282001   Rozstonati se Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstonati se, stonám a stoni, stůněš atd., rozstonávati se, erkranken. Vz Stonati. — abs. Jak se r-nal, hned sobě vyžádal. Sš. P. 394. — BO. — se nač: na zimnici. Har. R. se na žaludek, na zánět srdce. — se čím. Rozstonal se nastuzením. Us. R. se smradem a strachem. Vrat. 99. — jak: na smrť. Reš. Rozstonal se strachem na smrť, budou mu prdem vyzváněti. Vz Strach. Ft.

282002   Rozstonati se nač Svazek: 7 Strana: 0619
Rozstonati se nač. Žer. 351.

282003   Rozstonavý Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstonavý, krank machend. V žilách r-vý ploul mu tokem smutek. Sš. Bs. 19. (Hý.)-

282004   Rozstopkatenství Svazek: 7 Strana: 0619
Rozstopkatenství, roztopkatělství, n. = způsob, jak stopka jest rozdělena. Rst. 90., 486.

282005   Rozstoupení Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstoupení, n., rozstoupání, vz Roz- stoupiti. R. čelné, bočné (v tělocviku). Tš. Na to jest potaz držán a po r. vynešeno jest z něho, že . . . Žer. R. kosti, diastesis. Ja.

282006   Rozstoupiti (se Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstoupiti (se), stup, stoupil, ení; roz- stupovati (se) — na různo stoupiti, aus ein- ander gehen o. treten; rozděliti se, rozevříti se, von einander treten, zerlechzen, sich öffnen, zerbersten, aufspringen, klaffen; rozšířiti se, nabubřeti se, auflaufen, breit werden, sich erweitern. Jg. — se. Rozstupte se, rozstupte, této paní děkujte. Sš. P. 744. A tak jsme se naposledy, byvše tři hodiny v potazu, roz- stoupili. Žer. f. 17. — (co) jak. Vody sě inhed r-ly na obě straně. Bj. Na pět kroků rozstou-piť! Čsk. Sebrachu se nalit čaroději, hadači, hvězdáři, kúzelníci, na dvě straně kolo rozstupichu. Rkk. 48. R. se na dvě strany. Ros. A když se jí rozstoupili s obou stran, šla. Br. Rozstupte se v kolo. Us Šd. — se (kam, kudy) jak. Zpátečními kroky chlumkem vzhoru na podchlumí v šíř sě rozstúpichu. Rkk. 50. R. se kolem. Us. Rozstúpichu se po nižniem chvrastí (po níz- kých křovinách). Rkk. 22. Kde rozstouply se hory stranou. Kká. Š. 20. Choť by se rozstúpil na desatero, už mi tak nebude jak mi bývávalo. Sš. P. 249. Rozstúpi se mustvo lesem, rozstúpi se v pravo v levo. Rkk. 10. — v co. V třie prúdy se rozstúpi ves tábor. Rkk. 51. Nauka o slově roze- stupuje se ve dva rozdíly, jež jsou: hlásko- sloví a tvarosloví. Bž. 1. — čím. Hlava se mi bolestí rozstoupila (rozšířila). Kamna horkem se rozstoupila. Us. Šd. — se před kým. Jordan se před nimi rozstoupil (roz- dělil). Br. — se kde. Rozstúpi sě síla v údech (rozšíří se). Rkk. 40.

282007   Rozstoupiti se Svazek: 7 Strana: 0619
Rozstoupiti se. R-pil se oblak, Osv., les, Zr.. ; R-la se voda, Vrch., mha. Zr. — se čím, Obličej se mu radostí R-pil. Kmk. — se kde.. R-pila se mezi ní a Hanušem propasť. Šml. 1. 99. — se odkud. R-pil se ze života. Vlč.

282008   Rozstouplina Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstouplina,. y, f. = rozsedlina, die Ritze, Spalte. Mus.

282009   Rozstouplosť, i Svazek: 7 Strana: 0619
Rozstouplosť, i, f. Dk. Poet. 419. R. lebkopateřní. Exc. R lebky, cranioschisis.

282010   Rozstouplý Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstouplý, geborsten. R. skála. Us. Dch.

282011   Rozstoupnutý Svazek: 9 Strana: 0279
Rozstoupnutý = rozstouplý. Us. Mtc. 1900. 343.

282012   Rozstraniti Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstraniti, il, ěn, ění = rozebrati., auf die Seite schaffen. Ros.

282013   Rozstrapkati Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstrapkati, zerfetzen. Koll.

282014   Rozstrašiti Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstrašiti, il, en, ení = přestrašiti, in Schrecken setzen. Bern. — R. = rozplašiti, durch Schrecken verscheuchen. L.

282015   Rozstrčiti Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstrčiti, il, en, ení, rozstrkovati, aus einander stossen. — koho. Rozvadili je a r-li. BN.

282016   Rozstrčiti koho Svazek: 10 Strana: 0343
Rozstrčiti koho. Rozstrčili jsme je. 1513. Arch. XIX. 215.

282017   Rozstrčiti se s kým oč Svazek: 7 Strana: 0619
Rozstrčiti se s kým oč = rozhněvati se, rozdvojiti se, sich entzweien. Pal., Šmb., Arch. III. 300.

282018   Rozstrel Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstrel, u, m, rozstřelení, das Zer- sehiessen.

282019   Rozstrk Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstrk, u, m., rozstrčení, das Ausein- anderstossen. — R., spor, nesvornosť, der Streit, die Uneinigkeit. Mus. Hriech jazyka uvodí sváry, r-ky, boje, jimiž králevstva se kazie. Hus I. 109. Tenkráte r-vé mezi vámi se dáli. Br. O vejce byl r. Půh.

282020   Rozstrk Svazek: 7 Strana: 0619
Rozstrk. Stal se mezi nimi r. Šml. R-ků svých zapomněli. 1585. Róznice, r-ky, ne- chuti. Výb. II. 370. Smrť jeho vedla ku konečnému r-ku s císařem Ludvíkem. Pal. Rdh. II. 510. Aby r-ků nebylo mezi vámi. Sš. I. 397.

282021   Rozstrkati Svazek: 3 Strana: 0177
Rozstrkati; rozstrčiti, il, en, ení; roz- strkovati, rozstrkávati, aus einander stossen, schneiden; rozundati, hie und da stecken, hinthun, verthun. Jg. — koho, co: peroucí se (na různo strčiti). Rvali se a já je r-kal. Arch. rkv. R. kolíky (všecky sem tam na- strkati). Us. Rozstrkal své peníze, své děti. Ros. — co kde: zboží po domech. — se s kým oč = nesrovnati se, uneins werden. O to se jest s nimi r-čil, že toho učiniti nechtěl. Arch. III. 300., Pal. III. a. 405.

282022   Rozstroj Svazek: 3 Strana: 0177
Rozstroj, e, m., rozstrojení. R. šatů, die Entkleidung, nástrojů hudebních, die Ver- stimmung, lodí, die Abtackelung. L., Berg.

282023   Rozstrojiti Svazek: 3 Strana: 0177
Rozstrojiti, il, en, ení; rozstrojovati = odstrojiti, svléci, entkleiden, ausziehen ; aus einander nehmen. — koho, co: člověka, koně; hodiny (rozundati). Us. R. loď, ab- tackeln. — se. Rozstrojil se, položil se a usnul. V.

282024   Rozstrojiti Svazek: 7 Strana: 0619
Rozstrojiti vůz. Us. Fč. — se jak. Soustava Epikureova r-juje se na ... Masa- ryk.

282025   Rozstrojiti koho Svazek: 8 Strana: 0346
Rozstrojiti koho, entkleiden. Panny se r-ly spat, 1558. Wtr. Živ. c. 801.

282026   Rozstroskotati Svazek: 3 Strana: 0177
Rozstroskotati, vz Roztroskotati.

282027   Rozstrouhanina Svazek: 10 Strana: 0343
Rozstrouhanina, y, f. R. bramborová. Jrsk. XXII. 230.

282028   Rozstrouhati Svazek: 3 Strana: 0177
Rozstrouhati, zerschäben, zerreiben. — co čím, kde: křídu nožem, perník na stru- hadle.

282029   Rozstruk Svazek: 7 Strana: 0619
Rozstruk, a, m., astrolobium, rostl. Vz Rstp. 385.

282030   Rozstřapaný Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstřapaný; -án, a, o, zerschlagen, zer- zaust. R. hlavička. Sš. P. 514.

282031   Rozstřapatěný Svazek: 7 Strana: 0619
Rozstřapatěný; -en, a, o = střapatý, rozcuchaný, neučesaný. Mor. Šd.

282032   Rozstřapčiti co Svazek: 10 Strana: 0343
Rozstřapčiti co = na střapce roztrhati. Liptov. Sbor. slov. IX. 45.

282033   Rozstřapiti Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstřapiti = roztřepiti. Slov.

282034   Rozstřásniti Svazek: 3 Strana: 0184
Rozstřásniti, il, ěn, ění, zerfransen. Us. Dch.

282035   Rozstřečkovati se Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstřečkovati se, ins Biesein kommen. Kráva se r-la. Ros. — koho: krávy (= uči- niti, aby běhaly, jako když jsou ovadem bodnuty). Kld. Ty bys rád ty krávy hej- bzíkáním rozstřečkoval. U Žirov. Vlk.

282036   Rozstřed Svazek: 8 Strana: 0346
Rozstřed, u, m. = rozstřídění. Zeměpisný r. Metelka. Mus. 1893. 451.

282037   Rozstřeliti Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstřeliti, il, en, ení; rozstříleti, el, en. ení; rozstřelovati. — co (střílením rozbiti, zerschiessen): tvrz, D., koráb, Har., okna, Us.; zločince (zastřeliti, niederschiessen), ne- přítele (střílením rozehnati, durch Schiessen zerstreuen). Všechen prach rozstříleti (zpo- třebovati, versehiessen). — co čím: tvrz děly. — se. Rozstřílejí se (rozprchnou se, sich zerstreuen) a rozjedou. Tur. kron

282038   Rozstřepiti Svazek: 10 Strana: 0343
Rozstřepiti. Ten hlas se r-pil. Zvon IV. 208

282039   Rozstřepiti co komu Svazek: 7 Strana: 0622
Rozstřepiti co komu: hlavu (rozraziti). Němc.

282040   Rozstřih Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstřih, u, m., das Aufschneiden, Zer- trennen.

282041   Rozstřihač Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstřihač, e, m., der Zerschneider.

282042   Rozstřihati Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstřihati, rozstříhati; rozstřihnouti, ul, ut, utí; rozstříci (zastr.), rozstřihu (zastr.), hl, žen, žení; rozstřihávati, rozstřihovati, mit der Schere zerschneiden, entzwei schneiden, von einander schneiden. — co čím : sukno, plátno, papír nůžkami. Us.

282043   Rozstřihátko Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstřihátko, a, n., das Schlitzeisen (am Sammtweberstuhle). D.

282044   Rozstřihlý Svazek: 7 Strana: 0619
Rozstřihlý = rozstřižený. R. plátno. Mor. Brt. D.

282045   Rozstříkati Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstříkati; rozstříknouti, knul a kl, ut, utí; rozstřikovati, zerspritzen, zerstreuen. — co čím: vodu plácáním.

282046   Rozstříkati co jak Svazek: 7 Strana: 0619
Rozstříkati co jak. Blesk rozstřík balvan v čtyry kusy. Vrch. — Kká. — se kde. Světlo na hmotách se rozstřikuje. Mj.

282047   Rozstříkavě Svazek: 7 Strana: 0619
Rozstříkavě. Mj. 272.

282048   Rozstříknouti co Svazek: 10 Strana: 0343
Rozstříknouti co = rozhlásiti. Zvon III. 526.

282049   Rozstříknutý Svazek: 7 Strana: 0619
Rozstříknutý; -ut, a, o, zerspritzt. R. světlo. Mj. 254.

282050   Rozstřikovač Svazek: 8 Strana: 0574
Rozstřikovač, e, m. R. vody (nástroj). Vz Ott. XI. 823.

282051   Rozstřikovač Svazek: 10 Strana: 0343
Rozstřikovač, e, m., nástroj. Nár. list. 1905. 131. 21. — R., = hubice (v hasičství). Ott. XXII. 6. R. močůvky (nastroj). Nár. list. 1903. č. 136. 9.

282052   Rozstřílený Svazek: 7 Strana: 0619
Rozstřílený; -en, a, o, zerschossen. R. korouhev. Us. Pdl.

282053   Rozstříleti Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstříleti, vz Rozstřeliti.

282054   Rozstřiženina Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstřiženina, y, f., der Schlitz mit der Schere.

282055   Rozstřižený Svazek: 3 Strana: 0176
Rozstřižený; -en, a, o, zerschnitten (mit der Schere). Us.

282056   Rozstudovati se. Nad Svazek: 9 Strana: 0279
Rozstudovati se. Nad smyslem té bá- bovky (proč mu byla poslána) celý se roz- studoval. Rub. 26.

282057   Rozstup Svazek: 3 Strana: 0177
Rozstup, u, m., rozstoupení, das Ausein- andertreten, Auflösen, Oeffnen. Čsk., Km. V tělocviku, v šermířství, das Maas, die Mensur. R. těsný, střední, volný, v pravo, v levo, ze středu; r. rušiti. Tš.

282058   Rozstup Svazek: 9 Strana: 0279
Rozstup v šermu = vzdálenosť soupeřů při střehu. Ott. XVII. 108.

282059   Rozstupičný Svazek: 3 Strana: 0177
Rozstupičný = rozpustivý, auflösbar. Věci tak tvrdé scelivé i r-né mohl stvořiti. O 7 vstup.

282060   Rozstúpiti se Svazek: 10 Strana: 0343
Rozstúpiti se, vz Rozstoupiti se.

282061   Rozstupný Svazek: 3 Strana: 0177
Rozstupný, aus einander tretend, sich öffnend.

282062   Rozsud Svazek: 3 Strana: 0177
Rozsud, u, m. = rozsudek. R. neb ortel jest, kterýž se na právo psané a obyčejnou zvyklosť stane a tím se strana odsuzuje. Kol. 31. R. a spravedlnost! někomu učiniti. Slov.

282063   Rozsudce Svazek: 3 Strana: 0177
Rozsudce, e, m., vz Rozsoudce.

282064   Rozsudec Svazek: 3 Strana: 0177
Rozsudec, dce, m. = rozsudce, na Slov.

282065   Rozsudeční Svazek: 9 Strana: 0279
Rozsudeční nález. Ott. Říz. H. 274.

282066   Rozsudečný Svazek: 3 Strana: 0177
Rozsudečný = rozsudku se týkající, Ur- theils-, Entscheidungs-. List úřední r. Obrana čas. duch. 7.

282067   Rozsudek Svazek: 3 Strana: 0177
Rozsudek, dku, m. = rozsouzení, výpo- věď. V. R. jest rozhodnutí rozepře občan- ské n. trestní obžaloby po ukončeném řízení n. závěrečném líčení pře a skládá se z úvodu (z hlavy) a nálezu. Vz S. N., Rozsud. Das Urtheil, der Spruch, Ausspruch, Rechtspruch, Bescheid, die Entscheidung, Erkenntniss. Nález, r., výpověď jest té věci, o kterouž strany odpor měly, spravedlivé vedlé práva rozeznání. Pr. měst. R-em hrdla odsouzen. Br. R. učiniti, udělati. J. tr., D. R. jak se vyhlásí, co nejrychleji vyřízení ať se stane. Kom. Na něčí hrdlo r. učiniti; na něho r. konečný se stal. Zříz. Ferd. Nad někým r. činiti. Apol. V soudě čiň spravedlivé r-ky. Jel. R. propouštěcí pro nedostatek důkazův, pro nevinu; r. na někoho vynésti, vydati, vyřknouti; r. vyhlásiti, vykonati, sepsati, přepsati; přepis, sepsání, vyhlášení, vyko- nání r-ku; taxa (sazba) na r. (rozsudková); odvolati se z r-ku k soudu vyššímu; r. zdě- lati, o něco vzíti; r. na něčem zakládati; příčina r-ku; odročiti, odložiti vynesení r-ku ; r. pro nestání, das Contumazurtheil; r. mezi- sporný, r. vedlejší, das Incidenzurtheil; r. mezimluvní, interlokutorisches Urtheil, J. tr.; r. z podobnosti (ku pravdě), der Wahrschein- lichkeitsschluss. Nz. R. podniknouti, sich der Entscheidung unterwerfen. Dch. Od Lukáše nic se nepřidává o r-ku někde soudně vy- nášeném. Sš. Sk. 205. (Hý.). Odvolávaje se ohlášení učiní ve dvou nedělích od r-ku. Kol. 9. Žádného před vyslyšením neodsu- zuj, na žádného z domnění rozsudku nevy- říkej; ve přech a věcech nejistých i po- chybných žádného r-ku nečiň, ale toho k sa- mému božímu soudu poodlož; r. někomu na něco do dvou nedělí pořád zběhlých uči- niti; r. padl této straně; r. ten bez appellace při právě svůj průchod má; r. na někoho pro neplacení učiniti; rozsudkové nejdou na ty, jenž k jinému právu náležejí; na si- rotky a lidi nezletilé, kteří poručníků ne- mají, rozsudkové se nedějí; r. v krátkých slovech díti se má. Pr. R. v patrných (ja- sných) slovech postaviti; r. v moc právní vejde; r. podlé soudcův uznání buď učiněn; na někoho spravedlivý r. míti. Er. Což nej- kratčeji může býti, v slovech patrných a prostých, mají se r-kové vynášeti; Bez po- řádného vyslyšení žádní rozsudkové na žád- ného činiti se nemají. Kol. 32., 33. Pakli nic, aby ta pře zase na JMK. k slyšení a r-ku odložena byla. Zř. F. I. A. VII. Z r-ku se odvolati; až do vyjití odvolacího r-ku; na žalobu r. vyšel. Řd. Příklad krásného kan- celářského slohu: Pokušené od soudního slu- žebníka dodání rozsudku odsouzenému ne- přišlo pro zdráhání-se tohoto k místu — šp. m.: soudní sluha dodával odsouzenému r., ale nedodal mu ho, poněvadž odsouzený ho nepřijal. Šb. Vz Dodání, Nález, Právo, Soud, S. N., Rb. str. 271. O r-ku a jeho účincích; Čeho měl soudce šetřiti, čeho se vystříhati rozeznávaje rozepře lidské a vy- nášeje r-ky. Vz Rb. 122.- 126. Které nálezy byly platný; co měl každý r. v sobě zaví- rati ? Vz Rb. 126 - 127. Vz Smlouva ubr- manská, Appellace, Exekuce, Škody soudní. — R., vynesené mínění o nějaké věci, zdání, das Urtheil. R. na něco vynésti; něčímu r-ku něco zůstaviti; křivý r. D. — R. v lo- gice, der Schluss. Všichni lidé jsou smrtelní. Vít jest člověk: tedy i smrtelný. Marek. R. ku pravdě (Wahrscheinlichkeitsschluss), ne- prostředný (unmittelbarer Schluss, conse- quentia immediata), Hš., prostřední (ratio- cinium), prostý (simplex), násobný (compo- situs), výslovný, podpovědný, odličný. Marek. — R.. moc duše rozsuzující, die Urtheils- kraft, Beurtheilung. Ten nemá zdravého r-ku. Us.

282068   Rozsudek Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsudek. Cf. Jg. Slnosť. 33., Cor. jur. IV. 3. 2. 438.

282069   Rozsudek Svazek: 7 Strana: 1377
Rozsudek či ortel vztahuje se na právo psané; nález, když je nově nalezeno a jím se teprv, co by za právo mělo držáno býti, vyměřuje. Kold R. práva. B. 86. Ale to- hoto rozdílu nebylo setřeno. Wtr. O soud- ních r-cích v 16 stol. Vz Wtr. Obr. II 677. nn.

282070   Rozsudek Svazek: 9 Strana: 0279
Rozsudek soudní: částečný, doplňovací, konečný, plný, mezitímní, pro zmeškání, vz Ott. Říz II. 212., 225., 229., 257., 260.; vy- hotovování r-dku, ib. 260.; oprava r-dku, právní moc r-dku. Ib. 266., 271.

282071   Rozsudek Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsudek. Vz Ott. XXII. 6.

282072   Rozsudí Svazek: 3 Strana: 0177
Rozsudí, ího, m., smluvce. R. — osoba, jíž dvě nebo více osob dle společného usne- sení rozhodnutí rozepře své zůstavují. Vz S. N. Der Schiedsrichter, Obermann. Podání rozepře na r-ho, snesení-se stran o r-ho, das Kompromiss; podati něco na r-ho k rozsou- zení, kompromittiren; vrchní r., der Obmann. J. tr. Ješto je za r. v nauce Páně uznati nemohl. Sš. Sk. 258. Porovnání přátelského hleďte a rozsudího sobě volte. Kom. Oko studu r. Č. M. 121.

282073   Rozsudí Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsudí volbou ustanovte. Kká. Td. 74.

282074   Rozsudí Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsudí, m. R. není soudcem státem k rozsuzovaní sporů povolaným; Řízení před r-dími. Vz Ott. Říz. III. 13., 297.

282075   Rozsuditel Svazek: 3 Strana: 0177
Rozsuditel, e, m., der Entscheider, Rich- ter, Schiedsrichter. Jg.

282076   Rozsuditelka Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsuditelka, y, f., die Schierisriehterin. Jg.

282077   Rozsúditi Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsúditi, vz Rozsouditi.

282078   Rozsudková Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsudková sazba, Urtheilstaxe, f. Pr. tr.

282079   Rozsudně Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsudně. R. něco oceniti. Šf. Strž. I. 118. Vz Rozsoudně.

282080   Rozsudník Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsudník, a, m., Schiedsrichter, m. Rk.

282081   Rozsudnosť Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsudnosť, i, f., vz Rozsoudnosť.

282082   Rozsudnosť Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsudnosť. Vz Jg. Slnosť. 33. R. = mohutnosť duševní, která ze dvou nebo více úsudků činí úsudek nový, jenž slove r. Jan Sýkora.

282083   Rozsudnosť Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsudnosť, i, f. = schopnosť usuzovati. Hyna. Vz Čad. 114.

282084   Rozsudný Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsudný, vz Rozsoudný.

282085   Rozsudný Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsudný. R. vyložení starožitností; R. jazykozpyt. Šf. Strž. I. 4 , 191.

282086   Rozsudský Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsudský = rozsudní, schiedsrichter- lich. Slov.

282087   Rozsuji Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsuji, vz Rozsouti.

282088   Rozsukovati Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsukovati, vz Rozsoukati.

282089   Rozsunouti Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsunouti, ul, ut, utí; rozsouvati = rozstrkati, von einander schieben, aus ein- ander stieben. Jg.

282090   Rozsuntiti koho Svazek: 8 Strana: 0346
Rozsuntiti koho = rozzlobiti. ČT. Tkč.

282091   Rozsupiti Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsupiti, il, en, ení. — co : čelo, die Stirn entrunzeln.

282092   Rozsušiti Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsušiti, il, en, ení; rozsušovati, ganz- austrocknen; se, zerlechzen, leck werden.— se kde. Nádoba na slunci se rozsušila. Us.

282093   Rozsúška Svazek: 9 Strana: 0279
Rozsúška, y, f., vz před cház. Bič.

282094   Rozsutec Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsutec, tce, m. — kopec v Oravsku. Pokr. Pot. II. 253., Č. Čt. II. 360., Phľd. VI 283., X. 566.

282095   Rozsúti Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsúti = rozsypati. Výb. 1. 757. Vz Rozsouti.

282096   Rozsutí Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsutí, n. Necky jsou na r. Brt. Čít. 262.

282097   Rozsúzeti Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsúzeti. Gl. Greg. 59b. 5., Mus. 1878. 552. Vz Rozsouditi.

282098   Rozsuzovač Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsuzovač, e, m., der Richter, Beur- theiler. D.

282099   Rozsuzování Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsuzování, n., die Beurtheihuig, Ent- scheidung, Schätzung. R. jest poznávání pravdy nebo křivdy v nějakém rozsudku. Marek.

282100   Rozsuzovatel Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsuzovatel, e, m. = rozsuzovač.

282101   Rozsuzovatelka, y, rozsuzovatelkyně Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsuzovatelka, y, rozsuzovatelkyně, ě, f., die Beurtheileriri, Schiedsrichterin.

282102   Rozsuzovati Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsuzovati, vz Rozsouditi.

282103   Rozsvářiti koho, se s kým Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsvářiti koho, se s kým, entzweien. Ev. šk. III. 76.

282104   Rozsvěcovač Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsvěcovač, e, m., der Anzünder. Us.

282105   Rozsvěcovadlo, rozsvěcovátko Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsvěcovadlo, rozsvěcovátko, a, n., das Zündzeug.

282106   Rozsvěcování Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsvěcování, n., das Anzünden. K r. sloupku ať jest tu křesadlo s troudem. Kom.

282107   Rozsvěcovatel Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsvěcovatel, e, m. Lit. I. 620.

282108   Rozsvěcovati Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsvěcovati, vz Rozsvítiti.

282109   Rozsvediti se Svazek: 8 Strana: 0346
Rozsvediti se. Kolc. 52.

282110   Rozsvětlený. R Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsvětlený. R. světnice. Zl. Pr. XXI. 231.

282111   Rozsvětleti Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsvětleti, el, ení = světlým se státi, hell werden. Jg.

282112   Rozsvětliti Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsvětliti, il, en, ení; rozsvětlocati, hell machen, erleuchten. — co čím: oltáře ho- řícím ohněm r. Biancof. — se = rozsvětleti. Než se rozsvětlilo. Jsi-li tmavá, rozsvětli se a má lásko, proukaž se. Sš. P. 310.

282113   Rozsvětnouti Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsvětnouti, světl, utí, zu leuchten an- fangen, hell werden. — kde. V mysli nám zase jako rozsvětlo. Kom.

282114   Rozsvévoliti se Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsvévoliti se, il, ení, übermüthig wer- den.

282115   Rozsvéžiti Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsvéžiti, il, en, ení, frisch machen. Mor.

282116   Rozsvícení Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsvícení, n., die Anzündung, Anstec- kung. D.

282117   Rozsvícený Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsvícený; -en, a, o, angezündet. Us.

282118   Rozsvícený Svazek: 8 Strana: 0574
Rozsvícený. Jakoby svíčkou ner-nou ji- ným sv.titi neb dříví podpalovati chtěl. Bl. (Hostn. 52.).

282119   Rozsvíceti Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsvíceti. Už budou r. (rozsvěcovati). Mš exc.

282120   Rozsviněný Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsviněný; -ěn, a, o. Svině r-ná (o ne- čistém v řeči n. v práci). ČT. Tkč.

282121   Rozsvit Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsvit, u, m. = rozsvitnutí. Šd.

282122   Rozsvítiti Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsvítiti, il, cen, ení, na Slov. těn, ění; rozsvěcovati, rozsvěcovávati, anzünden, an- stecken ; se, hell werden, erleuchten. Jg. — abs. Rozsvěť, již se setmívá. Sych. Slunce rozsvítí a hned se zas schová. Us. Rozsvě- cuje se = dní se. V. — co: svíčku, svíci. Br., V. — co čím: svíčku sirkou. - se kde. Světlo známosti po světě se rozsvě- cuje. Br. —- se odkud. Bůh rozkázal, aby světlo z temnosti se rozsvítilo. Štelc. — co komu kdy. Rozsvítím já mu hvězdy v po- ledne (dám mu, že mu jiskry z očí sršeti budou). L.

282123   Rozsvítiti Svazek: 8 Strana: 0346
Rozsvítiti. Rozsvěť lépe než rozsviť. Gb. H. ml. I. 211.

282124   Rozsvitnouti Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsvitnouti, tnul a tl, utí; rozsvítati, rozsvítávati = rozedníti se, tagen. Když již rozsvítávalo, plamenem hořeti počalo. NB. Tč. — se. Zák. sv. Ben.

282125   Rozsychati se Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsychati se, vz Rozeschnouti se.

282126   Rozsyp Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsyp, u, m. = rozsypání. ZBr. Hry. 117. R. skalní. NA. IV. 130. (V. 575., 682.). Tvoji (vojíni) idú v rozsyp po dedinách zbíjat domy, chrámy atd.. Zbr. Lžd. 229. — R., Seitenwerk. Rozsypy zlaté, Gold- seiten, kovové, Metallseifen, rudné, Erz- seifen. Hř.

282127   Rozsyp Svazek: 8 Strana: 0346
Rozsyp (sejp) = naplaveniny písku z řek a potoků, Seifen. Vz Ott. XI. 593.

282128   Rozsyp Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsyp, u, m. = sypké ložisko rudy. Vz Ott. XXII. 80a, Sejpa.

282129   Rozsypač Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsypač, e, m., der Zerstreuer.

282130   Rozsypal Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsypal, a, m. = rozsypač.

282131   Rozsypal Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsypal, a, m. — R. Jos., farář. Jg. H. 1. 62l.

282132   Rozsypalka Svazek: 8 Strana: 0346
Rozsypalka, sedum acre. Tu dávají na boule a krče, aby se rozsypaly. Mtc. 1894. 19., 332. R., senecio, vz Tvrdníček (3. dod.).

282133   Rozsypalová Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsypalová Aug., spis., Tob. 214.

282134   Rozsypalý Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsypalý, zerstreut. R. nerosty. Min.

282135   Rozsypání Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsypání, n., vz Rozsypati. Ta kamna jsou na r. Us.

282136   Rozsypání Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsypání. Žena je na r. = má břicho pod nos, je na slehnutí. Us. Rjšk.

282137   Rozsypati Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsypati, sypám a sypu ; rozsýpati, roz- sýpávati, zer-, ausstreuen. — co : hrách, mouku, peníze. Ros. Pán Ježíš lichevníkótn penieze r-pal a z chrámu je vymrskal. Hus I. 214., 216. — co kde. Rozspe se vědro nad studnicí a zláme se kolo nad cisternú. Hus III. 152. Byl ten vdolek nadívaný hrubě, že on se rozsypal synečkovi v hubé. Sš. P. 399. R. semeno po záhonech, Kom., popel po louce. Smrť těla v hrobích roz- sypala. Jel. Tělo v Hrobě se rozsype. — co kam: popel na led. Rozsypu to na tvář vaši. Hus I. 130. — co komu: statek svůj chudým r. Ps. Bažantům pšenici r. Ponězo- měncům r-pal peníze. Sš. J. 42., Huslí. 314. — se. Sud se rozsypal. Koláč křehký jen se rozsype. Us. Ďch. — se jak: na 2 strany (děliti se). Sal. Bodaj sa jí hlava na prach r-la! Sš P. 287. Celá v prach se r-la. Sš. P. 774. V jiskry r-pal se oheň. Us. Tč.

282138   Rozsypati Svazek: 8 Strana: 0346
Rozsypati, rozespu, rozspu. O tvarech cf. Gb. H. ml. 1. 178. A potom se rozespe. Háj. Herb. 15. b. Už se rozsypal = zemřel. Phľd. 1894. 373.

282139   Rozsypati co Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsypati co. Brzo ty rozspe (rozsype), ještoj' měl dřéve. Št. Kn. š. 77. — (co kdy) več. Dobrý slad se rozsype v moučku. KP. V. 265. Či zbytky jste světů minulých, jež ohromná kdys síla před věky v neladu svorném rozsypala v tmu? Vrch. Myth. I. 206. — se (komu). Žena se mu rozsypala (kamna se mu rozsypala = žena mu slehla). Us. Rjsk., Bkř. Sníh se r-pal (hustě padá); Žid roztrhl peřinu a peří se r-palo (padá sníh). Us Tkč. — se kudy. Po všech se r-li. Exc.

282140   Rozsýpavec Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsýpavec, vce, m., Lomonit, m., nerost.

282141   Rozsypavec Svazek: 8 Strana: 0346
Rozsypavec. Am. Orb. 85.

282142   Rozsypavka Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsypavka, y, f. Na dně mořském tvoří se usazeniny, v nichž převládají štítky r-vek a radiolarií. Kv. 1884. 375.

282143   Rozsýpavý Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsýpavý, zerstreulich. Písek jest r. Reš. R. brambor (moučnatý). Us. u Petro- vi c. Dch.

282144   Rozsýpavý Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsýpavý. R. hory, Seifengebirge. Am. Vz Rozsyp (dod.).

282145   Rozsypka Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsypka, y, f., rozsypání, die Zerstreu- ung. Jg.

282146   Rozsypka Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsypka. Přišel hajný a tož my v r-pku (rozsypali, rozutekli jsme se). Slez. Šd. Dal se do r-ky (na útěk). Laš. Brt. D. 262.

282147   Rozsypný Svazek: 3 Strana: 0178
Rozsypný, vz Rozsýpavý.

282148   Rozsypovadlo Svazek: 7 Strana: 0619
Rozsypovadlo, a, n., Streuapparat, n. Hř.

282149   Rozsypový Svazek: 8 Strana: 0346
Rozsypový, Rait-. R. halda, Raithalde. Sterz. II. 627.

282150   Rozsyvač Svazek: 10 Strana: 0343
Rozsyvač, e, m. = duchovní. V zloděj. mluvě.

282151   Rozšacovati Svazek: 3 Strana: 0178
Rozšacovati, abschätzen. — co s kým jak : koně vedlé spravedlnosti. Vš. VII. 25.

282152   Rozšafa Svazek: 9 Strana: 0279
Rozšafa, y, m. Starý r. Řezn. Šťast. kon. 479., Jrsk. IV. 130., XXIII. 26. Vz násl

282153   Rozšafářiti Svazek: 3 Strana: 0178
Rozšafářiti, il, en, ení = rozmrhati, ver- schwenden. Plk.

282154   Rozšafenství Svazek: 3 Strana: 0178
Rozšafenství, í, n. (zastr.), rozšafnosť, i, f. = opatrnosť a chytrosť k cíli vedoucí, die Vorsichtigkeit, Klugheit. Vz Nerozšaf- nosť. V., Kom., Kat. 106. Vz Rozšafný. — R., každá výbornosť hlavně mravní, čili ušlechtilost n. ctnosť, jestliže dovede pře- kážky odstraniti, by nekazily uskutečnění účelu našeho. Hš. v S. N. Každému podlé jeho r. (virtus). ZN.

282155   Rozšafenství Svazek: 7 Strana: 0619
Rozšafenství, prudentia. Ž. wit. 48. 4.

282156   Rozšafnice Svazek: 10 Strana: 0343
Rozšafnice, e, m. = rozšafná žena. Msn. Od. 292.

282157   Rozšafník Svazek: 9 Strana: 0279
Rozšafník, a, m. = rozšafný člověk. Vlč. Lit. I. 368.

282158   Rozšafno hospodařiti Svazek: 10 Strana: 0343
Rozšafno hospodařiti (marnotratně vy- dávaje víc, než jest nutno). Val. Čes. 1. XIII. 75. Vz násl.

282159   Rozšafný Svazek: 3 Strana: 0178
Rozšafný = opatrný, moudrý, prozře- telný, vorsichtig, klug, weise, gescheit. Něco r-ně a rozumně před se bráti. V — v čem : v řeči, Aqu., v hospodářství. Žer. 333. — R. = poctivý, rechtlich. R. muž. D.

282160   Rozšafný Svazek: 8 Strana: 0346
Rozšafný. R-fen, fna, fno. Hospodář byl r-fen. Št. N. 52., 53.

282161   Rozšafný Svazek: 10 Strana: 0343
Rozšafný = nešetrný, kdo mnoho rozhazuje. Litom. 52. Sr. předcház. Rozšafno.

282162   Rozšafný v čem Svazek: 7 Strana: 0619
Rozšafný v čem: v radách. Smržický.

282163   Rozšajdati Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšajdati = šešmaťhati. R. obuv. Šajdo r-ná! Čce. Tkč.

282164   Rozšáliti Svazek: 3 Strana: 0178
Rozšáliti, il, en, ení, rozšalovati = zabité dobytče rozděliti, zertheilen, bes. bei den Fleischern. Us.

282165   Rozšámaný. R Svazek: 10 Strana: 0343
Rozšámaný. R. střevíce (rozchodilé). Rais. Lep. 75.

282166   Rozšámati Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšámati = rozšamtati. Tkč. Šámo r-ná. Čce. Tkč.

282167   Rozšamtati Svazek: 9 Strana: 0279
Rozšamtati. Veliká slepice rozšamce pod sebú vejce. Šeb. 122.

282168   Rozšamtati co Svazek: 3 Strana: 0178
Rozšamtati co: boty (vyšlapati), gross-, austreten.

282169   Rozšamutiť sa Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšamutiť sa. Náruživosť jeho sa r-la. Slov. Phľd. II. 2. 54.

282170   Rozšantročiti Svazek: 3 Strana: 0178
Rozšantročiti, rozmrhati, verschleudern. — co. Us.

282171   Rozšapati Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšapati = roztrhati. Pes ho r-pal. Slez. Šd.

282172   Rozšárati Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšárati = rozšlapati, zkaziti. R. obuv. Ty šáro r-ná! Čce. Tkč.

282173   Rozšarovati Svazek: 3 Strana: 0178
Rozšarovati = rozšáliti. Rozšarpati = rozsapati; se, grimmig werden. U Opav. Klš.

282174   Rozšarovati Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšarovati = rozčarovati, rozpáliti, glühend machen. Us Kšť.

282175   Rozšarpanec Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšarpanec, nce, m. = otrhanec, otrapa. Slez. Šd.

282176   Rozšarpaný Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšarpaný; -án, a, o = roztrhaný. Chodí celý r (otrhaný). Slez. Šd.

282177   Rozšarpaný Svazek: 8 Strana: 0346
Rozšarpaný; -án, a, o. = otrhaný. R. kabát = roztrhaný. Brt. D. II. 381.

282178   Rozšarpati Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšarpati = roztrhati, otrhati, roze- dŕíti. Slez. Šd.

282179   Rozšavlovati Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšavlovati někoho = rozsekati; roz- dupati Kůň r-val stání. U Kr. Hrad. Kšť.

282180   Rozščeknót Svazek: 7 Strana: 0620
Rozščeknót. Hroška se rozščekla vod vrcho až dolu (rozštípila).

282181   Rozščep Svazek: 7 Strana: 0620
Rozščep na rozkol, když se kladka šindelová kálá prostředkem ; blaňový = když se kálá od kůry, rovnoběžně s prů- mětem. Val. Brt. D 262.

282182   Rozščepenie Svazek: 10 Strana: 0343
Rozščepenie, n. = rozštěpení, scissura. Mill. 50.

282183   Rozščepiti Svazek: 3 Strana: 0178
Rozščepiti, il, en, ení, rozštípnouti, zastr. — co komu jak: hlavu na dvé. Anth. I. 27.

282184   Rozščepiti Svazek: 7 Strana: 0620
Rozščepiti. Cf. List. fil. 1878.208.

282185   Rozščepiti Svazek: 10 Strana: 0343
Rozščepiti = rozštípiti. Mill.

282186   Rozščipec Svazek: 10 Strana: 0660
Rozščipec, pce, m. =dřívko rozštípnuté. Brt. Sl.

282187   Rozščitý Svazek: 3 Strana: 0178
Rozščitý = rozpáraný, rozšitý, aufgetrennt, zastr. R. rúcho. BO.

282188   Rozščukovati co Svazek: 10 Strana: 0343
Rozščukovati co. Své paměti = rozdrchá- vati. Kat. 1466. Sr. Ščukati.

282189   Rozšelestiti Svazek: 3 Strana: 0178
Rozšelestiti, il, stěn, ění, rauschend ma- chen. Us.

282190   Rozšemrati Svazek: 3 Strana: 0178
Rozšemrati = rozhrýzti, zernagen, zer- fressen. — koho. L.

282191   Rozšerediti Svazek: 3 Strana: 0178
Rozšerediti, il, ěn, ění, šeredným učiniti, zkaziti, verderben. Us. u Poličan. — co: kýtu. U Dobrušky. Vk. Ten r-dí něco těch peněz (zbytečně utratí, rozhází). V Kunv. Msk.

282192   Rozšetření Svazek: 10 Strana: 0343
Rozšetření, n. Analyse. R. prvků. Krok. I. a. 13.

282193   Rozšetřiti Svazek: 3 Strana: 0179
Rozšetřiti, il, en, ení, rozšetřovati = rozebrati, zerlegen, untersuchen. Krok.

282194   Rozševeliti Svazek: 7 Strana: 0620
Rozševeliti, durchrütteln, vz Ševeliti. — koho Phľd. VII. 52.

282195   Rozšibaliti Svazek: 3 Strana: 0179
Rozšibaliti, il, en, ení. - koho. Takť jest rozbroj učinil a lidi r-lil; druh druhu nevěří. Mus. 1852. 3. 45. (Exc).

282196   Rozšik Svazek: 10 Strana: 0343
Rozšik, u, m. = taktické rozestavení vojen- ských sborů. Vz Ott. XXII. 7.

282197   1. Rozšikovati Svazek: 3 Strana: 0179
1. Rozšikovati = rozmrhati. — co. Díl těch peněz již jest bez vědomí našeho r-val, kdež se jemu zdálo. NB. Tč.

282198   2. Rozšikovati Svazek: 3 Strana: 0179
2. Rozšikovati = spořádati, ordnen. — co : lid. L.

282199   Rozšikovatí co Svazek: 10 Strana: 0343
Rozšikovatí co: vojsko. Vz Rozšik. — R. prkna = zašantročiti. 1512. Arch. XIX. 171.

282200   Rozširný Svazek: 3 Strana: 0179
Rozširný, excentrisch, Erweiterungs-. Šm.

282201   Rozširokotiti Svazek: 3 Strana: 0179
Rozširokotiti, il, cen, ení = rozšířiti. — co: ústa, U Dobrušky. Vk.

282202   Rozšiřba Svazek: 3 Strana: 0179
Rozšiřba, y, f. = rozšíření, die Aus-, Verbreitung. Že i ten zlý úmysl jejich při- spívá k r-bě víry Kristovy. Sš. II. 158.

282203   Rozšířce Svazek: 3 Strana: 0179
Rozšířce, e, m. = rozšiřovatel, der Ver- breiter. L.

282204   Rozšířeně Svazek: 3 Strana: 0179
Rozšířeně = široce, breit. V.

282205   Rozšířeně Svazek: 10 Strana: 0343
Rozšířeně něco sepsati (obšírně). Zach. Test. 136.

282206   Rozšíření Svazek: 3 Strana: 0179
Rozšíření, n., die Ausbreitung, Erweite- rung. V. Jde o r. pravé nábožnosti, Sych., r. země české. Pulk. R. budovy. Dch. R. evangelia Sš. Sk. 101. R. verše, vln, plochy. Nz. — R., otvor, beim Hochofen der Rast, évasement. Nz.

282207   Rozšířenina Svazek: 3 Strana: 0179
Rozšířenina, y, f., etwas Ausgedehntes. Techn.

282208   Rozšířenosť Svazek: 3 Strana: 0179
Rozšířenosť, i, f. = širokost, die Ver- breitung. Ros.

282209   Rozšířenosť Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšířenosť rostlin. Stč. Kniha došla veliké r-sti. Mus. 1880. 271.

282210   Rozšířený Svazek: 3 Strana: 0179
Rozšířený; -en, a, o, ausgebreitet, er- weitert; široký, breit, weit. Jg. Herbář obno- vený a r. Byl. R. věta (rozvedená). Us. R. město, Har., neduh. Troj. Pojedeme tam do pole pod ty hrušky r-né. Sš. P. 132. Zhru- bělý a ztučnělý a r-ný vzpět odstúpil. Hus 1. 221. — v čem: v ramenou a plecech ( = široký).

282211   Rozšířený Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšířený. R. význam, smysl slova; r. vydání knihy. Us. — jak. Roura nálevko- vitě r-na. Us. Pdl.

282212   Rozšířeti Svazek: 3 Strana: 0179
Rozšířeti, el, ení, sich erweitern, zastr.

282213   Rozšířeti Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšířeti. Ž. wit Deut. 15.

282214   Rozšířič Svazek: 3 Strana: 0179
Rozšířič, e, m. = rozširitel. Aqu.

282215   Rozšiřitel, rozšiřovatel Svazek: 3 Strana: 0179
Rozšiřitel, rozšiřovatel, e, m., der Er- weiterer, Verbreiter. V.

282216   Rozšiřitelka, rozšiřovatelka Svazek: 3 Strana: 0179
Rozšiřitelka, rozšiřovatelka, v, f., die Verbreiterin.

282217   Rozšířiti Svazek: 3 Strana: 0179
Rozšířiti, šiř, il, en, ení; rozšiřovati, er- weitern, ver-, ausbreiten. — co: své krá- lovství, V., místo, Br., svou řeč. Jel. Naří- zení r. J. tr. K čemu bych to daremně roz- šiřoval. Žer. Velmi dlúho řeč svou r-řil. Let. Již Antikrist své sieti rozšiřuje a Kristovy úží. Hus II. 256. (175.). — co se jak: ne- pravě a s útiskem statek něčí r. Br. Kteréž (světlo víry) skrze apoštoly r-vati bude po celém oboru zemském; Aby lež, klam a blud pod podobou vyšších a nadpřirozených činu r-vali; Ale Fariseové ten zákon až na krajnosti r-vali. Sš. Sk. 279., 96., j. 84. Svůj obchod podlé možnosti r Rk. — co, se čím. Rozprávku krásou řečí r. Troj. Budišinem atd. rozšíři zemiu. Dal. 133. Město předměstím se rozšiřuje. Kom. — kudy kde. Nemoc městem se rozšiřuje. Nemoc ta již i po vesnicích se rozšiřuje. Slúžili své pýše, aby své jméno ve světě r-li; R-řují své podolky v sukniech atd.; Již se jest (hluchost) valně v jeho plemeni r-la. Hus I. 168., 454., II. 34. Filipp na stranách ji- ných evangelium rozšiřovati povolán byl. Sš. Sk. 105. Od doby Alexandra Velikého řecký jazyk po celém světě se r-řil; Že místněji r-vati se před Agrippou a Festem se mu nezdálo; Idea o moci boží světoplozí
se tehda skrze Filona a jiné učence vůbec
po člověčenstvu r-vala. Sš. I. 25., Sk. 110.,
97. ( Hý.). — se o čem (kdy). Pán v roz-
mluvě s Ananiem se o víceru věcí r-val; Při té příležitosti r-řují se nejedni (vykla- datelé) o důležitosti čtení náboženských kněh; O jiných ještě vyskytlých domněn- kách zbytečno by bylo se r-vati. Sš. Sk. 112.. 104., L. 39. O mezech, jež opatrnosť tomu klade, Pán za účelem svým se neroz- šiřuje. Sš. Mt. 87. (Hý.). — co kam. Hned dále do neznámých krajin činnosť svou r-řil. Sš. Sk. 187. Království boží na veškery národy se mělo r.; Křesťanství ze židov- ského obmezení ku všeobecnému rozpro- stranění světovému se r-lo; Pro souvislosť smrti a hříchu r-la se smrť na všecky lidi. Sš. J. 44., Sk. 2., I, 63. (Hý.). Tiera r-říš svú moc na vše strany až do moře. Smil v. 571. — kdy v co, Leč již při Matouši a Marku jsme se ve mravná ta poznamenání r-li. Sš. L. 90. (Hý.). — co nač. Chč. 306. Svou činnosť na odbory jiné r. — se komu. Srdce se mu rozšířilo. Lk. — se kdy z čeho. Trubice plicní, při věku mládenčím (věkem mládenčím) z přirození svého se rozšiřuje. Lk.

282218   Rozšířiti co Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšířiti co: knihy, víru, vzdělanosť, své panství, svou moc, své vědomosti, obor svého působení. Us., J. Lpř., Pdl. — co jak: cestu o dva metry. Us. Pdl. — co kudy: po celém světě. Os , Vlč., J. Lpř.— co, se kam. Říši svou po řeku Ind r., moc svou mezi Řeky přes Nubii, J. Lpř , až k moři. Pdl. Plamen na vše strany se r-řil. Pass. mus. 348 — co na koho. R-li jsú na mne ústa svá. Ž. brn. — co odkud kam. Hry z Francie do Němec r. Tf. — se čím. Srdce mé se r-lo obdivem a slastí. Čch. Bs. 84.

282219   Rozšířka Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšířka, y, f. = rozšíření. 15. stol. Mnč. R. 76.

282220   Rozšiřovací Svazek: 3 Strana: 0179
Rozšiřovací pec, der Streckofen. Nz.

282221   Rozšiřovačka Svazek: 10 Strana: 0343
Rozšiřovačka, y, f. = druh hádanky.

282222   Rozšiřovadlo Svazek: 3 Strana: 0179
Rozšiřovadlo, a, n., das Erweiterungs- instrument. R. (šířidlo, dilatorium) dřevěné koutkův ústních Vz Nástroje k operacím v ústech. R.. Pajolyovo, vz Nástroje k ope- racím kamene; r. Rigaudovo, vz Nástroje k operacím na pyji. Cn.

282223   Rozšiřovadlo Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšiřovadlo materníkové, hrdla dělohy.

282224   Rozšiřovák Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšiřovák, u, m., vz Přiběrák (dod.).

282225   Rozšiřování Svazek: 3 Strana: 0179
Rozšiřování, n., die Ausdehnung, Erwei- terung, Vermehrung. Rychlosť r-ní, Fortpflan- zungsgeschwindigkeit. Vypravoval s Barna- bou o svých mezi pohanstvem r-ních. Sš. Sk. 246. R. lidí, pohodlí. Kom. — E. samo- hlásek. Jím jmenuje se proměna samohlásek dlouhých ve dvojhlásky (nebo složeniny hláskové), způsobená grammatickou délkou slabiky : súd-soud, pýcha-pajcha. Dvojhlásky (a hláskové složeniny), které tím způsobem vznikají, sluší pokládati za závažnější a širší než dlouhé samohlásky jednoduché: au > ú, aj > ý atd. Zejména rozšířilo se v ja- zyce spisovném ó v wo, někdy v ou, vz O (II. 197. a), ú v au a ý ay (aj) Vz U. Po- I různu pak a zvláště v dialektech obecných rozšířeno jest také í a é v ej: pes - pések - pejsek. Vz E (I. 343 b), I (I. 566. a). Že příčinou těchto proměn jest grammatická délka, o tom vz Gb. Hl. 76.

282226   Rozšiřovať Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšiřovať, e, m., diktator. R. zorničky, d. pupillae.

282227   Rozšiřovatel Svazek: 3 Strana: 0179
Rozšiřovatel, e, m., der Verbreiter. Rk.

282228   Rozšiřovati Svazek: 3 Strana: 0179
Rozšiřovati, vz Rozšířiti.

282229   Rozšiřujičnosť Svazek: 3 Strana: 0179
Rozšiřujičnosť, i, f., šp., dilatatio. Ros.

282230   Rozšiřujičný, šp Svazek: 3 Strana: 0179
Rozšiřujičný, šp. m.: rozšiřující. Jg.

282231   Rozšiti Svazek: 3 Strana: 0179
Rozšiti, vz Šíti; rozšívati, zu nähen an- fangen ; rozpárati, trennen, auftrennen. — co: kabát rozšil a nedošil ho. R. sukni (roz- párati). Jg.

282232   Rozšití Svazek: 3 Strana: 0179
Rozšití, rozšívání, vz Rozšiti.

282233   Rozšitina Svazek: 3 Strana: 0179
Rozšitina, y, f., scissura, rozpáranina. ZN.

282234   Rozškádlený Svazek: 3 Strana: 0179
Rozškádlený; -en, a, o, erbittert. R. ko- cour. Vyřítili se naň jako r-né vosy. Sych.

282235   Rozškadlitelný Svazek: 3 Strana: 0180
Rozškadlitelný, leicht erzürnbar. Ssav.

282236   Rozškádliti Svazek: 3 Strana: 0180
Rozškádliti, il, en, ení, erzürnen, reizen, erbittern. Ros., Sych. — koho čím : kro- cana červeným šatem, někoho tupením ho r. Us.

282237   Rozškatulkovati Svazek: 9 Strana: 0280
Rozškatulkovati látku = rozděliti. Flš. Písm. I. 172.

282238   Rozškemraný Svazek: 7 Strana: 0620
Rozškemraný = kdo pořád dotěrně prosí. Škemro r-ná, škemrale r-ný. Cce. Tkč.

282239   Rozškeřiti Svazek: 3 Strana: 0180
Rozškeřiti, il, en, ení, rozškeřovati = rozšklebiti, öffnen, klaffen machen. Bern. — co: hubu. — se, sich öffnen, aufspringen. Plk.

282240   Rozšklbnúť Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšklbnúť = rozškubnouti. R. květ. Slov Orl. VIII. 125.

282241   Rozškleb Svazek: 9 Strana: 0280
Rozškleb, u, m. R. jizev. Pavl. Konp. I. 17.

282242   Rozšklebenec Svazek: 3 Strana: 0180
Rozšklebenec, nce, m. = plačtivé dítě U Žamberka. Klf.

282243   Rozšklebení Svazek: 10 Strana: 0660
Rozšklebení, n. Široké r. úst. Zvon VI. 315.

282244   Rozšklebenina Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšklebenina, y, f. Pl. I. 91. Vz Roz- šklíbenina.

282245   Rozšklebenosť Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšklebenosť, i, f., Verzerrung, f. Nz. lk.

282246   Rozšklebený Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšklebený;-en, a, o. R. obličej, Cch., huba, jícen, Kká , tlama. Č. Kn. š. 299.

282247   Rozšklebina Svazek: 3 Strana: 0180
Rozšklebina, y, f. = rokle, rozsedlina, die Ritze, Spalte.

282248   Rozšklebiti Svazek: 3 Strana: 0180
Rozšklebiti, il, en, ení; rozšklíbati, roz- šklebovati = rozevříti, klaffen machen; roz- plakati, zum Weinen bringen; se = roze- vříti se, klaffen, sich aufthun, rozplakati se, ins Weinen kommen. — koho, se. R. dítě (rozplakati), se (rozplakati se). Ros. Zeď se rozšklíbá (puká). — se komu. Rána se mu rozšklebila (velmi otevřela). Ros. — se na koho. Us.

282249   Rozšklíbenina, rozšklebenina Svazek: 3 Strana: 0180
Rozšklíbenina, rozšklebenina, y, f., otevřenost něčeho, die Klaffung. D.

282250   Rozšklíbený Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšklíbený = rozšklebený. Šklíbo r-ná (říkají smíškovi i rozplakanci). ČT. Tkč.

282251   Rozšklubati Svazek: 3 Strana: 0180
Rozšklubati, zerzupfen. Šm.

282252   Rozškohrtati Svazek: 8 Strana: 0346
Rozškohrtati obuv = sešmaťhati. ČT. Tkč.

282253   Rozškokrhati Svazek: 7 Strana: 0620
Rozškokrhati = sešmaťhati. R. obuv. ČT. Tkč.

282254   Rozškop Svazek: 7 Strana: 1377
Rozškop, u, m. Rozcápne se jako r. U Jič. NZ. I. 373.

282255   Rozškorniti Svazek: 7 Strana: 0620
Rozškorniti = škorně, obuv roztrhati. Ty toho r-níš. Čce. Tkč.

282256   Rozškorpiti Svazek: 7 Strana: 0620
Rozškorpiti = znesvářiti. Us. Tkč.

282257   Rozškořepiti Svazek: 3 Strana: 0180
Rozškořepiti, il, en, ení, skořépku ote- vříti, die Schale aufthun. Ros.

282258   Rozškrab Svazek: 3 Strana: 0180
Rozškrab, u, m., die Wiege (ein Werk- zeug eine Kupferplatte damit aufzureissen). Šm.

282259   Rozškrábati Svazek: 3 Strana: 0180
Rozškrábati, škrábu a škrábám; roz- škrábnouti, bnul a bl, ut, utí; rozškrabovati, zer-, aufkratzen, zerritzen. Ros. — co, koho čím: nehty. — jak: až do živého.

282260   Rozškračený Svazek: 7 Strana: 1377
Rozškračený = rozpuštěný. R. slanina. Val. Slavč. 6.

282261   Rozškrejpati Svazek: 7 Strana: 0620
Rozškrejpati, -pnouti, vz Škrejpati.

282262   Rozškrkati Svazek: 7 Strana: 0620
Rozškrkati = rozetříti. Mnoho sirek r. Us. Tkč.

282263   Rozškrknúť Svazek: 7 Strana: 0620
Rozškrknúť = roztrhnouti, zerreissen. — co kde. R. si na plotě šat. Mor. Šd., Vck.

282264   Rozškřípati Svazek: 3 Strana: 0180
Rozškřípati; rozskřípnouti, pnul a pl, ut, utí. rozskřipovati = zkrušiti, rozdrtiti, zerdrücken. D. Lépe: rozskřípati. — co: péro, spalten.

282265   Rozškřipec Svazek: 3 Strana: 0180
Rozškřipec, vz Rozskřipec.

282266   Rozškubati Svazek: 3 Strana: 0180
Rozškubati; rozškubnouti, bnul a bl, ut, utí; rozškubovati, zerrupfen, zerreissen, zer- zupfen. — co čím: rukama svýma.

282267   Rozškvarek Svazek: 3 Strana: 0180
Rozškvarek, rku, m., rozškvarky, pl., něco rozškvařeného, n. př. pěna, která na rozpuštěné rudě zplývá, die Schlacke, der Schaum. Mus.

282268   Rozškvařený Svazek: 3 Strana: 0180
Rozškvařený; -en, a, o, zerlassen. R. sádlo. — R. děcko, weinerlich. Na Ostrav. Tč.

282269   Rozškvařitelnosť Svazek: 3 Strana: 0180
Rozškvařitelnosť, i, f., die Zerschmelz- barkeit. R. sádla. Us.

282270   Rozškvařitelný Svazek: 3 Strana: 0180
Rozškvařitelný, zerschmelzbar, zerlass- bar. Techn.

282271   Rozškvařiti Svazek: 3 Strana: 0180
Rozškvařiti, rozskvařiti, il, en, ení; roz- škvařovati = rozpustiti, roztopiti, zerschmel- zen, zerlassen. — co kde: sádlo na ren- dlíku. Us. R. olovo. Výb. I. 384.

282272   Rozškvařiti Svazek: 7 Strana: 0620
Rozškvařiti. Výb. I. 384. oprav v:Výb. I. 304.

282273   Rozškvěkaný Svazek: 3 Strana: 0180
Rozškvěkaný, aufgeborsten. R zem, nohy (rozsedané). Us. Hanka.

282274   Rozškvířený Svazek: 3 Strana: 0180
Rozškvířený = rozčeřený, otevřený. Šd.

282275   Rozškvračiť Svazek: 7 Strana: 0620
Rozškvračiť = rozpustiti. R. slaninu. Mor. Brt. D. 262.

282276   Rozškytati se Svazek: 10 Strana: 0343
Rozškytati se. Hlasitě se r. Rais. Lop. 266.

282277   Rozšlapaný Svazek: 3 Strana: 0180
Rozšlapaný ; -án, a, o, zertreten. — čím: podkovami. Us. Tč.

282278   Rozšlapati Svazek: 3 Strana: 0180
Rozšlapati, šlapám a šlapu; rozšlápnouti, pnul a pl, ut, utl; rozšlapiti, il, en, ení; rozšlapovati, rozšlapávati, zer-, ein-, auf- treten. — abs. Rozšlapuje, jakoby půl světa pánem byl. Us. Všk. — co kde: bláto na ulicích r. Us. — co čím. Dítě hračku no- hami rozšlapalo.

282279   Rozšláplý. R Svazek: 10 Strana: 0343
Rozšláplý. R. chodidlo (široké). Zvon III 595

282280   Rozšlažiti Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšlažiti = rozšlehnouti, přetíti. Val. Vck.

282281   Rozšlehaný čím Svazek: 9 Strana: 0280
Rozšlehaný čím. Pole větrem r-né. Nár. list. 1897. č. 255. odp. feuill.

282282   Rozšlehati Svazek: 3 Strana: 0180
Rozšlehati; rozšlehnouti, hnul, a hl, ut, utí, mit Ruthen o. mit der Peitsche zer- hauen, zerfetzen, rozmrskati. Ros. — co komu čím: záda metlou.

282283   Rozšliapiť sa Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšliapiť sa rozkročiti se. Slov. Ssk.

282284   Rozšlincovati Svazek: 3 Strana: 0180
Rozšlincovati = rozflákati. — koho : hocha. V Kunv. Msk.

282285   Rozšmaťhaný Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšmaťhaný, zertreten. R obuv. Us. Pdl.

282286   Rozšmaťhati Svazek: 3 Strana: 0180
Rozšmaťhati, zertreten. — co: obuv. Us. Ktk.

282287   Rozšmelcovati Svazek: 3 Strana: 0180
Rozšmelcovati, z něm. = rozpustiti, roz- topiti, rozhříti, zerschmelzen, zerlassen. Ros. — co : kov v huti.

282288   Rozšmelcovati Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšmelcovati peníze = promarniti. Us. Kšť.

282289   Rozšmodrchati Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšmodrchati = rozvázati R. uzel. Us. Tkč.

282290   Rozšmrcati Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšmrcati = marně proběhati. Šmrcá- lek r-ný celý den r-cá. Cce. Tkč.

282291   Rozšněrovati Svazek: 3 Strana: 0180
Rozšněrovati, rozšňurovati, odměřovati, rozepnouti, aus-, aufschnüren. — co komu: tílko. Us. — se. Ros.

282292   Rozšoboliti Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšoboliti = rozetřieti, zerreiben. Já si to mýdlo po bradě štětičkou r-lím. Na Hané. Šd.

282293   Rozšoustati Svazek: 3 Strana: 0180
Rozšoustati = roztrhati, rozsmýkati, zer- reiben. Ros. — co oč: kalhoty o lavici. — co čím: dřevo kamenem.

282294   Rozšpendliti Svazek: 3 Strana: 0180
Rozšpendliti, il, en, ení, aufspendeln. — co. Ros.

282295   Rozšpilkovati Svazek: 3 Strana: 0180
Rozšpilkovati, aufspeilen. Zlob.

282296   Rozšpiniti Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšpiniti, etwas schmutzig machen. R. prádlo Rgl.

282297   Rozšpláchaný. R Svazek: 10 Strana: 0343
Rozšpláchaný. R. voda. Jrsk. XXVI. 340.

282298   Rozšplechati Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšplechati, rozšplechtati, rozšplich- tati = vyžvatlati. Šplechto rozšplechtaná nic nesmlčíš. ČT. Tkč.

282299   Rozšplíchati Svazek: 3 Strana: 0180
Rozšplíchati, zerplantschen. Ros.— co: vodu.

282300   Rozšpráchnouti se Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšpráchnouti se = rozšplíchnouti se. Voda se rozšpráchla. Rezníč. (Rgl exc.).

282301   Rozšprntati Svazek: 3 Strana: 0180
Rozšprntati = šprntaje (bryndaje) poka- ziti, zerpantschen. —- co komu. Tento týden nebudeme stloukati (máslo vrtěti), všecku smetanu sem si r-la. Us. na Mor. Hý.

282302   Rozšprtati Svazek: 3 Strana: 0180
Rozšprtati = rozhrabati, aus einander scharren. U Opavy. Klš.

282303   Rozšprymovati se Svazek: 3 Strana: 0180
Rozšprymovati se, ins Scherzen gera- then. Ros.

282304   Rozšramocený Svazek: 9 Strana: 0280
Rozšramocený = roztlučený. Byl celý r. Hoš. 183.

282305   Rozšramotiti Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšramotiti = roztlouci, porouchati. R-til mu hrnce. Us Tkč.

282306   Rozšrámovati Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšrámovati = nadělati šrámů, ak se něco pokazí. R. klouzačku (botami rozškrá- bati). Čce. Tkč.

282307   Rozšrotovati Svazek: 3 Strana: 0180
Rozšrotovati, zerschroten. - co : obilí.

282308   Rozšroubovati Svazek: 3 Strana: 0180
Rozšroubovati, aus einander, schrauben, aufschrauben. Us. Ros.

282309   Rozštabárat Svazek: 8 Strana: 0346
Rozštabárat = rozbourati. Kry r-ly splá- vek. Brt. D. II. 381.

282310   Rozšťapiti Svazek: 7 Strana: 0620
Rozšťapiti = rozštěpiti. Slov. Hol. 27.

282311   Rozšťárati Svazek: 3 Strana: 0180
Rozšťárati, zerschüren, aus einander werfen. — co: jídlo.

282312   Rozšťastněný čím Svazek: 10 Strana: 0660
Rozšťastněný čím: svým úspěchem. Zvon VI. 145.

282313   Rozštěbetati Svazek: 3 Strana: 0180
Rozštěbetati, ins Plaudern bringen; se, ins Plaudern kommen.

282314   Rozštěbetati se Svazek: 10 Strana: 0343
Rozštěbetati se. Děti se r-ly. Zvon III. 87.

282315   Rozštědřiti Svazek: 3 Strana: 0180
Rozštědřiti, il, en, ení, freigebig ma- chen ; se, tVeigebig werden. Ros.

282316   Rozštěkati se Svazek: 3 Strana: 0180
Rozštěkati se, ins Bellen kommen. Us.

282317   Rozštemovati co Svazek: 3 Strana: 0180
Rozštemovati co: housle, verstimmen = rozladiti.

282318   Rozštěp Svazek: 3 Strana: 0180
Rozštěp, u, m., rozštípení, die Spalte. R. péra, die Federspalte, Km.; otvor r-pu, die Schlitzöffnung. Čsk.

282319   Rozštěp Svazek: 7 Strana: 0620
Rozštěp stromu, Spaltwunde. Pta., Slb. XLV. R. trubice, Schlitze heim Zündnadel- gewehr. Čsk

282320   Rozštěp Svazek: 10 Strana: 0344
Rozštěp, u, m., při roubováni. Do r-pu roubovati. Ott. XXI. 1020. - R. Dolení r. cíbele, hypospadia (pyjový, žaludový), h. (penalis, glandis). R., hiatus, coloboma, cheiloschisis. Neúplný r. pysku (zaječí pysk), cheilocoloboma; operativní náprava r-pů patrových, Palatoplastik. Ott. XIX. R. cév- natky, coloboma chorioideae, Spaltung der Chorioidea, r. čelistní, gnathoschisis, schisto- prosopia, r. hrtanu, laryngofissis, thyreo- tomia, r. kosti, fissura ossium, Spaltbruch, r. lbový, cranioschisis, lícní, prosoposchisis, schistoprosopia, Gesichtsspalte, r. měchýře, fissura vesicae urinariae, r. patra, palatum fissum, palatoschisis, uranoschisis, urano- coloboma; r. tvrdého patra, hiatus (urano- coloboma palati duri, Spaltung des harten Gaumens, částečný, partialis, jednostranný, unilateralis, středový, mediana, úplný, tota- lis), r. páteře, rachischisis, hiatus spinalis, Rückengratsspalte, Wirbelspalte, víčkový, coloboma palpebrae, schizohlepharia. Ktt.

282321   Rozštěpec Svazek: 7 Strana: 0620
Rozštěpec, pce, m = skřipec. Chytil hada do r-pce Slez. Šd.

282322   Rozštěpeň Svazek: 3 Strana: 0180
Rozštěpeň, pně, f., žíla, die Spaltader im Nadelholze, nach deren Richtung sich das Holz am besten spalten lässt. Šm.

282323   Rozštěpení Svazek: 3 Strana: 0180
Rozštěpení, n., die Spaltung. V lučbě, vz Šfk. 393.

282324   Rozštěpenina Svazek: 7 Strana: 0620
Rozštěpenina, y, f. = rozštěpina. Dbš. Sl. pov. III. 50.

282325   Rozštěpenosť Svazek: 7 Strana: 0620
Rozštěpenosť, i. f., die Spaltung. Dk.

282326   Rozštěpený Svazek: 7 Strana: 0620
Rozštěpený; -en, a, o, gespalten, ge- trennt. R. strana. Dřevo na jednom konci r-né. Us. Pdl.

282327   Rozštěpilec Svazek: 7 Strana: 0620
Rozštěpilec, lce, m , tak v rejstříku; v kontextu: rozpětilec, lysurus, Firnissbuff, m., houba. Vz Rstp. 1955

282328   Rozštěpina Svazek: 7 Strana: 0620
Rozštěpina, y, f., vz Rozpojka (dod.).

282329   Rozštěpina, y, f Svazek: 3 Strana: 0180
Rozštěpina, y, f., die Kluft, Spalte. Hř. 73.

282330   Rozštěpinka Svazek: 7 Strana: 0620
Rozštěpinka, y, f. = rozštípenina. Rk.

282331   Rozštěpiti Svazek: 3 Strana: 0180
Rozštěpiti, rozštípiti, il, en, ení; roz- štípati, rozštípnouti, pnul a pl, ut, utí; roz- štěpovati, zerspalten. — co: dříví, V., kůži, Skř., péro. D. — co čím : dřevo sekerou. — co se jak: na drobno, Us., dřeva na polena, Us., tresť na dvě polě (na dvě půle). Rkk. 48. Nemělo-li se náboženství na různé rozkoly r. Sš. J. 70. — si co: neštovice nehty, aufzwicken. -— se. Koroptve se roz- štěpují (když se z jara páří a od hejna od- dělují). Šp. — se v co. Rozštípili se v různé větve. Us. Tč.

282332   Rozštěpník Svazek: 8 Strana: 0346
Rozštěpník, u, m., Deutel, m. (Hagel- keil), v plav. Sterz. I. 668. b.

282333   Rozštěpovací Svazek: 3 Strana: 0180
Rozštěpovací stroj, rozštěpovadlo, die Spaltmaschine.

282334   Rozštěrbelcovitý Svazek: 7 Strana: 0620
Rozštěrbelcovitý. R rostliny, andraeini. Vz Rstp. 1796., 1814.

282335   Rozštěrbělec Svazek: 7 Strana: 0620
Rozštěrbělec, lce, m., andraea, Andräe, rostl. Vz Rstp. 1814,

282336   Rozštěrbiti Svazek: 3 Strana: 0180
Rozštěrbiti, il, en, ení, rozštěrbovati, zer- ritzen, zerspalten. Us. Jg.

282337   Rozštěří, n Svazek: 3 Strana: 0180
Rozštěří, n., rozkopnutí či rozštěření mra- veniště (od jelena), der Wimbel (vom Hirsche, wenn er einen Ameisenhaufen aus einander schlägt). Šm.

282338   Rozštěřiti Svazek: 3 Strana: 0181
Rozštěřiti, il, en, ení = rozkopnouti, roz- trhnouti, wimbein (u myslivců). — co: mra- veniště (o jelenu). Šm.

282339   Rozštikaný Svazek: 7 Strana: 0620
Rozštikaný, vz Štikati. R. keř. Večeřa.

282340   Rozštípati Svazek: 3 Strana: 0181
Rozštípati, vz Rozštěpiti.

282341   Rozštipec Svazek: 3 Strana: 0181
Rozštipec, pce, m. = proštipec.

282342   Rozštipek Svazek: 3 Strana: 0181
Rozštipek, pku, m. = rozštipec.

282343   Rozštípení Svazek: 3 Strana: 0181
Rozštípení, n., das Spalten, die Spaltung. V.

282344   Rozštípenina Svazek: 3 Strana: 0181
Rozštípenina, y, f., der Sprung, die Ritze, Spalte. V. Dokud se r-ny vlahou samého stromu (štěpovaného) nezalijí a nescelejí. Kom. D.

282345   Rozštípenina Svazek: 7 Strana: 0620
Rozštípenina Voda r-mi (lodi) k nám se leje. Kom. Lab 33.

282346   Rozštípený Svazek: 3 Strana: 0181
Rozštípený; -en, a, o, zerspalten. Us.

282347   Rozštípený Svazek: 7 Strana: 0620
Rozštípený. Tři čtvrti na r-nou (odpo- vídá se žertem k otázce: Kolik je hodin)? U Král. Hrad. Kšť. U Kdýně. Rgl.

282348   Rozštípiti Svazek: 3 Strana: 0181
Rozštípiti, vz Rozštěpiti.

282349   Rozštípka Svazek: 3 Strana: 0181
Rozštípka, y, f., rozštípené poleno, das Scheit. D.

282350   Rozštípnouti Svazek: 7 Strana: 0620
Rozštípnouti, vz Rozštěpiti.

282351   Rozštířiti se Svazek: 7 Strana: 0620
Rozštířiti se = býti s někým na štíru, hněvati se. ČT. Tkč.

282352   Rozštiti Svazek: 7 Strana: 0621
Rozštiti, solvi. Láhvice rozštily B. olom. Jos. 9. 13. (Jir. Mor. 61.).

282353   Rozštnúti Svazek: 10 Strana: 0344
Rozštnúti = rozštěpiti. Koně líce r-té mají. Lék. B. 289b

282354   Rozšťouchati Svazek: 3 Strana: 0181
Rozšťouchati, zerstossen. - co čím kde: měchačkou brambory v kuchyni. Us.

282355   Rozšťourati Svazek: 7 Strana: 0621
Rozšťourati = rozšťouchati. R hnízdo; sousedy (rozdvojiti). Štouro r-ná (kdo dlouho otálí, nebo dlouho něco hledá). ČT. Tkč.

282356   Rozštrachati Svazek: 7 Strana: 0621
Rozštrachati = roztahati; založiti. Štra- chal rozštrachaný (partykář). ČT. Tkč.

282357   Rozštvrtiti Svazek: 7 Strana: 0621
Rozštvrtiti = rozčtvrtiti, viertheilen. Lipa.

282358   Rozšudliti co kde Svazek: 9 Strana: 0280
Rozšudliti co kde = rozetříti. R-lil mlíko na dlani. Již. Mor. Šeb. 248.

282359   Rozšumělý Svazek: 7 Strana: 0621
Rozšumělý, rauschend. R. topol. Vrch.

282360   Rozšuměti se Svazek: 8 Strana: 0346
Rozšuměti se. Ledy r-ly se šumem. Šml. VII. 187.

282361   Rozšuměti se čím Svazek: 10 Strana: 0344
Rozšuměti se čím: lidskou řečí. Tbz. V. 5. 40.

282362   Rozšumiti Svazek: 7 Strana: 0621
Rozšumiti, rauschend machen. Stromy se r-ly. Us., Sb. sl. ps. II. 1. 112.

282363   Rozšupati Svazek: 3 Strana: 0181
Rozšupati, rozšupávati, zerpeitschen. — co čím jak: bílky lžicí na pěnu. Techn.

282364   Rozšustati Svazek: 3 Strana: 0181
Rozšustati, rozšustnouti, verschütten. — co: vodu. U Opav. Klš.

282365   Rozšuškati Svazek: 7 Strana: 0621
Rozšuškati = tajně všem pověděti. — se = dáti se do šepotu. Us. Tkč.

282366   Rozšvajdaný Svazek: 8 Strana: 0346
Rozšvajdaný = rozkolébaný (kdo švajdá). Brt, D. H. 400.

282367   Rozšvehlaný Svazek: 3 Strana: 0181
Rozšvehlaný; -án, a, o, zerwetzt. Slez. Šd.

282368   Rozšvehlati Svazek: 3 Strana: 0181
Rozšvehlati, ganz zerwetzen, durchrei- ben. Slez. Šd.

282369   Rozšveholiti Svazek: 3 Strana: 0181
Rozšveholiti, il, en, ení, zwitschern ma- chen. — koho. — se: zu zwitschern anfan- gen. Vlaštovice se r-la. Us. Hý.

282370   Rozšvehtati Svazek: 7 Strana: 0621
Rozšvehtati = roztrhati. Husy r-ly klasy. Čce. Tkč.

282371   Rozšverkati Svazek: 7 Strana: 0621
Rozšverkati = rozhlodati. Myši r-ly slámu. Čce. Tkč.

282372   Rozšvihati Svazek: 3 Strana: 0181
Rozšvihati; rozšvihnouti, hnul a hl, ut, utí, zerpeitschen. co jak : na kusy. Ros — koho čím: metlou.

282373   Rozšvihati koho Svazek: 8 Strana: 0346
Rozšvihati koho. Vlna je r-1 a (roztrhala a odnesla). Phľd. 1895. 179.

282374   Rozšvrlati Svazek: 3 Strana: 0181
Rozšvrlati, querlen. co: vejce. U Opav. Klš.

282375   Rozšvýhaný Svazek: 7 Strana: 0621
Rozšvýhaný = vyšmaťhaný. Mor. Knrz.

282376   Roztábořiti se kde Svazek: 7 Strana: 0621
Roztábořiti se kde, das Lager schlagen. Us.

282377   Roztáč Svazek: 8 Strana: 0346
Roztáč, e, m., tanec (Skreje). Brt, D. U. 381.

282378   Roztáčení Svazek: 7 Strana: 0621
Roztáčení, n., das Aufdrehen. Mj.

282379   Roztáčeti Svazek: 3 Strana: 0181
Roztáčeti, vz Roztočiti.

282380   Roztáčivý Svazek: 7 Strana: 0621
Roztáčivý, sich aufdrehend; rozvláčný. Dbš. úv. 154.

282381   Roztáčka Svazek: 3 Strana: 0181
Roztáčka, y, f., hromádka, ku př. ko- nopí, pohanky, Häuflein, n.

282382   Roztah Svazek: 3 Strana: 0181
Roztah, u, m., die Ausdehnung. Nadělají se šaty strašných r-hů = natropí se marně mnoho křiku a hluku. U Dobrušky. Vk.

282383   Roztah Svazek: 7 Strana: 0621
Roztah, u, m., das Auseinanderziehen, Oeffnen. Us. Čsk.

282384   Roztaha Svazek: 3 Strana: 0181
Roztaha, y, m. = člověk pánovitý n. marnotratný. To je r-ha! Us. Da.

282385   Roztaha Svazek: 7 Strana: 0621
Roztaha = člověk potřebující ke všemu mnoho místa a času. Knrz.

282386   Roztaha Svazek: 10 Strana: 0344
Roztaha, y. m. = uličník. Dšk. Km. 8

282387   Roztahkrám Svazek: 8 Strana: 0346
Roztahkrám, a, m. = kdo vše rozťahá a potom neuklidí. Čejč. Hledík.

282388   Roztáhlík Svazek: 3 Strana: 0181
Roztáhlík, a, m., roztáhlý = rozpustilý. Kb., Lng. (V Krkonš.).

282389   Roztáhlosť Svazek: 3 Strana: 0181
Roztáhlosť, i, f. = rozsáhlosť. Presl.

282390   Roztáhlosť Svazek: 9 Strana: 0280
Roztáhlosť, i, f. = nezbednost. U Jilemn. Bes. 1871. 508.

282391   Roztáhlý Svazek: 3 Strana: 0181
Roztáhlý, gedehnt. R., rozpustilý. Vz Roztáhlík. V Krknš. Kb.

282392   Roztáhlý Svazek: 7 Strana: 0621
Roztáhlý. Dědina na hodinu r-hlá. Us. Brt. D. Oblaky vodorovně r-lé. Stč. Zem. 625.

282393   Roztáhnouti Svazek: 3 Strana: 0181
Roztáhnouti, ul, ut, utí; roztahu (zastr)., tahl, tažen, ení; roztahati roztáhati, roztaho- vati = natáhnouti, rozpíti, auf-, an-, aus-, vorspannen, breiten, dehnen; roztrhati, roz- házeti, rozmetati, zerwerfen, zerreissen; pro- mrhati, utratiti, verthun, verschwenden, ver- schleppen ; se = rozložiti se, natáhnouti se, sich ausdehnen o. recken o. ausstrecken o. aus- breiten. Jg. co : plachty, síti, V., sukno, šaty, ruce, D., tenata, provaz, Ros., křídla, Us., hubu (rozedříti), D., nohy. Kom. Kdo to dříví roztahal (rozmetal, rozundal) V Vše to pomalu roztahá (promrhá). Us. — co jak: provaz na délku, Us., na dýl. V. Ruce na kříž roztáhl. Let. 507. co nač: siť na ptáky. Us. Ulovil, nač síť roztahoval. Hubu na někoho roztahovati. Us. Šp. - co, se kde kam: křídla k nebi. Jel. R. na křiž, na kříži, Us. ; se na postelích roztahovali. Br. Křídla svá na všecku zemi roztáhla orlice. Br. Celý den r-val jsem ruce k lidu nevěřícímu. Sš. 1. 110. R. plátno po stole, se po trávě. Us. Vojsko se roztáhlo po celé rovině. Po celém domě se roztáhli. — co čím: plátno rukama, Us., kov kováním r., Aqu., teplem. — se. Těleso se roztahuje, když . . . Sedl. Rozthahuje se šíře hnízda (o pyšných). Jel. R. se = rozbíhati se, roz- tulovati se, nevázaným se stávati. Vz Roz- táhlý. V Krkonš. — co komu: hubu si roztahovati, den Mund voll nehmen. Dch. — čím kde. Už jsme my, Maria, na prostřed Dunaja, roztáhni, matičko, svým pláščem nad náma. Sš. P. 789. — co proč. Ruce ku plavání r. BO.

282394   Roztáhnouti Svazek: 7 Strana: 1377
Roztáhnouti. Str. 181. b. ř. 4. sh. roz- thahuje oprav v : roztahuje.

282395   Roztáhnouti co Svazek: 7 Strana: 0621
Roztáhnouti co kam. R-hni každý mi- losť k svým přátelóm. Št. Kn. š. 43. — kde. Nad údolím mračna se r-hla. Vrch. R-hl si tam svó zástěro a sedl si na ňo. Er. Sl. čít. 49.

282396   Roztáhnouti se jak Svazek: 10 Strana: 0344
Roztáhnouti se jak: jako pekáč. Šu- mava. Rgl.

282397   Roztahovací Svazek: 3 Strana: 0181
Roztahovací, k roztahování, Schweif-. R. prkno, rám, válec. Rohn.

282398   Roztahovač Svazek: 7 Strana: 0621
Roztahovač, e, m. R. zornice, dilatator pupillae.

282399   Roztahovač Svazek: 9 Strana: 0460
Roztahovač, e, m. R. roury močové, Harnröhrendilatator. Ktt

282400   Roztahovač Svazek: 10 Strana: 0344
Roztahovač, e, m., náčiní kovářské. Nár. list. 1903. č. 137. 4.

282401   Roztahovačný Svazek: 3 Strana: 0181
Roztahovačný, gern breit, patzig.

282402   Roztahovadlo Svazek: 3 Strana: 0181
Roztahovadlo, a, n., ein Werkzeug zum Auseinanderziehen.

282403   Roztahovadlo Svazek: 7 Strana: 0621
Roztahovadlo, Dehnmaschine, Streck- apparat Hř., Šp.

282404   Roztahování Svazek: 3 Strana: 0181
Roztahování, n., das Ausdehnen, die Ausdehnung, Dehnung. R. těl teplem. Vz KP. II. 331.

282405   Roztahování Svazek: 7 Strana: 0621
Roztahování. Cf. Ndr. 28.

282406   Roztahový Svazek: 7 Strana: 0621
Roztahový, diastolisch.

282407   Roztahuba Svazek: 3 Strana: 0181
Roztahuba, y, m., otevřhuba. der Maul- affe. D.

282408   Roztahubec Svazek: 7 Strana: 0621
Roztahubec, bce, m., vz Žabí (jména).

282409   Roztajený Svazek: 7 Strana: 0621
Roztajený; -en, a, o, zerlassen. R. lůj. Hrts.

282410   Roztájeti Svazek: 3 Strana: 0181
Roztájeti, vz Roztátí.

282411   Roztajitelnosť Svazek: 7 Strana: 0621
Roztajitelnosť, i, f., Schmelzbarkeit. Us. Pdl.

282412   Roztajiti Svazek: 3 Strana: 0181
Roztajiti, il, en, ení, roztajovati, schmel- zen, zergehen lassen. — co : cín. — čím: ohněm v tavírně.

282413   Roztajiti Svazek: 7 Strana: 0621
Roztajiti, dissolvere, Ž. wit. Hab. 6.

282414   Roztajný Svazek: 3 Strana: 0181
Roztajný, schmelzbar. R. kov.

282415   Roztalasiť sa Svazek: 7 Strana: 0621
Roztalasiť sa. Do vľn vlnky sa tu pletú, jako žitko na salaši, v rozsklad keď sa r-sí. Slov. Phľd. X. 571.

282416   Roztálý Svazek: 7 Strana: 0621
Roztálý, aufgethaut. R. sníh. Mour.

282417   Roztancovaná Svazek: 8 Strana: 0346
Roztancovaná (sukně). NZ. VI. 66.

282418   Roztancovati Svazek: 3 Strana: 0181
Roztancovati, ins Tanzen bringen; se, ins Tanzen kommen. Ros.

282419   Roztancovati Svazek: 7 Strana: 0621
Roztancovati střevíce (tancuje roztr- hati) ; peníze (rozmrhati); zem (rozdupati). Us. Kšť. — se kdy. Cestou r-čí se všecko. Kls. — se s kým. Kráva se s ním r-la (tahala ho sem tam). Us. Tkč.

282420   Roztáni Svazek: 3 Strana: 0181
Roztáni, n., das Aufthauen. D.

282421   Roztanouti Svazek: 3 Strana: 0181
Roztanouti, ul, utí, aufthauen, zerfliessen. Sněhy roztanuly. Us.

282422   Rozťapati Svazek: 7 Strana: 0621
Rozťapati = rozšlapati, zertreten. Do- bytek r-pal osení, louku Ťapale r-ný (kdo dělá po umyté podlaze šlápoty). ČT. Tkč.

282423   Roztápěcí Svazek: 3 Strana: 0181
Roztápěcí pec, der Schmelzofen. Nz.

282424   Roz1ťapek Svazek: 7 Strana: 0621
Roz1ťapek, pku, m. Střevíce na r-pek nositi (tak, že se opatek sešlapuje). ČT. Tkč.

282425   Roztápěti Svazek: 3 Strana: 0181
Roztápěti, vz Roztopiti.

282426   Roztarabiti Svazek: 7 Strana: 0621
Roztarabiti = rozložiti. Věci po stole r. On se mi zde s tím r-bí. ČT. Tkč. — se = z široka si sednouti. Ib.

282427   Roztarasiti Svazek: 3 Strana: 0181
Roztarasiti, il, sen, ení, roztarasovati = taras rozdělati, rozundati, die Terasse zer- stören; rozmrhati, verthun.

282428   Roztarmarčiti Svazek: 3 Strana: 0181
Roztarmarčiti, il, en, ení = rozprodati, verkaufen, vertauschen: promrhati, verthun. — co. Us.

282429   Roztasiti Svazek: 3 Strana: 0181
Roztasiti, il, en, ení, roztasovati = roz- táhati, zerraffen. Ros. — se s čím. Nebu- deme se s tím ani roztasovati (vy-, rozklá dati). Us. v Kunv. Msk.

282430   Roztaškařiti Svazek: 3 Strana: 0181
Roztaškařiti, il, en, ení, schlechter Weise verthun. Us. - se, čtverácky si počínati. Us. Da.

282431   Roztatáriť sa Svazek: 8 Strana: 0346
Roztatáriť sa = rozveseliti se. Všecko ožilo, r-rilo sa. Phľd. 1896. 27.

282432   Roztátí Svazek: 3 Strana: 0181
Roztátí, taji, tál, ání; roztájeti, el, ení; roztávati, zerfliessen, aufthauen. Půh. — abs. Již všechen sníh roztál. Us. Aha, již roztál (začal mluviti) Us. Hý. — komu. Huba mu již roztála (již se má k řeči; o ostý- chavém). Us. Hý. — od čeho. Když od slunce kroupy roztály. Štelc. — čím: sníh teplými paprslky slunečními roztál. — kde. Tudy roztála v srdci žalářníkově krutost Sš. Sk. 197.

282433   Rozťatí Svazek: 3 Strana: 0181
Rozťatí, vz Rozetnouti.

282434   Roztáti jak Svazek: 7 Strana: 0621
Roztáti jak. Sníh na dobro roztál. Us. — več. V nové proudy smíchu roztál tichý obdiv její; Ústa r-la mu v úsměv. Vrch. — odkud. Už roztál sníh s těch vrchů. Hdk.

282435   Rozťatý Svazek: 3 Strana: 0181
Rozťatý; -at, a, o, entzwei gehauen.

282436   Roztátý Svazek: 9 Strana: 0280
Roztátý sníh. Mtc. 1899. 224.

282437   Roztaviti Svazek: 3 Strana: 0181
Roztaviti, il, en, ení, roztavovati = roz- pustiti, zerschmelzen. - co. Teplo podlé povahy věcí jednu roztavuje, druhou zatvr- zuje. Sš. I. 102. - se kde: v kelímku. Prm.

282438   Roztaz Svazek: 3 Strana: 0181
Roztaz, u, m., rozmysl, rozmyšlení. Prosil sem sobě r-zu do dvou neděl. 1519. Bl. Dal mi pán r. do téhodne, abych uručil, že se postavím. Ib. Po některé chvíli r-zu vece Ostrý. Kos. 01. I. 203.

282439   Roztazovati se Svazek: 7 Strana: 0621
Roztazovati se = rozmýšleti se. Markéta chvíli se r-la, potom však pravila. Obz. 1889. 346.

282440   Roztažení Svazek: 3 Strana: 0181
Roztažení, n., Distraktion, Ausdehnung, f. Nz. R. slov, die Zerdehnung. Nz.

282441   Roztažení, n. R Svazek: 10 Strana: 0344
Roztažení, n. R. žíly, phlebektasia. Vz Ott. XIX. 683. R. bělimy, staphyloma, scler- ectasia. Ktt.

282442   Roztaženina Svazek: 7 Strana: 0621
Roztaženina běliny, staphyloma sclerae.

282443   Roztaženina Svazek: 10 Strana: 0344
Roztaženina, y, f. R. bělimocévnatková, staphyloma sclerochorioidale, scleroectasia; r. duhovky jízvovitá, staphyloma iridis cica- triceum. Ktt. V VII. d. 621. běliny oprav v: bělimy.

282444   Roztaženosť Svazek: 3 Strana: 0182
Roztaženosť, i, f., roztažení, die Aus- dehnung, Extension. R. tělesa. Sedl.

282445   Roztažený Svazek: 3 Strana: 0182
Roztažený; roztažen, a, o, ausgedehnt, ausgestreckt. Po plachtách roztažených se pustiti. V. Stan z plachet roztažený. V. Roz- tažená tenata. Aqu. Pták s roztaženými křídly letí. Br. — kde. Na kůži roztažený. Byl. Leží po trávě roztažený. —jak. Na dýl r. V.

282446   Roztažený kde Svazek: 7 Strana: 0621
Roztažený kde. Veličiny v prostoru r-né. Jd. — čím: plyn teplem r-ný. Mj.

282447   Roztažitě Svazek: 7 Strana: 0621
Roztažitě, expansiv. Dk.

282448   Roztažitelnosť Svazek: 3 Strana: 0182
Roztažitelnosť, i, f., die Dehnbarkeit.

282449   Roztažitelný Svazek: 3 Strana: 0182
Roztažitelný, dehnbar. Šm. R. kov.

282450   Roztažitosť, rozťažnosť Svazek: 3 Strana: 0182
Roztažitosť, rozťažnosť, i, f. = rozta- žení, die Ausdehnung, Extension, ausdeh- nende Kraft. R. nerostu. Vz Bř. N. 61.

282451   Roztažitý, roztažný Svazek: 3 Strana: 0182
Roztažitý, roztažný = roztahující se, expansiv, ausdehnend. V kůře jest účinli- vosť slabě roztažitá, ale tím silněji vtažitá. Rostl. Vz Roztažný.

282452   Roztaživosť Svazek: 3 Strana: 0182
Roztaživosť, i, ť, die Ausdehnsamkeit. Nz.

282453   Roztaživosť Svazek: 10 Strana: 0344
Roztaživosť hmot. Vz Vstnk. XIV. 257.

282454   Roztaživý Svazek: 3 Strana: 0182
Roztaživý, ausdehnsam. Nz.

282455   Rozťažkať sa Svazek: 7 Strana: 0621
Rozťažkať sa = onemocněti. Slov. Rr. Sb.

282456   Roztažlivosť Svazek: 3 Strana: 0182
Roztažlivosť, i, f., jest ona vlastnosť těl, jíž mohou za jistých okolností větší zaují- mati prostor, ano množství hmoty a sku- penství jich se nemění. Děje se to tlakem, tíží, teplem. Die Ausdehnbarkeit. Vz S. N.

282457   Roztažlivý Svazek: 3 Strana: 0182
Roztažlivý, ausdehnbar. Us.

282458   Roztažnosf, i Svazek: 7 Strana: 0621
Roztažnosf, i, f., vz Roztažitosť.

282459   Roztažný Svazek: 3 Strana: 0182
Roztažný, vz Roztažitý. Když jméno demokracie i k takovýmto skutečnostem při- pojiti lze, uzná jistě každý, že ono má vý- znam dosti r-ný a neurčitý. Pal.

282460   Roztažobiti Svazek: 3 Strana: 0182
Roztažobiti, il, en, ení = roztoužiti, roz- smutiti. Slov.

282461   Roztéci Svazek: 3 Strana: 0182
Roztéci, teku, tec. tekl, čení; roztékati, roztěkati, roztíkati; roztékávati, roztékávati, roztíkávati = tokem se rozděliti, na různo téci, zerrinnen, zerfliessen, von einander fliessen. V. — čím, Srdce radostí a žalostí roztéká. Plk. — se = roztéci, rozpouštěti se. Sníh, vosk se roztéká (rozpouští). Ros. — se jak. Dunaj na sedm pramenů tam se roztéká. Ros. — se kudy. Voda už po ulicích se roztéká.

282462   Roztéci Svazek: 10 Strana: 0344
Roztéci. On mu kolo roztekl. Sr. Roz- tečkovati.

282463   Roztéci se kde Svazek: 7 Strana: 0621
Roztéci se kde. Sůl v kapalině se roz- těká. Mj. 21. — se kudy. Ústím r-ká se řeka čtyřicáterým. Lpř.

282464   1. Rozteč Svazek: 3 Strana: 0182
1. Rozteč, i, f., vzdálenosť palců, zubů, cev nebo lopatek u kola od sebe a sice od pro- středku ku prostředku, die Schaufel-, Schrau- bengangsweite, der Zahnstich. R. dvoupal- cová, třícoulová, čtyřcoulová, řídká (činí-li prostora mezi palci více než 10.52 cent.); hustá (činí-li asi 8 cent.); to kolo má dosť velikou r. Vys. Velikosť r-če. Prm. IV. 127.

282465   2. Rozteč Svazek: 3 Strana: 0182
2. Rozteč, i, f., der Wurf. Puchm.

282466   Rozteč Svazek: 7 Strana: 0621
Rozteč, Zahnweite, Höhe eines Schrau- benganges. Šp. R. kolejí. NA. IV. 197.

282467   Rozteč Svazek: 7 Strana: 1377
Rozteč, e, f., craticula, zastr. Pršp. 73. 8

282468   Rozteč, e, f R Svazek: 7 Strana: 0589
Rozteč, e, f R. řídká = mladý les, junger Wald Sl. les,

282469   Roztečení Svazek: 3 Strana: 0182
Roztečení, n., vz Roztéci.

282470   Roztěčka Svazek: 3 Strana: 0182
Roztěčka, y, f., das Zerfliessen. Rozk.

282471   Roztečka Svazek: 7 Strana: 0621
Roztečka = kružidlo. Val. Vck.

282472   Roztečkovati Svazek: 10 Strana: 0344
Roztečkovati kolo mlýnské = na rozteče rozděliti. Webr. Sr. Roztéci.

282473   Roztečník Svazek: 7 Strana: 0621
Roztečník, u, m. = roztečný kruh, Theil- kreis eines Zahnrades. Hř.

282474   Roztečný Svazek: 7 Strana: 0621
Roztečný kruh, míra. ZČ. I. 99., NA. IV. 197. Vz Rozteč.

282475   Roztek Svazek: 3 Strana: 0182
Roztek, u, m., roztečení i co roztéká, rozteklina, das Zerfliessen, die Flüssigkeit. Presl.

282476   Roztek Svazek: 7 Strana: 0621
Roztek = prostředek peci, kde se oheň rozdělává. U Žamb Dbv.

282477   Roztěkadlo Svazek: 3 Strana: 0182
Roztěkadlo, a, n., das Auflösungsmittel. Presl.

282478   Roztékání-se Svazek: 7 Strana: 0621
Roztékání-se hmot, Schmelzen, n. Mj. 21.

282479   Roztěkanosť Svazek: 10 Strana: 0344
Roztěkanosť, i, f. Nár. list. 1903. č. 319. 13.

282480   Roztěkaný Svazek: 10 Strana: 0344
Roztěkaný. Pátravě r-ný pohled. Zvon III. 598.

282481   Roztěkati se Svazek: 7 Strana: 0621
Roztěkati se = rozejíti se, rozletěti se a p. Čch. Bs. 172.

282482   Roztěkati se Svazek: 10 Strana: 0344
Roztěkati se, vz Roztéci se.

282483   Roztékavý Svazek: 3 Strana: 0182
Roztékavý, rozplývavý, zerfliesslicli. Nz.

282484   Rozteklý Svazek: 3 Strana: 0182
Rozteklý = rozplynulý, zerflossen. — čím: sůl vodou r. Presl.

282485   Rozteklý Svazek: 8 Strana: 0346
Rozteklý. R. nos (rozpláclý). Světz. 189i. 94. b.

282486   Rozteknouti Svazek: 3 Strana: 0182
Rozteknouti, knul a kl, ut, utí, öffnen, abmessen. — co pro co: kolo pro palce = vyměřiti vzdálenost' palců (n. lopatek) od sebe. Vys. R. náboj, palce, lopatky, Vys., kružidlo (otevříti). Šm.

282487   Roztemniti se kde. Po Svazek: 10 Strana: 0344
Roztemniti se kde. Po lesích se temno r-lo. Linda. — Lit. I. 771.

282488   Roztenčiti Svazek: 3 Strana: 0182
Roztenčiti, il, en, ení, verdünnen. Ros.

282489   Roztentovaťi Svazek: 3 Strana: 0182
Roztentovaťi, aus einander thnn, ver- schleppen, verthun. Us. Tč. — co kam. Us. Hý.

282490   Roztepatelnosť Svazek: 3 Strana: 0182
Roztepatelnosť, i, f., die Hammerbar- keit. Jg.

282491   Roztepatelný Svazek: 3 Strana: 0182
Roztepatelný, zerschlagbar, hämmerbar. Pr. Chym.

282492   Roztepati Svazek: 3 Strana: 0182
Roztepati, tepám a tepu = roztlouci, zerschlagen. — co: stany. BO. — co kde jak. R. přílbici na někom velikým násilím. Troj.

282493   Roztepliti Svazek: 3 Strana: 0182
Roztepliti, il, en, ení, erwärmen. — co čím. Us.

282494   Roztěrač Svazek: 3 Strana: 0182
Roztěrač, e, m., der Zerreiher.

282495   Roztěračka Svazek: 3 Strana: 0182
Roztěračka, y, f., die Zcrreiberin, f.

282496   Roztěračka Svazek: 7 Strana: 0621
Roztěračka = třecí míska, Reibschale. Šp.

282497   Roztěradlo Svazek: 3 Strana: 0182
Roztěradlo, a. n., die Reibmaschine. R. na mák. Šp. <

282498   Roztěrka Svazek: 3 Strana: 0182
Roztěrka, y, f. (v kreslení), der Wischer. Rk.

282499   Roztěrovati Svazek: 3 Strana: 0182
Roztěrovati, zerreiben. — co oč: o ká- men. Mus. 10. 242.

282500   Roztesaný. R Svazek: 10 Strana: 0344
Roztesaný. R. zbroj. Slád. Ant. 140.

282501   Roztesati Svazek: 3 Strana: 0182
Roztesati, tesám a teši, zerhauen. — co čím: poval širočinou. — R., napřáhnouti, schwingen. — co. Meč svoj roztesal. Ž. k. 7. 13.

282502   Roztesknělý Svazek: 3 Strana: 0182
Roztesknělý, von Sehnsucht schmach- tend. Šml.

282503   Roztesknění Svazek: 10 Strana: 0344
Roztesknění, n. Zub. Még. 40.

282504   Rozteskniti se nad čím Svazek: 9 Strana: 0280
Rozteskniti se nad čím. Vlč. Lit. I. 348.

282505   Roztesknouti, rozteskniti se Svazek: 3 Strana: 0182
Roztesknouti, rozteskniti se, il, ění, vor Sehnsucht verschmachten. Jg.

282506   Roztěšení Svazek: 3 Strana: 0182
Roztěšení, n. = potěšení. Pl.

282507   Roztěšiti Svazek: 3 Strana: 0182
Roztěšiti, i!, ěn, ění; roztěšovati, hoch erfreuen. — se čím: radostí. Bech.

282508   Roztetelený Svazek: 7 Strana: 0621
Roztetelený; -en, a, o, zum Zittern, Beben gebracht, beunruhigt a p. R. mysl dívky. Šml.

282509   Rozteteliti Svazek: 7 Strana: 0621
Rozteteliti, bebend, zitternd machen. Šml.

282510   Roztěthati se Svazek: 3 Strana: 0182
Roztěthati se, rozejíti se, ins Gehen kommen. Ros.

282511   Roztětí Svazek: 3 Strana: 0182
Roztětí, n., die Zerhauung. Us..

282512   Roztevztekliti se Svazek: 7 Strana: 0601
Roztevztekliti se, rasend werden. Us. Dch. — koho, rasend machen.

282513   Roztěž Svazek: 7 Strana: 0621
Roztěž, e, f. = rovnováha. Dej ty pytle v r. (na trakaři). U Horn. Studence. Neud. — R. = zámek a ves v Kutnohorsku.

282514   Roztěžení Svazek: 10 Strana: 0344
Roztěžení, n. = rozpětí (na kříži). Pro tvé nuzné r. Kunh. 150a.

282515   Roztěžkat s Svazek: 9 Strana: 0280
Roztěžkat sa. Eh veru som sa až roz těžkal (zarmoutil). Němc. III. 383.

282516   Roztěžkati se Svazek: 7 Strana: 0621
Roztěžkati se = rozhýbati se.

282517   Roztieženie Svazek: 7 Strana: 0621
Roztieženie, n. = roztažení. 13. stol. Mus. 1882. 121.

282518   Roztíkání Svazek: 3 Strana: 0182
Roztíkání, n., vz Roztíkati. Život svůj před oči rozumu svého postavte a pilným roztíkáním se strachujte. Hus II. 119.

282519   Roztíkati Svazek: 3 Strana: 0182
Roztíkati, uvažovati, pátrati, nach-, er- forschen, überdenken. — abs. Protož mají lidé pilni býti a r-ti, kdy činí boží přiká- zání; Ač neumie r-ti neb vymluviti, dosti má, když prikázánie naplní. Hus I. 453., II. 230. Svědomie jest své poznanie, to věz, jímž se člověk sám zná, jestli vinen hřiechem, čili nenie, a umie roztíkati, jest-li hřiech, či nenie. Hus III. 108. — co. Toho svatokupci nedbají ani roztíkají. neb lakomstvie jest je oslepilo. Hus I. 457., II, 189. — co jak. A to má múdrý súdce dobrotivě r-ti bez prchlivosti. Hus III. 195. Vz Roztýkati.

282520   Roztíkavý Svazek: 7 Strana: 0621
Roztíkavý, zerfliessend. Vz Rst. 486.

282521   Roztínání Svazek: 3 Strana: 0182
Roztínání, n., das Zerhauen, Zerhacken. Us.

282522   Roztínati Svazek: 3 Strana: 0182
Roztínati, vz Rozetnouti.

282523   Roztinek Svazek: 3 Strana: 0182
Roztinek, nku, m., odtinek, der Abschnitt, das Abschneidsel. L.

282524   Roztinovati Svazek: 3 Strana: 0182
Roztinovati, vz Rozetnouti.

282525   Roztinovatico čím Svazek: 9 Strana: 0280
Roztinovatico čím: mečem. Modl. CLXI. 139. Vz Rozetnouti.

282526   Roztiplati Svazek: 7 Strana: 0621
Roztiplati = rozkouskovati. Práci r. a nedodělati; jídlo r, ČT. Tkč.

282527   Roztírací Svazek: 7 Strana: 0621
Roztírací stroj, Zerreibungsmaschine, f. Zpr. arch. VIII. 89.

282528   Roztírání Svazek: 10 Strana: 0344
Roztírání, n. = masáž. Mtc. 1902. 114.

282529   Roztíratelnosť, i Svazek: 3 Strana: 0182
Roztíratelnosť, i, f., die Zerreibbarkeit.

282530   Roztíratelný Svazek: 3 Strana: 0182
Roztíratelný, zerreibbar. Us.

282531   Roztírati Svazek: 3 Strana: 0182
Roztírati, vz Rozetříti.

282532   Roztírka Svazek: 3 Strana: 0182
Roztírka, y, f., lépe: rozstírka = rozestření. Sláma na r-ku = k rozestření, das Streu- stroh. Na Ostrav. Tč.

282533   Roztiskati se kam: na Svazek: 8 Strana: 0346
Roztiskati se kam: na obě strany = roztahovati se. ľhľd. XII. 198.

282534   Roztisknouti Svazek: 3 Strana: 0182
Roztisknouti, ul, ut, utí a skl, tištěn, ění; roztiskovati, zer-, aufdrücken. - co komu: sobě prst. Čern. — čím: dveřmi.

282535   Roztísnúť Svazek: 8 Strana: 0346
Roztísnúť = roztisknouti, roztáhnouti. Phľd. 1896. 132.

282536   Roztíti Svazek: 3 Strana: 0182
Roztíti, ťal, ťat, tětí: rozetnouti, roztnouti, roztínati, zer-, entzweihauen, zerspalten. — co: uzel. Us. Dch. Břichaté ženy roztínati budeš. Bj. co čím: hlavu sekerou. Roz- tínaje zuby slova. Kat. 2950. — co od čeho: jedno od druhého. V. — co jak: na poly, Ben., až do popka. Troj. — co komu oč. Jeden Němec jí ústa o kalich
rozťal. V.

282537   Roztíti co jak. V Svazek: 7 Strana: 0621
Roztíti co jak. V devět částí jeho tělo rozfali. Jiří v. 225.

282538   Roztka Svazek: 7 Strana: 0621
Roztka, y, f., vz Rozha.

282539   Roztklivělý. R Svazek: 10 Strana: 0344
Roztklivělý. R. cítění. Lit. 1. 595.

282540   Roztklivěný Svazek: 9 Strana: 0280
Roztklivěný pěvec. Mus. fil. IV. 248.

282541   Roztkliviti Svazek: 3 Strana: 0183
Roztkliviti, rühren. — koho k čemu: k pláči. Koll.

282542   Roztlačiti Svazek: 3 Strana: 0183
Roztlačiti, il, en, ení; roztlačovati — tlačením sploštiti, platt, drücken, zerd üeken, ku př. těsto; 2. tlačením zkaziti, rozmačkati, zerdrücken, zerquetschen, ku př. vejce, hrnec, sud. Ros. — co čím : rukou.

282543   Roztlačivosť Svazek: 3 Strana: 0183
Roztlačivosť, i, f., die Zerdrückungs- kraft. Šm.

282544   Roztlačování Svazek: 3 Strana: 0183
Roztlačování, n., drcení, das Zerdrücken. Nz.

282545   Roztlachati Svazek: 3 Strana: 0183
Roztlachati = roztlampati, ausklatschen, ausplaudern. — co: tajemství. — se, ins Plaudern kommen.

282546   Roztlamiti se na koho Svazek: 7 Strana: 0621
Roztlamiti se na koho = vynadati mu. ČT. Tkč.

282547   Roztlapati Svazek: 7 Strana: 0621
Roztlapati, roztlápnouti = rozšlapati (tlapou), zertreten. R. hlínu. Us. Tkč. Vz Tlapa.

282548   Roztlapiť sa Svazek: 8 Strana: 0346
Roztlapiť sa = na zemi se prostříti. Slov. Zátur.

282549   Roztlapiti Svazek: 7 Strana: 0621
Roztlapiti = roztlapati. Mor. Šd.

282550   Roztlaskati Svazek: 7 Strana: 0621
Roztlaskati = rozlíbati. Máma roztla- skaná pořád by to dítě tlaskala. ČT. Tkč.

282551   Roztlení Svazek: 3 Strana: 0183
Roztlení, n., das Glimmen, Verwesen. Us.

282552   Roztlesk Svazek: 3 Strana: 0183
Roztlesk, u, m. = oplatek, koláč. R. oleji pomazaný. Bj.

282553   Roztlesk Svazek: 7 Strana: 1377
Roztlesk, u, m., artocopus, zastr. Pršp. 65. 98.

282554   Roztleskati Svazek: 3 Strana: 0183
Roztleskati; roztlesknouti, skl, utí ; roz- tleštiti, il, ěn, ění = rozpleskati, flach schla- gen, zerplatschen. — co: hlínu. — čím: kladivem.

282555   Roztleti Svazek: 3 Strana: 0183
Roztleti, el, ení, zu glimmen o. zu ver- wesen anfangen. Bern.

282556   Roztleuosť Svazek: 3 Strana: 0183
Roztleuosť, i, f., porušenosť, padkosť, vratkosť, porušitelnosť. Jenž ji (přírodu) ve stavu r-sti udržuje. Sš. I. 90.

282557   Roztliapiť Svazek: 7 Strana: 0621
Roztliapiť = roztlapiti. Slov. Němc. I. 95.

282558   Roztlipati Svazek: 7 Strana: 0621
Roztlipati, roztliptati = rozházeti, roz- kydati, roztrousiti. Hnůj na roli r.; Peníze r. (vydati). Uslyší něco a už to hledí po vsi r. (pověděti). Slez. a laš. Šd., Brt. D. 262.

282559   Roztlouci Svazek: 3 Strana: 0183
Roztlouci, tluku, tluc, tloukl, tlučen, ení; roztloukati, zer-, einschlagen, zerbrechen, einstossen, zerschellen, zerschmettern. — co: okno, hrnec, dvéře, zeď, ořech, rudu. Us., D. — co jak: na kusy, na drobno. Us. Samo se to na kusy roztlouklo. Us. — co komu čím. Pádem si hlavu r. Us. — co jak proč. Pro provinění Israelovo Hospodin národství jejich skrze Římany roztluče. Sš. Sk. 14.

282560   Roztloukati Svazek: 3 Strana: 0130
Roztloukati, ins Heulen bringen. Ros. — se.

282561   Roztluček Svazek: 3 Strana: 0183
Roztluček, čku, m., r-ky, pl., věc roz- tlučená, střepy, die Scherben. R-ky a rum do vody metati. R. z vajec (skořápky). Us.

282562   Roztlučení Svazek: 3 Strana: 0183
Roztlučení, n., das Zerschlagen atd., vz Roztlouci.

282563   Roztlučitelnosť Svazek: 3 Strana: 0183
Roztlučitelnosť, i, f, die Zerschlagbar- keit.

282564   Roztlučitelný Svazek: 3 Strana: 0183
Roztlučitelný, zerschlagbar. Us.

282565   Roztlučky Svazek: 3 Strana: 0183
Roztlučky, pl., m , vz Roztluček.

282566   Roztluk Svazek: 7 Strana: 0621
Roztluk, u, m. = roztlučení. Papír na r., zum Zerstampfen. Dch.

282567   Roztlukač Svazek: 3 Strana: 0183
Roztlukač, e, m., der Rostschläger (v hut- nictví). Šm.

282568   Roztlupiti Svazek: 8 Strana: 0346
Roztlupiti = vtlupy rozděliti. Roztlupení článku. Am. Orb. 105.

282569   Roztlustěti Svazek: 3 Strana: 0183
Roztlustěti, ěl, ění, fett werden. BO., V.

282570   Roztlustěti Svazek: 7 Strana: 0621
Roztlustěti. Ž. wit. Deut. 15.

282571   Roztlustlý Svazek: 10 Strana: 0344
Roztlustlý, incrassatus. Mam. F. 90b. 1.

282572   Roztlustnouti Svazek: 3 Strana: 0183
Roztlustnouti, ul a stl, utí = roztlustěti.

282573   Roztmívka Svazek: 3 Strana: 0183
Roztmívka, y, f., die Abenddämmerung. Na Ostrav. Tč.

282574   Roztnouti Svazek: 3 Strana: 0183
Roztnouti, vz Roztíti.

282575   Roztnutí Svazek: 7 Strana: 1377
Roztnutí, n , sečná rana v lékař. dia- copa ; r. v rhetorice. Vz Ott. VII. 457.

282576   Rozto Svazek: 3 Strana: 0183
Rozto-, předpona stupňující adjektiva v obec. mluvě: roztomilý. Vz Bž. 136., Roz-.

282577   Roztó Svazek: 7 Strana: 1377
Roztó. Běda r. = běda přeběda. Val. Slavč. 92.

282578   Roztobůh Svazek: 7 Strana: 0621
Roztobůh. Ach můj Bože, roztobože! Koll. Zp. II. 312., Čes. mor. ps. 143. 486

282579   Roztoč Svazek: 3 Strana: 0183
Roztoč, i, f., vz Rozteč. — R., e, m. R-či, acarida, die Milben, pavoukovití čle- novci mající hruď i hlavu i břicho srostlé. R. sýrový, acarus siro, druh zákožek (aca- rida). Us. R. bourci, mouční, a. farinae, ovocní, Schd. II. 525., mlékový, a. lactis, švestkový, a. prunarum. Vz Frč. 113., 114.

282580   Roztoč Svazek: 7 Strana: 0622
Roztoč. Cf. Slov. zdrav. 452., Brm. IV. 1. 729., KP. V. 171, 552., Ves. IV. 20. R. zákožní, a. folliculorum, chrástový, Aus- schlagmilbe. Exc.

282581   Roztoč Svazek: 9 Strana: 0280
Roztoč. R-či, acari, Milben. Vz Mus. 1849. IV. 53.

282582   Roztočení Svazek: 3 Strana: 0183
Roztočení, n., vz Roztočiti.

282583   Roztočený Svazek: 3 Strana: 0183
Roztočený; -en, a, o, aufgedreht, in Schwung gekommen atd. Vz Roztočiti.

282584   Roztoči Svazek: 10 Strana: 0344
Roztoči. Vz Vstnk. XIV. 308. nn.

282585   Roztočilka Svazek: 3 Strana: 0183
Roztočilka, y, f., devaterník, heliantheum vulgare, das Sonnenröschen. Na Mor. Tč.

282586   Roztočiti Svazek: 3 Strana: 0183
Roztočiti, il, en, ení; roztáčeti, el, en, ení; roztočovati, roztačovati, aufdrehen. — co: provaz; pivo, víno (rozliti; do nádob vytočiti, abziehen). Ros Červi ho roztočili (rozhryzli, zernagen). Us. — co čím, čeho. Ten toho piva (neurčitou měrou) svou ne- opatrností roztočil. Jd. — se. koho kde: koně v kříži. Db. Černá bouře se po něm (nebi) roztáčí (rozšiřuje). Sš. Snt. Gl. — se, sich zu drehen anfangen. I ten mlýnský kameň někdy sa roztočí, na srdéčku na mém nic se neulahčí. Sš. P. 249.

282587   Roztočiti Svazek: 9 Strana: 0280
Roztočiti. Děvčatům sukně roztáčeti (tan- covati). Řezn. Utr. 21.

282588   Roztočiti.— abs Svazek: 7 Strana: 0622
Roztočiti.— abs. Petr roztáčel (tančil), jakoby měl od kusu. Us. Řeznič.— koho: koně (zlomiti). Ruk, kd.

282589   Roztočiti co Svazek: 10 Strana: 0344
Roztočiti co: jmění = promrhati. Hav. Chamr. 93.

282590   Roztočitý Svazek: 3 Strana: 0183
Roztočitý, aufgedreht, ausgedehnt.

282591   Roztočka Svazek: 3 Strana: 0183
Roztočka, y, f., pl. roztočky, co roztočeno, podčepky, was beim Zapfen ausläuft, das Vergossene. R. vinná. Jád.

282592   Roztočovitý. R Svazek: 10 Strana: 0344
Roztočovitý. R-tí, acarida, podtřída pa- voukovitých červů. Vz Ott. XXII. 8. -14.

282593   Roztočový Svazek: 8 Strana: 0346
Roztočový. R, kulec (brouk). Klim. 297.

282594   Roztodivný Svazek: 3 Strana: 0183
Roztodivný — předivný, bewunderungs- würdig; rozličný, rozmanitý, mannigfaltig. Mor., Slez. Hý.,'Bkř., Klš. R. potvora. Tč. Vz Rozto-.

282595   Roztodivný Svazek: 7 Strana: 0622
Roztodivný. Hrb., Čch. Br. 114., Mkl. Etym. 46., 205.

282596   Roztodivý Svazek: 10 Strana: 0344
Roztodivý = roztodivný. Mor. Kmk.

282597   Roztok Svazek: 3 Strana: 0183
Roztok, u, m , na Mor. roztoka, y, f., tok na dvé a více se dělící; též kraj, pole, louka, kde se potok, na více ramen roztéká, die Stromscheidung. Kde se Dunaj na roztoky dělí. Mus. — R , rozpuštěnina, die Lösung. R. jest úzké spojení těla pevného s tělem kapalným tím způsobem, že obě činí látku jednotvarnou (kapalnou), aniž chemické slo- žení obou nějakou změnu vzalo. Vz S. N. R. nasycený (voda. nerostem, solí), Bř., Šfk. 695., přesycený, Sfk. 697., alkalický neb žíravý, lihový, obojerný neb neutralní, kyselý, vodnatý. Nz. R. draselnatý, dusnič- nanu (rtutičnatého, rtuťnatého), chloridu (anti- moničného, cíničitého, kobaltnatého, měď- nato-ammonatého, platičitého, rtuťnatého, zla- tového), indigový, jodidu arsenového, kře- menu sodnatého, mýdla antimonového, octanu (draselnatého, trojolovnatého), platinový, sa- lajky žíravé, sirný uhlí kamenného, subli- matu; uhličitanu (ammonalého, draselnatého), vizmutový, žíravého drasla, Kh., sodový, kamencový. Vys. R. zlata, stříbra, cínu, Nz., čpavku Vz S. N. — R-ky, hrnec na sme- tanu, der Rahintopf. Us. — R., Roztoky, dle Dolany, mě. přímořské v Meklenbursku, Rostock, V.; ves u Prahy. Pojedeme do Roztok. Vz S. N., Tk. II. 547., III. 84., | 248., IV. 169., 443. — R., na Slov. = krato- chvíle, Vergnügen, n. Koll. — R., šp. zněm. Rasttag, odpočinek. Brt. — R.. volnost. Tam má hodný r. (muže se po vůli proháněti). U Rychn. Crk. Když není doma pán, mají myši roztok. Pk.

282598   Roztok Svazek: 7 Strana: 0622
Roztok = rozpuštěnina. Cf. Šfk. Poč. 52., 53., Mj. 21., Schd. I. 286., MS. 75., Mkl. Etym. 348.

282599   Roztok Svazek: 9 Strana: 0280
Roztok. Chemické roztoky. Vz Vstnk. X. 61. nn.

282600   Roztok Svazek: 10 Strana: 0344
Roztok, u, m. R. pevných hmot v kapa- linách. Vz Ott. XXII. 14. nn. - R. Jak něni kocura doma, mají myši r. (volnosť; z něm. Rasttag). Slez. Vlast I. 229.

282601   Roztoka Svazek: 7 Strana: 0622
Roztoka, vz Roztok.

282602   Roztoka Svazek: 8 Strana: 0346
Roztoka, y, f., obec v Liptovsku, Phľd. XII. 337.

282603   Roztoka Svazek: 10 Strana: 0344
Roztoka, y, f. == úžlabina. Kál. Slov. 48.

282604   Roztokaný Svazek: 10 Strana: 0344
Roztokaný. Člověk stejně r-ný = stej- ného smýšlení. Mus. fil. 1902. 161.

282605   Rozťókat se Svazek: 8 Strana: 0346
Rozťókat se = rozmýšleti se. Záp. Mor. Brt. D. II. 381.

282606   Roztokošný Svazek: 3 Strana: 0183
Roztokošný = rozkošný, allerliebst. Na Mor. Chmela. Vz Rozto-.

282607   Roztokovitosť Svazek: 7 Strana: 0622
Roztokovitosť, i, f. = rozpustitelnosť, Auflösungsvermögen. Šp.

282608   Roztokrásný Svazek: 3 Strana: 0183
Roztokrásný = překrásný, allerliebst, sehr schön. Kos. K. pohled, holka. Mor. Tč. Vz Rozto-.

282609   Roztomajetný Svazek: 3 Strana: 0183
Roztomajetný, vz Rozmanitý. U Olom. Sd.

282610   Roztomanitý Svazek: 7 Strana: 0622
Roztomanitý = rozmanitý. U Star. Ji- čína. Vhl.

282611   Roztomilý Svazek: 7 Strana: 0622
Roztomilý. Mkl. Etym. 226.

282612   Roztomilý, roztomilený, roztomilou- čký Svazek: 3 Strana: 0183
Roztomilý, roztomilený, roztomilou- čký = rozmilý, allerliebst. R. dítě, paní. D. Vz Rozto-, Roz-. Svému milýmu r-mu (roz- mariján) s pantló vázala; Nezavírej, má r-lá, okenka; Můj tatíček r-lý. Sš. P. 314., 410., 440. — komu. Aby byla pěkná bílá, pánu Bohu r-lá. Sš. P. 527.

282613   Roztonati se Svazek: 3 Strana: 0183
Roztonati se, lépe: rozstonati se.

282614   Roztonejmilejší Svazek: 3 Strana: 0183
Roztonejmilejší, allerliebst. R. Mando! Na Mor. Tč.

282615   Roztonouti Svazek: 3 Strana: 0184
Roztonouti se, ul, utí, roztonovati se = rozplynouti se, zerfliessen. Ros.

282616   Roztop Svazek: 3 Strana: 0184
Roztop, u, m., vše, čím se roztopuje, roz- pouští, das Schmelzungmittel. L. — R., roz- topení, das Zerschmelzen, Aufthauen (im Frühjahre). — R., dříví na roztopení, das Zündholz. Us. Jg.

282617   Roztopáčný Svazek: 10 Strana: 0660
Roztopáčný = prostopášný. Brt. Sl.

282618   Roztopáš Svazek: 8 Strana: 0346
Roztopáš, e, f. = prostopášnost. R-še tropiti. Záp. Mor. Brt. D. II. 381. To je r. a rozvejřenosť. Na Žďársku. Nár. list. 1895. č. 110. feuill.

282619   Roztopášník Svazek: 8 Strana: 0346
Roztopášník, a, m. Phľd. XII. 207.

282620   Roztopášnosť Svazek: 3 Strana: 0184
Roztopášnosť, i, f., vz Prostopášnost.

282621   Roztopašnosť Svazek: 10 Strana: 0343
Roztopašnosť. Phľd. XXII. 229.

282622   Roztopašnosť Svazek: 10 Strana: 0344
Roztopašnosť, i, f. Phľd. XXII. 226.

282623   Roztopášný Svazek: 3 Strana: 0184
Roztopášný, vz Prostopášný.

282624   Roztopašný Svazek: 10 Strana: 0343
Roztopašný Váh (řeka). Phľd. XXII. 574.

282625   Roztopčín Svazek: 8 Strana: 0346
Roztopčín, u, m., druh likérů. Mtc. 1895. 144.

282626   Roztopěkně Svazek: 7 Strana: 0622
Roztopěkně. Prosím vás pěkně, r. Mor. Vhl., Vck.

282627   Roztopení Svazek: 3 Strana: 0184
Roztopení, n., vz Roztopiti.

282628   Roztopenina Svazek: 7 Strana: 0622
Roztopenina, y, f. = roztopená hmota. NA. IV. 165.

282629   Roztopený Svazek: 3 Strana: 0184
Roztopený; -en, a, o, eingeheizt; zer- lassen. Vz Roztopiti.

282630   Roztopitel Svazek: 3 Strana: 0184
Roztopitel, e, m., der Zerschmelzen Jg.

282631   Roztopitelnosť Svazek: 3 Strana: 0184
Roztopitelnosť, i, f., die Zerschmelzbar- keit.

282632   Roztopitelnosť Svazek: 7 Strana: 0622
Roztopitelnosť. Kk., NA IV. 162., Rm. 41.

282633   Roztopitelný Svazek: 3 Strana: 0184
Roztopitelný, zerschmelzbar, erwärmbar.

282634   Roztopitelný Svazek: 7 Strana: 0622
Roztopitelný. NA. V. 474., S. N. X. 165., Rm. 41.

282635   Roztopiti Svazek: 3 Strana: 0184
Roztopiti, íl, en, ení; roztápěti, ěl, ěn, ění; roztopovati = rozpustiti (na Slov.), roz- hříti, zerlassen, zerschmelzen, auflösen; hor- kým učiniti, glühend o. heiss machen, er- wärmen. Jg. — co: kovy (rozpustiti), pec (rozhříti), Us., pokoj. — co kde: mýdlo ve vodě (rozpustiti). Tys. — co čím: pec uhlím, dřívím. — se, schmelzen. Us. Dch.

282636   Roztopiti co čím nač Svazek: 7 Strana: 0622
Roztopiti co čím nač. Kyselina křemi- čitá roztápí se toliko nejprudším horkem na tvrdé sklo. Kk.

282637   Roztoplina Svazek: 7 Strana: 0622
Roztoplina, y, f. = roztopenina. Laš. Tč.

282638   Roztoplivosť, roztopnosť Svazek: 3 Strana: 0184
Roztoplivosť, roztopnosť, i, f. = roz- topitelnosť. Rostl., Presl.

282639   Roztoplivý, roztopitelný, roztopný Svazek: 3 Strana: 0184
Roztoplivý, roztopitelný, roztopný, schmelzbar. Techn.

282640   Roztopnosť Svazek: 3 Strana: 0184
Roztopnosť, vz Roztoplivosť. Nz.

282641   Roztopnosť Svazek: 10 Strana: 0660
Roztopnosť, i, f. R. v taveninách. Vz Vstnk. XIV. 637. Rozťoukat se = rozmýšleti se. Brt. SI. Roztřesklý. Vypálil r-lou ránu. Zvon VI. 172. Roztřišťování, n. Neklidné r. mysli. Nár. list. 1905. 326. 13. Roztroškovat = po troškách promarniti. Brt. Sl. Rozum, u, m. Ten má r., že by jím dva podělil; Ten má r., že by jím ani hovno neomastil. Us. Má ten r., ako dva páry volov (o hloupém). Sb. sl. VII 130. Rozuměti čemu. Veršům r-měl, jako kráva varhanům. Zvon VI. 26. Rozumník, a, m. Spor mezi r-ky a srdečníky (= kdo se řídí a) rozumem, b) citem). List. fil. 7905. 363. Rozumsky něco hledati. List. fil. 1905. 432. Rozvaš, e, m. = farář, mnich. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47. Rozvíjivý. R. a blahoplodná činnosť. Zvon VI. 128. Rozvzlykati se. Srdce se jí r-lo. Máj. IV. 179. Sr. Vzlykati. Rozvorový zámek. KP. XI. 271. Rozvrhovačka, y, f. = tesařská pila pro dva muže. Ott. XXV. 276. Rubáč, e, m. R. na Slov. Sr. Nár. sbor. XI. 13. nn. Tam žena nosi gace a chlap r. (tam vládne žena). Slov. Nár. sbor. XI. 13. Ručejník, u, m., telestes, kaprovitá ryba. Vz Ott. XXV. 194. Ručiční prach = střelný. Brt. Sl. Ruční mlýn = malý stroj, jejž člověk rukojetí otáčí. Vz Čes. 1. XV. 187. Ručník, u, m. = šátek na hlavu. Slov. Vz Nár. sbor. XI. 18. Rudník, u, m. = tesařská nádoba, v niž se šňůra při omáčení protahuje. KP. XI. 277. Rukopisy královédvorský a zeleno- horský. Vz List. fil. 1906. 109. nn. Rumluvať kladivem do desek = klepati. Mor. Čes. 1. XV. 54. Rumpat = bíti. Brt. Sl. Rúňat sa = honiti se po mužských. Brt. Sl. Ranatnice, e, f. Wtr. Řem. 714. Vz Runatice v I. Přisp. Rúrmistr, a, m., vz Rúrmajstr. Wtr. Řem. 498. Ruslo, a, n. Kruhné r, = okrouhlý žlab mlýnský. Čes. 1. XV. 228. Růštka, y, f. = proutek. 1560. Arch. XXII. 255. Rutharec, rce, m. R. svatojanský = kopretina. Brt. Sl. Rutheni-um, a, n. Vz Vstnk. XIV. 582. Růžovoprstý. R. Zora. Škod. II2. II. 211. Rybal Vlastimil Dr., spis. Rybárna, y, f. 1588 Arch. XXII. 311. Bybina, y, f. = rybí zápach. Brt. Sl. Rybní prodej, písař, rejstra. 1525. Arch. XXII. 68., 70. Rybníkářský. R. dílo (práce). 1499. Arch. XXII. 35. Rýchanec, nce, m. = velký prudký liják. Brt. Sl. Rychlobojovný mládenec. Škod. II2. II. 54. Rychlojízda. Dvoř. Mor. 452.

282642   Roztopný Svazek: 3 Strana: 0184
Roztopný = roztopitelný. Nz.

282643   Roztopovací Svazek: 7 Strana: 0622
Roztopovací, Schmelz-. R. pec.

282644   Roztopování Svazek: 3 Strana: 0184
Roztopování, n., das Schmelzen, Heizen. Presl.

282645   Roztopovati Svazek: 3 Strana: 0184
Roztopovati, vz Roztopiti.

282646   Roztoprcaný Svazek: 7 Strana: 0622
Roztoprcaný = rozmilý. Můj r. (žertem). Čce. Tkč.

282647   Roztoprčati Svazek: 3 Strana: 0184
Roztoprčati = roztáhnouti. Us. (Llk.).

282648   Roztoprčený Svazek: 7 Strana: 0622
Roztoprčený; -en, a, o = rozčechraný, rozčepýřený. Slez. Šd. Je r-ný jako morák. Brt D. 262.

282649   Roztoprčić Svazek: 9 Strana: 0280
Roztoprčić = roztáhnouti. Slez. Lor. 78.

282650   Roztopřemilený Svazek: 10 Strana: 0344
Roztopřemilený. Bože r-ný. Brt. P. n. 644.

282651   Roztopýřiti co, se Svazek: 7 Strana: 0622
Roztopýřiti co, se. Dajče nám tři nebo štyry (vajce), až se nám košíček r-ří. Slez. Šd. Vz Pýřiti.

282652   Roztoulaný Svazek: 7 Strana: 0622
Roztoulaný = kdo se rád toulá. Us., Orl. VIII. 145. — R. = rozprchlý. Mal v ľavici poskládaný bič, na jehož plesk hneď sa roztúlaná črieda slučovala. Orl. VI. 265.

282653   Roztoulati se Svazek: 3 Strana: 0184
Roztoulati se, aufs Herumschweifen aus- gehen. Ros.

282654   Rozťoumaný Svazek: 7 Strana: 0622
Rozťoumaný = kdo zevluje. Ťoumo r-ná! ČT. Tkč.

282655   Rozťoumati se Svazek: 8 Strana: 0346
Rozťoumati se = zahleděti se. ČT. Tkč.

282656   Roztouženě Svazek: 8 Strana: 0346
Roztouženě milovati. Vrch. Tryz. 93.

282657   Roztouženec Svazek: 9 Strana: 0280
Roztouženec, nce, m. Mus. fil IV. 257.

282658   Roztoužení Svazek: 3 Strana: 0184
Roztoužení, n., das Ersehnen. Dch.

282659   Roztoužení Svazek: 10 Strana: 0344
Roztoužení, n. Církevnicky katolické r. List. fil. 1904. 396.

282660   Roztouženosť Svazek: 3 Strana: 0184
Roztouženosť, i, f., geweckte Sehnsucht. Dch.

282661   Roztoužený Svazek: 3 Strana: 0184
Roztoužený; -en, a, o, von Sehnsucht ergriffen. Dch. S r-nou myslí. Dch. Strhl ji na svá r-ná prsa. Us. Tč.

282662   Roztoužilý Svazek: 3 Strana: 0184
Roztoužilý, sich eifrig sehnend. R. ústa. Hdk.

282663   Roztoužiti Svazek: 3 Strana: 0184
Roztoužiti, il, en, ení, Sehnsuchfrerregen. — koho čím: sliby. — se = do toužení se dáti, sich zu sehnen anfangen; pohnouti se k žalosti, k žádosti atd., gerührt werden o. zur Klage o. Sehnsucht gestimmt werden. Jg. — se po kom, po čem: po Kristu, D., Lom., jednomyslnosti. Kom. Ti tedy roz- touženi jsouce po duchovní boží osvete . . . Sš. J. 167. Rozplakavši se matka a po synu se roztúživši poče řéci. BO. — Leg., Ros. — se pro koho. Ob. Pan. — se z čeho. Aby se z toho, že muž stár, roztúžila. Št. — se čím. Přírodo ty milá, Čím ses r-la ? Sš. Bs. 18.

282664   Roztoužiti se po čem Svazek: 9 Strana: 0280
Roztoužiti se po čem. Chč. S. L 341.

282665   Roztovar Svazek: 7 Strana: 0622
Roztovar, u, m. = rozličný tovar. Slov. Phľd. VII. 232.

282666   Roztovaryšiti Svazek: 3 Strana: 0184
Roztovaryšiti, il, en, ení; roztovaryšo- vati, uneins machen, entzweien, verfeinden. V. — koho, se s kým proč.

282667   Roztrajdati Svazek: 7 Strana: 0622
Roztrajdati = vyžvatlati. Trajda roz- trajdaná všecko vytrajdá. Čce. Tkc.

282668   Roztrapec Svazek: 10 Strana: 0344
Roztrapec, pce, m. Třapec a r. 1724. Hrubý 242.

282669   Roztrápiti Svazek: 3 Strana: 0184
Roztrápiti, il, en, ení, zerquälen. — koho čím: rodiče špatným chováním. — se. Kdy bych se r-pil, nedovedu to. Us.

282670   Roztratení Svazek: 7 Strana: 0622
Roztratení, n. = roztracení. Slov. Bern.

282671   Roztrateno Svazek: 7 Strana: 0622
Roztrateno = roztraceně, roztroušeně. Šli horou r. a ticho. N. Hlsk. XIV. 250.

282672   Roztratiti Svazek: 3 Strana: 0184
Roztratiti, il, cen, ení (na Slov. těn, ění); roztráceti, el, en, ení; roztracovati, hie und da verlieren; se, sich hie und da, nach und nach verlieren. — co : své vlasy (potratiti). — se o čem. O vlivu řecké vzdělanosti nechceme se roztracovati. Sš. I. 12. — se komu kde proč. Lidskému pokolení pro hřích Adamův idea pravého Boha v mlhách se r-la. Sš. Sk. 209. (Hý.). — co, koho, se kde. (Na cestě) všecky své dvořany roztratil. Háj. R. statek. V. R. něco po lese. Us. — se čím. Kdo lží nabíjí, střelí na prázdno, kouř se větrem roztratí. Obr. čas. duch. — co, se v čem. V pravdě tvej roz- trať je (vyhubiž je. Proch.). Ž. k. 53. 7. — se. Hlas se r-til, verhallte; sláva se r-la, verflüchtigte sich; knihu svázati, aby se listy neroztrácely, verloren gehen. Us. Dch.

282673   Roztratiti Svazek: 7 Strana: 0622
Roztratiti, disperdere. Ž. wit. 53. 7.

282674   Roztrcati Svazek: 3 Strana: 0184
Roztrcati, roztrckati, in kleinen Stücken verschenken, vertheilen. U Olom. Sd. — co: svůj majetek. Us. Hý.

282675   Roztrckati Svazek: 7 Strana: 0622
Roztrckati = promarniti. Mor. Šd.

282676   Roztresnúť sa Svazek: 7 Strana: 0622
Roztresnúť sa = roztřesknouti. R. se na kusy. Slov. Orl. X. 141.

282677   Roztrh Svazek: 3 Strana: 0185
Roztrh, u, m., roztržení. R, opony chrámu. Sš. Mr. 70.

282678   Roztrh Svazek: 7 Strana: 0622
Roztrh, u, m. Dělá do r-hu. Us. Vhl.

282679   Roztrhací Svazek: 7 Strana: 0622
Roztrhací, Spreng-. R. náboj. NA. III. 96., 136.

282680   Roztrhač Svazek: 3 Strana: 0185
Roztrhač, e, m., der Zerreisser. Veleš.

282681   Roztrhalý Svazek: 10 Strana: 0344
Roztrhalý = neklidný, tesklivý. Srdce prokysalé, dřímavé, roztrhalé. Chč. S. II. 188b.

282682   Roztrhám Svazek: 7 Strana: 0622
Roztrhám. Košile na r. (stará). Zboží na trhu bylo na r. Us. Tkč.

282683   Roztrhaně Svazek: 3 Strana: 0185
Roztrhaně, zerrissen, ruppig. R. choditi. Us.

282684   Roztrhanec Svazek: 3 Strana: 0185
Roztrhanec, nce, m., ein Zerrissener. — R,, drypis, Knotenkraut, n. Slb. 619.

282685   Roztrhání Svazek: 3 Strana: 0185
Roztrhání, n., die Zerreissung, Spren- gung. D. Přátelství jejich přišlo k r. Sych. — R,, tesknost', die Bangigkeit, Aengstlich- keit, Máš-li tesknosť v dobrém skutku, či- níš-li dobrý skutek s r-nim. Hus III. 184.

282686   Roztrhanina Svazek: 3 Strana: 0185
Roztrhanina, y, f., das Gefetze. Šm.

282687   Roztrhanosť Svazek: 7 Strana: 0622
Roztrhanosť, i, f., Zerrissenheit, f. Dk. Poet. 460.

282688   Roztrhaný Svazek: 3 Strana: 0185
Roztrhaný, -án, a, o,.zerrissen. R. mrcha, tělo, Jel., šaty, Us., město, Har., smlouva. R. noc, spánek (gestört, unruhig). Us. u Olom. Sd. — jak: na dranc, na cimpr campr. Us. Všk.

282689   Roztrhaný Svazek: 7 Strana: 0622
Roztrhaný! Kaj iděš, žádné krčmy ně- miněš. Slez. Šd. Jsú r-né sami v sobě. Št. Kn. š. 145.

282690   Roztrhdále Svazek: 7 Strana: 0622
Roztrhdále Jan, os. jm. Wtr. Obr. 89.

282691   Roztrhlina Svazek: 3 Strana: 0185
Roztrhlina, y, f., die Kluft. Hr. 73.

282692   Roztrhlý Svazek: 9 Strana: 0280
Roztrhlý = roztržený. Mtc. 1900. 337.

282693   Roztrhnouti Svazek: 3 Strana: 0185
Roztrhnouti, ul, ut, utí a roztrhu (zastr.), trhl, tržen, ení; roztrhati, roztrhovati, roz- trhovati = na dva kusy n. jedním trhem trhnouti, entzweireissen, auf viele Stücke zerreissen; odděliti, veruneinigen, trennen; rozedříti, zerreissen. Jg. — co: papír, knihu; voda roztrhla hráz, Ros.; r. přátelství, V., svazky milosti, Jel., šaty, Us., rybu (vy- kuchati), Us., království, Pulk., pranici, pe- roucí-se. Us. Tudy potom Bůh r-hl ty ná- rodní svazky. Sš. Sk. 246. Nežbych Němců věnec dala, radši bych ho roztrhala. Sš. P. 305. — co jak: na kusy, na cancory (na drobné kusy), na caparty. Er. P. 216. Roz- trhla ho (fěrtoch) vejpoly ; A jak přešli přes ty lesy, roztrhnul ju na tři kusy. Sš. P. 30., 113. Něco na kusy r. Kat. 2824. — co v co: lid v roty r. Chč. 452. — co od čeho, proč: jedno od druhého r. V. Dobre sa neroztrhne od jedu, od zlosti. Mt. S. — co, se v čem, kdy. Knihu v zlosti r. Sych. Měšťané se sami v sobě roztrhli (oddělili). Star. let. 74. Při rouhání se Bohu obyčejně roucha se roztrhovala. Sš. Sk. 170. — co kde. Ze je r-hali na bukvicích v chrastí. Er. P. 386. — skrze koho. Skrze něhož (syna Šalamúnova) pak královstvo bylo roz- trženo. Sš. — co mezi koho. Ti papežové vše papežské zboží mezi se roztrhli. Háj. — co, se komu Někomu šat r.; kabát se mu roztrhl. Spadl s pece, roztrhl si žalódek. Sš. P. 728. Nic platno, a kdyby si člověk hubu roztrhl. Us. Dch. R-hl mně gatě. Sš. P. 744. R. někomu spánek, stören. U Olom. Sd. — co čím: klínem, V., skálu prachem střelným. Us. Odpovědníky koňmi roztrhují. Kom. — se. Kdyby se člověk r-hal, není žádného uznání. Dch. Opona chrámová se roztrhla. Bib. Ručnice se roztrhla (přílišným množstvím prachu). Šp. — se kde: na mysli. Hus II. 184.

282694   Roztrhnouti co Svazek: 7 Strana: 0622
Roztrhnouti co. Ž. wit. 88. 42., 17. 15. R-hnu tě jako žábu. Us. Tkč. — co jak: na cucky, na nudle. Us. Tkč. — se čím jak. Smrtí Krista chrámu opona ve dví roztrhla se. Vrch. Myth. I. 218. — se s čím. Toť se s vámi pytel r-hl (jde vás mnoho). Us. Tkč.

282695   Roztrhnutí Svazek: 3 Strana: 0185
Roztrhnutí, n. = roztržení. Jg.

282696   Roztrhnutý Svazek: 3 Strana: 0185
Roztrhnutý; -ut, a, o = roztržený. Jg.

282697   Roztrhovací Svazek: 7 Strana: 0622
Roztrhovací, Spreng-. R. prostředky. Us.

282698   Roztrk Svazek: 3 Strana: 0185
Roztrk, u, m., lépe: rozstrk = rozkol. R. mezi knížaty. Pal. IV. 2. 49. Vz Rozstrk.

282699   Roztrk Svazek: 7 Strana: 0622
Roztrk mezi nimi se stal. Pal. Rdh. II. 178.

282700   Roztrkati Svazek: 3 Strana: 0185
Roztrkati; roztrhnouti, knul a kl, ut, utí, mi den Hörnern zerstossen. — koho (čím), co. R, mraveniště (rozkopnouti). D. Býci psy rohy (instr.) roztrkali.

282701   Roztrlíkati co, se Svazek: 3 Strana: 0185
Roztrlíkati co, se. Peníze se r-kají (roz- házejí). U Opav. Klš. Cf. Roztrcati.

282702   Roztrojba Svazek: 7 Strana: 0622
Roztrojba, y, f. = roztrojení. Phľd. II. IV. 119.

282703   Roztrojení Svazek: 3 Strana: 0185
Roztrojení, n., die Trisektion. R. úhlu. Nz.

282704   Roztrojení Svazek: 9 Strana: 0280
Roztrojení, n. R. církve (byli voleni tři pa- pežové: Alex. XII., Jan XXIÍI, Bened. XIII. poč. XV. stol. ). Vz Pal. Děj. III. 1. 236.

282705   Roztrojený Svazek: 7 Strana: 0622
Roztrojený; -en, a, o, in drei Theile getheilt; dreigabelig. Vz Rst. 487.

282706   Roztrojiti Svazek: 3 Strana: 0185
Roztrojiti, il, en, ení; roztrojovati, in drei Theile theilen. — co: vojsko (na tři díly rozděliti). — se. Pal. Rdh. III. 252 — se jak. R-lo sě město ve tři čiesti. ZN.

282707   Roztrojiti Svazek: 9 Strana: 0280
Roztrojiti = na tři díly rozděliti. Pal. Děj. 1. 1. 129.

282708   Roztrojnice Svazek: 7 Strana: 0622
Roztrojnice, e, f. = čára. Phľd. II. 4. 119.

282709   Roztrolený Svazek: 10 Strana: 0344
Roztrolený kořínek. Škod. II2. 231.

282710   Roztrolitelný Svazek: 3 Strana: 0186
Roztrolitelný, který roztroliti lze, zer- reibbar. Cf. Rozdrolitelný. Hý.

282711   Roztroliti Svazek: 3 Strana: 0186
Roztroliti, il, en, ení; rozlrolovati = rozemnouti, zerreiben, se, in Folge der Rei- bung ausfallen. Při svážení obilí mnoho zrna se roztrolí. Us. Da. — co čím kde: klas v ruce, rukou r. Kyji se zločincům roztro- lovaly hnáty. Sš. J. 292.

282712   Roztropně Svazek: 3 Strana: 0186
Roztropně = rozmyslně, vorbedächtig, schlau, pfiffig. R. si v něčem vésti; r něco nastrojiti; souditi r. Sš. L. 157., II. 316

282713   Roztropný Svazek: 3 Strana: 0186
Roztropný = rozmyslný, chytrý, be- dächtig, wolbedacht, schlau, pfiffig. Odpo- roučím \'ám opatrné a r né užívání majet- nosti. Sš. L. 157. (Hý.).

282714   Roztroskotati Svazek: 3 Strana: 0186
Roztroskotati = roztřískati, roztlouci, polámati, rozšlapati, erschlagen, zerschmet- tern, zerbrechen, zertrümmern. V. — co: loď, Pref., stavení. Štelc. — HO. — se oč : loď o skálu se roztroskotala. Leg.

282715   Roztrotiti Svazek: 3 Strana: 0186
Roztrotiti, il, cen, ení = trotu rozpustiti, zertrennen. Ros.

282716   Roztroubený Svazek: 7 Strana: 0622
Roztroubený. Trouba r-ná všecko roz- troubí (vyklevetí). Us. Tkč.

282717   Roztroubiti Svazek: 3 Strana: 0186
Roztroubiti, il, en, ení; roztrubovali, zerblasen; rozhlásili, ausposaunen. — co: troubu (troubením roztrhnouti). Ros. Co ví, všecko roztroubí (rozhlásí, poví, roznese). Us. On své činy roztrubuje. Us. Již to všecko roztroubil (na Mor. selky říkají: roz- rorejkal). Prov. Vz Tajemství. Č.— co čím. Jest toho plné město, jakoby troubou roz- troubil. Ros. — co kde kdy: po celém světě. V. Ve kvasích mezi lidmi bludy r. Agend. čes. — se, sich ins Blasen geben. Us.

282718   Roztroubiti co Svazek: 9 Strana: 0280
Roztroubiti co. Pozounem něco r. Kom. Ohlaš. 208.

282719   Roztroubiti co o kom Svazek: 10 Strana: 0344
Roztroubiti co o kom = roztrousiti, roz- hlásiti. Tbz. V. 6. 82.

282720   Roztrousiti Svazek: 3 Strana: 0186
Roztrousiti, i!, sen a šen, ení; roztruso- vati a roztrušovati = rozsypati, zer-, ver- streuen; ztratiti,, verlieren; vytrousiti, ver- streuen; rozhlásiti, rozkřičeti, aussprengen, ausposaunen, bekannt machen; se = rozjeti se, rozprchnouti se, sich zerstreuen, sich zer- theilen. Jg. — co: slámu, peníze, obili, D., statek (promrhati), V., pověsť (rozkřičeti). Rk. Zboží roztrušovati (verschleudern). Ms. — co odkud: z děravého pytle obilí r. — co kde: obilí na cestě r. Ros. R. po všem světě. V. — co o kom. Nepoctivé věci o někom roztrušovati. V. — co kam: mezi lidi. D. — co komu nač. Tu pověst nám na potupu roztrousil. Sych. — se. Pověst se roztrousila. Us. — se jak. Že na licho se zprávy ony roztrušují. Sš. Sk. 247.

282721   Roztrousiti co jak Svazek: 10 Strana: 0344
Roztrousiti co jak. R sil řeči jako vítr, kdvž pískem zavěje. Tbz. ITL 1. 237.

282722   Roztroušeně Svazek: 7 Strana: 0622
Roztroušeně, zerstreut. R. tečkovaný. Kk. Br. 270.

282723   Roztroušení Svazek: 3 Strana: 0186
Roztroušení, n., vz Roztrousiti.

282724   Roztroušenost Svazek: 10 Strana: 0344
Roztroušenost, i, f. R. Židů. Ghet. 16.

282725   Roztroušený Svazek: 3 Strana: 0186
Roztroušený; roztroušen, a, o, ver-, zer- streut. R. pověsť, reči. Us. Dch. — kde: v knihách. Jel.

282726   Roztroutiti Svazek: 3 Strana: 0186
Roztroutiti, il, cen, ení. roztrouceti = rozbiti, zerschlagen, zerstossen, zerschmet- tern. L.

282727   Roztrozkotati Svazek: 7 Strana: 0622
Roztrozkotati, vz Roztroskotati. Koll. IV. 280., Pass. mus. 354.

282728   Roztrpčení Svazek: 7 Strana: 0622
Roztrpčení, n , Erbitterung, f.

282729   Roztrpčenosť Svazek: 7 Strana: 0622
Roztrpčenosť, i, f. = roztrpčení. Rk.

282730   Roztrpčený Svazek: 7 Strana: 0622
Roztrpčený, erbittert. Us.

282731   Roztrpčiti Svazek: 3 Strana: 0186
Roztrpčiti, il, en, ení, roztrpčovati, ver- bittern. — koho čím.

282732   Roztrpčiti Svazek: 7 Strana: 0622
Roztrpčiti se proti někomu. Hrts.

282733   Roztrsnatěti Svazek: 3 Strana: 0186
Roztrsnatěti, ěl, ění = trsnatým se státi, stocken. — kdy. Obilí po dešti hezky r-tělo. Us.

282734   Roztrsnatiti Svazek: 3 Strana: 0186
Roztrsnatiti, il, ěn, ění = trsnatým uči- niti, stocken machen. — co. Déšť obilí r-til. Us. Cf. Trs.

282735   Roztrtatí se Svazek: 3 Strana: 0186
Roztrtatí se, henunzuhüpfen anfangen. Vz Trtati. Us. Hý.

282736   Roztrtati se Svazek: 7 Strana: 0622
Roztrtati se = rozhněvati se. Co's se tak r-tal? Chodí celý roztrtaný. Slez. Šd.

282737   Roztru Svazek: 3 Strana: 0177
Roztru, vz Rozetříti.

282738   Roztru Svazek: 3 Strana: 0186
Roztru, vz Rozetříti.

282739   Roztruba Svazek: 3 Strana: 0186
Roztruba, v, f., roztroubení, die Reklame. Dch.

282740   Roztrubovač Svazek: 7 Strana: 0622
Roztrubovač, e, m. = kdo něco roztru- buje, Ausposauner. R. zlých pověstí. Us. Šd.

282741   Roztrubovati Svazek: 3 Strana: 0186
Roztrubovati, vz Roztroubiti.

282742   Roztruchlenec Svazek: 9 Strana: 0460
Roztruchlenec, nce, m. Tbz. IV. 2. 99.

282743   Roztruchlený Svazek: 3 Strana: 0186
Roztruchlený; -en, a, o, wehmüthig ge- stimmt. R. srdce. Šml.

282744   Roztruchliti se nad čím Svazek: 8 Strana: 0346
Roztruchliti se nad čím. Mé srdce nad tebou se r-lo. Vrch. Rol. XV1I.—XXII. 22.

282745   Roztrusnouti Svazek: 3 Strana: 0186
Roztrusnouti, snul a sl, utí = roztřísk- nouti, zerschellen. — co komu: hlavu. Slov. Koll.

282746   Roztruš Svazek: 7 Strana: 0622
Roztruš, e, m , himanthalia, rostl. Vz Rstp. 1850

282747   Roztrušovadlo Svazek: 8 Strana: 0346
Roztrušovadlo, a, n. R. guana, Guano- streumaschine. Sterz. I. 1154. í).

282748   Roztrušování Svazek: 3 Strana: 0186
Roztrušování, n., die Verbreitung. Sláva u lidí jest r. po světě jména člověkova. Sš. J. 96.

282749   Roztrušovaný Svazek: 7 Strana: 0622
Roztrušovaný; -án, a, o, verbreitet R. zprávy. Mus.

282750   Roztrušovatel Svazek: 7 Strana: 0622
Roztrušovatel, e, m., Verbreiter, m. Us. Tč.

282751   Roztrušovati Svazek: 3 Strana: 0186
Roztrušovati, vz Roztrousiti.

282752   Roztrylkovati se Svazek: 10 Strana: 0344
Roztrylkovati se = rozspívati se trylkuje. Zvon. V. 450.

282753   Roztrysknouti se več Svazek: 10 Strana: 0344
Roztrysknouti se več: v prach (roz- padnouti). Slád. Ant. 132.

282754   Roztrž Svazek: 3 Strana: 0186
Roztrž, e. m. = roztržka. R, jest mezi vámi. Us. u Dobrušky. Vk.

282755   Roztrž Svazek: 9 Strana: 0280
Roztrž, e, f. (v III. 186. chybně: masc. ) Následkem r- že mezi ním a šlechtou Tk. · Pal. Pam. 85.

282756   Roztržce Svazek: 3 Strana: 0186
Roztržce, e, m.. der Zen eisser, Verwirrer, Schismatiker. R. církve. Sš. Sk. 239.

282757   Roztržek Svazek: 3 Strana: 0186
Roztržek, žku, m. = spor. Šml.

282758   Roztrželec Svazek: 7 Strana: 1377
Roztrželec, lce, m., areptitius, zastr. Rozk.

282759   Roztržení Svazek: 3 Strana: 0186
Roztržení, n., das Zerreissen. R. mater- níku. der Mutterriss. R., rozdvojení, ne- pokoj, nesvornosť, bouře, die Uneinigkeit, Verwirrung, Sekte. Jest mezi nimi hrubé r. Ros. V křesťanském pořádku bylo veliké r. Háj. V tom r. rozumné rady neuposlechli. D. Po Žižkově smrti stalo se veliké r. mezi Tabořany a Sirotky. Let. 64. Neboť u ve- likém r. byli Cechové v Polště, až o tom hanba praviti. Let. 110. Slyším, že máte mezi sebú r. a nesvornosť. Hus III. 270. — R na mysli, Unruhe, ť. Háj. Neměj o tom r., že někdy písmo die. že seděl jest na oslici a někdy na oslíku. Hus II. 126.

282760   Roztržení Svazek: 7 Strana: 0623
Roztržení dělohy, sliznice. Kžk. Por. 156., 214.

282761   Roztržení Svazek: 10 Strana: 0344
Roztržení, rhesis ruptura. Ktt.

282762   Roztrženina, y Svazek: 3 Strana: 0186
Roztrženina, y. f., der Riss, die Spalte. R. na těle, dřeva. 1).

282763   Roztrženosť Svazek: 3 Strana: 0186
Roztrženosť, i, f. = roztržitosť die Zer- rissenheit. Koll.

282764   Roztržený Svazek: 3 Strana: 0186
Roztržený; roztržen, a, o, zerrissen. R. země, Us., mysl, Kon., myšlení. Us. — jak. Měšťané na strany roztržení. Jel. — kde. Mistři sami v sobě byli roztrženi. Star. let. — čím. Srdce lítostí roztržené. Kram. — od čeho. Když jest kto tělesně nečistý, taky velmi jest r-žen od přijímánie těla bo- žieho. Hus III. 175. — Vz Roztrhnouti.

282765   Roztržilka Svazek: 3 Strana: 0186
Roztržilka, y, f., tmesis, zastr. Gr. Vz Rozpolení.

282766   Roztržitě Svazek: 7 Strana: 0623
Roztržitě, zerstreut. R. se modliti. Mž. 85.

282767   Roztržitelný Svazek: 3 Strana: 0186
Roztržitelný, zerreissbar, trennbar. Ne- roztr. manželství, přátelství. V.

282768   Roztržitka Svazek: 7 Strana: 0623
Roztržitka, y, f. = roztržitosť. Slez. a mor. Šd., Brt. D. 263.

282769   Roztržitosť Svazek: 3 Strana: 0186
Roztržitosť,i, f., roztrženosť, když něco roztrženo jest, das Zerrissensein, der Riss. R. učiniti. V. — R., přetržení, přestávku, přítrž, die Unterbrechung, das Hindernis«. Bez rozdílu a r-sti. V. — R., rozdvojení, ne- svornost, die Spaltung, Zwietracht, Verun- einigung, der Streit, Zwist. Jest mezi nimi veliká r. Ros Takovým r-stem Julius Caesar konec učinil. V R. mezi nimi povstala. Har. Jsú naučení satanova, která vedú člověka v pochybnosť a roztržitosť. Hus III. 313. Dlouho se země v r-stech nepokojila. V. R, v náboženství učiniti. Str. — R., zkormou- cenosť nepokoj mysli, die Unruhe. Má nyní všelijakou r. mysli. Ros. — R., nedostatek pozornosti, die Zerstreuung, Zerstreutheit. Marek. — R., nepořádek, die Unordnung. Vaše nepamětlivosť mnoho r-stí nadělá. Sych.

282770   Roztržitosť Svazek: 7 Strana: 0623
Roztržitosť = rozdvojení. R. a rozdvo- jení. Bart. 215. Veliká r. (o to) vzešla Let. 306. Způsobil r. Wtr. exc. Žili mezi sebou v rozmiškách a r-stech : Pošlé z toho r-sti. Sf. Strž. I. 590., II. 401.

282771   Roztržitosť Svazek: 9 Strana: 0280
Roztržitosť. Úsloví vz v Zát. Př. III. odst. 6.; 8. ?

282772   Roztržitý Svazek: 3 Strana: 0186
Roztržitý; roztržit, a, o = roztržený, zer- rissen. — R., oddělený, getheilt, unterbrochen. Bitva r. Ben. V. — kde : po vší zemi. Br. — R., nesvorný, svárlivý, bouřlivý, uneinig,
misshellig. V. R. měšťané, V., obec. Ros.
Uhři na dvé r-ti byli. V. — mezi kým.
Jsme časem mezi sebou roztržití. Solf. — R., zkormoucený, nepokojný, zerstreut, zer- rüttet, uneinig mit sich. R-ou mysl míti. V. To ji roztržitou činí. Kom. — na čem: na mysli r. (pochybný). V. — R., nepozorný, zerstreut, unachtsam. R-té činiti = vytrho- vati. D. Nemám nikde stání ani při práci, která mne vždy r-tou činí. U Chocně. Vk. Mysl více věcmi zaměstnaná r-ta bývá. Kom. D. 76. Vz Ztřeštěný. D. — R., mnohou prací zanesený, viel beschäftigt. Jest velmi r., ne- může se té věci všecek oddati. Jg.

282773   Roztržitý Svazek: 7 Strana: 1377
Roztržitý. Z toho by mohlo něco r-ho pojíti (nějaká výtržnosť) 1503. Wtr. Obr. II.' 74.

282774   Roztržitý Svazek: 8 Strana: 0346
Roztržitý. Panství r. (roztrhané, zpustlé). Arch. XIV. 240.

282775   Roztržka Svazek: 3 Strana: 0187
Roztržka, y, f'., rozdvojení, roztržení lid- ských myslí, der Zwiespalt, die Spaltung, Trennung, Zerrüttung, Händel. Jg. R-ky (factiones) milovati. Jel. Kacíři r-ku v církvi dělají. Kom. R-ky rovnati. Kom. R. v ná- boženství, die Religionsspaltung. J. tr. Aby r-ky přestaly. Sš. I. 403. R. utuchá; pů- vodce r-ky. Sš. Oa. 16. Vz Roztrž. — R., přítrž, překaza, das Hinderniss, die Un- terbrechung. Jest stav svobodný nejzpůso- bnější strany hotovosti k práci bez roztržky. Stav. svob. — R., zkormoucení, nepokoj, die Unruhe. Kom.

282776   Roztržka Svazek: 7 Strana: 0623
Roztržka mysli. 1562. Proxen.

282777   Roztržkať Svazek: 8 Strana: 0346
Roztržkať = roztrhovati, rozdělovati. Šverci so po dvoch r-li. Ovce r. po domech. Brt. D. II. 381.

282778   Roztržník Svazek: 3 Strana: 0187
Roztržník, u, m., das Wundkraut. Světoz.

282779   Roztržnosť, i Svazek: 9 Strana: 0280
Roztržnosť, i, f. Pro tyto neřády ? r-sti. 1508. Arch. XVIII. 403. (453. ?).

282780   Roztřápati Svazek: 3 Strana: 0184
Roztřápati = roztrhati, zerfetzen, zer- reissen. — co: střevíce. Ros.

282781   Roztřapkaný Svazek: 7 Strana: 0619
Roztřapkaný; -án, a, o, zerfetzt, zer- rissen. Oba kvety boly po samý kořen ja- koby r-né. Phľd. II. 92.

282782   Roztřapkati Svazek: 3 Strana: 0184
Roztřapkati = roztřepati, zerwirren, zer- fetzen, zerzupfen. U Olom. Sd.

282783   Roztřasa Svazek: 3 Strana: 0184
Roztřasa, y, m. = človek divně si po- čínající, výstředník, Sonderling, m. To je r. U Bělohr. Bf.

282784   Roztřásání Svazek: 7 Strana: 0622
Roztřásání, n. Knihy píší pro r. (roz- šiřování) jména svého. Št. Kn. š. 131.

282785   Roztřásati co jak. Na Svazek: 10 Strana: 0344
Roztřásati co jak. Na odivu světa něco r. (rozebírati). Fel. 143.

282786   Roztřásavý Svazek: 7 Strana: 1377
Roztřásavý vůz. Tyl. Posl. Čech. 21.

282787   Roztřaskující se Svazek: 7 Strana: 0622
Roztřaskující se, zerplatzend, berstend. Vz Rstp. 486.

282788   Roztřáslý Svazek: 9 Strana: 0280
Roztřáslý. Stařík vykládal r-lým hlasem. Nár. polit. 1898. č. 202.

282789   Roztřásniti Svazek: 3 Strana: 0185
Roztřásniti, il, ěn, ění, zersplittern. Mus.

282790   Roztřásti Svazek: 3 Strana: 0184
Roztřásti, třesu, třásl, třesen, ení; roz- třásati, roztřasovati — třesa rozházeti, zer- werfen, verbreiten; třesa rozvinovati, rozun- dati, aufschütteln, aufrütteln; třesa porou- chati, rozbořiti, zerschütteln; roztrušovati, ausposaunen. Jg. — co: slámu, Us., úsudky něčí (o nich rozmlouvati, se hádati), Mést. bož., šaty (rozundávati) roztřásati. Us. — co, se kde. Na té špatné cestě se na voze vše roztřáslo. Ros. Houby v nůši se roz- třásly. Us. V tom městě kostel se roztřásl. Let. 132. — co čím. Ty mi tlučením celý dům roztřeseš. Us. — Br.

282791   Roztřásti co Svazek: 7 Strana: 0622
Roztřásti co. Sukně r. = taneček uči- niti ; Zima mě r-sla; Já ho r-su (v hněvu řečeno). Us. Tkč. Vady něčí roztřásati Dik. II. 67. — co, se čím. Špatnou jízdou člověk celý se roztřese. Us. Tkč. Bouř svou písní hory roztřese. Nrd. Byť hrom bil a svět se roztřásal hrozným hřímáním Výb. II. 1689.

282792   Roztředa Svazek: 3 Strana: 0184
Roztředa, y, f., roztřídění, die Klassifi- kation. J. tr. Z r-dy se odvolati, wider d. K. appelliren. J. tr.

282793   Roztřední Svazek: 3 Strana: 0184
Roztřední, Klassifikations-. R. list, způsob třídění, Klassifikationssystem. J. tr.

282794   Roztřepa Svazek: 7 Strana: 0622
Roztřepa, y, roztřepanec, nce, m. = kdo chodí roztřepaně, neučesaně, nepořádně. Mor. Šd.

282795   Roztřepanec Svazek: 3 Strana: 0184
Roztřepanec, nce, m. = větroplach, der Windbeutel. L.

282796   Roztřepanina Svazek: 10 Strana: 0344
Roztřepanina, y, f. = rosol. Us. místy. Mš.

282797   Roztřepaný Svazek: 3 Strana: 0184
Roztřepaný ; -án, a, o, zerschlagen, zer- klopft, aufgelockert. Jg. — R. = na kusy rozbitý. Slov. R. hrnec. Jg.

282798   Roztřepati Svazek: 3 Strana: 0184
Roztřepati, roztřepávati = roztřásti, auf- schütteln, zerklopfen, auflockern; ausplau- dern. = co (čím): staré hadry rukou. On to vše roztřepá (rozhlásí). Ros. — co, koho kde: po celé dědině, po městě, mezi lidmi, v okolí. Us. Hý.

282799   Roztřepati co Svazek: 10 Strana: 0344
Roztřepati co: okno = rozbiti. Val. Nár. sbor. VIII. 52.

282800   Roztřepati koho Svazek: 9 Strana: 0280
Roztřepati koho. Zima ho r-la. Šeb. 9.

282801   Roztřepenec Svazek: 3 Strana: 0184
Roztřepenec, nce, m., zerzausten Kopfes. U Olom. Sd.

282802   Roztřepení Svazek: 3 Strana: 0184
Roztřepení, n., das Drieseln. R. kůry. Um. les.

282803   Roztřepenosť Svazek: 3 Strana: 0184
Roztřepenosť, i, f., franzige Beschaffen- heit.

282804   Roztřepený Svazek: 3 Strana: 0184
Roztřepený; -en, a, o, fransig. — R., zerfasert. R. tkanina. Dch.

282805   Roztřepený Svazek: 8 Strana: 0346
Roztřepený. R. kštice, zerzaust. Vrch. Rol. XXIII.—XXIX. 54.

282806   Roztřepetaný Svazek: 3 Strana: 0184
Roztřepetaný: -án, a, o = rozdrchaný, zerzaust. R. vlasy. Šm.

282807   Roztřepetati Svazek: 3 Strana: 0184
Roztřepetati = roztřepati, zerschlagen, zerklopfen. Us. — co čím: tlučením.

282808   Roztřepiti Svazek: 3 Strana: 0184
Roztřepiti, il, en, ení, roztřepovati = na různo třepiti, zerzupfen, drieseln; rozraziti, zerschlagen, zersplittern. — co: niť. D. Kde máš ženo hrnečky? R-ly je děti (= roz- tloukly). Sš. P. 676. — co kde: seno po louce. Us. mor. Šá. Někoho mezi lidmi = pomluviti. Mor. Šd. Někomu loket (rozraziti). Ros. Mlč, vždyť si celou hubu roztřepíš. Us. Dch. koho jak. Myslil, že ho hrom na prach roztřepí. Hlas. — se. Rána se mu roztřepila (rozšklebila). Ros.

282809   Roztřepiti co oč Svazek: 10 Strana: 0344
Roztřepiti co oč. R-pil o něho provaz, (tak ho zbil). Tbz. V. 1. 180.

282810   Roztřepovací Svazek: 10 Strana: 0344
Roztřepovací stroj. Us. Rgl.

282811   Roztřepýřiti Svazek: 3 Strana: 0185
Roztřepýřiti, il. en, ení, obyč.: rozče- pýřiti, ausspreitzen Puch. exc.

282812   Roztřesený Svazek: 3 Strana: 0185
Roztřesený; -en, a, o, auseinanderge- rüttelt, — čím. Jsem jízdou všecek r-sen. Us.

282813   Roztřeštěný Svazek: 3 Strana: 0185
Roztřeštěný; -ěn, a, o, zerschlagen. R. sůl. Techn.

282814   Roztřeštiti Svazek: 3 Strana: 0185
Roztřeštiti, il, ěn, ění = roztříštiti, zer- schmettern, zerschlagen. — co čím. Sůl kamennou rychlým rozpálením r. Techn.

282815   Roztřeštiti se komu Svazek: 10 Strana: 0344
Roztřeštiti se komu. Až se mu hlava r-la. Rais Lep. 334.

282816   Roztřeštivec Svazek: 3 Strana: 0185
Roztřeštivec, vce, m., nerost, Diaspor, m. Min. 579.

282817   Roztřetí Svazek: 3 Strana: 0185
Roztřetí, n. = rozetření. Na Slov.

282818   Roztřetiti Svazek: 3 Strana: 0185
Roztřetiti, il, ěn. ění, in drei Theile theilen. Us. Dch.

282819   Roztřetý Svazek: 3 Strana: 0185
Roztřetý; -et, a, o = rozetřený. Slov.

282820   Roztřídění, n Svazek: 3 Strana: 0185
Roztřídění, n., die Eintheilung. R. hlásek, vz Hláska.

282821   Roztříděnosť Svazek: 3 Strana: 0185
Roztříděnosť, i, f., die Klassifikation. Pcht.

282822   Roztříděný Svazek: 3 Strana: 0185
Roztříděný; -ěn, a, o, vertheilt, klassi- ficirt. —- jak. Pole dle své hodnoty dobře r-ná. Us.

282823   Roztříditi Svazek: 3 Strana: 0185
Roztříditi, il, ěn, ěni, in Klassen ein- theilen, klassificiren. — co jak: kmeny podlé jazykův a dějin r. Šf. Strž. I. 26.

282824   Roztříditi co Svazek: 7 Strana: 0622
Roztříditi co : vlnu. Us. — co jak: oby- vatelstvo do kast, J Lpř., v kasty. Us.

282825   Roztřiďovač Svazek: 3 Strana: 0185
Roztřiďovač, e, m., die Sortirmaschine. Dch.

282826   Roztřiďování Svazek: 7 Strana: 0622
Roztřiďování, vz Roztřídění.

282827   Roztřiesti co čím Svazek: 7 Strana: 0622
Roztřiesti co čím. Roztrzisl hrdé myslí srdce svého, dispersit superbos mente cordis sui. Ev. olom. (Luk. 1. 51.) 314. Cf. Vy- třiesti.

282828   Roztřípati Svazek: 3 Strana: 0185
Roztřípati = roznésti. — koho kde. R-pá nás po dědině. Mor. Šd.

282829   Roztřípati Svazek: 7 Strana: 0622
Roztřípati = roztřepiti. Dch.

282830   Roztřípy Svazek: 3 Strana: 0185
Roztřípy, pl., m., v lodnictví, die Scher- leine. Šm.

282831   Roztřískati Svazek: 3 Strana: 0185
Roztřískati; roztřísknouti, sknul a skl, ut, utí; roztříštiti, il, ěn, ění; roztřiskovati — roztlouct, rozmlátiti, zerschmettern, zer- schellen, zer-, einschlagen, zersplittern; se, zerschellen, in Trümmer gehen. Jg. — co. Než bych ti ho (prsten) dala, radši bych ho roztřískala. Sš. P. 391. R. nádobí, sklenice, okna, hrnec. — co čím: stůl pěstí, město děly. — co o koho: hůl o kluka. D. Moře loď o skálu roztříštilo. Ler. — něco, se jak: na tisíce kusů se to roztřískalo. Kom. R. něco na ohrabky, na čepaně, in Scher- ben. U Opav. Klš. Skály lodi na kusy roz- třískaly. Har. II. 120.

282832   Roztřísliti Svazek: 3 Strana: 0185
Roztřísliti, il, en, ení = roztříštiti, roz- drtiti. — co: prkno. Us. Dch.

282833   Roztřísniti Svazek: 7 Strana: 0622
Roztřísniti = roztřepiti, zerfasern. Šp. Roztřísnouti = roztrhnouti. U Plzně. Otm.

282834   Roztříštění Svazek: 7 Strana: 0622
Roztříštění hlasů, Zersplitterung; r. du- ševní. Osv. I. 372.

282835   Roztříštěniny Svazek: 3 Strana: 0185
Roztříštěniny, pl., f., das Wrack. Šm.

282836   Roztříštěnosť, i Svazek: 7 Strana: 0622
Roztříštěnosť, i, f., Zersplitterung, Zer- schmetterung, Zertrümmerung. Dk., Jir.

282837   Roztříštěný Svazek: 7 Strana: 0622
Roztříštěný; -ěn, a, o, zertrümmert, zer- schmettert, zersplittert. Us.

282838   Roztříštiti Svazek: 3 Strana: 0185
Roztříštiti, vz Roztřískati.

282839   Roztřitelnosť Svazek: 3 Strana: 0185
Roztřitelnosť, i, f., Zerreibbarkeit, f. Ler.

282840   Roztřitelný Svazek: 3 Strana: 0185
Roztřitelný, zerreibbar.

282841   Roztříti Svazek: 3 Strana: 0185
Roztříti, vz Rozetříti.

282842   Roztřízvěti Svazek: 3 Strana: 0185
Roztřízvěti, ěl, ění, vytřízlivěti, nüchtern werden.

282843   Roztřízviti Svazek: 3 Strana: 0185
Roztřízviti, il, en, ení, nüchtern machen. Us.

282844   Roztučnělý Svazek: 3 Strana: 0187
Roztučnělý = tučný, fett, feist. Pammach.

282845   Roztučnělý Svazek: 7 Strana: 1377
Roztučnělý život. Chč. m. s. II. 55.

282846   Roztučněti Svazek: 3 Strana: 0187
Roztučněti, ěl, ění = stloustnouti, fett werden. V. — v čem. I roztuční v rozkoši duše vaše. Us. — čím: tukem. BO.

282847   Roztučněti Svazek: 7 Strana: 0623
Roztučněti. Ž. wit. Deut. 15.

282848   Roztučněti Svazek: 9 Strana: 0280
Roztučněti v rozkošech. Chč. S. L 138.

282849   Roztučnilý Svazek: 10 Strana: 0344
Roztučnilý, inpinguatus. Mam. F. 90b. 1.

282850   Roztučniti Svazek: 3 Strana: 0187
Roztučniti, il, ěn, ění ; roztučňovati, fett machen. — co, se čím. Řeka krajinu roz- tučnuje svým bahnem. Atal. — se v čem k čemu. Tělo ve svých zlých žádostech k naklonění duše po sobě roztučňuje se. Štelc,

282851   Roztučniti co čím Svazek: 9 Strana: 0280
Roztučniti co čím: kapsu (penězi). Vlč. Lit. II. 1. 25.

282852   Rozťukati Svazek: 7 Strana: 0623
Rozťukati = roztlouct. R. vejce. Us. Tkč.

282853   Roztulený Svazek: 7 Strana: 0623
Roztulený, halb offen. R. rty. Kká. Td. 110.

282854   Roztuliti Svazek: 3 Strana: 0187
Roztuliti, il, en, ení, roztouleti, roztulo- vati = rozděliti, von einander thun. Kalina, Šm., Ras.

282855   Roztůnouti se Svazek: 3 Strana: 0187
Roztůnouti se = roztonouti se. Ros.

282856   Roztupičný Svazek: 10 Strana: 0344
Roztupičný. Věci scelivé a r-čné. Rozb. I. 145

282857   Rozturnajiti se Svazek: 3 Strana: 0187
Rozturnajiti se, il, ení, ins Turniren kommen. Ros.

282858   Roztutlati Svazek: 7 Strana: 0623
Roztutlati = k řeči přivésti. U Kdyně. Rgl.

282859   Roztúžiti se Svazek: 10 Strana: 0344
Roztúžiti se, vz Roztoužiti se.

282860   Roztvarování Svazek: 3 Strana: 0187
Roztvarování, n., die Spezifikation. Nz.

282861   Roztvor Svazek: 3 Strana: 0187
Roztvor, u, m., otvor, die Oeffnung. L. — R., spor. L.

282862   Roztvorený Svazek: 7 Strana: 0623
Roztvorený = otevřený. R. kniha. Slov. Er. Sl. čít. 58.

282863   Roztvoriti Svazek: 7 Strana: 0623
Roztvoriti. Slov. Orl. II. 48.

282864   Roztvořiti Svazek: 3 Strana: 0187
Roztvořiti, il, en, ení = otevříti, öffnen; rozpustiti, auflösen. L.

282865   Roztýkati Svazek: 3 Strana: 0187
Roztýkati = rozjímati, vyšetřovati. BO. — co. Hus. Vz Roztíkati.

282866   Roztýkati Svazek: 8 Strana: 0346
Roztýkati. Dokavadž jsem jiných tvých písem nemiel a právě jich neroztýkal. Chč. Mik. 412.

282867   Roztylosť Svazek: 3 Strana: 0187
Roztylosť, i, f., tučnost, die Feistheit, Dicke.

282868   Roztyly Svazek: 3 Strana: 0187
Roztyly, dle Dolany, něm. Rostell, ves u Záběhlic u Prahy ; 2. něm. Rostial, ves v Ža- tecku. PL. Vz Tk. I. 623., III. 73., 113.

282869   Roztylý Svazek: 3 Strana: 0187
Roztylý, fett, feist, dick. BO. — čím: ná- silím. Chč. 376, 635.

282870   Roztyrať co Svazek: 10 Strana: 0344
Roztyrať co = majetek (promarniti). Spiš. Sbor. slov IX. 51.

282871   Roztýřiti se Svazek: 3 Strana: 0187
Roztýřiti se, il, ení = rozjeti se, ins Ren- nen kommen. Ros.

282872   Roztýti Svazek: 3 Strana: 0187
Roztýti, tyji, yl, ytí a roztýti se = roz- tučněti. Roztyl zmilelec BO. Roztyli sú se (jedením). BO. Vz Obihati.

282873   Roztýti Svazek: 8 Strana: 0346
Roztýti. Jenž bieclh tak velikú velebností roztyl pro množstvie zbožie. 1487. Krok. 1895. 202.

282874   Roztýti se v čem Svazek: 7 Strana: 0623
Roztýti se v čem. Ž. kl. (333.).

282875   Rozúčastiť Svazek: 7 Strana: 0623
Rozúčastiť = rozšířiti. Slov. Hdž.

282876   Rozudec Svazek: 9 Strana: 0280
Rozudec, dce, m., vrch v Oravě. Mus. 1848. II. 323.

282877   Rozuditi Svazek: 3 Strana: 0187
Rozuditi, il, zen, ení, zu räuchern an- fangen. Us. — co: maso.

282878   Rozúditi Svazek: 3 Strana: 0187
Rozúditi, il, ěn, ění, rozúdniti, zerglie- dern. Šm.

282879   Rozujížděti se Svazek: 3 Strana: 0187
Rozujížděti se, ěl, ění, nach allen Seiten davon reiten. Us. Jg.

282880   Rozukrutněti Svazek: 7 Strana: 0623
Rozukrutněti = ukrutným, zlým, tuhým se státi. Hrozná r-tní všade bitka. Hol. 145.

282881   Rozulka Svazek: 3 Strana: 0187
Rozulka, y, f., místo, kde se víc ulic sbíhá, úhel ulice, das Gasseneck. Stáli na ulicích, zvláště na úhlech, kdež se více ulic sbíhá čili na r-kách. Sš. Mt. 89.

282882   Rozum Svazek: 3 Strana: 0187
Rozum (rozom, zastr.), u, m. Rozum dělí se: roz-um. R. = rozumění, poznání, roze- znání, das Verstehen, die Einsicht, Kennt- niss. Šetř dále pro lepší r. Rozml. Urb. Reg. Hospodina poprosí, aby mu tě řeči r. dal. Pass. 575. — R., mínění, domnění, die Mei- nung, Ansicht. Nesrovnání v rozumích. Jel. Člověk své hlavy a svých rozumů. V. Kolik hlav, tolik rozumů (tolik klobouků, tolik smyslů). V. Co hlava, to rozum. Prov., Mus. R-my z někoho tahati. Chč. 608. Po svém r-mu jíti. Chč. 492. Nechte si svůj r.; Ně- komu svůj r. vykládati. Vil. z Pernšt. Ten také s mistrem v r-miech se srovnal Let. 16. Já vám svůj r. píši, však proto lepšímu r-mu místo dávám. 1513. Obé těžké, o obém rozličných lidí rozliční sú r-mové; Jiní pak praví a zdá se jejich r. lepší. Vš. — R. v užším smyslu = to, co se slovem n. propo- vědí nebo celou řečí mluvícího n. píšícího rozuměti má, smysl, představení, der Sinn, Verstand des Wortes, des Satzes, der Rede. Toho slova r. Jel. R. dáti = vysvětliti. V. R. a smysl zákonu dáti. J. tr. Ta slova, která žalobník vede, k jinému a jinému r-mu přijata býti mají. NB. Tč. Psali na ten r. Žer. Mnohé řeči v týž r. mluvil; V jiný r. řeč obrátiti; Řeč něčí v jiný r. uvésti. Chč. 608. V jiný r. něco převrátiti. Chč. 610. Cechové vyběhnú daleko od města a ne- měli toho r-mu, že Němci vždy se jim za- kládají za horu vábíce Čechy po sobě. Let. 72. Ovšem králem a synem božím jsem ve mnohem vznešenějším než myslíš r-mu. Sš. J. 36. Slovo to na lepší rozum bráno býti může. Sš. Mt. 34. Aby jako dvojím smyslem, ušima a očima, nějakého r-mu jeho (toho místa) došel. Sš. Sk. 103. (Hý.). Ta řeč i jiné r-my má. Jel. V tento r. k němu promluvil. V. O tom píše v ten r. li. krátký listu. -Br. To beru na ten r.; to na tento r. vykládali. Br. Ta řeč se na jiný r. vztahuje. Sych. Slovný r. 1). Není v tom rozumu (smyslu) žádného. Us. Rozumu protivný (nemístný, nemožný, nesmyslný, neshodný); důvod z roz- umu vedený, rozumu, Nz.; r. odporný. Hš. R. a smysl kšaftu vykládati. Er. Psaní tento r. v sobě zavíralo. Bs. (Krátká modlitba) by potřebného r-mu nevypravila; Netbám toho, že někteří řiekají jmě, druzí jméno a třetí meno, když týž r. jest; Ale pro r. větší věř; A k tomu r-mu mluví Origines takto; I móž vedlé výkladu sv. Augustina r. býti tento; Těžký jest r. v té prosbě: Odpusť nám hřiechy naše; Slova něčí k r-mu přivoditi; Tento r. šel by na to, že . . .; Sv. toto čtenie mnoho zaviera v sobě rozumóv, protož naj- prve vedlé slov chci je k r-mu vyložiti; Svatého čtenie r. jest dosti zjevný; A té řeči krátký r. jest tento. Hus I. 313., 320., 324., 334., II. 2., 69., 101., 107., 148. R. to- hoto čtení jest podobný mnoho k dřevniemu čtení, v němž spasitel mnoho r-móv zavierá; Protož dobré jest tuto aspoň kratičce o tom vyobcování položiti r. lehký (výklad); Tu pro lepší r. (Verständniss) věz, že . . .; Ten r. móž býti té řeči; Oni pastýři neznali sú rozuma t. j. nerozuměli sú písmu božiemu; Pro lepší r. patři (věz), že troje jest pocti- vost; Snadný toho r. Hus II. 182., 200., 214., 217., 322., I. 140., III. 303. Psali na ten r. Žer. L. I. 11. Oba na jeden r odpověď dali (im gleichen Sinne). Ler. Jsou mnohokrát jednostejná slova, ale r. jich a vyznamenání rozdílné. Štr. Toho kázání šíře položím všecken r. Čr. Listy podlé téhož r-ma psané. BO. Kázali odsúzenie čísti k tornu r-mu, že . . . M. J. z Pr. 18. To on slyše pravil, že on tím úmyslem toho nemluvil, ani na ten rozum, jak jsou se o něm domnívali. Jdn. 95. Třetí poručnictví může učiněno býti bez desk i spolku na list královský neb markrabský, když list svůj dá pod pečetí svú k tomu rozumu, že můž svůj statek dáti v díle neb ve všem za zdravého života neb na smrtelné posteli. Tov. 91. A nej- prvnější přímluvu učinil pán téměř na tento rozum. Žer. f. 15. Bude-li pak která ruda v tom čase zdvižená u obecného člověka, máť býti k věrné ruce složena, aby po sko- nání pře zvítězilé straně byla dána,, jakož r. práva toho žádá a, chce. CJB. 305. A v tom r-mu sú toho slova užívali staří Čechové; Také jich kšaftové ne slovo od slova se ve dsky kladú, než rozum a to toliko, co se desk dotýče. Vš. 132., 159. — R., věc, která se rozumí, pravda, die Wahrheit. Totě roz- um. Snadný r., aby se peří hladilo proti větru. Prov. — R., mohutnost duše rozuměti, věci rozjímati, rozeznávati, rozvažovati, my sliti, mysl, vtip, moudrost, der Verstand, Geist, die Vernunft, Einsicht, Urtheilskraťt, Uiberlegunsr, Klugheit, das Fassungs-, Denk- vermögen. Jg., Kat. 518. R. chytrý, hluboký, ostrý, zdravý, V., světlý, Jel., bystrý, D., přirozený, prostý. Us. R světlo aneb svíce života; r-mu a smyslu chytrého, hlubokého; vysokým r-mem od Boha osvícený, obda- řený; ostrého a dobrého r-mu; schopnosť, hbitost, rychlosť, bystrosť, ostrosť r-mu; r-mu neměti (bláznivým býti); při rozumu ne- byti (bláznem býti); r. potratiti; o rozum přijíti, někoho připraviti; z r-mu někoho vyraziti (zblázniti); r-mu zbavený, nemající; bez r-mu (nesmyslný, blázen); r-mu nabyti, pozbyti; jakž mi radí můj r.; r-mu neuží- vati, s rozumem; r-mu pochopitelný (patrný); co se r-mem chopiti muže; není tak vysoký, aby r-mem stížen a obsažen býti nemohl; r-mu nestihlý, nepostihlý, nestižitelný, ne- pochopitelný; to převyšuje r. člověka; což se r-mem a vtipem chopiti ani stihnouti ne- může; r-mem dostačiti; nestatečnosť r-mu. V. Soudu a r-mu došlý (rozumný); není při zdravém r-mu, kdo . . .; s r-mem pilně se raditi; mysl ve vyhledávání věcí r-mu se radí; dle r-mu svého soud vynášeti. Kom. Ten člověk krůpěje zdravého r-mu nemá; zhruba chybil, že mu r-mu chybělo; r. se mu propadl; ale pro Boha, kam pak jste r. dal?; do toho se nedám, leč bych si na r. sedl; r-mu prázdný; z toho ti r-mu nepři- bude; nedošlosť r-mu; hlav a r-mu sobě zde nekazme. Sych. Jest při zdravém, dobrém rozumu; r. cvičiti, vzdělávati; r. tomu učí; r-mem se říditi; podlé r-mu. D. R-mu do- spělého užívati. V. Děvčátko mi r. v hlavě v šátečku zavíjá ( = pomateným mne činí). Mt. S. 1874. Přichází do r-mu. Aesop. Člověk r-mem přehnaný (mudráček), der Klügling. Us. Dch. Smýšleti nad r. věku svého. Eus. Přichází k r-mu; proklubává se mu r.; dosť r-mu s něco míti; za mák r-mu nemíti; prach máku r-mu nemáš; za kventlík r-mu nemíti. On chlastu nenechá, až r. propije. Us. Hý. Us. Můj r. mi dal, že . . . Hess mich an- nehmen, dass; Samo sebou, jak r. dá. Zdravý r. pohlavkovati (něco nesmyslně pronášeti); Tu člověku rozum vázne; Jest to nad jeho r.; Jde nám na r.,. es leuchtet uns ein; Dáti komu r. (co pro to, pro vítr); Někomu na r. něco klásti; On má r. v loktě, v patě. Us. Dch. To mi nejde na r. Kos. Ol. I. 185. Ty máš r. ale na druhou stranu (— hloupýs). Na i Mor. Kda. Má r-mu jako devět nemoudrých (málo). U Litomš. Bda. Má rozum jako pavouk (o hloupém). U Písku. Šg. Snad až vezme r., bude pilnějším. Us. v Dobrušce. Vk. Má z toho r. (chytrý). Us. Šg. Někoho na r. si bráti (šašky z něho si dělati). Sá. To já ne- chám strýčkovi na jeho r-mu. U Chocerad. Vk. Ta má se mne rozum (umí mnou vlád- nouti)! Us. Vk. Je samé r-my (o dítku, když o něčem mudruje jako dospělý člověk). Us. Sd. Nemá kusa r-mu. Us. Brt. Je r-mu od- běhlý; ujelo mu na r-mě (počína-li si kdo nerozumně). Brt, Má r-mu za celý svět. Us. Brt. R. náš bez vašeho toho stihnouti ne- může. NB. Tč. R. můj v něj neraůž a ve mne jeho (nerozumíme si); Za jeho r-mem já v té věci nepůjdu. Arch. I. 92. Důvod r mu, z r-mu vedený, Verstandesgrund. J. tr. Přeběhl jsem všecko na svém r-mě. Br. Zle svým r-mem vládnouti. Kat. Až za mozk a všecky r-my viděti. Dl. Smysl veršů těchto r-mu nejsprostšímu přístupen jest. Sš. Mt. 37. Kteří r-mu svého úplnou vládu mají; Nálezy r-mu člověckého za svrchovanou pravdu vydávati. Sš. J. 113., 125. Čary, jimiž sprostné r-my jejich mámil a oblu- zoval. Sš. Sk. 97. (Hý.). Když už r. bralo (dítě). Er. P. 467. Přišlo do r-mu, ptalo se na mamu; Jak by mé srdečko nemělo r-mu; Doradil se synek r-mu chytrého, donesl do pece dřeva zeleného. Sš. P. 161, 274., 693. Člověk neumí pozdvihnouti r-mu, aby po- znal, že božstvie není stvoření; Tělo r-mem tlačíme; Každý člověk, v r-mu stoje, má býti mlynář, jenž má z daróv božích dáti požitky spravedlnosti; Ktož chce oko roz- uma svého otevříti, shledá, že . . .; Bóh jazyk s řečí ustanovil jest jako úředníka a slova jako posla r-mu; Ale musieť jazyk býti spraven í v mluvení i v mlčení r-mem, neb jest posel r-ma. Hus I. 61., 146., 209., 220., 225., 232. Za r. sa lapiti, chytiti; Nemá z plna rozum. Mt, S. Netřeba po (= pro) r. za hranice. Jg. V súdný den každý člověk, jenž jest r-mu došel, vydá počet ze svých skutkov; Ktož čte, rozuměj t. j. rozum pilně přilož. Hus I. 263., 301. Ti, kteříž jsú v r-mu tvrdí a hlúpí, tiť mě budú chváliti; Ale již pán Bóh otvierá rozum věrným, že se jim nedadie klátiti; Jiná věc jest r. než pamět a než vóle; Jestli r. pravý a žádosť dobra, tehdy skutek bude dobrý k spasení; Kto chce duchovní dóm ustaviti, musí r-mem hluboko kopati; R-mem opatrný; Tak Kri- stus r. cierkvi svaté otevřel, aby Rozuměla všechno; Doktorové pilným r-mem rozumy čtení svatého přemítají; Kto ho zná r-mem a miluje; Zle někteří, jež rozum (t. dóvod dobrý) přemáhá, před nás kladou obyčej; Zlý obyčej (akkus.) zákon a rozum přemáhej. Hus II. 132., 163., 229., 293., 419., 426., III. 5., 89., 106., 236. To váš r. nese, přináší. Us. Léta maje a jsa v r-mu. Boč. S r-mem jednati. Us. R-mem stíhati. Ros. Něčeho svým r-mem a vtipem dostihnouti, Kram. R-mem něco chápati. J. tr. Už má z toho r, šp. místo: s to. R. zdravý, nejvyšší právo. Pr. Přicházeti do r-mu. Aesop. R-my mu- drcův v té věci se rozcházejí; každý soudí dle svého r-mu ; to dá r. Co r. nedává, čas přináší. Sych. Špláchá rozumem; Utíká mu svoboda před rozumem (prostořeký; vz Tla- chal); Slabý r. na své hlavě jezdí; Snědl r. až po dešťky — a v hlavě pusto. Vz Chlu- bivý. Myslí, že všecky pojedl rozumy (o pyš- ném) ; Všechen mu r. na jazyku stojí (tlachal. Vz Tajemství); Dávej s rozumem a beř s pa- mětí ; Má na r. zápisy (myslí, že mu netřeba se učiti); Za zelena to česané r-my (o mu- drování mladých); Jako by sám r. vařil; Napřáhl r., jako srna ocas; Vyrostá z r-mu (hloupne); Snad ty r-my někde z telecího mozku vytočil; Po lopatě na r. někomu něco dávati (Vz Hloupý); Nedá z sebe r-my vlá- četi (Vz Nedůtklivý, Přemlouvání); Na r. si sednouti (prohloupiti, ošiditi se); K r-mu ně- koho přivésti. Č. Žena bez r-mu, co (= jako) lucerna bez svíčky; Dlouhé vlasy krátký r.; Šálený r. v rynku i na trhu; Drž se r-mu a projdeš celý svět; Jaký r. takové dílo (taková řeč. Ros.). Jg. Ne vše na r., ale více na Boha dáti; Více on má r-mu v patě, než ty v hlavě. Mus. Více stojí kventlík štěstí nežli cent rozumu. Na Slov. Rozum v hlavu nevbiješ a ctnosť ke kůži nepřišiješ. S. a Ž. R-mu nikdy nazbyt; Jest r. nad rozum; Lepší náprstek r-mu přirozeného, nežli čber přiučeného; R. jest rodu sedlského a vtip panského; Domácí chléb, plátno a r. nej- lepší; Raději r-mem nežli sochorem; Kdo od přirození hloupý, v apatice r-mu nekoupí; Komu pán Bůh r. nedá, kovář mu ho ne- ukuje (vz Hloupý. Lb.); R-mem každý se spravuj, neslušného se varuj; R. s léty roste; Zkušenosť dává rozum. R. je řeči okrasa; Hlava bez r-mu je pivní kotel. Km. Kdo prohrává, ztrácí rozum. Kto rozumom ne- stačí, nech kolenom dotlačí; Pohnúť r-mem jako kráva chvostem. Mt. S. Vlastní r. král v hlavě; Zadní r. bez předního co kolo bez nápravy; Dle šatu vítají, dle r-mu provázejí; Z těžka jiným r. spraví, kdo se sám v něm neustaví; Kdo se na svůj r. spouští, bývá hrdý a nemoudrý; Jeden r. dobrý, ale dva jsou lepší; Kdo v 30. roce bez r-mu a v 40. nebohat, tomu nelze čeho se dočekat; R. se cvičením brousí; Často i v haleně chatrné najdeš r-my jadrné; Kdo s pány pobývá, v rozum prospívá; Nedozralý rozoumek jako jarní sněžek; Ač tě bratr můj, však má r. svůj. Pk. To je babský r. Slez. Tč. Snadno blázniti, když r. není. Vz Ztřeštěný. Do Hlou- pova pro rozum choditi, mit Dummheit ge- schlagen sein. Dch. Strany přísloví vz ještě : Pán, PoRoučeti. O r-mu vz S. N. — Na r. dáti = vysvětliti, poučiti, dáti na vědomí, na srozumění, nahe legen, verständigen, zu verstehen geben. D., Sych. Těžce nám přišlo jim tu naši vůli na r. dáti. Har. I. 90.

282883   Rozum Svazek: 7 Strana: 0623
Rozum = rozumění. Písař má svědomie, tak jakž svědci praví, po nich psáti, nic neopravuje z sebe, tref se svědomie jich nebo netref, buď k rozumu anebo nebuď Vš. 376. — R. = mínění. Ze svého r-mu prodávati (se svým míněním se vytasiti). Us. Němc. Chytil se r-mu dobrého, hatte einen guten Einfall. Koll. I. 227. By dítek nebylo, věděl bych na čem svůj r. posta- viti. Sdl. Hr. III. 82. — R. = smysl. Jediné v církvi pravý rozum písma se udržel. MH. 2. R. listu byl tento. Wtr. exc. R. věty. Mus. Tuto čteno něco na jiný r. 1535 Mus. Píši jim k tomu r-mu, aby . . . Arch. VIII. 180. Psaní učinil na ten r.; R. slov věcí dálých; V tento r. pověděl. Bart. 116, 47. Kšattové ne slovo od slova se ve dsky kladú než rozum. Vš. 159. V jaký r. jsou svou zprávu zavřeli; Nemohl k jinému r-mu mluviti než k tomu; R. listu byl takový; Odpověď psaná dána k tomu r-mu. Let. 111., 134., 361., 413. Ač nejsú plně táž slova, všakť jest plně týž r. Hus II. 332 Neb u vieře malú dosti řečí mnoho dobrého r-mu jest shromáždieno; Dada jim pravý r. svatého písma. Št. Kn. š. 13., 54. (2.). A z některých (spisů) jiné rozumy táhna. Chč. (Výb. II. 608.). — R. = mohutnosť duše atd. Vz Předmětenstvo (dod.). R. = mohutnosť duševní myslívá, pokud zabývá se věcmi nadsmyslnými; R. = mohutnosť činiti rozsudky. Pdl. exc. Cf. Um. R., in- tellectus. Ž. wit. 31. 8., 31. 9. R. theore- tický, praktický, Dk. P. 142., hloubavý. KB. 1. Ten dá člověku pro r., der gibt Einem aufzulösen! Dch. Nesu Kalousovy r-my (nechce-li někdo říci, co nese, odpo- vídá takto). U Žamb. Dbv. Co neseš? Roz- umy (= nemusíš věděti). Čce. Tkč. Rozum tobě dám; Kóň a mezh, jimž nenie r. Ž kl. 31. 8. a 9. Zle, kde rozumu vládne síla. Hdk. Do siedmého roku deťom vlasy ne- stríhaj, bys jim rozumu neukrátil. Dbš. Obyč. 7. R-me, poď domů (říká, kdo něco hloupého řekl, prstem na čelo si ťukaje);
Pohnul r-mem, jako kráva ocasem (pro-
mluvil hloupě). Val. Vck. Pověsil v ho-
spodě r. na hřebík (opil se). Ty máš r-mu,
že bys jím ani hovno neosolil (málo). Us.
Je nedostatečného r-mu. Us. Po r-mu sobě
počíná. Ehr. To ti je r.! Němc. To vám
nese r., že . . . .; Ten stele r-mem (mluví,
jakoby všemu rozuměl). Us. Vk. Nikoho
nebral na r. (šprýmů s nikým netropil). Sá.
Nemá r-mu za troník, za špetku, ani za
grešli. Hnšk. Tam r. merajú. Rr. Sb. Orl.
IX. 248. Ti už dali rozumu dobrou noc.
Němc. III. 124. Nepůjde pro rozumy do
krámu. Šml. Časem rozum do ruky přijde
(zkušeností člověk zmoudří); Kdo rozumu
nemá, co nerozumného, nechápe; R. se cvi-
čením brousí. Sb. učit. R. panuj nad hně-
vem. Výb. II. 932. Na pohled orel, ale r.
tetřeví. Lpř. Mnohým jazyk před rozumem
utíká. Výb. II. 1173. Jeho r. byl tak jasný,
že j'mu bylo všecko známo. Abr. R. od-
púzie lakotu; Nebyl při r-mu, když jest
zbožie mařil. Hus II. 426., 302. Mají mnoho
r-mu a málo peněz. Světz. 1880. 50. Kdož
božieho královstva snažně hledá a s roz-
umem; Když sú rozumem srozuměli; Prve
než toho móž r-mem dosieci. Št. Kn. š.
29., 119., 7. Řeči ty nechtějí mu nijak do
rozumu. Tbz. Je ľahšie r-mom hýbať ako
kolom dvihať. N. Hlsk. I. 4. Lidé i pro r.
přicházejí o r. Němc. Bž. Kde vládne síla,
tam r-mu mohyla. Vm. exc. Kde pověra,
tam málo r-mu. Kmp. Mo (má) hlavu sivu,
mo tež jakýsi r. VSlz. I. 224. Milosť boží
ostříhej našich r-mů. Bart. 176. Kde r. ne-
stačí, tam čas pomůže; Ač má nápad na
summy, nedědí syn r-mů; Bůh r. lidský
převyšuje; Zřídka se scházejí štěstí a r.
Bž. exc. Šlapá r-mem. Vtipu třeba časem,
r-mu vždycky; V těžkostech poznává se
r.; R. kraluje, zvíře jen pamatuje; R. Bůh
s krásou nespojil; R. bez ctnosti, jako meč
v rukou šíleného. Hkš. exc. Lepší s ná-
prstek štěstí než s korec r-mu. Pk. Bez
úrazu jede, koho r. vede. Us. Kmp. Rozum
v konvici zapomenul (nesmírně pil). Zbrt.
exc. Vše s Bohem a s r-mem! Šd. Mladý r.
chodí po ledě (snadno padne, zbloudí). Us.
Hora dubová, metla březová to r-mu dodá.
Brt. N. p. 273. Jaký r., taká řeč. Šd. Aká
hlava, taký r. N. Hlsk. XVIII. 203. Zaspal,
když sv. duch r. rozdával (je hlouyý). Us.
Kšť. Kaj r. nestačuje, tam třa kapsum (ka-
psou) dokládať. Brt. — R. = mudrlant. To
je r.! Us. Brt. — R. = jablko. Mor. Brt. - R. = kořalka. Vz Zbytek. — R., a, m., os. jm. — R. Jan, 1824.-1858., proř. při něm. realce v Praze. Vz Tf. H. 1. 62., 172., 200., Šb. Dj. ř. 284., Pyp K. 360., Rk. Sl., S. N.

282884   Rozum Svazek: 7 Strana: 1377
Rozum. Cf. Hš. Št. 291. Z toho móžem r. vzieti. Chč. m. s III. 104. U starého člo- veka r. ako polievka (hneď zovre). Slov. Phľd. XII. 695

282885   Rozum Svazek: 8 Strana: 0346
Rozum. Ale prešla som mu ja cez r. (vy- zrála jsem naň); Bolo treba chytiť r. do hrsti; ľri sprostom maj ty r. a pri múdrom ešte viac; Pohol (pohnul) rozumom (a dokládají: jako kráva chvostom); Vyhnať dakoho z r-mu (připraviti ho o r.). Phľd. 1892. 695., 1893. :6., 1894. 198., 258., 550. Učený r. drahý, rodzený drahší. 1b. 1895. 378. Mladý r. a starý r. nerady spolu táhnou; Pro r-my do lékárny se nechodí; Chabý r. rád jezdí na své hlavě (dělá po svém); Z lidí uměl tahati r-my bez kleští; Mladý r. chodí po ledě (snadno padne, chybí); R. nebývá jedinou silnicí ku štěstí; Kaž r-mu, když srdce (láska) se dobývá na vrch. Šml. VIL 4., 26., 146., 150., 168., 172. Jaký r., taká řeč; Rozume, poď dom (praví ťukaje si prstem na čelo, kdo prořekl něco hloupého); Máš rozumu za kolik hoferů. Mor. NZ. V. 542., 545. Po nečase veľa rozumu; Rozum ho premáha; Zvetrel si sa, že by ti r. ani na pozajtro domov neprišiel; Nadženiem ti r-mu palicou (bitím). Slov. Nov. Př. 197 , 568., 576., 591. Někaj r-mu, někaj šily třeba. Slez. Ib. 207. Bodej mu r. vyschnul! Nov. Př. 621. R, mu spadl do bot; Má (nosí) r. v pytli. Us. Tč. člověk na r-mu (dospělý). Slov. Mtc. 1894. 100. Tuť někdo trousí r-mem, da wirft sich ein Aal auf. Sterz. I. 1. — R. = smysl. Odpověděl jsem jemu na tento r. Arch. XII. 133. Z některých (písem) jiné r-my táhna. Chč. Mik. 413.

282886   Rozum Svazek: 9 Strana: 0280
Rozum a láska bývají zřídka pohromadě. Slád. Sen. 50. Náš r. bohdá ještě i po tmě na tvůj vystačí. Braun. 56. Mají r-mu jako stlaní (mnoho). Jrsk. XXIII. 29. Šlape si na r. (mluví nesmysly); Člověku zůstane r. stát; Aby nás Pámbu při r-mu zachovati ráčil. Us. Hoř. 94. Málo slov, mnoho r-mu; Jeho r. sahá daleko za humna; Tvé r-my najdeme na každé ulici; Kdo to ví, ať poví, můj r. je na to krátký; Naše slečinka pro r. do kraje jeti nemusí; Ostatně nemám na r-my kontrakt, možná, že se klamu; Kde ?., tam rada. Šml. III. 137., 141., 148., IV. 158., V. 114., VII. 154. R. jadrný, šialený, učený a rodzený, zabitý; Aký r, taká reč; R. ako polievka; R., čo by vrabec vypil; Po roz- ume robiť; R. kde nie, tam klín; R. mu kypí; R. nad tým zastane; R. nad zlato; R. nie čary; R., oči otvor; Rozumom hnul; j R. po škode; R. sa brúsi cvičením; R. sa mu čistí; R. s vekom rastie; Nemá kúska r-mu; R-mu sa chytiť; R. ušiel do zadku atd. Vz Zát. Př. 356.; 14., 16., 18., 20., 83. 119, 152. — R. J. V. Sr. Jub. XXVII.

282887   Rozum Svazek: 10 Strana: 0344
Rozum. Vz Ott. XXII. 18. R., Vernunft, um, Verstand. Mark. R = mohutnosť nad- smyslných představ Čili idejí; Rozum jest něco vyššího než um a smysl. Čad. 94. R. představuje nám představy o světě nad- smyslném; R. = vyšší mohutnosť duše, kterou člověku mysliti dáno. Čad. 16., 17., 20., 22., 64. Sr. Smysl. Mají r-mu jako stlaní (mnoho). Jrsk. XXIII. 29. Ten má r., jako dva páry volov (o hloupém). Sbor. slov. VIL 130. R. je ve 24 létech vymetalý. Čes. 1. XIII. 176. Nemá r-mu. ani co by hovno osolil. Litom. 73. Oči ďaleko vidia, r ešte ďalej. Sbor. slov. VIII. 85. Ber rozum do hrsti; R. nemeria sa dle veku; Má už druhé zuby, ale ten prvý r. Rizn. 63., 169., 186. — R. Jan Václ., spis., 1824 —1858. Vz Ott. XXII. 18.

282888   Rozumář Svazek: 3 Strana: 0189
Rozumář, e, m., mudrák, rationalista, der Rationalist, Vernünftler. Z toho vzali někteří r-ři pochop, že . . . Sš. Sk. 81.

282889   Rozumářství, n Svazek: 3 Strana: 0189
Rozumářství, n., soustava náboženská, der Rationalismus. FS. 19.

282890   Rozumbrada Svazek: 3 Strana: 0189
Rozumbrada, y, m. a f., rozoumek, mudrc, filosof (v obec. ml.), der Vernünftler, Nase- weise. Us. Brt., Hý., Šd.

282891   Rozumbradec Svazek: 7 Strana: 0623
Rozumbradec, dce, m. = rozumbrada. Na Hané. Bkř.

282892   Rozumec Svazek: 7 Strana: 0623
Rozumec, mce, m. = rozumář. Kmotr r. Šml.

282893   Rozumec Svazek: 9 Strana: 0280
Rozumec. Chč. S. I. 124. Za Šml. v VII. 623. polož: X. 221.

282894   Rozumec Svazek: 10 Strana: 0344
Rozumec, mce, m. = naučeníčko. Aby nám z toho nějaký r. ostal. Chč S. I. 39b

282895   Rozumek Svazek: 3 Strana: 0189
Rozumek, mku, rozumeček, čku, m. = malý rozum (často s opovržením), der kleine Verstand. Své r-ky vykládati. Rokyc.

282896   Rozumem Svazek: 10 Strana: 0344
Rozumem, mna, o, vz Rozumný.

282897   Rozumění Svazek: 3 Strana: 0189
Rozumění, n., das Verstehen.

282898   Rozumění Svazek: 9 Strana: 0460
Rozumění hledati, quaerere intelligen- tiam. Staré. List. fil. 1901 277.

282899   Rozumenský Svazek: 3 Strana: 0189
Rozumenský = rozumný, Vernunft-, ver- nünftig. R. důvody. Čas. duch. VIL 534. Vz násl.

282900   Rozumenství Svazek: 3 Strana: 0189
Rozumenství, n., rozumnost, die Vernunft, der Verstand. St. skl., Pulk.

282901   Rozumenství Svazek: 7 Strana: 0623
Rozumenství. Sv. ruk. 392. R. či ratio- nalismus. Koll. IV. 241.

282902   Rozumětedlnosť Svazek: 10 Strana: 0344
Rozumětedlnosť, i, f., ratio. R. opomítati Pat. Jer. 115. 17.

282903   Rozuměti Svazek: 3 Strana: 0189
Rozuměti, 3. os. pl. mějí, ěj, ěl, ěn, ění; rozumívati = pojíti, rozeznati, poznati, ver- stehen, wahrnehmen, begreifen, fassen; vě- děti, znáti, verstehen, kennen, wissen, ein- sehen, deutlichen Begriff haben; mníti, míti nějaké zdání, míti za co, souditi, verstehen, glauben, meinen, dafür halten, wähnen, mer- ken, schliessen; rozumným býti, vernünftig sein, Verstand haben. Jg. — abs. Blázen teprv rozumí, když se stane. Více než roz- umí, chce mudrovati. D., Č. Vz Mudráček. Rozumíte, brachu! Dch. Zrob ty, milá, jak rozumíš. Sš. P. 158. Více chce, než rozumí, mudrovati. Vz Holobrádek. Lb. Ten člověk jest jeden duch, vnitřní člověk rozuměj, a ten duch jest: rozum, vóle a paměť; Jistě z slov svých odsúzen budeš, rozuměj, budú-li prázdná. Hus I. 61., 87. Pokud já mohu r., tedy . . . Us. Rozuměje tedy, že tu i bez hvězd hádati snadno. Kom. Ten, rozumím (myslím), že slyší trávu růsti. Prov. Dobřeť já rozumím, kam měříš (kam biješ, co tím rozumíš). D., Č. Vz Naráženi. Nalezneš-li kde, že který svatý die, že menší nemá tresktati většieho, rozuměj, když menší jest také vinen; Ktož čte, ten rozuměj; Protož když viera die, že sstúpil jest s nebe, roz- uměj, že vtělil se jest, jsa pán nebeský, ale nehnul se nikam. Hus I. 242., 381., II. 194., III. 132. Ta slova tak rozumína býti mají. Br. — (se) čemu, komu. Alx. 1108. R. právům, V., svému řemeslu (znáti je). Us. Já vám nerozumím. Us. Dobře si rozuměli. D. Tomu slovu nerozumím. Sych. Rozumí tomu, co koza (svině) petrželi, Us., jako osel harfě, jako slípka pivu. Pk. Aby mi dobře rozumíno bylo. Us. Dch. I kak ty tomu rozumíš ? Kat. 1346. Tomu rozuměti jest, že jim gleit dali. Žer. 324. Nikodem ovšem nerozuměl dokonale tomu výroku Páně. Sš. J. 49. Nechtějí tomu r., že podo- benství to není vedlé těla, ale vedlé duše; R-měj řeči právě o hřiešiech smrtelných; Važ to pro milého Boha a r-měj ostatku; A z této řeči, ač jí rozumíš, máš, že za- vázán jsi k duchovnie lichvě; Apoštolé ne- rozuměli sú jeho řeči. Hus I. Gl., GG., 193., 216., II. 78. Kdo nerozumí kování, nech mi klestě nehaní. Pk. R-mí tomu, co vůl hvěz- dářství. Vz Hloupý. Lb. Kdo chce všemu r-ti sám, ten má jistě v Hlavě prázdný krám. Km. Nerozumí té sladkosti svět. Kom. Ně- mému vlastní strýc nerozumí. Prov. Bratr bratru nerozumí. Dal. — co. Vedl čáry, roz- uměj ( = měj za to) přímé, křivé atd. Kom. Rozuměti (znáti) jazyk. L., Koll. Což nyní snad pro svou mladosť nemůžete rozuměti. Št. Ale tak již to rozuměj, že jest tobě lépe s námi zůstati. Solí. Čehož příčiny neroz- umíme, divíme se. Kom. Však rád poviem, což rozumiem. Smil v. 102. Ten vás naučí, což nynie r-ti nemóžete; A to móž každý r-ti, že . . .; Avšak tak r-měj ty rozenie ducha, jakož jest Nikodem r-měl narozenie tělestné; Tak Kristus rozum cierkvi svaté otevřel, aby r měla všechno; O by r-měli tohoto světa marnost! Hus II. 207., 231., 232., III. 5., 134. — Pozn. R. ve smyslu znáti, kennen, řidčeji pojí se s akkusativem, nejčastěji s dativem (čemu) a r. koho, ver- stehen, má už Jg. (v Kazimluvu) za špatné místo: komu. — komu, čemu čím. Ký- váním rovně sobě rozumějí jako mluvením. Sych. Co tím rozumí? Ml. Ež postem slušie r. všeliké utrpenie. Št. O ob. v. 260. Ch!ebem môžem všecku tělesnú potřebu r. Št. Kn. š. 55. Tak příkladem nějakým r-měj, že světlo syn jest věčně z světla otce. Hus I. 48. Cizím rozumem rozuměti. Kom. D. 99. Cf. Míniti. R. právům. BO. - čemu proč. Pro krátkost! rozumu tomu nerozumím. Sych. Pro mladosť svou něčemu nerozuměti. Št. — co při čem. Rozumím při tom toto. Jel. — (se) z čeho odkud. J. tr. Ana, se věc ta z pozvání matky Páně bíledně r-la. Sš. J. 42. Jakž se poněkud z psaní Vašeho r. může. Žer. 328. Z toho již r-míme, že . .. Chč. 492. A tak z toho r-mějte, že v listu pokládají vás za kacieře. Hus III. 274. Z čehož r. jest. Us. R. z toho můžeš. Kom. Z toho se roz- umí, že . . . Dal., Proch. — jak. Něčemu z gruntu r., lépe: od kořene. J. tr. Houby tomu r-míš (nic). Us. Dch. Na doslech formám těm r-mí. Kos. Ol. I. 35. Jeho múdré řeči za vlas nerozumějieše. Kat. 533. Vydání to nemůže se r. v strohém smyslu. Sš. I. 30. To móž rozličně rozumieno býti. Hus II. 44. Odpovědi může se dvojím způsobem r. Štr. — co, se na koho, nač = vztahovati, deuten. J. tr. Starý vykladač rozuměl to na hada. Br. Rozumí se na Hospodářství, Ros., na ženské, na mnohé věci. D. — (čemu) o kom, o čem = ztahovali. Miení apoštol, abychom r-měli o mrtvých, majíce vieru a naději, že z mrtvých vstanu; Též r-měj i o jiných, jenž kněží následují; 0 tom chlebu také móž býti rozumiena ta mo- dlitba, jíž prosíme otce nebeského ; Takéž tuto rozuměj o obcování svatých. Hus I. 38., 222., 329., III. 295. Tomu chtěl toliko o prá- vech městských r. V. Rozumí se o tom toto. Jel. Tak rozuměj i o jiných podobných slovech. Br. To se též na druhou stranu i o manželce rozumí. Er., J. tr. — se na čem. Lépe rozumějí se na cestách. V. — se v čem. Rozumí se v hospodářství, Ros., v karbanu, v hádání. D. — kde (v čem). Již móžeš v této řeči r., co slušie k bojování. Hus I. 161. Ve slově zabij mysticky smrť pohanů čili odloučení od předešlého hříš- ného života se rozumí. Sš. Sk. 124. — se do čeho. Do pisma sa dobre rozumeli. Ht. Sl. 228. — podlé čeho. Slova ta prostě podlé litery mají rozumína býti. Br. — že. Rozuměl (měl za to), že má k tobě přijíti. Chtě tu, abychom r-měli, že přisaháme od zlého jest; Nechtie blázni r , že nemají nic svědčiti, než . . . Hus I. 96., 218. — nad kým = rozumným býti. Ó kterak šťastný bude, kterýž nyní rozumí nad chudým a nuz- ným, nebo v ten den vysvobodí ho Pán (kdo strany chudých dobře smýšlí, jim dobře činí? Jg.). V. — co pod čím. (Jo pod tím rozumíš ( = tím)? Pod slovíčkem Pražané r-mějí se obce. Skl. II. 42. Pod tím se roz- umí. J. tr. Pod jménem svědků všecky spra- vedlnosti a původové rozumějí se. Bdž. 129. — Pozn. Obyčejněji užíváme: Co tím ( = pod tím) rozumíš? Skrze to se rozumí. Rs. V tom obsaženo, pojato jest. Bs. Cf. Chlebem móžem všechnu tělesnu potřebu rozuměti. Št, K. š. 55. A skrze meč r-měj každú zbraň. Hus I. 176. Vz R. co skrze co, čím. — co skrze co. Skrze žaloby a odpověď dole psané rozuměti se množ, že činila jim každému zvláště poručenstvie. NB. Tč, Skrze Israel tuto rozumie se jedné rod Israel, ale ne miesto, v němž pokolenie (Jakubovo) pře- bývá; Skrze pláč rozumie se bolesť vnitřnie, ne by tam tělestné slzy z očí od mozku ustavičně tekly; Skrze ráno r-mie se věk dětinstva, jenž trvá do let čtrnadeti. Hus II. 46., 47., 64. — Hus III. 74, 92. — co po čem. Po tom stavení může se snadno r., že . . . Har. I. 220. Jakž já jim po jiných mistrech mohu r. Chč. 623. — k čemu. Ač všichni mají za to, že ty k tomu nerozumieš, měj ty za to, že ty vše umieš. Smil v. 1565. Raditi umějí a, k věčnosti r-mějí. Smil v. 1660. — adv. R. německy; dobře něčemu r. D. — se. To se rozumí. Rozumí se to takto. Jel. Samo sebou se r-mí, že . . . Dch.

282904   Rozuměti Svazek: 7 Strana: 0623
Rozuměti. Ž. wit 18. 13., 5. 2., 48. 12 a j. — čemu. Sá., Št. Kn. š. ,1., 2., 13., 15., 22., 25., 42. a j. Každý tomu snadno r. může. Let. 422. Nerozumí žertu. Us. Pdl. 486* Kráva muškátu r-mí. Km. R-mí tomu, jako když kočka kouká do kalendáře, u Žamb. Dbv., jako žába ořechu, cigán pluhu, tele varhanám. VSlz. I. 236. — co. Já tu neroz- umiem jiné proměny, jen . .; Což r-miem, to píši; Ale to oni jinak r. chtie. Št. Kn. š. 19., 25., 137. Jenž r-mie (zná) vše skutky. Ž. wit. 32. 15. R. koho m. komu, cf. Pal. Rdh. I. 192. — co čím. Tiem slovem ,je- diného' móžem r. aneb syna jeho jediného aneb . . .; Nebem móžem r. duch člověčí a zemí tělo ; R. tiem pohanským králem hřiech smrtedlný. Št. Kn. š. 18., 52., 124. — při čem. R-mějíce lépe při víře nežli on Bart. 449. — jak. Rozumím-li dobře, tedy . . . Us. Pdl. — nač. Vykládači nesrovnávají se, má-li (řeka) na Dněpr nebo Don roz- umína býti. Šf. Strž. I. 390. — kde (na čem). Na něco r. (znáti) nedala. Pož. 287. — se do čeho. Ta sa r mela do všako- vých vecí. Slov. Orl. II. 324. — kdy. Kdo ve 30. roce ničemu nerozumí. Exc.

282905   Rozuměti Svazek: 7 Strana: 1377
Rozuměti. On i v právech sobě rozumí (zná je) Arch. X. 352. Rozumný jest ten, kdož při smlúvách slušného podá a rozumnější ten, ktož je v čas přijme. Arch. X. 180.

282906   Rozuměti Svazek: 8 Strana: 0347
Rozuměti. Rozumie do toho, jako hus do piva. Phľd. 1894. 441. Nerozuměli jeden druhého. Phľd. 1896. 281. Kto sa k tomu rozumie. Phľd. 1896. 549.

282907   Rozuměti čemu Svazek: 9 Strana: 0280
Rozuměti čemu. R-míš tomu jako kocour bibli. Šml. III. 29. R-mie ako hus do piva, ako koza petržlenu, ako krava muškátu, ako osel harfe, ako žaba orechu. Slov. Zát. Př. 356a.

282908   Rozuměti k čemu Svazek: 10 Strana: 0344
Rozuměti k čemu. Ježtoť raditi umějí a k věcnosti rozumějí. N. Rada. 1660. — Rkp. B.: něčemu. Negativní r. s gt. Nero- zuměli sú skutkóv hospodinových, non intel- lexerunt opera domini. Ž. pod. 27. 5. — Ž. wit. a klem. s dat. — koho čím. Bílým koněm móžem ty r. Šf. N. 263. — čemu. Rozumi temu, jak žaba ořechu, cigan pluhu, těla (tele) varhanam. Slez. Vlasť. I. 236.

282909   Rozumice Svazek: 3 Strana: 0190
Rozumice, dle Budějovice, Rösnitz, ves v prus. Slez. Vz S. N. — R., eine Verstän- dige. St. skl. I. 190.

282910   Rozumice Svazek: 7 Strana: 0624
Rozumice. Za St. skl. polož: , Sv. ruk. 392.

282911   Rozumín Svazek: 3 Strana: 0190
Rozumín, a, o = rozuměný, verstanden. Jg-

282912   Rozumitelnosť Svazek: 3 Strana: 0190
Rozumitelnosť, i, f., die Verständlich- keit. Zlob.

282913   Rozumitelný Svazek: 3 Strana: 0190
Rozumitelný, verständlich. Ros.

282914   Rozumitelný Svazek: 7 Strana: 0624
Rozumitelný. R. písmo. Dač. I. 2.

282915   Rozumka Svazek: 9 Strana: 0280
Rozumka, y, f. Opatrovně převzděli R. Šml. X. 365.

282916   Rozumkář Svazek: 3 Strana: 0190
Rozumkář, e, m. = rozumář.

282917   Rozumkovati Svazek: 3 Strana: 0190
Rozumkovati, vernünfteln, herumdeuteln. Klc, Dch.

282918   Rozumlivosť Svazek: 3 Strana: 0190
Rozumlivosť, i. f., slovo nové, die Ver- nunftíaliigkeit, -kraft. D.

282919   Rozumlivý Svazek: 3 Strana: 0190
Rozumlivý, slovo nové, vernunftfähig. D.

282920   Rozumně Svazek: 3 Strana: 0190
Rozumně, podlé rozumu, moudře, opatrně, vernünftig, verständig, weise, klug, klüglich. Něco r. před se bráti, dělati. V. R. něčeho prositi. Hus I. 333. R. cizí vóli se poddati. Hus I. 89. — R., srozumitelně, na hlas, klar, deutlich. Bohům se pomodlil třikrát to písmo r. přečítaje. Troj.

282921   Rozumněti Svazek: 3 Strana: 0190
Rozumněti, šp. m. rozuměti.

282922   Rozumnictví Svazek: 10 Strana: 0345
Rozumnictví, n., rationalismus. Zvon II. 321.

282923   Rozumník Svazek: 3 Strana: 0190
Rozumník, a, m., der Philosoph, Ver- ständige. Mus.

282924   Rozumnosť Svazek: 3 Strana: 0191
Rozumnosť, i, f.. (zastr. rozomnosť), mou- drost', vtipnosť, die Verständigkeit, Vernunft, Vernünftigkeit, Gescheidheit. der Verstand. V. V nás Bůh složil r. Kom. R. záleží v zná- mosti pravdy a rozeznání jí od bludu. Kom. Žádné žádosti slova božího nemají i ni r-sti ducha svtého. Hus I. Neb se nelibí přiro- zené R-sti, aby se ty osoby vespolek dráž- dily. CJB. 383.

282925   Rozumnosť Svazek: 7 Strana: 0624
Rozumnosť. Od malička r. naše začíná.

282926   Rozumnostný Svazek: 7 Strana: 0624
Rozumnostný, rationalis. V.V.

282927   Rozumný Svazek: 3 Strana: 0191
Rozumný (zastr. rozomný), rozum mající, vernünftig, veständig. R. člověk (moudrý, rozvážlivý, opatrný). muž, žena. D. Člověk jest r. živočich. Us. R. učitel, Kom., duch, duše, V., léta (dospělý věk). Dokudž by k rozumným létům nepřišel. V. Dříve let rozumných. Když let r-mných dojde. Tov. Tvor nerozumný. Sš. P. 69. Tenkráte ono božské tělo v životě Mariině počaté duši r-nou přijalo. Sš. L. 19. R. stvoření; Dětem nelíbí se slovo otcovo, ale r-ným nemocným libí se ukrutné lékařství. Hus I. 74., 227. — jak: z míry r., grundgescheid. Dch. — R., rozumějící, umějící kundig, verständig. — k čemu: k hospodářstvu. St. skl. R. k vojně. Alx. 1122. — čemu: horám (v hor- nictví umělý). Vys. — v čem: ve sv. písmě, Pulk., v soudech, vz Advokat. Pr. Každému, jenž jest rozumný ve svém řemesle; r. o prá- vech súdových; r. v lékařství; ne všem dáno ve všem býti rozumnu. Št. N. 220., 87., 306. — R., podlé rozumu učiněný, vernunftmässig, vernünftig. Rozumné rady neposlechnouti. Sych. — R., srozumitelný, výslovný, ver- ständlich. V. Vysokým a r-mným hlasem takto se modlil. Živ. M. J. Husa. Budu tomu, jemužto mluvím, rozumen. ZN.

282928   Rozumný Svazek: 7 Strana: 0624
Rozumný (rozomný), intellegens. Ž. wit. 52. 3., 13. 2. Spojenství to nemělo r-ho zá kladu. Šbr. Fr. Bytosť bytně r-ná. Hlv. Z duše r-né jsa a z masa člověčieho. Št. Ku. š. 12., 15. R. ani tomu neškodí, komu se mstí. Hkš. exc. Silnějšímu r. ustoupí. Exc. — R. = rozumějící. K vojně, Alx.V. v. 1670. (HP. 40.), k hospodářství. Hr. rk. 65., k boji, Hus Post., k víře. Tkadl. 44. b. K bojóm a zvláště na moři velmi r. Pass. mus. 426. Jsem lékař ke všem ranám r. Ezp. 2065. — v čem: v bojích. Výb. I. 463. — R. = podlé rozumu učiněný. R. studium. J. Lpř. — R. = srozumitelný. Li- terami r-nými děj zaznamenán; V jazyku r-ném (zpívati). Bart. 28. Sv. učenníci pro rozličné bludy kacieřské rozumější řečí po- psali sú vieru. Št. Kn. š. 13. 23.

282929   Rozumný Svazek: 8 Strana: 0347
Rozumný; rozumen. Št., Hus. Post. 106. a. Na remesle r-ný. XVI. stol. Čel. Pr. m. II. 1097. — čeho. Ten by musil hvězdářství do- plno rozumen býti. 1440. Mus. fil. 1898. 265.

282930   Rozumný čeho Svazek: 9 Strana: 0280
Rozumný čeho. Kdož by chtěl tomu roz- uměti, musil by hvězdářství r-men býti. Maš. ruk. 30a.

282931   Rozumodějinový. R Svazek: 10 Strana: 0345
Rozumodějinový. R. věda ku př. věda křesťanského náboženství. Čad. 95.

282932   Rozumořečený Svazek: 10 Strana: 0345
Rozumořečený člověk = filosof? Lék. A. 13a 1. —2. (Mš. ).

282933   Rozumosloví Svazek: 10 Strana: 0345
Rozumosloví, n. = logika. Dolen. Pr. 473

282934   Rozumování Svazek: 3 Strana: 0191
Rozumování, n., das Raisonement. Nz.

282935   Rozumovati Svazek: 3 Strana: 0191
Rozumovati, rozumně rozbírati, rozsudky dělati, Vernunftschlüsse machen, schliessen, raisoniren. Jg.

282936   Rozumově Svazek: 7 Strana: 0624
Rozumově knihy sepsati, auf Vernunft sich stützend. R. mravný. Kzl. 181.

282937   Rozumově Svazek: 8 Strana: 0347
Rozumově. R. něco vysvětliti. Vrch. F. II. 73.

282938   Rozumovědec Svazek: 7 Strana: 0624
Rozumovědec, dce, m. Vch. Ar. II. 7.

282939   Rozumovník Svazek: 3 Strana: 0191
Rozumovník, a, m., der Rationalist. Sm.

282940   Rozumovolný Svazek: 8 Strana: 0347
Rozumovolný jednotlivec. Ztk. 75. (3. vyd.).

282941   Rozumovosť Svazek: 7 Strana: 0624
Rozumovosť, Rationalität, f. Msr. Konkr. log. 6. R. krásna. Dk. Aesth. 74.

282942   Rozumovstvo Svazek: 3 Strana: 0191
Rozumovstvo, a, m.. die allgemeine, an- gewandte Logik, pol. Mark.

282943   Rozumovstvo Svazek: 10 Strana: 0345
Rozumovstvo, a, n. Vz Krec. 7.

282944   Rozumový Svazek: 3 Strana: 0191
Rozumový, rational, Verstandes-. R. zá- kon, Presl., mravní a r. život. Mus. R. vida, die Vernunftidee, důvod (z rozumu vedený), der Verstandesgrund. Nz. R. právo, vz Právo. R. včelařství, rationelle Bierjenzucht. Dch.

282945   Rozumový Svazek: 7 Strana: 0624
Rozumový. R. láska, pozornosť, postup, žádosť, Dk., bytosť, ctnosti, poznání, pravda, vidění, život, Hlv , duše, Lenz, mravověda, MP., ponětí. ZČ. I. 3.

282946   Rozumpata Svazek: 7 Strana: 0624
Rozumpata, y, m. a f. = rozumbrada.

282947   Rozumplet Svazek: 10 Strana: 0345
Rozumplet, u, m. = pelargonie. Litom. 77.

282948   Rozumpný Svazek: 8 Strana: 0347
Rozumpný = rozumný, zastar. Gb. H. ml. I. 420.

282949   Rozumský Svazek: 3 Strana: 0191
Rozumský = rozumový. Sm.

282950   Rozumství, n Svazek: 3 Strana: 0191
Rozumství, n., die Verständigkeit (als Zustand). Dch.

282951   Rozundačnosť Svazek: 3 Strana: 0191
Rozundačnosť, i, f. = mrhavosť, die Ver- thunlichkeit. D.

282952   Rozundačný, rozundavý Svazek: 3 Strana: 0191
Rozundačný, rozundavý = mrhavý, verthunlich. D.

282953   Rozundati Svazek: 3 Strana: 0191
Rozundati, rozvundati, rozundárati = rozebrati, von einander thun, zertrennen; roz- piplati, verthun, verzetteln, versplittern. Vz N. — co: plachtu (rozvinouti), knihovnu (roze- brati), peníze (zboží = utratiti, rozpiplati). Pref., D.— odkud. Věci z tlumoku zase r. Dch.

282954   Rozundati Svazek: 7 Strana: 0624
Rozundati. Cf. Prk. Stud. o dad. §. 4. Prali se, nemohli jich žádnou věcí r. Wtr.

282955   Rozundati koho Svazek: 10 Strana: 0345
Rozundati koho. Rozundali sme je = od sebe odtrhli. 1513. Arch. XIX. 202. — se kdy. A oni v tom (okamžiku) se rozun- dali (přestali se práti). 1512. Arch. XIX. 108.

282956   Rozundavosť Svazek: 3 Strana: 0191
Rozundavosť, i, f. = rozundačnosť.

282957   Rozundavý Svazek: 3 Strana: 0191
Rozundavý = rozundačný.

282958   Rozuondati Svazek: 8 Strana: 0347
Rozuondati. A tu jsem já je rozuondal (roztrhl), aby se mord nestal. Arch. XIII. 359.

282959   Rozúpěti se Svazek: 3 Strana: 0191
Rozúpěti se, ěl, ění = v úpění přijíti, zu wehklagen anfangen. — se na koho. Milič.

282960   Rozusaditi Svazek: 3 Strana: 0191
Rozusaditi, il, zen, ení; rozusazovati = sem tam usaditi, auseinander, hie und da setzen.— koho kde: zástup v poli r. Hlas.

282961   Rozuša Svazek: 10 Strana: 0345
Rozuša, e f., o svobodné; Rozára, o vdané. Val. Čes. I. X. 470.

282962   Rozutéci Svazek: 3 Strana: 0191
Rozutéci, vz Téci; rozutíkati, rozutíkávati a rozutéci se atd. = rozběhnouti se, von ein- ander laufen, sich verlaufen. Jg. — komu. Rozutíkala mu n. rozutíkala se mu čeládka. Us. — se kam, kudy kdy. Rozutíkali se do lesů, po lese, na louku při blížení-se vojska, Us., Ml. — se před kým. Us.

282963   Rozutratiti co komu Svazek: 10 Strana: 0345
Rozutratiti co komu: mnoho peněz. Zvon IV. 123.

282964   Rozuvěřiti Svazek: 3 Strana: 0191
Rozuvěřiti, il, en, ení, rozuvěřovati = na úvěr rozprodati, auf Borg verkaufen. — co: hrách. V Kunv. Msk.

282965   Rozuvřeti Svazek: 3 Strana: 0191
Rozuvřeti, vru, el, ení, rozvařiti se, durch Sieden heiss werden.

282966   Rozuzděný Svazek: 7 Strana: 0624
Rozuzděný; -ěn, a, o, entfesselt. R. vášně. Kos.

282967   Rozuzditi Svazek: 3 Strana: 0191
Rozuzditi, il, ěn, ění. — koho: koně, entzäumen.

282968   Rozuzlec Svazek: 7 Strana: 0624
Rozuzlec, zlce, m., cladosporium, Ast- sporling, m., plíseň. Vz Rstp. 1980 R. Röslerův, c. Roesleri. Čes. vinař. 1883. 41., KP. V. 171.

282969   Rozuzlení Svazek: 3 Strana: 0191
Rozuzlení, n., die Entwicklung, Lösung. Nz.

282970   Rozuzlení Svazek: 10 Strana: 0345
Rozuzlení, n. Smírné r. Nár. list. 1903 č. 284. 1.

282971   Rozuzliti Svazek: 3 Strana: 0191
Rozuzliti, il, en, ení, rozuzlovati = uzel rozvázati, den Knoten lösen, aufknüpfen. V. — něco : provaz. — čím: rukama, vidličkou. Us.

282972   Rozúžiti Svazek: 3 Strana: 0191
Rozúžiti, il, en, ení = rozšířiti, breit machen. Žalt. mus.

282973   Rozvad Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvad, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 125.

282974   Rozvad Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvad, území v Zemplínsku. Phľd. XII. 338.

282975   Rozvada Svazek: 3 Strana: 0191
Rozvada, rozvádka, y, f. = rozvadění, pokojeni vadících se, die Schlichtung des Streites. Leg. Biskup uslyšav, že měšťané spolu se tepú, na r-du šel. Pass. 966.

282976   Rozvádať Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvádať = zrazovati. — koho s čeho. Mor. Brt. D. 263.

282977   Rozvadce Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvadce. Jir. Ruk. I. 432.

282978   Rozvadce Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvadce, e, m., Sequester, Vermittler. Rozk. R. 100., sequestor. Rozk. P. 2099.

282979   Rozvádce, e, rozvadič Svazek: 3 Strana: 0191
Rozvádce, e, rozvadič, e, m., der Schlich- ter, Beileger des Zwistes. Nebývaj prostřed- ním r-dcí v svádě. BO.

282980   Rozváděcí Svazek: 7 Strana: 0624
Rozváděcí, Vertheilungs-. R. přístroj, Mj. 139., NA. V. 280., Šmr. 86., šoupátko, Šmr. 147., Zpr. arch., roura Us. Pdl.

282981   Rozváděč Svazek: 7 Strana: 0624
Rozváděč, e, m. R parní, Dampfverthei- ler, m. Šp. R. elektřiny. Us.

282982   Rozváděč Svazek: 10 Strana: 0345
Rozváděč, e, m. = rozváděcí, rozvodná deska při elektrickýck pracích, Schalttafel. Ott. XXII 19.

282983   Rozvadek Svazek: 3 Strana: 0191
Rozvadek, dku, m., das Gezänk. Bdl. Obr. 102., Háj. 1261.

282984   Rozvadek Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvadek. V r-cích prsty mu přeťal. Dač. I. 92. V r-cích za vrch ho uchytili a rvali. NB. Tč. 102.

282985   Rozvadek Svazek: 7 Strana: 1377
Rozvadek = hádka. V těch r-cích raněn byl. Půh V 102.

282986   Rozvadek Svazek: 8 Strana: 0347
Rozvadek. Háj. Kron. k r. 1261. Dle Va- škova Filolog. důkazu 80. je tam: rozvod (manželství Přemysla Otakara II. a Markéty).

282987   Rozvadek Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvadek, dku, m. = hádka. To zbití nepřišlo zúmyslně, nýbrž v rozvadcích 1518. Arch. XIX. 353

282988   Rozvaděm Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvaděm, a, o, partc. praes. m. roz- vadím od rozvaditi = svářiti se, příti se. GP.

282989   Rozvaděmý Svazek: 3 Strana: 0191
Rozvaděmý = rozvaděný, nesvorný, dis- cors, uneinig. — oč. Po (= pro) bratry roz- vaděma o dědiny. LS. v. 43. Vz Ht. Brs. 39., kde správnosť tvaru tohoto dokázána. Cf. Rozvaděnství.

282990   Rozvaděnec Svazek: 10 Strana: 0345
Rozvaděnec, nce, m. Tbz. III. 2. 80.

282991   Rozvadění Svazek: 3 Strana: 0191
Rozvadění, n., vz Rozvada.

282992   Rozvádění Svazek: 3 Strana: 0191
Rozvádění, n., das Auseinanderführen, die Zertheilung. R. elektřiny, světla, tepla, zvuku, vln zvukových. Vz KP. II. 403.

282993   Rozvádění Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvádění tepla. Cf. Schd. I. 112. — R., cf. Jg. Slnosť. 164. — R. v alg. = pro- měňováni jednic větších v menší, na př. liber v loty atd. Šim. 35.

282994   Rozvaděnství Svazek: 3 Strana: 0191
Rozvaděnství, n . nepřátelství. Et quam- diu est in discordia cum proximo suo : v roz- vaděnství. Glossy ze 12. stol. v Homiláři opatovickém. (Pa. v Mus. 1880. 117.).

282995   Rozvadenství Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvadenství v hom. opatov. Dle Gb. je tam jen ros-, denstvi a spíše prý je to rozsrdenství. Gb. Poučení. 63.

282996   Rozvaděný Svazek: 3 Strana: 0191
Rozvaděný; -ěn, a, o, discors, nesvorný, uneinig. Ký by smieřil r-na bratry. LS. v. 68.

282997   Rozvaděný Svazek: 7 Strana: 0624
Rozvaděný m. rozvazený. Cf. Budeš vy- vaděna. Sš. P. 293.

282998   Rozvaděný Svazek: 9 Strana: 0280
Rozvaděný. R-né soky krotit. Tům. 21.

282999   Rozváděti Svazek: 3 Strana: 0191
Rozváděti, vz Rozvésti.

283000   Rozvadič Svazek: 3 Strana: 0191
Rozvadič = rozvádce.