285001   Rusadlnie Svazek: 8 Strana: 0349
Rusadlnie. R. sviatky. 1591. Phľd. 1894. 7. Cf. Rusadelný.

285002   Rusák Svazek: 3 Strana: 0218
Rusák, a, m., druh zajíců. Ad. — R., Rus, der Russe. Kr. mosk.

285003   Rusák Svazek: 7 Strana: 0634
Rusák, u, m. = čes. nár. tanec. Bačk.

285004   Rusala Svazek: 3 Strana: 0218
Rusala, y, f., Rotalovice, něm. Rotta- lowitz, ves u Holešova na Mor. PL.

285005   Rusalá, Rusadlá Svazek: 10 Strana: 0348
Rusalá, Rusadlá = letnice, turice, z lat. festa rosaria. Phľd. XXIII. 215.

285006   Rusalčí Svazek: 7 Strana: 0634
Rusalčí sbor, sídlo, zjev. Čch. Vz Ru- salka.

285007   Rusalec Svazek: 3 Strana: 0218
Rusalec, lce, m., der Flussgott. Šm.

285008   Rusalje Svazek: 7 Strana: 0634
Rusalje, rusadlje = rusadla. Šf. III. 86., Zbrt. 290.

285009   Rusalka Svazek: 3 Strana: 0218
Rusalka, y, f., bohyně vod, jmenovitě řek a potoků, das Wasserweib, die Undine, Nymphe. Šf III. 81.- 95. Jméno své mají R-ky od vody, rusa = řeka (cf. rosa). Šb. Dějiny středověké I. 301. (Hý.). Cf. Prk. Př. 22., S. N.

285010   Rusalka Svazek: 7 Strana: 0634
Rusalka. Cf. Mkl. Etym. 283. R-ky byly bohyně vod jmenovitě řek a potoků v po- době mladých, krásných panen, obývajících Hlubiny vod. Šf. III. 81. nn., Mus. 1833. R-ky = bohyně hájů, lesův a stromů. Koll. Zp. 1. 432. Cf. Vc. Lab. 255., Sbtk. Rostl. 21., 22., 24., 36., 240., 314., 324., Slov. sbor. 1885. 58., Ukaz. 66., Zbrt. 290. — R-ky = písně při ruse t. j. vodě a vodním bohům zpívané. Koll. IV. 116.

285011   Rusalka Svazek: 7 Strana: 1378
Rusalka. Cf. Mách. 214, Mus. 1833. 257., Zlatá Praha 1890. 183.

285012   Rusalky Svazek: 9 Strana: 0282
Rusalky. Vz Mus. 1833. 257.

285013   Rusalky Svazek: 10 Strana: 0348
Rusalky. Vz Ott. XXII. 129., Kšť. Poh. 198.

285014   Rusalný Svazek: 7 Strana: 0634
Rusalný týden = týden před sv. Trojicí. Koll. Zp. I. 432.

285015   Rusalný Svazek: 7 Strana: 1378
Rusalný. R. svátky. Vz Mách. 196. až 200.

285016   Rusalský Svazek: 3 Strana: 0218
Rusalský. R. studánka. Vz Rusalka.

285017   Rusať Svazek: 8 Strana: 0349
Rusať, vyrusať = vystrapkať t. j. vytrhati útočné (utkové) niti s ponecháním osnových. Phľd. 1894. 494.

285018   Rusati Svazek: 7 Strana: 0634
Rusati, flavescere, rusým se stávati List. fil. 1890. 193.

285019   Rusatý Svazek: 3 Strana: 0218
Rusatý, blossköpfig. Šm.

285020   Rusava Svazek: 9 Strana: 0282
Rusava, potok na Mor. Pck. Hol. VIII.

285021   Rusava, y, f Svazek: 7 Strana: 0634
Rusava, y, f., ves pod Hostýnem. Vck.

285022   Rusavský Svazek: 7 Strana: 0634
Rusavský = z Rusavy Jak vítali Ru- savští hraběte. Vz Sbtk. Krat. h. 201.

285023   Rusavý Svazek: 3 Strana: 0218
Rusavý = ryšavý (drobet), ein wenig braunroth. L.

285024   Rusek Svazek: 3 Strana: 0218
Rusek, ska, m., ruska, y, f., jméno skotu barvy rusé. Us. u Petrovic. Dch.

285025   Rusenín, a Svazek: 7 Strana: 1378
Rusenín, a, m., Ruthenus. Rozk.

285026   Ruseti Svazek: 3 Strana: 0218
Ruseti, el, ení, blond werden; se, blond sein. Troj.

285027   Rusia Svazek: 3 Strana: 0218
Rusia, e, Rusie, e, Rus, i, f.; Rusy, dle Dolany; Rusko, a, n. = ruská země, Russin, Russland, n. Vz Rus, 2.

285028   Rusia Svazek: 7 Strana: 0634
Rusia. Rus má jméno od Rusů (Varjazů) Skandinavců, kmene německého, nejspíše z východního pomoří nynějšího Švédska přibylých. Vz Šf. Strž. II. 76.

285029   Rusičitka Svazek: 8 Strana: 0349
Rusičitka, y, f., v lučbě, Vz Am. Orb. 63.

285030   Rusík Svazek: 8 Strana: 0349
Rusík, u, m., ruthenium, prvek. Am. Orb. 58.

285031   Rusin Svazek: 3 Strana: 0219
Rusin, něm., vz Ruzyně.

285032   Rusín Svazek: 3 Strana: 0219
Rusín, a, m., pl. Rusové, zřídka Rusíni. Cf. Dvořenín, Bž. 82. R., zvl. Malorus. Slo- váci nazyvají Rusiny: Rusňáky, Rusnáky. Šm. R. v Malorusku, v Haliči a ve vých. Uhřích. Rk. Vz S. N.

285033   Rusín Svazek: 7 Strana: 0635
Rusín Abrah., kněz evang. 1611. Vz Jir. Ruk. II. 206, Jg. H. 1. 622.

285034   Rusín Svazek: 9 Strana: 0282
Rusín, a, m., v pl. bez-ín: Rusi Rusové. Vz Gb. H. ml. III. 1. 88. Jméno Rusín po- kládají za nesprávné místo Rus.

285035   Rusina Svazek: 7 Strana: 0635
Rusina, y, f., jm. feny. Škd.

285036   Rusinka Svazek: 7 Strana: 0635
Rusinka, y, f. = Ruska. Orl. III. 21.

285037   Rusínština Svazek: 8 Strana: 0349
Rusínština. Nár. list. 1894. č. 154. 1.

285038   Rusiny, rusinky Svazek: 3 Strana: 0219
Rusiny, rusinky, pl., f., rousy u noh ptačích, Federn an den Füssen der Vögel. Us. Mark. — R., výložky z rukávů visící, Lappen an den Aevmeln. Us.

285039   Rusism-us Svazek: 10 Strana: 0348
Rusism-us, u, m. Lit. I. 676.

285040   Ruska Svazek: 3 Strana: 0219
Ruska, y, f., vz Rusek. — R., die Russin. — R., Rosalie. Na mor. Drahansku. Hý. -- R., vz Ruský.

285041   Ruská Svazek: 7 Strana: 0635
Ruská, é, f. = mor. tanec. Brt.

285042   Růska Svazek: 8 Strana: 0349
Růska, y, f. m. rozha. Brn. Mus. 1896. 261. R. = vích. Brň. Brt. D. II. 382.

285043   Ruska Svazek: 10 Strana: 0348
Ruska = ryba. Slez. Vz Čes. 1. XI. 222.

285044   Ruskati Svazek: 7 Strana: 0635
Ruskati, zernagen, fressen. Myši mu jačmeň ruskajú. Slov. Rr. Sb, Rl. Pr. I. 87., Ssk.

285045   Růskfásek Svazek: 10 Strana: 0348
Růskfásek, sku, m. = kvásek na chléb. Dšk. Km 51.

285046   Rusko Svazek: 3 Strana: 0219
Rusko. Vz Rusia a více v S. N. VIL strana 829.—1172. — R., Něm. Rusek, ves u Smiřic. PL.

285047   Ruskobulharský Svazek: 7 Strana: 0635
Ruskobulharský, russischbulgarisch. R. nářečí. Šf. Strž. I. 352.

285048   Ruskojaponský. R Svazek: 10 Strana: 0348
Ruskojaponský. R. válka započala v únoru 1904.

285049   Ruskopolský Svazek: 8 Strana: 0349
Ruskopolský. R. věc. Zl. Jg. 356.

285050   Ruskoslovanský Svazek: 7 Strana: 0635
Ruskoslovanský, russischslavisch. R. kmen. Pal. Rdh. III. 178.

285051   Ruskosť Svazek: 7 Strana: 1378
Ruskosť, i, f., russische Beschaffenheit. Nár. list. 1893.

285052   Ruskošedý Svazek: 7 Strana: 0635
Ruskošedý, russischgrau. R sukno. Dch.

285053   Ruskovec Svazek: 7 Strana: 0635
Ruskovec, vce, m., jm. polí v Pusté Polomi. Šd.

285054   Ruskozelený Svazek: 3 Strana: 0219
Ruskozelený, russischgrün. Dch.

285055   Rusky Svazek: 3 Strana: 0219
Rusky, pl., f., druh nakládaných ryb. Us. Mřk.

285056   1. Ruský Svazek: 3 Strana: 0219
1. Ruský; rusky, po rusku, russich. R. země, císař, řeč, zima, měsíc (= dlouhý, že 14 dní později se počíná a taktéž se končí. L.) Us. Ať posedí ruský měsíc. Ctib. R. sloh, vz KP. I. 134.

285057   2. Ruský Svazek: 3 Strana: 0219
2. Ruský = řezký, frisch, schnell. Ruščí jako srni. Br.

285058   Ruský Svazek: 10 Strana: 0348
Ruský zámek, fragmea, Rozk. R. 95., fragma. Rozk. P. 1893.

285059   Ruslina Svazek: 7 Strana: 0635
Ruslina, y, f., obyč. pl. r-ny = třepení, cupanina. Slov. Phľd. IV. 23., VII. 66.

285060   Rusliny Svazek: 8 Strana: 0574
Rusliny, pl., f., vz předcház. Rusať.

285061   Ruslo Svazek: 10 Strana: 0348
Ruslo, a, n. = řečiště? Vlny se řítily klikatým ruslem přes balvany. K. Jir. Osv. 1881. 390.

285062   Rusma Svazek: 7 Strana: 0635
Rusma, y, f., v lučbě. Šfk. Poč. 192.

285063   Rusnácký Svazek: 3 Strana: 0219
Rusnácký, maloruský, kleinrussich. Na Slov.

285064   Rusňačka Svazek: 3 Strana: 0219
Rusňačka, y, f., Maloruska, die Klein- russin. Jg.

285065   Rusnák Svazek: 3 Strana: 0219
Rusnák, a, m., vz Rusín.

285066   Rusnák Svazek: 8 Strana: 0349
Rusnák, a, m. = Rusín. To by aj. li. na velký piatok môhol pojiesť (o nemastném jídle). Slov. Zátur.

285067   Rusňák Svazek: 8 Strana: 0349
Rusňák, a, m., les u Bludovic. Věst. op. 1893. 12.

285068   Rusobílý Svazek: 3 Strana: 0219
Rusobílý. R. pryskyřice. Sš. Zj. 476.

285069   Rusobradý Svazek: 3 Strana: 0219
Rusobradý, der Rothbart. Víd. list.

285070   Rusofil Svazek: 3 Strana: 0219
Rusofil, a, m., rusomil, der Russenfreund. Us. Nl.

285071   Rusofilství Svazek: 10 Strana: 0348
Rusofilství, n. Lit. I. 713.

285072   Rusokadeřavý Svazek: 7 Strana: 0635
Rusokadeřavý, honiggelbgelockt.

285073   Rusokadeří Svazek: 10 Strana: 0348
Rusokadeří dcera. Hrlš. Hus. 80. Sr. Rusokadeřavý.

285074   Rusosť Svazek: 3 Strana: 0219
Rusosť, i, f., rusá barva. Veleš.

285075   Rusovatěti Svazek: 3 Strana: 0219
Rusovatěti, ěl, ění, rothköpfig werden. L.

285076   Rusovatý Svazek: 3 Strana: 0219
Rusovatý, ein wenig rothbraun, roth- köpfig. L.

285077   Rusovlasák Svazek: 3 Strana: 0219
Rusovlasák, a, m., der Rothkopf. Aqu.

285078   Rusovlásek Svazek: 8 Strana: 0349
Rusovlásek, ska, m. = rusovlasák. NZ. IV. 254.

285079   Rusovlaska Svazek: 3 Strana: 0219
Rusovlaska, y, f., die Blondine. Šm.

285080   Rusovlason Svazek: 7 Strana: 0635
Rusovlason, ě, m. = rusovlasák. Vký.

285081   Rusovlasý Svazek: 3 Strana: 0219
Rusovlasý = rusovlasák.

285082   Rusovlasý Svazek: 8 Strana: 0349
Rusovlasý. Rozšíření r-sých v Čechách a j. Vz NZ. IV. 78., 256.

285083   Rust Svazek: 3 Strana: 0219
Rust, a, m., něm. Rust, mě. v Uhřích. Bern.

285084   Růst Svazek: 3 Strana: 0219
Růst, rostu, m., zrůst m. vzrůst, der Wuchs, das Wachsthum; die Vegetation. Nz.

285085   Rusta Svazek: 10 Strana: 0348
Rusta, y, f. = rošt v kamnech. Hauer 14.

285086   Růsti Svazek: 3 Strana: 0219
Růsti, rostu, rosť, sta (ouc), rostl, rostení (zastr. rostění), řidčeji. rostnouti, ul, utí = ze vnitř na šíř a na dél se veličiti, wachsen; větším býti, grösser werden, an Menge zu- nehmen; siliti se, prospívati, an innerer Stärke zunehmen, wachsen. V., Jg. Kořen rast z rad-t. Mkl. B. 480. - abs. Roste dubec, Rkk., tráva, člověk, zvíře, rostlina, strom, voda, měsíc (přibývá), bohatství, statek, jmění, Us., sláva, pověsť, štěstí. Ros., žádosť, Jel., různice, nelibost' k někomu, Kom.; rozum, žádosti, zlosť s roky rostou. Bern. Roste den; zástupy rostou, schwellen an. Us. Dch. Roste, že bude moci z patra jísti. U Žamberka. Kf. Dítě rostlo, až do- rostlo. Sš. P. 153. Pýcha rostla denně, šp. prý m.: zmáhala se, ale roste-li sláva, žá- dost', nelibost, rozum atd. (vz předcházející), proč se nemá říkati: pýcha roste ? Jest tedy i tato frase dobra. Stromům listí opadá, a zase roste. Kom. Kam strom ohýbáš, tam roste. Ne všudy všecko roste. Prov. Zima roste. Us. Hý. Rosťte a množte se. Solf. —- kde. Mezi kopci je dolina a v ní roste jate- lina. Sš. P. 436. Každé sousto mně v ústech roste (nechutná-li něco). Us. Němc, Sd. Nad Strakonici při tej silnici rostou tam tři růže. Er. P. 128. Sníh roste v oblacích (říká se, když oblaky sněhové hustnou). Mor. Kd. Už mi roste na nich zelený trávníček; Na slavkovských lókách růste koření; Na tym raciborským moscě pěkny karafiat roscě. Sš. P. 489., 634., 340. Na junoši roste dúbec, Rkk. 26. Trávka na niej roste. Rkk. 65. Za nima roste černovoký děvče, až vyroste, bude mý. Sš. P. 327. Rostó, rostó konope za cestó. Sš. P. 326. To dielo roste pod jich rukú. BO. Rostú po celé vsi švestky. Er. P. 334. Pod našima okny roste tam bez. Er. P. 123. Dříví v lesích roste. V. Mech na zdi roste. Br. Na rákosí paličky rostou. Kom. Na dubě nerostou leč žaludy. Č. Panská láska roste na zaječím chvostě Koll. R na mysli. Kom. Pod stromem tráva roste. Spis roste pod perem. Jg. — Vz Hlouposť. — v čem. R. ve ctnostech. Jel. Ať rostú (děti) ve cti a v kázni. Smil v. 1843. Dokad ne- vystoupil pán, mohl Jan růsti v důstojnosti a slávě u lidí. Sš. J. 60. Jako tělo roste ve věku, též aby duše rostla v ctnosti; Aby rostl v synovstvu božiem, v dóstojenstvie některak nesmierně; V ctnostech roste a prospievá; Stojte na cestě boží ustavičně rostúce v životě svatém. Hus I. 117., II. 75., III. 77., 300. — na čem. A dietě rostieše, rozuměj na těle. Hus II. 27. — odkud (čím). Bylina ze země roste pomocí tepla a deště. Br. Nerostou z trní hroznové ani z bodláčí fíky. V. On jako z vody roste (čerstvé). Us., Pk. Z upřímného srdce roste strom, do falešné lásky bije hrom. Sš. P. 272. Před našimi okny růste z růže květ. Sš. L. 266. Kristus rostl milostí a moudrostí. Sš. C. 47. Zlatem mu všecko rostlo. Sš. Hc. 88. — po kom, po čem. Nerád by, aby tráva po něm rostla (nerád by ještě umřel). Č. Vz Závisť. Po té masti vlasy rostou. T. — v co. V sílu a v muže roste. V. R. v jonáka. V. Obilí roste v slámu (ne v zrno). Vz Sláma.. Č. A Ježíš prospieváše věkem, že rostl a šel v léta. Hus II. 33. Neb odtud roste člověk u výsosť a dále nic. Hus I. 116.- jak. Stromy lesní samy od sebe rostou. D. Bez kázně růsti, Us., bez poznání. D. Žádosť bohatství roste bez konce. Hus II. 198. Růsť jablunko z široka, Sš. P. 435. Světlo vni- trné roste podlé míry zkušenosti. Sš. Sk, 254. Česť jeho jména rostieše na všaký den. BO. Rostliny rostou na očích (očividně). Us. u Rychn. Růsť jablunko vysoko, roz- kládej se široko. Brt. Anth. 70. Popeluška v samé nesnázi rostla pod macechou. Ku. Poh. II. 191. Aby rostlo (dřevo) na výš neb na široko. Št. N. 220. Roste jako z vody = rychle. Us. Dhn. — s kým, s čím. Nežertuj, s kým jsi nerostl. Č. Rozum, žá- dosti s roky rostou. Bern. Roste tam tráva s jetelem. Er. P. 416. To s ním roste (vada nějaká, zlozvyk). Us. Sd. — kudy. Skroz (skrz) ten prsten tráva roste. Sš. P. 164., Er. P. 477. Přes ten prsten tráva roste. Sš. P. 168. — od které doby. Jako neroste kamení od syna božího narození. Er. P. 512. —jak dlouho. Nechte obého rósti až do žně. Mt. 13. (Hus II. 54.). — k čemu. Den ke dni k smrti rostem. Er. P. 514. — proč. Však já na to rostu, abys k nám chodíval. Sš. P. 337. To gbelským pacholkóm roste na znamení. Sš. P. 1G6. — komu (kdy). Vlasy, nehty, zuby mu rostou. Us., Kom. Hřebínek mu zase roste (stává se Hrdým atd.). Us. Dch. Rohy mu v čas štěstí příliš rostou. Prov. Roste mu to jako houby po dešti. Us. Dch. — do čeho. Strom do dřeva roste (když více do šíře než do výšky žene). D. R. do výšky. Vz také: Rak. Mladý kůň roste do peněz a starý z peněz. Č. — proti čemu. Proti smrti radě neroste koření v zahradě. Č.

285087   Růsti Svazek: 7 Strana: 0635
Růsti. Cf. List. fil. X. 117. (strč. tvary), Mkl. Etym. 226., Gb. Ml. I. 147. R., germi- nare. Ž. wit. 64. 11. — abs. Roste stín, něčí moc a vliv, rozhořčenosť, hluk, bouře, Us. Pdl., světlo. Vrch. Móž-liť kořen neb dřevo ruosti, nemá-liť v sobě té vlhkosti? Št. Kn. š. 33. — kde. Na čele jeho rostou stíny. Vrch. Ovoce roste v zahrádcě u tvého panice. Výb. II. 21. Eště si len húsky pa- sia, už si v mojom srdci rásla. Sl. ps. Šf. I. 39. Zpievanky, či ste z neba padly, či ste rástly v háji? Koll. Zp. I. 59. Ktež roste provinění, tu roste i pokuta. NB. Tč 102. Obilé sedlákům na poli rostlo (po- žaté deštěm). Let. 389. — v čem. Jak rostla u věku, tak i v mravích a šlechet- nosti. Výb II. 1353. Dotud žena ve své cti roste. Št. N. 60. Cierkev sv. prospí- vala a rostla u dobrotě. Chč. — po čem. Po vodě roste tráva a po víně moudrá hlava. Č. — več. Deště kapky rostly v silný liják; R. v horu, v nekonečnosť. Vrch. Rostlo by ve všicku ctnosť. Krnd. 7. — jak: do šíře. Us., J. Lpř. Tma rostla stále. Vrch. Roste jako lípa, jako vrba. Us. Šd. — kdy. Rozpaky jeho rostly každým oka- mžikem. Vlč. Každým dnem rostl její žal. Zr. — do čeho (kam). R. do krásy, Nrd., do země (stárnouti). Us. Kšť.

285088   Růsti Svazek: 7 Strana: 1378
Růsti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 108.

285089   Růsti Svazek: 8 Strana: 0349
Růsti. O pův. slova cť. Gb. H. ml. I. 36. — jak. Řepa roste o skok (skokem). Brt. D. II. 288.

285090   Růsti Svazek: 9 Strana: 0282
Růsti, O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 136. Co roste, teprv doba zralým činí. Slád. Sen. 42. — jak. Roste jak z vody, do země (neroste), jak dřevo v lese (bez kázně). Mus. ol. 1898. 115. Rastie ako chlieb pri ústach (ubývá toho), akoby ho ťahal, na vidomoči, rovno ako smrčina. Zát. Př. 354?. Rúšeti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 342.

285091   Růsti komu jak Svazek: 10 Strana: 0348
Růsti komu jak. Rostly jim rohy až do oblak (o pyšných). Tbz. VIII. 151. Roste, jak krajíc v hrsti (ubývá ho). Vlasť. I. 237. Rastie ako chlieb na stole (špatně). Phľd. XXIV. 342.

285092   Rustianství Svazek: 10 Strana: 0348
Rustianství, n. = rufianství? 1649. Schulz 87.

285093   Rustika Svazek: 3 Strana: 0220
Rustika, y, f., die Rustik. R. drsná, po- ouhladká, hladká. Nz. R. obkladek zevnější zdi z hrubých, na zevnější straně hranitě přitesaných kamenů, neb i jen omítka ta- kovouto stavbu napodobující. S. N.

285094   Rustika Svazek: 7 Strana: 0635
Rustika, y, f., stavitelská ozdoba. Wtr. Obr. 356.

285095   Rustika Svazek: 8 Strana: 0349
Rustika, vz Bosáž (3. dod.).

285096   Rustika Svazek: 10 Strana: 0348
Rustika, y, f. Rohová r. KP. IX. 20.

285097   Rustikalista Svazek: 8 Strana: 0349
Rustikalista, y, m. R. byl pouze dědič- ným nájemníkem. Mtc. 1896. 223.

285098   Rustikalisté Svazek: 10 Strana: 0348
Rustikalisté = půl a čtvrtláníci. Mtc. 1902. 9

285099   Rustikalní Svazek: 3 Strana: 0220
Rustikalní, z lat., selský, Rustikal-. Rk. R. polnosti, Bdl., robota. J. tr.

285100   Rustikalský Svazek: 10 Strana: 0348
Rustikalský = rustikální. R. pole. Dšk. Km. 38.

285101   Rustikový. R Svazek: 10 Strana: 0348
Rustikový. R. omítka. KP. IX. 342. Dům r-vými kvádry zdobený. Wtr. Str. 26.

285102   Rusy Svazek: 3 Strana: 0220
Rusy, vz Rusia.

285103   Rusý Svazek: 3 Strana: 0220
Rusý, medožlutý, sr. stind. rušant, koř. dle Curtia ruš, Mkl. B. 319., dle Mkl. l. c. z lat. russus; leibfarbig, honiggelb. Strany původu vz také Mz. 72. R. vlasy, Jel., barva. Troj. Sobě žába rusa, sobě srna lysa. Prov. Smil.

285104   Rusý Svazek: 7 Strana: 0635
Rusý. Cf. Mkl. Etym. 283., List. fil. 1890. 193. (Mz).

285105   Rusyně Svazek: 7 Strana: 0635
Rusyně, ě, f, Russin, f. Pal. Rdh. I. 134.

285106   Ruš Svazek: 3 Strana: 0220
Ruš, i, f., zastr. Učinil by, nad námi ruš (ruinam). Bj.

285107   Ruš Svazek: 7 Strana: 0635
Ruš = ruch, tumultus. Aby nebyl r. v lidu. Ev. olom. 244. Zpósobím mezi nimi svár a rúš. Výb. II. 474.

285108   Rušák Svazek: 7 Strana: 0635
Rušák, u, m. = rušlák, nástroj, na němž je v řadách více železných patek, jimiž se povrch půdy poškrabuje, Cultivator, m. Slez. Šd. — R , a, m. = Rusín, Malorus. Výb. II. 1567.

285109   Rušan Svazek: 3 Strana: 0220
Rušan, a, m. = Rus.

285110   Rušanie Svazek: 8 Strana: 0574
Rušanie vlakov = jízda. Slov. Kal. S. 154.

285111   Rušanina Svazek: 7 Strana: 0635
Rušanina, y, f. = oranina, zem rucha- dlem zoraná. Slez. Šd

285112   Rušanka Svazek: 3 Strana: 0220
Rušanka, y, f. = Ruska.

285113   Rušar Svazek: 3 Strana: 0220
Rušar, a, m., jm. vlastní, der Unfried. Šd.

285114   Rúšať Svazek: 8 Strana: 0350
Rúšať = okopávati. Zemiaky r. Vo Višňo- vom u Žiliny na Slov. Phľd. 1893. 361., 1895. 59.

285115   Rušať Svazek: 8 Strana: 0574
Rušať = třásně dělati (trhati útkové, t. j. příční niti, tak že zůstanou jen niti osnové, t. j. podélné, zvané rusliny = třásně, třepení). Slov. Kal. S. 154.

285116   Rušať sa Svazek: 10 Strana: 0348
Rušať sa = pohybovati se. Slov. Videl som tam niečo sa r. Phľd. XXII. 558.

285117   Rušati Svazek: 3 Strana: 0220
Rušati = kysati. U Brušperka, Mtl. — R., schnell lauten. U Brušperka, Mtl. —R., rühren, bewegen. — čím. Nerušej tím. Na Ostrav. Tč. - se, kynouti, aufgehen. Těsto se rušá, u Opav. Pk., Klš.; sich tummeln, eilen, na Ostrav. Tč.; rosou se broditi, im Tínal herumwaten. Nerušaj se, budeš celý mokrý. Mor. Sd.

285118   Rušati Svazek: 7 Strana: 0635
Rušati. Rušaj, apage! Hdž. Šlb. 22. Rušaj, len rušaj! nová velie doba. Sldk. Mart. 19. Rušaj domov. Phľd. VIII. 173. Chce-li masař, aby pes na tele atd. hafal, volá naň: Rušaj! Slez Šd. — co: bram- bory (po prvé okopávati). Slov. Ssk. — čím. Cudzum búdom nerúšaj (cizí boudou nehýbej)! Slez. Brt., Šd. — R. = rosou se broditi atd. nepatří sem, nýbrž k: Rúšati.

285119   Rúšati se Svazek: 7 Strana: 0635
Rúšati se = rousati se, rosou se broditi. Polož sem z článku: Bušati konec. Šd.

285120   Rúšce Svazek: 3 Strana: 0220
Rúšce, e, n., dem. slova roucho, das Ge- wand. Pulk., BO., GR. Oslíku na hřbetě sedě, polože r. učedlníkóv svých . . . Hus II. 128. R., tenké roucho, závoj. Aj, kakť je hrdá, majíc rúšce nevie, co jest. Št. N. 14.

285121   Rušební Svazek: 7 Strana: 0635
Rušební čin. Pr.

285122   Rušec Svazek: 3 Strana: 0220
Rušec, šce, m. = krušec (soli). Ta polívka je jak rušec (přesolená). U Olom. Šd.

285123   Rušeň Svazek: 7 Strana: 0635
Rušeň, šně, f. = parovůz, lokomotiva. Slov. Pokr. Pot. I. 66., Sldk. Mart. 35., Ssk.

285124   Rušení Svazek: 3 Strana: 0220
Rušení, n., přetrženi, die Störung, Unter- brechung, Verletzung, Brechung, Aufhebung, Abschaffung, Trennung. Rušení pokoje, Us., obrazů. D. Bez r. stejniny. Sedl. R. držeb- nosti, náboženství, veřejného pokoje. Vz více v S. N. R. obchodu a pospoje. Dch. R. pe- riodické n. občasné, sekularné n. stoleté. Nz.

285125   Rušení Svazek: 7 Strana: 0635
Rušení, das Ausweiden. R. zvěři. Šp.

285126   Rušenice Svazek: 7 Strana: 0635
Rušenice, e, f. = rušenka. U Strunko- vic. Nov.

285127   Rušenka Svazek: 3 Strana: 0220
Rušenka, y, f., drobná sláma, spláženka, matenice, matenka, das Wirrstroh. Us. Proch.

285128   Rušenka Svazek: 7 Strana: 0635
Rušenka. Cf. List. fil. 1890. 195. (Mz.).

285129   Rušený Svazek: 3 Strana: 0220
Rušený; -en, a, o, gestört. R. klid. Dch.

285130   Rušený Svazek: 10 Strana: 0348
Rušený. Žaloba z r-né držby. Nár. list.

285131   Rušený Svazek: 10 Strana: 0348
Rušený = dělaný z rúchy, rouchy. R. knot. Rhas. E 23.

285132   Rúšeti Svazek: 7 Strana: 1378
Rúšeti = rousati (strč. rúšeti od rušiti). V dialekt. Vz List. fil 1892 289.

285133   Rúšeti Svazek: 10 Strana: 0348
Rúšeti iterat. k rušiti. Pel. XX. Aniž jemu rúšej bydla. Baw. Ez. v. 727.

285134   Rušiaky Svazek: 10 Strana: 0348
Rušiaky =druh brambor. Slov. Phľd. XXII. 574.

285135   Rušić se Svazek: 10 Strana: 0348
Rušić se = hýbati se. Opava a Ostrava. Šb. D. 61.

285136   Rušíce Svazek: 7 Strana: 0635
Rušíce. Složila r-ci s hlavy. Sv. ruk. 335. Cf. List. fil. 1890. 195. (Mz.).

285137   Rušice, e. rušička Svazek: 3 Strana: 0220
Rušice, e. rušička, y, f., malý šat, roucha, das Gewand. Jád., Sal., Výb. I. 1160. 7. Dítě obinuto v r-ce. BO.

285138   Rušič Svazek: 3 Strana: 0220
Rušič, e, m., der Störer, Verderber. R, panenstvie zbaví tu dievku panenstvie, jehož nemóž jí nižádný navrátiti. Hus I. 206.

285139   Rušidlo Svazek: 3 Strana: 0220
Rušidlo, a, n., zvl. prostředek sžírající, das Aetzmittel. Sal. 38. 11. R. leptá. Ja.

285140   Rušidlo Svazek: 7 Strana: 0635
Rušidlo. Cf. List. fil. 1890. 195. (Mz).

285141   Rušihlas Svazek: 8 Strana: 0574
Rušihlas, vz Devocián (3. dod.).

285142   Rušikvas Svazek: 3 Strana: 0220
Rušikvas, a, m., der Schrnaus-, Lustver- derber. Takoví lidé sou praví r-sové. Reš. Nebývej r-sem. Reš.

285143   Rušilka Svazek: 3 Strana: 0220
Rušilka, y, f., troyosita, hmyz lykožrou- tový. Krok.

285144   Rušinov Svazek: 3 Strana: 0220
Rušinov, a, m., něm. Ruschinov, ves u Chotěboře. PL., Tk. IV. 739.

285145   Rušitel Svazek: 3 Strana: 0220
Rušitel, e, m., pl. -lé (na Slov. hybatel. Bern.). R. = kazitel, der Verderber, Verlet- zer, Aufheber, Abschaífer. Jg. R. obrazu, pokoje, dobrého řádu, víry, zákona, Ros., práva, Scip., slibu. Jel. R. dobrých obyčejňv, svornosti, Boč., veřejného dobra. Zř. F. I. R. všech dobrých řádů, Reš., míru. Dch.

285146   Rušitelka Svazek: 7 Strana: 0635
Rušitelka, y, f., Verderberin usw., vz Rušitel. Orl. XI. 146.

285147   Rušitelnosť Svazek: 3 Strana: 0220
Rušitelnosť, i, í., die Verletzlichkeit, Ver- derbbarkeit.

285148   Rušitelný Svazek: 3 Strana: 0220
Rušitelný, verletzlich, verderbbar. R-né a prchlé věci. Jel.

285149   Rušiti Svazek: 3 Strana: 0220
Rušiti, il, en, ení (zastr. rušeti), rušívati, kořen růch. Gb. Hl. 145., Mkl. B. 436. Sr. lit. rausiti (wühlen), rusas (die Grube). Mkl. aL. 174. — R. = dotýkati, hýbati (na Slov.), be-, anrühren, betasten (bewegen, rühren, Slov.); trhati, bořiti, kaziti, hubiti, verder- ben, zu Grunde richten; zdvihnouti, neplatným činiti, odstraniti, aufheben, abschaffen, un- giltig machen, kassiren, umstossen; přestou- piti, nedržeti, zlehčiti, verletzen, brechen, nicht halten, trennen; přetrhnouti, unterbre- chen; rozebrati, kuchati, auswirken, auswei- den; porušiti, beflecken, besudeln. Jg. — co: pořádek, Št., obecný pokoj, obrazy, víru, přípověď, smlouvu, zvěř n. jelena (rozebrati), D., kláštery, Us., zákon, Bern., přísahu. V. R. stany; Povětřie (vítr) ruší déšť; R-li jste smlúvu mú; R. zdi. BO. R. spaní, mlčení, Jel., nález, Har., cizí lože (przniti), St. skl., zločince (čtvrtiti), Bern., nápady (aufheben). Vl. zř. 317. R. mír, slib. Dch. R. jednotu bohoslužebnou a národní. Sš. I. 113. R. zá- pis. Tov. R. neděli; Toto písmo boží mnozí rušie, když svolíce (v) manželstvie rózno táhnú; R. přiezeň a přirozené přátelstvo; Výmluvní jsú, aby rušili pravdu; Rušie dobré obyčeje spolumluvenie zlá; Malý kvas všecko těsto ruší; R. božie přikázanie; R. hřiechy; R. sobotu; Cizoložstvo jest, když kdo stav manželský ruší. Hus L 121., 199., 207., 256., 273., 444., II. 270., 357 , 361., III. 187.— co komu: víru. Ml. JMK. nikdá na tom býti neničil, aby nám stavům zřízení zemská a práva naše rušil. Zř. F. I. B. XI. Ustavení někomu r. Hus III. 249. R. víru Bohu. Hus I. 153., Žer. Kdo jinému slovo ruší, zas mu tak učiniť sluší. Kmp. — co čím. Zastaralé věci železem, mladé prsty se ruší. Jg. Přátelství se ruší vzdálením-se. Jel. R. řeč křikem. Zločin, kterým se ruší veřejná mravnosť. ŘZ. Svátek rušíme skutkem neb dielem hřiecha; Cizoložstvím manželství se ruší; Věrnosť ruší se cizoložstvím; Člověk ruší se sám svým nepřítelem, to věz tělem; Kázáním slova božieho zatvrzeni v zlosti se ruší. Hus I. 128.. 197., 199., 202., II. 16. Druhé druhým se ruší (zdvíhá). Nz. A ruší se veličinou A. Nz. — jak. Pokoj člověk ruší proti Bohu trojím obyčejem. Huslí. 145. — co kde. Pokoj i mír rušie po zemiech nám podaných. BO. Aby nerušila lásky mezi náma. Sš. P. 662. Jeho moc v tom miestě se rušila. Hus III. 283. R. pokoj v obci. Ml. — se hýbati se, sich bewegen. Kamenie se rušilo a zsedalo pro žalost'. Ms. o 12 hod. umuč. Těsto se ruší (kyne). Slez., Mor., Tč., Dr. M. Kawka Ani se neruš. Na Ostrav. Tč., vz Rušati; aufgehen, sich heben, v mathem. Dvě od dvou ruší se (zdvihají se); gestört werden, Störung nehmen. Tělo, jenž se ruší, obtěžuje duši. Hus II. 304. Poněvadž tak se ruší ďáblovo královstvie. Hus II. 102. — se odkud. Neruš se z místa (nehýbej se). Na Slov. — přes co. Přes něčí zápověď něco r. — co kde čím: jelena v myslivně, na louce nožem.

285150   Rušiti Svazek: 7 Strana: 0635
Rušiti. Mkl. Etym. 285., List. fil. 1890. 194., 195. (Mz.). — co: klid, Mus., kázeň, něčí štěstí, Us. Pdl., pořad, slib, ustavenie. Št. Kn. š. 91., 60. — co jak. Patriciové r-li hromady tribunské násilně. J. Lpř. Lu- čebně se r. Kod. — koho z čeho: z po- klidu. Osv. — koho v čem: v myšlén- kách. Osv. — se s čím. Milý Bože, když sě ruší s mým tělem bydlo mé duši. Rkp. 1383. Mus. 1884. 272.

285151   Rúšiti Svazek: 7 Strana: 0635
Rúšiti = porušiti, pošpiniti. Hr. rk. D. 1150.

285152   Rušivě Svazek: 7 Strana: 0635
Rušivě, störend. R. působiti, ZČ., do něčeho sahati. Us. Pdl.

285153   Rušivec Svazek: 3 Strana: 0221
Rušivec, vce, m. = rušník. Srn.

285154   Rušivec Svazek: 8 Strana: 0574
Rušivec, vce, m., trogosita, brouk. Vz Klim. 345.

285155   Rušivý Svazek: 3 Strana: 0221
Rušivý, störend, verletzend. Nz., Dch.

285156   Rušivý Svazek: 7 Strana: 0635
Rušivý. R. zvuk, Čch., účinek. ZČ.

285157   Rúška Svazek: 3 Strana: 0221
Rúška, v, f. = rouška. — R,, obinadlo. Sal.

285158   Ruška Svazek: 8 Strana: 0350
Ruška = hruška. Dšk. Jihř. I. 32.

285159   Rušlák Svazek: 7 Strana: 0635
Rušlák, u, m., vz Rušák (dod.).

285160   Rušlákovati Svazek: 7 Strana: 0635
Rušlákovati = rušlákem půdu poškra- bovati. Laš. Wrch.

285161   Rúšna Svazek: 7 Strana: 1378
Rúšna, y, f. = komora na rúcha, za- bema. Hank. Sb. 179

285162   Rušňa Svazek: 10 Strana: 0348
Rušňa, ě, f. = lokomotiva. Phľd. XXIV. 422.

285163   Rušňák Svazek: 7 Strana: 0635
Rušňák, a, m. = kdo řídí rušeň, Loco- motivführer, m. Šd.

285164   Rušňař Svazek: 7 Strana: 0635
Rušňař, e, m. = rušňák (dod.). Šd.

285165   Rúšnica Svazek: 7 Strana: 0635
Rúšnica, e, f. = starosvatka, žena, která rúcha nevěstina má svěřena, když ji odvá- žejí. Slov. Němc. III. 303., Koll. Zp. I. 238., II. 509., Pokr. Pot. I. 220., Phľd IV. 19., 467.

285166   Rušnice Svazek: 3 Strana: 0221
Rušnice, e, f. = ručnice, das Gewehr. 1573.

285167   Rušnice Svazek: 7 Strana: 0635
Rušnice = článek elektrické batterie. Kv. 1870. 317., Kod. Úv. 290., 291.

285168   Rušník Svazek: 3 Strana: 0221
Rušník, a, m., brouk. R. musejní, anthre- nus museorum; r. černý, attagenus pellio. Vz Frč. 188.

285169   Rušník Svazek: 7 Strana: 0635
Rušník = vrtavec, Bohrkäfer, m. Sl. les. Cf. Ott. II. 440., Šír II. 62., Kk. Br. 164., 165., Brm. IV. 1. 80., 81. — R., Aufseher über die Kleider. Slov. Ssk.

285170   Rušník Svazek: 8 Strana: 0574
Rušník, a, m., anthrenus, brouk. R. bedr- níkový, a. pimpinellae, diviznový, verbasci, krtičníkový, scrophularia, kyjorohý, fuseus, malý, minor, musejní, museorum. Vz Klim. 363.

285171   Rušník Svazek: 9 Strana: 0282
Rušník, a, m. = kdo o svatbě přichází od ženicha ? rodičům nevěstiným pro rúcho s několika staršími ženami. Sbor. slov. IV. 52.

285172   Rušno Svazek: 7 Strana: 0635
Rušno. Cf. Ruch. V síních bylo živo a r. Nár. listy 13/989.

285173   Rušnosť Svazek: 10 Strana: 0348
Rušnosť, i, f. Plný r-sti. Nár. list. 1903. č. 154. 13. (č. 141. 13. ).

285174   Rúšný Svazek: 3 Strana: 0221
Rúšný, vz Roušný.

285175   Rúšný Svazek: 8 Strana: 0350
Rúšný. Kovy vůdce vstane s rušnou dru- žinou. Och. Otr. 72.

285176   Rušný Svazek: 9 Strana: 0282
Rušný cval žití. Kuč. 36.

285177   Rušovany Svazek: 7 Strana: 0635
Rušovany z: Hrušovany. Mus. 1889. 165.

285178   Rušperk Svazek: 9 Strana: 0282
Rušperk = Ronsberg. Dšk. Vok. 48.

285179   Růšť Svazek: 7 Strana: 0635
Růšť, vz Rozha.

285180   Ruštění Svazek: 10 Strana: 0348
Ruštění, n. = porušťování. Krok. II. b. 217.

285181   Ruština Svazek: 3 Strana: 0221
Ruština, y, f., ruský jazyk, die russische Sprache. Ruštině se učiti. Us.

285182   Růštka Svazek: 3 Strana: 0221
Růštka, y, f. = rozha.

285183   Rút Svazek: 7 Strana: 0635
Rút, u, m. = rútění, routění, rúcení. R., dusot, hřmot jak v den súdny. Phľd. VI. 252. (III. 1. 36.).

285184   Rúta Svazek: 3 Strana: 0221
Rúta, vz Routa. Věneček ze zeleNej rúty. Sš. P. 505.

285185   Růta Svazek: 3 Strana: 0221
Růta, y, f. = přísaha. Vz Rota.

285186   Růta Svazek: 7 Strana: 0635
Růta, y, m., os. j. Mus. 1880. 108.

285187   Ruta Svazek: 9 Strana: 0282
Ruta, celidonia, rostl. XV. stol. List. fil. 1898. 198.

285188   Ruta Svazek: 9 Strana: 0282
Ruta, y, f, celidonia, rostl. XV. stol. List. fil. 1898. 198.

285189   Rútěný Svazek: 3 Strana: 0221
Rútěný = routěný.

285190   Rútený Svazek: 7 Strana: 0635
Rútený = z rúty. R. pierečko. Sb. sl. ps. II. 1. 35.

285191   Rutev Svazek: 9 Strana: 0282
Rutev, tve, f. = routa. Slez. Čes. 1. IX. 1045.

285192   Ruth Svazek: 7 Strana: 0635
Ruth, a, m. — R. Ignac, prof. univ. praž. 1782. Vz Jir. Ruk. II. 206., Jg. H. 1. 622.

285193   Ruth Svazek: 9 Strana: 0282
Ruth Fr. Sr. Jub XXVII.

285194   Ruth Svazek: 10 Strana: 0348
Ruth Fr., dram. spis., 1854—27. 8. 1903. Sr. Nár. list. 1903. č. 234. 2. a jiné listy z též doby, Ott. XXII. 371., Zvon III. 700., IV. 71., Tob. 215.

285195   Ruthartovici Svazek: 3 Strana: 0221
Ruthartovici, vz Tk. I. 623., S. N.

285196   Rutheni-um Svazek: 3 Strana: 0221
Rutheni-um, a, n., kov platinovitý. Šfk. 371., KP. IV. 268., 280., S. N.

285197   Rutheni-um Svazek: 9 Strana: 0461
Rutheni-um, a, n. Sr. Vstnk. X. 334.

285198   Rutheni-um Svazek: 10 Strana: 0348
Rutheni-um, a, n., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 559., XII. 588., Ott. XXII. 372.

285199   Rutheničelý Svazek: 3 Strana: 0221
Rutheničelý chlorid, Rutheniumsuper- chlorid, m. Nz.

285200   Rutheničitý Svazek: 3 Strana: 0221
Rutheničitý kysličník, Rutheniumbioxyd, n. Nz.

285201   Ruthenitý Svazek: 3 Strana: 0221
Ruthenitý kysličník, Rutheniumsesqui- oxyd, n. Nz.

285202   Ruthenový Svazek: 3 Strana: 0221
Ruthenový chlorid, der Rutheniumchlorid. Nz.

285203   Rúti Svazek: 7 Strana: 0635
Rúti = rváti. (Krista) v hlavu rujiec. Sv. ruk. 125.

285204   Rúti Svazek: 10 Strana: 0348
Rúti, vz Routi. Rutil, u, m., nerost. Vz Ott. XXII 373.

285205   Rutička Svazek: 7 Strana: 0636
Rutička liečivá, fumaria officinalis. Let. Mt. sl. VIII. 1. 35.

285206   Rutil Svazek: 3 Strana: 0221
Rutil, u, m., nerost. Vz Bř. N. 196., S. N. Dle Presla rudolice.

285207   Rútina Svazek: 3 Strana: 0221
Rútina, vz Routina.

285208   Rútiti se Svazek: 3 Strana: 0221
Rútiti se = routiti se, řítiti se. Na mor. Zlínsku. Brt, Vz Routiti.

285209   Rutka Svazek: 7 Strana: 0636
Rutka rostl. Cf. Rstp. 68.—69.

285210   Rutka Svazek: 10 Strana: 0348
Rutka polní, rostl. Vz Dymivka, Země- dým, Žluťuch zde.

285211   Rutka, Rudka Svazek: 3 Strana: 0221
Rutka, Rudka, y, f., Rudkau, ves u Do- mašova na Mor.; něm. Rutka, ves u Kun- statu na Mor. PL. — R., rout«. V.

285212   Rutlamit Svazek: 7 Strana: 0636
Rutlamit, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875. 15.

285213   Rutlink Svazek: 3 Strana: 0221
Rutlink, u, m., meč na obou stranách broušený, zastr. Gl. 303.

285214   Rutlink Svazek: 7 Strana: 0636
Rutlink. Rozk.

285215   Rutlink Svazek: 8 Strana: 0350
Rutlink, dlouhý meč. Wtr. Krj. I. 272.

285216   Rutlink Svazek: 9 Strana: 0282
Rutlink, u, m. = dlouhý meč. Ott. XVI. 1045.

285217   Růtmané Svazek: 10 Strana: 0348
Růtmané mají na to dáti pozor (aby nikdo nesušil přediva doma, nýbrž v pa- zderně). Také přihlíželi ? opatrování cest, mostů, příjezdů atd. XVIII. stol. Ces. 1. XII. 261.

285218   Rutovinka Svazek: 3 Strana: 0221
Rutovinka, y, f., rutoví, vz Routa. A já viju vínky z různej rutovinky. Sš. P. 101.

285219   Rutte Svazek: 10 Strana: 0348
Rutte Eugen, spis. 1855. — 15. /7. 1903. Vz Ott. XXII. 375., Zvon III 615.

285220   Ruttkay Svazek: 8 Strana: 0350
Ruttkay Ezech., básn. slov. Vz Phľd. 1895. 315.

285221   Rutulové Svazek: 3 Strana: 0221
Rutulové byli národ v Latiu. — Rutul- ský.

285222   Rutva Svazek: 10 Strana: 0349
Rutva, y, f. = routa. Slez. Ces. 1. XIII. 109.

285223   Rutvička Svazek: 3 Strana: 0221
Rutvička, y, f., cf. Rutovinka. Ó vím ti já zahradečku z trňa, v ní r. zelená. Sš. P. 750.

285224   Ruudavý Svazek: 3 Strana: 0217
Ruudavý = nevrlý, mrzutý, brummig, mürsisch. Us. Jir,

285225   Ruvač Svazek: 3 Strana: 0221
Ruvač, e, m. = rubáš, zastr. Veleš.

285226   Ruvačka Svazek: 3 Strana: 0221
Ruvačka, y, f. = rvačka. Slov.

285227   Ruvačka Svazek: 7 Strana: 0636
Ruvačka. Rozchvátilo sa to na ruvačky — mačky (šlo to jako na rvačku). Slov. Rr. Sb.

285228   Ruvačka Svazek: 9 Strana: 0282
Ruvačka. Sr. Zát. Př. 193b

285229   Ruvanica Svazek: 3 Strana: 0221
Ruvanica, e, f. = rvaníce. Slov.

285230   Ruvati Svazek: 3 Strana: 0221
Ruvati = rváti. Pes ruve. Slov.

285231   Ruvati koho za Svazek: 7 Strana: 0636
Ruvati koho za zlasy. Koll. Zp. I. 4.

285232   Růvek Svazek: 3 Strana: 0221
Růvek, vku, m., vz Rov.

285233   Růveň Svazek: 3 Strana: 0221
Růveň, vné, f. = roveň. U Loun. Kš.

285234   Ruvná Svazek: 3 Strana: 0221
Ruvná, é, f., něm. Ruwna, ves u Dolej- šího Nýrska v Klatovsku. PL

285235   Růvonor Svazek: 7 Strana: 1378
Růvonor, u, m. = samořiditelná ná- močka buňátu, isodyn. Hron Nár. listy 1892. č. 120. odpol. list.

285236   Rúz Svazek: 7 Strana: 0636
Rúz s předponou po v průpovédi: Je to na porúzi = na ráně, před rukama. List. fil. 1890. 198.

285237   Rúzdka Svazek: 7 Strana: 0636
Rúzdka, y, f. = vzdání, Uibergabe einer verkauften Realität an den Käufer. Pavel kúpil dům od Klešče; při růzdce (růžce) aneb vzdavku položil Pavel 2 zlaté. Urbář ostrav. Zukal. Cf. Rozha.

285238   Ruzen Svazek: 7 Strana: 1378
Ruzen, zna, m., baburus, zbraň? Rozk. — Pršp. 79. 69. : pabarus.

285239   Růzeň, zně Svazek: 3 Strana: 0221
Růzeň, zně, f. = různosť. Štf.

285240   Ruzený Svazek: 8 Strana: 0350
Ruzený. R. kopie. Alx. H. 116.

285241   Ruzený Svazek: 10 Strana: 0349
Ruzený, rubricatus. R. kože. B. olom. Exod. 25. (Mus. 1864. 154. ).

285242   Růzga Svazek: 7 Strana: 0636
Růzga = růzha.

285243   Růzga Svazek: 8 Strana: 0350
Růzga (prut) = právo učně do uroní při- jímali. 1709. Pras. Hern. 40.

285244   Růzha Svazek: 3 Strana: 0221
Růzha, y, f., v Krkonš. = rozha. Kb., Lng. Na Ostrav. a ve Slez. ruzga. Tč. Vz Rozha-

285245   Růzha Svazek: 7 Strana: 0636
Růzha Oprav ruzga v: růzga.

285246   Růzhovatý Svazek: 3 Strana: 0221
Růzhovatý, rozhovatý, strauchartig.

285247   Ruzín, a, m Svazek: 7 Strana: 0636
Ruzín, a, m, os. jm. Arch. VIII. 27.

285248   Růzka Svazek: 7 Strana: 0636
Růzka, y, f., vz Řozha.

285249   Růzka Svazek: 10 Strana: 0349
Růzka, y, f. = tenká ětev. Mark.

285250   Ruzkvásek Svazek: 9 Strana: 0282
Ruzkvásek m. Rozkvásek. Dšk. Vok. 47. Různo. Nos (rozťatý) r. jde (hiat). Maš.
ruk. 206a. Sestry r. matek (jednoho otce),
r. otců (jedné matky). Děti r. rodičů (vzal-li
si vdovec s dětmi vdovu s dětmi). Šeb. 218.

285251   Různě Svazek: 3 Strana: 0221
Různě = různo. Ros.

285252   Různě Svazek: 7 Strana: 0636
Různě smýšleti. J. Lpř.

285253   Různění Svazek: 3 Strana: 0221
Různění, n., die Misshelligkeit, Uneinig- keit. Kom.

285254   Různění Svazek: 7 Strana: 0636
Různění, differentia. Hlv. R. představ, pojmů. Dk.

285255   Různěti Svazek: 3 Strana: 0221
Různěti, ěl, ění, verschieden werden, sich ändern. L.

285256   Různí Svazek: 3 Strana: 0225
Různí, Rosen-. R. záhon, postel, včela (die Rosenbiene), mšice (die Rosenblattlaus), vosa (die Rosenbíattwespe), křís (cicada rosae, die Rosengrille), jitrocel (der Rosenwegerich), martináč (phalaena rosana, der Rosenwickler). Šm.

285257   Různic Svazek: 7 Strana: 0636
Různic, vrch v Rakousích. Hrb.

285258   Různice Svazek: 3 Strana: 0221
Různice, e (zastr. róznice), f., nevole, ne- svornosť, sváda, pohodnuti, die Uneinigkeit, der Hader, Handel, Zank, Streit. Jg. R-ce ztropiti, zbuditi, rozsívati; o úřady mezi nimi rozličné r-ce se sbíhaly; r-cem a ne- voleni konec učiniti; o r-ce se smluvili a smířili. V. R ce a války rozšafně zdvihl a srovnal. V. Nenadále zběhla se r. a ne- pokoj v tom sněmě. Čr. Skrze bratří r. se působí v městech, obcích, až i ve vší zemi. Čr. R-ce strojiti; samé hádky, křiky a r-ce. Dch. A r. byla mezi nimi. Sš. J. 162. R-ci oč míti; Odtud r-ce a sváry toliko povstá- vají; Aby snad někdy, nebyly-li by ty r-ce časně na místě postaveny a spokojeny, k ně- jakému krve prolití nepřišlo. Žer. A protož veliká ruoznice bude v lidu, tak že zlí z míst hýbati se budú. Hus III. 310. Pakliby o tu věc která byla róznice, má tam Bartošek vyjeti; Shledali mezi nimi ruoznice. Půh. II. 454., 460. Když ti dva se seňdú (sejdou), to se nikdy nerozeňdú bez rúznice. Mor. Tč. O to mezi sebú zlú vuoli a ruoznici jmě- jechu; Neb před tiem byli sú v ruoznici mezi sebú a v kyselosti. Let. 220., 75. R-ce činiti. Zák. sv. Ben. Semeno různic rozsíval. Háj. Tropič různic. D. R-cemi lidi drážditi. Kom. R-ce mezi manžely tropiti. D. Stálé r-ce spolu mají. Ros. R-ce aby nepodcházely, není možné. Kom. R. ta vznikla pro pouhé svíčky shasnutí. Sych. R-ci zastaviti. D. R-ce, které povstaly a vznikly, srovnati a uložiti. Er. Srovnali se o ty r-ce a nesnáze. Václ. I. Znamenavše některé různice znamenité mezi pány a vládykami v království našem vzniklé. Zř. F. I. A. X. O tu věc dávno páni mezi sebú r-ci mají. O. z D. — R., rozdíl, roz- dílnosť, der Unterschied. Věci duchovní takú mají róznici od těchto věcí zdejších, jakož veliký jest rozdiel mezi duchem a tělem. O 7 vstup. Mezi nímž jest ta róznice, jako mezi tmú a světlostí. Ib.

285259   Různice Svazek: 7 Strana: 0636
Různice. Nedajte mezi sebú r-ce i jedné učiniti. Št. Kn. š. 44. R. škůdnice. Dch.

285260   Různický Svazek: 3 Strana: 0221
Různický = různý, jednotný, einzeln. MM. 35.

285261   Různický Svazek: 7 Strana: 0636
Různický. R. doby, Zeiten aus der Zwie- tracht. Lpř.

285262   Různič Svazek: 3 Strana: 0221
Různič, e, m., různil, der Krakeeler, Streithahn. Dch.

285263   Různičný Svazek: 3 Strana: 0221
Různičný, různici tropící, nesvorný, un- eins, aufrührerisch. Boč.

285264   Různík Svazek: 3 Strana: 0221
Různík, a, m. = různič.

285265   Různík Svazek: 8 Strana: 0350
Různík, a, m., anemodus, brouk. A. hu- bený, a. strigosus. Kliim. 281.

285266   Různil Svazek: 3 Strana: 0221
Různil, a, m. = různič. Dch. Tomuto růz- nilovi člověk neodolá. Dch.

285267   Různina Svazek: 3 Strana: 0221
Různina, y, f., die Divergenz. Šm.

285268   Různitel Svazek: 3 Strana: 0221
Různitel, e, m., kdo různice činí, tropí, der Händelmacher, -Stifter, der Unruhestifter, Unfugtreiber. Us. — R., hajitel mínění, ze dvé n. více věcí, osob téhož jména od sebe různiti, rozeznávati sluší, rozeznavač, der Vertheidiger der Verschiedenheit zweier o. mehrerer Sachen, Personen gleichen Namens, der Unterscheider. Důvodů žádných není. jimiž by ti r-lé Marka a Jana Marka při svoji provésti mohli. Sš. Mr. 2. (Hý.).

285269   Různitelnosť, i Svazek: 7 Strana: 0636
Různitelnosť, i, f., Unterschiedbarkeit, f. Pal. Rdh. I. 340.

285270   Různiti co Svazek: 7 Strana: 0636
Různiti co: užitečné a krásné. Dk. — co kde. Můžeme při něžnosti r. stupně. Dk. Aesth. 41. — co jak. Pojmy dobře r. Dk. — co proti čemu: pochody zevnější proti pochodům vniterním. Dk. P. 1.

285271   Různítko Svazek: 7 Strana: 0636
Různítko, a, n. Dk. Poet. 221., 249.

285272   Různitli Svazek: 3 Strana: 0222
Různitli, il.ěn, ění; různívati = jedno od drahého dávati, plašiti, rozháněti, zerstreuen, von einander jagen ; válčiti, hádati se, strei- ten, hadern, zanken; se = na různo jíti, sich trennen, aus einander gehen: nesrovnávati se, hádati se, uneins sein, zanken, hadern. Jg. — abs. Různící se k míru vedeni býti mají. Kom. — co. Křesťanství tvory a tvorce dobře různí (rozeznává, unterscheidet). Sš. Sk. 209. Proč mají zrady černé, proč různit ( trennen) srdce věrné? Hanka. — koho (pla- šiti). Ros. — mezi kým. Stále mezi sebou různí = stále se různí. Ros. — se v čem: ve smýšlení. Rk. — co, koho, se od čeho, od koho (jak, v čem). Oni tedy proroka na dotčeném místě přislíbeného různili a rozdělovali od messiáše či Krista; Naplnění toto duchem svatým různí se od onoho na letnici jako kon od povahy; Již pak milosť ta očividně se od milosti na křestu udělené různí; Podlé pravého nebo bludného vý- kladu slov těch spolkové církevní od sebe se různí; Doba od času různí se v tom, že ...; Jan také ve formě se ode Pavla různí; Nad to rukopisové řečtí a latinští se v podrobném pořádku různí; Pavel vý- slovně jej (Lukáše) různí od těch, jenž z ob- řízky jsou. Sš. J. 27., Sk. 46., 98., I. 25., Sk. 8. I, 10., 32., L. 1. (Hý.). - se čím. Pavel a Šavel jedinou obměnou jedné litery se různí; Logickým tím různočtením smysl se nerůzní. Sš. Sk. 153., 272. (Hý.).

285273   Různivka Svazek: 7 Strana: 0636
Různivka, y, f., maietta, rostl. Vz Rstp. 572.

285274   Různivosť Svazek: 3 Strana: 0222
Různivosť, i. f. die Streitsucht. Dch.

285275   Různivosť Svazek: 7 Strana: 0636
Různivosť, Verschiedenheit. R. národů slovanských. Šf. Strž. II. 532.

285276   Různivý Svazek: 3 Strana: 0222
Různivý, streitsüchtig, händelsüchtig, ha- dernd, Unruhe stiftend. Dch.

285277   Různo Svazek: 3 Strana: 0222
Různo (zastr. rózno), sem a tam, na strany, od sebe, aus einander, auf verschiedene Seiten. Běželi r. Hos. Uradivše se šli r. Plk. Jsou-li rózno. St. N. 24. Když muž ženy cizoložné odbude súdem, protoť manželský svazek ne- bude r.: Celý den kvasivše pojedú r. Št N. 48., 59. R. se rozběhli. Pass. 902 A tak šli r. (různili se). Let. 306. Purkmistr nemá jich r. rozpouštěti. Sob. 27. Vojsko r. se roz- trhalo. Bart. Závistníci moji různo budou. Kom. Je tam všechno r. (im Wirrwarr). Dch. Masf r. mazati. Db. R. se rozjeli. BO. Roz- dělili se oba r. Bj. Děvčata v pořadě stojí, dvě pak r. jich se postaví. Sš. P. 72G. Pravdy vyznánie lúčí rózno přátely ; Což jest Bóh svázal neb spojil, toho člověk neluč rózno; Neb sú dřeli údy r. na kříži; Manžel a. man- želka aby se nikoli nelúčili r. až do smrti. Hus I. 378., II. 39., 179., III. 202. - R. jíti, lézti = na mizinu, zu Grunde gehen. Všecko všudy r. leze a padá. V. Všecko r. běží skrze ženu nehospodynskou. Reš. - R., obzvlášť, pro sehe, abgesondert, besonders. Každý vlas r. stojí. Bern. Dali jsme je různo. Ros. R. leželi. Mm. — R., a, n., subst. Bezpečněji nám oběma různem se dáti. Č. Zatracoval formy poněkud různem jdoucí od mluvy dob Vele- slavinských ; Lidé jak povahou ústrojí těles- ného, tak i uzpůsobilostí duševní jdou různem. Kos. Ol. I. 22., 00. — R., s předložkami. Na r. = různo, von einander. Na různo táhnouti =roztáhnouti. V. Smrť jednoho od druhého na r rozžene. Kram. Vojáky na r. rozrážeti. Flav. Nedí pán a ze spojitosti není patrno, kam směřuje, tudy se na r. vykladači dá- vají. Sš. Mr. 65. Rozdělili je na různo. Br. Na r. rozsekati. V. Na r. sbořiti hradbu. Br. Na r. je rozvedli. Háj. Všecko nám mizí a na r. leze. Br. Na r téci. V. — Po různu = tam i zde, na rozličných místech, po rozlič- ných místech, auf verschiedenen Orten, zer- streut, einzeln. Ty verše po různu se nalé- zají. Proch. Po různu sem i tam ho rozvlá- čeli. Lom. Skryli se v lese po různu. Brt. Skl. § 304. Předměstí to po různu leží. Har. II. 172.

285278   Různo Svazek: 7 Strana: 0636
Různo. A tak šli r. Let. 305. Jsou bratři r. otcama; My jsme sestry r. matkama. Mor. Šd. Země se otevře r.; Skálé sě rózno sě- dáše. Pravn. 1157., 1162. Srdce šlo strachy r. Alx. H. v. 191. (HP. 64). R. každého postavili (pro sebe). Pož. 99. Pak jim kázal r. po všem světu jíti. Kat. v. 1988. — R. = pole u Týna. Pk.

285279   Různo Svazek: 8 Strana: 0350
Různo, adv., často jako různě. Vz Mus. 1893. 446. Cf. List. fil. 1895.111.

285280   Různobarevnosť Svazek: 10 Strana: 0349
Různobarevnosť, i, f. R. očí, hetero- phthaimus. Ktt.

285281   Různobarevný Svazek: 3 Strana: 0222
Různobarevný, Svět., různobarvý = roz- ličné barvy, Rostl., pestrý, verschiedenfarbig. Mus.

285282   Různobarevný Svazek: 9 Strana: 0461
Různobarevný. R. nitky. Šml. I?. 69.

285283   Různobarvitosť Svazek: 10 Strana: 0349
Různobarvitosť, i, f. R. duhovky, hetero- chromia iridis. Ktt.

285284   Různobarvý Svazek: 3 Strana: 0222
Různobarvý = různobarevný.

285285   Různobarvý Svazek: 8 Strana: 0350
Různobarvý. R. řemen. Čch. Otr. 16.

285286   Různoběžec Svazek: 7 Strana: 0636
Různoběžec, žce, m. = různoběžník. Dk.

285287   Různoběžka Svazek: 7 Strana: 0636
Různoběžka, y, f. = přímka různoběžná Us. Pdl., Jrl. 424.

285288   Různoběžník Svazek: 3 Strana: 0222
Různoběžník, u, m., lichoběžník, Trape- zoëdr = čtyrúhelnik, jehož každá strana má jiný směr. Blř., Prm., Ck.

285289   Různoběžník Svazek: 7 Strana: 0636
Různoběžník. Místo: lichoběžník, Trape- zoeder polož: Trapezoid, n. Hra. R. sou- měrný, Deltoid, n.

285290   Různoběžníkový Svazek: 7 Strana: 0636
Různoběžníkový. NA. V. 464.

285291   Různoběžný Svazek: 3 Strana: 0222
Různoběžný, aus einander laufend. Rk.

285292   Různobočný Svazek: 3 Strana: 0222
Různobočný, verschiedenseitig.

285293   Různoboj Svazek: 3 Strana: 0222
Různoboj, e, m., harc. das Plänklerge- fecht. Čsk. Různobok, u, m., různokout, lichoběžník (Šm.), ungleichseitiges Viereck, Trapez, n., trapezium. L.

285294   Různoboký Svazek: 3 Strana: 0222
Různoboký, lichobězný, kosorohý, trape- zisch. Šm.

285295   Různobrvý. R Svazek: 7 Strana: 0636
Různobrvý. R. nálevník. Athen. III. 137

285296   Různocévný či Svazek: 7 Strana: 0636
Různocévný či jednoděložný. R. rostliny. Vz Rstp. 1472.

285297   Různočasný Svazek: 3 Strana: 0222
Různočasný, ungleichzeitig. Nz.

285298   Různočlen Svazek: 3 Strana: 0222
Různočlen, u, m., zantho, korýš krátko- ocasý. Krok.

285299   Různočlenec Svazek: 7 Strana: 0636
Různočlenec, nce, m., anisotoma, brouk. Vz Kk Br. 128.

285300   Různočlenec Svazek: 8 Strana: 0350
Různočlenec. R-ci, anisotomidae. Vz Klim. 289.

285301   Různočlenník Svazek: 8 Strana: 0350
Různočlenník, a, m., taxicera, brouk. R. plochý, t. deplanata. Klim. 154.

285302   Různočlenný Svazek: 7 Strana: 0636
Různočlenný tvor. NA. V. od. 2. 9.

285303   Různočnělečnosť Svazek: 8 Strana: 0350
Různočnělečnosť, heterostylie. Vz Ott. XI. 246. (u rostlin).

285304   Různočnělkatosť, i Svazek: 7 Strana: 0636
Různočnělkatosť, i, f., Heterostylie, f. Hg. 56.

285305   Různočtení Svazek: 3 Strana: 0222
Různočtení, n., různé, odchodné čtení, die verschiedene, abweichende Lesung, die Leseart, Variante. R. uvoditi; zmíniti se o r-ních; v r-ních se lišiti; původ r. těch vysvětliti. Sš. Mt. 225. Logickým tím r-ním smysl se nerůzní. Sš. Sk. 272. Z nesčíslných r. jsme jen značnější podali. Sš. J. 169.

285306   Různočtení Svazek: 7 Strana: 0636
Různočtení. Šf. III. 48., 193.

285307   Různodědinný Svazek: 7 Strana: 0636
Různodědinný = daleko roztroušený. Vký.

285308   Různodivý Svazek: 3 Strana: 0222
Různodivý, wildverworren. Dch.

285309   Různodobě Svazek: 7 Strana: 0636
Různodobě, ungleichzeitig. Rgl., Zbrt.

285310   Různodobý Svazek: 7 Strana: 0636
Různodobý, ungleichzeitig. Rgl., Zbrt.

285311   Různodrápník Svazek: 7 Strana: 0636
Různodrápník, a, m., anisoplia, Laub- käfer, brouk. Cf. Kk. Br. 190., Ott. II. 393., Šír II. 62., Brm. IV. I. 101.

285312   Různodrápník Svazek: 9 Strana: 0282
Různodrápník, a, m., anisoplia, brouk. R. křížový, a. cyathigera, pustinný, deserti- cola, rakouský, austriaca, srstnatý, villosa, rozdílný, dispar, široký, lata, šťávní, segetum, žlutokrový, flavipeunis. Vz K im 403.

285313   Různodrapník Svazek: 10 Strana: 0349
Různodrapník, anisoplia, brouk. Vz Ott. XXII. 377.

285314   Různoeelistník Svazek: 8 Strana: 0350
Různoeelistník, a, m., stomis, brouk. Klim. 43.

285315   Různohlas Svazek: 3 Strana: 0222
Různohlas, u, m., různohlasí, n., die Disharmonie.

285316   Různohlas Svazek: 7 Strana: 0636
Různohlas a souhlas. Pal. Rdh. I. 394

285317   Různohlasný, -sý Svazek: 3 Strana: 0222
Různohlasný, -sý, verschieden tönend.

285318   Různohřbetník Svazek: 7 Strana: 0636
Různohřbetník, a, m., poecilonota. R. zlatolesklý, p. rutilans, Lindenprachtkäfer, m. Sl. les., Kk. Br. 196.

285319   Různochodý Svazek: 3 Strana: 0222
Různochodý, wirrgängig. Dch.

285320   Různojazyčný Svazek: 3 Strana: 0222
Různojazyčný = různojazyký.

285321   Různojazyký Svazek: 3 Strana: 0222
Různojazyký, různého jazyka, jinoja- zyký, verschiedensprachig. Od r-kých lidí slova jeho pojmuta. Sš. Sk. 20.

285322   Různojmennosť, i Svazek: 7 Strana: 0636
Různojmennosť, i, f. R veličin. Stč. Zem. 63.

285323   Různojmenný Svazek: 7 Strana: 0636
Různojmenný, ungleichnamig, ungleich- benannt. Nz. R. čísla, veličiny. Hra., Šim.

285324   Různokmenný Svazek: 7 Strana: 0636
Různokmenný, von ungleichem Stamm. R národové. Šf. Strž. I. 322.

285325   Různokořenný Svazek: 7 Strana: 0636
Různokořenný, ungleichwurzelig. R. forma slova. Šf. Strž. II. 607.

285326   Různokout Svazek: 3 Strana: 0222
Různokout, u, m. = různobok.

285327   Různokrajný Svazek: 7 Strana: 0636
Různokrajný, aus verschiedenen Län- dern. Kká.

285328   Různokrásný, různokrásý Svazek: 3 Strana: 0222
Různokrásný, různokrásý, schön bunt. L.

285329   Různokrový Svazek: 9 Strana: 0282
Různokrový. Vz Slunéčko. R. střevlík. Klim. 737.

285330   Různokřídlák Svazek: 7 Strana: 0636
Různokřídlák, u, m., heteropteris, rostl Vz Rstp. 213.

285331   Různokřídlý Svazek: 7 Strana: 0636
Různokřídlý. Vz Brm. IV. 611.

285332   Různokvětný Svazek: 3 Strana: 0222
Různokvětný. R. pomněnka. Flor.

285333   Různokvětý Svazek: 7 Strana: 0636
Různokvětý. Bendi. I. 60.

285334   Různokyjník Svazek: 8 Strana: 0574
Různokyjník, a, m., combocerus, brouk. R. hladký, c. glaber. Vz Klim. 308.

285335   Různolacháč Svazek: 7 Strana: 0636
Různolacháč, e, m., lachenalia, rostl. Vz Rstp. 1597.

285336   Různolehlý Svazek: 7 Strana: 0636
Různolehlý. Dk.

285337   Různolístek Svazek: 3 Strana: 0222
Různolístek, stku, m., blechnum, rostl. FB 2.

285338   Různolistý Svazek: 7 Strana: 0636
Různolistý, verschiedenblätterig. Rst. 487.

285339   Různolomivosť Svazek: 7 Strana: 0636
Různolomivosť, i, f., Astigmatismus

285340   Různolomivý Svazek: 7 Strana: 0636
Různolomivý, astigmatisch. R. brejle. Exc.

285341   Různomanželný Svazek: 7 Strana: 0636
Různomanželný. R. úbor. S. N. V. 151.

285342   Různoměrný Svazek: 7 Strana: 0636
Různoměrný. R. verše. Dk. Poet. 368.

285343   Různoměstí Svazek: 7 Strana: 0636
Různoměstí, n. Staré sosny stály v r. Osv. V. 639.

285344   Různomístnosť Svazek: 7 Strana: 0636
Různomístnosť, i, f, Heterotopie, f

285345   Různomístný Svazek: 7 Strana: 0636
Různomístný, heterotopisch. R. vrstvy. Stč. Zem. 691.

285346   Různomístný Svazek: 8 Strana: 0350
Různomístný. R. přízvuk. List. fil. 1895. 68.

285347   Různomluv Svazek: 3 Strana: 0222
Různomluv, u, m., der Variant (im Dia- lekte). Šm.

285348   Různomluva Svazek: 7 Strana: 0636
Různomluva, y, f. = různomluv. Sf. III 577.

285349   Různomyslný Svazek: 3 Strana: 0222
Různomyslný, verschieden denkend. L.

285350   Různonárodní Svazek: 10 Strana: 0349
Různonárodní spolek. Us.

285351   Různonárodový Svazek: 7 Strana: 0636
Různonárodový stát. Pal. Rdh. III. 288.

285352   Různonártní Svazek: 3 Strana: 0222
Různonártní brouci, heteromera, mají v chodidlech předních dvou párů noh po pěti, v chodidlech zadního páru po čtyřech článcích. Puchýřníci (vz Majka), smrtníci (vz Potemník). Frč. 185.

285353   Různonohý Svazek: 7 Strana: 1378
Různonohý. R. korýši, amphipoda. Vz Ott. V. 804. b.

285354   Různonohý Svazek: 9 Strana: 0282
Různonohý. Vz Luskokaz.

285355   Různonožec Svazek: 9 Strana: 0282
Různonožec, žce, m. Vz Ott. XIV. 904.

285356   Různonřbetník Svazek: 9 Strana: 0282
Různonřbetník, ?, ?., poecilonota, brouk. ?. klamavý, ?. decipiens, pestrý, variolosa. Vz Klim. 411.

285357   Různoobrazný Svazek: 3 Strana: 0222
Různoobrazný, verschieden an Bild, Ge- stalt. .

285358   Různopal Svazek: 3 Strana: 0222
Různopal! Einzelnfeuer! Čsk.

285359   Různopalba Svazek: 7 Strana: 0636
Různopalba y, f, Einzelnfeuer, n. Csk.

285360   Různopárý Svazek: 7 Strana: 0636
Různopárý, verschiedenpaarig. Vz Rst. 488.

285361   Různoperý Svazek: 3 Strana: 0223
Různoperý, verschieden gefiedert, bunt von Federn.

285362   Různoplemennosť Svazek: 7 Strana: 0636
Různoplemennosť, i, f., verschiedene Abkunft. Stč. Zem. 736.

285363   Různoplemenný Svazek: 3 Strana: 0223
Různoplemenný, verschiedenen Stam- mes.

285364   Různopletý Svazek: 9 Strana: 0282
Různopletý. R. lidé (různé pleti). Nár. list. 1898. č. 110.

285365   Různoploský, -plošný Svazek: 3 Strana: 0223
Různoploský, -plošný, gemischtflächig. Nz.

285366   Různoplynný Svazek: 3 Strana: 0223
Různoplynný, verschieden fliessend.

285367   Různopohlavný Svazek: 3 Strana: 0223
Různopohlavný n. jednopohlavný. R-né květy obsahující buď pouze tyčinky buď pouze semenníky. Čl. Kv. XXVI. Verscliie- denehige Blüte. Nz.

285368   Různopohlavosť Svazek: 3 Strana: 0223
Různopohlavosť, i, f.. die Gcschlechts- verschiedenlieit.

285369   Různopohlavý Svazek: 3 Strana: 0223
Různopohlavý, verschiedenen Geschlech- tes. Rostl.

285370   Různopolarnosť Svazek: 3 Strana: 0223
Různopolarnosť, i. f. R. krystalů. Vz Br. N. 41.

285371   Různopolarnosť Svazek: 7 Strana: 0636
Různopolarnosť, Hemimorphismus, m.

285372   Různopožitný. R Svazek: 10 Strana: 0349
Různopožitný. R. réva (v různých dobách zrající). Msn. Od. 360.

285373   Různopramenný Svazek: 7 Strana: 0636
Různopramenný, aus verschiedenen Quellen. R. svědectví. Šf. Strž. I. 437.

285374   Různopsaný Svazek: 7 Strana: 0636
Různopsaný. Dk. Poet. 254.

285375   Různorej Svazek: 10 Strana: 0349
Různorej, e, m. R-jem kolovati. Msn. Od. 119.

285376   Různorep Svazek: 3 Strana: 0223
Různorep, a, m., hrotnatec. R-pi, eury- pteridae. R, ruský, pterygotus tetragoph- thalmus, r. český, eurypterus bohemicus. Vz Frč. 99.

285377   Různorodinný Svazek: 3 Strana: 0223
Různorodinný, verschiedenen Familien angehörig. Dch.

285378   Různorodný, -rodý Svazek: 3 Strana: 0223
Různorodný, -rodý, heterogen, fremd- artig, ungleichartig. R. souhlásky. Bž. Ně- která podstatná jména mění v pluralu rod, taková slovou r-dými. Bž. 75.

285379   Různorodost Svazek: 7 Strana: 0636
Různorodost, i, f. R veršů. Dk. Poet. 292.

285380   Různorodý Svazek: 7 Strana: 0636
Různorodý. R. poměry, Dk. Aesth. 27., verše, Dk. Poet. 239., 291., veličiny, Šim. 8, útvary (heteromesické), Stč. Zem. 691., prvky, Rm. 5., pojmy, Jd., pověsti, J. Lpř , výraz, Jd., čeleď, obyvatelstvo. Šf. Strž II. 53., 255. R-dé se odstrkuje. Pal. Rdh. III. 170.

285381   Různorohý Svazek: 3 Strana: 0223
Různorohý, verschiedene Hörner. Ecken habend. Jg.

285382   Různorýmý Svazek: 3 Strana: 0223
Různorýmý, verschiedenreimig.

285383   Různorýmý Svazek: 7 Strana: 0636
Různorýmý. Dk. Poet. 440.

285384   Různořečí Svazek: 3 Strana: 0223
Různořečí, n., Dialekt, m.

285385   Různořečí Svazek: 7 Strana: 1378
Různořečí česká: domažlické, Šb D. 14., lužnické 19., krkonošské, 30.; morav- ská : podhorské 40, horské, 42., dolské, 45., hanácké, 46., dolnobečevské, 51, horno- bečevské či valašské, 52., oderské či laš- ské, 54., opavské, 55.; slovenská : morav- skoslovenské, 66., bělohorské, 67., trnav- ské, 68., dolnotrenčanské, hornotrenčanské, 69., hornovážské, 72, pohronské, 74, hon- ťanské. 75.

285386   Různořečí Svazek: 9 Strana: 0282
Různořečí. Cf. Ott. XIII. 137b.

285387   Různosemenka Svazek: 7 Strana: 0636
Různosemenka, y, f., marsilea, Marsilee, f., rostl. Vz Rstp. 1768.

285388   Různosemenka Svazek: 10 Strana: 0349
Různosemenka, rostl. Vz Ott. XXII. 377.

285389   Různosemenkovitý Svazek: 7 Strana: 0636
Různosemenkovitý. R. rostliny, marsi- leaceae: různosemenka, mičovka. Vz Rstp. 1767., 1768.

285390   Různoskladnosť Svazek: 7 Strana: 0636
Různoskladnosť, i, f. R. rakouské říše. Nár. listy.

285391   Různosklonný Svazek: 3 Strana: 0223
Různosklonný. R, jméno, které se dle rozličných cleklinac skloňuje.

285392   Různoslabičný Svazek: 7 Strana: 0636
Různoslabičný, ungleichsilbig. R. slovo. Gb. R. hlásky (patřící k rozdílným slabi- kám) Gb. Ml I. 3

285393   Různosloký Svazek: 7 Strana: 0637
Různosloký, ungleichstrophig. R. báseň. Dk. Poet. 318.

285394   Různosloví, n Svazek: 7 Strana: 0637
Různosloví, n. = různočtení. Us. Pdl.

285395   Různoslový Svazek: 7 Strana: 0637
Různoslový. Rým má býti r-vý. Dk. Poet. 401.

285396   Různosměrka Svazek: 7 Strana: 0637
Různosměrka, y, f., v math.

285397   Různosměrnosť Svazek: 3 Strana: 0223
Různosměrnosť, i. f., verschiedenartige Richtung. Dch.

285398   Různosměrný Svazek: 3 Strana: 0223
Různosměrný, verschiedene Richtung habend. Us.

285399   Různosmyslý Svazek: 3 Strana: 0223
Různosmyslý, různého smyslu (významu), von verschiedener Bedeutung. Lépe jiní slova dobrý a spravedlivý za r-lá berou. Sš. I. (30.

285400   Různosrstý Svazek: 3 Strana: 0223
Různosrstý, ungleichhaarig. Jg

285401   Různost Svazek: 9 Strana: 0282
Různost. Úsloví vz v Zát. Př. XV. odst. 17.

285402   Různosť, i. různota Svazek: 3 Strana: 0223
Různosť, i. různota, y. f. = rozdílnosť, nejednosť, lišnosť, die Verschiedenheit, der Un- terschied. Leč ta různosť ve čtení nemá do «sebe veliké váhy; R. ta čtení povstala pře- místěním slov. Sš. Sk. 26., I. 53. Celý rozdíl záleží ve čtvero r-stech. Sš. Mt. 37. Plyne odtud i různost' osoby jeho od osoby otcovy; Pán těmi slovy namítá, že různost úmyslů jeho a úmyslů židů kořen svůj má v roz- ličném spojení jich obou; Z převráceného, samolibého a nesvorného srdce vynikla r. jazyků. Sš. J. 54., 87., 150., Sk. 19. Dalejší různoty textu smyslu nedosahují. Sš. I. 80. (Hý.). Vidím tam r-tu skupení tvaru a záře. Nrd. Kosm. ps. — R., rozmanitosť, die Man- nigfaltigkeit. — R., neshoda, spor, die Un- einigkeit, der Hader. — R., rozdělenosť, die Zerstreuung. Ros.— R., pustosť, das Wüst- sein. Jg.

285403   Různostinný Svazek: 3 Strana: 0223
Různostinný obyvatel, Einwohner, des- sen Mittagsschatten sich gegen Mittag und dann gegen Mitternacht wendet, Pol.

285404   Různostopý Svazek: 7 Strana: 0637
Různostopý, verschiedenfüssig. R. sloky. Dk.

285405   Různostranný Svazek: 3 Strana: 0223
Různostranný, verschiedenseitig. Jg.

285406   Různostředkový Svazek: 3 Strana: 0223
Různostředkový, excentrisch, L., lépe: různostředý. Šm.

285407   Různostřelba, y, f Svazek: 10 Strana: 0349
Různostřelba, y, f. = různopalba. Vz Ott. XXH. 377.

285408   Různostřelec Svazek: 3 Strana: 0223
Různostřelec, lce, m., der Plänkler. Ti- railleur. Bur.

285409   Různostup Svazek: 3 Strana: 0223
Různostup, u, m., einzelnes Abrücken. R-pem pochod! R-pem v rychlém kroku (n. poklusu) pochod! Čsk.

285410   Různosvalný Svazek: 7 Strana: 0637
Různosvalný. R. lasturovci. NA. V. 637.

285411   Různota Svazek: 3 Strana: 0223
Různota, y, f., vz Rňznosť.

285412   Různotaktý Svazek: 7 Strana: 0637
Různotaktý. R. sloky. Dk.

285413   Různotečkař Svazek: 9 Strana: 0282
Různotečkař, e, m., anisosticta, brouk. R. ménětečký, a. Tiesenbauseni, plavonohý, 19-punctata, pruhový, conjuncta, splynulo- tečký, thoracica. Klim. 719.

285414   Různotřídný Svazek: 8 Strana: 0350
Různotřídný. R. lidé. Phľd. 1895. 141.

285415   Různotvar, u Svazek: 7 Strana: 0637
Různotvar, u, m. Vm.

285416   Různotvárka Svazek: 7 Strana: 0637
Různotvárka, y, f., phalaena bombix dispar, Schwammspinner, m. Škd.

285417   Různotvárnosť Svazek: 3 Strana: 0223
Různotvárnosť, i, f., die Verschieden- gestaltigkeit.

285418   Různotvárnosť Svazek: 8 Strana: 0350
Různotvárnosť, i, f. Mus. 1895. 105., Čes. 1. V. 225.

285419   Různotvárný Svazek: 3 Strana: 0223
Různotvárný, verschiedengestaltig. Šm.

285420   Různotvárný Svazek: 7 Strana: 0637
Různotvárný. Vrch. Pr. 11., Čch. Dg. 704.

285421   Různotvarý Svazek: 7 Strana: 0637
Různotvarý = různotvárný. Rst. 488., Mus.

285422   Různoúhelník Svazek: 10 Strana: 0349
Různoúhelník, u, m. Hall. 58.

285423   Různováhový Svazek: 3 Strana: 0223
Různováhový. verschiedenen Gewichtes. Jg-

285424   Různovazba Svazek: 3 Strana: 0223
Různovazba, y, f. der Einzelnarrest. Čsk.

285425   Různověrce Svazek: 3 Strana: 0223
Různověrce, e, m. = jinověrce, anderen Glaubens.

285426   Různověrstvo Svazek: 3 Strana: 0223
Různověrstvo, a, n., die Glaubensver- schiedenheit,. Jg.

285427   Různoveršový Svazek: 7 Strana: 0637
Různoveršový, ungleichversig. R. verše. Dk.

285428   Různověří Svazek: 9 Strana: 0283
Různověří na Táboře. Pal. Děj. IV. 1. 402.

285429   Různovid Svazek: 10 Strana: 0349
Různovid, n, m. Bohové r-dem se jeví (různým způsobem). Msn. 01. 264.

285430   Různovýznanmý Svazek: 3 Strana: 0223
Různovýznanmý, von verschiedener Be- deutung, Vz Bž. 70. Vz Různomyslý.

285431   Různovzorý Svazek: 3 Strana: 0223
Různovzorý, verschieden gestaltet. L.

285432   Různozemý. R Svazek: 10 Strana: 0349
Různozemý. R. strana. Msn. II. 180.

285433   Různoznačnosť Svazek: 7 Strana: 0637
Různoznačnosť, i, f. Psp., Hlv., VV.

285434   Různoznačný Svazek: 3 Strana: 0223
Různoznačný, von verschiedener Bedeu- tung.

285435   Různoznělka Svazek: 3 Strana: 0223
Různoznělka, y, f., ve varhanách píšťala nesouzvučná, die Dissonanz. Vaněk.

285436   Různoznění Svazek: 7 Strana: 0637
Různoznění, n. R. řeči. Jir. Mor. 79.

285437   Různozralý Svazek: 7 Strana: 0637
Různozralý, ungleich reif. R. ovoce. Lpř.

285438   Různozrnák Svazek: 7 Strana: 0637
Různozrnák, u. m., triumfetta, Trium- fette, f., rostl. Vz Rstp. 165.

285439   Různozrný Svazek: 3 Strana: 0223
Různozrný, verschieden gekörnt, L.

285440   Různozvuký Svazek: 8 Strana: 0350
Různozvuký, distonierend. Sterz. I.683. b.

285441   Různoživelní Svazek: 7 Strana: 0637
Různoživelní genialnosť. Osv. 1880.

285442   Různý Svazek: 3 Strana: 0223
Různý, sem tam se nalézající, ne pohro- madě, zerstreut, einzeln. Různé ovce a stádo sehnati. Jg. — R., rozdílný, ne jeden, lišný, verschieden, unterschiedlich. Obraz r-mi bar- vami potahovati. Kom. R. mínění o tom obí- hají', Dch.: r. zprávy. Dch. R. vojsko, Dch., význam slov. Bž. 70.— čím: duchem, myslí, Sš.. srdcem. Mk. Národové r-ní rodem, ho- vorem r. Bratři r-ní matkami (na Mor.: různo matek. Mřk.). Us. R-ni jste srdcem, myslí. Sš. Bs. 195. — v čem. Byli r-ni v náhle- dech. Sš. Sk. 187. — R., nesvorný, entzweit, Jg. — R., pustý, wüst. V tom těsném různém okolí. Ráj.

285443   Různý Svazek: 3 Strana: 0225
Různý, rosig. Dch., Chmel.

285444   Různý Svazek: 7 Strana: 0637
Různý. Byl sám jak v poli různý strom. Kld.

285445   Různý Svazek: 8 Strana: 0350
Různý holub = nespářený. 11. koně = každý z jiného páru. Jicko. Brt, D. II. 382.

285446   Růzporka Svazek: 9 Strana: 0283
Růzporka m. rozporka. Dšk. Vok. 47.

285447   Růzvora Svazek: 3 Strana: 0223
Růzvora, v, f. = rozvora, Wagenried. n. Us. u Vorlíka, v Krumlovsku. Us. — R., der Krummbaum in der Mühle. P!k.

285448   Růzvora Svazek: 9 Strana: 0283
Růzvora, m. rozvora. Dšk. Vok. 47.

285449   Růzvorník Svazek: 3 Strana: 0223
Růzvorník, n, m., rozvorník, der Ried- nagel. U Vorlíka.

285450   Ruzyně Svazek: 3 Strana: 0223
Ruzyně, ě, f., něm. Rusin, ves u Prahy (u Liboce). Tk. I. 623., III. 83., IV. 73».

285451   Růža, e, f Svazek: 10 Strana: 0349
Růža, e, f. = Růžena. Rgl.

285452   Růžák Svazek: 7 Strana: 0637
Růžák, u, m. = růžový keř. Růžový ker či r. Slov. Hdž. Čít. 196. — R., Pfingst- rose, pivoňka. Má tváře jako r. Us. Dch. — R. = růžový brambor. Slov. LObz. XVI 46.

285453   Růžanec Svazek: 8 Strana: 0350
Růžanec, nce, m., přítok Ostravice. Věst. op. 1893. 12.

285454   Růžař Svazek: 7 Strana: 0637
Růžař, e, m. = kdo pěstuje růže. Us. Vrch., Vchř.

285455   Růžařka Svazek: 7 Strana: 0637
Růžařka, y, f. = žena růže pěstující n. prodávající. Us. Šd.

285456   Růžařský. R Svazek: 9 Strana: 0283
Růžařský. R. umění (pěstovatele nových druhů růží). Us.

285457   Ružavka Svazek: 7 Strana: 0637
Ružavka, y, f., vrch u Minic u Kralup.

285458   Růžčka Svazek: 3 Strana: 0223
Růžčka, y, f. = rozha. (Pod stromem) najdeš růžčku a i nožík, nařežeš si na ro- vášík. Sš. P. 277.

285459   Růžděti Svazek: 3 Strana: 0223
Růžděti, v růždí, v rozhy růsti, sich be- lauben, zu Gestrüppe wachsen. Aqu.

285460   Ruždí, n Svazek: 10 Strana: 0349
Ruždí, n. Pálit r. na sv. Jana. Stropnice. List. fil. 1902. 281. — Dšk. Km. 6. Sr. Roždí (chrastí).

285461   Růždí, vz Svazek: 3 Strana: 0223
Růždí, vz Rozha.

285462   Růždík Svazek: 7 Strana: 0637
Růždík, u, m. = háj íček. Cf. Růždí. U Opavy. Brt. Dt. 299.

285463   Ružďka Svazek: 3 Strana: 0223
Ružďka, y, f. = rozha. Přinese ti r-ku z olivy. Sš. Šm. bs. 48.

285464   Růže Svazek: 3 Strana: 0223
Růže. e, (zastr. róža), růžička, růžinka, y, f., die Rose. Vzorek substantiv rodu žen. ukončených v e: nom., gt. a vok. růže, dat., akkus , lok. -i, instr. -í; pl. nom., akkus., vok. -e, gt. -í, dat. -ím, lok. -ích, instr. -emi. Vz Sklonění. — R., z latinského rosa. vz n v ž a Rosa, R. bedrníkolistá, pimpinellifolia (r. žlutá, r. lutea); skořicová, r. cinnamomea (r. skořicová a čichovitá n. frankfurtská, r. tur- binata); šípková, r. canina (r. šípkovitá): za- hradní (r. vždy zelená, r. sempervireus, in- dická, r. indica, stolistá, r. centifolia, mechatá, r. museosa, pížmová, r. moschata, lesní. r. arvensis). Vz více v S. N. R. šípková n. planá (šípek), bílá, francouzská, stolistá (centifolie). Čl. Z Jg.: rodové: r. šípková, planá, polní n. polská, mrhelec, šípek, r. canina, die wilde Rose; kosmatá. r. villosa, die weichhaarige R, R. štěpné (více méně plné): červená, pur-
purea, bílá, alba, žlutá, lutea, stolistá (za-
hradní, domácí). Jiní rodové: šamrhovatá,
turbinata, nízká, pumila, rezová, rubiginosa,
horní, alpina, pyrenejská, pyrenaica, pře-
hnutá, reversa, kopeční, collina, smrdutá,
eglanteria, skořicová, cinnamomea, polední,
provincialis, měkká, mollis, bedrníkolistá,
pimpinellifolia, sirková, sulphurea, cukrová,
gallica, měsíčná, damascena, mechová, mu-
scosa, pížmová, moschata, panenská, císař-
ská, klášterská, májová, německá, rakouská,
hollandská, skotská, turecká, kanadská,
pensilvanská, vlaská, břečtanolistá, zamo-
dralá, tělná (V.), fialová, černá, trajbarvá,
kropenatá, beztrná atd. Cf. Kv. 358., Slb.
49,)., 241, 620., Jg. Kytice z viol a róží.
Rkk. 60. Červený jako růže. Us. Krásná růže
prší. Růže sypati, růžemi cestu stláti. Co se
tak červená jako róže? Hus. II. 352. Rů-
žička ne dlouho krásnou a spanilou zůstane.
Reš. Mezi vonnou růží hojně bodláčí. Vod.
Neměl na růžích ustláno; R. oznak radosti,
lásky a mlčelivosti. Dch. Mužští umějí děv-
čatům růžičky sázeť (jim lichotiti). Němc.
Byla jako r. (začervenala se). Us. Ptř. R.
sličně zkvětlá. Sš. P. 32. R. drobnokvětá.
Dch. Umřel mně z vonné růže květ, mrzí
mě celý šírý svět; Tvářičky jak růžičky;
Na prahu stála, pěkná se zdála jak růže,
růžička ; Imala sam miloga kod ruoža lipoga
(i měla jsem milého jak r. lepého). Sš. P.
187., 345., 454., 799. Jako róžiu prostřed
lúky postavi, takéž Bóh českú zemiu Pře-
myslem oslavi. Dal. 147. Až se bude bílá
r. červenať (vz Nikdy.). Mt. S. Z koštěte
nebude už nikdy r. (ze starého nebude mladý).
Šml. Když Pánbůh pomůže, i na trní dá růže.
Slez. Tč. Bojíš-li se trnu, neutrhneš růže.
Vz Pracovitosť. Lb. Dokud r. voní, každý
stojí o ni. Pk. Kde je pšenice, tu i pleva,
kde růže, tu i bodlák (všude zlí mezi do-
brými). U Žamberka. Dv. Pod růží mluví
(důvěrně, tajně, vz Rosa; obrazně). Vz Tajný.
Lb. Růže vije (v dostatku sedí a pohodlí
užívá. Vz Blahobyt). Č. Růže trhej, když
kvetou (dělej vše v čas; užívej příležitosti).
Č., Lb. Čas růže přináší. Nepodobné pazdeří
k té červené růži (starý k mladé se nehodí).
Prov., Jg. Ne všude, kde r. roste, kopřiva
také vyrostá. Šp. Není r. bez trní. Šp. — R., ruměnec, červenosť tváří, die Wangen- rosen. Us. — R., jméno některých květů k růži poněkud podobných. a) R. z Jericha n. jerichová 1) lilium lesní, lonicera capri- folium, das Gaisblatt, der Nachtschatten, 2) r. na pobřeží rudého moře a v písčinách palaestinských rostoucí (vz Čl. 18., 97., FB. 50., Čl. Kv. 219.), anastatica hierochuntina, das Hufkraut, die Rose von Jericho; b) r. bobková, nerium oleander; c) r. svatomař- ská n. svaté Máří n. sv. Marie, panny Marie — slzičky panny Marie, lychnis flos cuculi, die Guckgucks-, Fleischblume (Tč.); d) r. narcisová, hermodactylus, die Zeitrose; e) r. pivoňková = pivoňka, paeonia oíficinalis; f) r. vodní, leknín, nymphea alba, die See- rose (Tč.). — R., co k růži podobno. R. pa- pírová, hedvábná, při udidle, ohlávková (die Fuhrmannsrose), oponová (u oken k oponám, die Vorhangrose). Šp., Kh. R. větrná (r. kom-
pasu, matice větrná, větrojev), die Windrose.
Nz. — R., jakožto znamení v heraldice, vz
S. N. — R., nemoc, ohnipal, svatý oheň, oheň
sv. Antonína, na Mor. nátka, nátkovice (D.),
erysipelas, die Rose, der Rothlanf, das hl.
Feuer. R. (zapálení kůže) na noze (oheň pe-
kelní), V., černá, obecná, počasná, asturská,
vředovitá, zlá, Ja., plazivá, puchýřitá, puchýř-
ková, pravá, snětivá, vodnatá. Lk. Vz S. N. — R., čmýra, tok, měsíčné, der Monatsfluss. D. — R., na Slov., běhavka, červená nemoc, der rothe Bauchfluss. Bern. Rozvíjí se růže = otvírá se zámek (o bolestech připravují- cích ku porodu). Us. — R., prsten, obrou- ček kostrbatý u pně jelenního parohu. Šp. — R., kropáč neb cedník na kropicí konvi přidělaný, die Brause. Us. Č.

285465   Růže Svazek: 7 Strana: 0637
Růže, Cf. Rosc. 164., Jg. H. 1. 743., Slb. XLVI., Mllr. 89., Rk. Sl., Sbtk. Rostl. 17., 29., 33., 205.—216., 254., Dlj. 84., Rstp 2058., Zbrt. 290., Mkl. Etym. 282. Trní mezi růžemi (starý mládenec mezi pannami n. stará panna mezi jinochy); Do pekla je cesta široká, růžemi posetá. Us. Tkč. Keď růžička kvitne, vtedy ju trhajú. Koll. Zp. I. 143. U nás r. trhati nebude (naší dcery nedostane). Šml. Jakto r. brzo stečeš. Alx.V. v. 1963. (HP. 47.). Umějí si r-čky sázeti (pochlebovati). Němc. I. 259., Jrsk. Pannu krášli ruža, slovo zadržané muža. Slov. LObz. XVIII. 51. Kdo růže v létě neurve, neurve jí ani v zimě. Us. Tč. Kdo se trní nebojí, může trhati r. Sb. uč. Narodí-li se dítě, když kvetou růže, bude zdrávo a čer- vených tváří. Us. Brt. Cf. Č. Kn. š. 256., 259., 263. — Přenes. Mládí mého růže sprch- nuly. Vrch. R. lásky. Hdk. V něm rozkvital Humor do samých růží. Šml. Vaše slovo je jako r. (lahodné). Šml. — R. = ruměnec. R. rtů, Čch., tváří. Dk. R. na líci jí kvetou. Č. Kn. š. 256. Žár vykouzlil jí plné žhavé růže na tváře. Vrch. Růža som já, růža, počím nemam muža, až budem mať muža, spadne zo mňa růža. Koll. Zp. I. 143. — R. = jméno některých květů atd. R. ka- menná, sedum acre, Bartol.; topolová, al- thaea rosea, Rt.; černomořská, azalen pon- tica. Ves I. 59. — R. = co k růži podobno. Růžička = kokarda. Čepice s růžičkou. Us. Tkč. Vyšívání na růžu, na půl růže. Mor. R. = tvar broušených drahokamů. Osv. I. 638. — R. větrná: athmická pro vlhkosť vzduchu, anemometrická pro sílu větru, barická či tlakoměrná pro tlak vzdušný, nefická či oblačná pro oblačnosť, ombrická pro deštivosť, ozonoskopická pro ozonovitosť, thermická či teploměrná pro teplotu, výparní. Vz Stč. Zem. 604., 607., 620., Stč. Pov. 16. — R. = nemoc, u Ná- choda větřice. Hrš. Cf. List. fil. 1890. 179. (Mz.). Růže bloudivá, e. erraticum, bolt- cová, e. auriculare, bradavcovitá, e. ver- rucosum, břišní, e. abdominale, červeňová, e. erythematosum, hladká, e. glabrum, hl- tanová, e. pharyngis, hnilobná, e. putridum, hrmy (lůna), e. vulvae, hromadná, e. epide- micum, kluzká, e. laevigatum, kožní, e. cu- taneum, po lécích, e. medicale, měchýřko- vitá, e. vesiculosum, mnohonásobná, e. mul- tiplex, nemocniční, e. nosocomiale, nepravá, e. spurium, netečná, e. nothum, neštovico- vitá, e. pustulosum, nosu, e. nasi, v obli- čeji, při očkování, e. vaccinale, při odkvě- tlosti žen, ohraničená, e. marginatum, zá- važná vnitřní omladnic, e. puerperale grave internum, bez osutiny, e. sine exanthemate, osutiuová, e. exanthematicum, otoková, e. phlegmonosum, otokovitá, e. phlegmonoides, plazivá, e. migrans (serpens), pochvy, e. vagiuae, pravá, e. verum, puchýřnatá, e. bullosum, puchyřovinovitá, e. pemphigoi- deum, ranhojičská, e. chirurglcale, rodiček, e. parturientium, samočinná, e. spontaneum, samostatná, e. idiopathicum, snětivá, e. gan- graenosum, stálá, e. fixum (habituell), stra- katá, e. variegatum, strupovatá, e. crusto- sum, na šourku, e. scrotosum, šupinovitá, e. squamosum, tyfovitá, e. typhoides, uhlá- ková, e. carbunculosum (ohnipal, sv. oheň), při bolení v uších, e. otalgicum, úrazová, e. traumaticum, víček, e. palpebrarum, vnitřní, e. internum, zbubřelá, e. oedema- tosum, zhoubná, e. malignum, při bolení zubů, e. odontalgicum, žlučnatá, e. biliosum. Ktt. exc. Ta r. se tak po mně tluče. Črn. Zuz. 123. Jak léčívají a zaříkávají růži? Vz Sbtk. Výkl. 20., Kv. 1885. 339., 341., 342. Cf. Sbtk. Rostl. 28., 176., 192., Slov. zdrav. 334. — R. = nemoc dobytčí. Cf. KP. Vl. 443. — R., os. jm. Arch. VII. 392. Pán z Růže (z Rožmberka). Mus. 1880. 85., Sbn. 68., 323. Vavř. R. ze Siona. Wtr. Obr. 89.

285466   Růže Svazek: 7 Strana: 1378
Růže. Cf. Mách. 196.

285467   Růže Svazek: 8 Strana: 0350
Růže. R. při trní se rodí. Šml. I. 95. — Vyšívání na růžu. Vz NZ. IV. 232. — R. z Jericha v strč. zvykosloví štědrovečerním. Vz NZ. III. 41. -— Ŕ. větrná = čtyři strany světové s mezilehlými 28 směry zeměpisnými. Vz KP. VIII. 27. R. = nemoc, erysipelas. Vz Ott. VIII. 734. a. Léčení jí. Cf. Zbrt. Pov. 60., Phľd. XII. 567. (na Slov.). — R. = jm. kraví. CT. Tkč. — R. = druh pentlení nevěsty a družiček. Vz NZ. IV. 438. — R. pyšná, vz Pižmo (3. dod.); R. vodní, vz Vodní růže (3. dod.).

285468   Růže Svazek: 9 Strana: 0283
Růže bourbonky, čajovky, damaškové, keřové, mechovky, měsíční, mnohokvěté, noisetky, pnoucí či šplhací, pruhované, re- montantky, smuteční, stolisté, tečkované atd. Wlt. 46. Ruža nie bez třňa; I ruža pícha; Ruže mu nekvitnú; Ruže rastú medzi tŕnim; Ružu kvitnúcu trhajú atd. Slov. Vz Zát. Př. 357. — R., nemoc. Zaříkadla na růži. Vz Mus. 1859. 53. Lidové léčení růže na Slov. Vz Sbor. slov. III. 156. R. či mokrá nátka. Vz Nár. sbor. 1901. 168.

285469   Růže Svazek: 10 Strana: 0349
Růže. Sr. Ott. XXII. 377 Žlutá vodní r., vz Stulík žlutý zde. R. jerišská, vz Chou- livka. Pozdní r. v zahradě nechají očekávati hezký podzimek. Us. — R. = nemoc. R. hlavová, erysipelas capitis, lícní, e. faciei, milánová (slonovina italská, malomocenství lombardské), elephantiasis italica. Ktt. Komu se na těle vyskytne r., nakuřují ji listem růžovým. Mtc. 1. 1897. 61. Říkání na růži. Vz čes. 1. XII. 432. — R. Ruža ze mnie ruža, tanec v Těšínsku. Vz Brt. P. n. 977.

285470   Růžebný Svazek: 7 Strana: 0637
Růžebný. R. neděle (= družebná), po- něvadž v neděli tu žehná papež zlatou růži. Šrůtek Lit. 76.

285471   Růžebrvý. R Svazek: 10 Strana: 0349
Růžebrvý. R. dennice. Msn. Od. 192.

285472   Ružej Svazek: 7 Strana: 0637
Ružej, e, m., volské jm. Cf. Ruže. Mor. Brt.

285473   Růžek Svazek: 3 Strana: 0224
Růžek, žku, m., malý roh, das Hörnchen. Srnec má růžky. D. Už se mu r. nalévá. Vz Nebezpečenství. Č. Strčiti koho do kozího růžku. Vz Nesnáze. Č. — R., nádoba z rohu. R. na prach, das Pulverhorn, Us., k malo- vání, das Mahlhorn. D. — R. jelení, rostl., zemský mech. čertův čpár, lycoppdium cla- vatum, das Gürtelkraut. Jg., Šm. — R., coronis, aogwvíc, das Zeichen der Krasis, dem spiritus lenis gleich: ráyajá. Nz. — R., slepé střevo v pravém kyčli. Krok. — R., trubka, jížto se užívá v čas polování. Šp. —

285474   Růžek Svazek: 7 Strana: 0637
Růžek. Vz Roh. Vystrkuje růžky = dává se znáti. Šml. Na r. jitrnice nabíjeti. Vz Slučka (dod ). — R. klenbový = trojhran mezi zdi a obloukem archivolty. Lehner. — R., cyrtoceras, zkamenělina. Frč. G. 67. — R. = dívčí čepec. Vz Netopýř (dod.). — R. pokožní = druh počasne osutiny, cornu cutaneum. Šel.

285475   Růžek Svazek: 9 Strana: 0283
Růžek, slov. rožek. Rožky od dlhej chvíle; Rožky vytrčil. Zát. Př. 356b. Čepec na růžky = plátnem obalená dřívka nebo dráty, které se mezi vlasy vplétají a čepcem po- krývají. Vz Mus. ol. 1897. 135., Obalenka, Napleták.

285476   Růžek Svazek: 10 Strana: 0349
Růžek, žku, m. = nádoba z rohu na pe- níze. Do růžku někomu nahlédnouti. Frant. 5 35 ' Růželící jitřenka. Msn. II. 415., Od. 22.

285477   Růžen Svazek: 3 Strana: 0224
Růžen, u, na., červen, Juni. D.

285478   Růžena Svazek: 3 Strana: 0224
Růžena, y, f., Rosa, jméno. Sd. — R., jm. kraví. Us. Brt.

285479   Růžená Svazek: 3 Strana: 0224
Růžená, é, f., něm. Ruschena, ves u Na- dějkova; něm. Rosenau, ves u Dačic na Mor. PL.; něm. Ruženau, ves u Telče. PL.

285480   Růžena Svazek: 7 Strana: 0637
Růžena = jm. krávy barvy růžové. — R. K-vá. 1843. Jg. H. 1. 622. 487

285481   Růžencovitý Svazek: 3 Strana: 0224
Růžencovitý, rosenkranzförmig. R. kořen. Nz.

285482   Růžencový Svazek: 3 Strana: 0224
Růžencový, Rosenkranz-. R. bratrstvo, neděle, Zlob., slavnosť. Vz S. N.

285483   Růžencový Svazek: 8 Strana: 0350
Růžencový. IÍ. bratrstvo. 1619. Věst. op. 1893 36. R, jablko (nebo skořicové). Nár. list. 1896. č. 299. Příl.

285484   Růžencula Svazek: 3 Strana: 0224
Růžencula, y, f. Stará r., stará kurva. Zlez. Té.

285485   Růžencula Svazek: 7 Strana: 0638
Růžencula, Rosenkranzschwester, f.

285486   Růženě Svazek: 3 Strana: 0224
Růženě, rosenroth. Růženěji než prv rdí se její tvář. Us. Tč.

285487   Růženec Svazek: 3 Strana: 0224
Růženec, nce, růženeček, čku, m., z lat. rosarium, dříve tomu říkali pateře (= otče- náše od pater = otec). Knst. Der Rosen- kranz, Paternoster. R. se modliti. Us. Ba- bička se modlí na r-ci. Us Ráno stala (vstala), r. říkala; Modliti se budu za tó mó miló r.; Běž synačku na kopeček, po- modli se růženeček, ona ti ju dá. Sš. P. 159., 601., 646. Dlouhý r. krátká zábava. Vz Malicherný. Lb. Vz více v S. N. — R., hřbetnice (která hlavu nese), das Rückgrath. Krok. — R., der Rosengarten. — R. na řepu, na cihly atd. přístroj, kterým se do- pravuje řepa atd. na vyšší patro, der Rüben-, Ziegelpaternoster. Pta. — R., das Becher- schöpfwerk. Šm.

285488   Růženec Svazek: 7 Strana: 0638
Růženec. Dobře jí to šlo, jako když na růženci říká. Sá. Jdi a kup si raději r. (komu se nesluší namlouvati si). R. lou- skati; Panny z r-ce (= ženské které jsou členy růžencového bratrstva); R. přebírati (nedbale r. se modliti); Nosí habit a r. (je v klášteře). Us. Tkč. — R. = co růženci podobno. R. cervulátů, fíků, Us. Tkč., zla- tých citronů ze dřeva (nad kupeckými krámy). Us. R. = pouta. Dali mu r. Us. Tkč. Již mne vedú jak zločince, i na no- hách i na rukách mám r-ce. Koll. Zp. I. 386. — R. = druh podkopů. NA. III. 164.

285489   Růženec Svazek: 8 Strana: 0350
Růženec. Růžence jako parádní kus no- sily paní v XV. a XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 49., 179., 575.

285490   Růženec Svazek: 9 Strana: 0283
Růženec. Na Slov.: pačerky, paterky, pá- triky, paternice. Sbor. slov. II. 131.

285491   Růženec Svazek: 10 Strana: 0349
Růženec, prvotně ze dřeva růžového nebo ze hnědého listí. Kád. 7., Ott. XXII. 383. — R. = pohřební spolek. Slov. Nár. sbor. 1902. 13.

285492   Růženeček Svazek: 3 Strana: 0224
Růženeček, čka, m., chroust menší než babka, též larvy, večer lítající, očenášek. Us. Dch. — R., vz Růženec.

285493   Růženečkář Svazek: 3 Strana: 0224
Růženečkář, e, m., svatáček, svatoušek, der Betbruder, Scheinheilige. Jg.

285494   Růženečkářka Svazek: 3 Strana: 0224
Růženečkářka, y, f., die Betschwester, Scheinheilige. D.

285495   Růženečkářský Svazek: 10 Strana: 0349
Růženečkářský spolek. Us.

285496   Růženečník Svazek: 3 Strana: 0225
Růženečník, u, m., pateřový stroj, ko- žené koule chlupy vycpané troubou prochá- zející ku hnání vody do výše, die Rosen- kranzkunst. Sedl. Fys. I. 222.

285497   Růženín Svazek: 3 Strana: 0225
Růženín, u, m., odrůda kamene, Rosen- quarz, m. Miner.

285498   Růženín Svazek: 7 Strana: 0638
Růženín = odrůda křemene. NA. V. 487., Chdt. 4.

285499   Růženka Svazek: 3 Strana: 0225
Růženka, y, f., jm., Rosa. — R., pur- pura rosea, das Rosenfleckfieber. Ja.

285500   Růženka Svazek: 7 Strana: 0638
Růženka = růžička. To je krásná r. Us.

285501   Růženkářský Svazek: 9 Strana: 0461
Růženkářský. R. spolek. Šml. V. 66.

285502   Růženohý Svazek: 3 Strana: 0225
Růženohý, rosenfüssig. Dch.

285503   Růženoprstý Svazek: 3 Strana: 0225
Růženoprstý, rosenfingerig. Vz Růžo- prstý.

285504   Růženoruký Svazek: 3 Strana: 0225
Růženoruký, rosenhändig. Jg.

285505   Růžený Svazek: 3 Strana: 0225
Růžený, od růže = růžový, Rosen-. R. červenosť, Troj., světlo. Proch. — R., z růže, Rosen-. R. věnec, Leg., voda, olej, Jád., med. Us. — R. lišej mastný, Rosenflechte, f. Vz Růžový.

285506   Růžený Svazek: 8 Strana: 0574
Růžený olej (z růží). 1440. Mus. fil. 1890. 430.

285507   Růžeplodný Svazek: 3 Strana: 0225
Růžeplodný, rosenbringend. R. jaro. Rybay.

285508   Růžeprstý Svazek: 3 Strana: 0225
Růžeprstý, vz Růžoprstý.

285509   Růžerodý Svazek: 3 Strana: 0225
Růžerodý, rosenentstammt. Dch.

285510   Růžeruký Svazek: 3 Strana: 0225
Růžeruký, rosenhändig. Dch.

285511   Růžetka Svazek: 3 Strana: 0225
Růžetka, y, f., die Rosette. Šm. Vz Rů- žice.

285512   Ruží Svazek: 3 Strana: 0225
Ruží, obyč. oruží, n., strsl. ražije, oražije, ýofKfaía. Sr. lit. rengti se, sich rüsten, ran- gt«, antreiben. Mkl. aL. 99., 41. (Hý.).

285513   Růží Svazek: 3 Strana: 0225
Růží, n. = růže, Rosen. Ms. bib.

285514   Ružiak Svazek: 7 Strana: 0638
Ružiak, u, m. = růžový brambor. Slov. N. Hlsk. XI. 207. a j.

285515   Ružiaky Svazek: 10 Strana: 0349
Ružiaky, pl., m. = druh brambor. Phľd. XXII. 574.

285516   Ružiar Svazek: 7 Strana: 0638
Ružiar, a, m. = růžař. Slov. ZObz. XXI. 215.

285517   Růžice Svazek: 3 Strana: 0225
Růžice, e, f., die Rosette bei Verzierung der Säulen. Nz. Vz S. N. R. zlatá. Vz Rů- žetka.

285518   Růžice Svazek: 7 Strana: 0638
Růžice okenná, NA. I. 51., křížová. Pdl. Cf. Vlšk. 5. — R. = okno zcela kulaté a bohatě ozdobené. NA. I. 50.

285519   Růžice Svazek: 8 Strana: 0350
Růžice, ozdoba jihočes. výšivek. Wtr. Krj. I. 344.

285520   Růžice Svazek: 10 Strana: 0349
Růžice, e, f. = ozdobný prostředek v sta- vitelství. Vz KP. XI. 92.

285521   Růžicovitý, růžičkovitý Svazek: 3 Strana: 0225
Růžicovitý, růžičkovitý, rosetrenför- mig. R. list. Nz.

285522   Růžicový. R Svazek: 10 Strana: 0349
Růžicový. R. výzdoba. Vz KP. XI. 92.

285523   Růžička Svazek: 3 Strana: 0225
Růžička, y, f., malá růže, das Röschen. Spanilý jako r. Ros. — R. = polní mák, anemone. — R. polní = hlaváček nachový, Adonis. V. — R., jméno vlastní. Jg.

285524   Růžička Svazek: 7 Strana: 0638
Růžička, y, f. = jablko. Mor. Brt. — R. = slepice s malým hřebínkem kulatým jako růže. Mor. Brt. — R., y, m., os. jm. — R. Jos., 1808.-1872., vikář něm. církve evang. v Praze. Vz Tf. H. I. 186., 199., Šb. Dj. ř. 285., Jg. H. 1. 622., Rk. Sl. — R. Rob., redaktor. Bačk. Př. 133.

285525   Růžička Svazek: 9 Strana: 0283
Růžička. R-ky = ozdoby hlav nevěst a družiček (z pentlí a dělaných květů). Slov. Mus. 1848. II. 323. — R. Stan. a VI. dr. Sr. Jub. XXVII.

285526   Růžička Svazek: 10 Strana: 0349
Růžička, y, m. R. rostl. Vz Koniklec, Sasanka, Pryskyřník zde. Dětská hra na růžičku ve Slez. Vz Vlasť. I. 130. — R. E. Tad., spis. 1711. —1780. — R. Vác., hud. sklad., 1757. —1823. — R. Jeron., spis. 1794. až 1884. — R. Jos., kněz. a spis. 1808. až 1872. — R. Kar. 1827. —1895. — R. Čeněk. 1840. —1896. — R. Jos., nar. 1843. - R. Pavel, spis., nar. 1852. — R. Kar., spis. 1859. —1900. — R Vlad., spis, nar. 1870. — R-vá Anna, spis. 1824. —1869. Vz Ott. XXII 383. nn.

285527   Růžičkář Svazek: 10 Strana: 0349
Růžičkář, e, m. = pěstovatel růží. Zvon IV. 667.

285528   Růžičková Svazek: 7 Strana: 0638
Růžičková, é, f. — R. Vlastimila, nar. 1828., spisov. Vz Jg. H. 1. 623., Šb. Dj. ř. 285, Bačk. Písm. 858., Rk. Sl. — Hra na paní R-vou (asi m. družbičkovou). Vz Brt. Dt 188., Km. 1887. 310.

285529   Růžičkovatěti Svazek: 7 Strana: 0638
Růžičkovatěti, ěl, ění, rosettig werden. Rst. 488.

285530   Růžičkový Svazek: 3 Strana: 0225
Růžičkový, z růžiček, Röschen-. R. trní. Tabl.

285531   Růžičkový. R Svazek: 10 Strana: 0349
Růžičkový. R. krajky. Vz Krajka, Rů- žovaný.

285532   Růžicha Svazek: 3 Strana: 0225
Růžicha, y, f., jméno kraví a kozí. L.

285533   Růžicha Svazek: 7 Strana: 0638
Růžicha, pagellus, Rothbrassen, m. ryba. Brm. III. 3. 63.

285534   Ružín Starý Svazek: 10 Strana: 0349
Ružín Starý, dědina v šarišské stolici na Slov. Sbor. slov. VIII. 46.

285535   Růžina Svazek: 9 Strana: 0283
Růžina, y, f. = rohatý dobytek. Sá. Kres. z Ješt. 14.

285536   Růžinec Svazek: 3 Strana: 0225
Růžinec, nce, m., růžová zahrádka, der Rosengarten. Č.

285537   Růžinka Svazek: 3 Strana: 0225
Růžinka, y, f. = růžička, das Röschen. Us.

285538   Růžiště Svazek: 3 Strana: 0225
Růžiště, rožiště, ě, n., růženec, der Rosen- garten. Ros. Vz Růžoviště.

285539   Růžiti Svazek: 3 Strana: 0225
Růžiti, il, en, ení = červeniti, rötlien. Dal. — co. Spolky tvář nerůží. Clmel. Bs. 132.

285540   Růžitý Svazek: 3 Strana: 0225
Růžitý, Rosen-. Čimišník r., robinia his- pida, die Rosenakazie, Šm., aloe r., aloë ro- sata, die Rosenaloe.

285541   Růžka Svazek: 7 Strana: 0638
Růžka, y, f. = větvička. Beck. II. 3. 383 Cf. Rozha.

285542   Růžkář Svazek: 9 Strana: 0283
Růžkář, e, m., haemonia, brouk. R. skvrno- štítý, h. appendiculata. Klim. 665.

285543   Růžkatcovité Svazek: 3 Strana: 0225
Růžkatcovité rostliny, ceratophylleae, Hornblattgewächse, n. Nz.

285544   Růžkatec Svazek: 3 Strana: 0225
Růžkatec, tce, m., ceratophyllum, das Hornblatt. R. ostnatý, c. demersum, hladký, c. submersum. FB. 33., Čl. Kv. 150., Slb. 241.

285545   Růžkatec Svazek: 7 Strana: 0638
Růžkatec. Cf. Rstp. 552., Ott. V. 308.

285546   Růžkatý Svazek: 7 Strana: 0638
Růžkatý, behörnelt. Rst. 488.

285547   Růžkonoh Svazek: 3 Strana: 0225
Růžkonoh, a, m., podocerus, kývoš. Krok.

285548   Růžkonosec Svazek: 3 Strana: 0225
Růžkonosec, sce, m., scarabaeus nasi- cornis. Kal. hosp. 1810.

285549   Růžkov Svazek: 3 Strana: 0225
Růžkov, a, m., něm. Rosenthal, ves u Broumova.

285550   Růžkovatec Svazek: 3 Strana: 0225
Růžkovatec, tce, m., rostlina makovitá, glaucium. R. žlutý, ryzovitý, brunatý. Rostl., FB. 72., Čl. Kv. 283., Slb. 658. — R., vla- štovičník menší či krvavník, kleines Schell- kraut, chelidonium minus. Šm.

285551   Růžkovatec Svazek: 7 Strana: 0638
Růžkovatec. Cf. Rstp. 62.

285552   Růžkovatec Svazek: 8 Strana: 0350
Růžkovatec, tce, m., glaucium. Vz Ott. X. 179.

285553   Růžkovatka Svazek: 3 Strana: 0225
Růžkovatka, y, f., cornicularia, rostl.

285554   Růžkovatý Svazek: 3 Strana: 0225
Růžkovatý, růžky mající, gehörnt. R. mák, grossblättriges Schellkraut, tolita či vlašťovičník větší, chelidonium majus; ge- hörnter Mohn o. rothes Schellkraut. Rostl.

285555   Růžkovec Svazek: 3 Strana: 0225
Růžkovec, vce, m., der Hörnerstein, Ze- ratit. Šm.

285556   Růžkovec Svazek: 7 Strana: 0638
Růžkovec, cornicularia, lišejník. Nk. J.

285557   Růžkověnec Svazek: 3 Strana: 0225
Růžkověnec, nce, růžkovitec, tce, rn., ceratophyllum. Flor. Vz Růžkatec.

285558   Růžkovitý Svazek: 7 Strana: 0638
Růžkovitý = růžku podobný, hornähn- lich. Rst. 488., Frč. 8.

285559   Růžky Svazek: 9 Strana: 0283
Růžky, vz Růžek.

285560   Ružna Svazek: 9 Strana: 0283
Ružna, y, f. = roztrhaný šat, cár. By (ty) byla jinému ružnu slíbila (nepatrnou věc), měla by mu držeti. Hus I. 268.

285561   Růžnatec Svazek: 10 Strana: 0349
Růžnatec, tce, m. Nár. list.

285562   Růžnatý Svazek: 3 Strana: 0225
Růžnatý, rosenreich. Šm.

285563   Růžní Svazek: 7 Strana: 0638
Růžní sen. Č. Kn. š. 196.

285564   Růžník Svazek: 7 Strana: 0638
Růžník, u, m. = keř růžový. U Blanska. Ktz.

285565   Růžník, u Svazek: 7 Strana: 1378
Růžník, u, m., rosar, zastr Pršp. 25. 9.

285566   Růžný. R Svazek: 7 Strana: 0638
Růžný. R. paprsek západu, Mkr., rozkoš mládí, látka, Kká., mráček, Čch., den, Mcha , hloh, Osv., světlo, rty, tvář. Us. Pdl.

285567   Ružo Svazek: 7 Strana: 0638
Ružo, a, m. = volské jm. Mor. Brt.

285568   Růžobarevný Svazek: 9 Strana: 0283
Růžobarevný. R. novinka. Phfd. 1897. 182.

285569   Růžobarevný, růžobarvý Svazek: 3 Strana: 0225
Růžobarevný, růžobarvý, rosenfarbig. Dch.

285570   Růžobrvý Svazek: 10 Strana: 0349
Růžobrvý. R. dennice. Msn. II 460 Sr. Růžebrvý.

285571   Růžodechý Svazek: 3 Strana: 0225
Růžodechý, rosenathmend. Šm.

285572   Růžodrv Svazek: 3 Strana: 0225
Růžodrv, u, m., pěnišník, rhododendron, die Lorbeer-, Schneerose. Šm. — R., lignum rhodinum, das Rosenholz. Olej z r-va, das Rosenholzöl. Šm.

285573   Růžohledý Svazek: 7 Strana: 0638
Růžohledý, optimistisch. Dch.

285574   Růžohrdlý Svazek: 3 Strana: 0225
Růžohrdlý dlask, loxia lodoviciana, das Rosenkelchen. Sm.

285575   Růžohrudý Svazek: 7 Strana: 0638
Růžohrudý dlask. Brm. II 2. 355.

285576   Růžojas Svazek: 7 Strana: 0638
Růžojas, u, m. Kv. 1882. 61. R. slunka. Mkr. Zl. Pr. IV. 35.

285577   Růžojasný Svazek: 7 Strana: 0638
Růžojasný, rosigglänzend. R. nebe. Mcha.

285578   Ružoker Svazek: 10 Strana: 0349
Ružoker (růžokeř) Slov. Sbor. čes. 140.

285579   Růžokořen Svazek: 3 Strana: 0225
Růžokořen, e, m., die Rosenwurz. Šm.

285580   Růžokrytý Svazek: 3 Strana: 0225
Růžokrytý, rosenbedeckt. Dch.

285581   Růžokvět Svazek: 3 Strana: 0225
Růžokvět, u, m., die Rosenblüthe. Us. Tč.

285582   Růžokvětný Svazek: 3 Strana: 0225
Růžokvětný. R. rostliny, rosiflorae, Rosen- bliithler: mandloň, broskvoň, meruňka, trnka, švestka, třešeň, višeň, střemcha, hruška, ja- bloň, jeřáb, mišpule, hloh, růže, malinník, ostružinník, jahodník. Vz Čl. 35.

285583   Růžokvetoucí Svazek: 3 Strana: 0225
Růžokvetoucí, rosenblühend. Dch.

285584   Růžokvětý Svazek: 7 Strana: 0638
Růžokvětý, rosenblüthig. Rosc. 163.

285585   Růžolící Svazek: 3 Strana: 0225
Růžolící, rothwangig. R. dívka. Kam.

285586   Ružomberok Svazek: 8 Strana: 0350
Ružomberok, rka, m., městečko v Liptov- sku. Vz Phľd. 1894. 123.

285587   Ružomberok Svazek: 10 Strana: 0349
Ružomberok na Slov., Ružomberk, Růžo- breh Rosenberg, maď. Rozsahegy. Vz Ott. XXII. 387. Popig jeho a jeho okoli vz v Sbor. čes. 278. nn.

285588   Růžonosný Svazek: 3 Strana: 0225
Růžonosný, rosentragend. Nej.

285589   Růžoplavý Svazek: 3 Strana: 0225
Růžoplavý, rosenfalb. Šm.

285590   Růžoplnokvětý. R Svazek: 9 Strana: 0283
Růžoplnokvětý. R. kdoule. Wlt. 23.

285591   Růžoplodný Svazek: 3 Strana: 0225
Růžoplodný, rosenbringend.

285592   Růžoprstý Svazek: 3 Strana: 0225
Růžoprstý. R. dennice (dle řec. ýododá- y.rvloq), rosenfingerig.

285593   Růžoprsý Svazek: 3 Strana: 0225
Růžoprsý, rosenbrüstig. R. dlask. Dch.

285594   Růžoramenný. R Svazek: 10 Strana: 0349
Růžoramenný. R bohyně. Msn. Hym. 71.

285595   Růžoretý Svazek: 3 Strana: 0225
Růžoretý, rosenlippig. Šm.

285596   Růžortíky, pl Svazek: 3 Strana: 0225
Růžortíky, pl., m., die Rosenlippen. Us. Tč.

285597   Růžoruký Svazek: 3 Strana: 0225
Růžoruký, rosenhändig. Dch.

285598   Růžoruký. R Svazek: 8 Strana: 0350
Růžoruký. R. zora, Phľd. XII. 279.

285599   Růžotvárný. R Svazek: 10 Strana: 0349
Růžotvárný. R. nymfa. Msn. Hym. 43.

285600   Růžotvářný Svazek: 7 Strana: 0638
Růžotvářný, rosenwangig. R. mladice. Č. Kn š. 391.

285601   Růžoucí Svazek: 8 Strana: 0350
Růžoucí. Kůže r. Duf. 292.

285602   Růžoústý Svazek: 3 Strana: 0225
Růžoústý, der Rosenmund. Záviš r. Hdk.

285603   Růžov Svazek: 3 Strana: 0225
Růžov, a, m., Rosenberg, ves v Olomoučtě. Jg. — R., něm. Rosenstein, ves u Budějo- vic. PL.

285604   Růžová Svazek: 9 Strana: 0283
Růžová. Hra na paní Růžovou. Čes. 1. VII. 346.

285605   Růžovaný Svazek: 3 Strana: 0225
Růžovaný, rosiggefärbt. Nejsem malo- vaná ani r-ná. Slov. poes. II. 9.

285606   Růžovaný. R Svazek: 10 Strana: 0349
Růžovaný. R. krajky. Vz Krajka, Rů- žičkovy.

285607   Růžovať Svazek: 7 Strana: 0638
Růžovať, ě, f., Rosenfarbe, f. Phl'd. IV. 24.

285608   Růžovati Svazek: 3 Strana: 0225
Růžovati, růžiti = červeniti, röthen, ro- siren. Us. — se čím. Tvář studem se rů- žuje. Gníd.

285609   Růžovatý Svazek: 3 Strana: 0225
Růžovatý, k růži podobný, rosig. Č.

285610   Růžově Svazek: 7 Strana: 0638
Růžově, rosig. Šml.

285611   Růžově Svazek: 9 Strana: 0283
Růžově o někom smýšleti. V VIL 638. za Šml. polož: IV. 20.

285612   Růžovec Svazek: 3 Strana: 0225
Růžovec, vce, m., das Rosenkraut. Šm. — R., das Rosengut, eine Art gediegenen Zinkvitriols. Šm.

285613   Růžověkarmazinový Svazek: 9 Strana: 0283
Růžověkarmazinový. R růže. Wlt. 58.

285614   Růžověti Svazek: 8 Strana: 0350
Růžověti. Na břehu ve výsluní nad su- chou travičkou r-věl babí hněv. Světz. 1894. 597. a.

285615   Růžoví Svazek: 3 Strana: 0225
Růžoví, n. = růží.

285616   Růžovice Svazek: 10 Strana: 0349
Růžovice, e, f. = růže (nemoc). Kšf Lid 5.

285617   Růžovina Svazek: 3 Strana: 0225
Růžovina, y, f., tothe Farbe, Schminke, f. Div. z och. — R., die Rosenessenz. Šm. — R-ny, pl., f., růžová slavnost', das Rosen- fest. Šm.

285618   Růžoviště Svazek: 3 Strana: 0225
Růžoviště, ě, n. = růžiště.

285619   Růžovitý Svazek: 3 Strana: 0225
Růžovitý, na způsob růží, rosenartig. R. rostliny, rosaceae. Rostl. Vz Schd. II. 307., Slb. 495.

285620   Růžovitý. R Svazek: 7 Strana: 0638
Růžovitý. R. rostliny, rosaceae. Vz Rstp. 467., Rosc. 164.

285621   Růžovka Svazek: 3 Strana: 0225
Růžovka, y, f., actinia, die Meernessel, rostl. — R., druh hrušek, die Rosenbirn. Šm.

285622   Růžovka Svazek: 7 Strana: 0638
Růžovka, roseola, vyrážka. Vz Slov. zdrav. 334. R. dětí, r. infantilis, cholero- vitá, r. choleridica, cholerová, r. cholerica, neštoviční, r. variolosa, otrubovitá, oparo- vitá, r. furfuracea herpetiformis, příjičná, r. syphilitica, prstencovitá, r. annularis, ty- fová, r. typhosa Ktt. exc. — R-ky = druh zemčat. Us. Pdl.

285623   Růžovka Svazek: 10 Strana: 0349
Růžovka, y, f., roseola, kožní červeň. Vz Ott. XXI 976. R. očkovanců, r. vaccina. Ktt.

285624   Růžovnadný Svazek: 10 Strana: 0349
Růžovnadný = vnadný jako růže. R. líce. Mš. exc.

285625   Růžovnice Svazek: 7 Strana: 0638
Růžovnice, e, f. Zaklínám tě, r-ce, kos- nice (nátko). Mtc. XV. 191.

285626   Růžovník Svazek: 3 Strana: 0225
Růžovník, u, m., der Rosenstrauch,-stock. Šm.

285627   Růžovo Svazek: 3 Strana: 0226
Růžovo, vz Růžový. Na r. barviti. Techn.

285628   Ružovočervený Svazek: 3 Strana: 0226
Ružovočervený = růžobarevný. Slb.

285629   Růžovolící Svazek: 10 Strana: 0349
Růžovolící děva. Škod. II2. 185.

285630   Růžovonný Svazek: 7 Strana: 0638
Růžovonný, rosenduftig. Lpř.

285631   Růžovoprstý Svazek: 10 Strana: 0349
Růžovoprstý. R. Zora. Škod. Od. 16., Msn. Od. 179., Škod. II2. 17.

285632   Růžovosť Svazek: 3 Strana: 0226
Růžovosť, i, f., růžová barva a červenosť, das Rosenroth, die Rosenröfhe. Šm. R. rtů. Kos. Ol. I. 300.

285633   Růžový Svazek: 3 Strana: 0226
Růžový, co k růži náleží, od růže neb z růže jest, Rosen-. R. zahrada, V., květ, pupen, keř (strůmek, trs), dřevo, okvětí, list, věnec, vůně, Us.. slavnosť. R. král (dvě pou- pata na jednom stonku), der Rosenkönig. Dch. R. voda, ocet, líh, máslo, med, olej, vz více v Pokroku 1877. č. 229. str. 5. Se- dělatě na kopečku jako růžový květ; Chtěl oklamat děvečku v růžovém věnečku. Sš. P. 477., 755. — R. = růžové barvy, Rosen-. P. jablka, třešně. Us., Šp. R. křemen. Vz KP. III. 195. R. zemák, mramor, Dch., víno. Vz Víno. R. líce, oblak. — R. pstruh, salmo, lacustris, die Lachsforelle. D. R. jezovec, echinus rosacius; kalina, viburnum roseum, der Rosenwachholder; hvězdnice r. Pallas, madrepora rosea Pallas, die Rosenkoralle; česnek, allium roseum, der Rosenlauch; le- beda, atriplex rosae, die Rosenmelde; sléz (zahradní), alcea rosea, die Rosenpappel. Sm. — R. žíla n. ženská n. panenská, vena sa- phaena, die Rosenader. Vz S. N.

285634   Růžový Svazek: 7 Strana: 0638
Růžový = růžové barvy. R. záře, Mour., večer, Mcha., ústa, Hrts., rty. — R. = krásný jako růže. R. budoucnost Vlč. — R. bylina, dřevo, houba, květina, Mllr. 50., 88., 48., 50., losos. Ves. IV. 129 - Hra na r-vou paní. Us. Rgl., Tkč.

285635   Růžový Svazek: 8 Strana: 0350
Růžový. Paní l!-vá, hra, Duť. 88.

285636   Růžový Svazek: 9 Strana: 0283
Růžový. Róžová voda. Maš. ruk. 222a.

285637   Růžťka Svazek: 3 Strana: 0226
Růžťka, y, f. = rozha. R. palmy. Sš. Bs. 183.

285638   rv, řv Svazek: 3 Strana: 0226
rv, řv. Tyto skupeniny souhlásek vysky- tují se jen ve rváti, řváti a ve slovech téhož kmene a v některých místných jménech : Rváčov, Rvenice, Rviště. Ht. 64.

285639   Rva Svazek: 3 Strana: 0226
Rva, y, f., v již. Čech. = rvačka, pra- nice. Kts.

285640   1. Rváč Svazek: 3 Strana: 0226
1. Rváč, na Slov. ruvač, e, m., kdo se rád pere, rvavý, der Raufer, Balger, Schläger, Raufbold. Rváčem to brali, ripsraps. Us. Hodím to na rváč. Vz Rvačka.

285641   Rvač Svazek: 7 Strana: 0638
Rvač, e, f., vz Rváč, 2.

285642   Rváč Svazek: 7 Strana: 0638
Rváč. Sbtk. Rostl. 52., 336.

285643   Rváč Svazek: 7 Strana: 0638
Rváč. Od řváčóv hledajících duše mej. B. olom. 197.

285644   Rváč Svazek: 7 Strana: 1378
Rváč = druh trávy (lycopodium). Když se vsype tráva z břemene do vody, vše- cka jde vodou dolů, jen r. jde hore vodou, po čemž se pozná. Kdo má u sebe rváča, je nepřemožitelný, nikdo ho neoklame, všude projde nepozorovaně, když chce, a všecky zámky jím otevře. O děvče, které jej má u sebe, hoši se rvou; má-li jej pro- davač na trhu, jde mu zboží na úchytku. Hodí-li jej kdo u muziky na zem, hned se všecko vesměs rve. Val. Slavč. 95. Pověry o něm vz také v Mtc. XVI. 92.

285645   Rváč Svazek: 8 Strana: 0350
Rváč = plavuň, lycopodium. Vck. Val. I. 133. Léčení jím na Val. Vz ib. 158.

285646   Rváč Svazek: 9 Strana: 0283
Rváč, e, m. = čertovo peří, rostl. Mus. ol. V. 13.

285647   Rváč Svazek: 9 Strana: 0461
Rváč, e, ?. = druh trávy. Když se vsype trava do vody, r. ide hore vodú, po čemž se pozná. Kdo má rváča, jest nepřemožitelný, nikdo ho neoklame, všude projde nepozoro- vaně, všecky zámky rváčem otevře. O děvče, které má rváča, hoši se rvou. Má-li prodávač na trhu rváča, jde mu zboží na úchytku. Hodí-li někdo o muzice rváča na zem, hned se všichni rvou. Val. Čes. 1. X. 372.

285648   Rvač Svazek: 10 Strana: 0349
Rvač, e, f. Zboží šlo na rvač (dračku). Hauer 14.

285649   2. Rváč, rvač Svazek: 3 Strana: 0226
2. Rváč, rvač, e, f. = rvačka, die Rau- ferei, mor. Pojďme na rvač, kdo je mocnější. Valašsky na Mor. Tě. Při každé r-či mají děti žeň. Sk. Kupují jako na rvač. Er.

285650   Rváček Svazek: 7 Strana: 1378
Rváček, čka, m., barytonans, zastr. Pršp. 40. 998.

285651   Rvačka Svazek: 3 Strana: 0226
Rvačka, y, f. (na Slov. ruvačka), rváni, pračka, die Rauferei, Balgerei, Schlägerei, der Strauss. R-ku ztropiti. V. Tožť svády, rvačky a pračky. Kom. Odešel z rvačky s boulí; Strhla se tam r.; Do rvačky se vmísiti. Sych. Přišlo, došlo to až k rvačce. Us. Hned sa strhla rvačka. Sš. P. 704. — R., tahání-se o něco, na Mor. rváč. das Gereiss. Na r-ku něco hoditi (na dračku, na dračky). D. Všechněm na rvačku býti. Kom. Kupují, jakoby na rvačku dávali. Bern. Hodil jsem na r-ku peníze. Us. Šd.

285652   Rvačka Svazek: 7 Strana: 0638
Rvačka. Cf. Sdl. Hr. II. 18., 89., 234., V. 29., 134., 189. Vmísil se do rvačky a dostal výprask. Lpř. Poklopí-li kdo v ho- spodě sklenici dnem nahoru, strhne se r. Us. — R., y, m., os. jm. Mus. — R. M. Vz Sbn. 501., 509., 513., 523.

285653   Rvačkovati se oč Svazek: 7 Strana: 0638
Rvačkovati se oč, sich balgen. Koll. III. 187.

285654   Rvačov Svazek: 3 Strana: 0226
Rvačov, a, m., něm. Rwačow, Rwatschow, ves a) u Lomnice v Jičínsku, b) u Hlinska. PL.

285655   Rvačovský Svazek: 7 Strana: 0638
Rvačovský, ého, m. R. Vavř. Leand., 1525.--1590., děkan. Vz Šb. Dj. ř. 285., Výb. II. 1621. nn., Jg. H. 1. 623., Mus. 1871. 326 , Rk. Sl., S. N.

285656   Rvačovský Svazek: 9 Strana: 0283
Rvačovský z Rvačova Vavř. Leand., nar. 1525. Vz Vlč. Lit. I. 425., Flš. Písm. I. 325.

285657   Rvačovský Svazek: 10 Strana: 0349
Rvačovský z Rvačova Vavř. Vz Ott. XXII. 389.

285658   Rváčský. R Svazek: 9 Strana: 0283
Rváčský. R. krčma. Slád. Lear. 41.

285659   Rval Svazek: 7 Strana: 1378
Rval, u, m., onyx, kámen Pršp. 5. 90. Rj. : ryval.

285660   Rvání Svazek: 3 Strana: 0226
Rvání, n., das Raufen, Balgen. V.

285661   Rvanice Svazek: 3 Strana: 0226
Rvanice, e, f., pračka, pranice, die Schlä- gerei, Rauferei; příp. -ice (-ica). Mkl. B. 305. Sr. stsl. rbvanb (lucta), rv-anb. Mkl. B. 125. R-ei ztropiti, V., přetrhnouti. Har.

285662   Rvasice Svazek: 3 Strana: 0226
Rvasice, něm. Rwasitz, ves u Richm- burka. PL.

285663   Rváti Svazek: 3 Strana: 0226
Rváti, rvu, (na Slov. revem), rvi, rva, al, án, ání, rvávati = tahati, trhati, škubati, práti, raufen, rupfen, zerren. — co, koho. Ten ho rve (pere, za vlasy tahá). U. R. trávu = trhati. Dch. R. kantora (blíti). V. Krutý žel tu teskné srdce rváše. Rkk. 52. — co, koho čím: nehty (instr.). Kom. Druzí vztekem skály rvou. Ráj. — co komu od- kud: sobě vlasy s hlavy, Troj., Jd., z brady. Mor. Šd. — se, koho zač: za vlasy. Us. Musely sme ju za vlasy rváti. Sš. P. 728. — se (s kým). To vše bylo více rváti se než něco pokojného jednati. Čr. Když se páni rvou, poddaní vlasů půjčiti musejí. V. Páni se budou rváti, sedláci půjčte vlasů. S kan- torem se r. (blíti). D. On se s ním prudce rval. Ros. — se komu odkud: z rukou (trhati). Gníd. koho kde. V kostele sú je bili, rvali, poličkovali. Hus II. 124. — jak, proč, oč. Rval by se s ním pro krejcar, o nepatrnou věc do krve.

285664   Rváti Svazek: 7 Strana: 0638
Rváti, ruju, novější rvu. Cf. List. filol. 1883. 452., Mkl. Etym. 284. Ř, zvořínať, zvorýňať, zvoříznať. Mor. Brt. D. — co. Bryseida své zlaté vlasy rváše. Troj. 140. b. Kámen rval nohy mé. Vrch. — co komu čím. Srdce mi rvete tím slovem. Hdk. — co komu odkud. Jazyk r. lidu z úst. Vrch. — Kká. K sl. j. 32. — se oč. Výb. II. 32. Psi rvou se o kosť. Us. Pdl. — se s kým (proč). Pro dobrou věc rval by se s celým světem. Sá. Rval se s větrem déšť. Zr. — več. V hlavu rujíc. St. skl. II. 104.

285665   Rváti Svazek: 7 Strana: 1378
Rváti, v dialekt. Vz List. fil. 1892. 125.

285666   Rváti Svazek: 9 Strana: 0283
Rváti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 383.

285667   Rváti co Svazek: 10 Strana: 0349
Rváti co. Vlk vlka neruje. Frant. 11. 31.

285668   Rváti. O Svazek: 8 Strana: 0350
Rváti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 74. Darmo r. hustou mříží (vězení). Čch. Otr. 70.

285669   Rvava Svazek: 10 Strana: 0349
Rvava, vz Vřava.

285670   Rvavosť Svazek: 3 Strana: 0226
Rvavosť, i, f., die Raufsucht. Jg.

285671   Rvavost Svazek: 9 Strana: 0283
Rvavost', i, f. Sektářšká r. Vlč. Lit. III 392.

285672   Rvavý Svazek: 3 Strana: 0226
Rvavý, raufsüchtig. Ros.

285673   Rvavý Svazek: 9 Strana: 0283
Rvavý. R. dialektika. Vlč. Lit. I. 364. Rvavá příhoda (rvačka). Wttr. Živ. vys. šk. 266.

285674   Rvavý Svazek: 10 Strana: 0349
Rvavý. R. myšlénka. Zvon V. 702.

285675   Rvení Svazek: 10 Strana: 0349
Rvení, n. = Haní, mugitus. Gl. roudn. 50a.

285676   Rvenice Svazek: 3 Strana: 0226
Rvenice, něm. Ferbenz, ves u Postoloprt; 2. = Ervěnice, Seestadtl, mě. u Mostu. PL., Tk. III. 61. Vz S. N.

285677   Rviště Svazek: 7 Strana: 0639
Rviště u B. nad L., má býti u Br. nad Orl.

285678   Rviště, něm Svazek: 3 Strana: 0227
Rviště, něm. Rwischt, ves u Brandejsa nad L. PL.

285679   Rvohrati Svazek: 3 Strana: 0227
Rvohrati. — co. Já bych dnes všecko rvohrál (sklidil). Ve vých. Čech. Kál.

285680   Rvohrati Svazek: 7 Strana: 0639
Rvohrati, chyb. m.: zvohrati.

285681   Rvokrvec Svazek: 7 Strana: 1378
Rvokrvec, rvce, m., palmus, zastr. Bhm

285682   Rvošt Svazek: 7 Strana: 0639
Rvošt, u, m. = rost, podélný dlouhý trám v jizbě. U Březové na Mor. Brt.

285683   Rvotník Svazek: 7 Strana: 0639
Rvotník, u. m., richardsonia, Richard- sonie, f., rostl. Vz Rstp. 836, Odb. path. III. 756.

285684   -rý Svazek: 3 Strana: 0227
-rý, přípona adjektiv: dobrý (co v dobu), mok-rý, chyt-rý (kdo chytá, chápe); touto příponou tvoří se číslovky druhové: paterý, šesterý. Jg., T.

285685   ry Svazek: 8 Strana: 0350
ry a cizí ri změněno v ři: ryk — řiknúti — řičeti, sporýš — spoříš, Moric — Mořic, Je- richo — Jeřicho, Kateřina. Gb. H. ml. I. 347.

285686   -rý Svazek: 8 Strana: 0350
-rý. Adj. ukončená v -rý mívají v jazyku starším tvary jmenné: kypr, múdr; v nč. jsou i toho zbytky jen v jazyku knižném: stár. List. fil. 1895. 303.

285687   -rý Svazek: 9 Strana: 0283
-rý. Adjektiva ukončená v -rý mají jen sklonění složené: kyprý, ostrý, ne: kypr, ostr; nč. jen asi: stár. Gb. H. ml. III. 1. 293.

285688   Ryba Svazek: 3 Strana: 0227
Ryba, y (zastr. rybice), rybka, rybička, rybinka, y, f.; drobné ryby: drob. drůbež, drobotina, džberovina, výmět, výmětek, rybě. Šp. Ryba šeredná: rybisko. Šm. R. živočich vodní červené studené krve, žabrami neb sklípky plicními dýchající, plýtvami se po- hybující, piscis, der Fisch. Krok. Ryby 1. ostnoploutvé (acanthopterygii, die Stachel- flosser, Nz.) a) okounovité: okoun, candát n. lupice, parmice, b) štítohlavé: pulec obecný n. vranka, kohout mořský, c)pražmy mořské, d) makrely: makrela, tuňák, mecoun, pilo- břich; e) ramenoploutvé: ďas mořský; 2. měkkoploutvé: a) břichoploutvé: a) sladkých vod: kapr, štika, losos, pstruh, sumec, ß) mořské: letoun, sleď, sardela; b)hrdloploutvé (jugulares, die Kehlflosser): treska, platejs, kanibala, štítonoš; c) holobřiché: uhoř obecný, elektrický; d) jiné: koníček mořský, ježík skvrnitý, čtverozubec ježatý; 3. chrupavko- vité, a) skelnošupinaté: běluha n. vyza, je- seter; b) příčnohubé: žralok, kladivoun, pi- loun, rejnok elektrický okatý, rejnok bo- dlavý; c) kruhohubé (cyclostomi, die Rund- mäuler, Nz.): mihule, vz Jhl., dvojdyšné, ganoidní, hrujovité, chvostožabré, kaprovité, kostnaté, lososovité, sleďovité, srostločelistné, srostlohrdlé, sumcovité. šupinoploutvé, tres- kovité, trubosrdečné, tvrdoploutvé. Vz Frč. 27tí atd., Schd. II. 492. a násl. R. krytožabré, branchiostegi, die Freikiemer mit Bauch- flossen ; volnožabré, eleutherobranchi, die Freikiemer; píšťalohubé n. lulankovité, fistu- lati, die Pfeifeninäuler. Nz. Ryby dle ploutví: ostroploutvé, měkkoploutvé, břichoploutvé, prsoploutvé, hrdloploutvé. Vz více v S. N. Ryby české: kapr obecný, karas obecný (karásek, kotaška), karas větší, karas ba- henní, lín, líň, parma obecná, hřiz (hřiž. hřizec, hřizek, hrouz, hrouzek, sedlák, se- dláček, rýsek), hořavka (hořevka, tepka, slunečník, blýskavka, otravka), cejn veliký (pražma, dlešec), podoustev (podusta, podu- stva, paroustev), cejn malý (křínek), ouklej obecná (blýskavka), ouklej pruhovaná, bolen, jesen (jezuvě), perlín (šenkýřka, zruka, čer- venopeřice), plotice, tloušť (kleně, kluk), proudník (jelec, jelčík, bělice), střevle (stře- vlička, střevlec, střevlice), placka (podho- řanka, lososnice, majnice, jelec), pstruh obecný, lipan (smradlan), losos, štika obecná, piskoř (čík), mřeň (mřeňka. mřeněk, mřínek, fousek), sekavec (sykavice, sykavka), sum (sumec obecný, hrče), mník obecný (meň, mík), úhoř obecný, okoun obecný (šůl), candát (morák, lupice), ježdík obecný (ježek, Ševčík), pulec obecný; jeseter obecný, mihule mořská, mihule říční, mihule menší, minoha. Vz popis jich v Rybnikářství. Sepsal Fr. Špatný. Spisů musejních č. 110. Str. 24. až 40. Cf. také Krč. 611., 659., S. N. R. říčná, V., jezerní n. rybničná, mořská, písčitá, ba- hnitá, skalní, Us., potoční, Sp., z háku neb tunná, lákovitá, nasolená, rosolná, z rosola, uzená, V., naložená, sušená, vařená na černo neb na modro, pečená, smažená, mlíčná (mlíčník), jikrnará (jikrnáč), leklá, čerstvá, bezšupinná (holá), vážná (která má více než 2 1/2 lib. či 112 kilogr.), Šp , matky boží ryba (platejs), mečová (mečník), Ros., střepnatá n. skořípkovitá n. skořepí. V. R. s paprikou, v octě (Blaufisch), na kmíně (mit Kümmel- sauce), marinovaná. Dch. Ryby mají buď kosti (Beine) n. osti (Gräten), které s pateří sou- visí aneb beze všeho spojení s ní v mase leží; některé mají šupky, jiné jsou nahé (hladké). Pt. — Choroby hlavní ryb: oblitina, dužnosť, modřivka, ztrnutí, vodnatelnosť, zpruzenosť, houbnatosť a nepřátelé jejich: vydry, škodné ptactvo, obojživelníci, hmyz, potápníci, šídla, vodoklapky, raci, červi, pijavice, čerba ka- prová, struněnec. Vz více v Rybnikářství F. Spatného, str. 41.—44. — Právo k lovení ryb; cena, prodej, chumel, mísa, hornění (Fischaufstand), lože, zatáhnutí, zatažení, za- lovení ryb; obchod s rybami, obchodník s rybami; sak, síti, kádi, loviště, voznice, vnadidlo, koš na ryby; nářadí k lovení ryb- níků (vz Nářadí). Šp. — Ryba (nebo : Ryba, vrubte!)! křičívá porybný, kdykoli se při lovení ryb kopa ryb i s nádavkem odpo- čítá, aby ji tedy úředník napsal a zazna- menal. Šp. Kopa a ryba (kopa a 1 se při- dává). Ryba se nakládá, peče, smaží, vaří, nasoluje, udí; ryba se tře, potírá, trdluje; ryby se z lože (dýchánku) hýbají n. zvedají; ryby se horní = v létě za příčinou špatné vody zdvihají (v nebesácích, vz Rybník), nahoře vzduch lapají a lekají, Šp.; ryba smrdí bahnem, lapá (po vzduchu), béře; ryby jsou v pastvách, zkarasí (zakrní). Šp. Ryby žábrami (skřelami) n. sklípky plicními dýchají, plýtvami (ploutvemi) se pohybují. Jg. Ryby se strouhají, pitvají (kuchají), trhají. Kom. Ryby v sádce chovati; ryby loviti, lapati, V., prodávati, kupovati, chy- tati, strouhati, pitvati (kuchati), trhati, sma- žiti, péci, vařiti, uditi, nasoliti, nakládati, sušiti, připraviti, Us., bráti; loviti udicí, sakem (čeřenem, přívlačí), vrší, sítí (ne- vodem), míchou, vidlicemi n. krondlí (vz Nářadí), Pt., vystaviti, natlačovati, vnaditi, přebírati, brakovati; rybami rybník nasaditi, Šp.; líceti na ryby, rybám nastražiti. V. Ryby zatáhnouti, zaloviti. Šp. Kolik chlebů máte? jděte a vizte. A zvěděvše řekli: Pět a dvě rybě. Sš. Mr. 29. A vzav pět chlebů a dvě rybě popatřiv do nebe dobrořečil. Sš. Mr. 29. Dvě rybě rozdělil mezi všecky. Sš. Mr. 29. (Hý). Ryby hlušiti, vz Hlušiti. Ryby pečené a smažené zdravější jsou než vařené a jíchovité. Kom. Jíti do ryb (na Rybní trh); Ryby dnes neberou (i. e. vnadu na udici, anbeisen). Dch. Jako ta ryběnka v hlubokém potoce, v bystrej vodě. Sš. P. 228., 480. V mutnej vodě ryby loviť. Mt.S. Až se rozejdou drobné ryby s vodou; Až drobné ryby zpjévať budú; Spíše sa rozejdú drobné ryby s vodú nežli my sa rozajdem galanečko spolu. Sš. P. Vz Nikdy. Rybáci ryby lovili, krásné pachole chytili; Ty synkovy sliby jak na vodě ryby, Abys mi načítal, jak je v rybě kostí, ty mi nezaplatíš moji pocti- vosti. Sš. P. 156., 306., 378. Vylovil si rybu štiku. Sš. P. 564. Milý rybáříčku, ulov mně rybičku, co by byla ryba mému srdci milá. Sš. P. 86. Chodí jako r. u vrši čekaje, kdy ji vyvlekú, aby ji zabijíc upekli, ač o to nemyslí; Jakož nebrzy ryba uhodí v dieru srdce vrši, aby ven vyšla, a brzy v ni vnikne, též taky v dóstojenství; R., kdyby túž děrú ven vyšla, již jest u vrš vnikla, smrti by ušla; Vykládaje, že ty ryby veliké jsú vy- volení k věčnému spasenie, a prelati, jenž sami přikazují a neplní, jsú rybice malé; Ktož zde pro pravdu mile trpí, ten rybu pečenú jie v strdí; Jakož r. rybu kazí a jie, tak člověk člověka hubí. Hus I. 212., 289 , II. 148., 279. Kdyby byly v bečce (v prdeli) ryby, nebylo by třeba rybníků. Hází sebou jako r. na blátě. Km. Chutnější jest r. na cizí misce. Km. Šli topit rybu. Sk. Běhají jako ryby po vodě. Mt. S. Kdo chce ryby jísti, musí se zmokřiti. Pk. V povětří (v str- ništi) ryby loviti a ve vodě ptáky lapati; Ryby na lep a ptáky na udici lapati. Neuč rybu plovati a ptáka,, lítati. Vz Marný, Ne- japný (marná práce). Č. Ryby před sakem lo- viti. Vz Nejapný. Kom. Na zlatou udici ryby lapati (o zbytečných výlohách). V. Běda rybě v oleji. Ros. Němý jako ryba. Vz Mlčení. Č. Ne vždycky ryba, také někdy žába; Osákl co ryba na blátě (Vz Prodělání); Mnoho ryb málo zrna (obilí, vz Hospodářský); Má se jako ryba ve vodě; Blaze rybám ve vodě; Coť rybě u vodě škodí? (0 zdraví. Vz Blahobyt, Šťastný); Bez tebe jsem jako r. bez vody; Snáze jest v kalné vodě lo- viti; Ukazuje ryby ve vodě (věc nejistou. Vz Sliboval, Nejistota); Koš na ryby, pytel na raky! (Vz Výkřik). Č. V malé vodě malé r. bývají (Arme Leute kochen mit Wasser). Šm. Ryba chyba (Rybníky chybníky i. e. malý nesou užitek. Vz Plat, Rybník); Rád kocour ryby jídá, ale nerád pro ně do vody břede; Vždyckyť on rotí, praví úhoř mezi rybami; Žádné ryby neokoušej (varuj se pokrmu, kterýž ne potřeba lidská vymyslila, nýbrž rozkoš); Ve velké vodě velké ryby bý- vají (ve velkých městech velcí mužové). Vz Moc. Mus. Hosť a ryba třetího dne smrdí; Od hlavy ryba smrdí. Koll. Ryba a hosť smrdí za tři dni dosť. Slez. Té. Po třech dnech ryby zvečeřadějí, a hosté, když od- jeti nepospíchají, lečby ryby dobře nasolil, aneb přítel, žeby velmi milý byl. Rým. Se- dláku dej kroupy, moudrému ryby; Umí rybám nástrahu strojiti (vz Chytrý); Zdravý jako r.; Mol v drahém rouše, živá r. na suše, vlk mezi kozami atd., vz Mol. Jg. Blahoslavený člověk ten, který mívá ryby v masitý den. Rým. Za rybu štíra dá. Kor. Kde není ryb i rak rybou jest; O rybách a o andělích nesnadno kázati; R. nemůže býti bez vody; Lépe moučno nežli rybno; R. musí plavat (říkáme, poněvadž po poží- vání ryb více píváme než po jiném mase). Šp. — Vz Kapr, Loviti, Rak, Rybí, Úhoř, Voda, Rybník, Rybnikářsvtí. O lovení ryb a chovu jich vz KP. III. 397. — Ryby, die Fische (ein Sternbild). Nz. Jižní r., der süd- liche Fisch. — Ryby v sazečství = pomí- chané litery rozbité sazby, Fische. Nvk.

285689   Ryba Svazek: 7 Strana: 0639
Ryba. Cf. Mkl. Etym. 286. O druzích ryb vz: Hlb. XXXIII. (rejstřík), Sdl. Hr. III. 153., Schd. I. 218, 219., Brm. III. 3. 3., 33., 39., 55., 139., 176 , 184., 198., 209., 210, 277. O lovení ryb cf. Sdl. Hr. IV. 260. Lístek na chytání ryb, Fischereikarte, f. Uchování ryb bez nasolení. Vz Prm. 1878. č. 2 Pulec je také r. (malé bývá druhdy také vítáno); R. chce píti (po rybě žízeň); R. nemá ráda vodu (na rybu nepij vody); To je chybiček (v úloze) jako rybyček; Která r. nejmenší (která má ocas nejblíže hlavy)? Ryby se vyhazují (z vody), bude pršeti; R. jako poleno (veliká); Hladý jako r.; Bude za pokrm rybám (utopí se); Stu- dený jako r.; Proklouzl jako r.; Převalil se jako r. do vody. Us. Tkč. Nezná jiného ptáka než rybu. Sá. Kdyby — jsou ve vodě ryby. Šml. Je mu koza jako r. Kos. Že žádáte ryby, nebude vám dán had. Arch VIII. 313. Až ryby zpívat a ptáci bez peří lítat budou (nikdy). Sš. P. 263. Rybičky — chybičky, ptáček mrháček. Us. Uhýbati jako vodou ryba (úlisné vykrucovati). Hkš. Há- danka: Dům hučí, hospodář čučí, hospo- dáře chytnou, dům uteče okny ven (voda — ryba). Mor. Brt. D. 159. — R. slepá = tenký lívanec z řídkého těsta a se sladkou smetanou; pekou se ve formě, sypou cukrem a skořicí. Na Vsacku. Vck. — R. létací = souhvězdí. Stč. Zem 25. Narodil se na ry- bách (ten den bylo v kalendáři znamení ryb). Us. Tkč. — R., y, m., os. jm. Arch. VII. 510. — R. Jakub, 1765.—1815., učitel. Vz Rk. Sl., Šb Dj. ř. 285., Jg. H. 1. 623 , Sb. učit. 1860. 80., Mus. 1884. 438. - R. Jos nar. 1795., dr. lékařství. Jg. H. 1. 623., Tf. Mtc. 33., 34., Rk. Sl. — R. Jiří. Vz Zl Jg. 106.

285690   Ryba Svazek: 7 Strana: 1378
Ryba. Cf. Mách. 5 , 9., 148.

285691   Ryba Svazek: 8 Strana: 0350
Ryba. Cf. Am. Orb. 106. O strč, sklonění cf, Gb. Km. -a. 5. Rybu chytať za hlavu a nie za chvost (hleď k hlavní věci). Phl'd. Ifc93. 700. R. hľadá, kde by bylo hlbšie a človek, kde lepšie. Phl'd. 1895. 547. Hádanky o ry- bách. Vz NZ, III. 38. — R. Rybičky = drobné, bělavé mráčky jako po kousku k sobě nahra- bané. Cf. Beranky. Světz. 1894. 171. — R. = území v Honte. Phl'd. XII. 333.

285692   Ryba Svazek: 9 Strana: 0283
Ryba. O skloň, i dial. vz Gb. H. ml. III. 1. 175. Ryby živé mají rády čerstvou vodu, když však se snědí, žádají plavati v dobrém a čistém víně, a není-li ho, jděme do pivo- varův a hospod. Fisch. Hosp. 58. Ryba-chyba; R. nevždy, aj žaba; R. vo vode vyklsne
Ryby na lep chytať; Ryby po strome lapať:
Ryby velké žerú malé; R. v povetrí chytať;
Rybu chceš, musíš do vody atd. Slov. Vz
Zát. Př. 354. — 355. Mnoho ryb, málo zrna
(suchý rok). Hrub. 16. — R. = znamení ne-
beské. Co za ní činiti a čeho se varovati.
Vz Rozb. II. 193. Narozený na rybách bývá
lhosteiný. Sá. Kant 35.

285693   Ryba Svazek: 9 Strana: 0461
Ryba. Chtěl se mezi ryby podívati = utopii. Tbz. IV. 1. 155.

285694   Ryba Svazek: 10 Strana: 0349
Ryba. Vz Ott. XXII. 400. nn. Člověk narozený na rybách bude nemluvný a při- rozenosti vlhké. Mtc. 1. 1897. Obr. R. z ryb> žije. Sbor. slov. VII. 132. — R. Jan, vla stenec slez., 1819. —1895. Vz Vyhl. I. 46. — R. Jak., hud. sklad. 1765. —1815. — R. Jos.. lék. spis. 1795. —1856. — R. Jos., hud. sklad. 1820. -1895. — R. Vil., žurnal., nar. 1849. Vz Ott. XXII. 390. nn.

285695   Rybäací Svazek: 10 Strana: 0349
Rybäací = rybí. R. odpadky. Slov. XXII 655.

285696   Rybací Svazek: 3 Strana: 0228
Rybací = rybí, Fisch-. Slov.

285697   Rybacia Svazek: 9 Strana: 0283
Rybacia polievka = rybí. Slov. Zát. Př. 220a.

285698   Rybacina Svazek: 3 Strana: 0228
Rybacina, y, f., rybí maso, Fischfleisch, n. Slov.

285699   Rybacina Svazek: 8 Strana: 0350
Rybacina, y, f. = rybí maso. Phl'd. XII. 631.

285700   Rybácký Svazek: 3 Strana: 0228
Rybácký = rybářský, Fischer-. L.

285701   Rybácký. R Svazek: 10 Strana: 0349
Rybácký. R. chýše. Stan. I. 194.

285702   Rybáctví, n Svazek: 3 Strana: 0228
Rybáctví, n. = rybářství. Šm.

285703   Rybáctvo Svazek: 3 Strana: 0228
Rybáctvo, a, n. = rybářství, die Fische- rei. L.

285704   Rybáček Svazek: 3 Strana: 0228
Rybáček, čka, n. = rybák. — R., pták, vz Rybařík.

285705   1. Rybačka Svazek: 3 Strana: 0228
1. Rybačka, y, f., káně, larus albicans, die Möve. Jg.

285706   2. Rybačka Svazek: 3 Strana: 0228
2. Rybačka, y, f., brouk se šedivými křídly. Us. — R. = rybářka. Šm.

285707   Rybačka Svazek: 7 Strana: 0639
Rybačka = lovení ryb, Fischfang, m. Ssk. Slov. Hned poľovačka, hned r. Orl. III. 234. — Phľd. III. 386.

285708   Rybačka Svazek: 10 Strana: 0349
Rybačka, y, f. Bylo to jak na r-čku = na dračku (po lovu ryb může si lid zbylou rybí chamraď odnésti, tedy asi jméno odtud). Ločenice. List. fil. 1902. 251.

285709   Rybaj Svazek: 7 Strana: 1378
Rybaj Jiří. Od Ferd. Menčíka. Ve Vídni 1892. Cf. Mus. 1893. 285.

285710   Rybák Svazek: 3 Strana: 0228
Rybák, a, m. — rybář. V. R. r-ka daleko na jezeru vidí. Č. M. 37. R-ky na pomoc po vodě volala. Sš. P. 186. — R. obecný, sterna hirundo, die See-, Meerschwalbe, pták. Frč. 344., Sch. II. 475.

285711   Rybák Svazek: 7 Strana: 0639
Rybák Jiří. 1567. Vz Jg. H. 1. 623.

285712   Rybák Svazek: 7 Strana: 1378
Rybák, a, m., sterna, pták. Vz Brm. II. 3., 551. nn.

285713   Rybák Svazek: 8 Strana: 0350
Rybák, vz Ledňáček (3. dod.).

285714   Rybák Svazek: 8 Strana: 0574
Rybák = racek. Cf. také Ott. XI. 1009.

285715   Rybák Svazek: 9 Strana: 0283
Rybák obecný, sterna fluviatilis, Flusssee- schwalbe. R. bělokřídlý, weissflügelige See- schwalbe, černý, Trauerschwalbe, bahenní. Šír. IV. 159.

285716   Rybák Svazek: 10 Strana: 0349
Rybák Jan, dr. lék., spis. nar. 1849. Vz Ott. XXII. 392. — R. = mořská vlaštovka. Vz Ott. XXIV. 117.

285717   Rybál Svazek: 7 Strana: 1378
Rybál, a, m., piscola, vermis ? Pršp. 22. 25. Rybářství v Čech. Vz Ott. VI. 142. nn.

285718   Rybald Svazek: 9 Strana: 0283
Rybald, vz Rybalt

285719   Rybalt Svazek: 8 Strana: 0350
Rybalt, a, m., z it. Pův. = žák, pěvec při kostele; pak toulavý, nezbedný žák i lotřík. 1320. Vz Wtr.Živ. c. 8S3.

285720   Rybalt Svazek: 9 Strana: 0283
Rybalt, rybald Poručili své děti neuče- nému r-ldu. Vz Wtr. Part. 14. (70., 369. ).

285721   Rybalt, rybaltník Svazek: 3 Strana: 0228
Rybalt, rybaltník, a, m., magister scho- lae, ein Kirchenlateiner. R-ci, kuchynští la- tiníci říkávali. Mus. 1829. 4. — R., it. ri- baldo, franc. ribaud, scortator, kurvář, ein unsittlicher Mensch. Gl. 303.

285722   Rybár Svazek: 10 Strana: 0349
Rybár, a, m. = volavka popelavá, Fisch- reiher. Sbor. slov. VIII. 140.

285723   Rybárna Svazek: 3 Strana: 0229
Rybárna, y, f., chalupa rybářova, die Fischerhütte; rybí sádka, der Fischhälter. Us.

285724   Rybárně Svazek: 9 Strana: 0283
Rybárně, předměstí a polnosti u Uher. Hradiště. Mus. ol. IV. 32.

285725   Rybáročka Svazek: 7 Strana: 0639
Rybáročka, y, f. = rybářka (žena). Slov. Bl. Ps 56.

285726   Rybář Svazek: 7 Strana: 0639
Rybář. Cf. Zbrt. 290

285727   Rybář Svazek: 8 Strana: 0350
Rybář, vz Lednáček (3. dod.).

285728   Rybář Svazek: 9 Strana: 0283
Rybář, e, m., vz Skorec — R. Blaze ry- báři u vodě. Rybay.

285729   Rybář Svazek: 10 Strana: 0349
Rybář Jan, inž., nar. 1833. Vz Ott. XXII. 392.

285730   Rybář, rybař Svazek: 3 Strana: 0228
Rybář, rybař, e, rybářík, a, rybáříček, čka, m. Stsl. rybarb, příp. -arb. Mkl. B. 89., 90. R. chytá ryby rybářským náčiním, jakýmž jsou: udice, čeřeň (vakovitá síť připevněná na 4 koncích dvou obručí přes sebe polo- žených), vrše čili korbele (košíky z proutí), kesery čili ohnoutky (k nabírání ryb z kádí), síti rozličné jako: kukle, cejp, shonka čili obuska (síť veliká), tenata (na lososy). Vz Čeřeň, Nářadí. R. na udici, na prut ryby chytá. Šp. R. v rybníku atd. ryby loví. Kom. Rybáři rybáře daleko v moři vidí. Lb. Má ho jistého ve své moci jako r. rybu ve vrši neb na udici. Hus II. 58. Jal jsem r-e ve své říčce. Půh. II. 597. Jeden rybáříček ulovil rybičku, ta byla podobna k mojemu srdečku; Ty Janíčku rybáříčku, chytni mi jednu ry- bičku. Sš. P. 373., 780. R. pravil pomahači: Dělme tak: tobě piskoř a mně úhoř anebo mně úhoř a tobě piskoř. Pk. — R., brouk = rybačka. — R., e, m., něm. Ribarsch, ves u Nov. Jičína na Mor. PL.

285731   Rybaře Svazek: 3 Strana: 0228
Rybaře = rybáři. A hnedkaj rybaře čluny zarušali; Oj r-ře, r-ře, ulovte mi rybu. Sš. P. 186., 188. '

285732   Rybáře Svazek: 3 Strana: 0228
Rybáře, dle Budějovice, též Kozlov, něm. Fischerei, ves u Mělníka. PL.

285733   Rybáře Svazek: 8 Strana: 0350
Rybáře, obec ve Zvolensku. Phl'd. XII. 338.

285734   Rybáře Svazek: 9 Strana: 0283
Rybáře, trať na již. Mor. Šeb. 192.

285735   Rybaření Svazek: 3 Strana: 0228
Rybaření, n. = rybářství.

285736   Rybaříce Svazek: 3 Strana: 0228
Rybaříce, e, f., pošvatka obecná, perla cephalotes, členovec. Frč. 148.

285737   Rybařice Svazek: 7 Strana: 0639
Rybařice. Cf. Brm. IV. 1. 534. — R. = rybářská loďka. Koll. III. 58.

285738   Rybářice Svazek: 10 Strana: 0349
Rybářice, e, f. = rybářova dcera. Tbz. III. 2. 334.

285739   Rybařík Svazek: 3 Strana: 0228
Rybařík, a, m., lednáček, der Eisvogel, alcedo ispida. Vz Schd. II. 451.

285740   Rybářík Svazek: 7 Strana: 0639
Rybářík doma chovaný jest pravý šotek štěstí. Mus. 1885. 180. — R. = skorec. Šír Pt.

285741   Rybářík Svazek: 8 Strana: 0350
Rybářík, vz Lednáček (3. dod.).

285742   Rybařiti Svazek: 3 Strana: 0228
Rybařiti, il, en, ení, Fischerei treiben. V. V létě rybaří a v zimě kramaří. Us.

285743   Rybařiti čím Svazek: 10 Strana: 0349
Rybařiti čím: udicí. Msn. Od. 60.

285744   Rybařivý Svazek: 3 Strana: 0228
Rybařivý nesyt, pelecanus piscator, der Fischer. Šm.

285745   Rybařka Svazek: 3 Strana: 0228
Rybařka, y, f., racek, die Lachmöve, pták, Mor. Mtl.

285746   Rybářka Svazek: 7 Strana: 0639
Rybářka = jm. holubí. Mor. Brt.

285747   Rybářka Svazek: 8 Strana: 0350
Rybářka, vz Racek (3. dod.).

285748   Rybářka, rybařka Svazek: 3 Strana: 0228
Rybářka, rybařka, y, f., des Fischers Frau, die Fischhändlerin. V.

285749   Rybářník Svazek: 7 Strana: 0639
Rybářník, a, m., Schwätzer, m Dch.

285750   Rybářský Svazek: 3 Strana: 0229
Rybářský, rybařský, Fischer-. R. síť, loďka, umění. V., hák, člunek, Us., bidlo, veslo, Ros., náčiní, cech, pořádek, právo, měch (vz Síť). Šp. R. jatky či krámy, tenata, kocábka, posada (vrstevnice, vršovnice, der Fischerkorb), kolba (das Fischerstechen, ein Fest der Fischer). Šm. Pošlu ti psaničko po rybářskej poště. Sš. P. 308. R. prsten, menší papežská pečeť zlatá. Vz S. N.

285751   Rybářství Svazek: 3 Strana: 0229
Rybářství, rybařství, u., die Fischerei. Nz. R. jest živnosť, jejímž předmětem jest jednak lovení a chytáni, jednak chov a pě- stování ryb. Vz S. N. R., rybářský obchod, řemeslo n. umění. V. R. říčné, potoční, ryb- niční. Šp. Dějepis r. v Čechách. Vz S. N. II. 315., Rybnikářství, Ryba, KP. III. 375., 387.

285752   Rybářství Svazek: 10 Strana: 0349
Rybářství. Vz Ott. XXII. 393.

285753   Rybay Svazek: 7 Strana: 0639
Rybay Jiří, kazatel evang , †1813. Vz Šb. Dj. ř. 285., Pyp. K. 454., 457., Zl. Jg. 300.

285754   Rybay Svazek: 9 Strana: 0283
Rybay Jiří +1813. Vz Flš. Písm. 511.

285755   Rybay Svazek: 9 Strana: 0461
Rybay, vz Ribay.

285756   Rybay Svazek: 10 Strana: 0349
Rybay (Ribay) Jiří, kn., spis. 1754. až 1812. Vz Ott. XXII. 394.

285757   Rybě Svazek: 3 Strana: 0229
Rybě, ěte, n., ein kleines Fischlein. — R., šupinožka cukerná, rybka, rybička, vz Ry- benka

285758   Rybebka Svazek: 7 Strana: 0639
Rybebka, y, f., hud. nástroj. Srb. 183.

285759   Rybebka Svazek: 8 Strana: 0350
Rybebka, y, f. = hudební nástroj stru- nový podobný houslím v XIII. stol., z franc. ruběbe. Vz Zbrt. Tan. 29.

285760   Rybecál Svazek: 3 Strana: 0229
Rybecál (Rybencál, Rybrcol, Librcoun, Rybrcoul, Krakonoš), a, m., duch n. zakletý princ v Krkonoších, vlastně rytíř Rubens von Dal n. Dahlen, z vlasti vypověděný a tam skrytě se zdržující. Dle Jg. Zlatohlavec. Vz Rybrcoul.

285761   Rýbecoul Svazek: 8 Strana: 0350
Rýbecoul, vz Rýbrcol.

285762   Rybečka Svazek: 7 Strana: 0639
Rybečka, y, f. = rybička. VSlz. I. 181.

285763   Rybel Svazek: 3 Strana: 0229
Rybel, ble, m., der Balken in der Buch- druckerei. Slov. Bern. — R., špalek. Poklad schoval v rybli. GR

285764   Rybelka Svazek: 10 Strana: 0349
Rybelka, y, f., zdrobn. rybel. Bhm. hex 884.

285765   Rybelka, y, f Svazek: 7 Strana: 1378
Rybelka, y, f., rubela, zastr. Rozk.

285766   Rybena Svazek: 3 Strana: 0229
Rybena, y, f, jm. kraví. Na Mor. Brt.

285767   Ryběnka Svazek: 3 Strana: 0229
Ryběnka, y, f., vz Ryba, — R., jm. kraví. Na Mor. Brt.

285768   Rybenka Svazek: 7 Strana: 0639
Rybenka, Zuckergast, m. Cf. Brm. IV. 1. 605.

285769   Rybenka Svazek: 9 Strana: 0283
Rybenka, y, f., hmyz. Vz Ott. XV. 895.

285770   Rybenka, y Svazek: 3 Strana: 0229
Rybenka, y, f., cukrovka, lepisma, hmyz bezkřídlý noční zdržující se v domech a hl. ve skladech cukru. S. N. R-ky, lepismidae, členovci. R. obecná, lepisma saccharina; r. skákavá, machilis polypoda. Vz Frč. 150.

285771   Rybenky Svazek: 10 Strana: 0349
Rybenky, vz Krajky.

285772   Rybenský Svazek: 3 Strana: 0229
Rybenský. Šel na něho r-skou falší (úskočné). U Poličky.

285773   Rybés Svazek: 3 Strana: 0229
Rybés, u, m., z lat. ribes, meruzalka čer- vená, víno sv. Jana, rybíz, rybéz, svatojan- ské jahůdky, Johannisbeere, f. R. červený, černý, bílý, žlutý. Vz Čl. 48., FB. 96., Čl. Kv. 351, Slb. 492. U Šumberka: líbrzlata. Tš. Byla bys, byla bys červená jako rys, dybys byla nechodila s myslivcem na rybís. Sš. P. 319.

285774   Rybesky Svazek: 3 Strana: 0229
Rybesky, pl., f., rybesové jahůdky. Slov.

285775   Rybesový Svazek: 3 Strana: 0229
Rybesový, Ribes-.

285776   Rybešovice Svazek: 3 Strana: 0229
Rybešovice, ves. Tk. III. 95.

285777   Rybez Svazek: 7 Strana: 0639
Rybez = rybés. Cf. Rstp. 684.

285778   Rybézel Svazek: 3 Strana: 0229
Rybézel, zlu, m., rybézka, y, f. = ry- besky. Slov. Bern.

285779   Rybezlovica Svazek: 7 Strana: 0639
Rybezlovica, e, f. = nápoj z rybésu. Slov. ZObz. XXI. 117.

285780   Rybezník Svazek: 7 Strana: 0639
Rybezník, u, m. = keř rybezový. Mz. Mkl.

285781   Rybí Svazek: 3 Strana: 0229
Rybí, strsl. rybij, příp. -ijb. Mkl. B. 62., 64. Fisch-. R. lupky, Krč. 849., rosol, jícha (lák), V., maso, Háj., jikry (kaviar), Krab., tuk, klej (vyzí měchýř), Techn., měchýř; žluč, huspenina, kůže, klíh, lože, násada, šu- pina, nemoc, potrava, nepřátelé, plachta, dčber, nářadí (vz Nářadí); r. plod 1 1/2 palce dlouhý nazývá se: ovesný a takové rybičky: ovesnice, otavky, slunky; rybník rybím plo- dem nasaditi. Šp. R. drůbky (cinadra, das Fischbeuschel), plod (potěr, střevle, třevle), žluč, paštika (z ryby), kosti, klíště (caligus, die Fischlaus), den (postní). Srn. Nebe jest jasné jako rybí oko. Us. Čistě se vybralo jako r. oko (jasný den). Mus. Žlabové jsú koryta, v nichžto omáčejí vlnu neb niti neb sukno ve krvi rybie, jenž potom purpura neb šarlat slove. Hus III. 86. Jedno oko rybí máš, na druhé málo vidíš. Sš. P. 364. Vz Ryba. — R. očko, pomněnka, myosotis palustris. U Příbora, Mtl., v Počát. Kš. Na Policku = rozrazil klasatý. Kšá.

285782   Rybí Svazek: 7 Strana: 0639
Rybí olej (tuk). KP. VI. 8, 9., lov, Arch. VIII. 377., 387., 389., veš. Brm IV. 2. 60. Dá-li se dítěti r. maso, dlouho nemluví. Mus. 1853. 473. — R. oko = pryskyřník plazivý, ranunculus repens. Val. Vck. V po- slední řádce vymaž : klasatý.

285783   Rybí Svazek: 8 Strana: 0350
Rybí, f., potok u hory Prašivé ve Frýde- cku Vz Věst. op. 1893. 12. R. očka, rostl., vz Žabí oči (3. dod.).

285784   Rybí Svazek: 10 Strana: 0350
Rybí. Dá-li se malému dítěti jísti rybího masa, nenaučí se dlouho mluvit. Mtc. 1. 1897 Obr. 54.

285785   Rybice Svazek: 3 Strana: 0229
Rybice, e, f., strsl. rybice, příp. -ica. Mkl. B. 294., 305., malá ryba, ein Fischlein. V. Abychom nezhynuli na cestě, že jest daleko jieti, potřebí jest pecencóv a rybic pojiesti. Hus II. 110. Vz Ryba. — R. člověcká, pro- teus anguinus (vodní ještěrka). Am.

285786   Rybička Svazek: 3 Strana: 0229
Rybička, y, f., vz a) Ryba, b) Rybenka.

285787   Rybička Svazek: 7 Strana: 0639
Rybička = kousek chleba ze skyvy ukro- jený podobu rybí mající. Matka říká dětem: Nakrájím vám r-ček. U N. Bydž. Kšť. Vz Rybka. — R., ascoceras, zkamenělina. Frč. G. 67. — R. = zlatka (papírová). Na Hané. Bkř. — R., y, m., os. jm. — R. Antonín, nar. 1812, rada u nejvyšš. soudu ve Vídni. Vz Tf. H. 1 98., 99., 149, 158., 162, 171, 172., 182., 185., S. N., Rk. Sl.. Tf. Mtc. 3., 5., 231., Bačk. Př. 111 , 131., 162., Šb. Dj. ř. 285, Bačk. Písm. 931., Mus. 1886. 637., Slavín II. 260, Jg H. 1. 623. — R. V. Cf. Jg. H. 1. 623.

285788   Rybička Svazek: 9 Strana: 0283
Rybička Ant. + 24. /1. 1899. Podobizna v Čes. 1. VIII. 282. a v Almanachu čes. aka- demie roč. X. Sr. Nár. list. 1899. č. 55. feuill., Jub. XXVII.

285789   Rybička Svazek: 10 Strana: 0350
Rybička Ant. Vz Ott. Slov. XXII. 394., Lit. I. 932. Alm. X. 132. —141., Př. star. VIIL 24., Tk. Pam. I. 493., Almanach na počesť 80. narozenin Rybičkových uspoř. V. Konečný v Chotěboři 1892.

285790   Rybina Svazek: 3 Strana: 0229
Rybina, y, f., rybí tuk, der Thran. Nz. R-nou páchnouti, zapáchati, smrděti, fischeln, nach Fischen riechen, schmecken. Šm. — R., queue d'aronde, eine Art Verbindung zweier Hölzer, Nz., spojení dvou dřev n. kamenů tak, že se jeden do druhého zapusti, der Schwalbenschwanz. Vz S. N.

285791   Rybina Svazek: 7 Strana: 0639
Rybina, y, f. = tašková krytba. Us. v již. Čech. Kšť.

285792   Rybinka Svazek: 3 Strana: 0229
Rybinka, y, f., malá ryba. Vz Ryba.

285793   Rybinka Svazek: 7 Strana: 0639
Rybinka = hruška. Mor. Brt.

285794   Rybinný Svazek: 8 Strana: 0350
Rybinný = rybí. II. trán. NZ. II. 646.

285795   Rybinový Svazek: 7 Strana: 1378
Rybinový. R. čep, Schwalbenschweif- zapfen. Pcl. Vz Rybina (ve stavitel.).

285796   Rybinový Svazek: 10 Strana: 0350
Rybinový. R. přeplátování. Vz KP. XL 285.. Rybina.

285797   Rybís Svazek: 7 Strana: 0639
Rybís = rybés. Mllr. 89.

285798   Rybitev Svazek: 3 Strana: 0229
Rybitev, tva, m., cestris, pták. Krok.

285799   Rybitev Svazek: 10 Strana: 0350
Rybitev, tva, m. = rybář, piscator. Jid. D. 63., Ev. seit. Luc. 5. 2.

285800   Rybiti Svazek: 3 Strana: 0229
Rybiti, il, en, ení, ryby loviti, fischen. Sš. Mt. 61.

285801   Rybitník Svazek: 3 Strana: 0229
Rybitník, a, m., strsl., rybář. Mkl. B. 247.

285802   Rybitva Svazek: 3 Strana: 0229
Rybitva, y, f. = rybolov. Kdo byl ten neznámý, jenž jim k tak výborné r-vě do- pomohl? Sš. J. 304.

285803   Rybitva Svazek: 7 Strana: 0639
Rybitva. Jdš. v. 63.

285804   Rybitva Svazek: 7 Strana: 1378
Rybitva. Mnč. Ev. 29 L. 5. 2

285805   Rybitví Svazek: 3 Strana: 0229
Rybitví, n., něm. Ribitew, ves u Pardubic. PL.

285806   Rybitví Svazek: 7 Strana: 0639
Rybitví, dle Gb. Ml. I. 60. chybně m.: Rybitvy, tev, pl., f.

285807   Rybíz Svazek: 3 Strana: 0229
Rybíz, vz Rybés.

285808   Rybíz Svazek: 9 Strana: 0283
Rybíz hollandský, masobarevný, pestro- plodý, třešňový atd. Wlt.

285809   Rybizák Svazek: 8 Strana: 0350
Rybizák, u, m. = rybízové víno, Riebisel- wein. Sterz. II. 699.

285810   Rybízka Svazek: 3 Strana: 0229
Rybízka, y, f. = rybés. Slov.

285811   Rybizla Svazek: 7 Strana: 0639
Rybizla, y, f. = rybés. Laš. Škd., Tč.

285812   Rybízovitý Svazek: 3 Strana: 0229
Rybízovitý. R. rostliny, vz Schd. II. 299.

285813   Rybjanky Svazek: 7 Strana: 0639
Rybjanky, pl., f. = údolí u Karlovic na Val. Vck.

285814   Rybjorka Svazek: 7 Strana: 0639
Rybjorka, y, f. = rybářka. Laš. Tč.

285815   Rybka Svazek: 3 Strana: 0229
Rybka, y, m., malá ryba, vz Ryba. — R. chleba, ein Schnitt Brod. U Opav. Klš.

285816   Rybka Svazek: 7 Strana: 0639
Rybka chleba, vz Rybička (dod.). — R., jm. feny. Škd. — R., y, m., os. jm. Arch. VIII. 543.

285817   Rybl Svazek: 10 Strana: 0350
Rybl, u, m. = rýl.

285818   Ryblár Svazek: 10 Strana: 0350
Ryblár, peníz. Arch. XXI. 481.

285819   Ryblář Svazek: 3 Strana: 0229
Ryblář, e, m., z něm. Rüblinger, Rübner, mince, 110 r. = 1 zl. Vz Gl. 303.

285820   Ryblář Svazek: 7 Strana: 0639
Ryblář = 3 kr. Vz Jagič. Archiv XI. 466.

285821   Ryblař Svazek: 7 Strana: 1378
Ryblař, v Arch. XII. 70, Snm. I. 257. ryblar — 20 denárů, 12 bílých peněz. Rybník. R-ky v Čech. Vz Ott. VI 89

285822   Ryblí Svazek: 7 Strana: 0639
Ryblí, n. = špalek. U Libunce. Dr. Ja- kubec.

285823   Rybná Svazek: 3 Strana: 0229
Rybná, é, ť. R. česká, Böhmisch-Ribna, ves u Žamberka; R. německá, Deutsch-Ribna, ves tamtéž; Rybná nebeská, Himmlisch- Ribnay, ves u Rokytnice; R. pustá, Wüst- Ribna, ves u Poličky; R. suchá, něm. Ribna, ves u Bohdanče. PL., Tf. 289.

285824   Rybňany Svazek: 3 Strana: 0229
Rybňany, dle Dolany, něm. Ribnian, ves u Žatce. PL., Tf. 286.

285825   Rybnář Svazek: 3 Strana: 0229
Rybnář, e, m., souhvězdí ryb, die Fische. Ms.

285826   Rybnář Svazek: 8 Strana: 0350
Rybnář (ribnarz), e, m., pisces, znamení ve zvířetníku. 1440. Mus. fil. 1896. 262.

285827   Rybnatý Svazek: 3 Strana: 0229
Rybnatý, fischreich. R. potok. Ler.

285828   Rybné Svazek: 3 Strana: 0229
Rybné, ého, n., něm. Ribny, ves u Zhoře na Mor. R. české, něm. Böhmisch-Ribna, ves u Richmburka. PL.

285829   Rybní Svazek: 3 Strana: 0229
Rybní, Fisch-. R. obchod, Us. Dch., orel, Fischadler, m., slup (slupka na ryby). Šm.

285830   Rybní Svazek: 7 Strana: 0639
Rybní kontrolor, účetní, váha. NA. IV. 123.

285831   Rybní Svazek: 8 Strana: 0350
Rybní peníze (za ryby). Arch. XIV. 213.

285832   Rybnice Svazek: 3 Strana: 0229
Rybnice, něm. Ribnitz, ves a) u Semil, b) ves u Plas. Vz S. N.

285833   Rybnický Svazek: 3 Strana: 0229
Rybnický (m. rybničský z rybník-ský), Teich-. R. síť, Ros., právo. Mus.

285834   Rybníček Svazek: 3 Strana: 0229
Rybníček, čka, m., něm. Ribniček, ves a) u Pelhřimova, b) u Sedlčan, c) u Jičína, d) u Solnice, e) u Haber, f) u Vysokého Mýta. — Na Rybníčku v Praze u sv. Ště- pána, die Teichgasse. Vz Tk. II. 245., III. 36. — R., čku, m. vz Rybník. V N . . . na ryb- níčku husi se perou, Jeníčku, vem flintičku, zastřel některou. Nár. pís. (Mřk.).

285835   Rybníček Svazek: 7 Strana: 0639
Rybníček, čku, m. R-čky = údolí u Se- mil, Mzr. 3.; okolí rybníků, pole u mnohých vesnic. Pk. — R., čka, m., os. jm. Výb. II. 835.

285836   Rybníček Svazek: 10 Strana: 0350
Rybníček Ant., spis. Tob. 215.

285837   Rybničiska, pl Svazek: 9 Strana: 0283
Rybničiska, pl., n., pole. Pck. Hol. 194.

285838   Rybničiště Svazek: 9 Strana: 0283
Rybničiště, ě, n. 1488. Arch. XVI. 165., 330., XVIII. 230.

285839   Rybničiště Svazek: 9 Strana: 0461
Rybničiště, ě, n. (nyní nesprávně: ryb- niště). 1441. Mšín. 12

285840   Rybničkář Svazek: 9 Strana: 0283
Rybničkář, vz Vaiskoufr.

285841   Rybníčky Svazek: 3 Strana: 0229
Rybníčky, dle Dolany, něm. Ribniček, ves u Výškova. PL.

285842   Rybničňák Svazek: 7 Strana: 0639
Rybničňák, u, m. = bob koňský. U Tře- bechovic. Kšť.

285843   Rybníčnatosť, i Svazek: 3 Strana: 0229
Rybníčnatosť, i, f., der Teichreichthum. Ros.

285844   Rybníčnatý Svazek: 3 Strana: 0229
Rybníčnatý, teichreich. Ros.

285845   Rybničné Svazek: 3 Strana: 0229
Rybničné, ého, n., der Teichzins. Šm.

285846   Rybniční Svazek: 8 Strana: 0350
Rybniční, ího, m. = kdo k rybníkům do- hlíží. NZ. IV. 101.

285847   Rybničnice Svazek: 10 Strana: 0350
Rybničnice, e, f = ručnice k honbě na rybnících. Ott. XXII. 54b.

285848   Rybničný Svazek: 7 Strana: 0639
Rybničný. R. rovina třeboňská, Tl. M. 43., rybářství, Šp., bláto, naplav, Šp., ho- spodářství Sdl. Hr. I. 17.—18, 36., 42., 132., 153., 196.

285849   Rybničný, rybničný Svazek: 3 Strana: 0230
Rybničný, rybničný, z rybníka, k ryb- níku náležející, naň se vztahující, Teich-. R. potřeby, jako: dčber, nevod atd., voda (stojatá), registra, V., ryby, Kom , kapr, D., rak. Ros., rostliny, Rostl., třtina, Ler., hráz. Chč. 607.

285850   Rybník Svazek: 3 Strana: 0230
Rybník, u n. a, m. (Č.); pl. rybníky; uží- valo se i tvaru rybníci (kteříž rybníci nejsou mělkého dna. V.) a v Plzeňsku se ho posud užívá (Bs.), ale v písmě ho nyní už neuží- váme. Místy pleso. Špatně: rymník, poněvadž od ryb-a. Cf. Mkl. B. 251. Rybníček, čku, m. Do r-ka. Bž. 80. Der Teich, Weiher. R. = hrázemi přirozenými n. dělanými nadržená voda k chování ryb, 2. nádržka vody, třeba by v ní ryb nebylo ku př. rybník na mlýn, der Mühlenteich (D.), r. na hory, na báně. Vys. Malý r.: stav. Š. a Ž R. mělkého, hlu- bokého dna, V., r. o živé vodě (jemuž voda pořád přitéká), o nebeské vodě (nebešiák, dešiovec, odkázaný na náhon vody dešťové n. sněhové); strany chovu ryb: třecí, vý- tažní a hlavní, vz více v S. N. R. na 2 tepla (který po 2 létech se loví), veliký, prostřední, malý, vesní, polní, luční, lesní; k chování ryb: třecí (potěrní, plodový, trdelní; rybník na trdlo, potěrník, r. na tření) = ve kterém se ryby potírají; výtažní (výtažník, r. na výrost, na výtah, do kterého se plod pře- sazuje na 1—2 roky, aby v něm poodrostl), kaprový (n. hlavní, kam se ryby už větší dávají na 1—3 roky, aby v něm dorostly a dle toho máme rybníky kaprové na jedno, dvě a tři tepla (horka — léta); sádka (ko- mory n. komorní rybníky, ve kterých ryby přezimují). Dle ryb: kaprový, pstruhoyý, štičí, karasový, úhořní, míchaný atd. Šp. Rybník vylovený, puštěný, blativý, pustý, letní, třtinovatý; r. jest na první horko (teplo = rok po lovení), rybami přesazený ; r. na lovení, strhaný; lovení rybníku: jarní, letní, podzimní, zimní, denní, noční. Šp. Ů ryb- níka: přívodnice (přívodní stoky), svodnice, hráz, loviště, požeračka n. trouba rybničná, vazba (barbora, barborka, bašta), brlení, dno, čep, lopatka, kbel, stojan, stavidlo, kaberna (klec, koš, zahrádka, zbraň, vazbička), splav. Šp. Vz o tom více v Rybnikářství Fr. Špat- ného, na str. 16.—23. Musejní spis č. 110. Malý r. sluje žertovně: žabinec, žabařník- R. mlýnský (nadymač, nadymáček, nádržka, der Mühlteich). Šp. R. bravný, der Schafteich. Sš. J. 80. O rostlinách v rybnících vz Ryb- nikářství na str. 44.—51. O třecích rybnících tamtéž na str. 51.—55., o výtažních rybnících na str. 55.—57., o komorách na str. 57.—60.; o kaprových rybnících na str. 60.—63., o sád- kách na str. 63.—66; o nádobách k lovení na str. 66.- 69. (vz Nářadí), o lovení ryb- níků, str. 69.-78., o sušení, úhoření rybníků str. 78.- 80., o opatrování rybníků na str. 80.- 84. Vz také Ryba, KP. III. 387., S. N. Rybník nahnati, napustiti, spustiti, zastaviti, obsaditi, strhnouti, sušiti, vysušiti, prosušiti, nasaditi, loviti, dělati, úhořiti, vodou na- pustiti n. nahnati, r. vypustiti; r. má kapry n. ryby, r. se strhl, jest na lovení, vodou natekl; vodu na rybník hnáti. Šp. R. po- výšiti a zlepšiti. Břez. 236. R. jest vyměřen a malou povýškou ve 200 kopách násady býti může. Břez. 242. R. sekati = led na rybníce n. trávu kolem r-ka. Jako r. bez vody. Bart. R. na cizí grunt topí. Jir. exc. Plavba po rybníce. Us. Dch. V Rósinově rebníček, utopil se tam syneček; Dala bych velovit rebníček, kde se utopil šohajíček. Sš. P. 180., 253. (348., 730.). Oba břehy r-ka míti; Svým r-kem topí mú dědinu a roli mých lidí; R. s rybami prodati. Půh. II. 194., 526., 595. Už se r. nahání (přibývá vody). Us. R. zasypati; Příjmení kteréž r-ku mimo vlastní jeho jméno přivtěleno bylo. Sš. J. 82. Máme tam jako s hráze do r-ka (= blízko). Us. Klš. Hledění n. držení r-kův. D. Voziti se v člunu po rybníce. Sych Skočiti do r-ka. Us. Rybníky chybníky, dědiny šediny, jisté platy hotové šaty, ptáček mrháček, ryba chyba, zahrada zlá rada, co na roli utěženo, vše utraceno. Prov. Mus. Cf. Ryba chyba. Vz Plat. Vypálíš mu r-ky (jsi malomocný, neuškodíš mu)! Sych., Šm., Č. (Vz Vyhrůžka, Lstivý). Jen aby mi r-ku (močidla) nevypálil! Mus. — R., něm. Ribnik, ves u Hodkovic; něm. Gros-Ribnik, ves u Pelhřimova; něm. Ribnik, Riebnig, ves u Ces. Třebové; něm. Ribnik, ves u Dobříše; R. dolní, Nieder- Ribnik, ves u Náchoda; R. horní, Ober- Ribnik, tamtéž. Vz Tk. I. 623., III. 36., 45., IV. 739. — Na rybníčku v Praze u Sv. Ště- pána, die Teichgasse. Dch. Rybnikář, e, m., dělník, který rybníky dělá n. spravuje, der Teichgräber. D. Be- chyňští rybnikári. Prov. — R., tlachač, hubař, žamputář, der Mauldrescher. Má hubu jako r. Us., Šp. — R., der Schanzknecht. Že pro upevnění Rabu a některých míst pomezných v Uhřích šancknechtů n. r-kářů některý počet potřebovati ráčíme. 1553. Vz Gl. 303., Tk. II. 548.

285851   Rybník Svazek: 7 Strana: 0639
Rybník. Cf. Sdl. Hr. IV. 291. V r-ce (v r-ku). Gb. Ml. 75. R-ky v Písecku. Vz Popis okresního hejtmanství píseckého od Jos. Rennera a Otak. Paroubka. 1889. str. 252 —253. V MV. pravá glossa. Pa. 23. — R. veliký = moře. Čch. L. k. 64. — R. = pole u Třemošnice. Arch. VII 617.

285852   Rybník Svazek: 8 Strana: 0350
Rybník, louka na Zvolensku. Phl'd. XII. 333.

285853   Rybnikár Svazek: 8 Strana: 0350
Rybnikár dělal rybníky. Půh. VI. 269., Arch. XIII. 442., XIV. 289. — R. (Měřín) = rybářka, larus ridibundus, pták. Brt. D. II. 495. — R., elmis, brouk. II. Germarův, e. Ger- mari, Müllerův, Mülleri, tmavý, opacus, Volk- marův, Volkmari. Vz Klim. 124., 127.

285854   Rybníkář Svazek: 7 Strana: 0639
Rybníkář. Vz Er. P. 403.

285855   Rybníkář Svazek: 9 Strana: 0461
Rybníkář. R-ři obstarávali na vojně hra- debnictví, podkopy a j.; konali práce při rybnících; k nim se přidávali lidé z války propuštěni, tuláci nechvalné pověsti. Vz Jrsk. XI. 240.

285856   Rybnikářka Svazek: 3 Strana: 0230
Rybnikářka, y, f., žena rybnikářova, des Teichgräbers Frau; die Teichgräberin. Ros.

285857   Rybníkářka Svazek: 8 Strana: 0350
Rybníkářka, y, f., vz Racek (3. dod.).

285858   Rybnikářský Svazek: 3 Strana: 0230
Rybnikářský, Teichgräber-. R. kabela, lopata, rýč, Ros., huba. Us.

285859   Rybnikářství Svazek: 3 Strana: 0230
Rybnikářství, n., jest živnosť, jejíž před- mětem jest zakládání rybníků, hlavně stavba hrází rybničních, die, Teichwirtbschaft. Vz Rybnikářství od Fr. Špatného, Musejní spis č. 110., a Ryba, Rybník, Rybářství, KP. III. 387., S. N.

285860   Rybníkářství Svazek: 7 Strana: 0639
Rybníkářství. Vz Sdl. Hr. II. 68., 84., 88.

285861   Rybníkářství Svazek: 10 Strana: 0350
Rybníkářství, vz Ott. XXII. 398.

285862   Rybníkové Svazek: 3 Strana: 0230
Rybníkové, ého, n., der Fischteichzins. Platí r-vého 13 groši. Ms. 1679.

285863   Rybníkovitý Svazek: 7 Strana: 0639
Rybníkovitý, teichartig. R. nádržka. Zpr. arch. VII. 81.

285864   Rybníkový Svazek: 3 Strana: 0230
Rybníkový = rybničný, Teich-. R. třtí. Jád.

285865   Rybníky Svazek: 3 Strana: 0230
Rybníky, dle Dolany, něm. Ribnik, ves u Mor. Krumlova. PL.

285866   Rybníky Svazek: 7 Strana: 0639
Rybníky = pole u Čelechovic na Mor. Pk.

285867   Rybniště Svazek: 3 Strana: 0230
Rybniště, ě, n. 1536. R., locus piscinarum, die Teichstätte, der Teichgraben. Gl. 304.

285868   Rybniště Svazek: 7 Strana: 0639
Rybniště. Výb. II. 823.

285869   Rybniště Svazek: 9 Strana: 0283
Rybniště, ě, n. Arch. XVI. 180. Sr. předcház.

285870   Rybnov Svazek: 3 Strana: 0230
Rybnov, a, m., něm. Rübenau, ves u Čes. Lípy. PL. Vz S. N.

285871   Rybný Svazek: 3 Strana: 0230
Rybný, k rybám se vztahující, Fisch-. R. trh, V., vz Tk. II. 548. (v Praze), Prm. V. 187., brána. Br. — R., rybnatý. R. řeka Háj.

285872   Rybný Svazek: 7 Strana: 0639
Rybný lov. 14. stol. Jagić. Archiv. 487*

285873   Rybný Svazek: 8 Strana: 0350
Rybný. R. lov. Ev. seit. 29. Luc. 5. 9. R. rod, Ev. víd. 135. Mat. 13. 47., peníze (za ryby). Arch. XIII. 455.

285874   Rybný Svazek: 8 Strana: 0574
Rybný. Pošlete mi rejstřík rybného srov- nání (o srovnání ryb). Arch. XV. 102.

285875   Rybný Svazek: 9 Strana: 0283
Rybný. R. Tisa = rybnatá. Pal Záp. I. 16.

285876   Ryboglia Svazek: 7 Strana: 0640
Ryboglia, e, f. = vyzovina, Hausenblase, f. Slov. Rr. Sb

285877   Rybohojný Svazek: 7 Strana: 0640
Rybohojný, reich an Fischen, fischreich. R. moře. Pl. I. 298.

285878   Rybochov Svazek: 7 Strana: 0640
Rybochov, u, m., Fischzucht, f. Us. Pdl.

285879   Rybojed Svazek: 9 Strana: 0283
Rybojed, a, m., ichthyofag. Vz Ott. XII. 493.

285880   Rybojed, a, rybojedec Svazek: 3 Strana: 0230
Rybojed, a, rybojedec, dce, rybojídek, dka, m., ichthyophagus, der Fischesser. Aqu.

285881   Ryboještěr Svazek: 3 Strana: 0230
Ryboještěr, a, m. R. obecný, ichthyo- saurus communis. Vz Frč. 319.

285882   Ryboještěr Svazek: 8 Strana: 0350
Ryboještěr. Cf. Ott. VIII. 595.

285883   Rybokam Svazek: 3 Strana: 0230
Rybokam, u, m., ichthyolitha. R-my — zkameněliny od ryb původ vzavší, die Fisch- versteinerungen. Krok. I. c. 82. — R. opu- kový, der Fischschieier. Šm.

285884   Rybokož Svazek: 3 Strana: 0231
Rybokož, e, m., scincus, ještěr. Krok.

285885   Rybolov Svazek: 3 Strana: 0231
Rybolov, a, m., rybák, der Fischer. L. — R., vultur baeticus, der Fischgeier, pták. — R., u, m., der Fischfang. R. se podařil. Sš. L. 68.

285886   Rybolovecký Svazek: 10 Strana: 0350
Rybolovecký. R. nástroje. Čas. mus. V. 36

285887   Rybolovný Svazek: 3 Strana: 0231
Rybolovný, rybolovu se týkající, Fische- rei-. R. knihy. L. R. právo.

285888   Rybolovstvo, rybolovství, rybolove- ctví Svazek: 3 Strana: 0231
Rybolovstvo, rybolovství, rybolove- ctví, a, n., der Fischfang, die Fischerei.

285889   Rybolt Svazek: 3 Strana: 0231
Rybolt, vz Rybalt.

285890   Rybooký Svazek: 3 Strana: 0231
Rybooký, fischäugig. Šrn.

285891   Rybopis Svazek: 3 Strana: 0231
Rybopis, u, m. = rybosloví. Šm.

285892   Rybopitva Svazek: 3 Strana: 0231
Rybopitva, y, f., Ichthyotomie, f.

285893   Ryboploda Svazek: 3 Strana: 0231
Ryboploda, y, f., plod ryb. A mocná v nich r. Alx., Výb. I. 136.

285894   Ryboplodný Svazek: 7 Strana: 0640
Ryboplodný, fischzeugend. Kř. 34.

285895   Ryboprava Svazek: 7 Strana: 0640
Ryboprava, y, f. = rybověštba (dod.). Rk.

285896   Ryboslovec Svazek: 3 Strana: 0231
Ryboslovec, vce, m., der Ichthyolog, Fisch- kundige.

285897   Rybosloví Svazek: 3 Strana: 0231
Rybosloví, n., ichthyologie, die Ichthyo- logie, Fischkunde.

285898   Rybossavec Svazek: 8 Strana: 0350
Rybossavec, vce, m. Vz Am. Orb. 107.

285899   Rybovec Svazek: 3 Strana: 0231
Rybovec, vce, m., Fischleder, n. Koll.

285900   Rybovec Svazek: 10 Strana: 0350
Rybovec, vce, m. = masť vařená v noci na velkou neděli. Rozetrou se vnitřnosti malých ryb v odvaru z kořene kapradiny, která byla trhána za rosy na Veliký pátek. Slouží proti ustknutí jedovatých hadů, proti bolesti hlavy atd. Kšť. L d. 14.

285901   Rybověštba Svazek: 3 Strana: 0231
Rybověštba, y, f., hádání z ryb, die Fischwahrsagerei.

285902   Rybověštba Svazek: 7 Strana: 0640
Rybověštba, y, f., Fischwahrsagerei, Ich- thyomanthie, f. Rk.

285903   Rybověštec Svazek: 3 Strana: 0231
Rybověštec, štce, m., hadač z ryb, der Fischwahrsager.

285904   Rybovina Svazek: 3 Strana: 0231
Rybovina, y, f., rybí maso, das Fisch- fleisch.

285905   Rybovitý Svazek: 10 Strana: 0350
Rybovitý. Jeho r. klid je dráždil. Zvou III. 316.

285906   Rybovod Svazek: 10 Strana: 0350
Rybovod, u. m. Nár. list. 1904. č. 30. 2.

285907   Rybovský Svazek: 3 Strana: 0231
Rybovský, způsob, povahu ryby mající, fischartig. Aby ne r-sky ale lidsky živa byla. Bern.

285908   Rybovsky Svazek: 9 Strana: 0283
Rybovsky. R. živu býti (po způsobu ryb). Rozb. II. 185.

285909   Rybový Svazek: 3 Strana: 0231
Rybový = rybí. R. maso. Tkad. R. jícha (z ryb). Šm.

285910   Ryboznalec Svazek: 3 Strana: 0231
Ryboznalec, lce, rybozpytec, tce, m., der Ichthyolog. Rk.

285911   Ryboživný Svazek: 8 Strana: 0350
Ryboživný. R. tůně. Krok. 1893. 70.

285912   Rybožráč Svazek: 3 Strana: 0231
Rybožráč, e, m., piscivorus, der Fisch- fresser, Ichthyophag.

285913   Rybožrout Svazek: 3 Strana: 0231
Rybožrout, a, m. = rybožráč.

285914   Rýbrcol Svazek: 8 Strana: 0350
Rýbrcol, vz Krakonoš. NZ. V. 516., VI. 116.

285915   Rybrcoul Svazek: 3 Strana: 0231
Rybrcoul, a, m., vz Rybecál, Rübezahl. R. má svatbu (říkají, chumelí-li se za větru sníh). Us.

285916   Rybrcoul Svazek: 9 Strana: 0283
Rybrcoul. Vz Čes. 1. VI. 568., 1898. 173.

285917   Rybrcoul Svazek: 10 Strana: 0350
Rybrcoul. Vz Ott. XXII. 400., Krakonoš, Čes. 1. XIV. 226.

285918   Rybsko Svazek: 3 Strana: 0231
Rybsko, a, n., ošklivá ryba, ein hässlicher Fisch. L.

285919   Rybský Svazek: 7 Strana: 0640
Rybský, ého, m., os. jm. Arch. VIII. 603.

285920   Rybství, n Svazek: 3 Strana: 0231
Rybství, n. = rybářství. Živ. Jež. 14. stol.

285921   Rybstvo Svazek: 3 Strana: 0231
Rybstvo, a, n., Menge Fische. D.

285922   Rybulák Svazek: 3 Strana: 0231
Rybulák, a, m., morplax, pták, zastr. Rozk.

285923   Rybulák Svazek: 7 Strana: 1378
Rybulák, a, m., morplex, zastr. Pršp. 10. 28.

285924   Rybuška Svazek: 3 Strana: 0231
Rybuška, y, f., mergus albellus, weisser Säger.

285925   Ryc Svazek: 7 Strana: 0640
Ryc = hojně. Jednou r., podruhé nic. Us. Kšť. Buď r. nebo nic. - R. Udělalo to r. (protrhlo se). Tys r. sem r. tam (vše roztrháš, šaty). Čce. Tkš.

285926   Ryc Svazek: 9 Strana: 0283
Ryc. Že udělá ryc (že se odváží všeho). Tům. Ml. 179.

285927   Rycadlo Svazek: 3 Strana: 0231
Rycadlo = zrcadlo. Mor.

285928   Rycati Svazek: 3 Strana: 0231
Rycati = tančiti. U Kruml. Bar.

285929   Rycati Svazek: 7 Strana: 0640
Rycati =trhati se. Země rycá. U Bruš- perka. Mtl.

285930   Ryce Svazek: 3 Strana: 0231
Ryce, e, f., z něm. Ritz, fissura. V.

285931   Rycek Svazek: 7 Strana: 0640
Rycek, cku, m., agaricus deliciosus, Ritz- ger, m., houba. Laš. Wrch.

285932   Rycek Svazek: 8 Strana: 0350
Rycek, cku, m., houba, vz Ryzec (3. dod.).

285933   Rycí Svazek: 3 Strana: 0231
Rycí = statečný, čerstvý, hbitý, stattlich, flink. Přijel tě k ní r. pán na vraném ko- níčku sám. Dle jiného čtení: Přijel tě k ní z hradu pán. Sš. P. 23. Ale jest to rycá hol- čice! Us. u Koryčan. Tč. Cf. Ryčný.

285934   Rycí Svazek: 7 Strana: 0640
Rycí, Grab-. R. přístroj, ZČ. I. 24., jehla (rydlo). Us. Pdl.

285935   Rycí Svazek: 9 Strana: 0283
Rycí nástroje soustružnické. Vz KP. VII. 234.

285936   Rycieř Svazek: 10 Strana: 0350
Rycieř = rytier. Mill. 44a.

285937   Rycky, rytsky Svazek: 3 Strana: 0231
Rycky, rytsky = na znak, rücklings. Slov. Plk.

285938   Rycla Svazek: 8 Strana: 0350
Rycla, y, f. = stolička. Brušp. Hledíková.

285939   Rycovec Svazek: 3 Strana: 0231
Rycovec, vce, m., rycové železo. Vz násl. Ros.

285940   Rycový Svazek: 3 Strana: 0231
Rycový, Ritz-, z něm. R. železo, das Ritz- eisen. V.

285941   Rýč Svazek: 3 Strana: 0231
Rýč, e, m., ten, kdo ryje, der Gräber. R. od ry (ry-ji), vz Y, příp. -cjt. Mkl. B. 331. — R., mor. rýl, nástroj, jímž se ryje, das Grabscheit, der Spaten. V. Rýčem zahradu, záhony rýti. Us. Jak jednú rýčem zaryla, hned tam jablonku vsadila. Sš. P. 435. Co se tě netýče, nestrkej do toho rýče. Lb., Pk

285942   Rýč Svazek: 7 Strana: 0640
Rýč = rýl. Mkl. Etym. 285 R. křídelný. NA. IV. 134. Již nad ním dozněly rýče hrobníkův. Us. Osv.

285943   Rýč Svazek: 9 Strana: 0283
Rýč. Když nepomůže ani china, tož po- může rýč a hlína (smrť). Čes. 1. IX. 189.

285944   Ryč Svazek: 10 Strana: 0350
Ryč, e, f. = svarba (hrách vařený s krou- pami). Jedli ryči z němčiny a latiny vařenou Koll. V. 20., Sbor. čes. 274. Sr. Ryča.

285945   Ryča Svazek: 3 Strana: 0231
Ryča, dle Káča, ryče, e, f., obilí míchané hrachem, das Ritschet. Slov. Bern., Koll.

285946   Ryča Svazek: 7 Strana: 0640
Ryča = Marie. Mor. Holk.

285947   Ryčart Svazek: 3 Strana: 0231
Ryčart, u, m., der Fahrzins, der steigende Zins, census progressivus, der stieg, wenn er nicht zur bestimmten Frist erlegt wurde. Neb právo jest jako r. z jednoho nákladu v druhý jda. Tov. k. 131. Z něm Ritschart. Gl. 304.

285948   Ryčart Svazek: 7 Strana: 0640
Ryčart, cf. Rejčart (dod.). R., ryčalt = dvakrát tolik. Vz Kšch. 9.

285949   Ryčart Svazek: 8 Strana: 0574
Ryčart, ryčant, ryčert, ryčiant, ryčalt; v pl. f. znamená úroky vůbec. Vz také Tov. 135., Kn. drn. 56.

285950   Ryčať Svazek: 7 Strana: 1378
Ryčať cicúrkem = téci proudem tak ten- kým, že se proud konečně v kapky roz- děluje. Val. Slavč. 50. Cf. Rýkať (2. dod.). Slze jí po lícoch tak cicúrkom ryčaly. Ib. 107.

285951   Ryčati Svazek: 3 Strana: 0231
Ryčati = téci, pršeti, fliessen, regnen. Tam ryčí. —jak. Dobře si rykło (popršelo). Voda ryčí potokem. Na mor. Zlínsku. Brt.

285952   Ryčati Svazek: 7 Strana: 0640
Ryčati. Cf. List fil. 1890 182. (Mz.).

285953   Ryčej Svazek: 3 Strana: 0231
Ryčej, hora v Klatovsku. Pm. — Ryčej = ručej.

285954   Rýček Svazek: 3 Strana: 0231
Rýček, čku, m., malý rýč.

285955   Rýček Svazek: 8 Strana: 0351
Rýček, čku, m. = kožené stínítko u čepice, Schild, m. Jevíčko. Brt. D. II. 382.

285956   Ryčeti Svazek: 3 Strana: 0231
Ryčeti, el, ení; ryčívati; ryknouti. kl, utí = křičeti, řičeti, řváti, plakati, o lidech: hrubě ryčeti, schreien, brüllen; se hřmotem téci, tečením hučeti, brausen, rauschend flies- sen, rauschen. Jg. Kráva, vůl, osel, lev ryčí. Kráva, která velmi ryčí, málo mléka dává. Koll. Lidé ryčeli. Leg. Ryčí jako vůl. Na Ostrav. Tč. Ten kluk ryčí (bečí). Na Ostrav. Tč. A kravičky ryčely, svej Aničky želely; Jak ona ryčela, městečko se třáslo, zeď se osypala. Sš. P. 85., 40. Nepřítel jako bouřka ryčí. Hlk. I. 71. Šly kravičky ryčuci a ma- cička plačuci. Sš. P. 86. — kde. Pohani ryčie před modlami Výb. I. 292. — odkud. Voda s jezu ryčí (hučí). Ros. Pot z těla ryčel (silně tekl). MM. — co komu v co. Pomstu! Saxon křičí. Gal v odpověď ples mu ryčí. Č.

285957   Ryčeti Svazek: 7 Strana: 0640
Ryčeti. Mkl Etym. 282., 286., Mz. v List. fil. XVI. 186.

285958   Ryčeti Svazek: 10 Strana: 0350
Ryčeti = mluviti. U Plzně. Bl. Gr. 339.

285959   Ryčeti v Svazek: 9 Strana: 0283
Ryčeti v kratochvíli. Št.

285960   Rýčík Svazek: 3 Strana: 0231
Rýčík, u, m., der Rührstock in der Mühle.

285961   Rýčiště Svazek: 7 Strana: 0640
Rýčiště, ě, n. = držadlo u rýče, Spaten- stiel, m. Zranil ho r-štěm. Wtr. exc.

285962   Rýčiti Svazek: 3 Strana: 0231
Rýčiti, il, en, ení = rýčem rýti, mit dem Spaten graben. — kde: v zahradě. Ros.

285963   Ryčka Svazek: 3 Strana: 0231
Ryčka, y, f., která ryje, die Hauerin. Jg. — R., kulatý pleskatý čepec, eine Art Haube. Us. — R., y, f., rycí lopata, die Stichschaufel. Šp. A vzal r-ku a motyčku, aby vykopal Aničku. Sš. P. 95.

285964   Ryčka Svazek: 10 Strana: 0350
Ryčka, y, f., turma. Rozk. R. 97.

285965   Ryčla Svazek: 7 Strana: 0640
Ryčla, ručla, y, f., Fussschemmel, m. U Místka. Škd.

285966   Ryčmem Svazek: 7 Strana: 0640
Ryčmem na hůru ryčelo. Mor. Brt. D.

285967   Ryčně Svazek: 3 Strana: 0231
Ryčně, silně, stark, in Menge. Zdi biechu rytinami obraznými r. ozdobeny. Výb. II. 93. 21. — R., s křikem. Obec shlukši se r. táhla k radnici. Pal.

285968   Ryčně Svazek: 7 Strana: 0640
Ryčně = rychle. R. skočím. Výb. I. 368.

285969   Ryčník Svazek: 10 Strana: 0350
Ryčník, a, m. = podivný člověk. Baw. A. v. 5896.

285970   Ryčno Svazek: 10 Strana: 0350
Ryčno. Bylo tam r. po celou noc (veselo). Tbz. V. 1. 251. R. houkati (hlasitě). Msn. II 15.

285971   Ryčnosť Svazek: 3 Strana: 0231
Ryčnosť, i, f., hlučnost, Lärm, m. R. války ohlušila mne. Č. — R. = hbitosť, rychlosť, die Schnelligkeit. Žádné nohy ani křídla nemá k ryčnosti. Bech. Na Mor. obyč. dryč- nosť. Us. Hý.

285972   Ryčnosť Svazek: 9 Strana: 0283
Ryčnosť v řeči vésti (hlučnosť). Rozb. III. 721.

285973   Ryčný Svazek: 3 Strana: 0231
Ryčný, s rykem spojený, hlučný, křiklavý, lärmend, schreiend. Ryčných her obecně šetřili. Troj. Ryčných hledíce plesů. Raj. — R., derb. Udatná a r. děvečka. Věn. poct. Cf. Rycí. — R., čerstvý, rychlý, hbitý, schnell, flink. Myslí svou, nad níž nic ryčnějšího není, potuloval jsem se. Bech. Na Mor. dryčný. Hý.

285974   Ryčný Svazek: 7 Strana: 0640
Ryčný hlas, Pal. Rdh. III. 72., výsměch. Čch.

285975   Rýčový Svazek: 3 Strana: 0231
Rýčový, Grab-, Spaten-. R. lopata — rýc, V., držadlo. Ros.

285976   Rýčový Svazek: 10 Strana: 0350
Rýčový bagger. Jind. 5.

285977   Ryd Svazek: 3 Strana: 0231
Ryd, u, m., zastr., prchlivost, vztek, der Jähzorn. To jest šlechtic vyšší všeho rydu; Any se tu na mne vyřítily lotryně v poše- tilém rydu. Sš. Snt. 36., 69. Na mně stvrzen jest ryd tvój a vše plývánie uvedla na mne. Ž. k. 87. 8. Ne v rydu svém mne tresci; Rozhněval se rydem Hospodin. Ž. k. 37., 105. — R. (singultus, das Schluchzen). V MV. nepravá glossa. Pa.

285978   Rydání Svazek: 7 Strana: 0640
Rydání, furor. Ž. wit. 2. 5. a j. Ne v r. svém treskci mě. Ž. kl. V duchu r. tvého shromáždily súť se vody. Ž. wit. Moys. 8

285979   Rydánie Svazek: 3 Strana: 0231
Rydánie, n., zastr , prchlivost. Jir. Anth. I. 3. 61. Přestaň od hněvu a opusť r. Ž. 36 8. Zmluví k nim v hněve svém a r. svém zamútí je. Horae ms. Ve svém r. zabili sú muže; Prokleté jich r.; Rozhněvav sě v r Hospodin vece; Hněv i r. — obé jest ne- čadské; R. mysli; Vyvrhl je ze země v hněvě i v r. (furor) i v zarděnie velikém (indigna- tio). BO. Král velikým r-ním se roznietil. BO. R. jeho rozlítí se. BO. Raň tě pán omrá- mením i slepotú i r-níra mysli tvé. Hus I. 56.

285980   Rydať Svazek: 9 Strana: 0283
Rydať Kto sa chce vydať, musí sa r. (oká- zale se držeti). Slov. Zát. Př. 90a.

285981   Rydati Svazek: 3 Strana: 0232
Rydati = lkáti, schluchzen, laut weinen; bouřiti se, sápati se, griesgramen; r. se = rydati. Národové se rydali. Ps. ms. Výb. I. 607. Rydajíc se peklo děsí. Sš. Hc. 98. — nač. Proč chceš pořád na svůj život ry- dati? Sš. Snt. 17. — se z čeho. Horle a rydaje sě z toho slova přišel Achab (fren- dens). Bj. — jak. (Žid) šíleným hněvem rydal. Sš. Hc. 108.

285982   Rydati Svazek: 7 Strana: 0640
Rydati. Mkl. aL. 160., Mkl. Etym. 286

285983   Rydati Svazek: 8 Strana: 0351
Rydati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. 1. 74.

285984   Rýdeč Svazek: 3 Strana: 0232
Rýdeč, dče, m., něm. Ritsch, ves u Stern- berka na Mor. PL.

285985   Rydeč Svazek: 3 Strana: 0232
Rydeč, dče, m., něm. Ritschen, ves u Li- toměřic. PL.

285986   Rydélce Svazek: 3 Strana: 0232
Rydélce, e, rydélko, a, m., Grabstichel, m. Rk.

285987   Rydelník Svazek: 7 Strana: 0640
Rydelník, u, m. R. u hoblovadla, Stichel- haus, n. Vz Věř. Z. II. 74.

285988   Rydlec Svazek: 3 Strana: 0232
Rydlec, dlce, m., ibacus, korýš. Krok.

285989   Rydlo Svazek: 3 Strana: 0232
Rydlo, a, n., der Grabstichel. Nz. — R., ein Sternbild. Nz. — Vz S. N.

285990   Rydlo Svazek: 7 Strana: 0640
Rydlo (dláto) špičaté, Spitz-, kulaté, Rund-, hladicí, Schlicht-, vz Včř. Z. II. 76., krájecí, tlačící. ZČ. I. 28.

285991   Rydlo Svazek: 10 Strana: 0350
Rydlo (v ryjectví). Vz Ott. XXII. 448.

285992   Rydlovati Svazek: 3 Strana: 0232
Rydlovati = za vlasy routi, zausen. Krknš.

285993   Rýdovací Svazek: 7 Strana: 0640
Rýdovací pera, Schwanz-, Steuerfedern. Nz.

285994   Rýdovák, a Svazek: 7 Strana: 0640
Rýdovák, a, m. R-ci = obyvatelé Kře- novic na Mor. Sbtk.

285995   Rydvan Svazek: 10 Strana: 0350
Rydvan Jos, č. spis, nar. 1844. Vz Ott. XXII. 417.

285996   Rydviska Svazek: 7 Strana: 0640
Rydviska, pl., n. = pole na Vsacku. Vck.

285997   Rydza Svazek: 3 Strana: 0232
Rydza, vz Ryza.

285998   Rýdzik Svazek: 7 Strana: 0640
Rýdzik, u, m. = ryzec, houba. Slov Pokr. Pot. I. 110., ZObz. XXIII. 138.

285999   Rýf Svazek: 7 Strana: 0640
Rýf, u, m. = půl sáhu (míra). Plátno, | súkno a iný strižný tovar merajú na rýfy. Hdž Šlb. 54. R. = loket (plátna). Brt. D. 263. Cf. Mkl. Etym. 274. (z maď). .

286000   Rýfa Svazek: 8 Strana: 0351
Rýfa, vz Gréfina (3.dod.).