234001   Pomanúti Svazek: 2 Strana: 0731
Pomanúti, zastr., vz Pomenouti. Prk.

234002   Pomara Svazek: 2 Strana: 0731
Pomara, y, f., galeruca, hmyz. Krok.

234003   Pomaranč Svazek: 2 Strana: 0731
Pomaranč, vz Pomoranč.

234004   Pomarančí Svazek: 7 Strana: 0342
Pomarančí = pomorančí.

234005   Pomarániti Svazek: 7 Strana: 0342
Pomarániti = pokaziti, pošlapati. Leží celý p-něný = potlučený, na smrť pobitý. Vz Zmarániti Na Hané. .Wrch

234006   Pomarasiti Svazek: 7 Strana: 0342
Pomarasiti. P sil zeli (pošlapal); Ti se p-li (pobili do krve). Laš. Brt. D 252.

234007   Pomarastiti Svazek: 2 Strana: 0731
Pomarastiti, il, štěn, ění, besudeln, be- schmutzen. — co: dlážku. — P., rasch und kräftig abmachen, viel abmachen. — P., rasch und gierig aufessen, viel aufessen. U Olom. Sd.

234008   Pomaratiti Svazek: 7 Strana: 0342
Pomaratiti, il, ěn, ění, zertreten, zer- quetschen, übel zurichten Las. Wrch., Mtl

234009   Pomarenčí Svazek: 7 Strana: 0342
Pomarenčí, Pomoranzen-. P-čej krásy. Sl. ps. č. 217.

234010   Pomárněti Svazek: 7 Strana: 0342
Pomárněti, ěl, ění = zhynouti Val Brt. L. N. I. 215

234011   Pomárniti Svazek: 7 Strana: 0342
Pomárniti = zkaziti, promarniti. Mor. a slov. Němc. VII. 113, Bern.

234012   Pomásliti Svazek: 7 Strana: 0342
Pomásliti, il, en, ení = máslem poma- zati. Cf. Pomašlovati.

234013   Pomasta Svazek: 2 Strana: 0731
Pomasta, y, f., Fett zum Aufschmieren. Dej mi na chléb p-u; máslo na p-u. Na Ostrav. Tč.

234014   Pomásti Svazek: 2 Strana: 0731
Pomásti, pomatu (zastr. pomětu), átl, aten (zastr. poměten), ení; pomátati = zmásti, verwirren, irre machen. — co, koho: niti, Us., žáka. D. — se na čem: na rozumu. Zák. sv. Ben. — se v čem: v počítání, v řeči. Us. — co komu. Pán Bůh mu šiky pomátl (v úkladech, které jiným strojil, sám uvázl). Č.

234015   Pomastiti Svazek: 2 Strana: 0732
Pomastiti, il, štěn, ění; pomašťovati, mit Fett beschmieren, salben. — co čím : kaši máslem. P. chléb máslem. Na Ostrav. Tč. — co komu. Pomastil mu ruku (uplatil ho); Poniasť mu ruku, bude písať; Aby ti voz neškriepal, pomasť (pomaz) mu kolesá. Mt. S.

234016   Pomastka Svazek: 7 Strana: 0342
Pomastka, y, f. = pomazanka. Slov. Bern.

234017   Pomašiť Svazek: 9 Strana: 0237
Pomašiť, vz předcház. Pochlpiť.

234018   Pomaškrtiti Svazek: 7 Strana: 0342
Pomaškrtiti = mlsným učiniti Val Vck., Brt D. 252., Bern

234019   Pomašlovati Svazek: 7 Strana: 0342
Pomašlovati. Cf. Pomásliti

234020   Pomášťať Svazek: 7 Strana: 0342
Pomášťať = pomaštovati Mor. Šd.

234021   Pomať Svazek: 7 Strana: 0342
Pomať, pomám, pomaj, pomal, eine Weile haben. Slov. Bern.

234022   Pomátati Svazek: 2 Strana: 0732
Pomátati, vz Pomásti.

234023   Pomatati Svazek: 2 Strana: 0732
Pomatati (zastr.) = potisknouti, unter-, bedrücken; odstraniti, entfernen. Od smrti pomatán. Výb. I. 365.

234024   Pomateně Svazek: 2 Strana: 0732
Pomateně mluviti, verworren, närrisch. D.

234025   Pomatenec Svazek: 2 Strana: 0732
Pomatenec, nce, m., ein Irrsiniger. J. tr.

234026   Pomateni Svazek: 2 Strana: 0732
Pomateni = pomaten. Bž. 175.

234027   Pomatení Svazek: 2 Strana: 0732
Pomatení, n. P. smyslu, mysli. Geistes- verwirrung, f. D. Vz S. N.

234028   Pomatenost Svazek: 2 Strana: 0732
Pomatenost, i, t., die Verwirrung, Ver- rücktheit. Jg.

234029   Pomatenosť Svazek: 7 Strana: 0342
Pomatenosť. Vz Slov. zdrav. P. hyste- rická.

234030   Pomatenosť Svazek: 7 Strana: 1362
Pomatenosť chlapců, pubische Verrückt- heit, z lihovin, alkoholische V., nábožen- ská, religiöse V., náhlá, acute V., občasná, periodische V., organická, organische V., prvotní, primäre V., zádumčivá, hypochon- drisch. Ktt. exc.

234031   Pomatenství, -stvo Svazek: 2 Strana: 0732
Pomatenství, -stvo, a, n., die Verrückt- heit. Dch.

234032   Pomatený Svazek: 2 Strana: 0732
Pomatený; pomaten, a, o, verwirrt, ver- worren, verrückt, irre. Jest p-ten. P. hlava, řeč.Us. Všecek pomatený (potrhlý). Na Mor. - na čem: na rozumu, J. tr., na mysli, Ml., na duchu. Dch.

234033   Pomatený. P Svazek: 10 Strana: 0278
Pomatený. P. krajky, též šmodrchané. Vz Krajka.

234034   Pomateřilý Svazek: 2 Strana: 0732
Pomateřilý, P. dcera, der Mutter nach- gerathen.

234035   Pomatilý Svazek: 2 Strana: 0732
Pomatilý = pomatený. Ta holka je celá p-lá. Us. u Rychn.

234036   Pomatiti se, pomateřiti se Svazek: 2 Strana: 0732
Pomatiti se, pomateřiti se, der Mutter nachgerathen;po mateři se podařiti, zvrci. D.

234037   Pomatka Svazek: 7 Strana: 0342
Pomatka, y, f, pomajka. Cizí pobratim zove pobratimova otce poočimem, matku p-kou, pomajkou. Slov. Sokl. I. 427.

234038   Pomátka Svazek: 9 Strana: 0237
Pomátka = památka. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 14.

234039   Pomatlati Svazek: 2 Strana: 0732
Pomatlati, pošpiniti, besudeln, beschmut- zen. Na Opav. Klš.

234040   Pomatlati Svazek: 7 Strana: 0342
Pomatlati = pocuchati. Husy p-ly pše- nici. Us. Kšť.

234041   Pomátlivý Svazek: 10 Strana: 0278
Pomátlivý = pamětlivý. Ev. olom. 111b.

234042   Pomátlý Svazek: 2 Strana: 0732
Pomátlý, pomatený, wirr, irre. Dch.

234043   Pomatmo Svazek: 2 Strana: 0732
Pomatmo, vz Matmo.

234044   Pomatovať Svazek: 9 Strana: 0237
Pomatovať = pamatovati. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 14

234045   Pomátožiť Svazek: 7 Strana: 0342
Pomátožiť = polekati, pomámiti. Slov Bern

234046   Pomaz Svazek: 2 Strana: 0732
Pomaz, u, mí, pomazání, die Salbung. Sš. J. 183.

234047   Pomazač Svazek: 2 Strana: 0732
Pomazač, e, m., mazač, der Beschmierer. Jg.

234048   Pomazačka Svazek: 2 Strana: 0732
Pomazačka, y, f., die Beschmiererin. — P., pohlodek. Bhmr.

234049   Pomazanec Svazek: 2 Strana: 0732
Pomazanec, nce, m., pomazánek, nka, m. = pomazaný, der Desalbte, Messias. — P., nee, p-ku, m., die Spendage P. bráti. Dch. Lépe: pomazanka. Jg. — Pomazánek, lépe: pomazanka =- chléb s máslem. Us. u Po- ličky. Kšá.

234050   Pomazanec Svazek: 7 Strana: 0342
Pomazanec = Christus. Ž. wit. 17. 51. a j. — P. = bití. Utržil si p Us. Kos.

234051   Pomazánek Svazek: 8 Strana: 0297
Pomazánek, nku, m. Máslo prodávají na p-nky; P. se odváží a vycení. CT. Tkč.

234052   Pomazání Svazek: 2 Strana: 0732
Pomazání, n., die Anstreichung, Beschmie- rung, der Anstrich; das Salben, die Salbung, Oelung. Jg., Kom. P. máslem, blátem, in- koustem, Us., mastí, olejem. V. — na co: na kněžství, na království. Br. P. při křtu, biřmování, o svěcení kněžstva, oltářů, zvonů, kostelů, kalichů, panovníkův, nemocných (poslední pomazání). Vz S. N.

234053   Pomazanice Svazek: 2 Strana: 0732
Pomazanice, e, f., hrouda másla, But- terweck, n. D.

234054   Pomazaník Svazek: 2 Strana: 0732
Pomazaník, a, m., pomazaný, messiáš, der Gesalbte, Messias. Sš. Zj. 431.

234055   Pomazanka Svazek: 2 Strana: 0732
Pomazanka, y, f., der Anstrich, zvl. po- mazaný chléb máslem n. medem, neb i máslo a med samý na takové pomazání chleba n. koláče, das Butterweck, die Butterschnitte, das Butterbrod. D., Jg. Dáti někomu p-ku. Us. P. slučí, slučí mázka, trus slučí, der Schnepfenkoth, na drobno rozsekané slučí vnitřnosti i s trusem, ježto se okoření, upraví a potom na žemlové řízky jakožto lahůdka natírají. Šp. — P. = podmazanka, podma- zání, die Bestechung. Bere pomazanky. Kůň miluje oves, pole hnůj a soudce p-ku. Č. M. 362. Vz Porušený (soudce). Č.

234056   Pomazanka Svazek: 7 Strana: 0342
Pomazanka. Kdyby nahý na p-nce jel (na másle), nevšimne si toho U Žamb. Kf. P. = máslo. U Domažl a j. Němc.

234057   Pomazánka Svazek: 10 Strana: 0278
Pomazánka, y, f., Butterlehne, hora v Orlic, horách. Jrsk. XXII. 193.

234058   Pomazaný Svazek: 2 Strana: 0732
Pomazaný; pomazán, a, o, bestrichen, eingeschmiert, beschmieret; einbalsamirt, ge- salbt. P. kněz, král, gesalbt. Bib. Na po- mazaného ruky nevztahuj. Sych. — čím: olejem. Br. Písemnost' noční lampou p-ná (pilně pracovaná). Sych. — nač: na krá- lovství, na kněžství. Sych.

234059   Pomazati Svazek: 2 Strana: 0732
Pomazati, pomazám a pomaži, pomaž, maže (íc), al, án, ání; pomazávati, pomazo- vati, über-, anstreichen, ein-, beschmieren; einbalsamiren, salben. — co, koho čím: chléb máslem, D., někoho mastí, olejem, V., Kat. 3501., med jedem. Bart. 3o4. — koho jak. I pomazachu jeho králem. BO. Davida pomazali králem. Bj. — čím čeho. Pomaž tou žlučí očí. Br. Pomazal knížat v lidu svém. Ben. V. Pomazal knížat nad lidem jeho. Br. — koho čím nač. Když na prsy jím pomaže. Jád. Někoho na království, Har. I. 164., na kněžství p. D. — co, čeho, se kde. P. někoho za stodolou na voze atd. — co komu: kabát. Us.

234060   Pomazati Svazek: 7 Strana: 0342
Pomazati, pomáznouti. — čeho (čím). Pomazuji těchto noh, aby . . Pass. mus. 411. Ty z mé krve bláto učiníš, a svého oka p-žeš a k svému zraku navrácen budeš. Ib. 363. Jímž by pomaže svých údov zdráv byl. Výb. II. 593 — kde. P-zal ho mastí po slechách. Kld. — zač. P. někoho za krále, lépe: na krále.

234061   Pomazati Svazek: 9 Strana: 0237
Pomazati. Ty dvě (nešlechetnice) jiné v tom pomazaly (do vyšetřování strhly). Dač. I. 205.

234062   Pomazba Svazek: 2 Strana: 0732
Pomazba, y, f. = pomazání. Poslední p. Sš. Mr. 27.

234063   Pomazek Svazek: 9 Strana: 0237
Pomazek, zku, m. = úplatek. Pravda IV. 323.

234064   Pomazin Svazek: 9 Strana: 0237
Pomazin, vz Bomazin.

234065   Pomazinový Svazek: 9 Strana: 0237
Pomazinový. P. kabátek. Brt. P. n. 174. Vz Bomazin.

234066   Pomazlík Svazek: 2 Strana: 0732
Pomazlík, a, m. = podmaselník.

234067   Pomazné Svazek: 9 Strana: 0237
Pomazné, ého, n. P. se platilo z každého strichu sladu. Př. star. VI. 101.

234068   Pomazniť Svazek: 7 Strana: 0342
Pomazniť, alle verzärteln. Slov. Bern.

234069   Pomazovátko Svazek: 7 Strana: 0342
Pomazovátko, a, n. = pírko, mašlo- vačka. U Golč. Jeníkova.

234070   Pomaždiť Svazek: 7 Strana: 0342
Pomaždiť = pohmožditi. Slov. Bern

234071   Pombex Svazek: 10 Strana: 0278
Pombex, u, m. = kámen, jímž pergamen vytírali a rozestřeným zuby čistili. Mš.

234072   Pomčení Svazek: 7 Strana: 1362
Pomčení. Slibujemy jemu 10 kop grošóv zaplatiti beze lsti a bez p. Arch. IX. 245.

234073   Pomčieti Svazek: 7 Strana: 0342
Pomčieti, vz Mčieti. Tehdy sě zástup z města pomčie (vytrhne) Hrad. 80. b.

234074   Pomčievánie Svazek: 10 Strana: 0279
Pomčievánie, n., ultio. Rozk. P. 1386 Vz předcház. Pomščenie, Pomstiti.

234075   Pomdlenie Svazek: 2 Strana: 0732
Pomdlenie, n., mdloba, zemdlení, die Er- mattung, Mattigkeit, Schwäche. P. a pohy- nutie, kteréž přichází z rozličného rozbroje světa tohoto. Št. 325.

234076   Pomdleti Svazek: 2 Strana: 0732
Pomdleti, el, ení, müde, matt werden. Milosť nepohasla, ale jen pomdlela a menší byla. Št. 115.

234077   Pomdleti Svazek: 7 Strana: 0342
Pomdleti. Když pomdlí moc krále. Alx. V. v. 1796 — čeho. Že pomdlí té všie své chvály. Alx. M. v. 116. (HP. 93).

234078   Pomdliti Svazek: 2 Strana: 0732
Pomdliti, il, en, ení zemdlíti, mdlé uči- niti, müde, matt machen, schwächen. Ms.

234079   Pomec Svazek: 2 Strana: 0732
Pomec, mce, m., holocanthus, ryba břicho- plýtevná. Krok.

234080   Pomec Svazek: 7 Strana: 0342
Pomec, der Kaiserfisch. Vz Brm. III. 3. 57.-58

234081   Pomeci Svazek: 2 Strana: 0732
Pomeci, vz Pometati.

234082   Pomeč Svazek: 2 Strana: 0732
Pomeč, e nebo -mče, f., síť, síťka na ptáky (na oblouk přidělaná), das Vogelgarn. V. Velikých ptáků pod pomeč nelapají. Prov., Ros. Ptáčník ptáky poničí chytá. Kom. A ty jí (přírodě) jen strojíš p-če. Sš.B. 185. Chy- tej, Tomši, dokud na pomči. Č. M. 261. — P. holubí = holubník, der Taubenschlag. lies.

234083   Pomeč Svazek: 7 Strana: 0342
Pomeč, také síť na ryby, připevněná na obruči polokruhové, nehluboká, která se polehmo ve vodě drží, an jiný nadhání. U Jilemn. Hk. — P., pedica, qua pedes ligantur. VMV. nepravá glossa. Pa

234084   Pomědění Svazek: 8 Strana: 0570
Pomědění, n., Verkupferung, ť. KP. VIII. 228.

234085   Poměditi Svazek: 2 Strana: 0732
Poměditi, il, děn, ění;pomědovati = mědí potáhnouti, überkupfern. — co: železo. Us.

234086   Pomediti Svazek: 7 Strana: 0342
Pomediti = medem natříti.

234087   Pomediti co komu Svazek: 8 Strana: 0297
Pomediti co komu: život (osladiti). Šml. VIII. 3:35.

234088   Pomedliti Svazek: 7 Strana: 0342
Pomedliti = požmoliti ? Pomedli ho (pierce) medzi prstami, budem ti na pomoci. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 50.

234089   Pomedník Svazek: 2 Strana: 0732
Pomedník, u, m., příklop medníku ně- kterých rostlin. Rostl.

234090   Poměďování Svazek: 2 Strana: 0732
Poměďování, n., potahování mědí, das Uiberkupfern. Cf. Postřibřování. Vz KP. II 402., IV. 151.

234091   Pomedzi Svazek: 7 Strana: 0342
Pomedzi = mezi. Slov. a na jihových. Mor. Brt. Preletel p. nich ako páper. Sb. sl. ps. I. 94.

234092   Pomedzi Svazek: 8 Strana: 0297
Pomedzi = zatím. A p. Petráš vyprával, ako sa to stalo. Phľd. 1895. 312.

234093   Pomedziť Svazek: 7 Strana: 0342
Pomedziť, Gränzen machen. Slov. Bern.

234094   Pomeě Svazek: 9 Strana: 0237
Pomeě přitrhnouti. Ezop. 285.

234095   Pomeje Svazek: 2 Strana: 0732
Pomeje, vz Pomyje.

234096   Pomejlenosť Svazek: 9 Strana: 0237
Pomejlenosť, i, f. = mýlka. To je ně- jaká p. Jrsk. XXIII. 106.

234097   Pomekati Svazek: 7 Strana: 0342
Pomekati, pomekávati čím. Jen si tak bolestí při tom p-vají. Nrd. v Osv I. 87. Cf. Mekati

234098   Poměkčiti Svazek: 2 Strana: 0732
Poměkčiti, il, en, ení; poměkčovati, er- weichen, lindern. — co čím kde: hlínu vo- dou v hrnci.

234099   Poměkniti Svazek: 7 Strana: 0342
Poměkniti, alles locker, mürbe machen. Bern.

234100   Pomeknouti Svazek: 7 Strana: 0342
Pomeknouti, weich werden BeRn.

234101   Pomel Svazek: 8 Strana: 0297
Pomel, a, m. Jazykový p. = tlachal. Phľd. 1894. 316.

234102   Pomel Svazek: 10 Strana: 0278
Pomel, u, m. Přetrženým p-lem, turbíne rapto. Gl. roudn. 59b. Venti terras turbine perflant, pomelí (zde f. ) prohánějí. Ib. 5a.

234103   Poměliti Svazek: 2 Strana: 0732
Poměliti, il, en, ení, rozdrobiti, zerbrök- keln. Plk.

234104   Poméň Svazek: 2 Strana: 0732
Poméň = méně, weniger. P. na úřady by se třeli. V. Pol. 168.

234105   Poměn Svazek: 7 Strana: 0342
Poměn, a, m., os jm. Pal. Rdh I. 124 , D. ol. II 421.

234106   Poměna, poměnka Svazek: 2 Strana: 0732
Poměna, poměnka, y, f., die Verände- rung. Kam.

234107   Poměnice Svazek: 7 Strana: 0342
Poměnice, Pomienitz, dvůr u Benešova. Blk Kfsk. 150., Rk. Sl.

234108   Poměniti Svazek: 2 Strana: 0733
Poměniti, il, ěn, ění; poměňovati, ver-, abändern. — co čím kde. On v tom lese svými rozkazy mnoho poměnil.

234109   Poměnka Svazek: 10 Strana: 0278
Poměnka = nezabudka, rostl., chybně m.: pomněnka. Mš.

234110   Pomenouti Svazek: 2 Strana: 0733
Pomenouti, zastar., posud ve složených : za-, připomenouti.

234111   Pomenší Svazek: 2 Strana: 0733
Pomenší = poméň, méně, weniger. Bylby on nás p. haněl, ale . . . Solf. k. 21.

234112   Pomenší Svazek: 7 Strana: 0342
Pomenší = trochu menší. V Podluží. . D. 168

234113   Pomenší Svazek: 8 Strana: 0297
Pomenší = poněkud malý. Byl ramenatý p. pán. Světz. 1894. 426. a.

234114   Pomenší Svazek: 9 Strana: 0237
Pomenší = mnohem menší. Vz předcház. po-.

234115   Pomenšiti Svazek: 2 Strana: 0733
Pomenšiti, il, šen, ení, pomenšovati, ver- ringern, verkleinern. — čeho. Troj. Pomen- šils ho málem méně od angelóv. Pass. P. miery a přispořiti váhu. BO.

234116   Pomenšiti Svazek: 7 Strana: 0342
Pomenšiti, minuere. Ž wit 8 6. Vz Malý.

234117   Pomenšiti koho jak Svazek: 10 Strana: 0278
Pomenšiti koho jak. P-šil si mne málem méně od andělóv. Kar. 107.

234118   Pomenúf Svazek: 8 Strana: 0297
Pomenúf. álov. Gb. H. ml. I. 106.

234119   Poměr Svazek: 2 Strana: 0733
Poměr, u, m., poměra, y, f., das Ver- hi'iltniss. P. ve filosofii slove spolubytosť a spolučinnosť dvou neb více předmětů, osob neb úkonův i pro sebe jakousi samostatnosť majících, ku př. přítel k příteli, hlad ku po- travě. Vz více v S. N. P. v mathm. jest udání, kterak ze dvou stejnorodých veličin jedna z druhé povstává. Š. N. P. arithme- tický či počtářský, arithmetisches V., p. geo- metrický či měřický, geometrisches V., přímý, direktes V., obrácený, inverses, umgekehrtes V., vzestupný, steigendes V., sestupný, fal- lendes V.; v přímém p-ru býti, direkt pro- portional sein, v obráceném p-ru býti, ver- kehrt proportional sein. Slk. P. jednoduchý, složený n. složitý, násobný, zdvojnásobený, ztrojnásobený; ve fysice p. statický; Uda- vatel, vykladatel poměru (exponent), člen poměru; udavatel p-ru měřického; p. ob- chodní. Nz. U p-ru obě porovnané veličiny slovou členy. Při p-ru arithmetickém hle- dáme rozdílu, při p. geometrickém podílu obou členův; veličina pak nalezená odčítáním n. dělením slove udavatelem,u geometrického p-ru také podílem p-ru. S. N. P. pořadní, výšin, tonu, místa, životní; p-ry obchodní mezinárodní, souvislosti; v opačném p-ru, dle p-ru něco změniti, ve všech p-rech ži- vota. Šm. To přidává, aby p. události té ke správě spásy vytknul; Sám p. ten v Kristu osnován byl; Poněvadž toho p. syna k otci vymáhati se zdá; Slovy těmi vyučuje p. mi- losti boží ke svobodné vůli člověka; Již pak vypisuje Pán důvěrný p., kterýž mezi pastýřem a ovcemi vlastními se povahuje. Sš. J. 41., 70., 192., 245., 1G9. Obůj rodo- kmen podlé p-ru číselného upraven jest. Sš. L. 55. (Hý.). P. příslušnosti soudní, Kompe- tenzverhältniss, n. J. tr. ,Jedna jest v témž poměru ku čtyřem jako dvě k osmi', lze kratčeji vyjádřiti: Jedna má se ke čtyřem jako dvě k osmi'. Místo slova poměr užívali staří a užívá lid posud jiných obratů. Slý- cháme často. ,Zije s ní v milostném p-ru.' U V. čteme: ,Důvěrně s ní obcuje.' Nebo lze říci: ,Má s ní milostný svazek', dle: ,Aby ten milostný jejich svazek roztrhl.'Br. Druhdy slovo poměr nahraditi lze slovy: shoda, srov- nalost, srovnání a stojí v poměru obraty: srovnává se, jest ve srovnalosti, shoduje se, na př: Služné učitelů nestojí v žádném p-ru k cenám potravním m.: nesrovnává se, není ve shodě, neshoduje se s cenami potravními. Počet středních škol není v náležitém po- měru k počtu obyvatelstva slovanského m.: počet škol nesrovnává se s počtem obyva- telstva, není takový, jakého žádá počet oby- vatelstva. Cf. Úroda se s nákladem srovná. Jel. — Plur. poměry, Zeitverhältnisse, vy- jádřiti lze krátce: časy, doba, na př. Ny- nější p-ry časové přinášejí s sebou m.: čas n. časy přinášejí s sebou. Cf. Týmž způ- sobem ja nynějšímu času zlému ustupuji. Jir. Anth. II. 2. 352. A ač tomu tak jest, že král Jindřich, jakž tehdáž byli časové, vás se obával. Skl. Kterýžto žalm lid boží k svým časům a příčinám obrátil. Br. — Totéž vyjadřuje slovo okolnosť u Kom., méně zdařilé okolostojičnost. Co bys učinil v ta- kových p-rech? lépe: okolnostech. — Potom bývá slovo příčina. Jak by se v takových příčinách chovati měl. V. — Kromě těchto nalézáme slova: způsob, míra. V šťastném a dobrém způsobu. V. Nebo jest v té míře (za tehdejších okolností) jinak býti nemohlo. Staré výp. Nyní vůbec v tom smyslu klade se slovo stav. — V podobných však větách, jako: ,Naše p-ry k cizím státům jsou velmi zapleteny' nesnadno užiti některého z hoře- ních obratů, a tu, nechceme-li opisovati, lépe slovo poměry podržíme. Brs. 128., Šb., Š. a Z. P-ry společenské. Us.

234120   Poměr Svazek: 7 Strana: 0342
Poměr. P. aesthetický, barev, bezbarvé světla, mýšlének, pojmů, představ, Dk., dě- licí, Theil-, Jrl. 423 , hospodářské, kulturní, národní, právní, přírodní, socialní, Mus., společenské, Anth., slučovací, množné, vo- lumové látek plvnných, Rm. 4., 5,8, p. soukromého i veřejného života, Tf., přátel- ský, nepřátelský, Šmb., p. lomu (index), Mj. 203. .dvojitý, harmonický, Jd , vyšších stupňů, Šim. 90, těsné, uspořádané, Fr., Pdl., časové, prostorné, rozptylu či disperse, ZČ I. 1., III. 152 . differencialní, Stč. Dif. 18., 34., geologické, orografické, thermické, teplotní, klimatické, dešťopisné či ombro- metrické, kvantitativní a kvalitativní moř- ské vody, biologické, hydrografické, Stč. Zem. 374, 610., 645., 646., 746., 716, 719. Ocitáme se v p rech šťastných a bídných m.: ve štěstí, v bídě Brt. P. hmotné, Ver- mögens-, meteorologické, podnební, právní, půdní, rodinné, velikostní, vnitřní, zahra- niční, zdravotní. Us. Pdl.

234121   Poměra Svazek: 2 Strana: 0733
Poměra, y, f. = polnost. Máme té po- měry hodně. Us. v Táborsku. — P., zastr., rozměr. Jir. — Vz Poměr.

234122   Poměra Svazek: 7 Strana: 0342
Poměra = míra. P. lúky drží 3 jitra. Arch. VIII. 559.

234123   Poměran Svazek: 7 Strana: 0343
Poměran, u, m., swartzia. die Swartzie, rostl. Vz Rstp. 421.

234124   Pomerancnice Svazek: 8 Strana: 0297
Pomerancnice = hrušky. NZ. V. 520.

234125   Pomeranč Svazek: 7 Strana: 0343
Pomeranč. Cf. Rstp. 191., Rosc. 154.

234126   Pomeranč, pomoranč, pomaranč Svazek: 2 Strana: 0733
Pomeranč, pomoranč, pomaranč, e, m., pomeranče, f., pomorančí, z ital. pomo ďarancio a to z lat. pomum auran- tiuin, jablko zlaté =rostlina, citroník po- moranč, pomorančník, pomorančový strom, citrus aurantium, die Pomeranze. Rostl. — P., ovoce téhož stromu. P. trpký, sladký, sladko nakyslý n. čínský. Čl.

234127   Pomerančí, n Svazek: 2 Strana: 0733
Pomerančí, n. = pomeranč. V. — P., adj., Pomeranzen-. P. květ. Reg. zdr. 7.

234128   Pomerančka Svazek: 7 Strana: 0343
Pomerančka, y, f. = druh hrušek. U Kdýně. Rgl.

234129   1. Pomerančnice Svazek: 2 Strana: 0733
1. Pomerančnice, e, f., das Pomeranzen- weib. Jg.

234130   2. Pomerančnice Svazek: 2 Strana: 0733
2. Pomerančnice, e, pomerančovna, y, f., slove sbírka pomerančův a citronů atd. vychovaných ve kbelících nebo v jiných ná- dobách ; též místo, kde tyto stromy rostou a se pěstují. Vz S. N. Die Orangerie.

234131   Pomerančník Svazek: 2 Strana: 0733
Pomerančník, a, m., kdo pomeranče pro- dává, der Pomeranzenhändler. — P., u, m., vz Pomeranč. Rostl.

234132   Pomerančovina Svazek: 7 Strana: 0343
Pomerančovina, y, f = nákyp. Hnsg,

234133   Pomerančovka Svazek: 2 Strana: 0733
Pomerančovka, y, f., nápoj z pomerančů.

234134   Pomerančový, pomorančový, poma- rančový Svazek: 2 Strana: 0733
Pomerančový, pomorančový, poma- rančový, vz Pomeranč, Pomeranzen-. P. strom (pomeranč), jablko, V., kůra, D., listí, barva, Rostl., květ. — Jg., Kk. 230.

234135   Poměranovitý Svazek: 7 Strana: 0343
Poměranovitý. P. rostliny, bwarzieae ; poměran, kápatka. Vz Rstp. 421.

234136   Pomeranský Svazek: 2 Strana: 0733
Pomeranský, m.:pomořanský,Pommern-, P. země. Pulk.

234137   Pomerať sa Svazek: 7 Strana: 0343
Pomerať sa = smířiti se. Val. Brt. D. 252.

234138   Pomerčí Svazek: 8 Strana: 0297
Pomerčí, ího, m. = odhadce ? Arch. XIV. 267.

234139   Poměrečný Svazek: 7 Strana: 0343
Poměrečný. P. věty. Hš. Sl. 38.

234140   Pomeriť sa Svazek: 8 Strana: 0297
Pomeriť sa = smířiti se. Phľd. 1896. 234.

234141   Poměrně Svazek: 2 Strana: 0733
Poměrně, verhältnissmässig. P. mnoho, málo, veliký, malý atd. Us. Hý.

234142   Poměrně Svazek: 7 Strana: 0343
Poměrně. V době p. krátké. Osv. Dráhy přibývá s dobou p. Mj. 152.

234143   Poměrnosť Svazek: 2 Strana: 0733
Poměrnosť, i, f., Verhältnissmässigkeit, f. Měst. bož.

234144   Poměrný Svazek: 2 Strana: 0733
Poměrný, verhältnissmässig. P. příčka. Sedl. P. věta, vz Věta. P. váha nerostů. Vz Bř. N. 58. Odpočinek boží jenom p. a vzta- žitý jest. Sš. J. 85. P. váha, Hrk., částky. Stě.— P.,poněkud mírný, massig. Řekni mi jednoho z těch řezníků, aby byl jen trochu p-ný. Us. u Rychn.

234145   Poměrný Svazek: 7 Strana: 0343
Poměrný, relativní. P. teplo, výška, NA., lidnatosť, Kř., čísla, Šim. 88., Jd. Geom. I. 4., pevnosť, Kk., množství, Mj, vzdušní vlhkosť. Stč. Živá síla p-ná jest čtverci rychlosti. ZČ. I. 255.

234146   Poměročet Svazek: 2 Strana: 0734
Poměročet, čtu, m., der Logarithmus. Sedl.

234147   Poměročetnice Svazek: 7 Strana: 0343
Poměročetnice, e, f. = logistika, die Logistik, logarithmische Linie. Nz.

234148   Poměročetný Svazek: 2 Strana: 0734
Poměročetný, logarithmisch. P. dsky, Tafeln. Sedl.

234149   Poměrověda Svazek: 7 Strana: 0343
Poměrověda, y, f. = nauka o poměrech. NA IV. 111.

234150   Poměrový Svazek: 7 Strana: 0343
Poměrový. P. veličina, Kzl. 14 , rovnice. Šim. 103.

234151   Pomerulka Svazek: 2 Strana: 0734
Pomerulka, y, f., pomerulla, druh trávy. Rostl.

234152   Poměřený Svazek: 7 Strana: 0343
Poměřený, verglichen. Rozbor místních jmen soudně s jinorodými svědectvími ná- ležitě p-ný. Šf. Strž. 1. 343.

234153   Poměřiti Svazek: 2 Strana: 0733
Poměřiti, il, en, ení; poměřovati, aus- messen. — co, koho. Pojď, já tě p-řím (změřím, vezmu ti míru na šaty; vypráskám ti). Us. na Mor. Hý. — co čím: pole ře- tězem. Poměřené pole.

234154   Poměřiti Svazek: 10 Strana: 0278
Poměřiti = namířiti. Poměříce na tě dvě straně (Boha a svět), aby... Chč. S. II. 150b.

234155   Poměsíčený Svazek: 8 Strana: 0297
Poměsíčený. P. země = jako v měsíc změněná. Stč. Př. 142.

234156   Poměsidlo Svazek: 2 Strana: 0734
Poměsidlo, a, n., vz Mčsidlo. Rozk.

234157   Pomesina Svazek: 2 Strana: 0734
Pomesina, y, f., die Pomesine, Apfelsine, ovoce. — P., citrus aurantium, strom. Jg.

234158   Poměsiti Svazek: 2 Strana: 0734
Poměsiti, vermengen. Dch.

234159   Pomésti Svazek: 2 Strana: 0734
Pomésti, vz Pometati.

234160   Poměstí Svazek: 2 Strana: 0734
Poměstí, n. Štf.

234161   Pomésti se Svazek: 9 Strana: 0237
Pomésti se = pomásti se. Jihozáp. Cech. Dšk. Vok. 10.

234162   Pomestiť sa Svazek: 8 Strana: 0297
Pomestiť sa = směstknati se. Phľd. XII. 165.

234163   Poměstiti Svazek: 2 Strana: 0734
Poměstiti, il, štěn, ění,pomešťovati. v místo postaviti, auf einen Ort bringen, placiren.

234164   Poměstnati se Svazek: 7 Strana: 0343
Poměstnati se = změstnati se Kld.

234165   Poměstný Svazek: 2 Strana: 0734
Poměstný = lenní. Lehn-. P. soustava. Šf.

234166   Poměstný Svazek: 7 Strana: 0343
Poměstný. Za Šf. polož: Strž. II 84.

234167   Poměstský. P Svazek: 9 Strana: 0237
Poměstský. P. šat. Př. star. II. 27.

234168   Pomešek Svazek: 2 Strana: 0734
Pomešek, šku, m., pomcškání, meškání, prodlení, das Verweilen, der Aufenthalt. Na počátku p-šku Pavlova v Efesu. Po onom tříletém p-ku Pavlovu v Efesu. Sš. I. 5.,380.

234169   Poměšený Svazek: 2 Strana: 0734
Poměšený; -en, a, o, vermengt. Šm.

234170   Pomeškání Svazek: 2 Strana: 0734
Pomeškání, n., das Warten. — P., byt, die Wohnung. Na venkově mám pěkné p. Na Ostrav. Tč.

234171   Pomeškání Svazek: 10 Strana: 0278
Pomeškání, n. = domek. Máme p. a za- hradu. Hauer 14.

234172   Pomeškati Svazek: 2 Strana: 0734
Pomeškati, pomeškávati, za-, promeškati, versäumen. — co: školu, mši, kostel. Us. Hý. — čeho. Běda tomu, kdož svého času pomešká. Lom. Lékařského umění také ne- pomeškal. Lom. — kde. V tom městě (Efesu) pomeškal Pavel dvě létě a tři měsíce. Sš. 1. 5. — s inft. Nepomeškáť zavrci jí. Br.

234173   Pomeškati Svazek: 7 Strana: 0343
Pomeškati, také ein wenig verweilen; einen Theil versäumen. P. Sv. ruk. ,178. Málo p-kav umřel. Pass. — se na čem. Kom.

234174   Pomeškati se v čem Svazek: 9 Strana: 0237
Pomeškati se v čem: v prácech. Kom. Mus. 1899. 68. — ?. ??. Chč. S. I. 221.

234175   Poměštěni Svazek: 9 Strana: 0237
Poměštěni, n. P. podniků = udělati je mestskými. Nár. list. 1899. 14. /4. odp.

234176   Poměštile Svazek: 10 Strana: 0278
Poměštile ustrojený. Zl. Pr. XXII. 235.

234177   Poměštilý, poměštělý Svazek: 2 Strana: 0734
Poměštilý, poměštělý, jako v městě ošacený. Na Policku. Kšá.

234178   Poměštiti Svazek: 7 Strana: 0343
Poměštiti, poměšťovati, städtisch machen. Us. Šd.

234179   Pomet Svazek: 2 Strana: 0734
Pomet, u, m., rození psů, koček, eine Tracht Hunde, Katzen.

234180   Pomět Svazek: 7 Strana: 0343
Pomět, u, m. = poměta. Šf. III. 205., Slb. 118.

234181   Poměť Svazek: 10 Strana: 0278
Poměť, i, f. = paměť. V p-ti míti. Gl. roudn. 2a.

234182   Poměta Svazek: 2 Strana: 0734
Poměta, y, i.,poznámka, signatura. Čtverka jest poznámka či p. tvorstva a desítka jest ]). celku. Sš. Mt. 54. Číslo deset obnáší p-tu a vědmo dokonalosti. Sš. L. 165. Číslo čtyři má p-tu zeme. Sš. Zj. 47G. Trojice ta (spása a sláva a moc) sluší jako p. vecí božích velmi při ujímání od Boha žezla a správy nad světem. Sš. Zj. 480. (Hý.).

234183   Pometač Svazek: 7 Strana: 0343
Pometač, e, m., der Besen, Wisch. Bern.

234184   Pomětač Svazek: 10 Strana: 0278
Pomětač, e, m., purgator. Rozk. P. 2113.

234185   Pometaľice Svazek: 8 Strana: 0297
Pometaľice, e, f. = kráva, která pome- tala (Kyjov); jinde pometalka. Brt. D. II. 307.

234186   Pometalka Svazek: 7 Strana: 1362
Pometalka, y, f. = kráva, která pome- tala. Mor. Šd.

234187   Pometalý Svazek: 8 Strana: 0297
Pometalý. P. kráva. NZ. III. 413.

234188   Pometání, n Svazek: 2 Strana: 0734
Pometání, n., vz Pometati. — P., nečasný porod, die Fehlgeburt. Dej mu to, sic se ti dá do p. (o mlsném). U Kunv. Msk. — P. rostlin (když semen zralých nenesou). Rostl.

234189   Pometat se Svazek: 9 Strana: 0237
Pometat se = šíleti, Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 10

234190   Pometati Svazek: 2 Strana: 0734
Pometati, pometám a pomeci, pomítati, pometávati; pomésti, pometu, pometl, ten, ení = pohozovati, povrhovati, werfen, be-, wegwerfen; verachten; dříve času poroditi, miss-, fehlgebären. Jg. — abs. Kráva po- metala (dříve času porodila). Us. — co: Štíty a pancíře i zbroje pomítali (odhazo- vali). Háj. P. světnici, zeitweise, stückweise kehren. — se odkud kam. Kozy se skály do doliny se mi pometaly. Koll. — čím, kým = opovrhovati. Plk., Šm. Něčím há- zeti a pomítati. Cr. — po čem. Po stuchlém seně krávy a ovce obyčejně pometaji. Vaň. — se. Sníh se pomítá (padá). Boč., Šm.

234191   Pometati kde Svazek: 7 Strana: 0343
Pometati kde: kolem sebe. Neč.

234192   Pomětati se Svazek: 2 Strana: 0734
Pomětati se, metaje sebou házeti, pome- tati se, pohazovati se, povalovati se, sich herumwälzen, herumvagiren. — kde. Ta kniha se tady v tom pokoji na tom stole již napometá. Ten se kolem (okolo) našich staveni již něco napometal. Na mor. Dra- hansku. Hý. Pomětá se na každém sme- tisku. Na Ostrav. Tč.

234193   Pomětati se Svazek: 7 Strana: 0343
Pomětati se také = tu a tam se obje- vovati. Nemoc se tam ještě p-tá. Na Vsacku. Vck.

234194   Pometavý Svazek: 2 Strana: 0734
Pometavý, lat. abortivus, missgebärend. P. tyčinka. Rostl.

234195   Pometek Svazek: 2 Strana: 0734
Pometek, tku, m.,eine todte Leibesfrucht, der Abortus. Rk.

234196   Pometený Svazek: 9 Strana: 0237
Pometený = pomateni/. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 10.

234197   Poměti Svazek: 2 Strana: 0734
Poměti, vz Pojměti.

234198   Poměti Svazek: 9 Strana: 0237
Poměti = zakusiti, zožiti a p. To sme p li zimy. U Křenovic. Vchř.

234199   Pometi-a Svazek: 2 Strana: 0734
Pometi-a, e, f., mě. v Latiu. — Pome- tijský.

234200   Pométko Svazek: 2 Strana: 0734
Pométko, a, n. = pomítko.

234201   Pometky Svazek: 7 Strana: 0343
Pometky, pl., m. = čo sa vo mlyne spolu smetie, múka, otruby. Slov. Rr. Sb.

234202   Pometla Svazek: 10 Strana: 0278
Pometla, y, f = pometlo, koště. Dom p-ami učistěný. B. mik. Luc. 11. 25.

234203   Pometláč Svazek: 2 Strana: 0734
Pometláč, e, m., v lodnictví, der Schwab- berer. Šm.

234204   Pometlář Svazek: 2 Strana: 0734
Pometlář, e, m., der Besenbinder. Jg.

234205   Pometlářka Svazek: 10 Strana: 0278
Pometlářka, y, f. = žena dělající n. pro- dávajicí pometla. Mtc. 1902. 20.

234206   Pometlati Svazek: 2 Strana: 0734
Pometlati, v lodnictví, schwabbern. Šm.

234207   Pometlice Svazek: 2 Strana: 0734
Pometlice, e, f. = pometlnice. Č.

234208   Pometlnice Svazek: 2 Strana: 0734
Pometlnice, e, f., čarodějnice, die Hexe. Puch.

234209   Pometlo Svazek: 2 Strana: 0734
Pometlo, a, n., na Slov. omestlo = chvo- stišté, der Besen. Smeti pometly se metou. Kom. Každé nové p. dobře mete. Č. Leží mezi pometly (mezi košťály = od nikoho není vážen). Vz Nemilý. Č. — P., vích sla- měný k vymetání peci, der Ofenbesen, -wisch. V. — P., běhna, die Herumläuferin; žen- ština fintivá a rozpustilá. Ty p.! Na Mor. Tč., Sd.

234210   Pometlo Svazek: 7 Strana: 0343
Pometlo. Dóm p-tlami učištěný. B mik. Luk. 11. 25. P. čarodějnic. Vz Zbrt. 100. Kouzelná p. záležejí v tom, ze v koruně stromů z neobyčejného množství pupenů větvičky vyrostou, které hustě, keřovitě vedlé sebe stojí, der Hexenbesen. Pta.

234211   Pometlo Svazek: 8 Strana: 0297
Pometlo. Ostaví ho jako p. za dveřmi. Chč. S. 249.

234212   Pometlojezdec Svazek: 2 Strana: 0734
Pometlojezdec, dce, m., der Zauberer. Puch.

234213   Pomezek Svazek: 7 Strana: 0343
Pomezek, zku, m. = široká meze, za- rostlá trním. U Vamb. Kalousek.

234214   Pomezemi Svazek: 2 Strana: 0734
Pomezemi, po mezeře jsoucí, Zwischen- raum-. P. vzduch. Mus., V.

234215   Pomezí Svazek: 2 Strana: 0734
Pomezí, n., hranice, čára dělící od sebe dva státy, dvě země, dva kraje n. okresy, die Glänze, Landscheide, Linie. S. N. P. celní, die Zolllinie. Trest. zák. Zřízení vo- jenského p. J. tr. P. vedlé cesty císařské, jako veliký záhon široké, bylo do r. 1848. státní a nesmělo se orati. Na Slez. Té. Město Cheb na p. českém. V. Až na p. provoditi. V. Z p. někoho vyvézti. V. Na p. při Jor- danu. Br. Řeka tomu kraji p. činí. Har.

234216   Pomezi Svazek: 7 Strana: 0343
Pomezi, předložka. Mor P. nohy (akkus ) mu vběhl. Brt. D.

234217   Pomezí Svazek: 7 Strana: 0343
Pomezí. V MV. nepravá glossa. Pa. České p. Vz Mus. 1856. II. 114., 1856. III. 90, 1837. 151, 1855 461.

234218   Pomezí Svazek: 7 Strana: 1362
Pomezí. Cf. Ukaz. 35.

234219   Pomezi Svazek: 9 Strana: 0237
Pomezi = mezi. Slez. Lor. 76.

234220   Pomezi tím Svazek: 10 Strana: 0278
Pomezi tím = mezitím. Val. Nár. sbor. VIII. 47.

234221   Pomezin Svazek: 8 Strana: 0297
Pomezin, u, m., cf. Pamasin (3. dod.).

234222   Pomezina Svazek: 8 Strana: 0297
Pomezina, y, f. Cf. Barchentník (3. dod.).

234223   Pomezní Svazek: 7 Strana: 0343
Pomezní čára. Jd. Geom. I. 2.

234224   Pomezní, -ný Svazek: 2 Strana: 0734
Pomezní, -ný, Gränz-, angränzend. P. království, Br., město, krajina, D., pevnosť, Br., místa, hory, V., tvrz, Sych., clo, stráž, sloup, S. N., myslivec, pěchota, Bur., kámen, Us., soused (mezující), strážník. Šm.

234225   Pomezník Svazek: 2 Strana: 0734
Pomezník, a, m., der Nachbar. Úřad měřičův od múdrých uveden jest, jímžto pře o končinách neb o spolumeznících mezi p-ky bývají ukracovány. CJB. 303.

234226   Pomfunebrák Svazek: 7 Strana: 1362
Pomfunebrák, a, m. = sluha ústavu pohřebního (z pompes funébres).

234227   Pomí Svazek: 7 Strana: 0343
Pomíjející. Duch jest nesmrtelný, forma p. Mus. 1880. 479.

234228   Pomiče Svazek: 2 Strana: 0734
Pomiče, dle Budějovice, Pomitsch, ves u Vranova ve Znojemsku. PL.

234229   Pomieniti Svazek: 2 Strana: 0734
Pomieniti, zastr. = zaměřiti. Jir. Vz Po- míniti.

234230   Pomieniti Svazek: 8 Strana: 0297
Pomieniti, impetrare, reputare, aestimare. Často v Z. klem. (Mus. 1895. 309.).

234231   Pomiesti se Svazek: 10 Strana: 0278
Pomiesti se, pomatu = pomásti se, se- lhati. V tom se vám nic nepomítí. Alx. V. 1071. — Pel. XVI.

234232   Pomieščík Svazek: 7 Strana: 0343
Pomieščík, a, m. = ruský statkář. Orl. XI. 324, Phl'd. IV. 529.

234233   Pomieti Svazek: 7 Strana: 1362
Pomieti u sebe sirotka. Arch. XII. 267.

234234   Pomih Svazek: 10 Strana: 0278
Pomih, u, m. = mrknutí. Pomihem za- kážu lkáti. Msn. Od. 139.

234235   Pomíhati na koho Svazek: 7 Strana: 0343
Pomíhati na koho = mrkati. Slov. Dbš. SI. pov. III. 11.

234236   Pomíhati se Svazek: 2 Strana: 0734
Pomíhati se, ein wenig umherŕlimmern. Dch.

234237   Pomihoda Svazek: 7 Strana: 0343
Pomihoda, y, f., vz Pamihoda (dod.). U Náchoda, u Rakovn.

234238   Pomíchaný Svazek: 7 Strana: 0343
Pomíchaný = pomatený na rozumu. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

234239   Pomíchati Svazek: 2 Strana: 0734
Pomíchati (zastr. poměsati), pomísiti, il, šen a sen, ení, mischen, vermengen. — co. Všecko p., kulaté s rohatým. Us. — se. Vz Míchati. Pomíječnosť, i, f., die Vergänglichkeit. Sm.

234240   Pomíchati se Svazek: 7 Strana: 0343
Pomíchati se = pominouti se smyslem, zblázniti se. Ze strachu se p-la. U Král. Hrad Kšť. — se, co s kým, s čím. Šmb., Hdk.

234241   Pomíječný Svazek: 2 Strana: 0734
Pomíječný, vergänglich. Šm.

234242   Pomíjející Svazek: 2 Strana: 0734
Pomíjející, od pomíjeti, 3. os. pl. pomí- její, imperat. pomíjej, přechod. pomíjeje (íc), tedy: pomíjející a ne: pomijící. A to jsú slyšeli p. sousedé (die vorübergehenden Nach- barn). CJB. 379.

234243   Pomíjejicnosť Svazek: 7 Strana: 0343
Pomíjejicnosť, i, f., die Vergänglich- keit. Šmb., Koll. Zp. II 489 P. slávy. Po8p. Vz Pomíjitelnosť.

234244   Pomíjejicný Svazek: 7 Strana: 0343
Pomíjejicný, vergänglich. Us. Pdl. Vz Pomíjitelný.

234245   Pomíjelivosť Svazek: 2 Strana: 0734
Pomíjelivosť, i, f., die Vergänglichkeit. Dch.

234246   Pomíjelivý, pomíjenlivý, pomíjivý Svazek: 2 Strana: 0734
Pomíjelivý, pomíjenlivý, pomíjivý, vz -avý, vergänglich.

234247   Pomíjení Svazek: 7 Strana: 0343
Pomíjení, praeteritio. Cf. Vor St. 64.

234248   Pomíjení, n Svazek: 2 Strana: 0734
Pomíjení, n., das Vorübergehen, Ver- streichen. P. času. Aqu. — P. někoho zanedbávání, das Nichtachten. Vz Paraleipsis.

234249   Pomíjeti Svazek: 2 Strana: 0735
Pomíjeti, vz Pominouti.

234250   Pomíjitelnosť, pomíjejicnosť Svazek: 2 Strana: 0735
Pomíjitelnosť, pomíjejicnosť, i, f., po- minutelnosť, die Hinfälligkeit, Vergänglich- keit. D. — Pomíjitelný, na Slov. pomíje- jicný = pominutelný, hinfällig, vergänglich. Kom. P. krása. Sych.

234251   Pomíjivosť Svazek: 7 Strana: 0343
Pomíjivosť, i, f. = pomíjitelnosť.

234252   Pomíjivý Svazek: 7 Strana: 0343
Pomíjivý, vergänglich. Stárek 201., 208., Vch. Ar. II. 37.

234253   Pomikač Svazek: 2 Strana: 0735
Pomikač, e, m., der Zwischenhändler, Zwischenkäufer. Er.

234254   Pomikov Svazek: 7 Strana: 0343
Pomikov, u, m , vz Pomykov.

234255   Pomila Svazek: 7 Strana: 1362
Pomila, y, f., pictantia. Pršp. 89 46.

234256   Pomiliskovati koho Svazek: 9 Strana: 0237
Pomiliskovati koho zač: za zlato. Slád. Cym. 39. Sr. Pomilovati.

234257   Pomilitkovati se s kým Svazek: 2 Strana: 0735
Pomilitkovati se s kým, ein wenig tändeln, liebkosen, liebeln. Šm.

234258   Pomílné Svazek: 7 Strana: 0343
Pomílné, ého, n. = plat za každou míli, das Meilengeld. Šp.

234259   Pomilování Svazek: 7 Strana: 0343
Pomilování. Máte byt k p. Vlč.

234260   Pomilovati Svazek: 2 Strana: 0735
Pomilovati, ein wenig lieben. — koho. Pomiloval ji a opustil. Us. — P., smilovati se, sich erbarmen. Hospodine pomiluj ny. St. skl. III. 250. Pomilujte nebesa! Dch. Aby tě pán Bůh pomiloval. Prov. — Jg.

234261   Pomilovati Svazek: 7 Strana: 0343
Pomilovati. V MV. nepravá glossa. Pa.

234262   Pomilovati Svazek: 9 Strana: 0237
Pomilovati. Hospodine, pomilujny. O této písni vz Uč. spol. 1897. XIII. 1. nr.

234263   Pomilovník Svazek: 7 Strana: 1362
Pomilovník, a, m., philonitas, zastr. Rozk., Pršp. 12. 81.

234264   Pomimo Svazek: 2 Strana: 0735
Pomimo, dvě předložky. Hleděl, aby to nikdo neuviděl p. princezky. K. poh. 208. P. cesty; šel p. Mor. Tč. Vz více v Km. III. 338. Vz Z popod.

234265   Pomimo Svazek: 7 Strana: 0343
Pomimo s gt Jdou p dvou domův. Hrb. Obr. 93. Šli jsme p. kostela (kolem tam ne- říkají). V Podluží. Brt. P. motyky nepo- třeboval bych žádného řádu (náčiní). Val. Brt. Vz Ponimo.

234266   Pomínání Svazek: 10 Strana: 0278
Pomínání, n. = upomínání. Ten list není k u. obce dostatečný. NB. č. 70.

234267   Pomínati Svazek: 10 Strana: 0278
Pomínati, pomínávati: = přestávati. Po- mínává pršet. Dšk Km. 54.

234268   Pominek Svazek: 2 Strana: 0735
Pominek, nku, m., pominutí, výpustek, das Auslassen, der Auslass. Nejznamenitější p. či výpustek jest o ustanovení velebné svátosti. Sš. J. 210.

234269   Pominina Svazek: 2 Strana: 0735
Pominina, y, f., pominulosť, vzteklina, die Wuth, Wasserscheu. Us. u Petrovic. Dch.

234270   Poministrovati Svazek: 9 Strana: 0237
Poministrovati mši. Mtc. 1900. 261.

234271   Pomíniti Svazek: 2 Strana: 0735
Pomíniti (zastr.), il, ěn, ění = mníti, po- kládati, mysliti, přičísti, umíniti, uložiti, gedenken, denken. — nač, na koho. St. skl. P. na zlé. Alx. 1130. — koho z čeho, nařknouti, beschuldigen, bezichtigen. Brt. v Mtc. 1872. 94. (Hý.).

234272   Pomíniti kam Svazek: 7 Strana: 0343
Pomíniti kam. Ktož kam vie, ten tam pomieni. Alx.V. v. 1791. (HP. 43.). Vz Ž. kl. (322.).

234273   Pomínka Svazek: 2 Strana: 0735
Pomínka, y, f., das Gedenken, die Erin- nerung. Rk.

234274   Pominouti Svazek: 2 Strana: 0735
Pominouti, ul, ut, utí; pomíjeti, 3. os. -její, ej, eje (íc), el, en, ení = mizeti, ver- gehen, schwinden, aufhören; přejíti, mimo jíti, vorbei gehen; zameškati, unterlassen, Umgang nehmen; opustiti, verlassen. — abs. Nezpomínej toho, což jest již pominulo. Prov. Štěstí snadně pomíjí. Ros. Ti póhonové mají p. Půh. I. 203. Jiná všecka věc, co jest mezi nimi, má pominuta býti. Půh. I. 383. Tak pomíjí člověk jako stín na stěně obražený. Br. Pominul jako vidění noční. V. Nepomi- nou nikdá ty hody. Kom. Dokudž svět ne- pomine. V. Nemohl jsem pominouti (se vy- hnouti, nečiniti toho). Us. Čas pomíjí. V. Všecko pomine — švec i kopyto. Č. Vše pomine, vz o tom pořekadla v: Buben, Konec. — co,koho. Lučané pomíjejíce jej poklonu jemu činili. Háj. Pomine tebe žádost' karbanu. Sych. Až ho zlosť, hněv, pomine. Us., Šm. Pavel pominul Efez. Br. Pominouce jiné případnosti. Šm., D. Řeč ho pominula. V. — v čem. V tom trápení můj život pomíjí. Kadl. Zd. Veliká čásť života lidského pomíjí v zahálce. Štelc. — čím. Vše časem pomine. V. Hlukem p. (verrau- schen). D. Něco mlčením p. V., Kom. Mnoho divů a nauk se od sv. Jana tu mlčením po- míjí. Sš. J. 81. Ušima hluchýma vůli krá- lovskou p. Bart. 203. Aniž mlčením máme pomíjeti té znamenité rozšafnosti. Koc, Ml. Mlčením mamičných kejklířů p. Zyg. Ať ji- ných bíd mlčením pominu. V. Proč toho mlčením pomíjíte? Štr. — komu. Až jim pomine kašel, D., bolesť. Čern., Ml. — s čím. Upřímnost pominula s těmi lidmi starými. Er. P. 514. — (se) čeho. Pavel pominul Efesu. V. Pominul jsem toho místa. Kom. P. slibu (neplniti ho). V. Na psaní Vaše jsem odpovědi pominouti nechtěl. Jarosl. z Pernšt. Aniž toho můžeme p., že súdce na počátku přijetí toho úřadu před přísežnými hor pří- sahati musí CJB. 289. Pominu Němců nyní tak, samy Čechy před sebe vezmu. Žer. P. se smysla. Lék. kn., Krab. — co čím před kým. Mlčením to pomíjím před otcem. Háj. — čeho v čem. Rozkazu císaře v něčem p. (neplniti). Plk. Otec dětí svých v kšaftu pominouti nemá. Er. — co na čem. Na tobě hříchy pominul (netrestal). Pís. Br. Avšak myšlénka ta na obloze mysli jejich milostem pominula. Sš. J. 128. — kdy. S léty skuoro ta věc pominula. Bart. — co při čem, kdy. Při těch pracech umění literní p. jste neráčili. V. — mezi kým. Přísahy s obé strany mezi nimi jsú pominuly; Všecky věci mají mezi nimi p. Půh. II. 72., 349. — čeho proč: pro krátkosť času. Apol. — od koho. Chceš-li, by to neštěstí od nich po- minulo. Ms. — čeho proti čemu: proti zákonu. J. tr. — s čím. Služebnost', když na osobě záleží, s osobou pomíjí. Pr. — se, von Sinnen kommen, sinnlos, wahnsinnig werden; wüthend werden, die Wasserscheu bekommen. Pes se pominul. Us. Boday si se pominul. Na Slov., Plk. On se pominul = zemřel. U Brušperka. Mtl. — se čím, se s čím: smyslem, se smyslem, V., Prot. 9., Bart. 1. 4., s rozumem. Háj., rozumem, pa- mětí (= zblázniti se). Jg. Mohl bych se zlostí pominouti (pojíti). Na Mor. P. se hněvy ve- likými, Výb. I. 298., radostí. St. skl. IV. 213. Pes hladem a zimou se pominul. Ml. Leknu- tím pominul se smyslem. Ml. P. se vedrem. Ml. P. se s pamětí. T. — s inft. Podlé čehož nepomíjejte se tak zachovati. Žer. Nepominu se vám odměniti. Žer. Nemohl jsem p. to tobě oznámiti. Us. — aby. Ne- mohu p., abych tu krátce nedotekl. Har. Vz Brániti.

234275   Pominouti Svazek: 7 Strana: 0343
Pominouti. — abs. Jakž ta trojie věc pomine. Alx. Všecko pomine, i to maso v komíně. Us. Dš. — co, koho. Túlání ho pomine. Sš. P. 219. Vlci p-nou krajinu tak chudou. Neč. To dělejte a pominete kašel. U Chocerad. Vk — čeho, čím, proč). Král nedbanlivostí všeho p-nul. Arch VIII. 339. P-jím toho, dokud se větší příčina k tomu nedá. Žer. 341. P-nul jsem mlčením této zprávy o sněmu. Pal. Rdh. II. 285. — se s čím. By se mohl s tou žalostivú smrtí pominúti (minouti). Sv. ruk. 295. - - se čím. P. se smyslem. Bart. 17.

234276   Pominouti Svazek: 10 Strana: 0278
Pominouti. Co p-lo, to jest tam. Kom. Did. 92. P. koho Mill. 32.

234277   Pominovce Svazek: 7 Strana: 0343
Pominovce, ves nad Váhem na Slov. Šd.

234278   Pominulec Svazek: 2 Strana: 0735
Pominulec, lce, m., der Wahnsinnige. Bije Uhry, černé p-ce. Hdk. (v Lum. V. 259.).

234279   Pominulka Svazek: 2 Strana: 0735
Pominulka, y, f., der Lolch, die Toll- gerste, fík.

234280   Pominulosť Svazek: 2 Strana: 0735
Pominulosť, i, f., minulost, die Vergan- genheit. P. času. — P., šílenost, vzteklosť, die Sinnlosigkeit,Verrücktheit Wuth,Wasser- scheu. Jg.

234281   Pominulý Svazek: 2 Strana: 0735
Pominulý, minulý, přešlý, vergangen. P. čas, dni; učinil to v p-lé válce. V. O p-lém mluviti. Br. Byť mi Bůh má p-lá navrátil léta zhynulá. Kom. — P., bláznivý, pošetilý, verrückt, sinnlos. — čím: smyslem, V., Lk., Hš., pamětí. Zlob. Počíná si (skáče) jako smyslem p-lý. Sych. — P., vzteklý, wüthend. A vy jako p-lí psi těkáte. St. skl.

234282   Pominulý Svazek: 7 Strana: 0343
Pominulý. P. den, Žer. L. III. 87., Brt. N. p. 511, časy, Sněm 1640, Mcha, léto. Pal. Rdh. II. 124. P. čtvrtek podáni sou nám artikulové. Výb. II. 1457. Duše má paměť, skrz niž p. i budúci věci sobě při- pomíná. Kosmogr. list. VIII. B. Ve středu p-lou poslal jsem jí 11 loket damašku. Žer. 352.

234283   Pominutec Svazek: 10 Strana: 0278
Pominutec, tce, m. Tbz. V. 9. 91. Sr. Pominulec.

234284   Pominutelnosť Svazek: 2 Strana: 0735
Pominutelnosť, i, f., pomíjitelnosť, die Vergänglichkeit. V. P. vezdejších věcí. Sych.

234285   Pominutelný Svazek: 2 Strana: 0735
Pominutelný, pomíjitelný, netrvalý, ver- gänglich, hinfällig, flüchtig. V., Br. Všecky věci p-né jsou. Kom.

234286   Pominutelný Svazek: 7 Strana: 0343
Pominutelný dědic, jejž lze dle zákona pominouti, denman übergehen kann. Us. Rgl.

234287   Pominutelný Svazek: 10 Strana: 0278
Pominutelný = skonávající, ve vlhkosti mizící a se ztrácející. Zach. Test. 149.

234288   1. Pominutí Svazek: 2 Strana: 0735
1. Pominutí, n.,přejití, minutí, dasVorbei- gehen, Vorübergehen. P. čího domu. P. roku. D. P-tím jiných případnosti. D. P. trestu, Us., výsady. J. tr. P. práv a závazkův, vz Rb. 270. P. smysla, vz Pominulosť. Aqu. — v čem: v úřadě (das Präteriren). Zlob. — čím, s čím: smyslem, se smyslem (ztřeštění). Kom., D.

234289   2. Pominutí Svazek: 2 Strana: 0736
2. Pominutí, n., die Wasserscheu. Rk.

234290   Pominutina Svazek: 2 Strana: 0736
Pominutina, y, f.. die Wasserscheu. Rk.

234291   Pominutosť Svazek: 2 Strana: 0736
Pominutosť, i, f., vzteklosť, die Wuth. — P., nedostatek paměti, die Besinnungslosig- keit. Marek.

234292   Pominutý Svazek: 2 Strana: 0736
Pominutý ; pominut, a, o, übergangen. — čím: mlčením (přešlý), verschwiegen, V.; smyslem (n. vůbec pominutý) = bláznivý, wahnsinnig. D. Vz Pominulý.

234293   Pominutý Svazek: 9 Strana: 0237
Pominutý — pominulý. P. příležitost'. Har. J. 153.

234294   Pomírný Svazek: 2 Strana: 0736
Pomírný, genügsam, massig. Rk.

234295   Pomíření, n Svazek: 2 Strana: 0736
Pomíření, n., die Pacifikation. Šm.

234296   Pomířiti Svazek: 2 Strana: 0736
Pomířiti = smířiti. Šf.

234297   Pomířiti se s kým Svazek: 7 Strana: 0343
Pomířiti se s kým. Šf., Strž. I. 392.

234298   Pomířiti si koho Svazek: 10 Strana: 0278
Pomířiti si koho = smířiti. Msn. II. 13.

234299   Pomisati Svazek: 2 Strana: 0736
Pomisati = pomizeti, zmizeti, verschwin- den (zastr.) Chuť náboženstvie pomiše. Výb. I. 780.

234300   Pomísený Svazek: 7 Strana: 0343
Pomísený, pomíšený, vermischt. Vz Po- míchati

234301   Pomísiti Svazek: 2 Strana: 0736
Pomísiti, vz Pomíchati.

234302   Pomislav Svazek: 7 Strana: 0349
Pomislav, a, m., os. jm. Hol. 264.

234303   Pomístiti Svazek: 10 Strana: 0278
Pomístiti = položiti. Něco někde p. Msn. Od. 272.

234304   Pomístný Svazek: 2 Strana: 0736
Pomístný, Lokal-. P. jména, die Orts- namen, topica. Šf. Rozp. 72. Praha, Řím, Vídeň. Vz Bž. 66., 68.

234305   Pomíšenec Svazek: 9 Strana: 0237
Pomíšenec, nce, m, (o rostlině). Wlt. 24.

234306   Pomíšenka Svazek: 7 Strana: 0343
Pomíšenka, y, f., baccharis, die Baccharis, rostl. Vz Rstp. 871.

234307   Pomíšený Svazek: 2 Strana: 0736
Pomíšený; -en, a, o, vermengt. Vz Po- míchati.

234308   Pomíšený Svazek: 7 Strana: 0343
Pomíšený, vz Pomísený. P. rým. Dk. Poet. 411.

234309   Pomíšený Svazek: 8 Strana: 0297
Pomíšený. P. brambory = rozmačkané k jídlu. Slez. NZ. IV. 498.

234310   Pomíška Svazek: 2 Strana: 0736
Pomíška, y, f., die Verwirrung. Mnozí pro různice kacířů na p-ky přicházejí. Sš. II. 368.

234311   Pomítání Svazek: 2 Strana: 0736
Pomítání, n., das Wegwerfen, Nieder- werfen, Uiberwinden. Jel.

234312   Pomítaný Svazek: 7 Strana: 0343
Pomítaný, umhergetrieben Prapor," list větrem p-ný. Us. Dch.

234313   Pomítati Svazek: 2 Strana: 0736
Pomítati, vz Pometati.

234314   Pomitati co jak Svazek: 10 Strana: 0278
Pomitati co jak. Rázně něco pomítnouti. Zvon IV. 8.

234315   Pomíti Svazek: 2 Strana: 0736
Pomíti, vz Pojměti.

234316   Pomítko,a Svazek: 2 Strana: 0736
Pomítko,a, n., malé p ometlo, šatní štětka, die Kleiderbürste. Reš.

234317   Pomítnutí, n. Hrdosť Svazek: 10 Strana: 0278
Pomítnutí, n. Hrdosť jeho nemohla toho p. snésti. Hrlš. Hus. 75.

234318   Pomítoriť Svazek: 7 Strana: 0343
Pomítoriť značí nečo riadne poukladané do neporiadku uviesť. Slov. Zátur.

234319   Pomizený Svazek: 7 Strana: 0343
Pomizený = pominulý Nov

234320   Pomizeti Svazek: 7 Strana: 1362
Pomizeti = ztratiti se. Us.

234321   Pomizeti kdy Svazek: 10 Strana: 0278
Pomizeti kdy. Večerem pusto p-lo. Tbz. I. 17.

234322   Pomizi, pomytci, pomyjci Svazek: 10 Strana: 0652
Pomizi, pomytci, pomyjci, ablutores ve- stium, mužské prý pradleny. Wtr. Řem. 8.

234323   Pomjačgat Svazek: 2 Strana: 0736
Pomjačgat, beschmieren. U Frydku. Tč.

234324   Pomjantati Svazek: 2 Strana: 0736
Pomjantati, verfitzen. Má hlavu pom- jantanú. Na Ostrav. Tč.

234325   Pomknouti Svazek: 2 Strana: 0736
Pomknouti, ul, ut, utí a pomku (zastr.), pomkl, mčen, ení; pomykati: pomykovati = postrčili, weiter rücken, weg-, auf-, ab-, ver- schieben, aufrücken; navésti, veranlassen. Pomkni výše (posedni). D. Pomykej (i. e. se n. sebou) = hýbej se, jdi. Na Slov. Rybay. — čím: stolicí, stolem (postrčiti). Us. Aby tebou pomykali (smýkali). Br. — co kam : stůl ke zdi. D. Někoho k něčemu pomy- kali (naváděti). D. — se =jíti, poddati se dále. Koll. Vezmi ten chléb, ať se tu nepo- myká, dass es da nicht herumgeworfen werde. U Opav. Klš. — se odkud s čím. Zástup židovský z města s meči, s noži sě pomče. St. skl. Částky jejich od sebe se pomkly (pošinuly, hnuly), kdm. — co, se po čem kam. Pomykuj se po lavičce ke mně. Koll. Zjevně je (dvě ženě) po městě pomycevše přes zeď je vrhli. BO.

234326   Pomknouti Svazek: 8 Strana: 0297
Pomknouti. Pomykala ho za rukáv. Phľd. 1896. 27. Cf. násl. Pomkýnať.

234327   Pomknouti Svazek: 9 Strana: 0237
Pomknouti. Za Pal. polož: Děj. III. 1 310.

234328   Pomknouti co Svazek: 7 Strana: 0343
Pomknouti co: znaménko desetinné, versetzen. Nz. — (kam čím). Pomknul židlí k němu, rückte. Posp. Pomkni ji (masť), k sobě dále. Mst. v. 163. Kačena na hladinu rybníku se pomkla. Kos. — kým kde. Snahy Karlovy pomkly Čechami na dráze této. Pal. — co kde. Aby jí v komoře pomohl ložnici p. NB Tč. 112. - koho k čemu = ponuknouti, pohnouti Zlínsky. Brt D 252.

234329   Pomknutelnosť Svazek: 7 Strana: 0344
Pomknutelnosť, i, f. = pomyčnosť (dod.). Nz.

234330   Pomknutí Svazek: 2 Strana: 0736
Pomknutí, n , postrčení,verrückung, Auf- schiebung. Jg.

234331   Pomknutý Svazek: 2 Strana: 0736
Pomknutý ; -ut, a, o, verrückt, verschoben. — čím: smyslem. Šm.

234332   Pomkýnať koho Svazek: 8 Strana: 0297
Pomkýnať koho = naváděti. Phľd. 1894. 401. Cf. Pomknouti.

234333   Pomlácení Svazek: 2 Strana: 0736
Pomlácení, n., das Abdreschen. — P., pobití, das Todtschlagen (mehrerer). Jg.

234334   Pomlácený Svazek: 2 Strana: 0736
Pomlácený; -en, a, o, altgedroschen, todt- geschlagen. Jg.

234335   Pomládenčiti si Svazek: 2 Strana: 0736
Pomládenčiti si, Junggesell sein.

234336   Pomladočeštiti Svazek: 7 Strana: 1362
Pomladočeštiti koho, zum Jungböhmen machen. Us.

234337   Pomladší Svazek: 7 Strana: 0344
Pomladší = trochu mladší V Podluží. Brt. L. N. II. 62.

234338   Pomlákati Svazek: 7 Strana: 0344
Pomlákati = požvykovati? Pokrm sem tam v ústach p-la. DŠk. III. 82.

234339   Pomláska Svazek: 2 Strana: 0736
Pomláska, vz Pomlázka.

234340   Pomlasknouti Svazek: 2 Strana: 0736
Pomlasknouti, knul a kl, utí; pomlaštěti, ěl, ění: pomlaskati, pomlaskávati, pomlasko- vati, schleckern, schmatzen. — komu: sobě. Ty si pomlaskneš (pochutnáš). Us. On kaž- dému pomlaskuje (lichotí). Na Ostrav. Tč. Kom.

234341   Pomlasknouti Svazek: 7 Strana: 0344
Pomlasknouti. Mluvieše s ním mile po- mlaskaje. Výb. I. 1170. Nad talířem po- mlaskávaje. Wtr. exc. — Kom. Lab. 82.

234342   Pomláskovati Svazek: 2 Strana: 0736
Pomláskovati, lépe: pomlázkovati, vz Pomlázka, na pomlázku choditi, Ostereier sammeln. Us.

234343   Pomlasta Svazek: 2 Strana: 0736
Pomlasta, y, m. a f., der Lecker, Näscher, die Leckerin, Näscherin; der Speichellecker. Na Ostrav. Tč.

234344   Pomlátiti Svazek: 2 Strana: 0736
Pomlátiti, il, cen, ení =poněkud mlátiti, eine Zeit lang dreschen; vše zmlátiti, alles aufdreschen;potlouci, prügeln, todt schlagen. — abs. Pojď, drobet pomlátíme. — s kým. Pomlátil se mnou a odešel. — co, koho kde. Dnes jsme všecko obilí ve stodole po- mlátili. Pomlátil ho (potloukl) v hospodě. — koho čím: holí.

234345   Pomlázač Svazek: 2 Strana: 0736
Pomlázač, e, m., kdo na pomlázku chodí, der Ostergeschenke sammelt, bettelt. Us. Marek.

234346   Pomlázeti se Svazek: 2 Strana: 0736
Pomlázeti se, el, ení = povlákati se, mračiti se. sich überziehen. Nebe se po- mlází. D.

234347   Pomlázka Svazek: 7 Strana: 1362
Pomlázka. Cf. Světz. 1875. 175. Dali mu p-ku po zádech = dřeli ho hřeblem v mučírně. Wtr. Obr. II. 757.

234348   Pomlázka Svazek: 8 Strana: 0297
Pomlázka = binovacka, dynovačka, smig- rust, šmerkust. Cf. Oestr. Mon. (Böhm.), I. 442., NZ. IV. 326. P. se dává sudou, aby ne- vyšla láska na licho a váže se do šátku, že má být vzácnou. Na Žďársku. Nár. list. 1895. č. 110. feuill. Po pomlázce (po postě) je čas k lásce (o postě nechodí mládenci za děvčaty). Ib. 1894. č. 99. odp. feuill. Cf. Duf. 134.

234349   Pomlázka Svazek: 9 Strana: 0237
Pomlázka rýsovaná (stínovaná), malo- vaná, okrašlovaná, barevná; Dáti hochům pomlázku (kraslice). Vz Čes. 1. VII 363. nn., Chorv. 90. nn.

234350   Pomlázka. Cf Svazek: 7 Strana: 0344
Pomlázka. Cf. Mrskačka, Zbrt. 289. Do- bytek p-kou (prutem velikonočním) ošle- haný je čiperný. Vz Mus. 1853. 483. Cf. Er. P. 61., Sbtk. Výkl. 97., Sbtk. Rostl. 108., 134.-135.

234351   Pomlázka, pomláska Svazek: 2 Strana: 0736
Pomlázka, pomláska, y, f. P. od mláz, mladiti, poněvadž z jara vše se mladí, Ld., cf. Mlází; z koř. mlz (v stb. mlbzenije = mulctus), Gb. Hl. 147.; chybně se slovo toto odvozuje od pamlska; tedy: pomlázka a ne: pomláska. P. znamená vlastně mladé proutí vrbové n. jílové (pentličkami ovázané), s kte- rým se v pondělí a úterý velikonoční po domech chodí; v Čech. také : šmerkust, šmer- kous, na Mor. mrskut (Hý.), na Slov. mláden- kování, eine Gerte mit Bändern geschmückt, welche man zu Ostern herumträgt um Oster- eier bittend. S. N. — P., dar, který se dává dětem o velikonoci kraslice sbírajícím; též kraslice a jiné dary, které děvčata mládencům dávají. Dostal jsem p-ky nebo šmerkustu. Na Policku. Kšá., Jg. Choditi po p-ce; dostati, dáti p-ky. Us. Das Ostergeschenk, die Schmeer- kost. Vz S. N. — P., jídla o velikonocích svěcená. Když kněz posvětil pomlázku, ne- stojím o jeho lásku. C. M. 335.

234352   Pomlázkář Svazek: 2 Strana: 0736
Pomlázkář, e, m. = pomlázač.

234353   Pomlázkovati Svazek: 2 Strana: 0736
Pomlázkovati, Ostereier sammeln. Šm.

234354   Pomlázkový. P Svazek: 2 Strana: 0736
Pomlázkový. P. vajíčko, das Osterei. Šm.

234355   Pomlček Svazek: 2 Strana: 0736
Pomlček, čku, m., vz Pomlk.

234356   Pomlčení Svazek: 2 Strana: 0736
Pomlčení, n., ein kurzes Stillschweigen, Stille. Stalo se p., es ward Stille. Us. S váž- ným P-ním poslouchá. Č. Po malém p. mluvil dále. Šm.

234357   Pomlčeníčko Svazek: 10 Strana: 0278
Pomlčeníčko, a, n. Dšk. Km. 36. Vz Pomlčení.

234358   Pomlčeti Svazek: 2 Strana: 0736
Pomlčeti, el, ení; pomlčívati, pomlkati; pomlkávati; pomlknouti, knul a kl, utí; po- mlkovati, ein wenig schweigen. — Málo po- mlčev mluvil dále. Us. — čeho. Kom. o čem. O ostatních výmyslech nových vy- kladačův a podobných nedověcnostech raději p. jest. Sš. L. 158. — jak dlouho. Moudrý pomlčí do času. BO.

234359   Pomlčeti k čemu Svazek: 7 Strana: 0344
Pomlčeti k čemu Člověk musí jedno minouti, druhé svinouti a k třetímu poml- četi. Mus. 1889. 348.

234360   Pomlčiačky Svazek: 7 Strana: 0344
Pomlčiačky = mlčky. Slov.

234361   Pomlčka Svazek: 2 Strana: 0736
Pomlčka, y, f., znamení pomlku, die Pause. Us. Hý.

234362   Pomlčka Svazek: 7 Strana: 0344
Pomlčka v hudbě ; jednotaktová, půlová, čtvrteční, osmerková, šestnácterková Zv. Př. kn. I. 6. P. v řeči. Cf. Gb. Ml. II. 60.

234363   Pomlčky Svazek: 2 Strana: 0736
Pomlčky, in der Stille, vz Pomlk.

234364   Pomlčky Svazek: 7 Strana: 0344
Pomlčky sa zaprisahali, že ... . Sb. sl. ps. I. 55., Prss.

234365   Pomlerk Svazek: 7 Strana: 1362
Pomlerk, a, m., adlacta. Pršp.

234366   Pomleti koho Svazek: 7 Strana: 0344
Pomleti koho = poraziti, přemoci. Já tě pomelu. Mor. Knrz

234367   Pomleti koho Svazek: 9 Strana: 0237
Pomleti koho. Pomlela ji zima. Mtc. 1899. 152.

234368   Pomléti, pomlíti Svazek: 2 Strana: 0736
Pomléti, pomlíti, pomeli (-lu), mlel, et, etí, en, ení, alles zu Ende mahlen. — co. Za hodinu všecko to obilí pomlel. Vz Mlíti.

234369   Pomliaždit ?? Svazek: 10 Strana: 0652
Pomliaždit ?? = pošlapati? Phľd. XXII. 670.

234370   Pomlin Svazek: 7 Strana: 0344
Pomlin, a, m , Pomliny, pl. Na P-ně = pole u Kokořova na Žinkovsku. BPr.

234371   Pomlk, u, pomlček Svazek: 2 Strana: 0736
Pomlk, u, pomlček, čku, m. = pomlčení. Zlob. Pomlkem, pomlčky = po tichu, in der Stille. Holý. — Jg.

234372   Pomlka Svazek: 7 Strana: 0344
Pomlka, y, f. = pomlčka. Šml. Po 40leté pomlce. Mus. 1888. 46.

234373   Pomlka Svazek: 10 Strana: 0278
Pomlka, y, f. = pausa. P. o hudbě. Vz Ott. XX. 196.

234374   Pomlkati Svazek: 7 Strana: 0344
Pomlkati, pomlknouti, still werden. By ty žabo pomlkala! Dh. 135.

234375   Pomlkový Svazek: 9 Strana: 0237
Pomlkový. P. znamení v textu písma. Mtc. 1899. 270.

234376   Pomlouvač Svazek: 2 Strana: 0736
Pomlouvač, vz Pomluvač.

234377   Pomlouvačnosť Svazek: 2 Strana: 0736
Pomlouvačnosť, i, f., vz Pomluvačnosť.

234378   Pomlouvačný Svazek: 2 Strana: 0736
Pomlouvačný, nachrederisch, vz Pomlu- vačný.

234379   Pomlouvání Svazek: 2 Strana: 0737
Pomlouvání, n., hanění, die Nachrede, Lästerung, Verleumdung. V. Kom., Jel. Nechte toho p. Us. — P. o čem (rozmlou- vání). Troj.

234380   Pomlouvaný Svazek: 2 Strana: 0737
Pomlouvaný; -án, a, o, beredet, gelä- stert. Jg.

234381   Pomlouvati Svazek: 2 Strana: 0737
Pomlouvati, vz Pomluviti.

234382   Pomlouvavosť Svazek: 2 Strana: 0737
Pomlouvavosť, i, f., vz Pomlouvačnosť.

234383   Pomlouvavý Svazek: 2 Strana: 0737
Pomlouvavý = pomlouvačný.

234384   Pomlsati Svazek: 2 Strana: 0737
Pomlsati (zastr. pomlseti), pomlsiti, il, en, ení=smlsati, naschen, vernaschen, auf- naschen. — co kde proč. Víš dobře, co jsou první rodičové v sadu rájském z po- nuknutí ďábelského pomlsili. Rad. zv. — Jg.

234385   Pomlsati se čím Svazek: 10 Strana: 0278
Pomlsati se čím. P-la se Helena jaho- dami. Krt. Čít. 231.

234386   Pomlsek Svazek: 2 Strana: 0737
Pomlsek, sku, m., pomlska, y, f., pa- mlsek, pochoutka, das Naschwerk, Konfekt, der Leckerbissen. P-ky sobě kupovati, Reš., p-ků hledati. Lom. Nenoste nám tolik p-kň. Us. V rozkošech a p-cích živi jsou. Lut. Antik. 1522. Věci k pomlsce (na pomls). U Solnice.

234387   Pomlsiti Svazek: 9 Strana: 0237
Pomlsiti. Gdož ví, která matěra se na ně (hrušky) može p. (laskominy dostati). Horen. 40.

234388   Pomluva Svazek: 2 Strana: 0737
Pomluva, y, f., rozmlouvání (zast. vý- znam), das Gespräch, die Rede, Unterredung. Nebylo o tom p-vy. Troj. O obecném do- brém p-vu míti. Pulk., Výb. I. 653. — P., v starém českém právě — dovolení, aby po- hnaný námitky proti půhonu činiti směl, die Einrede des Geklagten gegen die Klage. Prosím pomluvy prvé, druhé i třetí, i toho všeho, což mi k mému právu třeba. Tov. k. 72. Toho se pomluvú obránil. Půh. I. 384. U p-vě řekl, že jest při tom nikdy nebyl; Jakož se Petr v první p-vě desk dotyče, chtí páni dsky slyšeti. Půh. II. 250, 573. Vz Gl. 248. — P., die Verabredung. Jakož máte p-vu s W. zlatníkem, že má vám dělati monstranci. Záp. měst. 1450. Pr. Na každou při man má míti tři pomluvy, totiž můž se třikrát raditi. Pr. Man. v Olom. 1538. — P., mluvení zlého o jiném, utrhání. V. P., zten- čování cti bližního lháním, buď že pravé přednosti se mu upírají aneb chyby neprav- divě přičítají, die Verleumdung, Nachrede, calumnia. MP. 204. P-vou na někoho se po- trhovati. Sš. I. 351. P-vou lehkost' někomu učiniti. Sych. P-vy neujdete, že . . . Sych. Šij široké rukávy, budeš míti več p-vy klásti. Pk. Vz strany přísloví a pořekadel: Bláto, Huba, Husa, Lejno, Les, Lev, Moudrý, Otříti, Pověst', Pomluvač, Řeč, Straka, Svět, Tlachač, Ústa, Zívati, Žlab. Vz S. N. — P., pověsť, das Gerede, die Sage, Kunde. Zvěděl divnú p-vu o sv. Ciprianovi. Pass. 507. 1.

234389   Pomluva Svazek: 7 Strana: 0344
Pomluva = rozmluva, řeč. Hr. rk. D. 549. S Bohem otcem v svej tajnici pomluvu měl. 14. stol. Živ. Jež. P. užitečná. Ty zlé pomluvy zkazují v lidech vieru i jiné dobré obyčeje. Št. Kn. š 78., 112. Že nechce s ním pomluv o smlúvě mieti. Kar. 64. — P. = soudní námitka. Pan Havel pomluvu
činí na jeho odmluvu. NB. Tč. 43., 226. — P. = úmluva. V tej p-vě tak ostalo. Krist. 2. a. — P. = utrhání. P. jest jedem na- puštěná střela, od níž způsobená rána nedá se uléčiti; jest dýka zákeřníkova z tylu vedená po tvém srdci, vražda jest zaměst- náním jejím, nevinnosť její loupeží a záhuba její hříčkou; P. vraždu koná jediným slo- vem, jediným pokynutím hlavy, jediným pokrčením ramen, jediným pohledem a po- usmáním. Hkš. exc. P-vy se střez, utrhání též. Sb. uč.

234390   Pomluva Svazek: 7 Strana: 1362
Pomluva, vz Kleveta. -- P. = dovolení, aby etc Pohnaný musil prositi za pomluvu první. Arch. X. 318.

234391   Pomluva Svazek: 8 Strana: 0297
Pomluva, y, f. = rozmluva. Chciť p-vu s vámi míti. Alx. Nách. k. XXVII.

234392   Pomluva Svazek: 8 Strana: 0570
Pomluva = úmluva. Pakli byste toho uči- niti neráčili (statku nekoupili), v té p-vě bych déle státi nechtěl. Arch. XV. 144.

234393   Pomluva Svazek: 9 Strana: 0237
Pomluva. Ctnosť sama hrotu pomluv ne- ujde. Slád. Ham. 29. Buď čistá jako (padlý) sníh, pomluvě neujdeš. Slád. ??m. 86. Úsloví atd. vz v Zát. Př 52., V. 16.

234394   Pomluva Svazek: 9 Strana: 0458
Pomluva. P. je jako řepa v bahně: na- hoře mnoho chrástu a dole nic. Nár. list. 1901. č. 189. 1.

234395   Pomluva Svazek: 10 Strana: 0278
Pomluva se rychleji větru rozlétá (utr- hání). Tbz. V. 9. 137. P. zvoní jako zvony, jen že nevolají do kostela božího. Zr. Strat. 76. Vz Nadávka. Přísloví vz ve Vlasť. I. 220.

234396   Pomluvactví Svazek: 7 Strana: 0344
Pomluvactví, n. = pomluvačnosť. Bern.

234397   Pomluvač Svazek: 2 Strana: 0737
Pomluvač (novější: pomlouvač), e, m., utrhač, hánce, der Verleumder, Nachredner, Verschwärzer. Pomlouvačům jazyk vytažen bývá. Kom. Pomluvač ze cti loupí. Br. Strany pořekadel vz: Broušený, Drbati koho, Huba, Ipse, Jazyk, Léč, Pomluva, Po- mluviti, Rameno, Utříti se oč. Vz Rb. 270.

234398   Pomluvač Svazek: 7 Strana: 0344
Pomluvač. Knížata a páni žádného ra- ději neposlouchají jako p-če Výb II. 1602. — Cf. Cur. jur. IV. 3. 2. 432.

234399   Pomluvačka, pomlouvačka Svazek: 2 Strana: 0737
Pomluvačka, pomlouvačka, y, f., die Nachrednerin, Verleumderin.

234400   Pomluvačník Svazek: 7 Strana: 0344
Pomluvačník, a, m = pomluvač. Bern.

234401   Pomluvačnosť, pomlouvačnosť, po- mlouvavosť Svazek: 2 Strana: 0737
Pomluvačnosť, pomlouvačnosť, po- mlouvavosť, i, f., verleumderisches Wesen, die Verleumdungssucht.

234402   Pomluvačný, pomlouvačný, pomlou- vavý Svazek: 2 Strana: 0737
Pomluvačný, pomlouvačný, pomlou- vavý, verleumderisch, nachredensch. D., Ros.

234403   Pomluvačství Svazek: 7 Strana: 0344
Pomluvačství, n., die Verleumdung. Mus. 1880. 487.

234404   Pomlúvati Svazek: 10 Strana: 0278
Pomlúvati = pomlouvati.

234405   Pomluvce Svazek: 2 Strana: 0737
Pomluvce, e, m. = pomluvač. Aqu.

234406   Pomluvčivý Svazek: 7 Strana: 0344
Pomluvčivý = pomlouvačný. Bart. 345.

234407   Pomluvení Svazek: 2 Strana: 0737
Pomluvení, vz Pomlouvání.

234408   Pomluvený Svazek: 7 Strana: 0344
Pomluvený, beredet. P. přítel. Mus.

234409   Pomluviti Svazek: 2 Strana: 0737
Pomluviti, il, en, ení; pomlouvati = roz- mlouvati, reden, sich unterreden; přestati mlu- viti, die Rede enden, zu reden aufhören; zle o kom mluviti, hanobiti, utrhati, nachreden, lä- stern, verleumden, Böses nachsagen. — s kým oč = rozmlouvati. Troj.— Někoho křivě a neprávě p. (hanobiti). V. Pomluvil ho, že na něm zdravého chloupku nezůstalo, Dch., že by od něho pes kus chleba nevzal. Vz Po- mluvač. Lb. — koho po kom: po lidech. Rozm. O. a S. — koho kde. Do očí se nám pěkně stavíte, ale za hřbetem nás po- mlouváte. Sych. Kdo před tebou pomlúvá, tebe též nevymlúvá. Slez. Tč. — o kom, o čem. Spraveni jsme, že o nás někteří po- mlouvají. Rkp. Mus. Pomlúvali s sebú o tom, což k spasení sluší. Št. — co proč. Kte- rýchžto věcí ani z barvy ani z hrubosti ne- mají p. Zák. s. Ben. — jak na koho z čeho. Zle pomlúvajíc naň z toho. Alx. — koho s kým. Alx.

234410   Pomluviti Svazek: 7 Strana: 0344
Pomluviti. Užitečné jest mlčeti, avšak kdož umie, mož někdy p. (mluviti). Výb. II. 945. — s kým oč. Račte s svými do- brými lidmi o to p. Arch. VII. 293. — koho. Pomlúvají jich. Výb. II. 740. — o čem. Št. Kn. š. 118. Prosby, o nichž sem již p-vil. Št. Kn. š. 53. Pomlouval mne o tom, že jsem u vězení seděl. 1461. Mus. 1884. 470 Pomlouvali (rozmlouvali) o něm mezi sebú. 14. stol. Živ. Jež. — jak. Ne- mají co p. v pravdě. Mus. 1884. 470.

234411   Pomluviti Svazek: 8 Strana: 0297
Pomluviti. Pomlúvali (mluvili) řeč roz- pačnú (desperatum sermonem). AlxBM. 181. Toť mi se jest zdálo p. o to prostě tak, jakož ta písma okazují. Chč. Mik. 413.

234412   Pomluvný Svazek: 2 Strana: 0737
Pomluvný = pomluvačný. Brikc.

234413   Pomlýnné Svazek: 7 Strana: 1362
Pomlýnné, ého, n., plat mlýnský. Wtr. Obr. II. 536.

234414   Pomlynný Svazek: 9 Strana: 0458
Pomlynný. P. plat. Sdl. Hr. XIII. 7.

234415   Pommada Svazek: 2 Strana: 0737
Pommada, vz Pomáda.

234416   Pommern Svazek: 2 Strana: 0737
Pommern, ze slov. Pomořany.

234417   Pomňágati Svazek: 7 Strana: 0344
Pomňágati = pomačkati, potlouci. Po- mňágané ovoce Na Vsacku. Vck.

234418   Pomňatený Svazek: 7 Strana: 0344
Pomňatený = pomatený, verwirrt. Mor. Šd. — P. = pošlapaný. P. pole. Mor. Šd.

234419   Pomnější Svazek: 2 Strana: 0737
Pomnější (zastr.), menší, kleiner, geringer. Pakli jest řeč o p-ších doktořiech. Hil. 49.

234420   Pomněna Svazek: 2 Strana: 0737
Pomněna, y, f., novější = pomnění, die Erinnerung. Kam.

234421   Pomnění Svazek: 2 Strana: 0737
Pomnění, í, n., die Erinnerung. V. P., stsl. ??men? =- memoria, koř. ??? a příp. ?. Mkl. B. 15. P. na něco. Jel.

234422   Pomněnka Svazek: 2 Strana: 0737
Pomněnka, y, f., rostl., vranní očko, žabí oko. nezabudka, nezapomněnka, nezapomenka, myší ouško, okotěška, okotěšinka, uzaninka, vzpomínáček, myosotis, Vergissmeinnicht, n. Šp. Vz S. N. P. různokvětná, m. sparsiflora, lesní, silvatica, podhorní, alpestris, bahní, palustris, rolní, arvensis, strakatá, versicolor. Flora. — Vz Schd. II. 290., Kk. 180., FB. 53., Čl. 77.

234423   Pomněnka Svazek: 7 Strana: 0344
Pomněnka Cf. Slb. 369., Dlj. 47., Č. Kn. š. 255.-257., 262, Č. Rž. XLIX. (mo- dré oko), Rstp. 1115., Sbtk. Rostl. 47., Rk. SI., Rosc. 133., Mllr. 69., Zl. Praha 1889. č. 11 , Čch. Bs 50. (ženské oko), Sté. Zem. 187 , Jg. H. 1. 728. P z lítosti je vykvetlá. U Žamb. Dbv. U Rokyc. škrobíček. Fč. — P-ky, anthologie z plodů čes. básnířek. Vz Bačk. Písm. 1. 858.

234424   Pomněnka Svazek: 9 Strana: 0458
Pomněnka, myosotis, rostl. Vz Ott. XVII. 927b.

234425   Pomněnka Svazek: 10 Strana: 0278
Pomněnka. Ve Slez.: kašičky, vodník. Vyhl. II. 278.

234426   Pomněnkově Svazek: 10 Strana: 0652
Pomněnkově modrý. Zvon V. 777.

234427   Pomněnkový. P Svazek: 10 Strana: 0278
Pomněnkový. P. oči (modré), Tbz. V. 5. 294., V. 1. 243., V. 9. 93., 257., Luž. Kv. 1. 71., věnec. Ib. V. 6. 245.

234428   Pomněnkový. P Svazek: 10 Strana: 0652
Pomněnkový. P. obloha (modrá). Zvon VI. 11.

234429   Pomněný Svazek: 2 Strana: 0737
Pomněný; -en, a, o, gedacht, in Erin- nerung gebracht. Jg.

234430   Pomněti Svazek: 7 Strana: 0344
Pomněti. Bž. 189., Mkl. Etym. 288. — co. Za Št. polož: Kn. š. 17. Bude-li vždy pomnieti den své smrti. Št. Kn. š. 185. — nač (kdy). Slušíť Pražanóm na to pomněti, ať . . . Let. 237. Pomni na Buoh při tvém zdraví (= za zdraví); Bych pomněl na hřiechy. Sv. ruk. 93., 301. Pomniete se na dřevní věk. Pror. Is. 46. 9. Pomniž naň. Ž. wit. 8. 5. Naňž kdyby člověk pomněl; Na to pomniec každý nás; Protož na ten súd pomnieti slušie; Pomněte na svú matku Št. Kn š. 13., 20., 24., 43.— čeho. Synu! pomni konečnie věci a nebudeš hřešiti. Hus I. 285. Pomníte divóv jeho. Ž. wit. 101. 5. — se. Pomni sě, však dlužen nejsem. NB. Tč. 193. Ti se pomněli (měli se dobře). Mor. Rgl — se na čem. Protož na tom sě pomnite. ML. 24 a — jak dlouho. Zlé se dlúho pomní. Št. Kn. š 83. — se odkud. Ale ktož čtú písmo sv., ti mohú vždy se pomnieti z něho, kde jsú a v ka- kém-li jsú nebezpečenství. Št. Kn. š. 150. — s inft. Pomníte svaté dni čstíti. Hrad. 96 a. Nepomínej mi o tom oznámiti. Žer 1591.

234431   Pomněti Svazek: 8 Strana: 0297
Pomněti. Pomni sě o tvém vítězství (buď ho pamětliv). Štilf. 199.

234432   Pomněti, pomníti Svazek: 2 Strana: 0737
Pomněti, pomníti, 3. os.pl. pomní, pomni, ěl, ěn, ění = pamatovati, na paměti míti, sich erinnern, denken; rozvážiti, mysliti nač, überlegen, erwägen, sich erinnern, denken. Jg. Koř. m?n. — co, koho (pamatovati). Mnohé věci p. Jel. Abychom pomněli jeho moc. Št. P. svú šlechtu i rod. Alx. 1117. Po- mni výsosť svého stavu. Jir. Anth. I. 151. — na koho (pamatovati), nač. Na dobrodiní. Pís. br. Pomni na to. Št. Na přikázání p. Br. Pomněte na smrt. Hus I. 39. P. na dobro- družstvo. Alx. 1126. Pomni na jeho krev drahú. Smil v. 1833. Pomniž na to, synu milý. Anth. I. 153. Rač na bratróv diel po- mnieti. Dal. 49. P. nač. Št. N. 85. P. na Boha. Jir. dh. — V., Ros. — o kom. Pomníš-li o oné. (ženě — pamatuješ-li se na ni). Leg. — Lom. — čeho (rozvážiti, mysliti nač). Pomněli všichni slova mého. Dal. Pomni Hospodine sluli svých. Št. Pomni pilně toho. Smil v. 1139. Takého sněhu nepomnie viec než od sta let. Let. 91. Bůh žehná tomu, kdo dobrodiní po- mní. Mudr'. 49. — zač. Jiní národové za to ani nepomněli. Berg. — se=pomněti,pamatovati se, denken, gedenken. Dobré se pomní dlouho, zlé ještě déle. Prov. Pomni se a věz, že Bůh jest všemohoucí. Tkad. I tu sě pomni, při- pustí-liť na tě (Buoh) co protivného. Št. 267. — (se) v čem. Tobě psáti chtě, abys v tomto dvém snažně se pomněla, bys to . . . Hier, k Paule (Petera exc). Pomni v srdci svém, že . . . Hus I.12. — se na čem. Proto pomni se dobře na tom, že... Chč. 607. —jak dlouho Od let 12 nepomní, by kto byl jiný v držení toho zboží. Půh. II. 347. Člověka, ješto pomní od 60 let. Půh. II. 250. — s infinit., že, aby. Pomněte se spřáteliti s nimi. Reg. Pomni, že jsi muž. Tkad. Pomni, že lidé zbožie, červie tělo a duši čertie vzěli, nebudeš-li dobrý. Hus, Výb. II. 195. — Sych. Pomni se, aby (abys) se nelekal. Leg. Pomni, abys den sváteční světil. Us. Hý. — co komu čím. Mají toho vdéčni býti svým lidem a pomníti jim to vším dobrým. Št. — komu čeho. Druhý syn byl mladší, tomu jména nepomním. Brt. S. §. 113.

234433   Pomník Svazek: 2 Strana: 0738
Pomník, u, m., památník, znamení zří- zené k upamatování na nějakou událosť n. osobu. Vz o něm v S. N. P. někomu stavěti, postaviti; na p. sbírati; někomu ku cti p. učiniti. Krásný p. mrtvému nepomůže. Hnš.

234434   Pomník Svazek: 7 Strana: 1362
Pomník. Dle Věst. I. 36. lépe : památ- ník.

234435   Pomník Svazek: 9 Strana: 0237
Pomník, u, m., o pův. vz Věst. VII 38. Je prý slovo nové a špatně tvořeno.

234436   Pomník Svazek: 10 Strana: 0279
Pomník. Vz Ott. XX. 196. Skutky dobré bývají nad hrobem nejlepšími p-ky. Tbz. III. 1. 230.

234437   Pomníkářství Svazek: 2 Strana: 0738
Pomníkářství, n., die Monumentenma- cherei, -manie. Dch.

234438   Pomníkování Svazek: 7 Strana: 0344
Pomníkování, n., die Denkmalsetzerei. Šm.

234439   Pomníkovitý Svazek: 9 Strana: 0237
Pomníkovitý. P. kámen. Čes. 1. VII 363.

234440   Pomnislav Svazek: 2 Strana: 0738
Pomnislav, a, m., jm. mužské.

234441   Pomnišelý Svazek: 7 Strana: 0344
Pomnišelý, monachisirt. Bdl. ŽŠf. 7.

234442   Pomnitelný Svazek: 7 Strana: 0344
Pomnitelný, denkbar. Št. III. 618.

234443   Pomníti Svazek: 2 Strana: 0738
Pomníti, vz Pomněti.

234444   Pomnouti Svazek: 2 Strana: 0738
Pomnouti, ul, ut, utí; pomínati, ein wenig reiben. — co: suchou kůži drobet p. Ctib.

234445   Pomnož Svazek: 7 Strana: 0344
Pomnož, e, f., rostl Rstp. 166. (dle rejstříku, ale není tam).

234446   Pomnožení Svazek: 8 Strana: 0297
Pomnožení. P. listů. Čl. Zrůd. 9.

234447   Pomnožiti Svazek: 2 Strana: 0738
Pomnožiti, il, en, ení; pomnožovati, ver- mehren, vergrössern. Rostl.

234448   Pomnožiti Svazek: 8 Strana: 0297
Pomnožiti a rozvětviti něco. Čl. L. Jos. 47.

234449   Pomnožiti co čím Svazek: 9 Strana: 0237
Pomnožiti co čím: Čl. Fyll. 16.

234450   Pomnožný Svazek: 2 Strana: 0738
Pomnožný. Jména p-ná n. mnohočetná jsou ta, kterých jenom v počtu množném užíváme: housle, dudy, vánoce, Dolany, vz Počet, Bž. 68., 69., 83., 145. — P., vielfältig. P. polučeniny. Presl.

234451   Pomnožný Svazek: 7 Strana: 1362
Pomnožný. P. jm. Cf. Gb. Ml. II. 62., 73.

234452   Pomnožný Svazek: 8 Strana: 0570
Pomnožný. P. hvězda. Vz Ott, XI. 984.

234453   Pómo Svazek: 8 Strana: 0297
Pómo = pojďme. U Vel. Revúce. Phľd. 1893. 558., Pastr. L. 150. Cf. Póm.

234454   Pomoc Svazek: 2 Strana: 0738
Pomoc, i, pomůcka, pomocička, y, f., pomožení, posila, podpora, ochrana, die Hilfe, Beförderung, Beihilfe, Unterstützung, der Bei- stand, das Hilfsmittel. Jg. P., stsl. pomošt?; koř. -mog a příp. -t?. Mkl. B. 165. P. ne- nadálá, štědrá, udělená, Sych., peněžitá (peně- žní), Har., k osvobození někoho, D., k stavení, Br., válečná, Flav., v nouzi, pro pohořelé, boží, Jg., vítaná (lépe: milá, Šb.), Us., soudní k vy- konání právního výroku, k uprchnutí zatče- ného, hmotná p. při úřadování, k potřebám státním, snešená (die auf dem Reichsrathe be- schlossene Hilfe), p. z důchodů zemských; ku p-ci jistou summu dáti, dání p-ci (pomáhání); úřední osoby ku p-ci. J. tr. P. sobě samému, dům pomoci, p. k osvobození. Šm. Bóh sešle pomoc. Rkk. O p. volati, křičeti, pomoc pro- siti, pomoci žádati a prositi, na p. volati, p-ci dodávati; p. dáti, učiniti, (Št); pomoci podati, dodati, na p. přispěti, ku p-ci přijíti; dá-li Bůh k tomu p.; p-cí něčí posilněnu býti. V. Něco k místu a konci přivésti p-cí vojenskou. J. tr. P-emi se opatřiti, mit Hilfstruppen. Plác. A proti jich chytré zlosti vzem milosrdného spasitele na pomoc postavil jsem sě. Hus, Výb II. 201. Přispívá svým ku pomoci. Kom. P. vlastní silou. Dch. Hvězdičkami na kraji (knihy) p. činiti. Kom. J. 741. P-ci si hleděti. Dch. Nad jinými pracnými (nemocnými) ve- liké p-ci činila. Dal. 145. Ty (listy) schovány ku p-ci svému svědomí. Půh. II. 491. Tomu snadná pomoc. Tomu ještě jest p.; p-cí při- spěti. D. Ku p-ci, na pomoc někoho vzývati. Br. Jsem mu za p. povděčen. Sych. Jiné p-ci pro něho není. Kram. P. hynula. Vrat. Po- třebuje-li kdo p-ci, přispěj (mu) na p. Kom. P. někomu činiti. Har., Háj., Št. Na p. dávati. Br. Někomu na p. jeti, Dal. 81., Vrat., při- jeti, Pč. 21., jíti. Us. Uděliž nám p-ci před nepřítelem. Br. Na p. někomu přitáhnouti. Flav. Ku p-ci přispěti. Sych., Er. P. 482. Za udělenou p. někomu děkovati. Sych. Na po- moc někoho vzíti, Výb. II. 382., 42., pozvati. Dal. 169. P. svou k něčemu dáti; na p. ně- koho míti. V., Chč. 624., 304. Bóh nám pošle p. ufajícím. Rkk. 53. Ku p-ci někoho sobě nastrojiti. Bart. 1. 31. Pomůcka z nouze, Noth- behelf, m. Dch. Ku p-ci někoho se míti (po- máhati). Har. Ku p-ci někomu býti. Sych. Hůlka ku p-ci zajisté jest. Kom. Pomocí vody žene kolo šp. prý m.: vodou. Ovšem slova pomoc zde třeba není. Ale sr. násl. dvě věty a: Rodičové prostředkem smrti nám odchá- zejí. P-cí boží, s p-ci boží, prostředkem a p-cí milosti boží, dá-li Bůh pomoc. Jg. S p-cí dělníků stavěti; p-cí lékův. Kom. Tys má p. (= můj pomocník). V. Není p-ci; zde není více p-ci. Us. Jediná pomoc, jediná obrana tomu zlému jest, aby nestál nebo na svěd- čeme pohonu nebo k žalobě na súdu. Vš. Mám se stěhovati a nemám než pětku na (po)moci. Us. u Dobrušky. Vk. S boží mi- lostí a pomocí vstávám ráno, žiju do noci. Slez. Tč. Boží moc je má p. Na Slez. Tč. Jen v Boží moci hledej p-ci. Slez. Tč. Kdyby mu bylo p. Us. v Dobrušce. Vk. Výstřel o p. Šm.Inu, jakáž p.! Zde jde o rychlou p. Šm. Jistou summu ku p-ci dáti (beitragen); podlé jiných ku p-ci něco dáti (concurriren). J.tr. Uchýliti se, obrátiti se k někomu o p. Šp. Někomu 300 zl. ku p-ei dáti (1477.). Er. Úřad na p. volati, léplé: k úřadu o p. volati, úřední p-ci vyhledávati, se dovolávati. Jv., Brs. 183. Učinil to za jeho p-ci, lépe: učinil to jeho p-cí. Bs. Když jest nouze největší, bývá p. boží nejbližší. Jg. Kde moc, tu pomoc. Rb. Raději sám do noci než při cizí pomoci. Pk. Po p-ci dobrodiní postupuje (když člověk z nejhoršího vytržen, každý mu pomoci hledí). Lb. Strany přísloví vz: Cesta, Hody, Noha, Pomoci (komu z Čeho), Spomoci, Trn. — P., die Abgabe, welche im Falle des Bedarfes ausser den ständigen Steuern erhoben wurde: p-ci skrovné pán móž od svých poddaných potřebovati v některé potřebě mimo určené své platy; berně pak slove zde v Čechách obecná p. královi. Št. N. 155., 156., Gl. 248. Tu přijel ke mně i řekl mi z těch lidí ne- brati žádných pomocí ani kterých daní. Půh. II. 580. P. na lidu a penězích. Žer. L. I. 17. Pomůcka na vojsko. Čsk. — P-ci = provazy, jež stěžeň na lodích vzhůru drží. Lg.

234455   Pomoc Svazek: 7 Strana: 0344
Pomoc. P. duchovní, vydatná, Mus., v ne- moci, Krankheitsaushilfe. Dch. Býti komu na p., v p. Dch. Budzě-li bám Bóh nebeský na sviate) p-ci. Mor Brt. Není mu pomoci (umře). Us. Tkč. Obžalovaná dva peníze položila to sobě ku pomoci berúc, že jest tu toho neprovedl. NB. Tč. 11. Z nichž pomoci neměli. Marg. v. 19. Jenžto bydlí u p-ci nejvyššího. Ž. kl. Na p koho vzíti. Výb. II. 42. Čím vyššia strasť, tým bližšia p. Slov. Phľd. VIII. 169. Než slunce zajde, p. se ti najde Er. Sl. čít. 31. S nebes p. měl; V třetím boji měl p. od Jezu Krista. Pass. Dojdeš s mou pomocí veliké cti. Pass. mus. 362. S p-cí boží se vystřieci. Arch. IV. 14. Aby p-cí modlitby hojnějie dobrota boží lidem byla ukázána. Hus. Bylina ze země roste p-cí tepla a deště. Br. Odjinud p-ci nežádajíc protiv němu; Žádaje pomoci těch svatých; Vzali na p. to, že řekl Kri- stus. Št. Kn. š. 9., 12., 26. Lepší malá p než velká nemoc. U Chocer. Vk. Potřebuje-li kdo rady, poraď mu, pak-li p-ci, přispěj. Hkš. exc. Kde lidská p. přestává, boží za- číná. Sb. uč. Z mnoha ruk větší p. Hkš , Bž. Hrnou-li se na tebe lidé, dobrá je i psí p. Za p-cum voda běží (kde se pomáhá, tam se dílo daří). Slez. Šd. Kdo si dobře radiť nedá, pak nadarmo pomoc hledá. Sb. uč. — P. = věno, die Mitgift. Děvče s pěk- nou p-cí. Světz. 1880. Bez p-ci také není. Sá. Nevěsta dostala pěknou p. U Domažl. Měla sem velkú p., dyž sem sa na ten grunt dávala Mor. Vhl — P., die Abgabe, Bei- steuer. Št. Kn. š. 155. 28. Aby p. dal JMti na zámek obilím Arch. VIII. 51. Vz Berně.

234456   Pomoc Svazek: 7 Strana: 1362
Pomoc. Kopa obilé ozim i jeř jedna druhé na pomoc po 4 gr. Půh. IV. 184.

234457   Pomoc Svazek: 8 Strana: 0297
Pomoc. O strč. sklonění cf. Gb. Km. -i. 42.

234458   Pomoc Svazek: 9 Strana: 0237
Pomoc. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 394. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 108a. (pozdní), 122. (marná), 348a. Nouze kde je nejvyšší, | tam pomoc boží bývá nejbližší. Proch. 62. Jeden kus ? druhýma na pomoc mohl by po jednom tolaru projíti = jeden ? druhému. 1630. List. 81.

234459   Pomoc Svazek: 10 Strana: 0279
Pomoc. V hlave bom, v kosťách lom, trenie na srdci — hľadaj pomoci. Rizn. 65. Lepší malá p. nežli velká nemoc. Litom. 74. — P. = zemské berně. 1240. Vz Mus. 1902. 216.

234460   Pomocen Svazek: 10 Strana: 0279
Pomocen, cna, o, vz Pomocný.

234461   Pomocenský Svazek: 7 Strana: 0345
Pomocenský, Hilf-. Rk.

234462   Pomocenství Svazek: 2 Strana: 0738
Pomocenství, n., pomáhání, die Beistands- leistung. Měst. bož. II. 9.

234463   Pomoci Svazek: 2 Strana: 0738
Pomoci (v obec. mluvě: pomocti), pomohu, pomoz, ha (ouc), mohl, žen, žení; pomáhati, helfen, beistehen, unterstützen, beispringen, nach-, durchhelfen, zur o. an die Hand gehen. Jg. Vz Moci. — abs. Pomáhej Bůh. Us., V. Lék pomáhá. Šm. Pomoz co pomoz, jen když jest k platnosti. Č. Potřebuje-li kdo pomoci, pomáhej. Kom. Jaký pomáhej Bůh, taký bohdej zdráv. Na Slov. Jaký pomáhej pán Bůh, takový dejžto pán Bůh. Vz Msta. Lb. Pomoz hned (po smrti pečeně marná); Po- může, jak může. Sk. To tam nebude ani kouska o pomoci (= Bůh pomozi). U Do- brušky. Vk. Pomůže-li pán Bůh (s boží po- mocí). V. Dobrá rada pomáhá. Tu nic ne- pomůže. Zde nepomůže prosba. Us. — komu. V., St. Pomáhají si. D. Pomoziž mi Bože. Kom. Tak nám pomáhej Bůh (a všichni světí). Zř. F. I. Pomoz ti pán Bůh. Dch. P. stinkám = pomoci od nich. V Dobrušce. Vk. P. svým. Alx. 1122. Neví sobě jak pomoci. D. Bdějí- címu práva pomáhají. Kdo chce kam, po- mozme mu tam. Sk., Lb. Pravda vždycky vítězí, pomáhá pánu i knězi. Lom. Pomoz si sám. Jemu nelze pomoci. Us. Tobě ani Kytl (asi před 70 lety slavný doktor v severo- východních Čechách, v Kr. Hradci?) nepo- může. Vz Vyhrůžka. Lk. Strany pořekadel vz: Brdo, Kouti, Křídlo, Mlýn, Nákovadlí, Noha, Nota, Postaviti koho nač. — komu do čeho (kam): do úlohy. Us. P. někomu z bláta do louže. — komu k čemu: k službě, Us., od nemoci k zdraví. V. P. ženám k porodu. Lk. Pomoziž nám k věčné radosti. Dr. v. 10. P. komu ke cti, Kat. 1137., k spravedlnosti, Bart. 4. 37., k říši. Dal. 159. — komu čím: radou, V., penězi, přímluvou. Us. Lží si p. Jg. Móže-li jemu p. co řečí, toho poživ. Půh. I. 207. Vší možností svou někomu p. V. — komu nač, na koho: na koně, na vůz. V. Na nohy někomu pomoci = postaviti ho, b) penězi atd. ho založiti. V. P. komu na koho. Br. P. komu na svět (zploditi, poroditi). Tkad. Někomu na sucho p. Šm. (Král) . . . ráčil jest přiříci . . . práva obhajovati a na takového každého pomáhati, kdyžby se naň vedlo. Zř. F. I. B. XI. — s čeho: s vozu. Us. — z čeho: z vody, Us., sobě z dluhů. V., z chudoby, Kom., z bludu, Sych., ze světa, V., Koc, komu z bláta do louže. Sych. Vz Pomoc. Č. Přátelé rádi pomáhají, ale z kapsy. Č. Bůh ti pomůže z tvé tíže, když se držíš jeho kříže. Na Slez. Tč. P. komu z nebezpečenství, Výb. II. 72., z pádu, z pekla, Chč. 621., 376., 303., z vězení. Er. P. 125. Císařští nevěděli, jak si z té nouze a z toho chobotu p. (aus der Schlinge, Klemme). Skl. V. 321. — proti komu: proti nepříteli. Us. To pomáhá proti neduhům. Byl. — Arch. I. 55. — komu čeho. Ms. Kníže to vida, ano lid velikou chtivostí toho díla jemu pomáhá. Háj. Všeho pomáhej. Mudr. Povinen jest práva jemu pomáhati. St. P. komu dluhu. Aby na mne toho břemena pomohla. Aesop. Strojili se někteří toho pomáhati. Čr. Vdovám pravdy p. Let. 167. Pomáhaly jim všeho zlého sta- tečně. Bls. 58. Aby propadl česť a vieru a to, což má k těm, kteřížby spolu stáli a svrchu- psaných kusóv sobě pomáhali. Výb. II. 383. 10. Kdož jemu toho pomohli. Bart. 280. 30. Která (pravda) spásy jemu pomáhá. Sš. J. 23. Jeden druhému pravdy pomáhá. Výb. II. 999. Sluha, jenž jemu mše pomáháše, kalich na kusy rozbil. Pass. 672. K čemu jsme neradili, toho také vám pomáhati povinni nejsme. Let. 268. Všeho bych Vám přerád pomohl. Alx. Má jí práva pomoženo býti. Půh. II. 318. Zbyněk jim pravdy pomáhal. Půh. I. 267. komu čeho na kom. Práva někomu na kom pomoci. Spr. zříz. — kde: před soudem. T., Jg. — komu od čeho: P. si od starostí. V. Někomu od peněz, od úřadu (o to při- praviti). Jg. Pomozte mi od toho člověka. Us. P. komu od nemoci. V. Bůh jí ráčil po- moci od potvorného padoucha. BN. Od čeho pomáhá ta zelina? Na Mor. Brt. P. někomu od ohně pekelného, Výb. II. 27., od ženy. Er. P. 354. Aby mi od nich pravdy pomohl. Půh. II. 425. — komu v čem: v nouzi. D. — komu čím přes co: rukou přes lávku, přes zeď, Us., Šm., přes obtíž. Dch. — komu kdy: ženám při porodu p. Zk. — s inft. Pomáhám mu pracovati. D. Takovým z vě- zení vyjíti pomáhají. Pass. Nemůže-li kovati, pomáhá dýmati. Šm. Pomáhal páliti dvoróv; Pomáhal spáliti pokoj a domek kněze. Pč. 25. Pomáhal pušek kovati. Pč. 27. Pomohl krav honiti. Pč. 33. Pomož mi toho žita cúdit. Na Mor. Brt. Kdo nám pomůže toho plotu plésti. Sš. P. 726. Pomáhej vám Bůh žíti (žati). Us. Ktk. — komu jak: beze lsti. Arch. I. 53. P. komu s pravú věrú. Arch. I. 54. — V., Br. —

234464   Pomoci Svazek: 7 Strana: 0345
Pomoci. Boh pomozi! Pozdrav, vstoupí-li kdo do jizby, neb k pracujícímu na poli. Odpovídá se: Boh daj! Pánbu daj! U Vse- tína. Vck. Pomohu, jak mohu, jenom mne nesol (říká lid o řetkvi). Us. Hk. — komu Ž. wit. 36. 40., 93. 17 , Št. Kn. š. 9., 21. Coj' pomohlo Judášovi, žej' Kristus jeho proradú umřel?; Tak mi Bóh pomáhají Št. Kn. š. 9., 108. Pán Bůh jí pomoh (slehla šťastně). Us. Tč. — komu čím. Pakli prá- vem nemóž p. pravdě; Jakoby nemněl, by Buoh pravdú pravdě mohl p. Št. Kn. š. 145., 147. P. někomu skutkem. Ib 37. — k čemu P. k ztracené míře (o zažehná- vání úbytí). Sá. P-hali k dobrému jeho mi- losti Bart. 112. P. někomu ke vzrostu. Lpř. — z čeho: z rozpaků, z nesnáze. Us. Pdl. Kdož má nemoc, z niežto nikto p. nemuož. Pass. Z nouze někomu p. Hus II. 268. — proti čemu. Ráčí (Buoh) p. proti tomu bezpráví. Výb. II. 42. — komu čeho (na koho). Jenž sobě živnosti pomáhali s věr- ností. Brt. N. p. 611. Abys vdovám jich pravdy (práva) pomáhal. Vyb. I. 923. Ně- kteří věrně jemu toho p-hají. Arch. VII. 52. Račte toho p-hati. Sv. ruk. 106. Bóh jim p-hal toho. Am. 1836. Všeho bych vám přerád pomohl. Alx. M. v. 1. (HP. 90.). By mu života p-hla. Ib. v. 35. (HP. 91.) A nad čím nás která môže, toho tobě vždy po- móže. Alx. V. v. 750 (HP. 19.). Toho mi Buoh pomáhaj! A Bóh by byl nesprave- dlivý, že by jim té křivdy pomohl na svého věrného sluhu; Lidé, kteříž sobě hřiechu pomáhají . . . Hus I. 94., II. 205., 334. Coť chce, tohoť mu pomóž; Až této křivdy pomohu otci; Jehož nám pomáhaj Hospo- din; P-hati někomu práva. Št. Kn. š. 31 , 88., 144, 154. — kde. Co-li pomóž mezi dvěma manželoma ta věšťba ... Št. Kn. š 10. Pomáhejte sobě podlé Boha i v du- chovních věcech i v tělesných. Ib. 44. — od čeho, Uměl p-hat od očí (bolavých). Brt. D. 184 Od sebe si již nepomůžete. Sá. Ta zelina pomáhá od nemoci — komu kdy: při práci. Mus. — jak. Někomu po- máhati vydatně, úsilovně. Us. Pdl. Rád bych pomohl, kdybych mohl. Dch Ten lék na mále pomóž. Št. Kn. š. 9. — s inft. Nech sa duša pomáhá tělu trápiť. Slov Rr. MBš. Račtež p. pohřiesti to přesvaté tělo božie. Výb. II. 36. K židům stavějícím chrám připojiti se chtěli, jakoby jim dělati toho díla věrně p-hati hotovi byli. BR. II. 10. a.

234465   Pomoci Svazek: 8 Strana: 0297
Pomoci. Ten prach mi proti tomu pomáhá. Arch. XII. 35.

234466   Pomoci Svazek: 9 Strana: 0237
Pomoci. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 348a. — komu čeho. Pomáhejž nám toho milý Bůh pro své milosrdenství. Modl. LXII.

234467   Pomoci komu Svazek: 10 Strana: 0279
Pomoci komu. Pomáhej si sám, keď ti druhí pomôcť či nechcú, či nemôžu. Rizn. 64.

234468   Pomocitel Svazek: 2 Strana: 0739
Pomocitel, e, m.=pomocník. Z., St. skl. III. 63.

234469   Pomocitel Svazek: 7 Strana: 0345
Pomocitel, chybně, vz -tel (konec). P. pracných (nemocných). Hr. rk. 147.

234470   Pomocitelník Svazek: 2 Strana: 0739
Pomocitelník, a, m. = pomocník, zastr. Pass.

234471   Pomocka Svazek: 7 Strana: 0345
Pomocka, vz Pomůcka. Bern.

234472   Pomocné Svazek: 2 Strana: 0739
Pomocné, ého, n., vz Pomocný (konec).

234473   Pomocně Svazek: 7 Strana: 0345
Pomocně, behilflich. Bern.

234474   Pomocně Svazek: 10 Strana: 0279
Pomocně. Že's třetí den vstáti měl vzhoru p. všem dušičkám. Um. roudn. 819.

234475   Pomocné. Cf Svazek: 7 Strana: 0345
Pomocné. Cf Kn. rož. 128.

234476   Pomocnice Svazek: 2 Strana: 0739
Pomocnice, e, f., die Helferin. D.

234477   Pomocnice Svazek: 7 Strana: 0345
Pomocnice ku porodu. Us.

234478   Pomocnice Svazek: 9 Strana: 0238
Pomocnice. Vzájemná ?. (pomocný ústav peněžní). Sbor. slov. III. 1. 43.

234479   Pomocnický Svazek: 7 Strana: 0345
Pomocnický, Gehilfen-. Rk.

234480   Pomocnictvo Svazek: 2 Strana: 0739
Pomocnictvo, a, n., Hilfspersonale, n. Rk., J. tr.

234481   Pomocničiti Svazek: 10 Strana: 0279
Pomocničiti = pomáhati. Slov. Sbor. čes. 16.

234482   Pomocnička Svazek: 7 Strana: 0345
Pomocnička, y, f. = pomocním. Phl'd. IV. 60., Šd.

234483   Pomocník Svazek: 2 Strana: 0739
Pomocník, a, m., kdo jinému pomáhá, der Helfer, Gehilfe. Kn. rož. 69., Čr., V. Jestližeby kdo s p-ky svými na koho brani své dobyl. Zř. F. I. P. lékařský. Dch. P. v nouzi. D. P. školní n. učitelský (nyní: pod- učitel). Šm., Kom. Císařové p-ky (kollegy) sobě obírali. Kom. Ochotným p-kem někomu býti. Pass., Sych. Snáze jest o společníka než o pomocníka. C. — P., der Eideshelfer, Arch. I. 460., welcher durch seinen Eid die Unschuld des Geklagten erhärtete, weil er von derselben überzeugt war, er konnte also nie wegen Meineid belangt werden, wohl aber der Zeuge. Vz Gl. 249., Očistník. — P., u, m., rostl. Jád.

234484   Pomocník Svazek: 7 Strana: 0345
Pomocník duchovní, farářův. Hnoj. P. mordu. 1532. Mus. Bůh p-kem na všecko. Wtr. exc Pán Bůh všemohoucím p-kem ženě býti ráčil (porodila). Sdl. Hr. III. 105. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 432. — P. Eides- helfer. Cf Kn rož. 128. — P. Vavřinec, včelař 1811. Jg. H. 1. 614.

234485   Pomocník Svazek: 7 Strana: 1362
Pomocník, vz Očistník (2. dod.).

234486   Pomocníkovati Svazek: 7 Strana: 0345
Pomocníkovati =býti výpomocným uči- telem, als Aushilfslehrer dienen Us. Rgl.

234487   Pomocný Svazek: 2 Strana: 0739
Pomocný; pomocen, -cna, -cno, helfend, hilfreich, behilflich, Hilfs-. Jg. P. kniha, úkon, rovnice, veličina, čára, věda, sloveso, Nz., dělník, den, úřad, peníze, osoby, celní úřad, J. tr., personal, Šp., práce, jednota, spolek, Šm., místo, Hilfsplatz, obraz u panny Marie pomocné, prostředek, Auskunftsmittel, za- razník, Hilfsbremser, Dch., hodnota, Stč. Alg. 159., vojsko, Us., dveřej, der Hilfsthür- stock, das Hilfsgezimmer, jáma, der Hilfs- schacht, štola, der Hilfsstollen, dílo, der Hilfs- bau, srub, das Hilfsgezimmer, věnec, das Hilfsgezimmer (v horn.), Hř., dřevení, die Hilfszimmerung. Bc. P. ústav, pokladnice, Hilfs-, Untersützungs-; p. adressa podpůrná, die Hilfsadresse, zřízenci (Organe) policejní. J. tr. P. lid, důvod, biskup (Suffragan), člen. Šm. Kdož své věci jest opatrn a bdí, právo jest p-cno. O. z D. — komu čeho. A toho má jemu pomocen býti. Št. Lid toho díla velmi pomocen byl. Háj. 'Prosil ho, aby mu toho pomocen byl. Pč. 42. P-cen mu toho byl. Půh. II. 209. Toho rač nám býti p-cen otec, syn a duch svatý. Výb. II. 36, Toho sobě p-cni byli. Výb. II. 382. 17. Dva Pražanům toho vedení p-cni byli. Aug. 4. Věříme, že nám toho p-cen budeš. Ps. o záští. — komu v čem. Let. V tom sobě pomocní byli. Boč. V při někomu p. býti. Pr. kut. Aby mu v tom raden a pomocen byl. Zř. F. I. Mně sú v ni v čems p-cni nebyli. ZN. — čemu, komu. Hospodin jemu p-cen byl. Br. Hospodin modlitbám našim p-cen byl. Br. Není bratr bratru pomocen. Chč. 453. — Kat. 801. — komu při čem, kdy: při soudech, Háj., při práci. — proti čemu. Lékařství p. proti nemoci. Ms. lék. Proti tomu abychom sobě všichni p-cni byli pod pokutou nahoře psanou. Zř. F. I. — komu čím: radou i činem. Šm. Vz Zloděj. P. býti komu vší svú mocí až do těch hrdel. Arch. I. 66. — k čemu. Modlitby jsou p-cny k od- puštění hříchů. Ms. Bel. To k nežitóm p-cno jest. Ms. lék. My s pomocí boží budeme Vám radní a p-cní ke všemu dobrému, což na nás jest. Jdn. 231. — Er., Chč. 623. — nač. Na toho abychom všichni sobě pomocní byli. Er. — Pomocné, ého, n., plat od pomoci =_ taxa, kterou platil pohnaný, 1. když žalobník pře neprovedl. Věžek dedit p-cné, quia non ťecit querimoniam super eum. Půh. I. 213. 2. Když žalobník při prohrál. Si quis citatus merit et obtinuerit jus suum in judicio, de- narios duos persolvat, quod p-né appellatur. 1229. Gl. 248. Knihy, ješto v ně p-cné píší; Tu jsem naň dal své p-cné. Půh. I. 299., II. 351. Vz Pr. 1869. str. 776. — P. n. čistotné nazýval se v strčes. právě také peníz (dva haléře) dávaný od toho, kdo cist vyšel ze soudu božího. Š. N. Vz Čistotný. — P. z ústavu chudých, Pfründlerportion, f. J. tr.

234488   Pomocný Svazek: 7 Strana: 0345
Pomocný. P lokomotiva, NA. IV. 203., trojúhelník, ib. 7., průmetná, Seitenrissebene, Jrl. 423., hnojivo, stroj, náčiní, Šp.. zbraň. Osv Někomu pomocnou ruku podati. Pdl. V jeho potřebách p cných (když potřeboval pomoci) Ol. Deut. 15. 10. — komu čeho (čím). Za Št. polož: Kn. š. 46. Toho má jemu p-cen býti skutkem i radú. Št. Aby toho sobě p-cni byli. Výb. II. 382. Prosíme, abyste nám toho radni a p-cni byli. Žžk. 15. — v čem. Bůh v žalech p. Msn. Or. 42. - proti čemu. Svědomí to nenie do- statečné ani proti žalobě co p-cné. NB. Tč. 272. — k čemu. Budeme pomocní k tomu. Výb II. 294. Tak daleko, jakož k věčnému odpočinutí jest pomocno; Což jest p-cné k spasení. Hus 1. 131., II. 190. — nač. Aby naň p-cen byl (aby jim naň pomáhal). Arch. VII 302. — P. = taxa. Žalobník praví, že's mi dal za zlatý grošův a obžalovaný dal na to 2 d. p-ho, že neprovedeš na mne; Obžalovaný položil dva d. p-ho na tu řeč, což jsú starší konšelé vyznali. NB Tč. 42. — P. = výpomocný plat, adjutum. Vz Ott. I. 209.

234489   Pomocný Svazek: 7 Strana: 1362
Pomocný. P. řeč, Hilfrede, interlocutio auxiliatoria s. terminus pro auxilio = rok tři dní k prodloužení třetího roku. Vz Mtc. 1890. 26.-27. P-cné. 13. stol. D. Gesch. 91.

234490   Pomocný Svazek: 9 Strana: 0238
Pomocný. P. roboty (hrabání sena, do- vážení ryb, dříví atd. ). Sd. Hr. XI. 135.

234491   Pomočiti, il Svazek: 2 Strana: 0740
Pomočiti, il, en, ení; pomočovati, nass machen, nässen. — co čím kde: prádlo v neckách studenou vodou.

234492   Pomodlený Svazek: 2 Strana: 0740
Pomodlený, welcher gebetet hat. Nejseš-li pomodlenej, moď se (modli se). Kb. Až budeš p-ný (až se pomodlíš). Us. Je p-ný. Na Mor. Brt. Vz Modlený.

234493   Pomodliti se Svazek: 2 Strana: 0740
Pomodliti se, il, en, ení, bitten (zastr.); beten. — co: otčenáš. Co by se tři otčenáše pomodlil (i. e. ne dlouho). Jg. Pomoďte ty děti, ať jdou lehnout. Us. Sá. Osv. 1873. 42. — se za koho. Er. P. 475. — se komu nad kým. (Nemocné sezval) a Bohu se nad nimi pomodlil. Pass. Vz Modliti se.

234494   Pomodliti se komu Svazek: 10 Strana: 0279
Pomodliti se komu. Pomodle se svátosti na oltáři sv. kříže položenej. Kar. 75.

234495   Pomodliti se za koho Svazek: 7 Strana: 0345
Pomodliti se za koho. P. se otčenáš za duše v očistci. Us Pdl. Jak půjdeš z kostela, pomodli se za mne. Sš. P. 582. Sv. Apolinařiš za ni Bohu se p-lil. Pass. mus. 345. — jak: nábožné. Us. -- kdy: večer, před spaním. Us. Pdl. — kde: na něčím hrobě. Us. Pdl. — odkud. Vy jste se ještě nepomodlili z modlicích knížek lásky (ještě jsi jí nepomiloval)? U Jičína. Us.

234496   Pomodralosť Svazek: 2 Strana: 0740
Pomodralosť, i, f., die Bläulichkeit. Jg.

234497   Pomodralý Svazek: 2 Strana: 0740
Pomodralý, bläulich. Háj. P. barva. Ler.

234498   Pomodralý Svazek: 8 Strana: 0297
Pomodralý. Háj. Herb. 8. a.

234499   Pomodrati Svazek: 2 Strana: 0740
Pomodrati, bläulich werden. — komu čím: tváře zimou jí pomodraly. Us.

234500   Pomohamedániti se Svazek: 7 Strana: 0345
Pomohamedániti se = Mohamedánem se státi. Šmb.

234501   Pomohaní Svazek: 8 Strana: 0297
Pomohaní, n., země nad Mohanem. Mtc. 1896. 172.

234502   Pomohati Svazek: 10 Strana: 0279
Pomohati = pomáhati. Pomohej Pámbu. Us.

234503   Pomokati Svazek: 2 Strana: 0740
Pomokati; pomoknouti, knul a kl, utí; pomokávati, nass werden. Pomoká, pornokává tam = poprchává. Koll.

234504   Pomoklina Svazek: 2 Strana: 0740
Pomoklina, y, f., nasses Land. Puch.

234505   Pomoklina Svazek: 10 Strana: 0652
Pomoklina, y, f. Arch. XXII 190.

234506   Pomoklý Svazek: 10 Strana: 0279
Pomoklý chodník (deštěm drobet mokrý). Zi. Pr. XXII. 243.

234507   Pomokřiti Svazek: 2 Strana: 0740
Pomokřiti, il, křen, oní • pomokřovati, po- mokřívati, nässen, nass machen. — co komu kde čím. Slepice si křídla v louži vodou pomokřily.

234508   Pomola Svazek: 9 Strana: 0238
Pomola, y, f., míst. jm. u Liptálu na Mor. Vck.

234509   Pomolog Svazek: 2 Strana: 0740
Pomolog, a, m., z lat. řec, znalec ovoce, der Obstkenner.

234510   Pomologický Svazek: 2 Strana: 0740
Pomologický, ovocnický, pomologisch. P. jednota v Praze od r. 1820. Vz S. N.

234511   Pomoloušky Svazek: 7 Strana: 0345
Pomoloušky, pl. = červenobílé kuličky (druh bobů). U Třebechovic. Kšť.

234512   Pomona Svazek: 2 Strana: 0740
Pomona, y, f., u Římanů bohyně ovoce. Vz S. N.

234513   Pomona Svazek: 7 Strana: 0345
Pomona, y, f. Schd. I. 247.

234514   Pomor, u, pomorek Svazek: 2 Strana: 0740
Pomor, u, pomorek, rku, m., malý mor, kleine Seuche. L.

234515   Pomora Svazek: 2 Strana: 0740
Pomora, y, f., psota, nezbeda, das Un- gethüm, ausgelassener Mensch. Tabl. poes.

234516   Pomora Svazek: 7 Strana: 0345
Pomora. Pomoc dobrá, ale chlebu p. (nebývá darmo). Slov. Zátur.

234517   Pomoranč Svazek: 2 Strana: 0740
Pomoranč, vz Pomeranč. — P-če, druh hrušek. Na Mor. Brt.

234518   Pomoranč Svazek: 7 Strana: 0345
Pomoranč. Vz Rstp. 191., Mllr. 34. Mar- melada, pasty, ježek či pudding, punč, šťáva, salát, omáčka, krém, koláč, limonada, poleva, kardinal, kompot, studenka (ná- drobka) z čínských p-čů; p. kandovati, za- dělati. Šp. Pomorančárna, y, f. = pomerančovna.
Pomorančí, Pomeranzen-. P. kůra. Us.

234519   Pomoranč Svazek: 7 Strana: 1362
Pomoranč = kosírek. NZ. II. 24.

234520   Pomoranč Svazek: 9 Strana: 0238
Pomoranč, e, m. = pomeranč. Maš. ruk. 45a.

234521   Pomorančnice Svazek: 7 Strana: 0346
Pomorančnice = pomerančnice. Pomorančník = pomerančník. Pomorančovka = pomerančovka. Pomorančovna = pomerančovna. Pomorančový = pomerančový. Pomoranečník, u, m. = pomorančový strom Rstp. 191.

234522   Pomorančovník Svazek: 10 Strana: 0279
Pomorančovník, u, m. Vz Ott. XVIII. 836.

234523   Pomorančový. P Svazek: 10 Strana: 0279
Pomorančový. P. registra (barvy té). Schulz 112. a j.

234524   Pomoraví Svazek: 8 Strana: 0297
Pomoraví, n. = krajina při řece Moravě. NZ. III. 421. a j., Mtc. 1896. 20.

234525   Pomoravský Svazek: 7 Strana: 0346
Pomoravský = pohraniční, s Moravou hraničící. P. Slováci. Brt, N. Hlsk. XV11I. 138.

234526   Pomoravsky Svazek: 7 Strana: 1362
Pomoravsky. Vz List. fil. 1891. 427.

234527   Pomorčovice Svazek: 2 Strana: 0740
Pomorčovice, dle Budějovice, též Po- morčovy, dle Dolany, Pommersewitz, ves v prus. Slez. Vz S. N.

234528   Pomordovati koho Svazek: 2 Strana: 0740
Pomordovati koho = zabiti, zavražditi, ermorden (viele). Br., V.

234529   Pomory Svazek: 2 Strana: 0740
Pomory, dle Dolany, D., vz Pomořany.

234530   Pomořák Svazek: 7 Strana: 0345
Pomořák, a, m , hydrophis, die Ruder- schlange, had Vz Brm. III 451.

234531   Pomořák Svazek: 8 Strana: 0571
Pomořák, had. Cf. také Ott. XL 1012. b.

234532   Pomořan Svazek: 2 Strana: 0740
Pomořan, a, m., pl. -né, vz -an. Der Küstenbewohner. V. — P-né, obyvatelé Po- moří. Vz Tk. I. 122.

234533   Pomořan Svazek: 7 Strana: 0345
Pomořan. P-né. Vz Šf. Strž II. 398. nn., 425.

234534   Pomořanka,y Svazek: 2 Strana: 0740
Pomořanka,y, f., die Küstenbewohnerin; eine Pommerin.

234535   Pomořany, Pomorany Svazek: 2 Strana: 0740
Pomořany, Pomorany, dle Dolany, Po- mořansko,Pomořsko,Pomory, Pommern. — P., mé. v Haliči. Vz S. N. — Pomořanský. Pomoravan, a, m.. der Bewohner des Morawaflusses.

234536   Pomořec Svazek: 7 Strana: 0346
Pomořec, řce, m. = pomořan. Vaj. T a m. 63.

234537   Pomořeň Svazek: 2 Strana: 0740
Pomořeň, řně, f., der Küstenstrich. Srn.

234538   Pomořený Svazek: 7 Strana: 0346
Pomořený. Jsouce sami p-ni nemohli pomoci. Hus II. 432.

234539   Pomoří Svazek: 2 Strana: 0740
Pomoří, n., prímorí, oblast, místo při moři ležící, die Küste, das Meeresgebiet. V. — P., země rakouská při jaderském moři s hlavním městem Goricí, das Küstenland. — P., Pomořany, Pommern. Jg. Vz S. N.

234540   Pomoří Svazek: 7 Strana: 0346
Pomoří. Vz Rk. Sl.

234541   Pomořibrodný Svazek: 7 Strana: 0346
Pomořibrodný (!) koráb, novxonóqos. Vký. Lpř. přeložil: mořem brodící, moře- brodý.

234542   Pomořina Svazek: 2 Strana: 0740
Pomořina, y, f., die Künstenfläche. Šm., Dch.

234543   Pomořiti Svazek: 2 Strana: 0740
Pomořiti, il, en, ení, alle, viele tödten, zu Tode plagen. — koho čím. Zima svou mrazovitou ukrutností mnohé pomořila. Háj. — čím kde. P-li je hladem v žalářích, ve věžích.

234544   Pomořní Svazek: 7 Strana: 0346
Pomořní = pomořský. P. pevnost Čsk., Loos.

234545   Pomořsko Svazek: 2 Strana: 0740
Pomořsko, vz Pomořany. —P., pomoří, pobřeží mořské, die Seeküste. Šm.

234546   Pomořský Svazek: 2 Strana: 0740
Pomořský, u moře jsoucí, See-, Küsten-. P. město, vlasti, BO., krajina, země (Pomoří), kníže, Srbové, V., tržiště, Aqu., bylina, Rostl., osadník, stráž, svítilna. Šm. — P., po moři, See-. P. loď, Dch., vítr, Mus., kupectví, ob- chod, list, mocnosť, právo, vojsko. Šm.

234547   Pomosaziti Svazek: 7 Strana: 0346
Pomosaziti, il, en, ení, messingartig ma- chen. P. kov. Us. Pdl.

234548   Pomosazování Svazek: 8 Strana: 0297
Pomosazování, n. Vz KP. VIII. 229.

234549   Pomosazování Svazek: 10 Strana: 0279
Pomosazování, n. = mosazení. Vz Ott. XX- 199.

234550   Pomost Svazek: 9 Strana: 0238
Pomost, u, m. = lavička při košáru, na níž valach sedí doje ovce. Mus. 1848 II. 318. Sr. Pomostek.

234551   Pomost, u, m Svazek: 2 Strana: 0740
Pomost, u, m., das Trage-, Träg-, Tret- werk, der Laden, die Plattform (v horn.). P., stsl. = pavimentum; koř. -met a příp. -t? tudy: po + mos + t?. Mkl. B. 159. P. po- suvný, die Rollbrücke, Schiebethür. Hř. Bc.

234552   Pomostek Svazek: 7 Strana: 0346
Pomostek, stku, m. = stolička sbitá ze dvou desek v rovném úhlu; dolní deska má z předu dvě nízké nohy, zadní jest oporou zádům. Na ní sedávají ovce dojíce bačové a valachové. Vz Brt. L N. I. 185.

234553   Pomostina Svazek: 8 Strana: 0297
Pomostina. P. v chlévě. Phľd. XII. 681.

234554   Pomostití Svazek: 7 Strana: 0346
Pomostití = udělati pomost, überbahnen. Hrvat. Šd. — Hř.

234555   Pomostné Svazek: 10 Strana: 0279
Pomostné, ého, n., pontale. Vz Jir. Prove 262.

234556   Pomostný Svazek: 9 Strana: 0458
Pomostný. P. plat. Sdl. Hr. XIII. 7.

234557   Pomošt Svazek: 2 Strana: 0740
Pomošt?, vz Pomoc.

234558   Pomotati Svazek: 2 Strana: 0740
Pomotati = pomásti. Us. Klš.

234559   Pomoučenec Svazek: 2 Strana: 0740
Pomoučenec, nce, m., pomoučený, ein mit Mehl Bestaubter. — P., aletris, rostl.

234560   Pomoučenec Svazek: 7 Strana: 0346
Pomoučenec, die Aletris, rostl. Vz Rstp. 1598.

234561   Pomoučení Svazek: 2 Strana: 0740
Pomoučení, n., das Bestäuben mit Mehl. Jg.

234562   Pomoučenka Svazek: 2 Strana: 0740
Pomoučenka, y, f., aleyrodes, der Blatt- lausfalter, Spinner, hmyz mšicovitý. Krok.

234563   Pomoučený Svazek: 2 Strana: 0740
Pomoučený; -en, a, o, mit Mehl bestäubt. Jg.

234564   Pomoučilý Svazek: 2 Strana: 0740
Pomoučilý = pomoučený. P. mlynář. Puch. Pomoučiti, il, en, ení, mit Mehl bestäuben. — koho čím. Kdo tě tou moukou tak po- moučil?

234565   Pomouněnec Svazek: 2 Strana: 0740
Pomouněnec, nce, m., pomouněný, umou- něný, počerněný, der Berusste, Beschmierte. Us. Hý.

234566   Pomouniti Svazek: 2 Strana: 0740
Pomouniti, il, ěen, ení, schwärzen, be- schmieren, berussen. Jg. — se, koho čím: sazemi.

234567   Pomoutiti Svazek: 7 Strana: 0346
Pomoutiti, il, ěn, ění etwas trüben. Víno ti rozum p-tí Us. Tč. Když je rozum po- mútěný, jazyk hledá svády. Glč. II. 347.

234568   Pomouzovati Svazek: 7 Strana: 0346
Pomouzovati = s místa na místo cho- diti zvl. v noci. P-val si a potom šel spat. U Kr. Hrad. Kšť.

234569   Pomozek Svazek: 7 Strana: 0346
Pomozek, zku, m., Nachhirn, n

234570   Pomozitel Svazek: 2 Strana: 0741
Pomozitel, e, m. = pomozník, cf. Pomo- citel. Ms. Bel. 208.

234571   Pomozkový Svazek: 7 Strana: 0346
Pomozkový, epicerebral.

234572   Pomožení Svazek: 2 Strana: 0741
Pomožení, n., das Helfen, die Hilfe. Jg.

234573   Pomožený Svazek: 2 Strana: 0741
Pomožený; -en, a, o, geholfen. Je mu p-no.

234574   Pompa Svazek: 2 Strana: 0741
Pompa, y, f., z lat., a to z řec., nádherná výprava k nějaké slavnosti, der Pomp, Aufzug; nádhernost', skvostnosť, V., okázalost, odiv, die Pracht. Rk., KP. I. 193.

234575   Pompališka Svazek: 8 Strana: 0297
Pompališka, y, f., rostl., vz Pampeliška (3. dod.).

234576   Pompař Svazek: 2 Strana: 0741
Pompař, e, m., der Pompmacher. Nej.

234577   Pompava Svazek: 9 Strana: 0238
Pompava, y, f. = mochna přímá, sedmi- zámková zelina, potentilla recta. Slez. čes. 1. VIII. 53., IX. 340.

234578   Pompe funébre Svazek: 10 Strana: 0279
Pompe funébre (pomp fynébr) = po- hřební slavnost' Us.

234579   Pompej-i Svazek: 2 Strana: 0741
Pompej-i, dle Dolany, bylo město v již. Italii. Vz S. N. — Pompejan, a, m. — Pom- pejský.

234580   Pompej-us Svazek: 2 Strana: 0741
Pompej-us, e, m. Cneus P. Magnus, státník římský, nar. 107. př. Kr. Vz S. N.

234581   Pompejanský Svazek: 9 Strana: 0238
Pompejanský. P. bylina = karfiol. Fisch Hosp. 88.

234582   Pompeje Svazek: 7 Strana: 0346
Pompeje jindy a nyní. Mus. 1869. 158. Cf. Rk. Sl.

234583   Pompeji Svazek: 10 Strana: 0279
Pompeji, Pompeje. Vz Ott. XX. 206., 208.

234584   Pompesní Svazek: 10 Strana: 0279
Pompesní dekorace architektonická. Nár. lis. 1905. 29. 13.

234585   Pompholyx Svazek: 7 Strana: 0346
Pompholyx, u, m. Vz Šf Poč. 269.

234586   Pompier Svazek: 2 Strana: 0741
Pompier (fr., pompié), pumpař, stříkačník, požárník, der Spritzenmeister, Pumpenauf- seher. Rk.

234587   Pompili-us Svazek: 2 Strana: 0741
Pompili-us, a, m. Numa P., král římský.

234588   Pomponek Svazek: 10 Strana: 0279
Pomponek, nku, m. Sametový p. čepice. Čch. Kv. 220.

234589   Pomposní Svazek: 7 Strana: 0346
Pomposní, pompös. Dk. Aesth. 582.

234590   Pompoui-us Svazek: 2 Strana: 0741
Pompoui-us. m., jm. římské. Vz S. N.

234591   Pomprda Svazek: 2 Strana: 0741
Pomprda, y, f., die Viehhirtenkunkel, ná- stroj ku předení příze, s něhož pastýři na poli na vřeteno předou. U Branné. Cf. Po- prdačka.

234592   Pomptinský Svazek: 2 Strana: 0741
Pomptinský. P. bažiny v Latiu. Vz S. N.

234593   Pomráček Svazek: 7 Strana: 0346
Pomráček, čku, m., vz Pomrak.

234594   Pomračiti Svazek: 2 Strana: 0741
Pomračiti, il, en, ení; pomrákati, pomra- kovati, wölken. — co. Smutek pomračí tvé líce. Č. — se .- kaliti se, oblakem se pota- hovati, sich wölken. Pomráká se. Sych. — se nač. Pomráká se na déšť. — se čím. Besedu-li s hvězdami lze vésti, když se nebe chmurou pomračí? Sš. Bs. 191. — se nad čím. Pán často církev do takových okoli- čností přijíti nechává, kdež se nad myslemi lidskými pomrákává. Sš. Mt. 210.

234595   Pomračiti Svazek: 7 Strana: 0346
Pomračiti, il, en, ení, pomračovati, ver- düstern Muž líce p-čuje. Oči p-čily se. Č. Kn. š. 88., 94.

234596   Pomračný. P Svazek: 10 Strana: 0279
Pomračný. P. obzor. Pokr. 1885. č. 89. P. jako kakabus. Smíš. 24.

234597   Pomrak Svazek: 2 Strana: 0741
Pomrak, u, m., trübe Wolke, Bewölkung. Dch.

234598   Pomrakáč Svazek: 7 Strana: 0346
Pomrakáč, e, m. = chvost, ocas, der Schweif. Osem skáče, čtyry kláče, dva tlkače a dva p-če (dva trkající se berani: nohy, rohy, čela, ocasy). Hádanka. Slov. Mt. S. I. 134.

234599   Pomrákati se Svazek: 7 Strana: 0346
Pomrákati se = mraky se potahovati, sich trüben, mit Wolken überziehen. Silně se p-ká. Us. Vz Pomračiti

234600   Pomramořiti Svazek: 7 Strana: 0346
Pomramořiti, il, en, ení, pomramorovati, marmorartig machen Šd.

234601   Pomraziti Svazek: 2 Strana: 0741
Pomraziti, il, ení, frieren machen. Sever vše p-zil. Na Ostrav. Tč.

234602   Pomrčeti Svazek: 8 Strana: 0298
Pomrčeti = zabručeti. Cosi p-čel pro sebe. Brt. D. II. 343.

234603   Pomrdkati Svazek: 7 Strana: 0346
Pomrdkati = pomrdati. Pes p-kal chvo- stíkom. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 2.33.

234604   Pomrdoliti Svazek: 7 Strana: 0346
Pomrdoliti, ein wenig den Schweif schüt- teln, schwengen. Bern.

234605   Pomrhati Svazek: 7 Strana: 0346
Pomrhati, viel verschwenden. Bern.

234606   Pomrhoda Svazek: 10 Strana: 0279
Pomrhoda, y, f. = pomlázka. Vykl. Obrz- 160.

234607   Pomrhoda, y, ť Svazek: 2 Strana: 0741
Pomrhoda, y, ť. Dej Bůh štěstí tomu domu, my k vám jdeme na p-du. Er. P. 62.

234608   Pomrholiti Svazek: 7 Strana: 0346
Pomrholiti = zkrápnouti, drobet pršeti. LObz. XX. 125.

234609   Pomrkávati Svazek: 10 Strana: 0279
Pomrkávati. Hlk. XI. 43. Vz Pomrk- uouti.

234610   Pomrknouti Svazek: 2 Strana: 0741
Pomrknouti, knul a kl, utí = zatmíti se, finster werden. Měst. boží. — P. na koho, drobet mrknouti, einen Wink mit den Augen geben. Us.

234611   Pomrknouti Svazek: 7 Strana: 0346
Pomrknouti. K nebi povylétnul, slunce p-klo. Č Kn. š. 96.

234612   Pomrkotati Svazek: 8 Strana: 0298
Pomrkotati = pobručeti. Pomrkoce a ne- řekne nic. Zlín. Brt. D. II. 343.

234613   Pomrktati Svazek: 2 Strana: 0741
Pomrktati =posvítiti,poblesknouti, leuch- ten. — čím: uhlím. Na Mor

234614   Pomrktati Svazek: 7 Strana: 0346
Pomrktati. Mkl. Etym. 191.

234615   Pomrlý Svazek: 2 Strana: 0741
Pomrlý — umrlý (o mnohých vespolek), verstorben (von vielen). Modliti se za celý p. rod. Us. u Petrovic. Dch.

234616   Pomrmlati Svazek: 7 Strana: 0346
Pomrmlati, pomrmlávati,brummen. Hrom z ďaleka p-val. Orl. III. 152. P-val si spie- vavo nejakú pesničku. Phľd. VIII. 236.

234617   Pomrmrati Svazek: 7 Strana: 0346
Pomrmrati = poškamrati. Slov. Bern.

234618   Pomrniti Svazek: 2 Strana: 0741
Pomrniti, il, ěn, ění, umrniti, pošpiniti, beschmutzen. Us.

234619   Pomrsknouti Svazek: 2 Strana: 0741
Pomrsknouti, knul a kl, ut, utí; pomrštiti, il, štěn,ění;pomrskati,pomrskávati, pomrsko- vati, ein wenig hauen (mit der Peitsche, Ruthe). — koho (gt.). Pomrskuje neustále koní. Us. — koho čím: hříšníka metlou, Rvač., ně- koho bičem. — Na Ostrav. = bewerfen, nieder- schlagen. Tč.

234620   Pomrsknouti Svazek: 7 Strana: 1362
Pomrsknouti. Když koně před sebú pomrští. Chč. m. s. III. 83.

234621   Pomrsknouti Svazek: 8 Strana: 0298
Pomrsknouti. Velikú prudkostí Adriana pomrštieše (jinde: promrštíše). Štilť. 195.

234622   Pomrsknouti co Svazek: 7 Strana: 0346
Pomrsknouti co. Brig. F. 21. a. — koho (odkud) čím. Rozum pak koně po- mrščí. Výb. I. 803. Kristus jich pomrští a die jim; Hroznějé p-ští takých lotryň a lo- trovstva, než jest pomrštil z chrámu bičem židovstva. Hus II. 124., I. 303. Ten prutem Luciana kněze pomrščil. Pass. mus. 399.

234623   Pomrščení Svazek: 7 Strana: 0346
Pomrščení, n. Daľs vodných pramenóv dosti jeho (Mojžiešě) zástopóm p-ním sladké metly. Pravn. 1175.

234624   Pomrščiti Svazek: 7 Strana: 0346
Pomrščiti koní = pobídnouti, zastr. GP. 158. Cf. Pomrsknouti.

234625   Pomrtvělý Svazek: 2 Strana: 0741
Pomrtvělý, halbtodt. Novor.

234626   Pomrtvěti Svazek: 2 Strana: 0741
Pomrtvěti, ěl, ění, zmrtvěti, beinahe todt sein. — čím: strachem. Aesop.

234627   Pomrtviti Svazek: 7 Strana: 0346
Pomrtviti, alle o. viele tödten. Bern.

234628   Pomrva Svazek: 2 Strana: 0741
Pomrva, y, f., mrva, hnůj, der Dünger. Na Mor. Jg.

234629   Pomrvený Svazek: 2 Strana: 0741
Pomrvený; -en, a, o, gedüngt. P. pole. P. sláma = výtřesky, zdrchaná. Na mor. Zlínsku. Brt.

234630   Pomrviti Svazek: 2 Strana: 0741
Pomrviti, il, en, ení; pomrvovati = po- hnojiti, bedüngen, bemisten. — co čím : pole kostní moučkou, ovčím hnojem. ?— P., zama- zati, beschmieren. P. šaty. Na Mor. Brt. — P. — podrobiti, zerbröseln. — co: koláč. — P., zmásti, smíchati, rütteln, mengen, ver- wirren, zerrütten. Slov. P. bavlnu, verfitzen. Na Mor. Tč. Na mysli pomrvený zmatený. Na Slov. — P., mrvu z něčeho dělati, zu Mist machen. — co: slámu. Mor. Tč. — P., smrviti, zlíhati, zkurviti, verhuren, schwächen. — co komu. Pomrvil mu dceru. Us. na Mor. Hý.

234631   Pomrvnosť Svazek: 2 Strana: 0741
Pomrvnosť, i, f., mrva, matenice, das Ge- wirre. D.

234632   Pomrzati Svazek: 2 Strana: 0741
Pomrzati, vz Pomrznouti.

234633   Pomrzení Svazek: 2 Strana: 0741
Pomrzení, n., der Uiberdruss. Jel.

234634   Pomrzeti Svazek: 2 Strana: 0741
Pomrzeti,, el, en, ení, Verdruss erregen, verdriessen. — koho. To ho pomrzelo. — koho čím. Pomrzeli ho tím. — Jg. — se, ein wenig verdriesslich werden. D. — se s kým. se sousedem. Us. Hý.

234635   Pomrzeti se nad čím Svazek: 10 Strana: 0279
Pomrzeti se nad čím. Nár. sbor. VIII. 45. - se s kým proč. Jrsk. XV. 307., XX. I. 23

234636   Pomrzlosť, i Svazek: 7 Strana: 0346
Pomrzlosť, i, f., der Frost, die Kälte. Bern.

234637   Pomrzlý Svazek: 2 Strana: 0741
Pomrzlý, erfroren. P. stromoví s těžkem se z jara zpamatuje. Sych. — P., povrchu málo ledem potáhlý. P. rybník. Us. Dch.

234638   Pomrznouti Svazek: 2 Strana: 0741
Pomrznouti, znul a zl, utí; pomrzati, er- frieren. Rkk. — čím. Všecky stromy veli- kými mrazy pomrzly. Us. Tu ani přílišným horkem země nevyhoří, ani jakou ukrutnou zimou pomrznou. Har. I. 8. — jak. Řeky až do dna pomrzly. V.

234639   Pomřelý Svazek: 7 Strana: 0346
Pomřelý, nacheinander gestorben. Bern.

234640   Pomření Svazek: 2 Strana: 0741
Pomření, n., das Sterben (vieler). Jel.

234641   Pomříti komu kde Svazek: 7 Strana: 0346
Pomříti komu kde. P-ly mi všechny tužby v prsou. Kyt. 1876. 56.

234642   Pomříti, pomřeti Svazek: 2 Strana: 0741
Pomříti, pomřeti, mřel, mření, wegsterben (von vielen o. allen). Lidu pomřelo jako much. Hod celý pomřel. Har. — komu. Všecky děti mu pomřely. Sych. — od čeho. Chýli sa nám už od hladu pomřiet. Mt. S. — čím: smrtí přirozenou. — kdy. Koně za něho mi pomřeli. Půh. II. 372.

234643   Pomřitý Svazek: 2 Strana: 0741
Pomřitý. Je všecek p-tý zimou (šp. m.: pomřelý, mrtvý). Na mor. Zlínsku. Brt.

234644   Pomřitý Svazek: 7 Strana: 0346
Pomřitý nesp. m. umřelý. Už byli všeci p-tí; Je všecek p-tý zimú. Mor. Brt. D.

234645   Pomsta Svazek: 2 Strana: 0741
Pomsta, y, f., pomstění. Jg. P. jest odplata zlého zlým avšak pro osobní zadostučinění a nikoli jakožto právní trest, die Rache. Vz S. N. P. samovlastní, die Selbstrache, krve. Jg. Na pomstu volati. I). Ku pomstě se rozpalovati. Kom. Pomstu volá všem Sasóm plenícím. Rkk. Pomstu na někoho nésti, Rkk., vydati, Ben. V., vésti. Sš. J. 273. P-u napájeti, p-ě vydati. Dch. P-u učiniti; p-u za vinu jiného trpěti. V. P-u nad nimi učinil. Flav., Solf., Ctib. Toho bez p-y nepomíjel, nenechal. Br. Za nátisky p-u ponesou. Br. K p-ě nemáš kvapiti. Kram. Urozená a výborná p. jest od- pustiti. Rb. Kvapná p. hotová škoda. Km. P. krevní. Dch. P. své křivdy jest neslušná. Mudr. P. člověka na mnoho nese. Č. K šle- chetné mysli nemá přístupu p. Č. P. náhla (jest). Smil v. 1062. P-u na někom bráti, lépe: p-u nad kým učiniti (zřídka: na kom), pomstiti se nad kým. Brs. 129. P-ě nebo p-y uniknouti. Šm. Lakotnosť p-y; p-u sršeti; o p-vu volati. Šm. — P., pokuta, trestám za učiněné bezpráví též i žádost takové bezpráví trestati, die Strafe. P-u kladli pohané býti dcerou Jovovou, jež přiseděla jemu a křivd sobě činěných mu toužila pokutu na ně žá- dajíc. Za věku zlatého po přátelsku prý s lidmi zacházela; leč když lidé počali spřažné voly zabíjeti rozmrzevši se do nebe ulítla. Sš. Sk. 289. P-ami (pokutami) v povinnosti ně- koho držeti. Kom. Boží p. naň dokročí. Sych. P. i na chromém dojde. C. Jako mordéř má p-u trpěti. Pr. měst. P-u vzal od Boha —- trpěl. Kom. Pro takovou věc p. smrti slušela. Mus. 1848. I. 73. Hrozní skutkové hroznými p-ami se trescí. Rb. Ižádné zlé nevyjde bez p-y; Spravedlivosť nic zlého nenechá bez p-y a nie dobrého bez odplaty; Pro bázeň p-y drží poslušenství. Št. 161., 181., 221. Hle p. ve dveřích. Kom. Máť jest p. a odplata; A uvede p-u na nepřátely své. Br. Bohu p-u dej, ty jen víru měj. Slez. Tč. Vzíti hodnou p-tu. Bart. 3. 7. Jak veliké jsou ony p-y (muka), které věčný oheň zapaluje. Vš. Místo věčných pomst (muk). Br. Anděl p-y; modlitba o p-u; meč soud p-y. Šm. Bůh s pomstou na lidi hříšné přikročuje. Sš. I. 54. Vz Rb. 270. a strany pořekadel: Půjčka, Veta, Vrchovatý.

234646   Pomsta Svazek: 7 Strana: 0346
Pomsta = pomstění. Cf. Mkl. Etym. 209. Predsavzal si pomstvu svoju na nich vy- liať. Mt. S. L. 56. P. roste na srdci lidském jako bejlí v kypré půdě. B. Janda. P. vždy škodlivá jest Výb. II. 945. P. jest nad nej- lepší koláč. Šml. — P = pokuta, trest. P. božie; Tehdy v pekle věčně bude zlému pomsta. Št. Kn. š. 4., 131., 160. Ten má za pomstu smrť trpěti; Bez pomsty něco ne- chati. Výb II. 930., 1258. Aby ten zločinec za to pomstu vzal. Arch. VIII. 400 Kněžie, kteří nepasú ovcí, pomstu vezmú. Hus II. 436. P. 50 let nečeká. Bž. exc. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 415. Pomstevný = mstivý. I hnedfp-ný, za-
slal mňa do Rezná Karolman. Hvl. 390.

234647   Pomsta Svazek: 7 Strana: 1362
Pomsta jest nejsladším soustem, jež v pánvi pekel bylo uvařeno. Shakesp.

234648   Pomsta Svazek: 8 Strana: 0298
Pomsta. Nejedno bývá lepší milosť nežli bodná p. Arch. XIV. 26. Na oko dobre, ale v srdci pomstu varí. Slov. Nov. Př. 538. Jak možno se pomstiti (pověra). Vz Mtc. 1895. 247.

234649   Pomsta Svazek: 9 Strana: 0238
Pomsta. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 125, 348a. — P. = trest. ? pomstě něco obrátiti Kom Theatr. 54.

234650   Pomsta Svazek: 9 Strana: 0458
Pomsta. P je nad nejlepší koláč. Šml. VI. 131.

234651   Pomstění, pomstení Svazek: 2 Strana: 0742
Pomstění, pomstení, n., das Rächen, die Rache; die Strafe. P. křivdy. V.

234652   Pomstěný, pomštený Svazek: 2 Strana: 0742
Pomstěný, pomštený; -ěn, a, o, gerächt. Jel. Válku na p-nou zdvihnouti. Dal.

234653   Pomsti Svazek: 2 Strana: 0742
Pomsti — pomstil, a, o. Kat. (zastr.).

234654   Pomstitel Svazek: 2 Strana: 0742
Pomstitel, e, m., der Rächer, pl. -é. BO.

234655   Pomstitelka, pomstitelkyně Svazek: 2 Strana: 0742
Pomstitelka, pomstitelkyně, ě, f., die Rächerin. Us. Jg.

234656   Pomstitelnosť Svazek: 2 Strana: 0742
Pomstitelnosť, i, f., die Ahndbarkeit. Jg.

234657   Pomstitelný Svazek: 2 Strana: 0742
Pomstitelný, ahndbar, was sich rächen t. Den p. = msty, dies ultionis. BO.

234658   Pomstiti Svazek: 2 Strana: 0742
Pomstiti (na Slov. také pomstviti), il, stěn a štěn, ění; pomšťovati n. pomsťovati (zastr.) = trestati, pokutovati, bezpráví odpláceti, rächen; strafen. — co, koho. P. toho, ktož netbá držeti přikázánie. Št. 160. Aby mohli p. zlé pána svého. Chč. 445. — čeho: křivdy. V., Br., Háj. P. něčí hanby. Dal. 82. Ciesař Lotr, chtě Němcóv p. Dal. 111. Pastýřských zlostí sám pomstí. Hus. I. 397. — se čeho. Pomstil se té potupy. V., Háj. Musím se toho pomstiti. Dač. — (se) čeho nad kým (za koho). Chtěl nad nimi toho skutku p. Sych. Kterak by se křivdy nad králem pomstil. V. Aby se nad Uhry škod svých pomstil. V. Aby se nad tebou pomstil za lidi nepravé. Br. Kterak by pomstili nad Trojanskými únosu Eleny královny. Výb. II. 127., Troj. Věz, že nad tebou pomstím vedlé sv. ustavení. Exc. Nikdy se nad ním p. nežádal. Pass. 731. Pomstěme se nad ním. Br. Syn boží přijde, aby pomstil nad hříchy jménem Boha otce. Sš. J. 55. Bude nad námi pomstěno. BO. Po- mstil se nad Uhry škod svých. V — co, se čím. Takové provinění trestem smrti p. I zamysli nevěry nevěrú p. Dal. 86. — se za co: za urážku. Ml. Posilni mne, abych se ještě jednou p. mohl za své obě oči nad Filistynskými. Br. — se na kom (čeho). Aby se toho na Židech pomstil. Plác. Židé chtějí samozvaně p. na něm (na Kristu) toho domnělého ruhotu. Sš. J. 157. Chtěje se na nich p. Čr. — se komu. Rk. — se z koho, z čeho, ?. na Slov., Baiz. Hleděl se nad nimi p. ze škody své. Jir. Anth. II. 361. — se nad kým proč. Pomstili se nad ním pro tvrz Perštainec. PČ. 39. Pomsti sv. Kateřiny pro jejie pokorné činy nad pohanstvem. Kat. 2916. — jak. K tomu má hned k hrdlu po- mštěno býti. Tov. — čemu: křivdě. Brt. S. §. 88. — Ve Mstíti.

234659   Pomstiti.— abs Svazek: 7 Strana: 0346
Pomstiti.— abs. Velikáť jest sláva, když moha se p. toho nečiníš. Hkš exc. — čeho (se jak na kom). Vrchovatě se p-li na nich všeho posměchu. Čr. Chtě súdcovy hanby p. Pass 1395. Všichni žádachu toho p.; Chceš-li své křivdy náležitě p. Výb. II. 473 , 1668. -- (se) nad kým (z čeho čím). P. se nad nepřítelem. Št. Kn. š. 160. Nad takovým pomstieno bude tak, že se jím jiní kázati budú. Zř. voj. Aby jim dal p. se nad nepřáteli. 14. sto). List. fil. 1887. 263. Jali jsú ho a nad ním p-li hlavy stě- tím. Výb. II. 662. Nad někým se p. Pass. mus. 284., 361. Nemóž to býti, byť nepo- mstil nad tebú, když shřešíš Hus I. 60. Buoh ihned nad člověkem pomstí, když . Ib. 334. Pomstil jsem se nad ním z tobo. Sv. ruk. 50. — komu k čemu. Pakli by se který čeho v tom dopustil, k tomu hned jma k hrdlu p-no býti. Vy b. II. 822. Poně- vadž ona jeho od práva púščí, že my jemu k hrdlu p. dáti nechceme. NB. Tč. 98. — se čeho kdy. Jestliže pak kdo ty sršně rozdráždí, tehdy se na skákáních dobře toho pomstí. JeI. Enc. m. 61.

234660   Pomstiti se jak Svazek: 9 Strana: 0238
Pomstiti se jak. Pod ztracením hlavy se pomstím. Ezop 155.

234661   Pomstivosť Svazek: 2 Strana: 0742
Pomstivosť, i, f., die Rachsucht. Jg.

234662   Pomstivý Svazek: 2 Strana: 0742
Pomstivý, msty žádostivý, mstivý, rach- süchtig, rachgierig. P. vóle. BO.

234663   Pomstlivec Svazek: 7 Strana: 0346
Pomstlivec, vce, m , der Rachsüchtige. Bern.

234664   Pomstlivý Svazek: 7 Strana: 0346
Pomstlivý = pomstivý. Orl II. 201., Bern.

234665   Pomstník Svazek: 2 Strana: 0742
Pomstník, a, m. = mstitel. Lex. vet.

234666   Pomstný. P Svazek: 10 Strana: 0279
Pomstný. P. srdce = pomsty chtivé. Slád. Rich. 23 P. služby. Slád. Cor. 134.

234667   Pomstonosný Svazek: 10 Strana: 0279
Pomstonosný bohatýr. Zr. Krist. 185.

234668   Pomstva Svazek: 2 Strana: 0742
Pomstva, y, f. = pomsta. Slov.

234669   Pomstva Svazek: 8 Strana: 0298
Pomstva m. pomsta, 1560. Phľd. 1894. 3.

234670   Pomstviti Svazek: 7 Strana: 0347
Pomstviti = pomstiti. Slov. Bern

234671   Pomstvivosť Svazek: 7 Strana: 0347
Pomstvivosť = pomstlivosť; pomstivý = pomstlivý. Slov. Bern.

234672   Pomstvo Svazek: 7 Strana: 1362
Pomstvo, a, n. = pomsta, ultoria. Pršp. 60. 60.

234673   Pomstychtivosť Svazek: 7 Strana: 0347
Pomstychtivosť, i, f., die Rachgier. Sá., Šmb.

234674   Pomstychtivý Svazek: 7 Strana: 0347
Pomstychtivý, rachgierig.

234675   Pomstylačný Svazek: 7 Strana: 0347
Pomstylačný, rachgierig. Šmb.

234676   Pomščenie Svazek: 10 Strana: 0279
Pomščenie, n. = pomstění, pomsta, trestáni. Spravedlivvý jest v p., in puniendo. Pat. Jer. 25. 12. Vz násl.

234677   Pomščievati Svazek: 7 Strana: 0347
Pomščievati. Pass. 346.

234678   Pomšený Svazek: 7 Strana: 0347
Pomšený, bemoost. P. hlava (bílá). Kká.

234679   Pomštění, pomštěný Svazek: 2 Strana: 0742
Pomštění, pomštěný, vz Pomstení atd.

234680   Pomůcka Svazek: 2 Strana: 0742
Pomůcka, y, f.. vz Pomoc.

234681   Pomůcka Svazek: 7 Strana: 0347
Pomůcka literarní, Mus, vědecká. Vj.

234682   Pomuckati koho Svazek: 7 Strana: 0347
Pomuckati koho = k sobě potiskati, pocelovati. Us. Rgl. Cf. Muckati.

234683   Pomučiti Svazek: 2 Strana: 0742
Pomučiti, il, en, ení, ein wenig quälen. Pč. 38.

234684   Pomuchlati Svazek: 7 Strana: 0347
Pomuchlati = zmačkati (šaty p.); za- motati (přízi p.). Us. Rgl.

234685   Pomuky Svazek: 2 Strana: 0742
Pomuky, dle Dolany, Pomuk, a, m. Ne- pomuk, ves v Plzeňsku. Tk. IV. 45., III. 656.

234686   Pomuky Svazek: 7 Strana: 0347
Pomuky. Cf. Sdl. Hr. IV. 237.

234687   Pomurice Svazek: 9 Strana: 0238
Pomurice, e, f., Mürzthal. Pal. Z??. I. 191.

234688   Pomurysaný Svazek: 10 Strana: 0279
Pomurysaný = umazaný. Vyhl. IT. 78.

234689   Pomútiti si co čím Svazek: 10 Strana: 0279
Pomútiti si co čím: rozum učením = pomásti Slov. Čes. 1. XII. 476.

234690   Pomuzovat co kde Svazek: 9 Strana: 0238
Pomuzovat co kde = vyslíditi. Již. Mor. Sob. 84.

234691   Pomužiti se Svazek: 10 Strana: 0279
Pomužiti se = počínati si jako muž. Nár. list. 30/1. 1898.

234692   Pomužný Svazek: 10 Strana: 0279
Pomužný. Jména vlastní p-ná (po muži).

234693   Pomužštilá Svazek: 2 Strana: 0742
Pomužštilá, zum Manne gemacht, welche die Lebensweise eines Mannes angenommen hat. P. žena, mužatka. Us.

234694   Pomužštiti Svazek: 2 Strana: 0742
Pomužštiti, il, ěn, ění, pomužšťovati, zum Manne machen. — koho: ženu. Us. Jg.

234695   Pomyčnosť Svazek: 2 Strana: 0742
Pomyčnosť, i, f., die Verschiebbarkeit. O p-sti částeček těl pevných vz KP. II. 116.

234696   Pomydlík Svazek: 2 Strana: 0742
Pomydlík, u, m., zpěrek, Rest von ge- brauchter Seife. Us. Jg.

234697   Pomyják Svazek: 7 Strana: 0347
Pomyják, u, m. = nádoba na pomyje. Mor. Bkř.

234698   Pomyjce Svazek: 2 Strana: 0742
Pomyjce, e, m., der Abwäscher, Reiniger. Gl. 249.

234699   Pomyjci, pomytci Svazek: 10 Strana: 0652
Pomyjci, pomytci, vz předcház. Pomizi.

234700   Pomyje Svazek: 7 Strana: 0347
Pomyje. Mkl. Etym. 207. Polévá-li se jizba pomyjemi, tož se v tom domě pořád vadí. Val. Vck.

234701   Pomyje Svazek: 8 Strana: 0298
Pomyje. P., dokavadž jimi nehne, nesmrdí, než jakž pohneš, tak smrdí (tak mnohý člo- věk). Bl. Gr. 300.

234702   Pomyje, pomeje Svazek: 2 Strana: 0742
Pomyje, pomeje, í, pl., dle Růže; voda špi- navá po mytí zůstávající, das Spülicht, Spülig, Wasch-, Spülwasser. V. Když se vyplakují mísy, dčbány atd., dělají se pomyje. Kom. Však je jako pomyjemi zkalí. Br. Hodila to do pomejí. Kom. Vléci se co moucha z po- myjí (zdlouha). V. Co moucha z pomyjí se vypravuje. Har. Leze co moucha z pomyjí. Sych. - Jg.

234703   Pomyjek Svazek: 7 Strana: 0347
Pomyjek, jku, m. = pomyje, eluvies. Pomykóv těch uprosiv voly neduživé jimi zkropi. Ev. olom. 83.

234704   Pomýjení Svazek: 7 Strana: 0347
Pomýjení. Jg. Slnosť. 71.

234705   Pomyjky Svazek: 2 Strana: 0742
Pomyjky, ův, pl., m. = pomyje, das Spü- licht. 1411.

234706   Pomyjný, pomejný Svazek: 2 Strana: 0742
Pomyjný, pomejný, od pomyjí, Spül-. V. P. škopek. — P., nečistý, unrein. Reš.

234707   Pomyjový Svazek: 7 Strana: 0347
Pomyjový, Spül-; unrein. Rk.

234708   Pomyk Svazek: 7 Strana: 0347
Pomyk, u, m., der Schwengel Čsk.

234709   Pomykací Svazek: 7 Strana: 1362
Pomykací truhlice. D. Gesch. 347.

234710   Pomykač Svazek: 8 Strana: 0298
Pomykač, e, m., vz Kohoutek (3. dod.).

234711   Pomykalov Svazek: 7 Strana: 0347
Pomykalov, a, m. Už je to kajsi v P-vě; To přišlo kajsi do P-va (říkají, ztratilo-li se něco, čehož nelze najíti). Slez. Šd.

234712   Pomykání Svazek: 2 Strana: 0742
Pomykání, n., das Rücken. P. stolů, das Tischrücken. Rk.

234713   Pomykati Svazek: 2 Strana: 0742
Pomykati, vz Pomknouti.

234714   Pomykavosť Svazek: 7 Strana: 0347
Pomykavosť, i, f., die Rückungsfähig- keit. Rk.

234715   Pomykov Svazek: 7 Strana: 0347
Pomykov, u, m = nesnáz, úzkost, die Klemme. Slov. Už sme v p-vě. Mt. S. I. 98. Bolz hroznom p-ve. Rr. Sb. Tisa vida pána svého v p-vě. Ntr. VI. 338.

234716   Pomykov Svazek: 8 Strana: 0298
Pomykov. Bol vo veľkom p-ve. Phľd. 1894. 455. (442., 1892. 726., 1893. 574.).

234717   Pomyl Svazek: 7 Strana: 0347
Pomyl, u, m. = pomýlení. Slov. Phľd. II 563., Bern.

234718   Pomýlení Svazek: 7 Strana: 0347
Pomýlení, n., die Täuschung. P. od- kryti. Šf. Strž. I. 233.

234719   Pomýlenosť Svazek: 7 Strana: 0347
Pomýlenosť, i, f, der Irrthum, die Täu- schung.

234720   Pomýlený Svazek: 7 Strana: 0347
Pomýlený květ = nepořádná čmýra. Val. Vck.

234721   Pomýlený Svazek: 8 Strana: 0298
Pomýlený. Byl p. = zaražený, prekva- pený a p. Phľd. 1895. 362.

234722   Pomýliti Svazek: 2 Strana: 0742
Pomýliti, il, en, ení, täuschen. — koho čím. Us. — se v čem, irren, sich täuschen. Berg.

234723   Pomýliti Svazek: 7 Strana: 1362
Pomýliti. Ten list jest ztracen a po- mýlen. Půh. V. 256.

234724   Pomýliti se Svazek: 8 Strana: 0298
Pomýliti se. Vtedy pravdu povie, keď sa p-lí. Phľd. 1894. 442.

234725   Pomylka Svazek: 2 Strana: 0742
Pomylka, y, f., die Beirrung. Rk.

234726   Pomylný Svazek: 2 Strana: 0742
Pomylný = mylný. Rk.

234727   Pomyra Svazek: 7 Strana: 0347
Pomyra, y, f., myrcia, die Pfeffermyrte, rostl. V z Rstp. 595.

234728   Pomysl Svazek: 2 Strana: 0742
Pomysl, u, m., pomyslení, predstavení v mysli, rozmýšlení, rozjímání, das Bedenken, Nachdenken, der Gedanke. Plodina rozumem zarozená sluje p-sl. Marek. Dáti někomu něco na p. V prvé částce byl apoštol pojmy před- chozí shrnul v ten p. Sš. I. 82. To byly myšlénky, ježto Pavel Galatům na p. dáti volil. Sš. II. 68. — P., die Idee. P-slu utkvě- lého (fixe Idee) někoho zbaviti. Sš. Mt. 63. — P., úmysl, die Absicht. Hank.

234729   Pomysl Svazek: 7 Strana: 0347
Pomysl. Jd. 2 , Pal. Rdh I. 238., Jg. Slnosť. 33. Myšlením zplozené představy zoveme p-sly n. myšlénkami. Jd. P. lo- gický, V.V. 21., metafysický, Dk., nábo- ženský. Vlč., Sbn. Už jsem se kochal v po- mysle, že ... Kos. P. pro krásné věci v sobě vzbudil. Šml. V národních písních zbyly šlepěje národních pomyslův a zvyků. Šf. Strž. I. 26.

234730   Pomysl Svazek: 9 Strana: 0238
Pomysl = myšlénka; u Kadeřávka = intellectus; jinde užívá: um. Mus. 1897. 553.

234731   Pomyslitel Svazek: 10 Strana: 0279
Pomyslitel, e, m., scrutator. Mam. A. 35a.

234732   Pomyslitelnosť Svazek: 2 Strana: 0742
Pomyslitelnosť, i, f., die Denkbarkeit. Jg.

234733   Pomyslitelný Svazek: 2 Strana: 0742
Pomyslitelný, denkbar. Jg., D.

234734   Pomysliti Svazek: 2 Strana: 0742
Pomysliti, 3. pl. -slí, pomysli,-sle (íc), il, šlen, šlení; pomýšleti, 3. pl. -ejí, šlej, šleje (íc), el, šlen, ení; pomýšlívati = v mysli si představiti, denken, sich vorstellen, glauben, sich einbilden; rozvazovati, bedenken, über- legen, nachsinnen, nachdenken; starati se, pečovati, žádati, zřetel obraceti, bedacht sein, sorgen, Massregel nehmen, gedenken, worauf denken. Jg. — ahs. Člověk by ani nepo- myslil. Dch. — (si) co. Kdo by si to byl pomyslil? D. Pomyslete si mužovu útratu, mou starosť, radosť, mé překvapení. Us. Pomýšleti mi jest krásy partikularní. Kos. Ol. I. 195. — nač. Pomyslete na to. V. Často na to pomýšleje. Kom. — Sych., Háj., Jel., D., Br. — nač kdy. Teprv v pokročilém věku pomýšlel na to, aby . . . Ml. — co do koho. Kdo by si to byl do něho pomyslil ? Dch. — kde. Ale i řečí lehkých bojí se před ním pomysliti. Chč. P. 20. a. — o kom, o čem. O marnosti něčeho. Jg. — s inft. Pomýšlí koupiti pole. Br. — že, aby. Po- mýšleti bude, aby proměnil práva. Br. Po- mysli na to, žes člověk. Us. — s adv. Živě na něco p. Br. — u koho. Pomyslil sám u sebe, šp. m.: sám sobě. Km., Brs. 129.

234735   Pomysliti Svazek: 8 Strana: 0298
Pomysliti. Což na své mysli pomyslil. Štilť. 188.

234736   Pomysliti — abs Svazek: 7 Strana: 0347
Pomysliti — abs. Ale žej' náš král tak milostivý, viece nežli kdo móž p. Št. Kn. š. 5 P-sli, rozvaž a teprv učiň. Črn. Zuz. — o čem. O každém zvláště pomy- slme slovu. Št. Kn. š. 46 (72.). Abychom také o duši p-li. Ib. 108. Neví, co si má o něm p. Us. Pdl. — o čem kdy. Co si o něm nebožka na věčnosti as pomyslí! Sá. — s inft. Město brániti se j'mu p-sli Alx. Anth. I. 3 vyd. 37. — že. Neb jest hrozno p., že věč a věč musí trpěti. Št Kn. š. 51.

234737   Pomyslně Svazek: 10 Strana: 0279
Pomyslně. Kár. list. 1904. 353. 2. Sr. Pomyslný.

234738   Pomyslnosť Svazek: 2 Strana: 0743
Pomyslnosť, i, f., die Sinnigkeit. Šm.

234739   Pomyslný Svazek: 2 Strana: 0743
Pomyslný, vše co mysliti lze, denkbar. — P., sinnig. Dobré jsou tvé věštby a p-né. Č. — P., co pouze v pomyslu bytnost má, a nikoli ve skutečnosti, imaginär. P. veli- čina. S. N. P. mohutnosť. Km.

234740   Pomyslný Svazek: 7 Strana: 0347
Pomyslný, imaginär. P. čísla, Šim 130., bod, Vnč. 11., Jd. Geom. IV. 82., kruh, Jd. Geom. IV. 57., veličina. Stč. Alg. 15.

234741   Pomyslový Svazek: 2 Strana: 0743
Pomyslový = theoretieký. Vnímavosť p-vá či theoretická. Sš. J. 125. Svobodu si oni po- dlou učinili p-vou modlou. Sš. Bs. 199.

234742   Pomyšlená Svazek: 7 Strana: 0347
Pomyšlená, vz Pomyšlený.

234743   Pomyšlení Svazek: 2 Strana: 0743
Pomyšlení, n., od pomysliti; pomýšlení, od pomýšleti, das Denken, der Gedanke. Dřive p. V. Co jen k p. jest. Všeho má, nač jen p. jest. Sych. Viní nás z věcí, na kteréž jsme p. neměli. Sych. Rád bych mu p. udě- lal (vše, nač jen pomyslí). Us. Na tebe ne- bylo p. Sych. To převyšuje všecko p. Na to ani dosti malé p. není. Teď na to není ani p.; Ani p., že by přišel; To jest nad vše p. Dch. Neměl jsem o tom ani p. Šm. — P. = povážení, die Erwägung, das Be- denken. Na p. něco bráti, vzíti. V. Bylo mu s p-ním, měl-li by to učiniti. Kron. tur. Věc je na p. Šm. To je s p-ním. Rk. Obrázek to malý, ale dává s pomyšlení, fordert zum Nachdenken auf. Pal. Radh. IL 185.

234744   Pomyšlení Svazek: 7 Strana: 0347
Pomyšlení.Nemá o tom ani p.; Přijdeš? Ani p. Us. Dch. Bída nad p. veliká. J. Lpř. Není ani p., žeby . . Mus Nepřišlo mi na to ani p. Us. Šd.

234745   Pomyšleníčko Svazek: 2 Strana: 0743
Pomyšleníčko, a, n., ein kleiner Ge- danke. I žádnému nemine ani nejmenšie pomyšleníčko dobré, by odplaty nebeské nevzalo. Št. 109.

234746   Pomyšlenka Svazek: 7 Strana: 0347
Pomyšlenka, y, f. P. na družku dodá- vala mu smělosti. Orl. VI. 321.

234747   Pomyšlený Svazek: 2 Strana: 0743
Pomyšlený; pomyšlen, a, o; pomyšlený, pomýšlen, a, o, gedacht. Na p-nou míti, býti. Šm. S p-nou toho maje, abych se tam kdy víc vraceti měl. Kom. Je to na p-nou, es ist zu bedenken. Us. Mám toho s p-nou. Dl.

234748   Pomyšlený Svazek: 7 Strana: 0347
Pomyšlený. To by bylo s p-nou! Us. Vk., Vrů. Dal mu na p-nou. Dch. Beru si na p-nou do dvou neděl. Wtr. exc.

234749   Pomytec Svazek: 7 Strana: 0347
Pomytec, tce, m. Osv. I. 169.

234750   Pomytec Svazek: 10 Strana: 0279
Pomytec, tce, m. (od mýto =: mzda?) Dvě popluží s pomytci Hynkem a Třebkem. Hošťálek Smíchov a Zbrasl, 245.

234751   Pomyti Svazek: 2 Strana: 0743
Pomyti, pomyji, pomyj, yl, yt, ytí; po- mývati, vollends waschen. — co kdy. Ne- mysli, že to před hodinou pomyješ. Us. — co jak: s velikou ochotou všecko náčiní pomyl.

234752   Pomýtko Svazek: 7 Strana: 0347
Pomýtko, a, n , die Bürste. Šm.

234753   Pomyvač Svazek: 7 Strana: 0347
Pomyvač, e, m., der Spülkübel. Bern.

234754   Pomyvač Svazek: 9 Strana: 0238
Pomyvač = mýti nádobí po jídle. Slez. Lor. 76.

234755   Pomývač Svazek: 10 Strana: 0279
Pomývač, e, m. = hadr na pomývání, utí- rání. Brt. P n. 544.

234756   Pomyvárka Svazek: 7 Strana: 0347
Pomyvárka, y, f. = umývačka, na svadbe čo riad umýva. Slov. Rr. Sb.

234757   Pomzeti Svazek: 2 Strana: 0743
Pomzeti, el, ení, pochybiti, se zapome- nouti. — nad čím proti čemu. Žena bez hrózy někdy sama nad sebú proti své cti pomzí. Tkad. I. 76.

234758   Pomžený Svazek: 7 Strana: 0347
Pomžený; -en, a, o, betbaut. Oko zme- nilo se jako p. křišťál. Zr. Am.

234759   Pomžikovati Svazek: 10 Strana: 0279
Pomžikovati očima. Zvon IV. 573.

234760   1. Pomžiti Svazek: 7 Strana: 0347
1. Pomžiti, pomžikovati. Mkl. Etym. 208. Hospodář p-val očima. Us.

234761   2. Pomžiti Svazek: 7 Strana: 0347
2. Pomžiti, pomšívati. Dnes, na podzim p-vá. Us. Sk.

234762   Pomžiti co čím Svazek: 10 Strana: 0279
Pomžiti co čím: zrcadlo dechem, an- hauchen. Zr. Poes. 207.

234763   Poň Svazek: 2 Strana: 0743
Poň = po něj, po něho, nach ihm, um ihn. Poslala poň. Lom. Pošlete poň. BO., GR. Vz On, Po. — P. = poně. Die jeden poň. Št. Vz Poně.

234764   Poň Svazek: 7 Strana: 0347
Poň. Oni p jdú. Let. 480. Vz Poně (i dod.).

234765   Poň Svazek: 10 Strana: 0279
Poň = tuším, wohl. Vyznal, že lovil ryby a jeden pacholek, poň mu říkají Hanzl. 1423. Popr. kn. rožm. 41. (Mš. ).

234766   Ponabádati Svazek: 7 Strana: 0347
Ponabádati, vz Ponabídnouti.

234767   Ponaběhnouti Svazek: 2 Strana: 0743
Ponaběhnouti, hnul a hl, utí, ponabíhati, etwas an-, auflaufen. Jg. — komu. P-hla mu ruka (otekla). Us. Hý.

234768   Ponabídnouti Svazek: 2 Strana: 0743
Ponabídnouti, dnul a dl, ut, utí, pona- bádati, ein wenig aneifern, anspornen. Jg.

234769   Ponabiti Svazek: 2 Strana: 0743
Ponabiti, biji, il, it, ití, ponabíjeti, etwas anschlagen, laden. Jg.

234770   Ponabrousiti Svazek: 2 Strana: 0743
Ponabrousiti, il, šen, ení, ein wenig schär- fen. — komu co : si rozum.

234771   Ponabyti Svazek: 2 Strana: 0743
Ponabyti, ein wenig gewinnen, erlangen. — čeho : bohatství. Tím má hlava jenom lesku ponabývá. Sš. Bs. 8.

234772   Ponačin Svazek: 7 Strana: 0347
Ponačin = třeba. Vký. Nenie p. zdra- vému lékaře, ale nemocnému, opus est. Ev. víd. 88.

234773   Ponačin Svazek: 7 Strana: 1362
Ponačin. Není p., non est opus. 14. stol. D. Gesch. 186.

234774   Ponad Svazek: 2 Strana: 0743
Ponad, 2 předložky, darüber hin. Hrdlička letí ponad všecky kopce. Sš. Pís. 270. Vz Nad, Z popod, Předložka a více v Km. III. 338.

234775   Ponad Svazek: 7 Strana: 0347
Ponad = nad. P. něho; Ponad horu. Val. Brt. Letěl sokol nad Krakov p. svojej milej dom. Koll Zp. II. 131. Cf. Brt. D. 189.

234776   Ponadání Svazek: 2 Strana: 0743
Ponadání, n. = nadání, Verdacht, m., Vermuthung, f. P. proti někomu = domnění, podezření. D.

234777   Ponadati Svazek: 2 Strana: 0743
Ponadati, ponadávati, poněkud nadati, zum Theil dotiren, versehen ; angeben. Zlob. — P. do syta nadati, naláti, schelten, schim pfen. — komu jak. Ponadala mu pod světem. Us. na Mor. Hý.

234778   Ponadáti se Svazek: 2 Strana: 0743
Ponadáti se, vz Ponadíti se.

234779   Ponadbřežný Svazek: 2 Strana: 0743
Ponadbřežný, längs dem Ufer. P. tráva. Jg.

234780   Ponaddutý Svazek: 2 Strana: 0743
Ponaddutý, ein wenig konvex. Rostl.

234781   Ponádelhotí Svazek: 9 Strana: 0238
Ponádelhotí, n., pole. Pck. Hol. 131.

234782   Ponadchlípnutý Svazek: 2 Strana: 0743
Ponadchlípnutý, ein wenig nach oben abstehend. Křídla nosu p-tá. Ssav.

234783   Ponadíti n. ponadáti se Svazek: 2 Strana: 0743
Ponadíti n. ponadáti se, ponaději se, ál n. íl, ání; ponadívati, ponadávati se, ein wenig vermuthen, hoffen. — se čeho. Kom.

234784   Ponadíti se o čem Svazek: 9 Strana: 0238
Ponadíti se o čem. Aby člověk o tom rozumně se ponadávati uměl Kom. Theatr. 8

234785   Ponadiviti se něčemu Svazek: 7 Strana: 0347
Ponadiviti se něčemu, sich genug wun- dern. Us. Bkř.

234786   Ponadraziti se Svazek: 7 Strana: 0347
Ponadraziti se = hodně se najísti. Není lepší pořízení jako mísa vdolků, když se člověk p-zi, k tomu hezkou holku. Nár. pís.

234787   Poňádří Svazek: 10 Strana: 0279
Poňádří, n P-dřím někomu podobný. Msn. II. 32.

234788   Ponadstaviti Svazek: 10 Strana: 0279
Ponadstaviti = trochu nadstaviti. Mš.

234789   Ponadšinouti Svazek: 7 Strana: 0347
Ponadšinouti, ein wenig darüber beu- gen. Šm.

234790   Ponadšinutý Svazek: 7 Strana: 0347
Ponadšinutý, ein wenig darübergebeugt. Dch.

234791   Ponadvrhnouti co Svazek: 10 Strana: 0652
Ponadvrhnouti co: 1656. Mus. 1905. 438.

234792   Ponadvýš Svazek: 10 Strana: 0652
Ponadvýš = dále výš. Seděti p. Vz Brt. Sl.

234793   Ponadzvihnouti čeho Svazek: 2 Strana: 0743
Ponadzvihnouti čeho: hlavy, ein wenig in die Höhe heben. Kos. Ol. I. 91.

234794   Ponadž Svazek: 2 Strana: 0743
Ponadž, vz Poněvadž. Postoj maličko podlé oběti své, p. odejdu (až, donec). BO. P. ještě běháše, přišli (cum adhuc). P. (do- kud) sú všeho nesbořili. BO. Aby k dielu chrámovému na každé léto dávali 20 liber, poňadžby nedospěl. BO.

234795   Poňadž Svazek: 7 Strana: 0347
Poňadž. Sv. ruk. Sli. 132 I protiv se, p. nezhyneš (dokud). Hus I. 55

234796   Ponafouklý Svazek: 7 Strana: 0347
Ponafouklý, ein wenig aufgeblasen. Hol. 21.

234797   Ponaháněti Svazek: 7 Strana: 0347
Ponaháněti, vieles auf-, eintreiben. Bern.

234798   Ponáhlať Svazek: 7 Strana: 0347
Ponáhlať = ponáhleti. Slov.

234799   Ponáhlať Svazek: 9 Strana: 0238
Ponáhlať. Také valaš. Čes. 1. X. 33.

234800   Ponáhle Svazek: 8 Strana: 0298
Ponáhle. Co p., to po ďáble. Brušp. Hle- díková.

234801   Ponáhleti Svazek: 7 Strana: 0347
Ponáhleti, ponáhlovati, ponáhliti. Vz Zorička. — se. Dělá všecko, aby se nepo- náhlil (nepotrhal) Us. Msk. Měli ste sa po- náhliť, mohli ste mět svázané. Brt. D. 193. — se kam Slnko sa ponáhlalo k vysokým končiarom vrchóv tatranských. Ntr. V. 124. Vyzrel ju, ako sa k nemu ponáhlala. Dbš Sl. pov. I. 42. Ponáhla sa domov. Rr. Sb. — Pk. Ps 80. — (se) s čím. Ponáhlať sa s prácum. U St. Jič Vhl. Maměnky poná- hlajú s dcerkama (na vdavky), jako s ko- láčama do pece, aby nepřekysly. Val. Vck. — za kým kdy. Aby vón za mnú ponáhlal ve dně aj v noci. Na Mor. Brt. — s inft. A neponahláš o milosť prosil:? Sldč. Keby slnko znalo, ak je ťažko robiť, ponáhlalo by sa za horu zachodiť. Sl. spv. I. 22.

234802   Ponáhleti, ponáhleti se Svazek: 2 Strana: 0743
Ponáhleti, ponáhleti se, el, ení = po- spíchati, eilen, sich beeilen. Ponáhlaj šohajku, frajerka umírá. Mor. P. 306. — do čeho. Do té (kaše) ponáhlel. Baiz. — odkud: z nějakého místa. Kartig. — s čím. Když je vesno ranné, má se hospodář ponáhleti s osením. Kda.

234803   Ponáhlivý Svazek: 8 Strana: 0298
Ponáhlivý. P. krok. Phľd. 1895. 316.

234804   Ponáhlo Svazek: 7 Strana: 0347
Ponáhlo. Nie je nám tak veľmi na po- náhle, žeby sme nemohli chvíľočku dočkať. Phľd VIII. 4.

234805   Ponahybovati Svazek: 7 Strana: 0347
Ponahybovati, ein wenig neigen. Bern.

234806   Ponachoditi Svazek: 7 Strana: 0347
Ponachoditi = najíti, finden. Slov. Boh ti daj všade prajné srdcia p. Sokl. I 67. V ostatních izbách hromady zlata p-dil. Dbš. Sl. pov. II. 73.

234807   Ponachyliti Svazek: 7 Strana: 0348
Ponachyliti, ponachylovati, ein wenig neigen. — se kam. Slunce sa p-lo k zá- padu. Kos.

234808   Ponachytiti Svazek: 2 Strana: 0743
Ponachytiti, il, cen, ení, anziehen. — co. Nádoba tu nechutnosť ponachytila. Zlob. — Nádoba něčím ponachycená. Zlob.

234809   Ponajížděti se Svazek: 2 Strana: 0743
Ponajížděti se, ěl, ění, unterbrochen fahren, reiten, herumfahren. — se kde: po světě, Us., na té cestě. Jg.

234810   Ponajprv Svazek: 7 Strana: 0348
Ponajprv = ponejprv. Mor. a slov. Šd.

234811   Ponajvěc Svazek: 7 Strana: 0348
Ponajvěc = ponejvíce, grösstenteils. Slez. Šd.

234812   Ponakloniti Svazek: 7 Strana: 0348
Ponakloniti, il, ěn, ění, ponakloňovati, etwas neigen. Jaro se p-lo k podletí. Kos.

234813   Ponakol'ko Svazek: 7 Strana: 0348
Ponakol'ko, soviel, soweit. Slov. Svato- pluk vyprával i starše príhody, p. mohol znáť. Hol 79

234814   Ponákosmo Svazek: 2 Strana: 0743
Ponákosmo, na kosu, šourem, schräg. Techn.

234815   Ponalamovati Svazek: 7 Strana: 0348
Ponalamovati = mnoho nalomiti. Bern.

234816   Ponaliti čeho kam Svazek: 9 Strana: 0238
Ponaliti čeho kam: vody do sklenic. Mtc. 1900. 261.

234817   Ponaměřiti Svazek: 2 Strana: 0743
Ponaměřiti, il, en, ení, poněkud namě- řiti, vorläufig feststellen, festsetzen. O to pak všecko se ponaměrilo pro ty, kteří mnoho zmatků dělají. Dekr. jedn. br. 1617.

234818   Ponamlouvati Svazek: 7 Strana: 0348
Ponamlouvati = mnoho namluviti. Bern.

234819   Ponamraziti Svazek: 7 Strana: 0348
Ponamraziti, ein wenig anfrören. Šm.

234820   Ponamýšlať Svazek: 7 Strana: 0348
Ponamýšlať = povymýšleti. Čo ludia p-li o človeku. Slov. Ev. šk. II. 210.

234821   Ponapadnúť Svazek: 7 Strana: 0348
Ponapadnúť, einfallen. Všeliké mu za- tým p-dne do srdca nazdání, prečo . . Hol. 109.

234822   Ponapiti Svazek: 7 Strana: 0348
Ponapiti, panapíjeti se, sich hinläng- lich antrinken. Nech se (v krčme) ponapí- jajú. Slov. Zátur.

234823   Ponapomenouti Svazek: 7 Strana: 0348
Ponapomenouti, ponapomínati koho, ein wenig erinnern. Dk.

234824   Ponapomenutí Svazek: 7 Strana: 0348
Ponapomenutí, n., die Erinnerung, Mah- nung.

234825   Ponapomoci komu čím. Bl. Gr Svazek: 8 Strana: 0298
Ponapomoci komu čím. Bl. Gr. 159.

234826   Ponapověděti Svazek: 2 Strana: 0743
Ponapověděti, ponapovím, děl, děn, ění, etwas weniges erwähnen, zu verstehen geben. — co o kom. Dvě kron. — co komu. Us.
Ponapravení, n., die Ausbesserung. Šm.

234827   Ponapraviti Svazek: 2 Strana: 0743
Ponapraviti, il, en, ení; ponapravovati, ein wenig verbessern, richten, ausbessern. — sobě čeho jak: s pilností. Háj., Berg.

234828   Ponapřebírati se čeho Svazek: 7 Strana: 0348
Ponapřebírati se čeho, viel ausklauben. Us.

234829   Ponapřed Svazek: 7 Strana: 1362
Ponapřed = o něco napřed. Val. Slavč. 37.

234830   Ponapřed Svazek: 9 Strana: 0238
Ponapřed = o malý kousek napřed. Val. Čes. 1. X. 303.

234831   Ponaraziti Svazek: 2 Strana: 0743
Ponaraziti, il, žen, ení, ein wenig an- schlagen, anstossen, berauschen. — se čím. Hříšník v době svého unavení jinými laho- dami p. se hledí. Marek.

234832   Ponarobiti Svazek: 2 Strana: 0743
Ponarobiti, il, en, ení, arbeiten. Ten se již dosť ponarobil a přece nic nemá. Mor. Tč.

234833   Ponárodniti Svazek: 2 Strana: 0743
Ponárodniti, il, ěn, ění, nationalisiren. Šm.

234834   Ponarovnati Svazek: 7 Strana: 0348
Ponarovnati, ein wenig ordnen. — co. Anna p-la sukničku. Phľd VIII. 98.

234835   Ponarovnati se Svazek: 2 Strana: 0744
Ponarovnati se, sich zur Genüge im Vergleichen abplagen. Dosť se ponarovnal a přec to nevyšlo. Mor. Tč.

234836   Ponarozsypati Svazek: 2 Strana: 0744
Ponarozsypati, vieles hie und da streuen. Plk.

234837   Ponarůsti Svazek: 7 Strana: 0348
Ponarůsti, allmählig aufwachsen. Až já ponarostu v celý muž. Nrd. Bild. 34.

234838   Ponarůzno Svazek: 10 Strana: 0652
Ponarůzno ovce pásti. 1561 Arch. XXII. 189.

234839   Ponářečí Svazek: 7 Strana: 0348
Ponářečí, n., der Dialekt. Fr. Trnka.

234840   Ponaříkání Svazek: 7 Strana: 0348
Ponaříkání, n , das Klagen Jakoby na samém p. nad tím dosti býti mělo. Výb. II. 1464.

234841   Ponaříkati Svazek: 2 Strana: 0743
Ponaříkati, ein wenig klagen. Toms.

234842   Ponaříkati Svazek: 9 Strana: 0238
Ponaříkati. Nevíme co říci, leč ponaří- kajíc tím jako on zavříti. Kom. Ohláš. 124.

234843   Ponaříkati si kde: v Svazek: 10 Strana: 0279
Ponaříkati si kde: v psaních. Rais. Vlast. 305.

234844   Ponashúžvjaný Svazek: 7 Strana: 1362
Ponashúžvjaný = houževnatě uspořený. Val. Slavč. 22.

234845   Ponaschrániti Svazek: 10 Strana: 0279
Ponaschrániti = zachovati. — co. Čes. 1. XIII. 111.

234846   Ponaschraňovaný. P Svazek: 10 Strana: 0279
Ponaschraňovaný. P. věci (ustřádané). Čes. 1. XII. 228.

234847   Ponaskytnouti komu co Svazek: 8 Strana: 0298
Ponaskytnouti komu co. Chci vám je (prostředky) p. Kat, z Žer. I. 135.

234848   Ponastalý Svazek: 7 Strana: 0348
Ponastalý, entstanden. Keď p. farár za- počal v p-lém tichu modlitbu za dažď. Phľd. VIII. 169.

234849   Ponastrčiti co komu Svazek: 10 Strana: 0279
Ponastrčiti co komu. Ponastrkoval jí hřbet. Msn Hym. 87.

234850   Ponášeti Svazek: 2 Strana: 0744
Ponášeti, vz Ponésti.

234851   Ponášeti Svazek: 9 Strana: 0238
Ponášeti, el, en, ení. — co komu. Háv skvostný ponáší jim panoš malý. Žeran. 86.

234852   Ponašinsky Svazek: 7 Strana: 0348
Ponašinsky, ponašsky, nach unserer Art, wie bei uns. Slov. Loos.

234853   Ponáška Svazek: 8 Strana: 0298
Ponáška = narážka. To je p. na ty, co... Phľd. XII. 641.

234854   Ponašsky Svazek: 2 Strana: 0744
Ponašsky = po nasky, po nasku.

234855   Poňať Svazek: 8 Strana: 0298
Poňať čo = pojmouti. Slov. Phľd. 1896. 550.

234856   Poňata Svazek: 7 Strana: 0348
Poňata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

234857   Ponatáčeti Svazek: 7 Strana: 0348
Ponatáčeti, alles o. viel aufdrehen, auf- winden; zapfen. Bern.

234858   Ponatahovati Svazek: 2 Strana: 0744
Ponatahovati, ponatáhati, ein wenig o. nach einander aufziehen. — čeho. Pořád těch strun ponatahuje. Us. - se s čím. Us.

234859   Poňati Svazek: 7 Strana: 0348
Poňati = pojíti, pochopiti, capiren, be- greiten Mor. a slov. Šd , Czm. 96

234860   Poňatný Svazek: 7 Strana: 0348
Poňatný = pochopitelný, begreifbar. Mor. a slov. Šd., Rr. Sb . Czm. 96

234861   Ponaťuknutý Svazek: 9 Strana: 0238
Ponaťuknutý = drobet ťuknutý, napilý. Hoř. 83.

234862   Ponaučení Svazek: 2 Strana: 0744
Ponaučení, n., die Belehrung, Lehre. P. poslušný. Sych. Vz Naučení.

234863   Ponaučení Svazek: 7 Strana: 0348
Ponaučení. Vz Jg. H. I. 728., 729.

234864   Ponaučiti Svazek: 2 Strana: 0744
Ponaučiti, il, en, ení, ein wenig belehren. — koho v čem. Rk. Vz Naučiti.

234865   Ponaučný Svazek: 2 Strana: 0744
Ponaučný, k naučení sloužící, belehrend, Lehr-. P. rozmluva. — Jg.

234866   Ponauka Svazek: 7 Strana: 0348
Ponauka, y, f . die Belehrung. Č, Phľd. V. 55.

234867   Poňavadž Svazek: 2 Strana: 0744
Poňavadž (zastr.) = poněvadž; dokud. Hus., BO. Poňavadž Jan Krstitel bez strachu tresktal jest Eroda krále až do smrti. Hus., Výb. II. 197.

234868   Poňavadž Svazek: 7 Strana: 0348
Poňavadž. Hus I. 58.

234869   Poňavadž Svazek: 7 Strana: 1362
Poňavadž = poněvadž. Cf. Jir. Mor. 39. a.

234870   Ponavážiti Svazek: 2 Strana: 0744
Ponavážiti, il, en, ení, aufwägen. Šm.

234871   Ponávěti Svazek: 7 Strana: 0348
Ponávěti, 5. tř. odponoviti, renovare, Ježúš o tom (žalu p. Marie) sám vyprávie, jehož nám David ponávie (opakuje). Umuč. Mus. 1886. 594. Pa. má chybně napovie. Exc.

234872   Ponavětřiti Svazek: 2 Strana: 0744
Ponavětřiti, il, en, ení, etwas wittern, von etwas Wind bekommen. Skl. Vz Pře- vivač.

234873   Ponávod Svazek: 2 Strana: 0744
Ponávod, u, m., navedení, naučení, die Anleitung, der Unterricht. P. někomu dáti. Tkadl. I. 95.

234874   Ponavrátiti Svazek: 2 Strana: 0744
Ponavrátiti, il, cen, ení, ponavracovati, zurückstellen, wiedergeben. — se, zurück kommen, zurück kehren.

234875   Ponavrátiti se k čemu Svazek: 7 Strana: 0348
Ponavrátiti se k čemu. Výb. II. 1563.

234876   Ponávrh Svazek: 7 Strana: 0348
Ponávrh, u, m., der Antrag. Šm.

234877   Ponavrhnonti Svazek: 2 Strana: 0744
Ponavrhnonti, hnul a hl, ut, utí; pona- vrci, ponavrhu, vrhl, vržen, ení; ponavrho- vati, vorschlagen, vorlegen, entwerfen, an- führen. Jg. — komu co n. čeho čím. Ale toliko některými slovy toho (nám) ponavrhl. Br. — v čem: ve své řeči toho ponavrhl. Vz Navrhnouti. Často stačí: navrhnouti.

234878   Ponavržení Svazek: 2 Strana: 0744
Ponavržení, n., der Entwurf, Vorschlag. P. něčí pohaněti. Sych. P. vaše se podařilo. Sych. P. smyslu. Kom.

234879   Ponavržený Svazek: 2 Strana: 0744
Ponavržený; -en, a, o, vorgeschlagen, entworfen.

234880   Ponavštívení Svazek: 7 Strana: 0348
Ponavštívení, n., der Besuch. Č. Čít. 150.

234881   Ponavštíviti Svazek: 7 Strana: 0348
Ponavštíviti, kurz besuchen. Šm.

234882   Ponavštíviti Svazek: 8 Strana: 0298
Ponavštíviti. Prosím, aby nás p-li. Svetz. 1893. 391.

234883   Ponavypůjčiti Svazek: 7 Strana: 0348
Ponavypůjčiti, -půjčovati. Ponavepučoje peněz a na voplátko pozapomíná. Mor. Neor.

234884   Ponazdať se čeho Svazek: 9 Strana: 0238
Ponazdať se čeho = nadíti se. Zát. Př. 245b.

234885   Ponazdvihnouti Svazek: 7 Strana: 0348
Ponazdvihnouti, ein wenig heben. P. čepici. Kos.

234886   Ponazhúž'vat Svazek: 8 Strana: 0298
Ponazhúž'vat = pomalu, houževnatě na- hospodařiti. Val. Brt. D. II. 367. Cf. Pona- shúžvaný.

234887   Ponazhýbati se Svazek: 10 Strana: 0279
Ponazhýbati se, vz Furman.

234888   Ponazítří Svazek: 2 Strana: 0744
Ponazítří, übermorgen. Rohn.

234889   Ponázorky Svazek: 7 Strana: 0348
Ponázorky = posdaleka, vom weiten. P. šel za ním. Val. Vck.

234890   Ponazvati Svazek: 2 Strana: 0744
Ponazvati, ponazývati, viele, alle be- nennen. — koho čím. Ráj.

234891   Poňaž Svazek: 2 Strana: 0744
Poňaž = poňadž. Neokusie smrti, p. ne- uzřie královstvie božieho. ZN. Nevěřila jsem, p. jsem sama nepřijela. BO.

234892   Poncem Svazek: 7 Strana: 0348
Poncem. Vz násl. Ponec.

234893   Poncovanka, poncovanina Svazek: 2 Strana: 0744
Poncovanka, poncovanina, y, f., sukno ze lnu a vlny, Tuch von Flachs u. Wolle, der Duredei. D.

234894   Pončík Svazek: 7 Strana: 0348
Pončík, a, m., několik domkův u Vse- tína.

234895   Pondati Svazek: 2 Strana: 0744
Pondati, pondávati, ein wenig weiter thun, rücken. — co, čeho. Pondej to (toho) dále (postrč to). Ros. — se = poneřáditi se, sich beschmieren, bemachen. Ros.

234896   Pondati Svazek: 7 Strana: 0348
Pondati. Vz Prk. Stud o dat. §. 4.

234897   Pondati Svazek: 9 Strana: 0238
Pondati. Mrtvola vonným kořením pon- dána. Har. J. 148.

234898   Ponděla Svazek: 7 Strana: 0348
Ponděla, y, f. = kráva, která se v pon- dělí narodila. Mor. Pondělek. P. svatodušní, velikonoční (červený). Vz Km. 1887. 774., 775. P. tučný. Vz Zbrt. 139. Ten p-lí po sv. duše. 1545. Mus. 1862. 381. Tento p-lí. Arch. VII. 373. a j. tam. Do p-lého. Arch. VII. 109., 472. Ten p-lí po týchž suchých dnech. Výb. II. 1223. Tučné p. (to pondělí po pouti). Reš. Dobrý p. Zbrt. 185.

234899   Ponděle Svazek: 2 Strana: 0744
Ponděle, e, f. = pondělek. Slov.

234900   Ponděleční Svazek: 2 Strana: 0744
Ponděleční= pondělní, Montags-, mon- tägig. P. práce u ševců za mnoho nestojí. Č.

234901   Pondělek Svazek: 2 Strana: 0744
Pondělek, lka, m., pondělí, m. a n.; je-li rodu středního, skloňuje se dle Zna- mení, pakli rodu mužského, skloňuje se dle Dnešní; nyní je pondělí z pravidla rodu střed. — P. = po neděli (den), Montag, m. V pondělí den sv. Kříže. V. Do pondělího. Har. Do p-lí. Us. V p-lí k tobě přijdu. Us. Od p-ka za týden odjedu. K p-ku to udě- láni. Us. V p-lí nejprv příští přijdu. Klat. P. modrý (u řemeslníkův, kteří jej slaví a nepracují, nedělka). Šp. Pondělek jest ne- dělin bratr (říkají ti, kterým se do práce ještě nechce). Č. P. svobodné, vz Tk. II. 385. P. křížový, der Montag in der Bitt- woche; p. veliký, der Ostermontag. Gl. 249. Do ?-ího nejprv příštího. Bart. To se stalo ten pondělí před sv. Vavřincem. Půh. II. 14. P-lek kůpací, vz Oblevačka.

234902   Pondělek Svazek: 8 Strana: 0298
Pondělek m. ponedělek, e odsuto; vyslo- vuje se poňdělek. Gb. II. ml. I. 154., 370. Vz Pondělok.

234903   Pondělí Svazek: 8 Strana: 0298
Pondělí, m. (zastr.). Že ten p. prijdeš. Arch. XI. 143., XIV. 286.

234904   Pondělí Svazek: 9 Strana: 0238
Pondělí. O skloň, vz Gb. II. ml. III. 1. 131.

234905   Pondělík Svazek: 7 Strana: 0348
Pondělík Frant., naroz. 1828., kaplan. Šb. Dj. ř. 278.

234906   Pondělkovati Svazek: 2 Strana: 0744
Pondělkovati = v pondělí zaháleti, blauen Montag halten. Us.

234907   Pondělkový Svazek: 7 Strana: 0348
Pondělkový = pondělní. Rk.

234908   Pondělní Svazek: 2 Strana: 0744
Pondělní, montägig, Montags-. P. den. Apol.

234909   Pondělnice Svazek: 7 Strana: 0348
Pondělnice, e, f., vz Nedělnice.

234910   Pondělník Svazek: 7 Strana: 0348
Pondělník, u, m. = pondělní list (časo- pis v pondělí vydávaný). Us.

234911   Pondělok Svazek: 8 Strana: 0298
Pondělok, lku, m. = pondělek. Slov. V p. ráno peniaze dostat znamená dostávat celý týždeň. Phľd. 1894. 133.

234912   Pondělský Svazek: 2 Strana: 0744
Pondělský = pondělní. P. den. Pč. 52.

234913   Pondělský Svazek: 7 Strana: 0348
Pondělský den. Arch. VII. 581., VIII. 448. a tam často.

234914   Pondělský Svazek: 8 Strana: 0298
Pondělský Jan (Glozius), cír. básn. česko- slovan. v 2. pol. XVII. stol. Vz Ott. X. 210.

234915   Ponderabili-a Svazek: 2 Strana: 0744
Ponderabili-a, í, n., pl., lat., dle Gymna- sium v pl., ponderabilie, í, f., těžiny, va- žitelniny, věci, jež se mohou vážiti, wäg- bare Stoffe.

234916   Ponderabilní Svazek: 2 Strana: 0744
Ponderabilní, z lat., važitelný, wägbar. S. N.

234917   Pondicherý Svazek: 2 Strana: 0744
Pondicherý (Pondišerý), dle Dolany. Sv.

234918   Pondrava Svazek: 9 Strana: 0238
Pondrava se líhne z vajíčka brouka. Mus 1849. IV. 54.

234919   Pondrava, vz Svazek: 2 Strana: 0744
Pondrava, vz Ponrava.

234920   Pondula Svazek: 7 Strana: 0348
Pondula, y, f., jm. kravské. Cf. Ponděla. Sl. spv. 1. 27.

234921   Poně Svazek: 2 Strana: 0744
Poně (zastr.), poň, adv. = snad, tuším, podobně, mich deucht, etwa, vielleicht. Výb. I. 680., 1075. Dle Mkl. aL. 139. lok. sg. Již poň odešel; byl poně tam. Ros. Pane milo- stivý, poň mnoho mluvím, rač odpustiti. Solf. Aby p. za otce dítěte považován nebyl. Sš. Mt. 38. Vždy o ní mluví; poněť by s ní radějie v hrobu ležal, než-li se mnú na po- steli. St. 29. Koho jsi chtěl učiti ? poně toho, jenž jest stvořil dychanie ? BO. Poně tento jest lid, jímžto jsi dřieve vzhrdal? BO. O mužie! poně (nonne) silné jsú ženy? BO. — Br., Kom., Háj., Tkadl., St. skl.

234922   Poně Svazek: 7 Strana: 0348
Poně. Mkl. Etym. 257., Št. Kn. š. 93., 111., 137., 149., 254. Nenabírej, abys p. ne- plakal. V Tábor. Nár. listy. Velí pak zvláště otcóm sv. Pavel p. ve dvú epištolú, aby . . Št. Kn. š. 99. Cf. Ž. wit. 54. 13., Hr. rk. M. 829. Poně's také smysl ztratila? Um. Jiř. 97.

234923   Poně Svazek: 8 Strana: 0571
Poně. Člověk rysového přirození, kterýž poně třemi skoky jen lapá. Bl. (Hostn. XVIII.).

234924   Poně Svazek: 9 Strana: 0238
Poně. Připomíná listy, které poně do Míšně učinili. Kom. Ohláš. 194. Obořiv se na Boje, vlasť jejich poně bez nesnáze opa- noval; To vysvítá p. ze zlomků Diona Cassia. Pal. Děj. I. 1. 54., 56.

234925   Ponebeský Svazek: 2 Strana: 0744
Ponebeský, himmlisch. P. věci. Sš. J. 4tí.

234926   Ponebesní Svazek: 7 Strana: 0348
Ponebesní = ponebeský. P. úkazy. Kv. 1869. 148.

234927   Ponebí Svazek: 2 Strana: 0744
Ponebí, n., ponebíčko, a, n. =poschodí v domě, patro, der Stock, das Stockwerk. By- dleti v druhém p. D. Odešedší na výši p. domu svého. St. N. 42. Po točitém vzchodu cho- diechu na prostřednie ponebie. Bj. Troje p. v něm (korábu) zděláš. BO. Stavení o trojím ponebí. Kom. J. 79. Hořejší p. D. Až do svrchních p-bí. V. Spodní p. D. P. lodní. Orb. p. Chtěl by nové věci z devátého p. slyšeti. Vz Zvědavý. C. — P. = podnebí, pás země, der Himmelsstrich, das Klima. Tabl. lid. — P., nebesa ku př. nad postelí, Plk., der Traghimmel, Baldachin. Sedí pod p-bím (oponou) z hedvábie a ze zlata tka- ným. BO. — P., půda, der Boden. Jdi na p. U Malina. Kal. — P., palatus, der Gau- men. V MV. nepravá glossa. Pa. — Cf. Pod- nebí.

234928   Ponebí Svazek: 7 Strana: 0348
Ponebí = patro. Spadl s 3. p. dolóv. ZN. Na svrchniem p. svého domu učinila sobě tajnú komnatu. BO. Vstúpil Petr na p. B. mik. Act. 10. 9 — P. = půda. V Do- mažl. Jrsk. — Cf Schd. I. 164.

234929   Ponebí Svazek: 9 Strana: 0238
Ponebí = poschodí. V. a v 1. recensi čes. bible. Vz Čes. 1. VIII. 398.

234930   Ponebí Svazek: 10 Strana: 0279
Ponebí, n. = půda. Z p. vzal prkno. Frant. 10. 37.

234931   Ponební Svazek: 2 Strana: 0744
Ponební, Stock-; klimatisch.

234932   Ponební Svazek: 7 Strana: 0348
Ponební kosti, Gaumenbeine. Šv. 17.

234933   Ponební Svazek: 9 Strana: 0238
Ponební dům = jednopatroví). Br. Věk. 108.

234934   Ponec Svazek: 7 Strana: 0348
Ponec. Neb Pontus bylaj' jedna krajina, pro niž já řiekám Pilátovi Ponský a oni Ponec; Kristus trpěl pod ponským Pilatom a někteří řiekají: pod Poncem Pilatem. Št. Kn. š. 19.

234935   Ponečistiti Svazek: 2 Strana: 0744
Ponečistiti, il, štěn, ění; ponečisťovati, verunreinigen. — co čím.

234936   Ponedbale Svazek: 7 Strana: 0348
Ponedbale, nachlässig. P. něco vyko- nati. U Hostýna. Fr. Zimmerhackel.

234937   Ponedbalý Svazek: 7 Strana: 0348
Ponedbalý = drobet nedbalý. Bern.

234938   Ponedbati Svazek: 7 Strana: 0348
Ponedbati, ein wenig vernachlässigen. Bern.

234939   Ponědraž Svazek: 2 Strana: 0744
Ponědraž, e, f., Poniedrasch, ves u Lom- nice a J. Hradce.

234940   Ponědražka Svazek: 7 Strana: 0348
Ponědražka ves Arch. VII. 668.. Blk. Kfsk. 657., Sdl. Hr. III. 305.

234941   Ponědražko, Ponědražce Svazek: 2 Strana: 0744
Ponědražko, Ponědražce, e, n., Ponie- draschko, ves u Lomnice a J. Hradce.

234942   Poneduh, u Svazek: 2 Strana: 0744
Poneduh, u, m., eine Nebenkrankheit. Jg.

234943   Ponedvěditi se Svazek: 7 Strana: 0348
Ponedvěditi se, einem Bären nachge- rathen Šm.

234944   Ponědž Svazek: 2 Strana: 0744
Ponědž, vz Poněvadž.

234945   Ponechalosť Svazek: 2 Strana: 0744
Ponechalosť, i, f., pozůstalosť, die Ver- lassenschaft. Us.

234946   Ponechání Svazek: 2 Strana: 0745
Ponechání, n., die Belassung. Dch.

234947   Ponechati Svazek: 2 Strana: 0745
Ponechati, ponech a ponechej, ponechá- vati, lassen. Bž. 197. — Ponech tak, Háj.; p. maličko. Jel. komu čeho D. čeho, koho (gt.). Ponechá-li mne Bůh. Ros. Ponechte mne, ať hořekuji. Br. Ponechav rady starých je se s mladými raditi. BO. — co za kým. Peníze za sebou p. Hos. 82. — koho čemu: nouzi, lépe: zůstaviti. Km. — čeho v čem. Může se ve své zvyklosti ponechati. Const. lima. — k čemu co komu. Ponechal mu to k volnému užití (aby toho dle libosti své užil. Km.). Us.

234948   Ponechati co v čem Svazek: 7 Strana: 0348
Ponechati co v čem: v platnosti. Pr. 1884. 18. — kde. P. něco stranou. Dk. Pokudž by jej pán Bůh ještě mezi námi živými p. ráčil. Mus. 1880. 160.— co kam proč. Z kteréžto příčiny pojednání o před- mětě tom ponecháno až na toto místo. ZČ. I. 256.

234949   Ponechtíti Svazek: 7 Strana: 0348
Ponechtíti, ponechtívati. Já jsem jich (peněz) ponechtíval vzíti. Půh. 1545.

234950   Ponějak Svazek: 7 Strana: 0348
Ponějak = nějak. Nej.

234951   Ponejprve, ponejprv Svazek: 2 Strana: 0745
Ponejprve, ponejprv = nejprve, poprvé, zum erstenmal. V. P-ve něco zamysliti. V. Kteráž p-ve ku porodu pracuje. Br. — P., na počátku, anfangs. P-prv všem se to líbilo. Plk.

234952   Ponejprvičky Svazek: 8 Strana: 0298
Ponejprvičky = ponejprv. Slovo toto za- mítá Bl. Gr. 188. jako non decorum, puellae vox est.

234953   Ponejvíce Svazek: 2 Strana: 0745
Ponejvíce = nejvíce, meistens. Světoz., Šf. Rozpr. 82., Us. v Jičínsku. Mš. Síla tá- borská uhostila se ponejvíce v městě. Pal. Radh. Lépe: nejvíce, obyčejně, z pravidla, z větší části atd. Brs. 129., Jg. — Vz Na- zvíce.

234954   Ponejvýš Svazek: 10 Strana: 0279
Ponejvýš. Mš. exc.

234955   Poněkavad Svazek: 2 Strana: 0745
Poněkavad = poněkud. D.

234956   Poněkterý Svazek: 2 Strana: 0745
Poněkterý, na Slov. = některý.

234957   Poněktorý Svazek: 7 Strana: 0348
Poněktorý = některý. Slov. LObz. XVIII. 243.

234958   Ponektorý Svazek: 9 Strana: 0238
Ponektorý. Bože, či sme všetci tvoji, či- len ponektorí? Slov. Zát. Př. 133a.

234959   Poněkud Svazek: 7 Strana: 0348
Poněkud ve filos. schol. = secundum quid. Secundum quid dicitur, p. říká se V.V. 33.

234960   Poněkud, poněkavad, poněkad Svazek: 2 Strana: 0745
Poněkud, poněkavad, poněkad. — a) O místě, doněkud, do některého místa, bis etwa so weit. Až p. V. Odcházejícího po- někud vyprovoditi. Kom. — 2. O čase = do některého času, po nějakou dobu, eine Zeit lang. Buďte jim p. poddáni, až bych já zprávu učinil císaři. Flav. Až p. V. — 3. O způsobu =jakž takž, nějak, einiger- massen, zum Theil. P. jest oulisný. Kom Jen když mi p. lépe. Dch. Potužil jsem se p. na něj. Har. Budou moci p. soud o tom učiniti. Byl. -- Positiv adjektiva s poněkud rovná se komparativu. Tato kniha jest po- někud chatrná, vilior.

234961   Poněkudný Svazek: 2 Strana: 0745
Poněkudný, což poněkud jest, einiger- massig. Proch.

234962   Poněkudž Svazek: 7 Strana: 0348
Poněkudž = poněvadž. U Bukovska a Vltavotýna. Jdr.

234963   Ponemáhati Svazek: 7 Strana: 0348
Ponemáhati = postonávati. Pass. 14. stol. Mus. 1882. 525.

234964   Ponemanželsku Svazek: 9 Strana: 0238
Ponemanželsku žíti. Nár. list. 1897. č. 188.

234965   Poněmčilec Svazek: 2 Strana: 0745
Poněmčilec, lce, m., ein Germanisirter. Kom.

234966   Poněmčilka Svazek: 7 Strana: 0349
Poněmčilka, y, f., die Germanisirte. Čjk. 80.

234967   Poněmčilosť Svazek: 2 Strana: 0745
Poněmčilosť, i, f., das Germanisirtsein. Šm.

234968   Poněmčilosť Svazek: 9 Strana: 0238
Poněmčilosť. To by se chýlilo ? p-sti. Pal. Záp. I. 45.

234969   Poněmčilý Svazek: 2 Strana: 0745
Poněmčilý, deutsch geworden. P. soused, Us., čeština, Gníd., krajina, Sych.

234970   Poněmčiti Svazek: 2 Strana: 0745
Poněmčiti, il, en, ení ;poněmčovati, deutsch machen, germanisiren. — co, koho. P. češ- tinu. Plk. On ho poněmčil. — čím: něme- ckými školami. — se, deutsch werden.

234971   Poněmčiti Svazek: 7 Strana: 0349
Poněmčiti. P-li jsme se zbytečně s vlčí mlhou v zraku. Kká. Š. 73.

234972   Poněmčovací Svazek: 2 Strana: 0745
Poněmčovací, Germanisirungs-. P. snaha. Ml. Vz Poněmčiti.

234973   Poněmčovatel Svazek: 7 Strana: 0349
Poněmčovatel, e, m., der Germanisator. Rk.

234974   Poněmenský Svazek: 7 Strana: 0349
Poněmenský. P. krajina = nad Něme- nem. Pyp. K. II. 252.

234975   Ponemoci Svazek: 2 Strana: 0745
Ponemoci, ponemohu. mohl, žení; pone- máhati = postonati, ein wenig krank sein. Leg.

234976   Ponemocný Svazek: 8 Strana: 0298
Ponemocný = poněkud nemocný. Vz Po- (3. dod.). Brt. D. II. 283.

234977   Ponemocný Svazek: 10 Strana: 0652
Ponemocný = trochu nemocný. Vz Brt. Sl.

234978   Ponenáhlivý Svazek: 7 Strana: 0349
Ponenáhlivý, vz Nenáhlý. Bern.

234979   Ponenáhlosť Svazek: 2 Strana: 0745
Ponenáhlosť, i, f., die Allmähligkeit. Sm.

234980   Ponenáhlu Svazek: 2 Strana: 0745
Ponenáhlu, znenáhla, allmählig, gemach, sachte. Br. Užívání slonů z obyčeje p. vyšlo jest. Jel. P. zdlouhavěji a slaběji, poco a poco ritardando e diminuendo. V musice. Dch. — Výb. I. 679. 28., BO,

234981   Ponenáhlý Svazek: 2 Strana: 0745
Ponenáhlý, allmählig. P. úpadek mravův; p. zkvétání věd a umění. Vz Znenáhlý. Nt.

234982   Ponepoddanosť Svazek: 9 Strana: 0238
Ponepoddanosť, i, f. Užívají jakési p sti Ld.

234983   Ponepořád Svazek: 7 Strana: 1362
Ponepořád, u, m. P-du se dopustila (chyby ve při). Wtr. Obr. II. 664.

234984   Ponepřáteleti Svazek: 2 Strana: 0745
Ponepřáteleti, el, ení, feind werden. Ros., Jg.

234985   Ponepřáteliti Svazek: 2 Strana: 0745
Ponepřáteliti, il, en, ení, feind machen. — koho s kým. — se, feind werden.

234986   Ponervice Svazek: 7 Strana: 0349
Ponervice, e, f, neurilemma, die Nerven- scheide, das Neurilem. Nz. lk., Šv. 37., Nz.

234987   Poneřáditi Svazek: 2 Strana: 0745
Poneřáditi, il, ěn, ění = pošpiniti, be- mackeln, besudeln. Ros. — co čím.

234988   Ponésti Svazek: 2 Strana: 0745
Ponésti, nesu, nesl, šen, ení; ponositi, il, šen a sen, ení; ponášeti, 3. pl. -šejí, el, en, ení -- poněkud nésti, eine Zeit lang tragen, ein wenig tragen helfen; trpěti, snášeti, tra- gen, leiden. — co. Já to ponesu. Us. Bo- lestné to ponese. Jel. Nosíček vysoko po- nášeti (pyšným býti). Šm. — Sych., Ros., Br. — čeho. Troj. — se k čemu: k do- konalosti. Kom., Br. P. se k výši, zur Höhe emporschweben. — se s čím. Dlouho se s tím ponášel. Ros. P. se s otázkou. Šm. — se nač = podobati se, ähneln. Syn se po- náší na otce. Us. Slova jen poněkud na slo- vanské zvuky se ponášející, ähneln. Šf. Rozpr. 25. Mnoho se na něho ponášá = podobá se mu velmi. Na Slov. Kd. — se čím nač. Latina mluvnickým ústrojím svým mnohem více ponáší se na severní jazyky .. . Ht. Mus. 1857. 576. — co kde. Samostříl ponesu u boka. Žk. 374.

234989   Ponésti Svazek: 7 Strana: 0349
Ponésti. — čeho Těch svíček jsem už p-sil (mnoho). Us. Msk. — co s kým. Své peklo ponesu s sebú. Št. Kn. š. 24. — se nač. Jména ta na slovančinu se ponášejí. Šf. Strž. I. 450. (1. 227.). Velmi sa na neho ponáša (jest mu podoben) Slov. — se komu =vysmívati se potupně někoho napodobuje. Slov. Rr. Sb. — co za kým. Ponášala sem semeno za rozsevačem. Brt. D. 168.

234990   Ponésti se nač Svazek: 8 Strana: 0298
Ponésti se nač. Velmi se ponášíte na tamten obrázek (jste mu podoben). Phľd. 1892. 578.

234991   Poněšice Svazek: 2 Strana: 0745
Poněšice, dle Budějovice, Ponieschitz, ves u Budějovic. PL.

234992   Ponešvářiti Svazek: 2 Strana: 0745
Ponešvářiti, il, en, ení; ponešvařovati = poneřáditi, pokáleti, pomazati, verunreinigen, besudeln. Jg. - co. Kom., Ros.

234993   Ponět Svazek: 2 Strana: 0745
Ponět, u, m. =podnět, Zündmittel. P. dobrých povah, Weck-., Reizmittel. Kom.

234994   Poněť Svazek: 7 Strana: 0349
Poněť poně+ť. Vz Poně. Št. Kn. š. 5.

234995   Poněť Svazek: 10 Strana: 0279
Poněť = nonne. Nebo která žena po- tratí-li peníz jediný, p. převrátí duom. Ev. seit. Luc. 15. 8.

234996   Ponětí Svazek: 7 Strana: 0349
Ponětí rozumové, ZČ. I. 3., abstraktní, Tf., přesné, jasné. Us. Pdl. O něčem ani p. nemíti. Us. Cf. Jg. Slnosť. 33., 37.

234997   Ponětí Svazek: 10 Strana: 0279
Ponětí, n., nyní: pojem. Jakb. Mar. 184.

234998   Ponětí, n Svazek: 2 Strana: 0745
Ponětí, n., m. pojetí od pojíti, pojati, n se vsulo : ponjetí, vz N. P. co myslí pojato, der Begriff. Soustava jest spojení rozmani- tosti dle jednoho ponětí. Marek. Na prázd- ném a holém p. přestati. Sš. O 156. Tak se vyvíjí p. o království božím. Sš. Mt. 45. V pozdravení svém Pavel dvojí poslední p. spolu pojímá. Sš. I. 22. Vz Pojem.

234999   Ponětíčko Svazek: 2 Strana: 0745
Ponětíčko, a, n. = malé ponětí. Kos. Ol. I. 41.

235000   Ponětní Svazek: 7 Strana: 0349
Ponětní zvuk. Šf. III. 537.