90001   Internationala Svazek: 9 Strana: 0088
Internationala, y, f. L žádá zrušení práva vlastnictví, práva rodinného, dědičnosti atd. Pal. Pam. 587. Vz Ott. XII. 693.

90002   Interní Svazek: 1 Strana: 0587
Interní, vnitřní, innerlich, inwendig.

90003   Interní Svazek: 9 Strana: 0088
Interní. I. Činnosť soudu (porady, usná- šení). Ott. Říz. I 293.

90004   Internovati Svazek: 1 Strana: 0587
Internovati, z lat., zavésti koho někam, vypověděti koho v jisté místo. Rk. Interniren.

90005   Internunci-us Svazek: 1 Strana: 0587
Internunci-us, a, m., z lat., vyslanec mimořádný, zvl. rakouský vyslanec u vysoké porty, Rk., a papežův. Ausserordentlicher Bothschafter des Pabstes usw.

90006   Interpellace Svazek: 1 Strana: 0587
Interpellace, e, f., z lat., mluvení o něco, vpadnutí n. vskočení do řeči, přetržení řeči někomu, vytržení někoho z něčeho, Inter- pellation, Einrede, Einspruch, Unterbrechung; doptávka, vyptávání. An-, Nachfrage. — In- terpellator, a, m., doptavatel, der Anfrage- steller. — Interpellovati, do řeči skákati; doptávati se. Rk. Interpelliren, unterbrechen, hintertreiben, stören; nach-, anfragen.

90007   Interpellace Svazek: 7 Strana: 1278
Interpellace, e, f. Podali in-ci na vládu, lépe: vládě. Vm.

90008   Interpolace Svazek: 1 Strana: 0587
Interpolace, e, f., podplátka; prokládání, proklad, Interpolation, Einschaltung, Ein- rückung. — Interpolator, a, m., podplátce; padělatel spisův, Schriftverfälscher. — In- terpolovati, vsouvati, padělati, Rk., inter- poliren, einschalten, einschieben.

90009   Interpolační Svazek: 10 Strana: 0108
Interpolační formule. Vz Strh. Mech. 10.

90010   Interpret Svazek: 1 Strana: 0587
Interpret, a, m., z lat., vykladač, pře- kladač, tlumočník. Erklärer, Ausleger, Uiber- setzer. — Interpretace, e, f., vyložení, výklad, vysvětleni. Interpretation, Erklärung, Auslegung. — Interpretační umění, umění vykladatelské, vykladačství. Auslegungs-. —

90011   Interpretator Svazek: 1 Strana: 0587
Interpretator, a, m., vykladatel, Erklärer, Deuter. — Interpretovati, vykládati, vy- světlovati, Rk., interpretiren, erklären, aus- legen, übersetzen.

90012   Interpunkce Svazek: 1 Strana: 0587
Interpunkce, e, f., z lat., rozdělení, kla- dení známek (v písmě), Interpunktion, Be- zeichnung durch Unterscheidungszeichen. —

90013   Interpunktovati Svazek: 1 Strana: 0587
Interpunktovati, znaménky (čím) rozdělo- vati, Rk., interpunktiren, mit Unterscheidungs- zeichen versehen.

90014   Interregn-um Svazek: 1 Strana: 0587
Interregn-um, a, n., mezivláda, mezivládí, meziříší, bezkrálí, bezkráloví. Zwischenre- gierung, Reichsverwaltung. — Interrex, gt. interrega, m., mezikrál, mezivládce. Zwischen- könig, Reichsverweser.

90015   Interrogace Svazek: 1 Strana: 0587
Interrogace, e, f., z lat., otázka. Frage. I., když kdo větou tvarně tázací vlastně sám něco tvrdí: Ale pro Bůh, což pak to v Babyloně jsme? Tutoť každý svou píseň hude: může-li větší směsice býti? Kom. — KB. 241. Vz Mus. 1844. str. 436.; Zk. Ml. II. 182.; Mk. Ml. 306. — Interrogační znaménko, otazník. Fragezeichen. — Inter- rogativní, tázací, Rk., interrogativ, fragend, frageweise.

90016   Interrogace Svazek: 6 Strana: 0466
Interrogace. Vz Vor. St. 61., Jg. Slnosť. 63., 72.

90017   Interrupce Svazek: 1 Strana: 0587
Interrupce, e, f., z lat., přetržení, zame- zení. Vz Zk. Ml. II. 171.; Mk. Ml. 294. In- terruption, Unterbrechung.

90018   Intertropický Svazek: 6 Strana: 0466
Intertropický obor passatní. Stč. Zem. 641.

90019   Interurbarní Svazek: 8 Strana: 0130
Interurbarní, z lat. I. spojení telefonní (mezi městy, meziměstské). KP. VIII. 363., 367.

90020   Interusuri-um Svazek: 6 Strana: 0466
Interusuri-um, a, n. == prozatímní úrok z úroků, lichva úroková. Kh.

90021   Intervall Svazek: 1 Strana: 0587
Intervall, u, m., z lat., mezera, přestávka, mezičasí, mezihlasí, lhůta. Rk. Zwischenraum, Lücke, Zwischenzeit, Entfernung eines Tones zum andern.

90022   Intervall Svazek: 6 Strana: 0466
Intervall, vz Mezera, KP. II. 283.-285. I. vrchní, spodní, enharmonický, Zv. Př. kn. I. 16., 18., 20., malý, veliký, zmenšený, zvětšený, nelibozvuký. Hud.

90023   Intervallový Svazek: 10 Strana: 0108
Intervallový. I. jednotka. Zvon III. 570

90024   Intervence Svazek: 1 Strana: 0587
Intervence, e, f., z lat., vložení-se, vkro- čení v něco, zakročení. Intervention, Einmi- schung, Dazwischenkunft. — Intervenovati, prostředkovati mezi kým, interveniren, sich ins Mittel legen, dazwischen treten. Rk.

90025   Intervence Svazek: 9 Strana: 0088
Intervence exekuční = domáháni se věci aneb oprávnění, o něž mezi dvěma stranami již spor se vede, žalobou na obě původní strany podanou za trvání u soudu prvotního sporu. Ort. Říz. I. 175.

90026   Intervenční Svazek: 10 Strana: 0108
Intervenční koupě. Nár. list. 1904. 41. 5.

90027   Intervenient Svazek: 9 Strana: 0088
Intervenient, a, m., z lat. I. při processu a j. Ott. Říz I. 8.

90028   Interview (-v Svazek: 9 Strana: 0088
Interview (-vju), angl, = schůze, ná- vštěva, rozmluva. Vz Ott. XII. 608.

90029   Interviewer Svazek: 6 Strana: 0466
Interviewer, něm. angl. = rozmluva.

90030   Intestat Svazek: 1 Strana: 0587
Intestat, a, m., z lat., bez posledního po- řízení zemřelý, ein ohne Testament Verstor- bener. — Intestatní dědic, nápadník dě- dictví po zemřelém bez poslední vůle. Rk. Intestat-Erbe, ein gesetzlicher Erbe, der keines Testamentes bedarf.

90031   Inteusivnosť, i Svazek: 6 Strana: 0466
Inteusivnosť, i, f. = intensita. Stat. př. kn. 1871.

90032   Inthronisace Svazek: 6 Strana: 0466
Inthronisace, e, f., lat. = slavné nasto- lení na trůn. Kram.

90033   Intimace Svazek: 1 Strana: 0588
Intimace, e, f., z lat., oznámení od úřadu. Intimation,, Ankündigung, Kundmachung. —

90034   Intimat Svazek: 1 Strana: 0588
Intimat, u, m., návěští, nejvyšší nařízení, hohe Verordnung. — Intimita, y, f., dů- věrnosť. Intimität, Innigkeit, Vertrautheit. Rk. — Intimovati, oznámiti někomu něco úředně, pořadem práva, Šp., intimiren, ge- richtlich ankündigen.

90035   Intimní Svazek: 6 Strana: 0466
Intimní = důvěrný. I. přátelství. Us.

90036   Intitulovaný Svazek: 1 Strana: 0588
Intitulovaný, der immatrikulirte Student. Gl. 80.

90037   Intnice Svazek: 6 Strana: 0466
Intnice, e, f. nelze ani něm. ani čes pře- ložiti, a klass. latina slova intuitio také ne- zná. Bdll.

90038   Intolerance Svazek: 1 Strana: 0588
Intolerance, e, f., z lat., nesnášelivosť náboženská. Intoleranz, Unduldsamkeit. —

90039   Intolerantní Svazek: 1 Strana: 0588
Intolerantní, nesnášelivý, Rk., intolerant, unduldsam.

90040   Intonace Svazek: 1 Strana: 0588
Intonace, e, f., dání hlasu, vzetí hlasu. Intonation, Anstimmung, Tonangebung. —

90041   Intonace Svazek: 6 Strana: 0466
Intonace = udání tonu hlasem nebo ná- strojem. Mlt.

90042   Intonace Svazek: 8 Strana: 0130
Intonace jest jako nějaké několika slovy ukázání, jaký bude budoucí zpěv buď s strany noty aneb s strany věcí těch, o nichž se má zpívati. Bl. Gr. 356.

90043   Intonace Svazek: 9 Strana: 0088
Intonace při zpěvu. Vz Mus. 1850. II. 85. Př.

90044   Intonovati Svazek: 1 Strana: 0588
Intonovati, dávati ton, předzpěvovati, Rk., intoniren, anstimmen, den Ton angeben.

90045   Intonovati Svazek: 6 Strana: 0466
Intonovati. O zpívajícím, který každý ton s příslušným počtem záchvějů vyvádí, praví se, že dobře intonuje. Zv. Př. kn. II. 1.

90046   Intoxikáciu Svazek: 8 Strana: 0551
Intoxikáciu horečka. Ott. XL 573. b.

90047   Intrada Svazek: 1 Strana: 0588
Intrada, y, f., z lat., úvod, vchod, přede- hra; vytrubování, fanfara. Rk. Intrade, Ein- leitung, Eingang, Vorspiel.

90048   Intramolekularní Svazek: 6 Strana: 0466
Intramolekularní vzdálenost Stč. Zem. 540.

90049   Intramolekularní Svazek: 8 Strana: 0130
Intramolekularní pohyb. Vstnk. III. 245.

90050   Intramolekularní Svazek: 8 Strana: 0551
Intramolekularní dýchání hub. Vz Ott. XI. 691. b.

90051   Intransitivní Svazek: 1 Strana: 0588
Intransitivní, z lat., nepřechodný, intran- sitiv, ziellos, wirkungslos; intransitives Zeit- wort, welches keine vierte Endung regiert und keine leidende Form hat.

90052   Intransparentní Svazek: 1 Strana: 0588
Intransparentní, z lat., neprůhledný, ne- průzračný, Rk., undurchsichtig.

90053   Intrauterinní Svazek: 8 Strana: 0130
Intrauterinní. I. infekce. Vstnk. III. 385.

90054   Intriga Svazek: 1 Strana: 0588
Intriga, intrika, y, f., pletka, pleticha, úskok, pikle, Intrigue, Arglist, Verstrickung. — Intrigant, a, m., pletkář, pletichář, úklad-
ník, chytrák. Ränkemacher, Arglistiger. —

90055   Intrigantní Svazek: 1 Strana: 0588
Intrigantní, lstivý, obmyslný, intrigant, ränkevoll, verschmitzt, arglistig. — Intri- govati, pletichati něco, osnovati, Rk., intri- guiren, Ränke machen od. schmieden.

90056   Intrigantství Svazek: 6 Strana: 0466
Intrigantství, n. = pletichářství. Dk. Aesth. 476., Jg. Slnosť. 140., S. N.

90057   Intrikán Svazek: 10 Strana: 0108
Intrikán. a, m., vz Intrigan I. 588. — Vrcr. Muš. I. 20.

90058   Intrikářství Svazek: 10 Strana: 0108
Intrikářství, n. = pletichářství. Mtc. 1903. 264.

90059   Intrižka Svazek: 8 Strana: 0130
Intrižka, y, f. = intrika. Phľd. 1895. 155.

90060   Introdukce Svazek: 1 Strana: 0588
Introdukce, e, f., z lat., uvedení, úvod, přístup k něčemu. Rk. Introduktion, Ein- führung, Einleitung.

90061   Introitales Svazek: 9 Strana: 0088
Introitales = plat učiteli od žáka do školy vstupujícího. Mus. 1900. 3.

90062   Introitus Svazek: 1 Strana: 0588
Introitus, lat., vchod, přístup k řeči, pří- prava (ke mši), Rk., Eingang, Einleitung.

90063   Introligator Svazek: 1 Strana: 0588
Introligator, a, m., knihař. Buchbinder. Gl. 80.

90064   Introligator Svazek: 8 Strana: 0130
Introligator = knihař. XVI. stol. Mus. 1894. 518.

90065   Intuitivní Svazek: 10 Strana: 0108
Intuitivní = názorný. I. soud. Uč. spol. 1902. IX. 8.

90066   Inu Svazek: 1 Strana: 0588
Inu, interj. Inu arciť.

90067   Inu Svazek: 6 Strana: 0466
Inu = ano. Brt. D. 172. I. nejde to; I. musí se už topit; Když to i. jináč nejde.

90068   Inu Svazek: 8 Strana: 0130
Inu. Výklad v Dob. Dur. 149., 152.

90069   Inu cák Svazek: 10 Strana: 0593
Inu cák, inu cakale = ano (vyjadřuje souhlas lhostejný, když to musí býti). Pučil by's mi vůz? Inu cák, vem si ho, dyž chceš. Vz Toť, Litom. 37.

90070   Inúc Svazek: 6 Strana: 0466
Inúc. Po inúc = jindy. Vz C. Na Zlín- sku. Brt.

90071   Inulin Svazek: 6 Strana: 0466
Inulin, u, m. = látka škrobovitá v ko- řenech mnohých rostlin složnokvětých, das Inulin. Vz Šťk. 553., Šfk. Poč. 516., Schd. I. 399., Rosc. 24., S. N.

90072   Inulin Svazek: 9 Strana: 0088
Inulin, u, m. = škrobovina obsažená v ko- řenech a hlízách víceletých rostlin složeno- květých. Vz Ott. XII. 703.

90073   Inundace Svazek: 1 Strana: 0588
Inundace, e, f., povodeň, Uiberschwem- mung.

90074   Inušec Svazek: 8 Strana: 0130
Inušec, šce, m. = rozrazil. Brušp. Hle- díková.

90075   Inuvokace Svazek: 6 Strana: 0467
Inuvokace. Vz Jg. Slnosť. 63., 72.

90076   Inuvoluce Svazek: 6 Strana: 0467
Inuvoluce, e, f., die Einwickelung. I. v geom. Vz S. N. X. 263. I. kubická Cs. math. X. 264.

90077   Inuž. A Svazek: 6 Strana: 0467
Inuž. A ten žalobník vida, i. sě za niem (hnal), i řekl: Kam chceš? NB. Tč. 120.

90078   Invaginace, e, f Svazek: 6 Strana: 0467
Invaginace, e, f. = vsouknutí střeva do sebe. Vz S. N.

90079   Invaginatori-um, a, n Svazek: 6 Strana: 0467
Invaginatori-um, a, n, v lékařství.

90080   Invalid Svazek: 1 Strana: 0588
Invalid, a, invalida, y, m., z lat., vyslou- žilec, vysloužilý, sestárlý voják. J. realní, který se propouští z vojenské služby pro ne- zavinilou neschopnosť k vojenské službě; i. poloviční, není-li schopen k službě vojenské, ale k jiným lehčím pracem v nemocnicích atd. Dle Čsk. — Invalidní: dům, nadace, soustava. J. tr. Invalid, schwach, gebrechlich. — Invalidovna, y, f., dům vysloužilcův. Invalidenhaus. Rk.

90081   Invalidka Svazek: 6 Strana: 0467
Invalidka, y, f., das Invalidenweib. Šm.

90082   Invariant Svazek: 1 Strana: 0588
Invariant, u, m., dříve: hyperdeterminant, v mathem. Stč.

90083   Invase Svazek: 1 Strana: 0588
Invase, e, f., lat., nepřátelský vpád. Rk. Invasion, Anfall, Uiberfall, Einfall.

90084   Invectiva Svazek: 10 Strana: 0108
Invectiva, y, f., z lat. = posměšek, úštipelc, urážka, tupeni. Grm. IX.

90085   Invence Svazek: 1 Strana: 0588
Invence, e, f., z lat., výmysl, nález, na- lezení, vynalezení, vynález, Rk., Invention, Erfindung.

90086   Invence Svazek: 6 Strana: 0467
Invence. Vz Jg. Slnosť. 37.

90087   Invenční Svazek: 10 Strana: 0108
Invenční tvořivosť básnická. Lit. II. 681.

90088   Inventarní Svazek: 6 Strana: 0467
Inventarní, Inventar-. I. jmění, věci, nářadí, Us. Pdl., kus, účetnik, účet. Šp.

90089   Inventář Svazek: 1 Strana: 0588
Inventář, e, m., z lat., popis, popsání, se- psání, poznamenání věcí, nábytku, nářadí, sbírek; kniha popisní atd. Šp. Zapsati pohle- dávání do inventáře. Šp. I. živý, mrtvý. Šp. Inventarium, Verzeichniss vorhandener oder vorgefundener Dinge.

90090   Inventovati Svazek: 1 Strana: 0588
Inventovati, popisovati, popis učiniti. Rk. Nebožtík Havel to všecko inventoval svou vlastní rukou. Svěd. 1569. Kázali to páni všecko i. v hořejším pokoji i v dolejším sklepě. Svěd. 1569. Inventiren, den Bestand aufnehmen, Stück vor Stück aufzeichnen. —

90091   Inventura Svazek: 1 Strana: 0588
Inventura, y, f., popsání, popis (nábytku atd. Vz Inventář). Inventur, Durchsicht u. Aufzeichnung vorräthiger Gegenstände, Be- standbuch.

90092   Inverse Svazek: 1 Strana: 0588
Inverse, e, f., z lat., obrácení, přesazení slov. Rk. Vz Mus. 1844. str. 438. Inversion, Wortversetzung, Umkehrung.

90093   Inverse Svazek: 6 Strana: 0467
Inverse. Druhdy poměr mezi větami formalNě bývá obrácený: vedlejší okolNosť časová vyjadřuje se větou hlavní a děj hlavní za okolnosti té nastupující větou časovou. Tento způsob proslovení slove vzpělěním řádu větového (enunciatorum in- versio). Již té noci záře vycházela, když lasoň takto promluvil (když z. vycházela, Iason promluvil). Vz Brt. Š. 3. vd. 140. 3. Pozn. 1. Cf. Vor. St. 59., List. filol. III. 269., Jg. Slnosť. 21.

90094   Inverse Svazek: 7 Strana: 1278
Inverse. Cf. D. Lhrg. 321.

90095   Inversní Svazek: 6 Strana: 0467
Inversní či zvratná čára. Vně. 52.

90096   Invertin Svazek: 8 Strana: 0130
Invertin, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 23.

90097   Invertin Svazek: 9 Strana: 0088
Invertin, ü, m. = ferment kvasnic, jenž cukr třtinový invertuje. Vz Ott. XII. 709.

90098   Investice Svazek: 6 Strana: 0467
Investice, e, f. I. závodu. Kaizl 215.

90099   Investice Svazek: 9 Strana: 0088
Investice, e, f., z lat. = plodné uložení kapitálu v nějakém trvalém podniku, zejm. v nemovitostech, drahách a p. Vz Ott. XII. 709.

90100   Investiční Svazek: 6 Strana: 0467
Investiční úvěr. Kaizl. 215.

90101   Investigace Svazek: 1 Strana: 0588
Investigace, e, f., z lat., pátrání, skou- mání, slídění. Investigation, Nachforschung, Nachspürung.

90102   Investitura Svazek: 1 Strana: 0588
Investitura, y, f., z lat., obleknutí; uve- dení n. usazení (biskupů) v úřad, Investitur, Einkleidung, Belehnung. — Investovati, obleknouti; uvésti v úřad. Rk. Investiren, einkleiden, einsetzen.

90103   Invigilace Svazek: 10 Strana: 0108
Invigilace, e, f. z lat. = dohled. Nár. list. 27. /8. 1896. Dhnl.

90104   Invokace Svazek: 1 Strana: 0588
Invokace, e, f., z lat., volání o pomoc, vzývání někoho o pomoc. Rk. Invokation, Anrufung, Anflehung.

90105   Invokační Svazek: 10 Strana: 0593
Invokační zpěvy mešní. Nejed. 389

90106   Involutorní Svazek: 6 Strana: 0467
Involutorní vlastnosť geometrických útvarů nazývá se vlastnosť ta, jejímž zá- kladem jsou pomněry plynoucí z involuc. S. N. X. 263.

90107   Involvovati Svazek: 1 Strana: 0588
Involvovati, z lat., zabalovati; obsaho- vati, obnášeti; dotýkati se něčeho. Rk. In volviren, verwickeln, einschliessen, in sich fassen.

90108   -iný Svazek: 1 Strana: 0588
-iný, přípona: jediný.

90109   -iný Svazek: 6 Strana: 0467
-iný. Vz Dětiný, Listy filol. 1886. 379.

90110   Iný Svazek: 6 Strana: 0467
Iný = jiný. Us. místy. Brt. Na Slov. Bern.

90111   Iný Svazek: 8 Strana: 0130
Iný = jiný, j odsuto. Dšk. Jihč. I. 45.

90112   Inym Svazek: 6 Strana: 0467
Inym = jenom. Val. Brt. L. N. I. 224.. Brt. D. 172.

90113   -iným Svazek: 9 Strana: 0088
-iným m. -inem v instr. sg. m. u adj. possess.: nad sestřiným obrazem. Vz Gb. H. ml. III. 1. 265.

90114   Inženýr Svazek: 1 Strana: 0588
Inženýr, inžinýr, z fr. ingénieur (engeniér), měřič, zeměměřič, vojenský stavitel. Rk. Vz Ingenieur.

90115   Inženýr Svazek: 6 Strana: 0467
Inženýr lesní, vrchní zemský, kulturní. Sl. les.

90116   Inženýr Svazek: 8 Strana: 0130
Inženýr. Inženýři vypovídají se z Plaňan přes Úvaly do Horoměřic NZ. III. 230.

90117   Inženýr Svazek: 9 Strana: 0088
Inženýr a) stavební, b) pro stavbu strojů, c) vojenský. Vz Ott. XII. 710.

90118   Inženýr Svazek: 10 Strana: 0593
Inženýr báňský, elektrotechnický, che- mický, mlýnský, stavební, vodní, země- dělský, železniční. Rgl., Zvon V. 559. 38 II

90119   Inženýrství Svazek: 9 Strana: 0088
Inženýrství, n., vz Ott. XII. 711.

90120   Inženýrství, n Svazek: 6 Strana: 0467
Inženýrství, n. Posluchač inž. Us. Pdl.

90121   io Svazek: 1 Strana: 0588
io, v staroč. dvojhláska: tiopka, nyní ťopka. Mk.

90122   Io Svazek: 1 Strana: 0588
Io, gt. Ioje či po lat. Iony, f., vz Ino, dci krále argivského Inacha, milenka Jovišova, kterou Hera (Juno) v krávu proměnila a sto- okému Argovi k ostříhání poručila. Voj.

90123   io Svazek: 6 Strana: 0467
io dvojhláska posud u Opavy: poslaviony, barviony. Brt. D. 134. — io = ´o. Niť (ti) otvoři Str. skl., Bž. 29.

90124   io Svazek: 8 Strana: 0130
io dvojhláska jenom v dialektech. Častá u Olom., Prost., Brn., Tišn. a Kruml. Vz Brt. D. II. 68., 164., 184., 206. Cizí koncovka -io změněna v -ie, -e: lectio, strč. lekcie, novč. lekce. Gb. H. ml. I. 250.

90125   Iod Svazek: 6 Strana: 0467
Iod, u. m. = řasík, chaluzík, das Jod. Nz. Cf. Jod, Šfk. Poč. 98., Schd. I. 296.. KP. 1V. 400.

90126   Iód Svazek: 9 Strana: 0088
Iód, u, m., z řec. Vz Ott. XII. 711.

90127   Iod Svazek: 10 Strana: 0108
Iod, u, m. Výroba, vlastnosti a upotřebení iodu. Vz KP. X. 99.

90128   Iodat, u Svazek: 6 Strana: 0467
Iodat, u, m. Vz Sfk. Poč. 102.

90129   Iodičelan Svazek: 6 Strana: 0467
Iodičelan, u, m., das unteriodsaure Salz. Nz.

90130   Iodičelý Svazek: 6 Strana: 0467
Iodičelý. I. kyselina, die Unter-Jodsäure. Nz.

90131   Iodičnan Svazek: 6 Strana: 0467
Iodičnan, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 102.

90132   Iodičný. I Svazek: 6 Strana: 0467
Iodičný. I. kyselina, die Iodsäuro. Nz.

90133   Iodid Svazek: 1 Strana: 0588
Iodid, u, m. I. ammonatý, antimonový, arsenový, ethylnatý, olovnatý, železnatý, for- mylový, zlatnatý, zlatový, draselnatý, mědič- natý, měďnatý, methylnatý, sodnatý, pallad- natý, platinatý, platinčitý, rtutičnatý, rtut- natý, stříbrnatý. Nz.

90134   Iodid Svazek: 6 Strana: 0467
Iodid, Jodverbindung, Jodmetall, Nz. Cf. Jodid. Schd. I. 324.. 297., 357., KP. IV. 674., 401, Šfk. Poč. 101.

90135   Iodinan Svazek: 6 Strana: 0467
Iodinan, u, m., iodsaures Salz. Nz.

90136   Iódism-us Svazek: 9 Strana: 0088
Iódism-us, u, m., = otrava iódem. Vz. Ott. XII. 712.

90137   Iodistan Svazek: 6 Strana: 0467
Iodistan, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 102.

90138   Iododusík, u, m Svazek: 6 Strana: 0467
Iododusík, u, m., der lodstickstoff Nz.

90139   Iodoform Svazek: 6 Strana: 0467
Iodoform, u, m., das Iodoform. Nz,, Šfk. Poč. 428.

90140   Iódol Svazek: 9 Strana: 0088
Iódol, u, m. L je tatraiodpyrol. Vz Ott. XII. 713.

90141   Iodovaný Svazek: 6 Strana: 0467
Iodovaný; -án, a, o. I. škrob, das Jod- amylum. Šp

90142   Iodovodík Svazek: 6 Strana: 0467
Iodovodík, u, m., der Jodwasserstoff. S1. les., Nz., Šfk. Poč. 100.

90143   Iodovodíkový Svazek: 6 Strana: 0467
Iodovodíkový. I. kyselina vodnatá, die Jodwaaserstoffsäure. Sl. les.

90144   Iódrargirit Svazek: 9 Strana: 0088
Iódrargirit, u, m., nerost. Vz Ott. XII. 711., 713.

90145   Iokaste Svazek: 1 Strana: 0588
Iokaste, y, f., matka a choť Oedipova.

90146   Iolith Svazek: 7 Strana: 1278
Iolith, u, m., vz Dichroit (2. dod.).

90147   Iolk-os Svazek: 1 Strana: 0588
Iolk-os, a, m., mě. thessalské.

90148   Ion Svazek: 1 Strana: 0588
Ion, u., m., látka galvanickým proudem vyloučená. Stč.

90149   Ion Svazek: 8 Strana: 0130
Ion, gt. iontu, m., v lučbě. Vstnk. III. 4., 57.

90150   Ion Svazek: 10 Strana: 0594
Ion, iontu, m. = nosič záporné elektřiny. Ott. XXIV. 363. Sr. Elektron. Náboj a hmota iontu. Vstnk. XIV. 34.

90151   Ioni-cus Svazek: 1 Strana: 0588
Ioni-cus, ku, m., ionská stopa. I. a minori: u u ___nebetyčný; i. a majori: ___u u, roznítiti.

90152   Ionický Svazek: 1 Strana: 0588
Ionický, ionský, ionisch. I. dialekt (ná- řečí), sloupořadí (řecké sloupení, jehož znak je hlavice závitkovými ozdobami opatřená), škola. Rk.

90153   Ionický Svazek: 6 Strana: 0467
Ionický. I. verš (ionik), Dk. Poet. 276., sloup. Vz KP. I. 118.

90154   Ionik Svazek: 6 Strana: 0467
Ionik, u, m., vz Ionický.

90155   Ionon Svazek: 8 Strana: 0130
Ionon, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 15.

90156   Ionský Svazek: 6 Strana: 0467
Ionský sloup. Vz Vlšk. 4.

90157   Iontový Svazek: 10 Strana: 0594
Iontový. I. theorie. Vstnk. XIV. 34.

90158   Iotacism-us Svazek: 9 Strana: 0088
Iotacism-us, u, m. = vyslovování řecké samohlásky a dvojhlásky způsobem novo- řeckým Vz Ott. XII. 717.

90159   Iotista Svazek: 9 Strana: 0088
Iotista, y, m. Vz Jotista.

90160   Iotisté Svazek: 10 Strana: 0594
Iotisté, analogisté, novomilci = přívrženci psaní i po c; také po s a z, když toho žá- dala analogie (v létech 1817. -1830. ). Vz Bílý Obr. 99., 102.

90161   Iotovati Svazek: 9 Strana: 0088
Iotovati = užívati i m. y. Mus. 1898. 477.

90162   Ipekakuanha Svazek: 6 Strana: 0467
Ipekakuanha, y, f. Cynanchum i. = klejicha protidušná, asclepias asthmatica, rostl Vz Rstp. 1045. I. bílá, 836., černá, 832., pravá. 834. Vz Slov zdrav., Čs. lk. II. 300., VII. 289., X. 29., 255, S. N.

90163   Ipeľ Svazek: 10 Strana: 0108
Ipeľ, vrch a řeka na Zvolensku. Sb. sl. 1902. 48., Kál Slov. 43.

90164   Iperský Svazek: 7 Strana: 1278
Iperský. I. sukno (z Flander). Vz Zbrt. Krj. I. 223.

90165   Ípoľ Svazek: 8 Strana: 0130
Ípoľ, potok na Slov. Phľd. 1893. 145.

90166   Ips Svazek: 6 Strana: 0467
Ips, a, m., ips, brouk. I. hnědavý, i. fer- ruginea; čtveroskvrnný, i. quadripustulata. Kk. Br. 144.

90167   Ipse Svazek: 1 Strana: 0588
Ipse, vtip se za nos chyť se (sám jsi takový, jak o jiných povídáš). Vz Pomluvač. Lb.

90168   Ipsiák, u Svazek: 6 Strana: 0467
Ipsiák, u, m. = psiák, unguentum aegyp- tiacum. Mllr. 108.

90169   Ipsijak Svazek: 8 Strana: 0130
Ipsijak, psíjak, u, m., Apostelsalbe, f. Vz Apoštolská masť (ji. dod.).

90170   Ipso facto Svazek: 1 Strana: 0588
Ipso facto, lat., skutkem samým, samo sebou. — Ipso jure, právem samým, Rk., durch das Recht selbst.

90171   -ír Svazek: 6 Strana: 0467
-ír přípona subst.: mulír (špekulant, val.), palír, pulvir. Brt. D. 141.

90172   Ir Svazek: 6 Strana: 0467
Ir, a, m,, lépe než Irčan n. Irlanďan.

90173   Irčan Svazek: 6 Strana: 0467
Irčan, a, m., vz Ir.

90174   Irdam, a Svazek: 7 Strana: 1278
Irdam, a, m., Iber, zastr. Rozk.

90175   Irdan Svazek: 7 Strana: 1278
Irdan, a, m., Iber řeka, zastr. Pršp. 14.

90176   Irečitosť Svazek: 6 Strana: 0467
Irečitosť, i, f. = dědičnosť. Slov, Chceli tu Slováka upozorniť na jeho i., dědovizeň. Trok.

90177   Irečitý Svazek: 6 Strana: 0467
Irečitý = dědičný. Slov. Zátur. Vz Úre- čity.

90178   Írečitý Svazek: 8 Strana: 0130
Írečitý = dědičný. 1 měšťan, Phľd. 1892. 405., způsob písania, Ib. 1893., 448. Kúpil íre- čitým právem. Ib. 626. Cf. Úrok. Místy na Slov.: úročitý, úrečitý.

90179   Írek Svazek: 6 Strana: 0467
Írek, u, m. = pozemek od otců zděděný Slov. Zátur. Mohli orať svoje malé íreky. Ntr. V. 265 Ja dám pätdesiat zl. za dom i s írkom. Sokl. II. 538.

90180   Írek Svazek: 8 Strana: 0130
Írek. Í. podselný na rozdíl od kopaného a lazného íreku. Phľd. 1893. 371., 622.

90181   -íreň Svazek: 8 Strana: 0130
-íreň: ovčíreň. Telč., Dač. Brt. D. II. 278.

90182   Irena Svazek: 6 Strana: 0467
Irena, y, f., ženské jm.; planet, Irene. Nz., Schd. I. 247.

90183   Irenaeus Svazek: 6 Strana: 0467
Irenaeus, Eirjvaio? = Miroň. Desold. sv. Irenej.

90184   Irhanice Svazek: 7 Strana: 1393
Irhanice = kmen jen na hrubo otesaný a podél ve dví rozpůlený, jakoby roztr- žený. Na Hané. NZ. II. 146.. 383.

90185   Ircha Svazek: 6 Strana: 0467
Ircha, y, f. = jircha. Slov. Bern.

90186   Irchár Svazek: 6 Strana: 0467
Irchár, a, m. = jirchář. Slov. Ssk.

90187   Ircháreň Svazek: 6 Strana: 0467
Ircháreň, rně, f. = jirchárna. Slov. Bern.

90188   Ircháriť Svazek: 6 Strana: 0467
Ircháriť = jirchářiti. Slov. Bera.

90189   Irchárka Svazek: 6 Strana: 0467
Irchárka, y, f. = jirchářka. Slov. Bern.

90190   Irchárna Svazek: 6 Strana: 0467
Irchárna, y, f. = jircháma. Slov. Bern.

90191   Irchárský Svazek: 6 Strana: 0467
Irchárský = jirchářský. Slov. Bern.

90192   Irchárství Svazek: 6 Strana: 0467
Irchárství, n. = jirchářství. Slov. Bern.

90193   Iri-s Svazek: 1 Strana: 0588
Iri-s, dy, f., duha; dužena (bohyně); du- hovka v oku. Iris, Regenbogen; der bunte Ring im Auge. — Irisovati, barvy duhové ukazovati, doužkovati, Rk., irisiren.

90194   Iridektome Svazek: 8 Strana: 0130
Iridektome dialysis= operace jako u irido- dialysy spojená s vyříznutím částky duhovky. Ott. VIL 127.

90195   Iridektomie Svazek: 6 Strana: 0467
Iridektomie, e, f. = vyříznutí části du- hovky. Vz Slov. zdrav. Iridičitý kysličník, das Iridoxyd. Nz. Vz Iridocyan.

90196   Iridi-um Svazek: 6 Strana: 0467
Iridi-um, a, n., das Iridium. Nz., Šfk. 372., Sfk. Poč. 365., Schd. I. 263., KP. IV. 268., 279., S. N.

90197   Iridi-um Svazek: 9 Strana: 0088
Iridi-um, a, n. = prvek ze skupiny kovů platinových. Vz Ott. XII. 727.

90198   Iridi-um Svazek: 10 Strana: 0594
Iridi-um, a, n., v lučbě. Vz Vstnk. XIV. 583.

90199   Iridiový. I Svazek: 6 Strana: 0467
Iridiový. I. kyselina, die Iridsäure, houba, der Iridschwamm. čerň, das Iridiumschwarz. Nz.

90200   Iriditý Svazek: 6 Strana: 0467
Iriditý kysličník, das Iridsetquioxyd. Nz.

90201   Iridnatý Svazek: 6 Strana: 0467
Iridnatý kysličník, das Iridoxydul. Nz.

90202   Iridocyan Svazek: 6 Strana: 0467
Iridocyan, u, m. = cyanid iridiéitý, das Cyanirid. Nz.

90203   Iridocyanid Svazek: 6 Strana: 0467
Iridocyanid, u, m., Cyanirid Verbindung. Nz.

90204   Iridodesis Svazek: 8 Strana: 0130
Iridodesis, řec. = operace podobná iriden- klesi, při které se z rány vyhřezlá duhovka podvazuje. Ott. VII 127.

90205   Iridodialysis Svazek: 8 Strana: 0130
Iridodialysis, řec. = odtrhnutí částky duhovky od svazu hřebínkovitého. Ott. VIÍ. 127.

90206   Iridokyklitický Svazek: 8 Strana: 0130
Iridokyklitický. I. zánět oka, Schb. Nád. 6.

90207   Iridokyklitis Svazek: 8 Strana: 0130
Iridokyklitis, -tidy, f., řec. = zánět du- hovky a těliska řasinkovitého. Schb. Nád. 47. a j.

90208   Iridoplatina Svazek: 6 Strana: 0467
Iridoplatina, y, f. = slitina iridia a pla- tiny v poměru 1:9. ZČ. 16.

90209   Iridotome Svazek: 8 Strana: 0130
Iridotome dialysis == operace jako u irido- dialysy spojená s naříznutím duhovky. Ott. VII 127.

90210   Iridotomie Svazek: 8 Strana: 0130
Iridotomie, e, f., řec. == vyříznutí části duhovky. Vz Ott. 127.

90211   Irigenin Svazek: 8 Strana: 0130
Irigenin, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 14.

90212   Iris Svazek: 6 Strana: 0467
Iris Schd. II. 128, 247., Rosc. III., S. N.

90213   Irisace Svazek: 9 Strana: 0088
Irisace, e, f., irisování, n. = hra duhovými barvomi, douškování. Vz Ott. XII. 730.

90214   Irisaroma Svazek: 8 Strana: 0130
Irisaroma, -omata, n., v lučbě. Vstnk. III. 14.

90215   Irisglukosid Svazek: 8 Strana: 0130
Irisglukosid, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 14.

90216   Irisin Svazek: 9 Strana: 0088
Irisin, u, m., uhlohydrát. Vz Ott. XII. 730.

90217   Irisový Svazek: 9 Strana: 0088
Irisový. I. sklo (hraje duhovými barvami), papír. Vz Ott. XII. 730. nn.

90218   Irit-is Svazek: 6 Strana: 0467
Irit-is, y, f. = zánět duhovky. Vz S. N.

90219   Irland Svazek: 1 Strana: 0589
Irland, u, m. — Irlanďan, a, m., nebo lépe: Ir, a, m. — Irlandský, irländisch. Vz Irsko.

90220   Irldoeyanovodík Svazek: 6 Strana: 0467
Irldoeyanovodík, u, m., der Cyanirid- wasserstoff. Nz.

90221   Irmo Svazek: 8 Strana: 0130
Irmo, a, n. = halže, točenice n. řetěz daný na hrdlo, zastr. Bl. Gr. 171.

90222   Irmovati Svazek: 8 Strana: 0130
Irmovati = irmo vložiti. Vz předcház. Irmo.

90223   -írna Svazek: 1 Strana: 0589
-írna, mor. -írňa, přípona subst. rodu žen., před níž se dlouhá kmenová samohláska krátí: spíže — spižírna, kůň — konírna, Pk., sušírna, kropírna. Vz -árna, -na. Mkl. B. 154.

90224   -írňa Svazek: 6 Strana: 0467
-írňa přípona: psírňa (psí bouda), su- šírňa, kafírňa. Mor. Brt. D. 143. U -írna. cf. Prk. Př. 25.

90225   -írna Svazek: 9 Strana: 0088
-írna. Slova nějakou místnosť znamena- jící, tvořená příponou -írna se ve Věst. VI. 30. nedoporučují (holírna, kravíma, špižírna), ale užívá se jich všeobecně. Vz jednotlivá.

90226   -irňa Svazek: 9 Strana: 0088
-irňa: pširňa, suširňa atd. Vz Lor. 34., -írna.

90227   Iron Svazek: 8 Strana: 0130
Iron, v lučbě. Vstnk. III. 14.

90228   Ironický Svazek: 1 Strana: 0589
Ironický, z řec., úsměšný, posměšný, vý- směšný, úšklebný, ironisch. — Ironie, e, f., úsměšek, výsměšek, opačné mluvení n. dotýkání, úsměšné mluvení, opakomluv, Rk., Nz., řeč opačného smyslu, Ironie, feiner Spott, Spottrede. I. (ti^ortla. úsměšek), když mlu- vící opak toho slovy pronáší, co vlastně míní, na př. chválí haněti chtěje. Úsměšek jizlivý slove sarkasmem. Co mi říci o kráse forem , vedem, budem, nést, povídaj' m., vedeme, budeme, nésti, povídají' ? V tomtě právě ta- ková krasochuť, jako když před lety koním utínány ocasy a místo řasnatého chvostu zů- staven jakýsi nemotorný pahýl o kratinkých žíních. Jen tak dále, jen amputujme kde co! — až nám z jazyka nezbude než neforemný dřík! KB. 242. Vz Zk. Ml. II. 179.; Mk. Ml. 204., 311. — Ironisovati, zdánlivě pochvalně se vysmívati, úšklebně chváliti, opačně chvá- liti, řeč opačného smyslu míti, Rk., ironisiren.

90229   Ironicky Svazek: 6 Strana: 0468
Ironicky, ironisch. I. se usmáti, něco říci. Us. Pdl.

90230   Ironický Svazek: 8 Strana: 0130
Ironický. Ton i. mění význam každého slova. Vz Kla. Sklad. 61.

90231   Ironične Svazek: 8 Strana: 0130
Ironične = ironicky. Slov. Phľd. 1894. 727.

90232   Ironičnosť Svazek: 8 Strana: 0130
Ironičnosť, i, f. Frid. Coss. 103.

90233   Ironie Svazek: 6 Strana: 0468
Ironie dobro-, zlomyslná, epická, sati- rická, romantická. Dk. Aesth. 374. Cf. Vor. St. 80., Jg. Slnosť. 69., S. N.

90234   Ironie Svazek: 9 Strana: 0088
Ironie. Vz Ott. XII. 736.

90235   -irovati Svazek: 6 Strana: 0468
-irovati. Tato koncovka mimo cizí slova ve valaštině i s několika domácími kmeny se pojila: kasírovat, kočirovať, šaširovať (s hůlkú = oháněti se, šermovati), muliro- vať (= mudrovati), rozrasirovať (rozraso- vati). Brt. D. 160. Dle Brs. 2. vd. 126. máme taková slovesa nahrazovati domácími a není-li to možno, máme je tvořiti od kmenů pů- vodních: legalisovati, studovati místo: le- galisirovati, studirovati. Vz tam.

90236   Irracionalism-us Svazek: 1 Strana: 0589
Irracionalism-us, u, m., z lat., neužívání rozumu ve věcech náboženských. Vernunft- widrigkeit. — Irracionalita, y, f., nevy- počitatelnosť, nerozumnosť. Irrationalität. —

90237   Irracionalní Svazek: 1 Strana: 0589
Irracionalní, nevypočitatelný, nedoplni- telný, neskončitý, nesměřitelný, Rk., irrational.

90238   Irracionalní Svazek: 9 Strana: 0088
Irracionalní (nesměrné) číslo. Vz Ott. XII. 737.

90239   Irracioualní Svazek: 6 Strana: 0468
Irracioualní funkce, Stč. Dif. 3., daktyl. Dk. Poët. 294.

90240   Irradiace Svazek: 9 Strana: 0088
Irradiace, e, f., z lat. = úkaz, dle kte- rého předměty silněji osvětlené zdají se nám býti většími než předměty stejně veliké slaběji osvětlené. Vz Ott. XII. 737.

90241   Irradiace, e Svazek: 6 Strana: 0468
Irradiace, e, f. I. světla (osionění). Vz KP. II. 161 , Mj. 285., S. N. X. 263.

90242   Irrealní Svazek: 1 Strana: 0589
Irrealní, z lat., nevěcný, neskutečný, ne- pravdivý, Rk., irreell.

90243   Irregularní Svazek: 1 Strana: 0589
Irregularní, z lat., nepravidelný, Rk., irre- gulär, unregelmässig, regellos.

90244   Irrelevantní Svazek: 6 Strana: 0468
Irrelevantní = nepatrný, unerheblich, unbedeutend.

90245   Irreligiosita Svazek: 1 Strana: 0589
Irreligiosita, y, f., z lat., nenábožnosť, bezbožnosť. Rk. Irreligiosität, Gottverges- senheit.

90246   Irridenta Svazek: 9 Strana: 0088
Irridenta, y, f. L (Italia) = politická strana v Italii, která chce sloučiti s Italii všecky země, ve kterých obývají Vlaši. Vz Ott. XII. 738.

90247   Irrigator Svazek: 6 Strana: 0468
Irrigator, u, m , nástroj k vystřikování i klystérům. Slov. zdrav. I. EsmaRchův k vy- střikování rany.

90248   Irrigator Svazek: 9 Strana: 0088
Irrigator, u, ?., z lat. = náčiní ? za- vlažování ?. ? vyplachování. Vz Ott. XII. 739.

90249   Irritace Svazek: 1 Strana: 0589
Irritace, e, f., dráždění, podněcování, Irritation, Anreizung; Erbitterung. — Irri- tament-um, a, n., popud, prostředek dráž- dicí, Rk., Reizmittel.

90250   Irsko Svazek: 1 Strana: 0589
Irsko, a, n. Irland. — Irský. Vz více v S. N. IV. 83.

90251   -irský Svazek: 8 Strana: 0130
-irský, vz -ierský (3. dod.).

90252   Irša Svazek: 6 Strana: 0468
Irša, e, f., míst. jm. na Slov. Ev. Šk. III. 262.

90253   Irutsk Svazek: 1 Strana: 0589
Irutsk, a, m., mě. v Sibiři. Vz více v S. N. IV. 82.

90254   -íř Svazek: 1 Strana: 0588
-íř, přípona subst. rodu muž.: barvíř, hrnčíř, halíř, mečíř, nožíř, malíř. D. Vz Tvo- ření slov.

90255   -íř Svazek: 6 Strana: 0467
-íř přípona: ovčiř (ovčák), ptačiř (ptáč- ník), šlajfíř, krajčír. Brt. D. 141. Na Zlín- sku: piléř, taléř, klempéř. Brt. Vz -éř.

90256   -íř Svazek: 7 Strana: 1278
-íř. Cf. Gb. Ml. I. 59.

90257   -iř Svazek: 8 Strana: 0130
-iř m. -íř bývá v V. Kal.: kaciř. Vz List. fil. 1894. 299.

90258   -íř Svazek: 9 Strana: 0088
-íř přípona u Husa. Vz List. fil. 1900. 223.

90259   -íř Svazek: 10 Strana: 0108
-íř konc. ve spisech Husových. Vz List. fil XXVII. 223.

90260   Iřatržený Svazek: 2 Strana: 0087
Iřatržený; -žen, a, o, od natrhnouti. N. skála, papír, úpis, angerissen, gesprungen. Jg. — N. = natrhlý, ein wenig überspannt, när- risch. V. — N., od natržiti. Natržené penize (utržené). Us. Durch Handel, Verkauf erwor- ben, gelöst.

90261   -ířka Svazek: 1 Strana: 0588
-ířka, přípona subst., vz -ářka.

90262   -is Svazek: 1 Strana: 0589
-is, přípona subst. rodu muž., městis vedlé městys. D.

90263   -is Svazek: 6 Strana: 0468
-is. Tuto lat. a řec. příponu měníme v e a v -a; praxis — praxe, ellipsis — ellipse - ellipsa.

90264   -is Svazek: 8 Strana: 0130
-is (-ys), příp. jm. osob.: Pavlis, Hodys, Honys, Vondrys. Vz Kbrl. Sp. 12.

90265   Isabela Svazek: 1 Strana: 0589
Isabela, y,. špan. jméno žen, Alžběta. —

90266   Isabelina Svazek: 1 Strana: 0589
Isabelina barva, špinavožlutá, hnědožlutá.

90267   Isaethionová Svazek: 6 Strana: 0468
Isaethionová kyselina, die Isäthionsäure. Nz.

90268   Isaethiouan Svazek: 6 Strana: 0468
Isaethiouan, u, m., isäthionsaures Salz. Nz.

90269   Isaiáš Svazek: 6 Strana: 0468
Isaiáš, e, m. m.: Isaias. Us. — I. bratr, vz Cibulka.

90270   Isametrala Svazek: 9 Strana: 0088
Isametrala, ?, f., z řec, druh čáry. Vz. Ott. XII. 764.

90271   Isanomala Svazek: 6 Strana: 0468
Isanomala, y, f. = čára spojující na mappě místa stejné anomalie thermické; i. přechodné. Vz Stč. Zem. 544., S. N.

90272   Isanomala Svazek: 9 Strana: 0088
Isanomala, y, f. Vz Ott. XII. 765.

90273   Isatin Svazek: 6 Strana: 0468
Isatin, u, m., v lučbě, das Isatin. Nz., Šfk. 593, Šfk. Poč. 555.

90274   Isatin Svazek: 9 Strana: 0088
Isatin, u ?., oxydacní produkt indomodří. Vz Ott. XII. 766.

90275   Isatinový. I Svazek: 6 Strana: 0468
Isatinový. I. kyselina, die Isatinsäure. Na.

90276   Isatropový Svazek: 7 Strana: 1278
Isatropový. I. kyselina Cf. Rm. II. 208.

90277   Isatropylkakoin Svazek: 8 Strana: 0130
Isatropylkakoin, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 26.

90278   Isatyd Svazek: 6 Strana: 0468
Isatyd, u, m., v lučbě. Sfk. 594.

90279   Isć Svazek: 6 Strana: 0468
Isć = jíti. Mor. Jak pak němam smutna być, za stareho kažu isc. Sš. P. 370.

90280   Ísc Svazek: 8 Strana: 0130
Ísc = jísti, j odsuto. Dšk. Jihč. I. 45.

90281   Isci Svazek: 9 Strana: 0088
Isci = jíti (jdu). Sš. P. 100. Vz Isč.

90282   -ísek Svazek: 8 Strana: 0130
-ísek příp. jmen osob.: Vitísek. Vz Kbrl. Sp. 12. Ischiadický. I. nerv. Vstnk. II. 507. -iska příp. jmen osob.: Pavliska. Cf. Kbrl. Sp. 12.

90283   Iserin, u Svazek: 6 Strana: 0468
Iserin, u, m. (ilmenit), nerost. Vz Bř. N. 199.

90284   Isethionan Svazek: 6 Strana: 0468
Isethionan, u, m., vz Isaethionan.

90285   Isethionový. I Svazek: 7 Strana: 1278
Isethionový. I. kyselina. Cf. Rm. I. 290.

90286   Ischi-as Svazek: 6 Strana: 0468
Ischi-as, ady, ischialgia, e, f. = kyčelná bolest Cs. lk. IX. 118., 348.

90287   Ischi-as Svazek: 9 Strana: 0088
Ischi-as, -ady, f., z řec, bolesť v kyčlích,, neuralgie pleteně sakralní a nervu sedacího. Vz Ott. XII. 771.

90288   Ischiadický Svazek: 6 Strana: 0468
Ischiadický nerv. Vz násl.

90289   Ischiagra Svazek: 6 Strana: 0468
Ischiagra, bolesť kyčelní. S. N.

90290   Ischl Svazek: 1 Strana: 0589
Ischl, a, m., městys v Horních Rakousích. Vz více v S. N. IV. 89.

90291   Ischurie Svazek: 9 Strana: 0088
Ischurie, e, f., z řec, dysurie, obtížné mo- čeni. Ott. Ott. XVII. 488a.

90292   Ischurie, e, f Svazek: 6 Strana: 0468
Ischurie, e, f. = obtížné močení. Slov. zdrav., S. N.

90293   Isi-s Svazek: 1 Strana: 0589
Isi-s, dy, f., bohyně aegyptská.

90294   Isidor-os Svazek: 1 Strana: 0589
Isidor-os, a, m., jm. řec. vlastní.

90295   Iskati Svazek: 1 Strana: 0589
Iskati, jiskati = hledati (strč. ), suchen. Výb. I. — co kde. Nechvalno nám v Něm- cěch iskati pravdu (právo). L. S. v. 109. — I., hnidy louskati. Na Slov.

90296   Iskati Svazek: 6 Strana: 0468
Iskati s akkus. často, také ve strslov. a v rušt. I. pravinu. Mkl. Lex. I. matušku. Er. Vz Mus. 1878. 144. Jir., Získati. Také na Slov. Loos., Czm. 86., Ssk. I. zajíce. U Opavy. Bdl. Mamulko, iskajte mňa (hle- dejte vši. Vz Vískati). Poď, poiskám ťa. Val. Vck. U Místka. Škd., Brt. D. 220.

90297   Iskati Svazek: 6 Strana: 0468
Iskati = velice zábsti. To mě íská! Slez. Šd. Je tam zima, tak íská. Brt. D. 220.

90298   Iskati Svazek: 7 Strana: 1278
Iskati v dialekt. List. fil. 1892. 366.

90299   Iskavka Svazek: 8 Strana: 0130
Iskavka, y, m. = rozpustilec. Dšk. Jihč. I. 46.

90300   Iskerka Svazek: 6 Strana: 0468
Iskerka, iskerečka, y, f. = jiskřička, das Funkchen. Slov. a mor. Mal som frajerečku ako iskerečku. Sl. spv. II. 66. Prvej by z kamenja iskerky padaly, lež by ... . Sš. P. 326. — I. = chudobka, sedmikrása, kvě- tina. Mor. a slov. Hrb, Němc. IV. 424., Let. Mt. S. VIII. 1. 8. Chudobná děvčina jak tá iskerečka, chodí po slobodě jak ryba po vodě. Pk. Ps. 67

90301   Iskerka Svazek: 8 Strana: 0130
Iskerka = chudobka. Krátké stopky i-rek polních jsou znamením, aby hospodáři ne časně z jara, ale později seli. Vck. Val. I. 162. — I., vz Rmenec (3. dod.).

90302   -isko Svazek: 1 Strana: 0589
-isko, přípona jmen podstat. rodu střed., před níž se dlouhá kmenová samohláska krátí; často k zvětšení pojmu podstatných jmen; i povržlivé, neohrabané, příliš veliké se jí vyjadřuje: hubisko (veliká huba), kravisko, masisko, očisko, chlapisko, nůž — nožisko, babisko. Potom znamená ještě místo, kde něco jest nebo bylo: ohnisko, pastvisko, plavisko; držadlo: bičisko, topořisko. Mkl. B. 277. — C před -isko v č: vrabec — vrabčisko. D., Ht. V Krkonoších jediné v: chlapisko. Kb. Často se s -ište stejně užívá: pastviště — pastvisko. T. — Vz -ák, -iště.

90303   -isko Svazek: 6 Strana: 0468
-isko znamená a) místo, kde něco jest nebo se děje: hřisko (kužeína), hrdiovisko, mordovisko (kde se kdo hrdluje, „morduje" = špatné pole), ležisko (pelech zaječí), ru- bisko (místo, kde se les rube), uvłačisko (uvlečené pole: „oves přišel do u". laš.), zapadlisko (1. propadlina na poli); b) pole, s něhož sklizena úroda kmenem označená: režnisko, žitnisko, ječmenisko, ovesnisko, jatelinisko, zemňačisko, hrachovisko, vyč- nisko; c) rukověť nástroje kmenem ozna- čeného : bičisko, kosisko, lušnisko, moty- čisko;d) něco nemilého, obhroublého : chla- pisko, robsko, babsko, vojačisko, židisko, klobučisko, botisko, nožisko atd.; e) pře- zdívky: posmetłovisko (val. tulák, povrhel), vitřisko (dol divoch); f) názvy lichotné: náš kmotr je dobré člověčisko, byl boRačisko sám (laš. = ubožák) — on je také stRachovisko (strašpytel). Brt. D 145., 329. Cf. Ht. Sr. ml. 171., Bž. 233., Šf. III. 441. Z -isko na Zlínsku i se odsouvá, když se přičiní k sub- stant. f. v -a ukončeným, předchází-li b nebo v: robisko — robsko, babisko — bab- sko, kravsko. Mtc. 1878. 6. — Také na Slov. isko = -iště: cukrovisko, citronisko atd. — -isko a -iště se střídají: ohnisko — ohniště. Šf. III. 558. Vz -iště. Cf. u Jg.: kolisko = veliké kolo, kolísko = malé kolo.

90304   -isko Svazek: 7 Strana: 1278
-isko Cf. Gb. Ml. I. 62

90305   -isko Svazek: 8 Strana: 0130
-isko m. -iště na Dolnobeč. Cf. List. fil. 1893. 120. Iskra = jiskra, j odsuto. Dšk. Jihč. I. 46.

90306   -isko Svazek: 9 Strana: 0088
-isko: ležisko, bilisko atd. Vz Lor. 32., 35.

90307   Iskra Svazek: 6 Strana: 0468
Iskra = jiskra. Slov. Ssk. Je červená ako i. Sl. spv. III. 92.

90308   Iskravý Svazek: 6 Strana: 0468
Iskravý, schimmernd; katzenäugig. Slov. Loos.

90309   Iskrenno Svazek: 8 Strana: 0130
Iskrenno. Na ktorú nik neverí i. Slov. Phľd. 1893. 610.

90310   Iskrennosť Svazek: 8 Strana: 0131
Iskrennosť = úpřímnosť. Phľd. 1894. 407.

90311   Iskrenný Svazek: 6 Strana: 0468
Iskrenný, funkelnd, glimmend. Slov. I. výsknutí. Phld. V. 66. Junak s iskrenným zrakem. Pauliny Tóth v Bes. III. 86.—87. — I. = upřímný. Rozpomeňte sa na i-ho pnatela. Pauliny Tóth v Bes. II. 6.

90312   Iskriti Svazek: 6 Strana: 0468
Iskriti = jiskřiti, funkeln, sprühen. Slov. Loos.

90313   Iskrivý Svazek: 6 Strana: 0468
Iskrivý, funkelnd. Slov. Loos. Vz Ji- skřivý.

90314   Iskrovati Svazek: 6 Strana: 0468
Iskrovati = iskriti. Slov. Hol. 348.

90315   Iskryca Svazek: 6 Strana: 0468
Iskryca = ikryca. Slov. Ssk.

90316   Iskřičín Svazek: 6 Strana: 0468
Iskřičín, a, m., ves u Skočova ve Slez.

90317   Iskřit sa Svazek: 10 Strana: 0594
Iskřit sa = jitřiti se. Roziskřiti ránu. Brt. Sl. 134.

90318   Islam Svazek: 1 Strana: 0589
Islam, u, m., víra Muhamedanův. Rk. Islam, Islamismus.

90319   Islamista Svazek: 10 Strana: 0108
Islamista, y, m. = islamita. Islamit. Hlk XI. 155.

90320   Island Svazek: 1 Strana: 0589
Island, u, m., vz více v S. N. — Islan- ďan, a, Islandec, dce, m., Isländer. — Island- ský mech (plícní). Rk.

90321   Ismael Svazek: 9 Strana: 0088
Ismael, e, m. Gb. H. ml. III. L 79.

90322   Ismen-os Svazek: 1 Strana: 0589
Ismen-os, a, m., řeka Boeotie.

90323   Ismenský Svazek: 1 Strana: 0589
Ismenský = thebanský, thebanisch.

90324   Isoamylalkohol Svazek: 7 Strana: 1278
Isoamylalkohol, u, m., v lučbě. Cf. Rm. I. 261.

90325   Isoamylkoniin Svazek: 10 Strana: 0108
Isoamylkoniin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. X. 577. Isoamylsulfochlorid, v lučbě. Vz Vstnk. XII. 48

90326   Isoanthraflavový Svazek: 7 Strana: 1278
Isoanthraflavový. I. kyselina. Cf. Rm. II. 268.

90327   Isobara Svazek: 6 Strana: 0468
Isobara, y, f. = stejnotlačice, čára rovno- tlaká, čára spojující na mappach místa, kde mětíčně průměrné barometr stejně ukazuje. Rk. Sl, Stč. Zem. 574., 594. Vz Rovnotlač- nice, Isobarický, S. N.

90328   Isobarický Svazek: 6 Strana: 0468
Isobarický. I. plochy = vrstvy stejného tlaku. I. ellipsoidy. Stč. Zem. 578., 579. I. křivka. 26. 595.

90329   Isobarický Svazek: 10 Strana: 0108
Isobarický. I. změna stavu plynu.

90330   Isobarometrický Svazek: 6 Strana: 0468
Isobarometrický = rovnotlačný, iso- baiometrisch. Na I. čáry = čáry na po- vrchu zeměkoule, které spojují body ta- kové, pro kteRé střední měsíční amplituda odchylek tlakoměru jest tatáž. Vz S. N. X. 266.

90331   Isobary. Vz Svazek: 9 Strana: 0088
Isobary. Vz Ott. XII. 803. nn.

90332   Isobatha Svazek: 6 Strana: 0468
Isobatha, y, f., z řec. = hloubková vr- stevnice. Stě. Zem. 469., 745.

90333   Isobenzoglykol Svazek: 8 Strana: 0131
Isobenzoglykol, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 466.

90334   Isobntylethylpropylmethylammoni- umchlorid Svazek: 8 Strana: 0131
Isobntylethylpropylmethylammoni- umchlorid, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 251.

90335   Isobutylacetat Svazek: 8 Strana: 0131
Isobutylacetat, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 287.

90336   Isobutylbenzol, u, m Svazek: 7 Strana: 1278
Isobutylbenzol, u, m., v lučbě. Cf. Rm. II. 66.

90337   Isobutylbromid Svazek: 8 Strana: 0131
Isobutylbromid, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 286.

90338   Isobutylen, u Svazek: 7 Strana: 1278
Isobutylen, u, m., v lučbě. Cf. Rm. I 278

90339   Isobutylový Svazek: 7 Strana: 1278
Isobutylový alkohol. Cf. Rm. I. 257.

90340   Isobutylsulfochlorid Svazek: 10 Strana: 0108
Isobutylsulfochlorid, u, m., v lučbě Vstnk.

90341   Isobutyraldehyd Svazek: 7 Strana: 1278
Isobutyraldehyd, u, m., v lučbě. Cf. Rm. I. 347.

90342   Isobutyraldehyd Svazek: 8 Strana: 0131
Isobutyraldehyd, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 12.

90343   Isocinchomeronový Svazek: 7 Strana: 1278
Isocinchomeronový. I. kyselina. Vz Rm. II. 225.

90344   Isocorybulbin Svazek: 10 Strana: 0108
Isocorybulbin, u, m., v lučbě Vstnk. X. 594.

90345   Isocylindrický Svazek: 6 Strana: 0468
Isocylindrický, vz Stejnoválcový. Stč. Zem. 430.

90346   Isodiazolátka Svazek: 8 Strana: 0131
Isodiazolátka, y, f., v lučbě. Vstnk. IV. 14.

90347   Isodiazonaftalin Svazek: 8 Strana: 0131
Isodiazonaftalin, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 14.

90348   Isodifenový Svazek: 7 Strana: 1278
Isodifenový. I. kyselina. Vz Rm II. 290.

90349   Isodimorfism-us, u, m Svazek: 6 Strana: 0468
Isodimorfism-us, u, m. Šfk. 745., S. N.

90350   Isodulcit Svazek: 7 Strana: 1278
Isodulcit, u, m., v lučbě. Vz Rm I. 555.

90351   Isodynama Svazek: 6 Strana: 0468
Isodynama, y, ť. = rovnomocnice. I-my = čáry spojující na mappě body mající stejnou velikost síly magnetické. Stč. Zem. 670., S. N., Rk. Sl.

90352   Isodynamický. I Svazek: 7 Strana: 1278
Isodynamický. I. hodnoty živných lá- tek. Mareš.

90353   Isoformní Svazek: 8 Strana: 0131
Isoformní síran, v lučbě. Vstnk. III. 3.

90354   Isoforon, u Svazek: 10 Strana: 0108
Isoforon, u, m., v lučbě. Vstnk. XII. 48.

90355   Isoftalový Svazek: 9 Strana: 0088
Isoftalový. I. kyselina. Vz Ott. XII. 806.

90356   Isoftalový. I Svazek: 7 Strana: 1278
Isoftalový. I. kyselina. Vz Rm II. 190

90357   Isogamma Svazek: 8 Strana: 0131
Isogamma, y, f. = linie na mappě spoju- jící body stejně veliké a stejně značené ano- malie přítažnostní mající. Takovými liniemi se dopodrobna vystihují poměry přítažnostní na povrchu zemském. Vstnk. III. 341.

90358   Isogeotherma Svazek: 6 Strana: 0469
Isogeotherma, y, f. = čára spojující místa stejné teploty na zeměkouli. S. N. X. 266.

90359   Isoglycerový Svazek: 7 Strana: 1278
Isoglycerový. I. kyselina. Vz Rm. I. 476.

90360   Isogona Svazek: 6 Strana: 0469
Isogona, y, f., z řec. = rovnochylnice, Čára spojující body, v nichž se jeví dekli- nace stejného směru a stupně. Stč. Zem. 666., S. N.

90361   Isogona, y, f Svazek: 9 Strana: 0088
Isogona, y, f. Mus. 1897. 467.

90362   Isogonalní Svazek: 6 Strana: 0469
Isogonalní mappa. Mj.

90363   Isogonický Svazek: 6 Strana: 0469
Isogonický, isogonisch. I. křivky. KP. II. 191.

90364   Isografický Svazek: 6 Strana: 0469
Isografický, isographisch. I. = stejno- pisný na př. princip, podlé něhož se čarou spojují na mappě body stejné vlastnosti nějaké. Stč. Zem. 467. I. průmět. Ib. 449.

90365   Isohexanolanin Svazek: 10 Strana: 0108
Isohexanolanin, u. m., v lučbě. Vstnk. XII. 47.

90366   Isohydrický Svazek: 10 Strana: 0108
Isohydrický roztok. Vot. 256.

90367   Isohydrobenzoin Svazek: 7 Strana: 1278
Isohydrobenzoin, u, m. Vz Rm. II. 239.

90368   Isohydromelitový Svazek: 7 Strana: 1278
Isohydromelitový. I. kyselina. Vz Rm. II. 198.

90369   Isohydropyromelitový Svazek: 7 Strana: 1278
Isohydropyromelitový. I. kyselina. Vz Rm. II. 196.

90370   Isohydroxylrnočovina Svazek: 10 Strana: 0108
Isohydroxylrnočovina, y, f., v lučbě. Vstnk. XII 53.

90371   Isohyeta Svazek: 6 Strana: 0469
Isohyeta, y, f. = stejnodeštnice, čára na mappě jdoucí těmi místy, na něž stejné množství vláhy spadá. S. N., Stč. Zem. 639.

90372   Isohyetický Svazek: 6 Strana: 0469
Isohyetický, isohyetisch. I. mappa, sou- stava. Stč. Zem. 652., 639.

90373   Isohypsa Svazek: 6 Strana: 0469
Isohypsa, y, f. = čára na povrchu země- koule spojující body stejné výšky nad hla- dinou mořskou. S. N. X. 266., Stč. Zem. 467., Rk. Sl. Cf. Vrstevnice.

90374   Isochimena Svazek: 6 Strana: 0469
Isochimena, y, f., z řec. = zimní stejno- teplice, čára na mappě jdoucí těmi místy, která mají prostřední teplotu zimní veskrz rovnou. S. N. Vz Sté. Zem 549., Schd. I. 164.

90375   Isochinolin Svazek: 8 Strana: 0131
Isochinolin, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 24.

90376   Isocholesterin Svazek: 8 Strana: 0131
Isocholesterin, n, m., v lučbě. Vstnk. IV. 145.

90377   Isochorický Svazek: 10 Strana: 0108
Isochorický. I. změna stavu plynu.

90378   Isochromatický Svazek: 1 Strana: 0589
Isochromatický, z řec., stejně barvený, Rk., isochromatisch, gleichfarbig.

90379   Isochromatický Svazek: 6 Strana: 0469
Isochromatický. Nz.

90380   Isochrona Svazek: 6 Strana: 0469
Isochrona, y, 1. = cykloida. ZČ. I. 135, S. N.

90381   Isochrona Svazek: 10 Strana: 0594
Isochrona, y, f., vz násl. Tautochrona.

90382   Isochronický Svazek: 6 Strana: 0469
Isochronický, isochronisch — rovnodobý. I. dráhy, Mj. 156., regulator, Zpr. arch.; kyvadlo fysické i. s mathematickým. ZČ. I. 138., S. N.

90383   Isochronism-us Svazek: 6 Strana: 0469
Isochronism-us, u, m. = stejnodobosť. I. kyvů. ZČ. I. 132.

90384   Isochronní Svazek: 8 Strana: 0551
Isochronní = stejnodobý. I. výchvěj. Ott. XI. 436. b. Cf. Isochronický.

90385   Isoindol Svazek: 7 Strana: 1278
Isoindol, u, m., v lučbě Vz Rm. II. 118.

90386   Isojablečný Svazek: 7 Strana: 1278
Isojablečný. I kyselina. Vz Rm. I. 531.

90387   Isojantarový Svazek: 7 Strana: 1278
Isojantarový. I. kyselina. Vz Rm. I. 512.

90388   Isokapronový Svazek: 7 Strana: 1278
Isokapronový. I. kyselina. Vz Rm. 1. 425.

90389   Isoklina Svazek: 6 Strana: 0469
Isoklina, y, f. = čára spojující na mappě body stejné inklinace. Sté. Zem. 668. Cf. S. N. I. = isoklinická čára. Mj.

90390   Isoklina Svazek: 9 Strana: 0089
Isoklina, y, f. Mus. 1897. 467.

90391   Isoklinický. I Svazek: 6 Strana: 0469
Isoklinický. I. čára, vz Isoklina, Mj., křivky, KP. II. 191., normaly. Stč. Df. 228.

90392   Isokol-on Svazek: 1 Strana: 0589
Isokol-on, u, n., řec., stejnosť částí ve větě; rovnočlennosť. Rk. Vz Zk. Ml. II. 174.; Mk. Ml. 296.

90393   Isokras Svazek: 10 Strana: 0108
Isokras, u, m., nerost, (vesuvian). Vz Vstnk. XI. 837.

90394   Isokrat-es Svazek: 1 Strana: 0589
Isokrat-es, a n. ea, m., řečník athenský.

90395   Isokrates Svazek: 6 Strana: 0469
Isokrates, překlad. Vz Hš. Dodatky (11. 17. č. 108.) k Jg. H. 1.

90396   Isokrotonový Svazek: 7 Strana: 1278
Isokrotonový. I. kyselina. Vz Rm. I. 436.

90397   Isokrotonový Svazek: 8 Strana: 0131
Isokrotonový. I. kyselina. Vstnk. III. 1.

90398   Isokyanid Svazek: 6 Strana: 0469
Isokyanid, u, m., v lučbě. Vz Sfk. Poč. 427., 434.

90399   Isokyanidy Svazek: 9 Strana: 0089
Isokyanidy, m = sloučeniny jednomoc- ného radikalu isokyanu. Vz Ott. XII. 808.

90400   Isolace Svazek: 1 Strana: 0589
Isolace, e, f., osamotění. Isolation, Isoli- rung, Absonderung. — Isolator, a, m., sa- motič, samotidlo. Rk. I. dokonalý, nedoko- nalý. Nz. — Isolovaný, osamotnělý, isolirt, abgesondert, vereinzelt.

90401   Isolace Svazek: 6 Strana: 0469
Isolace = odděleni nemocných od zdra- vých. Vz Slov. zdrav.

90402   Isolační Svazek: 6 Strana: 0469
Isolační, Isolations-, Isolir-. I. vrstva, Zpr. arch., nátěr (asfaltový), plotna. Pdl.

90403   Isolační Svazek: 9 Strana: 0089
Isolační hmoty, koberce, odpor, soustava stolička (trnož), vrstvy, zdi atd. Vz Ott. XII. 808. nn.

90404   Isolator Svazek: 6 Strana: 0469
Isolator. Schd. I. 142.

90405   Isolatori-um Svazek: 6 Strana: 0469
Isolatori-um, a, n. = přístroj, který věci od dobrých vodičův elektřiny odlu- čuje. S. N. X. 266.

90406   Isolovací Svazek: 6 Strana: 0469
Isolovací pruh, der Isolirungsstreifen. Sl. les.

90407   Isolovanosť Svazek: 6 Strana: 0469
Isolovanosť, i, f., die Isolirtheit. Us.

90408   Isolovaný Svazek: 9 Strana: 0089
Isolovaný. I. jazyky. Vz Ott. XIII. 148. a.

90409   Isolující Svazek: 9 Strana: 0089
Isolující jazyky. Vz Ott. XIII. 148.

90410   Isolutyl Svazek: 8 Strana: 0131
Isolutyl, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 4.

90411   Isomaltosa Svazek: 8 Strana: 0131
Isomaltosa, y, f. I. jest přední živinou piva, Vstnk. III. 11.

90412   Isomaltosa Svazek: 9 Strana: 0089
Isomaltosa, y, L, druh cukru. Vz Ott. XII. 811.

90413   Isomáselan Svazek: 10 Strana: 0108
Isomáselan, u, m., v lučbě. Vstnk.

90414   Isomáselný Svazek: 7 Strana: 1278
Isomáselný. I. kyselina. Vz Rm. I. 420.

90415   Isomáselný Svazek: 8 Strana: 0131
Isomáselný. I. kyselina. Vstnk. III. 409.

90416   Isomáselný Svazek: 9 Strana: 0089
Isomáselný. I. kyselina. Vz Ott. XII. 811.

90417   Isomer Svazek: 8 Strana: 0131
Isomer atropinu. Vstnk. III. 16.

90418   Isomerický Svazek: 6 Strana: 0469
Isomerický. I. látky. Rm. 57. I-ké n. stejnorodé útvary. Stč. Zem. 691.

90419   Isomerie Svazek: 6 Strana: 0469
Isomerie, e, f., z řec. = řovnodílnosť, die Isomerie = úkaz, že slouéeniny téhož sloučenství mají rozdílné vlastnosti fysi- kalné i chemické. Vz S. N., Nz., Šfk. 396., Rm. 56., Schd. I. 370.

90420   Isomerie Svazek: 9 Strana: 0089
Isomerie, e, f., z řec. Vz Ott. XII. 811.

90421   Isomerisace Svazek: 8 Strana: 0131
Isomerisace, e, f., řec. Vstnk. III. 16.

90422   Isomerný Svazek: 6 Strana: 0469
Isomerný. I. tělesa. Jandouš. Ul.

90423   Isoměrný. I Svazek: 8 Strana: 0131
Isoměrný. I. kyselina. Vstnk. III. 1.

90424   Isomery Svazek: 6 Strana: 0469
Isomery v lučbě. Vz Šfk. Poč. 21., 389., 530

90425   Isometrický Svazek: 10 Strana: 0108
Isometrický. I. změna stavu plynu.

90426   Isomočový Svazek: 10 Strana: 0108
Isomočový. I. kyselina. Vstnk. XII. 55.

90427   Isomorfie Svazek: 6 Strana: 0469
Isomorfie, e, f., z řec = rovnotvárnosť, die Isomorphie. Nz.

90428   Isomorfism-us Svazek: 6 Strana: 0469
Isomorfism-us, u, m., z řec. = soutvar- nosť = vlastnosť dvou n. několika rozlič- ných látek nabývati krystallisací tvarů též krystallové řady. Vz S. N., Rm. 24., Šfk. 719., 741., ZČ. I. 251., Bř. N. 96., Šfk. Poč. 128.

90429   Isomorfní Svazek: 6 Strana: 0469
Isomorfní == soutvarný, isomorph. I. látky. Rm. 25., 72., Schd. I. 338.

90430   Isomorfní Svazek: 10 Strana: 0108
Isomorfní, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. X. 588.

90431   Isomorfotropný Svazek: 6 Strana: 0469
Isomorfotropný. I. prvky. Rm. 72.

90432   Isonaftol Svazek: 7 Strana: 1278
Isonaftol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 303.

90433   Isonaftoový Svazek: 7 Strana: 1278
Isonaftoový. I. kyselina. Vz Rm. II. 310. I. aldehyd Ib 312.

90434   Isonefa Svazek: 6 Strana: 0469
Isonefa, y, ť, z řec. = stejnomračnice. Sté. Zem. 648.

90435   Isonitrosoacetofenon Svazek: 10 Strana: 0108
Isonitrosoacetofenon, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 58.

90436   Isonitrosoaceton Svazek: 10 Strana: 0108
Isonitrosoaceton, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 10., XII. 57

90437   Isonitrosoketon Svazek: 10 Strana: 0108
Isonitrosoketon, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 57.

90438   Isonmskarin Svazek: 8 Strana: 0131
Isonmskarin, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 17.

90439   Isonormala Svazek: 6 Strana: 0469
Isonormala, y, f. I-ly thermické. Stč. Zem. 554.

90440   Isoopianový Svazek: 7 Strana: 1278
Isoopianový. I kyselina. Vz Rm. II. 185.

90441   Isooxykyselina Svazek: 8 Strana: 0131
Isooxykyselina, y, f. Vstnk. III. 459.

90442   Isop Svazek: 1 Strana: 0589
Isop, u, m., izop, hyssopus.

90443   Isop Svazek: 6 Strana: 0469
Isop divoký. Vz Mllr. 94.

90444   Isopathie Svazek: 8 Strana: 0551
Isopathie, e, f. = léčení rovného rovným, jako ti homocopathie léčení podobného podob- ným. Vz Ott. XI. 530. ' Istý. To isté = totéž. Slov. Phľd. 1896. 594.

90445   Isopentan, u, m Svazek: 6 Strana: 0469
Isopentan, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 454

90446   Isopiestický Svazek: 10 Strana: 0108
Isopiestický. I. změna stavu plynu.

90447   Isopikrový Svazek: 10 Strana: 0108
Isopikrový. 1. kyselina. Vstnk. XI. 128.

90448   Isopody Svazek: 9 Strana: 0089
Isopody. Vz Živa VI. 303.

90449   Isopový Svazek: 10 Strana: 0108
Isopový prach. Lék. B. 47a.

90450   Isopren Svazek: 7 Strana: 1278
Isopren, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 322

90451   Isopropanolamin Svazek: 10 Strana: 0108
Isopropanolamin, u, m, v lučbě. Vz Vstnk. XI. 10

90452   Isopropyl Svazek: 8 Strana: 0131
Isopropyl, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 4.

90453   Isopropylalkohol Svazek: 9 Strana: 0089
Isopropylalkohol, u, m. Vz Ott. XII. 213.

90454   Isopropylbenzol Svazek: 7 Strana: 1278
Isopropylbenzol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 65.

90455   Isopropylfenylglykolový Svazek: 8 Strana: 0131
Isopropylfenylglykolový. I. kyselina. Vstnk. III. 2.

90456   Isopurporový Svazek: 7 Strana: 1278
Isopurporový. I. kyselina. Vz Rm. II. 77.

90457   Isopurpuran Svazek: 6 Strana: 0469
Isopurpuran, u, m. I. draselnatý. KP. IV. 482.

90458   Isorachie Svazek: 6 Strana: 0469
Isorachie, e, f. = stejnohřbetnice. Stč. Zem. 765.

90459   Isorcin Svazek: 7 Strana: 1278
Isorcin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 94.

90460   Isoserin Svazek: 10 Strana: 0108
Isoserin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 50.

90461   Isotacha Svazek: 8 Strana: 0131
Isotacha, y, f., při anemometrii. Vstnk. III. 493.

90462   Isothera Svazek: 6 Strana: 0469
Isothera, y, f., z řec. = stejnoteplice letní. Sté. Zem. 549., Schd. I. 164.

90463   Isotherm Svazek: 9 Strana: 0089
Isotherm y, f. Vz Ott. XII. 814.

90464   Isotherma Svazek: 6 Strana: 0469
Isotherma, y, f. = rovnoteplice, stejno- teplice. I. roční, lednové, červencové. Stč. Zem. 467., 549., 551., 552., Schd. I. 164.

90465   Isothermalní Svazek: 6 Strana: 0469
Isothermalní plocha, stupeň hloubkový. Stč. Zem. 507.

90466   Isothermický Svazek: 10 Strana: 0108
Isothermický. 1. změny stavu plynu. 1. čára. Jind. 18.

90467   Isothermičnosť Svazek: 10 Strana: 0108
Isothermičnosť. i, f. Vot. 345

90468   Isothermní Svazek: 8 Strana: 0131
Isothermní vrstva. Vstnk. IV. 142.

90469   Isothermobatha Svazek: 6 Strana: 0469
Isothermobatha, y, f. = stejnoteplice hloubková. Sč. Zem. 752.

90470   Isotoluylový Svazek: 7 Strana: 1278
Isotoluylový. I. kyselina. Vz Rm II. 164.

90471   Isotonický Svazek: 8 Strana: 0131
Isotonický. I. roztok. Vstnk. III. 50., 56.

90472   Isotonie Svazek: 8 Strana: 0131
Isotonie roztoku. Vstnk. III. 50.

90473   Isotopický, řec Svazek: 6 Strana: 0469
Isotopický, řec. = stejnomístný. Stč. Zem. 691.

90474   Isotropický Svazek: 6 Strana: 0469
Isotropický. I. prostředí. ZČ. III. 3.

90475   Isotropidin Svazek: 10 Strana: 0108
Isotropidin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. X. 583.

90476   Isovaleraldehyd, u Svazek: 7 Strana: 1278
Isovaleraldehyd, u, m. Vz Rm. I. 347.

90477   Isovalerový Svazek: 9 Strana: 0089
Isovalerový. I. kyselina. Vz Ott. XII. 815.

90478   Isoxylidinový Svazek: 7 Strana: 1278
Isoxylidinový. I kyselina. Vz Rm. II 194

90479   Isoxylol Svazek: 7 Strana: 1278
Isoxylol, u, m., v lučbě Vz Rm. II. 60

90480   Ispan Svazek: 8 Strana: 0131
Ispan, a, m. = Hispan, Španěl. Hus. (Vlč. Lit. 101.).

90481   Ispanský Svazek: 7 Strana: 1278
Ispanský = španělský. Lobk. 90.

90482   Israel Svazek: 6 Strana: 0469
Israel. Br. Vz Sbn. 945., S. N.

90483   Israel Svazek: 9 Strana: 0089
Israel, e; i nč. jen -e. Gb. H. ml. III. 1. 79.

90484   Israelita Svazek: 1 Strana: 0589
Israelita, y, m., dle „Despota, " — Israel, e, m. — Israelka, y, f. — Israelkyně, ě, f. — Israelský. — Israelit; Israelitin; israeli- tisch.

90485   Israhel Svazek: 6 Strana: 0469
Israhel, izrahel. Ž. wit 77. 21., 124. 5., 80. 5.

90486   Iss-us Svazek: 1 Strana: 0589
Iss-us, a, m., mě. v Cilicii.

90487   -isť Svazek: 1 Strana: 0589
-isť, přípona jmen podstatných rodu žen.: kopisť, čelisť, kořisť. Vz f.

90488   Ísť Svazek: 6 Strana: 0469
Ísť = jíti, gehen. Slez., mor., slov. Šd. Cf. List. filol. X. 114. Tohoto slovesa po- třebujeme rádi i po francúzky m. něm. im Begriffe sein či m. jať sa, počať a podob- ných. Mladý kráľ ide sa ženiť. Ideš mi ska- pať. Nejdem sa vás vypytovať. Slov. Ht. Sl. ml. 240.—241. Idu, idžeš, e, eme, ete, ú. Laš. Tč. Vz Brt. D. 132. Z toho světa ísť musela; Když jest bylo po roce, chtěla dcera ísť k matce. Sš. P. 90., 100.

90489   -ista Svazek: 9 Strana: 0089
-ista. Subst. v -ista maji v nom. a vok. pl. konc. -é: houslista — houslisté; v lok. pl. z pravidla konc. -ech: houslistech; v instr. pl. -y: houslisty. Gb. H. ml. III. 1. 198., 200. Sr. násl. -ita.

90490   Istě Svazek: 6 Strana: 0469
Istě = jistě, mor. a slov. Brt. L. N. I. 225., Brt. D. 172.

90491   Istebna Svazek: 6 Strana: 0469
Istebna, y, í. = komůrka. Slov. Rr. Sb. — I. = ves u Jablunkova ve Slez.

90492   Istebňanka Svazek: 10 Strana: 0108
Istebňanka, y, f., potok, přítok Oravice na Slov. Sb. sl. 1901. 162.

90493   Istebné Svazek: 8 Strana: 0131
Istebné, ého, n., obec v Oravsku, Phľd. XII. 424., XIV. 122.

90494   Istec Svazek: 6 Strana: 0469
Istec — jistec. Slov. Ssk.

90495   Istec Svazek: 10 Strana: 0108
Istec, istce. m. = jistec Vz Jir. Prove 101.

90496   Isten Svazek: 6 Strana: 0469
Isten, a, m. == Bůh, maď. Hdk. C. 378.

90497   Istení Svazek: 6 Strana: 0469
Istení = jištění. Slov. Bern.

90498   Istenky Svazek: 6 Strana: 0469
Istenky = jistě, zajisté. Slov. I. vydá sa. Dbš. Obyč. 28. Zobák i. mal tvrdý. Dbš. Sl. pov. I. 20.

90499   Ister Svazek: 1 Strana: 0589
Ister, gt. Istra, m., jm. dolejšího Dunaje.

90500   Isterný Svazek: 10 Strana: 0594
Isterný = ten jistý, týž. Spiš. Sb. sl. IX. 52.

90501   Istevec Svazek: 8 Strana: 0131
Istevec, vce, m., míst. jm. v Nitran. Phľd. XII. 156.

90502   Istevka Svazek: 6 Strana: 0469
Istevka, y, f. = lednice ve mlýně. Laš. Brt. D. 220.

90503   Isteže Svazek: 6 Strana: 0469
Isteže = jistě ze, zajisté. Slov. Dbš. Úv. 101.

90504   Isthm-os Svazek: 1 Strana: 0589
Isthm-os, u, m., mezimoří, okřídlí, zvl. korinthské. — Isthmický.

90505   Isthmické Svazek: 6 Strana: 0469
Isthmické zápasy. Vz Vlšk. 371., S. N.

90506   Istina Svazek: 6 Strana: 0469
Istina, y, f. = jistina, pravda. Slov. Loos, Czm. 86., Ssk.

90507   Istinár Svazek: 6 Strana: 0469
Istinár, a, m., der Kapitalist. Slov. Loos.

90508   Istinný Svazek: 6 Strana: 0469
Istinný, Kapital-. Slov. Loos, Zbr. Báj. 72.

90509   Istislav, a Svazek: 6 Strana: 0469
Istislav, a, m., os. jm. Hol. 265.

90510   Istiti Svazek: 6 Strana: 0469
Istiti = jistiti. Slov. Loos, Ssk. Isticia veta. Ht. SI. ml. 249.

90511   Istník Svazek: 10 Strana: 0594
Istník, a, m. = jedlík. Laš. Brt. Sl. 134.

90512   Isto Svazek: 6 Strana: 0469
Isto = jisto. Slov. Nezabi ma do ista (do čista). Sb. sl. ps. II. 1. 102.

90513   Istota Svazek: 6 Strana: 0470
Istota, y, f. = jistota. Slov. Loos, Ssk., Bern.

90514   Istotn Svazek: 6 Strana: 0470
Istotní, Kantions-. Slov. Loos, Ssk., Bern.

90515   Istotně Svazek: 6 Strana: 0470
Istotně = jistotně, jistě. Slov., Loos, Ssk., Bern.

90516   Istotnosť Svazek: 6 Strana: 0470
Istotnosť, i, f., die Zuverlässlichkeit. Slov. Loos.

90517   Istotný Svazek: 6 Strana: 0470
Istotný = jistotný, zuverlässlich, sicher. Slov. Loos.

90518   Istouci Svazek: 9 Strana: 0089
Istouci pravda. Hoř. 83.

90519   Istrian Svazek: 6 Strana: 0470
Istrian, a, Istrianec, nce, m., der Istrier, Istrianer. Šd.

90520   Istrie Svazek: 1 Strana: 0589
Istrie, e, f. Istrien. Vz více v S. N. IV. 98.

90521   -istvý Svazek: 1 Strana: 0589
-istvý, přípona jmen přídavných m. star- šího -istý: mladistvý, celistvý, plodistvý. Č., Mkl. B. 196.

90522   -istý Svazek: 1 Strana: 0589
-istý, přípona, značí v lučbě poměr O7: kyselina chloristá, bromistá. Šf.

90523   -istý Svazek: 6 Strana: 0470
-istý, přípona místních jmen: Kopisty, Trpisty. Pal. Rdh. I. 139.

90524   -istý Svazek: 6 Strana: 0470
-istý. Přípony astý, -istý v nářečí val., las. a uh. časté, jichž ostatní nářečí mor neznají. Vz -astý (i dod). Příponou -isíý označuje se zvl. na Valaších barva ovec: babušistá, běličistá, černistá, kropanistá, strakatistá atd. Příp. -istý obyč místo -itý na jihových. Mor.: kamenistý, hlinistv, zr- nistý. Vz Brt. D. 154, Brt. L. N. Ĺ 225.

90525   Istý Svazek: 6 Strana: 0470
Istý = jistý. Mor. a slov. Ssk. Neopúšťaj isté pre neisté. Zátur. To je pravda istá. Ht. 81. ml. 171.

90526   Isuret Svazek: 7 Strana: 1278
Isuret, u, m , v lučbě Vz Rm. I. 146.

90527   -iš Svazek: 6 Strana: 0470
-iš prípona: chudiš = hubené děcko; Fa- biš (Fabian), Froliš, Janiš, Martiš. Mor. Brt. D. 146.

90528   -iš Svazek: 8 Strana: 0131
-iš příp. jm. osob.: Beniš, Pavliš, Veniš. Vz Kbrl. Sp. 12.

90529   -iš Svazek: 9 Strana: 0089
-iš: kabiš, Mališ. Lor. 36.

90530   -iša Svazek: 6 Strana: 0470
-iša přípona: lepiša (věc ulepená). Brt. D. 146.

90531   Išč Svazek: 6 Strana: 0470
Išč = jíti. V Klimkovicích. Brt. D. — I. Kobzale drobne jak išč, sam išč. Laš. Brt. D. 220.

90532   -išče Svazek: 6 Strana: 0470
-išče přípona jen ve slově: ohnišče. Zlín- sky. Brt.

90533   -išče Svazek: 9 Strana: 0089
-išče: ohnišče. Vz Lor. 35., -iště.

90534   Iščerka Svazek: 6 Strana: 0470
Iščerka, y, f. = ještěrka. Zlínsky. Brt.

90535   -išek Svazek: 8 Strana: 0131
-išek m. -íšek v Háj. Herb.: kališek. Vz List. fil. 1894. 298.

90536   -íšek Svazek: 8 Strana: 0131
-íšek příp. jm. osob.: Beníšek. Kbrl. Sp. 12. Išli = jestli. Brt. D. II. 180.

90537   Išoua Svazek: 6 Strana: 0470
Išoua! Tak se odhání slepice. Mor. Brt.

90538   Išpán Svazek: 1 Strana: 0589
Išpán, ze strslov. župan, na Slov., Gespan, Span. — Išpánka, y, f.; išpánův; išpánský; išpánství, n. Plk., Jg.

90539   Išpan Svazek: 10 Strana: 0108
Išpan = ispan. Gb. Slov.

90540   Išperky Svazek: 9 Strana: 0089
Išperky, vinohrad. Šeb. 190.

90541   -išt Svazek: 6 Strana: 0470
-išt, vz Šf. III. 438.

90542   -ištč Svazek: 10 Strana: 0108
-ištč konc. ve spisech Husových. Vz List. fil. XXVI 449.

90543   -iště Svazek: 1 Strana: 0589
-iště, přípona jmen podstatných rodu střed- ního. Jména v -iště skloňují se v obec. mluvě dle: Kníže: spáleniště, gt. spáleništěte, ale mají se skloňovati dle „Pole", gt. tedy: spá- leniště, avšak tak, že gt. pl. nemá koncovky -í: spálenišť, ne: spáleništi (polí); lučišť, ohnišť. Podlé „Kníže" sklánějí se jen jména živých bytostí. — Přípona tato znamená a) místo, prostoru, rozsáhlosť: tržiště, hno- jiště, jeviště, ohniště, spáleniště, hliniště, úto- čiště, pastviště, trhoviště, hrachoviště, ječniště, strniště, žitniště. — b) Někdy také nástroj: lu- čiště, bičiště, topořiště. Vz Mkl. B. 277. — c) U Jilem. ironii: hošiště, mlíčiště (hoch, mléko). — Vz -isko, Tvoření slov. — D., č. — Od slov na -iště tvořila se u starých adjektiva příponou-ný (ne: -ní): bahništný, strništný. Šf.

90544   -iště Svazek: 6 Strana: 0470
-iště přípona také místních jmen: Hra- diště, Konopiště, Obořišté, Plotišté, Sedliště. Pal. Rdh 1. 139. Přípony této v Opavsku nikdy, na Mor. zřídka užívají. Tam mají: strnisko, spálenisko, ohnisko, bahnisko atd. Pk,. Vz -isko.

90545   -iště Svazek: 7 Strana: 1278
-iště. Cf. Gb. Ml. I. 62.

90546   -iště Svazek: 9 Strana: 0089
-iště (strč. -išče a to z -isk -jo). Slova v -iště sklánějí se podle, moře'; ale někdy také podle, kuře'. Vz jednotlivá a Gb. H. ml. III. 1. 160., 425. Ů Husa vz List. fil. 1899. 449.

90547   Ištěrka Svazek: 8 Strana: 0131
Ištěrka =ještěrka, j odsuto. Dšk. Jihč. 45.

90548   Ištrament Svazek: 9 Strana: 0089
Ištrament, u, m. místo instrument. V jiho- záp. Čech. Dšk. Vok. 56.

90549   Ít Svazek: 6 Strana: 0470
Ít = jíti. Mor. Pk. Ps. 19. Ít na maso, na pivo, na hřebíky (= pro). Brt. D. — Slov. Bern.

90550   -ita Svazek: 8 Strana: 0131
-ita příp. jm. osob.: Kubita, Mašita. Vz Kbrl. Sp. 12.

90551   -ita Svazek: 9 Strana: 0089
-ita. Subst. v -ita mají v nom. a vok. pl. konc. -é: levité, husité, ale také husiti; v lok. pl. z pravidla -ech: v levitech; v instr. pl. -y: s levity. Gb. H. ml. III. 1. 198., 200. Sr. -ista.

90552   ItaBirit Svazek: 9 Strana: 0089
ItaBirit, u, m. = hornina svoru podobná. Vz Ott. XII. 841. Itakolumit, u, m. = druh břidlimatého piskovce. Vz Ott. XII. 841.

90553   Itakolumec Svazek: 6 Strana: 0470
Itakolumec, mce, itakolumit, n, m., ne- rost, der Itakolumit. Nz., Bř. N. 245., Schd. II. 68., Osv. I. 670. I. jest břidličnatý, světlý kámen z křemenných zrnek složený, kolem nichž se vinou v rovnoběžném směru lu- peny slídy, talku a chloritu. Krč. G. 78., 265.

90554   Itakolumit Svazek: 7 Strana: 1278
Itakolumit, u, m., nerost. Ott. IV. 669., Krč. G 78.

90555   Itakonan Svazek: 6 Strana: 0470
Itakonan, u, m., itakonsaures Salz. Nz.

90556   Itakonový Svazek: 6 Strana: 0470
Itakonový. I. kyselina, die Itakonsäure. Nz.

90557   Itakonový Svazek: 8 Strana: 0131
Itakonový. I. kyselina. Vstnk. III. 406.

90558   Itakonový Svazek: 9 Strana: 0089
Itakonový. I. kyselina. Vz Ott. XII. 841.

90559   Italián Svazek: 6 Strana: 0470
Italián, a, m., pl. -ni, der Italiener.

90560   Italie Svazek: 1 Strana: 0589
Italie, e, f., Vlachy. — Italové. — Italský. — Italianissim-us, a, m., nejitalštější, pře- zdívka dávaná v něm. novinách italským vlastencům. Rk. — Vz více v S. N. IV. str. 100. — 115.

90561   Italisovati Svazek: 6 Strana: 0470
Italisovati, italisiren. Koll. II 158.

90562   Itamalový Svazek: 7 Strana: 1278
Itamalový. I. kyselina. Vz Rm. I. 531.

90563   Ite, missa est Svazek: 1 Strana: 0589
Ite, missa est, lat., jděte, propuštěna jest (obec); závěrečná slova ve mši. Rk.

90564   -itel Svazek: 6 Strana: 0470
-itel, vz Filol. listy 1877. 301.

90565   -itelný Svazek: 1 Strana: 0589
-itelný. Přípona adjektiv, vz -telný.

90566   Iterace Svazek: 1 Strana: 0590
Iterace, e, f., z lat., opakování, Wieder- holung. — Iterativní, opakovací, wieder- holend. — Iterativum (verbum), časoslovo opakovací n. opětovací. Rk.

90567   Iterativa Svazek: 6 Strana: 0470
Iterativa lašská. Vz Brt. D. 157. I. dlou- žením tvořená, vz List. filol. VI 313. 314.; i. po záporu. Ib. X. 271. —272.

90568   Iterativa Svazek: 9 Strana: 0089
Iterativa na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 261.

90569   Iterativnosť Svazek: 10 Strana: 0108
Iterativnosť, i, f. I. výrazu řeckého. Vz Osv. 1896. 723,

90570   Iterativum Svazek: 7 Strana: 1278
Iterativum. Tvoření iterativ na Dol. Brtch. Vz. List. fil. 1893. 121.

90571   Iternatý Svazek: 1 Strana: 0590
Iternatý kysličník, Yttriumoxyd. Rk.

90572   Iterny Svazek: 6 Strana: 0470
Iterny, dle Dolany, Grischner Mahrings- gründe, doly u Jindř. Hradce. PL.

90573   Ithaka Svazek: 1 Strana: 0590
Ithaka, y, f., ostrov moře iónského, vlasť Odysseova, nyní: Teaki. — Ithačan, a, m. (= Odysseus, Ulixes). — Ithacký.

90574   Ithyfallik Svazek: 6 Strana: 0470
Ithyfallik, u, m. = trojstopý trochej. Dk. Poët. 266.

90575   -iti Svazek: 1 Strana: 0590
-iti, časoslova v-iti. Vz Časoslovo, třída IV.

90576   Itinerari-um, a, n Svazek: 1 Strana: 0590
Itinerari-um, a, n., lat., dle „Gymnasium", popis cesty. Rk. Reisetagebuch, Reisebe- schreibung.

90577   Itinerář Svazek: 6 Strana: 0470
Itinerář, e, m.= itinerarium. Mus. 1880. 294

90578   Itista Svazek: 8 Strana: 0131
Itista, y, m. = přívrženec hlásky i. Zl. Jg. 191. Cf. Ypsilonista.

90579   -itivý Svazek: 9 Strana: 0089
-itivý: zasl užitivý, prorazitivý, překazi- tivý. Vz Rozb. II. 149. (Ze sporu duše s tělem. Neujalo se. )

90580   -itj? Svazek: 6 Strana: 0470
-itj? (-ic). Touto příponou tvoříme zdrob- nělá: panic, dědic, šlechtic. Bž. 231.

90581   -ítko Svazek: 1 Strana: 0590
-ítko, přípona: kuřítko (kuřátko), jehnítko (jehňátko). Us. v Opavsku. Pk. Vz -dko.

90582   -ítko Svazek: 10 Strana: 0108
-ítko příp.: kropítko, rukovítko. Dšk. Km. 35.

90583   -itký Svazek: 1 Strana: 0590
-itký, přípona adj., vz -ičký.

90584   -itký Svazek: 6 Strana: 0470
-itký. Cf. Bž. 235., List. filol. VI. 227.

90585   -ito Svazek: 1 Strana: 0590
-ito, přípona subst. rodu střed.: jelito. D.

90586   Ítrnice Svazek: 8 Strana: 0131
Ítrnice = jitrnice, j odsuto. Dšk. Jihč. I. 45.

90587   Itro Svazek: 8 Strana: 0131
Itro = jitro. Pět iter. Dšk. Jihč. I. 46.

90588   Itrocel Svazek: 6 Strana: 0470
Itrocel —jitrocel. Slov. Loos, Bern.

90589   Itrocí Svazek: 10 Strana: 0108
Itrocí, n. - jitrocel. Dšk. Km. 6.

90590   Itrocín Svazek: 8 Strana: 0131
Itrocín, u, m. = jitrocel. Dšk. Jihč. I. 46., 7.

90591   itrohltanový Svazek: 10 Strana: 0212
itrohltanový. N. lopatka, lžička, Intra- laryngealspatel. Ktt.

90592   Itrolin Svazek: 10 Strana: 0594
Itrolin, u, m. = zelená skalice. Litom. 46

90593   Itřík Svazek: 1 Strana: 0590
Itřík, u, m., ytřík, Yttrium. Nz.

90594   Itřní Svazek: 8 Strana: 0131
Itřní = jitřní, j odsuto. Dšk. Jihč. I. 46.

90595   -itý Svazek: 1 Strana: 0590
-itý, přípona jmen přídavných, před kterouž široké souhlásky v úzké se mění a dlouhé kmenové samohlásky se krátí; báně — ba- nitý, kámen — kamenitý. Pk. Bahnitý, hla- dovitý, vejčitý, letitý, očitý, peněžitý, pra- menitý, ušitý (svědek), křemenitý, pracovitý, hbitý. Mkl. B. 195. Přípona má týž význam jako -atý. Někdy se obou užívá: masitý — masatý, zrnitý — zrnatý. — Od časoslov od- vozená obsahují pojem časoslova smyslu trpného: pečitý, zavřitý = pečený, zavřený, T., Ch., skladitý, zapaditý. Mkl. — U ná- sobných číslovek přichází jen ve: dvojitý, trojitý. — U slov v lučbě užívaných značí poměr R2O3: kysličník hlinitý, železitý, man- ganitý. Šf.

90596   -itý Svazek: 6 Strana: 0470
-itý. Vz Bž 230, Mkl. B. 195., Listy filol. IX. 119 (múdrosť boží neobsěžitá. Št. Kn. š 304), istý.

90597   -itý Svazek: 8 Strana: 0551
-itý příp. jmen lučebních: olovitý (je-li v ně- čem olovo, ale ne mnoho). Am. Orb. 61. Cf. -atý.

90598   -itý Svazek: 9 Strana: 0089
-itý: hlavitý. Lor. 35.

90599   -itý Svazek: 10 Strana: 0108
-itý konc, její význam. Vz List. fil. XXVII. 225.

90600   Ity-s Svazek: 1 Strana: 0590
Ity-s, a, m., syn Tereův a Proknin, jejž máti zavraždila a otci k večeři předložila. Vj.

90601   -iu Svazek: 1 Strana: 0590
-iu, v staroč. dvojhláska: Božiu mateřiu = boží mateří. Za bývalé iu máme nyní í. Avšak iu se udrželo ve spisovném nářečí slovenském a kromě toho v českých nářečích, když se vyslovuje: poliuka m. polívka. Gb. Hl. 15.

90602   iu Svazek: 6 Strana: 0470
iu dvojhláska v Opavsku: rybiu polevku, v periu; muatiu, šiu (perft. sloves IV. tř.) v Boboluskách a v Branicích. Brt. D. 134. — Slovesa, jichž 1. os. sg. vyzvukuje v -ím, mají ve 3. os. pl. v severním Opavsku in: minu, kleču, chodźu, boju se. Tu tedy 3. os. pl. všech sloves vyzvukuje v u. Vz -ím.

90603   iu Svazek: 7 Strana: 1278
iu na Chodsku. Cf List. fil. 1891. 41.

90604   iú Svazek: 7 Strana: 1278
iú na Chodsku. Cf. List. fil. 1891. 41.

90605   iu Svazek: 8 Strana: 0131
iu, iú se mění v i i. Vz Gb. H. ml. I. 272. Zlých lidyu (lidí). Pass. 302., Gb. ib. 225. Akkus. našiu zemiu, instr. našiú zemiú — naši zemi a naší zemí. Gb. ib. 268. Cf. ib. 270. — iu se na Slov. čte jako ju. Nár. list. 1896. č. 105. odp. Íva = jíva, j odsuto. Dšk. Jihč. I. 46.

90606   -iu Svazek: 9 Strana: 0089
-iu. Jeho změny v jihozáp. Čech. vz Dšk. Vok. 57, u Císařova a v jeho okolí, vz Čes. 1. VI. 585. — Koncovka vok. sg u, oráč a meč': spasiteliu náš. Ž. Wit. 64. 6. Vz Gb. H. ml. III. 1. 96.; vok. sg. u, hráč a meč' (zastr. ), vz ib. 102.; dat sg. u, moře': k nebiu, vz ib. 155.; akkus. sg. u, duše' dušiu, výšiu, chvíliu, vz ib. 206., -i, -u; dat. a lok. sg. u, duše': v zemiú egyptské, vz ib. 208., -i; gt. a lok. dualu a, duše': dušiu. Vz ib. 209., -ú, -í.

90607   -iú Svazek: 9 Strana: 0089
-iú koncovka gt. a lok. dual, u, oráč a meč', vz Gb. H. ml. III. 1. 103., -ú; tamtéž u, moře': na pleciú, vz ib. 156., -ú, -í; lok. sg. u, znamení': v spaseniú, vz ib. 163., 164.; dat. sg. u, znamení'; ? svázaniú, vz ib. 165., -í; gt. a lok. dual., u, znamení', vz ib. 168., -ú, -í; instr. sg. u, duše': smiluj se nad dušiú, Pass., vz ib. 209., -í; gt. pl. u, duše' místo -í: ovciú, vz ib 212.; akkus. a instr. sg. u, paní'; také gt. a lok. dual., vz ib. 239., -ú, -í; instr. sg. u, kosť': kostiú. Vz ib. 342., 345., -í. Sr. ještě ib. 253. nn.

90608   Iudeclinabilis Svazek: 1 Strana: 0572
Iudeclinabilis, lat., neohebný, nesklonný, nesklonitelný. Rk. Indeklinabel, unabänderlich.

90609   Iuklinatorium Svazek: 6 Strana: 0465
Iuklinatorium. Vz KP. II. 190.

90610   Iukognito Svazek: 6 Strana: 0465
Iukognito, a, n., nepoznaně, tajně, na zapřenou, z lat. Rk.

90611   Iukoustník Svazek: 6 Strana: 0465
Iukoustník, a, m., der Tintner. Tk. II. 375., 381.

90612   -ium Svazek: 1 Strana: 0590
-ium. Jména lat. v-ium ukončená skloňují se dle „Gymn. ". Vz Gymnasium. Prk. v Km. 1. (nový běh), č. 29. píše o věci takto: Cizí jména s touto koncovkou sklánějí se brzo dle, Slovo' brzo dle, Pole'; jen pády se širokou koncovkou -a (gt. sg., nom., akkus., vok. pl. ) vždy dle, Slovo'; totéž bude se díti i tam, kde se jeví v koncovce původní -u (v dat. sg. ), jež bývá potud nepřehláseno, pokud a. Kde by se však vyskytlo původní o (v instr. sg., dat. pl. ), ě (v lok. sg. a pl. ) neb y (v instr. pl. ), nesnese se s ním předchozí i a přípony ty musí se nahraditi svými střídnicemi e (í), i (í) a i; sklánějí se pak jména zmíněná dle , Pole', což se s nimi děje i v gt. pl., kde přeskočí jako Pole do i-ových kmenův. Vzorec jich sklánění jest tedy tento: Sg. nom., akkus., vok. -ium, gt. -ia, dat. -iu, lok. -ii (-iu pak týmž právem, jako u jiných, jež lok. sg. nahrazují dativem sg., na př. na dubu, v člověku a p. ), instr. -iem; pl. nom., akkus., vok. -ia, gt. -ií, dat. -iím, lok. -iích, instr. -ii. Totéž platí o jménech v -eum, jež vzniklo z -eium (-eiov), na př. museum.

90613   Iustradovati Svazek: 6 Strana: 0466
Iustradovati = cestu předepsati. S. N.

90614   Iusuflator Svazek: 6 Strana: 0466
Iusuflator, u, m., nástroj lékař. Wld.

90615   Iušvengr Svazek: 6 Strana: 0466
Iušvengr, u, m., z Hirschfänger. Bdl.

90616   Iutelligibilní Svazek: 6 Strana: 0466
Iutelligibilní obraz, species inteliigibi- lis. Psp.

90617   Iuventarník Svazek: 6 Strana: 0467
Iuventarník, a, m. = kdo inventář na starosti má. Us. Pdl.

90618   -iv Svazek: 1 Strana: 0590
-iv, strč. přípona j men osadních jednotných: Veliv, Třebiv. Cf. Želivo. Jir.

90619   -iva Svazek: 1 Strana: 0590
-iva, přípona, subst. rodu žen.: kopřiva, tětiva, mleziva. Vz -va. D.

90620   Iva Svazek: 1 Strana: 0590
Iva = jíva.

90621   Iva Svazek: 6 Strana: 0470
Iva, y, f. = Eva. Slov. Rr. Sb. — I. — likér. 1. hořká, silná hořká. S. N XI. 456.

90622   Íva Svazek: 6 Strana: 0470
Íva = jíva. Zlínsky. Brt.

90623   -iva Svazek: 7 Strana: 1278
-iva. Cf. Gb. Ml. I. 64.

90624   Ivačka Svazek: 6 Strana: 0470
Ivačka, y, f., míst jm. v Malém Hontu na Slov. Let .Mt. S. VI. 2. 13.

90625   Ivadov Svazek: 10 Strana: 0108
Ivadov, a, m., vrch v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1901. 41.

90626   Ivan Svazek: 6 Strana: 0470
Ivan, a, m., os jm. Pal. Rdh. I. 121., Btt. Sp. 181. Údolí sv. Ivana u Borouna. Krč. Choditi k sv. Ivanu do Skal (poutí 25/6.). Dch. Vz Ivanité. Vousy sv. Ivana, vz Ko- vil. — Cf. Ivanové.

90627   Ivaň Svazek: 6 Strana: 0470
Ivaň, ě, f. = Ejvany. D ol. I. 214., 611. a j.

90628   Ivan Svazek: 8 Strana: 0131
Ivan, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 20.

90629   Ivánčena Svazek: 8 Strana: 0131
Ivánčena, y, f., salaš ve Frýdecku. Věst. opav. 1893. 8.

90630   Ivančice Svazek: 1 Strana: 0590
Ivančice, Evančice, Vančice, pl., dle Bu- dějovice, něm. Eibenschütz, mě. na Mor. v kraji brněnském. Vz více v S. N. IV. 119. — Ivančický.

90631   Ivančice Svazek: 6 Strana: 0470
Ivančice. Tam se daří chřesť. Ivančičané slují mazáci (hrnčíři), mrštichlupové (koži- šníci) a korbeláři (že mají 3 korbele ve znaku městském). O tom vz v Sbtk. Krat. h. 165 — Cf. S. N.

90632   Ivančiná Svazek: 8 Strana: 0131
Ivančiná, é, f., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 68., 156., 1894. 120.

90633   Ivánek Svazek: 9 Strana: 0089
Ivánek, nka, m., pták. Vz Rakosník zelený.

90634   Ivanité Svazek: 6 Strana: 0470
Ivanité = bratrstvo poustevníků ku poctě sv. Ivana pod Skalou. S. N. XI. 456.

90635   Ivanka Svazek: 8 Strana: 0131
Ivanka, y, f. míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 156.

90636   Ivanko Svazek: 6 Strana: 0470
Ivanko, a, m. = Ivan. Slov. — Ivanově z Trojan. Sdl. Hr. III. 303.

90637   Ivanovice Svazek: 6 Strana: 0470
Ivanovice, dle Budějovice, Weywano- witz, vz Evanovice; Ewanowitz ves u Brna, Nennowitz, ib.; Eywanowitz, ves u Víškova. Rk. Sl.

90638   Ivanovič Svazek: 6 Strana: 0470
Ivanovič Jan, Slovák, farář 1749 Vz Jg. H. l 2. vd. 571., Jir. Ruk. 1. 299.

90639   Ivasenko Svazek: 6 Strana: 0470
Ivasenko, a, m. = Ivan. Slov.

90640   Ivelmi Svazek: 6 Strana: 0470
Ivelmi, ja, allerdings, zu dienen. Slov. Loos.

90641   Íver Svazek: 6 Strana: 0470
Íver, vru, m. = odpadok, čo sekera vy- tne, das Abholz, der Span. Ssk. Tedy krátká, tlustší tříska. Na Mor. a Slov. Hneď ti í. z chrbta vytnem. Zátur., Phld. V. 53., Brt. D.,220.

90642   Ivera Svazek: 8 Strana: 0131
Ivera. I-ry dreva po dvore rozfrkané. Phľd. 1896. 67.

90643   Ivera, y Svazek: 1 Strana: 0590
Ivera, y, f., jivera, das Abholz. Na Slov.

90644   Iverček Svazek: 8 Strana: 0131
Iverček, a, m. Tvojho (nenie) nič, ani íverčeka. Phľd. 1892. 578.

90645   Íverčok Svazek: 6 Strana: 0470
Íverčok, roku, m. = malý íver. Prvý ráz zaťali, í. vytali. Sl. spv. I. 19. Vezmi ten í., čo ku tebe frkne. Dbš. Sl. pov. I. 454.

90646   Iverie Svazek: 6 Strana: 0470
Iverie, n. = ivorí. Slov. Ssk.

90647   Iverie Svazek: 8 Strana: 0131
Iverie. Dievča nasbieralo na nátoni íveria. Phľd. 1896. 263.

90648   Íveriť Svazek: 6 Strana: 0470
Íveriť = štípati. Slov. Ssk.

90649   Ivero Svazek: 6 Strana: 0470
Ivero, a, n. = íver. Val. Vck., Brt. D. 220., Ssk.

90650   Ivina Svazek: 6 Strana: 0470
Ivina, y, f. = hora ve Zbirovsku. Krč. v Kv. 1884. 536.

90651   Iviones Svazek: 6 Strana: 0470
Iviones, kmen slovanský. Vz Šf Strž. I. 236., 244.

90652   Ivnica Svazek: 6 Strana: 0470
Ivnica, e, f., Eibiswald, městečko ve Štyrsku. S. N.

90653   -ivný Svazek: 1 Strana: 0590
-ivný, přípona adj. v strč.: vojivný. Jir.

90654   -ivo Svazek: 1 Strana: 0590
-ivo, přípona subst. rodu stř., před níž se dlouhá kmenová samohláska krátí: louč — lučivo, Pk., kladivo, palivo, D., melivo, mle- zivo, pečivo, stelivo. Mkl. B. 225. Želivo.

90655   -ivo Svazek: 6 Strana: 0470
-ivo: předivo, vařivo, pletivo, učivo, Bž. 232., sivo (setí), žniva, pl. (žně), topivo, křesivo (ocelka, křemének a houba), dojivo, řezivo (nástroje na řezání), šativo (šatstvo), Brt. D. 144 , střelivo, stavivo, křesivo (čím se křeše). Dch.

90656   -ivo Svazek: 7 Strana: 1278
-ivo. Ct. Gb. Ml. I 64.

90657   Ívor Svazek: 6 Strana: 0471
Ívor = íver. Slov. Ssk.

90658   Ivorek Svazek: 6 Strana: 0471
Ivorek, rku, m.= íverčok. Ivorky se podpálí. Brt. L. N. II. 162., Brt. D. 220.

90659   Ivorí Svazek: 6 Strana: 0471
Ivorí, n. = ívory, třísky, Span, m. Na mor. Kopanici. Když vedou dobytče na trh, házejí na ně ivorím, aby bolo telko kupcóv, kelko teho ivorja po něm hodili. Brt. L. N. II. 161.

90660   Ivorit Svazek: 6 Strana: 0471
Ivorit, u, m. = druh kreslícího papíru r. 1870. vynalezený. S. N. XI. 457., Ves. I. 43.

90661   Ivorka Svazek: 6 Strana: 0471
Ivorka, y, f. = tříska, íver.

90662   Ivoro Svazek: 6 Strana: 0471
Ivoro, a, n. = íver. Ponajprv zaťali, i. vy- ťali. Sš. P. 144.

90663   Ivrlauf Svazek: 7 Strana: 1278
Ivrlauf z Uiberlauf (Ausbeute) = čistý horní výtěžek. 16. stol Wtr. Obr. II. 392. V Arch XII 415., 416 : iberlaf.

90664   -ivsko Svazek: 6 Strana: 0471
-ivsko, a, n., přípona: Černivsko (ves). Vz Pal. Rdh. I. 139.

90665   -ivý Svazek: 1 Strana: 0590
-ivý, přípona adj., před níž se dlouhá kmenová samohláska krátívá; znamená ná- chylnosť k něčemu nebo nucenosť: hněvivý, bláznivý, Klc., lživý, neduživý, lstivý, mi- lostivý, ohnivý, soplivý, učivý, lenivý, zdrže- livý, mlčelivý, trpělivý, Mkl. B. 223., 224., pláč — plačivý, déšť — deštivý, plíseň — plesnivý, mráz — mrazivý. Pk. Strč. přípona adj. v neobyčejném nyní složení: plapolivý, hadlivý, chodlivý, spasilivý. Jir. Vz -avý.

90666   -ivý Svazek: 6 Strana: 0471
-ivý. Cf. Listy filol. IX. 119., Jir. Nkr. 54., Bž. 232.

90667   -ivý Svazek: 7 Strana: 1278
-ivý. Ct. Gb. Ml. I. 64.

90668   -ivý Svazek: 9 Strana: 0089
-ivý (-«vý) přípona u Husa oblíbená: bdivý L 145., odplativý L 59., slzivý L 272. Vz Mus. 1898. 242., -avý. List. fil. 1900. 231.

90669   -ivý Svazek: 10 Strana: 0108
-ivý konc. její vznik. Vz List. fil. XXVII. 231.

90670   Ixentrám Svazek: 1 Strana: 0590
Ixentrám, u, m., u tesařů šp. m. koléb- kové břevno. Kmp. Vz Ixma.

90671   Ixion Svazek: 1 Strana: 0590
Ixion, a, m., otec Pirithoův. — Ixionovič = Pirithous.

90672   Ixma Svazek: 1 Strana: 0590
Ixma, u tesařů, šp. m. kolébka: dvě střechy sbíhají se v kolébku. Kmp.

90673   Ixolyt Svazek: 6 Strana: 0471
Ixolyt, u, m.. nerost. Vz Bř. N. 232.

90674   Iz Svazek: 1 Strana: 0590
Iz, strč. = z. Iz. zákona = ze zákona. Šb. K chlumku iz Tatar přemnostvie. Rkk.

90675   iz Svazek: 1 Strana: 0590
iz předpona v strslv., v Bulharsku a Srbsku m. naší předpony vy-. Mkl. S. 201. Vz Z.

90676   íz Svazek: 1 Strana: 0590
íz, přípona: peníz. Pk.

90677   Iz Svazek: 6 Strana: 0471
Iz = z. Vz Bž. 46., 218., 234., Gb. Hl. 87.

90678   Iz Svazek: 8 Strana: 0131
Iz předl, v Rkk. vůbec není, máť se čísti: i z... na všech čtyřech známých místech. Jinde je všude: z (39krát), ze (8kr.), s (= z, 3krát). Vz Seyk. Ruk. 72.-84.

90679   Iz Svazek: 10 Strana: 0108
Iz. Sr. Mš. Slov.

90680   Iza Svazek: 6 Strana: 0471
Iza, y, f., řeka v Uhersku. Č. Čt. II. 353.

90681   Izaiáš Svazek: 1 Strana: 0590
Izaiáš, Isaiáš, e, m.

90682   Izák Svazek: 6 Strana: 0471
Izák, u, m. = izanec. Poleje-li někdo zeď, dělá stékající voda izáky. Na Hané. Bkř. Slov. Ssk.Cf. Kocour. Izba, y, f. = jizba. Mor. a slov. Brt., Škd., Tě. Ale ako prah na izbe prekročil. Sb. sl. ps. II. 1. 140. Cf. Mkl. Etym. 424., Šf. Strž. I. 481.

90683   Izba Svazek: 1 Strana: 0590
Izba = jizba, světnice, na Slov.

90684   Izba Svazek: 8 Strana: 0131
Izba také v Čech. Dšk. Jihč. I. 46.

90685   Izbáłka Svazek: 7 Strana: 1278
Izbáłka. y, f. = malá izba. Val. Slavč. 7.

90686   Izban Svazek: 7 Strana: 1278
Izban, a, m. = župan. Slov. Vz Czm. 127.

90687   Izbečka Svazek: 6 Strana: 0471
Izbečka, y,f. = malá jizba. Laš. Tč.

90688   IzBélka Svazek: 9 Strana: 0089
IzBélka, y, f. = komůrka pro vodní kolo, lednice. Mus. ol 1898. 106.

90689   Izbenka Svazek: 6 Strana: 0471
Izbenka, y, f. = izbečka. Phld. VI. 203.

90690   Izbený Svazek: 6 Strana: 0471
Izbený = jizbový. Slov. I. dvere, stól. Phld. 111. 3. 288., 289., IV. 22., VI. 252.

90691   Izbeta Svazek: 6 Strana: 0471
Izbeta, izbetka, y, f. = jizbečka, malá jizba. Slov. a mor. Hned i-tku zametala. Sš. P. 90. V pravo ze síně vstoupíme do j izby, k níž ode dvora přiléhá izbetka (pří- i stěnek). Brt. L. N. II. 11. Z jednej i-tky. Dbš. Úv. 99. — Frsc. Zor. I. 24.

90692   Izbice Svazek: 6 Strana: 0471
Izbice, e, f. = izbečka. Z i. do pivnice. Koll. Zp. I. 10.

90693   Izbička Svazek: 6 Strana: 0471
Izbička, y, f. — izbečka. Ked do i-čky i kráčela. Sš. P. 251.

90694   Izbietka Svazek: 6 Strana: 0471
Izbietka = izbetka. Slov. Šd.

90695   Izbietka Svazek: 8 Strana: 0131
Izbietka = jizbička. Phľd. 1894. 10.

90696   Izbisko Svazek: 6 Strana: 0471
Izbisko, a, n. = veliká n. špatná jizba Laš. Tč.

90697   Izbiště Svazek: 6 Strana: 0471
Izbiště, ě, n., míst. jm. v Uhrách. Pokr. Pot. 1. 374.

90698   Izbiti Svazek: 10 Strana: 0108
Izbiti, mactare. Greg. 103a. 9. (Mus. 1878. 556. ).

90699   Izborjané Svazek: 6 Strana: 0471
Izborjané = díl rus. Krivičův. Vz Šf. Strž. II. 653.

90700   IzBorský Svazek: 9 Strana: 0089
IzBorský Bolemír = Ant. Marek. Flš. Písm. 517.

90701   Izborský Svazek: 10 Strana: 0108
Izborský Bolemír = Ant. Marek (byl narozen v domě, kterému říkali:, Na sboře', že v něm mívali Češti bratři svůj sbor). Jakb. Mar. 14., Lit. l. 625

90702   Izbovský Svazek: 10 Strana: 0594
Izbovský. Výměnkář bydlí ve světnici, jeho syn hospodář v izbě, proto nazývá se syn: izbovský. To sú naši izbovščí. Brt. Sl. 134.

90703   Izbový Svazek: 8 Strana: 0131
Izbový. I. okno. Brt. D. II. 355. Vz Izba.

90704   Izbułka Svazek: 10 Strana: 0108
Izbułka, y, f. — jizbička. Val. Čes. 1. XII. 85

90705   Izbuška Svazek: 6 Strana: 0471
Izbuška, y, f. = jizbečka. Slov. Utie- kala sa do svojej izbušky. Phld. IV. 423. Je vo svojej i-ke. Ib. III. 1. 12. Úplná tma povstala v i-ke. HVaj. BD. I. 104.

90706   Izbývati Svazek: 10 Strana: 0108
Izbývati, superare. Greg. (List. fil. XI. 64. ).

90707   Izcěpeněti Svazek: 10 Strana: 0108
Izcěpeněti, obrigescere. Greg. (List. fil. XI. 440., Mus. 1879. 529. ).

90708   Izcěpěný Svazek: 10 Strana: 0108
Izcěpěný, crudelitatis rigidae. Greg. Vz nás.

90709   Izdali Svazek: 10 Strana: 0108
Izdali = zdali. I. zbierají v trní hrozny? Chč. S. II. 199b.

90710   Izdebná Svazek: 6 Strana: 0471
Izdebná, é, f., das Stubenmädchen. Slov. Loos.

90711   Izdový Svazek: 6 Strana: 0471
Izdový, vz Hrúd. Brt. L. N II. 9.

90712   Izdrahelský Svazek: 6 Strana: 0471
Izdrahelský = israhelský. Dač. I. 3.

90713   Izebný Svazek: 6 Strana: 0471
Izebný =jizebný. I. povetrie. Slov. Včka, III. 138.

90714   -izeň Svazek: 6 Strana: 0471
-izeň = přípona: dědovizeň (dědictví), hotovizeň (zásoba), surovizeň (surovina v ža- ludku), jalovizeň. Brt. D. 143.

90715   Iziebka Svazek: 6 Strana: 0471
Iziebka, y, f. = jizbečka. Slov. Phld. VI. 203.

90716   Izkat Svazek: 10 Strana: 0594
Izkat = hledat; ízkat = vískati. Mus. sl. V. 93.

90717   -izna Svazek: 1 Strana: 0590
-izna, přípona subst. rodu žen., před níž se dlouhá kmenová samohláska krátí: bába — babizna, Pk., podobizna, občizna, divizna. Jir., Č., D. Stává m. -ina: otčina, podobina, občina. Mkl. B. 139.

90718   -izna Svazek: 7 Strana: 1278
-izna. Cf Gb. Ml. I. 59.

90719   -izňa Svazek: 8 Strana: 0131
-izňa, vz -izna a List. fil. 1893. 120.

90720   -izna Svazek: 9 Strana: 0089
-izna: babizna, obizna, divizna. Krok 1896. 178., Lor. 34. U Husa, vz List. fil. 1899. 451.

90721   -izna Svazek: 10 Strana: 0108
-izna konc. ve spisech Husových. Vz List. fil. XXVI. 451.

90722   -ízňať Svazek: 6 Strana: 0471
-ízňať přípona sloves intensivních: chla- chýzňať sa (= smáti se vespust), zvořizňať. Vz Brt. D. 158.

90723   -izný Svazek: 7 Strana: 1278
-izný, příp. sesilovací. Vysočizný kopec. Mor. Brt. D 153.

90724   Izobeček Svazek: 6 Strana: 0471
Izobeček, čku, m., vz Isop. Nestaraj se, synečku, o jednu děvečku, dyť jich máš po světě jako izobečku. Sš. P. 347.

90725   Izok Svazek: 1 Strana: 0590
Izok, zastr. = červen. Rk.

90726   Izok Svazek: 6 Strana: 0471
Izok = květen. V MV. nepravá glossa. Pa. V strsl. = červen. S. N.

90727   Izop Svazek: 1 Strana: 0590
Izop, vz Isop.

90728   Izopek, pku, m., vz lsop Svazek: 6 Strana: 0471
Izopek, pku, m., vz lsop. Vínek z izopku. Sš. P. 759

90729   Izov Svazek: 8 Strana: 0131
Izov, a, m., potok v Turci. Phľd. XII. 156.

90730   Izpoviedati se Svazek: 10 Strana: 0108
Izpoviedati se, fateri. Greg. (List, fil. ) XI. 64.

90731   Izptati Svazek: 10 Strana: 0108
Izptati. Izptal, fuerat expertus. Greg. Pat.: izpytal. Mš.

90732   Izrael Svazek: 6 Strana: 0471
Izrael Jiří bratr, † 1588. Vz Jir. Ruk. I. 300.

90733   Izrahelský Svazek: 6 Strana: 0471
Izrahelský = israhelský. Bž. 49.

90734   Izřezati Svazek: 10 Strana: 0108
Izřezati. Izdrezana, sculpta. Greg. (Mš. ).

90735   Izu Svazek: 6 Strana: 0471
Izu, izu, blechy ma hryzú, átom bátom za kabátom. Sl. sp. VI. 228.

90736   -izua, -izňa Svazek: 6 Strana: 0471
-izua, -izňa přípona: mateřizňa (dědičný podíl po matce), turčizňa (turecká země), babizňa. Brt. D. 143. Přiekořizna, Pass., bělizna, Rozk., slabizna, otčizna. Jir. Nkr. 102.

90737   Izurka Svazek: 7 Strana: 1278
Izurka, y, f., druh trávy. Vz Kozina (dod.).

90738   Izva Svazek: 6 Strana: 0471
Izva = jízva. Slov. Bern.

90739   Izvoliti Svazek: 10 Strana: 0108
Izvoliti. Izuoli maluit bibere. Greg. Není pouze v záp. Slov. Vz List. fil. XXVIII. 65.

90740   Izvor Svazek: 8 Strana: 0131
Izvor, u, m. = pramen. Šandor. Phľd. XIV. 256.

90741   Izvoščík Svazek: 6 Strana: 0471
Izvoščík, a, m., z rus. Slov. Phld. 1883. 513.

90742   Iž Svazek: 8 Strana: 0131
Iž = již, j odsuto. Dšk. Jihč. I. 45.

90743   -íž Svazek: 8 Strana: 0131
-íž příp. jm. osob.: Mokříž. Vz Kbrl. Dmžl. 13.

90744   Iž Svazek: 10 Strana: 0594
Iž, gt.ježa = jež, ježek. Laš. Brt. Sl. 135.

90745   Ižádný Svazek: 1 Strana: 0590
Ižádný, zastr. = nižádný, žádný. Přieliš Boha milovati i. nemóž. Št. — Kat. 1203., 1844., 2157.

90746   Ižádný Svazek: 6 Strana: 0471
Ižádný Pass. Mus. 1883. 113. Nemaje k tomu ižádného práva; Naň neměl i-dné péče. Půh. I. 177., II. 168. I-né nezahynulo BO. Kromě něho nenie ižádná věc bez po- hnutie. Št. Cf. Prk. Př. 30., Žádný, Zápor.

90747   Ižádný Svazek: 7 Strana: 1278
Ižádný, nullus Ž. kl. SA. 20., nemo. Ib. 153. b. 14.

90748   Ižádný. I Svazek: 8 Strana: 0131
Ižádný. I. nevie. Hus. (List, fil. 1896. 60.)

90749   Ižice Svazek: 6 Strana: 0471
Ižice v azbuce cyrillské i hlaholské po- slední písmeno z řec. v povstalé. Vz S. N.

90750   Ižorsko Svazek: 1 Strana: 0590
Ižorsko, a, n., krajina v Rusku Inger- mannland. Světoz.

90751   J Svazek: 1 Strana: 0591
J jmenuje se je nebo jota a jest dle na- strojení mluvidel ústních podnebnice; střed jazyka vztýčí se k podnebí a nechává jen úzkou průlinu, která při j proudu více povo- luje než při podnebnici i. Gb. Vz Hláska. — Jak sej v rozličných dřívějších dobách psávalo, o tom vz Gb. Příspěvky k historii českého pravopisu a výslovnosti české, v Praze 1871. (spis musejní č. 117. ), str. 23., 43., 137., 200., 228. a 242. Od r. 1842. zavedeno j všeobecně m. g a v superlativu a v imperativu m. y: gehla — jehla, neyjistší — nejjistší, dey — dej. — Po j jakožto nejužší hlásce podnebné píše se i (í), nikdy y: jíti, jiný, jiskra, moji. Jg. — Souhláska j již zvukem svým prozra- zuje, že ze samohlásky i povstala; totiž i neobstává před samohláskou, ale mění se v souhlásku j; a taktéž pojiti z poi ? iti a p. Gb. S. N. IV. 125. — Povstává pak v jazycích slovanských vůbec a v českém zvláště: a) vsouvá se co oblíbený přídech pro zrušení hiatu (vz Průzev): kry-j-i, fi-j-ala z viola, Mari-j-e z Marie. Gb. S. N. Často v obecné mluvě: Italije, linijár, biblijotheka. Šr. V Krkonoších také: tejď, vejspod, vejž, bojžký, bojský m. teď, ve- spod, věž, božský, Kb.; po různu ve slovech jednotlivých na př. strč. nejmálo, zejspánie (Šf. Poč. 26. ). Gb. Hl. 119. — Pozn. Stará bulharčina pro j žádného zvláštního písmene neměla. Za časů Cyrilla bylo j v slovanštině pannonsko-bulharské jen přídechem obme- zeným nad to jen na hlásky: u, ę, ą. Teprv později začal se jotový přídech nasazovati i na: a a e; o zůstalo bez j a kde přídech tento v ně působiti počal, hned přešlo v ie. Jir. — b) Předsutím v násloví těch slov, která by se samohláskou začínati měla, čemuž slovančina a zvl. čeština ráda se vyhýbá: jablko — něm. Apfel, jehně — lat. agnus, jelen — lit. elnis — něm. Elenthier, Gb. S. N., jísti (jiesti) — lat. esse n. edere — skr. ad — řec. edw, ježek — lit. ežiš — řec. éylvoc;, jediný — lat. unus — skr. ádi (prvý), jsem (jesmb) — skr. asmi — řec. tl, uí, ještě — eště, jiný — iný, jiskra — iskra, jarmara z lat. armarium, jakorát — z lat. accurate, javor — něm. Ahorn, jeptiška — lat. abba- tissa, Schl., Jg., jilm — něm. Ulme a podobně v já atd. (vz j se odsouvá). Gb. Hl. 119. Vz I. — Pozn. Někde jest j v násloví pů- vodní: jeho — skr. jasja, jun — lat. juvenis — skr. juvan. Schl. — Fk. 159. — Pozn. 2. Chybné jest takové přisouvání v: zjevnitřní, Ctib., jminulý. Žer. — Jg. — c) Někdy zvl. v starých rukopisech stává na konci slov: Musichuj nápoj dáti m. musichu. St. skl. Dachuj jmu m. dachu. St. skl. Kteraj mysl té ženy, že tak povedie. St. skl. — Jg. — d) Rozvedením náslovného i v je: igla — jehla, iže — jenž; neb v j: imě — jméno, idu — jdu, Gb. S. N., ideš — jdeš, ide — jde, imu — jmu, igo — jho. Na Mor. posud říkají: idu. Jg. — V imperativech povstalo j z koncovky imperativu i: dai — daj — dej, stavěi — stavěj, pii — pij, kry ? i = kryj. — e) V obec. mluvě rozvedením ý a í v ej: dobrej nožejček m. dobrý nožíček. Gb. S. N. — f) Stupňováním i v oj: hni — hnůj — hnojiti. Gb. S. N. — g) Vyměněním a) za d: jáhen — diaconus, jetel — djatelina (rus. ). Gb. S. N. Jetřich — Dětřich, jetelina vedle dětelina, slov. ďatelina, obec. slov. choj, nechoj m. choď, nechoď. Ht. Zv. 90. Na Mor., v již. a vých. Čech. ku př. jejte m. jeďte. Hš., Bž., Jir. Vz J za z, Gb. Hl. 107. Na Mor. hlavně klesá d na stupeň pouhého j. — B) Za 1: Spojiti m. spoliti od spol; naopak stojí l m j: slov. len m. čes. jen, leda m. jeda, krahujec — krahulec. Ht. Zv. 95. Jedno — ledno (často v Knize Rož. na př. nemáš viece škody ledno sto hřiven, v Arch. č. I. 466. ), jedva — ledva, krahujec — krahuláček. Sš. — Gb. Ht. 95. V již. Čech. střídá se často j s l. V Krkonoších: fejcar m. felčar z něm. Feld- scherer. — y) Za v: na Mor. tátůj m. tátův, Šb.; v Krkonoších: obuj m. obuv, Kb., ve vých. Čech. laje m. lavice, Jir.; v již. Čech. hlavně v -ovice: jalojice, makojice, našťojice, Budějce, u tesařojic, bedle Žákojic m. jalovice, ma- kovice, naštovice, Budějovice, u tesařovic, vedle Žákovic. Kts. — &) Za g. V krkonš.: lejstra z lat. registra, maj strát z lat. rnagi- stratus, Kb.; ve vých. Čech. Majdalena. — e) Za č před sykavkami v již. Čech.: kojce m. kočce, dat. slova kočka. Kts. — 'C) Za s před sykavkami v již. Čech.: vem něco přej sebe m. vezmi něco přes sebe; proj za nas m. pros za nás; budeš zaj (m. zas) s náma; přej zimu (m. přes). Kts. Na Slov. krajší m. krasší. Gb. — >/) Za n: nejčky — neničky — nyní, Kts.; ve vých. Čech. pajmáma, se- kajna, pojženě (pojžeje, pojže) m. panímáma, sekanina, poníženě. Šb. — o-) Za z: Na Mor., ve vých. a již. Čechách odlichou slajší m. slazší (= sladší), tak i rejší = radši a dou- dlebské mlejší = mladší. Bž. — i) Za ž: půj- čiti m. strč. požičiti. — h) Tvořením slov: tvoj z ty ? j. Gb. S. N. Cf. také, co povídá Prk v: I se stupňuje 2. v oj. — Kromě toho se střídá a mění j a) s ř: řeřáb, v již. Čech. řežáb m. jeřáb. Kts. — b) S hrdelnými: v obec. mluvě již. Čech a jinde: píhavka m. pijavka, Kts., Č., klej — klih. Gb. Hl. 96.. — c) S n: vyjdu, sejdu — strč. vyndu (Žalt. Kl. 44), sendu a na Mor.: vyndo, (Šb. ), Gb. Hl. 95., na Mor. nando, přindo m. najdu, přijdu. To nende m. nejde. Cf. u nás: vynímka m. vý- jimka. Hš. V obec. mluvě a hlavně v Krkon., ve vých. Čech. ním (on ním o zem praštil m. jím). Vz N — d) S v. Vejce m. vajce vedlé strslov. jajce, srb. jaje. Ht. Zv. 85. — e) Na Mor. s i. Vz I. —f) Mění se v ž: lat. Judaeus — Žid. Gb. Hl. 95. Vz Ht. Zv. 100. — g) Po předložkách přechází j v zájmeně 3. osoby (on) v n: do něho, k němu, v něm, s ním (m. jeho, jemu, jem, jím); potom v: odníti, snísti, sňal, odňal m. odjíti, sjísti, sjal, odjal. Č. — Jímati — snímati, jesle — něsle (St. ), jehně — něhně (v Doudlebsku, Kts. ), ne-je = nenie (není), měď vysl. mjeď — mněď, město — mněsto (Us. ). Gb. Hl. 95. — U starých i: vynidu m. vyjdu, snidu m. sjidu (sejdu). Jg. Vz On. — J jsouc živlem podnebným rozlišuje vnikajíc do hlásek d a t v z a c: roditi — rozen m. rodjen, svíce m. světja; — sykavky v hustší: nositi — snášeti m. snásjati, voziti — svážeti m. svázjati, lovec — lovčí; — hrdelnici h (g) v z a ž: lat. hiems — zima, bůh — bohjí — boží; — hrdelnici ch v s a š: tichý, strč. pl. tisí. duchja — duša; — hrdelnici k v c a č: rok— rocích ze strč. rociech, křičeti z křikjati; — plynné /, n, r změkčuje: kuře m. kurje, jehně m. jagnje. — Jsouc živlem palatalným přehlasuje samohlásky široké, jiné předcházející n. násle- dující, v úzké: a, o, u; á, ú — ve: e, i; é, (í), í: moja — moje, šíja — šíje, josep —jesep (osep), biju — biji, Jg., jalito — jelito, jutro — jitro. Šf., ejhle m. ajhle, duše m. duchja (nom. sg. ), duše (akkus. pl. ). — Vz Gb. S. N. IV. 125. — Cf. Gt. 31., 79. — J se vysouvá. V češtině panuje snaha odmítati jotu hlavně před samo- hláskami. Úkaz ten dotýká se nejen hlásek ia, iu, nýbrž také ie, i a ě. Ano čeština utvrzuje i měkké souhlásky slitím s i povstalé. V té příčině obec. mluva daleko předčila řeč spisovnou, historické půdy se nespou- štějící. Již v XIII. a XIV. stol. máme tvary: o nem, neho, nemuž, v bubnech, tech, tem, velký páni, rouchu m. o něm, něho, němuž, v bubniech, těch, těm, velcí páni, rousě. Vz Já. Po c, s, z ještě Hus i psáti káže, poněvadž za jeho času měkkosť souhlásek těchto i jo- tovanosť následujícího po nich i byla v řeči znatelná. Ale již 100 let později praví Optát, že po c, s, z klásti sluší y neb prý tak právě zní: cyzý, cýsař. Blahoslav to dotvrzuje praví, že podlé výřečnosti 16. stol. i po č, š, ž, a ř druhdy slyšeti bývalo y (šýp, čýsti, žyd, řýp). Nynější Dobrovským zavedený způsob psáti i po c, s, z jistě jest etymolo- gický; mluva obecná i od y v znění celkem nedělí, ano spíše i jako y vyslovuje. Vz I. Jiný důkaz o mizení jotace jest v tom, že hlásky měkké ć, ś, ź a l' vymizely. Jir. (Vz Jir. Rozml. str. 72. ). Souhláska j se odsouvá: 1. J za starší i ve jmieti, jhra, jdu, jméno a p. sesulo se (míti, hra, a obecné: du, meno). Totéž se stalo ve jmelí — mejlí a ve strč. vyskýtá se také uný m. juný (L. S. ), zevný a zeviti (zjevný, zjeviti na př. v Pass. ). Gb. [V již. Čech. v Doudlebsku a) v násloví: du, deš atd., meno, mění m. jdu, jdeš, jméno, jmění; eště, íst, iskra, už m. ještě, jísti, jiskra, již. Ale před krátkým i se tam j držívá: jinej, jirchář. Také ve vých. Čech. i naskrze jotace nepřijímá: inej, ináč, istej, ikry, iřík, itro, itrocel, íst, ím, íme etc. Jir. Mus. 1863. str. 331. — b) v středosloví: pučit, troník, přiď, poď m. půjčiť, trojník, přijď, pojď. — Se- verně od Budějovic slyšeti: inej, irchář, istej. Kts. — Na Hané před i brzo se klade, brzo vysouvá: jidlo, izba. Šb. — Na Slov. v ná- sloví se sesouvá: ako, ihla, istý m. jako, jehla, jistý. Šb. Tento odstavec není z Gb. ] — Pozn. V j-esm, j-esi, j-est atd. jest j přisuto (vz J povstalo) proti hiatu; srov. j-est s lat. est, ř. icixi atp. Toto přisuté j zůstává však, i když se kmenové e odsulo a příčina hiatu se odstranila: mluvíme i píšeme: nejsem, nejsi, nejsme, nejste, nejsou a dle toho píšeme také: jsem, jsi, jsme, jste, jsou, jsoucí. Obecně však jenom:, sem, sme, ste, sou' se slyší. V těchto tvarech porovnaných s nejsem, ne- jsme atd. zdá se býti j odsuto; ale vlastně je tu j nepřisuto, kdežto v nejsem m. nejesm přisuto jest. Co se týká sem a jsem, si a, jsi atd., naskýtají se tvary s j v písemných pa- mátkách velmi záhy, totiž již na konci 13. stol.; ale vedlé nich bývají častěji střídné tvary bez j. Obé jde nejprve bez rozdílu vedlé sebe; ale během času, zejména od Husa do Bratří vyvíjelo a ujalo se pravidlo, které rozeznává sem a jsem, si a jsi atd. a bére tvary bez j v platnosti slovesa pomocného, na př. kázal sem a najhorší jsú domácí ne- přietelé. Hus. Spisovatelé novočeští upustili však větším dílem od tohoto pravidla, které toliko na zvyku se zakládalo, a píší ve všech případech jsem, jsi atd. Vz Býti (na počátku). — 2. J (jotový příhlas) při souhláskách retných odsuto jest ze slabik původně měkkých bja, pja, mja, vja (bja = stb. bę anebo stb. blja m. bja atd. ). Na př. hříbata (stb. žr?bęta), doupata, zapatý vedlé zapjatý, uvadnouti, Říman (stb. Rimljaninb), Opavan atd. — Pozn. V nářečích některých se zde j zachovalo. Na př. řibjata, hrabjata, Kts., holoubjata, dou- pjata, Opavjané, na vých. Mor. Šb.; travěnka uvjadne, Sš. 498. V doudlebštině i: mjilosť, bjit, pjivo, rafjika atd. se mluví. Kts. 5. Na- proti tomu zvl. často místo spisovných slabik mě, bě, pě, vě, fě (t. j. dle výslovnosti mje atd. ) dialekticky jen me, be atd. se vyslovuje a tedy j se odsouvá hlavně na Slov. a místy i v Čech.: behat, peknej, mesto, vežka, fertoch, do zeme. Stopy takové dialektické výslov- nosti nalézají se i v památkách starých, v Rkk.: rumenci, obe straně, pej atd., v Arch. II. 364.: zemené. — 3. Dativy a lokaly té, své, dobré a p. mají ve strčes. památkách také koncovku ej; řídčeji to bývá při genitivech: gt.: té zlé pře, ale dat. i lok.: tej zlej při. Kn. Rož. Místy se dosud tak mluví, ale v památkách písemných od konce 14. stol. dostávají vrch formy bez j, kteréž se tedy odsulo. — Pozn. 1. Podobně odsouvá se j ze hláskové spřežky ej v nářečí hanackém a jinde na Mor.; zbylé e dlouží se pak náhradou v é a toto místy se úží v í (ý): milejší — miléší, ponejprv — ponéprv — ponýprv, Sš. 23., 79., dej — dé — dý. Sš. 384., 762., nezapírej — nezapírá, chovej — chový; v 3. pl. shánějí — sháněj' — sháňé, na něj — na ňé. Šb. — Pozn. 2. Na Hané a jinde na Mor. slyší se též é za ý: kámen mlénský, kévá, bévá a p. Sš. Srov- náním obou tvarů mlýn — mlén ukazuje se to býti seslabením ý v é, jako se i krátké y v e seslabuje; byly-li ve starší hanáčtině přechodné tvary mlajn a mlejn, byl by možný i ten výklad, že mlén vzniklo odsuvkou ze mlejn a že tu změny takto za sebou šly: mlýn, rozšíř. mlajn, přehlas. mlejn — mlén. Podobné dialektické stopy nalézají se také v některých památkách staročeských. Gb. Hl. 113. — 114. — Jména podstatná v j ukončená skloňují se a) jsouce rodu žen. dle „Daň", ku př. kolej, b) jsouce rodu muž. podlé „Hráč n. Meč", ku př. boj (podlé: Meč, Plášť).

90752   J Svazek: 6 Strana: 0471
Litery g a y ještě r. 1843. literu j za- stupovaly: gablko, neylepší, koney, ve- dlejší. Vz Šf. III. 317. a násl. — J počítal Šf. k hrdelnicím, proč? Vz Šf. III. 572 J jest příčinou přetvořování hrdelnic v sy- kavky. Vz Sf. III. 568. — J se vsouvá často na Hrozenkovsku po letnicích, sykavkách, l a r (= ř) před: a, e, é (= é a í): pjatá, pjatek, mjaso, vjánoce, chljéb, šjance, čjerný, žjaden atd. Brt. Na Zlínsku: letojšek, žajkrut (zákrut cesty). Brt. V Podluží na Mor. švaj- dlena. Brt. Víceje. Vz Zásuvka. Černojoký. Sš. P. 101. Mjilý. Sš. P. 323. Na Slov. huj- sky, neznajboh. Koll. Zp. I. 417. Přecaj, takej, včilej, brzej, venkaj, včeraj, nicej, mocej. Mor. Brt. D. 110. V piji, kupují není dle Koř. v Pdg. 1886. 85. vsuvkou k odstranění průzivu. — Předsuvné j: Jan- cikrist, Janciaš; jinak ho místy na Slov. a na Mor. není: idu, ilec (jelec), iž (jež), iný, idlo. Cf. I. Brt. — Cf. Ht. Zv. 106. — J. se střídá a) s d a ď. Vz D, Ď. — b) S l; krahulec. Brt. — c) S v: okravuju — okra- juji, vinovať — jinovatka. Mor. Brt. D. - d) S hrdelnicemi: ještěr, chrv. gašter; malo- rus. jedbav — hedváb; oměj, rus. omeg; japnu, japiti, chapnu, chopiti. Sf. III. 544.. 561. — e) S z, ž : jádný, žádný; jäh — záhý; jeřáb, žerav; klij, klížiti; pojiti, pažiti; sejže m. sežže; mlajší m. mlažší; slov. te- rajší m. terážší Čili terázší od teráz (tenráz, nunc). Šf. III. 544., 561., 564. Vz tam více. — J se vynechává. Mezi dvěma samo- hláskám» téhož slova nalézáme j, kteréž obyč. znenáhla mizí; svataja — svataja — svatá. Bž. 26. Mezi nestejnými samohláskami, z nichž první jiná jest než i n. měkké e, mizí j a samohlásky zbylé mísí č. směšují se v jednu dlouhou, jejíž zvuk řídí se zně- ním samohlásky druhé, barví se však zá- roveň zněním samohlásky první jako: do- br?ji — dobr?i — dobrý. Bž. 27. Cf také Bž. 45., 46. Na Valaš. vysouvá se, končí-li se předchozí slovo souhláskou: Potkal sem u (= ju); vím věz ak ty (věc == více, jak). Ale na Kloboucku a Brumovsku přesně se vyslovuje jako vůbec. Brt. D. 65. Na Zlínsku: půčit, tróník, zbóník, příď vedlé přijdi, poď; sloveso jest (= jísti) všude ve slovostředí: zedl (snědl), zes (sněz), zest (sněst), zí (sní), naím sa. Brt. V nářečí dolském v imperat. otevřených kmenů I. tř. j se odsouvá: napi se, nabite, umy, zakryte. Brt. D. 54. V Ž. wit. j v imperat. několikráte schází: zpie- vate m. zpievajte cantate, 95. 1., 46. 8., uffate sperate, 4. 6., ruzumyete intelligite 93. 8. atd. Vz Gb. v Ž. wit. 223. Na Zlínsku j i v středosloví jen slabým přídechem zní, ba takměř mizí; kraic, moich, přiit, píává. Brt. D. — Cf. také: Archiv für slav. Philol. II. 706. 2. pozn., Mkl. aL. 292.-295., Vra. K Mkl. aL. 36.

90753   J Svazek: 7 Strana: 1279
J souhláska. Cf. Gb. Ml. I. 43. V Chod- sku. Vz List. fil. 1891. 52 Na Dolnobečov- sku na Mor. přisouvá se j po retnicích b, p, m: dópjata, hołobjata, hrabjata, zemják; odsouvá se 1. (v praes. slovesa jíti: du, deš, di; 2. v některých tvarech slovesa býti: su, si (jsi), zrne, ste, só; 3. před počáteč- ním e, i, m ve slovech: ešče, esi, inovatka, méno atd.; 4. u prostřed slov: Možiš, zbu- nik, půčiť; 5. ve slabice ej: dé, némiléší; j změňuje se tam a) ľ v: ľedvá, krahuľec, b) v ď: dětel etc. a stává za g ve slovech: Jenofa, Jetruda. Vz List. fil. 1891. 441.

90754   J Svazek: 8 Strana: 0131
J praslovanské. Vz Gb. H. ml. I. 318. — J se psalo: i: iako; y: yako; g: dogiti; yg: boyg; ig: loig; gy, gi: gymyety, lagin (lajn); gh: ghfw (jsú); j: jabko, javor, od r. 1842. všude. Vz Gb. ib. 528. — J změněno v ď: anjel — anděl (vz doleji), Gb. H. ml. I.529.; u Zábř., Tišn., v Kruml. a Kunšt.: jama — ďama, ďamcovat, Brt. D. II. 131., 187., 210., 235.; tamtéž mění se v h: pihavice, zahíc, nahit, hiva, hiné. Ib.; na Žďár. v ň: podnížka, ib. 251.; v ř: jeřábek a řeřábek, jeřabina a řeřabina; v l: jen — len, jedva — ledva, Gb. H. ml. I. 529.; krajulec, Brt. D. II. 18. V již. Cech. mění se j v: h} I, ň, v a střídá se s t. Vz Dšk. Jihč. I. 45.—46. — Cizí j zůstalo: jho, jugum, skr. jugam, Gb. ib. 307., Ježíš, nebo se mění v ď: anjel — anděl; v ž: Ju- daeus — žid. Gb. ib. 530. — J se přisouvá 1. k a: jablko, jehně, jalmužna, jakorát; 2. k e: jelen, Jeva m. Eva, varejka (Dač. Brt. D. II. 279.); 3. k ě-, ie-: jedl, strč. jědl; 4. k i: jíti, jikra, jilec, jircha; 5. k o: černé joči, černojoký, joklamati, joče moj (cf. Pastr. L. 114.); 6. u: jutro, ju studénky, juherský; 7. k ?: j???, (jdu); 8. k ? -, ?.-; 9.Marija, šta- tuja, fijala; 10. v adv.: vícej, méněj, přecej, včilkej; 11. v superlativním naj- m. na-; 12. do slabik před -ť, -ď, -ň: plajť (plať), bujď (buď), dolejní; 13. po různu i jinde. Gb. ib. 530. (Pbí'd. 1893. 239.). V již. Čech. Vz Dšk. Jihč. I. 46. — J se odsouvá 1. z ja-: ako, piák (Přer. Brt. D. II. 36.); 2. z je-: eště, enom (Brt. D. II. 251.); 3. -z ji-, jí-: í m. jí, ich m. jich, na krai (kraji), ísť (jísti) (u Zábř. zřídka: jiva, juž. Brt. D. II.131.; jinde: iný, zaíc, ib. 5.; u Krum. íva, im, ich, ib. 8.); 4. 7, jo-: Osef; 5. z ju-: zítra, už; 6. z jd-: přidu (du, pudu, u Kunšt., Jemnice. Brt. D. II. 235.. 270.); 7. z jh-: hra z: jhra; 8. z jm-: méno (jméno); 9. z jsem, jsi; v slož. ,ncjsem' většinou zůstává; 10. z postjotovaného aj, ej, ěj, ij, oj, uj, yj imperat. a jinde: dáž m. dajž (pučit. Slav. Brt, D. II. 148.). Gb. H. ml. I. 534. Ver a (věru já), ved e (veď je). V Lu- bošči na Slov. Phľd. 1893. 357. Yva (jíva). žedlík (dva žejdlíky. 110. a). Háj. Herb. 12. b., 13. a. V již. Čech., vz Dšk. Jihč. I. 46.

90755   J Svazek: 8 Strana: 0551
J jak se okolo r. 1440. psalo; odsouvalo se: dreve menovaný (ale jméno), obětovali sú. Vz Mus. til. 1896. 423., 438.

90756   J Svazek: 9 Strana: 0089
Jak se mění j na Hořicku, o tom vz v Hoř. 78. — Na Hornoostravsku. Vz Lor. 26. j?, ja, je Vz Gb. H. ml. III. 1. 434., 468. nn.

90757   J Svazek: 10 Strana: 0108
J. Vz Gb. Slov. — Slova, počínající se
ve vých. Čechách s i, znějí tam vesměs
bez j: itro, ist, Iřík; i ve slovech slože-
ných: neináč, neistota; i uvnitř: kraina,
kraic. Jir. Mus 1863. 331. Na začátku slov se také na slov. Skalicku často odsouvá:
enem, inší, menovať. Vz Sbor. čes. 84.ja. Dvojhláska ja nepodléhá na slov.
Skalicku přehlásce: jazero. Vz Sbor. čes.
83.

90758   J Svazek: 10 Strana: 0594
Změny hlásky j v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 46.

90759   ja Svazek: 1 Strana: 0592
ja v středním Slovensku m. ie, í: narečja, lúčenja m. nářečí, loučení; v nom. pl. m. i nebo é: oráčja, ludja m. oráči, ludé. Šb. U Valachů na Mor.: sobja, tobja m. sobě, tobě. Šf. — Ja, něm., překládá se: Byls tam? Ano; tak jest. Proč pláčete? Neumřelať jest děvečka, ale spí. Br. Nebeř, však tvé není. Ja sogar: nýbrž, ba i. Je dobrý, nýbrž výborný. Ja vielmehr: nýbrž. Mk. Ja wohl = ba, arciť, ovšem; však, vždyť, ale. Rk. — Sie hat ihr, Ja' gegeben = svolila.

90760   Já Svazek: 1 Strana: 0593
Já (azb, lit. asz, zend. azem, skr. ah-am, řec. éyá, lat. ego, goth. ik. Schl. ) m. strčes. jáz, z se odsulo, vz Gb. Hl. str. 115. Skloňuje se takto: nominat. sg.: já, gt. mne (tvar , mě' není doložen. Pk. ), dat. mně n. mi, akk. mě, ale také mne, který tvar jest vlastně genitiv, lok. mně, instr. mnou; pl.: nomi- nativ: my, gt. nás, dat. nám, akkus. a lok. nás, instr. námi. Strč.: jáz, mne (mene), mně n. mi, mě, mně, mnú; dual. nom.: va n. vě, akkus. (na), gt., lok. najú, dat., instr. náma; pl. nom. my, gt. nás, dt. nám, akk. ny, lk. nás, inst. námi. — Širší tvary mne, mně kladou se: 1. Kdyži se s nějakým důrazem pronášejí n. na začátku věty kladou. Tobě a ne mně to dal. Mně to přináleží. — 2. Po předložkách. Přišel ke mně. Střelil do mne. — 3. Z pra- vidla, když je přívlastkem určujeme. Běda mně nešťastnému. Kz., Kt. Na Mor. Běda mi nešťastnému. Brt. vz také Hatt. Srovnávací mluvnici str. 232. Nominativ jáz jest ve všech starých památkách až do 14. století. — Gt. mene jest jen v Ev.: mene sleduj. — Dat. plný mně je důrazný, sesláblý mi více en- klitický. — Instr. mnú povstal stažením z před- historického mnoju. — Akk. dual na není posud doložen. V staročes. památkách za- stupuje jeho místo gt. dual: Tu na jú nalezú, Pass., nebo akkus. pl. ny. — Dat. pl. pře- hlasuje se dosti zhusta během 14. stol. v.: nem, zvl. u Dal. a v Alx.: Co nem kážeš ješče. ŽSK. — V akkus. pl. ve všech star- ších památkách: ny; teprv později: nás. Vzbuď ny. Št. Hospodine pomiluj ny. St. skl. — Gt. a akkus. mne rozeznává se zře- telně od dat. mne u Čechů v prus. Slezsku jako v písmě. Šb. — Akk. sg. v již. Čech. mje m. mne a me m. mě; pro mje; on me ošidil. Kts. Na Mor. gt. a akkus. pravidelně jen mne (zřídka akk.: mě). Hněvá se na mne. Šb. — Pod Krkonoši v gt. a akkus. a lok. mňe. Tamtéž me rn. my (nominat. pl. ), u sta- rých lidí. Kb. — Rozbolelo mne mé srdce. Er. P. 153. — Já (my) ve větě obyčejné se vynechává, ale klade se: 1. Když se osoba mluvící silněji vytýká. Já jsem ten, kterýž rozptyluje znamení lhářův. Br. My jsme jen pohostinu. Kram. Raději potáhnu já na Poláky. Háj. — 2. V protivách. Já o slivách a on o blumách mluví. Us. My o voze a vy o koze. Prov. — Při zájmeně , já' (taktéž při: ty, my, vy, ona, sebe, kdo, někdo) užívá se m. genitivu mne (taktéž m.: tebe, nás, vás, jí, sebe, koho, někoho), je-li přívlastkem, zájmena přisvojova- cího: můj (taktéž: tvůj, náš, váš, její, svůj, čí, něčí), a) Místo genitivu přivlastňo- vacího. Ona je sestra má (tvá). Br. Města vaše vypálena ohněm. Br. Jméno naše přijde v zapomenutí. Nebude se ostýchati velikosti něčí. Z čích rukou jest to ? Br. — b) Místo genitivu podmětu. Podlé mé vší žádosti stalo se. V. Chtěl se mstíti svého pádu. Br. Tvé žádání, mé rozkázáni, domnění vaše, její kvílení, něčí naříkání. — c) Místo genitivu předmětu. Toť k zlehčení jejímu bylo. Br. To k svému vzdělání obrátil. V. — d) Místo genitivu příčiny a původu. Připadl na nás strach váš (m. strach vás, od vás). Br. — e) Místo dativu předmětného. Velicí páni svých křivd náhle mstívají (i. e. křivd sobě učiněných). V. — Pozn. Přidá-li se k těmto zájmenům přívlastek, kladou se z pravidla do genitivu. Radosť má jest všech vás (m. všech vaše) radosť. Br. To jest všech nás obyčej (ale: To jest náš obyčej). Ale praví se také: Že jsi hřešil, není tvůj samého pád, ale i náš. Br. — Zk. Skl. str. 305. Vz tam více příkladův.

90761   -ja Svazek: 6 Strana: 0472
-ja koncovka nominativu pi. ve St. Hro- zenkově k označení jména rodiny: Lebánek — Lebánkova, Gelo — Gelova, Kurica — Kuricja, Skokan — Skokaňa. Brt. D. 139.— Koncovka 3. os. pl. místy na jihov. Mor.: chváija, držja. Brt. v Osv. 1884. 58. — -ja se přiráží: da-ja-ti (dare), vě-ja-ti (flare), smě-ja-ti se (ridere) atd. Vz Šf. III. 484.

90762   Ja Svazek: 6 Strana: 0472
Ja = ano. Poíakací částice tato není snad totožna s německým ja; jestiť to původní a, k němuž pro hiat přisuto j. Na Valaších se mluví: Kde's to vzal? A kúpil sem to. Poď se mnú. A půjdu. Částicí touto často počíná se odpověď nebo námitka. No jak to bylo? Ja šak vy to také víte. Kde's to kúpil? Ja v Holešově. Daj mi kúsek. Ja nate. Počkaj, dostaneš! Ó ja (nebojím se)! Brt. v Mtc 1878. 21., Brt D. 172, Neor. 5. Die jiných je to čes. osobní zájmeno já, neboť staří Čechové přisvědčovali na otázky výrokové ještě na počátku 16. věku nej- raději spojkou a a zájmeny osobními za- mlčujíce po nich prísudky slovesné na př. Máš syna? A já (mám) Cf. Ht. Sl. ml. §329., Obzor v Praze 1855. II. 120. a násl. Já, kak by bylo přeužitečné to tvé naučenie. St. Ku. š. 275. Toto já mívá svůj zvláštní přízvuk ve výslovnosti a zní někdy krátce. někdy dlouze podlé odpovědi důraznější nebo méně důrazné. - Něm. ja = ano, inu, ino, nu, no, istě (na mor. Val. ťa). Brt. D. 172.

90763   Já Svazek: 6 Strana: 0472
Já. Cf. Mkl. aL. 267., Bž. 48., 149. Já již v strč. vedlé jáz. Gb. Vz doklady v List. filol. 1880.116 Nemaje ke mpně žádné viny. Půb. I. 242., 243. a j. Se mpnú. Půh. 1. 255. Mně (ně) dat. i akkus. v dolském nářečí. Brt. D. 1. 52. Také v Čechách. Místy akkus. mě, mne na Mor. místy ňa. Slibovals mně, že ňa vezmeš. Brt. P. 83 Skloňba zájmena já v Opavsku, vz Brt. D. I. 136., na Z lip- sku, vz Brt. v Mtc. 1878. 17; na Dolní Bečvě, vz List, filol 1887.378.; na Lašsku: ja, jo; gt. mňa, mně, mne, ma, mě; dat. mi, mně, mne, mni, mě; akk. ma, mě, mne; lok. mně, mne, mni, me; instr. mnu, mnum; pl. my, nas, nam n. nom n. num, nas, nas, nami, nama, Brt. D. I. 118 ; na vých. Mor., vz Brt. v Osv. 1884. 57. Obšírný článek Duškův o skloňování zájm. já v ústech lidu česko- slov. vz v List. filol. 1883. 407.-410. - Pro mne a za mne, meinetwegen. Us. Sd. Mnozí za nás (za naší paměti) nemněli. Št. Kn. š. 10. 16.

90764   -ja Svazek: 7 Strana: 1279
-ja, příp. kmenotvorná. Vz Gb. MI. I. 58. Sklonění jmen žen. na -ja. Kvř. Ml. 53.-56.

90765   Já Svazek: 7 Strana: 1279
Já, sr. něm. ja, nynější čes. jo, luž. haj = ano, sane. Št. Kn. š 275. 26.

90766   Já Svazek: 8 Strana: 0132
Já. O původu slova a nepřehlas. tvar. cf. Gb. H. ml. I. 24., 25., 102. Já od počátku XIV. stol.; staré jáz ještě na sklonku XV. stol. Gb. ib. 496. O skloňov. na Chromecku cf. List. fil. 1894. 278. nn. O skloň. u Kroměř., Kojet, Přer., Bystř., Litovl., Konic, Jevíčka, Zábř., Slavkova, Tišn., Kruml., Kunšt., Žďár., Jemn. vz Brt. D. II. 24., 50., 78., 117., 136., 149., 192., 216., 237., 255., 272.

90767   Ja Svazek: 9 Strana: 0089
Ja. O skloňování vz Gb. H. ml. III. 1. 522., 524. nn.; na Lašsku. Vz Mus. fil. 1897. 436.

90768   -ja Svazek: 9 Strana: 0089
-ja: chceja, poděkovaja. Jsou adverbia podobající se transgressivu. Brt., Gb. H. ml. III. 2. 88. — Koncovka nom. a vok. pl. u, oráč a meč' u Hrozenkova na Mor.: kravarja. Vz Gb. H. ml. ?. 1. 106. — Vz také: -ia. Lor. 33.

90769   1 Ja Svazek: 10 Strana: 0109
1 Jak Spojka jak ve větě podmínkové na slov Skalicku: Jak je to pravda — je-li to pravda. Sbor. čes. 85. — Ví co a jak. Jak já tě povím (pohrůžka)! Kšť Lid 6.

90770   ja, jo Svazek: 9 Strana: 0089
ja, jo. Subst. kmene ja jo jak přehlaso- vala v starší době na, Lašsku. Vz Mus. fil. 1897. 203

90771   Já mám vyšitou Svazek: 8 Strana: 0133
Já mám vyšitou. Vz Tanec čes. (3. dod.).

90772   Já ty voly nepoženu Svazek: 8 Strana: 0135
Já ty voly nepoženu. Vz Tanec čes. (3. dod.).

90773   Ja-pa Svazek: 8 Strana: 0134
Ja-pa = jak pak, k odsuto. Dšk. Jihč. I. 31.

90774   Jabčák Svazek: 6 Strana: 0472
Jabčák, u, m. = jablčák, jablečný mest, der Apfelmost. Us. Šp., Šd.

90775   Jabčánka Svazek: 8 Strana: 0132
Jabčánka, y, f. = jablková polévka. Val. Brt. D. II. 474.

90776   Jabčaný Svazek: 6 Strana: 0472
Jabčaný, jablčaný, Apfel-. J. mest. Laš. Tč.

90777   Jabče Svazek: 6 Strana: 0472
Jabče = jablče. Rk.

90778   Jabčenica Svazek: 7 Strana: 1279
Jabčenica, e, f. = rozvařená jablka; jídlo jablky nadívané. Mor. Vck.

90779   Jabčenica Svazek: 8 Strana: 0132
Jabčenica. K Vck. přidej: Val. I. 54.

90780   Jabčený Svazek: 1 Strana: 0593
Jabčený, jabčen = jableční, Apfel-. Žalt. vit. —

90781   Jabčený Svazek: 6 Strana: 0472
Jabčený; -en, a, o (jablkový. Rozb. 120.) vedlé jablaný (jabljan?. v místním jm. Ja- blaná na Příbr.). JPrk. Př. 26. J. stráž, po- morum custodia. Ž. wit. 78. 1.

90782   Jabčisko Svazek: 6 Strana: 0472
Jabčisko, a, n. = veliké n. špatné jablko, Us.; — brambor, der Erdapfel. U Olom. Sd.

90783   Jabčiště Svazek: 1 Strana: 0593
Jabčiště, ě, n., plané jablko. Holzapfel. Us. Bolesl.

90784   Jabčiště Svazek: 8 Strana: 0132
Jabčiště plané. Světz. 1893. 85.

90785   Jabín Svazek: 6 Strana: 0472
Jabín Mezřický, bratr f 1658. Vz Jir. Ruk. 1. 302.

90786   Jabkanec Svazek: 6 Strana: 0472
Jabkanec, nce, m. = placka z mouky a zemčat. Č. Tř. Tkč.

90787   Jabkanec Svazek: 8 Strana: 0132
Jabkanec = bramborová placka překlá- daná a povidly nadívaná. Tkč.

90788   Jabkář Svazek: 6 Strana: 0472
Jabkář, e, m. = kdo jablka rád jí. Us. Bkř. — J., jablkář = prodavač jablek. Us. Šd.

90789   Jabkář Svazek: 9 Strana: 0089
Jabkář, e, m. Pochodil jak j. (špatně). Mus. ol. 1898. 113.

90790   Jabkářka Svazek: 6 Strana: 0472
Jabkářka, y, f., die Apfelhändlerin. Us.

90791   Jabko Svazek: 1 Strana: 0593
Jabko, lépe: jablko, l se vysulo.

90792   Jabkovisko Svazek: 8 Strana: 0132
Jabkovisko, a, n. = brambořiště. Tkč. Cf. Jablko.

90793   Jabkovitý Svazek: 6 Strana: 0472
Jabkovitý = jablkovitý, apfelartig. Bern.

90794   Jabkovitý Svazek: 10 Strana: 0109
Jabkovitý kůň 1512 Arch. XIX. 102 Sr. Jablkovitý

90795   Jabkový Svazek: 6 Strana: 0472
Jabkový, Aepfel-. J. měch (říkají tomu, kdo Rád brambory jí). Us. Sd.

90796   Jablaň Svazek: 1 Strana: 0593
Jablaň, ě, f. = jabloň. Zrnatá j. Ms. z 15. století.

90797   Jablaň Svazek: 6 Strana: 0472
Jablaň, ě, f. = jabloň. M. (Jir. exc).

90798   Jablaná Svazek: 6 Strana: 0472
Jablaná, é, f., Jablona, ves u Příbramě. Prk. Př. 26.

90799   Jablanie Svazek: 1 Strana: 0593
Jablanie, n., zastr., kollekt. Št.

90800   Jablanná Svazek: 6 Strana: 0472
Jablanná, é, f., Jablona, ves u Neve- klova.

90801   Jablanský Svazek: 10 Strana: 0109
Jablanský, pomonicus (de vestibus, asi o sukni). Rozk. P. 1818 Sr Jablonský. Rozk R 93

90802   Jablaný Svazek: 6 Strana: 0472
Jablaný, vz Jabčený.

90803   Jablátko Svazek: 6 Strana: 0472
Jablátko, a, n. = jablíčko. Hlč.

90804   Jablčák Svazek: 1 Strana: 0593
Jablčák, u, m. Apfelmost.

90805   Jablčák Svazek: 6 Strana: 0472
Jablčák, u, m. Vz. Jabčák. Kk. 248. — J. = jablečný koláč. Šp.

90806   Jablčan. u Svazek: 6 Strana: 0472
Jablčan. u, m., der Apfelmost. Šp.

90807   Jablčaný Svazek: 6 Strana: 0472
Jablčaný = jabčaný. Laš. Tč.

90808   Jablče Svazek: 1 Strana: 0593
Jablče, ete, n. Kochapfel.

90809   Jablčený Svazek: 6 Strana: 0472
Jablčený, aus Aepfeln. Šm.

90810   Jablčistý Svazek: 6 Strana: 0472
Jablčistý = jablkovitý. Slov. Bern.

90811   Jablčiště Svazek: 1 Strana: 0593
Jablčiště, vz Jabčiště.

90812   Jablčko Svazek: 10 Strana: 0109
Jablčko, a, n. = štiapek (hůlka) s čer- venym jablíčkem na něm nastrčeným který nosí nevěsta, dokud se nezačepí. Sbor slov. VII 112.

90813   Jabľčko Svazek: 10 Strana: 0594
Jabľčko, a, n. Urob mi to, dám ti ja- bľček, keď na vrbe narastú. Mus. slov. V. 77.

90814   Jablčkový Svazek: 6 Strana: 0472
Jablčkový, Aepfel-. Slov. Ssk.

90815   Jablčnák Svazek: 6 Strana: 0472
Jablčnák, u, m., marrubium vulgare. Slov. Rb. Sb. Vz Jablečník. — J., der Aepfelkuchen. Slov. Ssk.

90816   Jablčnatý Svazek: 6 Strana: 0472
Jablčnatý, äpfeltragend. Slov. Ssk., Loos.

90817   Jablčnica Svazek: 6 Strana: 0472
Jablčnica, e, f., der Apfelbrei. Ssk.

90818   Jablčník Svazek: 6 Strana: 0472
Jablčník, u, m. = jablečník. Slov. Bern.

90819   Jablčný Svazek: 6 Strana: 0472
Jablčný = jablčnatý. Slov. Loos.

90820   Jable Svazek: 1 Strana: 0593
Jable, ete, jablátko, a, n., ein Aepflein.

90821   Jablec Svazek: 8 Strana: 0551
Jablec, blce, m., Aepíelsäure. Am. Orb. 96. Nyní kyselina jablková. NZ.

90822   Jabléčko Svazek: 8 Strana: 0132
Jabléčko. J-ka na hrdlo proti moru. Vz Zbrt, Pov. 51., 151.

90823   Jablečnan Svazek: 1 Strana: 0593
Jablečnan, u, m. J. olovnatý, vápenatý, železitý, železitý nečistý. Kh.

90824   Jablečnan Svazek: 6 Strana: 0472
Jablečnan, u, m. Vz Šfk. 450., Čs. lk. II 47. J. vápenatý, apfelsaurer Kalk. Sl. les.

90825   Jablečnatý Svazek: 1 Strana: 0593
Jablečnatý (jablkové barvy). J. kůň. Apfelschimmel. D.

90826   Jableční Svazek: 1 Strana: 0593
Jableční, jablečný, od jablek. J. hruška, V., skyvka (křížalka, na Slov. štípka), koláč (jablky položený), D., nápoj, Ros. — Jg. Aepfel-, Apfel-. — J., apfelgrau. J. kůň, Apfelschimmel. — J., apfelrund.

90827   Jableční Svazek: 6 Strana: 0473
Jableční koláč (jednoduchý, milánský, portugalský, z máselného těsta, krytý, s ná- levem, hamburský, bez těsta), puding či ježek pečený, kaše gdánská, thé, dort (an- glický, švedský), huspenina, polívka, pa- štika, pokrm, omeletka, pasty, svítek, kaše, knedlík, kobliha, syrop, krém, vařivo, mra- žené, ocet, sýr, kysel, šťáva, salát, omáčka, kruh (jídlo, Aepfelring), nápoj, trapr (-trap- per), voda; biškot, roubenina, Šp., strom, ovoce, tresť, Dch., vůně (j-čná), BO., kyse- lina. Vz S. N.

90828   Jablečnice Svazek: 1 Strana: 0593
Jablečnice, e, f., zahrada jablečná. Apfel- garten. Kom. — J., prodavačka jablek, Obst- händlerin. D.

90829   Jablečnice Svazek: 6 Strana: 0473
Jablečnice, die Aepfelbirn. Šp. — J. = jablečná polívka. Šp.

90830   Jablečnický Svazek: 1 Strana: 0593
Jablečnický obchod. Jg. Obsthändler-.

90831   Jablečnictví Svazek: 1 Strana: 0593
Jablečnictví, n. Obsthandel. Ros.

90832   Jablečník Svazek: 1 Strana: 0593
Jablečník, a, m., kdo jablka prodává, Obsthändler; 2. jablkovatý kůň. Apfelschim- mel. D. — Jablečník, u, m. a) nápoj z vy- kvasených jablek, Apfelmost, -wein; b) jídlo z jablek, Apfelbrei, -koch; c) rostlina, An- dorn. Jabl. černý neb smrdutý; vonný neb polní; hluchá kopřiva. Jg.

90833   Jablečník Svazek: 6 Strana: 0473
Jablečník, u, m., marrubium, der An- dorn. J. obecný, m. vulgare. Vz Rstp. 1188., Bartol., FB. 63., Slb. 344., Čl. Kv. 261., S. N., Mllr. 66., Rk. Sl.

90834   Jablečník Svazek: 9 Strana: 0089
Jablečník, u, m. = p. Marie varkočky (vrkoče), řepíček, agriinonia eupatoria. Slez. Čes. 1. VIII. 54.

90835   Jablečník Svazek: 10 Strana: 0594
Jablečník, a, m. = kůň tmavější barvy. Vz Ott. XXIV. 584.

90836   Jablečníkový Svazek: 1 Strana: 0593
Jablečníkový, Apfelmost-, Apfelkuchen-, Andorn-. Vz Jablečník.

90837   Jablečnina Svazek: 1 Strana: 0593
Jablečnina, y, f. Apfelkoch (jídlo). Rk.

90838   Jablečno Svazek: 6 Strana: 0473
Jablečno, a, n., ves u Zbirova.

90839   Jablečný Svazek: 6 Strana: 0473
Jablečný, vz Jableční.

90840   Jablečný Svazek: 7 Strana: 1279
Jablečný. J. kyselina činná. Rm. I. 527.

90841   Jablečný Svazek: 10 Strana: 0109
Jablečný. J. stráž, custodia pomorum. Ž. pod. 78. 1. J. dřevo. Ev. ol. Gen. I. 11 (lignum pomiferum). Sr. Jableční.

90842   Jablejško Svazek: 8 Strana: 0132
Jablejško. Vyšívání na j. Vz NZ. IV. 233.

90843   Jabličkár Svazek: 6 Strana: 0473
Jabličkár, a, m. — flár. Slov. Bern.

90844   Jablíčko Svazek: 6 Strana: 0473
Jablíčko, a, n. Vz Jablko.

90845   Jablíčko Svazek: 7 Strana: 1279
Jablíčko, a, u. Červené j symbol lásky. Vz Brt. N. p. III. str. CXII.

90846   Jablíčkový Svazek: 6 Strana: 0475
Jablíčkový = jablkový. Slov. Ssk.

90847   Jabliko Svazek: 7 Strana: 1279
Jabliko, a. n. = jablko. J-ky stromové naplněni budú. Ev. ol. 151.

90848   Jablinko Svazek: 10 Strana: 0109
Jablinko, a, n, zdrobn. jablko Dšk. Km 33.

90849   Jablisko Svazek: 6 Strana: 0473
Jablisko, a, n. = pozemek pro bram- bory. Mor. Knrz. — J. == veliké n. špatné jablko. Us.

90850   Jablíška Svazek: 10 Strana: 0109
Jablíška, pl., n. = brambory. Mtc. 1902. 8. a j. Vz Jablko

90851   Jabliště Svazek: 6 Strana: 0473
Jabliště, ě, n. = pole, kde byly bram- bory, brambořiště. V Kunv. Msk.

90852   Jablkany Svazek: 1 Strana: 0593
Jablkany, pl., m., äpfelsauere Salze.

90853   Jablkatiec Svazek: 9 Strana: 0089
Jablkatiec, nce, m. = placky z mouky a zemčat U Čes. Třeb. Tkč.

90854   Jablkenice Svazek: 6 Strana: 0473
Jablkenice, ves v Boleslav. Blk. Kfsk. 1326.

90855   Jablko Svazek: 6 Strana: 0473
Jablko. Jablo. Koll. Sl. dc. II. 85. Ja- búčko. Sl. ps. č. 36. Jabuko. Brt. D. 311. J., lit. obůlas, obelis, pr. woble, strněm. Aphol. Mkl. aL. 105., Etym. 1. Cf. Bž. 48., Rst. 419., Rk. Sl. Pupeček na hoře jablka slove bubák. Vz toto. Jabka a) zemská = brambory (také u Č. Tř. Tkč.), b) sadová = jablka. V Bohuslav, na Mor. Neor. 8. Kde na Mor. i bramborům jabka říkají, tam ro- zeznávají stromsky jabka (hor.), jablóška jabluňovy (Brněnsko), jabka ščepovy (záp. Mor.). Brt. D. 3ll. J. rozdělená dle Rstp.: A) J. planá či pouchňata, pouchlata, pou- klata a) hořčata, hořčátka, mala acerba; b) zmrzlata, zmrzlátka, m. mitia. — B) J. štěpná či zahradní. 1. Hranáče: a) j. kdou- lová (calville), b) chřestáče, chřístáče, Schlot- teräpfel), c) zlatňátka. — 2. J. růžová. — 3. Dancíky (Rambouräpfel). — 4. Renetky (Reinetten;: a) jednobarvé, b) červené, c) šedé, kožená j., šišmy, d) zlaté. — 5. Pruháče (Streiflinge): a) pleskaté, b) šišaté, c) kulo- vaté. — 6) Hubičky: a) podluhovaté, b) ši- šaté. — 7. Syrečky. Vz Rstp. 518. - 519., 2033. — Vlaské j., citrus. Byl 15. stol. J. astrakán, borovské, Cludinsovo, gravenšteiu- ské, kardinál červený, knížecí zelené, Lang- tonovo, princovo, purpurový cousinot, re- netta (Harbertova, karmelitánská, kasselská, zlatá z Blenheimu, žlutá), tafetové, virgin- ské. Dumek. Režnička (j. rané). U Olom. Sd. Skrábanky. Mor. Bkř. J. trnové. Bartol. J. granátové. Schd. II. 307. Nejlepší druhy jablek (dle uznání třetí kočovní schůze ovo- cnického spolku): I. Jablko letní, hodící se do teplých i do vysokých, studených kra- jin a veskrz velmi úrodná: 1. Virginské letní růžové jablko (Virginischer Sommer- Rosenapfel). 2. Bílé astrachanské (Weisser Astrachan). 3. Letní voňáč (Sommer-Ge- würzapfel). 4. Šarlamovské (Scharlamowsky) roste i v písčité zemi. 5. Letni zlatoušek (Sommer-Goldpepping). — II. Podzimní ja- blka: I. Panský voňáč (Weisser Grafen- steiner) pro lepší půdy vlhké. 2. Podzimní hrboláč (Rambour Parbleu). 3. Červený kardinál (Rother Cardinal). 4. Gdánský hranáč (Danziger Kant-Apfel) v dobré zemi. 5. Soudeček (Prinzen-Apfel) hodí se i do nejstudenějších krajin. 6. Kludiovo podzimní jablko (Cludius Herbst-Apfel) svou úzkou korunou k silnicím. 7. Car Alexandr (Kaiser Alexander) daří se i ve výsušných polo- hách, však jen v zahradách před větry chráněných. 8. Šálové (Gestreifter Herbst- calville). 9. Letní parména (Sommer-Par - mänie), tabulové i tržní ovoce, daří se i ve studených krajinách. — III. Zimní jablka. 1. Žlutý vyšín (Gelber Richard). 2. Šam- paňská reneta (Champagner Reinette) hodí se k silnici a do studených krajů. 3. Čer- vené panenské (Rother Jungfer-Apfel) do silničných stromořadí. 4. Zelenáč Ostrov- ský (Grünling von Rhode-Island) do silnič- ných stromořadí. 5. New-Yorkská reneta (New-Yorker Reinette) do zahrad domácích. 6. Celině čili jablko Celinovo (Celini-Apfe\). 7. Landsberská reneta (Landsberger Rei- nette) hodí se k silnicím. 8. Herwegova reneta (Herweg's Reinette) hodí se k sil- nicím. 9. Bredova reneta (Breda's Reinette). 10. Ananasová reneta (Ananas-Reinette) do zahrad domácích. 11. Vzácná míšeň (Edel- borotorfer) a 12. Pruhované české míšeňské (Gestreifter böhmischer Borstorfer) daří se na širém poli třeba i v chladné poloze. 13. Baumanova reneta (Baumann's Reinette). 14. Červený nonpareil (Scharlachrother Non- pareil) hodí se svou úzkou korunou na pole. 15. Schmidtbergerova červená reneta (Schmidtberger's rothe Reinette). 16. Citro- nová reneta (Citronen-Reinette). 17. Kula- nova hraněná reneta (Coulon's Reinette) má úzkou korunu. 18. Železná reneta (Rother Tiefbutzer) roste úzkou korunou. 19. Kar- melitská reneta (Carmeliter Reinette) daří se na výsušné půdě. 20. Bylinová reneta (Kräuter-Reinette). 21. Muškátová reneta (Muskat-Reinette). . 22. Burchardova reneta (Burchard's Reinette). 23. Anglická kožená reneta (Englische Spital-Reinette). 24. Krátko- stopký šedivec (Grauer Kurzstiel). 25. Fran- couzská kožená reneta (Graue franz. Reinette) roste úzkou korunou. 26. Parkerův pepin (Parker's Pepping). 27. Šedivý pařížský hra- náč (Graue Pariser Rambour-Reinette) do zahrad domácích. 28. Zimní zlatá parména (Winter-Goldparmäne) časně zarodí, rostouc korunou úzkou. 29. Veliká kasselská reneta (Grosse Casseler Reinette) koruny úzké, hodí se všudy. 30. Srčika čili žemlové (Grüner Fürstenapfel) okolo Bydžova roz- šířené, velmi trvanlivé pro obchod. 31. Červené štětínské (Rother Stettiner) okolo Bydžova rozšířené, velmi trvanlivé pro ob- chod. 32. Červený Královec (Königlicher Kurzstiel) okolo Bydžova rozšířené, velmi trvanlivé pro obchoď. 33. Zlatohlávek (Gold- zeugapfel). 34. Orleanská reneta (Orleans- Reinette) hodí se do zahrad domácích. 35. Červená parména (Scharlachrothe Parmäne) časně zarodí, velmi úrodná, poskytujíc ovoce tabulového i hospodářského. Tamtéž byla ještě za výborná j. dodatkem uznána: lon- dýnský peppin (London - Pepping), pozdě kvetoucí hedvábné (spätblühender Taffet- apfel) a dvojný hollanďan (doppelter Hol länder). Vypsáno z novin. — Moravská ja- blka: adamovské (sladké, prostřední veli- kosti, čapaté), bałdůvka (nejtvrdší), baran, bečička, běłavka, bělička, běluška, bílek, budinka (veliké, sladké), buchman (uh), cafor, cajgar (podlouhlé, kyselé), cedrón (veliké, kyselé), cibulář, cibulka, cibulína, cigán, cingár, cukrůvka, čandůvka, čapák (veliké, čapaté, sladké), černochovské, čer- venka (sladké, nahořklé), čuhalka (sladké), damaščanka, drahovské, drahula, dubenáč, dubovské (= kožené), dvorčínka, fadléjové, fargýš, funtůvka, gálka, glagůka, hanuška, hedbávka (červené, kropenaté, sladké), ho- molička, hrabůvka, hrabovské (tvrdé, ky- selé), hrachůvka, hranáč, hranůvka (sladké), hrkač, hrkávka, hrklávka, hrkláč (jádra v něm hrkají), hrtlík (tvrdé, zimní), cho- chůłka, chochołůš (velké, podlouhlé), chut- nička, chytilka, chvostula, jádernica, ja- kůbka, jánka (ranné, sladké), ježovské, ka- lužinka, kalvina, kardynálka, kandrnáłka, kandrnálica, klimentka, klínek, kobylinčák, kobylinec, koninec, kočičanka (červené, kyselé), kočůvka, kočičí hłava (sladké), kú- delnica, kopecké, kopetovské, kostečka, kot (sladké), koza (podlouhlé, červené), koženáč, kožuch, kožúšek, kožušénka, kožušnička, křeháč, křehůvka, křivostopka (má na stopce „kolénko", sladké), křížovské, kruháč (ve- liké, kyselé), křupáček, kružełka, krvavnica, kutna, kutonka, kutnička (cidonia, na Zl. velké sladké jablko), kuželka, kynclík, ky- selík, kysnatka, łáhvička (uh.), lecar, leda- vaška, lipůvka, lizobón, łoháň, lutoměrka, makůvka, malenovské, margétka, masné, medůvka, měkkýš, míšenka, mišurka, mo- ravské, múčné-mnčka, muchůvka, nadplán- čena, nekvětka (pozdě kvete a skoro zraje), německé, ocasnáš, okruhlonka, omrzat, opu- chlinec, ořechové, ořešůvka, oříšek, ozimé, padlík, padléjové, panenské, panenščák, pa- pírek, pásové, pernica, peška, pinkosár, pí- sanka (má červené pruhy), plánka (neští- pené), pleskáč, plesník, plostka, podstráňka, pruháč, pruháček, pupák (má při stopce pupence, uh.), pytlůvka, rajské, rambón, recar, římské, římščák, rozmanité, rozma- rýnové, rozmarýnka, rozum, růžička, sirka, sirotek, sklené, sklenůvka, sklínka, słune- čkové, srpnatka, střep, syrec (kyselkavé, na jedné straně přičervenalé), syřička (drobné, sladké), svatojánka, svrbovské, šablík, ša- blínka, šalfiovské, ščepůvka, ščerchadło, ščerhotka, ščerkůtka (= hrklávka), ščiřička, šiblinka (sladké, podlouhlé), šipanka (laš.), širokůvka (veliké, červené, sladké), šmuraň, šmurka, šmurůvka, štráfenica, štráfka, tufetka, tvarůžek, tvrďák, týčka (kulaté, drobné, sladké), vaculovské, vachulovské (podlouhlé, sladké), vałdůvka (= bałdůvka), valínka, vandlík, velinka, vindlík, vinaR, vidnar, vin- ňák, vinůvka, vinné, vinohradské, vodňačka (sladké), voják, voňavka, vonnár, vrbák, vrbůvka (nahořklé), vŕščena, vršůvka, za- jačka (sladké), zárostupka (má stopku za- hnutou, zarostlou), zborovské, złatohlávka, železné (tvrdé), žnovské, žnůvka (zralé ve žně), žułtačka. Brt. D. 311.-312. Cf. o j. ještě: Vlšk. 114., Mllr. 34., 3S., 40.. 68., 79., '82., 84., 85., 99., KP. I. 533., III. 273, Sbtk. Rostl. 144.—155., Schd. II. 211., Kk. 59., 248., 247., 187. J. sladké, nasladlé, navinuté, kyselé, nakyslé atd. Us. J. rozkrájená (kří- žalky), pečená, dušená s krémem, s beša- melkou, v máselném těstě, glasovaná (gla- sirt), pečená po vlasku, vykrojená, tlačená, strouhaná, nadívaná, míšeňská s omáčkou vanilkovou, s huspeninou (po portugalsku), se smetanou, s rýží; j. sušiti, vařiti, péci, zadělati; pěna z jablek; rohlík, knedlík, flíčky s jablky. Šp. Jak se j. zavařují? Vz Prm. III. ě. 15. My jablíčka ploveme (říkají tomu, kdo se vychloubá, že něco udělal, co udělal vlastně někdo jiný. Pošlo odtud: Kdysi plovalo krásné jablíčko po vodě a za ním lejno a to se vychloubalo: My ja- blíčka ploveme). U Rychn. Gth. Odpadla si mi od srdečka jako ta štiepka od jablíčka. Koll. Zp. I. 147. Červené jablučko po zemi sa kúlá, odevři, děvečko, je-li tvoja vůla; V tej zahradečce stojí jablonečka a na tej jabloni červené jabučka; Červené jabučko po zemi sa kúlá, moje potěšení po světě se túlá; Na jablunce jsou jablíčka (vz Fá- bor); Jak do jablíčka krojila, v půly noží- ček zlomila; Ešče nebyly dve leta, měla jablonka jabuka; Bílým květem prokvitaj a jablečkem zasedaj ; Šak už mě ztratíte jak jabluň jabliško; Červené jablučko nad vodú sa kníše (houpá), moje pocešenje na mnú listy píše; Červené jabučko v klíně mám koho já ráda mám, tom' ho dám. Sš. P. 241., 406, 426., 435, 437., 480., 578., 631. Bielým kvitne, zeleným odvisne, čer- veným odpadne (hádanka. Jablko). Mt. 8. I. 135. Šel bratr se sestrou a muž se ženou. Dostali tři jabka a podělili se tak, že každá osoba dostala po jabku (Byl bratr a sestra a sestřin muž). Mor. Brt. Jedno shnilé j. nakazí mnoho zdravých. Us. Šd. J., které pozdě zraje, déle trvá. Us. Bž., Hkš. — J. rajské, solanum lycopersicum. Bj., Schd. II. 289., Sal. 239. J. r. v octě, usušená, vy- vařená, zavařená. Hnsg. — J. mořské, cy- stidea. zkamenělina. Vz Krč. G. 360., Frč. G. 61. — J. hrotu, die Parirkugel an der Lanze. Čsk. J. korouhevnj, der Fahnen- apfel, die Fahnenkugel. Šp. Čapka s jablí- čkem. Arb. Vloživše korunu, sceptrum a j. na máry. Let. 117. — J. = hlávka klou- bová. Nz. lk

90856   Jablko Svazek: 7 Strana: 1279
Jablko. Cf. předcház. Jablíčko. Jména jablek. Cf. také Hrb. Obr. 265., Mnč. Zás. 16. Očarovaná jablka (od děvčat). Vz Mtc. 1892. 198.

90857   Jablko Svazek: 8 Strana: 0132
Jablko. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 61., 63., Cern. Př. 58. O tvarech (gt. jablek, jablk) cf. Gb. ib. 367. Ze zhnilých jablek málo na vy- branou. Slád. Žen. 25. Než se jabko přiko- túľá, dobrá pl'áňka. Mor. Čes. 1. V. 420. Tak dluho visi j. na jabluni, až spadně. Slez. Nov. Př. 266. — J. vlčí, aristolochia clem., vz Vlčí; svinské, vz Zelé králové (datura), rostl. Brt, D. II. 499., 502. — J. == brambor. Jabka vo- vorávat. Zďár. Brt. I). II. 262. Jabka drcený = bramborová kaše. Ib. 474.

90858   Jablko Svazek: 8 Strana: 0551
Jablko. Ještě: Bojkovo, broskvové, dvorní, hájenka, charlamovské, Filipka, kamenice, kartouské, malina, máslovka, napoleonka, par- ména, popelka, posvícenské, rákosnice, řehtáč, řepíčkové, růžencové, skořicové, sláva světa, stružinské, škarpák, špinka, štětínské, vlasko- míšeňské, zapověděné (kmínové), zázvorkové. Vz Nár. list. 1896. ě. 299. Příl.

90859   Jablko Svazek: 9 Strana: 0089
Jablko. O pořekadlech atd. vz Zát. Př. 319.

90860   Jablko Svazek: 10 Strana: 0109
Jablko, a, n Jeho druhy, popis atd vz v Nar. list. 1903. č. 27 >. 2. odp. Bylo tam tolik lidí, že by j. nebylo propadlo. Us.

90861   Jablko Svazek: 10 Strana: 0594
Jablko. Jména jablek v Litomyšlsku: běličná, boudová, herbávná, hranáče, jaho- dová, kmínová, košíková, koženáče, kutno- horská, kuželková, kysaná, míšeňská, ne- květlá, panenská, panská, pásková, pinku- sarky (košíková), písaná, pižmová, půl- liberní, renety, růžová, tvarůžková, tvrdičná, vinná, višňová, zeleničná. Litom. 77.

90862   Jablko, jablo, jabko, jabléčko, ja- blíčko Svazek: 1 Strana: 0593
Jablko, jablo, jabko, jabléčko, ja- blíčko, na Slov. jablčko, a, n.; gt. pl. jablek (od: jablko), vz e. Der Apfel. Jablko ananasové, bělicové, bílé, bílé panenské, bousovské, broskovní, bubenecká reneta Chot- kova, bubínky, cerekvické, cibuláč, cikánky, citronák, cukrové, červené, dančík, dolanské sladké (koláčové), dozránka, drkačové, fel- čárek tvrdý, felčarské, fialové, francouzské, gdoule červená, gdoule (bílá a letní; na Slov. hrušné), granatové (řepinské červené), hed- vábné (červené), honza z Přelouče, hovězí huba, hranáč, hvězdové, chocholouš, cho- mouty, chrastáče, chřestáče, jaderník, jaho- dové, jakubata, ječnaté, ječné, jelení huby, jeptišky, jezbiny, jezbínské, kalvarůže, kalva růžová (panenské, felčarské, veliké), kama- zinkové, kamejské, kameníček, karvarůže, katinka, klepáč, kmínové, kobylí hlavy, ko- láčové, koriandrové, kotvice, kozí prdelky, kožené, koženice, kožený renet, krahulové, královky, královské, kutny, kuželátka, ky- seláč, kyselec, letníky žluté a červené, liberka, lounice (lounovka), malinové, mal- vazinky, malvazinek sladký, malvazínové, malvazírek, mazlík cizí meduní, měkejše, melounové, miliňátko, míšeňské, míšeň (bílá, vlaská), nárožník, nepomně, obyčejný ranet, oneberyl, ovcí hubičky, ovčí nosatka, pa- nenské (bílé, červené), papírník, papoušek, parmice zimní, perlové, pijavec, pižouny, pláně (plaňátko, pouchle), plesniváče, po- kroutky, pražské, přísedavka, pruháč, pru- hováč, pstruh, rachátka, ratabouny, renety (bílé, červené, stříbrné, žluté, voskové, zlaté, kožené). řepiny, řepínské červené, rozmarinka, růžové jablko, semínkové, skelní, skleněné, sládě, slaďáče, sladké (růžové, zapovězené), smutné jeptišky, soudky, soudečky, strakáč n. dozránka, strýmy, studničné, svatohavelské, svatojánče, syrečky, šálové, šálovky, šafránka, šipkové, šišák, šišenec, štěpák, šťopkáči, štrýmkové, štuci, tuháč, tulipánový renet, turecká princezna, uhlírátka (uhlírčata), ulve- rák, vajdous, vejlímek, vilímkové, vinné (uherské), z Višovic, vonáč, vosková reneta, vrbové, zapovězené, zázvorové, zelenáč, zimní papouškované, zlatňátko, železňák, železné, ženská jablka, židovské. Vz Chocholouše. Am. Sř., Jg. J. štěpné, štěpované, štěpové. Jg. Vz Plod. Důlek květný v jablkách: šomolka. Us. u Libuně. Ošatka, pytel, nůše jablek. Jablka česati. Jablka už uzrála, dozrála. Ja- blka tato mají navinulou chuť. Aniby jablko nepropadlo. Us. Jablko od stromu (od jabloně, od štěpu) daleko se nekulí. Ctib. Jablko ne- rádo daleko padá od štěpu svého; nemůže-li jináč, ale stopkou se k němu obrátí. V., Č., Sbr. J. nerádo daleko od stromu padá, pakliť padne, rádo se zase špičkou obrátí. Lb. Vz Ro- diče. J. rádo zachovává chuť stromu svého. (Děti se daří po rodičích). Jg., Č., Sbr. Da- leko to j. od stromu padlo (o nepodařilých). Jg. Těšinská jablka (žertem = potěšení). Těšinskými jablky měsíc nacpává. Darmo tě- šinská jablka očekávati. Nadarmo na ta tě- šinská jablka očekává. Jg., Č. Musí soused se sousedem kyselá jablka i plané hrušky hrýzti i v dobré přijíti. Prov. Kousl do kyselého jablka. Vz Nesnáze. Č. Do kyselého jablka zahryznouti (bídy, odpornosti zakusiti. Vz Bída). Č. Eva jablko snědla a muži ohryzek dala. Č. Mluví o jablkách a nezná jabloně. Vz Tlachal. Č. Červivá j-a se stromu letí. Pk. Vz stran přísloví: Lidé. — J. rajské (jadrné, zrnaté n. granátové, granát), der Granatapfel. Květ, zrno, kůra z granátového jablka. V. Omáčka z rajských jablíček. Gra- nátová jablíčka zavařiti, procediti, na zimu sušiti. — J. bodlavé (panenské) n. ježková palice n. vojenský mák, der Stechapfel. — J. liščí (boborelka). Jg. — J. zemské = brambor, der Erdapfel. Na Mor. — 2. J. = vše, co jablku podobno. Říšské jablko. Der Reichsapfel. D. — J. pížmové či zlaté, nádoba pížmem naplněná. Der Bisamapfel. Jg. — Ja- blka zlatá, spinadla a čepce. Br. — J., kulatá částka jilce u kordu, jinak žalud, der Degen- knopf. D. — J. oka (kulaté, kožnaté, vlh- kostmi naplněné tělo v dutině oční). Jg. Der Augapfel. — J. kolenné. Die Kugel am Schen- kelbein. — J. Adamovo, ohryzek, chřtán u mužů jako hrbol na krku vyvstávající, Gröbs, Adamsapfel. Rk. — J. u sedla. Der Sattelknopf. Rk. — J. mrtvé, nádor či neduh v kůži, der Todtenbruch. J. mrtvé v noze když se zarodí. Ras.

90863   Jablkoplodý Svazek: 9 Strana: 0089
Jablkoplodý. J. růže. Wlt. 30.

90864   Jablkorodný Svazek: 1 Strana: 0594
Jablkorodný, apfelerzeugend. Rk.

90865   Jablkovatý, jablkovitý, jabkovitý Svazek: 1 Strana: 0594
Jablkovatý, jablkovitý, jabkovitý (V. ). J. kůň (znamení na způsob jablek mající), barva. Apfel-.

90866   Jablkovina Svazek: 6 Strana: 0474
Jablkovina, y, f = jablkový krém. Hnsg.

90867   Jablkovitý Svazek: 6 Strana: 0474
Jablkovitý plod, die Apfelfrucht. Sl. les.

90868   Jablkovitý Svazek: 8 Strana: 0132
Jablkovitý či plesnivý hengst. 1566. L. posíl. II. 23.

90869   Jablkovka Svazek: 1 Strana: 0594
Jablkovka, y, f. Apfelaufguss. Rk.

90870   Jablkový Svazek: 1 Strana: 0594
Jablkový, jabkový, od jablka, nebo jako jablko vypadající. J. jádro, koláč (jablky po- sázený, pomazaný), barva zelená, kyselina. Jg.

90871   Jablkový Svazek: 6 Strana: 0474
Jablkový. J. sad (pomarium), BO., víno, Apfelwein, Dch., povidla, kaše, syrop, dort, salát, omáčka, tykev, lektvař, limonada, vaječník, Aepfelererkuchen, šarlotka, -char- lotte, máslo americké, Šp., zeleň, olej. 81. les. Ovoce j. užitek dobrých skutkóv zna- mená. Hus III. 53.

90872   Jablkynice Svazek: 6 Strana: 0474
Jablkynice, Jabkenitz, ves u Loučína.

90873   Jablo Svazek: 1 Strana: 0594
Jablo = jablko.

90874   Jablo Svazek: 6 Strana: 0474
Jablo = jablko. V MV. nepravá glossa, Pa. Cf. Mkl. Etym. 1.

90875   Jáblo Svazek: 8 Strana: 0132
Jáblo (?). Pod každý talíř stavívají (chod- ské ženy) lžíci jáblem dolů (má býti m. jáhlem chybně uvedeným v NZ. III. 19"). Chod. NZ. III. 398.

90876   Jabločný Svazek: 1 Strana: 0594
Jabločný, zastr. = jablečný.

90877   Jabloň Svazek: 1 Strana: 0594
Jabloň, ě, m. a f., jabloně, ě, f., jabloňka, od strč. jablo = jablko. Der Apfelbaum. J. obecná č. planá, štěpná. S. N. Letos jabloně málo nesou. Us. Jabloně čistiti, vyřezávati, česati. Je šedivý (bílý) jako jabloň. Us. Jablko nerado daleko od jabloně padá. Jg. Vz Jablko. — J. zrnatá, punicum granatum, Granatbaum.

90878   Jabloň Svazek: 6 Strana: 0475
Jabloň, na Příbramsku také jablon, u, m. Prk. Př 28. Cf. Mkl. Etyrn. 1. J., malus. J. obecná, m. communis; okázalá, m. spec- tabilis; vonná, m. coronaria; bobulatá, m. baccata. Vz Rstp. 517.- 520., Slb. 518., FB. 98., Sbtk. Kosti. 13., 18, 141.—144., Čl. 41.. ČI. Kv. 357., Kram. Slov., Rosc. 164, S. N., Mllr. 85., Rk. 81. Zapomeneš snadně, má děvečko, na mne, tak jak to jablečko, když s jabloně spadne. Sš. P. 588. Až suchá j. rodiť bude (nikdy). Sš. P. 264. Má hlavu jako j , když je ve květu (šedivec). Sá. Slunečko sv. Eulalie jabloně jablky po- kryje. Moravan 1875 — J., Gabel, městečko v Jičínsku. Vz Jablonné. — J. Česká, Böh- misch-Gablenz; J. Německá, Deutsch-Ga blenz, vsi u Přibislavě. — Tk. IV. 296.

90879   Jablon Svazek: 6 Strana: 0475
Jablonué, ého, n., Gabel, mé. v Jičín- sku. Vz Jabloň. Obyvatele J ho pozlobíš, řekneš-li jim holani nebo na náměstí-li za- bučíš. Vz Sbtk. Krat. h. 44. — 2. Město u Čes. Lípy. Tk. III. 412., Tk. Ž. 94, 186., Blk. Kfsk. 1326, Sdl. Hr. I. 87., 88., II. 277., III. 194., V. 104., S. N., Rk. Sl.

90880   Jabloň Svazek: 7 Strana: 1279
Jabloň. Lepší j. nežli jablko. Us. Vck.

90881   Jabloň Svazek: 8 Strana: 0132
Jabloň, obec v Požúnsku. Phľd. XII. 250.

90882   Jabloň Svazek: 9 Strana: 0089
Jabloň. Cf. Ott. XII. 975.

90883   Jabloň Svazek: 10 Strana: 0109
Jabloň, ě, f, pirus malus. Vz Ott. XIX 772. Aka j, také jablko. Sbor slov. VII. 129

90884   Jabloň Svazek: 10 Strana: 0594
Jabloň, ě, f. V Novej Bane na Slov.: bosmanka, drekedla, felčouvka, funtovka, hozovka, hrkáč, jakubka, koláčka, kopovka, královka, ličnák, medovka, oršulka, va- linga, vrbovka, zaječí pysk. Mus. slov. VII. 71. S vysokej jabloně hlboko spadneš. Sb. sl. VIII. 86.

90885   Jabloňák Svazek: 6 Strana: 0475
Jabloňák, a, m , der Apfelschimmel, kůň. Čsk., Posp., Vck.

90886   Jabloňany Svazek: 6 Strana: 0475
Jabloňany, dle Dolany, Jablonian, ves u Boskovic. Kačna z J- ňan. Pk. MP. 163 , 165.

90887   Jablonec Svazek: 1 Strana: 0594
Jablonec, nce, m., něm. Gablonz, mě. v Boleslavsku. Vz S. N. IV. 126.

90888   Jablonec Svazek: 6 Strana: 0475
Jablonec, nce, m., Jablonetz, vsi u Ro- chlic a u Dobříše; J. Německý, městečko u Čes. Lípy; J., něm. Böhmisch-Gablonz, ves u Mimoně; Jablonitz, ves u Bíliny: Ogfolderhaid, ves u Plané. PL., Tk. UK 123., V. 214., Blk. Kfsk. 805., 12., 534., Sdl. Hr. V. 361., S. N.

90889   Jablonečka Svazek: 6 Strana: 0475
Jablonečka, y, f. = malá jabloň. Stojí j., pod ní studenečka. Sš. P. 385.

90890   Jabloní Svazek: 1 Strana: 0594
Jabloní, n., die Apfelbäume.

90891   Jabloní Svazek: 8 Strana: 0132
Jabloní, Apfelbaum-. J. plod. Kolz. 142.

90892   Jablonice Svazek: 1 Strana: 0594
Jablonice, e, f., der Apfelgarten. Na Slov. Plk.

90893   Jablonice Svazek: 6 Strana: 0475
Jablonice, e, f. Sdl Hr. II. 199. Aepfel- baumgarten. Ssk.

90894   Jablonisko Svazek: 1 Strana: 0594
Jablonisko, a, n., špatná jabloň, ein grosser, hässlicher Apfelbaum. Bern. — J. = jabloniště. Us.

90895   Jabloniště Svazek: 1 Strana: 0594
Jabloniště, ě, n., jablovna, der Apfel- garten. Jg.

90896   Jabloňka Svazek: 1 Strana: 0594
Jabloňka, jablůňka, y, f., malá jabloň. — J., bylina, hruštička, pyrola. D.

90897   Jablonka Svazek: 6 Strana: 0475
Jablonka, y, f. Na J-ce, hospoda u Ne- veklova. S. N.

90898   Jabloňka Svazek: 6 Strana: 0475
Jabloňka Adam. Blk. Kfsk. 1093.

90899   Jablonka Svazek: 8 Strana: 0132
Jablonka, míst. jm. v Oravsku. Phľd. 1894, 61.

90900   Jabloňkový Svazek: 1 Strana: 0594
Jabloňkový, Apfelbäumchen-. J. dřevo. Jg.

90901   Jabloňky Svazek: 10 Strana: 0109
Jabloňky, pole u Starče. Čas mor. mus. III. 133

90902   Jablonná Svazek: 6 Strana: 0475
Jablonná, é, f.. Jablon, ves u Lubence; něm. Jablona, vsi u Neveklova a u Milína; Čes. a Německá J. = Jabloň, vz toto. — Blk. Kfsk. 1326.

90903   Jablonné Svazek: 1 Strana: 0594
Jablonné, ého, n., mě. v Královéhra- decku a v Boleslavsku, Gabel.

90904   Jablonný Svazek: 1 Strana: 0594
Jablonný, od jabloně, Apfelbaum-.

90905   Jablonný Svazek: 6 Strana: 0475
Jablonný, Apfelbaum-. J. dřevo, lignum pomiferum, BO., ratolesti. Kos. 01. I. 71.

90906   Jablonokorový Svazek: 8 Strana: 0551
Jablonokorový. J. sloučenina. Am. Orb.

90907   Jabloňov Svazek: 6 Strana: 0475
Jabloňov, a, in., Jablonau, ves u Vel. Meziříčí.

90908   Jablonov Svazek: 8 Strana: 0132
Jablonov, a. m., potok ve Frýdecku. Věst. pp. 1893. 8.

90909   Jabloňové Svazek: 10 Strana: 0109
Jabloňové, stráň u Vsetína. Vck. Vset. 175

90910   Jabloňovitý Svazek: 6 Strana: 0475
Jabloňovitý, apfelbaumartig. J. rostliny, pomaceae: hloch, bibas, kysilník, mišpuloň, kdouloň, hruše, jabloň, muchovník, jeřáb. Vz Rstp. 469., 510.-522., Schd. II. 307., Kk. 247., Slb. 515., Rosc. 163.

90911   Jabloňovitý Svazek: 10 Strana: 0109
Jabloňovitý. J. rostliny, pomaceae Vz Ott. XX 192.

90912   Jablonovka Svazek: 6 Strana: 0475
Jablonovka, y, f., der Apfelaufguss. Šm.

90913   Jabloňovník Svazek: 7 Strana: 1279
Jabloňovník, a, m., tortrix pomomana, hmyz, který dělá jablka atd. červivými. Slov. ZObz. XVII. 133.

90914   Jabloňový Svazek: 1 Strana: 0594
Jabloňový, Apfelbaum-. J. strom, štěp, květ, list, dřevo, štěpnice. Jg. Na podzim ja- bloňový květ kazí mladým lidem svět. Er. P. 88.

90915   Jabloňovy Svazek: 6 Strana: 0475
Jabloňovy, dle Dolany, ves u Bystřice v Brněnsku.

90916   Jabloňový Svazek: 6 Strana: 0475
Jabloňový. J. dřevo. BO.

90917   1. Jablonský Svazek: 6 Strana: 0475
1. Jablonský. J Hory u Šilberka na Mor. Km. — J. Luh, sam. u Neveklova.

90918   2. Jablonský Svazek: 6 Strana: 0475
2. Jablonský Mik. Tf. Odp. 201. - J. Jan. Blk. Kfsk. 995, S. N. — J. Boleslav (Eugen Tupý), probošt, 1813. — 1881. Vz Tf. H. 1. 3. yyd. 107., 113., 114., 126., Slavín II. 114 Životopis jeho napsal Coel. L. Frič; Bačk. Písm. I. 792. a násl., Bačk. Př. 29., 167., Sb. Dj. ř. 2.vd. 252, Pyp. K. II. 540, S. N. Cf. Tupý.

90919   Jablonský Svazek: 6 Strana: 0475
Jablonský, os. jm. Dal. 187.

90920   Jablonský Svazek: 7 Strana: 1279
Jablonský Bol Cf. Tf. Mtc. 86., 166 , Bačk. Př. 29., 167. a Písm. I. 927.

90921   Jablonský Svazek: 9 Strana: 0089
Jablonský Boh. (Kar. Tupý). Vz Ott. XII. 981., Jub. XIII.

90922   Jablonský Svazek: 10 Strana: 0109
Jablonský, jablanský z jablon, jablan, jabloň Vz Ob Slov, Jablanský.

90923   Jablopcháč Svazek: 6 Strana: 0475
Jablopcháč, e, m., melocactus, die Me- lonendistel. Šm.

90924   Jablošedý Svazek: 6 Strana: 0475
Jablošedý, apfelgrau. J. kůň, der Apfel- schimmel. Posp.

90925   Jablóško Svazek: 9 Strana: 0089
Jablóško, a, n. = jablíčko. Císař. Mtc. 1899. 26.

90926   Jablóškový Svazek: 6 Strana: 0475
Jablóškový, Apfel- J. polívka. Sš. P. 675.

90927   Jablovák Svazek: 10 Strana: 0594
Jablovák, u, m. Vz Jabkance v VI. 472.

90928   Jablovec Svazek: 6 Strana: 0475
Jablovec, vce, m., cystidea, ostnokožec. J. komolý, c. mitra; vejčitý, sphaeronites. Frč. 43., NA. V. 584., Ves. IV. 42.

90929   Jablovec Svazek: 8 Strana: 0132
Jablovec, vce, m., příkop ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 8.

90930   Jablovisko Svazek: 9 Strana: 0441
Jablovisko, a, ?. = brambořiště. Vých. Č. Čes. 1. X. 396.

90931   Jablovka Svazek: 6 Strana: 0475
Jablovka, y, f., říčka v Litoměř. Dch.

90932   Jablovna Svazek: 1 Strana: 0594
Jablovna, y, f., Apfelgarten. Th.

90933   Jabluň Svazek: 6 Strana: 0475
Jabluň, ě, f. = jabloň. Laš. Tč.

90934   Jablunčena Svazek: 9 Strana: 0089
Jablunčena, jm. pole. Pck. Hol. 167.

90935   Jablunecká Svazek: 6 Strana: 0475
Jablunecká, y, f. = malá jabloň. Sš. P. 179., 745.

90936   Jablůnek Svazek: 1 Strana: 0594
Jablůnek, nku, m., Er., malá jabloň.

90937   Jablunice Svazek: 6 Strana: 0475
Jablunice, míst. jm. Tk. Ž. 176., 179.

90938   Jablunka Svazek: 6 Strana: 0475
Jablunka, y, f, vz Jablko. — J., ves u Vsetína.

90939   Jablunkov Svazek: 6 Strana: 0475
Jablunkov, a, m., v Těšínsku. Vz o něm v Sbtk. Krat. h. 228. - Cf. S. N.

90940   Jablunkovský Svazek: 7 Strana: 1279
Jablunkovský přesmyk. Tl. M. 7.

90941   Jabluška Svazek: 7 Strana: 1279
Jabluška, y, f., pomanus, zastr. Pršp. 12. 79. Cf. násl. jabuška.

90942   Jabluško Svazek: 1 Strana: 0594
Jabluško, a, n., malé jablko; zemče. Na Mor. a Slov.

90943   Jabluško Svazek: 6 Strana: 0475
Jabluško. Tč., Ktk., Odb. path. III. 826., Rstp. 1120.

90944   Jablýško Svazek: 6 Strana: 0475
Jablýško, a, n. = jablíčko. Mor. Brt. D.

90945   Jabor Svazek: 1 Strana: 0594
Jabor, lépe: javor.

90946   Jaborandi Svazek: 6 Strana: 0475
Jaborandi = listy byliny pilocarpus pin- natus, způsobují pot. Vz Slov. zdrav.

90947   Jaborandový Svazek: 7 Strana: 1279
Jaborandový. J. listí. Vz, KP. VI. 375.

90948   Jaborec Svazek: 6 Strana: 0475
Jaborec, rce, m., vz Javor. Sš. P. 241.

90949   Jaborek Svazek: 6 Strana: 0475
Jaborek, rku, m. = javůrek. Vz Javor. Sš. P. 101.

90950   Jaborový Svazek: 6 Strana: 0475
Jaborový = javorový. Sš. P. 241. a j. Cf. Hrúd.

90951   Jaborýsek Svazek: 6 Strana: 0475
Jaborýsek, sku, m. = javoreček. Tč.

90952   Jabotapita Svazek: 1 Strana: 0594
Jabotapita, y, f., gomphia, rostl. Rostl.

90953   Jaboty Svazek: 10 Strana: 0109
Jaboty = náprsenky Sá XVI. 132.

90954   Jabradí Svazek: 6 Strana: 0475
Jabradí, n. Červené j. Koll. Zp. I. 391.

90955   Jabratka Svazek: 1 Strana: 0594
Jabratka, pl., n. Weihzweige, kočičky.

90956   Jabratka Svazek: 6 Strana: 0475
Jabratka. Rstp. 1408. Vůbec větev s roz- vitými pupenci, zvl. kočičkami. Jir. J., pal- mes. Št. (Anth. I. 90.).

90957   Jabríková Svazek: 8 Strana: 0132
Jabríková, é, f., míst. jm. na Zvolensku. Phľd. 1894. 61.

90958   Jabřadek Svazek: 10 Strana: 0109
Jabřadek, vz Jabradka, Gb Slov.

90959   Jabřadka Svazek: 1 Strana: 0594
Jabřadka, y, f., výhon, úponky, popinky, neuer Trieb, Reis. Kmen vinný krásně okolo sebe své púštie j-ky. Št.

90960   Jabúčko Svazek: 6 Strana: 0475
Jabúčko, a, n. = jablíčko. Mor. Brt. D. 90, Slov. Ssk.

90961   Jabuko Svazek: 6 Strana: 0475
Jabuko, a, n. = jablko. Slov. Ssk.

90962   Jabuko Svazek: 9 Strana: 0089
Jabuko vlčí, aristología. Mus. ol. VIL 12.

90963   Jabukový Svazek: 6 Strana: 0475
Jabukový = jablkový. Slov. Ssk.

90964   Jabulka Svazek: 6 Strana: 0475
Jabulka Frant., kněz. nar. 1793. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 571.

90965   Jabulka Svazek: 7 Strana: 1279
Jabulka Frant., kaplan. Cf. Zl. Jg 271.

90966   Jabúnečka Svazek: 6 Strana: 0475
Jabúnečka, y, f. = jabloň. Mor. Brt. D. 90.

90967   Jaburátka Svazek: 6 Strana: 0475
Jaburátka, pl., n. = cicúšky, vrbové kočičky. Rr. Sb.

90968   Jabuška Svazek: 7 Strana: 1279
Jabuška, y, f., ponianus, zastr. Rozk. Vz Jabluška (2. dod).

90969   Jacek Svazek: 1 Strana: 0594
Jacek, cku, m. = Hyacinthus, Märzblume.

90970   Jacek Svazek: 6 Strana: 0475
Jacek. Vz Slb. 201.

90971   -jací Svazek: 6 Strana: 0475
-jací přípona adj.: hříb´ací, telací, děv- čací, brusací kámen, chovací telacko. mleko podojaci atd. Mor. Brt. D. 154.

90972   -jaci Svazek: 9 Strana: 0089
-jaci, -jeci, -jec, iďaci, řikajec atd. jsou adv. podobající se přechodníku. Brt. D., Gb. H. ml. III. 2. 82. Sr. předcház. -ci.

90973   -jací Svazek: 9 Strana: 0089
-jací. V VI. 475. podojaci oprav v; po- dojací.

90974   Jacínek Svazek: 6 Strana: 0475
Jacínek, nku, m. = hyacinth. Rk.

90975   Jacinkt-us Svazek: 6 Strana: 0475
Jacinkt-us, u, m , vz Jacint.

90976   Jacinktový Svazek: 10 Strana: 0109
Jacinktový, Hyacinth- Vz Gb Slov

90977   Jacint Svazek: 1 Strana: 0594
Jacint, hyacint, drahý kámen. Kat. 978.

90978   Jacint Svazek: 6 Strana: 0475
Jacint. Jacinktus jest kámen nebeské barvy a znamená žádosť a naději nebeskú. Hus III. 68. — J. = jacek. Slb. 201.

90979   Jacislav Svazek: 6 Strana: 0475
Jacislav, a, m., Hyacinthus, os. jm. Dch.

90980   Jackl Svazek: 6 Strana: 0475
Jackl, a, m., sam. u Krumlova. — J., os. jm. — J. Ferd., vrchní poštovní správce ve Vinohradech, † 14/12 1887.

90981   Jäckl Svazek: 9 Strana: 0441
Jäckl Mart., kněz a spis. Vz Mus. 1901. 264.

90982   -jacko Svazek: 6 Strana: 0475
-jacko přípona = jat -|- isko tvoří zdrob- něliny s přídechem opovržlivosti: páňacko (ledajaký pán), šaťacko (chatrný šátek), chasňacko, rolacko (role malá a špatná) atd. Vz Brt. D. 150.

90983   Jackov Svazek: 6 Strana: 0475
Jackov, a, m., Jatzkau, ves u Mor. Bud.

90984   Jackovitý Svazek: 6 Strana: 0475
Jackovitý. J. rostliny, hyacintheae: ca- revek, bazatuta, blehyjač, různolacháč, troj- šmatka, chocholatice, pomoučenec, Vz Kstp. 1579., 1595.—1598.

90985   Jácnosť Svazek: 10 Strana: 0109
Jácnosť, i, f Čch. I Pov. 112.

90986   Jacobell-us Svazek: 7 Strana: 1279
Jacobell-us, a, m. J. ze Stříbra. Vz D. Gesch. 228.

90987   Jaconnet Svazek: 6 Strana: 0476
Jaconnet (žak . . .), jacquet, jacquenette, fr. == hladká látka bavlněná, hustší než mu- selin. S. N.

90988   Jacynkt Svazek: 10 Strana: 0109
Jacynkt, u, m, vz Jacint. Baw J v 266, 1111

90989   Jač-mýk Svazek: 1 Strana: 0600
Jač-mýk, u, m., jako ka-mýk tvořeno, znamená vřed čili nežit na oku. V Opav. Pk.

90990   Jačala Svazek: 6 Strana: 0476
Jačala, y, m. = kdo jačá, vysokým hla- som hovoří; převzdívka. Slov. Zátur.

90991   Jačala Svazek: 9 Strana: 0089
Jačala, y, m. = tlachal. Slov. Zát. Př. 49

90992   Jačati Svazek: 6 Strana: 0476
Jačati — ječeti. Slov. Rr. Sb., Zbr. Báj. 11. Vz Ječeti.

90993   Jačeti Svazek: 1 Strana: 0594
Jačeti = ječeti. Na Mor. a Slov.

90994   Jačimír Svazek: 6 Strana: 0476
Jačimír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

90995   Jačmeň Svazek: 6 Strana: 0476
Jačmeň, a, m. = ječmen. Slov. Ssk.

90996   Jačmen, na Svazek: 1 Strana: 0594
Jačmen, na Slov., ječmen.

90997   Jačmené Svazek: 7 Strana: 1279
Jačmené, ého, n. = pivo. Zlosť j-ným zapiti. VSlz. 1. 40.

90998   Jačmenica Svazek: 6 Strana: 0476
Jačmenica, e, f.= jačmenná sláma. Slov. Rr. Sb.

90999   Jačmenka Svazek: 6 Strana: 0476
Jačmenka, y, f. = druh hrušek. Mor. v Podluží. Brt. v Osv. 1884. 50. — J. euro- pejská, elymus europaeus, tráva. Let. Mt. S. VIII. 1. 18. — J., das Gerstenstroh. Slov. Loos. — J., y, m. == Ječmínek. Či na tym J. sedí (říkají, nemůže-li se něco najíti). Slez. Šd.

91000   Jačmenky Svazek: 8 Strana: 0132
Jačmenky = kroupy z ječmene. Brt. D. II. 474.