91001   Jačmenný Svazek: 6 Strana: 0476
Jačmenný, mor., slez. a slov. J. krúpy, múka. Šd.

91002   Jačmenovina Svazek: 6 Strana: 0476
Jačmenovina, y, f., der Gerstensaft. Slov. Loos.

91003   Jačmienky Svazek: 6 Strana: 0476
Jačmienky, pl., f., druh hrušek. Slov Rr. MBš. Vz Jačmenka

91004   Jačmýk Svazek: 6 Strana: 0476
Jačmýk, u, m. = ječmínek. Vz Ječmen. Mor. Brt. D. U Opavy. Zukl.

91005   Jačmyk Svazek: 8 Strana: 0132
Jačmyk, u. m. = ječmenné zrno na oku. Laš. Brt. D. II. 487.

91006   Jadač Svazek: 10 Strana: 0109
Jadač, e, m = badatel, zkournatel. Vz Gb Slov

91007   Jadan Svazek: 7 Strana: 1279
Jadan, a, m. = potakač. Mor. Rgl

91008   Jadani Svazek: 6 Strana: 0476
Jadani převzdívka obyvatelům těšanským na Brněnsku (v Těšanech), poněvadž zpíva- jíce vyplňují si neznámá slova písně hlaho- leni jadaná. Brt. L. N. II. 302.

91009   Jadánie Svazek: 6 Strana: 0476
Jadánie, n. Vz Jadati. J. m. rydánie, furor. Ž. Pod.

91010   Jadánie Svazek: 10 Strana: 0109
Jadánie, n. = bádání, zkoumání. Vz Gb Slov.

91011   Jadati Svazek: 7 Strana: 1279
Jadati, scrutari. Ž. kl. 63. 7. a j.

91012   Jadati co Svazek: 6 Strana: 0476
Jadati co. Cf. List. filol. VIII. 16., Mkl. Etynu. 99. Avšak badám a své srdce jadám. Sš. Bs. 181. Jadáchu jeho (Ježíše = obser- vabant), zdaliby v sobotu uzdravoval. ZN. — kde. Kdo v něm (v písmu) jadá. Sš. Bs. 181. — čeho = žádati. J. budú zá- kona, přikázání tvých; Budu j. přikázání Boha mého. Ž. kl. 99., 101., 103. — se = vztekati se (jako jedovatý). Mor. Kurz. — J. = třpytiti se. Slov. Jako tie hviezdičky pekne jadajú, voľačí mládenci frajerky hľadajú. Rr. Sb. Cf. Jagati.

91013   Jadati čeho Svazek: 1 Strana: 0594
Jadati čeho = pátrati po čem, vyptávati se, hloubati, erforschen. A hřícha jadaj, Job., zákona, sviedecstvie jeho j. Ps.

91014   Jadavý Svazek: 9 Strana: 0089
Jadavý = jedovatý. V jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 26.

91015   Jádce Svazek: 10 Strana: 0109
Jádce, e, m. = zkournatel, slidič Vz Gb. Slov.

91016   Jadeit Svazek: 6 Strana: 0476
Jadeit, u, m., nerost. Stč. Zem. 737.

91017   Jaden Svazek: 6 Strana: 0476
Jaden = jeden. Jadna žena. NB. Tč 48.

91018   Jadérce Svazek: 8 Strana: 0132
Jadérce, o, n., vz Jádro. Bav. 36.

91019   Jaderce Svazek: 10 Strana: 0109
Jaderce, e, n. = jadrce Vz Gb. Slov

91020   Jadérko Svazek: 1 Strana: 0594
Jadérko, vz Jádro.

91021   Jadérkový Svazek: 6 Strana: 0476
Jadérkový koláč. U Kr. Hrad. Bvř.

91022   Jadernáč Svazek: 9 Strana: 0090
Jadernáč, e, m. = druh jablek. Wlt.

91023   Jadernatý Svazek: 6 Strana: 0476
Jadernatý = jadrnatý. Šm.

91024   Jaderně Svazek: 8 Strana: 0551
Jaderně. Jaderňata, druh jablek. Ces. 1. V. 586.

91025   Jaderní Svazek: 1 Strana: 0594
Jaderní = jadrný.

91026   Jaderní Svazek: 10 Strana: 0109
Jaderní vlna Arch. XX. 286

91027   Jaderní Svazek: 10 Strana: 0594
Jaderní stolice slévačská. Ott. XXIII. 362.

91028   Jadernice Svazek: 1 Strana: 0594
Jadernice, e, f., kde stromy od jádra rostou, die Kernschule. — J., šp. m. jater- nice, die Leberwurst Na Slov. Plk.

91029   Jadernice Svazek: 6 Strana: 0476
Jadernice = jaternice. Slov. Slúžila sem u masára tri leta, jídala sem j., jelita. Koll. Zp. I. 350. -- Ssk.

91030   Jadernice Svazek: 6 Strana: 0476
Jadernice, druh jablek a hrušek. Val. a slov. Brt.

91031   Jaderníček Svazek: 10 Strana: 0109
Jaderníček, čku, m. Seju, seju j-čka, vyroste nám řimbabička, vyhojí se pak kra- vička (říká o Štědrém večeru, kdo rozha- zuje po zahradě zbytky večeře). Kšť Lid.

91032   Jádernička Svazek: 6 Strana: 0476
Jádernička, y, f. = hruška. Mor. Brt.

91033   Jaderník Svazek: 1 Strana: 0595
Jaderník, u, m., strom z jádra vyrostlý, das Kernobst. Jg.

91034   Jaderník Svazek: 8 Strana: 0132
Jaderník jabika, Kerngehäuse, n. Vz Phľd. XII. 568.

91035   Jáderník Svazek: 9 Strana: 0090
Jáderník, U, m. jádřinec, dutina hrušek u jablek, v níž jsou jadra. Vz Ott. XII. 997.

91036   Jaderník Svazek: 10 Strana: 0594
Jaderník, u, m. = náčiní slévařské. Ott. XXIII. 361.

91037   Jaderský Svazek: 1 Strana: 0595
Jaderský, adriatisch. J. moře, adrijské.

91038   Jadeřnica Svazek: 7 Strana: 1279
Jadeřnica, e, f. = jitřnice. Slov. Šb. D. 75.

91039   Jadět koho Svazek: 10 Strana: 0109
Jadět koho = svědivě boleti Val. Čes 1. XII. 188, III. 208.

91040   Jaděti Svazek: 1 Strana: 0595
Jaděti. Jadí mňa = svrbí mne. Na Mor. (vých. ).

91041   Jadina Svazek: 6 Strana: 0476
Jadina, y, f. = planika obecná, aRbutus. Vz Rstp. 987.

91042   Jaditi Svazek: 6 Strana: 0476
Jaditi = lektati, kitzeln. Slov. Ssk. — se = zlobiti se. Slov. Němc. I. 293,

91043   Jadivý Svazek: 10 Strana: 0109
Jadivý dluh Val Čes 1 XIII 208.

91044   Jadivý Svazek: 10 Strana: 0594
Jadivý = svědivý, palčivý. Brt. Sl. 126.

91045   Jádlinek Svazek: 7 Strana: 1279
Jádlinek, nka, m. = ovce v prvním roce. Plzeň. Brtv.

91046   Jadlisko Svazek: 10 Strana: 0594
Jadlisko, a, n. = držadlo lžíce. Brt. Sl. 126.

91047   Jadlovstvie Svazek: 10 Strana: 0109
Jadlovstvie, n. = jalovství Vz Gb. Slov

91048   Jádný Svazek: 6 Strana: 0476
Jádný = nižádný, žádný, strč. Vz Šf. III. 563.

91049   Jadovať Svazek: 10 Strana: 0594
Jadovať = otravovati. Brt. Sl. 126.

91050   Jádra Svazek: 1 Strana: 0595
Jádra = nároky, testiculi. Die Geilen. — J. = černé známky v koňských zubech, po nichž stáří jejich poznáno bývá, bob, die Kennung, der Kern, die Bohne. Us. — J. = co nejlepšího u věci, výbor, tresť, der Kern der Sache, Grund. J. vojska, lnu n. konopí, sukna (dobrota, hustosť), železa, dřeva (též: dřeň), obilí, Jg., sv. písma, lékařství. Nz. To bylo j. budoucí velikosti města (lépe: zárodek). Km. — J., vnitřek síti, Busen. Šp. — J. lesův, prostředek lesa. Šp. — J. zemské = vnitro, das Innere. Š. a Ž. — J. v lučbě. Původní skupeniny prvků, z nichž dílem výměnou (substitucí), dílem přistupováním a přilučo- váním ve všecky ostatní sloučeniny organické vycházejí, slují typy (Typus) či jádry (Kern). Šík. 391. Vz tam více. — Jádro, a, n., mě., slov. Zader, lat. Jadera, v Dalmacii. Lobk. J.

91051   Jadra Svazek: 8 Strana: 0132
Jadra, vz násl. Ňadra.

91052   Jadrář Svazek: 9 Strana: 0090
Jadrář, e, m. = obyvatel v Kobylí na Mor. Šeb. 195.

91053   Jádratý Svazek: 6 Strana: 0476
Jádratý = jadrnatý. Šm.

91054   Jadrce Svazek: 8 Strana: 0132
Jadrce, e, n., vz Jadérce, Jádro. Eozk. 1041. (Gb. H. ml. I. 166.).

91055   Jadrilo Svazek: 6 Strana: 0476
Jadrilo, a, n. = lodní plachta, strsl. Ppl. Gr. strbul. 21.

91056   Jadrinec Svazek: 6 Strana: 0476
Jadrinec, nce, m., das Kerngehäuse. Slov. Loos.

91057   Jadristý Svazek: 6 Strana: 0476
Jadristý, kernig. Slov. Phld. III. 1. 71.

91058   Jadrko Svazek: 10 Strana: 0109
Jadrko, a, n = jadérko, zdrobn. jádro.

91059   Jadrnáč Svazek: 6 Strana: 0476
Jadrnáč, e, m. = kámen hrubého zrna. Prm. IV. 188.

91060   Jadrnáč Svazek: 10 Strana: 0109
Jadrnáč, e, m. J londýnský (jablko) Nár list. 1903. č 233 4

91061   Jadrnatosť Svazek: 1 Strana: 0595
Jadrnatosť, i, f., jadrnosť, Kernigkeit.

91062   Jadrnatý, jadrnitý = l Svazek: 1 Strana: 0595
Jadrnatý, jadrnitý = l. jadrný, 2. k jádru podobný, kernicht.

91063   Jadrně Svazek: 6 Strana: 0476
Jadrně, vz Jadrný. Mus. 1880. 263. - J. = zlostně. Kouká j. U Litomšl. Bda.

91064   Jadrně Svazek: 7 Strana: 1279
Jadrně, malogranatum, zastr. Pršp. 26. 16.

91065   Jadrněť sa Svazek: 6 Strana: 0476
Jadrněť sa = dělati se, stavěti se. Ja di, nejadrň sa. U Uher. Brodu. Brt. D. 220.

91066   Jadrněti Svazek: 1 Strana: 0595
Jadrněti, ěl, ění, kernig werden. Smetana, chlapec jadrní. Jg. — po čem. Máslo jadrní po dobré pastvě. Jg. — v čem. V naději jadrnie dřevo múdrosti, aby neuschlo o rozpači. Št. —

91067   Jadrněti Svazek: 9 Strana: 0090
Jadrněti, ěl, ění. Voda v řece j-ní = při bývá jí. U Napajedel. Mus. ol. 1898. 106.

91068   Jadrnice Svazek: 1 Strana: 0595
Jadrnice = jadernice.

91069   Jadrnice Svazek: 6 Strana: 0476
Jadrnice, e, f. = jádroviště, die Kern- schale. Sl. les. — J., die Kernpflanze. Ib. — J. = ohryzek, šišen, šušen, das Kern- gehäuse. Ib. — J. = jadernice. Slov. Ssk.

91070   Jadrníček Svazek: 6 Strana: 0476
Jadrníček, čku, m., vz Jadrník.

91071   Jadrník Svazek: 1 Strana: 0595
Jadrník, u, m. = jaderník.

91072   Jadrník Svazek: 6 Strana: 0476
Jadrník, u, m., der Kernobstbaum, Kern- stamm. — J. v ovoci, das Kernhaus. Rr. Sb.

91073   Jadrniště Svazek: 1 Strana: 0595
Jadrniště, ě, n. = jadernice. Kernschule, Kerngehäuse.

91074   Jadrniti Svazek: 1 Strana: 0595
Jadrniti, 3. pl. -ní, il, ěn, ění, zjadrniti, jadrnívati, kernig machen. — co. Víno jadrní tělo (očerstvuje). L.

91075   Jadrnitý Svazek: 1 Strana: 0595
Jadrnitý = jadrnatý, jádratý.

91076   Jadrnka Svazek: 7 Strana: 1279
Jadrnka, pl, n., malogranata, zastr. Rozk., Pršp. 26. 26.

91077   Jadrnosť Svazek: 1 Strana: 0595
Jadrnosť, i, f. Budiž jako tuku a j-sti naplněna duše má. Št. Kernigkeit, Frischheit.

91078   Jadrnosť Svazek: 6 Strana: 0476
Jadrnosť. J. krmiva, NA. IV. 94., roz- umu, Km., obsahu, mluvy. Tf. — J. = čerst- vosť, rychlost. Listy filol. VIII. 33.

91079   Jadrný Svazek: 1 Strana: 0595
Jadrný, jaderný, jaderní, od jádro, jako luční od louka, stružní od strouha. Mk. — 1. Mnoho jader mající, kernig. J. ovoce (hrušky, jablka). — 2. Pevný, silný, tuhý, čerstvý, svěží, kernig, kernhaft, derb, kräftig, markig. Jg. J. maso, kus (dobytka), chléb, chlapec, dívka, Jg., Us., sieť. Lex. vet. Víno ze sudu jadrnější než z láhve. Jg. J. obilí. — 3. Obzvláštní, důkladný, silný (ale krátký), kernhaft, kernig, kräftig. J. řeč, myšlénky, slovo. Jg.

91080   Jadrný Svazek: 6 Strana: 0476
Jadrný = pevný atd. J. krmivo, NA. IV. 94., lůj, tabule, kůže, Šp., ruda, NA. IV. 158., Hř. 25., máslo jak íkry, Brt, mýdlo, Kernseife (z mýdlového klihu kuchyňskou solí vyloužené. Lojové, olivové, oleinové, voskové, pryskyřicové), Stč. Al., Kk. Fys. 78., S. N. V. 582. jídlo, Sdl. Hr. I. 3., led, Dch., hlas, Vlč., zima (tuhá), Val. Vck., obličej (markirter Gesichtsausdruck). Posp. J. jazyk, řeč, huba (vždy pohotově) Mor. Brt. D. 220. — J. = důkladný atd. J. místa ve spise, výraz, Dch., zaklení, Šbr., rým, mluva básnická, básnictví. Tf.

91081   Jadrný Svazek: 10 Strana: 0109
Jadrný kořen (zelený), herba virens Ev. ol Gen 1. 12.

91082   Jádro Svazek: 1 Strana: 0595
Jádro, a, n., jadérko (jadýrko), a, n.; gt. pl. jader, v ostatních pádech podržuje dlouhé á. Der Kern. — U třešní a švestek: pecka, pecička; u bylin: semeno. Vz Semeno. U obilí: zrno. Jádro skládá se z bílku, děloh, z kle (klíčku) a žloutku. Rostl. J. ořechové, man- dlové, švestkové, třešňové, broskvové, slu- nečnicové, tykvové, Jg., borové, kdoulové, klokočové, rajské atd. Kh. Jádro ze škořípky vyníti. V. To jsou koně jako jádro. L. V tom j. vězí. Totě jadérko. Vz Chytrý. Č. Kdo chce jádro jísti, musí prve skořepinu rozlu- štiti. Vz Pracovitosť. Kom., Lb. Kdo chce j. jísti, musí prve ořech rozlousknouti. Č. —

91083   Jádro Svazek: 6 Strana: 0476
Jádro buničné (menší tělisko obsažené v jádru buničky, der Zellkern, nucleus. Ves. L 81. V j. buničném jest jedno nebo více tělisek, jež slovou jadérka. Kk., Schd. II. 154. J. vaječníkové, der Fruchtkern, pupen- cové, Knospenkern, zárodkové, Eikern, Sl. les., Šfk. 391., Sal. 239., Slb. Rostl. XLII., Kk. 5, 19., 53., 59., 76., 85., Rst. 420., Rosc. 18, 20., 33., 90., S. N., Mllr. 11., 21., Mkl. Etym. 104., Rk. Sl. Pšenice přišla do jádra. Ntk. J. pšeničné, Ž. wit. Deut. 14., obilné. Ž. wit. 147. 14. Abyste jedli j. zem- ské (medullam terrae, tuk země); J. pše- ničné. BO. Pod šupinou hledej jádra (na zevnějšek nehleď). Sb. uč. — J. = výbor, trest. J. věci, otázky, Dch., návrhu, filosofie. Lpř. Do jalových písni vice jádra vpraviti. Kom. J. myšlének. Dk. Má drsný obal, ale j. křesťanské. Šml. J. historické pověsti, Šmb., povahy. Dk. P. 162., Šml. I. 44. Každý básnický obraz jest v jádře svém vlastné srovnání. Mus. 1880. 426. Od jádra tragický, durch und durch tragisch. Lpř. Sl. I. 107. — J. síti. Vz Nevod. — Vaření mýdla do jádra (dovařování mýdla, poslední vaření už čistého mýdla, aby zhoustlo a nadbytku vody se zprostilo). Stč Al. J. dřeva, das Kernholz. Šp. Uchází mu j. (o koni, když mu noha slábne a on kulhá). U Hořic. Hk. J. pevnostní = tvrz ve středu souhradbí všech kol kolem rozložených silnější, réduit. S. N XI. 178., NA III. 149., 145. — J. průřezu. Pek. 44. J. mlhoviny, S. N. V. 384., vlasatice (hlava), Stč. Zem. 247., skvrny sluneční. Stč. Zem. 180. J. kůže, Šp., pí- šťoly, NA. V. 204, uhlíkové, Rm. I. 71., obratlové, Frč. 2. vd. 196., šroubu. NA. IV. 50., Včř. II. 49. Podtíná-li se strom, vyseká se do něho jamka, díra (jádro), aby se mohl povaliti. Val. Vck. — J. = fazole. Svato- janská jadírka (dRuh bobů tmavohnědých). U Třebechovic. Kšť. — J. z knih lékař- ských. Vz Jir. Ruk. I. 302.

91084   Jádro Svazek: 7 Strana: 1279
Jádro. O krácení á vz Gb. Ml. I. 86.

91085   Jádro Svazek: 8 Strana: 0132
Jádro, vz Idre (3. dod.). J. na jádro (do- bytče zrnem krmené). Mor. Čes. 1. Y. 420. — J. = středové láno elektrické (ve středu ji- ných položené). KP. VIII. 199.

91086   Jádro Svazek: 9 Strana: 0090
Jádro. J. buňkové, čivové, čočkovité, dře- věné; vajíčka rostlinného. Ott. XII. 1000. Stromy z jader pocházející: hruška, jabloň, fík, kď>ule, moruše, vlaský ořech. Fisch. Hosp. 126. nn. Je d brého jádra (zdravý). Hoř. 90. Jádro, doktore, jádro churaví Smí. IV. 102. — J. dřeva = vnitřní část' let. KP. VII. 210. — J. zubu koňského = prohlubina v třecí ploše řezáku s černým barvivem zna- čená, dle které lze ustanoviti stáří koně. Ott. XII. 1000. — J. souhradbí = střed hradeb. Ott. XII. 1000.

91087   Jádro Svazek: 10 Strana: 0109
Jádro, a, n. = vnitrní zdivo vysoké peci. Vz KP X 144 — J semene Vz Semeno.

91088   Jádrohnilosť Svazek: 6 Strana: 0477
Jádrohnilosť, i, f. = hniloba v jádře, od jádra, die Kernfäule. Sl. les.

91089   Jádrohnilý Svazek: 6 Strana: 0477
Jádrohnilý = shnilý v jádře od jádra, kernfaul. Sl. les.

91090   Jadroočec Svazek: 6 Strana: 0477
Jadroočec, čce, m., ein Fischauge. Srn.

91091   Jadrooký Svazek: 1 Strana: 0595
Jadrooký kůň, fischäugig. D.

91092   Jádrovatý Svazek: 1 Strana: 0595
Jádrovatý = jadrnatý.

91093   Jádroviště Svazek: 1 Strana: 0595
Jádroviště, ě, n. = jadernice. D.

91094   Jádroviště Svazek: 6 Strana: 0477
Jádroviště, ě, n. = jadrnice, die Kerm- schule. Sl. les.

91095   Jádrovitý Svazek: 1 Strana: 0595
Jádrovitý, kernartig.

91096   Jádrovitý Svazek: 6 Strana: 0477
Jádrovitý. J. vrstva (v oku). Osv. I. 146.

91097   Jádrovka Svazek: 6 Strana: 0477
Jádrovka, y, f. = kořalka ze švestko- vých a slivových jader. Us. Rgl. — J. = mlž. J. perleťová, nucula margaritacea; česká, n. bohernica; hřebenitá, n. pectinata; polo- kružuá, n. semilunaria. Vz Frč. 219., NA. V. 641.

91098   Jádrovník Svazek: 1 Strana: 0595
Jádrovník, u, m., šourek, der Hodensack. Jg. —

91099   Jádrový Svazek: 1 Strana: 0595
Jádrový, Kern-, Hoden-. J. míšek = já- drovník.

91100   Jádrový Svazek: 6 Strana: 0477
Jádrový, Kern-. J. ovoce, vz Jádro. Us. Pdl. — J. kůže, Wld., mýdlo (vz Jádro), řemen, Wld., tyč, die Kernstange, NA. III. 123., hradba (vz Jádro). NA. III. 145. J. nebozez (dutý n.) č. obvrták, der Kern- bohrer. Hrbk.

91101   Jadruš Svazek: 6 Strana: 0477
Jadruš, e, f. (?), Godruch, ves u Hajdy v Chebsku.

91102   Jadruše Svazek: 6 Strana: 0477
Jadruše Horní a Dolní, Ober-, Unter- Godrisch, vsi n Plané v Chebsku. PL., Blk. Kfsk. 1326.

91103   Jádření Svazek: 1 Strana: 0595
Jádření, n. K. j. ! velí porybný, mají-lise ryby z nevodu (veliké síti) vybírati. Šp. Die Netzaufnahme. Vz Vyjádřiti.

91104   Jádřeti Svazek: 1 Strana: 0595
Jádřeti, el, ení, jádro dostávati, sich kernen. Jg.

91105   Jádřinec Svazek: 1 Strana: 0595
Jádřinec, nce, m. Kerngehäuse.

91106   Jádřinec Svazek: 9 Strana: 0090
Jádřinec, nce, m., vz předcház. Jáderník.

91107   Jadřiště Svazek: 8 Strana: 0551
Jadřiště, ě, n. Nástroj z jadřiště kamen- ného, (les. 1. VI. 123.

91108   Jádřiti Svazek: 1 Strana: 0595
Jádřiti, il, en, ení, jadrnosť z textu vy- bírati. Kom.

91109   Jádřiti co Svazek: 10 Strana: 0594
Jádřiti co: ryby = z nevodu vybírati. Čes. 1. XIV. 92.

91110   Jádřiti se Svazek: 6 Strana: 0476
Jádřiti se = jádřeti. Tam se pilnosť jádří správců. Pl. I. 73.

91111   Jádřitý Svazek: 1 Strana: 0595
Jádřitý, jádratý, viel-, grosskernig. Jg.

91112   Jady Svazek: 6 Strana: 0477
Jady = kady, kudy, zastr. Anth. Jir. I. 3. vd. XXXV.

91113   Jadýrko Svazek: 10 Strana: 0109
Jadýrko, a, n, zdrob jádro.

91114   Jadyž Svazek: 6 Strana: 0477
Jadyž = kudy. Alx. B. v. 170. (HP. 76.). J. šel, tady prše před ním běhal přeč liud srše. Jir. exe. Vz Jir. Nkr. 93. J'ho duše nešla tady, jadyž .... Výb. II. 3. — J. == kadyz, když. Leg. o 12 apoštol. 57.

91115   Jadyž Svazek: 9 Strana: 0090
Jadyž. Učinil dvérce, jadyžby (kudyby) vsel. Rozb. III. 735.

91116   Jadyžto Svazek: 7 Strana: 1279
Jadyžto, adv , quo, zastr. Hank. Sb. 324.

91117   Jadyžto Svazek: 10 Strana: 0109
Jadyžto = kadyžto Pass. 645 1 Vz Jadyž

91118   Jaeckl Svazek: 6 Strana: 0477
Jaeckl Mart. 1739. Jg. H. 1. 2. vd. 571., Jir. Ruk. I. 302.

91119   Jaferník Svazek: 10 Strana: 0109
Jaferník, u, m., jméno byliny na Orav- sku. Sb. sl 1901 187.

91120   Jafet Svazek: 6 Strana: 0477
Jafet Jau, bratr čes., f po r. 1607. Vz Šb. Dj. ř. 2. vd. 252., Jg. H. 1. 2. vd. 571., Jir. Ruk. I. 302., Sbn. 945., 432, 938., Hš. Dodatky (II. 24. č. 138., 140.) k Jg. H. 1., Pyp K. II. 358.

91121   Jafet Svazek: 9 Strana: 0090
Jafet Jan, cír. dějepisec bratrský. Vz Flš. Písrn. I. ?8?.

91122   Jafira Svazek: 6 Strana: 0477
Jafira = jafura. Slov. Bern.

91123   Jafriť Svazek: 6 Strana: 0477
Jafriť = ležať na koni. Slov. Gemer. Dbš.

91124   Jafura Svazek: 6 Strana: 0477
Jafura, y, f. = čučoriedka, borovnice, vaccinium myrtillus. Slov. Rr. Sb., Phld. IV 263.

91125   Jag Svazek: 6 Strana: 0477
Jag, u, m. = jagot, der Schimmer. Slov. Vidim samý jas a j. (vycházejícího slunce). Hdž. Čít. 133. Vz Jagot.

91126   Jag Svazek: 8 Strana: 0132
Jag = jak. Týnec. Brt. D. II. 95.

91127   Jagababa Svazek: 6 Strana: 0477
Jagababa, y, f. == Ježibaba, bola bytosť zlá, ináč menovala sa jazerná mať, lesná mať, čertova mať, podnes hovorí sa: Jazerná mať ťa zabila, vzala. č. Čt. 385. Vz Ježi- baba.

91128   Jagar Svazek: 7 Strana: 1279
Jagar, a, m. = myslivec, z Jäger. Mor. Brt.

91129   Jagárka Svazek: 8 Strana: 0132
Jagárka, y, f. = myslivna (cizí). V Pod- luží. Brt. D. II. 515.

91130   Jagať sa Svazek: 6 Strana: 0477
Jagať sa = třpytiti se. Slov. Neuschnutá rosa jagala sa v slunečných lúčach bleskom dúhobariev. Phld. III. 1. 5. Vz Jadati.

91131   Jagata Svazek: 6 Strana: 0477
Jagata, y, f. = agata, akác, die Akazie. Laš. Tč.

91132   Jagati sa Svazek: 8 Strana: 0132
Jagati sa. Na výstave jagá sa tisíc svetil; Biskupská čiapka jagala sa na slnci; Jagajú sa na bylinkách. Slov. Phľd. 1892. 409., 414., 1894. 265.

91133   Jagavý Svazek: 8 Strana: 0132
Jagavý. J. palác, hviezda. Phľd. 1891. 416., 1892. 678.

91134   Jagavý = třpytící se Svazek: 6 Strana: 0477
Jagavý = třpytící se. Ale to svetlo je nie tak j -vô a jasavô ako to zo slnca. Slov. Hdž. Čít. 136.

91135   Jagelovský Svazek: 7 Strana: 1279
Jagelovský věk v Čech. Vz Pal. Rdh. II. 523. nn.

91136   Jager Svazek: 1 Strana: 0595
Jager, gra, m., Erlau, mě. v Uhřích. — Jagerský.

91137   Jágerka, y, f., vz Svazek: 6 Strana: 0477
Jágerka, y, f., vz Zajíc (V. 91. a. 11. ř. zdola).

91138   Jägerndorf Svazek: 1 Strana: 0595
Jägerndorf, Krňov, a, m., ve Slezsku.

91139   Jägernfeld Svazek: 1 Strana: 0595
Jägernfeld, Krnov na Mor.

91140   Jagić Svazek: 9 Strana: 0090
Jagić Vatroslav. Vz Ott. XII. 1005., Jub. XIII.

91141   Jagič Svazek: 6 Strana: 0477
Jagič Vatroslav, nar. 1835. ve Varaždíné, prof. slavistiky ve Vídni, redaktor Archivu f. slav. Philologie. Pyp. K. I. 373. (životop. 213.), II. 540., List. filol. X. 466., Rk. Sl., Šre. 516., 517.

91142   Jagič Svazek: 10 Strana: 0109
Jagič Vatroslav Vz Lit 1. 918.

91143   Jago Svazek: 1 Strana: 0595
Jago, a, n., San Jago, ostrov. Vz více v S. N. IV. 135.

91144   Jagot Svazek: 6 Strana: 0477
Jagot, u, m. = třpyt, blyskot. Slov. J. mihotavých drahokamov. Skvelý jas hviezd venčí traslavým j-tom tichosť pozdných ho- din. Phld. III. 11. 16.

91145   Jagotavý Svazek: 6 Strana: 0477
Jagotavý = třpytivý. Slov. J. hrot. Phld. IV. 3.

91146   Jagotný Svazek: 6 Strana: 0477
Jagotný = třpytivý, blýskavý. Slov. Michal ešte svietil jim mávajúc hlavňou, až z nej prší dažď iskier mihom j-tným. Phld. VI. 268. (IV. 24., VI. 267.).

91147   Jagra Svazek: 6 Strana: 0477
Jagra, y, f, cukr z kokosníku. Vz Rstp. 1631.

91148   Jägrovka Svazek: 6 Strana: 0477
Jägrovka, y, f. = kazajka, košile, pun- čocha vlněná dle návodu Jägrova udělaná. Us.

91149   Jaguar Svazek: 1 Strana: 0595
Jaguar, a, m., největší dravec jižní Ame- riky. Vz S. N. IV. 135.

91150   Jaguar Svazek: 9 Strana: 0090
Jaguar, a, m. = tigr americký. Vz Ott. XII. 1010.

91151   Jagžev Svazek: 8 Strana: 0132
Jagžev = jakživ. Brt, D. II. 95. (Týnec).

91152   Jagživ Svazek: 7 Strana: 1279
Jagživ = jaktěživ. To je j. = jisté. Val. Slavč. 97.

91153   Jah Svazek: 6 Strana: 0477
Jah = inu. Slov. Ssk.

91154   Jahan Svazek: 10 Strana: 0109
Jahan, a, m. = jahen. Vz Gb. Slov

91155   Jahanný Svazek: 10 Strana: 0109
Jahanný od jahan Vz Gb. Slov

91156   Jahelka Svazek: 1 Strana: 0595
Jahelka, y, f., jahelina, pích, Hirse- stampfe, -mühle. Us.

91157   Jahelka Svazek: 6 Strana: 0477
Jahelka = kašník. Dch.

91158   Jahelka Svazek: 7 Strana: 1279
Jahelka, y, f. = mlýnské složení k olu- pování prosa. Vz KP. V. 670.

91159   Jahelna Svazek: 6 Strana: 0477
Jahelna, y. f., die Hirsenmühle. Rk.

91160   Jahelnice Svazek: 1 Strana: 0595
Jahelnice, e, f. = jahelka.

91161   Jahelničkář Svazek: 10 Strana: 0594
Jahelničkář, e, m. = kdo dělal jahel- níčky z kůže i ze dřeva. Wtr. Řem. 182.

91162   Jahelník Svazek: 1 Strana: 0595
Jahelník, u, m., jídlo z jahel, Hirsenauflauf.

91163   Jahelník Svazek: 6 Strana: 0477
Jahelník také a) krupník, mlýn na kroupy, b) pouzdro na jehlu jehlovky, die Nadel- büchse. NA. III. 108.

91164   Jahelník Svazek: 7 Strana: 1279
Jahelník = jahelná kaše vypečená se zelnými listy, strouhanou mrkví n. cibulí. Na Žďársku. NZ. I. 71. Jinde dávají do jahel nakrájená jablka. NZ. I. 139. Ševcov- ský j.: z jablek, rýže n. krupek, mléka a uzeného vepřového masa. U Loučně. NZ. I. 296 Bude po tobě a neřekneš ani jahel- ník 1b.

91165   Jahelník Svazek: 9 Strana: 0090
Jahelník. Neřek ani jahelník (zabil se). Hoř 122.

91166   Jahelník Svazek: 10 Strana: 0109
Jahelník, a, m. = jehelnik, jehlář. Tk- li, r. 184.

91167   Jahelný Svazek: 1 Strana: 0595
Jahelný. J. kaše, Hirsebrei. Jg.

91168   Jahelný Svazek: 6 Strana: 0477
Jahelný. J. stěna ve stavitelství vodním Stat. př. kn. 1877. 97.

91169   Jahen Svazek: 1 Strana: 0595
Jahen, hna, m., z řec. óiáxovoc, der Dia- konus. Jahnem býti. V. Vz více v S. N. IV. 135.

91170   Jahen Svazek: 6 Strana: 0477
Jahen, dle Wenzlova Pravopisného uka- zatele jáhen, z óiáxovo?, cf. ďábel z uiaßo- Aoe. Sv. Štěpán byl jeden z zvolených sedmi jahnóv Pass. XIV. - Cf. Kram. Slov., Mkl. Etym. 45.

91171   Jahence Svazek: 6 Strana: 0477
Jahence = jehňata. Slov. Rb. Sb.

91172   Jahenka Svazek: 6 Strana: 0477
Jahenka, y, f., die Diakonissa. Rk.

91173   Jahenský Svazek: 1 Strana: 0595
Jahenský, Diakonus-. J. úřad. Jg.

91174   Jahenství Svazek: 1 Strana: 0595
Jahenství, jahenstvo, a, n. Das Diakonat. Na j. posvětiti. Zák. sv. Ben.

91175   Jahiiací Svazek: 6 Strana: 0477
Jahiiací = jehněčí. Slov. Bern.

91176   Jáhla Svazek: 1 Strana: 0595
Jáhla, y, f., gt. pl. jahel, v ostatních pádech podržuje á. Jáhla, prosné zrno bez šupiny. Gemahlene Hirse. — Jáhly, pl., prosné krupky. Plevy od jahel. V. Kaše z jahel. — J., vyraženina na těle k jáhlám podobná, ein hirsenartiger Ausschlag.

91177   Jahla Svazek: 1 Strana: 0595
Jahla, vz Jehla.

91178   Jáhla Svazek: 6 Strana: 0477
Jáhla = prosné zrno bez šupiny. Rstp. 1721. (1714.), Sv. ruk. 322., Kram. Slov., Mllr. 76., Kk. 108, Slb. 165., Byl. 15. stol. Pokradla jí něco jahel. NB. Tč. 240.

91179   Jáhla Svazek: 7 Strana: 1279
Jáhla. Výroba jahel. Cf. K.P. V. 670. nn., NZ. I. 139. — J. = nemoc. 15. stol. Jgć. XIV. 36.

91180   Jáhla Svazek: 9 Strana: 0090
Jáhla. Chce vše provésti, i dyby za groš jáhla byla Hoř. 119. — J., milium, uzlík na kůži víček očnícch a líci atd. Vz Ott. XVII. 346.

91181   Jáhlář Svazek: 10 Strana: 0109
Jáhlář, e, m = prodavač jahel. Čes. 1 XI 372.

91182   Jáhlatý Svazek: 1 Strana: 0595
Jáhlatý, hirsenartig. J. lišej. Jg.

91183   Jáhlí Svazek: 10 Strana: 0109
Jáhlí, n. (hromadné = jáhly). Dšk. Km 6.

91184   Jahlice Svazek: 1 Strana: 0595
Jahlice = jehlice.

91185   Jáhlina Svazek: 1 Strana: 0595
Jáhlina, y, f., hirsenförmige Flechten. Sal.

91186   Jáhlina Svazek: 6 Strana: 0477
Jáhlina, miliaria = akutní povrchní zánět kůže, při němž na kůži množství puchýřů se utváří. S. N. IV. 136. a., X. 163. J. kru- hová. Odb. patli. III. 118. Friesel. Dch., Sal. 239.

91187   Jáhlina Svazek: 10 Strana: 0109
Jáhlina y, f J opasní, bederní, kyčelní vřed, vřed ohnivý, bederní růže, oheň sv Antonína, herpes zoster Ktt.

91188   Jáhliny Svazek: 10 Strana: 0109
Jáhliny potní, sudor anglicanus, febris miliaris, Schweissfriesel Ktt

91189   Jáhlitý Svazek: 1 Strana: 0595
Jáhlitý, hirsenartig.

91190   Jáhlo Svazek: 8 Strana: 0132
Jáhlo (?). Cf. předcház. Jáblo.

91191   Jahlovati Svazek: 1 Strana: 0595
Jahlovati, beraniti, rammen, rammeln. D.

91192   Jáhlovitý Svazek: 7 Strana: 1279
Jáhlovitý, hirsenartig.

91193   Jáhlovitý Svazek: 10 Strana: 0109
Jáhlovitý. J spála J. výduť, aneurysma miliare Ktt

91194   Jáhlový Svazek: 7 Strana: 1279
Jáhlový, Hirsenkorn-.

91195   Jahn Svazek: 6 Strana: 0477
Jahn Jiljí, řed. real, škol v Pardub., spisov., nar.' 1838. Vz Pyp. K. II. 419, Tf. H. 1. 3. vd. 129., 189., 193., Šb. Dj. ř. 2. vd. 252., S. N., Rk. SI., Bačk. Př. 181. — J. Zdeněk, prof. v Plzni, nar. 1849. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 193., Bačk, Př. 161. — J. JEngelb. 1813. Jg. H. 1. 2. vd. 571. O jiných J. vz S. N.

91196   Jahn Svazek: 7 Strana: 1279
Jahn J. V. Cf. Bačk. Př. 181. —J. Z. V. Vz ib. 161.

91197   Jahn Svazek: 9 Strana: 0090
Jahn Jan Quirin, čes malíř, 1739. —1802. — J. Jiljí, řed. real, škol, nar. 1838. — J. Rich., čes. tech., nar. 1840. — J. Zdeněk, čes. chemik, nar. 1849. Vz Ott. XII. 1011. —1016. (Jub. XIII. )

91198   Jahn Svazek: 10 Strana: 0109
Jahn Jiljí + 18/5 1902. Vz Nár. list. 1902 č. 137. — J. Method, spis. Sr Zvon IV. 211

91199   Jahn Svazek: 10 Strana: 0594
Jahn Meth., spis. Zl. Pr. XXI. 250.; J. Jarosl., spis.

91200   Jahňa Svazek: 6 Strana: 0477
Jahňa, aťa, n. = jehně. Laš. Tč. Zlínsky. Brt.

91201   Jahna, jahnica Svazek: 1 Strana: 0595
Jahna, jahnica, na Slov. — jehnice.

91202   Jahňačka Svazek: 6 Strana: 0477
Jahňačka, y, f. = vlna jehněčí. Val. Brt. D. 220.

91203   Jahňačka Svazek: 9 Strana: 0441
Jahňačka, y, f. = jednoroční ovce. Mus. ol. 189?. 119. "

91204   Jahňada Svazek: 6 Strana: 0477
Jahňada, y, f. = jehněda. Slb. XLII. — J. žalná = vrba smutková, die Trauerweide. Ziak.

91205   Jahně Svazek: 10 Strana: 0109
Jahně, ěte, n. = jehně Mš

91206   Jahňec Svazek: 6 Strana: 0477
Jahňec, hence, m., ein Lamm männlichen Geschlechtes. Slov. Ssk.

91207   Jahnel Svazek: 6 Strana: 0477
Jahnel Jos., nar. 1807., kněz. Jg. H. 1. 2. vd. 571.

91208   Jahněnec Svazek: 6 Strana: 0477
Jahněnec, nce, m. = jehně. Slov. Glč. II. 342. Pásol j-nce. Čkžk. I. 10.

91209   Jahniatka Svazek: 8 Strana: 0132
Jahniatka, n. = púzalky, kočičky. Vz Barka (3. dod.). Jahoda. O nepřehlas. tvaru cf. Gb. II. ml. I. 102. Pod vysokými stromy malé j-dy rostou, (bohatí — chudí)." N ár. list. 1894. č. 169. odp. feuill. Cf. násl. Strom. Kto by (ve vinohradě) škodu učinil na j-dách, na révě n. na dříví. Čel. Pr. m. II. 925. — J. psí, vz Dřevěník (3. dod.).

91210   Jahniatko Svazek: 6 Strana: 0477
Jahniatko = jehňátko. Slov. Ssk.

91211   Jahnice Svazek: 6 Strana: 0477
Jahnice, e, f. = jarní jehně; ovečka po- nejprv obahnilá, Val. Vck.; ovce samice. Ssk.

91212   Jahnička Svazek: 6 Strana: 0477
Jahnička, y, f. = ovce ještě neobahnilá. Mor. Brt. Cf. Jahnice. Kňazovi daj j-čku za mú hřiešnú dušičku. Sl. sp. 173.

91213   Jahniti se Svazek: 6 Strana: 0477
Jahniti se = bahniti se, lammen. Ssk.

91214   Jahnovský Svazek: 6 Strana: 0477
Jahnovský, Diakons-. Rk.

91215   Jahnovsťví Svazek: 6 Strana: 0478
Jahnovsťví, n , das Diakonat. Rk.

91216   Jahnový Svazek: 1 Strana: 0595
Jahnový, Diakons-. Vz Jahen. J. knihy. Bib. —

91217   Jahnový Svazek: 6 Strana: 0478
Jahnový. J. díl, pars Levitarum. Ol. 2. Esd. 135.

91218   Jahoda Svazek: 1 Strana: 0595
Jahoda, y, f., jahodka, jahůdka, jahodečka, y, f., die Beere. J. lesní, zahradní, štěpná, trávná, svatovitská. Talíř jahod. Odpověď dává o slívách, když pře jest o jahodách. Za času sluší hrušky česati, višně trhati, i svým časem jahody sbírati. Jg. Černé j.; obecné (borůvky, myrtové jahůdky, vraní oka), větší. Jahody červené (brusnice); chlu- paté (chlupátka); svatojanské (rybes); mořské n. moruše; malinové (maliny); černé malinové (ostružiny); tučné; babí (čípek); břečtanové; svídové, lentyškové; střemchové. J. vinné, bezní (bzové). Jg. J. alkermesové, červcové, dráčové, dřínkové, hlohové, jeřabové, lepí- kové, vlčí, vranoočí, židovské. Kh. Pozdě v les na jahody, ano léto prošlo. Vz Pozdě. Č. Jde má milá na jahody na zelená borka. Rkk. 61. Na vychválené jahody s košem se nechodí. Č. To byly jahody, toto jest ořech (když se věc snadná k nesnadné přirovnává. Vz Nesnáze). Č. Běličky vody zajíčky, jahůdky lesa lahůdky. Hrš. To je tolik, jako když dá krávě jahodu (= nic). Vz Třešně. Us. — Jahody = líce, die Wangen. Mat. verb. —

91219   Jahoda Svazek: 6 Strana: 0478
Jahoda, lit. ůga. Mkl.aL. 105., Etym. 99. V MV. nepravá glossa. Pa. J. = plod slo- žitý, jehož jednotlivé plůdky, halénky ne- pukavé, ponořeny jsou do masitého lůžka, obzl. pak = ovoce jistých rostlin (jahod- níku, borůvky). S N., Rk. Sl. J. ananasová. Vlč. Jahůdky jalovce. Mtl. Mořské j. (mora, moruše). ZN., Sv. ruk. 321., Ž wit. 77. 47 JahodEnka, jahodička. Cf. Kk. 59., 195, 251., KP. III. 339, Sbtk Rostl. 256.-258., Slb. XLII., Rstp. 497., 983., 984., Kram Slov., Slov. zdrav. J. židovská. Mllr. 68. J. černé, Mllr. 109., červené, 47., psí, 21., 87., šarlatové, 79., svatojanské. 89. V té seči pro mne vysoko j. (vítězství daleké). Brodz. J-da, j-da, jahodový lístek, málo sem rozdala synečkovi kystek. Sš. P. 353. Sedí panna v kříčku v červeném mentýčku; Sedí panna na pařízku, drží psíčka na ře- tízku (= jahoda. Hádanka). Km.1886. 718. — J. = líce. Krásné sú jahodky tvú lící, pulchrae sunt genae tuae. BO. — Jahůdka slzná — začervenalá hmota ve vnitřním Koutku očním : j-ky myrtové = zbytky pa- nenské blány v pošvě. Slov. zdrav. — J. = kráva hodně červená. Mor. Brt,, Vck. — J., y, m., os. jm. 1515. — J., y, f., sam. u Be- rouna.

91220   Jahoda Svazek: 7 Strana: 1279
Jahoda. Pověry o j-dách. Mtc. XVI. 91.

91221   Jahoda Svazek: 9 Strana: 0090
Jahoda. Vz Ott. XII. 1016. Je toho, jako po božím těle jahod v lesním trávníku. Šml. IV. 38. — J. mořská = moruše. M. Polo. Mus. 1898. 499.

91222   Jahoda Svazek: 10 Strana: 0109
Jahoda, y, f. J. vinná (zrno) Lbk 55.

91223   Jahoda Svazek: 10 Strana: 0594
Jahoda. Potom to bude, keď budú na peci jahody (růsti). Mus. slov. VI. 109.

91224   Jahodababa Svazek: 6 Strana: 0478
Jahodababa, y, f., vz Ježibaba (dod).

91225   Jahodák Svazek: 1 Strana: 0596
Jahodák, u, m. Beerenmost. Rk.

91226   Jahodář Svazek: 1 Strana: 0596
Jahodář, e, m. Erdbeerpflücker. Rk.

91227   Jahodářka Svazek: 1 Strana: 0596
Jahodářka, y, f., druh hrušek, na Slov. Plk. —

91228   Jahodářka Svazek: 6 Strana: 0478
Jahodářka, die Beerensammlerin. Us.

91229   Jahodčí Svazek: 10 Strana: 0109
Jahodčí, n — jahodí. Jrsk. IX. 189.

91230   Jahodeň Svazek: 6 Strana: 0478
Jahodeň, dně, f. — jahodina, jahodník. Brt., Nrd

91231   Jahoděnka Svazek: 6 Strana: 0478
Jahoděnka, y, f. = jahodička. Sl. ps 36. — J. = les. Na Vsacku. Vck.

91232   Jahodí Svazek: 1 Strana: 0596
Jahodí, jahůdí, jahodoví, n., jahodový keř, Erdbeerstrauch. Jg.

91233   Jahodička Svazek: 6 Strana: 0478
Jahodička, y, f. = malá jahoda.

91234   Jahodičový Svazek: 8 Strana: 0132
Jahodičový. J. kořen, fragaria vesca. Mtc. 1894. 103.

91235   Jahodina Svazek: 1 Strana: 0596
Jahodina, y, f., Erdbeerstrauch.

91236   Jahodina Svazek: 6 Strana: 0478
Jahodina červená, fragaria; medvězie, baccelaria. 14 stol. Mr.

91237   Jahodiní Svazek: 6 Strana: 0478
Jahodiní, n. = jahodí. U Bechyně. Mý.

91238   Jahodinný Svazek: 1 Strana: 0596
Jahodinný, Erdbeerstrauch-.

91239   Jahodisko Svazek: 6 Strana: 0478
Jahodisko, a, n. = veliká n. špatná ja- hoda; jahodiště. PI. I. 202.

91240   Jahodiště Svazek: 6 Strana: 0478
Jahodiště, ě, n. = jahodí. Schz.

91241   Jahoditý Svazek: 1 Strana: 0596
Jahoditý, plný jahod, beerenreich. Jg.

91242   Jahodka Svazek: 6 Strana: 0478
Jahodka, y, f. = jahoda. — J. y, m. J. Mat., dékan. 1590. Jg. H. 1. 2. vd. 571., S. N., Jir. Ruk. I. 303. — J. Jan. 1576. Vz ib.

91243   Jahódka Svazek: 7 Strana: 1279
Jahódka, y, f., uva. Vz násl.

91244   Jahodkovatý Svazek: 1 Strana: 0596
Jahodkovatý, jahodovatý, beerenartig, beerig.

91245   Jahodná Svazek: 6 Strana: 0478
Jahodná, é, f., sam. u Miletína. Sdl. Hr. V. 125.

91246   Jahodná Svazek: 8 Strana: 0132
Jahodná, é, f., vinohrad u Bzence. 1583. Mtc. 1893. 335.

91247   Jahodňatka Svazek: 6 Strana: 0478
Jahodňatka, y, f. == hruška. Mor. Brt, Slov. Rr. MBš.

91248   Jahodnatý Svazek: 1 Strana: 0596
Jahodnatý — jahoditý.

91249   Jahodné Svazek: 9 Strana: 0090
Jahodné, míst. jm. u Hovězí na Mor. Vck.

91250   Jahodní Svazek: 6 Strana: 0478
Jahodní. V J-ním, sam. u Mirovic. PL.

91251   Jahodnice Svazek: 1 Strana: 0596
Jahodnice, e, f., moruše, Maulbeer. Reš. — J., Erdbeerpocken. Ja. — J., Erdbeerbrei, kaše z jahod. Us.

91252   Jahodníček Svazek: 6 Strana: 0478
Jahodníček, čku, m., vz Jahodník Brt., Hrb.

91253   Jahodník Svazek: 1 Strana: 0596
Jahodník, u, m., keř, na kterém jahody rostou, Erdbeerstrauch, V.; 2. jahodový jetel, Erdbeerklee; 3. šťáva z jahod, Erdbeersaft. Jg. — Er. P. 85. — J., a, m., Erdbeerpflücker.

91254   Jahodník Svazek: 6 Strana: 0478
Jahodník, fragaria, die Erdbeere, rostl. J. pospolitý, f vesca; j. truskavec, f. ela- tior; kopečný, f. collina; hrubok věty, f. grandiflora; chiloenský, f. chiloënsis; vir- ginský, f. virginiana. Rstp. 497. — J. = morušeň černá, mortis nigra. Rstp 1365. — Cf. Schd. II. 307., Slb. 499., FB. 100., ČI. 45., Čl. Kv. 368., Rosc. 164., Mllr. 47., S. N., Kk. 249.— 251. — J., a, m. = kdo jahody sbírá. Er. P. 84.

91255   Jahodný Svazek: 1 Strana: 0596
Jahodný, -dní, Beeren-. J. ovoce, list. Ros.

91256   Jahodný Svazek: 6 Strana: 0478
Jahodný les. Arch. V. 530.

91257   Jahodorodný Svazek: 6 Strana: 0478
Jahodorodný, beerenerzeugend. Šm.

91258   Jahodov Svazek: 6 Strana: 0478
Jahodov, a, m., Jahodau, ves u Chotě- boře; Jahodow, ves u Vamberka. PL., Sdl. Hr. 263.

91259   Jahodovatý Svazek: 1 Strana: 0596
Jahodovatý = jahodkovatý.

91260   Jahodoví Svazek: 1 Strana: 0596
Jahodoví — jahodí.

91261   Jahodovice Svazek: 6 Strana: 0478
Jahodovice, e, f. — uvarené jahody (jídlo). Šp.

91262   Jahodovice Svazek: 10 Strana: 0109
Jahodovice, e, f — kořalka z jahod. Nár. list. 1902 č. 185

91263   Jahodovitý Svazek: 6 Strana: 0478
Jahodovitý, beerenartig, Beeren-. J. ovoce, Sl. les., plod. Pdl.

91264   Jahodovka Svazek: 6 Strana: 0478
Jahodovka, y, f. = likér z jahod. Us,

91265   Jahodový Svazek: 1 Strana: 0596
Jahodový, Beeren-. J. voda, Us., šťáva, V., jetel (jahodník). Jg.

91266   Jahodový Svazek: 9 Strana: 0090
Jahodový. J. jablko. Wlt.

91267   Jahodoyka Svazek: 8 Strana: 0132
Jahodoyka. Sá. Kř. u pot, 89.

91268   Jahřáb Svazek: 10 Strana: 0109
Jahřáb, sorbus aucuparia. Vyhl. II. 222. Vz Jeřábek

91269   Jahřabatý Svazek: 6 Strana: 0478
Jahřabatý. J. nebe, na němž jsou pruhy malých, světlých obláčků U Místka. Škd.

91270   Jahřabina Svazek: 6 Strana: 0478
Jahřabina, y, f. = jeřabina, Vogelbeere. Mor. Škd., Tč.

91271   Jahřabina Svazek: 8 Strana: 0132
Jahřabina, y, f., sorbus aucuparia, rostl. Brt.D. II. 507.

91272   Jahůdka Svazek: 1 Strana: 0596
Jahůdka, vz Jahoda. — Jahůdky, pl., f., Fleischwärzchen. — J. slzná, Thränen- warze. — J. líce. Vz Jahoda.

91273   Jahůdka Svazek: 7 Strana: 1279
Jahůdka = zdrobn. jahoda. Jedli ja- hódky plané. Ev. ol. 110. — J., gena, tvář. Bhm. Fl. 390. Krásné sú jahódky lící tvú. B. mik. Cant. 1.9. — J., caruncula. J. dva- nactníková, c. duodenalis, podjazyčná, c. sublingualis, v rouře močové, c. urethrae, slzní, c. lacrimalis. Ktt. exc.

91274   Jahůdka Svazek: 8 Strana: 0132
Jahůdka. J-ky slzné zvětšení, encantliis. Vz Ott, VIII. 596. — J. = rybíz. Brušp. Hle- díková,

91275   Jahůdky Svazek: 1 Strana: 0596
Jahůdky, pl., vaječník, Eierstock. D.

91276   Jahůdky Svazek: 9 Strana: 0090
Jahůdky, f. = morušové černé plody. Lisic

91277   Jahulka Svazek: 6 Strana: 0478
Jahulka, y, f. =jahnička, jahnice. Siez. Šd

91278   Jach Svazek: 6 Strana: 0478
Jach. Kades´, holúbka, lietala? A jach lietala po poli. Sl. spv. III. 112.

91279   Jach Svazek: 7 Strana: 1279
Jach, a, m., vz Jan (2. dod.).

91280   Jách Svazek: 10 Strana: 0109
Jách — )á bych. J to nejedla za svět. Strn. Hor. 17

91281   Jách. J Svazek: 8 Strana: 0132
Jách. J. (já jsem) videla. Myjava, Phľd. 1895. 119. J. = já bych. (Blízkov). Brt. D. II. 251.

91282   Jacha Svazek: 7 Strana: 1279
Jacha, y, m., vz Jan (2. dod.).

91283   Jachati Svazek: 1 Strana: 0596
Jachati = jechati. Na Slov.

91284   Jachati Svazek: 6 Strana: 0478
Jachati, vz Jechati, List. filol. VIII. 17.

91285   Jachati Svazek: 8 Strana: 0132
Jachati. Kdo dobre mastí (maže), dobre jachá (jede). Slov. Nov. Př. 366.

91286   Jáchim Svazek: 6 Strana: 0478
Jáchim Fr., úřed , nar. 1811. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 571., S. N.

91287   Jáchimov Svazek: 1 Strana: 0596
Jáchimov, a, m. J. Nový, ves v pražském kraji od Jáchima (Egona z Fürstenberku). S. N.

91288   Jáchimov Svazek: 6 Strana: 0478
Jáchimov, také sam. u Kašperských Hor. Vz Tf. Odp. 388., S. N., Rk. Sl.

91289   Jáchimový Svazek: 8 Strana: 0132
Jáchimový. J. masť = diachylová. Us. Čern. Př. 59., Brt. D. II. 323. (Třešť).

91290   Jáchimské Doly Svazek: 6 Strana: 0478
Jáchimské Doly, Joachimsthal, ně. v Chebsku.

91291   Jachont Svazek: 6 Strana: 0478
Jachont, u, m. = drahý kámen. J. čer- vený = rubín. Č.

91292   Jachovský Svazek: 9 Strana: 0090
Jachovský, míst. jm. u Ústí na Mor. Vck.

91293   Jacht Svazek: 1 Strana: 0596
Jacht, loď o jednom stěžni a jedné palubě k rychlé plavbě zřízená. J. poštovní. S. N.

91294   Jachta Svazek: 9 Strana: 0090
Jachta, y, f., lépe než jacht. Vz Ott. XII. 1017.

91295   Jachtač Svazek: 6 Strana: 0478
Jachtač, e, m. = koktal, der Stotterer. Bern.

91296   Jachtať Svazek: 6 Strana: 0478
Jachtať = jektati. Slov. Dbš. Sl. pov. III. 26, Ssk.

91297   Jachtati Svazek: 1 Strana: 0596
Jachtati = koktati, stottern. Na Slov. Bern. —

91298   Jachtavosť Svazek: 6 Strana: 0478
Jachtavosť, i, f., das Stottern. Bern.

91299   Jachtavý Svazek: 6 Strana: 0478
Jachtavý = jektavý. Slov. Ssk.

91300   Jachtlík Svazek: 10 Strana: 0594
Jachtlík, u m. = mýtovnica. Phľd. XXIV. 754.

91301   Jachydrit Svazek: 6 Strana: 0478
Jachydrit, u, m. = vodnatý chlorid ho- řečnatovápenatý. Krč. 58.

91302   Jachym Svazek: 1 Strana: 0596
Jachym = Joachym, Joachim. Lom.

91303   Jáchym Svazek: 8 Strana: 0551
Jáchym z Prahy, farář ve Vel. Byteši na Mor., spis. v XVI. stol. Vz Mtc. 1896. 44., 54.

91304   Jachym J Svazek: 7 Strana: 1279
Jachym J. Cf. Zl. Jg 301.

91305   Jaispitz Svazek: 1 Strana: 0596
Jaispitz, Jevišovice u Znojma; 2. Jevi- šovka, Ježůvka, řeka na Mor. Jaj, jajda, o weh! Na Slov.

91306   Jaj Svazek: 6 Strana: 0478
Jaj. J. zima mi je! Koll. Zp. I. 12. Haj jaj, aká tam tma! Sb. sl ps. I. 89. O tom nesmieš ani ceknúť, lebo by ti bolo j. beda. Dbš. SI. pov. I. 65 J., bude že to pranica! Klčk. Zb. III. 19. Vz Rozmarýn.

91307   Jaj Svazek: 9 Strana: 0090
Jaj. Do vianoc haj, od vianoc jaj. Zát. Př. 228b.

91308   Jajajaj Svazek: 6 Strana: 0478
Jajajaj, páni súsedia drahí. Phld. IV. 224.

91309   Jajblík Svazek: 8 Strana: 0132
Jajblík = lajblík, krátká šněrovačka. Duf. 203., NZ. IV. 539.

91310   Jajčati Svazek: 6 Strana: 0478
Jajčati, wehschreien. Slov. Ssk. Vz násl.

91311   Jajčiti Svazek: 6 Strana: 0478
Jajčiti = jojkati. Slov. Ssk.

91312   Jajda Svazek: 6 Strana: 0478
Jajda. Jajda náš, J. náš, černú košulku máš (du mein Bester)! Čes. mor. ps. 91.

91313   Jajdana Svazek: 6 Strana: 0478
Jajdana, jajdana, nepůjdu za Jana, oj radši za Jurku. Čes. mor. ps. 91.

91314   Jajen Svazek: 10 Strana: 0594
Jajen = vino. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46.

91315   Jajkanie Svazek: 10 Strana: 0109
Jajkanie, n. = bědování Chorému nepo- máha j. Rizn 63

91316   Jajkati Svazek: 1 Strana: 0596
Jajkati, jaj křičeti, weh rufen. Na Slov.

91317   Jajkati Svazek: 6 Strana: 0478
Jajkati = naříkati, bědovati. Hdk. C. 378, Ssk,, Němc. VII. 157. Jajká neboračka. Pokr. Z hor 169. Žobrák začal od zimy sa triast a j. a zubami drkotať. Dbš. Sl. pov. I. 84. Od bolesti j-la. Ib. II. 63

91318   Jajko Svazek: 7 Strana: 1279
Jajko, a, n. = vejce. Mor. Rgl.

91319   Jajo Svazek: 7 Strana: 1279
Jajo, a, n. = vejce. Slov. Rgl.

91320   Jajunda Svazek: 6 Strana: 0478
Jajunda. Před našém je kamenné most, j., dáte-li nám přes něj jíti, j. Sš. P. 730.

91321   Jajže Svazek: 6 Strana: 0478
Jajže Bože, ten nás tu nechal, akomy my domov potrafíme? Dbš. Sl. pov. I. 335. J., šuhaj, čo robíš? Sb. sl. ps. II. 1. 41.

91322   1. Jak Svazek: 6 Strana: 0478
1. Jak. 1. Jmají úředníci tam na dědinu poslati, jako sú ty mlýny (quales sint). Půh. I. 203. — 3. Ve větách podstat. Věda Ježuš, jako přídě godina. Ev. Vidíme, jak Bůh jistě dokázal, co předpověděl. Brt. S. 3. vd. 129. 1. — 4. Ve větách úmyslu. Král, jako chtě ohledati, i vze meč ot něho. Dal. 86. — 5. Ve větách časových. Tu sukni mu vzali, jako šel do Strakonic; Jednoho utopil pod Sedlcem, jako mu drva bral; (Týž) byl při tom, jako faráře upálili v Sverasěch; Byl v Plzenšlě, jako Žižka Krasikov špížoval; Také byl na rybníce záborském podlé Žižky, jako rybník rozkopávali. Pč. 26., 27., 40., 42., 45. Jest tomu nepiíljš dávno, jak jsem Vašnosti psaní učinil. Žer 327. Nebo by juž na tej době, jakož mu třeba po sobě bieše ostaviti hlavu. Alx. Anth. I. 3. vd. 33. Jak to rúčej zaseče (jakmiie). V Podluží. Brt. Můžeš-li jak brzo (co nejdříve). Bl. Nebel sem tam jak toť, jak vonehdá, jak vo hodech. Mor. Neor. Teď již třetí léto běží, jak v tom vězení zůstávají. Brt. S. 3. vd. 139. 1. Jak zme tam přišli, hneď zme viděli, co je; Štvrtý rok je temu, jak sem od něho pryč. Mor. Brt, D. 172. — 7. Ve větách soustedných. Kola tak chytrá, jakž jich nikto nemužieše rozebrati. Alx Ale boží mocí tak k nim jich rúcho přilnulo, jakž jeho nikde nemohl svléci. Exc. — 8 Ve větách připouštěcích. Jak jsem peněz potřeben, toho bych si přece na svědomí nevzal. Brt. S, 3. vd. 138. 1 Tom' já také rozumím, jak sem neštudiroval. Brt. D. 172. Jak je rok dlúhý, ani sa u nás neukáže, lb. Ač tráva sochá (suchá), kosa topá (tupá) a šohajek jo seče; ja seče, seče, neposeče, jak mo z hlavěnke teče. Sš. P. 521. Vz Připouštěcí. — 9. Ve větách srovnávacích. Pije jak doha (duha); Stojí jak vopařené, jak zařezané, jak poleno (hloupý), jak mo- tovidlo (nemotorný); Je hlópé jak snop, jak trdlo. Mor. Neor. Tys dostát větší kus jak já; Náš staříček sú starší jak váš. Brt. D. 172. Nebýval takový, jako je teď. Sá. v Osv. I. 178. Nevěra, lesť, zlosť sobě nás jako míče podávají. Kom. Dnové vaši jako mhla míjejí. Tkadl. Jakož biechu poradili jemu, tak tomu káza býti. BO. A co jest medle poctivějšího, jak z potupy k slávě přijíti; Aneb co snadnějšího, jak na kolena padnouti a... BR. II. 16. b. Neb sem před ním tako malý, jakž přede lvem zvěř ustalý. Alx. Povstati proti někomu jako proti ne- příteli. Chč. 607. Vz Srovnávací, Bž. 219. (jak po kompart.). — 11. Ve větách ome- zovacích. Co mi dal otec, dal mi jako otec. Mus. 1862. 386. 1 ufáme vám jako věrným Čechům, že budete radni. 1420. Pal. D. III. 1. 362. Ovad jakožto družba všudy predok vedol. Sl. ps. Šf. I. 112. I stalo se po těch řečech jako (asi) po osmi dnech, že na horu vstoupil. Brt. S. 3. vd. 120. 4. Ukázal jako nemúdrý svú nemúdrosť. Kšch. 4. By ji jak pikartce právo nesloužilo. Skl. I. 52. Měl mé jako (quasi) za svého vraha. BO. Buoh jakožto zavistivý zapověděl jest vám. Ruk. Mus. 1884. 210. Konšelé pak jakož muži výborní nálezy vynášejte. CJB. 423. Zpra- veni jsme, kterak při nás jakožto pánu svém nepohnuté stojíš. Dač. 1. 128. Potom mosiel jest jakožto rukojmie to sukno za- platiti. NB. Té. 48. (130). Soudě, že i vy také jakožto jeden z předních pánů soudců tam budete . . . Žer. 342. Jáť sem tobě to psal jakožto příteli; K takovým měli by- chom se jako k neposlušným zachovati; Aby k němu hledieno bylo jakožto k za- stavači zlých lidí. Arch. II. 82., IV. 309., 458. Tehda ona jako lstivá poslala je ku královi. Pass. mus. 354. Jakož písmo praví. Šř. Kn. š. 31. Kohož Buch vidí bez viny, jako spravedlivý súdce nikoli ho nezatratí; Aby (kněžie) jakož první božie pravdy vy- znávači lidu Kristóv skutek ohlásili; Jez střeď t j. požívaj Kristova božstvie jakožto najslažšie vieci; Chtie, aby Bóh byl účasten jich hřieclióv jako příjemník lichvy a lú- peže. Hus 1. 352, II. 44., 144., 305. — 12. Ve větách přídavných. A ta jsem sukna vezl du Uher, jakož jsem prodal za takováž, jakož jsem od něho kúpil. NB. Té. 49. A to věno, jakož jest máti její vložila jim třem, to má býti na tré rozdéleno; Pohnal mě k semnu (sněmu) panskému, jakož nyní minul; Chci to ukázati tím listem, jakož jej mám od svého strýce. Půh. I. 216., II. 51., 113 Byl na semnu (sněmu), jakž nyní minul. Ib. II. 83. — 13. Ve větách podmí- nečných. Jak máte, dajte. Brt. D. 172. Mo- žete ít, jak chcete (chcete li). Brt. Jak te chetne, zle s tebó. Mor. Neor. — 14. Jak — prý. Vzáł oba k sobě, aby jím było jako veselo. Lesti by se k vám nesměla opo- vážit jako přít; Ale ona, že půjde pro ta- tíčka, že jí mosíja jako šaty dat. Brt. D. 172. — 15. J. = tuším. To jem jako já měl udélaf a ne ty. Brt. D. 172. — 16. Chtěl sera mu prodať; jako ne prodať, chtěl sem mu to pronajat (tak se mluvící opravuje = vlastně ne prodati). Brt. D. 172. Néni jako, dyby bylo jako = není možná, není zač koupiti a p. Laš. Brt. D. 172. — Nadával nám až jak (velmi). Us.

91323   2. Jak Svazek: 6 Strana: 0479
2. Jak, u, m. = jek. Slov. Zátur., Ssk. Dal se do jeku. Laš. Tč. — J., a, m. = psí jméno. Škd.

91324   -ják Svazek: 7 Strana: 1279
-ják. Ct. Gb Ml. 1. 62.

91325   Jak Svazek: 7 Strana: 1279
Jak. Jsou husy drahy? Jak kerá. Jak kdy. Jak kde. Mor. Rgl. — J., yak, a, m. J. hrochlavý, bos grunniens, der Jak, Yak. Vz Brna. I. 3. 397.

91326   -ják Svazek: 8 Strana: 0132
-ják příp.: stavják, poviják, kuják atd. Na Dolnobeč. Vz List. fil. 1893. 118.

91327   Jak Svazek: 8 Strana: 0132
Jak. Dnes ani nebýi jak jarmak = byl slabý jarmark. Dnes ani není j. neděle. Zlín. Brt.D. II. 323.

91328   Jak Svazek: 9 Strana: 0090
Jak, ?, m. = ssavec v Tibetu a okolí, směšuje se s domácím skotem Vz Mus. 1897 471. — J., u, m. = jek, ječení Kde husy, tam gag, kde ženy, tam jak. Zát. Př. 86a. — J., adv. Kdyby byl jak chytrý (sebe chy třejší), přece ho ošidím (gradace). Vz Mtc. 1899. 229. J. u komp. Tonek je lepší jak Janek. Vz Mtc. 1899. 223., Lo'r. 73. — J. s významem příslovečným na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 347. — J. = jakmile; -li; jakkoli; určuje čas. Vz Lor. 73.

91329   -ják Svazek: 9 Strana: 0090
-ják. Vz Lor. 35. Jaká, y, 1, z něm. Jacke. Hus I. 175. Jakhy. Viděł to dobře, ale dělal jakbě to nic. Mtc. 1899. 42., 1900. 347. Vz Jakoby. — J. u kompar. Só si steni (stejní), jenem Janek je j. věči. Mtc. 1899. 224.

91330   Jak Svazek: 9 Strana: 0441
Jak často podle něm. místo: jaký. Ne- reptal proti řadu, jak jej zavedla m.: jaký. Vodička. Vz Mtc. 1901. 169.

91331   2. Jak Svazek: 10 Strana: 0109
2. Jak (yak) chrochtavý, poephagus grunniens, ssavec. Vz Ott. XIX. 1039.

91332   Jak Svazek: 10 Strana: 0594
Jak. Vz Brt. Sl. 126. nn. Jak = než. To byly jinší časy, jak teď. Hoš. Pol. I. 132. Jak ve větách přívlastkových v podřečí polnickém 1. = jaký. Rozďála prostěradlo, jak (jaké) mněli na posteli. — 2. = kde. Přijeli tule, jak je ten kámen. — 3. = protože. Přišli do jedné dědiny švábský, jak Uhři říkají, Švábi´ Němcom. — 4. = jestliže. Jak mně nedáš slepicu, tak tě rozsekám. Hoš. Pol. I. 134.

91333   Jak — tak Svazek: 1 Strana: 0597
Jak — tak, mají se k sobě poměrem sou- vztažnosti, když obsah věty vedlejší a věty hlavní za ni jdoucí k sobě se přirovnávají. Jak místo bez přístavu lodím bezpečné, tak duch bez věrnosti přátelům bezpečný býti nemůže. Kos. Vz Jak, 9, b. — 2. Kopulative. Jak chudí, tak i bohatí. D. Vz Jak, 9, d.

91334   Jak daleko Svazek: 1 Strana: 0597
Jak daleko ? Který pád na tuto otázku ? Vz Akkusativ.

91335   Jak dlouho Svazek: 1 Strana: 0597
Jak dlouho? Vz Jak daleko?

91336   Jak, jako Svazek: 1 Strana: 0596
Jak, jako (zastar. kak, kako), jakť, jaktě, jakž, jakoť, jakož. V jak se o odsulo. Jeho významy: 1. Jest moci tázací a stojí v otáz- kách přímých i nepřímých, wie. Jak se máš? Jak dávno jest tomu? Neodpověděl mu, jak to má dělati. — Pozn. Na otázku jak klade se příslovečné určení způsobu a) příslovkami: dobře, pěkně. — b) Instrumentalem. Zajíc otevřenýma očima spí. — c) Jinými pády s předložkami: bez, z, po, do, v, u, na, za, po, při, s. Po česku. Z rychla. Na smrť ho poranil. Šel s matkou. Do vůle se toho na- jedl. Mk. — 2. Při zvolání, wie. Jak jsem se radoval! Jak pěkná to věc! Ó jak dobře mluví! — Při dokládání se svědectvím: Čistou pravdu mluvím, jak (jakož že) Bůh nade mnou. Da. — 3. Ve větách podstatných po časoslov. uznamenání, domnění a ohlašování, něm. wie, dass. Nyní vidíš, jak to věc snadná jest = že to věc snadná jest. To jest mi v dobré paměti, jakž soud měl se svým bratrem. — Vypuštěním hlavní věty praví se: Jak já jsem tě viděl. — Je-li řeč o pouhém domnění, pojí se s optativem, něm. dass, als ob. Byli v podezření, jakoby ten oheň nastrojili. — 4, Ve větách úmyslu a účelu, něm. wie, dass, damit. Ukládali o nich, jakby je zahu- bili. I radili se, jakby se obránili. — 5. Ve větách časových znamená dobu, po které hned jiný děj nastupuje, něm. so wie, so bald als. Jak jen vyšel, začalo hořeti. Jakž z té koupele vystoupil, ihned od té nemoci zdráv byl. — S optativem pojí se o věcech pouze myšlených neb možných. Jakžby přišel, hned odejděte. — Aneb znamená dobu, od které co se počíná, něm. seit der Zeit, wo, seitdem. Minul rok, jakž jsme tam byli vtrhli. — 6. Ve větách příčinných, něm. da, weil. Pane, jakož se ptáti ráčíš na poklad obecní kláštera tohoto, i račiž věděti, že žádný z bratrův o tom nic neví. Boleslav, jako byl milosrdný, roz- kázal. T. — I před přístavkou se klade, když v ní důvod výroku jest. Kníže, jako muž po- volný, pověděl, že to chce učiniti. Ale on, jako muž dobrý, nechtěl toho učiniti. Háj. — S optat. o domnělém důvodu. Ptal se na to, ne jakoby sám o tom nevěděl, než že bylo potřebí jemu slyšeti i naši odpověď. Místo jako kladou co; vz Co, 141. a. ř. z d. 28; Brs. 72. — 7. Ve větách sousledných, ač nyní zřídka, něm. dass, so dass. Sluší uskrovniti tak svou žádosť, jakž by nebyla proti Bohu. Holubice tak vysoko se vznesla, jakož jí pro výsosť nikdo nemohl viděti. — 8. Ve větách při- pouštěcích, něm. wie wohl, wie sehr auch. Jakž tich byl, všem na vojnu vstáti kázal. — Obyčejně připojuje se slovce -koli, v zá- větí pak stojí: však, ale však, přece, však proto. Strom jakkoli veliký býti má, shrnuje se však v jediné ovoce svého jádro všechen. — 9. Ve větách srovnávacích. Vz Co, 13. a) Když se věc k věci připodobuje. Dnové naši jsou jako stín, běžící po zemi beze vší zá- stavy. Br. (=jsou podobni stínu). — b) Když se věci jedna k druhé přirovnává a sice věci rodu rozličného, aby, což o jedné patrno a známo jest, tím se platnosť a způsob toho, což o druhé věci vypovídáme, zřejměji a moc- něji vytkly a jako v obraze ukázaly. Má se, jako ryba ve vodě. Jak v malém domě veliký muž, tak v malém těle veliká mysl přebývá. Jel. — Pozn. 1. Mají-li obě věty týž výrok, klade se jednou. Jako beránek k zabití veden jest. (Jako beránek k zabití veden jest, tak on k zabití veden jest). Br. — Pozn. 2. Někdy se, jakol vypouští. (Jako) Když není drev, hasne oheň, tak když nebude klevetníka, utichne svár. Br. — Pozn. 3. 8 optat., když se přirovnání jen s přiblížna děje, něm. wie denn, als ob. Mlčí, jakoby mu ústa zašil. — c) Když se věci, činnosti neb vlastnosti ve způsobu, stupni n. míře přirovnávají, něm. wie, wie sehr. Jakž miloval mne otec, tak i já miloval jsem vás. Br. Tak to poznamenali, jak to od nich slýchali. V. A tak daleko šel za člověkem, jakož daleko člověk zašel od něho. Št. Jak co přišlo, tak odešlo. — Pozn. Je-li výrok společný, klade se jen v jedné větě. Ta bylina má listy ostře špičaté jako vrba. Us. — d) Spojuje slova, na něž se výrok o rovné míře táhne, něm. sowohl — als auch, eben so gut — wie, nicht nur — sondern auch. Cvičení jak mysli, tak i těla mírná býti mají a svým časem. Zlatem a stříbrem tak muži, jako i ženy doma i jinde se ozdobují. — e) Spojuje se jí člen všeobecný s členem obzvláštním, něm. sowohl im Allgemeinen (überhaupt) — als auch insbesondere (als be- sonders auch), nicht nur — sondern auch. Jakož v mnohých jiných věcech, tak obzvláště v přátelství obviňován jest z nedbalosti. — f) Ve větách záporných táhne se zápornosť na oba členy, něm. weder — noch. Naši skoro nikam jak s střelbou, tak ani s vozy táhnouti nemohli. — Aneb táhne se toliko na větu hlavní a jest něm. nicht sowol — als, nicht so sehr — als vielmehr, weniger — als. Nie tak dobře dobrému nesluší, jako žádnému neškoditi a komužkoli může, dobře činiti. — g) Stojí i po záporném komparativu. Králové nic draž- šího a vzácnějšího nemají, jako korunu. Br. — V této příčině přikládá se i spojka, než. ' Ostrovové nejináč Evropu naši ozdobují, než jako drahé kamení korunu královskou. Lid ten není nic lepšího než jako otcové jeho. Capito. První člověk neměl větších šlépějí než jako my. Kram. — Pozn. Ale není-li komparativ záporný, klade se: než; šp. tedy: jako. Jest větší jak ty (špatně m.: než ty). Š. a Ž., Brs. 94. Požadavek více jak 50 let na usedlosti jsoucí, šp. m.: než 50 let. — Ale i po záporném komparativu má býti z pra- vidla „než", poněvadž spojkou jako jakosť osoby neb věci v stupni rovném, spojkou než jakosť n. mnohosť v stupni vyšším srovná- váme. Dívka dobrá jako hodina. Je červená jako růže. Otec je lepší než synové. Bs. Nic většího strachu dublu nenahání, než dobrá zpověď. Knst. — 10. Ve větách poměrných, něm. nach Massgabe dessen wie, im Verhält- niss zu dem wie, so weit, so viel, když míra činnosti hlavní na míře, kterou obsah věty vedlejší připouští, se zavěšuje, tak aby se podlé toho zveličovala n. zmenšovala. V hlavní větě stojí z pravidla: vedlé, podlé toho. Muž podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá. Každý dělej podlé toho, jakž jest koho Bůh da- roval. Št. A páše zlé věci, jakž jen může. — V tomto smyslu stojí i před jmény, v něm. für. Nebyl nezběhlý jako řemeslník v řečnění (jakož řemeslník býti může). — 11. Ve větách omezovacích. Vz Jakž. — I před jmény stojí, něm. gleichsam. Veškeren svět jako v krátké summě ukáži. — Před čísly je něm. ungefähr, etwa, gegen. Jako po hodině odešel. V hodinu jako třetí. V. Kal. 378. V jako hodinu nešporní. V. Jako se šesti sty jízdnými. Gl. — V té příčině klade se i jakoby m. jako. Bylo těch, kteří jedli, ja- koby čtyři tisíce. Vz Jakž. — 12. Ve větách přídavných stojí m. který. Byl jeden z těch, jako peníze mění. Dávám na onoho na Švad- ličku právo, jako za stolem leží. Svěd. Vz Zk. Skl. 515. — Zk. Ml. II., str. 96. -99.; Skl. 388. —515. — Pozn., Jak' u přechodníku, vz Transgressiv. — Jako = odkud. Vz Mtc. 1875. str. 149 Mš.

91337   Jak když Svazek: 9 Strana: 0090
Jak když. Umřel jenem tak, jak děž má skřipku Mtc. 1899. 42., 1900. 347. Tyto boty budó jak dyž věči, ale moc si to neudělá. Mtc. 1899. 224.

91338   Jak kterak Svazek: 6 Strana: 0479
Jak kterak. Tam je jak kterak = ve- liké bohactví, mnoho peněz, tam mají všeho dosť. Na Hané. Wrch.

91339   Jak mile Svazek: 1 Strana: 0597
Jak mile znamená tu dobu, po které hned jiný děj nastupuje. Vz Jak, 5.

91340   Jak mnoho Svazek: 10 Strana: 0594
Jak mnoho = kolik, quantum, wie viel. XV. stol. Zahr. 50.

91341   Jak pak Svazek: 9 Strana: 0090
Jak pak. Přijdeš k nám? Jak pak! t. j. jak pak bych mohl k vám přijíti (= nikoli)! Us. Sr. něm. Wie denn? Wie denn so?, řecké ??? ??? (= ???????). Jak pak ne = za- jisté, ovšem. Slyšeľs to už? Jak pak ne! Sr něm.: Wie denn nicht, řec. ??? ??? ?? (= ???? ? ?)? Kla.

91342   Jak patří Svazek: 6 Strana: 0480
Jak patří. Mám jak-patřího pacholka (= jak se patři, hodného). Zlinsky. Brt. J-ho dělníka skoro ani nevidět. Nrd. Feuill. 4. 178. Cf. List. filol. VII. 297.

91343   Jak se patří Svazek: 6 Strana: 0480
Jak se patří, vz Jak patří.

91344   Jak sem ja ščasny rok dočkala Svazek: 10 Strana: 0109
Jak sem ja ščasny rok dočkala {tanec). Vz Brt P. n. 968

91345   Jak živ Svazek: 9 Strana: 0091
Jak živ. On od jakživa nic nedělal. Mtc. 1899. 223.

91346   Jaka Svazek: 6 Strana: 0479
Jaka, y, m , os. jm. Arch. I. 166.

91347   Jakam Svazek: 6 Strana: 0479
Jakam Bože, Bože, jakam horá (jak sem chorá), pošlice mi po doktora. SI. ps. č. 96.

91348   Jakamar Svazek: 1 Strana: 0597
Jakamar, a, m., galbula, pták lednáčko- vitý. Krok. J. zelený. Presl.

91349   Jakaranda Svazek: 6 Strana: 0479
Jakaranda, y, ť. J. brasilská, jacaranda brasiliana, rostl, dávající dřevo palisandrové. Vz Kk. 189., Rstp. 1218., Kram. Slov.

91350   Jakartovice Svazek: 6 Strana: 0479
Jakartovice, dle Budějovice, Eckersdorf, ves v Opavsku.

91351   Jakartovičky Svazek: 6 Strana: 0479
Jakartovičky, Klingenbeutel, zaniklá ves v Opavsku. Pk. 2. progr. 38.

91352   Jakby Svazek: 1 Strana: 0597
Jakby. Vz Jak.

91353   Jakeš Svazek: 6 Strana: 0479
Jakeš, kše, na., jinde Jakš = Jakub, os. jm. Pal. Rdh. 1. 121., D. ol. VI. 316., Arch. I. 421. Cf. Tk. II. 536., V. 242. — J. Vít, farář 1621. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 571., Jir. Ruk. I, 303., Sbn. 316. — J. Jos., farář. 1817. Vz Jg. ib. 572. — J. Petr. Blk. Kfsk. 1123., 1134. — J. z Tysové. Sdl. Hr. I. 222.

91354   Jakeš Svazek: 8 Strana: 0132
Jakeš, kše, m., vz násl. Jakub.

91355   Jakev Svazek: 10 Strana: 0594
Jakev = kříž, krucifix. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46.

91356   Jakéž Svazek: 6 Strana: 0479
Jakéž. Jakéž i otcové vaši, takéž i vy. Pass. XIV.

91357   Jakin Svazek: 1 Strana: 0597
Jakin, a, m., mě. Italie, Ancona. — Ja- kinský.

91358   Jakín Svazek: 8 Strana: 0132
Jakín, a, m., Ancona. Phľd. XII. 374.

91359   Jakkerak Svazek: 8 Strana: 0132
Jakkerak, vz Jak kterak. Brt. D. II. 323.

91360   Jakkoli Svazek: 1 Strana: 0597
Jakkoli, jakkoliv, jakkolivěk, jakžkoli, jakžkoliv, jakžkolivěk. 1. Na jakýkoliv způ- sob, něm. wie nur, wie immer, lat. utcunque. Ale jakž se to koliv stalo. V. Však jakžkoliv jest, vždy se to pokládá za div. Br. — 2. = ač, ačkoli, něm. wie wohl, obgleich, lat. quamquam. Nelituje v tom jakkoli velikých nákladův. V. Jakžkoli mnoho mluvím. D., Br. Vz Jak, 8. — 3. = hned jak, něm. sobald als, lat. ut primum. Řekl Bůh: Jakžkoli okusíš ovoce z dřeva. Solf. — Jg.

91361   Jakkolivěk Svazek: 6 Strana: 0479
Jakkolivěk. Byltě jeden člověk, bylo mu j., er hiess wie immer. Sš. P. 10.

91362   Jakl Svazek: 7 Strana: 1279
Jakl, a, m., os. jm. Arch. IX. 144. — J. Ferd, Otto.

91363   Jakli Svazek: 7 Strana: 1279
Jakli = nežli. Mor. Knrz.

91364   Jaklík Svazek: 10 Strana: 0594
Jaklík Fr. Dr. spis.

91365   Jaklín Svazek: 6 Strana: 0479
Jaklín. a, m., os. jm. Mus. 1880. 248.

91366   Jaklovec Svazek: 9 Strana: 0441
Jaklovec, vee, m., vrch u P. Ostravy. Věst. op. 1895. 12.

91367   Jakmilenko Svazek: 9 Strana: 0441
Jakmilenko, jakmilitně —jakmile. Vých. Č. Čes. 1. X. 400.

91368   Jakmilitně Svazek: 6 Strana: 0479
Jakmilitně — jakmile. Us, Zkr.

91369   Jakmouti Svazek: 6 Strana: 0479
Jakmouti = zjačeti, aufschreien. Laš. Té.

91370   Jaknáhle Svazek: 6 Strana: 0479
Jaknáhle, sobald. Ssk.

91371   Jako Svazek: 1 Strana: 0597
Jako. Co místo jako, vz Co, 13. — J. klade se často méně správně m.: jaký, á, é. Tak statečný národ, jako byli Římané (m. jakým byli Ř. ) Brs. 94. — Ostatně vz Jak.

91372   Jako Svazek: 7 Strana: 1279
Jako při srovnávání. Cf. D. Lhrg. 265. Sak on, jako (= totiž) Migala, bude z toho osožný. Val. Slavč. 65.

91373   Jako Svazek: 8 Strana: 0132
Jako. Namáhal sa kde len jako = nič ne- prospelo. Slov. Phľd. 1894. 549. — J. = po- něvadž. A jako bylo v zémě, stále na jedné noze (husy). Brn. Brt. D. II. 178.

91374   Jako Svazek: 9 Strana: 0090
Jako = který. Vezmi pryskyřice, jako z kóry reče, dva loty. Maš. ruk. 224a. — J. = kde Pakli sě hlíza vyvrže v miestech, jako žlázy bývají na hrdle, půštěj krev z hlavnie žíly. Ib. 45a. — J. = téměř, bez- mála. Toho tak bolí v hlavě, až jako chce (z) smysla býti. Ib. 206b. — J. = osi. Pri- činíz k tomu jako dva loty sadla. Ib. 185b. (Mus. fil. 1899. 107.. Sr. Lor. 73.

91375   Jako Svazek: 10 Strana: 0594
Jako = tak říkaje, jakoby; prý; totiž, to jest. Hoš. Pol. I. 132. Viděl sem to — jako (totiž) neviděl — ale pojdali (povídali) mně to. Litom. 46.

91376   Jako by Svazek: 6 Strana: 0480
Jako by. Tato slova jen ve verších od sebe se oddělují: Vždyť se zdá, jako město by vymřelo. Jg. Herm. a Dor. — Někteří viděli, jakoby z oblaků pochodně ohnivé létaly. Bart. — Cf. Bž. 219.

91377   Jakob Svazek: 6 Strana: 0480
Jakobi Eliáš, farář 1610. Jg. H. 1. 2. vd. 572., Jir. Ruk. I. 305. - J. Leop., kněz 1788. Vz ib.

91378   Jakobaeus Svazek: 6 Strana: 0479
Jakobaeus, vz Dačický. — J. Jiří Ka- mýcký, kazatel. Jg. H. 1. 2. vd. 572., Jir. Ruk. 1. 305., S. N. IV. 129.

91379   Jakobei Svazek: 6 Strana: 0479
Jakobei Pav., kněz. 1695 — 1752. Vz Jg. H 1. 2. vd. 572., Jir. Ruk. I. 304. — J. Jak., kněz v 17. věku. Vz Jir. Ruk. I. 304.

91380   Jakobei Svazek: 9 Strana: 0090
Jakobei Pav. Vz Vz Lit. slov. I. \1.; Vlč Lir. II. 1 109.

91381   Jakobides Svazek: 6 Strana: 0480
Jakobides Jak. Stříbrský, farář. 1620. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 572., Jir Ruk. I. 305., S. N. — J. Jan Benešovský, kněz. 1618. Vz ib.

91382   Jakobiliství Svazek: 10 Strana: 0109
Jakobiliství, n. = revolucionářství. Lit. I 34

91383   Jakobin Svazek: 6 Strana: 0480
Jakobin, a, m., os. jm. Tk. II. 210.

91384   Jakobina Svazek: 8 Strana: 0133
Jakobina, vz násl. Jakub.

91385   Jakobinky Svazek: 6 Strana: 0480
Jakobinky, pl., i.— táhlý kopec u Stra- donic. Krč.

91386   Jakobínský Svazek: 6 Strana: 0480
Jakobínský katechismus = chladný roz- bor lidských práv. Kutn.

91387   Jakobité Svazek: 6 Strana: 0480
Jakobité, sekta křesť.; strana v Anglii.

91388   Jakobité Svazek: 9 Strana: 0090
Jakobité, sekta. Vz Har. I. 291.

91389   Jakoby Svazek: 1 Strana: 0597
Jakoby = jako by. Jakoby kámen do vody uvrhl. V. Vz Jak. — Pozn. Jest mladý ještě muž a jakoby zrozen k úřadu svému — chybně m.: jako zrozen, nebo: jakoby byl zrozen. Lká jakoby zoufalý, šp. m.: Lká jako zoufalý, nebo: jakoby byl zoufalý, ja- koby zoufal. Jakoby nestojí u adj. nebo u sub- stantiv bez časoslova. Šm., Šb, Os., Š. a Ž., Brs. 94. Vz Konditional VII, XII.

91390   Jakoby Svazek: 9 Strana: 0090
Jakoby = co by. Vařiž to tak dlúho, jako by hovězé maso uvřelo. Maš. ruk. 21lb.

91391   Jakoj Svazek: 6 Strana: 0480
Jakoj' =jako jest. J. řekl židóm. Hus 1. 149.

91392   Jakokedy Svazek: 6 Strana: 0480
Jakokedy, wie wann. Slov. Ssk.

91393   Jakokolvěk Svazek: 6 Strana: 0480
Jakokolvěk, wie auch nur immer. On pracuje j. = jak může. Jak se máš? J. (vše- lijak). Laš. Tč. Jakoměř = takoměř, takměř, takořka. Často pouze z domyslu a j. na dohadku. Šf. Výb. 1. 7.

91394   Jakor, u, m Svazek: 6 Strana: 0480
Jakor, u, m., geoffroya, die Geoffroye, rostl. J. trnatý, g. spinosa; hlístopudný, g. vermifuga; kolíčkatý, g. spinulosa. Vz Rstp. 437.

91395   Jakorát Svazek: 6 Strana: 0480
Jakorát = adcurate. Us. Rgl., Holk., Zl.

91396   Jakorát né Svazek: 10 Strana: 0594
Jakorát né (vzdorná odpověď). Litom. 38.

91397   Jakorovina Svazek: 6 Strana: 0480
Jakorovina, y, f., jamaicinum. Rst. 49., 420.

91398   Jakorovitý Svazek: 6 Strana: 0480
Jakorovitý. J. rostliny, geoffreae: pod- zemnice, tajitka, sucholusk, jakor, ovláčeň, silovoň. Vz Rstp. 346, 434. - 439.

91399   Jakořka Svazek: 1 Strana: 0597
Jakořka = skoro, fast, schier, beinahe, so zu sagen. Zlob.

91400   Jakořka Svazek: 6 Strana: 0480
Jakořka. Služba apoštolská jest j. služ- bou andělskou. Sb. vel. III. 287. Na Mor. neužívají tvaru takořka, všude říkají: ja- kořka. Brt. D.

91401   Jakořka Svazek: 9 Strana: 0090
Jakořka. Gb. H. ml. III. 2. 88.

91402   Jakosť Svazek: 1 Strana: 0597
Jakosť, i, f., povaha, způsoba, obyčej, způsobilosť věci, die Beschaffenheit, Qualität. J. zboží, tovaru. J. zboží: zadní, hrubá, sprostá, nadsprostá, střední, poloviční, nad- prostřední; zboží přední, pěkné, tenké, dobré, čisté, výborné, nejpěknější, obzvláště pěkné jakosti; znak, znamení jakosti. Nz. J. bílá, černá, hořká, lehká, těžká, ostrá, slabá, prudká atd. Jg. J. představy, když se táži, jaké má vlastnosti. Mark. J-sti živelní: horkosť, stu- denosť, suchosť, mokrosť. Bylin. J. těla, po- krmu, nápoje, skutku. Us. I ustanovili jsú, aby z kovu ráz obecní pod jistú jakostí a ve- likostí byl. CJB. 363.

91403   Jakost Svazek: 6 Strana: 0480
Jakost tvárná či plastika. Stč. Zem. 469. Podlé j-sti zvuku jsou souhlásky 1. tvrdé, 2. měkké, 3. obojetné. Bž. 13. J. děje slo- vesniho. Brt. S. 3. vd. 189.

91404   Jakosť Svazek: 7 Strana: 1279
Jakosť (yakost), quantitas, zastr. Pršp. 2. 20.

91405   Jakost Svazek: 9 Strana: 0090
Jakost', qualitas. XVI. stol. Vz Mus. 1898. 176.

91406   Jakostný Svazek: 1 Strana: 0597
Jakostný, qualitativ. Krok.

91407   Jakot Svazek: 6 Strana: 0480
Jakot, u, m. = jekot. Slov. Loos.

91408   Jakotnosť Svazek: 1 Strana: 0597
Jakotnosť, i, f., množství, Quantität. Ros.

91409   Jakotný Svazek: 6 Strana: 0480
Jakotný = jekotný. Slov. Loos.

91410   Jakoubčce Svazek: 6 Strana: 0480
Jakoubčce, e (ete), n., jakoubčata, druh jablek. Us. Brnt.

91411   Jakoube Svazek: 10 Strana: 0109
Jakoubek ze Stříbra M Vz Hrubý 98. nn.

91412   Jakoubek Svazek: 1 Strana: 0597
Jakoubek, bka, m., vz Jakub.

91413   Jakoubek Svazek: 6 Strana: 0480
Jakoubek ze Stříbra, kněz husitský, 1373.-1429. Vz Rk. Sl., Pyp. K. II. 540., S. N., Tf. H. 1. 3. vd. 54., Jg. H. 1. 2. vd. 571., Jir. Ruk. I. 306., Sbn. 443., 490., 497., 501., 502., 545. — J. Petr, kněz, umřel okol. r. 1827. Vz Jg. ib. — J. z Nimburka. Blk. Kfsk. 1164.

91414   Jakoubek Svazek: 7 Strana: 1279
Jakoubek, bku, m. = angrešt. U Třeště na Mor. Brt. D. 315. — J., bka, m. — J. Petr. Vz Mus. 1891. 309.

91415   Jakoubek Svazek: 8 Strana: 0133
Jakoubek, bka, m., vz násl. Jakub. — J. ze Stříbra.. Vz Vlč. Lit. 152.

91416   Jakoubek Svazek: 9 Strana: 0090
Jakoubek ze Stříbra M. (Jcobellus), f 1429. (přítel Husův). Vz Pal. Děj. IV. 1. 387., Flš. Písm. I. 237., Ott. XII. 1025., Wtr. Vys. šk. 10. — J. (Jakub) z Vřesovic. Vz Pal. Děj. III. 2. 34.

91417   Jakoubek Svazek: 10 Strana: 0594
Jakoubek ze Stříbra. Vz Mus. 1905. 130.

91418   Jakouběti Svazek: 1 Strana: 0597
Jakouběti, ěl, ění, dumm werden. Rk.

91419   Jakoubka Svazek: 10 Strana: 0109
Jakoubka, y, f., \z Jakubka. Us.

91420   Jakouš Svazek: 7 Strana: 1279
Jakouš, e, m, vz Jakub, Kuba.

91421   Jakovosť Svazek: 1 Strana: 0597
Jakovosť = jakosť. Plk.

91422   Jakovost Svazek: 6 Strana: 0480
Jakovost zvuku. Koll. III. 147.

91423   Jakovský Svazek: 6 Strana: 0480
Jakovský. Blk. Kfsk. 1164.

91424   Jakový Svazek: 1 Strana: 0597
Jakový, jakovýž = jaký, wie beschaffen. Jakovíž Sodomští byli. Br. Aby se štítil ty- ranství, jakovéž ptáci loupežní a draví pro- vodí. Br.

91425   Jakový Svazek: 6 Strana: 0480
Jakový. Podívaj se do maštale, j-vě tam koně máš. Sš. P. 535. Přátelství jakové takové. Koll. IV. 210. O j-vých předmětech píší. Šf. III. 262.

91426   Jakový Svazek: 9 Strana: 0441
Jakový, jokovýž. Muž, j. byl Ondřej. Pal. Děj. II. 2. 340. (Mtc. 1901. 168. ). — J. pátek = postní. Chč. S. I. 241.

91427   Jakovýžkoli Svazek: 8 Strana: 0551
Jakovýžkoli = jakýkoli. J. statek. Tov. kn. 19.

91428   Jakož Svazek: 1 Strana: 0597
Jakož. Vz Jak.

91429   Jakože Svazek: 9 Strana: 0090
Jakože, jakž, jakožto. Pohané, jakož zto- nuli v Červeném moři, všichni pojdú (= kteří právě). Maš. ruk. 30b. Bývá voda (moč) Čer- venější od horkosti vrchnie jakožto létě (jako na př. v létě). Ib. 169. Jich krmě mají býti jakožto kozlenci, kuřenci. Ib- 188 ude mieti česť od krále, jakž duostojen bude (jak právě). Ib. 19a. (Mus. fil. 1899. 107. ). Prach se myje od nečistoty j. dítě v mate- řině životě. Flor. A. 33b.

91430   Jakožkolvěk Svazek: 10 Strana: 0109
Jakožkolvěk, quamvis. J. v tej zemi drev dosti jest Mill 71.

91431   Jakožť Svazek: 10 Strana: 0109
Jakožť je sám počítal. Mill. 10

91432   Jakožto Svazek: 1 Strana: 0597
Jakožto. Kniha ta hodí se jakožto základ, šp. m.: za základ. Km. — Ostatně vz Jak.

91433   Jakožto Svazek: 8 Strana: 0133
Jakožto. Sprostný jakožto holubice šp. m.: jako holubice. Bl. Gr. 321. — Starajíce se o to j. rodičové křesťanští. NZ. III. 339. (XVIII. stol.).

91434   Jakožto Svazek: 9 Strana: 0090
Jakožto, vz předcház. Jakože.

91435   Jakr Svazek: 10 Strana: 0594
Jakr = les. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46.

91436   Jakrmistr Svazek: 7 Strana: 1279
Jakrmistr, a, m., z Jägermeister. 1582. Wtr. Obr. II. 521.

91437   Jakrmistr z Svazek: 6 Strana: 0480
Jakrmistr z Jägermeister. Arch náchod. 167. Hrš.

91438   Jaks Svazek: 1 Strana: 0597
Jaks = a) jak jsi, vz Býti, b) = jaksi, nějak. Jg.

91439   Jaks Svazek: 8 Strana: 0133
Jaks, e,m., vz násl. Jakub.

91440   Jaksan Svazek: 6 Strana: 0480
Jaksan, u, m. = bohyžka bilá, funkia subcordata. Rstp. 1603.

91441   Jaksepatřilo Svazek: 9 Strana: 0090
Jaksepatřilo. Hledi si žévoběti j. (pří- vlastek). U Císařova. Mtc. 1899. 38. Šr. Jak patří.

91442   Jaksi Svazek: 6 Strana: 0480
Jaksi. To jaksi nejde. Dch. Mně je to j. (mně se to příčí). U Olom. Sd. Už můj milej už do dveří kráčí, ach což je on ne- veselé jaksi! Sš. P. 397.

91443   Jaksi jak Svazek: 9 Strana: 0090
Jaksi jak (jaksi jakby, jaksi jakdež = po- někud, nějak) Císařov. Vz Mtc. 1900 347.

91444   Jaksi, jaks Svazek: 1 Strana: 0597
Jaksi, jaks, gewissermassen, auf gewisse Art, etwas. Jaks nenadále všecky spříznil. Háj. Jest jaksi churavý. Us. Jaksi nesměle. Kom. Jaks těžko. Pref. Jaks divně to udělal.

91445   Jaksiživ Svazek: 10 Strana: 0109
Jaksiživ = jaktěživ. Ve Vlašimsku.

91446   Jakš Svazek: 6 Strana: 0480
Jakš, e, m., vz Jakeš.

91447   Jakšík Svazek: 8 Strana: 0133
Jakšík, a, m., vz násl. Jakub.

91448   Jakšovský Svazek: 6 Strana: 0480
Jakšovský, ého, m. Sdl. Hr. IV. 47.

91449   Jakť Svazek: 1 Strana: 0597
Jakť, jaktě, vz Jak.

91450   Jaktak Svazek: 6 Strana: 0480
Jaktak, so wie so, ohne weiters, ohne- dies. On k nám j. přijde. Vy j. tam budete. Us. Tč.

91451   Jaktarka Svazek: 6 Strana: 0480
Jaktarka, y, f., potůček u Jaktaře. Sláma Put. 483.

91452   Jaktař Svazek: 6 Strana: 0480
Jaktař, e, m., ves v Opavsku J. slove hedvábný. Vz Sbtk. Krat. h. 229.

91453   Jaktati Svazek: 6 Strana: 0480
Jaktati = jektati. Slov. Ssk.

91454   Jaktavý Svazek: 6 Strana: 0480
Jaktavý = jektavý Slov. Ssk.

91455   Jaktěživ Svazek: 6 Strana: 0480
Jaktěživ. J-vi nepocítili té potřeby Pal. Rdh. I. 240. Vž Jakživ.

91456   Jaktěživo Svazek: 10 Strana: 0109
Jaktěživo to nebývalo Us.

91457   Jakti Svazek: 8 Strana: 0551
Jakti —jako. (Ti) mají k němu popraviti, j. k bezprávníku a j. k zemskému zhubci. 1412. Tov: kn. 26. a j.

91458   Jakti Svazek: 9 Strana: 0090
Jakti = jako právě. Jest-li (krev) bielá a j. s pěnami, kašel znamenává. Maš. ruk. 42b. Sr. Měli by býti toho zbožie spravedliví dědici tiemto právem, j. sú jich otcové drželi. Arch. I. 396. (Mus. fil. 1899. 107. ).

91459   Jakto Svazek: 10 Strana: 0109
Jakto, jakžto, ut, quasi, tamquam, jako. Vz. Pat. Jer. 151

91460   Jakub Svazek: 1 Strana: 0597
Jakub, a, m., Jakoubek, bka, Jakubíček. Jakob. O svatém Jakubě. Us. Co do svatého Jakuba dopoledne (vína) odkvěte, to do Havla uzraje. Č., Er. P. 85. Na sv. J-ba vylézá všecka neplecha H. Na sv. Jakuba klape na med huba; Sv. J. seče, sv. Anna peče. Hrš. Parno o J-bě, zima o vánocích (vz Hospo- dářský). Lb. S které strany J. fouká, v té straně bude drahá mouka. Er P. 85. Na sv. Jakuba šídla se zbláznila (mnoho jich pole- tuje). — Vz Prokop. — Sv. Jakuba hůl, cingulum Orionis. D. Jakubova hůl = oblouk na stupně rozdělený. Gradbogen. Plk. — Sv. J-ba květ, Jakobsblume.

91461   Jakub Svazek: 6 Strana: 0480
Jakub. O sv. Jakubě zhynuli. NB. Tč. 105. Jak teplý sv. J., tak vánoce studené. Bž. O sv. Filippě a Jakubě hledej pšenici na dubě (ještě nedozrála). U Hořic. Hk. Je-li na sv. Jakuba silný vítr, bude obilí drahé. Mus. Kolik mračen na Jakuba, tolik sněhu v zimě. Val. Vck. Na sv. J-ba kdy bývá tlusto mračen, bývá tlusto sněhu. Kld. Tři dni před Jakubem bezdeštivé dělají žitné zrno trvanlivé. Kld. J. bez deště tuhá zima Té. Je-li jasno na sv. Jakuba, bude ovoce veliká zásoba. Moravan 1875. Pověry o sv. Jak. vz v Mus. 1853. 494., 1855 184. Jakobe! máš gatě na robe a košulo ua líc, bode z tebe zajíc. — Jakube! máš gatě na dubě, gatě spadly s duba, zabily Jakuba. — Jakube! pudeš na tři krále na hube? — Jakub! chleba nakup, polévky nalej, po- jedem dalej. Km. 1886. 592. — Cf. Kuba. — Sv. J. klášter v Praze. Vz Tk. III. 648., IV. 96., VI. 348. Sv. Jakuba kostel v Praze. KP. I. 142. — J. lékař, vz Jg. H. 1. 2. vd. 572. — J. kněz, 1620. Vz ib. — J. ze Stříbra, vz Jakoubek, S. N. O jiných J. vz v S. N., Rk. Sl.

91462   Jakub Svazek: 7 Strana: 1279
Jakub, Jakeš, Jašek. Mus. 1889. 164. O sv. Jakubě bylo-li pod mrakem, bude měkká zima. U Rokyc. Fč. Sv. Jakuba hůl (sou- hvězdí). Vz Mách. 61.

91463   Jakub Svazek: 8 Strana: 0133
Jakub. Odtud: Jakoubek, Jakubec, Jaku- bíček, Jakubička, Jakubka, Jakubše; Jakobina Jakeš, Jakš, Jakšík; Jašek, Jaška, Jašíček Kub, Kubík, Kubič, Kubíček, Kubek, Kubec, Kubeček, Kubica, Kubice, Kubeš, Kubš, Kuba, Kubka, Kubák, Kubáč, Kubálek, Kuban, Ku- bánek, Kubásek, Kubasta, Kubášek, Kubašta, Kubát, Kubasa, Kuběna, Kuběnka, Kubera, Kumbera, Kumpera; Kubian, Kubias, Kubín, Kubínek, Kubina, Kubinka, Kubiska, Kubiš, Kubišta, Kubita; Kubovec, Kubla, Kubelka, Kubelík, Kubále; Kuška?, Kušta?, Kouba, Koubek, Koubík, Koubíček, Kouble, Kbrl. Sp. 16., Jakuš. Cf. Kotk. 20., Kuba (dod.). Na sv. Jakuba mnoho mračen — mnoho sněhu. Us., Vck. Val. I. 163. Keď je na deň J-ha hrmavica, tak žalud i orechy spŕchnu. Phl'd. 1893. 178. Na sv. Jakuba kobzolí průba. Brušp. Hledíková. Cf. Vavřinec (3. dod.). Dy je na sv. Jakuba horko a jasno, budě velka zima. Slez. Nov. Př. 459.

91464   Jakub Svazek: 9 Strana: 0090
Jakub. Stran prognostik vz Filipp, Zát. Př. 319., Chorv. 10ľ. Týdny se počítají od Jakuba chlebodárce. První po Jakubě je ne- stejný, druhý stejný, třetí nestejný, čtvrtý stejný a tak to jde dále, až zase do Jakuba. Dobrý hospodář vše v stejný týden zasévá a možno li, i sklízí. Jde-li sedlák o sv. J. z kostela, nechť si všimne, od které strany vítr vane, tam bude v roce tom obilí nej více sypat. Sá. Kant. 31.

91465   Jakub Svazek: 9 Strana: 0441
Jakub. Keď na J-ba prší, vtedy opadajú slivky a aj žaluda nebude. Sbor. slov. IV. 140.

91466   Jakub Svazek: 10 Strana: 0109
Jakub. Horky den na sv Jakuba přišli buje mnoho ovoce. Nár. list 1902. č. 205. 4. Svítí-li na sv Jakuba slunce, bude prý krutá zima. Když na sv. Jakuba slunce svítí, má prý krutá zima býti Parno o J-bě, zima o Vanocích Ott. Kal 1904. — Jakube, ptaci sú na dubě. Slez. Vz více ve Vyhl. II. 256.

91467   Jakub Svazek: 10 Strana: 0594
Jakub Sv. Pranostiky slezské vz ve Vlasť. I. 213. — J. Jan Oth., spis. Mus. 1904. 350.

91468   Jakubce Svazek: 8 Strana: 0551
Jakubce, ete, n. Jakubčata, druh jablek. Čes. 1. V. 586. Cf. Jakubě.

91469   Jakubčovice Svazek: 6 Strana: 0480
Jakubčovice, dle Budějovice, Jakubscho- witz, ves u Opavy; Jogsdorf, JoksdoRf, ves u Oder ve Slez.

91470   Jakube Svazek: 1 Strana: 0598
Jakube, jakoubě, ěte, n., jakoubátko = co se rodí n. dozrává o Jakubu, zvl. kuřata, jablka, hrušky, zemčata. Jg. Jakubky: hrušky, k sv. Jakubu dozrávající; b) kuřata, k sv. Jakubu se líhnoucí. Rk.

91471   Jakubec Svazek: 6 Strana: 0480
Jakubec, bce, m., os. jm. D. ol. III. 245., Bačk. Př. 55.

91472   Jakubec Svazek: 7 Strana: 1279
Jakubec Jos., básník, † 9/6 1889. v Jičíně, Cf. Bačk. Př 55. — Dr. Jan J., prof. a spis. v Praze.

91473   Jakubec Svazek: 8 Strana: 0133
Jakubec, bce, m., os. jm., vz předcház. Jakub.

91474   Jakubec Svazek: 9 Strana: 0090
Jakubec los, čes. básn., 1858. —1889. Vz Ott. XII. 1036. — J. Jan Dr., prof. a spis., nar. 1862. Vz ib. a Jub. XIII.

91475   Jakubec Svazek: 10 Strana: 0109
Jakubec J. Dr. spis., nar. 1862 Vz Flš Písm. 725, Lit. I 73., II. 856.

91476   Jakubice Svazek: 6 Strana: 0480
Jakubice, dle Budějovice, Jakobitz, sam. u Sušice. — J. = jakubka, hruška. Šm.

91477   Jakubíček Svazek: 8 Strana: 0133
Jakubíček, čka, m., os. m., vz předcház. Jakub.

91478   Jakubička Svazek: 8 Strana: 0133
Jakubička, y, m., os. jm., vz předcház. Jakub.

91479   Jakubín Svazek: 6 Strana: 0480
Jakubín, a, m , ves u Počátek. Sdl. Hr. IV. 116, 117.

91480   Jakubinka Svazek: 6 Strana: 0480
Jakubinka, jakubunka, y, f. = jakubka hruška. Laš. Mor. Brt. Také druh jablek, bramborů. Brt. Tč.

91481   Jakubiny Svazek: 1 Strana: 0598
Jakubiny, pl., f., svátek Jakuba. Jakobs- fest.

91482   Jakubka Svazek: 1 Strana: 0598
Jakubka, y, f., žena Jakubova, Jakobin. — J., ranní hruška. Jakobsbirn. V. — Ja- kubky, kuřata o Jakubu líhlá. Jakobshühner. Jg. — J., vz Jakubův.

91483   Jakubka Svazek: 6 Strana: 0480
Jakubka, rané jablko; raný brambor. Jdr., Brt., Kčr., Kšá.

91484   Jakubka Svazek: 8 Strana: 0133
Jakubka, os. jm., vz předcház. Jakub.

91485   Jakubka Svazek: 9 Strana: 0441
Jakubka, y, f. = uhelná jáma u P. Ostravy Věst. op. 1895. 12.

91486   Jakubkyně Svazek: 1 Strana: 0598
Jakubkyně, ě, f., Jakubka, Jakobin.

91487   Jakubník Svazek: 1 Strana: 0598
Jakubník, a, m., Jakobita. Lom.

91488   Jakubov Svazek: 6 Strana: 0480
Jakubov, a, m., Jakobau, ves u Mor. Budějovic; Jakubau, ves u Náměště; Jokes, ves u Ostrova v Chebsku (Blk. Kfsk. 606.). PL.

91489   Jakubova Svazek: 6 Strana: 0480
Jakubova berla, Schd. I. 219., hůl (sou- hvězdi). Stč. Zem. 26., S. N.

91490   Jakubovice Svazek: 1 Strana: 0598
Jakubovice, pl., m., dle Budějovice, Ja- kobsdorf, jm. místní.

91491   Jakubovice Svazek: 6 Strana: 0480
Jakubovice, dle Budějovice, Jakubowitz, ves u Golčova Jeníkova, dvůr u Vel. Mezi- říčí; Jokelsdorf, vsi u Lanškrouna a u Zá- břehu. PL., Blk. Kfsk. 1327., Sdl. Hr. II. 277.

91492   Jakubovič Pav Svazek: 6 Strana: 0481
Jakubovič Pav., kazatel. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 572.

91493   Jakubský Svazek: 6 Strana: 0481
Jakubský Mlýn, Jakober Mühle, mlýn u Králova Městce. J. víno, KP. V. 157., zelí. Ub. Pdl.

91494   Jakubský Svazek: 10 Strana: 0109
Jakubský od Jakub. Prešp. 869 Sr. Gb. Slov

91495   Jakubše Svazek: 8 Strana: 0133
Jakubše, ete, n., os. jm., vz předcház. Jakub.

91496   Jakubův Svazek: 1 Strana: 0598
Jakubův, -ova, -ovo, Jakobs-. Jaku- bova hůl, jakubka, Jakobsstab, Gradbogen (v astron. ). D. Vz Jakub.

91497   Jakubův Svazek: 6 Strana: 0481
Jakubův Matěj z Prahy. 1416. Vz Jir. Ruk. 1. 309. — J. pás, souhvězdí. Stč. Zem. 26.

91498   Jakule Svazek: 6 Strana: 0481
Jakule, e, f., samota u Nových Hradů v Budějov.

91499   Jakule Svazek: 10 Strana: 0109
Jakule, rybník na Krum'ovsku. Arch. XXI. 544.

91500   Jakunek Svazek: 7 Strana: 1279
Jakunek, nku, m., amethites, zastr., ká- men. Pršp. 5. 102.

91501   Jakúra Svazek: 6 Strana: 0481
Jakúra, y, f. J. brasilská, penelope cri- stata; pospolitá, crax alector, pták. Vz Frč. 349.

91502   Jakúra Svazek: 7 Strana: 1279
Jakúra. Cf. Brm. III. 3. 195. nn.

91503   Jakuš Svazek: 8 Strana: 0133
Jakuš, e, m. = Jakub. Phľd. 1893. 371., 622.

91504   Jakutsk Svazek: 1 Strana: 0598
Jakutsk, a, m., mě. v Sibiři. Vz S. N. IV. 149.

91505   Jakuž Svazek: 6 Strana: 0481
Jakuž = kterak, wie? U Místka. Škd.

91506   Jaký Svazek: 6 Strana: 0481
Jaký, vz Mkl. Etym. 107. 1. Tázací. Jak chceš věděť. kdo je jaký, nemusíš být leda- jaký. Glč. II. 120 Pište nám, jaké a koliko ran žalobníkovi učiněHy jsú. NB. Tč. 135. — 4. Při vykřiknutí. Jakáž pomoc! Us. Pdl. — 5. = který. Rozpáral všecky pe- řiny, kde jaká byla. Sá. — 6. Souvztažné. Povězte pravdu, ať jest jaká jest. Šml. S jakou přišel, s takou odešel (s nepoří- zenou). Us. Wrch. — 9. Jaký taký. K nimž (andělům) sám jakýmž takýmž podobenstvím přirovnal lidi. Št. Kn. š. 179. — 10. = do- brý, dokonalý. Je-li pak to jaké? Us. Rgl.

91507   Jaký Svazek: 7 Strana: 1279
Jaký Nevěděli do jaké, wussten nicht, wo ein, wo aus. Na Haně. Pta. K jakémuž takémuž uspokojení přijíti. Bart. 136.

91508   Jaký Svazek: 8 Strana: 0133
Jaký. J. šéł takovú našel (muž ženu). Mor. Čes. 1. V. 420.

91509   Jaký Svazek: 9 Strana: 0090
Jaký na Císařovsku. Vz Mtc. 1899. 363.

91510   Jaký chci Svazek: 9 Strana: 0091
Jaký chci = qui-vis, qui libet. Uděláš jakú chceš mast, řidkú neb hustú. Maš. ruk. 204b.

91511   Jaký, jakýž Svazek: 1 Strana: 0598
Jaký, jakýž. 1. tázací, was für ein? Jaký jest? Jaké jsou to peníze ? — Porn. 1. Tázacím zájmenem jaký ptáme se po vlastnostech před- mětu; zájmenem který po předmětech samých, od jiných je různíce. Kterou cestou půjdeme? Pravou. A jaká jest ta cesta? Obtížná. Který z bratří jest nejpilnější? Karel. Jaký jest Karel? Pilný. Brs. 64. — Pozn. 2. Na Mor. říkají: Jaká? m. Jak? Byls tam? Odpověď: Jaká (=jak)? Mřk. — Pozn. 3. Místo jaký klade se často co za. Vz Co. — 2. = veliký, když velikosti něčeho se dotazujeme. Měl radost jakou! Má chuť k učení ? a jakou! Jg. Jaká drzosť, jaké hromady zločinů (quantas audacias, quantos acervos facinorum repe- rietis?)! Kos. — 3. Ve větách přirovnávacích. Ve větě hlavní stojí: taký, takýž, takový. Zájmeny těmito stíháme jednostejnosť a rov- nosť, která se v povaze, v podobě a ve způ- sobu a v jiných vlastnostech na jevo staví. Takový jest, za jakého chce jmín a uznán býti. Zk. Jakou (píseň) budu pískati, takovou musíš tancovati. Brt. Jaký strom, takové ovoce. V. — 4. Při vykřiknutí. Jaký to po- vyk! jaký člověk! jaká pošetilosť! Us. — 5. = který. Jakýchž já řečí doslýchaje, počal jsem vesel býti (quos cum, da ich diese). Kom. Návrhy, jaké byly učiněny, lépe: které. Šb. Jaký táhnouc se jen k jakosti předmětů má ve správné mluvě jen tam se klásti, kde buď položena jest aneb aspoň položiti se může náměstka souvztažná: taký, takový; kde však jest náměstka: ten, klade se souvztaž. který. Brs. 94. — 6. Souvztažné, wie einer — so einer, wie — so. O takové neštěstí, jaké tu vidím, nestojím. Kom. Jaký strom, takové ovoce. V. — 7. Nevím jaký = jaký- koliv, es sei noch so gross, stark usw. Byt' pak byl hřmot za tebou nevím jaký, neohlédej se. Háj. — 8. = nějaký, ein, irgend ein. Lva rozdrápal jako jaké kozle. Jg. Nechtěla, abych já jim jakou křivdu učinil. Lépe opa- třen než jaký bohatý. Kom. — 9. Jaký taký, jakýž — takýž = jakýkoliv, írgend einer, wie auch immer beschaffen. Však vždy jakýž takýž způsob církve trval. Br. Kterýž umění lékařského jakouž takouž známosť má. V. Má jakouž takouž naději. Ml.

91512   Jakýkoliv Svazek: 1 Strana: 0598
Jakýkoliv, jakýkoli, jakýkolivěk, jaký- kolivěčně, jakýžkoli = buď si jaký chce, wie immer beschaffen, was immer für einer. Ten kámen krvotok jakýžkoli hned zastavuje. Byl. Jakýmikoliv prostředky. D. Dej mi knihy jakékoliv. Us. V jakémkoliv jazyku a národu. Kom.

91513   Jakýn Svazek: 6 Strana: 0481
Jakýn, a, n. = Ancona. Pal. D. IV. 2. 274., S. N.

91514   Jakynt Svazek: 1 Strana: 0598
Jakynt, u, m., Hyacinth, (drahokam), vz Jacint. Rk.

91515   Jakýs Svazek: 1 Strana: 0598
Jakýs, jakýsi, lat. quidam, nějaký, jistý, někdo, ein gewisser, druží se k substantivu, aby se označilo, že tímto pojem příslušící nedosti přísně se vyjadřuje. Jakýsi mudrc to řekl. Kos. Uslyšel za sebou jakýsi chřest. Har. Přišel k nám jakýsi muž. Ros. Nových jakýchs zákonů. V. Vyslal jakés chytráky. Solf. Jakýsi člověk. Jakási libosť. Kom. Ja- kés roucho neznámé. Háj. Hleděl, je-li na blízku jakýs domek, šp. m. nějaký. Km. —

91516   Jakýs Svazek: 6 Strana: 0481
Jakýs. Bloude jakýs! Knrz. Sepsal ja- kousi filosofickou encyklopaedii. Mour. Bylo by to jakési (nepěkné). Zlinsky. Brt. Jdi, nebuď jakýsi (nebuď tak svéhlavý, ne- ústupný a p.). Ib. Brt.

91517   Jakýs — takýs, šp. m Svazek: 1 Strana: 0598
Jakýs — takýs, šp. m. jakýž — takýž; jakš — takš m. jakž — takž. Jakýs = qui- dam, jakýž — takýž = qualis — talis. Jakýž dělník, takové i dílo. Br. Kterýž umění lé- kařského jakouž takouž známosť má. V. — Brs. 94.

91518   Jakýsi Svazek: 9 Strana: 0091
Jakýsi = ?ěj?ký. Z takové jakésé radosti mně to daľ. Cis. Mtc. 1899. 365.

91519   Jakýž Svazek: 1 Strana: 0598
Jakýž, vz Jaký, Jakýs.

91520   Jakýž Svazek: 6 Strana: 0481
Jakýž, vz Jaký.

91521   Jakýž Svazek: 8 Strana: 0133
Jakýž. Čerti vzali, jakýž tu pán (praví se o tom, kdo si hraje na pána)! Jicko. Brt. D. II. 323. Že se při zdraví jakémž takémž na- lézati ráčíte. Kat. z Žer. II. 338.

91522   Jakýž Svazek: 9 Strana: 0441
Jakýž takýž. J. t. centrum. Vz Mtc. 1901. 259.

91523   Jakýže Svazek: 10 Strana: 0109
Jakýže. Který život jest j., s toho hlahol jest takýže Baw E. v. 1832

91524   Jakýžkolivěk Svazek: 10 Strana: 0109
Jakýžkolivěk. Mill. 62.

91525   Jakž Svazek: 6 Strana: 0481
Jakž. Opatřte vy to, j. nejlépe víte. NB. Tč. 12. On navrátil se zase ke mně, j. se jemu koli zdálo. Ib. 37. Žaluje Majdalena na Brka, j. jemu koli pravé jméno jest, že ..; Nechť to právo váží, jakžkoli ráčí, na tom chceme přestati. Ib. 66., 93. Jakž se koli zdáti bude. List. hrad. 1536. Tč. Jakž jemu zapsánie ukážeš, takť ti penieze dá. BO. By se jakž takž utěšila. Hr. ruk. 117. Česť a zbožie potratíme, j. sě viec neopravíme. Alx. V. 1329. A jakž takž počne sv. trojici poznávati. Št. Kn. š. 25. A duch jakž takž milostí boží jsa dotčen. Ib. 52. Jakž by viery nebylo, tak by jiné věci k spasení nebyly užitečny. Št. Tak trýzň nad nimi pácháchu, jakž všichni lidé plakáchu to vidúce. Výb. II. 11. 11. Jiež se byli tako lekli, jakž každý, jamž mohl, utekli. Výb. II. 4. 37. Cf. List. filol. 1882. 288.

91526   Jakž Svazek: 7 Strana: 1279
Jakž, ut. Naplnichu obě lodi, tak j. na mále toniechu, ut pene mergerentur. Ev. víd. 58. Cf. Jir. Nkr. 393. 527*

91527   Jakž Svazek: 9 Strana: 0091
Jakž. Vz předcház. Jakože.

91528   Jakž brzo Svazek: 10 Strana: 0109
Jakž brzo = jakmile. Baw. E v 145., Ar. 296. a j.

91529   Jakž, jak, jakož, jako Svazek: 1 Strana: 0598
Jakž, jak, jakož, jako ve větách ome- zovacích. 1. Když vytýkáme osobu, na je- jížto vážnosti platnosť hlavní věty se zakládá, jejímž míněním věta hlavní jest; věta vedlejší drží v sobě slovesa myšlení a tvrzení, wie, so viel. Práce jejich, jak pravili, jest šlapati dlážku. Kom. Bratr jeho, jakž mi dobře vě- domo jest, s nimi tam nebyl. Us. — Pozn. Někdy se jakž vynechává. Včera jsem vás, tuším, viděla. Us. — 2. Když o větě hlavní připomínáme, že se obsah její se skutečností srovnává, aneb že to, o čem výrok činíme, všeobecnou platnosť do sebe má, wie denn, wie denn wirklich, wie denn überhaupt. Jiní toho zase bránili, pravíce, že životy raději složí, než tomu dopustí, jakož pak nejedni, když se šarvátka rozmohla, i zbiti jsou. Kom. — 3. Když chtějíce platnosť věty všeobecné ukázati příklady uvozujeme, als, als zum Bei- spiel, wie, wie zum Beispiel. Ta těla nebeská, jakož slunce, měsíc, hvězdy a ta nebesa, v nichž jsou hvězdy, podobná-li jsou k tělům zdejšího přirození, jakož jest země, voda, po- větří, oheň ? Št. — 4. Když přísahajíce se čeho dovoláváme, abychom pravdu hlavní věty stvrdili, sowahr. Nebyl jsem tam, jakž jsem poctivý člověk. Jg. — 5. V listech a soudních seznáních počínají věty, ve kterých to, což nám v známosť uvedeno jest, zahrnujeme, abychom příslušnou odpověď učinili, též od spojky jakž, was das betrifft dass, in Betreff dessen dass. Jakož píšeš, že toho úmyslu jsi ke mně se odebrati, já zajisté sobě toho od tebe žádám, abys tam ještě pobyl. A tu pak na ty roky kaž ot sebe žalovati, jakž tvá pře záleží (worin der Rechtsstreit besteht). O. z D. Jestliže by měštěnín smlouvu udělal o trávu na lukách na jeden rok aneb jakž by smlouva byla (nach dem diesfälligen In- halte des Vertrages). Václ. II Pr. 1861: str. 26. Pozn. Místo: jakž, klade se ale zřídka: kdež, co, že. — Zk. — Ostatně vz Jak.

91530   jakž jedno Svazek: 10 Strana: 0109
jakž jedno —jakmile. J j pes zaštěkne. Baw E v 1281

91531   Jakž náhle Svazek: 10 Strana: 0110
Jakž náhle = jakmile. J n. jej zoči. Baw. J. v. 1895.

91532   Jakživ Svazek: 6 Strana: 0481
Jakživ sem to neviděl! Us. Vz Živý. Vz jaktěživ.

91533   Jakživo Svazek: 6 Strana: 0481
Jakživo. Totěj. Cf. To je stará (pravda)! Us. Knrz.

91534   Jakživo Svazek: 10 Strana: 0109
Jakživo. To je od jakživa Us. Mš.

91535   Jakživosť Svazek: 1 Strana: 0599
Jakživosť, i, f., jakživ, von jeher. Tam od j-sti pastýřové žili. Víd. list.

91536   Jakživože Svazek: 9 Strana: 0441
Jakživože = jakživo. To je j. Vých. Č. Čes. 1. X. 400.

91537   Jakžkoli Svazek: 1 Strana: 0599
Jakžkoli. Vz Jakkoli. — J. u přechod- níku, vz Transgressiv. — J. s indikativem, vz Indikativ.

91538   Jakžkolivěk Svazek: 10 Strana: 0109
Jakžkolivěk se zamůtil Mill 9a. a j.

91539   Jakžtak Svazek: 1 Strana: 0599
Jakžtak, etlichermassen, so ziemlich. Jak se máš? Jakž takž. Us.

91540   Jakžto Svazek: 7 Strana: 1280
Jakžto, sicut. V B. ol. obecněji než: jakožto. Jir. Mor. 42.

91541   Jakžto se Svazek: 6 Strana: 0481
Jakžto se píše v knihách o skutcích apoštolských. Pass.

91542   Jakžto, vz Svazek: 1 Strana: 0599
Jakžto, vz Jak.

91543   -jak? Svazek: 6 Strana: 0478
-jak? přípona subst. : dvořák, měšťák. Bž. 232. Přípona -jan? často se střídá s pří- ponou -jak?, při čemž pozoru hodno, že přípona -jan? činí výraz trochu uhlazeněj- ším a slušnějším než -jak?: měšťan — mě- šťák. Prk. Př. 26.

91544   Jál Svazek: 6 Strana: 0481
Jál, a, m., Gallus = Havel. Slov. Bern.

91545   Jalapa Svazek: 1 Strana: 0599
Jalapa, y, f., Jalappe. Linn.

91546   Jalapa Svazek: 9 Strana: 0091
Jalapa, vz Nocenka.

91547   Jalapin Svazek: 7 Strana: 1280
Jalapin, u, m , v lučbě. Vz Rm. II. 347.

91548   Jalapinol Svazek: 7 Strana: 1280
Jalapinol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 348.

91549   Jalapovina, y Svazek: 1 Strana: 0599
Jalapovina, y, f., Jalapinum. Presl.

91550   Jalappa Svazek: 6 Strana: 0481
Jalappa, convolvulus orizabensis, die Galappe, rostl. Sl. les., Rstp., Schd. II. 287., Schd. I. 406., Slov. zdrav., Čes. lk. II. 152., IV. 244., Rk. Sl.

91551   Jalappovina Svazek: 6 Strana: 0481
Jalappovina, y, f., das Jalappin. Šp., Rst. 49., 420.

91552   Jalbačka Svazek: 6 Strana: 0481
Jalbačka, y, f. = krchňačka, levá ruka. Slov.

91553   Jalbík Svazek: 6 Strana: 0481
Jalbík, u, m. z lajblík = soukenná vesta ke krku v celosti, přední i zadní čásť jsou z též látky. U Veselí nad Lužnicí. Jdr.

91554   Jalbl Svazek: 10 Strana: 0110
Jalbl, a, m. = ďábel. Mor. Ces. list. XII. 97.

91555   Jalec Svazek: 6 Strana: 0481
Jalec =jelec ryba. Na již. Mor. Sd. -— J. = pulec, die Quappe. V Opav. Zukl.

91556   Jaleň Svazek: 6 Strana: 0481
Jaleň = jelen. Slez. Šd.

91557   Jaleň Svazek: 8 Strana: 0133
Jaleň, ě, m. = jelen. Laš. Brt. D. II. 98. Jalenek. Sš.

91558   Jalenec Svazek: 6 Strana: 0481
Jalenec, nce, m., rother Braunstein, kohlen- saures Mangan. Šm.

91559   Jalenek Svazek: 6 Strana: 0481
Jalenek, nka, m. = jelínek. A v tej stu- denečce j. pijaval, na teho jelenka myslivec čihaval. Sš. P. 523.

91560   Jalenilka Svazek: 6 Strana: 0481
Jalenilka, y, f., palmella, die Palmelle, houba. J. zdní, p. cruenta. Vz Rstp. 1878.

91561   Jalcha Svazek: 6 Strana: 0481
Jalcha, y, f. =jalša, olše. Slov. Ssk.

91562   Jalitnica Svazek: 6 Strana: 0481
Jalitnica, e, f. = jelitnice, polívka z jelit.

91563   Jalito Svazek: 6 Strana: 0481
Jalito, a, n. — jelito. Slov. Čaká jako Dora na j. Rr.

91564   Jalka Svazek: 1 Strana: 0599
Jalka, y, f., v bot. das Gehäuse, exci- pulum. Rk.

91565   Jalka Svazek: 6 Strana: 0481
Jalka = nepostředečný okrov plodu. Vz Rst. 178., 209., 420.

91566   Jalkatý Svazek: 6 Strana: 0481
Jalkatý = jalkou opatřený, umhäuset. Rst. 420.

91567   Jalkový Svazek: 6 Strana: 0481
Jalkový = jalce náležející, zum Gehäuse gehörig. Rst. 420.

91568   Jalkus Svazek: 6 Strana: 0481
Jalkus totižto místo, když se nad ko- pytem zdrastí, jiní říkají uřknutí. Db.

91569   Jalmara Svazek: 1 Strana: 0599
Jalmara m. almara, a to z lat. armarium. Vz Almara, Armara.

91570   Jalmužna Svazek: 7 Strana: 1280
Jalmužna = almužna. Ev. ol. 194.

91571   Jalojce Svazek: 10 Strana: 0110
Jalojce, e, f. = jalovice. Dšk. Km. 41.

91572   Jaloučka Svazek: 9 Strana: 0091
Jaloučka, y f. = žloutek na síle vařený, čisté žlutý. Sr. Mourek.

91573   Jalousie Svazek: 1 Strana: 0599
Jalousie, (žaluzí, fr. ), žárlivosť, Eifer- sucht; letní okenice s pohyblivými prkénky. S. N. Jalousien, Fenstergitter.

91574   Jalov Svazek: 10 Strana: 0110
Jalov, a, o, vz Jalový.

91575   Jalovatý Svazek: 9 Strana: 0091
Jalovatý = jalový. J. kráva. Hoř. 82.

91576   Jalovcová Svazek: 8 Strana: 0133
Jalovcová, é, f. = prodavačka jalovce (a mechu). U Žleb. NZ. II. 613.

91577   Jalovcoví Svazek: 1 Strana: 0599
Jalovcoví, jalovčí, n. Wachholderge- sträuch. Ros.

91578   Jalovcovitý Svazek: 1 Strana: 0599
Jalovcovitý. J. rostliny (jalovci podobné, wachholderähnlich). Rostl.

91579   Jalovcovitý Svazek: 6 Strana: 0481
Jalovcovitý. J. rostliny, juniperinae: ja- lovec. Vz Rstp. 1421., 1425., Slb. 286.

91580   Jalovcovka Svazek: 6 Strana: 0481
Jalovcovka, y, f. = dýmka z jalovco- vého dřeva. Kv. 1870. 319.

91581   Jalovcovka Svazek: 10 Strana: 0110
Jalovcovka, y, f. = jalovcová kořalka. Rais. Lep. 518.

91582   Jalovcový Svazek: 1 Strana: 0599
Jalovcový, Wachholder-. J. zrno, olej, šťáva, pálenka, kořalka (borůvka, borovička), keř, pryskyřice (V. ), voda. Jg.

91583   Jalovčák Svazek: 1 Strana: 0599
Jalovčák, a, m. = kvíčala, Krammetsvogel. Na Slov.

91584   Jalovčák Svazek: 7 Strana: 1280
Jalovčák, a, m. = mladý býk pro jalo- vice. Mor. u Zborovic. Šd.

91585   Jalovčanka Svazek: 6 Strana: 0481
Jalovčanka, y, f. = jalovcovka. Mor. Tč.

91586   Jalovče Svazek: 6 Strana: 0481
Jalovče, ete, n. = jalovička. Slez. Šd.

91587   Jalovčí Svazek: 1 Strana: 0599
Jalovčí = jalovcový, jalovcoví.

91588   Jalovčí Svazek: 6 Strana: 0481
Jalovčí. A chceš-li ty míti lepčí (kytku), jdi si pro ni do jalovčí. Sš. P. 322. — J., hospody u Ml. Vožice a u Bystřice v Br- něnsku; hájovna u Bernardic; sam. u Mi- levska, u Tábora a u Něm. Brodu: osada u Humpolce, u Dačic, PL.; pole u Kelče. Pk.

91589   Jalovči Svazek: 10 Strana: 0110
Jalovči, n., kollekt. J. sekáno do cest, též voženo pozemčí na ně. 1609. H. Jir. Mýto 67 2

91590   Jalovčiak Svazek: 6 Strana: 0481
Jalovčiak, a, m. = kvičala. Slov. Rr. Sb.

91591   Jalovčianka Svazek: 10 Strana: 0594
Jalovčianka, y, f. = potok v Liptovsku na Slov. Mus. slov. IV. 23.

91592   Jalovčice Svazek: 10 Strana: 0110
Jalovčice, e, f. = jalovcová hůl. Nár. 1. 1902. č. 9. odp.

91593   Jalovčín Svazek: 6 Strana: 0481
Jalovčín, a, m., doly u Plas.

91594   Jalovčina Svazek: 6 Strana: 0481
Jalovčina, y, f., Wachholdergesträuch. Šm.

91595   Jalovčina Svazek: 9 Strana: 0441
Jalovčina, y, f., les u Daliměřic. Př. star. V. 120.

91596   Jalovčinka Svazek: 6 Strana: 0481
Jalovčinka, y, f. = borůvka (kořalka). Dch.

91597   Jalovčinky Svazek: 1 Strana: 0599
Jalovčinky, pl., f. Wachholderbeeren. Na Moravě. B.

91598   Jalovčovák Svazek: 10 Strana: 0110
Jalovčovák, u, m. = houba. Čes. 1. XI. 290.

91599   Jalovčoví Svazek: 10 Strana: 0594
Jalovčoví, n. = jalovcový keř, jalovci. Rgl.

91600   Jalovčunka Svazek: 6 Strana: 0481
Jalovčunka, y, f. = jalovcovka. Slez. Tč.

91601   Jalově Svazek: 1 Strana: 0599
Jalově, adv. = nejadrně, bez obsahu, prázdně, gelt, trocken. Br. Velmi jalově to vypsal. Har.

91602   Jalově Svazek: 1 Strana: 0599
Jalově, ěte, n. = jalůvě, jalovice, jalůvka, mladá kráva; hovado, das Geltvieh. Lidi i ja- lovata uzdravíš. Br.

91603   1. Jalově Svazek: 6 Strana: 0481
1. Jalově. Čehož farizeové nečinili, ale j. a robotně svých povinností odbývali. BR. II. 34. a.

91604   2. Jalově Svazek: 6 Strana: 0481
2. Jalově, ěte, n., jumentum. Jalovata jich. Ž. wit. 77. 50. Jalovata pobrali. Půh. I. 305. Vz Jaloviatko.

91605   Jalově Svazek: 7 Strana: 1280
Jalově, ěte, n., jumentum. Ž. kl. 357. V Ž. svatotomášském je: dobytče.

91606   Jalovec Svazek: 1 Strana: 0599
Jalovec, vce, m., na Slov. borovička, der Wachholderbaum, -strauch, Kranavet, Kram- metsbaum. J. obecný, nizounký. — Též samé jahůdky (na Slov. borovičky), jalovčinky, jalovinky, borovinky. Wachholderbeere. Šp.

91607   Jalovec Svazek: 6 Strana: 0481
Jalovec, juniperus. Byl. z 15. stol. VMV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 99. J. nizounký, j. nana; červený, j. oxycedrus; chvojka, j. sabina; virginský, j. virginiana; fenický, j. phoenicea; lycký, f. lycia; ka- didlový, j. thurifera. Vz; Rstp. 1425. a násl. Cf. Kk. 99., 102., 103., Čl. 166., 167., Čl. Kv. 80., FB. 5., Sbtk. Rostl. 201.—203., KP. III. 308., Schd. II. 273., Slb. 286., Kram. Slov., Slov. zdrav., Mz. v List. filol. VIII. 21., Rosc. 102., S. N., Mllr. 21., 57., Rk. Sl. Jak živa sem neviděla na lóce j-ca, aby panna opustila mládenca pro vdovca; Před našém je jaloveček. Kdo ho sázel? Můj syneček. Von ho sázel, zalíval, habe se mu hojímal (ujímal). Sš. P. 199., 313. 398 Rok to roste, rok to kvete, rok to zraje (Hádanka. Jalovec). Km. 1886. 718. — j., sam. u Velešína.

91608   Jalovec Svazek: 7 Strana: 1280
Jalovec. Pověry o něm vz v Mtc XVI. 91.

91609   Jalovec Svazek: 8 Strana: 0133
Jalovec. Je jako j. (o zlém a urputném). Nár. list. 1894. č, 169. odp. feuill.

91610   Jalovec Svazek: 9 Strana: 0091
Jalovec nízký, virgiuský. Vz Ott. XIII. 679.

91611   Jalovec Svazek: 9 Strana: 0441
Jalovec jest dvojí, mužský roste do výše, žensky je plazivý. Nár. sbor. 1901. 170.

91612   Jalovec Svazek: 10 Strana: 0110
Jalovec, vce, m., z jalový. J., sterilis. Prešp. 1183. — Vz Gb. Slov. — J. =jalové ovce. Pásl jalovec; Přihnal jalovec. Slez Vyhl. II. 289.

91613   Jalověti Svazek: 1 Strana: 0599
Jalověti, 3. os. pl. -vějí, ěl, ění; zjalo- věti, jalovívati, unfruchtbar werden, gelt gehen. Strom zjalověl, kráva zjalověla. Jg. Bývá, že i nejlepší včely jalovějí (se nerojí). —Jg.

91614   Jaloviar Svazek: 6 Strana: 0482
Jaloviar, a, m. = pasák jalového do- bytka (mladého rohového statku jakéhokoli). Slov. Za kraviarom prišiel j. Phld. IV. 59.

91615   Jaloviatko Svazek: 6 Strana: 0482
Jaloviatko, a, n. = jalově, mladý kus rožnieho statku bez ohľadu na pohlavie. Slov. Zátur., Hrbňn.

91616   Jalovica Svazek: 8 Strana: 0133
Jalovica, nepřehlas. tvar. 1130. Gb. H. ml. 1. 116. Dobrú jalovičku aj na maštali najdu. Slez. Nov. Př. 416.

91617   Jalovice Svazek: 1 Strana: 0599
Jalovice, e, f., jalůvka, jalovka, jalo- vička, y, f., jalovíče, ete, n. = mladá kráva ještě nerodící, ještě nestelná, die Kalbe, Färse, junge (gelte) Kuh, Mutterkalb, Kuh- kalb.

91618   Jalovice Svazek: 6 Strana: 0482
Jalovice ve dvú letú (dvouletá). Pč. 24. Cf. Mkl. Etym. 99.

91619   Jalovice Svazek: 7 Strana: 1280
Jalovice. 12. stol. Gesch. D. 85.

91620   Jalovice Svazek: 9 Strana: 0091
Jalovice. Když se pase j. v lesích, roste mnohem v>ce. Fisch Hosp. 302.

91621   Jalovičí Svazek: 1 Strana: 0599
Jalovičí maso, kůže. Jg. Kalbe-.

91622   Jalovičí Svazek: 7 Strana: 1280
Jalovičí, vz Kanovničí v Jir. Mor. 43.

91623   Jalovičina Svazek: 1 Strana: 0599
Jalovičina, y, f., kůže jalovičí, die Kalbe- haut. — J., maso z jalovice, Färsefleisch. Na Slov.

91624   Jalovička Svazek: 10 Strana: 0594
Jalovička, y, f. J-čku chovat pri hrante, je jako svatého mať na stene. Phľd. XXIII. 309.

91625   Jalovina Svazek: 1 Strana: 0599
Jalovina, y, f., 1. maso z jalového do- bytka, Kalbefleisch; 2. kůže z jalovice, die Kalbehaut, D.; 3. ve mlýně, jalová strouha, kde voda na prázdno teče, der Zuggraben, Jg.; 4. na Mor. = nemastné jídlo, ungeschmal- zenes Essen. D.

91626   Jalovina Svazek: 6 Strana: 0482
Jalovina kostní = dobytčí nemoc. Pr. hosp. nov. — J. = jalový dobytek, das Jung- vieh. Šp., Dch. J. = mladý rožní statek. Zátur. Nuž ty psiny j-ny zašly do jařiny. Koll. Zp. I. 273. — J. = jalové kamení, ja- lová hornina, taubes Gestein, taube Berge. Hř. 25. — J., leeres Zeug. Sáhodlouhá slova jsou j. Kmp.

91627   Jalovinka Svazek: 6 Strana: 0482
Jalovinka, y, f. = plod, srnko jalovcové, die Wachholderbeere. Borovičku dělají z ja- lovinek. Mor. Brt. — Slb. XLII.

91628   Jalovisko Svazek: 6 Strana: 0482
Jalovisko, a, n., myslivna u Slavkova.

91629   Jalovizeň Svazek: 6 Strana: 0482
Jalovizeň, zně, f. = jalovina. Mor. Brt. D. 202.

91630   Jalovizna Svazek: 6 Strana: 0482
Jalovizna, y, f. — neúrodné pole; něco nemastného. Vz Jalovina. Laš. Tč. — J., das Jungvieh. Cf. Jalovina. Dch.

91631   Jalovka Svazek: 1 Strana: 0599
Jalovka, y, f. jalůvka = jalovice. Rkk. — J., jalová ovce n. kráva, geltes Schaf, gelte Kuh. Plk.

91632   Jalovo Svazek: 1 Strana: 0599
Jalovo, vz Jalový.

91633   Jalovo Svazek: 6 Strana: 0482
Jalovo. Kuře na j., das Blindhuhn. Šp. Nejvyšší kancléř na j., ohne Portefeuille. Dch.

91634   Jalovosť Svazek: 1 Strana: 0599
Jalovosť, i, f. = neplodnosť. Unfruchtbar- keit. J. země. — J. smíchu (smích jalový). Verstellung. L. — J. = prázdnosť, Leerheit. J. kazatelův. Kom.

91635   Jalovosť Svazek: 6 Strana: 0482
Jalovosť slov, Kom., námitky. Dk.

91636   Jalovosť Svazek: 8 Strana: 0133
Jalovosť = neplodnosť. GR. Nov. 134. 23. Slepice, jenž zlatá vejce nosieše, sešla jest jalovostí. Alx. Nách. k. IX.

91637   Jalovskus Svazek: 6 Strana: 0482
Jalovskus, u, m. = špatný vkus. Šf. III. 194.

91638   Jalovsťví Svazek: 6 Strana: 0482
Jalovsťví, n. = sterilitas, jalovosť. Ž. wit. 34. 12.

91639   Jalovstvo Svazek: 1 Strana: 0599
Jalovstvo, a, n. = jalovosť. Ž. kap. 34.

91640   Jalový Svazek: 1 Strana: 0599
Jalový; jalov, a, o. J. = neplodný, un- fruchtbar, gelt. J. dobytek, kráva, žena (bez- dětkyně), strom, květ, víno, oves (sveřepec), vejce (větrné), Jg., kuroptev, bachyně, zaje- čice, srna, laň. Šp. Vymluvil by tele na ja- lové krávě. Prov., Jg. I jalové krávě tele by podstrčil (kdo viní jiného) Na Slov. Kvetl na jalovo. Št. N: 167. Útraty nesli na jalovo. Bart. 228. J., říje (Afterbrunst) = říje srn v měsíci srpnu, poněvadž neobřeznou. Šp. — J. tvaroh (suchý, chudý, mager, trocken, když příliš mnoho smetany bylo sebráno), Jg.; kaše (nemastná). Ros. Neb často chudoba j. hrách vaří. St. skl. II. 116. — J. = slabý, nesilný, bezšťavý, bezchutný, nevážný, unkräftig, schmacklos, schal, seicht, saftlos. J. hlava, řeč, vyjádření, hádání, ctnosť (na oko), naděje (prázdná), slova (nedůvodná, prázdná), výmluva, pokání, propovídka, zpráva, prosba, svědomí, smysl (nedokázaný), pláč (smyšlený), den, noc (měsíc světlem půjčeným činí den jalový, Troj. ), zápis neplatící, Nál. 215. ), přítel, Jg., panování, vz Panování. Oběti jalové a mrtvé. Br. Ja- lový zvuk písniček. Br. Někoho na jalové řeči držeti. Troj. — v čem. J. v hlavě (ne- umělý). Jg. — J. dno (v kádi dno děrami navrtané nad pravým dnem postavené pro cezení, Gährboden); měď (bez stříbra), skála (bez rudy), stoka (n. strouha, do které se zbytečná voda pouští), žíla (bez rudy), ka- mení (bez rudy), olovo (bez stříbra), sta- vidlo (kterým zbytečná voda se vypouští), pramen (bez rudy), žlab (na kterém není kola a kterým se zbytečná voda vypouští), Vys., prostor (v měchu n. v botě pumpy, jenž vždy naplněn jest vzduchem přirozené hutnosti a umenšuje výkon stroje), S. N., most, střecha, hráz (prozatímní, něm. Noth-). Nz. Napomínal ho podlé smlouvy, aby mu pustil tou troubou jalovou. Svěd. 1570.

91641   Jalový Svazek: 6 Strana: 0482
Jalový. List. filol. VIII. 19., Mkl. Etym. 99. J. kůň (neužitečná ratolesť na stromě, vlček). U N. Bydž. Kšť. Vesel se, jalová, ješto nerodíš dětí; Mezi ženami j-vá ne- ostala. Št. Kn. š. 90., 293. Doňudž jalová neurodila. Z. wit. Ann. 5.; 112. 9. J strom, ktorý na jalovo, na prázno kvitne. Rr. Sb. Cf.Čl. Kv. XX. J. letorosť. KP. V. 154. Kteříž jsú z toho stáda Kristova, tiť nejsú j-ví ot dobrých skutkóv. Hus III. 44. — J. rohlík (nemastný), Mor. Vck., řepa (vyšeptalá), Ktk., rmuť (bez Šrotu). ZpR. arch. VIII. 61., KP. V. 321. — J. = slabý atd. J. hloubám, Frč. XXIV., podezřívání, Šbr., mír, Lpř. D. I. 119., obrana, Štr., snahy, Mus. 1880. 479., panování, vz Jir. Zř. zem. 453., 691., práce n. dílo, Arbeit im tauben Gestein, hornina, skála, žíla, horstvo, Hř. 25., ver- šovnictví, Tf., politika, snažení a počínaní, výprava. Šmb. S. II. 64., 263., 287. Hoblo- vadlo je v chodu jalovém (Leergang), když rydlo tříštěk nebéře a v chodu výkonném (Arbeitsgang), když je béře. Vz Včř. II. 73. — J. stavidlo, NA. IV. 255., alpa, die Galtalpe, Sl. les., voda, ZČ. I. 337., rameno, der Afterarm, Sl. les., šíje, der Vorkeller, Zpr. arch. IX. III., káď, KP. V. 299., pro- stor ve vývěvě, ZČ. I. 471., KP. IL 86., hlava (ztracená, v lijectví), verlorener Kopí, NA. III. 123., náprava, die Nothachse, Čsk., titul (v typogr.), der Schmutztitel. Dch. — J. Dvory, Goldenhof, ves u Prahy; J. Dvůr, Galdhof, dvůr u Židlochovic. PL.

91642   Jalový Svazek: 7 Strana: 1280
Jalový. S j-vým poselstvím se navrátili. Bart. 187.

91643   Jalový Svazek: 8 Strana: 0133
Jalový = neplodný. GR. Nov. 21. 28.

91644   Jalový Svazek: 9 Strana: 0091
Jalový. O pořekadlech atd. vz Zát. Př. 319b. — J. = zasmrádlý. J. vejce. Fisch. — J. = nemaštěný. Lisic. — J. = p 'chybný, nedobytný ? ?. J. dluh. Fisch. Hosp. 315. — J. hody. Když se někdo zení, musí se vdaným ženám vykoupit a z peněz sebraných uspo- řádá se zábava s hudbou (j Hody). Buděj. Kub. 152.

91645   Jalový Svazek: 10 Strana: 0110
Jalový = neplodný. Tvá sestra byla jest se mnú na dvaceti nedělí, než vždyť jest j-vá. Arch. XX. 145.

91646   Jalša Svazek: 6 Strana: 0482
Jalša, e, f. = olše. Slov. Let. Mt. S. VIII. II. 20., 28., Ssk.

91647   Jalšistý Svazek: 7 Strana: 1280
Jalšistý břeh = kde je mnoho olší. Slov. Orl. 11. 105.

91648   Jalšovina Svazek: 6 Strana: 0482
Jalšovina, y, f. = olšovina. Slov. Sd., Ssk.

91649   Jalšovka Svazek: 6 Strana: 0482
Jalšovka, y, f. = rybička pod koreňami jalší žijúca. Slov. Rb. Sb. Vz Jelšovka.

91650   Jalšovo Svazek: 10 Strana: 0594
Jalšovo, a, n. = pole, kde sa nachá- dzala maštal a pri nej búda. Čas. mus. IV. 29.

91651   Jalšový Svazek: 6 Strana: 0482
Jalšový = olšový. J. strom. Slov. Let. Mt. S. VIII. II. 29.

91652   Jaľubňák Svazek: 8 Strana: 0133
Jaľubňák, u, m. = hrnec z černé hlíny z Jaľubí a Velehr. Brt. I). II. 323.

91653   Jaluby Svazek: 6 Strana: 0482
Jaluby, dle Dolany, Jalub, ves u Uher. Hradiště.

91654   Jalůvče Svazek: 1 Strana: 0599
Jalůvče, ete, n., ein Kuhkalb.

91655   Jalůvčinka Svazek: 10 Strana: 0110
Jalůvčinka, y, f. Čes. 1. XI. 370.

91656   Jalůvečka Svazek: 6 Strana: 0482
Jalůvečka, y, f. = jalůvka. Z j-ky bude kráva, z tej nevěsty mladá žena. Sš. P. 445. (446.).

91657   Jalůvka Svazek: 1 Strana: 0599
Jalůvka = jalovka.

91658   Jaluvka Svazek: 6 Strana: 0482
Jaluvka, y, m., os. jm. Žer. Záp. I. 237.

91659   Jalůvka Svazek: 10 Strana: 0110
Jalůvka, y, f. = jalovka. XIV. stol. Ev vid. (Jir. ).

91660   1. Jam Svazek: 1 Strana: 0599
1. Jam, jamže, jamž, zastar. = kam, wo- hin. Jg. — 2. Jam, u, m., die Yamswurzel. Rk.

91661   1. Jam Svazek: 6 Strana: 0482
1. Jam, vz Jamž. Jakožto tresť jam vietr pochýlí, tam taký člověk se schýlí. Alx.

91662   2. Jam Svazek: 6 Strana: 0482
2. Jam, u, m. = hlízy smldince křídla- tého, 30—40 liber těžké, slouží v horkém pásmu za pokrm jako u nás zemáky. Kk. 128. — Schd. II. 270.

91663   Jam Svazek: 7 Strana: 1280
Jam, quo. Poslal je před sobú po dvú (binos), jamže jíti jemu bieše. Ev. víd. 90. Přiblížichu sě k hrádku, jamž jdiechu. Ev. ol. 266. Bl. Gr. 277. dí : Dí-li kdo: Již někdy bývá adverbium jam, na tom nic nezáleží; okolní slova dobře vokáží, jaká signifieatio toho slova jest.

91664   Jam Svazek: 8 Strana: 0133
Jam v II. dod. VIL 1280. a. Vynech citát z Bl. Gr. 277., jestiť tam řeč o lat. jam.

91665   Jáma Svazek: 1 Strana: 0599
Jáma, jamka, jamička, jamčička, y, f. Jáma, inst. sg. jamou; pl. gt. jam, dat. ja- mám, lok. v jamách, instr. jamami. Vz á, Brána. Žumpa, důl. Vz Důl. Grube. J., v níž voda se tratí = trativod. J. na mláto. D. Jámu dělati, zametati (zasypati). Jg. V jámu padnouti. J. zvířecí: lišek, králíkův, rakův (ložisko). Vlčí j. (na vlky). Aby jam na zvěř velikou i malou děláno nebylo. 1564. Gl. Zvěřinu do jam vábiti. Kom. Kdo jinému (komu) jámu kopá, sám do ní padá (vpadá). Vz Úskok. Č., Lb., Š. a Ž. J. na čekání zvěři, na čekanou, na postřížku. Šp. Z jámy do Dunaje vodu líti (dříví do lesa voziti = marnou práci konati). Bern. Z jámy do pro- hlubně padnouti (z bláta do louže). Jg. — Jamky oční, Augenhöhlen; jáma prsní n. žaludková, die Brusthöhle. Tabl. lid. — J., doly, die Erzgrube. Bude moci jámu n. důl udělati a z ní rudy dobývati. Tov.

91666   Jáma Svazek: 6 Strana: 0482
Jáma, na Zlínsku jama. Brt. V MV. ne- pravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 99., Rk. Sl. Odkryté n. otevřené jámy granátové (při dobývání granátů). Us. Dch., Zhlk. J. kalová; j. na náplav (ve škrobárně), Zpr. arch. VIII. 88., na sazenice, die Pflanzen- grube, na mezník, Gränzsteingrube, Sl. les., k usazování něčeho, Absatz-, potní, Schwitz- grube. Šp. J. na zvěř. Vz Zř. zem. Jir. 453., 691. A jak ťa zabijú, budeš měť košulenku do jámy; Štyry jámy žita máme, nebozízem vyvrtané. Sš. P. 584., 672. Seděla na jame, volala: Adame. Koll. Zp. II. 111. Vybral mi jámu pšenice. Půh. II. 117. Z velikého žalu sluzenky kapajú, na drobném kamení jamky vybíjajú. Sš. P. 354. Jamky testové (v ohništi ku přepalování stříbra). NA. IV. 163. Kdo pod nohy nepohlídá, do jámy upadá; Jak oči nehleďá, noha i do jámy vkročí. Glč. I. 40., II. 186. Kdo komu jámu kopá, sám do ní upadne a nevím, zdali s néj, kdy chce, vyskočiť uhádne. Slov. Tč. Vida jámu v ni se nekoť, nebyv zván na hody nechoď! Bž. exc. Když mně při- dávají, menší jsem; když mne ubírají, větší jsem. (Hádanka. Jáma). Km. 1886. 718. — J. srdeční (scrobiculus cordis) nad nad- břiškem, vz Slov. zdrav., kyčelná, fossa iliaca, Nz. lk., Sylviova (v mozku), Šv. 39., podkolenní, fossa poplitea. S. N. V. 861. Jamka kloubní, die Gelenkpfanne, Šv. 22., loďkovitá, fossa navicularis, Kžk. Por. 214., hrudní pod krkem. — J. v horn. také šachta, der Schacht. J. těžná, Förder-, větrní, Wetter-, výdušná (větrní), der ausziehende Schacht, úvodní (vpadající), der einziehende Schacht. Bc. Šachta či jáma. Us. Zhlk. J. čtver- hranná, vierseitig, denní, Tags-, dvojná, Doppel-, hlavní, Haupt-, krovní, Hangend-, kruhlá, kreisrund, kutná, Such-, lezná, Fahr-, lezostrojná, Fahrkunst-, nálezná, Fund-, po- čevní, Liegend-, provazná, Seil-, rudná, Erz-, rumová, Sturz-, schodová, Treppen-, sklonitá (ležatá), Flach-, slezná, Einfahr-, spustná, Senk-, strojová, Maschinen-, svážná, Brems-, světlá (stolní), Licht-, svisná, Richt-, Saiger-, sypná, Sturz-, Roll-, uhelná, Ko- hlen-, vodní, Wasser-, vratková, Haspel-, vratová (žentourová), Göppel-, vrtaná, ab- gebohrt, vrtná, Bohr-, vybedněná, cuvelirt, vydřevená, gezimmert, výlezná, Ausfahr-, závěsná, Hänge-, zděná, gemauert, žebřová, Fahrt-. Hř. 25. — J., Grub, ves u Pra- chatic. — J., ulice v Praze. Tk. II. 225., 245.

91667   Jáma Svazek: 7 Strana: 1280
Jáma kyčelná, fossa iliaca. Ott. IV. 677. — J. = sklep. U Chodů. NZ. II. 50.

91668   Jama Svazek: 8 Strana: 0133
Jama, y, f., potok v Oravsku. Phľd. XII. 250.

91669   Jáma Svazek: 8 Strana: 0133
Jáma. Kulturní jámy na mor. Slov. Vz NZ. III. 552. — J. = hrob. Vz Hrob (3. dod.).

91670   Jáma Svazek: 9 Strana: 0091
Jáma. O úslovích atd. vz Zát. Př. 319b.

91671   Jáma Svazek: 10 Strana: 0110
Jáma. Na Louži n. v Jámě, jižní čásť Vodičkovy ulice v Praze. Dolen. Pr. 491.

91672   Jamaický rum. Us Svazek: 6 Strana: 0483
Jamaický rum. Us.

91673   Jamaika Svazek: 1 Strana: 0599
Jamaika, y, f., ostrov západní Indie. Vz více v S. N. IV. 151.

91674   Jamák Svazek: 1 Strana: 0600
Jamák, a, m., gonoplax, korýš. Krok.

91675   Jamala Svazek: 6 Strana: 0483
Jamala, y, f. = bohyně smrti. Jamale pri Dvine stála nákladná božnica. Phld. II. 24.

91676   Jamano Svazek: 6 Strana: 0483
Jamano, grubenvoll. Slov. Ssk.

91677   Jamartice Svazek: 6 Strana: 0483
Jamartice, dle Budějovice, Irmsdorf, ves u Rymařova.

91678   Jamař Svazek: 1 Strana: 0600
Jamař, e, m., Grubengräber, -hüter. Bern.

91679   Jámař Svazek: 6 Strana: 0483
Jámař, e, m. = šachtář, der Schacht- hauer. Hř. 27.

91680   Jamař Svazek: 9 Strana: 0091
Jamař. J-ři = Sedličané. Ces. 1. IX. 421.

91681   Jamatka Svazek: 1 Strana: 0600
Jamatka, y, f., scenopinus, hmyz mucho- vitý. Krok.

91682   Jamatý Svazek: 1 Strana: 0600
Jamatý, jamitý, plný jam, grubig. Aqu.

91683   Jambor Svazek: 1 Strana: 0600
Jambor, u, m., Schweinsmagen. Na Slov. Plk. —

91684   Jambor, u Svazek: 6 Strana: 0483
Jambor, u, m., der Schweinsmagen. Slov. Ssk.

91685   Jambora Svazek: 1 Strana: 0600
Jambora, y, f., vojanda, Soldatenhure. Us.

91686   Jambora Svazek: 10 Strana: 0110
Jambora, jamborka, y, f. = holka, děvče V zloděj, mluvě. Čes. I. XI. 140.

91687   Jambos Svazek: 1 Strana: 0600
Jambos, u, m., eugenia, rostl. myrtovitá. Rostl.

91688   Jambosa, y Svazek: 6 Strana: 0483
Jambosa, y, f., jambosa, die Jambose, rostl. J. obecná, j. vulgaris; hrubolistá, j. maerophylla; vodnatá, j. aquea; černá, j. malaccensis; domácí, j. domestica; nachová, j. purpurascens. Vz Rstp. 599, Kk. 347.

91689   Jambus Svazek: 1 Strana: 0600
Jambus, vz Iambus.

91690   Jamčička Svazek: 6 Strana: 0483
Jamčička, vz Jáma.

91691   Jamčík Svazek: 1 Strana: 0600
Jamčík, a, m., der Frettbär. Rk.

91692   Jamčisko, a, n Svazek: 6 Strana: 0483
Jamčisko, a, n., die Scheibenform auf den Wachsbleichen. Šm.

91693   Jamčitý Svazek: 1 Strana: 0600
Jamčitý, plný dírek, löchrig. J. mlat. Da.

91694   Jámečka Svazek: 6 Strana: 0483
Jámečka, y, f. = malá jáma.

91695   Jamel Svazek: 10 Strana: 0110
Jamel, a, m. = jmelí. Hauer 11. Sr. Ja- mela.

91696   Jamela Svazek: 6 Strana: 0483
Jamela, y, f. — jmelí, viscum album, weisse Mistel. Mor. a slez. Km. 1882.

91697   Jamela Svazek: 8 Strana: 0133
Jamela = jamelí, melí. Brt. D. II. 323.

91698   Jamelo Svazek: 8 Strana: 0133
Jamelo, a, n., skřítky na jedlích, na to- polech. Jicko. Brt. I). II. 323.

91699   Jamelo Svazek: 9 Strana: 0091
Jamelo, a, n. = jmélí. Val. Mus. ol. III. 116. Sr. Jamela.

91700   Jámen Svazek: 10 Strana: 0110
Jámen, vz Amen.

91701   Jamesonit Svazek: 6 Strana: 0483
Jamesonit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 215.

91702   Jamesonit Svazek: 9 Strana: 0091
Jamesonit, u, m., nerost. Vz Ott. XII. 1051.

91703   Jamholán Svazek: 1 Strana: 0600
Jamholán, u, m., jambolifera, rostlina routovitá.

91704   Jamiar Svazek: 6 Strana: 0483
Jamiar, a, m. = jamař, hrobař. Slov. Šd.

91705   Jamiba Svazek: 6 Strana: 0483
Jamiba, y, f. = jáma. Zriedkavejšie sú j-ny do 200 metrov. Tóth. Bájesl. I. 79. Oči mi zmrzly jak zo skla v j-ne. Lipa II. 367. — Koll. St. 715.

91706   Jamička Svazek: 6 Strana: 0483
Jamička, y, f., vz Jáma.

91707   Jamínka Svazek: 6 Strana: 0483
Jamínka, y, f. J. drsná, polystomella crispa, prvok nálevník. Vz Frč. 12.

91708   Jamisko Svazek: 1 Strana: 0600
Jamisko, a, n., ošklivá jáma, abscheuliche Grube. Jg.

91709   Jamistý Svazek: 1 Strana: 0600
Jamistý = jamitý, grubig. Na Slov., Us. u Strakonic.

91710   Jamiště Svazek: 6 Strana: 0483
Jamiště, ě, n., der Grubenplatz. Dch.

91711   Jamka Svazek: 1 Strana: 0600
Jamka, vz Jáma.

91712   Jamka Svazek: 6 Strana: 0483
Jamka = dolinek, slabina. U Brumova. Brt. D. 220. — J., sam. u Dobříše. — J., y, m., os. jm. D. ol. II. 172.

91713   Jamkatec Svazek: 6 Strana: 0483
Jamkatec, tce, m., bythinus, brouk. J. tečkohrdlý, b. puncticoliis; tmavokřídlý, b. nigripennis; Burelův, b. Burelii. Kk. Br. 119., 120.

91714   Jamkatec Svazek: 8 Strana: 0551
Jamkatec, tce, m., bythinus, brouk. J. cibulovitý, b. bulbifer, černokrový, nigripennis, kyjorohý, clavicornis, sekerkový, securiger, sihrý, validus, šíroštítý, collaris, tečkoštítý, puucticollis, tlustorohý, crassicornis, tlusto- stehenní, femoratus, uzlorohý, nodicornis, vý- značný, distinctus. Vz Klim. 268.

91715   Jamkatý Svazek: 6 Strana: 0483
Jamkatý, grubig. J. krovky. Kk. Br. 6.

91716   Jamkavý Svazek: 8 Strana: 0133
Jamkavý = od neštovic důlkovatý. J. líce. Phľd. 1896. 66.

91717   Jamkočelý Svazek: 9 Strana: 0091
Jamkočelý. Vz Blechovec, Rýhonosec, Klim. 701.

91718   Jamkoštítec Svazek: 9 Strana: 0091
Jamkoštítec, tce, m., homalisus, brouk. J. červenokrový, h. Fontisbellaquei. Vz Klim. 444.

91719   Jamkoštítý Svazek: 8 Strana: 0551
Jamkoštítý korník, úžencc (brouci). Vz Klim. 163., 232.

91720   Jamkoštítý Svazek: 9 Strana: 0091
Jamkoštítý. Vz Krátkorožec.

91721   Jamkovaný Svazek: 8 Strana: 0551
Jamkovaný břeháč (brouk). Vz Klim. 124.

91722   Jamkovaný Svazek: 9 Strana: 0091
Jamkovaný drsnatec, trachys scrobicu- lata, brouk. Vz Klim. 421.

91723   Jamkovati Svazek: 6 Strana: 0483
Jamkovati, grübeln. Rk.

91724   Jamkováti Svazek: 10 Strana: 0594
Jamkováti. Dobytek jamkuje = hube- nému dobytku dělají se v bocích dolíky, jamky Šum. Rgl.

91725   Jamkovatý Svazek: 1 Strana: 0600
Jamkovatý, důlkovatý, grubig. Kom.

91726   Jamkovitý Svazek: 6 Strana: 0483
Jamkovitý, grubig. Nz. lk.

91727   Jamkovitý Svazek: 10 Strana: 0110
Jamkovitý. Prohlubinovité, j-té defekty v mozku, Porencephalus. Ktt.

91728   Jamkový Svazek: 10 Strana: 0594
Jamkový email (nalévaný do vydla- baných jamek). Wtr. Řem. 14.

91729   Jamná Svazek: 6 Strana: 0483
Jamná, ves v Hrad. Blk. Kfsk. 196.

91730   Jamnatý Svazek: 1 Strana: 0600
Jamnatý = jamatý. J. podlaha = nerovná. Us., Bern.

91731   Jamné Svazek: 6 Strana: 0483
Jamné, ého, n., sam. u Zbirova; Jamles, ves u Budějovic; Jamney, ves u Žamberka; Jamny, vsi u Tišnova a u Jihlavy; Unter- Jamny, ves u Veseřic. PL., Sdl Hr. II. 277., Rk. Sl.

91732   Jamní Svazek: 1 Strana: 0600
Jamní = jamný.

91733   Jamnice Svazek: 1 Strana: 0600
Jamnice, e, f., Jemnice, v Znojemsku. S. N. — J., tremanthus, rostl.

91734   Jamnice Svazek: 6 Strana: 0483
Jamnice, Jamnitz, ves v Opavsku. Jak zahnal jamnický pán nepřátele? Vz Sbtk. Krat. h. 229. — Cf. S. N.

91735   Jamníci Svazek: 1 Strana: 0600
Jamníci, kův, pl., přezdívka českých bratří, poněvadž pronásledováni jsouce v ja- mách se scházívali. Gl., Kom.

91736   Jamnici Svazek: 8 Strana: 0133
Jamnici = sekta, kterou Žižka zbil (od jáma). Bl. Gr. 175.

91737   Jamník Svazek: 1 Strana: 0600
Jamník, a, m., pes na jezevce (krtonožec), Šp. Der Dachshund.

91738   Jamník Svazek: 6 Strana: 0483
Jamník, u, m. = potok pohoří karpat- ského. Škd. — J., sam. u Bechyně. — J., a, m. = kdo bydlí v jámě, der Troglodyt. Posp., Lpř. Cť. Jamníci. — J. = hrobník. Slov. Ssk.

91739   Jamník Svazek: 7 Strana: 1280
Jamník = dělník v dolech. Wtr. Obr. II. 386.

91740   Jamník Svazek: 8 Strana: 0133
Jamník, a. m., přítok Ostravice. Věst. op. 1893. 8. Cf. Jamníci.

91741   Jamník Svazek: 8 Strana: 0551
Jamník, a, m., pseudotriphilius, brouk. J. tečkoštitý, p. suturalis. Vz Klim. 327.

91742   Jamnistý Svazek: 1 Strana: 0600
Jamnistý, lépe: jamitý. Us.

91743   Jamnlík Svazek: 10 Strana: 0110
Jamnlík, a, m. — dobyvatel stříbra z doů.. H. Jir. Sl. pr. I. 79.

91744   Jamný Svazek: 1 Strana: 0600
Jamný, v jamách bydlící. J. zvíře (liška, jezvec). Jg. Höhlen-. — Jamny, pl., dle Do- lany, jm. místní.

91745   Jamny Svazek: 6 Strana: 0483
Jamny, dle Dolany, ves u Písku, Blk. Kfsk. 650.; sam. u Zbraslavic. — Vz Tk. I. 156., III. 114., Sdl. Hr. III. 64.

91746   Jamo Svazek: 6 Strana: 0483
Jamo = kam. Bž. 216., Anth. Jir. 3. vd. XXXV.

91747   Jámo tamo Svazek: 9 Strana: 0091
Jámo tamo = sem tam. Slez. Lor. 73.

91748   Jamokřídlec Svazek: 8 Strana: 0133
Jamokřídlec, dlce, m., blethisa. brouk. Klim. 14.

91749   Jamola Svazek: 1 Strana: 0600
Jamola, y, f., cremstocheilus, hmyz chro- bákovitý. Krok.

91750   Jamoslav Svazek: 6 Strana: 0483
Jamoslav, a, m. = myš (žertem). Šm.

91751   Jamoškrab Svazek: 6 Strana: 0483
Jamoškrab, a, m. = taraku, kutos, ory- cteropus capensis. Brm. I. 2. 535.

91752   Jamoškrab Svazek: 7 Strana: 1280
Jamoškrab. Cf. Brm. I. 2. 535.

91753   Jamot Svazek: 6 Strana: 0483
Jamot E. R., vz Thomayer.

91754   Jamot R Svazek: 7 Strana: 1280
Jamot R. Bačk. Př. 80. Cf. Thomayer.

91755   Jamovati Svazek: 6 Strana: 0483
Jamovati = jámy dělati, Gruben ma- chen. — co : pole k sázení stromů, přísady. Laš. Tč.

91756   Jamovátý Svazek: 9 Strana: 0091
Jamovátý=jámy obsahujicí. Dšk. Vok. 24.

91757   Jamovec Svazek: 1 Strana: 0600
Jamovec, vce, m., rostl. olivovitá. Rostl.

91758   Jamovec Svazek: 6 Strana: 0483
Jamovec, phillyrea, die Steinlinde, rostl. J. širolistý, p. latifolia. Vz Rstp. 1033., Jir. Obrz. 136.

91759   Jamovec Svazek: 10 Strana: 0110
Jamovec, vce, m., phillyrea, rostl. Vz Ott. XIX. 781.

91760   Jamovitý Svazek: 1 Strana: 0600
Jamovitý = jamatý. J. cesta. Aqu.

91761   Jámový Svazek: 1 Strana: 0600
Jámový, Gruben-.

91762   Jámový Svazek: 6 Strana: 0483
Jámový. J. bednění, Schacht-Cuvelage, boky, -stösse, dno, -sohle, dřevení, -Zim- merung, důl, -bergbau, peření, -scheider, pilíř, -pfeiler, pole, -feld, srub, -schrott, -schrottzimmerung, spodek, -sohle, těžení, -förderung, tůně, -sumpf, ústí, -Öffnung (Tagkranz), věnec, -kranz o. -gevier, vý- dřeva (vyzdívka), -zimmerung, -mauerung. Hř. 27. J. výstroj nepromokavý, wasser- dichter Schachtausbau, zeď, -mauer. Bc. J. vzduch, die Grubenluft.

91763   Jámový Svazek: 8 Strana: 0133
Jámový. J. obydlí. NZ. III. 267.

91764   Jamožilec Svazek: 9 Strana: 0091
Jamožilec, lce, m. Koll. Bás. 66.

91765   Jampný Svazek: 10 Strana: 0110
Jampný = jamný. Vz Gb. Slov.

91766   Jamrichovo Svazek: 10 Strana: 0110
Jamrichovo, a, n., hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1900. 153.

91767   Jamský Svazek: 6 Strana: 0483
Jamský Mlýn u Luhačovic.

91768   Jamtora Svazek: 10 Strana: 0594
Jamtora, y, f. = potulná žena. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46.

91769   Jamuška Svazek: 6 Strana: 0483
Jamuška, y, f., rostl. Rstp. 1320. (Ale tam není uvedena).

91770   Jamuškovitý Svazek: 9 Strana: 0091
Jamuškovitý. J. mechy. Ott. XIII. 666.

91771   Jámy Svazek: 6 Strana: 0483
Jámy, pl., f., ves u Rychnova; Jammy, ves u Žďáru na Mor. Blk. Kfsk. 414., Sdl. Hr. II. 277.

91772   Jamž Svazek: 1 Strana: 0600
Jamž, zastar. = kamž. Abychom, odtud vstanúc, jamž jsme vpadli, počeli jíti. Št.

91773   Jamž Svazek: 6 Strana: 0483
Jamž. Hospodin patří na vaše cesty, jamž se beřete. Bibl. J. pokážju, quo ostendam. Ž. wit. 49. 23. Veď lid tento, jamžto sem mluvil tobě. BO. Cěsta, jamž se berete. BO. Ale smrť trpočí je bez jich dieky, jamž oni nechtie. Št. Kn. š. 277. Chtěl bych jíti, jamž by ty mi kázal koli. Pravn. 741. Jamžto vstúpil. BO. Jáť pójdu, jamžto mám jíti. Bj. Cf. Sv. ruk. NM. 499., MM. 296.

91774   Jamžto Svazek: 9 Strana: 0091
Jamžto, vz Jamž. V gal. zemi, jamžto (kamžto) byl nesen. Rozb. III. 742.

91775   Jamžto Svazek: 10 Strana: 0594
Jamžto, quo. J. sie schodie, j. gdiechu. Pat. Zim. 48b., 16., 53b. l3.

91776   Jan Svazek: 1 Strana: 0600
Jan, u, m., závět, znamení a) zapověděné pastvy, b) vinobraní. Na Slov.

91777   1. Jan Svazek: 6 Strana: 0483
1. Jan, Jenec, Jeneć, Jenek. D. ol. I. Vokativ Jene. Vz starší doklady v List. filol. 1878. 201. O sv. Jan. Bž. 80. Pane Jane Těrlický. Kn. těś. Pane Jane! Ib. 1633. Pro pána Jana (pro pána krále)! Us. Sd. Jana páliti (svatojanské ohně p.). Us. Nl. Sv. Jan Světlý. Št. Kn. š. 109. O Jana, Jana Vajana naprostred Zvolena jest linka zelená! Koll. Zp. I. 424. Déšť na sv. Jana Křtitele nasype ořechů plné věrtele. Kld. Když prší na sv. Jana Křt., opadají ořechy. Zlínsky. BRt. Do Jana Křtitele nechval ječ- mene. Hk. Čím d říve před sv. Janem (24/6) hřiby rostou, tím dříve před vánocmi sněží. Val. Vck. Odkud vane vítr na boží naro- zení, odtud chodívají mračna až do Jana Kř. ; Na Jana se pozoruje pro druhou po- lovici roku. Zlinsky. Brt. Na sv. Jany (všecky) zakazuje se ve vinohradech dě- lati, sice by réví poschlo. V Podluží. Brt. Před Janem pros o déšť hojný, po Janu je nepřístojný. MoRavan 1875. Pověry o sv. J. vz v Mus. 1853. 495., 1884. 548., 1856. 68. Vz o něm také v Er. P. 79. — Jan baran bubeník hnal kočky přes rybník, jedna se mu utopila, druhá se mu okotila, a třetí mu utekla, on za ňú do pekla; Jane, máš kobylu v jarně, di povědět mamě. Než mama přišla, už kobyla vyšla; Janko, nech spánko, kuj kose za rose; Janíčku! kde's poděl vo- 398* nicku? Šel sem na hody, spadla mi do vody. Km. 1886. 592.-593. - J., Jahn, samota u Třeboně. -- J. mistr, lékař. 1494. —1525. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 572. — J. Těšínský, kněz v 15. stol. Vz ib. — J. z Hvězdy, vz Marek. — Cf. S. N., Rk. Sl. (i o jiných J.). — Sv. Jana bylina, vz Sbtk. Rostl. 294.-295., pás. Ib. 288.-289., Mllr. 17., 155., květ, Mllr. 32., 55., olej, 73., pás, 64., tvář, 17., zvo- neček. 55.

91778   -(j)an Svazek: 7 Strana: 1280
-(j)an příp. Cf. Gb. Ml. I. 59.

91779   Jan Svazek: 7 Strana: 1280
Jan: Jach, Jacha, Jech, Jecha, Jaš, Jaša, Ješek, Ješík. Mus. 1889. 164. O Janu Nepom. a o jiných Janech. Cf. Zbrt. 285., Mách. 210., Mus. 1891. 482. nn. Před sv. Janem Křtitelem. Vz Mus. 1889. 351. Pověry v den sv. Jana Křt. Vz Mus. 1888. 357. Jana pá- liti = svatojanský oheň. Mus. 1891. 259. — J. z Hvězdy. Vz Marek Jindř. — Sv. Jan = volský jazyk, hadinec obec, echium vulg. Sv. Jana koření = třezalka, hypericum per- foratum. Mus. 1891. 480. — J. Hra na čer- veného Jana. Vz Brt. Dt. 221.

91780   Jan Svazek: 8 Strana: 0133
Jan. Odtud: Janek, Janík, Janka, Janko, Janeček, Janíček, Jana, Jansa; Janák, Janáč, Janáček, Janalík, Janas, Janáš, Janata, Ja- natka, Janeba, Jániš, Janíšek, Janita, Ja- noch, Janoš, Janošík, Janota, Janotík, Ja- nouch, Janouš, Janoušek, Jaňour, Janout, Janoud, Janovec, Jankovec, Janouškovec, Januš, Januška, Janura, Januštík, Janů, Janůj, Janků; Janč, Janča, Jančík, Jančar, Jančárek, Jančura; Janda, Jandek, Jandera, Jandík, Jandák, Jandačka, Jandásek, Jan- data, Jandečka, Jandyt, Jandoš, Jandouš, Janduš, Jandura, Jandl; Jeník, Jeníček, Je- nec, Jenček, Jenčík, Jenčic, Jenečko, Jenč, Jenš, Jenšík, Jena, Jína?, Jinda?, Jech, Jechout, Jechoutek, Jecha, Jícha, Jíchota; Ješek, Ješín, Ješina, Ješata, Jíša; Hana, Hána, Hanek, Há- nek, Haník, Hanka, Hanika, Hanikýř?, Ha- niš, Hanilec?, Hanousek, Hanuš, Hanoušek, Hanuška, Hanulák, Hanzík, Hanzlík, Hanz- lík ; Honza, Honzík, Honzák ; Hona ?, Honek ?, Honys?, Honejs; Honejsek?, Hájek?, Hejda?, Hojda?, Hejna? Kbrl. Sp. 16., 11. Cf. Kotk. 7. Ján stažené z Jo-an, dlouho se udržovalo. Vz List. fil. 1895. 81. To je pán, ten náš Ján, nosí hlavu jak beran. Na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 234. odp. feuill. Jana stětí — vlaštovka od nás letí. Duf. 245. Na sv. Jana — ja- hody do džbána; Na sv. Jana otvírá se k letu brána, Duf. 244. Na sv. Jana Křt. nechce ni- kdo první vyháněti dobytka na pastvu, zna- menalo by to neštěstí v hospodářství; naproti tomu na boží hod svatodušní se pasáci v ho- nění ho předbíhají. Val. Vck. Val. I. 163. Je-li do sv. Jana Kř. (24.6.) sucho, aby po Janě o déšť neprosil; Prší-li na sv. Jana Křt., budou ořechy chrobačlivé (červivé). Vck. Val. I. 163. Sv. Vit mleko chyt, sv. Jan mleko tam. Slez. Nov. Př. 456. V den pred Jánom gazdiné pchajú lieskové prútiky do ostredku, aby im muchy a iný hmyz nezničil posadené rostliny. Ib. 133. Jan letní = Křtitel, zimní či vánoční = J. Evangelista. Na Žd'ársku. Nár. list. 1894. č. 234. odp. feuill. Lidové slavnosti o Janě Kř. Vz: Z časů dávných a našich. Naps. F. Vykoukal. V Praze 1893. a Zbrt. Pov. 38. Pověry J. Křt. se týkající. Vz Phl'd. 1894. 131. (v okolí B. Bystrice), Vck. Val. I. 144., Duf. 362.

91781   Jan Svazek: 8 Strana: 0551
Jan. 0 sv. Janě přijdu do Prahy: ale: mluvili o sv. Janu (činí se tu tedy rozdíl). Cf. Po sv. Janu, o sv. Martinu, o sv. Filippu. 1440. Mus. fil. 1896. 441. I (í) jak se okolo r. 1440. psalo; /(1440.) místo nynějšího ě; mění se v e; vysouvá se; í povstalo z -ij. Vz o všem v Mus. til. 1896. 429. ia dvojhláska u Císařova; vyslovuje se ja; ve slovech cizích vkládá se vždy j: Marija biblija. Čes. 1. VI. 74. íci = jiti. Slov. Phľd. 1897. 50. -ič: roľnič = rolníci. Slov. Kal. S. 150. Cf. Sedlač. Ideovosť, i, f. Osv. 1896. 370. ie jak se okolo r. 1440. psalo; ie se drží v XV. stol., málokdy se úží v í; mizením jo- tace mění se v é; místo nynějšího e (1440). Vz o všem tom v Mus. fil. 1896. 411., 428., 425. Ichtyotoxin, u, m. — jed v úhoří krvi. Nár. list. 1896. č. 250. 4. -ík příp. prvků v nově lučbou nalezených: vodík, dusík atd. Am. Orb. 61.

91782   -jan Svazek: 9 Strana: 0091
-jan. O skloň., jmen tvořených příponou -jan vz Gb. H. ml. III. 1. 72.. Lor. 34.

91783   Jan Svazek: 9 Strana: 0091
Jan. O skloň. sr. Gb. H. ml. III 1. 71. — J. z Borotína. Vz Pal. Děj. IV. 1. 387. — J. Nepom. Vz Vlč. Lit. II. 1. 5. -6., 8. — J. Křtít. O pranostikách a pověrách vz Zát. Př. 319b., ?us. ol. XII. 15., Hrub. 10., Hoř. 200., Chorv. 98. — J. bratr (poustevník) Vz Mus. 1899. 540.

91784   Jan Svazek: 9 Strana: 0441
Jan. Ohníček sv. Jana v Solčanech. Vz Sbor. slov. III. 135. Chválenie a pálenie Jána v Liptovském Jamníku; Čože vam vám na každom vřšku svätý Ján. U Trstené. Mus. slov. III. 73., II. 20.

91785   Jan Svazek: 10 Strana: 0110
Jan: Hondák, Hondl, Honzal, Janák, Jenda, Jenoušek. Jan rozbil žban. Co vic? Střejíc. Slez. Vz více ve Vyhl. II. 256., 257. Čemu se nenaučí Janíček, tomu ne- naučí se Jan (z mladu se musí člověk učiti). Kom. Did. 68. — Sv. Jan Křtitel. O sv. Janu Křtiteli večer sázej cibuli do chladné země. Lidové zvyky, pranostiky, zábavy, obyčeje a pověry na den sv. Jana Kř. Vz Mus. 1891., Čes. 1. XI. 271., XII. 409., Vyhl. II. 51., Vykl. Obrz. 205. nn, Brt. Čít 394. Jana páliti — svatojanské ohně. Vykl. Obrz. 211. Do sv. Jana Kř. není dobře koupati se (v řece, v potoce), možná prý dostati snadno ve vodě svrab. Čes. 1. XIII. 436. Na sv. Jana není noc žádná (je nejkratší). Vykl. Obrz. 217. — Sv. Jan Evang. Vz Souk. 1903. 24. — Sv. Jan Šťastný. Vz Souk. 1903. 10. — Jan z Opavy, slez. spis. v XIV. stol. (asi 1350. —1426. ). Vz Vyhl. 32.

91786   Jan Svazek: 10 Strana: 0594
Jan sv. Křtitel. Vz Vlasť. I. 213.

91787   Jan, a (ne Svazek: 1 Strana: 0600
Jan, a (ne: Ján), m., Jeník, Jeníček, Janek, Janeček, Jano, Januš, Janoušek, Jošek, Ja- šek, Ješek, Hanuš, Johann. Jan, vok. Jene, (spodobou a v e před koncovkou e. Vz Spodobování; proto máme také: Jeník. Ale: o svatém Janě m. staršího spodobe- ného: Jeně. Jane, synu milý; Jene, synu milý. Arch. I. 86., 92. Sv. J. křtitel, nepo- mucký. Sv. Jana oheň. D. Kam jdeš Jene? Já jdu k ženě. Us. Do Jana křtilele nechval ječmene. Č. Na sv. Jana kvete bez z rána; O sv. Janě do řeky se skáče (počínáme se koupati). Hrš. Prosíme-li před sv. Janem o déšť, po Janu přijde bez prošení. Vz Ho- spodářský. Lb. Na sv. Jana není noc žádná; Prší-li na Jana křtitele, pršívá tři dni celé; pěkně-li na Jana křtitele, máš pěkné tři dni celé; Kolik dní po sv. Janě kukačka kuká, po tolika groších (zlatých) bude korec žita. Er. P. 79., 80. — V botan. Sv. Jana bylina (černobýl); sv. Jana jahody, Johannisbeere, tvář (Aronova brada), chléb (svatojanský), Johannisbrod, květ, Johannisblume, pás, Jo- hannisgürtel. Jg. — Sv. Jana muška (svato- janská), Johanniswürmchen. Jg.

91788   Jan-us Svazek: 1 Strana: 0601
Jan-us,, a, m., bůh římský všelikého vchodu a začátku, pročež byl i bohem roku, času atd., měsíc leden sobě zasvěcený maje. Vj.

91789   Jana Svazek: 1 Strana: 0600
Jana, y, f. = Johana, Johanna. Záp. měst. 1448. —

91790   Jana Svazek: 6 Strana: 0484
Jana, Jenička, Jenny, Žana, Zandulka, Žanynka. Kutn. Jeho manželce paní Janě. Arch. 1. 342.

91791   Jána Svazek: 6 Strana: 0484
Jána, y, f. = tolik obilí, kolik ženci na jednou zastoupí, přežíná-li se pole na příč. Zažínati, dožínati jánu. Žati na jány. Vz Žati. Šd., Bkř. Až tu jánu dožneme, k ve- čeři se poženeme. Sš. P. 557.

91792   Jana Svazek: 8 Strana: 0133
Jana, os. jm., vz předcház. Jan.

91793   Jána Svazek: 8 Strana: 0133
Jána = tolik lnu, kolik atd. (jako je za- znamenáno o obilí). Brt. D. II. 441. Cf. VI. 484. a.

91794   -janácký Svazek: 7 Strana: 1280
-janácký, přípona slov zhrubělých : vy- sočanácké, veličanácké, dlóžanácké. Dol. Brtch. List. fil. 1893. 116.

91795   Janáč Svazek: 6 Strana: 0484
Janáč, e, m., os. jm. J. z Nedachlebic, z Mistřic atd. Pk. Npj. 38., NB. Té.

91796   Janáč Svazek: 8 Strana: 0133
Janáč, e, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91797   Janáček Svazek: 8 Strana: 0133
Janáček, čka, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91798   Janáček Svazek: 9 Strana: 0091
Janáček Lev, čes. hud. a spis., nar. 1854. Vz Ott. XIII. 1.

91799   Janáček Svazek: 10 Strana: 0110
Janáček J., hud. sklad. Sr. Zvon IV. 587.

91800   Janáček Svazek: 10 Strana: 0594
Janáček Leoš, hud. sklad. a spis. Zl. Pr. XXI. 442.

91801   Janák Svazek: 6 Strana: 0484
Janák, a, m., mlýn u Ml. Vožice.

91802   Janák Svazek: 8 Strana: 0134
Janák, a, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91803   Janák Svazek: 10 Strana: 0110
Janák, a, m. = Jan. Dšk. Km. 28. — J. = jonák. Vz Gb. Slov.

91804   Janalík Svazek: 6 Strana: 0484
Janalík Vinc, íarář, 1804.—1855. Vz Šb. Dj. ř. 2. vd. 252., Jg. H. 1. 2. vd. 572.

91805   Janalík Svazek: 8 Strana: 0134
Janalík, a, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91806   Janalík Svazek: 9 Strana: 0091
Janalík Vinc, kněz a spis. + 1855. Vz Ott. XIII. 1.

91807   Janálky Svazek: 10 Strana: 0110
Janálky, pl., f. = brambory dobývané o sv. Janě. Dšk. Km. 31.

91808   Janas Svazek: 8 Strana: 0134
Janas, a, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91809   Janáš Svazek: 8 Strana: 0134
Janáš, e, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91810   Janat Svazek: 9 Strana: 0091
Janatka Jan, hud., 1800. —1882. Vz Ott. XIII. 1.

91811   Janata Svazek: 8 Strana: 0134
Janata, y, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91812   Janatka Svazek: 8 Strana: 0134
Janatka, y, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91813   Janatov Svazek: 6 Strana: 0484
Janatov, a, m., osada u Nechanic.

91814   Janausehendorf Svazek: 1 Strana: 0600
Janausehendorf, Janoušov, a, m., u Sum- perka na Mor.

91815   Janciáš Svazek: 6 Strana: 0484
Janciáš, e, m. = třeštík, der Wildfang. U Místka. Škd.

91816   Jancikrist Svazek: 1 Strana: 0600
Jancikrist, a, m. = antikrist. V Opav. Pk.

91817   Jancikrist Svazek: 6 Strana: 0484
Jancikrist polož před Jančar.

91818   Jancikrist Svazek: 8 Strana: 0137
Jancikrist polož před Jančár.

91819   Jancikrist Svazek: 10 Strana: 0110
Jancikrist v l. 600. za Jančary polož před Jančar.

91820   Jancipal Svazek: 6 Strana: 0484
Jancipal, a, m. = janciáš. U Místka. Škd.

91821   Jancipoš Svazek: 6 Strana: 0484
Jancipoš, e, m. = janciáš. U Místka. Škd.

91822   Janč Svazek: 8 Strana: 0134
Janč, e, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91823   Janča Svazek: 8 Strana: 0134
Janča, dle Bača, os. jm., vz předcház. Jan.

91824   Janča Svazek: 10 Strana: 0594
Janča Jan, spis.

91825   Jančar Svazek: 1 Strana: 0600
Jančar, jančaryn, janyčar, jeničar, jenčar, jeničar, jeničaryn = pěší voják turecký, der Janitschar. — Jančarka, y, f., Janitscharen- flinte. — Jančarský, Janitscharen-. — Jan- čarství, n., Janitscharenstand. Rk. — Jan- čary, ů, m., druh botek, na Mor. (topanky, kratice). Plk. Wallachische Schuhe.

91826   Jančar Svazek: 6 Strana: 0484
Jančar = polobotka se šněrováním (žen- ská). Na vých. Mor. Dšk., Zkl., Tč., Brt. v Mtc. 1878. 35. Na již. Mor. potupně o ve- liké botě. Šd. Už som zodral čižmy, ako chodím k tebe; nie čižmy, nie čižmy, ej, ale aj jančiarky, keď som preskakoval tie dedinské jarky. Sl. spv. I. 35. Na Slov. = topanky, papuče. Ssk.

91827   Jančar Svazek: 8 Strana: 0134
Jančar, a, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91828   Jančár Svazek: 8 Strana: 0137
Jančár = janičár. Kbtk. 4.

91829   Jančarečky Svazek: 10 Strana: 0110
Jančarečky, zdrobn. jančary (ženské botky). Brt. P. n. 809.

91830   Jančárek Svazek: 8 Strana: 0134
Jančárek, rka, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91831   Jančárek Svazek: 9 Strana: 0091
Jančárek, rku, m. Mus. slov. I. 9. Vz Jančár.

91832   Jančary, pl Svazek: 8 Strana: 0134
Jančary, pl., m. (Zlín.), Tančary (laš.), bagany (Zábř.) = ženské polobotky. Brt. D. II. 470.

91833   Janček Svazek: 10 Strana: 0110
Janček, nečka, m. = Janeček. Sb. D. 63.

91834   Jančeti Svazek: 6 Strana: 0484
Jančeti = ječeti, jančiti se. Kočka jančí, naňčí, ňarčí. Mor. Brt. Cf. Zajančeti.

91835   Jančí Svazek: 1 Strana: 0600
Jančí mu v uších, srv. ječí, jekot ze strsl. jęk. V Opav. Pk.

91836   Jančí, n Svazek: 6 Strana: 0484
Jančí, n., Jantsch, ves u Opavy.

91837   Jančiarky Svazek: 6 Strana: 0484
Jančiarky, vz Jančar.

91838   Jančiarky, v Svazek: 9 Strana: 0091
Jančiarky, vz násl. Janičiarky.

91839   Jančička Svazek: 8 Strana: 0134
Jančička (Jančická?), pole ve Frýdecku. Věst. opav. 1893. 8.

91840   Jančička Svazek: 9 Strana: 0091
Jančička, pozemek ve Slez. Lor. 82.

91841   Jančiti se Svazek: 6 Strana: 0484
Jančiti se = křičeti, rámus dělati, zpro- padati se. Co se tam jančíte? U Solnice. Frch. Kráva se běhá, zrovna se jančí. U Rychn. Vz Jančeti.

91842   Jančo Svazek: 9 Strana: 0091
Jančo Jos., slov. básn. Vz Vlč Lit. slov. I. 119. 276

91843   Jančoury Svazek: 6 Strana: 0484
Jančoury, dle Dolany, Jančour, ves u Hlinska. Blk. Kfsk. 522.

91844   Jančulidudek Svazek: 6 Strana: 0484
Jančulidudek, pták. V Podluží Brt. L. N. II. 18.

91845   Jančura Svazek: 6 Strana: 0484
Jančura, y, m., os. jm. Mus. 1880. 258.

91846   Jančura Svazek: 8 Strana: 0134
Jančura, y, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91847   Janda Svazek: 1 Strana: 0600
Janda, y, f., z Jan, d je přisuto. Vz Gb. Hl. 120. Jandera, y, m., dle Despota, ve vých. Čechách = Andreas, Ondřej.

91848   Janda Svazek: 6 Strana: 0484
Janda, y, m., os. jm. Arch. IV. 266., Tk. I. 312., Tf. Odp. 62. J., praefekt gymn. malostr. v Praze ok. r. 1840. — J. Cidlin- ský Boh., sekret., 1831—1875. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 136., 141., 144., Šb. Dj. ř. 252., Pyp. K. II. 540., Rk. Sl. - J. Jan, dr. lékař, v Praze. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 196., S. N. — O jiných 3 J. vz v Jg. H. 1. 2. vyd. 572., Jir. Ruk. I. 309., Blk. Kfsk. 474., S. N. — J., mlýn u Nepomuk; sam. u Dobříše. PL.

91849   Janda Svazek: 7 Strana: 1280
Janda J. B. Cf. Bačk. Př. 81., Zl. Jg. 300., Mus. 1892. 336. — J. Bohumil (Ci- dlinský), 1831.—1875., spis.

91850   Janda Svazek: 8 Strana: 0134
Janda, y, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91851   Janda Svazek: 9 Strana: 0091
Janda z Čechtic Mat, kněz a spis. XVII. stol.; J. Bohum, (pseud. Cidlinský), básn. a spis., 1831. —1875.; J. Jan, lékař a spis., ! 1842. —1890. Vz Ott. XIII. 2. —3. i Jandečka Václ.. školní rada, spis., 1820. až 1898. Vz Ott. XIII. 3., Jub. XIII.

91852   Janda Svazek: 9 Strana: 0441
Janda Jan Bohum. (Cidlinský). Vz Flš. Písm. 618.

91853   Janda Svazek: 10 Strana: 0110
Janda Václ., býv. zemský poslanec a starosta okresu velvarského, národovec. t 25. /3. 1902 maje 67 let.

91854   Janda Svazek: 10 Strana: 0594
Janda Jiří, prof. a spis.

91855   Jandačka Svazek: 8 Strana: 0134
Jandačka, y, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91856   Jandák Svazek: 8 Strana: 0134
Jandák, a, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91857   Jandásek Svazek: 8 Strana: 0134
Jandásek, ska, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91858   Jandata Svazek: 8 Strana: 0134
Jandata, y, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91859   Jandečka Svazek: 6 Strana: 0484
Jandečka Václ., vysl. školní rada, nar. 1820. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 187., 190., Šb. Dj. ř. 2. vd. 252., S. N., Rk. Sl.

91860   Jandečka Svazek: 7 Strana: 1280
Jandečka V. Cf. Bačk. Př. 156, 165.

91861   Jandečka Svazek: 8 Strana: 0134
Jandečka, y, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91862   Jandečků Svazek: 6 Strana: 0484
Jandečků Mlýn, u Sedlčan.

91863   Jandek Svazek: 8 Strana: 0134
Jandek, a, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91864   Jandera Svazek: 6 Strana: 0484
Jandera, y, m. Jos. Lad. J., prof. ma- them, v Praze, 1776.—1857. Vz Rk. Sl., Bačk. Písm. I. 218.

91865   Jandera Svazek: 8 Strana: 0134
Jandera, y, m., os. jm., vz předcház. Jan, Kbrl. Sp. 11.

91866   Jandera Svazek: 9 Strana: 0091
Jandera Jos. Stanisl., prof. a spis., 1776. až 18 7 Vz Ott. XIII. 3.

91867   Jandera Svazek: 10 Strana: 0594
Jandera Jos. L. Sr. Tk. Pam. I. 481.

91868   Jandera J Svazek: 7 Strana: 1280
Jandera J. Cf. Bačk. Př. I. 927.

91869   Jandit Svazek: 7 Strana: 1280
Jandit Václ. 1704. Cf. Gb. Ml. II. 218., D. Lhrg. VIII.

91870   Jandl Svazek: 8 Strana: 0134
Jandl, a, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91871   Jandoš Svazek: 8 Strana: 0134
Jandoš, e, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91872   Jand'ourek Svazek: 10 Strana: 0110
Jand'ourek, rka, m., od Janda. Dšk. Km. 32.

91873   Jandouš Svazek: 6 Strana: 0484
Jandouš Al, dr. chemie a lékárník, nar. 1838. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 193., 196.

91874   Jandouš Svazek: 8 Strana: 0134
Jandouš, ,e, m., os.jm., vz předcház. Jan.

91875   Jandouš Svazek: 9 Strana: 0091
Jandouš AI., lékár. a spis., 1838. —1893. Vz Ott. XIII. 3. — J. Jos. Dr., Jub. XIII.

91876   Jandová Svazek: 6 Strana: 0484
Jandová Žofie. Vz Bačk. Písm. I. 852., Jg. H. 1. 2. vd. 572.

91877   Jandová Svazek: 7 Strana: 1280
Jandová Z. Cf. Bačk. Př. I. 927.

91878   Jandová Svazek: 8 Strana: 0134
Jandová Žofie = Čelakovský Lad List. fil. 1894. 421.

91879   Jandová Svazek: 9 Strana: 0091
Jandová Žofie (=Fr. L. Čelakovský). Vz Ott. XIII. 4. — J. Herm, šl., malířka, nar. 1853. Ib. Jandyt Václ. Vz Vlč. Lit. IL 1. 73.

91880   Jandovec Svazek: 6 Strana: 0484
Jandovec, vce, m. = planá jabloň. Na Plaště. BPk.

91881   Jandura Svazek: 8 Strana: 0134
Jandura, y, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91882   Janduš Svazek: 8 Strana: 0134
Janduš, e, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91883   Jandyt Svazek: 6 Strana: 0484
Jandyt Václ., jesuita, 1704. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 572., Jir. Ruk. I. 309.

91884   Jandyt Svazek: 8 Strana: 0134
Jandyt, a, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91885   Jandyt Svazek: 10 Strana: 0594
Jandyt Václ., spis. v XVIII. stol. Sr. Bílý Obr. 51.

91886   Janeba Svazek: 8 Strana: 0134
Janeba, y, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91887   Janec Svazek: 6 Strana: 0484
Janec, nce, m., os. jm. J. z Deblína. 1255. Pk.

91888   Janeček Svazek: 1 Strana: 0600
Janeček, čka, m. Hanschen. Vz. Jan. — J., u, m., v ševcovství, Vinzenzel. Tpl.

91889   Janeček Svazek: 6 Strana: 0484
Janeček, čka, m., několik domků u Se- mil; sam. u Netolic a Krumlova; hájovna u Budějovic. PL. — J., os. jm. Vz S. N.

91890   Janeček Svazek: 8 Strana: 0134
Janeček, cka, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91891   Jáneček Svazek: 8 Strana: 0134
Jáneček, čku, m.= obrázek sv. Jana Nepom. na hagnustce na krk, Záp. Mor. Brt. D

91892   Janeček Svazek: 10 Strana: 0110
Janeček Jar., spisov. Sr. Zvon. IV 418.

91893   Janek Svazek: 1 Strana: 0600
Janek, nka, m. Hans. Obyčejně s pří- hanou, člověk nemotora. Da. Nosí-li Jeníček džbánek, nepustí ho ani Janek. Č., Sbr., Pk. Janku, zavři hubu, lítají letos kravince po světě. Vz Hloupý. Č. Čemu se nenaučí Janoušek v mladosti, tomu se nenaučí Ja- nek v starosti. Jg. Kůň brůna, žena Důra, Janek pachole, řídko z toho trého co v hod bude. Jg. Sedl Janek na koníčka (rozhorlil se). Jede Janek na koníku (rozhněvaný od- jíždí, utíká). Č. Na Janka uhoditi (= na hněvivého vraziti). Vz Hněvivý. Lb. Shle- dáš, že tu na Janka uhodíš, že nebudeš vě- děti, ze zadu-li čili ze předu zvoní. Vz Ne- snáze. Č. — J., kůň nemocný, který má myši; kůň jankovitý, myš, ještěr; kůň ne- mocí mozkovou trpící, ein kolleriges Pferd, Koller. J. hloupý, je-li nemoc počasná n. chronická; j. vzteklý, je-li rychlá, prudká. S. N. J. ospalý, tichý, hloupý; spurný, zu- řivý, vzteklý. Šp. Tys Janek. Janek hla- vatý (tvrdohlavý). Ale u Lacedaemenských všecko přísněji se dálo, kdežto zřídka tako- vých velikých a hlavatých jankův (eigen- sinnige Starrköpfe) ušetřili. V. pol. 524. — J. slunečný = slunečnice, der Sonnenkoller. D. — J., bělice zamodralá, ryba, der Bläu- ling. D. — J. = hříbek (houba). V Opav. Pk. — J., klacek, Prügel. Místy mlsným kravám uvazují na pastvě kolem krku pro- vaz, na němž visí vodorovně klacek, so- chůrek (janek), který je do nohou tluče, za- bíhají-li od stáda. Da. Odtud snad: Tluče ho Janek pod kolena (o lenoších. Č. ).

91894   Janek Svazek: 6 Strana: 0484
Janek. Tys Janek (= hloupý)! Us. Kam jdeš, Janku? Na kořalku. V Kunv. Msk. J. do Prahy, J. z Prahy. Bž. — J. = zajíc. Mor. Mtl., Vck., Neor., Brt. — J., nku, m., der Kuhpilz. U Uher. Hrad. — J. = skro- jek chleba. Val. Vck. — J. = lenivosť. Chytá se ho J. Sedá na ňé J. Mor. Neor. Má Janka = je lenoch. U Olom. Sd. — J. = z listí n. lupení udělaný svazek, kteRý sobě nosiči dříví n. travařky pod nůše dávají, aby netlačily. Mor. a slov. Brt., Ssk. — J. = podkladek, pod sukně, honzík. Us. Bdl. Má Janka. Us.

91895   Janek Svazek: 7 Strana: 1280
Janek parádný = čapí nos růžový, pe- largonium. Skar.

91896   Janek Svazek: 8 Strana: 0134
Janek, nka, m., os. jm., vz předcház. Jan. — J. = hlupák. Uhodil svou radou na Janka (špatně si poradil). Šml. VIII. 80. — J., houba, vz Kozák (3. dod.). — J. = kněz. Ve švihá- čině. Brt. D. II. 520.

91897   Janekov Svazek: 8 Strana: 0134
Janekov, a, m., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 376.

91898   Janenko Svazek: 6 Strana: 0484
Janenko, a, n. = Jeníček. Slov. ObR. Ps.

91899   Janerský Svazek: 6 Strana: 0484
Janerský Dvůr. Vz Blk. Kfsk. 241. (v Tábor.).

91900   Janěšov Svazek: 6 Strana: 0484
Janěšov, a, m., Johnsdorf, ves u Mor. Třebové.

91901   Janholec Svazek: 10 Strana: 0110
Janholec, lce, m., pole u Šašovic. Čas. mor. mus. III. 133.

91902   Janiba Svazek: 6 Strana: 0484
Janiba, y, f., genipa, die Grenipe, rostl. J. kopinatá, g. americana; plsťnatá, g. ga- ruto ; srsťnatá, g. merianae; višňová, g. escu- lenta. Vz Rstp. 807.

91903   Janíci Svazek: 6 Strana: 0484
Janíci, několik domků u Vsetína.

91904   Janicul-um Svazek: 1 Strana: 0600
Janicul-um, a, n., lat., dle „Slovo", jeden ze 7 pahrbkův římských.

91905   Janíča Svazek: 6 Strana: 0484
Janíča, ate, n. = Janíček. Mor. Brt. D.

91906   Janičar Svazek: 1 Strana: 0600
Janičar = jančar.

91907   Janičár Svazek: 6 Strana: 0484
Janičár, a, m., vz Mkl. Etym. 99.

91908   Janičárka Svazek: 8 Strana: 0134
Janičárka, y, f. = ručnice. Wtr. Krj. I. 625.

91909   Janičárská Svazek: 6 Strana: 0484
Janičárská hudba = turecká vojenská hudba. Mlt. Vz S. N.

91910   Janičáři Svazek: 9 Strana: 0091
Janičáři do r. 1826. elitní sbor pěšího vojska tureckého. Vz Ott. XIII. 8.

91911   Janíčátko Svazek: 6 Strana: 0484
Janíčátko, a, n. = Janíček. Mor. Brt. D.

91912   Janíček Svazek: 1 Strana: 0600
Janíček = Jeníček, vz Jan. Na Slov.

91913   Janíček Svazek: 6 Strana: 0484
Janíček = rosnička žába, rana arborea, der Laubfrosch. Sl. les., Brt., Sd. Ct. Jiří- ček. — J. = svatojanská muška. U Brušp. na Mor. Brt., Wrch.

91914   Janíček Svazek: 7 Strana: 1280
Janíček. Dybych já věděla, že sú to (pérečka) Janíčka (m. Janíčkova). Sš P. 255.

91915   Janíček Svazek: 8 Strana: 0134
Janíček, čka, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91916   Janičiarky Svazek: 9 Strana: 0091
Janičiarky (jančiarky) = mužské stře- více, které se šňurují řeménky na vnitřní straně. Sbor. slov. II. 130., Čes. 1. X. 142. Sr. Jančary.

91917   Janíčková Svazek: 6 Strana: 0484
Janíčková, é, f., les u Rožnova.

91918   Janík Svazek: 8 Strana: 0134
Janík, a, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91919   Janík, a, m Svazek: 6 Strana: 0484
Janík, a, m., os. jm. Žer. Záp. I. 206.

91920   -janín Svazek: 1 Strana: 0600
-janín. Příponou -(j)an a -ěnín (m. ja-nín strb. ja-ninb) tvoří se jména rodová a místní: Říman a Říměnín, strb. Rimljaninb, měšťan, zeman; Lužany. Tu pak byla pravidlem pře- hláska e (ě, zeměnín), když následovala hláska měkká, buď ve druhé příponě odvozovací -ín aneb i ve příponě odvozovací jiné, buď ve příponě ohýbací. Tedy v sg. veskrze ze- měnín, gt. -a atd., když se dle staršího způ- sobu přípona druhá -ín podržuje, ale zeman, a atd., když se později druhá přípona -ín odsula. V čísle pak množném nebývá druhé přípony -ín a přehlasování záleží na kon- covce ohýbací: nom. a vok. zeměnie či ze- měné (poněvadž i -né platí za měkké, ať po- vstalo z -nie anebo z původního e), gt. ze- man, dat. zemanóm, akk. zemany, lok. ze- měniech či zeměnech, instr. zemany. A tak bývalo i jméno přídavné zeměn(b)ský a pod- statné zemén(h)stvo; oboje mají přehlásku od svých přípon, které se začínaly původní samohláskou měkkou (strb. -bskt, -Lstvo). Co do času pozoruje se tato přehláska v če- štině spisovné od dob nejstarších, pokud je k tomu příležitosť. Při delším singularovém kmeni udržela se, pokud se vůbec kmen udržel; dosud mluvíme správněji dvořenín než dvořanín, ale ve kratším kmeni (bez -ín) jsou výjimky s nepřehlasovaným a staré a čím dále četnější, až v 16. stol. přehláska e docela se zrušila: zemané, lok. zemanech a vedlé toho i sg. zeman, a atd.; a podobně i v adj. zemanský a v subst. zemanstvo. Gb. Hl. 58. Vz tam více. Vz také: Tatar, Křesťan, Zemanský, Slovanský, -ěnín.

91921   -janín Svazek: 10 Strana: 0110
-janín příp., její výklad vz List. fil. XXIX. 223.

91922   -janín. Cf Svazek: 6 Strana: 0484
-janín. Cf. Listy filol. 1877. 295.

91923   Janinek Svazek: 7 Strana: 1280
Janinek, nka, m. = Janíček. Mor. a slov. Šd.

91924   Janisko, a, n Svazek: 6 Strana: 0484
Janisko, a, n. = Jan.

91925   Janiš Svazek: 6 Strana: 0484
Janiš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121., Vck. J. Jos. Ant., farář, f 1821. Jir. Ruk. I. 309.

91926   Jániš Svazek: 8 Strana: 0134
Jániš, e, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91927   Janiš Svazek: 9 Strana: 0091
Janiš Jos. Ant., děk. a spis., f 1821.; J. Fr. Dr., kněz a spis., nar. 1818. Vz Ott. XIII. 11.

91928   Janíšek Svazek: 8 Strana: 0134
Janíšek, ška, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91929   Janiši Svazek: 9 Strana: 0091
Janiši, míst. jm. ? Halenkova na Mor. Vc.

91930   Janišov Svazek: 6 Strana: 0484
Janišov, a, m., několik domků u Vse- tína. Vck.

91931   Janišová Svazek: 6 Strana: 0484
Janišová, é, f. = trať lesa v Mikulovce na Vsacku. Vck.

91932   Jánita Svazek: 8 Strana: 0134
Jánita, y, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91933   Janitina Svazek: 6 Strana: 0484
Janitina, y, f, das Genettsgras. Šm.

91934   Janizol Svazek: 9 Strana: 0091
Janizol = Janisko (převzdívka). Slez. Lor. 73.

91935   Janka Svazek: 1 Strana: 0601
Janka, y, f. Diadem der slow. u. mähr. Landmädchen. Rk.

91936   -janka Svazek: 6 Strana: 0484
-janka přípona: prlovjanka (ovce kou- pená z Prlova). Mor. Brt.

91937   Janka Svazek: 6 Strana: 0484
Janka, y, f. = Johanna. 14. stol. Mus. 1880. 467.

91938   Jánka Svazek: 6 Strana: 0484
Jánka = vínek ze skleněných perel na hlavě. Okrášlená jánkou. Sš. P. 755. — J. = rané sladké jablko. Mor. Brt.

91939   Janka Svazek: 8 Strana: 0134
Janka, y, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91940   -janka Svazek: 10 Strana: 0110
-janka: Podešvjanka = žena Podešvova. Šb. D. 57.

91941   Jánka Svazek: 10 Strana: 0594
Jánka, y, f. = járek, do něhož se sází n. seje přísada. Bzenecko. Čes. 1. XIV. 421.

91942   Jankalka Svazek: 6 Strana: 0484
Jankalka, y, f., sam. u Bojkovic.

91943   Jankať Svazek: 6 Strana: 0484
Jankať. Slov. Vítaj, Janko! Počkaj, veď ty do zajtrašku prestaneš j. Dbš. Sl. pov. 1. 118.

91944   Jankel Svazek: 10 Strana: 0110
Jankel, klu, m. = ženská oděv. Čierny j. Slov. Sbor. čes. 256. Sr. Janklík v I. Přisp. 134.

91945   Jankelec Svazek: 6 Strana: 0484
Jankelec, lce, m., mlýn u Vys. Mýta; Za J-cem, Bžundov, hospoda tamtéž. PL.

91946   Janklík Svazek: 8 Strana: 0134
Janklík, u, m., Jacke, f., Slov. NZ. III. 224.

91947   Janko Svazek: 1 Strana: 0601
Janko = Jan.

91948   Janko Svazek: 7 Strana: 1280
Janko. Ohýbaj mňa, mamko, dokuď sem já J., jak já budu Jano, neohneš mňa, mamo. Us. Brt.

91949   Janko Svazek: 8 Strana: 0134
Janko, a, m., os. jm., vz předcház. Jan. Zalieča sa jej slepý J. (podřimuje). Slov. Nov. Př. 607. Janko robil, Janko ziid. Phľd. 1895. 187.

91950   Janko Svazek: 9 Strana: 0091
Janko Fr. Jos., žurn., 1848. —1888. Vz Ott. XIII. 12.

91951   Janko Svazek: 10 Strana: 0594
Janko Jos. Dr., spis.

91952   Jankov Svazek: 1 Strana: 0601
Jankov, a, m., městys v Táborsku. Vz S. N. IV. 170. Vyhlíží tam jako u Jankova (pusto). Pořídíš tam co Kec u Jankova. Č. (Vz Č. Mudr. str. 480. ). Byl bit (dostal, po- řídil), co Kec u Jankova. Jg.

91953   Jankov Svazek: 6 Strana: 0485
Jankov, a, m., Jankow, sam. u Sedlce; Jankau, městečko u Votic; vsi u Budějovic a u Jihlavy; mlýn u Křelovic. PL. Pořídil jako Kec (Götz) u J-va (= špatně, neboť tam byl Götz r. 1645. od švédského vůdce Torstensona na hlavu poražen). Vz Sbtk. Krat. h. 44. — Tk. VI 349., Blk. Kfsk. 1327., Sdl. Hr. III. 26., 36., IV. 370., S. N., Rk. Sl. — J. = kopec u Dubečku u Zbra- slavě. Krč.

91954   Jankov Svazek: 9 Strana: 0091
Jankov. Götz (Kec) u J-va. Vz ???. J. 175.

91955   Jankova Svazek: 6 Strana: 0485
Jankova Lhota na Mor., zaniklá. D. ol. II. 453.

91956   Jankovatěti Svazek: 9 Strana: 0091
Jankovatěti. Kůň počal j. Tům. Ml. 67.

91957   Jankovati se Svazek: 1 Strana: 0601
Jankovati se, myšiti se, kollern, o ko- ních. Kůň se jankuje. D. Vz Janek.

91958   Jankovce Svazek: 6 Strana: 0485
Jankovce, Jankowetz, myslivna v Opav.

91959   Jankovec Svazek: 8 Strana: 0134
Jankovec, vce, m., os. jm. vz předcház. Jan.

91960   Jankovice Svazek: 1 Strana: 0601
Jankovice, pl., dle Budějovice, ves v Krá- lovéhradecku.

91961   Jankovice Svazek: 6 Strana: 0485
Jankovice, Jankowitz, vsi u Ústí nad Orlicí a u Přelouče, na Mor. u Holešova a Napajedel; Enkengrün, ves u Teplé. PL. J. u Nap. založeny r. 1648. Vz Pk. Npj. 83. — Sdl. Hr. I. 254., II. 277., Rk. Sl.

91962   Jankovitosť Svazek: 1 Strana: 0601
Jankovitosť, i, f., der Koller. Jg.

91963   Jankovitosť Svazek: 6 Strana: 0485
Jankovitosť = mozková Nemoc koní Vz Kram. Slov., S. N., Brm. I. 3. 31.

91964   Jankovitosť Svazek: 9 Strana: 0091
Jankovitosť. J. koní (ovcí, prasat). Vz Ott. XIII. 13.

91965   Jankovitý Svazek: 1 Strana: 0601
Jankovitý kůň, kollerig, vz Janek. — J. člověk (lenivý, tvrdohlavý), faul, hals- starrig. — J. rod = luza, Hagel, Pöbel. D.

91966   Jankovský Svazek: 6 Strana: 0485
Jankovský Mlýn, Jankower Mühle, mlýn u Tábora; Untere Mühle, mlýn u Zbirova. PL. — J., os. jm. Vz Žer. Záp. II. 184. — J. z Vlašimě Hynek, f 1653. Jir. Ruk. I. 310.

91967   Janků Svazek: 8 Strana: 0134
Janků, os. jm., vz předcház. Jan a U.

91968   Jankula, y Svazek: 9 Strana: 0091
Jankula, y, f, pozemek ve Slez. Lor. 82.

91969   Jankůvka Svazek: 9 Strana: 0091
Jankůvka, y, f., hospoda u Bojkovic. Mus. ol. 1898. 107.

91970   Jankvara Svazek: 6 Strana: 0485
Jankvara, y, f. = lankvara. U Nov. Města na Mor. Bkř.

91971   Jánky Svazek: 6 Strana: 0485
Jánky, pl, f. = jablka. Vz Jánka. —- J. = brambory zralé o sv. Janě Křtiteli. Us. Kšá., Brt. — J. = osykové kozáky, houby. Vz Hanáky. V jihových. Mor. Brt.

91972   Jankys Svazek: 8 Strana: 0134
Jankys, a, m. = pacholek. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520.

91973   Jano Svazek: 6 Strana: 0485
Jano, a, m. = Jan. Slov. Bern.

91974   Jano Svazek: 10 Strana: 0594
Jano strapatý, rostl. Vz Černucha zde.

91975   Janobyt Svazek: 8 Strana: 0134
Janobyt, u, m., genesta croceum, rostl. 1440. List. fil. 1893. 394.

91976   Janofěta Svazek: 6 Strana: 0485
Janofěta, y, f., os. jm. 14. stol. Mus. 1880. 467.

91977   Janofít Svazek: 1 Strana: 0601
Janofít, janofit, u, janovec, vce, m., kovyl, rostlina. Das Pfriemenkraut.

91978   Janofit Svazek: 6 Strana: 0485
Janofit = janovec metlatý, jetelice, víteč- nik, kručinka metlová, corema scoparium. Vz Rstp. 353., Slb. 522.

91979   Janofít Svazek: 8 Strana: 0134
Janofít, u, m., janovec, asi z lat. genista. Čern. Př.

91980   Janofit Svazek: 8 Strana: 0552
Janofit (janobyt), u, m., genustula (gene- ata). 1440. Mus. fil. 1896. 263.

91981   Janofita Svazek: 6 Strana: 0485
Janofita, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

91982   Janofítový Svazek: 10 Strana: 0110
Janofítový, vz Janofít. Gb. Slov.

91983   Janoch Svazek: 8 Strana: 0134
Janoch, a, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91984   Janoch Svazek: 9 Strana: 0091
Janoch, u, m. = janovec. Hoř. 107.

91985   Janokadeřávek Svazek: 7 Strana: 1280
Janokadeřávek, m., crispanda, rostl., zastr. Rozk., Pršp. 31. 63.

91986   Janoklika Svazek: 1 Strana: 0601
Janoklika, y, f., angelika, Angelike, Hei- ligengeistwurzel. D.

91987   Janoklika Svazek: 6 Strana: 0485
Janoklika, z angelica. Bdl. Vz Rstp. 736., Slb. 578.

91988   Jánoš Svazek: 6 Strana: 0485
Jánoš, e, m. = Jan. Slov. a mor. Škd., Koll. Zp. I. 14.

91989   Janoš Svazek: 8 Strana: 0134
Janoš, e, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91990   Janošek Svazek: 6 Strana: 0485
Janošek, ška, m. Jg. H. 1. 2. vd. 572.

91991   Jánošík Svazek: 6 Strana: 0485
Jánošík, a, m., os. jm. J. žil s počátku předešlého století na Slov. Byl odsouzen jakožto zbojník, ale u lidu byl národním hrdinou bojovav proti panské svévoli. Vz Č. Čt. II. 56.

91992   Janošík Svazek: 8 Strana: 0134
Janošík, a, m., os. jm., vz předcház. Jan.

91993   Janošík Svazek: 9 Strana: 0091
Janošík Juro, slov. zbojník. Ott. XIII. 15. —16. — J. Jan Dr., prof. ? spis., nar. 1856. Vz ib. a Jub. X1II.

91994   Janošík Svazek: 10 Strana: 0118
Janošík, a, m. = ohniváček, polyomma- tus, motýl. Vz Ott. XX. 182.

91995   Jánošíkův Svazek: 9 Strana: 0441
Jánošíkův. Jánošíkovo piero = skála v novohradské stolici na Slov. Vz Mus. slov. ?. 76.

91996   Janoška Svazek: 9 Strana: 0091
Janoška Jiří, spis. slov., nar. 1856. Vz Ott. XIII. 16. Janota Jan Jiří, čes. ryjec, 1747—1780.; Vojtěch, spis., nar. 1828. Vz Ott. XIII. 16.

91997   Janošovice Svazek: 6 Strana: 0485
Janošovice, míst. jm. Tk. I. 89.

91998   Janot Svazek: 1 Strana: 0601
Janot, a, m., janota, y, f., lesní kočka, die Genette. Bern.

91999   Janot Svazek: 7 Strana: 1280
Janot = lesní kočka. Oprav v. druh lesní kočky v Alpách a stepích.

92000   Janota Svazek: 6 Strana: 0485
Janota Vojt., řed. dívčí školy v Písku, nar. 1823. Vz Šb. Dj. ř. 2. vd. 252., S. N., Tf. H. 1. 3. vd. 200.