170001   Nateklý Svazek: 6 Strana: 1125
Nateklý, eingeflossen. Voda do nádržky n-lá. Us. Pdl.

170002   Natělený Svazek: 10 Strana: 0199
Natělený = tlustý. Dšk. Km. 14.

170003   Nátělníček Svazek: 10 Strana: 0199
Nátělníček, čku, m. Trikový n. Nár. list 1904. 30. 6.

170004   Natemovati co kam. N. mezi Svazek: 8 Strana: 0228
Natemovati co kam. N. mezi stěny (klády) mech (při stavění chalup). NZ. II. 646.

170005   Natenčiti Svazek: 2 Strana: 0084
Natenčiti, il, en, ení; natenčovati, ein wenig dünn machen. — něco, se čeho, lange, oft verdünnen. Us. — se s čím. Ros.

170006   Nátěnko Svazek: 10 Strana: 0199
Nátěnko. Přízi setkati v n-ka nebo hrubší plátna. Vlasť. I. 158.

170007   Náteno Svazek: 6 Strana: 1125
Náteno, a, n. Podvolili se přísti po 4 lok- tech obyčejných, jakž se v tom kraji motá, avšak n-na nebo povlaky přísti povinni ne- budou (= tenkou přízi). Opav. týd. 1888. č. 83. str. 3.

170008   Natentočkovat komu co Svazek: 9 Strana: 0181
Natentočkovat komu co = namluviti. Kukla 4.

170009   Natentotiti Svazek: 6 Strana: 1125
Natentotiti, il, ěn, ění, irgend was thun. Tohoto slova užívá, kde se neumí hned o něčem vyjádřiti. Mor. Té. Cf. Tentononc.

170010   Natepati Svazek: 2 Strana: 0084
Natepati, -pám n. -pu, viel, oft, lange schlagen. — se čeho, koho: dobytčete. Ros. — komu (vybiti). Rk. — še čím čeho: kamenem sloupu. Štelc. Vz Tepati.

170011   Nateperiť sa Svazek: 6 Strana: 1125
Nateperiť sa = octnouti se. Slov. Ssk.

170012   Náteplie, n Svazek: 6 Strana: 1125
Náteplie, n., temperatura, teplota, die Lufttemperatur. Slov. N. Hlsk. IV. 182. Gusta pocítila n. boru; Janko nemôže vy- držať tak zvýšené n. (v izbe). Phl'd. II. 364., IV. 57. - Loos.

170013   Nátepnička Svazek: 6 Strana: 1125
Nátepnička, y, f., der Pulswärmer. Us.

170014   Nátěr Svazek: 2 Strana: 0084
Nátěr, u, m., der Anstrich. N. na vlhkou zeď, na střechy zinkové, na železo; n. ole- jový na cinku, na cementu. Vz Prm. III. ě. 18., 6., 17. Ta krajina má melancholický nátěr, lépe: ráz. Brs. 151.

170015   Nátěr Svazek: 6 Strana: 1125
Nátěr. Nz., Prm. V. 4. N. olejový, Nz. lk., protiohenný, Antipyrogen-, Dch., švéd- ský, dehtový, Zpr. arch. IX. 27., z poko- stové barvy. Šp. Cf. Kram. Slov.

170016   Nátěr Svazek: 8 Strana: 0228
Nátěr. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 79.

170017   Nátěr Svazek: 10 Strana: 0199
Nátěr: dehtový, dřevěný, klihový, mine- ralní, olejový, vodový. Vz KP. IX. 277.

170018   Natěrací Svazek: 2 Strana: 0084
Natěrací, Anstrich-, Anstreich-, N. barva, die Schilderfarbe. Rk.

170019   Natěrač, e,. m Svazek: 2 Strana: 0084
Natěrač, e,. m , der Anstreicher. Rk.

170020   Natěračský Svazek: 2 Strana: 0084
Natěračský, Anstreicher-. N. běl. Vz Prm. III. č. 6.

170021   Natěračský Svazek: 6 Strana: 1125
Natěračský. N. mistr, práce, štětec. Us. Pdl.

170022   Natěračství, n Svazek: 2 Strana: 0084
Natěračství, n., das Anstreichergewerbe Rk.

170023   Natěradlo Svazek: 2 Strana: 0084
Natěradlo, a, n. N. elektriky, das Reib- kissen. Ck. Vz Elektrika a KP. IL 197.

170024   Natěrák Svazek: 2 Strana: 0084
Natěrák, u, m., vz Elektrika.

170025   Natěrák Svazek: 6 Strana: 1125
Natěrák = postruheň, že sa natiera po vrchu vajcom, alebo brindzou vajcom roz- riedenou. Dbš.

170026   Natérať Svazek: 6 Strana: 1125
Natérať = natírati. Slov. Bern.

170027   Nateraz Svazek: 6 Strana: 1125
Nateraz = pro nynějšek. Slov. Šd. N. je dosť. Phl'd. V. 250. — Sldk. Mart. la

170028   Nátěrek Svazek: 2 Strana: 0084
Nátěrek, rku, m., der Anstrich; das Heil- pflaster. Rk.

170029   Nátěrka Svazek: 2 Strana: 0084
Nátěrka, y, f., die Schmiere. Rk.

170030   Nátěrka Svazek: 6 Strana: 1125
Nátěrka = natřená barva, nátěr ku př. na dřevě.

170031   Nátěrna Svazek: 6 Strana: 1125
Nátěrna, y, f. Vz Vlšk. 503.

170032   Náternica Svazek: 6 Strana: 1125
Náternica, e, f. = larva, škraboška. Slov. Ssk.

170033   Náterník Svazek: 10 Strana: 0199
Náterník = ňátra, ňadra. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

170034   Nátěrný Svazek: 6 Strana: 1125
Nátěrný, Reibungs-. Ssk.

170035   Nátes Svazek: 6 Strana: 1125
Nátes, m., der Anhieb. Nz. N. rudy. Hř.

170036   Natesaný Svazek: 2 Strana: 0084
Natesaný; -sán, a, o, nasekaný, ange- zimmert. N. kláda. Jg. — N., otesaný, auf- gezimmert. N. dříví. Jg. N. dříví. Us.

170037   Natesati Svazek: 2 Strana: 0084
Natesati, -sám n. -ši, natesej n. nateš, natesávati, anzimmern, naseknouti. Jedni natesávají, jiní dotesávají. Us. — co. Na- tesal dřevo, ale nedotesal ho. Ros. — čeho, viel zimmern: dříví, krovů. Us. — co, čeho na co: dříví na krov. Us. — se čeho, se s čím, dlouho tesati, lange zimmern. Jg.

170038   Natesati co, čeho komu kde Svazek: 6 Strana: 1125
Natesati co, čeho komu kde.

170039   Nátěsek Svazek: 6 Strana: 1125
Nátěsek, sku, m., vz Mezřičko.

170040   Nateskliti se, nateskniti se Svazek: 2 Strana: 0084
Nateskliti se, nateskniti se, il, ení, sich lange ängstigen. Jg. — se po kom. Ros.

170041   Nátěsta Svazek: 2 Strana: 0084
Nátěsta, y, f., nátěstka = nátěstek. Ve Zlínsku na Mor. Brt.

170042   Nátěsta Svazek: 6 Strana: 1125
Nátěsta, y, f. = kvásek. Mor. Brt. D. 235.

170043   Nátěstek Svazek: 2 Strana: 0084
Nátěstek, stku, m., nákvasa, nákvasek, der Sauerteig. Na Mor. Hý. Zázrak na sle- porodci učiněný měl býti n. k vyvedení víry. Sš. J. 166.

170044   Nátěstek Svazek: 6 Strana: 1125
Nátěstek = obkladek z těsta a octa proti horkosti. Čce. Tkč. — N. = kvasák. Na Hané. Brt. D. 235.

170045   Nátěstka, y Svazek: 9 Strana: 0181
Nátěstka, y, f. N. na kvásek. Šeb. 111. Vz Nátěstek v VI. 1125.

170046   Nátěsto Svazek: 6 Strana: 1125
Nátěsto, a, n. = nátěstek. Laš. Tč.

170047   Natěšený Svazek: 6 Strana: 1125
Natěšený starý táta radostí mnul si ruce. Ntr. VI. 231.

170048   Natěšiti se Svazek: 2 Strana: 0084
Natěšiti se, il, en, ení. — se koho. Jg. — se čím: svým synem. Us. Vz Těšiti. Lange trösten, erfreuen.

170049   Natěšiti se na koho Svazek: 6 Strana: 1125
Natěšiti se na koho. Co se na sebe n-li! Sá. — koho, se čím jak: do syta. Osv. I. 275. Slovy laskavými n. Č. Kn. š. 361.

170050   Natětchati co do čeho Svazek: 7 Strana: 1335
Natětchati co do čeho = nacpati. Lib. NZ. I. 455.

170051   Natětí Svazek: 2 Strana: 0084
Natětí, n., das Anhauen, der Anhieb. D.

170052   Natěžiti Svazek: 2 Strana: 0084
Natěžiti, il, en, ení; natěžovati = utěžiti, Geld lösen. — čeho čím : peněz dobýváním uhlí. Us. — se, lange arbeiten.

170053   Nathanael Svazek: 9 Strana: 0181
Nathanael, e. Gb. H. ml. III. 1. 79.

170054   Nathanlubrikator Svazek: 9 Strana: 0181
Nathanlubrikator, a, m. = samočinný a nepřetržitě působící přístroj stroje mazací. KP. IX. 28., 29.

170055   Nátcha Svazek: 9 Strana: 0181
Nátcha. Pořekadla atd. vz v Zát. Př. 75b., 76.. 334b. Vz Nátka. — N. Natka, natcha = máta nátchová, m. arvensis. Slez. Čes. 1. IX 339.

170056   Natcha, y Svazek: 2 Strana: 0084
Natcha, y, f., na Slov. = rýma. Vz Nadcha, Nátka.

170057   Natchati Svazek: 6 Strana: 1125
Natchati = nacpati. Slov. Bern.

170058   Nátchní Svazek: 9 Strana: 0181
Nátchní, vz Návní.

170059   Natchové koření Svazek: 2 Strana: 0084
Natchové koření, stoříšek, klinopád, calamintha clinopodium. FB. 61.

170060   Nátchovica Svazek: 8 Strana: 0228
Nátchovica, e, f., cynopodium vulgare. Slov. Mtc. 1894. 108.

170061   Nátchovice Svazek: 6 Strana: 1125
Nátchovice, e, f., clinopodium, der Wirbel- dost. N. obecná, c. vulgare. Vz Slb. 331.— N. = máta nátchová, mentha arvensis. Slb. 347., Val. Vck.

170062   Nátchovina Svazek: 7 Strana: 1335
Nátchovina, cinopodium vulgare, rostl. N. zahání nátchu. Us. Brt.

170063   Nátchový Svazek: 6 Strana: 1125
Nátchový. N. koření, druh máty. Us.

170064   Natiahnutý Svazek: 6 Strana: 1125
Natiahnutý = přichystaný. Bol som už n., že pôjdem k vám, ale ma zas iné za- scihlo, mosel som doma ostať. Slov. Rr. Sb.

170065   Natíc Svazek: 6 Strana: 1125
Natíc = natéci. Laš. Tč.

170066   Nátice Svazek: 9 Strana: 0452
Nátice, e, f. = nátka. Nár. sbor. 1901. 168.

170067   Nátice Svazek: 10 Strana: 0199
Nátice, nátčice = nátka. Kšť. Lid. 5.

170068   Natiehnouti Svazek: 8 Strana: 0229
Natiehnouti. Seyk. Ruk. 111. nn.

170069   Nátin Svazek: 6 Strana: 1125
Nátin, u, m., der Anschnitt. Loos.

170070   Natínati Svazek: 2 Strana: 0084
Natínati, vz Natnouti.

170071   Nation Svazek: 2 Strana: 0084
Nation, fr. z lat. natio, odtud skráceně české: nace = národ (užívá se ho obyčejně přezdívkou). — Nationalní — národní. — Nationalita, y, f. = národnosť. Rk. Die Nationalität, Volkstümlichkeit.

170072   Nationalism-us Svazek: 10 Strana: 0199
Nationalism-us, u, m. Jg.

170073   Nationalista Svazek: 10 Strana: 0199
Nationalista, y, m. = pěstitel národost- ního vědomí. Lir. I. 629.

170074   Nationalistický Svazek: 10 Strana: 0199
Nationalistický duch. Lit. I. 434.

170075   Natípať Svazek: 6 Strana: 1125
Natípať = nacpávati. Cf. Utípať. Slez. Šd.

170076   Natírací Svazek: 6 Strana: 1125
Natírací baRvy, zum AnstReichen. Us. Pdl.

170077   Natírač Svazek: 6 Strana: 1125
Natírač, e, m., der Einreiber, Anstreicher.

170078   Natírák Svazek: 6 Strana: 1125
Natírák, u, m., das Einreibholz. Šm.

170079   Natírání Svazek: 6 Strana: 1125
Natírání, n., die Einreibung. N. proti pakostnici atd. Us. Dch. Cf. Slov. zdrav. N. kovů, vz Včř. Z. I. 85. N. ocele magne- tem, das Anstreichen. Mj.

170080   Natírání Svazek: 9 Strana: 0181
Natírání železa. Vz KP. VII 366.

170081   Natírání, n. N Svazek: 10 Strana: 0632
Natírání, n. N. povrchu dřeva. Vz KP. XI. 65.

170082   Natírati, vz Svazek: 2 Strana: 0084
Natírati, vz Natříti.

170083   Natírka Svazek: 6 Strana: 1125
Natírka, y, f. = natírání. Us. Tč. — N. = nátérka.

170084   Natisíc Svazek: 10 Strana: 0632
Natisíc, e, m. = zeměžluč. Slov. Čas. mus. VI. 8.

170085   Nátisk Svazek: 2 Strana: 0084
Nátisk, u, m., násilné ublížení, Bedrük- kung, f., Drangsal, n., Druck, m. N-ky dě- lati, trpěti. Ros. N-ky někomu činiti. Pulk., Hus., GR. Kdožby komu n, učinil. Zř. F. I. N-em zemi naplniti. Br. N. v náboženství. D. Veliké n-ky se jim staly. 1486. Boč. Hledej sobě zisku bez jiných nátisků. Pk.

170086   Nátisk Svazek: 6 Strana: 1125
Nátisk. 15. stol. Mnč. R. 63. N. ciziny. Šmb. S. II. 270. Ten se nám nadělal něco n-ků! Us. Mik. Uďáli sme to beze všech velkých n-ků (spěchů). U Rychn. Msk. Zloděj krade ne k zisku, ale k svému ná- tisku (škodě). Č. M. 146.

170087   Natiskati Svazek: 2 Strana: 0084
Natiskati, mnoho tiskati, andrücken, an- stecken. — čeho kam. Natískali jste prstenů na ruce. Ms. Bel. 182.

170088   Natískati sa Svazek: 8 Strana: 0229
Natískati sa = dotírati se. Phľd. XII. 136. — co komu = vnucovati. Svoje pre- svedčenie ďakomu n. Ib. 145.

170089   Natisknouti Svazek: 2 Strana: 0084
Natisknouti, ul, ut, utí a tiskl, štěn, oni; natiskati; natiskovati, natiskávávati, natis- kovávati, viel drucken. — čeho kde. V těch tiskárnách už kněh natiskli! Us. — se čeho, s čím, mit dem Drucken Mühe haben. Dosť se té knihy, s tou knihou natiskli. Ros. Vz Tisknouti.

170090   Nátisko Svazek: 10 Strana: 0632
Nátisko, a, n. = náton. Vz Brt. Slov. 224.

170091   Natiskovati Svazek: 6 Strana: 1125
Natiskovati, Vordrucken. — co : vzorky. Us. Dch.

170092   Natísniti Svazek: 2 Strana: 0084
Natísniti, il, ěn, ění, volldrängen. Rk.

170093   Nátištník, a Svazek: 2 Strana: 0084
Nátištník, a, m., der Bedrücker. Jg.

170094   Natíti Svazek: 2 Strana: 0084
Natíti, natnu, ul, ut, utí a naťal, at, ětí; natínati; naseknouti, anhauen, anritzen. D. — co čím: Natínám strom sekerou. Vz Títi.

170095   Natíti se Svazek: 7 Strana: 1335
Natíti se = napiti, opiti se. Us Rgl.

170096   Nativism-us Svazek: 6 Strana: 1125
Nativism-us, u, m. = přirozenosť, způ- sob myšlení a jednání člověka a celého ná- rodu; náhled, dle něhož domorodci mají prednosť před cizími. Vz Šrc. 294., Rk. Sl.

170097   Nativistický Svazek: 6 Strana: 1125
Nativistický, nativistisch. N. nauka. Dk. P. 71. Vz násl.

170098   Nativitety Svazek: 6 Strana: 1125
Nativitety, f. = osudy člověka dobou narození jeho dle aspektů určené. Kom. L.

170099   Nátka Svazek: 8 Strana: 0229
Nátka. N. nátkoucí (při zažehnávání). Duf. 292. Vz Nádcha (i dod.). N. chodívá (sleze celé tělo), lámavá, trhavá, pichavá, žlutá, černá, zhnilá, krevní, žilní atd. N. bílá = rozedrané nohy, živé maso. N. se mu složila do nohy. Brt. D. II. 488. — N. = (vrbové) proutí? A když jsme ty meze rozdělili, tu sú nám nátek kázali nasekati a já je pak vytýkal (zasazoval jako mezníky). Arch. XIII. 247. a j.

170100   Ňatka Svazek: 8 Strana: 0229
Ňatka, y, f., mňatka, mentha pulegium. Léčení jí na Val. Vz Vck. Val. I. 156. Koní ň. — bylin matka. Ib. 155.

170101   Nátka Svazek: 9 Strana: 0181
Nátka. Lidové léčení nátky. Vz Hoř. 101., Čes. 1. VII. 123., 125., Chorv. 69. Sr. předcház. Nátcha.

170102   Nátka Svazek: 10 Strana: 0199
Nátka. Říkáni na nátku. Vz Čes. 1. XII 432. Sr. Nádcha.

170103   Nátka, vz Svazek: 2 Strana: 0084
Nátka, vz Nadcha.

170104   Natkaný Svazek: 2 Strana: 0084
Natkaný, gewebt. Jg.

170105   Natkati Svazek: 6 Strana: 1125
Natkati = nacpati. — čeho kam: kob- zolí do žaludku n. Laš. Tč. — se čeho : kobzolí. Ib. — Brt. D. 235.

170106   Natkati, čeho Svazek: 2 Strana: 0084
Natkati, čeho : plátna, Bibl., pavučiny. Jel. — se čeho, s čím, lange weben. Ros.

170107   Natkávati Svazek: 2 Strana: 0084
Natkávati, hustěji tkáti, dichter weben. Děje se silnějším přírazem bidla (Lade). Us. soukenický. Nvk.

170108   Natknouti Svazek: 6 Strana: 1125
Natknouti = nabodnouti, nastrčiti, an- stecken, anspiessen. N. koho na kůl. Mor. Šd. — N. = naraziti nač. I ja som natknul sa na čosi mäkkého. Slov. Phl'd. VIII. 263.

170109   Natknutý nač. N Svazek: 9 Strana: 0181
Natknutý nač. N. červ na udici. XVI. století. Rozb II. 184. Vz Natknouti.

170110   Nátkovica Svazek: 8 Strana: 0229
Nátkovica, e, f., mentha arvensis. Brt. D. II. 505. Léčení n-cí na Val. Vz Vck. Val. I. 156. — N., rostl., vz Cistica (3. dod.).

170111   Nátkovice Svazek: 2 Strana: 0084
Nátkovice, e, f., růže, der Rothlauf, mor. Vz Nádcha.

170112   Nátkový Svazek: 2 Strana: 0084
Nátkový. Rothlauf-. N. zelina (mor.), ko- ření (čes.), melissa calamintha, die Berg- münze. D.

170113   Nátkový Svazek: 6 Strana: 1125
Nátkový, vz Nádcha. N. koření, kořen. Mllr. 71., 72.

170114   Nátkový Svazek: 9 Strana: 0181
Nátkový. N. koření = lesní mata. Us.

170115   Nátkový. N Svazek: 10 Strana: 0199
Nátkový. N. koření: odolen, kozlík, bal- drian. Nár. list. 1902. č. 218. 3.

170116   Natkysiti Svazek: 2 Strana: 0084
Natkysiti, il, šen, ení, napadnouti koho, hnáti se za kým, anfallen. Dá mu k ostří- hání angely, aby ho ďábli nenatkysili na věky. Bech.

170117   Natkysiti Svazek: 6 Strana: 1125
Natkysiti, attrectare, zastr. Cf. Týkati. Šf. III. 508.

170118   Natkysiti koho Svazek: 9 Strana: 0181
Natkysiti koho, antasten (dotknouti se). XVI. stol. Rozb. IL 184.

170119   Natlačený Svazek: 2 Strana: 0084
Natlačený; -čen, a, o, gedrungen voll. Míra n-ná a vrchovatá. Ros.

170120   Natláčeti nač Svazek: 8 Strana: 0229
Natláčeti nač, einen Druck ausüben. Us. Šd.

170121   Natlačiti Svazek: 2 Strana: 0085
Natlačiti, il, en, ení; natlačovati, voll- propfen, eindrücken, drucken, drängen. Jg. — co: zvěř = nadhoniti, auftreiben. Jg. — co, čeho, koho kam. Natlačil koroptve (všecky), koroptví (více, mnoho) do sítí. N. chmele do cejchy, kapusty do hrnců. Us. N. knih, archů někam. Ros. Natlačil se do ko stela (než tam přišel), sich lange hinein- drücken. — se čeho, s čím: knih, s kni- hami (natisknouti). Dosti som sa nachodil a natlačil blata. Zpěv. I. 120.

170122   Nátlačka Svazek: 6 Strana: 1125
Nátlačka, y, f. Slov. Pres udělati na stroj buď do kohúta nebo na n-ku (u ruč- nice?). Sl. let. IV. 45.

170123   Nátlačník Svazek: 2 Strana: 0085
Nátlačník, a, m., der Treiber. Us.

170124   Nátlačný Svazek: 6 Strana: 1125
Nátlačný, Pressions-. N. prostředek. Dch.

170125   Natlachati Svazek: 2 Strana: 0085
Natlachati, vorschwätzen. — komu čeho. D. — se. Mohl se n., sich satt plaudern. Ros.

170126   Nátlak Svazek: 2 Strana: 0085
Nátlak, u, m. N. něčím na někoho uči- niti. Ml. Einen Druck, eine Pression auf etwas ausüben. Lépe: n. činiti někomu dle: nátisky někomu činiti. Jest to moderní frase často zbytečná m.: naléhati na koho, tlačiti, tisknouti koho, míti koho k čemu, nastupo- vati na koho. Vz tato slovesa. Brs. 110.

170127   Nátlak Svazek: 6 Strana: 1125
Nátlak. Pod n-kem předsudků. Mus. 1880. 267.

170128   Natlampati Svazek: 2 Strana: 0085
Natlampati = natlachati. — komu čeho, se. Dosti se natlampal. Ros.

170129   Natlapati Svazek: 2 Strana: 0085
Natlapati, našlapati, ein-, volltreten. — čeho. Natlapali tam bláta. Jg. — Jest šelma natlapaná (našlapaná). Us. Ein Erzschelm.

170130   Nátlapek Svazek: 2 Strana: 0085
Nátlapek, pku, m., bláto na obuvi. Slov. Vz Nášlapek.

170131   Natlapkati koho Svazek: 6 Strana: 1125
Natlapkati koho = našlapati. Vz toto. U Kr. Hrad. Kšť.

170132   Natlapovati Svazek: 10 Strana: 0632
Natlapovati = našlapovati. Zvon V. 565.

170133   Natlaskati se Svazek: 2 Strana: 0085
Natlaskati se, namlaskati se, lange schmatzen. Ros.

170134   Natlaskati se Svazek: 6 Strana: 1125
Natlaskati se = nacpati se, hodné se najísti. Us. Rgl.

170135   Natlcť Svazek: 6 Strana: 1125
Natlcť = natlouci. Slov. Ssk.

170136   Nátle Svazek: 2 Strana: 0085
Nátle, e, f., lemování na sukni, der Saum an den Frauenröcken. Máš dlouhou sukni, udělej si nátli. Us. Dch. U Rakovníka: zlomek.

170137   Natlkať Svazek: 6 Strana: 1125
Natlkať = natloukati. Slov. Loos.

170138   Natlojiti Svazek: 2 Strana: 0085
Natlojiti, il, en, ení, na Slov. = natrá- piti, plagen, drücken. — koho o co: o že- nění. — se při kom: při dítkách. Koll.

170139   Natlouci Svazek: 2 Strana: 0085
Natlouci, tluku, tloukl, tlučen, ení; na- tloukati = načíti tlouci, naraziti, anschlagen; mnoho stlouci, tlučením způsobiti, viel stossen, zerschlagen ; vraziti, einschlagen ; nandati, hineinschlagen. Jg. — abs. Kostel plný lidí, jak by natloukl. Us. — co: vejce. Každé vejce natlouká. Jgv N. Hz, die Salzlecken o. Sulzen bereiten. Sp.— komu čeho kde: koření, pepře sobě v moždíři, Us., krup, másla, ořechů. Ros. N. kolu okolo břehů. — kam: hřebíků do prkna; vajec do polívky, na svítek. Us. — se na čem. Natloukl se na tom kůlu. Ros. — se. Dosť se natloukl, než mu otevřeli. — se čeho, koho; se s čím. Jg. Jako kdyby chůva s dítětem bez podpory hned klesajícím natloukati se chtěla (bitím k chůzi je míti). Kom. Did. — komu = vybiti. Us. — Vz Tlouci.

170140   Natlouci se koho jak Svazek: 6 Strana: 1125
Natlouci se koho jak. Když se pacholka do Boha natloukli. Kda. II. 42.

170141   Natloukadlo Svazek: 6 Strana: 1125
Natloukadlo, a, n., das Einschlageisen. Tpl. Natloukání lizu. Zl. kl. 1856. č. 17.

170142   Natloukati Svazek: 6 Strana: 1125
Natloukati, viel, lange, oft einschlagen. Vz Natlouci.

170143   Natloustlý Svazek: 2 Strana: 0085
Natloustlý, ein wenig dick, dicklich. D.

170144   Natlumočiti Svazek: 2 Strana: 0085
Natlumočiti, vz Tlumočiti.

170145   Nátłač Svazek: 8 Strana: 0229
Nátłač, e, f. = mozol. Val. Brt. D. II. 488.

170146   Natní Svazek: 2 Strana: 0085
Natní, navní. N. kosť, das Ober-, Uiber- bein. D.

170147   Natnouti Svazek: 2 Strana: 0085
Natnouti, vz Natíti.

170148   Natnutý Svazek: 6 Strana: 1126
Natnutý = naťatý, angehauen. Šm.

170149   Nátoč Svazek: 2 Strana: 0085
Nátoč, e, f. Lg.

170150   Natočiti Svazek: 2 Strana: 0085
Natočiti, il, en, ení; natáčeti, el, en, ení, aufdrehen; zapfen, einlassen. — co: Natoč pintu neb dvě aneb plnou. Ros. N. provaz (anstücken, nastaviti). Jg. — čeho: houžví. Us. — komu čeho, co: sobě vlasy, vína. Us. — kam. Natoč vína do sklenice. Er. P. 478. N. niti na klubko. — co, čeho odkud: piva, pivo ze sudu, provaz z koudele. — se čeho, s čím, lange drehen usw. N. se toho kola, s tím kolem. — Vz Točití.

170151   Natočiti čeho kam Svazek: 10 Strana: 0632
Natočiti čeho kam: piva do džbánu. Us.

170152   Natočiti si čeho, co odkud Svazek: 10 Strana: 0199
Natočiti si čeho, co odkud. Z těch pra- menů si natočil to jmění. Rais. Vlast. 216.

170153   Nátočník Svazek: 2 Strana: 0085
Nátočník, u, m. = nátoní. Er. P. 146.

170154   Nátok Svazek: 2 Strana: 0085
Nátok, u, m., der Andrang der Fluten. Rk.

170155   Natokati se Svazek: 2 Strana: 0085
Natokati se, oft, lange balzen. Ros.

170156   Natolie Svazek: 2 Strana: 0085
Natolie, e, Anatolie, f. = Malá Asie. Vz Levante. Rk.

170157   Natolko Svazek: 6 Strana: 1126
Natolko. Tolko — natoľko je správné místo germanismu: tak dalece, jak dalece, insofern, insoweit — inwiefern. Ht. Sl. ml. 261. N. přišlo, že . . . Koll. Zp.

170158   Nátoň Svazek: 2 Strana: 0085
Nátoň, Č, m. a f., nátoní, n., místo, kd? se dříví štípá. Der Holzplatz. Dojdi nabrat dřeva na náton. Us. u Uh. brodu. Kd. Na tom našem nátoní, zatočil se šohajíček na vraném koni. Mor. P. 367. Zb. — N., špalek, na němž se dřeva štípají. Der Holzstock. Ti kuchaři naši vaří nám ze mhly kaši, náton (m.) paří, trdlo vaří. Píseň veselé chudiny 15. stol. Sml. Ruku, hlavu někomu na ná- toni utíti. Dal. — N., válec, tlusté dřevo. — N., na Mor. pařez, špalek, der Stock. — N., odpadky při dělání dříví, zvl. shnilé dříví se zemí smíchané, kterým se mrví. Mus. Na Slov. Kd. Die Holzabfälle, m. — Koř. tbn. Prk.

170159   Nátoň Svazek: 6 Strana: 1126
Nátoň, transtrum. 15. stol. N., der Holz- platz. Brt. Ps. 35., Er. P. 446. Cf. Mkl. Elym. 350. — N. = špalek. Trpělivý jako n. U Rychn. Msk. Je tak jako n. = tlustý. Val. Vck. Slovo zákon, drž se za ně jak za nátoň. Č. M. 345. — N. = tlusté silné poleno, které se na příč na zem klade, aby se na něm dřiví štípalo. V Krkonš. Hk. — N. Nátoňom zove sa i vo dvoroch okolo múrov vyvýšený násyp, aby sa po suchu do všetkých kútov stavenia prínsť mohlo. Slov. Rr. Sb.

170160   Nátonisko Svazek: 8 Strana: 0229
Nátonisko, a, n. = místo, kde se dřeva štípou. Brt. D. II. 347. Cf. Nátoň.

170161   Ňaťonka Svazek: 6 Strana: 1126
Ňaťonka, y, f. = nať. Laš. Brt. D. 235.

170162   Nátonník Svazek: 8 Strana: 0229
Nátonník, a, m., vz Střízlíček (3. dod.).

170163   Natopiti Svazek: 2 Strana: 0085
Natopiti, il, en, ení; natápěti, ěl, ěn, ění, drobet potopiti, untertauchen; napéci, bähen; heizen. — čeho z čeho: z housky topeni- ček = napéci. Us. — se čeho čím. Ten se toho pokoje uhlím natopil a přece se nedo- topil. Us. Vz Topiti.

170164   Natoulati se kudy: po Svazek: 2 Strana: 0085
Natoulati se kudy: po světě. — se s kým jak: do omrzelosti. Herumschweiíen.

170165   Natoužiti se Svazek: 2 Strana: 0085
Natoužiti se, il, ení, sich lange sehnen, se po kom, po čem. Ros.

170166   Natovaryšiti se s kým kde Svazek: 2 Strana: 0085
Natovaryšiti se s kým kde: v cizině. — Lange Gesellschaft pflegen. Ros.

170167   Naťovina Svazek: 2 Strana: 0085
Naťovina, y, f, chuť od nati. Rostl. Ge- schmack, Geruch von Kräutern. Rostl.

170168   Naťový Svazek: 2 Strana: 0085
Naťový, Kraut-. N. petržel. Petersilien- schnitt. Plk.

170169   Natož Svazek: 2 Strana: 0085
Natož = dokona, geschweige, viel weniger. Já tam nic nepořídil, natož ty. Na Mor. Ch.

170170   Nátož Svazek: 6 Strana: 1126
Nátož = ano. Mor. u Bzence. Brt. D. 174. On tě neposlouchá, n. aby to udělal. Vz Na toť. Rgl. — N. = na vzdory. Laš. Brt. D. 235.

170171   Natr-um Svazek: 6 Strana: 1126
Natr-um, a, n., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 225.

170172   Natrampotovati se Svazek: 2 Strana: 0085
Natrampotovati se, nabědovati se, na- nuzovati se, Noth haben, sich kümmern, elend leben. Jg. — s kým po čem. Po ta léta dosti jsme se s nimi natrampotovali. Ros.

170173   Natrápení Svazek: 8 Strana: 0564
Natrápení, vz Zavážet (3. dod.).

170174   Natrápení Svazek: 9 Strana: 0181
Natrápení, n. = uchvácení. Jedno n. (moru) natrápí všecky s sebú ležící. Mas. ruk. 210a. (211a. ).

170175   Natrápiti Svazek: 2 Strana: 0085
Natrápiti, il, en, ení, chytiti, ertappen. — koho, zloděje. Us. Kinský.

170176   Natrápiti Svazek: 2 Strana: 0085
Natrápiti, il, en, ení; natrápívati, lange plagen. — koho. Dosť ho natrápil. Ros. — se koho, s kým, nad kým, na čem. Ros. S pracemi, Kram., s dětmi se n. Tom. — Vz Trápiti.

170177   Natrápiti Svazek: 10 Strana: 0199
Natrápiti, sr. Natrápenie.

170178   Natrápiti koh Svazek: 6 Strana: 1126
Natrápiti koho. Sen boží bieše je na- trápil. Bj.

170179   Nátraska Svazek: 6 Strana: 1126
Nátraska, y, f. a m. = pyšný člověk. Slov. Rr. Sb.

170180   Natratec Svazek: 6 Strana: 1126
Natratec, tce, m., der Natrolith. Šm.

170181   Natrátořiti Svazek: 2 Strana: 0085
Natrátořiti, il, en, ení, viel schwatzen. Koll.

170182   Natrávení Svazek: 7 Strana: 1335
Natrávení, n , infectio, zastr. Veleš.

170183   Natráviti Svazek: 2 Strana: 0085
Natráviti, il, en, ení, otráviti, vergiften. Veleš. Ten se těch much natrávil. Us. Mrk.

170184   Nátravníček, č Svazek: 6 Strana: 1126
Nátravníček, čku, m. Mor. Ešče sa na- trhám toho n-čku. Sš. P. 238.

170185   Natrckovati se Svazek: 6 Strana: 1126
Natrckovati se = naběhati se. U Bruš- perka. Mtl.

170186   Natrčený Svazek: 6 Strana: 1126
Natrčený; -en, a, o = zlý, böse. Val. Vck.

170187   Natrčeti Svazek: 2 Strana: 0085
Natrčeti, el, en, ení = vyčpouliti, vor- recken, fletschen, rümpfen. — co: pysky. Č. Ty ses tam natrčel —- dlouhos tam byl. Mrk.

170188   Natrčiti Svazek: 6 Strana: 1126
Natrčiti = nastrčiti. Němc. VII. 115. N-čil mi ruku. Na již. Mor. Šd.

170189   Natrefiti Svazek: 2 Strana: 0086
Natrefiti, il, en, ení; natrefovati, = najíti, naleznouti, nadraziti, zastati, postihnouti, na- padnouti, z něm. antreffen. — koho kde: v poli. Us. — se komu: Natrefila (nahodila, namanula) se mu příležitosť. Us., V.

170190   Natresnutý Svazek: 8 Strana: 0229
Natresnutý = narušený. Život v dome bol n-tý. Phľd. 1896. 27.

170191   Natrestati se Svazek: 2 Strana: 0086
Natrestati se, lange o. oft strafen. — koho čím: hladem beze všeho dobrého vý- sledku. — se s kým. Ros. Vz Trestati.

170192   Natreť Svazek: 6 Strana: 1126
Natreť = natříti. Slov. Ssk., Bern.

170193   Natrhaný Svazek: 2 Strana: 0086
Natrhaný; -án, ána, áno. N. tráva, kvítí. Ten šat jest již natrhaný. Gepflückt, gerissen, angerissen. Us.

170194   Natrhati Svazek: 2 Strana: 0086
Natrhati; natrhnouti, hnul a hl, ut, utí; natrhávati, natrhovati, reissen, pflücken, rupfen, abnehmen. Jg. — co. Natrhl plátno (ale nedotrhl), papír, ucho. Us. Kytičku na- trhala. Er. P. I. 154. — čeho: jablek, hru- šek, ovoce, kvítí. Jg. Vylezl na strom a na- trhal fíků. Har. I. 74. Natrhala jsem voňa- vého kvítí. Sš. P. 277. — čeho čím. Na- trháš si klasů rukou svou. Br. — čeho kdy: v čas příhodný bylin n. Byl. — čeho kde: v zahradě. Jg. — se, sich müde reissen, pflücken, anreissen. Kdo se natrhl (v kříži polámal). Jád. — se koho, čeho, s čím: trávy, s travou. Ros. — Vz Trhati.

170195   Natrhati komu co Svazek: 6 Strana: 1126
Natrhati komu co. Někomu řiť natrh- nouti = ošiditi ho. Us. Rgl.

170196   Natrhlina Svazek: 6 Strana: 1126
Natrhlina, y, f., der Riss. Lpř. Sl. I. 94. N. ve zdi. Us.

170197   Natrhlosť Svazek: 2 Strana: 0086
Natrhlosť, i, f., die Angerissenheit. Th. — N. potrhlosť, der Wahnwitz.

170198   Natrhlý Svazek: 2 Strana: 0086
Natrhlý, angerissen; potrhlý, pošetilý, ztřeštilý, wahnwitzig, aberwitzig. V. — N., v Krkonš. = podobný. Kb.

170199   Natrhnouti Svazek: 2 Strana: 0086
Natrhnouti, vz Natrhati.

170200   Nátrhnutí Svazek: 2 Strana: 0086
Nátrhnutí, n., das Anreissen, Aufritzen, die Einreissung, der Riss, Bruch.

170201   Natrhnutý Svazek: 2 Strana: 0086
Natrhnutý, angerissen. Jg.

170202   Natri-um Svazek: 2 Strana: 0086
Natri-um, a, n., sodík, kov. Vz S. N., Šfk. 155.

170203   Natrium Svazek: 6 Strana: 1126
Natrium. Cf. Šfk. Poč. 223., 230., 232., Schd. I. 324., Slov. zdrav.

170204   Natrium Svazek: 10 Strana: 0199
Natrium. Sr. Vstnk. XIII. 356. nn.

170205   Natrium, vz Svazek: 9 Strana: 0452
Natrium, vz Ott. XVII. 1065.

170206   Natriumamid Svazek: 10 Strana: 0199
Natriumamid, u, n., v lučbě. Vstnk. XII. 418.

170207   Natriumdiethylmalonový Svazek: 8 Strana: 0229
Natriumdiethylmalonový. N. kyselina. Vstnk III. 411.

170208   Natriumethylat Svazek: 10 Strana: 0199
Natriumethylat, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 712.

170209   Natriumfenylmerkaptan Svazek: 8 Strana: 0229
Natriumfenylmerkaptan, u, m , v lučbě. Vstnk. III. 409.

170210   Natriumfosfát Svazek: 6 Strana: 1126
Natriumfosfát u, m., phosphorsaures Natron. Nz. lk.

170211   Natriummalonový Svazek: 8 Strana: 0229
Natriummalonový. N. kyselina. Vstnk. III. 6.

170212   Natriumstearat Svazek: 8 Strana: 0229
Natriumstearat, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 18.

170213   Natriumsuperoxyd Svazek: 8 Strana: 0229
Natriumsuperoxyd, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 19.

170214   Natriumsuperoxydhydrat Svazek: 8 Strana: 0229
Natriumsuperoxydhydrat, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 19.

170215   Natrkati se Svazek: 2 Strana: 0086
Natrkati se: lidí. Us. — čím: rohy. Vz Trkati. Lange, oft stossen.

170216   Natrklý, natrknutý Svazek: 2 Strana: 0086
Natrklý, natrknutý, berauscht. Rk.

170217   Natrknouti Svazek: 6 Strana: 1126
Natrknouti, vz Natrkati. Nátřník, u, m. = nátržník. Mllr. 106.

170218   Natrký nač Svazek: 10 Strana: 0199
Natrký nač: na mozek. Msn. Od. 278.

170219   Natrmáceti Svazek: 2 Strana: 0086
Natrmáceti, el, en, ení. — se, koho proč, lange, umsonst schicken. Dosti ho tam pro tu věc natrmácel. Ros. — se kde, se koho, se s čím, lang, oft gehen; natýrati se, pla- gen ; po světě; dosti se ho natrmácel (chůzí natýral). Ros.

170220   Nátrník Svazek: 2 Strana: 0086
Nátrník, u, m., lépe: nátržník.

170221   Natrolith Svazek: 2 Strana: 0086
Natrolith, u, m., nerost. Vz Bř. N. 141.

170222   Natrolith Svazek: 6 Strana: 1126
Natrolith. Cf. Šfk. Poč. 297., Schd. II. 42.. Chdt. 8.

170223   Natrolith, u Svazek: 9 Strana: 0452
Natrolith, u, m., nerost. Vz Ott. XVII. 1068

170224   Natroliti Svazek: 2 Strana: 0086
Natroliti, il, en, ení. — čeho čím: pše- nice šlapáním. Ros. — se čeho, s čím, čím: rukama, se s pšenicí, se pšenice rukama. Ros. Vz Troliti.

170225   Natron Svazek: 2 Strana: 0086
Natron, u, m., obecný kysličník natria, S. N., kysličník sodnatý, Natriumoxyd. Vz Šfk. 156. — Natronový. N. jezera. Krok.

170226   Natron Svazek: 6 Strana: 1126
Natron. Otrava n-nem. Vz Pelc 436. Cf. Šfk. Poč. 225., Schd. I. 324., KP. IV. 388., 411.

170227   Natronový Svazek: 6 Strana: 1126
Natronový. N. jezero. Mj. 42. Natroubělý = přihlouplý. Us. Rgl. Natroubený = opilý. Rgl.

170228   Natropiti Svazek: 2 Strana: 0086
Natropiti, il, en, ení; natřápati, stiften, thun. — čeho kde: zlého v zemi. Ros. To mnoho zlého v církvi natropilo. Kom. N. smíchu. Ros. — Br. — čeho s kým. Vz Tropiti.

170229   Natroštovati se Svazek: 2 Strana: 0086
Natroštovati se, vz Troštovati.

170230   Natroubiti Svazek: 2 Strana: 0086
Natroubiti, il, en, ení; natrubovati, viel blasen. — komu čeho. Ten mu toho na- troubil. Ros. — komu kam: do uší (na- mluviti). — se, lange blasen; dlouho zevlo- vati, okouněti, lange gaffen. Ještě jsi se tu dosti nenatroubil ? Us. Hý. — se komu. Dosť se mu natroubili a nic jim nedal. Ros.

170231   Natroubiti se Svazek: 6 Strana: 1126
Natroubiti se = opiti se. Hodně se na- troubil. Je n-bený. Us. Kšť., Šg. — komu (kam). Jakoby mu v hrdlo n-bil, rozešli jsme se. Bart. 135. Jemu je třeba n. VSlz. I. 236.

170232   Natrousiti Svazek: 2 Strana: 0086
Natrousiti, il, sen, ení; natrušovati, viel auf-, hin-, ein-, überstreuen. Jg. — čeho. Natrousil tam slámy, písku, drtin. — čeho kam: pilin na podlahu. Us. — se čeho. Odkud se té slámy natrousilo? Ros. — se kam. Natrousilo se do města žebrákův (ka- men einzelnweis). Ros.

170233   Natroutiti Svazek: 2 Strana: 0086
Natroutiti, il, cen, cení, natrucovati — naraziti, uškoditi, stossend etwas beschädigen. Natrúcené ovoce. Ms.

170234   Natroutiti Svazek: 8 Strana: 0229
Natroutiti. Podešev (obuvi) byl již na- troucen. Arch. XIV. 470. Kterýchž žádný vichr natrucuje, quos nullus turbo concutit. 1418. List. fil. 1896. 112.

170235   Natroviť Svazek: 6 Strana: 1126
Natroviť, viel verzehren, verschwenden. Slov. Bern.

170236   Natrpčelosť Svazek: 2 Strana: 0086
Natrpčelosť, i,-f., eine schwache Herbe. Ros.

170237   Natrpčelý Svazek: 2 Strana: 0086
Natrpčelý, herblich. Ros.

170238   Natrpčeti Svazek: 2 Strana: 0086
Natrpčeti, el, ení, natrpčívati, herb wer- den. Ros.

170239   Natrpěti se čeho, čím Svazek: 2 Strana: 0086
Natrpěti se čeho, čím, lange leiden, dul- den. Jg. Natrpěl se bídy; ten se tou nemocí natrpěl. — kdy: v nemoci. Us. — za koho. Vz Trpěti.

170240   Natrpklý čím Svazek: 10 Strana: 0632
Natrpklý čím: smutkem. Nár. list. 1905. 112. 13.

170241   Nátrpkosť Svazek: 2 Strana: 0086
Nátrpkosť, i, f., natrplosť, die Herblich- keit. Jg.

170242   Nátrpký Svazek: 2 Strana: 0086
Nátrpký, herblich. D., Ros.

170243   Natrplosť Svazek: 6 Strana: 1126
Natrplosť, i, f., die Herblichkeit. Šm.

170244   Natrpnouti Svazek: 2 Strana: 0086
Natrpnouti, pnul a pl, utí=natrpčeti. Ros.

170245   Natrsnúť Svazek: 6 Strana: 1126
Natrsnúť = poskytnúť. Slov. Ssk

170246   Natrtati se čeho Svazek: 6 Strana: 1126
Natrtati se čeho = načepovati. Vz Tr- tati.

170247   Nátrubec Svazek: 2 Strana: 0086
Nátrubec, bce, m., das Mundstück; die Kropfröhre. Rk., Čsk. Vz. Strojek.

170248   Nátrubec Svazek: 6 Strana: 1126
Nátrubec na hydranty. Us. Pdl

170249   Nátrubečný Svazek: 10 Strana: 0199
Nátrubečný sosec, na konci trubičky. Jos. Jehlička.

170250   Nátrubek Svazek: 2 Strana: 0086
Nátrubek, bku, m. Vz Strojek. Náhubek u trouby, das Mundstück der Trompete atd. Us. Dch. Vz KP. II. 311.

170251   Nátrubek Svazek: 6 Strana: 1126
Nátrubek = trouba přísazná, násazná, die Ansatzröhre, der Muff. Us. Pta. N. u ha- dice, Khl., k parním kotlům. Zpr. arch. XI. 3. 26.

170252   Nátrubka Svazek: 6 Strana: 1126
Nátrubka, y, f. = nátrubec, nátrubek. Us. Lg.

170253   Nátrubkový. N Svazek: 10 Strana: 0199
Nátrubkový. N. roura. Nár. list. 1904. 154. 11.

170254   Natrucovati Svazek: 2 Strana: 0086
Natrucovati, vz Natroutiti.

170255   Natruditi Svazek: 6 Strana: 1126
Natruditi, sich lange betrüben. Us.

170256   Natruhlařiti se Svazek: 2 Strana: 0086
Natruhlařiti se, lange das Tischlerhand- werk treiben. Ros.

170257   Natruchliti se Svazek: 2 Strana: 0087
Natruchliti se, il, ení, lange sich be- trüben. — se pro co. Vz Truchliti.

170258   Natrunčiti se Svazek: 6 Strana: 1126
Natrunčiti se = opiti se, z něm. Us. Kšť., Rgl.

170259   Nátrupní Svazek: 6 Strana: 1126
Nátrupní, Brust. N. seky, kryty v šermu. NA III. 71., 72

170260   Natrutiti Svazek: 2 Strana: 0087
Natrutiti, il, cen, ení = nakrmiti, satt füttern, sättigen. Koř. tru; strbl. natruti, na- troviti, natraviti = nutrire, alere; odtud i tráva, tráviti, potrava, otráviti. Gb. Smil str. 54. — co čím. Čiež srdce Ježíš natrutí tú nevý- mluvnů sladkosti. Smil v. 278.

170261   Natrutiti Svazek: 6 Strana: 1126
Natrutiti. Strany odvození cf. Krok. 1887. 259.

170262   Natrúzniť sa Svazek: 6 Strana: 1126
Natrúzniť sa, viel, lange tödten, abtödten. kasteien. Slov. Bern.

170263   Natrýzniti se Svazek: 2 Strana: 0087
Natrýzniti se, il, ěn, ěni, lange plagen. — se koho čím: bitím.

170264   Nátrž Svazek: 6 Strana: 1126
Nátrž, e, f. = natrženina, natrhlina, der Anriss. Nz. lk.

170265   Nátržek Svazek: 2 Strana: 0087
Nátržek, žku, m., der Riss am Kleide. Rk.

170266   Nátržek Svazek: 6 Strana: 1126
Nátržek u vstupenek, der Coupon. Us.

170267   1. Natržení Svazek: 2 Strana: 0087
1. Natržení, n. = natrhnutí.

170268   2. Natržení Svazek: 2 Strana: 0087
2. Natržení, n., der Erlös, die Lösung.

170269   Natrženina Svazek: 2 Strana: 0087
Natrženina, y, f., natrhnutí. — N., rána od natržení, die Wunde vom Reissen. Kn. lék. 1544.

170270   Natrženosť Svazek: 2 Strana: 0087
Natrženosť, i, f., das Angerissensein. Jg.

170271   Natržiti Svazek: 2 Strana: 0087
Natržiti, il, en, ení; natršívati, (durch Verkauf) viel lösen. Jg. — komu čeho zač. Ten mu natržil peněz za obilí. Us. — se s kým oč, lange handeln. Dosti se s ním o ten statek natržil (dlouho tržil). Ros. Vz Tržiti.

170272   Natržiti co komu Svazek: 10 Strana: 0632
Natržiti co komu. Mnoho peněz někomu n. (trhem, prodejem zjednati). 1594. Mus. 1905. 281.

170273   Nátržka, y, í Svazek: 2 Strana: 0087
Nátržka, y, í., die Rückleine (am Vogel- garne). Rk.

170274   Nátržník Svazek: 2 Strana: 0087
Nátržník, u, m., rostl., tormentilla, die Blutwurz. Kk. 251.. FB. 99. Jinak: krevní koření, pětilístek, porušené koření. Aqu.

170275   Nátržník Svazek: 6 Strana: 1126
Nátržník. Byl. Cf. Rstp. 501, Čl. Kv. 364., Slb. 508., Mllr. 106.

170276   Nátržník Svazek: 10 Strana: 0199
Nátržník, u, m., rostl. Vz Přetržník.

170277   Nátržník, u Svazek: 9 Strana: 0452
Nátržník, u, ?., potentilla tormentilla, rostl. Vz Ott. XVII. 1069.

170278   Nátržníkový Svazek: 2 Strana: 0087
Nátržníkový, Blutwurz-. N. voda. Čerň.

170279   Natřapati Svazek: 2 Strana: 0085
Natřapati = namluviti, čeho komu čím. Dosti nám toho svou hubou natřapá. Ros.

170280   Natřápati Svazek: 9 Strana: 0181
Natřápati. Máma n-la máslo (natřepala). Dšk. Vok. 11.

170281   Natřásálek Svazek: 6 Strana: 1126
Natřásálek, lka, m. = kdo chodí natřá- saje se. Us. Vk.

170282   Natřásati si co Svazek: 10 Strana: 0632
Natřásati si co. Natřásal si reverendu. Zvon VI. 183.

170283   Natřásti Svazek: 2 Strana: 0085
Natřásti, třesu (zastr. natřasu), třásl, tře- sen, ení; natřásati = setřásti, abschütteln; aufrütteln, auflockern; zatřásti, erschüttern; schütteln. Jg. — koho, co. On se polámal a já jsem ho natřásl (třesením napravil). Us. N. peřiny, míru (aby se do ní více vešlo). — čeho: hrušek, švestek. Us. Kaž jablek na- třiesti. Výb. I. 172. — se čím: zimou, hla- vou, křídloma. Jg. — se čeho, s čím: se hrušek, se s hruškami. Ros. Vz Třásti.

170284   Natření Svazek: 6 Strana: 1126
Natření, n., das Anstreichen. To n. stálo pět zl. Us.

170285   Natřený Svazek: 6 Strana: 1126
Natřený; -en, a, o, angestrichen. — čím jak. Fermežovou barvou na dubovo n-ný nábytek. Us. Pdl. Křídově n. Osv. I. 84.

170286   Natřepati Svazek: 2 Strana: 0086
Natřepati, naklepati, natřásti, aufklopfen, aufschütteln; nažvatlati, viel schwatzen. Ros. — co: podušku (natřásti). Jg. — co čím: peří pruty. — komu za co: za vlasy. Us. co komu (namluviti) Ros. — co komu. Natřepal mu uši. Mřk.

170287   Natřepati Svazek: 9 Strana: 0181
Natřepati. Mnoho křivého ?-pal (na- mluvil). Pall. Děj. IV. 2. 593.

170288   Natřepetati se Svazek: 6 Strana: 1126
Natřepetati se, viel flattern. Us.

170289   Natřepiti Svazek: 2 Strana: 0086
Natřepiti, il, en, ení, auffädeln. — čeho. Ten toho natřepil. — se čeho, s čím. Ros.

170290   Natřesení Svazek: 2 Strana: 0086
Natřesení, n., das Aufschütteln, Aufrüt- teln, die Aufrüttelung. Jg.

170291   Natřesený Svazek: 2 Strana: 0086
Natřesený; -sen, a, o, aufgeschüttelt, auf- gerüttelt. N-ná míra. Ros.

170292   Natřeštělý Svazek: 6 Strana: 1126
Natřeštělý, etwas geschossen, närrisch. 1606. Wtr. v Osv. 1884. 509.

170293   Natřeštěný Svazek: 9 Strana: 0181
Natřeštěný = natřesťěuý. Dač. II. 162.

170294   Natřeštiti se po kom Svazek: 2 Strana: 0086
Natřeštiti se po kom: po dívce. Ros. Vz Třeštiti.

170295   Natřískaný Svazek: 6 Strana: 1126
Natřískaný; -án, a, o. Jest tam lidí n-no = nabito, vollgestopft. Us. Holk., Brnt

170296   Natřískati Svazek: 2 Strana: 0086
Natřískati, schlagen; se = lange schla- gen. — čeho. Natřískal tam hrnců (rozbil) a odešel. Jg. Natřískal si peněz (nařezal, oma- stil si, den Beutel spicken, Geld schneiden). D., Rk. — komu (vybiti) — čím: holí. — se čím. Ten vítr se dnes těmi okenicemi natřískal. Ros. Vz Třískati.

170297   Natřískati co kam Svazek: 6 Strana: 1126
Natřískati co kam = nacpati, napěcho- vati. N. šaty do truhly. Us. Brnt. — se čím. Co se ona tú hubu natříšcě (namele, namlátí). Val. Vck.

170298   Natřísti koho Svazek: 7 Strana: 1335
Natřísti koho = natřásti, napraviti v kříži. U Kdyně. Rgl.

170299   Natříti Svazek: 2 Strana: 0086
Natříti, natřu, třel, en, ení; natírati = třením nabyti, viel reiben, einreiben; natro- liti, reiben; namazati, potříti, an-, auf-, ein- streichen, an-, einreiben; bíti, derb prügeln; dorážeti na někoho, zusetzen; třením práci míti, mit dem Reiben Mühe haben. Jg. — co: barvu. Us. — čeho: barev, barvy (dosť, mnoho), lnu (natroliti). — co, se čím: stůl barvou, Ros., maso solí, D., chléb máslem. Us. Někomu hubu medem n. (nadějí ho ko- jiti). Sych. Se balsamem, Ros., někoho vodou (potírati). Us. Chci mu uši n. slovy, že před ním pokoj míti budeš. BN. — co kam: barvu na plátno, na stůl. Ros. — komu (bíti ho). Us. — komu co: uši (= 1. domlouvati, 2. obelhati). Plk. — na koho = dorážeti naň. Us. — kde. Natřeli mnoho obilí na mlátě. Ros. — se čeho, koho, s čím. N. se uto- peného, se konopí, se s konopím, se na ko- nopí. Jg. — komu čeho kam (pod co). Vz Křen (pod nos). — Vz Tříti.

170300   Natříti Svazek: 6 Strana: 1126
Natříti = znamenati, merken. Val. Brt D. 235. Vz Zňatřiti. Nestašťného potom ňatrí Rastislava kráľa. Hol. 47.

170301   Natříti co jak Svazek: 6 Strana: 1126
Natříti co jak: hnědě, na černo. Us. Pdl. — čím: ránu mastí, salben. Dch. N. se dobře nedostatkem (mnoho nedostatku míti). Št. Kn. š. 256.

170302   Nátšice Svazek: 6 Strana: 1126
Nátšice u zaříkávání. Potkala tam vředy vředice, nátchy nátšice. Mor. Brt, L. N. í. 203.

170303   Natučený Svazek: 6 Strana: 1126
Natučený (natlučený) = sražený. Taký nízký, u. U Uher. Hrad. Brt. D. 235.

170304   Natučniti Svazek: 6 Strana: 1126
Natučniti, il, en, ění, einfetten. N. kůži. Šm.

170305   Nátuha Svazek: 6 Strana: 1126
Nátuha, y, f. = námaha. Slov. Tak se rád člověk zprostí všeho, co nějakou n-hu a oběť požaduje. Koll. III. 318.

170306   Natuhlosť Svazek: 2 Strana: 0087
Natuhlosť, i, f., kleines Steifwerden. Jg.

170307   Natuhlý Svazek: 2 Strana: 0087
Natuhlý, ein wenig steif geworden. Ros.

170308   Natuhlý Svazek: 10 Strana: 0199
Natuhlý, drobet tuhý. Při mně není nic natuhlého. ' Hlk. XI. 212., IX. 124.

170309   Natuhnouti Svazek: 2 Strana: 0087
Natuhnouti, hnul a hl, utí, etwas steif werden. Plátno škrobením natuhlo. Jg.

170310   Natuchlost Svazek: 2 Strana: 0087
Natuchlost, i, f., stuchlosť, die Muffigkeit.

170311   Natuchlý Svazek: 2 Strana: 0087
Natuchlý, etwas muffig. D.

170312   Natuchnouti Svazek: 2 Strana: 0087
Natuchnouti, chnul a chl, utí; natuchati, muffig werden. Ta mouka již natuchá (za- tuchá, tuchne). Ros.

170313   Naťuknouti Svazek: 6 Strana: 1126
Naťuknouti = naraziti. — co: hrnec. — se = podnapiti se. Us. Kšť.

170314   Naťuknutý Svazek: 6 Strana: 1126
Naťuknutý,- -ut, a, o = málo naražený. N. vejce. — N. = podnapilý. Us. Kšť.

170315   Natupiti Svazek: 6 Strana: 1126
Natupiti, il, en, ení, stumpf machen. — co čím: nůž řezáním. — se koho, genug schmähen. Us. Šd.

170316   Natur Svazek: 2 Strana: 0087
Natur, něm. Und ist der Mensch nicht schon seiner Natur nach zum Bösen geneigt? Či není člověk sám ze sebe dosti k zlému klopotný? Sama od sebe plodí země. Mk. Vz Příroda.

170317   Natura Svazek: 2 Strana: 0087
Natura, y, f., lat., příroda, přirozenost'. V obec. mluvě: nátura. Má dobrou náturu (povahu, podstatu atd.). Us. Nemůže za svou náturu. Us. Rychn. Ani by za náturu ne- dala (neučinila by jinak). Us. Rychn. In na- tura = v přirozeném stavu, bez vzpracování, v hotovosti. Rk.

170318   Nátura Svazek: 6 Strana: 1127
Nátura. To je nebeská n. (o dobrém člo- věku). Šml.

170319   Natura Svazek: 9 Strana: 0181
Natura. Hus II. 263. Ma dobrou n-ru (mnoho snese). Hoř. 117. Dobré zpósobení n-ry neb přirození. Maš. ruk. 168b.

170320   Naturalie Svazek: 2 Strana: 0087
Naturalie, í, f., plody přírodní, věci na obživu, potraviny. Rk. Naturalien, Naturer- zeugnisse.

170321   Naturalisace Svazek: 2 Strana: 0087
Naturalisace, e, f., z lat, nadání cizo- zemce právem občanským ve státě, což děje se buď mlčky, buď výslovným propůjčením práva. Die Naturalisation, Nationalisirung, Einbürgerung. Vz S. N. — Naturalism-us, u, m., z lat., přirozené náboženství. Rk. N. vůbec jest stanovisko prostě přirozené. Vz S. N. Der Natur-, Vernunftglaube. — Natu- ralisovati, domácí právo dáti, naturalisiren, einbürgern. — Naturalista, y, m., dle ,De- spota1, přívrženec přirozeného náboženství, der Naturalist, Vernunftgläubige.

170322   Naturalism-us Svazek: 6 Strana: 1127
Naturalism-us, n, m. Mus. 1887. 542.

170323   Naturalism-us Svazek: 9 Strana: 0181
Naturalism-us, u, m. N. víru biblickou či zjevení zamítá a neuznává jiného boha kromě přírody. Vlč. Lit. II. 1. 125.

170324   Naturalismus Svazek: 7 Strana: 1335
Naturalismus. Vz S. N., Km. 1891. 730.

170325   Naturalisovaný Svazek: 9 Strana: 0181
Naturalisovaný občan. Pal. Pam. 621.

170326   Naturalistický Svazek: 6 Strana: 1127
Naturalistický, naturalistisch. Dk. Aesth. 532.

170327   Naturalistický Svazek: 8 Strana: 0229
Naturalistický, naturalistisch. N. ráz mal- by. NZ. III. 243.

170328   Naturalní Svazek: 2 Strana: 0087
Naturalní, přirozený, přírodní, Rk., na- turell, natürlich. N., na hotově, v hotovosti. Hotový. Natural-. Příbytek naturalní (v ho- tovosti). Hotové odvádění něčeho. J. tr. N. bráni, dávka, denník, desátek, dopravování, kniha, pachtovné, povinnosť, práce, příbytek; roční užitek, úřad, úrok, výměna, výnos. Šp,

170329   Náturlivý Svazek: 6 Strana: 1127
Náturlivý = popudlivý, launisch. U Uh. Brodu. Brt. D. 235.

170330   Naturnajiti se Svazek: 2 Strana: 0087
Naturnajiti se, il, ení, lange turniren, flott leben. Ros.

170331   Naturnatý Svazek: 9 Strana: 0181
Naturnatý. To byl n. člověk = silný. Jrsk. XXIII. 155.

170332   Náturný Svazek: 10 Strana: 0632
Náturný = náturlivý. Brt. Slov.

170333   Natušiti Svazek: 2 Strana: 0087
Natušiti, vz Tušiti.

170334   Natutati se Svazek: 6 Strana: 1127
Natutati se = napiti se (v dětské řeči). — čeho: mléka. Us. Laš. Tč. Je natutaný = opilý. Laš. Tč.

170335   Naťuťukať komu co Svazek: 10 Strana: 0632
Naťuťukať komu co = napovídati. Veď som sa mu už dosť n-kal, a ešte to nevie. Mus. slov. IV. 11.

170336   Natužiti Svazek: 2 Strana: 0087
Natužiti, il, ení. — se čím: koupáním, sich abhärten.

170337   Natvářka Svazek: 10 Strana: 0199
Natvářka výsměchu. Kká. Sion. II. 140.

170338   Nátvařka, natvářka Svazek: 2 Strana: 0087
Nátvařka, natvářka, y, f., die Maske, Larve. Dch.

170339   Natvořiti Svazek: 2 Strana: 0087
Natvořiti, il, en, ení, viel schaffen. — čeho. Aesop. — čeho z čeho. Chč. 379.

170340   Natvořiti si c Svazek: 6 Strana: 1127
Natvořiti si co. N-li si hromadu jmen bohů. Šf. III. 82.

170341   Natvrdlosť Svazek: 2 Strana: 0087
Natvrdlosť, i, f., die Härtlichkeit, Jg.

170342   Natvrdlý Svazek: 2 Strana: 0087
Natvrdlý, etwas hart. N. chléb. — N., náhluchý. Sml.

170343   Natvrdlý Svazek: 6 Strana: 1127
Natvrdlý = drobet hloupý, špatně chápe U Žamb. Dbv.

170344   Natvrdnouti Svazek: 2 Strana: 0087
Natvrdnouti, dnul a dl, uti, härtlich wer- den. V.

170345   Natvrdo Svazek: 10 Strana: 0632
Natvrdo = načisto, úplně. Mněli ho už n. mrtvolou. Hoš. Pol. II. 18.

170346   Nátvrdosť Svazek: 2 Strana: 0087
Nátvrdosť, i, f., die Härtlichkeit. Ros.

170347   Nátvrdý Svazek: 2 Strana: 0087
Nátvrdý = natvrdlý, härtlich. Ros.

170348   Natvrtliti Svazek: 2 Strana: 0087
Natvrtliti, il, en, zení, lange härten. — se čeho, se s čím. Ros.

170349   Natvrzení Svazek: 6 Strana: 1127
Natvrzení železa = povrchní cemento- vání jeho, die Einsatzhärtung. Hř.

170350   Nátvrzí Svazek: 2 Strana: 0087
Nátvrzí, n., der Festungsplatz. Rk.

170351   -natý Svazek: 2 Strana: 0087
-natý, přípona jmen prídavných místo eje- nitivu jakosti. Taková adjektíva obsahují v sobě mnohost předmětu, pojem jmenova- ného slova se v nich mnohonásobí; i veli- kost n. síla dává se jí na jevo: skalnatý, dřevnatý, hornatý, lidnatý, telnatý. T. Stojí-li před -bnatý c nebo k, mění se obě v č: ko- pec — kopečnatý, písek — písečnatý; h se mění v ž, ch v š: sníh (sněhu) — snčžnatý, kožich — kožišnatý. — -natý prípona slov chemie, značí poměr RO). Kysličník mčdnatý, dusnatý, manganatý. Sf.

170352   Natyčiti Svazek: 2 Strana: 0087
Natyčiti, il, en, ení. — se s čím: s vi- nici, sich müde Stengeln. — se komu. Zbil je, jakž se mu natyčili (postavili, nahodili). Br.

170353   Natýdenník Svazek: 2 Strana: 0087
Natýdenník, a, m., der Wochenlölmer. 1547.

170354   Natýdník Svazek: 7 Strana: 1335
Natýdník, a, m. = týdenník. Wtr. Obr. II. 413.

170355   Nátyka Svazek: 2 Strana: 0087
Nátyka, y, f., náhoda, Zufall. Us. u Litomš.

170356   Natýkati Svazek: 2 Strana: 0087
Natýkati, nastrkati, anstecken. Tur. kron. — čeho kam. Drahých kamenu na její prsty natýkali. Bruncv.

170357   Natyraniti se Svazek: 2 Strana: 0087
Natyraniti se, natrýzniti se, lange plagen. — se s kým. Ros.

170358   Natýrati Svazek: 2 Strana: 0087
Natýrati, natrápiti, plagen. — koho. Dosti nebohého natýral (natrápil; navysmíval se mu, našidil se ho). — se koho, se s kým. —- koho čím: slovy (vysmívati se inu). Ros.

170359   Natýřiti se Svazek: 2 Strana: 0087
Natýřiti se, íí, ení, lange rennen. Ros.

170360   Natýsať Svazek: 6 Strana: 1127
Natýsať = nasýsať. Brt.

170361   Natýsať Svazek: 8 Strana: 0229
Natýsať, vz Nasésať (3. dod.).

170362   Natýsati čím Svazek: 2 Strana: 0087
Natýsati čím: oknem = nahlédati. Na Mor., Brt.

170363   Natýt Svazek: 10 Strana: 0632
Natýt = natučněti. Vz Brt. Slov.

170364   Naubezpečovati se o čem komu Svazek: 2 Strana: 0087
Naubezpečovati se o čem komu: o své lásce, oft versichern. Gníd. G3.

170365   Naubližovati komu Svazek: 10 Strana: 0632
Naubližovati komu. Dost se mu n-val. Zvon V. 364.

170366   Naučedlnice Svazek: 2 Strana: 0087
Naučedlnice, e, f. = učitelka, zastr. Leg.

170367   Naučelivosť Svazek: 2 Strana: 0087
Naučelivosť, i, f., naučlivosť, die Geleh- rigkeit. Jg.

170368   Naučení Svazek: 2 Strana: 0087
Naučení, n., napomenutí, der Unterricht, die Lehre, Belehrung. N. dáti — učiti, po- učiti. V. Nékomu v něčem, o něčem n. dáti; n. o něco vzíti. J, tr., Šp. Z někoho n. bráti, vzíti. Chč. 378., Bart. Divadla pro n. se strojí; n. přijímati. V. K n. sloužící. D. Mnohá z nich n. sebrali. V. N. mudrcké, moudrosti, D., mravní, Rk., u víře. Aqu. To vám dávám za n. Háj. — N. právní, úřední. Jg., Rk. Aby o to vzal při nejvyšším soudu zemském od pánů a vládyk n. Zř. F. I. To za n. měj. Vš. Prosím, aby mi bylo tolik věřeno, dokudž n. lepšího (Belehrung, Rechtsunterweisung) nebude. O. z D. Sudího vypraví na sněni panský žádajíc za n. a ortel. Tov. k. 218. Vz Gl. 173., Žer. Záp. II. 187. Soudcové zemští mi n. dáti ráčili, abych sirotkům, co jim po otci pozůstalo, odvedl. Žer. — N., naučení-se, das Erlernen, die Erlernung. Něco k naučení předložiti. Br.

170369   Naučení Svazek: 6 Strana: 1127
Naučení o řemeslech, die Technologie, Dch., o službě lesní, die Forstdienstinstruk- tion. Sl. les. Jimiž (knihami) by mohli mieti viery křesťanské n.; Všem ku příkladu a k n.; Mateřino n. často děti držie tvrdo a druhdy tvrze než otcovo; Ducha svatého n-ním. Št. Kn š. 3., 71., 105., 133. Od nich n. berúc. Ib. 145. K ctnostem po n. daleká jest cesta, než po příkladech blízká a platná. Výb. II. 1659.

170370   Naučenosť Svazek: 2 Strana: 0088
Naučenosť, i, f., erlernte Angewöhnung. Dch.

170371   Naučený Svazek: 2 Strana: 0088
Naučený, unterrichtet, instruirt. Mohúť také strany státi na súdě skrze ručníky do- statečně naučené. CJB. 381. Súdce buď opatrn, aby v každě při, kterak se jest dála, úplně byl naučen. CJB. Naučen býti dosť v něčem. Troj.

170372   Naučený Svazek: 6 Strana: 1127
Naučený. Jaký je to rozlóčení, dyž sme spolu n-ní (sobě zvyklí, an's Beisammen- sein gewöhnt). Dch.

170373   Naučený v čem Svazek: 10 Strana: 0199
Naučený v čem. Půh. brn. IV. 139. (1464. ).

170374   Naučevník Svazek: 7 Strana: 1335
Naučevník, doctrinale. Pršp. 85. 48.

170375   Naučilosť Svazek: 8 Strana: 0229
Naučilosť, i, f. Poče spravovati (zemi) n-stí otce svého (jak se od něho naučil). Štilf. 103.

170376   Naučitel Svazek: 2 Strana: 0088
Naučitel, e, m., der Lehrer. Pass. — N., der Rechtsbelehrer, die höhere Instanz, welche Rechtsbelehrung gab. 1597., Gl. 174.

170377   Naučitelka Svazek: 2 Strana: 0088
Naučitelka, y, naučitelkyně, ě, f., die Lehrerin.

170378   Naučitelnice Svazek: 2 Strana: 0088
Naučitelnice, e, f. = učitelka. Leg.

170379   Naučitelnosť Svazek: 6 Strana: 1127
Naučitelnosť, i, f., die Gelehrigkeit. Šm.

170380   Naučitelný Svazek: 2 Strana: 0088
Naučitelný, naučelivý, gelehrig. Berg.

170381   Naučiti Svazek: 2 Strana: 0088
Naučiti, il, en, ení; naučovati; naučová- váti, lehren. — se, koho čemu, zřídka: koho co. On ho tomu naučil. Ros. Ani abecede se nenaučil. V. Kde jsi se tomu naučil? Ros. Naučil ho moudrosti. Sap. N. se něčemu. Chč. 448., někoho něčemu. Dal. 66. Bůh rád slyší ta slova, kteráž jest ráčil své křesťany na- učiti. St. Bývá někdo ke všemu způsobný a mnohé učí. Br. Z nedojepie jsem se naučil všecko. BO. Také Brs. 110. doporučuje vazbu: n. se čemu. — se čemu od koho. Od nich naučíš se opatrnosti. Br. — se (čemu) z čeho. Naučí se tomu ze slov mých. Flav. N. se čemu z věcí samých. Kom. — se čemu jak: z paměti. V. — se koho, čeho. Naučil se ho dosti, avšak nic nenaučil. Ros. To jsem se toho naučil (dlouho). Rk. — se čemu kdy. Čemu se nenaučí Janoušek v mladosti, tomu se ne- naučí Janek v starosti. Jg. — se čemu čím: zlým věcem zlými příklady. Kom. — s inft. Nouze naučila Dalibora housti. V. Hlad naučil osla (medvěda) na housle hráti. Jg. Naučím tě v kostele hvízdati (já z tebe tuto nectnosť vypudím)! Bibl. Naučil se báti Hospodina. Br. Nauč mne počítati. Us. Na- učil jsem se ho znáti šp. m.: poznal jsem ho, seznámil jsem se s ním. Bs., Šr., Brt., Brs. 110. Vz Infinitiv (Brousek. 3.). — aby. Naučil se tomu, aby to věděl. Us. — Vz Naučený.

170382   Naučiti Svazek: 8 Strana: 0229
Naučiti. Všetko nás naučíš. Phľd. 1896. 130

170383   Naučiti se čeho Svazek: 10 Strana: 0199
Naučiti se čeho: obyčejóv a mravov tatarských. Mill. (Výb. II. 552). — Ev. ol. 168. — se co. Hus. Post. 359. Sr. Zastaralý. — koho k čemu. Když jej k tomu naučil. Baw. Ar. v. 1883.

170384   Naučiti se, koho co Svazek: 6 Strana: 1127
Naučiti se, koho co. Čo sa Janko ne- naučí, to sa Jano nedoučí. Slov. Rr. MBš. Zastaralé hovado nebrzo se co naučí; Ten vás naučí všecky věci. Hus II. 359., 207. Cf. Vzpomenouti. Dobrotu a kázeň nauč mě. Ž. kl. 118. 66. Na každý den něco se naučil. Výb. 11. 931. — koho, se čemu (kdy kde). Moje náručí tě největšímu blahu naučí. Vrch. Nov. bs. ep. 7. Nauč mne pravedlenstvie tvému. Ž. brn. N-čiv ho sv. víře. Pass. 1395. Naučil se rychle grammatice. V. Čemu se naučíš, o to té ani dráb neoloupí. Us. Rgl. Duch sv. ten den lid v světě pravdě boží naučil. Hus I. 112. Zdaliby se kto nebývalý v tom mohl ně- čemu hodnému sobě n.; As jedné věci nauč se v měsíci. Št. Kn. š. 76., 12. (45., 12.). Súdóm tvým nauč mě. Ž. wit. 118. 108. — odkud. A tak můžeme se z těchto pří- kladů n., že .. . Pož. 58. — se, koho čeho. Cesty své ukaž mi a stezek tvých nauč mě. Ž. brn. 14. stol., Ž. wit. 24. 5. — koho čím. Sv. duchem naučiv je. Št. Kn. š. 71. — se kdy. A byl-liby kto do té doby se nenaučil. Št. Kn. š. 12. — koho o čem O věčnosti duše ho naučil. Výb. 1. 268. Já jsem tobě řekl, aby ty mě o budúcim ži- votě naučil. Pass. mus. 392. — s inft. Ja ťa naučím priasť. Ht. Sl. ml. 240. N. se mluviti. Št. Kn. š. 7. Nauč je provazóm (m.: provazy) plésti. ŽOS. — aby. Že se nikakž nemóž n, by vymluviti uměl těch dvanádcet věcí. Št. Kn. š. 12.

170385   Naučka Svazek: 7 Strana: 1335
Naučka, documentum. Pršp. 41. 18.

170386   Naučlivosť Svazek: 2 Strana: 0088
Naučlivosť, i, f. = naučelivosť. Ros.

170387   Naučlivý Svazek: 2 Strana: 0088
Naučlivý = naučelivý. Ros.

170388   Naučně Svazek: 9 Strana: 0181
Naučně. Životně, ne n. co znáti. Pal. Pam. 426.

170389   Naučný Svazek: 6 Strana: 1127
Naučný. N. průpověď, Lehrspruch, řeč, Standrede, Dch., věta (poučka), Jd. Geom. I. 47., vzdělání. Mour. N. básně a spisy. Vz Jg. Slnosť. 49., 132., Hš. Dod. k Jg. I. str. VI., str. 10. č. 54. N. slovníky. Vz Hš. Dod. k Jg. I. 6. 5. 10., 14. č. 80., II. 11. První návrh čes. n. slovníku 1829., potom r. 1850. a 1852. Vz Pal. Rdh. I. 224.-244., III. 231. a 239. N. slovník. Red. Dr. Rieger a Jak. Malý. Dodatky vydává Dr. Fr. Bačkovský. N. slovník. Vydáva od r. 1888. J. Otto. Hlavní redaktoři: Dr. Fr. J. Studnička, Dr. Jar. Čelakovský, Dr. Emer. Maixner, Dr. Ot. Feistmantel, Jos. Šolín, Dr. Klement Bo- rový a Dr. Fr. Krásl. Redakční kancelář vede: Jos. J. Kořán.

170390   Naučný. N Svazek: 9 Strana: 0181
Naučný. N. slovníky čes. Vz Zbrt. Bibl. 35.

170391   Naučný. N Svazek: 10 Strana: 0632
Naučný. N. slovník. Sr. Tk. Pam. I. 488.

170392   Náučný, naučný Svazek: 2 Strana: 0088
Náučný, naučný, Lehr-, didaktisch. N. básnictví, didaktische Poesie; sloh. Jg. N. báseň (didaktická), slovník (Konversations-, Reallexikon), vypsání (Lehrbeschreibimg), kniha (n. učebná), přednášení. Nz. Vz Náuka.

170393   Naučovati Svazek: 2 Strana: 0088
Naučovati, vz Naučiti.

170394   Nauduřený Svazek: 2 Strana: 0022
Nauduřený; -en, a, o, zornig, aufgebracht. Slov. Je nadurený ako sova, ako moriak (hněvá se). Mt. S. Vz Naduřiti.

170395   Nauěelivý Svazek: 2 Strana: 0087
Nauěelivý, naučlivý, gelehrig. Res.

170396   Nauhýbati se komu Svazek: 6 Strana: 1127
Nauhýbati se komu. Už sem se mu dost n-bal. Us. Brt. D.

170397   Nauka Svazek: 6 Strana: 1127
Nauka o hlístech, helminthologia, Nz. lk., o průmyslu, Gewerbekunde, Dch., pře- měny (Lamarckova), Osv. 1871. 46., pří- rodní, o výživě rostlin, o světle (optika), Sl. les., křesťanská, Anth. I. 3. vyd. IV., vrozenosti n. nativistická, zkusnosti n. em- piristická. Dk. P. 71. N. o výslovnosti. Vz Jg. Slnosť. 30. Malá encyklopaedie nauk. Vz Tf. Mtc. 92., 113. N-ku tuto dávám vám, čujte! baču starého nezabúdajte. Sl. spv. I. 26. Král. česká společnost nauk založena r. 1769. Vz Bačk. Pís. I. 197. a Dějepis její od Dra. Fr. Studničky 1885. a Dra. Jos. Ka- louska. Akademie nauk v Krakovč. Vz Ott. I. 575. Co chalupa, tož jiná n. (všude jinak). N. ke cti ponouká. Slez. Tč. Cf. Návka, 2. (dod.). Dali svnka do nauky = na učení. Laš. Brt. D. 235.

170398   Nauka Svazek: 7 Strana: 1335
Nauka. Ct Mkl. Etym 397. b

170399   Nauka Svazek: 9 Strana: 0181
Nauka. Jíti na nauku = do učení (se ře- meslu). Slez. Čes. 1. IX. 148.

170400   Nauka Svazek: 9 Strana: 0452
Nauka. Čes. společnosť nauk. Vz Vlč. Lit. II. 145. nn.

170401   Nauka Svazek: 10 Strana: 0199
Nauka —: katechismus. (Snoubenci) šli (k p. farářovi) na nauky. Slez. Vyhl. II. 69.

170402   Nauka. Cf Svazek: 8 Strana: 0229
Nauka. Cf. Dob. Dur. 370.

170403   Náuka, nauka Svazek: 2 Strana: 0088
Náuka, nauka, y, f. Stran dlouhého á v ná- vz Na- 3.; Naděje. — N., naučení. N. oznamování pravd někomu neznámých a to obyčejně vyslovenými větami. Hš. Vz S. N. Die Lehre, Belehrung, Unterweisung, der Unterricht. Jg. N. o skládání, o skladbě, o starožitnostech, o stavitelství, o větách, o důkazích, o listinách, o nápisech, o vy- chovávání, o slohu, o původu země, o erbích, o hláskách, o zkamenělinách, o periodách, o básnictví. Nz. N. o sedlání, die Beschir- rungslehre. Čsk. O zbraních. Bur. N. o hudbě, o písemnostech, o léčení, o tonech, o zboží, o zdraví, o prodloužení života, o nápěvu. Šm. Dal mu na ucho (náuku). Jg. Bez muky není nauky. Pk.

170404   Naukájeti se čím Svazek: 10 Strana: 0199
Naukájeti se čím: láskou. Msn. Od. 348.

170405   Naukazovati se Svazek: 6 Strana: 1127
Naukazovati se, genug zeigen, weisen. Us.

170406   Naukládati se čeho Svazek: 2 Strana: 0088
Naukládati se čeho, oft aufheben, ver- wahren. Jg.

170407   Naukomilovný Svazek: 6 Strana: 1127
Naukomilovný, die Wissenschaften lie- bend. N. Praha. Šf. III. 379.

170408   Naukosdělný Svazek: 6 Strana: 1127
Naukosdělný. Na místě toho není více n-né řeči slovanské na ústavě žádném. Pokr. Pot. II. 205.

170409   Naukosdeľný Svazek: 8 Strana: 0229
Naukosdeľný. N. reč, Unterrichtssprache, ť. Phľd. XII. 322., 460.

170410   Naukosloh Svazek: 6 Strana: 1127
Naukosloh, u, m., der Lehrstil. Ssk.

170411   Naukosloví Svazek: 6 Strana: 1127
Naukosloví, n., die Didaktik. Ssk.

170412   Naukový Svazek: 6 Strana: 1127
Naukový. Světlo v té straně n-ho ob- zoru pomalu vzcházeti počíná. Šf. III. 172.

170413   Náukový, naukový Svazek: 2 Strana: 0088
Náukový, naukový, Lehr-. N. víra (když ku př. věřím vypovědění hvězdářské o za- tmění slunce. Mark.

170414   Naukrati-s Svazek: 2 Strana: 0088
Naukrati-s, e, f., bylo mě. v Aegyptě. Vz S. N.

170415   Naulirovati se Svazek: 6 Strana: 1127
Naulirovati se, sich plagen. Laš. Tč.

170416   Nauloch Svazek: 7 Strana: 1335
Nauloch, u, m , nadir. Pršp. 7.

170417   Naumburk Svazek: 2 Strana: 0088
Naumburk, a, m. N. na Kvise v prus. Slezsku. N. nad Salou v prus. Sasku. Vz S. N.

170418   Naumburk Svazek: 6 Strana: 1127
Naumburk, a, m. Tk. IV. 404., V. 352.

170419   Nauměti se Svazek: 2 Strana: 0088
Nauměti se, ěl, ění = naučiti se, lernen. Na Slov. Ch.

170420   Naumetr Svazek: 9 Strana: 0181
Naumetr, a, m. = geometr. Již. Mor. Šeb. 202.

170421   Naumíte Svazek: 8 Strana: 0229
Naumíte = neumíte. Třeb. Lobk. 1517.

170422   Naumluvník Svazek: 10 Strana: 0199
Naumluvník, a, m., accusator. Rozk. R. 78. V Rozk. P. 994.: navinovník.

170423   Naupakt-os Svazek: 2 Strana: 0088
Naupakt-os, a, m., mě. Lokrův, nyní Lepanto. Vz S. N.

170424   Nauplia Svazek: 2 Strana: 0088
Nauplia, e, f., bylo mě. v Argolidě, nyní Napoli di Romania. Vz S. N.

170425   Nauport-um Svazek: 2 Strana: 0088
Nauport-um, a,n., bylo mě. v Pannonii.

170426   Naupřímky Svazek: 10 Strana: 0632
Naupřímky, naupřínky = přímým smě- rem, cestou necestou ku př. přes louky a pole. Hoš. Pol. I. 111., 139. Šla naupřímky. Hoš. Pol. H. 13., 36. Sr. Huj. Progr. 14.

170427   Naupřímo Svazek: 6 Strana: 1127
Naupřímo = přímo. Jděte jen n. cestou. U Chotěboře. Neud.

170428   Nauročiti Svazek: 2 Strana: 0088
Nauročiti, vz Úročiti. Ros.

170429   Nausea Svazek: 6 Strana: 1127
Nausea, e, f. = nevole žaludeční, Slov. zdrav., mořská nemoc. Rk. Sl.

170430   Nausikle-s Svazek: 2 Strana: 0088
Nausikle-s, a, m., athenský vůdce.

170431   Náustek Svazek: 9 Strana: 0181
Náustek, stku, m., Mundstück. N. u trub; plátek, hubička, u klarinetu; strojek u fagotu ? hoboje.

170432   Náustka Svazek: 7 Strana: 1335
Náustka,y, f = druhá polokoule telefonu, do které se mluví. Exc.

170433   Nausvítě Svazek: 2 Strana: 0088
Nausvítě, vz Usvit.

170434   Naušák Svazek: 2 Strana: 0088
Naušák, u, m., hrnec ušatý, Henkeltopf, m. Us.

170435   Náušek Svazek: 2 Strana: 0088
Náušek, V., Ben., naušek, V., Jel., šku, m., náušnice, e, f., ozdoba ušní, das Ohren- geheng, der Ohrenring. Náušek zlatý, Ben., skleněný. Naušky s ušima jim utrhali. Trip. Uzře naušnice své sestry. BO.

170436   Náuška Svazek: 2 Strana: 0088
Náuška, y, f. = náušek. D.

170437   Náuška Svazek: 8 Strana: 0229
Náuška = zlaté n. perlové pletivo, které krylo uši žen. XV. stol. Wtr. Krj. I. 102. nn., NŽ. IV. 418. Vz Záuška (3. dod.).

170438   Náušnice Svazek: 2 Strana: 0088
Náušnice, Kom., vz Náušek. — Naušnice, boule za uchem. Us. Bosk.

170439   Naušnice Svazek: 7 Strana: 1335
Naušnice za starší doby. Vz Zbrt. Krj. I. 98., 269. — N. = do uší mluvení.R. Pokorný.

170440   Náušnice Svazek: 8 Strana: 0229
Náušnice, vz Záuška (3. dod.). Když šá- tek do týla zavázaný nad ušima s obou stran do předu polokruhem trčí, zavázán jest na n-ce. Brt. D. II. 466.

170441   Naušnice Svazek: 10 Strana: 0632
Naušnice. Dievča bez naušnic, ako kráva bez zvonca. Mus. slov. IV. 51. Sr. Záušnice.

170442   Naušník Svazek: 2 Strana: 0088
Naušník, u, m. = náušek. Mus.

170443   Náušník Svazek: 8 Strana: 0229
Náušník, u, m., vz Záuška (3. dod.).

170444   Naušuí Svazek: 2 Strana: 0088
Naušuí růžek, das Hörrohr. Rk.

170445   Nautický Svazek: 6 Strana: 1127
Nautický. N. mappa. Stč. Zem. 427.

170446   Nautický, z Svazek: 2 Strana: 0088
Nautický, z lat. a to z řec., plavební, plavecký, nautiscch. — Nautika, y, f., z řec., lodnictví, plavba, náuka o plavbě. Rk. Die Nautik, Schiffkünde, Schiffahrtkunst, das Schiffwesen.

170447   Nautika Svazek: 6 Strana: 1127
Nautika. O některých otázkách týkají- cích se starověké n-ky vz List. fil. 1888. 89. etc.

170448   Nautikati se před kým Svazek: 2 Strana: 0088
Nautikati se před kým. Us. Vz Utíkati. Oft fliehen.

170449   Nautráceti se Svazek: 2 Strana: 0088
Nautráceti se, el, ení, dosti utráceti, namrhati se, verzehren, verschleudern. Č.

170450   Nautýrat sa Svazek: 10 Strana: 0632
Nautýrat sa = nautráceti se. Spiš. Sb. sl. IX. 51.

170451   Naúvěrek Svazek: 2 Strana: 0088
Naúvěrek, rku, m., vz Úvěrek. Jg.

170452   Nauzliti Svazek: 2 Strana: 0088
Nauzliti, il, en, ení, Knoten schlingen. Jg.

170453   Nauzvýš Svazek: 7 Strana: 1335
Nauzvýš = do výšky. Val. Slavč. 103.

170454   Naúžinka Svazek: 6 Strana: 1127
Naúžinka,. y, f. = ůžinka, naužínané vršky. Slez. Šd.

170455   Naužiti se Svazek: 2 Strana: 0088
Naužiti se, il, it, ití; naužívati se, oft gebrauchen. — se koho, čeho. Když se jí nešlechetně naužíval... V. pol. 223.

170456   Nav Svazek: 2 Strana: 0088
Nav, i, f., náva, y, náve, e, f., zastr., loď, das Schiff. Har. — N., hrob, das Grab. Tělo při pohřbu do navi se položilo. Výb. I. Ustlav jiným v navi bydlo, i upadl sám v osidlo. Alex. Výb. I. 1079. — N. značí dle Jir. v strslov. umrlce, strašidlo, starým Čechům byla n. příbytkem duší dobrých. Jak si jej představovali, o tom vz Mus. 1863. 16. Duše zlých přicházely dle Jir. do černé noci. Háj. praví, že Přemysl a Libuša oba odešli do navi a pohrbeni jsou. A V. zmi- ňuje se o Saturnově navi. Také Bdl. vykládá v Mtc. 1876. 72. nav za místo, do kterého duše zemřelých přicházejí. Vz Gl. 175. (Bdl.). Jíti, odebrati se do navi (umříti). V. — O původu vz Mz. str. 398. Cf.: skr. nâvi, der Leichnam (Leib), strsl. ????, der Leichnam, ein Todter. Fk. 584. Cf. unaviti = zahubiti Kat. 2973. Prk.

170457   Nav Svazek: 6 Strana: 1127
Nav, navis, váti g, loď. Lšk., Vký. Cf. Mkl. Etym. 211. Stáli jsme na místě s naví; Všecka náve (za bouře) tak praští a luští. Výb. II. 1491., 1508. N. chrámová. Hnoj. 22. — N., got. naus, cyr. a strus. nav, lot. nahve mors. Šf. Strž. I. 481. Nav& mortuus, lett. navě mors, snad od nů, languere, nýti. Mkl. aL. 113. Navb cadaver. Mkl. aL. 106. Cf. Bž. 226 , Mz. v List. fil. XI. 179., Mkl. Etym. 211. Nav, hrobka. Kvř. 28. — N. = hrob.. Mrtví vstávachu z svých naví. Pravn. 1159, Ty jsi mrtvé z návi vzkřešoval. Umuč. sv. Jiří v. 542. Lazare vzkřísil z navi. H oml. v. 198. Skrze Evu byl náš nav, již bude v nebesích náš stav. Sv. Mař. v. 96 (Mus. 1884. 516.). — N. = podsvětí. Dvě stě let jakž sem do navi šel. Mus 1881. 284. (v textě brněnském: jakž sem do pekla všel). Potom Krok jide do navi (umřel). Dal. 8. Kristus sestoupil do navi. Sš. II. 114. — Cf. Krok 1887. 28, Zoja, Navie.

170458   Náv Svazek: 9 Strana: 0181
Náv, u, m. Krok jide do návi. Nava, y, f., novotvar. Gb. II. ml. III. 1. 361.

170459   Nav Svazek: 10 Strana: 0199
Nav. Sr. Mš. Slov.

170460   Nava Svazek: 9 Strana: 0181
Nava, y, f. Vz předcház. Náv.

170461   Nava Svazek: 10 Strana: 0632
Nava, y, f. = příbytek pro dobré duše. Vz Sb. sl. VII 23.

170462   Navábiti Svazek: 2 Strana: 0089
Navábiti, il, ?n, ení, anlocken. — koho kam. Ten navábil ptáků do sítí, čím: pískáním.

170463   Naváděcí Svazek: 2 Strana: 0089
Naváděcí jehla. Vz Tkadlcovství. Hk. N. stroj, der Walzenapparat, n. válec, der Auftragwalzen. Techn. III. 444.

170464   Naváděcí Svazek: 8 Strana: 0229
Naváděcí. N. cívka stroje elektrického. KP. VIII. 97.

170465   Naváděč Svazek: 2 Strana: 0089
Naváděč, e, m., v tkadl., der Trümmer- rüster. Krok.

170466   Navaděč Svazek: 6 Strana: 1128
Navaděč (induktor) hojnosti, der Quan- titätsinduktor. Nz.

170467   Navádědlo Svazek: 8 Strana: 0229
Navádědlo, a, n. Magnet takový nazýváme n-dlem, kdežto cívky s jádry nazýváme na- vodicem či induktorem, také armaturou (stroje dynamoelektrického). KP. VIII. 68. N. svo- diče (u elektr. stroje). KP. VIII. 109.

170468   Navádění Svazek: 2 Strana: 0089
Navádění, n., das Anstiften, die Anstif- tung. D.

170469   Naváděti Svazek: 2 Strana: 0089
Naváděti, vz Navésti.

170470   Navaditi Svazek: 2 Strana: 0089
Navaditi, il, ěn, ění. — se s kým. Ta se dnes s děvečkou bez příčiny navadila. Vz Vaditi se. Lange, viel zanken. — N. = svaditi, zusammenhetzen. Ros.

170471   Navadlosť Svazek: 2 Strana: 0089
Navadlosť, i, f., die Welkheit. Jg.

170472   Navadlý Svazek: 2 Strana: 0089
Navadlý, ein wenig welk. Ros.

170473   Navadnouti Svazek: 2 Strana: 0089
Navadnouti, dnul n. dl, utí. Ros. — čím. Květiny suchem navadly, ein wenig verwelken.

170474   Navadřiti co na koho Svazek: 8 Strana: 0229
Navadřiti co na koho. Vz Zvadřiti (3. dod.).

170475   Navádzať Svazek: 6 Strana: 1128
Navádzať = naváděti. Slov. Bern.

170476   Návah Svazek: 2 Strana: 0089
Návah, u, m., navážení, nahnutí, i místo, kde se navažuje, die Neigung, Senkung, der Abhang. N. kopce. N. kola neb vozu (při jízdě). Jsou tam návahy (vymleté koleje). Jg-

170477   Návah Svazek: 6 Strana: 1128
Návah = svah. Šf. Kráva pádila až na n. vrchu. Nečásek. Malv. 83.

170478   Navahovati se někam Svazek: 6 Strana: 1128
Navahovati se někam = nahýbati se. Nenavahuj se, ať nespadneš. Us. Kšť.

170479   Návaječný Svazek: 2 Strana: 0089
Návaječný, nasamičný, naplodný. Rostl.

170480   Nával Svazek: 2 Strana: 0089
Nával, u, m., dřevo, po kterém se klády na pilu navalují, návaly na pilu (podval), die Rutsche, der Walzbaum. Us., Vys., Jg. — N., vše, co se navaluje, příval, der Andrang. N. bouřky, Krok., náruživosti. Měst. bož., lidu, lidstva, krve. Šm. Tok v návalu lítém zachvacoval místo. Č. N. jezdectva zdržeti. Nt. — N., závdavek, das Handgeld. Gl. 175. — N., val, násep, der Wall. Bur., Č. Nár. Pís. II. 38.

170481   Nával Svazek: 6 Strana: 1128
Nával = příval. N. vody, cizinců, der Fremdenfluss, Dch., hněvu, Kká. Td. 98., citů, Vrch., prací, myšlének, Pdl., k bance, Kaizl 247., nepřátelský, Šmb., krevní, vz Slov. zdrav., krve k rodidlům. Vz Křž. Por. 338. — N. = vodou navalený štěrk. U Cho- těboře. Neud. — N-ly = mostění, die Brük- kung, die Klotzbrücke. Sl. les.

170482   Nával Svazek: 7 Strana: 1335
Nával, sarcina. Pršp. 28. 65.

170483   Nával Svazek: 10 Strana: 0199
Nával. Náchylnosť ku krevním n-lům. Ktt.

170484   Návala Svazek: 6 Strana: 1128
Návala, y, f. = nátisk, nouze. Jak přijde n., enom třá se zas obrátiť na tatíčka, aby pomohli. Slez. Sd. — N. — množství. Tam byla veliká n. lidu. Mor. Brt. D. 235.

170485   Navalač Svazek: 6 Strana: 1128
Navalač, e, na. = nakladač. Beck. II. 3. 342.

170486   Naválati Svazek: 6 Strana: 1128
Naválati = navaliti. Naválal mu ako svini do válová (zlobě se mnoho mu vy- ciukal). Slov. Zátur.

170487   Návalcovitý Svazek: 6 Strana: 1128
Návalcovitý, vz Návalec. N. hlavice. NA. I. 162.

170488   Naválčiti se Svazek: 2 Strana: 0089
Naválčiti se, vz Válčiti.

170489   Návalec Svazek: 2 Strana: 0089
Návalec, lce, m. menší nával, die Rutsche. D.

170490   Návalek Svazek: 2 Strana: 0089
Návalek, lku, m., die Wulst, Rolle. Rk.

170491   Návalek Svazek: 10 Strana: 0199
Návalek, lku, m. = uzlovité n-lky, knol- lige Wülste. Ktt.

170492   Návalek n Svazek: 9 Strana: 0181
Návalek n. podvalek, lku, m., u klem- pířů = svinutí okrajů plechů. Ott. XIV. 347a.

170493   Navalený Svazek: 6 Strana: 1128
Navalený; -en, a, o = na mol opilý. Mor. Vck., Brt, Sd., Šd.

170494   Navalený Svazek: 9 Strana: 0181
Navalený = opilý. N. jak kanon. Šeb. 220.

170495   Naváleti Svazek: 2 Strana: 0089
Naváleti, el, en, ení, sváleti, viel auf- wälzen; zváleti, kneten; se = dlouho váleti, sich lange, oft wälzen; zaháleti, sich herum- wälzen, liegen, faulenzen. — co: chléb. Ros. Dvě haldy dříví naváleli. Ros. — čeho: kamenů, chleba. Ros. — se čeho, se s čím: těsta, s těstem. Us. — se kde. Už se na té peci dosti naválel. Vz Váleti.

170496   Naváleti čeho z čeho Svazek: 6 Strana: 1128
Naváleti čeho z čeho. Padesát koláčev z toho (těsta) naváléš. Hr. ruk. 411.

170497   Navalchovati Svazek: 2 Strana: 0089
Navalchovati, vz Valchovati.

170498   Návalík Svazek: 2 Strana: 0089
Návalík, u, m., kladka k válení kamenův atd., das Walzklötzel. Us. Petrov. Dch.

170499   Návalík Svazek: 6 Strana: 1128
Návalík, u, m., das Walzklötzel. Šm.

170500   Navaliti Svazek: 2 Strana: 0089
Navaliti, il, en, ení; navalovati, aufwälzen, anschroten, aufladen, anwälzen. Jg. — co: sukno (stocken), D., Rk., klády. Jg. — co komu: práci (mnoho uložiti). Kom. Čert mi to navalil (nahodil). Mus. Žádné straně ne- navalovati (nenakládati, nestranným býti). V. — co kam: břímě na osla. Ros. Klády na pilu. — co čím k čemu: venhákem špalky na pilu k řezání. Vys. —se komu. Dobře se mu navalilo. Vz Štěstí. C. Navaluje se mi mnoho práce. Kom. Navalovalo se mu — chtělo se mu zvraceti. Mor. Mřk. — se čeho. Navalilo se sněhu, hostí. Jg.

170501   Navaliti co Svazek: 6 Strana: 1128
Navaliti co: peníze = vysázeti (žertem). Us. Kšť. — si čeho kam. N. si jídla na talíř, hoch häufen. Dch. — se = hodně se najísti, napiti. N-lil se krupice. Mor. Brt. D. 235. — se kam, eindringen (o Sarma- tech). Šf.Strž. I. 286.

170502   Navaliti co Svazek: 10 Strana: 0199
Navaliti co: víno (nakládati), Mtc. 1903. 320.; dáti, poslati; komu =: spílati. V zoděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142.

170503   Navalitý Svazek: 6 Strana: 1128
Navalitý, gewulstet. Nz. lk.

170504   Návalně Svazek: 10 Strana: 0200
Návalně vichry hrnou se. Msn. Od. 82.

170505   Návalník Svazek: 6 Strana: 1128
Návalník, u, m., das Wälzklötzchen. Sl. les.

170506   Návalník Svazek: 9 Strana: 0181
Návalník, u, m. = sochor, jímž. slabší klády na vůz navalují. Sr. Hasák. Čes. 1. VII 20.

170507   Návalný Svazek: 2 Strana: 0089
Návalný, silný, stark, heftig. N. déšť. 1549.

170508   Návalový Svazek: 6 Strana: 1128
Návalový. Zhrozila se řeka n-vé tísné. Hdk. Lum. V. 273. N. překrvení, kongestive Hyperämie.

170509   Navandrovati Svazek: 2 Strana: 0089
Navandrovati, vz Vandrovati.

170510   Navanouti Svazek: 2 Strana: 0089
Navanouti, ul, ut, utí, navanovati, an- wehen. Větřík líbě navanuje. Ros. — čím: n. větrem, vůní. Ros.

170511   Navápeniti Svazek: 6 Strana: 1128
Navápeniti, il, ěn, ění = vápnem posy- pati, pohnojiti. — co: pole. Us. Šd.

170512   Navápní Svazek: 2 Strana: 0089
Navápní malba, malba na vápně, na ob- mítce, Frescogemälde, n.

170513   Navápniti Svazek: 6 Strana: 1128
Navápniti, il, ěn, ění = navápeniti. KP V. 355.

170514   Navar Svazek: 6 Strana: 1128
Navar. Sdl. Hr. III. 208., 233.

170515   Návara Svazek: 2 Strana: 0089
Návara, y, f., co se navařilo, das durch Kochen Aufgeschwollene, Zugewachsene, Us., zvl. nedovařený hrách, řepa. N. z Hrachu. — N., nedozralé obilí. Je ještě n. (měkké zrno). Us. u Branné. — N., zastr., co z praku vyho- zeno býti může. Aqu. — N., y, m., člověk mrzutý, hněvivý, nepříjemný. Na Mor., Brt.

170516   Návara Svazek: 6 Strana: 1128
Návara, y, m., os. jm. Tk. IV. 144., V. 47.

170517   Návara Svazek: 7 Strana: 1335
Návara, y, f, zerophagia. Pršp. 65. 86.

170518   Navara Svazek: 8 Strana: 0229
Navara (slov. návara), y, m. = nešika, nimra. Jevíčko. Brt. D. II. 347.

170519   Návarčivý Svazek: 2 Strana: 0089
Návarčivý, který vařením nabubří, auf- schwellend im Kochen. N. hrách. Us.

170520   Navarhanělý Svazek: 10 Strana: 0200
Navarhanělý límec. Tbz. V. 6. 63.

170521   Navariti co komu Svazek: 10 Strana: 0200
Navariti co komu. Čo si urobí, to bude mať; čo si navarí, to zjie. Rizn. 168.

170522   Návarnosť Svazek: 2 Strana: 0089
Návarnosť, i, f., die Eigenschaft, mittelst deren etwas durch das Kochen aufschwillt.

170523   Návarný Svazek: 2 Strana: 0089
Návarný (uvíravý, na Mor. Mřk.), hrách (který se navaří), durch Kochen quellend. Us.

170524   Navarov Svazek: 2 Strana: 0089
Navarov, a, m., mě. v sev. vých. Cech., rodiště prof. Václ. Al. Svobody. Vz S. N.

170525   Navarov Svazek: 6 Strana: 1128
Navarov (od Navary. Pal. Rdh. I. 133.), u Něm. Brodu. Tk. V. 251., VII. 255., 260., Blk. Kfsk. 1370., Sdl. Hr. I. 124., V. 232., Rk. Slov.

170526   Navarovati Svazek: 6 Strana: 1128
Navarovati = nachrániti. Ak nenava- ruješ, nenagazduješ. Slov. Sbor. sl. ps. I. 126.

170527   Navarra Svazek: 2 Strana: 0089
Navarra, y, f., bývalé království pyrae- nejské. Vz S. N.

170528   Navary Svazek: 6 Strana: 1128
Navary, dle Dolany, Auern, ves v Bu- dějov. Blk. Kfsk. 394., Sdl. Hr. IV. 107., Rk. Slov.

170529   Navařený Svazek: 6 Strana: 1128
Navařený; -en, a, o, gekocht. Daň z ka- ždého navařeného sudu piva. Mus. 1880. 248.

170530   Navařiti Svazek: 2 Strana: 0089
Navařiti, il, en, ení; navařovati. — co: hrách (drobet uvařiti), durch Kochen quellen. Jg. Cos sobě navařil, jez. Jg. N. železo, schweissen. — čeho (mnoho něčeho), viel kochen: hrachu. Us. Zlého navaříš, věř mi. Ros. Pokus se o to jen, jistě zlého navaříš. Vz Vyhrůžka. Č. — co, čeho komu. Cos sobě navařil, jísti budeš. V., č. Jez, cožs sobě navařil, Č. Tys mu navařil (zle posvítil, nadrobil). Navarili mu horkej polievky. Mt. S. — se, durch das Kochen aufschwellen. Hrách se hezky navařil. Us. — s kým. Nic s ním nenavařím (neshodneme se). Us. — se čeho, s čím. Jg. (dlouho vařiti, lange kochen.). — Vz Vařiti.

170531   Navařiti Svazek: 6 Strana: 1128
Navařiti. — čeho z čeho. N-rím z vás masti. Ht. Sl. ml. 217. — se kde. Tvrdý chléb se v polívce n-řil. Us. Dch. — čeho proč: piva do zásoby. Suk.

170532   Navařiti Svazek: 9 Strana: 0181
Navařiti. Co's sobě n-řii, to jísti budeš. Us.

170533   Navářka Svazek: 6 Strana: 1128
Navářka, y, f., das Aufkochen; die Schweissung.

170534   Naváti Svazek: 2 Strana: 0089
Naváti, navěji, ál, án, ání, na Slov. -át, átí; navíti, íl, ění, víní; navívati, zusammen-, anwehen. — co, obilí navíti, auffahen. Us. Vítr navál síň plnou sněhu. Ros. — čeho. Ten vítr toho sněhu navál. — kam: do stodoly, pod kolnu. Vz Váti.

170535   Naváti Svazek: 6 Strana: 1128
Naváti. Jest naváto, es ist angeweht. Dch.

170536   Navátina Svazek: 8 Strana: 0229
Navátina. N. písku, Dünen. Ott. VIL 194. Cf. Duny (3. dod.).

170537   Navatrať Svazek: 8 Strana: 0229
Navatrať. Navatrali si ohňa (rozdělali). Phľd. 1895. 3. Cf. Navatřiti.

170538   Navatriť Svazek: 6 Strana: 1128
Navatriť oheň, vatru = rozdélati. Cf. Vatra. Slov. Koll. IV. 260., HVaj. BD. II. 151. Lež akože ho (oheň) n., keď chybo- valy nám zápalky? Sokl. II. 80. — kde. Keď ohňa navatria na vysokom Litne. Lipa II. 255.

170539   Návaz Svazek: 2 Strana: 0089
Návaz, u, m., navazování, hádání z ně- čeho, das Wahrsagen. Baby mistrují svá kúzla aneb své čáry a vědma jakás a návazy, chtiec každá slúti múdrá. Št.

170540   Návaz Svazek: 6 Strana: 1128
Návaz. Za Št. polož: Kn. š. 93.

170541   Návaz Svazek: 8 Strana: 0229
Návaz. Nošení n-zů, ligatur, amuletů. Cf. Zbrt. Pov. 47., 48.

170542   Navazacký, navazačský Svazek: 2 Strana: 0089
Navazacký, navazačský, Wahrsager-. Jg.

170543   Navazactví, navazačství Svazek: 2 Strana: 0089
Navazactví, navazačství, n., die Wahr- sagerei. Kom.

170544   Navazač Svazek: 2 Strana: 0089
Navazač, e, m., hadač z drobu. Mat. verb., Kom. Dle Pa. 40. glossa v MV. padělaná.

170545   Navazač Svazek: 6 Strana: 1128
Navazač, ariolus. Sv. ruk. 331. V MV. nepravá glossa. Pa. N-či byli obyč. ovčáci, skotáci, pastuchové a podobní lidé, kteří měli šaty z vlčí n. ovčí kůže. VSlz. I. 206.

170546   Navazač Svazek: 9 Strana: 0181
Navazač, e, m. = kdo sobě uvazuje a nosí všelijaké věci, aby ho nic zlého ne- potkalo. Uč. spol. 1897. XI. 10.

170547   Navazačka Svazek: 6 Strana: 1128
Navazačka, y, f., die Weissagerin. Bern.

170548   Navazadlo Svazek: 2 Strana: 0089
Navazadlo, a, n., obinadlo, fáč, die Binde. Sal. — N-dla, lépe: zavazadla, Gepäck, n. Krok.

170549   2. Navázati Svazek: 2 Strana: 0089
2. Navázati, -zám n. -ži (zastr. navíži); navazovati, anbinden. V soukenictví niti osnovy nové k staré osnově přivázati, an- knüpfen. Nvk. — co komu. Navaž mi tu tkanici, provaz. Jg. Co ti matka navázala (k svátku dala)? Us. Hý. — co, čeho komu kam. Navázala si tkanic na hlavu. Us. N. na sebe. Kom. N. dříví do otýpek. Byl. Navázav naň těžké břímě, zahnati pryč kázal. Pass. 550. — se čeho, s čím: dřiví, s dřívím. Co jsem se nažala, snopů navázala. Er. P. 329.

170550   Navázati co Svazek: 10 Strana: 0200
Navázati co. Musíš n. konce = dopiti a znova si dáti naliti. Litom. 49.

170551   Navázati co kolem čeho Svazek: 6 Strana: 1128
Navázati co kolem čeho. ZČ. I. 407. — co čím kam. N. štětku provazem na tyč. Us. Pdl. — komu. Jak si navážeš, tak poneseš. Us. Tč. — abs. Navaž (řeč, mluv dále). Hlč. — Začal si s ním navazovať (známosť činiť). U Rychn.

170552   1. Navazati, navázati Svazek: 2 Strana: 0089
1. Navazati, navázati (Kom.), navazo- vati, wahrsagen. Vz Návaz.

170553   Návazek Svazek: 2 Strana: 0090
Návazek, zku, m., angebundenes Stück. Sal.

170554   Navázka, y Svazek: 9 Strana: 0181
Navázka, y, f., Trensing, f. Sterc. II. 1114.

170555   Navazmo Svazek: 2 Strana: 0090
Navazmo = na dva uzly svázané. Kb.

170556   Navazování Svazek: 2 Strana: 0090
Navazování, n., das An-, Aufbinden. — N., hádání z drobu. Vz Navazactví. Háj.

170557   Navazování Svazek: 10 Strana: 0200
Navazování, n. = žehnáni, čáry. Rokyc. Post. 46a.

170558   Navazovati Svazek: 2 Strana: 0090
Navazovati, vz Navázati.

170559   Navážeč Svazek: 6 Strana: 1128
Navážeč, e, m., der Vorläufer. Sp. N. uhlí, der Kohlenauflader. Hř. 92.

170560   Naváženě Svazek: 2 Strana: 0090
Naváženě, nakloněně, abschüssig, geneigt. (Skála) stojí n. Presl.

170561   Navážení Svazek: 2 Strana: 0090
Navážení, n., die Abwägung, Einsehöp- fung, Neigung, die Aufführung. D.

170562   Naváženina Svazek: 6 Strana: 1128
Naváženina, y, f. = navážka. Dk.

170563   Navážený Svazek: 2 Strana: 0090
Navážený. N. zboží (odvážené), abge- wogen; voda (nabraná, načerpaná), einge- schöpft; stěna (nahnutá), geneigt, hangend. Jg. — jak. Stěna k pádu n-ná (nahnutá). Jel.

170564   Navážeti Svazek: 2 Strana: 0090
Navážeti, vz Navoziti.

170565   Náváží Svazek: 2 Strana: 0090
Náváží, n., das Gutgewicht. Berg. — Návážie (váha) křivá (špatná) mrzkost' jest před hospodinem (statera dolosa abominatio apud dominum). BO.

170566   Navážiti Svazek: 2 Strana: 0090
Navážiti, važ, il, žen, ení; navažovati = váhou odměřiti, abwägen; nabrati, einschöp- fen; nabyti, gewinnen; nahnouti, neigen. — co: dčbán, sklenici, konvici někomu n. Ros. Navážil (nahnul) to dřevo, až padlo. Jg. Když člověk pýchu naváže, pohynuje. GR. — čeho. Rezník mu už masa navážil. Ros. Navážila bych jim studené vodičky. Er. P. 110. — čeho kam proč, od koho. N. vody do lázně, na zalévání, pro všelijaké potřeby. Ros. Lásky od někoho n. (nabyti). Ros. — čeho, co odkud čím: vody ze studny bidlem, vahou. Vody z cisterny. Br. Nava- zovati ze studnice rozum. Pass. — se čeho, se s čím = mnoho, dlouho vážiti. Kom. — se. Prkno se navážilo a já spadl. —sekám (nač, k čemu). Hlas jakoby se na každou notu jen navažoval (nevyrážeje jí řádně). Blah. mus. Zeď (vůz) k pádu se navážila (nahnula). Prkno k jedné straně se navážilo. Rk. Nemoc k horšímu se navažuje. Lk. Všecky věci k horšímu se navážily. Jel.

170567   Navážiti čeho Svazek: 6 Strana: 1128
Navážiti čeho : vody. BO. — co. Může-li (četba básnická) jen poněkud n. (aufwiegen) ohromný material Rozumový, jejž kandidatovi jest překonati? Kos.

170568   Navážka Svazek: 2 Strana: 0090
Navážka, y, f., co naveženo, die Auffuhr. Jg-

170569   Navážka Svazek: 6 Strana: 1128
Navážka. Silnice po n-žce. NA. IV. 182.

170570   Navb Svazek: 8 Strana: 0229
Navb. Vz Krok (nový). I. 28. a VI. 267. Cf. o pův. slova také Grb. H. ml. I. 74., o strč. skloň. Gb. Km. -i. 18.

170571   Navčieviti Svazek: 6 Strana: 1128
Navčieviti = navštíviti. Ž. wit. 233., Pass. 277.

170572   Navdákati se Svazek: 6 Strana: 1128
Navdákati se, vz Vdákati. -- N. se = naprositi se, lange bitten, betteln. U Olom, Sd.

170573   Návdanek Svazek: 10 Strana: 0200
Návdanek, nku, m. = nadávek. Us. Mš.

170574   Návdavek Svazek: 6 Strana: 1128
Návdavek, vku, m., die Zugift; das Auf- geld. Dch., Šm. Vz Nádavek.

170575   Navdešení Svazek: 2 Strana: 0090
Navdešení, n. = nadchnuti, nadšení, die Eingebung, Inspiration. Abych v těch věcech, kteréž jsem poznal tvým navdešením, mohl trvati. Ms. 14. stol.

170576   Náve Svazek: 2 Strana: 0090
Náve, vz Nav.

170577   Návec Svazek: 6 Strana: 1128
Návec, vce, m., der Winddorn (oteklina). Šm.

170578   Návěc Svazek: 7 Strana: 1335
Návěc = větším dílem. Slavč 49.

170579   Návečer Svazek: 10 Strana: 0632
Návečer, u, m. Slunečný n. říjnový. Zvon V. 685.

170580   Návečerní Svazek: 10 Strana: 0200
Návečerní obrat nebes. Zvon IV. 9.

170581   Navečeřený Svazek: 2 Strana: 0090
Navečeřený, genachtmalet. Jg.

170582   Navečeřeti se Svazek: 2 Strana: 0090
Navečeřeti se, el, en, ení, nachtmalen. Když se navečeřel, šel spát. Us. — se s kým kde jak čeho : s přítelem u souseda, v hos- podě do sytosti, masa do vůle.

170583   Navečír Svazek: 6 Strana: 1128
Navečír = večer. Dobrý n.; Byla živa do včerejška do n-ra. U Chroustova. Tbnk

170584   Navedení Svazek: 2 Strana: 0090
Navedení, n. N. koho na cestu. V. Das Wohinbringen, Hinführen. — N., naučení, die Anleitung. N. k pobožnosti. Plác. N. koho v šlechetné mravy. V. N. práva. V. N. dáti. Reš. N. života, die Lebensweise. Jg., V. — N. = namluvení, das Uiberreden, die Verleitung, Anstiftung. V., D. — Vz Návod.

170585   Navedený Svazek: 2 Strana: 0090
Navedený; -den, a, o, zugeführt, wohin gebracht. Navedené hosti častovati. Jg. Kosť navedená a srovnaná, eingerichtet. Sal. — N., navyklý, naučený, gewöhnt. Lid je již tam navedený. Ros. — N., namluvený, an- geführt, überredet, verleitet, angeleitet. Jg. — na co: V., k čemu. Us.

170586   Navedený Svazek: 6 Strana: 1128
Navedený. N. elektřina, proud, inducirt. Mj. 450., NA. V. 337. — N., erzogen. - jak. Zle, dobře n-né děti. Pož. 124., 118.

170587   Návěj Svazek: 2 Strana: 0090
Návěj, e, f., závěj, sníh navátý. Die Wind- wehe, Schneeverwehung. Upadl do n-je. Us. Udělaly se tam veliké n-je. N-je vykopávati, rozhazovati.

170588   Návěj Svazek: 10 Strana: 0200
Návěj. Květ svěží návějemi rosy. Zub. Még. 40.

170589   Návek Svazek: 6 Strana: 1128
Návek, vku, m. = návka. Šm.

170590   Navěkjamen Svazek: 9 Strana: 0181
Navěkjamen = na věky amen Us. čes. 1. VIII. 123., Dšk. Vok. 36.

170591   Naveľa Svazek: 7 Strana: 1335
Naveľa = na mnohé (prošení). N. dal sa upýtať. Slov. Sal. P. 78.

170592   Naveľa Svazek: 8 Strana: 0229
Naveľa. No keď je tak, povie n. Slov. Phľd. 1894. 679.

170593   Navelebiti se Svazek: 6 Strana: 1128
Navelebiti se, viel ehren, preisen. Us.

170594   Náveliký Svazek: 2 Strana: 0090
Náveliký, ein wenig gross. Reš.

170595   Návénečný Svazek: 6 Strana: 1128
Návénečný = na věnci připevněný. N. tyčinky u tolitovitých. Rst. 447.

170596   Naverbovati Svazek: 7 Strana: 1335
Naverbovati, anwerben. N-val mnoho lidí do práce. Us. Rgl.

170597   Naveriť si co Svazek: 8 Strana: 0229
Naveriť si co = na dluh, na úver vzíti. Naveril si za 30 zl. pálenky. Phl'd. 1894. 267.

170598   Návěře Svazek: 6 Strana: 1128
Návěře, die Netzkrone. Us.

170599   Navěřiti se Svazek: 6 Strana: 1128
Navěřiti se, lange glauben, trauen. Us.

170600   Navěřiti se Svazek: 10 Strana: 0200
Navěřiti se. (Dříve) nenavěřila sa na- chválit Janka (nemohla se ho dost vyna- chváliti). Val. Čes. 1. XI. 275,

170601   Náves Svazek: 2 Strana: 0090
Náves, vsi, f., prostor u prostřed vesnice, jako v městě: náměstí. Der Dorfplatz. Šel na n., je na návsi, jde z návsi, stojí na n-si, jde po návsi. Us.

170602   Naves Svazek: 6 Strana: 1128
Naves, ves zaniklá v Praž. Blk. Kfsk 4.

170603   Návěsek Svazek: 6 Strana: 1128
Návěsek, sku, m., das Amulet. Btk. Voc. 104. Důstojnický n., porteepée. Kal. has. 1886. 147.

170604   Návěsek Svazek: 8 Strana: 0229
Návěsek, sku, m., vz Halže (3. dod.).

170605   Naveseliti Svazek: 6 Strana: 1128
Naveseliti, naveselovati se, supergaudere, hodně se veseliti. Ž. wit. 37. 17., 34. 24.

170606   Navěsín Svazek: 6 Strana: 1128
Navěsín, a, m. Sdl. Hr. VI. 153.

170607   Navěsiti Svazek: 2 Strana: 0090
Navěsiti, il, sen, ení; navěšeti, el, en, ení; navěšovati, viel aufhängen, behängen. — čeho, co kam. Navěsil, navěšel na sebe zlatých řetězů. Ros. — čeho kde: věnců po stromech, okolo sebe. Kom. —se kam. Voda navěšuje se (má svah, nachyluje se) k hornímu kraji. Lk., Břez. Rožm. 158. — Vz Věšeti.

170608   Navěsiti co Svazek: 6 Strana: 1128
Navěsiti co: plnú šibenici. Št. N. 95.— komu čeho kam: perel do kadeří. Nrd.

170609   Naveskrz Svazek: 2 Strana: 0090
Naveskrz, naskrz, durch und durch. Us. — N., všichni, durchaus, alle zusammen. Pref.

170610   Naveskrz Svazek: 6 Strana: 1128
Naveskrz, durch und durch. N. to pro- razil. Us.

170611   Náveslí Svazek: 6 Strana: 1128
Náveslí, n., der Steuerbalken. Lpř.

170612   Naveslovati Svazek: 2 Strana: 0090
Naveslovati, vz Veslovati.

170613   Návesní Svazek: 2 Strana: 0090
Návesní, Dorf-, Dorfplatz-. Jg.

170614   Návesní Svazek: 10 Strana: 0200
Návesní dvéře = vedoucí na náves. Litom. 61.

170615   Návesníček Svazek: 9 Strana: 0181
Návesníček, čku, m. = mochna husí. Mor. Mus. ol. III. 136.

170616   Návesník Svazek: 2 Strana: 0090
Návesník, a, m., na návsi bydlící, Be- wohner des Dorfplatzes. Jg. Dle Gl. 175. byli n-ci nejchudší obyvatelé vsi, kteří ani polí ani vlastních chalup neměli, nájemníci.

170617   Návesník Svazek: 6 Strana: 1128
Návesník, a, m., os. jm. N. Jos., knih- tiskař v Jičíně. — N. = jm. rybníku na návsi ve mnohých obcích. BPr.

170618   Návesník Svazek: 10 Strana: 0200
Návesník = ves. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

170619   Návěsný Svazek: 6 Strana: 1129
Návěsný. N. uměna, výtvor. Dk. Aesth. 635., 616.

170620   Návesský lid Svazek: 10 Strana: 0200
Návesský lid. Hlk. IX. 209.

170621   Návěst Svazek: 2 Strana: 0090
Návěst, i, f., propositio. Úsudkové, z je- jichž pravdy nebo křivdy pravda nebo křivda následuje, slujte návěsti, praemissae; V pro- stém rozsudku sluj návěsť obšírnějšího okresu návěsť hořejší a druhá, která se pod ním podebírá, n. dolejší (propositio majora minor). Marek. N. hořejší (hořejšek), dolejší (dolejšek). Ober- a Untersatz. Nz. N. sluje věta, z níž následuje nutně v myšlení jiná věta, závě- rečná věta či závěrek zvaná. N. je tudíž to co zásada a závěrek tolik co následek. HŠ. M. vyšší n. hořejší, nižší n. dolejší. N. slu- čovací, výčetná n. rozdělovači, n. s rozlukou v podmětu aneb s rozlukou v přísudku. K. kategorická, podmiňovací. Jd.

170622   Navěsť Svazek: 6 Strana: 1129
Navěsť, i, f. N. dolejší a hořejší. Jg. Slnosť. 162.

170623   Návěst Svazek: 7 Strana: 1335
Návěst, i, f. = návěští, Signal, n. Tch. 1889. 46.

170624   Návěsť Svazek: 8 Strana: 0229
Návěsť, vz Návěta (doleji).

170625   Navésti Svazek: 2 Strana: 0090
Navésti, veď, veda (ouc), vedl, den, ení; naváděti, ěl, ěn, ění = víc než jednoho někam přivésti, viel zuführen, hinbringen; lákati, an sich ziehen, anwerben, angewöhnen, an- locken; uvésti, hinführen, hinleiten; naučení dáti, učiti, anleiten, anführen, unterweisen; namluviti, přemluviti, be-, auf-, überreden, anstiften, anführen, anleiten, vermögen, ver- führen ; klamati, betrügen, anführen; smluviti se, spiknouti se, einander anstiften. Jg. Na- váděti, osnovní niti růlem provlékati. Us. sou- kenický. Nvk. Vz Tkadlcovství. — co, koho. Tkadlec brdo navedl. Krok. — čeho. Navedl tam všelijaké chasy. Ros. — komu co, čeho (kam). Navedl do hospody lidí. Ros. Vy- raženou ruku do kloubu n. Lk. Kupec na- vedl (přivábil) sobě lidi, lidí. Us. — co komu jak. Někomu vyraženou kosť s velikou opa- trností n. (v misto její uvésti). — koho kam, nač, na koho: na cestu, V., na pravou cestu. Kom. Naváděti (namluviti) koho na co, na někoho, Sych., na jiné, V., na pro- cházku. D. — Kom., Kram. — koho k čemu (jak): k dobrému, Tkadl., k zlému. D. Naveď je k tomu, aby k tomu přistúpili. Arch. I. 31. Kozel mne k tomu navedl. Us. K pro- cházce (namluviti), k hříchu. D., k ctnostem. Chč. 451.; lstivými slovy, V., ochotnou řečí. Troj. — koho, co v co, kam: paži na své místo. Lk. Křesťany v to zlé domnění o něm navedl. Kram. — koho po kom. Mudrci navedli lid po sobě (sloužili za příklad). Mudr. — koho komu čím. Přívětivostí svou navedl si kupec mnoho kupců. Ml. — že. Navedli se, že takto budou mluviti. — se na koho, proti komu (= spiknouti se, smluviti se). Ros., Jg. — koho čemu, aby. Jestliže někoho lstivě tomu navedla, aby odešel. Br.

170626   Návěstí Svazek: 8 Strana: 0229
Návěstí. Zřetedlným následovníkem du- chův návěstích, manifestus necromanticus. Enns. 112. a.

170627   Navésti Svazek: 9 Strana: 0181
Navésti. Apoštolé nenavodili celých měst na víru. Chě. (List. fil. 1898. 454).

170628   Navésti co kam Svazek: 8 Strana: 0229
Navésti co kam. Osnovu na vratidlo n. Vz NZ. IV. 38.

170629   Navésti koho kam Svazek: 6 Strana: 1129
Navésti koho kam. Navádí sem kluky. Us. Dch. — nač. Aby koho naň navodil, odpírám. Wtr. exc. Na zlo ma nenavedie. Hdž. Čít. 104. I navedl je na to, že . . Let. 9. Protož črt velmi by rád na též navedl. Št. Kn. š. 11. — jak. Ten ho pěkně na- vedl! Jrsk. Nenechte se dlouho naváděť (k jídlu pobízeti). Us. Msk.

170630   Návěstiti Svazek: 7 Strana: 1335
Návěstiti, signalisiren. Tch. 1889. 46.

170631   Návestní Svazek: 6 Strana: 1129
Návestní píšťala, Čsk., trubka, Us. Pdl., světlo, Dch., stojan. Stat. kn. 1883. 143.

170632   Návestní Svazek: 8 Strana: 0229
Návestní = signálový, Signal-. N. závěr, Signalverschluss, m., vůz, stroj. Ptrl. 22.

170633   Návěstnictví Svazek: 7 Strana: 1335
Návěstnictví, n., Signalwesen, n. Tch. 1889. 46.

170634   Návěstník Svazek: 9 Strana: 0181
Návěstník, a, m. Zvolili ho profousem čili, jak se říkalo, n-kem. Rezn. Lev. 130.

170635   Návěstník, u Svazek: 9 Strana: 0181
Návěstník, u, m. N. divadla. Nár. list. r. 1897. č. 272. odp.

170636   Návěšák Svazek: 6 Strana: 1129
Návěšák, u, m., der Kleiderstock.

170637   Návěšek Svazek: 2 Strana: 0091
Návěšek, šku, m., co navěseno jest, was aufgehängt ist. N. hrdelní.

170638   Návěšek Svazek: 6 Strana: 1129
Návěšek, das Gehänge. Lpř. Sl. I. 94.

170639   Navěšeti Svazek: 2 Strana: 0091
Navěšeti, vz Navěsiti.

170640   Návěška Svazek: 10 Strana: 0200
Návěška, y, f. = motouzové ouško připí- nající bič k bičišti. Hruš. 158.

170641   Návěšník Svazek: 2 Strana: 0091
Návěšník, u, m., das Schleuderband. D.

170642   Návěští Svazek: 2 Strana: 0091
Návěští, í, n., znamení jakkoli dané, die Anzeige, Anleitung, Weisung, das Zeichen, der Wink, der Fingerzeug. D. N. potkání a bitvy. V. Kynutím hlavy n. o něčem ně- komu dáti. V. Podlé daného n. ustoupil v stranu. Kom. Mhournul naň očima a tím mu n. dal. Lom. Dejte n. rukou, troubením. Br. — Návěští při velení (vojenském, při tělocviku, Aviso) jest velení k tomu účelu, aby se cvičencům vysvětlilo, jaký pohyb mají vykonati; povel (Commando) pak je velení k tomu účelu, aby cvičenci pohyb velený všichni soudobně vykonali. Vz Povel. Tš. — N., oznámení, zpráva, das Aviso, die Nachricht, Ankündigung, Bekanntmachung. N. poštovní. Hnš. N. někomu o něčem dáti. Kom., J. tr., Zř. F. I. Hodnota dle n. Valuta nach Bericht. Sp. N. v listech veřejných. Šp. N. o posýlce, o zásylce. N. o koupi, die Einkaufsanzeige. Pr.

170643   Návěštné Svazek: 2 Strana: 0091
Návěštné, ého, n., die Insertionsgebühr. Rk.

170644   Návěštní Svazek: 2 Strana: 0091
Návěštní, Signal-. N. roh. Rk. N. ústav, Annoncen-Anstalt, loď, das Avisoschiff, ta- bule, die Auskunftstafel, Plakattafel. Dch.

170645   Návěštnice Svazek: 2 Strana: 0091
Návěštnice, e, f., die Ankündigungstafel. Rk.

170646   Návěštník, u, m Svazek: 6 Strana: 1129
Návěštník, u, m., das Anzeigeblatt. Šm.

170647   Návěť Svazek: 6 Strana: 1129
Návěť, i, f. = návěta. Dk.

170648   Návěta Svazek: 6 Strana: 1129
Návěta, y, f. = praemissa. Dch. I. 72. Pravdy ty pak apoštol z předeslaných návět vyvozuje. Sš. I. 110.

170649   Návěta Svazek: 8 Strana: 0229
Návěta, y, f. = návěst. Od r. 1853. Krok 1896. 45. Propověď hořejší a dolejší n. ho- řejšek a dolejšek n. násudek a zásudek n. návěsti, nověji návěty. Ib. 85.

170650   Návetech Svazek: 10 Strana: 0200
Návetech = velmi vetech. Čím hrnek (třep) z mlada (z novu) navře (najde), tím i d. voněti bude. Lék. B. 30. a.

170651   Návětí Svazek: 6 Strana: 1129
Návětí, n. = protasis. Dsch. I. 49., Dk.

170652   Navetiť se Svazek: 10 Strana: 0632
Navetiť se = dlouho se zotavovati. Brt. Slov.

170653   Návětrný Svazek: 6 Strana: 1129
Návětrný. N. strana, die Luvseite (v lodn., odkud vítr věje). Rk.

170654   Navětřený Svazek: 6 Strana: 1129
Navětřený. N. kůže, angerauschte Haut. Šp.

170655   Navětřeti Svazek: 2 Strana: 0091
Navětřeti, el, eni, frische Luft anziehen. — N. = po větru znamenati, vítr míti, merken, wittern. — co o čem. O úkladech sobě nastrojených něco navětřel. Kron. Tur. — že. Navětřev, že... Tamtéž.

170656   Návětří Svazek: 6 Strana: 1129
Návětří, n. = bok lodi proti větru, die Luvseite. Čsk. — N. = zaniklá ves v Pra- chensku. Rk. Slov., Sdl. Hr. III. 175., 200.

170657   Návětříček Svazek: 6 Strana: 1129
Návětříček, čku, m. = vějíř, der Fächer. Exc.

170658   Navětřiti Svazek: 2 Strana: 0091
Navětřiti, il, en, ení; navětřovati, na- dchnouti, anblasen, anwehen; wittern, Wind bekommen. — co: sklon, síť (vůni jí dáti, vnadou natříti, Šp.). D. — co, koho. Pes zajíce, jelen člověka navětřil (jeho stopu našel a po ní hledá, die Fährte aufnehmen). D., Ros. Poláci úmysl jeho navětřivše, pozor naň dali, aby neujel. Břez. 208. Navětřivše, co se s některými nevěrnými syny vlasti díti má při nastávajícím sjezdu, najíti se dali. Skl. 611. — o čem (čiti). Na Slov., Plk.

170659   Navezdy Svazek: 6 Strana: 1129
Navezdy = navždycky. Sš. III. 198.

170660   Navezený Svazek: 2 Strana: 0091
Navezený; -en, a, o, zusammen-, aufge- führt. Voda navozená. Har.

170661   Navězeti se Svazek: 2 Strana: 0091
Navězeti se, el, ení, lange wo stecken.

170662   Naveziti se s kým Svazek: 2 Strana: 0091
Naveziti se s kým, lange kerkern. Jg.

170663   Navézti Svazek: 2 Strana: 0091
Navézti, vezu, vez, veza (ouc), vezl, vezen, ení; navoziti, il, en, ení; navážeti, el, en, ení, aufführen, zusammenführen. Jg. — co. Navezli tam hráz. Vys. On tam naváží zemi. Us. Hromadu kamení navozil. Jg. — čeho. Hnoje n. V. — čeho k čemu: kamení, písku k stavění n. Ros. — čeho kam. Uhlí do továren, hnoje na pole n. — čeho v čem kam. V kolečku rudy ke kychtě. Vys. — se čeho, s čím, sich müde führen, viel führen. Dosti toho dříví, s tím dřívím se navozil. — Vz Voziti.

170664   Naveženina Svazek: 10 Strana: 0200
Naveženina, y, f. = navežený násyp. Tbz. V. 4. 255.

170665   Navěžený Svazek: 7 Strana: 1335
Navěžený, aufgethürmt N. klobouky. Kos

170666   Navěžiti Svazek: 2 Strana: 0091
Navěžiti, il, en, ení (vysoko jako věž na- hromaditi): co, čeho, aufthürmen. Rk.

170667   Náviadba Svazek: 6 Strana: 1129
Náviadba, y, f. = návoď? Slov. Moje teda prijmite n-by. Zbr. Hry 140.

170668   Navíčer Svazek: 6 Strana: 1129
Navíčer, u, m. = večer. Dej pán Bůh dobrý n. U Krásné Hory. Lg.

170669   Navidamoči Svazek: 10 Strana: 0200
Navidamoči = patrně. Muki (mouky) n. ubývalo. Spiš. Sbor. slov. 1901. 83.

170670   Navídati Svazek: 2 Strana: 0091
Navídati, nahlédati, einsehen. Jakožto stařec dále navídám. Zlatohl. I. 15.

170671   Náviděti Svazek: 2 Strana: 0091
Náviděti, 3. pl. dle Brs. 110. -ějí (ač by mělo míti: -í) ěl, ěn, ění = milovati, gern sehen, lieben. — koho (akkus.). On ji ná- viděl. Us. v Krkonš. Navidí ho, co valach hříbě. Jg. — koho proč: pro jeho pokoru, Ml., pro jeho šlechetnost'. Sych. — Také v pol.= milovati, ale v strsl. znamenalo náviděti tolik co nenáviděti. Jg. Náviděti křivě. Kat. 49.

170672   Náviděti Svazek: 6 Strana: 1129
Náviděti. Cf. Bž. 194., Mkl. Etym. 390. Náviď. Ž. wit. 7. 6. Návidě. Kat. 4. Vedlé návidiec také navidúc. Ž. wit. 118., 150., Ž. kap. 105. 10. Náviděl. Ž. wit. 5. 7. Od- chylkou náviďal. Modl. 8. a. Podobně jako viděti. List. fil. 1884. 467. Neroď n. jeho, noli aemulari in eo, qui. Ž. wit. 36. 7., 36.1.

170673   Náviděti Svazek: 7 Strana: 1335
Náviděti. Cf. Mkl. Etym. 390. b.

170674   Náviděti se Svazek: 2 Strana: 0091
Náviděti se = dosť se nakoukati, sich satt sehen.

170675   Návidlí Svazek: 2 Strana: 0091
Návidlí, n. N. sena, eine Gabel voll Heu. Na Slov.

170676   Návidličí Svazek: 10 Strana: 0632
Návidličí, n. = kolik se najednou na- béře na vidličky. Brt. Slov.

170677   Návidlie Svazek: 8 Strana: 0229
Návidlie sena. Phľd. 1893. 607.

170678   Návidlo Svazek: 6 Strana: 1129
Návidlo, a, n. = kopka sena. U Velké na Mor. Cf. Návidlí. Seno skládá se ve Velké v navidla, jinde v babince (kopky). Brt. L. N. II. 113.

170679   Navidlovadlo Svazek: 8 Strana: 0229
Navidlovadlo, a, n. = navijadlo. KP. V1II. 408.

170680   Navidomoěi Svazek: 8 Strana: 0229
Navidomoěi = očividně, patrně. N. šediví: To n. škodí. Phľd. 1893. 650., 112. — 1892. 466., 1894. 237.

170681   Navie Svazek: 6 Strana: 1129
Navie, n. = záhuba. Maria, ty's mé zdravie, ty's také n. (= smrť). Mus. 1884. 96. Cí. Nav.

170682   Náviece Svazek: 10 Strana: 0200
Náviece, náviec = nejvíce. Dal. J. 230. Sr. Mus 1875. 129.

170683   Navigační Svazek: 2 Strana: 0091
Navigační, z lat., plavební. Rk. N. úřad, akta. Vz S. N. Navigations-.

170684   Navijadlo Svazek: 2 Strana: 0091
Navijadlo, a, n., Werkzeug zum Auf- winden. Ros.

170685   Naviják Svazek: 2 Strana: 0091
Naviják, u, m., die Radwinde. Rk.

170686   Naviječ Svazek: 2 Strana: 0091
Naviječ, e, m., der Aufwinder. Us.

170687   Navíječ Svazek: 6 Strana: 1129
Navíječ, e, m. = hřebík k navíjení, der Roulettenstift. Šp.

170688   Navíječ Svazek: 10 Strana: 0200
Navíječ, e, na. = část přadacího stroje. Ott. XX. 602.

170689   Navíjeti Svazek: 2 Strana: 0091
Navíjeti, vz Naviti.

170690   Naviklati Svazek: 2 Strana: 0091
Naviklati, vz Viklati.

170691   Navilosť, i Svazek: 2 Strana: 0091
Navilosť, i, f., nakyslosf, die Säuerlich- keit. Jg.

170692   Navilý Svazek: 2 Strana: 0091
Navilý, nakyslý, säuerlich. Res. N. mléko, syrup. Krok.

170693   Návinek Svazek: 2 Strana: 0091
Návinek, nku, m., das Aufgewickelte. Jg.

170694   Navíněný Svazek: 6 Strana: 1129
Navíněný = navinulý, Č. T. Tkč.

170695   Návinně Svazek: 6 Strana: 1129
Návinně chutnati (nakyslesladce, navi- nule). Ves. IV. 2.

170696   Návinnosť Svazek: 2 Strana: 0091
Návinnosť, i, f. = navilosť.

170697   Návinný Svazek: 2 Strana: 0091
Návinný = navinulý. D., Us.

170698   Navinouti Svazek: 2 Strana: 0091
Navinouti, nul, ut, utí; navinovati, auf- winden, aufrollen, aufbäumen. Jg. — co: niti, osnovu (na zadní dolejší poun stavu na- točiti, aufbäumen). Us. Nvk. — co kam: vlasy v papíry, D., niti v klubko, prádlo na válec. Ros., něco na cévku. D. — se komu = nahoditi se mu. Rk. — Vz Naviti.

170699   Navinouti Svazek: 8 Strana: 0564
Navinouti. Padl a nohu sobě n-nul. Arch. XV. 45.

170700   Navinovací Svazek: 2 Strana: 0091
Navinovací stroj, die Wickelmaschine. Techn. III. 326.

170701   Navinovač Svazek: 2 Strana: 0091
Navinovač, e, m., der Aufwinder. Rk.

170702   Navinovač Svazek: 6 Strana: 1129
Navinovač = buben, na němž hadice jsou navinuty. Us. Khl. 24.

170703   Navinování Svazek: 6 Strana: 1129
Navinování provazu na válec, das Auf- rollen. Us. Pdl.

170704   Navinovati Svazek: 2 Strana: 0091
Navinovati, vz Navinouti. — N., počí- nati zakysovati, säuern. Ros.

170705   Navinovník Svazek: 7 Strana: 1335
Navinovník, a, m., accusator. Pršp. 40. 94.

170706   Navinulcovitý Svazek: 6 Strana: 1129
Navinulcovitý. N. rostliny, cyclantheae: navinulec, rozkydanec. Vz Rstp. 1666.

170707   Navinulec Svazek: 6 Strana: 1129
Navinulec, lce, m., cyclanthus, rostl. N. rozpoltěný, c. bipartitus. Vz Rstp. 1666.

170708   Navinulosť Svazek: 2 Strana: 0091
Navinulosť, i, f. — navilosť.

170709   Navinuly, navilý Svazek: 2 Strana: 0091
Navinuly, navilý, kyseličký, nákyselý, návinný. KB. Mléko, jablko navinulé. Us. Vz Navinutý.

170710   Navinutelný Svazek: 6 Strana: 1129
Navinutelný, aufrollbar. N. železné zá- věrky krámské. Zpr. arch.

170711   Navinutí Svazek: 2 Strana: 0091
Navinutí, n., das Aufwinden. Us.

170712   Navinutý Svazek: 2 Strana: 0091
Navinutý, aufgewunden. Klubko n té.— N. hruška = nakyslá, navinulá, navilá, wein- säuerlich.

170713   Navírati Svazek: 8 Strana: 0229
Navírati. Kdo má strach, tomu n-rá (na- hání). Kunšt. Brt. D. II. 347.

170714   Návis Svazek: 8 Strana: 0229
Návis, u, m. = svah. V Liptově. Phľd. 1894. 254. — N. = vyvýšenina na polní ce- stě vodou prohloubené. Han. Brt. D. II. 347.

170715   Navislý Svazek: 2 Strana: 0091
Navislý = nahnutý, hängend. N. skály. Mus.

170716   Návisť Svazek: 10 Strana: 0200
Návisť, i, f. K chudým přátelóm bývaj ščedr wyernu Dawyffczy (návistí) v jich núzi. R. otc. P. 291. Sr. Nenávisť, Navistiti (násl. ).

170717   Navisti Svazek: 2 Strana: 0091
Navisti, imperat. verba navistiti = na- vštíviti. Výb. I. 917.

170718   Navísti Svazek: 6 Strana: 1129
Navísti = navésti, täuschen. Chtějí mne n. Žer.

170719   Navistiti Svazek: 10 Strana: 0200
Navistiti. K svým chudým přátelóm mile bývaj ščedr, věrú navisti (navštěvuj) jich núzi. Výb. I. 917. 33. Mš. myslí, že tohoto slova nebylo a správné čtení má R. otc. P. 291. Vz předcház. Návisť.

170720   Návistník Svazek: 10 Strana: 0200
Návistník, a, m, aemulus. Mam. V.

170721   Navistnouti Svazek: 6 Strana: 1129
Navistnouti. Ani se nenavistne = nedá se ani viděti, jest pořád jinde, ani se ne- ukáže. Na Vambersku. Kalousek.

170722   Návita Svazek: 6 Strana: 1129
Návita Jan. 1551. Jg. H. 1. 602., Jir. Ruk. II. 49.

170723   Navítati Svazek: 2 Strana: 0091
Navítati, vz Vítati.

170724   Návitek Svazek: 2 Strana: 0091
Návitek, tku, m., něco navitého. N. nití. Us.

170725   Návitek Svazek: 6 Strana: 1129
Návitek = věno. Prk. Př. 25.

170726   1. Navití Svazek: 2 Strana: 0092
1. Navití, viji, il, it, ití; navíjeti, el, en, ení = mnoho víti, viel flechten, winden; navinouti, aufwinden. Jg. — co: hedvábí (všecko), Us., přízi, plátno (na válec). D. — komu čeho (z čeho): sobě věnců z růží, Br., sestře klubek (navinouti). Ros. — na co: na cévku, na válec. D. — co v co: hedvábí v klubko. D. Vz Navinouti.

170727   2. Naviti Svazek: 2 Strana: 0092
2. Naviti, ím, il, en, ení, unaviti, unavo- vati = umdliti, seslabiti, ermüden, müde machen; se = mořiti se, namáhati se, müde werden. Kat. 2123. Já se nenavinu, když jdu. Us. (Turn.) — se na čem. On již dobrou chvíli na houslích se navi (unavuje se). Div. z och.

170728   3. Navíti Svazek: 2 Strana: 0092
3. Navíti, vz Naváti.

170729   Navití Svazek: 2 Strana: 0092
Navití, n , das Aufwinden. N. příze, nití (klubko). V.

170730   2. Naviti Svazek: 6 Strana: 1129
2. Naviti = unaviti. Šf. III. 461. A tvé naví se kridelko lítať. Ntr. I. 179. Tučná půda naví, však za to práce těší. č. Kn. š. 286. Jeho srdce bolesti naví (moří). Ezp. 2964. Cf. Návka, 2., Mkl. Etym. 218.

170731   Navitý Svazek: 2 Strana: 0092
Navitý; -vit, a, o. N. nit, aufgewunden. — z čeho. Věnec z růží n. V.

170732   Navizení Svazek: 6 Strana: 1129
Navizení, n., aurora. 15. stol.

170733   Navizhovárať sa Svazek: 6 Strana: 1129
Navizhovárať sa = dost se nahovořiti. Slov. Phľd. I. 1. 21.

170734   Naviznouti Svazek: 6 Strana: 1129
Naviznouti = navistnouti. V Kunv. Msk.

170735   Navjekamen Svazek: 8 Strana: 0229
Navjekamen = na věky amen. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 494.

170736   Navjekjámen Svazek: 10 Strana: 0200
Navjekjámen = na věky amen. Vých. Čech. Mus. 1863. 334.

170737   Navjodlý Svazek: 6 Strana: 1129
Navjodlý = navadlý. Laš. Tč.

170738   Navjodnút Svazek: 6 Strana: 1129
Navjodnút = navadnouti. Laš. Tč.

170739   1. Navka Svazek: 2 Strana: 0092
1. Navka, y, f. = nauka. Na Slov.

170740   2. Návka Svazek: 2 Strana: 0092
2. Návka. N-ky, arcacea, mlži. N. Noe- mova, arca Noae; n. křídová, cuculaea glabra. Frč. 219.

170741   Návka Svazek: 6 Strana: 1129
Návka, y, f., arca, mořský plž. Schd. II. 538., Ott. II. 607. — N. = praxis, od nav, naviť toľko čo konať. Nauka bez návky, daromné rozprávky, Theorie ohne Prax. Hdž. Čít. XIV.

170742   Návkovitý Svazek: 6 Strana: 1129
Návkovitý, arcaceus. Šm.

170743   Navláčeti Svazek: 2 Strana: 0092
Navláčeti, el, en, ení. — čeho: dříví (vláčením nanésti). Us. To jsme toho dnes navláčeli, viel eggen. Us. Hý. — se čeho, se s čím: s dřívím (viel schleppen), spolem (viel eggen). — 2. Vz Navléknouti.

170744   Navlačovaný Svazek: 6 Strana: 1129
Navlačovaný oděv, Bavor. Postil. 1. 212., klobouk. Orth. Nástin děj. Jindř. Hrad. I. 7.

170745   Navlačovaný Svazek: 10 Strana: 0200
Navlačovaný, bauschig. N. oděv. 1557. Hrubý 185.

170746   Navladařiti Svazek: 2 Strana: 0092
Navladařiti, vz Vladařiti.

170747   Návladce Svazek: 10 Strana: 0200
Návladce, e, m., vz Návladní.

170748   Návladní Svazek: 2 Strana: 0092
Návladní, ího, m., dle ,Dnešni'. N., der Anwalt, návladce, otrocky dle něm. Anwalt. Lépe: správce (městských statkův), hospo- dářský správce, zástupce. Jg. Tedy státní n., lépe: státní zástupce. Bs., Sb., Brs. 110.

170749   Návladní Svazek: 6 Strana: 1129
Návladní, ujalo se. Km. 1888. 678.

170750   Návladní Svazek: 8 Strana: 0229
Návladní, přelož. z něm. Anwalt. Věst. I. 36.

170751   Návladnický Svazek: 6 Strana: 1129
Návladnický, Anwalts-.

170752   Návladnictvi Svazek: 2 Strana: 0092
Návladnictvi, n., die Oberherrschaft; Anwaltschaft. Vz Návladni.

170753   Návladník Svazek: 6 Strana: 1129
Návladník, a, m. = návladní. Loos.

170754   Návlak Svazek: 2 Strana: 0092
Návlak, u, m., die Schnur. Řemenný n. Plk.

170755   Návlak Svazek: 6 Strana: 1129
Návlak = řemínek, jímž se krpce k noze připevňují. Slov. Němc. III. 245. N-kami pripevnené krpce. Včka. IV. 127. Krpce s n-ky. Brt. A lahkých krpcov dlhie n-ky. Ntr. V. 5.

170756   Návlaka Svazek: 2 Strana: 0092
Návlaka, y, f., onuce na nohy. Slov. Ein Fussfetzen.

170757   Návlaka Svazek: 9 Strana: 0181
Návlaka (naovlaka, nadväzka, svršek) = dlouhý řemen, který spojuje u krpců nad- konia. Slov. Sbor. slov. II. 130. Sr. Návlak (VI. 1129. ), Mus. slov. I. 54.

170758   Návlaky Svazek: 8 Strana: 0229
Návlaky, vz Naovlaky (3. dod.).

170759   Návlasek Svazek: 6 Strana: 1129
Návlasek, sku, m., der Haarputz. Dch.

170760   Návlaska Svazek: 2 Strana: 0092
Návlaska, y, f., Haarwickel (der Mädchen).

170761   Navlažení, n Svazek: 6 Strana: 1129
Navlažení, n., die Befeuchtung. Lpř. Sl. I. 89.

170762   Navlažený Svazek: 6 Strana: 1129
Navlažený; -en, a, o, befeuchtet, be- netzt. — čím: vodou. Mus. 1880. 111.

170763   Navlažiti Svazek: 2 Strana: 0092
Navlažiti, il, en, ení; navlažovati, ein- feuchten, tränken. — co čím kde.

170764   Navlažovací Svazek: 6 Strana: 1129
Navlažovací, Annetz-. N. štětka (navla- žovačka). Nz.

170765   Navlažovačka Svazek: 6 Strana: 1129
Navlažovačka, y, f., vz Navlažovací.

170766   Navlažovadlo Svazek: 6 Strana: 1129
Navlažovadlo, a, n., der Netz-, Annetz- apparat. N. na papír. Hs.

170767   Navlažovka Svazek: 6 Strana: 1129
Navlažovka, y, í., der Streichwisch, u per- nikářů. Šp.

170768   Navléci Svazek: 2 Strana: 0092
Navléci, vz Navléknouti.

170769   Navlečení, n Svazek: 2 Strana: 0092
Navlečení, n., die Einfädelung ; das Zu- sammenschleppen. Rk.

170770   Navlečenosť Svazek: 9 Strana: 0181
Navlečenosť, i, f. To učinil jen z chytré n-sti (z návodu, z nastrojení). Horen. 47.

170771   Navlečený Svazek: 6 Strana: 1129
Navlečený; -čen, a, o, zusammenge- schleppt; eingefädelt. Síť na obrev n-ná. Us. Pdl.

170772   Návlečka Svazek: 2 Strana: 0092
Návlečka, y, f., co se navlékne. N. nití. Us. (Turn.). Faden Zwirn.

170773   Návlečka Svazek: 6 Strana: 1129
Návlečka, die Senkelnadel, der Schnür- senkel, u ševců. N. = kousek niti do jehly navlečené. Slez. Šd.

170774   Návlečka Svazek: 9 Strana: 0181
Návlečka, y, f., druh iehly. Ott. XIII. 184a.

170775   Navlečmo Svazek: 6 Strana: 1129
Navlečmo. Váha n., die Nadelwage. Čsk. Výsed n., die Nadel. V tělocv. Rgl.

170776   Návlek Svazek: 6 Strana: 1129
Návlek, u, m. = navleknutí. Môj je to n., v mojej ruke svíja sa hrdosť jeho slov. Orl. III. 327. — N. = kožich na nohy, Fuss- pelz, m. Šd.

170777   Navlékací Svazek: 6 Strana: 1129
Navlékací, Einfädel-. N. strojek. Us. Dch.

170778   Navlékačka Svazek: 6 Strana: 1129
Navlékačka, y, f. = navlékadlo. Laš. Té.

170779   Navlekadlo Svazek: 2 Strana: 0092
Navlekadlo, a, n., die Einfädelmaschine. Rk.

170780   Navlékati Svazek: 2 Strana: 0092
Navlékati, vz Navléknouti.

170781   Navléknouti Svazek: 2 Strana: 0092
Navléknouti, navlíknouti, ul, ut, uti; navlekovati, navlačovati; navléci, vleku, vlekl, vlečen, čení; navlékati, navlíkati, na- vláčeti, navláčiti = mnoho vláčením nanésti, zusammenschleppen; něco děravého na něco nastrkovati, něco skrze nějakou děravosť táhnouti, anfädeln; nastrojiti, einfädeln, ein- fassen; namluviti, stimmen. Jg. —abs. Nech mne, když navlékám. Jg. — co, koho: hnízdo. Jel. Navlec tu jehlu. Us. N. peřinu, Us., perly. D. Musíme starostu navléknouti (= namluviti), aby to udělal. Us. Umí tu věc n. (nastrojiti). D. — čeho čím. Ten navlekl dnes dříví hákem. Us. — co kam: perly na niť. Us. Koho na sebe (učiniti, aby ho miloval). Rk. Navlec niť do jehly, Ros., něco do řádky. Vs. — komu co. Já ti navléknu jehlu. Us. Navlíkla si hocha, an- kirren, in sich verliebt machen (namluvila
si). Us. — koho k čemu (přemluviti, na-
strojiti). Sk.

170782   Navléknouti c Svazek: 6 Strana: 1129
Navléknouti co. Jak to navléci, wie es anzustellen? Us. Dch. N. trám, einziehen. Nz. — co jak. Múdře to n-kli. Us. Šd. — se někam. N-kla se tam (je tam stále) a nyní nemohou se jí zbaviti. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

170783   Navléknutí Svazek: 2 Strana: 0092
Navléknutí, n., das Einfädeln, Anreihen. Jg-

170784   Navléknutý Svazek: 2 Strana: 0092
Navléknutý; -knut, a, o, eingetádelt, cingefasst, eingereiht. Us. N. jehla. D.

170785   Navlhavosť Svazek: 10 Strana: 0200
Navlhavosť, i, f. N. příze. Vz Ott. XX. 724a.

170786   Navlhavý Svazek: 6 Strana: 1129
Navlhavý, hygroskopisch. N. látky. Mj. 145.

170787   Navlhčiti Svazek: 2 Strana: 0092
Navlhčiti, il, en, ení. — co čím: papír, vodou, feucht machen.

170788   Navlhčovací Svazek: 2 Strana: 0092
Navlhčovací deska, das Feuchtbrett, Techn., houba.

170789   Navlhlosť Svazek: 2 Strana: 0092
Navlhlosť, i, f., die Nässlichkeit. Jg.

170790   Navlhlý Svazek: 2 Strana: 0092
Navlhlý, nässlich. D.

170791   Navlhnouti Svazek: 2 Strana: 0092
Navlhnouti, hnul a hl, utí; navlhovati. Dříví navlhlo. D. — kde: ve sklepě. — čím: deštěm pod kolnou. Feucht werden. Us.

170792   Navlhovací Svazek: 2 Strana: 0092
Navlhovací dračky, die Feuchtspäne, nádoba. Rk.

170793   Navlhováček Svazek: 2 Strana: 0092
Navlhováček, čku, m., das Feuchtfässchen. Rk.

170794   Navlhovati Svazek: 2 Strana: 0092
Navlhovati, befeuchten. Rk.

170795   Navlíkati Svazek: 2 Strana: 0092
Navlíkati, vz Navléknouti.

170796   Navlnělý. N Svazek: 10 Strana: 0200
Navlnělý. N. kadeře. Tbz. V. 6. 344.

170797   Navlniti Svazek: 6 Strana: 1129
Navlniti vlasy, wellenförmig ordnen. Hdk.

170798   Návnada Svazek: 2 Strana: 0092
Návnada, y, f., die Lockspeise. Vz Vnada. Rk.

170799   Návnada Svazek: 6 Strana: 1129
Návnada. Krnd. 185.

170800   Navnaditi Svazek: 2 Strana: 0092
Navnaditi, il, zen, zení; navnasovati = navábiti, přilouditi, anlocken, hinzulocken; naučiti, navésti, an sich ziehen. — komu koho čím: ryby červy (instr.). Us. Lid dary sobě n. a nakloniti. V. — koho k čemu: lid k sobě n. Rk. Tělo těžce na to, k čemu se v Adamovi navnadilo, zapomenouti můž. Kom. — koho na co (namlsati). Jg., Rk.

170801   Navnaditi Svazek: 6 Strana: 1130
Navnaditi z namnaditi = namluviti. Bž. 51.

170802   Navnazení, n Svazek: 6 Strana: 1130
Navnazení, n., das Anködern. Šm.

170803   Navnazený Svazek: 2 Strana: 0092
Navnazený, navábený, přivábený, při- louzený, an-, hinzugelockt. 1589. N. ptáci (naučení). Ros. — čím. Lid sladkotou zpěvu n-ný. Sš. Hc. 8.

170804   Navní Svazek: 6 Strana: 1130
Navní, vz Navný.

170805   Návní Svazek: 8 Strana: 0229
Návní. Zažehnávání n. kosti na mor. Ho- rácku. Vz Duť. 291. Také nácká kosť. Čern. Př. 81.

170806   Návní Svazek: 9 Strana: 0182
Návní (náhní, námní) kosť = tvrdý vý- růstek na kosti ruky n. nohy. Léčení jí. Vz Hoř. 102., Chorv. 67.

170807   Návní kosť Svazek: 10 Strana: 0200
Návní kosť´= bulka vyrostlá kdekoliv na těle. Us. Vz Nár. sbor. VIII. 143. N. či laská kosť sejde, potíráš-li ji, když jde měsíc dolů, kostí, kterou jsi někde zdvihl. Mtc. 1. 1897. 62.

170808   Návnice Svazek: 2 Strana: 0092
Návnice, e, f., der Uiberrücken; die Aber- klaue. Rk.

170809   Návnice Svazek: 9 Strana: 0452
Návnice. N-ce potírati hromovým ka- menem. Nár. sbor. 1901. 144.

170810   Navniveč Svazek: 6 Strana: 1130
Navniveč = na nic, zu nichts. N. obrá- tiť, vernichten, zničiti. Slov. Bern.

170811   Navnuklý Svazek: 6 Strana: 1130
Navnuklý = nadšený. N. od Boha vě- štec. Hol. 4., 43.

170812   Navnuknouti co komu Svazek: 6 Strana: 1130
Navnuknouti co komu = poraditi, sug- gerere. Hymn. 1418.

170813   Navný Svazek: 6 Strana: 1130
Navný. N. kosť, v Blatensku laská k., v Mělnicku a Berounsku davní k., v Pod- sázaví hlavni k., v Malčicích u Tábora mladni k., mladnička, v Táborsku též nácká k., u Milevska zadní a nádní kosť. Kv. 1885. 338. N., mrtvá k. Čjk. Jak lid n. kosť za- říkává. o tom vz Mus. 1853. 480., 1855. 55., 1856. 62., Zbrt. 250. Cf. Najdi na rozcestí dvě koňské kosti, polož je křížem přes neduh a říkej : Návná kosti, přestaň růsti, jako přestalo kameni od božího narození. Č. T. Tkč.

170814   Navný Svazek: 7 Strana: 1335
Navný, vz Mrtvý (2. dod.)

170815   Navný, navní, navský, vnavný, vnavní, natní, vlaský, laský Svazek: 2 Strana: 0092
Navný, navní, navský, vnavný, vnavní, natní, vlaský, laský. N. kosť = vlček malý, nebolný na hřebeně pěstném. Ja. Také chrupavka, jež od práce naskakuje, Us. (Turn.); bolák, ztvrdne ? svalí-li se na místě tak, že dotčením někdy postoupá ? druhdy nic. Sal. N. kosť (vlaská, ganglion, das Uiberbein, jest kulovitý, velmi zdlouha rostoucí nádor veli- kosti hrachu, lískového ořechu atd., jehož dutina obsahuje látku rosolovitou, často však také těliska bílá, chrupavkovitá, tak že na- plněný míšek jest tvrdý, odkud jméno kosť. S. N. N. kosť v hrdle, na konci mužském, na stehně. Sal. 242.

170816   Návod Svazek: 2 Strana: 0092
Návod, u, m. = navedení něčeho n. ně- koho, die Anführung, Anleitung, ku př. lidu k boji, koní k závodu. Jg. N. k práci. Šp. N. k jízdě, der Fahrunterricht. Čsk. — N. u tkadlce, navedení brda nového. N. více práce stojí než přísuk. Us. Petrov. Dch. Das Rüsten der Trümmer. Z návodu tkadlci dělají. Jg. — N., množství, Menge, f. Veliký n. lidu, vojska. Ros. — N., líčka, nástraha, der Fallstrick. To byl naň nějaký návod. Ros. — N., navedení, přemluvení. Die Beredung, Ein- redung, Anführung, Anstiftung, Verleitung, Anleitung. V. Tvým návodem. V. Zrádně jsa otráven z návodu bratra svého. Br. N-dem královny. V. Zlého ducha návodem. Št. Z návodu mateře. V. Jaromírovi návodem Vršovských oči vyloupil. Kn. Žeby s jich radami neb pomoemi aneb jich návody a najímáním zlosti některé činili. Půh. 1490. Boč. N-dem se stalo. Sych. — N., původ, strůjce. V. Der Urheber. — N., učení, na- vedení, die Anleitung, Unterweisung. Všecky věci jsou buď od přirození, nebli návodem a učením, neb příhodou. Tkadl. — N., způsob sestavování některé věci dle zásad rozumem uvážených sluj návod. Marek. N. dějinový, rozpačitý, sborný, sestupný, soudný, sou- stavný, vstupný, výrokový. Marek. N. (me- thoda) dějepisný, historický, národopisný, pragmatický, sokratický, současový. Nz. Vz Methoda. — N. elektrický (Induction). Nz. Vz KP. IL 401.

170817   Návod Svazek: 6 Strana: 1130
Návod = stroj vodu navádějící. Má v mlýně u. vody. Us. Vk. — N., die Anleitung. N. theoretický, zkušebný či empirický. NA. V. 119., Mj. 2. N. pozorovací, Historický, so- kRatický. Vz Jg. Slnosť. 40. N. k upotře- bení něčeho. Us. Pdl. — N., die Methode. N. dosazovací, Substitutionsmethode, srov- návací, Komparations-, vylučovací, Elimi- nations-. Šim. 99., 100. — N. fysikalní, elektrodynamický, voltovský, magnetický. NA. V. 337., 538., Mj. 1., Schd. I. 153., 156.

170818   Návod Svazek: 9 Strana: 0452
Návod. Vz Ott. XVIII. 3.

170819   Návodce Svazek: 2 Strana: 0093
Návodce, e, m., der Anstifter, Anleiter. —

170820   Navodchnoucí Svazek: 6 Strana: 1130
Navodchnoucí = dech smrti vydávající. Vz Nav. Kln. Bs. 203.

170821   Navodic Svazek: 8 Strana: 0564
Navodic. Válcový (bubnový) n. KP. VIII. 8ó.

170822   Návodič Svazek: 6 Strana: 1130
Návodič, e, m. N. ráznosti, der Inten- sitätsinduktor. Nz.

170823   Navodič Svazek: 8 Strana: 0229
Navodič, vz Navádědlo (3. dod.) a KP. VIII. 17.

170824   Navoditel Svazek: 2 Strana: 0093
Navoditel, e, m., návodce, der Anleiter. Jg. — N., dělník u lisu tiskařského stojící, který načerňuje formu. Techn. III. 447.

170825   Navoditelka Svazek: 2 Strana: 0093
Navoditelka, y, navoditelkyně, ě, f., die Anleiterin, Anstifterin. Jg.

170826   Navoditi Svazek: 2 Strana: 0093
Navoditi, il, zen, zení; navozovati = mnoho voditi, viel zuführen; voditi na místo nějaké, wohin leiten, führen; navésti, naváděti, an- leiten, verleiten, anführen. — co, koho: své šiky n. Ráj. — čeho. Ten tam těch chlapců navodil. Us. — koho na co: na cestu. Kom. Nás na to navozuje (navádí). Kram. — koho k čemu: ženy k dobrému. Br. — se koho, se s kým. Dosti se ho, s ním navodila. Jg. — se koho za co. Ta se ho za nos navodila (za blázna ho měla). — aby. Man- želka ho navozovala, aby Bohu zlořečil. Štelc. Navozoval vojáky, aby je trápili. Vrat.

170827   Navoditi co kde Svazek: 6 Strana: 1130
Navoditi co kde. Krásno nejrůznější pochody v duši navodí. Dk. Aesth. 83. (536., 543., 472., 632.).

170828   Návodkyně Svazek: 2 Strana: 0093
Návodkyně, ě, f., die Anstifterin. Jg.

170829   Navodnatěti Svazek: 2 Strana: 0093
Navodnatěti, ěl, ění, navodnatívati, drobet vodnatěti, ein wenig wässerig werden. Ros.

170830   Návodně Svazek: 6 Strana: 1130
Návodně něco konati (s návodem). Šf. III. 466.

170831   Návodní Svazek: 2 Strana: 0093
Návodní, Wasser-. N. loď. Us.

170832   Návodnice Svazek: 6 Strana: 1130
Návodnice, e, návodnička, y, f., die An- reizerin, Anstifterin, nabadačka. Slov. Bern.

170833   Návodnictví Svazek: 2 Strana: 0093
Návodnictví, n., die Methodik.

170834   Návodník Svazek: 2 Strana: 0093
Návodník, a, m., der Anstifter, Anführer. Ros.

170835   Navodniti Svazek: 2 Strana: 0093
Navodniti, il, ěn, ění, bewässern. — co. Ms. Ps. N. rybník, své spisy. Šf. Rozpr. 82.

170836   Navodniti co čím Svazek: 6 Strana: 1130
Navodniti co čím. Potvornými výmysly své spisy n-li. Št. III. 82.

170837   Návodnosť Svazek: 2 Strana: 0093
Návodnosť, i, f., methodische Weise. Jg.

170838   Návodný Svazek: 2 Strana: 0093
Návodný, navedoucí, arbeitend, Anlei- tungs-. N. slova. Jg. — N., methodický, methodisch. N. vynalezení. Marek. Vz Jg.

170839   Návoďný Svazek: 6 Strana: 1130
Návoďný, methodisch. N. vybavování představ. Dk. P. 44. — N., Induktions-. N. elektřina, přístroj Ruhmkorffův. NA. V. 302., 343., Hrm. Síla elekt. 32.

170840   Návodný Svazek: 8 Strana: 0229
Návodný. N. cívka u stroje elektrického. KP. VIII. 77.

170841   Návodoskum Svazek: 2 Strana: 0093
Návodoskum, u, m., návodosloví, n., návodozpyt, u, m., die Methodik, Methodo- logie. Rk.

170842   Návodoskumný, návodoslovný Svazek: 2 Strana: 0093
Návodoskumný, návodoslovný, metho- dologisch. Rk.

170843   Návodověda Svazek: 6 Strana: 1130
Návodověda, y, f., die Methodik. Dch.

170844   Návodství, návodstvo Svazek: 2 Strana: 0093
Návodství, návodstvo, a, n., methodika, die Methodik. Marek.

170845   Návodzať Svazek: 6 Strana: 1130
Návodzať = naváděti. Laš. Tč.

170846   Navochlovati Svazek: 2 Strana: 0093
Navochlovati, aufhecheln. Us.

170847   Navochlovati komu Svazek: 6 Strana: 1130
Navochlovati komu = vybiti. — se = naobraceti se. To dítě se navochluje, než usne. U Kr. Hrad. Kšť.

170848   Návochranný Svazek: 6 Strana: 1130
Návochranný, schiffbergend. Vz Nav. Lpř. Sl. 1. 573.

170849   Navochtábovati Svazek: 6 Strana: 1130
Navochtábovati (naochtábovati) ně- komu = natlouci. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

170850   Návoj Svazek: 2 Strana: 0093
Návoj, e, m., příze nebo osnova na vratidlo tkadleovské pojednou navitá, das auf einmal auf den Weberbaum aufgewickelte Gespinst. Málo máš příze, nebude jí s návoj. Jg. — Též samo vratidlo. Tkadlec navíjí osnovu na návoj. Orb. p. — N., náčiní mlýnské, lépe: náboj, der Eingriff. Jg.

170851   Návoj Svazek: 6 Strana: 1130
Návoj řady. Dk. P. 47. — N., e, m, os. jm. Arch. 11. 401., IV. 192., Pk. Češt. 16., Sdl. Hr. I. 57.

170852   Návoj Svazek: 8 Strana: 0229
Návoj, e, m. = část předku tkadlcovského stavu. Brt. D. II. 455.

170853   Návoj Svazek: 9 Strana: 0182
Návoj, e, m. Běhá jako n. Zát. Př. 233a.

170854   Návojčok Svazek: 10 Strana: 0632
Návojčok, čku, m. = část krosny (stavu tkadlcovského). Mus. slov. VII. 58

170855   Návojek Svazek: 2 Strana: 0093
Návojek, jku, m., der Deichselarm. Bur.

170856   Návojka Svazek: 6 Strana: 1130
Návojka, y, f., der Spiralkorb. Šp.

170857   Návojna Svazek: 6 Strana: 1130
Návojna, y, f. = rameno jeřábu, die Kranichsäule. Nz., NA. IV. 4. — N, ves u Brumova.

170858   Návojní Svazek: 6 Strana: 1130
Návojní, Deichsel-. N- příčka, Deichsel- quertheil. Čerm.

170859   Návojník Svazek: 2 Strana: 0093
Návojník, u, m., lépe: naojník, držení n. držák u vozu, řemen, jenž od koní k voji sahá. V obec. mluvě: nášlík, handšlík, die Halt-, Deichselkette. Jg.

170860   Návojný Svazek: 6 Strana: 1130
Návojný, Aufwickelungs-. N. poloměr lána. Zpr. arch. IX. 95.

170861   Navôkol Svazek: 8 Strana: 0564
Navôkol = kolem. Phľd. 1896. 616.

170862   Navolati Svazek: 2 Strana: 0093
Navolati, navolávati, svolati, navábiti, berufen. Jg. — čeho odkud. Navolal lidu se všech stran. Šm. — koho k čemu. K čemus jich tak mnoho navolal ? Ros. — se koho jak, lange, oft rufen: do ustání (voláním umdleti). Ros. — se koho s kým kde: po lese. Vz Volati.

170863   Návolatý Svazek: 2 Strana: 0093
Návolatý, drobet volatý, ein wenig kropfig. Aqu.

170864   Navolist Svazek: 6 Strana: 1130
Navolist, u, na., tremella nostor, das Himmelsblatt, die Himmelsblume. Šm.

170865   Navoliti Svazek: 2 Strana: 0093
Navoliti, il, en, ení, mnoho voliti, viel wählen. — (se) koho, čeho. Navolili kom- missarův a přece toho nespravili. Us. — Brzy se všeho navolí (vše ho omrzí, nabaží se toho). D., Šm., Hlas. III. 359.

170866   Navoliti Svazek: 10 Strana: 0200
Navoliti. Nemoh sem se n. jíst. Již. Čech. Nár. sbor. VIII. 20.

170867   Navoliti se čeho Svazek: 6 Strana: 1130
Navoliti se čeho. Svých cěst sě navolí blázen. BO. Sladkého do syta se nenajíš a milého nikdy nenavolíš. Č. M. 239. — se komu. Milenec n-lil se dívce (zaslíbil). Mor. Brt.

170868   Navolovať Svazek: 6 Strana: 1130
Navolovať = uznávať, bekennen. Slov. Bern.

170869   Navoň Svazek: 6 Strana: 1130
Navoň = na ven. Slov. Tisne sa hrdlom sklenice n. Ev. šk. III. 162.

170870   Navoňavkovaný Svazek: 10 Strana: 0632
Navoňavkovaný Voneš. Zl. Pr. XXL 242.

170871   Navondati, navundati Svazek: 2 Strana: 0093
Navondati, navundati, hineinthun. — co kam. Když zeli polní v chřípi navondáš. Jád. — čeho več (tam dáti, nastrkati). Rk. — se — unaviti se, nadělati se, sich abmüden, abarbeiten. Co se člověk navondá. Us. — se s kým, s čím. Jg. Vz Ondati.

170872   Navoněný Svazek: 10 Strana: 0200
Navoněný, parfumiert. N. kavalír. Nár. list. 1885. č. 61.

170873   Navoněný čím Svazek: 9 Strana: 0182
Navoněný čím: bažinou. Slád. Bouře. 38., Oth. 120.

170874   Navoněti Svazek: 6 Strana: 1130
Navoněti. Výb. I. 308. oprav v: Výb. I. 307.

170875   Navoněti se Svazek: 2 Strana: 0093
Navoněti se, sich satt riechen. Přišla s nebes divná vóně, jiežto sě všecka čeleď nemohla navoněti. Výb. I. 308. Navoňáš se kvítka voňavého, napatříš se líčka červeného. Sš, P. 206. Vz Voněti.

170876   Navopnat Svazek: 10 Strana: 0200
Navopnat = naboptnati. Čes. I. XII. 14

170877   Návor Svazek: 6 Strana: 1130
Návor, u, m., hyperodon, eine Art Del- phine. Šm.

170878   Návor Svazek: 7 Strana: 1335
Návor. Cf. Brm. I 3 759.

170879   Návor Svazek: 8 Strana: 0564
Návor, ssavec. Cf. Ott. XI. 1048.

170880   Navoskovati Svazek: 2 Strana: 0093
Navoskovati, na Slov. navoščiti, wichsen, mit Wachs überziehen. — co čím: podlahu dobrým voskem, kartáčem. — se čeho, s čím: pokoje, s pokojem, viel wichsen, sich müde wichsen.

170881   Návoslavný Svazek: 6 Strana: 1130
Návoslavný, vavóiyleitóg, schiffberühmt. Lpř. Sl. I. 574.

170882   Návoslovutný Svazek: 6 Strana: 1130
Návoslovutný, VMVoWTr-rd?, schiffberühmt. Lpř. Sl I. 574.

170883   Navoštiti Svazek: 6 Strana: 1130
Navoštiti kníry. Kv. 1879. 361.

170884   Návoz Svazek: 2 Strana: 0093
Návoz, u, m., návozek, zku, hromada něčeho navozeného zvl. hnoje na poli, die Auffuhr. Jg. — N., postranní vršiny po obou stranách ouvozu, die Seitenhöhen im Hohlwege. Us. v Beroun.

170885   Návoz Svazek: 6 Strana: 1130
Návoz, u, m., sam. u Zalužan. — N. = náklad na jeden vůz. Dva návozy kamene. U Studence v Chotěboř. Neud.

170886   Navozený Svazek: 2 Strana: 0093
Navozený, aufgeführt-, aufgeworfen; -zen, a, o. N. země (návoz). D.

170887   Navoziti Svazek: 2 Strana: 0093
Navoziti, il, en, ení; navážeti, navozovati, navožovati, viel aufführen, auffahren; se, viel führen, oft fahren. Jg. — co. Navozil hro- madu kamení. Ros. Navážeti cestu, silnici (štěrkem Nasypávati). Us. Hý. — čeho: hlíny. Us. — čeho po čem, kam: hlíny po polích, na pole. — co čím: rybník zemí. Us. — čeho k čemu: kamení k založení domu. Br. — se čeho, s čím: dříví, s kamením. Jg. Ti sedlaci ubozí, což se oni navozí ka- mene. Er. P. 426. — Vz Navézti.

170888   Navoziti co jak Svazek: 6 Strana: 1130
Navoziti co jak. Zem ve vrstvách na- vážeti. NA. IV. 188.

170889   Návozní Svazek: 2 Strana: 0093
Návozní pole = za humny ležící, zahradní, nejtučnější. V Želivsku. Sř.

170890   Návoznictví Svazek: 6 Strana: 1130
Návoznictví, n., vz Návštěva (dod.).

170891   Návozník Svazek: 6 Strana: 1130
Návozník, a, m. = navštěvovatel trhů se zbožím na voze vozeným. Stat. př. kn. 1874. 58.

170892   Navozovati Svazek: 2 Strana: 0093
Navozovati, vz Navoziti, Navoditi.

170893   Navrácení Svazek: 2 Strana: 0093
Navrácení, n. Die Wiedergabe, Zurück- stellung, Zurückgabe, Wiedereinsetzung, Her- stellung, Wiedererstattung. Jg. N. cti, Ehren- erklärung. N-ním povinen jsem. Kom. N. ku předešlému stavu a důstojenství. V. Na- vrácení ku předešlému stavu, restitutio in integrum, die Wiedereinsetzung in den vorigen Stand. Vz S. N. N. toho, což kdo koupil. V. N-ní se. V. N. ke zdraví, D., k milostí. Jel. N. se zvěři na svá místa. D. N. v theo- logii = vrácení věci samé, o kterou kdo bližního připravil aneb, není-li jí už, tedy věci jiné, avšak stejné ceny, die Zurücker- stattung, redditio (jeden ze tří způsobů, jimiž restituce díti se může. Vz Restituce). Hý.

170894   Navrácený Svazek: 2 Strana: 0093
Navrácený; -cen, a, o, zurückgestellt. N-ný a zase dosažený. V. N-né nás obve- seluje, ztracené trápí. Jel.

170895   Navraceti Svazek: 2 Strana: 0093
Navraceti, vz Navrátiti.

170896   Navracovatel Svazek: 2 Strana: 0093
Navracovatel, e, m., der Wiedergeber, Hersteller.

170897   Navracovatelka, y, navracovatelkyně Svazek: 2 Strana: 0093
Navracovatelka, y, navracovatelkyně, ě, f., die Wiedergeberin, Herstellerin. Jg.

170898   Navracovati Svazek: 2 Strana: 0094
Navracovati, vz Navrátiti.

170899   Navracujučky Svazek: 6 Strana: 1130
Navracujučky, im Zurückgehen. Slov. Ssk.

170900   Navrákati se Svazek: 7 Strana: 1335
Navrákati se = mnoho vrákati. Vz Vrá- kati (dod ).

170901   Navrapaný Svazek: 6 Strana: 1130
Navrapaný = shrnutý. N. čižmy. Mor. Hrb. Vz násl.

170902   Navrapený Svazek: 6 Strana: 1130
Navrapený; -en, a, o, etwas gefaltet. Šorec pěkně n-ný. Mor. Vesna 1888. 290. Vz Navrapaný.

170903   Navrápený Svazek: 8 Strana: 0229
Navrápený, vz Nabíraný (3. dod.).

170904   Navrapiti Svazek: 6 Strana: 1130
Navrapiti, il, en, ení, naorapgvati, etwas falten, in Falten legen. Mor. Šd. Vz Na- vrapený.

170905   Navraskač Svazek: 6 Strana: 1130
Navraskač, e, m., os. jm. D. ol. VIII. 102.

170906   Návrat Svazek: 2 Strana: 0094
Návrat, u, m., navrácení. Die Wiederge- bung, Wiederherstellung, Vergütung. L. — N. = navrácení se, die Wiederkunft, Rück- kehr. Po návratu teskniti. Gníd. K n-tu trou- biti, vystřeliti. Jg.

170907   Návrat Svazek: 6 Strana: 1130
Návrat, die Umtriebezeit. Us. Škd. — N. = zpětný ráz, der Rückschlag. Bc. Bod n-tu = návratník. Stč., Jrl. 201. — N., die Rükkehr. Vezmi n. sebum (pamatuj na ná- vrat). VSlz. I. 235.

170908   Návrat Svazek: 7 Strana: 1335
Návrat, u, m., iambus 15. stol. D. Gesch. 306

170909   Návrat Svazek: 10 Strana: 0632
Návrat V. dr., lék., spis.

170910   Návrata Svazek: 2 Strana: 0094
Návrata, y, f., die Zurückstellung. Zlob.

170911   Návratek Svazek: 6 Strana: 1130
Návratek, tku, m., der Rückersatz. Arch. IV. 485.

170912   Návratek Svazek: 7 Strana: 1335
Návratek. Měli by n. dáti spíše než při- dávati Arch. X. 302.

170913   Návratek Svazek: 8 Strana: 0564
Návratek, tku, m. (A to mi pobral), z toho mi návratku učiniti nechce. 1481. Půh. VI. 149.

170914   Návratek Svazek: 9 Strana: 0182
Návratek, tku, m. Ten má tomu škodu odložiti a n. učiniti, kdož jej obžaloval. Arch. XVI. 224.

170915   Navrátenie, n Svazek: 9 Strana: 0452
Navrátenie, n. Dobrého zdravia do n-nia. Mus. slov. I. 24.

170916   Návrátí Svazek: 2 Strana: 0094
Návrátí, n., der Vorhof. Na Mor.

170917   Návratí Svazek: 6 Strana: 1130
Návratí. Pod n-tím plače. Sš. P. 589.

170918   Navrátí Svazek: 8 Strana: 0229
Navrátí, n. = kolna, laš. podjezd, podjízd. Brt. D. II. 436. — N. = stříška nad vrati/. Slov. Ib. 347.

170919   Navratice Svazek: 6 Strana: 1130
Navratice, vz Nevratvice.

170920   Navrátíček Svazek: 9 Strana: 0182
Navrátíček, čku, m., botrichium. Na mor. Slov. Mus. ol. VII. 78. Sr. Navratníček.

170921   Navrátil Svazek: 2 Strana: 0094
Navrátil, a, m., der Rücksteiler, Rück- kehrer.

170922   Navrátil Svazek: 6 Strana: 1130
Navrátil. Pamatuj na N-la (na návrat, brzy se vrať). Us. Brnt. — N. Karel, farář v Praze, naroz. 1830., + 1888. Vz Tf. H. 1. 163., Rk. Slov. — N. Jos., 1807.-1865., čes. malíř. Rk. Slov.

170923   Navrátil Svazek: 7 Strana: 1335
Navrátil Kar. Cf. Slavín seš. 36.

170924   Navrátil Svazek: 9 Strana: 0182
Navrátil Jos. a j. Sr. Jub. XXI.

170925   Navrátil Svazek: 9 Strana: 0452
Navrátil Jos., Karel, Jan, Bartoloměj, Michal, Bohumil. Vz Ott. XVIII. 4. nn.

170926   Navrátil Svazek: 10 Strana: 0200
Navrátil Fr. Dr., spisov.

170927   Navrátil Svazek: 10 Strana: 0632
Navrátil Sarkandr, spis.

170928   Navrátilec Svazek: 6 Strana: 1130
Navrátilec, lce, m., der Zurückgekehrte. Sš. L. 153.

170929   Navrátilka Svazek: 2 Strana: 0094
Navrátilka, y, f., die Rückstellerin, Rück- kehrerin. Jg.

170930   Navrátily Svazek: 2 Strana: 0094
Navrátily, kdo se navrátil, zurückgekehrt. N. nemoci s prudkostí obyčejně člověka do- dělávají. Kom. Jan. 294.

170931   Navratitel Svazek: 2 Strana: 0094
Navratitel, e, m., der Ersetzer, Wieder- geber. Ctib.

170932   Navratitelka, y, uavratitelkyně Svazek: 2 Strana: 0094
Navratitelka, y, uavratitelkyně, ě, f., die Ersetzerin. Jg.

170933   Navrátitelný Svazek: 2 Strana: 0094
Navrátitelný, ersetzlich, ersetzbar. Us.

170934   Navrátiti Svazek: 2 Strana: 0094
Navrátiti, navrať, il, cen, cení; navraceti, cejí, cej, ceje (íc), el, en ení; navracovati = zase dáti, zurückgeben, zurückstellen, herge- ben, erstatten, V.; se = zase přijíti, wieder-, zurückkehren. V. — abs. Kdo koho oč při- praví, má navrátiti. Kom. - koho, co. Čehos k užívání vypůjčil, to též navrať. Kom. Zázvor ustuzený žaludek navrátí. Jád. Mě- štěné krále počechu prositi, aby vyhnaného Lupa navrátil = zpět povolal. Pass. 776. N. zlámánu kosť (na místo své), reponiren. Sal. 159, 7. Zrak, D., dluh, ztrátu, útratu a ná- klad n. V. — co, koho komu, čemu. Tělo zemi n. V. Někomu vlastenství. J. tr. Bude-li shledáno, žeby na zmatek a nepravě pohnal, tehdy . . . pohnanému jeho náklady navrať. VI. zř. 80. Navratiž jej pánům jeho. Br. Slepému zrak, někomu život, nějakou ztrátu n. V. Vz Vrátiti. — co komu jak: v ce- losti. Er. Každému navráceno bude podlé skutků jeho. Rad. zv. — co, koho, se k čemu. A k milosti je navrátil. Smil v. 230. On nás k životu n. Kom. K pracím se navracejí. Kom. Se ku pokání, k milosti, ku zdraví, k počátku, k rozumu, se k sobě n. (umysliti si). V. Brzo se sama k sobě na- vrátila = vzpamatovala. Pass. 833. A česť, hrdlo i statek abychom ztratili a k tomu abychom věčně nebyli navráceni, tak nám Bůh pomáhej. Zř. F. I. Se k přátelům, Vrat., k předešlému stavu. J. tr. Navrať se ke mně. Br. Někoho k jeho důstojenství n. Troj., Solf., Har., D. Vz N. se jak. — se, koho kam. Na pravou cestu se zase navrátiti. V. To matku na své místo navracuje. V. Aby se na ty závazky nevraceli. Apol. A nejprv se navrátilo na staré půhony při minulém právě do tohoto odložené. Žer. N. města v lepší stav. Troj. Někoho v předešlé zdraví n. Jg. Království v předešlý stav, Th., D., někoho v předešlá práva. Th. V své pra- venie sě n. Alx. 1109. N. se do vlasti, V., do království. Jel. On nás zase do nebe navrátí. Solť. — odkud, z čeho. Z cesty, Br., z ciziny se navrátiti, Ml., z modlitby. Pref. 311. Však z toho statku mají tomu škody navráceny býti, komu se moc stala. Zř. F. I. Navracela se z krajiny moabské. Br. Navracel se z Ěima do země judské. Flav. — se jak: s nepořízenou. Srn. Dvoj- násobnou měrou někomu něco n. Věcí beze vší odpornosti n. Zř. F. I. Celým srdcem k Bohu se n. Chč. 452. Nenavrátíš-li všeli- kým sě úmyslem k svému stavu. Kat. 2965. — se komu. Navrať se mi! Jg. Navrátila se mu nemoc (zdraví). Sych., Kom. — kdy. Co jistým časem mine a zase se navracuje. Reš. — se komu kam. Navrací se mi před oči mrzkost. Jel. — Vz Vrátiti.

170935   Navrátiti Svazek: 6 Strana: 1130
Navrátiti, restituere. Ž. wit. 15. 5., 34. 7. — co: bezpečnosť, die Sicherheit herstellen. J. tr. N. plen. BO. — jak: se vší ctí. Us. N. se v čelí. Čsk. Mohl-by jemu kterým činem zrak n-cen býti. Pass. — co, koho, se kam. K dřívějšímu živobytí se n. Šmb. Duši v tělo, meč v nožnice n-til. Hus I. 45., 105. Navrať v paměť. Ib. L 16., se k němu. Št. Kn. š. 17. N-tí vás u vaše by- dliště. Pass. Pokoj n-tiž se k nám. Br. Jeho najmilejši navraca k němu krav. Sš. P. 378. Ale muož se naň zase n.; Tehdy se p. Smil má n. na p. Jana. Pub. II. 455., 619. Cf. Pomazati (dod.). — odkud. N. se z války domů. Pož. 96. Od ďábla k Bohu n-cen. Hr. ruk. 167. — komu čím. Vítězstvím tímto n-cen byl stolec knížecí Jarmírovi. Anth. Jir. I. 3. vd. 9.

170936   Navrátivý Svazek: 8 Strana: 0229
Navrátivý. N. voda, která víříc se vrací. V Herálecku. NZ. III. 343.

170937   Návratka Svazek: 6 Strana: 1131
Návratka, y, f. Milý, duša moja, navráť sa mi, navráť len jednu n-ku. Sl. spv. III. 102.

170938   Návratně Svazek: 2 Strana: 0094
Návratně kupný, wiederkäuflich. Nz.

170939   Návratní Svazek: 6 Strana: 1131
Návratní, vz Návratný.

170940   Návratníček Svazek: 2 Strana: 0094
Návratníček, čku, m. Ešče si natrhám toho n-ku: navrať sa mně, navrať, švarný šohajíčku. Mor. P. 238. Zb.

170941   Návratník Svazek: 2 Strana: 0094
Návratník, u, m., bod návratu v niathem., der Rückkehrpunkt der 2. Art. Vz Úvratník. Stč.

170942   Návratný Svazek: 2 Strana: 0094
Návratný, k návratu se vztahující, riick- stellig, Retour-. N. koupě nebo koupě zpáteční (der Wiederkauf), kterou kdo kupuje věc, kterou dříve sám prodal. Vz S. N. N. oběh planet, rok (doba od jedné jarní rovnoden- nosti k druhé uplynulý. Jg.). Smet. Astr. 57., 19. N. lístek, účet, směnka. Rk., J. tr. Vz List, Směnka.

170943   Návratný Svazek: 6 Strana: 1131
Návratný, Rück-. N. povozné, die Rück- fracht, prodej, der Wiederverkauf, prodavač, Šp., útraty, Retourspesen, Pr. tr., daň, die Restitution, Dch., bod, Spitze zweiter Art. Vnč. 13. N. krok někam zaměřiti. Msn. Or. 68.

170944   Navrazglý Svazek: 10 Strana: 0632
Navrazglý = nevrlý, nemocný. Brt. Slov.

170945   Navražditi se Svazek: 10 Strana: 0200
Navražditi se, sich satt morden. N-li se do sytosti. Hol. Met. II. 525.

170946   Navrážeti Svazek: 2 Strana: 0094
Navrážeti, el, en, ení, viel hinein schlagen. — čeho kam: hřebíků (mnoho) do prkna.— co kam: hřebíky (všecky, jistý počet). - čím: kladivem. Vz Vraziti.

170947   Navražiť Svazek: 6 Strana: 1131
Navražiť = načarovať. Slov. Bern.

170948   Navrbiti se komu Svazek: 6 Strana: 1131
Navrbiti se komu — náhodou do rukou někomu se dostati; Onehdy se mi n-ly také něm. noviny z Vídně. Kmk.

170949   Navrcana Svazek: 6 Strana: 1131
Navrcana muka = mouka na žernově navrtěná. Mor. Brt. D.

170950   Navrci Svazek: 2 Strana: 0094
Navrci, vz Navrhnouti.

170951   Navrčeti se Svazek: 2 Strana: 0094
Navrčeti se, vz Vrčeti.

170952   Navreť Svazek: 6 Strana: 1131
Navreť = navříti. Slov. Bern.

170953   Navretý Svazek: 10 Strana: 0632
Navretý = napuchlý. N. ruka. Phl'd. XXIV. 479.

170954   Návrh Svazek: 2 Strana: 0094
Návrh, u, m., návržek, žku, m., co na- vrženo, námět, der Anwurf, das Anwerfen. D. — N., navržení, rys, plán, der Entwurf, Plan, Riss, die Skizze. Jg. N. podnikaní, der Operationsplan, základní, der Grundriss. Bur. N. k boji, der Gefechtsplan. Čsk. N. podati. Sych. Má již n. dramata hotový. Nz. — N., navržení, podání, Antrag. N. o něčem činiti. J. tr. N. prošel, byl přijat. J. tr. N. učiniti, složiti. Us. N. zákona; n. k lidu učiniti; k něčímu n-hu něco učiniti. N. jeho přijat příznivě. Km. Já jsem pro n. nebo: já hla- suji pro n. pana N.,lépe : přidávám se k ná- vrhu pana N. Šb., Š. a Ž. Vz Hlasovati. Uči- nil návrh na změnu stanov, lépe; učinil návrh, navrhl, aby stanovy byly změněny. Šb. N. vypracovati, lépe; učiniti, sepsati, zdělati. Š. a Ž. N. o náhradě, n. zákona psaný. Šm.

170955   Návrh Svazek: 6 Strana: 1131
Návrh nového zřízení, J. tr., ku změně. Nz. N. většinou hlasů byl přijat. Us. Pdl.

170956   Návrh Svazek: 7 Strana: 1335
Návrh na osazení, Besetzungsvorschlag.

170957   Návrha Svazek: 2 Strana: 0094
Návrha, y, f., der Druckbogen, Pfeil- bogen. — N. = návrh. Slov.

170958   Navrhnouti Svazek: 2 Strana: 0094
Navrhnouti, hnul, ut, utí; navrci, navrhu (zastr.), navrz, navrhl, vržen, žení; navrhá- vati, navrhovati = namésti, nahoditi, auf- werten, vorwerfen; napověděti, zu erkennen geben; ponavrci malování, entwerfen, vor- bilden, skizziren; představiti, angeben, in Vorschlag bringen. Jg. — co (komu): otázku, D., štít, St. skl., obraz. Kom. On mu to navrhl (napověděl, návrh učinil. Vz Návrh). Us. — co čím, kam: zeď vápnem n. vápno na zeď; plátno barvami nebo barvy na plátno. Ros. — co kde. Jak to přišlo, doleji v kap. 5. navrhu. Kom. — o čem. Toho na znamení, o čemž se navrhlo. Br. O kterémž navrhl výš. Br. Nahoře o tom navrženo jest (angedeutet). Ler. — (komu) čeho. Judit navrhši jim úmyslu svého. Br. Čehož (lépe: co) jsem svrchu navrhl. Kram. Mnohých jiných zákonů navrhoval, šp. m. co: zákony. Brt. — co, koho k čemu. On mu ho k zabití navrhl. V. N. se ku poradě. Pr. — co při čem, kde. Při této příčině hospodářům něco navrhne. Kom. — se komu. Navrhuje se mu příležitosť, Štěstí. Ros.

170959   Navrhnouti Svazek: 6 Strana: 1131
Navrhnouti kopí, vibrare. BO. To proto jsem n-hl, aby . . . Pož. 135.

170960   Navrhnouti komu co Svazek: 9 Strana: 0182
Navrhnouti komu co. Když ji chtěl bíti, navrhla mu dítě (nastrčila). Dač. I. 140.

170961   Navrhnutí Svazek: 2 Strana: 0095
Navrhnutí, n., der Anwurf, Entwurf, die Skizze. Jg.

170962   Navrhnutý Svazek: 2 Strana: 0095
Navrhnutý, angeworfen, entworfen, skiz- zirt. Us. Obyčejně: navržený. Jg.

170963   Navrhovač Svazek: 6 Strana: 1131
Navrhovač, vz Navrhovatel.

170964   Navrhovalství Svazek: 6 Strana: 1131
Navrhovalství, n., die Planmacherei. Šm.

170965   Navrhování Svazek: 2 Strana: 0095
Navrhování, n., die Anwerfung.

170966   Navrhovatel Svazek: 2 Strana: 0095
Navrhovatel, e, m., navrhovač, der Antragsteller.

170967   Navrch Svazek: 7 Strana: 1335
Navrch = na vrchu. Peří navrch těla. Šír Pt.

170968   Návrchní Svazek: 2 Strana: 0095
Návrchní, oberflächlich, was oben ist. Ros.

170969   Navrchovaný Svazek: 8 Strana: 0229
Navrchovaný. N. míra. Ev. seit, 28. Luc. 6. 38. (Mnč.).

170970   Navrkati se Svazek: 2 Strana: 0095
Navrkati se. Ten holub se navrká. Us. Vz Vrkati. — N., napískati, vnuknouti, einge- ben, einreden. Zlý duch mi navrkal, že jsem to učinil. Us. na Mor. Ch.

170971   Navrňalý Svazek: 6 Strana: 1131
Navrňalý. N. mléko = navinulé. V Kunv. Msk.

170972   Navrnčeti Svazek: 6 Strana: 1131
Navrnčeti, navrnkati se, viel summen, sumsen, schurren, wimmern. Us.

170973   Navrňúchať sa Svazek: 10 Strana: 0200
Navrňúchať sa. Nech se mucha n-chá. Brt. P. n. 736 Sr. Vrnčeti.

170974   Navroubiti Svazek: 2 Strana: 0095
Navroubiti, il, en, ení; navrubovati, na vrub nařezati, einkerben, ankerben, anschnei- den. Jg. — abs. Jdi, navrub (kolik pinet piva vzato). Us. — čeho. Ten toho navroubil (je mnoho dlužen). Sych. — Máš u mne na- vroubeno (jsem ti dlužen i. e. bití). Us. Míti na koho navroubeno. Víd. list. Vz Vroubiti.

170975   Navroubiti Svazek: 6 Strana: 1131
Navroubiti. Ptal se, kolik strychü (obilí) má navrubovati (= k setí připravovati). Wtr. v Osv. 1884. 358.

170976   Navroubiti. Na Svazek: 10 Strana: 0632
Navroubiti. Na vruby n. 1556. Arch. XXII. 159.

170977   Navroubiti něco Svazek: 8 Strana: 0229
Navroubiti něco — vruby do něčeho udě- lati. Snm. I. 379.

170978   Navroubiti někde drahně vrubů Svazek: 10 Strana: 0200
Navroubiti někde drahně vrubů. Zvon III. 228.

170979   Navroubiti se Svazek: 7 Strana: 1335
Navroubiti se = naběhati se. Us. Rgl.

170980   Navrstvení Svazek: 2 Strana: 0095
Navrstvení, n., die Anschichtung. Dch.

170981   Navrstvený Svazek: 6 Strana: 1131
Navrstvený. Desky na sebe n-né. Us. Pdl.

170982   Navrstviti Svazek: 2 Strana: 0095
Navrstviti, il, en, ení; navrstvovati, vrstev nakopiti, über einander schichten, häufen. Č. — co: slámu (všecku); čeho: slámy; čím: podávkami.

170983   Navršelý Svazek: 2 Strana: 0095
Navršelý = vrchovatý, aufgehäuft. N-lá nůše požínky.

170984   Navršený. N. vášnivosť Svazek: 10 Strana: 0200
Navršený. N. vášnivosť. Nár. list. 1904. 141. 13.

170985   Návrší Svazek: 2 Strana: 0095
Návrší, n., vz Hora. Die Anhöhe.

170986   Navršiti Svazek: 6 Strana: 1131
Navršiti, il, en, ení, navršovati, auf-, vollhäufen o. machen. Čo n-la těžká vina. Čch. Dg. Kv. 1884. 233.

170987   Návrškář Svazek: 9 Strana: 0452
Návrškář, e, m. = kdo dělá často návrhy.

170988   Návršní Svazek: 2 Strana: 0095
Návršní silnice, die Bergstrasse. Rk.

170989   Navrták Svazek: 2 Strana: 0095
Navrták, u, m., der Vorbohrer. Bur.

170990   Navrtání Svazek: 6 Strana: 1131
Navrtání, n., die Anbohrung. N. hlavy, trupu plodu. Vz Křž. Por. 166., 306., 461., 620. N. nebozezem. NA. III. 126.

170991   Navrtaný Svazek: 6 Strana: 1131
Navrtaný: -án,a, o,angebohrt. N. prach, piliny; otvor do prkna n-ný. Us. Mj., NA. IV. 131.

170992   Navrtati Svazek: 2 Strana: 0095
Navrtati; navrtiti (zastr.), mnoho vrtati, viel bohren, anbohren, einbohren. D. — co. Kdo to navrtal? Navrtal díru, D., sud. — koho, anpumpen, Geld bei ihm ausborgen. Dch. — čeho. Ten navrtal děr (mnoho). — čeho kde. Us. — se čeho, se s čím.

170993   Návrtek Svazek: 6 Strana: 1131
Návrtek, tku, m. = ploška, v horn., Zubrüstel. Hrbk.

170994   Navrtěti Svazek: 2 Strana: 0095
Navrtěti, ěl, ění. — se kde. Ten se v posteli něco navrtěl! Us. Sich viel herum- drehen.

170995   Navrtiti Svazek: 2 Strana: 0095
Navrtiti, il, cen, ení, drehen; an-, ein- bohren. — čeho: másla (natlouci). Jg. — čeho kde čím. A navrť (navrtej) v ní děr nebozezem. Ms. štěp. — se = navrtěti se. — se v čem. Kom.

170996   Navrtiti Svazek: 6 Strana: 1131
Navrtiti žita na žernách, mahlen. Laš. Tč.

170997   Návrtlík Svazek: 2 Strana: 0095
Návrtlík, u, m., der Zweibohrer.

170998   Navrub Svazek: 2 Strana: 0095
Navrub, na vrub, zúplna, zcela, genau. Tkadl. I. 68.

170999   Navrubí Svazek: 7 Strana: 1335
Navrubí, n. Má pak jiné n. na sobě, že sa (jsa) váš i bývá u jiných nepřátel vašich proti vám. Arch X 17.

171000   Navrubovati Svazek: 6 Strana: 1131
Navrubovati, vz Navroubiti.