347001   Trojdenní Svazek: 7 Strana: 0930
Trojdenní, dreitägig. T. slavnosť, tri- duum. Dch.

347002   Trojdevaterý Svazek: 7 Strana: 0930
Trojdevaterý vřed. Vz Mtc. XV. 188.

347003   Trojdílně Svazek: 7 Strana: 0930
Trojdílně, dreifach, -theilig. Lpř.

347004   Trojdílnosť Svazek: 7 Strana: 0930
Trojdílnosť, i, f. Trichometrie, f. Rk.

347005   Trojdílný Svazek: 4 Strana: 0191
Trojdílný, dreitheilig. T. listy kořenové jařmanky kavkaské. Rst. 508. T. kniha.

347006   Trojdílný. T Svazek: 10 Strana: 0451
Trojdílný. T. okna. Jrsk. Pov. 175.

347007   Trojdimensialní Svazek: 10 Strana: 0451
Trojdimensialní tvar. Nár. list. 1904. 121. 13.

347008   Trojdlužka Svazek: 4 Strana: 0191
Trojdlužka, y, f., molossus.

347009   Trojdňový Svazek: 7 Strana: 0930
Trojdňový = trojdenní. T. námaha. Sl. let. II. 244.

347010   Trojdoba Svazek: 7 Strana: 0930
Trojdoba, y, f. = trojí doba. Dbš. Úv. 15.

347011   Trojdobný Svazek: 4 Strana: 0191
Trojdobný, dreizeitig. Proměna celo- životní jest trojdobná: nedospělosť, dospě- losť, přespělosť. Ssav. 100.

347012   Trojdobý Svazek: 7 Strana: 0930
Trojdobý = trojdobný. Dk.

347013   Trojdomstvo Svazek: 4 Strana: 0191
Trojdomstvo, a, n. = řád rostlin, jsou-li květy jednopohlavé a obojaké na třech ro- stlinách. Kk. 67.

347014   Trojdoupák Svazek: 4 Strana: 0191
Trojdoupák, u, m., drupastris, rostlina myrtovitá. Rostl. III. b. 408.

347015   Trojducho Svazek: 10 Strana: 0451
Trojducho se rozšikovati (na tři díly). Msn. Od 130.

347016   Trojdusičnan Svazek: 4 Strana: 0191
Trojdusičnan, u, m. T. vizmutový, ne- utrales salpetersaures Wismuthoxyd. Vz Sfk. 292.

347017   Troje Svazek: 4 Strana: 0191
Troje. Vz Trojí, Druhová číslovka, Troj.

347018   Trojec Svazek: 4 Strana: 0191
Trojec, jce, m. = trojúhelník stejno- stranný, gleichseitiges Dreieck. Miner. 5.

347019   Trojec Svazek: 7 Strana: 0930
Trojec jazykový, trigonum linguale, mezi- stopkový, t. intercrurale.

347020   Troječný Svazek: 4 Strana: 0191
Troječný = trojec obsahující. T. osa. Min. 6.

347021   Trojehranatý Svazek: 4 Strana: 0191
Trojehranatý = trojhranatý. Jg.

347022   Trojek Svazek: 7 Strana: 0931
Trojek, jku, m. = trojhran. Mor. Šd.

347023   Trojel Svazek: 4 Strana: 0191
Trojel, u, m., maba, Maba. T. eben, m. ebenus. Rstp. 1014.

347024   Trojel Svazek: 9 Strana: 0348
Trojel, rostl. Sr. Ott. XVI. 531.

347025   Trojení, n Svazek: 4 Strana: 0191
Trojení, n., das Verdreifachen. Ždk.

347026   Trojenopeřený Svazek: 4 Strana: 0191
Trojenopeřený, gedreitgefiedert. T. list, jehož řapík společný na konci nese tři lístky jednoduše peřené. Rst. 508.

347027   Trojený Svazek: 4 Strana: 0191
Trojený; -en, a, o, dreizählig, třikrát trojený list, jehož řapík má na konci tři lístky na tři lístečky rozdělné, takže má 27 lístečků, dreifach, dreizählig, dreifach gedreit, n. př. serjana trojtrojná. Rst. 508. T. list skládající se ze tří lístků na spo- lečném řapíku: jetelový, tolicový, jahodní- kový. Rst. 508. Cf. Cl. Kv. XXVIII.

347028   Trojepivo Svazek: 7 Strana: 0931
Trojepivo, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 89.

347029   Trojepuolka Svazek: 10 Strana: 0451
Trojepuolka, y, m. = kdo vypil tři poluovky najednou. 1527. Mus. 1905. 435.

347030   Trojerovice Svazek: 4 Strana: 0192
Trojerovice, vz Trojan, 1.

347031   Trojfasový Svazek: 10 Strana: 0451
Trojfasový proud elektrický. Nár. list. 3/10. 1899. Dhnl, Ott. XXIII. 221.

347032   Trojhák Svazek: 10 Strana: 0451
Trojhák, u, m., vz Hříč a Kol. Her. I. 395a

347033   Trojhlas Svazek: 10 Strana: 0451
Trojhlas, u, m. (ve zpěvu). Tbz. III 2. 292., Nejed. 161., 162.

347034   Trojhláska Svazek: 4 Strana: 0192
Trojhláska, y, f., triphthongus. Troj- hlásky mají některá nářečí; na Slov. ku př. vyslovují: dieuča, diouča. Gb. Hl. 15.

347035   Trojhláska Svazek: 7 Strana: 0931
Trojhláska = složení tří jednoduchých samohlásek. Cf. Gb. Ml. I. 3.

347036   Trojhlasně Svazek: 8 Strana: 0436
Trojhlasně. T. hráti, zpívati. Slád. Žen. 63.

347037   Trojhlasník Svazek: 10 Strana: 0451
Trojhlasník, a, m. = kdo má při volbách tři hlasy (boháč belgický). Nár. list. 1902. 101. 1.

347038   Trojhlasný Svazek: 9 Strana: 0348
Trojhlasný, dreistimmig, hud. Mus. 1850. II. 6. Př.

347039   Trojhlasosť Svazek: 4 Strana: 0192
Trojhlasosť, i, f., die Triphonie. Mlt.

347040   Trojhlasový Svazek: 9 Strana: 0348
Trojhlasový, dreistimmig, hud. Mus. 1850. II. 6. Př.

347041   Trojhlasový, trojhlasý Svazek: 4 Strana: 0192
Trojhlasový, trojhlasý, dreistimmig. Hd.

347042   Trojhlav Svazek: 4 Strana: 0192
Trojhlav, vz Tříhlav.

347043   Trojhlavatý Svazek: 4 Strana: 0192
Trojhlavatý, dreiköpfig. Hlč.

347044   Trojhlavec Svazek: 7 Strana: 0931
Trojhlavec, vce, m., tricephalus.

347045   Trojhlaví Svazek: 7 Strana: 0931
Trojhlaví, n., Tricephalie, f.

347046   Trojhlavý Svazek: 7 Strana: 0931
Trojhlavý sval, dreiköpfiger Armmuskel. Šv. 33. T. drak. Dbš. Úv. 15.

347047   Trojhliníkový Svazek: 4 Strana: 0192
Trojhliníkový kostan, der Lazulit. Chym.

347048   Trojhodí Svazek: 4 Strana: 0192
Trojhodí, n. = doba tří hodin, der Zeit- raum von drei Stunden. Po t. či po tři ho- diny Pán v nevýslovných bolestech na kříži trval; Abychom časování po jednotlivých hodinách mimo sebe pustíce podlé t. počí- tali. Sš. Mt. 367., 368. (Hý. ).

347049   Trojhodnotný Svazek: 7 Strana: 0931
Trojhodnotný úkon (= trojí hodnoty), dreiförmige, -deutige Function. Nz.

347050   Trojhonný Svazek: 8 Strana: 0436
Trojhonný. T. n. trojstranné hospodář- ství lesní. Ott, XI. 670. a.

347051   Trojhora Svazek: 7 Strana: 0931
Trojhora, y, f., ve vých. Tatrách. DŠk. II. 124.

347052   Trojhran Svazek: 4 Strana: 0192
Trojhran, u, m. = tříúhelník; triangl.

347053   Trojhran Svazek: 7 Strana: 1394
Trojhran, šp. m.: rovinný trojúhelník. Sold. 17.

347054   Trojhran Svazek: 9 Strana: 0348
Trojhran. Mus. 1850. II. 23. Př.

347055   Trojhranatý, -hraný, -hranný Svazek: 4 Strana: 0192
Trojhranatý, -hraný, -hranný, drei- eckig. Ctib.

347056   Trojhrance Svazek: 8 Strana: 0436
Trojhrance, e, m. = trojhran. Kterak t. můj přerozkošně zvoní. Hdk. Cyk. mel. (Dhn.).

347057   Trojhránek Svazek: 7 Strana: 0931
Trojhránek, nka. m = Jan Neruda (dle značky jeho feuilletonů :?).

347058   Trojhraničný Svazek: 7 Strana: 0931
Trojhraničný = tři hranice mající, jsoucí na třech hranicích, kde se trojí hra- nice rozcházejí. O půlnoci svatojanské jíť na (= pro) t-čnú vodu. Slez. Šd.

347059   Trojhraník, trojhranník Svazek: 4 Strana: 0192
Trojhraník, trojhranník, u, m., vz Tří- úhelník. Sedl.

347060   Trojhraniti Svazek: 4 Strana: 0192
Trojhraniti, il, ěn, ění, trianguliren. Vz Trojhranovati. Bur.

347061   Trojhranka Svazek: 4 Strana: 0192
Trojhranka, y, f. T-ky, mlži, trigonida, mají tříhranné tlusté misky se silnou vrstvou perleťovou; obě misky jsou si rovny, mají však nestejné strany; zámek má silné lišt- nám podobné, vroubkované zuby. T. žeber- natá, trigonia pectinata; brázděná, t. sulca- taria; jurská, t. navis. Vz Frč. 219., 220.

347062   Trojhranný Svazek: 4 Strana: 0192
Trojhranný, vz Tříhranatý. Kom.

347063   Trojhranoměrec Svazek: 4 Strana: 0192
Trojhranoměrec, rce, m., der Trigono- meter. Sedl.

347064   Trojhranoměrský Svazek: 4 Strana: 0192
Trojhranoměrský, trigonometrisch. Sedl. I. 215.

347065   Trojhranoměrství Svazek: 4 Strana: 0192
Trojhranoměrství, n. = měření troj- hranů, trigonometria, die Trigonometrie. Sedl., Jdč. III. 12.

347066   Trojhranovati Svazek: 4 Strana: 0192
Trojhranovati, vz Triangulovati, Troj- covati.

347067   Trojhrbolí Svazek: 10 Strana: 0451
Trojhrbolí, n., trigeminum. Ktt.

347068   Trojhrbý Svazek: 9 Strana: 0349
Trojhrbý, vz Trouchař.

347069   Trojhrdelný, trojhrdlitý Svazek: 4 Strana: 0192
Trojhrdelný, trojhrdlitý, dreihalsig. T. láhev. Nz.

347070   Trojhrdlý. T Svazek: 10 Strana: 0451
Trojhrdlý. T. baňka. Vot. 108.

347071   Trojhrotec Svazek: 7 Strana: 0931
Trojhrotec, tce, m., tribolium, brouk. Kk Br. 250.

347072   Trojhrotec Svazek: 8 Strana: 0436
Trojhrotec, tce, m., dinopsis, brouk. T. žravý, d. erosa (fuscata). Vz Klim. 176.

347073   Trojhrotítý Svazek: 10 Strana: 0451
Trojhrotítý šíp, štít. Škod. II2. 221., 96. Sr. Trojhrotý

347074   Trojhrotka Svazek: 4 Strana: 0192
Trojhrotka, y, f., tricuspidaria, hlísta tasemcovitá. Krok.

347075   Trojhrotník Svazek: 4 Strana: 0192
Trojhrotník, u, m. = bařička obecná, triglochin palustris. FB. 21., Slb. 182.

347076   Trojhrotný, trojhrotý Svazek: 4 Strana: 0192
Trojhrotný, trojhrotý, dreispitzig. Rostl.

347077   Trojhrotý Svazek: 8 Strana: 0436
Trojhrotý matnolesklec, brouk. Klim. 45.

347078   Trojhručel Svazek: 4 Strana: 0192
Trojhručel, u, m., lomatia, die Lomatie. T. barvířský, l. tinctoria. Rstp. 1291.

347079   Trojhvězda Svazek: 7 Strana: 0931
Trojhvězda, y, f., dreifacher Stern. Mj. 471.

347080   Trojhvězdí Svazek: 7 Strana: 0931
Trojhvězdí, n., Dreigestirn, n. Rk.

347081   Trojchlopečný Svazek: 7 Strana: 0931
Trojchlopečný, trojchlopní. T. tobolka. Veselé prázdn. 73.

347082   Trojchlup Svazek: 4 Strana: 0192
Trojchlup, a, m. = holohlavec, který má jen málo vlasů na hlavě. Us. Šd.

347083   Trojchlupý Svazek: 7 Strana: 0931
Trojchlupý, blos 3 Haare am Kopfe ha- bend. T. (trojvlasý) Bismark. Us.

347084   Trojchobotový Svazek: 7 Strana: 0931
Trojchobotový = mající tři choboty, dreibusig, -buchtig. T. pleso. Phľd. IV. 262.

347085   Trojchorový Svazek: 4 Strana: 0192
Trojchorový, dreichörig. Hd.

347086   Trojchorový Svazek: 9 Strana: 0349
Trojchorový, dreichorig. Za hud. polož: Mus. 1850. II. 6. Př.

347087   Trojí Svazek: 4 Strana: 0192
Trojí, dle Dnešní: trojího, trojí, trojího atd.; trůj (zastr. troj), m., troje f. a n. T. = trojdílný, drei, dreifach, dreierlei. T. počet (trojice). V. Trůj v osobách. V. Rys, čeho trojím skokem nepopadne, pouští. Kom. Jsa Bůh troj v osobách. Štelc. Troje slo- žení ve mlýně. D. Má troje děti (ze tří manželek ku př. ). Br. Trojích lidí nenávidí duše má (chudého pyšného, bohatého lži- vého a starce smilného). Br. V trojie věci (in tribus). BO. Smrť jeho, při niž spatřo- vati sluší troje věci; Bůh tak památku jeho v tom trojím koleně jako v zapomenutí uvedl; K trpělivosti v křivdách trojím pří- kladem slouží; Při čemž posoudíme tyto trojí hlavní částky. BR. II. 2., 6. a., 24., 116. (Šd. ). V trojie věci záleží ctěnie otcě i mateře; Lidé trojí mají Boha svátek ctíti; I Kristus bránil sě jeho trojému pokušenie a přemohl ho písmem. Hus I. 140., 371., III. 115. (Tč. ). Kúpil troje zlatých jablek a tri červené ručníky. Ht. Sl. ml. 203. Léta jsú prošla dvoje i troje. Půh. II. 229. Troje jest poslušenstvie člověčské; Troje jest vražda: myslí, jazykem a rukú; A to zlé jest troje; Bázeň jest troje. Hus I. 91., 157., 319., 478. (Tč. ).

347088   Trojí Svazek: 7 Strana: 0931
Trojí. Trojím činem. Št. Kn. š. 42., Pass. Jakž ta trojie věc pomine. Alx.

347089   Trojí Svazek: 9 Strana: 0349
Trojí. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 502.

347090   Trojice Svazek: 7 Strana: 0931
Trojice hvězdná (hvězdy ztrojené). Stč. Z. 43. — T. sv. Bůh jest jeden v trojici; Abychom t-ci v jednotě ctili. Št. Kn š. 12., 14.

347091   Trojice Svazek: 8 Strana: 0436
Trojice. Mlácení v t-ci: ,Šišky s máslem už budou'. Záp. Mor. NZ. IV. 397.

347092   Trojice Svazek: 9 Strana: 0349
Trojice. Sv. trojice = čepice. Vz Šupovica. Šeb. 177.

347093   Trojice, e, trojička Svazek: 4 Strana: 0192
Trojice, e, trojička, y, f., strsl. troica, příp. -ica. Mkl. B. 295., 305. T. = trojí po- čet, trojník, die Dreizahl. V. — T. svatá = bůh otec, syn i duch svatý, die hl. Dreifal- tigkeit, trinitas. Hus I. 82., V., vz S. N. T. sv. jsou tři osoby v božství spolu jedno- bytné a rovné vlastnostmi nedílnými od sebe rozdílné. Zk. exc. Sv. t. Pass. mus. 278. Na svatou t-ci, am Dreifaltigkeitstage. Us. Šd. To slovo otče v tomto miestě zna- mená všichnu sv. t-ci, netoliko osobu boha otcě; Člověk zšeředie to vše hřiechem smr- telným, že nenie tak podoben k t-ci svaté; T. sv. jest otec, syn, duch sv., tři osoby jeden Buoh. Hus II. 191., 299., III. 255. (Tč. ). Ve jméno svaté a nerozdílné t-e. Arch. II. 284. — T.: viera, naděje a láska. Hus II. 230. — T. = tři mlatci. Mlátiti ve trojici. Přizvukuje se slovy: Ten třetí do řiti. U Olom. Sd. Cf. Trojnice. — T. = fialka trojbarvá, macoška, viola tricolor, das Stief- mütterchen, das Dreifaltigkeitskraut. Nz. lk. Dle Sbtk. 247. také = trojník, srdečné ko- ření, maceška, viola tricolor, die Dreifaltig- keitsblume. Vz tam více. — T. Číslo dva- nadcet se skládá ze t-ce a čtvernice. M. — T. vodní, vz Třílistník. Slb. 652. — T. = trojhran, trojúhelník, das Dreieck. Dej to takhle do t. Us. Zb.

347094   Trojíček Svazek: 7 Strana: 0931
Trojíček, čku, m., kleiner dreistülpiger Hut. Dch.

347095   Trojička Svazek: 4 Strana: 0192
Trojička, y, f., vz Trojice. — T. = troj- krutec, trojsvíce, symbol sv. Trojice, vo- sková svíce ve tré rozdělená, jíž užívají o slavnosti velikonoční. Ktk. — T-ky = trojčata. Na Slov.

347096   Trojičko Svazek: 7 Strana: 0931
Trojičko, a, n. = trojice. Slov. Už sa mu t. pod obloček schodzí (tři lidé). Sb. sl. ps. II. 1. 96.

347097   Trojiční Svazek: 4 Strana: 0192
Trojiční neděle, der Dreifaltigkeitssonn- tag. Us.

347098   Trojičník Svazek: 4 Strana: 0192
Trojičník, a, m. = věřící, ve sv. trojici, der Trinitarier. Balb. zem. 60.

347099   Trojičnosť, i Svazek: 8 Strana: 0436
Trojičnosť, i, f. T. bytostní; zákon t-sti; boží t. Am. Orb. 9., 8., 6.

347100   Trojičný Svazek: 7 Strana: 0931
Trojičný = trojiční. T. jednota. Pravn. 1848. Do t-čnej oktávy sa nevráti. Let. Mt sl. IX. 1. 13.

347101   Trojičný Svazek: 8 Strana: 0436
Trojičný. T. voda = voda na sv. Trojici z lúčnej rosy před východem slunce nasbí- raná. Mor. Mtc. 1894. 18., 101.

347102   Trojidlo Svazek: 4 Strana: 0192
Trojidlo, a, n. = nástroj, kterým něco trojíme. Us. Šp.

347103   Trojihranný Svazek: 8 Strana: 0436
Trojihranný m. trojhranný. Háj. Herb. 324. b.

347104   Trojík Svazek: 7 Strana: 0931
Trojík. u, m. = trojek, trojhran. U Zbo- rovic na Mor. Šd.

347105   Trojilístek Svazek: 4 Strana: 0192
Trojilístek, stku, m., bylina, ophrys tri- folia, das Dreiblatt. V.

347106   Trojilistník Svazek: 4 Strana: 0192
Trojilistník, vz Třílistník.

347107   Trojilistý Svazek: 4 Strana: 0192
Trojilistý = trojlistý, dreiblätterig. V.

347108   Trojimo Svazek: 10 Strana: 0451
Trojimo. Potkala t. Vz Brt. Čit. 34. 29*

347109   Trojina Svazek: 4 Strana: 0192
Trojina, y, f. = terno, die Terne, kom- binatorische Verbindung von drei Elementen.

347110   Trojina Svazek: 7 Strana: 0931
Trojina oskulační na strophoidě. Čs. math. X. 261.

347111   Trojirohý Svazek: 8 Strana: 0436
Trojirohý m. trojrohý. Háj. Herb. 172. b.

347112   Trojisobný Svazek: 4 Strana: 0192
Trojisobný = trojnásobný, dreifach, zastr.

347113   Trojistý Svazek: 7 Strana: 0931
Trojistý = trojnásobný. Slov. Ssk.

347114   Trojišpičný Svazek: 4 Strana: 0192
Trojišpičný, dreispitzig. D.

347115   Trojitec Svazek: 4 Strana: 0192
Trojitec, tce, m., Phosphormangan, ne- rost. Min. 299.

347116   Trojiti Svazek: 4 Strana: 0192
Trojiti, il, en, ení; trojívati = na tré děliti, drittheilen; ve tré množiti (Bern. ), ver- dreifachen; se = ve tré se děliti. Jg., Št. — co. Rk. — co čím: prut nožem. — se v čem. Trojnosť, kterak se v sobě trojí. Leg. — se. Hřiech mluvenie se trojí, neb jest proti Bohu, proti blížniemu a proti sobě. Hus I. 372., 224. — se jak. Děva, zpěv a víno milo se trojí. Us. — se v co. A z těch každý řád ještě se trojí ve tři kuory (kůry). Št. Kn. š. 118. Průdušnice větev pravá trojí se ve 3 ratolesti. Lk.

347117   Trojiti někomu Svazek: 7 Strana: 0931
Trojiti někomu = onikati. Laš. Wrch.

347118   Trojitka, y Svazek: 7 Strana: 1394
Trojitka, y, f., Dreidraht (látka). Šd.

347119   Trojitosť Svazek: 4 Strana: 0193
Trojitosť, i, f., die Dreizahl, Dreifach- heit. Reš.

347120   Trojitý Svazek: 4 Strana: 0193
Trojitý = ze tří složený, dreifach, drei- fältig. V. T. oltárni obraz, das Triplychon. Dch. Leč tu vniká t-tým proudem zář. Sš. Sm. bs. 164. Píseň (ta) zpívá se při něm (při tanci) již dvojitým již trojitým cho- dem. Sš. P. 756. T. sekáček (kolíbací) na maso. Dch.

347121   Trojjamka Svazek: 7 Strana: 0931
Trojjamka, y, f., tristomum, červ. Brm. V. 2. 146.

347122   Trojjařmý Svazek: 4 Strana: 0193
Trojjařmý, dreipaarig. T. list peřený o třech jařmech lístkových (na leše jarní). Rst. 508.

347123   Trojjazyčník Svazek: 7 Strana: 0931
Trojjazyčník, a, m. T-ci = ti, kteří myslili, že Bůh ve třech toliko jazycích, totiž v hebrejském, řeckém a latinském smí ctěn a vzýván býti. Šmb. S. II. 243., Kuzm. Pkr. 28.

347124   Trojjazyčný Svazek: 7 Strana: 0931
Trojjazyčný = trojjazyký. Lpř.

347125   Trojjazyký Svazek: 4 Strana: 0193
Trojjazyký, dreisprachig. T. slovník. Jg.

347126   Trojjazyký Svazek: 9 Strana: 0349
Trojjazyký básník = básnící ve třech jazycích. Mus. 1900. 558.

347127   Trojjediný Svazek: 4 Strana: 0193
Trojjediný, dreieinig. T. Bůh ve třech osobách.

347128   Trojjediný Svazek: 7 Strana: 0931
Trojjediný. T. království: Charvátsko, Slavonie a Dalmacie s Vojenskou hranicí. Kř Stat. 5. - Pal. Rdh. III. 219.

347129   Trojjednota Svazek: 4 Strana: 0193
Trojjednota, y, f. = trojice, die Drei- einigkeit. T-tě nechť svět jeví slávu v stej- ném plápolu. Sš. Hc. 140. (Hý. ).

347130   Trojjmenný Svazek: 7 Strana: 1394
Trojjmenný, dreinamig. Vrch. F. II. 137.

347131   Trojka Svazek: 4 Strana: 0193
Trojka, y, f. = počet tři, die Zahl drei, der Dreier. D. — T. = sud třívěderní, drei- eimeriges Fass. Morav. Šd. — T. = špatná známka z prospěchu školního, Dreier, m. — T. = trojspřežný vůz ruský, das Dreige- spann. — T., fem. jména Trojan. Us.

347132   Trojka Svazek: 7 Strana: 0931
Trojka = trojbarevná kočka. T-ky do- bře myši chytají. U N. Bydž. Kšť. — T. = štajerka, koničina, druh jetele. Slov. Zátur., N. Hlsk. XIII. 213., Phľd. XI. 693. — T., y, m. = člověk potrhlý, hloupý, divous. U Kr. Hrad. Kšť.

347133   Trojka Svazek: 8 Strana: 0436
Trojka, y, f. = tŕípalcovd fošna, Drei- lingsdiele, f. Sterz. I. 702. a.

347134   Trojka Svazek: 9 Strana: 0349
Trojka, y, f., nár. tanec mor. Mus. ol. VIII. 38.

347135   Trojka Svazek: 10 Strana: 0452
Trojka, y, f. = sud. Vz Bečka. — T. = datelina. Sb. sl. 1901. 358.

347136   Trojkarpec Svazek: 4 Strana: 0193
Trojkarpec, pce, m. = trilobit. Presl.

347137   Trojkář Svazek: 7 Strana: 0931
Trojkář, e, m. = žák, který má trojky (na vysvědčení). Us.

347138   Trojkatý Svazek: 7 Strana: 0931
Trojkatý = trojí. Slov. Phľd. IV. 475.

347139   Trojkladkový Svazek: 4 Strana: 0193
Trojkladkový = 3 kladky v sobě ma- jící. Sedl.

347140   Trojklanný Svazek: 10 Strana: 0452
Trojklanný čiv. Bolesť lícní čivu t-ho, Trigeminusneuralgie. Ktt.

347141   Trojklaný Svazek: 4 Strana: 0193
Trojklaný = třikrát klaný, dreimal ge- spalten. -T. okraj. Rostl.

347142   Trojklonný Svazek: 4 Strana: 0193
Trojklonný, triklinisch. T. soustava, je- hlanec. Bř. N. 34., 35.

347143   Trojklonoměrný Svazek: 8 Strana: 0436
Trojklonoměrný. T. hlacenstvo, triklino- metrisches Krystallsystem. Am. Orb. 87.

347144   Trojklonotvar Svazek: 4 Strana: 0193
Trojklonotvar, u, m. = jehlanec troj- klonný nebo kosodélníkový, die triklinische Pyramide, das Anorthotyp. Bř. N. 35.

347145   Trojknotý Svazek: 4 Strana: 0193
Trojknotý, dreidochtig. T. svíčka. Dch.

347146   Trojkoalice Svazek: 8 Strana: 0436
Trojkoalice, e, f. T. Rakouska, Německa a Italie. Šípy. 1893.

347147   Trojkokusný Svazek: 4 Strana: 0193
Trojkokusný, dreiknöpfig, dreiknotig. Vz Kokusný. Brt.

347148   Trojkolka Svazek: 7 Strana: 0931
Trojkolka, y, f. = velociped o třech kolech stejné výšky. Vz Velociped.

347149   Trojkončitý Svazek: 8 Strana: 0436
Trojkončitý. T. podoba praporce. Wtr. Živ. c. II. 921.

347150   Trojkoruna Svazek: 10 Strana: 0452
Trojkoruna, y, f. Hrlš. Hus. 35. Vz Trojatý.

347151   Trojkorunný Svazek: 9 Strana: 0349
Trojkorunný. T. kněžna. Slád. Jak. 60.

347152   Trojkout Svazek: 4 Strana: 0193
Trojkout, u, m. = trojúhelník tělesný, přihlížíme-li ku koutům jeho. T. lichoboký či lichokoutý, rovnoboký. Jdč. II. 22., 24., 25.

347153   Trojkoutník Svazek: 4 Strana: 0193
Trojkoutník, u, m. = trojkout. Jdč. II. 22.

347154   Trojkoutný Svazek: 4 Strana: 0193
Trojkoutný, dreiwinkelig. Jg.

347155   Trojkouťule Svazek: 4 Strana: 0193
Trojkouťule, e, f, phora, hmyz mucho- vitý. Krok.

347156   Trojková Svazek: 7 Strana: 0931
Trojková, é, f., hora u Slavičína na Mor. Šd.

347157   Trojkový Svazek: 7 Strana: 0931
Trojkový. T. rod. řada stop. Dk. Poet. 232.

347158   Trojkralevina Svazek: 7 Strana: 0931
Trojkralevina, y, f. = králování v trojí říši. Slov. Dba. Úv. 17 Cf. Triglav (bůh)

347159   Trojkrálovy Svazek: 7 Strana: 0931
Trojkrálovy = tříkrálový. Slov. Phľd. VII. 164. T. zima. N. Hlsk. XVIII. 33.

347160   Trojkratka Svazek: 4 Strana: 0193
Trojkratka, y, f., Tribrachys. Rk.

347161   Trojkročný Svazek: 4 Strana: 0193
Trojkročný, Dreitritt-. T. pochod, chod. Km., Stč. Alg. 55.

347162   Trojkrok Svazek: 10 Strana: 0452
Trojkrok, u, m., Wiegeschritt. Rgl.

347163   Trojkruh Svazek: 8 Strana: 0436
Trojkruh, u, m. NZ. II. 679.

347164   Trojkruhý Svazek: 7 Strana: 0931
Trojkruhý, dreimal gewunden. Lpř. Sl. II. 315.

347165   Trojkrutec Svazek: 4 Strana: 0193
Trojkrutec, tce, m. = trojsvíce, svíce tříprutová, ze tří svící v jednu skroucená. S. N. Vz Trojička.

347166   Trojkřidlice Svazek: 4 Strana: 0193
Trojkřidlice, e, f., tripestris. Rostl. I. 225. a.

347167   Trojkřídlý Svazek: 4 Strana: 0193
Trojkřídlý, dreiflügelig. T. nažky. Rostl.

347168   Trojkřížový Svazek: 4 Strana: 0193
Trojkřížový, dreikreuzig. T. kudla. Mark. Omyl. 15.

347169   Trojkvětka Svazek: 4 Strana: 0193
Trojkvětka, y, f., trianthema. Rostl.

347170   Trojkvětý Svazek: 7 Strana: 0931
Trojkvětý, dreiblumig. Sl. les.

347171   Trojkvětý Svazek: 8 Strana: 0436
Trojkvětý. T. prýt. Vstnk. II. 570., Čl. Zrůd. 15.

347172   Trojky Svazek: 10 Strana: 0452
Trojky, tanec. Vz Brt. P. n. 879.

347173   Trojkýl Svazek: 4 Strana: 0193
Trojkýl, u, m., canavalia, die Krimbohne. T. tupolistý, c. obtusifolia, mečovitý, c. gla- diata. Rstp. 409.

347174   Trojkýlý Svazek: 8 Strana: 0436
Trojkýlý úženec, brouk. Klim. 230.

347175   Trojlaločnatec Svazek: 4 Strana: 0193
Trojlaločnatec, tce, na. T-tci, trilobitae, mají tělo složené z hlavy, z trupu a z ocas- ního štítu; trup jest dvěma podelnými rý- hami více n. méně patrně rozdělen na tři laloky. Cf. Trilobit. Vz více v Frč. 96.

347176   Trojlaločnatec Svazek: 7 Strana: 0931
Trojlaločnatec Cf Brm. IV. 2. 51.

347177   Trojlaločný, trojlaloký Svazek: 4 Strana: 0193
Trojlaločný, trojlaloký, dreilappig. T. listy babykové. Rst. 508.

347178   Trojlemešový Svazek: 7 Strana: 0931
Trojlemešový pluh = trojradlicový, čo razom tri brázdy ore. Slov. Rr. Sb.

347179   Trojletí Svazek: 9 Strana: 0349
Trojletí, n. Pal. Děj. III. 1. 35.

347180   Trojlist Svazek: 7 Strana: 0931
Trojlist, u, m , vz Trojlístek.

347181   Trojlístečný, trojlístkatý Svazek: 4 Strana: 0193
Trojlístečný, trojlístkatý, drei blätterig. T. list = ze tří lístečků složený, tolik co trojený. Rst. 508.

347182   Trojlístek Svazek: 4 Strana: 0193
Trojlístek, stku, m., ophrys trifoliata, das Dreiblatt. Šm.

347183   Trojlístek Svazek: 10 Strana: 0452
Trojlístek, stku, m. = jetel. Mtc. 1902. 9.

347184   Trojlistenný Svazek: 8 Strana: 0436
Trojlistenný. T. vidlan. Cl. Zrůd. 19.

347185   Trojlistník, u Svazek: 4 Strana: 0193
Trojlistník, u, m. Vz Třílistník.

347186   Trojlistný, -listý Svazek: 4 Strana: 0193
Trojlistný, -listý, dreiblätterig. T. jetel, Puch., jaterník.

347187   Trojlití Svazek: 7 Strana: 0931
Trojlití při hostinách. Msn. Or. 11.

347188   Trojlitrový Svazek: 4 Strana: 0193
Trojlitrový, drei Litre enthaltend. T. hrnec, džbán, láhev. Us. Šd.

347189   Trojlodní Svazek: 8 Strana: 0436
Trojlodní. T. kostel. Wtr. St. nov. 190.

347190   Trojlodní Svazek: 10 Strana: 0452
Trojlodní kostel (mající tři lodi). Ghet. 102.

347191   Trojlomek Svazek: 4 Strana: 0193
Trojlomek, mku, m., Triklasit, nerost. Min.

347192   Trojloukotka Svazek: 4 Strana: 0193
Trojloukotka, y, f., laternea, der Later- nenpilz. T. červená, 1. columnata. Rstp. 1956.

347193   Trojlunoolovitan, u Svazek: 4 Strana: 0193
Trojlunoolovitan, u, m., nerost. Min. 220., 222.

347194   Trojlupenný Svazek: 4 Strana: 0193
Trojlupenný, dreiblättrig. T. obal jatr- níka trojlaločného. Rst. 509.

347195   Trojměditý Svazek: 4 Strana: 0193
Trojměditý, tricuprieus. Prsl.

347196   Trojměr Svazek: 7 Strana: 0931
Trojměr, u, m. T. trochejský, iambický, daktilský, anapaestický, kretický, bacchij- ský, Trimeter. Dk. Poet. 267., 270., 277. až 288.

347197   Trojměrný Svazek: 4 Strana: 0193
Trojměrný, trimetrisch. Nz.

347198   Trojměsíčka Svazek: 4 Strana: 0193
Trojměsíčka, y, f. = doba tří měsíců. Šd. Trojměsícný, Dreimonats -, dreimonatlich. Šd. T. doba, lhůta.

347199   Trojmet Svazek: 7 Strana: 0931
Trojmet, u, m., Dreisprung, m. Čsk.

347200   Trojmezí Svazek: 9 Strana: 0349
Trojmezí, n. (mezi zeměmi). Nár. list. 1897. č. 253.

347201   Trojmillionový Svazek: 7 Strana: 0931
Trojmillionový národ slovenský. N. Hlsk. I 152

347202   Trojmo Svazek: 7 Strana: 0931
Trojmo. Niť na t. přetrhla, in drei Stücke. Sá. Přijel t. = se třemi koňmi. Us. Šd.

347203   Trojmoc Svazek: 7 Strana: 0931
Trojmoc, i, f. = mocnosť třetího stupně. Šim. 30. — T. = trojí vláda, vláda nad třemi říšemi. Dbš. Úv. 15.

347204   Trojmocniti Svazek: 7 Strana: 1394
Trojmocniti = povýšiti na třetí moc- nosť. Sold. 14.

347205   Trojmocný Svazek: 4 Strana: 0193
Trojmocný, dreimächtig; když ze šesti tyčinek tři jsou delší ostatních ku př. u nar- cisu.

347206   Trojmocný Svazek: 7 Strana: 0931
Trojmocný kořen (= krychlový), Šim. 15., prvek. Mj. 54., ZČ. I. 204., Km. 47.

347207   Trojmoturý Svazek: 7 Strana: 0931
Trojmoturý. Meč padá z ruky i t. zá- štita z rameňa Sldk. Mart. 8.

347208   Trojmužný Svazek: 4 Strana: 0193
Trojmužný, vz Třímužný.

347209   Trojmužstvo Svazek: 4 Strana: 0193
Trojmužstvo, a, n., triandria, třída Lin- néova rostlin o třech tyčinkách. Rst. 509., Kk. 66., Schd. II. 248.

347210   Trojmý Svazek: 7 Strana: 0931
Trojmý. V t-mú sa křížom prežehnala vieru. Sldk. 130. (340.).

347211   Trojna Svazek: 4 Strana: 0193
Trojna, y, f. = třízubá trdlice, eine Flachsbreche. Koll.

347212   Trojnako Svazek: 7 Strana: 0931
Trojnako, dreifach. Braň t. pospletaná. Hol 88. (81 ).

347213   Trojnásob, -bně Svazek: 4 Strana: 0193
Trojnásob, -bně = třikrát, dreifach, drei- mal. Kom.

347214   Trojnásobiti Svazek: 4 Strana: 0193
Trojnásobiti, il, en, ení, verdreifachen.

347215   Trojnásobniti Svazek: 8 Strana: 0578
Trojnásobniti = trojnásobiti. Hudc. 68.

347216   Trojnásobnosť Svazek: 4 Strana: 0193
Trojnásobnosť, i, f., die Dreifachheit. Ros.

347217   Trojnásobný, -bní Svazek: 4 Strana: 0193
Trojnásobný, -bní, dreifach. V. T. kůže na těle. Kom. J. 241.

347218   Trojnatý Svazek: 4 Strana: 0193
Trojnatý, dreiständig. T. listy = tři ve stejné výšce kolem z lodyhy n. z větve vynikající a přeplínek dělající (oleandr obe- cný, jalovec pospolitý). Rst. 508.

347219   Trojně Svazek: 4 Strana: 0193
Trojně = trojnásobně. Bern. Tak list ten t. se dělí. Sš. II. 381. (Hý. ). Viera t. po- cházie; Ctěnie otcě a mateře záleží najprve v skutku a to trojně, prvé... Hus I. 384., 140.

347220   1. Trojnice Svazek: 4 Strana: 0193
1. Trojnice, e, f., trillium, rostl. česne- kovitá. Rostl. I. 267. b.

347221   2. Trojnice Svazek: 4 Strana: 0193
2. Trojnice, e, f., nica, korýš rakovitý. Krok. II. 248.

347222   3. Trojnice Svazek: 4 Strana: 0193
3. Trojnice, e, f. Mlátiti ve t-ci. Na mor. Zlínsku a j. Brt., Šd. Vz Trojice.

347223   Trojnička Svazek: 4 Strana: 0193
Trojnička, y, f. = rozporek pro jednoho koně. V Chrud. Brv.

347224   Trojnička, y Svazek: 10 Strana: 0452
Trojnička, y, f. = třetí číslo mouky. Us. Rgl.

347225   Trojník Svazek: 4 Strana: 0193
Trojník, u, trojníček, čku, m. — T. = trojí počet, trojice, die Dreizahl. V. — T., v obec. mluvě = trojník, malý měděný pe- níz, as půl krejcarů, der Dreier, Pfennig. Kom. Nemám peněz, enom t. Sš. P. 134. Neslevím ani trojníku. D. Do t-u zaplatiti. Č. Kam jdeš? Do Kremže pro troníčky. Prov. Za tolar potrav (masa), za t. pepře. Č. M. 83. — T. = trojice, rostl. Není som já žiaden zbojník, nemám penez, iba troj- ník. Slov. Tč. Nemám ani t-ku. Us. Šd. Smrdí t-kem za devátou stěnou (nemá ani heble). U Kunv. Msk. Kdo není bohat, má i t. rád. Vz Chudý. Lb.

347226   Trojník Svazek: 7 Strana: 0931
Trojník. Ve 3. ř. tohoto článku oprav trojník v : troník. R 1561. šlo šest malých peněz do krejcaru, tedy do ? kr. 3, odtud t. = ?, kr. Smolík Ten by za troník tan- coval s kozou v louži (o skrblíku). U Kdýně. Rgl. Cf. Veš.

347227   Trojník Svazek: 7 Strana: 1394
Trojník = troník, půlka, půlčík, vídeň- ský, vindra, finda. Us.

347228   Trojník Svazek: 8 Strana: 0436
Trojník. Za t-kem by hnal veš do Vídňa (o lakomci). Brušp. Hledíková. — T., a, m., triphyllus, brouk. T. tečkovaný, t. punctatus. Vz Klim. 328.

347229   Trojníkový Svazek: 4 Strana: 0194
Trojníkový, z trojníku byliny. T. voda. Ms. bib. 119.

347230   Trojníkový Svazek: 7 Strana: 0931
Trojníkový. Narodí-li se kdo na t-vé planetě, jakživ ke groši nepřijde. Brt.

347231   Trojníkový Svazek: 9 Strana: 0349
Trojníkový kopec. Vz Čecher.

347232   Trojnina Svazek: 7 Strana: 0931
Trojnina, y, f. = co je trojné, z troj- ného počtu Šd.

347233   Trojnitěný Svazek: 4 Strana: 0194
Trojnitěný = třínitěný, dreifädig. Rohn.

347234   Trojnoční Svazek: 4 Strana: 0194
Trojnoční = tři noci trvající, dreinäch- tig. D.

347235   Trojnoh Svazek: 7 Strana: 0931
Trojnoh, u, m = trojnožka, Dreifuss, m. Slov. Hdž. Slb. 84., Koll. St. 37. Seděl dvojnoh na t-hu (švec na stolici). Slez. Šd. Vz Dvojnoh.

347236   Trojnoha Svazek: 7 Strana: 0931
Trojnoha, y, f. = trojnoh. Vrch. Švec zoskočil z t-hy. HVaj. BD. II. 31., Čjk. 102.

347237   Trojnohák Svazek: 7 Strana: 0931
Trojnohák, u, m. = trojnoh. Koll. St. 822.

347238   Trojnohatý, trojnohý Svazek: 4 Strana: 0194
Trojnohatý, trojnohý, dreifüssig. T. stůl. Us. Tč.

347239   Trojnosť Svazek: 4 Strana: 0194
Trojnosť, i, f. = počet tří, trojice, die Dreifaltigkeit. Leg. V té sv. trojnosti Bohu Otci moc zvláščnie příleží. Hus. Tajnice trojnosti. Pass. 951.

347240   Trojnostý Svazek: 7 Strana: 0931
Trojnostý, trinus, zastr. Hank. Sb. 274.

347241   Trojnota Svazek: 4 Strana: 0194
Trojnota, y, f. = trojice, die Dreiheit. Převelebná t.; Jenž t-tou jsi v jednotě; Říše ďáblova se obzvláště jeví v t-tě ne- blahé v pochotech pleti, očí a pýše života. SŠ. Hc. 55., 151., Ob. 304. (Hý. ).

347242   Trojnož Svazek: 10 Strana: 0452
Trojnož, e, f. = trojnožka. Skd. Od. 124.

347243   Trojnožka Svazek: 4 Strana: 0194
Trojnožka, y, f., der Dreifuss. T. pod pekáč, hrnec. Us. Hdo si na to mó osmo- lenó t-žko lapne, dež láco nějaké ďoravé bot. Er. Sl. čít. 48. Vz Třínožka.

347244   Trojnožka Svazek: 7 Strana: 0931
Trojnožka, vz Dvojnožka (dod.).

347245   Trojný Svazek: 4 Strana: 0194
Trojný — trojnásobný, trojí, dreifach. T. plamen. St. skl. — T. zimnice = třídenní. Sal. Vládce trojný s námi buď. Sš. Hc. 151.

347246   Trojný Svazek: 7 Strana: 0931
Trojný. T. rým, Dk. Poet. 433., spojo- vání, Dk, bůh, počet, SP. II. 24, 29., pla- men, Sv. ruk. 191,, jednota. Pravn. 1029.

347247   Trojný Svazek: 9 Strana: 0349
Trojný, vz předcház. Třídílový.

347248   Trojocasý Svazek: 10 Strana: 0452
Trojocasý prapor. Kol. Her. I. 17.

347249   Trojoký Svazek: 7 Strana: 0931
Trojoký = tříoký. dreiäugig. T. mužík. Phľd. III. 3. 270.

347250   Trojolovitý Svazek: 4 Strana: 0194
Trojolovitý octan, basisches essigsaures Blei. Presl. Chym. II. 36.

347251   Trojosinatka Svazek: 4 Strana: 0194
Trojosinatka, y, f., triathera. Rostl. I. 265. a.

347252   Trojosobnosť Svazek: 7 Strana: 0931
Trojosobnosť, i, f., Dreieinigkeit, f. T. boží. Hlv.

347253   Trojosobný Svazek: 4 Strana: 0194
Trojosobný, dreieinig, dreipersönlich. T. božství. D. Náuka o t-ném Bohu. Sš. J 180. (Hý-).

347254   Trojosý Svazek: 7 Strana: 0931
Trojosý ellipsoid. Stč. Zem. 339., Jrl. 269., NA. V. 71.

347255   Trojotrok Svazek: 7 Strana: 0932
Trojotrok, a, m., dreifacher Sklave; Erz- sklave. Lpř.

347256   Trojovcový Svazek: 8 Strana: 0436
Trojovcový. T. průřez kaleidoskopu. Am. Orb. 36.

347257   Trojovec Svazek: 4 Strana: 0194
Trojovec, vce, m., das Dreieck. Šm.

347258   Trojovec Svazek: 8 Strana: 0436
Trojovec, vce, m. = trojhran. Am. Orb. 36.

347259   Trojovice Svazek: 4 Strana: 0194
Trojovice, dle Budějovice, ves u Chrasti Vz S. N.

347260   Trojpádný Svazek: 4 Strana: 0194
Trojpádný rým, gleitender Reim: sá- zejí — scházejí. Dch. Vz Rým.

347261   Trojpalubník Svazek: 4 Strana: 0194
Trojpalubník, u, m., der Dreidecker, loď. Šm.

347262   Trojpán Svazek: 4 Strana: 0194
Trojpán, a, m., der Triumvir.

347263   Trojpaprskový Svazek: 4 Strana: 0194
Trojpaprskový, dreistrahlig. T. vrcho- lík. Rostl. III. b. 101.

347264   Trojparoháček Svazek: 7 Strana: 0932
Trojparoháček, čka, trojparoháč, e, m. = srnec s třemi parohovými špičkami. Kos.

347265   Trojpárý Svazek: 9 Strana: 0349
Trojpárý, vz Slunéčko.

347266   Trojpáskovaný Svazek: 7 Strana: 0932
Trojpáskovaný, dreistreifig. T. ohniočko, pták. Brm. II. 2. 655.

347267   Trojpatrový Svazek: 7 Strana: 0932
Trojpatrový = třípatrový, dreistöckig. T. budova. Mus.

347268   Trojpecka Svazek: 4 Strana: 0194
Trojpecka, y, f., triostemum, der Drei- stein. T. prorostlá, t. perfoliatum. Rstp. 789.

347269   Trojpeřeně větevnatý Svazek: 4 Strana: 0194
Trojpeřeně větevnatý, tripinnatim ra- mosus, dreifach fiederästig (oleandr obecný, jalovec pospolitý). Rst. 509.

347270   Trojpletený Svazek: 8 Strana: 0578
Trojpletený bičík. Hudc. 71

347271   Trojplevý Svazek: 4 Strana: 0194
Trojplevý. T. sítina, uncus triglumis. Krok. III. 395.

347272   Trojplošný Svazek: 7 Strana: 0932
Trojplošný, dreiflächig. Nz.

347273   Trojplužný Svazek: 10 Strana: 0452
Trojplužný úhor. Msn. Od. 77.

347274   Trojpolní Svazek: 4 Strana: 0194
Trojpolní, vz Třípolní.

347275   Trojpoltěný Svazek: 4 Strana: 0194
Trojpoltěný, dreifach getheilt.

347276   Trojpořádenstvo Svazek: 8 Strana: 0436
Trojpořádenstvo, a, n. (v přírodě). Am. Orb. 8.

347277   Trojpořadí Svazek: 10 Strana: 0452
Trojpořadí, n. Msn. Il. 181.

347278   Trojposlední Svazek: 7 Strana: 0932
Trojposlední = třetí od konce T. verš. Kos.

347279   Trojpostupný Svazek: 7 Strana: 0932
Trojpostupný rým. Dk. Poet. 439.

347280   Trojpouzdrý. Vz Svazek: 7 Strana: 0932
Trojpouzdrý. Vz Rosc. 120.

347281   Trojpramenný Svazek: 4 Strana: 0194
Trojpramenný, dreiquellig. Hd.

347282   Trojpramenný Svazek: 9 Strana: 0349
Trojpramenný provaz. Vlč. Lit. I. 364.

347283   Trojpraskavečný (cf Svazek: 4 Strana: 0194
Trojpraskavečný (cf. Praskavečný), tri- coccus. T. tobolky řešetláku cicňakovitého. Rostl. III. b. 484.

347284   Trojprsták Svazek: 4 Strana: 0194
Trojprsták, a, m., tridactylus, hmyz cvrčkovitý. Krok. II. 258.

347285   Trojprstý Svazek: 4 Strana: 0194
Trojprstý, dreifingerig. Mus. IX. 209.

347286   Trojpuk Svazek: 4 Strana: 0194
Trojpuk, u, m., deutzia, die Deutzie. T. škohlavý, d. scabra. Rstp. 692.

347287   Trojpukokvetoucí Svazek: 9 Strana: 0349
Trojpukokvetoucí jasin. Wlt. 27.

347288   Trojpůlkový Svazek: 7 Strana: 0932
Trojpůlkový. T. caesura, trithemimeres. Dk.

347289   Trojpůlovy Svazek: 7 Strana: 1394
Trojpůlovy svah: 1 : 3/4, dritthalbfüssige Böschung. Tch. 1889. 62.

347290   Trojradlicový Svazek: 4 Strana: 0194
Trojradlicový pluh, ein Pflug mit drei- fachem Pflugeisen.

347291   Trojramenný Svazek: 8 Strana: 0578
Trojramenný kříž. Hudc. 50.

347292   Trojratolestný Svazek: 4 Strana: 0194
Trojratolestný kmen (národ českoslo- vanský). Šf. Rozpr. 391.

347293   Trojrázý Svazek: 7 Strana: 0932
Trojrázý, dreimalig.

347294   Trojroční Svazek: 7 Strana: 0932
Trojroční = tříroční. T. čas. N. Hlsk. IV. 146.

347295   Trojrohý Svazek: 4 Strana: 0194
Trojrohý, vz Třírohý.

347296   Trojrozměrný Svazek: 8 Strana: 0436
Trojrozměrný. T. atom. Vstnk. II. 279.

347297   Trojrublový Svazek: 8 Strana: 0436
Trojrublový. T. bankovka. Phľd. XII. 358.

347298   Trojrůža Svazek: 7 Strana: 0932
Trojrůža, e, f., Rosenstock mit drei Ro- sen. Slov. Dbš. Sl. pov. V. 12.

347299   Trojrýhý Svazek: 9 Strana: 0349
Trojrýhý, vz Rýhonosec.

347300   Trojrýžec Svazek: 8 Strana: 0578
Trojrýžec, žce, m., plegaderus, brouk. Vz Klim. 377.

347301   Trojřadí Svazek: 4 Strana: 0194
Trojřadí, vz Třířadí.

347302   Trojřádka Svazek: 7 Strana: 0932
Trojřádka, y, f. = trojverší. Dk.

347303   Trojřadný. T Svazek: 10 Strana: 0452
Trojřadný. T. zuby. Skd. Od. 191. Vz Trojřadý.

347304   Trojřadý Svazek: 4 Strana: 0194
Trojřadý, trojřadný, trojřadový, trifa- rius, dreireihig. Rst. 509.

347305   Trojřaska Svazek: 4 Strana: 0194
Trojřaska, y, f., pyramidella, plž duto- žabrý. Krok. II. 125.

347306   Trojřečový. T Svazek: 10 Strana: 0452
Trojřečový. T. Slováci (mluvící trojí řečí). Sbor. slov. 1901. 42.

347307   Trojřestice Svazek: 8 Strana: 0436
Trojřestice. Am. Orb. 74. Cf. Restice (3. dod.).

347308   Trojřestící Svazek: 8 Strana: 0436
Trojřestící rostliny. Am. Orb. 74. Cf. Řestiti.

347309   Trojřez Svazek: 4 Strana: 0194
Trojřez, u, m., der Triglyph, Schlitz an der Säule, výřezek. Nz., Prm.

347310   Trojřezka Svazek: 4 Strana: 0194
Trojřezka, y, f., tryplax, hmyz. Krok. II. 257.

347311   Trojřezný, trojřízný Svazek: 4 Strana: 0194
Trojřezný, trojřízný, dreischneidig. Nz.

347312   Trojříčí Svazek: 4 Strana: 0194
Trojříčí, n. = tři pruhy červené v poli bílém přes celý štít se táhnoucí, znak Drsla- viců. Vz S. N.

347313   Trojřízka Svazek: 4 Strana: 0194
Trojřízka, y, f. = trojřez. Nz.

347314   Trojsadý Svazek: 7 Strana: 0932
Trojsadý, dreisätzig. Rk.

347315   Trojsalaje Svazek: 8 Strana: 0436
Trojsalaje, dreifache Salze. Am. Orb. 61.

347316   Trojsečný Svazek: 4 Strana: 0194
Trojsečný. Třikrát t-čný list = list roz- sekaný odsečků dvakrát trojsečných, tri- plicato trisectus, dreifach dreischnittig (tak že má dohromady 27 osečků). Rst. 508., 509.

347317   Trojsedlový Svazek: 9 Strana: 0349
Trojsedlový. T. kolo (cyklistů). Nár. list. 8/4. 1897. odp.

347318   Trojsešit Svazek: 10 Strana: 0452
Trojsešit, u, m. Nár. list. 1903. 243. 13.

347319   Trojsíla Svazek: 7 Strana: 0932
Trojsíla, y, f., dreifache Stärke. T. svě- tla a tepla v povetrí, u vode a na zemi Slov. Dbš. Úv. 16. (15., 18.).

347320   Trojsilný Svazek: 7 Strana: 0932
Trojsilný, dreifach stark. T. drak. Dbš. Úv. 16.

347321   Trojsiran Svazek: 4 Strana: 0194
Trojsiran, u, m., trisulphus. T. vodnatý, hliníkový, drasličitý, železitý vodnatý (ska- lice zelená), železičný. Miner. — Jg. T. vizmutový, chromitý, železitý. Vz Šfk. 292., 255., 243.

347322   Trojsko Svazek: 7 Strana: 0932
Trojsko, a, n. = země trojská. Lpř.

347323   Trojskok Svazek: 9 Strana: 0349
Trojskok, u, m. Nár. list. 1897. é. 246. odp. feuill.

347324   Trojskvrnný Svazek: 8 Strana: 0436
Trojskvrnný křižák, brouk. Vz Klim. 74.

347325   Trojskvrnný Svazek: 9 Strana: 0349
Trojskvrnný, vz Krytorypec.

347326   Trojský Svazek: 4 Strana: 0194
Trojský, vz Troja.

347327   Trojskyp Svazek: 4 Strana: 0194
Trojskyp, u, m., tristoma, hlísta. Nz. lk., Krok.

347328   Trojslabičný Svazek: 4 Strana: 0194
Trojslabičný, dreisilbig. T. slovo. Us., Bž. 22.

347329   Trojslabika, y, f Svazek: 7 Strana: 0932
Trojslabika, y, f, dreifache Sylbe. Dk. Poet. 244.

347330   Trojslava Svazek: 7 Strana: 0932
Trojslava, y, f., vinice u Dol. Beřko- vic.

347331   Trojslovní Svazek: 10 Strana: 0452
Trojslovní, vz Průpověď.

347332   Trojsměnný Svazek: 4 Strana: 0194
Trojsměnný. T. práce, třitřetinová práce, rozdělená denně na tři směny či šichty, die Drittelarbeit. Hř.

347333   Trojsochatý Svazek: 4 Strana: 0194
Trojsochatý = třikrát na sochy rozdě- lený, trichotomus. Rostl.

347334   Trojspádný Svazek: 4 Strana: 0194
Trojspádný, vz Trojcestný.

347335   Trojspeřenec Svazek: 4 Strana: 0194
Trojspeřenec, nce, m., tripinnaria. Rostl.

347336   Trojspeřený Svazek: 4 Strana: 0194
Trojspeřený. T. list, dreifach gefiedert.

347337   Trojspolek Svazek: 4 Strana: 0194
Trojspolek, lku, m., vz Tripelalliance.

347338   Trojspolkový Svazek: 10 Strana: 0452
Trojspolkový svazek (Itálie, Německo a Rakousko).

347339   Trojspřež Svazek: 4 Strana: 0194
Trojspřež, i, f., das Dreigespann. Rk.

347340   Trojspřežení Svazek: 4 Strana: 0194
Trojspřežení, n., trojspřežka, y, f, = trojspřež.

347341   Trojspřeží Svazek: 10 Strana: 0452
Trojspřeží, n. Nár. list. 1903. 94. 3. Sr. Trojspřež.

347342   Trojspřežník Svazek: 4 Strana: 0194
Trojspřežník, u, m., der Dreispänner, vůz. Rk.

347343   Trojstěnný Svazek: 4 Strana: 0194
Trojstěnný, dreiseitig. Různoběžník t. Krok.

347344   Trojstežní Svazek: 4 Strana: 0194
Trojstežní, dreimastig. Šm.

347345   Trojstěžník Svazek: 7 Strana: 0932
Trojstěžník, u, m. = loď mající 3 stěžně. Pdl.

347346   Trojstěžník Svazek: 8 Strana: 0436
Trojstěžník = trojstěžná loď. Cop. 42.

347347   Trojstoličník Svazek: 9 Strana: 0349
Trojstoličník, vrch v Šumavě. Čechy I. 231.

347348   Trojstopa Svazek: 7 Strana: 0932
Trojstopa, y, f. T. trochejská, iambická, logaoedická, anapaestická. Dk. Poet. 266., 269., 272., 283.

347349   Trojstopí Svazek: 7 Strana: 0932
Trojstopí, n., Tripodie, f. Křn., Dk.

347350   Trojstopý Svazek: 7 Strana: 0932
Trojstopý, dreifüssig, tripodisch. T. iamb. Dk. Poet. 269.

347351   Trojstran Svazek: 4 Strana: 0194
Trojstran, u, m., vz násl. Jdč. I. 25.

347352   Trojstranec Svazek: 4 Strana: 0194
Trojstranec, nce, m. lépe: tříúhelník. Vz toto.

347353   Trojstranný, tří-, trojstraný Svazek: 4 Strana: 0194
Trojstranný, tří-, trojstraný, dreisei- tig. T. hospodářství, Dreifeldwirthschaft. Vz Třípolní, S. N.

347354   Trojstrofný Svazek: 4 Strana: 0194
Trojstrofný = trojsložný. T. báseň, Tri- strophon. Nz.

347355   Trojstroj Svazek: 4 Strana: 0194
Trojstroj, e, m. = spojení tří kol v hří- deli, ein Räderwerk von drei Rädern. Sedl.

347356   Trojstrunný Svazek: 7 Strana: 0932
Trojstrunný, dreisaitig. T. basa. Brt.

347357   Trojstřídný Svazek: 4 Strana: 0194
Trojstřídný, dreimal wechselnd. T. ho- spodářství, vz Třípolní.

347358   Trojství Svazek: 7 Strana: 0932
Trojství. n. Hš. Št. 239.

347359   Trojstvo Svazek: 10 Strana: 0452
Trojstvo, a, u. = Trojané. Msn. II. 228.

347360   Trojstvolý Svazek: 4 Strana: 0194
Trojstvolý, dreischäftig. Šm.

347361   Trojsvatý Svazek: 7 Strana: 0932
Trojsvatý, dreimalheilig. Rk.

347362   Trojsvazkový Svazek: 9 Strana: 0349
Trojsvazkový. T. slovník. Vstnk. X 274.

347363   Trojsvětel Svazek: 4 Strana: 0194
Trojsvětel, e, m., der Triphan, nerost křeman. Miner. 448.

347364   Trojsvětlý Svazek: 7 Strana: 0932
Trojsvětlý. T. slnce = troje světlo vy- dávající. Dbš. Úv. 15.

347365   Trojsvětový Svazek: 7 Strana: 0932
Trojsvětový = k třem světům se táhnoucí. T. cárstvo. Let. Mt. sl. VIII. 1. 58.

347366   Trojsvíce Svazek: 4 Strana: 0194
Trojsvíce, e, f., vz Trojkrutec.

347367   Trojsyllabý Svazek: 7 Strana: 0932
Trojsyllabý = trojslabičný. T. slovo. KB.

347368   Trojsytný Svazek: 7 Strana: 0932
Trojsytný. T. kyselina, trihydrische Säure. Nz.

347369   Trojšach Svazek: 9 Strana: 0349
Trojšach, u, m. = šachovnice podoby troj- hranu, jehož hrany jsou poněkud < dejmuty. Vz Příruční kn. šach. Kober 1875. str. 197.

347370   Trojšiký Svazek: 4 Strana: 0194
Trojšiký, dreireihig, triserialis. Rst. 509.

347371   Trojšmatka Svazek: 4 Strana: 0194
Trojšmatka, y, f., veltheimia, die Welt- heimie. T. obecná, v. viridifolia. Rstp. 1597.

347372   Trojšpička, y Svazek: 10 Strana: 0452
Trojšpička, y, f. Rgl.

347373   Trojšpičný Svazek: 4 Strana: 0194
Trojšpičný, dreizackig. T. vidličky. D.

347374   Trojšpidlatý Svazek: 4 Strana: 0194
Trojšpidlatý, dreispitzig, ve 3 ostré špičky se končící. Rst. 509.

347375   Trojštěd Svazek: 4 Strana: 0194
Trojštěd, u, m., trisetum, rostl. FB. 10. Vz násl.

347376   Trojštěpený Svazek: 9 Strana: 0349
Trojštěpený. T. příval moře. Louk. 61.

347377   Trojštětnice Svazek: 4 Strana: 0194
Trojštětnice, e, f., trisetum, rostl. Rostl. I. 264. b. Vz Trojštěd.

347378   Trojtahový Svazek: 7 Strana: 0932
Trojtahový = třítahový.

347379   Trojtakt Svazek: 7 Strana: 0932
Trojtakt, u, m., Dreitakt. Dk. Aesth. 117., 579.

347380   Trojtaktový Svazek: 8 Strana: 0436
Trojtaktový. T. methoda Heglova. Krejč. Psych. 12.

347381   Trojtažka Svazek: 7 Strana: 0932
Trojtažka, y, f. = třítaška.

347382   Trojtělný Svazek: 7 Strana: 0932
Trojtělný, dreileibig. T. obr (Geryones). Lpř.

347383   Trojtkanina, y Svazek: 7 Strana: 0932
Trojtkanina, y, f., Drillich, m. Rk.

347384   Trojtlamý Svazek: 8 Strana: 0436
Trojtlamý. T. Cerber. Vrch. Rol. XXXIV. 155.

347385   Trojtok Svazek: 7 Strana: 0932
Trojtok, u, m., o řekách Toryse, Váhu a Hronu. Syt. Táb. 371. — Orl. II. 86.

347386   Trojtroubový Svazek: 7 Strana: 0932
Trojtroubový, dreiröbrig. T. kotel parní. Zpr. arch. XI. 9.

347387   Trojtřídka Svazek: 10 Strana: 0452
Trojtřídka, y, f. == škola o 3 třídách, troj třídní. Zvon V. 338.

347388   Trojtřídní Svazek: 7 Strana: 0932
Trojtřídní = třítřídní. T. hospodářství, škola. Us.

347389   Trojtřídní Svazek: 10 Strana: 0452
Trojtřídní škola. Vz Třítřídní.

347390   Trojtvarný Svazek: 4 Strana: 0194
Trojtvarný, triformis, dreigestaltig. Vy- obrazovali Hekatu se třemi hlavami; pro podobu tu nazvána troj tvarná. Cimrhn.

347391   Trojtvářný. T Svazek: 10 Strana: 0452
Trojtvářný. T. Diana. Skd. F. 24.

347392   Trojúderný Svazek: 8 Strana: 0436
Trojúderný. T. takt. Vz Phľd. 1894. 691.

347393   Trojudičný Svazek: 4 Strana: 0195
Trojudičný, triglochis, dreihackig, o třech udicích na konci jako trny na oříšcích stroška obecného. Rst. 509.

347394   Trojúhelnice Svazek: 4 Strana: 0195
Trojúhelnice, vz Tříúhelnice.

347395   Trojúhelničiti Svazek: 4 Strana: 0195
Trojúhelničiti, vz Trojcovati, Triangu- lovati.

347396   Trojúhelničný Svazek: 4 Strana: 0195
Trojúhelničný, vz Trigonalní. Způsob měření t-ného, die Triangularmethode. Nz.

347397   Trojúhelník Svazek: 4 Strana: 0195
Trojúhelník, u, m. = tříúhelník.

347398   Trojúhelníkový Svazek: 4 Strana: 0195
Trojúhelníkový. T. čísla (triangularní). Stč. Alg. 46.

347399   Trojúhelníkový Svazek: 8 Strana: 0578
Trojúhelníkový. T. zařadění pro trojdobý proud elektrický, Dreiecksschaltung, f. KP. VIII. 403.

347400   Trojúhelníkový Svazek: 10 Strana: 0452
Trojúhelníkový. T. síť elektrická (tri- gonometrická). Vz Ott. XXIII. 222.

347401   Trojúhelnosť Svazek: 4 Strana: 0195
Trojúhelnosť, vz Tříúhelnosť.

347402   Trojúhelný Svazek: 4 Strana: 0195
Trojúhelný = trojúhlý. Prm. Vz také Tříúhelný.

347403   Trojuhlastý Svazek: 9 Strana: 0349
Trojuhlastý = tříhranný. Sbor. slov. IV. 30.

347404   Trojúhlohlavec Svazek: 7 Strana: 0932
Trojúhlohlavec, vce, m., trigonocephalus.

347405   Trojúhloměrný Svazek: 4 Strana: 0195
Trojúhloměrný, trigonometrisch. Nz.

347406   Trojúhloměrství Svazek: 4 Strana: 0195
Trojúhloměrství, n., die Trigonometrie. Vz toto. Nz.

347407   Trojúhlomerstvo Svazek: 7 Strana: 0932
Trojúhlomerstvo, a, n., Trigonometrie, f. Slov. Ssk.

347408   Trojúhlovať Svazek: 7 Strana: 0932
Trojúhlovať, trianguliren. Slov. Ssk.

347409   Trojúhly Svazek: 4 Strana: 0195
Trojúhly, triangularis, triangulatus, drei- eckig, dreikantig, tělo o třech hranách. Rst. 509.

347410   Trojušetný Svazek: 4 Strana: 0195
Trojušetný = tři ušty mající, trilacinia- tus. T. řada okvětí. Rostl. III. a. 8.

347411   Trojuška Svazek: 4 Strana: 0195
Trojuška, y, f., proserpinaca, der Hin- lauf. T. pilkovaná, p. palustris. Rstp. 553.

347412   Trojuška Svazek: 7 Strana: 0932
Trojuška. Cf. Tréuch.

347413   Trojuzlý Svazek: 10 Strana: 0452
Trojuzlý kýj. Skd. F. 31.

347414   Trojválcový Svazek: 7 Strana: 0932
Trojválcový. T. osnova, NA. IV. 176, stolice mlýnská. Vz KP. V. 641.

347415   Trojverší Svazek: 4 Strana: 0195
Trojverší, n., vz Tristichon, Trikolon.

347416   Trojveselní Svazek: 4 Strana: 0195
Trojveselní, dreiruderig. T. loď, triremis.

347417   Trojveslí Svazek: 7 Strana: 0932
Trojveslí, n., Dreiruderer. Lpř. Sl. II. 316.

347418   Trojveslice Svazek: 9 Strana: 0349
Trojveslice, e, f. = trojveslá loď. Praž. 76.

347419   Trojveslý Svazek: 7 Strana: 0932
Trojveslý = trojveselní. J. Lpř.,

347420   Trojvětvice Svazek: 4 Strana: 0195
Trojvětvice, e, f., dreifacher Ast. Hdk. Ls. kv. 52.

347421   Trojvětvý Svazek: 7 Strana: 0932
Trojvětvý, dreiästig. T. kmen (Čechové, Moravané a Slováci). Šf. III. 390.

347422   Trojvidění Svazek: 7 Strana: 0932
Trojvidění, n., Triplopie, f.

347423   Trojvinutý Svazek: 7 Strana: 0932
Trojvinutý, dreimal gewunden. Lpř.

347424   Trojvláda Svazek: 4 Strana: 0195
Trojvláda, y, f., vz Triumvirat.

347425   Trojvlajkový Svazek: 8 Strana: 0436
Trojvlajkový. T. flotilla. Stč. P. př. 127.

347426   Trojvodič Svazek: 10 Strana: 0452
Trojvodič elektrický. Ott. XXIII. 221.

347427   Trojvrch Svazek: 7 Strana: 0932
Trojvrch, u, m., dreifacher Berg. Škult.

347428   Trojvrstevnosť Svazek: 7 Strana: 0932
Trojvrstevnosť, i, f. NA. V. od. II. 36.

347429   Trojvrstevný Svazek: 7 Strana: 0932
Trojvrstevný, dreischichtig. NA. V. od II. 7.

347430   Trojvrstvý. T Svazek: 10 Strana: 0452
Trojvrstvý. T. přílbice. Msn. II. 195.

347431   Trojzásaditý Svazek: 7 Strana: 0932
Trojzásaditý, dreibasig. T. saceharat. Vz Ott. V. 767. a.

347432   Trojzblový Svazek: 8 Strana: 0436
Trojzblový = třístebelní. T. povříslo. Brt. D. II. 438.

347433   Trojzejkan Svazek: 4 Strana: 0195
Trojzejkan, u, m., carallia, rostl. myr- tovitá. Rostl. III. b. 408.

347434   Trojzeničí Svazek: 10 Strana: 0452
Trojzeničí, dreigestirnt, mit drei Sternen, xQiylrivoc;. Msn. Od. 277.

347435   Trojznaký Svazek: 8 Strana: 0436
Trojznaký korník, brouk. Vz Klim. 157.

347436   Trojznaký Svazek: 9 Strana: 0349
Trojznaký, vz Krytorypec.

347437   Trojzouk Svazek: 9 Strana: 0349
Trojzouk, u, m., Dreiklang. Za hud. polož: Mus. 1850. II. 5., 6. Př. T. malý, tonický, veliký, zmenšený, zvětšený. Ib.

347438   Trojzpěv, u Svazek: 4 Strana: 0195
Trojzpěv, u. m., das Terzett. Us. Tč.

347439   Trojzpěvný Svazek: 7 Strana: 0932
Trojzpěvný, dreistimmig. T. písně. Koll. St. 381.

347440   Trojzpěvý. T Svazek: 10 Strana: 0452
Trojzpěvý. T. vydání básní. Vlč. Lit. II. 2. 62.

347441   Trojzub Svazek: 4 Strana: 0195
Trojzub, u, m., der Dreizahn. Vz Tří- zubec.

347442   Trojzubatý Svazek: 7 Strana: 0932
Trojzubatý, dreispitzig. T. vidle. Hol. 284. Vz násl.

347443   Trojzubec Svazek: 4 Strana: 0195
Trojzubec = třízubec.

347444   Trojzubec Svazek: 8 Strana: 0436
Trojzubec, bce, m., oxylaemus, brouk. T. válcovitý, o. cylindricus. Vz Klim. 351.

347445   Trojzubnice Svazek: 4 Strana: 0195
Trojzubnice, e, f., trioidia. Flora, 21.

347446   Trojzubník Svazek: 4 Strana: 0195
Trojzubník, u, m. = trojzubec. Ráj II. 165.

347447   Trojzubný Svazek: 4 Strana: 0195
Trojzubný, dreizackig. T. hrom (blesk). Raj.

347448   Trojzubý Svazek: 4 Strana: 0195
Trojzubý = třízubý. T. povijnice. Rostl. III. b. 157.

347449   Trojzubý Svazek: 7 Strana: 0932
Trojzubý. T čelisti. Kk. Br. 17. T. vidle Orl. VIII. 165. Vz předcház.

347450   Trojzvučka Svazek: 4 Strana: 0195
Trojzvučka, y, f., der Triphthong. Vz Trojhláska.

347451   Trojzvuk Svazek: 4 Strana: 0195
Trojzvuk, u, m. = současné znění tří tonův, der Dreiklang, die Triade. Vz KP. II. 286. T. tvrdý, Durdreiklang, dominan- tový, der Dominantendreiklang. Hd.

347452   Trojzvuk Svazek: 7 Strana: 0932
Trojzvuk. Kar. 81., Pal. Rdh. I. 393 , Zv. Př. kn. II. 7.

347453   Trojzvuk Svazek: 10 Strana: 0452
Trojzvuk, u, m. T. fonický, Strh. Akust. 192., hlavní 149., homonomický (stejno- jmenný) 192, kvartosextový 150, kvintový 145, obrácený 192., různorodý 148., sextový 150, stejnorodý 148., tonický 192., vedlejší 149.

347454   Trojzvuký Svazek: 8 Strana: 0436
Trojzvuký. T. skupina, List. fil. 1895.433.

347455   Trojžádoucí Svazek: 10 Strana: 0452
Trojžádoucí = třikrát žádoucí. T. noc jim nastala. Škod. II2. 161

347456   Trojžebrý Svazek: 4 Strana: 0195
Trojžebrý = o třech žebrech, dreirippig. T. (vlastně: trojžilné) listy. Rostl. I. 58. a.

347457   Trojžebrý Svazek: 8 Strana: 0436
Trojžebrý. Vz Vodošlap (3. dod.).

347458   Trojženstvo Svazek: 4 Strana: 0195
Trojženstvo, a, n., trigynia, řády prv- ních 13 tříd soustavy Linnéovy květů troj- ženných, tryginia. Rst. 509.

347459   Trojžený, trojženný Svazek: 4 Strana: 0195
Trojžený, trojženný, trigynus, drei- weibig, o třech pestících, čnělkách n. bliz- nách na př. květy ocúnův, kýchavic, šťo- víků, též i rostliny takových květů. Rst. 509.

347460   Trojžilný Svazek: 4 Strana: 0195
Trojžilný, trinervatus, trinervis, triner- vius, nanus, pygmaeus, zwergig, zwerghaft; z ohledu jiných téhož rodu malý. Rst. 509. — T. = tři žíly mající, dreiadrig. T. listy. Rostl. I. 58. a., III., b. 2.

347461   Trojživelní Svazek: 7 Strana: 0932
Trojživelní, Dreielement-. T. příroda. D. Šk. II. 124.

347462   1. Trok Svazek: 4 Strana: 0195
1. Trok, u, m., vz Troky, Trůky.

347463   2. Trok Svazek: 4 Strana: 0195
2. Trok, a, m., dricolus (volatile), zastr. Rozk.

347464   Trók Svazek: 8 Strana: 0436
Trók, vz Troch (3. dod.).

347465   Trok Svazek: 10 Strana: 0452
Trok. Chlap hłupý jak troky (= veliké necky vydlabané ze dřeva). Val. čes. 1. XIV. 152.

347466   Trokar Svazek: 4 Strana: 0195
Trokar, u, m. (z fr. troicart, Mz. 353. ) = nástroj, jehož se užívá v lékařství k vy- pouštění tekutin (ku př. při vodnatelnosti; n. plynů nahromaděných v těle živočichův (ku př. když se dobytče jetelem překrmí), der Trokar. Vz více v S. N. T., trojcep, Rk., trojhraný bodec. T. na koně, na ote- vření dychavice; t. při nadmutí dobytka s jednou n. více trubkami; t. pro ovce; t. na zasazování kroužku do chřípí (divokých býků). Vz Nástroje pro dobytčí lékaře. Cn.

347467   Trokář Svazek: 4 Strana: 0195
Trokář, e, m. = nosič, z něm. Träger, zastr. Klat. 79.

347468   Trokavec Svazek: 4 Strana: 0195
Trokavec, vce, m., Trokawetz, ves u Mi- rošova. PL.

347469   Trokša Svazek: 9 Strana: 0349
Trokša, e, f., nadávka ženským. Slov. Zát. Př. 13.

347470   Trokšiar Svazek: 8 Strana: 0436
Trokšiar, u, m. = materáčik. Cf. Postru- heň. V Kremnici. Phľd. 1891. 312.

347471   Troky Svazek: 4 Strana: 0195
Troky. ů, m., der (Schweins-) Trog. Mor. Škd. — T. = necky, der Waschtrog. Us. u Rychn., na Hané. Hz. Vz Trůky, Mz. 353.

347472   Troky Svazek: 10 Strana: 0674
Troky, m. = necky. T. na ryby. Čel. Priv. I. 572.

347473   Trol Svazek: 4 Strana: 0195
Trol, u, m. = otěrky. V stodole jest mnoho trolů, Ausfall vom Getreide. Ros.

347474   Trolda Svazek: 4 Strana: 0195
Trolda, y, m., osob. jm.

347475   Trolda Svazek: 8 Strana: 0436
Trolda, y, m. = rychle mluvící. Kotk. 96.

347476   Trolení Svazek: 4 Strana: 0195
Trolení, n. = strouhání do polívky. Us. — T. = suché lámání v údech, die Gicht- schmerzen. Us. klat. Mám t. v údech. Němc. — T., drobení. Vy k t. a ku bourání jen vezdy se máte. Sš. Sm. Bs. 176.

347477   Trolený Svazek: 4 Strana: 0195
Trolený; -en, a, o, ausgerieben. T. obilí.

347478   Trolidlo Svazek: 4 Strana: 0195
Trolidlo, a, n., der Reiber, Zerreiber. Šp.

347479   Trolina Svazek: 10 Strana: 0452
Trolina, y, f. Básnická t. Osv. 1896. 732. Sr. Drobotina.

347480   Trolínek Svazek: 7 Strana: 0932
Trolínek, nku, m. = drobínek. Slov. Ssk.

347481   Trolinka Svazek: 7 Strana: 0932
Trolinka, y, f. = šroubek u vozu na ose Slez. Šd.

347482   Trolinky Svazek: 8 Strana: 0436
Trolinky, vz Tradlina (3. dod.).

347483   Trolinské Svazek: 4 Strana: 0195
Trolinské víno, Trollinger. Šk.

347484   Troliti Svazek: 4 Strana: 0195
Troliti, droliti, il, en, ení; trolívati. Vz Mz. 353. T. = drobiti, vymílati, vynímati, ausreiben, bröseln, grieseln. — co. Rk. T. chléb slepicím, kámen. Us. Šd., Rgl. — se. Obilí se t-lí (drolí), fällt aus. Us. — Také = trippelnd gehen. Trol se mi! Us. Tč.

347485   Trolivec Svazek: 7 Strana: 0932
Trolivec, vce, m., Tuffstein, m. Rk.

347486   Trolivý Svazek: 4 Strana: 0195
Trolivý = drobivý, bröselnd, bröckelnd, zerreiblich. Nz. lk. V pokušení tom Petr skalou velmi t-vou se býti ukázal. Sš. J. 307. (Hý. ).

347487   Trolník Svazek: 8 Strana: 0436
Trolník, u, m. = stroj drticí, Desinte- grator, m. Sterz. I. 667. a.

347488   Tromba Svazek: 7 Strana: 0932
Tromba, y, f. = trombone. Mus. 1889. 120., Schd. I. 168.

347489   Trombasa Svazek: 8 Strana: 0436
Trombasa, y, f. = trouba. Ty t-so (na- dávka)! Brt. D. II. 403.

347490   Trombon Svazek: 7 Strana: 1394
Trombon = trombone.

347491   Trombone Svazek: 4 Strana: 0195
Trombone, vz Pozoun. Mlt. 116.

347492   Tromfalia Svazek: 8 Strana: 0436
Tromfalia, e, f. Žena varí t-liu (hněvá se). Phľd. XII. 681.

347493   Tromfalovati Svazek: 7 Strana: 0932
Tromfalovati = týrati. T. ženu. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 65.

347494   Tromín Svazek: 4 Strana: 0195
Tromín, u, m., smyrnium, das Myrhen- kraut. T. černý, s. olus atrum, křídlatý, s. perfoliatum. Rstp. 765., Slb. 602.

347495   Tromínovitý Svazek: 4 Strana: 0195
Tromínovitý. T. rostliny, smyrneae: per- natka, stračínoha, drapobýl, kadidlovka, kra- vajec, bolehlav, arakacha, tromín. Rstp. 702., 759.

347496   Trômiť Svazek: 7 Strana: 0932
Trômiť = rozpustile házeti, ausgelassen werfen. Slov. Tie deti tak skálím t-ly do sebä. Zátur. Priat. I. 7.

347497   Tromometr Svazek: 8 Strana: 0436
Tromometr, u, m. Vstnk. IV. 136.

347498   Tromometrický Svazek: 8 Strana: 0436
Tromometrický. T. pohyb. Vstnk. IV. 137.

347499   Tromoseismometr Svazek: 8 Strana: 0436
Tromoseismometr, u, m. Vstnk. IV. 136.

347500   Trompeta Svazek: 4 Strana: 0195
Trompeta, y, f., z něm. = trouba, tru- bice, polnice.

347501   Trompetista Svazek: 10 Strana: 0452
Trompetista, y, m. Us.

347502   Tromtejlit Svazek: 9 Strana: 0349
Tromtejlit = nejistě jíti. Stachy. Kub. 158.

347503   Tron Svazek: 4 Strana: 0195
Tron, zastr. = trůn, z řec. O-yóvoc, der Thron. Št., Hd. Ls. k. 80.

347504   Trón Svazek: 7 Strana: 0932
Trón. Ž. kl. 88. 38., Št. Kn. š. 20. — T. = vrch u Jasanové v Oravě. Rl. Pr. II. 7.

347505   Trona Svazek: 4 Strana: 0195
Trona, y, f. = soda z aegyptských jezer a z Maroka, vlastně půldruho uhličitan sod- natý (2 Na O. 3 CO 2 + HO). Vz Šfk. 160. Dle Bř. N. 120. také: urao. Cf. Schd. II. 35., KP. IV. 399.

347506   Tronda Svazek: 4 Strana: 0195
Tronda, y, f. = trojník. U Jižné. Vrů.

347507   Troník Svazek: 4 Strana: 0195
Troník, vz Trojník.

347508   Tronikář Svazek: 4 Strana: 0195
Tronikář, e, m. = lakomec. U Kunv. Msk.

347509   Tróniti Svazek: 7 Strana: 0932
Tróniti = trůniti. Slov. Sldk. 118.

347510   Tronořadec Svazek: 9 Strana: 0348
Tronořadec, dce, ?., ennearthron, brouk. T Černý, e. affine, nejmenší, filum, rohatý, cornutum. Vz Klim. 484.

347511   Trop Svazek: 4 Strana: 0195
Trop, u, m. = klus, der Trab. Us. Pol. trop = sled, die Spur.

347512   Trop Svazek: 7 Strana: 0932
Trop říká, kdo v hře jedenadvacítce pře- bral, kdo dostal více, než 21. Je t. se zdra- vím = v koncích. Us. Rjšk, Kšť.

347513   Trop-us Svazek: 4 Strana: 0196
Trop-us, u, m., lat. -řec. = zástupka, jino- značné slovo (rčení), Rk., když některého slova neužíváme v pravém, vlastním, nýbrž ve smyslu přeneseném, bildliche Redensart, der Tropus. T. metafora (přenáška, přenůška), metonymie (přejmenování), synekdoche (sou- pojem, přimínka). Vz Metafora atd. a více v Zk. Ml. II. 159. a násl.; Mk. Ml. 307. a v S. N. Tropy (= zástupky, od řec. slova T(>('nToę = obrat, a to od tt>tne. i-v =obraceti) vznikají tím, že věci se neoznačují slovy vlastně na ně připadajícími, nýbrž slovy ji- nými, s vlastními názvy jich ovšem nějak pří- buznými. Všecka slova jsou obrazy zvukové a významem svým původně tropy. Žádná věc názvem svým není označena zevrubně a plně, nýbrž toliko znakem nejvíce vyni- kajícím. Strom jest původně všecko, co strmí, mydlo, čím se myjeme (mohlo by tedy slovo to i vodu označovati!), šidlo, čím šijeme, roj, co se řine, pivo, vše, co pijeme, chvoj, co se chvěje atd. Užito-li tedy takového jednotlivého znaku na ozna- čenou celého určitého pojmu, užito části za celek (pars pro toto) čili tropu, jemuž ří- káme synekdocha. — Má-li u nás čbán ucho a pysk, hodiny ruky, stůl nohy, hora témě a patu, stéblo kolena, zvon srdce atd., pře- neseno tu názvy údů lidských obrazně na podobné části jiných předmetův a užito tudíž tropu, jemuž říkáme metafora. Tak všechny říkajíc názvy pojmů duševních pů- vodu jsou metaforického, majíce do sebe vý- znam původně smyslný; n. př.: chápati, po- jímati, vykládati, rozebírati, zavírati atd. — Pravíme-li o někom, že žije a tyje z mo- zolů cizích, míníce tím práci, přeměnili jsme názvy pojmů souvztažných (effectum pro causa efficiente) a užili tropu, jemuž jméno jest metonymie. Taktéž pravíme-li jazyk za řeč a p. — V živoucím však jazyce takové názvy pojmů původně tropické znenáhla ustálují se za názvy vlastní (xvyia xaí xoivä ôvófiata), anoť jich tropický původ poza- temní, a tropem pak slove ten obraz zvu- kový, když na místo vlastního pojmu kla- deme pojem příbuzný, názornější. Příbuz- nosť pojmů zakládá se a) na různém objemu jich (synekdocha), b) na vniterné souvislosti (metonymie), c) na podobnosti (metafora). Rozeznáváme pak tři hlavní druhy tropův; jsouť to: I. Synekdocha (soupojemnosť) za- kládá se na záměně pojmů sourodých jako jsou: čásť a celek, jedinosť a množství, zvlášt- nosť a obecnosť a p.: Nemá kam by hlavu položil. V rodné zemi složíme své kosti. Přede stánkem nebes Pána zbožný rolník čelo kloní (Erben). Spartan od kolébky za vojína vychováván byl. A v té síni jak tu živo, moře šumu, lesku, záře (Pfleger). Oseje oběma klasy dědinu (= obilím ozimým i ja- rým. Tov. k. 109. ). — II. Metonymie (sou- jmennosť) zakládá se na záměně pojmů sou- vztažných (korrelativných). Takové pojmy souvztažné jsou: místo a obyvatelé, nádoba a obsah, látka a věc z ní zhotovená, maje- tek a majetník, příčina a účin, původce a plod, příznak a věc označená a pod. Poru- šena jest pak země před Bohem a naplněna jest nepravostí. (Gen. 6. 11. ). V lese na- rozeno, skopcem potaženo, koněm hovoří (= housle). Soused vyhořel. Četli jsme Čela- kovského. Rod vymřel po meči i po přeslici. — III. Metafora (přenáška) zakládá se na záměně pojmů podobných, z nichž každý jinému oboru pomyslnému náleží. Metafora není než skrácené přirovnání, kladouc za věc srovnanou přímo tu věc, se kterou se srovnává. Přenášky se činí 1. od věcí bez- životných a) na věci životné: Bůh jest stu- dnice dobroty nevyvážená. Byl mu štítem dobrým. b) Na jiné věci bezživotné, ob- zvláště na činnosti a vlastnosti lidské: Víra zhasla, láska ustydla. — 2. Od věcí životných a jich činností a) na věci neživotné, obzvláště na činnosti a vlastnosti lidské: Odstoupila naděje vše křesťany. Rozkošem uzdy ne- pouštěj, b) Na jiné bytosti životné: Záboji bratře, ty udatný lve. Dítky své na tuhé uzde držel. — Příklady metafor básnických: Pohádky dětských dob zas porozkvetly. V líci královnině se poupě radosti v květ rozpučelo. Z dáli vanou písně zlaté. Vzhůru nese bledé čelo, na něm psány runy žalu. Zora v líci stele lůžko, úsměv jitra na rtech taje. Tenkrát slávy stromy v květech nej- bujnějších byly vzňaty (Pfleger. ). — Dávno- věkých bájí svit. Již krutě srazila se vojska, příval mečů již se rozzuřil. Aj tu velebná hlava pokrytá sněhem let se zdvihne nad sbor pánů. Tichounká noc již perličkami vše listí vůkol skropila. Závoj mrákot smy- slům mým ukrýval hrozný osud (Vocel). — O mně po dědině řeči rozsévají. Zpěv. I. 30). Ve věnci černých věží táhlé zvuky snivě bloudí. Z luhů květných štěstí úsměv, míru sladká palma mizí. Smrti rána schvá- tila jej v lůno hrobu. Jeho jméno ověnčené ve hvězd písmě věčně kvete. Žalu červ se v prsou snuje. (Pfleger). — Jitro slávy nové svitá. Chci národ svůj zvelebiti, na výsluní slávy postaviti. Bolesti led v prsou opět jihne. Zvuky trouby v dálce umírají. Z mračna vichr děsným hlasem pláče. Na vrcholích pomoravských lesů bloudí bledé luny pa- prskové. Vichr křovinami kvílí. Noc na nebi hvězdy rozsvítila. Mrak již rosou za- plakal. Klusot komoňů již zvučí temně, po- sléz ve tmách Šumavy umírá. (Vocel). — Pozn. 1. Ve příčinách velmi mnohých užívá se metafor pro nedostatek slov vlastních, a takové metafory slovou sužívané, ńevlastno- mluvy neboli katachrése (j. a, täyjir\6Lq): Slunce vychází. Večer nadešel. Hrůza mne obešla. Slušíť ihned udusiti hněv, jak se zažže. Pohasne ten duch, kterýž jej podněcoval k tomu. Rozum potuchne a jako pohasne. Milosť k Bohu nepohasla, ale jen pomdlela. Zde na světě máme mdlý a potuchlý rozum. Písmo zapaluje k dobrému. Horkem svaté milosti nejsou rozníceni. Ač potuchne někdy tělesná žádosť, však se opět zbudí. A komu je věren, když ulehne na lakomstvo, poví křivdu. Vší svou myslí na tom ulehli, je- muž nelze trvati. Závistník nalezna nějakou ohyzdu, utrhne chvály. Čím kdo déle jde ve hříchu, tím dále zajde. Dotud přikrývá pokrytec svou licoměrnosť, až se však ukáže. Dobře to k lakomým se chýlí, ježto dí Jere- miáš. Tesknosť udeří na ně. (Štítný). Slunce dokročí poledne. (Rkk. ). — Pozn. 2. Druhdy všecky tři tropy v jednom výrazu se sbí- hají, n. př. řekneme-li o někom, že jest liškou podšitý, máme nejprve synekdochu (celek za čásť, kůži), pak znak za věc označenou (liška jest vzor schytralosti, metonymie), konečné skrácené přirovnání jest: chytrý jako liška (metafora). KB. 232. —233.

347514   Trop-us Svazek: 7 Strana: 0932
Trop-us. Cf. Jg. Slnosť 67., Vor. St. 49 , 70., Jinojazyčný (dod.).

347515   Tropa Svazek: 4 Strana: 0195
Tropa, y, f., z fr. troupe = zástup lidu zbrojného, voj, das Geschwader; Jg.; snad z roman. vz Mz 353. — Ros., Kom. J. 697. — T. = karavana mezků v jižní Americe. Rk.

347516   Tropa Svazek: 7 Strana: 0932
Tropa. Cf. Mkl. Etym. 363.

347517   Tropae-um Svazek: 4 Strana: 0195
Tropae-um, a, n., z řec. r^d-a/oľ = znamení vítězství. Vz Trofaeum.

347518   Tropaeolin, u Svazek: 7 Strana: 0932
Tropaeolin, u, m., barvivo. Vz KP. VI. 219.

347519   Tropčice Svazek: 4 Strana: 0195
Tropčice, dle Budějovice, něm. Tyrol, ves u Přeštic.

347520   Tropení Svazek: 4 Strana: 0195
Tropení, n. Veselé t., lustiges Treiben. Dch.

347521   Tropický Svazek: 4 Strana: 0196
Tropický, z řec. = obrazný, jinoznačný, zástupný; přenesený výraz, obrazné mlu- vení, tropisch, bildlich, verblümt. Nz. — T. = mezi oběma obratníky ležící, mezi- obratníkový, podobratníkový, tropisch. T. rok, oběh. Nz., Stč. Alg. 165. T. krajina, rostliny, nemoci, déšť. Vz více v S. N.

347522   Tropič Svazek: 4 Strana: 0196
Tropič, e, m. = působce, der Stifter, An- zettler, Anstifter. Vz Tropitel. T. nepokoje, D., zlého. Aqu.

347523   Tropidinbrommethylat Svazek: 10 Strana: 0452
Tropidinbrommethylat, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 583.

347524   Tropik Svazek: 7 Strana: 0932
Tropik, u, m. = obratník. Stč. Zem. 313.

347525   Tropin Svazek: 7 Strana: 0932
Tropin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 393.

347526   Tropitel Svazek: 4 Strana: 0196
Tropitel, e, m., vz Tropič. Tudyž nedává dlouhé doby t-lům nepokojů. S. 1. 148.

347527   Tropiti Svazek: 4 Strana: 0196
Tropiti, il, en, ení, tropívati. T. = pů- sobiti, počínati, dělati, ploditi, stiften, an- zetteln, verursachen, thun, vorgehen, treiben Jg. — abs. Ten tropí! Us. Dch. — co: bouřky, pozdvižení, svády, vády, sváry, zhouby, strasti, škody, V., Hádky, vojny, různice, rozbroj, posměch, D., smíchy, tlachy. Žalansk. Žerty trop a lidí nezlob. Č. M. 82. Potulovali se po krčmách a tropili všude neplechy. Pal. V. 1. 197. T. pekelný povyk, hluk, své rejdy. Dch. — čeho. To malých nesnazí, zmatku mi tropí, šp. m.: co. Brt. — co kde. Mnoho zlého mezi lidmi t-ti. Us. T. bouřky v lidu. Us., Th. — co z čeho: války z válek t. V. — co o čem. Básně a klevety o jakéms věku tropil. Eus. — se. To se tropí. D.

347528   Tropiti si co z čeho Svazek: 7 Strana: 0932
Tropiti si co z čeho: úšklebky, Osv., smích, šašky, žerty. Us. Pdl.

347529   Troplberger Svazek: 4 Strana: 0196
Troplberger, gra, m. 1620. Jir. H. 1. II. 296.

347530   Trople Svazek: 10 Strana: 0452
Trople = cihly podobné vepřovicím, ale jsou větší a do hlíny, z níž se hnětou, při- dává se hrubé řezanky. Mor. Mtc. 1892. 1.

347531   Tropník Svazek: 4 Strana: 0196
Tropník, a, m. = voják z tropy, einer von der Truppe. Ros.

347532   Troponiti Svazek: 4 Strana: 0196
Troponiti = tropiti. Us. ve vých. Čech. Kb. — co jak dlouho. Už tak celou zimu něco dělám a t-ním. Us. Vk.

347533   Tropovati Svazek: 7 Strana: 0932
Tropovati = klusati, traben.

347534   Tropový Svazek: 8 Strana: 0436
Tropový. T. kyselina. Vstnk. III. 16.

347535   Troppo Svazek: 4 Strana: 0196
Troppo, it. = příliš. Hd., Mlt.

347536   Troročí Svazek: 7 Strana: 0932
Troročí = trojroční. T. ovca. Slov. Hol. 330.

347537   Trosečník Svazek: 7 Strana: 0932
Trosečník, a, m. = plavec z lodi ztro- skotané, der Schiffbrüchige. Mour., Rk.

347538   Tróset Svazek: 7 Strana: 0932
Tróset = trousiti. Dé pozor se světlem, ať nezatrósiš. Mor. Neor.

347539   Troska Svazek: 4 Strana: 0197
Troska, y, f. = kusy něčeho rozbitého, ku př. lodí, das Wrack. T. lodní. Č. Tru- chliti nad troskami zmařených nadějí. Dch. V trosky se rozpadnouti. Dch. Spatřují se znamenité trosky či zříceniny slavných bu- dov. Sš. Sk. 95. — T. (zastar. ), trůska (lépe než: truska, V. ) = nečistota od kovu atd. odcházející, die Schlacke, der Schlac- ken. Jg. Trozka. MV. Vyvařím až do čista trusku tvou a odejmu všecek čistec tvůj. Bart. 348. 32. Dům něčí v trůsku obrátiti; stříbro obrátilo se v trůsky. Br. Ze zlého železa moc trůsek bývá. Bern. Trůsky shá- něti, odmítati. Us. T-ku střiebra učinili sú prostřed peci. BO. Všichni obrátili sú sě v trosku (škvár). BO. Trusky od zkujňo- vání, die Frischschlacken. Nz. Klada k tru- skám nádhernosť palácovu. Č. Rž. stol. 49. T. a škváry hutnické; A čistí všecky t-ky umění různých. Pal. Dj. II. 1. 296., III. 2. 224., 3. 81. Pravda boží má v utrobě lidí trůsky starého Adama vymítiti. Zlato pouští t-ku svou. Sš. J. 267., Oa. 190. Truska ko- vářská = škvár. Ob. Oheň ukazuje, co jest zlato a co t. BR. II. 539. a. Má trůsky za zlato. V: 5 Nedorozumění. Prov. — Trosky, pl., f., jméno sbořeného hradu u Hrubé Skály (u Turnova). Dále k t-kám jdú. Rkk. 36. Vz Tk. IV. 743., S. N. — Trosky = trůsky = muší a housenčí vejce. Mor. Brt.

347540   Troska Svazek: 7 Strana: 0932
Troska. Cf. Mkl. Etym 362.

347541   Troska Svazek: 8 Strana: 0436
Troska. T-ky = uhry (choroba prasat). Brt. D. II. 492.

347542   Troska Svazek: 9 Strana: 0349
Troska, y, f. = truska. Každý kov má trosky. Slov. Zát. Př. 202b.

347543   Troskáč Svazek: 7 Strana: 0932
Troskáč, e, m. Ej pod dubom dává dievča holubom, nasypala t-čů, samo išlo, kde skáčú. Koll. Zp. II. 83.

347544   Troskavcový Svazek: 4 Strana: 0197
Troskavcový = truskavcový. Ros.

347545   Troskavec Svazek: 9 Strana: 0349
Troskavec, vce, m. = trukavec (rostl. ). Mus. ol. III. 136.

347546   Troskavice Svazek: 4 Strana: 0197
Troskavice = truskavice. Plk.

347547   Troskel Svazek: 10 Strana: 0452
Troskel, rancor. Rozk. P. 443., R. 66, Vel. 146. Sr. Trosket.

347548   Trosket Svazek: 4 Strana: 0197
Trosket, u, m., rancor, zastr. Veleš. Cf. Troskot.

347549   Troskot Svazek: 4 Strana: 0197
Troskot, u, m. = třeskot, das Gekrach. Ros. Hrom zvuku svého vydává t. Kom. — T. = troskotání, das Scheitern. Řím sám od něho před rozbitím a troskotem bludův ochráněn; Vidím bouři, která t-tem obtěž- kána jest. Ješto již byl aspoň třikrát t-kot lodě zkusil. Sš. I. 11., II. 47., Sk. 283. (Hý. ).

347550   Troskotati Svazek: 4 Strana: 0197
Troskotati, -kotám a -koci; troskotávati. T. = skřípati, knirschen, krachen. — čím: zuby. V. — T. = lomiti, bořiti, zertrüm- mern, zerschlagen, zerbrechen. — co, koho: maňasy. Kom. L. Bouře troskoce koráby. Kos. Ol. I. 193. — se od čeho. Lodička troskotáše sě od násilé mořského. ZN. — co oč. Mysliteli o Bohu mimo křesťanskou víru badajícímu a skoumajícímu se přihází, že o skálu nutnosti veškeru loď či budovu myšlének svých troskotá. Sš. J. 87. — se čím. Zadek lodi troskotal se násilím moře. Sš. Sk. 286. (Hý. ) Loď násilím vln se tros- kotala. 3r. — se kde. Vsě kosti sě v něm troskociú. St. skl. I. 123. — Dle Prk. lépe: rozkotati.

347551   Troskotati Svazek: 9 Strana: 0349
Troskotati. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 372.

347552   Troskotný Svazek: 4 Strana: 0197
Troskotný či rozbitečný, Strand-. Vz Právo. Sš. I. 32.

347553   Troskotovice Svazek: 4 Strana: 0197
Troskotovice, dle Budějovice, něm. Tres- kowitz, městeč. v Mikulovsku.

347554   Troskovice Svazek: 4 Strana: 0197
Troskovice, dle Budějovice, něm. Tro- skowitz, ves u Turnova.

347555   Trosky Svazek: 9 Strana: 0349
Trosky u Jičína. Západní; Baba, východní: Panna. Sdl. Hr. X. 64.

347556   Troslavy Svazek: 7 Strana: 0932
Troslavy, pl., f., purna, zastr. Rozk., plurra. Veleš.

347557   Trosový Svazek: 4 Strana: 0197
Trosový, trasový = pštrosí. Slov. Nosívá on vždycky tri trosové perá. Sl. ps. 52. Nech si ja nezlomím perenko trosové. Sl. ps. 261.

347558   Trošek Svazek: 4 Strana: 0197
Trošek, vz Troch.

347559   Trošíček Svazek: 7 Strana: 0932
Trošíček, vz Troch.

347560   Trošičičku Svazek: 7 Strana: 0932
Trošičičku, zdrobn. trošku. Phľd. V. 314.

347561   Trošička Svazek: 7 Strana: 0932
Trošička, vz Troch.

347562   Trošíčku Svazek: 7 Strana: 0932
Trošíčku, zdrobn. trošku. Us. Vz Troch.

347563   Trošinečku Svazek: 7 Strana: 0933
Trošinečku, zdrobn. trošku. Slez. Šd.

347564   Trošinek Svazek: 7 Strana: 0933
Trošinek, vz Troch.

347565   Trošinka Svazek: 4 Strana: 0197
Trošinka, y, f., ein Bischen. Šm.

347566   Trošinka Svazek: 7 Strana: 0933
Trošinka, vz Troch.

347567   Trošinku Svazek: 4 Strana: 0197
Trošinku, ein wenig, sehr (ganz) wenig. Rk. Vz Troch.

347568   Troška Svazek: 4 Strana: 0197
Troška, y, f. T. k trošce dělá trochu Č. M. 436. Ostatně vz Troch.

347569   Troška Svazek: 7 Strana: 0933
Troška božího světla tam vnikala. Osv. Nechoď s každou troškou do mlýna (nežaluj pořád; neskákej pořád do řeči). Us. Brnt., Vk.

347570   Troškar Svazek: 10 Strana: 0674
Troškar, a, m. — pasák, který pase svou trošku (své stádečko); opos. pastýř obecního stáda. Brt. Sl.

347571   Troškáriť Svazek: 8 Strana: 0436
Troškáriť = po trošce dělati. Načo t. ? Phľd. 1894. 189., 1895. 284.

347572   Troškárstvo Svazek: 7 Strana: 0933
Troškárstvo, a, n. T. světa (= mali- chernosť). Orl. III. 111. — T., Krippenbesitz, m. Hdž. Větín 122.

347573   Troškář Svazek: 4 Strana: 0197
Troškář, e, m., ein kleiner Besitzer. Na Slov. Bern.

347574   Troškářský Svazek: 7 Strana: 0933
Troškářský = čeho je jen troška. Ma- ďarská národnosť zůstane t-skou národ- nosťou. Slov. Hdž. Dt. 43.

347575   Trošky = trochu Svazek: 4 Strana: 0190
Trošky = trochu, ein wenig. Str. skl. 5. 190. — Po troše, po trošce, po trochách, po troš- kách = po málu, nach und nach, allmählig, zu kleinen Theilen. Jak se máš? tak, tak, po troše; Voziti hnůj po troše. Mor. Šd. Kúpil žita za tři groše, posypal husičkám po troše; Možeš mě, děvečko, vyplácet po troše. Sš. P. 520., 595. Dal jim pán Bůh po motyce a seménka po trošičce. Sš. P. 38. Lepší jest užívať všeho po troše, než padať do bídy z převeliké rozkoše. Mor. Tč. — Jg. — Trochu u positivu = komparat. T. černý, nigrior.

347576   Trošt Svazek: 4 Strana: 0197
Trošt, u, m, z něm. der Trost = těšení, naděje, der Trost, die Vertröstung, Hoff- nung. Trošt dáti (těšiti); Ten t. daleko ho zmýlil; Marnými trošty se kojiti. V. Krom v tobě troštu nemám. Kom. To jsou dobré t-y (těšínská jablka). Ros. Na troštích ně- koho zdržovati. Ros. Kdo t-šty živ, bude-li bohat, bude div. Vz Marnotratný. Prov, D., Lb. Nespolehej na cizí t-y. D., Č. M. 93.

347577   Troštoválek Svazek: 4 Strana: 0197
Troštoválek, lka, m., der Vertrösten. Šm.

347578   Troštování, n Svazek: 4 Strana: 0197
Troštování, n., z něm. = naděje, těšení. Vz Trost. T. se čemu. Kom. Nechaje sebe i jiných t. BR. II. 15. b.

347579   Troštovati Svazek: 4 Strana: 0197
Troštovati, troštovávati = trošt dávati, těšiti, vertrösten, Hoffnung machen; sc, sich vertrösten, eine Hoffnung zu etwas haben. Vz Trošt. — koho, se. Troštovali ho. V. T. se. V. — se, koho čím. Kom., Jel., Smrž., Cyr, Ros. — se na co: na víno (těšiti se, chuť míti). Ros. Netroštuj se na to, však na ten lán nepůjdeš. NB. Tč. 152.

347580   Troštovati se na koho Svazek: 7 Strana: 0933
Troštovati se na koho = chystati se Na Plzeň. Brtv.

347581   Trošty Svazek: 7 Strana: 1394
Trošty = trochty, částky, díly drobných šperků, mincí atd. 1610. Hrš Nách.

347582   Trošty Svazek: 8 Strana: 0436
Trošty = klenoty (prsteny, knoflíky, drahé kamení, stříbrná jablka atd. visící ná páteřích). Wtr. Krj. I. 517.

347583   Troštýř Svazek: 4 Strana: 0198
Troštýř, e, m., z nemoc, der Tröster = těšitel, činitel naděje, der Vertröster. Sych.

347584   Trotina Svazek: 4 Strana: 0198
Trotina, y, f., něm. Trotin, ves u Smiřic: němec. Gross-Trotin, ves u Miletína. PL.

347585   Trotina Svazek: 9 Strana: 0349
Trotina, y, f., řeka v Hořicku. Hoř. 3.

347586   Trotinka Svazek: 4 Strana: 0198
Trotinka, y, f, Klein-Trotin, ves u Mi- letína. PL.

347587   Trotišek Svazek: 4 Strana: 0198
Trotišek, vz Trocišek. V.

347588   Trotiti Svazek: 4 Strana: 0198
Trotiti, il, cen, ení = rotiti. Ros.

347589   Trottoir Svazek: 4 Strana: 0198
Trottoir (fr., trottoár), u, m., v obecné mluvě tratuár = chodník, das Trottoir, ein Fussweg neben dem Fahrwege. Rk. Vz S. N.

347590   Trotz Svazek: 4 Strana: 0198
Trotz, něm. Přece ho mimo přísahu svou zabil. Flav. Oni jako všeteční mimo rozkaz pána svého to sú učinili. Háj. Oni to vždy tajně přes zápověď činili. Háj. Při štěstí ve- likém jest nespokojen. Jg. Při tom při všem dobře se mu vedlo. Svěd. Při vší opatr- nosti sklamán jest. S tím se vším, trotz alledem, nicméně však. Mk. Vz Prk. v Km. 1877. 21.

347591   Troub Svazek: 7 Strana: 0933
Troub, a. m. = trupec, trubec včela. Sl. les — T., die Drehkrankheit. Sl. les.

347592   Trouba Svazek: 4 Strana: 0198
Trouba (zastr. trúba), trubka, y, tru- bice, e, trubička, trubinka, y, f. Trouba, instr. sg. troubou n. trubou, gt. pl. trub atd. Vz Hrouda. T., lit. truba, latin. tuba, ital. tromba, něm. die Trompete. Schl. T., strsl. trąba, tuba; maď. toromba, sthrněm. trumba, lit. triuba je přejato ze slovanštiny. Mkl. L. 100. Toto slovo nezdá se býti původu germ. Mz. 85. — Vz také: Trubice, Trubka — a o druzích trub v KP. II. 310. a násl., Mlt. 115. T. = nářadí duté, skrze něž se fouká- ním hlahol činí, die Trompete. V. Trouba hlučná, Rkk., polní, V., D., pastýřská, Kom., lovecká, Háj., hlásná (dalekomluv, Sprach- rohr, n. ), Kram., zvěstná, das Kommunika- tionsrohr (in der Akustik), Nz., polední, Nz., chromatická, původní, s klapkami (die Ventil- trompete), basová, Hd., lesní, myslivecká. Us. Jg., Šp. Násadec k t-ě. Zvuk polní trouby. D., V. T-ba žákovská, kostelní. Ros. T-ou pastýřskou (rohem) dobytek z chlévů vy- volávati. Kom. Vzezni hlahol trub i kotlóv. Rkk. 40. V t-u zatroubiti. Troj. Na t-bu, Br., Us., t-bou troubiti. V., Br. Znění trub, der Trompetenschall; Slavný hlahol bubnův a trub. Dch. S tebou do jedné trouby fou- kati nebudu (nebudu totéž mluviti). Us. Ehr. Jura na troubu potrubuje. Kol ván. 72. Trúby vzvučiechu. BO. Až na súdný deň přinde anděl s trúbú; Sv. Michal trúbí trúbú: Vstaňte hříšní, poďte k súdu. Sš. P. 59., 42., 77(5. Není dobře po lidských trubách vodu píti. Pk. Čím větší trouba, tím větší hřmot. Vz Pýcha. Lb. Varhany z trub a píšťal složeny jsou. Kom. Po trubách mluviti (= skrze jiné). Prov. Vz Klevetář. Někdo s sebou mluviti nedá než po trubách. Ros. To jde po trubách (= už se o tom mluví. Vz Pověsť). Č. T. na štítě Zelinských. Vz Dal. 155. — T. = nástroj k puzení vody, plynu n. vzduchu, die Röhre, das Rohr. Vz Roura. T. vodní, BO., V., stavová (v rybníce, průchod vodě spodem hráze udělaný). Us. Pádné trouby (do ryb- níku) bezpečně vloženy. Břez. 162. Trouba v rybníce, skládá-li se ze dvou kusů, na- zývá se hořejší puklička; otvor v troubě slove: koryto; hlava trouby ležíc v rybníce (na tlustším konci), tenčí konec za hrází mimo rybník: podtrubní střik, výskok; t-a jalová. Šp. T. (botka) spojená s užší trubou (píšťalou) a pístem táhnoucí vodu n. vzduch, slove stroj ssarý a užší t. slove ssací, ssavá t. Sedl. T. odkapní, úkapní, nasazená, vál- covitá, kuželovitá. Nz. T. stoupací, vodicí, sedlová, plynová, Šp., dýmová rovná, ka- chlová, kolenová, olověná. Kh. T. příčná, Querröhre, pravoúhelně ohnutá, rechtwin- kelig gebogene Röhre, napájecí, Speiserohr, pumpová, Pumpenröhre, plynopudná, Gas- leitungsrohr; soustava trub; t. na břečku, Brühenrohr; t-ba pístová, das Kolbenrohr, Hrk., závitková, přiváděcí, Zuleitungsrohr, dymni (dymnice), die Rauchröhre, spojovací, Verbindungsröhre, cementovaná, Zement- röhre, poboční, Zweigrohr, z litiny n. liti- nová, Gusseisenrohr, odváděcí, vypouštěcí, Abflussrohr: měchová (nos měchu), die Düse. Šp. T. v horn.: vodní, das Wasserrohr, ná- nosní n. pumpová, das Pumpenrohr, ssavá (srkač), das Saugrohr, der Schläucher, pod- stavní (ssavá), der Saug-, Stiefelrohr, der Stiefel, podsadní, das Ansatzstück des Saug- rohres, násadní, das Steigrohr, die Steig- röhre, vlivná, die Einfallröhre, odlivná, die Abflussröhre, vylévací (vylévák), das Aus- gussrohr, parní, das Dampfrohr, větrní n. vzduchová, das Luftleitungs-, Windleitungs-, Windrohr. Hř. T-ba vylévací, výlevka, die Ausgussröhre. Nz. Trouby na stojato lité. T. zahnutá, das Bogenrohr. Pta. T. u kamen jest sazemí již zanešena. Us. Vodu po t-bách vésti. Kom., Ros. Voda po trubách tam tekla. Ben. V. Dříví na trouby. D. — T. u trych- týře, Röhre, u klíče (klíčová), Schlüsselrohr. Krab., Šp. — T. slonová = nos, rypák, der Rüssel. V. Slon svou troubou píce dosáhá. Kom. — Trubička žížal, trubců včelních atd., der Rüssel. Vaň. — T. = požerací jícen, die Speis-, Schlingröhre. V. — Trubice dýchavá n. průdušní (chřtán), die Luft-, Athemröhre, Gurgel, Ros.; hřbetní, die Rückpfeife. V. — Trubice močová, die Harnröhre; mateční, die Muttertrompete; plicní, trachea; jaterní, vena portarum; mízová,, die Saftröhre. Ja., D. — Trubice dýmky (troubel), das Rohr, také dýmka sama, die Pfeife. Us. — T. střílecí (ručnice), Schicss-, Blasrohr. Ottersd. — Trubička = oplatek skroucený, Hohl-
hippe, f. — Trubka plechová, Blechrohr. — T. k pečení, Ofen-, Bratrohr. V troubě ko- láče, buchty, pečeni péci. T. v sladovně. D. — T. u myslivců = hlava jelení s krkem, Boč.; dle Šp. = huba jelení, dančí a srnčí zvěři. Koza leží za plotem, natahuje trúbu. Sš. P. 694. Napiti se vína jalovou t-bou = napiti se na lačný žaludek. Kmk. — T. dře- ňová = dutina rourovitá, v níž je dřen, Röhre. Vz Rst. 275. T. bezová. — T. Eu- stachova, die Eustachische Ohrtrompete. Nz. — Trubice — kužel, der Spinnrocken. D. —

347593   Trouba Svazek: 7 Strana: 0933
Trouba. Mkl. Etym. 362. Co chvály hodno, tomu netřeba trub. Us. Rgl. Po trú- bách s někým jednati (ne přímo, nýbrž ji- nými lidmi). Wtr. exc. — T. = nástroj k pu- zení vody atd. T. s hrdlem, Muffenrohr, n , odpadací, ventilační, Zpr. arch., zhušťovací, pohyblivá. NA. — T. k pečení. Už se půl hodiny topí a v troubě může kočka poho- dlně spáti. Us. Kšť. — T. sena = řada shra- baného sena, jež se shrnuje v kopku. Us. Nov. — T. = hlupák. Trúba trúbská (sesil- něná nadávka). Brt. — T. plátna. Plátno a sukno kupovali a prodávali na trouby. Mus. 1884. 444.

347594   Trouba Svazek: 8 Strana: 0436
Trouba. Trúbiti trúbú. Chč. m. s. III. 113. T. proti mračnům. Vz NZ. III. 39. Není radno po lidských trubách vodu píti (všemu věřiti, co lidé povídají). Rais. Rod. 78. — T. štram- berská = věž. V z Štramberský. — T. plátna. 1541. Ned. Zábran. 38. T. plátna = 50 loket. Arch. XIII. 112., 473.

347595   Trouba Svazek: 9 Strana: 0349
Trouba. Je to kus trouby = hlupák. Us. Hoř. 85. T. podle, vládyka', znamená-li na- dávku. Gb. H. ml. III. 1. 200.

347596   Trouba Svazek: 10 Strana: 0452
Trouba, vz Roura v Ott. XXI. 1034. — Jak se někdo hne, už to jde jako po troubách po celém městě. Sá. Prost. m. II. 172.

347597   Troubadour Svazek: 4 Strana: 0199
Troubadour (fr., trubadúr), a, m. = po- cestný pěvec milostných písní ve středověku zvl. v již. Francouzsku. Rk.

347598   Troubadour Svazek: 7 Strana: 0933
Troubadour. Cf. Bačk. Písm. 1.460, Rk. Sl, S. N

347599   Troubárna Svazek: 4 Strana: 0199
Troubárna, y, f., Werkstatt, wo man Trompeten oder Röhren macht. Us. — T., y, f., samota u Tišnova na Mor.

347600   Troubař Svazek: 4 Strana: 0199
Troubař, e, m., der Trompeten-, Röhren- macher o. -Verkäufer. Rohn.

347601   Troubařka Svazek: 4 Strana: 0199
Troubařka, y, f., žena troubařova.

347602   Troubařský Svazek: 4 Strana: 0199
Troubařský, Röhrenmacher-, Trompeten- macher-.

347603   Troubařství Svazek: 4 Strana: 0199
Troubařství, n., die Trompeten o. Röhren- macherei. Us. Jg.

347604   Troubcička Svazek: 8 Strana: 0437
Troubcička, y, f. Kožíšek (ženský) st-kami (měl kolem pasu ozdoby podobné troubkám). Duf. 197.

347605   Troubecký Svazek: 4 Strana: 0199
Troubecký. T. ulice v Přerově, Trau- beker Vorstadt. PL.

347606   Troubel Svazek: 4 Strana: 0199
Troubel, e, m. a f., troubela, troubelka, y, f., na Sloven. = trubka, das Röhrchen. Koll. T. kaučukový (trubka), Kautschukrohr, Šp., ssací n. hadice, der Saugschlauch. Prm. — T. = stéblo, der Halm. Bern. — T. = trubka k dýmce, Pfeifenrohr, m. Us.

347607   Troubel Svazek: 9 Strana: 0349
Troubel kondensační, lapací, parní (u kotlů). Vz KP. IX. 19.

347608   Troubel Svazek: 10 Strana: 0452
Troubel dýmky. Sr. Rulka a násl.

347609   Troubela Svazek: 4 Strana: 0199
Troubela, y, m. = hlupák, otevřhuba, trulant, der Tölpel. Us.

347610   Troubelatka Svazek: 4 Strana: 0199
Troubelatka, y, f. T-latky, tubularinae, láčkovci, mají polypy buď nahé aneb v ko- žovité prosté n. rozvětvené rource umístěné tak, že se do ní vsunouti nemohou. Kolem úst mají chapadla, nedaleko nich pupeny, z nichž vznikají zvonce náležející medusám z čeledi oceanidek. T. větevnatá, euden- drium ramosum. Vz Frč. 36., 37.

347611   Troubelatka Svazek: 7 Strana: 0933
Troubelatka. Cf. Brm. IV. 2. 468.

347612   Troubelec Svazek: 7 Strana: 0933
Troubelec, lce, m., Schlauch. Kohoutek u t-lce, Schlauchhahn, lampa s t-cem, -lampe. Šp.

347613   Troubelice Svazek: 4 Strana: 0199
Troubelice, dle Budějovice, Treiblitz, ves u Ousova na Mor. PL.

347614   Troubelík Svazek: 4 Strana: 0199
Troubelík, a, m. T-lík čínský, lulanka, aulostoma chinense. Vz Frč. 298.

347615   Troubelka Svazek: 10 Strana: 0452
Troubelka, y, f. = troubel. Dšk. Km. 27.

347616   Troubelný Svazek: 4 Strana: 0199
Troubelný, Schlauch-. T. kohoutek, der Schlauchhahn. Dch.

347617   Troubelovitý Svazek: 4 Strana: 0199
Troubelovitý, schlauchförmig. Nz. lk.

347618   Troubelový Svazek: 4 Strana: 0199
Troubelový, schlauchig. Nz. lk.

347619   Troubení Svazek: 4 Strana: 0199
Troubení, n., das Blasen. Zhůru t. = lermo, Lärmblasen, n. V. T. ponocného. T. k modlení. Vz Bubnovati, Čsk. 72. Vem Kubo trúbu a nadmi hubu k trúbení. Kol. ván. 62. Svým t-ím žalostným a naříkavým ku pláči ponoukali. BR. II. 41. b. — T. = zvuk trouby, der Klang einer Trompete, eines Hornes. V. T. poslechnouti. Flav.

347620   Troubení Svazek: 7 Strana: 0933
Troubení, vz Zatroubení. T. proti mrač- nům. Vz Zbrt. 150—153.

347621   Troubení Svazek: 8 Strana: 0437
Troubení. T. za bouře na mračna (na rohy a lastury). Vz Zbrt. Pov. 119., NZ. III. 39.

347622   Troubit Svazek: 10 Strana: 0452
Troubit = píti. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142. -- T. Ryba troubí (lapá otevře- nými ústy vzduch nad vodou, není-li ho dost v kádích ve vodě). Čes. 1. XIV. 93.

347623   Troubiti Svazek: 4 Strana: 0199
Troubiti, trub, troubě (íc), il, en, ení; troubívati = troubou zvuk vydávati, trom- peten, blasen; zevlovati, gaffen. — abs. a jak. Hlasno trúbí. Rkk. Zhůru t. V. Zpět t. Kom. Nízko, vysoko t. Bern. Bůh ne- trúbí, proč člověka hubí. Č. M. 7. Jelen t-bí (v čas říje řve). Šp. Zná dobře troubiť. Vz Opilý. Límec kabátu troubí (čouhá). U Jižné. Vrů. Netrub (= nebreptej)! Na Ostrav. Tč. Kdo sa mlčat nenaučil, neví dobře mluviť, osožnějšej by mu bolo, keď by veděl trúbiť. Na Slov. Tč. Matka (včela) troubí (= královna vydává zvláštní zvuk, když včely rojiti se mají). Brt. Leží, leží, ležeť bude, až ten anděl trúbit bude; Dyž do pole vyjeli, bubnovali a trúbili; Trubjú, hrajú i bubnujú, vojáčkové maširujú; Dyby nebyl pastýř tróbil, byl bych si děvče na- mluvil. Sš. P. 16., 83., 175., 633. (Tč. ). — co: noční hodiny, Us., lermo. Kom., Br. Každý troubí svou (o nesvorných). V. T. marš, Us., svolavou, pozev. Šp. Nepřestávali vojny t. tak dlouho, až ji vždy stroubili. Bart. — na co: na pozouny, D., na roh. Aqu., Sych. T. nač = zevlovati. T. na mráz (zevlovati). Us. Dř., Jg. Vz Opilý. Trub (= zevluj) na mráz, ne na nás. Us. Stf. Troubí jako vůl na nová vrata (jako slouha na mráz). Vz Hloúpý. Lb. T-ti na zadnici (prděti). Us. Troubí jako kráva na nová vrata. Us. T. na troubu. Br., St. skl. V. 44., Er. P. 183. — čím. Sv. Michal trúbí trúbú, vstaňte hříšní, poďte k súdu. Sš. P. 776., 42. T. troubou. V., Br., trubou, Br., trúbú. Hus I. 40. — (koho) v co (kam). T-biti v troubu. Ben., Troj. Trubte v novu trubu. Z. wit. 80. 4. Neroď v trúbu trúbiti. ZN. Popi jechu sě v trúby trúbiti. BO. Každý v svou troubí, každý svou hude (o nesvor- ných. Vz Sobectví, Nesvorný). Č., Lb. Trou- biti v hromadu (= seštívati). Plác., Šm. — k čemu: k jídlu. Ros. T. k odchodu, Čsk., k boji. Bus I. 170. — komu co. Bodejž ti troubili! Us. Kolo mu troubilo (vrzalo). Us. Pořád mu to troubí okolo uší (pořád mu to připomíná). Us. Sd. Hráli mu, ale ne- troubili (přislíbili, ale nedali). Us. Dbv. — komu kam. Pánu Bohu do oken troubě hořekuje. Kos. Ol. I. 130. Do světa t-biti (= zevlovati). Dch. — komu o čem. Ne- trúb mi toľko o tom jednom. Mt. S. — kde. My sa máme rádi, my sa budem lúbit, až nám budú hudci na kerchově trúbit. Sš. P. 783. Na psí řiti (na svini) t. Na Slov. — kdy. Divím sě, že kněžie chtie bojovati tělestně, ale nechtie trúbiti v boji ani du- chovně ani tělestně. Hus I. 170. Bodaj ti psi trúbili (hudli) na pohřebě. Bern.

347624   Troubiti Svazek: 7 Strana: 0933
Troubiti. Cf. Šrc. 470. - nač čím. Trubte troubou na nový měsíc. Výb. II. 1677 — več. Jemu v uši trúbil. KM. v. 11. Hádanka: Kde stojí pastier, keď trúbi? Za trúbou. Slov. Rr. MBš.

347625   Troubiti Svazek: 8 Strana: 0437
Troubiti, vz Trouba, Troubení. Bodaj ti psi na pohrabe trúbili (húdli). Phľd. 1894. 315.

347626   Troubiti Svazek: 9 Strana: 0349
Troubiti. Úsloví vz v Zát. Př. 369a.

347627   Troubiti Svazek: 9 Strana: 0463
Troubiti. Troubí na mne (hledí), jakoby jakživ nebyl viděl ženskou uvazovat si pod- vazek Nár. list. 1901. č. 189. 1.

347628   Troubizna Svazek: 4 Strana: 0199
Troubizna, y, m. = hlupec, der Dumm- kopf. Us u Jižné. Vrů.

347629   Troubky Svazek: 4 Strana: 0199
Troubky, dle Dolany, němec. Troubek, vsi a) u Brodku, b) u Zdounek. PL.

347630   Trouble Svazek: 4 Strana: 0199
Trouble (franc, trúbl), u, m. = nepokoj, zmatek, nepokojné pohybování. Byl tam ve- liký trúbl. Us.

347631   Troubník Svazek: 4 Strana: 0199
Troubník, u, m. = nebozez na trouby, Röhrenbohrer, m. D.

347632   Troubný Svazek: 4 Strana: 0199
Troubný. T. rybník, der Röhrenteich (kam se voda troubami vede). Zkr.

347633   Troubovatěti Svazek: 7 Strana: 0933
Troubovatěti, ěl, ění = stávati se hlou- pým, dumm werden. Us. Kšť.

347634   Trouboví Svazek: 4 Strana: 0199
Trouboví, n., die Röhrentour. Hř.

347635   Troubovík Svazek: 7 Strana: 0933
Troubovík, u, m T. klapkový, Ventil- bohrer. Hř.

347636   Troubovina Svazek: 7 Strana: 0933
Troubovina, y, f. = dříví na trouby, Rohrholz, n. Sl. les.

347637   Troubovitý Svazek: 4 Strana: 0199
Troubovitý = válcovitý, röhren-, trom- petenförmig, nahoře náhle číšovitě n. talířo- vitě rozšířený na př. nožice mnohých duto- hlavek, celý stroček rohovitý. Rst. 507. T. okvětí. Rostl.

347638   Troubovník Svazek: 7 Strana: 0933
Troubovník, u, m., Kronenbohrer am Hohlgestänge mit Stahl- o. Diamantenkrone. Hř.

347639   Troubovod Svazek: 4 Strana: 0199
Troubovod, u, m., die Röhrenleitung. Šp.

347640   Troubovrt Svazek: 4 Strana: 0199
Troubovrt, u, m., der Pumpenbohrer; stačí: trubař.

347641   Troubovský Svazek: 10 Strana: 0452
Troubovský. Trouba t ská (trouba s trou- bou, nadávka). Us. Rgl.

347642   Troubový Svazek: 7 Strana: 0933
Troubový, Röhren-. T. plech, chladič, -condensator. Krost.

347643   Troubsko Svazek: 4 Strana: 0199
Troubsko, a, n., něm. Strutz, ves u Brna. PL.

347644   Trouby Svazek: 9 Strana: 0349
Trouby = řádka sena. Na jihu. Kub. 158.

347645   Trouby české Svazek: 4 Strana: 0199
Trouby české, Koryto, Böhmisch-Röhren, ves u Kunšvarta. PL. Vz S. N.

347646   Troucí Svazek: 4 Strana: 0200
Troucí, vz Tříti.

347647   1. Troud Svazek: 4 Strana: 0200
1. Troud (zastr. trúd, v MV. trud), u, m., od tř-íti. T. = spálený šat atd. k roz- dělávání ohně, der Zunder; na Slov. také hubka, der Zündschwamm. Bern. Strsl. trądiB, polyporus fomentarius, der Feuerschwamm, rus trutB. Sr. lit. trandis. Staub, den der Holzwurm macht; kořen asi trend od ter v tr?ti. Mkl. L. 100. (Hý. ). Troudem dýmku zapáliti. Us. Šd. T. brzo jiskrou chytí. Ros. Troud napáliti. D. K rozsvěcování křesadlo s troudem, ocelí, křesacím kamenem a sir- kami ať jest tu. Kom. Běhá jako s troudem (rychle, aby mu neuhaslo, aby nezmeškal). Us. Němc, Sml., Bda., Stf. Jste výborný t. (popudlivý)., Sych., Č., Šm. Peníze železo, šaty troud. Č. M. 162. Původ a t. mnohých roztržitostí. Cíl a prakt. Tato vetchá tka- nina sype se jako t. Dch.

347648   2. Troud Svazek: 4 Strana: 0200
2. Troud, u, m. = postřelená zvěř, ange- schossenes Wild. Zříz. Ferd. Každý po svém troudu může jeti. Ms. 1561. Vz Zvěř.

347649   4. Troud Svazek: 4 Strana: 0200
4. Troud = trud (ve tváři). Ros.

347650   5. Troud Svazek: 4 Strana: 0200
5. Troud, u, m. = mrť, taube Erde. Kal.

347651   Troud Svazek: 7 Strana: 0933
Troud. Mkl. Etym. 362. Dříví na t. suché. Us. Fč. T. žádostivosti. Lenz. Mor. 45.

347652   Troud Svazek: 8 Strana: 0437
Troud. Když jest t. syrový, křes jak chceš, nic se nechytí, by pak bylo železo vocelové a kámen dobrý (o surovém lidu). Bl. Gr. 314.

347653   Troud Svazek: 10 Strana: 0452
Troud. Vz Vznětlivý. Jazyk je jako t. (vyprahlý). Rais. Lid. 218.

347654   3. Troud, trout Svazek: 4 Strana: 0200
3. Troud, trout, a, m. = samec včelní, trubec, trupec, troup, die Drohne, Brutbiene, Hummel. Zlob., D. Nech sa rozlobjá vra- hovja (vrahové), bez žihadla čo trúdovja (troudové). Na Slov. Tč.

347655   Troudák Svazek: 4 Strana: 0200
Troudák, u, m. = dubovka, der Eichen- schwamm. Berg. exc.

347656   Troudař Svazek: 4 Strana: 0200
Troudař, e, m., der Zundermacher. Jg. Troudařka, y, f., die Zundermacherin. Jg.

347657   Troudařství Svazek: 4 Strana: 0200
Troudařství, n., die Zundermacherei. Techn. I. 9.

347658   Troudek Svazek: 4 Strana: 0200
Troudek, dku, m., das Zundererz. Šm.

347659   Troudeň Svazek: 4 Strana: 0200
Troudeň, dně, f., andromachia, die An- dromachie. T-deň obecná, a. igniaria. Rstp. 859.

347660   Troudění Svazek: 4 Strana: 0200
Troudění, n. = smucení, smutek, die Traurigkeit. Volk.

347661   1. Trouditi Svazek: 4 Strana: 0200
1. Trouditi (zastr. truditi), truď, troudě (íc), il, děn, dění; troudívati. T. = trápiti, ermüden, quälen; smutiti, zarmucovati, be- trüben; se, sich bemühen, strapiziren, be- trüben, bekümmert sein. Jg. T. od trudB. Mkl. B. 437. — co, se: své tělo. Pass. Boháč chudého trudí a svědomí měšcem z lidí pudí. Č. M. 166. Aby svých noh darmo netroudili. Lom. Život mysl trudí. Hdk. Ls. k. 73. Dotud mluvě ústa trudi. Žk. 55. Umřela jest dcera tvá, neroď truditi mistra; Ani by bolesť ho bodla ani práce trudila, Hus II. 402., 431. Proč jsi trudil vešken lid, ano nám ijeden boj nenastává. Někteří se postili, sušili a tak svůj život trudili. Pass. 956. Pane, neroď se t. ZN. Vida hněvivou tvář otcovu proti sobě, ná- ramně se troudil. BR. II. 121. (Ib. 447. a., 670. b. ). — co čím: nohu chůzí. Jel., tělo posty t. Pulk. — Výb. I. 312., Lom., Ráj. T. se vyučováním, přisluhováním a opatřo- váním toho, co ke spáse slouží. Sš. II. 264. (Hý. ). Ani svých slov nadarmo truď zapře- niem. BN. T. se vojnú. Výb. I. 140., Alx. — se oč. Darmo sě jsú o to trudili. St. skl. LV. 206. — Ras. — se s kým. Ps. br. — se nad čím. Kom. On se nad tím ve- lice troudil. Mor. Šd. Epafroditus troudil se nad tím; Tehdá nemají se nad tím (proti- venstvím a příkořím) a vůbec co křesťaně nad ničím truditi a truchleti. Sš. II. 171., 265. (Hý. ). — si co na čem. Hlavu na né- čem si truditi. Koll. — se proti komu. Proč by se veš lid darmo t-dil proti malým nepřátelům? BO. — se kdy. Dnem i nocí se trudí. Hdk. C. 50. — se komu. Trudí se mi ta práce (protiví se mi, nerád ji ko- nám). Mor. Brt. — se jak dlouho. Celou noc se trudil. Puch. — se při čem. Při té práci se trudil. Us. Tč. — se proč. Pro niž Petře hlavu trudíš. St. skl. Pro ztrátu ně- jaké věci se t. Kram. — se ke komu. Jg. Netruďte se ke mně (chůzí), bemühen sie sich nicht zu mir. Us. Dch. Své tělo tak k tomu trudil. Smil v. 427. Ciesař své ry- tieře k sv. otci Sylvestru poslal prose, aby sě ráčil k němu truditi. Pass. 110. — se v čem. Komu jest se troudit v plášti cho- deckém. Jg. Jako žena když rodí, tak se v sobě troudí. Ps. br. Čtyři leta v pokánie sě trudil. Pass. 876.

347662   2. Trouditi Svazek: 4 Strana: 0200
2. Trouditi = troud páliti, Zunder bren- nen. Knst.

347663   3. Trouditi Svazek: 4 Strana: 0200
3. Trouditi = propracovati, behandeln, pol. — co: surové železo. Techn. II. 47.

347664   Trouditi Svazek: 7 Strana: 0933
Trouditi. Mkl. Etym. 363. T. novější forma m. truditi. Č. Rž. XLIX. — Sv. mk. NM. 374., SB. 20. — koho se. Vz Jir. Mor 56., 61. -- co kde. Tam svůj život trudil. Pass. mus. 331. — se jak: na prázdno (marně). Alx. — se nač. Netruď sebe na to. Homl. v. 384. — co proč jak dlouho Třicet let pro Buoh svůj život trudil. Pass. mus. 385. — se jak. Rozličně se trudil. Kar. 114. — se kdy. Na modlitvách se trudil. Pass. mus. 415. — se komu. Trudí sa mi tá práca (zprotivuje). Brt. D. 279. — se čím jak dlouho. Desět lět sě vojnú trudil. Alx. V. v. 812. (HP. 20). - se kam (proč). Pro něž si se ráčil na svět t. Hr. rk. 229. Bude-li se kdo k němu t. Leg. Kr. 356.

347665   Trouditý Svazek: 4 Strana: 0200
Trouditý = troudovatý. Jg.

347666   Troudnatěti Svazek: 4 Strana: 0200
Troudnatěti, ěl, ění, troudnatívati = tleti, modern. Us.

347667   Troudnatosť Svazek: 4 Strana: 0200
Troudnatosť, i, f., zunderähnliche Be- schaffenheit. Jg.

347668   Troudnatý Svazek: 4 Strana: 0200
Troudnatý = zpukřelý, zetlelý, dem Zunder ähnlich, vermodert. Bern.

347669   Troudní Svazek: 4 Strana: 0200
Troudní, Zunder-. T. hřib, der Zunder- pilz. Techn. I. 273.

347670   Troudník Svazek: 4 Strana: 0200
Troudník, u, m., die Zunderbüchse. Vz Troud. Hoří mu v t-ku. Vz Opilý. Us. Sn. — T., a, m. = troud, 3. (trubec). Všk.

347671   Troudník Svazek: 7 Strana: 0933
Troudník také = výklenek v zídce, ve kterém mívali troud. NZ. I. 448

347672   Troudný Svazek: 4 Strana: 0200
Troudný = trudný, ustálý, mdlý, uta- haný, müde, matt. T. osel. Reš. — T. = jako troud chytlavý, feuerfangend. Zlob. T. srdce. Gnid.

347673   Troudovatý Svazek: 4 Strana: 0200
Troudovatý, zunderartig, dürr. T. země. Us.

347674   Troudovitý. T Svazek: 10 Strana: 0452
Troudovitý. T. souš (suché dříví). Msn. Od. 132.

347675   Troudovka Svazek: 4 Strana: 0200
Troudovka, y, f., nyetomyces, die Nacht- faser. Rstp. 1989.

347676   Troudový Svazek: 4 Strana: 0200
Troudový, od troudu, Zunder-.

347677   Troudový Svazek: 10 Strana: 0452
Troudový choroš (houba) Ott. XX. 189.

347678   Troufalosť Svazek: 4 Strana: 0200
Troufalosť, i, f., die Zuversicht. Šm.

347679   Troufalosť Svazek: 7 Strana: 0933
Troufalosť. Koll. III. 285.

347680   Troufalý Svazek: 4 Strana: 0200
Troufalý, verwegen, unternehmend. Us. Dch.

347681   Troufalý Svazek: 8 Strana: 0437
Troufalý. T. žváč. Brab. 61.

347682   Troufání Svazek: 4 Strana: 0200
Troufání, n., das Trauen, Hoffen, Ver- meinen. Bern.

347683   Troufanlivosf Svazek: 4 Strana: 0200
Troufanlivosf, i, f. = troufání, die Hoff- nung, Zuversicht. Bern.

347684   Troufanlivý Svazek: 4 Strana: 0200
Troufanlivý = plný troufání, zuver- sichtlich, vermuthlich. Bern.

347685   Troufaný Svazek: 4 Strana: 0200
Troufaný; -án, a, o = očekávaný, ge- hofft, erwartet, vermuthet. Bern.

347686   Troufati Svazek: 4 Strana: 0200
Troufati, troufávati, z střněm. triuven, trouwen. Mz. 353. — T. = naději míti, hoffen, trauen. — abs. Kdo troufá, nezoufá. Bern. Jak ťa do rady volajú, keď trúfáš, iť móžeš. Na Slov. Tč. — že, aby, inft. Troufám, že... Pam. kut. Net-fám, abych to učinil. D. Jestli trúfáš, že máš sílu v těle, nedávaj sa do každého směle. Na Slov. Tč. Tím hladu zahnati žádný netroufal. Kram. Ne- troufám si do toho se dáti. D. Troufá si to dovésti. Us. — o čem. Já o tom netroufám. U Rychn. — na čem. Jak netroufáš na tvej síle, nech druhých v pokoji; Kdo ne- troufá na svej síle s rozumem bojuje. Na Slov. Tč. — oč. Žádný mu o jeho zdraví netroufá. Čern. — čemu (spoléhati nač). Špatnému svému počtu netroufajíce na zámek se obrátili. Sl. Uh. I. 21. Když mu nikdo nic neřekne, teprv si troufá. Us. Dch. Ve- lice si troufá (je domýšlivý). Us. Šd. K ho- rám, chlapci, k horám, kdo trófáte nohám, a já také k lesu ten palášek nesu. Sš. P. 799. Každá strana sobě troufá a proto vy- soko měří. Žer. 16. Lékaři mu již netrou- fají, netuší, gaben ihn auf. Brt. — si: wa- gen. Netroufám si to říci. Us. Prk.

347687   Troufati Svazek: 7 Strana: 0933
Troufati. Zblázniľs se? Netroufám. Tedy co budeme dělat? Jak trófáš, Floryško. Krok.

347688   Troufati Svazek: 9 Strana: 0349
Troufati si s někoho. Císař. Mtc. 1900. 146.

347689   Trouch Svazek: 4 Strana: 0201
Trouch, u, m., die Holzerde. Rk.

347690   Trouchař Svazek: 9 Strana: 0349
Trouchař, e, m., ernobius, brouk. T. bo- rový, e. crassiusculus, černavý, nigrinus, dlouhorohý, longicornis, jedlový, abietis, krátkokrký, parvicollis, měkký, mollis, troj- brbý, abietinus, úzkoštítý, Mulsanti, žlutý, pini. Vz Klim. 474.

347691   Trouchel Svazek: 10 Strana: 0674
Trouchel, chle, f. = troucheň. Máj. IV. 211.

347692   Troucheň Svazek: 4 Strana: 0201
Troucheň, chně, f. = spráchnivělosť. Ka- lina.

347693   Trouchlina Svazek: 7 Strana: 0933
Trouchlina, v. f., Moder, m. Rk.

347694   Trouchněti Svazek: 4 Strana: 0201
Trouchněti, trouchnivěti, ěl, ění = tlíti, verwesen. Us.

347695   Trouchněti Svazek: 7 Strana: 0933
Trouchněti. Mkl. Etym. 362.

347696   Trouchník Svazek: 8 Strana: 0437
Trouchník, a, m., enicmus, brouk. T. ci- hlový, e. testaceus, černý, consimilis, hubni, fungicola, malý, minutus, příčný, transversus, srstnatý, hirsutus, uhlový, anthracinus, vrásčitý, rugosus. Vz Klim. 323.

347697   Trouchniště Svazek: 7 Strana: 0933
Trouchniště, ě, n Modergrube, f. Sl. les.

347698   Trouchnivec Svazek: 9 Strana: 0349
Trouchnivec, vce, m., porthmidius, brouk. T. hnědý, p. austriacus. Vz Klim. 425.

347699   Trouchnivěti Svazek: 7 Strana: 0933
Trouchnivěti = trouchněti.

347700   Trouchniviny Svazek: 4 Strana: 0201
Trouchniviny, pl., f. = práchniviny, zetleniny, ztýřeniny, Verwesungsprodukte. Trouchnivý, morsch. Šm.

347701   Trouchnivý Svazek: 10 Strana: 0452
Trouchnivý kmen lípy. Jrsk. XXIV. 93.

347702   Trouchobytný Svazek: 7 Strana: 0933
Trouchobytný. T. houby. Hg. 187.

347703   Trouchovec Svazek: 9 Strana: 0349
Trouchovec, vce, m,, dryophilus, brouk. T. drobný, d. pusillus. Klim. 471.

347704   Trouchovina Svazek: 7 Strana: 0933
Trouchovina, y, f., Baummoder, m Sl. les.

347705   Trouchovitý Svazek: 7 Strana: 0933
Trouchovitý. T. země, Kv. 1870. 221., látky. Kod.

347706   Trouchový Svazek: 8 Strana: 0578
Trouchový hnojník, aphodius putridus, brouk. Vz Klim. 388.

347707   Trouchožrout Svazek: 9 Strana: 0349
Trouchožrout, 'a, m.. dryophthorus, brouk. T. okoralý, d. corticalis. Klim. 571.

347708   Troula Svazek: 4 Strana: 0201
Troula, y, m. a f., troule, ete, n. = hlupák. Sm.

347709   1. Troup Svazek: 4 Strana: 0201
1. Troup (zastar. trúp), troud, front, a, trupec, pce, trubec, bce, m. = samec včelní. Vz Troud. Aqu., Kom. — T. = koňský sršeň, asilus. Reš.

347710   2. Troup Svazek: 4 Strana: 0201
2. Troup, u, m. = pařez, Stock, m. Ros. Hloupý jako troup, blitzdumm. Dch. — T. = dřík, špalek, tělo živočišné bez údův, der Rumpf. Rostl., Us. Vz Trúp. — T. = sme- ták. Neumí troupem se štoku smésti. Prov. D. — T., a, m. = hlupec, chrapoun, halama, hulvát, pytlík, ňouma, člověk nezdvořilý, ne- mravný, der Tölpel, Pinsel, Schlingel, Dumm- kopf. V. T. ten a bloud starý. Ler. Někoho za troupa míti. Dch. Neb sem tomu troupu krejčímu netoliko skrze hofmistra, než oustně rozkázal, aby ho odbyl. Žer. 348. Je hloupý troup, stojí přede vším jako sloup. Horný. Hrách, slaniny a kroupy, to sluší na sed- láky a troupy. Rým. Kroupy na troupy. Mus. Prov. Zrůstem sloup a rozumem troup. Vz Hloupý. Č.

347711   3. Troup Svazek: 4 Strana: 0201
3. Troup, a, m., osob. jm.

347712   1. Troup Svazek: 7 Strana: 0933
1. Troup. Není příkladu, aby troupové dobrovolně z oulu se vyklidili. Šf. I. 465.

347713   2 Troup Svazek: 7 Strana: 0933
2 Troup. Mkl. Etym. 363 — T. = šašek atd Cf. Zbrt. 37.

347714   Troupaský Svazek: 10 Strana: 0452
Troupaský = troupovský. T. povaha lidí. Frant. 40. 4.

347715   Troupel Svazek: 7 Strana: 0933
Troupel. vz Trupel. U Rokyc. Fč.

347716   Troupelnatý Svazek: 7 Strana: 0933
Troupelnatý = trupelnatý. U Rokyc.

347717   Troupěti Svazek: 4 Strana: 0201
Troupěti, ěl. ění = hloupěti, hloupnouti, hebere, hebetari. Lex. vet.

347718   Troupovina Svazek: 4 Strana: 0201
Troupovina, y, f. = něco troupovského, die Dummheit, Plumpheit, Grobheit. — T., die Tölpel. Ros.

347719   Troupovitý Svazek: 4 Strana: 0201
Troupovitý = troupský, tölpisch, tölpel- haft. Zlob.

347720   Troupovský Svazek: 4 Strana: 0201
Troupovský = troupu příslušící, blbý, hloupý, tölpisch, tölpelhaft, schlingelhaft, dumm. Jg., V. To je t. věc. Ros., rozsudek. V. — T. = nezdvořilý, hrubý, grob, plump.

347721   Troupovství Svazek: 4 Strana: 0201
Troupovství = hlupství, mamlaství, die Tölpelei, Schlingelei, Plumpheit, Ungeschick- lichkeit, Grobheit. Reš., Zlob., Kol.

347722   Troupský Svazek: 4 Strana: 0201
Troupský, vz Troupovský.

347723   Troupství Svazek: 4 Strana: 0201
Troupství, vz Troupovství.

347724   Trousek Svazek: 7 Strana: 0933
Trousek, sku, m. T. myší. Č. Kn. š. 268. Cf. Trusek.

347725   Trousení Svazek: 4 Strana: 0201
Trousení, n., das Verstreuen, Streuen.

347726   Trousený Svazek: 4 Strana: 0201
Trousený; -en, a, o, gestreut.

347727   Trousílek Svazek: 4 Strana: 0201
Trousílek, lka, m., mlýn u Zbraslavi. PL. — T., osob. jm.

347728   Trousiti Svazek: 4 Strana: 0201
Trousiti, trus, truse (íc), il, en (šen), ení; trousívati. T. = po jednom n. po málu pou- štěti, sypati; rozhazovati, streuen, verstreuen; trus pouštěti, misten, machen. Jg. — abs. Mlýn trousí (když zrno, šrot mezi kuželice zapadá). Vys. Pytel t-í. tím. Vůl trousí (trus pouští). Bern. Holub, pták trousí, mistet. Us. Tč. Netrus (neprď). Us. Šd., Vrů. Dnes to tam pořád t-sí (mrholí, drobně, slabě prší). Mor. Šd., Bkř., Kkř. — co (kde): peníze (tratiti). Ros. Žlab trousí vodu; jímka t-sí vodu. Vys. Mlhu jako popel t. Ž. wit. 146. 16. T-siti slámu, seno na dvoře, po půdě, v chlévě atd. Us. Nectné klevety t-ti. Us. Pal. Dj. IV. 1. 390. — čím: slamou, ohněm, penězi. Ros. T. rozumem (= špláchati ro- zumem, mudrovati). Us. Šd., Sd. — o kom jak. Příbuzní Pána pominulým býti kladli; hůře o něm trousí (rozhlašují) zákoníci vi- níce jej z obecenství se satanem. Mr. 18. — co kam. Hněv trousí v srdce nenávisť. Ros. Nechvalitebný pták, kterýž trousí do svého hnízda. Prov. Trousí se mi do očí (spal bych, mich schläfert). Bern., Šm. Když budeš v nebi, netrus na nás. Rvač. Něco se na stůl trousí. Ros. — se. Trousí se po- věsť. Vojáci se trousí (po různu přicházejí, jdou, jedou), kommen einzeln, nach u. nach. Ros. Lid do kostela se trousí. Us. Dch. Chléb ovesný se trousí, bröckelt sich. Na Ostrav. Tč. — se odkud. Něco se s hůry trousí. Ros. Peří z té peřiny se trousí. Us. Dch. Lid z města, z kostela se trousí. Us. Dch. — se kudy kam proč. Knechti vo- jenští trousili se skrze českou zemi do Uher na pomoc proti Turkům. Dač. I. 180.

347729   Trousiti Svazek: 7 Strana: 0933
Trousiti. Mkl. Etym 360. — co: své rozumy (vykládati). Us. Vz T. čím. — se kam. Na pahorek, do hospody atd. t-li se vesničané (přicházeli jeden po druhém). Us. Šml. — se odkud. Se stromů se snížek trousí. Osv. — Cf. Tróset (dod.).

347730   Trousiti Svazek: 8 Strana: 0437
Trousiti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 45., 82. T. hrachem. XVI. stol. NZ. IV.310.

347731   Trousiti čím kudy Svazek: 10 Strana: 0452
Trousiti čím kudy. Perlami po ulicích t. Mus. 1905. 361.

347732   Trousivosť Svazek: 7 Strana: 0933
Trousivosť, i, f., Nadelfall (im Walde), m. Rk.

347733   Trousivý Svazek: 4 Strana: 0201
Trousivý = který trousí, streuend. Us.

347734   Trouskati Svazek: 4 Strana: 0201
Trouskati, truskati, trouskávati, truská- vati; trouštěti, ěl, ění; trousknouti, trusk- nouti, sknul a skl, utí = s truskem se lá- mati, krachen, knacken, knallen, knirschen. — abs. Břicho si naplňují a truskají (větry pouštějí). Plk. Odkrývajíce zadek truskají, až to praští. Čr. — kde. Cukr pod zuby truští. Na Slov. — čím: očima (mžikati), winken.

347735   Troušení Svazek: 4 Strana: 0201
Troušení, n., das Streuen, die Verstreuung.

347736   Troušený Svazek: 4 Strana: 0201
Troušený, vz Trousený.

347737   1. Trout Svazek: 4 Strana: 0201
1. Trout, a, m. = trubec, vz Troud, 3., Troup, 1. Včely plásty medu (jejž trouti, zlodějky, nedošlé včely spásají), dělají. Kom. J. 219. — T. = škodlivý hmyz na zelných hlávkách. U Nezamyslic na Mor. Bkř.

347738   2. Trout Svazek: 4 Strana: 0201
2. Trout, u, m., vz Troud (k zapalování), Zunder, m.

347739   1. Trout Svazek: 7 Strana: 0933
1. Trout. Cf. Mkl. Etym. 362.

347740   Trouti v Svazek: 7 Strana: 0933
Trouti v dialektech. Vz List. fil. 1892. 125.

347741   Troutiti Svazek: 4 Strana: 0201
Troutiti (zastr. trutiti), truť, troutě (íc), il, cen, cení; trouceti (zastr. ), el, en, ení = udeřiti, stossen; usilovati, naléhati, drängen. Ale nemúdrý, malú příčinu jmaje, trutí, až pronikne, nic netbaje. Dal. 17. 16. Cf. o pů- vodu a významu Mus. 1878. 134., Bdl. Obr. 96., Jg. Bolesť trutí (ve svietě). Hus. Dcer. 25. — koho. Leze šeredný hnis po kněž- stvu i po světském lidu, trutíť papeže, kar- dinály a biskupy; Smrť mnohé trútí. Hus III. 237., III. 279. — kde: v království. Dvě kron. — se oč. O drzvie sě truczeje. Mm. 1. reg. — kam, v co. Rk.

347742   Troutiti Svazek: 7 Strana: 0933
Troutiti. Cf. Mkl. Etym. 362., Krok 1887. 258, Šf. III 502 Zatrútiti. Chudoba i zlé i dobré ráda trúti. Sv. ruk. 154.

347743   Troutiti se komu kam Svazek: 10 Strana: 0452
Troutiti se komu kam. Tam se mi počalo v hlavu t. (tlačiti), je-li to možné. Pal. Záp. II. 129.

347744   Troutník Svazek: 4 Strana: 0201
Troutník, u, m., od troud. T-ík zahání vole. Sá. 224

347745   Troutový Svazek: 4 Strana: 0202
Troutový. T-vý strom, bois de meche. Rostl. III. b. 250.

347746   Trouvat Svazek: 8 Strana: 0437
Trouvat m. troufati, f v v. Žďár. Brt. D. II. 250.

347747   Trova Svazek: 4 Strana: 0202
Trova, y, f. = tráva. Na Mor. Sš. P. 538.

347748   Trova Svazek: 7 Strana: 0933
Trova, pl. trovy = výdaj, útraty (na stravu). Na trovu dostal zlatý. Slov. Rr. Sb. Peníze na trovu. Let. Mtc sl. XI. II. 17.

347749   Tróvat Svazek: 8 Strana: 0437
Tróvat m. troufati. U Tišnova. Brt. D. II. 186.

347750   Trovator Svazek: 4 Strana: 0202
Trovator, a. m., vz Troubadour, Sabn. 116.

347751   Trovian Svazek: 7 Strana: 0933
Trovian, a, m., Zehrer, Consument, m. Ty pálenkársky t., Brantweintrinker. Slov. Hdž.

347752   Trovič Svazek: 7 Strana: 0933
Trovič, e, m. = travič, Zehrer; Gift- mischer. Slov. Bern.

347753   Trovička Svazek: 7 Strana: 0933
Trovička, y, f., Zehrerin; Giftmischerin. Slov. Bern.

347754   Troviť Svazek: 8 Strana: 0437
Troviť = utráceti. Trovil na deti. Phľd. 1893. 512. Aby nemusel na nové šaty t. (vy- dávati?). Phľd. 1896. 219.

347755   Trovitel Svazek: 7 Strana: 0933
Trovitel, e, m. = travitel. Vz předch. Slov. N Hlsk. IV. 219.

347756   Troviti Svazek: 4 Strana: 0202
Troviti, na Slov. = tráviti, zehren. Smo- lová těla oheň tráví. Koll. Čít. 50.

347757   Trovný Svazek: 7 Strana: 0933
Trovný = trávivý, verzehrend. Keby ne- bol takým trovným, nuž by skôr niečo zgazdoval. Slov. Rr. Sb. Vlk má žalúdok zdravý, trovný. Phľd. VIII. 133.

347758   Trovny Svazek: 9 Strana: 0349
Trovny, vrch ve Slez. Lor. 82.

347759   Trovy Svazek: 4 Strana: 0202
Trovy, pl., m. Aby tu zameškanú prácu a trovy sám pán Bóh ráčil vynahradil Na Slov. Dbš. 26.

347760   Trovy Svazek: 7 Strana: 0933
Trovy, vz Trova (dod.).

347761   Trovynsky Svazek: 9 Strana: 0349
Trovynsky, potok ve Slez. Lor. 82.

347762   Troyský Svazek: 4 Strana: 0202
Troyský. T. váha, das Troy-Gewicht in Engl. Nz.

347763   Trp Svazek: 4 Strana: 0202
Trp, koř.: útrapa, trápiti. Bž. 31. — T., hlas cvrčkův.

347764   Trpácký Svazek: 7 Strana: 0933
Trpácký. T nářečí = trpáčina. Sl. ps. Šf XII., Pokr. Pot. II. 174. Vz Trpák (dod.).

347765   Trpácky Svazek: 8 Strana: 0437
Trpácky. V Štítnické doline mluví sa t. Phľd. 1893. 552. Vz Trpák.

347766   Trpáčina Svazek: 4 Strana: 0202
Trpáčina, v, f. = trpácké podřečí na Slov. nad potokem Vlhem. Dbš. 71.

347767   Trpáčina Svazek: 7 Strana: 0933
Trpáčina, vz Trpácký, Trpák (dod.).

347768   Trpačiti Svazek: 7 Strana: 0933
Trpačiti = živořiti. Slov. DŠk. 1. 181.

347769   Trpák Svazek: 7 Strana: 0933
Trpák, a, m. Trpáci slují, kdož na Slov. mluví trpáckým nářečím v Hontě; mají jméno od slovíčka teprv, které vyslovují trpou. Sl. ps. Šf. XII. — Pokr. Pot. II. 174.

347770   Trpák Svazek: 9 Strana: 0349
Trpák, a, m. = sprosťák. Zát. Př. 41b.

347771   Trpák Svazek: 10 Strana: 0452
Trpák, a, m = člověk nemoudrý, ne- motora, který vše trpělivě snáší. Slov. Phľd. XXIV. 545.

347772   Trpálek Svazek: 4 Strana: 0202
Trpálek, lku, m. = kousek dřeva, oharek. V Krkonš. Kb. — T. = věc nevyvinutá, ne- dokonalá, špatná, ku př. drobné, nechutné, ovoce, nepodařené housky, etwas Schlechtes, Misslungenes.

347773   Trpalka Svazek: 4 Strana: 0202
Trpalka, y, f., obyč. v pl. = šklubánky, šusterky, kudlmoch. Us. Ve východ. Čech. Kal., Všk., Hk., Ktk., Psčk., Rgl. Dnes jsme měli trpalky. — T., y, m. = nemotorný člo- věk, ein ungeschickter Mensch. Us. tamtéž. Všk.

347774   Trpalky Svazek: 8 Strana: 0437
Trpalky = hrušky. NZ. V. 586.

347775   Trpalky Svazek: 9 Strana: 0349
Trpalky = skubánky. U Polné. Hoš. 101.

347776   Trpaslek Svazek: 7 Strana: 0933
Trpaslek, vz Trpaslík.

347777   Trpaslek Svazek: 10 Strana: 0452
Trpaslek, slka, m. = trpaslík. Baw. T. 836., 850.

347778   Trpaslice Svazek: 10 Strana: 0452
Trpaslice, e, f. Tbz. III. 1. 114.

347779   Trpaslice, třpaslice Svazek: 4 Strana: 0202
Trpaslice, třpaslice, e, trpaslkyně, třpaslkyně, ě, trpaslička, y, f. = malá, zakrnělá ženská, die Zwergin. St. skl. V. 76., Sych.

347780   Trpaslický Svazek: 4 Strana: 0202
Trpaslický, Zwerg-, T. zrůst. Krok.

347781   Trpaslictví Svazek: 7 Strana: 0933
Trpaslictví, n., Mikrosomatie, f.

347782   Trpaslictvo Svazek: 4 Strana: 0202
Trpaslictvo, a, n., das Gezwerge. Dch.

347783   Trpaslíček Svazek: 7 Strana: 0933
Trpaslíček, vz Trpaslík. Trpasličí soška, Vrch., chata (malá). Čch.

347784   Trpasličí Svazek: 4 Strana: 0202
Trpasličí = trpaslický. Jg.

347785   Trpaslička Svazek: 7 Strana: 0934
Trpaslička, vz Trpaslice.

347786   Trpasličný Svazek: 4 Strana: 0202
Trpasličný = trpaslický. T. rostlina = mězarná, karlová, zakrpěná, zwergig, zwerg- haft (vzhledem k jiným téhož druhu malá). Rst. 509.

347787   Trpaslík Svazek: 7 Strana: 0934
Trpaslík Cf. MkJ. Etym. 361.. Kram, slov., List. fil. 1882. 22., Mách 100., 101., Krpelec (dod.). T. duševní. Vlč. Všecky jiné dařil, až i trpaslka nemine. Tand. 78.

347788   Trpaslík Svazek: 8 Strana: 0437
Trpaslík. 0 pův. cf. Gb. H. ml. I. 66.

347789   Trpaslík Svazek: 10 Strana: 0452
Trpaslík, a, m. Letní t-ci. Vz Kšť. Poh. 120.

347790   Trpaslík Svazek: 10 Strana: 0674
Trpaslík, a, m. Vz Čes. 1. XV. 131. nu

347791   Trpaslík, třpaslík Svazek: 4 Strana: 0202
Trpaslík, třpaslík (zastr. krpaslík), a, trpaslek (MV. ) a třpaslek, slka, trpa- slíček, třpaslíček, čka, m., u Rosy také: krpaslík; na Slov. krpec, krpatec, krpelec, zakrpelec. Od trpati m. krpati, vz T. Dle Mřk. t-slík = trbBęstBkB, tři pěsti vysoký. T. = člověk malý, pidimužík, skrček, der Zwerg, Knirps, Knipps. Obr ku strachu jest a t. k smíchu. Kom. Mezi pídimužíky kra- luje t. Boč. Lecjaký trpaslíček na krátkých nožičkách chtěl by sobě vybírati v hezoun- kých holčičkách. Nár. ps. Hš. — Vz S. N.

347792   Trpaslíkovitý Svazek: 4 Strana: 0202
Trpaslíkovitý, zwergartig. Šm.

347793   Trpaslíkový Svazek: 4 Strana: 0202
Trpaslíkový, Zwerg-. T. vývin, zákrs- kový, die Zwergbildung. Nz. lk.

347794   Trpaslkyně Svazek: 7 Strana: 0934
Trpaslkyně, vz Trpaslice.

347795   Trpce Svazek: 4 Strana: 0202
Trpce, herb; kompar. trpčeji. V. T. mu přichází. Kom. L. T. živořiti, na někoho najížděti; t. mluviti, někoho dojímati. Us. Dch. Mluvil tytýž důtklivě a trpce. Pal. Děj. III. 3. 77.

347796   Trpce Svazek: 7 Strana: 0934
Trpce něco nésti. J. Lpř. T. byl sklamán. Pdl. T. někomu něco vyčítati. Osv.

347797   Trpce Svazek: 8 Strana: 0437
Trpce doloženo ze strč. v List. lil. 1895. 97. z Vít. 49. b.

347798   Trpča Svazek: 7 Strana: 0934
Trpča, aťa, n. = korušina, rhamnus fran- gula. Slov. Rr. Sb. T., wilder Obstbaum. Ssk.

347799   Trpčák Svazek: 4 Strana: 0202
Trpčák, u, m. = trpký nápoj z planého ovoce, ein herber Trank aus dem Obste wilder Bäume.

347800   Trpče Svazek: 9 Strana: 0349
Trpče, e, n., prunus padus. Phľd. 1898. 431.

347801   Trpče Svazek: 10 Strana: 0452
Trpče, e, n. = hruška. Hamz. 36. Sr. Trpča v VII. 934.

347802   Trpčeti Svazek: 4 Strana: 0202
Trpčeti, el, ení = trpkosti nabývati, herb werden. Ros. — T-ti = trpkým, horkým, mrzutým se stávati, bitter werden. — ke komu. A tudy ovšem nemají (mužové) k nim (k manželkám svým) t. Sš. II. 226.

347803   Trpčice Svazek: 8 Strana: 0437
Trpčice, e, f., druh hrušek. ČT. Tkč.

347804   Trpčičký Svazek: 4 Strana: 0202
Trpčičký = trochu trpký, herblich. Ros.

347805   Trpčín Svazek: 7 Strana: 0934
Trpčín, u, m., Pykrochylinsalz, n. Hř.

347806   Trpčina Svazek: 4 Strana: 0202
Trpčina, y, f., bitteres Zeug. To je samá t. Šd.

347807   Trpčina Svazek: 7 Strana: 0934
Trpčina, y, f., Herbheit, f. Ssk.

347808   Trpčiti Svazek: 4 Strana: 0202
Trpčiti, il, en, ení; trpčívati, herb ma- chen. — co komu: život. Jg.

347809   Trpedlenství Svazek: 7 Strana: 0934
Trpedlenství, n. = trpělenství. 1383 Mus. 1884. 277.

347810   Trpědlitedlný Svazek: 4 Strana: 0202
Trpědlitedlný = kdo trpěti múže, der leiden kann, der dem Leiden unterworfen ist. Bel.

347811   Trpědlivě Svazek: 8 Strana: 0437
Trpědlivě. GR. Nov. 43. pod čarou.

347812   Trpědlivosť, trpědlnosť Svazek: 4 Strana: 0202
Trpědlivosť, trpědlnosť, i, f. = snesi- telnosť, die Erträglichkeit. Boč. exc. — T. = trpělivosť. Některé k trpělivosti vedú. Hus I. 84.

347813   Trpědlivý Svazek: 4 Strana: 0202
Trpědlivý = trpělivý, trpědlný, snášelivý, duldsam. Sluha má krotkým býti, ku všem učitedlným, trpědlivým (docibilis, patiens). ZN. Láska t-va jest. Št.

347814   Trpědlivý Svazek: 8 Strana: 0437
Trpědlivý. GR. Nov. 25., Hus (List. fil. 1896. 59.).

347815   Trpědlivý Svazek: 9 Strana: 0349
Trpědlivý. Všecky věci protivné a t-vé jsú jemu sladké. Modl. CVII. Hus. Er. I. 15.

347816   Trpědlnosť Svazek: 4 Strana: 0202
Trpědlnosť, i, f., vz Trpědlivosť.

347817   Trpědlnosť Svazek: 7 Strana: 0934
Trpědlnosť. Hš. Št. 241.

347818   Trpědlnosť Svazek: 8 Strana: 0437
Trpědlnosť, i, f. Hus. (List. fil. 1896. 59.).

347819   Trpědlnosť Svazek: 9 Strana: 0349
Trpědlnosť. Št. Bes. 96., Hus Hř. 244.

347820   Trpědlný Svazek: 4 Strana: 0202
Trpědlný = mohoucí trpěn (snášen) býti, erträglich, leidlich. Bolesť t. Sal. Bývá ne- trpědlná, t. j. přeukrutná věc, když nuzitelé núzě shromažďují hřiechóm svým hřiechy přidvojují. Hus III. 194.

347821   Trpek Svazek: 10 Strana: 0452
Trpek, pka, o, vz Trpký. Svět je trpek. Kruml. 279b.

347822   Trpělčí Svazek: 8 Strana: 0437
Trpělčí. Má t. sádlo = trpělivosť. Her- špice. Rous.

347823   Trpělec Svazek: 4 Strana: 0202
Trpělec, lce, m., der Dulder. Šm.

347824   Trpělec Svazek: 10 Strana: 0452
Trpělec, lce, m. = trpitel. Msn. Od. 37.

347825   Trpělenství Svazek: 4 Strana: 0202
Trpělenství, n. = trpělivosť, die Geduld, Langmuth. Št. T-stvím a pokorú sě obránil. Št.

347826   Trpělitelný Svazek: 4 Strana: 0202
Trpělitelný = trpědlný.

347827   Trpělivě Svazek: 4 Strana: 0202
Trpělivě se míti. V., něco snášeti, ge- duldig, langmüthig. D. T. něco přijati. Us. Dch. Neboť toho nemohli bychom t. nésti. Pal. IV. 2. 89.

347828   Trpělivec Svazek: 7 Strana: 0934
Trpělivec, vce, m. = trpělivý. Šd.

347829   Trpělivosť Svazek: 4 Strana: 0202
Trpělivosť, i, f. = snášení, snesitelnosť, die Geduld, Duldung, Gelassenheit. Srdce t-stí ozbrojené. D. S t-stí, v t-sti. V. T. se mu přetrhla, ho pominula. D. Dochází nám t. Us. T. s něčím míti. T. T. dobré (vzácné) koření. Š. a Ž. Přešla ho již všechna t.; T. přemůže hovězí kosti, Geduld überwindet Sauerkraut. Dch. T-osť křesťanská = Bohu oddané přijímání a snášení strastí tohoto života, die christliche Geduld, patientia christiana. MP. 84. (Ty řeči) všecky s t-stí snášejí. Pal. III. 3. 78. Zlí spolu s dobrými vždycky smíšeni budou, aby věřící, o tom vědouce, k t-sti se a stálosti strojili. BR. II. 60. a. Zřídka kdo o t-sti slyšeti chce.
Us. Tč. Ach Bože můj, Bože s vysokosti,
přidaj t-sti. Sš. P. 293. T-stí Kristus pře-
mohl a my po něm měli bychom též trpěti;
T. měj nade mnou a všecky věci vrátím
tobě. Hus I. 382., II. 388., 391. Tepezlivosť
je pekná čnosť. Mt. S. T-sti nikdy nezbývá.
Sk. Týraná příliš t. měnívá se v popudli-
vosť; T. železná vrata probíjí. Pk. T. je
nevinnosť. Slez. Tč. T. jest nejlepší lékař-
ství. Km. T. přemáhá všecko. Lb. — Vz

347830   Trpělivosť Svazek: 7 Strana: 0934
Trpělivosť. Bolesť t-stí bývá přemáhána. Výb. II 649. I dřevu praskne t. (obtěžuje-li se více, než snese). T-stí přemůžeš hovězí kosti. Dch. Kde t-sti není, tam také opa- trnosť schází. T. jest lano, jímžto člověk Boha, jako loď kotvy se drží. Hkš. T. všecko zmůže, z trní rostou pěkné růže. Sb. učit.

347831   Trpělivost Svazek: 9 Strana: 0349
Trpělivost', i, f. T. všetko premôže. T. naj- lepší zelinka atd. Zát. Př. 369a. Sr. ib. 38a., 139. nn., 110a., 112a., IV. odst. 8, VIII. A. odst. 8., IX. odst. 4. Jen t., vítr odnese žalosť Šml. X. 101.

347832   Trpělivosť Svazek: 9 Strana: 0463
Trpělivosť. Má t. jako horu (velikou). Šml. VI. 117.

347833   Trpělivý Svazek: 4 Strana: 0202
Trpělivý; trpěliv, a, o. Přípona -ivB a partc, (trpěl). Mkl. B. 224. T. = snášelivý, geduldig, gelassen. V. T-vou myslí. V. On jest t. jako beránek. Us. Papír jest t-vý (= ne vždy pravda, co psáno); Učiniti ně- koho netrpělivým. Dch. Lepší jest člověk t-vý než silný. Hus III. 183. Budeme-li t-ví. BR. II. 725. Buď jen trošku t-liv. Us. — k čemu. Buď t. k vyslýchání. Pr. měst., Pr. — čeho: křivdy. Rk. Jeho slov t-vý Václav. Ld. — čím. Člověk láskú trpěliv jest. Hus I. 161. — v čem: v bolestech. — T. = mohoucí trpín býti, erträglich. To by nám nijak snesitelné a trpělivé býti ne- mohlo. Otrersd. — Vz Trpezlivý.

347834   Trpělivý Svazek: 7 Strana: 0934
Trpělivý. Nelze trpělivu býti, leč prve žádosti své přemóžeš. Výb. II. 945. T-vému všecko na dobře vyjde. Hkš., Šd. T. křivdu snáší, tiše plamen hněvu sháší. Hkš. — čeho. Někteří práva netrpěliví (nedočkaví). Vš. 379 — T., erträglich. Mluvil, což jemu trpělivé nebylo. Wtr. exc.

347835   Trpělka Svazek: 4 Strana: 0203
Trpělka, y, f., trpílka, na Mor. = cho- cholatý skřivan, chocholom, alauda cristata, die Haubenlerche, Schopflerche. Kom. J. 158., Brt., Bzd., Pdy., Šd. Vz Trpílka.

347836   Trpělka Svazek: 7 Strana: 0934
Trpělka, y, f., vz Chocholoušek, Brt. Dt. 55.

347837   Trpělka Svazek: 8 Strana: 0437
Trpělka místy trpěluška. Znamení otázky u Trpěluška v IV. 203. vymaž.

347838   Trpělnosť, i Svazek: 4 Strana: 0203
Trpělnosť, i, f. = trpělivosť. Šm.

347839   Trpělný Svazek: 4 Strana: 0203
Trpělný = trpělivý. Šm.

347840   Trpělosť Svazek: 4 Strana: 0203
Trpělosť, i, f. = trpělivosť. Ráj 2., 83. Trpěluška, y, f., der Hänfling. U Místka. Škd. Snad = trpělka ?

347841   Trpělý Svazek: 10 Strana: 0452
Trpělý, passus. Povolal t-lých. Ev. ol. 73. 148.

347842   Trpen Svazek: 4 Strana: 0203
Trpen, a, o, vz Trpený. — T., pna, m., osob. jm. Pal.

347843   Trpění Svazek: 4 Strana: 0203
Trpění, n., das Leiden, Dulden. T. na kříži, Ctib., ledvin. Ja. Bych se já t. křižo- vého lekal. Pass. 22. (Hý. ). Tesklivosti až do smrti t.; Múdrý netoliko hledí ku po- čátku které věci, ale na konec a myslí prve o t., nežli příde t., aby uměl zniknúti utr- penie. Hus I. 151., III. 135. (Tč. ).

347844   Trpení Svazek: 7 Strana: 0934
Trpení patří k trpnúti, ale béře se i za trpění. List. fil. 1884. 464.

347845   Trpěnlivosť, trpěnlivý Svazek: 4 Strana: 0203
Trpěnlivosť, trpěnlivý = trpělivosť, trpělivý. Jg.

347846   Trpěný; -ěn Svazek: 4 Strana: 0203
Trpěný; -ěn, a, o, geduldet. T-ná váha, Passirgewicht (když se stala mince mnohým třením poněkud lehčí, avšak zákonem ještě za bernou se uznává, tehdy váha její slove t-nou). Skř. — kde. Pan N. jest u dvora dobře t-nou osobností, german. a šp. m.; jest u dvora oblíben, náviděn, rád vídán. Brs. 2. vyd. 246.

347847   Trpěšice Svazek: 4 Strana: 0181
Trpěšice, dle Budějovice, Trippischen, ves u Sušice. PL.

347848   Trpěšice Svazek: 4 Strana: 0203
Trpěšice, dle Budějovice, Trippischen, ves u Hartmanic. PL.

347849   Trpěti Svazek: 4 Strana: 0203
Trpěti, trp, pě (íc), ěl, ěn a ín (en, Us. ), ění (ení, Us. ); trpívati. — T. = něco od- porného cítiti, snášeti, etwas unangenehmes leiden, dulden, ertragen; pokojně nésti, er- tragen, geduldig leiden, dulden; prohléd- nouti, odpustiti, nachsehen, gestatten. Jg. — abs. Kdo umí t., umí vítěziti. Ros. Trp mile, dáť pán Bůh více. D. Nejlépe t., čeho zvrátiti nelze. L. Pomoct si nemože, trpí jako kuře. Sš. P. 699. Že člověk jest hřešil a nenie, čím by odčinil, nemá jiné cesty, jedné aby trpěl; T. musíme, ehceme-li býti spaseni; Jest-li kdokolivěk z vás, daj mi vinu z hřiechu a jáť chci t.; Žáci Kristovi vědouce, že, čím viece trpie, tiem viece Boha ctie a věččí odplatu vezmú, protož mile haněnie trpie; Musí každý trpěti, ač chce spasen býti; Již sě uč trpěti, nebť nelzě jest muk na věky zbýti. Hus I. 299., 382., 467., II. 120., 142., 246. (Tč. ). — co, koho. Ten svéhlavec netrpí žádné odmluvy; Nikdo mi nevěří, co t-ím. Us. Dch. Ačkoli i křivdu t-íš, ustupuj každému; Jak ťa druhý nechcú trpěť, radněj zostávaj sám. Na Sloven. Tč. Rychtář když zlých tresce, zlosti t. nechce. Mor. Tč. Něčí řeči t. Us. Chci panský nález t.; Maršík se vrhl na Oldřichovy svědky a ty chce t.; Slíbil mi za Václava z Morkovic, aby trpěl vyrčení Mikulášovo. Půh. I. 299., II. 20., 321., 378. (Tč. ). T-ti dlúhé vězení. Bart. II. 11. Hrozný hlad trpěli a vystáli. Dač. I. 172. Ona věc dalších odkladů t, ne- může. Žer. 341. T. roboty, platy. Chč. 445. Raději smrť trpěla. Pass. mus. 282. Žid sve- domie nehanie a také netrpie; Hotova jest vyrčení jejich t.; To svědomie Bílovo a Jiříkovo Bramburg s tovařiši t. nechtí a zvlášť praví, že toho Jiříka neznají. NB. Tč. 27., 40., 177. T. hanu, potupu, křivdu, ujmu, nuceni, příkoř; Trpěl úzkosť mnohou, trpěl muku strohou. Sš. Mt. 84, Bs. 3. (Hý. ). Raději sobě křivdu učiněnou trp, nežli by nad svým bližním vymstíval; Žena nemoc svou trpící. BR. II. 24. b., 4L, 135. Trpie vedro a nesú břímě; Ukrutnou smrť trpěl; Těžko jest příliš t. rány, jimiž krev z hlavy skáče a v ten čas nepožádati své pomsty; Mocný mocně muky t. bude; Kletbu ne- vinný má mile t. Hus II. 70., I. 107., 167., 284., 368. (Tč. ). Křivdu trpě nehněvá se; Pomstu má t., ktož cizie béře; Čím cierkev svatá viece protivenstvie trpí, tím z sebe věčší vóni vydává. Hus II. 120., 241., III. 56. (Tč. ). T. bolení nohou, Ros., těžkosť, psotu, nedostatek, světskou hanbu, prodlení, pokutu; čas toho netrpí. V. T. nouzi. Hus I. 437., 450., 452. T. hlad, zimu, psotu. Rd. zv. T-ti násilé, Ž. wit. Ezech. 14., úkoru. Ž. wit. 68. 8. Netrpěli rady. Ib. 105. 13., 129. 4., 54. 13. T. zimu, muku, škodu; Po- hanění trpěti zdá se mu na tvrdo skočiti. D. T. ujmu, Jel., práci, Št., při (= míti). Schön. Válka žadné rady netrpí. Prov. T. smrť. Pass. — Pozn. T. nouzi, šp. prý m.: nouzi tříti; ale z uvedených příkladů jde na jevo, že káraná frase je dobra. — čeho: strastí, šp. m. co: strasti. Brt. — co od čeho, od koho: T-ti trápení od podagry, od kamene. V. Hotov všecko trpěti od věr- ného práva. NB. Tč. 287. Násilí od jiných t. Chč. 448. Ot ižádného pohaněnie netrpíš. BO. V tobě (ve světě) ač je co dobrého, to od tebe rozličnú příkazu (překážku) trpie. Pass. 7. (Hý. ). A ač kdy dá t-ti sluzě na těle od nepřátel, to učinie pro lepšie svého sluhy; Protož světí mile sú trpěli od takých věcí; Že musie jíti do Jerusalema a mnoho trpěti od starcóv, od kněžie a od mistróv; Máme t. od otcóv a mater i nevinné bitie a protivenstvie; Ktož horlivě pravdu miluje, od zlých lidí trpie haněnie; Proto žes také věci trpěla od protivných křesťanóv, jakéž jest trpěl mój lid v Egyptu od pohanóv; Kletbu ot nich trpie (vz Škoditi). Hus I. 60., 84., 124., 144., II. 120., III. 18., 226. (Tč. ). — nač. On na to trpí, že rád bére pomazanky, es ist seine schwache Seite. Dch. Trpí na to jako pes na mastné kroupy. Us. Dř. Ten na to trpí jako žid na ranec. Us. u Písku. Slm. Trpívá na větry, D., na nespání, na nedostatek atd. šp. m: t. ne- spáním, větry, nedostatkem, nebo nedosta- tek, míti nedostatek. Brs. 2. vyd. 246., Brt. S. 3. vyd. 170. — co kde (v čem, na čem, mezi čím, při čem, nad čím). V ničem nedostatku netrpěti. V. A netrpiec v ničemž hladu. Žk. 170. Strom trpí pozd- ními mrazy na dřevě i na květu. Dmk. Také nechcem t. mezi sebú nevěrných, ne- poslušných, lhářů. Výb. II. 276. Žádného jiného religionu v zemích svých trpěti ne- chtěl. Dač. I. 159. Někoho v místě, v obci t. J. tr. T-ti něco na svém těle. Chč. 626., Hus III. 143., Výb. I. 10. (Pass. ). Kuklíka v svědomie netrpiem, nebo jest jistec; Kte- rak ona jeho při sobě v domě t. nechce, stravy jemu nedává a jeho od sebe honí. NB. Tč. 43., 203. T. na pleti své. Sš. II. 204. V tobě (ve světe) dobří násilé trpie. Pass 7. (Hý. ). Na všech údech trpěl. Hus 224* I. 17. Pamatovati máš, které a kterak ve- liké nehody trpěla jest pro tě v břiše svém; Trpěli protivnosti v světě až do smrti; Trpěl na kříži, aby nás od smrti vykúpil; Hřiešný trpie v zlosti ďábla nad sebú a hřiechem se ho přidržuje; Jerusalem slove jeho město, že v něm smrť trpěl. Hus I. 148., 341., II. 122., 348., 376. (Tč. ). V ni- čemž nedostatku netrpěti. V. Někoho v zemi, Br., židy v městě t. Har. — zač. T-ti za hříchy. Kom., Er. P. 503. Za nás ráčil t. Sš. P. 74. Trpěl za nás na svém těle lutné rány. Mst, v. 253. Jižť jest trpěl za to dosti. St. skl. I. 192. Za ny hřiešné dobrovolně trpěl jest smrť; Za minulé hřiechy t.; Ne- chceš málo přetrpěti, ano za tě Buoh mnoho t-ěl; Tvé tělo trpělo rány za nás. Hus I. 186., II. 267., III. 181., 262. (Tč. ). T. muky za hříchy. Chč. 634. T-ěti za koho. Št. — co odkud. Trpěl-li jest z toho mlýna poplatky k městu. Arch. IV. 360. — co s kým. Soud s tvým otcem trpím, Gericht halten. Cyr. 159. Každý pro účastnosť psoty, již s jinými trpí, a pro obecnú radosť všech vespolek má složiti s sebe závisť; A při- jde-li na tebe jaká hanba, chci s tebú t. Hus I. 324., NB. Tč. 119. Obecný člověk s králem trpěl rovně. BO. T. s městem = dobré i zlé nésti, měšťanem býti. V. Kon- šelem budiž měštěnín, který ze všeho zboží svého s městem trpí, kteréž jmá na zemi i v městě, pomůckami i všemi poplatky. Sob. 14., Brikc. Povinen bude (člověk stavu panského) všecko z toho domu trpěti s tím městem, ve kterémž takový dům sobě kou- pil. Václ. III. Mnoho s ním trpěl. Ml. — co jak dlouho. Církev Kristova musí proti- venství t. až do světa skonání. Dač. I. 80. Někteří vězení za dlouhý čas trpěli. Bart. 149. — co oč. Chci o to panský nález t. Půh. I. 371. — co komu (prominouti). Ne- trp mu to (toho). Us. A chtěl-liby nám to v našich městech kto rušiti, trpienoť mu nebude. Arch. II. 240. — Vrat., Háj. Pakli kdo přes to učiní, nebudeme toho trpěti žádnému. Pal. IV. 2. 304. Soukeníci toho jim t-ěti nemají. Sedl. Rychn. 36. Toho já jemu trpěti nechci. NB. Tě. 78. — čemu, komu. On nám (= pro nás) trpěl. Ojíř. Ne hned mstí (Buoh) každé viny, hově, trpě našie zlosti. Smil v. 1101. — co proč, pro koho (kde). My příčinou svou trpíme, hře- šivše proti Bohu svému. Prot. V. T. pro jméno boží, psotu pro vůli boží. Chč. 634. By všeho netrpěla pro tě Katerina velmi ráda; Proto těžké muky pro tě mile i po- korně trpěla. Kat. 834., 2291. Nynej, nynej, synu milý, trpíš muka pro křesťany. Sš. P. 45., 46. Pro něžto velíš všecko t. M. Pro Buoh mnoho t. Pass. mus. 318. Tehda sv. Ondřej poče jemu doličovati, kterak jest dobrovolně pro všecky hřiešné trpěl. Pass. 21. (Hý. ). Kristus pro ni smrť trpěl na kříži. St. Jenž pro pobožný život a pro víru v Krista a stálosť v církvi hanu, svízely a pronásledování od všelikých ismaelů t. mu- sejí. Sš. II. 53. Všecka utrpení, která věrní pro Krista trpie; Mile pro věčný život t-li; Trpíce od nich pru hřiechy, které by uči- nili; Trp pro spasenie blížnieho, jako sem já trpěl; Znamenajte příčinu, pro kterou trpím; Lépe jest protivenství t. pro Buoh, nežli jiné skutky činiti dobré; Psán list v čkánie otsúzení na smrť v žaláři v oko- vách, jenž, úfám, trpím pro božie zákon; Psotu pro Krista a pro hřiechy t. Hus I. 91., 77., 466., II. 434., III. 14., 183., 290., 297. (Tč. ). Musí se dým pro teplo t. Mus. Něco pro dobrou vůli t. Us. Kristus smrť na kříži pro nás trpěl. — čím. Nejvíce řá- děním šlechty trpěly církevní statky. Us. Tč. Trpěl dnou, suchým lámáním atd. Us. Trpím řečí mnoho, ništ nevím pre koho. Ps. sl. 127. Tím (nesvorností atd. ) trpí celá obec. Ml. Dnú trpícieho uzdravil. Hus II. 375. (376. ). Jestliže by ten měštěnín hrdlem trpěl. Sob. 159. — co při čem: nedostatek při chlebě t. T. Při penězích nedostatek tr- pěti. Jg., — co jak: protivenství s dobrou myslí. Št. Těžce něco t. Šm. Kdo trpí ne- vinně, radosť ho nemine. Mor. Té. Aby to jistě věděl, že bez milosti tu pokutu t-ti bude. Pal. Děj. IV. 2. 124. Na těle v po- koře t. Chč. 626. T. nátisk a násilé proti zápisuom a listuom (= přes zápisy). Arch. I. 65. Trpie-li co jeden úd, trpie podlé něho všichni jiní. ZN. Pán bez viny trpěl. Br. II. 286. Zle něco t.; Najtěžšie obyčeje mladosti sladkú dobrotú trpěla jest; Mile t. mučedl- nictvo; Ještě do krve netrpěli jste. Hus I. 125., 148., 186. — co kdy. Trpěl pod pont- ským Pilatem. Všichni v bouři trpí nebez- pečenství. Sš. P. 102. Na počátku viery křesťanské najprve sú trpěli mučení bisku- pové; Ještě nepřišla hodina, v kterú by trpěl vedlé člověctví; Každá duše, která nebude t. tento den, zahyne; Budeš t. po- haněnie v súdný den; Před tím časem t. nemohl. Hus I. 448., II. 35., III. 137., 248., 307. (Tč. ). — se. To by se nemělo trpěti. Šm.

347850   Trpěti Svazek: 7 Strana: 0934
Trpěti. Mkl. Etym. 355. Cf. List. fil. 1892. 199. T. o věcech = prodloužiti se v čase, durare; o lidech = vystáti, aushalten. Šf III. 489. Cf. List. fil. 1884. 446., 404. — abs. Trp, abys rostl. Lum. Žíti a t. stojí hned za sebou ve zmatečném slovníku ži- vota. Šml. A ten jest trpěv, umřel na kříži. Št. Kn. š. 12. Kdo trpí, tomu pán Bůh po- máhá. Šd. — co: protivenství, Mž. 13, mnoho protivného, Výb. II. 4., hanbu, Žžk. 9, biedu, Hus I. 56.. nemoc, těžké věci, núzi, těžké pokánie. Št. Kn. š 9., 20., 42, 43. — kde (za koho). Což sú tu t. jměly. St. Kn. š. 21. Co se na jiných nelíbí, na sobě netrp. Bž. exc. (Ježíš) trpěl za ny na svém těle hrozné rány. Hr. ruk. 363. — proč (kde). Rádi chcem pro tě t.; Muky pro tě na svém životě t-me. Výb. II. 10., 12. Trpěl pro naše spasenie, pro ny, pro hřiechy v čistci. Št. Kn. š. 15., 20. (35.) — čím: nedostatkem. Us. Dílo to trpí pod- statnou vadou. Us. Pdl. — jak. Kterým činem (způsobem) mohli tak trpké muky t. Pass. muss. 320. Trpěl podlé člověčstvie, pod ponským Pilatem, podlé tělesenstvie; Vše s dobrou myslí t. Št. Kn. š. 19., 20 Trpezlivý. V Podluží. Brt. D. 279. Trpidlný = trpělivý, patiens. Ž. kl. 144.8. Trpil, a, m. = chocholom samec. Mor. Hrb. Vz násl.

347851   Trpěti Svazek: 8 Strana: 0437
Trpěti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65., 79. — abs. Kdo t. zná, zná jednat též. Zvič. Mlt. 58. — oč = usilovati oč. Já jenom vo to trpím, aby . .. Kunšt. Brt. D. II. 403.

347852   Trpěti Svazek: 9 Strana: 0349
Trpěti, 2. vzor časování sloves III. tř. Vz Gb. H. ml. III. 2. 272., 293. Trpěť ako trpielka; T. nesamému lahšie; Trp, naveky zle nebude: Trp telo, na svet si chcelo atd. Slov. Zát. Př. 369a. Neumí žíti, kdo neumí t. Šml. II. 40.

347853   Trpěti co čemu Svazek: 10 Strana: 0452
Trpěti co čemu. Duši své záhubu t. Ev ol. XXX. — nač: na parádu. Hruš 55.

347854   Trpezlivě Svazek: 4 Strana: 0204
Trpezlivě = trpělivě, geduldig. Drž to, čo máš, t.; jiní víc snášajú. Na Slov. Tč.

347855   Trpezlivosť Svazek: 4 Strana: 0202
Trpezlivosť.

347856   Trpezlivosť Svazek: 4 Strana: 0204
Trpezlivosť, i, f. = trpělivosť. T. v křivdě nepochybí nikde; Buď v t-vosti jak komu robiť musíš; T. v kříži k radosti se blíží; Vinšujem ti t. ve všej tvojej núdzi; T-vosť sbírá růže medzi trním; T. svatá drahšá je od zlata; S t-sťú nakloníš otca k milosti; S t-sťú karhání otcovské premáhaj; On má ve všem t. Na Slov. Tč.

347857   Trpezlivosť Svazek: 8 Strana: 0437
Trpezlivosť. Lidská t.1560. Phľd. 1894. 3.

347858   Trpezlivý Svazek: 4 Strana: 0204
Trpezlivý = trpělivý, geduldig. T. buď v súžení, tvoja bída ťažká není; Trpezlivý buď. keď snásáš krivý súd; T. je ščástlivý. Na Slov. Tč. — v cení. Ty musíš v jakém- kolvek protivenství t-vým býti; Buděš ve- sele živý, jak si v škodě t-vý. Na Sloven. Tč. — kdy. Bývalý veselý v mladosti buď t-vý v starosti. Na Slov. Tč.

347859   Trpící Svazek: 4 Strana: 0204
Trpící, vz Trpěti. Je tu sousedem na t. lístek (nemá zde práva domovského). Rychn.

347860   Trpík Svazek: 4 Strana: 0204
Trpík, a, m., Türpes, ves u Lanškrouna. PL. — T., osob. jm. Mor. Šd. — T., u, m. = mladá rákosovitá rostlina, která o božím těle na cestu, kudy processí jde, se hází. Us. u Táb. Ndk.

347861   Trpílka Svazek: 4 Strana: 0204
Trpílka, y, f. = trpělka, die Schopf- lerche. Ona ještě běhá jako t. Na Moravě. Šd.

347862   Trpilka Svazek: 7 Strana: 0934
Trpilka = chocholouš samice. Mor. Hrb. Vz předcház.

347863   Trpilka Svazek: 8 Strana: 0437
Trpilka, y, f. = trpělka (pták). V Podluží. Mtc. XVIII. 244.

347864   Trpín Svazek: 4 Strana: 0205
Trpín, a, m., vsi a) u Bystré na Mor., b) u Jevíčka na Mor.; c) osada u Mohel- nice. PL. Vz S. N.

347865   Trpinka Svazek: 4 Strana: 0205
Trpinka, y, f., samota u Výškova. PL.

347866   Trpinka Svazek: 8 Strana: 0437
Trpinka, y, f. = chocholom, trpělka, ba- bička, alauda cristata, pták. Brt. D. II. 403.

347867   Trpinky Svazek: 4 Strana: 0205
Trpinky, dle Dolany, osada u Prostě- jova.

347868   Trpislava Svazek: 4 Strana: 0205
Trpislava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. 126.

347869   Trpisty Svazek: 4 Strana: 0205
Trpisty, dle Dolany, něm. Trpist, ves u Stříbra. S. N.

347870   Trpíška Svazek: 7 Strana: 0934
Trpíška, y, f, vz násl.

347871   Trpišov Svazek: 4 Strana: 0205
Trpišov, a, m., ves u Chrudimi. PL., Tf. 289., S. N.

347872   Trpišovice Svazek: 4 Strana: 0205
Trpišovice, dle Budějovice, Trpischo- witz, ves u Světlé. Vz S. N.

347873   Trpitel Svazek: 4 Strana: 0205
Trpitel, e, m., příp. -teljb. Mkl. B. 176. Der Dulder, Leider.

347874   Trpitelka Svazek: 4 Strana: 0205
Trpitelka, y, f., die Dulderin, Leiderin.

347875   Trpitelkyně Svazek: 4 Strana: 0205
Trpitelkyně, ě, f. = trpitelka.

347876   Trpitelnosť Svazek: 4 Strana: 0205
Trpitelnosť, i, f., die Erträglichkeit. Ros. — T. = trpění, das Leiden, Ertragen. 1702.

347877   Trpitelný Svazek: 4 Strana: 0205
Trpitelný = který se trpěti může, er- träglich, leidlich. Jg., Ros.

347878   Trpitelsky Svazek: 10 Strana: 0452
Trpitelsky malomocný Zl. Pr. XXII. 241.

347879   Trpitelský. T Svazek: 7 Strana: 1394
Trpitelský. T. jednota bratrská. Blý. Mtc. 1892. 279.

347880   Trpitelský. T Svazek: 10 Strana: 0452
Trpitelský. T. srdce. Msn. Od. 80.

347881   Trpivosť Svazek: 4 Strana: 0205
Trpivosť, i, f. = snášelivosť, die Tole- ranz. Nz. lk.

347882   Trpjélka Svazek: 9 Strana: 0349
Trpjélka, vz Trpělka. Val. Čes. 1. X. 139., 376.

347883   Trpka Svazek: 4 Strana: 0205
Trpka, y. f., na Slov. = střemcha, prunus padus, die Traubenkirche, der Maibaum. Rstp. 480. — T. = nepříjemná věc, eine unangenehme Sache. Člověk musí v tomto světě mnohé trpky přelézti. Us. — T. = trnka. Us. na Táborsku.

347884   Trpka Svazek: 7 Strana: 0934
Trpka, y, f. = trpula, trpíška, druh hrušek. Mor. Brt, Slov. Ssk

347885   Tŕpka Svazek: 8 Strana: 0437
Tŕpka, y, f. = trnka. T-ky jísti. 1560. Phľd. 1894. 3.

347886   Trpkatý Svazek: 7 Strana: 0934
Trpkatý = přítrpký. Mor. Rgl.

347887   Trpko Svazek: 4 Strana: 0205
Trpko, vz Trpký. — T., adv. = hořko, nepříjemno, herb. Má býti trpko, nech bude kvasno (mám viseti za jednu nohu, lépe za obě). Jg.

347888   Trpko Svazek: 8 Strana: 0437
Trpko (trpce) tomu odporoval. Lerm. II.

347889   Trpkobolný. T Svazek: 4 Strana: 0205
Trpkobolný. T. zpomínka, bitterschmerz- lich. Dch.

347890   Trpkosolný Svazek: 4 Strana: 0205
Trpkosolný, Glaubersalz-. T. louh. Techn.

347891   Trpkosť Svazek: 4 Strana: 0205
Trpkosť, i, f., die Herbigkeit, Bitterkeit. V. T. ovoce, slov. Us. Trpkosť medem za- puditi. Sych. Pivo nezdravé má ostrou t. Dch. Potym lepšej poznáš sladkosť, když t. okusíš; Nic není tak sladké, co by nemělo trpkosti jaké na sobě. Morav. Tč. Nedbaj nikdy na t-sti, které máš v učení, tato t. svojím časem v sladkosť sa premení; Mnozí z knížek vytahujú užitek sladkosti a mnozí jed trpkosti; Nebol, není a nebudě žáden v takém ščastí, žeby nikdy neokusil trp- kosti. Na Slov. Tč. Bezšetrná t. jeho láskou zlahozena. Sš. I. 8. (Tč. ).

347892   Trpkosť Svazek: 7 Strana: 0934
Trpkosť. Ž. kl. 59. 5. S t-stí připomenul. Mus.

347893   Trpkota Svazek: 4 Strana: 0205
Trpkota, y, f. = trpkosť. Dch.

347894   Trpkovina Svazek: 7 Strana: 0934
Trpkovina, v, f.. Herbstoff. m. Sl. les.

347895   Trpký Svazek: 4 Strana: 0205
Trpký, kompar. trpčí nebo trpčejší, na Ostrav.: trptější. Tč. Strsl. tn&p-ŁkT., acer- bus, koř. trp, příp. -rbki.. Mkl. B. 31., 256., 261., 263. (Hý. ). T. = prostřední mezi ky- selým a hořkým, přesedavý, herb, bitter. T. jako nezralé ovoce. V. Trpké víno, Kom., hrozny, D., chuť, Ros., sůl (zaječická nebo siran hořčíkový; hořká sůl). Techn. Všecko, co jazyk táhne v hromadu, jest chuti pře- sedavé a trpké. Byl. Přijmi trpké za sladké. BO. Umení má t-ý koreň než sladké ovoce. Slov. Tč. Mám t-ký život. Us. Šd. Kdo má trpké mravy, není v mravech zdravý. Mor. Tč. — T. = odporný, příkrý, nemilý, ne- vlídný, ukrutný, herb, widerwärtig, sauer, schwer. V. T. práce. Kom., D. T-ký život vésti. Háj., Jel. Trpká zkouška, Kom., věc, Bern., člověk. Us. Ušetřiti komu t-ho sou- žení; Chléb milosti trpký dosti, Gnaden- brod ist hartes Brod; Sám teď jí t. chléb, který jiným pekl; Mnoho t-kého tam za- kusil. Us. Dch. T. nouzi trpěl. Pal. Děj. V. 1. 58. — T. = zarmoucený, voll Sorgen, Kummer. Juž sem všecka trpká, proč tak dlouho nejedou. U Olom. Sd.

347896   Trpký Svazek: 7 Strana: 0934
Trpký. Cf. Mkl. Etym. 355. T. = nemilý atd. T. žalosť, dumy, kletba, Vrch., pocit, úsměv. Čch., pokoření, žal, zkušenosti, Zr, osud, Kyt., slasť, Dk., výčitky. Šmb.

347897   Trpký Svazek: 8 Strana: 0437
Trpký = bídami obklíčený, zarmoucený. T. Maria. 1598. Phľd. 189i. 2.

347898   Trpkyně Svazek: 4 Strana: 0205
Trpkyně, pl., f. = plané trnky. Ms. bibl.

347899   Trplivka Svazek: 7 Strana: 0934
Trplivka, y, f. = trpilka. U Chlumu. Neud.

347900   Trplivosť Svazek: 4 Strana: 0205
Trplivosť, i, f. = snesitelnosť, die Er- träglichkeit. Jg.

347901   Trplivý Svazek: 4 Strana: 0205
Trplivý = snesitelný, erträglich. Veleš.

347902   Trpně Svazek: 4 Strana: 0205
Trpně = trpělivě. T. snášeti. V. — T. = hodně, füglich. Kak dalekým úmyslem, kak divnú múdrostí vešken kruh všeho stvoru spojen spolu a tak slušně, tak přístupně a tak t., až i velmi nepodobné strany k sobě jsú v jedné oboře stvoru všeho. Št. Rozm.

347903   Trpněbolný Svazek: 7 Strana: 0934
Trpněbolný. T. úsměv. Osv. I. 91.

347904   Trpněti Svazek: 4 Strana: 0205
Trpněti, ěl, ění, trpnívati, geduldig wer- den. Ros.

347905   Trpniti Svazek: 4 Strana: 0205
Trpniti, íl, ěn, ění, trpnívati, geduldig machen. Ros.

347906   Trpnosť Svazek: 4 Strana: 0205
Trpnosť, i, f. = trpělivosť, Geduld. V., Kom. — T., na Slov. = možnost trpěti, cit, die Fähigkeit zu empfinden, die Empfin- dung. Bern. — T., die Füglichkeit, Passi- vität. Nz. Věc tělesná proměnu vezme... v nějaké své tajné moci neb síle neb trp- nosti. Výb. I. 669.

347907   Trpnosť Svazek: 7 Strana: 0934
Trpnosť = trpělivosť. By má duše pro mú t. věčnú sladkosť měla. Pravn. 914. — Hš. Št. 95.

347908   Trpnouti Svazek: 4 Strana: 0205
Trpnouti, nul, utí = trpčeti, trpkosti na- bývati, herb werden. Ros. — T., na Slov. = trnouti, stumpf werden. Kdo kyselé hrozno žváchá, trpnú zuby jeho. Mor. Tč. — od čeho. Od vína kyselého trpnú zuby. Slov. Tč. — po čem: zuby po kyselém ovoci trpnou. Bern.

347909   Trpnouti Svazek: 7 Strana: 0934
Trpnouti. Mkl. Etym. 355. — komu. Noha mu strpnula. Laš. Brt. D. 110.

347910   Trpný Svazek: 4 Strana: 0205
Trpný = trpělivý, geduldig, ertragend. V. — na co: na zimu, na horko. Ros. — T. = kdo trpěti může, wer leiden kann. Já
jsa neviditelný a netrpný pro vás chtěl jsem
trpěti. Sv. Aug. — T. = shodný, bezesporný.
Jir. — T. = trpěn býti mohoucí, duldbar,
ferendus, tolerandus. Někdy se zdá (dřevo),
by byl někaký netrpný býlek a také někdy
sě býl netrpný vystřelí. Št. — T. na Slov. =
citlivý, empfindsam. Bern. — T. = passivní,
passiv. Smyslnosť, která k čití svému dojmů
potřebuje, slove trpná. Marek. T. choroby.
Rostl. T. čekání, passives Zuwarten, odpor,
passiver Widerstand, Dch., obchod, der Pas-
sivhandel. Nz. — T. rod sloves, vz Rod. — T. vazby neosobné užívá se u sloves nepře- chodných: Bylo šetřeno kněh, házeno ka- mením, uvěřeno příteli. Prostředky těmi pohrdnuto nebylo. Skl. II. 339., Brs. 2. vd. 246. Avšak užívati neosobné vazby trpně u sloves přechodných a klásti dokonce pod- met v genitiv jest zbytečné napodobení polštiny: Bylo čteno knihu, lépe: Kniha byla čtena. Všech poslů bylo vypraveno m.: všichni poslové byli vypraveni. Brs. ib. — T. = hodný k čemu, füglich. Takéž netolik trpno, ale i krásno bude to spojenie. Výb. I. 657. I to jest trpnější, což duch žádá, nenie-li podroben tělu. Št. Rozm.

347911   Trpný Svazek: 7 Strana: 1394
Trpný rod. Když by jemu panem hejt- manem dáno bylo vědeti. Půh. V 157.

347912   Trpný Svazek: 8 Strana: 0437
Trpný. T. rod. Jak naznačují Cech. trpný rod sloves. Vz Kla. Sklad. 35. Mají vo to vod purkmistra trestáni býti. 1574. Pras. Kern. 7. Tak jest psáno prorokem. Ev. vid. 44. Mat. 2. 5.

347913   Trpný Svazek: 9 Strana: 0349
Trpný. Tak je spojení netolik trpno, ale i krásno bude. Št. Bes. 18. Tvoření rodu t-ho. Vz Passivum, Gb. H. ml. III. 2. 432.

347914   Trpný Svazek: 9 Strana: 0463
Trpný. Bezpodmětný rod trpný ve spi- sovné řeči Palackého. Počato je zanedbávati atd. Vz Mtc. 1901. 267.

347915   Trpó Svazek: 7 Strana: 1394
Trpó = teprv. Gemer. Šd. D. 77.

347916   Trpó Svazek: 8 Strana: 0437
Trpó = teprv, teraz. Phľd. 1893. 374.

347917   Trpočiti Svazek: 4 Strana: 0206
Trpočiti, il, en, ení, zastr. = nésti, po- hybovati, puditi, strkati, stossen, bewegen, tragen. Cf. Mus. 1854. 267. — koho. Smrť trpočí je, kamž oni nechtie. Št. — koho kam: do žaláře. Leg. — koho kam s kým (čím). Jako voda, ješto v duol trpočí s sebú lidská srdce. Ms. o korábu Noe. U veliké a hořké moře je (lidi povodeň) trpočí s sebú. Ib. Osmé nebe jiné kruhy nižší s sebú tr- počí vůkol protiv jich běhu, tak ež prúze je svým během trpočie, nežli jdú oni svým. St., Výb. I. 655.

347918   Trpočití Svazek: 7 Strana: 0934
Trpočití. Ale smrť t-čí je bez jich dieky, kamž oni nechtie. Št. Kn. š. 277. 13

347919   Trpočiti Svazek: 9 Strana: 0349
Trpočiti. V IV. 206. (na konci) polož za Št.: Bes. 17. A t-čí s sebú od vzchoda slunce ? západu dolejší kruhy. Št. Bes. 19.

347920   Trpoměchy Svazek: 4 Strana: 0206
Trpoměchy, dle Dolany, Trpomiech, ves u Slaného. Vz S. N.

347921   Trposť Svazek: 4 Strana: 0206
Trposť, i, f. = trpkosť. V svetskej mar- nosti je mnoho trposti. Na Mor. Tč.

347922   Trpotati Svazek: 10 Strana: 0452
Trpotati. A kdož v korábi tomto nedrží se trpocie sebú. Trakt. Kor. Noem. (Jir. v Rozpr. 31. ).

347923   Trpov Svazek: 4 Strana: 0206
Trpov, na Slov. = teprv, erst.

347924   Trpov Svazek: 8 Strana: 0437
Trpov = trpó (3. dod.). Phľd. 1893. 557., Pastr. L. 147.

347925   Trpovka Svazek: 4 Strana: 0206
Trpovka, y, f. Trpím řeči, trpím ako ta t.; veď to nevystojí zo sta jedna dievka. Sl. ps. Tč.

347926   Trpule Svazek: 4 Strana: 0206
Trpule, í, pl., f., druh hrušek. Mor. Šd.

347927   Trpytění Svazek: 4 Strana: 0206
Trpytění, n., das Schimmern, der Schim- mer, Glanz. MM.

347928   Trs Svazek: 7 Strana: 0934
Trs. Mkl. Etym. 364., List. fil. 1890 475. T. trávy. Kká. T. 279. T paprsků. ZČ.

347929   Trs Svazek: 7 Strana: 1394
Trs paprsků, šp. m.: svazek. Sold. 17.

347930   Trs, u, trsek Svazek: 4 Strana: 0206
Trs, u, trsek, sku, trseček, čku, m. = kořen s natí u zelin a obilí, kmen, keř, trs vinný, der Stock; z lat. -řec. thyrsus, Ovetíoc, Mz. 354. T. nebo sazenice nějaké byliny, t. vinný, Weinstock, růžový, karafiatový. D. Z jednoho jádra tři trsy vyrostly. Zlob. T. (vinný) sříznouti. Us.

347931   Trsas Svazek: 4 Strana: 0206
Trsas = třes. T. jě popadl. Ž. klem.

347932   Trse Svazek: 10 Strana: 0452
Trse, dissula (inter boleta). Rozk. P. 836.

347933   Trseček Svazek: 7 Strana: 0934
Trseček, trsek, vz Trs.

347934   Trsice Svazek: 4 Strana: 0206
Trsice, dle Budějovice, Trsitz, ves u Pe- trovic. PL.

347935   Trska Svazek: 4 Strana: 0206
Trska, y, f. = trstka. Rk.

347936   Trskot Svazek: 4 Strana: 0206
Trskot, a, m., na Slov. = kvíčala, Gram- metvogel, m. Plk. Trsnatěti, ěl, ění = trsnatým se stávati, stocken. Rostl.

347937   Trskot Svazek: 8 Strana: 0437
Trskot, a, m., vz Brávník (3. dod.).

347938   Trskota Svazek: 10 Strana: 0452
Trskota, y, f. = kvičala. Slov. Sb. sl. VIII. 141. Sr. Trskot v d. IV. 206.

347939   Trsnatosť Svazek: 4 Strana: 0206
Trsnatosť, i, f., die Büschigkeit. Jg.

347940   Trsnatý Svazek: 4 Strana: 0206
Trsnatý, stockend, büschig. Rostl. T-tý palach, Flor., ostříš. Krok.

347941   Trsov Svazek: 4 Strana: 0206
Trsov, a, m., něm. Trsow, ves u Pelhři- mova. PL.

347942   Trsovatěti Svazek: 4 Strana: 0206
Trsovatěti, vz Trsnatěti. Puch.

347943   Trsovitý Svazek: 8 Strana: 0437
Trsovitý. T. slimýši, hydroidea. Vz Ott. VIII. 795.

347944   Trsovka Svazek: 4 Strana: 0206
Trsovka, y, f., samota u Vodňan.

347945   Trsovlasý Svazek: 7 Strana: 0934
Trsovlasý. T lidé, lophocomi. Stč. Zem. 842.

347946   Trspaslk Svazek: 8 Strana: 0437
Trspaslk. Arch. XIV. 2r>2. V rejstříku tamtéž je: trpaslk.

347947   Trst Svazek: 4 Strana: 0206
Trst, vz Terst.

347948   Trsť Svazek: 4 Strana: 0206
Trsť, i, f., na Slov. = trest, třtina, Rohr, n. Ani trsť se bez větru nehýbe. Prov. Bern. Věter smreka vyvrátí a trsť jenom ohne; čím víc věter pofukuje, tím sa více trsť snižuje. Na Slov. Tč. Lopenické sady rjedké, lopenické dzjevky cjenké; také cjenké jako trsci, ohýbajú sa mi v hrsci. Sš. P. 363. Trsti ihned jakž vietr dotkne, na stranu jí hne; T. větrem klacená; I řie- kali sú klekajíce a tepúce trstí v hlavu: Zdráv, králi židovský. Hus II. 17., 18., 79. Klátí se co t. na bahně. Vz Nestálý. Lb. Vz Tresť, Trstina.

347949   Trsť Svazek: 7 Strana: 0934
Trsť. Trstí byl zbit. Sv. ruk. 295.

347950   Trsť Svazek: 8 Strana: 0437
Trsť. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 349.

347951   Trstena Svazek: 7 Strana: 0934
Trstena, y, f., Rohrstock, m. Slov. Ssk.

347952   Trstěná Svazek: 7 Strana: 0934
Trstěná, é, f., mě. v Oravě na Slov. Pokr. Pot. II. 260.

347953   Trstenica Svazek: 8 Strana: 0437
Trstenica, e, f. = rákoska. Phľd. 1895. 75. Cf. Ťarbavý (3. dod.).

347954   Trstenice Svazek: 4 Strana: 0206
Trstenice, dle Budějovice, Neudorf, ves u Plané. PL.

347955   1. Trstenice Svazek: 4 Strana: 0206
1. Trstenice, e, f., na Slov. = rákoska, der Rohrstock. Plk. Vz Trestěnice. — T. silná a veliká hůl, ein grosser und starker Stock. Hdk. C. 154.

347956   2. Trstenice Svazek: 4 Strana: 0206
2. Trstenice, dle Budějovice, něm. Stre- nitz, ves u Litomyšle. Vz Tk. I. 77., 80., 84., S. N.

347957   Trstenice Svazek: 9 Strana: 0349
Trstenice, e, f., řeka, nyní Loučná. Mus. fil. 1900. 337.

347958   Trstenička Svazek: 7 Strana: 0934
Trstenička, y, f. = palaška. Slov Zátur

347959   Trstenik Svazek: 4 Strana: 0206
Trstenik, a, m., městečko v Srbsku. S. N.

347960   Trstěnisko Svazek: 4 Strana: 0206
Trstěnisko = třtěnisko.

347961   Trstěniště Svazek: 4 Strana: 0206
Trstěniště, ě, n., na Sloven, třtiniště, Rohrbusch, m. Bern.

347962   Trstěnka Svazek: 7 Strana: 0934
Trstěnka, y, f., Rohrdecke, f. Šd. Cf Trstena. Ssk.

347963   Trstenô Svazek: 10 Strana: 0452
Trstenô, dědina v liptovské stolici na Slov. Vz Sb. sl. VIII. 51.

347964   Trstěný Svazek: 4 Strana: 0206
Trstěný = z trsti, třtinový, Rohr-. Ps. ms.

347965   Trstí Svazek: 4 Strana: 0206
Trstí, n., třtí, das Rohr. Vzejde zelenosť trstiea sitie (calami et junci). BO.

347966   Trstí Svazek: 7 Strana: 0934
Trstí Sš. P. 134.

347967   Trstice Svazek: 4 Strana: 0206
Trstice = Třtice.

347968   Trstie Svazek: 9 Strana: 0349
Trstie, n., hora u Tisovce, také: Hole- ková. Sbor. slov. III. 124.

347969   Trstina, trstinka Svazek: 4 Strana: 0206
Trstina, trstinka, y, f., dříve a na Slov. posud = třtina, Rohr, n. T. cukrová, Koll., hladká (bez uzlů). Bern., Koll. T-u žati. Na Slov. Vétr t-ny nezláme, neb sa uhybuje; T-y sa vetrom uhybujú a tak dluhšej stojá. Na Slov. Tč.

347970   Trstinný Svazek: 4 Strana: 0206
Trstinný, arundinis. T. zvieřatá. Ž. wit. 67. 31.

347971   Trstka Svazek: 4 Strana: 0206
Trstka, y, f., na Slov. = čep od sudu, der Fasszapfen. Plk.

347972   Trstnatý Svazek: 4 Strana: 0206
Trstnatý. T. žito sluje křibice. U Lou- čimi. Psčk. T-tý rybník, Teich mit Rohr- wuehs. Nz.

347973   Tŕš Svazek: 7 Strana: 0934
Tŕš. Na cizí ovce, aby se oddělily, volá se: Tŕš, tŕš! Val. Vck. Vz Trškati.

347974   Tršaček Svazek: 4 Strana: 0206
Tršaček, čka, m., osob. jm. Pal. Děj. III. 3. 18.

347975   Trščený Svazek: 7 Strana: 0934
Trščený, arundinis, trstěný. Ž. kl. 67. 31.

347976   Trščený Svazek: 8 Strana: 0437
Trščený = trstený (trsť). T. zvíře, fera arundinis. Vz sť v šč, Gb. H. ml. I. 390.

347977   Tršice Svazek: 4 Strana: 0206
Tršice, dle Budějovice, Trschitz, mě- stečko u Olom. PL.

347978   Trškati Svazek: 7 Strana: 0934
Trškati = vybírati, oddělovati ku př. ovce, když jsou s cizími pomíchané; vyho- diti (kartu při hře); pleti. Val. Vck., Brt. D. 279. Vz Tŕš (dod.).

347979   Trštín Svazek: 4 Strana: 0206
Trštín, a, m., Trsteinmühle, mlýn u Švi- hova. PL.

347980   Trt Svazek: 4 Strana: 0206
Trt, u, m., na Sloven. = prd, der Furz. Dostaneš psí t. (nic); Psí trt se tě bojím. Bern.

347981   Trť Svazek: 4 Strana: 0207
Trť, i, f. = něco třeného, potření, zhouba, die Zerreibung, Vernichtung. Dojíti trti. St. skl. V. 116. Davě spolu sobě trti. Výb. I. 377.

347982   Trt Svazek: 7 Strana: 0934
Trt. Trty frty, počkajte nám štvrti (čtvrti; říkají tomu, kdo mnoho mluví, plkotá). Val. Vck. — T., a, m. = vychrtlý kůň, mageres Pferd. Mor. Brt.

347983   Trť Svazek: 7 Strana: 0934
Trť. 377. oprav v: 374. V silnej trti; Pravn. 1051.

347984   Trť Svazek: 9 Strana: 0349
Trť, i, f., zaniklo. Gb. H. ml. III. 1. 392.

347985   Trtáci Svazek: 9 Strana: 0349
Trtáci, nadávka Lopeničářům na Mor. Mus. ol. XIII. 26.

347986   Trtáci Svazek: 10 Strana: 0452
Trtáci. Muzikantům (novým) se posmíval, že sú to prý enem t. Vck. Vset. 371.

347987   Trtáč Svazek: 4 Strana: 0207
Trtáč, e, m., trtol, u, m., na Slov. = koštál, D., huza, kostřec, cahýl, der Bürzel, Steiss, das Schwanzbein, uropygium. Nz. Spatřujeme kmety majíci na trtáči kopu let. Hlč.

347988   Trtáč Svazek: 10 Strana: 0452
Trtáč, e, m. = zadní čásť ledví. Slov. Phľd. XXIV. 545.

347989   Trtalo Svazek: 10 Strana: 0452
Trtalo. Chudý jako t. Slov. Phľd. XXIV. 545.

347990   Trtana Svazek: 7 Strana: 0934
Trtana, trtula, y, f. = chudá kráva, ma- gere Kuh. Slov. Rr. Sb. Cf. Trt (dod.).

347991   Trtat Svazek: 8 Strana: 0437
Trtat — trckati, trckem běžeti, trippeln. Val. Brt. D. II. 403.

347992   Trtati Svazek: 4 Strana: 0207
Trtati, zastr. = strkati, tahati, stossen, ziehen. Ros.

347993   Trtati před kým, za kým Svazek: 10 Strana: 0452
Trtati před kým, za kým. Katuša t-la před něma; T. za kým. Mor. Čes. 1. XI. 376., X. 444. Vz I. Přisp. 437.

347994   Trtěti Svazek: 7 Strana: 0934
Trtěti, ěl, ění = velmi po něčem dychtiti; spěchati. Val. Vck., Brt. D. 279.

347995   Trtice Svazek: 4 Strana: 0207
Trtice, e, f., das Brett. Hank. — T. = třtitice.

347996   Trtievka Svazek: 9 Strana: 0380
Trtievka. Vrtí sa (v práci) ako v. Zát. Př. 166a. Sr. Vrtivka.

347997   Trtílek Svazek: 4 Strana: 0207
Trtílek, lka, m., osob. jm. Mor. Šd.

347998   Trtina Svazek: 4 Strana: 0207
Trtina, y, f. = co třením odpadá, od- pilky, Sägspäne. T. mosazné. Jád. — T., y, m. T. Vác., čes. právník v 17. stol. Vz S. N.

347999   Trtiti Svazek: 8 Strana: 0437
Trtiti = trtoliti. Kotk. 78.

348000   Trtkář Svazek: 4 Strana: 0207
Trtkář, e, m. = bzďoch, der Farzer. Slov. Bern.