396001   Vzebrati co Svazek: 7 Strana: 1094
Vzebrati co. Výb. I. 440., Št. Kn. š. 24. — se jak k čemu. Vším úsilím v-li se k rozhodnému jednání. Vlč. Zl. v ohn. 1. 60.

396002   Vzečíti Svazek: 4 Strana: 1219
Vzečíti. = začíti.

396003   Vzedchnouti Svazek: 4 Strana: 1219
Vzedchnouti = vzdechnouti. Kom. L.

396004   Vzedmouti Svazek: 4 Strana: 1219
Vzedmouti, ul, ut, utí, stauen. Bc. — co. Tam bouře tě (pramen) nevzedme. Kká. (Osv. I 257. ). — se. Záplava náruživosti se vzedmula. Dch.

396005   Vzedmouti Svazek: 7 Strana: 1094
Vzedmouti. Však se vzedmú nemohúc hněvu zatajiti. Št. Kn. š. 41.

396006   Vzedmutí Svazek: 4 Strana: 1219
Vzedmutí., n., das Stauen. — V. litiny = zvětšení jejího objemu při jejím ochladnutí, das Quellen, Schwellen. Vz Včř. I. 4.

396007   Vzedmutími Svazek: 7 Strana: 1094
Vzedmutími, y, f. V. kraje. Nár. listy.

396008   Vzedmutý Svazek: 4 Strana: 1219
Vzedmutý; -ut, a, o, gestaut. Bc. V. moře, hohe, fluthende See, Dch., ňádra. Čch. Mch. 35. Proudy se valily do v-ho jezera. Kos. v Kom. 1084.

396009   Vzedníti Svazek: 4 Strana: 1219
Vzedníti se, il, ění; vzednívati se = ro- zedníti se, Tag werden. Vzednívá se. Jg.

396010   Vzedrati co Svazek: 10 Strana: 0507
Vzedrati co. Dět. Jež. Kruml. 2. b

396011   Vzedření Svazek: 10 Strana: 0507
Vzedření, n., scissura, Gl. ol. 171. b

396012   Vzehnati Svazek: 4 Strana: 1219
Vzehnati, vzeženu, vzežeň, hnal, án, ání; vzhoniti, vzháněti = vzhůru hnáti, aufjagen, auftreiben, aufstöbern. — kam. Vzehnav na most. Leg. 13. C.

396013   Vzehřměti Svazek: 4 Strana: 1219
Vzehřměti, ěl, ění. Sto hromóv spolu vzehřmělo. Alx. B. v. 64. (HP. 73. ).

396014   Vzechtěti Svazek: 4 Strana: 1219
Vzechtěti (zastr. vzchotěti), vzechci, chtěl, ění, lüstern werden, lüsten, gelüsten. Kat. 3199. co. Jenž vzchoce mnoho, volat nimis. Ž. wit. 111. 1. — se komu nác, čeho. Vzechtělo se mu na potřebu. Mariím. Vzchotě se jemu ovoce. Výb. I. 172. Vze- chtěť se krmě masné. BO. — s inft. Vzchotě se mu jísti. BO. Ač vzchoci jiesti neřku tobě. Z. 49. 12. Nevzchocě se jemu píti. Ž. Kr.

396015   Vzechtěti Svazek: 7 Strana: 1094
Vzechtěti, vzchtíti, z chotěti — chtíti. — se komu. Vzchotie sě jemu. Jid. 78. — s inft. Až vzchocu jísti, si esuriero. Ž. kap. 49. Když se jim vzchůce píti. Mill. 44. a. — čemu. Zda kterému roku vze- chceš. Kat. 1199.

396016   Vzechu Svazek: 4 Strana: 1219
Vzechu, zastr. = vzali. Kat.

396017   Vzejíti Svazek: 4 Strana: 1219
Vzejíti, vz Vzjíti, 1., Vzejmouti.

396018   Vzejití Svazek: 4 Strana: 1219
Vzejití, n., vz Vzjíti. V. osení. Us.

396019   Vzejmouti Svazek: 4 Strana: 1219
Vzejmouti, jmu, ul, ut, utí; vzjíti, vze- jíti, vzníti, vzjal, vzňal (zastr. vzjel), vzňat, vznětí: vzjímati, vznímati = vzhůru vzíti, in die Höhe heben, erheben; vzíti, nehmen; se = zdvihnouti se, sich erheben; vzhůru se bráti, zmocniti se, sich erheben. — co. Vzjal to vítr do povětří. Ros., Jg. Má na- vrátiti penieze věnné, ježto dievky vzímati obykly sú. BO. — co komu: život (= vzíti). St. skl. — se. Oheň se vzňal. Us. Duch ná- roda se vzejme. Dch. V prudkém boji, který na to znova se vzňal, padl Arnošt. Ddk. II. 273. Vzímal se koň. Aj. Když se kůň vzní- mal ( = vzpínal). Alx. V. v. 1204. (HP. 30. ). — se kde (v čem, mezi kým, na čem): na čem (zdvíhati se). St. skl. Vzňal se v něm prudký cit. Šml. Vzňala se radosť v srdci. Kom. V Němcích vzňala se bouře; Od ta- kové trpké zkušenosti vzňala se v zemi touha po nápravě; Tu pojednou vzňala se mezi nimi r. 1106. vzpomenutá různice. Ddk. II. 161., 348., 398. (Tč. ). Vznímaje sě na svém oři. Alx. V. v. 1543. — co, se od- kud. Od těch se vzniechu rozliční mravi. Dal. Od jedné jiskry vzjímá sě oheň. BO. Ani vzímaj z toho sobě cožkoli. BO. Cf. Vzímati. — kdy. Vz V. se kde.

396020   Vzejmouti se jak Svazek: 7 Strana: 1094
Vzejmouti se jak: plamenem. Us. Pdl. — se kdy. Některé latky vznímají se již za obyčejné teploty. Kk. — se proti komu. Proti Bohu proč se vznímáš? Sv. ruk. 95.

396021   Vzejtra Svazek: 10 Strana: 0507
Vzejtra m. zítra. Račte v. poručiti. Čern. Z. 45.

396022   Vzeklnouti Svazek: 4 Strana: 1219
Vzeklnouti, nul, utí, verfluchen, einen Fluch aussprechen. Ktož vzeklne. Št. Uč. 23. a.

396023   Vzektvění Svazek: 4 Strana: 1220
Vzektvění, n., das Aufblühen. Dal. 13.

396024   Vzektvésti Svazek: 4 Strana: 1220
Vzektvésti, aufblühen. Vz Kvésti, Zkvé- sti, Vzektvění. BO., M. — kde: v síních. Ž. wit. 91. 14.

396025   Vzela Svazek: 4 Strana: 1220
Vzela, zastr. = vzala. Kat.

396026   Vzelhati Svazek: 7 Strana: 1094
Vzelhati. Za Št. polož: Kn. š. 9. (92.).

396027   Vzelhati komu Svazek: 4 Strana: 1220
Vzelhati komu. Vzelží tobě nepřietelé, mentientur. Ž. wit. 65. 3. — co. Vzelží kakés řeči, chtíce lží tělo uzdraviti (erlü- gen). Št.

396028   Vzem Svazek: 4 Strana: 1220
Vzem = vzav; vzemši = vzavši. Panie, vzemši na sě rubáš a rúcho, šla. Št. Adam vzem hrdosť v srdce, neseznal sě v své vině. St. — Kat.

396029   Vzem Svazek: 7 Strana: 1094
Vzem. Za první Št. polož: N. 137. 1., za druhé: N. 334. 7. — Št. N. 243. 16., 85. 12.

396030   Vzemiti Svazek: 4 Strana: 1220
Vzemiti, il, en, ení = v zemi vetknouti, einerdigen. — koho. Nej.

396031   Vzemnutý Svazek: 9 Strana: 0414
Vzemnutý. V. kráva (vzedmutá). Mtc. 1900. 334.

396032   Vzemši Svazek: 4 Strana: 1220
Vzemši, vz Vzem

396033   Vzenec Svazek: 7 Strana: 1094
Vzenec, nce, m., cupidus, zastr. Pršp. 43.

396034   Vzénsti Svazek: 4 Strana: 1220
Vzénsti = vznésti. — co kam. A tu říčici vzensl (= vznesl) jest do jatky své. NB. Tč. 115.

396035   Vzepjetí Svazek: 7 Strana: 1094
Vzepjetí, vzepnutí, das Ausstrecken.

396036   Vzeplouti. Pod Svazek: 9 Strana: 0389
Vzeplouti. Pod nimi vzeplul člun (vy- nořil se). Krs. Ten. 33.

396037   Vzepnouti Svazek: 4 Strana: 1220
Vzepnouti, pni (zastr. vzpeň), ul, ut, utí; vzpiati, vzpjati, vzpíti (zastr. vzpieti), vzpial, at, ětí; vzpínati = do hory pnouti, aufspannen, ausstrecken, streckend erheben. — co: ruce. D., Vrch. Nelze vzpjati krok (učiniti). Msn. Or. 120. — kobo kde: na kříži. Leg. — se. Kůň se vzpíná (bäumt sich), se vzpial. Ros. Sval naposled se vzpjal. Vrch. Co se tak vzpínáš zlostnice? Kom. Aby se mohla kráva lépe vzpínati (růsti). Sá. Vz Vzejmouti. — co, se kam. V. se na někoho (= jeho příkladu se dr- žeti). St. skl. II. 211. Dým plachý se nad hory vzpíná. Kká. Š. 29. Chrám se k nebi vzpíná. Vrch. Hneď jak bys chcela k nebu sa vzpínať, hneď jak bys chcela svety ob- jímať. Sldk. 266. Až do oblak se věže vzpí- nají. Us. Tč. Zraky své k někomu vzpínati. Čch. Bs. 88. Kdýně na nízkou se střechu vzpjala. Čch. L. k. 7. A ti (katové) vzdvihše jej na kříž vzpěli. Pass. 24. (Hý. ). Na po- mysly vzepjati se. Kos. Ol. I. 283. V. se nad někoho. Tkadl., Vrch. Myth. I. 181. — co, se proč (jak). Touto královskou lá- skou se příliš na vysoko vzpial. Br. Ruce o slitování v. Kká. (Osv. V. 33. ). — co, se proti komu. V. ruce proti někomu, Us. Tč., se proti někomu. Kom. — jak. Vzpjal se celou silou. Vrch. Skráň poslední se vzpjala silou. Čch. L. k. 86. Muž sa chleba nedorobí, nech sa, čo chce, vzpína, jak žena do krčmy nese, čo má nésť do mlýna. Na Slov. Tč. — co kde jak. Nyní vzpíná hlavu pode jhem v marném vzdoru. Čch. Mch. 71. — se z čeho. Z divých snů se cikán vzpjal. Kká. Š. 51.

396038   Vzepnouti se z čeho Svazek: 7 Strana: 1094
Vzepnouti se z čeho. Z mrákot jun se vzpjal. Kká. — se kudy. Jeden žár se vzepjal po východě. Kká. K sl. j. 37.

396039   Vzepnutý Svazek: 10 Strana: 0507
Vzepnutý trup. Nár. list. 1905. 15. 13. Sr. Vzepjatý.

396040   Vzeprati Svazek: 10 Strana: 0507
Vzeprati, vzperu. Dal. 60. 20.

396041   Vzepření Svazek: 4 Strana: 1220
Vzepření, n., v tělocviku. V. na hrazdě, vz Hrazda; na řebříku, vz Řebřík. Vz Kruh. KP. I. 464., 475., 484., 495., 499., 505.

396042   Vzepření Svazek: 7 Strana: 1094
Vzepření, die Stemme. V. cukem, Ruck-, kmihem, Schwung-, vzklopem, Kippe, zá- věsem, Aufschwung mit Stemme. Rgl. Cf. násl.

396043   Vzepřený Svazek: 4 Strana: 1220
Vzepřený; -en, a, o, entgegengestemmt. Vz Vzepříti.

396044   Vzepříti Svazek: 4 Strana: 1220
Vzepříti, vzepříti, pru, při, pra (ouc), přel, el, en, ení; vzpírati, vzpřéci, vzpříci = podepříti, stützen, stemmen. — co, se proti čemu (jak, kdy). Čemu čelo protiv skále vzpřieci, liška oblúdi tur jarohlavý. Rkk. 22. Dovolili jsme poddaným, kteří se byli zpozdi'e proti nám vzepřeli, aby... Ddk. VI. 175. Leč při druhém kázání Pavla v sobotu vzepřeli se židé proti víře Páně; Kdož se nevzpírají proti úsudkům božím; Proti němu nevěrou a vzdorou se vzpírajíce. Sš. Sk. 148., 165., L. 41. (Hý. ). Proti církvi se v-ti. Mus. 1880. 64. — co komu čím. Kom. Vzepřel mu ústa roubíkem (zacpal). Bl. Živ. Aug. 40. Věc důvody v. Kos. Ol. I. 12. — se (komu, čemu), sich wider- setzen. A proto, zdali by se kto vzepřel: ale má úředníky, že jej zastúpie. O. z D. Arch. II. 511. Živlům se vzpírá. Kká. Š. 45. V. se něčímu objetí, svěcení biskupů. Ddk. II. 184., 348. V. se hlasu svědomí. Us. Tč. V. se zákonům. Mus. 1880. 72., 476. Cítil příliš málo odvahy, aby veřejně vzepřel se císaři. Ddk. III. 228. Byla-li říše Ermanri- kova tak veliká a mocná, proč se nevze- přela návalu nečetných Hunův? Šf. I. 468. Sasové znova se vzepřeli vládě franské a náboženství křesťanskému. Šb. Stř. II. 15. — se jak oč. Rk. Vichry ať se marným vztekem o tvé boky vzeprou s jekem. Kká. Š. 15. Chodí žebrák, chodí, o berlu se vzpírá. Sš. Bs. 20. — co, se kam (jak). Srdce k výši v., emporrichten. Dch. Své oči k ně- komu v. Vrch. K tobě, pane všehomíra, zrak můj v žalné modlitbě ve vzpírá. Čch. Bs. 162. Oko škaredě se na žoldnéře vzpírá. Čch. Mch. 18. — se před čím. Srdce před něčím se vzpírá. Šml. — se čemu jak proč. K chvále Boha této lehkovážnosti všemi silami se vzpíral. Ddk. II. 285. — se nač. Nemože sa eště na nohy vzepříť, auf die Füsse stellen. Mor. Vck. — se čeho. Židé kázaného jim evangelia se vzpírali. Sš. I. 107.

396045   Vzepříti Svazek: 7 Strana: 1094
Vzepříti. V 259. čl. Kn. rož. = před soudem žalobu a odpory na ni klásti, tedy = zepření, litis contestatio. Bdl. — co oč. O stůl vzpíral nohu; O jilec bradu vzpírá. Čch. Dg.

396046   Vzeptání, n Svazek: 4 Strana: 1220
Vzeptání, n., vz Vzeptati.

396047   Vzeptaný Svazek: 4 Strana: 1220
Vzeptaný, vz Vzeptati.

396048   Vzeptati Svazek: 4 Strana: 1220
Vzeptati, vzeptati se, vzeptávati, vzep- távati se = ptáti, ptáti se, fragen, befragen. Jg. — se čeho, koho. V. se modly. Št. Vysla holúbka, by se vzeptal toho vsěho. St. skl. Jdi a zeptej se těhotné. Br. — se koho na koho, nač. Vzeptám se na Jeru- salem. BO. Vzeptej se kněží na zákon. Br. — se čeho na kom (oč). By chtěli, dobře by se toho vzeptali na sv. Pavlu. Št. Na tom chceme se vzeptati. Arch. II. 319. Po- slal je, aby se vzeptali na modle, zhojí-li se král té nemoci. Št. 10. Vzeptejte se na svém bližním o to. Reš. — se od koho. Pulk.

396049   Vzeptati Svazek: 7 Strana: 1094
Vzeptati, requirere. Ž. kl. 9. 34. — se nač. Výb. II. 1414. V-jíc se na tyto věci. Št. Kn. š. 66. (169.) — se na kom. Za první Št. polož: Kn. š. 4., za druhé: Kn. š. 10. Na tom chceme se v. Výb. I. 1018.

396050   Vzepučeti Svazek: 4 Strana: 1220
Vzepučeti, el, ení, hervorsprossen. Vze- pučící pupeny. Vz Rst. 520.

396051   Vzeřvati Svazek: 10 Strana: 0507
Vzeřvati. Dal. L. 15. 2. (Mš. ).

396052   Vzeslzeti Svazek: 4 Strana: 1220
Vzeslzeti, el, ení, illacrimare, thränen, Thränen vergiessen, in Thränen ausbrechen. — abs. Vzeslzí Ježíš. BO., ZN. — proč. Z té chuti až vzeslzí někdy jako z radosti. O 7 vstup.

396053   Vzeslzeti čím Svazek: 7 Strana: 1094
Vzeslzeti čím. Očima v-zí nepřietel. B. olom. Tov. 12. 16.

396054   Vzespod Svazek: 10 Strana: 0507
Vzespod, subter. Pror. ol. 172. a

396055   Vzesta Svazek: 4 Strana: 1221
Vzesta, zastr. dual = vzali. Kat.

396056   Vzestavba Svazek: 4 Strana: 1220
Vzestavba, y, f., der Aufbau. Dch.

396057   Vzestavení, n Svazek: 4 Strana: 1220
Vzestavení, n. = vzestavba. Dch.

396058   Vzestaviti Svazek: 4 Strana: 1220
Vzestaviti, il, en, ení, vzestavovati, auf- stellen, aufbauen. — co kde jak. Cf. Se- staviti, Vystaviti.

396059   Vzestkvěti se Svazek: 9 Strana: 0389
Vzestkvěti se. Ty's se vzestkvěla nad jiné. Pal. Záp. I. 28

396060   Vzestonati Svazek: 4 Strana: 1220
Vzestonati, krank werden. Vz Stonati. — čím. Vzestonal svým tokem. Výb. I. 235.

396061   Vzestoupavý Svazek: 4 Strana: 1220
Vzestoupavý = vzestupující, vstoupavý, aufsteigend. V. přizvukování, die aufstei- gend fortschreitende Betonung. Nz.

396062   Vzestoupiti Svazek: 4 Strana: 1221
Vzestoupiti, il, ení; vzestupovati, auf- steigen. — kdy. Při znacích podřaděných můžeme buďto vzestupovati aneb sestupo- vati. Mark.

396063   Vzestup Svazek: 4 Strana: 1221
Vzestup, u, m., der Aufstieg, die Stei- gung. Dch. Síla v-pu (vzestupná), die Steig- kraft. Nz.

396064   Vzestup Svazek: 10 Strana: 0507
Vzestup cenový, kursovní. Nár. list. 1903. 347. 25. a j.

396065   Vzestupně Svazek: 4 Strana: 1221
Vzestupně, aufsteigend. Že apoštol v. pokračuje od nižšího řádu k vyššímu. Sš. II. 90.

396066   Vzestupně Svazek: 7 Strana: 1094
Vzestupně. Spořádati mnohočlen v. dle mocnin o stejných mocněncích Hra.

396067   Vzestupný Svazek: 4 Strana: 1221
Vzestupný = vzestupující, steigend, auf- steigend. V. poměr, steigendes Verhältniss. V. síla ballonu. Vz Vzestup. Nz. Jíti v-ným směrem. Us. Dch. V. řetěz úsudku. Jdč. 73. V. cesta. Dch.

396068   Vzestupný Svazek: 10 Strana: 0507
Vzestupný (u Mark. vstupný), progressivní. V. příbuzenstvo. Ott. XX. 31.

396069   Vzestupování Svazek: 4 Strana: 1221
Vzestupování, n., das Aufsteigen, der Klimax. Dch.

396070   Vzestupovati Svazek: 4 Strana: 1221
Vzestupovati, vz Vzestoupiti.

396071   Vzesvititi Svazek: 4 Strana: 1221
Vzesvititi, aufleuchten. Vz Svítiti. Šm.

396072   Vzešlosť Svazek: 4 Strana: 1221
Vzešlosť, i, f., das Emporkommen, der Aufwuchs, die Autkeimung.

396073   Vzešlý Svazek: 4 Strana: 1221
Vzešlý = který vzešel, aufgegangen, ent- standen. V. slunce, Č., škoda, Pr. měst., Har., semeno. Sl. les. Sníh sv. Ondřeje vze- šlému žitu nepřeje. Us. Šd. V. úrok. Faukn., Stč. Alg. 98. — jak. Chléb dobře vzešlý. Dch. — čím. Dluh hrou v. Pr. měst., Er. — kam, kde. Přísloví mezi lidi vzešlé. Har. V. spor mezi stranami. Pr. měst. — nač. Vzešlé na to škody a útraty neb ná- klady. Th., Faukn. Pánu gruntů těch desátý díl užitků, co by se koli pořádným počtem přes na to v. náklad vyhledati mohlo, dě- dičně náležeti má. Nar. o h. a k. Konkurs na někoho, na něčí majetnosť vzešlý. J. tr. — proč. Škoda pro neužívání věci vzešlá. Er. O dalších bojích skrze to vzešlých vy- pravovati budeme na svém místě. Pal. Děj. III. 3. 55. — odkud. Z rukou tvůrce v. Kká. Td. 126.

396074   Vzešlý kdy Svazek: 7 Strana: 1094
Vzešlý kdy Dluh v čas rebeliie vzešlý Sněm 1640. p. 59. — odkud. Epika z ta- kového smeru vzešlá. Tf.

396075   Vzeští Svazek: 4 Strana: 1221
Vzeští, n., ascensio, der Aufgang, An- fang, die Entstehung, Geburt. BO., Ž. wit. 83. 6. Na prvém slunce v. obojí sú boj pod- jali. BO.

396076   Vzeští Svazek: 7 Strana: 1094
Vzeští na nebe (na nebe vstoupení) Pravn. 2606.

396077   Vzeští Svazek: 8 Strana: 0489
Vzeští. Cf. Gb. H. ml. I. 512.

396078   Vzetí Svazek: 4 Strana: 1221
Vzetí, n., das Nehmen, Aufnehmen, die Aufnahme; vyvolení, das Wählen, die Wahl; dostání, das Bekommen; dobytí, die Erobe- rung: koupení, der Kauf; ukradení, das Wegnehmen, Rauben; výklad, das Auslegen; uvážení, die Betrachtung; oženění, das Hei- rathen, das Einnehmen. Vz Vzíti. Vzetí m. vzatí, a se přehlasovalo v e před í. Vz Přehlasování, Ht., Gb. Krádež netoliko zá- leží v skutku, ale v žádosti nezřiezené k vzětí neb zadržení cizie věci jakož i smilstvie; V tom lidé velmě hřešie neumějíce změřiti, kdy by pro vzetie byl člověk smrti hoden. Hus I. 308., 210. — V. čeho: zbrani, místa, D., zápisu, Zlob., základu, die Pfändung, přísahy, die Eidesabnahme, Šp., přepisů, die Erhebung von Abschriften, J. tr., po- dílu, Ráj, škody na minci, Klat., manželky (únos), Jel., Prahy (dobytí). V. Pokoušeli se o v. pevnosti. Ddk. II. 399. Tiem přiká- zaním zapoviedá pán Bóh každé nezřiezené v. neb drženie cizie věci. Hus I. 207. — V. v opatrování. Us. V. pod přísahu. Tr. zák. Na nebe vzetí panny Marie, assumstio b. M. virginis. V., D., Šd., Exc. z r. 1441. Panny Marie na nebe vzetí, hlávka do zelí letí. Slez. Šd. V. něčeho na vědomí, zur Kenntniss. Jenž jest dán v středu před matkú božie do nebe v. NB. Tč. 272. V. k sobě hlavní summy, die Erhebung eines Kapitals. J. tr. O v. říčice z kunštu. NB. Tč. 115. Vz Vzetíčko.

396079   Vzetí Svazek: 7 Strana: 1094
Vzetí člověčství v božstvie. Št. Kn. š. 15.

396080   Vzetíčko Svazek: 4 Strana: 1221
Vzetíčko, a, n. Vz Vzetí. Ej biedný Člověk poslúchá biedného člověka pro malé v. a nechce Boha oslaveného pro věčné zbožie poslúchati. Hus I. 58.

396081   Vzetříti Svazek: 4 Strana: 1221
Vzetříti, vz Tříti, ab-, zerreiben. - co s čím: mátu s medem. Jel.

396082   Vzeúpěti Svazek: 4 Strana: 1221
Vzeúpěti, ěl, ění, vz Úpěti. Duše raně- ných vzeúpí. BO. — na koho. Vzeúpějí na tě. BO. — ke komu: k Hospodinu BO.

396083   Vzeúpěti Svazek: 10 Strana: 0507
Vzeúpěti = vzkřiknouti. Tělesný člověk vzeúpí. Chč. S. II. 146. b

396084   Vzevříti Svazek: 9 Strana: 0389
Vzevříti = pocíti vříti. Ať málo zevře. Maš. ruk. 204b.

396085   Vzezdíti Svazek: 4 Strana: 1221
Vzezdíti, aufmauern. Šm. Vz Zdíti.

396086   Vzezhření Svazek: 8 Strana: 0489
Vzezhření. Majíce v. k věrným službám. XVI. stol. Čel. Pr. m. II. 555.

396087   Vzezníti Svazek: 4 Strana: 1221
Vzezníti, ěl, ění = zavzněti, erschallen, erklingen. — abs. Vzeznie hlahol trub i kotlov. Rkk. — čím: sv. zpěvy. Č. — od- kud. Radost vzevzně z úst vojnův. Rkk. 13.

396088   Vzezpěti Svazek: 4 Strana: 1221
Vzezpěti = zpívati, cantare. Ž. wit. 107. 2.

396089   Vzezpívati Svazek: 4 Strana: 1221
Vzezpívati, absingen. — co. Chvály naše vzezpievámy, cantabimus. Ž. wit. Ezech. 20. Vzezpievá piesnici. BO. — jak. Sladce vze- zpieval. GR.

396090   Vzezreti Svazek: 4 Strana: 1221
Vzezreti = vzevříti. Na Slov. Bern.

396091   Vzezřelý Svazek: 4 Strana: 1221
Vzezřelý = obdařený, beschenkt, bedacht. — čím. Pam. kut.

396092   Vzezření Svazek: 4 Strana: 1221
Vzezření, n., vz Vzezříti, das Ansehen. Postranní v.; Věc libá k v. D. Pod věží měl kostel svoje staré v. Vlč. Každá věc v-ním povrchním pracná se ukazuje. Kom. — V. = pohled, vzhled, podoba, tvář, die Miene, der Blick, Anblick, das Gesicht, An- gesicht, Ansehen. Člověk v. pěkného, krás- ného, hrozného, škaredého, milého; Bůh přidal bylinám mile v. V. V-ní milostivé, hrozné, BO., Hus I. 12., přísné, vážné, klidné, chladné, odměřené, slavnostní, nevlídné, za- mračené. Šb. S. 1. 474. Muž udatného v.; Leknouti se něčího v. Troj. Ukazuje příčinu k tomu kázání ponoukající a ta jest Kri- stovo v. na zástupy. BR. II. 18. Hrdlice jest malý pták milého v. Hus III. 10. Krása v. jeho zhynula (decor vultus ejus). ZN. Zamiloval dievku vida ji v. libého. Št. N. 43. 28.

396093   Vzezření Svazek: 7 Strana: 1094
Vzezření, Rücksicht. Nemajíce v. na činy jeho. Kar. 122.

396094   Vzezření Svazek: 10 Strana: 0507
Vzezření v I. Přisp. 489. polož za: Zvěstí.

396095   Vzezříti Svazek: 4 Strana: 1221
Vzezříti, ím, el, en, ení; vzezírati = zhůru hleděti, aufsehen, aufblicken, ansehen, an- schauen. — abs. Tehda všickni vzezřiec uzří syna člověčieho. Pass. 16. A když ty věci se počnú, vzezřete, to věz k mé po- moci čistým srdcem patřte. Hus II. 12. — kam (čím jak). Svýma očima na ně- koho v. Zlob. V. na něčí bídy. Pešín. Vze- zřel naň udiveně. Šml. V. na někoho. Chč. 450., Výb. II. 9. Vzezři, tvorce, na ny nynie. Výb. II. 12. Prorok, jenž jest na duše v mukách súcie vzezřel. Výb. II. 34. Vze- zřev naň z pevna. Sš. Sk. 188. Pán na ně bez jejich hodnosti vzezřel. BR. II. 17. Obrátiv se Hospodin vzezřie na Petra. ZN. Vzezři v zrcadlo. GR. Ten vzezřev v její tvář. Pass. mus. 319. Vzezřel jsem na slzy tvé. Pass. 4. (Hý. ). Když biskupové vzezří v své svědomí, shledají. Hus I. 414. Proč nevzezříš na ty, jenž zlé činie? t. j. proč nepomstíš?; Vzezřev Ježíš v nebe řekl jest; A prve vzezřel na ně milosrdně; Vzezřel jest vzhuoru a řekl jest. Hus II. 17., 51., 319., 341.. 428. (Tč. ).

396096   Vzezříti k čemu Svazek: 10 Strana: 0507
Vzezříti k čemu. Vzezři k modlitbám pokory naší. Kar. 81.

396097   Vzezříti kam. Na Svazek: 7 Strana: 1094
Vzezříti kam. Na sv. Štěpána vze- zřevše. Pass. Nevzezřel jí v tvář. Pass. 1395. Nad se vzezřevše. Pass. Vzezřev na rytieřstvo svoje. Alx. — k čemu. Bože, ku pomoci mé vzezři. Mž. 11.

396098   Vzezvati Svazek: 4 Strana: 1222
Vzezvati, vzovu, al, án, ání = volati, vzývati, anrufen. — koho, co: jmě Hospo- dinovo. Ž. wit. Deut. 3. Boha nevzezvali jsú. Ž. wit. 52. 6.

396099   Vzezvučeti Svazek: 4 Strana: 1222
Vzezvučeti, el (zastr. al), ení = počíti zvučeti, ertönen. Vzezvučali hlasy rohóv. Rkk. 54. — kde. Vzezvučechu velicí hla- sové v nebi. ZN.

396100   Vzezvučeti Svazek: 7 Strana: 1094
Vzezvučeti, intonare. Ž. kl. 17. 14. Vch. Ar. II. 54.

396101   Vzeždáti Svazek: 10 Strana: 0507
Vzeždáti. Vzeždiž Hospodine. Z. kap. 26. 14.

396102   Vzežrati Svazek: 9 Strana: 0389
Vzežrati, devorare.

396103   Vzhájiti Svazek: 4 Strana: 1222
Vzhájiti, il, en, ení, vzhajovati, prohi- bere, verhindern, zurückhalten. Ž. wit. 118. 101.

396104   Vzhaněti Svazek: 4 Strana: 1222
Vzhaněti = pohaněti, St. skl. II. 153. Cuzie slova brzo vzhanie. Alx. HP. 2.

396105   Vzhárati Svazek: 4 Strana: 1222
Vzhárati, emporflammen. — kde. Srdce vzhárá v hříšných vášni peci. Sš. Sat.

396106   Vzhladati Svazek: 4 Strana: 1222
Vzhladati = hledati, suchen. — čeho, koho (jak). Vzhladasta jeho s žalostí. Hr. rk. 205.

396107   Vzhlásati Svazek: 4 Strana: 1222
Vzhlásati = počíti hlásati, anfangen zu verkünden, auszurufen. — co: vícestvie. Rkk.

396108   Vzhlaví Svazek: 4 Strana: 1222
Vzhlaví, nyní obyč. zhlaví = nejspod- nější dřevo plužní, das Pflughaupt. Us. — V. = špalíček, na němž se čep hřídele mlýn- ského točí, die Zapfenunterlage. Us. Jg.

396109   1. Vzhled Svazek: 4 Strana: 1222
1. Vzhled, u, m. = vzhlednutí, vzezření, das Auf-, Hinblicken, Aufschauen, der Hin- blick. Tvůj v. jest příliš špatný, abych co za tě dal. Shakesp. Tč. Ty máš hezký v. (iron. ), ty obludo! U Rychn. V. aksamitový, sammetartiges Ansehen. Šp. — V. = po- hled, der Anblick, die Miene, das Ansehen. Km. V. ze (od) zadu, die Hinteransicht; V. Peršanů na svět, die Weltanschauung der Perser; V. poboční či postranní, die Seiten- ansicht; V. dle délky, die Längenansicht. Nz. — V. = ohled, ohlédání se na koho. Obzvláštní v. na někoho míti. Ráj., Dch., Vk. Kteréž (liturgie) církev za dřevních dob toliko z vyšších vzhledů byla dopou- štěla. Ddk. II. 355. (423. ). — Ráj., Dch. — Vzhledem = z ohledu, strany toho, was an- belangt, in Rücksicht dessen. Vzhledem s genit. označuje to, strany čeho se něco děje. Jest tvořeno podlé německého hin- sichtlich. Je v Malorus., v Pol., u Slovinců a u Čechů. Mkl. S. 516. Tato politika s chy- bou byla vzhledem k vlastní zemi, kteráž takto zbavovala se možnosti státi se jádrem říše slovanské: Kronika zvláště vzhledem k této době zhusta se mate. Ddk. II. 72., 119. (77., 163., 237., 271., 399. Tč. ). Což jest 50 let vzhledem národu, an jest nesmr- telný ? Jg. Náhodní případkové že jsou, připouštím: ale vzhledem nás a ne vzhle- dem řízení božího. Kom. — Pozn. Místo vzhledem můžeme též klásti: poněvadž, za příčinou, hledíce. Vhledem na odporující si zprávy = poněvadž si zprávy odporují n. za příčinou zpráv se neshodujících u. hle- díce k zprávám si odporujícím (jež si od- porují). Bs. — V., der Aufschlag (beim Sud). Šp.

396110   2. Vzhled Svazek: 4 Strana: 1222
2. Vzhled, a, m., der Aufseher, Aufschauer. D.

396111   1. Vzhled Svazek: 7 Strana: 1094
1. Vzhled. Ablativ vzhledu, abl. limita- tionis. Křn. 3. vd. 207.

396112   Vzhled Svazek: 10 Strana: 0507
Vzhled domu = facada. KP. IX. 324.

396113   Vzhledání Svazek: 7 Strana: 1094
Vzhledání, n., das Aufblicken. V. po oku, Št. Kn. š. 75., chlipné. Pož. 271.

396114   Vzhledati Svazek: 4 Strana: 1222
Vzhledati, suchen. — čeho. Vzhledaju jmene tvého, quaerent. Z. wit. 82. 17. Vzhlédati, vz Vzhlédnouti.

396115   Vzhledem Svazek: 4 Strana: 1222
Vzhledem, vz Vzhled.

396116   Vzhledení Svazek: 10 Strana: 0507
Vzhledení, n., aspectus. Ev. olom. 17. 40.

396117   Vzhleděti Svazek: 4 Strana: 1222
Vzhleděti, cf. Vzezříti, Vzhlédnouti.

396118   Vzhlédnosť Svazek: 4 Strana: 1222
Vzhlédnosť, i, f. = příchylnosť, die Rück- sicht, Gunst, Gewogenheit, Geneigtheit. L.

396119   Vzhlédnouti Svazek: 4 Strana: 1222
Vzhlédnouti, vzhlídnouti, dnul a dl, ut, utí; vzhlédati, vzhlídati; vzhlízeti, el, en, ení = pohlédnouti vzhůru, aufschauen, auf- blicken, aufsehen, in die Höhe sehen; po- hleděti, patřiti, an-, hin-, besehen, anschauen, sich umsehen, aufschauen, schauen, sehen; ohled míti. berücksichtigen, Rücksicht neh- men; vyhledati, aufsuchen. Jg. — abs. Oko vzhlédnouť váhá. Us. — (se) kam. V. na horu. Zlob. Vzhlíželi na sebe, jakoby se chtěli snísti. Us. Na děvečku (virgo) nevzhlédaj. BO. V. v nebe, Bib., v zrcadlo, Jel., Pal. Děj. IV. 1. 400., se v zrcadlo. Plác. Co se starých práv dotyče, při sněmě nejprve příštím v to se má vzhlédnouti a na místě postaviti. Václ. XXIX. V. k nebi. Ros., Br. Julian spiav ruce vzhlédal k nebi. Pal. Děj. III. 3. 77. Udivěně k němu vzhlédla. Sá. Nesměle jen k Ignacii vzhlížím. Čch. Mch. 37. V. do zrcadla, Ros., se do zrcadla. V. — (se) nač = ohledati se nač, Rück- sicht nehmen. A vzhlédši na jeho pilnosť a práci, kterouž jest při tom měl. Zř. F. I. A. II. Vzhlédnouce na jeho služby a práci. Ib. V. na něčí mdlobu. Krab. — Kom., Štelc., Lom. Prosil mě pokorně, abych na jích chudobu vzhlédl. List J. z Cimb. Aby- chom vzhlédnúce na jich zašlosť, jim tu odmrť propustili. List z r. 1492, Tč. Na kterúžto prosbu a žádosť vzhlédše páni v dole psané jednání a srovnání proměnili jsou. Zř. mor. 1604. Tč. Tedy poče na ni biskup vzhlédati. Pass. 28. (Hý. ). Král aby přál v Praze bytu vzhlédna na jeho starosť a šediny. Bart. Kdež já vzhlédnúc na jich slušnú žádosť toto jim potvrzení dávám. List z r. 1546. — odkud: s hory. Jg. — kam, nač jak: po očku (pokorné n. skou- mavě), Ros., horlivým zrákem. Troj. Za to s láskou k němu vzhlíželi. Čch. Mch. 55. Vzhlédl starostlivým okem k chýši. Šml. V. po slunci. Kká, Š. 96. Blah jsem, mé-li na písně vzhlédneš přívětivým okem. Č. Sbr. sp. I. 201. Hroznýma očima na někoho v. Ctib. Hád. 8. K někomu s úctou v. Us. Tak oběma očima vzhledě. Hr. rk. 61. — se kde: v zrcadle, Ros., Kšá. Š. 99., v po- toce. D., Br. — čím. Tak žena očima vzhledě. Hr. rk. 39. — (se) komu. Moji zdriemli, moji sladko spia; môj kahanec tiež mi už vyhasnul; a nemám ni kvapky oleja, by mi družné svetlo jeho vzhliadlo. Phld. 2. III. 2. 209. Fortuna nic se osobám nevzhlédala (zřetele k nim neměla). Brt. S. 40. — se na kom (příklad na něm si bráti). D., Br. Ta žena se na něm vzhlídla (poro- dila dítě jemu podobné) Us.

396120   Vzhlédnouti kam Svazek: 7 Strana: 1094
Vzhlédnouti kam. V-dajíc na se. Št. Kn. š. 84.

396121   Vzhledový Svazek: 10 Strana: 0507
Vzhledový. Nár. list. 1903. 353. 9.

396122   Vzhlídnouti Svazek: 4 Strana: 1222
Vzhlídnouti, vz Vzhlédnouti.

396123   Vzhlídnutí Svazek: 4 Strana: 1222
Vzhlídnutí, n., das Aufblicken, der Auf- blick. Us., Lpř. Sl. I. 44.

396124   Vzhlížení Svazek: 10 Strana: 0507
Vzhlížení, n. Bychom mohli jich v. če- kati. Baw. Ar. v. 2918.

396125   Vzhlížeti Svazek: 7 Strana: 1094
Vzhlížeti, vz Vzhlédnouti.

396126   Vzhloubí Svazek: 4 Strana: 1222
Vzhloubí = co do hloubky, tief, an Tiefe. V. dvacíti kročejí. Mel. bib. Nalezli (moře) 20 kročejí v. ZN.

396127   Vzhľoziti Svazek: 8 Strana: 0489
Vzhľoziti s inft. Jenž podjíti myslí veselú smrt nevzhrozil se. Hmn. 1418. List. fil. 1896. 459.

396128   Vzhlúbi Svazek: 8 Strana: 0489
Vzhlúbi, vzhlúb. Cf. Gb. Km. -a. 21.

396129   Vzhlúbí Svazek: 10 Strana: 0507
Vzhlúbí. Studnice 60 loket. v. Luc 56. Sr. Vzhloubí.

396130   Vzhněsti Svazek: 4 Strana: 1222
Vzhněsti, vzhnísti, vzhnětu, vzhnětl, en, ení = vyhněsti, vyváleti, durchkneten, durch- arbeiten. — co: těsto. D. — čím: rukama.

396131   Vzhněvati Svazek: 4 Strana: 1223
Vzhněvati = rozhněvati, erzürnen; se, na někoho, sich erzürnen. Ž. wit 84. 6.

396132   Vzhnísti Svazek: 4 Strana: 1223
Vzhnísti, vz Vzhněsti.

396133   Vzhníti Svazek: 8 Strana: 0489
Vzhníti, putrescere. 0l. num. 5. 22., Gb. H. ml. I. 436. Cf. Z hniti.

396134   Vzhoda Svazek: 4 Strana: 1223
Vzhoda, y, f., ve frasi: v. na ně, bene illis. Kom. L.

396135   Vzhoditi Svazek: 4 Strana: 1223
Vzhoditi, il, zen, ení, vzhozovati = ob- viare, opříti se čemu, překaziti co, sich wider- setzen, verhindern. — čemu. Kterak by (kdo) tomu nedorozumění prospěšně v. mohl. Skl. Aby stavové rozbroji domácímu ňák v. mohli. Skl. V. 79. Bych mohl v. jeho zlosti. Dial. boh. 347.

396136   Vzhojniti Svazek: 8 Strana: 0489
Vzhojniti. Tam proud v-ní bludné říčky. Krs. Moor. 21.

396137   Vzhoniti Svazek: 4 Strana: 1223
Vzhoniti, vz Vzehnati.

396138   Vzhonošovati se Svazek: 10 Strana: 0507
Vzhonošovati se, extolli, vynášeti se. Pat. Jer. 20. 7.

396139   Vzhóru Svazek: 7 Strana: 1094
Vzhóru, vz Vzhůru.

396140   Vzhoru Svazek: 9 Strana: 0389
Vzhoru. Potom jemu zbožie v. pojde = přibývati bude. Maš. ruk. 22a.

396141   Vzhořeti Svazek: 4 Strana: 1223
Vzhořeti, el, ení, in Brand gerathen. — kdy. Čtvrtý den vzhoří mořská voda; Čtr- náctý den vzhoří země i nebe. Pass. 14., 15. (Hý. ). Vzhoří až do ostatkov, ardebit usque ad novissima. BO. — se = roznítiti se, sich entzünde. — kde. I vzhoře sě oheň v synagogě. Ž. 105. 18. (Č. ). — Ž wit. 105. 18.

396142   Vzhořiti Svazek: 7 Strana: 1094
Vzhořiti, maturare. Bóh hvězdy, měsiec, slunce vzhořil. Kat. str. 148.

396143   Vzhotovče Svazek: 7 Strana: 1094
Vzhotovče, bereit. Rozkáza svým sě míti vždy v. Alx. BM. 4. 20. Chybně m.: v hotově (vz se nepojí s lok.). Vz List fil. 1885. 286.

396144   Vzhotově Svazek: 10 Strana: 0507
Vzhotově. Patron rozkáza svým se jměti všdy v. (m. v hotově). Alx. B, M. 150. Vzho- tovče v VII 1904. oprav v: v hotově.

396145   Vzhousti Svazek: 4 Strana: 1223
Vzhousti, vzhudu, vzhoudl, dení; vzhu- dati = počíti housti, anfangen zu musiciren. — v co proč: ve varhany pro veselé. Pass. Hudci u varhany a v rozličná řemesla vzhu- diechu. Pass. 1004

396146   Vzhovadělý Svazek: 10 Strana: 0507
Vzhovadělý. Mill. 105.

396147   Vzhověti Svazek: 4 Strana: 1223
Vzhověti, ěl, ění = vychovati, erziehen. — koho. Rozpomínej sě na to, ež jsú tě vzhověli (rodiče). Mdl. ms. (Č. ).

396148   Vzhrd Svazek: 4 Strana: 1223
Vzhrd, u, m. = pohrdání. Kln. Bs. sp. 207.

396149   Vzhrda Svazek: 9 Strana: 0389
Vzhrda, y, f. = pohrdáni. Zakyslá v. Slád. Bouře. 80., Cym. 67. V. v ní vyšlehla. Slád. Tayl. Col. 49. Vzbrdu cítí. Slád. Caes. 35. Bojovná v. Slad. Rom. 81. Vz Vzhrd.

396150   Vzhrdati Svazek: 4 Strana: 1223
Vzhrdati; vzhrzeti, el, en, ení (zastr. vzhrděti) = pohrdati, verachten. — čím, kým. Proch., Plk., Výb. I 782. 37., Ž. wit. 50. 19. Vzhrdáte-li právy mými; Nevzhrdaj jeho pohřbením. BO. Ale když juž zbožím vzhrdě. Alx. V. v. 1927. (IIP. 47. ). Kámen, jímž sú vzhrdali, ten jest učiněn svrchním úhelníkem. ZN. Proroctvím neraďte vzhr- zeti ZN. Žádný by jí (zemí) neměl vzhrzěti. Mill. 1106. Vévoda jeho zástupem vzhrzal jest. Pulk. L. 45 — s inft. Trestán jsa poslúchati vzhrdá. BO. Protivenstvie trpěti nevzhrdám. M.

396151   Vzhrdati Svazek: 10 Strana: 0507
Vzhrdati s inft. Vzhrdají to přijíti (při- jmouti). Kar. 66

396152   Vzhrděti Svazek: 7 Strana: 1094
Vzhrděti, vzhrzeti, spernere. Ž. kl. 21 25. — čím. Prosbú něčí v. Ib. C. 18. V., despicere. Ib. 53. 9.

396153   Vzhroziti Svazek: 4 Strana: 1223
Vzhroziti = hrůzy nahnati, hrůzou na- plniti, uhroziti, Graus erregen. Št. Kn. š. 198. 35, Ž. wit. 102. 9. — se, schaudern. — se čeho. I vzhrozi sě tak vysoké ceny. Výb. I. 706. — koho. Vzhrozil Hospodin Múřeníny (exterruit). BO. — se. Že vešken živý národ se vzhrozí. Pass. 13. (Hý. ). — se čím. Tím smradem se vzhroziv. Št. N. 226. Krvavým dščem se vzhrozili. Dal. Jir. 107.

396154   Vzhroziti Svazek: 7 Strana: 1094
Vzhroziti. Vše sě hřěcká země v-zi. Alx. Anth. I. 3. vd 36.

396155   Vzhrzeti Svazek: 4 Strana: 1223
Vzhrzeti, vz Vzhrdati.

396156   Vzhrzeti Svazek: 9 Strana: 0389
Vzhrzeti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2 266.

396157   Vzhrzitel Svazek: 10 Strana: 0508
Vzhrzitel, e, m., spretor. Gl. hym. V. 122. a

396158   Vzhřímati Svazek: 4 Strana: 1223
Vzhřímati, intonare, donnern. Ž wit. 17. 14.

396159   Vzhubiti Svazek: 4 Strana: 1223
Vzhubiti = zahubiti, vertilgen. D.

396160   Vzhučeti Svazek: 10 Strana: 0508
Vzhučeti. Řeka vzhučela. Msn. II 387.

396161   Vzhůra Svazek: 7 Strana: 1094
Vzhůra, y, f., Uibergewicht, n. Později u některých Slovanů surovosť, lenivosť a nedbalství vzhůru vzali. Šf. Strž. 1. 588.

396162   Vzhůru Svazek: 4 Strana: 1223
Vzhůru (zastr. vzhoru) = do hory, na horu, do výše (vz horu), in die Höhe, hinauf, auf, aufwärts, empor. Napřaže vzhoru; Vzcho- piti se vzhoru. Rkk. Vznésti se vzhůru. Kom. Vzhůru vzíti, jeti, vzhlédnouti, hleděti, se kouřiti, chtíti, vstáti, zůstati, troubiti, hráti, (k doušku). Jg. V. k nebesům se vznášeti; Kůň nemohl v. vstáti; Dal v. troubiti; Matka je ještě v. Ml. Pozdě do noci v. býti; Matka je již v., ist schon wach; Bouře je v., ist auf, wach. Dch. Chlapec skáče, žvatlá a celý dům nohama v. obrací. Us. Tč. Ně- komu v. ukázati. Us. Opona divadelní jde v. Osv. 1871. 30. V. něco vyvésti, házeti, nésti, vézti. Lpř. J. Tlak v. ZČ. I 291. Aby nemeškaje obeslal p. Krušinu, aťby v. na pole byl s Plzeňským krajem. Pal. Děj. IV. 1. 58. Potom oženiv se v. vždy šel a erbu sobě za krále Vladislava dobyl; A tak vždy v. jda byl vzat od Pražanů za nejvyššího písaře. Pal. Děj. V. 2. 203., 204. Celá ulice byla o tu věc v. Wtr. exc. Turci rozkázali v. troubiti a sestavivše se hnali proti kře- stanům. Tč. exc. Chtěje skalami v. Koll. I. 195. Se vší mocí vzhůru býti (se vším vojskem pohotovu býti). Bck. II. 1. 145. Nám píše, abychme podlé JMti vzhóru byli (pohotově byli). Arch. I. 240. Hlavu, ohlé- dajíce se, skoro-li přijde, v. pozdvihovali. BŘ. II. 730. a. Vzjidechu v. vlasy mé; Až o to opět v. budou. Chč. 452. Jakož pták vzhóru se zdvilina musie na zemi padnúti, tak lánie daremné musie sě na hlavu lajce navrátiti; Tě dvě dobře křídle nesěta v. modlitbu k Bohu s láskú; Nenie-li lásky, modlenie v. k Bohu nejde; Nesměl oči v. k nebi pozdvihnuti. Hus I. 250., 292., 303. (Tč. ). I byli stavové o to vzhůru. Skl. 1. 327. (1. 182. ). A kdyžby celá země vzhůru byla, bei einem allgemeinen Aufgebot. Z. d. krn. — Vzhůru dolů, auf und nieder, auf und ab. Skoč vzhůru nebo dolů (buď jak buď). Pror. Vlásti čím v. i dolů, unum- schränkt. NB. Tč. 265. Tuto jemu vinu dá- vám, že jsa rukojmě podlé mne a podlé jiných dobrých lidí řekl býti vzhuoru a do- luov (býti hotov, bereit und gewärtig sein) a učiniti všecko, cožby měl učiniti, a toho mi nezdržel. 1489. Zkl. — Vzhůru! auf! Vzhoru junoše; Vzhoru na koně, k hradu ! Rkk. Vz Mezislovce.

396163   Vzhůru Svazek: 7 Strana: 1094
Vzhůru, vzhóru. 6b. Ml. II. 148. Plouti v. proti vodě. Us. Pdl. Jména Kriviců, Po- ločanů vzrostla vzhůru. Šf. Strž. II. 107. Máme sobě pomáhati a na ty zhoubce vzhóru býti, kamžby nám přikázáno bylo. Vyb. II. 395. Trhem volejte, ať všichni, kteří mohú, vzhóru jsú na každú hodinu; Aby každý, kdož můž kej v ruku vzíti a kamenem lúčiti, vzhůru byl. Výb. II. 280., 279. Člověk vznesl se vzhóru myslí pyšnú nad se. Št. Kn. š. 20.

396164   Vzhůry Svazek: 10 Strana: 0508
Vzhůry. Zdeněk byl vznesen v. 1799. Mš. exe.

396165   Vzhústi Svazek: 10 Strana: 0508
Vzhústi. Hudci a varhany vzhudiechu. Pass 379

396166   Vzhúti se Svazek: 8 Strana: 0489
Vzhúti se. Od spodku až k vrchu čím výš tím úžeji se vzhujíc (grandiliscens). Ko- smogr. 130. a,

396167   Vzhynouti Svazek: 4 Strana: 1223
Vzhynouti, nul, utí, zu Grunde gehen. Pakliť vzhyne v mysle (otec), si deficeret sensu. BO.

396168   Vzhyzditi Svazek: 4 Strana: 1223
Vzhyzditi, il, ěn, ění = zhyzditi, schmä- hen. Kupujíc velmě vzhyzdie a túž věc pro- dávajíc opět vzchválé. Št. Kn. š. 203. 39.

396169   Vzchápavosť Svazek: 4 Strana: 1223
Vzchápavosť, i, f. = sápavosť, zuřivosť. Tč.

396170   Vzchápavý Svazek: 4 Strana: 1223
Vzchápavý = sápavý, zuřivý, hněvivý, aufbrausend. V. na služebníka. Ms. (Č. ).

396171   Vzcházení Svazek: 4 Strana: 1223
Vzcházení, n., das Aufgehen. V. osení. Hosp. 1. 1883. 147.

396172   Vzcházeti Svazek: 4 Strana: 1223
Vzcházeti, vz Vzjíti.

396173   Vzchlemtati Svazek: 4 Strana: 1223
Vzchlemtati, aufschlürfen. — čím. Kte- říž rukú a jazykem vzchlemciú vody, jako sú obykli psi chlemtati. Anth. Jir. 3. vyd. 61. 22.

396174   Vzchlouba Svazek: 10 Strana: 0508
Vzchlouba, y, f. Chč. S. II. 73. a

396175   Vzchlubiti se Svazek: 4 Strana: 1223
Vzchlubiti se, sich rühmen. Ž. wit. 93. 3.

396176   Vzchod Svazek: 4 Strana: 1223
Vzchod, u, m. = vzchození, východ, der Aufgang. Ž. wit. 49. 1. V. slunce. V. Na v. slunce bydlem jsúce. Hr. rk. 195. Ot vzchoda v zemiech búřa vstáše. Rkk. 45. Když na vzchodě jutro počíná sě. Rkk. 51. Ote vzchoda slunce vstali. Dal. Slunka v. Kká. K sl. j. 6., Vrch., Sš. Snt. 25. Ote vzchodu slunce až do západu (ab oriente); I vyšel Kain z obce před božím obličejem i bydlil v zběství na vzchod slunce. BO. Okénce na vzchod slunce. Bj. Ot vzchodu slunce i ot západu; Hvězda na v. slunce. ZN. V. slunce. Alx. V. v. 600., Pass. 801. Věje-li ve vánoce větr od vzchodu, tu bývá dobytek bez plodu. Slez. Šd. Nechval dne na vzchodu slunce. Prov. — V. = schod, die Stufe. MV. Chtě královi na vzchod po- moci. Dal. Přišel ke vzchodům. ZN. Stál na dřevěném vzchodu (in gradu ligneo); Proti němu jděchu po vzchodiech BO. — Štelc., Ctib., Ž. wit. 103. 3., St. skl. Čím v. vyšší, tím pád těžší. Č. M. 179.

396177   Vzchod Svazek: 7 Strana: 1094
Vzchod = východ, ortus, Ž. kl. 49. 1., 102., 12., oriens, 67. 34., 74. 7., ascensio. 83. 6. Posud na Laš. Wrch. Králové ze v-da slunce. Ev. víd. 2. Na v. slunce. Mll. 3. 4. Na v. slunce; Ote v-da slunce jsúce. Kat. v. 993., 1799. — V. = gradus, stupeň. Ktož vyššího v-du žádá, často těžce s něho spadá. Ezp. 764.

396178   Vzchod Svazek: 10 Strana: 0508
Vzchod, vz Vschod.

396179   Vzchodec Svazek: 4 Strana: 1224
Vzchodec, dce, m. = schůdek. — V. = místo v Praze. Shořel dům na V-ci. 1523.

396180   Vzchodiště Svazek: 4 Strana: 1224
Vzchodiště, e, n., der Aufgang. V. duchů. Čch. Bs. 129.

396181   Vzchoditi Svazek: 4 Strana: 1224
Vzchoditi, ascendere, vystoupiti. Ž. wit. 103. 8. Nohy mají a nevzchodí, non ambu- labunt. Ž. wit. 113. 7. Aby vždy vzchodila spravedlnosť = průchod měla. Výb. I. 595. V jitře ráno, když slunce vzchodí, udeř na město. BO. — kam. Ani na srdce člověčie vzchodilo; Slunci velí vzchoditi i nad zlé i nad dobré. ZN. Po sedmi vstupních vzcho- dichu k nie. BO.

396182   Vzchoditi co Svazek: 7 Strana: 1095
Vzchoditi co: dědiny, pole = tak obe- jíti a ukázati, jak právo předpisuje. Kn. rož. čl. 290. — V., ascendere. Ž. kl. 83. 23., 106. 26.

396183   Vzchodlač Svazek: 4 Strana: 1224
Vzchodlač, e, m., coclea, zastr. Rozk. 99.

396184   Vzchodní Svazek: 4 Strana: 1224
Vzchodní = vstoupací, Aufsteigungs-, Aufgangs-. Cesta v. — V. = východní, Ost-, östlich, Morgen-, morgenländisch, orienta- lisch. V. vítr, země, krajiny. D. Pole, ježto jest na v. stranu, oriens BO.

396185   Vzchodník Svazek: 4 Strana: 1224
Vzchodník, a, m., der Morgenländer. D.

396186   Vzchodosluneční Svazek: 4 Strana: 1224
Vzchodosluneční = východní, orientalis. Ost-. V. lidé, orientales populi. BO.

396187   Vzcholupiti se Svazek: 4 Strana: 1224
Vzcholupiti se, il, en, ení, vzcholupo- vati se = vzchopiti se, sich aufraffen. Modl., ms. (Č. ).

396188   Vzchop Svazek: 4 Strana: 1224
Vzchop, u, m. = vzchopení. Vz Vzcho- piti. Pod stromem nemá ta květina vzchopu (nemůže se sebrati, neroste). U Rychn. Vk., Msk. — V. = pochopení, rozum. Nemám z toho v.; Z toho vzal v. a vynutil na něm i ostatní peníze. U Rychn. Vk.

396189   Vzchopiti Svazek: 4 Strana: 1224
Vzchopiti, vzchop, pě (íc), il, en, ení; vzchápati, vzchopovati = vzhůru chopiti, aufraffen; se = rychle se sebrati, sich aul- raffen. — co. Rk. — koho. Troj. Nejtíž se v. (= začíti). Č. M. 316. — koho, se odkud, z čeho. Někoho z tohoto světa v. Št. Se z lože. Troj., Ml. Národ vzchopil se z poní- žení svého. Hrts. Z úžasu se vzchopil. Vrch. Vzchopivši se z pláče pádí v hloubku lesa; Mnich z podušek se vzchopil. Kká. Td. 152., 284. — se nač: na nohy. Zlob. Co se tak na mne vzchápáš (sápeš)? Us Č. — se jak (proč). V. se na rychlosť. Troj. Pro zbožie sě na smrť vzchopíš. Alx. V. v. 1862. (HP. 45. ). Král se v svej radosti vzchopě vzchyti podlé sebe kopie. Alx. v. 579. (HP. 14. ). — kde. Po domech sě vzchápachu. St, skl. II. 104. — se k čemu: k hašení, Kram., k činnosti, Šb., k udatnosti. Ddk. VI. 130.

396190   Vzchopiti co Svazek: 7 Strana: 1095
Vzchopiti co. Tělo vpivše angeli (vy- zdvihše). Homl. v. 422. — se z čeho. Ne- jednú ze sna přes noc se v. Št. Kn. š. 69. — se jak: vzhóru. Ib. 123. — se kde: na loži. Hrts. — koho kam: v povětřie Kar. 50.

396191   Vzchopiti co odkud Svazek: 10 Strana: 0508
Vzchopiti co odkud. Aby ten poklad vzchopil z srdce jeho (vyrval). Kar. 43.

396192   Vzchopný Svazek: 10 Strana: 0508
Vzchopný = kdo se dovede vzchopiti. V. čeledín. Št.

396193   Vzchotěti se Svazek: 4 Strana: 1224
Vzchotěti se, vz Vzechtěti se.

396194   Vzchovalý Svazek: 4 Strana: 1224
Vzchovalý = dobře vychovaný, gut er- zogen. — jak: u veliké cti. Pass. — komu. Leg.

396195   Vzchovanec Svazek: 4 Strana: 1224
Vzchovanec, nce, m., der Zögling, ver- naculus, vz Vychovanec, Vzchovalý. Učinil oběd ovšem svým v-cům. BO.

396196   Vzchování Svazek: 10 Strana: 0508
Vzchování, n. = vychování. Ježíš rozkoš- ného jest v. Vít. 47. a

396197   Vzchovaný Svazek: 4 Strana: 1224
Vzchovaný; -án, a, o = vychovaný, vy- chovalý, auferzogen. — v čem: u vieře. Dal. 105. — jak. Měl jest dva syny u ve- liké cti i v rozkoší v-né. Pass. 927.

396198   Vzchovati Svazek: 4 Strana: 1224
Vzchovati = vychovati, gross ziehen. Kat, 2276, Ž. wit. 22. 2. — koho kde: na svém dvoře. Pulk. Volů vzchováno na tom panství veliký počet. Břez. 236. Vzchoval jsem se dítětem (jako dítě) v Bylanech. Arch. I. 161. Pána Ježíše pudili sú a byli ho vyvedli z města Nazaretu, v němž se byl počal a vzchoval. Hus III. 242. Mezi zvěří jsi vzchován. Pass. mus. 362. — koho. Aby přietele vzchovali svého. St. Ježek vzchoval ježčata. BO. — koho s kým. Mladci, jižto biechu vzchováni s ním. Bj. — koho jak: v rozkoši. Kat. 2276. Vzchrastiti = rozchrastiti, roztrhati, zer- rütten, beschädigen. D. — co čím: střechu házením na ni kamením.

396199   Vzchovati Svazek: 7 Strana: 1095
Vzchovati. Pravn. 2623. — koho komu. (Rodiče dítě chovají), aby přietele v-li sobě. Št. Kn. š. 41.

396200   Vzchovati co na Svazek: 9 Strana: 0389
Vzchovati co na svém hnoji. Kn. rožm. čl. 143.

396201   Vzchozovati Svazek: 10 Strana: 0508
Vzchozovati, vz Vzchoditi.

396202   Vzchozý Svazek: 7 Strana: 1095
Vzchozý. Ktož vzchoz bývá v to drahé světlo. Št. Bud. rozb 679.

396203   Vzchtíti se komu čeho Svazek: 7 Strana: 1095
Vzchtíti se komu čeho. Vzchotě se jemu ovoce. Výb. I. 172. 14. — s inft. Když se jim vzchucze píti. Mill. 44. Cf. Vzechtěti (2. dod.).

396204   Vzchváliti Svazek: 4 Strana: 1224
Vzchváliti, il, en, ení, vzchvalovati, loben, gutheissen. Št. Kn. Š. 203 39. — co: jmě tvé. Ž. wit. 33. 3. V. Boha. Hr. rk. 189. — se = chlubiti se, prahlen. Ž. wit. 5. 12.

396205   Vzchvátati Svazek: 10 Strana: 0508
Vzchvátati. Joachim nedojide domů, vzchváta a řka. Levšt. 183.

396206   Vzchvátiti se Svazek: 10 Strana: 0508
Vzchvátiti se. Otec vzchváti se jemu hrdla. Krist.

396207   Vzchvíti Svazek: 4 Strana: 1224
Vzchvíti, zchvěji, ěl, ění,; vzchvívati = počíti chvěti, zu zittern, zu schütteln anfan- gen. — se kdy: v žalosti. St. skl. III. 100.

396208   Vzchýliti Svazek: 4 Strana: 1224
Vzchýliti, il, en, ení, vzchylovati, erhe- ben. — se. Vzchýliv se (erigens) vece. ZN. — se odkud. Vzchylte so ote mne, zlobiví. Ž. brn.

396209   Vzchyt Svazek: 4 Strana: 1224
Vzchyt, u, m., das Auffangen, Aufraffen, Auflodern. V trávě, v mechu, v palmy vzchytu první zřejmě vzdoruje. Č. — V. = duchem unesení, prudké pozdvižení, extasis, die Ent- zückung. Ve vzchytu a v tržení se ocit- nouti. Sš. L. 94.

396210   Vzchyt Svazek: 7 Strana: 1095
Vzchyt palmy = vztýčenosť. Č. Rž. LIX.

396211   Vzchytiti Svazek: 4 Strana: 1224
Vzchytiti, vzchyť, tě (íc), il, cen, ení; vzchytati, vzchycovati = vzhůru zchytiti, auf- fangen, aufraffen. — koho, co. Rk. Vzchytie podlé sebe kopie. Jir. Anth. I. 481. 38. — se. Troj. — koho kam (do čeho). Bel. rkp. — co komu. I chléb i jíchu vám zchytí. Žk. 132. — se kde. Cekal jsem, až plamen nad rumy se vzchytí. Kká Td. 304.

396212   Vzchytiti Svazek: 10 Strana: 0508
Vzchytiti. Tobě to tvój život vzchytí. Baw. E. v. 1779.

396213   Vzchytiti se Svazek: 7 Strana: 1095
Vzchytiti se = povznésti se. Č. — kam. Pavel do třetího nebe vzchycen byl. Sš. II. 161.

396214   Vzchytový Svazek: 4 Strana: 1224
Vzchytový, Entztickungs-. Vidění ne- vyslovitelné a v-vé. Sš.

396215   Vziať Svazek: 7 Strana: 1095
Vziať = vzíti. Slov.

396216   Vzieti Svazek: 10 Strana: 0508
Vzieti, vz Vzíti.

396217   Vzíchov Svazek: 4 Strana: 1224
Vzíchov, a, m. = místo, kde co snadno vzíti lze. Nenechávej všecko na Vzíchově (na ráně). Č. Us. v KrkonŠ. Jg. Na V-vě býti. U Vysok. Lng.

396218   Vzichov Svazek: 8 Strana: 0489
Vzichov. Leží to na V-vě (kde si to každý snadno může vzíti). Čern. Př. 21.

396219   Vzímati Svazek: 4 Strana: 1224
Vzímati, sumere, bráti, annehmen. — co. Obličej hřiešných vzímáte. Ž. wit. 81. 2. Vz Vzejmouti.

396220   Vzírač Svazek: 4 Strana: 1224
Vzírač, e, m., der Aufblicker. Cf. Vozo- rák. Šd.

396221   Vzírati Svazek: 4 Strana: 1224
Vzírati, aufschauen, aufblicken. Lpř. Sl. I. 45. — co. Když v rysech zcela nepravi- delných a nahodilých ku př. ve skvrnách na zdi neb na tvarech skal vidíme zvláštní obrazce, tvary pravidelné, obličeje a karri- katury, říkáme, že to tam vzíráme. Dk. P. 83.

396222   Vzirov Svazek: 8 Strana: 0489
Vzirov, a; m., pozemek v Nitran. Phľd. XII. 158.

396223   Vzísť Svazek: 8 Strana: 0489
Vzísť, vz Vzchodit. Na Slov. Kal. S. 206. Vzísť ve Slovníku chybně m. vzísť,

396224   Vzišť Svazek: 4 Strana: 1224
Vzišť = vzjíti, vzjejíti. Na Slov. Bern.

396225   Vzítek Svazek: 8 Strana: 0489
Vzítek, tku, m. Včeličky nemají žádny vzitky (nemají kde co vzíti, není květu). Záp. Mor.Brt. D. II. 418.

396226   Vzíti Svazek: 4 Strana: 1224
Vzíti, vz Bráti.

396227   Vzití Svazek: 4 Strana: 1224
Vzití, n., das einmalige Nehmen. Za jed- nou v. to roztrhal (jednou to na sebe vzal a roztrhal). Us. Msk.

396228   Vzíti Svazek: 7 Strana: 1095
Vzíti. Vemu je dle Kroku (nov.) IV. 50 starý a správný tvar. V. v dialektech. Vz List. fil. 1892. 119. — co odkud. Syn boží vzav z podstaty Marie panny lidské přirození. Pož. 20. Mnoho-li ovoce vezmeš z toho dřeva; Všecka čeleď od ní dobrý příklad vezme; A tiť sú z dobrého utě- šenie duchovnieho púru vzeli svým nedo- statkem. Št. Kn. š. 33., 105., 126. — (co) nač (kam). Přece se na to vzal (převzal to). Val. Vck. Sám pak ženich s nevěstú by vzali na přieklad toho dobrého jinocha Tobiáše; V. na se barvu. Št. Kn. š. 93., 140. Vzal na vojnu, er ging zum Militär. Us. Km. 1882. 303. — si koho proč: z lásky. Hrts. — kde. Chtě s ním podlé dunaje (= řeky) boj vzíti. Pass. mus. 184. Aby vzal odplatu za své skutky v těle i v duši; V němž (v písmě sv.) známosť vezmúc. Št. Kn. š. 28., 123. — co kde jak. Když vládyky mnoho vezmú na svých lidech královým jménem. Št. Kn. š. 156. — se. S tým sa vzal a pošiel, damit erhob er sich und ging fort. Slov. Rr. Sb. Kdeže som a ja vzal (jak jsem přišel na svět) ? DŠk. II. 41. — se vz něco. Králová vz to pověděnie uzasvši se. Kat. 321. Dle List. fil. 1891. 64. má býti: vzavši se. Vzíti se vz něco = něčemu odporovati, na odpor se postaviti. Tedy : Králová té řeči na od- por se postavivši řekla snažně. — s inft. Vzali rozpraviat o tym (počali); Synové dřevařovi vzali strachem se třást po celým těle. VSlz. I. 37, Už se veselnici vzali (= jali) rozchazeť. Laš. Brt. D.

396229   Vzíti Svazek: 8 Strana: 0489
Vzíti. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 113. Vzala si ho vdovcem (jako vdovce); Vzal si mne vdovou. Brt. D. II. 287. Chlapeček se mu tam vzal = vyskytl. Dyž sem šil do stodoly, vzal se přede mnó veliké černé pes. Přer. Brt, D. II. 418. Enom si to vezmi (pomysli); Tož si ho vezměte, blázna (podívejte se, jaký jest blázen)! Ib.

396230   Vzíti Svazek: 9 Strana: 0389
Vzíti, vezmu. O časování vz Gb. H. ml. III. 2. 184. — kde. Dievka u vodě strach vezme = pojme. Maš. ruk. 28a.

396231   Vzíti Svazek: 10 Strana: 0508
Vzíti. Nechcem, poníženě ďakujem, ale preto vezmem. Rizn. 169.

396232   Vzítra Svazek: 4 Strana: 1224
Vzítra = zítra, morgen. Dnes jsou zde a v. kde (vojáci), Č. Vz Zítra.

396233   Vzítřejší Svazek: 4 Strana: 1224
Vzítřejší, morgig. V. den. Aqu.

396234   Vzítý Svazek: 4 Strana: 1224
Vzítý; -ít, a, o, genommen = vzatý. Na mor. Zlínsku. Brt. Člověk před sebe vzítý = pyšný, stolz. Na Mor.

396235   Vzítý Svazek: 7 Strana: 1095
Vzítý. Měla od něho vzítého měřicu žita bez peněz. Brt. D. 344.

396236   Vzívati Svazek: 4 Strana: 1225
Vzívati = zívati, gähnen. Us.

396237   Vzívati Svazek: 8 Strana: 0489
Vzívati m. zívati, v přisuto. Brt. D. II. 167.

396238   Vzjačať Svazek: 8 Strana: 0489
Vzjačať = zaječeli. Slov. Kal. S. 206.

396239   Vzjásati Svazek: 4 Strana: 1225
Vzjásati, aufjauchzen. Vzjásej, ó neplod- nice. Sš. 11. 50. (Hý. ).

396240   Vzjasnění Svazek: 7 Strana: 1095
Vzjasnění, n. Komika jest v. šeredy v krásu. Dk.

396241   Vzjasniti Svazek: 4 Strana: 1225
Vzjasniti, il, ěn, ění; vzjasňovati = vy jasnili, erhellen. — co čím. Hlas. — se, sich erhellen, hell werden. Puch.

396242   Vzječeti Svazek: 4 Strana: 1225
Vzječeti, el, ení, vzječívati, aufbrausen, erschallen. Vzječ, moře! BO.

396243   Vzjedný Svazek: 10 Strana: 0678
Vzjedný = zlostný. Vz. Brt. Sl

396244   Vzjeti Svazek: 10 Strana: 0508
Vzjeti. Vzjede na všeliké potoky jeho, ascendet super omnes rivos eius. Pror. ol. 14b. l. Isa. 8. 7. Vzjel do země. 202a. 2. Machab. I. 1. 21. (Mš. ).

396245   Vzjetřiti se Svazek: 4 Strana: 1225
Vzjetřiti se = rozpáliti se, rozhněvati se. I vzjetři sě národ Tatar lutých. Rkk. 51.

396246   Vzjevení Svazek: 4 Strana: 1225
Vzjevení, n. = zjevení, die Offenbarung. Nevie nižádný, hněvu-li či milosti hoden jest. Rozuměj: bez v.; Bez v. nevieme, kto jest jemu (Bohu) vzácnější zde a kdo jest větčí; Sv. Jana apokalipsis řecky česky slove v.; A knihy psalmóv jsú, v nichž sú přikázánie, v. a modlení. Hus I. 145., 152., 361., II. 149. (I. 167. — Tč. ). Vz Zjevení.

396247   Vzjeviti Svazek: 4 Strana: 1225
Vzjeviti, il, en, ení, vzjevovati, offenba- ren. — co komu, odkud. Hus I. 361., II. 23., 153., 287., 440. Vz Zjeviti.

396248   Vzjezd Svazek: 4 Strana: 1225
Vzjezd, u, m., die Auffahrt. Dch.

396249   Vzjímati Svazek: 10 Strana: 0508
Vzjímati, vz Vzímati. Sladké vzjímachu krmě (capere). Ž. pod. 54. 15.

396250   Vzjiskřiti Svazek: 4 Strana: 1225
Vzjiskřiti = (radoščemi) počíti jiskřiti. Kat. 96., 936.

396251   Vzjísti Svazek: 4 Strana: 1225
Vzjísti = pojísti. Vzjedí chudí i zsycejí (= budou jísti). Ž. 21. 27. (Č. ).

396252   1. Vzjíti Svazek: 4 Strana: 1225
1. Vzjíti (zastr. vzníti), vzejdu (zastr. vzendu, vzjidu, vznidu), vzejdi, vzejda (ouc), vzešel, vzjití a vzeští; vzchoditi, il, zení; vzcházeti, el, ení, vzchodívati, vzcházívati = vzhůru jíti, vystoupiti, aufsteigen, in die Höhe gehen, aufgehen; vystoupiti, vzrůsti, vzniknouti, steigen, emporsteigen, den höch- sten o. einen hohen Grad erreichen; pučiti se, vzrůsti, keimen, emporwachsen, entkei- men, entspriessen, aufschiessen; na jevo vy- stoupiti, ukázati se, vyjíti, aufgehen, sicht- bar werden, hervorkommen; povstati, po- čátek vzíti, entstehen, aufkommen, herkom- men. Jg. — abs. Vzchází semeno, D., Br., obilí, Ros., mor, Plk., oheň, Har., chřest, Rkk., pověsť. Cyr. A bolesť srdečná vznide. Hr. rk. 81. Prasátko vzejde (vyroste). U Rych- nova. Přk. Nežli květina vzejde, musí míti teplo. Us. Ntk. Slunce vzešlo. V., Hdk., Vrch. Vzešlo jaro. Kyt. 1876. 79. Vzešli sú ludie. Anth. Jir. I. 3. vyd. 7. Milá mi ta strana, kde sluniečko vzchodí. Sl. ps. Tč. Spi již v hrobě tichý sen, pokud nového zas blahý spolčení-se vzejde den. Koll. I. 414. Obecné to bývá, když něco nového a nenadálého přichází, že křik veliký vzchází; Ne hned vzejde obilíčko a pojednou neuzrá. BR. II. 112. b., 148. a. Vzejdeš jako dennice. BO. Kteraká jest to cierkev z toho lidu židov- ského, jenž vzcházie t. zhuoru postupuje a prospievá z ctnosti v ctnosť?; Která jest tato, jenž vzchází jako záře povstávajíc? Hus III. 77. — (s kým) kam. Vznide pa- stýř na most. Rkk. 31. V. na trůn, Us., na mysl. Jel. Móže mi to na mysl vzníti. Dal. Jir. 114. Kdo vzende na horu. Ž. wit. 23. 3. Slunce vzešlo nad zemi. Br. I vzešlo mi na um. Lipa 268. Vznide Vojmír v blaho- dějné jutro se svú dcerú; Kehdy nad mr- kavy šumy vznide. Rkk. 19., 46. Z mučenie před Boha v. Kat. 3075. Vzjide se staršími na čelo vojsky. BO. Na horu na vysokú vzejdi; Na zemi lida mého trnie a hložie vzejde. BO. Aj toť vzendeme k Jeruzalému. Pass. 21. (Hý. ). Přátelství naše na nejvyšší vzešlo. V. V. až k nebesům. Ps. ms. — odkud. Z toho hlad vzešel. Jg. Z toho mu škoda vzešla. Sych. Vzešli z toho veliké výlohy; Semeno vzchází z ornice. Dch. Komu prospěch z toho vzchází. Kos. Ol. I. 171. Z čehož pak vzešla válka, Šb., roze- pře. Mus. 1880. 236. Říši jeho jediné z osvěty křesťanské vzejde zdar a dobré bydlo; Z té bitvy vzešel mu veliký prospěch; Od těch, kdož pramen spravedlnosti býti měli, vzešla nespravedlnosť; Dal se Míšní na cestu, z če- hož mu vzešlo neštěstí. Ddk. II. 91., 297., III. 94., IV. 81. (II. 421., III. 28., 64., IV. 85., 330., V. 126., 268., VI. 143. — Tč. ). Od nichžto (skal) bude vzcházeti vzvuk pře- divný. Pass. 14. (Hý. ). Vzjide dým z ruky angelské. ZN. Z toho mnoho útrat vzešlo. V. Oblak vzchodí od západu. Ps. ms. — čím. Nová ztráta vzešla moravskému rodu Přemyslovců úmrtím Lutolta. Ddk. II. 431. Spása národům vzešla myšlénkou. Vlč. Ně- kým vzjíti (povýšenu býti). Us. Umřel M. Hostounský, prokurator rozepří lidských, čímž byl zbohatl a vzešel. Dač. I. 171. Vzejde záře růženými jasnostmi. Troj. Vtě- lením do kněh vzejde mnoho útrat. Ml. — komu. Světlo spravedlivému vzešlo. Proch. Ať všem národům vzejde slunce spásy. Vlč. Odkudž vzešel mu ten prospěch, že.... Ddk. II. 381. Vzešly mu vzpomínky. Dch. Žalobníkovi vzchází právo (nabývá práva). J. tr. Nový ti vzešel život. Šml. Z toho mu škoda vzešla. Ml. — kde. Pokřik v městě vzešel. V. Odkud to přísloví mezi námi vzešlo. Peyt. Svár mezi nimi vzešel. Ml. Z toho nespokojenosť po vší zemi vzešla. Šb. S. II. 132. Slunce vzešlo v plné kráse na nebi. Vrch. Že mu v srdci láska k jiné vzchází. Kká. Td. 239. Vstaň zas, lásko, vynikni jak zoře, krásnou vesnou vzejdi po prostoře. Sš. Bs. 191. Florian Gryspek při kanceláři pražské vzešel, že radou krá- lovskou učiněn jest. Dač. I. 166. Tak při nich (horách) vzešel. Dač. II. 175. — (čemu) jak. Poněvadž všemu zlému na vrch vzešlo. Plác. Vzjidechu vzhóru vlasy mé. BO. Se- meno vzešlo po řídku. Us. Tč. Doktor Jin- dřich z Písnice z nízka vysoko vzešel. Dač. I. 222. Herulové vojenskými skutky na slovo vzešli. Šf. I. 476. A tak zlatí velmi vysoce vzešli. Arch. IV. 104. Vz V. kde — komu (kdy). A v největším zatemnění ducha jeho mu záře vzešla spásy věčné. Sš. II. 13. Překrásná dennice vzejdi v čas našeho zarmoucení. Sš. P. 68. — oč. Sou- dové o to vzešli. Brt. S. 73. — proč. Mar- krabství moravskému nemalé nebezpečenství skrze to vzcházelo. Mus. — (čemu) jak. Poněvadž všemu zlému na vrch vzešlo. Plác. Vzjidechu vzhóru vlasy mé. BO.

396253   2. Vzjíti Svazek: 4 Strana: 1225
2. Vzjíti, vz Vzejmouti.

396254   Vzjíti Svazek: 7 Strana: 1095
Vzjíti = vystupovati. Zrcd. 11. b. Cf. Zajíti. — kam (komu). Keby mi to prišlo, čo mi na um zišlo. Mt. S. 1. 106., Sl. ps. 159., Dbš. Sl. pov. III. 34., VII. 74. Pak vzešly hvězdy v převelebnou noc. Osv. VI. 873. Na strom vzešlo zrno hořčičné. Vrch. V hluboké ticho to měsíce vzešla zář ; Nade temný horní stín vzcházejí hvězdy v noci klín. Mcha. Na nebesa vzešla noční světla. Osv. V. 639. Lidské zlosti na vrch vzešli. Kol. 4. Vzejdú v púru; Súdce zlí nevzejdú vzhóru k těm sv. andělóm v tovařištvie. Št. Kn. š. 143., 147. — odkud. Ze které (přísnosti) mu i příjmí Severus vzešlo. Fr. Vzejde pokřik od těch zeman. Let. 206. — (komu) čím. Hvězdářství vzešla nová doba zařízením alexandrijského musea. J. Lpř. Ani slunce rozumu nám vzešlo. Št. Kn. š. 24. Záhada mu vzešla. Vch. Ar. II. 23. Radostná mi vzchází tucha. Čch. Bur. — kde. Slunce pravdy vzejde nade svě- tem. Osv. V. 762. Před jeho domem křik zšel. NB Tč. 251. — jak. Obilie zišlo ako štet (hustě). Slov. Zátur. — kdy. Ve čtr- nácti dnech semeno vzchází. Mour. A když jednoho času na tu horu vzešli. Pass. Po dešťu obili hned zeňdě. Laš. Tč. Zasej jádra, na jar zídu. Slov. Zátur. Háj. I. 30.

396255   Vzjitřiti Svazek: 4 Strana: 1225
Vzjitřiti, il, en, ení = rozhněvati, erzür- nen. — se = rozhněvati se, ergrimmen. Rkk.

396256   Vzkákati Svazek: 4 Strana: 1225
Vzkákati, vz Vzkočiti.

396257   Vzkanouti Svazek: 10 Strana: 0508
Vzkanouti. Vzhóru mě nikakž nevzkaneš (nepřijměješ, abych vstal). Baw. E. v. 3180.

396258   Vzkapati Svazek: 4 Strana: 1225
Vzkapati, tröpfeln. — kam. Vzkape hněv mój na toto město. BO. — V. = zahynouti, zu Grunde gehen. — kdy. Při lenosti shnijí lati, a při nemocnú rukú vzkape dóm (Eccl. 11. 18. ). BO. 288

396259   Vzkaz Svazek: 4 Strana: 1226
Vzkaz, u, m. = vzkázání, die Nachricht, Vermeldung, Entbietung, Botschaft, Post. Čch., Šd., Kká. Td. 183. Pradávným věkům v. Hdk. C. 298. Odešli a nechali tam v. Us. Vk. Pěkných vzkazů plna křídla. Pokr. Já měla pořád vzkazy (pořád mi ženiši vzka- zovali). U Dobr. Vk.

396260   Vzkáza Svazek: 4 Strana: 1226
Vzkáza, y, f. = zkáza. Abychom na vzkázu nepřátel zmužile povstali. Troj. Výb. II. 77. 25.

396261   Vzkázání Svazek: 4 Strana: 1226
Vzkázání, n. = vzkaz. Jaké v. nesete? Us. Šd.

396262   Vzkázáníčko Svazek: 7 Strana: 1095
Vzkázáníčko, a, n., zdrobn. vzkázání. Jrsk.

396263   Vzkázati Svazek: 4 Strana: 1226
Vzkázati, vzkáži, vzkaž, al, án, ání; vzkazovati (zastr. = poručiti, rozkázati, be- fehlen); po někom oznámiti, vermelden, an- melden, sagen lassen, entbieten. Jg., Ž. wit. 132. 3. — abs. Pozdravujte nám je. Odpo- věď: Zdrávi vzkazovali. Us. Šd, Wtr. Ja- kožť sem prve psal a vzkázal. Arch. III. 23. — co komu: pozdravení. Pass. Všem milosť naši císařskú a všecko dobré vzka- zujeme. Nar. o h. a k. Svou službu mu vzka- zují. O. z D., Arch. I. 232., Mt. S. I. 98. Po- zdravení vám vzkazujeme. Sl. let. 279., BR. II. 529., J. tr. V-ti někomu zdraví, Jel. Enc. m. 4., Er. P. 494. a., pozdrav, Dch., své po- litování, Dch., svou přízeň. Kat 1450. Co vzkážeš domů vašim? Us. Šd. Že vzkazuju tatíčkovi: Pán Bůh zaplať, že nám to dal. Us. Šd. V-la mi, abych se (si) ji bral. Us. na Mor. Tč. Domluvu svou vzkazoval du- chovním knížatům v Polště. Ddk. III. 178. Vzkázali mi z Klatov pání, že mě vezmou na vojnu. Čes. mor. ps. 246. Službu vzka- zujú môj pán a moja paní a prosia vás, keby ste sa na krátky čas vybraly k nám; predo dvermi stojí koča, čaká na vás. Dbš. Sl. pov. III. 4. Mládenec má vůlu, on si volit může, co mu srdce káže; ale panna ne tak, ona musí čekat, až jí synek vzkáže; Vzkázal ti tvůj milý dobrý den, abys ne- jedla a nepila celý deň. Sš. P. 474., 514. Z toho Čechové velice byli potěšeni a vzka- zovali srdečné díky legatovi. Pal. Děj. III. 3. 67. Žeby přijeti chtěl, když jemu vzkáží. Ib. III. 3. 280., Arch. I. 6. (Šd. ). A já jsem jemu vzkázal, aby přišel a své opatřil. NB. Tč. 259. Zdali ste jí o tom jaké návěští dal, ale vzkázala mi, že žádné. Žer. 349. I vzká- zal mi, abych své pobrala; Oni nám vzká- zali, abychom naň přísud vzali. Půh. I. 297., II. 329. Naleznete-li zmilelého mého, abyste vzkázaly jemu, žeť pro miloště nedužím; Vzkázal mi, že jsem horší, než který ďábel. Hus III. 64. 241. Neb jemu Buoh bieše vzkázal. Pass. 4. — co komu jak: pod rukou (tajně). D. V. někomu po někom po- zdravení. Us. Vzkázal pokaždé v odpověď, že...; Že svolení svého k tomu darování jinými cestami t. j. listem nebo po poslu opatu dal vzkázati. Ddk. II. 240., 403. (Tč. ). Vzkázal mu po témž Plesníkovi, že jemu plniti (platiti) chce. NB. Té. 67. A tak se na tom svolili, kdebykoli krále nalezli, aby vzkázal po týchž, kdeby se chtěl sjeti s jme- novanými posly. Pal. Děj. IV. 1. 79. A jáť jediné pomluvím s ním a po něm ty věci vzkáži. Arch. IV. 7. (I. 12. ). V. někomu něco po listech a poslu. Troj. 475. Po sestře (tobě) vzkazováše. Hr. rk. 91. Vzkázal to těmito slovy. V. Vzkázal mu po listě, BO., Pass. mus. 345., po mnichu. Žvt. otc. 49. b. — komu oč: o zboží, Us., o hubičku. Er. P. 223. Vzkázali sú nám o vašie chvále a o cti a o veselí, BO., o berni. Let. 427. — co komu s kým. My rychtar se všeckou poctivou dedinou vzkazujeme vám poklonu. Sl. let. I. 285. — kdy. Pozdravení, při tom všeho dobrého vám vzkazujeme. Sl. let. IV. 168. Ona mi vzkázala o jarmarce. Er. P. 135. — o čem. Ona mi o tom vzkázala. Us. — s inft. Vzkázal mne pozdraviti. Us. Jg, Šd. — (co komu) od koho. Vzkažte ode mne Herodesovi. BR. II. 254. b. Vzkaž mu ode mne dobrý den. Us. Od Přemysla dobrého přátelství vzkazovati počal. Háj. — pro koho v. (= poslati). Us.

396264   Vzkazek Svazek: 4 Strana: 1226
Vzkazek, zku, m. = vzkaz. Kos. v Km.

396265   Vzkazka Svazek: 4 Strana: 1226
Vzkazka, y, f. = vzkaz. Hiorb. 141.

396266   Vzkazování Svazek: 4 Strana: 1226
Vzkazování, n. = opětný vzkaz, wieder- holte Benachrichtigung, Nachricht.

396267   Vzkazovati Svazek: 4 Strana: 1226
Vzkazovati, vz Vzkázati.

396268   Vzklad Svazek: 4 Strana: 1226
Vzklad, u, m. = vzkládání. V. rukou. Sš. Sk. 71. (Hý. ).

396269   Vzkládání Svazek: 4 Strana: 1226
Vzkládání, n., die Auflegung. V. rukou.

396270   Vzkládati Svazek: 4 Strana: 1226
Vzkládati, vz Vzložiti.

396271   Vzkláňati Svazek: 4 Strana: 1226
Vzkláňati, zastr. = vzkláněti. Vz Sklo- niti. Ž. wit. 100. 7. (Č. ). Vzklapnouti, pnul a pl, utí, aufklappen. Šm.

396272   Vzkláněti se Svazek: 10 Strana: 0508
Vzkláněti se. Mam. F. 85a. 1.

396273   Vzklékati před kým Svazek: 10 Strana: 0508
Vzklékati před kým. Dal. C. 15.

396274   Vzkléti Svazek: 4 Strana: 1226
Vzkléti = maledicere, fluchen. Vzeklnú oni, maledicent. Ž. wit. 108. 28.

396275   Vzklíčiti odkud Svazek: 8 Strana: 0489
Vzklíčiti odkud. (Z toho) vzklíčí nový zárodek všeho krásného. Bráb. 197.

396276   Vzklíčiti se Svazek: 4 Strana: 1226
Vzklíčiti se = pučeli se, vyrážeti, auf-, emporkehnen. Semeno se vzklíčilo. Us.

396277   Vzkliditi Svazek: 4 Strana: 1226
Vzkliditi, vz Vzkluditi.

396278   Vzkloktati Svazek: 4 Strana: 1226
Vzkloktati = vzhůru kloktati, bouřiti se, aufbrausen. Když víno nové vlí v nové sudy, vzklokce. Št. Káže v. hlubokosti mořské (fervescere). BO.

396279   Vzklop Svazek: 7 Strana: 1095
Vzklop, u, m., vzklopka, y, f. Vz násl. V tělocv. Rgl.

396280   Vzklopmo Svazek: 7 Strana: 1095
Vzklopmo, kippend. V tělocv. Rgl.

396281   Vzklouznouti Svazek: 10 Strana: 0508
Vzklouznouti. Baw. E. v. 909.

396282   Vzkluditi Svazek: 4 Strana: 1226
Vzkluditi, vzkliditi se kam: k někomu, sich einquartiren. Na Ostrav. Tč.

396283   Vzkočiti Svazek: 4 Strana: 1226
Vzkočiti, vzkoč, če (íc), il, ení; vzká- kati, kám a či; vzkakovati = vzhůru sko- čiti, aufspringen. V. místo vzskočiti, vz Vz. — kam: na stůl, na lavici, Ros., na kóň. Rkk. V. do města. Br. A já ledvy jsem vzkočil jim k dobrému člověku do domu, kdež sera věděl dvéře otevřeny. NB. Tč. 93.

396284   Vzkochati Svazek: 4 Strana: 1226
Vzkochati, sich ergötzen. Duše vzkochá sě, delectabitur. Ž. wit. 34. 9., 36. 11.

396285   Vzkolébati Svazek: 4 Strana: 1226
Vzkolébati = ukolíbati, wiegen. Krok. I. a 82.

396286   Vzkolubiti se Svazek: 4 Strana: 1226
Vzkolubiti se, vzkolupiti se, il, ení = na způsob klubka se vztočiti, se zdvihnouti, sich knäulen. — proti čemu. Ještěr proti městu se vzkolubě svým smrdutým duchem všecko povětřie zamútieše. Výb. I. 301., Pass. 334.

396287   Vzkolupiti Svazek: 4 Strana: 1226
Vzkolupiti, vz Vzkolubiti.

396288   Vzkopati Svazek: 4 Strana: 1226
Vzkopati, aufgraben, ausgraben. —co komu. Jakž oněm vzkopal jámu, tak tudiež upad v ňu samu. Alx. V. v. 264. (HP. 66).

396289   Vzkoře Svazek: 7 Strana: 1095
Vzkoře. Vz Vzkůře. V. umřieti mají dva v duši a dva v těle. Pass. mus. 414.

396290   Vzkotaliti Svazek: 4 Strana: 1226
Vzkotaliti, il, en, ení, zu rollen anfan- gen. Ros.

396291   Vzkoupiti Svazek: 4 Strana: 1226
Vzkoupiti, vzkupovati, aufkaufen. — co: Rk., desátky. Arch. IV. 36.

396292   Vzkouřiti Svazek: 4 Strana: 1226
Vzkouřiti, vz Vzkúřiti.

396293   Vzkralovati Svazek: 4 Strana: 1226
Vzkralovati, herrschen. Vzkraluje Hospo- din, regnabit. Ž. wit. 145. 10.

396294   Vzkriesa Svazek: 7 Strana: 1095
Vzkriesa, y, f. = vzkřes. Slov. Orl. X. 121.

396295   Vzkrmiti Svazek: 4 Strana: 1227
Vzkrmiti, vzkrmím, vzkrm, il, en, ení, aufnähren. — koho čím. Krok. 1. a. 82.

396296   Vzkrmiti koho Svazek: 10 Strana: 0508
Vzkrmiti koho. Baw. E v. 588.

396297   Vzkrochotati Svazek: 4 Strana: 1227
Vzkrochotati, zastr. = počíti krochotati, skřípěti. Výb. I. 342.

396298   Vzkropiti. — co Svazek: 10 Strana: 0508
Vzkropiti. — co. Když která zvěř úraz vzkropi (pastýři), toho lev ihned uchopí, Baw. E. v. 2024.

396299   Vzkrsnúť Svazek: 10 Strana: 0508
Vzkrsnúť = vzniknouti. Slov. Czam. Slov. 224.

396300   Vzkrúšení Svazek: 4 Strana: 1227
Vzkrúšení, n., vz Zkroušení. Dobré v. vzíti. Výb. II. 14.

396301   Vzkružie Svazek: 4 Strana: 1227
Vzkružie, n., zastr. = okrouhlosť, okrouhlé klenutí. Kat. 1378. Gb. to má za sloveso: (Hvězdy) vzkrúžie ob tvrdosti. Vz Listy filol. 1882. 304.

396302   Vzkrúžiti Svazek: 10 Strana: 0508
Vzkrúžiti. Ob tvrdosti jeho vzkrúží (po jeho obloze). Kat. 1378.

396303   Vzkružový Svazek: 9 Strana: 0389
Vzkružový. V. soustava střechy. Ott. XV. 263.

396304   Vzkřehtati Svazek: 4 Strana: 1227
Vzkřehtati, fremere, klappern, knirschen. — čím. Hřiešník zuby svými vzkřehce, fre- met. Ž. wit. 111. 10. Vzkřehce naň zuby svými. Ib. 36. 12.

396305   Vzkřehtati Svazek: 10 Strana: 0508
Vzkřehtati, fremere. — čím: zuby. Ž. witt. 111. 10. Sr. Zkřehtati.

396306   Vzkřek Svazek: 7 Strana: 1095
Vzkřek, u, m., vz Skřek. Kká. K sl. j. 52., 146.

396307   Vzkřes Svazek: 4 Strana: 1227
Vzkřes, u, m. = vzkříšení, z mrtvých vstání, die Auferstehung von den Todten, resurrectio. Šd. Rodíme se na smrť a mřeme na vzkřes. Rus. Šd. Ze vzkřesu ten se těšil. Sš. Bs. 218. V. Páně; A vyjdou, kteří dobře činili, na v. života, kteří však zlé věci pá- chali, na v. soudu; Napřed jedná se o v-su duchovním co o podmínce a podkladu v-su tělesného; V dalejšku o v-su pohrobném, posmrtném a budoucím, jehož se i zlým lidem dostane, řeč vede; Důležitosť v-su Lazarova; Slyšela o v-su mládence naim- ského; Pán po svém v-su zjevil se apošto- lům; V. předpokládá smrť; Či ženou tedy při vzkřesu žena ta bude ?; Vzkříšení Páně není záslužnou příčinou v-su našeho, ale jest působivou a příkladnou příčinou jeho; Naděje brzkého v-su; A mocí velikou od- dávali apoštolé svědectví o vzkřesu Jezu Krista; Slavila se památka v-su Páně; Ne- může se pak místo to jinak vykládati leč o skutečném v-su mrtevce; Vyznavač v-su; Svědčení o v-su Páně; Aby posluchači mož- nosť v-su poznali; Náuka o vzkřesu; Udá- losť v-su. Sš. J. 22., 85., 87., 183., 188., 233., Mr. 38., 54., I. 57., Sk. 27., 52., 232., 233., 268., 277., 279. (Hý. ).

396308   Vzkřesba Svazek: 4 Strana: 1227
Vzkřesba, y, f. = vzkřes. Obživba a v. duchovná vymáhá se strany člověka spolu- působení. Sš. J. 89.

396309   Vzkřesitel Svazek: 4 Strana: 1227
Vzkřesitel, vzkřísitel, e, m., der Er- wecker. Bern.

396310   Vzkřesitelka Svazek: 4 Strana: 1227
Vzkřesitelka, y, f., vzkřesitelkyně, ě, f., die Erweckerin. Bern.

396311   Vzkřesiti Svazek: 4 Strana: 1227
Vzkřesiti, il, sen, ení, vzkřešovati, vzkří- sati = vzkřísiti, auferwecken, von den Todten erwecken. — koho odkud: z mrtvých Bern. — se, von den Todten auferstehen; wieder- hergestellt werden. Na Slov. Bern.

396312   Vzkřesiti koho odkud Svazek: 7 Strana: 1095
Vzkřesiti koho odkud. Vzkřes mě vzhora od mých hřiechóv. Pravn. 303. Vzkřešovati koho z prachu. Ž. kl. CA. 8.

396313   Vzkřesnouti Svazek: 4 Strana: 1227
Vzkřesnouti = vzniknouti, entstehen; vzkříšen býti, auferweckt werden. Pass. — abs. Kdo vzkřesnul, ten dříve umřel a nyní žije. Sš. II. 230. — s kým. Ovšem tedy i s Kristem jsme povstali a vzkřesli. Sš. II. 219. (Hý. ). — kde. Jenž jest vzkřesl v ráji rozkoše, qui ortus est in paradiso voluptatis. S. Aug. saec. 14. Keby to bolo zostalo tak, bola by zaniklá Veliká Morava vzkresla v Uhrách zase. Lipa 11.

396314   Vzkřesování Svazek: 7 Strana: 1095
Vzkřesování, n., suscificatio. Pršp. 88.

396315   Vzkřésti Svazek: 7 Strana: 1095
Vzkřésti, vzkřesnouti, oriri, zastr. Hank. Sb. 263.

396316   Vzkřešovati Svazek: 4 Strana: 1227
Vzkřešovati, vz Vzkřísiti.

396317   Vzkřičeti Svazek: 4 Strana: 1227
Vzkřičeti, el, ení, vzkřiknouti, knul a kl, utí, vzkřikovati, aufschreien. Kat. — kam. I vzkřiče k Hospodinu potřebuje pomoci. BO. — na koho. Ros. — jak: silným hlasem, Us., velmi, hlasitě. Lpř. Slov. Z chvějících se prsou vzkřikl novic. Čch. Mch. 52. Celý sněm vzkřikl prý jed- ním hlasem; Křečí popaden najednou vzkřik- nul slovy hroznými. Pal. V., 1., 137., 200. — odkud: z lesa. Us. — Vz Zkřičeti.

396318   Vzkřičeti proč Svazek: 7 Strana: 1095
Vzkřičeti proč. V-knouti leknutím, ra- dostí. Hrts.

396319   Vzkřiesiti Svazek: 7 Strana: 1095
Vzkřiesiti, vz Vzkřísiti.

396320   Vzkřik Svazek: 4 Strana: 1227
Vzkřik, u, m. = výkřik, der Aufschrei. Hdk. Hrozný v. Osv. I. 377.

396321   Vzkříknouti Svazek: 4 Strana: 1227
Vzkříknouti, vz Vzkřičeti.

396322   Vzkřísati Svazek: 4 Strana: 1227
Vzkřísati, vz Vzkřísiti.

396323   Vzkřísenec Svazek: 4 Strana: 1227
Vzkřísenec, nce, m. = vzkříšený. Sš. II. 89. K novému životu v navi, kde sešiel sa nebohý vzkřiesenec so svojimi milými. Tóth. Sl. báj. I. 109.

396324   Vzkřísily Svazek: 8 Strana: 0489
Vzkřísily = vzkříšený. Hrob Krista v-ho (wzkrzyeffyleho). List. fil. 1895. 216., 217. Cf. Zkřísilý.

396325   Vzkřísiti Svazek: 4 Strana: 1227
Vzkřísiti, vzkřes, vzkříse (íc), vzkřísil, šen, šení; vzkřísati, vzkřešovati = obživiti, auferwecken, von den Todten erwecken. — abs. Vzkříšení = vstalť jest! BR. II. 187. b. — koho: omdleného (k sobě přivésti). D. Paměť dávných dob v. Ddk. II. 183. Mrtvé vzkřešije. ZN. Dědici lakomců jsou všemohoucí, neb mohou v. mrtvé (zakopané peníze). Us. Tč. — koho odkud: z mrt- vých. V., Hus I. 37., II. 354. — co komu. Dcerku jemu vzkřísil. BR. II. 41, Kdyžtos jej (jí) byl bratra vzkřísil. Hr. rk. 95. — koho k čemu. Byl to pohled, že mohl mrtvé k životu v. (dojemný). Šml. Touha ta v-la jej zase k životu. Vlč. — Sš. Sk. 119. — jak. Z hrobů vzkřísíš troubou an- dělovou miliony lidských duší. Vrch. Jeho Lazara) Buoh svú mocí vzkřiesil; Eliáš do- tekl se mrtvého mládce, jehož jest zkřiesil a Eliseus také dotekl sě mrtvého a vzkřie- sil ho mocí boží. Hus I. 30., II. 43. I nás dle ducha i druhdy dle těla v-sí. Sš. II. 213 — koho kdy. Obživeš po dvú dní, v třetí den vzkřesíš nás. Hus II. 138., 150. — se (kdy jak). Později opět se město to vzkřísilo (zvedlo). Sš. Sk. 102. Z mlá- dence toho radovala se jest vdova a pro lidi, jenž každý den se vzkřešují na duchu, raduje se cierkev svatá. Hus II. 354.

396326   Vzkřísiti Svazek: 8 Strana: 0580
Vzkřísiti. Zkřes duše naše od hříšných hrobů. Ev. olom. 334. a. (r. 1421.).

396327   Vzkřísiti koho k čemu Svazek: 7 Strana: 1095
Vzkřísiti koho k čemu. Št. Kn. š. 23.

396328   Vzkříšenec Svazek: 7 Strana: 1095
Vzkříšenec, nce, m. = člověk vzkříšený.

396329   Vzkříšenec Svazek: 10 Strana: 0508
Vzkříšenec, nce, m. = člověk vzkříšený. Tbz. V. 9. 398.

396330   Vzkříšení Svazek: 4 Strana: 1227
Vzkříšení, n. = vzkřes, vz toto. V MV. nepravá glossa. Pa. V. mrtvých, z mrtvých. V. Těla z mrtvých v. Us. Dch. Tudy ne- mohlo v. Kristovo jenom pomíjelivo a pře- chodno, nébrž musí věčno, nezměnno a ne- zvrátno býti. Sš. Sk. 162. Jeho slavné v.; Smrť a v. jeho k spasení jim neprospěje; Z jeho v. pléše; Duchovní v.; Příklad při Kristu ukázán u v. jeho. BR. II. 3., 56., 132. a., 187., 647. (Šd. ). — V. Páně, v. boží = velikonoce, das Auferstehungsfest, die Ostern, das Osterfest. V., Šd. Tak že se ani na boží v. žádná mše sv. zde ne- sloužila. Pam. Val. Meziř. 151.

396331   Vzkříšení Svazek: 7 Strana: 1095
Vzkříšení české literatury a národnosti. Vz Pyp. K. II. 371. nn. Čákám v. mrtvým. Št. Kn. š. 14

396332   Vzkříšenosť Svazek: 4 Strana: 1227
Vzkříšenosť, i, f. = vzkříšení. Ros.

396333   Vzkříšený Svazek: 4 Strana: 1227
Vzkříšený; -en, a, o, auferweckt, von den Todten erweckt. V. Kristus. Sl. let. 1. 153. Tuto té své pobožnosti užitek měly, že Pána v-ho nejprv viděly; Žes mne viděl z mrtvých v-ho. BR. II. 132. a., 384. b.

396334   Vzkučeti jak Svazek: 10 Strana: 0508
Vzkučeti jak: jako pes. Mast. M. 69.

396335   Vzkupiti Svazek: 4 Strana: 1227
Vzkupiti, il, en, ení = vzhůru kupiti, nahromaditi, aufhäufen. — co: seno. — se. St. skl.

396336   Vzkupiti Svazek: 7 Strana: 1095
Vzkupiti. Pýcha se také v-la (vzmohla). Sv. ruk. 5.

396337   Vzkupovati Svazek: 4 Strana: 1227
Vzkupovati, vz Vzkoupiti.

396338   Vzkůře Svazek: 4 Strana: 1227
Vzkůře = brzo, bald. Lépe: v skůře, vz Skoro. Jg. Aby sobě jmenovali, jakými by sobě penězi platiti jměli, že na slyš jest, že v. peníze vídenští puojdú. NB. Tč. 29. 288*

396339   Vzkúřiti Svazek: 4 Strana: 1228
Vzkúřiti sě, zastr. = kouřem vzhůru vstoupiti. Kat. 1914. (Hory) vzkúřie se, furni- gabunt. Ž. wit. 143. 5.

396340   Vzkúřiti Svazek: 7 Strana: 1095
Vzkúřiti. (Bože) dotkni hor, ať jich pod- molóv k vrchóm vzkúřie sě lehkosti. Kat. 1914.

396341   Vzkusiti Svazek: 4 Strana: 1228
Vzkusiti, il, šen, ení, vzkušovati, pro- bare. Vzkušovali i viděli diela tvá. Ž. wit. 94. a. 9. Us. u Uher. hrad. Tč.

396342   Vzkušení Svazek: 10 Strana: 0508
Vzkušení, n. To ukážeme jasným v-ním. Zach. Test. 58.

396343   Vzkušovati Svazek: 10 Strana: 0508
Vzkušovati, probare. Ev. olom. 48. 89. Sr. Vzkusiti.

396344   Vzkvésti Svazek: 4 Strana: 1228
Vzkvésti, vzkvetu, tl, ení; vzkvísti, vzkvětu, tl, ení; zkvetnouti, vzkvítati = do květu vzrůsti, florere, aufblühen. Jg., Z. wit. 89. 6. Vzkvetlo tělo mé. Ž. wit. 27. 7. Zkvete svatosť má. 1b. 131. 18. Otka jest vzkvetla. Dal. Jir. 6. Abych opatřil, vzkvetly-li sú vinice. Hus II. 79. — kde. Na zemi věčné jaro vzkvítá. Květ. Ž. bás. — jak. Ta růže uvadne buď se mnou do hrobu anebo zkvete zvýší rodu mého. Shakesp. Tč. Bez staro- stí, bez vášní vzkvítalo (dítko). Osv. V. 636. — kdy jak. A sám (Štěpán) v po- sledních života okamžicích vzkvetl co plná růže krásou a záplavou svrchované a do- konalé ku Kristu lásky. Sš. Sk. 92. (Hý. ).

396345   Vzkvět Svazek: 4 Strana: 1228
Vzkvět, u, m. = rozkvět, das Aufblühen. Vrch. V. umění. NA. I. 39.

396346   Vzkvétající Svazek: 4 Strana: 1228
Vzkvétající, aufblühend. V. vzdělanosť. Šb. S. II. 11.

396347   Vzkvětení Svazek: 10 Strana: 0508
Vzkvětení, n. Suché otky v. Dal. V. 6.

396348   Vzkvíliti Svazek: 4 Strana: 1228
Vzkvíliti, il, ení, aufjammern, ingemere. BO. Vy vzpláčete i vzkvílíte a svět se vzra- duje. ZN.

396349   Vzkvísti Svazek: 7 Strana: 1095
Vzkvísti, florere. Ž. kl. 91. 14. V. k buj- nému životu. Osv. I. 222.

396350   Vzkvítati Svazek: 10 Strana: 0508
Vzkvítati, vz Vzkvésti.

396351   Vzkvostnice Svazek: 10 Strana: 0508
Vzkvostnice (!), e, f. = palác. Pohl.

396352   Vzkydati Svazek: 4 Strana: 1228
Vzkydati, hinauf-, bewerfen. — čím kam. Mnozí naň blátem vzkydají. Hr. rk. 379.

396353   Vzkynouti Svazek: 4 Strana: 1228
Vzkynouti, ul, utí = vykynuti, auf-, ausgäbren, aufgehen. Chléb vzkynul.

396354   Vzkynulý Svazek: 4 Strana: 1228
Vzkynulý, aufgegangen. V. chléb. Mand.

396355   Vzkypělý Svazek: 8 Strana: 0489
Vzkypělý. Vlny divě v-lé. Vck. Rol. XVII. až XXII. 14.

396356   Vzkypěti Svazek: 4 Strana: 1228
Vzkypěti, ěl, ění, aufwallen, aufbrausen, überlaufen. — abs. Vlny vzkypěly. Vrch. Hněv jeho vzkypěl. Nedejmež srdci svému v. samovražedně. Jahn. — čím (proč). Volá vzkypěv hněvy. Kká. Td. 238. Bořek hněvnou vzkypěl řečí. Čch. Bs. 97. — kde. Všecko v něm vzkypělo (zlobil se). Šml. Vzkypěla ve mně žluč. Vrch. — jak (v co, odkud). Paříž vzkypěla v revoluci. Vlč. V jeden vichor v-li jsme ze dna. Kká. K sl. j. 63.

396357   Vzkyplý. V Svazek: 10 Strana: 0508
Vzkyplý. V. vlna bouře. Šnajd. Int. 1 95. Sr. Vzkypělý v I Přisp. 489.

396358   Vzkysati Svazek: 8 Strana: 0489
Vzkysati. Koř. Luk. 14. 21. (Gb. H. ml. I. 436.).

396359   Vzkyseliti Svazek: 4 Strana: 1228
Vzkyseliti, il, en, ení. — koho = ky- selosť, hněv v něm způsobiti, erbittern. Ž. 77. 41., 104. 28.

396360   Vzkysiti Svazek: 4 Strana: 1228
Vzkysiti, il, šen, ení, vzkyšovati, vzky- šovávati = vzkyseliti, puditi, erbittern. — koho kde. Oni pak vzkyšovali jej v radě; Kolikrát vzkyšovávali jej na púsči. Ž. 105. 43., 77. 40.

396361   Vzlačněti Svazek: 7 Strana: 1095
Vzlačněti, ěl, ění, esurire. Ž. kl. 49. 12.

396362   Vzlánie Svazek: 7 Strana: 1095
Vzlánie, n., improperia, zastr. Pršp. 52.

396363   Vzlapati Svazek: 9 Strana: 0389
Vzlapati, palpare. Ž. pod. CXIII. 15.

396364   Vzlastivý Svazek: 10 Strana: 0508
Vzlastivý, asi m. žalostivý. Gb. V. přeta. Kat 2867.

396365   Vzláště Svazek: 8 Strana: 0489
Vzláště, chyb. m. zvláště. Bl. Gr. 279.

396366   Vzláště, chybně Svazek: 4 Strana: 1228
Vzláště, chybně m.: zvláště, od vlastní. Mk. Chýriť dobrodění nesluší nikomu v., když by dobrodinec chcel býť proti tomu. Na Slov. Tč.

396367   Vzláštní Svazek: 8 Strana: 0489
Vzláštní m. zvláštní. Vz předcház.

396368   Vzláti Svazek: 4 Strana: 1228
Vzláti, vzlaji (vz Láti), increpare, ar- guere, vorwerfen. Ž. wit. 9. 6., 49. 21. — komu. Oni jemu vzlachu. ZN. Vzlaju tobě, arguam te. Ž. wit. 49. 21. Vzlál jsi vlastem. Ž. wit 9. 6. — proč. Ktož vzlaje pro lec- cos. Št. Uč. 23. a.

396369   Vzláti komu Svazek: 8 Strana: 0489
Vzláti komu. Proto Ježíš vzlál jim. Chč. S. 189.

396370   Vzlažiti Svazek: 4 Strana: 1228
Vzlažiti = zvlažiti. Na Slov. Tč.

396371   Vzléci Svazek: 4 Strana: 1228
Vzléci = obléci, anziehen. — co kam. Rúcho vzlek na sě. Hr. rk. 35.

396372   Vzlepšiti Svazek: 4 Strana: 1228
Vzlepšiti, il, en, ení, vzlepšovati, auf- bessern, melioriren. Šm.

396373   Vzlesknouti Svazek: 4 Strana: 1228
Vzlesknouti, kl, utí, erglänzen, empor- glänzen. Šm.

396374   Vzlet Svazek: 4 Strana: 1228
Vzlet, u, m. = vzletění, der Aufschwung, Aufflug, Schwung in die Höhe. V. ducha lidského, Mus., obrazlivosti. D. Jeho my- šlénky, tyto básně nemají žádného vzletu. Us. V. nauk. Vz KP. I. 90. V. svůj výše vznésti; úchvatný v. zpěvu. Dch. V. duše, Us., ducha, Šb. S. II. 248., Vlč., fantasie, Čch. Bs. 58., písně, Kká. K sl. j. 6., růstu, der Vegetationsaufschwung, Šp.; v. básnický, myšlénkový, Us., tvůrčí, Mus., 1880. 263., ladný, Hdk. L. kv. 34., orlí. Kká. K sl. j. 8. Já som byl šťastný v mojich detinských hrách, v mojich mládeneckých vzletoch, v mojich duchovných cvičeniach. Lipa 320.

396375   Vzlétavý Svazek: 7 Strana: 1095
Vzlétavý verš. Čch. Sl. 72.

396376   Vzletěti Svazek: 4 Strana: 1228
Vzletěti, ěl, ění; zvlétnouti, zvlítnouti, tnul a tl, utí; vzletovati = vzhůru letěti, auffliegen. — abs. Pták vzletěl. Us Vzlítni, vzlítni, pelesto, má drahá nevěsto. Čes. mor. ps. 26. Jen to chtěl bych ještě věděti, zda sám jen duch tam, či i srdce vzletne. Koll. I. 199. — kam: na střechu. Ros., nad dům. Ráj. Meč vzletě za ohradu. Rkk. 44. — Jg. K nebesům vzletěla. Klš. — jak (kam proč). Kdy na tě zřím, tu vzlétám výše sebe. Kká. Jak motýli vzletli bílým křídlem. Duše vzlétne k nebi zlatým kří- dlem. Vrch. A totoť jest puška třetí, pro tuť baby skřítkem k čertu vzletie. Mst. Duch zlý u brzkém spěchu vzletě na ko- stelní střechu. Výb. I. 193.

396377   Vzletěti. V Svazek: 7 Strana: 1095
Vzletěti. V pýše své i k nebi vzlétne. Osv VI. 462.

396378   Vzletlý Svazek: 4 Strana: 1228
Vzletlý, hinaufgeflogen. — odkud. V. z nitra země. Čch. Mch. 49.

396379   Vzletně Svazek: 7 Strana: 1095
Vzletně, schwungvoll. V. tančiti. Hrts.

396380   Vzletnosť Svazek: 4 Strana: 1228
Vzletnosť, i, f. = vzlet. Dch.

396381   1. Vzletný Svazek: 4 Strana: 1228
1. Vzletný, schwungvoll, hochfliegend. V. promluva, řeč, slova, báseň, Dch., pro- slov, Čch. Ptr. 54., plapol, Kká. v Osv. I. 255., duch, myšlénka, Us. Pdl., sloh, Tč., tvoření básnické, apotheosa. Mus. 1880. 276., 363. Křídla polámali v-ná. Hdk.

396382   2. Vzlétný Svazek: 4 Strana: 1228
2. Vzlétný, vzlítný = dopeřený, flügge. V. pták. Nz.

396383   Vzlévánie Svazek: 7 Strana: 1095
Vzlévánie, n., diffusamen, zastr. Pršp. 94.

396384   Vzlézti Svazek: 4 Strana: 1228
Vzlézti, vz Lézti; vzlézati = vzhůru lézti, vylézti, ersteigen, erklettern, hinauf- steigen. — kam. Bych mohla na kříž k synu vzlézti. St. skl. Na domy vzlezú. BO.

396385   Vzlíbati Svazek: 4 Strana: 1228
Vzlíbati = políbiti, abküssen. — koho. St. skl. I. 160.

396386   Vzlíbiti se komu Svazek: 7 Strana: 1095
Vzlíbiti se komu, gefallen. Zlíbiloj' mi se, abych . . . Št. Kn. š. 180.

396387   Vzlícený čím Svazek: 8 Strana: 0489
Vzlícený čím. Vztekem v-ný. Vrch. Rol. XXXVI. 228.

396388   Vzlínání Svazek: 4 Strana: 1228
Vzlínání, n., vz Línati. Osv. 1873. 201.

396389   Vzlínati Svazek: 4 Strana: 1228
Vzlínati, vz Línati.

396390   Vzlínavosť Svazek: 4 Strana: 1228
Vzlínavosť, i, f. = vláskovitosť, kapilla- rita, die Kapillarität. S. N., Osv. 1873. 201.

396391   Vzlínavý Svazek: 4 Strana: 1228
Vzlínavý = vláskovitý, Kapillar-.

396392   Vzlíti Svazek: 4 Strana: 1228
Vzlíti = naliti, aufgiessen. — co kam. Když naň (na vápenný kámen) vzlé kto vody. Št. Kn. š. 125. 6.

396393   Vzlítnouti Svazek: 4 Strana: 1228
Vzlítnouti, vz Vzletěti.

396394   Vzlítný Svazek: 4 Strana: 1228
Vzlítný, vz Vzletný, 2.

396395   Vzlitovati Svazek: 7 Strana: 1095
Vzlitovati. (Kateřina) nevzlitova rukú obú, tepúci sě jima. Kat. 686.

396396   Vzlízati Svazek: 9 Strana: 0389
Vzlízati, lingere. V. zemi. Ž. pod. LXXI. 9.

396397   Vzlízati co Svazek: 10 Strana: 0508
Vzlízati co. Ž. pod. 71. 9. (linguere).

396398   Vzlobiti se Svazek: 4 Strana: 1228
Vzlobiti se, il, en, ení = rozlobiti se, sich ärgern. Jak náhle učiní jemu někto něco protivného, tak milosť zmizí, tak se vzlobí, tak vzprchá. Št. Hřiešník vzlobí se, irasce- tur. Ž. wit. 111. 10.

396399   Vzlomoziti Svazek: 4 Strana: 1228
Vzlomoziti, il, en, ení, vzlomozovati, con- cutere, erschüttern. — co. Strach vzlomozí tělo mé. BO.

396400   Vzloupiti Svazek: 4 Strana: 1228
Vzloupiti, il, en, ení, vzlupovati = jako loupež vzíti, wegrauben. — koho kam. Ďábel duši do ohně věčného vzlúpie. Hus III. 111. — co kudy. Ďábel z něho vstúpil a potom břichem jeho duši vzlúpil. Hus I. 205.

396401   Vzložení Svazek: 4 Strana: 1229
Vzložení, n., das Auflegen, Stellen. O v. žádosti od farizeů na Krista Pána. BR. II. 70.

396402   Vzložený Svazek: 4 Strana: 1229
Vzložený; -en, a, o, niedergelegt, auf- gelegt, hingelegt, gegeben, übertragen. Vz Vzložiti. — kum. Narážeje na úlohu v-nou na posly císařovy. Pal. Děj. V. 2. 330. Žá- dosť má na vás v-ná místo své u vás najde. Žer. 327. Své hříchy v pokutu za ně na sebe v-nou znáš. BR. II. 39. a. Na tělo v-né trestání. BR. II 804. b. — kde. Tam ďéťa (dítě) najdete v plénkách na jeslách v-né. Na Slov. Tč.

396403   Vzložený Svazek: 7 Strana: 1095
Vzložený = ulošený. V. pokání. Bart. 149.

396404   Vzložiti Svazek: 4 Strana: 1229
Vzložiti, vzlož, že (íc), il, en, ení; vzklá- dati = vložiti, někam položiti, složiti, auf- legen, auferlegen; nieder-, hinlegen. — co. V. ruce, manus imponere. Cirk. Šd. Vzlo- žil žádosť, aby.... V. — co kam: své ruce na někoho, Br.; na někoho břímě, jho, práci, úřad, vinu, V., kopie na rameno, Rkk., povinnosť, Ros., žádosť, prosbu. Žer. Psaním naň vzkládá úřad komornický. Žer. f. 14. V. něco v paměť. Dobřen., Šm. Pod drva vzložie oběti. Rkk. Práci na ně vzklá- daje rovnosť má zachovávati. Kol. 2. Žádosť přátelskou na jednoho každého vzkládám, abyste je propustili. Faukn. 72. Na koho se od práva poručenství vzloží, každý je má k sobě přijíti. Kol. 49. Abychom práce úřadní na nás vzložené tím ochotněji vy- konávati mohli. Kol. Předml. Něco v pa- měť v. Záv. Mnoho vzkládáme na Boha a málo na seba. Na Slov. Když slibuješ, vólu vzkládáš do ruky druhé. Na Mor. Tč. To léno záhy zase na mladšího bratra jeho v-no býti musilo. Ddk. II. 175. V-li na ně daň. Šf. 1. 478. Avšak ještě se o to pokouším skrze toto psaní, abych na Vašnosť znovu žádosť vzložil. Žer. 329. Vzložen úřad ten na Václava Vočku. Dač. I. 140. V. na koně uzdu. Bart. IV. 33. Poplatky na někoho v. List z r. 1546. Tč. Vzložichu ho v rov. Hr. rk. 39. Kázeň na církev v. Kom. A tu na ně apostoli svoji rucě vzložili. Pass. 14. stol. Právo vyšší... i trestání větší na ty, ktož byli vinni, vzkládalo; Pán Bůh na lidi mnohé kříž vzkládá; Proč ji (slepotu) Bůh na něho vzložil a ještě podnes bídy na své věrné vzkládá? BR. II. 21. b., 150. b., 336. (Šd. ). Ale že jho jeho jest zákon dokonalé svo- body, kterýž Buoh na člověka vzkládá. Chč. P. — co na koho jak. Na služeb- níka nad možnosť nevzkládej. Reš. Kázeň a trestání podlé jich provinění na ně vzlo- žil. Čr. Mnozí pobiehají těch trpení, kteréž na ně Bóh vzkládá svým súdem nebo svým přikázáním. Hus III. 148. — co komu (zač). V. komu česť, chválu, diky. Reš. Dobří skutkové za hřiechy kajícím vzklá- dáni mají býti. Arch. III. 269. — proč (kdy). Nechtíce za tou příčinou v. naň žádných nesnází. Ddk. III. 129. A posaváde křesťanům přede křestem se ruce vzklá- dají pro označení, že... Sš. Sk. 112. Jaká to byla žádosť i jakým úmyslem naň vzlo- žena? BR. II. 70. Pro dokázání milosti me- tličky a kříž na nás vzkládá. BR. II. 772. — co kde. Žádosť svú toliko v tělestných věcech vzkládají, což hovada činí. Hus III. 307.

396405   Vzložiti co na koho Svazek: 7 Strana: 1095
Vzložiti co na koho. Ukrutenství na lidi vzkládal. Bart. 159. Jako otec na dítky neposlušné metlu vzkládati ráči. Otters. Is. 4. — co komu: jméno. Leg. (Mnč. R. 26.). — co kde. Běda tomu, kdo svú ná- děj vzkládá v člověku. Us. Tč.

396406   Vzlúpiti Svazek: 4 Strana: 1229
Vzlúpiti, vz Vzloupiti.

396407   Vzlyk Svazek: 4 Strana: 1229
Vzlyk, u, m. = vzlyknutí, der Schluch- zer. Kos. Ol. I. 274. V. větru, Vrch., smrti. Kyt. 1876. 52. Tichý v. Čch. L. k. 85. Slyš v. duše mé. Msn. Or. 152.

396408   Vzlykání, n Svazek: 4 Strana: 1229
Vzlykání, n., das Schluchzen, Geschluchze. Posp.

396409   Vzlykati Svazek: 4 Strana: 1229
Vzlykati, vzlykávati = štikati, schluch- zen. Jg., Kká. Td. 98., Čch. Mch. 51. — kdy: v žalosti. St. skl., Hr. rk. 97. Ten po pláči vždy dlouho vzlyká. Us. Dítě, když pláče, vzlyká. Us. Šd. — kde. Modlili jsme se plačíce a vzlykali před obrazem ukřižovaného Kos. v Km. 1884.

396410   Vzlykati jak Svazek: 7 Strana: 1096
Vzlykati jak: z hluboka. Us. — čím : modlitbami. Čch. Sl. 75.

396411   Vzlykavě z Svazek: 9 Strana: 0389
Vzlykavě ze sebe vyrážel. Jrsk. XXIII. 380.

396412   Vzlykavý Svazek: 4 Strana: 1229
Vzlykavý, schluchzend. — V., Schluch- zer-. V. slza. Msn. Or. 77.

396413   Vzlykavý Svazek: 10 Strana: 0508
Vzlykavý hlas, sténání. Tbz. XIII. 433., V. 1. 116., Rais. Lid. 163.

396414   Vzlykot Svazek: 4 Strana: 1229
Vzlykot, u, m. = vzlykání. Vinařk. Ste- not a v. boží pomoci dosahuje. Sš. Sk. 84. Slyší v. Kká. Td. 228.

396415   Vzmáhání Svazek: 4 Strana: 1229
Vzmáhání, n., die Zunahme. V. se lidna- tosti. Lpř. J. Dj. I. 15. Počátek 13. věku jest zaroveň počátkem valnějšího se u nás vzmáhání jazyka a mravu německého. Anth. Jir. 3. v. I.. VIII.

396416   Vzmáhati Svazek: 4 Strana: 1229
Vzmáhati, vz Vzmoci.

396417   Vzmach Svazek: 4 Strana: 1229
Vzmach, u, m., der Schwung, Empor- schwung. Dch., Rgl. Vzmach křídla, Vrch., Čch. Bs. 103., ruky. Vrch., údů, paží. Vrch. o víně 167., 171. Mlaty mocným pozvedly se vzmachem. Vrch.

396418   Vzmáchati Svazek: 10 Strana: 0508
Vzmáchati = napřáhnouti. Ač kto sochor vzmácháše, že rád udeřiti chtieše. Baw. Ar. v. 4672.

396419   Vzmátořiti se Svazek: 4 Strana: 1229
Vzmátořiti se, il, en, ení = sebrati se, sich erholen. — kdy: po nemoci. Us.

396420   Vzměniti Svazek: 4 Strana: 1229
Vzměniti, il, ěn, ění, vertauschen, ein- handeln. Vus.

396421   Vzmeškání Svazek: 10 Strana: 0508
Vzmeškání, n., contumacia Mam. F. 87. 1.

396422   Vzmet Svazek: 7 Strana: 1096
Vzmet, u, m. Šf. III. 194.

396423   Vzmetati Svazek: 4 Strana: 1229
Vzmetati, aufwerfen, darüber werfen, bewerfen. — co kam. Vzmetavše své rúcho na oslici vsadichu naň Ježíše. ZN. I vzme- tachu naň kamenie. BO.

396424   Vzmiešiti co Svazek: 10 Strana: 0508
Vzmiešiti co = smíchati. Rostl. G. 204b.

396425   Vzmíchati Svazek: 4 Strana: 1229
Vzmíchati, aufrühren, mengen. Dch.

396426   Vzmínečka Svazek: 7 Strana: 1096
Vzmínečka, y, f., demin. k vzmínka. Kos.

396427   Vzmíniti se o čem Svazek: 7 Strana: 1096
Vzmíniti se o čem, erwähnen. Št. Kn. š. 171.

396428   Vzmínka Svazek: 4 Strana: 1229
Vzmínka, y, f., die Erwähnung.

396429   Vzmítaný Svazek: 7 Strana: 1398
Vzmítaný = zmítaný. Pfleger. Sbr. sp. VI. 84.

396430   Vzmítati Svazek: 7 Strana: 1096
Vzmítati, vz Zmítati. — čím. Kos.

396431   Vzmlamolati Svazek: 4 Strana: 1229
Vzmlamolati = zablabolati, zableptati. Kat.

396432   Vzmlamolati Svazek: 7 Strana: 1096
Vzmlamolati, plappern. Cf. Mkl. Etym. 220. b. — Kat. 3248.

396433   Vzmlčeti Svazek: 4 Strana: 1229
Vzmlčeti, el, ení, verstummen. Vz Vy- mluviti.

396434   Vzmlniti Svazek: 4 Strana: 1229
Vzmlniti, il, ěn, ění, vzmlňovati, vz Mlň. — co čím. Jeden kus mračna vzmlní jed- ním a druhý druhým mlnem. Květy 1876. 316.

396435   Vzmlňování Svazek: 4 Strana: 1229
Vzmlňování, n. V. mračen. Vz Vzml- niti. Květy 1870. 316.

396436   Vzmluviti Svazek: 4 Strana: 1229
Vzmluviti, il, en, ení = promluviti, re- den. — abs. Když bohatý zmluvie, všichni vzmlčie. BO. — co. Jazyk vzmluví súd, loquetur; Vzmluvi všecky divy tvé, narrabo. Ž. wit. 36., 30., 9. 2. — proč ke komu. Jáz hanbú nevzmluvi k němu. Hr. rk. 307. — komu o čem. Jemu o sukně vzmluvi. St. skl. — se ke komu oč. By to učinila, k němu sě o mne vzmluvila. Hr. rk. 307., Kat. 2668.

396437   Vzmluviti Svazek: 7 Strana: 1096
Vzmluviti, loqui. Ž. kl. 58. 8. a j. — co na koho. Vzmluvě křivdu na druhého. Št. Kn. š. 164 — ke komu jak. Arci- biskup vzmluví k lidu těmito slovy. Výb. I. 578.

396438   Vzmluviti Svazek: 8 Strana: 0489
Vzmluviti. Jazyky vzmluví novými. Ev. seit, 24. Marc. 16. 17.

396439   Vzmluviti ke komu proč Svazek: 10 Strana: 0508
Vzmluviti ke komu proč. Já hanbú nevzmluvi k němu. Hrad. 105b. — (se ke komu) o čem. By k němu se o muě vzmluvila. Hrad. 105b. Mistr vzmluvi o pr- vej stroce. Dět. Jež. Kruml. 3a. (coepit enarrare). — někomu nač = domlouvati. Výb. Pel. XXX.

396440   Vzmnožení, n Svazek: 4 Strana: 1229
Vzmnožení, n., die Vermehrung.

396441   Vzmnožený Svazek: 4 Strana: 1229
Vzmnožený; en, a, o, vermehrt.

396442   Vzmnožiti Svazek: 4 Strana: 1229
Vzmnožiti, il, en, ení, vzmnožovati = rozmnožiti, vermehren. Ž. wit. 64. 11. — co komu: vrahóm strachy. Rkk. 22. — se čím. Pojdu a rozmnožím sě rozkošmi a po- živu dobrých věcí. (Eccl. 2. ). Hus I. 282.

396443   Vzmoci Svazek: 4 Strana: 1229
Vzmoci, vzmohu atd., vz Moci; vzmá- hati = přemoci, s něco býti, überwältigen. — co. Rk. Čeho nezmohly prosby, to způ- sobily dary. Ddk. II. 375. Kterýž vzmáhá břímě dřev (těžce nese). GR. — čeho. Ve- likého neduhu vzmože. Mand. — se = moci nabyti, sich vermehren, erstarken, sich auf- raffen, sich emporringen, Aufschwung neh- men. Počet přívrženců jeho se vzmohl. Ddk. II. 286. Jeho moc se vzmáhá. Šb. S. II. 202. Zlé se vzmáhá. D. — se proč: pro své hrdinstvo. Dal. — se k čemu, nač. V. se k něčemu. Dch. V. se na Něco. Dch. Vzmohli se na vlastňu školu. U Opav. Klš. — kde. Jakoby bratr při sestře víc byl vzmohl, než vlastní otec její. Ddk. II. 385. Nespo- kojenosť v lidu se vzmáhala. Us. Vzmohli je v městě. BO. Co ta (paměť) vzmohla při národech slovanských, toho sami jsme svě- domi. Ddk. II. 183. Tento člověk se zde velmi zmohl (zbohatl). Us. Vrů. — jak (kdy). Ostatně byla nevole lidu proti cí- saři do té míry již se vzmohla, že.... Ddk. II. 447. Se štěstím a neštěstím i ne- přátelé mizejí nebo se vzmáhají; Hned po odcestování legata vzmáhala se nemoc bi- skupa v takové míře; Klášterec tento vzmohl se časem svým na nynější samostatné opa- tovství rajhradské; Moc krále Kunrata vzmá- hala se vůčihledě. Ddk. II. 400., IV. 103., II. 155., 349. — se odkud. Loupeže od lidu vojenského se vždy vzmáhaly. Dač. I. 293.

396444   Vzmoci se čím Svazek: 7 Strana: 1096
Vzmoci se čím: penězi. Št. Kn. š. 149. — nač. Viec na ni (raněnou nohu) ne- vzmohu se (se nepostavím). Výb. I. 416.

396445   Vzmocnění Svazek: 4 Strana: 1230
Vzmocnění, n., die Verstärkung, Stei- gerung, die Bevollmächtigung, Erstarkung. V. pojmů. Bž. 223.

396446   Vzmocněný Svazek: 4 Strana: 1230
Vzmocněný; -ěn, a, o, verstärkt, gestei- gert, bevollmächtigt, erstarkt.

396447   Vzmocniti Svazek: 4 Strana: 1230
Vzmocniti, il, ěn, ění; vzmocňovati = moci dodati, verstärken, steigern, ermäch- tigen. — co. Poesie jistými zákony se spra- vuje, kterých šetříc vzmocňuje řeči blaho- zvuk. KB. 2. vyd. 1. — koho k čemu. Rk. — se = moci nabyti, mächtig werden. Vzmocňoval se jakby v dobách posledních. — se čeho = mocí do síci, sich bemächti- gen. Us.

396448   Vzmocniti co čím Svazek: 7 Strana: 1096
Vzmocniti co čím. Tvary zájmena toho zmocňují svůj význam příklonným x. Křn. — se čím. Superlativ vzmocňuje se slo- vem. . . Křn.

396449   Vzmocňovací Svazek: 7 Strana: 1096
Vzmocňovací, verstärkend. V. slova. Křn. 3. vd. 231.

396450   Vzmodliti Svazek: 4 Strana: 1230
Vzmodliti, il, en, ení = klaněti se. — co, koho. Vzmodlte podnož jeho. Ps. ms. — se = modliti se. — komu. Vzmodle sě jemu všecky čeledi, adorabunt. Z. wit. 21. 28. V. se Hospodinu, se Bohu. BO., Rkk. 49. — se ke komu: k Bohu. Ps. ms., Výb. I. 606.

396451   Vzmodliti se Svazek: 7 Strana: 1096
Vzmodliti se, orare. Ž. kl. 5. 4 a j. — se komu. V. se kostelu svatému. Ž. kl 5. 8. Odpusť nepřieteli svému, když se vzmodlí hněvu tvému. Ezp. 1166.

396452   Vzmotati Svazek: 7 Strana: 1096
Vzmotati. Po hodné chvíli jsem se vzmo- tal na otázku. Kos.

396453   Vzmožek Svazek: 4 Strana: 1230
Vzmožek, žku, m., augmentum, der Zu- wuchs. Vzmožkové darů přirozených. Sš. I. 24. (Hý. ).

396454   Vzmožnosť Svazek: 4 Strana: 1230
Vzmožnosť, i, f. = možnosť (zastr. ), die Möglichkeit.

396455   Vzmožný Svazek: 4 Strana: 1230
Vzmožný, zastr. = možný. Rkk.

396456   Vzmožný Svazek: 7 Strana: 1096
Vzmožný. Na Slov. Czm. 109.

396457   Vzmrákati Svazek: 4 Strana: 1230
Vzmrákati, vzmráčiti = zamračiti, za- temniti. Kat. 3390.

396458   Vzmrštiti Svazek: 7 Strana: 1096
Vzmrštiti, emporschuellen. Had v-til se vzhůru. Tš.

396459   Vzmrzeti Svazek: 4 Strana: 1230
Vzmrzeti i?). Všicku kirmyu vzmyzala (sic) jest duše, abominata est. Ž. wit. 106. 18.

396460   Vzmrzkovati Svazek: 4 Strana: 1230
Vzmrzkovati. Muže lstivého vzmrzkuje Hospodin, abominabitur. Ž. wit. 5. 7.

396461   Vzmúceti Svazek: 4 Strana: 1230
Vzmúceti (vzmútiti) = zkaliti. — co. Nemálo žluč vzmúcí mysl závistivého vi- děti, ano jiní mají chválu. Št. N. 155. 8.

396462   Vzmútění Svazek: 4 Strana: 1230
Vzmútění, n. = zkalení. Cf. Vzmúceti. On tej dôvery nadužil ku v. posiadky. Lipa 90.

396463   Vzmútiti Svazek: 4 Strana: 1230
Vzmútiti, il, cen, eni, vz Vzmúceti.

396464   Vzmužení Svazek: 4 Strana: 1230
Vzmužení, n., das Muthfassen, Sicher- mannen. Vz Vzmužiti.

396465   Vzmužený Svazek: 4 Strana: 1230
Vzmužený; -en, a, o, ermannt, tapfer gesinnt. KB. 2. vd. 3.

396466   Vzmužiti Svazek: 4 Strana: 1230
Vzmužiti, il, en, ení; vzmužovati = muž- nosti dodati, ermannen, ermuthigen. — co. Vzmužme chrabrosť bujných srdec. Rkk. 31. — koho čím: řečí. — se = mužnosti na- byti, sich ermannen. Vše se vzmuži (vzmu- žilo). Rkk. — se k čemu: k nějakému činu, Us., k boji. Šmb. S. I. 113.

396467   Vzmužiti se. V Svazek: 9 Strana: 0389
Vzmužiti se. V Bohu vzmužte se. Proch. 62.

396468   Vzmužněti Svazek: 10 Strana: 0508
Vzmužněti, ěl, ční. Tbz. V. 6 450.

396469   Vzmysliti Svazek: 4 Strana: 1230
Vzmysliti, il, šlen, ení = meditari, nach- denken, in Erwägung ziehen. Ž. wit. Ezech. 14.

396470   Vznačný Svazek: 4 Strana: 1230
Vznačný = vznak padlý. Vlč.

396471   Vznáhliti Svazek: 7 Strana: 1096
Vznáhliti. Pán k svým sluhám křikem vznáhli. Ezp. 549.

396472   Vznak Svazek: 4 Strana: 1230
Vznak, adv. (vz-nak) = na znak, rück- lings. Jej na kříž vznak vzložichu. St. skl. Leg., Hil. Vzňal, vz Vzejmouti.

396473   Vznak Svazek: 7 Strana: 1096
Vznak ležel. Pass.

396474   Vznak Svazek: 9 Strana: 0389
Vznak. O pův. sr. Krok 1897. 204.

396475   Vznaměřiti Svazek: 8 Strana: 0489
Vznaměřiti = ustanoviti a p. V-řil za- raziti společnost českou. Jg. (Zl. Jg. 136.).

396476   Vznámiti Svazek: 4 Strana: 1230
Vznámiti, il, en, ení = ve známosť uvésti, bekannt machen. — se = známým se uči- niti. — se kde: v národiech. Ps. ms.

396477   Vznámiti se Svazek: 7 Strana: 1096
Vznámiti se, innotescere. Ž. kl. 78. 10., 143. 3.

396478   Vznaříkati Svazek: 4 Strana: 1230
Vznaříkati, vz Znaříkati. BO.

396479   Vznásledovati Svazek: 9 Strana: 0389
Vznásledovati, subsequi. — koho. Ž. pod. XXII. 6.

396480   Vznášati Svazek: 4 Strana: 1230
Vznášati = vznášeti. Na Slov. Vznášedlo, a, o, nástroj k vznášení se, der Fallschirm. Bur.

396481   Vznášení Svazek: 4 Strana: 1230
Vznášení, n, die Erhebung, Schwebe. Vz Vznésti. — V. = žaloba, udání, die Klage. Apol., Pr. měst., Boč. V-ním žalo- vati se muože na toho, kdožby pod puo- honem neb obesláním na druhého puotku učinil. Zř. z. Jir. Q. 19. V. co jest a co za v. se pokládá. Vz Zř. z. Jir. 484., S. 37. V. panen a vdov. Vz Zř. z. Jir. 702., Q 15.

396482   Vznášený Svazek: 4 Strana: 1230
Vznášený; -en, a, o, gehoben, emporge- tragen. Kadidlo v-ho libodechu. Dch.

396483   Vznášeti Svazek: 4 Strana: 1230
Vznášeti, vz Vznésti. Vznata, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. 127., Tk. I. 45., Arch. II. 49., Pal. Děj. I. 347.

396484   Vznášivosť Svazek: 7 Strana: 1096
Vznášivosť, i, f. = vypínavosť. Kmk. Eug. 25.

396485   Vznášivý Svazek: 7 Strana: 1096
Vznášivý = vypínavý. Vz předcház.

396486   Vzňatý Svazek: 4 Strana: 1230
Vzňatý; -at, a, o, entflammt, entglüht. Chvějí se jí (Venuši) prsy vzňaté. Dch. V. posluchač, Čch. Ptr. 25., plamen. Kká. Td. 77. — čím. Muž to vzňatý Bohem. Čch. Mch. 14. Srdce vášní vzňaté. Kká. — čím kde. Oheň láskou v srdci vzňatý. Vrch. Obraz cností v duši v-tý. Kká. Td. 287.

396487   Vznebiti se Svazek: 4 Strana: 1230
Vznebiti se, il, en, ení = nebem se státi, Himmel werden. Aby druhdy sama země v. se mohla. Sš.

396488   Vzněcovací Svazek: 7 Strana: 1096
Vzněcovací. Vz Vznítiti. Dk. Poet. 462.

396489   Vzněcovací Svazek: 10 Strana: 0508
Vzněcovací trubka u motocyklu. Nár. list. 1904. 182. 13.

396490   Vzněcovati Svazek: 4 Strana: 1230
Vzněcovati, vz Vznítiti.

396491   Vzněchu Svazek: 4 Strana: 1230
Vzněchu, zastr., vz Vzejmouti. Vznějící, lautend. Vz Vzníti. Pro napl- nění písma v-ho. BR. II. 53. (10). Vznějúc, zastr. = znějíc. Kat. 1175.

396492   Vzněl Svazek: 4 Strana: 1230
Vzněl, vz Vzníti.

396493   Vznemáhati Svazek: 9 Strana: 0389
Vznemáhati, infirmari. Ž. pod. XXV. 1.

396494   Vznemoci Svazek: 10 Strana: 0508
Vznemoci, vznemocněti, infirmari. Mam. F. 89b. 2.

396495   Vznes Svazek: 4 Strana: 1230
Vznes, u, m. = vznešení. Pl.

396496   Vznesení Svazek: 4 Strana: 1230
Vznesení, n. = vznešení. Vznesený = vznešený. — na koho. Žá- dosť na někoho v-ná. Žer. L. III. 51.

396497   Vznesený Svazek: 7 Strana: 1096
Vznesený = hrdý, vypínavý. Budú mysli v-né, pyšni. Št. Kn. š. 127.

396498   Vzneslý Svazek: 10 Strana: 0508
Vzneslý = kdo se vznesl, vzletlý, vlastní silou povznesený. K. Tůma.

396499   Vznesmo Svazek: 7 Strana: 1096
Vznesmo, senkrecht. V tělocv. Rgl.

396500   1. Vznésti Svazek: 4 Strana: 1230
1. Vznésti, vznesu, vznes, sa (ouc), sl, sen a šen (vz Bž. 178. ), ení; vznositi, il, šen, ení; vznášeti, ejí, ej, eje (íc), el, en a ín, ení; vznášívati, vznošovati = vzhůru nésti, vynésti, heben, erheben, in die Höhe heben; oznámiti, přednésti, zůstaviti, na rozsouze- nou dáti, anbringen, anzeigen, hinterbringen, berichten, auftragen, angeben; vztahovati, beziehen; se = vzhůru se vynésti, vyletěti, sich erheben, sich aufschwingen, emporstei- gen; dosíci čeho, erschwingen; honositi se, sich erheben, prunken, sich rühmen. Jg. — abs. Kdežby která byla vznešena (als Braut heimgeführt) a jinač že by věna neměla uji- štěného, má toho vznešení užiti. Zř. F. I. S. XXXVI., Zř. z. Jir. 484., S. 36. — co. V. témě, den Scheitel heben, Dch., zraky, Čch. Bs. 67., prosbu. Kat. 768. Zvolna láhev vznáší, by nalil; Vznesši paže obě pustila se za ním. Kká. Td. 239. (Osv. V. 541. ). Jelikož je voda vznášela. BR. II. 803. a. — koho. To mne vznáší. D. — co, koho, se kam (nač, k čemu, v co, nad co, do čeho, pod co). V. něco na svůj hrad, Dal., království na vrch štěstí (vynésti). V. V. něco na obec (na rozsouzenou dáti atd. ), V., Š. a Ž., na právo, na vrchnosť (k rozsouzení), Ros., na krále, V., na radu, Har., žalobu na koho, Brikc, žalobu na soud, D., na úřad, Sych., prosbu, žádosť na někoho. Zlob. Něco k star- šímu v. Martim. V. se k nebi. V. Vznésti se k čemu = dosíci toho. V. se nad něco. Br. Má to na krále v. VI. zř. 419.. Sob. 11., Zř. F. I. B. XVII. Náš prubíř má takový nedostatek na mincmistra v. Nar. o h. a k. Bez vědomí jich abych nic před sebe ne- bral, leč bych to prve na úřad vznesl. Jdn. 175. V. se do povětří. D. V. se nad před- sudek; Do nebe něco vznášeti (velmi chvá- liti). Dch. Rozepře vznešena na kněžnu. Jir. Vznesla se nad oblohu. Lipa 175. Vznáším zrak v ty hvězdné prostory. Vrch. Ku hvězdám já hrdou vznesl šíj. Vrch. Pyšný se Merkur v západ vznáší. Kyt. 1876. Kdo směl by hrdý zpěv až k vašim činům vznésť?; Ať vznese stížnosť ke mně. Kká. K sl. j. 3., Td. 167. Dále má on sněmy svolávati, smlouvy činiti, na sněmy vznášeti. Pal. Děj. III. 3. 136. Čehož židé neobmeškali na vrchnosť vznášeti a žalovati. Dač. I. 241. Nechtěl té rozepře na tuto synodu v.; V. hodnosť na kardinaly, něco na něčí rozsu- dek, korunu na někoho; K všemohoucí pro- zřetelnosti boží snažné prosby vznášeli, aby:.. Ddk. II. 233., 239., 253., 364., III., 5. (Tč. ). Vznesli poslové na něho třetí otázku. Sš. J. 27. Bujně vznášely se k nebi ve svém vzrostu. Sš. Bs. 4. (Hý. ). Vznesl říčici do jatky své; Jáť chci na pána v. a bez něho to učiniti nesmím. NB. Tč. 116., 22. Ten, kdo výše postaven, přísnou má povinnosť vznášeti k sobě nižšího. Mus. 1880. 274. Tu věc na JM. královskou v. chce a od JMti spravedlivého opatření očekávati. Žer. 324. Vlny až nad podnebí lodí se vznášely. Ler. Oznamujem listem tímto všem, že jsú na nás vznesli opatrní věrní naši milí, oznamujíce nám kterak... 1503. Tč. Ty (výpisky z desk) mají vznešeny býti na pány do Brna; Drží mi mé věno v Prosenicích, ješto jsem na to vznešena, bez viny...; To úředník má ohledati a neměl-liby v to uhoditi, ale vznes to na pány. Půh. I. 204., 237., II. 452. (Tč. ). Chci to na jeho milosť v.; Těm, jenž sú žaloby své na nás vznesli pro nezdrženie smluv; A táž naše jednota ukazuje, ačby který z naší jednoty druhému co učinil a provinil, že by to měl na p. Jiříka v. Arch. I. 239., II. 37., 40. (Šd. ). Něčí útisky na ně- koho v.; To když bylo v obecný lid vzne- šeno, velmi sobě to obtěžovali. Bart. I. 13., 19. Své hlasy k Bohu vznosíte. Výb. II. 17. Sobě sami křivdy napravovati nemáte, ale na vrchnosť to v. povinni ste. BR. II. 24. a. K tobě oči svoji vznoši. BO. Andělé, pod nebesa se vznášejíc tvú sv. milosť chválichu. Pass. 305. V. oči k nebi, svou prosbu k ně- komu. Kat. 661., 768. Nad laiky se vznésti chtiece. Pod nebe sem od noha vznesen. Hus I. 14., 284. — co, se kam jak. V. něco na někoho skrze psaní (písemně). Boč. exc. Vznesl se vysoko bez všelikého učitele. Jel. Orel výš a výše se vznášel. Us. Prapor vy- soko vznášeti; Vznášeti se po křídlech vítěz- ných. Dch. Orloletem k slávě se vznášajú. Lipa 345. Zpěvem k někomu se v. Kká. Sl. j. 7., Pták se vznášel v dlouhých kruzích na šumících, těžkých křídlech. Vrch. Nad ledovci v kráse nádherné se mořem nebes slunce vznášelo. Vrch. Myth. I. 219. Hlavu hrdé vznášeti. Mus. 1880. 278. — co, se kde. V povětří se vznášeti (létati). V., Ros. Před někým se vznášeti, Einem vorschwe- ben. Dch. Od těch dob, co nad ubohou zemí rudé meče znamení se vzneslo. Hdk. Skřivánek vysoko nad ním ve vzduchu se vznášel. Vlč. Anděl v oblacích se vznášel. Koleda., Sm. Na každičké řase hrdě se perla vznesla. Kyt. 1876. 80. Lodí vlnami na moři se vznáší. Jel. Ježto jsem na to zboží Valše vznešena v svém věně. Půh. II. 213. Vznesli se na úřady v zemi nejvážnější. Kká. Td. (Osv. V. 542. ). Nad obočím jako mhla se cosi mdlého vznášelo. Koll. I. 385. Andělé se nad ním vznášeli. Anth. I. 86. To má vznešeno býti přede pány. Půh. II. 64. Prach se vznášel pod nohami, lépe: zpopod noh. Km. — co, se kam čím. Nad prostor se vznese kří- dlem svojí myšlénky. Vrch. Vznášíme na tebe tímto listem apoštolským plnou moc. Ddk. III. 179. Myslí svou do nebe za mnou se vznášej. BR. II. 382. b. Všecku poctivosť božskou na ně vznášejí klaněním, klekáním. Chč. 381. Láskou k Bohu se vznášeti. Kom. Did. 142. Sv. Hedvika často sě vysoce ot svého tělesenstvie vnitřním duchem k Bohu vznesieše. Výb. I. 1153. Tím se nevznášej. Pass. 318. Nad angely vznesla řečí toho biedníka. Hus I. 259. —se kam s čím. Orel s kořistí svou do povětří se vznesl. Us. — kudy. Aj co uzřím? Modřinami těmi ohnivý vůz se a kolesa vzhůru vznášeti sem v nebesa. Koll. I. 283. — co proti komu. Proti němu žalobu vznesla. Ddk. IV, 227. — co komu. Smrť, ješto bieše Eva všemu světu vznesla (přinesla). Št. K. š. 295. 13. Mathiáš jmaje sobě vznášeno mnohé stížnosti. Dač. I. 216. Pan Hradecký měl se pěkně, řek, že mu se to dobře líbí, že prve nám (na nás) vznášíte. Arch. V. 412. — v čem. (Žákovstvo) chce se nad laiky v moci v. Hus I. 8. Vneste pýchu svou až v nebes výši samu, země synové, v tom božském sebeklamu. Kká. — proč. K hrdému peruť letu vznese orel. Čch. Bs. 183. Jiní z upřímné zvědavosti žádosť tu na Pavla vznesli. Sš. Sk. 205. Paže ku přísaze v. Kká. K sl. j. 63. — co se odkud. Pravici z lůna svého v. Ž. wit. Od země se v. Br. — se. Duch božie vznášel se. Št. R. 214. a. V houfu velikém létajíce se vznášeli. Ler. Ani sta sě vznesle oči moji. Ž. wit. 100. 1. — se čím = honositi se, vychloubati se. Tkad. Ničím sě nevznos a taj, činíš li co dobrého. Št. co kdy. V nocěch vznošujte ruce. Ž. 133. 2.

396501   2. Vznésti Svazek: 4 Strana: 1232
2. Vznésti, vzňésti = obviniti, obžalovati, an-, verklagen, angeben. Na Slov. Bern.

396502   Vznésti Svazek: 9 Strana: 0389
Vznésti, parte, vznešil. Arch. XIV. 25. V. = zajmouti. Aby měl moc takového v. 1597. Sbor. č. 3. 22.

396503   Vznésti co kam (se odkud, se čím Svazek: 7 Strana: 1096
Vznésti co kam (se odkud, se čím). Vznášela se od místa k místu lehounce jak motýl. Osv. I. 273. V. něco na cech. Let. 429. Svoje ruce k tobě vznosím. Sv. Kat. v. 372. Jakož člověk vznesl se vzhóru myslí pyšnú nad se. St. Kn. š, 20. Jak v slunce pravdy vznášel bych se z bludu. Osv. VI. 592. — se kde s kým. Vznášel se v kole s tanečnicí. Hrts. — se kudy. Prostorem se vznesli. Osv. VII. 30. — co kdy. Guslar při nápěvu měkkém teď no- vou píseň volně vznes. Kká. K. sl. j. 146.

396504   Vznešeně Svazek: 4 Strana: 1232
Vznešeně, erhaben, vortrefflich. V hud. maestoso. Dch.

396505   Vznešenec Svazek: 4 Strana: 1232
Vznešenec, nce, m. = vznešený člověk, ein vortrefflicher, hochansehnlicher Mensch. V. světa; Pro poučení v-nců. Sš. Sk. 105., II. 24. (Hý. ). — V., druh rýmu: tráva, kráva. Puch.

396506   Vznešení Svazek: 4 Strana: 1232
Vznešení = vznesení (vz Bž. 178. ), n. = pozdvihnutí, vz Vznésti, die Erhebung. — V. čeho na hoho, die Uibertragung, Zuwei-
sung, Anhängigmachung, Veranlassung, An-
gabe, Anzeige, der Auftrag. Dskami, listem,
rukojměmi nebo vznešením ujištěnie. Vš. Jir.
216. Vznešení kdo činiti mohou bez žaloby.
Vz Kol. Jir. P. XXVII. Vznešení stran
Faukn. V. činiti. Apol. V. věna, vz Vš. 571.
— V. = vedení nevěsty domů, die Heimfüh-
rung. Zříz. zem. Vz Vznésti abs. — V. =
přínos. Že to své v. promlčí. VI. zř. 508. — V. se = vzlet, der Aufschwung.

396507   Vznešení Svazek: 7 Strana: 1096
Vznešení kdož činiti mohli bez žaloby. Vz Cor. jur. IV. 3. 2. 450.

396508   Vznešeno Svazek: 7 Strana: 1096
Vznešeno, a, n. = vznešenosť. Dk. Aesth. 356., 383. a j.

396509   Vznešenohra Svazek: 10 Strana: 0508
Vznešenohra, y, f. = truchlohra. Dk.

396510   Vznešenomyslnosť Svazek: 9 Strana: 0389
Vznešenomyslnosť, i, f. Fisch. Hosp. 329.

396511   Vznešenosť Svazek: 4 Strana: 1232
Vznešenosť, i, f. = vyvýšenosť, die Ho- heit, Erhabenheit. V. stavu, myšlének. Jg. Přirozená v., natürliche Vornehmheit, Hoch- ansehnlichkeit. Dch. V. cechovní, die Zunft- herrlichkeit. Šp. Převelebná krásy v. Sha- kesp. Tč. Člověk má vznešenosť na ctnosti, umění, mravech a udatnosti. Na Mor. Tč. V. tať jen v citu sídlí. Koll. I. 419. Známe svrchovanou v. jeho; Tím také v. apoštol- ského úřadu vynořuje. Sš. II. 30., 206. (Hý. ). Vz S. N. — V., titul, die Excellenz, Hoheit. Vaše v-sti! Johan. 10. — V. = chvalná po- věsť, der Ruhm, Nachruhm, das Ansehen. Zlob. Vznešenstvo, a, n., die vornehme Welt. Šm.

396512   Vznešenosť Svazek: 7 Strana: 1096
Vznešenosť mravní. Vz Jg. Slnosť. 47.

396513   Vznešený Svazek: 4 Strana: 1232
Vznešený, vznesený (vz Bž. 178. ); -šen, a, o = vynešený vzhůru, erhaben, hoch; vzácný, slovutný, slavný, znamenitý atd., vornehm, berühmt, hehr, vortrefflich, ange- sehen, ansehnlich, edel. Jg. Heroicky a slavně v-ný pán. Břez. 5. V. kmen (vysoký). Rst. 520. V. lékař (umělý), V., host, D., muž, Br., království české. Smrž. V. sloh, Nz.., pán, Dch., společnost, Us,, úloha, Vlč., krása. Osv. I. 365., osoba, J. tr., mysl, Hlk., svět, Us., úřad, Šmb. S. 1I. 241., duchovenstvo, vzor, Ddk. II. 330., IV. 265., titul. Koll. I. 279. Zachovej spravedlnosť, zostaneš vzne- šený. Na Slov. Tč. Moudrý čím vznešenější, tím lidu milejší. Us. Tč. — nad koho. Jistší pták na talíři pečený, nežli dvá v povětří vznešení. Prov. — kde: mezi lidmi. V. V. u všech národův. Br. — nad co. V. Vý- sledek nade všecku pochybnosť v-ný. Stč. Zmp. 138. Nad bohactví v. Sš. Sk. 58. — čím: povahou a vzrůstem. Ráj. — kam jak. Pán Ježíš svou mocí na nebe v-ný. Sš P. 18. — V., titul. V-ná, dvojctihodná mi- losť (titul kněží). Dbš. Obyč. 86. — V., auf- erlegt, übertragen. — na koho. Úloha naň v-ná. Mus. 1880. 72., Osv. I. 70. — V. = obžalovaný, obviněný, verklagt, angeklagt, angegeben. Bern.

396514   Vznět Svazek: 4 Strana: 1232
Vznět, u, m. = vznícení, das Entbrennen, Entflammen, die Gluth, der Antrieb. Dch. Blahý vznět (láska). Stašk. V. duše, Osv. V. 634, drahokamů; V. zápalný (zapalná oběť), Čch. Mch. 46., Bs. 134. V. děsnojasný, Msn. Or. 17., mládí. Kká. Š. 33., Td. 99. Touhy mocný v. Vrch. Za v. k dobrému sloužili. Sš. II. 121. Horující v. mladosti, silný v. Mus. 1880. 144., 274. (Pdl. ).

396515   Vznět, u Svazek: 9 Strana: 0389
Vznět, u, m., Zünder, Zündmittel. Rozb. II. 139.

396516   Vznětí Svazek: 7 Strana: 1096
Vznětí, vz Vzníti.

396517   Vznětín Svazek: 8 Strana: 0489
Vznětín, a, m., zaniklá ves v Kunšt. Mtc. 1895. 328.

396518   Vznětlivosť Svazek: 4 Strana: 1232
Vznětlivosť, i, f., die Entbrennbarkeit, Entflammbarkeit. Zkr.

396519   Vznětlivý Svazek: 4 Strana: 1232
Vznětlivý; -iv, a, o, leicht entbrennbar, entflammbar, leicht entbrennend, entflam- mend. Dch. V. kyselina, Květy 1881., srdce. Zkr.

396520   Vznětlivý jak Svazek: 10 Strana: 0508
Vznětlivý jak. Je v. jako troud. Slád. Cor. 51.

396521   Vznětlý Svazek: 7 Strana: 1096
Vznětlý = vznícený. V. zrak. Dk. Aesth. 435.

396522   Vznice Svazek: 4 Strana: 1232
Vznice = vzhůru, zastr. Kat. 3435.

396523   Vzníceně Svazek: 7 Strana: 1096
Vzníceně, entflammt. Kká K sl. j. 42.

396524   Vznicení Svazek: 4 Strana: 1232
Vznicení, n. = vzniknutí. Tkadl. I. 43.

396525   Vznícení Svazek: 4 Strana: 1232
Vznícení, n., vz Vznítiti.

396526   Vznícenosť Svazek: 10 Strana: 0678
Vznícenosť, i, f. Horečná v. Zvon VI. 332.

396527   Vznícený Svazek: 4 Strana: 1232
Vznícený; -en, a, o, entflammt, ange- facht. Dch. — čím: oheň větrem vznícený; srdce láskou v-né. Us. Vz Vznítiti.

396528   Vznící Svazek: 8 Strana: 0489
Vznící. Listy takto v. (znící). Alx. Nách. k. XXX1II.

396529   Vzniče Svazek: 4 Strana: 1232
Vzniče = vznikl, zastr. Jiný malý róžek vzniče mezi těmi rohy. Št.

396530   Vzniče Svazek: 7 Strana: 1038
Vzniče = vznikl. Št. N. 162. 6., 144. 21. Vz násl.

396531   Vznidu Svazek: 4 Strana: 1232
Vznidu, vz Vzjíti. Kat.

396532   Vznieti Svazek: 7 Strana: 1096
Vznieti, sonare. Ž. k. 150. 5. Vz Vzníti.

396533   Vznik Svazek: 4 Strana: 1232
Vznik, u, m. = vzniknutí, povstání, po- čátek, der Ursprung, Keim, das Aufkeimen, die Entstehung. Zpráva o vzniku solního pramene. Trest. zák. Nedati věci vzniku, etwas nicht aufkommen lassen. Scip. To těsto nemá dnes jaksi v-ku (nemůže vyky- nouti). U Rychn. V. a zánik, das Auf- und Untergehen. Bkř. V. plánu. Kká. Td. 101. Byltě zajisté dostatečně zpraven o okolno- stech vzniku tohoto zákona; Od nich pan- ství to v. vzalo. Ddk. II. 180., 390. (Tč. ). Proti bezpravné moci spravedlnosť žádného nemá vzniku. Bart. — V. = prospěch, das Aufkommen, Wachsthum, Gedeihen. Nemá žádného vzniku ve svých věcech (nemá štěstí). Ros. Nemohúc (z toho domu) vzniku mieti, prodali jsme jej. List. z r. 1465. Tč.

396534   Vznik Svazek: 7 Strana: 1096
Vznik = podstať. To maso, ta polévka nemá žádného vzniku (není výživná). Mor. Rgl.

396535   Vznikání, n Svazek: 4 Strana: 1232
Vznikání, n. = povstávání, das Werden. Nz.

396536   Vznikati Svazek: 4 Strana: 1232
Vznikati, vz Vzniknouti.

396537   Vzniklík Svazek: 4 Strana: 1232
Vzniklík, a, m., der Emporkömmling. Šm.

396538   Vzniklosť Svazek: 4 Strana: 1232
Vzniklosť, i, f. = vzniklá pochybnosť, případ, unvorgesehener Fall. Čechové pravie, že ve všech v-stech státi chtějí ke řčení súdce (in omnibus emergentiis). Arch. III. 412.

396539   Vzniklý Svazek: 4 Strana: 1232
Vzniklý = který vznikl, entstanden, auf- gekommen, vorgefallen. Ze vzniklých příčin (vzešlých, nastalých). D. V. rozepře, Troj., sváry, Č., škoda. CJB. 387. V. vášeň. — (čím) kde. Strach mezi lidem v. Kom. Škody na věcech nedbanlivostí v. Er. Zna- menav různice mezi pány a vládyky v-klé. Zř. F. I. A. X. Války mezi jednotlivými národy v-klé. Us. Nechuti, búřky, nesnáze a protivenství mezi stranami svrchupsanými kterakkolvěk až do sie chvíle vzniklé. List. z r. 1449. Mus. 1880. 104. Abyste nám v těch věcech mezi lidmi v-klých naučení své vy- dati ráčili. NB. Tč. 213., 235. — odkud (z čeho). Rst. 520. Spory z lovu v. Kká. Td. 65. Ve válce z toho vzniklé. Šmb. S. II. 68. Poskytované podpory v. z přirozené příchylnosti vzájemné, nepocházely z osobní přítulnosti. Ddk. V. 113. — kdy. Stranil se války s Liutici na podzim téhož roku v. Ddk. II. 153. Vz V. kde.

396540   Vzniknouti Svazek: 4 Strana: 1233
Vzniknouti, knul a kl, utí; vznikati, vznikovati (cf. také: vznikující) = vzhůru vynikati, vyrůsti, hervorkeimen, hervorwach- sen, ent-, erwachsen, hervorkommen, auf- gehen; povstati, vzmocniti se, aufkommen, entstehen, entspringen, erwachsen, aufgehen. Jg. —abs. Vzniká různice. V., bouře, oheň, Zlob., boj, modla, Troj., stížnosť, Kom., škoda atd. Tu jej nedá viec vzniknúti = vzhůru vyjíti. Hr. rk. 393. Požár v-kl. Us. V-kla pochybnosť, der Zweifel wurde ange- regt, wurde rege, J. tr., Dch.. potřeba. Dch. Nedal této myšlénce v. Us. Dch. Vznikla válka, Let. 119., veliká drahota v potravách. Dač. I. 156., 225. Potom búře a války tu vznikly; Uzříte, že vetšie nesnáze vzniknú. Arch. I. 167., III. 377. (Šd. ). — odkud Odtud vznikl název ten. Us. Tato zpráva nezasluhuje víry vzniknuvší vůbec snad jen z té příhody, že...; Že by válka snad od neposlušnosti jeho byla vznikla; Jediná těž- kosť, která mu z obratu věcí vznikla, bylo záští starého Viperta; To zavdalo podnět k hrozbám, z nichž snadně mohla v. válka s Rakousy. Ddk. II. 196., 393, 420., IV. 16. (Tč. ). Od jehožto učení veliké nevole a ne- snáze vznikly jsou v křesťanstvu. Dač. I. 74. Z toho nic dobrého nevznikne. Reš. Jako z mračen z niej vznikáše jeket. Rkk. 22. Od pravdy vzniká-li pohoršenie jistějšie jest přestúpiti, aby vzniklo pohoršenie, než pravdu opustiti. Hus I. 244. Královstvie, ježto vzniknú ze země. BO. Z malé jiskry oheň vzniká. Prov. Šd. Z toho nic dobrého nevznikne. Štelc. V. z mrtvých = vydobyti se, vstáti, aufstehen. Hr. rk. 651., 121. — kde. Ráj. Vz Vzniče. Zrno v zemi vzniklo (vyrostlo). L. Vznikla v něm myšlénka, že... Sá. Nevznikla ta slova v duchu cho- rém. Čch. Mch. 79. Historie rozpráví, jak vznikaly jsou v oněch krajích nová, veliká panství; Tamtéž vznikla mezi shromáždě- nými biskupy myšlénka....; Vznikla roz- tržka mezi králem a bratrem jeho; Kdy na Moravě vznikl rozdíl mezi hobou selskou a hobou panskou, nelze udati. Ddk. II. 74., 218., 321., IV. 144. Vznikla nevole v krá- lovství českém mezi stavem panským a ry- tířským strany jedné a stavem městským strany druhé o mnohé věci; Různice veliká vznikla v Praze; Mordy vznikly mezi Moz- kvany o sukcessí. Dač. I. 64., 113., 212. (176., II. 14. ). A my nechtiece aby dalšie ruoznice mezi našimi věrnými měly vzniko- vati. Arch. IV. 266. Jakýžby kolivěk soud mezi týmiž židy povstal a vznikl, nemá jinač souzen býti než městským právem. List. z r. 1495. Tč. Vzniče neslýchaný křik pro- střed stanóv; Zatím vzniče vrtránie v lidu. BO. V Judstvu války takové vzniknou. BR. II. 106. b. Vznikla nevole mezi nimi. Pam. kut. — oč. P. Bauša zabit jest, o čež soud vznikl; O vaření piva vznikla nesnáze mezi stavy; Nesnáze o minci vznikly. Dač. II. 27., I. 55., 298. O vystrkování korouhviček ve dny trhové v městech našich nyní psa- ného markrabství rozepře byla vznikla. List. z r. 1577. Tč. Nová o to bouřka mezi lidmi vznikla. Čr. — komu proti komu. Když tedy v-kla rozepře nemalá Pavlovi a Barna- bovi proti nim. Sš. Sk. 174. (Hý. ). I hned v-kal proti takovému obmyslu zbrojný odpor na Moravě. Ddk. II. 186. — kdy. Vznikla jest ta řeč po některém času NB. Tč. 126. Obrové v-kli těch časóv. BO. — proč. Jakou měrou dotčené ctnosti skrze útisky a pro- tivenstí vznikají. Sš. I. 59. (Hý. ). — o čem. Mnohé pře o propůjčkách v-kají. Ms. pr. hor. — co, koho = zprostiti se. V. vý- platu, Tkad., někoho. D. — čeho, sich ent- ledigen. Aniž bude moci platu toho ročního prázden býti ani v., jediné leč by pro ne- pokoj na těch horách dělati nemohl. Tov. 160. — jak. Větší čásť ponětí v-ká pomocí smyslů. Ml. Naději móžem jmieti, že také v- kneme s pravdú, když bude pravdě vzni- knúti hodno. Št. Kn. š. 147. 29. Na novo v. Dch. Tuť mimoděk v-ká otázka, zdali sjezd ten nestojí v jakési souvislosti toho roku. Ddk. IV. 112. Dietě v-klo v člověka slieč- ného. Kat. 3378.

396541   Vzniknouti Svazek: 9 Strana: 0389
Vzniknouti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 249.

396542   Vzniknouti s čím Svazek: 7 Strana: 1096
Vzniknouti s čím. Budeme-li s pravdú odsúzeni, jistú naději móžem jmieti, že také vznikneme s pravdú. Št. Kn. š. 147.

396543   Vzniknutí Svazek: 4 Strana: 1233
Vzniknutí, n., das Werden, Entstehen, Auftauchen. Vz Vzniknouti. V-tí otázky. Dch.

396544   Vzniknutý Svazek: 10 Strana: 0508
Vzniknutý m. vzniklý. Regule nové v-tého bratrstva. 1729. K. Pleskač. Nár. list. 29. /9. 1900.

396545   Vznikojevný Svazek: 4 Strana: 1233
Vznikojevný = vznikoslovný. Nz.

396546   Vznikopis, u Svazek: 7 Strana: 1096
Vznikopis, u, m., Entstehungsgeschichte. Dk. Aesth. 657.

396547   Vznikosloví Svazek: 4 Strana: 1233
Vznikosloví, n., die, Genesis. Nz.

396548   Vznikoslovně Svazek: 7 Strana: 1096
Vznikoslovně, genetisch. Poesie popi- suje v. Dk.

396549   Vznikoslovný Svazek: 4 Strana: 1233
Vznikoslovný = genetický, genetisch. Nz. Vz Vznikojevný, Vznikový.

396550   Vznikový Svazek: 4 Strana: 1233
Vznikový = vznikoslovný. Nz.

396551   Vznikše Svazek: 4 Strana: 1233
Vznikše = vzpřímivše se. Kat. 1489.

396552   Vznikující Svazek: 4 Strana: 1233
Vznikující. Neřáduov vzniklých anebo v-cích. Arch. III. 228.

396553   Vznímati Svazek: 4 Strana: 1233
Vznímati, vz Vzejmouti.

396554   1. Vzníti Svazek: 4 Strana: 1233
1. Vzníti, vz Vzjíti. Kat. 3263., Št. Kn. š. 178. 8.

396555   2. Vzníti Svazek: 4 Strana: 1233
2. Vzníti, vzním, vzni, ěl, ění; vznívati = zvuk vydávati, läuten, klingen, tönen. — abs. Jak přikázání božská vznějí. Rozj. o káz. Jakož slova jeho vznějí. Hus I. 136. V zvonečkách vzniecích. Ž. wit. 150. 5. Řeč svatých nic jiného nemluví ani vzní, jedné což....; Kam chcete dieti svú dobrú po- věsť, jenž jest takto vzněla. Hus III. 75., 271. (Tč. ). Bude v. trúba. ZN. Vzněly uši jeho. Bj. — (komu) kde. Vždycky v uších břinkot peněz vzní. Kom. Zvuk strachu vzní v uších jeho. Br. A tak vzní Amen na mo- dlitbách Páně (takový má význam v mo- dlitbě Páně). Hus I. 43. — odkud. Z úst jeho nebeské učení vzní. Br. Řeč vzněla z mých úst. Kat. 1577. — kam jak. V obět- nici vznějí k tvůrci hlasem chvály. Hlas. List vzní v tato slova, NB. Tč. 195. A k té řeči vzní slovo toto Augustina sv.; A k tomu vzní řeč sv. Jeronýma, jenž die; A k tomu vzní ono slovo sv. Pavla. Hus I. 34., 460., 161. (61., 92. ). Popi vzniechu v trúby. BO. Jasně vzněchu zpěváci (clare cecinerunt); Slova jeho nevznějí pořádkem (non sonant disciplinam). BO. To (Philometer) vznie po česku jako milovník řádu. Kšch. 5. — na koho. Můželi proroctví na Ezechyáše v. Roz. Urb. Reg. To vše vzní na peníze. Hus. List, jenž na ně vzní. Arch. II. 303. — o kom. Jména neb skutkové vznějí o osobě Kristově. J. Kap. Postil. I. 42.

396556   Vznití Svazek: 4 Strana: 1233
Vznití, n. = vzjití, ascensus. BO.

396557   1. Vzníti Svazek: 7 Strana: 1096
1. Vzníti, ascendere. Ž. kl. 77. 31.

396558   2. Vzníti Svazek: 7 Strana: 1096
2. Vzníti. Cf. Mkl. Etym. 404. b. Zvo- n?ti sonare, koř. zven, jak zvonB sonus ukazuje. Mkl. aL. 2. Vzňu, vzníš, 3. pl. vznie, odchylkou vznějí: Modl. 168. a. Vzni, vznite, odchylkou vzněte. Vzně, vzníc, od- chylkou vznějíc. Ž. kl. 150. 5. Vzněl. Cf. List. fil. 1884. 467. I hudbami rozličnými vznějúc. Kat. 1175.

396559   Vzníti Svazek: 9 Strana: 0389
Vzníti, vzňu. Vz Zvníti.

396560   Vznítiti Svazek: 4 Strana: 1233
Vznítiti, tím, vznět, vznítě (íc), til, cen, ení; vzněcovati = zapáliti, entzünden. — co: žádosti. Měst. bož. Č. V. sketu, den Feigling entflammen, Dch., válku. Vrch. — co komu (jak). Bez lichvy všem světlo učenosti jako slunce vzněcoval. Hlas. Vzněť zápal váš i nám. Kká. Sl. j. 7. — co, se kde. V. něco v někom. Ruk. sv. Aug. To na slunci se vznítilo. Us. Z kterého (zraku) paprsk jen žár v sluncích může vznítiť; Vzněcovati v někom vztek. Vrch. V těch dvou kdyby mohla vznítiť lásky vroucnosť; Chtěl vznítiť žertvu na oltáři. Kká. Td. 145., 291. Na mysli sú se vznítili, animos erigere. BO. — se jak. Své srdce bych v plamen chtěl vznítiť. Pf. Hříšnosť zákonem rozdrá- žděná se v pochotě všelikého druhu vzně- cuje. Sš. I. 77. — se k čemu. V les otčiny tu patře k slovům těm se vznítil. Kká. Td. 98. K činu duch tě vzněcuje. Msn. Or. 92. — proti komu. Způsobem tímto tak drze revoluci proti nám vznítili. Ddk. VI. 171. — odkud. Od hvězd den se vznítil. Sš. Bs 2. (Hý. ). — čím: horkem. Válka loupežemi vznícena.

396561   Vznítiti co ke komu Svazek: 7 Strana: 1096
Vznítiti co ke komu. Srdce jich k sobě vznítil. Sv. ruk. 297. — co jak: cit až k rozhorlenosti. Dk.

396562   Vznočiti Svazek: 4 Strana: 1234
Vznočiti, zastr. = vyrážeti, erpressen. Mé srdce tu prosbu v-čí. Kat. 3292. Dle Gb. (v Listech filolog. 1882. 323. ) jest toto čtení jen koujekturou Erbenovou. V rukop. je vznoty. Gb. doporučuje: vznosí.

396563   Vznojení Svazek: 4 Strana: 1234
Vznojení, n., die Erhitzung.

396564   Vznojený Svazek: 4 Strana: 1234
Vznojený; -en, a, o = vznícený, rozpá- lený, erhitzt. V. nebe. Rkk. 54. Vz Vzno- jiti, Roznojiti.

396565   Vznojiti Svazek: 4 Strana: 1234
Vznojiti, il, en, ení = rozhřiti, rozpařiti, erhitzen. St. skl., Výb. I. 1126. 34. — čím. Úsilím vešken lid vznojen (byl). Alx. V. v. 1833. (HP. 44. ).

396566   Vznořiti se Svazek: 10 Strana: 0508
Vznořiti se = vhroužiti se. Alx. V. 878.

396567   Vznořiti se k čemu Svazek: 7 Strana: 1096
Vznořiti se k čemu. Dk. Aesth. 344.

396568   Vznořiti se k čemu Svazek: 8 Strana: 0490
Vznořiti se k čemu. Cf. Vnořiti, Gb. Ruk. 4.

396569   Vznos Svazek: 4 Strana: 1234
Vznos, u, m., die Schwebe. Čsk. V. roz- nožmo, die Grätschschwebe, Čsk., přednožmo. Tš. Vz KP. I. 456., 468.

396570   Vznos Svazek: 7 Strana: 1096
Vznos přednožmo, Wagschwebe; měna vznosu, der Schwebewechsel. Čsk,

396571   Vznositi Svazek: 4 Strana: 1234
Vznositi, vz Vznésti. Kat, 768., 3343.

396572   Vznositosť Svazek: 4 Strana: 1234
Vznositosť, i, f. = přímosť. V. gotiky. SP. II. 17.

396573   Vznositý Svazek: 4 Strana: 1234
Vznositý, znositý = co vzhůru se vznáší, vzneslý, přímý, aufrecht, Ms. v Rozb. 1841. SP. II. 9.

396574   Vznosivosť Svazek: 10 Strana: 0678
Vznosivosť, i, f. Nár. list. 1906. 34. 13.

396575   Vznosmo Svazek: 7 Strana: 1096
Vznosmo, vz Vznesmo (dod.). Vis v., Schwebehang, m. Čsk.

396576   Vznosně Svazek: 10 Strana: 0508
Vznosně a švarně stoupati. Msn. Hym. 18.

396577   Vznosný Svazek: 4 Strana: 1234
Vznosný, aufrecht stehend, emporstre- bend. Padl tak mnohý kmen v-ný. Hum. list. 1879. 226.

396578   Vznosný Svazek: 7 Strana: 1096
Vznosný. V. noha, Schwebebein, n. V tě- locv. Čsk.

396579   Vznošení, n Svazek: 4 Strana: 1234
Vznošení, n., die Erhebung. Jg.

396580   Vznošování Svazek: 9 Strana: 0389
Vznošování, n Divná v. moře. Hod. 14. století. Mus. fil. VIL 93. Sr. Vznošení.

396581   Vznotiti Svazek: 10 Strana: 0508
Vznotiti. Mé srdce tu prosbu vznotí. Kat. 3292. Er. čte: vznočí. Gb.: vznosí. Mš.

396582   Vznověky Svazek: 7 Strana: 1096
Vznověky = znovu. V. ho zaklial. Slov Dbš.

396583   Vznucovati Svazek: 9 Strana: 0389
Vznucovati, provocare. — koho ? čemu: ? létání. Ž. pod. 112a. 32.

396584   Vznutiti Svazek: 10 Strana: 0508
Vznutiti, vznucovati. — koho k čemu: ptáčata k létání. Ž. pod. Deut. 32. 11. (provocare).

396585   Vzobcovati Svazek: 4 Strana: 1234
Vzobcovati = počíti obcovati, Gemein- schaft haben. — s kým. Nevzobcuju s vy- volenými, non communicabo. Ž. wit. 140. 4.

396586   Vzobecniti Svazek: 7 Strana: 1096
Vzobecniti, communi are. Hank. Sb. 240.

396587   Vzobětovati Svazek: 4 Strana: 1234
Vzobětovati, opfern. — komu. Vzobě- tuju tobě, sacrificabo. Ž. wit, 53. 8.

396588   Vzobojovati Svazek: 4 Strana: 1234
Vzobojovati, zastr. = válku vypověděti, bojem přepadnouti, bekriegen. Ž. wit.

396589   Vzobykati Svazek: 9 Strana: 0389
Vzobykati, exerceri. Ž. pod. CXVIII. 48. 78.

396590   Vzoddati Svazek: 4 Strana: 1234
Vzoddati, vzoddávati = za sebe oddati, verheirathen. — koho. Ješto jich nemají v. Ms. pr. (Č. ).

396591   Vzochvíti Svazek: 4 Strana: 1234
Vzochvíti, vzochvěti, chvěji, chvěl, ěn, ění; vzochvívati, vzochvovati, zastr. = vztřásti, pohýbati, popuditi, cvičiti, erschüttern, be- wegen, üben, aufbringen. — se v čem: v spravedlnostech (se cvičiti). Ps. ms. 118. 48.

396592   Vzochvíti Svazek: 7 Strana: 1096
Vzochvíti, vzochvovati, exasperare, Ž. wit. 65. 7., 67. 7., exeicitari. 76. 4. a j. Cf. Ochvíti se.

396593   Vzokan Svazek: 4 Strana: 1234
Vzokan, a, m. V-ni, drassides, pavouci. V. lesklý, clubiona holosericea. Vz Frč. 122., Krok II. 249.

396594   Vzopiať sa Svazek: 8 Strana: 0490
Vzopiať sa = vzepnouti se. Slov. Kal. S. 206.

396595   Vzor Svazek: 4 Strana: 1234
Vzor, u, m. (koř. zr ve zříti, Gb. Hl. 146. ) — vzírání, vezření, pohled, der Blick, Anblick. — V. = forma, model, pravidlo, podlé něhož se co dělá, obraz, obrazec, způ- sob, příklad; na Slov.: příměr, das Muster, Modell, Formular, die Form. V. pravidelný, souměrný, nepravidelný. Schd. II. 319. V. si zdělati. Ráj. Dle vzoru šíti, kresliti, vzor rovný, prolomený, okatý, papírový, ochrana kreslení vzorů. Šp. V. stavitelský. Šm. Zboží na vzor, die Musterwaare. Nz. Vzory řečného umění, Muster redender Kün- ste; lístek vzorů, die Musterkarte. Dch. Vzory, das Musterband. Kšá. Účetní vzor (formulář), das Rechnungsformular; věci na v., Musterstücke; v. na krajky, das Spitzen- muster; v. gobelinový, háčkovaný, paten- tový, pletený, proužkový, penízkový, roz- marinový, síťový, síťkovaný, šitý, tlápkový, s přednitkou. Šp. V. háčkování: pikový, pru- hový, klikatý, kosočtvercový, šikmý, pecko- vý, hráškový, mističkový, lupínkový, vázan- ky, zimostrazu, lístků růžových, žaludový, mozaikový, hroznový, tunesský, šikmý, klás- kový, listu jetelového, hvězdičkový, leto- roštu, fuchsie; mřížkovaný: klikatý, šikmý, čtvercový, mřížový, dírkovaný, tabulkový, střídavý, lasturový, vějířek, s prošíváním; v. pletení: vypouklý, kruživý, hustě mřížko- vaný, řádkový, parůžky, ratolístka, uzlič- kový, pavoučkový, krajkový, pupínkový, tylový, strouhadlo, včelka, zoubkový, ře- bříčkový, obloučkový, jedlový stromeček, hroznový, mřížový, pružný vlněný (paten- tový), do kola pletený, síťový, dvojnásobný patent, kostkový a p. Škola žen. prací. (Rgl. ). V. ráže, das Kalibermuster. Čsk. Vzorem mi byli mluvnice xyz. Bž., KB. Jest to v. opatrně sepsaného listu diploma- tického. Ddk. III. 139. Vzor mluvy, práva, cti jak šatu od nich brali. Kká. Td. 26. Ty jsi tvorů božích v. Sš. Bs. 3. Vz Vzorec, Vzorek. — V. = příklad k následování, das Muster, Vorbild, Beispiel, Exempel, Ideal. Někoho za v. míti, Sych., klásti (ne: co v. ). Os., Brs. 2. v. 266. Za tím vzorem sobě veďte. Kká. Td. 74. Vydává se jim za v. v těch věcech; Vzorové pravé zbožnosti a pravého smyslu božího; Všem věrcům a věrkyním se vzorem věčným stala; V. pra- vého přátelství. Sš. II. 179, L 12., 20., 69. (Hý. ). Velmi pochybeno jest, jestliže vla- stencové, majíce všemožně ve všem vzorem býti, nechvalně mravem a rázností klesají. Kmp. Čech. 129. — Na vzor = na způsob, podobně, nach Art, nach dem Muster. Ráj.

396596   Vzor Svazek: 7 Strana: 1096
Vzor. Cf. Jg. Slnosť. 36., 90. V. krásy. Vz ib. 100.

396597   Vzora Svazek: 7 Strana: 1096
Vzora, y, m. a f. = člověk veliký. Němc. VII. 133.

396598   Vzorání Svazek: 9 Strana: 0389
Vzorání, n. Ze v. dědiny jeden pohon. Kn. rožm. či. 169.

396599   Vzorání, n Svazek: 4 Strana: 1234
Vzorání, n. = zorání.

396600   Vzoraný Svazek: 4 Strana: 1234
Vzoraný = zoraný.

396601   Vzorati Svazek: 4 Strana: 1234
Vzorati, vzoři = zorati. Pole nevzorané. Ms. (Č. ).

396602   Vzorčiti Svazek: 7 Strana: 1096
Vzorčiti, modelliren. Loos.

396603   Vzorec Svazek: 4 Strana: 1234
Vzorec, rce, m. = vzorek, nákres, podlé kterého se něco dělá, zvl. při vyšívání, ple- tení, tkání a p., das Formular, Muster, Mo- dell, die Formel. S. N., Nz. V. základný, die Fundamentalformel, vzorec prokladu, die Interpolationsformel. Nz. V. přísežní (for- mule přísahy), die Eidformel. Sl. les. V. sou- čtový. Stč. Alg. 151. Abychom některé počty snadno vykonali, sestavujeme čísla v nich přicházející v jistý, určitý pořádek, ten pak nazýváme vzorcem, schematem; v. mnoho- členový, die Polynomialformel. Šim. 7., 186. V. mathematický (jasný, přehledný), zákon přírodní ve vzorec mathematický uvésti, v. empirický, chemický (empirický), Gerstnerův. ZČ. 8., 9., 204., 256. (Pdl. ). Vz Vzor, Vzorek.

396604   Vzorec Svazek: 7 Strana: 1096
Vzorec. Vzorce ševcovské. Vz Matj. 121. nn.

396605   Vzoreční Svazek: 4 Strana: 1235
Vzoreční = vzorkovní.

396606   Vzorek Svazek: 4 Strana: 1235
Vzorek, rku, m. = malý vzor, vzorec, das Muster, Dessin. V. na papíru vykreslený. Techn. Vzorek ku kreslení. Kh. Výkres dle vzorku. Nz. Vzorce chemické. Vz KP. IV. 44. V-ky obilné, Muster von Getreide (Kör- nern); V. kostkovitý, würflüchtes M., stři- hový, Schnittmuster (für Kleid); truhlář na v-ky, der Modelltischler; dlabač v-ků, der Formstecher; Ten v. hezky se dělá. Dch. V-ky zboží, Waarenmuster. Vz Vzor, Vzo- rec. — V., die Formel. Všeobecný vzorek zákona jest: A jest B. Mark.

396607   Vzorek Svazek: 8 Strana: 0490
Vzorek pletený: živé bloščky, hadový, chudé Evy, kartáčkový, kašový, klasový, ko- čičí tlapky, listový, parazolkový, pavúkový, ratolístkový, rohlíčky, sloupový, strukový, šeklový, tlačený. Brušp. Hledíková.

396608   Vzorka Svazek: 4 Strana: 1235
Vzorka, y, f. = vzor. Byla ona vzorkou spořádané paní. Nitra VI. 318.

396609   Vzorkárna Svazek: 4 Strana: 1235
Vzorkárna, y, f. = vzorkovna.

396610   Vzorkář Svazek: 4 Strana: 1235
Vzorkář, e, m., der Modellschneider, Modelleur. Nz., Dch., Šp.

396611   Vzorkářský Svazek: 7 Strana: 1096
Vzorkářský, Modelleur-. Us. Pdl.

396612   Vzorkářství Svazek: 7 Strana: 1096
Vzorkářství, n, Modellschneiderei, f. Us. Pdl.

396613   Vzorkoryjec Svazek: 4 Strana: 1235
Vzorkoryjec, jce, m. = vzorkář. Šm.

396614   Vzorkoryjecký Svazek: 7 Strana: 1096
Vzorkoryjecký = vzorkářský. Us. Pdl.

396615   Vzorkoryjectví Svazek: 7 Strana: 1096
Vzorkoryjectví, n. = vzorkařství. Us. Pdl.

396616   Vzorkovací Svazek: 9 Strana: 0389
Vzorkovací válec. Ott. XIV. 346b.

396617   Vzorkování, n Svazek: 4 Strana: 1235
Vzorkování, n., das Modelliren. Šm.

396618   Vzorkovaný Svazek: 4 Strana: 1235
Vzorkovaný; -án, a, o, gemustert. Krytba střechy ze břidlice v-né. Dch.

396619   Vzorkovati Svazek: 4 Strana: 1235
Vzorkovati = modellovati, modelliren. Šp., Šm.

396620   Vzorkovna Svazek: 4 Strana: 1235
Vzorkovna, y, f. = dílna k dělání vzorků, das Modellenkabinet. Balbi. Zemp.

396621   Vzorkovní Svazek: 4 Strana: 1235
Vzorkovní, Schablonir-. V. umění, die Schablonirkunst. Šm.

396622   Vzorkový Svazek: 4 Strana: 1235
Vzorkový, Muster-. V. kniha. Us. Pdl.

396623   Vzorkový Svazek: 9 Strana: 0389
Vzorkový. V. nástroje soustružnické, Dessinstähle. KP. VIL 232., 235.

396624   Vzorně Svazek: 4 Strana: 1235
Vzorně, mustergiltfg, musterhaft. Dch. V. se chovati. Us.

396625   Vzornice Svazek: 4 Strana: 1235
Vzornice, e, f., typica figura geometrica v měřictví. Vz Vzorec. Phld. II. 4. 121. — V., die Patrone (beim Zimmermahler). Šm.

396626   Vzorník Svazek: 4 Strana: 1235
Vzorník, u, m., die Musterkarte, das Musterband. Nz. V. šitý, háčkovaný, pletený atd. Šp.

396627   Vzorník Svazek: 7 Strana: 1096
Vzorník drhaný, háčkovaný, moravský, oboustranný, pletený, ruský, síťovaný.

396628   Vzornosť Svazek: 4 Strana: 1235
Vzornosť, i, f., die Mustergiltigkeit.

396629   Vzorný Svazek: 4 Strana: 1235
Vzorný = patrný, co na očích jest (rus. ), sichtbar, augenscheinlich. V. příčina. Sš. II. 199. — V. = mající vzory, tkaný ve květy, všívaný, geblümt. L. — V. = příkladný, Muster-, musterhaft, mustergiltig. V. škola, žák. Balbi. V. hospodářství, J. tr., dělník, list (na vzor, Musterbrief), sepsání, das Mu- steistück. Nz. V. obraz, das Ideal, Dch., smlouva o vyučení, der Musterlehrkontrakt, ukázka, die Standprobe, provozováni, der Musterbetrieb, Šp., kus, das Musterexemplar. Sl. les. V. národovec, píle, horlivosť, Us., svědomitosť, KB. VI., život. Lpř. D. I. 20. V. život vésti. Us. Pdl. V-ná modlitba pode vlivem ducha svatého povstalá a častěji opakovaná. Sš. Sk. 50. (Hý. ). V. sklo, das Schauglas. Stč. Al.

396630   Vzorodovati Svazek: 4 Strana: 1235
Vzorodovati = orodovati, přimlouvati se, fürbitten. kde (u koho). Boč. exc.

396631   Vzoropis Svazek: 4 Strana: 1235
Vzoropis, u, m., die Vorschrift. Na Slov. Ssk.

396632   Vzorově Svazek: 10 Strana: 0508
Vzorově = vzorně. V. působiti. Nár. list. 1904. 182. 13.

396633   Vzorovosť Svazek: 10 Strana: 0508
Vzorovosť lidového vyšívání. Nár. list. 1903. 312. 43.

396634   Vzorový Svazek: 4 Strana: 1235
Vzorový, Muster-. V. list (podlé něhož jiný napsati lze. Vz Vzorný), der Muster- brief, Schimmel. Mus. 1880. 462.

396635   Vzořiti Svazek: 4 Strana: 1235
Vzořiti, (szořiti), zastr. = světlem opatřiti, illustrare. Kat 1373., 2622. Dle Jedličky: maturare. Kat. 1225, 1373.

396636   Vzořiti Svazek: 7 Strana: 1096
Vzořiti, vz Vzhořiti (dod.).

396637   Vzostřiti Svazek: 10 Strana: 0508
Vzostřiti, acuere. Greg. 125a. 7.

396638   Vzotázati Svazek: 7 Strana: 1096
Vzotázati, interrogare. — koho. Ž. kl. 138. 23.

396639   Vzouru Svazek: 7 Strana: 1096
Vzouru = vzhůru. V dolském nářečí. Brt. D I. 53.

396640   Vzouti Svazek: 4 Strana: 1235
Vzouti, vzuji, ul, ut, utí, vzouvati, hinein-, anziehen. — co kam: dvoje punčochy do bot v. Us. Tč.

396641   Vzouti Svazek: 7 Strana: 1096
Vzouti. 1570. Svěd.

396642   Vzouti Svazek: 8 Strana: 0490
Vzouti = obléci. Nohavice v. XV. stol. Wtr. Krj. I. 159.

396643   Vzovu Svazek: 4 Strana: 1235
Vzovu, vz Vzývati.

396644   Vzpáčiti Svazek: 4 Strana: 1235
Vzpáčiti, il, en, ení = namítnouti, ein- wenden; zvrátiti, vyvrátiti, umstossen. Kat. 1302., 1742. — co proti čemu. Zda by umínění které proti tomu vzpáčeno bylo. Pulk. Výb. I. 453. — se čím. Kterú sílú v. se myslíš (rebellare)? BO.

396645   Vzpadati Svazek: 4 Strana: 1235
Vzpadati, vzpadnouti, hinfallen I vzpa- dají k trámu svatému tvému. Ž. wit. 558.

396646   Vzpáchati Svazek: 7 Strana: 1096
Vzpáchati. Co je v-chal. Alx.V. 1316. Vz Zpachati.

396647   Vzpak Svazek: 4 Strana: 1235
Vzpak, adv. = na zpátek, zurück. Mus.

396648   Vzpak ruky Svazek: 8 Strana: 0490
Vzpak ruky = políček vmetený vrchní stranou ruky. Slov. Kal. S. 206.

396649   Vzpála Svazek: 4 Strana: 1235
Vzpála, y, f. = palčivé horko, die Hitze. Výb. I. 1089. 18., Alx.

396650   Vzpála Svazek: 7 Strana: 1096
Vzpála Strastná v. Ezp. 1559.

396651   Vzpáliti Svazek: 9 Strana: 0389
Vzpáliti oheň = rozpáliti. Maš. ruk. 223».

396652   Vzpamatovati Svazek: 4 Strana: 1235
Vzpamatovati, zur Besinnung bringen; se, zur Besinnung kommen, zu sich kom- men, gedenken. — koho, se. Rk. Dlouho ležel, než se v-val. Us. Tč. Sotva se v-vav svlekl se sebe roucho duchovní. Ddk. II. 205. — se nač. Us. — se z čeho. V-val se z vytržení Us. Tč. Z rozpaků svých se v-val. Kká. Td. 34. V. se z pohromy, Us., z ochromení. Šb. S. II. 19. — jak. Chtěl se mocí v. Vrch.

396653   Vzpanilý Svazek: 7 Strana: 1096
Vzpanilý. V. mysl. St. Kn. š. 151. Cf. Spanilý.

396654   Vzpaniti Svazek: 4 Strana: 1235
Vzpaniti, il, ěn, ění = zvelebiti, magni- ficare, glorificare, verherrlichen. — co. V-nil sem své skutky; Vzpanil jest jej přieliš. BO.

396655   Vzpásti Svazek: 10 Strana: 0508
Vzpásti = vzpaduouti. — kam. Na něco v. Jid. 76.

396656   Vzpažení Svazek: 10 Strana: 0508
Vzpažení, n., das Heben der Arme, v tělocv. Rgl.

396657   Vzpažiti Svazek: 4 Strana: 1235
Vzpažiti, il, en, ení, vzpažovati, v tělocv. — jak. Vzpažujte předem, do zadu. Kuč. v Km. 1881.

396658   Vzpěčení Svazek: 4 Strana: 1235
Vzpěčení, n., der Widerstand. — V., in- sidiae, die Nachstellung. Bj.

396659   Vzpěčitel Svazek: 4 Strana: 1235
Vzpěčitel, e, m., den Widerstreber, Nach- steller. V okolí nenie protivníka ani v-le zlého. Bj.

396660   Vzpěčiti se Svazek: 4 Strana: 1235
Vzpěčiti se, il, en, ení, vzpěčovati = vzpíčiti, repugnare, rebellare, sich wider- setzen, entgegenstellen. — se proti komu. Opět se proti němu v-čil, rebellavit. Bj. — s inft. Aby císaři v-čovali se sloužiti. Ddk. II. 333. Vz Vzpíčiti.

396661   Vzpěmice Svazek: 9 Strana: 0389
Vzpěmice, e, f. = obrácená laloška (karnys). Vz Ott. XIII. 1090.

396662   Vzpěra Svazek: 4 Strana: 1235
Vzpěra, y, f. = vzpěradlo. Pek. 151.

396663   Vzpěra Svazek: 10 Strana: 0678
Vzpěra, y, f. Vzpěry při stavbách. Vz KP. XI. 317.

396664   Vzpěra, y Svazek: 9 Strana: 0389
Vzpěra, y, f. Vzpěry ve střeše. Vz Ott. XV. 263.

396665   Vzpěrací Svazek: 7 Strana: 1096
Vzpěrací zařízení (ve stavit.). Pdl.

396666   Vzpěradlo Svazek: 4 Strana: 1235
Vzpěradlo, a, n. = čím se kdo čemu vzpírá, čím odpor klade. V. jednoduché, složité. Plk. 153.

396667   Vzpěradlo Svazek: 7 Strana: 1096
Vzpěradlo, Sprengwerk, n., ve stavit. Pel.

396668   Vzpěradlo Svazek: 9 Strana: 0389
Vzpěradlo, a, n. V. či závěrka v hodinách. Vz KP. VIL 272.

396669   Vzpěradlo Svazek: 10 Strana: 0678
Vzpěradlo, a, n. V-dla při stavbách střech. Vz KP. XI. 323 nn.

396670   Vzpěradlový Svazek: 8 Strana: 0490
Vzpěradlový, Sprensrswerks-. S. most. Ptrl. 10.

396671   Vzpěrati Svazek: 4 Strana: 1235
Vzpěrati = vzpírati. Vzpěrá. Č. Růž. stol.

396672   Vzpěrmo Svazek: 7 Strana: 1096
Vzpěrmo soukati, ziehstemmen, v tělocv. Čsk.

396673   Vzpěrnice Svazek: 10 Strana: 0508
Vzpěrnice, e, f. - druh podpory v sta- vitelství a truhlářství. Vz KP. XL 80.

396674   Vzpestovati koho čím Svazek: 10 Strana: 0508
Vzpestovati koho čím, nutrire (živiti). Dět. Jež. Kruml. 3b.

396675   Vzpět Svazek: 4 Strana: 1235
Vzpět, zurück. Obrátil se v. BO. Hanebně v. postupuje. Hus I. 86.

396676   Vzpětění Svazek: 4 Strana: 1235
Vzpětění, n. V. řádu větového = změna vedlejší věty časové ve větu hlavní a hlavní věty ve větu časovou (inversio enuntiato- num). Již té noci záře vycházela, když Iason takto promluvil. Týž poměr vyjadřuje se též spojkou a (parataxe). Byla již noc a dal jsem mu list. Let 362., Brt. S. 3. v. 141. Cf. Kořin. Lat. ml. 2. vyd. §. 387.

396677   Vzpěti Svazek: 4 Strana: 1235
Vzpěti, vzpěji, ěl, ění; vzezpívati = za- zpívati, singen — jak nad kým. Vetchými slovesy nad tím (nad půlkami hole) vzpěchu (hádači). Rkk. 48. — (kde) komu. Tak ihned sv. Cecilia samému Bohu v svém srdci vzezpieváše. Pass. Tobě vzpěju, psallam. Ž. wit. 58. 18. — kdy. Za půlnočně tichosti vzpěli chvalopísně. Sš. Sk. 196.

396678   Vzpětiti Svazek: 4 Strana: 1235
Vzpětiti, il, ěn, ění = na zpět obrátiti, zurückwenden, umkehren. — se v čem. Měsíc také v svém poběže vzpětí se. Ms. (Mus. ). — se. A někdy přilože pilnosť, aby ho k hřiechu přivedl, i vzpietí sě; Ztučněl jest a stlustěl... a vzpietil se jest t. odstú- piv od mého přikázanie. Hus I. 222., II. 387. (Tč. ).

396679   Vzpětiti Svazek: 8 Strana: 0490
Vzpětiti = zpět táhnouti, zdržovati. Alx. BM. 270.

396680   Vzpětný Svazek: 10 Strana: 0508
Vzpětný = zpětný, opačný. To znamená vzpětnú věc. Lék. A. 16b. 1.

396681   Vzpěty Svazek: 7 Strana: 1097
Vzpěty = zpět. Nejmějechu co v. nositi. Výb. I. 404.

396682   Vzpěvovati Svazek: 10 Strana: 0508
Vzpěvovati, incantare. Ž kap. č. 57. 6.

396683   Vzpiati Svazek: 7 Strana: 1097
Vzpiati, vz Vzpepnouti.

396684   Vzpiatý Svazek: 4 Strana: 1236
Vzpiatý, vz Vzpjatý, Vzepnouti.

396685   Vzpíčiti Svazek: 4 Strana: 1236
Vzpíčiti, il, en, ení = vzepříti, wider- setzen. Pulk. 475. — se. Vstanú, aby se vzpiečili. BO. — se komu. Nevzpiečí se mně člověk, non resiscet. BO. Vzpiečie se jemu, repugnant. BO.

396686   Vzpíčiti Svazek: 7 Strana: 1097
Vzpíčiti. Výb. I. 495.

396687   Vzpínání, n Svazek: 4 Strana: 1236
Vzpínání, n., das Emporringen. V. rukou. Dch.

396688   Vzpínati Svazek: 4 Strana: 1236
Vzpínati, vz Vzepnouti.

396689   Vzpínavý Svazek: 7 Strana: 1097
Vzpínavý, sich gern bäumend. Šml. I. 104.

396690   Vzpírací Svazek: 4 Strana: 1236
Vzpírací, widerstehend, Widerstand lei- stend. V. pevnosť u těles pružných. Pek. 43.

396691   Vzpírati Svazek: 4 Strana: 1236
Vzpírati, vz Vzepříti.

396692   Vzpíravý Svazek: 4 Strana: 1236
Vzpíravý = kdo se rád vzpírá, gern wi- derstrebend. V. lítosť. Us. Tč.

396693   Vzpírka Svazek: 7 Strana: 1097
Vzpírka = spor, hádka; podpora, Stütze. Us. Rgl.

396694   Vzpíti Svazek: 4 Strana: 1236
Vzpíti, vz Vzepnouti.

396695   Vzpítiti Svazek: 4 Strana: 1236
Vzpítiti, vz Vzpětiti.

396696   Vzpívaný Svazek: 4 Strana: 1236
Vzpívaný. Koleda v době mezi dnem sv. Štěpána až do sv. tří králů v-ná. Ddk. I. 279.

396697   Vzpívati Svazek: 4 Strana: 1236
Vzpívati, singen. Vzpievaju, cantabo. Ž. wit. 12. 6.

396698   Vzpívati Svazek: 10 Strana: 0508
Vzpívati, cantare. V. Hospodinu. Hod. Žalm. 12

396699   Vzpjati Svazek: 4 Strana: 1236
Vzpjati, vz Vzepnouti.

396700   Vzpjatý Svazek: 4 Strana: 1236
Vzpjatý; -at, a, o. Křídla lehce vzpjatá (lehce rozestřená ve vzduchu, emporge- schwungen). Čch. Petr. 45. Sloup Hrdě v-tý, emporragend, sich erhebend. Čch. Mch. 12. Čelo hrdě v-té. Ib. Bs. 99. Vzpiatýma ponad hlavu rukama, zusammengeschlungen. Dbš. Obyč. 178.

396701   Vzplakati Svazek: 4 Strana: 1236
Vzplakati, in Thränen ausbrechen. Ms. (Mus. ). — abs. Vy vzpláčete i vzkvielíte a svět se vzraduje. ZN. — nad kým. Us. Tč — jak: žalostivým srdcem. Výb. I. 266.

396702   Vzplakati Svazek: 7 Strana: 1097
Vzplakati. Vzplačte oči. Sv. ruk. 59.

396703   Vzplálý čím Svazek: 8 Strana: 0490
Vzplálý čím. Jazyk hněvem v-lý. Černý Cenci 111.

396704   Vzplamenělý Svazek: 10 Strana: 0508
Vzplamenělý žár. Msn. II. 379.

396705   Vzplameniti se Svazek: 4 Strana: 1236
Vzplameniti se, il, ěn, ění = vzpláti, aufflammen. — se kde. Oheň se nad stře- chú v-nil a vyblkával k nebi. Na Ostrav. Tč.

396706   Vzplání Svazek: 4 Strana: 1236
Vzplání, n., das Entflammen, Erglühen. Horečnaté v. oka. Čch. Mch. 53.

396707   Vzplanouti Svazek: 4 Strana: 1236
Vzplanouti, ul, utí, vzpláti (vz Pláti) = vzejmouti se ohněm, auflodern. — abs. Vzpla- nul oheň. Ps. ms. V-ne jako, oheň hněv tvůj. Ps. ms. V-lo nepřátelsví. Šmb. S. I. 537. V-nul boj, hněv, požár. Šb., Hdk. — jak. Oheň plamenem vzplanul. Nebe vzplane ru- dou září. Osv. 1, 376. Tvář vzplála nachem. Vrch. — kde. Tím v ní opět síla vzplane olejem jak oheň lampy; Aureola v-nula mu kolem hlavy; Oheň vzplál na ohništi. Vrch. Zápal mstivý ve mně v-nul. Kká. Td. 304. O kéžby život v kamenech těch v-nul. Hdk. Před těmi (vládyky) nic nevstane, jako v ohni ot nich vzplane. Hr. rk. 311. — čím. Srdce jeho láskou v-nulo. Us. Dch. Jiskrou oka celý v-nu. Kls. Světlem v-nul chrám. Vrch. — kdy (čím, k čemu). Láskou k činu v-nul. Vrch. Luna září krvavou v noci vzplála. Kká. Š. 115. Oba v-nuli téhož dne takovou k sobě láskou, že....; Před mě- sícem mezi oběma bratry v-nula prudká rozhořčenosť. Ddk. II. 56., V. 176. (Tč. ).

396708   Vzplanouti kde jak Svazek: 7 Strana: 1097
Vzplanouti kde jak. Nad mým hrobem hvězdnou září vzplanou. Osv. VI. 592. — čím : touhou, Mour., ohněm, Hrts., nevolí. Nadšením mu vzplály líce. Nrd. — jak : v růžovou zář. Mcha. Slunko mé vzplane v novém jitru. Osv. V. 750.

396709   Vzplanulý Svazek: 7 Strana: 1097
Vzplanulý, entflammt. V. zrak. Schz.

396710   Vzplanutí Svazek: 4 Strana: 1236
Vzplanutí, n. = vzplání. V. blesku, Čch. Mch. 67., citu. Dk. P. 155. V. války občan- ské zdálo se nevyhnutelným. Pal. Děj. V. 2. 417.

396711   Vzplápolání Svazek: 4 Strana: 1236
Vzplápolání, n., das Aufflackern. Po- slední bitvy v. Pf.

396712   Vzplápolati Svazek: 4 Strana: 1236
Vzplápolati = vzplanouti, aufflackern, aufflammen, auflodern. Ps. ms. — abs. Oheň vzplápole. Z. Klem. Deut. 22. — jak. Jen mocně, ohni, v-lej. Osv. I. 377. Monstranc časem (ob čas) v jednom blesku v-la. Čch. Mch. 69.

396713   Vzplašiti Svazek: 4 Strana: 1236
Vzplašiti, il, en, ení = poplašiti, rozpla- šiti, aufscheuchen. Mnoho jich zbiv, jiných jest popudil a různo v-šil. Pulk. 316.

396714   Vzpláti Svazek: 4 Strana: 1236
Vzpláti, vz Vzplanouti.

396715   Vzplaziti Svazek: 7 Strana: 1097
Vzplaziti, trüben. Čistotu vodnú kalem vzplazil (beran vlku). Ezp. 270.

396716   Vzplesati Svazek: 4 Strana: 1236
Vzplesati, aufjauchzen, aufjubeln. — abs. Řeky vzpleší. Ž. Klem. 97., Ž. Kap. 97. 8. — kde. Ješto byl ku přítomnosti jeho v ži- votě materském vzplesal. Sš. J. 30. — čím. Vzplesal duchem svatým. Sš. L. 105 (Hý. ).

396717   Vzplesati Svazek: 7 Strana: 1097
Vzplesati, plaudere. V. rukama. Ž. kl. 97. 8.

396718   Vzplniti Svazek: 4 Strana: 1236
Vzplniti, il, ěn, ění, vzplňovati = napl- niti, anfüllen. — co čím: vůní. Puch.

396719   Vzplod Svazek: 7 Strana: 1097
Vzplod, u, m. = plod. Výb. I. 585., Kar. 83.

396720   Vzplodina Svazek: 10 Strana: 0508
Vzplodina, y, f. Vot. 20.

396721   Vzploditi Svazek: 4 Strana: 1236
Vzploditi, il, zen, ení; vzplozovati = vzmnožiti, erzeugen, vermehren. — co. Vzplodíš sílu, multiplicabis. Ž. wit. 137. 3., 104. 24. Vinnici vzplodíš (plantabis) a ne- budeš jie sbierati. BO. Vejdi k ženě bratra svého a lehni s ní, aby vzplodil pokolenie bratra svého (Gen. 38. ); Cierkev sv. kolik jest svatých vzplodila, tolik jest ratolestí pustila. Hus I. 195. II. 63. — koho čím. Jež sem vzplodil dary svými. Alx. BM. v. 302. (HP. 88. ). — co komu čím, kdy. Ona čárami stromům ovoce v zimě vzplozovala. Troj. — se = rozmnožiti se, sich vermehren. Dal. 6., Leg, Výb. I. 153. A vzplodila sú sě jablka zrnatá. Pís. Šal. 6. 10., Hus II. 79.

396722   Vzploditi koho Svazek: 7 Strana: 1097
Vzploditi koho. By ji Buoh kady (kdy) vzplodil (plodnou učinil), by jima děťátko nahodil. Sv. Mař. v. 152. — co kde. Apoštołi vieru po světu v-li. Výb. I. 264.

396723   Vzplouti Svazek: 4 Strana: 1236
Vzplouti, vzpluji, vzplul a vzploul, utí; vzplynouti, ul, utí; vzplovati, vzplývati = vyplouti vzhůru, aufschiffen, aufschwimmen, in die Höhe schwimmen. — kam jak. Se- kera nad přirozený běh na vodu vzplúla. Leg. Na vysoké moře vzplynuli (vzplouli). Troj. — kde. To na vodě vzplyne (nepo- topí se). Cos. — odkud proč kde. A na oznak věci té prý z Kristova boku na kříži vzploula krev a voda. Sš. II. 135. Vzply- nulo železo (z vody) = vyploulo. Bj. Když piesek z studně, s vodú se smiesiv, vzplývá. Výb. II. 3.

396724   Vzplovati Svazek: 4 Strana: 1236
Vzplovati, vz Vzplouti.

396725   Vzplození Svazek: 4 Strana: 1236
Vzplození, n., die Erzeugung, Verme- hrung.

396726   Vzplozený Svazek: 4 Strana: 1236
Vzplozený; -en, a, o, erzeugt, vermehrt. — jak. To jsem jemu řekl z hněvu svého, že nejsi tak dobrý jako já, nebo nejsi v řádu v-ný. NB. Tč. 246.

396727   Vzplynouti Svazek: 4 Strana: 1236
Vzplynouti, vz Vzplouti.

396728   Vzplývati Svazek: 4 Strana: 1236
Vzplývati, vz Vzplouti.

396729   Vzplývavý Svazek: 10 Strana: 0508
Vzplývavý. V. měkkosť útvarů plasti- ckých. Nár. list. 1905. 15. 13.

396730   Vzpočil Svazek: 10 Strana: 0508
Vzpočil, a, m. (vz-po-činu), accola, host. Mam. F. 85b. 2.

396731   Vzpodejmouti Svazek: 4 Strana: 1236
Vzpodejmouti, ul, ut, utí; vzpodjíti, jal, jat, jetí; vzpodjímati = pozdvihnouti, erhe- ben. — co: most. Dal. Vzpodejma (kola) i pusti níže. Alx. V. v. 1161. (HP. 28. ). Tuto svadnú při vzpodjala; Vzpodjechu ji silné túhy. Kat. 2994., 2841., 3166. Tělo sv. Voj- těcha v. (= z hrobu vzíti). Dal. — se na koho. Čechy se na ně (na Uhry) vzpodjechu. Dal.

396732   Vzpodejmouti Svazek: 7 Strana: 1097
Vzpodejmouti. Vzpodjieti, extollere. Ž. kl. 27. 9., 133. 2. Nebť sem kradmo vzpod- jat z země židovské a zde v jámu vpuštěn. Gen. 2. a Mus. 1890. 454. — se kde. Na němžto se zpodjímáše (oři). Výb. I. 1181.

396733   Vzpodjieti Svazek: 10 Strana: 0508
Vzpodjieti, vz Vzpodnieti.

396734   Vzpodjíti Svazek: 4 Strana: 1236
Vzpodjíti, vz Vzpodejmouti.

396735   Vzpodnucenie Svazek: 7 Strana: 1097
Vzpodnucenie, n., exercitatio. Smutil sem se v mém v. Ž. kl. 44. 3.

396736   Vzpodnutiti Svazek: 4 Strana: 1236
Vzpodnutiti, il, cen, ení = podrobiti, unterjochen? Ps. ms. 54. 3.

396737   Vzpodnutiti Svazek: 7 Strana: 1097
Vzpodnutiti, exercere, cvičiti. Vz před- cház.

396738   Vzpodvihnouti Svazek: 4 Strana: 1236
Vzpodvihnouti, ul, ut, utí (zastr. zpod- vihu), hl, žen, ení; zpodvíhati, zpodviho- vati = vzhůru vznésti, erheben, emporheben, allevare. — koho. Vzpodvihna Hospodin všecky. Z. wit. 144. 14. — co kam: ruce k nebi. Ps. ms. — se.

396739   Vzpodviženie Svazek: 7 Strana: 1097
Vzpodviženie, n., elevatio, Hebung. V. rukú. Ž. kl. 140. 2.

396740   Vzpohídnouti koho na púť Svazek: 9 Strana: 0389
Vzpohídnouti koho na púť. Š t. Bes. 105.

396741   Vzpochlebovati komu Svazek: 7 Strana: 1097
Vzpochlebovati komu. Št. Kn. š. 136, 161.

396742   Vzpochlebovati někomu Svazek: 4 Strana: 1237
Vzpochlebovati někomu, schmeicheln. Št.

396743   Vzpoléci Svazek: 9 Strana: 0389
Vzpoléci = vzpoléhnouti. Gb. H. ml. III. 2. 163.

396744   Vzpolehnouti Svazek: 4 Strana: 1237
Vzpolehnouti, ul, vzpolehl, utí; vzpolé- hati = lehna podepříti se, sich auflehnen o. stützen; spustiti se, vertrauen, sich verlassen. — nač. Reš. Vzpoleže na své ruce, innitor. BO. — se nač. V. se na své bohactví. Rvač. — na koho. Klat., Ojíř. Nebo vzpo- lehl strach jich na ně. Ž. wit. 104. 38. — na čem. Snažíc sě duše vzpoleže na tej mi- losti, jako milostí sě oplácejíc. Ze 14. stol. Č. Na němž vzpoleže-li člověk. BO. Vzpo- leže na svém domu, an mu nestojí. BO.

396745   Vzpoležeti kde: na Svazek: 10 Strana: 0508
Vzpoležeti kde: na žebří, Olom. Gen. 28. 13., na prsích Ježíšových. Paš. drk. 156a. - Mš.

396746   Vzpomanúti Svazek: 4 Strana: 1237
Vzpomanúti, zastr. = vzpomenouti. Kat. 398. Ž. wit. 9. 13.

396747   Vzpoměnka, y Svazek: 4 Strana: 1237
Vzpoměnka, y, f., die Erinnerung. Šml.

396748   Vzpomenlivosť Svazek: 10 Strana: 0508
Vzpomenlivosť, i, f. Hyna. Vz Čad. 114.

396749   Vzpomenlivosť, i, f Svazek: 4 Strana: 1237
Vzpomenlivosť, i, f., das Erinnerungs- vermögen. Sm.

396750   Vzpomenouti Svazek: 4 Strana: 1237
Vzpomenouti, nu, meň, mena (ouc), ul, ut, utí; vzpomínati = upamatovati se, v pa- měť uvésti, gedenken, sich erinnern, einge- denk sein. Jg. Vzpomněl, ne: vzpoměl; v obec. mluvě ovšem spoměl. Vz N. — abs. Obětuješ-li dar svój k oltáři a tu vzpome- neš, že bratr tvój má něco proti tobě, upusť dar... (Mat. 5. ). Hus II. 281. Vzpomínati milo, co před tím trápilo. Hkš. — (si) nač: na přátely. Us. Vzpomeň na mě. Ž. wit. 24 7. Jen si na to vzpomeňte! Us. Nabyv moci kníže Bedřich vzpomněl si na svého pro- tivníka v Moravě; Vzpomeňme si na oči- šťovací přísahu pražského biskupa. Ddk. IV. 54., 242. Jestliže by mne pán Buoh neu- choval, aby to již poručník na mé dítky vzpomenul. NB. Tč. 184. Vzpomenete-li si na tu dcerušku svou? Čes. mor. ps. 231. V. si na svého děda, Anth. Jir. I. 41., na něčí dobrodiní. Vrat. 71. Na Libušinu řeč vzpo- mínati. Dal. 13. Vzpomínal sem si na ty hory slovenské, srostlé jsou ty písně s ho- rami. Tč. exc. V. na koho. Kat. 398., BO., Alx. 1112. Vzpomeň si na mě, Bože mój!; Když na to věčné zatracenie vzpomenu, vždy mi se srdce velmě lekne; Na všecky jeho zlosti, které jest učinil, nevzpomenu. Hus I. 132., 285., 341. (III. 106., 111. Tč). Bůh také vzpomene na své. Prov. Šd. — se nač. Navrať se můj milý zase, na mé sliby vzpomena se (= vzpomena). St. skl. II. 26. — (se, si) čeho. Vzpomínal dobrých časů. Us. Vzpomeň rúhánie tvého. Ž. wit. 73. 22., 19. 4. Zřejmě vzpomínají toho slova jistých písní dětských, kteréž o smrtelnou a černou neděli na Moravě se zpívají; Břetislav vzpo- mínaje dob Mojmírovcův hodlal založiti mocný stát slovanský; Láska, s kterouž lid náš podnes ještě vzpomíná jména jeho; Zde asi vzpomenul si papež nedávného založení kláštera hradišťského. Ddk. I. 281., II. 110., 182., 284. (II. 210., 295., 426.., III. 181., IV. 34., 256. Tč. ). Vzpomínat bude Boha. St. skl. I. 114. Jeho já se nevzpomenu tak, bych chtěl nad ním mstíti. Hus I. 342. Nevzpomínej toho, co již pominulo. Hkš. Lonského sněho nevzpomínej. Mudr. 191. — (nač, čeho, co) jak. Aby s větší chutí svéhu srdce to slavné pozdravení matky boží vzpomínal. Št. Na něco s hrů- zou v. Toužebně vzpomínala. Sá. Vzpomí- náť toho výslovně i sám arcibiskup. Ddk. II. 239. (III. 186. ). Nechtěj mu toho zlým vzpomínati. Bart. IV. 34., Mus. 1880. 131 — co komu. A myt tobě milostivě to bu- dem vzpomínati. Arch. IV. 412. To vše snažně vzpomínají. Kat, 860. To, což dobré jest, vzpomíná jeho paměť. M. Neb hřiechové jeho přišli až do nebe, a vzpomenul je pán na zlosti jeho (Apokal. 18. ); A tak jim vzpomenul anjel a ony ihned sú pamatovaly; Ten vás naučí všechny věci a vzpomene vám všechny věci, kteréž kolivěk poviem vám (Jan 24. ). Hus I. 459., II. 149., 207. (Tč). V. někomu něco dobrým. Arch. I. 9. — kde. V pekla plamenu si jednou tebe vděčně vzpomenu. Vrch. N. bs. ep. 7. Vla- dislav vzpomíná v jednom listu jisté do- mluvy, kterou... Ddk. II. 321. — kam: domů. Osv. I. 593. — kdy. Aby jeho i veš- kerého rodu knížecího na modlitbách svých vzpomínali; Prosím vás, abyste v modlit- bách svých také vzpomínali mé duše; Kniha úmrtní v Olomúci vzpomíná jeho v den 18. října jakožto dobrodince chrámu. Ddk. II. 154., III. 183., IV. 21. (Tč. ). Mimovolně si musila při tom v. na pohádku. Osv. I. 180. V den zamúcenie vzpomene na tě. Hus I. 147.

396751   Vzpomenouti Svazek: 8 Strana: 0490
Vzpomenouti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 81.

396752   Vzpomenouti Svazek: 9 Strana: 0389
Vzpomenouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 247.

396753   Vzpomenouti co Svazek: 7 Strana: 1097
Vzpomenouti co. I v nul sem ono ža- lostné slovo Jeremiašovo. Št. Kn. š. 129. — nač. Slušie na to v., že . . . Št. Kn. š 21. — komu. Aneb v-ná-li jemu, jako by on zapomenul. Št. Kn. š. 188. — co proč. Skrze tuto radosť pátú vzpomeňmy matku svatú. Sv. ruk. 74. — komu čím. Ničím zlým sobě nevzpomínati. Bart. 321.

396754   Vzpomenutí Svazek: 4 Strana: 1237
Vzpomenutí, n., die Erinnerung. Protož učedlníci, což sú psali ve čtení, to sú psali ducha sv. naučením a v-tím. Hus II. 211.

396755   Vzpomenutý Svazek: 4 Strana: 1237
Vzpomenutý; -ut, a, o, erwähnt Zlom- ky... jmenují toliko k v-tým letům nejstarší dva syny jeho; To zakládá se na v-tém Hildegardu; Trváme na tom mínění, že právě z-tý závazek byl podstatným břeme- nem... Ddk. II. 180., 237., 310. (Tč. ).

396756   Vzpomínáček Svazek: 4 Strana: 1237
Vzpomínáček, čku, m. = nezabudka, po- mněnka, myosotis scorpioides, der Augen- trost. Us., Sl. les.

396757   Vzpomínání Svazek: 4 Strana: 1237
Vzpomínání, n. = onen děj duševní, kte- rým temné či z vědomí vystouplé představy se objasňují či do vědomí opět přiváděny bývají, das Sicherinnern. Blř. exc.

396758   Vzpomínati Svazek: 7 Strana: 1398
Vzpomínati, vz Vzpomenouti.

396759   Vzpomínka Svazek: 4 Strana: 1237
Vzpomínka, y, f. = vzpomenutí, die Erin- nerung. Č. Vstupují-li temné představy do vědomí samy, svou vlastní mocí či silou, slovou v-ky. Blř. exc. V. označuje připo- menutí si věcí minulých nebo vzdálených. Cf. Upomínka, Památka.. Brt. S. 3. v. 180. V-ky z cest. Us. V-ky jeho hlavou spěly. Vrch. Libuje sobě v klassických vzpomín- kách a smyšlených řečech svých bohatýrův. Ddk. II. 390. Děkuji Bohu svému při vše- liké v-ce na vás. Sš II. 152.

396760   Vzpomínkově Svazek: 10 Strana: 0508
Vzpomínkově. Scena ta zatanula jí v. v duši. Zvon V. 637. V. něco čísti. Zvon V. 42.

396761   Vzpomínkový Svazek: 7 Strana: 1097
Vzpomínkový, Erinnerungs-. V. klam, obraz.

396762   Vzpomínkový Svazek: 9 Strana: 0390
Vzpomínkový. V. dílo (ve kterém se vzpomínky líčí). Mus. 1897. 90.

396763   Vzpomínkový Svazek: 10 Strana: 0508
Vzpomínkový. Z. procit, záchvat; Něco v-vého ji zahřívalo. Zvon V. 795, 711., 36.

396764   Vzpomněnlivosť Svazek: 4 Strana: 1237
Vzpomněnlivosť, i, f., die Erinnerungs- fähigkeit. Nz.

396765   Vzpomoci Svazek: 4 Strana: 1237
Vzpomoci (vz Moci), vzpomáhati, helfen, aufhelfen. — komu. To mu nic nevzpomohlo. Us.

396766   Vzpor Svazek: 4 Strana: 1237
Vzpor, u, m., vzpora, y, f. = odpor, der Widerstand. V. zničiti, zdvihnouti, rozvésti. Nz., Kat. 1708. Beze vší vzpory plenili. Pulk. — V. v tělocviku. Vz KP. 1. 463., 480., 494.

396767   Vzpora Svazek: 4 Strana: 1237
Vzpora, y, f. = rozporka, das Ortscheit, D.

396768   Vzporný Svazek: 4 Strana: 1238
Vzporný = protivný, protičelný, entge- gengesetzt. Nz.

396769   Vzpósobiti Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpósobiti, il, en, ení, vzpósobovati, ver- anlassen, bewerkstelligen. — co. V-bil vrata a zámky. BO.

396770   Vzpoudření Svazek: 7 Strana: 1097
Vzpoudření, n. Vz Slov. zdrav. 401.

396771   Vzpouchlý Svazek: 7 Strana: 1097
Vzpouchlý, bauschig. V. rukáv. Čch.

396772   Vzpoura Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpoura, y, f. = zpoura, der Widerstand, Aufruhr, Aufstand. Při dvoře císařském ne- považovali jednání Štěpánovo jinak, leč za urážku a v-ru proti říši a císaři; V. proti ustanovení čistě církevnímu; Veřejně o v-ru se pokoušeli; Bylo potřeba jen střediska, aby překypující kvašení propuklo v zjevnou zpouru. Ddk. II. 96., III. 201., 213., IV. 42. (Tč. ). Když děsná v-ra občanů snad radu s vlády svrhla; V těchto hradbách nechať nikdy zkázy žíznivé v. nevře měšťanů. Msn. Or. 35., 156. Vz Zpoura.

396773   Vzpourolačný Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpourolačný, Aufstand, Aufruhr su- chend, gern betreibend. Bendi. I. 129.

396774   Vzpouřiti se proti komu Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpouřiti se proti komu, sich sträu- ben, sich widersetzen, vzpírati se. Na Mor. Tč.

396775   Vzpouzení, n Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpouzení, n., das Sichsträuben.

396776   Vzpouzeti Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpouzeti, el, ení. — se čemu Sá. — se proti čemu. Mus. 1880. 430. Vz Zpou- zeti, Vzpuditi.

396777   Vzpouzeti se jak Svazek: 10 Strana: 0508
Vzpouzeti se jak. Vzpouzí se jako koza na ledě (o upejpavém, nesmělém). Zbirov. Čes. 1. XI. 270

396778   Vzpověděti Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpověděti, vím, věz, děl, děn a dín, dění; vzpovídati = pověděti, přikázati, sa- gen, befehlen; vzkázati, vz toto. Dal. — co. Vzpovědí nebesa divy tvé, confitebuntur. Ž. wit. 88. 6. — komu po kom. Výb. I. 345. — co od koho. Milostivá paní naše králová přikázala nám, abychom vám ot JMti vzpověděli zvláštní milosť. Arch. I. 268.

396779   Vzpověděti Svazek: 7 Strana: 1097
Vzpověděti, mandare. Ž. kl. 41. 9.

396780   Vzpovědomiti si co Svazek: 10 Strana: 0508
Vzpovědomiti si co. To trvá dlouho, než si to v-mí (než se v tom vyzná). Litom. 57.

396781   Vzpovídati Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpovídati, vz Vzpověděti.

396782   Vzpraní Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpraní, n. = opření, podpora, die Stü- tze. Tkadl. II. 5.

396783   Vzpraní Svazek: 7 Strana: 1097
Vzpraní přijal Jg. dle špatného Hankova čtení, má prý býti; rozpránie. Vz List. fil. 1884. 420.

396784   Vzpraviti Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpraviti, zastr. = oznámiti, anzeigen, bekannt machen. — komu. A těm měšča- nóm vzpravichu. Kat. 164. — co. Velikosť tvú vzpraví, narrabunt. Ž. wit. 144. 6.

396785   Vzprchati Svazek: 4 Strana: 1238
Vzprchati, vz Vzprchnouti.

396786   Vzprchnouti Svazek: 4 Strana: 1238
Vzprchnouti, ul, utí (zastr. vzprchu), chl; vzpršeti, el, ení; vzprchati = vzhůru pršeti, létati, hinauf spritzen, sprühen. — odkud. Jiskry vzprchú z črnú ščitú. Rkk. 42. — jak. Udeři v helm povrchu, až jiskry vysoko vzprchú. Alx. — V. = v prchlivosť přijíti, jähzornig werden. Ten málo miluje bližního, kdo v-chá proti družci. Št. Kn. š. 37., 27.

396787   Vzprchnouti Svazek: 8 Strana: 0490
Vzprchnouti. K ,Alx.? přidej V. 1687.

396788   Vzprorokovati Svazek: 4 Strana: 1238
Vzprorokovati = prorokovati, začíti pro- rokovati, zu prophezeien anfangen. Sš. Sk. 24.

396789   Vzprositi Svazek: 4 Strana: 1238
Vzprositi, zastr. = poprositi. — koho. I vzprosi ho velmi mile. Kat. 553. A dcery vzprosí, deprecabuntur. Ž. wit. 44. 13. Při- stúpiv vzprosi jich a řka. Pass. Opět jeho vzprosi. Bibl. bočk. fol. 14.

396790   Vzprositi čeho na koho Svazek: 7 Strana: 1097
Vzprositi čeho na koho. Až sám na se někdy člověk smrti vzprosí. Št. Kn. š. 65.

396791   Vzprostřieti co Svazek: 10 Strana: 0509
Vzprostřieti co: svoj obličaj v hněvu. Pat. Jer. 36. 25.

396792   Vzprotiviti se Svazek: 4 Strana: 1238
Vzprotiviti se, il, ení = na proti se po- staviti, sich widersetzen. — se komu. Pulk. I z-vil sě jest jemu sluha jeho. Bj.

396793   Vzproud Svazek: 4 Strana: 1238
Vzproud, u, m., die Emporfluth. Dch.

396794   Vzpršeti Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpršeti, vz Vzprchnouti.

396795   Vzpručiti se Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpručiti se, il, ení = vyzdvihnouti se, vyšvihnouti se, sich aufraffen, aufschwingen. Jako pes vskučí a potom sě náhle vzpručí. Výb. I. 69., St. Skl. V. 202. Vz Vzpručný.

396796   Vzpručný Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpručný. Studnice vody v-né, aquae salientis (vody vystřikující). Vz Vzpručiti, Zproučeti.

396797   Vzpruha Svazek: 10 Strana: 0678
Vzpruha, y, f. Nár. list. 1906. 20. 17.

396798   Vzpruzený Svazek: 7 Strana: 1097
Vzpruzený = zpruzený, fratt.

396799   Vzpružení Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpružení, das Elastischmachen, die An- spannung. V. svalů. Dk. P. 70.

396800   Vzpružený Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpružený; -en, a, o, elastisch gemacht, angespannt. V. síla. Kyt. 1876. 47. — čím. Životní zkušeností v-ný rozum. Šml. I 38.

396801   Vzpružina Svazek: 8 Strana: 0490
Vzpružina = silná žerď. Tou se chrastí, prkna a p. na vůz naložená přitahují, také úvitek. Brt. D. II. 445.

396802   Vzpružiti Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpružiti, il, en, ení, vzpružovati, ela- stisch machen, an-, aufspannen. — co. Každé přehlížení v-lo by činnosť liknavých sborů. Čerm. — co, koho čím k čemu. Us. Mo- hutnou offensivou franskou křesťanstvo špa- nělské k čilejšímu životu vzpruženo bylo. Šb. Stř. II. 16. — se. Potom se náhle v-ží. Mst. v 70.

396803   Vzpružněti Svazek: 9 Strana: 0464
Vzpružněti = pružným se státi. Jrsk. XI. 218.

396804   Vzprýsknouti Svazek: 4 Strana: 1238
Vzprýsknouti, vz Vzprýštiti.

396805   Vzprýsknutí Svazek: 4 Strana: 1238
Vzprýsknutí, n., vz Vzprýsknouti. Sš. J. 82.

396806   Vzprýsknutí Svazek: 4 Strana: 1238
Vzprýsknutí, n. Hnutí, v-tí, zkormou- cení a vzvírání vody. Sš. J. 82, Vz Vzprý- štiti.

396807   Vzprýštiti se Svazek: 4 Strana: 1238
Vzprýštiti se, il, ěn, ění, vzprýsknouti = vzhůru se vyprýštiti, vzedmouti, prskati, frkati (o koni), aufschwellen, aufqualmen, sich ergiessen, schnauben. — kam (do če- ho). Leg, Anth. Jir. 3. vyd. I. XLI.

396808   Vzpřah Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpřah, u, m., das Ausstrecken. Náhlým ruky vzpřahem list mu vyškub'. Čch. L. k. 75.

396809   Vzpřáhati ?? ? čemu Svazek: 9 Strana: 0390
Vzpřáhati ?? ? čemu. Meč v. ? úderu. Kuč. 49.

396810   Vzpřáhnouti Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpřáhnouti, hnul a hl, ut, utí = na- přáhnouti, ausstrecken. — co: ruku. Vrch.

396811   Vzpřebývati Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpřebývati, wohnen. — kde. Vzpře- býváš v nich, habitabis. Ž. wit. 5. 12.

396812   Vzpřéci Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpřéci, vzpříci, entgegenstemmen. Vz Vzepříti.

396813   Vzpřeč Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpřeč, i, f. = vzpříč. Uvěři jeho řeči bez všie vzpřeči. Hr. rk. 181.

396814   Vzpříci Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpříci, vz Vzepříti.

396815   Vzpříč Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpříč, vzpřieč, i, f., zastr. = vzpoura, odpor, vzpříčení, die Widerstrebung, der Widerstand. St. skl. III. 6.

396816   Vzpříč Svazek: 7 Strana: 1097
Vzpříč, vz Vzpřeč.

396817   Vzpříčení Svazek: 7 Strana: 1097
Vzpříčení v tělocv., der Aufmarsch. Rgl.

396818   Vzpříčiti Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpříčiti, vz Zpříčiti. — co čím. ZČ. I. 78.

396819   Vzpřiehati Svazek: 10 Strana: 0508
Vzpřiehati, alligare. — koho kam: v pluhy. Mill. 47a.

396820   Vzpřijieti Svazek: 10 Strana: 0509
Vzpřijieti, vz Zpřijíti. — koho. Dal. C. 22. 22.

396821   Vzpříkati se Svazek: 7 Strana: 1097
Vzpříkati se = vzpřičovati se, protiviti se. Mor. Rgl.

396822   Vzpříměč Svazek: 7 Strana: 1097
Vzpříměč, e, m. V. ruky a prstů. Vz Ott. IV. 547.

396823   Vzpřímení Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpřímení, n., die Streckung, Aufrich- tung, das Geradmachen. V. či rektifikace kři- vých čar. Vnč. 20.

396824   Vzpřímený Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpřímený; -en a, o, gestreckt, gerad gemacht, aufgerichtet. V. sloh (v geol. ). Dch. Stál se v-nou hlavou. Vrch. -- jak. V-ný jako jedle. Jrsk.

396825   Vzpřímiti Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpřímiti, il, en, ení; vpřimovati = vztý- čiti, in die Höhe richten. — koho, se. Us. — co, se jak. Kolmo se v. Mtc. lid. 63. 11. Výše hrdou v-miv postavu. Čch. Mch. 63. Hrdé v-la svou šíji. Vrch. — kde. Z prudka v loži se v mil. Šml. V. se na loži. Vrch. Na mincích knížete Boleslava a jeho předchůdců jest ruka v-mena. Ddk. IV. 73.

396826   Vzpřimovač Svazek: 8 Strana: 0490
Vzpřimovač, e, m., extensor (sval). Ott. VIII. 968. V. palce, musculus extensor polli- cis, prstů, m. e. digitorum longus. Ott. XI. 492. a.

396827   Vzpřimující Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpřimující či rektifikační rovina. Vnč. 4.

396828   Vzpučelý Svazek: 10 Strana: 0509
Vzpučelý. Bambus čerstvě v. Zub. Még. 34.

396829   Vzpučeti Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpučeti, el, ení, aufkeimen. — jak. Každý pak tam v růži plnou vzpučí. Čch. Bs. 65.

396830   Vzpučiti se Svazek: 10 Strana: 0509
Vzpučiti se, vz Zpučiti se

396831   Vzpuditi Svazek: 4 Strana: 1238
Vzpuditi, vzpuď, dě (íc), il, zen, ení; vzpouzeti, el, en, ení; vzpuzovati = vzhůru puditi, emportreiben, auftreiben. — koho. Jeden jestřáb mnoho vran vzpózie (zplaší, zažene). Dal. Vz Vzpouzeti.

396832   Vzpupěti Svazek: 4 Strana: 1239
Vzpupěti, ěl, ění, stolz, anmassend wer- den. — abs. Řekové v-pěli. Troj. — čím: slávou.

396833   Vzpupnosť Svazek: 4 Strana: 1239
Vzpupnosť, i, f. = zpupnosť, pýcha, der Stolz. Troj.

396834   Vzpupný Svazek: 4 Strana: 1239
Vzpupný = zpupný, pyšný, stolz. Bibl. ms. Pokorní Petr a Pavel i jiní jdú po Kri- stovi, ale v-ní jdú po Antikristovi. Hus II. 258. Lidé vzpupní, pyšní. Ib. II. 401.

396835   Vzpurec Svazek: 10 Strana: 0509
Vzpurec, rce, m = zpurný člověk. Von je takový v. Klat. Čes. 1. XI. 368.

396836   Vzpurně Svazek: 10 Strana: 0509
Vzpurně, vz Zpurně. V. něco chtíti. Tk. Pam. I. 440.

396837   Vzpurnice Svazek: 4 Strana: 1239
Vzpurnice, e, f., die Widerspenstige. Šm.

396838   Vzpurník Svazek: 4 Strana: 1239
Vzpurník, a, m., der Widerspänstige. Šm.

396839   Vzpurný Svazek: 4 Strana: 1239
Vzpurný, trotzig. V. dumy. Osv. V. 635. Slíbil mu i pomoc svou chytajícímu se všemi prostředky syna v-ho udolati. Ddk. II. 383.

396840   Vzpustiti Svazek: 4 Strana: 1239
Vzpustiti, il, štěn, ění; vzpouštěti, ěl, ěn, ění = pustiti nač, vzhůru pustiti, ein- lassen, hitiauflassen. — koho kam: na hrad. Dal. — se nač = bezpečiti se, sich verlassen. Libuše sie na své vieščby vzpusti. Dal.

396841   Vzpustiti Svazek: 7 Strana: 1097
Vzpustiti, jactare. Ž. kl. — co kam (nač). Ž. kl. 54. 23.

396842   Vzpuzenina Svazek: 4 Strana: 1239
Vzpuzenina, y, f. = co vzpuzeno, der Aus-, Aufwurf. Je tam salmiak jakožto v. ohňů podzemních. Prsl. Chym. 133.

396843   Vzpuzovati Svazek: 4 Strana: 1239
Vzpuzovati, vz Vzpuditi.

396844   Vzpýchati Svazek: 4 Strana: 1239
Vzpýchati, vz Vzpýchnouti.

396845   Vzpychlati Svazek: 4 Strana: 1239
Vzpychlati, ám (i), al, ání = vzpýchnouti, sich brüsten. — se v čem. Jáz vedě vzpy- chli v Hospodinu (kochati se budu, Proch. ). Ego vero delectabor in domino. Ž wit. 103. 34.

396846   Vzpýchlý Svazek: 4 Strana: 1239
Vzpýchlý = nadmutý, aufgeblasen. Saň hříchu vzpychlá. Čch. Bs. 112.

396847   Vzpýchnouti Svazek: 4 Strana: 1239
Vzpýchnouti, zpýchnouti, chnul a chl, utí; vzpýchati, vzpýšeti, el, ení = nadmouti se, auflaufen, anschwellen. — abs. V-chne bouř co nevidět. Čch. Bs. 187. Svítek, když se na másle smaží, vzpýchne. Us. — V. = pýchy nabyti, stolz werden —kde. V svém srdci nemúdře vzpýchal. Pass. 801.

396848   Vzpýchnouti Svazek: 7 Strana: 1097
Vzpýchnouti, superbire. Ž. kl. CMD. 27 — proti komu: protiv Bohu. Št. Kn. š. 122.

396849   Vzpýšeti Svazek: 4 Strana: 1239
Vzpýšeti, vz Vzpýchnouti.

396850   Vzpyšněti Svazek: 4 Strana: 1239
Vzpyšněti, ěl, ění, stolz werden. — čím. Aby Vojtěch sám nevzpyšněl přízní císa- řovou. Ddk. II. 46.

396851   Vzpytač Svazek: 4 Strana: 1239
Vzpytač, e, m., speculator, der Er-, Nach- forscher. BO.

396852   Vzpytání, n Svazek: 4 Strana: 1239
Vzpytání, n., das Er-, Nachforrschen, Nachspüren. To pokušenie bylo jest v. ta- jemné věci na Kristovi od ďábla. Hus II. 88.

396853   Vzpytati Svazek: 4 Strana: 1239
Vzpytati, vzpytovati = zpytati, scrutari, erforschen. — co. I vzpytaju kázání Boha mého, scrutabor. Ž. wit. 118. 115 — co na kom. Ms. — čím. On chtě tu věc skrytú neznámú sobě již oznámiti, těká, vzpytuje řečí, dary i nasielaním, chce-li ho pojieti (za manžela). Hus I. 345.

396854   Vzrábati Svazek: 4 Strana: 1239
Vzrábati, vz Vzrobiti. Na Slov. Bern. — se, sich mühsam aufraffen. Us. Jg. Cf. Rá- bati.

396855   Vzraditi Svazek: 4 Strana: 1239
Vzraditi (Pulk. 422. ), lépe: zraditi, od- raditi, abrathen. Jg.

396856   Vzradovati Svazek: 4 Strana: 1239
Vzradovati = zaradovati, erfreuen. — koho. — se = počíti se radovati. Ps. ms., Ž. wit. 15. 9. a j. Vzradova sě děva. Rkk. 29. — se jak. V div se mnozí vzradovachu. Výb. I. 197. Vší se svú duší vzradova. Hr. rk. 189. — se kde. Vzradova sě v duši. Hr. rk. 193. — se v čem. V-duje se Hospodin ve všech skutciech svých. Výb. I. 63.

396857   Vzrast Svazek: 7 Strana: 1097
Vzrast, u, m. = vzrůst. Slov. Loos.

396858   Vzrásť Svazek: 7 Strana: 1097
Vzrásť = vzrůsti. Slov. Loos.

396859   Vzrašiti Svazek: 4 Strana: 1239
Vzrašiti, il, en, ení = počíti rašiti, vzpu- četi, vzejíti, ausschlagen, zu sprossen an- fangen, ent-, erstehen. — čím kde. Svitem tvojím blahosť všady vzraší. Sš. Bs. 184.

396860   Vzraziti se Svazek: 10 Strana: 0509
Vzraziti se = zaraziti se, nechati toho. Baw. Ar. v 2043.

396861   Vzrechniti Svazek: 4 Strana: 1239
Vzrechniti, il, ěn, ění = počíti rechniti = hubovati. Mladší vzrechnie proti starším (tumultuabit puer contra senem. Isai. 3 5). Št., Výb. I. 747.

396862   Vzreptati Svazek: 10 Strana: 0509
Vzreptati = dáti se do reptání. Člověk vzrepce. Chč. S. II. 146b.

396863   Vzrna Svazek: 7 Strana: 1097
Vzrna, y, f., zaphirus, zastr. Pršp. 6.

396864   Vzrobiti Svazek: 4 Strana: 1239
Vzrobiti, il, en, ení = vzdělati. Na Slov. Bern.

396865   Vzrost Svazek: 4 Strana: 1239
Vzrost, u, vzrůst, gt. vzrostu, m. = při- bývání velikosti, der Wuchs, das Wachs- thum. V. jest přibývání hmoty a objemu ústrojného těla následkem vývoje životního organismu jeho v celku i ve všech jednot- livých částech. S. N. Vz tam více. V. člo- věka. Jel. Vysokého vzrostu. D. V. a pro- spěch v ctnostech bráti. Ros. Oni sami v živnostech znamenitého vzrostu nadáti by se mohli. Nar. o h. a k. — V., das Auf- wachsen, die Statur, Konstitution, der Auf- schwung. Doba vzrostu, v. listu, der Blatt- wuchs, Šp., v. obloukový, der Bogenwuchs, Sl les., těla, die Konstitution des Leibes; v. do délky, das Längenwachsthum; v. tr- pasličí, microsomia. Nz. lk. V. vlasů, Us., literatury. Mus. 1880. 207. Prve než vzrost vzal. Vrat. Purkrabí, těžící z ustavičného vzrostu městských živností. Ddk. II. 372. Vzrůst bralo množství věrců. Sš. Sk. 58. Aby v. brali ve víře. Sš. II. 193. Vzróst dává Bóh. ZN. Mieše krásu a vzróst. GR. Pohanka malá vzrůst dává ovsu. Us. Tč. — V. = co vzrostlo, rostlina, das Gewächs. Reš.

396866   Vzrost Svazek: 7 Strana: 1097
Vzrost, vz Vzrůst.

396867   Vzrostati Svazek: 4 Strana: 1239
Vzrostati, vz Vzrůsti.

396868   Vzrostek Svazek: 4 Strana: 1239
Vzrostek, stku, m. = větev, vlk, der Schössling. Jost.

396869   Vzrostilý Svazek: 10 Strana: 0509
Vzrostilý = vzrostlý, zastr. Pel. XXX

396870   Vzrostlosť Svazek: 4 Strana: 1239
Vzrostlosť, i, f., vyrostlosť, das Erwach- sensein. Us.

396871   Vzrostlosť Svazek: 7 Strana: 1097
Vzrostlosť ječmene. KP. V. 256.

396872   Vzrostlý Svazek: 4 Strana: 1239
Vzrostlý = vyrostlý, urostlý, aufgewach- sen, erwachsen, aufgezogen. — kde. Kak jest v. na životě (= na těle). Kat. 287. V. ve vzduchu panovnicím. Pal. Děj V. I. 48. — jak. Prales až k obloze v. Vlč. Jest to znenáhla vzrostlá sbírka či kompilace nej- rozmanitějších nařízení. Ddk. IV 235. odkud. Pán ze zemánka v. Kká. Td. 213.

396873   Vzrostnosť Svazek: 4 Strana: 1239
Vzrostnosť, i, f., gutes Wachsthum. Ros.

396874   Vzrostný Svazek: 4 Strana: 1239
Vzrostný, was bald o. schnell wächst. Ros. Vz Vzrůstný.

396875   Vzrostu Svazek: 4 Strana: 1239
Vzrostu, vz Vzrůsti.

396876   Vzrotály Svazek: 4 Strana: 1239
Vzrotály, pl., m., paseky u Vsetína na Mor. Vck.

396877   Vzrotiti se Svazek: 4 Strana: 1239
Vzrotiti se = vzklnouti, počíti se zaklí- nati. — se kde. Mnozí na trhu tak se vzrotie. Št. Kn. š. 203. 38.

396878   Vzrotiti se Svazek: 8 Strana: 0490
Vzrotiti se. Vz Rotiti.

396879   Vzrouhati Svazek: 4 Strana: 1239
Vzrouhati, lästern, lästernd beschimpfen. Z. mus. Vz Vzrúhati.

396880   Vzrovnati Svazek: 4 Strana: 1239
Vzrovnati, ausgleichen. Ráj I. 84.

396881   Vzrozuměti Svazek: 4 Strana: 1239
Vzrozuměti, ěl, ěn, ění, intelligere. — co. Něčí svědectví. Ž. wit. 118. 95.

396882   Vzrub Svazek: 4 Strana: 1240
Vzrub adv. = na ruby, auf die unrechte Seite. Všecko v. na líc obraceti, alles um-, verkehren. Jg.

396883   Vzruditi Svazek: 4 Strana: 1240
Vzruditi (zastr. ), zruditi, il, zen, ení = zakaliti, zamračiti, trüben; vztrúditi, vzmú- titi, betrüben. Povětří se vzrudí. Výb. I. 949. Král by tím vzruzen = zarmoucen. Ib. 1115. 35., Alx. V. v. 1428. (HP. 35. ). V-ti se = smutným se státi, zarmoutiti se. Výb. I. 1115., St. skl. — koho = zarmoutiti. Dal. 79., 143.

396884   Vzrúditi Svazek: 8 Strana: 0490
Vzrúditi = rozmrzeti, pobouřiti, roz- vztekliti, rozlítiti, znepokojiti a p. Svatojir- skú knieni vzrúdi a vsadiv ju na kolese vy- vez ju z země. DalC. 46. 4.—6. Ten kněze Přemysla proti otci vzbudi a ten prvý (s) svým synem Jarošem krále vzrúdi. Když smrtelný hřiech na tobě, inhed zlodejstvo při tobě, jímž své hřiešné tělo vzrúdíš. Um. Raj. 369. 72. (Krok. 1892. 438.).

396885   Vzruditi co Svazek: 7 Strana: 1097
Vzruditi co. Nevinnú ovčičku vzrudi (pes). Ezp. 369 — koho čím. (Múcha) mravence svú řečí vzrudi. Ezp. 1723. Jímž (zlodějstvem) své hřiešné tělo vzrudíš. Bož. umuč. v. 371. — se. Když se povětřie zrudi. Výb. I. 948. 34.

396886   Vzrúhati. — se komu Svazek: 4 Strana: 1240
Vzrúhati. — se komu. Hospodin vzrúhá sě jim, subsannabit. Ž. wit. 2. 4. V. = pro- fanare, exprobrare. Ib. 88. 32., 41. 11. Vz Vzrouhati.

396887   Vzruch Svazek: 4 Strana: 1240
Vzruch, u, m. = vzrušení, hnutí vzhůru, die Erregung. Pokr. Z hor., Kln. Bs. 207.

396888   Vzruch Svazek: 8 Strana: 0490
Vzruch. Z hudby zní i v. touhy. Vrch. Lingg. 100. (Vrch. Rol. I.—VI. 73.).

396889   Vzrůst Svazek: 4 Strana: 1240
Vzrůst, vz Vzrost.

396890   Vzrůst Svazek: 7 Strana: 1097
Vzrůst. Cf. Slov. zdrav. 412., NA. V. od. II. 23.-24. V. rozpínavý, expansives Wachsthum, ústřední, centrales W., vý- středný, excentrisches W.; rychlosť, schop- nosť, vady vzrostu, Ktt. exc. V. lidnatosti. Pro v. obecného dobrého. Bart. 131.

396891   Vzrůst Svazek: 9 Strana: 0390
Vzrůst nízký, útlý, chybný, vz Zát. Př. VI. odst. 5., vysoký, pěkný, mohutný. Ib. VI. odst. 4.

396892   Vzrůst Svazek: 10 Strana: 0509
Vzrůst. Děti, když už se naučily choditi, ať nikdy nelezou pod stůl, sice si zarazí v., ale ať stávají, zvláště z jara, venku na dešti, pak porostou rychle. Mtc. 1. 1897. Obrz. 67.

396893   Vzrůstání Svazek: 7 Strana: 1097
Vzrůstání, das Wachsen. V. obyvatel- stva. Kzl. 39.

396894   Vzrůstati Svazek: 4 Strana: 1240
Vzrůstati, vz Vzrůsti.

396895   Vzrůsti Svazek: 4 Strana: 1240
Vzrůsti, vzrostu, vzrosti, sta (ouc), stl, stení; vzrostati, vzrůstati = vzhůru růsti, auf-, erwachsen, empor wachsen; přibývati, množiti se, rozmnožiti se, wachsen, sich ver- mehren, gross werden, in Aufnahme kom- men. Jg. — abs. Kdo vzroste neboje se, ten sestará nestydě se. Ros. Moc říše vždy víc a více vzrůstající. Ddk. IV. 43. Počet spolků vzrostá víc a více = spolků při- bývá. Cf. Slov. II. 618. b. Nebezpečí vzrůstá (roste). Us. Počet obyvatelstva vzrostl. Lpř. Děj. I. 18. Obilí vzrostlo stojíc (na stojatě), ležíc (na hrstech i. e. mokrem). Us. Da. — (odkud) kde. Svévolenství tak v lidu vzrostlo. Pulk. V květech, na mechu vzrů- stají písně z povzdechů. Hdk. C. 56. V pu- stém srdci bez lásky květ blaha nesmí v. Osv. 1871. 94. V městech kvapem bouře vzroste. Hdk. — odkud kam. Má noha do vod vzrůstá. Hlk. Což to jako matčin bol v duše stromů z půdy vzrůstá? Kká. (Osv. V. 33. ). Z mladíka může v. veliký muž. Vlč. — čem. V. v pohanském bludu. Kat. 1695. V čem jsem vzrostl, v tom chci zůstati na sklonku života svého; V své víře jsem vzrostl. Mus. 1880. 250. — jak (kdy). Vzrostl na junáka, Kká., v muže. Us., Lpř. Slov. I. 54. Počet členů vzrostl v minulém roce ze 200 na 300 členů. Us. Cf. Počet (Slov. II. 618. b. ). S kazatelny hlavou výše vzrůstá. Hdk. Za vol. 12. Bál se, by nový vévoda saský mu nevzrostl nad hlavu. Šmb. Stř. II. 260. Bytné (nájemné) vzrostlo na 50 zl. Sl. les. Zástup vzrostl na 600 ozbro- jenců. Posp. Počet obyvatelstva velice vzro- stl. Lpř. J. Děj. I. 18. Tím vzrostlo nebez- pečenství nemálo. Ddk. II. 326. Jich počet za nedlouho do té míry vzrostl, že...; Tento hrad znenáhla vzrostl v značné město. Ddk. II. 330., V. 311. Přišel k nám host, co v lese vzrosť. Er. P. 16. Jak vysoko vzroste kapi- tál v n létech? Šim. 173. Rodina vzrostla v četný rod. Mus. 1880. 514. — čím. Svor- ností malé věci vzrostají, nesvorností veliké rozpadají. Cyr. — čím kdy jak. Přirážením úroků zasězelých k původní summě hlavní tato v několika málo létech nesmírně vzrů- stala. Mus. 1880. 225.

396896   Vzrůsti Svazek: 7 Strana: 1097
Vzrůsti. — abs. Ale to zrnce dřéve za- hynulé vzrostlo jest Št. Kn. š. 28. — čím odkud kde. Kouzlem vzrůstá z půdy před užaslým okem dědinka Kká. K sl. j. 132.

396897   Vzrůstnosť Svazek: 10 Strana: 0509
Vzrůstnosť, i, f. Mohl se pro svou v. a úhlednosť nad ostatní vyvyšovati. Sá. XX. 101.

396898   Vzrůstný Svazek: 4 Strana: 1240
Vzrůstný = který hodně roste, wer schnell wächst. To je kráva v-ná. V Kunv. Msk. Vz Vzrostný.

396899   Vzrušení Svazek: 4 Strana: 1240
Vzrušení, n., die Erregung. Dnes v-ním nemohla jsem spáti. Jnda. Zavlhlé oko Li- bušino zíralo do něho u větším v. Šubert. — V., die Anregung. V. k něčemu. Dch.

396900   Vzrušenosť Svazek: 10 Strana: 0509
Vzrušenosť, i, f. V. duševních výkonů, aberratio mentalis. Ktt.

396901   Vzrušený Svazek: 4 Strana: 1240
Vzrušený; -en, a, o, aufgeregt, erregt. Si teraz velice vzrušený. Lipa III. 149. — kým. Bohem v-na (pomatena) tys nějak. Msn. Or. 45. — kam. Byl jako do jiného světa vzrušen (přenesen hloubaje). Schlz.

396902   Vzrušiti Svazek: 4 Strana: 1240
Vzrušiti, il, en, ení, vzrušovati, empö-, ren, aufregen. — co, koho. Něčí srdce v. Dch. Ta událosť mysl lidu v-la. Brt. — se jak. Kraj se vzruší zbrojně (povstane). Kká. Td. 186.

396903   Vzrušiti Svazek: 7 Strana: 1097
Vzrušiti. Pak divoce se vzruší z hloubi spánku. Kká. K sl. j. 110.

396904   Vzrušivě Svazek: 10 Strana: 0509
Vzrušivě silný. Zvon V. 628. (VI. 99. ).

396905   Vzrušivý Svazek: 7 Strana: 1097
Vzrušivý, aufregend. Vch. Ar. 28.

396906   Vzrušný Svazek: 10 Strana: 0509
Vzrušný. Zvon VI. 255.

396907   Vzruzení, vzruzený Svazek: 4 Strana: 1240
Vzruzení, vzruzený, vz Vzruditi.

396908   Vzrydati Svazek: 4 Strana: 1240
Vzrydati, zastr. = počíti rydati = hla- sitě plakati, laut weinen, wehklagen. — se = dáti se do pláče, zu weinen, klagen an- fangen. Proč jsú se zrydali národové. Výb. I. 610. Proč sú se zrydaly vlasti ? Ž. wit. 2. 1.

396909   Vzrýti Svazek: 4 Strana: 1240
Vzrýti, vzryji, yl, yt, ytí; vzrývati = vzhůru rýti, vyryti, aufwühlen. — co na koho: hoře. St. skl. — co komu. Nač ži- voucímu v. (obnoviti) bol zas palčivý? Msn. Or. 24.

396910   Vzrytý Svazek: 7 Strana: 1097
Vzrytý; -yt, a, o, aufgewühlt, aufge- graben, aufgestochen. Osv. V. 639.

396911   Vzřezanina Svazek: 4 Strana: 1239
Vzřezanina, y, f. = vzřezání, der Ein- schnitt. Ras.

396912   Vzřezati Svazek: 4 Strana: 1239
Vzřezati = vřezati, einschneiden. Ras.

396913   Vzřičeti Svazek: 4 Strana: 1239
Vzřičeti, el, ení = vzkřičeti, aufschreien. Ms.

396914   Vzříhati Svazek: 9 Strana: 0390
Vzříhati, eructare. Ž, pod. CXLIV. 7.

396915   Vzříti Svazek: 4 Strana: 1239
Vzříti, videre. Přistúpi k tobě, vzři (so- tva: uzři, Gb. ), videbo. Ž. wit. 5. 5. — kam jak. Ciesar na to pilně vzřieše. Výb. II. 7.