341001   Terbegoč Svazek: 8 Strana: 0426
Terbegoč, e, f., území v Hontě. Phľd. XII. 75., 553.

341002   Terbi-um Svazek: 4 Strana: 0064
Terbi-um, a, n., vzácný prvek chemický. Vz S. N.

341003   Terbi-um Svazek: 10 Strana: 0672
Terbi-um, a, n. T. a jeho sloučeniny. Vz Ott.

341004   Terbík Svazek: 8 Strana: 0426
Terbík, u, m., terbium, prvek. Am. Orb. 59.

341005   Terbinatý Svazek: 4 Strana: 0064
Terbinatý kysličník, die Terbinerde. TrO. Vz S. N.

341006   Terbíž Svazek: 4 Strana: 0064
Terbíž, e, Tarvis, mě. v Korutánsku. Vz S. N.

341007   Terc Svazek: 4 Strana: 0064
Terc, e, f., v hudbě, die Terze, der 3. Ton vom Grundton aufwärts, třetice. Hd. Har- monické spojování po tercích, terzenweise Verbindung. Hd. T. malá, veliká. Vz KP. II. 285., 284., S. N.

341008   Terce Svazek: 4 Strana: 0064
Terce, e, f. = třetice, die Terze, v ko- želužství. T. z 1., 2., 3. základu, ein-, zwei-, dreisätzige Terze; činná t. z třísla, lohgare T.; válená t., gewalzte T. Us. v koželuž. Šp. Vz Tercový.

341009   Tercerol Svazek: 4 Strana: 0064
Tercerol, u, m., z vlas. terzetta, druh men- ších bambitek s krátkou hlavní pro blízký výstřel, die Taschenpistole, das Terzerol. S. N. XI 229.

341010   Tercett Svazek: 4 Strana: 0064
Tercett, u, m., tercetto, a, n., z it. = skladba hudební pro tři koncertantní hlasy; instrumentalni t. nazýváno obyč. ario, Ton- stück für drei Stimmen, das Terzett. Vz S. N.

341011   Terciár Svazek: 8 Strana: 0426
Terciár, a, m., u jezuitů kandidat kněž- ský po vykonání třetí probací. Vz Wtr. Živ. c. II. 764. Cf. Tertiář (násl.).

341012   Terciarní Svazek: 7 Strana: 0901
Terciarní, tertiar. T. doba, fauna, flora, jezera, moře, říše, rotliny, vrstvy. Stč. Zem. 718.—725.

341013   Tercie Svazek: 7 Strana: 0901
Tercie, e, f. = 60. díl sekundy. NA V. 2., Jd. I. 10.

341014   Tercina Svazek: 4 Strana: 0064
Tercina, y, f. = strofa o 3 verších, každý verš po jedenácti slabikách míry iambické, die Terzine. Vz o rýmech jejích v S. N. Cf. Zk. Ml. II. 210., Sš. 42., Sloha a příklad ve Květech 1867. č. 11., 1868. č. 13. Dch,

341015   Tercink Svazek: 8 Strana: 0426
Tercink, u, m. = trouba do pul kola za- hnutá. 1610. Mus. 1894. 226.

341016   Terciola Svazek: 8 Strana: 0426
Terciola, y, f., malá ručnice. Wtr. Krj. I. 624.

341017   Terciový Svazek: 7 Strana: 0901
Terciový. T. poloha hlasu. Zv.

341018   Tercový Svazek: 4 Strana: 0064
Tercový. T. (třeticová) useň, das Terzen- leder. Šp. T. (třeticové) odpadky, Terzen- abfälle. Šp. Vz Terce.

341019   Tercpozún Svazek: 8 Strana: 0426
Tercpozún, u, m., hud. nástroj. XVI. stol. Vz Mus. 1894. 235., Zbrt. Tan. 240.

341020   Terč Svazek: 4 Strana: 0064
Terč, e, m., terče, e, terč, i, f., terček, čku, m., střlat. tarcia, targia, nřec. rágya, střněm. targa, strněm. targe, nněm. die Tart- sche. Gl. 341. Slovo toto jest původu orient.: arabsky tars, tors, clipeus. Hammer-Purgst., Mz. 83. — T. = štít, der Schild. Mužie bo- jovní terče nesúce a lučiště táhnúce. BO. Jdi na Rýn, tu nalezneš na biskupich prsně, plechy, meče, kopie, terče i oděnie. Hus I. 175. Přikryt jsi terči. Kom. S terčí. V. Naše terče dobře nás před šipkami hájily. Pref. - T. = cíl ku střílení, die Schiessscheibe. T. obyč. dřevěná n. papírová, černými kruhy opatřená deska, do níž se střílí. Vz S. N. XI. 229. Postavil se, aby stál mu terčem. Us. Býti někomu terčem (vtipů), Stichblatt sein. Dch., V. Koulemi do terče stříleti. D. K terči stříleti, do terče trefiti, terče chy- biti (se). Ros. Mají ho za terč. Sych. Sobě nás za t. vystavivše. Kom. Vzíti, vybrati, vyvoliti sobě koho za terč. Vybral ho za terč úštipačnému vtipu svému. Vzal si za terč krajany. Brat. pr. Sam. Mart. (Č). Střelec do terče. D. Zeď za terčem; rána do terče. Šp. Má břich jako terč (veliký). U Rychn. Msk. — T. Květů spolulůžných prostředek z cévkovitých kvítků složený slove t. (discus), die Scheibe. Rostl. I. 69. b. T. v bot. 1. vůbec díl terčovitě rozšířený; t. podplodní, discus hypogynus, proměna pestíkonoše, podsada dužnatá nebo žláznatá pestíku piplovitých, maďalu; 2. prostřední plocha rozšířeného dílu pokrajem omezeného n. p. stélky lišej- níkův, anebo prostředek úboru ze květů trubkovitých složený, květy jazykovitými obklíčený. Rst. 505. Dle Č. Kv. XXVIII.: terč 1. ve květu naduřená a žláznatá čásť lůžka, zvlášť okolo semeníka; 2. v úboru komposit střední sploštělá jeho čásť, z květů trubkovitých se skládající, naproti paprsku květů jazykovitých. T. u okoličnatých také sedlo. Slb. Besídka obrostlá tercemi. Sá. Hustý jako terč. Us. Rgl.

341021   Terč Svazek: 7 Strana: 0901
Terč. Mkl. Etym. 347., Šf. Strž. I. 108. - T. = štít. Výb. II. 1494.

341022   Terč Svazek: 10 Strana: 0441
Terč, e, m. Vyseknutí terče z kosti lbové (vrtání lebky), trepanatio. Ktt.

341023   Terča Svazek: 7 Strana: 0901
Terča, dle Káča = Terezie Slov. Hdž. Šlb. 27.

341024   Terčák Svazek: 4 Strana: 0065
Terčák, a, m., plagusia, korýš. Krok. II. 247.

341025   Terčatka Svazek: 4 Strana: 0065
Terčatka, y, f., delphinula, plž. Krok. II. 125.

341026   Terčejš Svazek: 4 Strana: 0065
Terčejš, e, m., orbis, ryba ježanovitá. Krok. I. d. 106.

341027   Terček Svazek: 7 Strana: 0901
Terček, vz Terč. T. vazový, Bandscheibe, zárodkový, discus proligerus.

341028   Terčel Svazek: 4 Strana: 0065
Terčel, u, m., johnia, die Johnie. T. celo- listý, j. salacioides. Rstp. 208.

341029   Terčenoš Svazek: 4 Strana: 0065
Terčenoš, e, m., discophora, die Scheiben- quallen. Nz.

341030   Terčík Svazek: 4 Strana: 0065
Terčík, u, m. = terbuch. Nz. lk.

341031   Terčika Svazek: 7 Strana: 0901
Terčika, Terčinka, y, f. = Terezie. Slov.

341032   Terčiště Svazek: 4 Strana: 0065
Terčiště, ě, n., der Scheibenbestand. Šm.

341033   Terčkovitý Svazek: 7 Strana: 0901
Terčkovitý. T. tělisko. Athen. III. 134. Vz Terček.

341034   Terčník Svazek: 7 Strana: 0901
Terčník, u, m., xanthoria, lišejník. Nk. J.

341035   Terčodobný Svazek: 4 Strana: 0065
Terčodobný, discoideus, scheibenförmig: úbor spoluložných složený ze samých květů trubkovitých. Rst. 505. Vz Terč.

341036   Terčojazyčný Svazek: 7 Strana: 1392
Terčojazyčný. T. žáby, discoglossidae. Ott. VII. 603 a.

341037   Terčoplodý Svazek: 4 Strana: 0065
Terčoplodý — mající plod k terči podobný, schildförmige Frucht tragend. T. hranura, govania cyclocarpa. Rostl. III. b. 506.

341038   Terčovitý Svazek: 4 Strana: 0065
Terčovitý = podobající se terči více nebo méně dokonalému, disciformis, schei- benförmig, na př. ježle slunečnice obecné. Rst. 505.

341039   Terčovitý Svazek: 10 Strana: 0441
Terčovitý zánět rohovky, keratitis disci- formis. Ktt.

341040   1. Terčovka Svazek: 4 Strana: 0065
1. Terčovka, y, f., cyclidium, prvok. Krok. II. 521.

341041   2. Terčovka Svazek: 4 Strana: 0065
2. Terčovka, y, f., parmelia, die Schlüs- selflechte. T. podčerná, p. saxatilis; jalov- cová, p. juniperina; jedomá, p. esculenta; zední, p. parietina; strupatá, p. tartarea; šedivá, p. sordida; zbledla, p. parella. Rstp. 1836. Cf. Schd. II. 256., ČI. 178., Kk 86.

341042   Terčovka Svazek: 7 Strana: 0901
Terčovka = ručnice.

341043   Terčovkovitý Svazek: 4 Strana: 0065
Terčovkovitý. T. rostliny, parmelidei: provazovka, skalaéka, větvičník, řvinák, roz- žďovha, pukléřka, hávnatka, d'ulkatec, ter- čovka, huspenník. Rstp. 1830.

341044   Terčovní Svazek: 4 Strana: 0065
Terčovní = ku terči se vztahující, Schei- ben-. T. bambitka, prach, stanovisko, taž- nice. Šp.

341045   Terčovnice Svazek: 4 Strana: 0065
Terčovnice, e, f. = tažnice, štuc, das Scheiberirohr. D.

341046   Terčovník Svazek: 4 Strana: 0065
Terčovník, a, m. = kdo rány v terči ukazuje, der Zieler. S. N. XI. 229.

341047   Terčovník Svazek: 7 Strana: 0901
Terčovník, discobolus, ryba. Brm. III. 3. 137. — T., u, m., physcia, druh lišejníků lupenitých. Nk. J.

341048   Terčový Svazek: 4 Strana: 0065
Terčový = od terče, Scheiben-. T. prkno. Šp.

341049   Terčový Svazek: 9 Strana: 0340
Terčový. T. obložení (u sousruhu), sou- struh. Vz KP. VII. 241.

341050   Terčule Svazek: 4 Strana: 0065
Terčule, e, f., sericomya, hmyz. Krok.

341051   Tereba Svazek: 4 Strana: 0065
Tereba, y, m., osob. jm. — T. = taraba.

341052   Tereba Svazek: 10 Strana: 0672
Tereba Rud., archit., 1851. -1904. Vz Ott.

341053   Tereben Svazek: 4 Strana: 0065
Tereben, u, m. Kyselina sirková mění silici terpentinovou v uhlovodík zápachu tymianového, hutnoty 0-87, vroucí při + 171°, jenž sluje t., das Tereben. Vs Šfk. 519., Nz.

341054   Terebenten Svazek: 7 Strana: 0901
Terebenten, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 323.

341055   Terebilen Svazek: 4 Strana: 0065
Terebilen, u, m., silice: C20 Hl6. Vz Šfk. 519.

341056   Terebinový Svazek: 4 Strana: 0065
Terebinový. T. kyselina, die Terebin- säure. Nz.

341057   Terebinový Svazek: 7 Strana: 0901
Terebinový. T. kyselina. Vz Rm. I. 531.

341058   Terebint Svazek: 4 Strana: 0065
Terebint, u, m. BO. Řečík t., pistacia terebinthus, der Terpentinbaum. V., Rstp. 325.

341059   Terebintina, terebentina Svazek: 4 Strana: 0065
Terebintina, terebentina, z lat. řec. terebinthina, vz Mz. 414. = terpentín, tekutá pryskyřice z rozličných stromů jehličných dobývaná, der Terpentin. Jg. T. vlastní (z terebintu v již. Francii a v sev. Africe rostoucího), benátska (ze dřínu), obecná (ze smrkův a jedlí), Jg., cyperská n. ohijská, hustá; karpatská, štrasburská n. jedlová. Kh. T. bostonská, vz Rstp. 1436., ciperská, 325., chijská, 325., kanadská, 1440., modří- nová, 1440., pravá, 325., štrasburská, 1439., benátská, 1440., vyvařená, 1433. Vz Rst. 49., Kk. 11., 101., 102., Schd. II. 273., Šfk. 518., 528., KP. III. 333., S. N.

341060   Terebintový Svazek: 4 Strana: 0065
Terebintový, vz Terebint, Terpentin- baum-. T. živice, strom, olej. V., D.

341061   Terebla Svazek: 7 Strana: 0901
Terebla, y, f. = přítok Tisy. Č. Čt. II. 353.

341062   Terefere Svazek: 8 Strana: 0426
Terefere, vz Brkalo (3. dod.).

341063   Tereferka Svazek: 8 Strana: 0426
Tereferka, y, f., vz předcház. Terefere.

341064   Tereftalový Svazek: 7 Strana: 0901
Tereftalový. T. kyselina. Rm. II. 191.

341065   Terej Svazek: 4 Strana: 0065
Terej, e, m. T. bílý, sula bassana, pták veslař. Frč. 344.

341066   Terej Svazek: 7 Strana: 0901
Terej. Cf. Brm. II. 3. 615.

341067   Terej Svazek: 8 Strana: 0426
Terej = který. Dšk. Jihč. I. 31.

341068   Terej Svazek: 10 Strana: 0441
Terej, pták. Sr. Ott. XXIV. 364

341069   Terem Svazek: 7 Strana: 0901
Terem, u, m. = dvorana, Saal, m. Slov. Sldk. 132., HVaj. BD. II. 13.

341070   Terem Svazek: 8 Strana: 0426
Terem, rus. = obydlí žen. Kolc. 76.

341071   Teremtete Svazek: 9 Strana: 0340
Teremtete, maď., asi = u sta hromů! Ces. 1. X. 137.

341072   Teremtiti Svazek: 4 Strana: 0065
Teremtiti, il, ění = klnouti, vaditi se, fluchen, schelten. Us. Z maď.

341073   Terenda Svazek: 10 Strana: 0441
Terenda, y, f. = Teresie. Dšk. Km. 22

341074   Terenti-a Svazek: 4 Strana: 0065
Terenti-a, e, f., manželka Ciceronova. Vz S. N.

341075   Terenti-us Svazek: 4 Strana: 0065
Terenti-us, a, m. T. Publius Afer, ko- mický básník římský f 159. př. Kr.

341076   Terepyrolen Svazek: 7 Strana: 0901
Terepyrolen, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 324.

341077   Teresie, Terezie Svazek: 4 Strana: 0065
Teresie, Terezie, e, f., Tereza, Terezka, Terezička, Terka, Terynka, y, f., z lat. Theresia. Vz S. N. — Teresiin, a, o, Terez- čin, a, o, Terezin, a, o atd.

341078   Terešov Svazek: 4 Strana: 0065
Terešov, a, ni., Tereschau, ves u Cerho- vic. PL. Vz S. N. — T., Thereschau, ves u Víškova. PL.

341079   Těreť Svazek: 10 Strana: 0441
Těreť = stářím, vlhkem tleti. Brt. D. I. 278

341080   Tereza Svazek: 10 Strana: 0441
Tereza, y, f. Popěvek: Prši, prši dešč. Koj sa ptačku poděješ? Skryju se ja pod mezu, vemu se ja Terezu. Tereza je zla baba, ščeka pyskem jak žaba atd. Vz Vyhl. II. 259.

341081   Terezín Svazek: 4 Strana: 0065
Terezín, a, m., mě. v Čech. u Litoměřic, Theresienstadt. Vz více v S. N. — Terezí- ňan, a, m., pl. -né. — Terezínský.

341082   Terezinov Svazek: 4 Strana: 0065
Terezinov, a, m., Theresienhof, dvůr u Chejnova. PL.

341083   Terezov Svazek: 4 Strana: 0065
Terezov, a, m., Theresiendorf, ves v Ky- jovsku na Mor. — T., Theresienhof, dvůr u Zdounek. — T., Alt-Theresienhof, dvůr u Napajedel.

341084   Terhovište Svazek: 8 Strana: 0426
Terhovište, n., Vásárhely, míst. jm. na Slov. Phľd. 1895. 383.

341085   Terhuch Svazek: 4 Strana: 0064
Terhuch, u, m. = žaludek, panděro, ranec, der Wanst, Sack. Nacpati si t. (střevo na- prati). D. Cf. Třebucha.

341086   Těrcha Svazek: 4 Strana: 0065
Těrcha, y, f. (no.: těrucha, Koll. ), na Slov. = tíhota, tíž, břímě, die Last, das Gewicht, Schwere, Wucht, Beschwerde, Be- lästigung. Také na Moravě a ve Slez. Brt., Škd., Zšk. Je to t. (má to váhu)! Slez. a mor. Šd. Svou mocnou pozvedaje těrchu těla. Šolc. Prvos. Nevyjel, vždyť měl veli- kou těrchu. Mor. Mřk. To je t. ten náklad (na voze). Us. Hy. Člověk pod těrchou a 215 tíží jednoho břemena zhusta již klesá. Sš. Ob. 158. Onino potomci pod t-chou starého zákona se nalézají. Sš. II. 52. (Hý. ). Kůň pro těrchu upadl. Baiz. — Koll. Zpěv. II. 271.

341087   Těrcha Svazek: 7 Strana: 0901
Těrcha. Cf. Mkl. Etym. 354.

341088   Těrchať Svazek: 7 Strana: 0901
Těrchať. Cf. Mkl. Etym. 354.

341089   Těrchavý Svazek: 4 Strana: 0066
Těrchavý, na Slov. = těhotný, schwanger. T. žena. Plk., Šd.

341090   Těrchovný Svazek: 4 Strana: 0066
Těrchovný = těžký, schwer. Slov. Bern.

341091   Teriak Svazek: 4 Strana: 0066
Teriak (zastr. tryak, MV. ), u, m., theri- aca, der Theriak, téhož původu jako dryak. Mz. 358. T., lék proti jedu. Jg.

341092   Teriak Svazek: 7 Strana: 0901
Teriak. Cf. Mkl. Etym. 354.

341093   Teriakář Svazek: 4 Strana: 0066
Teriakář, e, m. = dryačník, Theriak- krämer, m.

341094   Terianský Svazek: 7 Strana: 0901
Terianský. T. pleso na západě Kriváňa. Č. Čt. I. 171

341095   Teriepkať sa Svazek: 8 Strana: 0426
Teriepkať sa = batoliti se. Slov. Kal. S. 184.

341096   Terigať sa Svazek: 9 Strana: 0340
Terigať sa. Medveď t-gá sa. Slov. Zát. Př. 166a.

341097   Terigati se Svazek: 4 Strana: 0066
Terigati se = stěhovati se s ovcemi na léto na salaš. Na mor. Valaš. Vek.

341098   Terina Svazek: 7 Strana: 0901
Terina, vz Teryna.

341099   Těrk Svazek: 10 Strana: 0441
Těrk, u, m. = pošta. Navalit motáka po těrku = poslati psaní po poště. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142.

341100   Terka Svazek: 4 Strana: 0066
Terka, vz Teresie.

341101   Těrka Svazek: 4 Strana: 0066
Těrka, y, f. = nástroj ku stírání, k vy- mazávání písma, skvrn atd. zvl. tužkou udě- laných. Užívá se jí hlavně při kreslení. T. kožená, korková, papírová, der Wischer.

341102   Terkac Svazek: 8 Strana: 0426
Terkac = trkati. Phľd. 1893. 431.

341103   Terkel Svazek: 7 Strana: 0901
Terkel, elu, m. = vinné mláto, Wein- träber. Slov. Bern.

341104   Terkelica Svazek: 7 Strana: 0901
Terkelica, e, f, z maď. törköly = po- zostatky z vylisovaného hrozna (Träber) a z toho vypálená pálenka volá sa t. Slov. Zátur., Syt. Táb. 250., Lipa I. 110., Chlpsk Dram. I. 20. Cf Trklica.

341105   Terlín Svazek: 8 Strana: 0426
Terlín, a, m., míst. jm. v Nitran. Phľd. XII. 74.

341106   Termiérit Svazek: 10 Strana: 0441
Termiérit, u, m., nový nerost. Vz Vstnk. XI 841.

341107   Termin Svazek: 4 Strana: 0066
Termin, -mín, u, m., z lat. terminus = konec, meze, cíl, der Termin, das Ende. V dobrých termíních věc naše stojí. Ros. Vojsko naše bylo v těžkých termíních (v úz- kých). Kom. — T. = rok, lhůta, der Ter- min, die Frist. Na t-ny platiti. To jest po- slední t., který ti dávám. Do t-nu sv. Mar- tina. Dač. I. 72. — T., vz Terminus.

341108   Termin Svazek: 7 Strana: 1392
Termin právní v 16. stol. Vz Wtr Obr. II. 655.

341109   Termin-us Svazek: 4 Strana: 0066
Termin-us, u, ra., lat. — název, výraz, slovo, das Wort, der Ausdruck. Rk. T. ve filosofii článek: větší (vyšší, major), menší (nižší, minor), prostřední. Nz.

341110   Terminali-a Svazek: 4 Strana: 0066
Terminali-a, í, n., dle Gymnasium v plur., řím. slavnost'. Vz Cimrh. Myth. 223.

341111   Terminologický Svazek: 7 Strana: 0901
Terminologický, terminologisch. Mus.

341112   Terminologie Svazek: 4 Strana: 0066
Terminologie, e, f., z lat. řec. = názvo- sloví, die Kunstsprache, Terminologie, Nz., soubor uměleckých slov a obratu, jichž ve vědě aneb v jakémkoli zaměstnání k ozna- čení předmětů vědy aneb jistého zaměstnání se týkajících, ve zvláštním významu se užívá. T. právnická, lékařská, strojnická, krejčov- ská atd. S. N.

341113   Terminologie Svazek: 7 Strana: 0901
Terminologie, čes. a) právnická, vz Mus. 1845. 519., 1831, 326., b) filos. zvl. krásovědná, vz Mus. 1827. II. 103. Cf. Zl. Jg. 202., 203., 207.—210., Ukaz. 38.

341114   Terminovati co Svazek: 10 Strana: 0441
Terminovati co Obloha zrak terminuje (ukládá mu hranice). Kom. Did. 45.

341115   Termínový Svazek: 9 Strana: 0340
Termínový obchod. Nár. list. 1898. č. 134. 4.

341116   Termit Svazek: 4 Strana: 0066
Termit, a, m., termes, všekaz, hmyz síťo- křídlý. Vz Termiti.

341117   Termiti Svazek: 4 Strana: 0066
Termiti, pl., m., termites, všekazi, bílí mravenci, kteří v již. krajinách dělají si homolovité kopce uměle zřízené a až na 12' vysoké, die Termiten. Rk. Vz Schd. II. 519.

341118   Termo Svazek: 4 Strana: 0066
Termo-, vz Thermo-.

341119   Tern Svazek: 8 Strana: 0426
Tern = trn, v dial. Gb. H. ml. I. 156.

341120   Terna Svazek: 4 Strana: 0052
Terna = thema.

341121   Ternenice dolní Svazek: 4 Strana: 0053
Ternenice dolní, Nieder-Hermesdorf; T. horní, Ober-Hermesdorf, vsi u Šumberka na Mor. PL.

341122   Terneniště, ě, temenišťko Svazek: 4 Strana: 0053
Terneniště, ě, temenišťko, a, n. = mí- sto, kde temenec jest i sám temenec, bahniště, mokvar. Vz Temenec. — T. v poli, v louce, holizna, kahler Fleck. V. — T. = bahno, v němž se svině n. jeleni chladí, der Prudel, die Suhle. Us. — T. = místo, kam vystu- puje moře, aestuaria, vz Temenec. — T. = místo, kde pramen vychází, der Ort, wo die Quelle hervordringt. Šm. Sr. Pramen. (II. 882. a).

341123   Terník Svazek: 4 Strana: 0066
Terník, u, m., starodávný peníz. Boč. z rkp. 1495.

341124   Terno Svazek: 4 Strana: 0066
Terno, a, n., z lat., v mluvě obecné m. trojina. Nz. — T. == sázka, výhra na tři čísla, das Terno. Vz Stč. Alg. 179. Terno- Vorschlag, předložení tří osob. J. tr. Udělal s tou vdovou terno (dobře pochodil, že si ji vzal). Us.

341125   Ternovo Svazek: 7 Strana: 0901
Ternovo, a, n., Dornstätte, často vý- znamné pojmenování míst v Krajině, kde jsou staré zříceniny. Exc.

341126   Ternstrémka Svazek: 4 Strana: 0066
Ternstrémka, y, f., ternstroemia. Rostl. I. 219. a.

341127   Teŕný Svazek: 10 Strana: 0441
Teŕný = třecí T. plocha mezi nimi. Hlavn. 1.

341128   Térodový Svazek: 4 Strana: 0066
Térodový = téhož rodu, derselben Gat- tung. T. nemoci. Rostl. III. 414. b.

341129   Teroměr Svazek: 4 Strana: 0066
Teroměr, u, m., der Tribometer. Ck.

341130   Terpáll Svazek: 10 Strana: 0441
Terpáll, u, m. = lerpán, modřín. Volyně. Čes. 1. XIII 125.

341131   Terpandr-os Svazek: 4 Strana: 0066
Terpandr-os, a, m., řec. básník v 6. stol. př. Kr. Vz S. N.

341132   Terpen Svazek: 7 Strana: 0901
Terpen, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 321.

341133   Terpen Svazek: 10 Strana: 0672
Terpen, u, m., uhlovodík. Vz Ott.

341134   Terpentin Svazek: 7 Strana: 0901
Terpentin. Cf. Schd. I. 405., Rm. II. 323. KP. VI. 365.

341135   Terpentin Svazek: 9 Strana: 0340
Terpentin. Běží s tím jako s t-nem, s keserem (chceli někdo něco za tepla po- věděti). Hoř. 123.

341136   Terpentin, -týn Svazek: 4 Strana: 0066
Terpentin, -týn, u, m., vz Terebintina. Der Terpentin. T. burdovalský, francouz- ský. Vz Rstp. 1433., 1437., 1432. T. vyva- řený, terebinthiHa coeta, ausgekochter T., benátský, t. veneta, venetianischer T. Nz. lk. Běží, jakoby mu t-nem řiť namazal (jakoby mu péro do řiti strčil). Us. na Mor. Hý.

341137   Terpentínový Svazek: 4 Strana: 0066
Terpentínový, Terpentin-. T. olej, silice, líh, pokost'. Nz. Vz Šfk. 518. Vz Terebin- tinový.

341138   Terpentínový Svazek: 7 Strana: 0901
Terpentínový. T. silice. Cf. Rm. II. 323.

341139   Terpentýg Svazek: 8 Strana: 0426
Terpentýg1, terpentýkl, u, m. = perpen- tykl u hodin, p v t. Dšk. Jihč. I. 23.

341140   Terpenylový Svazek: 7 Strana: 0901
Terpenylový. T. kyselina. Cf. Rm. I. 532. II. 327.

341141   Terpetín Svazek: 7 Strana: 0901
Terpetín = terpentín. Us. Cf. KP. VI. 335.

341142   Terpilen Svazek: 7 Strana: 0901
Terpilen, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 323.

341143   Terpin Svazek: 4 Strana: 0066
Terpin, u, m., der Terpin o. das Ter- pentinölhydrat. Nz. T. = hydrat silice ter- pentinové: C20H16 + 4HO. Vz Šfk. 518.

341144   Terpin Svazek: 7 Strana: 0901
Terpin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 326.

341145   Terpinol Svazek: 7 Strana: 0901
Terpinol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 326.

341146   Terpinylen Svazek: 7 Strana: 0901
Terpinylen, u, m., v lučbě Vz Rm. II. 325.

341147   Terpodion Svazek: 4 Strana: 0066
Terpodion, u, m. = nastroj klávesový, v němž tony povstávají třením dřevěných hůlek na válci. Mit.

341148   Terpsichora Svazek: 4 Strana: 0066
Terpsichora, y, f. = musa tance (tance- milovná). Vz S. N.

341149   Terra Svazek: 4 Strana: 0066
Terra, lat. země. T. cotta, vlaská hlína k dělání sošek, gebrannte Erde. Vz Terra- kotta. — T. ineognita, země neznámá, unbe- kanntes Land. Rk.

341150   Terrain Svazek: 4 Strana: 0066
Terrain (fr., terén), u, m. = území; po- loha země; půda, das Erdreich, Terrain, der Grund, Boden. Rk.

341151   Terrain Svazek: 10 Strana: 0672
Terrain. Vz Ott

341152   Terrakotta Svazek: 4 Strana: 0066
Terrakotta, y, f., latin. = každé zboží z pálené hlíny; v užším smyslu = duté ne- polévané žluté n. červené zboží z pálené hlíny k ozdobám stavitelským. Vz KP. III. 368., Terra.

341153   Terrakotta Svazek: 10 Strana: 0672
Terrakotta. Vz Ott

341154   Terrakottový Svazek: 10 Strana: 0441
Terrakottový. T. zboží. KP. IX. 187.

341155   Terralit Svazek: 4 Strana: 0066
Terralit, u, m. = siderolit.

341156   Terrazzo Svazek: 8 Strana: 0426
Terrazzo, a, n., it. = hmota stavební, jíž užívá se zvl. na dlaždice, dlaždice terrazzové. Ott. (Dláždění).

341157   Terrazzový Svazek: 8 Strana: 0426
Terrazzový, vz předcház. Terrazzo.

341158   Terrestrický Svazek: 7 Strana: 0901
Terrestrický, terrestrisch. T. poledník, Stč. Zem. 667., soustava měr. ZČ. I. 275.

341159   Territori-urn Svazek: 4 Strana: 0066
Territori-urn, a, n., dle Gymnasium — zemiště, území, oblasť, der Bezirk, das Ge- biet. Rk.

341160   Territorialní Svazek: 4 Strana: 0066
Territorialní = k uzemí se vztahující, Territorial-. T-ní politika, princip, recess, soustava. Vz S. N. T. právo, vz Právo.

341161   Terrorisator Svazek: 8 Strana: 0426
Terrorisator, a, m. Nár. list, 1894. č, 70.

341162   Terrorism-us Svazek: 4 Strana: 0066
Terrorism-us, u, m., z lat., hrůzovláda = politický system, který usiluje dosíci svých účelů používáním krutých prostředků, jimiž chce odpůrce své zastrašiti a všecku oppo- sici zlomiti. S. N. Die Schreckensherrschaft, der Terrorismus.

341163   Terrorisovati Svazek: 4 Strana: 0067
Terrorisovati. — koho = hrůzou nebo strachem někoho k něčemu poháněti, terro- risiren. Rk.

341164   Terst, Trst Svazek: 4 Strana: 0067
Terst, Trst, a, m., Tergeste, Triest, vlas. Trieste, mě. rakous. při moři jaderském. — Tersťan, a, m., pl. -né. — Terstský, Triester. — Vz více v S. N.

341165   Terš Svazek: 8 Strana: 0426
Terš, e, f. = tíže. Záp. Mor. Brt. D. II. 402.

341166   Teršený Svazek: 7 Strana: 0901
Teršený = těhotný. Slov. Sl. let. I. 227.

341167   Terti-a Svazek: 4 Strana: 0067
Terti-a, e, f. = třetí třída latin, škol, Rk.; lat. — T., v hud. = terc, třetí ton od základního, der 3. Ton vom Grundton. Mtl. Vz Terc. — T. v kupectví = třetí (horší) druh zboží. Kh.

341168   Tertian Svazek: 4 Strana: 0067
Tertian, tertián, a, m., z lat. = žák tertie, der Tertian.

341169   Tertiarní Svazek: 4 Strana: 0067
Tertiarní, tertiární, z lat., v nějaké řadě třetí místo držící. T. útvar (třetihorní). S N. Tertiär.

341170   Tertiář Svazek: 8 Strana: 0426
Tertiář, e, m. T-ři = mniši přijavší ně- které povinnosti řádové, nevzdavše se svět- ského postavení; mohli dle libosti z řehole vystoupiti. Vz Wtr. Živ. c, II. 727., předcház. Terciár.

341171   Tertiogenitura Svazek: 4 Strana: 0067
Tertiogenitura, y, f., třetirozenství, die Tertiogenitur. S N.

341172   Těrucha Svazek: 4 Strana: 0067
Těrucha = těrcha. Slov.

341173   Teruna Svazek: 4 Strana: 0067
Teruna, y, f., fedia, die Rapunzel, rostl. Vz Slb 478., Schd. II. 284., Rostl. I. 256. a. — T., sanseviera, die Sanseviere. T. vonná, s. odorata; cejlonská, s. zeylonica. Rstp. 1561. — T., valeriána, der Feldsalat. T. lo- cyková, v. olitoria, kýlatá, v. carinata, ušatá, v. auriculata, zubatá, v. dentata. Rstp. 845.

341174   Těrušiti Svazek: 4 Strana: 0067
Těrušiti, il, en, ení, na Sloven. = něco těžkého nésti, vléci, vézti, etwas Schweres schleppen. Cf. Těrcha. Jg., Kmp., Koll.

341175   Teružiť Svazek: 7 Strana: 0901
Teružiť = těrušiť. Phľd. V. 57.

341176   Tervis Svazek: 4 Strana: 0067
Tervis, zastr. = Treviso. Jir.

341177   Terviz Svazek: 7 Strana: 0901
Terviz = Treviso. Výb. II. 1113.

341178   Terygať Svazek: 7 Strana: 0901
Terygať = stěhovati. — koho. Mor. Brt. D. 278.

341179   Terych Svazek: 4 Strana: 0067
Terych = těřich.

341180   Teryna Svazek: 4 Strana: 0067
Teryna, y, f., Suppentopf, m. Slez. Klš. — T. = Teresie.

341181   Terynka Svazek: 4 Strana: 0067
Terynka = Teresie. Za tebó sem při- vandroval, má zlatá Terynko! Sš P. 685.

341182   Terzerol Svazek: 4 Strana: 0067
Terzerol, vz Tercerol.

341183   Terzetto Svazek: 4 Strana: 0067
Terzetto, a, n., skladba pro tři hlasy, das Terzett. Mit.

341184   Terzina Svazek: 4 Strana: 0067
Terzina, y, f., die Terzine, vlasky. Vz Tercina.

341185   Teržic Svazek: 4 Strana: 0067
Teržic, e, m., Neumarktl, mě. v Krajině.

341186   Teř Svazek: 4 Strana: 0064
Teř, tři, f. = tři, tré, drei, die Dreiheit. — T. = trojice, trinitas. Neobsáhlá, najsvětějšie teř. Modl. 14. stol.

341187   Téřadný Svazek: 4 Strana: 0064
Téřadný = té řady, derselben Ordnung. T. rostliny. Rostl. III. a. 46.

341188   Těřazg Svazek: 8 Strana: 0426
Těřazg, u, m. = drobné, ostré kamenci při tlučení na skálu pozodrážené. Val. Brt, D. II. 326.

341189   Teřeti Svazek: 4 Strana: 0065
Teřeti, el, ení, na Mor. = tlíti, faulen. — od čeho, kde. Ta bota od blata teří; můj táta (pohřbený) pod hromadečkou hlíny teří, MM., ve hrobě. Us.

341190   Teří Svazek: 10 Strana: 0441
Teří, n. = peří. T. dráti. Litomšl. Čes. 1. XIII. 251. Vz násl.

341191   Těříček Svazek: 7 Strana: 0901
Těříček, čku, m, v bot., die innere Pe- ridie. Sl. les.

341192   Teřich Svazek: 7 Strana: 0901
Teřich, uterus. Sv. ruk. 314. T naplňují. Krnd 48. Tučný t. Chč. P. 78.

341193   Teřich, terych Svazek: 4 Strana: 0066
Teřich, terych, u, m. = břicho, der Bauch, Wanst. T. spodi. í (řitní střevo). Reš., V. Má hodný t. T. si nacpati. Us. u Vor- líka. Jenž pro hřích, svůj teřich. Skl. I. 45. V tě jsem uvržen z teřicha. Z. wit. 21. 11. (Gb. čte: w tie wirzem sem z ložie). Po- stavil vody jako v teřiše. Ib. 77. 3. (Gb. čte: y postawil wody yako w kozniku). Ještěr či zmije (vipera) rodí se z vyhryz- lého t-chu matčina, jak Plinius Hist. nat. 10. 62. o tom se zmiňuje. Sš. Mt. 48. — T. v bot., uterus, der Mutterbalg: a) díly bla- novité obalujicí rozmnožovací údy hub, jako jsou płachetka, závoj, okrovka, lehátko; b) okrovka břichatek vnitřní nedorostající. Rst. 506., 226. — T. = děloha, materník, die Gebärmutter. Aqu. — T., a, m. = kdo má teřich.

341194   Teřichatec Svazek: 4 Strana: 0066
Teřichatec, tce, rn., rostl. Rstp. 2066.

341195   Teřichatý Svazek: 4 Strana: 0066
Teřichatý, dickbäuchig.

341196   Teřichatý Svazek: 9 Strana: 0340
Teřichatý Holanďan. Slád. Oth. 58.

341197   Teřichový Svazek: 4 Strana: 0066
Teřichový, od teřichu, Bauch-. T. mázdra. Ras., zánět (n. střevní), průtrž. Ja.

341198   Teřina Svazek: 10 Strana: 0441
Teřina, y, f. = peřina. Litomšl. Čes. 1. XIII. 251. Lehnu do teřin Nár. list. 1904. 94. 10. — T-ny = vymačkané brambory roz- strouhané, z nichž se dělají knedlíky. Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 29.

341199   Teřiny Svazek: 4 Strana: 0066
Teřiny, pl., f. = piliny, Sägespäne. Us. (Turn. ).

341200   Teříšek Svazek: 4 Strana: 0066
Teříšek, šku, m., peridium internum, die innere Peridie, okrovka vnitřní břichatek. Rst. 506.

341201   Teřišní Svazek: 4 Strana: 0066
Teřišní = materní, vz Teřich. T. žíla, die Mutterader. D.

341202   Teřišnice Svazek: 4 Strana: 0066
Teřišnice, e, f. = vrátnice, vena por- tarum, die Pfortader.

341203   Těřiti Svazek: 4 Strana: 0066
Těřiti, il, ení = běžeti, rennen. — po kom. Troj.

341204   Těřiti Svazek: 7 Strana: 0901
Těřiti. Když utiekali sú, těřil po nich. Kar. 66. Cf. Potěřiti.

341205   Těřiti Svazek: 8 Strana: 0426
Těřiti m. těžiti. Vz Těžiti 3. Oni před tiem pryč těří. Št. Pař. 104 a, (Gb. H. ml. I. 517.).

341206   Těřiti Svazek: 10 Strana: 0441
Těřiti = běžeti. Když utíkali, těřil po nich až do Krakova. Kar. 66.

341207   Téřměř Svazek: 8 Strana: 0426
Téřměř m. téžměř. Št. Op. 38.

341208   Teřsovitý Svazek: 10 Strana: 0449
Teřsovitý. Hlava, slabá t-tá. Brt. P. n. 1148.

341209   Teřsovitý Svazek: 10 Strana: 0673
Teřsovitý v III. Přisp. 449. za Třesolka oprav v: Třesovitý.

341210   Teřtina Svazek: 4 Strana: 0067
Teřtina, šp. m.: třtina.

341211   Tes Svazek: 4 Strana: 0067
Tes, u, m. = jedno tesnutí, seknutí, ein Hieb, Schlag, Streich. Ros. — T. = strom od pařezu useknutý, okleštěný, kláda, ein abgehauener Stamm ohne Aeste. Dvůr tesy ohraditi. Ros. — T. = otesané dříví (kámen) ku stavění, das Zimmerholz. Tes u jezu. V chlévích bývají tesy místo dlažení. Us. Tesy dubové (otesané trámy). Let. 416.

341212   Těs Svazek: 4 Strana: 0067
Těs, a, m., osob. jm. Mus IV. 66.

341213   Tes Svazek: 7 Strana: 0901
Tes. Cf. Mkl. Etym. 355.

341214   Tes Svazek: 7 Strana: 1392
Tes v chlévě = stání. Lib. NZ. 1. 547.

341215   Tes Svazek: 8 Strana: 0426
Tes, u, m. = útes. T. skal. skalní. Vrch. Rol. XVII.—XXII. 192., XLIII. 46.

341216   Tesací Svazek: 4 Strana: 0067
Tesací zbraň, zum Hauen dienend. Tr. zák.

341217   Tesaci-us Svazek: 4 Strana: 0067
Tesaci-us, a, m., osobní jm. T. Adam Brodský, školní správce, spisov, na počát. 17. stol. Vz Jg. H. 1. 640.

341218   Tesač Svazek: 9 Strana: 0340
Tesač, e, m. Gb. v List. fil. 1899. 377.

341219   Tesáček Svazek: 4 Strana: 0067
Tesáček, čku, m., vz Tesák.

341220   Tesačka Svazek: 4 Strana: 0067
Tesačka, y, f. = sekera tesařská k ohla- zování n. tesání, oštěpačka, širočina, die breite Axt der Zimmerleute. Us. — T. = užší sekera k tesaní, die schmale Axt der Zimmerleute. D. Vz Tenčina, Tesařka.

341221   Tesačka Svazek: 7 Strana: 1392
Tesačka = sekera. 1616. Hrš.

341222   Tesák Svazek: 7 Strana: 0901
Tesák zbraň. Cf. Zbrt. Krj. I. 187. Za t. chytil. Arch. VIII. 452. Do rady s t-ky chodili. Let. 512. T. německý má na jilci oblouk, franc. má kříž. Zl. kl. 1856. č. 17 — T. Jiří Moš. Cf. Jir. Ruk. II. 392., Pyp. K. II. 354., Mus. 1890. 281.

341223   Tesák Svazek: 8 Strana: 0426
Tesák = nejkratší poboční zbraň v XVI. stol. Cf. Wtr. Krj. I. 176., 610.

341224   Tesák Svazek: 9 Strana: 0340
Tesák. Tesáci kamenní. Ol. 2. Esd. 4. 19.

341225   Tesák Svazek: 10 Strana: 0672
Tesák kamene = kamenník upravující kámen k potřebě stavební. Wtr. Řem. 498. — T. Jiří. Sr. Ott.

341226   Tesák, u, tesáček Svazek: 4 Strana: 0067
Tesák, u, tesáček, čku, m. = sekera k tesaní, die Hau-, Zimmeraxt. Ros. — T. = dlouhý široký nůž, jehož místo kordu uží- vati lze, das Hau-, Weidmesser, der Hau- degen, Hirschfänger. Český tesák po jedné
straně broušený; t. (meč); křivý t. (turecká
šavle); jilce u meče n. u tesáku; t. připá-
saný míti. V. T. kuchařský. Pref. Tesák
krátký. T vytrhnouti. Brikc. T-kem truhly
vylamovati. Pč. 46. Běhal za ní s dobytým
tesákem. Svěd. 1569. Tesákem zvěř rušiti.
Jel. Dobyti t-u na jelena. (Hirschfänger, m. ).
Šp. — T. = kel, zub špičatý, der Hauzahn.
Nz. T-ky divokého kance. Us. T-ky sekati,
klektati; t-ky vylomiti, opilovati (prasatům).
Šp. — T., a, m., osob. jm. T. Jiří Mošov-
ský, děkan, spisov., †1617. V z Jg. H. l.
640., Tf. H. 1. 50., Jir. H. 1. 286, S. N. — T. = tesař, der Zimmermann. Hus I. 417.

341227   Tesánek Svazek: 4 Strana: 0067
Tesánek, nka, m., osob. jm.

341228   Tesánek Jan Svazek: 10 Strana: 0672
Tesánek Jan, č. math., spis., 1728. —1788. Vz Ott.

341229   Tesání, n Svazek: 4 Strana: 0067
Tesání, n., das Hauen, Zimmern.

341230   Tesanice Svazek: 4 Strana: 0067
Tesanice, e, f. = tesané dříví, tesa, tes, beschlagenes Holz, Zimmerholz. V. T-cemi svůj dvůr ohraditi. Pr. měst.

341231   Tesanina Svazek: 4 Strana: 0067
Tesanina, y, f., das Zimmerwerk. Zlob.

341232   Tesaný Svazek: 4 Strana: 0067
Tesaný; -án, a, o, gehauen, gezimmert.

341233   Tesáre Svazek: 8 Strana: 0426
Tesáre, obec v Tekovsku. Phľd. XII. 339.

341234   Tesárek Svazek: 4 Strana: 0067
Tesárek, rka, m., osob. jm. T., demin. slova tesař. Šd.

341235   Tesáreň Svazek: 7 Strana: 0901
Tesáreň, rně, f. = tesárna. Slov. Bern.

341236   Tesárna Svazek: 4 Strana: 0067
Tesárna, y, f. = tesařská dílna, huť, dvůr, der Zimmerhof, Zimmerplatz. — T. kamenná (Aqu. ), kamenická, der Steinmetz- hof, die Steinmetzstube. Aqu.

341237   Tesař Svazek: 4 Strana: 0067
Tesař, e, m. = kdo z tesaného dříví domy staví, der Zimmermann. V. Příp. -arB (-arjb). Mkl. B. 89. Na Ostrav. těsař. Tč. T. břevno železnými klamry upevněné otesává. Kom. I mistr tesař někdy se utkne. Ros. Tesař zdvíhá klády na kozu, spíná (přilužuje) je skobami, měří (dlouží) šňůrou tesařskou, osekává tesnou (širočinou, oštěpačkou, hla- vatkou, tesačkou, širočinou, pantokem) klády, při čemž otesky (tříšky, tesliny) dolů padají; pak váže (spojuje, roubí) rou- bení (sruby), stěny, krovy (kryty, vazbu) a sbíjí břevna (trámy) loníky (nárožníky). Pt. Nádobí tesařské: beránek, dražník, duš- ník, krokvice, napinač, římsovník, střihovač, úhelník, výtah, žlábkovec. Šp. Vz předchá- zející. T. důlní, dřevič, der Zimmerhäuer, Grubenzimmerling. Hř., Bc. Jaký t., takový klín. Šp. Potřebuje tesaře (=je surovec). Bdl. Tesaři řemesla čistého, vy ste udělali kříž sv. pro syna božího. Sš. P. 548. — T., vz Tesařík. — T., osob. jm. T. Frant., spis. Vz Tf. H. 1. 175., 195., S. N. — T., samota a) u Vodňan, b) u Pelhřimova.

341238   Tesař Svazek: 7 Strana: 0901
Tesař. Cf. Mkl. Etym. 355., Er. P. 405., Tk. VIII. 541. Patron tesařů Sv. Josef. Zbrt. 241. — T. = tesařík brouk. Cf. Brm. IV. 188. — T. = pták. T. královský, car- pintero real. Zl. kl. 1856. č. 16. — T. Frant, 1818.—1885. učitel a redaktor. Vz Rk. Sl.

341239   Tesař Svazek: 8 Strana: 0426
Tesař. T-ři vypovídají se ze Sekeřan přes Sukov do Dřevěnice. NŽ. III. 229. — T., er- gates, brouk. Vz Ott, V1II. 705. b.

341240   Tesař Svazek: 9 Strana: 0340
Tesař Fr. a Lad. Sr. Jub. XXXII.

341241   Tesař Svazek: 10 Strana: 0441
Tesař. Planý tesár, ktorý veľa triesok robí. Rizn. 170. Dobrý tesar málo triesok. Slov. Phľld. XXIII. 309., Sb. sl. VIII. 84. — T. Fr. Dr., spis., 14 /9 1818. —16 /11. 1901. — T. Jos, spis, f 9. /1. 1903. Vz Nár. list. 1903. 10. 2. a jiné listy z též doby.

341242   Tesař Svazek: 10 Strana: 0672
Tesař Fr. (Dubský), učit. a spis., 1818. až 1885.; T. Fr., lékař, spis., 1818. —1892.; T. Bedř., archit., 1835. —1890.; T. V. J.,
spis., nar. 1842.; T. Jos., spis., 1849. —1903.; T. Ladisl., spis., nar. 1859. Vz Ott.

341243   Tesáře Svazek: 4 Strana: 0067
Tesáře, ete, n. = děvče tesařovo. V Krko- noších. Kb.

341244   Tesařec Svazek: 9 Strana: 0340
Tesařec, řce, m., aegosoma, brouk. T. drsnorohý, ae. scabricorne. Klim. 636.

341245   Tesařík Svazek: 4 Strana: 0067
Tesařík, a, m. = učedlník tesařský, der Zimmerjunge, Zimmermannslehrling; nepa- trný tesař. — T., osob. jm. — T., brouk. T-ci mají dlouhé tvrdé tělo, dlouhá jede- náctičlenná tykadla, vyniklou hlavu s če- listmi u samců zvětšenými. T-řík domácí, lamia aedilis; vrbový, saperda carcharias; pížmový, cerambyx moschatus; piluna, pri- onus coriarius; t. harlekýn kayenský, acro- cinus longimanus. Frč. 184. Cf. Schd. II. 510., KP. III. 313., 314.

341246   Tesařík Svazek: 7 Strana: 0901
Tesařík. Cf. Gajdoš, hudeček, moze- kant, muziganěc, tesař. Brt. Vz. Kram. Slov., Hlb. I. 198, 246., 368., 344., Brm. IV. 186.—190., Kk. Br. 338.—340., Zl. kl. 1856. č. 14., Šír II. 62.-63. Aby děti t-ku k vrzání chuti dodaly, slibují mu, že mu i ony navzájem zazpívají: Zahraj mi, hu- dečku, na tenkú strunečku, a já ti zazpí- vám na tlustú notečku. Mor. Brt. D. 38.

341247   Tesařík Svazek: 9 Strana: 0340
Tesařík, a, m., cerambyx, brouk. T. bu- kový, c. Scopolii, veliký, cerdo. Klim. 647.

341248   Tesařík Svazek: 10 Strana: 0672
Tesařík, brouk. Sr. Ott.

341249   Tesaříkovitý Svazek: 9 Strana: 0340
Tesaříkovitý. T-tí brouci, cerambyciui. Vz Klim. 645.

341250   Tesařiti Svazek: 4 Strana: 0067
Tesařiti, il, ení = tesařem býti, das Zimmerhandwerk treiben. D.

341251   Tesařka Svazek: 4 Strana: 0067
Tesařka, y, f. = tesařova žena, Zimmer- mannsfrau. D. — T. = tesařská sekera, das Zimmerbeil. Reš. Vz Tesačka.

341252   Tesařka Svazek: 7 Strana: 0901
Tesařka = pole u Čelechovic na Mor.; les nad Výbrnicí. Pk., Jsfk.

341253   Tesařník Svazek: 9 Strana: 0340
Tesařník, a, m., criocephalus, brouk. T. černohnědý, c. ferus, ladný, rusticus. Klim. 647.

341254   Tesařova Svazek: 10 Strana: 0672
Tesařova Ludm., spis., nar. 1874. Vz Ott.

341255   Tesařový. T Svazek: 10 Strana: 0441
Tesařový. T. řemeslo, Krist., přístroj (se- kera). Pel. XIX.

341256   Tesařský Svazek: 4 Strana: 0068
Tesařský, Zimmer-, zimmermännisch. T. sekera (hlavatka atd., vz Tesař), huť (te- sárna), V., dílo, práce, Har., tovaryš, D., ruda, mistr. O t. práci vz KP. I. 205.

341257   Tesařský Svazek: 8 Strana: 0426
Tesařský. T. cech. Cf. Mtc. 1896. 300. nn.

341258   Tesařský Svazek: 9 Strana: 0340
Tesařský. T-ho potu krůpěj za dukát, zednickej není ? dostání za nic (zedníci se mnoho nepotí, mnoho nepracují). Hoř. 124.

341259   Tesařský. T Svazek: 10 Strana: 0672
Tesařský. T. nástroje. Vz KP. XI. 276 nn.

341260   Tesařství Svazek: 4 Strana: 0068
Tesařství, n., das Zimmergewerk. Dch.

341261   Tesařství Svazek: 10 Strana: 0672
Tesařství, n. Vz KP. XI. 275 nn., Ott.

341262   Tesařstvo Svazek: 4 Strana: 0068
Tesařstvo, a, n. = tesaři. — T. = te- sařství. Veleš.

341263   Tesatelný Svazek: 4 Strana: 0068
Tesatelný, zimmerbar. Šm.

341264   Tesati Svazek: 4 Strana: 0068
Tesati, tesám a teši, eš atd., tesej a tes; tesávati; tesnouti, snul a tesl, ut, utí. Vz Mazati. T. od tnu -títi, s jest vsuto. Šf. T., caedere, litev. tasiti, lett. test, stind. takš, takšati. Mkl. aL. 11. T. = sekati, hauen, zimmern, behauen. Jg. — co, koho: les (mýtiti), D., kámen, V., mramor. Jel. T-ati koho = cepovati, hobeln. — co čím: mečem, Rkk.; kládu širočinou, kámen oškrdem. — čím kam: zuby do stromu. Hlas. — odkud. I výš nad vršinu lesa drnkachu meči jich v hrad, běsnichu protiv mečem z hrada te- sajúciem. Rkk. 18. — co z čeho. Dyby tě, synečku, z kamena tesali, tak tě nevytěšó, jak tě vychovali. Sš P. 225. — co k čemu: dříví ku stavení. D., Šp. — jak: přes šňůru, přes čáru t-ati = příliš daleko se pouštěti, über die Schnur hauen. V. Tesati z hruba, z tlusta = 1. ne na hladko, 2. příliš lháti, grob lügen. Z hruba tesá. Vz Lhář. Lb. Jiní praví, že z hruba teší, ale v celku pravdu mají. Sš. J. 135. T-ati z hloupa = hloupým býti, albern sein, plump darein gehen. Tak z hruba teše, že se přirozený člověk před ním děsiti musí. Č. — co komu kde: klíny na hlavě někomu tesati. Vz Nevděčný. Snad mi nechceš klíny na hlavě tesati? Č.

341265   Tesati Svazek: 7 Strana: 0901
Tesati. Teše, íc. Cf. Mkl. Etym. 355., Gb. Ml. I. 169. Tesař teše. Hod. 59. a. — jak. (Nesmíš) všude zhloupa t. (nemotorně něčeho se chápati a p.) Kom. Lab. 66.

341266   Tesati Svazek: 7 Strana: 1392
Tesati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 291., 365.

341267   Tesati Svazek: 9 Strana: 0340
Tesati. Druhý vzor časování sloves V. tř. Vz Gb. H. ml. III. 2. 347, 360.

341268   Tésci Svazek: 4 Strana: 0068
Tésci, tesku, teskl; tesknouti = stěžovati si, sich beschweren, klagen. — si proč: pro práci a úsilí. O 7 vstup. Št. Tesknu sobě (teskním, mir ist bange). Ms. 14. stol.

341269   Tesec Svazek: 4 Strana: 0068
Tesec, sce, m., der Hauer. Tesci kamene před ciesaře kaménky rozličného mramoru sú nesli. Hus I. 284.

341270   Teseje Svazek: 4 Strana: 0068
Teseje = tesané dříví, das Zimmerholz. Šm. Cf. Tes, Tesanice.

341271   Tesel Svazek: 4 Strana: 0068
Tesel, sle, m. = teslík, die Krummhaue. D.

341272   Teselice Svazek: 4 Strana: 0068
Teselice, e, f., lépe: teslice. Jg.

341273   Těseň Svazek: 7 Strana: 0901
Těseň, sně, f. = tíseň. Slov. Bern.

341274   Těsen Svazek: 10 Strana: 0441
Těsen, sna, o, vz Těsný.

341275   Teséř Svazek: 4 Strana: 0068
Teséř = tesař. Bhmr.

341276   Teschenit Svazek: 4 Strana: 0068
Teschenit, u, m., nerost. Krč. 812.

341277   Tesina Svazek: 4 Strana: 0068
Tesina, y, f. = tes, gezimmertes Holz. Její stěny jsou pobity tesinami. Osv. 1878. č. 8.

341278   Tesiště Svazek: 4 Strana: 0068
Tesiště, ě, n., der freie Zimmerplatz. Dch.

341279   Tesk Svazek: 4 Strana: 0068
Tesk, u, m. = teska, tesklivosť, die Angst. K Bohu volám z tesku svého. Svob. Vác. Al. (Nov. )

341280   Těsk Svazek: 4 Strana: 0068
Těsk, u, m., na Sloven. = hřeblo, die Feuerkrücke. Bern.

341281   Tesk Svazek: 7 Strana: 0901
Tesk a žal. Zr.

341282   Teska Svazek: 4 Strana: 0068
Teska, y, f. = tesák (nůž); 2. tesknosť, die Angst, Unruhe. Jg. Sloves. 52.

341283   Teska Svazek: 7 Strana: 0901
Teska, jm. feny. Škd.

341284   Teskeň Svazek: 4 Strana: 0068
Teskeň, těskeň, skně, f. = tíseň, tlače- nice, das Gedränge. St. skl. (zastr. ). — T., das Heimweh. Valach mře v cizině teskní nebo tesknobou. Na mor. Valašsku. Brt. Vz Tesknice.

341285   Tesklení Svazek: 4 Strana: 0068
Tesklení, n., das Bangen, Bangesein, Trauern, die Angst.

341286   Teskliti Svazek: 4 Strana: 0068
Teskliti, il, en, ení; tesklivati = teskli- vým činiti, smutiti, betrüben, Bangigkeit verursachen; smutiti se, rmoutiti se, sich betrüben, beklommen sein, traurig, bange sein; se = teskliti, sich betrüben; sobě, sich bang werden lassen. Jg. — abs. Duše má tesklí. Kom. — koho: svého otce. Štelc. — Svěd. — proč. Pro hřích svůj tesklím = rmoutím se. Br. — komu. Duše tvá sobě tesklí. Sixt. Isid. — komu s čím kde. Že všichni zemané múdřejší i větší rodem v tom království tesklili sobě s neřádnými obyčeji svého krále. Kšch. 5. — že. Vz Chváliti. — se. Mysl jeho se tesklí. Kom.

341287   Teskliti Svazek: 7 Strana: 0901
Teskliti. Ježíš, steskliv sobě v duše (infremuit spiritu), smútí se v sobě. Ev. víd. 30. Vím, že sobě velmi tesklíš za pány, že jich nechať musíš. Koll. Zp. II. 228.

341288   Teskliti čeho Svazek: 10 Strana: 0441
Teskliti čeho. Tesklil jsem ztráty své. Pal. Zán. II. 113.

341289   Tesklivě Svazek: 4 Strana: 0068
Tesklivě = těžce, obtížně, smutně, s tesk- ností, verdriesslich, bang, beklommen, mür- risch, traurig, unwillig. Jg. T. o něco pečo- vati. Ja.

341290   Tesklivě Svazek: 9 Strana: 0340
Tesklivě práci nésti. Arch. XVI. 178.

341291   Tesklivec Svazek: 4 Strana: 0068
Tesklivec, vce, m. = tesklivý člověk, ein verdriesslicher, ängstlicher Mensch. Zlob.

341292   Tesklivěti Svazek: 7 Strana: 0901
Tesklivěti, ěl, ění = tesklivým se stá- vati; teskniti. Po něčem t. Laš. Tč.

341293   Tesklivo Svazek: 4 Strana: 0068
Tesklivo = tesklivě, adv. Je mi t. Us.

341294   Tesklivosť Svazek: 4 Strana: 0068
Tesklivosť, i, f. = tesklení, těžkosť srdce, die Aengstlichkeit, Beklommenheit, Bangig- keit, Angst. T. mysli. Krab. A nerozuměj, by Boha mohl hřiech v božstvie uraziti, tak aby ho zamútil, bolesť n. tesklivosť kakú jemu učinil; Jistě nižádná bolesť ani t., kteráž na vás bývá, v tu dobu Boha nedotkla; Abych vždy v t-vosti znova sě zpoviedal. Hus I. 335., III. 117. (Tč. ). — Smrž. — T. = obtížnosť, nepříjemnosť, die Beschwerlichkeit, Verdriesslichkeit. Ja. — T. = úzkosť, tesknosť, die Angst. — T. = nelibosť, omrzelosť, nechuť, der Ekel, Ver- druss, Widerwille, das Missfallen, Grauen. V.

341295   Tesklivosť Svazek: 8 Strana: 0426
Tesklivosť. T. je kojnou šílenství. Slád. Žen. 19.

341296   Tesklivý Svazek: 4 Strana: 0068
Tesklivý; teskliv, a, o = tesklící. T. = tesknosť cítící, zarmoucený, smutný, ängst- lich, voll Angst, bang, beklommen, betrübt, angstvoll. V. — z čeho. Počal z té škody velmi teskliv býti. Sych., Háj. Král byl z toho teskliv. Let. 310. — čím. Duch můj tím jest často teskliv. Troj. 306. — po kom. Dobromir po svém bratru dlouho byl teskliv. Háj. 30. — kdy. Libuše při spra- vování lidu nezbedného t-liva byla. Háj. — za čím: za rodiči (zemřelými). Kn. poh. II. 51. Cf. Teskniti. — T. = nechuť mající, omr- zelý, lenivý, verdriesslich, mürrisch. V. Ne- buď teskliv, že dlúho sem tuto psal. Hus I. 93. T. život. Hus I. 455. T-vá mysl. Jel. Nevděčný plátce činí tesklivého dělníka. Sych. — nad čím. Jest nad tím teskliv. V. Byl jsem nad tím velmi teskliv. Žer. Sn. 55. — kdy: při práci. Kol. — T. = tesknosť činící, zarmucující, ängstigend, be- ängstigend, ängstlich. T-vé pečování (péče, starosť), Jel., temnosť, Kom., neštěstí. Troj. T-vá jest věc i žalostná o tom připomínati. Bart. Ó věrný křesťane! neztracuj toho věč- ného bohatstvie za časné a kratičké, ne- smírného za velmi malé, a za t-é utěšeného. Hus I. 470. Červ ten jest v duši tesklivé vrtlánie a oheň ten jest věčné těla pálenie. Hus II. 47. (Tč. ). — T. = obtížný, omrzelý, protimyslný, beschwerlich, verdriesslich, un- angenehm. V. T-vý posměch. Jel., starosť, Lom., člověk (obtížný). Ros. — komu. Jest mi již tesklivý. Us.

341297   Tesklivý Svazek: 7 Strana: 0901
Tesklivý = zarmucující. Stala se příhoda t-vá. Let. 305. Co zlého n. t-ho. Bart. 49. Aby t-vú rozpačí nezahynul. Št. Kn. š. 51.

341298   Tesklivý Svazek: 10 Strana: 0441
Tesklivý = protimyslný. Spravedlnost' jest t-vá jich lenosti. Chč S. II. 173a.

341299   Těskň Svazek: 7 Strana: 0901
Těskň, ě, f. = tíseň, zastr. Anth. I. 3. vd. XLIII.

341300   Teskně Svazek: 7 Strana: 0902
Teskně = tesklivě. Mus. 1880. 262.

341301   Tesknice Svazek: 4 Strana: 0068
Tesknice, pl., f. = tesknota, touha po vlasti, das Heimweh. Na mor. Valašsku a ve Slez. Brt., Šd., Vck. T. ho berú, es er- greift ihn das H. Klš. Od tesknic umříti. Kld. Cf. Tesknota, Teskeň.

341302   Tesknice Svazek: 7 Strana: 0902
Tesknice, Heimweh, Brt. Cf. Mkl. Etym. 369.

341303   Teskniti Svazek: 4 Strana: 0069
Teskniti, il, ění; tesknívati = teskliti, rmoutiti se, beklommen sein, sich ängstigen; po někom toužiti, Verlangen haben, sich sehnen; protimyslně nésti, nerád míti, über- drüssig werden, einen Ekel bekommen; stýskati se, sich langweilen, lange Weile haben. Jg. — abs. Počal t. Us. — koho. On (Ježíš) svých chotí neruší, neprzní, ne- teskní (= netesklí), jim se nikdy neprone- věří. Hus III. 269. Ta bázeň neteskní sva- tých, neb v nebi nemuož býti tesknosť. Hus III. 157. — pro koho: pro milovníka tesk- ním (smutna jsem). Hlas. — po kom. Ó bys po mně tak tesknila, jako já tu toužím po tobě. Puch. Po ní t-ní srdce člověka. Kšá. 8. 106. — Ros., Gníd. — sobě v čem, nad čím: v čítání dlouhých historií (proti- myslně nésti). Cf. Tesklivý. L. Nad dlou- hostí času (stýskati si). Jg. — za kým (kdy). Za kým mé srdečko ve dně v noci teskní. Sš. P. 199. Teskním Bože, teskním za synečkem hezkým, žalovala bych já svej maměnce, nesmím; Má mamička neví, ani vědět nesmí, za kým mé srdečko ve dne v noci teskní; Zpívala bych sobě, ale hrubě nesmím, dyž moje srdenko za milúnkým teskní. Sš. P. 199., 214. (Tč. ). — se komu kde. Teskní se mi život na tom světě. Us. Naše děti ve škole se t-nily. Slez. — si. Ó neteskni sobě, milá dievko! Kat. 1595.

341304   Teskniti Svazek: 7 Strana: 0902
Teskniti, tesknouti. — abs Aby dě- večky netesknily n. neutíkaly, posypávají jim paní nohy popelem. Val. Vck. Čtú- cím tesknouti abych neučinil, k konci se přiblížím. Vš. 453. — se komu proč. Pro mnohé odklady jemu se tesklo, tak že... Wtr. exc. — sobě. Nic sobě netesk- núc. Kat. 192. — nač. Těžko je netesknit na přelud bájných krajů. Kyt. 1876. 74. — kde: nad hrobem matčiným. — se. Poče se t. a mútiti. Výb. II. 404

341305   Tesknivý Svazek: 10 Strana: 0441
Tesknivý = tesklivý. Gl. Pol. 217b. (Mš. ).

341306   Teskno Svazek: 4 Strana: 0069
Teskno, vz Teskný. — T., adv. = te- sklivo, bang, ängstlich. Kam se vobrátím, všade t. Sš. P. 281. Mám já miló, leda bylo, leda by teskno nebylo. Ib. 334. (Tč. ). Mieti mnoho peněz a nevěděti, kde ležie v ko- moře, bývá teskno hledati, když přijde po- třeba. Hus I. 362. — komu. Jest mi úzko a teskno. D. Všudy mi t. (stýská se mi). Ros. Teskno mi (obtížno, těžko). Teskno jich jednomu po druhém. Zlob. Dejte si ji za sklo, ať vám není teskno, choďte se na ni dívat. Píseň od Kut. hory. Teskno je mi všadzě; Teskno je mi teskno bez meho mi- leho, že neviní cestečky do krajiny jeho. Sš. P. 363., 416. (Tč. ). Křtem se mám křtíti a aj, kakť mi jest úzko neb teskno, dokud se neskoná. Hus I. 335. — komu s kým. Je mi s ním teskno (je mi obtížný, mrzí mne). Ros. — koho (akk. ). T. mě doma. Brt. S. 3. vyd. 35. 2. c. Za hory, za hory! nad záhory jasno, je-i tě šuhajku, je-i tě tam t. ? Sš. P. 410. Pán Bůh rač dále po- máhati, dosti mne při tom t. Žer. 326. Ne- bude ho t. Žer. L. I. 55., 76., Kn. poh. 459. Mne (= mně) teskno jest. Kom. — koho, komu po kom. Teskno tebe po té paní (stýská se ti po ní). St. skl. V. 110. Je nás po tobě velice teskno. Mor. Šd. Teskno je ňa teskno, ale nevím po kem, to po tem synečku, co je za potokem. Slav. Čes. -mor. pís. 143. Ó jak je mně teskno po tobě, šo- hajku; Zelene sem sela, zelene mi zešlo, žaden člověk nevi, po kem je mi teskno. Sš. P. 242., 416. (Tč. ). Bude tebe t. po tvém milém. Sš. P. 579. Nepochybuji, že vás po nich teskno jest. Žer. L. I. 92. — s inft. Až bylo teskno poslouchati. Solf. Jest mi t. vypravovati. Jel.

341307   Teskno Svazek: 8 Strana: 0426
Teskno. O jmenném skloň. cf. List. fil. 1895. 291.

341308   Teskno Svazek: 10 Strana: 0441
Teskno = čučno. Již je tě (akkus. ) t., ráda by's šla domů? Kld. II. 16.

341309   Teskno koho Svazek: 7 Strana: 0902
Teskno koho. Mám synečka leda bylo, leda mě t. nebylo. Sš. P. 626. Že tě jest tak t. bylo. Pravn. 840. — komu za kým. Aby vám nebylo za ním t. Sl. p 290.

341310   Tesknoba Svazek: 4 Strana: 0069
Tesknoba, y, f., vz Teskeň.

341311   Tesknobolně Svazek: 10 Strana: 0441
Tesknobolně. Hlas jeho zněl t. Tbz. XIII. 423.

341312   Tesknobolný Svazek: 10 Strana: 0441
Tesknobolný hlahol, nápěv. Tbz. II3. 312., VIII. 353

341313   Tesknosť Svazek: 4 Strana: 0069
Tesknosť, i, f. = těžkosť mysli, nepokoj- nosť, die Beklommenheit, Bangigkeit, Be- trübniss, Aengstlichkeit, Angst, der Gram. T-stí umříti; t. míti (teskniti); t. po někom míti (touhu). V. Pro hříchy v t-sti býti. Ojíř. V divných t-stech býti. Kom. Zpěvem t. mysli odháněti. Kom. Svědomí t. člověku činí. GR. Stálé t-sti stále na mne dou; Teď mám t. na srdci. Slav. Čes. mor. ps. 155., 128. Vnitřnieho ducha vezdajší t. Pass. 8. (Hý. ). Bože můj nebeský, jdú na mňa t-sti, že můj milý leží ve velkej nemoci; Test- knosti mne pominujú, žalosť mi nastává, ach měla jsem synečka, už mne zaněchává; Od bolesti zelená bylinka, od tesknosti je hezká panenka. Sš. P. 122., 210., 246. Maji veliké tesknosti, že tak jiní blúdie; Kterakú hrózu a bázeň má každá duše zlá od ďábla ve- likú, kterakú má t. přetěžkú; Velikú-li za ně (za hřiechy) t. a žalosť máš? Hus II. 10., III. 139., 144. (Tč. ). — T. = nechuť, omrze- losť, der Ekel, Verdruss, das Grauen. S t-tí něco dělati; k t-sti býti (mrzeti). V. S t-stí snáší i maličké chvilky prodlení. Kom. Řečí obdélnou t. učinil. Sych. Mám ženu, ješto mi t. činí; t. života; t. zahnati. Jel. Jsem sobě samému k t-sti. Jel. Velikú tesknosť toho jsem měl. St. skl. IV. 124. Kdež lidé mají najviece libosti, tu najviece mají tesk- nosti; Ana sě již jako práce liknuje a t-sti tohoto světa sě vzdaluje; Neopouštějte jeho pro jiného hriešného, mrzkého, biedného i zprznilého, s nímž viece jest tesknosti než utěšenie. Hus I. 297., III. 24., III. 269. (Tč. ).

341314   Tesknosť Svazek: 7 Strana: 0902
Tesknosť, taedium. Ž. kl. 118 28 Vzdy- šíc t-stí své mysli; Tiem větší t. jmá. Št. Kn. š 24., 127.

341315   Tesknost Svazek: 8 Strana: 0426
Tesknost'. Kořen proti tesknosti. Zbrt. Pov. 50.

341316   Tesknota Svazek: 4 Strana: 0069
Tesknota, y, f. = tesknosť, die Bangig- keit. Opanoval nás smutek a t. strašná. Gníd. T. po domu. Cf. Tesknice. Na Mor. Obešla ho taková t., že si nevěděl rady. Kmk. v Moravanu 1878. 111. Již jde na mne zas ta tesknota. Sš. Snt. 168.

341317   Tesknota Svazek: 8 Strana: 0426
Tesknota srdci a mysli vadí. Vrch. Tryz. 12.

341318   Tesknouti Svazek: 7 Strana: 0902
Tesknouti, vz Teskniti (dod.).

341319   Teskný Svazek: 4 Strana: 0069
Teskný, zastr. těskný = úzký, neširoký, nevolný, eng. T. příbytek, pouta. Jel. T. núze. Št. — T. = tesklivý, bang, angstvoll, beängstigt. Ros. Krutý žel tu teskné srdce rváše. Rkk. Stav teskné nejistoty. Dch. V teskné duši to ruje. Dch. — T. = nudný, langweilig, verdriesslich. Marek. Teskně dumy usedly si v ladné hájů stráně. Dch.

341320   Teskný Svazek: 7 Strana: 0902
Teskný. Mkl. Etym. 369. T. = úzký. Těstkná cesta. Bib. mik. Mat. 7. — T. = tesklivý. T. dumání, zrak, Mkr., mlčení, Šml., touha, Vlč., truchlozpěvy, Kká , píseň T. struna ciganova žaluje. Nrd.

341321   Teskovati Svazek: 4 Strana: 0069
Teskovati = teskliti. Tu slavíček teskuje. Č. Bs. 94.

341322   Teskuplně Svazek: 10 Strana: 0441
Teskuplně hučely větry. Tbz V. 1. 421.

341323   Tesla Svazek: 4 Strana: 0069
Tesla, y, teslice, e, teslička, y, f. = sekera tesařská jako motyka ostří na příč mající, die Krummhaue, Dechsel. Jg., Šp. Vj. T. rovná, die Flachdechsel; okrouhlá (se zahnutým ostřím k tesání žlabů), die Hohlhacke, Hohldechsel. — T. = tesák, die Hau-, Zimmeraxt. Ben.

341324   Tesla Svazek: 7 Strana: 0902
Tesla. Mkl. Etym. 355.

341325   Tesla Svazek: 7 Strana: 1392
Tesla, y, f., cenotaphius, kámen. Pršp. 6. 14.

341326   Teslárna Svazek: 4 Strana: 0069
Teslárna, y, f. = hoblovati stolice, die Hobelbank. Kom.

341327   Teslení Svazek: 4 Strana: 0069
Teslení, n., vz Tesliti.

341328   Teslice Svazek: 4 Strana: 0069
Teslice = tesla.

341329   Teslík Svazek: 4 Strana: 0069
Teslík, u, m. = sekera tesařská na způ- sob litery T, u kteréž jedno ostří v směru topůrka, druhé tomu na příč jde, die Kreuz- axt der Zimmerleute. — T. = tesla okrouhlá. — T. = dláto, der Meissel. Reš. — T., osob. jm. Šd.

341330   Teslík Svazek: 9 Strana: 0340
Teslík. Hus I. 176. Vz Tesel.

341331   Teslín Svazek: 4 Strana: 0069
Teslín, a, m., samota u Rožmitála. PL.

341332   Teslina Svazek: 4 Strana: 0069
Teslina, y, f. T-y, pl., f. = drobné třísky za teslou odskakující. Cf. Hobliny. Us. Č.

341333   Tesliny Svazek: 7 Strana: 0902
Tesliny. pl. f., les v Třemošensku. Krč.

341334   Tesliti Svazek: 4 Strana: 0070
Tesliti, il, en, ení; teslívati, na Slov. = tesati. Bern.

341335   Teslo Svazek: 4 Strana: 0070
Teslo, a, n., zastr. = hoblík. Kom.

341336   Teslovati Svazek: 4 Strana: 0070
Teslovati = hoblovati. Kom.

341337   Tesna Svazek: 4 Strana: 0070
Tesna, y, f. = oštěpačka tesařská, die Zimmeraxt. Tesař tesnou seká. Kom.

341338   Těsna Svazek: 9 Strana: 0340
Těsna, y, f. = nádobí na máslo. Us. Kub. 157. Sr. Potyška.

341339   Těsnati Svazek: 4 Strana: 0070
Těsnati, vz Těsniti.

341340   Těsně Svazek: 4 Strana: 0070
Těsně = úzce, eng, knapp, gedrängt. T. uvázaný. V Ten šat t. přiléhá, schliesst dicht an. Živůtek t. přilehlý; t. za sebou jíti; t. na hranicích; čas t. odměřený; t. s něčím spojený; srdce se mu t. stáhlo; t. vedlé sebe; t. za ním šli; t. ho obklíčili. Us. Dch. Ten šroub jde jaksi t. Us. Šd.

341341   Těsnění Svazek: 4 Strana: 0070
Těsnění, n., vz Těsniti.

341342   Těsnění, n. T Svazek: 10 Strana: 0441
Těsnění, n. T. sklepů proti spodní vodě. Nár. list 1904. 183. 4.

341343   Těsněnka Svazek: 4 Strana: 0070
Těsněnka, y, f., micania, die Mikanie. T. jedomorná, m. guaco; čabrolistá, m. sa- turejaefolia. Rstp. 863.

341344   Těsněný Svazek: 4 Strana: 0070
Těsněný; -ěn, a, o, vz Těsniti.

341345   Těsněti Svazek: 4 Strana: 0070
Těsněti, ěl, ění, enge werden, sich ver- engen. Ros.

341346   Těsnice Svazek: 4 Strana: 0070
Těsnice, e, f. = užší ulice, úžice, das Gässchen. T. či úžice jsou užší ulice. Sš. L. 143. (Hý. ).

341347   Těsnicí Svazek: 7 Strana: 0902
Těsnicí, Dichtungs-. T. plocha, pro- středky. Čerm. Kal. čes. has. V. 1885. 75.

341348   Těsnidlo, a, n Svazek: 7 Strana: 0902
Těsnidlo, a, n. = ucpávací kroužek nebo kotouč, Dichtring. Čerm. Kal. č. has. V. 1885. 75. Plastické t. místo kaučuku. Nár. listy.

341349   Tesník Svazek: 4 Strana: 0070
Tesník, a, m. = kameník ? der Stein- metz. Plk.

341350   Tesnina Svazek: 4 Strana: 0070
Tesnina, y, f. = úzké místo, úžina, die Enge, Klemme. T. v horách, Kom.; t. mor- ská. L. Vz Hora. T. = stěsněné místo řeky, die Stromenge. Dch., Š. a Ž. — T. = těžkosť, obtížnosť, die Schwierigkeit, Enge, Klemme. Prodral se skrze všecky t-ny. Ráj.

341351   Těsnina Svazek: 8 Strana: 0426
Těsnina, y, f., těsné údolí, Engpass. Phľd. XII. 529., Kub. Rol. 10.

341352   Těsniti Svazek: 4 Strana: 0070
Těsniti, tísniti, il, ěn, ění; těsnívati; těsnati = těsným učiniti, ein-, verengen, eng o. enger machen, drängen, beschränken, schmälern. Ros. — co, se kam. Nechtíce v úzkou rozprávku tu věc těsnati. Měst. bož. III. 177. V hromadu se těsnal brav. Hlas. — se = těsněti. Těsní se jak může, přec důchodem nevyjde. L. Těsnají se břehy její. Č.

341353   Těsniti Svazek: 7 Strana: 0902
Těsniti. Aj, i tu se k matce svaté pod korouhev těsnají. Štulc I. 194.

341354   Těsnivo Svazek: 7 Strana: 0902
Těsnivo, a, n,, Liderung, Lederung, Dich- tung, Stopfung eines Kolbens, Hř., ucpávka, ševle. Šp. T. konopné, vodní. Hř.

341355   Těsnivý Svazek: 4 Strana: 0070
Těsnivý, beengend, beengsam. Šm.

341356   Těsno Svazek: 4 Strana: 0070
Těsno, vz Těsný —T., adv. = úzko, eng. To tak t. rozuměli. Us. Je zde t., člo- věk se nemůže ani hnouti. Dch. — komu kde. Proč sme vás jen stavěli, stodůlky a komůrky? Zůstanete prázdny, nebude vám t. Slez. Šd. Všude jim t. bylo. Bart. 87. Spolu jim těsno, od sebe teskno (nemohou se spolu srovnati). Vz Svárlivý. Lb. T. mu je. Us. Snad mu (Bohu) v nebi těsno. Solf. — oč. Bývalo o hotové těsno. Ehr. 12. — T., a, n. = těsnosť, tísnosť, die Enge. V t. přijíti. V. Do t-a někoho vehnati. D., Br., Sych. Do t-a se dostati. Sych. Z t-a ně- komu pomoci. Zlob. Všudy má t. Vz Ne- snáze. Č. Často věci své do těsna vehnané viděli. Prot. 345. I za nynějšího těsna si dosti skvěle stojí. MP. A když vyšli z lid- ského těsna. Sš. Sm. bs. 156.

341357   Tesno Svazek: 8 Strana: 0426
Tesno m. teskno, k mezi s a n odpadlo. Slov. Pastr. L. 148.

341358   Těsnobojovník Svazek: 7 Strana: 0902
Těsnobojovník, a, m., hart andrängender Kämpfer, áyyifiayTjt^g. Lpř.

341359   Těsnobojovný Svazek: 7 Strana: 0902
Těsnobojovný. T. Zbraň, áyyífiaya Ö7rA«. Lpř.

341360   Těsnodechý Svazek: 4 Strana: 0070
Těsnodechý, beklommenen Athems, schwerathmend. Šm., Dch.

341361   Těsnoduchý Svazek: 4 Strana: 0070
Těsnoduchý, engherzig. Šm.

341362   Těsnohluboký Svazek: 7 Strana: 0902
Těsnohluboký, mit dichten, tiefen Stellen, ayxvßa&yg. Lpř.

341363   Těsnohrdly Svazek: 4 Strana: 0070
Těsnohrdly, enghalsig. Šm. T. láhev. Techn. III. 35.

341364   Těsnokalhotník Svazek: 4 Strana: 0070
Těsnokalhotník, a, m., ein Enghose. Šm.

341365   Těsnokolejný Svazek: 4 Strana: 0070
Těsnokolejný, schmalspurig. Dch.

341366   Těsnokrký Svazek: 4 Strana: 0070
Těsnokrký, angusticollis, enghalsig: ba- nička mechová, dole tratící se v nevelikou ztlustlinu stopky. Rst. 506.

341367   Těsnol Svazek: 4 Strana: 0070
Těsnol, u, m., cordiera, die Cordiere. T. trojkvětý, c. trirlora. Rstp. 819.

341368   Těsnolovitý. T Svazek: 4 Strana: 0070
Těsnolovitý. T. rostliny, cordiereae: těs- nol. Rstp. 819.

341369   Těsnomyslný Svazek: 4 Strana: 0070
Těsnomyslný, engherzig. Dch.

341370   Těsnopis Svazek: 4 Strana: 0070
Těsnopis, u, m., stenografie, die Steno- graphie. T. nižší, vyšší. Vz KP. I. 310., 314.

341371   Těsnopis Svazek: 7 Strana: 1392
Těsnopis. Cf. Ott. VI. 353.

341372   Těsnopis Svazek: 10 Strana: 0672
Těsnopis, u, m. Vz Ott.

341373   Těsnopisec Svazek: 4 Strana: 0070
Těsnopisec, sce, m., der Stenograph.

341374   Těsnopisecký Svazek: 4 Strana: 0070
Těsnopisecký, Stenographen-. Šm.

341375   Těsnopisecky Svazek: 9 Strana: 0340
Těsnopisecky něco zjistiti. Ott. Říz. I. 296.

341376   Těsnopisecký Svazek: 9 Strana: 0340
Těsnopisecký. T. zjištění. Ott. Říz. II. 172.

341377   Těsnopisniti Svazek: 4 Strana: 0070
Těsnopisniti, il, ěn, ění, stenographiren. — co po kom.

341378   Těsnopisný Svazek: 4 Strana: 0070
Těsnopisný, stenographisch. T. jednota. Vz KP. I. 315., 313.

341379   Těsnopisný Svazek: 9 Strana: 0340
Těsnopisný. T. zápiska. Ott. Říz. I 296.

341380   Těsnořadí Svazek: 10 Strana: 0441
Těsnořadí, n. T. skal. Msn. Od. 351.

341381   Těsnořadý Svazek: 10 Strana: 0441
Těsnořadý. T. loďstvo. Msn. Od. 145.

341382   Těsnosrdný Svazek: 4 Strana: 0070
Těsnosrdný, engherzig. Šm.

341383   Těsnosť Svazek: 4 Strana: 0070
Těsnosť, i, těsnota, y, f. = tíseň, die Enge, Klemme. Bylo tam nesnadno přistou- piti pro t. (úzkosť) míst. Br. — T. = nouze, útisk, die Noth. Přivésti koho v t. L.

341384   Těsnosť Svazek: 7 Strana: 0902
Těsnosť místa a času, Begränztheit. Št. Kn. š.

341385   Těsnoústka Svazek: 10 Strana: 0441
Těsnoústka, y, f., stenostoma, rod plo- štěnek sladkovodních. Vz Ott. XXIV. 100.

341386   Těsnoústka Svazek: 10 Strana: 0672
Těsnoústka, y, f, stenostoma, v zool. Vz Ott.

341387   Těsnozemý Svazek: 10 Strana: 0441
Těsnozemý přístup k městu. Msn. Od. 96.

341388   Těsňucha Svazek: 4 Strana: 0070
Těsňucha, y, f., clausilia, plž. Krok. II. 125.

341389   Tesný Svazek: 4 Strana: 0070
Tesný = ku tesání, Hau-. T. lať, eine Waldstange. Us. Dch.

341390   Těsný Svazek: 4 Strana: 0070
Těsný; těsen, sna, o. Koř. tisk (tBsk). Gb. Hl. 144. T. = úzký, neprostranný, nevolný, stísněný, eng, gedrängt. Těsné jest, co tísní, stíská, skličuje: t. kabát; úzké = kudy ne- snadno proniknouti: úzká lávka, úzký ru- káv. Ve velikém davu je těsno a může býti i úzko (nevolno). Něco s něčím těsně souvisí (šp.: úzce). Brt. S. 3. vyd. 181. — T. = ztuha k jinému dílu přiléhající, knapp, opak: volný. Rst. 506. T. styky pospoje; těsné pouto. Dch. Požičaj nožička, dala mi mamička těsného lajblíčka. Sš. P. 148. Do města byla brána velmi těsná. BR. II. 32. b. T. stavení, domek, V., ulice, roucho, Kom., místo mezi horami (těsnina), D., vězení, Berg., střevíce. D. Vehnati koho v t, kout (v těsno), in die Enge. L. T. hlava, be- schränkt, rozum (mladých a prostých), Kom., majetnosť, gering. L. V těsnou upadl. Je v těsných (kalhotách). Vz Nesnáze. Č. — T. život, hart, svědomí (úzké), zart. — T právo (přísné), streng. L. — T. pojem (op. pro- stranný, výměr. Marek.

341391   Tesný Svazek: 7 Strana: 0902
Tesný kámen = tesaný, Quaderstein Sdl. Hr. VII. 86 Vz Tesový.

341392   Těsný Svazek: 7 Strana: 0902
Těsný. Cf. Mkl. Etym. 357. T. = úzký. T. místnosti, prostora, údolí. Us. — T. po- měry. Fr.

341393   Tesolez Svazek: 4 Strana: 0070
Tesolez, a, m., v horn., der Zimmersteiger. Šm.

341394   Tesovice Svazek: 4 Strana: 0070
Tesovice, dle Budějovice, Tessowitz. ves u Znojma.

341395   Tesový Svazek: 4 Strana: 0070
Tesový. T. plot. Vz Tes. U Král. městce. Psčk. Rgl.

341396   Tesový Svazek: 7 Strana: 0902
Tesový kámen, Quaderstein, m. Posp.Vz Tesný (i dod.).

341397   Tesový Svazek: 8 Strana: 0426
Tesový. T. vrata = prkenná. Kolc. 39.

341398   Tessinský Svazek: 4 Strana: 0070
Tessinský. T. Alpy. Krč. 252.

341399   Test Svazek: 4 Strana: 0070
Test, u, m., zastr. = nádoba chemická v hutnictví, miska z popele ke zkouškám na stříbro n. na zlato, též k přehánění na čisto, kapelka, der Probetiegel im Hütten- wesen, Test. Gl. 341., Ms. alch. 504., 71., 150., 104., Vys. Střněm. tëst, teste, holld. anglic. test; z roman.: vlas. testo, pánev, irdene Pfanne, špan. tiesto; z lat. testum, nádoba hliněná; také střřec. xíóxa. Lépe by bylo tohoto slova užívati než slova tyglík. Mz. 346. Vz Blík.

341400   Tesť Svazek: 4 Strana: 0070
Tesť, gt. testě a testi (zastr. čtie), dat. testi (zastr. čti), m. Jg. T. masc. dle Muž, fem. die Kosť. Jv. Dle Hosť. Cf. Gb. Hl. 111., Bž. 89. T., strsl. tBstB, uxoris pater, pol. cieść, rus. testb; setzt ein Thema tBsB tb\ľh voraus. Cf. Tchán. Mkl. B. 125., 165, 112. (Hý. ). — T. = otec ženy n. muže, tchán, der Schwiegervater. Výb. I. 509. Odpověděl testi svému. V. A v tom volání otec se synem, ani bratr s bratrem, ani tesť se ze- těm, ani šíře se svakem mají spolu býti v úřadu přísežných. CJB. 279. Manžel říká manželčinu otci tesť (tchán), matce její tesťka (tesť, testa, testice, švekruše, tchyně), tito pak jemu: zeť. T. zelvu svú poskvrnil še- řadně (socer nurum suam polluit. Ez. 22. 11. ). BO. Annáš bieše t. Kaifášův. ZN. Jan testě bratra svého v tom svědomie netrpie; Pak po smrti jeho ženy pustil jest zeť testoví ten purkrecht, nemaje čím platiti; Ten, ko- muž purkrecht jest kúpen, pustil jej testovi svému a tesť zaň vyplnil prodávateli těch 40 hř. NB. Tč. 144., 156. Za svého ctě (tstě). Půh. II. 80.

341401   Tesť Svazek: 7 Strana: 0902
Tesť. Cf. Mkl. Etym. 370. b , Výb. II. 1635., Hr. rk. 213. Tstě svého. Půh. II 395. Se tstěm svým. Ib. I. 115 Řekl ke cti (tsti) svému; Vrátil se k svému tsti. BO.

341402   Tesť Svazek: 8 Strana: 0427
Tesť. O tvarech ef. Gb. H. ml. I. 179. a Gb. Km. -i. 40.

341403   Tesť Svazek: 8 Strana: 0427
Tesť m. česť. Cf. Gb. H. ml. I. 525.

341404   Test Svazek: 9 Strana: 0340
Test, u, m. Aby se bůvolí hlava (e. b) na rytí n. testu (na řezu) srovnala. Arch. XVI. 297.

341405   Tesť Svazek: 9 Strana: 0340
Tesť, gt. cti a testi (novotv. ), nebo test, a, m. Vz Gb. H. ml. III. 1. 392.

341406   Test Svazek: 10 Strana: 0441
Test, u, m. Stříbro na testu rozpuštěné. Zach. Test. 19. Sr. Kapelka.

341407   Testa Svazek: 4 Strana: 0071
Testa, y, f. = tchyně, die Schwieger- mutter. Vz Tesť.

341408   Těsta Svazek: 7 Strana: 0902
Těsta, y, f. = cesta. Mor. Bl. Gr. 274

341409   Těsta Svazek: 8 Strana: 0427
Těsta, y, f. = cesta. Bl. Gr. 274.

341410   Testament Svazek: 4 Strana: 0071
Testament, u, m., z lat. = závěť, kšaft, poslední vůle, poslední pořízení, das Ver- mächtniss, Testament, letzter Wille. — T. = písmo svaté, die Bibel.

341411   Testament Svazek: 7 Strana: 0902
Testament. Lampa dělá t. (dohořívá). Us. Ešče na poskdy t-tem dělil Brt. N. p. I. 14.

341412   Testament Svazek: 10 Strana: 0672
Testament, u, m. Sr. Ott.

341413   Testamentarní Svazek: 7 Strana: 0902
Testamentarní, testamentarisch. Poří- zení t. Us Pdl.

341414   Testař Svazek: 4 Strana: 0071
Testař, e, m., der Tiegelschläger. Šm. Vz Test.

341415   Testat Svazek: 7 Strana: 0902
Testat, u, m. = potvrzení, že studující přednášky navštěvoval. Rk. Sl.

341416   Testator Svazek: 4 Strana: 0071
Testator, a, m., lat. = závětce, kdo dělá poslední pořízení, der Erblasser, Testator.

341417   Testec Svazek: 8 Strana: 0427
Testec, stce, m. = mé ženy otčim. Slov. Kal. S. 184.

341418   Testěnice Svazek: 4 Strana: 0071
Testěnice, e, f. = testice. Veleš.

341419   Testica Svazek: 8 Strana: 0427
Testica, e, f. = mé ženy macecha. Slov. Kal. S. 184.

341420   Testice Svazek: 4 Strana: 0071
Testice, e, f. = tchyně. Vz Tesť.

341421   Testifikace Svazek: 4 Strana: 0071
Testifikace, e, f. = důkaz svědky vedený, S. N.

341422   Testima Svazek: 4 Strana: 0071
Testima, y, f., das Scherbenfutter (ein messingenes Modell in der Probekunst). Am.

341423   Testimoni-um Svazek: 4 Strana: 0071
Testimoni-um, a, n., lat. = vysvědčení, das Zeugniss. T. maturitatis, vys. dospělosti; t. morum, vys. mravův; t. paupertatis, vysv. chudoby. Rk. Vz S. N.

341424   Testina Svazek: 4 Strana: 0071
Testina, y, f. = tchyně, testa, die Schwie- germutter. Spává mlaďucha u t-ny, dokud není za muž súca. Slov. B. Němc. — Er. Sl. čít. 68.

341425   Těstina Svazek: 7 Strana: 0902
Těstina. Mkl. Etym. 370.

341426   Těstkný Svazek: 4 Strana: 0071
Těstkný, zastr. = těsný.

341427   Těstkný Svazek: 10 Strana: 0441
Těstkný = těsný. T. cesta. Bibl. mik. Mat 7

341428   Těstkný, vz Svazek: 7 Strana: 0902
Těstkný, vz Teskný.

341429   Těstnatosť Svazek: 4 Strana: 0071
Těstnatosť, i, f., pastositas, die Teigig- keit. Nz. lk.

341430   Těstnatý Svazek: 4 Strana: 0071
Těstnatý = plný těsta, z těsta, teigig, von Teig. T. věc. Ms. bib. — T. = k těstu podobný, teigig, teigförmig. T. svalení, Balg- geschwulst.

341431   Těsto Svazek: 7 Strana: 0902
Těsto. Cf. Mkl. Etym. 356. T. tuhé jako rejda. U Ronova. Rgl. Hnětení těsta na chléb. Vz KP. V. 726. Kynutí a formování těsta. lb.

341432   Těsto Svazek: 9 Strana: 0340
Těsto. Nebyla z měkkého těsta (poddajná ? ?. ). Šml V. 23.

341433   Těsto Svazek: 10 Strana: 0441
Těsto, a, n. T. jak řemen. Rgl.

341434   Těsto, tístko Svazek: 4 Strana: 0071
Těsto, tístko, a, n. Koř. t?sk (tBsk). Grb. Hl. 144., Bž. 229. Strsl. t?sto, massa, lit. tašla, tešla; koř. t?sk, tudy z t?skto, přípona -to. Mkl. aL. 59., B. 161. — T. = zadělaná mouka, der Teig. V. Těsto zadě- lané = záděl. Us. Šm. Těsto nezakvašené, Aqu., mastné, strouhané do polívky, trhané (trhance), Us., máslové, křehké, paštikové, Hsg., hořkomandlové, prostředek krášlicí, Prm. III. č. 9., nudlové, Rk., vdolkové, buch- tové, chlebové, koláčové atd., Us., perní- kové, žitné, pšeničné, dílové (u pernikářů). Šp. T. kyše, kysá, kyne, nakynulo, vyky- nulo, málo n. tuze kyne, tuhne, puchne, zkynulo. Us. T. zadělati. V., rozdělati, vá- leti, převáleti, D., (vypracovati), vydělati, vyváleti, stírati (míchati), nechati kynouti, rozvlažovati, Šp., strouhati, nakvasiti. Us. Nákvasa těsta. V. Pokrmy od těsta, z těsta. Ros. Výroba zboží z těsta, Teigwaarenerzeu- gung. Dch. Ty kachny (kuřata) jsou jako těsto (= měkké, tlusté, dobře vykrmené). Mor. Šd. Ukradla nám kus těsta, napekla vdolků, pozvala pacholků. Sš. P. 509. Jaké těsto, takový chléb. Pk. Přesné těsto najde v břiše místo. Vz Chudý. Lb. Zanese-li se kus těsta chlebového přes pole, tedy z té díže nikdy prý více chléb se nezdaří. Mus. O jiných pověrách chleba se týkajících vz Mus. 1855. 2. — Těsta, pl. = pečivo, Back- werk, n. L. — T. ibišové, kostíkové n. fos- forové, lekořicové, pro prsa, zubní, Kh., gummové. — T., těstoch, těstuch, a, m. = člověk mazlavý, der Weichling, Zärtling. L.

341435   Testovati Svazek: 7 Strana: 0902
Testovati přednášky = stvrditi, že stu- dující je navštěvoval. Vz Testat (dod.).

341436   Těstovati co s čím Svazek: 10 Strana: 0441
Těstovati co s čím. Zach. Test. 95. Sr. Impastovati.

341437   Testovina Svazek: 7 Strana: 0902
Testovina, y, f. = vyloužený popel dře- vený, kostěný n. slín, NA. IV. 163., Zest- masse. Hř.

341438   Těstovitý Svazek: 4 Strana: 0071
Těstovitý, teigig, teigartig. T. hmota. Mus., Nz. lk. T. chmat, pastartiger Griff. Šp.

341439   Těstovitý Svazek: 10 Strana: 0441
Těstovitý stav železa (rozpuštěného). KP. X. 152.

341440   Těstovka Svazek: 4 Strana: 0071
Těstovka, y, f., die Pastete. Tpl.

341441   Tesťovstvo Svazek: 8 Strana: 0427
Tesťovstvo, a, n., Phľd. 1894. 491.

341442   Těstový Svazek: 4 Strana: 0071
Těstový = od těsta, Teig-. T. zboží, Teigwaaren; továrna na t výrobky. Dch. T. kvašení. Šm. — T. strup telat (neduh na hlavě), das Teigmahl. Ja.

341443   Testový Svazek: 7 Strana: 0902
Testový. T. jamky. Vz Test. NA. IV. 163.

341444   Téstranný Svazek: 4 Strana: 0071
Téstranný = z té strany, diesseitig. Ssav. 87.

341445   Tesu Svazek: 4 Strana: 0067
Tesu, y, teseje, e, tesej, e, teska, y, f. = otesané dřevo, tes, das Zimmerholz, be- schlagenes Holz. Ros. U Chocně dlouhá lat u plotu, na niž přibíjejí tyče. Ktk.

341446   Teš Svazek: 4 Strana: 0071
Teš, e, m., osob. jm. Pal.

341447   Těšánka Svazek: 4 Strana: 0071
Těšánka, y, f. = krátká ručnice portášů valašských na Moravě. Mtc. Ct. pouč. III. 51.

341448   Těšanky Svazek: 4 Strana: 0071
Těšanky, dle Dolany, Klein-Tieschan, ves u Kroměříže. PL.

341449   Těšany Svazek: 4 Strana: 0071
Těšany, dle Dolany, Tieschan, ves u Zdou- nek. PL. — T. hrubé, Gross-Tieschan, ves u Kroměříže. PL.

341450   Těšany Svazek: 10 Strana: 0441
Těšany. Pořádem nosí v kapci T. (těší někoho) Mor. Čes. 1. XII. 365.

341451   Těšek Svazek: 4 Strana: 0071
Těšek, ška, na., osob. jm. Pal.

341452   Těšena Svazek: 7 Strana: 0902
Těšena, y, f. = kravské jm. Mor Brt.

341453   Těšení Svazek: 4 Strana: 0071
Těšení, n., das Trösten. Veliké t. v hoře se promění. Us. T-ním někoho odbyti. Dch. Když mě jest t-ním svého vzkřiešenie ob- radoval jako vínem, ješto obveseluje srdce člověka. Hus III. 21.

341454   Tešenit Svazek: 8 Strana: 0427
Tešenit n. těšinit, u, m. = druh sopečné horniny (od mě. Těšína). Mtc. 1894. 290., 129., 130.

341455   Tešenitový Svazek: 8 Strana: 0427
Tešenitový. T. horniny. Mtc. 1895. 323.

341456   Těšenov Svazek: 4 Strana: 0071
Těšenov, a, m., Tieschenau, ves u Pel- hřimova. PL.

341457   Těšený Svazek: 4 Strana: 0071
Těšený; -en, a, o, getröstet. Tkadl. I. 60.

341458   Těšetice Svazek: 4 Strana: 0071
Těšetice, dle Budějovice, Teschetitz, ves u Buchova; Tieschetitz, ves u Olom.; Töstitz, ves u Znojma. PL.

341459   Těšetín Svazek: 4 Strana: 0071
Těšetín, a, m., Tieschetin, ves u Kla- tov. PL.

341460   Těšice Svazek: 4 Strana: 0071
Těšice, dle Budějovice, Tieschitz, ves a) u Hodonína; b) u Víškova. PL. — T. dolní a horní, Unter-, Ober-Tieschitz, vsi u Hra- nic na Mor.

341461   Těšík Svazek: 4 Strana: 0071
Těšík, a, m., Tieschick, mlýn u Velkého Meziříčí. — T., osob. jm.

341462   Těšík Svazek: 7 Strana: 0902
Těšík Jos., 1813.-1880., děkan a spisov. Vz Rk. Sl.

341463   Těšík Jos Svazek: 10 Strana: 0672
Těšík Jos., spis., 1813. —1880. Sr. Ott.

341464   1. Těšíkov Svazek: 4 Strana: 0071
1. Těšíkov, a, m., Tscheschdorf, ves u Šternberka na Mor.

341465   2. Těšíkov Svazek: 4 Strana: 0071
2. Těšíkov, a, m., potok vsacký i pole podlé něho. Mor. Vck.

341466   Těšil Svazek: 4 Strana: 0071
Těšil, a, těšílek, lka, m. = těšitel, der Tröster. Ros.

341467   Těšilka Svazek: 7 Strana: 0902
Těšilka, y, f., Trösterin, f. Rk.

341468   Těšilka Svazek: 10 Strana: 0441
Těšilka, y, f. = rybník u Žumberka. Čes. 1. XIV. 466.

341469   Těšimír Svazek: 8 Strana: 0427
Těšimír, a, m., os. jm. Pras. Těš. 10.

341470   Těšín Svazek: 4 Strana: 0071
Těšín, a, m., mě. vrak. Slezsku, Teschen. Vz více v S. N. — T., něm. Tieschin, ves u Vodňan. — Těsíňan, a, m. — Těšínský. T. knížectví. Vz Žer. Záp. II. 191.

341471   Těšín Svazek: 8 Strana: 0427
Těšín od Těchův hrad. Vz Pras. Těš, 10. nn. Lacinou útěchu lze v Těšíně dostati. Čern. Př. 20.

341472   Těšina Svazek: 4 Strana: 0071
Těšina, y, f., samota u Středokluk. - T., y, m., osob. jm. Šd.

341473   1. Těšinka Svazek: 4 Strana: 0071
1. Těšinka, y, f., Tieschinka, ves u Ko- lína.

341474   2. Těšinka Svazek: 4 Strana: 0071
2. Těšinka, y, f. = světlík, ambrožka, der Zahntrost, euphrasia odontides, bylina. Jg.

341475   3. Těšinka Svazek: 4 Strana: 0071
3. Těšinka, y, f. = červený brambor, rothe Kartoffel. U Místka. Škd.

341476   4. Těšinka Svazek: 4 Strana: 0071
4. Těšinka, y, f., ručnice v Těšíně dělaná, die Teschine (ein Gewehr). Šm., Dch.

341477   5. Těšinka Svazek: 4 Strana: 0071
5. Těšinka, y, f. = potěšitelná zvěsť, er- freuliche Nachricht, der Trost. Šm., Šd.

341478   Těšinka Svazek: 8 Strana: 0427
Těšinka = ručnice na ptákv. Wtr. Krj. I. 624.

341479   Těšinka Svazek: 9 Strana: 0340
Těšinka. Nespoléhej na t-ky cizí, co sám můžeš, udělej. Rybay.

341480   Těšínov Svazek: 4 Strana: 0072
Těšínov, a, m., Tieschin, ves u Nových hradů. PL.

341481   Těšínsko Svazek: 4 Strana: 0072
Těšínsko, a, n. = okolí města Těšína. Us. Šd.

341482   1. Těšínský Svazek: 4 Strana: 0072
1. Těšínský měšťan, vz Těšín. — Těšín- ský (od těšiti). T-ská jablka = prázdná naděje, leere Hoffnungen, eitler Trost. T. jablky někoho krmiti. Sych. T. jablky měšce nacpávati. Pam. kut. Darmo t. jablka oče- kávati (těšení). Č. Jsou to jen t. jablka. T. jablíčka někomu malovati; T. jablka ně- komu ukazovati. Us. Dch. Vz Sliboval. T-á jablka jsou laciná (snadno jest koho těšiti, ne však pomoci). Us. Hý.

341483   2. Těšínský Svazek: 4 Strana: 0072
2. Těšínský, ého, m., osob. jm. T. Jan, kněz v 16. stol., spisov. Vz Jg. H. 1. 640., Jir. H. 1. 287.

341484   Těšínský Svazek: 7 Strana: 0902
Těšínský. Já jsem jak živa t-ských ja- blek mnoho snědla, než jsou velmi přese- davá. Črn. Zuz. 178 Cf. Ukazovati někomu straku na vrbě; Někoho prázdnou lžící krmiti; Dávati někomu skrze sklo lízati.

341485   Těšitel Svazek: 4 Strana: 0072
Těšitel, e, m., pl. -lé; der Tröster. T. v zármutcích. Vrat.

341486   Těšitel Svazek: 9 Strana: 0340
Těšitel, e, m. = pátek (že se těží na so- botu). Purkarec. Věst. VII. 151.

341487   Těšitelka, y, těšitelkyně Svazek: 4 Strana: 0072
Těšitelka, y, těšitelkyně, ě, f., die Trösterin. Jg. Byla t-kou milovaného otce. Nitra VI. 318.

341488   Těšitelník Svazek: 4 Strana: 0072
Těšitelník, a, m. = těšitel. Ros.

341489   Těšitelnosť Svazek: 4 Strana: 0072
Těšitelnosť, i, f., die Tröstlichkeit, Er- freulichkeit, die Trostbarkeit. Jg.

341490   Těšitelný Svazek: 4 Strana: 0072
Těšitelný = co těší, těšiti může, tröst- lich. T-ná naděje, D., žalm, Reš., odplata. V. — T. = co těšiti lze, tröstbar, getrost. Abychom v zámutcích t-ní setrvali. Reš. T-ně na všemohoucnosť se pouštěti. V.

341491   Těšiti Svazek: 4 Strana: 0072
Těšiti, těš, těše (íc), il, těšen, ení; těší- vati. Koř. t?ch (tBch v tichnouti). Gb. Hl. 144., Bž. 161. — T. = zármutek odníti, krotiti, srdce dodati, posiliti, trösten; na- ději kontu činiti, přípovědmi chlácholiti, vertrösten, Hoffnung machen; rozveseliti, erfreuen, freuen, vergnügen; baviti, unter- halten; se = tišiti svůj zármutek, kojiti se, sich trösten: nadějí se kojiti, naději míti, sich Hoffnung machen, freudig erwarten; veseliti se, sich erfreuen, sich vergnügen. Jg. — abs. Kde plačí, tam těšiť, kde smutno, tam baviť. L. — koho hlav. ve významu trösten. Ve významu es freut Jemanden was, lépe: t. se čemu, z čeho. Brs. 2. vyd. 245. — V., Br., Vrat. To mne těší. D. Dnes mne nic netěší. Us. Co mne těšívalo, již mne víc netěší. Pís. Co mě těšívalo, vodou uplynulo. Us. Bohy těší. BO. Škoda jest tě, děvče, že mé nebudeš, které pak srdce těšívat budeš? Pís. Šd. Vy jste si to brali, čvo sa vám lubilo a mně zbraňujete, čvo by ma těšilo. Ps. sl. 339. Těšíval mja ze všech najmilejší, včil mja těší obraz naj- světější; To mé srdce těší, že sem tebe dostal; Těšíval mě syneček, už mě netěší, bude mě těšívat syneček inší. Sš. P. 293., 473., 634. (Tč. ). Těší (baví) mne jeho dů- vody. L. — koho (gt. ): chorých, šp. m.: akkus. Brt. — koho kdy (v čem): v zá- rmutku, Ros., v bídě, Us., v rozpači. Št. Velmi sa v tomto svojom jedináčkovi těšil. Pov. 165. V čom som sa těšila, to som utra- tila. Sl. ps. 101. — co komu. Hej milenko, děvečko, potěš moje srdečko. Já sem ti ho těšila, dokud sem živa byla. Sš. P. 93. — se. Těš se, až přijdu domů (budeš bit)! Us. — koho, se čím: slovy, D., svou přímluvou. Kom., se pláčem. Syn povolností srdce mé těší. Jg. Ale oni že těší se v té při dobrým svým svědomím. Skl. II. 458. Tím se těší. Jel. Těšily se nadějí na pražský tah. Ml. Čím som sa těšila, to som i ztratila. Ht. Sl. ml. 250. Blahou nadějí se t. Dch. Těší se vý- rokem žalmu. Sš. Sk. 50. My ve svém ja- zyku těšíme se tou výhodou. Sš. Mt. 10. Nemohla ho slovem těšit, ani jeho sv. krev zastavit; Oščepoval jednu (jabloň), dvě, pro Františku, pro sebe, by se měla čém těšiti, když on bude na vojně. Sš. P. 68., 766. Ale těším se dvojím, jedním, že jich (těch soudů) neslyším a druhým, že, když ustanou, mluviti přestanou. Žer. 1591. — (se, koho) na co. T. koho nač = Jemanden auf etwas vertrösten. D. Těšiti se na něco. Ros. Co na chvilku těší, to na věky mučí. Na Slov. Nač se kdo příliš těší, to se mu zkazí. Us. Těší se na to ako sedliak na žatvu. Mt. S. — se čemu. Těším se tomu. Ros. Požehnání božímu se těšiti. Již se těší zlému. Ž. wit. 34. 26. T. se svému štěstí, V., pravdě, Br., zlému, Lom., dobrému zdraví. Ml. Král se koňovi těšil. Ht. Sl. ml. 229. Těš se samému Bohu. Kom. Těšil jsem se mnohému bohat- ství. BO. (Kristus) tak se těm svízelům těšil, že... Sš. II. 240. Tobě se mé srdce těší Dh. Těš se tomu. Smil v. 1203. Bohatý se smrti děsí a chudobný se jí těší. Na Ostrav. Tč. Těšila sem se, synečku, tobě a včil ležíš na krchově v hrobě; Těšívali se chlapci mému marijanku. Sš. P. 185., 782. (Tč. ). Pokušením synové božie se těší. Hus I. 377. Kotzebue po své smrti těšil se u překla- datelů veliké přízni. Zde se těšiti (o mrtvém) nehodí, tedy lépe: K. byl u našich překl. velice oblíben. Vst. — se z čeho (znamená důvod, pramen pocitu, tedy něco přítomného. Novák v Km. ). T. se z dobrého zdraví, Ros., z něčího příchodu (už přišel). Sych. Z toho sa těš, že si dožil dlúhého života. Slov. Tč. Těšil se z dobrého stavu církve. Sš. Sk. 136. Těšil se z daru toho Pavel. Sš. II. 150. (Hý. ). Uslyševše o smrti jeho, těšili se z ní. Pal. D. III. 3. 226. Z toho, co jim Bůh dobrého učinil, náramně se těšili. BR. II. 10. — se s kým. On se s ní těší. L Vyšila mu ša- tečku na daleku cestečku, aby se s ni cěšil a ji v srdci nosil; Tenť (věnec) jest sobě nechala, aby se s ním těšila. Sš. P. 395., 752. (Tč ). — se s kým jak dlouho. Pak se budeme spolu t. až do dne. Er. P. 128. — koho, se proč. Zahynul mně z růže květ, pro který mne těšil celý svět. Er. P. 497. b. Kterak jest těšil své učedlníky pro budúcie jich zamúcenie. Hus. II. 178. T. se k povzbuzení mysli. Ml. — že. Těší mne, že jste zdráv. Vz Chváliti. Us. Těšil jsem se, že k nám přijdeš. Us. — se nad něčím, nemá žádného dokladu, zdá se býti german., lépe: t. se čemu, z čeho atd.

341492   Těšiti Svazek: 7 Strana: 0902
Těšiti. Mkl. Etym. 356. — koho: za- rmoucené. Mž. 18. Co koho těší, o tom rád mluví. Sb. uč. — koho čím: prospě- šenstvím Št. Kn. š. 51.— se čemu. T. se něčí důvěře. Mus. 1880. 226. Těšte se ne- beské rose. Sv. ruk. 77. Jenž se tobě vždy t-la. Hr. rk. 93. T. se u obyvatelstva ve- liké přízni a vážnosti. Posp. — se kde z čeho. Těšil se dvojnásob v náručí jejím ze života. Šml. I. 57. — se čeho. Židé pláčí svého zatracenie, pohani se těšie svého spasenie. Výb. I. 398.

341493   Těšiti Svazek: 9 Strana: 0340
Těšiti. Těší sa v ňom, ako cigáň v pra- sati. Zát. Př. 32a. — se nač. Nač se člověk nejvíce těšívá, to se mu nejspíše zkazí. Rub. 228.

341494   Těšivě Svazek: 4 Strana: 0072
Těšivě, tröstend. Havlasa.

341495   Těšivoj Svazek: 4 Strana: 0072
Těšivoj, e, m., osob. jm. Pal.

341496   Těšivoja Svazek: 4 Strana: 0072
Těšivoja, e, f., osob. jm. Pal. Rdh. 126.

341497   1. Těšivý Svazek: 4 Strana: 0072
1. Těšivý, ého, na., osob. jm. Pal.

341498   2. Těšivý Svazek: 4 Strana: 0072
2. Těšivý = potěšný, Trost-, tröstend. T. spis, psaní. Šm. Těška, y, f., osob. jm. Pal.

341499   Těškov Svazek: 4 Strana: 0072
Těškov, a, m., Tieschkow, ves u Zbirova.

341500   Těškovice Svazek: 4 Strana: 0072
Těškovice, dle Budějovice, Tieschkowitz, ves u Křelovic. PL.

341501   Tešla Svazek: 9 Strana: 0340
Tešla, y, f. = široká sekera, jíž se brvno na hladko otesává. Sbor. slov. III. 29. Sr. Tešle. V IV. 73. = tešla oprav v: tesla.

341502   Tešla Svazek: 10 Strana: 0441
Tešla, y, f., vz Tesla.

341503   Tešlák Svazek: 4 Strana: 0073
Tešlák, a, m., osob. jm. T. Pavel, slov. kněz, spis. †1801. Vz S. N., Jg. H. I. 640., Jir. H. l. 287.

341504   Tešle, tešlice Svazek: 4 Strana: 0073
Tešle, tešlice, e, f., na Slov. = tešla, die Zimmeraxt. Plk.

341505   Tešlica Svazek: 9 Strana: 0340
Tešlica, e, f. = teslice. Mus. slov. II. 22.

341506   Tešlička Svazek: 7 Strana: 0902
Tešlička, y, f., zdrobn. tešle. N. Hlsk. III. 388.

341507   Tešliť Svazek: 7 Strana: 0902
Tešliť = tesati. Slov. Šd.

341508   Těšlivě Svazek: 10 Strana: 0441
Těšlivě (mluviti). Wtr. Str. 85.

341509   Těšlivý. T Svazek: 10 Strana: 0441
Těšlivý. T. řeč Wtr. Min. 15.

341510   Tešnerovka Svazek: 9 Strana: 0340
Tešnerovka, y, f., lovecká ručnice. Ott. XIII. 189a.

341511   Tešnice Svazek: 4 Strana: 0073
Tešnice, Tieschnitzl, ves u Klatov.

341512   Těšnice Svazek: 4 Strana: 0073
Těšnice, e, f. = těšinka, těšínská ručnice. die Teschine.

341513   Tešnov Svazek: 4 Strana: 0073
Tešnov, a, m., Teschnow, ves u Mnichova Hradiště. PL.

341514   Těšňov Svazek: 4 Strana: 0073
Těšňov, a, m., Teschen, ves u Čes. Lípy,

341515   Těšnov Svazek: 10 Strana: 0441
Těšnov, a, m., ulice u Poříčské brány v Praze, dříve osada. Vz Dolen. Pr. 569.

341516   Těšnovice Svazek: 4 Strana: 0073
Těšnovice, Tieschnowitz, ves u Kromě- říže. PL.

341517   Tešnovský mlýn Svazek: 4 Strana: 0073
Tešnovský mlýn, Teschnay, u Král. Hradce.

341518   Těšný Svazek: 4 Strana: 0073
Těšný, consolatorius, tröstend, tröstlich. Proroctví jeho jsou těšná. MP. Dj. bibl. 249.

341519   Těšný Svazek: 8 Strana: 0427
Těšný. T. zpěv. Vrch. F. I. 39. Té hvězdy těšný jas jsem zočil. Cch. Otr. 68.

341520   Těšov Svazek: 4 Strana: 0073
Těšov, a, m., Tieschau, ves u Uher. Hra- diště. PL. — Těšov dolní a hořejší, Unter-, Ober-Tieschau, vsi u Sušice. PL. Vz S. N.

341521   Těšovice Svazek: 4 Strana: 0073
Těšovice, dle Budějovice, Tieschowitz, ves a) u Prachatic, b) u Horšova Týna. Vz S. N.

341522   Tešť Svazek: 7 Strana: 0902
Tešť. Cf. Mkl. Etym. 369. a.

341523   Tešť, tesc, tští, čtí Svazek: 4 Strana: 0073
Tešť, tesc, tští, čtí, zastr. = prázdný, leer. D. Posud ve: čtitroba, tštitroba. Cf Tští.

341524   Teštice Svazek: 9 Strana: 0340
Teštice, e, f. Te tetce visí po zádech t. (splývají prostě vlasy). Č. Třeb. TkČ. Sr. Kštice.

341525   Těštiti Svazek: 4 Strana: 0073
Těštiti, těščiti, il, en, ení, zastr. = tá- hnouti, ziehen. Jg.

341526   Tet Svazek: 4 Strana: 0073
Tet, a, o, strč. = ten, ta, to, dieser. Č. Vz Gb. Hl. 122., Bž. 51., Prk. v Arch. f. sl. Ph. II. 710. Zamešká-li sě tet povědieti ko- morníkovi, jenž slyšie od komorníka póhon; Když chce, by póhon prošel, tet póvod, jenž pohoní... Kn. rožm. k. 25., 29.

341527   Těť Svazek: 4 Strana: 0073
Těť = tě + ť, vz Ty.

341528   Tet Svazek: 7 Strana: 0902
Tet, hic. V tet div. Mistr tet. Tet mla- dec. Dět. Jež.

341529   Teť Svazek: 7 Strana: 0902
Teť = tenť. T jho chtje mučiti. Leg. o sv. apošt. 4.

341530   Teta Svazek: 7 Strana: 0902
Teta. Cf. Mkl. Etym. 355., Šrc. 244., Mkl. aL. 11. Hra na paní tetu. Vz Km. 1887. 277 , Brt. Dt. 185.

341531   Teta Svazek: 8 Strana: 0427
Teta. Hra na paní tetu. Vz Duf. 107. Jedna teta druhé tetě byla tetou tetě a ta t. před tou tetou byla této tetě tetou, ale teta po této tetě byla t. tetou tetě (říkej rychle po sobě). Us.

341532   Teta, tetka, tetička, tetinka Svazek: 4 Strana: 0073
Teta, tetka, tetička, tetinka (slov., mor. a slez. také tětka), y, f. Teta, vok. sg. v obecné mluvě: teta m.: teto! (Kts. ), vz Anna T., amita, lit. teta. Sr. stind. t?ta, der Vater. Mkl. L. 11. T = otce mého sestra, strýna (její muž: strýn, její syn: strýník, její dcera: strýnina, společně: strýninci, vz Ujka. Pt. ), die Vaterschwester, Base. V. — T. = sestra matčina, die Mutterschwester,
Muhme, V., Kom., ujčina. J. tr. Pozdrav
tetku. Er. Sl. čt. 52. Paní Kedruta, tetka
má. Půh. II. 439. Teto dvě Maří byle sta
Kristové tetcě. Hus II. 134. Vz Tetčenec. — T., tetka, vůbec příbuzná, die Muhme, Ver- wandte. Paní t. Us. Budeš míti šibenici jistou tetku. Pokolíbej mně ho, budeš tetka jeho. Sš. P. 202. Bližší košile těla než ro- zená tetka. L. — T. = každá provdaná ženská. Vz Tetička. Tětko, kai iděte? Slez. Šd. Svěř se tetě, roznese tě po všem světě. Č. Vz Kdyby. T., jedna ze tří dcer Kro- kových. Vz S. N.

341533   Tetan-us Svazek: 4 Strana: 0073
Tetan-us, u, m. = strnutí, die Erstarrung, der Starrkrampf. Vz S. N.

341534   Tetanický. T Svazek: 10 Strana: 0441
Tetanický. T. křeč. Vz Tetanus.

341535   Tetanie Svazek: 7 Strana: 0902
Tetanie e, f. = onemocnění vyznačující se záchvaty spínavých křečí, die Tetanie. Vz Slov. zdrav. 368.

341536   Tetanie, tetanus Svazek: 10 Strana: 0672
Tetanie, tetanus. Vz Ott.

341537   Tetanin Svazek: 7 Strana: 1392
Tetanin, u, m.: C15 H30 N2O4 .Vz Vstnk. 1893, 218.

341538   Tetanisovati Svazek: 8 Strana: 0427
Tetanisovati = strnulým učiniti. T. po- vrch těla. Vstnk. II. 425.

341539   Tetanotoxin Svazek: 7 Strana: 1392
Tetanotoxin, u, m.: C5 H14 N. Vz Vstnk. 1893. 218.

341540   Tetava Svazek: 10 Strana: 0441
Tetava, y, f. = Brno. V zloděj. mluvě.

341541   Tetčenec Svazek: 4 Strana: 0073
Tetčenec, nce, m. = tetčený bratr, der Sohn meiner Base o. Muhme. Vz Teta. Ros., Št. N. 200.

341542   Tetčenice Svazek: 4 Strana: 0073
Tetčenice, e, f., sestřenice, die Tochter meiner Base o. Muhme. Bern. Vz Teta.

341543   Tetčený Svazek: 4 Strana: 0073
Tetčený = od tety. T. bratr = tetin syn, sestřenec. Ros.

341544   Tetčený Svazek: 7 Strana: 0902
Tetčený bratr. Hr. rk. 173.

341545   Tetčic Svazek: 4 Strana: 0073
Tetčic, e, m. = tetčenec, tetěnec, der Ge- schwisterbruder, consobrinus, filius mater terae. St. skl. III. 72.

341546   Tetčice, tetěnice Svazek: 4 Strana: 0073
Tetčice, tetěnice, e, f. = tetěná sestra, tetěná sestřenice, meiner Base Tochter zu mir. Jg.

341547   Tetčin Svazek: 4 Strana: 0073
Tetčin, a, o = co tetky jest, der Base o. Muhme gehörig. Jg.

341548   T?te Svazek: 4 Strana: 0073
T?te, fr. (tét) = hlava, předek, čelo; odpor, der Kopf, die Spitze. T. ? t. = čelo proti čelu, soukromě, unter vier Augen. Prk.

341549   Teteč Svazek: 7 Strana: 0902
Teteč, tče, m. = matčin bratr, Mutters- bruder, m. Val. a slov. Vck., Ssk.

341550   Tetéč Svazek: 8 Strana: 0427
Tetéč, e, m. = tetčin manžel. Val. Brt. D. II. 460.

341551   Tetel Svazek: 8 Strana: 0427
Tetel, u. m., Schwingung, f. Am. Orb. 29. Cf. Tetelení.

341552   Tetelení, n Svazek: 4 Strana: 0073
Tetelení, n., das Zittern, Schwingen, Be- ben.

341553   Teteliti se Svazek: 4 Strana: 0073
Teteliti se, il, en; tetelívati se = velmi se třásti, chvěti, stark zittern, beben. — se. Zvon se třepetá a tetelí, když se naň udeří. Ktk. — se v čem (kde). Země syrá tetelí se v hrůze. Sš. Bs. 182. Slepice se v prachu tetelí. Us. u Kostelce n. O. Ktk. — se od čeho. Hlas od zlosti se tetelí. Kos. Ol. I. 110. — se čím: Zimou. Us. — T. se = třpy- těti se, schimmern. D.

341554   Teteliti se kde Svazek: 7 Strana: 0902
Teteliti se kde. Papír tetelil se mu v ruce jako list na osyce. Šml. Star. f. — se čím : strachem. Us. — se kudy. Du- mavé tony t-ly se vzduchem. Arb.

341555   Tetelivý Svazek: 7 Strana: 0902
Tetelivý, bebend, bebsam. Dch T. mži- kavosť, nystagmus oscillatorius.

341556   Tetelnosť Svazek: 4 Strana: 0073
Tetelnosť, i, f., das Tremolo der Stimme. Šm.

341557   Tetelný Svazek: 4 Strana: 0073
Tetelný = tetelící se, bebend, zitternd. Dch.

341558   Tetěn Svazek: 4 Strana: 0073
Tetěn, a, m. = tetěnec. Gl. 324.

341559   Tetěn Svazek: 7 Strana: 0902
Tetěn, a, m. = tetěnec. Št. Kn. š. 65. 27.

341560   Tetěna Svazek: 7 Strana: 0902
Tetěna, y, f., vz Tetěnice. Ješto jsú sobě strýčeny neb ujčeny, neb t-ny vlastní. Št. Kn. š. 65. 27.

341561   Tetěně Svazek: 4 Strana: 0073
Tetěně, ěte, n. = tetěnec. Měst. bož. II. 48.

341562   Tetěně Svazek: 7 Strana: 0902
Tetěně, dítě matčiny sestry. Pak na čtvr- tém větví jsú těch bratří a sestr z strýčenat a z tetěnat, aneb z ujčenat děti. Št. Kn. š. 65. 30.

341563   Tětenec Svazek: 4 Strana: 0073
Tětenec, nce, m. = mé tety syn, amita- rius, der Sohn von der Schwester der Mutter. Lex. vet., D., Gl. 324.

341564   Tetěnec Svazek: 7 Strana: 0902
Tetěnec, mamertinus, 15. stol., amittinus. Sv. ruk. 315. b.

341565   Tetěnec Svazek: 9 Strana: 0340
Tetěnec, nce, m. Hus III. 207.

341566   Tetěnice Svazek: 4 Strana: 0073
Tetěnice, e, tetěna, y, f. = die Tochter von der Schwester der Mutter, amitaria. Gl. 324.

341567   Tětený Svazek: 4 Strana: 0073
Tětený, od tety po otci n. mateři, ami- tinus, meiner Base o. Muhme. T. bratr, t. sestřenec, t. sestra, t. sestřenice. D. T. bratr nemóž pojieti ženy... po smrti jeho. Hus III. 207. — Troj.. Martin., Rad. zv.

341568   Tetera Svazek: 4 Strana: 0073
Tetera, y, m., osob. jm. Šd.

341569   Tetetice Svazek: 4 Strana: 0073
Tetetice, dle Budějovice, Tetetitz, ves u Zdounek.

341570   Tětětice Svazek: 4 Strana: 0073
Tětětice, dle Budějovice, Tietietitz, ves u Klatov. Vz S. N.

341571   Tetetice Svazek: 7 Strana: 0902
Tetetice. Tam dali v zimě sv. Jakubu rukavice. Vz o nich i píseň v Sbtk. Krat. h. 209.

341572   Tětěvnice Svazek: 4 Strana: 0073
Tětěvnice, e, f., neurada. Rostl. I. 231. b.

341573   Tétéž Svazek: 4 Strana: 0073
Tétéž. To jemu t. (crebrius, častěji) pra- viechu. BO.

341574   Těthati se Svazek: 4 Strana: 0073
Těthati se, těthovati se, těthávati se = těžce jíti n. lézti, mühselig gehen o. krie- chen. Ros.

341575   Těthavec Svazek: 4 Strana: 0073
Těthavec, vce, m. = těthavý. Ros.

341576   Těthavosť Svazek: 4 Strana: 0073
Těthavosť, i, f. = jakosť, těthavého. Ros.

341577   Těthavý Svazek: 4 Strana: 0073
Těthavý = kdo se těthá, mühselig, lang- sam gehend. Ros.

341578   Tethy-s Svazek: 4 Strana: 0073
Tethy-s, e, f. (dle Růže) = bohyně, man- želka Okeanova. Vz S. N.

341579   Tětí Svazek: 4 Strana: 0073
Tětí, n., der Hieb, Streich. Jg.

341580   Teti Svazek: 8 Strana: 0427
Teti = teta. Slovo nové.

341581   Tetiččin Svazek: 4 Strana: 0073
Tetiččin, a, o, der Base, Muhme gehörig. T. klobouk. Us.

341582   Tetičenka Svazek: 9 Strana: 0340
Tetičenka, y, f. = tětička. Císař. Mtc. 1899. 226.

341583   Tetička Svazek: 4 Strana: 0073
Tetička, y, f. = teta, die Tante. — T. = na venkově každá vdaná ženská všem dětem a svobodným. Us. Brt., Vck.

341584   Tetička Svazek: 8 Strana: 0427
Tetička také = každá hospodyně v dě- dině. Brt. D. II. 236.

341585   Tetičkář Svazek: 9 Strana: 0340
Tetičkář, e, m. Není mezi námi žádný t. (tlachal). Sá. Kř. u pot. 76.

341586   Tetičkář, e Svazek: 7 Strana: 0902
Tetičkář, e, m. = klevetník. Sá.

341587   Tetičkování Svazek: 4 Strana: 0073
Tetičkování, n., die Frauenbaserei. Šm.

341588   Tetičkovati si Svazek: 4 Strana: 0073
Tetičkovati si, zu Einer Tante sagen. — s kým. Us. Hý.

341589   Tetin Svazek: 4 Strana: 0073
Tetin, a, o = tetiččin. T. dům. Us.

341590   Tetín Svazek: 4 Strana: 0073
Tetín, a, m. = hrad, nyní ves u Berouna. Vz S. N. — T., ves u Miletína. — Vz více v S. N., Dal. 8., 44., 45. — Tetíňan, a, m. — Tetínský. Václ. Vojáček Tetínský.

341591   Tetín Svazek: 7 Strana: 0902
Tetín od Tety. Pal. Rdh. I. 134.

341592   Tětíně Svazek: 4 Strana: 0073
Tětíně, ěte, n., mein Sohn zu meiner Base Enkel. D.

341593   Tetinka Svazek: 4 Strana: 0073
Tetinka, vz Teta.

341594   Tetinný Svazek: 4 Strana: 0073
Tetinný = tetin, der Base o. Muhme ge- hörig. Plk.

341595   Tetinsko Svazek: 9 Strana: 0340
Tetinsko, ?, ?., župa. Vz Pal. Děj. I. 2. 241.

341596   Tetínský Svazek: 7 Strana: 0903
Tetínský potok u Tetína, přítok Be- rounky. Kv. 1885. 644.

341597   Tětiny, pl Svazek: 4 Strana: 0074
Tětiny, pl., jm. polí ve Hlubotci ve Slez. Šd.

341598   Tětiva Svazek: 4 Strana: 0074
Tětiva, y, f., tětivo, a, n., lit. temptiva (od tempju extendo), skr. tati (m tan-ti) chorda, vz Tenký. Schl. Strsl. tetiva, chorda, ist auf ein Thema tetb zurückzuführen: stind. tan, extendere. Cf. lit. temptiva, chorda, von tempju, extendo, spanne; te- tiva steht demnach für temptiva. Mkl. B. 226., L. 42. T. = u lučiště šňůra nataho- vati, die Sehne. V. Tětiva na kuši. Rohn. Jakoby t-voti měřil (přímě, zrovna). Ros. Střelci z toulu střely dobývati, luk tětivem napínati zvykejte. Kom. J. 702. Šípy na tě- tivo přikládati. Br. S t-vy šípy vypouštěti. Gníd. Tětivu obleviti. Pass. 94. T. pukla. Sych. Vz Palec. --- T. = šňůra v kolovrátku, která přes voříšek jde, die Schnur beim Spinn- rade. Us. — T. = v matlh., chorda, die Sehne des Bogens, Tangente. T. = přímka, která dva body kruhové čáry spojujíc jejím stře- dem neprochází. Blř. Vz S. N. T-vu vésti; t. přepíná oblouk. Nz. Stejné t-vy podpí- nají stejné oblouky a připínají stejné úhly. Sedl. — T., y, m., osob. jm.

341599   Tetiva Svazek: 7 Strana: 0903
Tetiva. Cf. Mkl. Etym. 352. T. v math. Vz Jd. Geom. I. 75., IV. 92.

341600   Tetiva Svazek: 8 Strana: 0427
Tetiva. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 55.

341601   Tetivatka Svazek: 4 Strana: 0074
Tetivatka, y, f., chordaria, der Sehnen- tang, rostl. T. obecná, c. flagelliformis. Rstp. 1854.

341602   Tetivka Svazek: 4 Strana: 0074
Tetivka, y, f. = pás, Zona. Výb. I. 388.

341603   Tetivka Svazek: 7 Strana: 0903
Tetivka, y, f., Schnur, f. Slov. Ssk.

341604   Tetivný Svazek: 4 Strana: 0074
Tetivný = od tetivy, Sehnen-.

341605   Tětivný Svazek: 10 Strana: 0441
Tětivný šíp. Msn. II. 241. Sr. Tetiva.

341606   Tetivo Svazek: 4 Strana: 0074
Tetivo, vz Tetiva. — T., nadávka. Slov. Dbš.

341607   Tetivo Svazek: 9 Strana: 0340
Tetivo, a, m. = hlupák. Zát. Př. 21b.

341608   Tetka Svazek: 4 Strana: 0074
Tetka, vz Teta. — T., dci Krokova. Vz Dal. 8.

341609   Tetka Svazek: 7 Strana: 0903
Tetka. Sladká t., zpředu hladí, ze zadu škrabe. VSlz. I. 219. - Cf. Šf. Strž. II. 439.

341610   Tetka Svazek: 9 Strana: 0340
Tetka, y, f., nár. tanec mor. Mus. ol. VIII. 38.

341611   Teťka Svazek: 9 Strana: 0340
Teťka = teďka, teď. Čes. 1. VIII. 275.

341612   Tětka Svazek: 9 Strana: 0340
Tětka, y, f., také = hospodyně. Čes. 1. IX. 143.

341613   Tetka Svazek: 10 Strana: 0441
Tetka. Bola mu každá vŕba tetkou. Sbor. slov. VII. 129. - T., tanec. Vz Brt. P. n. 875.

341614   Tetkéj Svazek: 8 Strana: 0427
Tetkéj = teď. Vých. Čechy. Čes. 1. V. 80. b.

341615   Tetkovati Svazek: 4 Strana: 0074
Tetkovati = teta říkati, Jemanden Tante nennen. V našich vsech na vzájem sobě po- dnes strýčkují a tetkují. Us. Tč.

341616   Tetlucha Svazek: 4 Strana: 0074
Tetlucha, y, f., aethusa, die Gleisse. T. dlouhopokryvková, ae. cynapium. Rstp. 727., Čl. Kv. 340., Slb. 578.

341617   Tetlucha Svazek: 7 Strana: 0903
Tetlucha. Cf. Mllr. 9., Ott. I. 311., Rosc. 158., Odb. path. III. 650.

341618   Této Svazek: 9 Strana: 0339
Této, n. = týl. U Císařova. Mtc. 1899. 161. Sr. Tejlo.

341619   Tetour Svazek: 4 Strana: 0074
Tetour, a, m., osob. jm. Vz Žer. Záp. II. 190., Tf. 393

341620   Tetov Svazek: 4 Strana: 0074
Tetov, a, m., Tettau, ves u Chlumce v Ji- čínsku. PL.

341621   Tetovace Svazek: 7 Strana: 0903
Tetovace, e, f. = tetování. Kzl. 9.

341622   Tetování Svazek: 10 Strana: 0672
Tetování, n. Sr. Ott.

341623   Tetovati Svazek: 8 Strana: 0427
Tetovati. Již předhistorický člověk se t-val a mnozí staří národové. Vz NZ. IV. 179.

341624   Tetovování Svazek: 4 Strana: 0074
Tetovování, n. = vrývání barvy do těla, das Tätowiren.

341625   Tetovovati Svazek: 4 Strana: 0074
Tetovovati = líčiti kůži na těle barvami vrývaje je, tätowiren. — koho. Vz KP. I. 37., 292., S. N. XI. 230.

341626   Tetovský Svazek: 4 Strana: 0074
Tetovský. Nový zákon t., v bibliot. mi- norit. kláštera v Brně. Sb. L. 3. vyd. 211., Mtc. 1875. 97.

341627   Tetraacetat Svazek: 8 Strana: 0427
Tetraacetat, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 328.

341628   Tetraboran Svazek: 7 Strana: 0903
Tetraboran, u, m. = borax. Ott. IV. 368.

341629   Tetrabromfluorescein Svazek: 7 Strana: 0903
Tetrabromfluorescein, u, m. = eosin, barvivo. Vz KP. VI. 220.

341630   Tetracetylethan Svazek: 8 Strana: 0427
Tetracetylethan, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 411.

341631   Tetradymit Svazek: 4 Strana: 0074
Tetradymit, u, m., nerost. Vz Bř. 211.

341632   Tetraedr Svazek: 4 Strana: 0074
Tetraedr, u, m. = čtyrstěn, tělo omezené čtyřmi rovnostrannými trojúhelníky. T. má 4 rohy a 6 hran. Vz S. N. Das Tetraeder.

341633   Tetraedrit Svazek: 4 Strana: 0074
Tetraedrit, u, m, kyz plavý, das Fahlerz. T. antimonový, smíšený, svetlý. Bř. 218., 219., S. N.

341634   Tetraethylammoniumhydroxyd Svazek: 10 Strana: 0441
Tetraethylammoniumhydroxyd, u, m., v lučbě. Vz Vot. 252.

341635   Tetrafluorid Svazek: 8 Strana: 0427
Tetrafluorid, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 328.

341636   Tetragon Svazek: 4 Strana: 0074
Tetragon, u, m, z řec., čtyrúhelník. S. N. Das Tetragon, Viereck.

341637   Tetragyni-a Svazek: 4 Strana: 0074
Tetragyni-a, e, f., řec, čtyrženstvo, řád rostlin. Vz S. N.

341638   Tetrahydrobrucin Svazek: 10 Strana: 0441
Tetrahydrobrucin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. X. 587

341639   Tetrahydrodifenyl Svazek: 8 Strana: 0427
Tetrahydrodifenyl, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 1.

341640   Tetrahydroftalový Svazek: 7 Strana: 0903
Tetrahydroftalový. T. kyselina. Rm. II. 189.

341641   Tetrahydrochinaldin Svazek: 10 Strana: 0441
Tetrahydrochinaldin, u, m., v lučbě. Vz Vot. 89.

341642   Tetrahydrochinolin Svazek: 8 Strana: 0427
Tetrahydrochinolin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. IV. 1., 16.

341643   Tetrahydronaftylamin Svazek: 10 Strana: 0441
Tetrahydronaftylamin, u, m., v lučbě. Vz Vot. 89.

341644   Tetrahydrostrychnin Svazek: 10 Strana: 0441
Tetrahydrostrychnin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. X. 587.

341645   Tetrahydrovaný Svazek: 10 Strana: 0441
Tetrahydrovaný derivat. Vot. 92.

341646   Tetrachlorpyrrol Svazek: 10 Strana: 0441
Tetrachlorpyrrol, u, m. Vz Vstnk. XII. 58

341647   Tetrachlorxylil Svazek: 8 Strana: 0427
Tetrachlorxylil, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 16.

341648   Tetrachord Svazek: 4 Strana: 0074
Tetrachord, u, m. = řada 4 tonův a to 2 celých a 1 půltonu. Mlt. - T., ein vier- saitiges Toninstrument.

341649   Tetrachord Svazek: 8 Strana: 0427
Tetrachord = řecká lyra o čtyřech stru- nách. Nár. list. 1896. č. 296. feuill.

341650   Tetrachromie Svazek: 7 Strana: 0903
Tetrachromie, e, f. = užívání čtvera ba- rev, z řec. NA. I. 23.

341651   Tetrakarbonimid Svazek: 10 Strana: 0441
Tetrakarbonimid, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 55

341652   Tetrakol-on Svazek: 4 Strana: 0074
Tetrakol-on, u, m, řec. = čtveroverší, čtveročlení. Rk.

341653   Tetralemm-a Svazek: 4 Strana: 0074
Tetralemm-a, ata, n., das Tetralemma, viergliedriger Schluss. Nz.

341654   Tetralogie Svazek: 4 Strana: 0074
Tetralogie, e, f., řec., byla u starých Reků souhra čtyř kusů dramatických, které při závodech o slavnosti Dyonisově v Athe- nách každý básník dával provozovati, čtvero- hra. Vz S. N.

341655   Tetramethylammoni-um Svazek: 10 Strana: 0441
Tetramethylammoni-um, a, n., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 48.

341656   Tetramethylammoniový Svazek: 10 Strana: 0441
Tetramethylammoniový. Vz Vstnk. XII. 48

341657   Tetramethylammoniumhydroxyd Svazek: 10 Strana: 0442
Tetramethylammoniumhydroxyd, u, m. Vz Vstnk. XII 48.

341658   Tetramethylarsen Svazek: 4 Strana: 0074
Tetramethylarsen, u, m.: As (C2 H3, )= Me4, As. Vz Šfk. 633.

341659   Tetramethylbenzol Svazek: 7 Strana: 0903
Tetramethylbenzol, u, m., v lučbě. Rm. II. 65.

341660   Tetramethyldiamidodifenylmethan Svazek: 10 Strana: 0442
Tetramethyldiamidodifenylmethan, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 130.

341661   Tetrametr Svazek: 4 Strana: 0074
Tetrametr, u, m., řec. = čtyrměr, čtyr- měří, verš složený ze čtyř členů či taktů. Trochejský, iambský a anapaestický t. skládá se z 8 stop či ze 4 dipodií; t-ry ostatních druhů veršovních jsou čtyrstopé. Každý t. musí míti caesuru. S. N. Cf. Zk. Ml. II. 188., Sš. 16., 24

341662   Tetrametr Svazek: 10 Strana: 0672
Tetrametr, u, m. Sr. Ott.

341663   Tetrandria Svazek: 4 Strana: 0074
Tetrandria, e, f. = čtyrmužstvo, třída rostlin. Vz S. N., KB. 5.

341664   Tetranitrobenzol Svazek: 10 Strana: 0442
Tetranitrobenzol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 128.

341665   Tetraoxybenzol Svazek: 7 Strana: 0903
Tetraoxybenzol, u, m., v lučbě. Rm. II. 101.

341666   Tetrapodie Svazek: 4 Strana: 0074
Tetrapodie, e, f, z řec. = čtyrstopí. Rk.

341667   Tetrapodie Svazek: 10 Strana: 0672
Tetrapodie, e, f., z řec. Vz Dimetr zde.

341668   Tetrarcha Svazek: 4 Strana: 0074
Tetrarcha, y, m., řec. čtvrtník, předsta- vený 4. části nějaké krajiny. S. N. — T. = vůbec menší vladař, der Tetrarch. Sš. Mt. 204.

341669   Tetrarchie Svazek: 4 Strana: 0074
Tetrarchie, e, f., řec. = důstojnosť te- trarchova, die Tetrarchie.

341670   Tetrasomialní Svazek: 10 Strana: 0442
Tetrasomialní nauka (nauka o čtyřech živlech). Zach. Test. 6. T. theorie. Ib. 12.

341671   Tetrastich-on Svazek: 4 Strana: 0074
Tetrastich-on, u, m., řec. (alkajské, sa- pfické, asklepiadovské), rozměr čtyrřádkový (rozměr básní ve čtyrřádkové slohy), das Tetrastichon. Vz Mkl. Ml. 321., 322.; Zk. Ml. II. 199.

341672   Tetrathioničnan Svazek: 7 Strana: 0903
Tetrathioničnan, u, m., tetrathionsaures Salz. Nz.

341673   Tetrathioničný Svazek: 7 Strana: 0903
Tetrathioničný. T. kyselina, Tethrathion- säure. Nz.

341674   Tetrol Svazek: 7 Strana: 0903
Tetrol, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 587.

341675   Tetrolovy Svazek: 7 Strana: 0903
Tetrolovy. T. kyselina. Vz Rm. I. 446.

341676   Tetrov Svazek: 8 Strana: 0427
Tetrov, a, m., tetřev, nadávka. Nečuješ, tetrov! Phľd. 1896. 96.

341677   Tetrovec Svazek: 10 Strana: 0442
Tetrovec = tetřívek. Slov Sb. sl. VIII. 140.

341678   Tetřák Svazek: 4 Strana: 0074
Tetřák, a, m. = drop malý, otis tetrax, der Zwergtrappe Pdy.

341679   Tetřev Svazek: 4 Strana: 0074
Tetřev, a, m., na Slov. tětrov n. tetrev. T. hlušec, tetrao urogallus, der Auerhahn. Frč. 350. Cf. Schd. II. 461., KP. III. 348. Strsl. tetr?vb, phasianus, aus tetervb, lit. te- tervas, prus. ratarvis. Mkl. L. 11. T. hluchý (větší, hlušec, na Slov. hluchán, veliký pták), der Auer-, Ur-, Ried-, Haid-, Krugelhahn, Bergfasan, Trödddel, rousný, písečný (písko- mil); tetřevka, tetřevice (samice, die Auer- henne. Tetřev se kodrcá (se třese při toku), kšáká n. pšouká n. dudlá (křičí při toku), toká, tokuje, totkuje, brousí, puká, zabrkl, se shladil, se čepejří, čepejří ocas, táhne, klochtá; t. má své stanovisko; Tetřev to- kavý; Zábrk tetřeva = zapadnutí; Červená kůže na očích tetřevův: ohnička; tetřevina = maso tetřeví; honba, lov na t-vy; Tetřev menší n. malý n. tetřívek, vz Tetřívek. Šp. My zde tak pyšně netrávíme, s t-vy musíme zavděk přijímati. Žer. 317. — T. = člověk hluchý, hlušec, der Taube. L Cf. Jest hluchý jako t. — T. = hlupec, ein dummer Kerl. Reš., Klat. 43. Ukázali jste se hrubými t-vy. Koule. — T., osob. jm.

341680   Tetřev Svazek: 7 Strana: 0903
Tetřev. Cf. Mkl. Etym. 356. a aL. 11., Kram. Slov., Rk. Sl., Brm. II. 3. 87., 53.

341681   Tetřev Svazek: 8 Strana: 0427
Tetřev. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 28., Krok 1893. 55.

341682   Tetřev Svazek: 9 Strana: 0341
Tetřev. Na Mor.: divoký kohout; v Bezkyd.: vábil. Mus. ol. III. 119. Vz o něm v Šír. III. 137. Hluchý t., lelek trousí vejce (není k ničemu). Rybay. Musil bych býti t-vem, abych o tom neslyšel. Šml. V. 76.

341683   Tetřev, tetřívek Svazek: 10 Strana: 0672
Tetřev, tetřívek. Vz Ott.

341684   Tetřevec Svazek: 4 Strana: 0074
Tetřevec, vce, m. = malý tetřev jeřabatý v Tatrách, eine Art kleiner Auerhähne. Slov. Plk.

341685   Tetřevec Svazek: 7 Strana: 1392
Tetřevec, vce, m., ornix, pták. Pršp. 10. 8.

341686   Tetřeví Svazek: 4 Strana: 0074
Tetřeví, tetřevový, Auerhahns-. T. péro. Jg. Tetřevice, e, f. = tetřevka. Aqu.

341687   Tetřevice Svazek: 10 Strana: 0442
Tetřevice, e, f. Lbk. 37. Sr. Tetřevec.

341688   Tetřevina Svazek: 4 Strana: 0074
Tetřevina, y, f. = tetřeví maso, das Auer- hühnerfleisch. Šp.

341689   Tetřeviny Svazek: 7 Strana: 1392
Tetřeviny, pl., f., bedulina, plod. Pršp. 26. 35.

341690   Tetřevka Svazek: 4 Strana: 0074
Tetřevka, y, f., die Auerhenne. Dch.

341691   Tetřevník Svazek: 4 Strana: 0074
Tetřevník, a, m. = lovec tetřevů, der Auerhühnerjäger. Šp.

341692   Tetřevovitý Svazek: 4 Strana: 0074
Tetřevovitý, vz Pták. T-tí, tetraonidae, mají na hlavě nad okem bradavičnatý oblouk; kohouti nemají ostruh: tetřev, jeřábek, ko- roptev, křepelka. Vz Frč. 350.

341693   Tetřevový Svazek: 4 Strana: 0075
Tetřevový = tetřeví.

341694   Tetřevstvo Svazek: 4 Strana: 0075
Tetřevstvo, a, n. = tetřeví zvěř, tetřevi a tetřevice, das Auergeflügel. Šp.

341695   Tetřice Svazek: 4 Strana: 0075
Tetřice, e, f. = knotovka, koukol, lychnis githago. Rstp. 124.

341696   Tetřívek Svazek: 4 Strana: 0075
Tetřívek, vka, m. = malý tetřev, březan, březák, březan, březňák, tetrao tetrix, der Birkhahn. Frč. 350. Cf. Schd. II. 461., S. N. T. tokuje, kodrcá; tetřívka, die Birkhenne; tetřívče = mladý tetřívek; honba, lov na t-ky. Šp. Vz Tetřev. KP. III. 348.

341697   Tetřívek Svazek: 7 Strana: 0903
Tetřívek. Cf. Brm. II. 3. 77.

341698   Tetřívek Svazek: 9 Strana: 0341
Tetřívek. Vz Šír III. 139.

341699   Tetřívka Svazek: 7 Strana: 0903
Tetřívka, y, f. = tetřevka. Sl. les.

341700   Tetřívkový Svazek: 4 Strana: 0075
Tetřívkový, Birkhuhn-. Ros. T. zvěř. Šp.

341701   Tetřívstvo Svazek: 4 Strana: 0075
Tetřívstvo, a, n. = množství tetřívků, das Birkwild. Us. Dch Vz Tetřevstvo.

341702   Tetuška Svazek: 4 Strana: 0075
Tetuška, y, f. = tetička. Slov.

341703   Tětuška Svazek: 9 Strana: 0341
Tětuška, y, f. = tetka. Na Morávce. Čes. 1. IX. 143.

341704   Tetva Svazek: 4 Strana: 0075
Tetva, y, m., osob. jm. Tetva Popel. LS. v. 15. Vz více v Mus. 1878. 141. (Jir. ).

341705   Tetva Svazek: 7 Strana: 0903
Tetva. Cf. Sf. III 158.

341706   Teukozubec Svazek: 4 Strana: 0059
Teukozubec, bce, m., pták, der Schmal- schnäbler. Rk.

341707   Teukr-os Svazek: 4 Strana: 0075
Teukr-os, a, m., syn Telamonův. Vz S. N

341708   Teutoburský les Svazek: 4 Strana: 0075
Teutoburský les ve Westfalsku. Vz S. N.

341709   Teutonové Svazek: 4 Strana: 0075
Teutonové = kmen německý při moři baltickém. Vz S. N.

341710   -tev Svazek: 4 Strana: 0075
-tev (-tvb), příp substantiv rodu žen.: větev, plestev neben klestev, die Zaunrute. Mkl. B. 182., Bž. 230. — -tev (tvB), příp. adj.: mrtev, čerstev. Mkl. B. 177, Bž 230.

341711   -tev Svazek: 7 Strana: 0903
-tev přípona: rybitev. Gb Ml. I. 60.

341712   Teverna Svazek: 7 Strana: 0903
Teverna, y, f = potřeštěná ženská. U Kr. Hrad. Kšť.

341713   Teverný Svazek: 4 Strana: 0075
Teverný = dvorný, zvláštní, neobyčejný, divný, artig, höflich. Ms. 1464. (Mus. ) To je t. děvečka. Us, Pal. Rdh. I. 179. Žádný tak pěkné, t-né a přípravné cti nikda ne- viděl. Bart. 184. Us. u N. Kdyně. Rgl.

341714   Teverný Svazek: 7 Strana: 0903
Teverný. Bart. 188. Dali nám 50 jízd- ných (k ochraně), dosti t-ných Němcuov. Arch. VII. 431. Cf. Dvorný (dod.).

341715   Těverný Svazek: 10 Strana: 0442
Těverný = čiperný. Kbrl. Džl. 6.

341716   Texas Svazek: 4 Strana: 0075
Texas, a, m, jihozáp. stát ve Spojených obcích severoamerických. Vz S. N.

341717   Text Svazek: 4 Strana: 0075
Text, u, m., z lat. textus, slova spisova- telova na rozdíl od slov vykladatelových, der Text. T. biblický kázáním vykládati. Kom. T. latinský, řecký, český. Na nějaký t. kázati. Dcera kniežete; jiní tekstové mají: dcera Aminadabova. Hus III. 82. Někde slova změňována, někde výkladu přimie- šeno v tekst, někde přidáno, ješto nemá býti, někde umenšováno. Hus III. 260. (Tč. ). — T. někomu čísti (láti). V. Hluboko do textu přijíti (příliš mnoho o věci mluviti). Bern. Musí se ti všecko textem mluviti (vý- slovně, ano se nevtípíš, ausdrücklich. Vz Hloupý). Jg., Č. Textem mu oznámeno (vý- slovně). — T. v hudbě = slova nebo báseň protivou k hudbě instrumentalní. S. N. — T. ve knihtiskař. = druh písma. Vz Písmo. — T. = nápis, die Aufschrift. T. na hrobě. T. na groši. V.

341718   Text Svazek: 7 Strana: 0903
Text úřední (jediné oprávněný). Šb — T. v hudbě. T. operní, operettní. Us. Pdl.

341719   Textace Svazek: 10 Strana: 0442
Textace, e, f., Textierung. Nár. list. 1903. 277. 13

341720   Textilista Svazek: 10 Strana: 0442
Textilista, y, m. = textilník. Nár. list. 1903. 257. 17.

341721   Textilní Svazek: 7 Strana: 0903
Textilní průmysl (tkanin) Kzl. 124

341722   Textilní Svazek: 10 Strana: 0442
Textilní, Textil-. T. průmysl, surovina, továrna, trh. Nár. list. 1903. 168. 14., 284. 21., 159. 12.

341723   Textilník Svazek: 10 Strana: 0442
Textilník, a, m., Textilindustrieller. T. lnářský. Nár. list. 1903. 217. 1.. 347. 25

341724   Textori-us Svazek: 4 Strana: 0075
Textori-us, a, m. T. Václ. Dvorský, spi- sovatel v 17. stol. Vz Jg. H. 1 646., Jir. H. 1. 287.

341725   Textovati Svazek: 10 Strana: 0442
Textovati, textieren. — co jak. Novo- dobou báseň staročesky t. Lit I. 823.

341726   Textovně Svazek: 4 Strana: 0075
Textovně = výslovně, ausdrücklich. To t. v písních se nalézá. Br. Čeho písmo sv. j světle a t. neoznamuje. BR. II. 130. b.

341727   Textovně Svazek: 9 Strana: 0341
Textovně něco položiti. Kom. Ohláš. 103.

341728   Textovní Svazek: 4 Strana: 0075
Textovní = ku textu se vztahující, Text-.

341729   Textura Svazek: 7 Strana: 0903
Textura, y, f. = tkanina.

341730   Teyblhaus Svazek: 8 Strana: 0427
Teyblhaus, u, m. = dům v Praze po Janu Teywlovi, kupci ok. r. 1592. Vz Wtr. Krj. I. 528.

341731   Teyžden Svazek: 8 Strana: 0427
Teyžden, lépe teyden (týden). Bl. Gr. 268.

341732   Tezlín Svazek: 8 Strana: 0427
Tezlín, a, m., potok v Nitran. Phľd. XII. 553.

341733   Tezna Svazek: 7 Strana: 0903
Tezna, u Počát. dezna = větší plechová nádoba na převařené máslo. V již. Čech. Jndr.

341734   Též Svazek: 4 Strana: 0075
Též = (to samé), totéž, vz Týž. — T. = také, k témuž, jakož i, tolikéž, též i, in-, des- gleichen, auch, ebenfalls, nebstdem, zugleich, gleichfalls. Klade se, když se k jednostej- nosti a rovnosti výroku a jeho vztahu hledí. Zk. Udělal též před domem sloupy dva. Br. On a jeho dcera, též i vnukové. D. Cokoli řecky může pověděno býti, to též i česky. Aqu. Jakž jsem dřieve pověděl, též i nyní řku. ZN. A druhé t. znal a třetí súsed znal řka. NB. Tč. 105. Hdo (kdo) též na ni viset budě?; Co je mi tež zle! němam žadneho, co mne lutuje; Aj žali ženci, žali rež, můj nejmilejší s nimi tež. Sš. P. 158., 465., 554. (Tč. ). Jakož ctnosti svázány jsú, že, kto má jednu, má jich mnoho, též i hřiechové; Ano kněžie tak jsú živi, proč bychom ne též živi byli?; Netoliko jest lakomstvie na penězích, ale jako na kravách, neb koby- lách, též i na ženách; Adie též jako prvý: Měj mé vymluvena. Hus I. 119., 353., II. 73., 254. (Tč. ).

341735   1. Těž Svazek: 4 Strana: 0075
1. Těž (zastr ) = tíž.

341736   2. Těž Svazek: 4 Strana: 0075
2. Těž, i, f., zastr. = potah, das Gespann. — S těží, stěží = pilně, na kvap, rychle, v jednom tahu, in einem fort, eilig, sogleich. Protož přitáhni s těží. Br. Stěží proto jsem přijel. Ros. Císař Zikmund táhl s těží do Prahy. Kuthen. — St. let., Plác. Vz Stěží.

341737   3. Těž Svazek: 4 Strana: 0075
3. Těž, i, f. = kus země, ein Strich Lan- des Lex. vet.

341738   Též Svazek: 7 Strana: 0903
Též = také. Tato spojka jest zvl. charak- teristická pro nářečí lašské; tam vkládá se totiž u věty imperativné, tázací a na označenou podivu, nevole a p. Požeň tež hevka ! Ej, di tež! Malčinko, doleť mi tež do kuzně! Co tež to tu je ? Cuž to tež bylo ? Kaj tež su naši synci ? Ale ditě, ditě, co tež něpravitě. Brt. D 176. — T. Jenž se proletujete též i též (sem tam). Luk. z Pr.

341739   2. Těž Svazek: 7 Strana: 0903
2. Těž = potah. Ct. Mkl. Etym. 351.

341740   -též Svazek: 8 Strana: 0427
-též u tvarů zájmena ten: tobotéž, s tou- též a u příslovcí: tamtéž, taktéž. Lid ho ne- užívá s ten maje: ten samý. Cf. Mus. fil. I. 316.

341741   Tež Svazek: 9 Strana: 0341
Tež = snad. Esli už tež ma milenka ma ineho. Mor. a slez. Mtc. 1899. 13. Vz více v Lor. 79.

341742   Těža Svazek: 7 Strana: 0903
Těža, těžár = něco těžkého. To je těžar, to ja něuněsu. Laš. Brt. D, 278.

341743   Težacký Svazek: 10 Strana: 0442
Težacký = sedlský. Slov. Phľd. XXIII. 28.

341744   Těžadlo Svazek: 4 Strana: 0075
Těžadlo, a, n. = bidelce u pluhu, ve které se voli přední zapřahají, die Ziehstange am Pfluge. D.

341745   Težak Svazek: 10 Strana: 0442
Težak, a, m. = sedlák. Slov. Phľd. XXIII. 28.

341746   Těžal Svazek: 4 Strana: 0075
Těžal = těžel, vz Těžiti.

341747   Těžan Svazek: 4 Strana: 0075
Těžan, u, m., scheelas = sůl n. zpodina chemičná povstalá z kyseliny těžičité s alka- liemi. Presl. Chym. I. 228.

341748   Těžár Svazek: 4 Strana: 0075
Těžár, u, m. = těrcha. Slez. Šd.

341749   Těžař Svazek: 7 Strana: 0903
Těžař. Cf. Mkl Etym. 351. T. = rolník. Vece k t-vi vinnice. Ev. olom. 305. Lidé té zemi jsú těžařové. Mill. 74.

341750   Těžař Svazek: 7 Strana: 1392
Těžař, negociator Pršp. 46. 49.

341751   Těžař, těhař, těžíř Svazek: 4 Strana: 0075
Těžař, těhař, těžíř, e, m. = kdo těží, der Anbauer, Bauer. Slovút tiezarzi od tie- ženie, jako sedláci tieží diediny, též hory. Ms. pr. hor. Též cierkev svatá, jenž jest sbor z panstva, ze žákovstva a z těžařóv ustavený, má dva meče: Tak i oráči, tak těžaři a všichni řádové lidští od sebe je po- ženú. Hus I. 176, 237. (Tč. ). Těžieř (agri- cola). ZN. T. zvl. = horník lenem nadaný, nákladník, der Gewerke, Berggewerke, Berg- baubesitzer, Bergbauunternehmer, Hř., ZN.; více jich činí: těžířstvo, těžařstvo, náklad- nictvo, závodnictvo, die Gewerkschaft. Am. V obec. mluvě z něm.: kverk. Jsúť potom těžaři, jež obyč. kverkové slovú. CJB. 271. T. třetí, der Aftergewerke. Šp. Nepravý těžieř, publicanus. ZN.

341752   Těžařský Svazek: 4 Strana: 0075
Těžařský, Bauer-, Gewerk-.

341753   Těžařství Svazek: 4 Strana: 0075
Těžařství, n. = orba, der Landbau. Rd. zv. VI. Kteříž řemeslem n. t-stvím se obie- rají. Št. N. 90. — Vz Těžařstvo. — T., der Bergbau.

341754   Těžařstvo Svazek: 4 Strana: 0075
Těžařstvo, vz Těžař.

341755   Těžati Svazek: 7 Strana: 0903
Těžati, vz Těžeti (dod.).

341756   Těžba Svazek: 4 Strana: 0075
Těžba, y, f. = těžení, die Förderung, Schachtförderung, das Ziehen. T. jámová, die Schachtförderung; t. uhlí, Kohlenförde- rung. Hř. — T. = těžení, provozování živ- nosti, řemesla, průmyslu, der Erwerb, Be- trieb, das Gewerbe. Nz. T. řemeslná, das Handwerk. Nz. Cf. Mkl. B. 214.

341757   Těžce Svazek: 4 Strana: 0075
Těžce, komp. tížeji, tíže, tíž = s váhou, s tíží, mit Gewicht, schwer. T. naložený vůz. T. choditi. Tím tížeji padá, čím kdo výš leze. — T. = nesnadně, pracně, obtížně, schwer, mit Mühe. T. a s nesnází; t. oddy- chati, se učiti, úmysl svůj měniti, V., mlu- viti, pracovati, se živiti, peněz dobývati, zažívati. Us. T. to půjde. Ros. Nemazaný vůz t. se táhne. Prov. — T. = s nepříjem- ným citem, schwer, mit unangenehmer Em- pfindung. Jiní pak t. to nesli. V, BR. II. 169. T. někomu něco nésti. Sych. T. mu to váženo bylo. Br. T. to musíš vypiti. Prov. To slovo t. vzal Abraham. BO. Aby do- mlouvání jeho Galatským t. nepadlo. BR. II. 638. — T. = velmi, schwer, sehr. T. sto- nati, ležeti, smrděti. V. T. nemocný. Us. Hřešie lidé tieže než Adam shřešil. Hus I. 367. Neštěstím t. postižený. Dch. Zabodla ho (smrť) v srdce převelice těžce; A pichla ho v srdce převelice t. Sš. P. 11., 10. Vla- dislav t. ohrožený s mnohých stran. Pal. T. ječící moře, TTolvaloiößoq. Kuzmány. T. boha hněvati, Har., někoho trestati. Br. — T. = s tíží, s těží, sotva, schwerlich, kaum. Stará liška t. se uštvati dá, V. T. on je to. Ros. T. vránu věchtem zabiješ. Smil.

341758   Těžcejc Svazek: 10 Strana: 0442
Těžcejc tíže. Us.

341759   Těžcematný Svazek: 7 Strana: 0903
Těžcematný. T. myšlení. Bendl. I. 143.

341760   Težcic Svazek: 4 Strana: 0076
Težcic (též tiť, auch wol) bych já maší- roval, dyby mi kdo koňa sedlal. Sš. P. 175. T. bych ja něplakala, dybych se ci jen dostala. Ib. 599. (Tč. ).

341761   Těžčiti Svazek: 4 Strana: 0076
Těžčiti, il, en, ení = nésti. — jak. Vlo- žichu naň kříž, aby těžčil po Ježíšovi (por- tale post J. ). ZN.

341762   Těždě Svazek: 4 Strana: 0076
Těždě, ubique. Cato.

341763   Téže Svazek: 4 Strana: 0076
Téže = téz, dasselbe, vz Týž. St. skl. I. 136.

341764   Těže Svazek: 4 Strana: 0076
Těže, vz Táhnouti. Rkk. Jar. 39. — T., vz Tázati.

341765   Těže Svazek: 7 Strana: 1392
Těže, e, f., copus, zastr. Pršp. 65. 1698. — Rj.: dyezye (díže?).

341766   Těžebna Svazek: 7 Strana: 0903
Těžebna, y, f., Betriebsgebäude, n., -stätte, f. Rk.

341767   Těžební Svazek: 10 Strana: 0442
Těžební kvota. Nár. list. 1903. 278. 21.

341768   Těžebnosť Svazek: 7 Strana: 0903
Těžebnosť, i, f., Abhauwürdigkeit. Hrbk.

341769   Těžebný Svazek: 4 Strana: 0076
Těžebný, Erwerbs-. T. důložek (důložek na těžbu, d. těžby n. živnosti), der Erwerbs- fond. Nz. T. náčiní (řemeslnické), Gewerbs- mobiliar, n. Nz.

341770   1. Těžek Svazek: 4 Strana: 0076
1. Těžek, vz Těžký. — 2. T., žku, m., das Scheelerz, nerost Min. 552.

341771   Těžek Svazek: 10 Strana: 0442
Těžek, zka, o, vz Těžký.

341772   1. Těžeň Svazek: 4 Strana: 0076
1. Těžeň, žně, m. = těžiště, der Schwer- punkt. Smet.

341773   2. Těžeň Svazek: 4 Strana: 0076
2. Těžeň, žně, f., baryxylum. T. ryšavý, b. rufum, rostl. Rstp. 450.

341774   Těžeň Svazek: 7 Strana: 0903
Těžeň polož před: Těžení.

341775   Těžení Svazek: 7 Strana: 0903
Těžení. T. rolnické i řemeslnické. Pal. Rdh.III. 137. Ten žid mnoho ovec jmiějieše a jiného t. nejmějieše. ML. 41. a. Dobré t. země. Mill. 90. a.

341776   Těžení Svazek: 10 Strana: 0442
Těžení, n. polní úroda. Pel. XXV.

341777   Těžení, n Svazek: 4 Strana: 0076
Těžení, n. = dobývání, das Erwerben, Gewinnen. T-ení hřivnou. Jg. — T. = der Landbau. T-ní dědin, rolí. Jel., Troj. K t. někomu něco vydati. Troj. — T.,, der Berg- bau. Hory jsou v t. Vys. T-ní hor ležaté, ústupné; t. hor. Vz KP. III. 66., 73., 74., 135., J. tr. Narovnání o hory a kovy a jich pavování neb těžení v království českém. Nar. o h. a k. — T. = místo, kde se těží. Vys. Vykládali vonné koření na tvém t-ní (in mercatu tuo). BO. — T. = průkopy, der Streckenbau. Techn. II. 15.

341778   Těžený Svazek: 10 Strana: 0442
Těžený = pěstovaný, vzdělaný, cultus. Najde krásné sady a dobře těžené pole. Mill. 97. Vz Těžiti 1.

341779   Téžeslabičný Svazek: 7 Strana: 0903
Téžeslabičný, V t-čném slově. Gb.

341780   Téžeslabičný Svazek: 8 Strana: 0427
Téžeslabičný. T. slovo. Brt. I). II. 111. a j.

341781   Těžeti Svazek: 4 Strana: 0076
Těžeti, el, ení = těžkým býti, schwer sein. — kde. Těžela nade mnou ruka tvá. Pís. — Jg. — T. = těžiti.

341782   Těžeti Svazek: 7 Strana: 0903
Těžeti, koř. tęg-. Těžu, těžíš...; těž(i); dial. bez přehlásky těžati; těžal, těžěli. těžán, těžění. Jiné jest těžiti, strb. tęžiti trahere. Vz List. fil. 1884. 463. (tam mnoho příkladů), Těžiti Co kto utěžel. Ev. olom. 329. Ktož by dal komu svú roli, aby ji tiežal. Št. Kn. š. 154.

341783   Těžeti Svazek: 8 Strana: 0427
Těžeti. Ten aby s tím na dědině ostal (a) těžel a na jiné panství sebou nehýbal. 1417. List. fil. 1893. 401. Ta děvečka u mly- náře těžela. Arch. XIV. 232.

341784   Těžeti Svazek: 9 Strana: 0341
Těžeti, těžu, opus facere. V novoč. změ- něno v: těžiti = dobývati. Vz Gb. H. ml. III. 2. 292.

341785   Těžeti Svazek: 10 Strana: 0442
Těžeti = těžiti. — čím. Aby jimi tiežel. Chč. S. II. 203b. (I. 17a. ).

341786   Těží Svazek: 10 Strana: 0442
Těží (tieží) = těžší Št. Ř. 124a.

341787   Těžice Svazek: 4 Strana: 0076
Těžice, e, f. =těžkosť, tesknosť, die Angst, angustia, zastr. Ž. wit.

341788   Těžič Svazek: 7 Strana: 0903
Těžič, e, m., Förderer. Hrbk.

341789   Těžičitý Svazek: 4 Strana: 0076
Těžičitý = z těžíku, Wolfram-. T. kyse- lina. Presl. Chym. 228.

341790   Těžičko Svazek: 4 Strana: 0076
Těžičko, a, n. = těžko.

341791   Těžík, u Svazek: 4 Strana: 0076
Těžík, u, m., scheelium, wolframium, kov. Presl. Chym. 227.

341792   Těžina Svazek: 4 Strana: 0076
Těžina, y, f. = každá hmota vůbec tíži jevící, wägbarer Stoff, ponderabile. Č. — T., Holzfloss von 40 Tafeln. T. dělá 40 vorů dříví. Us.

341793   Těžina Svazek: 8 Strana: 0427
Těžina. Zdvihněte t-nu na vás (na sebe). Ev. víd. 112. Mat. 11. 29.

341794   Težíř Svazek: 4 Strana: 0076
Težíř, vz Těžař.

341795   Těžířský Svazek: 4 Strana: 0076
Těžířský = těžařský. Šm.

341796   Těžířstvo Svazek: 4 Strana: 0076
Těžířstvo = těžařstvo. J. tr.

341797   Těžisko Svazek: 7 Strana: 0903
Těžisko, a, n. = těžiště. Dch., Šmb. S. I. 332.

341798   Těžiště Svazek: 4 Strana: 0076
Těžiště, ě, n., der Schwerpunkt = onen bod pevného těla, při jehož podepření n. zavěšení tělo zůstává v každé poloze ve klidu. Vz S. N. Střed hmoty jest jejím tě- žištěm. Zemní t. Krok. Kde má tato hmota své t. V T. této kostky je v bodu a. Us. Vz KP. II 32. T. všeho působení a všech dějů. Sš. Sk. 294. — T. = těžně místo, der Förder- punkt, v horn. Hř.

341799   Těžištní Svazek: 7 Strana: 0903
Těžištní, Schwer-, Förderpunkt-. Č. T. čára Mj. 100., NA. V. 166.

341800   1. Těžiti Svazek: 4 Strana: 0076
1. Těžiti, il, en, ení; těžeti, el, en, ení; těžívati. Těžeti, přitěžeti = přispojiti, ziehen, an sich ziehen. Aqu. — Těžeti, těžiti = pra- covati, získati, ziehen, treiben, lordem, ar- beiten, werben, zu erwerben suchen. Jg. — co: řemeslo t. nebo prováděti, ein Hand- werk treiben. Ms. 1684. T. hory (pavovati, zdělávati, dobývati z nich rudy), Erz bauen, schürfen, D., pole (vzdělávati, míti z něho užitek), Felder anbauen, štolu (hnáti), den Stollen treiben, rudu, vort (dělati), důl (dě- lati). Vys. Skrze to mi mi muoj dvuor opustil, že jsem jeho proto t. nemohl. Půh. II. 435. Těží mnoho sena ročně. Us. Ta krámská denně mnoho těží. Us. T. vodu (z dolu ji táhnouti). Vys. Kto by jazyk svój těžal jako dobrú roli. Hugo. Aby zboží naše osazovali a dědiny tím lépe těžili. Tov. 148. — co (komu) čím. T. penězi (zisku dobývati), mit dem Gelde wuchern, spekuliren. V. T. pánu svému hřivnami, Br., BR. II. 148. a., věnem své manželky, Ml., doly svým ná- kladem, Vys., moudrostí t. Br. Těžte jimi. ZN. T. služebnostmi. Chč. 304.. T. peníze Bohem i svatými. Chč. 378. — Št. — čeho. Ti, kdož kupecky těží peněz, povinni jsou platiti mýto. Št. Š. kn. o v. ob. 155. Nechať doma svých mužóv těží. ZN. — v čem (kde). Lom. T. v lichvě, Klat., v dolech. Vys. A v nich budou t-ti. Hus I. 398. — kolik. Dnes jsme t-ili (stržili) přes 100 zl. Ml. — z čeho. Us. Dch. — jak: po pra- menu (po žíle) t. Vys. — co čím kam: vodu v jedno místo nádobami t. (odstraňo- vati), entfernen. Vys. — co jak dlouho: důl od času tažení měr t. Vys. — s čím. Jak kdo se jměním od Boha propůjčeným těžil. Sš. L. 156. Apollo s tou hřivnou dobře těžil. Sš. Sk. 219. (Hý. ). — kde jak. Těžie na zemi s úsilím (colunt terram). BO. Bóh chce, dada člověku své zbožie, aby člověk těžel ku požitku. Hus I. 216. — proč. A na tom dvoře jsem skrze to zmeškána, že mi mój dvór ležal pust skrze ta tři léta, že není těžen skrze toho rychtáře a toho po- kládám za 100 hř. g. škod. Půh. I. 193. Aby bohaté plody těžili pro svou a lidí spásu. Sš. L. 188.

341801   2. Těžiti Svazek: 4 Strana: 0076
2. Těžiti, il, en, ení; těžívati = těžkým činiti,, erschweren. — co čím. T-ti obec rovným pořadem. Troj. — se komu. Ne- těží se mi to. Klš.

341802   3. Těžiti Svazek: 4 Strana: 0076
3. Těžiti, il, ení = táhnouti, jíti, ziehen, gehen. — kdy: při měsíčku. Hlas.

341803   Těžiti Svazek: 7 Strana: 0903
Těžiti, vz Těžeti (dod.). — čím. Tvrdé horniny těží se želízkem, střílením n. sáze- ním ohně. NA. IV. 131.— odkud: ze zku- šenosti. — jak. T. uhlí střílením, uhlí dvěma chodníky. NA. IV. 144., 145.

341804   2. Těžiti Svazek: 7 Strana: 0903
2. Těžiti. Těži sa ím to brat (připadá jim za těžko). Mor. Brt. D. 278.

341805   Těžiti Svazek: 8 Strana: 0427
Těžiti. Poručili jsme je (pole) k užitku našemu t. 1568. L. posíl. 54.

341806   Těžiti komu Svazek: 10 Strana: 0442
Těžiti komu = prospívati. Svému pánu málo těžíš. Baw. E. v. 1693.

341807   Těžítko Svazek: 4 Strana: 0076
Těžítko, a, n., der Beschwerer (auf Briefe, Papier). Šm.

341808   Těživec Svazek: 4 Strana: 0076
Těživec, vce, m. = baryt, der Baryt. Ba- ryty mají nekovový vid, rozličnou barvu, vryp bílý, malou tvrdosť, velikou hutnosť: ocelek, baryt, kalamín, běloba, zelenoba, žlutoba, vz tato slova. Bř. 104., 147.

341809   Těživo Svazek: 4 Strana: 0076
Těživo, a, n., die Fördermasse, das Hau- werk, v horn. Hř.

341810   Těživo Svazek: 7 Strana: 0903
Těživo, Fördergut. Hř.

341811   Těživosť Svazek: 4 Strana: 0077
Těživosť, i, f., der Erwerbssinn. Nz.

341812   Těživý Svazek: 7 Strana: 0903
Těživý, fördernd. Badavý a t. duch lid- ský. Us.

341813   Těžkání Svazek: 4 Strana: 0077
Těžkání, n., vz Těžkati. Neodvracuj se s ofuknutím se a t-ním na něho. BR. II. 25. a.

341814   Těžkati Svazek: 4 Strana: 0077
Těžkati, těžkávati = tížiti, beschweren. Jg. — T. sobě = ve zlé vykládati, schwer tragen. Netěžkej sobě toho. — se na koho = stěžovati si do něho, sich beschweren. Vus., Scip. — se na kom. Nechť se tedy na bratřích proto Sturm tak netěžká, že... Obran. brat. 53.

341815   Těžkati Svazek: 7 Strana: 0903
Těžkati, těžknouti= potěžkávati, in der Hand abwägen; těžkým se stávati. Nohy mi těžknou ; Krmná husa těžkne. Mor. Šd.

341816   Těžkem Svazek: 10 Strana: 0442
Těžkem, vz Těžko.

341817   Těžko Svazek: 4 Strana: 0077
Těžko; kompar. tížeji, tíže, tíž; težičko = ne lehko co do váhy, schwer, von Gewicht. Olovo t. váží. L. — T. = nesnadno, s na- máháním, pracno, schwer, mit Mühe, hart. T. s tebou obcovati. V. T. věřící. Dch. To půjde t. Dch. Těžko říci, zdali...; Je to, Bůh ví, těžko. Dch. Ťažko k čnosti, snadno k zlosti. Slov. Tč. Ťažko je bojovať proti zlej zvyklosti. Mor. Tč. Co pak ty koníčku, co pak ty tak těžko jdeš? Zdaliž mého těla unésti nemůžeš?; A vy jste navykly s šohajem hrávat a včil je vám těžko toho odvykávat!; Labuť plyne, vínek tone až na samé dno; těžko je jí ho dosáhat, dyž je neskoro; Ťažko je mně umřiť, keď mia nic nebolí, šohajička si vzít, keď mej vůle néní; Lehko je navykat, těžko je odvykat, těžko je srdečko na zámek zamykat; Co tobě máti dá, hleď si toho vážit, ona to musela těžko hospodařiť; Třeba ste mě těžko choval, to je mně nejlitější, že ste mne na vojnu dal. Sš. P. 87., 242., 352., 354., 361., 534., 578. (Tč. ). Knězem těžko býti pro mnohá zpletenie. Hus I. 476. T. mu přichází pracovati. T. to půjde. Ros. T. osla bez děky na most hnáti. Ť. z kamene olej vytlačiti. T. hlavou zeď proraziti. T. jísti, když není co. Po nemoci, po pouti, těžko dobrým slouti. D., Ros. Těžko, jako s branami do lesa. Pk. — T., z těžka, s těžkem, s těžky (pl., V. ) = sotva, těžce, nuzně, jedva, schwer, schwerlich, mit Noth. S těžkem (V. ) doma bude. Ros. S těžkem tomu za pravdu dáš. Sych. Když se to naň proneslo, s těžkem skrze to o hrdlo nepřišel. Čr. Křič jak křič, s těžkem se dovoláš. Sych. Čemu se Honzíček neučil, s těžkem se Honza naučí. Prov. Pochyb- nosť vyjadřuje se v odpověděch slovy: s těžkem. Us. Brt. — T. = nemilo, obtížno, beschwerlich, lästig. Kak by děvě t. bylo, by vezdy sama byla. Rkk. Svády jejich t. poslouchati. Br. Přichází mu to za těžko. Dch. Nebylo mu za těžko vylézt na skálu. Němc. Co pak je ti, moja milá, těžko, že já chodím pod okynko často? Sš. P. 215. T-ko ležeti nízko, jenž si byl nad jinými vysoko. Hus II. 245. Paškovi bylo to velmi t. slyšeti. Bart. Nechť Vám není t. poslechnouti. Sych. T. mi na jeho smrť patřiti. Vz Přirozený. Troj., Háj. — T. = těsno, úzko, drückend, lästig, enge, angst. Jg. Tak veliký smrad, že jim z toho až t. bylo. Vrat. Přišlo mu t. v kostele. Ros. Těžko mi je, těžko, těžšie od kameňa (= nad kamen). Koll. I. 112. Ó umučením mám umrtven býti, a jest mi těžko, těžko krvavým potem se potiti, až jako do smrti. Hus I. 335. Mně je těžko (špatně). Tak laje, až zemi ťažko. Dbš. 45. Ťažko je mně, ťažko na srdečku mojem, jakby naňho vložil sedem centů kameň; Těžko tomu kameňu, co pod vodú plyne, ešče je tomu těžej, kdo koho miluje; Staň ma mila, něcěž sobě cěži (tíž) mi je, nežli tobě. Sš. P. 354., 359., 379. (Tč. ).

341818   Těžko Svazek: 7 Strana: 0903
Těžko. Varaj, bo já mám t. (nésti, vézti), Slez., mor. Šd. — T. = nesnadno. Cf. Km. 1889. 429. Přichází mu to za t.; Ten t. slovo prodá, u něho t. slovo koupit, der ist wortkarg. Dch. — T. Jich sklepů s těž- kem by nechali. Let. 430. — T. = úzko atd. Úfaje, že mně z té núze již ráčíš pomoci, nebť mi jest od nepřátel velmi těžko. Arch. III. 7. Až t. na mne šlo. Jar. Sl. 17.

341819   Těžko Svazek: 8 Strana: 0427
Těžko. O tom t. mož kto zpraviti lidi. Chč. Olom. 231. b.

341820   Těžko Svazek: 9 Strana: 0341
Těžko. Ťažko do povaly, vŕtať. Ť. pá- perie pustí. Ť. ti to padne. Ť. vodiť, nechce chodiť Zát. Př. 368a.

341821   Těžko Svazek: 10 Strana: 0442
Těžko. Dnes už těžkém přijdou. Hoš. Pol. I. 133.

341822   Těžkobolný Svazek: 7 Strana: 0903
Těžkobolný, ßaQvaiytjtoi', sehr schmerz- haft. Lpř.

341823   Těžkodechosť Svazek: 10 Strana: 0442
Těžkodechosť, i, f. dušnosť, dyspnoë, Schwerathmigkeit. ktt.

341824   Těžkodechý Svazek: 4 Strana: 0077
Těžkodechý, schwerathmig. Nz. lk.

341825   Těžkodýchající Svazek: 4 Strana: 0077
Těžkodýchající, schwer athmend. Nej.

341826   Těžkohlavý Svazek: 4 Strana: 0077
Těžkohlavý, schwerköpfig. Jg.

341827   Těžkohřbetník Svazek: 7 Strana: 0903
Těžkohřbetník, barynotus, brouk. Kk. Br. 299.

341828   Těžkohřbetník Svazek: 9 Strana: 0341
Těžkohřbetník, ?, m., brouk. ?. ponurý, b. moerens, smoločerný, alternans, temný, obscurus. Klim. 546.

341829   Těžkochodec Svazek: 9 Strana: 0341
Těžkochodec, dce, ?., adexius, brouk. T. ostnitý, a. srobipennis. Klim. 558.

341830   Těžkochodník Svazek: 4 Strana: 0077
Těžkochodník, a, m., wer einen schwe- ren Gang hat. Jg.

341831   Těžkochodý Svazek: 4 Strana: 0077
Těžkochodý = těžkého chodu, schwer- gängig. Šm.

341832   Těžkochodý Svazek: 7 Strana: 0903
Těžkochodý. T. nohy. Msn. Or. 133.

341833   Těžkojazyčný Svazek: 4 Strana: 0077
Těžkojazyčný, schwerzüngig. Jg.

341834   Těžkokový. T Svazek: 10 Strana: 0442
Těžkokový. T. střela. Msn. Od. 324.

341835   Těžkokrevný Svazek: 7 Strana: 0903
Těžkokrevný. T. myslitel, Šml., letora. Dk.

341836   Těžkokrevný Svazek: 8 Strana: 0427
Těžkokrevný. T. myslitel. Šml. I. 56.

341837   Těžkokrevný, těžkokrvý Svazek: 4 Strana: 0077
Těžkokrevný, těžkokrvý, melancho- lisch. Šm.

341838   Těžkokutý Svazek: 7 Strana: 0903
Těžkokutý, schwergeschmiedet. T. dílo.

341839   Těžkokyjí Svazek: 8 Strana: 0427
Těžkokyjí, claviger. Vz Mus. 1896. 474.

341840   Těžkoměr Svazek: 4 Strana: 0077
Těžkoměr, u, m. = barometr.

341841   Těžkomluvný Svazek: 7 Strana: 0903
Těžkomluvný, schwer redend. Koll. IV. 195.

341842   Těžkomyslnosť Svazek: 4 Strana: 0077
Těžkomyslnosť, i, f. = zádumčivosť, der Schwermuth, melancholia. Nz.

341843   Těžkomyslnosť Svazek: 7 Strana: 0903
Těžkomyslnosť Vz Slov. zdrav.

341844   Těžkomyslnosť Svazek: 10 Strana: 0442
Těžkomyslnosť, i, f. = trudnomyslnosť. Období t-sti, stadium melancholicum. Ktt.

341845   Těžkomyslný Svazek: 4 Strana: 0077
Těžkomyslný, schwermüthig, melancho- lisch.

341846   Těžkonohý Svazek: 4 Strana: 0077
Těžkonohý, schwerfüssig. Jg.

341847   Těžkooděnec Svazek: 4 Strana: 0077
Těžkooděnec, nce, m., der Schwerbe- waffnete. Poněvadž křesťana co t-nce před- stavuje. Sš. II. 142.

341848   Těžkooděnecký Svazek: 10 Strana: 0442
Těžkooděnecký vojín. Müll. 172.

341849   Těžkopádně Svazek: 8 Strana: 0427
Těžkopádně. Za ním t. obr kráčí. Vrch. Rol. XVII.—XXII. 20.

341850   Těžkopádnosť Svazek: 7 Strana: 0903
Těžkopádnosť, i, f., Schwerfälligkeit. Mus. 1888. 41.

341851   Těžkopádný Svazek: 7 Strana: 0903
Těžkopádný, schwerfällig. Lpř. T. se- kera. Vrch. T. sloh = těžký, neohebný, nabubřelý. Brt.

341852   Těžkoplynný Svazek: 4 Strana: 0077
Těžkoplynný, schwerflüssig. D.

341853   Těžkoporodný. T Svazek: 10 Strana: 0442
Těžkoporodný. T. žena. Msn. II. 354.

341854   Těžkorobotný Svazek: 4 Strana: 0077
Těžkorobotný, sich schwer abmühend. Dch.

341855   Těžkorobotný Svazek: 10 Strana: 0442
Těžkorobotný soumar. Msn. Od. 68., 312.

341856   Těžkoroztopný Svazek: 4 Strana: 0077
Těžkoroztopný, schwerheizbar; schwer- schmelzend. Pr. Chym. 166.

341857   Těžkoruký Svazek: 4 Strana: 0077
Těžkoruký, schwerhändig, -armig. T-ká strasť se jich dotkla. Kram.

341858   Těžkoslýchavý Svazek: 4 Strana: 0077
Těžkoslýchavý = nedoslýchavý, schwer- hörig. Nz. lk.

341859   Těžkosrdcí Svazek: 4 Strana: 0077
Těžkosrdcí, von schweren Herzen. Cf. Těžkomyslný. Jg.

341860   Těžkosť Svazek: 4 Strana: 0077
Těžkosť, i, f. T. co do váhy = tíž, die Schwere, Last. T. hmotné věci, Aqu., po- větří. D. Země má t-kosť a vždy dolóv sě tiehne. Hus II. 76. — T. = nerychlosť, ne- japnosť, die Schwerfälligkeit, Unbehülflich- keit, Langsamkeit, Unlust. S t-stí (nerád, nechutně). Bojím se, že by mi k slušnému a náležitému děkování slova s t-stí posta- čila. Žer. 15. I velikou t-stí mu to prodal. Ros. S t-stí = stěží, rychle, eilig. A ten s t-stí jeda v tom poselství jedva nestrhal koně. Ms. (Č. exc). Každý kvapně a s t-tí pospíchaje ujeti vždy se ohledal na to vi- děnie. Kon. o smrti. (Č. exc). Vz Stěží, Těž, 2. — T. = trudnosť, nesnadnosť, ob- tížnosť fysická, die Schwierigkeit, Mühe, Schwere, Beschwerung. T. oddechu, prsou, Us., močení. D. Přes t-sti se přeplaviti, über die Schwierigkeiten hinauskommen. Dch. Smělosť při múdrosti přemáhá t-kosti. Na Mor. Tč. Těžkosti, nesnady, zádrhly. Brt. exc. — T. = bolesť, der Schmerz, die Beschwerde. Prustvořec ředí atd. bez těž- kosti. Byl. Mám t. na prsou; bez t-sti od- dechovati. Ml. — T. = nemoc, neduh, die Krankheit. T-osť zubův. Ms. bib. — T. = mdloba, die Uibelkeit. Přišla na mne t. Ros. Přišly naň v divadle, na ulici t-sti. Ml. — T. = práce, die Mühe, Arbeit. S těžkostí = s prací, těžce (také = sotva). V. Co při- chází bez t-sti, již to nemůže býti ctností. D. — T. = nouze, nedostatek, die Noth, der Mangel. O to nebude žádná t. Ros., Háj. — T. = úzkosť, nesnáz, soužení, bída, neřesť, die Bedrängniss, Beschwerde, Be-
drückung, das Ungemach. Mnohé t-sti sná-
šeti, vystáti, trpěti, míti; v t-sti býti; v t.
upadnouti, přijíti; u veliké t-sti býti; bude
míti t.; do t-stí se zaplésti; na t. naběh-
nouti; na t. koho přivésti, v t. uvésti; děti
za rodiče t. nosívají. V. Též hriech tiehne
duši doluov, ale té t-sti nečije. Hus I. 115.
Vás k tomu nějaká obzvláštní a Nesnesitelná
t. přivésti musila. Žer. 319. Každý hřiech
má zvláštní t. nad jiný hřiech. Hus I. 204.
My na tom nejsme, abychom měli komu
jakou t. činiti. Čr. Bůh mnohé i t-stmi k své
milosti obrací. BR. II. 34. b. Ťažkosť jakú-
kolvěk láska ulevuje. Slov. Té. Všecka ne-
štěstí, bídy a těžkosti se na mne svalily.
Bž. 69. V čas obecné t-sti (nesnáze). J. tr.
Ať už o mne něplačú, těžkosti (= těžkého
srdce) nědělajú. Sš. P. 162. Zjevena jest
faleš v tolařích dělání, o éež mnozí t. jměli.
Dač. I. 139. T-stmi obklíčenu býti. Všudy
s t-. tí se potkati. Sych. To mi působí (činí,
Us. ) t. D. V t. někoho uvrci. Ráj. — T. =
starost, péče, das Anliegen, die Bekümmer-
niss, Sorge. Nad tím t. v srdci cítil. BR.
II. 86., V. T-sti své někomu oznámiti. Br.
Má dceruško nevolaj, těžkosti mi nedélaj.
Sš. P. 100., 493. — T. = stížnost, žaloba,
die Beschwerde. Své t-sti předložiti. Pr.
měst. Tehdy měl svobodu ten, na kohož se
t. valila, od purgmistrů na všecku obec se
odvolati. V. — T. = protimyslnost, nepří-
jemnost, der Verdruss, Kummer, die Krän-
kung. Zdaliž na spravedlivého soudce sluší
podhlídavým býti a bez příčiny někomu na
t. státi. BR. II. 375. b. T. komu činiti (trá-
piti ho), V., dělati. Kom. Jest jim to na t.
Reš. Těžkosti někomu přičiniti. Br. Míti,
nésti t. nad něčím. Us., Boč., Ferd. m. akt.,
Solf. T-osť k něčemu nésti. Akt. m. Ferd.
Nechtěl naň těžkosti dopustiti. Žer. Kristus
pán věda, že Pilát dobromyslně mluví, jemu
na t. státi neusiluje; Nikdo mi t-sti nečiň.
Sš. J. 280., II. 68. (Hý. ). Nésti t-sti od ně-
koho. Bart. II. 6. Velikou t. měli. Dač. I.
121. Abyste na mne t-ti dopouštěti neráčili,
prosím. Žer. 1591. — T. = obtížnost, die
Last, Lästigkeit. Jak dlouho nám budeš na
t-sti? Flav. Bojím se vám tou prosbou v t.
přijíti. Sych. S nemalou jt-stí a nákladem
na tuto cestu se vydal. Žer. 1591. — T.
mysli = tesknost, úzkost, die Schwerrnuth,
Gernüthskrankheit. V. T. na mysli, na srdci;
t-stí srdce shasnouti; t-stí srdce polehčiti,
umenšiti, odníti (těšiti). V. T. smrti. D. — T. =. velikost, nebezpečnost, die Grösse, Schwere. T. nemoci. L.

341861   Těžkosť Svazek: 7 Strana: 0903
Těžkosť = nesnadnosť. Veliké věci s t-tí se konají. Sb. uč. T. ustoupí, když vůle (chuť) přistoupí. Bž. exc. — T. = nepříjem- nosť. Mnohé t-sti a škody jest nesl a vzal. 1532. Z t-sti toho vězení. Pož. 96. — T. Já jsem t. (svá váha) = Pepík (pražský). Us v Praze.

341862   Těžkosť Svazek: 10 Strana: 0442
Těžkosť, i, f. = nepříjemnosť a p. Ušel šibenici, že okradený mu nestál na t. Světz. 1888. 723.

341863   Těžkostný Svazek: 4 Strana: 0078
Těžkostný, beschwerlich, schwer. Kam. Lépe: těžký. Jg.

341864   Těžkoštěpný Svazek: 8 Strana: 0427
Těžkoštěpný. T. dřevo. Ott. VIII. 13. a.

341865   Těžkotavný Svazek: 4 Strana: 0078
Těžkotavný = těžkoroztopný, schwer- schmelzend. Šm.

341866   Těžkotělý Svazek: 4 Strana: 0078
Těžkotělý = těžkého těla, schwerleibig. Šm.

341867   Těžkoucný Svazek: 4 Strana: 0078
Těžkoucný, ungelehrig. L.

341868   Těžkov Svazek: 7 Strana: 0903
Těžkov, a, m. = les na Vsacku. Vck.

341869   Těžkověrný Svazek: 4 Strana: 0078
Těžkověrný, schwergläubig. Mark. L. 192.

341870   Těžkovon Svazek: 4 Strana: 0078
Těžkovon, u, m., baryosma, rostl, tama- ryndovitá. Rostl. L 230. b.

341871   Těžkovonný Svazek: 4 Strana: 0078
Těžkovonný, von schwerem Gerüche, starkduftend. T. malanožka. Rostl. III. b. 259.

341872   Těžkovznětlý Svazek: 7 Strana: 0903
Těžkovznětlý, schwerentzündbar. T. vá- šeň. Dk. P. 149.

341873   Těžkozbrojný. T Svazek: 10 Strana: 0442
Těžkozbrojný. T. přílba. Msn. II. 297.

341874   Těžkozev Svazek: 4 Strana: 0078
Těžkozev, u, m., barosma, rostl. Rostl. I. 227. a.

341875   Těžkozrnný Svazek: 10 Strana: 0442
Těžkozrnný. Plod t-ných hroznů. Šnajd. Int. 1 95.

341876   Těžkožalný Svazek: 7 Strana: 0903
Těžkožalný, ßa^va^g, sehr traurig, kläg- lich. Lpř.

341877   Těžký Svazek: 4 Strana: 0078
Těžký; těžek, žka, o; kompar. těžší (těžcí, Jel. ); superlt. nejtěžší; těžičký. Strsl. težbkb, gravis, přípona -bkt; otegtčati, gravari, tęgt-kt, lit. stengti, stengiu, schwer tragen. Cf. jedoch tingus, träge, tingau, tinkti, träge werden, stingti, gerinnen. Mkl. aL. 42., B. 257. (Hý. ). T. == kolmo ke středu země se táhnoucí, schwer. T. moc. D. — T. = vážný, co mnoho váží, opak lehký, schwer, gewichtig. Vz Lehký. T. břemeno, váha, V., meč, země (která se v hromadě drží), Puch., obilí (pšenice, žito), Pk., vůz, D., dělo, střelba, jezdec, jízda. Us. Zlato těžší jest než olovo a olovo těžší než železo. Us. T. jako železo. Pk. Těžká kůže, useň, libernice (Pfundleder), kov. Šp. A vždycky z hrubé vlny sukni míval těžkou. Mudr. Je těžký jako zvon. Mor. Šd. Ten snop je za štyry těžký. Us. Brt. Povozy těžkých věcí a nákladů, Last- u. Frachtfuhrwerke; Člověk t-ký jako hlína (nelze ho zvednouti). Us. Dch. Soli ajova láska je velice těžká, na srdečku na mém, jako mlýnský kameň; Ťažší tráva než byla otava, nač si milá, nač si tolé (tolik) brala?; Mám na srdci ťažký kameň, neodvalí mi ho žáden; Já sem chlapec těžký, netrófám si pěšky. Sš. P. 249., 538., 795., 799. (Tč. ). Tobě jemu v hlavu těžek železný mlat. Rkk. 28. T-ký jako olovo. Lb. Co je hezké, není těžké. Lb. — Pozn. Na otázku: Jak těžký klademe akkusat. Ten kus zlata jest těžký (váží) 2 libry. T. Vz Akkusativ. — T. = nerychlý, neohebný, neobratný, schwerfällig, schwer. T-ký kůň, člověk, jazyk, Us., pes. Šp. — čím. Stařec lety těžký. Us. — k čemu. Jazyk těžek k mluvení. Krab. — na co: na chůzi. Hlas. Je těžký na nohy. Km. — T. = trudný, nesnadný, pracný, schwer, mit Schwierigkeiten, mit Mühe verknüpft. Vz Trudný. Pozn. Často klademe raději nesnadný, činíce rozdíl mezi těžký a ne- snadný jako latiník mezi gravis a difficilis. Vz Lehký. T. oddech, duch, věc. V. Ale to těžké (nesnadné; snad bude? Kom. T. práce (nesnadná; hrubá, namáhající); Jest mi t. věc. D. T. pouštění vody (močení). Byl. T. práci konati. D. Těžké s ním jed- nání. Sych. Však je to dosť těžké; T. věci činiti; S ním je těžká řeč, těžké jednání; Nečiňte mi to tak těžké. Dch. Učiníme jemu třetí otázánie, najtěžšie. Pass. 30. (Hý. ). Naříká na těžké časy. Us. Cožkolivěk těžké nynie sě zdá, bude lehké; Ty věci v pří- slovích mluvil jsem vám — v podobenstvích těžkých. Hus II. 13., 188. (Té. ). Po účinku t. rada. Sych. — k čemu. To jídlo je t. ku strávení. Us. K srozuměný těžký (ne- snadný). V. Slova těžká k vyřknutí. Ler. Těžký k zapálení, schwer entzündlich. Dch. — nač. Letos je tuze těžký čas na prodej. U Rychn. Msk. — s infinit. Kůň těžký zdržeti. Db. — T. víno, schwer. Us. — T. = obtížný, nesnadný ku snášení, nepříjemný, beschwerlich, drückend, empfindlich, schwer, lästig, unangenehm. V. Nebuď mi těžek. RR. II. 167. b., 242. b. (Šd. ). T-ký smrad, vůně; v časích těchto zarmoucených a těž- kých. V. T. způsob smrti. Jel. T. povětří, práce, sny, odpověď, Us., závazek, poroba, Kram., péče. Plk., léta (drahá), D., podda- nost'. Sych. V t-kou poddanosť upadnouti. Flav. Mám s ním svou těžkou nouzi, meine liebe Noth; Býti v těžké nesnázi; Ćo mne těžkého dnes zase potká?; Těžká pěsť osudu. Us. Dch. Lámala matka své ruce, když viděla syna v těžké muce; Cěži mi je s tvým vinečkem nežli tobě s dzicjateč- kem. Sš. P. 68., 379. (Tč. ). Pro milého nic těžkého: pro milou, touž měrou. Pro v. D. Za těžké něco si pokládati. Kom. — komu. Těžek býti někomu (obtížný). Us. I sám sobě i jiným těžek jest. Záv. Dobřeť roz- šafnosti urburéřské příleží ve svém úřadu takové úředníky míti, jichžto víra a opa- trnosť před nimi byla dokázána a kteříž by nebyli našim lidem těžci. CJB. 277. Aby Ježíš světu nebyl těžek. Chč. 303. Jest mi to velmi těžKé (proti mysli) Bart. 3. 3. Jsou těžci nemocnémn. Ler. Nikomu t. nebyl. Ben. V. — komu čím. Čtenářům dlouhým vypravováním těžek býti. Pani. kut. Moc těžká ukrutenstvím. Chč. 445. Vzduch t. kou- řem. Us. Dch. — v co. Byl jim těžek v oči. Št. O obec. věc. 218. — s infinit. Zdáše sě jí nésti těžek. Výb. I. 228., 898. — komu v čem. V čem jsem byl těžek tobě ? V. - T. = důležitý, vážný, veliký, nebezpečný, schwer, gross, wichtig, heftig. T. nemoc, věc, V., boj. Troj., neduh, pád, Jel., rána, hřích. Je to za těžký peníz, es kostet schweres Geld. T. daně, drückende Abgaben. J. tr. Bože, mné těžký hřích odpusť. Us. Brt. Proto slove hriech těžký, neb jakož věc vždy tíhne dolov, což móž najníže; Ale ovšem ten hřiech jest těžší, v němž jest veličejší nevděčnost'; Co má býti těžšie než hřiech smrtelný a zvláště lichva, jenž tiehne všichnu mysl a pilnosť k zemské věci?; Kto za hřiechy lida se postaví, když kněz, jenž by měl se modliti, těžších se hřiechóv dopustí; Čím vzchod vyšší, tím pád těžší; Jistě těžký pád, nemóž býti těžší, než do věčného ohně v peklo, ani těžšie oblúpenie jedné všie radosti zbavenie. Hus 1. 115., 204., 216., 467.. III. 364., II. 432. (Tč. ). — čím: mračna bouří těžká, gewitterschwanger. Dch. — T. = smutný, tesklivý, ängstlich, schwer. T. mysl, srdce. D. T. mysl míti. V. Ťažké naše rozlúčení, keď sme spolu naučeni. SI. ps. 91. — kde. Ťažko je mně ťažko na srdečku mojem. Sš. P. 354. — T. = nemocný, neduživý, krank. Je hrubé těžek. Ros. — T. = nevlídný, přísný, strenge scharf. V. Měli u nich těžké vězení. Bl. Živ. Aug. 80. T. soud. BR. II. 22. a. T. trest. J. tr. Vězí mně bratříčka v tom těžkém vězení, v tej tureckej zemi. Sš. P. 793. Adam vymlůval sě Evú a ona hadem, a protož pomsta těžšie na ně dána; Ha, ha, těžšie tu odsůzenie než nynie bývá na lotry a na zloděje. Hus I. 228., II. 222. — v čem. Ani lahkým ani taž- kým v mravech býť nesvědčí. Slov. Tč. — komu. Sluhám t. Troj. — na koho. Na všecky milosrdný, na sebe těžký byl. L. — Nad něčím těžek býti — těžce nésti, betrübt, ängstlich, verdriesslich worüber sein. V. 247. Jistě sám nad tím těžek jsem, že své sestry navštíviti nemohu. Břez. 206. — Br., Reš., Rváč. — T. = těhotný, schwanger. T. život míti počíti); s t. životem. V. Chodí těžká. T. žena, dančice, srna, divoká svině atd. Us. Hoře těm, ježto sú těžký a těm, ježto ještě sú dojky (kojí). M. — kým. Těžká byla Janem. Št. Kn. š. 178. T. dí- tětem. Leg. Ženy dětmi těžké. Bj. — s kým. S ním těžká. Us.

341878   Těžký Svazek: 7 Strana: 0903
Těžký. Cf. Mkl. Etym. 351. a. T. = co mnoho váží. T. ryba (bohatý mládenec n. nevěsta). Dch. — čím. Hlava starostmi těžká. Kká. Td. 90. — od čeho. Uzdy od zlata t-ké. Pk. exc. — jak. T. jak olovo. Us. — s inft. Težeks mi nésti. Hr. rk.
389. Zdáše se jí nésti těžek. Ib. 129. b. — T. = pracný, nesnadný. T. boj. — nač : na chůzi. Jg. — k čemu. Těžek jest Bůh smrtelnému muži k přemožení. Lpř. — T. = nepříjemný. T. starosti, Šml., muky. Výb. II. 19., Št. Kn. š. 30. Žej' on tolik a tak t-kých věcí chtěl trpěti. Št. Kn. š. 20. — komu. Každá práce těžkáj' tomu, komuž nenie milá. Št. Kn. š. 33. — k čemu. Kněžský stav t-ký k snešení, nesloboda mu mať ženy. Koll. Zp. I. 382. - T. = dů- ležitý atd. Artikule dosti těžké. Let. 352. Aby jej t. pokušenie nepřemohlo. Št. Kn. š. 9. — T. = přísný, mrzutý atd. Nemá-liž nad tím člověk těžek býti ? Výb. II. 1630. Aby z hněvu i žádnému nebyl těžek protiv pravdě. Št. Kn. š. 153. On k němu nemálo těžek jest, poněvadž ho škaredě ulál. Wtr. exc. Byl velmi těžek odkladu (těžce jej nesl). Arch. X. 229. — T. = těhotný. T. žena, Št. Kn. š. 95., tista Ezp. 537. — čím: dítětem. Hr. rk. 185., Výb. II. 550. — k čemu. Hospodyně těžká k dětinnému porodu. Výb. I. 1164. — T., os jm. Arch. VIL 639.

341879   Těžký Svazek: 7 Strana: 1392
Těžký. Jsou lidem těžcí k bydlení (k ob- cování). Chč. m. s. II. 38.

341880   Těžký Svazek: 9 Strana: 0341
Těžký. Ťažký ako cent Zát. Př. XV 256. T. nemoc = padoucí. Slez. Čes. 1. VIL 55. Byla velmi těžka = nemocna. ??r. J. 146. — čím. Těžká jsi duchem svatým. Hod. 14. stol. Mus. fil. 1901. 88. — k čemu. Lidé ? spravování těžcí ? nesnadní. Pal. Děj. V. 1. 414. — s inft. Zimnice zimě těžká jest zléčiti. Maš. ruk. 175b.

341881   Těžký Svazek: 10 Strana: 0442
Těžký = železo. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XV. 48 — T. jak. Slepice těžká jako bahno. Ml. Bolesl. XIII. 176. — T. To je věc na centnéře těžka. Zvon III. 227.

341882   Těžký čím Svazek: 8 Strana: 0427
Těžký čím. Ryž je těžká zrnem. Brt. D. II. 287. Snět t-ká ovocem. Váňa. 28.

341883   Téžměř Svazek: 4 Strana: 0079
Téžměř = téměř, beinahe. St. ski., Kr. kr., Bž. 216. T. nah sě skryl. BO.

341884   Téžměř Svazek: 7 Strana: 0904
Téžměř by mě umořili. Hr. rk. 113. Nebť t. všecko pohanstvo. Št. Kn. š. 11.

341885   Těžně Svazek: 10 Strana: 0442
Těžně = snažně. I to vás t. prosím. Koll. v Pal. Záp. II. 100.

341886   Těžní Svazek: 10 Strana: 0442
Těžní parní stroj. Ott. XIX. 261. Sr. Těžný.

341887   Těžnice, e, f Svazek: 7 Strana: 1392
Těžnice, e, f. = těžná přímka. Sold. 20.

341888   1. Těžník Svazek: 4 Strana: 0079
1. Těžník, a, m. = hospodář sedlský, der Landwirth. Puchm. Cf. Těžař.

341889   2. Těžník Svazek: 4 Strana: 0079
2. Těžník, u, m. = těžiště, der Schwer- punkt. Smít., Sp.

341890   Těžný Svazek: 4 Strana: 0079
Těžný = orný, urbar. T. krajina. D. T. role. Sš. Snt. 94. — T. = těžký, schwer. Udeři tiežným mlatem u prsi. Rkk. 26. — T., Förder-. T. trať (mezi dvěma po sobě následujícími patiy jednoho sloje vyslíděné těžné pole); celík, das Abbaumittel, pole, das Abbaufeld, stroj, die Fördermaschine. Hř. T. klec, die Förderschale, nádoba, das Fördergefäss, lano, das Förderseil, oddělení, die Förderabtheilung, patro, die Förder- sohle, plotny, die Förderplatten, vůz, der Förder- o. Grubenhund, v hörn. Bc.

341891   Těžný Svazek: 7 Strana: 0904
Těžný. T. čára = s těžníku spuštěná, Kod. Úv. 92., přímka, rovina. NA. V. 138.

341892   Těžoba Svazek: 4 Strana: 0079
Těžoba, y, f. = těžkost. Koll. Zpěv. II. 288. U Místka. Škd.

341893   Těžor Svazek: 7 Strana: 0904
Těžor, u, m., die Schwere, Last, Bürde. Laš. Tč.

341894   Těžovec Svazek: 4 Strana: 0079
Těžovec, vce, m.. der Baryt, nerost. Nz. Vz Téživec.

341895   Těžtiti Svazek: 4 Strana: 0079
Těžtiti, ěn, ění = něco těžkého nésti, etwas Schweres tragen. Slov. Koll.

341896   Tfrdo Svazek: 9 Strana: 0341
Tfrdo = tvrdě. Císař. Mtc. 1900. 344.

341897   Th Svazek: 4 Strana: 0079
Th jest souhiáska zubná, temná, aspiro- vaná. Článkuje se jako t spojené s h, totiž vzepřetím konce jazyka o Hořejší dáseň s přídechem h a jest v jazyku sanskrtském, zendském, řeckém, keltském a gótském. Th v nynější psané němčině není nic jiného než t a tak se také správně vyslovuje: thun, vysl. tůn, Rath, vysl. Rát. Druhý člen té spřežky, h, náleží vlastně k následující nebo ku předcházející samohlásce a znamená její délku. Gb. v S. N.

341898   Th Svazek: 7 Strana: 0904
Th se podržuje nebo jenom t. Mkl. aL. 215.

341899   th Svazek: 8 Strana: 0427
th m. t: létha, Háj. Herb. 26. a., Thomáš. V. Kal. 141. a j. (Lišt. fil.)- Dle Gb. II. ml. I. 303. změněno pův. th v t: státi, koř. stha.

341900   Tha Svazek: 4 Strana: 0079
Tha-is, idy, f. = pověstná nevěstka athén- ská. Vz S. N.

341901   Thadaeus Svazek: 10 Strana: 0672
Thadaeus Jan, kněz bratr, spis. + 1652. Vz Ott.

341902   Thaddae-us Svazek: 4 Strana: 0079
Thaddae-us, a, m. Br. T. Jan, f 1652. Vz Jir. H. 1. 287.

341903   Thal Svazek: 4 Strana: 0079
Thal, něm., vz Údolí.

341904   Thalassičký Svazek: 7 Strana: 0904
Thalassičký, z řec. T. vzdělanosť (která v krajinách kolem Středomoří ležících se rozvíjela). Šmb.

341905   Thale-s Svazek: 4 Strana: 0079
Thale-s, ta, m. mudřec řecký, okolo 639. -550. př. Kr. Vz S. N.

341906   Thali-a Svazek: 4 Strana: 0079
Thali-a, e, f. = jméno jedné ze tří Grácií; též jméno musy divadelní. Rk.

341907   Thaliotky Svazek: 4 Strana: 0079
Thaliotky, pl., f. T. ze sukna, oblek. Pam. Val. Meziříčí. 187.

341908   Thalli-um Svazek: 4 Strana: 0079
Thalli-um, a, n., prvek chemický. Vz KP. II. 144., S. N.

341909   Thalli-um Svazek: 10 Strana: 0442
Thalli-um, a, n., v lučbe. Vz Vstnk. XL 522., XIII. 424, XIV. 398.

341910   Thalli-um Svazek: 10 Strana: 0672
Thalli-um, a, n. T. a jeho sloučeniny. Vz Ott.

341911   Thallin Svazek: 7 Strana: 0904
Thallin, u, m., lék protihořečnatý. Slov. zdrav. 454.

341912   Thalliumethyl Svazek: 7 Strana: 0904
Thalliumethyl, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 250.

341913   Thalnatý hydroxyd Svazek: 10 Strana: 0442
Thalnatý hydroxyd. Vot. 252.

341914   Thalpotasimetr Svazek: 7 Strana: 0904
Thalpotasimetr, u, m. = tlakový teplo- měr. Wld.

341915   Tham Svazek: 7 Strana: 0904
Tham Kar. Ig., soukr. učitel řeči české v Praze. 1763.-1816. Cf. Šb. Dj. ř. 298., Tf. Mtc. 2., 66., Zl. Jg. 34., 93., Rk. Sl., D. Lhrg. X., Bačk. Písm. I. 37., 185 , 189., 228., 173., 932., Krok IV. 407., Pyp. K. II. 548., Mus. 1888. 211. — T. Václ., †1812. Cf. Šb. Dj. ř. 298 , Rk. Sl., Mus. 1888. 211., Tf. Mtc. 2., Bačk. Písm. I. 37., 173, 932., Pyp. K. II. 548.

341916   Tham Svazek: 8 Strana: 0427
Tham Václ. Vz Vlč. Bás. 1. nn.

341917   Thám Svazek: 9 Strana: 0341
Thám Karel Hynek, vz Vlč. Lit. II. 242., 269. nn.; Václav 1765. -1812. Vz Vlč. Lit. II. 203., 208., 239. Sr. Jub. XXXII., Flš. Písm. 582., 494.

341918   Tham Svazek: 10 Strana: 0442
Tham K. Iqn. Sr. Lit. 1. 937., Bílý Obr. 140. — T. Václ. Sr. Lit. I. 253., 907., Mtc. 1903. 172., Bílý Obr. 135.

341919   Thám Svazek: 10 Strana: 0672
Thám Kar. Václ., spis., 1763. —1916.; T. Václ. Jos., spis., 1765. — okolo 1816. Vz Ott.

341920   Tham, a Svazek: 4 Strana: 0079
Tham, a, m., osob. jm. T. Karel Ig., spis., f 1806.; T. Václ., spis. na konci 18. století. Vz Jg. H. 1. 640., Tf. H. 1. 95., 120., 173.; 98., 120. — Br. T. Michal. Vz Jir. H. 1. 288., S. N.

341921   Thapsak-us Svazek: 4 Strana: 0079
Thapsak-us, a, ni., bylo mě. nad Eufra- tem. Va S. N.

341922   Thapsus Svazek: 4 Strana: 0079
Thapsus, psa, m., bylo mě. v Africe. Vz S. N.

341923   Thartar-us Svazek: 10 Strana: 0442
Thartar-us, u, m., název pekla. Luc. 45. Sr. Ta tarus.

341924   Thas Svazek: 4 Strana: 0079
Thas, a, m. = Protasius.

341925   Thas-os, a Svazek: 4 Strana: 0079
Thas-os, a, m., ostrov moře aegaejského. Vz S. N.

341926   Thauma-s Svazek: 4 Strana: 0079
Thauma-s, nta, m. — otec Iridin.

341927   Thaumatrop Svazek: 4 Strana: 0080
Thaumatrop, u, m. = přístroj, jímž dvě věci najednou vidíme, ač je v něm jednu po druhé spatřujeme. Vz KP. II. 159., Ck.

341928   Thauniatologie Svazek: 4 Strana: 0080
Thauniatologie, e, f.. řec. — náuka o zá- zracích.

341929   Thé, n Svazek: 4 Strana: 0080
Thé, n., nesklonné (jen v instr. říkáme tliem), der Thee, thea, rus. čaj. Jg. Činí se rozdíl mezi čajem, nápojem z listí čajov- níka čínského, pak mezi thém, odvarem z listí rozličných bylin lékařských. Rk. T. (čaj) císařské. Vz Čaj. — Thé jest odvárka neb horký nálev z rozličných rostlin, který lidé pijí buď pro účinek léčivý, aneb ná- hradou jiného nápoje rozčilujícího, aneb z pouhého zvyku. Slovo jest původu čín- ského a vztahuje se původně k proslulému nálevu čajovníku čili čaje, zobecnělo však mezi lidem a to ve všech vrstvách jeho mnohem dříve, nežli se pití čaje čínského stalo v Evropě obyčejem. U nás je slovo toto hlavně názvem odvaru léčivého, kdežto pro nálev čajovníka stalo se obyčejné po- jmenování čaj. Hlavnejší thé jsou: bezové, lípové, ibisové, úbytové, Davidovo, heřmán- kové, mátové a j. Vz více v 8. N. XI. 231. Jiné druhy thé: t. aromatické, diviznové, jezovitské, kakaové, nahořklé, obměkčující (erweichend), počišťující (eröffnend), pra- chové, prsní n. pro prsa, řecké, šalvějové, Kh.; t. valašské na Mor.: kořalka vařená se skořicí, hřebíčkem a cukrem n. medem. Vek. T. vařiti, píti, na thé pozvati; šálek thé, na thé, konvička na thé, samovar. Vz S. N., Theovník.

341930   Thea Svazek: 7 Strana: 0904
Thea, e, f., rostl. Vz Čajovník Rosc. 148.

341931   Theater Svazek: 4 Strana: 0080
Theater, tru, m., z řec, vz Divadlo, die Schaubühne, der Schauplatz.

341932   Theatrální Svazek: 4 Strana: 0080
Theatrální, theatrální = divadelní, thea- tralisch.

341933   Thebain Svazek: 7 Strana: 0904
Thebain, u, m., alkaloid opia. Slov zdrav. 371., Rm. II. 382.

341934   Thebenidin Svazek: 10 Strana: 0442
Thebenidin, u, m., v lučhě. Vz Vstnk. X. 589.

341935   Thebenin Svazek: 7 Strana: 0904
Thebenin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 383.

341936   Theby Svazek: 4 Strana: 0080
Theby, gt. Theb, pl., f., bylo hl. město Boeotie. — T. stobranné, mě. v Aegyptě. Vz KP. I. 110. Vz S. N. - Theban, a, m., pl. -ané. — Thebský.

341937   Thed Svazek: 4 Strana: 0080
Thed = zde, hier, inliegend. Tento list, kterýž Vašim Milostem t. posíláme, k svě- domí a ku právu položil; Jakož vám t. k žá- dosti jich prvnie naučenie posýláme; Jakož t. list jejich vyznanie posíláme. NB. Tč. 47., 2G1., 151.

341938   Thedá Svazek: 4 Strana: 0080
Thedá = tehda. Pakli toho prokázati ne- mohu, thedá povinnovati jsů, židovce na jejie žalobu dáti hlavně peníze 28 zl.; Jest- liže ten tovariš Tlukuov v tej při a žalobě jest s Tlukem jmenovitě obžalován, thedá s týmž tovařišem nemůž tej předpřísaze dosti učiniti. NB. Tč. 69., 82. (37. ).

341939   Thedy Svazek: 4 Strana: 0080
Thedy = tehdy. Pakli by to učiniti ne- chtěl, thedy chceme plným právem dobý- vati; A když jest ta vína domuov vezl do svého domu, t. sem já přijel za těmi víny; A toho jest na ten čas neprovedl, thedy jest vedle práva při své pohoRŠil. NB. Tč. 149., 43., 39. (40., 72. ).

341940   Theer Svazek: 10 Strana: 0442
Theer Otak., spis. Sr. Mus. 1904. 176., Zl. Pr. XXI. 192.

341941   Theilfremd Svazek: 4 Strana: 0080
Theilfremd, něm., v mathem. = nesou- dělný. Stč.

341942   Theils-theils Svazek: 4 Strana: 0080
Theils-theils, německy. Toho dne bylo jednak ticho, jednak pršelo, jednak zase jasno. A pod tím stavením jest dvůr a místo prázdné, něco klenuté a něco trámy pode- přené. Proti tomu jsou práva a nařízení, díl z Boha, díl z lidí pošlá. Nohy toho obrazu byly z částky ze železa, z části z hlíny. Mk.

341943   Theilverwandt Svazek: 4 Strana: 0080
Theilverwandt, něm., v math. -= sou- dělný. Stč.

341944   Thein Svazek: 4 Strana: 0080
Thein, u, m., látka v listí čajovém. Vz Šfk. 628.

341945   Thein Svazek: 7 Strana: 0904
Thein. Cf. Ott. V. 493.

341946   Theis-mus Svazek: 4 Strana: 0080
Theis-mus, u, m., z řec. = víra v Boha, der Glaube an einen Gott, der Th-mus.

341947   Theism-us Svazek: 10 Strana: 0442
Theism-us, u, m. = klad osobitého Boha proti stvořné přírodě Ott. XVIII 155..

341948   Theista Svazek: 4 Strana: 0080
Theista, y, m., dle Despota, kdo v Boha věří, bohorěrec, der Gottgläubige, Theist.

341949   Theka Svazek: 4 Strana: 0080
Theka, y, f., z řec. = schránka, sešitek na školní zápisky, das Behältniss, die Tasche, Theke. Rk. — T., teka, y, f., tectonia, der Thekbaum. T. holemá, t. grandis. Rstp. 1206.

341950   Thelesiologie Svazek: 7 Strana: 0904
Thelesiologie, e, f., z řec., mravoučná věda. Vz Ott. II. 195.

341951   Thema Svazek: 4 Strana: 0080
Thema, gt. themata. n. = základ, základní věta, das Thema; předmět, věc, der Gegen- stand; úkol, die Aufgabe; obsah, der In- halt; látka, der Stoff. Nz., Rk. Vz S. N. V hudbě: hudební myšlénka. Mlt. — Vz Kmen.

341952   Thematický Svazek: 10 Strana: 0672
Thematický seznam. Zvon VI. 275.

341953   Thematičnosť Svazek: 7 Strana: 0904
Thematičnosť, i, f. T. motivů melo- dických. Brt. N. p. III. str. CXX1X.

341954   Themi-s, d Svazek: 4 Strana: 0080
Themi-s, dy, f., řec. = bohyně práva a zákonův, spravedlnosti, představuje se se zavázanýma očima držíc v ruce vážky. Rk. Vz S N.

341955   Themistokl-es Svazek: 4 Strana: 0080
Themistokl-es, ea n. a, m., státník a vůdce athénský. Vz S. N.

341956   Thenardit Svazek: 4 Strana: 0080
Thenardit, u, m., nerost. Bř. 118. T. = bezvodý siran sodnatý. Krč. 58.

341957   Theobromin Svazek: 4 Strana: 0080
Theobromin, u, m., látka v bobech kakao- vých. C14 H8 N4O4, der Theobromin. Vz Šfk. 629.

341958   Theobromin Svazek: 7 Strana: 0904
Theobromin. Cf. KP. VI 135., Schd. I. 394., Rm. I. 596.

341959   Theobrominový Svazek: 7 Strana: 0904
Theobrominový. T. kyselina. Rm. I. 430.

341960   Theodolit Svazek: 4 Strana: 0080
Theodolit, u, m. = nástroj v astrono- mii k určování výšky a azimutu hvězdy a k určování poledníku. Vz S. N. T. hvěz- dářský, geodetický. Der Theodolit, Höhen- messer. Nz.

341961   Theodolit Svazek: 10 Strana: 0672
Theodolit s vyobraz. Vz Ott.

341962   Theodor-os Svazek: 4 Strana: 0080
Theodor-os, a, m., sofista řecký ku konci IV. stol. př. Kr. Vz S. N. Theodor po násku Bohdar či Bohdan. Sš. J. 35. (Hý. ).

341963   Theodora Svazek: 4 Strana: 0080
Theodora, y, f., Bohdana, Sš., Božena. Sd.

341964   Theofan-es Svazek: 4 Strana: 0080
Theofan-es, ea n. a, m., dějepisec řec. Vz S. N.

341965   Theofanie Svazek: 4 Strana: 0080
Theofanie, e, f., řec, zjevení se Boha, bohojev, die Theophanie, Gotteserscheinung. Chtěli nějaké th-nie, bohojevu nějakého se domoci. Sš. J. 141. (Hý. ).

341966   Theoforický Svazek: 7 Strana: 0904
Theoforický. T. průvod = s velebnou svátostí.

341967   Theofrast-es Svazek: 4 Strana: 0080
Theofrast-es, a, m., řecký filosof, asi 380. —286. př. Kr.

341968   Theofyllin Svazek: 10 Strana: 0442
Theofyllin, u, m., v lučbě. Vz Ott. X. 592.

341969   Theognosie Svazek: 4 Strana: 0080
Theognosie, e, f., z řec. = bohoznalství, Gotteskenntniss, f. Rk.

341970   Theogonie Svazek: 4 Strana: 0080
Theogonie, e, f., z řec. = náuka o pů- vodu bohů v bajesloví, die Götterentstehung, Theogonie. Rk.

341971   Theogui-s Svazek: 4 Strana: 0080
Theogui-s, e n. da, m., básník řecký, 540. —500. př. Kr.

341972   Theokrat Svazek: 4 Strana: 0080
Theokrat, a, m., řec., svatovládce. Sš. J. 285.

341973   Theokratický Svazek: 4 Strana: 0080
Theokratický, theokratisch. T. vláda. Vz Theokratie.

341974   Theokratický Svazek: 9 Strana: 0341
Theokratický. T. republika. Pal. Děj. III. 1. 380.

341975   Theokratie Svazek: 4 Strana: 0080
Theokratie, e, f., z řec. = svato-, boho- vláda, taková forma vlády, kde Bůh za pa- novníka se má, avšak na zemi viditelně kněžími zastoupen jest. Vz S. N. Die Theo- kratie, Gottesherrschaft.

341976   Theokrit-os, a Svazek: 4 Strana: 0080
Theokrit-os, a, m., bukolický básník řec, okolo 270. př. Kr. Vz S. N.

341977   Theolog Svazek: 4 Strana: 0080
Theolog, a, m., z řec. = bohoslovec, boho- vědec, Gottesgelehrter, Theolog.

341978   Theologický Svazek: 4 Strana: 0081
Theologický — bohoslovecký, gottesge- lehrt, theologisch.

341979   Theologický Svazek: 7 Strana: 1392
Theologický. T. spisy čes. Cf. Ott. VI. 297.

341980   Theologie Svazek: 4 Strana: 0081
Theologie, e, f. = bohosloví, bohověda, náuka o náboženství a řádu kněžském, die Gottesgelehrsamkeit, Theologie. Rk.

341981   Theomantie Svazek: 4 Strana: 0081
Theomantie, e, f., řec., předpovídání budoucích věcí bezprostředním vnuknutím božím, die Theomantie. Vz S. N.

341982   Theoplastika Svazek: 4 Strana: 0081
Theoplastika, y, f., řec. = vyobrazení boha n. bohů výtvarnými díly uměleckými, die Theoplastik. S. N.

341983   Theopomp-os Svazek: 4 Strana: 0081
Theopomp-os, a, m., řecký dějepisec. S. N.

341984   Theorba Svazek: 7 Strana: 0904
Theorba, y, f., hud. nástroj. Srb. 184.

341985   Theorba Svazek: 10 Strana: 0442
Theorba, y, f. =zastaralý nástroj hudební podobný basové loutně. Kká. Sion II. 108

341986   Theorem-a Svazek: 4 Strana: 0081
Theorem-a, ata, n., řec. = poučka, der Lehrsatz, das Theorem.

341987   Theoretickopraktický Svazek: 10 Strana: 0442
Theoretickopraktický. Nár. list. 1903. 243. 15.

341988   Theoretický Svazek: 4 Strana: 0081
Theoretický, z řec. = skumný, návodný, theoretisch. Vnímavosť pomyslová či t-ká. Sš. J. 125. (Hý. ), Kos. Ol. I. 299.

341989   Theoreticky Svazek: 7 Strana: 0904
Theoreticky, theoretisch. T. vzdělaný muž. Us.

341990   Theoretický Svazek: 7 Strana: 0904
Theoretický. T. filosofie, rozum, soud, Dk. P. 142., návod, Mj. 2., čásť knihy, KB., botanika, Kk, stanovisko, výsledek, Stč., státní zkouška. Pdl.

341991   Theoretik Svazek: 4 Strana: 0081
Theoretik, a, m. = náučník, kdo se obírá náukou nehledě k jejímu praktickému užití, der Forscher, Theoretiker.

341992   Theorie Svazek: 4 Strana: 0081
Theorie, e, f. = skum, vědecké zásady, vědecká pravidla. Rk. Die geistige Betrach- tung, Untersuchung, Theorie. T. = vůbec prosté poznání beze všeho vztahu k výkonu nebo jednání, kteréž padají do oboru praxe. Vz S. N. T. v lučbě antiflogistická, atomická, elektrochemická. Vz Šfk. 728., 730., 731. T. magnetismu, světla, vlnění či undulačná t., výronu či emanačná. Vz KP. II. 233., 118., 119. T. atomová, Atom-. Nz. T. mi- mického n. tvařitelského umění (t. tvaři- telství, mimika), die Mimik. Nz. T. radikalů v math., die Radikaltheorie. Nz.

341993   Theorie Svazek: 7 Strana: 1392
Theorie. Je t. šedá, samý brak a zelený je žití zlatý strom. Vrch. F. I. 89.

341994   Theorie Svazek: 8 Strana: 0427
Theorie. Jiná je t., jiný život. Nár. list. 1894. č. 284.

341995   Theovník Svazek: 4 Strana: 0081
Theovník, u, m., thea, der Theestrauch. T. čínský, t. chinensis a) zelený, t. viridis, b) hnědý, t. bohea, c) tuhý, t. stricta. Vz Rstp. 182., S. N.

341996   Théovník Svazek: 10 Strana: 0672
Théovník (čajovník), u, m., thea, rostl. Vz Ott. XXV. 325.

341997   Theovníkovitý Svazek: 4 Strana: 0081
Theovníkovitý. T. rostliny, camelliaceae: theovník, kamellia. Rstp. 181. Cf. Schd. II. 296. Vz Theovník.

341998   Theramen-es Svazek: 4 Strana: 0081
Theramen-es, ea n. a, m., jeden ze 30 tyrannův athenských. Vz S. N.

341999   Therapeutika Svazek: 4 Strana: 0081
Therapeutika, y, f., z řec. = léčba, oše- třování nemocných = therapie. Rk.

342000   Therapie Svazek: 4 Strana: 0081
Therapie, e, f., řec. = souhrn všech způ- sobů léčení, die Heilkunde, Therapie. Vz Therapeutika.