrá v. groš. Lipa I. 62. Vz Vý- hovorka.

385099   Výhovorka Svazek: 4 Strana: 0936
Výhovorka, y, f. = výmluva, die Aus- rede, Entschuldigung. Na Slov. Keď však kto platnú najde si v-ku. Dbš. Obyč. Vy- slal Vladislava do Viedne s podobnou v-kou. Sl. let. II. 109. Vz Výhovora.

385100   Výhovorka Svazek: 7 Strana: 1069
Výhovorka. Lepšia dobrá v. ak hotový groš. Slov. Orl. IX. 247.

385101   Výhovornosť Svazek: 4 Strana: 0936
Výhovornosť, i, f. = výmluvnosť, die Beredsamkeit, Na Slov. Obecenstvo svojou v-sťou osvjetil. Phld. I. 3. 133.

385102   Výhovorný Svazek: 4 Strana: 0936
Výhovorný = výmluvný, beredt. Na Slov. Bern., Ssk.

385103   Vyhovořiti Svazek: 4 Strana: 0936
Vyhovořiti = dohovořiti, zu Ende spre- chen. — V. = vymluviti, ausreden, entschul- digen. Na Slov. Na druhý večer přišli zase do toho domečku; vyhovorili sa, že zablú- dili. Dbš. Slov. pov. I. 207. (Šd. ). — co komu odkud: z hlavy vrtochy. Koll. — se, sich ausreden.

385104   Výhoz Svazek: 4 Strana: 0936
Výhoz, u, m., výhoz, i, f. = vyhození, das Auswerfen, der Auswurf. D. Jsem na výhozu (ve hře v karty). Us. Vk. — V. = nástroj k vyhazování něčeho, prak, die Schleuder, Wurfmaschine. Reš. — V. = co vyhozeno, der Auswurf. Krok, Techn. V. námořský. Rk. V. = kužel země výbuchem podkopu vyhozený. NA. III. 162. V země, die Erdgarbe bei der Minenexplosion. Čsk. — V. zaječí = žaludek a střeva, das Gescheide. Šp. — V. = brak, výmětek, povrhel, přeběrek, der Ausschuss, Povel. Jg., Dch. — V. = oddělení, výbor, der Ausschuss im guten Sinne. V. zemský = zemský výbor (lépe: výbor).

385105   Výhozek Svazek: 4 Strana: 0936
Výhozek, zku, m. = výhoz.

385106   Vyhození Svazek: 4 Strana: 0936
Vyhození, n, das einmalige Auswerfen, der Auswurf. Us.

385107   Vyhozený Svazek: 4 Strana: 0936
Vyhozený; -en, a o, ausgeworfen, hinaus- geworfen. V. peníze (marně vydané), práce (marná). Us. SP. II. 167.

385108   Výhozný Svazek: 4 Strana: 0936
Výhozný = co se může vyhoditi, Wurf-. Reš.

385109   Výhra Svazek: 4 Strana: 0936
Výhra, y, f., der Treffer (im Lotto), Ge- winnst. Hlavní v.; Na ten los připadla v. Us. Dch. V. plná, pouhá (absolutní). Stč. Alg. 189. Výhru míti. Us. Něco do výhry dáti. J. tr. V. a prohra na jedněch saních jezdívají. Pk.

385110   Vyhrabač Svazek: 4 Strana: 0936
Vyhrabač, e, m., der Ausscharrer. Reš.

385111   Vyhrabání Svazek: 4 Strana: 0936
Vyhrabání, n., das Herausrechen.

385112   Vyhrabaný Svazek: 4 Strana: 0937
Vyhrabaný; -án, a, o, ausgerecht.

385113   Vyhrabati Svazek: 4 Strana: 0937
Vyhrabati, hrabám a hrabi; vyhřébsti (zastaralé), vyhrábl; vyhrábnouti, ul, ut, utí; vyhrabávati, vyhrabovati, aus-, heraus- rechen, aus-, herausschaffen, aus-, heraus- graben, aufgraben; vysvětliti, erklären, er- grübeln; se, sich herausscharren. — co čím. Slepice pazourkem zrna vyhrabala. Krtka motykou v. Us. Dch. — co odkud: ze země. Us. Skálu ze škarpy hrabačkou, trávu z vody hraběmi v. Us. Tč. — se kam: na skálu. Us. — co kde. Vyhrabovala tam děvečka na louce. Us. Šd.

385114   Výhrabek Svazek: 4 Strana: 0937
Výhrabek, bku, m. = z dola vyhrabané. Sd. Vz Výhrabky.

385115   Vyhrabjačky Svazek: 8 Strana: 0481
Vyhrabjačky = hrábě s řídkými zuby. V. Klobúky. Hloušek.

385116   Výhrabky Svazek: 4 Strana: 0937
Výhrabky, ův, m., pl. = co vyhrabáno, das Ausgekehrte, Ausgefegte. Na Mor. Tč.

385117   Vyhraboliti se Svazek: 4 Strana: 0937
Vyhraboliti se, il, ení, sich mühsam herausarbeiten. L.

385118   Vyhrabovati Svazek: 4 Strana: 0937
Vyhrabovati, vz Vyhrabati.

385119   Vyhrácati někomu Svazek: 4 Strana: 0937
Vyhrácati někomu = vypráskati, vy- tlouci, vybiti, ab-, durchprügeln, durchbläuen. Na již. Mor. Šd.

385120   Vyhrací Svazek: 4 Strana: 0937
Vyhrací, Gewinnst-.

385121   Výhrad Svazek: 4 Strana: 0937
Výhrad, u, m. = výhrada. Rozsudek s výhradem práva učiniti se mohl. Bdž. 11.

385122   Výhrada Svazek: 4 Strana: 0937
Výhrada, y, f. = díl zvláštní od jiného odloučený a k potřebě schovaný, ein zurück- gelegter Theil zu besonderem Gebrauche o. Nothfall. Jg. Co si počne ten, který nemá doma žádné výhrady ? Us. — V. = výmínka, die Bedingung, der Vorbehalt, die Reserve, Klausel, Einschränkung, das Reservat. Dch., J. tr. S jistými výhradami o něco s někým narovnati. Plk. Rozsudek s výhradou práva vrchního učiniti. Pr. měst. Pod výhradou, unter Reserve; zprávu podati s v-dou. Us. Dch. Tato v. protivovala se základním pra- vidlům života klášterského. Ddk. II. 102. Právní výpověď s výhradou vrchního práva vynésti. Er. S výhradou odvolání-se na vyšší soud; s výhradou trestu. J. tr. S vý- hradou všech dobrodiní právních. Ros. — V. = výmluva, die Ausrede. Us. — V. = vyhrůžka, die Warnung. Us. — V. = ote- vření splavu. Us. na Vltavě. Špd. — V., das Ersparniss. U Dobrušky. Vk.

385123   Výhrada Svazek: 7 Strana: 1069
Výhrada tajná, restrictio mentalis (při lži) MP. 178. Činiti v-du. Dk. — V. Buben spojuje se s kolem ozubeným, do něhož zasahuje pastorek, jehož osa jest opatřena setrvačníkem a v-dou, jíž může se vysa- diti buben ze svého spojení s kolem. NA. IV. 217.

385124   Výhradek Svazek: 4 Strana: 0937
Výhradek, dku, m. = místo z něčeho vyňaté, der Ausschuss. Trest. zák.

385125   Výhradek Svazek: 7 Strana: 1069
Výhradek celní, Zollausschuss, m Pr. tr.

385126   Vyhradění Svazek: 4 Strana: 0937
Vyhradění, n, = vyhrazení. Slov. Bern.

385127   Vyhraděný Svazek: 4 Strana: 0937
Vyhraděný = vyhrazený. Slov. Bern.

385128   Výhradí Svazek: 4 Strana: 0937
Výhradí, n. = otvor v hradbě, die Oeff- nung im Zaune. Us. Dch. V. zavříti. Dch.

385129   Vyhraditi Svazek: 4 Strana: 0937
Vyhraditi, hraď, dě (íc), il, zen, ení; na Slov. -děn, ění, v obec. mluvě -žen, ení; vyhrazovati lépe než vyhrazovati, na Zlín- sku vyhrážat (Brt. ) = hradbu otevříti, den Zaun öffnen; vymeziti, vyhraničiti, auszäu- nen, ausgränzen, durch einen Zaun aus- schliessen; vyjmouti, vyloučiti, ausnehmen, ausschliessen; vyníti, vymíniti, ausnehmen, ausbedingen, vorbehalten. Jg. — co: vodu (pustiti), D., troubu, víko (vyzdvihnouti). Us. — koho od čeho: syna od statku (vyloučiti). Pr. kut. — koho z čeho: ze své modlitby. Rokyc. — J. tr. — co, koho čím. Rozkazem svým někoho v. (sicher- stellen). Plk. Pozemkový majetek mezníky v. Ddk. IV. 140. — komu čo: právo (vy- míniti). D., Us. Při tom jediné to sobě vy- hrazoval, aby nemusil osobně se postaviti před králem německým; Nemohou dokázati, že císař sobě z Pomořan nějaký poplatek v-dil; V-dil si vyšetření celé věci; Vyhra- žoval si jen duchovní právomocnosť. Ddk. III. 62., 168., 275. (Tč. ). Rokycana řekl na to, že neodpíral slyšeti jeho třebas kolik neděl, ale že si pak vyhrazuje právo dle úmluv chebských odpovídati jemu zase dle potřeby a libosti Pal. Děj. III. 3. 87. — co k čemu: ku kšaftu. Reš. — co kdy. Hned při počátku to sobě vyhradil, že.... Pr. Poněvadž král v to zřízení o soudu ko- morním v to se nepotahuje, nýbrž zřízením zemským mocnosť JM. a spravedlnosť při tom soudu náležitá se vyhražuje, protož... Zř. F. I. A. XVI.

385130   Vyhrádka Svazek: 4 Strana: 0937
Vyhrádka, y, f., die Oeffumig im Zaune, in der Bari?re. Dch.

385131   Výhradně Svazek: 4 Strana: 0937
Výhradně = s výhradou, ausschliesslich. Ti v. slouli mudrci. Měst. bož. (Ten) dar v. sobě podržel; Těžká práce rolnická spo- čívala skoro v. v rukou osob polovolných; Mince raženy byly skoro v. jen ve stříbře: Provdání knížecích dcer dělo se skoro v. do německých rodin; Politika Př. Otakara nebyla v. slovanskou. Ddk. IV. 121., 161., 177., 187., VI. 180. (Tč. ).

385132   Výhradní, -ný Svazek: 4 Strana: 0937
Výhradní, -ný = k výhradě náležející, vyhrazující, ausschliesslich, ausschliessend. V. právo, Víd. list., kostel vyšehradský. Schön. Vz Výhradný.

385133   Výhradniny Svazek: 4 Strana: 0937
Výhradniny, pl., n.. Specifika. Rk.

385134   Výhradnosť Svazek: 4 Strana: 0937
Výhradnosť, i, f., die Ausschliesslich- keit. Právo v-sti, výlučnosti. Dch.

385135   Výhradný Svazek: 4 Strana: 0937
Výhradný, vz Výhradní. V. = výlučný, exklusiv, ausschliesslich, Reservat-, aus- schliessend. V, výsada, pozůstavení (Vor- behalt), položka, der Reservatpunkt in der Rechnung, komorní právo, das Kammer- regal. J. tr. V. prodej, der Alleinverkauf.

385136   Vyhraná Svazek: 4 Strana: 0937
Vyhraná, vz Vyhraný.

385137   Vyhrané Svazek: 4 Strana: 0937
Vyhrané, vz Vyhraný.

385138   Výhranek Svazek: 4 Strana: 0937
Výhranek, nku, m. = vyhrané peníze, zisk, der Gewinn. Na Mor. D., Brt. To je můj v. Mor. Šd. Včera jsme měli malý v. Mor. Šd. Ze svatby byl větší v. (co si hu- debníci vyhráli). Us. Šd. Podělili se výhran- kem. Na již. Mor. Šd.

385139   Vyhranění Svazek: 4 Strana: 0937
Vyhranění, n. = určení mezí n. hranic, die Festsetzung der Gränzen; das Krystal- lisiren. Vz Vyhraniti.

385140   Vyhraněný Svazek: 4 Strana: 0937
Vyhraněný; -ěn, a, o, begränzt, krystal- lisirt. Dch.

385141   Vyhrání Svazek: 4 Strana: 0937
Vyhrání, n., das Gewinnen, der Gewinn, Sieg. V. v běhu, v bitvě (bitvy); těžkého kusu na housle (das Ausspielen). Us. První v. z kapsy vyhání (a poslední prohrání z kabátu). Č., Lb., Tč. Vz Hra.

385142   Vyhrání Svazek: 9 Strana: 0383
Vyhrání. První v. z kapsy a kabátu svlíká. Čes 1. X. 176.

385143   Vyhraničiti Svazek: 4 Strana: 0937
Vyhraničiti, il, en, ení, vyhraničovati = hranicemi vyznačiti, abgränzen, abmarken. Arch. II. 395. — co čím: koly.

385144   Vyhraničiti co Svazek: 8 Strana: 0481
Vyhraničiti co. 1493. Mtc. 1896. 319. 31

385145   Vyhranitelný Svazek: 4 Strana: 0937
Vyhranitelný, auskrystallisirbar. V. cukr.

385146   Vyhraniti Svazek: 4 Strana: 0937
Vyhraniti, il, ěn, ění, vyhraňovati = meze nějaké vytknouti, abgränzen, ausmar- ken, limitiren; auskrystallisiren. — co: meze (ustanoviti je); dub, trám (v hrany tesati, ab- zimmern, abkarten). Ros. — co čím: meze kamením. Chmela. — co jak: v kostky. — V. = vysaditi. V. parohy. Šp. 270

385147   Vyhraniti se jak: v Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhraniti se jak: v hranolech. Rm. Magnetový kyz v-ňuje se v šestibokých sloupcích. Osv V. 10. — co odkud čím. Látky ochlazováním z roztoku v. ZČ. I. 250. (251.). — co: výměr V.V. 28.

385148   Vyhraňovací Svazek: 4 Strana: 0938
Vyhraňovací = určovací, omezovací, li- mitativ. Nz.

385149   Vyhraný Svazek: 4 Strana: 0938
Vyhraný; -án, a, o, erspielt, gewonnen. V. bitva. Us. — čím, v čem: peníze vy- hrané v kuželkách, v kartách, hudením. Us. — Vyhraná, é, f, vyhrané, ého, n. = vyhrání, na Mor. výhranek, der Gewinn, Sieg; der Siegespreis. V-nou míti, za v-nou míti (vyhrátí). D. V-ná má, tvá, naše (již jsem svou věcí jist). Ros. Za v-nou, za v-né dáti komu (vítězství jeho uznati). V. Dal na v-nou v dar pozlacený koflík. Har. Na v-nou něco dáti. Har. Antonius za v-nou sobě míti tušil. Har. II. 208. A bude v-ná. Kom. D. 129. Však on ještě nemá za v-nou (nemá vyhráno). U Dobrušky. Vk. Má při za ňádry v-nou. Prov.

385150   Vyhraný Svazek: 9 Strana: 0383
Vyhraný. V-né peníze nejsou požehnané. Hoř. 122.

385151   Vyhrapkať Sa Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhrapkať Sa = sebrati se, ozdravěti. Slov. Phľd. XXIII. 525.

385152   Vyhratel Svazek: 4 Strana: 0938
Vyhratel, e, m. = vyhrávatel.

385153   Vyhráti Svazek: 4 Strana: 0938
Vyhráti, hraji, hraj, je (íc), ál, vyhrám, al, án, ání; vyhrávati = získati, zvítěziti, gewinnen; vydělati, gewinnen, profitiren; počíti hráti, ausspielen (im Kartenspiel); hrání skončiti, zu Ende spielen, ausspielen; na hudebním nástroji dovésti, aus-, heraus- spielen, vollkommen vortragen; hráním zlep- šiti, ein Instrument aus-, einspielen. Us. Jg. — abs. Kdo vyhrál? Us. Má vyhráno! Us., D. My jsme vyhráli (máme, co jsme chtěli). Bern. Vyhrajte (počněte hráti)! Us. Už je vyhráno. Us. Dch. Musika utěšeně vyhrávala. Us. Dbš. Pov. I. 564. Boly hody a veselá hudba vyhrávala. Ib. I. 144. Méně sázej, než vyhráváš. Shakesp. Tč. Vsaď, vyhráš snaď. Na již. Mor. Kdo sází, pro- sází, kdo nesází, vyhrá. Vz Zisk. Lb. Kdo utekl, vyhrál. Vz Uprchlý. Lb. Netáhni (neber), ještěs nevyhrál (vz Výstraha); Ještěs nevyhrál (Cf. Nevýskej, ještě jsi sám nepře- skočil). Č. Vyhrává, říkají mu: sázej. Vz Neštěstí, Karbaník. Č. Kdo se stříbrnými kopími potýká, ten vyhrává, a kdož z stří- brných děl střílí, nebrzyť se chybí. Prov. Vyhrál jako onen zadu běže (zmeškal). Ros. — co: při, Vl. zř. 21. (vz Pře); hru (zvítěziti; 2. hru skončiti), soud, Us., boj, bitvu, V., housle (hráním zlepšiti), Us., banku, D., základ. Bern. A vyhráli při, který pohánie, má po dvú nedělích zase do Prahy přijeti; Ktožby při vyhrál, má to hned úředníkóm menším jmenovati. Arch. V. 21., 498. Tu vyhrávajú národnie piesne na gajdách a na fujaře. Mt. S. I. 58. Vyhral na kočku zvonec, na psa hrkávku = nic. Šd. — co v čem: ve hře, Us., ve vojně, v půtce, V., v loterii. Ml. — co na kom, na čem. Chtě na krčmáři vyjhrati. Hr. rk. 373. Na komž jest pře vyhrána, toho mají listem obeslati. Arch. V. 498. Peníze na někom v. Ros., D., Pref. Píseň na pianě atd. v. = dovésti. Us. Vyhrál co Michal na sviních (prodělal). D. — v co: v kostky. Jel. Vyhráš jako Vavrda v kůty. Vz Ne- šťastný. Lb. — čím: během. Reš. Hudením mnoho peněz vyhrál. Us. Vyhraje jako Rus u Slavkova = prohraje. U Olom. Šd., KB. 240. Kdo vyhrál v poli, vyhrál v soudu. Kká. Td. 173. — komu kde vyhrávati = zastaveníčko s hudbou učiniti, ein Ständ- chen spielen. Komu to vyhrávají? Us. Vínky nevěstě vyhrávati (hráti jí večer před svat- bou). Mor. Brt. Tomu v hospodě vyhrávají. Us. Děti si za stodolú vyhrávaly. Us. Tč. Vyhrávali mu za okny. Us. Tč. — nad kým. Rodiče byli rádi, že se čerta zbyli a tak nad ním vyhráli. Val. pov. Vck. — odkud kam. Vyhrál z pece (s p. ) na hlavu (urbem araisit, vestem recepit). Na Slov. D. — co odkud. Vyhráš z koláča dieru. Lipa I. 65. — co od koho = na kom. Poněvadž žid nechce odpovídati ku právu, vyhrá ode mne statek muoj. NB. Tč. 291. Pořád bych od nich vyhrával. Kld. — co jak. V. vedlé výhry = nevy- hráti. U Olom. Sd. Při kom pravda, odpoly má vyhráno. Pk. Toho sú peňaze, chto si jich vyhrá za pasy. Vz Pasovati se. Na Slov. Dbš. Obyč. 71. — jak dlouho. Hudba vyhrávala deň i noc. Dbš. Pov. I. 493.

385154   Vyhráti Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhráti, vydělati, zasloužiti, získati, tr- žiti, synonyma. Vz Mus. 1845. 543. — co: cizie sbožie. Št. Kn š. 110. Vyhrávati méno (večer před jmeninami), vínky (večer před svatbou) Bn. D. 288. — kde. V. skladbu na pianě Pdl. Vyhraješ, jako sedláci u Chlumce (prohraješ). Světz. 1872. 412. — jak. Vyhrává, ale z kapsy. Us. Jako stará vyhrává, tak mladá tancuje. Rr. MBš. — nad čím: nad smrtí (když se nemoc zlomí). Tkč.

385155   Vyhráti Svazek: 8 Strana: 0482
Vyhráti. Vybral z koláča dieru a z pe- čenky papier. Slov. Nov. Př. 636.

385156   Vyhráti Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhráti. Kdo vyhraje, bude pánem, za- zpívá druhému amen a pak ho pochová. Píseň.

385157   Vyhrávač Svazek: 4 Strana: 0938
Vyhrávač, vyhravač, e, m., der Gewinner; Ausspieler. D.

385158   Vyhrávačka Svazek: 4 Strana: 0938
Vyhrávačka, vyhravačka, y, f., die Ge- winnerin; die Ausspielerin. D.

385159   Vyhrávatel Svazek: 4 Strana: 0938
Vyhrávatel, vyhravatel, e, m., der Ge- winner. Šm.

385160   Vyhrávatelka Svazek: 4 Strana: 0938
Vyhrávatelka, vyhravatelka, y, f., die Gewinnerin.

385161   Vyhrázditi Svazek: 4 Strana: 0938
Vyhrázditi = vyhraditi. Na Slov. Bern.

385162   Vyhrazená Svazek: 4 Strana: 0938
Vyhrazená, é, f. = výminek, das Aus- beding. Na v-nou matce má dávati. Us. Č.

385163   Vyhrazení Svazek: 4 Strana: 0938
Vyhrazení, vz Vyhraditi.

385164   Vyhrazený Svazek: 4 Strana: 0938
Vyhrazený; -en, a, o, vorbehalten, reser- virt. V. sedadlo, místo, prostor, právo. Us. Dch. V. postavení. Ddk. IV, 160. Vz Vyhra- diti.

385165   Vyhrazovačka Svazek: 4 Strana: 0938
Vyhrazovačka, y, f., das Aufziehseil. Čsk. Vz Vyhrazovačka.

385166   Vyhrazovati Svazek: 4 Strana: 0938
Vyhrazovati, vz Vyhraditi.

385167   Vyhrážač Svazek: 4 Strana: 0938
Vyhrážač, e, m. = kdo vyhrážá, vyhro- žuje, der Droher. Na Mor. a Slov. Šd.

385168   Vyhrážati Svazek: 4 Strana: 0938
Vyhrážati = vyhrožovati, drohen. — komu. Velice mu vyhrážal; Vyhrážal si právo, sich ausbedingen. Na již. Mor. Šd. Volali a nemilosrdnému Jozefovi sa vyhrá- žali. Mt. S. I. 67.

385169   Vyhražení Svazek: 4 Strana: 0938
Vyhražení, n. = vyhrazení, výhrada, der Vorbehalt. Souhlasím s vyhražením. Us. Dch.

385170   Vyhražený Svazek: 4 Strana: 0938
Vyhražený = vyhrazený. Vz Vyhraditi.

385171   Vyhražený Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhražený. V. sedadlo, Sperrsitz, m. Us. Pdl.

385172   Vyhrážeti Svazek: 4 Strana: 0938
Vyhrážeti, vz Vyhroziti.

385173   Vyhrážka Svazek: 4 Strana: 0938
Vyhrážka, y, f. = pohrůžka, die Dro- hung. Na Slov. Bern. Navzdor všetkým vyhrážkam postavili se pod zástavu Matúša trenčanského. Ssk. Sl. let. I. 20.

385174   Vyhrážlivě Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhrážlivě = vyhrůžlivě. Slov. Phľd. VI. 275.

385175   Výhražné Svazek: 4 Strana: 0939
Výhražné, vz Výhražný.

385176   Výhražné Svazek: 8 Strana: 0482
Výhražné, ausschliesslich. V. někomu něco dovoliti. NZ. IV. 399.

385177   Výhražný Svazek: 4 Strana: 0939
Výhražný =výhradný. — Výhražné, ého, n. V-ného platiti (z vorů při plavení dříví vraty v jezu), der Schleussenzoll, das Schleus- sengeld. 1684. D.

385178   Vyhražovací Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhražovací, limitativ. Us. Ssk.

385179   Vyhražovačka Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhražovačka, y, f. = páka, kterou se dřeva splav uzavírající vyzdvihují. Na Vl- tavě. Špd. — V., das Aufziehseil der Schiffer. Vz Vyhrazovačka.

385180   Vyhražovati Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhražovati, vz Vyhraditi.

385181   Vyhražovati se na koho Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhražovati se na koho = vyhrožo- vati. Val. Vck.

385182   Vyhrbati Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhrbati, vyhrbnouti = vyhrabati, aus- graben. — co čím: rukama, prsty kobzole z řádka. Na Ostrav. Tč.

385183   Vyhrbení Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhrbení, n. V. stranou a na zad, die Kyphoskoliose. Nz. lk.

385184   Vyhrbený Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhrbený; -en, a, o, buckelig, krumm gemacht.

385185   Vyhrbiti Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhrbiti, il, en, ení; vyhrbovati, buckelig machen, krumm machen. — co, se: záda. Us.

385186   Výhrbok Svazek: 9 Strana: 0383
Výhrbok, bku, m., Puffe. Sbor. slov. I. 194.

385187   Vyhrčeti Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhrčeti, vz Vyhrkati.

385188   Vyhrdati kým Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhrdati kým = vzhrdati. XIV. stol. Rozp. fil. 159.

385189   Vyhrdliti Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhrdliti, il, en, ení; vyhrdlovati = z hrdla vydříti, vymoci, vynutiti, dosíci, abdringen. — co, čeho na kom: dluh, dluhu. Ros.

385190   Vyhrdousiti Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhrdousiti = vydusiti, auswürgen. Na Slov. Bern.

385191   Výhrevnosť Svazek: 8 Strana: 0482
Výhrevnosť dřeva. Vz Ott. VIII. 13. a.

385192   Vyhrkati Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhrkati; vyhrčeti, el, ení; vyhrknouti, knul a kl, utí; vyhrkovati = hrkem vylétati, wallend, plötzlich herausfliessen, herausren- nen, hervorschiessen, hervorbrechen, hervor- stürzen; hrkem vyliti, im Schwall, plötzlich 270* ausgiessen; mit etwas herausplatzen. Us. — odkud. Vyhrkla z něho krev. Us. Náčiní vyhrklo jí z ruky (vypadlo). Us. Šd. A slzy, slzy jasné jako pramienok hôr, vyhrkly z očí deviných. Phld. III. 1. 22. Jak to uslyšel, hned mu slzy z očí vyhrkly, brachen hervor. Us. Šd., Dch. Najednou to z něho vyhrklo. Us. Šd. Jakou novinu? vyhrklo z ní. Km. Vyhrkl ze sebe (vypleskl). Us. Šd. Lid vy- hrknul z kostela; ořechy z měcha (z pytle). Us. Tč. — s čím. Najednou s tím vyhrkl (platzte heraus, rückte heraus). Šd. Neváhal a vyhrknul upřímě se vším, co myslil. Sá. — čím. Tu teprve vyhrknete tím, o čem vlastně řeč býti měla jediné. Kos. Ol. I. 63. — (od- kud) kam. Kamení vyhrklo z vozu na zem. Us. Tč. Vyhrkli na ně, überrumpelten, überfielen sie. Us. Šd. — kudy kam. Voda přes ďúru na zem vyhrkla. Na Ostrav. Tč. — co: tekutinu (prudce vyliti), im Schwall ausgiessen. Dch. — co komu. Ten mi toho vyhrkne (ironicky t. j. po skrovnu udělí)! Us. Dch.

385193   Vyhrklý Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhrklý =hrkem vyletlý, sprudelnd, plötz- lich, wallend herausgeflossen. Z krve vy- hrklé vznikl okřídlený kůň Pegasus. Cimrhn. Myth. 233.

385194   Vyhrknouti Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhrknouti, vz Vyhrkati.

385195   Vyhrknouti Svazek: 7 Strana: 1064
Vyhrknouti. Peníze vybrkaly (vylítaly). Us Jir. — Duše vybrkla z osidla. Ž. kl. 123. 7. Ti ptáci už sú vybřkaní (vysedli se) Val. Brt. D. 287 — V. něco = špatně vyvésti. Ten to vybrk'. Us. Rgl.

385196   Vyhrknouti Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhrknouti. Ten mu směle do očí v-kl. Zvon V. 693.

385197   Vyhrlať sa Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhrlať sa = vybírati se, vymílati se, prohlubovati se. Slov. Vymieľalo a vyhr- l'alo sa to vždy viac, až z výmolí užlabily sa úvaly i doliny. Phľd. IV. 254

385198   Vyhrlec Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhrlec, lce, m., osob. jm. Na Slov. Šd.

385199   Vyhrmeť Svazek: 9 Strana: 0383
Vyhrmeť = nevinně trpěti. Zát. Př. 294a.

385200   Výhrn Svazek: 4 Strana: 0940
Výhrn, u, m., der Vorschuss. Rk.

385201   Vyhŕňačka Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhŕňačka, y, f. = žena, která vyhŕňá (vyhrnuje). V již. Mor. Šd. — V. = nástroj, jímž lze vyhŕňati. Ib. Šd.

385202   Vyhŕňák Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhŕňák, a, m. = muž, který vyhŕňá. Vz Vyhŕňačka. — V. nástroj, jímž lze vy- hŕňati. Na již. Mor. Šd.

385203   Vyhrnati Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhrnati, vz Vyhrnouti. Na Slov. Bern.

385204   Vyhrncovati se odkud kam jak: na Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhrncovati se odkud kam jak: na voze. Vz Hrncovati se. Us. Šd.

385205   Výhrnek Svazek: 7 Strana: 1069
Výhrnek, nku, m. = hromada vymláce- ného zrna. U Star. Jič. Vhl.

385206   Vyhrnout Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhrnout kozu = vyhnati srnku. Hoš. Pol. 145.

385207   Vyhrnouti Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhrnouti, ul, ut, utí: vyhrnovati (v již. Mor. vyhŕňati, Šd. ), heraus-, hervorscharren, herausdrängen; auf-, hinaufstreifen, aufschür- zen. — co. Vlas zpät však v-lo decko smelo. Phld. III. 2. 113. — co komu: límec u ka- bátu, aufschlagen, kalhoty, Dch., šat, rukáv, sukni. Us. V. pysky (= pohrdavě na někoho hleděti, auf Jemanden stolz herabsehen). Us. Šd. — si co jak: sukni po kolena. — co, se odkud. V. z popela žeřavé uhlí. Jg. V. peníze z pytlíku. Ros. V. se z domu. Us. Děti vyhrnuly se ze školy, ze dveří. Us. Dch. Jindřich měl doma důstatek práce, poněvadž Polané z Moravy na něho se vy- hrnuli. Ddk. II. 81. — co jak proč. Pro obtoužnější na židy doléhání Pavel výsady výčtem nějakým vyhrnuje. Sš. I. 39. (Hý. ). — se. Vyhrň se (= vyběhni rychle). Us. Střevo se vyhrnulo. Nz. lk. Celé takořka město vyhrnulo se jemu vstříc. Pal. Děj. IV. 1. 161. Opona se vyhrnula. Us. — se kde. U Čáslavi vyhrnul se mu vstříc veliký dav lidu. Pal. Děj. V. 2. 405. — co, se kam. Vyhrnula kašu na mísu. Dbš. Pov. III. 81. Vyhrnula se mu polovice města jízdecky i pěšky daleko do polí vstříc. Pal. Děj. V. 1. 43. Vyhrňovati nos na někoho, verächtlich, stolz anschauen. Us. Šd.

385208   Vyhrnouti se kudy Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhrnouti se kudy. Vody štěrbinou do komory se v-ly, z rybníka.

385209   Vyhrnovací Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhrnovací, Roll-. Obinadlo natočené, navinuté, vyhrnovací (pěstek), die Rollbinde. Nz. lk.

385210   Vyhrnovačka Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhrnovačka, y, f., das Streichbrett. Vys.

385211   Vyhrnovati Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhrnovati, vz Vyhrnouti.

385212   Vyhrnutí Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhrnutí, n., vz Vyhrnouti.

385213   Vyhrnutý Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhrnutý; -nut, a, o, anfgeschürzt, um- gerollt, aufgestülpt. Slb., Dch. V. rukáv, nos. Rk. V. límec, kalhoty až po kolena, po stehna. Us. Tč.

385214   Vyhrochati Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhrochati = přestati hrochati, aus- grunzen, ausquaken; hrochaje si utržiti, er- grunzen, erquaken. — si co. Svině si vy- hrochala bití. Us. — komu: vypráskati, abpüigeln. Us. na Mor. Jg., Šm., Vck.

385215   Vyhroknouti Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhroknouti = vyhrknouti. Ziak.

385216   Vyhromotlučiti se Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhromotlučiti se = přestati hromotlu- čiti. Č. (Lit. II. 497. )

385217   Vyhromovati Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhromovati, aufhören zu fluchen, zu donnern; sich durch Fluchen (Donnern) zu- ziehen. — si co: šatlavu. Ros. — komu = vynadati. Us. Šd.

385218   Vyhromovati koho odkud Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhromovati koho odkud: z hospody. Wtr. Min. 12.

385219   Vyhrotiti Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhrotiti, il, cen, ení, vyhrocovati, weg- werfen, wegschieben. Šm.

385220   Vyhroužiti Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhroužiti, il, vyhroužeti, el, en, ení, vyhružovati, unter dem Wasser hervorholen. — se odkud. Všecky zlé věci z pýchy se vyhružují, tauchen empor. Ms. (Č. ). — V. = vyhrožovati, drohen. — čím. Teď vykonal, co vyhroužel slovy. Šbk. Hom. II. I. Vz Vyhroziti.

385221   Výhrovać Svazek: 9 Strana: 0383
Výhrovać = tropiti nezbednosť; komu = dělati zastaveníčka s hudbou; ubližovati. Slez. Lor. 80.

385222   Výhroz Svazek: 4 Strana: 0940
Výhroz, u, m., vyhrožení, die Drohung. Na Slov. Hol. Bs. 45.

385223   Vyhroziti Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhroziti, il, žen, ení; vyhrážeti, -ejí, el, ení; vyhrožovati = hrozbou vystrašiti, er-, abdrohen, durch Drohung abnöthigen; hroziti, drohen, bedrohen. — co na kom. Pref. Ona sobě na něm 100 dukátů pokuty vyhrožuje. V. Lásky nevyhrozíš. Prov. Šd. — (komu) čím. Ješto Ananiášovi ani smrtí nevyhrážel. Sš. Sk. 56. Aniž vám zákon vyhrážeti může. Sš. II. 62. Král odvážil se samému papeži vyhrožovati svržením. Ddk. II. 286. V. někomu mstou, vypálením, Sych., trestem. Us. Rychtář kladou a kněz peklem se vyhrážá. Prov. na Slov. — komu co. Ros. — koho odkud. Arch. I. 105. V-zil mě ze zboží. Půh. br. 1406. V-zil mi jest z mého trhaje se za svój nuož. Půh. II. 29. — kde. U lakomce nevyhrozíš ani nevy- prosíš. Němc. Drob. pov. 139. — že (s fut. ) Vyhrožuje, že uteče. Kos., Vrat.

385224   Vyhroziti Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhroziti. Láska se nevyprosí ani ne- vyhrozí. Něm. — co na kom. Na sprost- ných vyhrožujíc viece. Št. Kn. š. 157.

385225   Výhrozný, vyhrožlivý Svazek: 4 Strana: 0940
Výhrozný, vyhrožlivý = hrozící, dro- hend. V. postava. Us.

385226   Vyhrožovací Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhrožovací, Droh-. V. list. Vz Psaní.

385227   Vyhrožování Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhrožování, n., das Drohen. Us.

385228   Vyhrožovati Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhrožovati, vz Vyhroziti.

385229   Vyhrubiti Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhrubiti, il, en, ení, vyhrubovati, aus dem Groben entwerfen. Bergn.

385230   Vyhrúšaný Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhrúšaný; -án, a, o = omočený, na př. boty, brodí-li se kdo ve vodě. Na mor. Valaš. Vck.

385231   Vyhrúšati Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhrúšati = omočiti. Vz Vyhrúšaný.

385232   Vyhrúžaný Svazek: 8 Strana: 0482
Vyhrúžaný. V-né hoty = ve vodě vymo- čené a uschlé. Val. Brt. D. II. 415. Myjava, Phľd. 1895. 445. Cf. Vyhrúšaný.

385233   Vyhrůžčivý. V Svazek: 10 Strana: 0498
Vyhrůžčivý. V. povykování, Tbz. V. 9. 180., pokřik. Ib. V. 5. 56. Sr. Vyhrůžlivý.

385234   Vyhrůžka Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhrůžka, y, f. = hrozba, vyhrožování, pohrůžka, die Drohung, Androhung. V-ku prohoditi, eine Drohung lanciren; Planá v. Dch. V-mi někoho k něčemu přinutiti; Vy- hrůžek si nevšímati. Ddk. II. 235., III. 106. Strany přísloví vz Čert, Dědina, Díra, Harc, Hoře, Hrách, Hčích, Ježek, Kobylka, Kostel, Kůže, Kyják, Loket, Měchýř, Mo- čidlo, Motyka, Motýl, Navařiti čeho, Pán, Pěnice, Pes, Pohrůžka, Pomoci komu, Psota, Půl, Rak, Řepa, Rybník, Schovaný, Spásti se, Spražiti se, Stoupa, Strach, Šíp, Umyti se od čeho, Vrub. Vypiti, Vzíti komu co, Zaplatiti, Zvoniti.

385235   Vyhrůžka Svazek: 8 Strana: 0482
Vyhrůžka. Neuděláš-li to, tož smrť, máry, kolečka, tragač! Heršpice. Rous.

385236   Vyhrůžlivě Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhrůžlivě = výhružně. Šd.

385237   Vyhrůžlivý Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhrůžlivý = výhružný. Šd.

385238   Výhružně Svazek: 4 Strana: 0941
Výhružně, drohend. Hvls. V. se chovati. Us.

385239   Výhružně Svazek: 10 Strana: 0498
Výhružně riekol. Phľd. XXII. 39

385240   Výhrůžník Svazek: 4 Strana: 0941
Výhrůžník, e, m., der Droher. Kká. Td. 209.

385241   Výhrůžný Svazek: 4 Strana: 0941
Výhrůžný, drohend, Droh-. V. dopis, der Drohbrief, Dch., list. Us. Nestačil Ota splniti ihned v-ho slibu svého. Ddk. III. 4.

385242   Vyhryz Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhryz, u, m. = důlek vyhryzený, eine ausgenagte Stelle, der Mäuse-, Wurmfrass. Jg.

385243   Výhryz Svazek: 7 Strana: 1069
Výhryz = výhlodek. Sl. les.

385244   Vyhryzač Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhryzač, e, m., der Ausnager, Aus- beisser. Jg.

385245   Výhryzek Svazek: 4 Strana: 0941
Výhryzek, zku, m., das Ausgebissene, eine ausgebissene Stelle. Ten papír má samé v-ky, tak špatně jest řezán; Na hryzku (die Pfeifenspitze) jsou hned v-ky, když je hry- zek měkký. Na Ostrav. Tč.

385246   Vyhryzený Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhryzený; -en, a, o = vyhlodaný, aus- gebissen, ausgenagt. V-né kraje, Wundrän- der. Nz. lk.

385247   Vyhryznouti Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhryznouti, ul, ut, utí; vyhrýzti, hryzu, hryzl, zen, ení; vyhryzati, vyhryzovati = vyhlodati, ausnagen, ausbeissen, ausschroten, zernagen; sočením atd. vypuditi, Jemanden herausbeissen, vertreiben, aus dem Wege räumen, wegbeissen. — co. Jedno líčko pobozkala, druhé líčko vyhryzala. Sš. P. 132. — co kam. Myš vyhryzla díru do chleba. Us. — co, koho, se odkud: jádro z ořechu. Us. Z úřadu někoho v. Ros. Rád se hryze a vadí, až by se z pytle vyhryzl V. V. někoho ode dvora. Cyr. V. koho z domu = vykousati, vádou vypuditi, aus- beissen. Brt, Mt. S. 1. 112., Šd. Chtěl mě ze služby v. Us. Drsk. V. koho ze společnosti, Us.. od sebe. Bart. I. 20.

385248   Vyhryznouti odkud Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhryznouti odkud. Výb. II. 765, V. někoho od sebe, z země. Bart. 70, 157.— se. Vyhryzlo se to = vyšlo na jevo. Laš. Brt. D. 288.

385249   Vyhrýzti Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhrýzti, vz Vyhryznouti.

385250   Vyhřáti Svazek: 4 Strana: 0938
Vyhřáti, vyhříti (u Opavy: vyhřeť, Klš. ); vyhřeji, hříl a hřál a hřel; hřát a hřán a hřit, hřet, en; hřátí, hřetí, hřití, hřání, hření (?); vyhřívati = teplostí naplniti, vytopiti, aus-, er-, durchwärmen. Jg. — co: pokoj, Ros., pec. Vys., Dch. — čím: dřívím, uhlím. Us. Těch velkých pokojů topením ani v. nelze. Us. Dch. — komu. Už mu tam vyhřívá. Us. Šd. Počkej, však ti vyhřeje, půjdeš-li bez kabátu (bude ti zima)! Us. Šd. Vyhřej dítěti peřiny. Us. Dch. — co kde k čemu. Test v ohni k hnání v. Vys. — co jak: ocel do červena, do bíla (do bělosti). Vys. — se. Bratia! vyhrial sa kôň môj, vrelou pe- nou zaliatý stojí za vámi. Sldk. 202. — se kde. Slepice se vyhřívají na slunci, v prachu. Us. Tč. Vyhřívati se u teplých kamen. Us. Dch.

385251   Vyhřáti co jak Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhřáti co jak. V. něco z 0° na 1°. Mj. — se kdy. Ve dne, za dne země se vyhřeje. Mj.

385252   Vyhřáti koho Svazek: 8 Strana: 0482
Vyhřáti koho. Vyhnal ho (dopálil). Phľd. 1894. 373.

385253   Vyhřatý Svazek: 4 Strana: 0938
Vyhřatý, erwärmt. V. vzduch. Us. Dch.

385254   Vyhřáznúti Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhřáznúti, vz Vyhřeznouti.

385255   Vyhřbílkovati Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhřbílkovati koně = hřbílkem vyčistiti. Tbz. III. 2. 402.

385256   Vyhřebati Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhřebati, ausscharren, ausgraben. — co odkud. Kura hřebe, až zrnečko ze smetí vyhřebe; Vyhřebali mrtvého z hrobu. Us. na Ostrav. Tč. — V. někomu, ausschelten. U Brušperka. Mtl.

385257   Vyhřebati Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhřebati, vyhřébsti. Hom. opat 177. a. 8.

385258   Vyhřebelcovati Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhřebelcovati = hřebelcem vyčesati. — koho: koně, voly. Us. Šd.

385259   Vyhřebený Svazek: 8 Strana: 0482
Vyhřebený. Ó v-ný mistře Vávro (na- dávka). Břez. Font. V. 475.

385260   Vyhřece Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhřece, e, m., territus, zastr. Rozk.

385261   Vyhřejbati Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhřejbati, ausnagen. U Olom. Sd.

385262   Vyhřelý Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhřelý, was aufgehört hat warm zu sein.

385263   Výhřest Svazek: 7 Strana: 1069
Výhřest, u, m. = výhřeviště. Kram. Slov.

385264   Vyhřésti Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhřésti. Rozb. 1842. 188.

385265   Vyhřešení, n Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhřešení, n., die Erwerbung durchs Sündigen. — V., das Ausschelten. Vz Vy- hřešiti.

385266   Vyhřešený Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhřešený, ersündigt; ausgescholten. Vz Vyhřešiti.

385267   Vyhřešitel Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhřešitel, e, m., der Ausschelter. Mor.

385268   Vyhřešiti Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhřešiti, il, en, ení, ersündigen. — co. Co vyhřešil, nebude mu požehnáno. Č. — koho = vyláti, ausschelten. Na Slov. a na Mor., Tč., Brt. — komu. V-šil mu, co do něho vlezlo. Mor. Šd. Tatíček mu včerá velice vyhřešili. Mor. Šd.

385269   Výhřev Svazek: 4 Strana: 0939
Výhřev, u, m., výhřevnosť, i, f. = teplo, die Hitze, der Hitzeffekt, V. dáti. D. Suché dřevo dá dobrý výhřev, Hitze. Dch. Staré dřevo dá prý více v-vu. Us. čára v-vu (v parním kotlu), die Feuerlinie. Šim. 18. — V. = v řece místo hlubší, které proto ne- snadno zamrzne. Us. Dch.

385270   Vyhřévací Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhřévací, Wärm-. V. pánev. Nz.

385271   Vyhřévadlo Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhřévadlo, a, n. = pánev hřecí, vyhřé- vací, die Wärmpfanne. Nz.

385272   Vyhřevárna Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhřevárna, y, f., vz Hřízeň, das Treib- haus, Glashaus.

385273   Výhřeviště Svazek: 4 Strana: 0939
Výhřeviště, ě, n. = místo teplu (sluneč- nímu aneb umělému) vystavené, ein der Sonne ausgesetzter Ort, ein warmer Fleck. Ehr.

385274   Výhřevna Svazek: 4 Strana: 0939
Výhřevna, y, f. = vyhřevárna. KP. V. 190., Sš., Šp.

385275   Výhřevnosť Svazek: 4 Strana: 0939
Výhřevnosť, i, f., die Wärmekraft, der Wärmeeffekt, die Heizkraft. Šp. V. uhlí, paliva, Zpr. arch. VII. 71., XI. 8., sluneční. Stč. Zmp. 516.

385276   Výhřevnosť Svazek: 7 Strana: 1069
Výhřevnosť paliva. Vz KP. VI. 285. nn.

385277   Výhřevný Svazek: 4 Strana: 0939
Výhřevný = výhřev dávající, Hitze ge- bend, strahlend. Dříví jesenové jest velice v. Um. les. — V. = snadný k zahřití, warm. V. světnice, kamna, Ros., rostliny, Dlj. 6., rybník. V. V. plocha, Heizfläche. Šp., Šim. 18. — V. cena, der Heizwerth (des Brennstof- fes). Dch.

385278   Výhřevoměr Svazek: 4 Strana: 0939
Výhřevoměr, u, m. = nástroj k měření výhřevu, der Hitzemesser. Krok. 1. a. 141.

385279   Výhřevomlnný Svazek: 7 Strana: 1069
Výhřevomlnný. V. množnice. Kod. Úv. 313.

385280   Výhřez Svazek: 4 Strana: 0939
Výhřez, u, m. = vyhřezení, kýla, vyhřez- nutí, průtrž, přepadnutí, výklop, prolapsus, eventratio. Nz. lk. V. = vystoupení někte- rého ústroje, v přirozeném stavu v dutině tělesné uzavřeného, otvorem dutiny buď přirozeným, buď získaným. S. N. V. pupeč- níkový, der Nabelvorfall; v. mozku (kýla mozku), die Encephalocele; v. pošvy (vý- klop), der Scheidenvorfall; v. jazyka, die Glossocele. Nz. Jk. V. duhovky, die Irido- cele. Nz lk., Čs. lk. V. 95. V. očí exo- phthalmus. Schb. V. dělohy těhotné. Čs. lk. II. 72., konečníku, der Mastdarmvorfall. IV. 267., VIII. 380.

385281   Výhřez Svazek: 7 Strana: 1069
Výhřez. Cf. Výklop. V. dělohy, prolap sus uteri, duhovky, p. iridis, jazyku, p. lin- guae, konečníku, p. recti, lůžka, p, placen- tae, měchýře, p. vesicae urinariae, mozku, p. cerebri, oka, exophthalmus (obrnový, paralyticus, tepavý, pulsatilis), plic, p. pul- monis, pochvy, p. vaginae, pupečníku, p. funiculi umbilicalis, sklivce, p. corporis vi- trei, sleziny, p. splenis s. lienis, Milzvorfall, sliznice, p membranae pituitariae, Schleim- haut-, srdce, ectopia cordis, slřev, p. in- testinorum, varlete, p. testiculi Ktt. exc. V. konečníku, materníku, pupečníku. Vz Slov. zdrav. 406.

385282   Výhřez Svazek: 10 Strana: 0497
Výhřez, u, m., prolapsus. V. ruky při poloze hřbetní, Vorfall des Armes bei Schulterlage, v. břišní, ectopia abdominalis (bederní, lumbalis, kyčelní, iliaca) Ktt. Sr. Ott., XX. 700.

385283   Vyhřezení, n Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhřezení, n. = vystoupení, průtrž, das Hervortreten, die Vorragung, der Bruch. V. pupku, der Nabelbruch, Sal., Ja.; v. duhy do zřitedlnice, prolapsus iridis, Vorfall der Regenbogenhaut. Ja. Vz Výhřez.

385284   Vyhřezlosť Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhřezlosť, i, f. = vyhřezení, průtrž, die Vorlagerung, der Bruch. V. pupku v tří- slech. Sal. Vz Vyhřezení.

385285   Vyhřezlosť Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhřezlosť víček, blepharoptosis.

385286   Vyhřezlý Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhřezlý = předpadlý, ven strmící, vor- getreten, hervorragend, vorgefallen. V. otok, zadek, Sal., pupek. Ja. — odkud. Střevo z rány v. Sal.

385287   Vyhřezlý Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhřezlý. Vyříznutí v-lé duhovky, abla- tio prolapsus iridis, měřidlo v-ho oka, ex- ophthalmometer.

385288   Vyhřeznouti Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhřeznouti, znul a zl, utí = ven se vydati, vystoupiti, vorfallen, vor-, hervor- treten, ausstülpen. Nz. lk. Vyhřezl pupek. Ja. — kudy. Když slezina skrze ránu vyhřezne. Ras. — komu. Komu zadek vy- hřezne. Ras.

385289   Vyhřeznouti Svazek: 9 Strana: 0383
Vyhřeznouti. 0 tvarech sr. 6b. H. ml. III. 2. 245.

385290   Vyhřeznutí Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhřeznutí, n. = výhřez. V. jater (kýla), die Hepatocele. Nz. lk.

385291   Vyhřeznutí Svazek: 8 Strana: 0580
Vyhřeznutí dělohy. Vz Ott. XI. 1061.

385292   Vyhřiebsť Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhřiebsť = vyhrabati. Slov. Sbor. čes. 171.

385293   Vyhřímati Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhřímati, vyhřimovati, ausdonnern. Po- řád tam vyhřimuje. Us. Vz Vyhřměti.

385294   Vyhříti Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhříti, vz Vyhřáti.

385295   Vyhřívací Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhřívací, Wärme-. V. pánev. Šp.

385296   Vyhřívadlo Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhřívadlo, vyhřivadlo, a, n., die Wärm- pfanne; v. lože (ložné), der Bettwärmer. V., Nz. lk.

385297   Vyhřívající s Svazek: 9 Strana: 0383
Vyhřívající se peníze (poklady). Chorv. 154.

385298   Vyhřívání Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhřívání, n., das Wärmen, Auswärmen.

385299   Vyhřívaný Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhřívaný; -án, a, o, geheizt, ausge- wärmt. V. pokoj, litina. Us. Dch.

385300   Vyhřívárna Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhřívárna, y, f., die Wärmstube. V zimě v-ny chudému lidu se zřizují. Vz Stat. př. kn. 1877. 124.

385301   Vyhřívati Svazek: 4 Strana: 0939
Vyhřívati, vz Vyhřáti.

385302   Výhřívka Svazek: 4 Strana: 0939
Výhřívka, y, f. = teplý obkladek, warmer Umschlag.

385303   Výhřivný Svazek: 4 Strana: 0939
Výhřivný, lépe: výhřevný, Wärm-. Mus. IV. 165.

385304   Vyhřiznúti Svazek: 10 Strana: 0497
Vyhřiznúti, vz Vyhřeznouti. A potom sedm jiných (volóv) vyhřiže. B. olom. Gen. 41.

385305   Vyhřměti Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhřměti, ěl, ění; vyhřmívati, ausdon- nern, zu donnern aufhören. Už vyhřmělo (přestalo hřímati). Us. Teď rázem vyhřměl plamenný můj zpěv. Čch. Mch. 7. — to. Už se dosť uhřmělo, až déšť vyhřmělo. Us. Tč. — se. Až se vyhřmí, bude hezky; Už se snad vyhřmělo. Us. Šd.

385306   Vyhřmotiti Svazek: 4 Strana: 0940
Vyhřmotiti, il, cen, ení, austoben, aus- lärmen. Už se vyhřmotil. — koho čím: kyjem (vybiti, tüchtig durchprügeln). L.

385307   Výhu Svazek: 4 Strana: 0941
Výhu! výkřik při lovu. Kam.

385308   Výhuba Svazek: 4 Strana: 0941
Výhuba, y, f. = vyhubení, die Ausrot- tung. Šd.

385309   Vyhubenělý Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhubenělý, mager geworden. Zlob.

385310   Vyhubeněti Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhubeněti, ěl, ění = vyzábnouti, vy- schnouti, mager werden. Eus.

385311   Vyhubení, n Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhubení, n., vz Vyhubiti. V. plevele, hmyzu škodlivého, nešvárů atd. Us. Pdl.

385312   Vyhubeniti Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhubeniti, il, ěn, ění, mager machen, ausmagem, aushungern, ausmergeln. V. — koho, se čím: prací, běháním, postem, nemocí.

385313   Vyhubený Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhubený; -en, a, o, zerstört, verwüstet, ausgerottet. Vz Vyhubiti.

385314   Vyhubitel Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhubitel, e, m., der Zerstörer. Jg.

385315   Vyhubitelný Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhubitelný = výhubný.

385316   Vyhubiti Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhubiti, il, en, ení = vyhubeniti. D. — V. = zkaziti, vykořeniti, zerstören, ver- wüsten, verheeren, ausrotten. — co, koho: lid i krajinu. V. — Har., Rkk. — jak: město z gruntu. V. — odkud: rákosí z ryb- níku. D. — co čím: zemi loupežem a me- čem. V. Císař se rozhodl, že statky salc- burské ohněm a mečem vyhubí. Ddk. III. 275. — kdy proč. Tam, kde za dob sv. Vojtěcha r. 995. mocná čeleď Slavníkovců skrze pletichy Vršovců ukrutně jest vyhu- bena. Ddk. II. 404. — kde. U kořene v. hloží. Hdk.

385317   Vyhublosť Svazek: 10 Strana: 0498
Vyhublosť, i, f. Chudá v. Zub. Még. 18.

385318   Vyhublý Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhublý, abgemagert, ausgezehrt. Šp. V. bedra. Us. Tč. V. obličej s očima hlu- boko zapadlýma. Stn. O sl. 104. V. pole. Koubl.

385319   Vyhublý Svazek: 8 Strana: 0482
Vyhublý. V. hladem. Słow. Lil. Ven. 11.

385320   Vyhubnouti Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhubnouti, bnul a bl, utí, vyhubeněti, mager werden. Vyhubne dobytek, pole. Jg.

385321   Výhubný Svazek: 4 Strana: 0941
Výhubný = vyhubitelný, vertilgbar.

385322   Vyhubování Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhubování, n., das Ausschelten. Us. Dch.

385323   Vyhubovaný Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhubovaný; -án, a, o, ausgeschulten. Dostal v-nou, er bekam einen Reisser, Aus- putzer. Dch.

385324   Vyhubovati Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhubovati = vyplísniti, vyláti, auszan- ken, ausschelten, ausmaulen. — koho. Vy- huboval ho jako psa; Vyhuboval ho, žeby pes kus chleba od něho nevzal. Vz Do- mluva. Č. — komu. Us Tč., Šd. — koho proč. Sych. — V. na Slov. také = vykle- vetiti, ausplauschen; vyhubiti, zerstören. Bern.

385325   Vyhubovati Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhubovati. To je, jako když pán vy- hubuje (málo jídla). Mor. Rgl.

385326   Vyhúcaný Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhúcaný = vyjezděný. V. cesta, kolo. Mor. Brt. D. 216

385327   Vyhúcat Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhúcat = vyjezditi, ausfahren. — co: cestu. Na Zlínsku. Brt.

385328   Vyhučeti Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhučeti, el, ení, brummend hinausjagen. — V. = vykypěti. Na Slov. — odkud. Voda z hrnce vyhučela. Jg. — se, sich satt schreien. Us. Tč., Šd.

385329   Vyhučiti Svazek: 10 Strana: 0498
Vyhučiti = vyučiti. Domažl. Sb. D. 15.

385330   Výhuda Svazek: 4 Strana: 0941
Výhuda, y, m. = kdo vyhoudá, hubu otvírá, si vyjíždí, der Maulreisser. To je výhuda! Us. Kšť., Vk.

385331   Vyhudění Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhudění, n., die Ausgeigung. Bern.

385332   Vyhuděný Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhuděný, ausgegeigt. Bern.

385333   Vyhudlařiti Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhudlařiti, il, en, ení, er-, auspfuschen. — si co. Us.

385334   Vyhudlati Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhudlati kůl = vyviklati. Laš. Tč.

385335   Vyhúdlení Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhúdlení, n., die Abwetzung; Ausmer- gelung. Bern.

385336   Vyhúdlený Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhúdlený; -en, a, o, abgewetzt; ab-, ausgemergelt. Bern.

385337   Vyhúdliti Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhúdliti, il, en, ení; vyhudlovati = vy- drati, vyškrábati, aus-, abwetzen; vyhube- niti, ztenčiti, aus-, abmergeln. Na Slov. Bern.

385338   Vyhudlovati Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhudlovati = vyhudlařiti, vyhudliti.

385339   Vyhudlý Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhudlý = hubený, mager. Us. Vck. V-lý fileček pod paží maje. Kos. Ol. I. 94.

385340   Vyhudování Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhudování, n. Pořád veď takové v. — výčitky. U Rychn.

385341   Vyhudovati co komu Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhudovati co komu = vyčítati. U Ry- chnova.

385342   Vyhudu Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhudu, vz Vyhousti.

385343   Vyhuhňati Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhuhňati, vyhuhňávati, ausschnaufeln, erschnaufeln.

385344   Vyhuhňati Svazek: 8 Strana: 0580
Vyhuhňati něco. Hudc. 103.

385345   Vyhújat co Svazek: 10 Strana: 0498
Vyhújat co = výměnou vyzískati. Val. čes. 1. XIII. 77.

385346   Vyhúkati Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhúkati, vz Vyhoukati.

385347   Vyhukati Svazek: 7 Strana: 1081
Vyhukati, vyřinknouti = vyraziti, roz- biti. V. okno kamenem. Us. Ksť.

385348   Vyhúknouti Svazek: 4 Strana: 0941
Vyhúknouti, vz Vyhoukati. — V. = rychle vyrůsti, schnell aufwachsen. Na Slov. Obilí vyhúklo. Koll. — odkud. Tu stála už pred ním potvora, len akoby bola zo zeme vyhúkla. Dbš. Pov. IV. 73. — komu kde. Ale ako ostatnie prežrely: tu jim vy- húkly strašné rohy na hlavách. Ib. I. 372. (Šd. ).

385349   Vyhulákati koho odkud Svazek: 10 Strana: 0498
Vyhulákati koho odkud: z města (křikem vyhnati). Slád. Cor. 148.

385350   Vyhuliti Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhuliti, il, en, ení, vyhulovati = vy- jasniti, hell machen, aufheitern. — se, hell werden (o nebi). Už se to tam venku vy- huluje. Us. na Mor. Vck.

385351   Vyhuliti Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhuliti = vykouřiti. V-lí kolik dout- níků. Us. Kšť.

385352   Vyhumplovati Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhumplovati = vyhubiti. Na Slov. Bern.

385353   Vyhun Svazek: 8 Strana: 0482
Vyhun, u, m. = výhon (drahá). U mor. Buděj. a Klimkovic. Brt. D. II. 307.

385354   Vyhuňať co komu Svazek: 10 Strana: 0498
Vyhuňať co komu = vytýkati. Prus. Slez. Čes. 1. X. 424.

385355   Vyhuncovati se s kým kde Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhuncovati se s kým kde, sich satt hetzen. Děti ve škole dosť se v-ly. Us. na Ostrav. Tč.

385356   Vyhunkati Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhunkati, ausschaukeln. — se. U Uher. Hrad. Tč. — kde: na huskačce. Ib. Tč.

385357   Vyhupkati Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhupkati, zu hüpfen aufhören, aus- hüpfen. Ros.

385358   Vyhupnouti Svazek: 10 Strana: 0498
Vyhupnouti = vyskočiti. — odkud: z lůžka. Msn. Od. 341

385359   Vyhuskati Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhuskati = vyhunkati.

385360   Vyhústi, vz Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhústi, vz Vyhousti.

385361   Vyhútať čo Svazek: 8 Strana: 0482
Vyhútať čo svým rozumom. Phľd. 1895. 174.

385362   Vyhútati Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhútati = vymysliti, ersinnen, erdenken. Na Slov. Plk. Je ťažko i vyhádať a v. jak a po kom je kto komu rodina. Dbš. Obyč. 33. — co. Gubčík neprestajne si hlavu lámať na tom, kde sa jej on má ukrýť, ale veru nevyhútal nič. Dbš. Pov. I. 549. — co od- kud. Ale veru milý otec zo svojej hlavy nevyhútal nic. Ib. IV. 61. — že. Dlho hútali, i tak i onak, až vyhútali, že si vy- staväjú nové stajne. Mt. S. I. 70. (Šd. ).

385363   Vyhutnuť Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhutnuť = vyhltnouti, ausschlürfen. — co jak: na jeden hut (hlt). U Opavy. Klš.

385364   Vyhvězditi Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhvězditi, il, ěn, ění; vyhvězďovati, mit Sternen besetzen, sternig machen. — se, sternig werden. Nebe se vyhvězdilo. Us. Dch.

385365   Vyhvízdání Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhvízdání, n., das Auspfeifen, die Aus- pfeifung.

385366   Vyhvízdaný Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhvízdaný; -án, a, o, ausgepfiffen.

385367   Vyhvízdati Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhvízdati, vyhvízdnouti, vyhvizdovati, vyhvízdávati, auspfeifen, erpfeífen. V. — co: celou písničku. Us. Tč. — na koho vyhvizdovati, pfeifen. Us. Tč. — koho kde: na divadle. Nej. — si co nač: si hůl na záda. Ros. — komu co. Vyhvízdal by mu oči = chytrák jest naň. Ros.

385368   Vyhvozditi Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhvozditi, il, ěn, ění, er-, ausmalzen. Ros.

385369   Výhyb Svazek: 4 Strana: 0942
Výhyb, u, m. = vyhnutí, das Ausweichen. Vz KP. I. 510. — V. = výmluva, úskok, die Ausflucht. Mus.

385370   Vyhýbací Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhýbací, Ausweich-. V. kolej, das Aus- weichgeleise. Us. Dch.

385371   Vyhybadlo Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhybadlo, a, n. = pohyblivá čiastka kolaje, ktorá nastaviť sa môže tak, aby vlak z jednej na druhú kolajnicu preísť mohol. Rr. Sb. Cf. Výhybka, der Wechsel.

385372   Vyhýbání Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhýbání, n., das Ausweichen. Chytré podstatným důvodům vyhýbání. 1615. Mus. 1880. 475.

385373   Vyhýbati Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhýbati, vz Vyhnouti.

385374   Vyhýbavě Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhýbavě, ausweichend. V. odpovídati. Mus. 1880. 23.

385375   Vyhýbavý Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhýbavý, ausweichend. V. odpověď. Dch. Přinesli odpověď v-vou a odkládavou. Pal. Děj. IV. 1. 54. Velmožům zemským slovy zdvořilými a v-mi odpovídá. Ddk. V. 76.

385376   Výhybka Svazek: 4 Strana: 0942
Výhybka, y, f. = vyhýbání, odceští, das Ausweichen, Koll.; u železnice, der Wechsel, Umbruch, die Ausweichstelle, die Weiche, Ausweiche. Hř., Bc., Dch., Šp. — V., sta- nice buštěhradské dráhy u Kladna.

385377   Výhybkář Svazek: 4 Strana: 0942
Výhybkář, e, m., der Weichensteller, Weichenwärter, Wechselwärter. Us. Šp.

385378   Výhybkový Svazek: 4 Strana: 0942
Výhybkový, Ausweich-, Wechsel-. V. kolej, plotna. Bc. Vz Vyhýbací. Šp.

385379   Výhybný Svazek: 4 Strana: 0942
Výhybný. Jest nevýhybný z hospody, ist nicht herauszubringen. Ehr.

385380   Vyhýbovaný Svazek: 8 Strana: 0482
Vyhýbovaný = vycvičený, z něm. üben, h přisuto. Dšk. Jihč. I. 35.

385381   Vyhybovati Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhybovati, vz Vyhnouti.

385382   Vyhýčkanec Svazek: 10 Strana: 0498
Vyhýčkanec, nce, m. V. salonů. Tbz, V. l. 72., Slád. Jan 109. Vz Vyhýčkaný, Vy- hejčkanec v II. Přisp. 383.

385383   Vyhýčkaný Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhýčkaný slávou. Vz Vyhýčkati. Čch. Sl. 65.

385384   Vyhýčkati Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhýčkati, auf-, verhätscheln. — koho jak. Tak ji z mládi vyhýčkali. Kká. Td. 300.

385385   Vyhýkati Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhýkati, durch Gigagen sich zuziehen. — si co. Osel sobě někdy kyj vyhýká. Ros.

385386   Vyhýmený Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhýmený = kdo má ústa k smání pořád ustrojená, wer fortwährend den Mund zum Lächeln verzieht. V Krkonš. Kb. Je usta- vičně v.; V-ná ústa. U Vysok. Lng.

385387   Výhyna Svazek: 4 Strana: 0942
Výhyna, y, f. = vyhynutí, das Verderben. V. žita, obilí.

385388   Vyhýnati Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhýnati, vz Vyhynouti.

385389   Vyhyně Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhyně = vyhně.

385390   Výhynek Svazek: 9 Strana: 0383
Výhynek, nku, m. Kde leží dlouho do jara sníh, tam se udělá v. Sá. Kr. z Ješt. 44.

385391   Vyhynouti Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhynouti, nul, utí; vyhýnati, vyhyno- vati, gänzlich verderben, verloren gehen, ausgehen, verschwinden, aussterben. Jg. — abs. Vyhynulo obilí; V-ly stromy, v. rod, Us., v-la šlechetnosť. Jel. Roste na ni dě- telinka, ona nevyhyne. Sš. P. 516. Zvadla růža, vyhynul též aj kořen Sl. ps. 71. Ten starý obyčej pomály už vyhýňá. Mor. Šd. Ten rod celý už dávno vyhynul. Us. Šd. Pokrm ostávající jest ten, jehož živodárná moc nevyhýná. Sš. J. 103. (Hý. ). — kde. Jeho památka v národě nevyhyne. Us. Dch. Mám já lúčku v širokej doline, na nej tráva ďatelina nikdy nevyhyne. Sl. spv. VI. 217. — na kom. Na něm (jím) ten rod po meči vyhynul. Dač. I. 7. — čím: zimou, Us., vojnou a mory, Bern., hladem. Háj. Kme- noví vinné mrazy tuhými vyhynulo. Reš. Jisto jest, že pan Hynce Ptáček umřel ve květu věku svého a že jím vyhynul rod jeho po meči. Pal. Děj. IV. 1. 101.

385392   Vyhynouti Svazek: 8 Strana: 0482
Vyhynouti. Vyhýnati: Háj. Herb. 57. b.

385393   Vyhynulý Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhynulý, na Slov. vyhynutý, ausge- storben, ausgegangen, verschwunden. Jg.

385394   Vyhynulý Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhynulý ssavec. Frč.

385395   Vyhynutí Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhynutí, n, das Verderben, Aussterben. Rk.

385396   Vyhynutý Svazek: 7 Strana: 1069
Vyhynutý = vyhynulý. V. obilí. Mor. Brt D.

385397   Vyhýrale Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhýrale si počínati. Vz Vyhýralý. Mus. 1880. 95.

385398   Vyhýralosť Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhýralosť, i, f., die Entartung. Šm.

385399   Vyhýralý Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhýralý, vz Vyhejralý. — V., entartet, ausgeartet. V. způsob života. Mus. 1880. 107.

385400   Vyhýřilosť Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhýřilosť = vyhýralosť.

385401   Vyhýřilý Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhýřilý = vyhýralý.

385402   Vyhýřiti Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhýřiti, il, en, ení, vyhýrati, erschwel- gen, erprassen. — si co: nemoc. Ros.

385403   Vyhýsati Svazek: 4 Strana: 0942
Vyhýsati, vyhýsovati, durch Schwelgerei sich zuziehen. — si co: nemoc. Ros.

385404   Vych Svazek: 7 Strana: 1069
Vych, a, m., z: Viktorin. Wtr. Obr. I. 81.

385405   Výcha Svazek: 4 Strana: 0942
Výcha, y, f. = vícha. Na Vsacku. Vck.

385406   Vychabrati sa Svazek: 4 Strana: 0942
Vychabrati sa = vybrati se, vylínati. Na Slov. Ssk.

385407   Vychádět Svazek: 10 Strana: 0498
Vychádět = vycházeti. Záp. Mor. Sb. D. 39.

385408   Vychádzať Svazek: 8 Strana: 0482
Vychádzať znamená někdy: chyběti: Vy- chádza nám miesto. Slov. Kal. S. 201.

385409   Vychae-us Svazek: 4 Strana: 0942
Vychae-us, a, m., osob. jm. V. Václ. Vz Jg. H. 1. 655.

385410   Vycháchrati Svazek: 4 Strana: 0942
Vycháchrati = nuzně vychovati, vykr- miti, na př. prase, mit Noth aufziehen, er- nähren. U Místka na Mor. Škd.

385411   Vycharbať sa z Svazek: 7 Strana: 1069
Vycharbať sa z nemoci = zotaviti se. Val. Brt. D. 288.

385412   Vycházečka Svazek: 7 Strana: 1069
Vycházečka, y, f., zdrobn. vycházka. Kos.

385413   Vycházející Svazek: 4 Strana: 0942
Vycházející, hinaus-, übergehend. Va- ječník ve čnělku v. (znenáhla přecházející). Rst. 518.

385414   Vycházená Svazek: 4 Strana: 0942
Vycházená, é, f. Nějaký způsob na v-nou, ein modus vivendi. Dch.

385415   Vycházení Svazek: 4 Strana: 0942
Vycházení, n., das Ausgehen, der Aus- gang. V. zadními dveřmi. Kom. —V. slov = končení-se, der Auslaut. Proch. — V. vlasů = vypadávání, der Haarfall, das Ausfallen der Haare. D V. střeva, ani procidentia, der Vorfall des Afterdarraes, Čern., matky, oka, das Hervortreten der Gebärmutter, des Auges. Bern. — V. slunce, der Sonnen- aufgang. V. — V. z nemoci, das Genesen, Aufkommen. Us.

385416   Vycházeti Svazek: 4 Strana: 0943
Vycházeti, vz Vyjíti.

385417   Vycházeti Svazek: 10 Strana: 0498
Vycházeti. Dobře spolu vycházejí, dle Brt. lépe: dobře spolu pořádají. Věst. XII. 97.

385418   Vycházka Svazek: 4 Strana: 0943
Vycházka, y, f. = vyjití; der Ausgang, Ausflug. V-ku učiniti; Jsou dnes na v-ce; Byli jsme na v-ce. Us. Dch. Společné vy- cházky konati. Mus. — V. = srovnávání se s kým, das Auskommen. S tím mrzoutem jest v. těžká. Us. Dch.

385419   Vycházka n Svazek: 7 Strana: 1069
Vycházka na loupež, Raubzug, m. Posp.

385420   Vycházkový Svazek: 10 Strana: 0498
Vycházkový kus obleku (který se béře na vycházky) Čes. 1. XII. 199. V. čas. Jark. 72.

385421   Vychčípnouti Svazek: 10 Strana: 0498
Vychčípnouti. Než se vrátila, v-plo na dobro = (oheň uhasl). Kšť. Lid. 16.

385422   Vychechlaný Svazek: 4 Strana: 0943
Vychechlaný, vz Ochechlaný.

385423   Vychechlati Svazek: 4 Strana: 0943
Vychechlati, aushecheln. — co čím: špatným nožem. Na Ostrav. Tč.

385424   Vychechtati Svazek: 4 Strana: 0943
Vychechtati, vy chechtávati, auskichern. — si co: domluvu. — koho odkud: z po- koje, heraaslachen. Ros.

385425   Vychemičiti Svazek: 9 Strana: 0383
Vychemičiti. Co si o své duši v-číš. Havlíček. Nár sbor. 1901. 38.

385426   Vychievati Svazek: 9 Strana: 0383
Vychievati. Široké rukávy sa im len tak vychievajú. Phľd. 1897. 346.

385427   Vychladění Svazek: 4 Strana: 0943
Vychladění, n. = vychlazení. Na Slov.

385428   Vychladěný Svazek: 4 Strana: 0943
Vychladěný = vychlazený. Na Slov.

385429   Vychladiti Svazek: 4 Strana: 0943
Vychladiti, il, zen, ení, na Slov. děn, ění; vychlázeti, el, en, ení, vychladívati, vy- chlazovati = chladným učiniti, kühl machen, ab-, auskühlen. — co: pivo. Ros., nápoj. D. — co, koho čím: někoho sochorem (zbíti). V. — se = chladným se stávati, kühl werden, sich abkühlen. Stč. Zmp. 538. Pů- jdeme se drobet v. Us. Šd. Vychlaď se, je-li ti horko. Us. — se na kom, nad kým = pomstiti se, sich rächen, sein Müthchen küh- let:. V. se nad kým. Us., Ros. Nad svým bližním se vymstíval a vychlazoval. BR. II. 24. b. Ne pro sebe sem psal, abych se na něm vychladil, že mne a mé učení zlehčil. BR. II. 605. b. Ne na jednoho neb na dva z nepřátel svých připadl, aby se nad ním vychladil. BR. II. 99. b. — se z čeho kdy. Náruživí mladí lidé s lety z vášní svých se vychlazuji. Pláč. — se kde. Abych se v je- skyni vychladil. V.

385430   Vychladlosť Svazek: 4 Strana: 0943
Vychladlosť, i, f., die Auskühiung. Ros.

385431   Vychladlý Svazek: 4 Strana: 0943
Vychladlý, aus-, abgekühlt. V. nápoj. Us. V. vdolky jísti. Šm.

385432   Vychladnouti Svazek: 4 Strana: 0943
Vychladnouti, dnul a dl, utí = chlad- ným se státi, vystydnouti, auskühlen, er- kalten, kühl werden. — abs. Jídlo zatím vychladlo. Ros. Zápal jich vychladl. Kká. Td. 155. Věc vychladla (není o ní více zmínky). Bern. Láska vychladla. Us. — z čeho: z horlivosti, BR. II. 125. a., Plk., z pobožnosti. Br. — v kom. Hned v-ne v něm svůdný žár ten horečnatý (lásky). Kká. Td. 287.

385433   Vychladnouti Svazek: 9 Strana: 0383
Vychladnouti. Běží s tím, aby to ne- vychladlo (za tepla). Hoř. 123.

385434   Vychladnutí Svazek: 4 Strana: 0943
Vychladnutí, n., die Auskühlung, Er- kaltung. D.

385435   Vychládzač Svazek: 4 Strana: 0943
Vychládzač, e, m. = chladič. Na Slov.

385436   Vychládzati Svazek: 4 Strana: 0943
Vychládzati = vychladiti. Na Slov. Bern.

385437   Vychlácholiti Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlácholiti, il, en, ení; vychlácholo- vati, erschmeicheln. — si co: domluvu. Ros. — co na kom Sams.

385438   Vychlachotati se Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlachotati se, vychlachtati se, sich satt, voll lachen, sich auslachen. Mor. Šd.

385439   Vychlachunit se nad čím Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlachunit se nad čím, sich hell, laut auslachen über etwas. Na Ostrav. Tč.

385440   Vychlamstati Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlamstati = chlamstaje vypiti, aus- schlappern. — co. Pes všecko vychlamstal. Us. — co odkud: z mísy. Us.

385441   Vychlamtati Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlamtati = vychlaptati, ausschlep- pern. — co odkud. Pes z misky všecko vychlamce, vychlapce. Na Ostrav. Tč.

385442   Vychlápať komu Svazek: 7 Strana: 1069
Vychlápať komu (dlaňú, pěsťú) = vy- bíti. Brt. D. 218., 288.

385443   Vychlapati Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlapati, vychlepati, vychlipati (na Slov. vychlopati a vychlupati); vychlapnouti atd.; vychlapávati atd. = vychlemtati, aus- schlürfen, aussaufen, ausschlappern. Us. Bern. — co odkud čím: jazykem z putny.

385444   Vychlaptati Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlaptati = vychlamtati.

385445   Výchlasta Svazek: 4 Strana: 0943
Výchlasta, y, m. = chlastoun, der Trin- ker, Säufer. Na Ostrav. Tč.

385446   Vychlastati Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlastati; vychlastnouti, stnul a stl, ut, utí = vypiti, austrinken, aussaufen, aus- schlappern. — co. Smola by vychlastal (mnoho pije a neškodí mu to). Slez. Šd. — co jak. V. 10 mázů na jedno posezení. Us. — co odkud: ze džbánu. Us. Krávy všecky pomyje ze žlabu v-ly. Us. Tč. Všecko piva ze sklenice mi v-stal Us. Tč.

385447   Výchlavek Svazek: 4 Strana: 0943
Výchlavek, vku, m., ontropulus, zastr. Veleš.

385448   Vychlázecí Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlázecí = chladicí, Kühl-. V. káď. Na Slov. Bern.

385449   Vychlazeč Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlazeč, e, m. = chladič, der Aus- kühler. Na Slov. Bern.

385450   Vychlazečka Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlazečka, y, f., die Auskühlerin. Bern.

385451   Vychlazeně Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlazeně, ausgekühlt. Bern.

385452   Vychlazení Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlazení, n., die Aus-, Abkühlung. Za příčinou v. vyšel ven.

385453   Vychlazenosť Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlazenosť, i,. f, das Abgekühltsein. Ros.

385454   Vychlazený Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlazený; -en, a, o, ab-, ausgekühlt.

385455   Vychlázeti Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlázeti, vz Vychladiti.

385456   Vychlazovací Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlazovací = chladicí, Kühl-, kühlend.

385457   Vychlazovačka Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlazovačka, y, f., die Kühlerin.

385458   Vychlazování Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlazování, u., die Auskühlur. g. Kühl- machung.

385459   Vychlazovati Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlazovati, vz Vychladiti.

385460   Vychlebovati se čím Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlebovati se čím, sich rühmen. Na Ostrav. Tč.

385461   Vychlejstnouti něco na někoho Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlejstnouti něco na někoho = chloustem vyliti. Vz Vychlístnouti. U Kr. Hradce. Kšť.

385462   Vychlemtati Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlemtati, vychlamtati, -tám a -ci, vy- chlemtnouti = chlemtaje vypiti, ausschhip- pern, aussehlabbern. — co odkud: z ko- ryta, z mísy. Us.

385463   Vychlentati Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlentati = vychlemtati. Mor. Sd.

385464   Vychleptati Svazek: 4 Strana: 0943
Vychleptati = vychlemtati. Puch.

385465   Vychlestnouti odkud Svazek: 10 Strana: 0498
Vychlestnouti odkud. Krev z něho v-stla (vytryskla). Mns. II. 377.

385466   Vychlípání Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlípání, n., die Ausschlürfung.

385467   Vychlípaný Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlípaný; -án, a, o, ausgeschlürft.

385468   Vychlípati Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlípati = vychlemtati. — co. Dedová chcela Dunaj vychlípať, ale jako chlípla, teda se rozpukla a bolo po nej. Dbš. Pov. I. 426.

385469   Vychlípení Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlípení, n., die Ausstülpung. Nz. lk.

385470   Vychlípení Svazek: 7 Strana: 1069
Vychlípení víček, ectropium palpebra- rum.

385471   Vychlípení Svazek: 10 Strana: 0498
Vychlípení, n. V. spojivkové, ectropium conjunctivae. Ktt.

385472   Vychlípenina Svazek: 8 Strana: 0482
Vychlípenina. V. vrstev. Vstnk. III 388.

385473   Vychlípenina Svazek: 10 Strana: 0498
Vychlípenina, y, f. V. bělimy za tě- lískem řasinkovým, Aequatorialstaphylom, staphyloma aequatoriale. Ktt.

385474   Vychlipěti Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlipěti, vychlipněti, ěl, ění = chlíp- nosti pozbyti, die Geilheit verlieren. Ros.

385475   Vychlípitelný Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlípitelný, ausstülpbar. Us., Ves. IV. 219.

385476   Vychlípiti Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlípiti, il, en, ení, vychlipovati, aus- stülpen. Nz. lk.

385477   Výchlipka Svazek: 9 Strana: 0383
Výchlipka, y, f. V. pleny mozkové. Ott. XVII. 104.

385478   Výchlipka Svazek: 10 Strana: 0498
Výchlipka, y, f. Volná v. přes žalud pyje. Ott. XIX. 445.

385479   Vychlipnouti si Svazek: 9 Strana: 0383
Vychlipnouti si = opiti se. Zat. Př. 72b.

385480   Vychlístnouti Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlístnouti, stnul a stl, ut, utí, aus- giessen. — co kam odkud. Vychlístla naň s pavlače špínu = na jednou vylila. Hanka.

385481   Vychlítnouti Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlítnouti = vychrliti. Sá.

385482   Vychlodnouti Svazek: 4 Strana: 0943
Vychlodnouti = vychladnouti. Na Ostrav. Tč.

385483   Vychlomejstnouti Svazek: 4 Strana: 0944
Vychlomejstnouti, stnul a stl, ut, utí = vychlastati (žertovně), austrinken. — co. Us. Kšť.

385484   Vychlopati komu Svazek: 4 Strana: 0944
Vychlopati komu = vybiti, durch-, ab- prügeln. Na Mor. Brt., Šd.

385485   Vychloperka Svazek: 4 Strana: 0944
Vychloperka, y, f., tachysurus, ryba břichoplýtevná. Krok I. d. 107.

385486   Vychlopiti Svazek: 4 Strana: 0944
Vychlopiti, il, en, ení, vychlopovati = vyklopiti, ausstürzen, stürzen. — co od- kud kam: z bábovky buchty na stůl. Mor. Šd. — koho kde. Vozka v-pil nás na cestě. Us. na Mor. Šd. — V. = vytvořiti. Na Slov. Bern.

385487   Vychlopkati Svazek: 4 Strana: 0944
Vychlopkati = vyklopkati. Na Slov. Bern.

385488   Vychloptati Svazek: 4 Strana: 0944
Vychloptati = vychleptati. Na Slov. Bern.

385489   Vychlostati Svazek: 4 Strana: 0944
Vychlostati = chlost dáti, vybiti, vy- hnati, auspeitschen, mit der Ruthe abpü- geln; herauspeitschen. Jg.

385490   Vychlostnúti Svazek: 4 Strana: 0944
Vychlostnúti = vychlístnouti. — se odkud. V tom polievka vychlostne sa jej z hrnečka a zaleje všetky šaty. Na Slov. Dbš. Pov. I. 72.

385491   Vychloubačnosť Svazek: 4 Strana: 0944
Vychloubačnosť, i, f. = honosnosť, die Ruhmredigkeit. Ros.

385492   Vychloubačný Svazek: 4 Strana: 0944
Vychloubačný = honosný, ruhmredig, prahlerisch. D.

385493   Vychloubání Svazek: 4 Strana: 0944
Vychloubání, n., das Prahlen, die Prah- lerei. Schovej se s tím v-ním, geh' heim mit dieser Prahlerei. Dch.

385494   Vychloubati se Svazek: 4 Strana: 0944
Vychloubati se, vz Vychlubiti.

385495   Vychloubavosť Svazek: 4 Strana: 0944
Vychloubavosť, i, f., die Prahlsucht. Dch.

385496   Vychloubavý Svazek: 4 Strana: 0944
Vychloubavý = chlubný, prahlerisch, ruhmredig. Us. Č.

385497   Vychloustaný Svazek: 4 Strana: 0944
Vychloustaný, wackelnd. Us.

385498   Vychloustati Svazek: 4 Strana: 0944
Vychloustati, vychloustnouti, stnul a stl, ut, utí = šoustáním vyviklati, wackelig ma- chen. Techn. — V. = vychlastnouti, aus- schlucken, ausstürzen. — co. Vychloustni ten krapet vína. Us. — odkud kam. Voda z roury do nádržky vychloustla. Us.

385499   Vychlpčiti Svazek: 7 Strana: 1069
Vychlpčiti = vychlpiti. Slov. Čkžk. I. 63.

385500   Vychlpiti Svazek: 4 Strana: 0944
Vychlpiti, il, en, ení, vychlpovati = za chlupy, za vlasy vykrákati, zausen. Na Slov. Phld. II. 2. 52.

385501   Vychlpkati Svazek: 9 Strana: 0383
Vychlpkati polévku. Mus. ol. 1897. 89. Sr. Vychlpiti.

385502   Výchlub Svazek: 7 Strana: 1069
Výchlub, a, m. = kdo se rád vychloubá, Prahler, m. Mor. Šd.

385503   Výchluba Svazek: 4 Strana: 0944
Výchluba, y, f. = vychloubání, die Prah- lerei. Nz. Pán vyvrací také tu v-bu jejich. Sš. J. 149. Námět a podnět k v-bě a sebe- chvále. Sš. II. 66.

385504   Výchlubek Svazek: 4 Strana: 0944
Výchlubek, bku, m., die Prahlerei. Rk.

385505   Vychlubiti Svazek: 4 Strana: 0944
Vychlubiti, il, en, ení; vychloubati, vy- chlubovati = vychváliti, rühmen. — co. Kdo může vše radosti (máje) vychlubiti? MM. — se = vychvalovati se, honositi se, prahlen, sich rühmen. V. — se před kým. Záv. Před svě- tem se něčím v. Mus. 1880. 477. — se čím: svými právy. V., Sych., D. Silou se nevy- chloubej. Kmp. Č. 117. Také vychloubaly se obě strany zdary svými. Pal. Děj. III. 3. 294.

385506   Vychlubiti co Svazek: 10 Strana: 0498
Vychlubiti co = chloubou získati. Nic dobrého nevychlubí. Chč. S. II. 212a.

385507   Výchlubně Svazek: 4 Strana: 0944
Výchlubně, prahlerisch. V-ně mluviti. Us.

385508   Výchlubník Svazek: 10 Strana: 0498
Výchlubník, a, m., der Prahler. Msn. II. 119.

385509   Výchlubnosť Svazek: 10 Strana: 0498
Výchlubnosť, i, f. V. nám nesluší. Pokr. 1885. č. 65.

385510   Výchlubný Svazek: 4 Strana: 0944
Výchlubný, prahlerisch.

385511   Vychlubovač Svazek: 4 Strana: 0944
Vychlubovač, e, m., der Prahler. V-vač sebe. D.

385512   Vychlubování, n Svazek: 4 Strana: 0944
Vychlubování, n., die Grossprecherei. V.

385513   Vychlubovati Svazek: 4 Strana: 0944
Vychlubovati, vz Vychlubiti.

385514   Vychlupatěti Svazek: 4 Strana: 0944
Vychlupatěti, ěl, ění = chlupů pozbyti, Haare verlieren, aushaaren Jak kůň v-tí, už není dobrý. Na Ostrav. Tč. Kožich celý vy- chlupatěl. Jg.

385515   Vychlupati Svazek: 4 Strana: 0944
Vychlupati = vychlapati. Na Slov.

385516   Vychlúpati komu Svazek: 9 Strana: 0383
Vychlúpati komu = vybiti. Již. Mor. Šeb. 204.

385517   Vychlupatiti Svazek: 4 Strana: 0944
Vychlupatiti, il, ěn, ění, die Haare aus- reissen, benehmen. Ros.

385518   Vychlupený Svazek: 4 Strana: 0944
Vychlupený; -en, a, o, der Haare be- raubt. Bern.

385519   Vychlupiti Svazek: 4 Strana: 0944
Vychlupiti, il, en, ení = chlupy vytrhati, die Haare ausreissen. Bern.

385520   Vychlupkati Svazek: 4 Strana: 0944
Vychlupkati = vychlipati, vychlapati, ausschlürfen, ausschlabbern. Na Slov. Bern.

385521   Vychlupnouti Svazek: 4 Strana: 0944
Vychlupnouti, vz Vychlapati.

385522   Vychlustac Svazek: 9 Strana: 0383
Vychlustac komu = napoličkovati Slez. Lor. 80.

385523   Vychlustati Svazek: 4 Strana: 0944
Vychlustati, vychlustnouti, ausplätschen, auspritscheln. — co odkud kam. Bláto z kaluže na cestu v. Na Ostrav. Tč. — co komu kam. Vychlustl mu žbán vody za krk = chlustem vylil. Mor. Šd. — komu jak: po řiti, durchpatschen. Na Ostrav. Tč.

385524   Vychmatat Svazek: 10 Strana: 0498
Vychmatat = vyloupiti. V zloděj. mluvě.

385525   Vychmatati Svazek: 4 Strana: 0944
Vychmatati, vychmatnouti, tnul a tl, ut, utí = chmatem dobyti, herausgreifen. — co. Jg. — co kde čím: rukama, tastend finden. Us. Tč. — V. = vytrhnouti, herausreissen. — si co: kříž (polámati). Us. — co komu odkud. Vychmatl mi to z ruky a utekl s tím. Mor. Šd.

385526   Vychmeliti Svazek: 4 Strana: 0944
Vychmeliti, il, en, ení, vychmelovati, mit Hopfen einmischen, hopfen. — koho (zbíti), abprügeln. Us. Kron. mosk. 88.

385527   Vychmúliť Svazek: 7 Strana: 1069
Vychmúliť. Nemože to v. (má řeči plnú hubu). V Podluží. Brt. D. 288.

385528   Vychňápati někomu Svazek: 4 Strana: 0944
Vychňápati někomu = vybiti mu, ab- prügeln. — se = hodnou hromadu lidského lejna udělati, sich tüchtig ausleeren. Na Mor. Bkř., Šd.

385529   Východ Svazek: 4 Strana: 0944
Východ, u, m. = vychození, vyjití, das Heraus-, Hinausgehen, der Ausgang. V. zboží, der Waarenaustritt. Šp. V. na koni, na voze. Bern. V. střev zadkem. Lék. kn. — V. = místo, kudy se vychází, der Ausgang,
Ausweg, die Oeffnung. V. žaludka n. dno.
Krok. Kde tesař nechal v. Us. Dch. Jděte
na v-dy cest. Hus II. 379. V. = otvor jezev-
čího a liščího brlohu, šp. V. u divadel
řím. a řeckých. Vz Vlšk. 31. K v-dům se
dostati. Dch. — V. = konec, das Ende, der
Ausgang. Nervy a v-dy jejich. V. V. slov.
Us. Přídavné jméno trojího východu, lépe:
zakončení. Km. IX. 227. — V. = záchod,
Pulk., stolice, der Abtritt, der Stuhl. L. — V. = vzchod, der Aufgang. V. slunce, mě- síce, hvězd. V., Kom. Slunce s svým v-dem nemešká. BR. II. 38. b. — V. = strana nebe a země, kde slunce vychází, vzchod, der Ost, Orient, Aufgang, Morgen. Od východu slunce až na západ. V. Hora táhne se k v-du. D. V. hoří, západ hasí (ranní červánky jasno, ve- černí déšť znamenají). Us. Tři králové od v-u. Brt. P. 189. Před sluncem východem (m.: slunce). Us. Štěpán všechen v. proti říši německé do zbraně svolá. Ddk. II. 96. Půj (půjč) ty mně, má milá, bílého šátečka, ať sa já zakryju od východ slunečka; Od vychodu k západu hore zelenají Sš. P. 337., 766. S východem slunce hnuli jsme se z pří- stavu. Brt. S. 15. Dostal sa už potom aj k tomu slncu. Keď k nemu prichádzal, bolo priam na východe. Dbš. Pov. VII. 28. Tak Chalifovia stlali púť Izlamu, keď meč a oheň východom nosili. Sldk. 145. Mudrci přijeli od v-du slunce. BR. II. 9.

385530   Východ Svazek: 7 Strana: 1069
Východ, exitus. V. smrti Ž. kl. 67. 21. V. protectio. Ib 104. 38.— Slovo v. ve spojení s předložkami a následujícím subst. zůstává nesklonné. Před východ słúncem, do vý- chod słúnca. Mor. Brt. D. 161.

385531   Východ Svazek: 8 Strana: 0482
Východ = vycházka. V. na meze učiniti. Arch. XV. 540.

385532   Východ Svazek: 9 Strana: 0383
Východ. Väščí v. (výdaj) ako príchod (příjem). Zát. Př. 173a.

385533   Východ Svazek: 10 Strana: 0498
Východ. Jděte na v-dy cest (rozcestí). Chč. S. II. 251. b

385534   Východa Svazek: 7 Strana: 1069
Východa, y, f, Erfolg. Přeju vám šťast- nou v-du. U Dobrušky. Vk. — V. na zlo- čince (výjezd). Beroun. kniha 1508. Wtr.

385535   Výchoďan Svazek: 4 Strana: 0944
Výchoďan, a, m. = obyvatel východu, der Morgenländer, Oriental. Podlé obyčeje v-nů zvali se hosté dvakrát. Proch. Děj. bibl. II. 141. U v-nů na jihu vůbec lidé více postu pílejí. Sš. Sk. 23.

385536   Východčan Svazek: 7 Strana: 1069
Východčan, a, m. Koll. III. 415., Šf. Strž. I. 255., 498. Lépe. východaň. Vz-čan.

385537   Východec Svazek: 7 Strana: 1069
Východec, dce, m. = vychoďan. Šd.

385538   Východek Svazek: 4 Strana: 0945
Východek, dku, m., das Resultat. J. tr. V. vyšetřování, das Ergebniss einer Unter- suchung. J. tr.

385539   Vychodění Svazek: 4 Strana: 0945
Vychodění, n. = vychození. Na Slov.

385540   Vychoděný Svazek: 4 Strana: 0945
Vychoděný; -en, a, o = vychozený. Na Slov.

385541   Východí Svazek: 4 Strana: 0945
Východí, n., der Osten. Na Slov. Ssk.

385542   Vychodiechu Svazek: 4 Strana: 0945
Vychodiechu = vycházeli. Kat.

385543   Vychodil Svazek: 4 Strana: 0945
Vychodil, a, m., osob. jm. V. Jan, koo- perator na Velehradě, spoluvydávatel Sbor- níku velehradského. Tč.

385544   Vychodil Svazek: 7 Strana: 1069
Vychodil J. P. Cf. Bačk. Př. 133., 170.

385545   Vychodil Svazek: 9 Strana: 0383
Vychodil Jan. Sr. Jub. XXXV.

385546   Vychodil Svazek: 10 Strana: 0498
Vychodil Pav. Dr., spis.

385547   Vychodilý Svazek: 4 Strana: 0945
Vychodilý, ausgehend. Nějaká od ďábla v-lá působnosť; Duch sv. od Boha v-lý. Sš. II. 93.

385548   Vychodisko Svazek: 4 Strana: 0945
Vychodisko, a, n. = místo, odkud se vy- chází, der Ausgangspunkt. Zpr. arch. XI. 2. seš. str. 14., Kos. Ol. I. 284. V. paprskové. Stč. Zmp. 387. Vz Východiště.

385549   Východiště Svazek: 4 Strana: 0945
Východiště, ě, n., der Ausgangspunkt. Čsk., Dch. V-ště obojího spisu jest totéž, správně: hlavní n. základní myšlénka (jádro) obojího spisu jest táž, oba spisy vycházejí z téže základní myšlénky, zakládají se na ní. Šb., Brs. 260. V. (zřídlo) čivu zrakového, der Sehnervenursprung. Nz. lk V. plemen lidských. Lpř. Děj. I. 8. V. síly. ZČ. 5. Bře- tislav zvolil sobě z vlastní vůle takové v.; To asi byl podnět povahy subjektivní jsa do jisté míry v-štěm podnětu druhého t. j. objektivního; Osadil hrad Ratiboř co v-ště dalších podnikání; Vyvolil (Otakar) Štajer za v. své cesty do Štýrska; Korutany byly klíčem a v-štěm k podnikům proti Italii. Ddk. II. 182., 207., 393., V. 292., VI. 56. (Tč. ).

385550   Vychoditi Svazek: 4 Strana: 0945
Vychoditi, il, zen, ení, durchs Gehen ge- winnen. — co komu, vychodil si dosť pe- něz. Vychodil si nožky, durchs Gehen ab- müden. C. M. 124. — Ostatně vz Vyjíti.

385551   Vychoditi Svazek: 7 Strana: 1069
Vychoditi školní léta. Němc. D. č.

385552   Vychoditi Svazek: 9 Strana: 0383
Vychoditi. V-dil se z křivých noh. Mtc. 1900. 150.

385553   Vychoditý Svazek: 4 Strana: 0945
Vychoditý; -it, a, o = o zvířeti, které má široký zadek a široce chodí. U Vys. mýta. Hrp.

385554   Vychoditý. V Svazek: 10 Strana: 0498
Vychoditý. V. schody. Krkonš. Šb. D. 32. Sr. Vyšlapaný.

385555   Východka Svazek: 7 Strana: 1069
Východka, y, f. = výstup, nápad. Slov. Czm. 107. Neslušné v-ky Kálnokyho. Nár. nov. 1886 č. 179.

385556   Východná Svazek: 8 Strana: 0482
Východná, é, f. = lúka v Liptov. Phľd. XII. 340.

385557   Východná Svazek: 9 Strana: 0383
Východná = kommisse. Borovany. Kub. 159.

385558   Východňan Svazek: 4 Strana: 0945
Východňan, a, m., lépe výchoďan. S. N. V. 403.

385559   Východně Svazek: 4 Strana: 0945
Východně, östlich. Na zámku v Alten- burku, v. od Zejza, sešel se Daniel s kní- žetem. Ddk. III. 198. (II. 426. ).

385560   Východní Svazek: 4 Strana: 0945
Východní = k východu se vztahující, Ausgangs-. V. clo. V. (vývodný) kohoutek, der Ausgangshahn. Šp. — V. = co na vý- chodě jest. V. země, krajina, moře. V. V. církev, Indie, ocean, mys (v rus. Asii), ná- rodové, jazyk, literatury, otázka, válka. S. N. V. duběnky (turecké). Šp. Z v-dních jsi krajin vyšla, do Moravy jsi k nám přišla. Sš. P. 64. Lov předpokládá lesy, rybaření vodstva, oboje má v. Morava v míře vrcho- vaté. Ddk. IV. 128. V. stranu vykázal Otovi, západní poručil Kunratovi. Ib. II. 204. (Ič. ). — V. = co od východu jest, Ost-. V. vítr. V. — V. = k východu patřící. V. strana domu, gegen Osten gelegen. Us. — V. = od čeho se vychází, Ausgangs-. V. stano- visko. Osv. I. 139.

385561   Východník Svazek: 8 Strana: 0482
Východník, u, m. = prvek, který se žene po rozloučení-se ve Voltově sloupu k desce a drátu polu zinkového. Anion. Am. Orb. 60.. Cf. Západník.

385562   Východník Svazek: 10 Strana: 0498
Východník, u, m., = východní vítr. Msn- II. 307.

385563   Východný Svazek: 7 Strana: 1069
Východný, procedens. Duch sv. v-den. Ž. kl. SA. 22. 514

385564   Východoarabský Svazek: 7 Strana: 1070
Východoarabský sloh. Koll. III. 99.

385565   Východoasijský Svazek: 10 Strana: 0498
Východoasijský. Nár. list. 1904. 10. 13.

385566   Východočeský Svazek: 8 Strana: 0482
Východočeský. V. řeč. Mus. 1895. 470.

385567   Východočudský Svazek: 7 Strana: 1070
Východočudský kmen. Šf. Strž I. 361.

385568   Východoeuropský, -římský Svazek: 7 Strana: 1398
Východoeuropský, -římský, dle Věst. I. 37. lépe: východnoeuropský, -římský.

385569   Východofranský. V Svazek: 10 Strana: 0498
Východofranský. V. říše. Dvoř. Mor. 21.

385570   Východohaličský Svazek: 10 Strana: 0498
Východohaličský Nár. list. 1904. 17. 18.

385571   Východoindický Svazek: 4 Strana: 0945
Východoindický, ostindisch. V. společ- nosť, Us., kipsa (Kipshaut) skopovice a ko- zinky. Šp.

385572   Východojihovýchod Svazek: 4 Strana: 0945
Východojihovýchod, u, m., Ost-Südost. Nz. Východojižní, ostsüdlich.

385573   Východomořský Svazek: 10 Strana: 0498
Východomořský. V. loďstvo, Nár. list 1885. č. 120., vlny. Tbz. XVI. 320.

385574   Vychodopolední Svazek: 4 Strana: 0945
Vychodopolední = východojižní.

385575   Vychodopůlnoční Svazek: 4 Strana: 0945
Vychodopůlnoční, nordöstlich.

385576   Východoseverní Svazek: 4 Strana: 0945
Východoseverní = východopůlnoční.

385577   Východoseverovýchod Svazek: 4 Strana: 0945
Východoseverovýchod. u, m. Ost-Nord- ost. Nz.

385578   Východový Svazek: 4 Strana: 0945
Východový, Ausgangs-. V. otvor. Šp.

385579   Východový Svazek: 10 Strana: 0498
Východový (východní) otázka. Tk. Pam. I. 138.

385580   Východozemec Svazek: 4 Strana: 0945
Východozemec, mce, m. = výchoďan.

385581   Východozemský Svazek: 4 Strana: 0945
Východozemský, orientalisch. Dch.

385582   Vychochul Svazek: 4 Strana: 0945
Vychochul, lépe: vychuchel. Jg.

385583   Výchopeň Svazek: 4 Strana: 0945
Výchopeň, pně, f. = hnětinka, der Brod- kuchen. Na Mor. D, Mtl. — V., pně, m., osob. jm. Mor. Šd., Vck

385584   Výchopeň Svazek: 7 Strana: 1070
Výchopeň = podchlebník, rozpek, koláč z chlebového těsta posypaný solí a kmí- nem nebo pomazaný trnkami. Na mor. Slov. Džl.

385585   Vychopiti Svazek: 4 Strana: 0945
Vychopiti, il, en, ení; vychopovati = vz- níti, vytrhnouti, herausreissen. — koho od- kud. Vychop mě z rukou nepřátel mých. Ž. wit. 30. 16. V. se ze sna. Rk. — se kam. V-li sa do iného mesta, Mt. S. I. 58.

385586   Vychopiti koho Svazek: 8 Strana: 0482
Vychopiti koho, deprehendere. Hmn. 1418. List. fil. 1896. 456.

385587   Vychorovati Svazek: 4 Strana: 0945
Vychorovati = pozdraviti se, genesen. L.

385588   Vychořeti Svazek: 4 Strana: 0945
Vychořeti, el, ení, von Krankheit abge- zehrt werden. Jg.

385589   Vychoudlý Svazek: 4 Strana: 0945
Vychoudlý = vychudlý. V-mu prasátku i o žních zima. Č. M. 173.

385590   Vychouliti se Svazek: 4 Strana: 0945
Vychouliti se, il, ení = choulostivosti pozbyti, aufhören kleinmüthig zu sein. Ros.

385591   Vychoulostivěti Svazek: 4 Strana: 0945
Vychoulostivěti, ěl, ění, den Kleinmuth ablegen, aufhören furchtsam zu sein. Ros.

385592   Vychoulostiviti Svazek: 4 Strana: 0945
Vychoulostiviti, il, en, ení, den Klein- muth benehmen. Ros.

385593   Výchov, u, výchovek Svazek: 4 Strana: 0945
Výchov, u, výchovek, vku, m. = vycho- vání, die Erziehung, Aufzucht. Pol. Všechnu o výchovu nauku vyčerpati. Sš. II. 138. — V. = místo, kde se mladí bažanti vychová- vají, der Aufzug; veškeří mladí bažanti v ba- žantnici. Šp.

385594   Výchova Svazek: 4 Strana: 0945
Výchova, y, f. = výchov, die Erziehung. Us Bkř., Prgr. Komenský byl původce roz- umné v-vy. Koll. I. 381. Kniha o národní v-vč. Koll. Cest. I. 1. hl. 4. A lichotí chase z ulic bez výchovy. Nitra VI. 168. Dluh za v-vu. Phld. III. 1. 46.

385595   Výchova Svazek: 10 Strana: 0498
Výchova, y, f. V. domácí, mravní, nábo- ženská, rozumová, školní, vlastenecká. Nár. list. 1903. 257. 13., 175. 13.

385596   Vychovací Svazek: 4 Strana: 0945
Vychovací, Erziehungs-, erziehlich. V. ústav (vychovatelna), das Erziehungshaus, Pensionat, die Erziehungsanstalt, Us. Dch., NA. III. 44, J. tr., Nz. V. náklad (n. na vychování, die Erziehungskosten). J. tr. V. činnosť, die erziehliche Thätigkeit. D. V. dům, Us., v. příspěvky dětem (příspěvky na vychování dětí). Šb. Vz Příspěvek.

385597   Vychovalosť Svazek: 4 Strana: 0945
Vychovalosť, i, f. = vychování, vykrme- nosť, die Auffütterung, Auferzogenhait. Ctib.

385598   Vychovalý Svazek: 4 Strana: 0945
Vychovalý = vychovaný, vykrmený, wohl- genährt, aufgefüttert, aufgezogen, erzogen. V. vepř. V. Tělo v-lé a vykrmené hotovo jest ke všem smilným hříchům Bart. 339. 3.

385599   Vychovaná Svazek: 4 Strana: 0945
Vychovaná, é, f. = vychování, die Er- ziehung, der Unterhalt. Dal jí na vychovanou (tolik, čeho k vychování potřebuje). Dal ji na v-nou (dal ji vychovati). Us. Jg.

385600   Vychovanec Svazek: 4 Strana: 0945
Vychovanec, nce, vychovánek, nka, m. = odchovanec, schovánec. Jest můj v. — V. = vyučenec, der Zögling, Lehrling. Víd. list., Mus. 1880. 10.

385601   Vychovánek Svazek: 4 Strana: 0945
Vychovánek; nka, m., der Zögling

385602   Vychování Svazek: 7 Strana: 1070
Vychování. Cf. Sdl. Hr. I. 221., IV. 61. V. měkké dělá děti líné. Sb. uč. — V. = výživa. V. služebníků církevních. Pož. 103. Duchovní má od obce dostatečné v. Osv 1884. 359.

385603   Vychování, n Svazek: 4 Strana: 0945
Vychování, n., die Erziehung, der Le- bensunterhalt, die Auffütterung. Vz Vycho- vati. V. dáti (vychovati); v. života; roční v. (úroda). V. Peníze na v. D. Dobré v-ní dítek. Něčí v. na starosť si vzíti. Sych. Na v. někoho dáti. Berg. V. chudých stravou a obydlím (vydržování). J. tr. Pakliby spolu s týmž lidem svým stavům sloužiti chtěl, že žoldem a v-ním zároveň s jinými hejt- many opatřen bude. Skl. 327. Od své vrch- nosti a kupeckých obchodů mají poctivé v., tak že místy veliký dvůr vedou. Har. II. 29., 130. Náležité v. z jistých důchodů míti; po- třebným vychováním opatřený; Kteří od- nikudž žádného v. nemají: Náležité v. z dů- chodů k tomu patřících. Er. Vz Vychovati. O v. dívek římských a řeckých vz Vlšk. 236., 51., 241, 234. Dobré v. svým dětem dáti; Mladý muž dobrého v.; Ta zpustlosť má své kořeny ve v. Us. Dch. To máš, ma- tičko, znamení za tvý v. Sš. P. 153. Vždyť jsi z dobrého v. Sá. Vladislav odevzdal syna svého kanovníkům strahovským na v.; Dal jej na v. do kláštera; Výtečné v-ní tohota syna podává svědectví o ušlechtilosti a vy- soké vzdělanosti otcově. Ddk. III. 195., 272., IV. 120. (Tč. ). Člověk je tím, čím se stal v-ním. Plato. V. měkké dělá děti líné; V. tvrdé dělá děti zdravé. Pk. — V. = výživa, der Unterhalt, die Unterhaltung, Aushaltung. V-ní svého neměti. V. V-ní četného dvora, v. vojska. Mus. 1880. 105., 36. Chudí lidé v těch špitálích v. svého jmíti nemohou. List z r. 1581. (Tč. ). 1200 dukátů každého roku na v. císařové odloženo. V.

385604   Vychovanice Svazek: 4 Strana: 0946
Vychovanice, e, f. = vychovanka. D.

385605   Vychovanie Svazek: 10 Strana: 0498
Vychovanie, n. Dobré v. žiada i dobré obcovanie. Slov. Sb. sl. VIII. 85.

385606   Vychovanka Svazek: 4 Strana: 0946
Vychovanka, y, f. = schovanka, die Zieh- tochter. Ta všech krás a ctností v. uřekla mne. Koll. I. 194.

385607   Vychovankyně Svazek: 10 Strana: 0498
Vychovankyně, ě, f. Tbz. III. 1. 255. Sr. Vychovanka.

385608   Vychovanstvo Svazek: 4 Strana: 0946
Vychovanstvo, a, n., das Erziehungs- wesen (objektivně). Vz Vychovatelství. J. tr.

385609   Vychovaný Svazek: 4 Strana: 0946
Vychovaný; -án, ána, o, erzogen, auf- genährt atd., vz Vychovati. Dobře v-ný. Us. Na vychovanou. Šm. V-ný krkavec i pánu oči vyklove. Prov. Šd. — v čem: u víře. Us. — jak: na másle (rozmazlený, verzär- telt). Dbš. Pov. II. 85. — čím. Čím jsi, ty děvečko, v-ná? Dyť si ty tak jako malo- vaná! Hrachem, zelím a zemjáky, přiňdi k nám, synečku, dám ti taky. Sš. P. 678.

385610   Vychovaný Svazek: 7 Strana: 1070
Vychovaný pečlivě, domácně. Us. Pdl. — V. = vypasený. Vhl.

385611   Vychovaný čeho Svazek: 10 Strana: 0678
Vychovaný čeho. Te děfčata bele domá- cího pořádku dobře v-ny. Brt. Sl.

385612   Vychovaný v Svazek: 10 Strana: 0498
Vychovaný v rozkoších. Chč Post.

385613   Vychovárna Svazek: 4 Strana: 0946
Vychovárna, y, f., das Pensionat, Erzie- hungshaus. Vz Vychovací. J. tr., Baib.

385614   Vychovatel Svazek: 4 Strana: 0946
Vychovatel, e, m., pl. -lé, der Erzieher.

385615   Vychovatelka Svazek: 4 Strana: 0946
Vychovatelka, y, vychovatelkyně, ě, f., die Erzieherin.

385616   Vychovatelna Svazek: 4 Strana: 0946
Vychovatelna, y, f. = vychovárna. V. vojenská. S. N. XI. 96., Čsk.

385617   Vychovatelování Svazek: 4 Strana: 0946
Vychovatelování, n., das Sichabgeben mit der Erziehung. Kos. Ol. I. 246.

385618   Vychovatelský Svazek: 4 Strana: 0946
Vychovatelský, Erzieher-. V. působení, Dch., práce, umění. Us. V. prospěch ze četby. KB. V.

385619   Vychovatelství Svazek: 7 Strana: 1070
Vychovatelství. Cf. Ukaz. 76.

385620   Vychovatelství, n Svazek: 4 Strana: 0946
Vychovatelství, n., die Pädagogik, das Erziehungswesen (subjektivně). Vz Vycho- vanstvo. J. tr., S. N., Krok.

385621   Vychovati Svazek: 4 Strana: 0946
Vychovati, vychovávati = vyživiti až do vzrostu, aufnähren, auffüttern, aufziehen; vy- cvičiti, erzieht n, auferziehen, Erziehung ge- ben; vykrmiti, ernähren, unterhalten, auf- füttern, das nöthige Auskommen geben. Jg. — co, koho. Vychovával (vydržoval) dvůr okázalý a četný. Mus. 1880. 221. Komu by já, komu, pekne dekovala? Otcovi, materi, čo me v-la. Sl. ps. Šf. I. 67. Veru já v-vám mú starú mamičku (vyživím). Sl. ps. 23. Na rováš mamičko, na rováš! Komu to děvčátko v-váš? Sl. ps. Skorej vychováš sto vrabcóv než jed- ného koňa. Na Slov. Tč. V-val sem dvě la- butě, poplynú ti proň; Ty díťatko to v-váš, vychovajá na vojnu dáš; Co ste mě v-li, zaplať Vám Bůh všecko; Zdráva's mia, ma- měnko v-la, z ruky na ruky, z pljenky na pljenky překládala; Néni mňa najlutěj jako, maměnko. vás, v-li ste mia a včil mosím od vás. Sš. P. 352., 380., 445., 457., 475. (Tč. ). — si koho: dítě (vyživiti až do vzrostu, Kom., D., tele, slepice atd. Us. V. si prase (vykrmiti). V. Pode (půjde) o vás chvála, že ste vechovala královně husara. Sš. P. 580. Každá matička je hodná chvále, kerá vechuvá švarný pachole! dež jé vychuvá, veznó hí jé preč, musí bojuvať pod torecké meč. Sš. P. 580. — co koho jak: z mládí až do vzróstu v. Ros. V-váti květiny ze semen. Šp. Děti s velikou bídou a nouzí v. Us. V. někoho pečlivě, moudře, nerozumně. Us. Chudobná ma mater mala, boľastne ma v-la; Že ste ma v-li od malička. Sl. ps. 164. 359. Má stará maměnko, líto je mi vás, aj že ste vy mne těžko v-li, a já mosím pryč od vás. Brt. P. 29. Tatíček je starý, máti stará, ona ti synečka vychovala, vychovala ti ho dle libosti, včil ti ho zadává do věč- nosti; Že ji v-li synečka po vůli; Má ma- měnka hrubě stará, ta mne těžko v-la. Sš. P. 469., 487., 566. Sv. Vojtěch byl doma zcela světsky vychován. Ddk. IV. 246. Po uhersku v-ván. Pal. Děj. V. 2. 345. V. ně- koho křesťanem. Vrat. 86. V. někoho ve cti, v pokoji. Alx. Plod aby v božím zákoně byl vychován. Hus I. 199. V. psa na svou nohu (= nevděčníka). Šd. — kde. Skrze vlastní tvou dceru služebníka svého a to ještě na tvém chlebě v-val. BR. II. 507. b. Vepře na krmníku v. Chč. 375. V-ván byl ve škole utrpení. Vlč. — co z čeho: mo- týla z housenky. Stn. 1. 41. — koho, se v čem. Chč. Já se v té víře narodil a vy- choval (vyučil). V. Dítě ve cvičení v. Kom. V rozkoši jsi v-vána. Us. Ve zbroji v-án. Dch. — koho s kým Někoho s někým v. Us. Chcel by si sa ženiť a nič nemáš, akože sa so ženou v-váš? Sl. ps. 363. — koho nač: prase na sádlo (vykrmiti). V. Že sto vychovala na vojnu husara. Sl. ps. Šf. I. 121. Ubohé siroty, ludé na ně lajú a sami nevěďá, nač své vychovajú. Sá. P. 505. Syna jim na pána v-vá. Dbš. Pov. II. 51. — koho, se čím: mlékem. Us. Veď ho v-la tým ovse- ným (ovesným) chlebom. Sl. ps. 136. Jano, Jano, chleba nemáš, čímže tie deti vycho- váváš? Sl. spv. III. 98. — se. On sa sám v-vává (stravuje). Ros. Najmilejšá člověkovi bývá ta krajina, kdě sa zradil a vychoval. Na Slov. Tč.

385622   Vychovati koho jak Svazek: 7 Strana: 1070
Vychovati koho jak: vojensky. J. Lpř. Ťažko, horko som ťa, synku, v-la. Orl. II. 311. — co. Co kdo vychová, to ho do- chová. Kmk. Kuk. II. 108. — koho na čem. V-val sa na slovenskom mlieku. Čkžk. X. 26.

385623   Vychovávací Svazek: 10 Strana: 0498
Vychovávací ústav. Nár. list. 1903. 243. 20.

385624   Vychovávač, vychovavač Svazek: 4 Strana: 0946
Vychovávač, vychovavač, e, m. = vy- chovatel.

385625   Vychovávačka, vychovavačka, vycho- vávatelkyně Svazek: 4 Strana: 0946
Vychovávačka, vychovavačka, vycho- vávatelkyně, ě, f. = vychovatelka. D.

385626   Vychovávání Svazek: 4 Strana: 0946
Vychovávání, n., vz Vychování. V. mlá- deže, vz Obec.

385627   Vychovávatel Svazek: 7 Strana: 1070
Vychovávatel, e, m., vz Vychovatel. Ntr. VI. 229.

385628   Vychovávatelka Svazek: 7 Strana: 1070
Vychovávatelka, y, f., vz Vychova- telka. Ntr. VI. 283.

385629   Vychovávati Svazek: 4 Strana: 0947
Vychovávati, vz Vychovati.

385630   Výchovek Svazek: 7 Strana: 1070
Výchovek, vku, m. = úživa, Susten- tation, alle Unterhaltsmittel. Nz.

385631   Výchovna Svazek: 4 Strana: 0947
Výchovna, y, f., die Erziehungsanstalt. Koll. I. 41.

385632   Výchovné Svazek: 7 Strana: 1070
Výchovné, ého, n., Lohn für die Er- ziehung. Lpř.

385633   Výchovní Svazek: 7 Strana: 1070
Výchovní, paedagogisch. Z důvodů vý- chovních. Msr. 77. — Ev. šk. I. 15

385634   Výchovný Svazek: 10 Strana: 0498
Výchovný. V. praxe, působení, system, šablona, vliv atd. Nár. list. 1903. 222. 13., 161. 13., 1904. 24. 17.

385635   Výchovosloví Svazek: 4 Strana: 0947
Výchovosloví, n., die Erziehungskunde. Na Slov. Ssk.

385636   Výchovouka Svazek: 4 Strana: 0947
Výchovouka, y, f. = výchovosloví. Ssk.

385637   Výchovověda Svazek: 7 Strana: 1070
Výchovověda, y, f. = výchovosloví. Ntr. VI. 376.

385638   Výchoyověda Svazek: 8 Strana: 0482
Výchoyověda. Ott. IX. 229.

385639   Výchoz Svazek: 4 Strana: 0947
Výchoz, i, f., výchoz, u. m. — vyjití, vy- cházení, der Ausgang, Auszug zu Fuss. V. dítěte z matky. Volk. Při té výchozi bývají kněží. Har. V. na hory (ohledání hor), die Freifahrung (im Bergwerk). J. tr. —V. = vyjití právních osob ke spatření věcí, die Besichtigungskommission. Pr. měst., Schön. — V. horn. = místo, kde ruda n. uhlí na povrchu země se ukazuje, der Ausbiss des Ganges, das Ausgehende, der Ausstrich; v. (výchozná čásť) vrstev, sloje, žíly na povrch- nosť, západ, kde couk n. sloj zapadá. Am. Us. u Příbr.

385640   Výchoz Svazek: 7 Strana: 1070
Výchoz = listina na výchoz. Když k re- novaci městské rady vyslán byl O. Storch, prokázal se v-zem. Melichar. Monogr. Un- hoště. 21.

385641   Výchoz Svazek: 9 Strana: 0383
Výchoz. Za Har. polož: I. 283.

385642   Vychozelý Svazek: 4 Strana: 0947
Vychozelý = volný, abgenützt, locker. V. píst u pumpy. Hrm. 117.

385643   Vychození, vychozený Svazek: 4 Strana: 0947
Vychození, vychozený, vz Vyjíti.

385644   Vychozený Svazek: 10 Strana: 0498
Vychozený čep. Rgl.

385645   Výchozí Svazek: 4 Strana: 0947
Výchozí, n. = místo, kde lože horniny na den vychází, das Ausgehende. Bř. N. 237.

385646   Výchozní, -zný Svazek: 4 Strana: 0947
Výchozní, -zný = od výchozu, Ausgangs-, Beschauungs-. V. díla, Arbeiten am Aus- gehenden, am Ausbiss, Ausbissorte; uhlí, ausgehende Kohle, Ausbisskohle; celík či pilíř, der Ausbisspfeiler. Hř. — V., ího, n., plat za výchoz, die Beschauungstaxe. Pr. měst.

385647   Výchozník Svazek: 4 Strana: 0947
Výchozník, a, m., gerichtlicher Beschauer? Arch. ber.

385648   Výchozý Svazek: 7 Strana: 1070
Výchozý. Člověk jako květ výchoz jsa (egreditur) i zetřen bývá. 2. kl. (349.).

385649   Vychrákání Svazek: 4 Strana: 0947
Vychrákání, n., die Ausräusperung. Na Slov. Bern.

385650   Vychrákaný Svazek: 4 Strana: 0947
Vychrákaný, ausgeräuspert. Na Slov. Bern.

385651   Vychrákati Svazek: 4 Strana: 0947
Vychrákati, vychrakovati, ausräuspern, gurgeln. — si co čím. Odvarkom si vy- chrakujú hrdlo zapálené. Mt. S. X. 1. 53.

385652   Vychrákati Svazek: 9 Strana: 0383
Vychrákati. Neuverí, čo mu dušu na dlaň vychráčež (vyložíš). Zát. Př. 28b., 254b.

385653   Vychráklivý Svazek: 4 Strana: 0947
Vychráklivý, was ausgespieen werden kann. Na Slov.

385654   Vychrámati se z čeho Svazek: 4 Strana: 0947
Vychrámati se z čeho = s těží se do- stati, schwer herauskommen. Už se v-mal z biedy, z nemoce. Mt. S. I. 111. No ale vraj dobrý pes sa vylíže, aj Janko skoro v-mal sa z toho. Dbš. Pov. I. 46.

385655   Vychrániti Svazek: 4 Strana: 0947
Vychrániti, il, ěn, ění, vychraňovati, na Ostrav. vychrúniť = vyčistiti, vykliditi, vy- hrnouti, ausputzen, ausräumen, ausscharren. Na Mor. a ve Slez. Šd., Tč., Klš. — co: příbytek, komoru atd., Vck., šaty, Brt., jizbu. Tč. — odkud: z jizby. Us. Tč. — se = vyprázdniti se, na velkou potřebu jíti, vychňápati se, seine Nothdurft verrichten. Šel se v. Na Mor. Šd.

385656   Vychrániti Svazek: 7 Strana: 1070
Vychrániti. Aby Hospodin aj na ďalej v-nil ode všeho zlého. Slov. Rr. MBš.

385657   Vychrániti co čím Svazek: 9 Strana: 0383
Vychrániti co čím: pec hřeblem (z roz- topené peci uhlí vyhrabati). Slez. Čes. 1. VIII. 56.

385658   Vychrápati Svazek: 4 Strana: 0947
Vychrápati, vychrapovati, heraussehnar- chen, aus-, verschnarchen, erschnarchen, schnarchen. — co: víno (chrápaje vypustiti). — si co jak: přes hubu (chrápáním si něco způsobiti). Ros. — abs. Ten tam vychrapuje (hlasitě chrápe). Ros. — se z čeho: z opice (vyspati se), sich aussehnarchen, schnarchend ausschlafen.

385659   Vychrapěti Svazek: 4 Strana: 0947
Vychrapěti, ěl, ění, die Heiserkeit ver- lieren. Trochu chřapím, bo sem se zachla- dil, ež vychřapím, zase vyňdu. Na Ostrav. Tč.

385660   Vychrbejstnouť Svazek: 7 Strana: 1070
Vychrbejstnouť = vyliti, vychrstnouti U Kdýně. Rgl.

385661   Vychrčeti Svazek: 4 Strana: 0947
Vychrčeti, vz Vychrkati. — V. = vy- táhnouti, herausziehen. — co: vychrč meč. Ž. wit. 34. 3. (Č. ). Dle Gb. vyd. vytřiesti.

385662   Vychremstati Svazek: 4 Strana: 0947
Vychremstati, vz Chremstati.

385663   Vychrchati Svazek: 4 Strana: 0947
Vychrchati = vychrchlati.

385664   Výchrchek Svazek: 4 Strana: 0947
Výchrchek, chku, m. = výchrkek, der Auswurf aus der Brust, Geifer.

385665   Vychrchkati Svazek: 4 Strana: 0947
Vychrchkati = vychrkati.

385666   Vychrchlati Svazek: 4 Strana: 0947
Vychrchlati, vykrchlati, vychrchlávati, ausräuspern. — co, se. Us. V. výchrkek.

385667   Výchrk Svazek: 4 Strana: 0947
Výchrk, u, m., der Auswurf aus der Brust, chrkel. V. krvavý. Na Ostrav. Tč.

385668   Vychrkaný Svazek: 4 Strana: 0947
Vychrkaný; -án, a, o, vz Vychrkati. V. krev. Jel.

385669   Vychrkati Svazek: 4 Strana: 0947
Vychrkati (na Slov. vychrákati), vy- chrknouti, knul a kl, ut, utí; vychrčeti, el, en, ení; vychrkávati, vychrkovati, vychrko- vávati, vychrkávávati = ven z krku vyhazo- vati, ausräuspern, räuspernd auswerfen, aus- spucken. V. — abs. Přeplněný žaludek říhá a vychrkuje. Kom. Opilci vychrkují, plijí atd. Kom. — co: sraženou krev. Sych., Mus. 1880. 420., Jel. — kde. Nikdy zjevně před jinými lidmi nevychrkovali. Cyr. — co čím: kašlem. Lk. — kdy: při krkání (říhání). Lk. — co odkud: krev z plic, plíce ze sebe v. Us. Tč. Hus vychrkla zrnko turkyně z hrtánu. Us. Šd. — komu nač. Vychrknu ti na to, ich huste dir darauf. Dch.

385670   Výchrkek Svazek: 4 Strana: 0947
Výchrkek, kku, m., vz Výchrchek. V.

385671   Vychrkel Svazek: 4 Strana: 0947
Vychrkel, e, m. = výchrkek. D.

385672   Vychrklivý Svazek: 4 Strana: 0947
Vychrklivý, was ausgeräuspert werden kann, auswerfbar. Bern.

385673   Vychrknouti Svazek: 4 Strana: 0947
Vychrknouti, vz Vychrkati.

385674   Výchrl Svazek: 7 Strana: 1070
Výchrl, u, m., eruptio. Plinius zahynul pod v-lom Vezuvu. Slov. Ev. šk. II. 222 Výbuch vulkána menuje sa v-lom. Ib. 231.

385675   Vychrleti Svazek: 4 Strana: 0947
Vychrleti, el, en, ení, vychrliti, il, en ení, vychrlovati, auswerfen, ausspeien. — co. Vesuv vychrluje lávu. Us. — koho odkud čím. Aby ho z divadla kamením vychrlela, Jel., se stolic. Velenský. Vychr- líce z hrudi jedu dech. Msn. Or. 151. — co na koho: své střely, Us., svou nevoli. Měst. bož. — co za kým. Vychrlí za ním dech svůj krvavý. Msn. Or. 124. V-liti na někoho svůj hněv, Us., žluč. Mus. 1880. 481. Tudy zloduch veškeru zlobu, hněvivosť a krutosť na lidi vychrloval. Sš. Sk. 59. — kde. Nechať nepřítel z tisíce děl střely u Ostrolenky na nás vychrlil. Nár. ps. Tč.

385676   Vychrněti se Svazek: 8 Strana: 0580
Vychrněti se = vyspati se. Us. Črmk.

385677   Vychrochtati Svazek: 4 Strana: 0948
Vychrochtati, herausgrunzen, ausgrun- zen. Ros., Jg.

385678   Vychropati se Svazek: 4 Strana: 0948
Vychropati se = vychrápati se, sich ausschnarchen, sich ausschlafen. Na Ostrav. Tč.

385679   Vychroptěti Svazek: 4 Strana: 0948
Vychroptěti, ěl, ěn, ění, verröcheln. Již vychroptěla. D.

385680   Vychroptiti Svazek: 4 Strana: 0948
Vychroptiti, il, ěn, ění, ausröcheln. — co: duši. Ros.

385681   Vychroustati Svazek: 4 Strana: 0948
Vychroustati, vychroustnouti, stnul a stl, ut, utí = chroustaje vykousati. Us.

385682   Vychrouti se Svazek: 4 Strana: 0948
Vychrouti se, ul, utí. — z čeho = ne- obratně vylézti, unbeholfen herauskriechen. U Nov. Bydž. Kšť.

385683   Vychrstnouti Svazek: 4 Strana: 0948
Vychrstnouti, stnul, stl, ut, utí = vy- stříknouti, prudce vyliti, aussprudeln, aus- spritzen, schnell ausgiessen. — co odkud: vodu z huby. D. Ze stříkačky proud v., herausschwallen. Dch. Strouhy hřmotnou jako z věder vychrstají tíži (vodu). Kká. Td. 280. — co komu kam. Vychrstla mu ško- pek vody na hlavu. Ros. Vychrstla mu žbán vody za krk. Us. Šd. — co jak. Celý žbá- nek jedním chrstem vychrstl. Us.

385684   Výchrtek Svazek: 4 Strana: 0948
Výchrtek, tku, m. = výchrkek. Ros.

385685   Vychrtlec Svazek: 7 Strana: 1070
Vychrtlec, tlce, m. = člověk vychrtlý. Tbz.

385686   Vychrtlec Svazek: 9 Strana: 0464
Vychrtlec = vychrtlý člověk. Tbz. IV. 1. 279.

385687   Vychrtlík Svazek: 10 Strana: 0498
Vychrtlík, a, m. Stan. II. 180. Sr. Vy chrtlec.

385688   Vychrtlosť Svazek: 4 Strana: 0948
Vychrtlosť, i, f. = přepadlosť, vyzáblosť, hubenosť, die Magerkeit, Hagerkeit.

385689   Vychrtlý Svazek: 4 Strana: 0948
Vychrtlý, ausgezehrt, ausgemergelt, ma- ger, hager. Vz Vychrtlosť. V. člověk, D., kráva, Us., herka. Km. V. tělo, Čch. Mch. 73., Nrd. Blld. 42., chlapisko. Us. Šd.

385690   Vychrtnouti Svazek: 4 Strana: 0948
Vychrtnouti, tnul a tl, utí = zhubeněti, hager, mager werden. — kdy: po nemoci. Us. Č.

385691   Vychrupčiti se Svazek: 4 Strana: 0948
Vychrupčiti se = vyspati se, sich aus- schlafen. To se Nána v-čí. U Rychn. Ntk.

385692   Vychry Svazek: 9 Strana: 0383
Vychry, pl., m. = nerozvité zelí. Tábor. Kub. 365.

385693   Vychřadlosť Svazek: 4 Strana: 0947
Vychřadlosť, i, f. = hubenosť, churavosť, die Magerkeit, Dürre. V.

385694   Vychřadlý Svazek: 4 Strana: 0947
Vychřadlý = churavý, vyschlý, vyzáblý, dürr, mager, ausgezehrt, abgemergelt. V.

385695   Vychřadlý Svazek: 10 Strana: 0498
Vychřadlý. Byl v. (byla mu zima). Zr. II. Nov. 121.

385696   Vychřadnouti Svazek: 4 Strana: 0947
Vychřadnouti, dnul a dl, utí = vy- schnouti, auszehren, dürr werden, mager werden. Ros.

385697   Vychřadnutí, n Svazek: 4 Strana: 0947
Vychřadnutí, n., die Ab-, Auszehrung. Ja.

385698   Vychřapiti Svazek: 4 Strana: 0947
Vychřapiti, il, en, ení = rozchřapiti, rozbiti, brechen, zerschlagen. — co: hrnec. Bern. — V. = chraplavým hlasem vysloviti, mit heiserer Stimme aussprechen. — co. Dlouho musíš čekati, až slovo v-pí. Na Ostrav. Tč.

385699   Vychřiakať Svazek: 4 Strana: 0947
Vychřiakať, vychřiaknúť = vychrkati. Na Slov. Dbš., Sldč. 146. — co.

385700   Vychřibiti se Svazek: 4 Strana: 0947
Vychřibiti se, il, en, ení, vychřibovati = vybrchati se, zu Strauch werden. Na Ostrav. Tč.

385701   Vychřič Svazek: 4 Strana: 0947
Vychřič, e, m., sincipa, zastr. Ždk.

385702   Vychtíř Svazek: 9 Strana: 0383
Vychtíř, e, m. = vykýř, Dšk. Vok. 59.

385703   Vychtovati Svazek: 4 Strana: 0948
Vychtovati = pohybovati, bewegen, zastr. Ms. bib.

385704   Vychublati se Svazek: 4 Strana: 0948
Vychublati se = protlouci se, sich durch- schlagen. Na Slov. Naši dvaja synovia sú už dřiečni šuhajci, oni sa už nejako vo svete vypletú, vychublú. Mt. S. I. 58.

385705   Vychúdati Svazek: 4 Strana: 0948
Vychúdati, vz Vychudnouti. Slov.

385706   Vychudek Svazek: 4 Strana: 0948
Vychudek, dka, m., myra, korýš. Krok. II. 248.

385707   Vychudinec Svazek: 4 Strana: 0948
Vychudinec, nce, m., entnervter, ausge- mergelter Mensch. Jg.

385708   Vychuditi Svazek: 4 Strana: 0948
Vychuditi, il, ěn, ění a zen, ení = vy- hubeniti, ausmergeln, mager machen.

385709   Vychudlosť Svazek: 4 Strana: 0948
Vychudlosť, i, f. = hubenosť, die Mager- keit. Us.

385710   Vychudlý Svazek: 4 Strana: 0948
Vychudlý = hubený, vyzáblý, mager, ab- gezehrt. V. kůň, Sych., tvář. Dch. Sepjal v-dlé své ruce. Us. V-dlý jako třieska. Dbš. Pov. I. 18. Vz Vychoudlý.

385711   Vychudnouti Svazek: 4 Strana: 0948
Vychudnouti, dnul a dl, utí = schud- nouti, mager, arm werden, verarmen. — abs. Bohatá někdy ta rodina vychudla. Us. Když nic nejíš, vychudneš. Us. Tč. — komu. Ne- budeš-li jísti, břuch ti vychudne. Na Ostrav. Tč. — jak. Stará Ťapa o tom znala, ale keď som sa jej zpytovala, řiekla, že za- budla, až od mlčania aj na trň vychudla. Na Slov. Dbš. I. 499. — kdy. Při špatné stravě člověk vychudne. Us. Tč.

385712   Vychudnutý Svazek: 4 Strana: 0948
Vychudnutý; -ut, a, o = vychudlý. Na Slov. Vidia starého žobráka, ako proti nim vystiera v-tú ruku. Dbš. Pov. I. 318. (Šd. ).

385713   Vychuchati Svazek: 4 Strana: 0948
Vychuchati, vychuchnouti, aushauchen (říká se o teplém dychání do rukou). Na Ostrav. Tč. — co odkud. Papěří z ruky hned vychuchneš. Tč. — V. = vyhledati, aufsuchen, ausspüren. — koho. Pôjdem do lesa zachúchať, môjho milého vychúchat. Na Slov. Dbš. Obyč. 153.

385714   Vychuchel Svazek: 4 Strana: 0948
Vychuchel, e, m., die russ. Bisamratte, castor moschatus. — V. = pižmo z tohoto živočicha, Bisam von dieser Ratte. Krok. I. b. 77.

385715   Vychuchmati se Svazek: 4 Strana: 0948
Vychuchmati se = vyklubati se, vy- váznouti. — odkud: z nemoci, entkom- men. Koll.

385716   Vychumeliti Svazek: 4 Strana: 0948
Vychumeliti, il, en, ení; vychumelovati, durchwalken, durchprügeln. — co, koho. Ros. — se, sich satt stöbern, sich ausstö- bern. Us. Šd. Jak se ten sníh vychumelí, bude mrznouti. Us. Tč. — se kam. Sníh se na nás v-lil. Us. Tč.

385717   Vychumlati Svazek: 4 Strana: 0948
Vychumlati, vychumlávati = chumlaje vydobyti, mit Mühe etwas herausbringen, entwirren. — co. Stará, bezzubá ženská chumle, chumle, až to zase vychumle (= vy- žuje). Na Ostrav. Tč. — se odkud = vy- motati se, vyplésti se, pracně se dobyti. V. se z kožicha, z pokrývky. Prk. — V. = vychumeliti, durchwalken. Ros.

385718   Vychumlovaný Svazek: 9 Strana: 0383
Vychumlovaný. Je v. = čistý. Us. fiakristu. Kukla ?.

385719   Vychuravěti Svazek: 4 Strana: 0948
Vychuravěti, ěl, ění, ganz mager wer- den. Ros.

385720   Vychuraviti Svazek: 4 Strana: 0948
Vychuraviti, il, en, ení, ganz mager machen. Reš.

385721   Vychutnati Svazek: 4 Strana: 0948
Vychutnati, zu Ende kosten. — co. Chut- nali slívky, až všecky v-li a ještě chtěli. Us. Tč.

385722   Vychutněti Svazek: 4 Strana: 0948
Vychutněti, vychutěti, ěl, ění = chuť ztratiti, den Geschmack verlieren. Ros.

385723   Vychvácení Svazek: 4 Strana: 0948
Vychvácení, n., vz Vychvátiti.

385724   Vychvácený Svazek: 4 Strana: 0948
Vychvácený; -en, a, o, entrissen. — čemu čím. Manželku prostředkem časné smrti v-nou. Sl. let. V. 317

385725   Vychvacovati Svazek: 4 Strana: 0948
Vychvacovati, vz Vychvátiti.

385726   Výchvala Svazek: 4 Strana: 0948
Výchvala, y, f., die Lobeserhebung, Lob- preisung, eulogium. Nz. — V., y, m., der Prahlhans. Na Ostrav. Tč.

385727   Vychválení Svazek: 4 Strana: 0948
Vychválení, vychvalování, n. = výchvála. V. někoho. Šb. Děj. II. 117.

385728   Vychválený Svazek: 4 Strana: 0948
Vychválený, -en, a, o, gelobt, geprie- sen. Na v-né jahody s košem se nechodí. Prov Tč., Hkš.

385729   Vychváliti Svazek: 4 Strana: 0948
Vychváliti, il, en, ení; vychvalovati, lo- ben, preisen, mit Lobeserhebungen über- schütten. — abs. Jest to vrchol štěstí ne- malého, nebýť vychvalován od každého. Koubek. — co, koho: něčí dobrodiní. Kom. Nemohl ho dosti v. Ros. Opat Jarloch vy- chvaluje jej co zlatý výkvět země české. Ddk. IV. 104. Jak nějaké dobrodení si do- stal od koho, pamatuj ho vychvalovať před jinými z toho. Na Mor. Tč. Každý v-val své zboží, co jen mohl. Mor. Šd. Mnozí věc ctnostlivú zřídka vychvalují; Předkóv cnost vychvaluj, od něj sa nevzdaluj. Na Slov. Tč. Kdo chce ctnosti vychvalovať, musí ctnostně sám se chovať. Kmp. Č. 144., D., V. Vz také: Chlum, Nebesa, Přimastiti. — koho v čem. Žádnýť ho v tom nevy- chválí. Pís. br. — koho, se čím (vychlu- bovati se). Us. Ptáčkové nad Betlemem sladkým zpěvem Pána vychvalují. Brt. P. 163. — se z čeho. Čím se tam chváliti budeš, jestli zde ze všech dobrých skutků se vychválíš, in Lobeserhebungen erschöpfen. Obran. — jak koho: do nebe, Us., Jg., Šd., do sedmého nebe. Us. Kšť. Nevychva- luj, nevychvaluj mou krásu nad jiné. Pís. Šd. — co kde jak. K jiným místům, v nichžto Pavel povahu církve nad jiné vychvaluje. Sš. I. 15. (Hý. ). — koho, se zač. Za dobrotu tvoju sám se nevychvaluj a od tvého dobrodince chvály neoddaluj. Na Mor. Tč. — co při kom. Vychvaluje při něm velice zdrželivosť, vlídnosť a lásku jeho k bližnímu. Ddk. II. 323. Titovi, při němž vychvaluje původ jeho povolnosti. BR. II. 608. — se. Jak se vychvaluješ, obrazíš všech uši. Na Mor. Tč.

385730   Vychváliti co Svazek: 7 Strana: 1070
Vychváliti co. Št. Kn. š. 33., 187. — koho jak: podlé zásluhy, přílišně. Us. Pdl. — co kde. A tak i při pohanských králích pečování o zvelebení jména božího se v-luje. Pož. 5.

385731   Vychvalování, n Svazek: 4 Strana: 0949
Vychvalování, n., wiederholtes Loben. Jestliže svůj úřad prostě bez v. své pilnosti konám. BR. II. 600. a — V. se, sebe sa- mého = chlouba, dle Grossprecherei, das Prahlen.

385732   Vychvalovaný Svazek: 4 Strana: 0949
Vychvalovaný; -án, a, o, öfters, wieder- holt gelobt. Vysoce v. té doby král uher- ský. Ddk. II. 358. V-né maso dávají psům (které se musí příliš chváliti, je špatné, jinak by je i bez chvály jedli). U Rychn.

385733   Vychvalovatel Svazek: 4 Strana: 0949
Vychvalovatel, e, m., der Lobpreiser. Us. Tč. Že byl v-lem mistrů Viklefa i Ja- koubka. Pal. Děj. IV. 1. 115.

385734   Vychvalovatelka Svazek: 4 Strana: 0949
Vychvalovatelka, y, vychvalovatel- kyně, ě, f., die Lobpreiserin.

385735   Vychvalovně Svazek: 4 Strana: 0949
Vychvalovně = chválíc, rühmend, lo- bend; chlubně, prahlerisch. Bern.

385736   Vychvalovnice Svazek: 4 Strana: 0949
Vychvalovnice, e, vychvalovnička, y, f, = vychvalovatelka, die Loberin, Lobred- nerin. — V., die Prahlerin. Us.

385737   Vychvalovník Svazek: 4 Strana: 0949
Vychvalovník, a, m., der Lobredner, Prahler. Šm.

385738   Vychvalovnosť Svazek: 4 Strana: 0949
Vychvalovnosť, i, f. = vychvalování, das Loben, Rühmen. —V. = chlouba, die Prahlsucht. Bern.

385739   Vychvalovný Svazek: 4 Strana: 0949
Vychvalovný = chválící, pochvalný, Lob-. V. řeč nad někým držeti (míti). — V. = chlubný, prahlend. V. člověk. Bern. — Jg.

385740   Vychvastovati Svazek: 4 Strana: 0949
Vychvastovati = vychvalovati, loben; prahlen. Ros. — se čím. Us. Tč.

385741   Výchvat Svazek: 4 Strana: 0949
Výchvat, u, výchvatek, tku, m. = věc mocně n. pracně dobytá, die Errungenschaft.

385742   Vychvátati Svazek: 7 Strana: 1398
Vychvátati. V-tav na silnici. Rais. Světz. 1893. 223.

385743   Vychvátiti Svazek: 4 Strana: 0949
Vychvátiti, vychvať, il, cen, ení, na Slov. těn, ění; vychvátati, vychvacovati, vy- chvatnouti= rychle a násilně vytrhnouti, vymoci, vysvoboditi, ent-, herausreissen, ret- ten; na pospěch učiniti, eilig verrichten. Jg. — co: chléb (na rychlo upéci). Vítěz- ský svój meč vychvátě. Alx. V. v. 1611. (HP. 39. ). — co, koho odkud: z ohně, Ros., Br.; život z rukou ukrutných tyranů. Kom. V. někoho od smrti, od meče. Kom. Že jej (Hospodin) vychvátil z proudů ná- silných, vybudoval kostel. Proch. Hyrkan odtad (z hrobu Davidova) tři tisíce talentů stříbra vychvátil. Sš. Sk. 27 Člověk, jehož milosť boží ze hříchu v-la. Sš. II. 177. Budu vás z nebezpečenství vychvacovati. BR. II. 356. a. — koho (gt, šp. místo: akkus. ) odkud. V. pohanů z otroctví ďáblova. — čím. Božím řízením z hrdla smrti jest vy- chvácen. BR. II. 4. 42. Někoho léky smrti v. Us. — koho čemu: záhubě, dem Verderben entreissen. Dch. — co komu jak: nůž násilím. Us.

385744   Výchvěj Svazek: 4 Strana: 0949
Výchvěj, e, m., die Schwingung. V. to- čivý. ZČ. I. 231.

385745   Vychvěj Svazek: 7 Strana: 1070
Vychvěj atomový, aetherový světla, svě- telný, Rm. 43 , 6 , mutační (v astron.). NA. V. 396. — Schd. I. 91., ZČ. I. 231.

385746   Výchvějný Svazek: 7 Strana: 1070
Výchvějný, Schwingungs-. Rm. 127. V. délka, doba. Mj.

385747   Vychvíliti se Svazek: 4 Strana: 0949
Vychvíliti se, il, en, ení, vychvilovati se = vyjasniti se, sich aufheitern. Němc. III. 257. Že sä bolo trochu v-lo, našli to. Er. Sl. čít. 71. — kdy. Po dešti se vy- chvilovalo. Us.

385748   Vychvístati Svazek: 4 Strana: 0949
Vychvístati; vychvístnouti, stnul a stl, ut, utí; vychvistovati = tlakem vystříknouti z něčeho něco tekutého, herausstrahlen, her- ausspritzen. Us. Tč. — V. = vyfákati, aus- laxiren. — co. Byl by již duši vychvístal — se = chvistem břicho vyčistiti, den Bauch durchs Laxiren reinigen. Ros., Šd.

385749   Vychvíti Svazek: 4 Strana: 0949
Vychvíti, chvěji, ěl, ěn, ění, vychvívati, herausschaukeln. L.

385750   Vychvíti Svazek: 10 Strana: 0498
Vychvíti. Když se vychvěla ňadra ze ža- losti. Zl. Pr. XXII. 245.

385751   Vychvojiti Svazek: 4 Strana: 0949
Vychvojiti, il, en, ení, vychvojovati, mit Reisig ausstatten, aufputzen. — co kdy: oltáře na boží tělo, o božím těle. Us. Tč.

385752   Vychvostati Svazek: 4 Strana: 0949
Vychvostati, hinauspeitschen. L.

385753   Vychybati Svazek: 4 Strana: 0949
Vychybati, vychybovati, hinauswerfen. Na Ostrav. Tč. — co. Už sem všecku slámu vychybala. Tč. — co odkud čím: hnůj z chléva kopáčem, někoho z krčmy. Tč.

385754   Vychybiti Svazek: 7 Strana: 1070
Vychybiti, il, en, ení, vychybovati dě- dinu = minouti omylem. Mor. Brt. D. 288.

385755   Vychycelý Svazek: 4 Strana: 0949
Vychycelý = špatně pečený, schlecht gebacken. V. chléb. Us. Rgl.

385756   Vychycelý Svazek: 7 Strana: 1070
Vychycelý chléb = vysušený, připálený. U Úboče. Rgl.

385757   Vychychati Svazek: 4 Strana: 0949
Vychychati, hinauskeuchen. — co kudy. Lokomotiva vychykuje dým komínem. Na Ostrav. Tč.

385758   Výchyl Svazek: 4 Strana: 0949
Výchyl, u, m. = vychýlení řeči, die Di- gression. Kom. Ani Pavel, ani Petr příčiny těm výchylům nedali. Sš. I. 155.

385759   Vychýlení Svazek: 4 Strana: 0949
Vychýlení, n., die Hinausneigung. Vz Vychýliti.

385760   Vychýlenosť Svazek: 4 Strana: 0949
Vychýlenosť, i, f., die Ausbiegung. V. v hudbě. Dch.

385761   Vychýlený Svazek: 4 Strana: 0949
Vychýlený; -en, a, o, hinausgeneigt. Vz. Vychýliti.

385762   Vychýliti Svazek: 4 Strana: 0949
Vychýliti, il, en, ení; vychýleti, el, en, ení; vychylovati = vymknouti, vyhnouti, vyn- dati, herausneigen, herausbiegen, hervor- ragen lassen, herausschieben, aushängen; vypiti, austrinken, ansstürzen. Jg. — co. V. prsa. Us. V. kalíšek (vypiti). L. — se odkud: z okna. Ros., z mezí vytknutých. Kom. — co, se kam. Aby se na širokou cestu nevychyloval. Kom. V. se ke komu. Kom. Nevychyluj se ku předu. Č. M. 248. Nohy vzadu k stěnám neb vůbec do pro- storu vychylovati. Sš. L. 83 — se čemu. Milic. Nebudeť lze upřímě se pravdě vy- chýliti. Št. 58. — co jak. Na dno rozkoše vychýlil jsem číš. Čch Bs. 59.

385763   Vychýliti co Svazek: 7 Strana: 1070
Vychýliti co. Když pět holbic v-lil (vy- pil). Kos. — se odkud: z okence. Výb. I. 1161. — se kam. Hrozny z listí k slunci se v-lují. Us. Pdl.

385764   Výchylka Svazek: 4 Strana: 0949
Výchylka, y, f., das Ausweichen, das Hinausneigen, Ausbeugen, die Ausflucht. Us. Tč. V. na cestě. Us. Tč. Nedělej žád- ných v-lek, mache keine Ausflüchte. Us. Tč.

385765   Výchylka Svazek: 9 Strana: 0383
Výchylka, vz Rozchvěj.

385766   Vychýlovka Svazek: 4 Strana: 0949
Vychýlovka, y, f. = říčka vtékající do Bystřice na Slov. Šd.

385767   Vychynouti Svazek: 7 Strana: 1070
Vychynouti = vyhoditi. Laš. Tč.

385768   Vychýrec Svazek: 4 Strana: 0949
Vychýrec, rce, m., die Muttertrompete, der Eiergang (zastr. ). Sal.

385769   Vychýrenosť Svazek: 7 Strana: 1070
Vychýrenosť = vychýrnosť. Slov. Ssk.

385770   Vychýrenosť Svazek: 8 Strana: 0482
Vychýrenosť. Phľd. 1893. 494.

385771   Vychýrnosť Svazek: 4 Strana: 0950
Vychýrnosť, i, f. = vyhlášenosť, die Be- rühmtheit.

385772   Vychýrný Svazek: 4 Strana: 0950
Vychýrný = vyhlášený, berühmt. Na Mor. a Slov. Kch., Bern. Najvychýrnější v celej Europě krapavého kameňa jeskyňa. Lipa 262. Jaký je asi ten v-ný Great-Eastern anglický, ktorý vraj 10000 osob umiestiť može. Lipa 266.

385773   Vychýrný Svazek: 7 Strana: 1070
Vychýrný. V. děvčica = hezká. U Uh. Brodu. Brt. D. 288.

385774   Vychýř Svazek: 8 Strana: 0482
Vychýř m. Vykíř. Dšk. Jihč. I. 30.

385775   Vychýření Svazek: 4 Strana: 0949
Vychýření, n., die Ausschreiung, Be- kanntmachung. Na Slov.

385776   Vychýřený Svazek: 4 Strana: 0949
Vychýřený; -en, a, o, ausgeschrieen, be- kannt gemacht. Na Slov. V. hvězdář Euler. Baiz. 260.

385777   Vychýřený Svazek: 7 Strana: 1070
Vychýřený = pověstný, věhlasný. Na již. Mor. a na Slov. Šd , P. Tóth.

385778   Vychýřiti Svazek: 4 Strana: 0949
Vychýřiti, il, en, ení; vychyřovati = vy- hlásiti, ausschreien, ausposaunen, bekannt machen. Na Slov. — se jak: na pořekadlo se vychýlilo. Bern.

385779   Výchyst Svazek: 4 Strana: 0950
Výchyst, u, m. = výchysta. U Jeníkova. Krjk.

385780   Výchysta Svazek: 4 Strana: 0950
Výchysta, y, f. = výbava, die Ausstat- tung. Berg.

385781   Výchysta Svazek: 7 Strana: 1398
Výchysta = výbava. 16. stol Mus. 1893. 103.

385782   Vychystati Svazek: 4 Strana: 0950
Vychystati, vychystávati = vystrojiti, vypraviti, ausrüsten, bereiten, ausstatten. — co. St. skl. II. 79. — se odkud. Kdybych se odtud nevychystal dnes, půjdu až ráno. Us. — se kam. Veligian ihned sriadil svo- jich k bitke, ale k nej v-li se i naši. Sl. let. II. 60. V-li sme se do cesty, machten uns reisefertig. Na Ostrav. Tč. — se kdy. Poselstvo toto až kedysi čosi v septembri v-lo sa. Mt. S. IX. 1. 14.

385783   Vychystiti Svazek: 4 Strana: 0950
Vychystiti = vy-, proliti, vystříkati, aus-, vergessen, aus-, verspritzen. — kam. Krev tam pod oltář vychystěna. Sš. Mt. 343.

385784   Vychytač Svazek: 4 Strana: 0950
Vychytač, e, m., der Ausfänger.

385785   Vychytačka Svazek: 4 Strana: 0950
Vychytačka, y, f., die Ausfängerin.

385786   Vychytání Svazek: 4 Strana: 0950
Vychytání, n., die Wegfangung. Us.

385787   Vychytaný Svazek: 4 Strana: 0950
Vychytaný; -án, a, o, weg-, abgefangen. V-ní ptaci. Us.

385788   Vychytaný Svazek: 7 Strana: 1070
Vychytaný. Trháme-li dlouho len, máme prsty všecky v-né (tuhé, neobratné). U Ro- kyc. Fč.

385789   Vychytati Svazek: 4 Strana: 0950
Vychytati; vychytiti, il, cen, ení; vychy- távati, vychycovati = všech pochytati, vy- loviti, aus-, wegfangen; vychvátiti, vytrh- nouti, entreissen. Jg. — koho: ptáky. D. Bodaj ťa v-li (na Slov. kletba)! Keď da- koho zlá nemoc vychytila. Dbš. Obyč. 44., 112. A já chovám doma takovú kočičku, co ona vychytá kde jakú myšičku. Sš. P. 692. — koho kde: ryby, raky v potoce v. Us. U nás sa najdú takú rybári, co vy- chytajú ve vode ryby (vychytají divé ho- luby). Sl. ps. 60. — koho, co komu od- kud. Vychytil mu z ruky nůž. Bern., Vck. Ze vsie núzie vychytils mie. Ps. Proč jsi mu to dal? A když mně to vychytil z ruky, er entwand mir's. Us. Šd. Vychytal ptáky ze zahrady, raky z potoka. Tč. Skoro vy- chytil nôž zpoza pása, vyrezal si kus masa. Dbš. Pov. 1. 108. — jak. Vychytal ryby na udicu, do ruky (rukou). Na Ostrav. Tč. Rozišli sa a veštec vychytil sa (pustil se) nazpak za malým čarodejníkom. Dbš. Pov. V. 49. Vychytila ho zlá nemoc, v-la ho do konca. Dbš. Obyč. 153. V. stonožky na hnijící ovoce. Dlj. 77. Vychytati myši do hrnců. V. ryby keserem. Us. — kdy. Od strachu! už keď ma tedy zradca nevy- chytala, už nikdy za života. Na Slov. Šd. — s inft. = pustiti se, vypraviti se. Vychy- til sa s celým svojim vojskom slncovjeho koňa hladať. Er. Sl. čít. 58. — co, se komu, čemu. Vychytil jednomu bič a počal s ním plieskať. Na Slov. Dbš. Pov. I. 78. Kdo až ku mne na koni vyskočí a to jabľko mi vychytí, za toho vám vďačne pôjdem. Dbš. Pov. I. 313. Světu, starostem se v. Bern. Ruka se mu vychytala (bolí ho od práce). Puch. — si co: ruku = zmoci si ji žetím (sekáním) obilí (trávy). Us. na Plzeňsku a Plašte. Prk. — se = pustiti se do běhu, do letu, fortlaufen. Kůň se vychytil (splašil). Sokol se vychytil. Na Slov. Hneď zbadal, čo je vo veci, vychytil sa a poď za nimi. Dbš. Pov. I. 242.

385790   Vychytený Svazek: 8 Strana: 0482
Vychytený. Vidnočky u Doležala sú v-né; Ach! vzdychla celá u-ná. Phľd. XII. 402.

385791   Vychytiti Svazek: 8 Strana: 0482
Vychytiti. V-lo ho = měl psotník. Phľd. XIV. 492.

385792   Vychytiti koho Svazek: 10 Strana: 0498
Vychytiti koho = obviniti. V-til mňa, že som to ukradl. Slov. Czam. Slov. 139.

385793   Výchytka Svazek: 4 Strana: 0950
Výchytka, y, f. = co se komu z ruky vychytí, vymkne, das Ausgerissene, Entwun- dene. Na Ostrav. Tč.

385794   Výchytka Svazek: 10 Strana: 0498
Výchytka, y, f. = pošústeka (moučník). Čas. mus V. 29.

385795   Výchytník Svazek: 8 Strana: 0482
Výchytník, u, m. = druh koláče. Phľd. 1895. 588.

385796   Vychytrale Svazek: 4 Strana: 0950
Vychytrale, pfiffig. V. si počínati, vésti, Dch.

385797   Vychytralec Svazek: 4 Strana: 0950
Vychytralec, lce, m., der Pfiffikus. Dch

385798   Vychytralosť Svazek: 4 Strana: 0950
Vychytralosť, i, f. = zchytralosť, chy- trosť, die Durchtriebenheit. Ros. Tím stane se (žid) jednak vtělenou židovi spořivostí, ještě více však svou vybroušeností prak- tického rozumu a zvláštní v-stí u vyřizo- vání obchodu všeho druhu. Ddk. IV. 159.

385799   Vychytralosť Svazek: 9 Strana: 0383
Vychytralosť. Vz Zát. Př. 120., 124.

385800   Vychytralý Svazek: 4 Strana: 0950
Vychytralý = zchytralý, chytrý, durch- trieben, pfiffig. V. liška. Zlob. V. = ferina, lišák. Vz Štverák, Matěra, Šelma vybíjená, Kostka, Kostelník, Mastikulka. Us. Brt. Ty český sedláčku, v-lý ptáčku. Na Ostrav. Tč. V. a obratný muž. Ddk. V. 276. V. odpor, Matěj. Kká. Šd. 41., 255. — v čem. Us.

385801   Vychytrati Svazek: 4 Strana: 0950
Vychytrati, vychytrávati; vychytřiti, il, en, ení, erlisten, ablisten, pfiffiger Weise erhalten. — na koho. Us. — se kde (u koho). Berg. — V., ausklügeln. — co proti komu. Chlapci dycky co šelmov- ského proti děvčatům vychytrajú. Na Ostrav. Tč.

385802   Vychytrati Svazek: 8 Strana: 0482
Vychytrati. Žádný se mu nevyhěhá ani vychytruje (nikdo ho nepřelstí). Bl. Gr. 226.

385803   Vychytřeti Svazek: 4 Strana: 0950
Vychytřeti, el, ení = chytrým se státi, klug werden. — jak. Sám od sebe vychy- třel, nouze ho k tomu vedla. Na Ostrav. Tč.

385804   Vychytřiti Svazek: 4 Strana: 0950
Vychytřiti, vz Vychytrati.

385805   Vyinserovati Svazek: 9 Strana: 0383
Vyinserovati. Plat za uhlí si v. t. j uhlí si dati zaplatiti inzerováním. Nár. list. 1898. č. 351. odp.

385806   Vyitý Svazek: 9 Strana: 0383
Vyitý = vyšlý. V. ze školy. Mtc. 1900. 340., 343.

385807   Vyjabkovati Svazek: 7 Strana: 1070
Vyjabkovati = jabko z kloubu vyraziti. Moja roba měla nohu v-nú Slez. Šd.

385808   Vyjábrati se Svazek: 4 Strana: 0950
Vyjábrati se = po dlouhém otálení se vybrati, nach langem Zögern sich aufma- chen. Že jste se přece vyjábrali. Us. u Po- čátek. Zlný.

385809   Vyjačiti Svazek: 4 Strana: 0950
Vyjačiti, il, en, ení, vyjačovati, vyjako- vati, ausschreien, ausposaunen. — co. Na Ostrav. Tč. Prst do úst vloží a hvizd vy- jačí, jako konduktor, keď odchod značí di- vou parou železnice. Sldk. 11. — na koho = pokřikovati, nachrufen (beschimpfende Worte). Na Ostrav. Tč.

385810   Vyjaďačka Svazek: 8 Strana: 0482
Vyjaďačka, y, f., les a potok na Frýde- cku. Věst. op. 1894. 19.

385811   Vyjadati Svazek: 8 Strana: 0482
Vyjadati. Od tých dát byla inačí, lebo i vteďy dobře vyjadalo jí nahánělo strachu). Vek. Poh. 134.

385812   Vyjadrniti Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjadrniti, il, ěn, ění, erklären, aus- legen. — co čím: neznámou řeč jinou zná- mou řečí = vyjádřiti. Aqu.

385813   Vyjádřeně Svazek: 4 Strana: 0950
Vyjádřeně = světle, klar. V.

385814   Vyjádření Svazek: 4 Strana: 0950
Vyjádření, n., die Aus-, Entkernung; der Ausdruck, die Erklärung, Emanation, Enuntiation, Auslassung, Eröffnung. Nz. Dal od sebe v.; V. o něčem dáti. Dch., Mus. 1880. 251. Vyjádření slov. D. Zvolené v. Puch. Jalové, ploché v. D. Písemné v. po- dati. Us.

385815   Vyjádřený Svazek: 4 Strana: 0950
Vyjádřený; -en, a, o, entkernt; ausge- drückt, erklärt. — jak. Zeměpisná délka časem v-ná. Stč. Zmp. 66.

385816   Vyjadřitel Svazek: 4 Strana: 0950
Vyjadřitel, e, m. = vykladač, der Er- klärer, Ausleger. Koll.

385817   Vyjádřitelnosť Svazek: 10 Strana: 0498
Vyjádřitelnosť. i, f. Číselná v. poměrů mocnosti představ. Čad. 90.

385818   Vyjádřitelný Svazek: 7 Strana: 1070
Vyjádřitelný, ausdrückbar. — čím: slo- vem, čísly, hudbou. Dk.

385819   1. Vyjádřiti Svazek: 4 Strana: 0950
1. Vyjádřiti, il, en, ení, vyjadřovati, vyjadrovati, vyjádrovati, na Slov. vyjedro- vati = jádro ze skořípky vyníti, aus-, ent- kernen, den Kern herausnehmen; vysvětliti, vysloviti, ausdrücken, erklären, erörtern, ausdeuten. — co. V. Slova tato vyjadřují celkem totéž, co papež ve své bulle praví. Ddk. III. 155. — co čím komu. Myšlénky své posuňky jiným v. Troj. Čo týmto svo- jím pohnutím vyjádrit chcel, neznám. Lipa 187. — Jak: obšírně; city prostě v. Us. — se = vysvětliti, vysloviti, pověděti, co chce říci, pravých slov ušiti, sich erklären, sich ausdrücken. Nemůže se v. Us. — Někdy můžeme říci: pronésti se, prohlásiti se o čem. Jv. — se o kom, o čem, proti komu. Dch., Vlč. Chtěl zřetelněji o tom se v. Pal. Děj. III. 3. 219. Vz násl. — co, se kde. Ještě pak ve třetí větě sv. evangelista se vyjadřuje o bytosti Slova či Loga. Sš. Polo- vici dědiny Mařatic, kteráž v též smlouvě obšírněji vyjádřena jest, z robot městských propustili. List z r. 1626. — jak. Nepříz- nivě o něčem se v., sich absprechend äus- sern. Dch. Abych to gruntovně vyjádřil, přivedu tuto text. V. Zřetelně se v. Us. Tč. Každý sbližný zlomek hodnotu původ- ního úplněji vyjadřuje, než kterýkoli jiný zlomek mající menšího jmenovatele. Šim. 120. Chceme-li určitěji se v. Ddk. IV. 2. Hmotné a duševní poměry státu čísly v. Kř. stat. 1. Něco mathematickým vzorcem v. Stč. Zmp. 542. Apoštol věty po řecku v příčestích vyjadřuje; Prvnějším slovem spolu idea se vajadřuje, že...; Sv. Jan by se byl svět- leji vyjádřil. Sš. I. 125., II. 35., J. 287. (Hý. ). Určitě se v. Šf. Rozpr. 1865. 389.

385820   2. Vyjádřiti Svazek: 4 Strana: 0951
2. Vyjádřiti, il, en, ení, vyjadřovati. — co: síť = síť potud z vody vysoukati, vy- táhnouti, až ryby v ní jsoucí nad vodou se objeví, das Netz soweit herausziehen, dass man die darin befindlichen Fische sieht. Us. Da.

385821   Vyjádřiti co Svazek: 7 Strana: 1070
Vyjádřiti co: své mínění. Lpř. — co čím: slovy. V. sílu číslem, kosinus tan- gentou. ZČ. — se o čem. Šf. Strž. II. 182. — se jak: krátce, po vědecku, v ten smysl. Kod., Osv.

385822   Vyjádřivosť Svazek: 7 Strana: 1070
Vyjádřivosť, i, f., Ausdrückbarkeit. V. tonů. Dk. Poet. 40., 454.

385823   Vyjadřovací Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjadřovací věta, der Aussagesatz. Ndr. Vz Slov. IV. 653. b. a násl., Brt. S. 3. vyd. 129.

385824   Vyjadřování Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjadřování, n., das Ausdrücken. V. myšlének. KB. 1.

385825   Vyjadřovatel Svazek: 7 Strana: 1070
Vyjadřovatel, e, m. Dk. Poet. 40.

385826   Vyjaganý Svazek: 7 Strana: 1070
Vyjaganý = vyjasněný. V. nebe. Slov. Phľd. II. 574.

385827   Vyjachtaný Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjachtaný; -án, a, o = všecek bez dechu, athemlos. Němc. VII. 107.

385828   Vyjajkati Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjajkati, wehklagen, klagen. — komu. Škrabal sa po chrbáte a ledva vyjajkal pá- novi, čo to stalo sa s ním. Dbš. Pov. I. 28.

385829   Vyjalovarovať Svazek: 10 Strana: 0498
Vyjalovarovať. A ten náš jalovár dávno vyjalovaroval (vyslov rychle). Sbor. slov. 1901. 138.

385830   Vyjałovjévac Svazek: 10 Strana: 0678
Vyjałovjévac Krava bude v. = bude méně a méně dojit a zůstane jalová. Brt. Sl.

385831   Vyjamovati Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjamovati, vyjamkovati, Grübchen ma- chen, aushöhlen. — co čím: zem kopáním. Us. Tč. — se. Jak se směje, to se líca jeho vyjamkujú. Na Ostrav. Tč.

385832   Vyjárčiti Svazek: 7 Strana: 1070
Vyjárčiti = járků nadělati. Prudká voda cestu v-la, že sú výmoly. Obz. 1892. 103.

385833   Vyjárčiti Svazek: 8 Strana: 0482
Vyjárčiti, Keď zem dažďová voda trochu v-čí (vymele). Phľd. 1893. 482. — Obz. 1893. 101.

385834   Vyjarchati Svazek: 7 Strana: 1070
Vyjarchati = vyholdati, vysiliti. Když utekal kus, to se v-chal; Kráva byla tlustá, že s ňum ale jezdil, to ju v-chal. Slez. Šd.

385835   Vyjařiti se Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjařiti se, il, ení, Frühling werden. — kdy. V březnu se vyjaří. Us. u Uh. Hrad. Tč.

385836   Vyjařmiti Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjařmiti = z jařma vysvoboditi, ent- jochen. — koho. L.

385837   Vyjásati koho Svazek: 10 Strana: 0498
Vyjásati koho, hervorjubeln. Když opona spadla, byl Šimanovský několikrát vyjásán. Hlas. nár. 1886. č. 120.

385838   Vyjasnění Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjasnění, n., die Aufhellung, Aushei- terung, Aufklärung. V. V. povětrnosti, die Ausheiterung des Wetters. Dch. V. usně, die Aufhellung des Leders; Vyjasnění ba- revné břečky. Šp. — V., die Verdeutlichung, Klarlegung. V. výkladu, obsahu knihy. Us. Dch.

385839   Vyjasněný Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjasněný; -en, a, o, aufgehellt, klar gelegt, aufgeklärt. V. nebe, spis. Us. V. duha. Hdk.

385840   Vyjasněti Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjasněti, -ejí, ěl, ění, hell, klar, licht werden. Nebe, čelo, slovo vyjasnělo. Jg.

385841   Vyjasnilý Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjasnilý, heiter. V. tvář (veselá). Ros.

385842   Vyjasnitel Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjasnitel, e, m., der Aufheller, Erklärer. Jg.

385843   Vyjasniti Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjasniti, il, ěn, ění; vyjasňovati = jas- ným učiniti, osvítiti, aufhellen, aufheitern, beleuchten, aufklären, ausklären. — abs. V jakém příbuzenství byli Damaslav a Vni- slav, sotva bude lze vyjasniti. Ddk. II. 403. — co: smysl slova nějakého, slovo, V., mysl. Us. V. věci, klar stellen, usně, auf- hellen, Šp., čelo. Koll. I. 127. — co komu. Chtějíce v. si mocnou změnu. Ddk. II. 444. — co čím: hlavu učením v. Hlas. Tímto vymezením ponětí státu národního vyjasňují se dostatečně původové i příčiny tehdejší politiky. Ddk. III. 186. — jak. Alespoň tak se nejlépe vyjasňuje ta událosť. Sš. I. 1. Prostředkem úmluvy v-ly obě strany po- stavení své k Jindřichu. Ddk. II. 302. — se. Pěkně se vyjasnilo. Us. Nebe se vy- jasnilo. Jeho čelo se v-lo. Us. Tč. Tvář jeho se zase v-la. Vlč. Obloha se vyjasňuje. Us. Šd. Vyjasní se to. Us. Mysl, rozum se vyjasnily. Us. — se kdy. Po mračně se vyjasnilo. Pešín. — se komu. Vyjasnilo se jí čelo, mysl. Us. Už se mu vyjasňuje, es geht ihm das Licht auf. Us. Dch. — se kde. Když se nad ním (nad háječkem) vy- jasňuje měsíček. Er. P. 399.

385844   Vyjasniti se čím Svazek: 7 Strana: 1070
Vyjasniti se čím. Pomyšlením tím se jeho mysl v-la. Vlč. — se jak. Tvář jeho se rázem v-la. Vlč — se kde. Sotva kdy v ní (duši) se v-ní. Šml. I. 10.

385845   Vyjasniti se komu jak. V Svazek: 10 Strana: 0498
Vyjasniti se komu jak. V-snil se mu obličej, jako když je měsíc v úplňku. Tbz. III. 1. 233.

385846   Vyjastřiti Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjastřiti = opatřiti, proskoumati, be- sehen, untersuchen. — co jak. To teda po- zorlive v. treba. Na Slov. Phld. II. 2. 96.

385847   Vyjať Svazek: 7 Strana: 1070
Vyjať = vyníti. Mor. Brt. D. 288.

385848   Vyjatek Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjatek, tku, m. = něco vyjatéha (no- véjší), der Auszug. Jg.

385849   Vyjati Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjati, vz Vyjmouti.

385850   Vyjatí Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjatí, n., die Ausnahme. Bern.

385851   Vyjatý Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjatý; -at, a, o, aus-, herausgenommen. Us.

385852   Výjav Svazek: 4 Strana: 0951
Výjav, u, m. = výjev, die Erscheinung. Na Slov. Šd. Zmoknutí (= zmoklí) a zabla- tění (= zablácení) po kolena pri kormičných výjavoch sme se konečně prebrodili. Lipa 272.

385853   Vyjaviti Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjaviti = vyjeviti. Na Ostrav. a Slov. Tč. V. svú vóľu. Hol. 68.

385854   Výjavý Svazek: 4 Strana: 0951
Výjavý, sich windend. Fúzatka v., bar- bnla tortuosa (druh mechu). Mt. S. VIII. 1. 13.

385855   Výjazd Svazek: 4 Strana: 0951
Výjazd = výjezd. Na Slov. Ssk.

385856   Vyjazyčiti Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjazyčiti = vybleptnouti, ausplauschen. Na Slov. Bern.

385857   Vyjdenie Svazek: 10 Strana: 0498
Vyjdenie, n., discessus. V. z vlasti. Mill. 86a. y., egressio. Ž. klem. 18. 7.

385858   Vyjdený Svazek: 7 Strana: 1070
Vyjdený (spisovně nesprávně) = vyšlý. Už je słúnko v-né z poza mračna. Brt. D. Včil je svět vysoko v-ný (jest mnoho nád- hery a pýchy). Ib.

385859   Vyjdu Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjdu, vz Vyjíti.

385860   Vyje Svazek: 4 Strana: 0951
Vyje, e, vyjce, vyjice, e, f. = šíje, krk, týl, der Hals, Nacken. Vyjce chřbeta jeho. Ž. wit. 67. 14. (č. ). Vz Vicě.

385861   Vyjebati Svazek: 7 Strana: 1070
Vyjebati = vyhoditi. V-li je z domu. Wtr. Obr. II. 33.

385862   Vyjebati komu Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjebati komu = vytlouci. Us.

385863   Vyjebený Svazek: 7 Strana: 1070
Vyjebený. Ty v-ne těstíčko (nadávka pekařskému dítěti). 16. stol. Wtr.

385864   Vyjebený Svazek: 8 Strana: 0482
Vyjebený. V-ný nuzníče, v-ná duše; V-ný z kurvy syn. Arch. XIII. 411., 481. Cf. Jebati (i dod.).

385865   Vyječeti Svazek: 4 Strana: 0951
Vyječeti, vyjekati, vyjeknouti = jek vy- dati, herausseufzen, hervorseufzen. — co, erstöhnen. Jg.

385866   Vyjedač Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjedač, e, m., der Aufesser, Verzehrer. Us.

385867   Vyjédati Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjédati, vz Vyjísti.

385868   Výjedek Svazek: 4 Strana: 0951
Výjedek, dku, m., výjedky, pl. = zbytky píce, Uiberbleibsel von ausgefressenem Fut- ter. Bern.

385869   Vyjedení Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjedení, n., das Aus-, Herausessen.

385870   Vyjedený Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjedený, ausgegessen, vz Vyjísti.

385871   Vyjedený Svazek: 10 Strana: 0498
Vyjedený. Braň se, v-ný Trčko! Arch. XXI. 88.

385872   Výjedky Svazek: 4 Strana: 0951
Výjedky, pl., m., vz Výjedek.

385873   Vyjedlosť Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjedlosť, i, f., die Feistheit, Dicke vom Essen. Jg.

385874   Vyjedlý Svazek: 4 Strana: 0951
Vyjedlý = vykrmený, dick vom Essen. Jg. — V. = vyíraný, ausgefressen. V. zub.

385875   Vyjednač, vyjednávač Svazek: 4 Strana: 0952
Vyjednač, vyjednávač, vyjednavač, e, m., der Unterhändler, Agent.

385876   Vyjednačiti Svazek: 4 Strana: 0952
Vyjednačiti, il, en, ení, vyjednačovati = všecko jednakým učiniti, Alles aut einen Leisten machen. — se. Klínky du hrabí se musjo v., aby byly rovny. Na Ostrav. Tč.

385877   Vyjednalosť Svazek: 4 Strana: 0952
Vyjednalosť, i, f. V. pozůstalosti, lépe: dědičná pořádnosť. Kmp.

385878   Vyjednání Svazek: 4 Strana: 0952
Vyjednání, n., die Verhandlung. S v-ní sešlo, hat sich zerschlagen. Dch.

385879   Vyjednaný Svazek: 4 Strana: 0952
Vyjednaný; -án, a, o, ausgemacht. To je už v-ná věc. Us. Juž je košulenka vykú- laná, juž je děvečka vyjednaná. Sš. P. 268.

385880   Vyjednaný Svazek: 7 Strana: 1070
Vyjednaný = najatý. Sš. P. 268.

385881   Vyjednaný Svazek: 9 Strana: 0383
Vyjednaný nuzníče, vždycky na mne po- strky činíš. Sdl. Hr. VIII. 88.

385882   Vyjednaný Svazek: 10 Strana: 0498
Vyjednaný. O v-ný lenochu! Frant. 23. 14.

385883   Vyjednatel Svazek: 4 Strana: 0952
Vyjednatel, vyjednávatel, vyjednavatel, vyjednávač, e, m., der Unterhändler, Agent. Jg.

385884   Vyjednati Svazek: 4 Strana: 0952
Vyjednati, vyjednávati = vymoci, vypro- siti, obdržeti, abhandeln, ausbedingen, aus-, bewirken, verschaffen, ausmachen, ausbitten; vysvoboditi, befreien, loskaufen. Jg. — abs. Dříve vyjednávej, pak jednej. Us. Dch. — co, koho: právo, službu, úřad (komu), D., pokoj. Us.; koho (jednáním odbyti). Teď třeba vyjednati jinou věc. Ddk. II. 230. Dal sem sobě psaní psat, abych mohl svó Na- nynku vyjednat. Už je ona vyjednána od samého milostpána. Sš. P. 122. Kdo by ho vyjednal (= vysvobodil), že by mu dceru dal. Sš. P. 145. Prochar byl do vězení dán a pan Petr ho vyjednal. 1594. Ktož nejprve přijde, toho mají najprve odbyti a v. Ms. pr. — co kde, kdy: při papeži. V. Spornou věc při stání v. J. tr. Prostředníkem jest, kdo mezi dvěma stranama vyjednává. Sš. II. 39. Mělť u něho v. pomoc pro nejbližší výpravu císařovu do Italie. Ddk. III. 217. V. spornou věc při stání. J. tr. Slíbil mě v. z světských i duchovních póhonóv ve čtyřech nedělích. Půh. I. 227. — co komu (nač). Vyjednal jsem mu (sobě, si) 100 zl. na šaty. Ros., Bern. By nějaké listy na to sobě vyjednal. Er. — co na kom pro koho: pro sebe. Zlob. — co na kom proti komu. Mandát na králi proti národu lstivě v. Br. — koho, se odkud. NB. Tč. 243. V. ně- koho z poddanosti, Ros.; se z vojny, od vojny (vymoci, vysvoboditi). Us. V. někoho z vězení. Sš. P. 144., 145. Vz V. co kde. — jak. Takový statek skrze spaní se nevyjedná. Bern. V. něco sborem (sborně, ve sboru). J. tr. Důtklivě v. Us. — co s kým oč, o čem (jak). S panem Petrem Vokem o věci té důtklivě vyjednával. Mus. 1880. 237. V-ti s někým o něco, unterhandeln. J. tr. Pročež jali se císařovi přátelé v-ti s Ladislavem uherským; Poslali Ekberta do Italie, aby s Římany a se vzdoropapežem vyjednávat; Také s knížetem bylo o té výpravě vyjed- náváno; Vladislav dal skrze biskupa Da- niela v-ti o korunu královskou; On v-vá o mír; Aniž by byl dříve vyjednával s cí- sařem; Počal ihned v. o mír ovšem ne úplně Ve smyslu Otakara. Ddk. II. 349., III. 37., 206., 208., 215., 290., V. 299. (Tč. ). — co, koho kam, anwerben. NB. Tč. 125. A také ubrmana svého nesnadně v této mieře do Prahy v-ti mohu a zjednaje neviem, co by to platno bylo. Arch. II. 13. Když bylo v neděli po jarmarku, vyjednal mne s sebú do Vzdunek Šimek Sokolík. NB. Tč. 125. — co na koho. Opět po smrti kněze Zbyn- kově z nástroje mých nepřátel nepřátelé druzí vyjednali sú na mé kletbu od kardi- nála Petra. Hus III. 252.

385885   Vyjednati Svazek: 8 Strana: 0482
Vyjednati. Abychom jej (poddaného) na vás v-li (aby byl propuštěn z poddanosti). 1566. L. posíl. II. 11.

385886   Vyjednávací Svazek: 4 Strana: 0952
Vyjednávací, Abhandlungs-. V. řízení. J. tr.

385887   Vyjednávač Svazek: 4 Strana: 0952
Vyjednávač, vyjednavač, e, m., der Ver- mittler, Unterhändler, Agent. Us. Tč.

385888   Vyjednávačka Svazek: 4 Strana: 0952
Vyjednávačka, vyjednavačka, y, f., die Vermittlerin, Unterhändlerin. — V. = vy- jednávka, vyjednávání, die Unterhandlung. Hneď sa pustil s ňou do v-ky. Dbš. Pov. I. 409.

385889   Vyjednávání Svazek: 4 Strana: 0952
Vyjednávání, n., die Unterhandlung, Ver- handlung. V. se zmařilo, brach zusammen; Sešlo z dalšího v., es zerschlug sich; Dáti se znova do v., wieder aufnehmen; v. jest v plném proudu. Us. Dch. V. se rozbilo. Us. Dáti se s někým do v. Us. Mus. 1880. 453. V-ní o mír, die Friedensverhandlung. Us. čeho nedocíleno zbraněmi, to bylo aspoň s čásť přivedeno k místu skrze v. Ddk. II. 429. Do v. s někým se pustiti. Us. Tč. Mezi tím dali se Vratislavští do v. s nimi o vězně své a jiní páni slezští o příměří; Bylo i vě- řícím volno vstupovati s Čechy ve v. mírná. Pal. Děj. III. 3. 51., 53.

385890   Vyjednavatel Svazek: 4 Strana: 0952
Vyjednavatel, vyjednavatel, e, m., der Vermittler, Unterhändler, Parlamentär. J. tr., Šp., Mus. 1880. 80. Splnomocnění v-lé ode- brali se k české hranici. Ddk. III. 203.

385891   Vyjednávka Svazek: 4 Strana: 0952
Vyjednávka, y, f., die Unterhandlung. Cf. Vyjednávačka. Měli spolu v-ku o tu věc; V. padla na kameň, do vody, utopila se, rozbila se. Na Ostrav. Tč.

385892   Výjedník Svazek: 4 Strana: 0952
Výjedník, a, m., der Ausesser. Na Ostrav. Tč. Čím víc veselníků, tím více v-kův. Ib. Tč.

385893   Vyjechati Svazek: 4 Strana: 0952
Vyjechati = vyjeti, vyjíti, aus-, hinaus- fahren, aufbrechen, abfahren, wegreiten, weg- segeln, abstossen vom Ufer. Jg. — kam. Dnes časně v-me až do města. Na Ostrav. Jak v-me s takým vozem do toho kopce ? Ib. Tč. — kdy. Po otci v-li synové.

385894   Vyjeknouti Svazek: 7 Strana: 1070
Vyjeknouti = vykřiknouti. Rais 36.

385895   Výjem Svazek: 4 Strana: 0952
Výjem, jmu, m. = výjimka, die Aus- nahme. D. Havrani dva bez výjemu přilétali denně k němu. Sš. Bs. 71.

385896   Výjemný Svazek: 4 Strana: 0952
Výjemný = mohoucí vyňat býti, ausnehm- bar, herausnehmbar, exceptiv Nz. V. pro- pověď. Mark. Log. 71.

385897   Výjemný Svazek: 7 Strana: 1070
Výjemný. V. clo, Differentialzoll. Dch.

385898   Vyjésti Svazek: 4 Strana: 0952
Vyjésti, vz Vyjísti.

385899   Vyjestřábený Svazek: 4 Strana: 0952
Vyjestřábený; -en, a, o, zerzaust. V-ný vlasy. Na Ostrav. Tč.

385900   Vyjestřábiti Svazek: 4 Strana: 0952
Vyjestřábiti, il, en, ení, zersausen. Větr vlasy mu v-bil. Na Ostrav. Tč.

385901   Vyješitněti Svazek: 4 Strana: 0952
Vyješitněti, ěl, ení = přestati býti je- šitným, aufhören eitel o. leer zu werden. Jg.

385902   Vyješitniti Svazek: 4 Strana: 0952
Vyješitniti, il, ěn, ění = ješitným uči- niti, vyprázdniti, zastr., ausleeren, eitel o. leer machen. Žalt. wit. 136. 7.

385903   Vyješutniti Svazek: 7 Strana: 1070
Vyješutniti = vyješitniti. V. něco až do základa. Ž. kl. 136. 7.

385904   Vyjeti Svazek: 4 Strana: 0952
Vyjeti, jedu, jeď, jeda (ouc), jel, jev, jetí; vyjížděti, -ějí, ěl, ění; vyjíždívati, ausreiten, aus-, heraus-, wegfahren zu Wagen o. Schiffe. V. — abs. Zajíc vyjel (rychle vyběhl). Us. Ten vyjel! Us. Ty by byly tam co platny, vyjel Matýsek. Sá. Uvázl v kaluži a nemohl v. Us. Dříve přijel nežli vyjel (nerozvážně mlu- vil). Prov. Sd. — co: cestu (jízdou upraviti, srovnati; 2) jezděním zkaziti). Us. — odkud komu: z domu, z vrat, z města, Us., z ko- lejí, Res., z bláta. Nechtěl jsem to říci, ale v-lo mi to z huby. Us. Šd. Když ze dvorka vyjíždžali, ze sta ručnic vystřílali. Sš. P. 83. Mathiáš z království vyjel. Dač. I. 221. Ne- máme z toho leženie nikam vyjiežděti ani vychoditi ňižádným obyčejem. List z r. 1482. Bylo jim oznámeno, že císař turecký vyjel jim ze země a že již nemají nepřátel. Pal. Děj. V. 2. 392. Kdyžby kteří zločinci z země vyjeli neb vyšli, aby zase přijímáni nebyli. Arch. IV. 498. A já v to úfaje vyjel jsem ze země; Když jsem z ležení vyjel, tu jsem hynst z hospody vyved. Půh. I. 254., 376. (Tč. ). — na čem: na koni, na voze, na lodí. Vsaďme se a uvidíme, kerej na kerom vyjedem (který vyhraje). U Chocerad. Vk. — kam (odkud s kým, s čím atd. ): z pří- stavu na moře. Har. S někým na procházku, D., na honbu, s něčím na plac v. V. Ne- mohl na kopec v. Rudolf vyjel z království čes. do Rakous. Dač. I. 156. A když v-li z města za bránu. Er. P. 472. Já sem na to vyjela, abych to nějak spravila. Vk. Ona hned do každého vyjede (= se dá, se pustí). Us. Vk. Sotva sme za bránu vyjeli, má milá mi psaní psala. Čes. mor. ps. 259. Vyjeď, sedláčku, na rolu! vyjeď! vyjeď! (Zpívá skřivánek). Ve Slez. Šd. Jak za humny vy- jeli, vytočil se na koni. Sš. P. 85. Vyjev mezi ně, chtěl jim toho zbrániti. Dač. I. 160. Když vyjela za vrata, zavolala na bratra. Ib. 451. Vyjel s barvou ven. Us. Pokud on se na té cestě bavil, mnou tam ku Raxe jest vyjeto. Koll. I. 91. A když sem sám na cestu vyjeti měl, přijel ke mně pan Jan z Rabí; Kteřížto na ty silnice vyjevše pilně ohlédali i také paměť lidskú o tom slyšeli. Arch. IV. 24., V. 540. (Šd. ). Vyjel v cestu otci svému na to jisté miesto. BO. — komu vstříc. V. Stavové umluvili se, že vyjedou jemu valně vstříc a dají mu čestný průvod. Pal. Děj. III. 3. 196. — komu kam. Ně- komu v cestu v. Flav. — na koho čím: otázkami (týrati). Kom. — si na koho (pro- následovati, spustiti naň, osopiti se, dáti se do něho), anfahren. Us. Nic mu nedá a ještě si naň vyjede. Us. Dch. Pořád si na mě vyjíždí. Us. Šd. Ne ten jest člověk a učitel dobrý, kterýž umí na jiné vyjížděti. BR. II. 223. b. -—jak (na koho, proti komu, s kým). Vyjížděti na koho se svinskými vidlami (surově, Ausfälle machen). Na Ostrav. Tč. Sám pak vyjel dne 22. prosince i s průvo- dem z Prahy. Ddk. II. 415. Šak já vyjedu s pomocí boží. Brt. P. 85. Někteří nevěrcové novějšího věku proti authentii spisu našeho beze všeho prospěchu si vyjížděli. Sš. Sk. 1., 2. Tak se někdy dálo v Čechách, že na sebe v kuklách vyjížděli. Dač. I. 173. Král uherský vyjel s svými lidmi dobře ve třech stech koních. Let. 243. Proti králům Pra- žané vyjeli na stu koních. Let. 298. Vyjeti koňmo, ausreiten. Čsk. Vyjel teletem (= jako tele), volem se vrátil. Č. M. 209., Pk., Šd. — kdy (pro koho). Léta téhož vyjeli jsú páni po ( = pro) ciesaře. Let. 92. V-li o de- sáté hodině. Us. Ráno vyjel zdravý, šoha- jíček švárný, na poledne jede celý polá- maný. Sš. P. 98. Odsavad zajtra ráno vy- jedu. Arch. II. 21. — kudy. V-ti branou. Troj. 238. V. zadními vraty. Let. 154. — kam oč jak. Vyjel -osobně ku králi o ve- liké potřeby. Let. 133.

385905   1. Vyjetí Svazek: 4 Strana: 0953
1. Vyjetí, n., (od vyjeti), das Ausfahren, Ausreiten, Ausreisen. V. V. na voze. D. — V. do kopce, z bláta atd., die Auf-, Aus- fahrt. Us.

385906   2. Vyjetí Svazek: 4 Strana: 0953
2. Vyjetí, n. (od vyjmouti), die Ausnah- me, das Herausnehmen.

385907   Vyjeti Svazek: 7 Strana: 1070
Vyjeti. Cf. List. fil. 1878. 212. — od- kud kam. Kočár vyjel cestou z hlubokého dolu na výšinu. Šml. — kdy kam. V. si v člunu z rána na lov. Us. Pdl. — odkud jak. Což ty myslíš, že jsem já z mámy na táckách vyjel (praví, kdo si na sobě něco zakládá)? Val. Vck.

385908   Vyjeti Svazek: 10 Strana: 0498
Vyjeti. Snadněj se vyjede, dyž nědo potlačí. Val. Čes. 1. X. 474.

385909   Vyjetý Svazek: 4 Strana: 0953
Vyjetý; vyjet, a, o, ausgefahren. Vyjeto dnes na pole, man fuhr. Us. — V. cesta. Vz Vyjeti. V. koleje, ausgefahren. Us.

385910   Vyjetý Svazek: 9 Strana: 0383
Vyjetý. On vstával a oni byli už vyjetí (už vyjeli). Mtc. 1900. 340.

385911   Výjev Svazek: 4 Strana: 0953
Výjev, u, m. = vyjevení, die Erscheinung, Offenbarung, Kundmachung, Aeusserung. V. živobytí. Ssav. V. akustický, Nz., sopečný. Vz Bř. N. 252., Stč. Zmp. 783. V. přírodní (v přírodě). Nz. V. fysický, podružný; v-vy molekularné, v. molekularných sil soudrž- ných, tepla, rovnováhy, pohybu, pružnosti, pevnosti, přilnavosti či adhaese a krystalli- sace. ZČ. I. 4., 17., 203. V. lásky. Nutný výjev bytnosti a podstaty její. Sš. J. 212., II. 134. (Hý. ). — V. = výstup, die Scene, der Auftritt. Hd. Za to připisuje prostý, vznešený, něžný a pohnutlivý výjev o ode- vzdání mateře Páně Janovi. Sš. J. 289. Roz- pomeňme se jen na výjev, jak císař Fridrich zastrašil českou opposici ukázáním několika sekyr katovských; To by však bylo vedlo k podobným výjevům při Vltavě i Moravě. Ddk. IV. 72., II. 184. (Tč. ). Něco na výjev dáti, uvésti, in Scene setzen, insceniren; na v. vystoupiti, in Scene treten; zkouška vý- jevů, die Scenenprobe; vedení výjevů, die Sceneuführung; náladný v., die Stimmungs- scene; proměna v-vu, der Scenenwechsel; bouřlivé v-vy způsobiti, stürmische Scenen hervorrufen. Us. Dch. — V. = pohled, di- vadlo, die Ansicht die Scene, das Schau- spiel. V. válečný. Č.

385912   Výjev Svazek: 7 Strana: 1070
Výjev. Vz Jg. Slnosť. 136.

385913   Vyjeveně Svazek: 4 Strana: 0953
Vyjeveně = vytrženě, verwundert, starr. V. na někoho hleděti. Nrd. Bld. 10.

385914   Vyjevenec Svazek: 7 Strana: 1070
Vyjevenec, nce, m. = člověk vyjevený.

385915   Vyjevení Svazek: 4 Strana: 0953
Vyjevení, n., die Offenbarung, Bekannt- machung, Erklärung, Erfüllung. V-ní lásky. D. To přijde k v. Kom. V. zločinu, die An- gabe. J. tr. V. ze sna, ze spaní = vytržení, das Auffahren. Stál jako u v. Us. Šd.

385916   Vyjevený Svazek: 4 Strana: 0953
Vyjevený; -en, a, o, kundgemacht, ent- deckt, offenbart, ent-, aufgedeckt, verrathen. V. zločin. — V. sen, zur Wahrheit geworden. Us. — V. = zblázněný, vernarrt, zděšený, wild, schiech, verstört. Stál tu všecek v.; přiběhl jako v., všecek v-ný. D. Kouká jako v. Us. Jg., Msk. Lidé naň hleděli jako v-ní. Ty kluku vyjevený. Us. Ndk.

385917   Vyjevený Svazek: 7 Strana: 1070
Vyjevený = zjevný. V. protivník. Lpř.

385918   Vyjevený Svazek: 9 Strana: 0383
Vyjevený. Hruška byla už v-ná = bylo viděti poupata na květ. Hoř. 96. Cf. Zjevný.

385919   Vyjevitel Svazek: 4 Strana: 0953
Vyjevitel, e, m., der Entdecker, Offen- barer, Verräther. Bern.

385920   Vyjeviti Svazek: 4 Strana: 0953
Vyjeviti, il, en, ení; vyjevovati = jevným učiniti, rozhlásiti, pověděti, offenbaren, an- zeigen, kund machen, ent-, aufdecken, aus- tragen, ans Licht bringen; se = v známosť přijíti, offenbar o. bekannt werden, heraus kommen; jevným se učiniti, sich offenbaren, sich sehen lassen, sich zeigen, sich erklären; pravdou býti, eintreffen, wahr werden; zbláz- niti se, vernarren, wild o. schiech werden. Jg. — co: tajemství, své srdce, D., radosť, Sych., neznámou krajinu (nalézti), Bern., hory (zjeviti). V. Svou majetnosť, seinen Vermögenstand. J. tr. Ale Zlatovláska ml. čala a čo jak panička do nej dotierala, ne- chcela vonkoncom vyjaviť ničového nič. Dbš. Po v. I. 16. Jer. Makovský to vyjevil. Dač. I. 261. Jestli mluvíš to, co nevíš, bláz- nivosť svoju vyjevíš. Na Mor. Tč. — čeho. Skrytých tajemství svých vyjevovati mi brání (lépe: akkus. ) Gníd. — (se) komu. Zkušenosť nám vyjevuje. Toms. Vyjevil se mi můj sen (stal se pravdou). Us. V-ti ně- komu svou žádosť. Us. Dch. — co na koho. D. Lesť na něho se vyjevila. Dač. I. 206. Bylo to naň vyjeveno. Abr. z G. Jedni na druhé viny vyjevovali. Dač. I. 287., 280. — se. Již se vše vyjevilo. Us. Sen prozrazený prý se nevyjeví. Čch. Bs. 38. Nemůže tak tajná věc býti, aby vyjevena nebyla. Prov. — odkud se. Z toho se vyjevuje, že... Us. Jak nedůvodna byla ta řeč, ukazuje celý jeho život a vyjeví se i z dalšího na- šeho vypravování. Pal. Děj. III. 3. 161. — se kde. Kovy zlaté v Čechách na poli sou- sedovu se vyjevily. Noví neduhové se na lidech vyjevují. Lk. Před Páně zrakem ve- škery země se v celém rozvoji svém vyje- vovaly; Sláva boží ve spasení se objevuje. Sš. Sk. 9., I. 105. (Hý. ). Na hradě pražském v-ny jsou věci od zlata. Dač. I. 261. Kdyby se kovy zlaté neb stříbrné na číchkoli grun- tech vyjevily a okázaly. Nar. o h. a k. — (se) jak (kde kdy). Kovy divným způsobem se vyjevily. Vys. Neb skrze jich mluvení a hřmot jich zbraní snadno by před časem v městě jiným vyjeveni byli. Sl. Uh. I. 108. Bůh slávu jeho (Kristovu) a synovství jeho skrze vzkříšení vyjevil; Vůli pak svou vy- jevil Bůh viděním Petrovi učiněným. Sš. Sk. 161.. 178. Nemyslete na to, že sobě po- koutně můžete povoliti, neboť Bůh to svým časem ráčil vyjeviti. BR. II. 206. — se, komu o čem. V. se o čem, sich über etwas äus- sern, ausdrücken. J. tr. Nemohol starším synom o tom poklade nič vyjaviť. Dbš. Pov. III. 67. — co čím. Nemenší nad tím pote- šení v-vil také císař dvojím psaním. Pal. Děj. V. 2. 336.

385921   Vyjeviti se komu v čem Svazek: 7 Strana: 1070
Vyjeviti se komu v čem. Než jak se Bůh sám v svém slově prorokům v. ráčil. Pož. 17.

385922   Výjevný Svazek: 4 Strana: 0954
Výjevný, offenbarend; offenbarlich. Jg., Dch.

385923   Výjevosloví Svazek: 4 Strana: 0954
Výjevosloví, n., die Phänomenologie. Šm.

385924   Vyjevovací Svazek: 9 Strana: 0383
Vyjevovací přísaha. Ott. Říz. I. 16., II 9.

385925   Vyjevování Svazek: 4 Strana: 0954
Vyjevování, n., die Offenbarung, Aeus- serung, Aufdeckung. Jg.

385926   Vyjevovatel Svazek: 4 Strana: 0954
Vyjevovatel, e, m., der Offenbarer, Ent- decker, Aufdecker.

385927   Vyjevovatelka Svazek: 4 Strana: 0954
Vyjevovatelka, y, vyjevovatelkyně, ě, f., die Entdeckerin, Aufdeckerin. Us.

385928   Vyjevovati Svazek: 4 Strana: 0954
Vyjevovati, vz Vyjeviti.

385929   Výjezd Svazek: 4 Strana: 0954
Výjezd, u, m. = vyjetí, das Aus-, Ab- fahren, die Aus-, Abfahrt. V. V. na koni, na voze, na lodi. V. z Kandie. Har. V. a vý- choz k spatření a vyšetření. Vz Výchoz. Zlob. Čekej do našeho výjezdu (až vyjede- me). Us. Tc. V. do Kutné hory. Pal. Děj. V. 1. 3. Sjednání, které se až po výjezdě legatově stalo. Arch. II. 238. Však naději se, že od mého v-du z domu vždy něco ste psali. Žer. 1591. Krátký v., die Spritzfahrt. Dch. — V. = místo, kudy se vyjíždí, prů- jezd, der Thorweg. Nz., Šp. Nemám z role žádného výjizdu na cestu. U Opav. Klš. V. na násep. V. z města na hradby vedoucí. NA. III. 145., 148. V přes pole. Us. V. hradby, die Auffahrt in den Schanzen. Čsk. — V. = výstupek, die Rampe. Čsk.

385930   Výjezda Svazek: 4 Strana: 0954
Výjezda, y, f. = výjezd. Rytieřští lidé aby se v svých službách a v-dách z země zachovávali vedlé starého vysazenie. Arch. IV. 436. Při té výjezdě i při jiných při všech toto má vědieno býti. Vš. Jir. 401. V-da stala se den sv. Kříže před sv. Václa- vem. Let. 155.

385931   Výjezda Svazek: 8 Strana: 0482
Výjezda, y, m. = kdo si na každého vy- jíždí, hubu otvírá. Záp. Mor. Brt. D. II. 415. — V., y. f. = výjezd. Výjezdu na meze učiniti. Arch. XV. 524.

385932   Vyjezděný Svazek: 4 Strana: 0954
Vyjezděný; -en, a, o, ausgefahren. V-ný vůz, cesta. Us. Tč.

385933   Vyjezditi Svazek: 4 Strana: 0954
Vyjezditi, vz Vyjeti.

385934   Výjezdný Svazek: 4 Strana: 0954
Výjezdný, Ausfahrts-, Abfahrts-, Ab- reise-. V. vrata a kůlny. Zpr. arch. VIII. 81.

385935   Výjezdný Svazek: 7 Strana: 1398
Výjezdný, výjezdový. V. návěští, Aus- fahrtssignal. Tch. 1889. 46.

385936   Výjezdový Svazek: 4 Strana: 0954
Výjezdový = výjezdný. L.

385937   Vyjezený Svazek: 4 Strana: 0954
Vyjezený; -en, a, o, ausgemästet. Má v-nou papuli. Mor. Šd.

385938   Vyjezený Svazek: 4 Strana: 0954
Vyjezený; -en, a, o. V. vlas, struppiges Haar.

385939   Vyjéžditi Svazek: 7 Strana: 1070
Vyjéžditi = vyjížděti, zastr.

385940   Vyježiti Svazek: 4 Strana: 0954
Vyježiti, il, en, ení, seine Stacheln her- ausrichten, ausspreitzen. Ježek se vyježil. — se na koho. Kočka se v-la na psa. Us. Tč. — se komu. V-ly se mu vlasy. Us. — si co. Mlatci nespali, dobre si oči nevyje- žili, tak strehli na všetky strany. Dbš. Pov. IV. 82.

385941   Vyježkovati,auskimmen, u bednářů. Sterz. I Svazek: 8 Strana: 0482
Vyježkovati,auskimmen, u bednářů. Sterz. I. 332.

385942   Vyjhráti Svazek: 4 Strana: 0954
Vyjhráti = vyhráti. Hr. rk. 373.

385943   Vyji Svazek: 4 Strana: 0954
Vyji, vz Výti.

385944   Vyjící Svazek: 4 Strana: 0954
Vyjící, heulend. Pes v. věští smrť. Us.

385945   Vyjídač Svazek: 4 Strana: 0954
Vyjídač, e, m., der Auf-, Verzehrer. Vz Výjedník.

385946   Vyjídák Svazek: 8 Strana: 0482
Vyjídák, a, m. = kdo jiné vyjídá. Záp. Mor. Brt. D. II. 415.

385947   Vyjídati Svazek: 4 Strana: 0954
Vyjídati, vz Vyjísti.

385948   Vyjiedřiti Svazek: 8 Strana: 0482
Vyjiedřiti. On (Ježíš) tu cestu ukázal a vyjiedřil, že nezabloudíme, budeme-li .. . 1500. Rokyc. Post. (List. fil. 1895. 136.).

385949   Vyjíkati Svazek: 4 Strana: 0954
Vyjíkati, vz Jíkati.

385950   Vyjikřiti Svazek: 4 Strana: 0954
Vyjikřiti, il, en, ení = jikry vyníti, den Fischroggen ausnehmen. — koho: rybu. Us.

385951   Vyjímač Svazek: 4 Strana: 0954
Vyjímač, vyjimač, e, m., der Ausnehmer, Ausdinger. Us.

385952   Vyjímač Svazek: 7 Strana: 1070
Vyjímač kostí, Grätenfanger.

385953   Vyjimadlo Svazek: 7 Strana: 1070
Vyjimadlo, a, n, Werkzeug zum Her- ausnehmen. Wld 15, 25.

385954   Vyjimák Svazek: 8 Strana: 0482
Vyjimák, a7 m. = kdo jiné utiskuje, na mzdě jim utrhuje. Val. Brt. D. II. 415.

385955   Vyjímání Svazek: 4 Strana: 0954
Vyjímání, n., das Herausnehmen, die Ausnahme, das Ausbedingen.

385956   Vyjímaný Svazek: 4 Strana: 0954
Vyjímaný, vz Vyjmouti.

385957   Vyjímatel Svazek: 4 Strana: 0954
Vyjímatel, vyjimatel, e, m., der Aus- nehmer. Jg.

385958   Vyjímati Svazek: 4 Strana: 0954
Vyjímati, vz Vyjmouti.

385959   Vyjímati se Svazek: 7 Strana: 1070
Vyjímati se. Vz Brt. Ruk. 90.

385960   Vyjímati se Svazek: 8 Strana: 0482
Vyjímati se nelze dobře nahradiť ani slo- vesem vyzerať ani robiti sa. Lépe: To město je pekné. Phľd. 1892. 621. na. Cf. Brs. 3. vyd. 395

385961   Vyjímati se Svazek: 9 Strana: 0383
Vyjímati se. Za to se v Pbľd. 1897. 245. doporučuje: Nésť se. Ten kraj, vrch, zámok dom atd z tejto strany nesie se velmi krásne. Vz tam více.

385962   Vyjímavý Svazek: 4 Strana: 0954
Vyjímavý = vyjímající, výminku činící, hypothetisch. V. úsudek. Krok.

385963   Vyjímečně Svazek: 4 Strana: 0954
Vyjímečně, ausnahmsweise. Šm.

385964   Vyjímečný Svazek: 4 Strana: 0954
Vyjímečný = výjemný. V. věta, enuncia- tio exceptiva. Nz. V. právo, jus singulare.

385965   Výjimek Svazek: 4 Strana: 0954
Výjimek, mku, m. = úlomek z písma vy- jatý, das Ausgenommene, die Auswahl, das Excerpt.

385966   Výjímek Svazek: 10 Strana: 0498
Výjímek, mku, m. = výjímka. Aby trh téhodní na den sobotní přeložen byl s vý- jimkem tím, aby... List. litomyšl. č. 43. r. 1512. Mš.

385967   Vyjímka Svazek: 7 Strana: 1070
Vyjímka, Ausnahme. Žádné pravidlo bez v-ky. Us. Pdl. Všecky v-ky jsou ná- sledkem analogie. Vz Kvř. 31. — V. = výbor. V z písem sv Hnoj. 262.

385968   Vyjimka, výjimka Svazek: 4 Strana: 0954
Vyjimka, výjimka, y, f, (vz Vyjmouti), die Ausnahme. V-kou, ausnahmsweise. J. tr. Bez v-ky, ohne Ausnahme. Bž. Půjčuje přece a připouští v-ku. Sš. II. 9. U Men- harta nečiněno zajisté žádné v-ky. Ddk. II. 458. V-ky jsou infinitivy kmenů na u. Bž. 22. — z čeho. J. tr. V-ky z těchto pravidel byly nečetné. Pr. V-ky z knihy Isidorovy. Ddk. IV. 328. — Často šp. místo: vymínka. Vymínka = co vymíněno, die Bedingung; vyjímka = co vyjato, die Ausnahme. Šř. Vz Vymínka. — V. = poslední brázda na záhoně, kterou se záhony od sebe oddělují. Na Zlínsku. Brt.

385969   Vyjinačiti Svazek: 4 Strana: 0954
Vyjinačiti, il, en, ení, vyjinačovati = jiným činiti, verändern. — se kdy. Po ne- moci se zcela vyjinačil, jest naskrz vyjina- čený. Na Ostrav. Tč.

385970   Vyjirchovati Svazek: 4 Strana: 0955
Vyjirchovati = jirchou podšiti, mit se- mischem Leder ausfüttern. — co: nohavice. Bern.

385971   Vyjískati Svazek: 4 Strana: 0955
Vyjískati, vyjískávati= vyhledati, aus- suchen. Na Slov. — co odkud: kamení z louky. Jg. Vši z hlavy. Us. Tč. — co: hlavu. Us. Tč. — V. = obrati, berauben. — V. (vyiskati) komu = nabiti, natlouci, na- klepati. Ve Slez. Šd.

385972   Vyjiskřiti Svazek: 4 Strana: 0955
Vyjiskřiti, il, en, ení, vyjiskřovati, her- vorsprühen. — co čím na koho: očima hněv. Us. Tč. — se odkud. Vyjiskřilo se z ohně, jak do něho hodil. Us. Tč. — se komu. V-ly se mu oči. Us. Tč.

385973   Vyjísti Svazek: 4 Strana: 0955
Vyjísti, vyjésti, vyjím, vyjez, jeda (ouc), jedl, jed, jeden, dení: vyjídati (na Slov. vyjé- dati), vyjídávati. Vz Jísti. V. = jeda vyhrýzti, vyhlodati, vykousati, heraus-, aus-, abessen, ausbeissen, ausnagen, ausfressen; vše snísti, auf-, wegessen, aufspeisen, bis zum Ausrot- ten verzehren; jedením o statek připraviti, auffressen, durch Essen um Hab und Gut bringen. — se = potravu ztráviti, die Vor- räthe aufzehren. Jg. — co. Vředy tělo vy- jídají. Us. Nepřátelé je vyjedli. Us. Cos nadrobil, vyjez. Měkký chléb kapsu vyjídá. Prov. Pk. Chodí nás leda vyjídať. Us. Šd. Jako kobylky je vyjídali. BR. II. 616. Ten člověk nás vyjí. Us. Tč. Ale toľké deti koho žeby nevyjedly! Dbš. Sl. pov. V. 66. V. plné komory chleba, koláčov a pečien. Dbš. Pov. I. 552. — co, koho odkud. Červi vyjídají jádra z jablek. Ms. Kaši z hrnce v. Us. Vyjídá mléko z mísy; Vyjez to z toho talíře. Šd., Tč. Maje mnoho statku, zdaliž nemusí míti mnoho čeládky, kteráž jej z toho statku vyjídati bude? BR. II. 497. a. Někoho ze statku v. (jedením o statek připraviti). Br. — jak. Kdo dlouho vyjídá, dlouho u mísy sedí a ji vylizuje, tomu svědčí šaty nebo bude dlouho živ. Na Mor. Vck. — se. Háj. Jak se služebník vyjí, ide pryč. Na Ostrav. Tč.

385974   Vyjísti co jak: do Svazek: 7 Strana: 1070
Vyjísti co jak: do posledního sousta. Us. Pdl.

385975   Vyjistiti Svazek: 4 Strana: 0955
Vyjistiti, il, štěn, ění; vyjišťovati = zji- stiti, versichern, bekräftigen. Na Slov. Bern.

385976   Vyjistotiti Svazek: 4 Strana: 0955
Vyjistotiti, il, ěn, ění = zjistotiti, ver- gewissern. Na Slov. Bern.

385977   Vyjíšiti Svazek: 4 Strana: 0955
Vyjíšiti, il, en, ení = jíchu vypustiti, ausjauchen. Ja.

385978   1. Vyjíti Svazek: 4 Strana: 0955
1. Vyjíti, vz Vyjmouti.