306001   Soldateska Svazek: 3 Strana: 0516
Soldateska, y, f., vojenský n. polní lid, vojsko, das Kriegsvolk. Šm. Bohopustá s. Hdk. v Osv. 1881. 333.

306002   Soldateský Svazek: 8 Strana: 0373
Soldateský. S. luza.. Kat. z Žer. I. 173.

306003   Soldátsky Svazek: 3 Strana: 0516
Soldátsky, z fr., Soldaten-, zastar. Ros.

306004   Soldátství Svazek: 3 Strana: 0516
Soldátství, n., vojanství, z fr., zastar. Rozk.

306005   Soldátstvo Svazek: 8 Strana: 0373
Soldátstvo. Kat. z Žer. II. 77.

306006   Solec Svazek: 8 Strana: 0373
Solec, lee, m., Chlorsäure, f. Am. Orb. 62., 63.

306007   Solec Svazek: 9 Strana: 0302
Solec, lce, m., bývalá tvrz na Hradištsku Sdl Hr. X. 137.

306008   Soleč Svazek: 3 Strana: 0516
Soleč, lče, m. S. hrubý a malý, Gross-, Kleinsolletz, vsi u Mnichova Hradiště. PL.

306009   Soleč Svazek: 8 Strana: 0373
Soleč, e, f. = slaný pramen, důl. Pras. Těš. 63.

306010   Soleil Svazek: 8 Strana: 0373
Soleil, u, m. = svítilna (elektrická) Cler- kova. KP. V1II. 156.

306011   Solek Svazek: 3 Strana: 0921
Solek, lku, m. = vdolek, placka, der Kuchen,, Talk. Us. v Krkonš.

306012   Solen Svazek: 3 Strana: 0516
Solen, i, f., v horn., die Thalsohle. Srn.

306013   Solen Svazek: 10 Strana: 0383
Solen, a, m., rod mlžů. Vz Ott. XXIII. 636.

306014   Solena Svazek: 3 Strana: 0516
Solena, y, f., droma (volatile), zastar. Rozk.

306015   Solenčák Svazek: 3 Strana: 0516
Solenčák, u, m., der Salzmorast. Šp.

306016   Solenec Svazek: 3 Strana: 0516
Solenec, nce, m. = slaneček, gesalzener Häring. Zlob.

306017   Solení Svazek: 3 Strana: 0516
Solení, n., das Salzen. Ani s., ani koření, ohne Saft und Kraft. Dch.

306018   Solenina Svazek: 3 Strana: 0516
Solenina, y, f., nasolené maso, das Pökel- fleisch. Jg.

306019   Solenka Svazek: 7 Strana: 0733
Solenka, y, f. = posol (solný), Salzbrühe, f. Hř.

306020   Solenka Svazek: 10 Strana: 0383
Solenka, y, f. Salzdose. Jeřb. 26 Obyč.: slánka, solnička.

306021   Solenmisace Svazek: 9 Strana: 0302
Solenmisace, e. f. = spolupůsobení při zřizování právních jednání (adopce ? ?. ). Ott. Říz. I. 34.

306022   Solenní Svazek: 3 Strana: 0516
Solenní, z latin., každoroční, výroční; slavný, jährlich ; feierlich, festlich, solenn. Rk.

306023   Solenoid Svazek: 3 Strana: 0516
Solenoid, u, m., přístroj elektromagne- tický. Vz KP. II. 233.

306024   Solenoid Svazek: 8 Strana: 0373
Solenoid = závit, kterým koluje elektri- cký proud. KP. VIII. 40.

306025   Solený Svazek: 3 Strana: 0516
Solený; -en, a, o, gesalzen. S. polívka, maso.

306026   Solený Svazek: 7 Strana: 0733
Solený = pálený, mazaný, chytrý; s. rána = veliká. Us. Rgl

306027   Soléř Svazek: 7 Strana: 0733
Soléř, e, m. = člověk zkažený, špatný. A takoví s-ři, že hody válejí, mají trestáni býti. Krnd. 202. (174. a.).

306028   Solev Svazek: 8 Strana: 0373
Solev = solní kys, Salzsäure, f. Am. Orb. 62., 64.

306029   Solfatary, pl Svazek: 3 Strana: 0516
Solfatary, pl., m., jsou jícny vyhaslých n. polovyhaslých sopek, jimiž nyní jen plyny a páry vycházejí, die Solfataren. Vz S. N., Bř. N. 252. Schd. II. 96., Krč. 108.

306030   Solfern-ius Svazek: 7 Strana: 0733
Solfern-ius, a, m. = jméno ďábla. Výb. II. 476. — S.= roman duchovní z 15. stol. Cf. Jir. Ruk. II. 239., Sbn. 828.

306031   Solfernus Svazek: 8 Strana: 0373
Solfernus. Cf. Vlč. Lit. 261.

306032   Solfeže Svazek: 3 Strana: 0516
Solfeže, Solfeggie. Hd.

306033   Solfeže Svazek: 9 Strana: 0302
Solfeže. Za hud. polož: Mus. 1850. II. 18. Př.

306034   Solgan Svazek: 10 Strana: 0383
Solgan, a, m. = výrostek. Liptov. Sbor. slov IX. 44.

306035   Solcher Svazek: 3 Strana: 0516
Solcher, vz Als (solcher).

306036   Soli Svazek: 3 Strana: 0516
Soli, vz Sůl. Soli jsou nerosty nekovové, lehké, ve vodě snadno rozpustné; tudíž zvláštní chutí se vyznačují. Bř. S. obojetné (Amphidsalze), kyslíkaté (Sauerstoffsalze), vodíkové (Wasserstoffsalze), neutralní (neu- tral), kyselé (saure S.), zásadité (basische S.), podvojné (Doppelsalze). Vz S. N. S. halové, kyslíkové, sirné. Vz Šfk. 15., 65., 138., 19., 126., 137., Bř. N. 86., 103, 113., Schd. II. 61. Soli běličské, chromité, rtuti. Vz KP. IV. 442., 695., 201. — Soli, gt. Sol, pl., dle Dolany, mě. v Sicilii, (lat.)

306037   Soli Svazek: 7 Strana: 0733
Soli. Ct. Šfk. Poč. 27., 28., 61., 111., 197., 209., 216., 218., 219., 250., 209., 276., 285, 288., 291., 292, 309., 322-324., 340., 342., 352., 153., 356., 359 , 579.

306038   Solicnatec Svazek: 8 Strana: 0374
Solicnatec, v lučbo. Am. Orb. 63.

306039   Soličitec Svazek: 8 Strana: 0373
Soličitec, tce, m., v lučbě. Am. Orb. 63.

306040   Solička Svazek: 7 Strana: 0733
Solička, y, f., zdrobn. sůl. Mt. S. I. 29., Dbš. Sl. pov III. 44.

306041   Soličnan, a Svazek: 3 Strana: 0516
Soličnan, a, m., sůl ze sloučení kyseliny soličné s nějakou zásadou, oxydirt-chlor- saures Salz. Pr. Chym. 69.

306042   Soličnatan Svazek: 3 Strana: 0516
Soličnatan, u, m., sůl ze sloučenin ky- seliny soličnaté s alkaliemi. S. drasičitý, vápničitý. Pr. Chym. 69.

306043   Soličnatý Svazek: 3 Strana: 0516
Soličnatý, solík obsahující, Chlor-. S. kyselina, kysličník. Pr. Chym. 68., 67.

306044   Soličník Svazek: 3 Strana: 0516
Soličník, u, m., polučenina solík u s prvky nerozloženými. S. boříkový, cíničitý, cínový, drasličitý, dusičnatý, hořčíkovitý, chaluzič- natý, kostičitý, kostíkový, ladičnatý, měditý, měďnatý, merotičitý, olovitý, platičitý, rtuti- čitý, rtutitý, siřičitý, sířičnatý, sitaničitý, sodoplatičitý, sodičitý, stříbrnatý, stříbřitý, strontičitý, surmičitý, uhličitý, uhličnatý, uhlovodičnatý, vápničitý, vodičnatý, zlatitý, železičný, železitý. Pr. Chym. 70., Techn. Vz S. N.

306045   Soličný Svazek: 3 Strana: 0517
Soličný, Chlor-. S. kyselina. Presl.

306046   Solid-us Svazek: 7 Strana: 0733
Solid-us, u, m. = druh mince v 13. stol. Črm. 17., Pal. Rdh. II. 114., Mus. 1886. 197. Vz Talent.

306047   Solidarní Svazek: 3 Strana: 0517
Solidarní, solidární, z lat., společný a nerozdílný, solidarisch. Rk.

306048   Solidarnosť Svazek: 3 Strana: 0517
Solidarnosť, solidárnosť, i, f., společná ruka, Solidarität, f. Vz Ruka.

306049   Solidita Svazek: 3 Strana: 0517
Solidita, y, f., poctivosť, pevnota, jistota, die Festigkeit, Dauerhaftigkeit, Gediegen- heit, Solidität. Šd.

306050   Solidlo Svazek: 3 Strana: 0517
Solidlo, a, n., atrsl. solilo, příp. -lo, sa- linum (thema: soli). Mkl. B. 97.

306051   Solidně Svazek: 7 Strana: 0733
Solidně, solid, gründlich. S. pracovati Us. Pdl.

306052   Solidní Svazek: 3 Strana: 0517
Solidní, z lat., pevný, fest, stark; spo- lehlivý, přísných mravů, správný, řádný, po- řádný, rechtlich, gediegen, gründlich, solid. — In solidum, lat., společně a nerozdílně, rukou společnou a nerozdílnou. Rk. Vz S. N.

306053   Solidnost Svazek: 3 Strana: 0517
Solidnost, i, f., důkladnost, spolehlivost, správnosť. Vz Solidita.

306054   Solidy Svazek: 8 Strana: 0576
Solidy, mince. Vz Mtc. 1897. 40.

306055   Solík Svazek: 3 Strana: 0517
Solík, u, m., das Chlorin. S. rozpuštěný, das Chlorwasser. Techn., Rst.

306056   Solík Svazek: 7 Strana: 0733
Solík = chlor. Nz.

306057   Solik Svazek: 7 Strana: 1384
Solik, u, m., calamum. Pršp. 33. 17.

306058   Solíkárna Svazek: 3 Strana: 0517
Solíkárna, y, f., die Chlorinfabrik. Techn.

306059   Solikavec Svazek: 7 Strana: 0733
Solikavec, vce, m. = vodoklen, platanus, Platanbaum, m. Sl. les.

306060   Solíkoměr Svazek: 3 Strana: 0517
Solíkoměr, u, m., míra, kterou se rozře- dénosť soličnatanů ustanovuje, der Bertholi- meter. Presl. Chym. II. 154.

306061   Solikop Svazek: 3 Strana: 0517
Solikop, a, m., solní horník, der Salz- gräber. Šm.

306062   Solíkový Svazek: 3 Strana: 0517
Solíkový, Chlorin-. S-vý kysličník. Pr. Chym. 66., 144.

306063   Solilom Svazek: 3 Strana: 0517
Solilom, a, solilomec, mce, m., der Salz- brecher. Šp.

306064   Soliměr Svazek: 3 Strana: 0517
Soliměr, u, m., nástroj k měření množství soli v roztoku obsažené, die Salzwage.

306065   Solimilný Svazek: 8 Strana: 0374
Solimilný. S. rostlina, halofyt, která mi- luje půdu prosycenou solí, sodou a podobnými solemi. Mtc. XVIII. 195.

306066   Solín Svazek: 3 Strana: 0517
Solín, a, m., it. Salona, mě. v Dalmatsku.

306067   Solin Svazek: 7 Strana: 0733
Solin Václ., br., † 1566. Vz Jg. H. 1. 627.. Jir. Ruk. 11. 240. — S. Zachar., br., † 1596. Vz Jir. Ruk. II. 240

306068   Solin Svazek: 9 Strana: 0330
Solin Jos. Sr. Jub. XXXI.

306069   Solín Svazek: 10 Strana: 0383
Solín Václ, kn. bratr. 1527. -1566.; S. Zachar., kn, bratr. a správce knihtiskárny kralické. + 1596. Vz Ort. XXIII. 644.

306070   Solina Svazek: 3 Strana: 0517
Solina, y, f., die Saline. Nz. Vz Solna.

306071   Solinář, e Svazek: 7 Strana: 0733
Solinář, e, m., Salzwerker, m., hrvát. Šd.

306072   Solingr Svazek: 7 Strana: 1384
Solingr, u, m., druh nožů na Val. Cf. Solingen. NZ. 11. 441.

306073   Solinosný Svazek: 7 Strana: 0733
Solinosný, salztragend. Vys.

306074   Solisko Svazek: 3 Strana: 0517
Solisko, a, n., na Slov. solná jáma, solný pramen, Salzgrube, -quelle, f. Plk. — S., osada u V. Karlovic na Mor. Tč.

306075   Solisko Svazek: 8 Strana: 0374
Solisko. 1493. Mtc, 1896. 319.

306076   Solisko Svazek: 10 Strana: 0383
Solisko, a, n., vrch v Ružombersku na. Slov. Sbor. čes. 286., Sbor. sl. 1900. 166. Kál. Slov 45.

306077   Solisko Svazek: 10 Strana: 0663
Solisko, a, n. = místo, kam se ovcím sypala sůl k lízání. Čes. 1. XV. 172.

306078   Solista Svazek: 7 Strana: 0733
Solista, y, m., pl. -sté. Š. = kdo solo hraje n. zpívá, Solist, m. Us. Pdl.

306079   Soliště Svazek: 7 Strana: 0733
Soliště, ě, n.. Salzlager, n. Ssk.

306080   Soliť Svazek: 9 Strana: 0302
Soliť = uchvacovati soupeře a snažiti se porazit ho. Mor. Čes. 1. VII. 426.

306081   Solitair Svazek: 3 Strana: 0517
Solitair (-tér), u, m., větší diamant o sobě zasazený (malý sluje jiskrou). S. N.

306082   Soliti Svazek: 3 Strana: 0517
Soliti, il, en, ení; solívati, salzen.— abs. Pomáhá potoku soliti (něco zbytečného činiti). Prov. Jg. — co čím: maso, jídlo kuchyň- skou solí. Us. — komu = bíti, schlagen. Mtl. Solil mu je (rány), jen to bouchalo. Us. Vrů. — Néni vina má, ani babina, a jest vinen panáček, že mně solil jazéček, chce se mně vína. Sš. P. 650.

306083   Soliti Svazek: 7 Strana: 1384
Soliti. Kdo jídla hodně solí, udrží se doma. U Kunšt. Mtc. 1892. 194.

306084   Soliti Svazek: 8 Strana: 0374
Soliti = platiti. S. šupkama (penězi). Ve šviháčině. Brt. D. JI. 520.

306085   Solitok Svazek: 3 Strana: 0517
Solitok, u, m., slaný pramen, slove v hu- tích míšenina rozličných solí, kterou se roz- topení rudy pomáhá, der Salzfluss. D.

306086   Solitvorný Svazek: 7 Strana: 0733
Solitvorný, salzzeugend. S. prvky. Kk. Fys. 71.

306087   Solivar Svazek: 3 Strana: 0517
Solivar, u, m. = solivárna. Šp.

306088   Solivár Svazek: 8 Strana: 0374
Solivár, ves v Šarišsku od solivárov. Phľd. XII. 177.

306089   Solivar, a, solivařič Svazek: 3 Strana: 0517
Solivar, a, solivařič, e, solivárník, a, m , der Salzsieder.

306090   Solivárka Svazek: 3 Strana: 0517
Solivárka, solivařička, y, soUvárnice, e, f., die Salzsiederin. Háj. XXII. — S., va- ření soli, das Salzsieden. Jg.

306091   Solivárna Svazek: 3 Strana: 0517
Solivárna, y, f., die Salzsiederei. D. Vz KP. III. 165.

306092   Solivarní Svazek: 7 Strana: 0733
Solivarní, Salzsiederei-. S. úředník. Hř.

306093   Solivárnice Svazek: 3 Strana: 0517
Solivárnice, e, f., vz Solivárka.

306094   Solivarnictví Svazek: 3 Strana: 0517
Solivarnictví, n. — solivařictví.

306095   Solivárník Svazek: 3 Strana: 0517
Solivárník, a, m. = solivár. Jg.

306096   Solivarský Svazek: 8 Strana: 0374
Solivarský, vz Solivarní. Hospod. besídka Praž. denníku 24./9. 1892. (Dhnl.).

306097   Solivarství Svazek: 3 Strana: 0517
Solivarství, n., der Salzsudbetrieb. Dch.

306098   Solivařický Svazek: 3 Strana: 0517
Solivařický, solivárnický, Salzsieder-. Jg.

306099   Solivařictví Svazek: 3 Strana: 0517
Solivařictví, solivárnictví, n., die Salz- siederei, das Salzwerk. D.

306100   Solivařič Svazek: 3 Strana: 0517
Solivařič, e, f. = solivár.

306101   Solivařička Svazek: 3 Strana: 0517
Solivařička, y, f. = solivárka.

306102   Solivo Svazek: 7 Strana: 0733
Solivo, a, n. = sůl. Slov. Loos.

306103   Soľka Svazek: 7 Strana: 0733
Soľka, y, f., Bettlersdorf, ves v Nitran- sku. Phľd. 11. 115.

306104   Solle Svazek: 3 Strana: 0921
Solle, e, m. Š. Frank, vz Jg. H. 1. 635.

306105   Sollen Svazek: 3 Strana: 0517
Sollen. Německé sollen vyjadřuje se v če- štině : 1. budoucím časem. Nebudeš míti bohů jiných přede mnou. Nevezmeš jména božího nadarmo. Vejděte v radu a zrušena bude, mluvte slovo a neobstojíť. Br. Dámeliž či nedáme? Vztekejte se, však brzo vám chuť zajde. Us. — 2. Vyprávěcí sollen vyjadřuje se slovem prý. On prý tam byl. Kn. Vz Prý. — 3. Rozkazovacím způsobem. Což do- brého jest, toho se držte. Br. Jedenkaždý z nich, kde bude posazen, tu sedej. Vš. Což Bůh spojil, člověk nerozlučuj. Br. — 4. Ať se způsobem oznamovacím. Ať mne Bůh tresce, jestliže jsem to učinil. Us. Všecky věci ať se dějí v lásce. Br. Vz Ať. — 5. By, byt. Kdož by zde neplakal? Nebudeme se báti, byť se pak i země podvrátila. — 6. Slovesy býti, slušeti, náležeti, dlužnu n. povinnu býti, slušno, dlužno, třeba jest (Km.). Sluší-li daň dávati císaři? Žákům jest umění svo- bodná pilně vzdělávati. — 7. Slovesem míti. Učinils, čeho jsi učiniti neměl (was du hättest nicht thun sollen). — 8. Vz Angeblich. Mk.

306106   Sollicitace Svazek: 3 Strana: 0517
Sollicitace, e, f., z lat., naléhavá prosba, žádost za právo, inständige Bitte, f., Rechts- gesuch, n. S. N.

306107   Sollicitant Svazek: 3 Strana: 0517
Sollicitant, a, m., z lat., žadatel, der Bittsteller.

306108   Sollicitator Svazek: 3 Strana: 0517
Sollicitator, a, m., lat., právní zástupce, der S-or. S. N.

306109   Sollicitovati Svazek: 3 Strana: 0517
Sollicitovati, žádati, bittlich ansuchen. — koho oč. V., Žer., Pal.

306110   Solmisace Svazek: 10 Strana: 0383
Solmisace, e, f. Strh. Akust. 157. Sr. Solmizovati, Ott. XXII1. 646

306111   Solmisační Svazek: 7 Strana: 0733
Solmisační slabiky. Fr. Chlum. 2.

306112   Solmizovati Svazek: 3 Strana: 0517
Solmizovati = skál zpívati: sol, re, mi, fa etc., die Skala absingen. Blah. mus.

306113   Solmizovati Svazek: 8 Strana: 0576
Solmizovati = noty bez textu jmenovati n. vyříkáním těch šesti not (la, sol, fa atd.) s proměnou náležitou hlaholu zpívati. Bl. (Hostn. 13., 15.), Josq. (Hostn. 96.). Cf. hlavně Hostn. 96.

306114   Solná, solnová Svazek: 3 Strana: 0517
Solná, solnová, é, f., die Salzfrau. Šm. Cf. Solný, 2.

306115   Solna, y Svazek: 3 Strana: 0517
Solna, y, f., die Salzsiederei. S. dürren- berská. Vz KP. III. 162. S. přímořská. Vz KP. III. 159. — S., das Salzmagazin.

306116   Solňák Svazek: 10 Strana: 0663
Solňák, a, m. = kdo prodává sůl. Brt. Sl.

306117   Solnář Svazek: 3 Strana: 0517
Solnář, e, m. = solivár. V. — S., klo sůl prodává, der Salzhändler. Ros.

306118   Solnář Svazek: 7 Strana: 0733
Solnář, e, m. — S. Anton., kněz 1762. Vz Jir Ruk. II. 241. 493

306119   Solnař Svazek: 7 Strana: 1384
Solnař = solní pacholek obecní, který sůl přivezenou měřil a dohlížel, aby z ní clo bylo placeno. Cr. Solař, Slanec (i dod.). Wtr. Obr. 11. 488.

306120   Solnář Svazek: 7 Strana: 1384
Solnář Ant. Cf. Mus. 1892. 341

306121   Solnařiti Svazek: 3 Strana: 0517
Solnařiti, il, ení, Salzsiederei o. Salz- handel treiben. D.

306122   Solnářka Svazek: 3 Strana: 0517
Solnářka = solivárka.

306123   Solnářka Svazek: 8 Strana: 0374
Solnářka, y, f. = prodavačka soli. 1537. Wtr. Krj. I. 389.

306124   Solnářský Svazek: 3 Strana: 0517
Solnářský, Salzsieder-.

306125   Solnářství Svazek: 3 Strana: 0517
Solnářství, Salzsiederei, f., Salzhandel, m.

306126   Solnatina Svazek: 7 Strana: 0734
Solnatina, y, f., Salzschmutz, m. Lpř. Sl. I. 32.

306127   Solnatosť, i, f Svazek: 3 Strana: 0517
Solnatosť, i, f., vz Solnosť.

306128   Solnatý. S Svazek: 3 Strana: 0517
Solnatý. S. údolí, voll Salz, salzig. Br., Dch.

306129   Solné Svazek: 3 Strana: 0517
Solné, ého, n., daň n. clo ze soli, die Salzabgabe, der Salzpfennig. Šm. Vz Solové.

306130   Solné Svazek: 10 Strana: 0383
Solné, ého, n. = daň ve soli. 1703. Mtc. 1903. 21.

306131   1. Solní Svazek: 3 Strana: 0517
1. Solní, vz Solný.

306132   2. Solní Svazek: 3 Strana: 0517
2. Solní, ího, m., vz Solný, 2.

306133   Solnice Svazek: 3 Strana: 0517
Solnice, e, f., místo, kde se sůl dělá n. pro- dává n. zapisuje (solní úřad), das Salzwerk, Salzmagazin, Salzamt, die Salzniederlage. Ros., Kom. K s-ciem dány budú ryby (in salinas dabuntur). BO. — S., mě. v Rych- novsku, něm. Solnitz. Vz S. N., Tk. I. 432., III. 659., Tí. 353., 357., 358.

306134   Solnice Svazek: 7 Strana: 0734
Solnice. Mkl. Etym. 314. — S. = slánka, bečka na sůl. Šd. Nosí papulu jako s-ca (o naduřeném) Slov. Rr. Sb.

306135   Solnice Svazek: 10 Strana: 0383
Solnice, e, f. Mořská s. (slaná voda). Msn. Od. 139.

306136   Solnický Svazek: 7 Strana: 0734
Solnický Jan, kněz 1630. a S. V. Math., farář před r. 1585. Vz Jir. Ruk. II. 241., Jg. H. 1. 627.

306137   Solnictví Svazek: 3 Strana: 0517
Solnictví, n., solivarství, das Salinen- wesen. Hř.

306138   Solnička Svazek: 3 Strana: 0517
Solnička, y, f. = slánka, na Mor., Slov. a ve vých. Čech., das Salzgefäss. Sd., Škr., Bka., Kšá. Mladá koza ráda líže, stará bére i s solničkou (starší ženy po mužích více se blázní než dívky). Prov. Jg. — S., vz Solanka, 3.

306139   Solnička Svazek: 7 Strana: 0734
Solnička. Staří lidé česají se na s-čku (vystřihují si nad čelem vlasy, kdežto na zad a k uším spadají volné a dlouhé. Hrb. Obr. 30.

306140   Soľnička Svazek: 9 Strana: 0302
Soľnička. Prekotila sa s. (nezdařilo se mu). Mus. slov. III. 35.

306141   Solnička Svazek: 10 Strana: 0383
Solnička, y, f., samolus, Bungen, rostl. Vz Ott. XXII. 584.

306142   Solničky Svazek: 3 Strana: 0517
Solničky, vz Solnice. Hloupý jak s. boty (= až bečí). U Kostelce n. O. Msk.

306143   Solničník Svazek: 3 Strana: 0518
Solničník, u, m., ebenus, der Ebenus. Rostl. 391.

306144   Solník Svazek: 3 Strana: 0518
Solník, u, m., solniště = místo na liz. Vz Liz, Slanisko. — S., úročník, bolhoj, anthyllis vulneraria. Rostl. 357. — S., a, m., obchodník se solí, salinator, salista, der Salz- händler. Tk. II. 405. Vz Solnář.

306145   Solnina Svazek: 3 Strana: 0518
Solnina, y, f., kyselina solní, die Salz- säure. Víd. list.

306146   Solniská Svazek: 9 Strana: 0302
Solniská, louky u Podhradí. Sbor. slov. III. 6.

306147   Solniště Svazek: 3 Strana: 0518
Solniště, ě, n., der Salzmorast. Rk.

306148   Solnohrad Svazek: 3 Strana: 0518
Solnohrad, u, m., novější, Salcpurk, mě. Salzburg. Vz S. N. — Solnohradsko, a, n. — Solnohradský, Salzburger-.

306149   Solnohradka Svazek: 8 Strana: 0374
Solnohradka, y, f., hruška. Nár. list. 1896. č. 299. Příl.

306150   Solnok Svazek: 8 Strana: 0374
Solnok, a, m., jm. místní na Slov. Phľd. XII. 75.

306151   Solnomodran Svazek: 3 Strana: 0518
Solnomodran, u, m., chloricyanas, slou- čení kyseliny solnomodřové s alkalím. Pr. Chym. 111.

306152   Solnomodřový. S Svazek: 3 Strana: 0518
Solnomodřový. S. kyselina, Chlorcyan- säure, f. Pr. Chym. 110.

306153   Solnosklad Svazek: 7 Strana: 0734
Solnosklad, u, m., Salzniederlage, f. Cf. Solnohrad. Exc.

306154   Solnosť Svazek: 3 Strana: 0518
Solnosť, i, f. = solnatosť, der Salzgehalt. Š. a Ž.

306155   Solnotvarce Svazek: 3 Strana: 0518
Solnotvarce, e, m., der Salzbilder. Šm.

306156   Solnová Svazek: 3 Strana: 0518
Solnová, é, f., die Salzfrau. Us. Vz Solná.

306157   Solnovka Svazek: 3 Strana: 0518
Solnovka, y, f., die Salz-, Flusssäure. Rk.

306158   Solnovodan Svazek: 3 Strana: 0518
Solnovodan, u, m., lépe: solnovodičan. Jg.

306159   Solnovodičan Svazek: 3 Strana: 0518
Solnovodičan, u, m., polučenina ze so- ličníku vodičnatého s nějakou zásadou, hy- drochloras. S. drasličitý. Chym.

306160   Solnovodičnatan Svazek: 3 Strana: 0518
Solnovodičnatan, u, m., polučenina čili sůl sloučená z kyseliny solnovodičnaté a ky- sličníku zásadového, hydrochloras, salzsaures Salz. S. ammonioplatičitý, ammoniortutičitý zásadnatý, ammoniortutitý, ammoniový (sal- miak), ammonioželezičný, cíničitý, cínový, drasličitý, draslonebesničitý, hliničný, hliní- kový, hořčitý, měditý, meďnatý, merotičitý, trojměditý, pochvističitý, sitaničný, sodicitý, surmičný, vápničitý, zinčitý, zlatitý, zlato- amoniový, železičný, železitý. Pr. Chym. 130.

306161   Solnovodičnatý. S Svazek: 3 Strana: 0518
Solnovodičnatý. S. kyselina (kapalná), das Hydrochlorid, die Salzsäure. Pr. Chym. 128.

306162   Solnovodikový Svazek: 3 Strana: 0518
Solnovodikový = solnovodičnatý. Krok.

306163   Solnovodý Svazek: 7 Strana: 0734
Solnovodý, Salzwasser enthaltend. Orl. X. 97.

306164   2. Solný Svazek: 3 Strana: 0518
2. Solný, ého, m., der Salzhändler. Šd., Kdá., Tč., Mtl. — S., solní správce, der Salz- meister. Šm.

306165   Solný Svazek: 7 Strana: 0734
Solný stůl, Salzbank, f. Soud. kn. opav. Val. Brt. D. 267.

306166   Solný Svazek: 8 Strana: 0374
Solný vůz (se solí, na němž sůl jest na- ložena). XVI. st. Čel. Pr. m. L 327.

306167   Solný Svazek: 9 Strana: 0302
Solný. S studnice. 1501. Arch. XVIII. 266.

306168   1. Solný, -ní Svazek: 3 Strana: 0518
1. Solný, -ní, k soli se vztahující, Salz-. S. poplatek (ze soli), V., úřad (solnice), trh, líh, D., komora, Krč. 632., peníze, bečka, (soudek), chuť, Us. (Jg.), útvar, Nz., dů- chodky, prodej, obchod, užitek, denník ma- terialní prodeje solního, šp., samotržba n. samoprodej, das Salzmonopol, J. tr., okno, der Salzschacht, pánev, Dch., robota, hor- ník (solikop). — S., sůl držící, Salz-, sal- zig. S. důl, hory (krušcové hory), studnice, Reš., moře, D., socha, Ctib., údolí, žíla, voda, hora, sloup, Us. (Jg.), toky (= moře), Šbk., slzy, Dch., tresť, kyselina, Nz., stěna, plášť, Jg., lože, Krč. 588., ložiště. Jg. S. jezera. Vz KP. III. 154. S. doly v Berchtes- gadenu, v Bochni, v Halleinu, ve Wieliczce. Vz KP. III. 168.— 174. S. prameny, vz KP. III. 156., 162., stepi. Vz KP. III. 157. S. var v Nauheimě. Vz KP. III. 39., 53. Jak v ko- stele pokleknula, v s. sloup se obrátila. Sš. P. 4.

306169   Solo Svazek: 3 Strana: 0518
Solo, z it., sám, bez průvodu, bez pomoci (op. sborový). S. v tanci, ve zpěvu, v hudbě. Rk. Ten má dnes s. Us. Vrů. — S. v kar- tech, hra jednoho proti ostatním hráčům, das Solospiel. Us. Hý.

306170   Soloecism-us Svazek: 3 Strana: 0518
Soloecism-us, u, m., nesprávné mluvení, der Soloecismus, grober Sprachfehler (so ge- nannt von Soloe n. Soli in Cilicien, wo das Griechische schlecht gesprochen wurde). Vz S. N.

306171   Soloecismus Svazek: 7 Strana: 0734
Soloecismus. Cf. Jg. Slnosť. 60.

306172   Solokapr Svazek: 10 Strana: 0663
Solokapr, a, m. = sensační zpráva v ně- kterých novinách, která není v jiných. Máj. IV. 93.

306173   Soloma, solonina Svazek: 8 Strana: 0374
Soloma, solonina, y, f. = slaninu. Lip- ník. Phľd. 1895. 629.

306174   Solon Svazek: 3 Strana: 0518
Solon, a, m., slavný zákonodárce athenský, nar. 639. př. Kr. (639.-559.). Vz S. N.

306175   Solopisky Svazek: 3 Strana: 0518
Solopisky, dle Dolany, něm. Solopisk, vsi a) u Sedlčan, b) u Kouřimi, c) u Loun, d) u Radotína. PL. Vz S. N., KP. I. 87.

306176   Solosměnka, y Svazek: 3 Strana: 0518
Solosměnka, y, f., vz Směnka.

306177   Solotiť Svazek: 7 Strana: 0734
Solotiť = láti. Val. Brt. D. 267.

306178   Solovatosť, solovitosť Svazek: 3 Strana: 0518
Solovatosť, solovitosť, i, f., die Salzig- keit. Jg.

306179   Solovatý Svazek: 3 Strana: 0518
Solovatý, slanatý, salzig. D.

306180   Solové Svazek: 3 Strana: 0518
Solové, ého, n. = solné. Sra.

306181   Solovec Svazek: 3 Strana: 0518
Solovec, vce, m., artemia, žábronožec. Krok. II. 243.

306182   Solovinec Svazek: 7 Strana: 0734
Solovinec, nce, m., v hutn., Frischstück, n. Hř.

306183   Solovitý Svazek: 3 Strana: 0518
Solovitý, solovatý, salzig. Světz.

306184   Solovka Svazek: 7 Strana: 0734
Solovka = kyselina solná, Salzsäure, f. Šp.

306185   Solovka, y Svazek: 3 Strana: 0518
Solovka, y, f., halimenia. rostl. Krok. III. 505.

306186   Solový Svazek: 3 Strana: 0518
Solový = solný, Salz-. S. zásada. Pr. Chym. — S., Solo-. S. zpěv, Sologesang. Hd.

306187   Solový Svazek: 10 Strana: 0383
Solový. S. housle, skladba (pro housle). Nár. list. 1903. č. 347. 21., č. 174. 3.

306188   Soložnica Svazek: 7 Strana: 0734
Soložnica, e, f., Breitenbrunn, obec na Slov. N. Hlsk IV. 350.

306189   Solpivo Svazek: 7 Strana: 0734
Solpivo, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 88.

306190   Solpuga Svazek: 10 Strana: 0383
Solpuga, y, f. = zvíře pavoukovité. Vz III 518., Ott. XXIII. 660

306191   Solpuga, y Svazek: 3 Strana: 0518
Solpuga, y, f., die Kiefernspinne, pavouk. S. ruská, solpuga areneoides. Frč. 124.

306192   Solstiti-um Svazek: 3 Strana: 0518
Solstiti-um, a, n., lat. = slunovrat, stání slunce, slunostání, zastavení slunce (letní, zimní). Vz Slunovrat. Š. a Ž , Rk. Vz S. N.

306193   Solstitialní Svazek: 7 Strana: 0734
Solstitialní, Solstitial-. S. body, krojník či kolur. Stč. Zem. 77.

306194   Soltín Svazek: 3 Strana: 0518
Soltín, a, m., sphyraena, ryba prsoplý- tevná. Krok. I. d. 109.

306195   Soltín Svazek: 7 Strana: 0734
Soltín, Pfeilhecht, m. Cř. Brm. III. 3. 88.

306196   Soltys Svazek: 8 Strana: 0374
Soltys, a, m. S. Ondřej, slov. spis. Cf. Phľd. 1894. 121.

306197   Soltys Svazek: 10 Strana: 0383
Soltys, a, m. = rychtář, z něm. Schult- heiss. Orava. Sb. sl. 1901. 190.

306198   Solu-s Svazek: 3 Strana: 0518
Solu-s, nta, m., mě. v Sicilii, řec.

306199   Soluce Svazek: 3 Strana: 0518
Soluce, e, f., z lat., v mathem. rozřešení úlohy, v lučbě rozpuštění, roztok, v právni- ctví placení. S. N.

306200   Solun, a Svazek: 3 Strana: 0518
Solun, a, m., Soluň, ě, f., tur. Selanik, Salonichi, mě. v Macedonsku. Vz S. N. — Soluňan, a, m. — Solunský.

306201   Solutol, u Svazek: 7 Strana: 1384
Solutol, u, m., desinfekční prostředek. Nár. listy.

306202   Solutori-um Svazek: 10 Strana: 0383
Solutori-um, a, n. z lat. = nádoba skle- něná, hliněná n. kamenná, v níž se něco rozpouští. Zach. Test. 56, 69.

306203   Soluvinnictví Svazek: 10 Strana: 0388
Soluvinnictví, n Nár. list. 1902. č. 122. 1.

306204   Solvence Svazek: 3 Strana: 0518
Solvence, e, f., z lat., placení, die Zahlung, Zahlungsfähigkeit. Vz S. N.

306205   Solventní Svazek: 3 Strana: 0518
Solventní, z lat, kdo může platiti, zahlungs- fähig. S. N.

306206   Solventnosť Svazek: 7 Strana: 0734
Solventnosť, i, f., Zahlungsfähigkeit, f. Kzl. 19, 211.

306207   Solveol, u Svazek: 7 Strana: 1384
Solveol, u, m., desinfekční prostředek. Nár. listy.

306208   Solvica Svazek: 3 Strana: 0518
Solvica, e, f. = švakrová. Slov. Nedaj že ma, mamka, kde sa dve s-ce. Ps. sl. 317.

306209   Solvování Svazek: 10 Strana: 0383
Solvování, n., z lat. = rozpouštění. Zach. Test. 50.

306210   Solyma Svazek: 3 Strana: 0518
Solyma, gt. Solym, n., pl. = Jerusalem.

306211   Solza Svazek: 7 Strana: 0734
Solza, solzenka, y, f. = slza, slzička. Slov. (spiš). Sb. sl. ps. II. 1. 99.

306212   Solžiť Svazek: 10 Strana: 0383
Solžiť = zvlažiti. Mus. slov. V. 93.

306213   1. Som Svazek: 3 Strana: 0518
1. Som, na Mor., Slov. a na Třeboňsku = jsem.

306214   2. Som Svazek: 3 Strana: 0518
2. Som, a, m., balena, ryba, zastr. Bhm.

306215   1. Som Svazek: 7 Strana: 0734
1. Som. Kde som, tu som, nech som len (o darebákovi). Orl. IX. 246.

306216   2. Som Svazek: 7 Strana: 0734
2. Som = sum, sumec. Sv. ruk. 320. a., ib. V. II. 149.

306217   Sôm Svazek: 8 Strana: 0374
Sôm (čte se svom), u, m. = dveřejový sloup. Slov. Kal. S. 163.

306218   Somár Svazek: 9 Strana: 0303
Somár, a, m. Keď ťa s. kopne, nechoď sa rychtárovi žalovať. Mus. slov. I. 10,

306219   Somár, a Svazek: 3 Strana: 0518
Somár, a, m., na Slov. a ve vých. Cech. osel. D. Cf. Soumar. — S. = člověk mrzutý, Murrkopf, m. Ve Slez. a na Mor. Hledí jako somár. Brt., Klš.

306220   Somárský Svazek: 3 Strana: 0518
Somárský kašel (divý), tussis suffocativa. Slov. Dbš.

306221   Somatický Svazek: 7 Strana: 0734
Somatický, z řec., körperlich, tělesný.

306222   Somatologie Svazek: 3 Strana: 0518
Somatologie, e, f., z řec., náuka o pou- hém těle lidském beze všech vztahů k duši. S. N.

306223   Somatosa Svazek: 8 Strana: 0374
Somatosa, y, f'., výživný prostředek. Vz Nár. list. 1895. č. 14. inser. str. 4.

306224   Somatosa Svazek: 9 Strana: 0303
Somatosa, y, f. = rozpustná masová bílko- vino.

306225   Somatosa Svazek: 10 Strana: 0383
Somatosa, y, f., z řec. = zpráškovaný přípravek z masa, jehož výživnosť jest velká. Ott. XXIII 669.

306226   Sombor Svazek: 9 Strana: 0303
Sombor nadutý = člověk pyšný. Slov. Zát. Př. 38b.

306227   Sombrerit Svazek: 10 Strana: 0383
Sombrerit, u, m. = fosforečnan hlinito- vápenatý. Ott. XXIII. 669.

306228   Sometka Svazek: 9 Strana: 0303
Sometka, y, f = sametová sukně. Již. Mor. Šeb. 172.

306229   Somhla, smolila Svazek: 3 Strana: 0518
Somhla, smolila, y, f., echium vulgare, rostl. Slov. Dbš.

306230   Somíc Svazek: 7 Strana: 0734
Somíc, e, m., somička, y, f. = sumec (ryba). V Podluží. Hrb., Brt. L. N. II. 17. Cf. Sum, 2. (i dod.).

306231   Somice Svazek: 3 Strana: 0518
Somice, e, f., kůl n. sloup v plotě, v jehož rýhách s obou stran desky plotu upevněny jsou. Dml. — S. na Hané = výkladní trh, opak trh na dobytek.

306232   Somice Svazek: 7 Strana: 0734
Somice na Hané atd., to vynech.

306233   Somík Svazek: 8 Strana: 0374
Somík, u, m. = příčné dřevce u hrábí; též brány, motovidlo, snovadlo mají somík. Slov. Kal. S. 163.

306234   Somíky Svazek: 7 Strana: 0734
Somíky, pl., m. = odrví, dveřeje. Slov. Phľd. VIII. 270.

306235   Somínec Svazek: 8 Strana: 0374
Somínec, nce, m., vz Socha (3. dod.).

306236   Somlati Svazek: 7 Strana: 0734
Somlati = samtati. Brt. D. 264.

306237   Somleť sa Svazek: 8 Strana: 0374
Somleť sa = semlíti se. Slov. Zátur.

306238   Sommer Svazek: 7 Strana: 0734
Sommer, mra, m. — S. Jos. Václ., nar. 1805., faktor tiskárny. Vz Jg. H. 1. 627.

306239   Sommer Svazek: 10 Strana: 0383
Sommer Jan, math., spis., nar. 1853. Vz Ott. XX1II. 673.

306240   Somnambul Svazek: 7 Strana: 0734
Somnambul, a, m., lat. = náměsíčník, snochodec. Šd.

306241   Somnambulism-us Svazek: 3 Strana: 0518
Somnambulism-us, u, m., lat., náměsíč- nost, der Zustand des Schlafreders. Rk.

306242   Somnambulismus Svazek: 7 Strana: 0734
Somnambulismus. Cf. Slov. zdrav. 348

306243   Somnambulista Svazek: 7 Strana: 0734
Somnambulista, y, m., pl. -sté = som- nambul. Kutn.

306244   Somnivec Svazek: 3 Strana: 0518
Somnivec, vce, m., nerost, křeman, der Bucklandit. Miner. 475.

306245   Somnost Svazek: 3 Strana: 0519
Somnost, i, f. — mlsnost, die Naschhaf- tigkeit. Us. u Bystrce.

306246   Somný Svazek: 3 Strana: 0519
Somný = mlsný, naschhaft. Us. u By- strce. Jg.

306247   Somolický Svazek: 8 Strana: 0374
Somolický, slov. spis. Phľd. 1894. 73. a j.

306248   Somptník Svazek: 7 Strana: 0734
Somptník v Jg. H. 1. 627. chybně m.: Smrtník. Vz toto (dod.).

306249   Somrati Svazek: 3 Strana: 0921
Somrati = mumlati, bručeti, brummen, schmollen. Slov. Nitra VI. 351.

306250   Somtati Svazek: 7 Strana: 0734
Somtati. Kráva somce (když na pastvě majíc plnou hubu bučí) Sá. P. 700. — se na koho = sápati se. Netřeba sa s. na člověka pro nic za nic. BKn. II. 23.

306251   Somtiti Svazek: 7 Strana: 0734
Somtiti = somtati. Mor. Knrz.

306252   Son Svazek: 7 Strana: 0734
Son. Po son (tu) dobu. V Jičín. a na Litomyšl. Km. 1883. 685. Cf. Sjen.

306253   Soň Svazek: 10 Strana: 0383
Soň = jsou. U Č. Křemže. List. fil. 1902. 255.

306254   Sonata Svazek: 3 Strana: 0519
Sonata, sonáta, y, f., hudební skladba na piano s průvodem jiného nástroje neb bez něho; skládá se obyčejně ze 3 částí, tyto pak slovou: allegro, andante n. adagio a konečně presto n. rondo. Die Sonate. Rk. Vz S. N.

306255   Sonata Svazek: 10 Strana: 0383
Sonata. Vz Ott. XXIIÍ. 675.

306256   Sonatina Svazek: 3 Strana: 0519
Sonatina, y, f., die Sonatíne. Hd.

306257   Sonatina Svazek: 9 Strana: 0303
Sonatina = malá sonata. Za hud. polož: Mus. 1850. II. 19. Př.

306258   Sonda Svazek: 3 Strana: 0519
Sonda, y, f., paradlo n. parátko n. dla- bátko ranhojické, nořidlo, ohledávací želízko, die Sonde. Rk. — S., olovnice, das Senkblei.

306259   Sondace Svazek: 10 Strana: 0383
Sondace. Psychologická s. Zvon V. 655.

306260   Sondovati Svazek: 10 Strana: 0383
Sondovati = sondou vyšetřovati.

306261   Soneratka Svazek: 3 Strana: 0519
Soneratka, y, f., sonneratia. Rostl. I. 219.

306262   Sonet Svazek: 3 Strana: 0519
Sonet, u, m., znelka, sloha básnická o 14 řádcích. Vz Znělka.

306263   Sonhlasitý Svazek: 3 Strana: 0531
Sonhlasitý = souhlasný. V s-té shodě. Sš. Hc. 47.

306264   Sonko Svazek: 8 Strana: 0374
Sonko, Sonkov, obec v Trenčan. Phľd. XII. 158.

306265   Sonkromopodnikatelský Svazek: 10 Strana: 0384
Sonkromopodnikatelský. Nár. list. 1903. č. 347. 25.

306266   Sonnet Svazek: 7 Strana: 0734
Sonnet. Vz Jg. Slnosť. 110.

306267   Sonnetista Svazek: 8 Strana: 0374
Sonnetista, y, m., Vrch. ve Vstnk. III. 24.

306268   Sonometr Svazek: 3 Strana: 0519
Sonometr, u, m., lat.-řec, zvukoměr. S. N.

306269   Sonorní Svazek: 3 Strana: 0519
Sonorní, lat., znějící, zvučný.

306270   Sonornosť Svazek: 10 Strana: 0383
Sonornosť, i, f., z lat. = zvučnosť. Nár. list. 1904. 147. 13.

306271   Sonovati Svazek: 3 Strana: 0921
Sonovati, z něm. schonen šetřiti. — čeho: života svého š. BO.

306272   Sonvodeň Svazek: 7 Strana: 0741
Sonvodeň dvou řek = stok. Km. 1890. 494.

306273   Sopan Svazek: 7 Strana: 0734
Sopan psí, saponaria offic. Slov. Bartol.

306274   Sopan Svazek: 10 Strana: 0383
Sopan, u, m. = sapun, mýdlo. Phľd. XXII. 648.

306275   Sopäť Svazek: 8 Strana: 0374
Sopäť = sepnouti. Slov. Kal. S. 163.

306276   Sopci Svazek: 3 Strana: 0519
Sopci = soptám. Vz Soptiti.

306277   Sopečnatý Svazek: 7 Strana: 0734
Sopečnatý, vulkanisch. S. krajina. Stč. Zem. 210.

306278   Sopečnice Svazek: 10 Strana: 0398
Sopečnice, e, f., druh hrušek. Litom. 78.

306279   Sopečník Svazek: 7 Strana: 0734
Sopečník, a, m. S. podzemní, stygogenes cyclopum, Vulcanwels, m., ryba. Vz Brm. III. 3. 215.

306280   Sopečnosť Svazek: 3 Strana: 0519
Sopečnosť, i, f, vulkanische Beschaffen- heit. Mus. 9. 201.

306281   Sopečný Svazek: 3 Strana: 0519
Sopečný, od sopky, vulkanisch. S. pára, úkaz, tvořenina, rozsedlina, účinek, krajina, Krok., okolí, popel, půmy, útvary, výbuch, Nz., činnosť, jícen, výjev, vývrhel, Vys., kamení, kaménky, vulkanische Schlacken, vulk. Sand. Nz., Dch. S. hory, písek, bal- vany. Vz Krč. 100., 121., 155.

306282   Sopečný Svazek: 7 Strana: 0734
Sopečný. O s. výjevech. Cf. Krč. G. 100., 117. S. žena. Jar. Sl. 44.

306283   Sopel Svazek: 3 Strana: 0519
Sopel, ple, m. = ozher, der Rotz. V. Na Mor. a na Slov. tohoto slova více užívají. Chřípěmi vozher (sopel) vytéká. Kom. — S., neduh koňský a ovčí, vz Soplivec. Jg.

306284   Sopel Svazek: 7 Strana: 0734
Sopel. Mkl. Etym. 316. a. — S. = ne- zralé jádro ořechu. Na Hané. Bkř.

306285   Sopeľ Svazek: 8 Strana: 0374
Sopeľ = ořechové jádro? Čakal jako kura na s. Phľd. 1895. 45.

306286   Sopeľ Svazek: 9 Strana: 0303
Sopeľ =: červená kožka na zobáku krocaním. Slov. Zát. Př. 35a.

306287   Sopelína Svazek: 3 Strana: 0519
Sopelína, y, f., hudební nástroj, píšťala dalmatských pastýřů, die Hirtenflöte. Pl., Č., Kam. Vz Sopelka.

306288   Sopelka Svazek: 3 Strana: 0519
Sopelka, y, f., die Schalmei. Dch. Vz Sopelína.

306289   Sopelmoriak Svazek: 10 Strana: 0383
Sopelmoriak, u, m. = rostlina, ktorá niekedy narostie i pol druha metra z výše; jej listy sú podobné listom orechovým. Slov. Phľd. XXIV. 483.

306290   Sopička Svazek: 3 Strana: 0519
Sopička, y, f., alietus, pták, zastr. Rozk.

306291   Sopích Svazek: 7 Strana: 0734
Sopích, u, m. = sopouch. Slov. Bern.

306292   Sopík Svazek: 3 Strana: 0519
Sopík, u, m., na Mor., druh tenat na ko- roptve, das Steck-, Flachgarn. Do sopíků koroptve chytati. Boč., Dch.

306293   Sopík Svazek: 8 Strana: 0576
Sopík. Sedláci tenat, rukávníků, sopíků míti nemají. Kn. drn. 114.

306294   Sopík, a Svazek: 7 Strana: 1384
Sopík, a, m., druh tenat. 1518. Arch. XI. 311.

306295   Sopílek Svazek: 9 Strana: 0303
Sopílek, lku, m, zdrobn. sopel. Šeb. 15.

306296   Sopiti sa, vz Svazek: 7 Strana: 0734
Sopiti sa, vz Sopka (dod.).

306297   Sopiti se Svazek: 3 Strana: 0519
Sopiti se, il, ení; osopiti se = stavěti se proti komu, anfahren, hart anreden. — se na koho. Jak se na mne sopil. Us. — Jg.

306298   Sopivec, v Svazek: 3 Strana: 0519
Sopivec, vce, m., sopivka, y, f., pahrbek u Františkových lázní, der Kammerbühl. Mus.

306299   Sopivý Svazek: 3 Strana: 0519
Sopivý, feuersprühend, keuchend, dämpfig. Dch.

306300   Sopka Svazek: 7 Strana: 0734
Sopka. Ješto na zemi aj také vrchy, čo z ních oheň a dým sa skoro vždy sopí či šoptí, preto sä volajú sopky. Hdž. Čít. 153. Cf. Stč. Zem. 783. Hmota sopek, Krč. G. 121., podoba a sloh sopek, 128., celistvá s. 146 , 149. Sopky europské, Ib. 156. nn., asijské, 171., australské, 174., americké, 175, bahenní a lávové, 111., zvrstvené, činné a vyhaslé. 116. Vodní s. v Americe. Ott. I. 478. — S. = náhrobek. Šf. Strž. I. 560.

306301   Sopka Svazek: 10 Strana: 0383
Sopka, y, f. = vulkán. Vz Ott. XXIII. 684.

306302   Sopka, sopečka Svazek: 3 Strana: 0519
Sopka, sopečka, y, f. = hora, která za vlivu velikého tepla, vzniklého v hlubinách země, tlakem podzemských par kuželovitě byvši vyvýšena a proražena s velikým lo- mozem rozličné látky tekuté i pevné vyha- zuje jako páry, popel, bahno a konečně obyčejně lávu vylévá, der Vulkan. Bř. Cf. Krč. 116. S. ohnimetná, vodometná, bláto- metná, sopky řadové, Reihenvulkane, Nz., celistvé, zvrstvené, vz Krč. 116., s. živá, činná, vyhaslá, polovyhaslá, bahenná, lavová, Vz S. N., podmořská. Krok. Vz Hora, Bř. N. 252., Schd. II. 94., 144.

306303   Sopkovina Svazek: 3 Strana: 0519
Sopkovina, y, f., vulkanisches Produkt. Krok.

306304   Soplačka Svazek: 7 Strana: 0734
Soplačka, y, f.. isopyrum, rostl. Let. Mt. S. VIII. 1. 35. — S = soplivice, chří- pěcí, Rotzkrankheit, f. Rr. Sb.

306305   Soplák Svazek: 3 Strana: 0519
Soplák, a, m. = soplivec.

306306   Sopláň Svazek: 3 Strana: 0519
Sopláň, ě, m., usmrkanec, der Rotzbube. Vz Soplivec. Prk. Př. 26.

306307   Sopláň Svazek: 7 Strana: 0734
Sopláň, ě, m., galanthus nivalis, Schnee- glocke, rostl. Ssk.

306308   Sopláň Svazek: 7 Strana: 1384
Sopláň, č, m. = usmrkanec. Dol Brtch.

306309   Soplánka Svazek: 9 Strana: 0303
Soplánka, y, f. = sasanka, anemone. Na mor. Slov. Mus. ol. VII. 80.

306310   Soplavě Svazek: 3 Strana: 0519
Soplavě = soplivě. Bern.

306311   Soplavec Svazek: 3 Strana: 0519
Soplavec, vce, m. = soplivec. Bern.

306312   Soplavina Svazek: 3 Strana: 0519
Soplavina, y, soplavosť, i, f. = sopli- vosť. Slov.

306313   Soplavka Svazek: 7 Strana: 0734
Soplavka, y, f. = rýma. Mkl. Etym. 316. a. Val. Vck., Ssk.

306314   Soplavý Svazek: 3 Strana: 0519
Soplavý = soplivý.

306315   Soplavý Svazek: 7 Strana: 0734
Soplavý ručník (šátek) sa pred jinými nerozstírá. Slov. Ssk.

306316   Soplenec Svazek: 3 Strana: 0519
Soplenec, nce, m. = soplivec. Us.

306317   Soplený Svazek: 3 Strana: 0519
Soplený, rotzig. Mor., slov.

306318   Sopliak Svazek: 8 Strana: 0374
Sopliak, a, m. = soplák. Phľd. 1895. 736.

306319   Soplička Svazek: 3 Strana: 0519
Soplička, y, f., podsněžník, sněženka, ga- lanthus nivalis, das Schneeglöckchen. Us. u Přer. Kd., Bkř.

306320   Sopľiduda Svazek: 8 Strana: 0374
Sopľiduda, y, m. = kdo posmrkává a ne- utírá si nosu. Val. Brt. D. II. 386.

306321   Soplík Svazek: 3 Strana: 0519
Soplík, a, m. = umouněnec, der Rotz- bube. Jako s. umazaný = smolík. Ve vých. Cech. Kf., Ktk.

306322   Soplina Svazek: 3 Strana: 0519
Soplina, y, f., lépe: sopkovina. Mus.

306323   Sopliti Svazek: 3 Strana: 0519
Sopliti, il, en, ení; soplívati = soplem špiniti. — S. se = ozhřiti se, Kom.; plakati, fňukati. Bern. — se na koho = sápati se. Na Mor. — Jg.

306324   Soplivec Svazek: 7 Strana: 0734
Soplivec = ryba. V Podluží. Brt., Hrb.

306325   Soplivec Svazek: 9 Strana: 0303
Soplivec, vce, m., nadávka. Šeb. 230.

306326   Soplivec, vce Svazek: 3 Strana: 0519
Soplivec, vce, m. = usmrkanec, der Rotz- bube, Rotzlöffel, Rotzige. Na Mor, Br., Šd. Sotva s-vec škole odrostl, již po děvčatech pálí. Sych. Vz Soplák, Sopláň, Soplenec, Soplík, Soplivek.

306327   Soplivek Svazek: 3 Strana: 0519
Soplivek, vka, m. = soplivec. Sych.

306328   Soplivice Svazek: 3 Strana: 0519
Soplivice, e, f., na Mor. — soplavosť, sopel, ozhrivice, ozhřivka (u ovcí), die Kehle, Kehlsucht a u koní: chřípěcí (šp.: hříběcí), der Rotz, die Strenge. Ja.

306329   Soplivka Svazek: 3 Strana: 0519
Soplivka, y, f., blennorrhoea nasalis, der Nasenschleimfluss. Lék. kn. 1550., Boč., Puch. exc.

306330   Soplivka Svazek: 7 Strana: 0734
Soplivka, ozaena. Vz Slov. zdrav. 289. S. příjičná, o. syphilitica, tuberkulosní, o. tuberculosa.

306331   Soplivosť Svazek: 3 Strana: 0519
Soplivosť, slov. soplavosť, i, f., die Rotzig- keit. Ms. bibl.

306332   Soplivý Svazek: 3 Strana: 0519
Soplivý, na Slov. soplavý = soplící, sopel vydávající, rotzig. S. chlapec, Us., kůň, Ja., ovce. Příp. -iv?. Mkl. B. 224.

306333   Soplo Svazek: 8 Strana: 0374
Soplo, a, n. = měchová trubka (rourka), kterou se vzduch do metallurgicích pecí žene, Düse, f. Ott. VIII. 243. b., Sterz. I. 732.

306334   Sopnouti Svazek: 9 Strana: 0303
Sopnouti, flare. Gb. H. ml. III. 2. 251.

306335   Sopný Svazek: 3 Strana: 0519
Sopný = soptivý. Us. Bf.

306336   Sopoch Svazek: 10 Strana: 0383
Sopoch (caboch, pavuzník) = povětroň. Č. Treb. Čes. 1. XII. 226.

306337   Soponi-us Svazek: 7 Strana: 0734
Soponi-us, a, m. — S. Theod, evan. kněz. 1637. Jg. H. 1. 627.

306338   Sopot Svazek: 3 Strana: 0519
Sopot, u, m., das Gekeuche. Mysl vypí- nala se v radostný s. Ld. Dch.

306339   Sopot Svazek: 9 Strana: 0303
Sopot, u, m. S. hněvu. Ld. 153.

306340   Sopotání, n Svazek: 3 Strana: 0519
Sopotání, n., das Schnauben. Vz Soptiti. Bech.

306341   Sopoti-us Svazek: 7 Strana: 0734
Sopoti-us. a, m. — S. Theodor, evan. kněz. 1627. Jir. Ruk. II. 242.

306342   Sopotnice Svazek: 3 Strana: 0519
Sopotnice, Sopotnitz, ves u Vamberka. PL.

306343   Sopotný Svazek: 3 Strana: 0519
Sopotný, keuchend; zürnend, feuersprü- hend. Dch.

306344   Sopoty Svazek: 3 Strana: 0519
Sopoty, dle Dolany, Sopoth, ves u Cho- těboře. PL.

306345   Sopouch Svazek: 3 Strana: 0519
Sopouch (zastr. sopúch), v obec. mluvě copouch n. capouch, u, sopoušek, šku, m. = dymník peci, postranní díra u kamen nebo u peci, kudy kouř do komína odchází, das Luftloch, Zugloch. Jg., Šd., Dšk., Ktk., Pk., Hk., Šp., V., D. S. v peci chemické: prů- duch, Luftloch. Čern. Milíř sopouchy opa- třiti. Um. les. Na peci mlátil, v peci vil, sopóchem na ňé větr vil. Sš. P. 680. — S., díra ve stropě ku větrání světnice. Us. u Uh. Brodu. Mtl. — S. = jícen, der Krater. Kraje, dno s-chu, s. hlavní. Š. a Ž. — S. a, m. — umouněnec, smolík. Hledí jako s. U Příbora, u Místka. Mtl., Škd. — S., hadr n. cokoliv jiného, jímž se díra u peci zacpává, babka. Ros.

306346   Sopouch Svazek: 7 Strana: 0734
Sopouch. Mkl. Etym. 316. — S. (Sat- bauch) Jan, děkan, † 1573. Vz Jir. Ruk. II. 241.

306347   Sopouchový Svazek: 3 Strana: 0519
Sopouchový, Dampfloch-. S. babka nebo onuce. Vz Sopouch.

306348   Sopoušek Svazek: 7 Strana: 0734
Sopoušek, ška, m — S. Bohuslav. Jir. Ruk II. 242.

306349   Sopovna Svazek: 7 Strana: 1384
Sopovna, y, f, pyrentum, zastr. Pršp. 93. 72.

306350   Sopran Svazek: 3 Strana: 0519
Sopran, soprán, u, m., it., nejvyšší hlas (ženský), jinak slove diskant, der Sopran. S. hluboký, polosoprán. Hd.

306351   Soprán Svazek: 10 Strana: 0383
Soprán, u, m. Vz Ott. XXIII. 690.

306352   Sopranový Svazek: 3 Strana: 0519
Sopranový, sopránový, Sopran-. S. klíč. Hd.

306353   Soprč Svazek: 3 Strana: 0519
Soprč, e, m., Soprtsch, ves u Pardubic. PL.

306354   Soptání Svazek: 3 Strana: 0520
Soptání, soptění, n., vz Soptiti. V s. po- tlačíš zemi (in fremitu conculcabis terram). BO. Soptění a dychavičnosť koňů. V.

306355   Soptati Svazek: 3 Strana: 0520
Soptati, vz Soptiti.

306356   Soptati Svazek: 9 Strana: 0303
Soptati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2 371.

306357   Soptič Svazek: 3 Strana: 0520
Soptič, e, m. = soptitel. Soptidlo, a, n., čím se soptí. S. mu došlo, der Fond (von Galle) ging ihm aus. Div. z och.

306358   Soptík Svazek: 9 Strana: 0303
Soptík, u, m. S. u rozprašovadla. Ott. XIV. 674b.

306359   Soptitel Svazek: 3 Strana: 0520
Soptitel, e, m., der Sprüher. S. hany, der Schmäher. Div. z och. Vz Soptič.

306360   Soptitelka Svazek: 3 Strana: 0520
Soptitelka, y, f., die Spriiherin. Jg.

306361   Soptiti Svazek: 3 Strana: 0520
Soptiti, il, ěn, ění; soptěti, ěl, ěn, ění; soptati, soptám a sopci; sopotati: soptívati. S. = silně dýchati, stark athmen, keuchen, hauchen; vyhazovati ze sebe, vyprskovati, sprühen, speien; vycházeti z někoho, sprühen; hněvati se, soptati se, sršeti, vztekati se, Flammen u. Feuer speien, Trotz äussern. Jg. — abs. Ten soptí (se zlobí)! Us. — co: plamen, oheň, dým. Jg. S. vzdory, krutosť (äussern). Jg. Oblak soptá rudý blesk. Jbl. 107. Skok na skok pro vrazěch sě hnachu, ránu na ránu sopticím krutú krutosť. Rkk. 13. — čím: plamenem, ohněm, dýmem, Jg., zlostí. Us. — Ráj., Troj. — odkud. Parný dým z nich (z býků) sopce. Troj. Pěna mu z tlamy soptěla. Sych. Čemu naše braň jmá tepruv ot vrcha soptati krutosť? Rkk. 10. — na koho čím. Býci na Iasona soptili lítými plameny. Troj. 55. (Pára), kterou na mne soptí starý strůjce svárů. Sš. Bs. 8. — čím proti komu. Proti němu záštím s-li. Sš. J. 97.

306362   Soptiti Svazek: 7 Strana: 0734
Soptiti. Mkl. Etym. 316. — abs. Vesuv soptí. Dch. — odkud. Plamenie z nie (Etny) sopcí. Mand 20. a. Z jichžto úst sopce plamen. Troj. 24. a.

306363   Soptivosť Svazek: 3 Strana: 0520
Soptivosť, i, f., soptění, dychavičnosí, das Keuchen, schweres Athemholen. Ms. — S., neduh koňský, die Dämpfigkeit. — S., Neigung zum Zorne. S. ta (Pavlova) pochá- zela dílem z přirozené jeho povahy bujné. Sš. Sk. 107.

306364   Soptivý Svazek: 3 Strana: 0520
Soptivý, těžce dýchající, keuchend. S. kůň (dychavičný, dämpfig), člověk. V.

306365   Sopúch Svazek: 10 Strana: 0383
Sopúch, u, m. = sopouch. Bhm., Rozk. P. 1867., R. 94. — S., a, na. = člověk zamračený. Hauer 14.

306366   Sopucha, y Svazek: 10 Strana: 0383
Sopucha, y, f. = nadávka ženské. Ve Spišsku. Sb. sl. IX. 51.

306367   Sopuchovský Svazek: 7 Strana: 0734
Sopuchovský. S. louky u Vlkova. D. ol. X. 635.

306368   Sopúšok Svazek: 9 Strana: 0303
Sopúšok, šku, m. = výklenek. Slov. Phľd. 1897. 301.

306369   Sor Svazek: 7 Strana: 0734
Sor, u, m. = hutní odpadky, truska, Schlacke, Krätze, f., Gekrätz, Hüttenab- fälle. Hř. Vz Sorovina (dod.).

306370   Sorakte Svazek: 3 Strana: 0520
Sorakte, a, n., dle Slovo, Zk., hora u Říma.

306371   Soran Svazek: 3 Strana: 0520
Soran, a, m., strephon, had užovkovitý. Krok. I. c. 129.

306372   Sorbet Svazek: 3 Strana: 0520
Sorbet (šerbet), u, m., ar., chladivka, nápoj turecký připravený z vody, tlučených rozinek, šťávy citrónové n. malinové, z cukru atd. Rk. Vz S. N. Dle Kk. 247. také ze slupek marhaníku obecného (punica gra- natum, der Granatbaum). Das Sorbet.

306373   Sorbin Svazek: 7 Strana: 0734
Sorbin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 563.

306374   Sorbit Svazek: 7 Strana: 0734
Sorbit, u, m., v lučbě. Vz Rm I. 555.

306375   Sorbový Svazek: 7 Strana: 0734
Sorbový. S. kyselina. Vz Rm. I. 446.

306376   Sordinka Svazek: 3 Strana: 0520
Sordinka, y, f., přístrojek dřevěný nebo kostěný na způsob malého hřebínku, jenž se ku kobylkám strunových nástrojů při- pojuje, aby nástroj temný hlas vydával. S. N. Vz Sordo. Der Dämpfer bei Toninstru- menten.

306377   Sordo Svazek: 3 Strana: 0520
Sordo, v hudbě = přidušeně, přitlumeně, gedämpft. S. N.

306378   Sorgo Svazek: 7 Strana: 0734
Sorgo, a, n. = cirok cukrový, sorghum saccharatum, rostl. Pdl.

306379   Sorit-es Svazek: 3 Strana: 0520
Sorit-es, u, m., řec. rozsudek n. závěrek hromadný, hromadník, der Kettenschluss. Rk. Vz S. N.

306380   Sorites Svazek: 7 Strana: 0734
Sorites. Cf. Jg. Slnosť. 164., Dsch. I. 131.

306381   Sorites Svazek: 9 Strana: 0303
Sorites, ve filos. XVI. stol. Vz Mus. 1898. 261.

306382   Sorovina Svazek: 7 Strana: 0734
Sorovina, y, f. = sor (dod.).

306383   Sorový Svazek: 7 Strana: 0734
Sorový. S. pec = pec na hutní sor, soro- vinu, v hutn., Gekrätzofen, n. Hř.

306384   Sorpík Svazek: 7 Strana: 1384
Sorpík, a, m , magnalis, zastr. Pršp. 10. 26.

306385   Sorta Svazek: 3 Strana: 0520
Sorta, y, f., it., druh, die Sorte, Art. Káva nejlepší sorty. Us.

306386   Sortík Svazek: 3 Strana: 0520
Sortík, u, m., magnalis, pták, zastr. Rozk.

306387   Sortík Svazek: 7 Strana: 0734
Sortík. Dle Hank. Sb. 418 má býti: sorpík.

306388   Sortiment Svazek: 3 Strana: 0520
Sortiment, u, m., fr-., sklad rozličného zboží zvl. sklad knih cizím nákladem vy- daných, Waarenlager zum Verkauf, das S.

306389   Sortimentní Svazek: 3 Strana: 0520
Sortimentní závod. Sortiment-.

306390   Sortovati Svazek: 3 Strana: 0520
Sortovati, dle druhů rozděliti, rozvrci, sortiren, absondern. Rk.

306391   Sos Svazek: 3 Strana: 0520
Sos, u, m. = dlouhý skok, krok. To byl sos! Jinde soc; tedy z něm. Satz. Prk. — S. při pití == lok. Cf. Sosati, Sosec. U Ko- stelce n. O. Ktk. Dej mi jen sos. Ktk. — S., der Saugrüssel. Vz Sosák. Krok. — S. — sosáček, 2. Šm.

306392   1. Sos Svazek: 3 Strana: 0922
1. Sos, u, šůsek, sku, m., z německého Schoos = postranní a dolní díl kabátu muž- ského, svěsek. Us. Na Mor. = klín, klínek. Brt. Vz Pola. Tahati někomu šosy (= úsilně prositi). Us. Přináší vodu v šose. Vz Opilý. Běžel domů, jakoby mu šosy doutnaly (== rychle). U Jičína. Sedláčku, ušij si šos (nelze snadno třikrát po sobě správně vy- sloviti). Šosy mu lítají, se plantají. Us. Hý

306393   2. Sos Svazek: 3 Strana: 0922
2. Sos, u, m., z něm. Schoss, Schoz. Vz Mz. 330. Š. = ochrana, zvl. taková, jaké poskytovala vrchnosť neb právo nějaké pod- daným nebo příslušníkům svým; odtud kom- petence práva městského; potom daň z domu nebo pozemku, slušícího pod právo někte- rého města. S. N. Die Abgabe, welche von den Bürgern der Städte o. von Höfen und Bauerngründen einer Stadt gezahlt wird. Domy v městech, jež pod šos náleží a kni- hami městskými se spravují; Z šosu a kněh městských vynímati a je do desk zemských vložiti dal. Pr. měst. Každý Člověk pan- ského a rytířského stavu, který dům v městě pod právem městským a pod šos má. s tě- mito věcmi ku právu a soudu městskému a pod šos slušejí. 1517. Nepomním, by která služba z toho dvora byla, než toliko šos k městu a úrok k hradu. Arch. I. 187. To poprvé slyší, aby Solnice měla býti mě- stečkem poddaným, alebrž že město jest svou vlastní správu mající a toliko pod š-em stojící, který se nyní vzplácí bosákům na Malé straně. Mus. 1849. I. 80. Tyto grunty příslušejí právu městskému pod šos. Pr. 1861. 26. Ješto by se spravedlivě prokázati mohlo, že pod šos příslušejí. Václ. IV. Vz Šosovní. Š. platiti. D. Kdožkoli z měšťanů statek pozemský pod š. přivlastňuje, pro- padá hrdlo i statek. Faukn. Míti dům pod š. slušící, ein unter obrigkeitlichem Schutze stehendes Haus besitzen. Václ. II. — Reš., St. skl., Apol., Pr. měst., Výb. I. 247.

306394   Sosací Svazek: 3 Strana: 0520
Sosací, Saug-. S. kořen. Dch.

306395   Sosáček Svazek: 3 Strana: 0520
Sosáček, čku, m., malý sos, das Rüssel- chen. Šm. — S., ssací ústrojí včel, der Saugrüssel der Bienen. Sm.

306396   Sosáčnatý Svazek: 3 Strana: 0520
Sosáčnatý. S-tí brouci, rhynchophora, Rüsselkäfer, m. Nz.

306397   Sosadlo Svazek: 3 Strana: 0520
Sosadlo, a, n., der Exhaustor, náčiní. Dch. Vz Ssací, Sos.

306398   Sosák Svazek: 3 Strana: 0520
Sosák, u, m., der Rüssel. Sosák dlouhý, krátký, k spodní ploše hrudní přitlačitelný, ostrý, pichlavý, pohyblivý, s ostrými háčky, rovný, tenký, vtažitelný. Jhl. S. sloní = chobot; svinský: rypák. Nz. S. Čerpací, čer- pák, der Schöpfrüssel. S. svinutý, der Roll- rüssel. Nz.

306399   Sosák Svazek: 8 Strana: 0410
Sosák = kabát se šosy naproti kazajce. Polná. NZ. IV. 540.

306400   Sosák, a, šosáček Svazek: 3 Strana: 0922
Sosák, a, šosáček, čka, m. — měšťák obmezeného rozumu, der Pfahl-, Spiessbürger, Philister. Rk., Dch., Kos. Ol. I. 75. - Š., u, m.— kabát se šosy. Lpř. Chodívá vodník v zeleném š-ku. Sl. poh. 78. Šosé, vz Chaussée.

306401   Sosati Svazek: 3 Strana: 0520
Sosati = ssáti (cucati), saugen. — Prsou požívati sličně se praví, ale nedobře se řecké a latinské slove frrjíá?o>, sugo slovem poží- vati vykládá, ješto má býti ssáti nebo jinou snad přístojnější a důstojnější formou sosati, což se s obdobami toho výrazu v lidu pří- střetnými cucati, cicati, cecati přízní. Sš. L. předml. — co. Blaženy prsy, ježto jsi sosal. Sš. L. 115. Oko člověka sosá či ssaje světlo. Sš. Zj. 501. — co s čím. Sv. Augustin s mlékem mateřským sosal lásku ku jménu tomu (Ježíš). Sš. II. 167. — co jak: věčnou bláhu činem nepřetrženým. Sš. Zj. 501.

306402   Sosavec Svazek: 7 Strana: 0734
Sosavec, vce, m. = ssavec. Loos.

306403   Sosavý Svazek: 3 Strana: 0520
Sosavý, saugend. Rk.

306404   Soscinkovať co čím Svazek: 10 Strana: 0663
Soscinkovať co čím: rubáč bílými nitěmi. Slov. Nár. sbor. XI. 13.

306405   Soscošupinový Svazek: 7 Strana: 0734
Soscošupinový, mastoideosquamosus.

306406   Soscovitý Svazek: 7 Strana: 0734
Soscovitý, mastoideus. S. dutina, antrum m-um, kraj, margo m-us, otvor, foramen m-um, tělisko, corpus m-um. Ktt. exc. Vz násl.

306407   Soscový Svazek: 7 Strana: 0734
Soscový. S kosť, os mastoideum, S. N. X. 149., výčněl, processus mastoideus, vy- stupuje za uchem. Stff.

306408   Sosec Svazek: 3 Strana: 0520
Sosec, sce, sošek, sku, m., v obec. mluvě: cecek, strsl. s?s?c?, mamma, koř. s?s?, příp. -?c?. Mkl. B. 307. Bradavice na prsech n. na vemeně ku ssání, die Saugwarze, Brust- warze.

306409   Sosecenka Svazek: 3 Strana: 0520
Sosecenka, y, f., thelotrema, rostl, lišej- níkovitá. Krok. I. a. 274.

306410   Sosecnice Svazek: 3 Strana: 0520
Sosecnice, e, f., ziziphora, rostl, ožan- kovitá. Rostl. I. a. 245.

306411   Sosecník Svazek: 3 Strana: 0520
Sosecník, u, m., mazus, rostl, krtičníko- vitá. Rostl. I. a. 243.

306412   Soseconoska Svazek: 3 Strana: 0520
Soseconoska, y, f., teleophora, houba. Rostl. 274. b.

306413   Sósek Svazek: 7 Strana: 0735
Sósek, sku, m. (hor.), súsek (val.), suśek (laš.) = truhla na obilí. Vz Špižírna. Brt.

306414   Sosen Svazek: 3 Strana: 0520
Sosen, sně, f., něm. Sossen, ves v Pod- bořansku. Vz S. N.

306415   Sosenka Svazek: 3 Strana: 0520
Sosenka, y, f., malá sosna. — S., špar- gel, svízel, hromové koření, hromový výstře- lek, asparagus, Spargel, m. Jg. — S., osob. jm. Šd.

306416   Sosí Svazek: 8 Strana: 0374
Sosí, n., vz Sesí (3. dod.).

306417   Sosí Svazek: 10 Strana: 0383
Sosí, rostl. Vz Sisi, Koniklec, Jaterník zde.

306418   Sosík Svazek: 3 Strana: 0520
Sosík, a, m., osob. jm. Šd.

306419   Sosiny Svazek: 10 Strana: 0383
Sosiny, les u Palupína. čas. mor. mus. III 142.

306420   Sosírek Svazek: 7 Strana: 0735
Sosírek, rku, m., sauci?re, nádoba na omáčku, Brühe-, Saucenäpfchen, n. U Po- čát. Jdr. U Kdýně. Rgl.

306421   Sosíř, šosnéř Svazek: 3 Strana: 0922
Sosíř, šosnéř, e, m. = kdo šos vybírá, der Amtsschösser. Správu panství vedl š. Mus. 1841. 154. Vz Šos, 2. S Sosní, šosný = šosovní, Schoss-. Š-ný statek. Vz Šosovní, Šos, 2.

306422   Sosiť sa Svazek: 7 Strana: 0735
Sosiť sa, sich stellen. Slov. Ssk.

306423   Soska Svazek: 3 Strana: 0520
Soska, y, f., das Milchglas. Šm. Cf. Sosati.

306424   Soslovie Svazek: 7 Strana: 0735
Soslovie, n = třída, vrstva. Slov. Vz Czm. 102.

306425   Sosna Svazek: 7 Strana: 0735
Sosna. Cf. Mkl. Etym. 317. a.. Mllr 79., Rosc. 101., Sbtk. Rostl. 21, 198 —201., 82.

306426   Sosna, sosenka, sosnička Svazek: 3 Strana: 0520
Sosna, sosenka, sosnička, y, f., pinus, die Fichte. Gt. Lit. Stud. 70. vergleicht šašas der Schorf und meint, der Name sei nach der Rinde so benannt. Mkl. L. 70. Příp. -na. Mkl. B. 118. S. borovice, pinus silvestris, kleč n. kosodrevina, p. pumilio, černá rakouská, mořská, pinie n. pinela (borovice zahradní), tuhá, kadidlová, dlouhopoševná, hladká, vz S. N., jedle, p. abies, smrk, p. picea, mo- drín, p. larix. Flor., MV., Schd. II. 278., S. N., Čl. 163., Kk. 100., FB. 5., Čl. Kv. 81., Slb. 284., Rostl. 1432., 1440., KP. III. 308. Kde s. rostla, tam ona i krásna. Pk. Vz Sosnovitý.

306427   Sosňák Svazek: 7 Strana: 0735
Sosňák, u, m = sosnový les, Fichten- wald, m. Šd.

306428   Sosnan Svazek: 3 Strana: 0521
Sosnan, u, in., sul z kyseliny sosnové a jiné zásady, pininsaures Salz. Pr. Chym, II. 209.

306429   Sosnář Svazek: 7 Strana: 0735
Sosnář, e, m , exactor, alleonum, zastr. Rozk.

306430   Sosnář Svazek: 8 Strana: 0374
Sosnář, e, m. (Dačice), sosninka (Slez.), masľák, máseľník, máselnák, másľonek (Slez.), podmásľák (Jičín), podmásl'enka (horň.), pod- máselnička (záp. Mor.), podmásník (Zábř.), podborůvka (Zlín., han.), podboranička (Bře- zová), podborovník (Brněn.), loupáček (Tře- bíč), lóparka (Myslibořice); klózka (Stěměchy), suillus annulatus, houba. Vz Brt. D. II. 512.

306431   Sosnářka Svazek: 3 Strana: 0521
Sosnářka, y, f., větší podmáslník, houba. Us.

306432   Sosňať Svazek: 9 Strana: 0303
Sosňať = odebrati, abnehmen. Sbor. slov. I. 193.

306433   Sosňať sa s kým Svazek: 8 Strana: 0374
Sosňať sa s kým = potkati se. Phľd. 1894. 160.

306434   Sosně Svazek: 3 Strana: 0521
Sosně, ě, f., framea, zastr. Rozk.

306435   Sosněk Svazek: 7 Strana: 1384
Sosněk, u, m., farma, zastr. Pršp 27. 51.

306436   Sosnéř Svazek: 7 Strana: 1384
Sosnéř, e, m., exactor. zastr. Pršp. 38. 30.

306437   Sosní, sosnoví Svazek: 3 Strana: 0521
Sosní, sosnoví, n., der Kiefernwald, Föhrenwald. Ros.

306438   Sosnice Svazek: 3 Strana: 0521
Sosnice, e, f., sosna, borovice, chvoj, pi- nus silvestris, der Pechbaum. D.

306439   Sosničí Svazek: 7 Strana: 0735
Sosničí, n. = kollekt. (sosny). 1617. Zkl., VSlz. II. 346. Vz Sosní.

306440   Sosnička Svazek: 3 Strana: 0521
Sosnička, y, f., malá sosna, kleine Fichte. Us. Dch.

306441   Sosníčko, sosnisko Svazek: 3 Strana: 0521
Sosníčko, sosnisko, a, n., sosnina, y, f. = sosní. Us.

306442   Sosnina Svazek: 7 Strana: 0735
Sosnina, vz Sosnička.

306443   Sosnina Svazek: 9 Strana: 0303
Sosnina, ?, f., les u Prus. Suché. Věst. op. 1895 17.

306444   Sosninka Svazek: 7 Strana: 0735
Sosninka, y, f. = houba, která roste v sosnovém lese. Slez. Šd.

306445   Sosnodrvý. S Svazek: 10 Strana: 0383
Sosnodrvý. S. stropnice. Msn. Od. 283.

306446   Sosnokaz Svazek: 3 Strana: 0521
Sosnokaz, a, m., fomicus, eine Art Bor- kenkäfer. Krok. IL 256. S. černý, hylesinus piniperda, brouk. Frč. 184., Schd. II. 510.

306447   Sosnokaz Svazek: 7 Strana: 0735
Sosnokaz. Cf. Brm IV 438 , Kk. Mot. 215.

306448   Sosnokaz Svazek: 8 Strana: 0576
Sosnokaz, a, m., hylurgus, brouk. Vz Ott, XI. 1029.

306449   Sosnokaz Svazek: 9 Strana: 0303
Sosnokaz, a, m., panolis, Forleule, motýl. Vz Stein 103., Exl. 146.

306450   Sosnokaz Svazek: 10 Strana: 0383
Sosnokaz, a, m., panolis, motýl. Vz Ott. XVIII. 152.

306451   Sosnolistý Svazek: 3 Strana: 0521
Sosnolistý, fichtenblätterig. S. vřesovec, philica pinifolia. Rostl. III. b. 503.

306452   Sosnomil Svazek: 3 Strana: 0521
Sosnomil, a, m., pinophilus, hmyz. Krok. II. 251.

306453   Sosnorodý Svazek: 10 Strana: 0383
Sosnorodý stožár. Msn. Od. 34.

306454   Sosnová Svazek: 3 Strana: 0521
Sosnová, é, f., Zosen, ves ve Slez. Šd.

306455   Sosnovatel Svazek: 10 Strana: 0383
Sosnovatel, e, m. S něčeho. Tbz. V. 4. 148.

306456   Sosnovati Svazek: 3 Strana: 0521
Sosnovati = dohromady osnovati, sčiniti, anlegen, anzetteln, anspinnen. Zlob. Vz Osnovati.

306457   Sosnovec Svazek: 7 Strana: 0735
Sosnovec, vce, m., gastropacha pini, Kiefernspinner, m. Rk

306458   Sosnoví Svazek: 3 Strana: 0521
Sosnoví, n., der Fichtenstand. Vz Sosní.

306459   Sosnovice Svazek: 9 Strana: 0303
Sosnovice, osada u Vel Kunč. Věst. op. 1895. 17.

306460   Sosnovina Svazek: 3 Strana: 0521
Sosnovina, y, f., kapanina z kafru vy- loučená, Dadyle, f. Chym. II. 180.

306461   Sosnoviště Svazek: 7 Strana: 0735
Sosnoviště, ě, n. = sosnoví, sosnovina Rk

306462   Sosnovitý Svazek: 3 Strana: 0521
Sosnovitý. S. neb jehličnaté rostliny, coniferae, Zapfenbäume; borovice či sosna, kleč, smrk, jedle, pinie, modřín, cedra liba- nonská, jalovec, cypřiš, tis, žerav (thuja). Vz Schd. II. 273., Kk. 99., Slb. 284., Rostl. 1431. Vz Sosna.

306463   Sosnovka Svazek: 3 Strana: 0521
Sosnovka, y, f., jm. lesa u Hořína.

306464   Sosnovka Svazek: 10 Strana: 0383
Sosnovka, y, f. = lesní vlna, Waldwolle. Ott XXIII. 696.

306465   Sosnovský Svazek: 7 Strana: 0735
Sosnovský z Vlkanova Frant. Jos., dě- kan, † 1756. Vz Jir Ruk. II. 242., Mus 1891. 105.

306466   Sosnovský Svazek: 7 Strana: 1384
Sosnovský z Vlkanova Frant. J. Vz. Mus. 1892. 341.

306467   Sosnový Svazek: 3 Strana: 0521
Sosnový, od n. ze sosny, Kiefer-, Föhren-. S. dříví (borové), les, D., cukr.

306468   Sosnuvky Svazek: 10 Strana: 0383
Sosnuvky, houby. Slez. Vyhl. II. 224.

306469   Sosobášiť Svazek: 7 Strana: 0735
Sosobášiť = oddati, sňatkem spojiti, ehelich verbinden. Slov.

306470   Sosobášiť koho s kým Svazek: 8 Strana: 0374
Sosobášiť koho s kým. Phľd 1894.467.

306471   Sosobášiti sa Svazek: 3 Strana: 0521
Sosobášiti sa = sesobášiti se, oddati se, sich verheirathen. Slov.

306472   Sosovné Svazek: 3 Strana: 0922
Sosovné, ého, n. — šosovní plat, das Schossgeld. Rk.

306473   Sospiro Svazek: 3 Strana: 0521
Sospiro, it., lkáni; oddech, přestávka v hudbě. Šd.

306474   Sospiroso Svazek: 3 Strana: 0521
Sospiroso, v hudbě == lkavě, žalobně. S. N.

306475   Sosredotočiť Svazek: 7 Strana: 0735
Sosredotočiť = sosústredit. Slov. Vz Czm. 102.

306476   Sostav Svazek: 7 Strana: 0735
Sostav, u, m. = soustava. Slov. Vz Czm. 102

306477   Sostavný Svazek: 7 Strana: 0735
Sostavný = soustavný. Slov. Vz Czm. 112.

306478   Sostennto Svazek: 3 Strana: 0521
Sostennto, it., vydrženě, vytrvale, Rk., zdrželivě, aushaltend. Hd.

306479   Sosuň Svazek: 3 Strana: 0521
Sosuň, ě, m., ssající ssavec, i člověk, der Säugling. Ssav.

306480   Sosunství Svazek: 3 Strana: 0521
Sosunství, n., der Zustand des Säuglings. Ssav. 110.

306481   Sosuotáhlý Svazek: 3 Strana: 0521
Sosuotáhlý, schlank wie eine Fichte. Šm.

306482   Sosústredenosť Svazek: 8 Strana: 0374
Sosústredenosť, i, f. Phľd. 1895. 216.

306483   Sosyp Svazek: 7 Strana: 0735
Sosyp, u, m. = sesyp, skládka (obilí). S. 50 m. žita. N. Hlsk.

306484   Sosypati Svazek: 8 Strana: 0374
Sosypati = sosyp (ssutí) dáti. Phľd. 1895. 360.

306485   Sošba Svazek: 3 Strana: 0521
Sošba, y, f. = sochařství. Květy. 1842.

306486   Soška Svazek: 3 Strana: 0521
Soška, vz Socha.

306487   Soška Svazek: 3 Strana: 0922
Soška, y, f. S-a jetelová, šťavík, kyselá dětelina, zaječí šťáva, zaječí zelí, kysánek, plicník, aleluja, oxalis, der Sauerklee. Slb. 635. — Š. = malá tyč, eine kleine Stange. U Klobouk na Mor. Bka. - Š., vz Socha.

306488   Soška Svazek: 7 Strana: 0735
Soška = kůl k ktromu. U těch stromů jsou slabé sošky. U Hořic. Hk. — S = druh mandele na poli. Vz Kolek.

306489   Soška Svazek: 7 Strana: 1384
Soška S-ky = tyče zatažené do země, do nich rovná se sáh dříví NZ I 546.

306490   Soškový Svazek: 3 Strana: 0521
Soškový, od sošek, Spriet-, Rüster-, Ge- stell-. S. uhlí (prostřední v milíři). Us. Jg.

306491   Soškový Svazek: 7 Strana: 0735
Soškový. S. uhlí, Quandelkohle. Sl. les

306492   Soškvarený Svazek: 8 Strana: 0374
Soškvarený. S. hrozienka (scvrklá). Phľd. XII. 140.

306493   Sošmiatať Svazek: 7 Strana: 0735
Sošmiatať = sesmítati. Z stromu divé výrastky sošmiatali. Phľd. VI. 209.

306494   Sošnéř Svazek: 3 Strana: 0521
Sošnéř, e, m., zbraň k bránění se, zastr. Rozk.

306495   Sošnický Svazek: 3 Strana: 0521
Sošnický, Bildhauer-. S. dílo. Nz. S. umělec. Mus. 10. 77.

306496   Sošnictví Svazek: 3 Strana: 0521
Sošnictví, n. = sochařství. Krok. I. a. 11 Nz.

306497   Sošník Svazek: 3 Strana: 0521
Sošník, a, m. = sochař. Mus. 10. 74., Nz.

306498   Sošňonka Svazek: 8 Strana: 0410
Sošňonka, y, f., trať na Frýdecku. Věst. opav. 1891. 18'

306499   Sošol Svazek: 7 Strana: 0735
Sošol, a, m , os jm. List. hrad. 1581.

306500   Sošov Svazek: 7 Strana: 0735
Sošov, a, m = hora ve Slez Sláma. Put. 363.

306501   Soštverať sa Svazek: 10 Strana: 0383
Soštverať sa odkud = slézti. S-ral sa bez šomrania (s pece)- Slov. Phld. XXII. 34.

306502   Sošúchať co odkud Svazek: 8 Strana: 0374
Sošúchať co odkud. Kantár s hlavy si s-chal (sestrčil). Phľd. 1896. 213. Cf. Šúchať.

306503   Sošust Svazek: 7 Strana: 0735
Sošust, u, m = sešust. Slov. Let. Mt. S. I. 49.

306504   Sošustnouti se Svazek: 7 Strana: 0735
Sošustnouti se = spadnouti. Nechby sä to naraz sošustlo dolu na zem (těžký oblak). Slov. Hdž. Čít. 155

306505   Sošúveriť sa Svazek: 8 Strana: 0374
Sošúveriť sa = stáhnouti, scvrknouti se. S-ril sa dohromady; Údy schudnou a s-ria sa. Phľd. 1895. 153., 217.

306506   Sot Svazek: 3 Strana: 0521
Sot, a, m., pracovitý a snažný člověk, ein strebsamer Mensch. Ros. — S., u, m., v tě- locv. = útok, trčíme-li ze střehu paží na protivníka a pohyb taký slove sotení. KP. I. 529. Soť — síti. Ostrav. Tč.

306507   Sot Svazek: 7 Strana: 1384
Sot, a, m., truda, zastr. Pršp. 93. 61.

306508   Sota Svazek: 3 Strana: 0521
Sota, y, f., rána, uhození, der Stoss, Stich, die Stoss-, Stichwunde. V MV. nepravá glossa. Pta. Daj mu oštiepem malú s-u. Dal. 34. Bolná b. Sš. Hc. 72.

306509   Sotadeický Svazek: 7 Strana: 0735
Sotadeický verš, sotadeik, u, m. Dk. Poet. 276.

306510   Soták Svazek: 7 Strana: 0735
Soták, a, m. S-ci v sever. Uhřích. Šf. III. 18., Šf. Strž. I. 287., Sl. ps Šf. IX.

306511   Soták Svazek: 8 Strana: 0374
Soták. S-ci = obyvatelé městečka Sniny a okolí, poněvadž místo: A čo (co) říkají: A so. Šf., NZ. IV. 481., Phľd. 1893. 492.

306512   Sotalice Svazek: 3 Strana: 0521
Sotalice, ves u Chval. Tk. III. 78.

306513   Soťať Svazek: 8 Strana: 0374
Soťať = stíti. Slov. Kal. S. 164.

306514   Sótati Svazek: 7 Strana: 0735
Sótati (sócati, sácati), sótnúti (sócnúť), sotiti. Vz Sócati, Sotiti. S. do koho = strčiti; kým = udeřiti o zem. Brt. D. 267.

306515   Sotění Svazek: 7 Strana: 0735
Sotění, vz Sot.

306516   Sotěný Svazek: 7 Strana: 0735
Sotěný; -ěn, a, o, gestossen. Slov. Lipa. Vz Sotiti.

306517   Soter Svazek: 8 Strana: 0374
Soter, sotrik neznamená pletenou opálku, jak v Phľd. 1893. 492. chybně jest zazname- náno, nýbrž dle Phľd. 1893. 621. = ruční pletený košík. V Honte, Novohradsku, južnom Zvolene.

306518   Soterek Svazek: 3 Strana: 0521
Soterek, rku, m., abrus, die Paternoster- erbse. Rostl. 402.

306519   Sotfe Svazek: 8 Strana: 0374
Sotfe = sotva. U Císařova. NZ. VI. 75.

306520   Sotise Svazek: 7 Strana: 0735
Sotise, vz Sottise.

306521   Sotiti Svazek: 3 Strana: 0521
Sotiti (zastr.), il, cen, ení, na Slov. těn, ění; sáceti, el, en, ení; sotívati, na Slov. = strkati, stossen. — čím odkud. Hněvivě jím od sebe sotil. St. skl. Laje-li jeden druhému neb jím sotí, neb jej raní. Pr. cís. — co, koho kam: do bláta, do vody. Koll. Sotil (strčil) do něho. Kda. Gajdy mu do hrsti sotil. Slov. Dbš. — se s čím = pach- titi se, sich abmühen. Ros. — Jg. Cf. Sot.

306522   Sotiti Svazek: 7 Strana: 0735
Sotiti. Mkl. Etym. 317. a. S., trudere. Šf. III. 461. S., sotýsať (val. žduchati). Brt D.

306523   Sotka Svazek: 3 Strana: 0521
Sotka, y, f. = sota.

306524   Sotknúť Svazek: 8 Strana: 0374
Sotknúť. Ani oka s. nemohol (setknouti, zavříti). Phľd. 1895. 326.

306525   Sotna Svazek: 3 Strana: 0521
Sotna, y, f., zastr., poslední tažení umí- rajícího, die letzten Züge, der Todeskampf. Veleš. Služby kněžské vykonávaly se, ač již na s-ách se povahujíce; Duše na s-nách bývá, když do velikého padá pokušení. Sš. Ž. 77., L. 91. Na s-ách se ocitnouti; do so- ten padnouti; S-ny a úzkosti Páně dostihly vrcholu; V těchto nevýslovných sotnách přijal Pán posilu od anděla; Poněvadž na něho s-ny dorývaly. Sš. L. 203., 204. (Hý.).

306526   Sotna Svazek: 7 Strana: 0735
Sotna. Na sotnách se smrtí bojuje (umírá). Č., Mus. 1880. 379.

306527   1. Sotně Svazek: 3 Strana: 0521
1. Sotně, ě, f. = sotna. Ms. lék.

306528   2. Sotně Svazek: 3 Strana: 0521
2. Sotně (zastr.) = sotva, ledva, V., stěží, kaum, schwer, mit Noth. Všecko kroupy tak pobily, že se s. poznati mohlo, bylo-li kde osito. V. Sám král s. utečením život zachoval. V. S. řeku přes most přejel. V. S. se hbe nohy vleka. Br. Ana s. vodami se brojí. Sš. Snt, 27. Nebyloť mu do brání, an jedva s. na jediném voze ujel. Let. 154. — Dal. 77., 96., Žk. 295.

306529   2 Sotně Svazek: 7 Strana: 0735
2 Sotně. Šf. III. 511., Výb. I 829. S. sobú vlásti moha. Leg. o 12 apošt. 147. S hladem hledí. Ezp. 228. Údi s. vládnú sobú. Alx. V. v. 157.

306530   Sotně Svazek: 8 Strana: 0374
Sotně. Vz doklady ze strč. v List. fil. 1895. 113.

306531   Sotnosť Svazek: 3 Strana: 0521
Sotnosť, i, f., těžkost, die Schwierigkeit. Ros.

306532   Sotný Svazek: 3 Strana: 0521
Sotný = těžký, nesnadný, schwer. Martim., Pulk. — S., pracovitý, arbeitsam. Ros. — S., tesklivý, truchlivý, ängstlich. D. Sotnú túhú to rektor universitatis uklidí pěknú řečí. Štelc. 16.

306533   Sotný Svazek: 7 Strana: 0735
Sotný. Mkl. Etym. 317. a S. bratr. Jdš. v. 22.

306534   Sotný Svazek: 9 Strana: 0303
Sotný. A sotnú túhú rektor universitatis uklidí to pěknú řečí. Star. let. 16. (Pal. Děj. III. 1. 122. ).

306535   Sotolář Svazek: 10 Strana: 0383
Sotolář A., red. Tob 217.

306536   Sotolář Svazek: 10 Strana: 0663
Sotolář, e, m. = podomní obchodník. V Brt. Sl.

306537   Sotoloznecz, e Svazek: 7 Strana: 1384
Sotoloznecz, e, m., arcabatica, zastr. Pršp. 12. 75. Rj.: sokoloznecz.

306538   Sotoložnec Svazek: 10 Strana: 0383
Sotoložnec, vz Sokoložnec.

306539   Sotona Svazek: 3 Strana: 0521
Sotona, y, f., sužovatelka, die Quälerin. Leg. Na Slov. Dbš.

306540   Sotona Svazek: 8 Strana: 0374
Sotona z Satanáš, později Satanáš. Gb. H. ml. I. 124., 232.

306541   Sotona Svazek: 9 Strana: 0303
Sotona, y, f. = striga; zlá ženská. Slov. Zát. Př. 275a., 36a.

306542   Sotoniak Svazek: 8 Strana: 0374
Sotoniak, a, m. = Satanáš. Phľd. XII. 173.

306543   Sotonica Svazek: 7 Strana: 1384
Sotonica, e, f., nadávka ženským. Na Zvolensku. Phľd. XII. 173.

306544   Sotonica Svazek: 8 Strana: 0374
Sotonica, e, f. = sotona. Phľd. XII. 173.

306545   Sotoniti Svazek: 3 Strana: 0521
Sotoniti, il, ěn, ění; usotoniti = soužiti, quälen, plagen. — koho. Us., Rk.

306546   Sotor Svazek: 7 Strana: 0735
Sotor = dlouhý slaměný n. palochový koš (v Novohradě z vrbových průtkov. Rr. Sb), v němž Slováci zvl. láhve s vínem se sklepa vynášejí; u Jevíčka: samšék. Brt. Chodí nadutý jako s. Brt. Cf. Sotorek, Sotrík.

306547   Sotor, u, sotůrek Svazek: 3 Strana: 0521
Sotor, u, sotůrek, rku, sotoreček, čku, m., na Mor. a na Slov. = mošna z rákosu n. ze slámy upletená, die Mosche, der Zecker. Bl., Živ. Aug. 28., Tč., Škd., Mtl., Sd., Kčr., Ehr. Ona do komůrky vešla, starý sotorek přiněsla; dy němôžete dělati, jditě si chleba žebrati. Sš. P. 119. — S., najedený žaludek. Kost. (Zb. exc). — S., caryopsis, die Ka- ryopse, plod anebo voreček jednosemenný, nepukavý, povstalý z vaječníku prostého, s kalichem nesrostlého. Jest trojí a) ho- lénka, b) tvrdka, c) obilka. Rst. 494.

306548   Sotora Svazek: 7 Strana: 0735
Sotora, y, f. = sotor. Brt.

306549   Sotorář Svazek: 3 Strana: 0521
Sotorář, e, m., kdo sotory dělá neb pro- dává, der Moschenmacher, -Verkäufer. Us. na Mor. Jg.

306550   Sotorářka Svazek: 3 Strana: 0521
Sotorářka, y, f., die Moschenmacherin, -händlerin. Jg.

306551   Sotorářský Svazek: 3 Strana: 0521
Sotorářský, Moschenmacher-. S. palach. Jg.

306552   Sotorek Svazek: 7 Strana: 0735
Sotorek, rku, m., vz Sotor.

306553   Sotoreň Svazek: 10 Strana: 0664
Sotoreň, rně, f. = nepohoda, když se sníh válí a vítr fučí. Brt. Sl.

306554   Sotorník Svazek: 3 Strana: 0521
Sotorník, a, m. = sotorář. Mor, — S., osob. jm. Šd.

306555   Sotořit se Svazek: 10 Strana: 0664
Sotořit se = nečině obcházeti, Brt. Slov.

306556   Sototářství Svazek: 3 Strana: 0521
Sototářství, n., sotorářská živnosť, die Moschenmacherei, der Moschenhandel. Jg.

306557   Sotrcati Svazek: 7 Strana: 0735
Sotrcati = žduchati, sotiti. Val. Vck. Vz Sótati. S. někým = chopiti ho za prsa a k sobě a od sebe jím strkati. Val. Slavč. 59.

306558   Sotreť Svazek: 8 Strana: 0374
Sotreť = setříti. Slov. Kal. S. 164.

306559   Sotretý Svazek: 8 Strana: 0576
Sotretý = setřený, nastrouhaný. S. chren. Slov. Sbor. slov. I. 77.

306560   Sotrík Svazek: 7 Strana: 0735
Sotrík, u, m. = sotor. Slov. Rr. Sb.

306561   Sottisa Svazek: 7 Strana: 0735
Sottisa, fr. = hlouposť, hloupá myšlénka, odpověď a p., Albernheit, Narrheit; hrub- ství, hrubá řeč, grobe, beleidigende Rede, Grobheit.

306562   Sotůrek Svazek: 7 Strana: 0735
Sotůrek, vz Sotor. Prss., Sš.

306563   Sotúriť co kam Svazek: 7 Strana: 0735
Sotúriť co kam = sotiti. Slov. Čkžk X. 81.

306564   Sotůrka Svazek: 7 Strana: 0735
Sotůrka, y, f. = kožená kabela. Mor. Brt. Cf. Sotor, Sotora.

306565   Sotůrkář Svazek: 9 Strana: 0303
Sotůrkář, e, m., nadávka Bumovickým. Šeb. 195.

306566   2. Sotva Svazek: 3 Strana: 0522
2. Sotva, y, f., sotna. Boč. exc.

306567   1. Sotva Svazek: 7 Strana: 0735
1. Sotva. Toho by se byl s kdo nadál. Us.

306568   2 Sotva Svazek: 7 Strana: 0735
2 Sotva. Na sotvách ležieše. GR. (Cf. Jir. Anth. I. 3. vd. XLII.).

306569   1. Sotva, sotvy, sotvíčka, sotvíěko Svazek: 3 Strana: 0522
1. Sotva, sotvy, sotvíčka, sotvíěko = pracně, těžce, ledva, kaum, mit Noth. S. vi- dím věž. S. ducha popadám, stačím. S. řeč dokonal. Již dodělává a s. zívá. Sotvíčka jsem jí dotočil. Dač. Jídla se s-a dotekl; Je mu sotva 40 let. Us. Dch. Hladem s-va očima blyštěli. Brt. 8. 48. Sotvá. Žer. 326., na mor. Zlínsku. Brt. Sotvy. Šf. Štr. 220. Vichtorýnek z vojny jede, štyry koně sobě vede, a ten pátý sotva leze, co na něm pe- níze veze; Znova si ho míchá, až chlap sotva dýchá. Sš. P. 131., 669. S. cknouti smí. Kom. S. daněk potoka se doplazil, bylo po něm. Sych. Sotva s očí, hned i z mysli. Prov. Sotva že . . ., vz Věta času.

306570   Sotvaj Svazek: 7 Strana: 0735
Sotvaj = sotva, 1. Slov. Ppk. I. 49., Obr. Ps, Tóth. B. 9.

306571   Sotvička Svazek: 7 Strana: 0735
Sotvička, vz Sotva

306572   Sotvinka Svazek: 10 Strana: 0383
Sotvinka. Mám s. (sotva) na život. Tbz. V. 1. 145

306573   Sotvy Svazek: 7 Strana: 0735
Sotvy = sotva. Šf. Strž I. 365.

306574   1. Sou Svazek: 3 Strana: 0522
1. Sou- (dříve na Mor. a na Slov. sú), předpona značící smísení, společnost = s, spolu: sou-sed, sou-mrak, sou-kup, sou-lož- ník. D. Vz Pa S, Bž. 237.

306575   2. Sou Svazek: 3 Strana: 0522
2. Sou, zastr. akkus. a instr. zájmena = tu, tou. Až po sou dobu. Jg., Hš. Tak po- sud ku př. u Jičína.

306576   3. Sou Svazek: 3 Strana: 0522
3. Sou = jsou.

306577   Sou Svazek: 7 Strana: 0735
Sou (sú), francouz. peníz drobný.

306578   Sou Svazek: 8 Strana: 0374
Sou-, strslov. są: soused, sąs?ďb. Gb. H. ml. I. 48.

306579   Souběh Svazek: 3 Strana: 0522
Souběh, u, rn., závod, die Konkurrenz. Šm.

306580   Souběh Svazek: 7 Strana: 0735
Souběh trestních činů, Concurrenz straf- barer Handlungen. Neč.

306581   Souběr Svazek: 7 Strana: 0735
Souběr rohatý. Vz Jg. Slnosť. 163.

306582   Souběr, u, m Svazek: 3 Strana: 0522
Souběr, u, m., der Syllogismus. Šm.

306583   Soubezčasý Svazek: 3 Strana: 0522
Soubezčasý. Duch sv. je odvěký a s. s otcem i synem. Sš. J. 133.

306584   Souběž Svazek: 3 Strana: 0522
Souběž, i, f., der Parallelzug. Sm.

306585   Souběžiště Svazek: 7 Strana: 0735
Souběžiště, ě. n. S. našich slovanských literarních sil. Ntr. VI. 375.

306586   Souběžně Svazek: 3 Strana: 0522
Souběžně, parallel. Obojí s. se praví. Sš. Sk. 24.

306587   Souběžnice Svazek: 3 Strana: 0522
Souběžnice, e, f., souběžná čára, die Parallellinie. Jg.

306588   Souběžník Svazek: 10 Strana: 0383
Souběžník. Nár. list. 1903., č. 154 17.

306589   Souběžnosť Svazek: 3 Strana: 0522
Souběžnosť, i, f., der Parallelismus. Dch. Sr. Parallelismus (IL 494. b.).

306590   Souběžný Svazek: 3 Strana: 0522
Souběžný, parallel. S. cesta. Čsk. Jak v řeckém textu dvakráte v s-ném místě čteme. Sš. J. 101. Cf. Parallelní.

306591   Souběžný Svazek: 7 Strana: 0735
Souběžný. Der Ausdruck s. für parallel sagt gar nichts und stejnoměrný, téhož směru ist in vielen Fällen nicht ausreichend. Nz. Navrhuje se tam rovnoběžný t. j. v rovné vzdálenosti běžící.

306592   Souběžný Svazek: 10 Strana: 0383
Souběžný. Každá ctnosť má jaksi s-nou svou chybu. Zr. Strat. 276.

306593   Soubidlí Svazek: 3 Strana: 0522
Soubidlí, n., das Gestänge (bei Pumpen). Nz.

306594   Soubiskup Svazek: 7 Strana: 0735
Soubiskup, a, m. = suffragan. Hnoj. 14.

306595   Soubod Svazek: 7 Strana: 0735
Soubod, u, m., Mitstoss, m., v tělocv. Rgl, Čsk. — S., gemeinschaftlicher Punkt Mezi stavitelstvím a hvězdářstvím odkryje mysl mnoho s-dů. Dk.

306596   Soubohu Svazek: 3 Strana: 0522
Soubohu = přisahám Bohu. Dh. 131.

306597   Souboj Svazek: 3 Strana: 0522
Souboj, e, m., dvouboj, der Zweikampf, das Duell. K s-ji, na s. koho vyzvati, Jg.; na s. někoho vyvolati, J. tr., k s-ji vybíd- nouti. Ml. Na s. jíti. Sych. S. přijati. Krok. Zákon o s-jích; s. s někým míti. J. tr. V s-jí padnouti, raněnu býti. Us. Vz S. N., Klamař.

306598   Souboj Svazek: 7 Strana: 0735
Souboj. Právní s. či sedání (meč, kyj) byl z ciziny do Čech uvedený. Vz Pal. Rdh. II. 246. Americký s. Vz Ott. II. 105

306599   Souboj Svazek: 10 Strana: 0383
Souboj, e, m. Vz Ott. XXIII. 699.

306600   Soubojce Svazek: 3 Strana: 0522
Soubojce, e, m. == soubojník. Sš. Sk. 137.

306601   Soubojiště Svazek: 9 Strana: 0303
Soubojiště, ě, n. Slád. Rom. 76.

306602   Soubojní Svazek: 3 Strana: 0522
Soubojní svědek, der Sekundant. J. tr., Čsk.

306603   Soubojník Svazek: 3 Strana: 0522
Soubojník, a, m., kdo v souboji bojuje, der Zweikämpfer, Duellant. Víd. list.

306604   Soubojník Svazek: 8 Strana: 0374
Soubojník. Osv. 1896. 367.

306605   Soubojný Svazek: 3 Strana: 0522
Soubojný, duellirend. Šm.

306606   Soubojovnictví Svazek: 3 Strana: 0522
Soubojovnictví, n., die Waffenbruder- schaft. Us. Dch.

306607   Soubojovník Svazek: 3 Strana: 0522
Soubojovník, a, m., der Waffenbruder. Dch.

306608   Soubojovný Svazek: 7 Strana: 0735
Soubojovný, mitkämpfend. Dch.

306609   Soubojový Svazek: 9 Strana: 0303
Soubojový požadavek. Nár. list. 1899. č. 4. odp.

306610   Soubojství Svazek: 3 Strana: 0522
Soubojství, n., das Duellwesen. Šm.

306611   Soubor Svazek: 3 Strana: 0522
Soubor, u, m., sbor, sebrání, skládání, sebírání (opak: rozbor), synthesis, die Syn- these. Nz. Jména hromadná, kterýmiž jme- nujeme s. jednotlivých osob n. věcí rodem stejných. Bž. 66.

306612   Soubor Svazek: 3 Strana: 0522
Soubor, e, m., něm. Sauboř, ves u Ledče. PL.

306613   Soubor Svazek: 7 Strana: 0735
Soubor. Šf. III. 628, Mus. 1880. 127. S-rem, in der Gesammtheit. Dch. S. dvou kratí, ówal^eótg. Dk. Poet. 228.

306614   Soubor Svazek: 7 Strana: 0735
Soubor z : Soběhoř. Mus. 1889 163.

306615   Souborně Svazek: 7 Strana: 0735
Souborně, synthetisch. Dch., Mus., Vch.

306616   Soubornosť Svazek: 9 Strana: 0303
Soubornosť, i, f. Klc. v Mus. 1843. 331.

306617   Souborný Svazek: 3 Strana: 0522
Souborný, sborný, syntheticus, synthe- tisch; op. rozborný, analyticus. Pal. S. che- mie. S. vydání spisů, die Gesammtausgabe. Dch. — Vz S. N.

306618   Souborný Svazek: 7 Strana: 0735
Souborný. S. soud, Jd., Dk., výrok (ko- pulativný), Dsch. I. 55., dojem (celkový;, Schz , jméno (collectivum). O vazbě jmen s-ných ve staré češtině vz v Jir. Nkr. 67.

306619   Soubratrstvo Svazek: 7 Strana: 0735
Soubratrstvo, a, n., v bot., Adelphie, f, Adelphismus, m. Rk.

306620   Soubrette Svazek: 3 Strana: 0522
Soubrette (fr., subret), obyč. subretka = komorná zvl. na divadle, das Kammermäd- chen, schlaue Zofe, f.

306621   Soubřestky Svazek: 10 Strana: 0664
Soubřestky, zaniklá ves v Bučovsku na Mor. Vz Mtc. 1905. 379.

306622   Soubud Svazek: 8 Strana: 0374
Soubud, u, m. či influence, e, f. či indukce elektřiny. KP. VIII. 15., 31.

306623   Soubudný Svazek: 3 Strana: 0522
Soubudný, Induktions-. S. přrístroj lékař- ský, cívka. Ck.

306624   Soubudný Svazek: 9 Strana: 0303
Soubudný klíč u telegrafu = indukční. Ott. XIV. 374.

306625   Soubudovati Svazek: 3 Strana: 0522
Soubudovati — spolu budovati, spolu stavěti, mitbauen. — se s kým. Soubudujte se s jinými církvemi a vzájemně vespolek. Sš. II. 101.

306626   Soubunice Svazek: 9 Strana: 0303
Soubunice, e, f. Žv. VII. 210.

306627   Soubuňka Svazek: 7 Strana: 0735
Soubuňka, y, f. Řetězovité s-ky. KP. V. 182.

306628   Soubydlitel Svazek: 7 Strana: 0735
Soubydlitel, e, m., Mitwohner, m. Kos.

306629   Soubyt, u Svazek: 3 Strana: 0522
Soubyt, u, m., soubytí, n., soubytnosť, i, f., die Wesensgleichheit, consubstantialitas. S. Loga s otcem. Sš. J. 13. Kristus s otcem v soubytí podstatném spojen jest. SŠ. J. 62. V tétéž zůstává s otcem v soubytnosti. Sš. J. 26. Cf. Spolubytnosť.

306630   Soubytenstvo Svazek: 7 Strana: 0735
Soubytenstvo, a, n, Symbiosis, f. Rk.

306631   Soubytný Svazek: 3 Strana: 0522
Soubytný, spolu byt mající. Měst. bož. II. 277. — S., wesensgleich, consubstantialis. Cf. Spolubytný.

306632   Soucasnictvo Svazek: 8 Strana: 0374
Soucasnictvo, a, n. = vrstevníci. Ztk. 129. (3. vyd.).

306633   Soucestitel Svazek: 3 Strana: 0522
Soucestitel, e, m., der Reisegesellschafter. Koll. Zn. 563.

306634   Soucestní, -ný Svazek: 3 Strana: 0522
Soucestní, -ný — téz cesty (jsoucí), glei- ches Weges. S. oběh planety, synodicus. Smet. Hvězd. 57. S-né spolupoutníky a prů- vodčí Pavlovy uchopili. Sš. Sk. 228.

306635   Soucestovatel Svazek: 3 Strana: 0522
Soucestovatel, e, soucestovník, a, m. = soucestitel. Šm.

306636   Soucestovník Svazek: 7 Strana: 0735
Soucestovník Koll. III. 51. 493*

306637   Soucí Svazek: 3 Strana: 0522
Soucí = pořádný. Ja som chlapec súci. Slov. SI. ps. 232.

306638   Soucit Svazek: 3 Strana: 0522
Soucit, u, m., spolu cítění, das Mitgefühl. Cf. Soustrastí. — S., Sympathie = souhlas vnitřní s cizím blahem a zlem n. s cizí slastí a strastí. Vz S. N. S. s někým míti. Dch. Máme s. radosti, smutku. Jg. — S., sklon- nosť k něčemu z příčin nepovědomých, die Neigung. Jg. — S. u malířů, nová krásná barva z jiných povstalá. Jg. — S., jakost ústrojí, dle kteréhož činnost jednoho stroje zvětšená n. zmenšená také druhého stroje činnost zvětšuje aneb zmenšuje, die Mitleiden- heit. Roste-li bujně nať bramborová, trpí tím plod. Vz Rošti. I. a. 116.

306639   Soucit Svazek: 7 Strana: 0736
Soucit. Někomu s., soustrasť prokázati, na jevo dáti. Dch.

306640   Soucit Svazek: 8 Strana: 0374
Soucit. Jest sladký s., jejž cítí v sobě každé velké srdce; Zlou urážkou jest tyrannovi s. Alf. 13., 43.

306641   Soucit Svazek: 9 Strana: 0303
Soucit. Úsloví vz Zát. Př. 109a., VIII. A. odst. 4.

306642   Soucit Svazek: 10 Strana: 0383
Soucit jest nejlepším lékařem. Zl. Pr. XXI. 622.

306643   Soucítění, n Svazek: 7 Strana: 0736
Soucítění, n. = das Mitgefühl. Dk. Aesth. 472.

306644   Souciti Svazek: 9 Strana: 0303
Souciti = lomcovati. Jakž nemá tedy s. strach s Cilkou. Sá. Kresb. z Ješt. 254.

306645   Soucítiti Svazek: 3 Strana: 0522
Soucítiti, souciťtovati, mitfühlen, sympa- thisiren. Nz. — s kým. Člověčenstvo, s nímž Pavel srdečně soucituje. Sš. I. 81.

306646   Soucítiti komu Svazek: 7 Strana: 0736
Soucítiti komu. Člověk souciťuje člo- věku. Pal. Rdh. I. 386. a j.

306647   Soucitlivec Svazek: 3 Strana: 0522
Soucitlivec,vce, m., der Sympathisirende. Šm.

306648   Soucitně Svazek: 7 Strana: 0736
Soucitně, sympathetisch. Us. Pdl.

306649   Soucitnosť Svazek: 3 Strana: 0522
Soucitnosť, i, f., das Mitfühlen, Mitleiden, Sympathisiren. Rostl. III. a. 32., Mus. IV. b. 213.

306650   Soucitný Svazek: 3 Strana: 0522
Soucitný, spolu cítící, mitfühlend, sym- pathetisch. S. nerv, krok, vzezření. Č.

306651   Soucitný Svazek: 7 Strana: 0736
Soucitný. S. hysterie, hystéria sympa- thica, čivy, nervi s-ci, zánět oka, opthal- mia sympathica. Ktt. exc.

306652   Soucitný Svazek: 8 Strana: 0374
Soucitný. S. onemocnění druhého oka, Schb. Nád. 28.

306653   Soucitokřečový Svazek: 7 Strana: 0736
Soucitokřečový. Jednostranná bolesť hlavy s-vá. hemicrania sympathicotonica.

306654   Soucitoobrnový Svazek: 7 Strana: 0736
Soucitoobrnový. Jednostranná bolesť hlavy s-vá, hemicrania sympathicoparaly- tica.

306655   Souč, na Svazek: 3 Strana: 0522
Souč, na Slov. = suk. Bern.

306656   Součarý Svazek: 7 Strana: 0736
Součarý = kollinearný. S. obrazce. Jd. Geom. II. 17.

306657   Součaří Svazek: 7 Strana: 0736
Součaří, n., Collineation, f. Osa s. či kollinearná Jd. Geom. II. 17.

306658   Současí Svazek: 3 Strana: 0522
Současí, n., die Gleichzeitigkeit. Kos. 01. I. 167.

306659   Současně Svazek: 3 Strana: 0522
Současně, gleichzeitig. Stě. Alg. 169.

306660   Současnictví Svazek: 3 Strana: 0522
Současnictví, n., die Zeitgenossenschaft.

306661   Současník, a Svazek: 3 Strana: 0522
Současník, a, m., lépe: vrstevník, der Zeitgenosse. Brs. 2. vd. 233.

306662   Současno Svazek: 10 Strana: 0383
Současno, a, n. = současnost Zl. Pr. XXII. 386.

306663   Současnosť, i Svazek: 3 Strana: 0522
Současnosť, i, f., die Gleichzeitigkeit. S. děje. Nz.

306664   Současný Svazek: 3 Strana: 0522
Současný, gleichzeitig. S. děj. Dle Brs. 2. vd. 233. lépe: téhož času, též doby, teh- dejší, nynější; ale jakožto terminu techni- ckého zavrhovati nelze slov současný, sou- dobý.

306665   Současový Svazek: 3 Strana: 0522
Současový = současný, synchronistisch. Nz.

306666   Současový Svazek: 9 Strana: 0303
Současový. S. knihování, synchronistische Contierung. Vz Řádkový. Ott. XIV. 444a.

306667   Součásť Svazek: 7 Strana: 0736
Součásť, i, f., vz Součástka. Šfk. Poč. 2., 3, Kŕ.

306668   Součastenství Svazek: 3 Strana: 0523
Součastenství, n., die Partnerschaft. Šm.

306669   Součástice Svazek: 3 Strana: 0522
Součástice, e, f. = součástka. Dch.

306670   Součástka Svazek: 3 Strana: 0522
Součástka, y, f., der Bestandtheil. Nz., Mus. I. a. 99.

306671   Součástka Svazek: 7 Strana: 0736
Součástka. Šf. III. 480. S-ky krevní, Blut-. S. Srbska. Šf. Strž. II. 266. Rukopis ten svými s-mi do rozličné doby padá. Šf. III. 208.

306672   Součastnec Svazek: 3 Strana: 0523
Součastnec, ence, m. = součastný, der Theilnehmer. Koll.

306673   Součastněný Svazek: 10 Strana: 0383
Součastněný, vz Súčastněný.

306674   Součastnice Svazek: 7 Strana: 0736
Součastnice, e, f., Theilnehmerin, f. Rk.

306675   Součastník Svazek: 3 Strana: 0523
Součastník, a, m., der Partner. Dch.

306676   Součastniti Svazek: 3 Strana: 0523
Součastniti, vz Zúčastniti.

306677   Součastný Svazek: 3 Strana: 0523
Součastný, mittheihaftig. Jg.

306678   Souček Svazek: 3 Strana: 0523
Souček, vz Suk.

306679   Souček Svazek: 7 Strana: 0736
Souček = uzel. Musí jí někdo rozvázati s. na jazyku (povzbuditi, aby mluvila). Us. Hk. — S., čka, m., os. jm. 1515

306680   Souček Svazek: 9 Strana: 0303
Souček Boh. dr. Sr. Jub. XXIX.

306681   Souček Svazek: 10 Strana: 0383
Souček Ed., spis., nar. 1844.; S. Bohumír, lék. a spis., nar. 1854., S. Jindr., spis., nar. 1863. Sr. Ott. XXIII. 702., S. St., spis.; S. A., spis., Tob. 217.

306682   Souček Svazek: 10 Strana: 0664
Souček St., spis.

306683   Součelí Svazek: 7 Strana: 0736
Součelí, n. = čela srostlá. Součinění, n., die Mitwirkung. Dk., Kzl.

306684   Součelí Svazek: 10 Strana: 0383
Součelí, n., vz Souhlaví.

306685   Součet Svazek: 3 Strana: 0523
Součet, čtu, m., vhrn, die Summe. Nz. S. hlavní, částečný, Partial-, svémístný, Stellen-. Cf. Součin. Nz. S. od 12 zl. šp. m.: s. 12 zl. Vk.

306686   Součetný Svazek: 3 Strana: 0523
Součetný, vz Součtový. Nz. S. (sčítací) kniha, das Summatiousbuch. Nz.

306687   Součí, n Svazek: 3 Strana: 0523
Součí, n. = suky, die Aeste. To poleno je samé s. Us. Dch.

306688   Součin Svazek: 3 Strana: 0523
Součin, u, m., násoba, das Produkt. Techn. S. částečný n. počástný, das Theilprodukt, s. druhociferný, zweites Theilprodukt oder Produkt der zweiten Ziffer des Multiplika- tors mit dem ganzen Multiplikand, místný, das Stellenprodukt z. B. das Produkt des ganzen Multiplikand mit der Einheitenstelle des Multiplikators. Nz.

306689   Součinek Svazek: 3 Strana: 0523
Součinek, nku, m. = součin. Sm.

306690   Součinitel Svazek: 3 Strana: 0523
Součinitel, e, m. = spolučinitel, der Mit- wirkende, Mitthäter. — S. v arithm., der Koëfficient. Stč. S. slove v počítání písmen- ném ten činitel, který se za množitele po- kládá. S. N. S. dvoučlenový, binomický, der Binominalkoefficient, Stč. Alg. 45., Nz.; s. patRný (sichtbar), výdatku, deR Ausflussk., s. (nebo podíl) lišný (rozčinkový), der Dif- ferential-K. S. tření, Reibungskoëfficient. Sedl. S. stálý, způsob součinitelů neurči- tých, s. staženosti. Nz.

306691   Součiniti Svazek: 3 Strana: 0523
Součiniti, mitwirken. Šm.

306692   Součinně Svazek: 7 Strana: 0736
Součinně, mitwirkend. Ntr. VI. 141.

306693   Součinník Svazek: 3 Strana: 0523
Součinník, a, m., vz Součinitel.

306694   Součinnosť Svazek: 3 Strana: 0523
Součinnosť, i, f., die Mitwirkung. Dch.

306695   Součinný Svazek: 3 Strana: 0523
Součinný, mitwirkend. Vz Faktorialní.

306696   Součinový Svazek: 7 Strana: 0736
Součinový. S. části, Šim. 102., tvar. Čs. math. X. 237. Vz Součin.

306697   Součití Svazek: 7 Strana: 0736
Součití, n., das Mitfühlen. Dk. P. 12., 18.

306698   Součkovati Svazek: 7 Strana: 0736
Součkovati přízi. Rgl.

306699   Součkovatý Svazek: 3 Strana: 0523
Součkovatý, knorrig. S. kmen. Ler.

306700   Součlení Svazek: 7 Strana: 0736
Součlení, n. S. galvanické (galvanická batterie). Hrm. Síla elektr. 9.

306701   Součnělčí Svazek: 7 Strana: 0736
Součnělčí, n., gynostemium, Griffelsäule, f. Vz Rst. 489.

306702   Součtovati Svazek: 3 Strana: 0523
Součtovati, zusammenzählen, summiren.

306703   Součtový Svazek: 3 Strana: 0523
Součtový toH. Vz KP. II. 291. S. vzorec (součetný), die Summenformel, Nz., řada, die Summenreihe. Nz.

306704   Součtový Svazek: 7 Strana: 0736
Součtový výraz. Stč. Nár. 122. Soud. Cf. Mkl. Etym. 315. S. = souzení. S. podjatý (zajatý, interessovaný), subjek- tivní (osobní). Dk. — S. = zdání, mínění. Ten zdá se býti soudů s.: Co proti přírodě, že špatné. Hlk. Buoh vie v svém tajném súdu, proč na koho co přepustí. St. Kn. š. 30. (31.). Soud svůj jest nejkratší Us. Bž. — S. = úsudek (ve filos). Cf. Jg. Slnosť. 33. S. aesthetický, affirmativní či kladný, apriorický, dozvědný, hodnostný, jediněčný či singularní, jisticí (assertorický), mravní, nutný či apodiktický, objasňovací (rozborný, analytický), o dobru, o kráse, partikularní či částečný, podmínečný či hypothetický, povšechný, praktický, prostý či katego- rický, rozlučný či disjunktivní, samozřejmý, souborný či rozhojňovací či synthetický, theoretický, universalní či všeobecný, vý- mezný či limitativní, záhadný či problema- tický, záporný či negativní, z dozvědu, skusný či empirický, z přezvědu či apo- steriorický, Dk., bezprostředný, sprostřed- kovaný, thetický, z domyslu. Jd. — S. = souzení podlé práva. S. jest pravé roze- znání mezi pří a pří skrze vyslyšení obou pří a vzeptání i rozvážení příčin okolosto- jících dostatečné bez nezřízených náchyl- ností. Výb. II. 1402. O soudu zahájeném
vz. Mus. 1815. 101. nn. Bez súdu dievku svá-
zavše. Výb. II. 19. S. lidu, Lynchjustiz.
Dch. Na súdě sediechu. Pass. S. o škody
držeti. Výb. II 1314. Cf. Vš. Jir. 67., 98.,
288., Zř zem. Jir. 121., 474., 475, 699. — S. = pře. Měl by raději s pravdú odsúzen býti, nežliby s křivdú obdržal súd. Št. Kn. š. 20. — S. = nález. Trpezlivý buď, keď znášáš krivý s. Slov. Tč. Súd vynésti, skrze anděly vydati. Št. Kn. š. 158., 144. — S. poslední. Na ty mrtvé ten věčný súdce má súd vydati. Št. Kn. š. 23. Na súd pojdú. Ib. 23. — S. = osoby etc. Ti dva só pořád na sódech (na socích). Mor. Neor. — S. = úřad soudný. S. duchovní, Vš. 27., dvorský, Výb. I. 973., Arch. VII. 730., VIII. 615., Vš. 23., knížecí, Arch. VIII. 615., ko- morní, Arch. VII. 730. nn., VIII. 615., Vš. 21., manský, Arch. VIII. 615., menší praž- ský, Vš. 27., 29., purkrabský, Arch. VIII. 615., Vš. 27., zemský, Vš. 21., 32., 466., Arch. VIII. 615., Výb. I. 973. Nejvyšší (soudní dvůr, správní soud). Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 429. nn., IV. 3. 2. 410, Ukaz. 71. S. římské. Vz Vlšk. 61. nn. Dosazení soudu. Vz Žer. Záp. II 182. O osazení soudu zem- ského (většího). Vz Výb. II. 1471., Pal. Rdh. II. 165., Kmet. Kdy a jak konal se soud zemský. Vz Pal. Rdh. 11. 165. Sou- dové starší doby a jejich příslušnosť. Vz Pal. Rdh. II. 231. Větší a menší s. v každé cúdě. Vz Pal. Rdh. II. 232., 233. Větší s. soudil vážnější věci, menší s. menší pře oba bez rozdílu stavů. Pal. Rdh. II. 2 53.— S., Gerichtsbezirk, m. Ješto nesluší k jeho súdu, nenie z jeho súdu. Št. Kn. š. 168., 169.

306705   1. Soud Svazek: 3 Strana: 0523
1. Soud (zastr. súd), u, m. S. = souzení, rada, vyhledávání n. uvažování čeho, das Urtheilen, die Urtheilüng, judicatio, discep- tatio. Pilným s-dem něco rozvážiti. Reš. Se sebou samí v pilný a bedlivý s. vejděte. Br. Přísný s. milosrdnému člověku se od- hliví a zlahodí; Kdo utrhá, ten s. provodí. Sš. Ob. 154. Mnohý v súdě těžce blúdí. Smil v. G46. Čím Bóh lepší jest než člověk, tiem hlubší jsú boží sudové. Hus I. 244. Kaž- dému toho k soudu zanechávám. Ler. V té příčině byl-li Kročín dobrý hospodář a po- litický člověk, že takové město snížil, roz- umnému člověku k s-u podává se. Břez. 183. Súd sboru někdy po domnění jde, kte- rémuž sboru i zklamati i zklamánu býti se přiházie. Hus III. 228. Bodej byl ten rozum před soudem, který bývá po soudě. Č. M. 193. — S., moc duševní, kterou soudíme, rozum, uvážlivosť, soudná moc, die Urtheils- kraft, der Verstand, judicium. Dobrého soudu. V. Muž velikého soudu; soudu zdravého zbaven jest. Kom. Má zdravý soud; soudu ostrého a hlubokého. Br. S. všecken potratil ten člověk. Zdravým soudem na něco po- hlížeti. Plác. Jasným s-dem něco vyskou- mati. Měst. bož. Někoho s-dem převyšovati. Boč. Rozum se v něm i soud věkem zostřil. Plk. Míti s. při volení příkladův (soudnosť). Nz. Ty jsi spravováním Noe, důstojností Aron, mocností Mojžíš, soudem Samuel. Štr. — S., zdání, úsudek, die Meinung, das Ur- theil, judicium, sententia, opinio. V. Podlé mého s-du, mým s-dem; lékařský s. V. Zma- tený o věcech s.; spěšný s. o něčem vynášeti. Kom. Choutka, cesty boží ke svým s-dům natahovati. Sš. I. 168. Že Římanům konečný soud tu příleží. Sš. Sk. 257. S. doskočný == opovážlivé posuzování, judicium temerarium. Dvojí chyby s-du doskočného Pán dotýká. Sš. iMt. 104. (Hý.). Že bych o věci té s-du si byl neupravil. Kos. 01. I. 113. Vím, že rozličné s-dy o mně budou. Žer. 1591. S. učiniti o všech lidech; Pravý s. o něčem učiniti. Chč. 298., 619. S. o něčem vydati. Bart. 4. 31. Nebo nejsou mi neznámí po- stranní a nepraví s-dové mnohých lidí, kteří cizí spisy a řeči rádi na jinou stranu vy- kládají nežli bylo míněno a ničehož za dobré a hodné nesoudí, cožby od nich samých ne- pošlo. V. v Úvodě ku kalend., histor. 1590. Já jsem toho s-du. Ros. Po lidských s-dech jíti. Záv. Podlé mého s-du jest ta kniha dobrá, Bern, má tento dub 8 sáhů dříví. Ml. Vášněmi nakvašen jsa s. vynášel. Sych. S. o něčem učiniti. Kom., Byl. To pravým s-dem za báseň odsoudili. Dal. S. podlé ně- čeho o někom činiti (souditi). Nz. Chvátání v soudu ničeho dobrého nepřináší; Kdo sou- dem příliš kvapí, ten ku pykání pospíchá; Pospíchá k želení, kdo pospíchá k ortelo- vání; Nemáme býti chvátavi k s-du, aby- chom bez rozvážení všetečně neortelovali. Pr. S. lživý položí. Hus I. 187. Nemáš srdce čistého, Čekej soudu přísného. Tě. Všetečně se o jiných s-dem pronášeti. Sš. Mt. — S. ve filosofii = úsudek, das Urtheil, judicium. S. = spojení n. rozloučení dvou ponětí pro shodnosť n. neshodnosť jich rozumem po- jatou. Mark. S. se stanoviska logického jest klad vztahu dvou pojmů; soud proslovený sluje výrok, věta, věsť. S. kategorický (S jest P), podmiňovací (je-li S, tedy jest P). S. částečný, kladný n. tvrdící, neplatný, ne- správný, obecný, obměněný, obměňovací, obrácený, obracovací, platný, podřaděný, rozborný, rozdělovací, rozlučovací, slučo- vací, souborný, souborný z přezvědu (a po- steriori), souborný z obzvědu (a priori), správný, výčetný, záporný, ze zkušenosti, změněný, změňovací, z možnosti, z nutnosti. Jd. S. se stanoviska psychologie jest osvo- jování představy nové se starší. Jd. — S., souzení činů mravných podlé práva, obyč. spojené s mocí k vyvedení toho, co za právo uznáno, das Richten, Gericht, das Gericht- halten, judicatio. S. držeti, činiti, konati, říditi (souditi); s. v soudnici držeti; den s-du a práva; na s-du seděti, V., Arch. I. 164., Dal. 102., neseděni na s-du; s. říditi; s někým na s-du státi; od někoho na s-du mluviti; před s-dem koho zastávati; na s-du ztratiti, s-dem přemoženu býti. V. V s-dč ně- koho souditi, Dal., rozsudky činiti. Jel. Král s pány v s. zasedl. Vš. Král každého dne na s-du sedal. Sych. Postaviti se na soudu. Kram. Není spravedlivé, aby někdo i ža- loval, stranu držel i soud vynášel. Pr. S. souditi. Us. Krev a príbuznosť činí v sou- dech rozličnosť. Č., Pk. S. nálezný (který nálezem se děje). Výb. I. K soudu státi, nestáti; s. podstoupiti; soudové jdou (die Gerichte werden gehalten); nejití s-du. Vš. Ze s-du vyvésti, vyvstati (aus der Gerichts- sitzung austreten); s. vykonávati (soudní moc), J. tr.; s. držeti třikrát do roka v Praze s nejméně 9 votanty. Pr. Náhlým s-dem ně- koho souditi; řízení náhlého s-du; trest na náhlý s. vyměřený n. vyrčený. J. tr. Každý s. má dvě strany; s. spravedlivý jest jako váha; s. má býti neporušený; každý s. má své pře. Rb. Každého škůdce na přísné bral soudy. Kos. Ol. I. 45. S. jednotlivý, sou- kromý též zvláštní, všeobecný. Sš. Mr. 22. Pravil, že s. spravedlivý soudí. Sš. J. 91. Vůbec ráz a povahu soudu vyličuje. Sš. J. 91. Pán nemíní zastaviti s-dů veřejných, ani státního ani církevního: Pán církvi a vládě s. připisuje: Mluví tu Pán o soukromém a všetečném soudu, jímž skutky a činy jiných nelaskavé měříme; Mluví o s-du opovážli- vém; Aby milosrdného došla s-du; Připo- vídá svůj s. podlé toho upraviti, jak . . .; A a ní (drásty) zlého soudu náměstek sobě strojí. Sš. Mt. 103., 104. S. podlé něčeho upra- viti. Hý. Bůh sobě s. vyhradil; Prohlédati k s-du božímu. Sš. Když lidé na soudy boží všetečně se dobývají. Sš. I. 42. S. lidu, die Lynchjustiz. Dch. A když jsú k té věci stáli před súdem zahájeným, řekl Duchek. NB. Tč. 91. Dokudž s. stojí (trvá). Půh. I. 262. V zahájeném súdě; Muž mój musil jeti od svého úřadu k jeho súdóm. Půh. I. 294., II. 78. My zde chtěli sme s. držeti, ale ne- mohlo se to nám nijak trefiti; Ještě do s-du olomouckého a přes s. drahné nedělí jest. Žer. 338., 342. Bez súdu dievku svázavše. Výb. II. 19. S-dem koho o něco slyšeti. Vz Slyšeti. Bart. 1. 36. S-vé, kteří se při témž zločinu setkají. J. tr. Jak učinil Mojžíš, jenž jednak se na huoře modlil, jednak na súdě sedal, jednak bojoval. Hus III. 30. Zdrž se ot s-du, leč obě straně slyšeti bu- deš. Vš. IX. 1. Dříve než k s-du přistoupíš, měj všechny své potřeby pohromadě; Každý, kdož se zná, že k s-du pro nemoc neb pro jakoužkoli příhodu n. potřebu nemůže státi, může sobě poručníka zříditi; Sročení kdyby se překážka morem, válkou aneb jinak stala, s. se má odložiti; Povinnosť soudu chce člověka dobrého, spravedlivého, střídmého, života čistotného, mírného a dobře umělého; V soudech při věcech omylných a zatmě- lých neužívej kvapnosti; Při rozvažování spravedlnosti a soudu zachovej prísnosť, ale při vyrčení a rozsudku milosrdenství; Při soudu spravedlivém zachovej také milo- srdenství; Na levo ani na pravo v s-dech se neuchyluj; Čiň spravedlivý soud každému rovně jednomu jako druhému; V soudu sedě nehleď osob, ani bohatého ani chudého, ani přízně ani nepřízně, ani darův, jež soudce oslepuj í a spravedlnost potupují; Za s. spra- vedlivý nežádej zisku a nevyhledávej užitků časnych; V soudech nemá býti osob přijí- mání; Soudové spravedliví dary a lakom- stvím se převracují; S. a spravedlnosť nemá býti s útokem a mocí, ale s kázní a tichosti požádán; Nikdo s-dů pořádných a jiných dobrých a chvalitebných pořádků světských nepřetrhuj. Pr. S. zahájiti, při s-du seděti. Er. Položiti, ustanoviti den s-du; s. o ně- čem; propadnouti náhlému s-du. J. tr. Oby- čej při soudech; omluviti své nestání k s-du ; na někoho s-dem nastupovati (gerichtlich verfahren). Šp. V každém pořádném s-du má býti soudce, původ, obviněný a svědek a z těch čtyř věcí žádná dvěma býti ne- může. Pr. O jehožto hlavu soud děje se. Ep. Pog. 24. O jiných vězních s. odložen. V. Při zahájení s-du, kdež, jest-li kdy jindy, obzvláště řád, pokoj, vážnosť a stud zacho- váván býti má. Žer. A k těm dnům sváteč- ným stranám odkladové se díti ani s-dové držeti nemají. Kol. 19. V s-dě jde se jedním právem. Tov. 49. S. se odbýval v suchých dnech adventních, postních, letničných a o sv. Jeronyme; S. o svíčkách — o třech králích; Zahájení s-du za starších dob a jak s. se skládal, o tom vz Pr. 1869. str. 590., 592. a násl. — S. poslední, boží, das jüngste Gericht. Na posledním s-du. V. S. svéta. D. Tím rozumí se den s-du všeobecného. Sš. Mr. 22. Poslední s. od něho vykonán bude. Sš. J. 88. Jemu přináleží veškeren s. vidomý i nevidomý, časný i věčný, blažený i od- sudný. Sš. J. 88. (Hý.). Němam ja tu času od- počivać, musim k panu Bohu na sud hybać; Ale fa Bůh trestat bude, až při tom posled- ním súdě; Na tom súdě, což tam bude? sám pán Ježíš súdit bude. Sš. P. 13., 251., 776. (Tč.). An jde (syn boží) na súd zvláště ve svém veleslavenství s velikú mocí; Zna- menaj hřiešnej, kterak to bude hroznej súd. Pass. 16., 17. (Hý.). Každý jazyk, jenž sě tobě protiví, na súdé budeš súditi; Hnú se k s-du s synem člověka proti hriešnikóm ; S. bude tomu bez milosrdenstvie, ktož ne- činí milosrdenstvie; Na nebe vstúpenie a na súd přijitie; Súd boží na pravdě, kterážto ani zklamává, ani zklamána bývá, vždy zá- leží. Hus I. 326., II. 12., 392., III. 11., 228. (Tč.). Dej ať před s-dem obstojím, odsou- zení se nebojím. Sš. P. 57. Do pekla hlu- boko, do nebe vysoko a nebeského s-du ku poslednímu dni dlouho čekati. Prov. Už je na božím s-du (na boží milosti — zemřel). S. a Ž. Soud boží, vz Ordalie. — S., pře, rozepře, der Process, Rechtsstreit, die Rechts- sache, der Rechtshandel. Nejsem na tom, abych se v s. vydávati měl. Ler. Jestliže by administrator na tu faru, o kteroužby s. byl, kněze dáti nemohl. Zř. F. I. B. XIX. Což se s-du o hrdlo a česť dotýče. Ib. A. VII. Králová Milosť tomu chce a páni, aby o zemskú věc před nimi měl súd býti. O. z D. A ktožby pohnal a ktožby súd ten před se směl vésti. O. z D. Pak sou mezi nimi s-dy boží (sváří se, perou se). Us. v Do- brušce. Vk. Nevyjde ze soudů, jestliže si naň do opravdy zasedne. Sá. Zapletl se do soudů; Udělati s něčím krátký s. Dch. Ne- stání k soudu, Kontumaz (im Proeesse); Věc na s-du jsoucí, trvající. J. tr. Byl s. ten vykonán proti všelikému veřejnému právu; Nebo volati se k vyššímu s-du není toli co ze s-du se vytahovati; Odvedení lidí od všetečného s-du. Sš. Sk. 91., 272., Mt. 104. Protož všecka města dali se v s. se pány i s rytieřstvem. Let. 258. S. na ně- koho vznésti. Kat. 1886. Toho jsem mosila súdy na něm dobyti a velikými náklady. Půh. I. 155. Při soudech o městskou věc. Vl. zř. Úvod. Súdóv se varovati dobré jest. Hus I. 381. Do s-du se nepouštěj, dříve jiné cesty zkoušej. Pk. Svůj s. nejkratší. Pk. Na súdu ne osoby, než pře se súdie. Vš. IX. 1. S. o vraždu. NB. Tě. 100. S ně- kým s. míti; s. podniknouti; do soudu se dáti; soudem svého (jmění) dobývati; při s někým na soudu míti. V. V s. s někým vejíti. Kom. S někým s. vésti; s. vyhráti, ztratiti. Us. S. s někým trpěti. Ros., Cyr. S. sobě a při s bratrem o království učinil před císařem. Plk. Ta věc jest již na s-du. D. S-dy ho ve zkázu uvedou. Berg. S. pe- něžitý (o peníze). Har. Lidé rádi v s-dy) se dávají. Sych. Se silným nechoď v zápas a s bohatým před s. Rb. Dobrému a múdrému všecko prve rozumem zkusiti sluší nežli válkou a soudem. Vš. III. 7. Nežli počneš poháněti, před očima měj a ke konci hleď, co ti ten soud může přinésti; Kdo k s-du nepřistupuje vedlé práva, ani v žádném slově nemá slyšen býti; Lidská ve všem neskro- mnost! a pýcha mnoho s-dň, mnoho půhonů dělá Pr. Přitáhnouti někoho k s-du; hle- děti, přikročiti k někomu s-dem; po s-dech choditi. J. tr. — S., nález od soudce n. od soudcův, das Urtheil, der Rechtsspruch, die Rechtserkenntniss. S. vynésti (nad někým. Us.), s-dem někomu něco přivlastniti, V., přisouditi. Apol. S. zamítnouti. Každý purg- mistr v svých čtyřech neděléch jmá súd učiniti, aby se pravda stala. Sob. 40. Soud o kom vynésti. Sš. Mt. S. na někoho učiniti. Bart. 1. 35. Kdežto súdce jest hněvivý, ten často výdá súd křivý. Vz Spravedlnost. Smil v. 1069. S. převrátiti. Alx. Když súd vzdadi, móž naň přísud vzíti. Půh. I. 210., 313., II. 225., 227., 342. Pilat pro množstvie křivý súd vydal; Súdu kněžského Buoh ne- následuje ; O nichž sú biskupové a kněžie súd vydali; Před Bohem ne súd kněžský, ale život hřiešných sě váží; Tu budú všichni světí súdu spravedlivého proti hriešnikóm pochvalovati. Hus I. 187., 381., II. 66., 158., III. 124. — S. = osoby k souzeni právem ustanovené, die Gerichtspersonen, das Ge- richt. S. ursprünglich dasselbe was sněm, wie denn auch in den Půhonenbiichern soud und snem synonym sind und statt k pan- skému soudu häufig sněmu gesetzt wird. Gl. 318. Nález s-du; před soudem s někým míti činiti o něco; k s-du někoho pohnati, k soudu n. před s. připraviti; neucházeti, neukrývati se před soudem; s. zasednouti (souditi); k s-du státi. V. Rozeznání s-du. Plác. K s-du někoho potahovati. Solf. Ota- zovati se súda. St. skl. K s-du potažený. Sych. Poháněl nás k s-du, brali jsme však odvolání. Sych. U s-du někoho obžalovati; v s-dě seděti (soudcem býti); od s-du tre- stán býti. Us. S-du něco přednésti. D. Ně- komu s. osaditi (soudce ustanoviti). Cyr. Do s-du někoho dosaditi. Hlas. O to soud pořádný osaditi. Apol. Páni na plném s-du. Vš. Zle živu býti tu, kde pravda při s-du za nic se nepokládá, soudcové na prodaji jsou a žádný těm, kdož zle činí, na odpor se nepo stavuje. Pr. Obeslati někoho k s-du n. před s.; osazení k s-du. J. tr. Věc po- dati na s. Er. Ta věc přišla již před soud, k s-u. Us. Soud lidmi osaditi; věc s-du ku schválení dáti; s-dem dáti něco oznámiti; své odpory na s. podati; za marnotratce od soudu prohlášenu býti; o své právo před s-dem žalovati; věc k s-du složiti. Ěd. Proto soud, aby soudil, ne však bez pilného vy- šetřování odsuzoval a káral, Č., Pr. Jménem s-du jednati; s. zavrhnouti, zaneprazdňo- vati, zříditi; něco před s-dem seznati (con- statiren); závěť kromě s-du zdělati (mimo- soudní); před s-dem se dáti najíti; dodati, postaviti někoho k s-du; s. má říditi; leží to u soudu; to náleží, sluší k s-du; plat k s-du; u s-du, k s-du něco složiti, polo- žiti; s. při porotě (sbor soudců při s-du porotním); zřízení s-du; věc s-dem před- sevzíti; postaviti koho před s.; položiti něco při s-du; náležitosť soudu; nepřísluš- nost k s-du, pod s.; k s du něco dodati; pohnati někoho na s., před s., k s-du z ně- čeho n. o něco; připraviti, přitáhnouti ně- koho k s-du; souditi někoho vojenským s-dem; zavržení s-du (soudce, die Perhor- rescenz); s-dn nesnáze činiti. J. tr. Vznésti něco k s-du; seznání dlužního úpisu před s-dem; zastávati, zastupovati něco před soudem. Šp. Jich milosti znajíce hodnosť osoby Vaší vás do s-du bráti ráčí; Tak že jsem se do Olomouce k s-du dostaviti mu- sel. Žer. S. delegovati. Us. S. na ně usadil některými pány moravskými. Aug. 4. Po- dání žaloby k soudu. J. tr. Již ta věc v tejto při súdem nemá viece hnána ani súzena býti. NB. Tč. — 8., úřad soudný, die Ge- richtsstelle. Soud církevní, civilní (občan- ský), delegovaný, dvorský manský, Hof- lehen-, horní, hrdelní (trestní, peinlich, kri- minální), jednotlivý (opak: sborný), kon- kursní, krajský, kupecký, lenní, manský, manželský, městský, míru (smírčí), náhlý (šp.: stanný, S. N., J. tr.), námořní, nej- vyšší n. kassační dvůr (3. instance), nižší, občanský (civilní), obecný, obchodní, ob- jektivní n. předmětový, odvolací (appellační. 2. instance), okresní, opatrovný, Pflege-, patrimonialní, Patrimonial-, předmětový (ob- jektivní), přísedních (Assissenhof), přísež- ných (Geschworenengericht), příslušný (kom- petentní), postranní, purkrabský, řádný, roz- hodčí (rozdílci, Schieds-), sborný (sborový, kollegialní: zemský, krajinský, krajský), slibný, směneční, smírčí (smírný, Er.), stanný (šp. m.:: náhlý. S. N., J. tr.), tajný, trestní (hrdelní), tržební (obchodní), veský, vojen- ský (brigadní, posádkový, zemský, polní štábní auditoriat, auditoriaty sborů vojska, odvolací, ministerstvo války jako 3. stolice. Rf., Cf. Čsk. I. 1. 231. 127.), vyšší, zemský (někdy: větší, menší; nyní: zemský a vrchní zemský), Jg., S. N., J. tr., Řd., Šp., ko- morní v Čech., vz Žer. Záp. I. 262. Černý s. klatby, das schwarze Proskriptionsgericht. Dch. Š. tiskový, Press-, výsadní (privile- girtes (x.), náležitý (kompetent), kárný (kor- rektionel'l), nejvyšší, oberster Gerichtshof. J. tr. S. duchovní, purkrabie pražského, dvorský najvyšší, o tom vz Vš. 570. Soud menší pražský slove menší, že v něm úřed- níci menší sedajíce soudí pře menší totižto o deset hřiven stříbra, o deset kop grošů, o lidi, o čeleď sběhlou a více ani výše nic. Vš. Soud zemský, ve kterémž sedají král, nejvyšší purkrabě pražský, hofmistr zemský, zemský maršálek, komorník zemský, nej- vyšší sudí zemský, nejvyšší kancléř zemský, 12 osob z pánův a 8 z vládyk. Zříz. Ferd. Jeho Milosť císařská ráčil jest panu hejtmanu poručiti, aby osobú Vaší Milosti s. zemský dosadil. Žer. Soud příslušný dle bydliště, realní, kausalní. Pr. Přiznání kromě s-du učiněné; Propadnouti náhlému soudu; souzen býti od náhlého s-du; trest od ná- hlého soudu vyměřený; odkázati někoho k s-du přísežných, k s-du příslušnému ; oby- čej při soudech; cvičiti se u soudu, Prax nehmen; s. osaditi; rozvaha, vydání na s-dy; nepříslušnost, nenáležitosť k soudu n. pod soud; rada sondu; obvod soudu; rozsudek vrchního s-du; přisedni s-du tržebního; pod týž s. vespolek náležeti. J. tr. Zločin k ná- hlému s-du patřící. J. tr. K vyššímu s-du se odvolati. Bs. Ku kterému s-du sluší tato pře ? Pr. Osoby, k soudu dosazovati ; úřed- ník při s-du. Řd. Príslušnosť soudův ob- chodních; peníze k s-du ke schování dané; odkázati něco k s-du příslušnému. Šp. Zem- skému s-du něco vyhraditi. Ml. S. na ně usadil. Bl. S. manský držeti. Žer. 342. Dálo se to s-dem tak řečeným horlivosti. Sš. Sk. 91. S. duchovní provoditi Sš. J. 213. Na súdu má všeliká vážnosť a pravda držána a zachována býti. Vš. II. 5. Titul zemského s-du: vysoce slavný c. k. zem. soude! Sr. Vz Titul. — Cf. Právo, Soudce, Rb. str. 272., S. N., Souditi vedlé čeho. — S., moc a právo souditi, pravomoc, pravomo- cenství a p., die Befugniss zu richten, die Gerichtsbarkeit. Kdyby chtěl někoho sou- diti, který není z jeho soudu, unter seiner Gerichtsbarkeit. Št., J. tr. S. koupiti, pro- dati, pronajati. Jg. Pán s-du, Gerichtsherr. J. tr. Otec veškeren s. dal synu. Sš. J. 85. — S., místo, kde se soudí, der Gerichtsort. Vš. — S., okolí, které k jednomu s-du ná- leží, der Gerichtsbezirk. Oba z jednoho s-du byli. Ms. pr. kut. — S., trest s-dem určený, též následek hříchu, die Strafe, das Gericht. Vyjdou těla z hrobu, aby přijala s. všeho, čehož se dopustila. V. S. boží. Kárající s. boží. D. Toť náš s. (osud,. Neujdeš s-du. Us, To na nás boží s. seslal. Ml. S. smrti vydati na lidi hříšné bez pokání. Chč. 383. Ktož zabie. hoden bude s-du; Súdu věč- ného zatracenie sě báti; Ten s. jest hrozný, neb je páliti bude. Hus II. 281., 185., III. 124. Ještě strožší postihne je soud; S. věčné smrti nad nimi vynesen bude. Sš. Ob.

306706   Soud Svazek: 7 Strana: 1384
Soud zahájený a nezahájený. Vz Zahá- jený a Nezahájený (i dod.). Soud zemský v Čech. Vz Ott. VI 507. O městských s. v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 615. nn.

306707   Soud Svazek: 8 Strana: 0576
Soud panský a zemský v starší době; jed- nací řeč v zem. soudě tehdáž. Cf. Kn. drn. XXL, XXXI. nn., XXIX.

306708   Soud Svazek: 9 Strana: 0303
Soud = organ státní trvale povolaný ? vy- konávání pravomocnosti civilní a trestní; organisace soudu. Vz Ott. Říz. 41. S. říšský, správní, státní, ib. 43., krajský, okresní, sbo- rový, zemský, 44., nejvyšší, obchodní, ná mořský, 45., řádný a mimořádný, živno- stenský, 65., nadřízený, odvolací, dovolací, vrchní, vrchní zemský, kollegialní, civilní a trestní, 67., revisní, 86., pozůstalostní, 87., rekursní, 95., konsularní, 113., místní pří- slušný, zvláštní, Wahlgerichtsstand, 120., exekuční. 133. Ott. Říz. Nejvyšší s. zemský, nejvyšší s. dvorský, komorní s. královský, s. purkrabí pražského, menší s. zemský, arci- biskupský duchovní s.; s. dvorský. Pal. Děj. II. 2. 400., 401., IV. 2. 279. Úsloví vz v Zát. Př. 137., VIII. D., odst. 5. c, VIII. A. odst. 6.

306709   Soud Svazek: 10 Strana: 0383
Soud příslušný. Vz Ott. Říz. III. 147. O s sr. Ott. XXIII. 702. - S. cizích kupců, duchovní, dvorský, hornický, manský, mest- ský, poddanský, porotní, purkrabský, slubný, židovský, župní (v starší době). Dvor. Mor. 100.

306710   Soud Svazek: 10 Strana: 0664
Soud. Sr. Čel. Priv. I. 791. nn., II. 1273. nn.

306711   2. Soud, u Svazek: 3 Strana: 0526
2. Soud, u, m., nádoba, bečka, sud, das Fass. Cf. Soudek. Bdl. Seděl na soudě = opilec. Bdl. Vz Sud.

306712   Souďasec Svazek: 3 Strana: 0526
Souďasec, sce, m., sírnosiťaničan, der Glanzkobalt, nerost. Miner. 18tí.

306713   Soudce Svazek: 3 Strana: 0526
Soudce (sudce, zastr.), e, m. a f. a sklo- ňovalo se takto. Sg. 1., 2., 5. soudce, 3., 4. a tí. soudci, 7. soudci a soudcem; pl. 1. a 4. soudce, 2. soudci, 3. soudcí m, 7. soud- cemi. Nyní sg. 1., 2., 4., 5. soudce, 3., 6. soudci (-ovi), 7. soudcem; pl. 1., 5. soudcové, 2. soudců, soudcův, 3. soudcům, 4. soudce, 6. soudcích, 7. soudci ale také soudcemi, vz -ce. Strany rodu vz -ce. S., na Mor. zhusta soudci, ího, m. Spravedlivý, křivý soudci; dostali se až k soudcím. Us. Hý. Však on dostal od pana soudcího. Us. u Dobrušky. Vk. S. slul jindy v Čechách kmet, na Mor. zemský hospodář. Vz o nich Pr. 1869. str. 596. — S., kdo soudí buď o věcech rozumu a poznání, bud o činech dle zákona a práva, der Richter, die Richterin. Súdce. MV., Jg. S. zemský, komorní, lenní, dvorský, zem- ského soudu, práva komorního, Jg., poru- šený (vz Porušený), od stran volený nebo obraný, domácí, krevní, pří útrpných a hlav- ních, V., vrchní, D., příslušný (judex com- petens), nepříslušný (j. incompetens), naří- zený (j. delegatus), nižší n. podřízený (j. inferior), vyšší (j. superior), Rk., vyšetřo- vací, náhradní (Ergänzungs-), zamítnutý (ab- gelehnt). J. tr. Buď toho súdce. BO. Sbor, výrok, náměstek soudcův. J. tr. Před s-cem s někým míti činiti; před s. někoho obe- slati; soudcem býti; stolice s-cň; s. nad sebou míti. V. Kdo protivníku půhon klade, obesýlá ho před s. Kom. Něco na s. vznésti. Na s. odsýlati, odkazovati. D. A súdcí jdí (dí): Dáváte-li komu vinu? NB. Tč. 118. Chce to dovésti tím súdcí Janem Tasem. Půh. II. 34. Že před pohanskými s-ci pře svoje vedli; Málo něco o chrámu doteknuv přímo na nepřátelské s-e dorývá; S. přísný, neoblomný, jenž přímo a příkře všady za- sahuje. Sš. I. 155., Sk. 75., Ob. 154. Lidský, věčný s.; Když ten bude súdcě, jenžto sě nižádného nebojí. Pass. 20., 17. (Hý.). Protož súdce buď opatren a odstup od tvého srdce, by chtěl vědomě nevinného pro množstvie křivých svědkuov člověka odsúditi; S. má súditi člověka na smrť a to vedlé dóvodu a svědectvie hodného; Dávají lidi nevinné k smrti súdcem (soudcům); Kohož Buoh vidí bez viny, jako spravedlivý s. nikoli ho nezatratí; Ty knihy ukazují, kto sú byli súdcie lidu a obránce, když jest králóv ne- bylo; S. křivého nic nemluví; S., křivě od- suzuje, súzen bude každý v súdný den vedlé své zlé vóle; S. těžce hřešie, daduce řeči honiti řečnikóm; Kto mne ustavil súdcí nad vámi'?; S. nemá pravdě násilé učiniti; Při- jeli sme, aby před spravedlivým súdcí nás naše mlčenie neodsúdilo; Říci s súdcí: Jděte zlořečení do věčného ohně; To věděti má každý s., aby nic křivého nečinil; I kterakž tehdy nehřešie súdcie nynější, jenž mordéře zle propouštějí na penězích neb pro přiezeň; Odvolati se, jest od věčšieho súdce pomoci žádati. Hus I. 187., 188., 352., 361., 381., 405., 471., II. 2., 13., 273., 284., III. 252. Skrze s-cův uvážení byl na svobodu dán. Sych. S-cové dle přísné spravedlnosti po- kračovali. Sych. Samostatné postavení, sa- mostatnosť, nepoddanosť, nezávislosť, nessa- ditelnosť, nepodjatosť soudce (soudcová). J. tr. S-ci řízení zákonem přikázáno jest. Řd. S-cové hotovější buďte k zachování než k odsouzení. Er. S. žádné straně o tu při, na kteréž seděl, rady nedávej. Er. S. jest živé právo; Hanba s-ci neznati spravedl- nosti; S. nebuď lakomý, hněvivý, násilný, náhlý; S-ce nemá sám sebe mstíti; S. jak bohatého tak chudého ochotně slyš; S. buď jako váha, která železo i zlato stejně váží; S-cové obě strany slyšte a soudem nekvapte. Rb. Soudcové práci božskou na sobě ne- souce vůle boží a dobrého svědomí šetřiti a svých nálezů zastávati mají; Z mocnosti práva jest moc soudce, aniž zdání soudce moc má, leč též zdání podlé práva jest; S. měj vždycky přísahu svou před očima a myslí svou, že jest přisahal vysoce pravdu vésti, křivdu tupiti, ne pro přízeň ani ne- přízeň ani pro kterou jinou věc; S. má se zachovati podlé své přísahy; Budoucímu soudci nežádá se vymluvnosti ani jazyka ohebnosti, než dobroty, nevinnosti, upřím- nosti, spravedlnosti; S-i příleží spravedlnost, rozum, známosť práv, darů nenávisť, pravdy milování a všelikého hnutí mysli k přízni, k nepřízni, k závisti, k hněvu a k těm po- dobným zahnání; S. nemá býti srdce straš- livého, u vyřizování povinností; S-ci přísluší spravedlnosť milovati, ji zastávati, věci spra- vedlivé od nespravedlivých děliti, slušné od neslušných rozeznávati; S-ce buď snaden k rozmlouvání, trpěliv k vyslyšení a všem užitečen a žádnému dobrému neškoden; S-ce chudým a nevinným, kteříž sobě sami ani obrany ani rady dáti nemohou, raden a po- mocen buď; S-ce má vdov a sirotků proti všem nepravým nepřátelům brániti a v po- třebách jich neopouštěti; S-ce sprostného trpělivě vyslyš, k sirotkům, vdovám, chudým i ke všem lidem s přívětivostí se měj; S-ce ucha jednoho původoví a druhého obvině- nému zanechej; Soudce jest, kterýž pilně i žalobníka i odporníka s jich próvody a odpory vyslýchaje, což pravého jest a co křivého, rozeznává; S-ce cožkoli ukládá bez druhé strany přítomnosti, by pak spra- vedlivě uložil, proto spravedlivým sudím slouti nebude; S-ové pře vedení stran pilně poslouchejte; S-ce nejprve na všecko pilně se vyptej a potom teprv spravedlivě roze- znávej ; S-ce má pilně doslýchati a vyroz- uměti, co se ukazuje a vede; S. prve zkus pilně a rozvažuje bedlivě a potom teprv suď; S. ničeho před se nebeř bez pilného a bedlivého rozvážení; Soudcové k nevině jednoho každého jakžkoli chudého víc než k darům a k své moci prchlé a časné pro- hlidajíce, rozsuzování domnění svých raději protahujte nežli k pomstě bez viny chvá- tejte; S-cové tak souzeni budou, jak sami jiné soudili; S-ce zachovej práva rovnosť a jednostejnosť; S-ce nemá jinak souditi, než vedlé řeči a průvodů jedné každé strany; S-ce toliko vedlé ukázání průvodů jednoho každého rozsouditi má (secundum allegata et probata); Kdo druhé strany neslyší, není spravedlivý s-ce; S-ce měj dvoje svědomí: jedno pro sebe samého a druhé, jíražby vy- slýchal a vyrozumíval, co se před ním vede; Neumělosť soudcova na větším díle bývá záhubné zavedení nevinného; Děje-li se co od soudce, co by jemu nenáleželo, to moci nemá; Povinnosť jest s-cův, aby strany to- liko o to, očby mezi sebou činiti měly a ne o jiné rozeznávali; S-e v jistých, zřejmých věcech zanech všelikých odkladův a váhání; Svědomí soudcovo děliti se nemůže; S-ové nálezů neprotahujte; S-ce k spravedlnosti více nežli k přízni, k pravdě více než k ne- návisti, k soudu zjevnému více než k zná- šení zrádnému a tajnému prohlídej (Vš.); Úřad s-cňv vyhledávání pravdy; S-ce ná- sledovati má pravdy a ne lži; S-ce nemůže býti stranou; S-cové darův a halafancův nepřijímejte; S-ce nemá přijímati osoby ani daru, neboť darové oslepují oči moudrých a změňují slova spravedlivého; S. k žádným slibům, k žádným darům očí svých neobracuj (Vš.); Soudce k ruce své žádné pokuty ani darů nemá přijímati; S., který peněz, poct, darův, úplatkův a halafanců přijímá, falešník jest; S-ce spravedlivý ani darův ani větrné pochvaty nežádá, odplata úsilí jeho jest Bůh; S-cové mají pána nad sebou (Boha); S-cové potupu práva strestejte; S-ce mimo řád a právo žádné moci užívati nemá; S-ci potřeba, aby předkem a nejprve dobře po- znal hlavní otázku a vyrozuměl, oč jest či- niti a vyrozuměje hlavní otázce a důvodům jedné i druhé strany teprv rozsuzoval; S-ce k zákonu a svědectví zření míti má; S-ce hleď k věci samé a k circumstantiím t. j. okolo stojícím věcem, zvláště jestli vedení pře zapletenější a nesnadnější; S-ce žádné pře pro to, že se vedení a vypsání její zdá býti zapletenější a nesnadnější, od sebe za- mítati nemá; S-ce nedbaje a neohledaje se na žádné křiky, pomluvy, nářky a překážky, co pravého jest, rozeznati a nalézti má; S. komu co přisoudí, povinen jest toho jed- nomu každému dopomáhati. Pr. S-vé stavu panského za starší doby vz Žer. Záp. I. 3., 4., 5., 6., 122., 190., 235., II. 57., 75., 103., 126., 148., stavu rytířského, ib. I. 3., 4., 5., 6., 162., 165., 190., 235., 274., II. 78., 80., 81., 103., 151., 155.; s. měli míti statek v zemi, ib. I. 279., II. 41., se přimlouvali, ib I. 135.. stran neučili a neopatrovali, ib. I. 70., 121.; dle čeho soudili, ib. I. 75., 255., jak obecné věci soudili, ib. I. 262., 270., počet jich k nálezu, ib. I. 41., 93., 95., 103.; s. radami královskými, ib. II. 47., 50. S-ce bez slyšení nikoho neodsuzuj. S. je tesař, co chce, vyseká. Pk. Nechodí se k soudci jen s nosem, ale i s přínosem. Lb. S. má na obě uši stejně slyšeti; Kožešník daroval s-i blány, jiný voly a vyhrál; Běda ovcím, kde vlk s-em; S-ce i řečníky přemůžeš, podmaž jim palček; V jeden kraj bije (soudce ne- spravedlivý) ; Ke všem musíš rovnosť míti, chceš-li pravým s-cem býti. — Vz Rb. str. 79.-88., 272.; S. N., Právo, Úřad, Sprave- dlnosť

306714   Soudce Svazek: 7 Strana: 0736
Soudce. O skloňování cf. Gb. Ml. I. 94., D. Lhrg. 175. O tom ještě u s. jest rozpor. Št. III., 262. Protož velká pomsta od Boha nad křivým súdcí. St. Kn. š 146. A křivého súdci, ač se nepokál, odsúdí spravedlivě do věčného ohně. Hus I. 188. Súdca spra- vedlivě súdí, jestli od práva nezblúdí ; V súdoch má byť spravedlivý súdce, má mať uši otvorené a zavrené ruce. Slov. Tč. — Cf. Zř. zem. Jir. 121., 122., 474., 475., 499.

306715   Soudce Svazek: 8 Strana: 0374
Soudce. O strč. skloň. vz Gb. Km. -a. 28. nn. Jak těžký úkol soudce má, jenž každý záhyb srdce ohledá, Bráb. 152. Soudcové vy- povídají se z Křivosoudova přes Pravonín do Sudislav. NZ. III. 230.

306716   Soudce Svazek: 9 Strana: 0303
Soudce. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 228. nn. S., ete, m. U Berouna. Ib. 425. S. okresní, odborný, Fach-, čestný (přísedící), Ott. Říz. I. 49., pomocný (radní sekretáři, adjunkti, praktikanti, zapisovatel), 50.; od- mítání soudců, 54., 57, 60. Úsloví vz v Zát. Př. VIII. D. odst. 3.

306717   Soudce Svazek: 10 Strana: 0383
Soudce, e, m. Sr. Ott. XXIII. 706.

306718   Soudci Svazek: 3 Strana: 0527
Soudci, ího, m. = soudce. Mor. Vz Soudce.

306719   Soudcovna Svazek: 3 Strana: 0527
Soudcovna, y, f., soudovna, dům radní, das Richteramt. Ros.

306720   Soudcovsky Svazek: 3 Strana: 0527
Soudcovsky, wie ein Richter. S. věc rozhodnouti. Us.

306721   Soudcovský Svazek: 3 Strana: 0527
Soudcovský, Richter-, richterlich. S-ský dekret, konání, místo, osoby (soudní), ří- zení, služba, úřad, zkouška. J. tr.

306722   Soudcovský Svazek: 9 Strana: 0303
Soudcovský úředník. Ott. Říz. I. 93.

306723   Soudcovství Svazek: 3 Strana: 0528
Soudcovství, n., úřad soudcův, das Richter- amt. Us.

306724   Soudcový Svazek: 3 Strana: 0528
Soudcový = soudcovský. Vstúpil na súd- covú stolici. BO.

306725   Soudebný Svazek: 3 Strana: 0528
Soudebný = soudný, richtend. Slov. S. oko.

306726   Soudeček Svazek: 3 Strana: 0528
Soudeček, vz Sud.

306727   Soudeček Svazek: 7 Strana: 0736
Soudeček, čku, soudek, dku, m. = druh jablek

306728   Soudečkový Svazek: 10 Strana: 0383
Soudečkový. S. slánka. Rais. Koř. 12.

306729   Soudek Svazek: 3 Strana: 0528
Soudek, vz Sud.

306730   Soudek Svazek: 7 Strana: 0736
Soudek = ulička mezi domy. U Kvasní. Vz předcház.

306731   Soudek Svazek: 10 Strana: 0384
Soudek, dku, m. S. na záda = putna. U Čáslavě.

306732   Souděl Svazek: 8 Strana: 0374
Souděl, u, m., condivisio. Mark. Krok. 1896. 12.

306733   Soudělba Svazek: 3 Strana: 0528
Soudělba, y, f., soudělení (pobočné roz- dělení n. rozvržení), condivisio, die Neben- eintheilung, Eintheilung desselben Begriffes nach einem anderen Gesichtspunkte. Nz.

306734   Soudělení Svazek: 3 Strana: 0528
Soudělení, n., vz Soudělba. Nz.

306735   Soudělí Svazek: 3 Strana: 0528
Soudělí, n., dve děla pospolu, ein Zug.

306736   Soudělka Svazek: 3 Strana: 0528
Soudělka, y, f., polistes, hmyz. Krok.

306737   Soudělnosť Svazek: 8 Strana: 0374
Soudělnosť, i, f., Mittheilbarkeit, f. NZ.

306738   Soudělný Svazek: 3 Strana: 0528
Soudělný, theilverwandt. S. čísla. Stč. Alg. 32.

306739   Soudění Svazek: 7 Strana: 0736
Soudění, n. = souzení. Koll.

306740   Souděný Svazek: 7 Strana: 0736
Souděný = souzený. Ak si mi s-ný, budeš mi i daný. Koll. Zp. I. 85.

306741   Soudíce Svazek: 3 Strana: 0528
Soudíce, něm. Zauditz, mě. v Krnovsku. Vz S. N.

306742   Soudíček Svazek: 10 Strana: 0384
Soudíček, čku, m., zdrobn. soud.

306743   Soudička Svazek: 9 Strana: 0303
Soudička (soutka), y, f. = ulička mezi zahradou a domem. Us. Kub. 157.

306744   Soudil Svazek: 3 Strana: 0528
Soudil, u, m., spoludíl, der Mittheil. Marek.

306745   Soudil Svazek: 7 Strana: 0736
Soudil pták. Brm. II. 2. 210.

306746   Soudil Svazek: 7 Strana: 1384
Soudil, a, soudílek, lka, m. = kdo se rád soudí. To je věčný s. Us. Kšť.

306747   Soudil, a, sondílek Svazek: 3 Strana: 0528
Soudil, a, sondílek, lka, m. = posuzovač, der Kritiker. — S., pták sedmihlásek, der Sprachmeister. — Jg.

306748   Soudilkování, n Svazek: 3 Strana: 0528
Soudilkování, n., mrvičkávství, das Split- terrichten = nelaskavé přetřepávání malých chyb bližního. MP. 203. (Hý.).

306749   Soudílník Svazek: 10 Strana: 0384
Soudílník, a, m Vck. Vset. 209.

306750   Soudílnosť Svazek: 7 Strana: 0736
Soudílnosť, i, f., Mittheilsamkeit, f.

306751   Soudiště Svazek: 3 Strana: 0528
Soudiště, sudiště, č, n. — soudní stolice, der Richterstuhl. Odehnal je od s. Sš. Sk. 217., I. 135.

306752   Souditelna Svazek: 7 Strana: 0736
Souditelna (!), y, f. = soudní síň. Utvo- řil Rosa.

306753   Souditelný Svazek: 3 Strana: 0528
Souditelný, beurtheilbar. Vus.

306754   1. Souditi Svazek: 3 Strana: 0528
1. Souditi, soudím (zastar. súzi), suď, soudě (íc), il, zen, ení, na Slov. děn, ění; soudívati. S., strsl. saditi, judicare, wohl aus sq = cum und de, aind. dha, ponerc; ich denke an lit. samd?ti dingen, eigent. verabreden, componere, lett. sods, Gericht. Vgl. mhd. zander Kreisgericht. Mkl. L. 99. — S., zdání své dávati, mysliti, domnívati se, über etwas urtheilen, etwas beurtheilen, seine Meinung äussern, denken, ermessen, erachten; posuzovati, beurtheilen; přesazo- vati, třepatí, přetřepávati, richten ; rozezná- vati právně, richten; se = hádati se, příti se, rechten; soud míti, při vésti, rechten, Process führen, processiren, Jg. — abs. Každý s. může (domysliti se). Kom. S ra- dostí nás přijali, jakž každý souditi může. Vrat. Mysl soudí, vůle volí, tělo poslouchá. Kmp. Tu se jemu má všechno státi podlé toho listu, suďte manové neb nesuďte. Půh. II. (30. Udá-liť se kdy souditi a vieš jednu stranu pravú, odsud inhed a nepuď na do- mněvače neb ubrmany. Hus III. 196. Když to zná na člověku, móž i má súditi, že člo- věk ty skutky veda zle činí. Hus II. 270. Mnozí lépe souditi mohou než jeden. Pr. — co, koho: zločince. Us. Bůh všecky bude s. Ros. S. při. Pr., Tov. 77. My pak to mi- lostivě znáti a s. ráčíme, že kverkové tím víceji se k tomu ponoukají obdarováním. Nor. o h. a k. Konšelé a všichni přísežní, kteříž jiné soudí, práva znáti mají. Kol. 6. S. lidi, beurtheilen, durchhecheln. Us. Co soudíte? Us. Dch. Což sú dříve zemané súdili a nalezli, to má tak ostati; Páni to súditi nechtěli, neb jest to věc zemská. Půh. I. 200., 205., II. 395. Neroďte súditi vedlé tváři, ale spravedlivý súd suďte. Hus I. 137. Súdijá synečka, že chodil k děvčině. Sš. P. 385. Tehdy nám nepříleží to souditi, což sěv jiné zemi stalo. NB. Tč. 281. S. práva, Půh. brn. 1459, služebné věci, ib., sváry. Pulk. Súdili výpisky z desk. Drn. LIII. S. pohony, Tov. 214., listy. Půh. III. 384. S. próvody, dóvody, obrany, vývody. Vš. II. 18. Nebudu vám s. sváry. LS. v. 112. Vz Mus. 1878. 145. Hodného s., dignari. V. Živé i mrtvé souditi. Syr. Odtud přijde súdit živých a mrtvých (lépe než: živé a mrtvé; gt. visí na supině soudit). Hus II. 4. Suďte nás kdo suďte. Sych. Tak suď každého, ať jest vlk syt a koza celá (Cf. Nemohou býti vlci syti a kozy cely. Všem se těžko za- chovati). Č. Tak jiné suď, jakby (= jakbys) sám chtěl, aby tě jiní soudili. Pr. S.koho v Krkonš. = něco po někom dělati. Šb. — co jak (o kom, po čem, v čem, podlé nebo dle n. vedlé čeho, čím, k čemu, proti čemu, v co, na co, skrze co, mimo co). S. po své sprostnosti o jiných. V. Suďte sami po zákonu pravdu (= právo). LS. v. 102. S. bratrům po zákonu. Ib. v. 29. Jehož chtěli po zákonu našem souditi. Sš. Sk. 2G4. Vz Po. Toho se táhnu na ty jisté hadčí, ježto sú mě súdili s ním podlé těch listóv; Podlé spravedlnosti s. Půh. II. 309., 225. Není podlé čeho souditi, aby tak k němu (k pokoji) přijíti mělo. Žer. 16. O mrtvých suď dobře, však též dle pravdy. Dch. Podlé sebe soudím tebe. Prov. Šd., Vrů. Co on podlé svého přesvědčení v Pánu s. musí. Sš. J. 163. Lidí nesuď jen podlé řeči, ale také podlé činů. Kmp. Pravidlo, podlé něhož o čistotě a přesnosti nauky s. přijde. Sš. II. 11. Nesuďte podlé tvárnosti, nébrž spravedlivý soud suďte. Sš. J. 123. Ješto dle zákonů římských římský měštěnín od krajinských soudů mimo vůli svou souzen býti nesměl. Sš. Sk. 272. (Hý.). S-iti podlé pravdy, Chč. 622., podlé starého práva. Arch. I. 57. Proč ty přestupuješ starších ustanovenie, že nesúdíš vedlé svědkóv?; Buoh soudí vedlé pravdy, vedlé skutkuov, vedlé milosrdenstvie. Hus I. 188., III. 255., 338. Těch súditi nebude k věčnému zatra- cenie; Nižádný nebude súzen k spasení n. k zatracení, jedné z dobré aneb zlé vóle ; Súditi k potupeni vědomě nevinného nemá súdce pro mnoho křivé svědky. Hus II. 7.. 195., 191., 381. S. k smrti, k mučení. Chč. 383. Páni proti knihám nechtí súditi; Páni nechtí druhé (po druhé) súditi. Půh II. 60., I. 217. Nesuďte mi to v lehkosť. Us. Črk. S. někoho náhlým soudem. J. tr. I súdili jej skroz ten purkrecht. NB. Tč. 168. S. někoho právem městským; Právo nesoudí na oznámení než na žalobu a odpor. NB. Tč. 53., 38. Lidé nezřídka na licho soudí, Sš. I. 51., L. 175. S. soudem upřímým. Št. Všecko bude na nich s-zeno krví Kristovou. Chč. 444. Kterým soudem soudíte, souzeni budete. Sš. Mt. 103. Čo súdí podla svědomí dobrého, to činí. Na Slovácku. Tč. Po ovoci strom se soudí. Br. Podlé sebe o jiných s. D. (Byl, J. tr.) U pravdě a rovnosti súdil. Jir. exc. Kdož ji k horšímu soudí, než jest vinna, wer sie schlimmer beurtheilt. Št. Soudce k jeho straně nesoudil. Cyr. Soud- cové ani vedlé vidění, ani vedlé zdání svého, ani vedlé přízně nebo nepřízně ne- suďtež, nýbrž vedlé slyšení a pře líčení a průvodův. Pr. Tu při aby vedlé pořádku zřízení zemského soudili. Zř. F. I. A. VII. J. tr. — z čeho (nač, obycejnéji: o čem). Ni z toho na platnosť země se souditi může. Zer. A my podlé toho o přirození a složení jich souditi obyčej máme. Byl. Co o tom soudíš? Us. Z tono měli o hodnotě a dů- stojenství starého zákona s-iti. Sš. II. 215. Žádný kněz ani mnich ani jeptiška z jiných věcí než o dědiny nemají býti s-ni zemským soudem. Ktož chce koho jiného z hřiechu súditi, má sám prve na sobě hřiechu nemíti. Hus II. 204. Soudě poněkud z toho, co pře- dešlo, co také následovati za tím může, toto mi se dále vidí. Žer. 324., 312. V čem za- stižen, z toho souzen. Č. Z toho o onom soudili. Har. Z toho každý soudil, že . . . Har. Z mých bíd, že bych bezbožný byl, soudíte. Br. Z něčeho o boží moci s. Br. Řeči ne z obšírnosti, nýbrž z dobroty se soudívají. Pr. Z domnění nesuď. Rb. S. koho z milosti (když soud ho souditi nemusí), z práva (kde musí, poněvadž někdo někoho žaloval. (Vš.). Pr. — J. tr., Bs. — co za co. Soudí to za bezpečnější. Kom. Někoho za hrdinu s. Kram. Předjíti soudí za lepší než dáti se předjíti. Kom. Soudí ho za mou- drého. Br. S. někoho za zlého nájemníka. Chč. 304. Dvéře ku pecím za nejlepší s-ím, aby dřevěný byly; Soudil jsem' za dobré, abych . . . Žer. 313., 346. A tak súdě mě za kletého sám se odsuzuješ. Hus III. 247. Tmu za světlo s. Br. Já jsem mu rozuměl jináč a pána ne za nejvyššího komorníka, než za místodržícího nejvyššího komornictví soudil. Žer. fol. 14. b. Nesuď za dary, pomni na máry. Č., Rb. — mezi kým: mezi přes- polními s. Har. Sudiž pán Bůh mezi mnou a vámi. Sych. — koho, se o co: něhoho o hrdlo, o hlavu s.. V., o česť a hrdlo. Er. Ktoby se soudil koli o dědiny. Vl. zř. 17., Zř. F. I. C. XVII. Má on (pohnaný) k tomu půhonu stávati a o tu při se súditi. Zř. F. I. C. XXII. Bračislav sě o zemiu súdi. Dal. 91. O málo se soudíš, mnoho tratíš. Č M. 348. O poctivosť na soudě souditi. Žer. Kněží spudili se o ceremonii církevní. Dač. I. 83. Že se o ty věci súdil jako dobrý člověk, neb chtěl práv zuostati. NB. Tč. 287. Súdili svět o peníze. Hus I. 406. Kteří se o ně (o dóstojenstvie) vadie a súdie. Hus II. 364. O násilé s. Půh. II. 324. Páni o krá- lové odmrti nechtí zde s.; Nemá práva s. se o mé dědictví. Půh. II. 549., 603. — komu. Bylo mu to souzeno. D. Aby bo- hatým právě soudili. Št. Jednomu každému s. chtějí spravedlivě. Brt. S. 41. Co nám souzeno, nás nemine. Prov. Lb. My jsme tomu výletu soudili, ale co tomu jiný soudí (my jsme mu,přáli, schvalovali jme jej)? Us. u Rychn. Crk. Co mně pán Bůh soudil, šak mne to nemine. Sš. P. 328. S. živým i mrtvým. Vz Dativ. Jir. exc. Co komu souzeno, koněm neobjede. Pk. — se s kým oč. Sudiju se Kopřivjane s panem o tu luku pod zelenym hajem. Sš. P. 336. Že v tom listu hlavniem, o kterýž se s Davidovú sudí. nedostatky jsú; Jáť se s ním o to súditi nechci ani mám oč. NB. Tč. 70., 150. O to jsem sě mosila s ním súditi; O to jsem s ním súzen hadčími. Půh. I. 224., 309. — Solf., Zříz. Ferd., Bibl., Půh. I. 343. — se. Spolu se suďme, spolu dobře buďme. Pr. Poručníci na místě sirotků let nedošlých s. se mohou. Kol. 14. Suď se, suď, ale k smí- ření ochoten buď. Pk. S. sě kněžím bez hřiechu nepřihodí. Hus I. 381. Kdo mnoho žita má, ať si myši nasadí, kdo mnoho peněz, ať se soudí. Pk. — se jak: na zisk a ztrátu. Er. Poručníci na zisk a na ztrátu sirotkům se suďte. Pr. — se, koho kde. Páni a vlá- dyky žádného, kdož se před soudem zem- ským soudí, na přátely podávati nemají. Zř. F. I. A. XVIII. Před právem městským vi- něni i souzeni býti mají o dluhy. Václ. II. Vražedník z hlavy na svém právě souzen buď. Pr. M. Rád se soudí po všech peklích. Dch. Sódijó (soudí) synečka v Kyjově na právě, že zabil panenko na zelené trávě. Sš. P. 149. S. se u rychtáře. Er. P. 290. A to že jest vědomá věc, že sě jest i přede pány o to soudil. NB. Tč. 154. Poněvadž se frejunku a svády krčemné dotýče, že páni toho při tomto právě nesoudí. Kn. drn. LXXIII. Vz Bdl. Obr. LS. 150. S. se oč před kým. Arch. I. 163. Zde v Olomouci před úřadem se súdil. Půh. II. 554. V súdě muže s. Dal. 9. — akkus. a inft. Smáli se tomu soudíce ho býti nesmělého. Flav. Lepší nad sebe je býti soudí. Sych. Ne- přátelské moci rovným býti se soudí. Kom. Za nejlepší ovoce je býti soudím. Ler. Tu věc za zbytečnou býti soudí. Us. Blázen, ktož cizozemce dobrým soudí. Dal. 39. — kdy. Uložil den, ve kterém s. bude obor ve spravedlnosti skrze muže, jejž usta- novil; Areopagité s-li, šlo li o hrdlo, za čiré noci; Tak s-li pohané při nevědomosti své. Sš. Sk. 203., 205., 210. Nemá po ne- spoře súditi. Půh. II. 604. Nechtejte před časem s. Chč. 383. — (se) jak dlouho. Lépe jest se tři léta súditi a sněmovati než jeden rok váleti (válčiti). Vš. Předml. V ten způsob souzeno po mnohé doby o účelu našeho listu. Sš. I. 15. — v čem. Mají moc měšťany brněnské s. ve všech věcech. NB. Tč. 2. V tom sěm sě s ním mosila súditi. Půh. I. 182. Ó člověče! ty každý, jenž s-íš, jistě v čem jiného súdíš, sám se odsuzuješ. Hus III. 247. — proč. Jeho kázáním i jeho návodem súdil jsem v Olomúci o některé věnné právo. Půh. II. 306. — aby. Neroďte súditi, aby nebyli súzeni. Br. Luk. 6., Hus II. 267. Nemám súditi, by o zlé mluvili. Hus II. 270. — že. Nechci souditi, že bys toho schopen byl. Dch. Než počneta sě súditi, že má každá (strana) spravedlivú při. Hus I. 100. A soudě, že i vy také jakožto jeden z předních pánů soudců tam budete, na- schvále vám toto psaní činím. Žer. 342. Z toho každý soudil, že umře. Us. — Ros. atd. — nad kým. Rk. — s adv.: sprave- dlivě. Háj., právě, V., křivě, zle, všetečně, ukrutně. Hus I. 187., II. 270., 271., III. 111.

306755   2. Souditi Svazek: 3 Strana: 0529
2. Souditi, fluchen, klíti. U Příbora na Mor. Mtl.

306756   Souditi Svazek: 7 Strana: 0736
Souditi. Nesuď, nebudeš souzen. Brt. Kdo ví, co to je? Bůh suď! Dch. — co, koho. Boh súdí každého, ty nesuď žád- ného. Mor. Tč. S. lidské viny. Výb. II. 3. Kterúž stranu peniez súdí. Alx. S. živé i mrtvé. Št. Kn. š. 10. (102., 19., 13.). S. soud spravedlivý. Krnd. 142. Už ho Bůh soudí (už umřel). Tkč. — jak. S. duchovní věci tělesně, Dik. II. 3.; s. podjaté, bez- ohledně, Dk., s velikou pravděpodobností, že . . .., Mus., podlé zevnitřností, Krnd. 142., po přiezni, Výb. II. 740., podlé práv, protiv právu, rovně malého i velikého, právě, po pravdě, po právu, sudem upřie- mým. Št. Kn. š. 145, 146., 150., 186. Jak tě (Bůh) najde, tak tě s. bude. Km. Tak té každý súdí, jakého tě vidí. Us. Tč. Kterak tebe vidím, tak tě soudím. Arch. VIII. 256. — komu. Že nám nebylo sou- zeno, proto nás minulo. Us. Bž. Tak si suďte (považte)! Us. Tkč. S. živým i mrtvým. Ž. kl. — sobě koho kde jak. Aby drze jiných lidí sobě na mysli zle nesúdili. Št. Kn. š. 123. — v čem. Zle hovoríš, zle myslíš, falešne mňa v tom súdiš. Sb. sl. ps. II. 1. 45. Nesuď žádného i v najmenšej veci, od jedného súdca máme súděni býť všeci. Slov. Tč. — proč. Nesoudí než pro dary (po dařích). Us Wtr. — o čem. Vlč. Slepý o barvách s nemůže. Km — odkud. S niež (se stolice) súdí všecky věci. Št. Kn. š. 146. — po čem. Po bídě Jobově s-li přátelé jeho, že musí býti nešlechetný. Dik. II. 67.

306757   Souditi co Svazek: 8 Strana: 0374
Souditi co. Pravý súd suďte. Ev. vid. 64. Joh. 7. 24. — S. koho = pomlouvati; se s kým = hádati se. Záp. Mor. Brt. D. II. 387.

306758   Soudivosť Svazek: 7 Strana: 0737
Soudivosť, i, f, Processsucht, f. Posp., Sl. les.

306759   Soudka Svazek: 3 Strana: 0529
Soudka, vz Soutka. Šm.

306760   Soudkovitý Svazek: 3 Strana: 0530
Soudkovitý, fässchenartig. S-itý kalich. Rostl. III. b. 84.

306761   Soudkový Svazek: 3 Strana: 0530
Soudkový, Fass-. S-ové semeno (ruské v soudcích). Boč.

306762   Soudkový Svazek: 7 Strana: 0737
Soudkový. S. system odstraňování vý- kalů (s. soustava), Tonnen-, Fassabort, La- trinensystem, n. Zpr. arch. IX. 9.

306763   Soudkyně Svazek: 3 Strana: 0530
Soudkyně, ě, f., die Richterin. Sš. Sk. 178.

306764   Soudkyně Svazek: 9 Strana: 0303
Soudkyně. Kněžka a s. Pal. Děj. I. 1. 193.

306765   Soudlivosť Svazek: 7 Strana: 0737
Soudlivosť, i, f. = soudivosť. Černohouz. Enc. příkl. 1206.

306766   Soudlivý Svazek: 3 Strana: 0530
Soudlivý = svárlivý, processsüchtig. Ros.

306767   Soudmutice Svazek: 7 Strana: 0737
Soudmutice, e, f. = stejnohřbetnice, homoplerota. S. čáry spojující body, mající v tyž čas příliv mořský. Stč. Zem. 765.

306768   Soudná, é, f., Saudna Svazek: 3 Strana: 0530
Soudná, é, f., Saudna, ves a) u Mnich. Hradiště, b) u Jičína. — S., é, f. =- paní sudího. Ú Rychn. Vk.

306769   Soudně Svazek: 3 Strana: 0530
Soudně, se soudem, rozumně, rozvážlivě, vernünftig. Jg. — S., gerichtlich. S. někoho z něčeho upomínati. Schn. exc.

306770   Soudné Svazek: 3 Strana: 0530
Soudné, ého, n., die Gerichtsgebühr. Šm.

306771   Soudné Svazek: 7 Strana: 0737
Soudné stráně, les u Kožlé.

306772   Soudní Svazek: 3 Strana: 0530
Soudní, vz Soudný.

306773   Soudní Svazek: 9 Strana: 0303
Soudní lékařství. Literaturu vz v Jub. IIc. 110. -117.

306774   Soudní. S Svazek: 10 Strana: 0384
Soudní. S. den, dvůr, náklad, obvod atd. Vz Ott. XXIII. 707. Vedla proti němu s. běh. Mus. 1904. 39.

306775   Soudnice Svazek: 3 Strana: 0530
Soudnice, e, f., soudní světnice, der Ge- richtssaal. Žer. f. 16,, V. V s-i napajedelské sešlo se poctivé právo horenské. Pk. — S., soudní dům, das Gericht. V. Za s-cí šatlava stavěná bývá. Kom., Skl. Vejíti, odvésti koho do s-ce. Sš. J. 278.

306776   Soudnický Svazek: 7 Strana: 0737
Soudnický, die Gerichte betreffend. Lpř. S. služba (soudní).

306777   Soudnictví Svazek: 3 Strana: 0530
Soudnictví, n., das Gesetz-, Gerichts- wesen. J. tr. S-tví vojenské, vz Vojenský v S. N.

306778   Soudnictví Svazek: 9 Strana: 0303
Soudnictví. Organisace s. Vz Ott. Říz. I. 41. Úsloví etc. vz Zát. Př. VIII. A. odst. 9.

306779   Soudnictví Svazek: 10 Strana: 0384
Soudnictví, n. Vz Ott. XXIII. 716. nn.

306780   Soudniček Svazek: 8 Strana: 0022
Soudniček, čka, m., pták. Vz Sykavka (3. dod.).

306781   Soudno Svazek: 10 Strana: 0384
Soudno. U kolotoče bylo soudno (soudný den, hluk). Mor. Rgl.

306782   Soudnost Svazek: 3 Strana: 0530
Soudnost', i, f., moc soudná, die Beur- theilungskraft. Není nad něj v zralé s-sti. S. podborná, předmětná. Marek.

306783   Soudnosť Svazek: 7 Strana: 0737
Soudnosť = mohutnosť duševní, která představy mezi sebou srovnává a udává, v jakém poměru jsou jedny ke druhým. Pdl. exc. - Dk. Dj f. 76., Psp., Vch. Ar. II. 41., Jg. Slnosť. 33

306784   Soudný Svazek: 3 Strana: 0530
Soudný = rozumný, rozvážlivý, uvážlivý, beurtheilungsfähig, vernünftig, bedächtig. Strsl. sad?n?, příp. -?n?. Mkl. B. 155. S. čtenář, Cyr., muž, Br., návod, Marek, uši (jemné), Bl., moc (soud). D. — Kom. — Sou'dný, soudní, k soudu se vztahující, k soudu náležející, Gerichts-, Richter-, ge- richtlich. S. světnice, pře, dům (soudovna, soudnice). V., útraty, Us., vrchnosť, Plk., lavice, Jel., nález, moc (právo souditi), Us., řeč, sloh, Nz., peníze, Mus., místo, D., dvůr (předseda, votanti a protokolista), stolice (in- stance), zřízení, S. N., hojič (lékař), lékař- ství, kancelář, kommisse, kommissař, mapa, ministerium věcí soudních, místo (sudiště), náklady, naučení, nařízení, obvod (cuda), oddíl, osoba, pečeť, písař, písárna, poklid, popis, pravidlo (Norm), prázdniny, předsta- vený, přísedící, příslušnost', příslušník, pro- tokol, řád, rozdělení, seděni, síň, sluha, služba, služebník, spečetění, správa, škoda, úřad, úředník, věc, vrchnosť, výkaz, vyko- navatel, vyslanec, zákonodárství, zákony, J. tr., konání, ohledání, prodej, poslanec, správce, Řd., taxa n. sazba. Sp. Něco během soudným dělati. Plác. Seděti na soudné stolici (souditi); státi před soudnou stolicí (souzenu býti). V. Bude klet v den s. ZN. V s-né stolici. Čr. S. nález učiniti. Dch. Majetnost' dlužníkovu dáti, vzíti pod s-nou pečeť; zastavení běhu s-ho; slušeti pod s. moc; přikázán býti k s. moci; býti pod s. mocí. J. tr. Bezpečně čekej dne s-ného. Brt. S. 13. Tam je soudná stolice (místo, kde se klepny scházejí). Us. Kf., Ptř. Areopag, s. ústav v Athenách; S. jednání; Proč synu dal moc obživnou a soudnou? Sš. Sk. 205., II. 26., J. 89. Půjdem spolu ke kerchovu a já tobě tam ustelu, tam si budeš odpočívat, dne soudného očekávat. Sš. P. 14. Staro- měšťané práva našeho užívají a k nám v ta- kových a v jiných věcech zřenie mají. NB. Tč. 127. Den s. nebude výmluvě; Kněžie súdni z hřiechuov nejsú vymluveni; Posmie- vánie v súdný den zlí budú trpěti; Den súdný zlým bude velmě hrozný; A to se stane k s-nému dni. Hus I. 366., 368., 377., II. 13., III. 36. S. den = poslední den světa, den soudu posledního, na kterémž všeobecný soud bude, das letzte o. jüngste Gericht, Jg. Nebude k soudnímu dni trestati. Vz Smrť. Č. Potom môžeš spať aj do súdného dňa. Slov. Dbš.

306785   Soudný Svazek: 7 Strana: 0737
Soudný. Soudní jednání, cf. Kn. dr. LI., peníze, obventiones judicii, denarii de ju- dicio, Gerichtsgelder, v 13. stol. v Čech. Vz Pal. Rdh. 1. 112. S. řeči, sloh. Vz Jg. Slnosť. 167., 98. - Cf. Pr. tr. 117. — Soudný. Mkl. Etym. 315. S. mohutnosť. Jg. Slnosť. 33. Vzíti něco na soudné váhy. Šml. b. paměť. Dk. S. den. Výb. II. 12., Št. Kn. š. 5., 16. Do súdna dne. Jež. mládí 402., ML. 47. b. Zaspí s. den. Brt. Ani s. den by ho nezbudil (spí tvrdě). Us. Kšť. Nebude k s-mu dni troubiti (umře). Us. Tkč. I sebrastě glasy děvě súdně. L. S v. 78. Cf. ib. 49. Spůsobím-li vám tudy co dobrého, budu potěšen, pakli nic, vím, že jste soudnej a rozumnej a mně viny v tom přičítati ne- budete. Žer. 346.

306786   Soudný Svazek: 7 Strana: 1384
Soudný, ého, m. = potok u Bukovan. Ott. VI. 77. b.

306787   Soudný Svazek: 9 Strana: 0303
Soudný, ého, m., vrch. Pís. 11.

306788   Soudobí, n Svazek: 3 Strana: 0530
Soudobí, n., organisches Ganze. Rk.

306789   Soudobně Svazek: 3 Strana: 0530
Soudobně, gleichzeitig. Nevíme, postup- ně-li či s. vypravuje. Sš. Sk. 4. Vz Sou- dobný.

306790   Soudobník Svazek: 7 Strana: 0737
Soudobník, a, m. = vrstevník. Šmb. S. I. 430.

306791   Soudobnosť Svazek: 3 Strana: 0530
Soudobnosť, i, f., stejnost časová i tvarní, die Koexistenz, Konformität. Zákon soudob- nosti (stejnosti dob). Pal.

306792   Soudobný Svazek: 3 Strana: 0530
Soudobný, gleichzeitig, konform, gleich- förmig. Us. Cf. Soudobně.

306793   Soudobosť Svazek: 10 Strana: 0664
Soudobosť, i, f. Máj. IV. 40.

306794   Soudobovati Svazek: 3 Strana: 0530
Soudobovati, vereinigen. Rk.

306795   Soudolí Svazek: 3 Strana: 0530
Soudolí, n. = udolí, das Thal. Žalt. 107. 8.

306796   Soudomec Svazek: 3 Strana: 0530
Soudomec, mce, m., synoicum, mlž. Krok.

306797   Soudovna Svazek: 3 Strana: 0530
Soudovna, y, f. = soudnice, dům soudní, das Geriehtshaus, Gericht. Ros.

306798   Soudovní Svazek: 8 Strana: 0374
Soudovní = soudní. S. knihy. L. posíl. 3.

306799   Soudový Svazek: 3 Strana: 0530
Soudový = soudní. S. brána, BO., stolice. Bj.

306800   Soudový Svazek: 7 Strana: 0737
Soudový, Urtheils-, S. tvary. Dk. Děj. f. 21.

306801   Soudruh Svazek: 3 Strana: 0530
Soudruh, a, soudružec, žce, m.; místo toho dostačuje z pravidla druh, společník, der Mitgesell. Brs. 2. vyd. 233., Mk., Bs., Brt. Slova soudruh užívali: Zlob., Č.

306802   Soudruh Svazek: 7 Strana: 0737
Soudruh. Mkl. Etym. 315.

306803   Soudruhyně Svazek: 10 Strana: 0384
Soudruhyně, ě, f. Čes. 1. XI. 373., Wtr. Min. 10.

306804   Soudruž Svazek: 10 Strana: 0384
Soudruž, e, f. = soudruhové. Msn. Od. 184.

306805   Soudruži Svazek: 9 Strana: 0303
Soudruži. Vněmové s. Mus. fil. IV. 324.

306806   Soudružiti Svazek: 3 Strana: 0530
Soudružiti, il, ení = druhem býti, helfen, sich zugesellen. — komu. S-il bratru svému. Šf.

306807   Soudružiti Svazek: 7 Strana: 0737
Soudružiti. S-žil bratru svému na ce- stách do Moravy. Šf. III. 167.

306808   Soudružka Svazek: 3 Strana: 0530
Soudružka, y, soudruhyně, ě, f., die Gefährtin. Šm.

306809   Soudružně Svazek: 7 Strana: 0737
Soudružně. Anth. I. 3. vd. XXXII.

306810   Soudružně Svazek: 10 Strana: 0664
Soudružně. Vz Žena (zde).

306811   Soudružník Svazek: 10 Strana: 0384
Soudružník, a, m. = soudruh. Msn. II 10.

306812   Soudružník, u Svazek: 3 Strana: 0530
Soudružník, u, m., isolirter konjugirter Punkt in der Geometrie. Stč.

306813   Soudružnosť Svazek: 7 Strana: 0737
Soudružnosť, i, f., Cohäsion; Gesellig- keit. Šp., Lpř.

306814   Soudružný Svazek: 3 Strana: 0530
Soudružný = tovaryšiný, družný, ge- sellig. Nz., Dch.

306815   Soudružství Svazek: 3 Strana: 0530
Soudružství, die Kameradschaft. Šm.

306816   Soudržení Svazek: 3 Strana: 0530
Soudržení, n. = soudržnost.

306817   Soudržitelstvo Svazek: 7 Strana: 0737
Soudržitelstvo, a, n., Compossesorat, n. Dch.

306818   Soudrživosť Svazek: 7 Strana: 0737
Soudrživosť, i, f. Soudržnosť hmot jest účinkem síly, které říkáme s., Cohäsiona- kraft, f. Prům. čít. 201. — Kk. Fys. 29. Vz násl.

306819   Soudrživý Svazek: 7 Strana: 0737
Soudrživý. S. síla = soudrživosť. Kk. Fys. 29.

306820   Soudržlivosť Svazek: 3 Strana: 0530
Soudržlivosť, i, f., síla soudržná, die Kohäsionskraft. Nz.

306821   Soudržnosť Svazek: 3 Strana: 0530
Soudržnosť, i, f. = spojitosť, die Ko- häsion. S. N.

306822   Soudržnost Svazek: 10 Strana: 0384
Soudržnost hlíny. KP. IX. 129.

306823   Soudržný Svazek: 3 Strana: 0530
Soudržný, zusammenhängend. Vz Rst. 489.

306824   Soudržný Svazek: 7 Strana: 0737
Soudržný, Cohäsions-. S. síla. Vz před- cház. Sl. les., ZČ. I. 202.

306825   Soudský Svazek: 8 Strana: 0576
Soudský. Tam sedí jedné sami páni soud- ští. Kn. drn. 35.

306826   Soudství Svazek: 3 Strana: 0530
Soudství, n., soudní úřad, das Richter- amt. S. zemské. Knst. — S. = soudcovství. Bdl. S. Páně. Sš. Sk. 130.

306827   Souduch Svazek: 10 Strana: 0384
Souduch, a, m. = soudruh. Družný s. Msn. II. 7.

306828   Soufek Svazek: 3 Strana: 0530
Soufek, fku, m., čerp, souf, čerpík, der Bierschopfen, Bierschoppen. Suk.

306829   Souffle Svazek: 10 Strana: 0384
Souffle, fr. = vaječný nákyp.

306830   Souffleur Svazek: 3 Strana: 0530
Souffleur (fr., suflér), napověda divadelní, der S . . .

306831   Soufflirovati Svazek: 3 Strana: 0530
Soufflirovati, napovídati, napovědou býti, souffliren, einsagen. Rk.

306832   Soufky Svazek: 10 Strana: 0384
Soufky = boty. V zloděj. mluvě.

306833   Souherec Svazek: 3 Strana: 0530
Souherec, rce, m., der Kollege (Schau- spieler). Šm.

306834   Souhlas Svazek: 3 Strana: 0530
Souhlas, u, m., spoluhlas, souzvuk, Ein- klang, m. S. v mocnostech duše. Sš. J. 237. V s. něco uvésti. Dch. — S., souhlasí, sou- hlasnost, shoda, die Harmonie, Üiberein- stimmung. Krok., Hš. S. předustanovený, předuložený, předřízený, harmonia praede- stinata s. praestabilita. Nz. Osvědčení s-su, die Zustimmungserklärung. Dch. Důkaz do- konalého s nimi s-su. Sš. II. 22.

306835   Souhlas Svazek: 7 Strana: 0737
Souhlas mezi obsahem a formou, tonů, barev, představ, naprostý, úplný, prostřední, neúplný; něco s něčím v s. přivésti. Dk. S čímž i jiné okolnosti v s-u jsou. Tš., Dch. V s-u s těmito náhledy vykládá i po- vstávání . . . Osv. I. 484.

306836   Souhlasenství Svazek: 3 Strana: 0530
Souhlasenství, n., der Konsonantismus.

306837   Souhlasenství Svazek: 7 Strana: 0737
Souhlasenství, Alliteration. Dk. Poet. 395. Cf. Souhlasnosť (dod).

306838   Souhlasí Svazek: 3 Strana: 0530
Souhlasí, n., shoda, srovnání hlasů a vůbec svornost, jednota, die Uibereinstim- mung, Einigkeit, Harmonie, Eintracht. Jg.

306839   Souhlasí Svazek: 7 Strana: 0737
Souhlasí a sklad. Pal. Rdh. I. 404.

306840   Souhlasiti Svazek: 3 Strana: 0531
Souhlasiti, il, šen, ení; souhlasovati = hlasy srovnati, stimmen. — S. = srovnávati se s kým, přisvědčovati komu, snášeti se s kým v čem, za pravdu dávati komu, übereinstimmen. Dle Brs. 2. vyd. 234. ne- máme slovesa souhlasiti téměř výhradně, nýbrž také nahoře uvedených frasí užívati. — s kým, s čím. Slavíček s mým bědo- váním věrně souhlasuje. Č. Prokop s Jor- nandem souhlasiti se zdá. Šf. — s kým v čem. V tom s ním souhlasím.

306841   Souhlasiti jak Svazek: 7 Strana: 0737
Souhlasiti jak: mlčky. Pr. — čím s kým. Myšlénka jest pravdivá, která svým obsahem s-sí se skutečností. Jd.

306842   Souhlasivě Svazek: 8 Strana: 0374
Souhlasivě. S. někomu do očí hleděti (že souhlasí na jevo dávaje). Světz. 1895. 386. b.

306843   Souhláska Svazek: 3 Strana: 0531
Souhláska, y, f., der Mitlaut, Konsonant. S-ky jsou artikulované hlásky řeči lidské, při kterých se z hlasivky vycházející zvuk ostatními mluvidly zdržuje, přerývá a zasta- vuje. To slove artikulování n. článkování zvuku a děje se oběma rty, zuby, jazykem a podnebím; jazyk a dolejší ret se při člán- kování pohybují, ret pak hořejší, zuby a podnebí nepohnuty zůstávají. Z toho plyne genetické rozdělení s-sek. Dle toho, kde se která s. článkuje, rozeznávají se s-ky: 1. retné (labiales), při kterých se průlina ústní oběma rtoma zužuje a zatarasuje: b, p, m; 2. retosubné (labiodentales): v a, při kterých jeden obyč. dolení ret a protější zuby prů- linu přehrazují; 3. středopatrové, při kterých průlina ústní rozmanitým způsobem se úží a zahrazuje koncem jazyka vztýčeným ku přednímu patru: jsou to s-ky a) zubné (den- tales): d, t, n, b) sykavé (sibilantes): z, s, dz a novoč. c, c) jazyčné (linguales): l, ł, r; 4. podnebné (palatales), při kterých průlina ústní se ouží a zahrazuje prostředkem ja- zyka vztýčeným ku střednímu patru čili podnebí (vlastní podnebnice: j); podnebné střídnice souhlásek předopatROvých, totiž podnebnice a) zubné: ď, ť, ň, b) sykavé hustší: ž, š, dé, č a řidší: ź, ś, strč. c a c) jazyčné: ĺ a ř; 5. hrdelné (gutturales), při kterých průlina ústní se úží n. zahrazuje na hrdle, totiž kořenem jazyka zdola a čípkem i zadním patrem shora: h, ch, g, k. Vz Hláska (I. 424. b. a 425.), Gb. Hl. 19., Gb. Úv. 19. a násl. — Dle toho, jaký je proud, za kterého se která hláska článkuje, rozezná- vají se s-ky: 1. jasné (mediae), jež se člán- kují za proudu dunivého a mírného: h, g, d, ď, z, z, z, dz, dz, v, b a 2. temné (tenues), jež se článkují za proudu bezezvukého a prudkého: ch, k, t, í, s, š, š, c, č, f, p. (Na konci měníme s. jasné v obdobné temné. Vz Bž. 38.) — Kromě těchto jsou ještě 3. plynné (liquidae), jež se článkují také za proudu dunivého, při kterých však síla proudu ne- činí rozdílu žádného :j, l (ł, ľ), r, ř, m, n, ň. — S-ky článkují se jednak okamžitým přerytím proudu, jednak za proudu ne- tržitého: 1. okamžité (němé, mutae): k, g, t, d, f, ď, p. b; 2. trvací (ostatní). Vz Hláska, Gb. Hl. 20., 21. — Dle toho, kudy proud při které s-ce vychází, dělí se s-ky na 1. s-ky nosové (nasales), při kterých dutina ústní se zatarasí buď na hrdle (při hrdelném n), buď na podnebí (při ň), buď na předním patře (při n), aneb oběma rtoma (při ni); proud těchto zatarasení neprotrhuje a vychází no- sem, kdežto 2. při ostatních s-kách vyřinuje ústy. Vz Hláska, Gb. Hl. 21. — S. téhož
mluvidla jsou sourodé: z, s, c a jinak různo-
rodé jako: h, d, l atd. Bž. 13. — Vzhledem
ku složitosti rozeznávají se s-ky nesložené
či jednoduché (b, m, k, t, s atd.) a složené
(compositae). Složené jsou původu pozděj-
šího a od pouhých mechanických skupenin
souhláskových, jako jsou na př. ks (x) n. ps,
tím se liší, že prvotní 2 hlásky se pronikly
a v jedinou spojily, totiž ť = tj, c = ts,
c = tš, š = sj atd. (Gb.) Souhlásky složené
vznikají jako samohlásky spojením buď dvou
stejných, buď rozdílných souhlásek. V pří-
padě prvém slují zdvojenými (kk, tť), než
těch slovanština netrpí a když se s-ka ety-
mologickým pravidlem zdvojená píše, vy-
slovuje se přece jen jednoduchá: ssáti,
měkký, jako kdyby jedna s-ka odsuta byla;
jindy vyhýbá se slovanština zdvojeným s-kám
rozlišováním: metti = mésti. V případě
druhém slují složenými v užším smyslu: ks,
ps, ts. Tyto jsou zase dvojaké: buď skládají se
jako opravdivé dvojhlásky ze 2 rozdílných
souhlásek, z nichž každou slyšeti jako: ks,
ps, buď obě splývají v jeden od obou více
anebo méně odchodný zvuk tak jako v ne-
opravdivých dvojhláskách dvě samohlásky
v jednu krátkou splývají: ts = c, tš = č atd.
Tyto slují směžděninami č. smíšeninami (vz
Smíšenina), ony skupeninami. Kt. 3. vyd.
19. Cf. Gb. Hl. 21. — Vzhledem ku měk-
kosti a vlivu měkčícímu dělí se s-ky na 1.
tvrdé, které s následující samohláskou měk-
kou beze změny své spojiti se nemohou
a stane-li se spojení, stane se i změna jich
v náležité s-ky měkké; samohláska tvrdá
zůstává za nimi bez proměny: pán — páni
(páň-i), gt. pána. Jsou pak tvrdé s-ky tyto:
g, h, ch, k, r, d, t, n, l; 2. obojetné, které před
samohláskami měkkými nemění se tak, jako
s-ky tvrdé: páv — pávi; ale v mluvnici platí
obojetné s-ky v jednotlivých případech tu
za tvrdé, tu za měkké, podlé toho, jaká jest
celá jejich slabika, v soby jest b tvrdé, v sobi
jest b měkké; jsou pak obojetné s-ky: b,
p,f, v, s, z, m, l; 3. měkké, které před samo-
hláskami měkkými a zvláště před i beze
změny býti mohou a bývají a za kterými ná-
sledující tvrdé samohlásky se mění ve měkké:
kůň, gt. koně (koň-e), dat. koni (koň-i). Jsou
to všecky podnebné: j, c, č, ď, ľ, ň, ŕ, š, š, ť,
ź, ž. Gb. 111. 22. Vz jednotlivé s-ky, Ob-
mékéování. — S. koncová, der Schlusskon-
sonant, kluzká, schlüpfriger Mitlaut. Nz. —
Pozn. 1. U Budějovic jsou s-ky jmen pod-
statných rodu ženského stvrdlé: kost, pěst,
bolest, nit, zed, ale: nať, oprať, meď. Kts.
Tak i jinde; aíe měkkosť jich má se ozna-
čovati : hosť, kosť, odpověď atd. — Pozn. 2.
S-ky mají tu vlastnosť do sebe, že jen po-
mocí samohlásek do slabik se pojí; slabik,
které by se skládaly ze samých souhlásek,
není ve slovech českých. Vz Gb. Hl. 12. — Proměny souhlásek: 1. proměny vlivem ná- sledující samohlásky měkké. Měkčí pak se a) hrdelnice, vz Hrdelnice; b) zubnice, vz Zubnice; c) retnice, vz Retnice; d) sykavky, vz Sykavky; e) plynné s-ky, vz Plynný, f) od následující měkké samohlásky měkne mnohdy celá skupina s-ek, zvl. skupeniny: ck, sk, zh, sl, st, zd: řecký — řečtina, Polska — v Polsce — Polština, rozha — rozze — roždí, posel — pošlu, mysliti — přemýšleti, pustiti - pouštěti, jezditi — vyjížděti. — 2. Proměny soulilásek přetvor ováním skupenin neoblíbených v oblíbené a jiné jim podobné proměny eufonické. Které skupeniny s-ek ve slovanštině oblíbeny jsou, vyložil Ht. v díle: De contiguarum consonantium ran- tatione in unguis slavicis. Pragae 1865. (Vz také oznámení tohoto díla a výpisky z něho od Gb. podané v Musejníku r. 1867. na str. 262.- 273.), Gb. v Hl. 39. a násl., 88., Ht. Brs. 45., Kt. 3. vyd. 20. Když při tvoření n. ohýbání slov s-ky tak se sběhnou, že činí skupeními slovanským mluvidlům nemilou nebo naprosto nepohodlnou, přetvořují se zákony zvukoslovnými tak, aby z nich sku- penina pohodlnější a oblíbenější se stala. Těch pak proměn jest několik způsobův: spodobování, přesmykování, odsouvání, při- souvání, vysouvání, střídání a rozlišování. Vz tato slova. Dle Gb. Vz více v S. N. VIII. 652.- 656., 804 — 805., Brs. 2. vyd. 233., v Gb. Hl. 130., 154., 93., 111., 118., Bž. 12. násl., Gb. Ův. 19. a cf. jednotlivé souhlásky (jak se mění), Samohláska. — Pozn. Žádné slovo nekončilo se kdysi souhláskou. Vz Jer (I. 621. a.). Po, souhláskách stojících na konci slov v již. Čechách slyšeti jest posud jakýsi temný zvuk, as takový, jakým bylo dle domnění strbul. ?:zub?, krev?., proud?, muž?; mnohem slaběji po temných sou- hláskách: mučeník?., svět?, strop?.. Ná- sledkem toho temné s-ky na konci slov od jasných velmi rázně a jistě se rozeznávají: dub a dup (dupl), med a met (metl), vez a ves, věž a věš (věšeti), praž a praš. Kts. — Následuje-li po předložkách zavřených slovo s touž náslovnou s-kou, kterou před- ložka je zavřena, nebo s neoblíbenou sku- peninou souhlásek, nastupuje plné e: se sou- sedem m.: s sousedem. Bž. 8. Vz Předložka.

306844   Souhláska Svazek: 7 Strana: 0737
Souhláska. Cf. Bž. 37., Šrc. 544. nn., 553., Jagać. Arch. XI. 383. nn., List. fil. 1888. 21., 28., Kvř. Ml. 7.-6, 21.—25., Spodoba, Gb. Ml. I. 4. nn. Spodobení s-sek na Dolnobečovsku. Vz List. fil. 1891. 427. nn., 615.

306845   Souhláska Svazek: 8 Strana: 0374
Souhláska. Cf. Gb. H. ml. I. 302. nn., Hláskosloví nářečí jihočeských. I. čásť: Con- sonantismus, v Praze 1894.; Brt. Dialek. mor. I. a II. Změny s-sek v nářečí han. Vz Brt, D. II. 15. nn. Na Drahansku. Ib. 101. U Olom. a Prostějova, Ib. 69. V Chromči. List, fil. 1894. 75., 89. Vokalisování s-sek. Vz Gb. H. ml. I. 156. nn. S-ky zdvojené: panna, poddaný (masso, kašša). Gb. H. ml. I. 321.

306846   Souhláska Svazek: 9 Strana: 0461
Souhláska. Změny s-sek v XV. století u Vel. Meziříčí. Vz Mšín. 6. nn.

306847   Souhláska Svazek: 10 Strana: 0384
Souhláska. Změna s-sek a) na Doma- žlicku. vz Kbrl. Džl. 5. nn.; b) na slov. Ska- licku, vz Sbor. čes. 84.; na Litomyšl., vz Litom. 13. nn.

306848   Souhláskový Svazek: 3 Strana: 0532
Souhláskový, Konsonanten-. S. kmen. Vz Kmen, Bž. 223.

306849   Souhláskový Svazek: 9 Strana: 0303
Souhláskový kmen = souhláskou zakon čený: kamen-. Vz Gb. H. ml. III. 1. 4.

306850   Souhlasně Svazek: 3 Strana: 0532
Souhlasně, gleichlautend, konform, kon- son. Nz., Stč. Alg. 62.

306851   Souhlasnost Svazek: 3 Strana: 0532
Souhlasnost, i, f., spoluzvučnosť, der Zu- sammenklang, die Harmonie. S. v hudbě. Mark.

306852   Souhlasnosť Svazek: 7 Strana: 0737
Souhlasnosť, Alliteration. Cf. Šf. III. 111., Šf. Strž. II. 460., Dk. Poet. 154., 395., Jg. Slnosť. 77., Souhlasenství (dod.).

306853   Souhlasný Svazek: 3 Strana: 0532
Souhlasný, souhlasý, srovnávající se hla- sem n. něčím jiným, shodný, svorný, über- einstimmend, harmonisch. S. zvuky. Hank. S. uložení. Krč. 189. — v čem. V čemž i ostatní spisovatelé souhlasní jsou. Měst. bož. — čemu. Tuto jen k té povaze stránky vyšší hledí, jež zákonu božímu s-na jest. Sš. I. 80.

306854   Souhlasný Svazek: 7 Strana: 0737
Souhlasný. S. strany, úhly, pojmy, směr' Jd., představy, Dk., výsledek, ZČ., poly' Mj., zdání znalců, znaménka (v math.). Us' Pdl. — s čím. Živobytí s-né s přiroze- ností člověka. Osv. I. 553.

306855   Souhlasověda Svazek: 3 Strana: 0532
Souhlasověda, y, f., die Harmonielehre. Sm.

306856   Souhlavec Svazek: 10 Strana: 0384
Souhlavec, vce, m., syncephalus (sou- měrný, symmetrus, nesouměrný, asyin- metrus). Ktt.

306857   Souhlaví Svazek: 7 Strana: 0737
Souhlaví, n., janiceps syncephalus.

306858   Souhlaví Svazek: 10 Strana: 0384
Souhlaví, n. = soulbí, syncephalia; s. čelní (součelí), metopagia. Ktt.

306859   Souhlučný Svazek: 7 Strana: 0737
Souhlučný, zusammenschreiend. Lpř. Sl. I. 104.

306860   Souhluk Svazek: 3 Strana: 0532
Souhluk, u, m., das Getöse von vielen zusammen. Sm.

306861   Souhodí Svazek: 7 Strana: 0737
Souhodí, n. Hnoj. 70.

306862   Souhoří Svazek: 3 Strana: 0532
Souhoří n., die Gebirgsgruppe. Balbi. zem., Nz., Csk., Dch. Vz Skupina.

306863   Souhra Svazek: 3 Strana: 0532
Souhra, y, f., souhrání, n., das Zusam- menspiel. Sm.

306864   Souhraď Svazek: 3 Strana: 0532
Souhraď, ě, f. S-dě = v plotu latě, skrze které hrázky proplítají, die Latten im ge- flochtenen Zaun. Us.

306865   Souhrada Svazek: 3 Strana: 0532
Souhrada, y, f. = rozcestí, ulice mezi zahradami. Jděte na s-dy a kteréhožkoli naleznete, pozvete. Živ. Jež. 14. stol.

306866   Souhrada Svazek: 7 Strana: 0737
Souhrada = souhraď. Arch. pam. 1887. 65. — S. Jos., naroz. 1838., farář, spisov. Rk. Sl.

306867   Souhrada Svazek: 10 Strana: 0384
Souhrada Jos., spis., 1838. —1892. Vz Ott. XXIII. 721.

306868   Souhradbí Svazek: 7 Strana: 0737
Souhradbí, n. = skupení jednotlivých úplné samostatných hradeb, Schanzen mit Verbindungslinien. NA. III. 144., S. N. XI. 178.

306869   Souhradí Svazek: 3 Strana: 0532
Souhradí, n., maceria. Bhmr. 48.

306870   Souhrady Svazek: 7 Strana: 0737
Souhrady, pl., m., čásť Lanžhota. Brt.

306871   Souhraní Svazek: 3 Strana: 0532
Souhraní, n., ein Punkt, wo mehrere Gränzen zusammenstossen. Sm.

306872   Souhrání Svazek: 3 Strana: 0532
Souhrání, n., vz Souhra.

306873   Souhrn Svazek: 7 Strana: 0737
Souhrn, u, m. = úhrn. Dk., V.V. 44.

306874   Souhrnný Svazek: 7 Strana: 0737
Souhrnný = úhrnný. S. účinek, SP., názov, osoba (mravní, juristická), pojem, slovo, zjev. Dk.

306875   Souhrudí Svazek: 7 Strana: 0737
Souhrudí, n., thoraco-, sternopagus. S. jednohlavé, prosopothoracopagus, cizopasní- kové, t. parasiticus, třínohé, t. tripus, tří- ruké, t. tribrachius. Ktt. exc.

306876   Souhrudí, n. S Svazek: 10 Strana: 0384
Souhrudí, n. S. čtyřruké, thoracopagus tetrabrachius. Ktt.

306877   Souhřebí Svazek: 3 Strana: 0532
Souhřebí, n. = březí (klisna), trächtig. Ms. pr. kut. 102.

306878   Souhřmotí Svazek: 7 Strana: 0737
Souhřmotí, n., Alliteration, f. Dk. Poet. 395.

306879   Souhřmotný Svazek: 7 Strana: 0737
Souhřmotný = souhlučný. Lpř. Sl.

306880   Souhubý Svazek: 7 Strana: 0737
Souhubý, epignathus.

306881   Souhvězdí Svazek: 3 Strana: 0532
Souhvězdí, n., das Sternzeichen, -bild. S. jest skupení stálic na obloze nebeské v jediný obraz pojatých: Skopec, Býk s Ple- jadami a Hyadami, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Střelec, Kozorožec, Vodnář, Ryby, Malý vůz či Medvědice, Medvěd či vůz Davidův atd. Vz S. N. Také Shvězdění.

306882   Souhvězdí Svazek: 7 Strana: 0737
Souhvězdí. Cf. Stč. Zem. 23.-25., Mách. 60.-61.

306883   Souhvězdný Svazek: 8 Strana: 0374
Souhvězdný. S. díl. Am. Orb. 83.

306884   Souhyb Svazek: 7 Strana: 0737
Souhyb, soupohyb, u, m., óvyxívrjdtg, Mit- bewegung, f. Nz. lk.

306885   Souhybnosť Svazek: 7 Strana: 0737
Souhybnosť, i, f. = souhyb (dod.).

306886   Souhybný Svazek: 7 Strana: 0737
Souhybný, synkinetický, synkinetisch.

306887   Souhýždí Svazek: 7 Strana: 0737
Souhýždí, n., pygopagus.

306888   Soucha Svazek: 3 Strana: 0532
Soucha, y, f., hromádka sena na louce. Us. Kalló.

306889   Souchotě Svazek: 9 Strana: 0303
Souchotě. Sr. oupěte, oubutě, oubutnice, souchytě. Jihozáp. Čech. Dšk. 25., 50. Li- dové léčení jich na Slov. Vz Sbor. slov. III. 157.

306890   Souchotě Svazek: 10 Strana: 0384
Souchotě, vz Souchotiny, Dürrsucht, S. (úbytě) oka, sterophthalmus. Ktt.

306891   Souchotění Svazek: 3 Strana: 0532
Souchotění, n., schwindsüchtiges Ein- gehen. Šm.

306892   Souchotina Svazek: 7 Strana: 0737
Souchotina, souchoty, suchá nemoc, úbytě. S. = nemoc, dyš je člověk chytlý na plúca a dlúho karhá. Léčení jich na Mor. Vz Mtc. XV. 192. S-ny = nemoc suchá, jížto lidé vadnú a schnú na všem těle. Us. Brožovského. S-ny ho snědly. Nekr. fratrum 291. S-ny tě zasušte, Tkadl. II. 8., vysušte. Tabl. Má-li dítě s., usekne se koruna hrabu, rozštípe se a dítě se roz- štípeným hrabem přetáhne a s. zmizi. Val. Vck. Kdo sní liščí játra a plíce, pozbude souchotin. Mus Jak lid s. zaříkává a hojí, o tom vz také: Mus. 1853. 478., 1854. 537 , 1855. 54., Kv. 1885. 342. Cf. Slov. zdrav. 349., Úbytě (i dod.).

306893   Souchotina, souchota Svazek: 3 Strana: 0532
Souchotina, souchota, y, f., a soucho- tiny, souchoty, pl., f., souchotí, n., sou- chotě = nemoc, při které tělo schne, chřadne, suchá nemoc, tlení, chřadnutí, úbyt, úbytě, mze, tuberkolusa akutní a chronická; tuber- kule od toho, že se na těch kterých ústrojích uzlíčky utvoří (tuber = uzel). Die Schwind- sucht, Abzehrung, Auszehrung, Darre, Darr- sucht. V. Vz více v S. N. S-nami vysušený. Tkad. Chytají se ho s-ny = 1. schne, 2. žertovně: tloustne. D. Ze souchotí někoho vyhojiti. Rostl. Na s-ny umřel. V. S-na sliz- natá (kašel lepkovlhký), vředovitá, boulo- vatá (plíce boulovaté), kvetoucí n. květná. Ja. Lázeň dětem od s-tin, vyměřování s-tin. Vz Mtc. 1879. 36. Kdo shltne kočičí chlup, do- stane souchotě. Us. na Mor. Sk. Když matka dítě větvičkou ze starého chvoště švihne, dostane dítě souchotě. Na Mor. Sk. Blízek jest s-tin. Žer. 318. — S. u dobytka a) hno- jení plic, das Zehrfieber, b) s. pod jazykem koňským = nádorky velikosti bobu, jež hý- bání jazykem obtěžují, Hungerzitzen. — Sou- chotí, vředování chřtánu, Luftröhrenschwind- sucht. Ja. — Měšec můj má s-ny (je v něm málo peněz). Us. Mám v kapse s-ny. Us. Jg. — Cf. Mkl. B. 139.

306894   Souchotinář Svazek: 3 Strana: 0532
Souchotinář, e, m., ein Schwind-, Lun- gensüchtiger.

306895   Souchotinařiti Svazek: 7 Strana: 0738
Souchotinařiti = souchotiny míti. Kmp. Gr. 146.

306896   Souchotinářka Svazek: 3 Strana: 0532
Souchotinářka, y, f., eine Schwind-, Lungensüchtige.

306897   Souchotinářský Svazek: 3 Strana: 0532
Souchotinářský = souchotinný.

306898   Souchotinářsky Svazek: 8 Strana: 0374
Souchotinářsky. Lícní kosti s. vysedlé. Vlč. Bás. 20.

306899   Souchotinka Svazek: 3 Strana: 0532
Souchotinka, y, f. — malá souchotina. — S., y, m. = souchotinář. Souchotinný, souchotinovatý, soucho- tinovitý, souchotivý = souchotiny mající n. k souchotinám náležející, schwind-, lun- gensüchtig, Schwindsucht-, Lungensucht-. Ros. S. nemoc, lidé, Ms. bib., zimnice, V.; vředování s. břišní, ohryzku; s. kašel, kůň, pod jazykem (vz Souchotina, ku konci). Ja.

306900   Souchotinový Svazek: 7 Strana: 0738
Souchotinový, Schwindsucht-. S koření. Mllr. 49., 66.

306901   Souchotiny Svazek: 7 Strana: 1384
Souchotiny. Proti súchotám: Utluc rutu a šalvěj spolu, vezmi na špičku nože, po- syp tím chléb, polej vínem a požij to. Val. Vck. O léčení jich na Mor. vz Mtc. 1893 143.

306902   Souchotiny Svazek: 8 Strana: 0374
Souchotiny. Gas všecko vyhojí i s. Šml. VIL 189. Hojení jich na Slov., vz Phľd. XII. 567., na mor. Horácku. Vz Duf. 292., 28.

306903   Souchotiny Svazek: 10 Strana: 0384
Souchotiny. Smývání s-tin. Vz Čes. 1. XII. 432., XI. 156.

306904   Souchotník Svazek: 7 Strana: 0738
Souchotník, a, m. = souchotinář. Neč.

306905   Souchoťový Svazek: 7 Strana: 0738
Souchoťový. S. tráva kvete žlutým kvě- tem. Mtc. XV. 193.

306906   Souchrámoví Svazek: 3 Strana: 0532
Souchrámoví, n., eine Tempelgruppe. Osv. 1878. 883.

306907   Souchrust Svazek: 10 Strana: 0384
Souchrust, u, m., synchondrosis. Ktt.

306908   Souchytě Svazek: 9 Strana: 0303
Souchytě, vz předcház. Souchotě.

306909   Soujazyčný Svazek: 7 Strana: 0738
Soujazyčný, ó/tóykwrzot. Šf. Strž. II. 46.

306910   Soujem Svazek: 3 Strana: 0532
Soujem, jmu, m., obstih, der Inbegriff, die Complexion, Gruppe. S. dobře spořádaný, věcně jednaký, věcně rozdílný, dobně roz- dílný; jednostejné soujmy. Nz. S. (skupina) domů. Dch. S. veškerých vlastností v Bohu; Rozumí s. veškerých darův a milostí. Sš. II. 107., 105.

306911   Soujem Svazek: 7 Strana: 0738
Soujem. Literatura jest s. všech plodů slovesních. KB. I

306912   Soujemnosť Svazek: 7 Strana: 0738
Soujemnosť, i, f. S. života. HIv. 198.

306913   Soujemný Svazek: 3 Strana: 0533
Soujemný, komplex. S-né veličiny. Us. math. Stč., Hra.

306914   Soujemný Svazek: 7 Strana: 0738
Soujemný. S. pojem, complexus concep- tus, Psp., poznání, principy, principia com- plexa, Hlv., verš Dk Poet. 292.

306915   Soujezd Svazek: 3 Strana: 0533
Soujezd, u, m. = sjezd. Ros.

306916   Soujezeří Svazek: 10 Strana: 0384
Soujezeří, n. Stan. III. 139.

306917   Soujma Svazek: 7 Strana: 0738
Soujma, y, f. = více prvků v jedno spo- jených, complexio. S. nižší a vyšší. Šim. 176.

306918   Soujmení Svazek: 3 Strana: 0533
Soujmení, n.. Synonym.

306919   Soujmení Svazek: 7 Strana: 0738
Soujmení, Paronomasie, Annomination, f. Dk.

306920   Soujmenně Svazek: 7 Strana: 0738
Soujmenně, synonymisch. Vch. Ar. II. 34.

306921   Soujmenný Svazek: 3 Strana: 0533
Soujmenný — stejnojmenný, stejného jména, gleichbenannt, gleichnamig. Šf., Nz. Slovo ... bráti ve smyslu s-ném se slovem; S. chobot; Slova ta s-na jsou. Sš. II. 99., 235., Ob. 164. S-ná slova, homonyma, zna- menají věc dvojí, rozdílnou. Homonymon a) slovné: rak a) zvíře, /9) nemoc; b) skla- debné, když táž vazba dvojí rozdílný smysl míti může. Brt. 1878. 59. Vz Dobrý, Hodný, Život, Zdáti se, Vystáti, Ostříhati, Povídati, Nápad.

306922   Soujmenný Svazek: 7 Strana: 0738
Soujmenný = jednoznačný, univocus. V. V. 34. S. ves. Šf. III. 174. S-né jim Tau- risky uvádí Ptolemaeus; S. příbuzník. Šf. Strž. l. 425., 11. 219.

306923   Soujmenovec Svazek: 3 Strana: 0533
Soujmenovec, vce, m., der Namensvetter. Šm.

306924   Soujmenovství Svazek: 8 Strana: 0374
Soujmenovství. Čch. Kand. 52.

306925   Soujmí Svazek: 3 Strana: 0533
Soujmí, n., přímětek, epitheton. Nz., Kom. Kaz. 52.

306926   Soujsoucí Svazek: 7 Strana: 0738
Soujsoucí = spolujsoucí. Koll. St. 237.

306927   Souka Svazek: 3 Strana: 0533
Souka, y, m., na Slov. = sivý vůl. Plk. — Vz Souky.

306928   Souka Svazek: 10 Strana: 0384
Souka, y, f. = sypek peřiny. Kšt. Lid. 14.

306929   Soukací Svazek: 3 Strana: 0533
Soukací stroj, Spul-. Techn.

306930   Soukač Svazek: 3 Strana: 0533
Soukač, e, m., nástroj soukací. Dch. Vz Soukadlo. — S., kdo souká, der Spuler. D.

306931   Soukačka Svazek: 7 Strana: 0738
Soukačka, y, f. = soukadlo. — S., Spu- lerin, f. Rgl.

306932   Soukadelní Svazek: 3 Strana: 0533
Soukadelní, Spulrad-. S. lavice. Vz Sou- kadlo.

306933   Soukadlo Svazek: 3 Strana: 0533
Soukadlo, a, n., nástroj k soukání nití, kolečník, die Spulmaschine. Nz. Tkadlec přízi na s-dle souká. Us. S. na myky. Mus.

306934   Soukal Svazek: 3 Strana: 0533
Soukal, a, m., osob. jm. Šd.

306935   Soukal Svazek: 10 Strana: 0384
Soukal Jos., spisov, a učit., nar. 1852. Sr. Ott. XXIII. 722.

306936   Soukání Svazek: 3 Strana: 0533
Soukání, n.; soukaný, vz Soukati.

306937   Soukání Svazek: 10 Strana: 0384
Soukání, n., das Spulen. Sr. Ott. XXIII. 722.

306938   Soukaný Svazek: 7 Strana: 0738
Soukaný. S. hedvábí Kř. 111. Vz Sou- kati.

306939   Soukař Svazek: 8 Strana: 0374
Soukař, e, m. Nov. Př. 486.

306940   Soukati Svazek: 3 Strana: 0533
Soukati, soukám a souči; soukávati — niti dělati, zwirnen, spinnen; kroutiti, vi- nouti, drehen, aufwinden; táhati, ziehen; se = lézti, klettern. Jg. S., strsl. sukati, torquere, lit. sukti. Odtud sukno, pannus. Mkl. L. 175. — co: přízi (několik nití do- hromady kroutiti), niti, Us., bradu (vousy kroutiti). St. skl. Pavouk niti souká. Er. P. 374. Soukati oprátky, provazy. Us. Šd. S-ati někoho (peníze z něho lákati, einen pumpen). Us. Dch. — co kde. Tkadlec na soukadle přízi souká. Us. — co kam: ba- vlnu v hromadu s. Vrat. S. do rány knoty. Ros. Do sebe jídla s. (oblo požírati). D. S. se do hory (lézti). Na strom se s. (lézti). Us. Niti na cívku s. Reš. — co z čeho: z koudele provaz, z někoho rozum s. Us. Což ze mne chceš smysly s. ? Prov. — se

306941   Soukati Svazek: 7 Strana: 0738
Soukati. Mkl. Etym. 333. b. — kde. Na provaze súče. Otc. 233. b. — se kam jak. Ono (pivečko) se do mě suka jak po provazku. Brt. N. p. I. 281. — co odkud. Ten to ze sebe souká (pomalu mluví) Us. Rgl. Pročež z sebe střeva súčeš. Zrcad. moudr. Rozbor. 694.

306942   Soukati Svazek: 8 Strana: 0374
Soukati. O pův. slova cf. Gb. H. ml I. 76.

306943   Soukati Svazek: 9 Strana: 0303
Soukati. O tvarech vz Gb. H ml. III. 2. 366. — S. = píti. Súka, ako súkenník. Zát. Př. 71b.

306944   Soukavice Svazek: 8 Strana: 0374
Soukavice, e, f., soukanový kladkostroj, Einholtalje, f. Sterz. I. 760.

306945   Soukavý Svazek: 10 Strana: 0384
Soukavý = jaternice. V zloděj. mluvě.

306946   Soukednej Svazek: 8 Strana: 0374
Soukednej = soukenný. Žďár. Brt. D. II. 248., Gb. H. ml. I. 375

306947   Soukence Svazek: 3 Strana: 0533
Soukence, e, n., das Tüchel. Šm.

306948   Soukenej Svazek: 10 Strana: 0664
Soukenej = provaz. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48.

306949   Soukenice Svazek: 3 Strana: 0533
Soukenice, e, soukeničká, y, f., die Tuchmacherin, Tuchhändlerin. D.

306950   Soukenice Svazek: 10 Strana: 0384
Soukenice, e, f. = ovce. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

306951   Soukenicka Svazek: 3 Strana: 0533
Soukenicka, vz Soukenice.

306952   Soukenický Svazek: 3 Strana: 0533
Soukenický, Tuchmacher-. S. řemeslo, Ros., krám. D. Váha bez mísek jest s. Kom. S. tržnice. Dch. S. víno = dobré a drahé, žejdlík zlatý šajnů (tehdáž, když se sou- keníkům ještě dobře vedlo). Us. u Jindř. Hradce. Blk. S. tovaryš, stav, loubí, spě- nadlo. Šm.

306953   Soukenický Svazek: 7 Strana: 0738
Soukenický. To je s. chléb (s. zámož- nosť). Val. Vck. S. štětka = bodlák, jejž dávají hoši o třech králích na hřeben střechy, aby měli štěstí na čížky. Ostroměř. Kšť.

306954   Soukenictví, n Svazek: 3 Strana: 0533
Soukenictví, n., soukenické remeslo n. obchod se suknem, suknářství, das Tuch- macherhandwerk, der Tuchhandel. D. Vz více v S. N.

306955   Soukeničí Svazek: 3 Strana: 0533
Soukeničí = soukenický. S. ulice v Praze. Vz Tk. II. 253., 373.

306956   Soukeničiti Svazek: 3 Strana: 0533
Soukeničiti, il, en, ení, soukeničívati, einen Tuchmacher abgeben. D.

306957   Soukeník Svazek: 7 Strana: 0738
Soukeník. Korouhev s-ků. Vz Výb. II. 338. Říkadlo: Aj ty soukenniku, sediš na koniku, jak vrabel na plotě, přivykaš ro- botě, te večně psotě! Km. 1886. 629.

306958   Soukeník Svazek: 9 Strana: 0303
Soukeník, a, m. Hrubý súkenník = hru- bián Zát. Př. 57b.

306959   Soukeník, soukenník Svazek: 3 Strana: 0533
Soukeník, soukenník, a, m., der Tuch- macher, -händler. Soukeník, V., Kom. S. vlnu rozdělovati a čechrati, k tomu cívky súkati, na rámy nabíjeti musí. Jir. exc. O s-cích vz Tk. II. 548. — S. — nevzdělanec. Ty s-ku z Borošína. U Místka. Škd.

306960   Soukenka, soukeničká Svazek: 3 Strana: 0533
Soukenka, soukeničká, y, f., sukně, suknice, der Rock. Peyt. 74.

306961   Soukenko Svazek: 3 Strana: 0533
Soukenko, vz Sukno.

306962   Soukennický Svazek: 10 Strana: 0384
Soukennický. Ten jí s. chléb (o zámož- ném). Vck. Vset. 221.

306963   Soukennictví Svazek: 10 Strana: 0384
Soukennictví, n. Vz Ott. XXIII. 725.

306964   Soukenničí Svazek: 9 Strana: 0303
Soukenničí valcha. 1510. Arch. XVII. 149.

306965   Soukennik Svazek: 8 Strana: 0374
Soukennik, místy vyslovují soukeník. Gb. H ml. I. 374.

306966   Soukenník Svazek: 10 Strana: 0384
Soukenník, a, m. = plášť, kožich. V zlo- děj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

306967   Soukenný Svazek: 3 Strana: 0533
Soukenný, není odvozeno od sukno, nýbrž od starého soukno, von Tuch, tuchen. S. střevíce, kabát. Us. Dch. S. kabát, spodky. Šm.

306968   Soukenný Svazek: 10 Strana: 0384
Soukenný. S. kotce (kde se sukno pro- dává). Čes. 1. XII. 465.

306969   Soukerný Svazek: 8 Strana: 0374
Soukerný = soukenný. V Podkrkonš. Šb. D. 31.

306970   Souklad Svazek: 8 Strana: 0375
Souklad, u, m., Synthesis. Am. Orb. 8.

306971   Souklonný Svazek: 7 Strana: 0738
Souklonný, synklinisch. Hř. S. vrstvy. NA. V. 565.

306972   Soukmennosť Svazek: 3 Strana: 0533
Soukmennosť, i, f., die Stammgenossen- schaft. Dch.

306973   Soukmenný Svazek: 3 Strana: 0533
Soukmenný, stammverwandt.

306974   Soukmenovec Svazek: 3 Strana: 0533
Soukmenovec, vce, m., der Stammge- nosse, postačí: kmenovec, Bs., rodák.

306975   Soukno Svazek: 3 Strana: 0533
Soukno, a, n. = sukno, zastr., ale posud na Mor.

306976   Soukojenec Svazek: 3 Strana: 0533
Soukojenec, nce, m., mlíčenec, bratr mlíční či od prsu, jednomléčník, der Milch- bruder. Dch.

306977   Soukojenka Svazek: 3 Strana: 0533
Soukojenka, y, f., die Milchschwester.

306978   Soukolí Svazek: 7 Strana: 0738
Soukolí, n. = soustava kol do sebe za- sahujících, ZČ. I. 156., Zahnräderpaar, Šmr. 147. S. = mechanický přístroj k posouvání balvanův a tíží. U Hořic. Hk. — S. = kolo- stroj. NA. V. 145. (IV. 218.). — Mj. 84.

306979   Soukolí Svazek: 9 Strana: 0303
Soukolí, n. S hodin sestává z ozubených koleček do sebe zasahujících, jimiž se pře- vádí pohyb motorem vyvozený na patřičná místa. KP. VII. 279, 287.

306980   Soukolí Svazek: 10 Strana: 0384
Soukolí, n. = pruh země okolo hradeb posázený hrotitými kolíky, die Verpfählung. Vz Ott. XXIII. 725.

306981   Soukop Svazek: 7 Strana: 0738
Soukop, a, m. — S. Jan, naroz. 1826., farář a konsist. rada. Vz Bačk. Př. 31., Šb. Dj. ř. 289.

306982   Soukop Svazek: 10 Strana: 0384
Soukop (Soukup) Jan, far., básn. a spis. 1826. —1885.

306983   Soukořenný Svazek: 8 Strana: 0375
Soukořenný. List. fil. 1895. 71.

306984   Soukostí Svazek: 7 Strana: 0738
Soukostí, n., synostosis. S. čelistní. S. N. X. 148.

306985   Soukovec Svazek: 7 Strana: 0738
Soukovec, vce, m. = les u Bohdanče. Pk.

306986   Soukrají Svazek: 9 Strana: 0303
Soukrají, n. = úkrají, provincie, archidia- konat (větší oddíl země). Vz Pal Děj. I. 1. 140. Župa. Staré Kouřimsko jako s. Ib. I. 2. 244.

306987   Soukrevec Svazek: 3 Strana: 0533
Soukrevec, vce, m. — pokrevenec, Bluts- verwandter. V eucharistii stáváme se s-ci Kristovi. Sš. J. 114. Cf. Soupletec, Soutě- lesec.

306988   Soukrevnec Svazek: 3 Strana: 0533
Soukrevnec, vence, m. = soukrevec. Dch.

306989   Soukrevní Svazek: 3 Strana: 0533
Soukrevní, blutsverwandt. Šm.

306990   Soukročí Svazek: 7 Strana: 0738
Soukročí, u. Dk. Poet. 237.

306991   Soukromě Svazek: 7 Strana: 0738
Soukromě. Promluvil k nie súkromie. Pass. XIV.

306992   Soukromě, soukromně Svazek: 3 Strana: 0533
Soukromě, soukromně = skrytě, pro sebe, ne veřejně, in geheim, verstohlener Weise. V. Vece k němu s-mně (bei Seite). BO. S-mě někoho haněti. Hus. I. 259.

306993   Soukromí Svazek: 3 Strana: 0533
Soukromí, n., soukromé místo, einsamer, abgesonderter Ort, die Abgeschiedenheit, Ein- samkeit, Verborgenheit. V s. bydlící (na sa motě). V. Tajná s. Jel. Do s. jíti, sich ins Privatleben zurückziehen. Dch. — V s. také — soukromě, tajně, in geheim, verstohlener Weise. V s. mluviti, Rk., něco činiti. Us. Vy byste mohli jeho řečí v smí mezi sebú o to pokázati, aby se potom téhož nedo- pustil. NB. Tč. 43. — S., adv. (vlastně instr. Bž. 110.) = pokoutně, tajně, geheim. Na stranu, s. jíti. V. Aby pře s. rozeznána byla. V. S-mí živu býti. D. Klášter postaven byl s. v horách. BN. Učinili otázku svou s. a Pán rovně odpovídá s. Sš. Mt. 313.

306994   Soukromí Svazek: 7 Strana: 0738
Soukromí. I v ohlase i v s. Pravn. 1426. — S., adv. Odveď se s ním s. (stranou). Výb. II. 1624

306995   Soukromně Svazek: 3 Strana: 0533
Soukromně = soukromě.

306996   Soukromnice Svazek: 7 Strana: 0738
Soukromnice, e, f., Particuli?re, f. Rk.

306997   Soukromník Svazek: 3 Strana: 0533
Soukromník, a, m. = soukromný člověk, der Einsame; 2. ne veřejná osoba, sobě ži- jící, der Privatmann, Privatier. Jg.

306998   Soukromnosť, -mosť Svazek: 3 Strana: 0533
Soukromnosť, -mosť, i, f. = soukromí, die Einsamkeit. V s-ti (ne veřejně) někoho trestati. Kom. V s-ti žíti. J. tr. — S., tajnosť, die Heimlichkeit. Mus.

306999   Soukromný, -mní Svazek: 3 Strana: 0533
Soukromný, -mní == soukromý, abge- sondert, einsam. Strsl. sa. -/- kromě -/- bnt, externus. Mkl. B. 146. S. místo (krom lidí, poušť), člověk. V. S-mní život, od hluku lidského vzdálený. Ros. S. věřitel. S-mný život vésti, privatisiren. J. tr. -- S., zvláštni, tajný, privat, heimlich. S. záští, D., zprávy. Kram. S. pokladna; pro s-mou potřebu. Dch. S. prospěch, umluvení. J. tr. Vz Soukromý. Šd. — se kam jak. Vždy se ti chlapci soukají do kostela po jednom. Us. Hý.

307000   Soukromohospodářský Svazek: 7 Strana: 0738
Soukromohospodářský. Kzl. 80