298001   Skočný Svazek: 3 Strana: 0374
Skočný, kdo rád skáče, křepký, skákavý, der gern springt, V. S. kůň, zvíře, Jel., dítky, Hlas., noha. Šm. Tak draze cenit a tak lacino dát, to je hodná skočná. U Rychn. — S., ke skákání vzbuzující, Tanz-. Skočná píseň. Ros., Puch. Zpívají píseň skočnou při ní poskakujíce. Sš. P. 732. — Skočný tanec, skočná, é, f., der Springtanz. Zahráti, spustiti skočnou; skočnou tancovati. Us., Sych., Er. P. 348. S-nou zavrzati. Kld. Po- čínají tancovati a to obyč. král s králkou, napřed kolíbavý tanec, potom skočný. Sš. P. 755.

298002   Skočný Svazek: 7 Strana: 0689
Skočný národ vrabců. Kká. — Skočná není tanec, je to skákání chasníků za mu- ziky do výšky, při čemž zpívají, rukama tleskají a při každém skoku pravou rukou o holínku plácají. Vz Hrb. Obr. 171. nn S-nou nám zahude. Vc. Lab. 66.

298003   Skočný Svazek: 8 Strana: 0363
Skočný. S. vlny. Kká. Puš. Roz. 90. S. nota. Bl. Gr. 371. S. vrstva náhlých rozdílů teplotných, Sprungschichte, f. Vz Mus. 1893. 454.

298004   Skočný Svazek: 9 Strana: 0293
Skočný. S. myš (v němec, originale: gei- lende Maus). Ezop. 230.

298005   Skočootáčník Svazek: 8 Strana: 0363
Skočootáčník (!), a, m. = taneční mistr. XVIII. st. Cf. Zbrt. Tan. 260.

298006   Skočov Svazek: 3 Strana: 0374
Skočov, a, m., okres. mě. v rak. Slezsku, Wotschau, Skotschau. Vz S. N.

298007   Skočovský Svazek: 7 Strana: 0689
Skočovský, vz Johannides.

298008   Skodlučení Svazek: 3 Strana: 0374
Skodlučení, n. = shromáždění, das Sam- meln. Vz násl.

298009   Skodlučení Svazek: 7 Strana: 1382
Skodlučení, n., collectio. Ž. kap. 38.7.

298010   Skodlučiti Svazek: 3 Strana: 0374
Skodlučiti (zastr.), il, en, ení = shro- mážditi, sloučiti, versammeln, verbinden. Ps. ms. D vsuto. Bž. 50. — co komu. Skrbí a neví, komu je skudlučí. Ž. k. 38. 7. — co z čeho. Neskodluči sboróv jich ze krvi. Ib. 15. — se. Mužie spolu se sko- dlučili. BO.

298011   Skodlučiti Svazek: 7 Strana: 0689
Skodlučiti. Cf. Mkl Etym. 153. a.

298012   Skodlučiti Svazek: 7 Strana: 1382
Skodlučiti. Jsú na mie bičové skodlu- čeni, congregata sunt super me flagella. Pass. mus. 327.

298013   Skodra Svazek: 3 Strana: 0374
Skodra, y, f., ves v Pracheňsku. Tk. I. 85.

298014   Skoch Svazek: 3 Strana: 0374
Skoch, a, m., jm. vlastní. Šd.

298015   Skochovice Svazek: 3 Strana: 0374
Skochovice, Škochowitz, ves a) u Zbra- slavi, b) u Chlumce v Jičínsku. PL. Vz Tk. I. 624., III. 87.

298016   Skochovice Svazek: 7 Strana: 0689
Skochovice u Zbraslavě. Tam nevolej nikdo: Uudy (kudy) běžel? Ujičou! jinak byl bys bit. Vz Sbtk. Krat. h. 101.

298017   Skoj Svazek: 7 Strana: 1382
Skoj, e, m. = skojení, ukojení Pfleger (Nár. bibl. II. 64.).

298018   Skojení Svazek: 7 Strana: 0689
Skojení, n., die Befriedigung. Dk. Aesth. 111., 627.

298019   Skojenosť Svazek: 7 Strana: 0689
Skojenosť, i, f., die Befriedigung. Dk. Aesth. 584.

298020   Skojiti Svazek: 7 Strana: 0689
Skojiti, vz Zkojiti. Vrch., Osv. V. 760.

298021   Skojovací Svazek: 7 Strana: 0689
Skojovací cit. Dk. Dj. f. 78.

298022   Skok Svazek: 3 Strana: 0374
Skok, u, m., skočení = hup, hupek, hup- nutí, úběh. Šm. S., strsl. skok?, příp. -?, saltus. Sr. stind. khac, khačati, hervorsprin- gen, lit. sôkti, springen, šakinti, springen lassen. Mkl. B. 28., aL. 69. Der Sprung, Satz, das Anspringen. S. do vysoka, z vysoka, na koně. Us. S. pod něco: podskok, odněkud (na chvíli): odskok. S. v tělocviku; sou- nožný, jednonožný; místo skoku: odskočiště, doskočiště. S. a) prostný do dálky, der Weit- sprung. Náradí: můstek, žíňovka, stupnice. S. do dálky z místa: 1. odskok, 2. přeskok, 3. doskok, 4. poskok. S. s rozběhem. — b) S. do výšky z prosta, der Hochsprung. Ná- řadí: můstek, žíňovka n. písek, stojany, motouz (tenký provázek na konci koženými pytlíky, pískem naplněnými, obtěžkaný, s kouskem čtyřhranného plátna uprostřed). S. dalekovysoký, vysokodaleký. — c) S. z prosta do hloubky, der Tiefsprung. Nářadí; kolmý žebřík, žíňovka n. písek. S. hluboko- daleký, vysokohluboký, vysoko-hluboko- daleký. — d) S. s útokem, s náběhem, der Sprung mit Anlauf. Čsk. S nástupem, mit Angehen. Nářadí: pružná líha, koza, ží- ňovka. S. s útokem 1. do dálky, 2. do výšky, 3. dalekovysoký n. vysokodaleký. — e) S. o tyči. Nářadí: tyč, můstek, ží- ňovka. S. s tyčí do dálky, do výšky, z dálky přes výšku, přes výšku do dálky. 8. do podporu. Vz Kůň, Bradla. Tš. S. přes kozu, kulžmo, snožmo. Tš. S. koně: čilý, krátký, dlouhý, vysoký, táhlý, klidný, k zemi plochý. Rf. S. bočný, Seiten-, odbočný. Dch. Býti na skoku; Je tam jen kočičí s. (blízko). Dch. Hodový ku skoku, sprungfertig. Šm. Panny letným skokem v kole kroužily. Er. Nebude nám na mú věru do skoku!; Dejme my se za tó myškó do skoku, aby se nám neschovala do snopu; Sama půjde do skoku (kde se skáče, tančí). Sš. P. 536.. 619., 679. Vida kněží i biskupy, ani vedú s zbožím divné skoky. Hus I. 182. Vojenské čerstvosti prve ve skocích a běhu zkusiti náleží. V. Skokem si ublížiti. Skokem něco roztlouci, vyraziti (dvéře). D. Jedním s-em příkop přeskočiti. Sych. Skokem se vy- mrštiti. Sych. S. udělati. Us. Nedostává se mu skoku (nemůže utéci). Papr Skoky ně- komu zmásti. Ctib. V skoku. Šm. Ukrátil mu skoku, aby tak nehejsal. Prov. Vz Skrocení, Nepřátelství. Lb., Č., D. Běží, jak skoku stačuje. Vz Spěch. Č. Straka svých skoků nechati nemůže. V. - V skok, skok na skok, skokem — náhle, rychle, honem, schnell, im Sprung. V. Hned v skok to učinil. Cyr. Skokem běžeti, jeti. Us. Ale já skók s peci, chýt palicu a róch chlapa za tylo (slovce zvukodobná). Na mor. Zlínsku. Brt. Běžeti na jeden skok (= skokem). U Po- ličky. Sn. Skokem k moři jeli. Vrat. 43. Mimo našich oken teče voda skokem, Ne- možu ju zastavit; A liška skok (= rychle) na jedli, utec zajíc, mňžeš-li. Sš. P. 277., 695. Skok = skokem, skoky = rychle. U Opav. Pk., Klš. Skok na nohy. Vz Pác, Časoslovo. Brt. Od hospody krokem, k ho- spodě skokem. Ros. Hony skoky. Us. Pro- letie lesy jelením skokem. Rkk. — Skoky (s ponětím veselosti), tanec, Sprünge, Tanz, m. V. Skoky provoditi. V. Dali se v rejdy a skoky. Kom. L. 73. Naposledy v skoky a zápasy dali se. Břez. 142. Je mu, není mu do skoků. Us. Hý. — S. s ponětím násilí, útok, der Anfall. Toho místa od skoku a případu nepřátel pilně bránili. St. let. — S. = kloub patní u předních běhů zaječích, der Hasensprung. Šp. — S., der Sprung, die Besteigung bei Belegung der Thiere. Hospodáři za skok (býka, hřebce) platili. Us. Šd. — S. jelení, jelení růžek, zemský mech, vidlička, plavuň obecná, lycopodium clavatum, der gemeine Bärlapp, rostl. Kk. 95.

298023   Skok Svazek: 7 Strana: 0689
Skok. Cf. Mkl. aL. 289., Mkl. Etym. 301. S. na stranu, Seitensprung, m. Posp. Srov- nali se o s. (brzy) za jedno. Skl. I. 333. Skoky v myšlénkách činiti Vlč. Za tako- vými slovy ve skok přišly skutky. Rgl. Byl tu jenom na skok. Brt. To bude míti v skok práce (mnoho). Us. Vk. V přírodě není skoku. Osv. Di skok, skoky (rychle)! Skoky odvaž kravu. Brt. Píseň do skoku. Brt. P. 48. Ke skoku se strojiti. Št. Kn. š. 102. Pyšné skoky (úmysly) jim přetrhujíce. Bart. 186. Do pekla hluboko, do nebe vy- soko a k soudu s. (zde člověk nejdříve po- řídí) Osv. 1885. 484. Maria vstavši o skoce (rychle). Ev. víd. 30. — S. = noha Skoky zaječí, srní. Val. Brt. D. 265. — S., a, m. = psí jm. Tbz.

298024   Skok Svazek: 8 Strana: 0363
Skok. Gf. Mz. v List. fil. 1893.12. (o pův.). Prudké skoky ne vždy sa daří. 1600. Phľd. 1894. 6. Něsmi hněď skokem, aby było potem. Mor. NZ. V. 543. — S. jelení, dastihlav, ne- táta (uh.), rváč, lycopodium clavatum. Brt. D. II. 504.

298025   Skok Svazek: 9 Strana: 0293
Skok. Zaječí s. = jelení s., plavuň obecná. Mus. ol. III. 136. Poviz (pověz) skok = hned. Slez. Čes. 1. IX. 146.

298026   Skok Svazek: 10 Strana: 0368
Skok. Paní okem, děvče skokem (když paní dohlíží, služka se činí). Zvon. IV. 182. — S. interjekce v přísudku. A liška skok na jedli. Sš.

298027   Skokačky Svazek: 8 Strana: 0363
Skokačky = skokem. S. jíti. Cejč. Hledík.

298028   Skokan Svazek: 3 Strana: 0375
Skokan, a, m., skočec, skákač, skokoun. D. — S., žába. S. vodní, trávní, lesní, na Mor.; rosnice, jiřice, žába lísková, Jg., na Mor. žába jedlá. Kd. — S., pavouk skákavý, die Springspinne. D. S-ni, saltigradae, mají nohy skákavé. S. obecný, calythraea scenica. Frč. 119. — S. africký, zaječí myš. Schd. II. 416.

298029   Skokan Svazek: 7 Strana: 0689
Skokan, a, m, eumolpus, malý brouk z čeledi mandelinek, bromus. Ott. IV. 750., Kk. Br. 370. — S. pavouk. Cf. Brm. IV. 726. — S. labradorský, Hüpfmaus, jaculus hudsonicus. Brm. I. 2. 348. — S. = žába zelená, rosnička. Hádanka. Sedí pán na klátě v zeleném kabátě. Brt. Dt. 148. — S., os jm. — S., u, m., Frosch, m., Feuer- werk, n.

298030   Skokan Svazek: 9 Strana: 0293
Skokan, a, m. = kluk neposeda. Hören. 125.

298031   Skokánek Svazek: 7 Strana: 0689
Skokánek, nka, m., os. jm.

298032   Skokánek Svazek: 10 Strana: 0368
Skokánek Ign., inž., nar. 1837. Vz Ott. XX II. 278.

298033   Skokani Svazek: 10 Strana: 0368
Skokani, ranidae, žáby. Vz Ott. XXIII. 279.

298034   Skokanní Svazek: 7 Strana: 0689
Skokanní soudek, Froschfass, n. Čsk.

298035   Skokanovský Svazek: 7 Strana: 0689
Skokanovský Mlýn u Malé Kvílice na Slánsku.

298036   Skokanství Svazek: 10 Strana: 0663
Skokanství, n. Politické s. (nestálosť). Nár. list. 1905. 299. 1.

298037   Skokejš Svazek: 8 Strana: 0576
Skokejš = skokýš. Ott. XI. 1059.

298038   Skokmo Svazek: 3 Strana: 0375
Skokmo = skokem. Žák. Vz Skok.

298039   Skoknouti Svazek: 7 Strana: 0689
Skoknouti = skočiti. Slov. Nedaleko voda tekla, bola by som do něj skokla. Koll. Zp. I. 263. Hnedky k němu skokne. Dbš. Obyč. 159. — Sb. sl. ps. II. 1. 39.

298040   Skoknouti Svazek: 7 Strana: 1382
Skoknouti. Mor. a slov. List. fil. 1892. 129.

298041   Skokotati Svazek: 3 Strana: 0375
Skokotati = poskakovati, hüpfen, sprin- gen. — kde. Na břehu při háji má jehňátka skokotají. MM.

298042   Skokotati Svazek: 8 Strana: 0363
Skokotati, verb. intens. Mz. v List. fil. 1893. 12.

298043   Skokotniště Svazek: 10 Strana: 0368
Skokotniště (!), ě, n., Tanzboden, Pohl.

298044   Skokotnosta Svazek: 7 Strana: 0689
Skokotnosta (!), y, m. = taneční mistr. Pohl.

298045   Skokoun Svazek: 3 Strana: 0375
Skokoun, a, m., der Springer. Rk. Jez- dec s., der Springreiter. Sm.

298046   Skokovy Svazek: 3 Strana: 0375
Skokovy, dle Dolany, něm. Skokow, ves u Mnich. Hradiště. PL.

298047   Skokula Svazek: 7 Strana: 0689
Skokula, y, f. = nadávka. Rr. MBš.

298048   Skokulík Svazek: 3 Strana: 0375
Skokulík, a, m., podura, der Spring- Skokuška, y, f., der Springhase. Vz Štěkuška. Rk.

298049   Skokulík Svazek: 9 Strana: 0293
Skokulík, ?, m. Mus. 1849. IV. 54.

298050   Skokýň Svazek: 7 Strana: 0689
Skokýň (interjekce)! Brt. D. 143.

298051   Skokýš Svazek: 3 Strana: 0375
Skokýš, e, m., hypsiprimnus, ssavec vak- natý, das Hackenthier. Krok., Ssav.

298052   Skokýš Svazek: 7 Strana: 0689
Skokýš. Cf. Brm I. 2. 612.—614.

298053   Skokýš Svazek: 10 Strana: 0368
Skokýš, e, m. Sr. Ott XXIII. 280.

298054   Skola Svazek: 7 Strana: 0689
Skola. Dle Jedličky: skulina, vchod. Jir. Mor.: apertura. Vz Skula.

298055   Skolče Svazek: 3 Strana: 0375
Skolče, e, n., scortum, zastr. Rozk.

298056   Skolé Svazek: 10 Strana: 0368
Skolé, n., trabaseta. Rozk. P. 1972. Srv. Skolí.

298057   Skolébať Svazek: 8 Strana: 0363
Skolébať. Nedá s. se těchou hruď. Vrch. Rol. XVII.— XXII. 107. V klid koho s. J. Goll v Baudel. 75.

298058   Skolébati Svazek: 7 Strana: 0689
Skolébati, einwiegen. Někoho v dřímotu s. Hrts.

298059   Skolec Svazek: 3 Strana: 0375
Skolec, lce, skolek, lku, m., větší od- padek dřeva, kůl, obušek. Mor. Kck. Vz Skolek.

298060   Skolecit Svazek: 10 Strana: 0368
Skolecit, u, m., nerost. Vz Ott. XXIII. 281.

298061   Skolek Svazek: 3 Strana: 0375
Skolek, lku, m., hranatý úkrojek chleba, koláče. Us. Dch., Vk. — S. = skolec.

298062   Skolek Svazek: 7 Strana: 0689
Skolek, lku, m. = zbytek štípy, z níž se posvěty řezaly. Mor. Neor

298063   Skolek Svazek: 8 Strana: 0363
Skolek = dřevený hřebík. CT. Tkč.

298064   Skolek Svazek: 9 Strana: 0293
Skolek, lku, m. = zbytek proštípky od duše, jenž nemohl býti dohoblován (na louč). Vz Čes. 1. VII. 459.

298065   Skolek Svazek: 10 Strana: 0368
Skolek, lku, m. Skolky = rozštípané dříví (od kláti). Turn. Šb. D. 29. — S = roubík. Štrychy krávě stojí jak skolky. Č. Třeb. Čes. 1. XII. 227.

298066   Skolekias-is, e n Svazek: 3 Strana: 0375
Skolekias-is, e n. y, f., hlístivosť, škr- kavičnosf. S. N.

298067   Skolenčený Svazek: 7 Strana: 0689
Skolenčený = sesezený, od sedění umdle- ný. Brt.

298068   Skolenčiti Svazek: 7 Strana: 0689
Skolenčiti = kolénka, suky dostati. Réž větrem polámaná s-čí (skolenkovatí). Už s-čil (umřel. Brt. D. 265.

298069   Skolenčiti se, il Svazek: 3 Strana: 0375
Skolenčiti se, il, en, zusammenkauern. Mtl.

298070   Skolenělý Svazek: 3 Strana: 0375
Skolenělý, rach geworden. Zlob.

298071   Skoleněti Svazek: 3 Strana: 0375
Skoleněti, ěl, ění, rach werden. Jg.

298072   Skolení Svazek: 3 Strana: 0375
Skolení, n., vz Skoliti.

298073   Skolenkovatěti Svazek: 7 Strana: 0689
Skolenkovatěti, vz předcház.

298074   Skolhán Svazek: 7 Strana: 0689
Skolhán, a, m. = klacek, cahún. Mor. Brt., Knrz.

298075   Skoli Svazek: 3 Strana: 0375
Skoli, vz Skláti.

298076   Skoli-on Svazek: 3 Strana: 0375
Skoli-on, a, n., dle Slovo. S., hodovní zpěv starých Řekův. V moderní umělé po- esii = krátká hodovnická píseň. Der Tisch-, Rundgesang, der Tafelspruch, das Skolion. Vz S. N.

298077   Skolia Svazek: 7 Strana: 0689
Skolia. Cf. Jg. Slnosť. 109.

298078   Skolík Svazek: 10 Strana: 0368
Skolík, u, m. = kolík. Litom. 62.

298079   Skoliom-a Svazek: 3 Strana: 0375
Skoliom-a, ata, n., skolios-is, e n. y, f., zkřivení páteře. S. N.

298080   Skoliosa Svazek: 7 Strana: 0689
Skoliosa, y, f. = trvalé zkřivení páteře. 1. Skoliti. Cf. Mkl. Etym. 301.

298081   Skolitelka Svazek: 10 Strana: 0368
Skolitelka, y, f. S. srnců (Artemis). Msn. Hym. 68. Sr. Skoliti.

298082   1. Skoliti Svazek: 3 Strana: 0375
1. Skoliti, il, en, ení, hlas vydávati jako lišky, psi, skučeti, klaffern, belfern, gälsern, bellen. S. jako liška. Kom. Skolení liščí, V., psové, Plk., psí. An každý (pes) preč běže skoli. Žk. 253. Vz Skuliti.

298083   1. Skoliti Svazek: 8 Strana: 0363
1. Skoliti. Mz. v List. fil. 1893. 13.

298084   2. Skoliti Svazek: 8 Strana: 0363
2. Skoliti = zabiti, poraziti. V Phľd. 1894. 20. odvozeno od kůl, kolem poraziti. Tisíc jich skolil v boje víru. Vrch. Rol. XVIII.-XXII. 195.

298085   2. Skoliti Svazek: 9 Strana: 0293
2. Skoliti, novotvar za staré skláti. Gb. H. ml. III. 2. 314.

298086   2. Skoliti, š Svazek: 3 Strana: 0375
2. Skoliti, šp. m.: skláti. Jg. On ho skolil, správně: sklál. Jg. Cf. On ho pro- klál (ne: prokolil. Brs. 2. vyd. 224). Skláti jehně, tele, skopce. Jg. Vz Skláti.

298087   Skoljuška Svazek: 3 Strana: 0375
Skoljuška, y. f., gasterosteus aculeatus, ryba. Frč. 296.

298088   Skoljuška Svazek: 7 Strana: 0689
Skoljuška, y, f. = rybička s ostny na hřbetě místo ploutví, gasterosteus. Šd. exc.

298089   Skolkatý Svazek: 7 Strana: 0689
Skolkatý. S. tráva (samý skolek).V Kunv. Msk.

298090   Skoľkoro Svazek: 8 Strana: 0363
Skoľkoro. My v reči našej máme s. mien obecných (několikero). Phľd. XII. 176.

298091   Skolomutený Svazek: 8 Strana: 0363
Skolomutený = zkormoucený. Phľd. 1895. 683.

298092   Skolopka Svazek: 3 Strana: 0375
Skolopka, y, f., rostl, myrtovitá. Krok.

298093   Skolostivý Svazek: 10 Strana: 0368
Skolostivý = choulostivý.

298094   Skolotaný Svazek: 3 Strana: 0375
Skolotaný; -án, a, o = pokazený, ver- dorben. S. zdraví. Mus. 1874. 282.

298095   Skolotati Svazek: 3 Strana: 0375
Skolotati = činiti, aby se něco kolotalo, zum Drehen bringen. — co komu. Nápoj mozek mu skolotal. Vč. Česk.

298096   Skolovadlo Svazek: 3 Strana: 0375
Skolovadlo, a, n., das Schlachthaus; das Schlachtbeil (šp. od špatného skoliti = skláti). Vký.

298097   Skolování, n. S Svazek: 10 Strana: 0368
Skolování, n. S. vola. Wtr. exc. Srv. Skoliti.

298098   Skolovati koho Svazek: 10 Strana: 0368
Skolovati koho: vola. Rakovn. kn. svěd. XVI. stol. Wtr. Vz Skoliti.

298099   Skomati Svazek: 3 Strana: 0375
Skomati, strsl., gemere. Fk. srovnává lit. skambu, skambéti, tönen. Mkl. aL. 69.

298100   Skombinovati Svazek: 7 Strana: 0689
Skombinovati, combiniren. S. něco v sou- stavu. Dk.

298101   Skombrin Svazek: 7 Strana: 1382
Skombrin, u, m.: C17 H3g N4. Cf. Vstnk. 1893. 218.

298102   Skomelno Svazek: 3 Strana: 0375
Skomelno, a, n., ves u Radnic.

298103   Skomírati Svazek: 3 Strana: 0375
Skomírati = stále neduživým býti, fort kränkeln. Us. Dch., Č.

298104   Skomírati Svazek: 8 Strana: 0363
Skomírati. Mz. v List. fil. 1893. 9.

298105   Skomíravý Svazek: 7 Strana: 0689
Skomíravý = stále neduživý. Dhnl.

298106   Skomla Svazek: 9 Strana: 0293
Skomla, y, m. = člověk nepřející, neužilý. Mus. ol. 1898. 116.

298107   Skomlati Svazek: 10 Strana: 0368
Skomlati = kňučeti, murmurare. Baw. E. v. 923.

298108   Skomliti Svazek: 3 Strana: 0375
Skomliti = skoliti, 1. — S. = bažiti, sich sehnen. — po čem: po buchtách. Puch.

298109   Skomliti Svazek: 7 Strana: 0689
Skomliti. Pes skomlie. Ezp. 923. Cf. Mkl. Etym. 301.

298110   Skomliti Svazek: 9 Strana: 0293
Skomliti = nikomu ničeho nepřáti. Mus. ol. 1898. 116.

298111   Skomolený Svazek: 3 Strana: 0375
Skomolený, komolý, abgestutzt. S. jehlan, kužel. Ck.

298112   Skomoliti Svazek: 7 Strana: 0689
Skomoliti, vz Zkomoliti.

298113   Skomonilý Svazek: 3 Strana: 0375
Skomonilý = zkomonilý.

298114   Skomoroch Svazek: 7 Strana: 0689
Skomoroch, a, m., ze skomoros, a to z it. scaramuccia, fr. scaramouche = ko- mická osoba ve vlaských komediích. Athen. 1887. 202.

298115   Skompletovati Svazek: 7 Strana: 0689
Skompletovati = úplným učiniti. S. dílo (knihu). Us. Pdl.

298116   Skomrach Svazek: 3 Strana: 0375
Skomrach, a, m., starslov. skomrach?, praestigiator; lit. skamarakas ist entlehnt. Mkl. aL. 70.

298117   Skon Svazek: 3 Strana: 0375
Skon, u, m. = skonání, smrt, der Tod. Výb. I. 189., Kká. Š. 76., 105. Dnes je můj s. (konec mého života). Ve Slez. Šd. On toliko s-ny císařů křesťanobijců vylíčiti sobě předevzal. Sš. 1. 13.

298118   Skon Svazek: 7 Strana: 0689
Skon. Osv. Psí s. Kká. To bude muj skun. Mor. Brt. D. Kde o jeho skonu zvě- stováno. Kká. Td. 44. Ten Europy byl s. Čch. Evr. 90. Život bídný, horší skonu. Čch. L. k. 70.

298119   Skon Svazek: 10 Strana: 0368
Skon, u, m., skonka, y, f. = hra, komedie. Míhat skonku = hráti. V zloděj. mluvě.

298120   Skonalosť Svazek: 3 Strana: 0375
Skonalosť, i, f. = skončenosť, die Endlich- keit. Jg.

298121   Skonalý Svazek: 3 Strana: 0375
Skonalý, konečný, co má konec, endlich. Jest jich s. a určitý počet. Mand. — S. = ukončený, beendet. A tak závdavek jest to- liko důvod kupení a prodání s-lého. CJB. 365. Jména činností s-lé a neskonalé. Bž. 67. S. spravedlnost. Hus II. 68. Děj s-lý. Bž. 62. —jak: v Pánu a. — zesnulý; náhle s. — v čem. A tak vóle Kristova v osla- vení jeho údóv bude skonalá. Hus III. 126. — S. sloveso, vz Časoslovo.

298122   Skonalý Svazek: 7 Strana: 0689
Skonalý verš = doměrný, akatalektický. Sš.

298123   Skonalý Svazek: 7 Strana: 1382
Skonalý. Do svej s-lej smrti měla bych dosť. Val. Vck.

298124   Skonání Svazek: 3 Strana: 0376
Skonání, das Beendigen, die Beendigung, Verendung. Veleš. Vz Skonati. — S., konec, das Ende. Každý začátek bez s. málo nese užitku. Sych. Smrť marným radostem s. činí. V. — Kat. 3406. Lúbo rozuměli a s. pro- zřeli, utinam novissima providerent. Ž. wit. Deut. 29. A z těch věcí převeliká tesklivosť v duši, že nikdy v nich nebude s.; A na s. tohoto čtení die Kristus: Jdi i ty čiň tak. Hus II. 47., 331. — S. života, das Le- bensende, der Hingang, der Untergang. Ne- šťastné s. vzíti. V. Od mladosti až do s. Har. Nebyl při s. (při smrti) jeho. Ros. Při mém s. stůj anjel strážce; Jak pak se mám poukázat a s tebó si svět zavázat ? Není na rok, na dvě leta, než do s. života. Sš. P. 70., 311. (Tč.). Šestý věk jest ostatek let, od sedmdesáti až do s. a slove šietnosť; Tak do s. stoje zachová božie přikázanie; Bůh bude se mnou do s. a zachová mě k své milosti až do smrti. Hus II. 65., III. 192., 388. — S. dne, roku, světa. Na s-ní světa. V. Den se blíží ku s-ní. Us. Na s. světa v den súdný. Pass. 9. Až do s. světa nebude pšenice bez koukole. Kmp. S vámi jsem až do s. světa; Pověz nám, kdy ty věci budú a které znamenie navštie- venie tvého a s. světa; A žeň jest s. světa a ženci angelé jsú. Hus I. 297., II. 8., 55.

298125   Skonání Svazek: 8 Strana: 0363
Skonání. Zvonia na s. == hodinku. Phľd. 1894. 550. — S. = ukončení něčeho. A když bez s. rozešli se. Břez. Font. V. 481.

298126   Skonání. Až do Svazek: 7 Strana: 0690
Skonání. Až do s. světa nebude pšenice bez koukole. Us. Šd.

298127   Skonaný Svazek: 3 Strana: 0376
Skonaný; skonán, a, o = skončený, be- endigt. S. práce, život. — S., konečný, endlich. — S. umdlený, müde. Na Slov., Holý. — V gram. = ukončený. Slova na (v) st skonaná (nyní se tohoto významu ne- užívá).

298128   Skonářiť sa Svazek: 7 Strana: 0690
Skonářiť sa = rozvětviti se. Val. Brt. D. 265.

298129   Skonati Svazek: 3 Strana: 0376
Skonati, skonávati — ku konci přivésti, skončiti, dokonati, vollenden, enden, zu Ende bringen, verenden, sterben, Ende machen. — abs. On již skonal = zemřel Ros., Ben., V. Náhle skonal. Sych. Sko- nala slovutnosť vaše (přestala). — se = dokonati se, konec vzíti, endigen, Ende nehmen, aufhören. Dnes se skonává mo- dlení, Ros., zimnice. Kom. Život se sko nává. Jel. Neb tak veliká věc ne inhed sě skoná, jakžť sě počne. K. š. 5. Mše sv. se skonává, třetí posel přibíhá. Sš. P. 795 Když se ukáže věčný den a skoná sě no. tohoto věku, nebude třeba nižádného na učení. Hus III. 48. — co. S. řeč, Troj. život. V. S. jednání. Bl. Mši jedinú slúžil (Kristus), když chtěl život skonati; A tal obecně modlitby kněžie skonávají řkúc k Bohu otci: Skrze pána našeho, Ježíše Krista, rač nás uslyšeti. Hus II. 75., 191 Slíbil mi na to list s. takový, jakož jsem od pana Lacka měl; On mi ani těch peně dal, aniž také toho listu skonal; Neskonali-1i jsú těch úmluv, jakož úmluvčí list svědči ale skonajte ještě. Půh. I. 369., II. 265 548. — co komu. Měl mi list s. na 30 hř. ve dvou nedělích a ten měl svědčiti do sv Jiří; Aby sobě to ještě s-li a zdržali; Svých slibóv mi Bušek neskonal. Půh. I. 249., II. 621., I. 367. — co skrze koho. Skrze mirru se znamenají, kteříž skrze mučedlnictvie život svuoj skonají. Hus III. 57. — kdy. On ti skoná v malé chvilce. Er. P. 477. V jejímž (nemoci) postupu záhy skonal. Sš. Sk. 147. Tak se jeho (Antikristův) zloře- čený běh přede dnem súdným skoná. Pass. 12. Di do lesa višňovýho, najdeš hada jedo- výho, uvař mu ho v sladkým mlíče, on ti skoná po hodince. Sš. P. 169. A v tejž nemoci život svuoj skonal. NB. Tč. 200. Čtvrtý zlatý jemu dlužen zuostal. jakož se svrchu píše, a potom skoro skonal. NB. Tč. 23. — jak. Ve psotě s. Smil v. 1426. Ta věc ve zlém se skonala. Št. Život v utrpení s. Hus II. 149. Ač dobře skonáme, vstanúce po něm z mrtvých v radosť věčnú vstúpime. Hus II. 136. O třetí hodině skonal v Pánu. Hý. — kde. Skonati v pokoji, pod stromem atd. Ml. A počíná chválu její od šlepějí noh a skonává v ústech chválu její. Hus III. 81. Pakli by se tu co nedostalo, ale na Deštném aby skonáno bylo. Půh. I. 206. To sobě mají na tomto seňmě s. Půh. II. 575. se oč. A tudy se nic neskonalo arcibiskupa ani o jiné zemské věci. Let. 219. — co, se v čem. Žebra od paždí jsouce začatá v slabině se skonávají. Kom. Sko- nalo se to utěšení v žalosti. Jel. S. život v rozkoši, Chč. 628., v nečistotě. Št. N. 258. A skoná-li v té milosti člověk, tehdy bude Kristus v něm večeřeti; S. v hřieše smrtelném. Hus II. 4., 88., 130. — (se) čím. Poblúzení účinku nižádného neškodí, dokudž pře nebude skonána; ale když se pře úsudkem skoná, přikrytím takovým nemůž býti opravena. CJB. 401. Hladem skonal. Dch. A když život skoná smrtí. Smil v. 1533. Jedem s. Ml. Skonávají sě (finiuntur) krajiny velikým morem. BO. — se na co. To slovo se skonává (se končí) na samohlásku. Jg. — se na čem. Vz Po- smíšek.

298130   Skonati co Svazek: 7 Strana: 0690
Skonati co: řeč, knížky prvé. Št. Kn. š. 150., 60. — v čem: u vieře Výb. II. 14. V dobrých skutcích svůj život s-la; Své životy v Bozě s-li. Pass. mus 355., 333. V Pánu s. Dch. Skonal-liť by v té milosti. Št. Kn. š. 34. — čím. Král Jiří smrtí skona. Výb. II. 843. Aby spíše živo- tem (s)konala. Pass. mus. 349. — se. Když se skoná svěcenie. Kar. 98. Skonávají se předmluvy. Bart. VIII. — se jak. To slovo skonává (končí) se na -um. Wtr. exc.

298131   Skonati nač Svazek: 9 Strana: 0293
Skonati nač = na hlízu (umříti). Dač. II. 147.

298132   Skonavatel Svazek: 3 Strana: 0376
Skonavatel, e, m., dokonatel, der Voll- ender. Rozmnožitel a s., auctor et consu- mator. ZN.

298133   Skonavý Svazek: 3 Strana: 0376
Skonavý, vollendend, sterbend. S. hlas. Dch.

298134   Skoncentrovati co Svazek: 10 Strana: 0368
Skoncentrovati co. Chyt. 51.

298135   Skoncipovati si co Svazek: 10 Strana: 0368
Skoncipovati si co. Osv. 1896. 369.

298136   Skoncování, n Svazek: 3 Strana: 0376
Skoncování, n., die Beendigung, der Schluss. Nz. S. n. ukončení verše n. roz- měru, die Katalexe, das Schlussglied, die Schlusssilbe eines Verses. Nz. Poslové vy- jeli z Prahy preč beze všeho s. Dač. I. 24.

298137   Skoncovaný Svazek: 3 Strana: 0376
Skoncovaný; -án, a, o = skončený. Us. Hý.

298138   Skoncovati Svazek: 3 Strana: 0376
Skoncovati, skoncovávati — ku konci přivésti, skončiti, beendigen. — co: při, V., cestu. Us. Pohádavše sě o to, nic toho ne- skoncovali a nezavřeli na ničemž. Čr. — se. Nic se z těch věcí neskoncovalo. V. — co čím: otázkou. Kos. Ol. I. 55. — co s kým. Hleď to nějak s tím hochem s. (odbyti). Us. Msk. Vz Skončiti. — co kdy. Však já to za nějakou chvíli skoncuji. Us. Hý. — co, se jak. Já to musím nějakým způsobem s. Us. Hý.

298139   Skoncovati Svazek: 7 Strana: 0690
Skoncovati věc. Skl. II. 84.

298140   Skončati Svazek: 7 Strana: 0690
Skončati = skončiti, skonati. Vz Skon- čiti. Vratislav skončal. Kar. 114. Krev proliv s tohoto světa skončal. Výb. I. 282.

298141   Skončené Svazek: 3 Strana: 0376
Skončené = majíc konec, beendigt. — S. = dokonale, vollendet. Na Slov. Bern.

298142   Skončení Svazek: 3 Strana: 0377
Skončení, n., die Beendigung, der Be- schluss. S. pře, D., věci. — S., konec, das Ende. Dobré, zlé, smutné, truchlivé, ne- šťastné s. vzíti; na nešťastné s. přijíti. V. K dobrému s. něco přivésti. Dal. 73. Ta- kové s. vzal! U Rychn. (Ženy) jazykem jako střelou nějakou mysl a srdce lidská pronikají, čehož naposledy nebývá dobré s. Žer. 328. Tragedie smutné má s. Kom. — S., smrť, das Ende, der Tod. Pref., Ros. Bude naše s. ot meče lépe než . . . BO. — S. roka. — S. slova, ukončení = koncovka, přípona. D.

298143   Skončení Svazek: 7 Strana: 0690
Skončení = smrť. Tvórce, rač mi svého míru přieti na mém s. Pravn. 2213.

298144   Skončenosť Svazek: 3 Strana: 0377
Skončenosť, i, f., die Beendigung. Jg.

298145   Skončený Svazek: 3 Strana: 0377
Skončený; -en, a, o, ge-, beendigt. — S., konec mající, endlich. D.

298146   Skončený Svazek: 8 Strana: 0363
Skončený. Bol s. jurista (ukončil právni- cká studia). Phľd. 1895. 272.

298147   Skončeti Svazek: 3 Strana: 0377
Skončeti, consumi. — čím: hladem. Ž. wit. Deut. 24. Vz Skončiti.

298148   Skončeti Svazek: 7 Strana: 0690
Skončeti = skončiti, umříti. Št. Kn. š. 309. 9.

298149   Skončina Svazek: 3 Strana: 0377
Skončina, y, f. = skonání, das Lebens- ende. Vidúc svú s-nu. Mus. 1841. 300. S. života. BO. - Výb. II. 17. 16. — S. = kon- čina. Bydliti budu na s-nách mořských (am äussersten Meere). Ž. wit. 138. 9.

298150   Skončina Svazek: 7 Strana: 0690
Skončina. A již vidúc svú s-nu. Ryt. 108. a. v. 392., Mnč. R. 40.

298151   Skončitel Svazek: 3 Strana: 0377
Skončitel, e, m., der Endiger.

298152   Skončitelný Svazek: 7 Strana: 0690
Skončitelný, endbar, vollendbar. Lpř.

298153   Skončiti Svazek: 3 Strana: 0377
Skončiti, il, en, ení (zastr. skončeti, skon- čati), skončovati = skoncovati, konec učiniti, endigen, beendigen, zu Ende bringen, be- schliessen; se = skonati se, přestati, konce dojíti, Ende nehmen, beendigt werden, auf- hören. — abs. Již skončel (zemřel). Leg. Rok školní skončil. Vz Se. A tu skončela — skonala. Pass. 47. Tak skončal. BO. — co. S. konkurs, J. tr., psaní, honbu, při, Us., svou modlitbu, St. skl., život (umříti). Dal. — čím: náhlú smrtí s. Cat. Zábavu tancem s. Nemoc s-la se smrtí. Us. Dch. Smrtí jeho s-la se řada panovníků těchto. Pal. Vz Skon- četi. — se. Píseň se skončila. D. Rok se skončil. Hned se vojna skončila a svadba se strojila. Sš. P. 107. Vz Se (vynechává se). — se jak. Dobře počíti dobré jest, ale dobře s. lepší. Pk. (Ta pračka) bez krve- prolití se skončila. D. Těžkou práci s ve- selou myslí s. — se v co. Meč v rádlo se skončí (předělán bude). Puch. — na čem. Začal od basu a skončil (přestal) na kvintě (popustil, slevil). Č. — s kým. I skončal jest se svými předky. BO. — se s kým jak. S tatíkem tak šťastně už se to neskon- čilo. Kká. Š. 47. — v čem, kde. (Život) v dobrej vieře s. Výb. II. 18. (Pass.). Jejich rozkoše ve věčném ohni se skončí. Sš. II. 180.

298154   Skončiti Svazek: 7 Strana: 0690
Skončiti. — abs. A když Bohu se mo- dléc skončala. Pass. S. válku, vypravování. Us. — pro koho jak. Ta válka pro něho nešťastně s-la. Šml.

298155   Skončiti se Svazek: 10 Strana: 0368
Skončiti se. Sněm se skončil. Tk. XIII. 142. a j. Skond = odkud Orava. Sb. sl. 1901. 192.

298156   Skondensovati něco Svazek: 7 Strana: 0690
Skondensovati něco, condensiren. Kutn.

298157   Skondoliti Svazek: 3 Strana: 0377
Skondoliti, il, en, ení, na Slov. = scu- chati, smásti, verwirren. — co: vlasy. Bern.

298158   Skonejšený Svazek: 10 Strana: 0368
Skonejšený, vz Skonejšiti. Vše bylo tiché a s-né. Zl. Pr. XXII. 23o.

298159   Skonejšiti Svazek: 3 Strana: 0377
Skonejšiti, il, en, ení, besänftigen, be- friedigen. — koho čím. Dch.

298160   Skonejšiti Svazek: 7 Strana: 0690
Skonejšiti, vz Zkonejšiti. Láska k lid- stvu mou hruď zas náhle k míru s-ší. Kyt. 1876. 36.

298161   Skonfiskovati Svazek: 7 Strana: 0690
Skonfiskovati, vz Zkonfiskovati.

298162   Skongelovati Svazek: 10 Strana: 0368
Skongelovati vodu. Zach. Test. 32.

298163   Skonilej Svazek: 9 Strana: 0293
Skonilej = rozpustilý. Sušice. Kub. L. f. 1900. 363.

298164   Skonisati Svazek: 7 Strana: 0690
Skonisati, vz Sponisati.

298165   Skonka Svazek: 7 Strana: 0690
Skonka, y, f., os. jm. Arch. VII. 635.

298166   Skonstituovati Svazek: 7 Strana: 0690
Skonstituovati, constituiren. Výbor se s-val. Us. Pdl.

298167   Skontrachtělý Svazek: 3 Strana: 0377
Skontrachtělý, ganz kontrakt. Us. Ehr.

298168   Skontro Svazek: 3 Strana: 0377
Skontro, a, n., z it., přehlídka učtuv, srov- nání dluhů s pohledávkami, gegenseitige Aus- gleichung oder Abrechnung des Debit und Kredit, Kh.; zásobná kniha; snáška, snášecí kniha, vz Skontrovní. Rk.

298169   Skontrovací Svazek: 3 Strana: 0377
Skontrovací, Skontrirungs-. S. protokol.

298170   Skontrování Svazek: 3 Strana: 0377
Skontrování, n., die Skontrirung. S. po- kladnice. J. tr.

298171   Skontrovati Svazek: 3 Strana: 0377
Skontrovati pokladnici = skoumati knihu pokladniční, zdali vykazuje tolik zůstatkem, kolik jest hotových peněz skutečně v zá- sobě, mit einander abrechnen, durch An- weisungen ausgleichen, skpntriren. Vz S. N.

298172   Skontrovní Svazek: 3 Strana: 0377
Skontrovní kniha (zásobník), do ní za- pisuje se příjem a vydání, aby se vědělo, kolik čeho má býti v zásobě. S. N.

298173   1. Skop Svazek: 3 Strana: 0377
1. Skop (na Mor. a na Slov. škop), a, sko- pec, pce, skopeček, skopček, ečka, sko- pík, a, skopíček, čka, m., skůpě, ěte, n. — S. = kleštěnec (význam zastr.). S., strsl. skop?c?, eunuchus, lit. skapas, pol. skop. Mkl. B. 307., aL. 70. V MV. nepravá glossa. Pa. — S. = řezaný beran, der Schöps, Hammel. V. — S., znamení skopce na nebi, der Widder. V. Slunce vstupuje na skopce. D.

298174   2. Skop Svazek: 3 Strana: 0377
2. Skop, u, m., nádoba, scaphus. Bhmr.

298175   2. Skop Svazek: 3 Strana: 0893
2. Skop, a, m. = skop, der Schöps. U Opavy. Klš. Také u Přerova. Kd.

298176   Skop Svazek: 7 Strana: 0690
Skop. Mkl. Etym. 302., Šl. III. 559. Od kopiti, castrare. Vz List. fil. VIII. 200. — S., znamení skopce na nebi. Cf. Stč. Zem. 24.— S , os. jm. Arch. VIII. 603.

298177   Skop Svazek: 10 Strana: 0368
Skop, u, m. = škopek. Dal. V. 10.

298178   Skop-as Svazek: 3 Strana: 0377
Skop-as, y (dle Despota) n. a (dle Páv), m., kníže ferský v Thessalii, 2. parský sochař.

298179   Skopa Svazek: 3 Strana: 0377
Skopa, y, f., pták sokolovitý. Světz. — S., orel rybní, der Fischadler. Pdy.

298180   Skopa Svazek: 8 Strana: 0363
Skopa, pták, asi z rumun. Mz v List. fil. 1893. 14.

298181   Skopal, Skopalík Svazek: 3 Strana: 0377
Skopal, Skopalík, a, m., osobní jm. Šd.

298182   Skopalamin Svazek: 8 Strana: 0363
Skopalamin, u, m., zásada. Vstnk. III. 15.

298183   Skopalaminový Svazek: 8 Strana: 0363
Skopalaminový. S. praeparat. Vstnk. III. 16.

298184   Skopalík Svazek: 7 Strana: 0690
Skopalík, a, m. S. Fr, 28/622 2/3189l., starosta záhlinický, rolník, zemský a říšský poslanec. Vz Hrb. Obr. 322. nn., Naše vzory (v některém z prvních čryř sešitů).

298185   Skopalík Svazek: 9 Strana: 0293
Skopalík Fr., rolník, starosta Záhlenic na Mor., spis., 1822. —1891. Vz Vck. Hol. 79.

298186   Skopalík Svazek: 10 Strana: 0368
Skopalík Fr. Sr. Ott. XXIII. 281.

298187   Skopalka Svazek: 7 Strana: 0690
Skopalka, y, f. = pole u Citova na Mor. Pk.

298188   Skopanice Svazek: 7 Strana: 0690
Skopanice, e, f, = náčiní hospodářské. 1602. Wtr.

298189   Skopanina Svazek: 7 Strana: 0690
Skopanina, y, f. = drobně skopaná pro- stora kolem vinice. KP. V. 165.

298190   Skopar Svazek: 3 Strana: 0377
Skopar, a, m., migalus (bestia), zastar. Rozk.

298191   Skopati Svazek: 3 Strana: 0377
Skopati, skopávati = dohromady kopati, zusammengraben; rozkopati, aufgraben; sko- pati dolů, herabgraben, herabstossen; odko- pati, kopáním zrušiti, abgraben Jg. — co, koho: pole, horu, hráz, peřiny (herab- stampfen). Us. Skopám (stluku) tě. Us. — co, koho čím: hráz motykou, někoho no- hama (zusammentreten, hauen). Us. — co kam. Zem do jámy s. Us. - co, koho odkud: peřinu s postele, někoho s lavice s. — co jak: hory v roveň. Vaň. Ti ko- palové to pěkně s-li (= zkazili, verpfuschen). Dch., Kf.

298192   Skopati co (kdy). V Svazek: 7 Strana: 0690
Skopati co (kdy). V jasani ju (hriadku) drobno zkopej. Slov. Zátur. Háj. I. 30. Z. vinici Hus I. 56.

298193   Skopávka Svazek: 7 Strana: 0690
Skopávka, y, f., Abgrabung, f. Zpr, arch.

298194   Skopcevina Svazek: 7 Strana: 0690
Skopcevina, y, f. = skopovina. Hr. rk. 407.

298195   Skopcovati Svazek: 3 Strana: 0377
Skopcovati =jako skopec skákati, wie ein Hammel springen. Jehňata skopeují. Ros.

298196   Skopcovina Svazek: 3 Strana: 0377
Skopcovina, y, f. = skopovina. Výb.

298197   Skopcový Svazek: 3 Strana: 0377
Skopcový, od skopce, Schöpsen-, Hammel-. S. hlava, V., maso. Sal. S-vý tuk. Z. wit. Deut. 14.

298198   Skopcový Svazek: 7 Strana: 0690
Skopcový. S. oběť Výb. I. 333.

298199   Skopčák Svazek: 3 Strana: 0377
Skopčák, a, m., der Hammelknecht. D.

298200   Skopčevina Svazek: 3 Strana: 0377
Skopčevina, y, f. == skopovina. St. skl. II. 139.

298201   Skopčí Svazek: 10 Strana: 0663
Skopčí. Obličej jeho nabyl s-Ôího vze- zření. Zvon VI. 242.

298202   Skopčiti Svazek: 3 Strana: 0377
Skopčiti, il, en, ení = v kopky shrabati, häufeln, schobern. — co kde: seno v lese, na louce.

298203   Skopčiti Svazek: 7 Strana: 0690
Skopčiti, häufeln. S. zelí, brambory. Šd.

298204   Skopčiti Svazek: 10 Strana: 0368
Skopčiti co: rov = do kopce vystaviti, vy- výšiti. Msn. Od. 353.

298205   Skopec Svazek: 3 Strana: 0377
Skopec, vz Skop.

298206   Skopec Svazek: 9 Strana: 0293
Skopec = znamení nebeské. Co za něho Činiti a čeho se varovati. Vz Rozb. II. 191.

298207   Skopec Svazek: 10 Strana: 0368
Skopec, pce, m. = žalářník. V zlodějské mluvě. — S. Jindř., spis., adj. kapitulní knihovny. Sr. Zvon IV. 418.

298208   Skopectví Svazek: 8 Strana: 0576
Skopectví (v Rusku), Skopzenthum, n. Sterz. II. 941.

298209   Skopenec Svazek: 8 Strana: 0363
Skopenec, nce, m., aries, znamení ve zví- řetníku. 1440. Mus. fil. 1896. 261.

298210   Skopenec Svazek: 10 Strana: 0368
Skopenec. V I. Přisp. 363. oprav v: Skop- nec, pence a Sr. Rostl. G. 17b., 18a., 31b.

298211   Skopenina Svazek: 8 Strana: 0576
Skopenina, y, f. = skupenina. Slov. Kal. S. 159.

298212   Skopený Svazek: 3 Strana: 0377
Skopený; -en, a, o, geschobert. S. seno. Us. Šd.

298213   Skopíče Svazek: 3 Strana: 0377
Skopíče, ete, n., das Schöpsenlamm. Šm.

298214   Skopie Svazek: 9 Strana: 0327
Skopie = čepec U Mikul. na Mor. Čes. 1. VII. 83.

298215   Skopík Svazek: 3 Strana: 0377
Skopík, a, m. = skopec. U Strakon.

298216   Skopina Svazek: 3 Strana: 0377
Skopina, y, f. = skopovina. Jg.

298217   1. Skopiti Svazek: 3 Strana: 0377
1. Skopiti, il, en, ení, skopovati = kope- ním nahromaditi, do kopek skládati, scho- bern, häufeln. — co kde: seno v lese, na louce s-iti. Us. — co zač. Veškeren světa sklad za podnoží ti s-il. Sš. Snt. 44.

298218   2. Skopiti Svazek: 3 Strana: 0377
2. Skopiti, il, en, ení (na Mor. a na Slov. škopiti) = skopce řezati, hammeln, muže, kastriren.

298219   Skopiti Svazek: 7 Strana: 0690
Skopiti. Cf. Mkl. Etym. 302.

298220   Skopné Svazek: 3 Strana: 0377
Skopné, ého, n., od kopa, das Schock. 1. Das vom Schock Garben gezalte Zehent- getreide. Důchod obilní slove skopné. Gl. 313. - 1584. — 2. Die von jedem Schock Getreide gezalte Steuer, die gewöhn, einen Groschen betrug. Gl. 313. Cf. Skopni.

298221   Skopné Svazek: 7 Strana: 1382
Skopné. Řekl mi, že bych měl požiti s-ho na každý rok 30 zl. Půh. IV. 442.

298222   Skopné Svazek: 8 Strana: 0363
Skopné. Neviděloliby se Vám těch rolí pod to skopni a luka držeti. 1568. Aby nám čtvrtý snop s-ního a sena dával. 1568. L. posíl. 51., 54.

298223   Skopné Svazek: 8 Strana: 0576
Skopné, ého, n. = daň lidu selskému uklá- daná (poněvadž z každé kopy pšenice atd. platili). Vz Kn. drn. 15. pozn., Podymné (B. dod.).

298224   Skopné Svazek: 10 Strana: 0368
Skopné, ého, n. = plat knězi po půl kopě pšenice a ovsa z každé čtvrti rolní. Mtc. 1903. 325.

298225   Skopnec Svazek: 7 Strana: 0690
Skopnec, pence, m. = skopec (souhvězdí). D. Gesch. 288. Jestli měsíc v s-nci, vrhcáby hráti dobro. Zbrt. Hry 109., 173.

298226   Skopnec Svazek: 9 Strana: 0293
Skopnec, ??n??, m. = aries, znamení ve zvířetníku. Maš. ruk. 18a., 17b., 31b. Sr. Ko- zelnec, kurnec. Mus. fil. 1899. 284.

298227   Skopněti Svazek: 7 Strana: 0690
Skopněti, vz Zkopněti.

298228   Skopni Svazek: 3 Strana: 0377
Skopni, ího, m., der Garbenzähler, welcher die Garben nach Schocken zälte, damit das skopné bestimmt werden könnte. Vz Gl. 313.

298229   Skopnisko Svazek: 3 Strana: 0378
Skopnisko, a, n. = místo, kde stojí kopa sena, der Schoberfleck. Mor. Šd.

298230   Skopnouti Svazek: 7 Strana: 0690
Skopnouti = kopnutím sraziti. Šd. — S. = zkopněti. Hromada soli skopla (se roz- pustila). Na jihových. Mor. Brt.

298231   Skopný, -ní Svazek: 3 Strana: 0378
Skopný, -ní, Schock-. S. desátek (z kopy). der Schockzehent. Výb. I. 1025., Žer. Vz Skopné.

298232   Skopný. S Svazek: 10 Strana: 0369
Skopný. S. desátek. XVII. st. Mtc. 1903. 35. Sr. předcház. Skopné.

298233   Skopolka Svazek: 3 Strana: 0378
Skopolka, y, f, scopolia, rostl, lilkovitá. Rostl.

298234   Skopováč Svazek: 9 Strana: 0293
Skopováč, e, m = kopáč. Us. Kub. 1900. 363.

298235   Skopovice Svazek: 10 Strana: 0369
Skopovice, pl., f. = kalhoty ze skopové kůže. Ces. 1. XI. 268.

298236   Skopovice, e, skopovička Svazek: 3 Strana: 0378
Skopovice, e, skopovička, y, f., na Mor. šk . . , skoporá kůže, kůže ovčí, die Schöpsenhaut, das Hammelfell. S. bílá, čer- vená, rudá, žlutá, das Schaffelleder. Šp.

298237   Skopovina Svazek: 3 Strana: 0378
Skopovina (na Mor. škopovina,), y, f., skopové maso, das Schöpsenfleisch. Sych. — S., prvek, který s olejovinou kapalnou částku loje kozího a skopového skládá, das Hircinum. Chym.

298238   Skopovina Svazek: 10 Strana: 0369
Skopovina, y, f., verventina. Rozk. P. 1726., R 90.

298239   Skopový Svazek: 3 Strana: 0378
Skopový (na Mor. a na Slov. škopový), Schöpsen-, Hammel-. S. maso (= skopovina), V., kůže (= skopovice), Bibl., pečeně, kýta. — Jg.

298240   Skopový Svazek: 8 Strana: 0363
Skopový. Má s-vou hlavu (o skoupém). Slov. Nov. Př. 566.

298241   Skopový hlas Svazek: 7 Strana: 0690
Skopový hlas (jaký má skop, vyřezanec). Us. S. dobytek a jeho nemoci. Vz KP. VI. 443., 444.

298242   Skoprdačka Svazek: 7 Strana: 0852
Skoprdačka, y, f. = přeslice do příčné deštičky zadělaná, na níž předoucí seděl, dlouha na nožkách: přeslen : kůžel-li na ní, přeslice. Neor.

298243   Skoprnělý Svazek: 9 Strana: 0293
Skoprnělý. Je celý s. jako kapr na blátě. Nár. sbor. 1901. 38.

298244   Skoprněti Svazek: 3 Strana: 0378
Skoprněti, ěl, ění = ztuhnouti, zdřevěněti, zbrněti, zmrtvěti, erstarren. — abs. Bodejž skoprněl! Údy skoprněly. Zlob. — kde. Po těle jsem skoprně). Vid. list. — komu. Ruka mi skoprněla. Ros. — čím: leknutím, zlostí s-ti. — S. = zdechnouti, zahynouti. Llk. — S., einstürzen. Tu zeď ti s-ní. Mor. Tě.

298245   Skoprněti v čem Svazek: 7 Strana: 0690
Skoprněti v čem. Umění ztuhlo a z-lo v jistých typech a formách. Šmb. S. I. 474

298246   Skopytce Svazek: 3 Strana: 0378
Skopytce, něm. Skopitetz, ves u Sobě- slavi. PL.

298247   Skopytce Svazek: 7 Strana: 0690
Skopytce, pl. Jan z Skopytec. Arch. III. 188.

298248   Skor Svazek: 3 Strana: 0378
Skor = brzo, bald. Slov. Hdk. Vz Skoro.

298249   Skôr Svazek: 7 Strana: 0690
Skôr = spíše, dříve. To (dieťa) je skôr jak nová sukňa. Slov. Orl. IX. 247. Skôr vrána jak slávik bude spievať, než . . . Ht, Sl. ml. 259.

298250   Skora Svazek: 3 Strana: 0378
Skora, skůrka, skorka, skorečka, y, f. (zastr.) = kůže, die Haut; kůra, die Rinde, — Jg., Vký., Mkl. aL. 70. V MV. nepravá gloissa. Pa.

298251   Skora Svazek: 7 Strana: 0690
Skora = kůra. Cf. Mkl. Etym. 302.

298252   Skorák Svazek: 9 Strana: 0293
Skorák podlouhlý, kulatý (mor. víno). Nár. sbor. II. 72., Šeb. 145.

298253   Skoralý Svazek: 3 Strana: 0378
Skoralý. ukoralý chléb, verharscht. Ros. Vz Skora.

298254   Skoranovice, něm Svazek: 3 Strana: 0378
Skoranovice, něm. Skoranowitz, ves u Křelovic. PL.

298255   Skorati Svazek: 3 Strana: 0378
Skorati = ukorati, verharschen, Kruste bekommen. Ros. — kde. Chléb na vzduchu skoral. Vz Skoravěti, Okorati, Skora.

298256   Skoravěti Svazek: 3 Strana: 0378
Skoravěti, skoravěti = spuchrovatěti, sich (wie die Pflaumen) in Täscheln verwandeln. Švestky skořavěly. Us. — S. = ukorati, skorati. — čím. Deštěm a náhlým parnem rolí skoraví. Kouble. Vz Skorati.

298257   Skorbut Svazek: 3 Strana: 0378
Skorbut, u, m., z lat. scorbutus, ne- správně také: kurděje, der Scharbock. S. morský n. lodní, pozemský. Vz více v S. N.

298258   Skorbut Svazek: 7 Strana: 0690
Skorbut. Vz Slov. zdrav. 452.

298259   Skorbut Svazek: 10 Strana: 0369
Skorbut, u, m. = kurdije. Vz Ott. XXIII. 285.

298260   Skorčiti se Svazek: 7 Strana: 0690
Skorčiti se = přehnouti, zbortiti se. Desky se s-ly. Brt.

298261   Skorčiti se Svazek: 7 Strana: 1382
Skorčiti se = hádati se. V záp. Čech Šb. D. 14.

298262   Skorčiti se Svazek: 9 Strana: 0293
Skorčiti se = pustiti se do hádky. Záp. Čech. Šb. D. 14.

298263   Skóre Svazek: 3 Strana: 0378
Skóre, vz Skoro.

298264   Skorec Svazek: 8 Strana: 0363
Skorec vodní, pták, místy na Mor.: vodní kos, černý rákosník (na Slov. čierny n. velký rybár). Mtc. 1893. 302.

298265   Skorec Svazek: 10 Strana: 0369
Skorec, rce, m. S. vodní, cinclus aqua- ticus, pták. Vz Ott. XXIII. 286.

298266   Skorej Svazek: 3 Strana: 0378
Skorej = dříve, vz Skoro.

298267   Skorek Svazek: 3 Strana: 0378
Skorek, rka, m., osob. jm.

298268   Skorem Svazek: 10 Strana: 0369
Skorem = skoro Hejno letělo mi s. nad hlavou. Hol. 7 let. I. 59. Sr. Málem.

298269   Skorem = skoro. Rk Svazek: 3 Strana: 0378
Skorem = skoro. Rk.

298270   Skorka Svazek: 3 Strana: 0379
Skorka, na Slov. = kůrka.

298271   Skórka Svazek: 8 Strana: 0363
Skórka (kůže) na pančochy. 1689. Věst. op. 1892. 19.

298272   Skorka Svazek: 10 Strana: 0369
Skorka, y, f. = kůrka. Všady o dvoch skorkách chleb. Mus. slov. VI. 26.

298273   Skorkov Svazek: 3 Strana: 0379
Skorkov, a, m., něm. Skorkau, ves u Něm. Brodu; něm. Skorkow, ves u Brandýsa n. L. Tk. III. 36.

298274   Skormouceně Svazek: 3 Strana: 0379
Skormouceně vyhlížeti, betrübt. D.

298275   Skormoucenec Svazek: 3 Strana: 0379
Skormoucenec, nce, m., achania, rostl.

298276   Skormoucení Svazek: 3 Strana: 0379
Skormoucení, smíšení, die Trübung, Mischung. S. žaludka. V. — S., smucení, die Betrübniss. Vz Zkormoucení.

298277   Skormoucení Svazek: 7 Strana: 0690
Skormoucení. Opilství jest původem z. hlavy. Dvor. Z. svědomí. BR. II. 233.

298278   Skormoucenosť Svazek: 3 Strana: 0379
Skormoucenosť, vz Zkormoucenosť.

298279   Skormoucený Svazek: 3 Strana: 0379
Skormoucený; skormoucen, a, o, getrübt; betrübt, traurig. S. mysl. Pešín. S. moře (zbouřené), V., srdce. D. — čím. V.

298280   Skormoutiti Svazek: 3 Strana: 0379
Skormoutiti (skôrmucovati), -muť, -moutě (íc), il, cen, ení = smísiti, moutiti, trüben, mischen; betrüben. — co : vodu, Troj.; mysl (zarmoutiti), Ros., něčí srdce. D. — V. — se kde: v mysli. V. — koho čím: špatným chováním. Us. — V. — se pro co. V.

298281   Skormoutiti se nad čím Svazek: 7 Strana: 0690
Skormoutiti se nad čím: nad tvrdostí srdce jejich se z-til. BR. II. 143.

298282   Skormut Svazek: 3 Strana: 0379
Skormut, u, m. = skormoucení. Nikdo na věky nezměří hloubi a výši s-tu Páně. Sš. J. 218.

298283   Skormutitel Svazek: 7 Strana: 0690
Skormutitel, vz Zkormutitel.

298284   Skorně Svazek: 3 Strana: 0379
Skorně, škorně, ě, f., od skora = kůže, tedy lépe: skorně = bota sedlská, der Stiefel, zastr. Bieše obut v škornie. St. skl. Škorně lovecké z kovézích koží. V. Jeden neví, co druhého v škorni hněte; Pije, co by do škorně lil. Mus. Zaplatil mu, když (jakž) nové škorně koupil. Vz Půjčka. Prov. Jg., C. Žena v škorních muže chce choditi (poroučeti místo něho). V. Obul se se v cizí s., jak laškuje (když kdo cizího dobra, úřadu dosáhne). Č. — S., na Slov. = střevíce sedlské, Bauernschuhe, m. Koll. — Š-, poloubotí, Halbstiefel. Sych.

298285   Skorně Svazek: 7 Strana: 0690
Skorně. Mkl Etym. 303. V MV. pravá glossa Pa. 24. Mluví, že těch skoreň ne- ukradl. NB. Tč 238.

298286   Skornička Svazek: 7 Strana: 0690
Skornička, y, f., rybník v Písecku.

298287   Skorník Svazek: 3 Strana: 0379
Skorník, u, m. = skrojek chleba. Ve Slez. Boč.

298288   Skornoutec Svazek: 3 Strana: 0379
Skornoutec, tce, m., malvaviscus, die Tutenpappel. Rostl. 135.

298289   Skornoutec Svazek: 9 Strana: 0293
Skornoutec, tce, m., malvaniscus, rostl. Vz Ott. XVI. 736. V III. 379. chybně: mal- vaviscus.

298290   Skornoutiti Svazek: 3 Strana: 0379
Skornoutiti, il, cen, ení. — co: papír, zusammenballen.

298291   Skorný Svazek: 10 Strana: 0663
Skorný = obilí. Vz Skejš, Stopka.

298292   Skoro Svazek: 3 Strana: 0379
Skoro, skůro (na Slov. skuř, skóre), sko- rouško; kompar. skořeji = brzo, časně, rychle, bald, schnell, frühzeitig. Kat. 677., 865., 895., 1916. Já k vám nepůjdu, ešče skoro je. Sš. P. 203. Na to mysle, skuoroli ho to potká, což mu předpověděl. V. Skoroliž pak půjdu? Kom. Bylo by to příliš skůro. V. Skoro ráno vstává z postele. Puch. Ty přicházíš skoro. Na Mor. Nach fa požehnám skorej, jako mi oči zatlačíte. Er. Slov. čít. 49. Lid přiraníval si, přivstával si skoro ráno. Sš. L. 195. Po témž žena jeho zuo- stala s dietětem, i to skoro se světa s niem sešlo. NB. Tč. 166. Kdo tu píseň třikrát vyzpívá skoro ráno, dřív než posnídá, tomu pámůh zdraví, ščestí dá; Skoro ráno stana, snídaní chystauá pro synečka medu, pro nevěstu jedu; Skoro, synečku, skoro, šoha- jičku, skoro slubuješ, bo mi ty ešče, chvala panu Bohu, něrozkazuješ; Pan Bůh ví, dě- vucho, jak s. to budě; Kukulenko kukaj, kukaj skoro zrána, abys dokukala do sv. Jana; Přindi ty k nám na přístku, skoro, skoro, ať je nám to na ty cívky sporo (aus- giebig). Sš. P. 6., 155., 208., 344., 549., 763. Jehožto života rač nám s., z tohoto bied- ného světa nás vyveda, dopomoci milý a věrný mistr. Hus II. 237. Živ jsem, živ jsem, nevím, dlúho-li, umřu, umřu, nevím, skoro-li; Dycky ja ohlidam, skoro-li tatička za sebu uhlidam; Dybych já věděl, skoro-li umru, dal bych si dělat z pálenky truhlu a z vína víko, co by mi pěkně do huby teklo; Ach provode, provode, skoro-li tebe bude? Až od dneška za dvě neděle. Sš. P. 419., 490., 684., 769. Kdy sú ho tázali židé řkúc: Skoro-li se přiblíží královstvie ne- beské? odpověděl jest řka: Královstvie božie mezi námi jest. Luk. 17., Hus I. 323. Ptáte se, skoro-li v královstvie nebeském budú lidé ? Hus II. 56. Rubine, skoro-li mé masti budú? Mast, v. 128. Kdo neskoro chodí, sám sobě škodí. Prov. Jg. (Svět), ač co dá libého, skoro odejme; Skoroť jim (světa mi- lovníkům) mine ta útěcha, kterúž mají. Št. N. 114., 119. Čakal, skoro-li k němu co pro- mluví. BN. S. se nad námi smiluje. BO. S. k vám přijedu. GR. — V skůře = skoro, brzo, bald. BO. V skoře roznosí sě hoře v ze- miech; Bujno zvoláše Čstmír na voje, v skořě voje v řady jdú. Rkk. 49., 17. Vskoče na kóň, žen pryč v skóřě; Pak kněz v skóřě všiu zemiu od cizozemcóv vypraví. Dal. 50., 157. A na to sára k nim ve skoře přibyti doufá. Sš. II. 171. Pakliby tak v skoře pan Lacek nepřijel, ale jeďta k němu sama. Půh. II. 349. Ale dá pán Bóh v skóře lidu svému poznánie, že rozedře ty sieti a bude svo- bodně Boha chváliti. Hus II. 175. — V. — S. — nyničko. Us. — S..= téměř, málo chybí (od chyběti = scházeti), beinahe, schier, fast, ziemlich. S. tak starý jako já. Dům ten by se mi s. líbil. D. Jest skůro jedna věc. V. Před samým večerem, když skůro slunce zapadalo. Břez. 161., 197. A víru v sobě jako skuoro mrtvú vzkřísili; Rovně jako když Zuzana odsúzena byla, Buoh zbudil ducha Danielova prve skoro mrtvého, Hus III. 310. Trvá to již s. rok. Us.

298293   Skoro Svazek: 7 Strana: 0690
Skoro, v skoře. Sv. ruk. Al. 28, SR. 306., 332., Št. Kn. š. 99., 130., 151., 206., 271. Kompar. laš. skorši. Brt. D. S. ráno = velmi ráno. Brt. P. 58. S. potom. Výb. I. 454. Budeš (z žaláře) s. vypuščen. Pass. mus. 390. Ale vždy se žedil, skoro-li Bóh smiluje se. Št. Kn. š. 139. Zachee, s. (festi- nanter) sejdi. Ev. vid. 91. Abyste neskoro pohnuli sě od vašeho smyslu. Ev. olom. 95. Budeš této žalosti s. (brzo) zbavena. Mus. 1891. 192. v. 10. S. své běhy široce spíši. 15. stol. D. Gesch. 405. — V skoře. By lid srozuměl v skuoře. 15. stol. Umy- slivši toto v skoře. Sv. ruk. 2. Sta se po- tom velmi v skoře. Hr. rk. 11. Kak by ho mohla viděti v skoře. Kat. 677. Zjevil Buoh, což má býti v skoře. Ev. olom. 189. V skóře. Mill. 69. — S., beinahe. S. se mi zdá, že . . S. mne to již na tebe mrzí. Sá.

298294   Skoroběžný Svazek: 3 Strana: 0379
Skoroběžný = rapidus. Vký.

298295   Skorobrana Svazek: 3 Strana: 0379
Skorobrana, y, f., osob. jm. Pal. Radh.

298296   Skorocel Svazek: 3 Strana: 0379
Skorocel, u, m., vz Jitrocel. Sl. 287,, Rostl. 1241.

298297   Skorocel Svazek: 7 Strana: 0691
Skorocel. Cf. Mkl Etym. 104. b., Mllr 80.

298298   Skoročlověk Svazek: 7 Strana: 1382
Skoročlověk, a, m., ferehomus, vyhy- nulý druh opice. Vz Nár. list 1893. č. 119. Záb. příloha. 4. sloup.

298299   Skorodit Svazek: 3 Strana: 0380
Skorodit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 138., Schd. II. 52.

298300   Skorodit Svazek: 10 Strana: 0369
Skorodit, u, m., nerost. Vz Ott. XXI1I, 289.

298301   Skorodře Svazek: 7 Strana: 1382
Skorodře, pl, f, digericina, jablko, zastr Pršp. 27. 46. Nyní: kolodře.

298302   Skoroň Svazek: 3 Strana: 0380
Skoroň, ě, m., osob. jm. Mus.

298303   Skoronice Svazek: 3 Strana: 0380
Skoronice, Kunewald, ves u Kyjova. Tč. — S., e, f, skorá hruška, eine Birn. Zlob.

298304   Skoronov Svazek: 3 Strana: 0380
Skoronov, a, m., něm. Skoronow, ves u Čáslavi. PL.

298305   Skoropis Svazek: 3 Strana: 0380
Skoropis, u, m. (rychlopis), druh slovan. písma. KP. I. 302.

298306   Skoropisec, sce Svazek: 3 Strana: 0380
Skoropisec, sce,m. - rychlopisec, Schnell- schreiber. D.

298307   Skoropun Svazek: 3 Strana: 0380
Skoropun, a, m., rotra, ryba, zastr. Rozk.

298308   Skoropun Svazek: 10 Strana: 0369
Skoropun (skorpun v VII. 1382. ), rochea. Rozk. R 65.

298309   Skoropych Svazek: 7 Strana: 0691
Skoropych, a, m. = člověk nadutý, pyšný hlupák U Kdýně, Březnice. Rgl.

298310   Skorosice Svazek: 3 Strana: 0380
Skorosice, Gurschdorf, ves u Vidnavy ve Slez. Tč.

298311   Skorostajka Svazek: 8 Strana: 0363
Skorostajka, y, f. -— žena skoro (brzo) vstávající, líh. Brod. Brt. D. II. 384.

298312   Skorota Svazek: 9 Strana: 0293
Skorota, y, f. Bylo pět hodin, to nebyla taková s. (tak brzy). Císařov. Mtc. 1899. 164.

298313   Skoroteč Svazek: 3 Strana: 0380
Skoroteč, e, m. honec. Vký.

298314   Skoroteklec Svazek: 3 Strana: 0380
Skoroteklec, klce, m. = rychlý běžec, Läufer, m. Vký.

298315   Skorotiee Svazek: 3 Strana: 0380
Skorotiee, něm. Skorotitz, ves u Tišnova na Mor.; něm. Gartitz, ves u Ústí n. L.

298316   Skorotíu Svazek: 3 Strana: 0380
Skorotíu, a, m., něm. Gurtendorf, ves u Příbora na Mor. PL.

298317   Skorouško Svazek: 3 Strana: 0380
Skorouško = skoro. Vz toto, Skorý.

298318   Skoroušký Svazek: 7 Strana: 0691
Skoroušký, vz Skorý.

298319   Skorovoj Svazek: 3 Strana: 0380
Skorovoj, e, m., osob. jm. Šd.

298320   Skorozdři Svazek: 3 Strana: 0380
Skorozdři, pl., f., digeritina. Ms. vodň.

298321   Skorozdři, pl Svazek: 8 Strana: 0363
Skorozdři, pl., f., místo skorozři, d při- suto; odtud kolodře (druh hrušek). Cf. Kaloře (3. dod.). Gb. H. ml. I. 408.

298322   Skorpík Svazek: 7 Strana: 1382
Skorpík, u, m., jm. mezníku u Kutné Hory z r. 1591. NZ. II. 172.

298323   Skorpion Svazek: 3 Strana: 0380
Skorpion, a, m., z lat. = štír, vz toto.

298324   Skorpun Svazek: 7 Strana: 1382
Skorpun, a, m., rochea, ryba, zastr. Pršp. 16. 82.

298325   Skorpy Svazek: 10 Strana: 0663
Skorpy = boty. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48.

298326   Skorší Svazek: 3 Strana: 0380
Skorší = dříve, dřívější. Mor. Kda. Vz Skoro.

298327   Skorši Svazek: 7 Strana: 0691
Skorši, vz Skoro (dod.). — Phľd. VIII. 2.

298328   Skortač Svazek: 3 Strana: 0893
Skortač, e, m., škortadlo, a, n., škor- toun, u, m. = čím se škortá, ein Werkzeug zum Schirren, Kratzen. Ros.

298329   Skorúcno Svazek: 7 Strana: 0691
Skorúcno = velmi skoro, velmi časně Val. Brt. L. N. 1. 225.

298330   Skorúcný Svazek: 7 Strana: 0691
Skorúcný = velmi skorý, časný. Val. Vck.

298331   Skoruch Svazek: 7 Strana: 0691
Skoruch, u, m. = skoruša, oskeruše. Slov. Orl. XI. 337.

298332   Skoruniti Svazek: 7 Strana: 0691
Skoruniti, kronenartig machen. Rgl.

298333   Skorupa Svazek: 3 Strana: 0380
Skorupa, y, f., skrupa — skořepa. Slov.

298334   Skoruša Svazek: 7 Strana: 0691
Skoruša, e, f, sorbus aucuparia, oske- ruše. Slov. Bartol., Dbš. Obyč. 67. — S. = slepice, která skoro (časně) nese. Brt. L. N. I. 191.

298335   Skorušina Svazek: 7 Strana: 0691
Skorušina, y, f. = oskeruší. Slov. Syt. Táb. 264. Dle Zátur. leckdys se plete s ja- rabinou. — S. = kopec na Slov. Pokr. Pot. II. 256., Let Mt. sl. VI. 2. 12.

298336   Skorvada Svazek: 3 Strana: 0380
Skorvada, y, f., objurgatio, zastr. Hnk. exc.

298337   Skorý Svazek: 3 Strana: 0380
Skorý, skůrý, skoroušký = brzký, rychlý, raný. Jg. Strsl. skor?, citus. Sr. strhorněm. sk?ro (citius; sr. též strhornněm. schiere, schier, Hý.). J. Schmidt z. Gesch. d. indo- german. Vokalismus 2. 420., Mkl. aL. 70. Schnell, zeitlich, frühzeitig, hurtig. S. vy- dání, Krok, ovoce (rané). Zlob. Jakož uro- zený pán p. J. jest nám rukojmě jeden podlé jiných a dobrých lidí za kníže K. za summu tisíc zl. jistiny a když jest čas pla- cení přišel, jsa napomenut od nás a vida, že vyvazen není, aniž rozuměl, by v času skorém od již psaného knížete vyvažen býti mohl. Tov. 156. S. žebrák nosí plnou ka- belu. Tr. Daj Bože večera, daj ho Bože spíše než ho bylo včera, večera skorého, rána neskorého. Sš. P. 559.

298338   Skorý Svazek: 7 Strana: 0691
Skorý. Cf. Mkl. Etym. 303. S. ovoce. Mor. Brt. D. 259. S setí. Vz Čekanka. Brt. Když jsou s. zámětě, povedou se s. ječmeny. Zlinsky. Brt. Slovo učí, príklad táhne, skorej príklad k práci nahne. Slov. Tč. Když je s. vesno, sucho bývá v květnu. Kda.

298339   Skorý Svazek: 10 Strana: 0369
Skorý. Mladé ruky, skorá robota. Rizn 62

298340   Skoryl Svazek: 3 Strana: 0380
Skoryl, u, m., smolák, scorlus, der Schörl, nerost. Vz Bř. N. 169., Pr. Chym. S. ušlech- tilý, turmalín, der edle Schörl.

298341   Skorz Svazek: 7 Strana: 0691
Skorz, skroz = skrze. U Hump. Krjk.

298342   Skořápečný Svazek: 7 Strana: 0690
Skořápečný, Schal-. S. žláza, sval (u ko- rýšů). Ves. IV. 130.

298343   Skořapka Svazek: 3 Strana: 0378
Skořapka, vz Skořepa.

298344   Skořapka Svazek: 7 Strana: 0690
Skořapka, oprav v: skořápka.

298345   Skořápka Svazek: 9 Strana: 0461
Skořápka. S. neúhledná, ale jádro dobré. Jrsk. XI. 200

298346   Skořápkovitý Svazek: 7 Strana: 0690
Skořápkovitý = skořepovitý. S. živo- čich. Kv. 1869. 300.

298347   Skořavice Svazek: 3 Strana: 0378
Skořavice, y, f., zpuchrovatělá švestka, das Täsehlein (von Pflaumen). Us. Vz Pucher.

298348   Skoře Svazek: 8 Strana: 0363
Skoře = skoro. Skoře-li hlíza přijde. Št. š. kn. 206.

298349   Skořenice Svazek: 3 Strana: 0378
Skořenice, něm. Skořenitz, ves u Chocně. PL.

298350   Skořepa Svazek: 3 Strana: 0378
Skořepa (zastr. škeřepa), škořepa, sko- řepka, skořépka, skořápka, skořápka, ško- řípka, škořípka, skořepina, skořepina, sko- řepinka, škořcpinka, y, f. Skořepa-skořepa atd., s a š často se zaměňují, ale lépe sko- řepa, skořípka atd. S. = kůra na vejci, die Eierschale. Skořípka vaječná. V. — S. ořechová, die Nussschale. V. Jádro ze sko- řipky vyníti. V. Pod drsnou škořepinou vězí chutné jádro. Sych. Kdo chce jádro jísti, musí dříve skořepinu rozluštiti. Prov. Kdo chce jádra, skořepinu tlouci musí. Ros. — Skořepina, skořepa, škořípka = kůra na některých živočiších, die Schale der Thiere. Skořípka hlemejžďová, perlová, V., račí, Us., mořská. Kom. S. hlemýžďů, vz Ulita. — S., zvíře ve skořepině, Schalthier, n. S-ky, které se chytají velryb. Hlas. — Sko- řepinka = zevnitřní ucho, die Ohrmuschel. Krok. — S-ky nosové, vz Schd. II. 327. — S., krunéř, der Panzer. Nz. — Skořápka, skořepina = roztlučené nádoby, střepy, die Scherbe. Ros.

298351   Skořepa Svazek: 7 Strana: 0690
Skořepa. Mkl. Etym. 302. Skořápky ořechové o štědrý večer. Vz Zbrt. 260. Berú s pu bez jádra. Hus I. 206. Prosí-li vajcě, nezda mu dá skořupinu. Ev. víd. 57., 48. Skořápky od vajec nemají se házeti do ohně, aby nezvýšily muk duší v očistci. Mus. 1853 484. Přejiti s-ny z vajec působí nakažlivé nemoci. Us. Brt. — Skořípka hlemýžďová. Mand. Sedí pořád doma jako hlemýžď ve skořípce. Smržický.

298352   Skořepa Svazek: 8 Strana: 0363
Skořepa, čerepa, y, f. = kruh čeřením-se vody, tepla, zvuku a světla vznikající; těch bývá několik tak, že větší kruhy menší ob- kličují. Vz Am. Orb. 28.

298353   Skořepa Svazek: 9 Strana: 0293
Skořepa. Hodil skořápku do ohně, jakoby nevěděl, že tím přitíží dušičkám v očistci. Sá. Kant. 29.

298354   Skořepa Svazek: 10 Strana: 0369
Skořepa. V skořápce drsné zlaté jádro vězívá. Tbz. V. 9. 137.

298355   Skořepáč Svazek: 3 Strana: 0378
Skořepáč, e, m., ostracion, der Koffer- fisch, ryba. Vz S. N., Schd. II. 494.

298356   Skořepák Svazek: 3 Strana: 0378
Skořepák, a, m., rak skořápkový, der Schalenkrebs. Nz.

298357   Skořepatec Svazek: 3 Strana: 0378
Skořepatec, tce, m. S-ci, ostracoda, die Muschelkrebse, jsou malí korýši. Vz Lastur- natka, Frč. 91.

298358   Skořepatec Svazek: 7 Strana: 0690
Skořepatec. Cf. Brm. IV. 2. 50.

298359   Skořepatec. S Svazek: 10 Strana: 0369
Skořepatec. S-tci, ostracoda, řád korýšů. S. = rak. Msn. Hym. 93. Sr. Ott. XVIII. 936.. XXIII. 286. nn.

298360   Skořepatý Svazek: 7 Strana: 0690
Skořepatý, schalig. S. ráček. Stč. Zem. 702., Frč.

298361   Skořepí Svazek: 3 Strana: 0378
Skořepí, škořepí, od skořepy, Schal-. S. živočich, ryba (ve skořepině), D., V., ovoce. — Jg.

298362   Skořepina Svazek: 3 Strana: 0378
Skořepina, vz Skořepa.

298363   Skořepináč Svazek: 10 Strana: 0369
Skořepináč, e, m. = zvíře se skořepinou, ku př. ústřice. Stan. I. 150.

298364   Skořepinák Svazek: 3 Strana: 0378
Skořepinák, a, m., das Schalthier. Presl. Vz Skořepa.

298365   Skořepinatý Svazek: 9 Strana: 0293
Skořepinatý živočich. Fisch. H???. 387.

298366   Skořepinatý, skořepnatý Svazek: 3 Strana: 0378
Skořepinatý, skořepnatý, schalen-, muschelartig. S. zuby. Ssav.

298367   Skořepinavý Svazek: 3 Strana: 0378
Skořepinavý, mit Schale bedeckt. S. ústřice, die Auster. Us.

298368   Skořepinka Svazek: 7 Strana: 0690
Skořepinka, vz Skořepa.

298369   Skořepinovatý, skořepinovitý Svazek: 3 Strana: 0378
Skořepinovatý, skořepinovitý, mu- schelförmig. D.

298370   Skořepinovitě Svazek: 7 Strana: 0690
Skořepinovitě, muschelförmig. S. vy- dutá miska. ZČ. III. 18.

298371   Skořepinový Svazek: 3 Strana: 0378
Skořepinový, Schalen-. S. kabát. Kos. Ol. I. 294.

298372   Skořepitý Svazek: 8 Strana: 0363
Skořepitý. S. povrch země, vejce. Am. Orb. 7., 31.

298373   Skořépka Svazek: 7 Strana: 0690
Skořépka, vz Skořepa.

298374   Skořépka Svazek: 10 Strana: 0369
Skořépka, y, f. S. čelní a týlní, squama frontalis et occipitalis. Ktt.

298375   Skořépkový. S Svazek: 10 Strana: 0369
Skořépkový. S. zrcadlo k vyšetření sko- řepy nosní, Conchoskop. Ktt.

298376   Skořepnatý Svazek: 7 Strana: 0690
Skořepnatý, Schalen-. S. živočich. Kod.

298377   Skořepní Svazek: 3 Strana: 0378
Skořepní, Schalen-, Muschel-. Jg.

298378   Skořepnice Svazek: 3 Strana: 0378
Skořepnice, e, f. = ústřice, die Auster.

298379   Skořepník Svazek: 3 Strana: 0378
Skořepník, u, m., malířská skořepa, mya (mys) pictorurn, die Malermuschel. Jg.

298380   Skořepovitý Svazek: 3 Strana: 0378
Skořepovitý, muschelförmig. Min. S. ka- meny. Mus. 13. 275.

298381   Skořepový Svazek: 7 Strana: 0690
Skořepový. S. litina. Vz Litina.

298382   Skořican Svazek: 8 Strana: 0363
Skořican, u, m. S. sodnatý. Vstnk. III. 408.

298383   Skořicář Svazek: 3 Strana: 0378
Skořicář, e, m., der Zimmethändler. Bern.

298384   Skořicářka Svazek: 3 Strana: 0378
Skořicářka, y, f., die Zimmethändlerin. Bern.

298385   Skořice Svazek: 3 Strana: 0378
Skořice, e, f., od skora, kůra hnědá sko- řičníku, která se loupá, suší a jako koření prodává, der Zimmet, die Zimmetrinde. V., Kom. Na Opav. škořica, Klš., na Slov. ško- rica, na Mor. schořica. Mřk. Příp. -ice. Mkl. B. 805. S. bílá jest s jiného stromu indijského, jest ostré, palčivé chuti. Jg. S. anglickán. francouzská, ceylonská, černá, čínská n. indijská, dřevová, hnědá n. hol- landská, hořká, javská, kassiová, lusková, malabarská, pravá n. orientská. západoin- dijská. Kh. Vz Kk. 154., 155., Rostl. 1301. a násl. S. jest dřevo nízké, ale divné vuoně a moci. Hus III. 54. S-ci ve hmoždíři roz- tlouci, roztlučenou s cukrem smíchati a tím vdolky, koláče posypati n. rejžovou atd. kaši. Us. Jako s. a balšan vonějící vóní jsem dala. (Ekk. 24. 20.). BO. — S., ves u Rokycan. Vz S. N.

298386   Skořice Svazek: 7 Strana: 0690
Skořice, cinamomum. Byl. 15. stol. Cf. KP. V. 608, VI. 372., Mllr. 59., 113., 60. Divno je, že umírá, kdo skořici požívá (je zdravá). Us.

298387   Skořice Svazek: 10 Strana: 0369
Skořice, e, f., cassia, Zimmt. Vz Ott. XXIII. 287.

298388   Skořický Svazek: 7 Strana: 0690
Skořický potok u Hrádku. Kv. 1885. 645.

298389   Skořicovati, co Svazek: 3 Strana: 0378
Skořicovati, co: kaši, koláče, mit Zimmet bestreuen.

298390   Skořicovitý Svazek: 8 Strana: 0363
Skořicovitý. S. sloučenina, Am. Orb. 67.

298391   Skořicovka Svazek: 3 Strana: 0378
Skořicovka, y, f., die Zimmtbirn. Sm.

298392   Skořicovka Svazek: 9 Strana: 0293
Skořicovka, ?, f., druh kořalky. Rais. Pot. 5.

298393   Skořicovník, skořičník Svazek: 3 Strana: 0378
Skořicovník, skořičník, u, m., skořicový strom, skořice, cinnamomum, der Zimmtlor- beer. S. pravý, dlouholistý, kafrový, horní, zelenodřevý, sivý, stopečnatý. Rostl. 1301., Čl. 131.. Kk. 154., Schd. II. 279.

298394   Skořicový Svazek: 3 Strana: 0379
Skořicový, od skořice, Zimmt-. Nz. S. strom (skořicovník), dřevo, olej, V., les, voda, kůra, Us., kyselina, die Žimmtsäure. Nz. — S., skořicí sypaný. S. vdolek, koláč. — S. jablka. Us. u Libuně.

298395   Skořicový Svazek: 8 Strana: 0363
Skořicový. S. letní jablko. Nár. list. 1896. č. 299. Příl.

298396   Skořicový Svazek: 10 Strana: 0369
Skořicový alkohol, květ. Vz Ott. XXIII. 288.

298397   Skořicový. S Svazek: 7 Strana: 0690
Skořicový. S. kyselina, Rm. II. 203., aldehyd, 202., alkohol. 201.

298398   Skořičan Svazek: 3 Strana: 0379
Skořičan, u, m., zimmtsaures Salz. Nz.

298399   Skořičář Svazek: 3 Strana: 0379
Skořičář = skořicář.

298400   Skořičník Svazek: 3 Strana: 0379
Skořičník, u, m. = skořicovník. Jg.

298401   Skořičný Svazek: 3 Strana: 0379
Skořičný, Zimmet-. V.

298402   Skořij Svazek: 10 Strana: 0369
Skořij = skořeji, dříve. Vyhl. Slz. 43.

298403   Skořina Svazek: 3 Strana: 0379
Skořina, y, m., osob. jm. Sd., Mus.

298404   Skořina, y Svazek: 7 Strana: 0690
Skořina, y, f. S. černá, druh révy (která skoro zmiakne). V Podluží. Brt. L. N. II. 14.

298405   Skořipati Svazek: 3 Strana: 0379
Skořipati = skřípati. Klat.

298406   Skořipina Svazek: 3 Strana: 0379
Skořipina, y, f. = skořepa. Výb. I. 654. 33. (Št.).

298407   Skořípka Svazek: 3 Strana: 0379
Skořípka, vz Skořepa. Db.

298408   Skořípkovitý Svazek: 3 Strana: 0379
Skořípkovitý = skořepinatý, Schal-. S. ryba. Ros.

298409   Skořistiti Svazek: 3 Strana: 0379
Skořistiti, il, štěn, ění, erbeuten. Ros.

298410   Skořistiti co Svazek: 8 Strana: 0363
Skořistiti co. 1594. L. posíl. 56. — Půh. II. 125., Dml. List. 15.

298411   Skořisťovati Svazek: 7 Strana: 0690
Skořisťovati. Pátý díl nad to více při- dal, což sobě z-val. BR. II. 81. a.

298412   Skořistovati, co kam Svazek: 3 Strana: 0379
Skořistovati, co kam. Vše na jedno místo skořistovali (kořisti na jedno místo snesli), erbeuten. Ros. — S., na Slov. pro- marniti, utráviti, durchbringen. Bern.

298413   Skořiti Svazek: 3 Strana: 0379
Skořiti, il, ení, na Slov. = náhliti, eilen. Bern. — S., pokořiti, demüthigen. Víd. list.

298414   Skořiti Svazek: 7 Strana: 0690
Skořiti. Královně skořte svou hlavu. Hlk. S. I. 27.

298415   Skořoupka, y Svazek: 7 Strana: 0691
Skořoupka, y, f., vz Skořepa. Mor. Brt.

298416   Skořupina Svazek: 10 Strana: 0369
Skořupina, y, f. = skořepina. Ev. víd. Luc. 11. 11., Bhm. Lex. 113.

298417   Skos Svazek: 8 Strana: 0576
Skos. Rukáv na skos (rovný). Sbor. slov. I. 39.

298418   Skosek Svazek: 7 Strana: 0691
Skosek, sku, m. = pole na jednom konci široké, na druhém velmi úzké; šindel do trojhranu přisekaný. Laš. Wrch.

298419   Skosený Svazek: 3 Strana: 0380
Skosený; -en, a, o, abgemäht. Jak kvítek s-ný. Sš. Srn. bs. 177.

298420   Skositi Svazek: 3 Strana: 0380
Skositi, il, en, en, ení, abmähen. — co: trávu (kosou sesekati). D., Kos. — co čím. Hdk. C. 308.

298421   Skositi Svazek: 7 Strana: 0691
Skositi někomu hlavu. Kká. Kosami naše žitko pred uzrátím zkášali. Phľd. II. 1. 9.

298422   Skositý Svazek: 7 Strana: 0691
Skositý = šikmý. S. rukávce = šikmo sestříhnuté. Brt. D. 265.

298423   Skosmatělý Svazek: 7 Strana: 0691
Skosmatělý, zottig. S. vlas. Hdk.

298424   Skosňák Svazek: 7 Strana: 0691
Skosňák, u, m. = kosná pažina, Schluss- pfahl, m. Laš. Hř.

298425   Skostlý Svazek: 3 Strana: 0380
Skostlý, ztuhlý, jako kosť, erstarrt. Us., Nej.

298426   Skostnatělý Svazek: 7 Strana: 0691
Skostnatělý, vz Zkostnatělý. Hdk.

298427   Skot Svazek: 3 Strana: 0380
Skot (zastr. skůt), u, m., od kot-iti (parere, roditi); v starorušt. = peeunia, peníze; cf. lat. pecunia od pecus, goth. skatts, strněm. schaz Schatz, peníz, jmění, bohactvi. Mkl. Vz Mz. 74. Strsl. skote, pecus; got. skatta-, Geld. Die Frage, ob skote entlehnt ist o. nicht, ist schwer zu beantworten; sicher ist, dass der Umstand, dass das Wort im Deutschen meist Geld, nicht Vieh bedeutet, was es ur- sprünglich bezeichnete, nicht für die Ent- lehnung von Seiten der Deutschen angeführt werden kann. Mkl. aL. 70. — S. = dobytek, das Vieh, die Viehherde. Ž. wit. 8. 8., 49., 10. a j. I vecě Čech k svému sboru: Po- dejděm pod tuto horu, dětem a skotu od- počinem. Dal. 7. — S. menší (ovčí, sviňský), Schafherde, f., Schweinvieh, n. Ros. — S-, obyčejně větší dobytek, hovězí (býk, bulík, vůl, kráva, jalovice, tele), Rindvieh, n. Šp. Kde má s. řváti (i. e. bujný), tu kola řvou (i. e. nemazaná; o špatném hospodáři). Lb. Hovězího skotu chlév. V. S. = stádo vět- šího, hovězího dobytka. V. Pastýř většího dobytka aneb skotu, jako krav, volů, koní a těm podobných. V. (Malý dobytek: brav). Vlk útok činí ne na stáda bravu toliko, ale i na skoty. Kom. S. volů n. volský. D. Po- brati s. BO. S. bučí, řve. Us. Vz více v S. N. a ve Frč. 380., Sch. II. 436. O s-u uher- ském vz KP. III. 289. — S., a, m., obyvatel Skotska, der Schottländer.

298428   Skot Svazek: 7 Strana: 0691
Skot. Cf. Hlb. I. 112., 202., 240, 246., 260., 375., Vlšk. 511., Mkl. Etym. 303. Plemena skotu alpská. Vz Ott. I. 953.

298429   Skot Svazek: 8 Strana: 0363
Skot, z germ. skatta. Gb. H. ml. I. Cf. Mz. v List. fil. 1893. 17.

298430   Skot Svazek: 9 Strana: 0293
Skot, a, (starší; mladší -u). Životné kollek- tivum, skoť má akk. sg. pravidlem a dosud , skoť (ne: skota). Gb. H. ml. III. 1. 29. Tohoto slova užívá se také v plur,, když se rozumějí jednotlivé kusy; to bývá v ja- zyku starším. Ib. 88., 89.

298431   Skot Svazek: 10 Strana: 0369
Skot, u, m. = hovězí dobytek. S. anglický, hollandský, horský, nížinský, normanský (vlámský), rudý a plavý (středoeuropský), stepní, výšinský atd. Vz Ott. XXIII. 289.

298432   Skotácký Svazek: 3 Strana: 0380
Skotácký, Viehhirt-, Kuh-, Ochsenhirt-. S. mravy. Po -sku. Ros.

298433   Skotáctví Svazek: 3 Strana: 0380
Skotáctví, n., der Viehhirtsstand, das Vieh- hirtsgewerbe. Ros.

298434   Skotáček Svazek: 3 Strana: 0380
Skotáček, vz Skoták.

298435   Skotačina Svazek: 7 Strana: 0691
Skotačina, y, f. = skotáctví.

298436   Skotačiti Svazek: 3 Strana: 0380
Skotačiti, il, en, ení; skotačívati = sko- tákem býti, Viehhirt sein. — S., skotácky si vésti, skákati, dováděti, treiben wie die Kuhhirten, lärmen, springen. Od skotačení zapálila se mu slezina. Sych. — S., hrubě si vésti, grobe Streiche thun. Plk.

298437   Skotačivosť Svazek: 3 Strana: 0380
Skotačivosť, i, f., skákavosť, rozpásanosť, die Lustigkeit, Ausgelassenheit. Jg.

298438   Skotačivý Svazek: 3 Strana: 0380
Skotačivý, lustig, treibend, schäkernd, spielend, lärmend. S. plesání, děvečky. Puch. S. píseň. Sš. P. 722. Láska jest jak děcko rozpustilá, s-vá a ješitná. Z Shakep. Tč.

298439   Skotačka Svazek: 3 Strana: 0380
Skotačka, y, f., pasačka skotu, zvl. krav, die Vieh-, Kuhhirtin. V.

298440   Skoták Svazek: 7 Strana: 0691
Skoták. Cf. Mkl. Etym. 303. V MV. ne- pravá glossa. Pa. 47.

298441   Skoták Svazek: 8 Strana: 0363
Skoták = nezbeda. Cf. Mz. v List. fil. 1893. 17.

298442   Skoták Svazek: 10 Strana: 0369
Skoták Alois, spis.

298443   Skoták, a, skotáček Svazek: 3 Strana: 0380
Skoták, a, skotáček, čka, m., kdo skot zvl. velký pase, der Vieh-, Kuh-, Ochsenhirt. V. Skotáci z kravských chlévů, sviňáci ze svinských chlévů troubou vyvolávají do- bytek. Kom. Jako s-ci si vedou. Ros. Čím více s-ků, tím větší škoda. Č. M. 428. — S., nezbedný, neposedný, ein ausgelassener, treibender Junge. Ty s-ku! — S., na Mor. = zajíc, der Hase. Jg.

298444   Skotaliti Svazek: 3 Strana: 0380
Skotaliti, il, en, ení; skotáleti, el, en, ení, hinab-, zusammenwälzen. — co, čím: kámen n. kamenem (dolů svaliti). Ros. — co, se odkud: s vrchu.

298445   Skotar, a, skotař Svazek: 3 Strana: 0380
Skotar, a, skotař, e, m., strsl. skotar?, pecuarius, skoták. Příp. -ar?.. Mkl. B. 89., 90., Lpř.

298446   Skotař Svazek: 8 Strana: 0363
Skotař = pastvec skotu. Alx. Nách. k. IV.

298447   Skotařský Svazek: 8 Strana: 0363
Skotařský. Vévoda s. Alx. Nách. k. IV

298448   Skotařství Svazek: 3 Strana: 0380
Skotařství, n , die Rindzucht. Šm.

298449   Skotasm-a, skotam-a Svazek: 3 Strana: 0380
Skotasm-a, skotam-a, ata, n., chorobný stav zraku, při němž se na krátkou dobu temné mraky před očima objevují. Vz S. N.

298450   Skotati Svazek: 8 Strana: 0364
Skotati, vagari, lascivire. Mz. v List. lil. 1893. 17. Cf. Skotačiti.

298451   Skotati, s. se Svazek: 3 Strana: 0380
Skotati, s. se = toulati se, dováděti = skotačiti. Jg.

298452   Skotě Svazek: 3 Strana: 0380
Skotě, ěte, n. = dobytče, mladý skot, ein Stück jungen Viehes. St. skl., Výb. I. 1.150. 30. Otřezáno bude z ovčince s. Z. wit. D. Hab. 17. Do skotěte; Jako s. (iumentum) učiněn sem. Ž. wit. 134. 8., 72. 23.

298453   Skoteň Svazek: 3 Strana: 0380
Skoteň, tné, f. = pastva. Slov.

298454   Skoti Svazek: 3 Strana: 0380
Skoti, Vieh-. S. povaha. Krok.

298455   Skotina Svazek: 3 Strana: 0380
Skotina, y, f. = skot. Stehna vyřezali z těla poražené s-ny. Šbk.

298456   Skotiť Svazek: 10 Strana: 0369
Skotiť = zožrať. Slov. Phľd. XXIV. 483.

298457   Skotiti Svazek: 3 Strana: 0380
Skotiti, il, cen, ení (na Slov. -těn, tění); skáceti, el, en, ení; skácívati = překotiti, svrci, poraziti, herabwerfen, stürzen, um- stürzen. Jg. — abs. Dej pozor, ať neskotíš. Us. — co : stromy, Plk., vůz, stoly, lavice. Us. Křestěné skácechu dřeves (klád) dvadsěť. Rkk. 51. S. hrad. Sš. Snt 5. — čím: vozem. Us., D. — koho, kde kam. I skoti sě drevo na voj. Rkk. 12. Janek můj vozil hnůj, do bařinky skácel, nohavičky zmáčel. Sš. P. 658. Skácel je tam na té skále do řeky. Ros. Skácí-li se kdy který na zemi, sám o sobě nevstane. Br. — odkud: se s koně = svaliti se, spadnouti. D. S výše v niveč se s. Kos. 01. I. 144. — se. Vůz se skácel. Pažím plot, aby se neskácel. Sych. — se komu. S-la se jim svatba (sešlo s ní). Us. u Kunvald. Msk.

298458   Skotiti co Svazek: 7 Strana: 0691
Skotiti co: ohlášky, svatbu (překaziti). Us. Rgl., Kos. — koho čím: kordiskem. Kká. — kam. Kdykoli je útok nepřátel dolů skotí. Šf. Strž. I. 402. S. se na zem, Zbr. Báj. 51., k zemi, Us., v prach. Vrch.

298459   Skotka Svazek: 3 Strana: 0381
Skotka, y, f., scottia, rostl, vikvovitá. Rostl.

298460   Skotňa Svazek: 8 Strana: 0364
Skotňa, ě, f., trať u Leskovce na Frýdecku. Věst. op. 1894. 17. Cf. Draha (3. dod.).

298461   Skotnica Svazek: 7 Strana: 0691
Skotnica, e, f = skotná samice, ein trächtiges Weibchen (Katze, Schaf, usw.). Mor. Šd.

298462   Skotnica Svazek: 8 Strana: 0364
Skotnica, e, f., trať u Šenova na Frýdecku. Věst. op. 1894. 17. Cf. Draha (3. dod.).

298463   Skotnica Svazek: 9 Strana: 0293
Skotnica. e, f. =příhon (jen jako příjmí). Slez. Lor. 78.

298464   Skotnice Svazek: 3 Strana: 0381
Skotnice, e, f., pastva pro skot, die Vieh- trift. Jg., Boč. — S., něm. Köttnitz, ves u Příbora na Mor. PL. — S., řeka bystrice. Us. u Opavy. Pk.

298465   Skotník Svazek: 3 Strana: 0381
Skotník, u, m., probíhání zimy tělem, die Alteration. Mor.

298466   Skotnosť, i Svazek: 3 Strana: 0381
Skotnosť, i, f., die Trächtigkeit. Vaň. hosp.

298467   Skotný Svazek: 3 Strana: 0381
Skotný, březí, trächtig. S. ovce, kočka, Us., suka (čubka). Bern., Mkl. B. 151.

298468   Skotný Svazek: 7 Strana: 1382
Skotný. S. koza, zajíc, NZ. I. 549.

298469   Skotobijce Svazek: 10 Strana: 0369
Skotobijce, e, m. Msn. Od. 31.

298470   Skotografie Svazek: 10 Strana: 0369
Skotografie, vz Skiagrafie.

298471   Skotohojný Svazek: 7 Strana: 0691
Skotohojný, viehreich. Lšk.

298472   Skotolečitel Svazek: 3 Strana: 0381
Skotolečitel, e, m., dobytčí lékař, zvěro- lékař, der Vieharzt. Šm.

298473   Skotolečitelský Svazek: 3 Strana: 0381
Skotolečitelský, Vieharznei-, Veterinär-. S. škola. Balb. zem.

298474   Skotolečitelství Svazek: 3 Strana: 0381
Skotolečitelství, n., die Vieharzneikunde.

298475   Skotoléčitelství Svazek: 9 Strana: 0293
Skotoléčitelství, n. Mus. 1892. 103.

298476   Skotolék Svazek: 3 Strana: 0381
Skotolék, „u, m., lék pro dobytek, die Vieharznei. Šm.

298477   Skotolékař Svazek: 3 Strana: 0381
Skotolékař, e, m. = skotolečitel. Šm.

298478   Skotom Svazek: 7 Strana: 0691
Skotom, u, m. = oslepení míst sítnice. Vz Slov. zdrav. 340.

298479   Skotom Svazek: 10 Strana: 0369
Skotom, u, m., z řec. = čásť pole zrako- vého, v níž se vůbec nevidí n. vidění jest sníženo. Vz Ott. XXIII. 295.

298480   Skotopasec Svazek: 3 Strana: 0381
Skotopasec, sce, m. = pastýř skotu, skoták. Šf.

298481   Skotopasecký Svazek: 3 Strana: 0381
Skotopasecký, bukolisch. S. zpěv, báseň. Nz.

298482   Skotopasectví Svazek: 3 Strana: 0381
Skotopasectví, n., das Weiden des Viehes. S-vím se obírati. Sf.

298483   Skotopaska Svazek: 3 Strana: 0381
Skotopaska, y, f., pastýřská idylla, das Hirtengedicht. Jg.

298484   Skotopasný Svazek: 7 Strana: 0691
Skotopasný, von zahlreichen Viehherden beweidet. Lpř.

298485   Skotoplodný. S Svazek: 10 Strana: 0369
Skotoplodný. S. půda. Msn. Hym. 3.

298486   Skotoučiti Svazek: 3 Strana: 0381
Skotoučiti, zusammenwinden. Us. Šd.

298487   Skotouliti Svazek: 3 Strana: 0381
Skotouliti, vz Skutaliti.

298488   Skotovati Svazek: 3 Strana: 0381
Skotovati = skotovodstvo provoditi, no- madisiren. Krok. II. 447.

298489   Skotovod Svazek: 3 Strana: 0381
Skotovod, a, m. = skoták. — S., der Nomade. Sych.

298490   Skotovodce Svazek: 10 Strana: 0369
Skotovodce, e, m. = skotovod. Msn. Od. 168., 317.

298491   Skotovodný Svazek: 10 Strana: 0369
Skotovodný pastucha. Msn. Od. 317

298492   Skotovodství Svazek: 3 Strana: 0381
Skotovodství, n., chování dobytka, die Viehzucht. Krok.

298493   Skotrlení Svazek: 3 Strana: 0381
Skotrlení, n., v tělocviku, das Abburzeln. Tš.

298494   1. Skotsko Svazek: 3 Strana: 0381
1. Skotsko, a, n., dobytek, stádo, die Viehherde. Dal búři kameničatej s. jich. Žk. 77. 48.

298495   2. Skotsko Svazek: 3 Strana: 0381
2. Skotsko, a, n., Skoty, ův, pl., das Schottland, severní část britského ostrova. Vz více v S. N.

298496   Skotsko Svazek: 3 Strana: 0894
Skotsko, a, n., Schottland, n. Vz Skotsko.

298497   Skotskosť Svazek: 3 Strana: 0381
Skotskosť, i, f., hovadskosi, viehische Wollust. Šm.

298498   Skotský Svazek: 3 Strana: 0381
Skotský, od skota, Vieh-. S. stádo, maso, ZN., pastva. BO. Vz Skot. — S. = hovadský, viehisch. Právě skotsky přebývachu. Dal. 8. — S., ze Skotska, schottisch, schottländisch. Ja.

298499   Skotský Svazek: 3 Strana: 0433
Skotský = darebácký. Vz Slocký, Slota. Us. Šd.

298500   Skotský Svazek: 7 Strana: 0691
Skotský hnůj, Žvt. otc. 54., obyčej. 14. stol. Mus. 1889. 449.

298501   Skotský Svazek: 10 Strana: 0369
Skotský rybník (pro skot). Ev. olom. XXIX.

298502   Skotství, skotstvo Svazek: 3 Strana: 0381
Skotství, skotstvo, n., hovadství, vie- hisches Leben. Jg.

298503   Skotúčiti Svazek: 10 Strana: 0369
Skotúčiti z ČE. uvádí Šf. Poč. 112.: čechel skotúčen. Sr. Kotouč. S., involvere. Pat. Zim. 56b. 6.

298504   Skotúlit sa Svazek: 8 Strana: 0364
Skotúlit sa — skotáleti se, svaliti se po- malu a beze škody. Vých. Mor. Brt. D. II. 331.

298505   Skoudrněti Svazek: 3 Strana: 0381
Skoudrněti, ěl, ění = lakoměti, geizen. Us.

298506   Skoudrník Svazek: 3 Strana: 0381
Skoudrník, a, m., skoupý, der Geizige, Filz. Us.

298507   Skoudrný Svazek: 3 Strana: 0381
Skoudrný = skoupý, geizig, karg. — nač. Je na topení s-ý (šetří paliva). Us. u Lanžova.

298508   Skoufky Svazek: 10 Strana: 0663
Skoufky = střevíce. V zloděj. ml. Ces. 1. XV. 48.

298509   Skoukal Svazek: 8 Strana: 0364
Skoukal, byl rybník v Poděbr. NZ. IV. 100.

298510   Skoukání Svazek: 10 Strana: 0369
Skoukání, n. = bědování psa. Mark. Sr. Skučení.

298511   Skoukati Svazek: 3 Strana: 0381
Skoukati, vz Skučeti.

298512   Skoukavý Svazek: 3 Strana: 0381
Skoukavý, skouklavý, kreischend, win- selnd. Ms. bib.

298513   Skoukavý Svazek: 7 Strana: 0691
Skoukavý, skouklavý = kvílící, gemens. List. fil. 1882. 35.

298514   Skoula Svazek: 3 Strana: 0381
Skoula, vz Skula.

298515   Skoula Svazek: 3 Strana: 0894
Skoula, y, f. chromota hovězího do- bytka. Us. — S. skoula, die Ritze, Spalte, das Loch. Jg.

298516   Skoula Svazek: 8 Strana: 0364
Skoula, y, f., vz. Lišta (3. dod.).

298517   Skoula Svazek: 9 Strana: 0293
Skoula, y, f. = skulina. Vých. Čech. Čes. 1. VIL 123

298518   Skouliti Svazek: 3 Strana: 0381
Skouliti, vz Skuliti.

298519   Skoumací Svazek: 7 Strana: 0691
Skoumací sklenička, skoumavka, Rea- genzgläschen, n. Vz Zkoumací.

298520   Skoumač Svazek: 3 Strana: 0381
Skoumač, e, m., der Forscher. Puch.

298521   Skoumadlo Svazek: 3 Strana: 0381
Skoumadlo, a, n., nástroj ke skoumání něčeho, das Probewerkzeug. Vz KP. IV. 52.

298522   Skoumadlo Svazek: 7 Strana: 0691
Skoumadlo. Vz Zkoumadlo. Cf. Šfk. Poč. 194., 205., 590.

298523   Skoumálek Svazek: 3 Strana: 0381
Skoumálek, lka, m., hloubálek, der Grüb- ler. Jg.

298524   Skoumalivě Svazek: 3 Strana: 0381
Skoumalivě = skoumavě, forschend. Div. z och.

298525   Skoumalivý Svazek: 3 Strana: 0381
Skoumalivý = skoumavý. Šm.

298526   Skoumání Svazek: 3 Strana: 0381
Skoumání, das Probiren, Prüfen. S. slov. D.

298527   Skoumatel Svazek: 3 Strana: 0381
Skoumatel, e, m., der Forscher. Vz Skou- mati. S. jazyka mateřského. Proch.

298528   Skoumati Svazek: 3 Strana: 0381
Skoumati, lépe: zkoumati (Brs. 2. vyd. 224.) = srozuměti, poznati, znamenati, vy- zvěděti, vermerken, wahrnehmen, inne wer- den, verstehen: tajně slíditi, zpytovati, vy- šetřiti, forschen, er-, ausforschen, ergründen, untersuchen, spähen. Jg., V. — abs. Mudrc skoumá, pošetilec tupí, marnomluvec se hádá. Kmp. — z čeho. Z těch slov a znamení paní ubohá skoumala (znamenala), že by hejtmanu k vůli býti musila. V. — co (zpy- tovati). Kom. S. volby, Us., něčí povahu. — co jak. Skoumať mravů tvářnosti ve vší možné věrnosti. Puch. — o čem. A když po nich cloumá, pořád o čems skoumá. Sš. Bs. 8.

298529   Skoumati Svazek: 7 Strana: 0691
Skoumati. Mkl. Etym. 304.

298530   Skoumavě Svazek: 7 Strana: 0691
Skoumavě, forschend. S na něco po- hlížeti. Us.

298531   Skoumavka Svazek: 3 Strana: 0381
Skoumavka, y, f., der Prüfungsapparat, die Eprouvette. S. skleněná. Vz KP. IV. 48.

298532   Skoumavka Svazek: 7 Strana: 0691
Skoumavka, Reagensglas, podlouhlá ná- dobka skleněná, dobře chlazená pro cukro- vary k saturaci. Vh.

298533   Skoumavosť Svazek: 3 Strana: 0381
Skoumavosť, i, f., sklonnost ke skoumání, der Forschungsgeist, -trieb. Uhří jeví málo s-sti. Mus. III. d. 25.

298534   Skoumavý Svazek: 3 Strana: 0381
Skoumavý, forschend. Šm.

298535   Skoumavý. S Svazek: 7 Strana: 0691
Skoumavý. S. historik, oko, Šf. Strž. I. 288., 529., duch, Vlč., hled, Kká., mysl. Tf.

298536   Skoup Svazek: 8 Strana: 0364
Skoup, a, m. = skupec. Protivní skoupové. Lerm. II. 64.

298537   Skoupati Svazek: 3 Strana: 0381
Skoupati, skoupávati = koupaje smočiti, abbaden. — koho. Já ho trošku skoupám. Ros. — co kde. Meč v nich skúpa (skoupal). St. skl, Alx. 1121. — se, sich abbaden, nass werden. Dej pozor, ať se neskoupáš (ať nepadneš do vody). Us. — se kde: ve vodě, Us., u víně (opiti se). V. S. se ve lži. Us. u Litomš. Dř.

298538   Skoupati koho Svazek: 7 Strana: 0691
Skoupati koho = ošiditi, eintunken. Us. Bkř. — co kde jak. Až do jilce meč v nich skúpa. AlxV. v. 1617. (HP. 39.).

298539   Skoupě Svazek: 3 Strana: 0381
Skoupě, lakomě, kärglich, karg, genau, geizig. S. utráceti, sobě vésti, V., mluviti. Mus. Vz Moudrosť. Chová-li zbožie příliš s. Hus III. 185.

298540   Skoupě Svazek: 7 Strana: 0691
Skoupě. Skúpě chval, ale skúpějie hyzď. Št. Kn. š. 114 Kdo s rozsévá, i s. žiti bude. Mark.

298541   Skoupe Svazek: 8 Strana: 0364
Skoupe. S. smlouvo i. ale poctivě plať. NZ. IV. 389.

298542   Skoupení Svazek: 3 Strana: 0381
Skoupení, n., der Zusammenkauf. Sp.

298543   Skoupený Svazek: 3 Strana: 0381
Skoupený; -en, a, o, zusammengekauft, S. zboží.

298544   1. Skoupiti Svazek: 3 Strana: 0381
1. Skoupiti, il, en, ení; skupovati — kou- pením vše k sobě přivésti, auf-, ein-, zusam- menkaufen. — co: obilí. V., potřeby. Har. Hloupý všecko skoupí. Prov. Chodijá chlapci po ulici, děvčata skupujú; Pepř, kořeníčko prodávám, ony mi to skupujó, dolů voděnkó spóščajó (spouštějí). Sš. P. 678., 172. — co na co: obilí na drahotu, Ros., na draho. V. — co zač kde od koho. Všecko obilí, ovoce (v. drůbeř) před městem, za branou od obchodníků (od hokyň) za mírnou cenu za drahý peníz skoupil. Obilí na trhu od sedláků. J. tr. — co jak. Táž drahota po- chází odtud, že tak velký počet překupníků věci (potravní) za lehkou minci přes hlavu skupují a ven ze země vyvážejí. Skl. V. 243. A já povolením a uptáním páně to jsem skúpil k tomu purkrechtu. NB. Tč. 165. — co kde. Tu zloch veškery koury a kohouty v Lidečku skoupil, aby všeho kuropění zabránil. Sš. P. 478.

298545   2. Skoupiti Svazek: 3 Strana: 0382
2. Skoupiti = lakoměti, kargen, knausern, karg sein womit — komu. Hrubě sobě s. V. — se s čím = skrbně se s něčím držeti. Ona se s svým neskoupí. Kom. — V., Br., Ros. — se. Neskoupí se = rád dává. V. Když se nemňž chleba koupit, tak se hledí všichni skoupit. Dch. 9. — se v čem. Kdo se neskoupí v chlebě. Br.

298546   2. Skoupiti Svazek: 7 Strana: 0691
2. Skoupiti. V předposlední řádce oprav Dch. v: Dh. — se s čím. Poněvadž se smí- chem se tak skoupíš. Abr.

298547   1. Skoupiti co komu Svazek: 7 Strana: 0691
1. Skoupiti co komu. Chtě s. země okolnie svým dětem. Št. Kn. š. 156.

298548   Skoupomluvný Svazek: 7 Strana: 0691
Skoupomluvný, wortkarg. Bdl. v Živ. K. J. Erb. 96. Vz Skoupozvuký.

298549   Skoupořekosť Svazek: 3 Strana: 0382
Skoupořekosť, i, f., die Wortkargheit. Sš. Sk. 190.

298550   Skoupořeký Svazek: 3 Strana: 0382
Skoupořeký, wortkarg.

298551   Skouposť Svazek: 3 Strana: 0382
Skouposť, i, f. (zastr. skúposť), neužitosť, přílišná skrbnost, die Kargheit, Knauserei, der Geiz. V. S. nemírná, přílišná, mrzutá, mrzká, špinavá. V. Věz, žeť lakomstvo a s. dvě sestře jsú, tiem toliko rozdielně ot sebe, ač pivní ráda přijímá, druhá neráda dává. Ms. Č.

298552   Skouposť Svazek: 7 Strana: 0691
Skouposť. Drž sa ščedrosti, chraň sa skúposti; Skúposť nedá nic skúpému užívať k sytosti. Na Slov.

298553   Skoupost Svazek: 9 Strana: 0293
Skoupost'. Úsloví vz v Zát. Př. 173., X. ?., odst. 12.

298554   Skoupozvukosť Svazek: 8 Strana: 0364
Skoupozvukosť Čechů. Zbrt. Tan. 3 i8.

298555   Skoupozvuký Svazek: 3 Strana: 0382
Skoupozvuký, wortkarg. Jak skoupo- zvuk tu jest Lukáš, patrno z . . . Sš. Sk. 218. Tys s-ký jako nevěsta. Us. Všk. S. učitel. Kos. 01. I. 175. — Koll.

298556   Skoupy Svazek: 3 Strana: 0382
Skoupy, dle Dolany, něm. Skaupy, ves a) u Sedlčan, b) u Cerhovic. PL.

298557   Skoupý Svazek: 3 Strana: 0382
Skoupý (zastr. skúpý); skup, skoupa, o = skrbný, lakomý, karg, geizig. Strsl. skap?., sordidus, avarus. Lit. skupas ist entlehnt, dagegen lett. skops. Mkl. aL. 99. Cf. Tk. I. 808. Vz Skrbec. Příliš skoupým býti. V. Lépe jest štědrým býti nežli skoupým. Kom. S. řeč. Č. Skoupé vybytí dcery. Sych. S. nikdy nemá dosti. Na Slov., Ten je s.´ pře- vrací se hříčkou slov na: Ten je s kopy groš. Us. Dch. Esli bude tak skúpý a nedá nám zhola nic, tož dostane takovú, co ho bude dycky bit. Sš. P. 745. Marně tratí zbožie skúpi a přielišní, mezi nimiž pro- středek držie štědří, jenž dávají, kde mají hodně dáti; Skúpi sú, kteříž nedávají ma- jíce, kdežby měli hodně (mit Recht) dáti. Hus II. 300. Skúpy najprv dáva, potom berie; Skúpy dvarazy platí. Mt. S. Skoupý život ošuměle chodí. Č. M. 53. Skoupý boháč jest chudší žebráka. Km. Skoupý haní cizí hostiny a přece na ně chodí. S-ý boháč jako jeho skříně, ač v ní zlato, přece v koutě stojí. Pk. Skoupí víc (dvakrát) tráví (troví), lenivý víc chodí (Cf. Kdo nemá v hlavě, musí míti v patě). Na Slov. Skoupý není hloupý (Cf. Skupec-hlupec). Č. Skoupý (boháč) a sviňka po smrti zvěřinka. Č. — Vz strany přísloví: Kapsa, Lakomý, Ruka, Štědrý, Tobolka. — na co: na řeč. Us. Jaké vyražení s tím můňou na řeč sk-ým? Sych. S. na zboží. Výb. I. 859., Smil v. 341. — v čem: v utrácení. V. Nebývaj skup v tomto hodě. Výb. II. 37. — čeho. Al- mužny nebuď skoupv. Brt. S. §. 78., Výb. I. 911.

298558   Skoupý Svazek: 7 Strana: 0691
Skoupý. Mkl. Etym. 301. Skoupým slův- kem někoho baviti. Kká. Boháč skúpý je velmi hlúpý. V Beskyd. Tř. U s-ho tolary pláčí a u štědrého i haléře skáčí. Bž. exc. Otvírá-li dítě hned po narození ručky, bude štědré; pakli je zavírá, skoupé bude. Mor. Brt. — nač : na slovo. Osv. I. 276. — v čem. V tom nebývaj skup. Výb. II. 1217— čeho. Viem, že nejsi skúpý své milosti. Pravn. 1378

298559   Skoupý Svazek: 8 Strana: 0364
Skoupý. Kdo je s., tomu spadne hrob. Skoupej, do pekla koukej. CT. Tkč. Skúpy dva razy platí. Phľd. 1895. 357. Skoupý haní cizí hodiny a přece na ně chodí. Mor. NZ. V. 543

298560   Skoupý Svazek: 9 Strana: 0294
Skoupý. Skúpy moc robí a lenivý moc chodí. Mus. slov. I. 25. Skúpy draho kúpi; Od skúpeno nik nepožije; U skúpeho vždy po obede; Skúpy-hlúpy; S. moc ztroví; S. dvarazy platí; S. jednou rukú dáva, druhú berie; S. skúpeho nenávidí; S. vždy tratí. Slov. Zát. Př. 359a.

298561   Skoupý Svazek: 10 Strana: 0369
Skoupý. Skúpy má plnje kúty a štědrý holje bedry. Mus. slov. IV. 51. Sprostý dva razy chodí a skúpy dva razy platí. Sbor. slov. VIII. 169.

298562   Skouřiti Svazek: 3 Strana: 0382
Skouřiti, il, en, ení; skuřovati = kouřem sehnati, herab-, zusammenräuchern. — co po čem: včely po žerdce. Rozm. o vč. — S., na Slov. = vykouřiti, ausräuchern. — Také co: tabák. — S. = selhati, lügen. U Brušperka. Mtl.

298563   Skousati Svazek: 3 Strana: 0382
Skousati, skousám a skouši, al, án, ání; skousnouti, sl, utí; skousávati, skusovati — kousáním sdrobiti, zusammenbeissen. — co. Co kůň a vlk skousají, vůbec říkají, že se potom nerádo hojí. Prov. — co čím: pokrm zuby dobře s.

298564   Skouskovati = na Svazek: 7 Strana: 0691
Skouskovati = na kousky děliti, in Stücke theilen. TS.

298565   Skoušba Svazek: 3 Strana: 0382
Skoušba, y, f. = zkouška. Pl.

298566   Skoušecí Svazek: 3 Strana: 0382
Skoušecí, Prüfungs-. S. trubice, sklo, das Wasserstandsglas, die Wasserstands- röhre. Nz.

298567   Skoušeti Svazek: 3 Strana: 0382
Skoušeti, vz Zkusiti.

298568   Skouška Svazek: 3 Strana: 0382
Skouška, vz Zkouška.

298569   Skouti Svazek: 3 Strana: 0382
Skouti, skuji, skul, ut, utí; skovati, sko- vávati = kováním spojiti, zusammenschmie- den ; kováním učiniti, durchs Schmieden ver- fertigen ; smluviti, sdýmati, učiniti, skutiti, ins Werk setzen, schmieden, zusammen- schmieden. Jg. — co: železo. Us. S. něco zlého (skutiti). Us. — co v co (čím): že- lezo v hromadu kladivem. Radlice v meče s. (z nich meče udělati). Br. — kde: železo na kovadlině. — co z čeho: pancířovou košili z mnohých železných kroužků sko- vati. V.

298570   Skouti co čemu Svazek: 10 Strana: 0369
Skouti co čemu. Oni sú zákon skovali těm případkóm. Chč. ol. 207a. — co z čeho. Vůle boží pouť tvou skula z mnoha běd. Slov. Sbor. čes. 188.

298571   Skouti co čím k čemu Svazek: 7 Strana: 0691
Skouti co čím k čemu. S. pouta rukou železnou. Kká. Zlatým poutem k němu srdce tobě skuje. Kká. K sl. j. 149.

298572   Skouzliti Svazek: 3 Strana: 0382
Skouzliti, il, en, ení, herabzaubern. Dch.

298573   Skovadlina Svazek: 3 Strana: 0382
Skovadlina, y, f. = kovadlina, der Am- boss. Us.

298574   Skovadlo Svazek: 3 Strana: 0382
Skovadlo, a, n., šp. m. schovadlo, das Behältniss. Jg.

298575   Skovajsa Svazek: 7 Strana: 0691
Skovajsa = psí jm. Mor. Brt.

298576   Skovák Svazek: 9 Strana: 0294
Skovák, u, m. = vedlejší světnice v ho- spodě, kde se hraje v karty. Nové Hrady. Kub. 156.

298577   Skovánek Svazek: 7 Strana: 0691
Skovánek, nku, m. Hra na s. (na mžík, mžíčku, schovávanou). Vz Brt. Dt. 192.

298578   Skování Svazek: 10 Strana: 0369
Skování, n. To s. dobré jest, glutino bonum est. Pror. ol. 33a2. Isa 41. 7. Srv. Skovati, 1.

298579   1. Skovati Svazek: 3 Strana: 0382
1. Skovati, vz Skouti.

298580   2. Skovati Svazek: 3 Strana: 0382
2. Skovati, v obec. mluvě šp. m.: scho- vati. Vz toto.

298581   Skovávačka Svazek: 10 Strana: 0369
Skovávačka m. schovávačka = hra na schovávanou. Rgl.

298582   Skovičeti Svazek: 3 Strana: 0382
Skovičeti, el, ení: skuvičeti, skučeti, winseln, heulen. — abs. Pes skovičí. Židek.

298583   Skovik Svazek: 3 Strana: 0382
Skovik, u, m. = skolení, vytí. Vz Sko- liti, 1.

298584   Skovliti Svazek: 3 Strana: 0382
Skovliti, il, ení = kvičeti. — Co jest platno, když skovlíme jako štěnata v pytli nerozumějíce, co skovlíme? majíce mysl na ulici neb v krčmě a tělo v kostele? Hus I. 300.

298585   Skovník Svazek: 10 Strana: 0369
Skovník, a, m. = přechovavač kradených věcí. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141. Sr. Schovati, Skovati.

298586   Skovrada,y Svazek: 3 Strana: 0382
Skovrada,y, skvrada, krada, strsl. sartago, koř. skvr, skvra, příp. -da. Mkl. B. 206.

298587   Skovran Svazek: 8 Strana: 0364
Skovran. O pův. cf. Krok 1893. 54.

298588   Skovran? Svazek: 3 Strana: 0382
Skovran?, skovran?c?, vz Skřivan.

298589   skr, skř Svazek: 8 Strana: 0364
skr, skř. Z nich se s odsouvá: krz, kři- van, křipec, Dšk. Jihč. I. 40., křídlice, křeček, křítek. Gb. H. ml. I. 489. K nim j;; s při- suto: dolnobeč. skřepílka, Brtch., u Skrálova m. u Králova, skřeniti se. Dšk. Jihč. I. 41. Cf. Gb. H. ml. I. 487. — skř mění se v škř: skřemen — škřemen. Gb. H. ml. I. 488.

298590   Skrabačky Svazek: 7 Strana: 0786
Skrabačky = škubánky. Slov. Němc. IV. 431.

298591   Skrabák Svazek: 3 Strana: 0382
Skrabák, u, m., die Erdkratze. Čsk.

298592   Skrabancovat co o kom Svazek: 9 Strana: 0294
Skrabancovat co o kom = psáti. Mor. Nár. list. 1898. č. 152. odp.

298593   Skrabatělý Svazek: 3 Strana: 0382
Skrabatělý, krabatý, geschrumpft. S. švestka (scvrklá). Us. u Petrov. Dch., Brt.

298594   Skrabatěti Svazek: 3 Strana: 0382
Skrabatěti, ěl, ění, zusammenschrumpfen. Us.

298595   Skrabatiti Svazek: 3 Strana: 0382
Skrabatiti, il, cen, ení — skrčiti, zusam- menziehen, runzeln. — co: čelo, tvář. Chmela.

298596   Skrácení Svazek: 3 Strana: 0382
Skrácení, skracování, das Abkürzen, die Abkürzung. S. věci nějaké: niti, provazu, dřeva, slov. Us. S. zvukové, die Klangkürze. Nz. S. slova, skratek, die Abkürzung, Ab- breviation. Nz. — Skracování samohlásek dlouhých I. tvarné. 1. Starčes. třie, čtyřie zní a píše se v nové češtině krátce: tři, čtyři. První skrácení nalézá se na počátku 15. století. — 2. V instrumentale pěti, šesti atd. jest i zkrácené z í, poněvadž se čí- slovky dle Kosť skloňovaly. — 3. Také komparativ příslovcí jest skrácen; novoč. raději z staroč. radějie; v staročes. čteme pravidelně dlouhou koncovku: rozumnějie, ranějie, stálejí, skutečnějí. Později od 16. století se psalo i, kterýžto způsob se potom v češtině spisovné vůbec ujal: avšak čeština obecná otírala tu koncovku až do úplného vyhubení čili odsutí a slyšíme, druhdy také čteme: raděj, stálej (m. raději, stáleji). Gb. — Dvojslabičné komparativy jmen přídav- ných na -ší krátí dlouhou kmenovou samo- hlásku : krátký—kratší, úzký —užší, blízký— bližší a p. Bž. 22. Vz Komparativ. — 4. S. děje se mimo to ve skloňování při jménech jedno- a dvouslabičných, při oněch, když o slabiku vzrostou, při těchto, když se kon- covka zdlouží aneb když se o slabiku roz- šíří aneb i když se jednoslabičnými stávají. Tak se skracuje, á v a: rána — ranou — ranám, ranám, ran, rámě — ramene; í v i: mísa, misou, misami, mis, lípa, lipou, lipami, lip; í v ě, e: díra, děrou, děrami, děr, míra, měrou, měrami, měr, símě — semene; ou v u: strouha, struhou, struhami, struh, trouba, trubou, trubami, trub; ů v o: stůl, stolu, hůl — holi, smůla, smolou, smolami, smol, kůže, koží, kožemi; é v e: dvéře, dveří, plémě, plemene; ý v e: týmě, temene. — Pozn. Za příčinou koncovky dlouhé zamě- ňuje se někdy silnější samohláska samo- hláskou slabší: sebou, tebou, naproti sobě, tobě. Zk. Ml. I. 10. Vz jednotlivé samo- hlásky. — 5. O skracovaní dlouhých kmeno- ' vých samohlásek při tvoření jmen podstatných a přídavných vz přípony: -ač, -ak, -ař, -átko, -ba, -č, -dlo, -ec, -eč, -í, -ice, -ič, -ík, -ina, -írna, -isko, -ník, -sko, -ství, -stvo, -ště, -tel; -atý, -cí, -i, -itý, -ivý, -ní, -ný, -ský. — 6. Ve jménech složených: kralovrah, chva- lozpěv, krasopis, licoměrník, ptakopravec, malomocný, lipolistý, ale též: růžoprstý. Bž. 24. — 6. Ů sloves třídy šesté skracuje se ve kmeni samohláska: jsou-li odvozena od jednoslabičných jmen podstatných muž. rodu a dvouslabiéných ženských, nezdrobnělých: král — kralovati, kříž — kři- žovati, pán — panovati, hrouda — hrudovati, nouze — nuzovati, práce — pracovati atd. Sem náleží též radovati se od adjektiva rád. Od ostatních jmen tvořená podržují kmenovou samohlásku dlouhou: háček — háčkovati, článek — článkovati, mládek — mládkovati, účet — účtovati, úřad — úřadovati atd. Ale slovesa předešlých tříd, přecházejíce ve třídu VI, vesměs skracují dlouhou kmeno- vou samohlásku: krátiti — skracovati, lé- tati — poletovati, svítiti — rozsvěcovati, rmoutiti — zarmucovati, vvšiti — povyšo- vati. Brs. 2. vyd. 19., 225. "— 7. Když tvo- říme zdrobneliny slov oněch, jež ve kmenu dlouhou samohlásku mají: tráva — travička, kráva — kravička, bouda — budka, houba — hubka, krátký — kratičky, kraťounký, řídký — řiďounký atd. Ale mnohá subst podržují dlouhou samohlásku: mírka, dírka, knížka, kůrka, šňůrka a p. Bž. 23. — 8. Při rozkazovacím způsobu jednoslabičném: sou- diti — suď, slíbiti — slib atd. Vz Rozkazo- vací. Vz Pk. Pravopis 5.—9. V supině: Jdu spat, hlasat, sběrat. Bř. 23. Vz Supi- num. — 9. U podstatných jmen slovesných od příčestí min. trp. příponou -í tvořených : bití, živobytí, (se)jití a p., čímž lišíme je od infinitivu. Bž. 23. — II. Prízvučné. Toto krácení týká se slov jednoslabičných a dvoj- slabičných, kteráž, nejsou-li složena, přízvuk i délku mají na samohlásce kmenové; když pak skládáme je s předponami slabiku tvo- řícími, přechází přízvuk na tyto předpony; ztrátou přízvuku pozbývá pak samohláska kmenová i délky přízvučné. To děje se a) u jmen: chvála — pochvala, krása — okrasa, síla — posila, tráva — otrava, víra — po- věra, smích — posměch, jméno — zájmeno; b) u infinitivů dvojslabičných: píti — vy- piti, bíti — nabiti. — Výjimky: a) infinitivy, jichž otevřené kmeny na -u se končí, podr- žují -ou (= ú) i ve složení trojslabičném: douti — nadouti, plouti — vyplouti. — b) Infinitivy, jejichž kmenová slabika stažením dlouha jest, podržují délku její i ve složení trojslabičném: státi (ze stojatí) — postáti, báti — nebáti se, hřáti — zahřáti. Vz Infinit. (I. 574. b.). — c) Infinitivy kmene zavřeného podržují dlouhou kmenovou samohlásku i mimo dvojslabičnosť, poněvadž, ač délka přízvučná mizí, délka polohová (dle Mkl. akcentualní) zůstává: nésti — vynésti, péci — napéci (napékti). Bž. 21. Vz Infinitiv. (I. 574. b.) - S. = škoda, ujma, ublí- žení, die Schmälerung, Verkürzung, Beein- trächtigung, der Nachtheil, Abbruch, das Un- recht. Žádné nouze ani skrácení nemíti; s. v něčem míti. V. Děje se mu v tom s. Kom. S. na něčem trpěti. Us. Mnozí lidé ve svých spravedlivostech s. nesou. Bdž. 131.

298597   Skrácenina Svazek: 3 Strana: 0383
Skrácenina, y, f., skratek, die Abbre- viatur. Rk.

298598   Skrácenina Svazek: 7 Strana: 0691
Skrácenina, Contractur, f. Kžk. Por. 237.

298599   Skrácenosť Svazek: 3 Strana: 0383
Skrácenosť, i, f., die Verkürzung. Nz.

298600   Skrácený Svazek: 3 Strana: 0383
Skrácený ; skrácen, a, o, abgekürzt. V. S. dělení, násobení; způsob dělení, náso- bení s-ného, abgekürzte Divisions-, Multi- plikationsmethode. Nz. S. jméno, vz Skratek. S. řeč, V., údy. Rst. Ostatně vz Skrátiti i strany: On jest skrácen.

298601   Skrácený Svazek: 7 Strana: 0691
Skrácený. S. starodávná jm. osobní a místní. Vz Mus. 1889. 158. nn. S řízení celní, abgekürztes Zollverfahren. Šp. S. souvětí. Mus. 1880. 124.

298602   Skracovací Svazek: 3 Strana: 0383
Skracovací, Abkürzungs-. S. tečka, Nz.

298603   Skracovač Svazek: 8 Strana: 0364
Skracovač, skracovatel, e, m. = kraič, Abkürzer. Sterzľ6.

298604   Skracování Svazek: 3 Strana: 0383
Skracování, vz Skrácení.

298605   Skracovati Svazek: 7 Strana: 0691
Skracovati, vz Skrátiti.

298606   Skracovka Svazek: 3 Strana: 0383
Skracovka, y, f., das Abkürzungszeichen. Rk.

298607   Skraček Svazek: 3 Strana: 0383
Skraček, čku, m. V dvorci rodných bratů ani skračka. Hdk. C. 337.

298608   Skrada Svazek: 3 Strana: 0383
Skrada, vz Skovrada.

298609   Skrahlý Svazek: 7 Strana: 0691
Skrahlý = skřehlý. Slov. Sldk. 318.

298610   Skrajek Svazek: 7 Strana: 0691
Skrajek, jku, m. = co se s řepy skrojí, než se na zimu uschová. Choditi na skrajky. Laš. Wrch. Vozí s-ky. Šd.

298611   Skrajek Svazek: 9 Strana: 0294
Skrajek. Na skrajkách krávy nejvíce dojí. Mtc. 1900. 141.

298612   Skrájeti Svazek: 3 Strana: 0383
Skrájeti, vz Skrojiti.

298613   Skrajní Svazek: 7 Strana: 0691
Skrajní = krajní. Mor. Brt. P. II. 362.

298614   Skraka Svazek: 10 Strana: 0422
Skraka, y, f. Zemňáky (rozmíšané) se škrakú = bramborová kaše s uškračenými (uškvařenými) slaninami. Val. čes. 1. XI. 324.

298615   Skrakec Svazek: 3 Strana: 0383
Skrakec, kce, m., galeodes, pavouk. Krok. II. 249.

298616   Skraloup Svazek: 3 Strana: 0383
Skraloup, vz Škraloup, s se s š rádo střídá. Příp. -up?. Mkl. B. 213.

298617   Skramiti Svazek: 3 Strana: 0383
Skramiti, il, en, ení == krotiti. Sš. O. 88.

298618   Skramlík Svazek: 7 Strana: 0692
Skramlík, vz Škramlík. — S., a, m., os. jm. — S. Emilian, nar. 1834., továrník. 1876.—1882. purkmistr praž. Vz Rk. Sl.

298619   Skramlík Svazek: 10 Strana: 0369
Skramlík Emilian, ryt., 1834. —21. /5. 1903.; S. Jan, ryt., č. malíř, nar. 1860. Vz Ott. XXIII. 308., Zvon III. 504., Zl. Pr. XXI. 35. - S Kl., spis.

298620   Skramník, a Svazek: 7 Strana: 1382
Skramník, a, m., dvůr. 1496. Arch. X. 404.

298621   Skramníky Svazek: 3 Strana: 0383
Skramníky, dle Dolany, ves u Čes. Brodu. Vz S. N., Tk. III. 192.

298622   Skramouš Svazek: 3 Strana: 0383
Skramouš, e, m., něm. Skramousch, ves u Mšena. PL.

298623   Skraň Svazek: 3 Strana: 0383
Skraň, škraň, i, skraně, škraně, f., na Slov. škránek, nku, m. = čelísť spodní n. hořejší, der Kinnladen, Kiefer, die Kinnlade, D., lícní kosť, der Oberkiefer. Jád., Leg., Ros. — Skraně, škraně, sg. i pl. = spánky, židoviny, die Schläfe. Gád. V MV. nepravá glossa. Pa.

298624   Skraň Svazek: 7 Strana: 0692
Skraň. Mkl. Etym. 302.

298625   Skrančice Svazek: 3 Strana: 0384
Skrančice, něm. Skrantschitz, ves u Za- vlekoma v Klatovsku. PL.

298626   Skráně Svazek: 8 Strana: 0364
Skráně. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 33., Mz. v List. til. 1893. 20. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 36.

298627   Skránec Svazek: 3 Strana: 0384
Skránec, nce, m., harban, nástroj, jímž ženské vlasy si upevňovaly, zastr. Jir.

298628   Skránec Svazek: 7 Strana: 0692
Skránec, sertum. Panna skráncem ověn- čená. Zlatý s v kadeřích se svítí. Vc. Lab. 165., 153. V MV. nepravá glossa. Pa. 47.

298629   Skránec Svazek: 9 Strana: 0294
Skránec = věnec. Br. Pod. 5.

298630   Skranní Svazek: 3 Strana: 0384
Skranní, škranní, skráňový, skráňový, od skraně. S. žíla, Lichtader, žláza, die Spei- cheldrüse, kosť (spánková), der Backenkno- chen. Jg.

298631   Skráňočelný Svazek: 7 Strana: 0692
Skráňočelný, temporofrontalis. Nz. lk.

298632   Skráňotemenní Svazek: 7 Strana: 0692
Skráňotemenní, temporoparietalis.

298633   Skránotýlní Svazek: 7 Strana: 0692
Skránotýlní, temporooccipitalis. S. pás, Temporooccipitalzone.

298634   Skraňovitý Svazek: 3 Strana: 0384
Skraňovitý, backen-, kieferartig. Jg.

298635   Skráňový Svazek: 3 Strana: 0384
Skráňový, Kiefer-. S. sval, der Kiefer- muskel. Sm.

298636   Skráňový Svazek: 7 Strana: 0692
Skráňový. S. kraj, kosť, jamka, žíla. Exc.

298637   Skráňový Svazek: 10 Strana: 0369
Skráňový. Povrchní žíla s-vá, vena tem- poralis superficialis, střední žíla s-vá, vena temn. media. Ktt.

298638   Skrápati Svazek: 3 Strana: 0384
Skrápati. — čím. Skály skRápající smolou, träufeln. Mus. — Skrápati, vz Skřapnouti.

298639   Skrápati Svazek: 3 Strana: 0384
Skrápati = churavěti, kränkeln. U Žambrk. Kf. Na Mor. Kmk.

298640   Skrápěti Svazek: 3 Strana: 0384
Skrápěti, vz Skropiti.

298641   Skrapky Svazek: 3 Strana: 0384
Skrapky, pl., m., úkapky, stočky, slevky, pivo ze škopíčku, das Tropfbier. Suk.

298642   Skrápník Svazek: 3 Strana: 0384
Skrápník, u, m., der Stalaktit.

298643   Skrásiti Svazek: 3 Strana: 0384
Skrásiti, vz Krásiti, Zkrásiti.

298644   Skrásti Svazek: 3 Strana: 0384
Skrásti, skradu, adl, den, dení; skrádati = okrásti, bestehlen. V. — S., nenadále pře- kvapiti, dopadnouti, überraschen, überrum- peln. — koho kde. Matiáš v lese na jedné malé louce skradl krále Vladislava. Let. 240. — co komu. Nemálo dcer zloba jich mně skradla. Sš. Sm. bs. 84. — se s kým odkud: s hradu (tajně se sjíti). Háj. — koho. Skradlo vás to (nemoc vás zmořila). Us. — se kam kdy: v noci. Let. 8.

298645   Skrásti Svazek: 9 Strana: 0294
Skrásti. Podzim ho skrade (zemře). Hoř. 94.

298646   Skrásti se u někoho Svazek: 10 Strana: 0369
Skrásti se u někoho = zmýliti se, spatně pochoditi. Val. Čes. 1. XII. 42.

298647   Skrášlený Svazek: 10 Strana: 0369
Skrášlený. S. hlava. Mark.

298648   Skrášliti Svazek: 7 Strana: 0692
Skrášliti, vz Zkrášliti. Č. Kn. š. 180.

298649   Skratek Svazek: 3 Strana: 0384
Skratek, tku, m., skrácené slovo v písmě, skrácení, die Abbreviatur. S. nedobře roz- luštěný; Hermas bez mála jest s. ze slova Hermodoros. Sš. I. 126., 146. Rukopis pro množství s-ků těžce se čte. Sš. — S., skrá- cení. S. jmění. Bez s-ku dědičného dílu. Us.

298650   Skratek Svazek: 7 Strana: 0692
Skratek. Šf. III. 194.

298651   Skrátek Svazek: 9 Strana: 0294
Skrátek, tka, m. = skřítek. Phľd. 1897. 83.

298652   Skratina Svazek: 7 Strana: 0692
Skratina, y, f. = skratek. Šd.

298653   Skrátiti Svazek: 3 Strana: 0384
Skrátiti, il, cen, ení; skracovati, ab-, ver- kürzen. — co: provaz, plášť (Ros.), slova, řeč, Us., výraz, zlomek. — koho, co oč: člověka o hlavu. V. — koho na čem: na jídle, na spravedlnosti. Zlob. — komu v čem, verkürzen, beeinträchtigen. D. = ublížiti komu v čem, na čem; ujati, umen- šiti komu čeho, v něčem. — co komu: če- ládce mzdu. Sych.

298654   Skrátiti co, se čím Svazek: 7 Strana: 0692
Skrátiti co, se čím. Provazy a struny zvlhčením značně se s-cují. Mj. 21. Žádnou rovnici nesmíme nullou s-vati. Šim. 38. Někomu něčím čas s. Osv., Kká. — co kde: v rovnici. Us. — co s čím. Každý z levých členů kterékoli rovnice s. lze s ka- ždým v pravo. Šim. 93.

298655   Skravaď Svazek: 3 Strana: 0384
Skravaď, i, f., zastr. = pánev, die Pfanne. V Mat. verb. nepravá glossa. Pa. Vz Skro- vadnice.

298656   Skravada Svazek: 3 Strana: 0384
Skravada, y, f., zastr., svár, sváda, der Zank, Zwist. Leg., BO., Výb. I. 285.

298657   Skravada Svazek: 7 Strana: 0692
Skravada. Ev. mik. Sir. 21. 5. Skrovada a bezpravie utratie sbožie, objurgatio et injuriae; Ty boje skrovady zavozují, sedi- tiones. BO.

298658   Skravaditi Svazek: 9 Strana: 0294
Skravaditi, zen. Skravazenie, objurgatio. Kladr. Šír 21. (Gb. H. ml. III. 2. 309..

298659   Skravařov Svazek: 3 Strana: 0384
Skravařov, Kravařov, něm. Skravařow, ves u Opavy. PL.

298660   Skravek Svazek: 7 Strana: 0692
Skravek, vku, m.= skrajek (dod.). Laš. Wrch.

298661   Skrb Svazek: 3 Strana: 0384
Skrb, u, m., der Schatz. Na Ostrav. Tč. Strčil. skr?b?, cura. Mkl. aL. 113. Sr. Pod- skrbí.

298662   Skrbaliť Svazek: 8 Strana: 0576
Skrbaliť = kotrmelcem se skotáleti. Slov. Kal. S. 159.

298663   Skrbaliti se Svazek: 7 Strana: 0692
Skrbaliti se = spadnouti? Slov. S hli- nených s-lí sa nôh. Phľd. V. 49.

298664   Skrbčiti Svazek: 3 Strana: 0384
Skrbčiti, il, en, ení skrbili, knausern. MM.

298665   Skrbec Svazek: 3 Strana: 0384
Skrbec, bce, m., Stuchlík, houžvička, skr- bek, bka, skrblec, blce, skrblík, a, skrbnec, bence, skrboň, skupec, neužilý, der Knicker, Knauser, Filz. Skrblíci a tlustá svině až po smrti dobře činí. Slez. Tč. Vz Rostiti.

298666   Skrbectví Svazek: 3 Strana: 0384
Skrbectví, n., die Knauserei. Skrbek, bka, m. = skrbec.

298667   Skrbeň Svazek: 3 Strana: 0384
Skrbeň, bně, f., něm. Kirwein, ves u Olo- mouce. PL.

298668   Skrběna Svazek: 3 Strana: 0384
Skrběna, y, f., něm. Sterbina, ves u Te- plice. PL.

298669   Skrbenský Svazek: 10 Strana: 0369
Skrbenský z Hříště Leo, sv. pán, arci- biskup pražský, nar. 12/6. 1863. Vz Ott. XXIII. 309., 1065.

298670   Skrbimír Svazek: 3 Strana: 0384
Skrbimír, a, m., osob. jm. Šd., Mus.

298671   Skrbiti Svazek: 3 Strana: 0384
Skrbiti, skrbliti, skrbčiti, il, en, ení, kar- gen, knicken, geizen, knausern. — abs. Ten skrbí. Us. — komu. Hrubě sobě skrbí. V. On jen sobě skrbí. Ros. — jak dlouho: až do skonání s. Sych. — se čím, s čím: penězi, s penězi. V.

298672   Skrbiti Svazek: 8 Strana: 0364
Skrbiti, z skbrb. Gb. H. ml. I. G3.

298673   Skrbivosť Svazek: 7 Strana: 0692
Skrbivosť, i, f., Geiz, m., Knauseiei, f. Šmb. Vz Skrblictví.

298674   Skrbivý Svazek: 3 Strana: 0384
Skrbivý, geizig. Kos. Ol. I. 296.

298675   Skrblačiti Svazek: 8 Strana: 0364
Skrblačiti = skrbiti. Phľd. 1896. 245.

298676   Skrblák Svazek: 7 Strana: 0692
Skrblák, a, m = skrblík. Mor. Rgl.

298677   Skrble Svazek: 9 Strana: 0294
Skrble z domova utekla, beze všech pro- středků. Sá. Povíd. 320. Sr. Skrbloš.

298678   Skrblec Svazek: 3 Strana: 0384
Skrblec, blce, m., vz Skrbec.

298679   Skrbliactvo Svazek: 7 Strana: 0692
Skrbliactvo, a, n. = skrblictví. Slov. Sokl. I. 56.

298680   Skrblice Svazek: 3 Strana: 0384
Skrblice, e, f., die Knauserin.

298681   Skrblický Svazek: 9 Strana: 0294
Skrblický. S. spořivost'. Arb. Dom. 4.

298682   Skrblictví, n Svazek: 3 Strana: 0384
Skrblictví, n., die Knauserei, Knickerei. D.

298683   Skrblík Svazek: 3 Strana: 0384
Skrblík, a, m. Vz Skrbec.

298684   Skrblina Svazek: 3 Strana: 0384
Skrblina, y, f. = mrcha. U Přer. Kd.

298685   Skrbliti Svazek: 3 Strana: 0384
Skrbliti, vz Skrbiti.

298686   Skrblivý Svazek: 3 Strana: 0384
Skrblivý = skrblý. Dch.

298687   Skrbloň Svazek: 3 Strana: 0384
Skrbloň, ě, m. = skrbec. U Olom. Sd.

298688   Skrbloš Svazek: 8 Strana: 0364
Skrbloš, e, m. = skrblík. Phľd. 1895. 72.

298689   Skrblý Svazek: 3 Strana: 0384
Skrblý, lakomý, geizig, knauserig. Vz Skrb. Us. Tč.

298690   Skrbnář Svazek: 3 Strana: 0384
Skrbnář, e, m. = skrblec.

298691   Skrbně Svazek: 3 Strana: 0384
Skrbně a skoupě si vésti, V., s. držeti, filzig, knickerisch. Orb. p.

298692   Skrbnec Svazek: 3 Strana: 0384
Skrbnec, bence, m. = skrbec.

298693   Skrbník Svazek: 3 Strana: 0384
Skrbník, a, m. = skrbec.

298694   Skrbniti Svazek: 3 Strana: 0384
Skrbniti, il, ění = skrbiti. D , Ros.

298695   Skrbnosť Svazek: 3 Strana: 0384
Skrbnosť, i, f., lakomosť, die Knauserei, Filzigkeit, Kargheit. Sš. L. 123., II. 67. S. nemírná, přílišná. V.

298696   Skrbný Svazek: 3 Strana: 0384
Skrbný, skoupý, houževný, neužilý, karg, filzig, knauserig, knickerig, lausig. Kom., V. Skrbný život vésti. V.

298697   Skrboň Svazek: 3 Strana: 0384
Skrboň, ě, f. = skrblík. Boč.

298698   Skrbovice Svazek: 3 Strana: 0384
Skrbovice, Schreiberseifen, ves v Krko- nošsku ve Slez. Šd.

298699   Skrčat Svazek: 3 Strana: 0384
Skrčat = skrčovati. Na mor. Zlínsku. Brt.

298700   Skrček Svazek: 3 Strana: 0384
Skrček, čka, m., skrčený, malý člověk, D., skrčenec, šprček, der Zwerg, Knirps. — S., čku, m., něco skrčeného, der Kropf. — S. u soukeníků, vz Potáč.

298701   Skrček Svazek: 3 Strana: 0896
Skrček, čka, m. = skrček. Mor. Šd., Hý.

298702   Skrček Svazek: 8 Strana: 0364
Skrček = polňák, passer moutanus. Cf. Skřeček. Brt. 1). II. 495.

298703   Skrček Svazek: 9 Strana: 0294
Skrček = pídimužík. Vz o něm v Čes. 1. X. 172.

298704   Skrček Svazek: 10 Strana: 0369
Skrček, čka, m. Kostra skrčka, Hocker- skelett. Sbor. slov. VIII. 22.

298705   Skrček Svazek: 10 Strana: 0663
Skrček, čka, m. Pohřebiště skrčků. Nár. list. 1906. 41., 13. Sr. Skrčený.

298706   Skrčelosť Svazek: 7 Strana: 0692
Skrčelosť, i, f. = skrčenina. Nz. lk.

298707   Skrčeň Svazek: 8 Strana: 0364
Skrčeň, čně, f. = nadávka dítěti šesti- nedělce od strigy podvrženému. Phľd. XII. 642.

298708   Skrčeně Svazek: 3 Strana: 0384
Skrčeně choditi, gebückt. Ros.

298709   Skrčeně Svazek: 7 Strana: 0692
Skrčeně. Sedí s. jako pohřbený žid. NZ. I. 112.

298710   Skrčenec Svazek: 3 Strana: 0384
Skrčenec, nce, m. = skrček. Mor., Šd., Koll.

298711   Skrčenec Svazek: 9 Strana: 0294
Skrčenec = skrčená mrtvola (v hrobě). Př. star. V. 43.

298712   Skrčení, n Svazek: 3 Strana: 0384
Skrčení, n., das Zusammenziehen, das Krämpfen.

298713   Skrčenina Svazek: 7 Strana: 0692
Skrčenina, y, f., Contracteur, f. Ott. II. 397.

298714   Skrčenosť Svazek: 3 Strana: 0384
Skrčenosť, i, f. = skrčení. Ros.

298715   Skrčený Svazek: 3 Strana: 0384
Skrčený; -en, a, o, zusammengezogen. Ty s-ný knote! Šml.

298716   Skrčený Svazek: 7 Strana: 0692
Skrčený. Zimou s-ný. Dch. Hroby se s-mi kostrami v Čech., der liegender Hok- ker. Vz Ndr. Anthr. a NZ. I. 41. nn

298717   Skrčený Svazek: 9 Strana: 0294
Skrčený. Ide so s-nou rukou (nesie v nej dačo). Mus. slov. III. 74.

298718   Skrčený jak Svazek: 10 Strana: 0369
Skrčený jak. Chodí jako s. ve dva konce. Mus. slov. IV. 11.

298719   Skrčeti Svazek: 3 Strana: 0384
Skrčeti = skřipěti, knirschen. Pero skrčí. U Třebíče. Gn.

298720   Skrčeti Svazek: 3 Strana: 0896
Skrčeti, el, ení, knirschen, knarren. — abs. Když natahuješ hodiny, škrčí. Mor. Šd. — čím: zuby. U Olom. Sd. Vz Š krkati.

298721   Skrčiti Svazek: 3 Strana: 0384
Skrčiti, skrč, če (íc), il, en, ení; skrčo- vati, zusammenziehen, zusammenkrümmen. V. — co : čelo, nohy, tělo, ramena. Ros. — se. Ros., Br. — se kam: pod lavici, za kamna. — se kde: v posteli. Dch.

298722   Skrčiti Svazek: 7 Strana: 0692
Skrčiti. Mkl. Etym. 156. K stropu mezi trámy skrčil hlavu. Vrch.

298723   Skrčiti Svazek: 10 Strana: 0369
Skrčiti. Preto sa nebolo ani s. (sehnouti, o nepatrné věci) Mas. slov. IV. 10.

298724   Skrčka Svazek: 3 Strana: 0384
Skrčka, y, f., v tělocviku. S. s unože- ním. Tš. Vz KP. I. 453., 488.

298725   Skrčka Svazek: 7 Strana: 0692
Skrčka, y, f., v tělocv. Půl skrčky s unožením, Wolfssprung, m. Čsk. S. z pro- sta, po předu, po zpátku, s obratem, se zá- švihem, dučmo, přípatmo, návlečmo. Rgl.

298726   Skrčka Svazek: 7 Strana: 1382
Skrčka, y, f., diania Pršp. 62. 11. Rj; skřeč (nemoc).

298727   Skrčmo Svazek: 7 Strana: 0692
Skrčmo, gebeugt. S. ručkovati, hock- handeln, komíhati, hockwippen; sřit s., Hock- abschwung, výskok s. na sedlo kol zadního madla, die Hocke nach der Seite in den Stand auf den Sattel um die Hinterpausche. Čsk. Levou nohou vstoupí skrčmo na první příčku. Khl.

298728   Skrdle Svazek: 3 Strana: 0896
Skrdle, e, m., osob. jm.

298729   Skrdlovice Svazek: 3 Strana: 0384
Skrdlovice, něm. Skrdlowitz, ves u Ve- selého Žďara. PL.

298730   Skrehlý Svazek: 7 Strana: 0692
Skrehlý oprav v: Skřehlý. Je celý s. jako kot. Mor. Šd.

298731   Skrechtiti Svazek: 10 Strana: 0369
Skrechtiti = zmrzačiti. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 89.

298732   Skreja Svazek: 3 Strana: 0385
Skreja, e, m., osob. jm. Šd.

298733   Skreje Svazek: 3 Strana: 0385
Skreje, lépe: Skryje. Kal.

298734   Skrejchovský Svazek: 7 Strana: 0692
Skrejchovský. Píseň o s-ských děvča- tech vz v Sbtk. Krat. h. 102.

298735   Skrejský Svazek: 7 Strana: 0692
Skrejský. S. břidlice. Krč. G. 390.

298736   Skrejšovský Svazek: 7 Strana: 0692
Skrejšovský Fr., nar. 1837, dr. práv, zakladatel Světozoru, notář. Vz Rk. Sl., Pyp. K. II. 436, Tf. Mtc. 235. — S. Jan, 1831.—1883, čes. politik a žurnalista, za- kladatel něm. novin Politik, Epoche a Tri- büne. Vz Rk. Sl., Pyp. K. 436., Tf. Mtc. 219.

298737   Skrejšovský Svazek: 10 Strana: 0369
Skrejšovský Fr. Dr., notář, spis., 1837. — 1902. Vz Ott .XXIII. 312, Vck. Vset. 304; S. Jan Stanisl. Vz Ott. XXIII. 310.

298738   Skresnúť Svazek: 7 Strana: 0692
Skresnúť = vzkřísiti se. Slov. Hrbň. Jsk.

298739   Skréš Svazek: 8 Strana: 0364
Skréš, e, m.= skrýše. Zábřežsko. Brt. D. II. 284.

298740   Skrevnění Svazek: 10 Strana: 0369
Skrevnění, n. = příbuzenství. S. něčí s někým. Kom. Did. 29.

298741   Skrfeht Svazek: 10 Strana: 0370
Skrfeht, u, m. = skřhet. Tuť bude pláč a s. zubóm (skřehot). Št. R. 73b. (List. fil. VI. 52. ).

298742   Skrgrati Svazek: 10 Strana: 0369
Skrgrati, skrhrati. Gl. Greg. 116a 14. Mus. 1878. 552., List. fil. XI. 83. Sr. Sku- hrati.

298743   Skrhati Svazek: 3 Strana: 0897
Skrhati, škrhotati, škrhtati = křik škrh vydávati, škrh schreien. Š. jako koroptvy (křičeti). Aqu. Žáby škrhají. Aqu.

298744   Skrhet Svazek: 10 Strana: 0369
Skrhet = skřehot, stridor. Bude s. zu- bom, s. zubov. Pat. Zim. 13a5., 16b32.

298745   Skrhov Svazek: 3 Strana: 0386
Skrhov, a, m., něm. Skrhof, ves u Le- tovic na Mor. PL.

298746   Skrchleby Svazek: 3 Strana: 0386
Skrchleby, dle Dolany, něm. Skrchleb, ves a) u Loučína, b) Kostelce nad Orl.; něm. Krchleb, ves u Neveklova; něm. Stirchlova, ves u Staňkova.

298747   Skriačiť Svazek: 7 Strana: 0693
Skriačiť = skrčiti, sevříti. S. prsty.

298748   Skriahnut koho kam Svazek: 10 Strana: 0369
Skriahnut koho kam: na rozcestie = svésti? Slov. Sbor. čes. 24.

298749   Skrianiť čo Svazek: 10 Strana: 0369
Skrianiť čo = shora dolů nakřiviti, Liptov. Sbor. slov. IX. 46.

298750   Skriatať sa Svazek: 7 Strana: 0693
Skriatať sa s koňa = bídně s něho dolů se dostati. Slov. Zátur. Nápr. 9.

298751   Skribent Svazek: 3 Strana: 0897
Skribent, a, m., z lat. scribens = spiso- vatel, pisatel. Kom. J. 992.

298752   Skribent Svazek: 7 Strana: 0693
Skribent, a, m., z lat. = písař; spiso- vatel. Žer. L. III. 11.

298753   Skriboni-us Svazek: 7 Strana: 0693
Skriboni-us, a, m. S. z Horšova Jindř., probošt, † 1586. Vz Jir. Ruk. II. 221.

298754   Skribonius Svazek: 10 Strana: 0369
Skribonius z Horšova Jind., okolo 1510. — 1586. Vz Ott. XXIII. 312.

298755   Skriptorál Svazek: 7 Strana: 0693
Skriptorál, vz Škriptorál. Let. 374., Výb. II. 820.

298756   Skriptoral Svazek: 9 Strana: 0294
Skriptoral, u, ?. = péro. Wtr. Part. 498 Sr. Cicorál.

298757   Skríšení Svazek: 9 Strana: 0294
Skríšení, n. = vzkříšeni. Sbor. slov. III. 131.

298758   Skrivení Svazek: 3 Strana: 0388
Skrivení, n., die Krümmung. V. S. hřbetni — hrb, der Höcker. Ja.

298759   Skrivení Svazek: 10 Strana: 0370
Skrivení kloubu, Gelenkverkrümmung, loxarthrosis. Ktt.

298760   Skrivodlive Svazek: 9 Strana: 0294
Skrivodlive súdit = křivě. Sbor slov. II. 12.

298761   Skrivodník Svazek: 8 Strana: 0364
Skrivodník, a. m. = křivdič. Pliľd. 1896. 248.

298762   Skrjatek Svazek: 7 Strana: 0694
Skrjatek, tka, m. = ušpiněný kluk. Brt.

298763   Skrkánek Svazek: 3 Strana: 0388
Skrkánek, nka, m., osob. jm. Šd.

298764   Skrknouti Svazek: 3 Strana: 0332
Skrknouti, kl, utí = hrkem spadnouti, herabfallen, herabstürzen, herabschiessen. Závaží shrklo. Us. — se kolem někoho = obklopiti ho. Us. Brt.

298765   Skrkvati Svazek: 8 Strana: 0364
Skrkvati = zmačkati. S. list. Phľd. 1894. 276.

298766   Skrlovec Svazek: 3 Strana: 0388
Skrlovec, vce, m., mlýn u Uher. Brodu. Tč.

298767   Skrlovice Svazek: 3 Strana: 0388
Skrlovice, vz Skrdlovice.

298768   Skrmět Svazek: 8 Strana: 0364
Skrmět = posedávati (o nemocném). Sedí skrměný. Zlín. Brt. D. II. 385.

298769   Skrmiti Svazek: 3 Strana: 0388
Skrmiti, il, en, ení, auffüttern. — co: píci. Vaň. — co kdy. Všecku píci za tři měsíce s-li Us. Hý.

298770   Skrnělý Svazek: 3 Strana: 0388
Skrnělý, eingeschrumpft. Vz Zakrnělý. Dch.

298771   Skrněti Svazek: 7 Strana: 0694
Skrněti, vz Zkrněti.

298772   Skrnouti Svazek: 3 Strana: 0388
Skrnouti, ul, utí = umříti, eingehen, sterben. Us. Marek.

298773   Skrnovałý Svazek: 7 Strana: 0694
Skrnovałý, morsch. Mor. Brt. D. 265. Cf. Krněti.

298774   Skrnubit Svazek: 3 Strana: 0388
Skrnubit = pokaziti se, svrasknouti se, scvrknouti se, einschrumpfen. Llk.

298775   Skrobárna Svazek: 3 Strana: 0899
Skrobárna, y, f., na Slov. škrobáreň, rně, f., die Stärkefabrik. Us. Jg.

298776   Skrobočov Svazek: 3 Strana: 0388
Skrobočov, ti, m., Skrobotschau, ves u Vo- lyně. PL.

298777   Skrobot Svazek: 3 Strana: 0388
Skrobot, u, m., crepullum, zastr. Rozk.

298778   Skrocení Svazek: 3 Strana: 0388
Skrocení. Vz Skrotiti. Strany přísloví vz: Brk, Dorůsti na koho, Klička, Křídlo, Med, Nepřátelství, Obrok, Peří, Roh, Sádlo, Skok, Tipec, Vlk.

298779   Skrocenosť Svazek: 3 Strana: 0388
Skrocenosť, i, f., das Gebändigtsein. Světoz.

298780   Skrocený Svazek: 3 Strana: 0389
Skrocený; -en, a, o, gebändigt. Žid kře- stěný, vlk skrocený, to je nepřítel smířený. Koll. Lid neskrocený a divoký. V. Vz Skrotiti.

298781   Skrociti Svazek: 3 Strana: 0389
Skrociti, il, ení; skročovati = ssjíti, sstou- piti, abgehen. —kam. Skročil do obecného domu. Baiz. — komu odkud. Lakomí skročte s cesty lakomé žádosti. Lom.

298782   Skrocovací Svazek: 3 Strana: 0389
Skrocovací kazajka, die Zwangsjacke. Ehr.

298783   Skrofule Svazek: 3 Strana: 0389
Skrofule, vz Krtice.

298784   Skrofulosa Svazek: 3 Strana: 0389
Skrofulosa, y, f. = krtičnatosť.

298785   Skrofulosa Svazek: 7 Strana: 0694
Skrofulosa. Cf. Slov. zdrav. 452.

298786   Skrochotati Svazek: 10 Strana: 0370
Skrochotati, frendere. Mam. V.

298787   Skrochovice Svazek: 3 Strana: 0389
Skrochovice, Skrochowitz, ves u Opavy. PL;

298788   Skroj Svazek: 3 Strana: 0389
Skroj, e, m., kroj. Schnitt, m. Má dobrý s. na nohavicích. Bern.

298789   Skrojánek Svazek: 3 Strana: 0389
Skrojánek, nku, m. = skrojek chleba. U Vysok. LNg.

298790   Skrojec Svazek: 3 Strana: 0389
Skrojec, jce, m. = skrojek. Napekl jí chleba pec, neostalo jen skrojec. Sš. P. 710.

298791   Skrojek Svazek: 3 Strana: 0389
Skrojek, jku, skroječek, skrojíček, čku, m., co strojeno, der Abschnitt. Jg. Skrojánek, nku, m. Kb. S. chleba (první odkrojek), der Abschnitt, Sehärzel, Ranft. Ros. Skrojek kruhu. Sedl. Ukrojí-li si mlá- denec s. chleba, dostane vdovu, pakli děvče, dostane vdovce. Mor. Kdo skrojek chleba si uřízne, je-li mládenec, budou se naň děvčata usmívati a naopak. Kda. Kdo sní s. chleba, na toho se budou děvčata smáti. Mor. Brt.

298792   Skrojek Svazek: 7 Strana: 0694
Skrojek kulový, ZČ. I. 72., koule. Jd. Geom. II. 44.

298793   Skrojek Svazek: 7 Strana: 1382
Skrojek, jku, m. Segment, lépe: úsek (úseč). Sold. 17.

298794   Skrojek Svazek: 10 Strana: 0370
Skrojek chleba, vz Náčinek.

298795   Skrojený Svazek: 10 Strana: 0370
Skrojený = sestřižený. Zákony všem k to- varyšství uloženými a vhod s-nými. Chč. S. I. 32b.

298796   Skrojiti Svazek: 3 Strana: 0389
Skrojiti, skroj, je (íc), il, en, ení; skrá- jeti, el, en, ení; skrojovati, skrajovati, skrá- jívati = odkrojiti, abschneiden; podlé míry ukrojiti, zuschneiden. Jg. — co komu (čím): chléb (skrojek od něho ukrojiti), Us., kůru, V.; podlé míry ukrojiti: kůži, šaty, boty, střevíce (nožem). Us. — co odkud: hlavu s krku. V. — co na co: kůži na střevíce, sukno na šaty, Us., něco na kusy. V. — co kam. Skrájel kůrku pod polívku. Er. P. 392. Řepu do hrnců skrájeti. Ler.

298797   Skrojiti co komu Svazek: 7 Strana: 0694
Skrojiti co komu: hlavu, Us. Rgl., li- dem víru, Bart. 150., někomu kuklu zle s. Bart. 228. — co jak. Každý národ skrájí cizí slova podlé slov své řeči. Šf Strž. I. 269.

298798   Skrojka, y, f Svazek: 8 Strana: 0364
Skrojka, y, f. = skrojek. Brt. D. II. 284.

298799   Skromně Svazek: 3 Strana: 0389
Skromně, bescheiden. S. si počínati, vésti. Us.

298800   Skromnince Svazek: 10 Strana: 0370
Skromnince = velmi skromně. Rais. Sir. 103.

298801   Skromninký Svazek: 3 Strana: 0389
Skromninký, sehr bescheiden. S. otázka. Kos. Ol. I. 259.

298802   Skromniti Svazek: 3 Strana: 0389
Skromniti, bescheiden thun. — s čím: se svým uměním. Ml.

298803   Skromnomluva Svazek: 3 Strana: 0389
Skromnomluva, y, f. Někteří slova ta za s-vu či mejosu mají. Sš. II. 63. Vz Meiosis.

298804   Skromnosrdečný Svazek: 3 Strana: 0389
Skromnosrdečný, bescheiden, herzlich.

298805   Skromnosť Svazek: 3 Strana: 0389
Skromnosť, i, f. S., mírné smýšlení o svých přednostech a zásluhách, o jejichžto uznání se dotíravě nepokoušíme, modestia, die Bescheidenheit. MP. 137. Ze s-sti tak mluví. Sš. I. 142.

298806   Skromnosť. S Svazek: 7 Strana: 0694
Skromnosť. S. zdobí mladíka a cti muže Us. Pravá s. jest jako košatý strom, jenž ovoce pod listy ukrývá. S. nemírná není než pýcha zakuklená. Sb. učit. S. jest nejoblíbenější cnosť každého člověka, zvlá- ště dítěte. Hkš.

298807   Skromnota Svazek: 3 Strana: 0389
Skromnota, y, f. Jest to ta skromnota, za kterou i Mojžíš o sobě v třetí osobě mluví. Sš. J. 32. Táž s. ho k tomu přijměla nazývati se bratrem Páně. Sš. Ob. 325.

298808   Skromňoučký Svazek: 10 Strana: 0370
Skromňoučký = velmi skromný. Klášt Ep. 106.

298809   Skromný Svazek: 3 Strana: 0389
Skromný; -men, mna, mno = mírný, ne- osobivý, bescheiden, anspruchlos. Krok., Sš. L. 82. S., kdo o svých pravdivých dokona- lostech mírně mluví i tak jedná. Blř.

298810   Skromný Svazek: 7 Strana: 0694
Skromný. S. hody. Čch. — v čem: v krmi i v pití. Pass. mns. 404.

298811   Skromný čím Svazek: 10 Strana: 0370
Skromný čím: duchem. Hall. 133.

298812   Skropení Svazek: 3 Strana: 0389
Skropení, n., die Besprenguug. —- S. = těsto, der Teig. Těstem či s-ním rozumí veškeren Israel. Sš. I. 116.

298813   Skropenokvětý Svazek: 3 Strana: 0389
Skropenokvětý,mit gesprenkelter Blüthe. S. přilit obecný, ciminalis vulgaris. Rostl.

298814   Skropený Svazek: 3 Strana: 0389
Skropený. Vz Skropiti. — S., strakatý. S. kůň. V.

298815   Skropiti Svazek: 3 Strana: 0389
Skropiti, skrop, -pě (íc), il, en, ení; skropovati; skrápěti, ěl, ěn, ění = pokropiti, bespritzen, besprengen, beträufeln, einspren- gen, benetzen, begiessen. Jg. — co. Tiší dešťové skrápějící zemi. Br. S. slad. Us. Málo pršelo, sotva že skropilo prach. Hý. — co, koho čím (komu): (oběti) vodou, něco krví. V. S. deštěm zemi. Us. Něco slzami. Leg. Hlavu mastí někomu s. Br. Něčí dům sirú. BO. — co kde. Pecky v hrnci s. — Jg.

298816   Skropiti. — abs Svazek: 7 Strana: 0694
Skropiti. — abs. Nepršelo, jenom s-lo. Us. Tč. — co. Ať je kropáč zkrápí. Kká. Td. 202.

298817   Skropnúť Svazek: 7 Strana: 0694
Skropnúť. Ja koho ja rada, len pod- kovkou skropne, to moje srdiečko hnedky k nemu skokne. Slov. Dbš. Obyč. 159.

298818   Skropování Svazek: 10 Strana: 0370
Skropování něčeho vodou. Zach. Test. 148.

298819   Skrosnati se Svazek: 7 Strana: 0694
Skrosnati se = směstnati se. Nemohli se v kostele s. Mor. Knrz.

298820   Skrošňa Svazek: 3 Strana: 0389
Skrošňa, ě, í., skrošně, skrošnička, der Tragkorb, v níž se drůbež nosívá. Uh. Hrad. Tč.

298821   Skrošnička Svazek: 7 Strana: 0694
Skrošnička, vz Skrošňa. Šil sem, měl sem s-čko nuvó (novou), šil sem, měl sem vajíček plnó. Sš. P. 45.

298822   Skrotec Svazek: 3 Strana: 0389
Skrotec, tce, m. = skrotitel. Slov. Bern.

298823   Skrotek Svazek: 7 Strana: 0694
Skrotek, tka, m. = darebák. U Příbr.

298824   Skrotič Svazek: 3 Strana: 0389
Skrotič, e, m. = skrotitel. Šm.

298825   Skrotitel Svazek: 3 Strana: 0389
Skrotitel, e, m., der Bezähmer, Bändiger. Us.

298826   Skrotitelka, y, skrotitelkyně Svazek: 3 Strana: 0389
Skrotitelka, y, skrotitelkyně, ě, f., die Bezähmerin.

298827   Skrotitelný Svazek: 3 Strana: 0389
Skrotitelný, bezähmbar. D., Jel., Aqu.

298828   Skrotiti Svazek: 3 Strana: 0389
Skrotiti, skroť, tě (íc), il, cen, ení (na Slov. těn, tění); skrocovati. S. = krotkým učiniti, bändigen, bezähmen; mocí držeti zvl. žádosti, Begierden zähmen; se = držeti se, sich zähmen, sich enthalten. Jg. — co, koho: jazyk, smích (zatajiti), hněv, lakotu, hlad (jídlem zahnati). V., divoké zvíře, něčí pych, D., něčí hrdosť, své žádosti. Us. Jak já tě skrotím! Us. Dch. Ten den jich za- múcenie jest skrotil a radosť počatú jest množil. Hus II. 180. — Br. — koho, se od čeho: od hříchů, se od smíchu. V. — koho, se čím: psa bitím, zlostného lahod- nými slovy. Us. Tehdy meče na bedrách svých mají, když bázní boží všechna hnutie tělesná neřádná skrocují; Myšlení svá ne- užitečná bázní božskú skrocujeme. Hus III. 39., 45. Dívky bojem skrotil. V. — Ras. — koho jak. Nyní již muže kníže budete míti, jenž v silné moci hlavy vaše skrotí. Pulk. — Troj. — se před kým. Již k tomu ho připudili, že musi sě před nimi pryč skrotiti. St. skl. 4. 269.

298829   Skrotiti Svazek: 7 Strana: 0694
Skrotiti, etymol. zkrotiti. Gb. — čeho chybně ca.: co. Jichžto (m.: jež) za krátký čas zkrotil. Brt. — co jak. S tvou po- mocí bujnosť jeho zkrotím. Arch. II. 35.

298830   Skrotlivý Svazek: 3 Strana: 0389
Skrotlivý = krotký, zahm. Rad. zv. Dle jiného vyd.: skrovný. Jg.

298831   Skrotlý Svazek: 3 Strana: 0389
Skrotlý, kdo skrotl, zahm, kirre. D.

298832   Skrotnouti Svazek: 3 Strana: 0389
Skrotnouti, tl, utí = krotkým se státi, zahm werden. — kde. Skrotí co vlk v jámě. Prov. — proč. Horoucího kotla krutosť pro tě skrotla, Sš. Bs. 6. — čím: bolestí.

298833   Skrotnutý Svazek: 8 Strana: 0364
Skrotnutý = skrocený. Phľd. 1896. 595.

298834   Skroucené Svazek: 7 Strana: 0694
Skroucené, verdreht. Jména S. podaná Mus.

298835   Skroucenec Svazek: 3 Strana: 0389
Skroucenec, nce, m., helicteres, rostl, lejnicovitá. Rostl. I. 222. — S., skroucený člověk, eine gedrehte Figur. Sd.

298836   Skroucení Svazek: 3 Strana: 0389
Skroucení, n., das Um-, Ab-, Hin-, Zu- sammendrehen, die Umdrehung, Verdrehung. — S., skroušení, die Zerknirschung. 1525. S. mysli (anxietas mentis, veliké trápení duše). Ep. Pog. str. 30.

298837   Skroucenina Svazek: 7 Strana: 0694
Skroucenina, vz Zkroucenina.

298838   Skroucenosť Svazek: 3 Strana: 0389
Skroucenosť, i, f., das Umgedreht-, Ab- gedreht-, Zusammengedrehtsein. Jg.

298839   Skroucený Svazek: 3 Strana: 0389
Skroucený; skroucen, a, o = stočený, um-, ab-, zusammengedreht. Had stoje na ohonu s-ném. Ráj. S. okvětí, úd. Rost. S. řeč. Us. Je s-ný jak pětka. Vz Opilý. Us. Jak je to slunečko na nebi skrúcené, tak je mé srdenko ve mně zarmúcené. Sš. P. 795. — S., sevřený, skrocený, gebunden, ge- zähmt. Ms. pr. kut. — čím. Pakli by byli v okovech nebo s-ni prostranky, vinciantur funibus. BO. Jednostajnú núzí panošie s pá- nem bieše s-cen. BO. — S., zkroušený, zer- knirscht. Srdce kající, skroucené. Br. — čím. Srdce s. úzkosti ducha. O pok.

298840   Skroucený Svazek: 8 Strana: 0364
Skroucený. S. srdce říkají někteří místo zkroušené. Bl. Gr. 278. Posud ve středn. Cech. Mus. 1895. 182.

298841   Skroucha Svazek: 3 Strana: 0390
Skroucha, y, f., lítost dokonalá, die voll- kommene Reue. S. spojena jsouci s tužbou po svátosti pokání člověka s Bohem smiřuje, což o nákruše neplatí. Sš. L. 85. Vz Ňá- krucha.

298842   Skroup Svazek: 10 Strana: 0370
Skroup Zdenko, chemik, nar. 1850. Vz Ott. XXIII. 308. Sr. Škroup.

298843   Skroušeně Svazek: 3 Strana: 0390
Skroušeně, demüthig, inbrünstig, zer- knirscht. Bohu s. se modliti. Vrat. S. žádati. Vrat. S. povoliti, klein beilegen. Dch.

298844   Skroušenec Svazek: 3 Strana: 0390
Skroušenec, nce, m., člověk skroušený, ein Zerknirschter. Fil. zám.

298845   Skroušení Svazek: 3 Strana: 0390
Skroušení, n., hnutí mysli bolestné, zel, lítost, die Zerknirschung, Reue und Leid. V. Žalost a s. nad dopustilými hříchy. V. S. míti na své hříchy. Ctib. Tehda biskup poče s velikým skrúšeniem na svú krehkosť vzdychati. Pass. 31. (Hý.). Nevie, jest-li v člověku hřiešném, jenž sě zpoviedá, pravé skrúšenie; Mají-li pravé s. a ústy vyznánie; Ta dva kusy zpravíta člověka, má-li pravé na hřiechy želenie, jenž slove s.; Iikúce, že to dávají těm, kteříž se ústy zpoviedají a v srdci s. mají; S-ním boží milosť přijí- mají, ale časem k hřiechom sě navracují; To mysleme a pamatovánie s-nie přivodí; S., t. j. hřiechu srdečné želení. Hus I. 340., 341., II. 106., 151., 209., III. 136., 258. (Tč.).

298846   Skroušení Svazek: 7 Strana: 0694
Skroušení. Ať nám ráčí popřieti s. do- brého. Výb. II. 28. Měj s. sobě z toho. Sv. ruk. 272.

298847   Skroušenosť Svazek: 3 Strana: 0390
Skroušenosť, i, f. = skroušení. S. srdce. V. S pravou s-stí se modliti. Pešín. Duše v s-ti půjde do věčnosti, půjde na examen. Sš. P. 65. S. a Htosť. Us. Hý.

298848   Skroušenství Svazek: 3 Strana: 0390
Skroušenství, n. = skroušení, zastr. Ms. ps.

298849   Skroušený Svazek: 3 Strana: 0390
Skroušený; skroušen, a, o = změlněný, zdrobený, zerrieben. — S., pohnutý želem, zerknirscht, bussfertig, inbrünstig, reuevoll, reumüthig, reuig. Jg. Duchovní skroušená srdce milosrdenstvím božím těší. Kom. Při- chází jako s. chudáček. Dch. Srdcem s-ým a potřeným, Bože, nezhrzíš. Br. Ž. 51. 19. — na čem. Abych zvěstoval tichým, poslal mě, abych léčil s-né na srdci a abych pravil vězeným odpuštěnie a zavřeným otevřenie. Hus II. 16.

298850   Skroušený čím Svazek: 7 Strana: 0694
Skroušený čím. Že přišel uzdravovati s-ných srdcem. BR. II. 215 a.

298851   Skroušiti Svazek: 3 Strana: 0390
Skroušiti (dřív a na Slov. skrúšiti), il, en, ení, skrušovati = změlniti, z drobiti, se- tříti, zerreiben, auflockern. Bern. — S , ža- lostí, lítostí naplniti. Jg.

298852   Skroutiti Svazek: 3 Strana: 0390
Skroutiti (dřív a na Slov. skrútiti), skruť, skroutě (íc), il, cen, eni (na Slov. těn, ění), skrucovati = stočiti, zakroutiti, um-, ver-, ab-, zu-, zusammendrehen; odvrátiti, wegdrehen ; svázati, binden. — co: niti, přízi, vlasy, provaz, Us., krk. L. Skracujete chudého (conteritis). BO. — co čím: niti strojem s. Us. Skrútiv ho řetězy vedl jej do Babylona. BO. S. někoho púty železnými. BO. S. co rukou, vlasy želízkem. Že Pavel nemírným se-učením mysl veškeru skroutil. Sš. Šk. 280. — co od koho. Své srdce od někoho s. (odvrátiti). L. — co kde: niť na dlani. Us. — se. Had se skroutil, niť se skroutila. Us.

298853   Skroutiti Svazek: 7 Strana: 0694
Skroutiti. — co. Nelez tam, zkrútíš krk. Mor. Šd. Strasť má s. (opprimere) otcě mého. Bibl. — se. Aj červiak sa zkrúca, keď ho pristúpi. Slov. Zátur. — co nač. Zkrúcaly cverny na klbká. Dbš. Sl. pov. VIII. 68.

298854   Skroutiti Svazek: 7 Strana: 1382
Skroutiti Skroutí se mu to (zprotiví). Mtc. 1893. 145.

298855   Skroutiti co čím Svazek: 8 Strana: 0364
Skroutiti co čím. Řetězy je skrútivše (svázavše). Břez. Font. V. 353.

298856   Skroutiti se něčím Svazek: 10 Strana: 0370
Skroutiti se něčím = zaměstnávati se něčím, dbáti něčeho. Pel. XXII.

298857   Skroutnouti Svazek: 10 Strana: 0370
Skroutnouti, vz Kroutnouti.

298858   Skroužati Svazek: 3 Strana: 0390
Skroužati, aufessen. U Brušperka. Mtl.

298859   Skroužiti Svazek: 3 Strana: 0390
Skroužiti, il, en, ení = do kruhu stočiti, ringeln, abrunden. Rostl. — S. = v kroužky skrájeti, in runde Scheiben zerschneiden. — co: zeli, košťály, čím: kružadlem. — S. co: místo == schoditi na všecky strany, durch- streifen. S. zemi. L.

298860   Skroužiti co Svazek: 7 Strana: 0694
Skroužiti co. Vítr skroužil prach. Vrch. Ten toho za den zkrouží (sní)! — čím: rukou (dokola zatočiti). Bl. Ps. 60.

298861   Skroužkovati Svazek: 3 Strana: 0390
Skroužkovati, ringeln. — co: vlasy. Víd. list.

298862   Skrovad Svazek: 9 Strana: 0294
Skrovad, u, ?., skrovadice, e, f. = c?m- balum. Ž. pod. Pat. 192.

298863   Skrovada = skravada Svazek: 3 Strana: 0390
Skrovada = skravada. BO.

298864   Skrovadnice Svazek: 3 Strana: 0390
Skrovadnice (vz Skrovad), e, f. (skro- vadník, u, m.?), cymbalum. V s-ciech ra- dostných. Z. wit. 105. 5.

298865   Skrovati Svazek: 3 Strana: 0390
Skrovati = skrojiti, abschneiden, zu-. Na Ostrav. Tč.

298866   Skrovek Svazek: 3 Strana: 0390
Skrovek, vku, m. = skrojek chleba. Na Ostrav. Tč.

298867   Skroven Svazek: 10 Strana: 0370
Skroven, vna, o, vz Skrovný.

298868   Skrovenství Svazek: 3 Strana: 0390
Skrovenství, n., zastr. = skrovnost, die Mässigkeit. Výb. I. 600 , M., BO.

298869   Skrovenství Svazek: 9 Strana: 0294
Skrovenství, n. = skrovnosť Modl. CLV. 127.

298870   Skrovenství Svazek: 10 Strana: 0370
Skrovenství, n. Jen pyšné pravým s-stvím s kněžství smítáš. Kar. 99.

298871   Skrovík Svazek: 10 Strana: 0370
Skrovík(!), u, m. = pult. Pohl.

298872   Skrovně Svazek: 3 Strana: 0390
Skrovně, mírné, málo, úzce, mässig, genau, enge, kärglich, sparsam. Jg. S. píti. BO. Co nejskrovněji. Třikrát za den nasytiti se škodí, leč s. Kom. Velmi s. žíti. Bern. S. měřiti. D. S. činiti, se míti. V. Jen s. obstáti, nur schmal durchkommen. Zde jen s. se vaří, Schmalhans ist da Küchenmeister; S. živ býti. Dch. A řekla pěkně a s.: Vína nemají. Hus II. 34. Neb jestliby s námi skrovněji nezacházel, že bych já musel potomně stříd- měji psávati. Žer. 339.

298873   Skrovně Svazek: 8 Strana: 0576
Skrovně. A což kázal, to se stalo skrovně, mnoho nebo málo. Kat. 18. Zde s. = skromně, pokorně, v pokorné míře, krotce (v. 3212.), poslušně, tiše (v. 1690.), s kázní (Kat. brn. 60.), bez reptání, bez odporu. Jedlička v List. ni. 1894. 45. Cf. násl.

298874   Skrovněle Svazek: 3 Strana: 0390
Skrovněle = skrovně. S. psáti. Sš. I., 60.

298875   Skrovnětín Svazek: 9 Strana: 0294
Skrovnětín, a, m. = dvorec Konásův na břehu Vltavy. Vz Flš. Písm. I. 270.

298876   Skrovnice malá Svazek: 3 Strana: 0390
Skrovnice malá, Klein-Skraunitz; S. ve- liká, Gros-S., vsi u Kostelce n. O. PL.

298877   Skrovničký, skrovňoučký, skrov- ninký, skrovňounký Svazek: 3 Strana: 0390
Skrovničký, skrovňoučký, skrov- ninký, skrovňounký = velmi skrovný, sehr spärlich, klein. S. světlo; skrovňouč- kým rouchem přiodíti. Kom. Skrovničce = málo. V. Skrovninká věc, otázka. Kos. I. 78., 293.

298878   Skrovnil Svazek: 3 Strana: 0390
Skrovnil, a, m., der Schmalhans. Dch. Zde vaří pan S. Dch.

298879   Skrovninký Svazek: 3 Strana: 0390
Skrovninký, vz Skrovný.

298880   Skrovniti Svazek: 3 Strana: 0390
Skrovniti, il, ěn, ění, uskrovniti, skrov- nívati = spořiti, sparen. V. — co (v čem). Rk. Rač pokušení všecko v nás s. Kanc. Proto tieží sě rúhavé mluvenie, že Bóh ustavil jest člověka, aby byl vrátným duše, aby úplně skrovnil jazyk, aby nevyrazil se, když čas nenie. Hus I. 225. Ta láska v pro- tivnostech trpí, v štěstí skrovní, v tvrdých věcech silní, v dobrých skutcích veselí atd. Hus III. 164. Ktož skrovní svú řeč, múdrý jest. BO. — se v něčem, Výb. I. 752., v jídle. Lk. Skrovní se a mdiejí v dobrých tělesné žádosti. O 7 vstup. Č. exc, Jiní budú proň s. sě v takých věcech. St. N. 70. — se od čeho (= straniti se). Kdož se skrovní od tohoto světa. Št. N. 279. — se komu kde. Ve výsosti skrovnily se oku. Ld.

298881   Skrovno Svazek: 3 Strana: 0390
Skrovno, adv. a subst. Vz Skrovně. Na skrovně. V. Na skrovnu přestávati. Br. Vede se mu po skrovnu. Dch.

298882   Skrovnosť Svazek: 3 Strana: 0390
Skrovnosť, i, f., dříve: skrytost, die Ver- borgenheit. — S., malost, die Kleinheit. V. S. místa. Má s. D. — S., pravá míra, das rechte Mass, die Proportion. V. Divil se prsou převýborné s-sti. Troj. 7. — S., zdr- želivost, mírnost, střídmost, die Enthaltsam- keit, Genügsamkeit, Mässigkeit, Mässigung, das Mass, die Bescheidenheit. S. = přestání na mále. MP. 83. S. jest ctnost', jíž člověk má se právě netoliko v jedení a pití, ale v každém skutku, jenž sluší k statečnosti; Moc mocí slušie otehnati, ale s s-tí nevinné obrany; S. v jedení a pití, jenž jest ctnost', jíž se člověk střiedmě, smierně neb pro- středně má v tělestných rozkošech; Země suchosť má a my v pití a v jedení máme mieti s.; S. je ctnosť, jíž kdo požívá jedenie a pitie, jakož pravý rozum velí; Múdrosť proto dává duch sv., aby vážně a přísně * při skrovnosti držela rozum. Hus I. 119., 166., 349., II. 76., 424., 426. S. a v živnosti mírnost'. Jel. V jídle a pití s. zachovati. V., Lk. S. v mluvení. Kram. S. v jídle. GR. — S., ve smyslu zlém = nedostatek, úzkost, die Genauigkeit. S. a skoupost' jest neschválený a střídmosti odporný v jídle nedostatek. Scip.

298883   Skrovnosť Svazek: 7 Strana: 0694
Skrovnosť je velký dochodek, statky rozmnožuje. Glč. I. 89. S. v chování od psoty brání. Us. Tč.

298884   Skrovnosť Svazek: 9 Strana: 0294
Skrovnosť jest veliký důchod. Fisch. Hosp 306.

298885   Skrovnota Svazek: 3 Strana: 0391
Skrovnota, y, f. = skrovnosť. Dch. Při s-tě života, jejž apoštolé vedli. Sš. Sk. 176.

298886   Skrovnotiti Svazek: 3 Strana: 0391
Skrovnotiti = lakotiti, geizen, knausern. Teď teprva s-tí. U Žambrk. Msk.

298887   Skrovňoučký Svazek: 10 Strana: 0370
Skrovňoučký = velmi skrovný. Us.

298888   Skrovňounký Svazek: 3 Strana: 0391
Skrovňounký atd., vz Skrovný, Skrov- ničký.

298889   Skrovný Svazek: 3 Strana: 0391
Skrovný; skroven, vna, o; skrovničký, skrovňoučký, skrovňounký = mírný, neveliký, malý, úzký, klein, mässig, gering, eng, schmal. V. S. člověk (neveliký), místo, knížka (ne- tlustá), Us., dům, řeč (krátká), živnůstka, V., práce, světlo, Kom., jmění, mzda, příjmy, D., počet, Har., výmluva. Troj. S. strava, oběd. Us. Nemám ani skrovného místečka; S. příjem, míra; On jest na s-ný příjem po- ukázán ; Při tak skrovném výslužném nelze obstáti. Dch. Skrovná jest učených náden- níků mzda. Ze Shakesp. Tč. S. užitek. Št. Na s-ném všudy rád přestávej, co je příliš, utíkej. Kom. My kněžie máme od zboží to- hoto světa se vzdáliti a majiece co jiesti a s-ný oděvec na tom dosti mieti; Když by dali s-nú potřebu knězi; K obraně móžeš s-nú pomoc vzieti. Hus I. 280., 464., III. 192. — S., schránlivý, sparsam, spärlich, rathsam, nicht verschwenderisch. V. S-vný na mále přestává. Kom. Neskrovný — ne- střídmý. V. — S., pravou míru zachováva- jící, mässig. Z toho máš, že každý, ktož jest ustavil na Kristovi dóm, ten jest po- korný, spravedlivý, statečný, skrovný a opa- trný. Hus II. 422. — na čem: na jedení, na pití, na spaní. Troj. — při čem: při jídle a pití. Aqu. — v čem: v jídle, Ms., pr. cís., v hněvu, Rad. zv., v štědrosti. Hlas. Skrovní v řečech hojní ve skutcích. Kom. L. 135. S. ve zboží. Kat. 583. Ktož sú tak s-ni v žádosti. Smil v. 1805. S. v jedení. Hus I. 119. — S., v jednání svém nehrdý, nepyšný, nechlubný, v míře a v mezech se držící, bescheiden. Kat. 18., 175. S. slova, Us., člověk. Troj. — na čem. Chudšiemu buď na mysli skroven. Jir. Anth. I. 153.

298890   Skrovný Svazek: 7 Strana: 0694
Skrovný. Cf. Mkl. Etym. 304. U Polič. Kšá. S. = malý atd. S. zalidnění země, Us. Pdl., rozměry, Osv., plat, almužna. Št. — nač. Na počet velmi skrovní. Tk. Č. 5 — S., massig, modestus. Asn. 4. S. věci oby- čejně dluhší čas trvají. Slov. Tč. — na čem: na mysli. Smil.— v čem (jak). Má v hněvu s-ný býti. Výb. II. 973. V pokrmě nad divy skrovný. Hr. ruk. 65. — čím. Chudšímu na mysli (buď) skroven řečí, skut- kem. Výb. I. 916.

298891   Skrovný Svazek: 8 Strana: 0576
Skrovný. Kateřina s-ná. Kat. 175. Zde = tichá, pokojná, pokorná. Jedlička v List. lil. 1896. 46. Cf. předcház. Skrovně.

298892   Skroz Svazek: 3 Strana: 0391
Skroz — skrze. S. ten prsten tráva roste. Sš. P. 564.

298893   Skroz Svazek: 7 Strana: 0694
Skroz. U Humpolce. Krjk.

298894   Skroz Svazek: 10 Strana: 0370
Skroz = skrze. Súdili jej skroz ten purk- reeht. NB. č. 168.

298895   Skrpatělý Svazek: 3 Strana: 0391
Skrpatělý, eingegangen, eingeschrumpft. Bern.

298896   Skrpatěti Svazek: 3 Strana: 0391
Skrpatěti, ěl, ěni, eingehen, kleiner wer- den.

298897   Skrpatěti Svazek: 10 Strana: 0370
Skrpatěti = zakrněti. Slov. Sbor. čes. 203.

298898   Skrpati Svazek: 3 Strana: 0391
Skrpati (zastr.) == slátati, flicken. Ms. bib.

298899   Skrpavělý Svazek: 10 Strana: 0370
Skrpavělý = zbrnělý. List. fil. 1902, 252.

298900   Skrpcovati Svazek: 7 Strana: 0694
Skrpcovati, zusammenflechten. Slov.Ssk. — sa = do krpců se obouti. Slov. Němc. I. 176. Netrpelive dočkávali, kým s-val sa starý. Dbš. Sl. pov. III. 95. Vz Zkrpcovati.

298901   Skrpený Svazek: 7 Strana: 0694
Skrpený = shrbený, geduckt. Tu pusto, iba jedna stará s-ná žena v kúte čupela. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 253.

298902   Skrslý Svazek: 3 Strana: 0391
Skrslý, eingeschrumpft. S. baba. Hdk. C. 229.

298903   Skrsňati se Svazek: 7 Strana: 0694
Skrsňati se = stlačiti se (ve voze). Mor. Rgl.

298904   Skrsnouť Svazek: 8 Strana: 0364
Skrsnouť. Z tohoto händlovanä skrslo väc porokadžjal. Ratková. Phľd. 1894. 191. — 1892. 371.

298905   Skrsnouti Svazek: 3 Strana: 0391
Skrsnouti, sl, utí, na Slov. zniknouti, vyskytnouti se. Plk., Er. A ako skrsla, tak i zmizne. Er. Sl. čít. 50.

298906   Skrsnúť Svazek: 7 Strana: 0694
Skrsnúť. P. Tóth. Slov. bájesl. I. 72., Dbš. Sl. pov. VII 56 Slovo toto prvý raz zkrslo v ústach devy; Tu z nenazdania zkrsnul sen jej opät v mysli, hrknul v pa- mäť. Phľd. III. 1. 15., IV. 27. Jaká to sila zkrsla razom vo mne? HVaj. BD. I. 9.

298907   Skršice Svazek: 3 Strana: 0391
Skršice, Skrschitz, ves u Třebechovic. PL.

298908   Skršín, a Svazek: 3 Strana: 0391
Skršín, a, m., Skirschina, ves u Bilína. PL., Tk. I. 79.

298909   Skrt Svazek: 7 Strana: 1382
Skrt, a, m., sampnis, bestia, zastr. Pršp. 20, 85.

298910   Skrubbr Svazek: 7 Strana: 0694
Skrubbr, u, m. = stroj prací v plynárně. Krost.

298911   Skrúcený Svazek: 10 Strana: 0370
Skrúcený, vz Skroucený.

298912   Skrucovací Svazek: 7 Strana: 0694
Skrucovací trubice. NA. IV. 37.

298913   Skrucovatel Svazek: 7 Strana: 0694
Skrucovatel, vz Zkrucovatel, Skrutitel. Osv.

298914   Skrucovati Svazek: 7 Strana: 0694
Skrucovati, vz Skroutiti.

298915   Skručelý Svazek: 7 Strana: 0694
Skručelý = skrčený. Mor. Knrz.

298916   Skruh Svazek: 3 Strana: 0391
Skruh, u, m., der Erdkreis, zastr. Lex.

298917   Skrúpiť Svazek: 8 Strana: 0364
Skrúpiť = nadělati krup. Jednému sa zomele, druhému sa skrúpi (podaří — nepo- daří; jeden ujde ku př. trestu, druhý neujde). Phľd. 189 5. 701.

298918   Skrupul Svazek: 3 Strana: 0391
Skrupul, škrupul, u, m., z lat. scrupulum, váha 1/12 lotu n. 0146 dekagramu. Rostl. — S., z lat. scrupulus, pochybnosť hnětoucí svědomí, úzkostlivosť, rozpač, der Anstoss, Zweifel, die Bedenklichkeit. Us., Puch.

298919   Skrupulant Svazek: 3 Strana: 0391
Skrupulant, a, m., úzkostlivý, ein skru- pulöser Mensch. Pkt.

298920   Skrúšenie Svazek: 3 Strana: 0391
Skrúšenie, n., lítosť veliká. BO. Pro svých hřiechóv s. Jir. Anth. I. 87. Vz Skroušení.

298921   Skrúšenství Svazek: 7 Strana: 0694
Skrúšenství = skroušenství. Ž. kl. (336.).

298922   Skrušený Svazek: 7 Strana: 0694
Skrušený; -en, a, o, zermalmt, zerbrök- kelt. Čch.

298923   Skrušeti Svazek: 3 Strana: 0391
Skrušeti, el, ení, mürbe, demüthig wer- den. L.

298924   Skrušina Svazek: 3 Strana: 0391
Skrušina, y, m., osob. jm. Šd.

298925   Skrušinka Svazek: 8 Strana: 0364
Skrušinka, evonymus, rostl. Také: kva- drátky, panáčkovy čepičky, krušinka, mutka. (laš.). Brt, D. II. 503.

298926   Skrušitel, e Svazek: 3 Strana: 0391
Skrušitel, e, m., der Zermalmer, Zer- knirseher. Jg. S. a podmanitel pohanův. Sš. I. 168.

298927   Skrušitelný Svazek: 3 Strana: 0391
Skrušitelný, zerreiblich. Bern.

298928   Skrušiti Svazek: 3 Strana: 0391
Skrušiti, il, en, ení = drobiti, změlniti, zkypřiti, zermalmen, zerbröckeln. — co: hroudu. Bern. — se = želeti.

298929   Skrušiti Svazek: 7 Strana: 0694
Skrušiti. Skruši, confregit. V MV. ne- pravá glossa. Pa. 47. — co: kámen, Dch., nepřátely, J. Lpř , kůrku chleba. Laš. Tč. Osud s-ší tě a zničí. Zr. Amis. Bohy nám s-li (zničili). Čch. Dg. 716. Aby (národ) skrušil jarmo krivdy; Mnohé talenty bieda s-la. Čjk. 129., 96. — kam. Dceru mou k zemi s-lo to velké leknutí. Zr. Gris.

298930   Skrušný Svazek: 3 Strana: 0391
Skrušný = skroušený. S. mysl. Sš. Hc. 85.

298931   Skrušok Svazek: 7 Strana: 0694
Skrušok, sku, m. = krajíc. Slov. Phľd. IV. 194.

298932   Skrút Svazek: 3 Strana: 0391
Skrút, u, m., 1/2 Strahn. Přadeno má dva skrúty. Na Ostrav. Tč.

298933   Skrut Svazek: 7 Strana: 0694
Skrut zmije, Windung, f. Msn. Or. 82.

298934   Skrut Svazek: 8 Strana: 0364
Skrut, u, m. = otáčka. Na skrute (cesty). Phľd. 1895. 371.

298935   Skrut, a, skrutek Svazek: 3 Strana: 0391
Skrut, a, skrutek, tku, m. = krut, krů- tek, zatočení, zakroucení, die Zusammen- drehung, -wicklung. S. konopí. Bern.

298936   Skrutator Svazek: 7 Strana: 0694
Skrutator, a, m., z lat., vz Scrutator.

298937   1. Skrutek Svazek: 3 Strana: 0391
1. Skrutek, tku, m., vz Skrut.

298938   2. Skrutek Svazek: 3 Strana: 0391
2. Skrutek, tka, m., sphaeroma, kývoš. Krok. II. 246.

298939   1. Skrutek Svazek: 7 Strana: 0694
1. Skrutek povříselko, v něž se váže pohanka. Laš. Brt. D. 265.

298940   3. Skrutek Svazek: 7 Strana: 0694
3. Skrutek, funaria, mech. Veselé prázd- niny 137., 141.

298941   Skrutek Svazek: 8 Strana: 0364
Skrutek. Zlaté skrutky vlasu. Phľd. 1896. 24.

298942   Skrútenina Svazek: 7 Strana: 0694
Skrútenina, y, f. = skroucenina.

298943   Skrutilý Svazek: 3 Strana: 0391
Skrutilý = skroucený, kraus, gekraust. S. vlasy. Exc, Nz.

298944   Skrutinium Svazek: 3 Strana: 0391
Skrutinium, vz Scrutinium.

298945   Skrútiť sa Svazek: 8 Strana: 0576
Skrútiť sa = obrátiti se. Slov. Phl'd. 1896. 653.

298946   Skrutitel Svazek: 3 Strana: 0391
Skrutitel, skrucovatel, e, m., der Ver- dreher. Dch.

298947   Skrútiti Svazek: 10 Strana: 0370
Skrútiti, vz Skroutiti.

298948   Skrutka Svazek: 8 Strana: 0576
Skrutka cesty = zatáčka. Slov. Phld. 1896. 655.

298949   Skrútnuť Svazek: 7 Strana: 0694
Skrútnuť = skroutiti, odvrátiti. Slov. Skrútnul sa preč a vyriekol súd, že jich dá zmárniť. Dbš. Sl. pov. I. 33. — Koll. Zp. II. 68.

298950   Skrútnuť sa s kým Svazek: 8 Strana: 0364
Skrútnuť sa s kým = zatočiti se, za- tančiti. Phľd. 1895. 406.

298951   Skrutý Svazek: 3 Strana: 0391
Skrutý = skroucený. Kat. 2254.

298952   Skrutý Svazek: 7 Strana: 0694
Skrutý, cf. Krutý (dod.).

298953   Skruž Svazek: 10 Strana: 0370
Skruž, e, f, skruží, n. = ramenát, kostra z prken atd. Vz Ott. XXIII. 315.

298954   Skruž, skruže Svazek: 3 Strana: 0391
Skruž, skruže, e, f., skruží, čtvrť kola z fošen vykrouzená, der Lehrbogen, das Bogengestelle. Skruže rýhovati, vytesati. Vys. S., forma z prken dělaná, skrojek kruhu nebo oblouk představující, na níž a a podlé níž zedníci klenutí dělají. Us., D. Lešení pod skruže, das Bogengerüst. Nz. S. je podstavec pod klenutí mající podobu klenutí stavěného. KB. S. líčná, líčnice. Šp. — S., kámen do kruhu tesaný, z něhož se studně srubují. Us. Hk.

298955   Skružba Svazek: 10 Strana: 0370
Skružba okenní. Ghet. 92. Vz Skruž.

298956   Skružec Svazek: 3 Strana: 0391
Skružec, žce, m., skružíčko, a, n., der Stichbogen. Nz.

298957   Skružec Svazek: 7 Strana: 0694
Skružec = oblouk okrouhlý, neúplný, toliko v úseku záležející. NA. I. 162.

298958   Skruží Svazek: 3 Strana: 0391
Skruží, n., kružidlo, der Zirkel. D. Vz Skruž.

298959   Skruží Svazek: 7 Strana: 0694
Skruží, vz Skruž.

298960   Skružník Svazek: 3 Strana: 0391
Skružník, a, m., kružidlář, der Zirkel- macher. D. ......

298961   Skružný Svazek: 3 Strana: 0392
Skružný, Zirkel-. S. čára, die Zirkellinie. D.

298962   Skružový Svazek: 3 Strana: 0392
Skružový. S. dřevení, die Kranzzimme- rung. Br.

298963   Skrvácení Svazek: 3 Strana: 0392
Skrvácení, n., die Verblutung.

298964   Skrvácený Svazek: 3 Strana: 0392
Skrvácený; -cen, a, o, mit Blut befleckt.

298965   Skrvavělosť Svazek: 3 Strana: 0392
Skrvavělosť, i, f., die Blutgier. Třásli se před ním pro jeho mstitelnosť, s. a ukrut- nosť. Plác.

298966   Skrvavělý Svazek: 3 Strana: 0392
Skrvavělý, blutdürstig. Plác.

298967   Skrvavěti Svazek: 3 Strana: 0392
Skrvavěti, ěl, ení, blutbefleckt werden; 2. blutdürstig werden. Jg.

298968   Skrvaviti Svazek: 3 Strana: 0392
Skrvaviti, il, en, ení, mit Blut beflecken. — co: rouchu. Lom.

298969   Skrvtý Svazek: 9 Strana: 0294
Skrvtý. S-ého významu povědění. Vz Zát. Př. XVI. odst. 16.

298970   Skryčka Svazek: 7 Strana: 0694
Skryčka, y, f. = schovávaná, das Ver- steckspiel. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 548.

298971   Skrýdlo Svazek: 9 Strana: 0294
Skrýdlo, a, n. = čásť pluhu. Mus. slov. II. 8. Vz Pluh.

298972   Skrych Svazek: 8 Strana: 0364
Skrych, u, m., druh truhly. S. na zboží (obilí) v kopanič. chalupě. Nár. list. 1894. č. 324. feuill.

298973   Skrýchov Svazek: 3 Strana: 0392
Skrýchov, a, m , Skreichau, ves u Telče; S., něm. Skreichow, ves u Bernardic; něm. Skreychow, ves u Tábora; S. horní a dolní, vz Skrýšov.

298974   Skryje, í, pl., f Svazek: 3 Strana: 0392
Skryje, í, pl., f., němec. Skrej, ves a) u Golč. Jeníkova, b) u Slabec, c) u Tiš- ňovic, d) u Hrotovic na Mor. PL, Kal.

298975   Skryníca Svazek: 7 Strana: 0694
Skryníca, e, f. = výšina na Tatrách. Phľd. IV. 255.

298976   Skrystaliti Svazek: 7 Strana: 0695
Skrystaliti, vz Zkrystalliti. Mj. 148., Osv.

298977   Skrýš Svazek: 7 Strana: 0695
Skrýš. V MV. nepravá glossa. Pa. 47.

298978   Skrýš Svazek: 7 Strana: 1382
Skrýš = zásuvka pod přítruhlíkem. Vz toto (2. dod.). NZ. II. 35.

298979   Skrýš Svazek: 8 Strana: 0364
Skrýš. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 26.

298980   Skrýš, i Svazek: 3 Strana: 0392
Skrýš, i, f., skrýš, e, m., skrýše, e, f., skrýška, y, f., skrýšek, šku. m. = místo, kde něco skryto jest n. býti může, das Ver- steck, der Schlupfwinkel. Příp. -še (-šj?). Mkl. B. 341. Skrýší hledati. V. S. před přívalem a deštěm. Br. S ku schování-se. D. Nejsem v té skRýši bezpečen. Sych. Po zemi sobě skRejšů nadělali. Aug. 44. Trefili na jeden skrýš. Bl. Žv. Aug. 31. S-ši si připraviti. Kom. — S. podzemní, die Gruft, Grotte, Höhle, Us., lotrovská, die Räuber- höhle. D., Tč. V podzemních skrýších by- dliti. Kom. S. divoké zvěři (doupě). — S., tajná komora, heimlicher Ort, Kammer. Po provázku ze skrýší labyrintu vyjde. Har. — S., skříně, der Schrank, Schrein, die Schub- lade, Kapsel, Theke. Jg., Kom., Veleš. — Prenes. S. lidských srdcí, der Schlupfwinkel. Jel., Mus.

298981   Skrýšehojný Svazek: 3 Strana: 0392
Skrýšehojný, voll Gemächer, Schlupf- winkel.

298982   Skrýšehojný Svazek: 7 Strana: 0695
Skrýšehojný. S. tajemnice, Geheimniss- kammer, f. Pal. Rdh. I. 334.

298983   Skrýška Svazek: 3 Strana: 0392
Skrýška, y, f., vz Skrýš. — S-y, cryptae, eine Art einfacher Drüsen. Nz.

298984   Skrýšnatý, skrýšný Svazek: 3 Strana: 0392
Skrýšnatý, skrýšný == voll von Schlupf- winkeln. Chmela.

298985   Skrýšov Svazek: 7 Strana: 1382
Skrýšov, a, m., ypogimia, zastr. Pršp 93. 82.

298986   Skrýšov, a Svazek: 3 Strana: 0392
Skrýšov, a, m., němec. Skreischau, ves u Polné, b) něm. Skreischow, ves u Pelhři- mova, c) něm. Skreyschow, ves u Neveklova; S. dolní a horní, Unter-, Ober-Grischau, vsi u Jindř. Hradce. PL., Tk. I. 157.. III. 36., Tf. 288.

298987   Skryt Svazek: 3 Strana: 0392
Skryt, u, m., krov, prikrytí, skrýše, die Decke atd. Vz Skrýš. V skrytu tichém. Koll.

298988   Skrytě Svazek: 3 Strana: 0392
Skrytě, tajně, geheim. S. se schovati. V. Spasitel někdy jest mluvil zjevně a někdy s. v podobenstvie; Ha, Ha! tu poznáme, co s. před lidmi jednáme. Hus II. 72., 217.

298989   Skrytec Svazek: 3 Strana: 0392
Skrytec, tce, m. = pokrytec, der Gleissner. Br.

298990   Skrytec Svazek: 8 Strana: 0364
Skrytec, tce, m., cryptobium, brouk. S. zlomenozobý, c. fracticorne. Vz Klim. 216.

298991   Skrytěnka Svazek: 3 Strana: 0392
Skrytěnka, y, f., crypsis, druh trávy. Rostl. 1.264. S. ocáskovitá, c. alopecuroides. FB. 9., Slb. 147.

298992   Skrýti Svazek: 3 Strana: 0392
Skrýti, skryji, skryj, skryje (íc), skryl, yt, ytí; skrývati, skrývávati, verbergen, ver- stecken, verhehlen, hehlen, bergen, bedecken. Jg. — abs. Co skrýti se má, toho nepro- dává. Kom. — co, koho: své chyby. D. Peníze skrývati. Dch. Budeš-li se svých hřiechuov za zpovědi tajiti, Buoh je zjeví, pakli je budeš zjevovati, Buoh je skryje. Hus III. 184. Pámbu ho skryl = umřel. V Krkonš. Kb. —co komu: osidla. Ž. wit. 30. 5., 9. 16. Spasitel náš pyšným chytrcóm tohoto světa skryl svá tajemstvie; Převrá- cená duše skryla jest sobě zlé věci budúcie. Hus II. 51., 311.' S. se komu. Výb. II. 46. — co od koho. Neskrývej tváři své od služebníka svého. Pešín. Stonánie mé ot tebe nenie skryto. Ž. wit. 37. 10., 39. 11. Skryl se Adam i žena jeho od tváři Hospo- dina uprostřed stromů rajských. ZS. 11. Že jsi ty věci skryl od múdrých. Chč. P. 43. b. Chválím tě (Boha), žes skryl tyto věci od múdrých a opatrných a zjevils je ma- ličkým a pokorným a v světu zavrženým. (Mat. 11. 28.). Hus I. 472., III. 41. - co, se kde: pronásledovaného ve sklepě s. S. se v chrastí, Sych., v lese, St. skl., v nějakém hrobě. Flav. Skryj se v prachu. Br. V svých ňadrech skryl jsem nepravosť mú. BO. S. se za oltářem. Dal. Na hůře se skryl. Flav. Po městě, po lese se skryli. Har. V sobě něco skrývati. Dch. Tvé svaté bolestné rány jsou mé duše jisté schrány, v nichž by se skryla holubice a nebála se vichřice. Sš. P. 57. U proroků pod záslonou časných slibů skrývají se věční slibové. Sš. I. 26. S. se v lese po různu. Bl. S. se v čem. Alx. 1 zdaliť móž člověk s. oheň v lónu svém, aby rúcho jeho nehořelo? Šal. prov. 6., Hus 1. 276. Jiní po domiech skryti jsou. Chron. 472. Jutka v šarlatnej kapici skry sě za ol- tářem v kaplici. Dal. 72. Ta kniha skrývá (birgt) v sobě mnoho moudrosti, lépe: ob- sahuje, zavírá, chová. — co, se kam: pe- níze do truhly. S. se za kamna. Har. Pámbu ji pod zem skryl (= zemřela). U Žamberka, Dbr. Ostrohy s. v koně, lépe: vraziti, vbod- nouti. Bůh skrývá úmysly své církev roz- šířiti pod závoj pronásledování. Sš. Sk. 95. Skryj se do komory, jsú tam troje dveři; Skryju se já do lesa, tam je moje potěcha. Sš. P. 146., 519. Jeden se za list skryje a druhý nemůž ani za dub zastoupiti. Č. — co čím: rudy lstí s. (zamazati, zaslepiti). Vys. Něco šátkem s. — co, se před kým, na čem. BO. S. se před nepřítelem, Us., před očima něčíma. Br. Na hůře před An- tiochem se skryl. Flav. Že skryl tajné věci před moudrými. Sš. I. 167. Skryl jsi sv. písma dóstojenstvie před mudrci. Anth. I. 76. Skryl tři věci před námi Bóh; Nebeskú múdrosť skryl před chytrými; I proč se před nimi skryl moha je okamženě poraziti?; Před těmi se pravda kryje, kteříž slovy pravdy hrzejí; Nezřiezeně milujete mé těle- senstvie, protož užitečné jest, abych skryl člověctvie před vašima očima, aby žádostí duše byli vzhóru pozdviženi; Pravda se před protivníky skrývá, neb v nečistých srdcích nepřebývá. Hus I. 380., II. 52., 123., 183., 416. —- se před kým proč. Strachem před židy se skryli. Pref. 326. — se čeho, koho (gt.). Sem sem pojděte, zde se Prážan skryjete. Dal. 39. Pohrúžiem-li sě do pekla, chtě sě tebe skrýti. Tkadl. Boha se s. BO. — se. Sedlák se neumí skrýti, když ho i pod lavici strkají, však mu vždy boty vyhlídají. Prov. Jg. — se čím, s čím. Vypátral, kde se lakomec s penězi skrývá. Sych. Neskrývá se přede mnou ničímž. Ros.

298993   Skrýti co čím Svazek: 7 Strana: 0695
Skrýti co čím. Svit hvězdný skryla clonou tajemnou. Vrch. — se čeho. Nikoli se s. nemuožem tebe. Výb. II. 981. Kdež bych se mohl smrti s. Hr. ruk. 421.

298994   Skrytí, n Svazek: 3 Strana: 0393
Skrytí, n., skryt, u, m., absconditum, das Verstecken, Verbergen, die Vebergung. S. vinic = krytba. V s-tu búřném (in abs- condito tempestatis). Ž. wit. 80. 8.

298995   Skrytík Svazek: 8 Strana: 0364
Skrytík, u, m., lanhanium, prvek. Am. Orb. 59.

298996   Skrytina Svazek: 3 Strana: 0393
Skrytina, y, f., skrytosť, ukrytí. Ve s-ně búřnej. Ž. k. 80. 8.

298997   Skrytník Svazek: 8 Strana: 0364
Skrytník, a, m., lathnmaeum, brouk. S. černohlavý, 1. melanocephalum, černý, fuscu- lum, žlutohnědý, atrocephalum. Vz Klim. 251.

298998   Skryto Svazek: 3 Strana: 0393
Skryto = skrytě, heimlich, adv. Krátká slova ke všem skryto řeče. Rkk. 7. — S., subst. Ve skrytě míti (tajiti). V. Mnohé pa- mětníky leží až posavád ve tmě a ve s-tu. Mus. Modli sě v skrytě otci tvému a otec tvój, jenž vidí v skrytě, odplatí tobě. Hus I. 289.

298999   Skryto Svazek: 7 Strana: 0695
Skryto, a, n. = zadnia čiastka spodných gatí (širokých slovenských), inak klinom zvaná. Slov. Rr. Sb.

299000   Skrytoélenník Svazek: 8 Strana: 0576
Skrytoélenník, a, m., apistus, brouk. Vz Klim. 348.