149001   Měnivec Svazek: 6 Strana: 0960
Měnivec, vce, m. M. železnatý. Schd. II. 52. M. železný, der Parachrosbaryt, Spat- eisenstein. Nz.

149002   Měnivec Svazek: 8 Strana: 0561
Měnivec, vce, m., stilbus, brouk. M. čer/ŕ 3'i >';?.

149003   Měnivo Svazek: 6 Strana: 0960
Měnivo, a, n. = co se mění. Dk. Monadol. §. 12., 25.

149004   Měnivosť Svazek: 6 Strana: 0960
Měnivosť, i, f., die Veränderlichkeit, Va- riabilität. NA. V. od. II. 41. M. barev, světla. Pdl., Posp. Měnivý. Pal. Rdh. III. 258. M. pomůcky, Šp., sazeniště, Sl. les., směr, Dk., rozpína- vosť lokomotivy, NA. IV. 209., touha, Vrch., situace politická, Tš., hvězdy, teplota, Stč. Zem. 46., 50y., veličina, rýchlosť, moda, Us. Pdl., scenerie, Řvn. 158., barvolesk. Č. Kn. š. 225.

149005   Měnivý, měnlivý Svazek: 1 Strana: 1002
Měnivý, měnlivý, wechselnd, veränder- lich. Rk.

149006   Měnka Svazek: 6 Strana: 0960
Měnka. y, f. = mínění. Slov. Tč. Veřejná m. Ntr. VI. 331.

149007   Ménko Svazek: 6 Strana: 0960
Ménko, a, n. = jméno. Slov. Sl. ps. č. 52.

149008   Měnlivosť Svazek: 6 Strana: 0960
Měnlivosť, i, f. = měnivosť. M. příjmů. Us Pdl.

149009   Měnlivý Svazek: 6 Strana: 0960
Měnlivý = měnivý. M. stav, věc, Dk., veličina. Jd. Geom. IV. 40.. Hra.

149010   Měnní, měnný Svazek: 1 Strana: 1002
Měnní, měnný, Wechsel-, Cours-. K měně náležitý. M. list (Courszettel), světnice (měna). V., Jg. — M., ändernd, veränderlich.

149011   Měnník Svazek: 1 Strana: 1002
Měnník, a, m. = měnec

149012   Měnník Svazek: 6 Strana: 0960
Měnník, numularius. ZN. — M. = kur- sovní lístek, der Courszettel. Nz.

149013   Měnníkový Svazek: 6 Strana: 0960
Měnníkový, Wechsler-. M. stoly. ZN. Ježíš m. stoly zpřevracel. Krist. 76. b.

149014   Menno Svazek: 8 Strana: 0205
Menno. M. se mu toho nechce. 151. Gr. 298.

149015   Měnnobarvý Svazek: 6 Strana: 0960
Měnnobarvý, wechselfärbig. Vz Rst. 441.

149016   Měnnotvarý Svazek: 6 Strana: 0960
Měnnotvarý, wechselgestaltig. Vz Rst. 441

149017   Měnný Svazek: 10 Strana: 0176
Měnný. M. rúcho, mutandus amictus. Fagif. 29b.

149018   Meno Svazek: 1 Strana: 1002
Meno = jméno. Kat. 1821. — Menovati = jmenovati. Kat. 1932.

149019   Méno Svazek: 6 Strana: 0960
Méno. EZ., Glč. I. 103.

149020   Méno Svazek: 8 Strana: 0204
Méno = jméno. Přinesli mi toho jen pro m., aby se neřeklo. Brt. I). II. 340.

149021   Meno Svazek: 10 Strana: 0176
Meno = jméno. Meno ako meno, to ešte nezabilo nikoho. Rizn. 63. Hra na mená. Vz Sb. sl. 1902. 69.

149022   Menopaus-is Svazek: 1 Strana: 1002
Menopaus-is, y, f., řec., ustání čmýry nechorobné.

149023   Měnopis Svazek: 6 Strana: 0960
Měnopis, u, m., der Courszettel. Rk.

149024   Menorrhagia Svazek: 1 Strana: 1002
Menorrhagia, e, f., řec., přílišná čmýra. S. N.

149025   Menorrhoea Svazek: 1 Strana: 1002
Menorrhoea, y, f., řec., měsíčný tok. S. N.

149026   Menoslov Svazek: 6 Strana: 0960
Menoslov, a, m., das Namensverzeich- niss. Slov.

149027   Menoslov Svazek: 8 Strana: 0204
Menoslov = seznam. M. hodnostárov, po- zvaných. Phľd. XII. 452., XIII. 288.

149028   Menoslovník Svazek: 8 Strana: 0204
Menoslovník, u, m. = slovník topických jmen. Phľd. XII. 375.

149029   Menostasia Svazek: 1 Strana: 1002
Menostasia, e, f., řec., zástava čmýry chorobné.

149030   Měnotečký Svazek: 9 Strana: 0162
Měnotečký. Vz Slunéčko.

149031   Menoušek Svazek: 6 Strana: 0960
Menoušek, ška, m., sam. u Něm. Brodu.

149032   Menovanec Svazek: 6 Strana: 0960
Menovanec, nce, m., der Namensvetter. Slov. Ssk.

149033   Menovati Svazek: 6 Strana: 0960
Menovati = jmenovati. GR., Št. Kn. š. 243.

149034   Menovit Svazek: 6 Strana: 0960
Menovité = jmenovitě. Št. Kn. š. 41., Půh. II 569.

149035   Menovitý Svazek: 6 Strana: 0960
Menovitý = jmenovitý. Na m. den. Půh. II. 268.

149036   Měnozpyt Svazek: 6 Strana: 0960
Měnozpyt, u, m., Coursarbitrage. S. N. IV. 1081., V. 245.

149037   Měnozpytný Svazek: 6 Strana: 0960
Měnozpytný počet, Arbitragerechnung. Nz. Vz Počet.

149038   Mensáles Svazek: 8 Strana: 0204
Mensáles, u, m., z lat. mensis = plat mě- síční rektoru školy dávaný. Hrš. Nach. I. 411.

149039   Menschengedenken Svazek: 1 Strana: 1002
Menschengedenken. Seit M., od paměti lidské (světa). Seit undenklichen Zeiten, nad (přes) paměť lidskou. V. Není pamětníka, aby... Br. Ani za paměti lidské. V.

149040   Mensinger Svazek: 6 Strana: 0960
Mensinger, gra, m. M. K., kněz. Jg. H. l. 599.

149041   Menstr-um Svazek: 10 Strana: 0176
Menstr-um, a, n. Stříbro v menstru roz- pouštěti. Zach. Test. 20.

149042   Menstru-a Svazek: 1 Strana: 1002
Menstru-a, í, pl., n., dle, Gymnasium', menstruace, e, f., z lat., měsíčné, čmýra. Rk.

149043   Menstrual Svazek: 10 Strana: 0176
Menstrual, u, m. = menstruale. Zacb. Test. 126.

149044   Menstruale Svazek: 10 Strana: 0176
Menstruale, e n = krvotočnosť, krvotok. Zach. Test. 64., 147.

149045   Menstrualní Svazek: 10 Strana: 0176
Menstrualní matka = krvotočná. Zach. Test. 126. Základní materie m-ná. Zach. Test. 15.

149046   Mensura Svazek: 1 Strana: 1002
Mensura, y, f., lat., míra. M. v hudbě, v sochařství, v šermířství atd. Vz S. N. Das Mass, Zeitmass.

149047   Mensura Svazek: 6 Strana: 0960
Mensura lékárnická. Kk. Fys: 1.

149048   Mensuralní Svazek: 1 Strana: 1002
Mensuralní zpěv n. hudba (nyní = figu- ralní), kde všecky noty přednášejí se dle přísně určité časomíry, opak: choralní zpěv. S. N.

149049   Menšatější Svazek: 10 Strana: 0176
Menšatější = menší Římov. Kub. List. fil. 1902. 249. Sr. Menčetnější (zde).

149050   Menše Svazek: 10 Strana: 0176
Menše = menší. Neproměnné božstvie nemóž býti ani m. ani větše. Št. R. 25b.

149051   Menšek Svazek: 6 Strana: 0960
Menšek, sku, m. Vede důvod od větška k menšku. Sš. L. 125.

149052   Menšenec Svazek: 1 Strana: 1002
Menšenec, nce, m. Der Minuend. J. Smo- lík., Sedl.

149053   Menšenec Svazek: 7 Strana: 1323
Menšenec v math. Akkus. sg. m-nce. Sold. 11.

149054   Menšení Svazek: 1 Strana: 1002
Menšení, n., das Mindern, die Minderung. D.

149055   Menší Svazek: 1 Strana: 1002
Menší, komp. adj. malý; superl. nejmenší; kleiner. Menším býti (ubývati). Čím dále menším býti. V. M. úředník, pacholek, D., soud v zemi české, Vš., kosatec planý menší, Byl., řádu sv. Františka menších bratří. Aqu. Při nejmenším. V., Br.

149056   Menší Svazek: 6 Strana: 0960
Menší právo. Tov. 118. — M. Frant. 1744. Jg. H. 1. 599., Jir. Ruk. II. 23.

149057   Menšík Svazek: 6 Strana: 0960
Menšík, a, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1363., 119. -- M. Jak., místosudí 1600. Jg. H. 1. 599., Jir. Ruk. II. 23., Šb. D. řeč. 269. — M. Jos. St. f 1863. Vz Šb. D. řeč. 269 — M. z Menšteina. Sdl. Hr. III. 43 , IV. 372.

149058   Menšikov Svazek: 10 Strana: 0176
Menšikov, u, m. = svrchník zvláštního tvaru nazvaný po ruském diplomatu Menšikovovi. Us.

149059   Menšilka Svazek: 6 Strana: 0960
Menšilka, y, f, die Subtraktionstafel. Ssk.

149060   Menšina Svazek: 1 Strana: 1002
Menšina, y, f., menší čásť ku př. v shro- máždění hlasujících. Die Minorität. To je patrná m. Pro návrh hlasovala jen menšina. Návrh zůstal v m-ně. Us.

149061   Menšina Svazek: 6 Strana: 0960
Menšina = minuta. Kde v noci čísla hoditi a menšin osvětlená se ukazují. Koll. III. 69.

149062   Menšinový Svazek: 6 Strana: 0960
Menšinový, Minuten-. Šm.

149063   Menšinový Svazek: 9 Strana: 0162
Menšinový. M škola (menšiny oby- vatelstva). Nár. list. 1898. č. 268. Minoritäts-.

149064   Menšinský Svazek: 7 Strana: 1323
Menšinský. M. školy (českých menšin v něm. krajích Čech atd.). Nár. listy.

149065   Menšitebný Svazek: 6 Strana: 0960
Menšitebný, das zu vermindernde Šm.

149066   Menšitel Svazek: 1 Strana: 1002
Menšitel, e, m., der Verminderer. — M., der Subtrahend. J. Smolík., Sedl.

149067   Menšitel Svazek: 7 Strana: 1323
Menšitel v math. Akkus. sg. m-le, nom. pl. m-lé Sold. 11.

149068   Menšiti Svazek: 1 Strana: 1002
Menšiti, 3. pl. -ší, menši, -še (íc), il, en, ení; menšívati, verringern, mindern, kleiner machen. Jg. — co: souzení někomu. Kom. Něco ve škole na stole nožem dle míry o hodný kus m. —se. Já se musím menšiti, ale on bude růsti. V. Hory, doly se menší (klesají, zanikají). Vys. — se čím. Vzdy- cháním jich muka se menší. Gníd. — se čeho. Menšilo se toho zlého. Bart. 136.

149069   Menšiti se komu Svazek: 6 Strana: 0960
Menšiti se komu. Menší se mu dech Šbr. Zaj. 658. — se v čem. Člověk, jenž se menší v chytrosti. BO

149070   Menšítko Svazek: 1 Strana: 1002
Menšítko, a, n., Minuszeichen (—). Sedl.

149071   Ment Svazek: 1 Strana: 1002
Ment, vz Mentina.

149072   Mentagra Svazek: 1 Strana: 1002
Mentagra, y, f., z lat., fikovina, lišej na bradě. S. N.

149073   Mentagra Svazek: 6 Strana: 0960
Mentagra, vz Slov. zdr.

149074   Mentar Svazek: 8 Strana: 0204
Mentar, u, m. = poučení? A svůj ať do- povím m. XVI. stol. NZ. IV. 309.

149075   Mentěk Svazek: 1 Strana: 1002
Mentěk, mentek, u, m., kožich suknem potažený. Na Slov.

149076   Menték Svazek: 10 Strana: 0624
Menték, u, m. Ženský m. na Slov. Vz Nár. sbor. XI.21.

149077   Mentěka Svazek: 6 Strana: 0960
Mentěka, y, f, = mentěk. Šm.

149078   Mentéka Svazek: 9 Strana: 0162
Mentéka, y, f., vz předcház. Mantlík.

149079   Mentem Svazek: 9 Strana: 0162
Mentem = úplně, vesměs. Us. Hoš. 98.

149080   Menterovati Svazek: 6 Strana: 0960
Menterovati = mentiti. lháti. Dh. 92.

149081   Menthen Svazek: 6 Strana: 0960
Menthen, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 337.

149082   Menthol Svazek: 6 Strana: 0960
Menthol, u, m., v lučbě. Šík. Poč. 583., Rm. II. 337.

149083   Menthon Svazek: 8 Strana: 0204
Menthon, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 4.

149084   Menthylamin Svazek: 8 Strana: 0204
Menthylamin, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 4.

149085   Mentíček Svazek: 6 Strana: 0960
Mentíček, čku, m., vz Mentěk. Koll. Zp. II. 193. Mentík, u, m. = mentěk. Šm.

149086   Mentiečka Svazek: 9 Strana: 0162
Mentiečka, y, f., vz předcház. Mantlík.

149087   Mentiek Svazek: 8 Strana: 0204
Mentiek, mentieka, vz Mentěk. Z lat. man- tellum. XZ. III. 404. Slov.

149088   Mentieka Svazek: 9 Strana: 0162
Mentieka, y, f., vz předcház. Mantlík.

149089   Mentíka Svazek: 9 Strana: 0162
Mentíka, y, f., vz předcház. Mantlík.

149090   Mentina Svazek: 1 Strana: 1002
Mentina, y, f., ment, u, m. Mentem, mentinou vše zkaziti, popleniti (= šmahem, napořád, auf einmal, gar, rundweg). D.

149091   Mentina Svazek: 6 Strana: 0960
Mentina = trocha, drobet. Nenechal ani m-ny. V Jičín. Prk.

149092   Mentiti Svazek: 1 Strana: 1002
Mentiti (zastr. ), z lat. mentiri, lháti, kla- mati. Leg. Proč tak mentíte synové? Pass. 189. Nementíme, ale tak jest, jak pravíme. — kým. A viec těma svatýma nesměl nikdy m. Pass. 189. Lügen, trügen, täuschen.

149093   Mentiti Svazek: 6 Strana: 0960
Mentiti. BO.

149094   Mentiti Svazek: 8 Strana: 0204
Mentiti = klamati. Slovo toto má již Bl. Gr. 102. za, zastaralé.

149095   Mentlík Svazek: 6 Strana: 0961
Mentlík, u, m. = dlouhý ženský kabátec ze sukna barvy modré n. fialové kožišinou podšitý a dole třepením ozdobený. Mor. a slov. Brt., Koll.Zp. I. 114. Takový m. mí- vají jen bohaté nevěsty k sobáši. Tč.

149096   Mentlík Svazek: 8 Strana: 0204
Mentlík, u, m. Hus. Dle Bl. Gr. 161. chyb. m. pláštík.

149097   Mentlík Svazek: 9 Strana: 0162
Mentlík, n, m., vz předcház. Mantlík.

149098   Mentor Svazek: 1 Strana: 1002
Mentor, a, m., přítel Odysseův a rádce jeho syna Telemacha. — M., rádce, vůdce mladých lidí. Rk.

149099   Mentor Svazek: 6 Strana: 0961
Mentor, psí jm. Škd.

149100   Mentorovati Svazek: 1 Strana: 1002
Mentorovati. Nestoudně m. (mentiri). Str. Vz Mentiti. Příliš poučovati.

149101   Mentoury Svazek: 6 Strana: 0961
Mentoury, dle Dolany, Mentaur, ves u Vys. Mýta. Blk. Kfsk. 517., Sdl. Hr. I. 256., Rk. Sl.

149102   Měntuch Svazek: 6 Strana: 0961
Měntuch, u, m. = veliký měch (pytel). Slez. Tč.

149103   Mentúz Svazek: 6 Strana: 0961
Mentúz, a, m., die Else, ryba; mník. Slov. Bern.

149104   Mentýk Svazek: 6 Strana: 0961
Mentýk, a, m. = kožuch suknem obšitý a šnorovaný. Mor. Brt. Slov. Trok. 29., Vlk., Kch.

149105   Mentýk Svazek: 8 Strana: 0204
Mentýk, u, m. Vz Mentlík. M. = kabát světle modrý. Slov. NZ. III. 427. M. soukenný, modrobarevný. černou berančinou lemovaný. Ib. 214.

149106   Menu Svazek: 9 Strana: 0162
Menu = jídelní lístek.

149107   Menuet Svazek: 1 Strana: 1002
Menuet, u, m., vážný tanec zdlouhavého chodu v 3/4 taktu; 2. hudební skladba v témž ruchu. Rk.

149108   Menuetto Svazek: 10 Strana: 0176
Menuetto, tanec. Vz Brt. P. n. 855.

149109   Menurka Svazek: 6 Strana: 0961
Menurka, y, f. = fimbába obec. Slez. Sd. — M. = verunka, sluníčko brouk. Slez. Šd.

149110   Měny Svazek: 6 Strana: 0961
Měny, pl., f. (pozemky vyměněné) = louky u Kloužovic v Tábor.

149111   Menýř Svazek: 1 Strana: 1002
Menýř, e, m., postranní, dlouhé dřevo u žebříku, der Seitenbaum an der Leiter. Rohn.

149112   Menzel Svazek: 6 Strana: 0961
Menzel, zla, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1363. Vz Mencel.

149113   Měr Svazek: 1 Strana: 1002
Měr, u, m., lépe: míra. Bez měru a směru (ziel- und zwecklos). Šm.

149114   1. Mera Svazek: 1 Strana: 1002
1. Mera, y, f. M. olšová, psylla alni, mšice. Frč. 136.

149115   2. Mera Svazek: 1 Strana: 1002
2. Mera, y, f. = 100 kusův. Na Slov. Kd. Mera roku = 40 let. Na Slov.

149116   Měra Svazek: 1 Strana: 1002
Měra, vz Míra.

149117   Mera Svazek: 6 Strana: 0961
Mera. Oprav 100 v: 40. Cf. české: míra. Kúpil meru vajec (40). Šf. III. 645., Ht. Sl. ml. 99.. Němc. IV. 321. — M., psylla, brouk. M. hrušková, jabloňová, janovcová, olšová, zimostrázová. Vz Brm. IV. 650.—651.

149118   Meracký Svazek: 6 Strana: 0961
Meracký = měřický. Slov. Bern.

149119   Meractví Svazek: 6 Strana: 0961
Meractví, n. = měřictví. Bern.

149120   Merač Svazek: 6 Strana: 0961
Merač, e, m. = měřič. Slov. Bern., Loos.

149121   Meračka Svazek: 6 Strana: 0961
Meračka, y, f., die Messerei. Slov. Ssk.

149122   Meradlo Svazek: 6 Strana: 0961
Meradlo, meradličko, a, n., der Messtab, -apparat. Slov. Phľd. II. 4. 116., Ssk.

149123   Merambulány Svazek: 1 Strana: 1002
Merambulány, druh sliv. Us. Chrud. Kd.

149124   Meran Svazek: 1 Strana: 1002
Meran, a, m., mě. v Tyrolsku. Vz S. N.

149125   Meranka Svazek: 6 Strana: 0961
Meranka, y, f. = měrba, výmera. Pri m-kách chotárov staly se mnohé krivdy. Rr. Sb. Panstvo bralo pri m-kách chotárov lesy dľa počtu sedliakov. Syt. Táb. 164. Dle Zátur. lépe: meračka.

149126   Merať Svazek: 10 Strana: 0176
Merať noc. Vz Prebedliť.

149127   Meratel Svazek: 6 Strana: 0961
Meratel, e, m. = merač. Slov. Bern.

149128   Měrati Svazek: 1 Strana: 1002
Měrati = měřiti. Na Slov.

149129   Meravěť Svazek: 9 Strana: 0162
Meravěť = meravostí trpěti. Sbor. slov. I. 73.

149130   Meravěti Svazek: 10 Strana: 0624
Meravěti, ěl, ění. Že meravejú jej (jí) kosti. Čas. mus. IV. 43.

149131   Meravo Svazek: 8 Strana: 0204
Meravo. Ako začarovaný hľadel som na ňu m. Phľd. XII. 107. M. stála sťa socha pred oltárom (strnule, erstarrt). Ib. 429.

149132   Meravosť Svazek: 9 Strana: 0162
Meravosť, i, f., catelepsia. Lidové léčení jí. Vz Sbor. slov. I. 73.

149133   Meravý Svazek: 1 Strana: 1002
Meravý, erstarrt. Na Slov.

149134   Měravý Svazek: 1 Strana: 1002
Měravý, měřící, zielend, messend. Měra- vým okem na koho zříti. Koll.

149135   Meravý Svazek: 6 Strana: 0961
Meravý, messend. Slov. Loos., Ntr. VI. 323., Koll. Sl. dc. IV. 19. Na vodu som išla, neskoro som prišla, mamka ma zakliala, by kameň ostala, kameňom m-vým, drevom javorovým. Sl. spv. I. 19.

149136   Meravý Svazek: 8 Strana: 0562
Meravý. M-vé drženie tela. Phľd. 1896. 553.

149137   Meravý Svazek: 10 Strana: 0176
Meravý = upřený, strnulý. Zřím okem m-vým. Koll. IV. 19. M. kámen = tvrdý. Slov. Věst X. 277.

149138   Meravý. M Svazek: 8 Strana: 0204
Meravý. M. pravdivosť (skutečná). Phľd. 1893. 495. M. spojka, erstarrt. Ib. 1892. 318.

149139   Měrba Svazek: 6 Strana: 0961
Měrba = měření. Slov. a mor. Phľd. II. 4. 16. Když byla měrba nové železnice. Šd.

149140   Merboltice Svazek: 6 Strana: 0961
Merboltice, Mertendorf, ves v Litoméř. Blk. Kfsk. 291., Rk. Sl.

149141   Mercaptan Svazek: 6 Strana: 0961
Mercaptan, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 439.

149142   Mercaptidy Svazek: 6 Strana: 0961
Mercaptidy, pl., v lučbě. Šfk. Poč. 439.

149143   Merci Svazek: 1 Strana: 1002
Merci (fr., mersí), díky. Dank! ich danke !

149144   Měrci Svazek: 9 Strana: 0162
Měrci, míst. jm. u Halenkova na Mor. Vck.

149145   Mercún Svazek: 6 Strana: 0961
Mercún, a, m. = svišť, arctomys alpina, das Murmeltbier. Slov. Phľd. IV. 266., Rr. Sb., Hdž. Šlb. 88., Pokr. Pot. II. 50.

149146   Mercuri-us Svazek: 6 Strana: 0961
Mercuri-us, v lučbě. Vz Šfk. Poč. 613.

149147   Mercuriali-a Svazek: 1 Strana: 1002
Mercuriali-a, í, n., pl., z lat., dle Gymna- sium v pl., léčiva rtuť obsahující. Queck- silbermittel, m. S. N.

149148   Mercurius Svazek: 1 Strana: 1002
Mercurius, vz Merkur.

149149   Měrčí Svazek: 1 Strana: 1002
Měrčí, výměrčí, m., der Messer. Reš.

149150   Merčí Svazek: 6 Strana: 0961
Merčí, ího, m. = měřič. Slov. Loos.

149151   Měrčie Svazek: 8 Strana: 0562
Měrčie, měrčí, měřič. Arch. XV. 66.

149152   Merčík Svazek: 6 Strana: 0961
Merčík, u, m. = svlak, příčka ku spo- jení dvou dřev. Na Plaště. BPr.

149153   Měrčín Svazek: 6 Strana: 0961
Měrčín, a, m., Miertschin, ves u Nepo- muk. PL., Rk. Sl.

149154   Merčina Svazek: 6 Strana: 0961
Merčina, y, f. = známka. Šm.

149155   Merčiti Svazek: 6 Strana: 0961
Merčiti, z něm. = znamenati, pozorovati, merken. Brt.

149156   Měrec Svazek: 6 Strana: 0961
Měrec, rce, m. M. na drahokamy, ein Richtblech, dünnes durchlöchertes Messing- blech. Šm.

149157   Merecina Svazek: 8 Strana: 0204
Merecina, y, f. = medicína, d v r. Dšk. Jihč.. I. 15.

149158   Měrecký Svazek: 6 Strana: 0961
Měrecký sbor, das Geniecorps. Rk.

149159   Měrečné Svazek: 1 Strana: 1002
Měrečné, ého, n. = měřičné. Mahlmetze, f. Na Slov.

149160   Měrečné Svazek: 6 Strana: 0961
Měrečné, také mor. Brt. D. 230.

149161   Mereda Svazek: 6 Strana: 0961
Mereda, y, m = neohrabaný člověk. Val. Vck. — M., y, f., mlýn u Mníška.

149162   Měren Svazek: 10 Strana: 0176
Měren, rna, o, vz Měrný.

149163   Merena Svazek: 9 Strana: 0162
Merena, y, f., u lidu marinka, ryba ne- dávno v Čechách osazená. Nár. list. 1897. č. 290. 2.

149164   Merenda Svazek: 1 Strana: 1002
Merenda, y, f., z lat., svačina; veselá zá- bava, švanda. To byla m. ! Je po m-dě. Rk., Šm., Jir. Jux, Spektakel. M. studentská.

149165   Merenda Svazek: 6 Strana: 0961
Merenda. Vyhnal ho a bylo po m-dě. Us. Dcb. — M. = omáčka z vařených šve- stek a hrušek. Cf. Muzika. U N. Kdyně. Rgl., BPr. — M., sam. u Labské Týnice.

149166   Merenda Svazek: 8 Strana: 0204
Merenda. Vz Zbrt. Tan. 331.

149167   Merenda Svazek: 10 Strana: 0624
Merenda, y, f. = jídlo na cestu z domu vzaté. Vz Brt. Slov. — M. = taneční zábava v krojích, ale bez škrabošek. Tk. Pam. I. 194.

149168   Merendář Svazek: 8 Strana: 0204
Merendář, e, m. = kniha obsahující zá- bavné články pro merendy, zábavy. Us.

149169   Merengovaný Svazek: 6 Strana: 0961
Merengovaný, merenguirt. M. noky, jídlo. Sp.

149170   Meresnice Svazek: 10 Strana: 0624
Meresnice, e, f., vz Čereoľa.

149171   Merfán Svazek: 9 Strana: 0162
Merfán, u, m. = modřín. V Plzeň. Plz. 119. Sr. Lerpán.

149172   Mergl Svazek: 6 Strana: 0961
Mergl Kar., studuj., přispěl do tohoto slovníku. (Mg.).

149173   Mergule Svazek: 6 Strana: 0961
Mergule = marhule. U Polič. Kšá.

149174   Merha Svazek: 1 Strana: 1002
Merha, y, f., prouh, Streif, Fleck, Narbe. Jg.

149175   Merhák Svazek: 6 Strana: 0961
Merhák, u, m. M. k sekání ryb. Sdl. Hr. III. 123.

149176   Merhaut Svazek: 7 Strana: 1323
Merhaut Jos., spisov.

149177   Merhaut Svazek: 9 Strana: 0162
Merhaut, = básník.

149178   Merhaut Svazek: 10 Strana: 0176
Merhaut Jos., básn., nar. 1863. Vz Flš. Písm. 738.

149179   Merhelec Svazek: 1 Strana: 1002
Merhelec, mrhelec, lce, m., planá růže, šípek, die Hagebutte. D.

149180   Merhelec Svazek: 6 Strana: 0961
Merhelec. Cf. Rstp. 506.

149181   Merhovaný Svazek: 1 Strana: 1002
Merhovaný = pruhovaný, žíhaný, bunt- gestreift. M. mramor, kámen, šaty, oděv, ko- cour. Pref., Gl. 150., Mus. 1839. 227. M-né rúcho rád nosíše. Dal.

149182   Merhovaný Svazek: 6 Strana: 0961
Merhovaný. Za Dal. polož.: 106. Cf. Rst. 441.

149183   Merhovaný Svazek: 8 Strana: 0204
Merhovaný. M. koláč — různě mazaný. Dšk. Jihč. I. 8.

149184   Merhovati Svazek: 1 Strana: 1002
Merhovati, merhy dělati, buntstreifig machen. Plk.

149185   Merhovati Svazek: 6 Strana: 0961
Merhovati, vz Ladrovati, Mkl. Etym. 191.

149186   Merhovati Svazek: 8 Strana: 0204
Merhovati či šachovati. — co: kabátec, nohavice = přišívati na ně sukno rozmanitých barov na způsob čtverečků. Wtr. Krj. L 33., 144.

149187   Merhule Svazek: 1 Strana: 1003
Merhule, e, f., meruňka. Na Mor.

149188   Merhyně Svazek: 1 Strana: 1003
Merhyně, ě, f., kurva. Na Slov.

149189   Merhyně Svazek: 6 Strana: 0961
Merhyně. Koll. St. 501. Také čes. Dač. I. 78., II. 230.

149190   Merhyně Svazek: 7 Strana: 1323
Merhyně, é, f. = kurva. Wtr. Obr. II. 87.

149191   Merhyňský Svazek: 7 Strana: 1323
Merhyňský domek = hampejs. Wtr. Obr II. 90.

149192   Měríček Svazek: 7 Strana: 1323
Měríček, čku, m., rostl. 16 stol. Wtr. Obr. II. 513.

149193   Meridialní Svazek: 6 Strana: 0961
Meridialní, Meridial-, M. čára. Vnč. 109.

149194   Meridian Svazek: 1 Strana: 1003
Meridian, u, m., z lat., vz Poledník.

149195   Meridianní Svazek: 6 Strana: 0961
Meridianní = meridialní. M. zobrazo- vání (povrchu zemského). Stč. Zem. 389.

149196   Meridianový Svazek: 6 Strana: 0961
Meridianový. M. kvadrant, řez. Šim. 77., ZČ.

149197   Meridza Svazek: 9 Strana: 0162
Meridza, y, f. Mele, mele, ako koza m-zu. Zát. Př. 48b M. jinak: žväk.

149198   Meridzať Svazek: 9 Strana: 0162
Meridzať = přežívati. Slov. Zát. Př. 48b.

149199   Merinda Svazek: 6 Strana: 0961
Merinda, y, f., Mundvorrath auf die Reise. Slov. Mkl. Etym. 191.

149200   Merinda Svazek: 8 Strana: 0204
Merinda. Po batohu niesly za ním m-du. Phľd. XII. 28á. Kufra nemá (student jeda z prázdnin), iba (= jen) tie hábočky a m. Ib. XIII. 149., 762. Cf. Ťarch (3. dod.).

149201   Merinda Svazek: 9 Strana: 0162
Merinda. Na Rožnovsku = výslužka. Sbor. č. 4. 57.

149202   Merinka Svazek: 9 Strana: 0162
Merinka, y, í. = merinová sukně. Mus. ol. 1898. 110.

149203   Merinkový. M Svazek: 6 Strana: 0961
Merinkový. M. kůže, Merinoschaffell. Šp.

149204   Merino Svazek: 1 Strana: 1003
Merino, a, m., špan., ovčák. — M., nej- lepší druh španělských ovcí. — M., a, n., keprovaná látka z vlny takových ovcí. Rk. Vz v S. N. Merinos.

149205   Merino, mermomocně, mermomocí Svazek: 1 Strana: 1004
Merino, mermomocně, mermomocí = Docela, zcela, zhola. Mermomocí na tom stál. Chtěl tam mermomocí. Jg. Pan Černín chtěl m. jedno mouřenínské pachole koupiti. Har. II. 163. Durchaus, schlechterdings.

149206   Merion-es Svazek: 1 Strana: 1003
Merion-es, a, m, jm. řecké.

149207   Meriť sa Svazek: 8 Strana: 0205
Meriť sa = mířiti, smiřovati se. Už sa m. nebudeme, ľhľd. XII. 671.

149208   Meritace Svazek: 10 Strana: 0176
Meritace, e, f. = meditace, z lat. Vých. Čechy. Jir. Rozpr. 54.

149209   Meritorní Svazek: 6 Strana: 0962
Meritorní, z lat. = věcný, zásadný. Rk. Sl.

149210   Meritorní Svazek: 9 Strana: 0162
Meritorní = věcný, naproti formalnímu.

149211   Merk Svazek: 1 Strana: 1003
Merk, u, m., slín, Mergel, m. V. Hnojiti mer- kem. Kom. — M., z něm., znamení, stopa, Merkzeichen, Spur. Nemáte žádného merku, kdo tu věc ukradl? Na Moravě. Vzal si ho do merku, v merk; má ho v merku (na očích, pozoruje ho). Us.

149212   Merk Svazek: 8 Strana: 0205
Merk. Vyšívání na ni. V Kunovsku. NZ. IV. 227., 234.

149213   Měrka Svazek: 1 Strana: 1003
Měrka, y, f., malá míra, ein kleines Mass. Na Slov. = míra osmí žejdlíkův. Jg.

149214   Merkantilism-us Svazek: 9 Strana: 0162
Merkantilism-us, u, m. = souhrn zá- kladních názorů hospodářských. Vz Ott. XVII 131.

149215   Merkantilní Svazek: 1 Strana: 1003
Merkantilní, kupecký, obchodní, tržební. Merkantilisch, kaufmännisch. Rk. M. system. Vz S. N.

149216   Merkaptal Svazek: 8 Strana: 0205
Merkaptal, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 23.

149217   Merkaptan Svazek: 1 Strana: 1004
Merkaptan, u, m., sulfhydrat ethylnatý t. j. alkohol, jehož kyslík sílou zastoupen. Šfk. 476.

149218   Merkaptan Svazek: 6 Strana: 0962
Merkaptan, také něm. tak. Nz., Šfk. Poč. 413., Rm. I. 233.

149219   Merkaptomethyloloxazolin Svazek: 10 Strana: 0176
Merkaptomethyloloxazolin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 47.

149220   Merkaptooxazolin Svazek: 10 Strana: 0176
Merkaptooxazolin, u, m,, v lučbě. Vz Vstnk. XII. 47.

149221   Merkatorský Svazek: 6 Strana: 0962
Merkatorský, Merkators-. M. mappy. Nz.

149222   Merklas Svazek: 6 Strana: 0962
Merklas, a, m., os. jm. Šd. — M. V., nar. 1809., rytec. Jg. H. 1. 599, Tf. Mtc. 293.

149223   Merklín Svazek: 6 Strana: 0962
Merklín, a, m., městečko u Přeštic. Arch. IV. 44., Blk. Kfsk. 484., Rk. Sl.

149224   Merklínka Svazek: 7 Strana: 1323
Merklínka, y, f., potok u Merklína. Ott. VI. 81. b.

149225   Merklínský Svazek: 6 Strana: 0962
Merklínský, ého, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1363.

149226   Merklov, a Svazek: 6 Strana: 0962
Merklov, a, m., Mrklow, ves u Jilemnice. PL.. Rk. Sl., Blk. Kfsk. 926.

149227   Merklovice Svazek: 6 Strana: 0962
Merklovice, dle Budějovice, Merklowitz, ves u Vamberka. Blk. Kfsk. 414., Sdl. Hr. II. 278., Rk. Sl.

149228   Merkosín Svazek: 6 Strana: 0962
Merkosín, a, m., sam. u Strakonic.

149229   Merkování Svazek: 10 Strana: 0176
Merkování, n. Sklenice s bílým m-ním. Světz. 1887. 291.

149230   Merkovati Svazek: 6 Strana: 0962
Merkovati, vz Merčiti.

149231   Měrkovati Svazek: 6 Strana: 0962
Měrkovati = utíkati, běžeti. Mor. Vck.

149232   Merkovati, šp Svazek: 1 Strana: 1004
Merkovati, šp. z něm. merken, pozoro- vati, znamenati; na Slov. bděti, bedlivým býti, wachsam sein. Plk. — M. prádlo = na něm písmena vyšívati hlavně červenou ba- vlnou, je znamenati. Da.

149233   Merkovka Svazek: 6 Strana: 0962
Merkovka, y,f. = malé železité lázně u Rakovníka, u Řenčova. Řvn. 294.

149234   Merkovný Svazek: 10 Strana: 0624
Merkovný = pozorný. Brt. Slov.

149235   Merkulan Svazek: 9 Strana: 0162
Merkulan, u, m., bylina. Uč. spol. 1897. XI. 15.

149236   Merkulan Svazek: 9 Strana: 0448
Merkulan, rostl. Nár. sbor. 1901. 164.

149237   Merkulina Svazek: 1 Strana: 1004
Merkulina, y, f., nepokojná, zlá osoba, eine unruhige, böse Person. Us., Jg.

149238   Merkur Svazek: 1 Strana: 1004
Merkur, a, Mercuri-us, a, Merkuriáš, e, m., Bůh římský obchodu a Diplomacie. Vz S. N. — M., Dobropán, nejmenší oběžníce nejblíže okolo slunce se točící. Vz S. N. — M., u, m., rtuť dvanáctistěnná. Nz.

149239   Merkur Svazek: 6 Strana: 0962
Merkur, u, m. Cf. KP. IV. 193.

149240   Merkur Svazek: 10 Strana: 0176
Merkur = finanční a slosovací časopis. Nár. list. 1903. 347. 18

149241   Merkurammoniumchlorid Svazek: 10 Strana: 0624
Merkurammoniumchlorid, u, m. Vstnk. XIV. 307.

149242   Merkurethyl Svazek: 6 Strana: 0962
Merkurethyl, u, m., v lučbě. Rm. 1. 250.

149243   Merkurial Svazek: 1 Strana: 1004
Merkurial, a, m., mercurialis, Bingel- kraut, n. V.

149244   Merkurialism-us Svazek: 6 Strana: 0962
Merkurialism-us, u, m. = otrava rtutí. Vz Slov. zdrav.

149245   Merkurialní Svazek: 6 Strana: 0962
Merkurialní, Ringelkraut-. Šm.

149246   Merkuriáš Svazek: 6 Strana: 0962
Merkuriáš, e, m = rtuť. Kom. L. —- M. = Merkur.

149247   Merkuriáš Svazek: 10 Strana: 0177
Merkuriáš, e, m. = rtuť. Zach. Test. 33.

149248   Merkuriášový Svazek: 10 Strana: 0177
Merkuriášový. M. vodnatosť. 1585. Uč. spol. 1902. 23.

149249   Merkuriethyletherjodid Svazek: 10 Strana: 0177
Merkuriethyletherjodid, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. X. 589.

149250   Merkurinethyl Svazek: 9 Strana: 0162
Merkurinethyl, u, m., v lučbě. Vz Ott. XVII 136.

149251   Merkurka Svazek: 8 Strana: 0205
Merkurka, y, f. = novinářská poštovní známka. Nár. list. 1894. č. 92. odp.

149252   Merlík Svazek: 1 Strana: 1004
Merlík, u, m., rostlina, chenopodium, Gänsefuss. M. všedobr, ch. bonus Henricus, der ausdauernde Gänsefuss; bílý, ch. album; chilský, ch. quinoa, Quinoapflanze; nejvon- nější, ch. ambrosioides, das mexikanische Traubenkraut, Kk. 150., 151.; zvrhlý či dur- manolistý, ch. hybridum; zední, ch. murale; smradlavý, -psoser, ch, vulvaria; hroznovitý, lebedník, ch. botrys. FB. 32. Vz Čl. 127. M. městský, ch. urbicum; červený, ch. rubrum; smokvolistý, ch. ficifolium; sivý, ch. glau- cum; mnohosemenný, ch. polyspermum; me- tlovitý, ch. scoparium. Jg.

149253   Merlík Svazek: 6 Strana: 0962
Merlík. Cf. Čl. Kv. 154., Rstp. 1276., Slb. 247., Rosc. 121, Mllr. 32.

149254   Merlík Svazek: 8 Strana: 0205
Merlík, u, m. = bílý kořeň, masný kořeň, psoser, psí ucho (dle podoby listů), cheno- podium bonus Henricus. Brt. D. 11. 501.

149255   Merlík Svazek: 9 Strana: 0162
Merlík. Vz Ott. XII. 147. M.: psí šťovík, psoser, všedobr. Us.

149256   Merlíkovitý Svazek: 1 Strana: 1004
Merlíkovitý, k merlíku podobný. M. rost- liny, chenopodeae. Rostl.

149257   Merlíkovitý Svazek: 6 Strana: 0962
Merlíkovitý. M. rostliny. Cf. Schd. II. 278, Slb. 243., Rstp. 1241,Rosc. 121.

149258   Merlíkový Svazek: 6 Strana: 0962
Merlíkový, Gänsefuss-. Šm.

149259   Merlínek Svazek: 6 Strana: 0962
Merlínek, nka, m., Mrlínek, ves u By- střice pod Hostýnem.

149260   Merlink Svazek: 1 Strana: 1004
Merlink, a, m., niticarpo, ryba. Rostl. — M. veliký, víno červené, grosser Merling. Jg.

149261   Měrlink Svazek: 7 Strana: 1323
Měrlink, u, m., uncia. Pršp. 74. 39. Měrný. M. míra = náležitá. Wtr. Obr. II. 426.

149262   Merliton Svazek: 9 Strana: 0162
Merliton, u, m., barvivo. Ott. XVIL 137.

149263   Merlon Svazek: 6 Strana: 0962
Merlon, u, m. = kusy předprsně mezi střílnami, NA. III. 145., z fr., der Scharten- kasten. List. fil. X. 321.

149264   Merlotina Svazek: 8 Strana: 0205
Merlotina, y, f., žertovně = hudební ná- stroj. K. Hampejs. Dhnl. exc.

149265   Mermem Svazek: 6 Strana: 0962
Mermem = mermo. U Něm. Brodu. Brnt.

149266   Mermmocí Svazek: 8 Strana: 0205
Mermmocí m. mermomocí. Nár. list. 1891. 13./12. str. 1.

149267   Mermolez Svazek: 6 Strana: 0962
Mermolez, a, m. Ty m-ze (kluku vtí- ravá, říkají dětem). U Deštné. Blk.

149268   Mermomocí Svazek: 8 Strana: 0205
Mermomocí. Odkud odvozeno. Vz Seyk. Ruk. 128.

149269   Mermú Svazek: 6 Strana: 0962
Mermú mocú = mermomocí. Mor. Brt. D. 230.

149270   Merna Svazek: 8 Strana: 0562
Merna, y, f. = smít-. Slov. Zátur.

149271   Merna Svazek: 9 Strana: 0162
Merna, y, f. = smiřování. Slov. Zát. Př. 137a.

149272   Měrné Svazek: 1 Strana: 1004
Měrné, ého, n., plat od měření, Das Mess- geld.. D. — M. = směrné.

149273   Měrně Svazek: 10 Strana: 0177
Měrně = s měřením. M. k někomu stří- leti. Chč S. L 28a.

149274   Měrnice Svazek: 6 Strana: 0962
Měrnice. die Balotte. Cf. Rstp. 1189., Slb. 338., Čl. Kv. 260., Mllr. 21.

149275   Měrnice, e Svazek: 1 Strana: 1004
Měrnice, e, f., šedivka černá, ballota nigra, rostl. FB. 63.

149276   Měrnický Svazek: 6 Strana: 0962
Měrnický, Messer-, Mess-. Šm.

149277   Merník Svazek: 6 Strana: 0962
Merník, a, m. = měřič. Slov. N. Hlsk. IV. 228., Orl. III. 16.

149278   Merno Svazek: 8 Strana: 0205
Merno = odplata za smíření. M. si brať. Phľd. XII. 671. Cf. Měřiti sa.

149279   Měrnoplynný. M Svazek: 6 Strana: 0962
Měrnoplynný. M. koráby, ilóai. Lšk.

149280   Měrnosť Svazek: 1 Strana: 1004
Měrnosť, i, f. Numerus im Stil.

149281   Měrnosť Svazek: 6 Strana: 0962
Měrnosť, der Rhythmus. Nz., Dk. Poet. 322.

149282   Měrný Svazek: 1 Strana: 1004
Měrný = mírný, friedlich; měru obsahu- jící, eine Metze enthaltend; k míře náleže- jící. Mass-. Jg. — M. střelec, který dobře míří, ein gut zielender Schütze. Šp.

149283   Měrný Svazek: 6 Strana: 0962
Měrný. M. lán, Půh. brn. 1417. (Cf. Bdl. Obr. 116.), zatížení, Zpr. arch. VIII. 14., teplo, NA. V. 275., váha tělesa (specifická, objem, svítivost tělesa, lámavosť, ZČ. I. 83, 287., 447., III. 9., 117. teplo, Mj., jed- notka. Stč. Zem. 741. Vybíhati přes měrné hráze, über abgemessene Gränzen. Dch. Toť si měrný postavil dni mé (mensurabilis). Ž. wit. 38. 6.

149284   Měrný Svazek: 8 Strana: 0205
Měrný. M. hodnota veličiny. Vstnk. III. 341.

149285   Měrný Svazek: 10 Strana: 0177
Měrný. M. ryba = větší, kterou při lo- vení vylovili a vyměřili. Arch. XXI. 448.

149286   Mero-e Svazek: 1 Strana: 1004
Mero-e, dle Euboea. Zk. Ostrov a hlavní město Aerhiopie.

149287   Meroblastický Svazek: 6 Strana: 0962
Meroblastický. M. vajíčka. Ves. I. 82.

149288   Měrodatný Svazek: 6 Strana: 0962
Měrodatný. Pr. 1884. 89.

149289   Meroditi Svazek: 1 Strana: 1004
Meroditi, il, ění, zle hospodařiti, ver- schwenden; toulati se, schwärmen. Us. Turn.

149290   Merokele Svazek: 1 Strana: 1004
Merokele, y, f., z řec., průtrž stehenní. S. N.

149291   Měromenšítko Svazek: 6 Strana: 0962
Měromenšítko, a, n. = zmenšené mě- řítko, verkleinerter Masstab. Nz.

149292   Merop-s, a Svazek: 1 Strana: 1004
Merop-s, a, m., jm. řecké.

149293   Merope Svazek: 1 Strana: 1004
Merope, y, f., choť messenského krále Kresfonta. Vz S. N.

149294   Měroslovec Svazek: 6 Strana: 0962
Měroslovec, vce, m., der Metriker. Nz.

149295   Měrosloví Svazek: 6 Strana: 0962
Měrosloví. Jg. Slnosť. 75.

149296   Měrosloví, n Svazek: 1 Strana: 1004
Měrosloví, n. Metrologie. Rk.

149297   Měroslovný Svazek: 6 Strana: 0962
Měroslovný = metrický, metrisch. Nz. M. stopy. Sš. Pros. 12. Vz Metrologický.

149298   Měrostroj Svazek: 1 Strana: 1004
Měrostroj, e, m. Graphometer. Rk.

149299   Merosystolický Svazek: 8 Strana: 0205
Merosystolický ((iřooe). M. šelest srdeční vyplňuje ,]en část systoly. Vstnk. III. 469.

149300   Merot Svazek: 6 Strana: 0962
Merot, a, m. (= Pluto), bůh pekla u Staro- stovanů, zvl. u Čechův. Bačk. Pís. I. 499.

149301   Merotec Svazek: 1 Strana: 1004
Merotec, tce, m. Baryt, Schwerspath, t. j. síran barnatý (schwefelsaurer Baryt). Šfk. 177. Vz Bř. 29.

149302   Merotec Svazek: 6 Strana: 0962
Merotec, tce, m. Schd. I. 335., Rk. Sl.

149303   Merotičitý Svazek: 1 Strana: 1004
Merotičitý (merotík v sobě obsahující). M. dusičnan, kysličník, nebesničňan, soličník, solnovodičnatan, siran, sirnovodičnatan, si- řičník, uhlan, voda, vtožan. Presl.

149304   Merotík Svazek: 1 Strana: 1004
Merotík, u, m. (baryum), prvek nalezající se toliko v sloučení s kyselinou uhlíkovou n. sirkovou n. křemíkovou. Presl.

149305   Merotík Svazek: 6 Strana: 0962
Merotík. Cf. Schd. II. 38., Rk. Sl.

149306   Merotíkový Svazek: 6 Strana: 0962
Merotíkový, Baryum-. Šm.

149307   Měrotín Svazek: 6 Strana: 0962
Měrotín, a, m., Mierotein, ves u Litovle; Merotein, ves tamtéž.

149308   Merotitka Svazek: 8 Strana: 0205
Merotitka, y, f., v lučbě. Vz Am. Orb. 63.

149309   Merotnatka Svazek: 8 Strana: 0205
Merotnatka, y, f., v lučbě. Vz Am. Orb. 63.

149310   Měrov Svazek: 10 Strana: 0177
Měrov = Trávníky, čásť. Vsetína. Vck. Vset. 181

149311   Merovanie Svazek: 6 Strana: 0962
Merovanie, n. = asi toľko, čo rozdrá- ženosť chuti k jiedlu, nenasycenosť; bo ho- voria, keď je nečoho málo: je to nie na najedenie, len m. Dbš., Sb. sl. pies. I. 101.

149312   Merovanie Svazek: 9 Strana: 0162
Merovanie, n. Snad: napačmanie, napaž- manie = nabažení se. Zát. Př 274. Pozn.

149313   Merovapnec Svazek: 6 Strana: 0962
Merovapnec, ence, m., Barytokalcit, m. Šm.

149314   Merovať Svazek: 6 Strana: 0962
Merovať = chuť míti k jídlu, lačným býti. Vz Merovanie. Na lačné srdce nepú- štaj sa z domu, duduk ťa meruje. Slov. Mt. S. I. 101.

149315   Měrovati Svazek: 6 Strana: 0962
Měrovati, skandiren. Dch.

149316   Měrověda Svazek: 1 Strana: 1004
Měrověda, y, f. = metrika. Rk.

149317   Měrovedný. M Svazek: 6 Strana: 0962
Měrovedný. M. krása. Vz Jg. Slnosť. 44.

149318   Měrovice Svazek: 6 Strana: 0962
Měrovice, Mierowitz, ves u Kojetína. Tam dávají novorozenému klukovi do ko- lébky křivák (kudlu) a buchtu. Vz Sbtk. Krat. h. 185.

149319   Merovingické Svazek: 1 Strana: 1004
Merovingické písmo, vz KP. 306.

149320   Merovingové Svazek: 1 Strana: 1004
Merovingové, první Dynastie králů franc. v Gallii. Vz S. N.

149321   Merovinský Svazek: 7 Strana: 1323
Merovinský. M. hroby. Ndr. Anthr. I. 18.

149322   Měrový Svazek: 1 Strana: 1004
Měrový, Mass-.

149323   Měrový Svazek: 7 Strana: 1323
Měrový genitiv. Vz Gb. Ml. II. 112. § 392. 1 M. instrumental. Vz ib. 126.

149324   Měrozpytný Svazek: 6 Strana: 0962
Měrozpytný úřad, das Cimentiramt. Rk.

149325   Merseburg Svazek: 1 Strana: 1004
Merseburg, Mezibor.

149326   Měrství Svazek: 1 Strana: 1004
Měrství, n. = měřictví. Rk.

149327   Meršáll Svazek: 8 Strana: 0205
Meršáll, u, m. = meršám. Vz List, fil. 1895. 432.

149328   Meršámka, šp Svazek: 1 Strana: 1004
Meršámka, šp. z něm. Meerschaum, dýmka z mořské pěny, pěnovka.

149329   Mertlík Svazek: 6 Strana: 0962
Mertlík, a, m., os. jm. D. ol. VIII. 209.

149330   Mertník Svazek: 6 Strana: 0962
Mertník, a, m., ves. Arch. II. 448.

149331   Merťuch Svazek: 6 Strana: 0962
Merťuch, u, m. = modius, mírka. Slov. Mkl. Etym. 195.

149332   Merťuk Svazek: 8 Strana: 0205
Merťuk (měrťuk), u, m. = míra. Vzal nový m. na šaty. Slov. Phľd. 1894. 51.

149333   Mertyn Svazek: 10 Strana: 0177
Mertyn, u, m. = myrta. Slez. Vyhl. II. 114.

149334   Merulík Svazek: 6 Strana: 0962
Merulík, Merhulík, a, m., os. jm. Rgl.

149335   Meruň Svazek: 6 Strana: 0962
Meruň, vz Meruňka, Schd. II. 308., Rstp. 476.

149336   Meruňďák Svazek: 6 Strana: 0962
Meruňďák, a, m. = nadávka u Nepo- měřic. Rč.

149337   Měrunice Svazek: 6 Strana: 0962
Měrunice, Meronitz, ves u Bíliny. Arch. III. 499., Blk. Kfsk. 1139., Rk. Sl.

149338   Meruňka Svazek: 1 Strana: 1004
Meruňka, y, f., meruň, ě, pol. mie- runka, z lat. prunus armenica, něm. Apri- kose. V. Vz Kk. 252., Čl. 36., FB. 101., KP III. 274.

149339   Meruňka Svazek: 6 Strana: 0962
Meruňka, y, f = slunečko (brouk). Mor. Brt. Dt. 36. — M., y, m., os. jm., herec 1793. Jg. H. 1. 599.

149340   Meruňka Svazek: 6 Strana: 0963
Meruňka, vz Čl. Kv. 374., Slb. 514., Rstp. 476., Rosc. 165., Mllr. 82., Hlb. I. 502. M. nezralá, loupaná, pečená, kando- vaná, zadělaná (v páře s octem, s koňakem, s cukrem, s rýží), sušené, Šp., zavařené. Us. Vz Meruňkový, Kram. Slov.

149341   Meruňka Svazek: 9 Strana: 0162
Meruňka ananasová, bílá, královská, muš- katová, pařížská, pozdní, ranná, žlutá. Wlt., Ott. XVII. 141.

149342   Merunkově Svazek: 10 Strana: 0624
Merunkově růžový. Rgl.

149343   Meruňkovitý Svazek: 6 Strana: 0963
Meruňkovitý, aprikosenartig. Šp.

149344   Meruňkový Svazek: 1 Strana: 1004
Meruňkový, Aprikosen-. Us.

149345   Meruňkový Svazek: 6 Strana: 0963
Meruňkový, Aprikosen-. M. pudding, paštika, omáčka, suflé, křížalka, polívka, huspenina, dort, víno, šarlotka, mražené, knedlíky. M. marmelada. Vz Kram. Slov.

149346   Merupatroéný Svazek: 8 Strana: 0205
Merupatroéný. M. mládenec. Phľd. 1894. 35.

149347   Měrutky Svazek: 6 Strana: 0963
Měrutky, pl., Mierutek, ves u Kromě- říže.

149348   Meruzalka Svazek: 1 Strana: 1004
Meruzalka, y, f., ribes: červená, ribes rubrum, rybíz, Ribisel, Johannisbeere; černá, ribes nigrum, schwarze Johannisbeere, Gicht- beere; srstka (chlupatka, jahoda zelená, polka, angrešt), ribes grossularia, Stachelbeere. M. horní (hluchá, planá; rybíz planý, hluchý, ribes alpinum); skalní, r. petraeum. Vz Kk. 203., 204.; Čl. 48., FB. 96.

149349   Meruzalka Svazek: 6 Strana: 0963
Meruzalka. Cf. Slb. 491., Čl. Kv. 350., Rstp. 684., Kram. Slov., Mllr. 89.

149350   Meruzalka Svazek: 9 Strana: 0162
Meruzalka, rostl. Sr. Ott. XVII 142.

149351   Meruzalka Svazek: 10 Strana: 0177
Meruzalka, y, f. = ribes. Vz Ott. XXL 684.

149352   Meruzalkovité Svazek: 1 Strana: 1004
Meruzalkovité rostl., ribesiaceae, ribisel- artige. Vz Kk. 203.

149353   Meruzalkovitý Svazek: 6 Strana: 0963
Meruzalkovitý. Cf. Rstp. 684., Rosc. 161.

149354   Meruzalkovitý. M Svazek: 10 Strana: 0177
Meruzalkovitý. M. rostliny, ribesiaceae. Vz Ott. XXL 685.

149355   Mery Svazek: 9 Strana: 0162
Mery, hmyz bodavý, psyllidae. Ott. XVII 143.

149356   Měrynda Svazek: 6 Strana: 0963
Měrynda, y, f. = strava na cestu. Val. — M., y, m. = hlupák. Val. Brt.

149357   Měrynza Svazek: 10 Strana: 0177
Měrynza, y, f. = přežvykování. Slez. Vyhl. II. 289.

149358   Merzki Svazek: 8 Strana: 0205
Merzki = mrzký. Phľd. 1893. 431.

149359   Měř Svazek: 6 Strana: 0962
Měřiti. Měřu, metior. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 195. Ten sud měří tři hektolitry, german. m.: má. — co čím (kdy, kde). Hlubokou noci kapky hlas svým pádem opět měřil čas. Mcha. Jiřík z Poděbrad po dvakráte u Nýrska a u Milayče českým loktem měřil lebky kři- žáků. Šml. 1. 23. M. teplotu teploměrem. Us. Kamzík nohou obratnou v skoku měří délku propastí. Vrch. Oheň na váze a vítr loktem m. Boč. exc. — kam. Ten legát k měšci měřil (chtěl peníze). Bart. 140 — co jak. Na přeskáčku m., mit Springstand messen. Nz. Podezřivě někoho m. Kká. Ksl.j. 159. Písně tyto nejsou m-ny na vzor umělecký. Kam. Po očku ho tn-la. Drsk. M. někoho podlé svého lokte. Šml. Každý měříme svět svým způsobem. Šml. Bojem s nepřítelem se m. Šbr. Dědeček měřil občas děti na hůl. Us.

149360   Měřáč Svazek: 6 Strana: 0961
Měřáč, e, m. = čím se měří, der Zoll- stab. Šd.

149361   Měřačka Svazek: 10 Strana: 0176
Měřačka, y, f. = putna s uchem za půl mě- řice. Mtc. 1902. 11.

149362   Meřeje Svazek: 6 Strana: 0961
Meřeje, pl., die Nehrung, Niederung, das flache Uferland. Nz., NA. V. 682.

149363   Měření Svazek: 1 Strana: 1002
Měření, í, n., das Messen, die Messung. V. M. jest vyhledávání, kolikrát jistá veli- čina (míra) obsažena jest v jiné stejnorodé veličině (již měříme). Blř. M. času, vz KP. I. 74. M. zemské; tyč k m. D. M. děje se skrze tříhraník. Kom. M. hvězdářské, země- pisné, polní; m. výšky, báňské, mechanické, geometrické, fysikalní. Vz Měřictví, S. N.

149364   Měření Svazek: 6 Strana: 0961
Měření blíživé (approximativní), Jdč. Geom. 4., 5. a j., slabik, Dk., barometrické (výšky), Mj. 118., Stč. Zem. 459., stupňové, tlaku vzdušného, větru, Stč. Zem. 338., 556., 601.; m. okem, Dch., teploměrem, Us., po- hybem zemským. Sté. Zem. 105.

149365   Měřenice Svazek: 6 Strana: 0961
Měřenice, Mieřenitz, ves u Zavlekomě. Blk. Kfsk. 668., Rk. Sl.

149366   Měřenka Svazek: 1 Strana: 1002
Měřenka, y, f., die Visierlinie beim Ge- schütz. Bur.

149367   Měřenosť Svazek: 6 Strana: 0961
Měřenosť, i, f., die Gemessenheit. Šm.

149368   Měřený Svazek: 6 Strana: 0961
Měřený; -en, a, o, gemessen. Úhel m-ný obloukem. Sté. Zem. 58.

149369   Meřetice Svazek: 6 Strana: 0961
Meřetice, ves v Žatecku. Blk. Kfsk. 631., 722., Rk. Sl.

149370   Měřice Svazek: 1 Strana: 1003
Měřice, e, f. = míra, Mass, n. M. = čtvrtce, 1/16 korce, der Vierling. — 2. Rakouská m., Metzen, m. Dva české korce činí tři rakouské měřice. Jg. Poslední, neplná m. D. Měřice činí nyní 0. 6148682 hektolitru (5 měřic as 3 hektolitry). Vz Hektolitr.

149371   Měřicí Svazek: 1 Strana: 1003
Měřicí = k měření. Mess-. M. hůl, konev, šňůra (Messleine), stroj,, klín, Jg., řetěz, Mess- kette), stolek, stolec, Čsk., Šp. Vz Měřický. S. N.

149372   Měřicí Svazek: 6 Strana: 0961
Měřicí dřevce. BO.

149373   Měřický Svazek: 1 Strana: 1003
Měřický = měřicí, Mess-. M. praporeček, stolec, prut (tyč), Jg., náčiní, nástroje, řetěz, umění, šňůra, tyčka, stolek, místo. Nz. — M. = geometrický, geometrisch. M posloup- nosť, Sedl., srovnalosť, poměr. Nz. Vz Měřicí.

149374   Měřictví Svazek: 1 Strana: 1003
Měřictví, í, n. Die Messkunst. Kom. M. jest nauka o veličinách prostorných nebo: jest ona částka mathematiky, která se obírá veličinami prostornými. Blř. M. (geometrie), longimetrie (měření délky), planimetrie (mě- ření plochy), Stereometrie neb těloměrství (měření těles); m. nižší, vyšší; synthetické, analytické; praktické, deskriptivní. Vz S. N. M. dolové, vz PK. III. 92. M. deskriptivní neb zobrazovací, analytické n. rozborné, syn- thetické n. souborné. Nz.

149375   Měřictví Svazek: 6 Strana: 0961
Měřictví praktické či výkonné, NA. V. 87., Jd. Geom. III. 42., Schd. I. 189., Vlšk. 234., Rk. Sl.

149376   Měřictvo Svazek: 1 Strana: 1003
Měřictvo, a, n., das Geniecorps. Balbi.

149377   Měřič Svazek: 1 Strana: 1003
Měřič, e, m., der Geometer, Ingenieur, Messer. V. M. zemský (vz Gl. 150. ), Kom., městský (loketního zboží), Tk. II. 401., hranic, Plk.; báňský, hornický (Markscheider) měří horní jehlou n. střelkou (Bergkompass), na- čež na mapy rýsuje báňský rys (Marktschei- dezeug t. j. položení měr, štol, štrek, mašin atd. ). Am. Byloliby třeba měřiče, tomu pó- vod má zaplatiti. O. z D. Prut měřiče zem- ského, die Messruthe. V.

149378   Měřič Svazek: 6 Strana: 0961
Měřič zemský. Vz Zř. zem. 460., 693.

149379   Měřič Svazek: 10 Strana: 0176
Měřič krátkozrakosti (přístroj), Myopto- meter.

149380   Měřič Svazek: 10 Strana: 0624
Měřič v trhu. Wtr. Řem. 339.

149381   Měřičevý Svazek: 6 Strana: 0961
Měřičevý = měřicí. M. provázek. BO.

149382   Měřička Svazek: 1 Strana: 1003
Měřička, y. f., die Messerin. Us.

149383   Měřička Svazek: 6 Strana: 0961
Měřička, y, f., mlýn u Arnoštovic v Pa- covsku. Rk. Sl.

149384   Měřička Svazek: 9 Strana: 0162
Měřička, y, i. = klobouk kozácký; tak mu říkali Blatáci. Čes. 1. IX. 213. Vz Kozák, u Soběslavě.

149385   Měřička Svazek: 10 Strana: 0176
Měřička, y, f, zdrobn. měřice. Arch. XX. 316.

149386   Méřičná Svazek: 6 Strana: 0961
Méřičná, é, f. = jm. pole a lesa u Hyn- kova na Mor. Km.

149387   Měřičné Svazek: 1 Strana: 1003
Měřičné, ého, n., podlé., Nové', co se od- měří za odplatu mlynáři, výmelek, čtvrtce, užitek, Müllerlohn. Měřičné vzíti, odvésti. Přetahovati mleče měřičným. D. Nedávavše než půl mírky se strychu m-ného. Břez. 265. — M., mlatcům od mlácení dávané, mlatné, der Drescherlohn. D.

149388   Měřiční, měřičný Svazek: 1 Strana: 1003
Měřiční, měřičný, Metzen-. M. truhla. Us. H. umění, lépe: měřické. Jg. M. řetěz, Messkette.

149389   Měřičník Svazek: 10 Strana: 0624
Měřičník, a, m. = měřič, mensurator. M. soli, m. salis; m. hor. Čel. Priv. II. 28., 484. a j.

149390   Měřičný Svazek: 6 Strana: 0961
Měřičný. To nedá se podrobiti měřičným neboli stavitelským zákonům, Messungs-. Pal. Rdb. I. 389.

149391   Měřídko Svazek: 1 Strana: 1003
Měřídko, a, n. M. palcové (Zollstab), jedno- duché, tisícinné, zmenšené. Nz. Vz Měřidlo, Měřítko.

149392   Měřidlný Svazek: 1 Strana: 1003
Měřidlný = měřitelný, messbar. Měřidlny položils dni mé. Ž. kap. 38., 6.

149393   Měřidlo Svazek: 1 Strana: 1003
Měřidlo, a, n., měřídko, měřítko, pra- vítko, der Massstab. M., sáhovka, Um. les. Měřidlo (míru) k něčemu přiložiti. Nz. Kdo nezná vlasti své, nemá měřidla pro jiné vlasti. Mus. M. klínové, Keilrichtmaschine. Čsk. M. skládací, m. pánve vnější Treitzovo, m. pánve vnitřní; m. na pánve Seyffertovo, Beaudeloqueovo. Vz Nástroje k pitvě, po- rodnické. Cn. Vz Měřítko.

149394   Měřidlo Svazek: 6 Strana: 0961
Měřidlo na tloušťky a dutiny, Dick-, Hohlmesser. Vz Hmatadlo. Věř. Z. II. 25. M. hlavy, pánve. Wld.

149395   Měřidlo Svazek: 10 Strana: 0176
Měřidlo vdechovaného vzduchu, Pneumo- meter. Ort. XIX.

149396   Meřík Svazek: 1 Strana: 1003
Meřík, u, m. M. čeřitý, mnium undula- tum, welliges Sternmoos. Čl. 173.

149397   Meřík Svazek: 6 Strana: 0961
Meřík. Cf. Rstp. 1803.

149398   Meřík Svazek: 9 Strana: 0162
Meřík, u, m., mnium, mech. Vz Ott. XVII 478.

149399   Měřín Svazek: 6 Strana: 0961
Měřín, a, m., Mieřin, ves u Neveklova; Miertschin, vz Měrčín; Wollein, městečko u Jihlavy. Pl., Rk. Sl.

149400   Měřírna Svazek: 6 Strana: 0961
Měřírna, y, f. M. horní, die Markschei- derei (Lokale). Hrbk.

149401   Měřisko Svazek: 6 Strana: 0961
Měřisko, a, n., die Fucht, ein Kohlen« mass in den Hammerwerken. Šm. 428

149402   Měřitel, miřitel Svazek: 1 Strana: 1003
Měřitel, miřitel, e, m., der Zieler, Richter. Bur., V.

149403   Měřitelka, y, měřitelkyně Svazek: 1 Strana: 1003
Měřitelka, y, měřitelkyně, ě, f., mě- řička, die Messerin.

149404   Měřitelný Svazek: 1 Strana: 1003
Měřitelný, messbar. D.

149405   Měřiti Svazek: 1 Strana: 1003
Měřiti, 3. pl. -ří, měř, ře (íc), il, en, ení; měřívati, messen; přirovnávati, vergleichen; směřovati někam, zielen, Absicht, Richtung haben. Stran přísloví vz Rozuměti, Krejčí. — abs. Jak kdo měří, tak se mu odměřuje. Č. Desetkrát měř a jednou řež. Č. Dvakrat meraj a raz strihaj. Mt. S. Vzhůru měř! Hoch an! Čsk. Vímť já, kam ty měříš (směřuješ). — co, koho: zemi, V., plátno, pole. Us. M. co = směřovati k čemu. Kat. 1133., 1320.; = vážiti, ceniti. Kat. 1417. — komu čím. Který (hospodský) jim (pijákům) pěnou měří. Er. P. 369. — co čím. V. Kružidlem, D., loktem, krokem, Kom., okem, očima. Jg. — co nač: plátno na loket. D. Na dlouhý loket. V. Všecko měří (dělá) na dlouhé lokte (dlí, věc protahuje, je zdlouhavý). Jg. Věci tkané na lokte, tekuté na sudy, vědra atd., zrnaté na měřice atd. měřiti. Pt. Něco (někoho) na svou míru m. (Jaký on sám, tak i jiné po- suzuje). Č. Plátno v krámě na lokte m. Ml. — po kom, po čem: po zajíci. Us. — co k čemu (přirovnávati). Když se k jiným měří (cnosť), lehce své všecko váží. Jel. — kam. Záboj hořúciema očima v Luděk měří. Rkk. 11. V pravo, v levo měř! Rechts (links) — an! Čsk. Na zajíce m. M. k cíli, Us., k terči. Šp. Jiní měřili k tomu, aby své osvo- bodili. Čr. Měřím k tomu (směřuji). Jel. Upřímo k nám měří. Us. Myšlením i snaž- ností svou k tomu toliko měřili. V. Potůček měří upřímo tokem svým do Lužnice. V. Slepej do očí mu měří. Er. P. 375. Střelbou, mečem proti někomu m. Č. — co kde. Řeč na váze měř, málo komu věř. Č. Nad slí- vami vodu m. Prov., D. Pod hvězdou měří stěny (opilý). Č. M. něco před někým. D., Šm. Když měřili okolo kláštera sv. Jiří. Háj. Do pytle něco m. — k čemu, aby. Vždy k tomu měřil, aby nás o to připravil. Solf. — odkud kam, jak. Od buku k buku (takový býval loket loupežníka slovenského, který na něm ukradená plátna mezi své lidi dělíval). č. M. něco od oka, podlé oka. Da. S vrchu (do vrchu). Nz. Kdo z kouta měří, jistěji udeří. Č. Bez míry jen okem měřiti. — co s kým. Já jsem to s ním po něm ještě jednou měřil. — se s kým = zápasiti. Nt.

149406   Měřiti Svazek: 7 Strana: 1323
Měřiti. Přímka měří, šp. m.: je tak a tak dlouhá. Sold. 9.

149407   Měřiti Svazek: 9 Strana: 0162
Měřiti. První jeho péče měřila k tomu cíli. Pal. Děj. III. 1. 53.

149408   Měřiti Svazek: 10 Strana: 0624
Měřiti. Deset raz meraj, a raz rúbaj. Sb. sl. VIII. 84.

149409   Měřiti CO Svazek: 8 Strana: 0205
Měřiti CO. Vinili ho, že sůl moří (na míry prodává). Arch. XIII. 46.

149410   Měřítko Svazek: 1 Strana: 1003
Měřítko, a, n. Vz Měřídko, Měřidlo, Massstab, m. M. do ohně, palcové n. palečník, posouvací n. posuvné, s měrou vídeňskou, metrové, metrické (Metermass, Čsk. ), okované, s kloubem, Šp., s roznožkou, Bockvisir. Čsk.

149411   Měřítko Svazek: 6 Strana: 0962
Měřítko. M-ka dělí se na m. základní, matiční n. normalní a na m. v užším smyslu; m. základní zase na m. s mírou na čarách aneb okrajích. ZČ. I. 17., 18. M. truhlářské, složitelné, Us. Pdl., hlavní, vedlejší či po- bočné, Mj. 6., jednoduché, tísicinné, zmen- šené, Nz., kapesní, šroubové, Šand. II. 25.. vzdělanosti. Šmb. S. I. 273. Hrana, oprut (Visirreif), šoupátko, násadka m-ka. Čsk.

149412   Měřítko Svazek: 10 Strana: 0624
Měřítko, a, n. M. hůlkové, Stockmeter, kmenové, Baummass, posuvné, Schublehre. Rgl. Tesařská m.: pásové, posuvné, sklá- dací, tyčové. KP. XI. 279.

149413   Měřivo Svazek: 6 Strana: 0962
Měřivo, a, n. = čím se měří. Dk.

149414   Měřivý Svazek: 6 Strana: 0962
Měřivý, messend, zielend. Šm.

149415   Mesác Svazek: 6 Strana: 0963
Mesác, e, m. = měsíc. Slov. Bern.

149416   Mesáček Svazek: 6 Strana: 0963
Mesáček, čku, m. = měsíček. Slov. Sl. ps. 153.

149417   Mesačník Svazek: 6 Strana: 0963
Mesačník, a, m. = náměsíčník, der Mond- süchtige. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 364., Ssk.

149418   Mesáčno Svazek: 6 Strana: 0963
Mesáčno, mondhell. Bylo m. Slov. Ntr. V. 286., Orl. XI. 114., Ssk.

149419   Mesakonový Svazek: 6 Strana: 0963
Mesakonový. M. kyselina. Vz Rm. I. 524.

149420   Mesakonový Svazek: 8 Strana: 0205
Mesakonový. M. kyselina, Vstnk. III. 2., 406.

149421   Mesalliance Svazek: 1 Strana: 1004
Mesalliance (franc., mesaljans), nerovné manželství. Missheirath. Rk.

149422   Měscký Svazek: 8 Strana: 0205
Měscký, vz násl. Městský.

149423   Měsební Svazek: 6 Strana: 0963
Měsební, Mischungs-. Japonci vyrábějí mosaz z mědi a činku v rozličném m-bním poměru. Jdr. exc.

149424   Mesec Svazek: 1 Strana: 1004
Mesec, sce, m. Kupferkies, m. Šfk. 325.

149425   Mesecní Svazek: 6 Strana: 0963
Mesecní, Kupferkies-. M. pec, der Kies- ofen. Šm.

149426   Měsečka Svazek: 1 Strana: 1004
Měsečka, y, f., měsidlo, nádoba, v níž víno s vodou se mísí. Mischgeschirr. Reš.

149427   Mesenteri-um Svazek: 1 Strana: 1004
Mesenteri-um, a, n., řec., okruží uvnitř těla. S. N.

149428   Mesenterie Svazek: 1 Strana: 1004
Mesenterie, e, f., otok žláz okružních. S. N.

149429   Mesenterit-is Svazek: 1 Strana: 1004
Mesenterit-is, y, f., řec., zánět okruží. S. N.

149430   Meseřičko Svazek: 6 Strana: 0969
Meseřičko, a, n., Meseritschko, ves u Le- tovic; ves u Měřína v Jihlavsku; M. Nové, Neu-M., ves u Želetavy; M. Horní, Ober- M., ves u Telče.

149431   Mesiac Svazek: 6 Strana: 0963
Mesiac, e, m. = měsíc. Slov. Ssk.

149432   Mesiačik Svazek: 6 Strana: 0963
Mesiačik, u, m. = měsíček. Slov. Tóth. B. 49., Orl. II. 202.

149433   Mesiačne Svazek: 6 Strana: 0963
Mesiačne = měsíčně. Slov. Ssk.

149434   Mesiarčiť Svazek: 8 Strana: 0205
Mesiarčiť = býti řezníkem. Phľd, 1895. 150.

149435   Mesiáš Svazek: 1 Strana: 1004
Mesiáš, vz Messiáš.

149436   Měsíc Svazek: 1 Strana: 1004
Měsíc, e, měsíček, čku, m. (na Slov. me- sac, rus. měsjac, pol. miesiąc, lat. mensis, skr. mâs, lit. menesis, menů, goth. mena, strnčm. mâno, řec. ??]?. Schl. Cf. Fk. 153. M. od měř-iti (r se změnilo v s), měsící = měřící, poněvadž se jím čas odměřuje. Jir. Slované vyměřovali rok podlé světla luního (měsíce). Slované západní zachovali stará jména měsíců ve spisech i ve mluvě; Rusové a Srbové mají jména latinská, Jir., Erb. Jména leden, duben, květen, červen, srpen, říjen atd. jsou jména přídavná a naši před- kové psávali: dubna měsíce, nikdy dubna prostě. Tedy měsíc ledův, dubův, květův atd. Jir. — Rozeznáváme a) měsíc planetu, jenž zemi naší průvodcem jest, lunu. Der Mond. Proměny měsíce, D.; nový m., m. je na nov, Sych., novoměsíc, novoluní, Neu- mond, Š. a Ž.; m. rohatý, půl měsíce, první čtvrť; plný m., na plně m., úplněk; světlo měsíce, Jg., Š. a Ž.; m. hrbolatý (poslední čtvrť); zatmění měsíce neb na měsíci; m. -se zatměl, zatmívá. V. M-ce přibývá, ubývá. Kom. Po novém měsíci měsíce přibývá, po úplňku měsíce ubývá; čtvrti m-ce; podoby m-ce, die Mondesphasen. Š. a Š. M. v tele- skopu, vz KP. II. 176. Vliv měsíce na ma- gnetičnosť zemskou. Vz KP. II 192. Čas oběhu, dráha (Mondbahn), S. N.; skvrny, hory, mapa, měna, odlehlosť, tabule, místo- pis měsíce; hory na m-ci. Nz. M. kosatý. Rk. Zatmění m-ce úplné, částečné. Tl M. vychází, zapadá; m. svítí jako rybí oko. Š. a Ž., Č., D. Vypadl po m-ci (= utekl). D. Nedbám na měsíc ani na hvězdy, když mi slunce svítí. Jg., Pk. M-ce při nastání ne- chval. Č. Měsíček má studánku (znamení de- štivé doby). Č. Mladý (nový) m. nesvítí celou noc (mladá sláva brzy zajde). Lb., Pk. — Vz Hvězdička, S. N. Pes štěká na měsíc. Da. — b) Čas čtyř neděl, der Monat. M. siderický či hvězdný (siderischer Mond, periodický, pravý), tropický neb zvratný, synodický n. soudobný n. souběžný (drakontische Umlauf - fzeit, Š. a Ž. ), anomalistický, sluneční, pa- pežský neb apoštolský. Nz., S. N. Za měsíc; každý m. Rok má 12 m-cův. Za uherský mě- síc (= nikdy). Č. M. příbytný. Kom. Tomu dítěti jsou tři měsíce. Rk. Hladič měsíc, Flit- terwochen. Reš. Vz Libáček. Je-li nový m. studený, je také celý m. Beze změny. Kda.

149437   Měsíc Svazek: 6 Strana: 0963
Měsíc. Cf. Bž. 233., Ž. wit. 229., Schd. I. 234.; 236. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Stč Zem. 20., 214., 215., Kram. Slov., Rk. SI. M-ců jména, vz Hš. Dod. I. 2., II. 2., Mus. 1849. 133., Mkl. Etym. 195. Jména m-ců vz Sbtk. Rostl. 38. M. tvárný či ve- dlejší. NA. V. 382. Bude-li modravý (mě- síček), bude šóhaj zdravý, pakli červený, bude šóhaj v zemi. Sš. P. 582. Na Lope- níku pomáhají si o žních vzájemně. Při měsíčku sejde se i 30 pacholkův a děvčat s gajdošem. Popíjejíce darovaného jim od gazdy páleného a vesele prozpěvujíce za hodinu požnou celé pole. Tomu říkají: Žac na mesjaček. Brt. L. N. II. 111. M. bledne. Dch. Dnes je měsíček (je v noci jasno). Us. Šd. Statek z pouhého štěstí a bez přičinění nabytý jako m. ubývá. Exc. Spíše se ro- zejde měsíček s hvězdičkami nežli my se rozejdem, švarný šohajíčku. Sš. P. Vz Ni- kdy. Při jasném měsíčku daľs mi hubičku. Brt. N. p. I. 190. Co mu slunce ukáže, to mu m. dá (zloději). As a jedné věci nauč se v mesieci. Št. Kn. š. 12. V měsíci sedí prý sv. David a hraje na harfu. M. se mění. BO. I měsíc svítí, když není slunce. Hkš. Komu slunce svítí, co mu do měsíce? Pes štěká, ale m-ce neraní. Seje-li se za nova měsíce ječmen, budou ho žráti zajíci; Na schodě m ce nesej přísady, hlávky nebudou tvrdy; nepřesazuj květin, nebudou plny; nedávej stříhati vlasů, slezou ti. Zlinsky. Brt. Je-li m. v ohradě (mlhovité obrubě), tož na třetí den prší. Mor. Vck., Brt. Je-li slunce n.
měsíc v kole, nastane do třetího dne pro-
měna v počasí. Kld. Ustříhne-li si ženská
začátkem první čtvrti m-ce kus vlasů, tož
jí vlasy dobře rostou; jak ten měsíček
roste, tož tak ty vlasy rostou. Val. Vck.
Cf. Zbrt. 288. Hádanky 1. Pole neměřené,
ovce nesčítané a pastýř mezi nimi. (Obloha,
hvězdy, měsíc). 2. Roste, roste dub, na tom
dubě 12 haluzí, na každé haluzi 4 hnízda,
v každém hnízdě sedm mladých. (Rok, mě-
síce, neděle, dni). Brt. Dt. 156., 157. — M. = doba čtyř neděl. Studené m., Hart- monate. Ta ji dva měsiece nebeským po- krmem krmila. Pass. 14. stol. V obci, kde nedělají nebo neumějí dělati rozpočtu obec- ního na celý rok (kde nemají přirážek), vy- bírají starostové na větší výdaje obecní od občanů tolik, co platí každý z nich daně na měsíc. Tím činem platí občané 13., 14. atd. měsíc v roce. Přespočetní tyto měsíce daňkové jsou měsíce tmavé. Val. Vck.

149438   Měsíc Svazek: 7 Strana: 1323
Měsíc. Slunce, měsíc a hvězdy. Vz J. Kšť. v Rozpravách společnosti přátel staro- žitností čes. v Praze. 1892. Ct. Mách 212. Změny m-ce. Vz ib. 52. Jména měsíců slo- vanská a česká zvláště. Fr. L. Čelakovský v Mus. 1849. 133. Pověry o m-ci vz Mtc. XVI. 81.

149439   Měsíc Svazek: 8 Strana: 0205
Měsíc. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 55., 39. M. jde do plna, z plna, je na plném mě- síci, na schodě měsíce; prázdný m. Brt. D. II. 340. Ej ten je na novom mesiaci zrodený (má štěstí). Slov. Nov. Př. 625. Pověry o m., hlavně o zatmění měsíce vz Zbrt. Pov. 109., 144., 161. Myslilo se, že ženy pojídají m. (když se zatmíval). Zbrt, Pov. 144. Výklad o za- tmění jeho. Vz Zbrt. Pov. 109.—116. M. na Slov. Cf. Čes. 1. V. 326. — M. = slúnečniea, slunečník (las.), helianthus annuus, rostl. Han. Brt. D. II. 503.

149440   Měsíc Svazek: 9 Strana: 0162
Měsíc. Přehled slovanských měsíců. Vz Mus. 1849. I. 133. a tabulku za str. 184. Je-li m. pánem, stůňou lidé od zimnic, rým, kašlů, neb jest přirozenosti chladné a vlhké. Jest měsíc naším štěstím, kdyby ho nebylo, již dávno by bylo slunce naši zemi na prach a popel spálilo. Ale m. jest jen jediná hora, z níž ? nám rosa kape a všecky deště, mlhy, lijáky mají na něm svůj počátek, z něho je teprve naše hory ssají. Sá. Kant. 34. Dej pán Bůh dobrý večer, měsíčku, vidím tě dnes o dvou robách; prosím tě, aby mne moje tělo nebolelo, dokud tě neuhlídám o třech robách. Sá, Kant. 84. Kola okolo m-ce jsou znamením změny povětrnosti. Má-li m. rohy vzhůru obrácené, bude hezky; při nové čtvrti měsíční se počasí měnivá. Čes. 1. IX. 253. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 33la.

149441   Měsíc Svazek: 10 Strana: 0177
Měsíc. Když m-ce ubývá (když je na schodě), daří se všecka lekovadla, zaříkání a zažehnávání, neduh se ztrácí, jako m. mizí. Kdo poprvé spatří srpek nového m-ce, má si honem tlouci na kapsy, budou se ho peníze držeti. Svítí-li m. na člověka v po- steli spícího, vytáhne ho, ten člověk se stane náměsíčným. Mtc. I. 1897. 99., 100. Když prší po novém měsíci, pršívá potom po celý m. Ott. Kal. 1904. Vz násl. Mě- síček.

149442   Měsíc Svazek: 10 Strana: 0624
Měsíc, e, m. = kolo. V zloděj. ml. Čes. 1 XV. 47. Sr. Měsíček.

149443   Měsice Svazek: 1 Strana: 1007
Měsice, ves v Táborsku. Tf.

149444   Měsíce Svazek: 6 Strana: 0965
Měsíce oprav v Měšice. M. dle Budějo- vice, Mieschitz, ves u Zdib. Tk. IV. 170., VI. 61., VII. 416., Blk. Kfsk. 1364., Sdl. Hr. IV. 372., Rk. Sl.

149445   Měsícoslov Svazek: 1 Strana: 1005
Měsícoslov, u, m., menologium, ve vý- chodní církvi kniha na všecky měsíce roku životy svatých obsahující. Dch.

149446   Měsícovati Svazek: 6 Strana: 0963
Měsícovati = náměsíčným býti, mond- süchtig sein. Sš. Mt. 241.

149447   Měsícovatosť Svazek: 6 Strana: 0963
Měsícovatosť, i, f. M. obličeje, dieMond- förmigkeit. Čch. Brč. 31.

149448   Měsícovitý Svazek: 1 Strana: 1005
Měsícovitý, měsíci podobný, mondförmig. Rostl.

149449   Měsícovitý Svazek: 6 Strana: 0963
Měsícovitý. M. kosť, os lunatum.

149450   Měsícovítý Svazek: 10 Strana: 0177
Měsícovítý obličej (tlustý). Zvon IV. 711.

149451   Měsícový Svazek: 1 Strana: 1005
Měsícový, Mond-. M. kruh. Jg. M. hory, rok, uzly, tabule, hodiny, Nz., kámen. KP. III. 197.

149452   Měsícový Svazek: 6 Strana: 0963
Měsícový. M. duha, Mj. 279., světlosť Sv. Mař. v. 347. M. útvar, povrch, koule, dráha. Stč. Zem. 210., 212., 219.

149453   Měsič Svazek: 1 Strana: 1005
Měsič, e, m., der Mischer. Měsič těsta. Kneter, m. D.

149454   Měsíčan Svazek: 1 Strana: 1005
Měsíčan, a, m., der Mondbewohner. Mus.

149455   Měsíček Svazek: 1 Strana: 1005
Měsíček, čku, m. M. vychází, svítí atd. Das Mondchen. — M., rostlina, krusíček, ca- lendula officinalis, Ringelblume. FB. 45, Kk. 166., Čl. 101. M. nivní, obecní, luční (bla- touch bahní). Jg. — M. z chleba, prostřední střídka vykrojená. Us. —M., nerost, od- růda živce s modravým leskem, Mondtstein, m. Bř. 38.

149456   Měsíček Svazek: 1 Strana: 1007
Měsíček, čku, m. = měšeček. Vz Měšec.

149457   Měsíček Svazek: 6 Strana: 0963
Měsíček. Ale ten mesáčik, ten je mlčen- livý, našu vernú lásku nikomu nezjeví. Sl. ps. 153. — M., rostl. Cf. Rosc. 129., Mllr. 27., Č. Kn. š. 257., Čl. Kv. 201., Slb. 428., Rstp. 920., Dlj. 34. — M., lunula, časť ko- řene nehtu koží nepokrytá. S. N. V. 691. _ M. = bob kulatý červenobílý. U N. Bydž. Kšť., Vchř. — M. nerost. Cr. Bř. N. 181. — M. = pružné malé vážky pro domácnosť. U Počátek. Jdr. — M. = čmýra. Nz. lk. - M-čky = čmýra. Čs. lk. — M., čka, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1364., Arch. VII. 539., Sdl. Hr. VI. 277.

149458   Měsíček Svazek: 8 Strana: 0205
Měsíček. Duhové m-čky = zlaté knoflíčky, nejstarší mince v Cech., na Mor. a v zemích okolních. Vz Mtc. 1895. 30?.

149459   Měsíček Svazek: 10 Strana: 0177
Měsíček. Má-li m. věnec kolem sebe, če- kejte příštího dne deště. Měsíčku dvourohý, ať mne žádný neuhrane, až budeš třírohý. Mtc. ]. 1897. 100., 130.

149460   Měsíček Svazek: 10 Strana: 0624
Měsíček, čku, m. M. je v studánce (má kolo). Rais Lid 198. Vz Měsíc. — M. = zá- vorka. Proch. N. 7. 1786.

149461   Měsíčenka Svazek: 1 Strana: 1005
Měsíčenka, y, f., lunarium, die Mond- viole, rostl. Kk. 215.

149462   Měsíčenka Svazek: 6 Strana: 0963
Měsíčenka. Cf. Rstp. 74., Schd. II. 292.

149463   Mesíčenka Svazek: 9 Strana: 0162
Mesíčenka, měsíčnice, rostl. Vz Ott. XVI. 460.

149464   Měsíčenka Svazek: 10 Strana: 0624
Měsíčenka, y, f. Vz Měsíčnice rostl.

149465   Měsíčina Svazek: 1 Strana: 1005
Měsíčina, y, f., der Mondschein. D.

149466   Měsíčitý Svazek: 1 Strana: 1005
Měsíčitý, mondförmig. M. plocha. Rostl.

149467   Měsička Svazek: 1 Strana: 1005
Měsička, y, f., die Mischerin. D.

149468   Měsíčka Svazek: 10 Strana: 0624
Měsíčka, y, f., vz Řetkev.

149469   Měsíčkář Svazek: 7 Strana: 1323
Měsíčkář, e, m. = odsouzený do vězení na měsíc n. na měsíce. Us. Měska (myeska), succus, zastr.

149470   Měsíčkovitý Svazek: 6 Strana: 0963
Měsíčkovitý, der Ringelblume ähnlich. Šm.

149471   Měsíčkovitý Svazek: 10 Strana: 0624
Měsíčkovitý obličej (kulatý). Rais. Sir. 24.

149472   Měsíčkový Svazek: 6 Strana: 0963
Měsíčkový. M. kámen. NA. V. 507.

149473   Měsíčkový Svazek: 9 Strana: 0162
Měsíčkový fěrtoch. Hoř. 212.

149474   Měsíčkový Svazek: 10 Strana: 0177
Měsíčkový. M. krajky. Vz Krajka.

149475   Měsíčné Svazek: 1 Strana: 1005
Měsíčné, ého, n., měsíčný plat, die monat- liche Abgabe. 1710. — M., u pohlaví žen- ského měsíčný kvet n. růže n. čmýra, kata- menie. Der Monatsfluss. D.

149476   Měsíčně Svazek: 1 Strana: 1005
Měsíčně, monatlich. D.

149477   Měsíčně Svazek: 1 Strana: 1005
Měsíčně, ěte, n., dítě neb zvíře měsíc staré. Us., Č.

149478   Měsíčně Svazek: 10 Strana: 0177
Měsíčně bílý (jako měsíc). Svět. knih. 420. 138.

149479   Měsíční Svazek: 6 Strana: 0963
Měsíční, vz Měsíčný.

149480   Měsíčnice Svazek: 1 Strana: 1005
Měsíčnice, e, f., lunaria, M. lesní, l. re- diviva, FB. 74. — M., eine Mondsüchtige. Jg.

149481   Měsíčnice Svazek: 6 Strana: 0963
Měsíčnice rostl. Cf. Slb. 706., C. Kv. 289., Schd. II. 494. — M., die Mondschein- laterne (bei der Gasbeleuchtung). Polo-, celonoční m. Šp.

149482   Měsíčnice Svazek: 9 Strana: 0162
Měsíčnice, vz Měsíčenka.

149483   Měsíčnice Svazek: 10 Strana: 0624
Měsíčnice, e, f., rostl. M. lesní, lunaria rediviva: měsíčenka, fiola měsíčná, posta- lina. Vz Čes. 1. XIV. 373

149484   Měsíčnictví Svazek: 1 Strana: 1005
Měsíčnictví, n., die Mondsüchtigkeit. D.

149485   Měsíčník Svazek: 1 Strana: 1005
Měsíčník, a, m., měsíčný člověk, námě- síčný, ein Mondsüchtiger, Nachtwandler. V. — M. svítivý, orthagoriscus mola, ryba. Frč. 284. — M., u, m., měsíčný spis, die Monats- schrift. — M., měsíčný tok (žen, čmýra), der Monatsfluss. Na Slov. — M., bolehlav ve- liký (rostlina), cicuta virosa, Wasserschier- ling, m. D.

149486   Měsíčník Svazek: 6 Strana: 0963
Měsíčník, a, m., scytale, had. M. temno- hlavý, s. coronata, Mondschlange. Brm. III. 400.

149487   Měsíčník Svazek: 10 Strana: 0177
Měsíčník svítivý (ryba). Vz Ott. XV1II. 896. — M. = had užovkovitý. Vz Ott. XXII. 739. — M = Člověk, který jest na měsíc ženou a na měsíc mužem. Rkp. lek. Ihr. 207b.

149488   Měsíčno Svazek: 1 Strana: 1005
Měsíčno, a, n., die Mondeshelle: m., ad- verb., mondhell.

149489   Měsíčnosť Svazek: 1 Strana: 1005
Měsíčnosť, i, f., das Mondlicht, -schein, m. D. — M., nemoc, Mondsucht, f. Zlob.

149490   Měsíčnosť Svazek: 10 Strana: 0177
Měsíčnosť, i, f. = hodnota stříbra. Zach. Test. 147., 122. Srov. Měsíc (symbol stříbra)

149491   Měsíčný Svazek: 1 Strana: 1005
Měsíčný, Mond-. M. okolek, kolo, oko, rok, noc (světlá), Jg. (= měsíce planety se týkající); 2. = jednoho měsíce, 4 neděl, mo- natlich, Monats-. M. žold, spis, květ (tok, růže, čmýra), Jg., služné, plat, náležitosť, denník, díl, mzda, zpráva, lhůta, splátka, úrok, Šp., hojemství, odklad, světnice (která na měsíc se najímá), nájemné, pachtovné. J. tr.

149492   Měsíčný Svazek: 10 Strana: 0177
Měsíčný člověk = náměsíčný. Val. Čes. 1. X. 471.

149493   Měsíčný. M Svazek: 6 Strana: 0963
Měsíčný. M. kámen, S. N. V. 1126., šero, Kká., uzly, Sl. les, skvrna, Kk. Br. 18., po- vrch, kotouč, fase. Stč. Zem. 210., 214. — M. = jednoho měsíce. M. schůze, Mus. 1880. 397., růže, Us. Pdl., seznam, výkaz. Us. Pdl.

149494   Měsíčtina Svazek: 6 Strana: 0963
Měsíčtina, y, f., die Mondsprache. Čch. Brč. 50.

149495   Měsidlo Svazek: 1 Strana: 1005
Měsidlo, a, n., vz Měsečka, Reš. — M., kopisť, Knetscheit. D.

149496   Měsidlo Svazek: 6 Strana: 0963
Měsidlo na víno řím. Vz Vlšk. 77., 141.

149497   Mesílka Svazek: 9 Strana: 0162
Mesílka, pl., ?., pole. Pck. Hol. 166., 202.

149498   Mesit Svazek: 1 Strana: 1005
Mesit, u, m., kysličník methylnatý. S. N.

149499   Měsiti Svazek: 1 Strana: 1005
Měsiti, zastar. = mísiti. Jg.

149500   Měsiti Svazek: 6 Strana: 0963
Měsiti, vz Míšeti

149501   Mesitin Svazek: 6 Strana: 0963
Mesitin, u, m.. nerost. Bř. N. 150.

149502   Mesitylen Svazek: 6 Strana: 0963
Mesitylen, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 548., Rm. II. 62.

149503   Mesitylenový Svazek: 6 Strana: 0963
Mesitylenový. M. kyselina. Rm. II. 173.

149504   Mesitylol Svazek: 6 Strana: 0963
Mesitylol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 83. 428*

149505   Mesityloxyd Svazek: 6 Strana: 0964
Mesityloxyd, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 364.

149506   Mesjáčky Svazek: 10 Strana: 0624
Mesjáčky, pl., m. = společná žatva sou- sedů při měsíčku konaná jednomu z nich. Vz Brt. Slov., Pobaba.

149507   Měska Svazek: 1 Strana: 1005
Měska, y, f., zastar., Chaos. Rk.

149508   Měský Svazek: 8 Strana: 0205
Měský m. městský. Gb. H. ml. I. 399., Dšk. Jihč. I. 20.

149509   Měsle Svazek: 1 Strana: 1005
Měsle, pl., f. = jesle. Reš.

149510   Meslo Svazek: 1 Strana: 1005
Meslo, a, n., místo měslo od koř. mâs, měs (měs-ecb), tvořeno příponou -tlo: městlo, jako máslo z mastlo (maz-tlo), pročež vý- znam jeho „měřítko, míra": odměřený kus pole, louky, terasu, plotu nebo kůže (tento význam u. jirchářův); v Kat. 2302., znak, znamení. ' Prk. k nauce o tvoř. kmenův, 22. Cf. Gl. 150. Dělí-li se sousedé na Mor. o trávu nebo dříví v lese, nadělají dříve mesel a potom o ně losem rozhodují. Mrk.

149511   Meslo Svazek: 6 Strana: 0964
Meslo = mírka, das Massel. Val. Šp., Vck., Brt. D. 230. Cf. Mkl. Etym. 194. — M. = část usně. Vz Hřbet a Matj. 53. — M. Kroupy třaslem poprchly, meslem Mo- ravci řkou. Bl. Gr. 339. Vz Třaslo. V šesti barev čistá mesla (prouhy) Desia. Kat. 2302. — M. — pole u Lověšic na Mor. Km.

149512   Meslo Svazek: 8 Strana: 0205
Meslo, vz Hrazba (3. dod.). — M. = po- díl obecního pastviska mezi usedlé rozděle- ného. Mesla, pl. = plot, šraňky. Brt. D. II. 340.

149513   Meslo Svazek: 9 Strana: 0162
Meslo = újezd. Vz Pck. Hol. 144.

149514   Meslo Svazek: 10 Strana: 0177
Meslo, a, n. = místo na obecné půdě kolem příkopu, kde si mohli vysazovati divoké stromy. Kojetín. Čes. 1. XII. 152.

149515   Mesmerism-us Svazek: 1 Strana: 1005
Mesmerism-us, u, m., zvířecí magnetis- mus, magnetické léčení dle dra. Mesmera. Vz více v S. N. Thierischer Magnetismus.

149516   Mesminit Svazek: 6 Strana: 0964
Mesminit, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875. 16.

149517   Měsník Svazek: 6 Strana: 0964
Měsník, u, m. = měsidlo, kopist. Koll. St. 68.

149518   Měsný Svazek: 1 Strana: 1005
Měsný. V pivovaře káď veliká měsná, der Scheuerbottich. 1490. Gl. 150.

149519   Mesobara Svazek: 8 Strana: 0205
Mesobara, y, f. = isobara středního tlaku. Stč. P. Př. 80. Cf. Miobara, Pliobara.

149520   Mesocefalie Svazek: 8 Strana: 0205
Mesocefalie, e, f., řec. NZ. III. 358.

149521   Mesocephal Svazek: 7 Strana: 1323
Mesocephal, a, m. Exc. Městce. Tam měščče oprav v: měšča (dod.)

149522   Mesofyllový Svazek: 6 Strana: 0964
Mesofyllový. M. buňky. SP. II. 114.

149523   Mesokafrový. M Svazek: 6 Strana: 0964
Mesokafrový. M. kyselina. Rm. II. 334.

149524   Mesokefal Svazek: 6 Strana: 0964
Mesokefal, a, m. = člověk stredolebý. Stč. Zem 841.

149525   Mesolith Svazek: 9 Strana: 0162
Mesolith, u, m. = směs hmoty natro- lithové. Vz Ott. XVII 157.

149526   Mesolythický Svazek: 9 Strana: 0448
Mesolythický. M. doba. Vz Př. star. V. 4. -7.

149527   Mesoma-cer Svazek: 1 Strana: 1005
Mesoma-cer, kru, m., stopa: uu— uu, učitelkyně, prozaháleti.

149528   Mesopotamie Svazek: 1 Strana: 1005
Mesopotamie, e, f., řec., krajina v Asii (země mezi dvěma řekama, meziříčí). Vz S. N. — Mesopotamský.

149529   Mesosa Svazek: 6 Strana: 0964
Mesosa, y, f.,mesosa, brouk. M. nosat- covitá, m. curculionoides. Kk. Br. 351.

149530   Mesostyl-on Svazek: 1 Strana: 1005
Mesostyl-on, a, n., řec., místo mezi dvěma sloupy. S. N.

149531   Mesosystolický Svazek: 8 Strana: 0205
Mesosystolický. M. šelest srdeční (meso- systolisinus). Vstnk. III. 469.

149532   Mesotyp Svazek: 6 Strana: 0964
Mesotyp, u, m. Schd. II. 42.

149533   Mesoventrikularní Svazek: 8 Strana: 0205
Mesoventrikularní šelest srdeční = nad levou komorou slyšný. Vstnk. III. 470.

149534   Mesovinný Svazek: 10 Strana: 0177
Mesovinný. M. kyselina. Vot. 84.

149535   Mesoxalan Svazek: 6 Strana: 0964
Mesoxalan, u, m., mesoxalsaures Salz. Nz.

149536   Mesoxalový Svazek: 6 Strana: 0964
Mesoxalový. M. kyselina. Vz Rm. I. 541.

149537   Mesozoický Svazek: 6 Strana: 0964
Mesozoický, mesozoisch. M. doba zem- ského rozvoje. Stč. Zem. 706. M. či druho- horní skupina útvarná. lb. 682.

149538   Messalina Svazek: 1 Strana: 1005
Messalina, y, f., jméno dvou císařoven římských z 1. stol. po Kr.

149539   Messana Svazek: 1 Strana: 1005
Messana, y, f., mě. v Sicilii, nyní Messina. — Messaňan, a, m. — Messanský. Messen-e, y, f., jm. více řec. měst. — Messeňan, a, m. — Messenie, e, f., byla hornatá krajina v Řecku, obsahující jihozáp. čásť Peloponnesu. Vz S. N. — Messenský.

149540   Messianistický Svazek: 10 Strana: 0624
Messianistický. M. věty křesťanské. List. fil. 1905. 364.

149541   Messiáš Svazek: 1 Strana: 1005
Messiáš, e, m. (Messyáš, mesyáš, V. ), vykupitel. Messias, m. — Messiášský. M. obrazy. Vz S. N.

149542   Messiáš Svazek: 8 Strana: 0205
Messiáš. Čakajú, ako židia na m-ša (marně). Phľd. 1894. 314.

149543   Messiáš Svazek: 10 Strana: 0624
Messiáš, e, m. Stachův překlad Klopf- stockova M-še. Vz Mtc. 1906. 27 no.

149544   Messiášstvo Svazek: 6 Strana: 0964
Messiášstvo, a, n. Kos. 01. I. 76.

149545   Messina Svazek: 1 Strana: 1005
Messina, vz Messana.

149546   Messinghammer Svazek: 1 Strana: 1005
Messinghammer, Mosazov u St. města na Mor.

149547   Mest Svazek: 1 Strana: 1005
Mest, mstu, m., z lat. mustum, Most, m. Ht. — M., nevykysalé víno. Us. Vz více v Šfk. 677. M. Dělati. Mstem chuť míti; m. šlapati, tlačiti. D. Z hroznů vinných Do sklenice mstu na- tlačiti. Sokol. — M. z ovoce jiného, m. viš- ňový, z hrušek. D. Vz Mošt.

149548   Mest Svazek: 6 Strana: 0964
Mest. GR V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Vlšk. 501., Mkl. Etym. 207.

149549   Mest Svazek: 10 Strana: 0177
Mest, mustum. Bhm hex. 27., Rozk. P 1739., Pror. ol. 39a. 1. Msty šenkovati. Arch. XX. 503.

149550   Městce Svazek: 1 Strana: 1005
Městce, e, n., malé město, Städtchen, n. Jg.

149551   Městcký Svazek: 8 Strana: 0205
Městcký, vz násl. Městský.

149552   Městče Svazek: 6 Strana: 0964
Městče, ete, n., vz Méščče

149553   Městec Svazek: 1 Strana: 1005
Městec, stce, m., městečko, městys, Markt- flecken, m. Heřmanův Městec, Hermannsstadt, Zlob., Králové M. S. N. Vz Tk. III. 126.

149554   Městec Svazek: 6 Strana: 0964
Městec Heřmanův, Hermanmiestetz, mě. v Chrudimsku. Tk. IV. 733., VII. 416., Blk. Kfsk. 1364., Sdl. Hr. I. 256., II. 278., Rk. Sl., Výb. II. 836. O tom, jak tam chytali židé měsíček, vz v Sbtk. Krat. h. 7l. — M. Králův, Königsstadtl, mě. u Poděbrad. Blk. Kfsk. 1364., Sdl. Hr. II. 278., V. 363., Kk. Sl. Když tam sedláci vyjdou z města na pole, nezůstane ani jediný měšťan doma. Obyvatelé sluli prcani (vz Prcan) a vyzna- menali se r. 1848. svou gardou. Vz Sbtk. Krat. h. 71. — M., ves u Vys. Mýta, u N. Města n. Met., ves u Opočna, u Křivoklátu (Městečko). Vz Rk. Sl.

149555   Městec Svazek: 7 Strana: 1323
Městec (myestecz), stce, m., civis. 1596., zastr.

149556   Městec Svazek: 8 Strana: 0205
Městec, štce, m. = měšťák. Z měštcuov (měšců) hostem ujímal (bral). Arch. XIV. 148.

149557   Městecký Svazek: 1 Strana: 1005
Městecký, Markt-. Rk.

149558   Městecký Svazek: 6 Strana: 0964
Městecký, ého, m., os. Tk. Žk. 223., Jir. Ruk. II. 24. — M. Jan, dr., prof. v Praze, zem. poslanec. Vz Rk. Sl. — M. Heřm., pseudonym, vl. Rud. Pokorný. Bačk. Př. 53. O jiném M. J. vz v Blk. Kfsk. 1165., Let. (rejstřík), Rk. Sl.

149559   Městečan Svazek: 7 Strana: 1323
Městečan, a, m. = měštan. Arch. IX. 312

149560   Městečko Svazek: 1 Strana: 1005
Městečko, a, n., Städtchen, n., der Markt- flecken. V. Okolní m-ka popálil. Flav. V mě- stečkách. Vz -ách, Lokal.

149561   Městečko Svazek: 6 Strana: 0964
Městečko, a, n., Miestečko, ves u Vla- šimě a u Dnespek; Stadtl, ves u Křivo- klátu. Blk. Kfsk. 1364., Sdl. Hr. V. 250.

149562   Městek Svazek: 10 Strana: 0177
Městek, stku, m., varix, Krampfader, Blut- aderknoten. M. tepenní, varix arterialis, Rankenaneurysma; prostý, v. simplex, roz- kládavý, v. cirrhoides. Ktt. Sr. Městka v VI. 964.

149563   Mestelice Svazek: 6 Strana: 0964
Mestelice, e, f., cajanno, ein Gewächs, rus. Šm.

149564   Mésti Svazek: 1 Strana: 1005
Mésti (v obec. mluvě: mecti), metu, meť, -ta (ouc), ti, ten, ení. Mésti m. met-ti, t před t v s. Vz Mus. 1867. III. str. 256. Vz Nésti, Másti. M. = házeti, werfen; chvoštištěm čistiti, kehren. V. — abs. Nové koštiště Dobře mete. D. — co čím: podlahu, smětí chvoštištěm. V., Kom. — kde. Před svým domem, před svými dveřmi. Us. Každý ať před svou síní (přeci svým domem) mete. Us. Metla holka ve světnici. Er. P. 422. M. pod stolem. Č. Člunkem tkadlec při tkání po zemi nemete (nehází). Jg. — co kam: smetí proti zdi, ke zdi. Smetí do kouta, z kouta, ode zdi, na hromadu, v jámu, před domem, za stodolou s oráčem mésti atd. — se = meteliti se. Sníh se mete (stöbert).

149565   Městi Svazek: 1 Strana: 1006
Městi, zastr. = másti; mésti.

149566   Mésti Svazek: 6 Strana: 0964
Mésti. Cf. Mkl. Etym. 193., 194.

149567   Mésti Svazek: 7 Strana: 1323
Mésti v dialekt Vz List. fil. 1892. 107. Ten mete = utíká Us. Fč.

149568   Mésti Svazek: 8 Strana: 0205
Mésti. Sníh mete; dva dni metlo sněhem. Brt, 1). II. 340. Koza metla = utíkala. Brt, D. II. 242., 263.

149569   Mésti Svazek: 10 Strana: 0177
Mésti kde. Mete-li se v domě na prahu a zápraží koštětem, jímž se metlo v ko- stele, přináší to domu štěstí. Mtc. 1. 1897. 70

149570   Městice Svazek: 1 Strana: 1006
Městice, e, n. = městce.

149571   Mesticové Svazek: 1 Strana: 1006
Mesticové, z rodičův, z nichž jeden byl bílý a druhý rudý. Tl. M., smíšenci, potomci Europami a Kreolů s Indiánkami. Vz S. N.

149572   Městis Svazek: 1 Strana: 1006
Městis, vz Městys.

149573   Městisko Svazek: 1 Strana: 1006
Městisko, a, n. = místo, Ort, Raum, m. Na Slov.

149574   Městišče Svazek: 1 Strana: 1006
Městišče, e, n., místo kde co je, zastr. Dům s městiščem. Výb. 1. Vz Městiště.

149575   Městiště Svazek: 6 Strana: 0964
Městiště, area. Sv. ruk. 316. b., Bj., Troj. 500., Vlšk. 66. M., ješto (kde) sól dě- lají. BO. Cf. Za, 8. a. Veztež tělo, kdež chcete a m., jakéž chcete, udělejte. Pass. mus. 354. — M. = parkan. Vnitř okolo zdí jest m. Kom. — M., der Amtsplatz (der Akcise). Dch.

149576   Městiště Svazek: 7 Strana: 1323
Městiště, area. 14. stol. Mnč. M. rybní- kóv. Arch VIII. 377.

149577   Městiště, měštiště Svazek: 1 Strana: 1006
Městiště, měštiště (zastr. měštišče, měš- čišče), e, n. = městisko, místo, Platz, Ort, m., Stelle, f. Jg. M. dávního stavem. Troj. Na svém m-šti stavěti. Mus. — M., místo, kde město stojí, der Platz für eine Stadt. Jg. Na měs- tišti hradišti, kdež nyní Tábor. Bls. 47. — Dal., Háj.

149578   Městiti Svazek: 1 Strana: 1006
Městiti, il, ěn, ění, uměstiti, auf einen Ort stellen, setzen, locare.

149579   Městiti Svazek: 6 Strana: 0964
Městiti. Ptolomaeus městí národek Srbů. Šf. Rozpr. 1865. 9. M., oceupare, dobyti, podmaniti si. Vz Zaměstiti.

149580   Městiti Svazek: 9 Strana: 0162
Městiti. Sotva mne (zajíce) tato dutinka městí (pojímá, pro jiného už tam místa není). Ton. 12.

149581   Městka Svazek: 1 Strana: 1006
Městka, y, f. Blutadergeschwulst, f. Sal.

149582   Městka Svazek: 6 Strana: 0964
Městka, die Krampfader, der Blutader- knoten. Sal. 241., Nz. 1k. M. = chorobné rozšířeni žil. Vz Slov. zdrav., Čs. lk. M-ky měchýřové, Blasenhaemorrhoiden. Nz. lk. M., varix, zlatá žíla. Vz Pastelin v S. N.

149583   Městka Svazek: 6 Strana: 0965
Městka = ženská z města. NB. Tc. 145., Půh. II. 186., Bart. 257., List. hrad. 1464. Tč. Byla m. z města, jenž jest slulo Cae- sarea Filippova. Hus II. 403.

149584   Městka Svazek: 7 Strana: 1323
Městka, varix. M. hroznovitá, v. race- mosus, nepravá, v. spurius, výdutová, v. aneurysmaticus; m. provazce chamového, variocele. Ktt. exc.

149585   Městknati Svazek: 1 Strana: 1006
Městknati, městknávati, namísto dávati, in einen Raum bringen. — co kam: do pytle obilí (= dávati, stlačovati). — koho (zdržovati, baviti, aufhalten, unterhalten. Tak tu městknaly ty sladkosti vraha. Ráj. — se kam. Aniž vše se do stodoly městkná (Raum haben). Plk. — se čím: hrou se m. (baviti). Puch. — Lépe městnati. Prk.

149586   Mestkomín Svazek: 1 Strana: 1006
Mestkomín, a, m, kominík. V.

149587   Mestkominický Svazek: 7 Strana: 1323
Mestkominický. M. řemeslo. Wtr. Obr. I. 405. Mestkominictví, n. Wtr. Obr. I. 405.

149588   Mestkominík Svazek: 7 Strana: 1323
Mestkominík, a, m. = kominík. Wtr. Obr. I. 405.

149589   Městkovatosť Svazek: 6 Strana: 0964
Městkovatosť, i, f., varicositas. Nz. lk. M. oka, cirsophthalmus.

149590   Městkovatý Svazek: 6 Strana: 0964
Městkovatý, varicosus. Nz. lk.

149591   Městkovitosť Svazek: 10 Strana: 0177
Městkovitosť, i, f. = vakovité roztažení žil, varicositas, phlebectasia, sackförmige Venenerweiterung. Ktt. Srov. Městkový.

149592   Městkovitý Svazek: 7 Strana: 1323
Městkovitý. M. výduť, aneurysma vari- cosum.

149593   Městkový Svazek: 6 Strana: 0964
Městkový, Krampfader-. M. kýla (městky provázku chamového),varicocele, der Krampf- aderbruch. Nz. lk.

149594   Městkový Svazek: 7 Strana: 1323
Městkový. M. pupek, varicomphale, vý- duť, aneurysma cirsoideum.

149595   Městkový Svazek: 10 Strana: 0177
Městkový vřed, ulcus varicosum; m. zánět oka (městkovitosť oka), staphyloma sclerae, cirsophthalmus. Ktt.

149596   Městňan Svazek: 1 Strana: 1006
Městňan = měšťan. Výb.

149597   Městnan Svazek: 6 Strana: 0964
Městnan. Výb. I. 1063. 17. Slov. Ssk.

149598   Městnati Svazek: 1 Strana: 1006
Městnati, vz Městknati.

149599   Městnavý Svazek: 10 Strana: 0177
Městnavý oedem (nahromaděný). Ott. XVIII. 652.

149600   Mestně Svazek: 10 Strana: 0177
Mestně někoho pokárati (pomstou) = ztre- stati. Msn. Od. 189., 209.

149601   Mestní Svazek: 7 Strana: 1324
Mestní káď. Půh. IV. 296.

149602   Mestnice Svazek: 8 Strana: 0562
Mestnice, e, f., druh hrušek. Vz Ott. XI. 808.

149603   Mestniti Svazek: 1 Strana: 1006
Mestniti, il, ění, mstem chutnati, mostig schmecken. Jg. Víno mestní. D.

149604   1. Mestný Svazek: 1 Strana: 1006
1. Mestný, zastr. = mstný, mstě sloužící. Rach-. Jir., Rkk. 19.

149605   2. Mestný Svazek: 1 Strana: 1006
2. Mestný, Most-. M. nápoj. Jg.

149606   Mestný Svazek: 6 Strana: 0964
Mestný. M. dlaň. Msn. Or. 7. M. dílo (mstné). Šb. F.

149607   Mesto Svazek: 6 Strana: 0964
Mesto = místo. Slov. Zabili Janka m. jelena. Koll. Zp. I. 21.

149608   Město Svazek: 6 Strana: 0964
Město od metati. Šf. III. 634. — Ž. wit. 229., Sbn. 299-, 652., 298., 834., Kram. Slov., List. fil. XI. 170., Ukaz. 32., Cor. jur. IV. 3. 2. 422., IV. 3. 1. 405., Mkl. Etym. 196, Rk. Sl. M. nic jiného nenie, než měšťan jed- nota a tovaryšstvie řádně zřízené a právem vysazené k společnému dobrému, poctivému a užitečnému všech, k obhájení sebe i obec- nieho dobrého. Brikcí. Výb. II. 1317. M. ne- beské. Št. Kn. š. 60. Města starých Slovanů. Vz Šf. Strž. I. 553. Česká města, Vz Ukaz. 32., Zř. zem. 460., 693. Stavění a hrazení měst českých ve 13. stol. Vz Pal. Rdh. II. 107. M. podlé moře (ad mare). BO. Tak mu je, jako chudobnému v bohatom meste. Slov. Rr. MBš. Co dědina, to je jiná, co městečko, to srdéčko (o nestálém, nevěr- ném), anderes Städtchen anderes Mädchen. Us. Vk. — M., Platz, mě. u Kralup v Cheb- sku. Blk. Kfsk. 621., Rk. Sl.

149609   Město Svazek: 7 Strana: 1324
Město. Města čes. vz Ukaz. 32. M. krá- lovská a poddaná v Čech. v 15. a 16 stol. Vz Wtr. Obr. I. 3.-24., 24.-26. ; zevnějšek, ráz měst čes. též doby. Cf. ib. 347. nn., 371. nn.

149610   Mesto Svazek: 8 Strana: 0205
Mesto. M. je pozdější differenciace místo: místo. List. fil. 1895. 83.

149611   Město Svazek: 9 Strana: 0162
Město, vzorec skloňov. Vz Grb. H. ml. III. 1. 136. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 331a. Městostrážný bůh. Louk 23., 65.

149612   Město Svazek: 10 Strana: 0177
Město, v obec. mluvě mněsto, nesto (V. Mýto), mesto. Ib. Šb. D. 11.

149613   Město, městečko Svazek: 1 Strana: 1006
Město, městečko, a, n., lit. městas, Schl., od met (met-nouti), tedy město m. m?tto rozlišením kmenového t před příponovým t v. s, tedy = rozbitý tábor. Vz Gb. Hl. 107. Dle Fk. 154. od koř. mit bydleti; srv. zend. mit, lotyš. mitu, lit. mint? bydlím, zend. ma?tha bydlo, obydlí. Prk. Die Stadt. — Jména měst, která dle 1. muž. sklon. se skloňují, mají v gt. sg. příponu -u, nebo -a. Znamenají-lijenom jeden předmět, nejsou-li rodová, obecná, mají z pra- vidla -a: Řím-a, Záhřeb-a, Londyn-a, Jičín-a, ale (obecná jména): Písek—Písku, Most-u, Potrohrad-u, Dub-u, než přece: Tábor, a. — Jména měst v -av a -im ukončenájsou rodu žen.: Čáslav, Boleslav, Chrudim, Kouřim. O skloňo- vání těchto jmen vz Chrudim. Přišel do města Upsala šp. m.: Upsaly. Pk. — M. svobodné, věnné, Nz., královské n. svobodné (vz Gl. 151., S. N. ), poddané, hražené, S. N., ochranní (Schutz-), Rk.; velkoměsto, které má více než 100000 obyvatelův. Tl. M. otcovské, krajní, pod ochranou, D., otevřené (zdí ohrad- ních nemající), tvrdé n. hrazené, zavřené, veliké, malé, lidné, pěkné, sídelné, hlavní, krajské, horní (na Slov. báňské), kupecké n. obchodní, král. věnné, vnitřní, Jg., staré, při moři, skladní. V. V Praze: Staré, Nové, Židovské město (Malá strana a Hradčany). M. venkovské. Us. Město spravuje starosta (purkmistr; ne: mešťanosta, vz toto) s městskou radou vznášeje důležitější věci na výbor. Pt. M. (obec městská), vz Ŕb. str. 268. Obyvatel města (měšťan), usedlý v městě; m. podma- niti, vybojovati, mocí vzíti, ve svou moc uvésti, hladem vyležeti; města dobyti, se zmocniti; z města vypověděti, vystrčiti; do města přijíti (za měšťana); dvůr za n. před městem. V. M. založiti, pobořiti, oblehnouti, nepříteli poddati, z kořen vyvrátiti. Flav. M. majestatem vysaditi. Kram. M. zdíti. Dal. M. zlésti, Har., m. ztéci, útokem dobyti. D. Někoho za m. vyvésti. Flav. Za městem bydleti. D. Kravím oknem z města vyskočiti. Prov. D. M. bez lidu, mlýn bez vody a dům bez střechy za nic nestojí. Jg. Veľké mesto veľké pestvo. Mt. S. — M. = obyvatelé. Celé m. o tom mluví. Us. — M. nové (Hradiště nad Metují). M. nové (Neustadtl) v Jihlavsku. M. nové za Vídní. M. staré v Olomoucku. M. horní (Bergstadt) v Olomoucku. Vz S. N. Bříza na bráně, škola na krámě, fara na chrámě a krčma v chrámě jest v Novém městě nad Metují. Hrš.

149614   Městobor Svazek: 6 Strana: 0964
Městobor, a, m., Städtezerstörer. Lpř.

149615   Městoburec Svazek: 1 Strana: 1006
Městoburec, rce, m., kdo město bouří, pobuřuje, znepokojuje, der Stadtaufwiegler. Sš. Sk. 201.

149616   Mestofeles Svazek: 8 Strana: 0205
Mestofeles m. Mefistofeles, Metisto = čert. Čes. 1. V. 437.

149617   Městochranný Svazek: 6 Strana: 0964
Městochranný. M. bůh, stadtbeschirmend. Msn. Or. 6.

149618   Mestola Svazek: 6 Strana: 0964
Mestola, y, f., oenocarpus, die Most- palme, rostl. M. dvojřadá, oe. distichus, tupoplodá, oe. balana, ostroplodá, oe. ba- caba. Vz Rstp. 1642.

149619   Mestola Svazek: 7 Strana: 1324
Mestola, y, f., basilica. Pršp. 49. 42.

149620   Mestola Svazek: 10 Strana: 0177
Mestola y, f., oenocarpus, druh palmy. Ott. XVIII. 655.

149621   Mestoměr Svazek: 1 Strana: 1006
Mestoměr, u, m. Mostmesser, m. Techn.

149622   Městoprava Svazek: 1 Strana: 1006
Městoprava, y, f., zastr., die Stadtver- waltung.

149623   Městopravna Svazek: 7 Strana: 1324
Městopravna, y, f., politica, zastr. Rozk.

149624   Mestovní Svazek: 6 Strana: 0964
Mestovní = mestní. Bern.

149625   Mestový Svazek: 1 Strana: 1006
Mestový, Most-. M. dčber, Mostzuber, m. Jg.

149626   Mestrejch Svazek: 9 Strana: 0162
Mestrejch, u, m., něj. jídlo. 1597. Mus. 1899. 130.

149627   Městskosť Svazek: 1 Strana: 1006
Městskosť, i, f., städtische Art. Rk.

149628   Městsky Svazek: 6 Strana: 0964
Městsky, städtisch. Po městsku se no- siti. Us. Té.

149629   Městský Svazek: 6 Strana: 0964
Městský. M. úřad, sady atd. Sp. M. osoba, vinny atd., vz Zř. zem. 460., 693. M. stav v Čechách. Vz Let. rejstřík. M. svobody. Vz Výb. II. 346.

149630   Městský Svazek: 7 Strana: 1324
Městský dům čes. v 15. a 16. stol. Wtr. Obr. I. 371. nn. M. stavby, zřízení. Vz Ott. VI. 394., 510., 531. M. komora spravovala příjmy a vydání města. Wtr. Obr. II. 459.

149631   Městský Svazek: 8 Strana: 0205
Městský: městky, měský, měscký, měst- cký, měšťký, měšťeský. Gb. H. ml. I 393. Pod m. právo náleželi měšťané. Pras. Těš. 79.

149632   Městský Svazek: 9 Strana: 0163
Městský stav ve středověku. Vz Pal. Děj. II. 1. 376. M. školy ve středověku. Vz Wtr. Part. 3. —33.

149633   Městský. Města Svazek: 1 Strana: 1006
Městský. Města se týkající, Stadt-, städt- tisch, städtlich. V. M. zdi, střelnice, hrad, tvrz, kuchyně, obecné knihy, rada (magistrat), služebník, pacholek, synek, dcerka, hejtman, pečeť, písař, oděv, Jg., V., Kom., D., lékař, obyvatel, obvod, zemiště, věznice, obec, občan, soud, statek, hejtmanství, dům, radnice, trh, vojsko, řád, radní, výbor, zastupitelstvo, škola, voják, starší obecní, starosta, stráž, erb, znak, J. tr., sady, archiv, bank, účtárna, pokladnice, hospodářství, důchod, sudí, dluh, váha, správce, celní. Šp. M. grunty, knihy, věci, vz Rb. str. 268. M. osoba osedlá, ein ansässiger Städter. Pr. 1861. str. 26. (Václ. II. ) M. = měšťanský, Bürger-, bürgerlich. Ve věcech válečných a městských. V. M. stav. Jg., S. N. Po městsku. Jg. — M., zdvořilý, zvedený, höflich, städtisch. M. řeč. V. Po mestsku = zdvořile. V.

149634   Mestúvka Svazek: 9 Strana: 0163
Mestúvka, y, f. = píst na mačkání hroznů. Již. Mor. Šeb. 288. Ve špidláku se hrozny pístů (mestúvkú) zmustlujú (zmustlujú). Ib 146.

149635   Městýčko Svazek: 8 Strana: 0205
Městýčko, a, n. = místečko. Bl. Gr. 276.

149636   Městys Svazek: 1 Strana: 1006
Městys, městis, m., bylo nesklouné (městce, městec). Jg., Mk. V každém městys. Smrž., Stelc. Ale nyní slovo to skloňujeme: m., u, m.; ovšem starší a lepší slovo jest: městečko. Cf. Mkl. Gr. II. 328. Prk.

149637   Městys Svazek: 7 Strana: 1324
Městys. Toto slovo má se ponechati. Vz Km. 1889. 229. dole.

149638   Městys Svazek: 8 Strana: 0205
Městys. Čel. Pr. m. I. 148., 154., 276.

149639   Městys Svazek: 9 Strana: 0163
Městys, e, m. Za stara se neskloňovalo. Gb. H. ml. III. 1. 126.

149640   Městyský Svazek: 6 Strana: 0964
Městyský, Marktflecken-. Rk.

149641   Měša Svazek: 6 Strana: 0964
Měša, dle Bača, os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

149642   Měšačka Svazek: 7 Strana: 1324
Měšačka, y, f. = sýkora mlynářík. Šír. Pt.

149643   Měšačka Svazek: 9 Strana: 0163
Měšačka, y, f., vz Mlynářík (sýkora).

149644   Měšačka, y Svazek: 1 Strana: 1006
Měšačka, y, f., měchačka, Kochlöffel, m. Us.

149645   Mešan Svazek: 6 Strana: 0964
Mešan, a, m., sirio, eine Spinne. Šm.

149646   Měšati Svazek: 6 Strana: 0964
Měšati = míchati, miscere. ZN.

149647   Mešatka Svazek: 6 Strana: 0964
Mešatka, y, f., hyptis, ein Gewächs. Sm.

149648   Měšcolup Svazek: 9 Strana: 0163
Měšcolup, a, m. Věst. VII. 242.

149649   Měšcořezec Svazek: 1 Strana: 1006
Měšcořezec, zce, m., Beutelschneider, m., lépe: taškář, měšečník. D.

149650   Měšcořezec Svazek: 6 Strana: 0964
Měšcořezec, zce, m. Vz Zbrt. 111.

149651   Měšcovatý Svazek: 6 Strana: 0964
Měšcovatý, voll Beutel. Šm.

149652   Měšcovitý Svazek: 1 Strana: 1006
Měšcovitý, beutelförmig.

149653   Měšcový Svazek: 1 Strana: 1006
Měšcový, Beutel-.

149654   Měšča Svazek: 6 Strana: 0964
Měšča, aťa, n. = městče, ete, n., das Stadtkind. Laš. Tč.

149655   Meščan Svazek: 6 Strana: 0964
Meščan, a, m. = měšťan. Slov. Bern.

149656   Měščanin Svazek: 6 Strana: 0964
Měščanin, a, m. = měštěnín. NB. Tč. 221. Měšček. Hr. ruk. 459.

149657   Měšček, vz Svazek: 1 Strana: 1006
Měšček, vz Měšec.

149658   Měščen Svazek: 6 Strana: 0964
Měščen, a, m. = měšťan. Půh. I. 229.

149659   Měščenín Svazek: 6 Strana: 0964
Měščenín, a, m. = měštěnín. Půh. I. 284., II. 160., 203.

149660   Měščěnín Svazek: 9 Strana: 0163
Měščěnín. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 72., 76.

149661   Měščišče Svazek: 6 Strana: 0964
Měščišče, e, n. = městiště. Výb. I. 1047.

149662   Měščka Svazek: 6 Strana: 0964
Měščka, y, f. = měštanka, městka, die Städterin. Laš. Tč., NB. Tč. 145., Hr. ruk. 253.

149663   Meščok Svazek: 6 Strana: 0964
Meščok = měšček. Slov. Ssk.

149664   Měščunek Svazek: 6 Strana: 0964
Měščunek, nka, m. = městský hoch. Laš. Tč.

149665   Měšec Svazek: 1 Strana: 1006
Měšec, šce, měšeček, měšček, gt. ečku, m.,, malý měch, tobolka, taška, pytlík, vaček, der Beutel, Säckel. V. M. zdrobnělé od, měch. ' M. na peníze, odutý (plný), Kom., obecní (pokladnice), zavěrací, zamišový; m. srdce, u varhan, nárokův. Jg. Do svého měšce to- liko naháněti (o sobci); Trestání na měšci; Přes m. mrskati. V. Ze svého měšce platiti. Ctib. Jest mi na to krátký m. Sych. Měšcem podmazal. Sych. Vz Porušený. Č. Vytřes měšec. Jir. dh. M. na to nedostačí. Har. Vzalby i s měšcem (lakomý). Č., D. Lépeť jest m. uraziti nežli osobu. Troj., Lb., Č. Na cizí měšec tráviti a hrdě sobě počínati. Reš. Nejde to z tvého měšce (správcům a podobným se říká. Vz Hospodářství). Č. Těšinskými jablky m. nacpává. D. Kdo neprohlédá očima, pro- hlédne měšcem. Kdo neprohlídá a neotvírá očí, musí měšcem dotahovati. D., Pr., Č. Každému jest jeho m. mil a mně můj. Vz Sobectví. Lb. Kdo m. tratí, nechť hřbetem platí. D. Přítel měšec, a rodina pán Bůh (= pravé přátelství řídké). Č. Ten méně věří Bohu než svému měšci. Č. Snáze z několika měšců než z jednoho. Č. Měšcem musí notně hnouti, kdo žádá na důstojnosť se vypnouti. Č. Nechať huba nevadí se s měšcem. Č., Lb. Vz Šetrnosť. Potáhl ho za měšec (vyloudil na něm; ošidil ho). Č. M. plný pavučin. M. pavučinami zatáhnutý. Najlepší priateľ je mešec; Cena do mieška nepadá. Mt. S. M. jeho má souchotiny. Prázdný m. přičinlivosť plní (vz Pracovitosť); Vzal by i s měšcem (vz Nesyta); Srdce k Bohu, ruka ke kordu a k m-ci nesahej (vz Cizí). Lb. Co bratr to bratr, ale měšcové úhlavní nepřátelé. Pk. Vz Kradí.

149666   Měšec Svazek: 6 Strana: 0965
Měšec. Cf. List. fil. XI. 168. Tlustý m. jsem utratil (mnoho peněz prosoudil). Wtr. Jeho m. měl souchotiny. Wtr. čím větší m., tím menší srdce. Kmk. Lidé škrtí m., div ho neuškrtí. Šml. Vysoko jim k měšci sáhá. Bart. 181. Nemůže-li kdo komu měš- cem pomoci, nechť ho aspoň ústy ukájí. Exc. Rádi se mějme a každý o svůj m. dbejme; Pokud m., potud přítele mám. Us. Bž. Ženám měšce dojí (vyprazdňují). Výb. II. 247. Cf. Nuzník (dod.).

149667   Měšec Svazek: 8 Strana: 0205
Měšec. To všecko činí na obecný m. = na obecné útraty. Sum. I. 426. Plny m. dobry přitek ale zly myslitel. Slez. Nov. Př. 171.

149668   Měšec Svazek: 9 Strana: 0163
Měšec. Škrtí lidé m., div že jej neudusí. Sml. V. 11., Ty věci potřebují pořád otevře- ného měšce (činí vydání); Ať platí na kůži, nemůže-li měšcem zaplatiti (ať jest trestán). Fisch. Hosp. 186., 432. Kdož nemuož zaplatiti měšcem, mosí platiti hřbetem. Arch. XVI. 16. Čistili mu měšce (vyprazdňovali). Dač. I. 174. Sr. ještě Zát. Př. 331a.

149669   Měšec Svazek: 10 Strana: 0625
Měšec, šce, m. Plný mešec, prázdna hlava — väčšia hanba ako sláva. Sb. sl. VIII. 87. M. obecní (fiskus). Cel. Priv. I. 248., 273.

149670   Mešecnice Svazek: 6 Strana: 0965
Mešecnice, e, f., die Beutlerin, Beutel- macherin. Bern.

149671   Měšéček Svazek: 6 Strana: 0965
Měšéček, čku, m. = váček. St. Kn. š. 78.

149672   Měšeček Svazek: 8 Strana: 0205
Měšeček, č ku, m., ve kterém jsou ku př. jádra klokočová. 1560. NZ. III. 211.

149673   Měšečka Svazek: 1 Strana: 1007
Měšečka, y, f., v již. Čech. = vařečka. Kts.

149674   Měšečka Svazek: 10 Strana: 0177
Měšečka, y, f., loculus. Ev. olom. 187. 83.

149675   Měšečnatý Svazek: 1 Strana: 1007
Měšečnatý, měšče podobu mající, beutei- förmig. M. semena. Rostl.

149676   Měšečník Svazek: 1 Strana: 1007
Měšečník, a, m., zloděj, který měšce krade. Beutelschneider, m. V. — 2. Kdo měšce dělá, der Taschner. Tk. II. 542. D. — 3. Boháč. Kon.

149677   Měšečník Svazek: 6 Strana: 0965
Měšečník, a, m. = tobolečník, zloděj. Výb. II. 338. - M., os. jm. Pal. Děj. V. I. 225.

149678   Měšečný Svazek: 1 Strana: 1007
Měšečný, Beutel-, Sack-. M. kamení (v mě- chýři). Jád.

149679   Měšečný Svazek: 6 Strana: 0965
Měšečný. By jediné Bóh zdařil, abych s m-mi odpustky přijel. Arch. V. 328.

149680   Měšečný Svazek: 7 Strana: 1324
Měšečný závazek. 1557. Mus. 1891. 200.

149681   Mešek Svazek: 1 Strana: 1007
Mešek, šku, m., vz Mech.

149682   Měšek Svazek: 1 Strana: 1007
Měšek, šku, m. = míšek.

149683   Měšek Svazek: 6 Strana: 0965
Měšek, ška, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123., D. ol. II. 536 , Pal. Děj. II. 262.

149684   Měšek Svazek: 9 Strana: 0163
Měšek. Vz násl. Míšek.

149685   Měšeň Svazek: 6 Strana: 0965
Měšeň, šně, f., byttneria, die Byttnerie, rostl. M. srdčitá, b. cordata. Rstp. 158.

149686   Mešenka Svazek: 6 Strana: 0965
Mešenka, y, f., hydnum, der Stoppelpilz. Šm.

149687   Měšenovité Svazek: 1 Strana: 1007
Měšenovité rostliny, bittneriaceae, Bittne- riaceen. Vz Kk. 226.

149688   Měšenovitý Svazek: 6 Strana: 0965
Měšenovitý oprav v: měšeňovitý. Cf. Rstp. 151.

149689   Měšetice Svazek: 6 Strana: 0965
Měšetice, dle Budějovice, Mieschetitz, ves u Sedlce. Blk. Kfsk. 907., Sdl. Hr. IV. 184., Rk. Sl.

149690   Měšič Svazek: 7 Strana: 1324
Měšič, e, m., Mischer, m. (u pekařů). Rgl.

149691   Měširka Svazek: 7 Strana: 1324
Měširka, y, f., pitortum, zastr. Rozk.

149692   Měšita Svazek: 1 Strana: 1007
Měšita, y, f., medžet, u, m., jm. moha- medanské modlitebnice. Vz S. N. Její štíhlé sloupy slovou minarety. Brt. Moschee, f.

149693   Mešita Svazek: 6 Strana: 0965
Mešita, vz List. fil. X. 65.

149694   Mešk Svazek: 6 Strana: 0965
Mešk, u, m. = meškání. Bez všeho mešku čiňá. Slov. Hol. 74.

149695   Měška Svazek: 1 Strana: 1007
Měška, y, f., miška, různice, bouřka, nevole, Uneinigkeit, Fehde, f. Miešku učiniti. Živ. Karla IV. Ta m. trvala dvě letě. Výb. I.

149696   Meškač Svazek: 1 Strana: 1007
Meškač, e, m., der Zauderer. Jg.

149697   Meškačka Svazek: 1 Strana: 1007
Meškačka, y, f., die Zauderin. Jg.

149698   Meškal Svazek: 6 Strana: 0965
Meškal, a, m., der Zauderer. Lpř.

149699   Meškalec Svazek: 1 Strana: 1007
Meškalec, lce, m., ein Säumiger.

149700   Meškanec Svazek: 9 Strana: 0163
Meškanec, nce, m., vz Loudavec (zde).

149701   Meškání Svazek: 1 Strana: 1007
Meškání, n., dlení, zdržování, das Zaudern, der Verzug, die Verweilung. Bez m. přijíti. V. Pakli bychom toho všeho neudělali, tehdá ihned bez meškání, kteráž by dva z nás rukojmí napomenuta byla, máme a slibujeme vjeti a vlehnouti. Tov. 129. — M., obmeš- kání, překážka, die Verhinderung. V.

149702   Meškání Svazek: 6 Strana: 0965
Meškání = obydlí. Mor. Brt. D. 230.

149703   Meškání Svazek: 8 Strana: 0205
Meškání. A když ženich m. činil. XV. stol. Bibl. (List. til. 1896. 85.).

149704   Meškanlivosť, meškanlivý Svazek: 1 Strana: 1007
Meškanlivosť, meškanlivý, na Slov. = meškavosť, meškavý.

149705   Meškatel Svazek: 1 Strana: 1007
Meškatel, e, m. = meškač.

149706   Meškatelka Svazek: 6 Strana: 0965
Meškatelka, y, f., die Zaudererin. Šm., Bern.

149707   Meškati Svazek: 1 Strana: 1007
Meškati, al- án, ání. M. = zdržovati hoho, aufhalten, hindern; zdržovati se, sich auf- halten, bleiben, harren, verweilen, zögern, V.; dlíti, nepospíchati, säumen, zögern, zau- dern, V.; bydleti, bývati (Pk. ), wohnen. Jg. — abs. Kde tak dlouho meškáš? Us. Ať mnoho nemeškám. V. Abychom nemeškajíce na faru šli. Vrat. Pamětliv buď, že smrť m. nebude.
V. Není možná déle m. (dlíti). D. Nemeškej
(pospěš). Háj. Aby obec nebyla meškána.
Sob. 15. — co, koho. Čas milosti meškají.
Br. Aby soudcové meškáni nebyli. Ferd. zř.
Aby to (německé) na česko se vyložilo a
soudcové aby se nemeškali. Z. F. I. Toho,
kdo tě čeká, nemeškej. Kom. — (koho)
čím. Zbytečnou řečí koho meškati. V. Ať
nemešká dílem svým. Br. Vykonání přísahy
vzatým odvoláním m. J. tr. Meškáš mne
ptaním. Ml. M. příjezdem. Arch. I. 74. Tiem
rač nemeškati. Výb. I. 870. Aby nemeškal
svú příjezdú. Hl. Zaplacením daně proti
řádu m. J. tr. — (koho) v čem. V této
mě prosbě nemeškej, prosím. St. skl. — kde. V chalupách m. Us. Plavec mešká za větrem u boku ryby. Ráj. Na pustinách m. Orb. pict. — na čem. Aby pro něho lid obecní na svých potřebách nebyl meškán. Sob. 39. — jak dlouho. Nechtěl zde déle m. jedno za dvě neděle. Hl. — k čemu. Na těch věcech mysl se zatíná a k jinému mešká. Kram. — s inft. Nemeškal toho učiniti. Br. Nemeškej přijíti. Br. — (se) čím, s čím, v čem. Nemeškej s žádostí. Ml. Nedlouho s věcí svou se meškal. V. Zbytečnými věcmi se m. Us. Meškám se s tím. Kom. Meškal se tím. Kom. M. se v něčem. Har. — se kde. Nz. M. se na cestě. Br. M. se při čem = dů- kladně, obšírně probírati. Nz. — se za čím (zdržovati se). Nemeškaj sě za tiem, co je zde, ale toho hledaj, by všel do nebe. Št.

149708   Meškati Svazek: 6 Strana: 0965
Meškati, cf. Mkl. Etym. 193. — co. Mu- seli sú často cestu svú m. Výb. II. 549. Musel svú službu m. Půh. I. 373. Když který kněz mešká své miesto. Hus II. 66. — co čím. Vykonání přísahy m. vzatým odvoláním. J. tr. Nebude póhonem m. Vš. 347. Tiem sě nemeškejme. Výb. II. 33. Hřiešný nemá m. svým ukázáním; Lidé meškají svým dielem své spasenie. Hus II. 342., I. 131. —- v čem. Aby knapi souke- níkův v jich díle nemeškali. Exc. A mešká-li (kněz) lid v spasenie. Hus II. 274. V tejtě mě prosbě nemeškej. Hr. ruk. 13. Ani v těch věcech, ježby m-ly v boží službě. Hus I. 143. — kde. Ona se tu dlouho nemeškala. Us. Na cestě se nemeškali. Abr. Darmo se tu m.! Us. Dch. Kaj meškáš? U pana N. Us. M. se při něčem. Nz. M. někde =' bydleti. Mor. Brt. D. 230. — na čem. Na tom se nemeškali. Výb. II. 298. M. u přátel na návštěvě. Us. — s inft. Mešká přijíti. ZN.

149709   Meškati co Svazek: 9 Strana: 0448
Meškati co. Dílo užitečné meškají. Hus. (Vstnk. X. 343. )

149710   Meškavě Svazek: 1 Strana: 1007
Meškavě, váhavě, zauderhaft, V.

149711   Meškavosť Svazek: 1 Strana: 1007
Meškavosť, i, f., váhavosť, dlení, die Zau- derhaftigheit, Saumseligkeit. V.

149712   Meškavý Svazek: 1 Strana: 1007
Meškavý, zauderhaft, säumig, saumselig. V.

149713   Meškavý Svazek: 6 Strana: 0965
Meškavý. Blázni a m-ví (lidé). Sv. ruk. 325.

149714   Meškavý Svazek: 9 Strana: 0163
Meškavý. Práce škodlivá a meškavá. Kom. Ohláš. 84.

149715   Meškera Svazek: 8 Strana: 0205
Meškera m. maškara, U Domžl. Šb.

149716   Meškerenda Svazek: 6 Strana: 0965
Meškerenda, y, f. — rošt, příčný trám v jizbě, který ostatní trámy a strop drží. V turčan. stol. na Slov. Rr. Sb., Ssk. Vz Maisternica. Maď. mester gerenda.

149717   Měškonoh Svazek: 6 Strana: 0965
Měškonoh, a, m. = míškonoh. Šm.

149718   Měškovitý Svazek: 1 Strana: 1007
Měškovitý, beutelartig. Krok.

149719   Měškovník Svazek: 1 Strana: 1007
Měškovník, u, m., cuellaria. Rostl.

149720   Mešnatý Svazek: 1 Strana: 1007
Mešnatý, mechovatý, moosig. Rostl.

149721   Mešné Svazek: 6 Strana: 0965
Mešné, ého, n., der Messlohn, das Mess- geld. Šm.

149722   Mešní Svazek: 6 Strana: 0965
Mešní rúcho. Žk. 413.

149723   Mešní Svazek: 7 Strana: 1324
Mešní rúcho. Půh. III. 157.

149724   Mešní, mešný Svazek: 1 Strana: 1007
Mešní, mešný, Mess-. M. kněz, kniha (missal), Jg., roucho (humerale, alba n. říza, cingulum n. pás, manipul, štola, ornat; tuni- cela, dalmatika; kvadrat, mitra), nadací, peníze, zámysl n. úmysl (obecný n. zvláštní). S. N. — Mešné, ého, n., plat za mši, das Messgetreide, Messgeld. Jg., Gl.

149725   Mešnice Svazek: 6 Strana: 0965
Mešnice = mešní kniha, Šd.; mešní svíce. Beck. II. 1. 7. — M. = vrch u Koturova. U M-ce = pole u Kvítkovic v Bud. BPr.

149726   Mešnice Svazek: 8 Strana: 0205
Mešnice, e, f.= mešní svíce.. Nesli svíce m. 1526. Snm. I. 21.

149727   Mešník, a Svazek: 1 Strana: 1007
Mešník, a, m., der Messpriester, který jen mše slouží nemaje žádného duchovního ob- ročí. Vz Gl. 151. — M., dysdera, pavouk. Krok.

149728   Mešniti Svazek: 6 Strana: 0965
Mešniti = mši sloužiti za skrovnou porci. Dch.

149729   Mešno Svazek: 6 Strana: 0965
Mešno, a, n., Meschno, ves u Rokycan. PL., Rk. Sl.

149730   Měšnoniták Svazek: 6 Strana: 0965
Měšnoniták, u, m., azara, ein Gewächs. Šm.

149731   Mešný Svazek: 1 Strana: 1007
Mešný, vz Mešní. — M., mechovatý, Moos-, voll Moos. Reš.

149732   Měšov Svazek: 6 Strana: 0965
Měšov, a, m., Einsiedel, mě. v Chebsku.

149733   Mešpor Svazek: 9 Strana: 0163
Mešpor, vesper. Ž. pod. Pat. 165. Vz Nešpor.

149734   Mešpor Svazek: 10 Strana: 0177
Mešpor, vz Nešpor. Tuto se počíná m. nedělní. Ž. pod.

149735   Mešporní Svazek: 10 Strana: 0177
Mešporní = nešporní. M. hodina. Krist. Šaf. 61., Pass. 316.

149736   Mešporný Svazek: 9 Strana: 0163
Mešporný = nesporný. M. hodina. Rozb. III. 729., Modl. CLVII. 131.

149737   Mešt Svazek: 9 Strana: 0163
Mešt, u, m., vz Mošt.

149738   Měšťácký Svazek: 1 Strana: 1007
Měšťácký = městský, s vedlejším nazna- čením potupy, kleinstädtisch. Měšťácky si počínati. M. hry. Č.

149739   Měštáctvo Svazek: 6 Strana: 0965
Měštáctvo, a, n., die Spiessbürger. ML, Šbr. Zaj. 27.

149740   Měšťáček Svazek: 1 Strana: 1007
Měšťáček, vz Měšťák.

149741   Měšťák Svazek: 6 Strana: 0965
Měšťák. Leg. Mnč. R. 24.

149742   Měšťák, a, měšťáček Svazek: 1 Strana: 1007
Měšťák, a, měšťáček, čka, m. = měšťan, (s příhanou). Städter, Städtler, Spiessbürger, m. D.

149743   Měšťan Svazek: 6 Strana: 0965
Měšťan. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 423., Rk. Sl. Kdo měl m-na souditi. Vz Výb. II. 326. O utečení m-na z obce. Vz Výb. II. 343. Vyjedou-li z venkovského města sedláci do polí, ani jeden m. nezůstane doma. Sbtk. Krat. h. 275. Měštěné (olomúčtí). Půh. II. 455., Št. Kn. š. 5. Měštěnom. List. hrad. 1447. Od měšťan. Ib. 1447. Pakliby měště- nín sedláka pohnal. Vz Pal. Rdh. II. 213. Měštěnínóv i měštek. Hus II. 242. V měště- nech. Št. Kn. š. 52. Měštěnín, pl. měšťané, strč. měštěné. Bž. 82. Měšťanů práva atd., vz Zř. zem. 460., 694.

149744   Měšťan Svazek: 8 Strana: 0205
Měšťan. Nadávky jim dávány: zástěrkář, zástěrník (dle modré zástěry). NZ III. 512.

149745   Měšťan, měštěnín Svazek: 1 Strana: 1007
Měšťan, měštěnín, a, m., pl. měšťané, vz -janín. Měšťané, od, městol, obyvatelé města; st před -jan v šť se změnilo. — M., obyvatel města, Stadtbewohner, Städter, m. Kom., D., Kram, St. skl. — M. = právo městské mající, Bürger, m. Mezi m-ny zapsati. V. M-nu náleží obmýšleti dobré vlasti své. Láska měšťanů paveza vrchnosti. Pr. M-né nejvzácnější. V. Vz Měštěnín. Vz Rb. str. 268., Obec.

149746   Měštanátko Svazek: 6 Strana: 0965
Měštanátko, a, n., ein Stadtkind (po- hrdlivě). Šd.

149747   Měšťánek Svazek: 1 Strana: 1008
Měšťánek, nka, m., kleiner Bürger, Klein- städter.

149748   Měšťánek Svazek: 6 Strana: 0965
Měšťánek Jan, vz Civilius, Jir. Ruk. II. 24.

149749   Měšťaniti Svazek: 8 Strana: 0205
Měšťaniti. Toto slovo zavrhl již Bl. Gr. 327.

149750   Měšťanka Svazek: 1 Strana: 1008
Měšťanka, y, f., žena mající právo městské, Bürgerin; žena měšťanova, f. Bürgersfrau. D.

149751   Mešťanosta Svazek: 1 Strana: 1008
Mešťanosta, y, m. Toto slovo utvořil Rosa, ale jest špatně tvořeno. Slova v -osta (starosta) tvoří se od slov končících se v -osť, ale slova měšťanosť není. Lépe: starosta, přednosta, nebo staré: purkmistr. D., Jg., Šb. Ale správně by bylo tvořeno městnosta od zastar. městný (srv. místný a strsl. městbirb), jako přednosta od přední. Prk.

149752   Mešťanosta Svazek: 10 Strana: 0177
Mešťanosta, y, m., chybně, poněvadž není slova měsťanosť. Mš.

149753   Měšťanský Svazek: 1 Strana: 1008
Měšťanský, Bürger-, bürgerlich. V. M. nevole, V., přísaha, daně, smlouva, Jg., právo (vz Tk. II. 294. ), sbor branný, stav, živnosť, S. N., list (měšťanství), beseda, nemocnice. J. tr. — M. = zdvořilý, höflich. V.

149754   Měšťanský Svazek: 6 Strana: 0965
Měšťanský. M. beseda v Praze založena r. 1845.—1846.

149755   Měšťanský Svazek: 8 Strana: 0205
Měšťanský. M. kontribuce (tu platili šen- kýři, řezníci a. tkadlci). Vz NZ. III. 218.

149756   Měšťanský Svazek: 10 Strana: 0177
Měšťanský = solidní. Národ. list. 1903. č. 298. 13.

149757   Měšťanství Svazek: 1 Strana: 1008
Měšťanství, í, n., právo měšťanské, das Bürgerrecht. V. Do m. někoho přijíti (při- jali). Vz -ství.

149758   Měšťanstvo Svazek: 1 Strana: 1008
Měšťanstvo, a, n. = měšťané, die Bür- gerschaft, Bürger. M. branné, Bürgermiliz, f. Čsk. Vz -stvo.

149759   Měštěk Svazek: 6 Strana: 0965
Měštěk, štku, m. = měšce. Vínko srdce občerstvuje a m. vyprazdňuje. Koll. Zp. II. 362.

149760   Měštek Svazek: 8 Strana: 0205
Měštek, štku, m., vz Městek. Ak máš m. ako teľa., máš rodinu i priateľa; ak máš m. ako lata, nemáš sestry ani brata. Slov. Zátur. Cf. násl. Míšek. Mešteky vyprázdniti. Phľd. 1894. 8.

149761   Meštek Svazek: 10 Strana: 0625
Meštek, štku, m. = pytel, měšec. Priatel meštek, rodina pán Boh. Mus. slov. V. 77., Phľd. XXII. 44, 558.

149762   Měštěnín Svazek: 1 Strana: 1008
Měštěnín, a, m. Za m-na přijíti. V. Nyní toho slova už neužíváme, nýbrž slova: mě- šťan. Pl. (vz -ín, -janín): měšťané, ne: mě- štěnínové, poněvadž přípona starodávní sg. -janin v pl. v -jané se krátí. Mš. Jestli kdo kupcem, chceť měštěnínem býti. Reš. M. usedlý, ansässiger Bürger. Sob. 14. Měště- ninka, měštěninský, měštěninství — měšťanka, měšťanský, měšťanství.

149763   Měštěnín Svazek: 9 Strana: 0163
Měštěnín, pl. měštěné. Hus II. 74., mě- štěníné, II. 272., měšťané. I. 438.

149764   Měštěnínka Svazek: 6 Strana: 0965
Měštěnínka, y, f., die Bürgerin. Šm.

149765   Měštěnínský Svazek: 6 Strana: 0965
Měštěnínský, bürgerlich, civil. Nov. víd.

149766   Měštěnínství Svazek: 6 Strana: 0965
Měštěnínství, n., aas Bürgerrecht. Skut. 22. 28.

149767   Mešterka Svazek: 6 Strana: 0965
Mešterka, y, f. = druh vyšívání na Mor. Brt. v Obzoru 1884. 293.

149768   Mešternica Svazek: 6 Strana: 0965
Mešternica, e, f. = maisternica.

149769   Měšťeský Svazek: 8 Strana: 0205
Měšťeský, vz předeház. Městský.

149770   Měští Svazek: 8 Strana: 0205
Měští m. městští. Brikc. 209. (List. til. 1893. 465.).

149771   Meštín Svazek: 6 Strana: 0965
Meštín, a, m., Meschtin, mlýn u Lou- čína.

149772   Měštín Svazek: 7 Strana: 1324
Měštín, a, m., locatus. Pršp. 41. 8.

149773   Měštiště Svazek: 1 Strana: 1008
Měštiště, vz Městiště.

149774   Měšťka Svazek: 1 Strana: 1008
Měšťka, y, f., městský lid, měšťanstvo, Stadtleute. Co my chudá m. proti němu po- řídíme? 1558. — Břez. — M., ženská z města, die Städterin. D.

149775   Měšťký Svazek: 8 Strana: 0205
Měšťký, vz předeház. Městský.

149776   Meštrejch Svazek: 1 Strana: 1008
Meštrejch, u, m., z něm. Möstrich, va- řené víno, gesottener Wein. V.

149777   Meštrejch Svazek: 8 Strana: 0205
Meštrejch. Pět soudku m-clm kup. Kat, z Žer. I. 248., II. 342.

149778   1. Met Svazek: 1 Strana: 1008
1. Met, mtu, m., míra rakouská 30, dle Gl. 32 měřice obsahující, Hus, Troj., V., Gl. l5l (z r. 1490. ), der Muth.

149779   2. Met Svazek: 1 Strana: 1008
2. Met, u, m. Mety v tělocviku. Mety na koni, na koze, na stole metacím dělati. Mety dějí se na pravo, na levo. Mety jednoduché na výsedy, výskoky, sesedy, seskoky, pře- skoky a výdrže dělíme; dle pohybů nohou v mety únožmo, zanožmo, odbočmo, před- nožmo, skrčmo, roznožmo, přemety. Mety s obratem v pravo, v levo, schylmo, skrčmo. Vz Výskok, Výdrž, Přeskok, Výšvih, Vý- sed, Stříž, Skrčka, Kolo. M. s orudím, od zadu, z boku. Mety na hrazdě, na bradlech, na řebříku, vz Hrazda, Bradla, Řebřík. Tš. Vz KP. I. 572.

149780   Meť Svazek: 1 Strana: 1008
Meť, i, f. = zmatek, die Verwirrung. St. skl.

149781   Met Svazek: 6 Strana: 0949
Met. (q) = metrický cent.

149782   1. Met Svazek: 6 Strana: 0965
1. Met má 32 měřice. Listina z r. 1490. Ot mtu ječmene; Desět mtóv pšenice. BO. Sto mtóv pšenice. ZN., Výb. I. 1065. Vzal tři mty ovsa. Pč. 39. Dvanácte mtóv žita; Půl páta mpta. Půh. II. 37., 160., 110., 88. a j. Cf. Mkl. Etym. 207.

149783   2. Met Svazek: 6 Strana: 0965
2. Met, der Sprung. Cf. KP. 1. 449.-507. Met z boku, Seitensprung, s orudím, der Fechtsprung.

149784   Měť Svazek: 6 Strana: 0965
Měť, i, f. = zmatek. O mistře správný bez měti, svědku věrný. Hr. ruk. 97. — M. = míti. Mor.

149785   Met Svazek: 7 Strana: 1324
Met. 12 mtů múky. Arch. IX. 325.

149786   Met Svazek: 10 Strana: 0177
Met, u, m. = metání. M. míče, desky. Msn. Od. 119., 256.

149787   Meta Svazek: 1 Strana: 1008
Meta, y, f., lat., cíl na konci cirku, okolo něhož závodící vozkové zahýbati musili. Das Ziel. Vz S. N.

149788   Meta Svazek: 6 Strana: 0965
Meta. KP. I. 436. Žár vyšších, krasších met. Čch. Nov. ps. Volil si za metu života svého polní hospodářství. Šml.

149789   Meta Svazek: 6 Strana: 0965
Meta, y, f., die Rune, der Buchstabe. Měty byly jen znaky obrázkovité, Hš. Sl. 23. Dsky dřevěné, na kterých stáři před- kové naši mětami řezanými, čeho pamato- vati bylo třeba, zaznamenávali. Anth. I. 3. vd. XXXIV.

149790   Meta Svazek: 10 Strana: 0177
Meta, y, f. = znak. Slov. Němc.

149791   Meta Svazek: 10 Strana: 0625
Meta, y, f., z lat. M. dučmo, letmo, od- bočmo, po zpátku, přednožmo, skrčmo, skřižmo, s obratem, únožmo, zánožmo, Vol- tigierübung. Rgl.

149792   Metaarseničný Svazek: 9 Strana: 0163
Metaarseničný. M. kyselina. Vz Ott. XVII. 178.

149793   Metabas-is Svazek: 1 Strana: 1008
Metabas-is, e, f., přechod; v logice: od- chylek; v řečnictví = apostrofa. S. N.

149794   Metabol-e Svazek: 1 Strana: 1008
Metabol-e, y, f., z řec., proměna, změna, Umwandlung, Veränderung; v grammatice přendání písmen za příčinou libozvuku; v řečnictví sestavení protiv v obráceném pořádku. S. N.

149795   Metaboran Svazek: 6 Strana: 0966
Metaboran, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 132.

149796   Metaborový Svazek: 9 Strana: 0163
Metaborový. M. kyselina. Vz Ott. XVII. 179.

149797   Metacarpi-um Svazek: 6 Strana: 0966
Metacarpi-um, a, n., lat. = záprstí, kosti ruky od chbí až k prstům. Rk. Sl.

149798   Metacentrum Svazek: 6 Strana: 0966
Metacentrum, a, n. = zástředí. ZČ. I. 298.

149799   Metaceton Svazek: 6 Strana: 0966
Metaceton, u, m., v lučbě. Rm. I. 412.

149800   Metací Svazek: 1 Strana: 1008
Metací, Wurf-. M. stroj. Rk.

149801   Metací Svazek: 6 Strana: 0966
Metací řemen, der Schlagrieinen. Wld.

149802   Metacíničitan Svazek: 6 Strana: 0966
Metacíničitan, u, m., metazinnsaures Salz. Nz.

149803   Metacíničitý Svazek: 6 Strana: 0966
Metacíničitý. M. kyselina, Metazinnsäure. Nz.

149804   Metacka Svazek: 8 Strana: 0205
Metacka, y, i. = házení koláčů mezi di- váky při svatební jízdě. Vykl. Svat. 29.

149805   Metač Svazek: 1 Strana: 1008
Metač, e, m., metatel, e, m., der Werter. Us.

149806   Metač Svazek: 6 Strana: 0966
Metač, der Kehrer, Kehrmann. Dch.

149807   Metáček Svazek: 6 Strana: 0966
Metáček, čku, m. M-čky = koláče, jež se o svatbě s vozů mezi lid metají, der Wuríkuchen. Us. Hk., Kv. 1871. 182., Er. P. 300., Tkč., Kšá.

149808   Metačka Svazek: 6 Strana: 0966
Metačka, y, f., die Werferin. Šm.

149809   Metaderivaty Svazek: 6 Strana: 0966
Metaderivaty v lučbě. Šfk. Poč. 530.

149810   Metadihydroxybenzol Svazek: 10 Strana: 0177
Metadihydroxybenzol, u, m. v lučbě. Vz Vstnk. XI. 121.

149811   Metadinitrobenzol Svazek: 10 Strana: 0177
Metadinitrobenzol, u, m., v lučbě. Vz Vot. 159.

149812   Metadlo Svazek: 1 Strana: 1008
Metadlo, a, m.,. Wurfmaschine, f. Rk.

149813   Metadlo Svazek: 10 Strana: 0177
Metadlo, a, n. = oštěp, kopí. M-dlem mrštiti Msn. II. 280.

149814   Metadlový Svazek: 6 Strana: 0966
Metadlový = k metadlu se vztahující. M. plech. Wld.

149815   Metafora Svazek: 1 Strana: 1008
Metafora, y, f., z řec., přenáška, přenos, přenůška. M. jest tropus na podobnosti se zakládající, kde místo slova pravého, vlast- ního užíváme výrazu obrazného na př., jaro se usmívá; voda stříbropěná; on jest be- ránkem v míru ale lvem ve válce', což jest skrácené přirovnání místo: on jest v míru jako beránek, ale ve válce jako lev. Šíře rozpředená m. stává se allegorií. S. N. M. není než skrácené přirovnání, kladouc za věc přirovnanou přímo tu věc, ku které se přirovnává. Přenášky se činí 1. od věcí bez- životných a) na věci životné. Bůh jest stud- nice dobroty nevyvážená. Byl mu štítem dobrým, b) Na jiné věci bezživotné, zvl. na činnosti a vlastnosti lidské. Víra zhasla, láska ustydla. — 2. Od věcí životných a jich činností a) na věci neživotné, zvl. na čin- nosti a vlastnosti lidské. Odstoupila naděje vše křesťany. Rozkošem uzdy nepouštěj, b) Na jiné bytosti životné. Záboji bratře, ty udatný lve. Dítky své na tuhé uzdě držel. — Pozn. Ve příčinách velmi mnohých užívá se metafor pro nedostatek slov vlastních, a takové metafory slovou katachrese. Slunce vychází. Večer nadešel. Hrůza mne obešla. Rozum potuchne. Písmo zapaluje k dobrému. Vz více v KB. 232. Metapher, Uibertragung, f., verblümter Ausdruck, Gleichniss, n. M. čistá, pravá, Vz Mus. 1844. str. 430., Zk. Ml. II. 159., 162.; Mk. Ml. 310.

149816   Metafora Svazek: 6 Strana: 0966
Metafora. Cf. Dk. P. 95., Vor. Sl. 73., List. fil. I. 97. n., Jg. Slnosť. 67.

149817   Metafora Svazek: 8 Strana: 0205
Metafora = slov některých od jejich vlast- ního vyznamenání (významu) n. moci jejich a vlastnosti podnesení a jinam k jiných věcí vyznamenání obrácení. Ten pán své sedláky dře. Ta žena je pravá svině. Bl. Gr. 220.

149818   Metafora Svazek: 10 Strana: 0177
Metafora. O m. v prostonárodní poesii české vz Progr. čes. realky rakovn. na r. 1897.

149819   Metaforický Svazek: 1 Strana: 1008
Metaforický, z řec., přenesený, meta- phorisch, übertragen, verblümt.

149820   Metaforický Svazek: 6 Strana: 0966
Metaforický. O m. obrazech básnictví národního zvl. slovanského vz Gb. v List. fil. 1874. 234. nn., 1884. 225. nn. M. ozna- čování zvířat. Vz Šrc. 102.-108. M. názvy hromu. Ib. 118.-120.

149821   Metaformaldehyd Svazek: 9 Strana: 0163
Metaformaldehyd, u, m., v lučbě. Vz Ott. XVII. 179.

149822   Metafosfat Svazek: 6 Strana: 0966
Metafosfat, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 184.

149823   Metafosfáty Svazek: 9 Strana: 0448
Metafosfáty. Sr. Vstnk. X. 320.

149824   Metafosforečňan Svazek: 6 Strana: 0966
Metafosforečňan, u, m., metaphosphor- saures Salz.

149825   Metafosforečný Svazek: 6 Strana: 0966
Metafosforečný. M. kyselina, Metaphos- phorsäure. Nz.

149826   Metafras-is Svazek: 1 Strana: 1008
Metafras-is, e, f., řec., přendání; opsání, vyjádření jinými slovy. S. N.

149827   Metafysický Svazek: 6 Strana: 0966
Metafysický, metaphysisch. M. otázka. Mus. 1880. 196. M. badání. Vz Šrc. 298.-300.

149828   Metafysika Svazek: 1 Strana: 1008
Metafysika, y, f., z řec., die Metaphysik, nauka o poznání nadsmyslných věcí. Rk. M., věda filosofická, zabývající se hledáním a výkladem realných principu vyjevů vůbec. Vz S. N.

149829   Metafysika Svazek: 6 Strana: 0966
Metafysika. Vz Sbn. 410. O m. napsal Dr. Jos. Durdík v Kroku 1887.

149830   Metafysika Svazek: 9 Strana: 0163
Metafysika, y, f. Vz Ott. XVII. 179.

149831   Metafysika Svazek: 10 Strana: 0177
Metafysika zaměstknává se tím, co jest, bytím a bytostmi. Krec. 5. Sr. Uč. spol. 1902. XIX. 1. nn.

149832   Metagaliový Svazek: 6 Strana: 0966
Metagaliový = metadubenkový. M. ky- selina, Metagallussäure. Nz.

149833   Metagnostika Svazek: 6 Strana: 0966
Metagnostika, y, f. = metafysika.

149834   Metagogie Svazek: 1 Strana: 1008
Metagogie, e, f., z řec., v řečnictví: opa- kování týchž slov. S. N.

149835   Metagram Svazek: 1 Strana: 1008
Metagram, u, m., přepis; překlad. Ab- schrift, Nachschrift, f.

149836   Metagram Svazek: 6 Strana: 0966
Metagram, z řec. = druh hádanky, kde uhodnouti jest slovo, které změnou či pře- psáním písmene u př. prvního, nabývá ji- ných významů. Příklad: Před prvním se v černém lese bojíš. Před druhým však nikdy neobstojíš; Ve třetím se, dívko, ráda točíš. Čtvrtý na zádech pak často zočíš. První písmeno slova mění se čtyřikrát. — Rozřešení: kanec, hanec, tanec, ranec. Hlas. 1877. č. 6. Dch.

149837   Metagrammatika Svazek: 1 Strana: 1008
Metagrammatika, y, f., filosofie mluv- nice.

149838   Metachloral Svazek: 6 Strana: 0966
Metachloral, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 444.

149839   Metachlorcyan Svazek: 6 Strana: 0966
Metachlorcyan, u, m., das Metachlor- cyan. Nz.

149840   Metachlorit Svazek: 10 Strana: 0177
Metachlorit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 835.

149841   Metachromatopie Svazek: 1 Strana: 1008
Metachromatopie, e, f., řec, umění pře- nášeti lithografované barevné obrazy na jiné věci (dřevo, sklo, kov atd). Vz S. N.

149842   Metachromatopie Svazek: 6 Strana: 0966
Metachromatopie oprav v: metachro- matypie.

149843   Metachromatopie Svazek: 9 Strana: 0163
Metachromatopie v 1. 1008. oprav v: me- tachromatypia.

149844   Metachronismus Svazek: 1 Strana: 1008
Metachronismus = anachronismus.

149845   Měták Svazek: 1 Strana: 1008
Měták, u, m., nádoba, v které se řezanka s obrokem míchá (koryto). Na Mor. Mřk.

149846   Meták Svazek: 6 Strana: 0966
Meták, u, m. = přemítací, setrvační kolo, setrvačník, das Schwungrad. — M., vz Zmítač. — M., a, m. = metač, der Kehrer. Us. Pdl.

149847   Metakarpi-urn Svazek: 6 Strana: 0966
Metakarpi-urn, a, n., lat., vz Metacar- pium.

149848   Metakopaivový Svazek: 6 Strana: 0966
Metakopaivový. M kyselina. Rm. II. 369.

149849   Metakostičnan Svazek: 6 Strana: 0966
Metakostičnan, u, m. = metafosforeč- ňan. Nz.

149850   Metakritika Svazek: 1 Strana: 1008
Metakritika, y, f., kritika kritiky. S. N.

149851   Metakrolein Svazek: 6 Strana: 0966
Metakrolein, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 351.

149852   Metakřemičitan Svazek: 6 Strana: 0966
Metakřemičitan, u, m., das Metasilikat. Sl. les.

149853   Metal Svazek: 6 Strana: 0966
Metal, u, m., die Medaille. Mor. Tč. — M. Dostaneš m. Dvojsmyslně = vymetou tě. U Uher. Hrad. Tč. — M. = hraničník, z lat. meta. Slov. Phľd. VIII. 171.

149854   Metal Svazek: 10 Strana: 0177
Metal, metaly zahnati = laskominy. Slez. Vyhl. II. 92.

149855   Metalátky Svazek: 9 Strana: 0163
Metalátky. Vz Ott. XVII. 179.

149856   Metaldehyd Svazek: 6 Strana: 0966
Metaldehyd, u, m., das Metaldebyd. Nz., Šfk. Poč. 443., Rm. I. 338.

149857   Metalepsi-s Svazek: 1 Strana: 1008
Metalepsi-s, e, f., řec., figura, kde se klade následující místo předcházejícího, hrob m. smrť. S. N.

149858   Metall Svazek: 1 Strana: 1008
Metall, u, m., z řec., kov, Erz, n. — Metal- lage, y, f., řec., změna, vyměnění. S. N. —

149859   Metallický Svazek: 1 Strana: 1008
Metallický, kovový. — Metallika, y, f. (z fr. metallique), druh státních papírů v Ra- kousku a Rusku, poukázka na ražené pe- níze a úroky ve stříbře splatné (ale v Rak. nyní úroky papírovými bankovkami se vy- plácejí). Auf Silbergeld lautende Staatspapiere. Vz S. N. — Metallochromie, e, f., řec., bar- vení kovů. S. N. Vz KP. II. 224. — Metal- loidy či nekovy. Vz Sfk. 14., 26. Metall- ähnliche Körper. — Metallurg, a, m., metallurgista, y, m., znalec kovů, hutník, Erzkundiger. Rk.

149860   Metallický Svazek: 6 Strana: 0966
Metallický. M. doba. Stč. Zem. 738.

149861   Metallisování Svazek: 6 Strana: 0966
Metallisování, n., die Metallisirung. Zpr. arch. IX. 30.

149862   Metallisovati Svazek: 6 Strana: 0966
Metallisovati = zkovnatiti, metallisiren. S. N. V. 273.

149863   Metalloid Svazek: 6 Strana: 0966
Metalloid, u, m., vz Schd. I. 262., 276.

149864   Metalloskopie Svazek: 6 Strana: 0966
Metalloskopie, e, f., z řec. = přiklá- dání rozmanitých deštiček kovových na tělo za príčinou léčení. Vz Slov. zdrav.

149865   Metallový Svazek: 7 Strana: 1324
Metallový. To je baba m. = hubatá. Us. Vcr.

149866   Metallurgický Svazek: 10 Strana: 0177
Metallurgický. M. společnost. Nár. list. 1904. 356. 17.

149867   Metallurgie Svazek: 1 Strana: 1009
Metallurgie, e, f., nauka o kovech, jak se kovy a některé sloučeniny jich z rud do- bývají. S. N.

149868   Metalník Svazek: 10 Strana: 0177
Metalník, a, m. = písař (od metati = rýti do dřeva n. psáti na pergameně). Vz Jir. Prove 164.

149869   Metalova Svazek: 6 Strana: 0966
Metalova barevna, sam. u Humpolce.

149870   Metálový Svazek: 10 Strana: 0625
Metálový nůž. Brt. Slov.

149871   Metamerický Svazek: 6 Strana: 0966
Metamerický, metamerisch. Nz.

149872   Metamerie Svazek: 6 Strana: 0966
Metamerie, e, f., die Metamerie. Nz.

149873   Metamerný. M Svazek: 6 Strana: 0966
Metamerný. M. látky, Rm. 61., tělesa. Al. Jandouš.

149874   Metamery Svazek: 6 Strana: 0966
Metamery v lučbě. Vz Šfk. Poč. 390.

149875   Metamorfický Svazek: 1 Strana: 1009
Metamorfický, z řec., přeměněný. M. útvary, kamení. Nz. — Metamorfosa, y, f., Verwandlung, f., přeměna, proměna, pře- tvoření, Rk., proměna těl ve tvary jiné. Vz S. N.

149876   Metamorfický Svazek: 6 Strana: 0966
Metamorfický. M. kamení. Vz Krč. G. 77.

149877   Metamorfism-us Svazek: 6 Strana: 0966
Metamorfism-us, u, m. = přeměněnství, der Metamorphismus. Nz. M. skal na mokré cestě. Krč. G. 75.

149878   Metání Svazek: 1 Strana: 1009
Metání, n., vz Metati. M. se na novo (o obilí), Nachschoss., m. Dch.

149879   Metání Svazek: 6 Strana: 0966
Metání oštěpem. Lpř. Sl.

149880   Metanilový Svazek: 9 Strana: 0163
Metanilový. M. žluť (barvivo). Vz Ott. XVII. 184.

149881   Metanitrobenzaldehyd Svazek: 10 Strana: 0177
Metanitrobenzaldehyd, u, m. Vz Vstnk. XI. 134.

149882   Mětanka Svazek: 1 Strana: 1009
Mětanka, y, f. = hnětinka. Us. u Stan- kova.

149883   Metanov Svazek: 6 Strana: 0966
Metanov, a, m., ves u Počátek. Blk. Kfsk. 850., Sdl. Hr. IV. 372., Rk. Sl.

149884   Metantimoničnan Svazek: 6 Strana: 0966
Metantimoničnan, u, m., v lučbě. Šík. Poč. 199.

149885   Metaoxyanthachinon Svazek: 8 Strana: 0205
Metaoxyanthachinon, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 26.

149886   Metaoxybenzový Svazek: 6 Strana: 0966
Metaoxybenzový. M. kyselina. Rm. II. 151.

149887   Metapektan Svazek: 6 Strana: 0966
Metapektan, u, m. M olovnatý, meta- pektinsaures Bleioxyd Šp.

149888   Metapektinový Svazek: 6 Strana: 0966
Metapektinový. M. kyselina, Metapek- tinsäure, f. Sl. les.

149889   Metaplasm-us Svazek: 6 Strana: 0966
Metaplasm-us, u, m., řec. = přetvoření, změna ve tvaru slova. Rk. Sl.

149890   Metaplastický Svazek: 6 Strana: 0966
Metaplastický, z řec. = přetvořený. Lpř.

149891   Metapont-um Svazek: 1 Strana: 1009
Metapont-um, a, n., mě. Lukanie. Vz S. N.

149892   Metař Svazek: 6 Strana: 0966
Metař, e, m. = metač, der Kehrer, Gassen- kehrer. Us.

149893   Metařský Svazek: 6 Strana: 0966
Metařský, Gassenkehrer-. M. nářadí. Stat. př. kn. 1877. 115.

149894   Metasacharin Svazek: 8 Strana: 0205
Metasacharin, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 9.

149895   Metasantoniu Svazek: 6 Strana: 0966
Metasantoniu, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 366.

149896   Metasiti Svazek: 1 Strana: 1009
Metasiti, il, ení, wedeln. — čím. Pes metasí ocasem. Us. u Jilového. Mý.

149897   Metasloučeniny Svazek: 9 Strana: 0163
Metasloučeniny. Vz Ott. XVII. 179.

149898   Metastasa Svazek: 6 Strana: 0966
Metastasa, y, f., řec. = rozklad, Brt.; přeložení, přejití nemoci z údu do jiného údu. Rk. Sl.

149899   Metastasa Svazek: 8 Strana: 0205
Metastasa. M. plieni (v plících). Schb. Nád. 50.

149900   Metastatický Svazek: 8 Strana: 0205
Metastatický. M. původ nemoci. Schb. Nád. 32.

149901   Metastrofa Svazek: 6 Strana: 0966
Metastrofa, y, f., řec. = odvrácení my- šlének od nějaké věci. Rk. Sl.

149902   Metastrongyl us Svazek: 6 Strana: 0966
Metastrongyl us, a, m. = měchovec plícní. Čs. lk.

149903   Metaterebenten Svazek: 6 Strana: 0966
Metaterebenten, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 324.

149904   Metathes-is Svazek: 1 Strana: 1009
Metathes-is, e, f., z řec., přesmyknutí, přesmyčka písmen ku př. Herkules a Hera- kles. Rk., S. N.

149905   Metathes-is Svazek: 6 Strana: 0966
Metathes-is, vz Přesmykování, Mkl. aL. 302.

149906   Metati Svazek: 1 Strana: 1009
Metati, metám a meci, eš..., metej a mec, metaje a mece, tal, án, ání; metnouti, tnul a tl, ut, utí; mítati. — M. = házeti, werfen; kotiti se, Junge werfen, ausschütten; zmetati, abortiren. Jg. — abs. Kočka metá (kotí se). D. Hřmí-li toho měsíce, bude dobré obilé, ale dobytek bude m. Partl. — koho, co: losy, V., seno (s vozu shazovati), kotrmelce, kozelce, kotolce, Jg., mladé (ro- diti). Šp. — čím. Kostkami m. Jel. Ostrými šípy proti městu m. Ben. V. Voda mostem metá, Plác., lodí, Us.; očima, kamenem m. Tkadl., Lk. Nedvěd, když je u slúpa při- vázán, hlavú mece i sem i tam. Št. Metáchu korábem. Výb. II. 56. Sobú po mrše m. Alx. — co oč. O můj oděv mecí los. Br. — (se) co kam: na hromadu. V. Hrách na stěnu m. (darmo napomínati). M. se na koho = vrhati. M. sokola na zajíce = vrci. Šp. Potom na kůži jimi tuze metali. Bart. K. p. 212. 36. M. dary mezi lid. Reš. Zlato mecí mezi oheň. Boč. Před svině nemáš perel metati, rovně po nich co po blátě budou šlapati. Rým. Koruny své k nohoum tvým metají. Kom. Kantora rváti, přes drý metati. V. Výstrahu tvou u vítr metáme. V. Metnul vlasy šedé ve tvář stojícím okolo něho. Čes. Vč. V oheň m., Kat. 2214., v peci. Kat. 2899. M. do žalářův. Br. Kamenem do vody. Záv. Tu bouř vlny metá do lodě. Koll. Vz Brt. Instrt. 62. Jako duchem zá- vratu poraženi sami sebou do propasti mecí. V. Zpupně proti nebi mecí rouhání. Ráj. Proti městu šípy ostrými m. Ben. V. — odkud. Nádoby od sebe metali, aby snáze utéci mohli. Flav. M. z děl koule. Bur. Včely z oule do oule se metaly. Kom. Braň od sebe m. V. Těla s hradu metati. Dal. 29. S koně m. Troj. Každého přes hlavu s koně metáše (v sedání). St. skl. — co komu. Co psu metal mu pokrm. Štelc. — kudy. Slunce červené ohně metalo po vrcholích. Č. Lev je okny z hradu metáše. Výb. II 68. M. něco přes plot. Us. — se. Obilí se motá (jde do klasů), schosst. Us. Viděli jsme m. se del- finy. Pref. Mece sa ako popálený had. Mt. S. Moře vždy moce sě i sem i tam. Srdce sem i tam sě mece. Št. Sebou sem i tam bolestí se mece. Ler. — se kde. Poče se ve mně (plod v životě) m. St. skl.

149907   Metati Svazek: 6 Strana: 0966
Metati. Bž. 41., Listy fil. IX. 316..Obilí už mecá (metá). Ú Údoleně. Neud. — co: kadidlo, Bj., blesky, Lpř., vlny, losy. Št. Kn. š. 139., Št. Ř. 236. a. - čím (se, kam, po kom). Kopím po někom m., na někoho m. Lpř. Metne tebou v propasť bezednou. Štulc I. 125. Lodička metáše se vlnami. ZN. Nedvěd hlavú mece. Št. N. 153. Mece blá- tem. ML. 104. a. Ohněm naň mecíce. Pass. 510. Již po mrše jako ptáci sem hi tamo sobů mecú. Alx. BM. v. 221. (HP. 86). — co oč. O sukni jeho losy m-li. Pref. 172. 172. Mecíce o ně los. N. Zák. Br. 68. a.— kam. M. pšenici v moře, ZN., něco vzhůru, Us., siemě v zemi, ZN., někomu výčitky ve tvář, Šmb., něco na vodu, Št. Kn. š. 147., v někoho blesky, Kká., někoho na ostrov. Výb. II. 10. Vítr v tváře metal kotouče nám listí. Vrch. Co sem tržila, metala sem do skleničky. NB. Tč. 118. Ryby mecí se naň (na ostrov). Mand. 60. a. Ty meče v ho- rúcie peklo. Alb. 60. a. My jeho dary před svině mecemy. Alb. 24. b. Drahého kamenie nemecte před svině. M. — odkud. Z dálky metány oštěpy proti nepříteli. J. Lpř. Věci s vozů mečíce. Let. 82., Dač. I. 22. — se kde proč. Poče se (dítě) radoščiemi ve mně m. Hr. ruk. 187. — čím po kom: slovy. Lpř. 81. I. 81. — jak. Metá as 30 křížů po sobě (rychle). Ňrd. v Osv. I. 84. . — se komu kdy. Ráno se jí neštovice počaly m. Črn. Zuz. — se. Poče se ryba m. BO. Meci se celú noc jako ryba. Máj. Sen.

149908   Metati Svazek: 7 Strana: 1324
Metati. M. v dialekt. Vz List. fil. 1892 281., 369. Potom jim dal na kůži m. (vý- prask). Arch. VIII. 307. a j. tam.

149909   Metati Svazek: 9 Strana: 0163
Metati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 370.

149910   Metati se Svazek: 8 Strana: 0205
Metati se = tancovati. Ev. víd. 124. Marc. 6. 22. (Mnč.).

149911   Metatliesis Svazek: 8 Strana: 0205
Metatliesis. M. litery a i syllaby překládá: všecek, vešken, povolně, povlovně. Bl. Gr. 278.

149912   Metaur-us Svazek: 1 Strana: 1009
Metaur-us, a, m., řeka v Umbrii (v Italii).

149913   Metazo-on Svazek: 7 Strana: 1324
Metazo-on, a, n = mnohobuneční živo- čich. Vz Ott. IV. 932.

149914   Metčín Svazek: 6 Strana: 0967
Metčín, a, m., rybník na Teplicku. Blk. Kfsk. 859.

149915   Metě Svazek: 7 Strana: 1324
Metě, ě, f., jaculus, zastr. Rozk., Pršp. 21. 500.

149916   Metec Svazek: 1 Strana: 1009
Metec, tce, m., hazeč, metač, der Werfer. Alx. Výb. I. 165.

149917   Metec Svazek: 6 Strana: 0967
Metec, funiculus flagelli. A kdež ty bi- čové meči mezi ně sě zapletěchu. Kat. 2369. (Jir. Mor. 46.).

149918   Mětec Svazek: 6 Strana: 0967
Mětec v Alx. Toto slovo posud není vy- loženo. Bdl. Obr. 130.

149919   Metec Svazek: 7 Strana: 1324
Metec v I. 1009. b. oprav v : mětec. Cf. dod.

149920   Metec Svazek: 8 Strana: 0205
Metec. Ot hercóv a metcóv všakých. AlxB. 204. Dle Kroka 1893. 154. neznamená to Werfer, nýbrž kejklíře (kdo sebou meče, po- divné kousky svým tělem provádí). Cf. Mecza.

149921   Metek Svazek: 1 Strana: 1009
Metek, tku, m., malý met. Vz Met. Ovsa 3 metky. 1545.

149922   Metek Svazek: 10 Strana: 0177
Metek, tku, m., zdrobn. met. Dva metky rži. Arch. XX. 316.

149923   Metel Svazek: 6 Strana: 0967
Metel, Metelí, ves u Kardašovy Řečice. — M. = metelice. Slov. Phľd. II. 365. Vz Metela. Val. Brt. D. 230.

149924   Metel Svazek: 8 Strana: 0205
Metel' = metelice. Phľd. XII. 530.

149925   Metela Svazek: 6 Strana: 0967
Metela, y, f. = metelice. Mor.Brt. D. 142.

149926   Metela Svazek: 8 Strana: 0205
Metela, y, m. = kdo mece nohama. Kotk. 111.

149927   Metele Svazek: 1 Strana: 1009
Metele, e, f., v Krkon = vánice sněhu. Vz Metelice. Kb. Schneegestöber, n.

149928   Metele Svazek: 8 Strana: 0205
Metele, chyb. asi m. metel. Vz předeház. Metel'.

149929   Metelec Svazek: 9 Strana: 0163
Metelec, lce, m. = prášivec. Třeboň. Kub. L. f. 1900. 360.

149930   Metelec Svazek: 10 Strana: 0177
Metelec, lce, m. = prašivec Již. Čech. Kub. List. fil. 1902. 249.

149931   Metelice Svazek: 1 Strana: 1009
Metelice, e, f., chumelice, svějka, praže- nice (sněhu), Schneegestöber, n., stöbriges Wetter. Severní vítr m-ce přináší. Br. Zimné m. Zb. Vz Martin.

149932   Metelice Svazek: 6 Strana: 0967
Metelice, cf. Kúřenica, Mkl. Etym. 193. — M., vz Metla.

149933   Metelice Svazek: 9 Strana: 0163
Metelice m. metlice. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 64.

149934   Metelička Svazek: 6 Strana: 0967
Metelička, vz Metla.

149935   Meteličné Svazek: 1 Strana: 1009
Meteličné povětří, Schneegestöber, n. 1523. D.

149936   Meteliti Svazek: 1 Strana: 1009
Meteliti, il, ení, běžeti, rennen. Ten me- telí. Us. Poličan. — se, chumeliti se. Sníh se metelí, stöbert. Us.

149937   Metelka Svazek: 1 Strana: 1009
Metelka, vz Metla.

149938   Metelka Svazek: 6 Strana: 0967
Metelka, y, f. = metelice. Us. — M., sám. u Turnova. — M., y, m., os. jm. Dr. Jindř. M., prof. a spisov., v Praze. Vz Skra- tek: Tl. M. Cf. Mus. 1886. 633., Tf. Mtc. 249., 250., Bačk. Př. 129. — M. Dan, farář 1768. Jir. Ruk. II. 24.

149939   Metelka Svazek: 7 Strana: 1324
Metelka Dan. Jan, farař † 1785. Cf. Mus. 1891. 310.

149940   Metelka Svazek: 9 Strana: 0163
Metelka Jindř. Sr. Jub. XX., Ott. XVII. 187. (nar. 1854. ).

149941   Metelka Svazek: 10 Strana: 0177
Metelka Jindř. Sr. Věst. XII. 49.

149942   Metell-us Svazek: 1 Strana: 1009
Metell-us, a, m., jm. plebejské, římské rodiny. Vz S. N.

149943   Metelná Svazek: 9 Strana: 0163
Metelná, é, f., vrch v Rokycansku. PIz. 13.

149944   Metelní Svazek: 1 Strana: 1009
Metelní, Ruthen-. M. rána, Brikc.

149945   Metelnictví Svazek: 1 Strana: 1009
Metelnictví, n., umění ve vzduchu se přemítati, die Voltigierkunst. Č.

149946   Metelník Svazek: 1 Strana: 1009
Metelník, a, m., skákač, kdo v povětří se přemítá, der Luftspringer, Voltigeur. Č.

149947   Metelník Svazek: 6 Strana: 0967
Metelník, u, m., ferula communis, rostl. Desolda.

149948   Metelný Svazek: 6 Strana: 0967
Metelný, vz Metelní. M. rána (metlou daná). Alb. 76. b., Kruml. 204. a. (List. fil. 1886. 374.).

149949   Metelovanka Svazek: 9 Strana: 0163
Metelovanka, meteluvka, y, f. = píšťala pastýřská, jaké vyrábějí v Metelovicích. Slez. Lor. 75.

149950   Metelovice Svazek: 6 Strana: 0967
Metelovice, dle Budějovice, Metillowitz, ves n Místka.

149951   Metelsko Svazek: 6 Strana: 0967
Metelsko, a, n. M. Horní a Dolní, Ober-, Unter-Medelzen, vsi u Horšova Týna. Arch. III. 490., VII. 636.

149952   Metelský Svazek: 6 Strana: 0967
Metelský, ého, m , os. jm. Sdl. Hr. III. 288., Tk. IV. 377.

149953   Metelský Svazek: 7 Strana: 1324
Metelský rybník největší na Lnářsku.

149954   Metempsychosa Svazek: 1 Strana: 1009
Metempsychosa, y, f., řec, přechod duše člověčí v tělo jiného člověka. Vz S. N.

149955   Metempsychosa Svazek: 6 Strana: 0967
Metempsychosa = převdušení. Msr. 178. Cf. Sbtk. Rostl. 20.

149956   Metení Svazek: 1 Strana: 1009
Metení, n., das Kehren, die Kehrung. D.

149957   Mětení Svazek: 1 Strana: 1009
Mětení, n., die Verwirrung.

149958   Metenice Svazek: 1 Strana: 1009
Metenice, e, f. = metení; metelice. Jg.

149959   Mětenka Svazek: 1 Strana: 1009
Mětenka, y, f., drchanka. Wirrstroh, n. — M., otep ječné slámy. Na Mor.

149960   Mětený Svazek: 1 Strana: 1009
Mětený, gewirrt. M. sláma = mětenka. Jg.

149961   Mětěny Svazek: 10 Strana: 0177
Mětěny, pl., něj. pokrm. Rkp. vodň. (Mš. ).

149962   Meteor Svazek: 1 Strana: 1009
Meteor, u, m., z řec. M. nazývá se každý výjev ve vzduchu (výjev povětrní), Lufter- seheinung, f. M-ry jsou: vodní (mhla, mračna, rosa, déšť, páry, sníh, kroupy), elektrické (bouřka, blesk, hrom), zrakové nebo optické (duha, červánky, svítání atd. ), magnetické (magnetická jehla jedním koncem vždy k se- veru ukazujíc). Tl. — M. v užším smyslu: pevná hmota na zem z prostoru světového stržená, S. N., letavice, povětroň, padající hvězda. Š. a Ž. Vz Povětroně.

149963   Meteor Svazek: 6 Strana: 0967
Meteor. Cf. Schd. I. 256.

149964   Meteor Svazek: 7 Strana: 1324
Meteor. Cf. Mách. 152., 156., Ott. VI. 355.

149965   Meteorace Svazek: 6 Strana: 0967
Meteorace, e, f. M. vodní. Stč. Zem. 635., 641.

149966   Meteorický Svazek: 6 Strana: 0967
Meteorický, meteorisch. M. voda, srážky (déšť, sníh atd.). Stč. Zem. 536.

149967   Meteorický Svazek: 10 Strana: 0177
Meteorický. Povětroň či meteorické že- lezo. Vz KP. X. 142.

149968   Meteorit Svazek: 6 Strana: 0967
Meteorit, u, m. = povětroň. M. železný, kamenný. Osv. V. 2., 5. Cf. Krč. G. 10., Stč. Zem. 252., Osv. 1875. 2. a násl.

149969   Meteorit Svazek: 10 Strana: 0177
Meteorit, u, m. Vz Vstnk. XI. 842.

149970   Meteoritní Svazek: 6 Strana: 0967
Meteoritní, Meteor-. M. těliska, prach, roj. proud. Stč. Zem. 291., 254., 256., 258.

149971   Meteoritový Svazek: 6 Strana: 0967
Meteoritový, meteorartig. M. hmota, kámen. Osv. V. 2., 4.

149972   Meteorognosie Svazek: 6 Strana: 0967
Meteorognosie, e, f., z řec. Meteoro- gnosie, f. Nz.

149973   Meteorolog Svazek: 1 Strana: 1009
Meteorolog, a, m., z řec., znalec n. zpy- tatel povětrních úkazů v. Rk. Vz Meteor.

149974   Meteorologický Svazek: 1 Strana: 1009
Meteorologický, meteorologisch. M. sta- nice.

149975   Meteorologie Svazek: 1 Strana: 1009
Meteorologie, e, f., věda zanášející se poznáváním a vysvětlováním úkazů povětr- ných, jich původu a souvislosti. Vz více v S. N.

149976   Meteorologie Svazek: 6 Strana: 0967
Meteorologie, vz Schd. I. 160.

149977   Meteorologie Svazek: 9 Strana: 0163
Meteorologie. Čes. literaturu o ní vz v Jub. IIa. 36. —41. Sr. Ott. XVII. 191.

149978   Meteorologie Svazek: 10 Strana: 0177
Meteorologie, e, f. z řec. Kosmická m. Vz Vstnk. XII. 593.

149979   Meteorologie Svazek: 10 Strana: 0625
Meteorologie. Kosmická, praktická, syn- optická m. Vz Vstnk. XIII. 691.

149980   Meteoroskop Svazek: 6 Strana: 0967
Meteoroskop, u, m., řec. = nástroj k po- zorování meteorologickému. Rk. Sl.

149981   Meteorový Svazek: 6 Strana: 0967
Meteorový, meteorisch. M. (povětroňové), železo, Nz., Osv. V. 5., prášek, Osv. V. 17., luna, velekoule, Ib. 20., asteroid. Mj. 476.

149982   Meter Svazek: 1 Strana: 1009
Meter, vz Metr.

149983   Meterkilogramm Svazek: 9 Strana: 0163
Meterkilogramm, u, m. = kilogramm- meter (kgm) ku měření práce mechanické. Ott. XIV. 225.

149984   Meteš Svazek: 1 Strana: 1009
Meteš, rychlý běh, zrychlený poklus. Der Schnellauf. Čsk., Tš.

149985   Meteš Svazek: 6 Strana: 0967
Meteš. Cf. KP. I. 422.

149986   Metešiti Svazek: 1 Strana: 1009
Metešiti, il, ení, čerstvě běžeti, utíkati. Schnell laufen. — před kým. Zajíc před honcem meteší. Us. (u Litom. ) V.

149987   Mětež Svazek: 1 Strana: 1009
Mětež, e, m., zmatek, nepořádek, odboj, Verwirrung, Unordnung, f., Aufruhr, m. M. byla všeobecná, Sš. Sk. 228., 229., v m-ši lidu vzíti za své. Sš. Sk. 229. Toť není řád podlé zákona božicho, ale divný m. Odp. br. 1507.

149988   Mětež Svazek: 6 Strana: 0967
Mětež kopí a štítů. Msn. Or. 18. Cf. Mkl. Etym. 189.

149989   Mětež Svazek: 8 Strana: 0206
Mětež, strč.; slov. mätež, turbatio. Aby nebyl m. v lidě. XV. stol. Hš. — Chč. Cf. násl.

149990   Mětežiti Svazek: 1 Strana: 1009
Mětežiti, il, en, ení = másti, verwirren. Rk. — co. Us.

149991   Metežník Svazek: 7 Strana: 1324
Metežník, a, m. = odbojník. Chč. m. s (Karásek).

149992   Mětežník Svazek: 8 Strana: 0206
Mětežník, a, m. Cf. Mětež. Jakož se m-kóm líbí. Chč. S. 17.

149993   Mětežník Svazek: 10 Strana: 0177
Mětežník, a, m. = působitel zmatků. Chč S. II. 213a. Methoděj, e, m. Vz Cyrill.

149994   Meth Svazek: 8 Strana: 0562
Meth = met. Sedm mthův pšenice. 1481. Půh. VI. 171. (176.).

149995   Methacetin Svazek: 9 Strana: 0163
Methacetin, u, m., v lučbě. Vz Ott. XVII. 196.

149996   Methakrylový Svazek: 6 Strana: 0967
Methakrylový. M. kyselina. Vz Rm. I. 436.

149997   Methan Svazek: 6 Strana: 0967
Methan, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 138., 423., Rm. I. 150.

149998   Methantrikarbonový Svazek: 8 Strana: 0206
Methantrikarbonový. M. kyselina. Vz Vstnk. 111. 411.

149999   Methazonový Svazek: 6 Strana: 0967
Methazonový. M. kyselina. Rm. I. 191.

150000   Methiliový Svazek: 8 Strana: 0206
Methiliový. M. skupina. Vstnk. III. 247.