3001
Apepsie, e Svazek: 5 Strana: 0912
Apepsie, e
, f. = nezažívání pokrmů. Vz S. N.
3002
Aperçu Svazek: 7 Strana: 1186
Aperçu (apersy), fr. = přehled, skizza, krátce vyslovená myšlénka. Nár. listy.
3003
Apertura Svazek: 1 Strana: 0030
Apertura, y, f., z lat., uprázdnení úřadu. Rk. Apertur.
3004
Apetyk Svazek: 10 Strana: 0553
Apetyk, u, m. =
apetyt. Litom. Sr. Huj. Progr. 14.
3005
Apetyt Svazek: 1 Strana: 0030
Apetyt, vz Appetit.
3006
Apheli-um Svazek: 10 Strana: 0005
Apheli-um, a, n., z řec. = bod, v kte- rém jest země od slunce nejdále, odsluní. Vz Strh. Mech. 65., Afelium'v V. 891.
3007
Apigenin Svazek: 7 Strana: 1186
Apigenin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 340.
3008
Apich Svazek: 1 Strana: 0030
Apich, u, m. A. bahni n. vodní n. obecný, zahradní, veliký. Jg., Kh. Z něm. Eppich a to z lat. apium. Mz. 98.
3009
Apich Svazek: 5 Strana: 0912
Apich. Přidej: A. veliký či libeček, levi- sticum, das Liebstöckel. Rstp. 734., Sl. les. A. obecný, apium graveolens, officinale, hor- tense, der Eppich, Eppig, Appig, die Sellerie, der Zeller, Wassereppich. Mllr. 14. Cf. Rstp. 712.
3010
Apiin Svazek: 5 Strana: 0912
Apiin, u, m. =
prášek, vyloučený z od- varu petružele. Vz Šfk. 563.
3011
Apiol Svazek: 5 Strana: 0912
Apiol, u, m
. Vz Čs. lk. II. 76.
3012
Apion Svazek: 5 Strana: 0912
Apion, a, m., apion, brouk. A. ovocný, a pomonae, vikvicový, a. craccae, žlutonohý, a. ochropus, kovozelený, a. aeneum, vejčitý, a. radiolus, plavonohý, a. pallipes, zubonosý, a. difficile, jarní, a. vernale, krvavý, a. mi- niatura, červený, a. frumentarium, vikvový, a. viciae, zlutavonohý, a. flavipes, černonohý, a. nigritarse, pestronohý, a, varipes, bukový, a. fagi, tenký, a. tenue, silný, a validum, zelený, a. virens, nejmenší, a. minimum, fialový, a. violaceum, jeřábový, a. sorbi. Kk. Br. 283.—287., Šír.
3013
Apionový Svazek: 10 Strana: 0005
Apionový. A. kyselina. Vstnk. XI. 519.
3014
Apiosa Svazek: 10 Strana: 0005
Apiosa, y, f., v lučbě. Vstnk. XI. 519.
3015
Apis Svazek: 5 Strana: 0912
Apis. Vz S. N.
3016
Apka Svazek: 8 Strana: 0005
Apka, y, f., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 68., 153.
3017
Apko Svazek: 5 Strana: 0912
Apko, a, m.,
apo, apuško, apušenko, a, m. =
otec, der Vater. Na Slov. Slav. Ach, apko môj! Dbš. Sl. pov. I. 429. Chcel, aby ho apuško odniesol. Phld. V. 294.
3018
Aplacentalní Svazek: 9 Strana: 0005
Aplacentalní. A. ssavec. Mus. 1897. 469.
3019
Aplanatický Svazek: 5 Strana: 0912
Aplanatický, aplanetický, aplanatisch.
Mj. 281. A. křivky, S. N., ohniska čočky, zrcadlo. ZČ. III. 188., 68.
3020
Aplit Svazek: 5 Strana: 0912
Aplit, u, m. =
odrůda zuly s velmi ne- patrnou slídou a skoro jen ze šedivého n. zarudlého živce a křemene složená. Vz Krč. G. 233.
3021
Apo Svazek: 5 Strana: 0912
Apo, a, m.,
vz
Apko.
3022
Apoakonitin Svazek: 7 Strana: 1186
Apoakonitin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 395.
3023
Apoatropin Svazek: 8 Strana: 0005
Apoatropin, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 16.
3024
Apodiktický Svazek: 1 Strana: 0030
Apodiktický, z řec, vz Důkaz.
3025
Apodiktický Svazek: 10 Strana: 0005
Apodik
tick
ý. A. jistota. Uč. spol. 1902. IX. 8.
3026
Apodos-is, e Svazek: 1 Strana: 0030
Apodos-
is, e
, f., z řec, závětí (ve větě). Rk.
3027
Apodosis Svazek: 5 Strana: 0912
Apodosis. Jg. Slnosť. 79.
3028
Apodosis Svazek: 7 Strana: 1186
Apodosis. Cf. Jg. Slnosť. 79.
3029
Apofylenový Svazek: 7 Strana: 1186
Apofylenový. A. kyselina.. Vz Rm. II. 382.
3030
Apofyllit Svazek: 5 Strana: 0912
Apofyllit, u, m., nerost, der Apophyllit. Bř. N.
145., S. N.
3031
Apofysa Svazek: 5 Strana: 0912
Apofysa, y, f. =
žilka horniny. Vz Bř. N. 236., 237.
3032
Apofyt Svazek: 5 Strana: 0912
Apofyt, u, m. A-ty žuly v břidlici. Mus. 1880. 376.
3033
Apogae-um Svazek: 5 Strana: 0912
Apogae-um, a, n., v zeměp. =
odzemí, oudálí země, Š. a Ž., Stč. Zemp. 162.,
vzdá-
lenosť měsíce od země, die Erdferne, das Appgaeum (in der Mondbahn). Vz S. N.
3034
Apochinin Svazek: 7 Strana: 1186
Apochinin, u, m., v
lučbě. Vz Rm. II. 385.
3035
Apointovati Svazek: 5 Strana: 0912
Apointovati =
zaplacením n. směnkou úplně vyrovnati, durch Zahlung o. Wechsel gänzlich ausgleichen; kupecky. Kh.
3036
Apokalypse Svazek: 1 Strana: 0030
Apokalypse, e, f
., z
řec, zjevení, zvláště zjevení sv. Jana,
3037
Apokalypse Svazek: 5 Strana: 0912
Apokalypse, vz S. N.
3038
Apokopa Svazek: 5 Strana: 0912
Apokopa, y, f., z řec. =
skrácení slova na konci: budem', kam (kams), řek (řekl) atd., die Endverkürzung eines Wortes, Apo- kope. Ros. utvořil:
ukrojilka, sadobralka (!). Vz S. N.
3039
Apokryf Svazek: 5 Strana: 0912
Apokryf, u, m. =
podvržený spis. S. N.
3040
Apokryfní Svazek: 10 Strana: 0005
Apok
ryfní líčení
. Nár. list. 1904. 147
. 13. Vz Apokryf v V. 912.
3041
Apol Svazek: 5 Strana: 0912
Apol, a, m., vz Apollo.
3042
Apolena Svazek: 1 Strana: 0030
Apolena, Apolinka, y, f., Apollonia. Jg.
3043
Apolena Svazek: 5 Strana: 0912
Apolena, y, f. Přidej: Na sv. Apolenku (9/2)
nesmí se nic dělati, sice budou boleti zuby. V Podluží na Mor. Brt.
3044
Apolena Svazek: 10 Strana: 0005
Apolena — špatná žena, sbira drščky do břemena. Slez. Vz více ve Vyhl. II. 255.
3045
Apolena Svazek: 10 Strana: 0553
Apolena, y, f.
A. dobrá žena navařila hrnec zela, neměla ho čim mastiť, musela nim o zem praščiť. Slez. Vlast'. I. 102. Sr. předcház. Antoň.
3046
Apolenka Svazek: 5 Strana: 0912
Apolenka, y, f., vz
Apolena.
3047
Apolinář Svazek: 1 Strana: 0030
Apolinář, Apollinář, e, m. U sv. Are v Praze.
3048
Apolinařiš Svazek: 5 Strana: 0912
Apolinařiš, e, m. =
Apolinář. Dal. Jir. 104., 110., Mus. 1880. 497.
3049
Apolko Svazek: 8 Strana: 0005
Apolko, a, m. =
tatíček. Phľd. 1895. 565.
3050
Apollinův Svazek: 10 Strana: 0553
Apollinův. A-va krčma na Šmerhově sídlo všech devatera žíznivých nauz. Zvon VI. 76.
3051
Apollo Svazek: 1 Strana: 0030
Apollo, gt. Apollina; rec. Apollon,
gt. Apollona, m. U starých také Apol, a, Apo- lináš, e, m., bůh básnictví (u Řekův a Ří- manův).
3052
Apollo Svazek: 5 Strana: 0912
Apollo. Přidej: Vz S. N. A. belvederský. Vz KP. I. 11.
3053
Apollodor-us Svazek: 1 Strana: 0030
Apollodor-
us, a, m., řec filosof.
3054
Apollon Svazek: 8 Strana: 0006
Apollon, král syrský. Vz Vlč. Lit. 23., 27., Jag. Arch. 1896. 282.
3055
Apolloni-a Svazek: 1 Strana: 0030
Apolloni-a, e, f., mě. v Illyiii. — Apol- loňan, a, m. Apollonský.
3056
Apolloni-s Svazek: 1 Strana: 0031
Apolloni-s, dy, f
, mě
. v Lýdii. —
Apol- lonidan, a, m. —,
Apollonidský. Apolloni-
ns, , a., m. řec. básnik; filos.
Apologie, e, f., z řec, odpověď na ne- slušné zadáni protivníka; obrana. Jg. A. českých stavův. Jg.
3057
Apollonia Svazek: 5 Strana: 0912
Apollonia. Přidej : Vz S. N. Sv. A-e tráva. Vz Sbtk. Rostl. 282.
3058
Apollonický Svazek: 5 Strana: 0912
Apollonický. A. parabola. Vnč. 37.
3059
Apollonský Svazek: 5 Strana: 0912
Apollonský = krásný. Kos. 01. I
. 185.
3060
Apolog Svazek: 7 Strana: 1186
Apolog. Cf. Jg. Slnosť. 155.
3061
Apologet Svazek: 5 Strana: 0912
Apologet, a, m., řec. =
zastavatel, obha- jovatel. Vz S. N.
3062
Apologetika Svazek: 5 Strana: 0913
Apologetika, y, f. =
nauka o obraně. A. katolická či obrana katol. náboženství. Vz S. N., Enc. paed. I. 326.
3063
Apologie Svazek: 5 Strana: 0913
Apologie. Dodej: Vz Sbn. 886., 889., Enc. paed. I. 329.
3064
Apomorfin Svazek: 5 Strana: 0913
Apomorfin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 576.
3065
Aponeurosa Svazek: 5 Strana: 0913
Aponeurosa, y, f.
= povázka, blána šla- chovitá sloužící jako povlak mozku, míchy, varlat, ledvin, slezin, kostí, oka atd. Vz S. N.
3066
Apophthegma Svazek: 7 Strana: 1186
Apophthegma. Cf. Jg. Slnosť. 96.
3067
Apophthegmatista Svazek: 10 Strana: 0005
Apophthegmatista, y, m. =
epigram- matile. Vlč
. Lit. I. 31
1.
3068
Apoplexi-e Svazek: 1 Strana: 0031
Apoplexi-
e, e, f., z řec, mrtvice, pora- ženi. Rk.
3069
Aposiopese Svazek: 1 Strana: 0031
Aposiopese, e, f., z řec, zamlčení (v ře- či). Rk.
3070
Aposiopesis Svazek: 5 Strana: 0913
Aposiopesis. Dodej: Vz
Zamlčení, S. N.
3071
Apostat Svazek: 1 Strana: 0031
Apostat, a, m., odpadlík od víry. Rk.
3072
Apostem-a Svazek: 5 Strana: 0913
Apostem-a, ata, n
. =
hlíza, das Geschwür, Eitergeschwür. Bž. 116., Mus. 1880. 190.
— A
posteriori =
důkaz z přezvědu, aus Er- fahrung. Vz A priori.
3073
Apostina Svazek: 7 Strana: 1186
Apostina, y, f. = Anostem, Eiterge- schwür. A se jí složila. Črn. Z. 81.
3074
Ápostola Svazek: 5 Strana: 0913
Ápostola,
apostona, y, f. =
apostema. Dlouho stonal, měl apostolu. Us. u Kr. Hrad. Kšt., Vk.
3075
Apostoli Svazek: 7 Strana: 1186
Apostoli waren nichts anderes als der Einbegleitungsbericht des Untenichters an das Appellationsgericht jedoch mit dem Unterschiede, dass das Gericht, welches das Urtheil gesprochen hatte, sich in solchem Berichte erklären musste, ob es dafür hält, dass die Appellation Platz greifen soll o. nicht Geschichte des böhm. Appellations- gerichtes von Graf von Auersberg. I. 68 1805.
3076
Apostona Svazek: 5 Strana: 0913
Apostona, vz Apostola.
3077
Apostrof Svazek: 1 Strana: 0031
Apostrof, u, m., z řec, odsuvník.
3078
Apostrofa Svazek: 1 Strana: 0031
Apostrofa, y, f., z řec, obrácení se v řeči k někomu. Rk. Vz Zk. Ml. II., 180.; Mk. Ml. 305.; Mus. 1844., 439.
3079
Apostrofa Svazek: 5 Strana: 0913
Apostrofa. Přidej: Vz také KB. 242., Listy filolog. II. 25., S. N., Jg.
Slnosť. 63., 72.
3080
Apostrofa Svazek: 7 Strana: 1186
Apostrofa. Cf. Jg. Slnosť. 63., 72., Vor. St. 62. A. v
mor. národ. písních. Vz Brt. N. p. III. CXIX.
3081
Apoštol Svazek: 1 Strana: 0031
Apoštol, a, m.
, z řec,
?????????, poslanec; Apostel; vz s v
š; pl. apoštolé
, ův. Apoštolé poslové boží. V. —
Apoštolovati, das Amt eines Apostels verrichten. —
3082
Apoštol Svazek: 5 Strana: 0913
Apoštol. Dodej: Nom. pl.: Apoštolé, Št. Kn. š. 5., ZN., apoštolové, Hr. rk. 235
, svatí apoštoli, Pass. 14. stol., a-li se rozešli. Hr. rk. 111., 225. A. osvěty, mravnosti, Šmb. S. I. 436., svobody, Nrd. Bld. 34., humanity, dobré myšlénky. Vlč. Vz o a-lích S. N. —
Apoštoly = přílohy k úředním spisům, zastr. Vz Apostoly. Sbtk. Výkl. 48.
3083
Apoštol Svazek: 7 Strana: 1186
Apoštol. Apoštoli Výb. I. 264.
3084
Apoštol Svazek: 8 Strana: 0006
Apoštol. Na den rozeslání sv. a-lů (15./7.) odkud vítr věje, odtamtud přijde draho. Val. Vck. Val. I
. 164.
3085
Apoštol Svazek: 10 Strana: 0005
Apoštol = apoštol. Mš
. Slov.
3086
Apoštolka Svazek: 5 Strana: 0913
Apoštolka, y, f., die Gesandte.
3087
Apoštolnice Svazek: 5 Strana: 0913
Apoštolnice, e, f. =
apoštolka, die Ge- sandte. Pass.
3088
Apoštolování Svazek: 5 Strana: 0913
Apoštolování, n., die Verrichtung des Amtes eines Apostels. Úspěch a.; My pak ku pohanům a-ním se nesli. Sš. II.
21., 22.
3089
Apoštolovati Svazek: 5 Strana: 0913
Apoštolovati. Dodej: —
kde: mezi po- hany. Šmb., Sš. II. 14.
— odkud jak. Odtud již Pavel počal vítězně a. Sš. I. 2.
3090
Apoštolský Svazek: 1 Strana: 0031
Apoštolský, apostolisch. A. požehnání (papežovo s jistými obřady. Rk.), skutky, král (uherský), veličenství, vikář, ustanovení, cirkev, kanon, vyznáni víry, masť (k hojení divokého masa. Ras.), stolice, knihy (V.). Jg., N. S., Rk. Jezdí po apoštolském koni (chodí pěšky). Lb., V.
3091
Apoštolský Svazek: 5 Strana: 0913
Apoštolský. Přidej: A. skutky, Pass., pouť, dílo, Šmb. S. I
. 389., koláč se sýrem, der Apostelkuchen mit Käse. Šp. A. kostel. Št. Kn. š. 14.
3092
Apoštolský Svazek: 8 Strana: 0006
Apoštolský. A. masť, octomed s octanem měďnatým
, ipsiják, psiják, Apostelsalbe. Sterz. I
. 233.
3093
Apoštolství Svazek: 1 Strana: 0031
Apoštolství, -stvo, a, n. = apoštolský úřad, Apostelamt. Aqu.
3094
Apoštolstvo Svazek: 5 Strana: 0913
Apoštolstvo. Přidej : Znamení mého apo- štolstva. ZN.
3095
Apoštoly Svazek: 1 Strana: 0031
Apoštoly, ův, pl., m., od nižšího práva vysvědčení pořádného odvolání a k vrchnímu právu odvolávajícího odeslaní. Ros.
3096
Apoštůlek Svazek: 5 Strana: 0913
Apoštůlek, lku, m =
apoštolský chlebíček, das Apostelbrödchen. Šp.
3097
Apotečník Svazek: 9 Strana: 0424
Apotečník, a, m. Městský a. 1611. Wtr. Part. 302.
3098
Apotečník Svazek: 10 Strana: 0553
Apotečník, a, m. =
apatykář, lékárník. Zvon VI. 153.
3099
Apotečný Svazek: 5 Strana: 0913
Apotečný, Apotheker-. A ze všeho prachu a-ho. Hus 111. 38.
3100
Apotekář Svazek: 5 Strana: 0913
Apotekář, e, m. Vz Tk. II. 372., 380.
3101
Apotekářský Svazek: 9 Strana: 0005
Apotekářský. A. prach. Hus. Šal. 57 b.
3102
Apotheka Svazek: 1 Strana: 0031
Apothek
a, vz Apatyka.
3103
Apotheka Svazek: 7 Strana: 1186
Apotheka = kotce. Vz Wtr. Obr. I.541.
3104
Apothekář Svazek: 7 Strana: 1186
Apothekář =
apatykář. Jich patron sv. Apollonius. Zbrt. 241.
3105
Apotheose Svazek: 1 Strana: 0031
Apotheose, e, f., z řec, vyhlášení někoho za boha, zbožněni někoho. Rk.
3106
Apovka Svazek: 10 Strana: 0553
Apovka, y, f. =
babička? Aby prišly aj a. s mamovkou na dovrávky. Slov. Phľd.
3107
Apparat Svazek: 1 Strana: 0031
Apparat, u, m., V., z lat., příprava, pří- stroj. Rk.
3108
Apparat Svazek: 5 Strana: 0913
Apparat. Přidej: A. vědecký, Mus. 1880., 165., učenecký, SP. II. 171., a. lesní správy, der Forstverwaltungsapparat, Sl. les., diva- delní, Osv. I. 151., Abbeův osvětlovací. SP. II. 259. A., tak nazývá se krátce injektor. Šmr. 55. Vz S. N.
3109
Apparat Svazek: 10 Strana: 0005
Apparat, u, m. =
oblek. V tom biskup- ským apparatie. Frant
. 238
.
3110
Apparatina Svazek: 5 Strana: 0913
Apparatina, y, f. Tak jmenuje Gerard bezbarvou a průhlednou hmotu, která se dobývá zahřátím ze škrobu, mouky nebo z jiných látek škrob obsahujících pomocí kaustického alkali. Živn. Mus. 1874. 112.
3111
Apparatní Svazek: 5 Strana: 0913
Apparatní síň v lihovaru, der Appar- ratenraum. Zpr. arch.
3112
Appartement Svazek: 1 Strana: 0031
Appartement, z fr., (appartman), obydlí, řada pokojův. Rk.
3113
Appell, u Svazek: 1 Strana: 0031
Appell, u
, m., fr., svolání vojákův za- bubnovaním n. zatroubením; 2. dupnutí nohou v šermu; 3. sluch (psí). Rk.
3114
Appellace Svazek: 1 Strana: 0031
Appellace, e, f., z lat.,
odvolání-se k vyš- šímu soudu. Die Appellation. Čeho šetřiti bylo při odvoláni se z rozsudku a jací byli toho účinkové (v strčes. právu), vz Rb. 128. — 129., Gl. 3. Pod trvající appellací soudu strana na stranu nenastupuj. Jg., Er. A. každému se přeje. Jg. A. vyříditi, ohlásiti. Do vyřízení appellace (í). Jg. Ohlášení k a. Er. Může podlé práva do dvou nedělí pořád zběhlých od výpovědi rychtářovy do rady a. vzíti. (1532) Pr. Vz Rb. č 1990. — 2004. —
A., rozsudek vyššího soudce. Das Appel- lationsurtheil. Pr. mest. —
A., vrchní právo n. soud. Král Ferdinand vyzdvihl a, na hradě pražském. V. Das Appellationsgericht. — A., list, v kterém se kdo odvolává. Die Appellationsschrift. M. Pr.
3115
Appellace Svazek: 5 Strana: 0913
Appellace. O a-cích v staročes. právu vz Cod. jur. IV. 3. 2. str. 401.—402.
3116
Appellačka Svazek: 10 Strana: 0005
Appellačk
a, y f
., =
appellování k vyš- šímu soudu. Nár. list. 1903. č. 209.
3117
Appellační Svazek: 1 Strana: 0031
Appellační (odvolací): soud, list, úřad. Appellations —.
3118
Appellační Svazek: 7 Strana: 1186
Appellační soudy v Čech. v 16 stol. Vz Wtr. Obr. II. 685. nn.
3119
Appellant Svazek: 1 Strana: 0031
Appellant, a, m., odvolatel, Der appel- lirende Theil. Rk., Ros.
3120
Appellat Svazek: 1 Strana: 0031
Appellat, a, m., odvolanec, Ros., der Appellat.
3121
Appellativ-um Svazek: 1 Strana: 0031
Appellativ-
um, a, n., z latin., jméno obecné. Rk.
3122
Appellativ-um Svazek: 5 Strana: 0913
Appellativ-um, a, n. (nomen), lat. = jméno obecné: člověk, řeka, strom. Vz S. N.
3123
Appellatorní Svazek: 10 Strana: 0005
Appellatorní. A. zkouška (právnická). Lit. I. 549.
3124
Appellovati Svazek: 1 Strana: 0031
Appellovati, luj, val, váni; appelliren,sich berufen, z lat. Odvolati při k vrchnímu právu. A. k vyššímu úřadu: doložiti do vyššího práva. Pr. cis. rkp. —
z čeho : Aby žádný ze země neappelloval. V.—
k čemu: k vrch- nímu právu. Pr. měst. —
proti někomu: Pr. měst. —
na co: na onen svět a. (umříti) L. —
od koho dle čeho: od nižšího úřadu podlé práva.
3125
Appeninsko Svazek: 9 Strana: 0005
Appeninsko, a, n. Pal. Děj. II. 1. 482.
3126
Appercepce Svazek: 1 Strana: 0031
Appercepce, e, f., z lat., osvojení, ovlast- nění. Rk.
3127
Appercepce Svazek: 5 Strana: 0913
Appercepce. Přidej: A. =
psychologický děj, jímž nové představy do vědomí ustu- pující splývají s tlumem představ příbuzných pod prahem vědomí jsoucích. Km. A. = osvojení představ. Dk. P
. 83. A. zevnější, vnitřní. Ib. 111. Cf. Listy filolog. IV
. 225.
3128
Appercepce Svazek: 9 Strana: 0005
Appercepce, e, f., z lat. = uspořádání starších dojmů dojmem novým. Vz Krč. Assoc. 90.
3129
Appercipovaný Svazek: 5 Strana: 0913
Appercipovaný; -
án,
a, o = osvojený, appercipirt. A. představa. Dk. P. 83.
3130
Appertinencie Svazek: 5 Strana: 0913
Appertinencie, cií, pl., f., Zubehörungen ; v kupectví. Kh.
3131
Appetit Svazek: 1 Strana: 0031
Appetit, u, m., z lat. appetere, žádati. Chuť (k jídlu), chtíč (zvířecí chuť), lasko- miny (k pamlskům). A. dobrý, chorý, nepři- rozený. — A. míti
nač, k čemu, do čeho. L. A. na něco si ostřiti. L. Má a. na něho — chce ho bíti. L. Dobrý a. vinšuju, lépe: přeji dobrého pochutnání, dobré chuti; a po jídle: Přeji dobrého zažití, abyste Dobře za- žili, Šr.; zdrávi zažili. Us. Vz Zdravý.
Appi-a, e, f., mě. ve Frygii. —
Appijský. Appi-us, a, m.— Via Appia
= cesta, sil- nice Appiova z Říma do Capue.
3132
Appetit Svazek: 5 Strana: 0913
Appetit, vz S. N.
3133
Appiova Svazek: 5 Strana: 0913
Appiova cesta. Dodej: Vz Vlšk. 44., 46., 54., 69., 122., 123., 124., 259.
3134
Applanovati Svazek: 1 Strana: 0031
Applanovati, z lat-, urovnati, applaniren. —
co čím: domluvou.
3135
Applaudovati Svazek: 1 Strana: 0031
Applaudovati, z lat., někomu tleskati, applaudiren. —
komu proč v čem: v di- vadle. —
bez čeho: bez příčiny;
komu s kým z čeho: s přítelem z lásky k ně- komu.
3136
Applaus Svazek: 1 Strana: 0031
Applaus, u, m., lat., potlesk (na znamení pochvaly). Rk.
3137
Applikace Svazek: 1 Strana: 0031
Applikace, e, f., lat., užiti, upotřebení; připojení; pilnosť, schopnosť; doloženi na posluchače (v řeči). Rk.
3138
Applikace Svazek: 7 Strana: 1186
Applikace = výšívání látkou podložené. Us.
3139
Applikatura Svazek: 5 Strana: 0913
Applikatura, y, f. =
klad prstů, der Fingeransatz, die Applikatur. Poloviční, celá a. Mus. 1880.
3140
Applikovati Svazek: 5 Strana: 0913
Applikovati,
užiti,
připojiti, anwenden, appliciren.
— co, kam:
nač. Us. Nz.
3141
Appoint Svazek: 5 Strana: 0913
Appoint, vz ? point.
3142
Apporte Svazek: 1 Strana: 0031
Apporte (fr., z lat.), přines (voláni na psy). —
Apportovati: někomu něco = přinésti. —
na co: na zavolání. —
z čeho do čeho: z vody do ruky. —
přes co: přes vodu.
3143
Apposice Svazek: 1 Strana: 0031
Apposice, e, f., lat., vz Přístavka.
3144
Apposice Svazek: 5 Strana: 0913
Apposice, e, f. Jg. Slnosť 80.
3145
Appositio Svazek: 7 Strana: 1186
Appositio. Cf. Jg. Slnosť. 80.
3146
Appreteur Svazek: 5 Strana: 0913
Appreteur, a, m. =
upravovatel, postři- hovač sukna, der Zubereiter. Kh.
3147
Appretovati Svazek: 5 Strana: 0913
Appretovati = upraviti, vyleštiti, uhla- diti, vyvalchovati a ostříhati, zurichten, dem Tuche Glanz geben. Kh., NA. IV. 50. A. pa- pír. KP. I. 277.
3148
Appretura Svazek: 1 Strana: 0031
Appretura, y, f., fr., příprava sukna. Ap- pretur.
3149
Appretura Svazek: 5 Strana: 0913
Appretura, y, f. =
příprava zvl. sukna u postřihovačů, kterou se mu dává úhled- nosť, lesk.
3150
Appretura Svazek: 10 Strana: 0553
Appretura sukna = odstranění vláken z látky vyčnívajících.
3151
Approbace Svazek: 1 Strana: 0031
Approbace, e, f., z lat., schválení, stvr- zeni něčeho. Rk. Approbation.
3152
Approbace Svazek: 5 Strana: 0913
Approbace. Přidej: Vz Enc. paed. I. 332. A. školních knih a pomůcek vyučovacích. Vz ib.
3153
Approbační Svazek: 5 Strana: 0913
Approbační, Approbations-. Sněmy cír- kevní obecné staly se nyní spíše a-čním mechanickým apparatein návrhů papežských. S. N. XI. 172.
3154
Approbovati Svazek: 1 Strana: 0031
Approbovati, z lat., schváliti, stvrditi
, Rk., approbiren. —
co komu: knihu. —
po čem: po dobrém uvážení.
3155
Approximativně Svazek: 1 Strana: 0031
Approximativně, z lat., sblížené, při- bližmo, Rk.; asi. Approximativ, annähernd.
3156
Aprikosa Svazek: 1 Strana: 0031
Aprikosa, y, f., meruňka, eine Aprikose.
3157
Aprikosa Svazek: 5 Strana: 0913
Aprikosa. — 2.
A., prunus ameniaca, armeniaca vulgaris,
merunka, der Aprikosen- baum, die Marille. Mllr. 82.
3158
April Svazek: 1 Strana: 0031
April, u, m. V obec. mluvě gt. -e: Dnes jest prvního Apríle. — Z lat. aprilis. — Toto jméno odvozuje Varro od aperire, quod ver omnia aperit (od otvírati, poněvadž jaro vše otvírá). Er. S Aprílem, někoho poslati = za blázna ho míti. Jg., Č. Aprílem někoho po- slati, voditi. Na Mor. Brt. —
Aprílové po- časí = měnivé, nestálé. N. S.
3159
April Svazek: 5 Strana: 0913
April. Dodej: Dne 1. dubna posýlá se aprílem. Posýlají něco vypoščať, čeho není na př. vtipné seménko, muší sádlo, nůžky ostříhať střechu, skleněný tlúček a j. a vo- děný aprílem pochodí tak několik domů. Na mor. Val. Vck. Aprilem posýlati jest malý zbytek staré veliké slavnosti pohanské, když každý radoval se novému jaru. Vz Km. 1878. 207. A. svojo vyvádí. Slez. Šd. Hojnosť sněhu v apríli trávu k zrostu posílí. Kld.
3160
April Svazek: 7 Strana: 1186
April první. Vz Zbrt. 95.—96.
3161
April Svazek: 8 Strana: 0006
April. První a poslední a. na Val. Vz Vck. Val. I. 79.
3162
Apríl Svazek: 9 Strana: 0005
Apríl. Stran přísloví a pořekadel slov. vz Zát. Pr. 225., 296. Stran pověr týkajících se posledního aprile vz Hoř. 199.
3163
April Svazek: 10 Strana: 0005
April. Vz Opice. April — motyka
a rýl (v dubnu mnoho lidí umírá, mnohým kope se hrob. ) Sbor. slov. VII. 130.
3164
April Svazek: 10 Strana: 0553
April. Pošiel marec, žije starec; príde
a., donese motyku, ryl. Sb. sl. VII. 130.
3165
Aprílový Svazek: 5 Strana: 0913
Aprílový, April-. Dodej : Upadá do a-vých přeháňěk. Vlč. A. déšť oklepuje réž. Slez. Šd.
3166
Aprílový Svazek: 10 Strana: 0005
Aprílový. Je jako a-vé počasí (vrtkavý). Luž. Kv. I. 164.
3167
Aprioristický Svazek: 5 Strana: 0913
Aprioristický, Vernunft-. A. náhled, Č., pravidlo. Kos. Ol. I. 287.
3168
Apriorně Svazek: 5 Strana: 0913
Apriorně, apriorisch. Hlv.
3169
Apriorní Svazek: 10 Strana: 0005
Apriorní antagonismus. Nár. list. 1903
. 270. 17. Vz A priori v V. 913.
3170
Aproni-us Svazek: 1 Strana: 0031
Aproni-
us, a, m., římské jméno.
3171
Apropó Svazek: 1 Strana: 0031
Apropó (z fr.: ä propos): slyš, slyšte, na slovíčko! Přicházíte mi právě v čas, v hod. Šr.
3172
Apruže Svazek: 1 Strana: 0031
Apruže, e, f., hat'., Faschine. Us. Kralohrad.
3173
Apruže Svazek: 5 Strana: 0913
Apruže. Přidej: Potápěcí a., die Senk- faschine; a. klásti, vyhatiti, mit Faschinen bebrücken. Nz.
3174
Apsida Svazek: 5 Strana: 0913
Apsida, y, f. = polookrouhlý a také hra- natý výklenek pro oltář, který
se jakožto zvláštní čásť stavení se zvláštní střechou ku kněžskému kůru na východní straně kostela připojuje. K. A. Madiera. Cf. Šmb. S. I. 450. —
A. u dráhy oběžnice. Vz Vrchol a Stč. Zem, 162., S. N. 347
3175
Apsidní Svazek: 5 Strana: 0914
Apsidní přímka. Stč. Zem. 163.
3176
Apsidový Svazek: 5 Strana: 0914
Apsidový =
apsidní. A. čára. Schd. I. 223.
3177
Apt Svazek: 5 Strana: 0914
Apt. = appoint; kupecky. Kh.
3178
Aptéka Svazek: 10 Strana: 0553
Aptéka, y, f. =
apotéka. Brt. Čít. 79.
3179
Apterix Svazek: 5 Strana: 0914
Apterix,
Apterigius = Blahoslav. Jir. Ruk
. I
. 19.
3180
Aptycha Svazek: 8 Strana: 0533
Aptycha. Aptychy = zvláštní víčkovité zkameněliny. Mtc. 1897. 32.
3181
Aptyka Svazek: 9 Strana: 0005
Aptyka, y, f.
— apatika. Slez. Čes. 1. VIII. 52.
3182
Apulej-us Svazek: 1 Strana: 0031
Apulej-
us, či Appulej-us, a,m.,řim. spisov.
3183
Apuli-a Svazek: 1 Strana: 0031
Apuli-a, e, f., Appulia; —
apulský. V Ital.
3184
Apulský Svazek: 5 Strana: 0914
Apulský, apulisch. A. duběnky, apulische Galläpfel. Šp.
3185
Apušenko Svazek: 5 Strana: 0914
Apušenko, a, m., vz Apko.
3186
Apuško Svazek: 5 Strana: 0914
Apuško, a, m., vz Apko.
3187
Apuško Svazek: 8 Strana: 0006
Apuško, a, m. A váš priateľ len vždy s apu- škom. Phľd. 1893. 610.
3188
Apyrexie Svazek: 5 Strana: 0914
Apyrexie, e, f. =
bezhorečnatosť. Slov. zdrav. I. 14.
3189
Apyrit Svazek: 8 Strana: 0006
Apyrit, u, m., miner., Lithionturmalin. Sterz. II. 229.
3190
Aqua Svazek: 5 Strana: 0914
Aqua amygdalarum amararum, fortis, lau- rocerasi, regia, v lučbě Vz Šfk. Poč. 540., 66., 397., 94., Rosc. 165. Aquae ferratae, ib. 346. Aqua laxativa, vídeňská voda. Vz Slov. zdrav. I
. 14.
3191
Aquae Cumauae Svazek: 1 Strana: 0031
Aquae Cumauae =. Baj-ae, í, pl., f.
3193
Aquaedukt Svazek: 1 Strana: 0031
Aquaedukt, u, m., z lat., vodovod, Wasser- leitung.
3194
Aquaedukt Svazek: 5 Strana: 0914
Aquaedukt. Přidej: Vz Vlšk. 73.
3195
Aquamarin Svazek: 5 Strana: 0914
Aquamarin, vz Akvamarin.
3196
Aquarela Svazek: 1 Strana: 0031
Aquarela, y, f., malba vodními barvami. Rk. Viz více v S. N.
3197
Aquarellista Svazek: 10 Strana: 0005
Aquarellista, y, m. —
kdo maluje vodními barvami. Sb. si. 1902. 80.
3198
Aquarellový. A Svazek: 10 Strana: 0005
Aquarellový. A. papír. Ott. XVIII. 183. A. technika. Zvon IV. 128.
3199
Aquari-um Svazek: 1 Strana: 0031
Aquari-um, a, n.. dle Gymnasium, z lat., nádržka naplněná vodou na přechovávání vodních rostlin a vodních zvířat. Rk.
3200
Aquensis Svazek: 5 Strana: 0914
Aquensis, vz Vodňanský. Cf. Jir. Ruk. I. 19.
3201
Aquila Svazek: 5 Strana: 0914
Aquila Jan, 1554. Vz Jir. Ruk. I. 19.
3202
Aquilej-a Svazek: 1 Strana: 0032
Aquilej-a, e, f., záp. od Terstu. — Aqui- lejsky.
3203
Aquilinas Svazek: 5 Strana: 0914
Aquilinas Jan, vz Vorličný. —
A. Pavel. Vz Jir. Ruk. I. 19.
3204
Aquilli-us Svazek: 1 Strana: 0032
Aquilli-us, a, m., řím.právník.
3205
Aquin-us Svazek: 5 Strana: 0914
Aquin-us, a, m. (Vodička) Jan, f 1591. Vz Jir. Ruk. I.
21.
3206
Aquitani-a Svazek: 1 Strana: 0032
Aquitani-
a, e, f. —
Aqiiitanský. Vz Galii.
3207
Ár Svazek: 1 Strana: 0032
Ár, u, m., čtverec 10 metrů dlouhý a to- likéž široký — 100 ?metrům = 27.8 ? sáhů. — 57.5464 áru rovná se jitru.
3208
-ar Svazek: 1 Strana: 0032
-ar. Přípona jmen podstatných rodu muž., j před níž se kmenová samohláska krátívá (Pk.): houba — hubař, kráva — kravař, vláda — vladař, Bouda — budař
, kuchař, dřevař, lékař, sadař, písař
, tesař, pekař, modlář, zvo- nár, knihár. Jg.
, Mkl. B. 90. Němci mají zde složeniny: Buchbinder. Ht. Přípona tato k podstatným jménům se přistavuje, která znamenají věci, a označuje osoby: vin-ař, krav-ar, knih-ař. Lat.:
-arius: statuarius, soch-ař. Značí se touto příponou řemeslník, živnostník. Týž význam má přípona tato v oboru místních plurálu: Svinaři, Kravaři, Vinaři, znamenajíc osadníky zanášející se chovem n. prodejem sviň, krav, vína. Bs. (Spiess.).
3209
Ar Svazek: 5 Strana: 0914
Ar, a, m., pl. Arové. Objavenie arského čili indoeuropského pravěku a velkej čeľade Arov (Indoeuropcov). Phld. III. 1. 59.
3210
-ár Svazek: 7 Strana: 1186
-
ár příp. jmen národů, rodin: Kopiničár. Vz Šf. II. 436.
3211
-ar Svazek: 8 Strana: 0006
-ar příp. jmen osob.: Holar, Machar (od Mach), Pechar (od Pech), Jančar (od Jan). Kbrl. Sp. 11. a Kbrl. Dmžl. 13.
3212
-ar Svazek: 9 Strana: 0005
-ar,
-ár: suchar atd. Sr. Lor. 34., List. fil. 1900. 223.
3213
-ár, -ář Svazek: 1 Strana: 0032
-ár, -ář. Přípona jmen podstatných rodu muž.: bednář, komár, kočár
, kolář, řezbář, bečvář, kovář, farář, oltář, šafář, lhář, my- dlář, mocnář, kramář, Pk., žhář, rybář, se- dlář. Mkl. B. 90. Vz Tvoření slov. — -
ář, v jižních Cechách.: -ař, vězdař (hvězdář). Kts.
3214
-ár, -ář Svazek: 5 Strana: 0914
-ár, -ář. Přidej za:
tvoření slov ještě: ,
Kvantita. — -
ář, -
ař = l. -
ník: hrobař, ka- menář, kominář, zvonař; 2. = -
íř: uhlař (laš.); 3. sklař (sklenář, laš.), pasčekař (kdo pořád hubuje). Brt. D. 141.
3215
Ar-es Svazek: 1 Strana: 0032
Ar-es, ea, m.; bůh války u Řekův.
3216
Ara Svazek: 5 Strana: 0914
Ara, y, m.,
papoušek. A. modrý, ara ara- rauna, červený, a. macao. Vz Schd. II. 454.
3217
-ara Svazek: 9 Strana: 0005
-ara. Sr. Lor. 34.
3218
-ara Svazek: 10 Strana: 0005
-ara přípona: kníhara. Dšk. Km. 11.
3219
Arab Svazek: 5 Strana: 0914
Arab, a, m. der Araber. Arabové. Vz KP. I. 85., Stč. Zem. 320.
3220
Araban Svazek: 8 Strana: 0006
Araban, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 21.
3221
Arabesky Svazek: 1 Strana: 0032
Arabesky, pl., f., ozdoby na výkresích na způsob arabský. Arabesken.
3222
Arabesky Svazek: 5 Strana: 0914
Arabesky. Přidej: A. jsou ozdoby na uměleckých výtvorech původně podlé tvarů rostlinných napodobené, potom též složené z čar rozmanité proplétaných. Vyskytují se již ve staroklassickém umění, přišly však potom zvláště u Arabů v oblibu, od nichž své jméno mají. Arabeskami nazývají se též krátké povídky, v nichž se líčí některé vý- jevy ze života, nehledě k nižádné přísné formě spisovnické. KB. 315. Die Arabeske, Moreske, Groteske. Nz. Vz Enc. paed. I
. 334., S. N.
3223
Arabi-e Svazek: 1 Strana: 0032
Arabi-e, e, t. A. skalnatá, hornatá, bohatá, pustá. V.— Arab, a, m. Arabka.—Arabský. A. kůň, Us., gummi, švestky. V. Arabisch.
3224
Arabie Svazek: 5 Strana: 0914
Arabie. Vz S. N.
3225
Arabin Svazek: 5 Strana: 0914
Arabin, u, m. =
arabská gumma, klova- tina, arabisches Gummi. Sl. les., Nz. lk., Šfk. 554., Šfk. Poč. 517., Schd. I. 399.
3226
Arabinosa Svazek: 7 Strana: 1186
Arabinosa, y, f., v lučbě. Vz Rm. I. 565.
3227
Arabinosa Svazek: 10 Strana: 0553
Arabinosa, y, f, vlučbě. Vz Vstnk. XIV. 196.
3228
Arabista Svazek: 10 Strana: 0005
Arabista, y, m. =
přívrženec Arabů, Emin. 327.;
kdo se
zabývá arabskou reci.
3229
Arabit Svazek: 8 Strana: 0006
Arabit, u, m., v lučbe. Vstnk. IV. 20.
3230
Arabka Svazek: 5 Strana: 0914
Arabka, y, f., die Araberin.
3231
Arabonový Svazek: 10 Strana: 0005
Arabonový. A. kyselina. Vstnk. XI. 504.
3232
Arabský Svazek: 5 Strana: 0914
Arabský. Přidej: A. sloh. Vz KP. I. 143. A. víno. A. školství. Vz Enc. paed. I. 334. A. číslice, jazyk a literatura, záliv, hereti- kové. Vz S. N.
3233
Arabština Svazek: 5 Strana: 0914
Arabština, y, f. =
arabský jazyk, die arabische Sprache. Mus. 1880. 191.
3234
Arad Svazek: 5 Strana: 0914
Arad, a, m., uher. město. Vz S. N.
3235
Aradác Svazek: 8 Strana: 0006
Aradác. Slovenský A. v Banátě. Vz Phľd. XII
. 468.
3236
Arae Philaenorum Svazek: 1 Strana: 0032
Arae Philaenorum z lat. = oltáře Phi- laenův.
3237
Araeometr Svazek: 5 Strana: 0914
Araeometr, vz Areometr.
3238
Arago Svazek: 5 Strana: 0914
Arago, a, m
. Vz KP. II. 236., S. N.
3239
Aragonie Svazek: 1 Strana: 0032
Aragonie, e, f. — Aragoňan, a, m. —
Aragónski. V Španělsku.
3240
Aragonit Svazek: 5 Strana: 0914
Aragonit, u, m. =
vápence hranolový. Vz Šfk. 186., S. N, Schd. II. 37., Bř. N. 130.
3241
Arachn-e Svazek: 1 Strana: 0032
Arachn-
e, y, f., Athénou v pavouka pro- měněna.
3242
Arachnoidea Svazek: 5 Strana: 0914
Arachnoidea, vz Pavučnice.
3243
Arachový Svazek: 7 Strana: 1186
Arachový. A. kyselina. Vz Rm. I. 430.
3244
Arak Svazek: 1 Strana: 0032
Arak, u, m., kořalka z rýže (rýžovka) n. ze šťávy kokosové. Rk. A. batavský, goanský. Kh.
3245
Arak Svazek: 5 Strana: 0914
Arak, u, m., der Arak, Reisbranntwein. Přidej: Omáčka, sníh s arakem (Arakschaum); nákyp, krém, huspenina, pudding s arakem. Šp. Vz Schd. I. 416., S. N., Kram. Slov. 17., Rstp. 1728.
3246
Arakanský Svazek: 5 Strana: 0914
Arakanský. A. rýže, der Arakanreis. Šp.
3247
Arakari Svazek: 5 Strana: 0914
Arakari, m., pteroglossus aracari, pták tukan. Vz Frč. 360.
3248
Arakový Svazek: 5 Strana: 0914
Arakový, Arak-. A. punčovina, die Arak- punschessenz.
3249
aramagnetism-us Svazek: 10 Strana: 0246
aramagnetism-us, u, m. Vz Vstnk. XIII. 472. nn.
3250
Arapaima Svazek: 7 Strana: 1186
Arapaima, y, f. = kadal, arapaima, ryba
. Vz Brm. III. 3 323.
3251
Arar Svazek: 1 Strana: 0032
Arar, a, m., řeka Gallie, nyní Saone.
3252
Arara Svazek: 5 Strana: 0914
Arara, y, f. =
ara. Brm. Ž. zv. II. 120.—122.
3253
Araral Svazek: 5 Strana: 0914
Araral. Vz S. N.
3254
Ararat Svazek: 1 Strana: 0032
Ararat, a, m., hora v Asii (v .Armenii).
3255
Aras Svazek: 5 Strana: 0914
Aras, a, m.,
papoušek. Arasové mají tváře lysé, dlouhý klínovitý ocas a modré a čer- vené peří. Žijí v Americe. Frč. 361.
3256
Arat-us Svazek: 1 Strana: 0032
Arat-
us, a, m., řec. básník.
3257
Aravisk-ové Svazek: 1 Strana: 0032
Aravisk-ové, ův, národ pannonský.
3258
Arax-es Svazek: 1 Strana: 0032
Arax-es, a, m., řeka Armenie. —
3259
Arba Svazek: 5 Strana: 0914
Arba, y, f. =
čerkeský dvoukolý vůz. Čch.
3260
Arba Svazek: 7 Strana: 1187
Arba, y, f.=
dvoukolý vůz, čerkes. Lerm. I. 181.
3261
Arbaj Svazek: 5 Strana: 0914
Arbaj, e, m., z vlas. arbagio, albagio, látka hedvábná n. vlněná. Gl. 3.
3262
Arbajtek Svazek: 8 Strana: 0006
Arbajtek, tku, m. = zimní mustrovaný šátek velikosti hyty. Ve Slez. Vést. opav. 1894. c. 4.
3263
Arbajtka Svazek: 10 Strana: 0005
Arbajtka, y, f. vz Arbajtek v I. Přisp. 6.
3264
Arbanás Svazek: 5 Strana: 0914
Arbanás, a, m. A-si či Arnauti. Č. Ct. I. 56.
3265
Arbata Svazek: 5 Strana: 0914
Arbata, y, f., z pol. =
ruský čaj. Budem píť arbatu (místy žertem: hrbatú). Na mor. Val. Vck.
3266
Arbay Svazek: 9 Strana: 0005
Arbay, něj látka. 1597. Mus. 1899. 117.
3267
Arbeitshaus Svazek: 1 Strana: 0032
Arbeitshaus, něm., pracovna donucovací, Er., dělná, robotárna. Rk.
3268
Arběl Svazek: 8 Strana: 0006
Arběl, a, m., z lat. Arbela, mě. Gb. H. ml. I.
150.
3269
Arbela Svazek: 1 Strana: 0032
Arbela, gt. Arbel, pl., n. město Assyrie. (Dle ,Slovo').
3270
Arbelovice Svazek: 5 Strana: 0914
Arbelovice, dle Budějovice, Arbelowitz, ves u Dol. Kralovic. PL.
3271
Arbes Svazek: 5 Strana: 0914
Arbes, a, m. A. Jak., spisovatel, nar. na Smíchově l2/6 1840. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 145.
3272
Arbes Svazek: 7 Strana: 1187
Arbes Jan Jak. Cf. Bačk. Př. 14., 57., 69., 95., 143., Pyp. K. 419., 424., Slavín, seš. 28. str. 196.
3273
Arbes Svazek: 9 Strana: 0005
Arbes J. Vz Jub
. II.
3274
Arbes Svazek: 10 Strana: 0005
Arbes Jakub. Vz Lit. I. 906.
3275
Arbes Svazek: 10 Strana: 0553
Arbes Jak. Sr. ZL Pr. XXI. 612., Obz. lit III. 13, 31., 64., 125, 143.
3276
Arbitrage Svazek: 5 Strana: 0914
Arbitrage, e, f. =
srovnání cen, jaké mají peníze a směnky v rozličných místech, Be- rechnung der Kurse verschiedener Plätze, um den vortheilhaftesten zu finden. Dle Kaizla: kursozpyt. Vz S. N., Kram. Slov. 18.
3277
ArBitrarní Svazek: 9 Strana: 0005
ArBitrarní, z lat. = libovolný. A. po- řádek (soudní). Vz Ott. Ěíz. I. 261. nn.
3278
Arbitráž Svazek: 10 Strana: 0005
Arbitráž, e, f. fr. =
posouzení hodnoty zboží dodaného dle vzorku; měnozpyt, ceno- zpyt, vyšetření rozdílu mezi kursy n. cenami téže doby na různých místech platnými. Štrc. Sr. Arbitrage v V. 914.
3279
Arbitrážní Svazek: 10 Strana: 0005
Arbitrážní. A. koupě. Nár. list. 1902. č. 233. 14.
3280
Arbitrážový Svazek: 10 Strana: 0005
Arbitrážový, fr. A koupě, spekulace. Nar. list. 1903.
č. 243. 17. Sr. Arbitráž.
3281
Arbitrovati Svazek: 5 Strana: 0914
Arbitrovati, směneční kurs vypočísti, die Wechselkurse berechnen. Vz Arbitrage. Kh.
3282
Arbokát Svazek: 8 Strana: 0006
Arbokát, a, m. =
advokát. Val. Brt. D. II
. 513.
3283
Arborec Svazek: 5 Strana: 0914
Arborec, rce, m., der Arber, vrch
v Pra- cheňsku. Šm.
3284
Arboret Svazek: 8 Strana: 0006
Arboret, u, m. Chudenický a. Čl. Zrůd. 16.
3285
Arbutin Svazek: 5 Strana: 0914
Arbutin, u, m., C36 H24, 020, nachází se v listech medvědice (arctostaphilos uva ursi). Vz Šfk. 567., Šfk. Poč. 586.
3286
Arbuz Svazek: 5 Strana: 0914
Arbuz, u, m.,
druh melounů rostoucích v Kaukassku chuti velmi lahodné. Čch.
3287
Arc Svazek: 10 Strana: 0005
Arc, e, m
., z něm. Arzt. Pan a. ke mně přistupuje. Brt. P. n. 597.
3288
Arci Svazek: 1 Strana: 0032
Arci, arciže, arciť. 1. —
ovšem, allerdings, freilich, traun, jawohl. Udělals to? Arci. Ros. Toť arci zle, když . . .; 2. =
velmi, sehr, gar. Arci dobře. Jg. Věc arci důležitá. V.; 3. —
tím více, um so mehr. To má každý věděti, arci pak učený doktor. Ml.; 4.
ve slovech, složených znamená věco před-
ní
ho v dobrém i zlém smyslu (z něm.:
Erz-): arcianděl, V., arcibiskup, arcilotr. —
3289
Arci Svazek: 1 Strana: 0032
Arci-
blázen; — č
astý (velmi častý),
Plk.;
-češntk, D.; -ďábel; -děkan; -dílo, Koll.;
-dia- kon; -jáhen; -kacír; -kancléř, V.; -kněz; D.; -kněžna; -kníže; -knížectví; -komorník, V.;
-kvasník, Bib..;
-loupežník, V.;
-lhář; -lichvář; -lotr; -maršálek, V.;
-otec,V.
; -pastýř, Kom.;
-podvodník; -řemeslník, Kom.;
-skoupý;
-šel- ma; -šenk, V. — Jg. Erz-.
3290
Arci Svazek: 1 Strana: 0032
Arci -vrah; -zloděj; -zlosyn; -zrádce. Jg.
3291
Arci Svazek: 5 Strana: 0914
Arci (a+rci, Bž. 217.) ... —
A.
ve slo- žených subst. z řec. a lat. archi-.
3292
Arci Svazek: 7 Strana: 1187
Arci z: a rci. Gb. Ml. II. 162.
3293
Arcibaba Svazek: 10 Strana: 0553
Arcibaba, y, f. Vz Baba (následující).
3294
Arcibáseň Svazek: 10 Strana: 0005
Arcibáseň, sně, f. Arc. Homerova. Msn. Od. Úvod.
3295
Arcibásník Svazek: 7 Strana: 1187
Arcibásník, a, m. Dk. Roz. fil. 62.
3296
Arcibeán Svazek: 7 Strana: 1187
Arcibeán, a, m. Vc. Lab. 59.
3297
Arciberan Svazek: 10 Strana: 0005
Arciberan, a, m., =
ve
liký beran. Msn. Od. 138.
3298
Arcibiskup Svazek: 1 Strana: 0032
Arcibisk
up, a, m. Stran titulu vz: Excel- lenci, Milost.
Arcibiskupský; —
Arci- biskupství, n. Erzbischof; -bischöflich; -bisthum.
3299
Arcibiskupovati Svazek: 8 Strana: 0006
Arcibiskupovati. Wtr. Živ. c. I.
321.
3300
Arcibiskupství Svazek: 7 Strana: 1187
Arcibiskupství pražské. Vz Ott. VI. 264.
3301
Arciblázen Svazek: 5 Strana: 0914
Arciblázen, zna, m., der Erznarr. Ler.
3302
Arcibludař Svazek: 7 Strana: 1187
Arcibludař, e, m., Erzketzer, m. Cch. Nové pís.
3303
Arcibolestný Svazek: 10 Strana: 0005
Arcibolestný. A. smýkačka. Msn. Od
. 275.
3304
Arcibratrstvo Svazek: 7 Strana: 1187
Arcibratrstvo, a, n. Bor. 92., Skočd. 525.
3305
Arcibrusič Svazek: 5 Strana: 0914
Arcibrusič, e, m., der Erzläuterer. Us.
3306
Arciděkanský Svazek: 8 Strana: 0006
Arciděkanský chrám atd. Flš.
3307
Arciděkanství Svazek: 8 Strana: 0006
Arciděkanství, n., Erzdechantei. Flš.
3308
Arcidiakonát Svazek: 10 Strana: 0553
Arcidiakonát, u. m
. Vlasť. IV. 124.
3309
Arcidiplomat Svazek: 9 Strana: 0005
Arcidiplomat, a, m. tal. Děj. V. 1. 304.
3310
Arcihad Svazek: 5 Strana: 0914
Arcihad, a, m., die Erzschlange. Čch. Bs. 80.
3311
Arcihafan Svazek: 5 Strana: 0914
Arcihafan, a, m , der Erzbeller. Kos. Ol. L 135.
3312
Arcihánce Svazek: 8 Strana: 0006
Arcihánce, e,
arcihanec, nce, m., Erz- schimpfer, m. Jg.
3314
Arcihřišník Svazek: 8 Strana: 0006
Arcihřišník, a, m., Erzsünder, m. Jg.
3315
Arcihusitský Svazek: 9 Strana: 0005
Arcihusitský. Praha, a-ské sídlo. Pal. Děj. IV. 1
. 175.
3316
Arcichytrák Svazek: 10 Strana: 0005
Arcichytrák, a, m. Fel. 119.
3317
Arcijahenství, n. A Svazek: 10 Strana: 0553
Arcijahenství, n.
A. dělila se na far- nosti. Na Mor. bylo jich ve XII. stol. šest. Vz Dvoř. Mor. 59.
3318
Arcijedovatý Svazek: 8 Strana: 0006
Arcijedovatý, sehr giftig. Jg.
3319
Arcikalvinista Svazek: 10 Strana: 0005
Arcik
alvinista, y,
m. Fel. 182.
3321
Arcikatolík Svazek: 5 Strana: 0914
Arcikatolík, a, m., der Erzkatholik. Mus. 1880. 488.
3322
Arcikněz Svazek: 8 Strana: 0006
Arcikněz. O tomto slově praví Bl. Gr. 181., že jest neobvyklé. Vz násl. Arciotec.
3323
Arcikněžský. A Svazek: 10 Strana: 0553
Arcikněžský. A. roucho. Slád. Jindř. 84.
3324
Arcikněžství Svazek: 9 Strana: 0424
Arcikněžství, n. Us.
3325
Arciknihtlačitel Svazek: 7 Strana: 1187
Arciknihtlačitel, e, m. = Dan. Ad. z Ve- leslavína. Výb. II. 1593., Wtr. Obr. II. 672.
3326
Arcikníže Svazek: 9 Strana: 0005
Arcik
níže. A. rakouské. O počátku uží-
váni tohoto titulu vz Pal. Děj. IV. 1. 277.
3327
Arciknížecí Svazek: 7 Strana: 1187
Arciknížecí. Vaše a. milosť. Výb. II. 1456.
3328
Arcikravalista Svazek: 9 Strana: 0005
Arcik
ravalista, y, m. Nár. list. 1898. č. 226. odp.
3329
Arcil Svazek: 5 Strana: 0914
Arcil, a, m., der Jaherr. Šm. Vz Anočkář.
3330
Arcilakomec Svazek: 9 Strana: 0424
Arcilakomec, mce, m. Us.
3331
Arcilékař Svazek: 8 Strana: 0006
Arcilékař, e, m., Erzarzt. Krab.
3332
Arcilka Svazek: 5 Strana: 0914
Arcilka, y, f., die Jafrau. Šm.
3333
Arcilotr Svazek: 10 Strana: 0005
Arcilotr, a, m. Stan.
III. 251
.
3334
Arcimethodicky Svazek: 10 Strana: 0005
Arcimethodick
y. A. vzdělávati. Osv. 1896. 461
.
3335
Arcimissionář Svazek: 9 Strana: 0005
Arcimissionář, e, m. Pal. Děj. IV. 1. 245
3336
Arcimistr Svazek: 5 Strana: 0914
Arcimistr, a, m., der Erzmeister. Osv. I. 189.
3337
Arcimoře Svazek: 8 Strana: 0006
Arcimoře, e, n., Archipelag. Har.
3338
Arcimošna Svazek: 10 Strana: 0005
Arcimošna, y, f
. A. tuplovaná (nadávka). Wtr. Str.
22.
3339
Arcinárodní Svazek: 5 Strana: 0914
Arcinárodní kritik. Kos. Ol. I. 288.
3340
Arciněmecký Svazek: 9 Strana: 0005
Arciněmeck
ý. A. město. Pal. Děj. III. 1. 400.
3341
Arcinepřítel Svazek: 9 Strana: 0424
Arcinepřítel, e, m. Us.
3342
Arcinešlechetník Svazek: 7 Strana: 1187
Arcinešlechetník, a, m., Erzbösewicht, m. Výb. II. 1329.
3343
Arcinešlechetný Svazek: 8 Strana: 0006
Arcinešlechetný pohan. Arch. XII. 60.
3344
Arcinezdvořák Svazek: 8 Strana: 0006
Arcinezdvořák, a, m. Erzflegel, m. Jg.
3345
Arciničema Svazek: 9 Strana: 0005
Arciničema, y, m. Slád. Ham. 44.
3346
Arcinový Svazek: 10 Strana: 0005
Arcinový —
zcela nový. A. třínožka. Msn. II. 150
. A. loď. Msn. Od. 110.
3347
Arcinuzák Svazek: 5 Strana: 0914
Arcinuzák, a, m., der Erzbettler. Kos. Ol. I. 202.
3348
Arciotcovláda Svazek: 9 Strana: 0005
Arciotcovláda, y, f. = kde vládne arci- otec, vláda patriarchalní. Mus. 1849. IV. 58.
3349
Arciotcovství Svazek: 8 Strana: 0006
Arciotcovství, n.,
-stvo, a, n., Patriar- chat, n. D.
3350
Arciotec Svazek: 8 Strana: 0006
Arciotec, toto slovo nelíbilo se Bl, dával přednosť cizímu slovu patriarcha. Bl. Gr. 229.
3351
Arcipadouch Svazek: 9 Strana: 0005
Arcipadouch, a, m. Slád. Oth. 134.
3352
Arcipecival Svazek: 10 Strana: 0005
Arcipecival, a, m. Hlk. V. 40.
3353
Arciplný Svazek: 10 Strana: 0005
Arciplný. A. brašna. Msn. Od. 264.
3354
Arcipodobný Svazek: 10 Strana: 0005
Arcipodobný. Msn
. Od. 177.
3355
Arcipohanský Svazek: 8 Strana: 0006
Arcipohanský, ganz heidnisch. Cyr.
3356
Arciprase Svazek: 8 Strana: 0006
Arciprase, ete, n. Vrch. F. I. 91.
3357
Arcipravdivý Svazek: 5 Strana: 0914
Arcipravdivý, sehr wahr. A. jméno. Msn. Or. 28.
3359
Arcipresbyteriát Svazek: 10 Strana: 0553
Arcipresbyteriát, u, m. Vlasť. IV. 124.
3360
Arciprotivný Svazek: 10 Strana: 0005
Arciprotivný rejd. Msn. Od 316.
3361
Arcipřeství Svazek: 8 Strana: 0006
Arcipřeství, n. Půh. IV. 175. Cf. Wtr. Živ. c. I. 417.
3362
Arcipřěšt Svazek: 5 Strana: 0914
Arcipřěšt, a, m., der Erzpriester. Hus L 246.
3363
Arcipříství Svazek: 7 Strana: 1187
Arcipříství Půh. V. 289.
3364
Arcipřišt Svazek: 5 Strana: 0914
Arcipřišt, a, m. =
arcipřěšt Ddk. III. 32., Břez. 227.
3365
Arcireakcionář Svazek: 10 Strana: 0005
Arcireakcionář. Nár. list. 1901. č. 337.
3366
Arcisatanáš Svazek: 7 Strana: 1187
Arcisatanáš, e, m., Erzsatan. Dvor.
3367
Arcisatanáš Svazek: 10 Strana: 0553
Arcisatanáš, e, m. Slez. Poh. 64.
3368
Arcísek Svazek: 5 Strana: 0914
Arcísek, sku, m. =
narcis obecný, nar- cissus poëticus. Rstp. 1535.
3369
Arcisek Svazek: 8 Strana: 0006
Arcisek, sku, m., Zvič. Milt. 26. Cf. násl.
3370
Arcisketa Svazek: 10 Strana: 0553
Arcisketa, y, m. Slád. Jindř. 40.
3371
Arcisky Svazek: 8 Strana: 0006
Arcisky = narcisky. Ivančice. Brt. D. II. 513.
3372
Arcisle Svazek: 10 Strana: 0005
Arcisle, narcisky, leluja sv. Josefa, nar- cissus poéticus. Slez. Vyhl. II. 223. Vz Arci- sek. V. 914.
3373
Arcisléz Svazek: 8 Strana: 0006
Arcisléz, u, m. =
zindava, alchimilla vulg., das Sinnau, der Löwenfuss. Jg.
3374
Arcismělec Svazek: 7 Strana: 1187
Arcismělec, lce, m. Dk
3375
Arcistolník Svazek: 8 Strana: 0006
Arcistolník, a, m. Čel. Pr. m. II. 498., 500 a j.
3376
Arciškolní Svazek: 8 Strana: 0006
Arciškolní, arciškolnlk, a, m., ein Syna- gogenältester. Proch.
3377
Arciškůdce Svazek: 10 Strana: 0553
Arciškůdce, e, m. Slád. Rich. II. 73.
3378
Arcišosák Svazek: 10 Strana: 0005
Arcišosák, a, m. Lit. I. 718.
3379
Arcištola Svazek: 1 Strana: 0032
Arcištola, y, f., Erbstolle, jest nejhlubší štola a slouží obyčejně k odvádění vod. Am.
3380
Arcištváč Svazek: 9 Strana: 0005
Arcištváč, e, m. Nár. list. 1898. č. 226. odp
3381
Arcitiskař Svazek: 8 Strana: 0006
Arcitiskař, e, m. Vlč. Bás. 13.
3382
Arcitruksas Svazek: 8 Strana: 0006
Arcitruksas, a, m., Erztruchsess, m.
3383
Arcitupitelský Svazek: 7 Strana: 1187
Arcitupitelský lhář. Wtr. Obr. II. 825.
3384
Arcityran Svazek: 10 Strana: 0005
Arcityran, a, m. Slá 1. Rich 138.
3385
Arciučitel Svazek: 9 Strana: 0005
Arciučitel, e, m. Flš. Písm. L 418.
3386
Arciumělec Svazek: 7 Strana: 1187
Arciumělec, lce, m. Dk. Aesth. 652.
3387
Arciúřad Svazek: 10 Strana: 0005
Arciúřad, u, m. Jg.
3388
Arciúředník Svazek: 10 Strana: 0005
Arciúředník, a, m., Jg.
3389
Arcivévoda Svazek: 1 Strana: 0032
Arcivévoda, y, m. Stran skloňování vz Despota.; stran titulu vz Výsosť. Erzherzog. —
Arcivévodkyně, Erzherzogin; —
vévodství, Erzherzogthum.
3390
Arcivévodský Svazek: 8 Strana: 0006
Arcivévodský, erzherzoglich. Us.
3391
Arcivrah Svazek: 5 Strana: 0914
Arcivrah, a, m., der Todfeind.
3392
Arcivrah Svazek: 8 Strana: 0006
Arcivrah, a, m. Vrch. Rol. XXIII—XXIX. 172.
3393
Arcivyjebaný Svazek: 9 Strana: 0424
Arcivyjebaný. Kn. drn. 77. (Flš. ).
3394
Arcivyjebený Svazek: 8 Strana: 0533
Arcivyjebený. A. lež. Kn. drn. 77. Cf. Vyjebený.
3395
Arcivýlupek Svazek: 10 Strana: 0005
Arcivýlupek
, pka, m. =
povedený chla- pík. Us.
3396
Arcizahradník Svazek: 8 Strana: 0006
Arcizahradník, a, m., Erzgärtner, m. Koll. Zn. 506.
3397
Arcizbojník Svazek: 10 Strana: 0005
Arcizbojník, a, m. Vck. Vset. 51.
3398
Arcizbytečný Svazek: 5 Strana: 0914
Arcizbytečný, sehr überflüssig. A. lidé. Kos. Ol. 1. 45.
3399
Arcizlato Svazek: 9 Strana: 0005
Arcizlato, a, n.
narc
íse
k žlutý. Hoř. 99.
3400
Arcizle Svazek: 8 Strana: 0006
Arcizle, e, n., narcissus. Laš. Brt. D. II. 505. Cf. Arcisky (3. dod.).
3401
Arcizlobivec Svazek: 5 Strana: 0915
Arcizlobivec, vce, m., der Erzzornige. Kv. 1884. 618.
3402
Arcizlý Svazek: 10 Strana: 0005
Arcizlý —
velmi zlý. Výb. II. 1247.
3403
Arcizpátečník Svazek: 9 Strana: 0005
Arcizpátečník, a, m. Flš Písm. 517.
3404
Arcizrádce Svazek: 9 Strana: 0005
Arcizrádce, e, m. Arch. XVI. 53.
3405
Arcizřejmý Svazek: 10 Strana: 0005
Arcizřejmý znak. Msn. Od. 346.
3406
Arciže Svazek: 1 Strana: 0032
Arciže, vz Arci.
3407
Arcižert Svazek: 9 Strana: 0005
Arcižert, u, m. Slád. Oth. 116
3408
-arda Svazek: 8 Strana: 0006
-arda, příp. jmen osob.: Sucharda. Vz Kbrl. Dmžl. 13.
3409
Arde-a Svazek: 1 Strana: 0032
Arde-a, e, f., město v Latiu.
3410
Ardenny Svazek: 1 Strana: 0032
Ardenny, gt. Arden, f., pl., lesnaté hory v Gallii severozápadní. Die Ardennen.
3411
Are-a Svazek: 5 Strana: 0915
Are-a,e, f. =
prostor, rozloha, der Flächen- raurn.
3412
Areadia Svazek: 1 Strana: 0032
Areadia, vz Arkadia.
3413
Areal Svazek: 5 Strana: 0915
Areal, u, m. = obsah plochy, der Flächen- inhalt.
3414
Arean-um Svazek: 1 Strana: 0032
Arean-um, a, n., z lat., tajemství. — Arcana = tajné prostředky. Rk.
3415
Arehiloch-us Svazek: 1 Strana: 0033
Arehiloch-us, a, m., řec. básník. — Ar- chilošský verš. Tříměr skonc
ovaný jednou slabik
ou, trimeter catal. in syľlabam: ».. ? ? ./_ uu .'_ . Verš a. s přerývk
ou p
o tře- tím dvihu a s r
ozlukou před třístopim tr
o- chejským. .'. ??.!.??_'..|
uv_i_w \ j -j ._ u _'
_\> Dvouverší arch. první složené z hexametru a menšího verše a. /_
\j ? ,
j_ ? u j
j__ ? u j _'_
u u \ j_ i.m< j
. u.
-'- u <-' I _'_ <-> >J -'-· Dvouverší a. čtvrté složené z verše a. vět- šího a tříměru iambického kuséh
o. ...'. "
*-> .'.. w .'. I u u _'_ u u '_ <>_? ' u Vz Mk. M.318., 319., 321.,Zk. Ml. II., 191. 197.; Sš. 22. — Archil
oš. distich
on. Mk. Ml. 321,; Zk. Ml. II., 199. 200.; S. N.
3416
-árek Svazek: 8 Strana: 0006
-árek, příp. jmen osob.: Holárek, Chudá- rek. Vz Kbrl. Dmžl. 13.
3417
Areka Svazek: 5 Strana: 0915
Areka, y, f., areca, die Arekapalme. A. obecná, a. catechu. Vz Rstp. 1640.
3418
Arekovitý Svazek: 5 Strana: 0915
Arekovitý. A. rostliny, arecaceae; saryb, lontar, areka, mestola, olejnice, rozkročeň, třesticha, rotan. Vz Rstp. 1637. a násl.
3419
Arelat-e Svazek: 1 Strana: 0032
Arelat-e. e (dle ,Pole'), Šf.; lépe Arelat-e, a, n. (poněvadž to má před -e tvrdou sou- hlásku) n. Arel-as aty, f., mě. v Gallii. Nyní Arles.
3420
-áreň Svazek: 8 Strana: 0006
-áreň m.
-árna: kováren. U Dačic a Telče. Brt. D
. II. 278.
3421
Arena Svazek: 1 Strana: 0032
Arena, y, f., z lat., písek; místo pískem posypané na př. v zápasišti; letní divadlo. Rk.
3422
Arenda Svazek: 1 Strana: 0032
Arenda, y, f., z lat., nájem, plat z nájmu, die Arende, Pacht. Jg.
3423
Arenda Svazek: 5 Strana: 0915
Arenda. Přidej: Věci a důchody do arendy dáti, verpachten. Slov. Rb. —
A. =
hostinec, das Wirthshaus. Před arendú stála. Sš. P. 582.
3424
Arendár Svazek: 5 Strana: 0915
Arendár, a, n. =
nájemník, der Pächter. Slov. Bern.
3425
Arendárka Svazek: 5 Strana: 0915
Arendárka, y, f. =
nájemnice, die Pächte- rin. Slov. Bern.
3426
Arendárský Svazek: 5 Strana: 0915
Arendárský, Pächter-. Slov. Bern.
3427
Arendárství Svazek: 5 Strana: 0915
Arendárství, n. =
nájem, der Pacht. Slov. Bern.
3428
Arendář Svazek: 1 Strana: 0032
Arendář, e, m., pachtýř, nájemník. Kom. Pächter.
3429
Arendátor Svazek: 8 Strana: 0006
Arendátor, a, m. — arendár. Dhnl. exc.
3430
Arendovati Svazek: 1 Strana: 0032
Arendovati, pachtovati, pachten. —
co komu, od koho. Rk.
3431
Arendovati Svazek: 5 Strana: 0915
Arendovati =
najati, pachten. Slov. Bern.
3432
Arendovník Svazek: 5 Strana: 0915
Arendovník, a, m
, der Verpächter. Slov. Ssk.
3433
Areometr Svazek: 5 Strana: 0915
Areometr, u, m. =
hustoměr, der Aräo- meter. Bř. N. 58. A. Nicholsonův, stupňový či skálový, universalní, Oertlingův. ZČ. I. 307., 311., Schd. L 76.
, 77., S. N., Kram. Slov. 18.
3434
Areometr Svazek: 10 Strana: 0005
Areometr, u, tn. = nástroj k měření hu- stoty drobných tělísek tuhých. V
z Strh. Mech. 468., 475
. Sr. V. 915.
3435
Areopag Svazek: 5 Strana: 0915
Areopag. Doplň: A., vl. pahorek Areův v Athenách od agory k severu, od Vyše- hradu k severozápadu, tak prý nazvaný, že Ares tam pro vraždu na Halirrotiu, synovi Neptunově, spáchanou před dvanácterem hlavitých bohů se vyměřoval, ze které žaloby pak co vítěz vynikl. Byl pak na výšině té jménem a-gu soudný ústav, který o vraždách, žhářstvích, chrámolupech, lichých svědcích, podvodech a pychu na posvátných olivách provoděném, o přestupcích proti náboženství a uvádění nových božstev rozsuzoval, nad mládeží dohlédal a vůbec dozorství mravné provodil. Členové soudu toho slouli are- opagité, sedali na kamenných stolicích pod širým nebem a šlo-li o hrdlo, soudili za čiré noci. Z
těch stolic posaváde se některé ukazují v Athenách nynějších. Sš. Sk. 205. Cf. Vlšk. 63., S. N.
3436
Areopag-us Svazek: 1 Strana: 0032
Areopag-us, a, m., pahorek v Athénách, kdež se scházel vrchní soud pod širým nebem. Rk. — A., u, m., jeden z nejstarších soudův na pahorku Areově v Athenách. — Areopagiťan, Vj.
, člen toho soudu.
3437
Arest Svazek: 1 Strana: 0032
Arest, u, m., z lat. resto, vězení, der Arrest. — Do a -tu někoho dáti, vsaditi. Us. —
3438
Arest Svazek: 5 Strana: 0915
Arest. Přidej :
A., šatlava, vězení, chládek, černá díra (temný a.,
temnice). Us. Domácí a., der Hausarrest. Rač pán Bůh naděliť
— na sto let do arestu. U Litomyšle. Dř.
3439
Arestant Svazek: 1 Strana: 0032
Arestant, a, m.,
Arestník, a, m., vězeň.
3440
Arestovati koho Svazek: 5 Strana: 0915
Arestovati koho, arrestiren. M.
3441
Arethus-a Svazek: 1 Strana: 0032
Arethus-a, y, f., studánka v Syrakusách (v Sicílii) —
Arethuský.
3442
Aretin Svazek: 5 Strana: 0915
Aretin z Ehrenfeldu Pavel. 1619. Vz Jir. Ruk. I. 21.
3443
Aretín Svazek: 7 Strana: 1187
Aretín. Pav. A z Ehrenfeldu. Vz Mus 1888. 459., 1889. 286.
3444
Aretinské Svazek: 5 Strana: 0915
Aretinské slabiky: at či do (c), re (d), mi (e), fa (f), sol (g), la (a), si (h), sedm základních tónů. Vz Mlt.
3445
Arfa Svazek: 8 Strana: 0006
Arfa m. harfa,
h odsuto. Dšk. Jihč. I. 33.
3446
Arfvedsonit Svazek: 5 Strana: 0915
Arfvedsonit, u, m., nerost zrnitý, jako havran černý, na vrypu zelený, snadno roz- topný a který hlavně z křemičitanu železnato- a sodnatoželezitého se skládá. Bř. N. 174.
3447
Arg-us Svazek: 1 Strana: 0032
Arg-
us, a, m, stooký strážce Ioin, jejž Merkur usmrtil. Vj.
3448
Argaláš Svazek: 5 Strana: 0915
Argaláš, e, m.
= hargaláš. Slov. Rr. Sb.
3449
Argali Svazek: 7 Strana: 1187
Argali, n., ovis argali, ovce. Vz Brm. I. 362.
3450
Argandový Svazek: 5 Strana: 0915
Argandový, argandisch. A. hořák. ZČ. III. 22.
3451
Argandský Svazek: 5 Strana: 0915
Argandský, Argand-. A. lampa, argan- dische Lampe (Lampe mit rundem Docht, Cylinder und Schirm). ZČ. III. 18. A pla- meník, der Argandbrenner. Šp.
3452
Argeiové Svazek: 5 Strana: 0915
Argeiové, Argivové, m , die Argiver.
3453
Argent Svazek: 5 Strana: 0915
Argent (aržán), u, m. =
hotové peníze; kupecky. Kh., S. N.
3454
Argent-um Svazek: 5 Strana: 0915
Argent-um, a, n. =
stříbro. Vz Schd. I. 355., Šfk. Poč. 279.
3455
Argentan Svazek: 5 Strana: 0915
Argentan, u, m. =
bí
lá,
stříbru podobná slitina kovů (mědi, cinku a niklu, der Pack- fong; čínské stříbro, jeli galvanicky postří- břena). Bř. N. 208., Šfk. 331., Šfk. Poč. 278., Schd. I. 353., KP. IV. 127., S. N., Kram. Slov. 19.
3456
Argentinská Svazek: 5 Strana: 0915
Argentinská republika v již. Americe. Vz Enc. paed. I. 346.
3457
Argentit Svazek: 5 Strana: 0915
Argentit, u, m., nerost. Bř. N. 212., Šfk. Poč. 285.
3458
Argentometr Svazek: 5 Strana: 0915
Argentometr, u, m., der Silbermesser. ZČ. I. 314.
3459
Argi Svazek: 1 Strana: 0032
Argi, vz Argos.
3460
Arginin, u, m Svazek: 10 Strana: 0005
Arginin, u
, m
., v lučbě. Vstnk. XII. 49.
3461
Arginus-y Svazek: 1 Strana: 0032
Arginus-y, gt. Arginus, f., pl., tři ostrůvky na pobřeží Aeolidském. Vj.
3462
Argo Svazek: 1 Strana: 0032
Argo, gt. Argoi, f., dle ,Kosť', Zk.;
gt. Argo-y, f., Šf. (dle ,Žena'). Lod', na níž Argonaute do Kolchidy plouli. Vj.
3463
Argo Svazek: 5 Strana: 0915
Argo. — 2.
A. =
souhvězdí. Stč. Zmp. 24.
3464
Argoli-s Svazek: 1 Strana: 0032
Argoli-s, dy, f., krajina v Pěloponnesu. — Argoliďan. — Argolidský.
3465
Argon Svazek: 8 Strana: 0006
Argon, u, m.
(á-éqyov) = neslučující se s jinými látkami, nově nalezený plyn ve vzduchu vedle dusíku a kyslíku. Vstnk. IV. 132., Nár. list, 1895. č. 54. odp.
3466
Argonaut Svazek: 5 Strana: 0915
Argonaut, a, m., vz Argonauté, S. N. — A.
obecný, argonauta argo, měkkýš, hlavo- nožec. Vz Frč. 265.
3467
Argonautae Svazek: 1 Strana: 0032
Argonautae, lat., Argoplavci. Die Argo- nauten. Vz Argo.
3468
Argos Svazek: 1 Strana: 0032
Argos, nom. a akkus., ostatní pády od lat. Argi, orum., m., tedy: Arg, Argům, (cf. Dolany) nebo Arg-os, a, n. (dle ,Slovo'). —
Argošský, Argivský.
3469
Argovrah Svazek: 5 Strana: 0915
Argovrah, a, m. (
Ayyeieóvrjc) = Hermes, poněvadž prý zabil Arga, hlídače Ioe, pro- měněné v krávu. Vz Argus. Ale
'Ayy. vy- kládá se i jinak. Vz Lpř. Sl. I. 88.
3470
Argument Svazek: 1 Strana: 0032
Argument, u, m., lat., důvod
. Beweis.
3471
Argument Svazek: 5 Strana: 0915
Argument, u, m., lat. Jg. Slnosť. 40., 162.
3472
Argument Svazek: 7 Strana: 1187
Argument. Vz Jg. Slnosť. 40., 162.
3473
Argumentace Svazek: 1 Strana: 0032
Argumentace, e, f., lat., přivádění dů- vodů, Beweisführung. Jg.
3474
Argumentace Svazek: 5 Strana: 0915
Argumentace, e, f. Jg. Slnosť. 162.
3475
Argumentatio Svazek: 7 Strana: 1187
Argumentatio. Vz Jg. Slnosť. 162.
3476
Argumentovati Svazek: 1 Strana: 0032
Argumentovati, z lat., dovoditi, Jg., be- weisen, seliliessen.
3477
Argus Svazek: 5 Strana: 0915
Argus, vz S. N. — 2.
A. mnohooký, argus giganteus, bažantovitý pták v Indii. Vz Frč. 350.
3478
Argyna Svazek: 8 Strana: 0006
Argyna, y, f. —
georgina. Laš. Brt, D. II.
513.
3479
Argyrodit Svazek: 7 Strana: 1187
Argyrodit, u, m., nerost. Mus. 1887. 160.
3480
Arch Svazek: 1 Strana: 0032
Arch, u, m., z lat. arcus. Mz. 96. Bogen. A. psací, tiskový, vkladní, platební, zku- šebný (na. zkoušku), kolkový, schodný (v ti- skárně, Defektbogen). Nz. A. papíru. V. A. papíru složiti. D. A. na čisto vytištěný, vý- věsek. Jg.
3481
Arch Svazek: 5 Strana: 0915
Arch. Přidej: Vz S. N. A. držebnosti, der Besitzbogen, přiznávací na daň, der Steuer- fassionsbogen, výplatní a. výdajů, der Aus- gabszahlungsbogen, a. na tržní protokol, der Marktprotokollsbogen, popisný, der Kon- skriptionsbogen. Šp. — Archy kamenné. Tk. IV. 96.
3482
Arch-on Svazek: 1 Strana: 0033
Arch-on, onta, m., po vypuzení králův nejvyšší úředník v Athénách. Vj.
3483
Archa Svazek: 5 Strana: 0915
Archa. Za ,V. přidej. A. = skříň po- svátná ve velesvatyni židovské, die Bundes- lade, die Lade des Herrn. Bibl. Šd. — Za ,Ros.' přidej : A archu boží (tabernaculum) ztratili v tom pobití. Gl. 3. A. oltářní. NA. I. 92. Vz S. N. —
A. =
starý kočár, eine alte Kutsche. Us.
3484
Archa Svazek: 10 Strana: 0005
Archa, y f.,
polní
křídlový oltář (u Hu- sitů). Jrsk. XII. 342.
3485
Archa, y Svazek: 1 Strana: 0033
Archa, y, f., z lat. area, skříně, schránka, Die Arche, stlát, též archa, Mz. 96.
A. úmluvy. A. páně. V. —
A.,
skříňka v oltáři na ve- lebnou svátost', Das Tabernakel. R
os. —
A.
Noemova, k
oráb Noeinův, Die Arche Noe.
3486
Archaeolog Svazek: 1 Strana: 0033
Archaeolog, a·, m., z řec, zpytec starožit- ností. Rk.
3487
Archaeologický Svazek: 5 Strana: 0915
Archaeologický, archaeologisch. Lpř. D. I. 2.
3488
Archaeologie Svazek: 5 Strana: 0915
Archaeologie, e, f., řec. = věda zanáše- jící se zkoumáním a popisováním všelikých starožitností. Km. Vz S. N.
3489
Archaeologie Svazek: 7 Strana: 1187
Archaeologie ěes. Vz Ukaz. 10., 22., Ott. VI. 335.
3490
Archaeologie Svazek: 9 Strana: 0005
Archaeologie. čes. literatura
o ni. Vz Jub. I. ? 59. -79, III. c 55. -57.
3491
Archaeoptery-x Svazek: 5 Strana: 0915
Archaeoptery-x, ga, m., zvíře bývalých dob. Vz Bř. N. 265.
3492
Archaeozoický Svazek: 10 Strana: 0005
Archaeozoický, vz Eozoický.
3493
Archaický Svazek: 10 Strana: 0005
Archaick
ý, vz Azoický.
3494
Archaičnosť Svazek: 10 Strana: 0553
Archaičnosť, i, f. Nár. list. 1904. 251. 13.
3495
Archaism-us Svazek: 1 Strana: 0033
Archaism-us, u, m., z řeckého, zastaralé slovo, Rk., zastaralá frase.
3496
Archaismus Svazek: 5 Strana: 0915
Archaismus. Přidej: A-my jsou zbytky starých pravidel, jsou tvary, jež nepodlehly působení analogie. Charakteristikou jejich jest, že byly původně pravidlem, že jich časem stále ubývalo až na dnešní malou míru. Koř. Vz Enc. paed. I. 347.—348.
3497
Archaismus Svazek: 7 Strana: 1187
Archaismus. O a-mech dnešní mluvy spisovné napsal Prav. Hnilička v
Učitel. listech r. 1885.
3498
Archaismus Svazek: 8 Strana: 0006
Archaismus. Pokud lze a-mův užívati. Vz Bl. Gr. 173. nn.
3499
Archaistický. A Svazek: 10 Strana: 0005
Archaistický. A
. reakce
. Nár. list
. 1902. 13
.
3500
Archaisující Svazek: 10 Strana: 0006
Archaisující arie altova, ton. Nár. list. 1904. 95. 1., 1
903. 284. 17.
3501
Archaluch Svazek: 5 Strana: 0915
Archaluch, u, m.
= spodní přiléhavý kabátec Kavkazanů, obyč. z pestré, světlé látky zhotovený. Čch.
3502
Archanděl Svazek: 1 Strana: 0033
Archanděl, a, m. V., Vz Anděl. Erzengel.
3503
Archangelika Svazek: 5 Strana: 0915
Archangelika, y, f. =
sv. ducha koření. Vz Sbtk. Rostl. 321.
3504
Archangelový Svazek: 10 Strana: 0006
Archangelový. A. hlas. Ev. olom. XXIX.
3505
Archanjel Svazek: 10 Strana: 0006
Archanjel, a, m. —
archanděl. Mš. Slov.
3506
Archanjelský Svazek: 10 Strana: 0006
Archanjelsk
ý = archandělský. Mš. Slov.
3507
Archela-us Svazek: 1 Strana: 0033
Archela-us, a, m., král macedonský a. básník.
3508
Archi-as Svazek: 1 Strana: 0033
Archi-as, a n. e, m., řec básník.
3509
Archiděkan Svazek: 5 Strana: 0915
Archiděkan, a, m. =
arciděkan, der Erz- dechant. Dač. I
. 140.
3510
Archiděkan Svazek: 8 Strana: 0006
Archiděkan. 1596. Kutn. šk. 54., 102. a j.
3511
Archidem-us Svazek: 1 Strana: 0033
Archidem-us, a, m., řec. dialektik.
3512
Archidiakonat Svazek: 8 Strana: 0006
Archidiakonat, u, m. Flš.
3513
Archilochik Svazek: 5 Strana: 0915
Archilochik, u, m. = archilochický verš. Dk.
3514
Archilošský. A Svazek: 10 Strana: 0553
Archilošský. A. metrum. Sr. Král. Metr. 8.
3515
Archimandrita Svazek: 1 Strana: 0033
Archimandrita, y, m., představený klá- štera řeckéh
o. Archimandrit.
3516
Archimed-es Svazek: 1 Strana: 0033
Archimed-
es, ea, n. a, m., mathematik a mechanik s
yrakuský. Vj.
3517
Archimedův Svazek: 5 Strana: 0915
Archimedův, ova, ovo, Archimedes-. A. šroub, Šp., zákon, princip. Vz KP. II. 6., Schd. I. 75., S. N. 347*
3518
Archipelag-us, a Svazek: 1 Strana: 0033
Archipelag-
us, a
, m., z řec, m
oře zvl. aegaejské.
3519
Architekt Svazek: 1 Strana: 0033
Architekt, a, m., z řec, stavitel. —
Architektura, y, f., stavitelství. Rk.
3521
Architektonický Svazek: 5 Strana: 0916
Arc
hitek
tonick
ý, den Regeln der Bau- kunst gemäss, architektonisch. A. článek, myšlénka, soustava, Šmb. S. I. 454., 457., 458., motiv, Vlšk., ozdoby. Us. Pdl.
3522
Architektonicky Svazek: 10 Strana: 0006
Architektonicky. A. malebný. Nár. list. 1903. č. 177. 2.
3523
Architektonika Svazek: 5 Strana: 0916
Architektonika, y, f. =
architektura, umění stavitelské; později = zřizování sou- stavy vědecké v jednom odboru nebo pře- hledné encyklopaedické vylíčení odborů všech nebo konečně výčet a umístění nauk čili zkrátka rozdělení jich, die Architektonik. Vz Enc. paed. I. 348.
3524
Architrav Svazek: 5 Strana: 0916
Architrav, u, m., řec. =
nastoupí, ťmózv- liov, epistilium, čtyrhranné, hladce přitesané kamenné trámy, položené vodorovně od sloupu ke sloupu nad abakem (byl bezpeč- ným podstavkem krovu). Vlšk. 6. Cf. Archi- volta, S. N., Kram. Slov. 19.
3525
Archityp Svazek: 1 Strana: 0033
Archityp, u, m., z řec, prv
opis, prv
o- tisk. Rk.
3526
Archityp Svazek: 5 Strana: 0916
Archityp, u, m., prvopis; prvotisk. S. N.
3527
Archiv Svazek: 1 Strana: 0033
Archiv, u, m., z lat., list
ovna. — -
Archivár, e, m. —
Archivní. Archiv-.
3528
Archiv Svazek: 5 Strana: 0916
Archiv. Přidej: A. zemský, soudu zem- ského, notářský atd. Šp. O a. římském vz Vlšk. 64., 84., 247. Vz o a-vech v
Enc. paed. I. 348.—353., S. N. —
A. =
nápis sborníků n. časopisův odborných. Vz Enc. paed. I. 353.
3529
Archiv Svazek: 9 Strana: 0005
Archiv. A-
vy v zemích českých. Vz Zbrt. Bibl. 175. nn.
3530
Archivalie Svazek: 5 Strana: 0916
Archivalie, í, n., dle Gymnasium =
listiny v archivu uložené, im Archiv niedergelegte Dokumente. Mus. 1880. 573.
3531
Archivalní Svazek: 5 Strana: 0916
Archivalní,
lépe: archivní.
3532
Archivant Svazek: 9 Strana: 0005
Archivant. Odebrav se od a-tů. Pal. Záp. I. 162.
3533
Archivář Svazek: 5 Strana: 0916
Archivář, e, m. =
listovní. J. tr.
3534
Archivářský Svazek: 5 Strana: 0916
Archivářský, Archivars-. A. úřad. Mus. 1880. 440,
3535
Archivářství Svazek: 5 Strana: 0916
Archivářství, n. =
listovnictví, das Archiv- wesen. Šp.
3536
Archivní Svazek: 9 Strana: 0005
Archivní. A. sbírka. Mus. 1897. 415.
3537
Archivnictvo Svazek: 5 Strana: 0916
Archivnictvo, a, n., die Archivkunde. L.
3538
Archivolta Svazek: 5 Strana: 0916
Archivolta, y, f. = přepažení sloupů obloukem. K. Adámek. Vz Architrav. Das Bogengesims.
3539
Archleb Svazek: 10 Strana: 0553
Archleb Luděk, spis.
3540
Archlebov Svazek: 5 Strana: 0916
Archlebov, a, m., Archlebau, městečko u Kyjova.
3541
Archon Svazek: 5 Strana: 0916
Archon. Přidej: Vz Vlšk. 196., 432., S. N.
3542
Archový Svazek: 1 Strana: 0033
Archový. A. f
ormat. -·
Archovní kniha. Ros. Bogen-.
3543
Archyt-as, -y Svazek: 1 Strana: 0033
Archyt-as, -
y (a), m., fil
os
of, řec. r. 380. př. Kr.
3544
Ari-ové Svazek: 1 Strana: 0033
Ari-
ové, ův, m., kmen germánský.
3545
Ariadn-a Svazek: 1 Strana: 0033
Ariadn-
a, y, f., dci Mino
ova, p
om
ohla These
ovi z bludiště.
3546
Ariadna Svazek: 5 Strana: 0916
Ariadna. — 2.
A. ,
oběžnice. Vz Schd. II. 247.
3547
Ariadnin Svazek: 5 Strana: 0916
Ariadnin, a, o, der Ariadne gehörig. A-no klubko. KB. III.
3548
ariak Svazek: 5 Strana: 0945
ariak, a, m.? Slov. Keď bariakov tisíc na nich vialo. Kyt. 1876. 28.
3549
Arian Svazek: 1 Strana: 0033
Arian, a, m., kacíř sekty
arianské. V.
3550
Arian Svazek: 5 Strana: 0916
Arian. Přidej: Vz Sbn. 596., S. N. — 2.
A. =
nedověrec vůbec. Us. na Poličsku. Zkr. —
A. =
člověk neústupný, zlý, ein halsstarriger, schlimmer Mensch. Nebuď ta- kový arian. Us. u Kr. Hrad. Kšť.
3551
Arianství Svazek: 5 Strana: 0916
Arianství, n., die Arianerketzerei. Bern.
3552
Arici-a Svazek: 1 Strana: 0033
Arici-
a, e, f., měst
o v Latiu. —
Aricijský.
3553
Arie Svazek: 1 Strana: 0033
Arie, e, f., z vlas. aria = jedn
ohlasná, krátká píseň. Jg. Solový zpěv s prův
odem. Hd.
A. deklamatorní, kontrapunktická, k
on- certní, bravurní, mluvená (Parlando-Arie). S. N.
3554
Arie Svazek: 5 Strana: 0916
Arie. Přidej: Vz více v Enc. paed. I. 354., Kram. Slov. 19., Jg. Slnosť. 147.
3555
Arie Svazek: 7 Strana: 1187
Arie. Cf. Jg. Slnosť. 147.
3556
Arie Svazek: 9 Strana: 0005
Arie = solový zpěv s průvodem vyslo
vující jistý stav mysli nebo citem pojatou situaci. Mus. 1850. II. 77. Př.
3557
Arietka Svazek: 5 Strana: 0916
Arietka, y, f. = arie menších rozměrů, die Ariette. Mus. 1850., Enc. paed. 1. 355.
3558
Arijec Svazek: 5 Strana: 0916
Arijec, jce, m. =
arian, der Arier. Phld. III. 1. 60.
3559
Arimin-um Svazek: 1 Strana: 0033
Arimin-
um, a, n., mě. v Umbrii v Italii.
3560
Arion Svazek: 1 Strana: 0033
Arion, a, m., básnik a citární k lesbický.
3561
Ariosa Svazek: 8 Strana: 0006
Ariosa, y, f., jm. nového hudebního ná- stroje s kovovými vložkami. Vilímkův cenník, Dhnl.
3562
Arioso Svazek: 8 Strana: 0006
Arioso, it. = krátký, avšak výrazný zpěv vřelé melodie, jenž přerývá frase recitativní. Vz Ott. II. 704.
3563
Ariovist-us Svazek: 1 Strana: 0033
Ariovist-
us, a, m., kníže germánské, jež Caesar porazil.
3564
Arismetika Svazek: 9 Strana: 0424
Arismetika,
arizmetika, y, f., Arithmetik, zastr. Vz Gb. Slov. 16.
3565
Aristagor-as, y Svazek: 1 Strana: 0033
Aristagor-as, y
n. a, m., jméno řec.
3566
Aristarch-us Svazek: 1 Strana: 0033
Aristarch-
us, a, m., alexandr. grammatik.
3567
Aristid-es Svazek: 1 Strana: 0033
Aristid-es, a, m., athen. státnik.
3568
Aristipp-us Svazek: 1 Strana: 0033
Aristipp-us, a, m., zakladatel šk
oly cyrenské.
3569
Aristobul-us Svazek: 1 Strana: 0033
Aristobul-
us, a, m., řec. dějepisec.
3570
Aristodem-us Svazek: 1 Strana: 0033
Aristodem-us, a, m., tyranu cumský; herec.
3571
Aristofan-es Svazek: 1 Strana: 0033
Aristofan-
es, ea u. a, m., slavný řecký skladatel komoedii.
3572
Aristokrat Svazek: 5 Strana: 0916
Aristokrat, vz
Aristokratie.
3573
Aristokraticky Svazek: 5 Strana: 0916
Aristokraticky, aristokratisch. Nožky a ručky měla a. malé (jako šlechtična). Šml.
3574
Aristokratičnosť Svazek: 10 Strana: 0006
Aristokratičnosť, i, f. Hlk. X. 213.
3575
Aristokratie Svazek: 1 Strana: 0033
Aristokratie e, f., z řec, vláda šlechty. Polsky: panovladsťvo. —
Aristokrat, a, m., velm
ož, hrdý šlechtic, pán
ovitý; přívrženec šlechtovlády. —
Aristokratka, y, f. —
Ari- stokraticky. Arist
okratisch.
3576
Aristokratism-us Svazek: 10 Strana: 0553
Aristokratism-us, u, m.
A. umění. Zvon IV. 100.
3577
Aristologie Svazek: 5 Strana: 0916
Aristologie, e, f.
=
klasobraní, die Ari- stologie. Nz.
3578
Aristomen-es Svazek: 1 Strana: 0033
Aristomen-es, ea n. a, m., sl. vůdce messenský.
3579
Ariston Svazek: 1 Strana: 0033
Ariston, a, m., řec, fil
os
of.
3580
Ariston Svazek: 5 Strana: 0916
Ariston. — 2.
A., u, m. =
hudební nástroj na způsob malého kolovrátku. --
A., a, m. Zach. A. Jir. Ruk. I. 21.
3581
Aristotel-es Svazek: 1 Strana: 0033
Aristotel-es, ca n. a, m., slavný řecký filosof, učitel Alexandra Velikéh
o ; zakladatel školy
peripatetické. Vj.
3582
Aristoteles Svazek: 5 Strana: 0916
Aristoteles. Cf. Sbn. 113., 370., 517., 597., Enc. paed. I. 356.—369., S. N. Hus I. 119. má: Aristotileš.
3583
Arithinografie Svazek: 8 Strana: 0006
Arithinografie, e, f. Vz Ott, II. 732.
3584
Arithmetický Svazek: 5 Strana: 0916
Arithmetický, arithmetisch. A. doplněk, Stč. Alg. 82., srovnalosť, úkon (o jedné pro- měnné veličině). Šim. 90., 166.
3585
Arithmetik Svazek: 5 Strana: 0916
Arithmetik, a, m.
=
znalec arithmetiky, der Arithmetiker.
3586
Arithmetik-a Svazek: 1 Strana: 0033
Arithmetik-
a, y. f., z řec; číslověda, Nz., die Arithmetik, Rechenkunst.
A. zvláštni, všeobecná; nižší, vyšší. S. N. —
Arithmetický.
3587
Arithmetika Svazek: 5 Strana: 0916
Arithmetika. Přidej: A. juridickopoli- tická (národohospodářská). Štč. Alg. 94. A. všeobecná (písmenná). Nz. Vz S. N.
3588
Arithmetika Svazek: 9 Strana: 0424
Arithmetika ve školách XV. a XVI. stol. Vz Wtr. Part. 788.
3589
Arithmometr Svazek: 10 Strana: 0006
Arithmometr, u, m. Ott. XIX. 990.
3590
Ark Svazek: 5 Strana: 0916
Ark, u, m. =
arch? A snad by nic ne- škodilo, aby v každé suché dni všecky pře pořád napsány bývaly na arku a na dveřiech přibity bývaly. Vš. Jir. 364.
3591
Arkabuza Svazek: 8 Strana: 0006
Arkabuza, těžší ručnice. A-zy kladli vo- jáci střílejíce na vidličky. Wtr. Krj. I. 624.
3592
Arkabuzar Svazek: 1 Strana: 0033
Arkabuzar, a, m., V
., voják arkabuzem opatrený, hákovník. Jg.
3593
Arkabuzer Svazek: 5 Strana: 0916
Arkabuzer, a, m. =
arkdbuzar. Žer.
3594
Arkada Svazek: 1 Strana: 0033
Arkada , y, f., = loubeni, řada oblouků v na pilířích. Rk. Arkade.
3595
Arkadický Svazek: 5 Strana: 0916
Arkadický, arkadisch. A. idylla. Vz Jg. Slnosť. 130.
3596
Arkadický Svazek: 7 Strana: 1187
Arkadický. A. idylla. Vz Jg. Slnosť. 130.
3597
Arkadie Svazek: 1 Strana: 0033
Arkadie, e, f., krajina uprostřed Pelo- ponnesu. —
Arkadan a, m. —
Arkadský.
3598
Arkadism-us Svazek: 10 Strana: 0006
Ark
adism-us, u, m. =
idyllismus. Pře- sladlý a. Lit. I. 357.
3599
Arkahuz Svazek: 1 Strana: 0033
Arkahuz, u, m. (zastaralé), ručnice z oby- čeje vyšlá, z lat. arcus a busa (tubus, Büchse), fr. arquebuse. Vz Mz. 90. Hákovnice.
Arka- buzarka, y, ť. Gl.
3600
Arkal Svazek: 5 Strana: 0916
Arkal, a, m., ovis arkal = ovce žijící v horách severní Asie. Schd. II. 432.
3601
Arkanista Svazek: 5 Strana: 0916
Arkanista, y, m., pl. -sté, z lat. A-sty sluli ti lidé, kteří dovedli porculán
v prvé době jeho vývoje vyráběti. Živ. mus. 1874. 129.
3602
Arkebuzír Svazek: 7 Strana: 1187
Arkebuzír, a, m. = vojín z války 30leté, užívající pušky arkebuzky. Jrsk., Braun , Nár. listy.
3603
Arkebuzírský. A Svazek: 10 Strana: 0006
Arkebuzírsk
ý. A
. halapartna. Tbz. V. 9
. 200.
3604
Arkebuzíř Svazek: 10 Strana: 0006
Ark
ebuzíř, e, m. Kká. Sion. I. 220
. Vz Arkebuzír (VII. 1087. )
3605
Arkéř Svazek: 1 Strana: 0033
Arkéř, arkýř, e, m., dle Mz. L, 17. z něm. Aerker, Erker. Vz Vikýř. — Jg. a Grimm poukazují k lat. area, arcus. A. = pavláčka na domě, výsadka, podstřeší. D.
3606
Arkéř Svazek: 5 Strana: 0916
Arkéř. Přidej: Arkéřové velmi mnozí a mistrně vystavění (na zdech). V. Cf. Vlšk. 92.
3607
Arkéř = v Svazek: 9 Strana: 0005
Arkéř =
výstupek nad oknem. Sr. Vý- stupek. Čes. 1. VIII 398.
3608
Arkéřovitý Svazek: 5 Strana: 0916
Arkéřovitý, erkerartig. A. vížka. NA. I. 65.
3609
Arkleb Svazek: 5 Strana: 0916
Arkleb,
Artleb, a, m. = Hartlieb. Gl. 3., Arch. III.
510.
3610
Arklebov Svazek: 5 Strana: 0916
Arklebov, a, m., městečko na Mor. Žer. Záp. I.
168.
3611
Arknice Svazek: 7 Strana: 1187
Arknice, e, f., iches, ryba, zastr. Rozk., Pršp. 16. 67.
3612
Arkosa Svazek: 5 Strana: 0916
Arkosa, y, f. = pískovec hrubozrný ma- jící tmel kaolinovitý neb živcovitý. Vz Bř. N. 259., Schd. II. 75., S. N.
3613
Arkosy Svazek: 10 Strana: 0006
Arkosy =
pískovce s hojnými zrny živce. Ott. XIX. 789.
3614
Arktický Svazek: 5 Strana: 0916
Arktický = severotočnový. A. pás. Stč. Zem. 315., S. N.
3615
Arktur Svazek: 1 Strana: 0033
Arktur, a, m., veliká, jasná hvězd
a. —
Arktický -— k severu ležící. Jg. Arktisch.
3616
Arktur Svazek: 5 Strana: 0916
Arktur. Přidej: Vz Schd. I. 217., Stč. Zem. 29.
3617
Arktuvin, u Svazek: 5 Strana: 0916
Arktuvin, u
, m.
= hydrochinon, hmota, ve kterou se obrací chinon skoumadly od- kysličujícími. Vz
Šfk. 567.
3618
Arkverit, u Svazek: 5 Strana: 0916
Arkverit, u
, m. =
nerost, sloučenina stříbra a rtuti. Vz Bř. N. 206.
3619
Arkýř Svazek: 5 Strana: 0916
Arkýř, vz Arkéř.
3620
Arkyš Svazek: 5 Strana: 0916
Arkyš, e, f. Pšenice a. =
špalda, samopše, triticum spelta, der Dinkel. Sl. les.
3621
Arlaf Svazek: 9 Strana: 0424
Arlaf, harlaf, hadlaf, u
, m., der Weber- faden,
v tkadlcovství, zastr. Vz Gb. Slov. 17.
3622
Arlekináda Svazek: 10 Strana: 0006
Arlekináda, y, f., it. =
šprýmařství, Saš- kovství. Zr. Čer. 84.
3623
Arlekýn Svazek: 1 Strana: 0033
Arlekýn, a, m., z vlas., smíšek, blázen; vrtipata. Hanswurst.
3624
Arlet Svazek: 5 Strana: 0916
Arlet, a, m. A. Coelestin, † 1683. Vz Jir. Ruk.
I. 22.
3625
Armáda Svazek: 1 Strana: 0033
Armáda, y, f., ze špan. Toto jméno zna- menávalo veškerou válečnou moc na
zemi i na
moři; jindy zase pouze moc námořní; nyní zvláště jen vojsko na zemi. Dle zemí : vlaská, česká atd.; dle polohy: jižní, severní, zapadni atd. Rf. Armádu strojiti. V. Za armádou jíti. D. S armádou ku předu postu- povati, kráčeti; armádu pohotově míti. D. Die Armee. —
Armádni sbor. Armeecorps.
3626
?rmáda Svazek: 5 Strana: 0916
?rmáda. Přidej: Jak se
a. dělí. Vz Čsk. I. 5. 67., S. N. Jíti, odejíti, dostati se k ve- liké armádě (= zemříti). Us. Bdl., Sd., Kšť., Tkč.
3627
Armádní Svazek: 5 Strana: 0916
Armádní, Armee-. A. velitelství, Čsk., intendance, S. N. XI. 56., divise. NA. III. 85.
3628
Armáka Svazek: 8 Strana: 0006
Armáka, y, f. =
jarmárka. Brt. Ď. II. 436.
3629
Armalisté Svazek: 10 Strana: 0006
Armalisté = drobná šlechta bez pozemků hlavně z doby Sigmunda krále, kteří šlech- tici dostávali při svém povýšení na šlech- tictví tak zvané literas armales a sloužili vojensky nebo při dvorech mocných ma- gnátů. Jrsk. XXVIII. 1. 12.
3630
Armara Svazek: 5 Strana: 0916
Armara. Přidej: Vz Almara.
3631
Armara Svazek: 10 Strana: 0006
Armara, v Klatovsku:
alměř, halměř. C. Dod.
3632
Armara, y Svazek: 1 Strana: 0033
Armara,
y, f., méně správně almara, místy jarmara, z střlat. armarium (skříně na zbraň, lat. arma), vlas. a špan. armario, fr. armoire, něm. Almer (bavorsky: Almar). Mz. 98. A.
pro (na) knihy, pro stříbro, pro šaty. V. Do a, zavříti. V. V a-ře něco cho- vati, míti. Jel. Schrank, Kasten, Almer.
3633
Armaryj Svazek: 8 Strana: 0006
Armaryj, e, f. =
armara. Jicko. Brt. D. II. 513.
3634
Armatura Svazek: 1 Strana: 0033
Armatura, y, f., z lat. Zbraň, zbroj, ozbrojení. Rk. Armatur.
3635
Armatura Svazek: 5 Strana: 0916
Armatura. Přidej: A. či výstroj parních kotlů, lirin. 19 , Šim. 42., magnetů, Mj. 356., metadel. Wld. Vz S. N.
3636
Armatura Svazek: 10 Strana: 0554
Armatura parních kotlů. Vz KP. X. 431 nn.
3637
Armazgati se Svazek: 5 Strana: 0916
Armazgati se = někam dlouho obtížnou cestou za deštivého počasí atd. jíti, cesto- vati. U Místka na Mor. Škd.
3638
Armcejch Svazek: 8 Strana: 0006
Armcejch, u, m. = rukáv. 1564. Vz Arm- cejk, Arncajch. AVtr. Krj. L 587.
3639
Armcejk Svazek: 5 Strana: 0916
Armcejk, u, m., z něm., čásť zbroje ry- tířské, das Armstück, die Armschiene, zastr. Sd. kn. op.
3640
Armecek Svazek: 5 Strana: 0916
Armecek, cka, m. =
darebák, der Halunke. U Místka na Mor. Škd.
3641
Armecí Svazek: 7 Strana: 1187
Armecí, n. = noční prohlídka všeobecná (policejní). Val. Vck. Jinde na Mor. říkají: Hledať Ječmínka. Vck.
3642
Armelinový Svazek: 9 Strana: 0424
Armelinový. Mill. 66. (Flš. ).
3643
Armeni-e Svazek: 1 Strana: 0033
Armeni-
e, e, f., V., země v Asii mezi Taurem a Kavkasem. —
Armeňan,· ne: Armenčan. —
Arménský. —
Arménsko, a, n.
3644
Armeniáni Svazek: 9 Strana: 0005
Armeniáni, sekta. Vz Har. I. 281.
3645
Armenie Svazek: 5 Strana: 0916
Armenie, vz S. N.
3646
Armenolog Svazek: 5 Strana: 0916
Armenolog, a, m.
= znalec armenské řeči a literatury.
3647
Armenský Svazek: 5 Strana: 0917
Armenský. A. církev, historie, literatura, hlína, bazar. Vz S. N.
3648
Armia Svazek: 7 Strana: 1187
Armia, e, f.
= armáda, vojsko. Slov. Cf Crm. 78.
3649
Armoni - piano Svazek: 10 Strana: 0006
Armoni -
piano = piano zdokonalené Hlaváčem. Čes. Východ. l. /l. 1898.
3650
Armoniak Svazek: 9 Strana: 0424
Armoniak, u, m. =
ammoniak, zastr. Vz Gb. Slov. 17.
3651
Armotaj Svazek: 1 Strana: 0033
Armotaj, e, m., (zastaralé) = mosaz. Sou- visí s lat. aramum, aramen aes, vlas. rame, měď. Mz. 99. Messing.
3652
Armovaný Svazek: 5 Strana: 0917
Armovaný, gerüstet. A. trámy, ver- spannte Träger. Pcl. 37.
3653
Armpantový Svazek: 8 Strana: 0006
Armpantový, vz Záponový (3. dod.).
3654
Armstrongovka Svazek: 5 Strana: 0917
Armstrongovka, y, f. =
Armstrongovo dělo, das Armstronggeschütz. Čsk. Vz KP. IV. 506., S.N.
3655
Arn-us Svazek: 1 Strana: 0033
Arn-
us, a, m., řeka
v Etrurii, nyní Arno.
3656
-árna Svazek: 1 Strana: 0033
-árna. Přípona
jmen podstatných rodu žen. Mydl-árna, pek-árna, D., Jg., kolárna, truhlárna, bednárna. Pk. Vz Tvořeni slov. a -na, Mkl. B. 154.
3657
-árna Svazek: 9 Strana: 0005
-árna. Slova tvořená příponou -
ám
a, ně- jaké místo označující jak
o ple
várna, účtárna atd. ve Věst. VI. 29. se nedop
oručují. Vz tam a zde slova jednotlivá. Slova tvořená pří- ponami
-áma, -írna značí místo pro předmět označený jmenným základem. Vz list. fil. 1899. 451. Sr. Lor. 34.
3658
Arnautové Svazek: 5 Strana: 0917
Arnautové v Albanii. Vz S. N.
3659
Arncajch Svazek: 8 Strana: 0006
Arncajch, vz Armcejch (3. dod.), z Arm- zeug, ryt. rukávy. Wtr. Krj. L 602.
3660
-árně Svazek: 8 Strana: 0006
-árně: pekárně, strč.; nyní: -árna: pe- kárna. List, fil. 1895. 74
.
3661
Arnešt Svazek: 5 Strana: 0917
Arnešt, a, m. =
Arnošt. Arch. III.
493., I
. 436.
3662
Arnika Svazek: 5 Strana: 0917
Arnika, y, f., arnica montana,
prha horní, das Wolverlei. Sl. les., Čl. 101., Rosc. 129. —
A. =
lék. Vz S. N.
3663
Arnika Svazek: 9 Strana: 0004
Arnika, ?, f., z lat. Spravili amíku = pokonali, vyrovnali se. Slov. Zát. Př. 137 a
3664
Arnold Svazek: 5 Strana: 0917
Arnold Tob., † 1645. Vz Jir. Ruk. I. 23.
3665
Arnolec Svazek: 5 Strana: 0917
Arnolec, lce, m., Arnoletz, ves u Jihlavy. PL.
3666
Arnolt Svazek: 5 Strana: 0917
Arnolt, a, m. A. Jan. 1679. Vz Jg. H. 1. 530., Jir. Ruk. I. 23
3667
Arnoltice Svazek: 5 Strana: 0917
Arnoltice, dle Budějovice, Ahrendorf, ves u Kadaně; Arnsdorf, také
Arnultice, ves u Lomnice v Olomoucku. Vz Blk. Kfsk. 863., 112., 784., 796.
3668
Arnošt Svazek: 1 Strana: 0033
Arnošt, a, m., Ernest. V.
3669
Arnošt Svazek: 5 Strana: 0917
Arnošt z Pardubic, první arcibiskup praž- ský v 14. stol. Vz Enc. paed. I. 375.
3670
Arnoštice Svazek: 5 Strana: 0917
Arnoštice, dle Budějovice, Arnostitz, dvůr u Mnichova Hradiště; Ernestin, dvůr tamtéž. PL.
3671
Arnoštov Svazek: 5 Strana: 0917
Arnoštov, a, m., Arnsdorf, ves ve Slezsku; Ernestdorf, ves u Tovačova; A. přední, Vordet-Ehrnsdorf, A. zadní, Hinter-Ehrns- dorf, vsi u Jevíčka na Mor.
3672
Arnoštovice Svazek: 5 Strana: 0917
Arnoštovice, dle Budějovice, Arneschto- witz, ves u Hořepníka; Arnoschtowitz, ves u Votic. Vz S. N. (v dod.), Tk. IV. 78. Vz Blk. Kfsk. 534., Sdl. Hrd. IV. 345., 347., 348.
3673
Arnultice Svazek: 5 Strana: 0917
Arnultice, vz Arnoltice.
3674
Arnušt Svazek: 5 Strana: 0917
Arnušt, a, m., os. jm. Arch. III. 512.
3675
Arom-a Svazek: 1 Strana: 0033
Arom-a, ata, n., řec, libý zápach kořenný, libá vůně. Rk.
3676
Aromatica Svazek: 5 Strana: 0917
Aromatica, pl., n. =
léky,
které činno
sť nervovou oživují. Vz Slov. zdrav. I. 15.
3677
Aromatický Svazek: 1 Strana: 0034
Aromatický, kořenný, vonný. Vz Aroma.
3678
Aromatický Svazek: 5 Strana: 0917
Aromatický, aromatisch. A. zápach je libý avšak mocný a rozčilující, který po- chází ze hmot prchavých aneb takovými silicemi naplněných. Km.
3679
Aromatický Svazek: 10 Strana: 0006
Aromatický. A. sloučeniny. Vz Vstnk.
XII. 150 nn.
3680
Aromatský Svazek: 9 Strana: 0005
Aromatsk
ý = a
roma
tický. Hus. III. 68.
3681
Aron Svazek: 1 Strana: 0034
Aron, a, m.. Bratr Mojžíšův. Br. —
3682
Aron Svazek: 1 Strana: 0034
Aron, u, m., rostlina. A. blamatý (tvář sv. Jana), vlaský, much
omorný, nmoholistý, pětilistý, úzkolistý, aegyptský. Rostl. Arons- wurzel.
3683
Aron Svazek: 5 Strana: 0917
Aron, u, m. Přidej: lat. arum, der Aron- stab, rostl. A. blamatý, a. maculatum, Sl. les., mucholapný, a. crinitum. Ves. IV. 162. Ostatně vz: Rstp. 1659., 1662 , Čl. 143., Čl. Kv. 86, Kk. 118., FB. 7., Slb. 224., Rosc. 105.
3684
Aronovitý Svazek: 5 Strana: 0917
Aronovitý. A. rostliny, aronideae. Vz Rstp. 1655., Ves. IV. 160., S. N. XI. 210., Schd. II. 268., Slb. 223., Rosc. 104.
3685
Aronův Svazek: 5 Strana: 0917
Aronův, -
ova,
-ovo, Arons-. A. brada, bylina, kořen, arum maculatum, der Arons- stab, die Arons-, Fieber-, Drachenwurzel. Mllr. 17., Rstp. 1659. A. hůl či oběračka =
divizna, verbascum nigrum. Na mor. Val. Vck. Cf. Aron.
3686
Aronův Svazek: 9 Strana: 0424
Aronův. Aronova brada (rostl. ). Vz
Bláz- nivec. Nár. sbor. 1901. 161.
3687
Aronův Svazek: 10 Strana: 0554
Aronův. Aronova brada, rostl. Brt. Sl. 7.
3688
Arostokratie Svazek: 5 Strana: 0916
Arostokratie (-
cie). Přidej: Vz S. N. A. ducha. Mus. 1880. 274.
3689
Aroškop Svazek: 8 Strana: 0006
Aroškop, u, m. A. či hemelín na koňskou hlavu v XVI. stol. Wtr. Krj. I. 636.
3690
Arp-y Svazek: 1 Strana: 0034
Arp-y, gt. Arp, m., pi., (cf. Dolany), mě. v Appulii. —
Arpský.
3691
Arpa Svazek: 5 Strana: 0917
Arpa y, f. =
harfa. Mus. 1850.
3692
Arpeggio Svazek: 5 Strana: 0917
Arpeggio, arpeggiatura, y, f. =
způsob lámaný, harfovní, v hudeb. Mus. 1850.
3693
Arpetle Svazek: 5 Strana: 0917
Arpetle =
erpetle, šp. z něm. Erdäpfel. Us. u Černovic v Tábor.
3694
Arpin Svazek: 10 Strana: 0006
Arpin. Mistr Vác.
A.
z Dorndorfu. Vz. Mus. 1904. 146.
3695
Arpin-um Svazek: 1 Strana: 0034
Arpin-
um, a, m., mě. v Latiu. —
Arpi- ňan, a, m.;
arpinský.
3696
Arquerit Svazek: 5 Strana: 0917
Arquerit, vz Arkverit.
3697
Arra Svazek: 5 Strana: 0917
Arra, vz Arrha.
3698
Arragonit Svazek: 5 Strana: 0917
Arragonit, u, m. Vz Šfk. Poč. 258., KP. IV. 370.
3699
Arrak Svazek: 1 Strana: 0034
Arrak, vz Arak.
3700
Arrak Svazek: 7 Strana: 1187
Arrak ze zápar rýžových, obsahuje 50% líhu. Vz KP. V. 596.
3701
Arrakača Svazek: 7 Strana: 1187
Arrakača jedlá, arracacha, rostl. Ott. II. 780.
3702
Arrangement Svazek: 1 Strana: 0034
Arrangement, fr. (aranžman), upravení, spořádání, vypořádáni. Rk.
3703
Arrangement Svazek: 5 Strana: 0917
Arrangement (aranžmán), u
, m., fr. = úprava.
3704
Arrangeur Svazek: 5 Strana: 0917
Arrangeur, a, m., z fr. =
řidič,
pořadatel, der Anordner, Leiter. Vz S. N.
3705
Arrangovati (-žovati Svazek: 5 Strana: 0917
Arrangovati (-
žovati) =
říditi, pořádati, upravovati, anordnen, einrichten, sich ab- finden. Kh. Vz S. N.
3706
Arrest Svazek: 1 Strana: 0034
Arrest, vz. Arest.
3707
Arrestant Svazek: 8 Strana: 0006
Arrestant, a, m., nesprávně m
. arrestat. Arrestant znamená zatýkajícího. Cern. Př. 47.
3708
Arrestní. A Svazek: 10 Strana: 0006
Arrestní. A. řízení soudní. Vz
Ott. Říz- III. 168.
3709
Arrestovati Svazek: 8 Strana: 0006
Arrestovati zboží =
obstaviti. 1726. Pras. Řem. 43.
3710
Arretovati koho Svazek: 1 Strana: 0034
Arretovati koho = zatknouti, uvězniti.
3711
Arrha Svazek: 5 Strana: 0917
Arrha, arra, y, f. =
závdavek, litkup, das Reu-, An-, Auf-, Handgeld, die Daran- gabe; kupecky. Kh.
3712
Arrhythmie Svazek: 8 Strana: 0006
Arrhythmie, e, f. Vz List. fil. 1894. 263.
3713
Arriere garde Svazek: 1 Strana: 0034
Arriere garde, fr., zadní v
ojsko. Rk.
3714
Arrivovati Svazek: 5 Strana: 0917
Arrivovati =
přijíti, dojíti, odevzdati, ankommen, anlanden, Güter landen, Waaren an den Ort ihrer Bestimmung abgeben; kupecky. Kh.
3715
Arroba Svazek: 8 Strana: 0006
Arroba, y, f., obchodní váha a míra ve Špan. a j. Vz Ott, II. 786.
3716
Arrogance Svazek: 1 Strana: 0034
Arrogance, e, f., z lat., drzosť. —
Arro- gantní, Drzý.
3717
Arrondissement Svazek: 1 Strana: 0034
Arrondissement (fr., arondysman), okruh, okres.
3718
Arrondovati Svazek: 1 Strana: 0034
Arrondovati zakrouhliti (pozemek). Rk.
3719
Arrun-s Svazek: 1 Strana: 0034
Arrun-s, Arun-s, ta, m., syn Tarquinia Superba.
3720
Ars-is Svazek: 1 Strana: 0034
Ars-is, e, f., řec., dvih (přízvuk, kterým se slabika taktu pozdvihá; opak: thesis). Vz Mk. Ml. 315.; Zk. Ml. II, 188.; Sš. 3.; S. N.
Dvihem rozuměti jest se sta
rými gram- matiky časť stopy bezdůraznou, při níž, kdyby se tančilo, noha aneb, kdyby se takt dával, ruka se zdvíha, naproti tomu jest klad č. dopad časť důrazná, při níž by noha neb ruka dopadala. Obyč. Berou se ty terminy u významu opačném. Niederle. Řec. grammat. str. 180.
3721
Arsak-es Svazek: 1 Strana: 0034
Arsak-es, a, m., první král parthský. —
Arsakoviči.
3722
Arse Svazek: 5 Strana: 0917
Arse, vz Arsis.
3723
Arsen Svazek: 5 Strana: 0917
Arsen, der Arsen, das Arsenmetall. Sl. les. Dodej:
Arsen (otrušík, siťaník) jest prvek,
arseník (utrejch u Jg.) jest kysličník arsenový a sluje též arsenikem bílým. Km. II. (nový běh) 206. Cf. Bř. N. 209., Schd. II. 28., Šfk. 275., Šfk. Poč. 186., Schd. 1. 300., S. N., Arsenik, Kram. Slov. 20.
3724
Arsen Svazek: 9 Strana: 0424
Arsen, u, m. Sr. Vstnk.
X. 321.
3725
Arsen Svazek: 10 Strana: 0006
Arsen, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 536, XII. 490.
3726
Arsen Svazek: 10 Strana: 0554
Arsen, u, m. Dějiny, vlastnosti a upotře- bení arsenu. Vz KP. X. 245. — Vstnk. XIV. 455.
3727
Arsen, u Svazek: 1 Strana: 0034
Arsen, u
, m., otrušik samor
odý, nalezá se obyčejně v tvarech nápod
obových, led- vinitých, slohu deskovitého a zrnitého. Jest křehký, lesklý. Vz Utrejch. Bř. Vz Arsenik.
3728
Arsenal Svazek: 1 Strana: 0034
Arsenal, u, m., z vlas. arsenale, Jg.; z lat. arx navalis. S. N. — 1.
Zbrojnice (to- várna k hotovení zbraně); 2.
přístav, V.; 3.
lodenice (kde se lodi stavějí). Jg.
3729
Arsenan Svazek: 5 Strana: 0917
Arsenan, u, m. A. měďnatý, arsenigsaures Kupferoxyd, vz Šfk. 328., hořečnatý. Mj. 44. Cf. Šfk. Poč. 276., 189., Schd. I. 354 A-ny, arsenigsaure Salze; a. draselnatý, ar- senigsaures Kalium. Sl. les.
3730
Arsenat Svazek: 5 Strana: 0917
Arsenat, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 190.
3731
Arseni-us Svazek: 5 Strana: 0917
Arseni-us, a, m. A. Kašp. † 1629. Vz Jg. H. 1. 530., Jir. Ruk. I. 23.
3732
Arseničitý Svazek: 5 Strana: 0917
Arseničitý sirník, das Arsendisulphid. Sl. les.
3733
Arseničnan Svazek: 1 Strana: 0034
Arseničnan, u, m. A. ammonatý, drasel- natý, chininný, kobaltnatý, měďnatý, sod- natý. Kh. Arsensaueres Salz.
3734
Arseničnan Svazek: 5 Strana: 0917
Arseničnan, u, m. Dodej: A. hořečnato- ammonatý, Čs. lk. IV. 260., železnatý, Schd. II.52., draselnatý kyselý, arsensaures Kalium, kobaltnatý, arsenigsaures Kobaltoxydul, ky- selý, sodnatý (sodík), das Natrium. Sl. les. Cf. Šfk. 278., Šfk. Poč. 240., 353., 276., 190.
3735
Arseničný Svazek: 5 Strana: 0917
Arseničný sirník, das Arsenpentasulphid, kyselina, die Arsensäure, anhydrid, der Ar- sensaureanhydrid. Sl. les.
3736
Arsenid Svazek: 5 Strana: 0917
Arsenid, u, m. A. železnatý, Fe As2. Vz Schd. II. 52.
3737
Arsenik Svazek: 1 Strana: 0034
Arsenik, u, m., z řec.
????? mužský a =
??·/.? vítězství. Vz Jg. Otrušik, otruch, otruš, utrých, utrejch. Šp. A. červený, žlutý. V. Vz Arsen.
3738
Arsenik Svazek: 5 Strana: 0917
Arsenik. Přidej. A. jest bílý prudký jed ve způsobě moučky, složený z jedné části (dle váhy) arsenu a tří částí kyslíku. Km. A. žlutý (zarnek), das Dreifachschwefelarsen, červený (síra polouhranolová), das Realgar. Sl. les. Vz Schd. 1. 300., Otrušík, S. N.
3739
Arseník Svazek: 5 Strana: 0917
Arseník, u, m. A. měďnatý, železnatý. Vz Bř. N. 86., 221., 222., Arsen.
3740
Arsenit Svazek: 5 Strana: 0917
Arsenit,u, m.
kyselina arsenová, utrejch. Vz Šfk. Poč. 189., Bř. N. 126.
3741
Arsenius Svazek: 7 Strana: 1187
Arsenius z Radbuzy Kašpar. Vz Mus. 1888. 470.
3742
Arsenopyrit Svazek: 5 Strana: 0917
Arsenopyrit, u, m. =
arsenový kyz. Krč., Bř. N. 220.
3743
Arseňopyrit Svazek: 8 Strana: 0006
Arseňopyrit. Vz Ott. X. 180.
3744
Arsenovodík Svazek: 5 Strana: 0917
Arsenovodík, u, m, der Arsenwasser- stoff. Nz. lk., Čs. lk. III. 141., VI. 116., Šfk. 278., Šfk. Poč. 193., Schd. I. 301.
3745
Arsenový Svazek: 1 Strana: 0034
Arsenový. A. sklo, kyselina, mouka, rubin. Nz. Arsenik-.
3746
Arsenový Svazek: 5 Strana: 0917
Arsenový. Přidej: A. květ (rnyšák, utrejch bílý, bílé sklo arsenové, anhydrid arsenový), die Arsenigblüthe, kyz, der Arsenigkies; a. sirník (utrejch žlutý), das Arsentrisulphid; a. kyselina (arsenicum album, bílý utrejch, moučka jedová, weisser Arsenik, arsenige Säure, Arsentrioxyd, n., der Hüttenrauch, das Giftmehl). Nz. lk., Čs. lk. I. 284.
3747
Arsenoželezitý. A Svazek: 10 Strana: 0554
Arsenoželezitý. A. zřídlo. Nár. list. 1905. 131. 13.
3748
Arsietae Svazek: 7 Strana: 1187
Arsietae, kmen slovan. Vz Šf. Strž. I. 238.
3749
Arsin Svazek: 5 Strana: 0917
Arsin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 466.
3750
Arsinky, pl Svazek: 5 Strana: 0917
Arsinky, pl.
, m. =
hromadné jméno pěkně barevných kamenů jako chrysolithů, achátů a p. Us. u Dlažkovic. Dch. U Třeblivic. Zhlk.
3751
Arsino-e Svazek: 1 Strana: 0034
Arsino-e, y (dle ,Žena'), Šf., Arsino-e, e, f. (dle ,Růže'). Zk. Sestra Kleopatřina.
3752
Arsis Svazek: 5 Strana: 0918
Arsis. Přidej: Vz Nástup, Listy filolog. III. 122., S. N.
3753
Arský Svazek: 5 Strana: 0918
Arský. Medzi najveľkolepejšie výdobytky jazykozpytu patrí nepochybne objavenie ar- ského čili indoeuropského praveku a veľkej čeľade Arov, Indoeuropcov. Je to nesmrteľ- nou zásluhou Fr. Boppa, že on genealogickú príbuznosť arských řečí odkryl a v svojej srovnávacej mluvnici celú nádhernú gram- matickú stavbu mluvy najšľachetnejšieho kmena, ktorému prozreteľnosťou prvé miesto v dejinách ducha ľudského je vykázané, geniálne vyviedol. Čo pred ním niektorí učenci len tušili, hádali, on uviedol do sy- stému. Na vedecké kolbište hodena bola nová pravda, že od západnej Indie počnúc s malými prestávkami až po Island bývajú príbuzné národy, hovoriace rečami, ktoré sa nepochybne z jedlej arskej prareči vy- vinuly, z reči, ktorá nebola ešte ani po- svätnou rečou védického hymnusu — san- skritom — ani rečou Zendavesty lebo Homera, ani rečou starých Italo-Latinov, Keltov, Sla- vianov a Germanov, ale tak reknúc em- bryonálne všetky tie živly a podmienky v sebe obsahovala, ktoré umožnily pozne- náhle utvorenie sa jednotlivých arských rečí. Tým podvrátený bol aj ten mylný náhľad Fr. Schlegla, akoby ostatní arské reči len zo sanskritu odvodené boly. Sanskrit je naj- staršou, z domu bohate vypravenou sestrou. Phld. III. 1. 59.-60. Čf. Mkl. aL. hned na I. str.
3754
-arský Svazek: 8 Strana: 0006
-arský, -árský, příp.: kravarský, kovárský; později
-řský působením příslušných substan- tiv základních: kravařský. Gb. H. ml. I. 335.
3755
Aršík Svazek: 5 Strana: 0918
Aršík, u
, m., vz Arch.
3756
Art Svazek: 1 Strana: 0034
Art (
en), překladá se číslovkami druho- vými: jeden
n. jednaký, dvojí n. dvojaký, trojí n. trojaký, čtver (ý), pater (ý), šester (ý), tisícer(ý); trojí písmo. Mk. —
Ar
t und Weise. Auf diese A. Tím způsobem. Žadosť chvály zdejší může Býti trojím
činem hřích smrtelný. Št.
3757
Artaban-us Svazek: 1 Strana: 0034
Artaban-us, a, m., parthský král.
3758
Artafern-es Svazek: 1 Strana: 0034
Artafern-
es, ea (a), m., Peršan.
3759
Artaxerx-es Svazek: 1 Strana: 0034
Artaxerx-
es, a, m.,perský král.
3760
Artefakt Svazek: 7 Strana: 1187
Artefakt, u, m. =
dílo umělecké, lat. Arch. pam. 1887. 7.
3761
Artemi-s Svazek: 1 Strana: 0034
Artemi-s, dy, f., u Řeků bohyně lovu.
3762
Artemis Svazek: 5 Strana: 0918
Artemis. Vz Vlšk. 221., 227., 11., 12.
3763
Artemisi-a Svazek: 1 Strana: 0034
Artemisi-a, e, f., manželka Mausoleova.
3764
Artemisi-um Svazek: 1 Strana: 0034
Artemisi-um, a, n., mys v severní Euboei.
3765
Arterie Svazek: 1 Strana: 0034
Arterie, e, f, pulsovní žíla. Vz Žíla.
3766
Arterie Svazek: 5 Strana: 0918
Arterie. Přidej: Arterie jsou pružné rourky krevní, jimiž živná krev ze srdce do celého těla se rozvadí. Km. Vz S. N., Kram. Slov.
3767
Arteriektasia Svazek: 7 Strana: 1187
Arteriektasia, e, f. =
rozšíření tepen. Vz Ott. II. 322.
3768
Arteská Svazek: 5 Strana: 0918
Arteská studné. Přidej: Vz KP. III. 46., II. 98., S. N.,
Hř. 1., Schd. II. 145., Kram. Slov. 20. Mají jm. od hrabství Artois ve Francii, poněvadž tam nejvíce vrtány byly. Kram. Slov.
3769
Artéská studně Svazek: 1 Strana: 0034
Artésk
á studně = vrtaná. Rk. Artesi- scher Brunnen.
3770
Arthralgie Svazek: 5 Strana: 0918
Arthralgie, e, f. =
bolesť kloubná. Vz Slov. zdrav. I. 15.
3771
Arthritis Svazek: 5 Strana: 0918
Arthritis = dna,
zánět kloubů, hostec. Vz
S. N., Čs. lk.
3772
Arthrokace Svazek: 5 Strana: 0918
Arthrokace, e, f. =
vleklý zánět kloubu. Slov. zdrav. 1. 15.
3773
Arthrokok-us Svazek: 5 Strana: 0918
Arthrokok-us, a, m. =
bakterie. Čs. lk.
3774
Arthronci Svazek: 5 Strana: 0918
Arthronci = tělisko kloubní. Čs. lk.
3775
Artičok Svazek: 1 Strana: 0034
Artičok, vz Artišok.
3776
Artikul Svazek: 1 Strana: 0034
Artikul, u n. e, m., z lat.; člen, článek. Artikel.
A.,
časť hlavní řeči, písma. Hlavní a. neb punkt. V. A. víry. —
A.,
věc, zboží. — A
., časť vůbec. Čtyři a-vé Pražští, o které ... disputovali. V. —
A.,
člen v mluvnici: der, die, das, ó,
?, ??. Jg. —
Artikulace, e, f., = členění, článkování, člennosť, členit
osť. —
Artikulovaný = článk
ovaný, členitý, člán- k
ovitý. Rk.
3777
Artikul Svazek: 5 Strana: 0918
Artikul. Přidej: A co se druhého artikule dotyče. NB. Tč. 284. A. o moci, o pychu, o výtržnosti, o piva vaření. Vz Zř. zem. Jir. I. 20., O. 21., 24., Z. 26., C. 39. A-vé z majestatů, smluv, listů, z kněh a práv městských k svědomí jak se klásti mají? Ib. R. 44. —
Artikulové pražští, vz Tk. IV. 721., Tk. Ž. 219., Sbn. 506., 554., 758.
3778
Artikul Svazek: 7 Strana: 1187
Artikul, pl. a-ly a a-le. Gb. Ml. I. 78.
3779
Artikul Svazek: 8 Strana: 0006
Artikul, e. Velesl. Kal. 122., 125. a j., Háj. Herb. 37. V tomto a-li. Snm. I. 418., Bl. Gr. 163. Ty a-le. Ib. 426.
3780
Artikul Svazek: 9 Strana: 0005
Artikul, e, m., novoč. gt. -lu. Gb. H. ml. III. 2. 79. Podstatné artikule, v tom a-li. Mart. S. 8., 34., Kom. Ohláš. 9C.
3781
Artikulace Svazek: 5 Strana: 0918
Artikulace, e, f. =
článkování.
3782
Artillerie Svazek: 1 Strana: 0034
Artillerie, e, f., z lat. ars t
ollendi, umě- l
osť v házení. A. jezdecká, jízdná, p
olní, pevnostní, oblehací, pobřežní, technická. —
Artillerní: škola, park, train (trén), věda. S. N. — Vz Dělost
relectvo, Baterie.
3783
Artista Svazek: 1 Strana: 0034
Artista, y, m., z lat., umělec, Artist, Kün- stler. —
Artistický.
3784
Artista Svazek: 5 Strana: 0918
Artista. A-sté = mistři a studenti, za- bývající se uměními svobodnými (artes libe- rales, jež byly: grammatika s poetikou, rhetorika, dialektika, arithmetika, musika, geometrie, astronomie). Vz Enc. paed. 1. 382.
3785
Artista Svazek: 7 Strana: 1187
Artista, y, m. = člen velikého cirkusu. Nrd.
3787
Artisticky Svazek: 5 Strana: 0918
Artisticky = krasoumně, artistisch. Nz.
3788
Artistický Svazek: 5 Strana: 0918
Artistický =
krasoumný, artistisch. Nz.
3789
Artistský Svazek: 9 Strana: 0005
Artistsk
ý =
filosofický. A. fakulta.
3790
Artišok Svazek: 1 Strana: 0034
Artišok, artičok, u, m., z vlas. articiocco, rostlina, vlaský bodlák. Vz o původu: Mz. 99. A. obecný, fialový, červený, bělavý, vlaský n. cukrový. Jg. Artischoke, Garten- distel.
3791
Artišok Svazek: 5 Strana: 0918
Artišok. Přidej: Lat. cynara carduncu- lus (a. španělský, Ves. IV. 210.), cynara scolymus (a. obecný,
Ves. IV. 209.), kardus zahradní. Vz Mllr. 39., Schd. II. 284., Rstp. 935., Kk. 164., Čl. 103., Rosc. 129. Dle KP. III. 269. také
artičoka. Bodlavý a., stach- lige A. ; velký zelený, grosse grüne A.; veliký englický, grosse englische A.; fran- couzský, španělský; nadívané a-ky, gefüllte A-ken; a-ky dle způsobu hollandského, vla- ského, španělského (připravené); a-ky su- šiti, zadělati, omastiti, péci; a. au blane, ? la cr?m; a. opepřené
, v máselné omáčce. Šp. Kosmatka či spodek a-ku, der Arti- schockenboden. Šp. A. naložené, s majoné- sovou, s hollandskou omáčkou. Hsng.
3792
Artišokový Svazek: 5 Strana: 0918
Artišokový, artičokový, Artischocken-. A. salát, omáčka (englická), polívka, kaše, piré. Šp. A. sady. Osv. VI. 584.
3793
Artleb Svazek: 5 Strana: 0918
Artleb, a, m. = Arkleb. Pal. Rdh. I. 117.
3794
Artlus Svazek: 5 Strana: 0918
Artlus = Hartlieb. Gl. 3.
3795
Artografie Svazek: 8 Strana: 0533
Artografie, e, f., Artographie. KP. VIII. 380.
3796
Artolec Svazek: 5 Strana: 0918
Artolec, lce, m., Artholz, ves u Nové Bystřice v Budějovsku. PL.
3797
Artopae-us Svazek: 5 Strana: 0918
Artopae-us, a, m. A. Kašp. 1610. Vz Jg. H. 1. 530., Jir. Ruk. I. 24.
3798
Arummaculatum Svazek: 5 Strana: 0918
Arummaculatum = otrávení kořenem. Čs. lk. II. 104.
3799
Arvent Svazek: 10 Strana: 0554
Arvent, u, m. =
advent. Dšk. Sr, Huj. Progr. 15.
3800
Arvern-ové Svazek: 1 Strana: 0034
Arvern-
ové, ův, m., kmen gallský.
3801
Aryba-s Svazek: 1 Strana: 0034
Aryba-
s, nta, m., Foeničan.
3802
Aryldithiokarbamat Svazek: 10 Strana: 0006
Aryldithiokarbamat, v lučbě. Vz Vstnk. XII. 54.
3803
Arylhydroxylamin Svazek: 10 Strana: 0006
Arylhydroxylamin, u, m. v lučbě. Vz Vstnk. XI. 14.
3804
Arylthimočovina Svazek: 10 Strana: 0006
Arylthimočovina, y. f. Vstnk. XII. 54.
3805
Aryzmetika Svazek: 7 Strana: 1187
Aryzmetika, y, f. =
arithmetika. Sv. ruk. 13.
-ás koncovka lok. pl. místních jmen na
-ani: Lužás atd. Cf. Lokal, Šf. III. 577.—579.
3806
-ař Svazek: 7 Strana: 1186
-ař. Cf. Gb. Ml. I. 59. a násl.
3807
-ář Svazek: 7 Strana: 1186
-
ář. Cf. Gb. Ml. I. 59.,
-ař nebo -
ář? Zkrátka mohlo by se pravidlo říci takto: Užívejme vždy koncovky -
ář vyjímajíce ta dvouslabičná jména, ve kterých před -
ař jest jen jedna souhláska. Km. 1882. 572.
3808
-ář Svazek: 9 Strana: 0005
-
ář: popelář: Sr. Lor
. 34., List. fil. 1900. 223.
3809
-ař, -ář Svazek: 8 Strana: 0006
-ař, -ář. Kořenná slabika se mnohdy krátí (nepovídá kdy). Vz Gb. H. ml. I. 594. Cf. List. fil. 1895. 73.
3810
-ař, -ář Svazek: 10 Strana: 0005
-ař,
-ář konc. ve spisech Husových. Vz List. fil
. XXVII. 222.
3811
-ářka Svazek: 1 Strana: 0033
-ářka. Příp
ona jmen podstatných rodu žen., kovářka, Vz Tvoření sl
ov.
3812
1. -as Svazek: 1 Strana: 0034
1. -
as (así.).
Přípona jmen podstatných rodu muž.: chuďas, koňas, Jg., D., lotras, maňas, mamlas, ďas, (belasý). Mkl. B. 319. Vz Tvoření slov. —
Staroklassická jména v -as s předcházející souhláskou se skloňují, od- v
rhne-li se -
as, jako sluha, vozka, despota. Vz
-a, Despota. Pelopid-as, y. Jiní je sklo- ňují dle 1. muž. sklonění (Páv): Pelopid-as, a, Protagor-as, a. — Jména v -
eas ukončená sklánějí se dle 2. muž. vzorce (Hráč): Aene-as, e, ovi, ale v akk , vok. a instr. dle ,Despota': Aene-u, -o, -ou; jiní dle ,P??': Aene-as, a. Koncovka -as u jmen cizích měnívala se někdy v -áš: Aeneas — Aeneáš, Izaiáš, Barnabáš, Thoáš, Epaminondáš, Jonatháš.
3813
2. -ás Svazek: 1 Strana: 0034
2. -
ás. Přípona starého lokalu pl.
-ás zachovala se u jmen v -
any až do druhé čtvrtiny 13. stol.: Dolás, Tuřás, Lužás, Polás, m. Dolách, Lužách,Polách. Mkl. — Šb. Lit. 78.
3814
3. As Svazek: 1 Strana: 0034
3.
As, u, m.; římská váha, mající 12 uncí; nejmenší zlatnická váha; římská mince, asi 3 krejcary; jednička na kostce; as, eso, touš v kartách; v hudbě snížené
a.
3815
-as Svazek: 5 Strana: 0918
-as. Vz Brt. D. 146.
3816
-ás Svazek: 5 Strana: 0918
-
ás. Přidej: Merkwürdig ist der in den Urkunden des 11.—13. Jahrh. auftauchende pl. Lokal auf
-ás: Dolás, Lužás, Polás für Dolách, Lužách, Polách, worin das ursprüng- liche
s wie in tvýs Ž. wit, 64. 4. für tvých erhalten ist und -ách für -anech steht. Mkl. W. 340. Cf. Bž. 83.
3817
1. As Svazek: 5 Strana: 0918
1.
As =
římská mince. Přidej: Vz Vlšk. 302., 305., 310., S. N.
3818
3. As Svazek: 5 Strana: 0918
3.
As = o půl tonu snížené
a. Mlt.
3819
As Svazek: 8 Strana: 0006
As =
až. V Rohožné. Čes. 1. V. 365.
3820
-ás Svazek: 8 Strana: 0006
-ás v lok. pl. u názvů místních na -any vycházejících, vz Mus. fil. I. 392., Gb. H. ml. I. 484. Jak se lokaly v -ás místních jmen na německé tvary převáděly? Vz Črn. Př. 38., 39.
3821
-as Svazek: 9 Strana: 0005
-a
s: mamlas, chuďas atd. Sr. Lor. 36.
3822
-ás Svazek: 9 Strana: 0005
-ás koncovka lok. pl. v strč.: v Dolás. Vz Gb. H. ml. III. 1. 77., -ach (zde).
3823
4. As, asi Svazek: 1 Strana: 0034
4.
As,
asi. 1 =
okolo, více méně, snad, skoro, etwa, irgend, ungefähr, Beiläufig. Byl zde asi před hodinou. D. Co pak asi řekne? D.;2. =
aspoň, zum wenigsten, doch. Ty mne asi nezlob. Us. — Tkad., Dal., St. skl.; 3. =
ačkoli, obgleich, wenn auch. Ví o tom, asi tam nebyl. Ros. —
Jg.; 4. =
třebas, viel- leicht. On tam asi půjde. Ros.; o.
s ,
by'
ve větách hlavních značí možnost. Které zlo bylo by as větší než špatný přítel? —
V latině conj. praes. n. pft.;
v řečt. opt. s
&v. Vn.
3824
2. As, asi Svazek: 5 Strana: 0918
2.
As, asi. K významu
as
poň přidej pří- klady : Račte mně as tělo dáti mého sy- náčka milého. Hr. rk. 171. A pakli by svého bludu nechtěl zbýti, ale as a tovarišóv ne- jměl by v něm ; As a jedné věci nauč se v měsieci; Ale obecně každý najméň as a tak má Boha milovati, aby .... Št. Kn. š. 2., 12., 36.
3825
Asa Svazek: 1 Strana: 0034
Asa = as, aspoň. Výb. I. Má každý asa jednu v rok zpoviedati sě. Št. — Kat. 1921., 2938. — 2.
Asa, y, f. A. smrdutá, v
onná. Kh. Asa foetida (asa smrdutá), čertov
o lejn
o (hustá šťáva v lékárnách). Rk. A. v
onná, Benzoe. Jg.
3826
Asa Svazek: 5 Strana: 0918
Asa = as,
aspoň, zastar. Přidej: Aby ho asa mučením trýzníce premohli. Pass. 14. sto-
letí. Asa nazov mě: otec mój. BO. Nechať
asa jde s námi Amon bratr mój; A protož
máš-li co mezi rukama, asa pět bochencóv
daj mi. Bj. Smiluj sě asa sama nad sebú.
Pass. 493. Nemůžeš-li déle. asa tak dlúho
prodli. Ib. 486. Za Výb. I. přidej: 728. —
3827
Asa Svazek: 5 Strana: 0918
Asa, y, f., vz Assa, S. N.
3828
Asa Svazek: 7 Strana: 1187
Asa =
aspoň. Aby a. v neděli. Arch. VII. 303. —
A. =
asi. Galej dvanácti kro- čejí a. na šíř. Výb. II. 1121.
3829
Asa Svazek: 8 Strana: 0006
Asa =
aspoň. Chč. S. 135.
3830
Asa Svazek: 10 Strana: 0006
Asa =
asi. Utržila asa osm peněz. Frant. 20. 9.
3831
Asa-poně Svazek: 9 Strana: 0424
Asa-poně =
alespoň, wenigstens, zastr. Vz Gb. Slov. 18.
3832
Asaponě Svazek: 10 Strana: 0006
Asaponě = tarnen,
přece; saltem,
aspoň. Vz Pat. Jer. 142.
3833
Asasa Svazek: 9 Strana: 0424
Asasa (?) =
aspoň, zastr. Vz Gb Slov. 18.
3834
Asbest Svazek: 1 Strana: 0034
Asbest, u, m., z řec.
????????, ? o
hni nezkazitelný. Jg. Vz Osinek.
3835
Asbest Svazek: 5 Strana: 0918
Asbest. Přidej: Vz Bř. N. 174., Schd. II. 49., KP. III. 11., S. N., Kram. Slov. 21.
3836
Asbestokaučukový Svazek: 10 Strana: 0006
Asbestokaučukový. Nár. list. 1903. č. 243. 17.
3837
Asbestovec Svazek: 8 Strana: 0006
Asbestovec, vce, m., Amiantoid, nerost, Sterz. I. 141.
3838
Asbestový Svazek: 5 Strana: 0918
Asbestový, Asbest-. Turínské výrobky asbestové z dlouhých šedých vláken; A. ucpávky. Wh.
3839
Asbestový Svazek: 8 Strana: 0006
Asbestový. A. papír. KP. VIII. 108.
3840
Asciburgi-um Svazek: 1 Strana: 0034
Asciburgi-
um, a, n., mě. v Gallii.
3841
Ascit-es Svazek: 5 Strana: 0918
Ascit-es, u, m., vodnatelnosť břišní. Slov. zdrav.
3842
Ascita Svazek: 5 Strana: 0918
Ascita, y, f., ze střlat. eseitas, jsoucnosť bez zevnější příčiny, vlastnosť býti sám sebou (a se). Barták.
3843
-ásek Svazek: 8 Strana: 0006
-ásek, příp. jmen osob.: Holásek, Vonásek, Pavlásek. Vz Kbrl. Dmžl. 13. a Kbrl. Sp. 11.
3844
Asekulací Svazek: 10 Strana: 0006
Asekulací m. asekurace. Us. Dšk. Km. 6
.
3845
Asenda Svazek: 7 Strana: 1187
Asenda, y, f. = odvod, z Assentirung. Val. Slavč. 94. a j. tam.
3846
Asfalt Svazek: 1 Strana: 0035
Asfalt u, m., živice, pryskyřice zemní, zemská smola, židovská smola, židovské klí. Rk. Asphalt, Bergpech. Vz Pryskyřice zemní.
3847
Asfalt Svazek: 5 Strana: 0918
Asfalt, das Erdpech, Erdharz. Přidej : A. jest okysličený stuhlý petrolej. Krč. 850. Místo
zemní navrhuje se v Km. II. nový běh 206.:
kamenná pryskyřice či smola (skalní smola. Bř. N. 232.). Vz Pryskyřice. A. sválený (asfalt comprimé), hlazený (a. coulé). Zpr. arch. VIII. 97. Ostatně vz Bř. N. 232., KP. III. 147., Šfk. 513., 534., Schd. II. 62., Krč.
G. 204., Schd. I. 426., S. N., Kram. Slov. 21.
3848
Asfalten Svazek: 5 Strana: 0919
Asfalten, u, m
. V etheru rozpuštěný asfalt zůstavuje
asfalten, který v terpenti- nové silici se rozpouští. Bř. N. 232.
3849
Asfaltování Svazek: 5 Strana: 0919
Asfaltování, die Asphaltirung. A. ulic. Us. Pdl.
3850
Asfaltovati Svazek: 5 Strana: 0919
Asfaltovati, asphaltiren (asfaltem po- kryti).
— co: ulici, stanoviště fiakrů. Stat. př. kn. 1874. 118.
3851
Asfaltovina, y Svazek: 5 Strana: 0919
Asfaltovina, y
, f., die Asphaltanstrich- masse. Us. Pdl.
3852
Asfaltovník Svazek: 8 Strana: 0006
Asfaltovník, a, m., Asphaltarbeiter. Sterz.
I. 256.
3853
Asfaltový Svazek: 5 Strana: 0919
Asfaltový, Asphalt-. A. barva, fermež, Wld., hmota k nátěru lepenkových střech, Wh., dlažba, malta, lepenka, papír, Zpr. arch. VIII. 97., 99., nátěr, krytina. Us. Pdl.
3854
Asfodel Svazek: 5 Strana: 0919
Asfodel, u, m., z řec.
áocpóóeloc, bylina liliová, das Asphodill. Lpř. Slov. I. 100.
3855
Asfyxie Svazek: 5 Strana: 0919
Asfyxie, e, f. =
zdánlivá smrť, Cs. lk. V. 2.,
nemožnost dýchání, zadušení. Vz Slov. zdrav. I. 15., S. N.
3856
Aschvalpový Svazek: 8 Strana: 0006
Aschvalpový špensr. Světz. 1893. 398.
3857
Asi Svazek: 1 Strana: 0035
Asi, vz As.
3858
Asi Svazek: 9 Strana: 0005
Asi = saltem, aspoň. Smilujte se a. vy. Žalt. pod. 139 b. 9.
3859
Asi-a Svazek: 1 Strana: 0035
Asi-a, Asie, e, f. — Asian, Asiat, a, m. — Asianka, y, f. — Asijský lépe než: asi- atský, asiatický, asianský.
3860
Asia Svazek: 5 Strana: 0919
Asia =
as
a, aspoň, zastr. Dal. 50., Anth. Jir. I. 3. vyd.XXXIII.
3861
Asian Svazek: 5 Strana: 0919
Asian, a, m., der Asier.
3862
Asianka Svazek: 5 Strana: 0919
Asianka, y, f., die Asierin.
3863
Asianský Svazek: 5 Strana: 0919
Asianský, vz Asia.
3864
Asiat Svazek: 5 Strana: 0919
Asiat, a, m., pl. -té. Asiaté. Pal. Rdh. II. 6.
3865
Asiatický Svazek: 5 Strana: 0919
Asiatický, vz Asia.
3866
Asiatský Svazek: 5 Strana: 0919
Asiatský, vz Asia.
3867
Asiatský Svazek: 10 Strana: 0006
Asiatský týká se Asiatů, Asianů,
asijský týká se Asie. Mš.
3868
Asiderit Svazek: 5 Strana: 0919
Asiderit, u, m. Stč. Zmp. 252.
3869
Asie Svazek: 5 Strana: 0919
Asie. Dodej: Vz Enc. paed. I. 384., S. N.
3870
Asijský Svazek: 10 Strana: 0006
Asijský, vz předcház. Asiatský.
3871
Asini-us Svazek: 1 Strana: 0035
Asini-us, a, m., = jméno rodu řím., z ně- hož proslul C. Asinius Pollio, řečník, básník a literat výtečný, přívrženec C. Caesara a potom Augustův. Založil první veřejnou knihovnu v Římě.
3872
Asinus Svazek: 9 Strana: 0424
Asinus, lat., vz Osel.
3873
Asisponi Svazek: 7 Strana: 1187
Asisponi =
aspoň. U Sobotky. Čch. P. cest. 93.
3874
Askalin, u Svazek: 10 Strana: 0006
Askalin, u
, m. — staronorský peníz. Na zavraždění prostého šlechtice stanovena byla sazba na 1440 a-nů. Nár. list. 26, 7
. 1896.
3875
Askani-us Svazek: 1 Strana: 0035
Askani-us, a, m., syn Aeneův.
3876
Askesa Svazek: 5 Strana: 0919
Askesa, y, f., řec. =
tužení a cvičení těla; v době křesť. = konání ctností k do- sažení mravní dokonalosti a blaženosti. Vz v Enc. paed. I. 385.
3877
Asket Svazek: 1 Strana: 0035
Asket, a, m., z řec, kajicník, pobožnik. Rk.
3878
Asketický Svazek: 5 Strana: 0919
Asketický, z řec., erbaulich, ascetisch. A. život.
3879
Asketika Svazek: 5 Strana: 0919
Asketika, y, f., řec. = cvičení v pobož- nosti, rozjímání, modlení, v náboženském se tužení, die Tugendlehre. Vz Enc. paed. I. 386., S. N.
3880
Asklepi-us Svazek: 1 Strana: 0035
Asklepi-us, a, m., Aeskulap, u Řekův a Římanův Bůh lékařův. Rk.
3881
Asklepiad-es Svazek: 1 Strana: 0035
Asklepiad-
es, a, m., jméno řec. — Askle- piadský verš. Verš a. menší s rozlukou po prvním choriambu :
S- Ü __ v u 1- I _. u ? _ ? "?· Verš a. větší s rozlukou po obou prvních choriambech:
_L M _UUj^!|j_uu_' il __ u u __ u u. Vz Mk. Ml. 3 20.; Zk. Ml. II. 198.; Sš. 21.; S. N.
3882
Asklepiadik Svazek: 5 Strana: 0919
Asklepiadik, u, m. = asklepiadský verš. Dk.
3883
Asklepiadský Svazek: 5 Strana: 0919
Asklepiadský verš. Přidej : KB. 6.
3884
Askr-a Svazek: 1 Strana: 0035
Askr-
a, y, f., místo u Helikona, rodiště Hesiodovo.
3885
Aský Svazek: 7 Strana: 1187
Aský, vz Achský (2. dod.),
3886
Asla Svazek: 9 Strana: 0424
A
sla(?), y, f., medus, nějaký
kámen, zastr. Vz Gb. Slov. 19.
3887
Asla Svazek: 10 Strana: 0006
Asla, y, f., inter lapides. Rozk. P. 123. (Mš.
Slov
. )
3888
Asmanit Svazek: 5 Strana: 0919
Asmanit, u, m. =
zrna kyseliny křemi- čitě o povětroních kamenech. Vz Bř. N. 186.
3889
Asmodej e Svazek: 5 Strana: 0919
Asmodej e, m. =
zlý duch,
rušitel man- želského pokoje, der Asmodi. Vz Azmodeus, S. N.
3890
Asna Svazek: 9 Strana: 0005
A
sna = snad. Slov. Phľd. 1898. 117.
3891
Asnad Svazek: 5 Strana: 0919
Asnad = snad. Koll. Tedy zdálo se ně- kterým Jerusalemanům, že a. již náčelníci poznali jej Kristem či messiášem býti. Sš. J. 127. Domnělí se, že a. nyní provolá jej lid za messiáše. Sš J. 123. Mravec jej tú radu dal, aby zaň len išla, aby ľudia ne- lekli, že je a. pyšná. Sb. sl. ps. II. 1. 24.
3892
Asnyk Svazek: 7 Strana: 1187
Asnyk A. Cf Bačk. Př. 54.
3893
Asop-us Svazek: 1 Strana: 0035
Asop-
us, a, m., řeka v Boeotii v Řecku.
3894
Aspalt Svazek: 9 Strana: 0424
Aspalt, u, m
. =
asfalt, Judenpech, zastr. Vz Gb. Slov. 19.
3895
Asparagin Svazek: 5 Strana: 0919
Asparagin, u, m , v lučbě, der Aspara- gin. Nz. A. ammonatý, asparaginsaurer Am- moniak. Šp. Vz Šfk. Poč. 491., S. N.
3896
Asparagin Svazek: 10 Strana: 0006
Asparagin, u, m., v lučbě. Vstnk. X
II. 52.
3897
Asparaginová Svazek: 5 Strana: 0919
Asparaginová kyselina, die Asparagin- säure. Nz.
3898
Aspasi-a Svazek: 1 Strana: 0035
Aspasi-a, e, f., milenka Perikleova.
3899
Aspekt Svazek: 5 Strana: 0919
Aspekt, u, m. = pohled; v astrologii = vzájemné postavení oběžnic ve zvířetníku. Vz S. N.
3900
Aspekt Svazek: 5 Strana: 0920
Aspekt, u, m. =
aspekt. Má špatné a-ty = vyhlídky, naději. Us.
3901
Asper Svazek: 1 Strana: 0035
Asper, lat.. Drsný, ostrý. — Accentus asper, přízvuk ostrý.
3902
Asperelka Svazek: 5 Strana: 0919
Asperelka, y, f. A. dobrovonná, ma- rynka vonná, mařinka vonná, svízel voňavý, asperula odorata, der Waldmeister. Mllr. 18.
3903
Aspermatism-us Svazek: 5 Strana: 0919
Aspermatism-us, u, m., řec. = stav muže, který při souložení nemůže vepraviti semeno do rodidel ženy. Vz Slov. zdrav. I. 15.
3904
Aspern Svazek: 1 Strana: 0035
Aspern, vesnice v Rakousich východ. od Vídně na břehu Dunaje, Ošpra.
3905
Aspi-s Svazek: 5 Strana: 0919
Aspi-s, da, m. =
had. Nad hadem aspi- dem a baziliškem choditi budeš. ŽKl. Jir. Anth. I
. 3. vyd. 7. Had a. Ž. wit. 93. 3.
3906
Aspidový Svazek: 5 Strana: 0919
Aspidový. A. jed, venenum aspidum. Z. wit. 13. 3.
3907
Aspik Svazek: 5 Strana: 0919
Aspik, u, m.
huspenina, rosol, der Aspik. A. bílý, červený, z úhoře, rybí, z husích jater, z pečeného zajíce, z kuřete, z ka- pouna, z koroptve, z mořského raka; forma na aspik. Šp. Vz Kram. Slov. 21.
3908
Aspikový Svazek: 5 Strana: 0919
Aspikový, Aspik-. A. obruč, řízek, die Aspikschnitte, zub, -zacke, forma na a-vý obložek, die Aspikbordureform. Šp.
3909
Aspirace Svazek: 5 Strana: 0919
Aspirace, e, f., z lat. =
nádech, přídech, vz S. N.;
žádost, touha, die Aspiration. —
A. =
vyssávání chorobných výměšků a sra- ženin aneb chorobně nahromaděných nor- malních tekutin ż různých části těla. V z Slov. zdrav. 15.
3910
Aspirant Svazek: 1 Strana: 0035
Aspirant, a, m., z lat., čekatel, žadatel úřadu. Rk.
3911
Aspirant Svazek: 7 Strana: 1187
Aspirant, a, m. = čekatel úřadu.
3912
Aspirantka Svazek: 5 Strana: 0919
Aspirantka, y, f. =
čekatelka, žadatelka nějakého místa, úřadu. Us. S. N.
3913
Aspiratae Svazek: 1 Strana: 0035
Aspiratae, lat., souhlásky němé s pří- dechem vyslovované. Rk.
3914
Aspirator Svazek: 5 Strana: 0919
Aspirator, u, m., v lučbě, ku př. u Re- gnaultova hygrometru. Mj. 147., Nz. Cf. Šfk. Poč. 77. —
A. =
vdechovadlo, der Aspira- tor. Čs. lk. V. 160. —
A. =
nástvoj, jímž tekutiny chorobným způsobem v těle lidském nahromaděné vyssáváme. Vz Sl. zdrav. I. 15., S. N.
3915
Aspirovati Svazek: 7 Strana: 1187
Aspirovati = čekati na udělení úřadu.
3916
Aspom Svazek: 8 Strana: 0007
Aspom =
aspoň. V. Revúce na Slov. Phľd. 1893. 561.
3917
Aspoň Svazek: 1 Strana: 0035
Aspoň, adv. =
alespoň, nejméně, V., (u čísel a jinde); k důraznému vytknutí jednotlivého slova: mně a. zdá se to býti pravdivé. Nt. Dvéře zavři, závorku zastrč aneb kličku aspoň. Kom. Někdy jednou a. V. Kde Satan víc nemůž, a. zasmradí. Prov. —
A., =
asi. Vlasta a. s padesáti na ně se obořila. Haj.
3918
Aspoň Svazek: 5 Strana: 0919
Aspoň =
alespoň. Št. Kn. š. 3. Přidej: Aby asponě věděli, kým jest a kterak to šlo. Arch. II. 268. Smilujte se nade mnú, aspoň vy, přietelé moji. BO.
3919
Aspoň a Svazek: 10 Strana: 0006
Aspoň a. Pán Buoh lidem odjímá zbožie, aby aspoň a tiem dotknuti jsúce jej milo- vali. Gest. B. 58a. (Mš. Slov. )
3920
Asponě Svazek: 10 Strana: 0006
Asponě =
aspoň. Diablové prosili sú, aby a. v svině vjíti připuštěni byli. Vít 98a. (Mš. Slov. ).
3921
Asponi Svazek: 10 Strana: 0006
Asponi =
aspoň. Gl. roudn. 28b. (Mš. Slov. ).
3922
Aspra Svazek: 9 Strana: 0005
A
sp
ra, y, f., mince. Dač. I. 359.
3923
Aspry Svazek: 1 Strana: 0035
Aspry, Ošpra. Vz Aspern.
3924
Assa Svazek: 5 Strana: 0919
Assa, vz Asa. Přidej: Něm.: stinkender Asant, der Teufelsdreck. Vz také Šfk. 536., Schd. I.
407.
3925
Assanace Svazek: 5 Strana: 0919
Assanace, e, f., lat. = soujem výkonů čelících k tomu, aby poměry obydlených míst staly se zdraví lidskému co možná prospěšnými. Slov. zdrav. I. 16.
3926
Assanace Svazek: 7 Strana: 1187
Assanace měst = takové upravení měst, aby vyhovovala zdravotním potřebám. Vz Ott. II. 899.
3927
Assapan Svazek: 5 Strana: 0919
Assapan, a, m., pteromys volucella, der Assapan. Brm. Živ. zv. I. 2. 301.
3928
Assarak-us Svazek: 1 Strana: 0035
Assarak-us, a, m. král Frygie, syn Troův.
3929
Assaut Svazek: 10 Strana: 0006
Assaut (asó), fr. — útok, v šermu i volný potyk. Ott
II. 902.
3930
Asse Svazek: 10 Strana: 0554
Asse =
až se. A. budou pást. Hoš. Pol. II. 18., 131.
3931
Assegno Svazek: 5 Strana: 0919
Assegno (asseňo, it.) =
assignace, po- ukázka (na peníze), die Anweisung, Assi- gnation; kupecky. Kh.
3932
Assekurace Svazek: 1 Strana: 0035
Assekurace, e, f., pojištění proti ohni, krupobití, povodni, na život. —
Assekurační společnost = pojišťovací. Assecuranz, Asse- curation. —
Assekurant, a, m. = pojistitel;
assekurat, a, m.= pojištěnec. —
Asseku-
rovati = pojistiti. Rk. Assecuriren, ver- sichern.
3933
Assekuračnictví Svazek: 1 Strana: 0035
Assekuračnictví, n. A. znalý. Us.
3934
Assekurat Svazek: 5 Strana: 0919
Assekurat, a, m. =
pojištěný, der Ver- sicherte. Kh. Vz Assekuraee, S. N.
3935
Assent Svazek: 5 Strana: 0919
Assent, u, m. =
odvod.
3936
Assentní Svazek: 1 Strana: 0035
Assentní list = odvodní 1. —
Assentovati = odváděti k vojsku. —
Assentýrka, y, f. = odvod k vojsku. Rk. Assentirung.
3937
Assessor Svazek: 1 Strana: 0035
Assessor, a, m., z lat., přísedící (u soudu). Rk.
3938
Assessor Svazek: 5 Strana: 0919
Assessor. — 2. A. na Litvě = správce krajské policie. Kká. Td. 372.
3939
Assibilace Svazek: 7 Strana: 1187
Assibilace. Vz Ott. II. 906.
3940
Assibilata Svazek: 7 Strana: 1187
Assibilata, y, f. = hláska složená (druhá jest sykavka): c = t + s, č = t + š, dz = d + z, dž = d + ž. Gb. Ml. II. 194.
3941
Assietka Svazek: 5 Strana: 0919
Assietka, y, f. —
Assyetky =
pochoutky na talíři, hlemýždi, sardelky, kaviar, mo- zeček, ustřice a p. Hnsg., Šp.
3942
Assiette Svazek: 1 Strana: 0035
Assiette, fr., (asiett), talířek. S. N.
3943
Assignace Svazek: 1 Strana: 0035
Assignace, e, f., z lat., ukázka, poukázka (papírový peníz). Řk. Assignation.
3944
Assignant Svazek: 5 Strana: 0919
Assignant, a, m. =
kdo poukázku činí. V obchodní ukázce, poukázce (assegno), kdo
assignatovi rozkazuje, aby někomu třetímu
(assignatorovi, osobě nebo firmě) vyplatil assignovanou poukázanou summu. Kh. Vz S. N.
3945
Assignat Svazek: 5 Strana: 0919
Assignat, a, m., vz Assignant. —
A., u, m. = poukázka obyč. na určitou částku drobných peněz. Vz Kram. Slov. 21.
3946
Assignator Svazek: 5 Strana: 0919
Assignator, a, m., vz Assignant.
3947
Assimilac-e Svazek: 1 Strana: 0035
Assimilac-
e, e, f., z lat., spodobení, připodobení. Vz Spodobení. —
Assimilovati = spodobniti, připodobniti. Rk. Assimiliren.
3948
Assimilace Svazek: 8 Strana: 0007
Assimilace samohlásková na Slov. Yz Pastr. L. 106.
3949
Assimilace Svazek: 9 Strana: 0424
Assimilace pádů ve spisovné řeči Pala- ckého: ke stu hřivnám atd. Vz Mtc. 1901. 262.
3950
Assimilační Svazek: 5 Strana: 0919
Assimilační, Assimilations-. A. činnosť, práce, výrobky. SP. IL 99., 131., 135.
3951
Assistenc-e Svazek: 1 Strana: 0035
Assistenc-
e, e, f., z lat., pomoc, podpora. Assistenz. —
Assistent, a, m., pomocník, příručí. —
Assistovati, pomáhati někomu. Rk. Assistiren.
3952
Assistent Svazek: 5 Strana: 0919
Assistent. Přidej: A. duchodenský, der Rentamtsassistent, účetní, Rechnungs-, les- ního ředitelství, Forstdirektions-. Sl. les.
3953
Assistentství Svazek: 5 Strana: 0920
Assistentství, n. =
úřad assistentův. Osv. I. 62.
3954
Associace Svazek: 1 Strana: 0035
Associace, e, f., z lat. spolčení, sdruženi, spolek, družstvo. Rk. Association.
3955
Associace Svazek: 5 Strana: 0920
Associace Přidej: A. sluje vůbec nějaké sdružení se k lepšímu úspěchu nějakého podniku. Km. A. ve smyslu psychologickém jest splynutí představ, které současně na vědomí naše působily. Km. A. představ. Vz Listy filol. IV. 255., Jg.
Slnosť. 33.
3956
Associační Svazek: 5 Strana: 0920
Associační =
spolkovní. A. právo.
3957
Associanism-us Svazek: 9 Strana: 0005
Associanism-us, u, m. Vz Krč. Assoc. 3., 5., 107.
3958
Associanistický Svazek: 9 Strana: 0005
Associanistick
ý. A. směr psychologie. Krč. Assoc. 4.
3959
Associatio Svazek: 7 Strana: 1187
Associatio idearum. Vz Jg. Slnosť. 33.
3960
Associe Svazek: 5 Strana: 0920
Associe, e, m, fr. =
společník, účastník, druh, der Gesellschafter, Handlungsgenosse; kupecky. Kh.
3961
Associovati co Svazek: 9 Strana: 0005
Associovati co
: představy. Krč. Assoc. 14-
3962
Assonanc-e Svazek: 1 Strana: 0035
Assonanc-
e, e, f., z lat., Assonanz, sou- znění jest tehdy, když se slova toliko v sa- mohláskách srovnávají. Čiň dobře a právě, neboj se císaře ani krále. Zk. Vz Zk. Ml. II, str. 173.; Mk. Ml. 295.; Sš. 39.; S. N. —
3963
Assonance Svazek: 5 Strana: 0920
Assonance. Přidej: Vz Jir. Nkr. 98., S. N. A. slabá, silná, osobitná, spojovací. Dk.
P. 398.
3964
Assortiment Svazek: 5 Strana: 0920
Assortiment (assortiman),u, m. =
sklad rozdílného zboží, ein Waarenlager mit ver- schiedenen Waarensorten versehen. Kh., S. N.
3965
Assortovati Svazek: 5 Strana: 0920
Assortovati =
zbo
ží dle druhů rozděliti, die Waaren nach Sorten ordnen;
rozličným zbožím opatřiti, mit Waaren wohl versehen; kupecky.
3966
Assyndeton Svazek: 7 Strana: 1187
Assyndeton. Vz Jg. Slnosť 71.
3967
Assyri-e Svazek: 1 Strana: 0035
Assyri-
e, e, f., země v Asii. —
Assyřan, a, m. —
Assyřanka, y, f.—
Assyrský. A. země. V.
3968
Assyrolog Svazek: 5 Strana: 0920
Assyrolog, a, m. = znalec assyrské řeči a literatury.
3969
Assyrský Svazek: 5 Strana: 0920
Assyrský. Přidej: A. stoh. Vz
KP. I. 112., S.
N.
3970
Astant Svazek: 8 Strana: 0007
Astant, a, m., z lat. adstans = pomocník sluhy při spolcích literátův. Wtr. Živ. c. 963.
3971
Astant Svazek: 9 Strana: 0424
Astant, a, m., z lat. adstans =
běhoun, žák, který odešel ze školy bez listu pro- pouštěcího. Wtr. Part. 371. Sr. Kustoš.
3972
Astarod Svazek: 7 Strana: 1187
Astarod, a, m., jm. ďábla. Výb. II. 474.
3973
Astatický Svazek: 5 Strana: 0920
Astatický, ve fysice,
nestojící, pohyblivý, unruhig, astatisch. A. jehla (složená magne- tická, magnetická střelka), astatische Nadel (Magnetnadel). Nz., Mj. Vz KP. II. 192. A. regulator. Zpr. arch.
3974
Aster Svazek: 5 Strana: 0920
Aster, lat. =
hvězdník, rostl. Čl. 101.
3975
Asterie Svazek: 5 Strana: 0920
Asterie, e, f
. =
hvězdnatý safír. Osv. I. 670., S. N.
3976
Asterisk Svazek: 5 Strana: 0920
Asterisk, u, m. =
hvězdička (*) v písmě, v knize, jížto se něco poznačilo, der Aste- risk. Kh.
3977
Asterism-us Svazek: 5 Strana: 0920
Asterism-us, u, m., z řec. Prohlížíme-li některé nerosty v určitých směrech, ukazují zvláštní silnější nebo slabší záři v podobě paprsků, kroužků a jiných tvarův a tento zjev zoveme a. Bř. N. 70., 71.
3978
Asteroid Svazek: 5 Strana: 0920
Asteroid, u, m. =
planetoid, malá oběž- nice, der Asteroide. Také se přihodilo, že od hlavního těla odtržené hmoty v jedno těleso se neshlukly, nýbrž ve veliké množ- ství malých světových těles se rozdělily, které pod jménem asteroidů jako hejna ma- lých planet skoro v stejné vzdálenosti od slunce kolují. Schd. II. 89. Cf. Stč. Zmp. 158., 224., 227., Schd. I. 246., S. N.
3979
Asteroidní Svazek: 5 Strana: 0920
Asteroidní, Asteroid-. A. sbor, prstenec. Stč. Zemp. 225., 226.
3980
Asthenický Svazek: 5 Strana: 0920
Asthenický =
slabý, schwach, asthe- nisch.
3981
Asthenie Svazek: 5 Strana: 0920
Asthenie, e, f., řec. =
slabosť, Kraftlosig- keit, Schwäche, Asthenie, f. Vz Slov. zdrav. I. 17., S. N.
3982
Asthenopie Svazek: 5 Strana: 0920
Asthenopie, e, f. =
slabozrakosť.
3983
Asthma Svazek: 1 Strana: 0035
Asthma, gt. asthmata, n., řec, záduch, dýchavice. Rk.
3984
Asthma Svazek: 5 Strana: 0920
Asthma. Přidej : Vz Slov. zdrav. I. 17., S. N.
3985
Astigmatism-us, u Svazek: 5 Strana: 0920
Astigmatism-us, u
, m., nemoc oční. Vz Slov. zdrav. I. 7.
3986
Astomie Svazek: 5 Strana: 0920
Astomie, e, f., řec. =
bezústí. Vz Slov. zdrav. 1. 17.
3987
Aston, a Svazek: 5 Strana: 0920
Aston, a
, m. A, Zachar. 1601. Vz Jg. H. 1. 530.
3988
Astra Svazek: 7 Strana: 1187
Astra, květina. Vz Č. Kn. š. 264
3989
Astradamský Svazek: 8 Strana: 0007
Astradamský. A. sukno. Arch. XIII. 418.
3990
Astrae-a Svazek: 1 Strana: 0035
Astrae-
a, e, f., Bohyně spravedlnosti.
3991
Astrae-us Svazek: 1 Strana: 0035
Astrae-us, a, m., jeden z Titánův.
3992
Astraea Svazek: 5 Strana: 0920
Astraea, e, f.,
obežnice. Vz Schd. I. 247.
3993
Astragál Svazek: 5 Strana: 0920
Astragál, u, m. = římsa komponová z prutů
a proutků. Lehner.
3994
Astragánka Svazek: 10 Strana: 0006
Astragánka, y, f.,
čepice. Val. Ces. 1
. XIII. 76.
3995
Astrachan Svazek: 1 Strana: 0035
Astrachan, a, mě. v Rusích. —
Astra- chaňan, a, m. —
Astrachanský. — Astra- chaňka (čepice s beránkem). Rk.
3996
Astrachan Svazek: 10 Strana: 0006
Astrachan, u, m.,
astrachaň. A. na plá- štěnky. Nár. list. 28. /11. 1897. Vz násl.
3997
Astrachaň Svazek: 10 Strana: 0006
Astrachaň = velmi jemná kudrnatá ko- žešina beránčí barvy černé; aksamitová napodobenina této kožešiny. Ott. II. 923
.
3998
Astrachanka Svazek: 5 Strana: 0920
Astrachanka, y, f., vz Astrachan. U Ne- zamyslic na Mor.
astrikánka. Bkr.
3999
Astrakán Svazek: 8 Strana: 0533
Astrakán, u, m. A. bílý, červený. Nár. list. 1896. č. 279. Příl.
4000
Astrakanit Svazek: 5 Strana: 0920
Astrakanit, u, m., nerost. Vz Bř. 122.
